PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2018-06-09
Po jednotlivých verších jsem propojil několik překladů Bible:
Nový Hebrejský překlad s diakritikou,
Delitzsch הברית (ha-berit; www.kirjasilta.net),
Kralická bible, která je vcelku doslovným překladem,
Český ekumenický překlad (ČEP), který je psán moderní češtinou, ale je místy dost nepřesný,
Textus receptus (TR), řecký kompilát novozákonních textů, což je zřejmě alespoň z části překlad z původních aramejských originálů, které se nedochovaly, nebo byly zákládem pro Pešitu.
Pešitu, aramejský originál/překlad/kompilát.
Zdrojové texty naleznete volně ke stažení na těchto odkazech:
בְּרֵאשִׁית הָיָה הַדָּבָר, וְהַדָּבָר הָיָה עִם הָאֱלֹהִים, וֵאלֹהִים הָיָה הַדָּבָר.
בְּרֵאשִׁית הָיָה הַדָּבָר וְהַדָּבָר הָיָה אֶת-הָאֱלֹהִים וְהוּא הַדָּבָר הָיָה אֱלֹהִים:
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. ([Genesis 1:1; 1 Janův 1:1-1 Janův 1:2])
ε᾿ν α᾿ρχη̑ η῟ν ὁ λόγος καὶ ὁ λόγος η῟ν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς η῟ν ὁ λόγος
בּרִשִׁית אִיתַוהי הוָא מֵלתָא והֻו מֵלתָא אִיתַוהי הוָא לוָת אַלָהָא וַאלָהָא אִיתַוהי הוָא הֻו מֵלתָא׃
הוּא הָיָה בְּרֵאשִׁית עִם הָאֱלֹהִים.
הוּא הָיָה מֵרֹאשׁ אֶת-הָאֱלֹהִים:
To bylo na počátku u Boha.
To bylo na počátku u Boha.
ου῟τος η῟ν ε᾿ν α᾿ρχη̑ πρὸς τὸν θεόν
הָנָא אִיתַוהי הוָא בּרִשִׁית לוָת אַלָהָא׃
הַכֹּל נִהְיָה עַל־יָדָיו, וּמִבַּלְעָדָיו לֹא נִהְיָה כָּל אֲשֶׁר נִהְיָה.
כָּל-הַמַּעֲשִׂים נִהְיוּ עַל-יָדוֺ וְאֵין דָּבָר אֲשֶׁר נַעֲשָׂה מִבַּלְעָדָיו:
Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. ([Žalmy 33:6; Koloským 1:16-Koloským 1:17; Židům 1:2])
πάντα δι῾ αυ᾿του̑ ε᾿γένετο καὶ χωρὶς αυ᾿του̑ ε᾿γένετο ου᾿δὲ ε῞ν ο῍ γέγονεν
כֻּל בִּאידֵה הוָא ובֵלעָדַוהי אָפלָא חדָא הוָת מֵדֵּם דַּהוָא׃
בּוֹ הָיוּ חַיִּים וְהַחַיִּים הָיוּ הָאוֹר לִבְנֵי הָאָדָם.
בּוֺ נִמְצָא חַיִּים וְהַחַיִּים הֵם אוֺר הָאָדָם:
V něm život byl, a život byl světlo lidí.
V něm byl život a život byl světlo lidí(a). (a) bez něho nepovstalo nic. Co vzniklo, v tom byl život, a život byl světlo lidí.
ε᾿ν αυ᾿τω̑ ζωὴ η῟ν καὶ ἡ ζωὴ η῟ν τὸ φω̑ς τω̑ν α᾿νθρὼπων
בֵּה חַיֵא הוָא וחַיֵא אִיתַיהֻון נֻוהרָא דַּבנַינָשָׁא׃
וְהָאוֹר מֵאִיר בַּחֹשֶׁךְ וְהַחֹשֶׁךְ לֹא הִשִֹיגוֹ.
וְהָאוֺר זֹרֵחַ בַּחֹשֶׁךְ וְהַחֹשֶׁךְ לֹא יְכִילֶנּוּ:
A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila(b). (b) nepřijala ([1 Janův 1:5])
καὶ τὸ φω̑ς ε᾿ν τη̑ σκοτία φαίνει καὶ ἡ σκοτία αυ᾿τὸ ου᾿ κατέλαβεν
והֻו נֻוהרָא בּחֵשֻׁוכָא מַנהַר וחֵשֻׁוכָא לָא אַדרכֵה׃ ס
אִישׁ הָיָה שָׁלוּחַ מֵאֵת אֱלֹהִים וּשְׁמוֹ יוֹחָנָן.
אִישׁ הָיָה בָאָרֶץ יוֺחָנָן שְׁמוֺ אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ אֱלֹהִים:
Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Marek 1:4-Marek 1:6; Lukáš 3:1-Lukáš 3:3])
ε᾿γένετο α῎νθρωπος α᾿πεσταλμένος παρὰ θεου̑ ο῎νομα αυ᾿τω̑ ᾽Ιωάννης
הוָא בַּרנָשָׁא דֵּאשׁתַּדַּר מֵן אַלָהָא שׁמֵה יֻוחַנָן׃
הוּא בָּא לְעֵדוּת, לְהָעִיד עַל הָאוֹר כְּדֵי שֶׁעַל־פִּיו יַאֲמִינוּ הַכֹּל.
הוּא בָא לְעֵדוּת לְהָעִיד עַל-הָאוֺר לְמַעַן יַאֲמִינוּ כֻלָּם עַל-יָדוֺ:
Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.
ου῟τος η῟λθεν ει᾿ς μαρτυρίαν ι῞να μαρτυρήση περὶ του̑ φωτός ι῞να πάντες πιστεύσωσιν δι῾ αυ᾿του̑
הָנָא אֵתָא לסָהדֻּותָא דּנֵסהַד עַל נֻוהרָא דּכֻלנָשׁ נהַימֵן בִּאידֵה׃
הוּא לֹא הָיָה הָאוֹר; הוּא בָּא לְהָעִיד עַל הָאוֹר.
וְלֹא הוּא הָיָה הָאוֺר כִּי אִם-בָּא לְהָעִיד עַל-הָאוֺר הַהוּא:
Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.
Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. ([Marek 1:7-Marek 1:8])
ου᾿κ η῟ν ε᾿κει̑νος τὸ φω̑ς α᾿λλ῾ ι῞να μαρτυρήση περὶ του̑ φωτός
לָא הֻו הוָא נֻוהרָא אֵלָא דּנֵסהַד עַל נֻוהרָא׃
הָאוֹר הָאֲמִתִּי, הַמֵּאִיר לְכָל אָדָם, בָּא אֶל הָעוֹלָם.
הוּא אוֺר אֱמֶת אֲשֶׁר בָּא לָעוֺלָם לְהָאִיר לְכָל-אָדָם:
Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa(c). (c) každého člověka, přicházejícího na svět ([Jan 8:12 Jan 9:5 Jan 12:46])
η῟ν τὸ φω̑ς τὸ α᾿ληθινόν ο῍ φωτίζει πάντα α῎νθρωπον ε᾿ρχόμενον ει᾿ς τὸν κόσμον
אִיתַוהי הוָא גֵּיר נֻוהרָא דַּשׁרָרָא דּמַנהַר לכֻלנָשׁ דָּאתֵא לעָלמָא׃
בָּעוֹלָם הָיָה וְעַל־יָדָיו נִהְיָה הָעוֹלָם, וְהָעוֹלָם לֹא הִכִּירוֹ.
הוּא הָיָה בָעוֺלָם וְהָעוֺלָם נִהְיָה עַל-יָדוֺ וְהָעוֺלָם אֹתוֺ לֹא יָדָע:
Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. ([Matouš 11:19])
ε᾿ν τω̑ κόσμω η῟ν καὶ ὁ κόσμος δι῾ αυ᾿του̑ ε᾿γένετο καὶ ὁ κόσμος αυ᾿τὸν ου᾿κ ε῎γνω
בּעָלמָא הוָא ועָלמָא בִּאידֵה הוָא ועָלמָא לָא יַדעֵה׃
הוּא בָּא אֶל שֶׁלּוֹ וְאֵלֶּה אֲשֶׁר לוֹ לֹא קִבְּלוּ אוֹתוֹ.
הוּא בָא אֶל-עַמּוֺ שֶׁלּוֺ וְעַמּוֺ שֶׁלּוֺ לֹא הֶחֱזִיקוּ-בוֺ:
Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.
Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
ει᾿ς τὰ ι῎δια η῟λθεν καὶ οἱ ι῎διοι αυ᾿τὸν ου᾿ παρέλαβον
לדִילֵה אֵתָא ודִילֵה לָא קַבּלֻוהי׃
אֲבָל לְאֵלֶּה אֲשֶׁר קִבְּלוּ אוֹתוֹ, הַמַּאֲמִינִים בִּשְׁמוֹ, נָתַן תֹּקֶף לִהְיוֹת בָּנִים לֵאלֹהִים.
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר הֶחֱזִיקוּ-בוֺ נָתַן-כֹּחַ בְּיָדָם לִהְיוֺת בָּנִים לֵאלֹהִים הֲלֹא הֵם הַמַּאֲמִינִים בִּשְׁמוֺ:
Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. ([Galatským 3:26; 1 Janův 5:1])
ο῞σοι δὲ ε῎λαβον αυ᾿τόν ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ξουσίαν τέκνα θεου̑ γενέσθαι τοι̑ς πιστεύουσιν ει᾿ς τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑
אַילֵין דֵּין דּקַבּלֻוהי יַהב להֻון שֻׁולטָנָא דַּבנַיָא דַּאלָהָא נֵהוֻון לַאילֵין דַּמהַימנִין בַּשׁמֵה׃
לֹא מִדָּם וְלֹא מֵחֵפֶץ הַבָּשָׂר נוֹלְדוּ, אַף לֹא מֵחֵפֶץ גֶּבֶר, כִּי אִם מֵאֱלֹהִים.
אֲשֶׁר לֵדָתָם לֹא מִדָּם וְלֹא מִתַּאֲוַת בָּשָׂר וְלֹא מֵרוּחַ גָּבֶר כִּי אִם-מֵאֱלֹהִים:
Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců(d), nýbrž narodili se z Boha. (d) ř: nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže ([Matouš 16:17; Jan 3:5-Jan 3:6; 1 Petrův 1:23])
οι῍ ου᾿κ ε᾿ξ αἱμάτων ου᾿δὲ ε᾿κ θελήματος σαρκὸς ου᾿δὲ ε᾿κ θελήματος α᾿νδρὸς α᾿λλ῾ ε᾿κ θεου̑ ε᾿γεννήθησαν
אַילֵין דּלַו מֵן דּמָא ולָא מֵן צֵביָנָא דּבֵסרָא ולָא מֵן צֵביָנָא דּגַברָא אֵלָא מֵן אַלָהָא אֵתִילֵדו׃ ס
הַדָּבָר נִהְיָה בָּשָׂר וְשָׁכַן בְּתוֹכֵנוּ; וַאֲנַחְנוּ רָאִינוּ אֶת כְּבוֹדוֹ, כְּבוֹד בֵּן יָחִיד מִלִּפְנֵי אָבִיו, מָלֵא חֶסֶד וֶאֱמֶת.
וְהַדָּבָר לָבַשׁ בָּשָׂר וַיִּשְׁכֹּן בְּתוֺכֵנוּ וְאֶת-כְּבוֺדוֺ רָאִינוּ כִּכְבוֺד בֵּן יָחִיד לְאָבִיו מָלֵא חֶסֶד וֶאֱמֶת:
A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce), plné milosti a pravdy.
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. ([Matouš 1:16; Lukáš 2:7; Římanům 1:3; Galatským 4:4; 1 Janův 4:2-1 Janův 4:3; Lukáš 1:2 Lukáš 9:32])
καὶ ὁ λόγος σὰρξ ε᾿γένετο καὶ ε᾿σκήνωσεν ε᾿ν ἡμι̑ν καὶ ε᾿θεασάμεθα τὴν δόξαν αυ᾿του̑ δόξαν ὡς μονογενου̑ς παρὰ πατρός πλήρης χάριτος καὶ α᾿ληθείας
ומֵלתָא בֵּסרָא הוָא וַאגֵּן בַּן וַחזַין שֻׁובחֵה שֻׁובחָא אַיך דִּיחִידָיָא דּמֵן אַבָא דַּמלֵא טַיבֻּותָא וקֻושׁתָּא׃ ס
יוֹחָנָן הֵעִיד עָלָיו וְקָרָא בְּאָמְרוֹ: "זֶה הוּא שֶׁאָמַרְתִּי עָלָיו, 'הַבָּא אַחֲרַי הוּא כְּבָר לְפָנַי, כִּי קֹדֶם לִי הָיָה'."
וְיוֺחָנָן הֵעִיד עָלָיו וַיִּקְרָא לֵאמֹר זֶה הוּא אֲשֶׁר אָמַרְתִּי עָלָיו כִּי הוּא בָא אַחֲרַי וְהִנֵּה הוּא לְפָנָי כִּי רִאשׁוֺן-לִי הָיָה:
Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.
Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já.“ ([Marek 1:7; Koloským 1:17])
᾽Ιωάννης μαρτυρει̑ περὶ αυ᾿του̑ καὶ κέκραγεν λέγων ου῟τος η῟ν ο῍ν ει῏πον ὁ ο᾿πίσω μου ε᾿ρχόμενος ε῎μπροσθέν μου γέγονεν ο῞τι πρω̑τός μου η῟ν
יֻוחַנָן סהֵד עלַוהי וַקעָא וֵאמַר הָנַו הַו דֵּאמרֵת דּבָתַרי אָתֵא וַהוָא לֵה קדָמַי מֵטֻל דּקַדמָי הֻו מֵני׃ ס
הֵן מִמְּלוֹאוֹ כֻּלָּנוּ קִבַּלְנוּ, וְחֶסֶד עַל חֶסֶד;
כִּי מִמְּלֹאוֺ נָשָׂאנוּ כֻלָּנוּ חֶסֶד עַל-חָסֶד:
A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí(e). (e) milost za milost ([Koloským 1:19])
ο῞τι ε᾿κ του̑ πληρὼματος αυ᾿του̑ ἡμει̑ς πάντες ε᾿λάβομεν καὶ χάριν α᾿ντὶ χάριτος
ומֵן מַליֻותֵה חנַן כֻּלַן נסַבן וטַיבֻּותָא חלָף טַיבֻּותָא׃
כִּי הַתּוֹרָה נִתְּנָה עַל־יְדֵי מֹשֶׁה, וְהַחֶסֶד וְהָאֱמֶת בָּאוּ דֶּרֶךְ יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ.
כִּי הַתּוֺרָה נְתוּנָה בְּיַד-מֹשֶׁה וְחֶסֶד וֶאֱמֶת מִמְּקוֺר יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיח יָצָאוּ:
Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. ([Římanům 10:4])
ο῞τι ὁ νόμος διὰ Μωϋσέως ε᾿δόθη ἡ χάρις καὶ ἡ α᾿λήθεια διὰ ᾽Ιησου̑ Χριστου̑ ε᾿γένετο
מֵטֻל דּנָמֻוסָא בּיַד מֻושֵׁא אֵתִיהֵב שׁרָרָא דֵּין וטַיבֻּותָא בּיַד יֵשֻׁוע משִׁיחָא הוָא׃ ס
אֶת הָאֱלֹהִים לֹא רָאָה אִישׁ מֵעוֹלָם; הַבֵּן הַיָּחִיד, הַנִּמְצָא בְּחֵיק הָאָב, הוּא אֲשֶׁר הוֹדִיעוֹ.
אֵת הָאֱלֹהִים לֹא-רָאָה אָדָם מֵעוֺלָם וְהַבֵּן הַיָּחִיד בְּחֵיק הָאָב הוּא הִגִּיד תְּכוּנָתוֺ:
Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn(f), který je v náručí Otcově, nám o něm řekl. (f) var: jednorozený Bůh ([Exodus 33:20; Jan 6:46; Koloským 1:15; 1 Timoteovi 6:16; 1 Janův 4:12])
θεὸν ου᾿δεὶς ἑὼρακεν πὼποτε μονογενὴς θεὸς ὁ ω῍ν ει᾿ς τὸν κόλπον του̑ πατρὸς ε᾿κει̑νος ε᾿ξηγήσατο
אַלָהָא לָא חזָא אנָשׁ מֵמתֻום יִחִידָיָא אַלָהָא הַו דִּאיתַוהי בּעֻובָּא דַּאבֻוהי הֻו אֵשׁתַּעִי׃ ס
זֹאת עֵדוּתוֹ שֶׁל יוֹחָנָן כַּאֲשֶׁר רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים שָׁלְחוּ אֵלָיו כֹּהֲנִים וּלְוִיִּים מִירוּשָׁלַיִם לִשְׁאֹל אוֹתוֹ "מִי אַתָּה?".
וְזֹאת עֵדוּת יוֺחָנָן בִּשְׁלֹחַ הַיְּהוּדִים כֹּהֲנִים וּלְוִיִּם מִירוּשָׁלַיִם לִשְׁאֹל אֹתוֺ מִי הוּא:
A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Marek 1:2-Marek 1:6; Lukáš 3:1-Lukáš 3:6])
καὶ αυ῞τη ε᾿στὶν ἡ μαρτυρία του̑ ᾽Ιωάννου ο῞τε α᾿πέστειλαν πρὸς αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿ξ ῾Ιεροσολύμων ἱερει̑ς καὶ Λευίτας ι῞να ε᾿ρωτήσωσιν αυ᾿τόν σὺ τίς ει῏
והָדֵא הִי סָהדֻּותֵה דּיֻוחַנָן כַּד שַׁדַּרו לוָתֵה יִהֻודָיֵא מֵן אֻורִשׁלֵם כָּהנֵא ולֵוָיֵא דַּנשַׁאלֻונָיהי אַנתּ מַן אַנתּ׃
הוּא לֹא כִּחֵשׁ אֶלָּא הוֹדָה וְאָמַר: "אֵינֶנִּי הַמָּשִׁיחַ."
וְהוּא הוֺדָה וְלֹא כִחֵד כִּי הִגִּיד לֵאמֹר אָנֹכִי אֵינֶנִּי הַמָּשִׁיחַ:
I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.
Nic nepopřel a otevřeně vyznal: „Já nejsem Mesiáš(g).“ (g) ř: Kristus (tak i Jan 1:25)
καὶ ὡμολόγησεν καὶ ου᾿κ η᾿ρνήσατο καὶ ὡμολόγησεν ο῞τι ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ὁ Χριστός
וַאודִּי ולָא כּפַר וַאודִּי דּלַו אֵנָא אנָא משִׁיחָא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אִם כֵּן, מִי אַתָּה? הַאִם אַתָּה אֵלִיָּהוּ?" הֵשִׁיב: "לֹא." "הַאִם אַתָּה הַנָּבִיא?" הֵשִׁיב לָהֶם: "לֹא."
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ מִי אֵפוֺא אָתָּה הַאַתָּה אֵלִיָּהוּ וַיֹּאמֶר אֵינֶנִּי אֵלִיָּהוּ הַאִם הַנָּבִיא אַתָּה וַיַּעַן לֹא:
I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.
Znovu se ho zeptali: „Jak to tedy je? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ ([Malachiáš 3:23; Deuteronomium 18:15])
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τόν τί ου῏ν σύ ᾽Ηλίας ει῏ καὶ λέγει ου᾿κ ει᾿μί ὁ προφήτης ει῏ σύ καὶ α᾿πεκρίθη ου῎
ושַׁאלֻוהי תֻּוב מָנָא הָכִיל אִלִיָא אַנתּ וֵאמַר לָא אִיתַי נבִיָא אַנתּ וֵאמַר לָא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אָז מִי אַתָּה? - כְּדֵי שֶׁנִּתֵּן תְּשׁוּבָה לְשׁוֹלְחֵינוּ. מָה אַתָּה אוֹמֵר עַל עַצְמְךָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וּמִי אֵפוֺא אָתָּה כִּי עָלֵינוּ לְהָשִׁיב דָּבָר אֶת-שֹׁלְחֵינוּ מָה-תֹּאמַר עַל-נַפְשֶׁךׇ:
I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?“
ει῏παν ου῏ν αυ᾿τω̑ τίς ει῏ ι῞να α᾿πόκρισιν δω̑μεν τοι̑ς πέμψασιν ἡμα̑ς τί λέγεις περὶ σεαυτου̑
וֵאמַרו לֵה ומַנֻו אַנתּ דּנֵתֵּל פֵּתגָמָא לַאילֵין דּשַׁדּרֻון מָנָא אָמַר אַנתּ עַל נַפשָׁך׃ ס
הֵשִׁיב וְאָמַר: "אֲנִי קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, כְּמוֹ שֶׁאָמַר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא."
וַיֹּאמַר אָנֹכִי קוֺל קוֺרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא:
Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Řekl: „Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně – jak řekl prorok Izaiáš.“ ([Izajáš 40:3])
ε῎φη ε᾿γώ φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ευ᾿θύνατε τὴν ὁδὸν κυρίου καθώς ει῏πεν ᾽Ησαι̑ας ὁ προφήτης
אֵמַר אֵנָא קָלָא דּקָרֵא בּמַדבּרָא דַּאשׁוַו אֻורחֵה דּמָריָא אַיכַּנָא דֵּאמַר אֵשַׁעיָא נבִיָא׃ ס
הַשְּׁלוּחִים הָיוּ מִן הַפְּרוּשִׁים
וְהַשְּׁלוּחִים הָאֵלֶּה הָיוּ מִן-הַפְּרוּשִׁים:
Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Ti vyslaní byli z řad farizeů. ([Matouš 3:11-Matouš 3:12; Marek 1:7-Marek 1:8; Lukáš 3:15-Lukáš 3:18; Skutky apoštolské 13:25])
καὶ α᾿πεσταλμένοι η῟σαν ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων
הָנֻון דֵּין דֵּאשׁתַּדַּרו מֵן פּרִישֵׁא הוַו׃
וְהֵם הוֹסִיפוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אִם כֵּן מַדּוּעַ אַתָּה מַטְבִּיל אִם אֵינְךָ הַמָּשִׁיחַ וְלֹא אֵלִיָּהוּ וְלֹא הַנָּבִיא?"
וַיִּשְׁאֲלוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אִם-אֵינְךׇ הַמָּשִׁיחַ וְלֹא אֵלִיָּהוּ וְלֹא הַנָּבִיא לָמָּה-זֶּה מְטַבֵּל הִנֶּךׇ:
I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?
Otázali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τὸν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ τί ου῏ν βαπτίζεις ει᾿ σὺ ου᾿κ ει῏ ὁ Χριστὸς ου᾿δὲ ᾽Ηλίας ου᾿δὲ ὁ προφήτης
ושַׁאלֻוהי וֵאמַרו לֵה מָנָא הָכִיל מַעמֵד אַנתּ אֵן אַנתּ לָא אִיתַיךְּ משִׁיחָא ולָא אִלִיָא ולָא נבִיָא׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם יוֹחָנָן וְאָמַר: "אֲנִי מַטְבִּיל בְּמַיִם, אֲבָל בֵּינֵיכֶם עוֹמֵד אֶחָד שֶׁאֵינְכֶם מַכִּירִים אוֹתוֹ.
וַיַּעַן אֹתָם יוֺחָנָן וַיֹּאמַר אָנֹכִי מְטַבֵּל בַּמָּיִם אַךְ אִישׁ עֹמֵד בְּתוֺכְכֶם אֲשֶׁר לֹא יְדַעְתֶּם אֹתוֺ:
Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte –
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιωάννης λέγων ε᾿γώ βαπτίζω ε᾿ν υ῞δατι μέσος ὑμω̑ν ε῞στηκεν ο῍ν ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε
ענָא יֻוחַנָן וֵאמַר להֻון אֵנָא מַעמֵד אנָא בּמַיָא בַּינָתכֻון דֵּין קָאֵם הַו דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון לֵה׃
הוּא הַבָּא אַחֲרַי וַאֲנִי אֵינֶנִּי רָאוּי לְהַתִּיר אֶת שְׂרוֹךְ נְעָלָיו."
זֶה הַבָּא אַחֲרָי אֲשֶׁר הָיָה לְפָנָי וַאֲנִי קַלֹּתִי מֵהַתֶּר-לוֺ שְׂרוֺךְ נְעָלָיו:
Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi.“
ὁ ο᾿πίσω μου ε᾿ρχόμενος ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿γώ α῎ξιος ι῞να λύσω αυ᾿του̑ τὸν ἱμάντα του̑ ὑποδήματος
הָנַו הַו דּבָתַרי אָתֵא וַהוָא לֵה קדָמַי הַו דֵּאנָא לָא שָׁוֵא אנָא דֵּאשׁרֵא עַרקֵא דַּמסָנַוהי׃ ס
כָּל זֶה קָרָה בְּבֵית עַנְיָה מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן, בַּמָּקוֹם שֶׁהָיָה יוֹחָנָן מַטְבִּיל.
זֹאת הָיְתָה בְּבֵית הָעֲרָבָה מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן אֲשֶׁר יוֺחָנָן הָיָה מְטַבֵּל שָׁמָּה:
Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.
To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
ταυ̑τα ε᾿ν Βηθανία ε᾿γένετο πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου ο῞που η῟ν ὁ ᾽Ιωάννης βαπτίζων
הָלֵין בּבֵית־עַניָא הוַי בּעֵברָא דּיֻורדּנָן אַיכָּא דּמַעמֵד הוָא יֻוחַנָן׃ ס
לְמָחֳרָת רָאָה יוֹחָנָן אֶת יֵשׁוּעַ בָּא לִקְרָאתוֹ. אָמַר יוֹחָנָן: "הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים הַנּוֹשֵׂא חַטַּאת הָעוֹלָם.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיַּרְא אֶת-יֵשׁוּעַ בָּא אֵלָיו וַיֹּאמַר הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים הַנֹּשֵׂא אֶת-חַטַּאת הָעוֺלָם:
Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá(h) hřích světa. (h) nese ([Izajáš 53:6-Izajáš 53:7; Skutky apoštolské 8:32; 1 Korintským 5:7; 1 Petrův 1:19; Zjevení Janovo 5:12])
τη̑ ε᾿παύριον βλέπει τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿ρχόμενον πρὸς αυ᾿τόν καὶ λέγει ι῎δε ὁ α᾿μνὸς του̑ θεου̑ ὁ αι῎ρων τὴν ἁμαρτίαν του̑ κόσμου
וַליַומָא דּבָתרֵה חזָא יֻוחַנָן ליֵשֻׁוע דָּאתֵא לוָתֵה וֵאמַר הָא אֵמרֵה דַּאלָהָא הַו דּשָׁקֵל חטִיתֵה דּעָלמָא׃ ס
זֶה שֶׁאָמַרְתִּי עָלָיו, 'אַחֲרַי בָּא אִישׁ אֲשֶׁר הוּא כְּבָר לְפָנַי, כִּי קֹדֶם לִי הָיָה'.
וְהוּא אֲשֶׁר אָמַרְתִּי עָלָיו הִנֵּה אִישׁ בָּא אַחֲרַי וְהִנֵּה הוּא לְפָנָי כִּי רִאשׁוֺן-לִי הָיָה:
Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.
To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já.
ου῟τός ε᾿στιν ὑπὲρ ου῟ ε᾿γώ ει῏πον ο᾿πίσω μου ε῎ρχεται α᾿νὴρ ο῍ς ε῎μπροσθέν μου γέγονεν ο῞τι πρω̑τός μου η῟ν
הָנַו דֵּאנָא אֵמרֵת עלַוהי דּבָתַרי אָתֵא גַּברָא וַהוָא לֵה קדָמַי מֵטֻל דּקַדמָי הֻו מֵני׃
וַאֲנִי לֹא הִכַּרְתִּיו, אֲבָל לְמַעַן יִגָּלֶה לְיִשְׂרָאֵל בָּאתִי אֲנִי לְהַטְבִּיל בְּמַיִם."
וַאֲנִי לֹא יָדַעְתִּי אֹתוֺ אַךְ לְמַעַן יִגָּלֶה לְיִשְׂרָאֵל בָּאתִי אֲנִי לְטַבֵּל בַּמָּיִם:
A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael.“
κα᾿γώ ου᾿κ η῎̑δειν αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ι῞να φανερωθη̑ τω̑ ᾽Ισραὴλ διὰ του̑το η῟λθον ε᾿γώ ε᾿ν υ῞δατι βαπτίζων
וֵאנָא לָא יָדַע הוִית לֵה אֵלָא דּנֵתִידַע לִאיסרָיֵל מֵטֻל הָנָא אֵתִית אֵנָא דַּבמַיָא אַעמֵד׃ ס
הֵעִיד יוֹחָנָן וְאָמַר: "רָאִיתִי אֶת הָרוּחַ יוֹרֶדֶת מִשָּׁמַיִם כְּיוֹנָה וְנָחָה עָלָיו.
וַיָּעַד יוֺחָנָן לֵאמֹר רָאִיתִי אֶת-הָרוּחַ כְּיוֺנָה יֹרֶדֶת מִן-הַשָּׁמַיִם וַתָּנַח עָלָיו:
A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.
Jan vydal svědectví: „Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. ([Matouš 3:16-Matouš 3:17; Marek 1:10-Marek 1:11; Lukáš 3:22 Izajáš 11:2])
καὶ ε᾿μαρτύρησεν ᾽Ιωάννης λέγων ο῞τι τεθέαμαι τὸ πνευ̑μα καταβαι̑νον ὡς περιστερὰν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ καὶ ε῎μεινεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וַאסהֵד יֻוחַנָן וֵאמַר דַּחזִית לרֻוחָא דּנָחתָּא מֵן שׁמַיָא אַיך יַונָא וקַויַת עלַוהי׃
אֲנִי לֹא הִכַּרְתִּיו, אֶלָּא שֶׁהַשּׁוֹלֵחַ אוֹתִי לְהַטְבִּיל בְּמַיִם הוּא אָמַר אֵלַי, 'זֶה שֶׁתִּרְאֶה אֶת הָרוּחַ יוֹרֶדֶת וְנָחָה עָלָיו, הוּא הַמַּטְבִּיל בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ'.
וַאֲנִי לֹא יָדַעְתִּי אֹתוֺ אַךְ הַשֹּׁלֵחַ אֹתִי לְטַבֵּל בַּמַּיִם אָמַר אֵלָי אֶת-הַלָּז אֲשֶׁר תִּרְאֶה הָרוּחַ יֹרֶדֶת וְתָנוּחַ עָלָיו זֶה הוּא הַמְטַבֵּל בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘
κα᾿γώ ου᾿κ η῎̑δειν αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ὁ πέμψας με βαπτίζειν ε᾿ν υ῞δατι ε᾿κει̑νός μοι ει῏πεν ε᾿φ῾ ο῍ν α῍ν ι῎δης τὸ πνευ̑μα καταβαι̑νον καὶ μένον ε᾿π῾ αυ᾿τόν ου῟τός ε᾿στιν ὁ βαπτίζων ε᾿ν πνεύματι ἁγίω
וֵאנָא לָא יָדַע הוִית לֵה אֵלָא מַן דּשַׁדּרַני דַּאעמֵד בּמַיָא הֻו אֵמַר לִי דַּאינָא דּחָזֵא אַנתּ דּנָחתָּא רֻוחָא וַמקַויָא עלַוהי הָנַו מַעמֵד בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא׃ ס
וַאֲנִי רָאִיתִי וְהֵעַדְתִּי שֶׁזֶּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים."
וַאֲנִי רָאִיתִי וָאָעִיד כִּי-זֶה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים:
A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn(i) Boží.“ (i) var: Vyvolený
κα᾿γώ ἑὼρακα καὶ μεμαρτύρηκα ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς του̑ θεου̑
וֵאנָא חזִית וַאסהדֵת דּהָנַו בּרֵה דַּאלָהָא׃ ס
לְמָחֳרָת שׁוּב עָמַד יוֹחָנָן וְאִתּוֹ שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיַּעֲמֹד יוֺחָנָן עוֺד עִם-שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו:
Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků.
τη̑ ε᾿παύριον πάλιν εἱστήκει ὁ ᾽Ιωάννης καὶ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ δύο
וַליַומָא אחרִנָא קָאֵם הוָא יֻוחַנָן וַתרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ מִתְהַלֵּךְ אָמַר: "הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים!"
וַיַּרְא אֶת-יֵשׁוּעַ מִתְהַלֵּךְ וַיֹּאמַר הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים:
A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: „Hle, beránek Boží.“
καὶ ε᾿μβλέψας τω̑ ᾽Ιησου̑ περιπατου̑ντι λέγει ι῎δε ὁ α᾿μνὸς του̑ θεου̑
וחָר בּיֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך וֵאמַר הָא אֵמרֵה דַּאלָהָא׃
שָׁמְעוּ שְׁנֵי תַּלְמִידָיו אֶת דְּבָרוֹ וְהָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ.
וַיִּשְׁמְעוּ שְׁנֵי תַלְמִידָיו אֶת-אֲשֶׁר דִּבֵּר וַיֵּלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ:
I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem.
καὶ η῎κουσαν οἱ δύο μαθηταὶ αυ᾿του̑ λαλου̑ντος καὶ η᾿κολούθησαν τω̑ ᾽Ιησου̑
וַשׁמַעו תּרַיהֻון תַּלמִידַוהי כַּד אֵמַר וֵאזַלו להֻון בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע׃
כַּאֲשֶׁר פָּנָה יֵשׁוּעַ וְרָאָה אוֹתָם הוֹלְכִים אַחֲרָיו, שָׁאַל אוֹתָם: "מָה אַתֶּם מְחַפְּשִׂים?" אָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, אֵיפֹה אַתָּה גָּר?"
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ וַיִּרְאֵם הֹלְכִים אַחֲרָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-תְּבַקֵּשׁוּן וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבִּי אֲשֶׁר יֵאָמֵר מוֺרִי אַיֵּה מְקוֺם מוֺשָׁבֶךׇ:
I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim:
Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: „Co chcete?“ Řekli mu: „Rabbi (což přeloženo znamená: Mistře(j)), kde bydlíš?“ (j) Učiteli
στραφεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ θεασάμενος αυ᾿τοὺς α᾿κολουθου̑ντας λέγει αυ᾿τοι̑ς τί ζητει̑τε οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ ῥαββί ο῍ λέγεται μεθερμηνευόμενον διδάσκαλε που̑ μένεις
וֵאתפּנִי יֵשֻׁוע וַחזָא אֵנֻון דָּאתֵין בָּתרֵה וֵאמַר להֻון מָנָא בָּעֵין אנתֻּון אָמרִין לֵה רַבַּן אַיכָּא הָוֵא אַנתּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "בּוֹאוּ וְתִרְאוּ." הָלְכוּ וְרָאוּ הֵיכָן הוּא גָּר וְשָׁהוּ אִתּוֹ בְּאוֹתוֹ יוֹם. הַשָּׁעָה הָיְתָה אַרְבַּע אַחֲרֵי הַצָּהֳרַיִם בְּעֶרֶךְ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בֹּאוּ וּרְאוּ וַיָּבֹאוּ וַיִּרְאוּ אֶת-מְקוֺם מוֺשָׁבוֺ וַיֵּשְׁבוּ אִתּוֺ בַּיּוֺם הַהוּא וְהָעֵת הָיְתָה כַּשָּׁעָה הָעֲשִׂירִית:
Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře), kde bydlíš?
Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne(k). (k) ř: kolem desáté hodiny
λέγει αυ᾿τοι̑ς ε῎ρχεσθε καὶ ο῎ψεσθε η῟λθαν ου῏ν καὶ ει῏δαν που̑ μένει καὶ παρ῾ αυ᾿τω̑ ε῎μειναν τὴν ἡμέραν ε᾿κείνην ω῞ρα η῟ν ὡς δεκάτη
אָמַר להֻון תַּו ותֵחזֻון הֵנֻון דֵּין אֵתַו וַחזַו אַיכָּא דּהָוֵא וַלוָתֵה הוַו יַומָא הַו וִאית הוַי אַיך שָׁעֵא עסַר׃ ס
אַנְדְּרֵי, אָחִיו שֶׁל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא, הָיָה אֶחָד מִן הַשְּׁנַיִם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ מִפִּי יוֹחָנָן וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וְאֶחָד מִן-הַשְּׁנַיִם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ מֵאֵת יוֺחָנָן וְהָלְכוּ אַחֲרָיו הָיָה אַנְדְּרַי אֲחִי שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס:
Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.
Jeden z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. ([Matouš 4:18-Matouš 4:20; Marek 1:16-Marek 1:18])
η῟ν ᾽Ανδρέας ὁ α᾿δελφὸς Σίμωνος Πέτρου ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δύο τω̑ν α᾿κουσάντων παρὰ ᾽Ιωάννου καὶ α᾿κολουθησάντων αυ᾿τω̑
חַד דֵּין מֵן הָנֻון דַּשׁמַעו מֵן יֻוחַנָן וֵאזַלו בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע אִיתַוהי הוָא אַנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּשֵׁמעֻון׃
תְּחִלָּה מָצָא אֶת אָחִיו שִׁמְעוֹן וְאָמַר לוֹ: "מָצָאנוּ אֶת הַמָּשִׁיחַ."
הוּא מָצָא אֶת-אָחִיו אֶת-שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו מָצָאנוּ אֶת-הַמָּשִׁיחַ אֲשֶׁר בִּלְשׁוֺן יָוָן כְּרִיסְטוֺס:
Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Vyhledal nejprve(l) svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu: Kristus).“ (l) var: první ([Jan 6:8 Jan 12:22; Daniel 9:25-Daniel 9:26])
εὑρίσκει ου῟τος πρω̑τον τὸν α᾿δελφὸν τὸν ι῎διον Σίμωνα καὶ λέγει αυ᾿τω̑ εὑρήκαμεν τὸν Μεσσίαν ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον Χριστός
הָנָא חזָא לֻוקדַם לשֵׁמעֻון אַחֻוהי וֵאמַר לֵה אֵשׁכַּחנָיהי לַמשִׁיחָא׃
הוּא הֵבִיא אוֹתוֹ אֶל יֵשׁוּעַ. הִבִּיט בּוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אַתָּה שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, אַתָּה תִּקָּרֵא כֵּיפָא" (שֶׁמַּשְׁמָעוֹ סֶלַע).
וַיְבִיאֵהוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּרְאֵהוּ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אַתָּה שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה לְךׇ יִקָּרֵא כֵיפָא וּבִלְשׁוֺן יָוָן פֶּטְרוֺס:
I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.
Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův(m); budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr(n)).“ (m) var: Jonášův (n) Skála ([Matouš 16:18; Marek 3:16; Matouš 10:2; Lukáš 6:14])
η῎γαγεν αυ᾿τὸν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿μβλέψας αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν σὺ ει῏ Σίμων ὁ υἱὸς ᾽Ιωάννου σὺ κληθήση Κηφα̑ς ο῍ ἑρμηνεύεται Πέτρος
וַאיתּיֵה לוָת יֵשֻׁוע ס וחָר בֵּה יֵשֻׁוע וֵאמַר אַנתּ הֻו שֵׁמעֻון בּרֵה דּיַונָא אַנתּ תֵּתקרֵא כִּאפָא׃ ס
לְמָחֳרָת רָצָה יֵשׁוּעַ לָלֶכֶת לַגָּלִיל. הוּא מָצָא אֶת פִילִיפּוֹס וְאָמַר לוֹ: "לֵךְ אַחֲרַי!"
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיּוֺאֶל לָלֶכֶת הַגָּלִילָה וַיִּמְצָא אֶת-פִּילִפּוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ אַחֲרָי:
I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.
Druhého dne se Ježíš rozhodl vydat na cestu do Galileje. Vyhledal Filipa a řekl mu: „Následuj mě!“
τη̑ ε᾿παύριον η᾿θέλησεν ε᾿ξελθει̑ν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν καὶ εὑρίσκει Φίλιππον καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿κολούθει μοι
וַליַומָא אחרִנָא צבָא יֵשֻׁוע למֵפַּק לַגלִילָא וֵאשׁכַּח לפִילִיפָּוס וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי׃
פִילִיפּוֹס הָיָה מִבֵּית צַיְדָא, מֵעִירָם שֶׁל אַנְדְּרֵי וְכֵיפָא.
וּפִילִפּוֺס הָיה מִבֵּית-צָיְדָה עִיר אַנְדְּרַי וּפֶטְרוֺס:
Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.
Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova; ([Jan 6:5-Jan 6:7 Jan 12:21-Jan 12:22; Jan 14:8-Jan 14:9])
η῟ν δὲ ὁ Φίλιππος α᾿πὸ Βηθσαιδά ε᾿κ τη̑ς πόλεως ᾽Ανδρέου καὶ Πέτρου
הֻו דֵּין פִילִיפָּוס אִיתַוהי הוָא מֵן בֵּית־צַיָדָא מֵן מדִינתֵּה דַּאנדּרֵאוָס וַדשֵׁמעֻון׃
פִילִיפּוֹס פָּגַשׁ אֶת נְתַנְאֵל וְאָמַר לוֹ: "מָצָאנוּ אֶת זֶה שֶׁכָּתַב עָלָיו מֹשֶׁה בַּתּוֹרָה, וְכֵן גַּם הַנְּבִיאִים, אֶת יֵשׁוּעַ בֶּן יוֹסֵף מִנָּצְרַת."
וַיִּמְצָא פִּילִפּוֺס אֶת-נְתַנְאֵל וַיֹּאמֶר אֵלָיו מָצָאנוּ אֹתוֺ אֲשֶׁר כָּתַב עָלָיו מֹשֶׁה בַּתּוֺרָה וְהַנְּבִיאִים אֶת-יֵשׁוּעַ בֶּן-יוֺסֵף מִנְּצָרֶת:
A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i Proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ ([Lukáš 24:27; Jan 21:2])
εὑρίσκει Φίλιππος τὸν Ναθαναὴλ καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ο῍ν ε῎γραψεν Μωϋση̑ς ε᾿ν τω̑ νόμω καὶ οἱ προφη̑ται εὑρήκαμεν ᾽Ιησου̑ν υἱὸν του̑ ᾽Ιωσὴφ τὸν α᾿πὸ Ναζαρέτ
ופִילִיפָּוס אֵשׁכַּח לנַתַנַיִאיל וֵאמַר לֵה הַו דַּכתַב עלַוהי מֻושֵׁא בּנָמֻוסָא ובַנבִיֵא אֵשׁכַּחנָיהי דּיֵשֻׁוע הֻו בַּר יַוסֵף מֵן נָצרַת׃
אָמַר לוֹ נְתַנְאֵל: "מִנָּצְרַת יָכוֹל לָבוֹא מַשֶּׁהוּ טוֹב?" אָמַר לוֹ פִילִיפּוֹס: "בּוֹא וּרְאֵה."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו נְתַנְאֵל הֲכִי מִנְּצֶרֶת יָבֹא טוֺב וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילִפּוֺס בֹּא וּרְאֵה:
Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Natanael mu namítl: „Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ Filip mu odpoví: „Pojď a přesvědč se!“ ([Jan 7:41])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ Ναθαναήλ ε᾿κ Ναζαρὲτ δύναταί τι α᾿γαθὸν ει῏ναι λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Φίλιππος ε῎ρχου καὶ ι῎δε
אָמַר לֵה נַתַנַיִאיל מֵן נָצרַת מֵשׁכַּח מֵדֵּם דּטָב נֵהוֵא אָמַר לֵה פִילִיפָּוס תָּא ותֵחזֵא׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ אֶת נְתַנְאֵל בָּא לִקְרָאתוֹ, אָמַר עָלָיו: "הִנֵּה בֶּאֱמֶת בֶּן יִשְׂרָאֵל שֶׁאֵין בּוֹ מִרְמָה."
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ אֶת-נְתַנְאֵל בָּא לִקְרָאתוֺ וַיֹּאמֶר עָלָיו אוּלָם זֶה הוּא יִשְׂרְאֵלִי אֲשֶׁר אֵין-בּוֺ רְמִיָּה:
I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.
Ježíš spatřil Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, pravý Izraelec, v němž není lsti.“ ([Sofonjáš 3:13])
ει῏δεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τὸν Ναθαναὴλ ε᾿ρχόμενον πρὸς αυ᾿τὸν καὶ λέγει περὶ αυ᾿του̑ ι῎δε α᾿ληθω̑ς ᾽Ισραηλίτης ε᾿ν ω῟ δόλος ου᾿κ ε῎στιν
וַחזָיהי יֵשֻׁוע לנַתַנַיִאיל כַּד אָתֵא לוָתֵה וֵאמַר עלַוהי הָא שַׁרִירָאיִת בַּר אִיסרָיֵל דּנֵכלָא לַיתּ בֵּה׃
שָׁאַל אוֹתוֹ נְתַנְאֵל: "מִנַּיִן אַתָּה מַכִּיר אוֹתִי?" עָנָה לוֹ יֵשׁוּעַ: "לִפְנֵי שֶׁקָּרָא לְךָ פִילִיפּוֹס, כַּאֲשֶׁר הָיִיתָ תַּחַת עֵץ הַתְּאֵנָה, רָאִיתִי אוֹתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו נְתַנְאֵל מֵאַיִן יָדַעְתָּ אֹתִי וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו טֶרֶם קָרָא לְךׇ פִּילִפּוֺס בִּהְיוֺתְךׇ תַּחַת הַתְּאֵנָה רְאִיתִיךׇ:
Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Řekl mu Natanael: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Dříve než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem.“
λέγει αυ᾿τω̑ Ναθαναήλ πόθεν με γινὼσκεις α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πρὸ του̑ σε Φίλιππον φωνη̑σαι ο῎ντα ὑπὸ τὴν συκη̑ν ει῏δόν σε
אָמַר לֵה נַתַנַיִאיל מֵן אַימֵכָּא יָדַע אַנתּ לִי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע עַדלָא נֵקרֵיך פִילִיפָּוס כַּד תּחֵית תִּתָּא אַנתּ חזִיתָך׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ נְתַנְאֵל: "רַבִּי, אַתָּה בֶּן־הָאֱלֹהִים, אַתָּה מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל!"
וַיַּעַן אֹתוֺ נְתַנְאֵל רַבִּי אַתָּה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה הוּא מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל:
Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
„Mistře,“ řekl mu Natanael, „ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“ ([Žalmy 2:7; Sofonjáš 3:15; Matouš 16:16; 2 Korintským 1:19])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ Ναθαναήλ ῥαββί σὺ ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ σὺ βασιλεὺς ει῏ του̑ ᾽Ισραήλ
ענָא נַתַנַיִאיל וֵאמַר לֵה רַבִּי אַנתּ הֻו בּרֵה דַּאלָהָא אַנתּ הֻו מַלכֵּה דִּאיסרָיֵל׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִפְּנֵי שֶׁאָמַרְתִּי לְךָ כִּי רְאִיתִיךָ תַּחַת עֵץ הַתְּאֵנָה הֶאֱמַנְתָּ? גְּדוֹלוֹת מֵאֵלֶּה תִּרְאֶה!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו יַעַן אֲשֶׁר הֶאֱמַנְתָּ בִּי בַּעֲבוּר אָמְרִי לְךׇ תַּחַת הַתְּאֵנָה רְאִיתִיךׇ לָכֵן גְּדֹלוֺת מֵאֵלֶּה תִּרְאֶה:
Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.
Ježíš mu odpověděl: „Ty věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkem?‘ Uvidíš věci daleko větší.“
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῞τι ει῏πόν σοι ο῞τι ει῏δόν σε ὑποκάτω τη̑ς συκη̑ς πιστεύεις μείζω τούτων ο῎ψη
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע עַל דֵּאמרֵת לָך דַּחזִיתָך תּחֵית תִּתָּא מהַימֵן אַנתּ דּרַורבָן מֵן הָלֵין תֵּחזֵא׃
וְעוֹד אָמַר לוֹ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַתֶּם תִּרְאוּ אֶת הַשָּׁמַיִם פְּתוּחִים וּמַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עוֹלִים וְיוֹרְדִים עַל בֶּן־הָאָדָם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי תִרְאוּ אֶת-הַשָּׁמַיִם פְּתוּחִים וּמַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עֹלִים וְיֹרְדִים עַל בֶּן-הָאָדָם:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš.
A dodal: „Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“ ([Genesis 28:12; Marek 1:10])
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῎ψεσθε τὸν ου᾿ρανὸν α᾿νεωγότα καὶ τοὺς α᾿γγέλους του̑ θεου̑ α᾿ναβαίνοντας καὶ καταβαίνοντας ε᾿πὶ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
אָמַר לֵה אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמֵן הָשָׁא תֵּחזֻון שׁמַיָא דַּפתִיחִין ומַלַאכַוהי דַּאלָהָא כַּד סָלקִין ונָחתִּין לוָת בּרֵה דּאנָשָׁא סּ סּ׃
[missing]
I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
[missing]
בַּיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי הָיְתָה חֲתֻנָּה בְּקָנָה אֲשֶׁר בַּגָּלִיל. אִמּוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ הָיְתָה שָׁם,
וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי הָיְתָה חֲתֻנָּה בְּקָנָה אֲשֶׁר לַגָּלִיל וְאֵם יֵשׁוּעַ הָיְתָה שָּׁמָּה:
Třetího pak dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
καὶ τη̑ ἡμέρα τη̑ τρίτη γάμος ε᾿γένετο ε᾿ν Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η῟ν ἡ μήτηρ του̑ ᾽Ιησου̑ ε᾿κει̑
וַליַומָא דַּתלָתָא הוָת מֵשׁתֻּותָא בּקָטנֵא מדִינתָּא דַּגלִילָא וֵאמֵה דּיֵשֻׁוע תַּמָן הוָת׃
וְגַם יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו הֻזְמְנוּ לַחֲתֻנָּה.
וְגַם-יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו הָיוּ מִן-קְרוּאֵי הַחֲתֻנָּה:
A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na tu svadbu.
na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
ε᾿κλήθη δὲ καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸν γάμον
וָאף הֻו יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי אֵתקרִיו לָה למֵשׁתֻּותָא׃
כְּשֶׁחָסַר לָהֶם יַיִן אָמְרָה אֵם יֵשׁוּעַ אֵלָיו: "אֵין לָהֶם יַיִן."
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר תַּם הַיָּיִן אָמְרָה אֵם יֵשׁוּעַ אֵלָיו הִנֵּה אֵין לָהֶם יָיִן:
Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova jemu: Vína nemají.
Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“
καὶ ὑστερήσαντος οι῎νου λέγει ἡ μήτηρ του̑ ᾽Ιησου̑ πρὸς αυ᾿τόν οι῏νον ου᾿κ ε῎χουσιν
וַחסַר הוָא חַמרָא וָאמרָא לֵה אֵמֵה ליֵשֻׁוע חַמרָא לַיתּ להֻון׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "מַה לִּי וָלָךְ, אִשָּׁה? עוֹד לֹא הִגִּיעָה שְׁעָתִי."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ מַה-לִּי וָלָךְ אִשָּׁה עוֺד לֹא-בָאָה עִתִּי:
Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš!(o) Ještě nepřišla má hodina.“ (o) ř: „Co to ode mne žádáš, ženo! ([Jan 7:6 Jan 7:30 Jan 8:20])
καὶ λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς τί ε᾿μοὶ καὶ σοί γύναι ου῎πω η῞κει ἡ ω῞ρα μου
אָמַר לָה יֵשֻׁוע מָא לִי ולֵכי אַנתּתָא לָא עדַכִּיל אֵתָת שָׁעַתי׃
אָמְרָה אִמּוֹ לַמְשָׁרְתִים: "כָּל מַה שֶּׁיֹּאמַר לָכֶם עֲשׂוּ."
וַתֹּאמֶר אִמּוֺ אֶל-הַמְשָׁרְתִים אֶת-אֲשֶׁר יֹאמַר לָכֶם תַּעֲשׂוּ:
Dí matka jeho služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ ([Genesis 41:55])
λέγει ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ τοι̑ς διακόνοις ο῞ τι α῍ν λέγη ὑμι̑ν ποιήσατε
אָמרָא אֵמֵה לַמשַׁמשָׁנֵא מֵדֵּם דָּאמַר לכֻון עבֵדו׃
שִׁשָּׁה כַּדֵּי אֶבֶן הָיוּ עֲרוּכִים שָׁם, כְּמִנְהַג הַיְּהוּדִים לְטָהֳרָתָם, וְכָל אֶחָד הֵכִיל כִּשְׁמוֹנִים עַד מֵאָה וְעֶשְׂרִים לִיטֶר.
וְשָׁם נִמְצְאוּ שֵׁשׁ כַּדֵּי-אֶבֶן עֲרֻכוֺת לְטַהֵר אֶת-אֲשֶׁר לֹא טָהוֺר בֵּין הַיְּהוּדִים כַּמִּשְׁפָּט שְׁתַּיִם אוֺ-שָׁלֹשׁ בַּתִּים תָּכִיל כָּל-כָּד:
I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podlé očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě neb tři míry.
Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra(p). (p) ř: míry (asi po 35 litrech) ([Marek 7:3-Marek 7:4])
η῟σαν δὲ ε᾿κει̑ λίθιναι ὑδρίαι ε῍ξ κατὰ τὸν καθαρισμὸν τω̑ν ᾽Ιουδαίων κείμεναι χωρου̑σαι α᾿νὰ μετρητὰς δύο η῍ τρει̑ς
אִית הוַי דֵּין תַּמָן אַגָנֵא דּכִאפָא שֵׁת דּסִימָן לתַדכִּיתָא דִּיהֻודָיֵא דָּאחדָּן תּרֵין תּרֵין רֵבעִין אַו תּלָתָא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַלְּאוּ אֶת הַכַּדִּים מַיִם", וְהֵם מִלְּאוּ אוֹתָם עַד לְמַעְלָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ מַלְאוּ אֶת-הַכַּדִּים מָיִם וַיְמַלְאוּן עַד-הַָּׂפָה:
Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς γεμίσατε τὰς ὑδρίας υ῞δατος καὶ ε᾿γέμισαν αυ᾿τὰς ε῞ως α῎νω
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע מלַו אֵנֵין מַיָא לַאגָנֵא וַמלַו אֵנֵין עדַמָא לעֵל׃
אָמַר לָהֶם: "שַׁאֲבוּ עַכְשָׁו וְהָבִיאוּ אֶל רֹאשׁ הַמְּסִבָּה." הֵם שָׁאֲבוּ וְהֵבִיאוּ אֵלָיו.
וַיֹּאמֶר שַׁאֲבוּ-נָא עַתָּה וְהָבִיאוּ אֶל-פְּקִיד הַמִּשְׁתֶּה וַיָּבִיאוּ:
I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς α᾿ντλήσατε νυ̑ν καὶ φέρετε τω̑ α᾿ρχιτρικλίνω οἱ δὲ η῎νεγκαν
אָמַר להֻון זלֻועו מֵכִּיל וַאיתַּו לרִישׁ סמָכָא וַאיתִּיו׃
טָעַם רֹאשׁ הַמְּסִבָּה אֶת הַמַּיִם שֶׁנֶּהֶפְכוּ לְיַיִן וְלֹא יָדַע מֵאַיִן הוּא, אֶלָּא שֶׁהַמְשָׁרְתִים אֲשֶׁר שָׁאֲבוּ אֶת הַמַּיִם יָדְעוּ. קָרָא רֹאשׁ הַמְּסִבָּה אֶת הֶחָתָן
וַיִּטְעַם פְּקִיד הַמִּשְׁתֶּה אֶת-הַמַּיִם אֲשֶׁר נֶהֶפְכוּ לְיַיִן מִבְּלִי דַעַת מֵאַיִן בָּא רַק הַמְשָׁרְתִים אֲשֶׁר-שָׁאֲבוּ אֶת-הַמַּיִם יָדָעוּ וַיִּקְרָא רַב בֵּית הַמִּשְׁתֶּה אֶל-הֶחָתָן:
A jakž okusil vrchní správce svadby té vody, vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu), povolal ženicha ten vrchní správce,
Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha
ὡς δὲ ε᾿γεύσατο ὁ α᾿ρχιτρίκλινος τὸ υ῞δωρ οι῏νον γεγενημένον καὶ ου᾿κ η῎̑δει πόθεν ε᾿στίν οἱ δὲ διάκονοι η῎̑δεισαν οἱ η᾿ντληκότες τὸ υ῞δωρ φωνει̑ τὸν νυμφίον ὁ α᾿ρχιτρίκλινος
וכַד טעֵם הַו רִישׁ סמָכָא מַיָא הָנֻון דַּהוַו חַמרָא ולָא יָדַע הוָא מֵן אַימֵכָּא הוָא משַׁמשָׁנֵא דֵּין יָדעִין הוַו דּהֵנֻון מלַו אֵנֻון למַיָא קרָא רִישׁ סמָכָא לחַתנָא׃
וְאָמַר לוֹ: "כָּל אָדָם מַגִּישׁ תְּחִלָּה אֶת הַיַּיִן הַטּוֹב וְכַאֲשֶׁר הָאֲנָשִׁים מְבֻסָּמִים יַגִּישׁ אֶת הַטּוֹב־פָּחוֹת, אֲבָל אַתָּה שָׁמַרְתָּ אֶת הַיַּיִן הַטּוֹב עַד עַכְשָׁו."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו כָּל-אִישׁ יָשִׂים יַיִן טוֺב רִאשׁוֺנָה וְאַחֲרֵי שָׁתוּ הַקְּרֻאִים לָרְוָיָה יָשִׂים יַיִן שְׁפַל-עֶרֶךְ לִפְנֵיהֶם וְאַתָּה צָפַנְתָּ אֶת-הַיַּיִן הַטּוֺב עַד-לָאַחֲרֹנָה:
A řekl mu: Každý člověk nejprvé dobré víno dává, a když by se hojně napili, tedy to, kteréž horší. Ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ πα̑ς α῎νθρωπος πρω̑τον τὸν καλὸν οι῏νον τίθησιν καὶ ο῞ταν μεθυσθω̑σιν τὸν ε᾿λάσσω σὺ τετήρηκας τὸν καλὸν οι῏νον ε῞ως α῎ρτι
וֵאמַר לֵה כֻּל אנָשׁ לֻוקדַם חַמרָא טָבָא מַיתֵּא ומָא דַּרוִיו הָידֵּין אַינָא דַּבצִיר אַנתּ דֵּין נטַרתָּיהי לחַמרָא טָבָא עדַמָא להָשָׁא׃
זֹאת תְּחִלַּת הָאוֹתוֹת שֶׁל יֵשׁוּעַ. הוּא עָשָׂה זֹאת בְּקָנָה שֶׁבַּגָּלִיל. אָז הֶרְאָה אֶת כְּבוֹדוֹ וְתַלְמִידָיו הֶאֱמִינוּ בּוֹ.
זֹאת רֵאשִׁית הָאֹתוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ בְּקָנָה אֲשֶׁר לַגָּלִיל וְשָׁם גִּלָּה כְבוֺדוֺ וַיַּאֲמִינוּ בוֺ תַּלְמִידָיו:
To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. ([Jan 4:54 Jan 20:30 Jan 1:14 Jan 11:20-Jan 11:22 Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 10:42; Jan 11:45])
ταύτην ε᾿ποίησεν α᾿ρχὴν τω̑ν σημείων ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ε᾿φανέρωσεν τὴν δόξαν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
הָדֵא הי אָתָא קַדמָיתָּא דַּעבַד יֵשֻׁוע בּקָטנֵא דַּגלִילָא וַאודַּע שֻׁובחֵה והַימֵנו בֵּה תַּלמִידַוהי׃ ס
אַחֲרֵי כֵן יָרַד אֶל כְּפַר נַחוּם הוּא וְאִמּוֹ עִם אֶחָיו וְתַלְמִידָיו, וְשָׁם שָׁהוּ יָמִים לֹא רַבִּים.
וְאַחֲרֵי-כֵן יָרַד אֶל-כְּפַר נַחוּם הוּא וְאִמּוֺ וְאֶחָיו וְתַלְמִידָיו וַיֵּשְׁבוּ שָׁם יָמִים לֹא רַבִּים:
Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní. ([Matouš 4:13])
μετὰ του̑το κατέβη ει᾿ς Καφαρναοὺμ αυ᾿τὸς καὶ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ε᾿κει̑ ε῎μειναν ου᾿ πολλὰς ἡμέρας
בָּתַר הָדֵא נחֵת לַכפַרנַחֻום הֻו וֵאמֵה וַאחַוהי ותַלמִידַוהי ותַמָן הוַו קַלִיל יַומָתָא׃ ס
עִם הִתְקָרֵב הַפֶּסַח, חַג הַיְּהוּדִים, עָלָה יֵשׁוּעַ לִירוּשָׁלַיִם
וַיִּקְרַב חַג-הַפֶּסַח לַיְּהוּדִים וַיַּעַל יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיְמָה:
Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. ([Jan 6:4 Jan 11:55])
καὶ ε᾿γγὺς η῟ν τὸ πάσχα τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ α᾿νέβη ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ὁ ᾽Ιησου̑ς
וקַרִיב הוָא פֵּצחָא דִּיהֻודָיֵא וַסלֵק לֻאורִשׁלֵם יֵשֻׁוע׃
וּמָצָא בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ מוֹכְרֵי בָּקָר וְצֹאן וְיוֹנִים וּמַחֲלִיפֵי כְּסָפִים יוֹשְׁבִים שָׁם.
וַיִּמְצָא אֲנָשִׁים ישְׁבִים בַּהֵיכָל מֹכְרִים בָּקָר וָצֹאן וְיוֺנִים וּמְחַלְּפֵי כָסֶף:
A nalezl v chrámě prodavače volů a ovec i holubic, a penězoměnce sedící.
V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. ([Matouš 21:12-Matouš 21:13; Marek 11:15-Marek 11:17; Lukáš 19:45-Lukáš 19:46])
καὶ ευ῟ρεν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ τοὺς πωλου̑ντας βόας καὶ πρόβατα καὶ περιστερὰς καὶ τοὺς κερματιστὰς καθημένους
וֵאשׁכַּח בּהַיכּלָא להָלֵין דַּמזַבּנִין תַּורֵא ועֵרבֵּא ויַונֵא ולַמעַרפָנֵא דּיָתבִּין׃
הוּא הֵכִין שׁוֹט מֵחֲבָלִים וְגֵרֵשׁ אֶת כֻּלָּם מִבֵּית הַמִּקְדָּשׁ יַחַד עִם הַצֹּאן וְהַבָּקָר; כֵּן גַּם פִּזֵּר אֶת מַטְבְּעוֹת הַחַלְּפָנִים וְהָפַךְ אֶת הַשֻּׁלְחָנוֹת,
וַיִּקַּח חֲבָלִים וְיְשָׂרֵג אֹתָם לְמַלְקָה בְּיָדוֺ וַיְגָרֶשׁ אֶת-כֻּלָּם אֶל-מִחוּץ לַהֵיכָל גַּם אֶת-הַצֹּאן גַּם אֶת-הַבָּקָר וַיַּשְׁלֵךְ אֶת-כֶּסֶף הַמְחַלְּפִים אַרְצָה וְאֶת-שֻׁלְחֲנֹתֵיהֶם הָפָךְ:
A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel
καὶ ποιήσας φραγέλλιον ε᾿κ σχοινίων πάντας ε᾿ξέβαλεν ε᾿κ του̑ ἱερου̑ τά τε πρόβατα καὶ τοὺς βόας καὶ τω̑ν κολλυβιστω̑ν ε᾿ξέχεεν τὸ κέρμα καὶ τὰς τραπέζας α᾿νέτρεψεν
וַעבַד לֵה פּרָגֵלָא מֵן חַבלָא וַלכֻלהֻון אַפֵּק מֵן הַיכּלָא וַלעֵרבֵּא וַלתַורֵא ולַמעַרפָנֵא וֵאשַׁד עֻורפָנהֻון ופָתֻורַיהֻון הפַך׃
וּלְמוֹכְרֵי הַיּוֹנִים אָמַר: " קְחוּ אֶת אֵלֶּה מִכָּאן. אַל תַּעֲשׂוּ אֶת בֵּית אָבִי לְבֵית מִסְחָר."
וְאֶל-מֹכְרֵי הַיּוֺנִים אָמָר הוֺצִיאוּ אֶת-אֵלֶּה מִזֶּה וְלֹא תַעֲשׂוּ אֶת-בֵּית אָבִי לְבֵית מִקָּח וּמִמְכָּר:
A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odneste tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště(q)!“ (q) ř: dům obchodu ([Lukáš 2:49; Malachiáš 3:1])
καὶ τοι̑ς τὰς περιστερὰς πωλου̑σιν ει῏πεν α῎ρατε ταυ̑τα ε᾿ντευ̑θεν μὴ ποιει̑τε τὸν οι῏κον του̑ πατρός μου οι῏κον ε᾿μπορίου
וַלהָנֻון דַּמזַבּנִין יַונֵא אֵמַר שׁקֻולו הָלֵין מֵכָּא ולָא תֵּעבּדֻונֵה לבַיתֵּה דָּאבי בֵּית תֵּאגֻורתָּא׃ ס
אָז נִזְכְּרוּ תַּלְמִידָיו בַּכָּתוּב: "קִנְאַת בֵּיתְךָ אֲכָלָתְנִי."
אָז זָכְרוּ תַלְמִידָיו אֵת אֲשֶׁר-כָּתוּב קִנְאַת בֵּיתְךׇ אֲכָלָתְנִי:
I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ ([Žalmy 69:10])
ε᾿μνήσθησαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ο῞τι γεγραμμένον ε᾿στίν ὁ ζη̑λος του̑ οι῎κου σου καταφάγεταί με
וֵאתּדּכַרו תַּלמִידַוהי דַּכתִיב דַּטנָנֵה דּבַיתָּך אַכלַני׃ ס
הֵגִיבוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים וְאָמְרוּ אֵלָיו: "אֵיזֶה אוֹת אַתָּה מַרְאֶה לָנוּ בַּעֲשׂוֹתְךָ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה?"
וַיַּעֲנוּ הַיְּהוּדִים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מָה אוֺת הֶרְאֵיתָ לָּנוּ כִּי תַעֲשֶׂה כָּזֹאת:
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení nám ukážeš, že tyto věci činíš?
Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“ ([Matouš 21:23-Matouš 21:27; Marek 11:27-Marek 11:33; Lukáš 20:1-Lukáš 20:8])
α᾿πεκρίθησαν ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ τί σημει̑ον δεικνύεις ἡμι̑ν ο῞τι ταυ̑τα ποιει̑ς
ענַו דֵּין יִהֻודָיֵא וֵאמַרו לֵה מָנָא אָתָא מחַוֵא אַנתּ לַן דּהָלֵין עָבֵד אַנתּ׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "הִרְסוּ אֶת הַהֵיכָל הַזֶּה וּבִשְׁלוֹשָׁה יָמִים אָקִים אוֹתוֹ."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִרְסוּ אֶת-הַהֵיכָל הַזֶּה וַאֲנִי בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים אֲקִימֶנּוּ:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím(r).“ (r) ř: vzkřísím (pod. Jan 2:20) ([Matouš 26:61; Marek 14:58 Marek 15:29; Skutky apoštolské 6:14])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς λύσατε τὸν ναὸν του̑τον καὶ ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις ε᾿γερω̑ αυ᾿τόν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון סתֻורו הַיכּלָא הָנָא ולַתלָתָא יַומִין אֵנָא מקִים אנָא לֵה׃
הֵם אָמְרוּ: "אַרְבָּעִים וְשֵׁשׁ שָׁנִים נִבְנָה הַהֵיכָל הַזֶּה וְאַתָּה בִּשְׁלוֹשָׁה יָמִים תָּקִים אוֹתוֹ?"
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים אַרְבָּעִים שָׁנָה וְשֵׁשׁ שָׁנִים נִבְנָה הַהֵיכָל הַזֶּה וְאַתָּה תְקִימֶנּוּ בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים:
I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ ([Jan 3:3-Jan 3:4 Jan 4:14-Jan 4:15; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13])
ει῏παν ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι τεσσεράκοντα καὶ ε῍ξ ε῎τεσιν οι᾿κοδομήθη ὁ ναὸς ου῟τος καὶ σὺ ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις ε᾿γερει̑ς αυ᾿τόν
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לַארבּעִין ושֵׁת שׁנִין אֵתבּנִי הַיכּלָא הָנָא וַאנתּ לַתלָתָא יַומִין מקִים אַנתּ לֵה׃
אַךְ הוּא דִּבֵּר עַל הֵיכַל גּוּפוֹ.
וְהוּא דִבֶּר דְּבָרוֺ עַל-הֵיכַל גְּוִיָּתוֺ:
Ale on mluvil o chrámu těla svého.
On však mluvil o chrámu svého těla. ([1 Korintským 6:19])
ε᾿κει̑νος δὲ ε῎λεγεν περὶ του̑ ναου̑ του̑ σὼματος αυ᾿του̑
הֻו דֵּין אֵמַר הוָא עַל הַיכּלָא דּפַגרֵה׃
לָכֵן, כַּאֲשֶׁר קָם מִן הַמֵּתִים, נִזְכְּרוּ תַּלְמִידָיו כִּי אָמַר לָהֶם אֶת זֹאת, וְהֶאֱמִינוּ בַּכָּתוּב וּבַדָּבָר שֶׁאָמַר יֵשׁוּעַ.
עַל-כֵּן אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ מִן-הַמֵּתִים זָכְרוּ תַלְמִידָיו כִּי-כֹה אָמָר לָהֶם וַיַּאֲמִינוּ בַכָּתוּב וּבִדְבַר יֵשׁוּעַ אֲשֶׁר דִּבֵּר:
A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. ([Lukáš 24:44-Lukáš 24:45; Jan 12:16])
ο῞τε ου῏ν η᾿γέρθη ε᾿κ νεκρω̑ν ε᾿μνήσθησαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ο῞τι του̑το ε῎λεγεν καὶ ε᾿πίστευσαν τη̑ γραφη̑ καὶ τω̑ λόγω ο῍ν ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς
כַּד קָם דֵּין מֵן בֵּית־מִיתֵא אֵתּדּכַרו תַּלמִידַוהי דּהָדֵא אֵמַר הוָא והַימֵנו לַכתָבֵא וַלמֵלתָא דֵּאמַר יֵשֻׁוע סס׃
כְּשֶׁהָיָה בִּירוּשָׁלַיִם בְּחַג הַפֶּסַח, הֶאֱמִינוּ רַבִּים בִּשְׁמוֹ כִּרְאוֹתָם אֶת הָאוֹתוֹת שֶׁעָשָׂה,
וַיְהִי בִּהְיוֺתוֺ בִירוּשָׁלַיִם בְּחַג-הַפֶּסַח וַיַּאֲמִינוּ רַבִּים בִּשְׁמוֺ כִּי רָאוּ אֶת-הָאֹתוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה לְעֵינֵיהֶם:
A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. ([Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 10:42 Jan 11:45 Jan 12:11])
ὡς δὲ η῟ν ε᾿ν τοι̑ς ῾Ιεροσολύμοις ε᾿ν τω̑ πάσχα ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ θεωρου̑ντες αυ᾿του̑ τὰ σημει̑α α῍ ε᾿ποίει
כַּד אִיתַוהי הוָא דֵּין יֵשֻׁוע בֻּאורִשׁלֵם בּפֵצחָא בּעַדעִדָא סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה דַּחזַו אָתוָתָא דּעָבֵד׃
אֶלָּא שֶׁיֵּשׁוּעַ לֹא סָמַךְ עֲלֵיהֶם, שֶׁכֵּן הִכִּיר אֶת כֻּלָּם
וְיֵשׁוּעַ לֹא הֶאֱמִין לָהֶם יַעַן יָדַע אֶת-יֵצֶר כֻּלָּם:
Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, proto že on znal všecky.
Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;
αυ᾿τὸς δὲ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε᾿πίστευεν αυ᾿τὸν αυ᾿τοι̑ς διὰ τὸ αυ᾿τὸν γινὼσκειν πάντας
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לָא מהַימֵן הוָא להֻון נַפשֵׁה מֵטֻל דּהֻו יָדַע הוָא לכֻלנָשׁ׃
וְלֹא הָיָה צָרִיךְ כְּלָל שֶׁמִּישֶׁהוּ יָעִיד עַל הָאָדָם, כִּי יָדַע מַה שֶּׁבָּאָדָם.
וּבְיַעַן לֹא בִקֵּשׁ עֵדוּת אִישׁ בְּאִישׁ כִּי אֶת-מַחְשְׁבוֺת אָדָם הוּא הָיָה מֵבִין:
Aniž potřeboval, aby kdo svědectví vydával o člověku; nebo on věděl, co by bylo v člověku.
nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku. ([Matouš 12:25; Marek 2:8; Lukáš 6:8])
καὶ ο῞τι ου᾿ χρείαν ει῏χεν ι῞να τις μαρτυρήση περὶ του̑ α᾿νθρὼπου αυ᾿τὸς γὰρ ε᾿γίνωσκεν τί η῟ν ε᾿ν τω̑ α᾿νθρὼπω
ולָא סנִיק הוָא דּאנָשׁ נֵסהַד לֵה עַל כֻּל בַּרנָשׁ הֻו גֵּיר יָדַע הוָא מָנָא אִית בּבַרנָשָׁא סס׃
אַחַד הַפְּרוּשִׁים מִמַּנְהִיגֵי הַיְּהוּדִים, נַקְדִּימוֹן שְׁמוֹ,
וַיְהִי אִישׁ מִן-הַפְּרוּשִׁים וּשְׁמוֺ נַקְדִּימוֺן קְצִין הַיְּהוּדִים:
Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady(s). (s) přední muž mezi Židy ([Jan 7:50 Jan 19:39])
η῟ν δὲ α῎νθρωπος ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων Νικόδημος ο῎νομα αυ᾿τω̑ α῎ρχων τω̑ν ᾽Ιουδαίων
אִית הוָא דֵּין תַּמָן חַד גַּברָא מֵן פּרִישֵׁא נִיקָדִמָוס שׁמֵה הוָא אַרכֻונָא דִּיהֻודָיֵא׃
בָּא אֶל יֵשׁוּעַ בַּלַּיְלָה וְאָמַר אֵלָיו: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים בָּאתָ לִהְיוֹת מוֹרֶה, שֶׁהֲרֵי אֵין אִישׁ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת אֶת הָאוֹתוֹת שֶׁאַתָּה עוֹשֶׂה אֶלָּא אִם כֵּן אֱלֹהִים אִתּוֹ."
הוּא בָא אֶל-יֵשׁוּעַ לַיְלָה וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבִּי יָדַעְנוּ כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים בָּאתָ לְמוֺרֶה לָנוּ כִּי אֵין לְאֵל יַד-אִישׁ לַעֲשׂוֺת אֶת-הָאֹתוֺת אֲשֶׁר אַתָּה עֹשֶׂה בִּלְתִּי אִם-אֱלֹהִים עִמּוֺ:
Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“ ([Matouš 22:16; Marek 12:13-Marek 12:14; Lukáš 20:20-Lukáš 20:21])
ου῟τος η῟λθεν πρὸς αυ᾿τὸν νυκτὸς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ῥαββί οι῎δαμεν ο῞τι α᾿πὸ θεου̑ ε᾿λήλυθας διδάσκαλος ου᾿δεὶς γὰρ δύναται ταυ̑τα τὰ σημει̑α ποιει̑ν α῍ σὺ ποιει̑ς ε᾿ὰν μὴ η῏ ὁ θεὸς μετ῾ αυ᾿του̑
הָנָא אֵתָא לוָת יֵשֻׁוע בּלִליָא וֵאמַר לֵה רַבִּי יָדעִינַן דּמֵן אַלָהָא אֵשׁתַּדַּרתּ מַלפָנָא לָא גֵּיר אנָשׁ מֵשׁכַּח הָלֵין אָתוָתָא למֵעבַּד דַּאנתּ עָבֵד אַנתּ אֵלָא מַן דַּאלָהָא עַמֵה׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר אֵלָיו: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, אִם לֹא יִוָּלֵד אָדָם מִלְמַעְלָה, לֹא יוּכַל לִרְאוֹת אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ אִם-לֹא יִוָּלֵד אִישׁ מִמְּקוֺר עָל לֹא-יוּכַל לִרְאוֺת אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu(t), nemůže spatřit království Boží.“ (t) shůry (tak i Jan 3:7) ([Matouš 18:3; Marek 10:15; Lukáš 18:17 Jan 2:20-Jan 2:21 Jan 4:14-Jan 4:15; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ε᾿ὰν μή τις γεννηθη̑ α῎νωθεν ου᾿ δύναται ι᾿δει̑ν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דֵּאן אנָשׁ לָא מֵתִילֵד מֵן דּרִישׁ לָא מֵשׁכַּח דּנֵחזֵא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
שָׁאַל נַקְדִּימוֹן: "אֵיךְ יָכוֹל אָדָם לְהִוָּלֵד בִּהְיוֹתוֹ זָקֵן? הַאִם הוּא יָכוֹל לְהִכָּנֵס שֵׁנִית לְרֶחֶם אִמּוֹ וּלְהִוָּלֵד?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו נַקְדִּימוֺן אֵיכָה יוּכַל אִישׁ לְהִוָּלֵד וְהוּא זָקֵן הֲכִי יוּכַל לָשׁוּב לְרֶחֶם אִמּוֺ וּלְהִוָּלֵד שֵׁנִית:
Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“
λέγει πρὸς αυ᾿τὸν ὁ Νικόδημος πω̑ς δύναται α῎νθρωπος γεννηθη̑ναι γέρων ω῎ν μὴ δύναται ει᾿ς τὴν κοιλίαν τη̑ς μητρὸς αυ᾿του̑ δεύτερον ει᾿σελθει̑ν καὶ γεννηθη̑ναι
אָמַר לֵה נִיקָדִמָוס אַיכַּנָא מֵשׁכַּח דּנֵתִילֵד גַּברָא סָבָא דַּלמָא מֵשׁכַּח תֻּוב לכַרסָא דֵּאמֵה דּתַרתֵּין זַבנִין למֵעַל ונֵתִילֵד׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, אִם לֹא יִוָּלֵד אִישׁ מִן הַמַּיִם וְהָרוּחַ לֹא יוּכַל לְהִכָּנֵס לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ אִם-לֹא יִוָּלֵד אִישׁ מִן-הַמַּיִם וּמִן-הָרוּחַ לֹא-יוּכַל לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. ([Titovi 3:5; 1 Korintským 15:50])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ε᾿ὰν μή τις γεννηθη̑ ε᾿ξ υ῞δατος καὶ πνεύματος ου᾿ δύναται ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דֵּאן אנָשׁ לָא מֵתִילֵד מֵן מַיָא ורֻוחָא לָא מֵשׁכַּח דּנֵעֻול למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
הַנּוֹלָד מִן הַבָּשָׂר בָּשָׂר הוּא וְהַנּוֹלָד מִן הָרוּחַ רוּחַ הוּא.
הַנּוֺלָד מִן-הַבָּשָׂר בָּשָׂר הוּא וְהַנּוֺלָד מִן-הָרוּחַ רוּחַ הוּא:
Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. ([Římanům 8:5])
τὸ γεγεννημένον ε᾿κ τη̑ς σαρκὸς σάρξ ε᾿στιν καὶ τὸ γεγεννημένον ε᾿κ του̑ πνεύματος πνευ̑μά ε᾿στιν
מֵדֵּם דִּילִיד מֵן בֵּסרָא בֵּסרָא הֻו ומֵדֵּם דִּילִיד מֵן רֻוחָא רֻוחָא הֻו׃
אַל תִּתְמַהּ עַל שֶׁאוֹמֵר אֲנִי לְךָ כִּי עֲלֵיכֶם לְהִוָּלֵד מִלְמַעְלָה.
אַל-תִּתְמַהּ עַל-אֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָךְ כִּי נָכוֺן לָכֶם לְהִוָּלֵד מִמְּקוֺר עָל:
Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
μὴ θαυμάσης ο῞τι ει῏πόν σοι δει̑ ὑμα̑ς γεννηθη̑ναι α῎νωθεν
לָא תֵּתּדַּמַר דֵּאמרֵת לָך דּוָלֵא לכֻון למֵתִילָדֻו מֵן דּרִישׁ׃
הָרוּחַ נוֹשֶׁבֶת הֵיכָן שֶׁהִיא רוֹצָה וְאֶת קוֹלָהּ אַתָּה שׁוֹמֵעַ, אַךְ אֵינְךָ יוֹדֵעַ מֵאַיִן הִיא בָּאָה וּלְאָן הִיא הוֹלֶכֶת. כָּךְ כָּל מִי שֶׁנּוֹלָד מִן הָרוּחַ."
הָרוּחַ נֹשֶׁבֶת אֶל-אֲשֶׁר תַּחְפֹּץ וְאַתָּה שֹׁמֵעַ אֶת-קוֺלָהּ וְלֹא תֵדַע מֵאַיִן בָּאָה וְאָן הִיא הֹלֶכֶת כְּמוֺ כֵן כָּל-הַנּוֺלָד מִן-הָרוּחַ:
Vítr, kam chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
Vítr(u) vane, kam chce, jeho zvuk(v) slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil(x) z Ducha.“ (u) Duch (v) hlas (x) var: + z vody a ([Kazatel 11:5; Ezechiel 37:9-Ezechiel 37:10; 1 Janův 5:1])
τὸ πνευ̑μα ο῞που θέλει πνει̑ καὶ τὴν φωνὴν αυ᾿του̑ α᾿κούεις α᾿λλ῾ ου᾿κ οι῏δας πόθεν ε῎ρχεται καὶ που̑ ὑπάγει ου῞τως ε᾿στὶν πα̑ς ὁ γεγεννημένος ε᾿κ του̑ πνεύματος
רֻוחָא אַתַר דּצָביָא נָשׁבָּא וקָלָה שָׁמַע אַנתּ אֵלָא לָא יָדַע אַנתּ אַימֵכָּא אָתיָא ולַאיכָּא אָזָלא הָכַנָא אִיתַוהי כֻּלנָשׁ דִּילִיד מֵן רֻוחָא׃
הֵשִׁיב נַקְדִּימוֹן וְאָמַר לוֹ: "כֵּיצַד יִתָּכְנוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה?"
וַיַּעַן נַקְדִּימוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֵיכָה תִקְרֶינָה כָּאֵלֶּה:
Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
Nikodém se ho otázal: „Jak se to může stát?“
α᾿πεκρίθη Νικόδημος καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πω̑ς δύναται ταυ̑τα γενέσθαι
ענָא נִיקָדִמָוס וֵאמַר לֵה אַיכַּנָא מֵשׁכּחָן הָלֵין למֵהוָא׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר אֵלָיו: "אַתָּה מוֹרֶה בְּיִשְׂרָאֵל וְאֵינְךָ יוֹדֵעַ אֶת זֹאת?
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנְּךׇ מוֺרֶה בְיִשְׂרָאֵל וְאֶת-אֵלֶּה לֹא יָדָעְתָּ:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Ježíš mu řekl: „Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ διδάσκαλος του̑ ᾽Ισραὴλ καὶ ταυ̑τα ου᾿ γινὼσκεις
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלפָנֵה דִּאיסרָיֵל והָלֵין לָא יָדַע אַנתּ׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, אֶת אֲשֶׁר אָנוּ יוֹדְעִים אֲנַחְנוּ מְדַבְּרִים וְאֶת אֲשֶׁר רָאִינוּ עַל זֶה אֲנַחְנוּ מְעִידִים, וְאֶת עֵדוּתֵנוּ אֵינְכֶם מְקַבְּלִים.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ כִּי אֵת אֲשֶׁר-יָדַעְנוּ נְדַבֵּר וְאֵת אֲשֶׁר-רָאִינוּ נָעִיד וְאַתֶּם לֹא תִשְׁמְעוּ לְעֵדוּתֵנוּ:
Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. ([Jan 3:32 Jan 8:26 Jan 8:38 Jan 12:49])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τι ο῍ οι῎δαμεν λαλου̑μεν καὶ ο῍ ἑωράκαμεν μαρτυρου̑μεν καὶ τὴν μαρτυρίαν ἡμω̑ν ου᾿ λαμβάνετε
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דּמֵדֵּם דּיָדעִין חנַן ממַללִין חנַן ומֵדֵּם דַּחזַין מַסהדִין אֵנַחנַן וסָהדֻּותַן לָא מקַבּלִין אנתֻּון׃
אִם בְּאָמְרִי לָכֶם דְּבָרִים מֵעִנְיְנֵי הָאָרֶץ אֵינְכֶם מַאֲמִינִים, אֵיךְ תַּאֲמִינוּ אִם אֹמַר לָכֶם דְּבָרִים מֵעִנְיְנֵי הַשָּׁמַיִם?
אִם בִּדְבָרִים שְׁפָלִים לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לִי אֵיךְ תַּאֲמִינוּ לִי כִּי אַגִּיד רָאמוֺת:
Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? ([Lukáš 22:67])
ει᾿ τὰ ε᾿πίγεια ει῏πον ὑμι̑ν καὶ ου᾿ πιστεύετε πω̑ς ε᾿ὰν ει῎πω ὑμι̑ν τὰ ε᾿πουράνια πιστεύσετε
אֵן דּבַארעָא אֵמרֵת לכֻון ולָא מהַימנִין אנתֻּון אַיכַּנָא אֵן אִמַר לכֻון דּבַשׁמַיָא תּהַימנֻונָני׃
אִישׁ לֹא עָלָה הַשָּׁמַיְמָה מִלְּבַד זֶה שֶׁיָּרַד מִן הַשָּׁמַיִם - בֶּן־הָאָדָם.
וְאִישׁ לֹא-עָלָה לַמָּרוֺם בִּלְתִּי הוּא אֲשֶׁר-יָרַד מִמָּרוֺם הֲלֹא הוּא בֶּן-הָאָדָם אֲשֶׁר בַּשָּׁמָיִם:
A jistě žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka(y). (y) var: + který je v nebesích ([Přísloví 30:4; Římanům 10:6; Deuteronomium 30:12-Deuteronomium 30:13])
καὶ ου᾿δεὶς α᾿ναβέβηκεν ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ει᾿ μὴ ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβάς ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
ולָא אנָשׁ סלֵק לַשׁמַיָא אֵלָא הַו דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא בּרֵה דּאנָשָׁא הַו דִּאיתַוהי בַּשׁמַיָא׃
וּכְמוֹ שֶׁהִגְבִּיהַּ מֹשֶׁה אֶת הַנָּחָשׁ בַּמִּדְבָּר, כָּךְ צָרִיךְ שֶׁיּוּרַם בֶּן־הָאָדָם
וְכַאֲשֶׁר נִָּׂא משֶׁה בַּמִּדְבָּר אֶת-הַנָּחָשׁ עַל-הַנֵּס כֵּן יִנָּשֵׂא בֶּן-הָאָדָם:
A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, ([Numeri 21:9; Jan 8:28 Jan 12:34])
καὶ καθώς Μωϋση̑ς υ῞ψωσεν τὸν ο῎φιν ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ου῞τως ὑψωθη̑ναι δει̑ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
וַאיכַּנָא דַּארִים מֻושֵׁא חֵויָא בּמַדבּרָא הָכַנָא עתִיד למֵתּתּרָמֻו בּרֵה דּאנָשָׁא׃
לְמַעַן יִהְיוּ חַיֵּי עוֹלָם לְכָל הַמַּאֲמִין בּוֹ;
לְמַעַן אֲשֶׁר לֹא יֹאבַד כָּל-הַמַּאֲמִין בּוֺ כִּי אִם יִמְצָא בוֺ חַיֵּי עוֺלָם:
Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
aby každý, kdo v něho věří(z), měl život věčný. (z) var: + nezahynul, ale ([Jan 20:31 Jan 3:36 Jan 10:28 Jan 11:25-Jan 11:26; 1 Janův 5:11-1 Janův 5:13])
ι῞να πα̑ς ὁ πιστεύων ε᾿ν αυ᾿τω̑ ε῎χη ζωὴν αι᾿ὼνιον
דּכֻל אנָשׁ דַּמהַימֵן בֵּה לָא נִאבַד אֵלָא נֵהוֻון לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃
כִּי כֹּה אָהַב אֱלֹהִים אֶת הָעוֹלָם עַד כִּי נָתַן אֶת בְּנוֹ יְחִידוֹ לְמַעַן לֹא יֹאבַד כָּל הַמַּאֲמִין בּוֹ, אֶלָּא יִנְחַל חַיֵּי עוֹלָם.
כִּי-כֵן אֹהֵב אֱלֹהִים אֶת-הָעוֺלָם עַד-אֲשֶׁר נָתַן בַּעֲדוֺ אֶת-בְּנוֺ אֶת-יְחִידוֺ וְכָל-הַמַּאֲמִין בּוֺ לֹא-יֹאבַד כִּי בוֺ יִמְצָא חַיֵּי עוֺלָם:
Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného(a) Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (a) ř: jednorozeného ([Římanům 8:32; 1 Janův 4:9-1 Janův 4:10])
ου῞τως γὰρ η᾿γάπησεν ὁ θεὸς τὸν κόσμον ω῞στε τὸν υἱὸν τὸν μονογενη̑ ε῎δωκεν ι῞να πα̑ς ὁ πιστεύων ει᾿ς αυ᾿τὸν μὴ α᾿πόληται α᾿λλ῾ ε῎χη ζωὴν αι᾿ὼνιον
הָכַנָא גֵּיר אַחֵב אַלָהָא לעָלמָא אַיכַּנָא דּלַברֵה יִחִידָיָא נֵתֵּל דּכֻל מַן דַּמהַימֵן בֵּה לָא נִאבַד אֵלָא נֵהוֻון לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃
הֵן הָאֱלֹהִים לֹא שָׁלַח אֶת בְּנוֹ אֶל הָעוֹלָם לִשְׁפֹּט אֶת הָעוֹלָם, אֶלָּא כְּדֵי שֶׁיִּוָּשַׁע הָעוֹלָם עַל־יָדָיו.
כִּי לֹא-שָׁלַח אֱלֹהִים אֶת-בְּנוֺ אֶל-הָעוֺלָם לְהַרְשִׁיעוֺ בְּהִשָּׁפְטוֺ כִּי אִם-לְמַעַן יִוָּשַׁע בּוֺ הָעוֺלָם:
Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen(b). (b) zachráněn ([Jan 12:47])
ου᾿ γὰρ α᾿πέστειλεν ὁ θεὸς τὸν υἱὸν ει᾿ς τὸν κόσμον ι῞να κρίνη τὸν κόσμον α᾿λλ῾ ι῞να σωθη̑ ὁ κόσμος δι῾ αυ᾿του̑
לָא גֵּיר שַׁדַּר אַלָהָא לַברֵה לעָלמָא דַּנדֻונִיוהי לעָלמָא אֵלָא דּנִחֵא לעָלמָא בִּאידֵה׃
הַמַּאֲמִין בּוֹ אֵינֶנּוּ נִדּוֹן. מִי שֶׁאֵינֶנּוּ מַאֲמִין כְּבָר נִדּוֹן, מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הֶאֱמִין בְּשֵׁם בֶּן־הָאֱלֹהִים הַיָּחִיד.
הַמַּאֲמִין בּוֺ לֹא יֶאְשַׁם וַאֲשֶׁר לֹא-יַאֲמִין בּוֺ אַשְׁמָתוֺ עָלָיו מִנִּי אָז כִּי לֹא-הֶאֱמִין בְּשֵׁם הַבֵּן הַיָּחִיד לֵאלֹהִים:
Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. ([Jan 5:24])
ὁ πιστεύων ει᾿ς αυ᾿τὸν ου᾿ κρίνεται ὁ δὲ μὴ πιστεύων η῎δη κέκριται ο῞τι μὴ πεπίστευκεν ει᾿ς τὸ ο῎νομα του̑ μονογενου̑ς υἱου̑ του̑ θεου̑
מַן דַּמהַימֵן בֵּה לָא מֵתּתּדִין ומַן דּלָא מהַימֵן מֵן כַּדֻּו דִּין הֻו דּלָא הַימֵן בַּשׁמֵה דִּיחִידָיָא בּרֵה דַּאלָהָא׃
וְזֶהוּ הַדִּין: הָאוֹר בָּא אֶל הָעוֹלָם וּבְנֵי הָאָדָם אָהֲבוּ אֶת הַחֹשֶׁךְ יוֹתֵר מִן הָאוֹר, כִּי רָעִים הָיוּ מַעֲשֵׂיהֶם.
וְזֶה הוּא הַמִּשְׁפָּט כִּי הָאוֺר בָּא אֶל-הָעוֺלָם וּבְנֵי הָאָדָם אָהֲבוּ אֶת-הַחשֶׁךְ מִן-הָאוֺר כִּי רָעִים מַעֲשֵׂיהֶם:
Totoť pak jest ten soud, že světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. ([Jan 1:5 Jan 1:9])
αυ῞τη δέ ε᾿στιν ἡ κρίσις ο῞τι τὸ φω̑ς ε᾿λήλυθεν ει᾿ς τὸν κόσμον καὶ η᾿γάπησαν οἱ α῎νθρωποι μα̑λλον τὸ σκότος η῍ τὸ φω̑ς η῟ν γὰρ αυ᾿τω̑ν πονηρὰ τὰ ε῎ργα
הָנַו דֵּין דִּינָא דּנֻוהרָא אֵתָא לעָלמָא וַאחֵבו בּנַינָשָׁא לחֵשֻׁוכָא יַתִּיר מֵן דַּלנֻוהרָא אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר עבָדַיהֻון בִּישֵׁא׃
כָּל עוֹשֵׂה עַוְלָה שׂוֹנֵא אֶת הָאוֹר וְאֵינוֹ בָּא אֶל הָאוֹר פֶּן יוּכְחוּ מַעֲשָׂיו.
כִּי כָל-פֹּעֵל אָוֶן שׁנֵא הוּא אֶת-הָאוֺר וְלֹא יָבֹא אֶל-הָאוֺר לִבְלִי יִבָּחֲנוּ מַעֲשָׂיו:
Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. ([Efezským 5:11-Efezským 5:13])
πα̑ς γὰρ ὁ φαυ̑λα πράσσων μισει̑ τὸ φω̑ς καὶ ου᾿κ ε῎ρχεται πρὸς τὸ φω̑ς ι῞να μὴ ε᾿λεγχθη̑ τὰ ε῎ργα αυ᾿του̑
כֻּל גֵּיר דּסַניָתָא עָבֵד סָנֵא לנֻוהרָא ולָא אָתֵא לנֻוהרָא דּלָא נֵתכַּססֻון עבָדַוהי׃
אוּלָם עוֹשֵׂה הָאֱמֶת בָּא אֶל הָאוֹר לְמַעַן יִגָּלוּ מַעֲשָׂיו כִּי נַעֲשׂוּ בֵּאלֹהִים."
אֲבָל פֹּעֵל אֱמֶת יָבֹא אֶל-הָאוֺר לְמַעַן יִוָּדְעוּ מַעֲשָׂיו אֲשֶׁר עָשָׂה לִפְנֵי הָאֱלֹהִים:
Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
ὁ δὲ ποιω̑ν τὴν α᾿λήθειαν ε῎ρχεται πρὸς τὸ φω̑ς ι῞να φανερωθη̑ αυ᾿του̑ τὰ ε῎ργα ο῞τι ε᾿ν θεω̑ ε᾿στιν ει᾿ργασμένα
הַו דֵּין דּעָבֵד שׁרָרָא אָתֵא לוָת נֻוהרָא דּנֵתִידעֻון עבָדַוהי דּבַאלָהָא עבִידִין סּ סּ׃
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בָּא יֵשׁוּעַ עִם תַּלְמִידָיו לְאֶרֶץ יְהוּדָה וְשָׁם שָׁהָה עִמָּהֶם וְהִטְבִּיל.
אַחַר הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו אֶל-אֶרֶץ יְהוּדָה וַיֵּשֶׁב עִמָּהֶם וַיְטַבֵּל שָׁם:
Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. ([Jan 4:2])
μετὰ ταυ̑τα η῟λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν γη̑ν καὶ ε᾿κει̑ διέτριβεν μετ῾ αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿βάπτιζεν
בָּתַר הָלֵין אֵתָא יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי לַארעָא דִּיהֻוד ותַמָן מֵתהַפַּך הוָא עַמהֻון ומַעמֵד׃ ס
גַּם יוֹחָנָן הָיָה מַטְבִּיל בְּעֵינוֹן עַל־יַד שָׁלֵם, שֶׁכֵּן מַיִם רַבִּים הָיוּ שָׁם וְהָאֲנָשִׁים בָּאוּ וְנִטְבְּלוּ;
וְגַם-יוֺחָנָן הָיָה מְטַבֵּל בָּעֵת הַהִיא בְּעֵנוֺן בֹּאֲכָה שָׁלֵם כִּי מַיִם רַבִּים נִמְצְאוּ שָׁם וְהַבָּאִים נִטְבָּלוּ:
A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli, a křtili se.
Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.
η῟ν δὲ καὶ ὁ ᾽Ιωάννης βαπτίζων ε᾿ν Αι᾿νών ε᾿γγὺς του̑ Σαλείμ ο῞τι υ῞δατα πολλὰ η῟ν ε᾿κει̑ καὶ παρεγίνοντο καὶ ε᾿βαπτίζοντο
אָף יֻוחַנָן דֵּין מַעמֵד הוָא בּעִין־יָון דּעַל־גֵּנב שָׁלִים מֵטֻל דּמַיָא אִית הוַו תַּמָן סַגִּיֵאא וָאתֵין הוַו ועָמדִּין׃
זֹאת עוֹד לִפְנֵי שֶׁהֻשְׁלַךְ יוֹחָנָןְ לַכֶּלֶא.
כִּי עוֺד לֹא-נִתַּן יוֺחָנָן אֶל-בֵּית הַכֶּלֶא:
Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
To bylo ještě před Janovým uvězněním. ([Matouš 14:3; Marek 6:17; Lukáš 3:20])
ου῎πω γὰρ η῟ν βεβλημένος ει᾿ς τὴν φυλακὴν ὁ ᾽Ιωάννης
לָא גֵּיר עדַכִּיל נפַל הוָא יֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃ ס
וִכּוּחַ הֵחֵל בֵּין תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן לְבֵין פָּרוּשׁ אֶחָד בְּנוֹגֵעַ לַטָּהֳרָה.
וַיְהִי-רִיב בֵּין תַּלְמִידֵי יוֺחָנָן וּבֵין אַחַד הַיְּהוּדִים עַל-דְּבַר הַטָּהֳרָה:
Tedy vznikla otázka mezi učedlníky Janovými a Židy o očišťování.
Mezi učedníky Janovými a Židy(c) došlo ke sporu o očišťování. (c) var: jedním Židem
ε᾿γένετο ου῏ν ζήτησις ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν ᾽Ιωάννου μετὰ ᾽Ιουδαίου περὶ καθαρισμου̑
הוָת הוָת דֵּין בּעָתָא לחַד מֵן תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן עַם יִהֻודָיָא חַד עַל תַּדכִּיתָא׃
בָּאוּ אֶל יוֹחָנָן וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, הָאִישׁ אֲשֶׁר הָיָה אִתְּךָ בְּעֵבֶר הַיַּרְדֵּן וַאֲשֶׁר הֵעַדְתָּ עָלָיו, הִנֵּהוּ מַטְבִּיל וְהַכֹּל בָּאִים אֵלָיו."
וַיָּבֹאוּ אֶל-יוֺחָנָן וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ הָאִישׁ אֲשֶׁר הָיָה עִמְּךׇ בְּעֵבֶר הַיַּרְדֵּן אֲשֶׁר הַעִידֹתָ לּוֺ הִנֵּה הוּא מְטַבֵּל וְכֻלָּם בָּאִים אֵלָיו:
I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
Přišli k Janovi a řekli mu: „Mistře, ten, který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.“ ([Jan 1:35-Jan 1:37])
καὶ η῟λθον πρὸς τὸν ᾽Ιωάννην καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ῥαββί ο῍ς η῟ν μετὰ σου̑ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου ω῟ σὺ μεμαρτύρηκας ι῎δε ου῟τος βαπτίζει καὶ πάντες ε῎ρχονται πρὸς αυ᾿τόν
וֵאתַו לוָת יֻוחַנָן וֵאמַרו לֵה רַבַּן הַו דּעַמָך הוָא בּעֵברָא דּיֻורדּנָן דַּאנתּ סהֵדתּ עלַוהי הָא אָף הֻו מַעמֵד וסַגִּיֵאא אָתֵין לוָתֵה׃ ס
הֵשִׁיב יוֹחָנָן וְאָמַר: "אֵין אִישׁ יָכוֹל לָקַחַת דָּבָר אֶלָּא אִם כֵּן נִתַּן לוֹ מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיַּעַן יוֺחָנָן וַיֹּאמַר לֹא-יוּכַל אִישׁ לָקַחַת דָּבָר אִם לֹא נִתַּן-לוֺ מִמָּרוֺם:
Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničeho, leč by jemu dáno bylo s nebe.
Jan odpověděl: „Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. ([1 Korintským 4:7; Židům 5:5])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιωάννης καὶ ει῏πεν ου᾿ δύναται α῎νθρωπος λαμβάνειν ου᾿δὲ ε῍ν ε᾿ὰν μὴ η῏ δεδομένον αυ᾿τω̑ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑
ענָא יֻוחַנָן וֵאמַר להֻון לָא מֵשׁכַּח בַּרנָשָׁא למֵסַב מֵן צבֻות נַפשֵׁה מֵדֵּם אֵלָא אֵן אֵתִיהֵב לֵה מֵן שׁמַיָא׃
אַתֶּם עַצְמְכֶם עֵדִים לִי שֶׁאָמַרְתִּי, 'אֵינֶנִּי הַמָּשִׁיחַ, אֶלָּא שָׁלוּחַ אֲנִי לְפָנָיו'.
אַתֶּם עֵדַי אֲשֶׁר הִגַּדְתִּי כִּי לֹא-אָנֹכִי הַמָּשִׁיחַ כִּי אִם-שָׁלוּחַ לְפָנָיו:
Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
Vy sami jste(d) svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš(e), ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. (d) var: + mi (e) ř: Kristus ([Jan 1:20])
αυ᾿τοὶ ὑμει̑ς μοι μαρτυρει̑τε ο῞τι ει῏πον ο῞τι ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿γώ ὁ Χριστός α᾿λλ῾ ο῞τι α᾿πεσταλμένος ει᾿μὶ ε῎μπροσθεν ε᾿κείνου
אַנתֻּון סָהדִּין אנתֻּון לִי דֵּאמרֵת דֵּאנָא לָא הוִית משִׁיחָא אֵלָא שׁלִיחָא אנָא דַּקדָמַוהי׃
זֶה אֲשֶׁר לוֹ הַכַּלָּה הוּא הֶחָתָן, אֲבָל יְדִיד הֶחָתָן הָעוֹמֵד וְשׁוֹמֵעַ אוֹתוֹ שָׂמוֹחַ יִשְׂמַח לְקוֹל הֶחָתָן. זֹאת שִׂמְחָתִי וְכָעֵת הִיא שְׁלֵמָה.
מִי אֲשֶׁר-לוֺ הַכַּלָּה הוּא הֶחָתָן וְאֹהֵב הֶחָתָן בְּעָמְדוֺ וּכְשָׁמְעוֺ אֹתוֺ שׂוֺשׂ יָשִׂישׂ לְקוֺל הֶחָתָן עַל-כֵּן מָלְאָה שִׂמְחָתִי:
Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, kterýž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz(f), upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. (f) ř: naslouchá mu ([Matouš 9:15; Marek 2:19-Marek 2:20; Lukáš 5:34-Lukáš 5:35])
ὁ ε῎χων τὴν νύμφην νυμφίος ε᾿στίν ὁ δὲ φίλος του̑ νυμφίου ὁ ἑστηκώς καὶ α᾿κούων αυ᾿του̑ χαρα̑ χαίρει διὰ τὴν φωνὴν του̑ νυμφίου αυ῞τη ου῏ν ἡ χαρὰ ἡ ε᾿μὴ πεπλήρωται
מַן דִּאית לֵה כַּלתָא חַתנָא הֻו רָחמֵה דֵּין דּחַתנָא הַו דּקָאֵם וצָאֵת לֵה חַדֻותָא רַבּתָא חָדֵא מֵטֻל קָלֵה דּחַתנָא הָדֵא הָכִיל חַדֻותָא דִּילי הָא ממַליָא׃
מִן הַהֶכְרֵחַ שֶׁהוּא יֵלֵךְ וְיִגְדַּל וַאֲנִי אֶקְטַן.
הוּא יֵלֵךְ הָלוֺךְ וָרָב וַאֲנִי אֵלֵךְ הָלוֺךְ וְחָסוֺר:
Onť musí růsti, já pak menšiti se.
On musí růst, já však se menšit.
ε᾿κει̑νον δει̑ αυ᾿ξάνειν ε᾿μὲ δὲ ε᾿λαττου̑σθαι
להַו הֻו וָלֵא למֵרבָּא ולִי למֵבצַר׃
הַבָּא מִלְמַעְלָה הוּא מֵעַל הַכֹּל. זֶה שֶׁמִּן הָאָרֶץ מִן הָאָרֶץ הוּא וּמֵעִנְיְנֵי הָאָרֶץ יְדַבֵּר. הַבָּא מִן הַשָּׁמַיִם הוּא מֵעַל הַכֹּל.
הַבָּא מִמָּרוֺם רָם הוּא מִכָּל וְהַבָּא מֵאֶרֶץ מֵעָפָר הוּא וְעַל-עָפָר יְדַבֵּר הַבָּא מִשָּׁמַיִם רָם הוּא עַל-כֹּל:
Kdožť s hůry přišel, nade všeckyť jest; kdož jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ten, kterýž s nebe přišel, nade všecky jest.
Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všecky(g); (g) var: – je nade všecky ([Jan 8:23; 1 Janův 4:5])
ὁ α῎νωθεν ε᾿ρχόμενος ε᾿πάνω πάντων ε᾿στίν ὁ ω῍ν ε᾿κ τη̑ς γη̑ς ε᾿κ τη̑ς γη̑ς ε᾿στιν καὶ ε᾿κ τη̑ς γη̑ς λαλει̑ ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρχόμενος ε᾿πάνω πάντων ε᾿στίν
הַו גֵּיר דּמֵן לעֵל אֵתָא לעֵל מֵן כֻּל הֻו והַו דּמֵן אַרעָא מֵן אַרעָא הֻו ומֵן אַרעָא ממַלֵל הַו דּמֵן שׁמַיָא אֵתָא לעֵל מֵן כֻּל הֻו׃
אֶת מַה שֶּׁרָאָה וְשָׁמַע הוּא מֵעִיד, וְאֵין מְקַבְּלִים אֶת עֵדוּתוֹ.
וְכַאֲשֶׁר רָאָה וְשָׁמַע כֵּן יִתֵּן עֵדוּתוֺ וּלְעֵדוּתוֺ אֵין שֹׁמֵעַ:
A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. ([Jan 1:11 Jan 3:11])
ο῍ ἑὼρακεν καὶ η῎κουσεν του̑το μαρτυρει̑ καὶ τὴν μαρτυρίαν αυ᾿του̑ ου᾿δεὶς λαμβάνει
ומֵדֵּם דַּחזָא וַשׁמַע מַסהֵד וסָהדֻּותֵה לָא אנָשׁ מקַבֵּל׃
הַמְקַבֵּל אֶת עֵדוּתוֹ חָתַם שֶׁהָאֱלֹהִים אֱמֶת,
וְהַשֹּׁמֵעַ לְעֵדוּתוֺ יַחְתֹּם בְּחוֺתַם יָדוֺ כִּי הָאֱלֹהִים אֱמֶת:
Kdož přijímá svědectví jeho, zpečetil to, že Bůh pravdomluvný jest.
Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý. ([1 Janův 5:10])
ὁ λαβών αυ᾿του̑ τὴν μαρτυρίαν ε᾿σφράγισεν ο῞τι ὁ θεὸς α᾿ληθής ε᾿στιν
הַו דֵּין דּקַבֵּל סָהדֻּותֵה חתַם דַּאלָהָא שַׁרִירָא הֻו׃
כִּי מִי שֶׁשְּׁלָחוֹ הָאֱלֹהִים מְדַבֵּר אֶת דִּבְרֵי אֱלֹהִים, וַהֲרֵי לֹא בְּמִדָּה הוּא נוֹתֵן אֶת הָרוּחַ.
כִּי הוּא אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ אֱלֹהִים דִּבְרֵי אֱלֹהִים הוּא מְדַבֵּר כִּי-לֹא בִמְשׂוּרה נָתַן אֶת-רוּחוֺ:
Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví, nebo jemu ne v míru dává Bůh Ducha.
Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti(h). (h) ř: bez odměřování ([Jan 1:32])
ο῍ν γὰρ α᾿πέστειλεν ὁ θεὸς τὰ ρ᾿ήματα του̑ θεου̑ λαλει̑ ου᾿ γὰρ ε᾿κ μέτρου δίδωσιν τὸ πνευ̑μα
אַינָא גֵּיר דַּאלָהָא שַׁדּרֵה מֵלֵא הו דַּאלָהָא ממַלֵל לָא הוָא גֵּיר בּכַילָא יַהב אַלָהָא רֻוחָא׃
הָאָב אוֹהֵב אֶת בְּנוֹ וְאֶת הַכֹּל נָתַן בְּיָדוֹ.
הָאָב אֹהֵב אֶת-הַבֵּן וְאֶת-כָּל נָתַן בְּיָדוֺ:
Otec miluje Syna, a všecko dal v ruku jeho.
Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. ([Matouš 11:27; Lukáš 10:22; Jan 5:20 Jan 13:3 Jan 17:2 Jan 17:23-Jan 17:24; Matouš 28:18; Židům 1:4])
ὁ πατὴρ α᾿γαπα̑ τὸν υἱόν καὶ πάντα δέδωκεν ε᾿ν τη̑ χειρὶ αυ᾿του̑
אַבָא מַחֵב לַברָא וכֻל מֵדֵּם יַהב בִּאידַוהי׃
הַמַּאֲמִין בַּבֵּן יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם, אַךְ הַמְסָרֵב לְהַאֲמִין בַּבֵּן לֹא יִרְאֶה חַיִּים, אֶלָּא חֲרוֹן אֱלֹהִים חָל עָלָיו."
מִי אֲשֶׁר יַאֲמִין בַּבֵּן יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וּמִי אֲשֶׁר לֹא יַאֲמִין בַּבֵּן לֹא יִרְאֶה חַיִּים כִּי אִם-חֲרוֺן אַף אֱלֹהִים עָלָיו יָחוּל:
Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.
Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ ([Jan 3:16; 1 Janův 5:12-1 Janův 5:13])
ὁ πιστεύων ει᾿ς τὸν υἱὸν ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον ὁ δὲ α᾿πειθω̑ν τω̑ υἱω̑ ου᾿κ ο῎ψεται ζωήν α᾿λλ῾ ἡ ο᾿ργὴ του̑ θεου̑ μένει ε᾿π῾ αυ᾿τόν
מַן דַּמהַימֵן בַּברָא אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם ומַן דּלָא מֵתּטפִּיס לַברָא לָא נֵחזֵא חַיֵא אֵלָא רֻוגזֵה דַּאלָהָא נקַוֵא עלַוהי סס׃
כְּשֶׁנּוֹדַע לָאָדוֹן כִּי שָׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים שֶׁיֵּשׁוּעַ מַרְבֶּה יוֹתֵר מִיּוֹחָנָן לַעֲשׂוֹת תַּלְמִידִים וּלְהַטְבִּילָם
וְכַאֲשֶׁר נוֺדַע לָאָדוֺן כִּי הַפְּרוּשִׁים שָׁמְעוּ לֵאמֹר יֵשׁוּעַ הֶעֱמִיד וְטִבֵּל תַּלְמִידִים רַבִּים מִיּוֺחָנָן:
A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
Když se Pán(i) dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on(j) získává a křtí více učedníků než Jan – (i) var: Ježíš (j) ř: Ježíš ([Jan 3:22 Jan 3:26])
ὡς ου῏ν ε῎γνω ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῎κουσαν οἱ Φαρισαι̑οι ο῞τι ᾽Ιησου̑ς πλείονας μαθητὰς ποιει̑ καὶ βαπτίζει η῍ ᾽Ιωάννης
יִדַע דֵּין יֵשֻׁוע דַּשׁמַעו פּרִישֵׁא דּתַלמִידֵא סַגִּיֵאא עבַד ומַעמֵד יַתִּיר מֵן יֻוחַנָן׃
־אִם כִּי יֵשׁוּעַ עַצְמוֹ לֹא הִטְבִּיל, אֶלָּא תַּלְמִידָיו ־
אַף כִּי-יֵשׁוּעַ לֹא טִבֵּל אֹתָם רַק תַּלְמִידָיו:
(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho),
ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci –
καίτοιγε ᾽Ιησου̑ς αυ᾿τὸς ου᾿κ ε᾿βάπτιζεν α᾿λλ῾ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
כַּד לָא הוָא הֻו יֵשֻׁוע מַעמֵד הוָא אֵלָא תַּלמִידַוהי׃
עָזַב אֶת יְהוּדָה וְיָצָא לָשׁוּב לַגָּלִיל.
וַיַּעֲזֹב אֶת-יְהוּדָה וַיָּשָׁב וַיִּסַּע הַגָּלִילָה:
Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
opustil Judsko a odešel opět(k) do Galileje. (k) var: – opět
α᾿φη̑κεν τὴν ᾽Ιουδαίαν καὶ α᾿πη̑λθεν πάλιν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
ושַׁבקָה לִיהֻוד וֵאזַל לֵה תֻּוב לַגלִילָא סס׃
כֵּיוָן שֶׁהָיָה צָרִיךְ לַעֲבֹר דֶּרֶךְ שׁוֹמְרוֹן,
וְהָיָה נָכוֺן לוֺ לַעֲבֹר דֶּרֶךְ שֹׁמְרוֺן:
Musil pak jíti skrze Samaří.
Musel však projít Samařskem. ([Lukáš 9:52 Lukáš 17:11])
ε῎δει δὲ αυ᾿τὸν διέρχεσθαι διὰ τη̑ς Σαμαρείας
מַעבּדָא הוָת לֵה דֵּין דּנִאתֵא נֵעבַּר עַל בֵּית שָׁמרָיֵא׃
הוּא בָּא לְעִיר בְּשׁוֹמְרוֹן, שְׁכֶם שְׁמָהּ, עַל־יַד חֶלְקַת הַשָֹדֶה שֶׁנָּתַן יַעֲקֹב לְיוֹסֵף בְּנוֹ,
וַיָּבֹא אֶל-עִיר בְּאֶרֶץ שֹׁמְרוֺן וּשְׁמָהּ סוּכַר מִמּוּל חֶלְקַת הַָּׂדֶה אֲשֶׁר-נָתַן יַעֲקֹב לִבְנוֺ לְיוֺסֵף:
I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; ([Jozue 24:32])
ε῎ρχεται ου῏ν ει᾿ς πόλιν τη̑ς Σαμαρείας λεγομένην Συχὰρ πλησίον του̑ χωρίου ο῍ ε῎δωκεν ᾽Ιακώβ τω̑ ᾽Ιωσὴφ τω̑ υἱω̑ αυ᾿του̑
וֵאתָא לַמדִינתָּא דּשָׁמרָיֵא דּמֵתקַריָא שָׁכַר עַל־גֵּנב קרִיתָא דּיַהב הוָא יַעקֻוב ליַוסֵף בּרֵה׃
וְשָׁם הָיְתָה בְּאֵר יַעֲקֹב. יֵשׁוּעַ, שֶׁהָיָה עָיֵף מִמַּסָּעוֹ, יָשַׁב לוֹ לְיַד הַבְּאֵר. הַשָּׁעָה הָיְתָה הַשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית בְּעֶרֶךְ.
וְשָׁם בְּאֵר יַעֲקֹב וְיֵשׁוּעַ עָיְפָה נַפְשׁוֺ בַדֶּרֶךְ וַיֵּשֶׁב-לוֺ עַל-הַבְּאֵר כְּשָׁעָה הַשִּׁשִּׁית:
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne(l). (l) ř: asi šestá hodina ([Jan 4:12])
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ πηγὴ του̑ ᾽Ιακὼβ ὁ ου῏ν ᾽Ιησου̑ς κεκοπιακώς ε᾿κ τη̑ς ὁδοιπορίας ε᾿καθέζετο ου῞τως ε᾿πὶ τη̑ πηγη̑ ω῞ρα η῟ν ὡς ε῞κτη
וִאית הוָא תַּמָן מעִינָא דּמַיָא דּיַעקֻוב הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לאֵא הוָא מֵן עַמלָא דֻּאורחָא וִיתֵב הוָא לֵה עַל מעִינָא וִאית הוַי שֵׁת שָׁעִין׃
וְהִנֵּה בָּאָה אִשָּׁה מִשּׁוֹמְרוֹן לִשְׁאֹב מַיִם. אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "תְּנִי לִי לִשְׁתּוֹת",
וְהִנֵּה אִשָּׁה שֹׁמְרֹנִית בָּאָה לִשְׁאָב-מָיִם וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ תְּנִי-נָא לִי לִשְׁתּוֺת:
I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ –
ε῎ρχεται γυνὴ ε᾿κ τη̑ς Σαμαρείας α᾿ντλη̑σαι υ῞δωρ λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς δός μοι πει̑ν
וֵאתָת אַנתּתָא מֵן שָׁמרִין דּתֵמלֵא מַיָא וֵאמַר לָה יֵשֻׁוע הַב לִי מַיָא אֵשׁתֵּא׃
שֶׁכֵּן תַּלְמִידָיו הָלְכוּ הָעִירָה לִקְנוֹת אֹכֶל.
כִּי תַלְמִידָיו הָלְכוּ הָעִירָה לִשְׁבֹּר לָהֶם אֹכֶל:
Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. –
οἱ γὰρ μαθηταὶ αυ᾿του̑ α᾿πεληλύθεισαν ει᾿ς τὴν πόλιν ι῞να τροφὰς α᾿γοράσωσιν
תַּלמִידַוהי גֵּיר עַלו הוַו לַמדִינתָּא דּנֵזבּנֻון להֻון סַיבָּרתָּא׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה הַשּׁוֹמְרוֹנִית: "אֵיךְ אַתָּה, שֶׁיְּהוּדִי אַתָּה, מְבַקֵּשׁ מִמֶּנִּי לִשְׁתּוֹת וַאֲנִי אִשָּׁה שׁוֹמְרוֹנִית?" ־כִּי הַיְּהוּדִים אֵינָם מִתְעָרְבִים עִם שׁוֹמְרוֹנִים.
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה הַשֹּׁמְרֹנִית הֲלֹא יְהוּדִי אַתָּה וְאֵיךְ תִּשְׁאַל מִמֶּנִּי לִשְׁתּוֺת וַאֲנִי אִשָּׁה שֹׁמְרֹנִית כִּי-אֵין דָּבָר לַיְּהוּדִים עִם-הַשֹּׁמְרֹנִים:
I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají(m). (m) var: – Židé se totiž se Samařany nestýkají. ([2 Královská 17:24 2 Královská 17:41; Ezdráš 4:2-Ezdráš 4:3; Lukáš 9:53])
λέγει ου῏ν αυ᾿τω̑ ἡ γυνὴ ἡ Σαμαρι̑τις πω̑ς σὺ ᾽Ιουδαι̑ος ω῍ν παρ῾ ε᾿μου̑ πει̑ν αι᾿τει̑ς γυναικὸς Σαμαρίτιδος ου῎σης ου᾿ γὰρ συγχρω̑νται ᾽Ιουδαι̑οι Σαμαρίταις
אָמרָא לֵה הָי אַנתּתָא שָׁמרָיתָּא אַיכַּנָא אַנתּ יִהֻודָיָא אַנתּ ומֵני שָׁאֵל אַנתּ למֵשׁתָּא דִּאיתַי אַנתּתָא שָׁמרָיתָּא לָא גֵּיר מֵתחַשׁחִין יִהֻודָיֵא עַם שָׁמרָיֵא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהּ: "לוּ יָדַעַתְּ אֶת מַתְּנַת הָאֱלֹהִים וּמִי הוּא הָאוֹמֵר לָךְ 'תְּנִי לִי לִשְׁתּוֹת', הָיִית אַתְּ מְבַקֶּשֶׁת מִמֶּנּוּ וְהוּא הָיָה נוֹתֵן לָךְ מַיִם חַיִּים."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ לוּ יָדַעַתְּ אֶת-מַתַּת אֱלֹהִים וּמִי הָאֹמֵר לָךְ תְּנִי לִי לִשְׁתּוֺת אָז שָׁאַלְתְּ אַתְּ מִמֶּנּוּ וְנָתַן לָךְ מַיִם חַיִּים:
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ ([Jan 7:37-Jan 7:38])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ ει᾿ η῎̑δεις τὴν δωρεὰν του̑ θεου̑ καὶ τίς ε᾿στιν ὁ λέγων σοι δός μοι πει̑ν σὺ α῍ν η῎̑τησας αυ᾿τὸν καὶ ε῎δωκεν α῎ν σοι υ῞δωρ ζω̑ν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לָה אֵלֻו יָדעָא הוַיתּי מַוהַבתָּא דַּאלָהָא ומַנֻו הָנָא דֵּאמַר לֵכי הַב לִי אֵשׁתֵּא אַנתּי שָׁאלָא הוַיתּי לֵה ויָהֵב הוָא לֵכי מַיָא חַיֵא׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲדוֹנִי, אֲפִלּוּ דְּלִי אֵין לְךָ וְהַבְּאֵר עֲמֻקָּה, אִם כֵּן מֵאַיִן לְךָ מַיִם חַיִּים?
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה אֲדֹנִי הֵן אֵין-לְךׇ בַּמֶּה לִשְׁאֹב וְהַבְּאֵר עֲמֻקָּה וּמֵאַיִן לְךׇ אֵפוֺא מַיִם חַיִּים:
I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu?
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ γυνή κύριε ου῎τε α῎ντλημα ε῎χεις καὶ τὸ φρέαρ ε᾿στὶν βαθύ πόθεν ου῏ν ε῎χεις τὸ υ῞δωρ τὸ ζω̑ν
אָמרָא לֵה אַנתּתָא הָי מָרי לָא דַּולָא אִית לָך ובִרָא עַמִיקָא אַימֵכָּא לָך מַיָא חַיֵא׃
הַאִם גָּדוֹל אַתָּה מִיַּעֲקֹב אָבִינוּ שֶׁנָּתַן לָנוּ אֶת הַבְּאֵר וְשָׁתָה מִמֶּנָּה הוּא וּבָנָיו וּמִקְנֵהוּ?"
הֲגָדוֺל אַתָּה מִיַעֲקֹב אָבִינוּ אֲשֶׁר נָתַן-לָנוּ הַבְּאֵר הַזֹּאת אֲשֶׁר מִמֶּנָּה שָׁתָה הוּא וּבָנָיו וּבְעִירוֺ:
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ ([Jan 8:53])
μὴ σὺ μείζων ει῏ του̑ πατρὸς ἡμω̑ν ᾽Ιακὼβ ο῍ς ε῎δωκεν ἡμι̑ν τὸ φρέαρ καὶ αυ᾿τὸς ε᾿ξ αυ᾿του̑ ε῎πιεν καὶ οἱ υἱοὶ αυ᾿του̑ καὶ τὰ θρέμματα αυ᾿του̑
למָא אַנתּ רַב אַנתּ מֵן אַבֻון יַעקֻוב הַו דּהֻו יַהב לַן בִּרָא הָדֵא והֻו מֵנָה אֵשׁתִּי וַבנַוהי ועָנֵה׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהּ: "כָּל הַשּׁוֹתֶה מִן הַמַּיִם הָאֵלֶּה יִצְמָא שׁוּב,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ כָּל-הַשֹּׁתֶה מִן-הַמַּיִם הָאֵלֶּה יִצְמָא עוֺד:
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ πα̑ς ὁ πίνων ε᾿κ του̑ υ῞δατος τούτου διψήσει πάλιν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לָה כֻּל דּנֵשׁתֵּא מֵן הָלֵין מַיָא תֻּוב נֵצהֵא׃
אֲבָל הַשּׁוֹתֶה מִן הַמַּיִם אֲשֶׁר אֲנִי אֶתֵּן לוֹ לֹא יִצְמָא לְעוֹלָם; הַמַּיִם שֶׁאֶתֵּן לוֹ יִהְיוּ בּוֹ לִמְקוֹר מַיִם נוֹבְעִים לְחַיֵּי עוֹלָם."
וְכָל-אֲשֶׁר יִשְׁתֶּה מִן-הַמַּיִם אֲשֶׁר אֲנִי נֹתֵן לוֺ לֹא יִצְמָא לְעוֺלָם כִּי הַמַּיִם אֲשֶׁר אֲנִי נֹתֵן יִהְיוּ בוֺ לִמְקוֺר מַיִם נֹבְעִים לְחַיֵּי עוֺלָם:
Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ ([Jan 2:20-Jan 2:21 Jan 3:3-Jan 3:4; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13 Jan 6:35 Jan 7:37; Zjevení Janovo 21:6 Zjevení Janovo 22:17])
ο῍ς δ῾ α῍ν πίη ε᾿κ του̑ υ῞δατος ου῟ ε᾿γώ δὼσω αυ᾿τω̑ ου᾿ μὴ διψήσει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να α᾿λλὰ τὸ υ῞δωρ ο῍ δὼσω αυ᾿τω̑ γενήσεται ε᾿ν αυ᾿τω̑ πηγὴ υ῞δατος ἁλλομένου ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον
כֻּל דֵּין דּנֵשׁתֵּא מֵן מַיָא דֵּאנָא אֵתֵּל לֵה לָא נֵצהֵא לעָלַם אֵלָא מַיָא הָנֻון דּיָהֵב אנָא לֵה נֵהוֻון בֵּה מעִינָא דּמַיָא דּנָבעִין לחַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲדוֹנִי, תֵּן לִי אֶת הַמַּיִם הָהֵם כְּדֵי שֶׁלֹּא אֶצְמָא וְלֹא אָבוֹא הֵנָּה לִשְׁאֹב."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה תְּנָה-לִּי אֲדֹנִי אֶת-הַמַּיִם הָהֵם וְלֹא-אֶצְמָא עוֺד וְלֹא אָבֹא הֵנָּה לִשְׁאֹב:
Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“
λέγει πρὸς αυ᾿τὸν ἡ γυνή κύριε δός μοι του̑το τὸ υ῞δωρ ι῞να μὴ διψω̑ μηδὲ διέρχωμαι ε᾿νθάδε α᾿ντλει̑ν
אָמרָא לֵה אַנתּתָא הָי מָרי הַב לִי מֵן הָלֵין מַיָא דּלָא תֻּוב אֵצהֵא ולָא הוִית אָתיָא דָּליָא מֵן הָרכָּא׃
אָמַר לָהּ: "לְכִי וְקִרְאִי לְבַעֲלֵךְ וּבוֹאִי לְכָאן."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ לְכִי קִרְאִי לְאִישֵׁךְ וּבֹאִי הֵנָּה:
Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“
λέγει αυ᾿τη̑ υ῞παγε φὼνησον τὸν α῎νδρα σου καὶ ε᾿λθὲ ε᾿νθάδε
אָמַר לָה יֵשֻׁוע זֵלי קרָי לבַעלֵכי ותָי להָרכָּא׃
הֵשִׁיבָה הָאִשָּׁה: "אֵין לִי בַּעַל." אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "צָדַקְתְּ בְּאָמְרֵךְ 'אֵין לִי בַּעַל',
וַתַּעַן הָאִשָּׁה וַתֹּאמֶר אֵלָיו אֵין-לִי אִישׁ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ כֵּן דִּבַּרְתְּ כִּי אֵין-לָךְ אִישׁ:
Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.
α᾿πεκρίθη ἡ γυνὴ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ου᾿κ ε῎χω α῎νδρα λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καλω̑ς ει῏πας ο῞τι α῎νδρα ου᾿κ ε῎χω
אָמרָא לֵה לַיתּ לִי בַּעלָא אָמַר לָה יֵשֻׁוע שַׁפִּיר אֵמַרתּי דּלַיתּ לִי בַּעלָא׃
כִּי חֲמִשָּׁה בְּעָלִים הָיוּ לָךְ וְזֶה שֶׁיֵּשׁ לָךְ כָּעֵת אֵינֶנּוּ בַּעֲלֵךְ. בָּזֶה אֱמֶת דִּבַּרְתְּ."
חֲמִשָּׁה בְעָלִים הָיוּ לָךְ וְהוּא אֲשֶׁר עִמֵּךְ כַּיּוֺם אֵינֶנּוּ בַעְלֵךְ וּבָזֹאת אֱמֶת דִּבַּרְתְּ:
Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ ([2 Královská 17:28-2 Královská 17:31])
πέντε γὰρ α῎νδρας ε῎σχες καὶ νυ̑ν ο῍ν ε῎χεις ου᾿κ ε῎στιν σου α᾿νήρ του̑το α᾿ληθὲς ει῎ρηκας
חַמשָׁא גֵּיר בַּעלִין הוַו לֵכי והָנָא דִּאית לֵכי הָשָׁא לָא הוָא בַּעלֵכי הָדֵא שַׁרִירתָּא אֵמַרתּי׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲדוֹנִי, אֲנִי רוֹאָה שֶׁאַתָּה נָבִיא.
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה אֲדֹנִי רֹאָה אָנֹכִי כִּי נָבִיא אָתָּה:
Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. ([Matouš 21:46; Jan 9:17])
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ γυνή κύριε θεωρω̑ ο῞τι προφήτης ει῏ σύ
אָמרָא לֵה הָי אַנתּתָא מָרי חָזיָא אנָא דַּנבִיָא אַנתּ׃
אֲבוֹתֵינוּ הִשְׁתַּחֲווּ בָּהָר הַזֶּה, וְאַתֶּם אוֹמְרִים כִּי בִּירוּשָׁלַיִם הַמָּקוֹם שֶׁצָּרִיךְ לְהִשְׁתַּחֲווֹת שָׁם."
אֲבֹתֵינוּ הִשְׁתַּחֲווּ בָּהָר הַזֶּה וְאַתֶּם אֹמְרִים כִּי יְרוּשָׁלַיִם הַמָּקוֺם לְהִשְׁתַּחֲוֺת:
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“ ([Deuteronomium 11:29; 1 Královská 8:29])
οἱ πατέρες ἡμω̑ν ε᾿ν τω̑ ο῎ρει τούτω προσεκύνησαν καὶ ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις ε᾿στὶν ὁ τόπος ο῞που προσκυνει̑ν δει̑
אַבָהַין בּהָנָא טֻורָא סגֵדו וַאנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דּבֻאורִשׁלֵם הֻו אַתַר דּוָלֵא למֵסגַּד׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "הַאֲמִינִי לִי, אִשָּׁה, כִּי תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁלֹּא בָּהָר הַזֶּה וְלֹא בִּירוּשָׁלַיִם תִּשְׁתַּחֲווּ לָאָב.
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ הַאֲמִינִי לִי אִשָּׁה כִּי תָבֹא עֵת אֲשֶׁר לֹא-בָּהָר הַזֶּה וְלֹא בִירוּשָׁלַיִם תִּשְׁתַּחֲווּ לָאָב:
Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. ([Malachiáš 1:11; 1 Timoteovi 2:8])
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πίστευέ μοι γύναι ο῞τι ε῎ρχεται ω῞ρα ο῞τε ου῎τε ε᾿ν τω̑ ο῎ρει τούτω ου῎τε ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις προσκυνήσετε τω̑ πατρί
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אַנתּתָא הַימֵנִיני דָּאתיָא שָׁעתָא דּלָא בּהָנָא טֻורָא וָאף לָא בֻּאורִשׁלֵם תֵּסגּדֻון לַאבָא׃
אַתֶּם מִשְׁתַּחֲוִים לְמַה שֶּׁאֵינְכֶם מַכִּירִים, אֲנַחְנוּ מִשְׁתַּחֲוִים לְמַה שֶּׁאָנוּ מַכִּירִים, שֶׁהֲרֵי הַיְשׁוּעָה מֵאֵת הַיְּהוּדִים הִיא.
אַתֶּם מִשְׁתַּחֲוִים אֶל-אֲשֶׁר לֹא תֵדְעוּן וַאֲנַחְנוּ מִשְׁתַּחֲוִים אֶל-אֲשֶׁר נֵדָע כִּי הַיְשׁוּעָה בָאָה מִמְּקוֺר הַיְּהוּדִים:
Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. ([Matouš 10:5-Matouš 10:6; Římanům 9:5])
ὑμει̑ς προσκυνει̑τε ο῍ ου᾿κ οι῎δατε ἡμει̑ς προσκυνου̑μεν ο῍ οι῎δαμεν ο῞τι ἡ σωτηρία ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ε᾿στίν
אַנתֻּון סָגדִּין אנתֻּון למֵדֵּם דּלָא יָדעִין אנתֻּון חנַן דֵּין סָגדִּין חנַן למָא דּיָדעִין חנַן דּחַיֵא מֵן יִהֻודָיֵא אֵנֻון׃
אוּלָם תָּבוֹא שָׁעָה, וְעַתָּה הִיא, שֶׁעוֹבְדֵי הָאֵל הָאֲמִתִּיִּים יִשְׁתַּחֲווּ לָאָב בְּרוּחַ וּבֶאֱמֶת, כִּי עוֹבְדֵי אֵל כָּאֵלֶּה מְחַפֵּשׂ לוֹ הָאָב.
אַךְ תָּבֹא עֵת וְגַם-הִיא בָאָה וְהַמִּשְׁתַּחֲוִים הַנֶּאֶמָנִים יִשְׁתַּחֲווּ לָאָב בָּרוּחַ וּבָאֶמֶת כִּי בְּמִשְׁתַּחֲוִים כָּאֵלֶה חָפֵץ הָאָב:
Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. ([Jan 16:13])
α᾿λλὰ ε῎ρχεται ω῞ρα καὶ νυ̑ν ε᾿στιν ο῞τε οἱ α᾿ληθινοὶ προσκυνηταὶ προσκυνήσουσιν τω̑ πατρὶ ε᾿ν πνεύματι καὶ α᾿ληθεία καὶ γὰρ ὁ πατὴρ τοιούτους ζητει̑ τοὺς προσκυνου̑ντας αυ᾿τόν
אֵלָא אָתיָא שָׁעתָא והָשָׁא אִיתֵיה אֵמַתי דּסָגֻודֵא שַׁרִירֵא נֵסגּדֻון לַאבָא בּרֻוחָא ובַשׁרָרָא אָף אַבָא גֵּיר דַּאיך הָלֵין הֻו סָגֻודֵא בָּעֵא׃
הָאֱלֹהִים הוּא רוּחַ וְהָעוֹבְדִים אוֹתוֹ צְרִיכִים לְעָבְדוֹ בְּרוּחַ וּבֶאֱמֶת."
הָאֱלֹהִים הוּא רוּחַ וְהַמִּשְׁתַּחֲוִים לוֺ עֲלֵיהֶם לְהִשְׁתַּחֲוֺת בְּרוּחַ וּבֶאֱמֶת:
Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ ([2 Korintským 3:17])
πνευ̑μα ὁ θεός καὶ τοὺς προσκυνου̑ντας αυ᾿τὸν ε᾿ν πνεύματι καὶ α᾿ληθεία δει̑ προσκυνει̑ν
רֻוחָא הֻו גֵּיר אַלָהָא וַאילֵין דּסָגדִּין לֵה בּרֻוחָא ובַשׁרָרָא וָלֵא דּנֵסגּדֻון׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲנִי יוֹדַעַת שֶׁיָּבוֹא מָשִׁיחַ. כְּשֶׁהוּא יָבוֹא, הוּא יַגִּיד לָנוּ אֶת הַכֹּל."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה יָדַעְתִּי כִּי-יָבֹא מָשִׁיחַ עהַנִּקְרָא כְרִיסְטוֺסא וְכַאֲשֶׁר יָבֹא יַגִּיד לָנוּ אֶת-כֹּל:
Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
Žena mu řekla: „Vím(n), že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ (n) var: Víme
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ γυνή οι῏δα ο῞τι Μεσσίας ε῎ρχεται ὁ λεγόμενος Χριστός ο῞ταν ε῎λθη ε᾿κει̑νος α᾿ναγγελει̑ ἡμι̑ν α῞παντα
אָמרָא לֵה אַנתּתָא הָי יָדעָא אנָא דַּמשִׁיחָא אָתֵא ומָא דֵּאתָא הֻו מַלֵף לַן כֻּלמֵדֵּם׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הַמְדַבֵּר אֵלַיִךְ, אֲנִי הוּא."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא הַמְדַבֵּר אֵלָיִךְ:
Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“ ([Jan 9:37])
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ λαλω̑ν σοι
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא דַּממַלֵל אנָא עַמֵכי׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע בָּאוּ תַּלְמִידָיו וְתָמְהוּ עַל שֶׁהוּא מְדַבֵּר עִם אִשָּׁה, אַךְ אִישׁ לֹא אָמַר: "מָה אַתָּה מְבַקֵּשׁ?" אוֹ "לָמָּה אַתָּה מְדַבֵּר אִתָּהּ?"
עוֺד דְּבָרוֺ בְּפִיו וְתַלְמִידָיו בָּאוּ וַיִּתְמְהוּ עַל-דַּבְּרוֺ עִם-אִשָּׁה אַךְ אִישׁ לֹא אָמַר מַה-תְּבַקֵּשׁ אוֺ לָמָּה תְדַּבֵּר אֵלֶיהָ:
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo však neřekl ‚nač se ptáš?‘ nebo ‚proč s ní mluvíš?‘
καὶ ε᾿πὶ τούτω η῟λθαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ε᾿θαύμαζον ο῞τι μετὰ γυναικὸς ε᾿λάλει ου᾿δεὶς μέντοι ει῏πεν τί ζητει̑ς η῎ τί λαλει̑ς μετ῾ αυ᾿τη̑ς
וכַד ממַלֵל אֵתַו תַּלמִידַוהי ומֵתּדַּמרִין הוַו דּעַם אַנתּתָא ממַלֵל לָא דֵּין אנָשׁ אֵמַר מָנָא בָּעֵא אַנתּ אַו מָנָא ממַלֵל אַנתּ עַמָה׃
עָזְבָה הָאִשָּׁה אֶת כַּדָּהּ, הָלְכָה הָעִירָה וְאָמְרָה לָאֲנָשִׁים:
וְהָאִשָּׁה עָזְבָה אֶת-כַּדָּהּ וַתֵּלֶךְ הָעִירָה וַתֹּאמֶר אֶל-הָעָם:
I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
α᾿φη̑κεν ου῏ν τὴν ὑδρίαν αυ᾿τη̑ς ἡ γυνὴ καὶ α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ λέγει τοι̑ς α᾿νθρὼποις
ושֵׁבקַת קֻולתָה אַנתּתָא וֵאזַלת לַמדִינתָּא וָאמרָא לאנָשָׁא׃
"בּוֹאוּ וּרְאוּ אִישׁ שֶׁאָמַר לִי כָּל מַה שֶּׁעָשִׂיתִי; הַאִם לֹא זֶהוּ הַמָּשִׁיחַ?"
בֹּאוּ וּרְאוּ אִישׁ אֲשֶׁר הִגִּיד לִי כָּל-אֲשֶׁר עָשִׂיתִי הַאֵין זֶה הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš(o)?“ (o) ř: Kristus ([Matouš 12:33])
δευ̑τε ι῎δετε α῎νθρωπον ο῍ς ει῏πέν μοι πάντα ο῞σα ε᾿ποίησα μήτι ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστός
תַּו חזַו גַּברָא דֵּאמַר לִי כֻּל מֵדֵּם דּעֵבדֵּת למָא הֻויֻו משִׁיחָא׃
הֵם יָצְאוּ מֵהָעִיר וּבָאוּ אֵלָיו.
וַיֵּצְאוּ מִן-הָעִיר לָבֹא אֵלָיו:
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Vyšli tedy z města a šli k němu. ([Marek 2:13])
ε᾿ξη̑λθον ε᾿κ τη̑ς πόλεως καὶ η῎ρχοντο πρὸς αυ᾿τόν
וַנפַקו אנָשָׁא מֵן מדִינתָּא וָאתֵין הוַו לוָתֵה סּ סּ׃
בֵּינְתַיִם בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ תַּלְמִידָיו שֶׁיֹּאכַל. אָמְרוּ: "רַבִּי, אֱכֹל."
וַיְהִי עַד-כֹּה וְעַד כֹּה וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו רַבִּי אֱכֹל:
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“
ε᾿ν τω̑ μεταξὺ η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ λέγοντες ῥαββί φάγε
ובַינָת הָלֵין בָּעֵין הוַו מֵנֵה תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה רַבַּן לעַס׃
אָמַר לָהֶם: "יֵשׁ לִי אֹכֶל לֶאֱכֹל שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי יֶשׁ-לִי לֶאֱכֹל אֹכֶל אֲשֶׁר לֹא יְדַעְתֶּם:
A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γώ βρω̑σιν ε῎χω φαγει̑ν η῍ν ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון אִית לִי מֵאכֻולתָּא דֵּאכֻול אַידָא דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון׃
אָמְרוּ הַתַּלְמִידִים זֶה אֶל זֶה: "הַאִם מִישֶׁהוּ הֵבִיא לוֹ לֶאֱכֹל?"
וַיֹּאמְרוּ הַתַּלְמִידִים אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ הַאִם הֵבִיא לוֺ אִישׁ מַאֲכַל לְאָכְלָה:
Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“
ε῎λεγον ου῏ν οἱ μαθηταὶ πρὸς α᾿λλήλους μή τις η῎νεγκεν αυ᾿τω̑ φαγει̑ν
אָמרִין תַּלמִידֵא בַּינַיהֻון למָא אנָשׁ אַיתִּי לֵה מֵדֵּם למֵאכַל׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַאֲכָלִי הוּא לַעֲשׂוֹת אֶת רְצוֹן שׁוֹלְחִי וּלְהַשְׁלִים אֶת פָּעֳלוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ מַאֲכָלִי הוּא עֲשׂוֺת רְצוֺן שֹׁלְחִי וּלְכַלּוֺת אֶת-פָּעֳלוֺ:
Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo. ([Jan 5:30 Jan 6:38 Jan 17:4])
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿μὸν βρω̑μά ε᾿στιν ι῞να ποιήσω τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με καὶ τελειὼσω αυ᾿του̑ τὸ ε῎ργον
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע מֵאכֻולתּי דִּילי אִיתֵיה דֵּאעבֵּד צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני וֵאשַׁלמִיוהי לַעבָדֵה׃
הֲלֹא אַתֶּם אוֹמְרִים שֶׁעוֹד אַרְבָּעָה חֳדָשִׁים וְהַקָּצִיר בָּא. הִנֵּה, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, שְׂאוּ עֵינֵיכֶם וּרְאוּ אֶת הַשָֹדוֹת, כִּי לְבָנִים הֵם וּבְשֵׁלִים לַקָּצִיר.
הֵן אַתֶּם אֹמְרִים עוֺד אַרְבָּעָה חֳדָשִׁים טֶרֶם יָבֹא הַקָּצִיר וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם שְׂאוּ אֶת-עֵינֵיכֶם וּרְאוּ אֶל-הַָּׂדוֺת אֲשֶׁר הִלְבִּינוּ לַקָּצִיר:
Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. ([Matouš 9:37; Lukáš 10:2])
ου᾿χ ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι ε῎τι τετράμηνός ε᾿στιν καὶ ὁ θερισμὸς ε῎ρχεται ι᾿δοὺ λέγω ὑμι̑ν ε᾿πάρατε τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ὑμω̑ν καὶ θεάσασθε τὰς χὼρας ο῞τι λευκαί ει᾿σιν πρὸς θερισμόν η῎δη
לָא אַנתֻּון אָמרִין דּבָתַר אַרבּעָא יַרחִין אָתֵא חצָדָא הָא אָמַר אנָא לכֻון דַּארִימו עַינַיכֻּון וַחזַו אַרעָתָא דַּחוַר ומַטִי לַחצָדָא מֵן כַּדֻּו׃
הַקּוֹצֵר מְקַבֵּל כְּבָר שָׂכָר וְאוֹסֵף פְּרִי לְחַיֵּי עוֹלָם, כְּדֵי שֶׁיִּשְׂמְחוּ יַחְדָּיו הַזּוֹרֵעַ וְהַקּוֹצֵר.
הַקּוֺצֵר יִמְצָא שְׂכָרוֺ וּתְבוּאָה יֶאֱסֹף לְחַיֵּי עוֺלָם וְהַזֹּרֵעַ וְהַקּוֺצֵר יִשְׂמְחוּ יַחְדָּו:
Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne.
Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec. ([1 Korintským 3:6-1 Korintským 3:8])
ὁ θερίζων μισθὸν λαμβάνει καὶ συνάγει καρπὸν ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον ι῞να ὁ σπείρων ὁμου̑ χαίρη καὶ ὁ θερίζων
וַאינָא דּחָצֵד אַגרָא נָסֵב וכָנֵשׁ פִּארֵא לחַיֵא דַּלעָלַם וזָרֻועָא וחָצֻודָא אַכחדָא נֵחדֻּון׃
בָּזֶה מִתְאַמֶּתֶת הָאִמְרָה - 'זֶה זוֹרֵעַ וְזֶה קוֹצֵר'.
לְמַלֹּאת דְּבַר הַמֹּשֵׁל אֶחָד זֹרֵעַ וְאַחֵר קֹצֵר:
Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne. ([Micheáš 6:15])
ε᾿ν γὰρ τούτω ὁ λόγος ε᾿στὶν α᾿ληθινὸς ο῞τι α῎λλος ε᾿στὶν ὁ σπείρων καὶ α῎λλος ὁ θερίζων
בּהָדֵא גֵּיר אִיתֵיה מֵלתָא דַּשׁרָרָא דַּאחרִין הֻו זָרַע וַאחרִין חָצֵד׃
אֲנִי שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם לִקְצֹר אֶת אֲשֶׁר לֹא עֲמַלְתֶּם בּוֹ; אֲחֵרִים עָמְלוּ וְאַתֶּם הִגַּעְתֶּם אֶל פְּרִי עֲמָלָם."
אָנֹכִי שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם לִקְצֹר בְּמָקוֺם לֹא עֲמַלְתֶּם שָׁם אֲחֵרִים עָמְלוּ וְאַתֶּם בַּאתֶם עַל-עֲמָלָם:
Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete.“
ε᾿γώ α᾿πέστειλα ὑμα̑ς θερίζειν ο῍ ου᾿χ ὑμει̑ς κεκοπιάκατε α῎λλοι κεκοπιάκασιν καὶ ὑμει̑ς ει᾿ς τὸν κόπον αυ᾿τω̑ν ει᾿σεληλύθατε
אֵנָא שַׁדַּרתּכֻון למֵחצַד מֵדֵּם דּלָא הוָא אַנתֻּון לאיִתֻּון בֵּה אחרָנֵא גֵּיר לאיִו וַאנתֻּון עַלתֻּון עַל עַמלהֻון דּהָנֻון׃ ס
שׁוֹמְרוֹנִים רַבִּים מִן הָעִיר הַהִיא הֶאֱמִינוּ בּוֹ עַל־סְמַךְ הַדָּבָר שֶׁהֵעִידָה הָאִשָּׁה, "הוּא אָמַר לִי כָּל מַה שֶּׁעָשִׂיתִי."
וְרַבִּים מִן-הַשֹּׁמְרֹנִים בָּעִיר הַהִיא הֶאֱמִינוּ בוֺ בַּעֲבוּר דְּבַר הָאִשָּׁה אֲשֶׁר הֵעִידָה לֵאמֹר הוּא הִגִּיד לִי אֶת-כָּל-אֲשֶׁר עָשִׂיתִי:
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“
ε᾿κ δὲ τη̑ς πόλεως ε᾿κείνης πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τὸν τω̑ν Σαμαριτω̑ν διὰ τὸν λόγον τη̑ς γυναικὸς μαρτυρούσης ο῞τι ει῏πέν μοι πάντα α῍ ε᾿ποίησα
מֵן הָי מדִינתָּא דֵּין סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה שָׁמרָיֵא מֵטֻל מֵלתָה דַּאנתּתָא הָי דּמַסהדָא הוָת דֵּאמַר לִי כֻּלמֵדֵּם דּעֵבדֵּת׃
כְּשֶׁבָּאוּ הַשּׁוֹמְרוֹנִים בִּקְּשׁוּ מִמֶּנּוּ לִשְׁהוֹת אִתָּם וְהוּא שָׁהָה שָׁם יוֹמַיִם.
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו הַשֹּׁמְרֹנִים וַיִּקְרְאוּ לוֺ לָשֶׁבֶת אִתָּם וַיֵּשֶׁב שָׁם יוֺמָיִם:
A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.
ὡς ου῏ν η῟λθον πρὸς αυ᾿τὸν οἱ Σαμαρι̑ται η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν μει̑ναι παρ῾ αυ᾿τοι̑ς καὶ ε῎μεινεν ε᾿κει̑ δύο ἡμέρας
וכַד אֵתַו לוָתֵה הָנֻון שָׁמרָיֵא בּעַו מֵנֵה דּנֵהוֵא לוָתהֻון וַהוָא לוָתהֻון תּרֵין יַומִין׃
רַבִּים יוֹתֵר הֶאֱמִינוּ בִּגְלַל דְּבָרוֹ,
וְעוֺד רַבִּים מֵהֵמָּה הֶאֱמִינוּ בוֺ בַּעֲבוּר דִּבְרֵי פִיהוּ:
A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.
καὶ πολλω̑ πλείους ε᾿πίστευσαν διὰ τὸν λόγον αυ᾿του̑
וסַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה מֵטֻל מֵלתֵה׃
וְאֶל הָאִשָּׁה אָמְרוּ: "לֹא עוֹד בִּגְלַל דְּבָרֵךְ אֲנַחְנוּ מַאֲמִינִים, כִּי בְּעַצְמֵנוּ שָׁמַעְנוּ וְיוֹדְעִים אָנוּ שֶׁזֶּהוּ בֶּאֱמֶת מוֹשִׁיעַ הָעוֹלָם."
וַיֹּאמְרוּ אֶל-הָאִשָּׁה עַתָּה אֲנַחְנוּ מַאֲמִינִים בּוֺ לֹא-בַעֲבוּר דְּבָרֵךְ כִּי גַּם-אֲנַחְנוּ שָׁמַעְנוּ וַנֵּדַע כִּי-אָמֵן זֶה הוּא הַמָּשִׁיחַ מוֺשִׁיעַ הָעוֺלָם:
A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“ ([Jób 42:5; 1 Janův 4:14])
τη̑ τε γυναικὶ ε῎λεγον ο῞τι ου᾿κέτι διὰ τὴν σὴν λαλιὰν πιστεύομεν αυ᾿τοὶ γὰρ α᾿κηκόαμεν καὶ οι῎δαμεν ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν α᾿ληθω̑ς ὁ σωτὴρ του̑ κόσμου
וָאמרִין הוַו לַאנתּתָא הָי דּמֵכִּיל לָא הוָא מֵטֻל מֵלתֵכי מהַימנִין חנַן בֵּה חנַן גֵּיר שׁמַען וִידַען דּהָנַו שַׁרִירָאיִת משִׁיחָא מַחיָנֵה דּעָלמָא׃ ס
לְאַחַר שְׁנֵי הַיָּמִים יָצָא מִשָּׁם אֶל הַגָּלִיל.
וַיְהִי אַחֲרֵי שְׁנַיִם יָמִים וַיִּסַּע לְמַסָּעָיו הַגָּלִילָה:
Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.
μετὰ δὲ τὰς δύο ἡμέρας ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κει̑θεν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
ובָתַר תּרֵין יַומִין נפַק יֵשֻׁוע מֵן תַּמָן וֵאזַל לַגלִילָא׃
אָמְנָם הוּא עַצְמוֹ הֵעִיד כִּי אֵין כָּבוֹד לְנָבִיא בְּעִירוֹ.
אַף כִּי הִגִּיד יֵשׁוּעַ כִּי אֵין-כָּבוֺד לְנָבִיא בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ:
Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnost ve své vlasti. ([Matouš 13:57; Marek 6:4; Lukáš 4:24])
αυ᾿τὸς γὰρ ᾽Ιησου̑ς ε᾿μαρτύρησεν ο῞τι προφήτης ε᾿ν τη̑ ι᾿δία πατρίδι τιμὴν ου᾿κ ε῎χει
הֻו גֵּיר יֵשֻׁוע סהֵד דַּנבִיָא בַּמדִינתֵּה לָא מֵתיַקַר׃ ס
בְּרַם כַּאֲשֶׁר בָּא לַגָּלִיל קִבְּלוּהוּ אַנְשֵׁי הַגָּלִיל, שֶׁכֵּן רָאוּ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה בִּירוּשָׁלַיִם בִּימֵי הֶחָג, כִּי גַּם הֵם עָלוּ לָחֹג אֶת הֶחָג.
וַיָּבֹא אֶל-הַגָּלִיל וַיַּחֲזִיקוּ-בוֺ הַגָּלִילִים כִּי רָאוּ אֵת כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה בִירוּשָׁלַיִם בִּימֵי הֶחָג כִּי גַּם-הֵם חָגְגוּ שָׁם אֶת-הַחַג הַהוּא:
A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili. ([Jan 2:23])
ο῞τε ου῏ν η῟λθεν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ε᾿δέξαντο αυ᾿τὸν οἱ Γαλιλαι̑οι πάντα ἑωρακότες ο῞σα ε᾿ποίησεν ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ καὶ αυ᾿τοὶ γὰρ η῟λθον ει᾿ς τὴν ἑορτήν
כַּד דֵּין אֵתָא לַגלִילָא קַבּלֻוהי גּלִילָיֵא דַּחזַו אָתוָתָא כֻּל דַּעבַד בֻּאורִשׁלֵם בּעַדעִדָא אֵתַו הוַו גֵּיר וָאף הֵנֻון לעַדעִדָא׃
הוּא בָּא שׁוּב אֶל קָנָה שֶׁבַּגָּלִיל, אֲשֶׁר שָׁם הָפַךְ אֶת הַמַּיִם לְיַיִן. וְאֶחָד מֵאַנְשֵׁי הַמֶּלֶךְ, שֶׁבְּנוֹ הָיָה חוֹלֶה בִּכְפַר נַחוּם,
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ עוֺד הַפַּעַם אֶל-קָנָה בַּגָּלִיל אֲשֶׁר הָפַךְ שָׁם הַמַּיִם לְיָיִן וְאִישׁ הָיָה מֵעַבְדֵי הַמֶּלֶךְ וּבְנוֺ חֹלֶה בִּכְפַר-נַחוּם:
Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde předtím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen. ([Matouš 8:5-Matouš 8:13; Lukáš 7:1-Lukáš 7:10 Jan 2:1-Jan 2:11])
η῟λθεν ου῏ν πάλιν ει᾿ς τὴν Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας ο῞που ε᾿ποίησεν τὸ υ῞δωρ οι῏νον καὶ η῟ν τις βασιλικὸς ου῟ ὁ υἱὸς η᾿σθένει ε᾿ν Καφαρναούμ
אֵתָא דֵּין תֻּוב יֵשֻׁוע לקָטנֵא דַּגלִילָא אַיכָּא דַּעבַד מַיָא חַמרָא ס וִאית הוָא בַּכפַרנַחֻום עבֵד מַלכָּא חַד דַּברֵה כּרִיה הוָא׃
שָׁמַע כִּי יֵשׁוּעַ בָּא מִיהוּדָה לַגָּלִיל. הָלַךְ אֵלָיו וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ שֶׁיֵּרֵד וִירַפֵּא אֶת בְּנוֹ, כִּי נָטָה לָמוּת.
וְכַאֲשֶׁר שָׁמַע כִּי-בָא יֵשׁוּעַ מִיהוּדָה לַגָּלִיל וַיֵּלֶךְ אֵלָיו וַיִּפְצַר-בּוֺ לָרֶדֶת אִתּוֺ וְלִרְפֹּא אֶת-בְּנוֺ אֲשֶׁר נָטָה לָמוּת:
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který byl už blízek smrti.
ου῟τος α᾿κούσας ο῞τι ᾽Ιησου̑ς η῞κει ε᾿κ τη̑ς ᾽Ιουδαίας ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν α᾿πη̑λθεν πρὸς αυ᾿τὸν καὶ η᾿ρὼτα ι῞να καταβη̑ καὶ ι᾿άσηται αυ᾿του̑ τὸν υἱόν η῎μελλεν γὰρ α᾿ποθνήσκειν
הָנָא שׁמַע דֵּאתָא יֵשֻׁוע מֵן יִהֻוד לַגלִילָא וֵאזַל לוָתֵה ובָעֵא הוָא מֵנֵה דּנֵחֻות ונַאסֵא לַברֵה קַרִיב הוָא גֵּיר לַממָת׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם אֵינְכֶם רוֹאִים אוֹתוֹת וּמוֹפְתִים, בְּשׁוּם פָּנִים לֹא תַּאֲמִינוּ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם-לֹא תִרְאוּ אֹתוֺת וּמֹפְתִים לֹא תַאֲמִינוּ:
I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li znamení a zázraky, neuvěříte.“ ([Jan 2:18; 1 Korintským 1:22])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς πρὸς αυ᾿τόν ε᾿ὰν μὴ σημει̑α καὶ τέρατα ι῎δητε ου᾿ μὴ πιστεύσητε
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן אָתוָתָא ותֵדמרָתָא לָא תֵּחזֻון לָא תּהַימנֻון׃
אָמַר אֵלָיו הָאִישׁ: "אֲדוֹנִי, רֵד נָא בְּטֶרֶם יָמוּת בְּנִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָאִישׁ רְדָה-נָּא אֲדֹנִי בְּטֶרֶם יָמוּת בְּנִי:
Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“ ([Marek 5:23])
λέγει πρὸς αυ᾿τὸν ὁ βασιλικός κύριε κατάβηθι πρὶν α᾿ποθανει̑ν τὸ παιδίον μου
אָמַר לֵה הַו עבֵד מַלכָּא מָרי חֻות עַדלָא מָאֵת לֵה טַליָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ, בִּנְךָ חַי." הֶאֱמִין הָאִישׁ לַדָּבָר שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ וְהָלַךְ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ לְדַרְכְּךׇ בִּנְךׇ חָי וְהָאִישׁ הֶאֱמִין בַּדָּבָר אֲשֶׁר-דִּבֶּר יֵשׁוּעַ וַיֵּלַךְ:
Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πορεύου ὁ υἱός σου ζη̑ ε᾿πίστευσεν ὁ α῎νθρωπος τω̑ λόγω ο῍ν ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿πορεύετο
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע זֵל בּרָך חַי הֻו והַימֵן הַו גַּברָא בּמֵלתָא דֵּאמַר לֵה יֵשֻׁוע וֵאזַל׃
כַּאֲשֶׁר יָרַד בָּאוּ עֲבָדָיו לִקְרָאתוֹ וְאָמְרוּ לוֹ שֶׁבְּנוֹ חַי.
וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ וַיִּפְגְּעוּ-בוֺ עֲבָדָיו וַיַּגִּידוּ לוֺ לֵאמֹר בִּנְךׇ חָי:
Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: „Tvůj syn žije.“ ([Marek 7:29])
η῎δη δὲ αυ᾿του̑ καταβαίνοντος οἱ δου̑λοι αυ᾿του̑ ὑπήντησαν αυ᾿τω̑ λέγοντες ο῞τι ὁ παι̑ς αυ᾿του̑ ζη̑
כַּד דֵּין נחֵת הוָא אַרעֻוהי עַבדַּוהי וסַבּרֻוהי וָאמרִין לֵה בּרָך חיָא׃
שָׁאַל אוֹתָם בְּאֵיזוֹ שָׁעָה הוּטַב לוֹ, וְאָמְרוּ לוֹ: "אֶתְמוֹל בְּשָׁעָה אַחַת אַחֲרֵי הַצָּהֳרַיִם הִרְפָּה מִמֶּנּוּ הַחֹם."
וַיִּדְרֹשׁ מֵהֶם אֶת-הַשָּׁעָה אֲשֶׁר הֵחֵל לְהֵרָפֵא מֵחָלְיוֺ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֶתְמוֺל בַּשָּׁעָה הַשְּׁבִיעִית סָרָה מִמֶּנּוּ הַקַּדָּחַת:
Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: „Včera hodinu po poledni(p) mu přestala horečka.“ (p) ř: v sedmou hodinu
ε᾿πύθετο ου῏ν τὴν ω῞ραν παρ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿ν η῟ κομψότερον ε῎σχεν ει῏παν ου῏ν αυ᾿τω̑ ο῞τι ε᾿χθὲς ω῞ραν ἑβδόμην α᾿φη̑κεν αυ᾿τὸν ὁ πυρετός
ושַׁאֵל אֵנֻון בַּאינָא עֵדָּנָא אֵתחלֵם אָמרִין לֵה אֵתמָלי בַּשׁבַע שָׁעִין שׁבַקתֵה אֵשָׁתָא׃
אָז נוֹכַח הָאָב כִּי זֶה הָיָה בְּאוֹתָהּ שָׁעָה שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ 'בִּנְךָ חַי', וְהֶאֱמִין הוּא וְכָל בֵּיתוֹ.
וַיֵּדַע אָבִיו כִּי הָיָה בַּשָּׁעָה הַהִיא אֲשֶׁר הִגִּיד-לוֺ יֵשׁוּעַ בִּנְךׇ חָי וַיַּאֲמֵן הוּא וְכָל-בֵּיתוֺ:
Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. – ([Skutky apoštolské 11:14 Skutky apoštolské 16:14-Skutky apoštolské 16:15 Skutky apoštolské 16:31])
ε῎γνω ου῏ν ὁ πατὴρ ο῞τι ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα ε᾿ν η῟ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ὁ υἱός σου ζη̑ καὶ ε᾿πίστευσεν αυ᾿τὸς καὶ ἡ οι᾿κία αυ᾿του̑ ο῞λη
וִידַע אַבֻוהי דַּבהָי שָׁעתָא דּבָה אֵמַר לֵה יֵשֻׁוע דַּברָך חיָא והַימֵן הֻו ובַיתֵּה כֻּלֵה׃
זֹאת הַפַּעַם הַשְּׁנִיָּה שֶׁיֵּשׁוּעַ עָשָׂה אוֹת עִם בּוֹאוֹ מִיהוּדָה לַגָּלִיל.
זֶה הוּא הָאוֺת הַשֵּׁנִי אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ בַּגָּלִיל בְּשׁוּבוֺ מִיהוּדָה:
To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Toto druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska. ([Jan 2:11])
του̑το δὲ πάλιν δεύτερον σημει̑ον ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿λθών ε᾿κ τη̑ς ᾽Ιουδαίας ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
הָדֵא תֻּוב אָתָא דּתַרתֵּין עבַד יֵשֻׁוע כַּד אֵתָא מֵן יִהֻוד לַגלִילָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הָיָה חַג לַיְּהוּדִים וְיֵשׁוּעַ עָלָה לִירוּשָׁלַיִם.
וְאַחֲרֵי-כֵן בָּא מוֺעֵד חַג הַיְּהוּדִים וַיַּעַל יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיְמָה:
Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.
μετὰ ταυ̑τα η῟ν ἑορτὴ τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ α᾿νέβη ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
בָּתַר הָלֵין הוָא עַדעִדָא דִּיהֻודָיֵא וַסלֵק יֵשֻׁוע לֻאורִשׁלֵם׃
בִּירוּשָׁלַיִם, עַל־יַד שַׁעַר הַצֹּאן הָיְתָה בְּרֵכָה, שֶׁנִּקְרְאָה בֵּית חַסְדָּא, וּסְבִיבָהּ חָמֵשׁ אַכְסַדְרָאוֹת בַּעֲלוֹת עַמּוּדִים.
וּבִירוּשָׁלַיִם בְּרֵכַת מַיִם עַל-יַד שַׁעַר הַצֹּאן אֲשֶׁר קָרְאוּ לָהּ בְּלָשׁוֺן עִבְרִית בֵּית-חַסְדָּא וְלָהּ חֲמִשָּׁה אֵלַמּוֺת:
Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník(q), hebrejsky zvaný Bethesda(r), a u něho pět sloupořadí. (q) var: V Jeruzalémě je ovčí rybník (r) var: Betzatha
ε῎στιν δὲ ε᾿ν τοι̑ς ῾Ιεροσολύμοις ε᾿πὶ τη̑ προβατικη̑ κολυμβήθρα ἡ ε᾿πιλεγομένη ῾Εβραιστὶ Βηθζαθά πέντε στοὰς ε῎χουσα
אִית הוָא דֵּין תַּמָן בֻּאורִשׁלֵם דֻּוכּתָא חדָא דּמַעמֻודִיתָא דּמֵתקַריָא עֵברָאיִת בֵּית־חֵסדָּא וִאית הוָא בָּה חַמשָׁא אֵסטוִין׃
בָּאַכְסַדְרָאוֹת הָאֵלֶּה שָׁכְבוּ הַרְבֵּה חוֹלִים וְעִוְרִים וּפִסְחִים וִיבֵשֵׁי אֵבָרִים.
וְשָׁם שָׁכְבוּ רַבִּים חוֺלִים עִוְרִים פִּסְחִים וִיבֵשֵׁי-כֹחַ וְהֵם מְיַחֲלִים שָׁם עַד אֲשֶׁר-יִגּוֺעוּ הַמָּיִם:
Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých(s). (s) var: + čekajících na pohyb vody. 4 Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, a trpěl kteroukoli nemocí.
ε᾿ν ταύταις κατέκειτο πλη̑θος τω̑ν α᾿σθενούντων τυφλω̑ν χωλω̑ν ξηρω̑ν
וַבהָלֵין רמֵין הוַו עַמָא סַגִּיָאא דַּכרִיהֵא וַסמַיָא וַחגִיסֵא ויַבִּישֵׁא וַמסַכֵּין הוַו לזֻועָא דּמַיָא׃
[missing]
כִּי לְעַד מִן-הָעִתִּים יֵרֵד מַלְאָךְ אֶל-הַבְּרֵכָה וְהִרְתִּיחַ אֶת-הַמָּיִם וְהָיָה הָרִאשׁוֺן הַיֹּרֵד שָׁם אַחֲרֵי אֲשֶׁר רֻתְּחוּ הַמָּיִם וְרָפָא לוֺ מִכָּל-מַחֲלָה אֲשֶׁר דָּבְקָה-בּוֺ:
Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
Jan 5:4
αγγελος γαρ κατα καιρον κατεβαινεν εν τη κολυμβηθρα και εταρασσεν το υδωρ ο ουν πρωτος εμβας μετα την ταραχην του υδατος υγιης εγινετο ω δηποτε κατειχετο νοσηματι
מַלַאכָא גֵּיר בַּזבַן זבַן נָחֵת הוָא לָה למַעמֻודִיתָא וַמזִיע הוָא להֻון למַיָא וַאינָא דּקַדמָיָא נָחֵת הוָא מֵן בָּתַר זַועָא דּמַיָא מֵתחלֵם הוָא כֻּל כִּאבָא אַינָא דִּאית הוָא לֵה׃ ס
הָיָה שָׁם אִישׁ אֶחָד וְהוּא בְּחָלְיוֹ שְׁלוֹשִׁים וּשְׁמוֹנֶה שָׁנִים.
וְאִישׁ הָיָה שָׁם אֲשֶׁר חָלָה אֶת-חָלְיוֺ שְׁמֹנֶה וּשְׁלֹשִׁים שָׁנָה:
I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.
η῟ν δέ τις α῎νθρωπος ε᾿κει̑ τριάκοντα καὶ ο᾿κτώ ε῎τη ε῎χων ε᾿ν τη̑ α᾿σθενεία αυ᾿του̑
אִית הוָא דֵּין תַּמָן גַּברָא חַד דַּתלָתִין וַתמָנֵא שׁנִין אִיתַוהי הוָא בּכֻורהָנָא׃
יֵשׁוּעַ רָאָה אוֹתוֹ שׁוֹכֵב וְיָדַע כִּי זְמַן רַב הוּא חוֹלֶה. שָׁאַל אוֹתוֹ: "אַתָּה רוֹצֶה לִהְיוֹת בָּרִיא?"
וַיַּרְא אֹתוֺ יֵשׁוּעַ שֹׁכֵב עַל-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּדַע כִּי שָׁכַב כֵּן יָמִים רַבִּים וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֶחָפֵץ אַתָּה לְהֵרָפֵא:
Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“ ([Marek 10:51])
του̑τον ι᾿δών ὁ ᾽Ιησου̑ς κατακείμενον καὶ γνοὺς ο῞τι πολὺν η῎δη χρόνον ε῎χει λέγει αυ᾿τω̑ θέλεις ὑγιὴς γενέσθαι
להָנָא חזָא יֵשֻׁוע דַּרמֵא וִידַע דּזַבנָא סַגִּיָאא אִית לֵה וֵאמַר לֵה צָבֵא אַנתּ דּתֵתחלֵם׃
הֵשִׁיב לוֹ הַחוֹלֶה: "אֲדוֹנִי, אֵין אִתִּי אִישׁ שֶׁיָּטִיל אוֹתִי לַבְּרֵכָה בְּעֵת תְּנוּעַת הַמַּיִם. עַד שֶׁאֲנִי בָּא, אַחֵר יוֹרֵד לְפָנַי."
וַיַּעַן אֹתוֺ הַחוֺלֶה אֲדֹנִי אֵין לִי אִישׁ אֲשֶׁר יוֺרִידֵנִי אֶל-הַבְּרֵכָה לְעֵת רִגְשַׁת הַמַּיִם וַאֲנִי טֶרֶם אֵרֵד וְיָרַד אַחֵר לְפָנָי:
Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.
Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ὁ α᾿σθενω̑ν κύριε α῎νθρωπον ου᾿κ ε῎χω ι῞να ο῞ταν ταραχθη̑ τὸ υ῞δωρ βάλη με ει᾿ς τὴν κολυμβήθραν ε᾿ν ω῟ δὲ ε῎ρχομαι ε᾿γώ α῎λλος πρὸ ε᾿μου̑ καταβαίνει
ענָא הַו כּרִיהָא וֵאמַר אִין מָרי לַיתּ לִי דֵּין אנָשׁ דּמָא דֵּאתּתּזִיעו מַיָא נַרמֵיני בּמַעמֻודִיתָא אֵלָא עַד אֵנָא אָתֵא אנָא אחרִין מֵן קדָמַי נָחֵת׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "קוּם, קַח אֶת מִשְׁכָּבְךָ וְהִתְהַלֵּךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ קוּם שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lože(t) a choď!“ (t) houni (pod. Jan 5:9 Jan 5:10 Jan 5:11) ([Marek 2:11])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎γειρε α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ περιπάτει
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע קֻום שׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
מִיָּד נִרְפָּא, לָקַח אֶת מִשְׁכָּבוֹ וְהִתְהַלֵּךְ. אוֹתוֹ יוֹם הָיָה יוֹם שַׁבָּת.
וּפִתְאֹם שָׁב הָאִישׁ לְאֵיתָנוֺ וַיִָּּׂא אֶת-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּלַךְ:
A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.
A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota. ([Marek 2:12])
καὶ ευ᾿θέως ε᾿γένετο ὑγιὴς ὁ α῎νθρωπος καὶ η῟ρεν τὸν κράβαττον αυ᾿του̑ καὶ περιεπάτει η῟ν δὲ σάββατον ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα
ובַר שָׁעתֵה אֵתחלֵם גַּברָא הַו וקָם שׁקַל עַרסֵה והַלֵך ס והֻו הַו יַומָא שַׁבּתָא הוָת׃
אָמְרוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים לָאִישׁ שֶׁנִּרְפָּא: "שַׁבָּת הַיּוֹם; אָסוּר לְךָ לָשֵׂאת אֶת מִשְׁכָּבְךָ."
וְהַיּוֺם הַהוּא הָיָה יוֺם הַשַּׁבָּת וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים אֶל-הָאִישׁ הַנִּרְפָּא הֲלֹא שַׁבָּת הַיּוֺם וְאֵין לְךׇ לָשֵׂאת אֶת-הַמִּשְׁכָּב:
Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.
Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“ ([Marek 3:4; Lukáš 13:14])
ε῎λεγον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι τω̑ τεθεραπευμένω σάββατόν ε᾿στιν καὶ ου᾿κ ε῎ξεστίν σοι α῏ραι τὸν κράβαττόν σου
וָאמרִין לֵה יִהֻודָיֵא להַו דֵּאתַאסִי שַׁבּתָא הי לָא שַׁלִיט לָך דּתֵשׁקֻול עַרסָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "זֶה שֶׁרִפֵּא אוֹתִי, הוּא אָמַר לִי, 'קַח אֶת מִשְׁכָּבְךָ וְהִתְהַלֵּךְ'."
וַיַּעַן אֹתָם לֵאמֹר הָרֹפֵא אֹתִי הוּא אָמַר אֵלַי שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“ ([Jan 9:11])
ὁ δὲ α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ποιήσας με ὑγιη̑ ε᾿κει̑νός μοι ει῏πεν α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ περιπάτει
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון הַו דּעַבדַּני חלִימָא הֻו אֵמַר לִי דַּשׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מִיהוּ הָאִישׁ שֶׁאָמַר לְךָ 'קַח וְהִתְהַלֵּךְ'?"
וַיִּשְׁאָלֻהוּ מִי הוּא הָאִישׁ אֲשֶׁר אָמַר אֵלֶיךׇ שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Zeptali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“
η᾿ρὼτησαν αυ᾿τόν τίς ε᾿στιν ὁ α῎νθρωπος ὁ ει᾿πὼν σοι α῏ρον καὶ περιπάτει
ושַׁאלֻוהי מַנֻו הָנָא גַּברָא דֵּאמַר לָך דַּשׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
אֶלָּא שֶׁהַנִּרְפָּא לֹא יָדַע מִיהוּ, כִּי יֵשׁוּעַ חָמַק בִּהְיוֹת הָמוֹן רַב בַּמָּקוֹם.
וְהַנִּרְפָּא לֹא יָדַע מִי הוּא כִּי יֵשׁוּעַ הָלַךְ-לוֺ בְּהִתְאַסֵּף עַם-רָב בַּמָּקוֺם הַהוּא:
Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl. ([Lukáš 4:30])
ὁ δὲ ι᾿αθεὶς ου᾿κ η῎̑δει τίς ε᾿στιν ὁ γὰρ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ξένευσεν ο῎χλου ο῎ντος ε᾿ν τω̑ τόπω
הַו דֵּין דֵּאתַאסִי לָא יָדַע הוָא מַנֻו יֵשֻׁוע גֵּיר אֵתגּנִי הוָא לֵה בּכֵנשָׁא סַגִּיָאא דִּאית הוָא בּדֻוכּתָא הָי׃
לְאַחַר מִכֵּן פָּגַשׁ אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְאָמַר לוֹ: "הִנֵּה נִרְפֵּאתָ. אַל תּוֹסִיף לַחֲטֹא פֶּן תְּאֻנֶּה לְךָ רָעָה גְּדוֹלָה מִזֹּאת."
אַחֲרֵי-כֵן מָצָא אֹתוֺ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וַיֹּאמֶר אֵלָיו רְאֵה כִּי נִרְפֵּאתָ אַל-תּוֺסֶף לַחֲטֹא פֶּן-תְּאֻנֶּה אֵלֶיךׇ רָעָה גְּדוֺלָה מִזֹּאת:
Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.
Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“ ([Jan 9:35 Jan 8:11])
μετὰ ταυ̑τα εὑρίσκει αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ι῎δε ὑγιὴς γέγονας μηκέτι ἁμάρτανε ι῞να μὴ χει̑ρόν σοί τι γένηται
בָּתַר זבַן אֵשׁכּחֵה יֵשֻׁוע בּהַיכּלָא וֵאמַר לֵה הָא חלִים אַנתּ תֻּוב לָא תֵּחטֵא דַּלמָא נֵהוֵא לָך מֵדֵּם דּבִישׁ מֵן קַדמָיָא׃
הָלַךְ הָאִישׁ וְסִפֵּר לְרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים כִּי יֵשׁוּעַ הוּא שֶׁרִפֵּא אוֹתוֹ.
וַיֵּלֶךְ הָאִישׁ וַיַּגֵּד לַיְּהוּדִים כִּי-יֵשׁוּעַ הוּא אֲשֶׁר רִפְּאוֺ:
Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.
α᾿πη̑λθεν ὁ α῎νθρωπος καὶ α᾿νήγγειλεν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν ὁ ποιήσας αυ᾿τὸν ὑγιη̑
וֵאזַל הַו גַּברָא וֵאמַר לִיהֻודָיֵא דּיֵשֻׁוע הֻו הַו דַּאחלמֵה׃
לָכֵן הֵם רָדְפוּ אֶת יֵשׁוּעַ, כִּי עָשָׂה זֹאת בְּשַׁבָּת.
וְעַל-כֵּן רָדְפוּ הַיְּהוּדִים אֶת-יֵשׁוּעַ וַיְבַקְשׁוּ הֲמִיתוֺ עֵקֶב אֲשֶׁר עָשָׂה זֹאת בַּשַּׁבָּת:
A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.
A proto Židé začali Ježíše pronásledovat(u), že takové věci dělal v sobotu. (u) var: + a usilovali ho zabít ([Marek 3:6])
καὶ διὰ του̑το ε᾿δίωκον οἱ ᾽Ιουδαι̑οι τὸν ᾽Ιησου̑ν ο῞τι ταυ̑τα ε᾿ποίει ε᾿ν σαββάτω
ומֵטֻל הָדֵא רָדפִּין הוַו יִהֻודָיֵא ליֵשֻׁוע ובָעֵין הוַו למֵקטלֵה דּהָלֵין עָבֵד הוָא בּשַׁבּתָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָבִי פּוֹעֵל עַד עַתָּה וְגַם אֲנִי פּוֹעֵל."
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ אָבִי פֹּעֵל פְּעֻלָּתוֺ עַד-עָתָּה וְגַם-אֲנִי פֹּעֵל הִנֵּנִי:
Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿πεκρίνατο αυ᾿τοι̑ς ὁ πατήρ μου ε῞ως α῎ρτι ε᾿ργάζεται κα᾿γώ ε᾿ργάζομαι
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון אָבי עדַמָא להָשָׁא עָבֵד אָף אֵנָא עָבֵד אנָא׃
מִשּׁוּם כָּךְ עוֹד יוֹתֵר הִשְׁתַּדְּלוּ לַהֲרֹג אוֹתוֹ, כִּי לֹא רַק שֶׁהֵפֵר אֶת הַשַּׁבָּת אֶלָּא גַּם אָמַר שֶׁהָאֱלֹהִים הוּא אָבִיו וְעָשָׂה עַצְמוֹ שָׁוֶה לֵאלֹהִים.
וּבַעֲבוּר זֹאת בִּקְשׁוּ הַיְּהוּדִים בְּחֵפֶץ יֶתֶר לְהָרְגוֺ כִּי לֹא רַק אֶת-יוֺם הַשַּׁבָּת חִלֵּל כִּי אִם גַּם-אָמַר עַל-אֱלֹהִים כִּי הוּא אָבִיו וְכִי הוּא דוֺמֶה לֵאלֹהִים:
Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň. ([Marek 14:61-Marek 14:64])
διὰ του̑το ου῏ν μα̑λλον ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι α᾿ποκτει̑ναι ο῞τι ου᾿ μόνον ε῎λυεν τὸ σάββατον α᾿λλὰ καὶ πατέρα ι῎διον ε῎λεγεν τὸν θεόν ι῎σον ἑαυτὸν ποιω̑ν τω̑ θεω̑
ומֵטֻל הָדֵא יַתִּירָאיִת בָּעֵין הוַו יִהֻודָיֵא למֵקטלֵה לָא בַּלחֻוד דּשָׁרֵא הוָא שַׁבּתָא אֵלָא אָף דּעַל אַלָהָא דַּאבֻוהי אִיתַוהי אָמַר הוָא ומַשׁוֵא הוָא נַפשֵׁה עַם אַלָהָא סּ סּ׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַבֵּן אֵינֶנּוּ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת דָּבָר מִלִּבּוֹ זוּלָתִי מַה שֶּׁהוּא רוֹאֶה אֶת הָאָב עוֹשֶׂה. כָּל מַה שֶּׁעוֹשֶׂה הָאָב ־זֹאת גַּם הַבֵּן עוֹשֶׂה כָּמוֹהוּ,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַבֵּן לֹא-יוּכַל לַעֲשׂוֺת דָּבָר מִלִּבּוֺ בִּלְתִּי אֵת אֲשֶׁר-רֹאֶה מַה-פֹּעֵל הָאָב כִּי אֶת-אֲשֶׁר הוּא עֹשֶׂה עֹשֶׂה גַּם-הַבֵּן כָּמֹהוּ:
I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn. ([Jan 5:30 Jan 8:28])
α᾿πεκρίνατο ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿ δύναται ὁ υἱὸς ποιει̑ν α᾿φ῾ ἑαυτου̑ ου᾿δὲν ε᾿ὰν μή τι βλέπη τὸν πατέρα ποιου̑ντα α῍ γὰρ α῍ν ε᾿κει̑νος ποιη̑ ταυ̑τα καὶ ὁ υἱὸς ὁμοίως ποιει̑
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא מֵשׁכַּח בּרָא עָבֵד מֵדֵּם מֵן צבֻות נַפשֵׁה אֵלָא מֵדֵּם דּחָזֵא לַאבָא דּעָבֵד אַילֵין גֵּיר דַּאבָא עָבֵד הָלֵין אָף בּרָא אַכוָתֵה עָבֵד׃
כִּי הָאָב אוֹהֵב אֶת הַבֵּן וּמַרְאֶה לוֹ אֶת כָּל אֲשֶׁר הוּא עוֹשֶׂה. וּמַעֲשִׂים גְּדוֹלִים מֵאֵלֶּה יַרְאֶה לוֹ, עַד כִּי תִּתְפַּלְּאוּ;
כִּי הָאָב אֹהֵב אֶת-הַבֵּן וּמַרְאֶה אֹתוֺ אֶת-כֹּל אֲשֶׁר הוּא עֹשֶׂה וּגְדֹלוֺת מֵאֵלֶּה יַרְאֶנּוּ לִהְיוֺת לְפֶלֶא בְּעֵינֵיכֶם:
Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.
Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete. ([Jan 3:35 Jan 17:2 Jan 17:23-Jan 17:24])
ὁ γὰρ πατὴρ φιλει̑ τὸν υἱὸν καὶ πάντα δείκνυσιν αυ᾿τω̑ α῍ αυ᾿τὸς ποιει̑ καὶ μείζονα τούτων δείξει αυ᾿τω̑ ε῎ργα ι῞να ὑμει̑ς θαυμάζητε
אַבָא גֵּיר רָחֵם לַברֵה וכֻלמֵדֵּם דּעָבֵד מחַוֵא לֵה וַדיַתִּירִין מֵן הָלֵין עבָדֵא מחַוֵא לֵה דַּאנתֻּון תֵּתּדַּמרֻון׃
כִּי כְּשֵׁם שֶׁהָאָב מֵעִיר וּמְחַיֶּה אֶת הַמֵּתִים, כֵּן גַּם הַבֵּן מְחַיֶּה אֶת מִי שֶׁהוּא רוֹצֶה.
כִּי כַּאֲשֶׁר הָאָב מַעֲלֶה וּמְחַיֶּה אֶת-הַמֵּתִים כֵּן יְחַיֶּה גַּם-הַבֵּן אֶת-אֲשֶׁר חָפֵץ בּוֺ:
Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce. ([Římanům 4:17 Jan 11:25])
ω῞σπερ γὰρ ὁ πατὴρ ε᾿γείρει τοὺς νεκροὺς καὶ ζωοποιει̑ ου῞τως καὶ ὁ υἱὸς ου῍ς θέλει ζωοποιει̑
אַיכַּנָא גֵּיר דַּאבָא מקִים מִיתֵא ומַחֵא להֻון הָכַנָא אָף בּרָא לַאילֵין דּצָבֵא מַחֵא׃
הָאָב אֵינֶנּוּ שׁוֹפֵט אִישׁ, אֶלָּא נָתַן אֶת כָּל הַמִּשְׁפָּט בְּיַד הַבֵּן
וְהָאָב לֹא-יִשְׁפֹּט אִישׁ אַךְ כָּל-מִשְׁפָּטוֺ נָתַן בְּיַד הַבֵּן:
Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.
Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, ([Jan 5:27 Jan 9:39; Skutky apoštolské 10:42])
ου᾿δὲ γὰρ ὁ πατὴρ κρίνει ου᾿δένα α᾿λλὰ τὴν κρίσιν πα̑σαν δέδωκεν τω̑ υἱω̑
לָא הוָא גֵּיר אַבָא דָּאֵן לאנָשׁ אֵלָא כֻּלֵה דִּינָא יַהבֵּה לַברָא׃
כְּדֵי שֶׁהַכֹּל יְכַבְּדוּ אֶת הַבֵּן כְּמוֹ שֶׁמְּכַבְּדִים אֶת הָאָב. מִי שֶׁאֵינוֹ מְכַבֵּד אֶת הַבֵּן, אֵינוֹ מְכַבֵּד אֶת הָאָב אֲשֶׁר שָׁלַח אוֹתוֹ.
לְמַעַן יְכַבְּדוּ כֻלָּם אֶת-הַבֵּן כַּאֲשֶׁר יְכַבְּדוּ אֶת-הָאָב מִי אֲשֶׁר לֹא-יְכַבֵּד אֶת-הַבֵּן אֵינֶנּוּ מְכַבֵּד אֶת הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ:
Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. ([Filipským 2:10-Filipským 2:11; Lukáš 10:16])
ι῞να πάντες τιμω̑σι τὸν υἱὸν καθώς τιμω̑σι τὸν πατέρα ὁ μὴ τιμω̑ν τὸν υἱὸν ου᾿ τιμα̑ τὸν πατέρα τὸν πέμψαντα αυ᾿τόν
דּכֻלנָשׁ ניַקַר לַברָא אַיך דַּמיַקַר לַאבָא הַו דּלָא מיַקַר לַברָא לָא מיַקַר לַאבָא דּשַׁדּרֵה׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַשּׁוֹמֵע אֶת דְּבָרִי וּמַאֲמִין לְשׁוֹלְחִי יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם וְאֵינוֹ בָּא בְּמִשְׁפָּט כִּי אִם עָבַר מִמָּוֶת לְחַיִּים.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמַּקְשִׁיב לִדְבָרַי וּמַאֲמִין בְּשֹׁלְחִי יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וְלֹא יָבֹא לְהִשָּׁפֵט כִּי-עָבַר מִמָּוֶת לַחַיִּים:
Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. ([Jan 8:51 Jan 12:44 Jan 3:18; 1 Janův 3:14])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ὁ τὸν λόγον μου α᾿κούων καὶ πιστεύων τω̑ πέμψαντί με ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον καὶ ει᾿ς κρίσιν ου᾿κ ε῎ρχεται α᾿λλὰ μεταβέβηκεν ε᾿κ του̑ θανάτου ει᾿ς τὴν ζωήν
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּשָׁמַע מֵלַתי וַמהַימֵן למַן דּשַׁדּרַני אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם וַלדִינָא לָא אָתֵא אֵלָא שַׁנִי לֵה מֵן מַותָּא לחַיֵא׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, תָּבוֹא שָׁעָה, וְכָעֵת הִיא, שֶׁהַמֵּתִים יִשְׁמְעוּ אֶת קוֹל בֶּן־הָאֱלֹהִים וְהַשּׁוֹמְעִים יִחְיוּ,
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-תָבֹא עֵת וְכִי גַם-בָּאָה וְהַמֵּתִים יִשְׁמְעוּ אֶת-קוֺל בֶּן-הָאֱלֹהִים וְהַשֹּׁמְעִים חָיֹה יִחְיוּ:
Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. ([Marek 9:1; Jan 5:28])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε῎ρχεται ω῞ρα καὶ νυ̑ν ε᾿στιν ο῞τε οἱ νεκροὶ α᾿κούσουσιν τη̑ς φωνη̑ς του̑ υἱου̑ του̑ θεου̑ καὶ οἱ α᾿κούσαντες ζήσουσιν
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דָּאתיָא שָׁעתָא אָף הָשָׁא אִיתֵיה אֵמַתי דּמִיתֵא נֵשׁמעֻון קָלֵה דַּברֵה דַּאלָהָא והָנֻון דּשָׁמעִין נִחֻון׃
כִּי כְּשֵׁם שֶׁלָּאָב יֵשׁ חַיִּים בְּעַצְמוֹ, כָּךְ גַּם נָתַן לַבֵּן שֶׁיִּהְיוּ לוֹ חַיִּים בְּעַצְמוֹ.
כִּי כַּאֲשֶׁר חַיֵּי הָאָב מִמְּקוֺר עַצְמוֺ כֵּן נִתַּן לַבֵּן לִהְיוֺת-לוֺ חַיָּיו מִמְּקוֺר עַצְמוֺ:
Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě. ([Jan 1:4])
ω῞σπερ γὰρ ὁ πατὴρ ε῎χει ζωὴν ε᾿ν ἑαυτω̑ ου῞τως καὶ τω̑ υἱω̑ ε῎δωκεν ζωὴν ε῎χειν ε᾿ν ἑαυτω̑
אַיכַּנָא גֵּיר דּלַאבָא אִית חַיֵא בַּקנֻומֵה הָכַנָא יַהב אָף לַברָא דּנֵהוֻון חַיֵא בַּקנֻומֵה׃
גַּם סַמְכוּת נָתַן לוֹ לַעֲשׂוֹת מִשְׁפָּט, כִּי בֶּן־הָאָדָם הוּא.
וְגַם-כֹּחַ נָתַן בְּיָדוֺ לַעֲשׂוֺת מִשְׁפָּט כִּי בֶן-הָאָדָם הוּא:
A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.
καὶ ε᾿ξουσίαν ε῎δωκεν αυ᾿τω̑ κρίσιν ποιει̑ν ο῞τι υἱὸς α᾿νθρὼπου ε᾿στίν
וַאשׁלטֵה דּנֵהוֵא עָבֵד אָף דִּינָא׃
אַל תִּתְמְהוּ עַל זֹאת, כִּי תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁכָּל שׁוֹכְנֵי קֶבֶר יִשְׁמְעוּ אֶת קוֹלוֹ,
עַל-זֹאת אַל-תִּתַּמְּהוּ תָמֹהַּ כִּי הִנֵּה יוֺם בָּא וְכָל-שֹׁכְנֵי קֶבֶר יִשְׁמְעוּ אֶת-קֹלוֺ וְיַעֲלוּ:
Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas
μὴ θαυμάζετε του̑το ο῞τι ε῎ρχεται ω῞ρα ε᾿ν η῟ πάντες οἱ ε᾿ν τοι̑ς μνημείοις α᾿κούσουσιν τη̑ς φωνη̑ς αυ᾿του̑
דַּברֵה הֻו דֵּין דּאנָשָׁא לָא תֵּתּדַּמרֻון בּהָדֵא דָּאתיָא שָׁעתָא אֵמַתי דּכֻלהֻון אַילֵין דַּבקַברֵא אֵנֻון נֵשׁמעֻון קָלֵה׃
וְיֵצְאוּ עוֹשֵׂי הַטּוֹב לִתְקוּמָה שֶׁל חַיִּים וְעוֹשֵׂי הָרָע לִתְקוּמָה שֶׁל מִשְׁפָּט."
הָעֹשִׂים טוֺב יַעַמְדוּ לַחַיִּים וְהָעֹשִׂים רָע יַעַמְדוּ לַמִּשְׁפָּט:
A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení. ([Daniel 12:2; Matouš 25:32])
καὶ ε᾿κπορεύσονται οἱ τὰ α᾿γαθὰ ποιήσαντες ει᾿ς α᾿νάστασιν ζωη̑ς οἱ δὲ τὰ φαυ̑λα πράξαντες ει᾿ς α᾿νάστασιν κρίσεως
ונֵפּקֻון אַילֵין דַּעבַדו טָבָתָא לַקיָמתָּא דּחַיֵא וַאילֵין דַּעבַדו בִּישָׁתָא לַקיָמתָּא דּדִינָא׃
"אֵין אֲנִי יָכוֹל לַעֲשׂוֹת דָּבָר מִלִּבִּי. לְפִי מַה שֶּׁאֲנִי שׁוֹמֵעַ אֲנִי שׁוֹפֵט. וּמִשְׁפָּטִי צוֹדֵק, מִפְּנֵי שֶׁאֵינֶנִּי מְבַקֵּשׁ אֶת רְצוֹנִי אֶלָּא אֶת רְצוֹן שׁוֹלְחִי.
לֹא אוּכַל לַעֲשׂוֺת דָּבָר מִלִּבִּי כַּאֲשֶׁר אֶשְׁמַע כֵּן אֶשְׁפֹּט וּמִשְׁפָּטִי מִשְׁפָּט-צֶדֶק כִּי לֹא רְצוֺנִי אֲנִי מְבַקֵּשׁ כִּי אִם-רְצוֺן הָאָב אֲשֶׁר שֹׁלְחִי:
Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.
Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje(v), tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“ (v) ř: jak slyším ([Jan 4:34 Jan 6:38 Jan 17:4])
ου᾿ δύναμαι ε᾿γώ ποιει̑ν α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ου᾿δέν καθώς α᾿κούω κρίνω καὶ ἡ κρίσις ἡ ε᾿μὴ δικαία ε᾿στίν ο῞τι ου᾿ ζητω̑ τὸ θέλημα τὸ ε᾿μὸν α᾿λλὰ τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με
לָא מֵשׁכַּח אנָא מֵדֵּם מֵן צבֻות נַפשׁי למֵעבַּד אֵלָא אַיכַּנָא דּשָׁמַע אנָא דָּאֵן אנָא ודִיני כִּאין הֻו לָא גֵּיר בָּעֵא אנָא צֵביָני אֵלָא צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני׃ ס
אִם אָנֹכִי מֵעִיד עַל עַצְמִי, עֵדוּתִי אֵינֶנָּה אֱמֶת.
אִם-אֲנִי לְבַדִּי מֵעִיד עָלָי לֹא נֶאֶמְנָה עֵדוּתִי:
Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
„Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé. ([Jan 8:13-Jan 8:14])
ε᾿ὰν ε᾿γώ μαρτυρω̑ περὶ ε᾿μαυτου̑ ἡ μαρτυρία μου ου᾿κ ε῎στιν α᾿ληθής
אֵן אֵנָא מַסהֵד אנָא עַל נַפשׁי סָהדֻּותי לָא הוָת שַׁרִירָא׃
יֵשׁ אַחֵר הַמֵּעִיד עָלַי, וְיוֹדֵעַ אֲנִי כִּי עֵדוּת אֱמֶת הוּא מֵעִיד עָלַי.
אַךְ יֵשׁ עֵד אַחֵר לִי וְיָדַעְתִּי כִּי עֵדוּתוֺ אֲשֶׁר-הוּא מֵעִיד עָלַי נֶאֱמָנָה:
Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Je však jiný, který o mně svědčí, a já vím(x), že svědectví, které o mně vydává, je pravé. (x) var: vy víte ([Jan 5:37 Jan 8:18; 1 Janův 5:9-1 Janův 5:10])
α῎λλος ε᾿στὶν ὁ μαρτυρω̑ν περὶ ε᾿μου̑ καὶ οι῏δα ο῞τι α᾿ληθής ε᾿στιν ἡ μαρτυρία η῍ν μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑
אחרִין הֻו הַו דּמַסהֵד עלַי ויָדַע אנָא דּשַׁרִירָא הי סָהדֻּותֵה דּמַסהֵד עלַי׃
אַתֶּם שְׁלַחְתֶּם אֶל יוֹחָנָן וְהוּא הֵעִיד עַל הָאֱמֶת,
אַתֶּם שְׁלַחְתֶּם אֶל-יוֺחָנָן וְהוּא הֵעִיד עֵדוּת אֱמֶת:
Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě. ([Jan 1:15 Jan 1:34])
ὑμει̑ς α᾿πεστάλκατε πρὸς ᾽Ιωάννην καὶ μεμαρτύρηκεν τη̑ α᾿ληθεία
אַנתֻּון שַׁדַּרתֻּון לוָת יֻוחַנָן וַאסהֵד עַל שׁרָרָא׃
אַךְ אֲנִי לֹא מֵאָדָם מְקַבֵּל אֶת הָעֵדוּת. אוּלָם אוֹמֵר אֲנִי אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה כְּדֵי שֶׁאַתֶּם תִּוָּשְׁעוּ.
וַאֲנִי לֹא מֵאָדָם אֶקַּח לִי עֵדוּת אַךְ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבַּרְתִּי לְמַעַן אַתֶּם תִּוָּשֵׁעוּן:
Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
Já nepotřebuji svědectví od člověka – ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.
ε᾿γώ δὲ ου᾿ παρὰ α᾿νθρὼπου τὴν μαρτυρίαν λαμβάνω α᾿λλὰ ταυ̑τα λέγω ι῞να ὑμει̑ς σωθη̑τε
אֵנָא דֵּין לָא הוָא מֵן בַּרנָשָׁא נָסֵב אנָא סָהדֻּותָא אֵלָא הָלֵין אָמַר אנָא דַּאנתֻּון תִּחֻון׃
הוּא הָיָה הַנֵּר הַדּוֹלֵק וּמֵאִיר וְאַתֶּם חֲפַצְתֶּם לִשְׂמֹחַ לְשָׁעָה בְּאוֹרוֹ,
הוּא הָיָה לַפִּיד בֹּעֵר וּמֵאִיר וּבְאוֺרוֺ הוֺאַלְתֶּם לְהִתְעַלֵּם עַד-אַרְגִּיעָה:
Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.
Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.
ε᾿κει̑νος η῟ν ὁ λύχνος ὁ καιόμενος καὶ φαίνων ὑμει̑ς δὲ η᾿θελήσατε α᾿γαλλιαθη̑ναι πρὸς ω῞ραν ε᾿ν τω̑ φωτὶ αυ᾿του̑
הַו שׁרָגָא הוָא דּדָלֵק ומַנהַר וַאנתֻּון צבַיתֻּון דּתֵשׁתַּבהרֻון דּשָׁעתָא בּנֻוהרֵה׃
אַךְ אֲנִי יֵשׁ לִי עֵדוּת גְּדוֹלָה מֵעֵדוּת יוֹחָנָן, שֶׁכֵּן הַמַּעֲשִׂים שֶׁנָּתַן לִי הָאָב לְהַשְׁלִימָם - אוֹתָם הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר אֲנִי עוֹשֶׂה - מְעִידִים עָלַי שֶׁהָאָב שְׁלָחַנִי.
וְלִי עֵדוּת גְּדוֺלָה מֵעֵדוּת יוֺחָנָן כִּי הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר נָתַן-לִי אָבִי לְכַלּוֺתָם הַמַּעֲשִׂים הָאֵלֶּה אֲנִי עֹשֶׂה וְהֵם מְעִידִים עָלַי כִּי שְׁלָחַנִי הָאָב:
Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.
Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal. ([Jan 10:25 Jan 10:38 Jan 14:11])
ε᾿γώ δὲ ε῎χω τὴν μαρτυρίαν μείζω του̑ ᾽Ιωάννου τὰ γὰρ ε῎ργα α῍ δέδωκέν μοι ὁ πατὴρ ι῞να τελειὼσω αυ᾿τά αυ᾿τὰ τὰ ε῎ργα α῍ ποιω̑ μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑ ο῞τι ὁ πατήρ με α᾿πέσταλκεν
לִי דֵּין אִית לִי סָהדֻּותָא דּרַבָּא מֵן דּיֻוחַנָן עבָדֵא גֵּיר דּיַהב לִי אָבי דֵּאשַׁלֵם אֵנֻון הֵנֻון עבָדֵא דּעָבֵד אנָא סָהדִּין עלַי דַּאבָא שַׁלחַני׃
וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא הֵעִיד עָלַי. אֶת קוֹלוֹ מֵעוֹלָם לֹא שְׁמַעְתֶּם וְאֶת מַרְאֵהוּ לֹא רְאִיתֶם.
וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא הֵעִיד עָלָי וְאַתֶּם אֶת-קֹלוֺ לֹא-שְׁמַעְתֶּם מֵעוֺלָם וְאֶת-תָּאֳרוֺ לֹא רְאִיתֶם:
A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.
A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář
καὶ ὁ πέμψας με πατὴρ ε᾿κει̑νος μεμαρτύρηκεν περὶ ε᾿μου̑ ου῎τε φωνὴν αυ᾿του̑ πὼποτε α᾿κηκόατε ου῎τε ει῏δος αυ᾿του̑ ἑωράκατε
וַאבָא דּשַׁלחַני הֻו סָהֵד עלַי לָא קָלֵה מֵמתֻום שׁמַעתֻּון ולָא חֵזוֵה חזַיתֻּון׃
דְּבָרוֹ אֵינוֹ שׁוֹכֵן בָּכֶם, כִּי אֵין אַתֶּם מַאֲמִינִים לָזֶה אֲשֶׁר הָאָב שְׁלָחוֹ.
וְאֵין דְּבָרוֺ שֹׁכֵן בְּקִרְבְּכֶם כִּי אֹתוֺ אֲשֶׁר שָׁלַח לֹא תַאֲמִינוּ בוֺ:
A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.
a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal. ([1 Janův 2:24])
καὶ τὸν λόγον αυ᾿του̑ ου᾿κ ε῎χετε ε᾿ν ὑμι̑ν μένοντα ο῞τι ο῍ν α᾿πέστειλεν ε᾿κει̑νος τούτω ὑμει̑ς ου᾿ πιστεύετε
ומֵלתֵה לָא מקַויָא בּכֻון מֵטֻל דַּבהַו דּהֻו שַׁדַּר אַנתֻּון לָא מהַימנִין אנתֻּון׃
אַתֶּם חוֹקְרִים אֶת הַכְּתוּבִים, כִּי חוֹשְׁבִים אַתֶּם שֶׁיֵּשׁ לָכֶם חַיֵּי עוֹלָם בָּהֶם; וְהֵם הַמְּעִידִים עָלַי.
אַתֶּם דֹּרְשִׁים מֵעַל-כִּתְבֵי הַקֹּדֶשׁ כִּי בָּהֶם אַתֶּם אֹמְרִים חַיֵּי עוֺלָם לָכֶם וְהֵם הֵמָּה הַמְּעִידִים עָלָי:
Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně. ([Jan 5:46; Lukáš 24:44-Lukáš 24:45; 1 Petrův 1:10; 2 Petrův 1:19])
ε᾿ραυνα̑τε τὰς γραφάς ο῞τι ὑμει̑ς δοκει̑τε ε᾿ν αυ᾿ται̑ς ζωὴν αι᾿ὼνιον ε῎χειν καὶ ε᾿κει̑ναί ει᾿σιν αἱ μαρτυρου̑σαι περὶ ε᾿μου̑
בּצַו כּתָבֵא דַּבהֻון מַסבּרִין אנתֻּון דּחַיֵא דַּלעָלַם אִית לכֻון והֵנֻון סָהדִּין עלַי׃
וְאִלּוּ אַתֶּם אֵינְכֶם רוֹצִים לָבוֹא אֵלַי כְּדֵי שֶׁיִּהְיוּ לָכֶם חַיִּים.
וְלֹא אֲבִיתֶם לָבֹא אֵלָי לִהְיוֺת לָכֶם חַיִּים:
Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život. ([Jan 3:15 Jan 3:36 Jan 10:28 Jan 20:31; 1 Janův 5:11-1 Janův 5:13])
καὶ ου᾿ θέλετε ε᾿λθει̑ν πρός με ι῞να ζωὴν ε῎χητε
ולָא צָבֵין אנתֻּון דּתִאתֻון לוָתי דּחַיֵא דַּלעָלַם נֵהוֻון לכֻון׃
אֵין אֲנִי לוֹקֵחַ לִי כָּבוֹד מִבְּנֵי אָדָם.
כָּבוֺד לֹא-אֶקַּח מִבְּנֵי אָדָם:
Chvály od lidí nepřijímám.
Nečekám slávu od lidí. ([Jan 8:50])
δόξαν παρὰ α᾿νθρὼπων ου᾿ λαμβάνω
שֻׁובחָא מֵן בּנַי אנָשָׁא לָא נָסֵב אנָא׃
וְאוּלָם אֲנִי מַכִּיר אֶתְכֶם: אֵין לָכֶם אַהֲבַת אֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם.
וְאֶתְכֶם יָדַעְתִּי כִּי אֵין-אַהֲבַת אֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם:
Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.
α᾿λλὰ ε῎γνωκα ὑμα̑ς ο῞τι τὴν α᾿γάπην του̑ θεου̑ ου᾿κ ε῎χετε ε᾿ν ἑαυτοι̑ς
אֵלָא יִדַעתּכֻון דּחֻובֵּה דַּאלָהָא לַיתּ בּכֻון׃
אֲנִי בָּאתִי בְּשֵׁם אָבִי וְלֹא קִבַּלְתֶּם אוֹתִי; אִם יָבוֹא אַחֵר בְּשֵׁם עַצְמוֹ־אוֹתוֹ תְּקַבְּלוּ.
אָנֹכִי הִנֵּה בָאתִי בְּשֵׁם אָבִי וְלֹא הֶחֱזַקְתֶּם בִּי וְאִם-יָבֹא אַחֵר בְּשֵׁם עַצְמוֺ בּוֺ תַּחֲזִיקוּן:
Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
Přišel jsem ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
ε᾿γώ ε᾿λήλυθα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι του̑ πατρός μου καὶ ου᾿ λαμβάνετέ με ε᾿ὰν α῎λλος ε῎λθη ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι τω̑ ι᾿δίω ε᾿κει̑νον λήμψεσθε
אֵנָא אֵתִית בַּשׁמֵה דָּאבי ולָא מקַבּלִין אנתֻּון לִי וֵאן אחרִין נִאתֵא בּשֵׁם נַפשֵׁה להַו תּקַבּלֻון׃
כֵּיצַד תּוּכְלוּ לְהַאֲמִין בְּשָׁעָה שֶׁאַתֶּם מְקַבְּלִים כָּבוֹד אִישׁ מֵרֵעֵהוּ וְאֶת הַכָּבוֹד מֵאֱלֹהִים הָאֶחָד אֵינְכֶם מְבַקְשִׁים?
אֵיךְ תּוּכְלוּ לְהַאֲמִין אַחֲרֵי אֲשֶׁר תִּרְדְּפוּ כָבוֺד אִישׁ מֵרֵעֵהוּ וְאֶת-הַכָּבוֺד הַבָּא מֵאֵת הָאֱלֹהִים הָאֶחָד לֹא תְבַקֵּשׁוּן:
Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte! ([Jan 12:43])
πω̑ς δύνασθε ὑμει̑ς πιστευ̑σαι δόξαν παρὰ α᾿λλήλων λαμβάνοντες καὶ τὴν δόξαν τὴν παρὰ του̑ μόνου θεου̑ ου᾿ ζητει̑τε
אַיכַּנָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון לַמהַימָנֻו דּשֻׁובחָא חַד מֵן חַד מקַבּלִין אנתֻּון ושֻׁובחָא דּמֵן חַד אַלָהָא לָא בָּעֵין אנתֻּון׃
אַל תַּחְשְׁבוּ שֶׁאֲנִי אֶטְעַן עֲלֵיכֶם לִפְנֵי אָבִי. מֹשֶׁה אֲשֶׁר שַׂמְתֶּם בּוֹ בִּטְחוֹנְכֶם הוּא הַטּוֹעֵן עֲלֵיכֶם.
אַל-תְּחַשְּׁבוּ כִּי אֲנִי אָבִיא שִׂטְנָה עֲלֵיכֶם לִפְנֵי הָאָב יֵשׁ אֶחָד מֵבִיא שִׂטְנָה עֲלֵיכֶם משֶׁה אֲשֶׁר בְּטַחְתֶּם בּוֺ:
Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději. ([Lukáš 16:29-Lukáš 16:31])
μὴ δοκει̑τε ο῞τι ε᾿γώ κατηγορήσω ὑμω̑ν πρὸς τὸν πατέρα ε῎στιν ὁ κατηγορω̑ν ὑμω̑ν Μωϋση̑ς ει᾿ς ο῍ν ὑμει̑ς η᾿λπίκατε
למָא סָברִין אנתֻּון דֵּאנָא אָכֵל אנָא קַרציַכֻּון קדָם אַבָא אִיתַוהי מַן דָּאכֵל קַרציַכֻּון מֻושֵׁא הַו דּבֵה סַבַּרתֻּון׃
אִלּוּ הֶאֱמַנְתֶּם לְמֹשֶׁה, הֱיִיתֶם מַאֲמִינִים לִי, כִּי עָלַי כָּתַב.
כִּי לוּ הֶאֱמַנְתֶּם בְּמשֶׁה הֶאֱמַנְתֶּם גַּם-בִּי כִּי עָלַי הוּא כָתָב:
Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.
Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.
ει᾿ γὰρ ε᾿πιστεύετε Μωϋσει̑ ε᾿πιστεύετε α῍ν ε᾿μοί περὶ γὰρ ε᾿μου̑ ε᾿κει̑νος ε῎γραψεν
אֵלֻו גֵּיר בּמֻושֵׁא הַימֵנתֻּון אָף בִּי מהַימנִין הוַיתֻּון מֻושֵׁא גֵּיר עלַי כּתַב׃
אֲבָל אִם לִכְתָבָיו אֵינְכֶם מַאֲמִינִים, אֵיךְ תַּאֲמִינוּ לִדְבָרַי?"
אַךְ אִם-בִּכְתָבָיו לֹא תַאֲמִינוּ אֵיךְ תַּאֲמִינוּ בִּדְבָרָי:
Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“
ει᾿ δὲ τοι̑ς ε᾿κείνου γράμμασιν ου᾿ πιστεύετε πω̑ς τοι̑ς ε᾿μοι̑ς ρ᾿ήμασιν πιστεύσετε
וֵאן לַכתָבַוהי דּהַו לָא מהַימנִין אנתֻּון אַיכַּנָא למֵלַי דִּילי תּהַימנֻון סס׃
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה עָבַר יֵשׁוּעַ לַצַּד הַשֵּׁנִי שֶׁל יָם כִּנֶּרֶת.
וַיְהִי אַחֲרֵי-כֵן וַיַּעֲבֹר יֵשׁוּעַ אֶל-עֵבֶר יַם-הַגָּלִיל הוּא יַם טִיבַרְיָה:
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera(y) v Galileji. (y) ř: moře ([Matouš 14:13-Matouš 14:21; Marek 6:32-Marek 6:44; Lukáš 9:10-Lukáš 9:17])
μετὰ ταυ̑τα α᾿πη̑λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς πέραν τη̑ς θαλάσσης τη̑ς Γαλιλαίας τη̑ς Τιβεριάδος
בָּתַר הָלֵין אֵזַל יֵשֻׁוע לעֵברָא דּיַמָא דַּגלִילָא דּטִבֵרִיָוס׃
הֲמוֹן עַם רַב בָּאוּ אַחֲרָיו, כִּי רָאוּ אֶת הַנִּסִּים שֶׁעָשָׂה בַּחוֹלִים.
וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו כִּי רָאוּ אֶת-הָאֹתוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה לְחוֺלִים:
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných. ([Jan 2:23 Jan 6:14])
η᾿κολούθει δὲ αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς ο῞τι ε᾿θεὼρουν τὰ σημει̑α α῍ ε᾿ποίει ε᾿πὶ τω̑ν α᾿σθενούντων
וֵאזַלו בָּתרֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא מֵטֻל דּחָזֵין הוַו אָתוָתָא דּעָבֵד בַּכרִיהֵא׃
הוּא עָלָה עַל הָהָר וְיָשַׁב שָׁם עִם תַּלְמִידָיו.
וַיַּעַל יֵשׁוּעַ אֶל-הָהָר וַיֵּשֶׁב-שָׁם עִם-תַּלְמִידָיו:
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. ([Matouš 5:1; Lukáš 6:12])
α᾿νη̑λθεν δὲ ει᾿ς τὸ ο῎ρος ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿κει̑ ε᾿κάθητο μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
וַסלֵק יֵשֻׁוע לטֻורָא ותַמָן יָתֵב הוָא עַם תַּלמִידַוהי׃ ס
הָיָה זֶה סָמוּךְ לְפֶסַח, חַג הַיְּהוּדִים.
וּמוֺעֵד הַפֶּסַח חַג הַיְּהוּדִים קָרַב לָבוֺא:
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Byly blízko židovské svátky velikonoční(z). (z) ř: pascha ([Jan 2:13 Jan 11:55])
η῟ν δὲ ε᾿γγὺς τὸ πάσχα ἡ ἑορτὴ τω̑ν ᾽Ιουδαίων
קַרִיב הוָא דֵּין עַדעִדָא דּפֵצחָא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
כְּשֶׁנָּשָׂא יֵשׁוּעַ אֶת עֵינָיו וְרָאָה עַם רַב בָּאִים אֵלָיו, אָמַר לְפִילִיפּוֹס: "אֵיפֹה נִקְנֶה לֶחֶם כְּדֵי שֶׁיֹּאכְלוּ אֵלֶּה?"
וַיִָּּׂא יֵשׁוּעַ אֶת-עֵינָיו וַיַּרְא הֲמוֺן עַם-רָב בָּא אֵלָיו וַיֹּאמֶר אֶל-פִּילִפּוֺס מֵאַיִן נִשְׁבֹּר לָהֶם לֶחֶם לֶאֱכֹל:
Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“ ([Jan 1:44-Jan 1:47 Jan 12:21-Jan 12:22; Jan 14:8-Jan 14:9])
ε᾿πάρας ου῏ν τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ θεασάμενος ο῞τι πολὺς ο῎χλος ε῎ρχεται πρὸς αυ᾿τὸν λέγει πρὸς Φίλιππον πόθεν α᾿γοράσωμεν α῎ρτους ι῞να φάγωσιν ου῟τοι
וַארִים עַינַוהי יֵשֻׁוע וַחזָא כֵּנשָׁא סַגִּיָאא דָּאתֵא לוָתֵה וֵאמַר לפִילִיפָּוס אַימֵכָּא נֵזבֵּן לַחמָא דּנֵאכלֻון הָלֵין׃
וְזֹאת אָמַר כְּשֶׁהוּא מְנַסֶּה אוֹתוֹ, שֶׁהֲרֵי יָדַע מַה הִתְכַּוֵּן לַעֲשׂוֹת.
וְהוּא דִּבֶּר כָּזֹאת לְנַסּוֺתוֺ כִּי הוּא יָדַע אֶת-אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה:
(Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.
του̑το δὲ ε῎λεγεν πειράζων αυ᾿τόν αυ᾿τὸς γὰρ η῎̑δει τί ε῎μελλεν ποιει̑ν
הָדֵא דֵּין אֵמַר כַּד מנַסֵא לֵה הֻו גֵּיר יָדַע הוָא מָנָא עתִיד למֵעבַּד׃
הֵשִׁיב לוֹ פִילִיפּוֹס: "כְּדֵי שֶׁכָּל אֶחָד יְקַבֵּל קְצָת לֹא יַסְפִּיקוּ לָהֶם כִּכְּרוֹת לֶחֶם בְּמָאתַיִם דִּינָר."
וַיַּעַן אֹתוֺ פִּילִפּוֺס מָאתַיִם דִּינַר לֶחֶם לֹא-יִשְׂפֹּק לָהֶם לֶאֱכֹל מִמֶּנּוּ אִישׁ אִישׁ פַּת קְטַנָּה:
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Filip mu odpověděl: „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ὁ Φίλιππος διακοσίων δηναρίων α῎ρτοι ου᾿κ α᾿ρκου̑σιν αυ᾿τοι̑ς ι῞να ε῞καστος βραχύ τι λάβη
אָמַר לֵה פִילִיפָּוס דּמַאתֵין דִּינָרִין לַחמָא לָא סָפֵק להֻון כַּד קַלִיל קַלִיל חַד חַד מֵנהֻון נֵסַב׃
אֶחָד מִתַּלְמִידָיו, וְהוּא אַנְדְּרֵי אָחִיו שֶׁל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא, אָמַר לוֹ:
וְאֶחָד מִתַּלְמִידָיו אַנְדְּרַי אֲחִי שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס אָמַר אֵלָיו לֵאמֹר:
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: ([Jan 1:41-Jan 1:42 Jan 12:22])
λέγει αυ᾿τω̑ ει῟ς ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ᾽Ανδρέας ὁ α᾿δελφὸς Σίμωνος Πέτρου
אָמַר לֵה חַד מֵן תַּלמִידַוהי אַנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּשֵׁמעֻון כִּאפָא׃
"יֵשׁ פֹּה נַעַר וְלוֹ חָמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם שְׂעוֹרִים וּשְׁנֵי דָּגִים, אַךְ מָה אֵלֶּה בִּשְׁבִיל עַם רַב כָּזֶה?"
יֶשְׁנוֺ פֹּה נַעַר אֶחָד וְלוֺ חֲמִשָּׁה לֶחֶם שְׂעֹרִים וְדָגִים שְׁנָיִם אַךְ מָה אֵלֶּה לְעַם-רָב כָּזֶה:
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
„Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“ ([Jan 21:9])
ε῎στιν παιδάριον ω῟δε ο῍ς ε῎χει πέντε α῎ρτους κριθίνους καὶ δύο ο᾿ψάρια α᾿λλὰ ταυ̑τα τί ε᾿στιν ει᾿ς τοσούτους
אִית תּנָן טַליָא חַד דִּאית עלַוהי חַמֵשׁ גּרִיצָן דַּסעָרֵא וַתרֵין נֻונִין אֵלָא הָלֵין מָנָא אֵנֻון להָלֵין כֻּלהֻון׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הוֹשִׁיבוּ אֶת הָאֲנָשִׁים!" הַרְבֵּה עֵשֶׂב הָיָה בְּאוֹתוֹ מָקוֹם וְהָאֲנָשִׁים יָשְׁבוּ. מִסְפָּרָם הָיָה כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ הוֺשִׁיבוּ אֶת-הָאֲנָשִׁים וַיֵּשְׁבוּ כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אִישׁ לְמִסְפָּרָם בִּנְאוֺת דֶּשֶׁא אֲשֶׁר נִמְצָא שָׁם לְמַכְבִּיר:
I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ποιήσατε τοὺς α᾿νθρὼπους α᾿ναπεσει̑ν η῟ν δὲ χόρτος πολὺς ε᾿ν τω̑ τόπω α᾿νέπεσαν ου῏ν οἱ α῎νδρες τὸν α᾿ριθμὸν ὡς πεντακισχίλιοι
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע עבֵדו אנָשָׁא כֻּלהֻון דּנֵסתַּמכֻּון עֵסבָּא דֵּין סַגִּי הוָא בָּה בּדֻוכּתָא הָי וֵאסתּמֵכו גַּברֵא בּמֵניָנָא חַמשָׁא אַלפִין׃
לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם, בֵּרַךְ וְחִלֵּק לָהֶם כְּאַוַּת נַפְשָׁם, וְכֵן גַּם עָשָׂה בַּדָּגִים.
וַיִּקַּח יֵשׁוּעַ אֶת-כִּכְּרוֺת הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיְחַלֵּק לְתַלְמִידָיו וְהַתַּלְמִידִים לְכָל-הַיּשְׁבִים שָׁמָּה וְגַם מִן-הַדָּגִים נָתַן לָהֶם כְּאַוַּת נַפְשָׁם:
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel(a) sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. (a) var: + učedníkům a učedníci ([Marek 14:22; Lukáš 24:30; Jan 21:13])
ε῎λαβεν ου῏ν τοὺς α῎ρτους ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ευ᾿χαριστήσας διέδωκεν τοι̑ς α᾿νακειμένοις ὁμοίως καὶ ε᾿κ τω̑ν ο᾿ψαρίων ο῞σον η῎θελον
וַשׁקַל יֵשֻׁוע לַחמָא ובַרֵך ופַלֵג להָנֻון דַּסמִיכִין והָכַנָא אָף מֵן נֻונֵא כּמָא דַּצבַו׃
כַּאֲשֶׁר שָׂבְעוּ אָמַר לְתַלְמִידָיו: "אִסְפוּ אֶת מַה שֶּׁנּוֹתָר כְּדֵי שֶׁלֹּא יֹאבַד מְאוּמָה."
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר שָׂבְעוּ אָמַר אֶל-תַּלְמִידָיו אִסְפוּ אֶת-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים לִבְלִי יֹאבַד מְאוּמָה:
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“
ὡς δὲ ε᾿νεπλήσθησαν λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ συναγάγετε τὰ περισσεύσαντα κλάσματα ι῞να μή τι α᾿πόληται
וכַד סבַעו אֵמַר לתַלמִידַוהי כַּנֵשׁו קצָיֵא דִּיתַרו דּלָא נִאבַד מֵדֵּם׃
וְהֵם אָסְפוּ, וּמִלְּאוּ שְׁנֵים־עָשָׂר סַלִּים בִּשְׁיָרֵי חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם הַשְֹעוֹרִים שֶׁהוֹתִירוּ הָאוֹכְלִים.
וַיַּאַסְפוּ וַיְמַלְאוּ שְׁנֵים-עָשָׂר סַלִּים פְּתוֺתִים אֲשֶׁר הוֺתִירוּ הָאֹכְלִים מִן-חֲמִשָּׁה לַחְמֵי הְַּׂעֹרִים:
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
συνήγαγον ου῏ν καὶ ε᾿γέμισαν δὼδεκα κοφίνους κλασμάτων ε᾿κ τω̑ν πέντε α῎ρτων τω̑ν κριθίνων α῍ ε᾿περίσσευσαν τοι̑ς βεβρωκόσιν
וכַנֵשׁו וַמלַו תּרֵעסַר קֻופִינִין קצָיֵא אַילֵין דִּיתַרו להָנֻון דֵּאכַלו מֵן חַמשָׁא לַחמִין דַּסעָרֵא׃ ס
רָאוּ הָאֲנָשִׁים אֶת הָאוֹת שֶׁעָשָׂה וְאָמְרוּ: "זֶהוּ בֶּאֱמֶת הַנָּבִיא שֶׁבָּא אֶל הָעוֹלָם."
וַיְהִי כִּרְאוֺת הָעָם אֶת-הָאוֺת הַזֶּה אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ אָמְנָה זֶה הוּא הַנָּבִיא הַבָּא לְתֵבֵל אָרְצָה:
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Když lidé viděli znamení, které(b) Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“ (b) var: která ([Deuteronomium 18:15; Skutky apoštolské 3:22 Skutky apoštolské 7:37])
οἱ ου῏ν α῎νθρωποι ι᾿δόντες ο῍ ε᾿ποίησεν σημει̑ον ε῎λεγον ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν α᾿ληθω̑ς ὁ προφήτης ὁ ε᾿ρχόμενος ει᾿ς τὸν κόσμον
הָנֻון דֵּין אנָשָׁא דַּחזַו אָתָא דַּעבַד יֵשֻׁוע אָמרִין הוַו שַׁרִירָאיִת הָנַו נבִיָא דָּאתֵא לעָלמָא׃
כְּשֶׁהִבְחִין יֵשׁוּעַ שֶׁהֵם עוֹמְדִים לָבוֹא וְלִתְפֹּס אוֹתוֹ כְּדֵי לְהַמְלִיכוֹ, יָצָא שׁוּב אֶל הָהָר הוּא לְבַדּוֹ.
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ כִּי-יָבֹאוּ וְתָפְשׂוּ-בוֺ לַעֲשׁתוֺ לְמֶלֶךְ עַל-כֵּן חָלַץ מֵהֶם עוֺד הַפַּעַם אֶל-הָהָר לְבַדּוֺ:
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám. ([Marek 8:30])
᾽Ιησου̑ς ου῏ν γνοὺς ο῞τι μέλλουσιν ε῎ρχεσθαι καὶ ἁρπάζειν αυ᾿τὸν ι῞να ποιήσωσιν βασιλέα α᾿νεχὼρησεν πάλιν ει᾿ς τὸ ο῎ρος αυ᾿τὸς μόνος
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע דַּעתִידִין דּנִאתֻון נֵחטפֻונָיהי ונֵעבּדֻונָיהי מַלכָּא ושַׁנִי לֵה לטֻורָא הֻו בַּלחֻודַוהי סּ סּ׃
לְעֵת עֶרֶב יָרְדוּ תַּלְמִידָיו אֶל הַיָּם
וַיְהִי לְעֵת עֶרֶב וַיֵּלְכוּ תַלְמִידָיו אֶל-הַיָּם וַיֵּרְדוּ בָאֳנִיָּה וַיַּעַבְרוּ אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-כְּפַר נַחוּם:
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, ([Matouš 14:22-Matouš 14:33; Marek 6:45-Marek 6:51])
ὡς δὲ ο᾿ψία ε᾿γένετο κατέβησαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε᾿πὶ τὴν θάλασσαν
וכַד הוָא רַמשָׁא נחֵתו תַּלמִידַוהי ליַמָא׃
וְנִכְנְסוּ לְסִירָה כְּדֵי לַעֲבֹר אֶת הַיָּם אֶל כְּפַר נַחוּם. הַחֹשֶׁךְ כְּבָר יָרַד וְיֵשׁוּעַ עוֹד לֹא בָּא אֲלֵיהֶם.
וְהִנֵּה חשֶׁךְ בָּא וְיֵשׁוּעַ עוֺד לֹא-בָא אֲלֵיהֶם:
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo, a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.
καὶ ε᾿μβάντες ει᾿ς πλοι̑ον η῎ρχοντο πέραν τη̑ς θαλάσσης ει᾿ς Καφαρναούμ καὶ σκοτία η῎δη ε᾿γεγόνει καὶ ου῎πω ε᾿ληλύθει πρὸς αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς
וִיתֵבו בַּספִינתָּא וָאתֵין הוַו לעֵברָא לַכפַרנַחֻום וחֵשׁכַּת הוָת לָה ולָא אַתִּי הוָא לוָתהֻון יֵשֻׁוע׃
אוֹתָהּ שָׁעָה נָשְׁבָה רוּחַ חֲזָקָה וְהַיָּם הֵחֵל לִסְעֹר.
וַיְהִי סַעַר גָּדוֺל עֹבֵר וְהַיָּם הֹלֵךְ וְסֹעֵר:
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.
η῞ τε θάλασσα α᾿νέμου μεγάλου πνέοντος διεγείρετο
יַמָא דֵּין אֵזדּקֵף הוָא עלַיהֻון מֵטֻל דּרֻוחָא רַבּתָא נֵשׁבַּת הוָת׃
לְאַחַר שֶׁחָתְרוּ כַּחֲמִשָּׁה קִילוֹמֶטְרִים, רָאוּ אֶת יֵשׁוּעַ הוֹלֵךְ עַל הַיָּם וּמִתְקָרֵב אֶל הַסִּירָה. פַּחַד נָפַל עֲלֵיהֶם,
וַיַּחְתְּרוּ כְּמֶרְחַק עֶשְׂרִים וְחָמֵשׁ אוֺ שְׁלשִׁים מַעֲנוֺת וַיִּרְאוּ אֶת-יֵשׁוּעַ הוֺלֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם הָלוֺךְ וְקָרֵב אֶל-הָאֳנִיָּה וַיִּירָאוּ:
A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií(c), spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach. (c) asi 5–6 km ([Žalmy 77:20; Jób 9:8])
ε᾿ληλακότες ου῏ν ὡς σταδίους ει῎κοσι πέντε η῍ τριάκοντα θεωρου̑σιν τὸν ᾽Ιησου̑ν περιπατου̑ντα ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης καὶ ε᾿γγὺς του̑ πλοίου γινόμενον καὶ ε᾿φοβήθησαν
וַדבַרו אַיך אֵסטדַוָתָא עֵסרִין וחַמשָׁא אַו תּלָתִין וַחזַו ליֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך עַל יַמתָא וכַד קרֵב לוָת ספִינתּהֻון דּחֵלו׃
אַךְ הוּא אָמַר לָהֶם: "אֲנִי הוּא, אַל תִּפְחֲדוּ."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי הוּא אַל-תִּירָאוּ:
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“ ([Lukáš 24:38])
ὁ δὲ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι μὴ φοβει̑σθε
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃
אָז חָפְצוּ לְקַבֵּל אוֹתוֹ לַסִּירָה וּלְפֶתַע הָיְתָה הַסִּירָה בַּחוֹף אֲשֶׁר הִפְלִיגוּ אֵלָיו.
וַיּוֺאִילוּ לָקַחַת אֹתוֺ אֶל-הָאֳנִיָּה וְהִנֵּה פִּתְאֹם הִגִּיעָה הָאֳנִיָּה אֶל-הַיַּבָּשָׁה אֶל-מְחוֺז חֶפְצָם:
I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.
η῎θελον ου῏ν λαβει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ ευ᾿θέως ε᾿γένετο τὸ πλοι̑ον ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ει᾿ς η῍ν ὑπη̑γον
וַצבַו הוַו דַּנקַבּלֻונָיהי בַּספִינתָּא ובָה בּשָׁעתָא ספִינתָּא הָי הוָת לוָת אַרעָא הָי דָּאזִלין הוַו לָה׃ ס
לְמָחֳרָת רָאָה הֶהָמוֹן אֲשֶׁר עָמַד מֵעֵבֶר לַיָּם כִּי קֹדֶם לָכֵן לֹא הָיְתָה שָׁם אֶלָּא סִירָה אַחַת, וְכִי יֵשׁוּעַ לֹא נִכְנַס לַסִּירָה עִם תַּלְמִידָיו אֶלָּא שֶׁתַּלְמִידָיו נָסְעוּ לְבַדָּם.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיַּרְא הֲמוֺן הָעָם הָעֹמֵד מֵעֵבֶר לַיָּם כִּי מִבַּלְעֲדֵי הָאֳנִיָּה לֹא הָיְתָה שָּׁם אֳנִיָּה אַחֶרֶת כִּי אִם-אַחַת אֲשֶׁר יָרְדוּ-בַהּ תָּלְמִידָיו וְכִי לֹא-יָרַד יֵשׁוּעַ בָּהּ עִם-תַּלְמִידָיו כִּי אִם-תַּלְמִידָיו עָבְרוּ לְבַדָּם:
Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.
τη̑ ε᾿παύριον ὁ ο῎χλος ὁ ἑστηκώς πέραν τη̑ς θαλάσσης ει῏δον ο῞τι πλοιάριον α῎λλο ου᾿κ η῟ν ε᾿κει̑ ει᾿ μὴ ε῞ν καὶ ο῞τι ου᾿ συνειση̑λθεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸ πλοι̑ον α᾿λλὰ μόνοι οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθον
וַליַומָא דּבָתרֵה הַו כֵּנשָׁא דּקָאֵם הוָא בּעֵברָא דּיַמָא חזַו דַּספִינתָּא אחרִתָא לַיתּ הוָא תַּמָן אֵלָא אֵן הָי דַּסלֵקו לָה תַּלמִידֵא וַדלָא עַל הוָא עַמהֻון יֵשֻׁוע עַם תַּלמִידַוהי לַספִינתָּא׃
סִירוֹת אֲחֵרוֹת בָּאוּ מִטְּבֶרְיָה אֶל קִרְבַת הַמָּקוֹם שֶׁאָכְלוּ שָׁם אֶת הַלֶּחֶם לְאַחַר שֶׁבֵּרֵךְ עָלָיו הָאָדוֹן.
רַק אֳנִיּוֺת אֲחֵרוֺת הִגִּיעוּ מִטִּיבַרְיָה מִקָּרוֺב לַמָּקוֺם אֲשֶׁר אָכְלוּ-שָׁם אֶת-הַלֶּחֶם כַּאֲשֶׁר בֵּרַךְ הָאָדוֺן:
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán),
Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky. ([Jan 6:1-Jan 6:15])
α῎λλα η῟λθεν πλοιάρια ε᾿κ Τιβεριάδος ε᾿γγὺς του̑ τόπου ο῞που ε῎φαγον τὸν α῎ρτον ευ᾿χαριστήσαντος του̑ κυρίου
אֵתַי הוַי דֵּין אֵלפֵא אחרָניָתָא מֵן טבֵרִיָוס עַל־גֵּנב דֻּוכּתָא הָי דֵּאכַלו בָּה לַחמָא כַּד בַּרֵך יֵשֻׁוע׃
כִּרְאוֹת הֲמוֹן הָעָם שֶׁיֵּשׁוּעַ אֵינֶנּוּ שָׁם וְגַם לֹא תַּלְמִידָיו, נִכְנְסוּ לַסִּירוֹת וּבָאוּ לִכְפַר נַחוּם לְחַפֵּשׂ אֶת יֵשׁוּעַ.
וְעַל-כֵּן בִּרְאוֺת הֲמוֺן הָעָם כִּי יֵשׁוּעַ אֵינֶנּוּ שָׁם וְאַף-לֹא תַלְמִידָיו וַיֵּרְדוּ גַם-הֵמָּה בָּאֳנִיּוֺת הָאֵלֶּה וַיָּבֹאוּ כְּפַר-נַחוּם לְבַקֵּשׁ אֶת-יֵשׁוּעַ:
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.
ο῞τε ου῏ν ει῏δεν ὁ ο῎χλος ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε῎στιν ε᾿κει̑ ου᾿δὲ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε᾿νέβησαν αυ᾿τοὶ ει᾿ς τὰ πλοιάρια καὶ η῟λθον ει᾿ς Καφαρναοὺμ ζητου̑ντες τὸν ᾽Ιησου̑ν
וכַד חזָא הַו כֵּנשָׁא דּלָא הוָא תַּמָן יֵשֻׁוע אָפלָא תַּלמִידַוהי סלֵקו להָלֵין אֵלפֵא וֵאתַו לַכפַרנַחֻום ובָעֵין הוַו לֵה ליֵשֻׁוע׃
כַּאֲשֶׁר מָצְאוּ אוֹתוֹ מֵעֵבֶר לַיָּם, שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "רַבִּי, מָתַי בָּאתָ לְכָאן?"
וַיִּמְצָאֻהוּ מֵעֵבֶר לַיָּם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ מָתַי בָּאתָ הֵנָּה:
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“
καὶ εὑρόντες αυ᾿τὸν πέραν τη̑ς θαλάσσης ει῏πον αυ᾿τω̑ ῥαββί πότε ω῟δε γέγονας
וכַד אֵשׁכּחֻוהי בּעֵברָא דּיַמָא אָמרִין לֵה רַבַּן אֵמַתי אֵתַיתּ להָרכָּא׃
עָנָה לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַתֶּם מְחַפְּשִׂים אוֹתִי, לֹא מִשּׁוּם שֶׁרְאִיתֶם אוֹתוֹת, אֶלָּא מִשּׁוּם שֶׁאֲכַלְתֶּם מִכִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וּשְׂבַעְתֶּם.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הֵן לֹא בִקַּשְׁתֶּם אֹתִי יַעַן אֲשֶׁר רְאִיתֶם אֶת-אֹתוֺתַי כִּי אִם-יַעַן מִכִּכְּרוֺת הַלֶּחֶם אֲכַלְתֶּם וּשְׂבַעְתֶּם:
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ζητει̑τέ με ου᾿χ ο῞τι ει῎δετε σημει̑α α᾿λλ῾ ο῞τι ε᾿φάγετε ε᾿κ τω̑ν α῎ρτων καὶ ε᾿χορτάσθητε
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּבָעֵין אנתֻּון לִי לָא הוָא מֵטֻל דַּחזַיתֻּון אָתוָתָא אֵלָא דֵּאכַלתֻּון לַחמָא וַסבַעתֻּון׃
אַל תַּעַמְלוּ בְּעַד הָאֹכֶל הַכָּלֶה וְאוֹבֵד, אֶלָּא בְּעַד הָאֹכֶל הַקַּיָּם לְחַיֵּי עוֹלָם, אֲשֶׁר בֶּן־הָאָדָם יִתְּנֵהוּ לָכֶם, כִּי אוֹתוֹ חָתַם הָאֱלֹהִים הָאָב בְּחוֹתָמוֹ."
אַל-תַּעַמְלוּ בְּעַד אֹכֶל אֹבֵד כִּי אִם-בְּעַד לֶחֶם עֹמֵד לְחַיֵּי עוֺלָם אֲשֶׁר בֶּן-הָאָדָם יִתֵּן לָכֶם כִּי-עָלָיו חָתַם הָאֱלֹהִים הָאָב אֶת-חֹתָמוֺ:
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec.
Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“ ([Jan 4:14 Jan 6:35])
ε᾿ργάζεσθε μὴ τὴν βρω̑σιν τὴν α᾿πολλυμένην α᾿λλὰ τὴν βρω̑σιν τὴν μένουσαν ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον η῍ν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὑμι̑ν δὼσει του̑τον γὰρ ὁ πατὴρ ε᾿σφράγισεν ὁ θεός
לָא תֵּפלחֻון מֵאכֻולתָּא דָּאבדָּא אֵלָא מֵאכֻולתָּא דַּמקַויָא לחַיֵא דַּלעָלַם אַידָא דַּברֵה דּאנָשָׁא נֵתֵּל לכֻון להָנָא גֵּיר אַבָא חתַם אַלָהָא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מֶה עָלֵינוּ לַעֲשׂוֹת כְּדֵי שֶׁנִּפְעַל אֶת פָּעֳלֵי אֱלֹהִים?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מַה-נַּעֲשֶׂה אֲשֶׁר נִפְעַל פְּעֻלּוֺת אֱלֹהִים:
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“ ([Marek 10:17])
ει῏πον ου῏ν πρὸς αυ᾿τόν τί ποιω̑μεν ι῞να ε᾿ργαζὼμεθα τὰ ε῎ργα του̑ θεου̑
אָמרִין לֵה מָנָא נֵעבֵּד דּנֵפלֻוח עבָדֵא דַּאלָהָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "זֶהוּ פֹּעַל הָאֱלֹהִים ־שֶׁתַּאֲמִינוּ בָּזֶה אֲשֶׁר הוּא שָׁלַח."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם זֹאת פְּעֻלַּת אֱלֹהִים כִּי-תַאֲמִינוּ בָאִישׁ אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ אֲלֵיכֶם:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“ ([Jan 5:24 Jan 12:44])
α᾿πεκρίθη ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑τό ε᾿στιν τὸ ε῎ργον του̑ θεου̑ ι῞να πιστεύητε ει᾿ς ο῍ν α᾿πέστειλεν ε᾿κει̑νος
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון הָנַו עבָדָא דַּאלָהָא דַּתהַימנֻון בּמַן דּהֻו שַׁדַּר׃ ס
אָמְרוּ לוֹ: "אִם כֵּן, מָה הָאוֹת שֶׁאַתָּה עוֹשֶׂה לְמַעַן נִרְאֶה וְנַאֲמִין בְּךָ? מָה אַתָּה פּוֹעֵל?
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וּמֶה-הָאוֺת אֲשֶׁר תַּעֲשֶׂה כִּי נִרְאֶה וְנַאֲמִין בָּךְ מַה-תִּפְעָל:
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš? ([Jan 2:18])
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ τί ου῏ν ποιει̑ς σὺ σημει̑ον ι῞να ι῎δωμεν καὶ πιστεύσωμέν σοι τί ε᾿ργάζη
אָמרִין לֵה מָנָא אָתָא עָבֵד אַנתּ דּנֵחזֵא וַנהַימֵן בָּך מָנָא סָעַר אַנתּ׃
אֲבוֹתֵינוּ אָכְלוּ אֶת הַמָּן בַּמִּדְבָּר, כְּמוֹ שֶׁכָּתוּב: 'לֶחֶם מִן הַשָּׁמַיִם נָתַן לָמוֹ לֶאֱכֹל'."
אֲבוֺתֵינוּ אָכְלוּ אֶת-הַמָּן בַּמִּדְבָּר כַּכָּתוּב לֶחֶם שָׁמַיִם נָתַן-לָמוֺ לֶאֱכֹל:
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“ ([Exodus 16:15; Nehemjáš 9:15; Žalmy 78:24])
οἱ πατέρες ἡμω̑ν τὸ μάννα ε῎φαγον ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω καθὼς ε᾿στιν γεγραμμένον α῎ρτον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς φαγει̑ν
אַבָהַין מַננָא אֵכַלו בּמַדבּרָא אַיכַּנָא דַּכתִיב דּלַחמָא מֵן שׁמַיָא יַהב להֻון למֵאכַל׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, לֹא מֹשֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת הַלֶּחֶם מִן הַשָּׁמַיִם אֶלָּא אָבִי נוֹתֵן לָכֶם אֶת הַלֶּחֶם הָאֲמִתִּי מִן הַשָּׁמַיִם,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם משֶׁה לֹא נָתַן לָכֶם לֶחֶם שָׁמָיִם כִּי אִם-אָבִי נֹתֵן לָכֶם לֶחֶם אֱמֶת מִן-הַשָּׁמָיִם:
Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿ Μωϋση̑ς δέδωκεν ὑμι̑ν τὸν α῎ρτον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ α᾿λλ῾ ὁ πατήρ μου δίδωσιν ὑμι̑ν τὸν α῎ρτον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ τὸν α᾿ληθινόν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא הוָא מֻושֵׁא יַהב לכֻון לַחמָא מֵן שׁמַיָא אֵלָא אָבי יָהֵב לכֻון לַחמָא דּקֻושׁתָּא מֵן שׁמַיָא׃
כִּי לֶחֶם הָאֱלֹהִים הוּא הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם וְנוֹתֵן חַיִּים לָעוֹלָם."
כִּי-לֶחֶם אֱלֹהִים הוּא הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם וְהַנּוֺתֵן חַיִּים לָעוֺלָם:
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
ὁ γὰρ α῎ρτος του̑ θεου̑ ε᾿στιν ὁ καταβαίνων ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ ζωὴν διδοὺς τω̑ κόσμω
לַחמֵה גֵּיר דַּאלָהָא אִיתַוהי הַו דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא ויָהֵב חַיֵא לעָלמָא׃
אָמְרוּ אֵלָיו: "אָדוֹן, תֵּן נָא לָנוּ תָּמִיד אֶת הַלֶּחֶם הַזֶּה."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ תְּנָה-לָּנוּ אֶת-הַלֶּחֶם הַזֶּה תָּמִיד:
I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“ ([Lukáš 11:3])
ει῏πον ου῏ν πρὸς αυ᾿τόν κύριε πάντοτε δὸς ἡμι̑ν τὸν α῎ρτον του̑τον
אָמרִין לֵה מָרַן בּכֻלזבַן הַב לַן לַחמָא הָנָא׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים. כָּל הַבָּא אֵלַי לֹא יִרְעַב, וְהַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִצְמָא עוֹד.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָנֹכִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים כָּל-הַבָּא אֵלַי לֹא יִרְעָב וְכָל-הַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִצְמָא עוֺד לְעוֺלָם:
Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. ([Jan 6:48 Jan 6:51 Jan 6:58 Jan 4:14])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος τη̑ς ζωη̑ς ὁ ε᾿ρχόμενος πρός ε᾿μὲ ου᾿ μὴ πεινάση καὶ ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ου᾿ μὴ διψήσει πὼποτε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא לַחמָא דּחַיֵא ס מַן דָּאתֵא לוָתי לָא נֵכפַּן ומַן דַּמהַימֵן בִּי לָא נֵצהֵא לעָלַם׃
אֲבָל אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי רְאִיתֶם אוֹתִי וּבְכָל זֹאת אֵינְכֶם מַאֲמִינִים.
וָאֹמַר אֲלֵיכֶם אֲשֶׁר רְאִיתֶם אֹתִי וְלֹא הֶאֱמַנְתֶּם בִּי:
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě(d), a přece nevěříte. (d) var: – mě ([Jan 20:29])
α᾿λλ῾ ει῏πον ὑμι̑ν ο῞τι καὶ ἑωράκατέ με καὶ ου᾿ πιστεύετε
אֵלָא אֵמרֵת לכֻון דַּחזַיתֻּונָני ולָא מהַימנִין אנתֻּון׃
כָּל מִי שֶׁהָאָב נוֹתֵן אוֹתוֹ לִי יָבוֹא אֵלַי, וְאֶת הַבָּא אֵלַי לֹא אַשְׁלִיךְ הַחוּצָה,
כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר אֹתוֺ יִתֶּן-לִי הָאָב יָבֹא אֵלָי וְהַבָּא אֵלַי לֹא אֲגָרְשֶׁנּוּ מִפָּנָי:
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, ([Jan 17:24; Matouš 11:28])
πα̑ν ο῍ δίδωσίν μοι ὁ πατὴρ πρὸς ε᾿μὲ η῞ξει καὶ τὸν ε᾿ρχόμενον πρὸς ε᾿μὲ ου᾿ μὴ ε᾿κβάλω ε῎ξω
כֻּל דּיַהב לִי אָבי לוָתי נִאתֵא ומַן דַּלוָתי נִאתֵא לָא אַפּקֵה לבַר׃
כִּי יָרַדְתִּי מִן הַשָּׁמַיִם לֹא לַעֲשׂוֹת אֶת רְצוֹנִי שֶׁלִּי אֶלָּא אֶת רְצוֹן שׁוֹלְחִי.
כִּי יָרַדְתִּי מִן-הַשָּׁמַיִם לֹא לַעֲשׂוֺת רְצוֺנִי כִּי אִם-רְצוֺן הָאָב אֲשֶׁר שֹׁלְחִי:
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; ([Jan 4:34 Jan 5:30;])
ο῞τι καταβέβηκα α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ ου᾿χ ι῞να ποιω̑ τὸ θέλημα τὸ ε᾿μὸν α᾿λλὰ τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με
דּנֵחתֵּת מֵן שׁמַיָא לָא הוָא דֵּאעבֵּד צֵביָני אֵלָא דֵּאעבֵּד צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני׃ ס
וְזֶה רְצוֹן שׁוֹלְחִי: שֶׁלֹּא יֹאבַד לִי אִישׁ מִכָּל אֲשֶׁר נָתַן לִי, אֶלָּא שֶׁאָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן.
וְזֶה רְצוֺן הָאָב אֲשֶׁר שֹׁלְחִי כִּי אֶת-אֲשֶׁר נָתַן לִי לֹא-יֹאבַד לִי אַף אֶחָד כִּי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. ([Jan 10:28 Jan 17:12 Jan 18:9 Jan 6:44 Jan 6:54 Jan 11:25])
του̑το δέ ε᾿στιν τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με ι῞να πα̑ν ο῍ δέδωκέν μοι μὴ α᾿πολέσω ε᾿ξ αυ᾿του̑ α᾿λλὰ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸ ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
הָנַו דֵּין צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני דּכֻל דּיַהב לִי לָא אַובֵּד מֵנֵה אֵלָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃
הֵן זֶהוּ רְצוֹן אָבִי: שֶׁכָּל הָרוֹאֶה אֶת הַבֵּן וּמַאֲמִין בּוֹ יִהְיוּ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם וַאֲנִי אָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן."
כִּי זֶה רְצוֺן אָבִי מִי אֲשֶׁר רֹאֶה אֶת-הַבֵּן וּמַאֲמִין בּוֺ יִהְיוּ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וַאֲנִי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“ ([Jan 3:15 Jan 3:36;])
του̑το γάρ ε᾿στιν τὸ θέλημα του̑ πατρός μου ι῞να πα̑ς ὁ θεωρω̑ν τὸν υἱὸν καὶ πιστεύων ει᾿ς αυ᾿τὸν ε῎χη ζωὴν αι᾿ὼνιον καὶ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸν ε᾿γώ ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
הָנַו גֵּיר צֵביָנֵה דָּאבי דּכֻל דּחָזֵא לַברָא וַמהַימֵן בֵּה נֵהוֻון לֵה חַיֵא דַּלעָלַם וֵאנָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃ ס
הָיוּ שֶׁרָטְנוּ עָלָיו מִשּׁוּם שֶׁאָמַר "אֲנִי הַלֶּחֶם הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם",
וַיִּלֹּנוּ עָלָיו הַיְּהוּדִים עַל כִּי-אָמַר אָנֹכִי הוּא לֶחֶם הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם:
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.‘ ([Jan 6:33 Jan 6:51 Jan 6:58])
ε᾿γόγγυζον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι ει῏πεν ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος ὁ καταβὰς ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑
יִהֻודָיֵא דֵּין רָטנִין הוַו עלַוהי דֵּאמַר דֵּאנָא אנָא לַחמָא דּנֵחתֵּת מֵן שׁמַיָא׃
וְאָמְרוּ: "הֲלֹא זֶהוּ יֵשׁוּעַ בֶּן יוֹסֵף אֲשֶׁר אֲנַחְנוּ מַכִּירִים אֶת אָבִיו וְאֶת אִמּוֹ! אֵיךְ כָּעֵת הוּא אוֹמֵר 'מִן הַשָּׁמַיִם יָרַדְתִּי'?"
וַיֹּאמְרוּ הֲלֹא זֶה הוּא יֵשׁוּעַ בֶּן-יוֺסֵף אֲשֶׁר יָדַעְנוּ אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְאֵיךְ יֹאמַר הוּא מִן-הַשָּׁמַיִם יָרָדְתִּי:
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“ ([Marek 6:3])
καὶ ε῎λεγον ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ᾽Ιησου̑ς ὁ υἱὸς ᾽Ιωσήφ ου῟ ἡμει̑ς οι῎δαμεν τὸν πατέρα καὶ τὴν μητέρα πω̑ς νυ̑ν λέγει ο῞τι ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβέβηκα
וָאמרִין הוַו לָא הוָא הָנָא יֵשֻׁוע בּרֵה דּיַוסֵף הַו דַּחנַן יָדעִין לַאבֻוהי ולֵאמֵה וַאיכַּנָא אָמַר הָנָא דּמֵן שׁמַיָא נֵחתֵּת׃ ס
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אַל תִּרְטְנוּ בֵּינֵיכֶם.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַל-נָא תְהִי תְלוּנָה בֵּינֵיכֶם:
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou!
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς μὴ γογγύζετε μετ῾ α᾿λλήλων
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לָא תֵּרטנֻון חַד עַם חַד׃
אֵין אִישׁ יָכוֹל לָבוֹא אֵלַי אֶלָּא אִם כֵּן יִמְשֹׁךְ אוֹתוֹ הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי, וַאֲנִי אָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן.
לֹא-יוּכַל אִישׁ לָבֹא אֵלַי בִּלְתִּי אִם-יִמְשְׁכֵהוּ הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחָנִי וַאֲנִי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. ([Jan 6:65 Jan 6:39])
ου᾿δεὶς δύναται ε᾿λθει̑ν πρός με ε᾿ὰν μὴ ὁ πατὴρ ὁ πέμψας με ἑλκύση αυ᾿τόν κα᾿γώ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
לָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנִאתֵא לוָתי אֵלָא אֵן נַגדֵּה אַבָא דּשַׁדּרַני וֵאנָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃
הֵן כָּתוּב בַּנְּבִיאִים, 'וְכָל־בָּנַיִךְ לִמּוּדֵי יהוה'. כָּל הַשּׁוֹמֵעַ מִן הָאָב וְלוֹמֵד יָבוֹא אֵלַי.
הֲלֹא כָתוּב בַנְּבִיאִים וְכָל-בָּנַיִךְ לִמּוּדֵי יְהוָֺה כָּל-הַשֹּׁמֵעַ מִן-הָאָב וְלֹמֵד מִמֶּנּוּ יָבֹא אֵלָי:
Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. ([Izajáš 54:13; 1 Tesalonickým 4:9])
ε῎στιν γεγραμμένον ε᾿ν τοι̑ς προφήταις καὶ ε῎σονται πάντες διδακτοὶ θεου̑ πα̑ς ὁ α᾿κούσας παρὰ του̑ πατρὸς καὶ μαθών ε῎ρχεται πρὸς ε᾿μέ
כּתִיב גֵּיר בַּנבִיָא דּנֵהוֻון כֻּלהֻון מַלפֵא דַּאלָהָא כֻּל מַן דּשָׁמַע הָכִיל מֵן אַבָא ויָלֵף מֵנֵה אָתֵא לוָתי׃
לֹא שֶׁאֵיזֶה אִישׁ רָאָה אֶת הָאָב, כִּי אִם זֶה שֶׁהוּא מֵאֵת הָאֱלֹהִים־הוּא רָאָה אֶת הָאָב.
וְלֹא כִּי-רָאָה אָדָם אֶת-הָאָב כִּי רַק זֶה אֲשֶׁר מֵאֵת יְהוָֺה הוּא רָאָה אֶת-הָאָב:
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce. ([Jan 1:18; Exodus 33:20])
ου᾿χ ο῞τι τὸν πατέρα ἑὼρακέν τις ει᾿ μὴ ὁ ω῍ν παρὰ του̑ θεου̑ ου῟τος ἑὼρακεν τὸν πατέρα
לָא הוָא דּחָזֵא אנָשׁ לַאבָא אֵלָא מַן דּמֵן אַלָהָא אִיתַוהי הַו הֻו חָזֵא לַאבָא׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמַּאֲמִין יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-הַמַּאֲמִין בִּי יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם:
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
Amen, amen, pravím vám, kdo věří(e), má život věčný. (e) var: + ve mne ([Jan 3:15 Jan 3:16 Jan 3:36; 1 Janův 5:13])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ πιστεύων ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דַּמהַימֵן בִּי אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
אֲנִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים.
אֲנִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים:
Jáť jsem ten chléb života.
Já jsem chléb života. ([Jan 6:35])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος τη̑ς ζωη̑ς
אֵנָא אנָא לַחמָא דּחַיֵא׃
אֲבוֹתֵיכֶם אָכְלוּ אֶת הַמָּן בַּמִּדְבָּר וָמֵתוּ.
אֲבוֺתֵיכֶם אָכְלוּ אֶת-הַמָּן בַּמִּדְבָּר וַיָּמֻתוּ:
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. ([Jan 6:31 Jan 6:58; Numeri 14:32; 1 Korintským 10:5; Židům 3:17])
οἱ πατέρες ὑμω̑ν ε῎φαγον ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω τὸ μάννα καὶ α᾿πέθανον
אַבָהַיכֻּון אֵכַלו מַננָא בּמַדבּרָא ומִיתו׃
זֶה הוּא הַלֶּחֶם הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם כְּדֵי שֶׁיֹּאכְלוּ מִמֶּנּוּ וְלֹא יָמוּתוּ.
וְזֶה הוּא הַלֶּחֶם הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם לְבַעֲבוּר יֹאכַל-אָדָם מִמֶּנּוּ וְלֹא יָמוּת:
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. ([Jan 6:33 Jan 6:58])
ου῟τός ε᾿στιν ὁ α῎ρτος ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβαίνων ι῞να τις ε᾿ξ αυ᾿του̑ φάγη καὶ μὴ α᾿ποθάνη
הָנַו דֵּין לַחמָא דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא דּנֵאכֻול אנָשׁ מֵנֵה ולָא נמֻות׃
אֲנִי הַלֶּחֶם הַחַי הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם. אִם יֹאכַל אִישׁ מִן הַלֶּחֶם הַזֶּה יִחְיֶה לְעוֹלָם. וְהַלֶּחֶם אֲשֶׁר אֶתֵּן הֲרֵיהוּ בְּשָׂרִי בְּעַד חַיָּיו שֶׁל הָעוֹלָם."
אָנֹכִי לֶחֶם חַיִּים הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמַיִם אָדָם כִּי-יֹאכַל מִלֶּחֶם הַזֶּה וָחַי לְעוֺלָם וְהַלֶּחֶם אֲשֶׁר אֲנִי נֹתֵן בְּשָׂרִי הוּא אֲשֶׁר אֶתְּנֶנּוּ בְּעַד חַיֵּי הָעוֺלָם:
Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“ ([Jan 11:51; Lukáš 22:19; 1 Korintským 11:24; Římanům 5:8; Efezským 5:25; Titovi 2:14; Židům 2:9; 1 Petrův 3:18])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος ὁ ζω̑ν ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβάς ε᾿άν τις φάγη ε᾿κ τούτου του̑ α῎ρτου ζήσει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ ὁ α῎ρτος δὲ ο῍ν ε᾿γώ δὼσω ἡ σάρξ μού ε᾿στιν ὑπὲρ τη̑ς του̑ κόσμου ζωη̑ς
אֵנָא אנָא לַחמָא חַיָא דּמֵן שׁמַיָא נֵחתֵּת וֵאן אנָשׁ נֵאכֻול מֵן הָנָא לַחמָא נִחֵא לעָלַם ולַחמָא אַינָא דֵּאנָא אֵתֵּל פַּגרי הֻו דּעַל אַפַּי חַיַוהי דּעָלמָא יָהֵב אנָא׃ ס
הִתְוַכְּחוּ הַשּׁוֹמְעִים זֶה עִם זֶה וְאָמְרוּ: "אֵיךְ יָכוֹל זֶה לָתֵת לָנוּ אֶת בְּשָׂרוֹ לֶאֱכֹל?"
וַיֵּרָגְנוּ הַיְּהוּדִים בֵּינֵיהֶם לֵאמֹר אֵיכָה יוּכַל זֶה לָתֶת-לָנוּ אֶת-בְּשָׂרוֺ לֶאֱכֹל:
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“
ε᾿μάχοντο ου῏ν πρὸς α᾿λλήλους οἱ ᾽Ιουδαι̑οι λέγοντες πω̑ς δύναται ου῟τος ἡμι̑ν δου̑ναι τὴν σάρκα αυ᾿του̑ φαγει̑ν
נָצֵין הוַו דֵּין יִהֻודָיֵא חַד עַם חַד וָאמרִין אַיכַּנָא מֵשׁכַּח הָנָא פַּגרֵה דּנֵתֵּל לַן למֵאכַל׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אִם לֹא תֹּאכְלוּ אֶת בְּשַׂר בֶּן־הָאָדָם וְלֹא תִּשְׁתּוּ אֶת דָּמוֹ, אֵין לָכֶם חַיִּים בְּקִרְבְּכֶם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-לֹא תֹאכְלוּ מִבְּשַׂר בֶּן-הָאָדָם וּמִדָּמוֺ לֹא תִשְׁתּוּ לֹא יִהְיוּ לָכֶם חַיִּים בְּעַצְמוֺתֵיכֶם:
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. ([Marek 14:22 Marek 14:24])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν μὴ φάγητε τὴν σάρκα του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου καὶ πίητε αυ᾿του̑ τὸ αι῟μα ου᾿κ ε῎χετε ζωὴν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דֵּאלָא תֵּאכלֻון פַּגרֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא ותֵשׁתֻּון דּמֵה לַיתּ לכֻון חַיֵא בַּקנֻומכֻון׃
הָאוֹכֵל אֶת בְּשָׂרִי וְשׁוֹתֶה אֶת דָּמִי יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם וַאֲנִי אָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן,
הָאֹכֵל מִבְּשָׂרִי וְהַשֹּׁתֶה מִדָּמִי יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וַאֲנִי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
ὁ τρὼγων μου τὴν σάρκα καὶ πίνων μου τὸ αι῟μα ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον κα᾿γώ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
מַן דָּאכֵל דֵּין מֵן פַּגרי ושָׁתֵא מֵן דֵּמי אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם וֵאנָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃ ס
כִּי בְּשָׂרִי הוּא מַאֲכָל אֲמִתִּי וְדָמִי הוּא מַשְׁקֶה אֲמִתִּי.
כִּי בְשָׂרִי הוּא אֹכֶל אֱמֶת וְדָמִי שִׁקּוּי אֱמֶת:
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.
ἡ γὰρ σάρξ μου α᾿ληθής ε᾿στιν βρω̑σις καὶ τὸ αι῟μά μου α᾿ληθής ε᾿στιν πόσις
פַּגרי גֵּיר שַׁרִירָאיִת אִיתַוהי מֵאכֻולתָּא ודֵמי שַׁרִירָאיִת אִיתַוהי מַשׁתּיָא׃
הָאוֹכֵל אֶת בְּשָׂרִי וְשׁוֹתֶה אֶת דָּמִי שׁוֹכֵן בִּי וַאֲנִי בּוֹ.
הָאֹכֵל אֶת-בְּשָׂרִי וְהַשֹּׁתֶה אֶת-דָּמִי הוּא יִשְׁכָּן-בִּי וַאֲנִי בוֺ:
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. ([Jan 15:5; 1 Janův 3:24])
ὁ τρὼγων μου τὴν σάρκα καὶ πίνων μου τὸ αι῟μα ε᾿ν ε᾿μοὶ μένει κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τω̑
מַן דָּאכֵל פַּגרי ושָׁתֵא דֵּמי בִּי מקַוֵא וֵאנָא בֵּה׃
כְּמוֹ שֶׁהָאָב הַחַי שָׁלַח אוֹתִי וַאֲנִי חַי בִּגְלַל הָאָב, גַּם הָאוֹכֵל אוֹתִי אַף הוּא יִחְיֶה בִּגְלָלִי.
כִּי כְּמוֺ הָאָב הַחַי שְׁלָחַנִי וְאָנֹכִי חַי בִּגְלָלוֺ כֵּן הָאֹכֵל אֹתִי גַּם-הוּא יִחְיֶה בִּגְלָלִי:
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.
καθώς α᾿πέστειλέν με ὁ ζω̑ν πατὴρ κα᾿γώ ζω̑ διὰ τὸν πατέρα καὶ ὁ τρὼγων με κα᾿κει̑νος ζήσει δι῾ ε᾿μέ
אַיכַּנָא דּשַׁדּרַני אַבָא חַיָא וֵאנָא חַי אנָא מֵטֻל אַבָא ומַן דּנֵאכלַני אָף הֻו נִחֵא מֵטֻלָתי׃
זֶהוּ הַלֶּחֶם אֲשֶׁר יָרַד מִן הַשָּׁמַיִם: לֹא כְּמוֹ שֶׁאָכְלוּ הָאָבוֹת וָמֵתוּ. הָאוֹכֵל אֶת הַלֶּחֶם הַזֶּה יִחְיֶה לְעוֹלָם."
זֶה הוּא הַלֶּחֶם הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם לֹא כַמָּן אֲשֶׁר אָכְלוּ אֲבוֺתֵיכֶם וָמֵתוּ הָאֹכֵל מִן-הַלֶּחֶם הַזֶּה יִחְיֶה לְעוֺלָם:
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
To je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové(f), a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“ (f) var: + manu
ου῟τός ε᾿στιν ὁ α῎ρτος ὁ ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ καταβάς ου᾿ καθώς ε῎φαγον οἱ πατέρες καὶ α᾿πέθανον ὁ τρὼγων του̑τον τὸν α῎ρτον ζήσει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
הָנַו לַחמָא דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא לָא הוָא אַיך דֵּאכַלו אַבָהַיכֻּון מַננָא ומִיתו מַן דָּאכֵל הָנָא לַחמָא נִחֵא לעָלַם סס׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמַר בְּבֵית הַכְּנֶסֶת כַּאֲשֶׁר לִמֵּד בִּכְפַר נַחוּם.
כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבֶּר בְּלַמְּדוֺ בְּבֵית הַכְּנֵסֶת בִּכְפַר-נַחוּם:
Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.
ταυ̑τα ει῏πεν ε᾿ν συναγωγη̑ διδάσκων ε᾿ν Καφαρναούμ
הָלֵין אֵמַר בַּכנֻושׁתָּא כַּד מַלֵף בַּכפַרנַחֻום׃
רַבִּים מִתַּלְמִידָיו שֶׁשָּׁמְעוּ זֹאת אָמְרוּ: "קָשֶׁה הַדָּבָר הַזֶּה; מִי יָכוֹל לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ?"
וְרַבִּים מִתַּלְמִידָיו שָׁמְעוּ וַיֹּאמְרוּ קָשֶׁה הַדָּבָר הַזֶּה מִי יוּכַל לְשָׁמְעוֺ:
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“
πολλοὶ ου῏ν α᾿κούσαντες ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ει῏παν σκληρός ε᾿στιν ὁ λόγος ου῟τος τίς δύναται αυ᾿του̑ α᾿κούειν
וסַגִּיֵאא דַּשׁמַעו מֵן תַּלמִידַוהי אָמרִין קַשׁיָא הי מֵלתָא הָדֵא מַנֻו מֵשׁכַּח למֵשׁמעָה סּ סּ׃
יֵשׁוּעַ יָדַע בְּלִבּוֹ שֶׁתַּלְמִידָיו רוֹטְנִים עַל זֹאת וּלְפִיכָךְ אָמַר לָהֶם: "הַאִם זֶה מַכְשִׁיל אֶתְכֶם?
וְיֵשׁוּעַ יָדַע בְּנַפְשׁוֺ כִּי תַלְמִידָיו מַלִּינִים עַל-זֶה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲזֶה הָיָה לָכֶם לְמוֺקֵשׁ:
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: „Nad tím se urážíte?
ει᾿δώς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν ἑαυτω̑ ο῞τι γογγύζουσιν περὶ τούτου οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑το ὑμα̑ς σκανδαλίζει
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע בּנַפשֵׁה דּרָטנִין עַל הָדֵא תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון הָדֵא מַכשׁלָא לכֻון׃
וּמָה אִם תִּרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם עוֹלֶה אֶל אֲשֶׁר הָיָה שָׁם בָּרִאשׁוֹנָה?
וּמַה-יִּהְיֶה כִּי-תִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם עֹלֶה אֶל-אֲשֶׁר הָיָה-שָׁם לְפָנִים:
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? ([Skutky apoštolské 1:9-Skutky apoštolské 1:11; Jan 3:13])
ε᾿ὰν ου῏ν θεωρη̑τε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου α᾿ναβαίνοντα ο῞που η῟ν τὸ πρότερον
אֵן תֵּחזֻון הָכִיל לַברֵה דּאנָשָׁא דּסָלֵק לַאתַר דִּאיתַוהי הוָא מֵן קדִים׃ ס
הָרוּחַ הִיא הַמְחַיָּה; הַבָּשָׂר אֵינוֹ מוֹעִיל כְּלוּם. הַדְּבָרִים שֶׁדִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם רוּחַ הֵם וְחַיִּים.
הָרוּחַ הוּא הַמְחַיֶּה וְהַבָּשָׂר לֹא-יִצְלַח לַכֹּל הַדְּבָרִים אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם רוּחַ הֵם וְחַיִּים:
Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život. ([2 Korintským 3:6])
τὸ πνευ̑μά ε᾿στιν τὸ ζωοποιου̑ν ἡ σὰρξ ου᾿κ ω᾿φελει̑ ου᾿δέν τὰ ρ᾿ήματα α῍ ε᾿γώ λελάληκα ὑμι̑ν πνευ̑μά ε᾿στιν καὶ ζωή ε᾿στιν
רֻוחָא הי דּמַחיָא פַּגרָא לָא מַהנֵא מֵדֵּם מֵלֵא דֵּאנָא מַללֵת עַמכֻון רֻוחָא אֵנֵין וחַיֵא אֵנֵין׃ ס
אַךְ יֵשׁ אֲנָשִׁים מִכֶּם שֶׁאֵינָם מַאֲמִינִים"; שֶׁכֵּן יֵשׁוּעַ יָדַע מֵרֹאשׁ מִי הֵם שֶׁאֵינָם מַאֲמִינִים וּמִי יַסְגִּיר אוֹתוֹ.
אַךְ-יֵשׁ אֲנָשִׁים בָּכֶם אֲשֶׁר אֵין אֵמֻן בָּם כִי יֵשׁוּעַ יָדַע מֵרֹאשׁ מִי אֵלֶּה אֲשֶׁר לֹא יַאֲמִינוּ וּמִי הוּא אֲשֶׁר יַסְגִּירֵהוּ:
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. – ([Marek 14:18; Jan 13:11])
α᾿λλ῾ ει᾿σὶν ε᾿ξ ὑμω̑ν τινες οι῍ ου᾿ πιστεύουσιν η῎̑δει γὰρ ε᾿ξ α᾿ρχη̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς τίνες ει᾿σὶν οἱ μὴ πιστεύοντες καὶ τίς ε᾿στιν ὁ παραδὼσων αυ᾿τόν
אֵלָא אִית אנָשָׁא מֵנכֻון דּלָא מהַימנִין יָדַע הוָא גֵּיר יֵשֻׁוע מֵן קדִים מַן אֵנֻון אַילֵין דּלָא מהַימנִין ומַנֻו הַו דּמַשׁלֵם לֵה׃
הוֹסִיף וְאָמַר: "עַל־כֵּן אָמַרְתִּי לָכֶם שֶׁאֵין אִישׁ יָכוֹל לָבוֹא אֵלַי אֶלָּא אִם כֵּן נִתַּן לוֹ מֵאֵת הָאָב."
וַיֹּאמַר בַּעֲבוּר זֶה הִגַּדְתִּי לָכֶם כִּי לֹא-יוּכַל אִישׁ לָבֹא אֵלַי בִּלְתִּי אִם-נָתוּן-לוֺ מֵאֵת הָאָב:
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ ([Jan 6:44])
καὶ ε῎λεγεν διὰ του̑το ει῎ρηκα ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δεὶς δύναται ε᾿λθει̑ν πρός με ε᾿ὰν μὴ η῏ δεδομένον αυ᾿τω̑ ε᾿κ του̑ πατρός
וֵאמַר הוָא להֻון מֵטֻל הָנָא אֵמרֵת לכֻון דּלָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנִאתֵא לוָתי אֵלָא יִהִיב לֵה מֵן אָבי׃
בְּשֶׁל הַדָּבָר הַזֶּה נָסוֹגוּ רַבִּים מִתַּלְמִידָיו וְלֹא הוֹסִיפוּ לְהִתְהַלֵּך אִתּוֹ.
וּבַעֲבוּר הַדָּבָר הַזֶּה שָׁבוּ אָחוֺר רַבִּים מִתַּלְמִידָיו וְלֹא הָלְכוּ עוֺד עִמּוֺ:
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.
ε᾿κ τούτου πολλοὶ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθον ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω καὶ ου᾿κέτι μετ῾ αυ᾿του̑ περιεπάτουν
מֵטֻל הָדֵא מֵלתָא סַגִּיֵאא מֵן תַּלמִידַוהי אֵזַלו לבֵסתַּרהֻון ולָא מהַלכִין הוַו עַמֵה׃
אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל הַשְּׁנֵים־עָשָׂר: "שֶׁמָּא גַּם אַתֶּם רוֹצִים לָלֶכֶת?"
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר הֲיֵשׁ אֶת-לִבְּכֶם לָשׁוּב מֵאַחֲרַי גַּם-אַתֶּם:
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς δὼδεκα μὴ καὶ ὑμει̑ς θέλετε ὑπάγειν
וֵאמַר יֵשֻׁוע לַתרֵעסַרתֵּה למָא אָף אַנתֻּון צָבֵין אנתֻּון למִאזַל׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲדוֹנֵנוּ, אֶל מִי נֵלֵךְ? דִּבְרֵי חַיֵּי עוֹלָם עִמְּךָ.
וַיַּעַן אֹתוֺ שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס אֲדֹנִי אֶל-מִי נֵלֵךְ וְדִבְרֵי חַיֵּי עוֺלָם עִמָּךְ:
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš.
Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. ([Marek 8:29; Matouš 16:16])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ Σίμων Πέτρος κύριε πρὸς τίνα α᾿πελευσόμεθα ρ᾿ήματα ζωη̑ς αι᾿ωνίου ε῎χεις
ענָא שֵׁמעֻון כִּאפָא וֵאמַר מָרי לוָת מַן נִאזַל מֵלֵא דּחַיֵא דַּלעָלַם אִית לָך׃
וַאֲנַחְנוּ הֶאֱמַנּוּ וְיָדַעְנוּ שֶׁאַתָּה קְדוֹשׁ הָאֱלֹהִים."
וַאֲנַחְנוּ הֶאֱמַנּוּ וְגַם-יָדָעְנוּ כִּי אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-אֵל חָי:
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží(g).“ (g) var: Kristus, Syn Boha živého
καὶ ἡμει̑ς πεπιστεύκαμεν καὶ ε᾿γνὼκαμεν ο῞τι σὺ ει῏ ὁ α῞γιος του̑ θεου̑
וַחנַן הַימֵנן וִידַען דַּאנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא חַיָא׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הֲרֵי אֲנִי בָּחַרְתִּי אֶתְכֶם, הַשְׁנֵים־עָשָׂר, וְאֶחָד מִכֶּם שָׂטָן."
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֲלֹא שְׁנֵים עָשָׂר בָּחַרְתִּי בָכֶם וְאֶחָד מִכֶּם שָׂטָן הוּא:
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“ ([Marek 14:18])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε᾿γώ ὑμα̑ς τοὺς δὼδεκα ε᾿ξελεξάμην καὶ ε᾿ξ ὑμω̑ν ει῟ς διάβολός ε᾿στιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הוָא אֵנָא גּבִיתכֻון לַתרֵעסַר ומֵנכֻון חַד סָטָנָא הֻו׃
יֵשׁוּעַ דִּבֵּר עַל יְהוּדָה בֶּן שִׁמְעוֹן אִישׁ קְרִיּוֹת, כִּי הוּא הָיָה עָתִיד לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ וְהוּא אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר.
וְזֹאת דִּבֶּר עַל-יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת כִּי זֶה נָכוֺן הָיָה לְהַסְגִּירוֺ וְהוּא אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר:
A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.
ε῎λεγεν δὲ τὸν ᾽Ιούδαν Σίμωνος ᾽Ισκαριὼτου ου῟τος γὰρ ε῎μελλεν παραδιδόναι αυ᾿τόν ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δὼδεκα
אֵמַר הוָא דֵּין עַל יִהֻודָא בַּר שֵׁמעֻון סכַריֻוטָא הֻו גֵּיר עתִיד הוָא דּנַשׁלמִיוהי חַד מֵן תּרֵעסַר׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הִתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ בַּגָּלִיל; הוּא לֹא רָצָה לְהִתְהַלֵּךְ בִּיהוּדָה מִפְּנֵי שֶׁרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים שָׁם בִּקְשׁוּ לְהָמִית אוֹתוֹ.
אַחֲרֵי-כֵן נָסַע יֵשׁוּעַ הֵנָּה וָהֵנָּה בַּגָּלִיל כִּי לֹא אָבָה לִנְסֹעַ בִּיהוּדָה אַחֲרֵי-אֲשֶׁר בִּקְשׁוּ הַיְּהוּדִים לְהָרְגוֺ:
Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.
Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život. ([Jan 5:18 Jan 11:54])
καὶ μετὰ ταυ̑τα περιεπάτει ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία ου᾿ γὰρ η῎θελεν ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία περιπατει̑ν ο῞τι ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι α᾿ποκτει̑ναι
בָּתַר הָלֵין מהַלֵך הוָא יֵשֻׁוע בַּגלִילָא לָא גֵּיר צָבֵא הוָא לַמהַלָכֻו בִּיהֻוד מֵטֻל דִּיהֻודָיֵא בָּעֵין הוַו למֵקטלֵה׃ ס
כֵּיוָן שֶׁסֻּכּוֹת, חַג הַיְּהוּדִים, הָיָה קָרוֹב,
וַיִּקְרַב חַג הַיְּהוּדִים חַג הַסֻּכּוֺת:
A byl blízko svátek Židovský, stánků.
Byly blízko židovské svátky stánků, ([Leviticus 23:34])
η῟ν δὲ ε᾿γγὺς ἡ ἑορτὴ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ἡ σκηνοπηγία
וקַרִיב הוָא עַדעִדָא דַּמטַלֵא דִּיהֻודָיֵא׃
אָמְרוּ לוֹ אֶחָיו: "צֵא מִכָּאן וְלֵךְ לִיהוּדָה כְּדֵי שֶׁיִּרְאוּ גַּם תַּלְמִידֶיךָ אֶת הַמַּעֲשִׂים שֶׁאַתָּה עוֹשֶׂה,
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֶחָיו עֲלֵה מִזֶּה וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-אֶרֶץ יְהוּדָה לְמַעַן יִרְאוּ תַלְמִידֶיךׇ גַּם-שָׁם אֶת-הָעֲלִילֹת אֲשֶׁר-אַתָּה עֹשֶׂה:
Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.
ει῏πον ου῏ν πρὸς αυ᾿τὸν οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ μετάβηθι ε᾿ντευ̑θεν καὶ υ῞παγε ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν ι῞να καὶ οἱ μαθηταί σου θεωρήσουσιν σου̑ τὰ ε῎ργα α῍ ποιει̑ς
וֵאמַרו לֵה אַחַוהי ליֵשֻׁוע שַׁנָא לָך מֵכָּא וזֵל לִיהֻוד דּנֵחזֻון תַּלמִידַיךְּ עבָדֵא דּעָבֵד אַנתּ׃
כִּי אֵין אִישׁ עוֹשֶׂה דָּבָר בַּסֵּתֶר וְעִם זֹאת מְבַקֵּשׁ לִהְיוֹת יָדוּעַ בָּרַבִּים. אִם אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת הַמַּעֲשִׂים הָאֵלֶּה, גַּלֵּה עַצְמְךָ לָעוֹלָם";
כִּי אֵין-אִישׁ עֹשֶׂה דָבָר בַּסֵּתֶר וּמְבַקֵּשׁ הוּא לְהִוָּדַע נֶגֶד הַשָּׁמֶשׁ וְאִם כֵּן אַתָּה עֹשֶׂה קוּם הִוָּדַע בָּאָרֶץ:
Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.
Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“
ου᾿δεὶς γάρ τι ε᾿ν κρυπτω̑ ποιει̑ καὶ ζητει̑ αυ᾿τὸς ε᾿ν παρρησία ει῏ναι ει᾿ ταυ̑τα ποιει̑ς φανέρωσον σεαυτὸν τω̑ κόσμω
לַיתּ גֵּיר אנָשׁ דּעָבֵד מֵדֵּם בּטֻושׁיָא וצָבֵא הֻו דַּבגֵליָא נֵהוֵא אֵן הָלֵין עָבֵד אַנתּ חַוָא נַפשָׁך לעָלמָא׃
כִּי גַּם אֶחָיו לֹא הֶאֱמִינוּ בּוֹ.
כִּי-אֶחָיו גַּם-הֵם לֹא הֶאֱמִינוּ בוֺ:
Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili. ([Marek 3:21])
ου᾿δὲ γὰρ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ ε᾿πίστευον ει᾿ς αυ᾿τόν
אָף לָא גֵּיר אַחַוהי הַימֵנו הוַו בֵּה בּיֵשֻׁוע׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "זְמַנִּי טֶרֶם הִגִּיעַ, אֲבָל זְמַנְכֶם תָּמִיד בַּנִּמְצָא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ עוֺד לֹא-בָאָה עִתִּי עַד-הֵנָּה וְעִתְּכֶם הִיא אִתְכֵם תָּמִיד:
I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas. ([Jan 2:4 Jan 7:30 Jan 8:20])
λέγει ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ὁ καιρὸς ὁ ε᾿μὸς ου῎πω πάρεστιν ὁ δὲ καιρὸς ὁ ὑμέτερος πάντοτέ ε᾿στιν ε῞τοιμος
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע זַבני דִּילי עדַמָא להָשָׁא לָא מטָא זַבנכֻון דֵּין דִּילכֻון בּכֻל עֵדָּן מטַיַב׃
הָעוֹלָם אֵינֶנּוּ יָכוֹל לִשְׂנֹא אֶתְכֶם, וְאִלּוּ אוֹתִי הוּא שׂוֹנֵא, כִּי אֲנִי מֵעִיד עָלָיו שֶׁרָעִים מַעֲשָׂיו.
הָעוֺלָם לֹא-תוּכַל לִשְׂנֹא אֶתְכֶם וְאֹתִי תִשְׂנָא עֵקֶב עֵדוּתִי בָהּ כִּי רָעִים מַעֲשֶׂיהָ:
Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků. ([Jan 15:18 Jan 3:19])
ου᾿ δύναται ὁ κόσμος μισει̑ν ὑμα̑ς ε᾿μὲ δὲ μισει̑ ο῞τι ε᾿γώ μαρτυρω̑ περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι τὰ ε῎ργα αυ᾿του̑ πονηρά ε᾿στιν
לָא מֵשׁכַּח עָלמָא למֵסנָכֻון לִי דֵּין סָנֵא מֵטֻל דֵּאנָא מַסהֵד אנָא עלַוהי דַּעבָדַוהי בִּישִׁין אֵנֻון׃
עֲלוּ אַתֶּם לֶחָג. אֲנִי אֵינֶנִּי עוֹלֶה לֶחָג הַנּוֹכְחִי, כִּי זְמַנִּי עוֹד לֹא נִשְׁלַם."
עֲלוּ אַתֶּם לְעֵת הֶחָג וַאֲנִי לֹא אֶעֱלֶה לְעֵת הֶחָג עַתָּה כִּי לֹא מָלְאָה עִתִּי עַד-כֹּה:
Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.
Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě(h) nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“ (h) var: – ještě
ὑμει̑ς α᾿νάβητε ει᾿ς τὴν ἑορτήν ε᾿γώ ου᾿κ α᾿ναβαίνω ει᾿ς τὴν ἑορτὴν ταύτην ο῞τι ὁ ε᾿μὸς καιρὸς ου῎πω πεπλήρωται
אַנתֻּון סַקו לעַדעִדָא הָנָא אֵנָא לָא סָלֵק אנָא הָשָׁא לעַדעִדָא הָנָא מֵטֻל דּזַבנָא דִּילי לָא עדַכִּיל שׁלֵם׃
אֶת זֹאת אָמַר לָהֶם וְנִשְׁאַר בַּגָּלִיל.
כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִבֵּר וַיִּתְמַהְמַהּ בַּגָּלִיל:
To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.
To jim řekl a zůstal v Galileji.
ταυ̑τα δὲ ει᾿πών αυ᾿τὸς ε῎μεινεν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία
הָלֵין אֵמַר ופָשׁ לֵה בַּגלִילָא׃
בְּרַם אַחֲרֵי שֶׁעָלוּ אֶחָיו לֶחָג עָלָה גַּם הוּא, לֹא בְּגָלוּי אֶלָּא כְּמוֹ בַּחֲשַׁאי.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר עָלוּ אֶחָיו לְעֵת הֶחָג עָלָה גַּם-הוּא לֹא בַגָּלוּי כִּי אִם-כְּמִסְתַּתֵּר:
A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.
ὡς δὲ α᾿νέβησαν οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν ἑορτήν τότε καὶ αυ᾿τὸς α᾿νέβη ου᾿ φανερω̑ς α᾿λλὰ ὡς ε᾿ν κρυπτω̑
כַּד דֵּין סלֵקו אַחַוהי לעַדעִדָא הָידֵּין אָף הֻו סלֵק לָא בּגֵליָא אֵלָא אַיך דַּבטֻושׁיָא׃
לָכֵן חִפְּשׂוּהוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים בֶּחָג וְאָמְרוּ: "אֵיפֹה הוּא?"
וַיְבַקְשׁוּ אֹתוֺ הַיְּהוּדִים בֶּחָג וַיֹּאמְרוּ אַיֵּה אֵיפֹא הוּא:
Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“ ([Jan 11:56])
οἱ ου῏ν ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ καὶ ε῎λεγον που̑ ε᾿στιν ε᾿κει̑νος
יִהֻודָיֵא דֵּין בָּעֵין הוַו לֵה בּעַדעִדָא וָאמרִין הוַו אַיכַּו הַו׃
הִתְלַחֲשׁוּת רַבָּה הָיְתָה עַל־אוֹדוֹתָיו בְּקֶרֶב הֲמוֹן הָעָם. אֵלֶּה אָמְרוּ שֶׁהוּא טוֹב, וְאֵלֶּה אָמְרוּ: "לֹא; הוּא מַתְעֶה אֶת הָעָם."
וַיְהִי הָעָם נָדוֺן הַרְבֵּה אֵלֶּה אֹמְרִים כִּי-טוֺב הוּא וְאֵלֶּה אֹמְרִים לֹא כִּי-מַתְעֶה הוּא אֶת-הָעָם:
A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“ ([Marek 6:14-Marek 6:15 Marek 8:28])
καὶ γογγυσμὸς περὶ αυ᾿του̑ η῟ν πολὺς ε᾿ν τοι̑ς ο῎χλοις οἱ μὲν ε῎λεγον ο῞τι α᾿γαθός ε᾿στιν α῎λλοι δὲ ε῎λεγον ου῎ α᾿λλὰ πλανα̑ τὸν ο῎χλον
ורֵטנָא סַגִּיָאא מֵטֻלָתֵה אִית הוָא בּכֵנשָׁא אִית הוַו גֵּיר דָּאמרִין דּטָב הֻו וַאחרָנֵא אָמרִין הוַו לָא אֵלָא מַטעֵא לעַמָא׃
אַךְ אִישׁ לֹא דִּבֵּר עָלָיו בְּגָלוּי, וְזֹאת בְּשֶׁל הַפַּחַד מִפְּנֵי רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים.
אֶפֶס אֵין-אִישׁ מְדַבֵּר עָלָיו בַּגָּלוּי מִפְּנֵי יִרְאַת הַיְּהוּדִים:
Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně. ([Jan 9:22])
ου᾿δεὶς μέντοι παρρησία ε᾿λάλει περὶ αυ᾿του̑ διὰ τὸν φόβον τω̑ν ᾽Ιουδαίων
לָא דֵּין אנָשׁ גַּליָאיִת ממַלֵל הוָא עלַוהי מֵטֻל דֵּחלתָא דִּיהֻודָיֵא׃
בַּחֲצִי יְמֵי הֶחָג עָלָה יֵשׁוּעַ לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְלִמֵּד.
וַיְהִי בְּתוֺךְ יְמֵי הֶחָג וַיַּעַל יֵשׁוּעַ וַיְלַמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ:
Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.
η῎δη δὲ τη̑ς ἑορτη̑ς μεσούσης α᾿νέβη ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸ ἱερὸν καὶ ε᾿δίδασκεν
כַּד דֵּין פּלַגו יַומָתָא דּעַדעִדָא סלֵק יֵשֻׁוע להַיכּלָא ומַלֵף הוָא׃
תָּמְהוּ הַיְּהוּדִים וְאָמְרוּ: "הֵיאַךְ זֶה יוֹדֵעַ סֵפֶר בְּלִי שֶׁלָּמַד?"
וְהַיְּהוּדִים תָּמְהוּ לֵאמֹר מֵאַיִן יֹדֵעַ זֶה סֵפֶר וְהוּא לֹא לֻמָּד:
I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?
Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ ([Matouš 13:54; Lukáš 2:47])
ε᾿θαύμαζον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι λέγοντες πω̑ς ου῟τος γράμματα οι῏δεν μὴ μεμαθηκὼς
ומֵתּדַּמרִין הוַו יִהֻודָיֵא וָאמרִין אַיכַּנָא יָדַע הָנָא סֵפרָא כַּד לָא יִלֵף׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "תּוֹרָתִי אֵינָהּ שֶׁלִּי כִּי אִם שֶׁל שׁוֹלְחִי.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר לֹא תוֺרָתִי שֶׁלִּי אֲנִי מוֺרֶה כִּי אִם-תּוֺרַת שֹׁלְחִי:
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. ([Jan 12:49 Jan 14:10])
α᾿πεκρίθη ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν ἡ ε᾿μὴ διδαχὴ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὴ α᾿λλὰ του̑ πέμψαντός με
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר יֻולפָּני לָא הוָא דִּילי אֵלָא דּהַו דּשַׁדּרַני׃
הָרוֹצֶה לַעֲשׂוֹת אֶת רְצוֹנוֹ יֵדַע אִם תּוֹרָתִי מֵאֱלֹהִים הִיא אוֹ אִם מֵעַצְמִי אֲנִי מְדַבֵּר.
מִי הָאִישׁ הֶחָפֵץ לַעֲשׂוֺת רְצוֺנוֺ הוּא יֵדַע תּוֺרָתִי אִם-מֵאֵת אֱלֹהִים הִיא אוֺ מִלִּבִּי אֲנִי מוֺרֶה:
Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.
ε᾿άν τις θέλη τὸ θέλημα αυ᾿του̑ ποιει̑ν γνὼσεται περὶ τη̑ς διδαχη̑ς πότερον ε᾿κ του̑ θεου̑ ε᾿στιν η῍ ε᾿γώ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ λαλω̑
מַן דּצָבֵא דּנֵעבֵּד צֵביָנֵה מֵסתַּכַּל יֻולפָּני אֵן מֵן אַלָהָא הֻו אַו אֵנָא מֵן צבֻות נַפשׁי ממַלֵל אנָא׃
הַמְדַבֵּר מִתּוֹךְ עַצְמוֹ מְבַקֵּשׁ אֶת כְּבוֹד עַצְמוֹ, אֲבָל הַמְבַקֵּשׁ אֶת כְּבוֹד שׁוֹלְחוֹ נֶאֱמָן הוּא וְאֵין עַוְלָה בּוֹ.
הַמּוֺרֶה מִלִּבּוֺ אֶת-כְּבוֺדוֺ הוּא מְבַקֵּשׁ וְהַמְבַקֵּשׁ כְּבוֺד שֹׁלְחוֺ נֶאֱמָן הוּא וְלֹא עַוְלָתָה בּוֺ:
Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti. ([Jan 8:50])
ὁ α᾿φ῾ ἑαυτου̑ λαλω̑ν τὴν δόξαν τὴν ι᾿δίαν ζητει̑ ὁ δὲ ζητω̑ν τὴν δόξαν του̑ πέμψαντος αυ᾿τόν ου῟τος α᾿ληθής ε᾿στιν καὶ α᾿δικία ε᾿ν αυ᾿τω̑ ου᾿κ ε῎στιν
מַן דּמֵן צבֻות רֵעיָנֵה ממַלֵל שֻׁובחָא לנַפשֵׁה בָּעֵא הַו דֵּין דּשֻׁובחָא דּמַן דּשַׁדּרֵה בָּעֵא שַׁרִיר הֻו ועַולָא בּלֵבֵּה לָא אִית׃
הֲלֹא מֹשֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת הַתּוֹרָה וְאֵין אִישׁ מִכֶּם מְקַיֵּם אֶת הַתּוֹרָה. מַדּוּעַ אַתֶּם מְבַקְּשִׁים לַהֲרֹג אוֹתִי?"
הֲלֹא משֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת-הַתּוֺרָה וְאֵין-אִישׁ מִכֶּם שֹׁמֵר אֶת-הַתּוֺרָה מַדּוּעַ תְּבַקְשׁוּ לְהָרְגֵנִי:
Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?
Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“ ([Jan 5:18 Jan 7:1 Jan 7:51])
ου᾿ Μωϋση̑ς δέδωκεν ὑμι̑ν τὸν νόμον καὶ ου᾿δεὶς ε᾿ξ ὑμω̑ν ποιει̑ τὸν νόμον τί με ζητει̑τε α᾿ποκτει̑ναι
לָא הוָא מֻושֵׁא יַהב לכֻון נָמֻוסָא ולָא אנָשׁ מֵנכֻון נָטַר נָמֻוסָא׃
הֵשִׁיב הֶהָמוֹן: "שֵׁד בְּךָ, מִי מְבַקֵּשׁ לַהֲרֹג אוֹתְךָ?"
וַיַּעַן הָעָם וַיֹּאמַר רוּחַ רָעָה בָּךְ מִי אֵיפֹא מְבַקֵּשׁ לְהָרְגֶךׇ:
Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“ ([Jan 8:48 Jan 10:20])
α᾿πεκρίθη ὁ ο῎χλος δαιμόνιον ε῎χεις τίς σε ζητει̑ α᾿ποκτει̑ναι
מָנָא בָּעֵין אנתֻּון למֵקטלַני ענָא כֵּנשָׁא וָאמרִין דַּיוָא אִית לָך מַנֻו בָּעֵא למֵקטלָך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "מַעֲשֶׂה אֶחָד עָשִׂיתִי וְכֻלְּכֶם תְּמֵהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פְּעֻלָּה אַחַת פָּעַלְתִּי וְכֻלְּכֶם תִּתַּמָּהוּ:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil(i), a všichni se nad tím pozastavujete. (i) tj. v sobotu ([Jan 5:16])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε῍ν ε῎ργον ε᾿ποίησα καὶ πάντες θαυμάζετε
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון חַד עבָדָא עֵבדֵּת וכֻלכֻון מֵתּדַּמרִין אנתֻּון׃
מֹשֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת הַמִּילָה אֶלָּא שֶׁלֹּא מִמֹּשֶׁה הִיא כִּי אִם מִן הָאָבוֹת - וְגַם בְּשַׁבָּת אַתֶּם מְקַיְּמִים אֶת הַמִּילָה.
הֵן משֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת-הַמּוּלֹת אַף כִּי-לֹא מִמּשֶׁה הִיא כִּי אִם מִן-הָאָבוֺת וְעַל-כֵּן בַּשַּׁבָּת תָּמוּלוּ בֶּן-זָכָר:
Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců), a v sobotu obřezujete člověka.
Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu. ([Leviticus 12:3; Genesis 17:10-Genesis 17:13])
διὰ του̑το Μωϋση̑ς δέδωκεν ὑμι̑ν τὴν περιτομήν ου᾿χ ο῞τι ε᾿κ του̑ Μωϋσέως ε᾿στὶν α᾿λλ῾ ε᾿κ τω̑ν πατέρων καὶ ε᾿ν σαββάτω περιτέμνετε α῎νθρωπον
מֵטֻל הָנָא מֻושֵׁא יַהב לכֻון גּזֻורתָּא לָא הוָא מֵטֻל דּמֵנֵה הי מֵן מֻושֵׁא אֵלָא דּמֵן אַבָהָתָא הי וַבשַׁבּתָא גָּזרִין אנתֻּון בַּרנָשָׁא׃
וּבְכֵן, אִם נִמּוֹל אָדָם בְּשַׁבָּת כְּדֵי שֶׁלֹּא תּוּפַר תּוֹרַת מֹשֶׁה, עָלַי כּוֹעֲסִים אַתֶּם מִפְּנֵי שֶׁרִפֵּאתִי כָּלִיל אִישׁ בְּשַׁבָּת?!
וְעַתָּה אִם-בַּשַּׁבָּת הִמּוֺל יִמּוֺל בֶּן-זָכָר לְבַעֲבוּר לֹא תוּפַר תּוֺרַת משֶׁה לָמָּה-זֶּה תִּתְעַבְּרוּ-בִי עַל כִּי-רִפֵּאתִי אִישׁ כֻּלּוֺ בַּשַּׁבָּת:
Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? ([Marek 3:4; Jan 5:16 Jan 9:16])
ει᾿ περιτομὴν λαμβάνει α῎νθρωπος ε᾿ν σαββάτω ι῞να μὴ λυθη̑ ὁ νόμος Μωϋσέως ε᾿μοὶ χολα̑τε ο῞τι ο῞λον α῎νθρωπον ὑγιη̑ ε᾿ποίησα ε᾿ν σαββάτω
אֵן בַּרנָשָׁא מֵתגּזַר בּיַומָא דּשַׁבּתָא מֵטֻל דּלָא נֵשׁתּרֵא נָמֻוסָא דּמֻושֵׁא עלַי רָטנִין אנתֻּון דּכֻלֵה בַּרנָשָׁא אַחלמֵת בּיַומָא דּשַׁבּתָא׃
אַל תִּשְׁפְּטוּ עַל־פִּי מַרְאֵה עֵינַיִם; מִשְׁפַּט צֶדֶק שִׁפְטוּ."
אַל-תִּשְׁפְּטוּ לָעֵינָיִם כִּי אִם-מִשְׁפַּט-צֶדֶק שְׁפֹטוּ:
Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ ([Izajáš 11:3; Jan 8:15])
μὴ κρίνετε κατ῾ ο῎ψιν α᾿λλὰ τὴν δικαίαν κρίσιν κρίνετε
לָא תֵּהוֻון דָּינִין בּמַסַב בַּאפֵּא אֵלָא דִּינָא כִּאנָא דֻּונו׃ ס
הֵגִיבוּ וְאָמְרוּ כַּמָּה אֲנָשִׁים מִיּוֹשְׁבֵי יְרוּשָׁלַיִם: "הֲלֹא זֶהוּ הָאִישׁ שֶׁרוֹצִים לַהֲרֹג אוֹתוֹ!
וַיֹּאמְרוּ אֲחָדִים מִיּשְׁבֵי יְרוּשָׁלָיִם הֲלֹא זֶה הוּא אֲשֶׁר הֵם מְבַקְשִׁים לַהֲמִיתוֺ:
Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?
Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?
ε῎λεγον ου῏ν τινες ε᾿κ τω̑ν ῾Ιεροσολυμιτω̑ν ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ο῍ν ζητου̑σιν α᾿ποκτει̑ναι
וָאמרִין הוַו אנָשָׁא מֵן אֻורִשׁלֵם לַו הָנַו הַו דּבָעֵין למֵקטַל׃
הִנֵּהוּ מְדַבֵּר בְּגָלוּי וְהֵם אֵינָם אוֹמְרִים לוֹ דָּבָר. הַאֻמְנָם הִכִּירוּ הַמַּנְהִיגִים שֶׁהוּא הַמָּשִׁיחַ?
וְהִנֵּה הוּא מְדַבֵּר בָּרַבִּים וְהֵם אֵינָם אֹמְרִים לוֺ דָבָר הַאַף אֻמְנָם הִכִּירוּ שָׂרֵינוּ כִּי-בֶּאֱמֶת הוּא הַמָּשִׁיחַ:
A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš(j)? (j) ř: Kristus (pod. Jan 7:27 Jan 7:31 Jan 7:41 Jan 7:42)
καὶ ι῎δε παρρησία λαλει̑ καὶ ου᾿δὲν αυ᾿τω̑ λέγουσιν μήποτε α᾿ληθω̑ς ε῎γνωσαν οἱ α῎ρχοντες ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστός
והָא גַּליָאיִת ממַלֵל ומֵדֵּם לָא אָמרִין לֵה דַּלמָא יִדַעו קַשִׁישַׁין דּהָנַו שַׁרִירָאיִת משִׁיחָא׃
אֶלָּא שֶׁיּוֹדְעִים אָנוּ מֵאַיִן הָאִישׁ הַזֶּה, אַךְ כְּשֶׁיָּבוֹא הַמָּשִׁיחַ לֹא יֵדַע אִישׁ מֵאַיִן הוּא."
אַךְ אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה יָדַעְנוּ מֵאַיִן הוּא אֲבָל הַמָּשִׁיחַ בְּבֹאוֺ לֹא-יֵדַע אָדָם מֵאַיִן בָּא:
Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“ ([Jan 1:47 Jan 6:42 Jan 7:41; Izajáš 53:8])
α᾿λλὰ του̑τον οι῎δαμεν πόθεν ε᾿στίν ὁ δὲ Χριστὸς ο῞ταν ε῎ρχηται ου᾿δεὶς γινὼσκει πόθεν ε᾿στίν
אֵלָא להָנָא יָדעִין חנַן מֵן אַימֵכָּא הֻו משִׁיחָא דֵּין אֵמַתי דָּאתֵא לָא אנָשׁ יָדַע מֵן אַימֵכָּא הֻו׃ ס
בְּלַמְּדוֹ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ הִכְרִיז יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אַתֶּם מַכִּירִים אוֹתִי וְגַם יוֹדְעִים מֵאַיִן אֲנִי. עִם זֹאת לֹא מִטַּעַם עַצְמִי בָּאתִי, אֶלָּא שֶׁשּׁוֹלְחִי הוּא אֱמֶת וְאוֹתוֹ אֵינְכֶם מַכִּירִים.
אָז יְלַמֵּד יֵשׁוּעַ בַּמִּקְדָּשׁ וַיִּקְרָא לֵאמֹר אָכֵן יְדַעְתֶּם אֹתִי גַּם-יְדַעְתֶּם מֵאַיִן אָנֹכִי אַךְ מִלִּבִּי לֹא-בָאתִי כִּי יֵשׁ נֶאֱמָן אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי וְאַתֶּם לֹא יְדַעְתֶּם אֹתוֺ:
I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.
ε῎κραξεν ου῏ν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ διδάσκων ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ λέγων κα᾿μὲ οι῎δατε καὶ οι῎δατε πόθεν ει᾿μί καὶ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ου᾿κ ε᾿λήλυθα α᾿λλ῾ ε῎στιν α᾿ληθινὸς ὁ πέμψας με ο῍ν ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε
וַארִים יֵשֻׁוע קָלֵה כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא וֵאמַר ולִי יָדעִין אנתֻּון ומֵן אַימֵכָּא אנָא יָדעִין אנתֻּון ומֵן צבֻות נַפשׁי לָא אֵתִית אֵלָא שַׁרִיר הֻו מַן דּשַׁדּרַני הַו דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון לֵה׃
אֲנִי מַכִּיר אוֹתוֹ מִפְּנֵי שֶׁמֵּאִתּוֹ אֲנִי, וְהוּא שָׁלַח אוֹתִי."
וַאֲנִי יָדַעְתִּי אֹתוֺ כִּי מֵאִתּוֺ אָנֹכִי וְהוּא שְׁלָחָנִי:
Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“ ([Jan 8:55 Jan 17:25])
ε᾿γώ οι῏δα αυ᾿τόν ο῞τι παρ῾ αυ᾿του̑ ει᾿μι κα᾿κει̑νός με α᾿πέστειλεν
אֵנָא דֵּין יָדַע אנָא לֵה דּמֵן לוָתֵה אֵנָא והֻו שַׁדּרַני׃ ס
אָז בִּקְשׁוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, אַךְ אִישׁ לֹא שָׁלַח בּוֹ יָד, כִּי עוֹד לֹא הִגִּיעָה שְׁעָתוֹ.
וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ וְאִישׁ לֹא-שָׁלַח בּוֺ יָד כִּי עוֺד לֹא-בָאָה עִתּוֺ:
I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina. ([Jan 8:20])
ε᾿ζήτουν ου῏ν αυ᾿τὸν πιάσαι καὶ ου᾿δεὶς ε᾿πέβαλεν ε᾿π῾ αυ᾿τὸν τὴν χει̑ρα ο῞τι ου῎πω ε᾿ληλύθει ἡ ω῞ρα αυ᾿του̑
וַבעַו למֵאחדֵּה ולָא אנָשׁ אַרמִי עלַוהי אִידַיָא מֵטֻל דּלָא עדַכִּיל אֵתָת הוָת שָׁעתֵה׃ ס
רַבִּים מִן הָעָם הֶאֱמִינוּ בּוֹ וְאָמְרוּ: "כַּאֲשֶׁר יָבוֹא הַמָּשִׁיחַ, הַאִם יַעֲשֶׂה נִסִּים יוֹתֵר מֵאֲשֶׁר עָשָׂה זֶה?"
וְרַבִּים מִן-הָעָם הֶאֱמִינוּ-בוֺ וַיֹּאמְרוּ הֲכִי הַמָּשִׁיחַ בְּבֹאוֺ יַעֲשֶׂה אֹתוֺת רַבִּים מֵאֲשֶׁר הוּא עֹשֶׂה:
Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“ ([Jan 2:23 Jan 8:30 Jan 10:42 Jan 11:45 Jan 12:11])
ε᾿κ του̑ ο῎χλου δὲ πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν καὶ ε῎λεγον ὁ Χριστὸς ο῞ταν ε῎λθη μὴ πλείονα σημει̑α ποιήσει ω῟ν ου῟τος ε᾿ποίησεν
סַגִּיֵאא דֵּין מֵן כֵּנשָׁא הַימֵנו בֵּה וָאמרִין משִׁיחָא מָא דָּאתֵא למָא דּיַתִּירָן מֵן הָלֵין אָתוָתָא דּעָבֵד הָנָא עָבֵד׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים אֶת הָעָם מִתְלַחֲשִׁים עָלָיו כָּךְ, שָׁלְחוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים מְשָׁרְתִים לִתְפֹּס אוֹתוֹ.
וַיִּשְׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים כִּי הָעָם מִתְלַחֲשִׁים כָּזֹאת עַל-אֹדוֺתָיו וַיִּשְׁלְחוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים מְשָׁרְתִים לְתָפְשׂוֺ:
Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží {biskupové} služebníky, aby jej jali.
Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli. ([Marek 14:43])
η῎κουσαν οἱ Φαρισαι̑οι του̑ ο῎χλου γογγύζοντος περὶ αυ᾿του̑ ταυ̑τα καὶ α᾿πέστειλαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ὑπηρέτας ι῞να πιάσωσιν αυ᾿τόν
וַשׁמַעו פּרִישֵׁא לכֵנשֵׁא דַּממַללִין עלַוהי הָלֵין ושַׁדַּרו הֵנֻון ורַבַּי־כָּהנֵא דַּחשֵׁא דּנֵאחדֻּונָיהי׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "עוֹד זְמַן מְעַט אֲנִי אִתְּכֶם וְהוֹלֵךְ אֲנִי אֶל מִי שֶׁשְּׁלָחַנִי.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ עוֺד מְעַט מִזְעָר אֶהְיֶה עִמָּכֶם וְאֵלֵךְ לִי אֶל-שֹׁלְחִי:
Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.
Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal. ([Jan 8:21 Jan 13:33-Jan 13:36; Jan 16:5.Jan 16:16-Jan 16:Jan 16:17])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎τι χρόνον μικρὸν μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι καὶ ὑπάγω πρὸς τὸν πέμψαντά με
וֵאמַר יֵשֻׁוע קַלִיל תֻּוב זַבנָא עַמכֻון אֵנָא וָאזֵל אנָא לוָת מַן דּשַׁדּרַני׃
תְּחַפְּשׂוּנִי וְלֹא תִּמְצְאוּ; וּבַאֲשֶׁר אֲנִי אֶהְיֶה, לְשָׁם אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא."
תְּבַקְשֻׁנִי וְלֹא תִמְצָאֻנִי וּבַאֲשֶׁר אֶהְיֶה אֲנִי לֹא תוּכְלוּ אַתֶּם לָבֹא שָׁמָּה:
Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.
Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“
ζητήσετέ με καὶ ου᾿χ εὑρήσετέ με καὶ ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
ותֵבעֻונָני ולָא תֵּשׁכּחֻונָני וַאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא׃
אָמְרוּ הַשּׁוֹמְעִים אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ: "לְאָן הוּא מִתְעַתֵּד לָלֶכֶת שֶׁלֹּא נִמְצָא אוֹתוֹ? הַאִם יֵלֵךְ אֶל הַתְּפוּצוֹת שֶׁל הַיְּוָנִים וִילַמֵּד אֶת הַיְּוָנִים?
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים אִישׁ אֶל-אָחִיו אָנָה יֵלֵךְ זֶה כִּי לֹא נִמְצָא אֹתוֺ הֲיֵלֵךְ אֶל-הַנְּפוֺצִים בְּאֶרֶץ יָוָן וּלְלַמֵּד אֶת-הַיְּוָנִים:
I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Židé si říkali mezi sebou: „Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany(k) a tam učit? (k) ř: do řecké diaspory
ει῏πον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι πρὸς ἑαυτούς που̑ ου῟τος μέλλει πορεύεσθαι ο῞τι ἡμει̑ς ου᾿χ εὑρήσομεν αυ᾿τόν μὴ ει᾿ς τὴν διασπορὰν τω̑ν ῾Ελλήνων μέλλει πορεύεσθαι καὶ διδάσκειν τοὺς ῞Ελληνας
אָמרִין יִהֻודָיֵא בּנַפשׁהֻון לַאיכָּא עתִיד הָנָא למִאזַל דַּחנַן לָא מֵשׁכּחִין חנַן לֵה למָא כַּי לַאתרַוָתָא דּעַממֵא עתִיד דּנִאזַל ונַלֵף לחַנפֵא׃
מָה הַדָּבָר הַזֶּה שֶׁאָמַר, 'תְּחַפְּשׂוּנִי וְלֹא תִּמְצְאוּ; וּבַאֲשֶׁר אֲנִי אֶהְיֶה, לְשָׁם אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא'?"
מָה-הַדָּבָר הַזֶּה אֲשֶׁר אָמַר תְּבַקְשֻׁנִי וְלֹא תִמְצָאֻנִי וּבַאֲשֶׁר אֶהְיֶה אֲנִי לֹא תוּכְלוּ אַתֶּם לָבֹא שָׁמָּה:
Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Co znamenají slova, jež řekl: ‚Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít‘?“
τίς ε᾿στιν ὁ λόγος ου῟τος ο῍ν ει῏πεν ζητήσετέ με καὶ ου᾿χ εὑρήσετέ με καὶ ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
מָנָא הִי הָדֵא מֵלתָא דֵּאמַר דּתֵבעֻונָני ולָא תֵּשׁכּחֻונָני וַאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא סּ סּ׃
בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן, בַּיּוֹם הַגָּדוֹל שֶׁל הֶחָג, עָמַד יֵשׁוּעַ וְהִכְרִיז: "מִי שֶׁצָּמֵא יָבוֹא נָא אֵלַי וְיִשְׁתֶּה!
וַיְהִי בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן הַגָּדוֺל בֶּחָג וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיִּקְרָא הוֺי כָּל-צָמֵא לְכוּ אֵלַי וּשְׁתוּ:
V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! ([Leviticus 23:36; Jan 4:10 Jan 4:14])
ε᾿ν δὲ τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα τη̑ μεγάλη τη̑ς ἑορτη̑ς εἱστήκει ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε῎κραξεν λέγων ε᾿άν τις διψα̑ ε᾿ρχέσθω πρός με καὶ πινέτω
בּיַומָא דֵּין רַבָּא דִּאיתַוהי אחרָיָא דּעַדעִדָא קָאֵם הוָא יֵשֻׁוע וקָעֵא וָאמַר אֵן אנָשׁ צהֵא נִאתֵא לוָתי ונֵשׁתֵּא׃
הַמַּאֲמִין בִּי כִּדְבַר הַכָּתוּב, נְהָרוֹת שֶׁל מַיִם חַיִּים יִזְרְמוּ מִקִּרְבּוֹ."
הַמַּאֲמִין בִּי כִּדְבַר הַכָּתוּב מִקִּרְבּוֺ יִזְּלוּ נַחֲלֵי מַיִם חַיִּים:
Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.
Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“ ([Izajáš 58:11])
ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μέ καθώς ει῏πεν ἡ γραφή ποταμοὶ ε᾿κ τη̑ς κοιλίας αυ᾿του̑ ρ᾿εύσουσιν υ῞δατος ζω̑ντος
כֻּל מַן דַּמהַימֵן בִּי אַיכַּנָא דֵּאמַרו כּתָבֵא נַהרַוָתָא דּמַיָא חַיֵא נֵרדֻּון מֵן כַּרסֵה׃
זֹאת אָמַר עַל הָרוּחַ שֶׁהָיוּ עֲתִידִים לְקַבֵּל הַמַּאֲמִינִים בּוֹ, שֶׁהֲרֵי עוֹד לֹא נִשְׁלְחָה רוּחַ הַקֹּדֶשׁ, כִּי יֵשׁוּעַ טֶרֶם נִתְפָּאֵר בַּכָּבוֹד.
כָּזֹאת דִּבֶּר עַל-הָרוּחַ אֲשֶׁר תָּנַח עַל-הַמַּאֲמִינִים בּוֺ כִּי עוֺד לֹא-נִשְׁפַּךְ רוּחַ הַקֹּדֶשׁ בְּטֶרֶם לֻקַּח יֵשׁוּעַ אַחַר כָבוֺד:
(A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)
To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch(l) nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. (l) var: + svatý ([Jan 14:16-Jan 14:17 Jan 17:5])
του̑το δὲ ει῏πεν περὶ του̑ πνεύματος ο῍ ε῎μελλον λαμβάνειν οἱ πιστεύσαντες ει᾿ς αυ᾿τόν ου῎πω γὰρ η῟ν πνευ̑μα ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ου᾿δέπω ε᾿δοξάσθη
הָדֵא דֵּין אֵמַר עַל רֻוחָא דַּעתִידִין הוַו לַמקַבָּלֻו אַילֵין דַּמהַימנִין בֵּה לָא גֵּיר עדַכִּיל אֵתיַהבַּת הוָת רֻוחָא מֵטֻל דּלָא עדַכִּיל אֵשׁתַּבַּח הוָא יֵשֻׁוע׃ ס
אֲנָשִׁים מֵהֲמוֹן הָעָם, שֶׁשָּׁמְעוּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, אָמְרוּ: "זֶהוּ בֶּאֱמֶת הַנָּבִיא."
וְיֵשׁ מִן-הָעָם כְּשָׁמְעָם אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמְרוּ אָכֵן זֶה הוּא הַנָּבִיא:
Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.
Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ ([Deuteronomium 18:15; Jan 6:14; Skutky apoštolské 3:22 Skutky apoštolské 7:37])
ε᾿κ του̑ ο῎χλου ου῏ν α᾿κούσαντες τω̑ν λόγων τούτων ε῎λεγον ου῟τός ε᾿στιν α᾿ληθω̑ς ὁ προφήτης
סַגִּיֵאא דֵּין מֵן כֵּנשֵׁא דַּשׁמַעו מֵלַוהי אָמרִין הוַו הָנַו שַׁרִירָאיִת נבִיָא׃
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "זֶהוּ הַמָּשִׁיחַ", וַאֲחֵרִים אָמְרוּ: "מָה - מֵהַגָּלִיל יָבוֹא הַמָּשִׁיחַ?
וְיֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ זֶה הוּא הַמָּשִׁיחַ וַאֲחֵרִים אָמְרוּ הֲמִן-הַגָּלִיל יָבֹא הַמָּשִׁיחַ:
Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?
Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje? ([Jan 4:29 Jan 1:47])
α῎λλοι ε῎λεγον ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστός οἱ δὲ ε῎λεγον μὴ γὰρ ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας ὁ Χριστὸς ε῎ρχεται
אחרָנֵא אָמרִין הוַו הָנַו משִׁיחָא אחרָנֵא אָמרִין דַּלמָא מֵן גּלִילָא אָתֵא משִׁיחָא׃
הֲרֵי הַכָּתוּב אוֹמֵר שֶׁמִּזֶּרַע דָּוִד וּמִבֵּית לֶחֶם עִיר דָוִד יָבוֹא הַמָּשִׁיחַ."
הֲלֹא הַכָּתוּב אֹמֵר כִּי מִזֶּרַע דָּוִד מִבֵּית-לֶחֶם הָעִיר חָנָה דָוִד מִשָּׁם יֵצֵא הַמָּשִׁיחַ:
Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“ ([Žalmy 89:4-Žalmy 89:5; Micheáš 5:1; Marek 12:35])
ου᾿χ ἡ γραφὴ ει῏πεν ο῞τι ε᾿κ του̑ σπέρματος Δαυίδ καὶ α᾿πὸ Βηθλέεμ τη̑ς κὼμης ο῞που η῟ν Δαυίδ ε῎ρχεται ὁ Χριστὸς
לָא הוָא כּתָבָא אֵמַר דּמֵן זַרעֵה דּדַוִיד ומֵן בֵּית־לחֵם קרִיתָא דִּילֵה דּדַוִיד אָתֵא משִׁיחָא׃
מִשּׁוּם כָּךְ נָפְלָה מַחֲלֹקֶת בֵּין הֲמוֹן הָעָם עַל־אוֹדוֹתָיו.
וַיֵּחָלֵק הָעָם בְּהַצֹּתָם עָלָיו:
A tak různice v zástupu stala se pro něj.
A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce. ([Jan 9:16 Jan 10:19])
σχίσμα ου῏ν ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ο῎χλω δι῾ αυ᾿τόν
וַהוָת הוָת פָּלגֻּותָא בּכֵנשֵׁא מֵטֻלָתֵה׃
כַּמָּה מֵהֶם רָצוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, אַךְ אִישׁ לֹא שָׁלַח בּוֹ יָד.
וְיֵשׁ מֵהֶם אֲשֶׁר רָצוּ לְתָפְשׂוֺ וְאִישׁ לֹא-שָׁלַח בּוֺ יָדוֺ:
Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Někteří z nich ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku. ([Jan 7:30])
τινὲς δὲ η῎θελον ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν πιάσαι αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ου᾿δεὶς ε᾿πέβαλεν ε᾿π῾ αυ᾿τὸν τὰς χει̑ρας
וִאית הוַו אנָשִׁין מֵנהֻון דּצָבֵין הוַו דּנֵאחדֻּונָיהי אֵלָא לָא אנָשׁ אַרמִי עלַוהי אִידַיָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן חָזְרוּ הַמְשָׁרְתִים אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים וְאֵלֶּה שָׁאֲלוּ אוֹתָם: "מַדּוּעַ לֹא הֲבֵאתֶם אוֹתוֹ?"
וַיָּשׁוּבוּ הַמְשָׁרְתִים אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים וְהֵם אָמְרוּ אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ לֹא-הֲבֵאתֶם אֹתוֺ:
Tedy přišli služebníci k předním kněžím {biskupům} a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?
Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům, a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“
η῟λθον ου῏ν οἱ ὑπηρέται πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ Φαρισαίους καὶ ει῏πον αυ᾿τοι̑ς ε᾿κει̑νοι διὰ τί ου᾿κ η᾿γάγετε αυ᾿τόν
וֵאתַו דַּחשֵׁא הָנֻון לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא וֵאמַרו להֻון כָּהנֵא למָנָא לָא אַיתִּיתֻּונָיהי׃
הֵשִׁיבוּ הַמְשָׁרְתִים: "מֵעוֹלָם לֹא דִּבֵּר אִישׁ כְּמוֹ שֶׁמְּדַבֵּר הָאִישׁ הַזֶּה."
וַיַּעֲנוּ הַמְשָׁרְתִים לֵאמֹר מֵעוֺלָם לֹא-דִבֶּר אָדָם כָּמֹהוּ:
Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil(m)!“ (m) var: + jako tento člověk ([Matouš 7:29])
α᾿πεκρίθησαν οἱ ὑπηρέται ου᾿δέποτε ε᾿λάλησεν ου῞τως α῎νθρωπος
אָמרִין להֻון דַּחשֵׁא לָא מֵמתֻום הָכַנָא מַלֵל בַּרנָשָׁא אַיך דַּממַלֵל גַּברָא הָנָא׃
אָמְרוּ הַפְּרוּשִׁים: "הַאִם גַּם אַתֶּם הֻתְעֵיתֶם?
וַיֹּאמְרוּ אֲלֵיהֶם הַפְּרוּשִׁים הֲכִי נִדַּחְתֶּם גַּם-אַתֶּם:
I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se dali svést?
α᾿πεκρίθησαν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς οἱ Φαρισαι̑οι μὴ καὶ ὑμει̑ς πεπλάνησθε
אָמרִין להֻון פּרִישֵׁא למָא אָף אַנתֻּון טעַיתֻּון׃
כְּלוּם הֶאֱמִין בּוֹ מִישֶׁהוּ מֵהַמַּנְהִיגִים אוֹ מֵהַפְּרוּשִׁים?
הֲכִי הֶאֱמִין בּוֺ אַחַד הַָּׂרִים אוֺ אַחַד הַפְּרוּשִׁים:
Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?
Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?
μή τις ε᾿κ τω̑ν α᾿ρχόντων ε᾿πίστευσεν ει᾿ς αυ᾿τὸν η῍ ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων
למָא אנָשׁ מֵן רִשֵׁא אַו מֵן פּרִישֵׁא הַימֵנו בֵּה׃
אַךְ הֶהָמוֹן הַזֶּה, שֶׁאֵינָם יוֹדְעִים אֶת הַתּוֹרָה, אֲרוּרִים הֵם!"
לְבַד הֶהָמוֺן הַזֶּה אֲשֶׁר אֵינָם יֹדְעִים אֶת-הַתּוֺרָה אֲרוּרִים הֵמָּה:
Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.
Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“
α᾿λλὰ ὁ ο῎χλος ου῟τος ὁ μὴ γινὼσκων τὸν νόμον ε᾿πάρατοί ει᾿σιν
אֵלָא אֵן עַמָא הָנָא דּלָא יָדַע נָמֻוסָא לִיטִין אֵנֻון׃
אָמַר לָהֶם נַקְדִּימוֹן, אֲשֶׁר בָּא אֵלָיו קֹדֶם לָכֵן, וְהוּא אֶחָד מֵהֶם:
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַקְדִּימוֺן הוּא אֲשֶׁר-בָּא אֵלָיו לְפָנִים וְהוּא אֶחָד מִן-הַפְּרוּשִׁים:
I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:
Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel(n), jim řekl: (n) var: + a to v noci ([Jan 3:1-Jan 3:2])
λέγει Νικόδημος πρὸς αυ᾿τούς ὁ ε᾿λθών πρὸς αυ᾿τὸν τὸ πρότερον ει῟ς ω῍ν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν
אָמַר להֻון נִיקָדִמָוס חַד מֵנהֻון הַו דֵּאתָא הוָא לוָת יֵשֻׁוע בּלִליָא׃
"הַאִם תִּשְׁפֹּט תּוֹרָתֵנוּ אֶת הָאָדָם בְּלֹא שֶׁתִּשְׁמַע אוֹתוֹ תְּחִלָּה וְתֵדַע מַה שֶּׁעָשָׂה?"
הֲכִי תִשְׁפֹּט תּוֺרָתֵנוּ אֶת-הָאָדָם בְּטֶרֶם יִשָּׁמַע מַה-בְּפִיו וּבְטֶרֶם יִוָּדַע מֶה-עָשָׂה:
Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?
„Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“ ([Deuteronomium 1:16])
μὴ ὁ νόμος ἡμω̑ν κρίνει τὸν α῎νθρωπον ε᾿ὰν μὴ α᾿κούση πρω̑τον παρ῾ αυ᾿του̑ καὶ γνω̑ τί ποιει̑
דַּלמָא נָמֻוסָא דִּילַן מחַיֵב לבַרנָשָׁא אֵלָא אֵן נֵשׁמַע מֵנֵה לֻוקדַם ונֵדַּע מָנָא עבַד׃
עָנוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "הַאִם גַּם אַתָּה מִן הַגָּלִיל? חֲקֹר וּרְאֵה שֶׁלֹּא יָקוּם נָבִיא מֵהַגָּלִיל."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲמִן-הַגָּלִיל גַּם-אַתָּה דְּרֹשׁ וַחֲקֹר כִּי לֹא-קָם נָבִיא מִן-הַגָּלִיל:
Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.
Řekli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!“ ([Jan 7:41])
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ μὴ καὶ σὺ ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας ει῏ ε᾿ραύνησον καὶ ι῎δε ο῞τι ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας προφήτης ου᾿κ ε᾿γείρεται
ענַו וָאמרִין לֵה למָא אָף אַנתּ מֵן גּלִילָא אַנתּ בּצִי וַחזִי דַּנבִיָא מֵן גּלִילָא לָא קָאֵם סס׃
אַחֲרֵי כֵן הָלְכוּ אִישׁ אִישׁ לְבֵיתוֹ
[missing]
I šel jeden každý do domu svého.
(o) Všichni se vrátili do svých domovů. (o) Oddíl 7,53–8,11 nemají nejstarší řecké rukopisy. Je to však patrně zlomek starého podání, který bývá v pozdějších rukopisných památkách zařazován nejčastěji na toto místo, někdy na jiná místa Janova evangelia (za Jan 7:36 nebo Jan 21:24), jindy za Lukáš 21:38.
καὶ ε᾿πορεύθησαν ε῞καστος ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
אֵזַל הָכִיל כֻּלחַד לבַיתֵּה׃ ס
וְיֵשׁוּעַ הָלַךְ אֶל הַר הַזֵּיתִים.
וַיֵּלְכוּ אִישׁ אִישׁ לְבֵיתוֺ וְיֵשׁוּעַ הָלַךְ אֶל-הַר הַזֵּיתִים:
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Ježíš však odešel na Olivovou horu.
᾽Ιησου̑ς δὲ ε᾿πορεύθη ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵזַל לטֻורָא דּזַיתֵּא׃
בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם חָזַר לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְכָל הָעָם בָּאוּ אֵלָיו. הוּא יָשַׁב וְלִמֵּד אוֹתָם.
וַיְהִי בַּבֹּקֶר וַיָּבֹא עוֺד אֶל-הַהֵיכָל וְכָל-הָעָם בָּאוּ אֵלָיו וַיֵּשֶׁב וַיְלַמְּדֵם:
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je. ([Marek 14:49])
ο῎ρθρου δὲ πάλιν παρεγένετο ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ πα̑ς ὁ λαὸς η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τόν καὶ καθίσας ε᾿δίδασκεν αυ᾿τούς
בּצַפרָא דֵּין תֻּוב אֵתָא להַיכּלָא וכֻלֵה עַמָא אָתֵא הוָא לוָתֵה וכַד יָתֵב מַלֵף הוָא להֻון׃
אָז הֵבִיאוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים אִשָּׁה שֶׁנִּתְפְּסָה בְּנִאוּף, הֶעֱמִידוּ אוֹתָהּ בָּאֶמְצַע
וְהַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים הֵבִיאוּ לְפָנָיו אִשָּׁה אֲשֶׁר נִתְפְּשָׂה בְּנַאֲפוּפֶיהָ וַיַּעֲמִדוּהָ בַּתָּוֶךְ:
I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed
α῎γουσιν δὲ οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι γυναι̑κα ε᾿πὶ μοιχεία κατειλημμένην καὶ στήσαντες αυ᾿τὴν ε᾿ν μέσω
אַיתִּיו דֵּין סָפרֵא וַפרִישֵׁא לַאנתּתָא דֵּאתּתַּחדַּת בּגַורָא וכַד אַקִימֻוה בַּמצַעתָא׃
וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, הָאִשָּׁה הַזֹּאת נִתְפְּסָה בְּנִאוּף, בִּשְׁעַת מַעֲשֶׂה.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ הָאִשָּׁה הַזֹּאת נִתְפְּשָׂה בְּנַאֲפוּפֶיהָ כְּגַנָּב בַּמַּחְתָּרֶת:
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
λέγουσιν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε αυ῞τη ἡ γυνὴ κατείληπται ε᾿π῾ αυ᾿τοφὼρω μοιχευομένη
אָמרִין לֵה מַלפָנָא הָדֵא אַנתּתָא אֵתּתַּחדַּת גַּליָאיִת בֵּה בּסֻוערָנָא דּגַורָא׃
מֹשֶׁה צִוָּנוּ בַּתּוֹרָה לִסְקֹל נָשִׁים כָּאֵלֶּה, וּמָה אַתָּה אוֹמֵר?"
וּבַתּוֺרָה צִוָּה-לָנוּ משֶׁה לִסְקֹל בָּאֲבָנִים אִשָּׁה כָזֹאת וּמַה-תֹּאמַר אָתָּה:
A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ ([Leviticus 20:10; Deuteronomium 22:22-Deuteronomium 22:24])
ε᾿ν δὲ τω̑ νόμω ἡμι̑ν Μωϋση̑ς ε᾿νετείλατο τὰς τοιαύτας λιθάζειν σὺ ου῏ν τί λέγεις
וַבנָמֻוסָא דֵּין דּמֻושֵׁא פַּקֵד דַּלדַאיך הָלֵין נֵרגֻּום אַנתּ הָכִיל מָנָא אָמַר אַנתּ׃
זֹאת אָמְרוּ כְּדֵי לְנַסּוֹת אוֹתוֹ, שֶׁיִּהְיֶה לָהֶם בְּמַה לְּהַאֲשִׁימוֹ. אוּלָם יֵשׁוּעַ הִתְכּוֹפֵף וּבְאֶצְבָּעוֹ כָּתַב עַל הָאָרֶץ.
וְכָזֹאת אָמְרוּ לְנַסּוֺתוֺ לִמְצֹא עָלָיו דָּבָר לְשִׂטְנוֺ וַיִּשְׁתּוֺחַח יֵשׁוּעַ וַיְתָו בְּאֶצְבָּעוֺ עַל-הָאָרֶץ:
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. ([Marek 8:11 Marek 10:2 Marek 12:15; Jeremjáš 17:13])
του̑το δὲ ε῎λεγον πειράζοντες αυ᾿τόν ι῞να ε῎χωσιν κατηγορει̑ν αυ᾿του̑ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς κάτω κύψας τω̑ δακτύλω κατέγραφεν ει᾿ς τὴν γη̑ν
הָדֵא אֵמַרו כַּד מנַסֵין לֵה אַיכַּנָא דּתֵהוֵא להֻון דַּנקַטרגֻונָיהי יֵשֻׁוע דֵּין כַּד לתַחתּ אֵתגּהֵן מַכתֵּב הוָא עַל אַרעָא׃
כְּשֶׁהוֹסִיפוּ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ, זָקַף קוֹמָתוֹ וְאָמַר: "מִי מִכֶּם נָקִי מֵחֵטְא, שֶׁיְּהֵא הוּא רִאשׁוֹן לְהַשְׁלִיךְ עָלֶיהָ אֶבֶן!"
וְכַאֲשֶׁר הוֺסִיפוּ לִשְׁאֹל אֹתוֺ וַיָּקָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-בָכֶם נָקִי מֵעָוֺן יַדֶּה-בָּהּ אֶבֶן רִאשׁוֺנָה:
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ ([Deuteronomium 17:7])
ὡς δὲ ε᾿πέμενον ε᾿ρωτω̑ντες αυ᾿τόν α᾿νέκυψεν καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ α᾿ναμάρτητος ὑμω̑ν πρω̑τος ε᾿π῾ αυ᾿τὴν βαλέτω λίθον
כַּד דֵּין כַּתַּרו כַּד משַׁאלִין לֵה אֵתפּשֵׁט וֵאמַר להֻון אַינָא מֵנכֻון דִּאיתַוהי דּלָא חטָה קַדמָיָא נֵשׁדֵּא עלֵיה כִּאפָא׃
וְשׁוּב הִתְכּוֹפֵף וְכָתַב עַל הָאָרֶץ.
וַיִּשְׁתּוֺחַח שֵׁנִית וַיְתָו עוֺד עַל-הָאָרֶץ:
A opět schýliv se, psal na zemi.
A opět se sklonil a psal po zemi.
καὶ πάλιν κατακύψας ε῎γραφεν ει᾿ς τὴν γη̑ν
ותֻוב כַּד אֵתגּהֵן כָּתֵב הוָא עַל אַרעָא׃
כְּשָׁמְעָם זֹאת יָצְאוּ אֶחָד אֶחָד, הָחֵל מֵהַזְּקֵנִים. הוּא נוֹתַר לְבַדּוֹ וְהָאִשָּׁה עוֹדֶנָּה בִּמְקוֹמָהּ.
וְהֵם כְּשָׁמְעָם אֶת-זֹאת וַיַּךְ לִבָּם אֹתָם יָצְאוּ אִישׁ אִישׁ מִזָּקֵן וְעַד-צָעִיר וַיִּוָּתֵר יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ וְהָאִשָּׁה עֹמֶדֶת בַּתָּוֶךְ:
A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
Když to uslyšeli(p), vytráceli se jeden po druhém, starší(q) nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. (p) var: + zahanbeni ve svém svědomí (q) ř: presbyteři ([Římanům 2:1; Matouš 7:2])
οἱ δὲ α᾿κούσαντες ε᾿ξήρχοντο ει῟ς καθ῾ ει῟ς α᾿ρξάμενοι α᾿πὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ κατελείφθη μόνος καὶ ἡ γυνὴ ε᾿ν μέσω ου῏σα
הֵנֻון דֵּין כַּד שׁמַעו נָפקִין הוַו חַד חַד כַּד שַׁרִיו מֵן קַשִׁישֵׁא וֵאשׁתַּבקַת אַנתּתָא לחֻודֵיה כַּד אִיתֵיה בַּמצַעתָא׃
הִזְדַּקֵּף יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהּ: "אִשָּׁה, אֵיפֹה הֵם? הַאִם לֹא הִרְשִׁיעַ אוֹתָךְ אִישׁ?"
וַיָּקָם יֵשׁוּעַ וַיַּרְא כִּי אֵין אִישׁ בִּלְתִּי הָאִשָּׁה לְבַדָּה וַיֹּאמַר אִשָּׁה אַיֵּה הֵם ִּׂטְנַיִךְ הֲכִי לֹא הִרְשִׁיעֵךְ אִישׁ:
A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Ježíš se zvedl a(r) řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ (r) var: + a když viděl, že tam není nikdo jiný než ta žena,
α᾿νακύψας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τη̑ γύναι που̑ ει᾿σιν ου᾿δείς σε κατέκρινεν
כַּד דֵּין אֵתפּשֵׁט יֵשֻׁוע אֵמַר לָה לַאנתּתָא אַיכָּא אִיתַיהֻון לָא אנָשׁ חַיבֵכי׃
הֵשִׁיבָה וְאָמְרָה: "אַף לֹא אֶחָד, אֲדוֹנִי." אָמַר לָהּ: "גַּם אֲנִי אֵינֶנִּי מַרְשִׁיעַ אוֹתָךְ; לְכִי וְאַל תּוֹסִיפִי לַחֲטֹא עוֹד."]
וַתֹּאמֶר אֵין גַּם-אֶחָד אֲדֹנִי וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ גַּם-אֲנִי לֹא אַרְשִׁיעֵךְ לְכִי לְבֵיתֵךְ וְאַל-תֶּחֶטְאִי עוֺד:
Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ ([Jan 5:14])
ἡ δὲ ει῏πεν ου᾿δείς κύριε ει῏πεν δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δὲ ε᾿γὼ σε κατακρίνω πορεύου καὶ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν μηκέτι ἁμάρτανε
הָי דֵּין אֵמרַת ולָא אנָשׁ מָריָא אֵמַר דֵּין יֵשֻׁוע אָפלָא אֵנָא מחַיֵב אנָא לֵכי זֵלי ומֵן הָשָׁא תֻּוב לָא תֵּחטֵין׃ ס
יֵשׁוּעַ הוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם וְאָמַר: "אֲנִי אוֹר הָעוֹלָם. אִישׁ הַהוֹלֵךְ אַחֲרֵי לֹא יִתְהַלֵּךְ בַּחֹשֶׁךְ, אֶלָּא אוֹר הַחַיִּים יִהְיֶה לוֹ."
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם לֵאמֹר אָנֹכִי אוֺר הָעוֺלָם הַהֹלֵךְ אַחֲרַי לֹא יֵלֵךְ בַּחֹשֶׁךְ כִּי-לוֺ אוֺר הַחַיִּים:
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ ([Izajáš 49:6; Jan 1:9 Jan 9:5 Jan 12:46])
πάλιν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ε᾿λάλησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων ε᾿γὼ ει᾿μι τὸ φω̑ς του̑ κόσμου ὁ α᾿κολουθω̑ν ε᾿μοὶ ου᾿ μὴ περιπατήση ε᾿ν τη̑ σκοτία α᾿λλ῾ ε῞ξει τὸ φω̑ς τη̑ς ζωη̑ς
תֻּוב דֵּין מַלֵל עַמהֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר אֵנָא אנָא נֻוהרֵה דּעָלמָא מַן דּבָתַרי אָתֵא לָא נהַלֵך בּחֵשֻׁוכָא אֵלָא נֵשׁכַּח לֵה נֻוהרָא דּחַיֵא׃
אָמְרוּ לוֹ הַפְּרוּשִׁים: "אַתָּה מֵעִיד עַל עַצְמְךָ; עֵדוּתְךָ אֵינֶנָּה נֶאֱמָנָה."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַפְּרוּשִׁים אַתָּה מֵעִיד עֵדוּת לְנַפְשֶׁךׇ עֵדוּתְךׇ לֹא נֶאֱמָנָה:
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Farizeové mu řekli: „Ty vydáváš svědectví sám sobě, proto tvé svědectví není pravé.“ ([Jan 5:31])
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ οἱ Φαρισαι̑οι σὺ περὶ σεαυτου̑ μαρτυρει̑ς ἡ μαρτυρία σου ου᾿κ ε῎στιν α᾿ληθής
אָמרִין לֵה פּרִישֵׁא אַנתּ עַל נַפשָׁך מַסהֵד אַנתּ סָהדֻּותָך לָא הוָת שַׁרִירָא׃ ס
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "גַּם אִם אֲנִי מֵעִיד עַל עַצְמִי עֵדוּתִי נֶאֱמָנָה, כִּי יוֹדֵעַ אֲנִי מֵאַיִן בָּאתִי וּלְאָן אֲנִי הוֹלֵךְ. אֲבָל אַתֶּם אֵינְכֶם יוֹדְעִים מֵאַיִן אֲנִי בָּא אוֹ לְאָן אֲנִי הוֹלֵךְ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַף אִם-אֲנִי מֵעִיד לְנַפְשִׁי עֵדוּתִי נֶאֱמָנָה כִּי-יָדַעְתִּי מֵאַיִן בָּאתִי וּלאָן אֲנִי הֹלֵךְ וְאַתֶּם אֵינְכֶם יֹדְעִים מֵאַיִן בָּאתִי וּלְאָן אֲנִי הֹלֵךְ:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
Ježíš jim odpověděl: „I když vydávám svědectví sám sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu. ([Jan 13:3 Jan 16:28])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς κα῍ν ε᾿γώ μαρτυρω̑ περὶ ε᾿μαυτου̑ α᾿ληθής ε᾿στιν ἡ μαρτυρία μου ο῞τι οι῏δα πόθεν η῟λθον καὶ που̑ ὑπάγω ὑμει̑ς δὲ ου᾿κ οι῎δατε πόθεν ε῎ρχομαι η῍ που̑ ὑπάγω
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אָפֵן אֵנָא מַסהֵד אנָא עַל נַפשׁי שַׁרִירָא הי סָהדֻּותי מֵטֻל דּיָדַע אנָא מֵן אַימֵכָּא אֵתִית ולַאיכָּא אָזֵל אנָא אַנתֻּון דֵּין לָא יָדעִין אנתֻּון מֵן אַימֵכָּא אֵתִית ולָא לַאיכָּא אָזֵל אנָא׃
אַתֶּם שׁוֹפְטִים כְּדֶרֶךְ הַבָּשָׂר; אֲנִי אֵינֶנִּי שׁוֹפֵט אִישׁ.
אַתֶּם דָּנִים לְעֵינֵי בָשָׂר וַאֲנִי אֵינֶנִּי דָן אַף לֹא-לָאֶחָד:
Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
Vy soudíte podle zdání(s). Já nesoudím nikoho. (s) ř: podle těla ([1 Samuelova 16:7; Jan 7:24 Jan 12:47])
ὑμει̑ς κατὰ τὴν σάρκα κρίνετε ε᾿γώ ου᾿ κρίνω ου᾿δένα
אַנתֻּון פַּגרָנָאיִת דָּינִין אנתֻּון אֵנָא לאנָשׁ לָא דָּאֵן אנָא׃
וְגַם אִם אֲנִי שׁוֹפֵט, מִשְׁפָּטִי אֱמֶת, שֶׁכֵּן אֵינֶנִּי לְבַדִּי, אֶלָּא אֲנִי וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי.
וְאַף לוּ-דָן הָיִיתִי דִּינִי דִּין אֱמֶת כִּי אֵינֶנִּי לְבַדִּי כִּי אִם-אֲנִי וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחָנִי:
A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten(t), který mě poslal. (t) var: Otec ([Jan 5:30])
καὶ ε᾿ὰν κρίνω δὲ ε᾿γὼ ἡ κρίσις ἡ ε᾿μὴ α᾿ληθινή ε᾿στιν ο῞τι μόνος ου᾿κ ει᾿μί α᾿λλ῾ ε᾿γώ καὶ ὁ πέμψας με πατήρ
וֵאן דָּאֵן אנָא דֵּין דִּיני שַׁרִיר הֻו מֵטֻל דּלָא הוִית בַּלחֻודַי אֵלָא אֵנָא וָאבי דּשַׁדּרַני׃
אַף בְּתוֹרַתְכֶם כָּתוּב שֶׁעֵדוּת שְׁנֵי אֲנָשִׁים מְהֵימָנָה הִיא.
וְגַם בְּתוֺרַתְכֶם כָּתוּב כִּי עַל-פִּי שְׁנַיִם עֵדִים יָקוּם דָּבָר:
A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé. ([Deuteronomium 17:6 Deuteronomium 19:15])
καὶ ε᾿ν τω̑ νόμω δὲ τω̑ ὑμετέρω γέγραπται ο῞τι δύο α᾿νθρὼπων ἡ μαρτυρία α᾿ληθής ε᾿στιν
וַבנָמֻוסכֻון דֵּין כּתִיב דּסָהדֻּותָא דַּתרֵין גַּברִין שַׁרִירָא הי׃
אֲנִי הוּא הַמֵּעִיד עַל עַצְמִי וְגַם הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי מֵעִיד עָלַי."
אֲנִי הוּא הַמֵעִיד עֵדוּת לְנַפְשִׁי וְאָבִי אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי גַּם-הוּא לִי לְעֵד:
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal.“ ([1 Janův 5:9])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ μαρτυρω̑ν περὶ ε᾿μαυτου̑ καὶ μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑ ὁ πέμψας με πατήρ
אֵנָא אנָא דּסָהֵד אנָא עַל נַפשׁי וָאבי דּשַׁדּרַני סָהֵד עלַי׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיפֹה אָבִיךָ?" הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "גַּם אוֹתִי גַּם אֶת אָבִי אֵינְכֶם מַכִּירִים. אִלּוּ הִכַּרְתֶּם אוֹתִי, גַּם אֶת אָבִי הֱיִיתֶם מַכִּירִים."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אָבִיךׇ אַיּוֺ וַיַּעַן יֵשׁוּעַ לֹא יְדַעְתֶּם גַּם-אֹתִי וְגַם-לֹא אֶת-אָבִי לוּ יְדַעְתֶּם אֹתִי אָז יְדַעְתֶּם גַּם אֶת-אָבִי:
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Zeptali se ho: „Kde je tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“ ([Jan 16:3 Jan 14:7])
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ που̑ ε᾿στιν ὁ πατήρ σου α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ου῎τε ε᾿μὲ οι῎δατε ου῎τε τὸν πατέρα μου ει᾿ ε᾿μὲ η῎̑δειτε καὶ τὸν πατέρα μου α῍ν η῎̑δειτε
אָמרִין לֵה אַיכַּו אַבֻוך ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון ולָא לִי יָדעִין אנתֻּון ולָא לָאבי אֵלֻו לִי יָדעִין הוַיתֻּון אָף לָאבי יָדעִין הוַיתֻּון׃ ס
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבֵּר בְּלִשְׁכַּת הָאוֹצָר, כַּאֲשֶׁר לִמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, וְלֹא תָּפַס אוֹתוֹ אִישׁ מִפְּנֵי שֶׁטֶּרֶם הִגִּיעָה שְׁעָתוֹ.
כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבֶּר יֵשׁוּעַ בְּבֵית הָאוֺצָר כַּאֲשֶׁר לִמַּד בַּהֵיכָל וְלֹא-תְפָשׂוֺ אִישׁ כִּי עוֺד לֹא-בָאָה עִתּוֺ:
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nezatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina. ([Marek 12:41; Jan 7:30])
ταυ̑τα τὰ ρ᾿ήματα ε᾿λάλησεν ε᾿ν τω̑ γαζοφυλακίω διδάσκων ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ου᾿δεὶς ε᾿πίασεν αυ᾿τόν ο῞τι ου῎πω ε᾿ληλύθει ἡ ω῞ρα αυ᾿του̑
הָלֵין מֵלֵא מַלֵל בֵּית־גַּזָא כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא ולָא אנָשׁ אַחדֵּה לָא גֵּיר עדַכִּיל אֵתָת הוָת שָׁעתֵה׃ ס
הוֹסִיף יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אֲנִי הוֹלֵךְ וְאַתֶּם תְּחַפְּשׂוּ אוֹתִי, בְּרַם בְּחַטַּאתְכֶם תָּמוּתוּ. אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא."
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי אֵלֶךְ לִי וְאַתֶּם תְּבַקְשֻׁנִי וּבְחַטֹּאתֵיכֶם תָּמוּתוּ וְאֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ אַתֶּם לֹא-תוּכְלוּ לָבֹא שָׁמָּה:
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Opět jim řekl: „Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete.“ ([Jan 7:34 Jan 13:33 Jan 13:36])
ει῏πεν ου῏ν πάλιν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γώ ὑπάγω καὶ ζητήσετέ με καὶ ε᾿ν τη̑ ἁμαρτία ὑμω̑ν α᾿ποθανει̑σθε ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
אָמַר להֻון תֻּוב יֵשֻׁוע אֵנָא אָזֵל אנָא ותֵבעֻונָני וַתמֻותֻון בַּחטָהַיכֻּון וַאיכָּא דֵּאנָא אָזֵל אנָא אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא׃
הֵם אָמְרוּ: "הַאִם יַהֲרֹג אֶת עַצְמוֹ, שֶׁהֲרֵי הוּא אוֹמֵר 'אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא'?"
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים הַיְאַבֵּד נַפְשׁוֺ בְּיָדָיִם כִּי אֹמֵר אֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ אַתֶּם לֹא-תוּכְלוּ לָבֹא שָׁמָּה:
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Židé řekli: „Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?“
ε῎λεγον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι μήτι α᾿ποκτενει̑ ἑαυτόν ο῞τι λέγει ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
אָמרִין יִהֻודָיֵא למָא כַּי נַפשֵׁה קָטֵל דָּאמַר דַּאיכָּא דֵּאנָא אָזֵל אנָא אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא׃
אָמַר לָהֶם: "אַתֶּם מִלְּמַטָּה; אֲנִי מִלְמַעְלָה. אַתֶּם מִן הָעוֹלָם הַזֶּה; אֲנִי אֵינֶנִּי מִן הָעוֹלָם הַזֶּה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַתֶּם מִשֹּׁכְנֵי מַטָּה וַאֲנִי מִשֹּׁכְנֵי מָעְלָה אַתֶּם מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה וַאֲנִי אֵינֶנִּי מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה:
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
I řekl jim: „Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. ([Jan 3:31 Jan 17:14])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς ε᾿κ τω̑ν κάτω ε᾿στέ ε᾿γώ ε᾿κ τω̑ν α῎νω ει᾿μί ὑμει̑ς ε᾿κ τούτου του̑ κόσμου ε᾿στέ ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου
וֵאמַר להֻון אַנתֻּון מֵן דַּלתַחתּ אַנתֻּון וֵאנָא מֵן דַּלעֵל אנָא אַנתֻּון מֵן הָנָא אַנתֻּון עָלמָא אֵנָא לָא הוִית מֵן הָנָא עָלמָא׃
לָכֵן אָמַרְתִּי לָכֶם שֶׁתָּמוּתוּ בַּחֲטָאֵיכֶם; שֶׁכֵּן אִם אֵינְכֶם מַאֲמִינִים כִּי אֲנִי הוּא, מוֹת תָּמוּתוּ בַּחֲטָאֵיכֶם."
לָכֵן אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי תָמוּתוּ בְחַטֹּאתֵיכֶם כִּי אִם-לֹא תַאֲמִינוּ-בִי כִּי-אֲנִי הוּא תָּמוּתוּ בְחַטֹּאתֵיכֶם:
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších.“ ([1 Korintským 15:17])
ει῏πον ου῏ν ὑμι̑ν ο῞τι α᾿ποθανει̑σθε ε᾿ν ται̑ς ἁμαρτίαις ὑμω̑ν ε᾿ὰν γὰρ μὴ πιστεύσητε ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι α᾿ποθανει̑σθε ε᾿ν ται̑ς ἁμαρτίαις ὑμω̑ν
אֵמרֵת לכֻון דַּתמֻותֻון בַּחטָהַיכֻּון אֵלָא גֵּיר תּהַימנֻון דֵּאנָא אנָא תּמֻותֻון בַּחטָהַיכֻּון׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מִי אַתָּה?" הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַה שֶּׁאֲנִי מְדַבֵּר אֲלֵיכֶם גַּם מֵרֵאשִׁית.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וּמִי-זֶה אָתָּה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא כַּאֲשֶׁר אָמַרְתִּי אֲלֵיכֶם מֵרֹאשׁ:
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
Řekli mu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim odpověděl: „Co vám od začátku říkám(u). (u) „Proč s vámi vůbec mluvím?
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ σὺ τίς ει῏ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν α᾿ρχὴν ο῞ τι καὶ λαλω̑ ὑμι̑ν
אָמרִין יִהֻודָיֵא אַנתּ מַן אַנתּ אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אָפֵן דּשַׁרִית דֵּאמַלֵל עַמכֻון׃
רַבּוֹת יֵשׁ לִי לְדַבֵּר עֲלֵיכֶם וְלִשְׁפֹּט, אֲבָל שׁוֹלְחִי אֱמֶת וַאֲנִי אֶת אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מִמֶּנּוּ, זֹאת אֲנִי מְדַבֵּר אֶל הָעוֹלָם."
יֶשׁ-לִי רַבּוֺת לְדַבֵּר וְלִשְׁפֹּט עֲלֵיכֶם אָכֵן שֹׁלְחִי נֶאֱמָן הוּא וְאֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר אֶשְׁמַע מִמֶּנּוּ אֹתוֺ אֲדַבֵּר אֶל-הָעוֺלָם:
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho.“ ([Jan 7:28])
πολλὰ ε῎χω περὶ ὑμω̑ν λαλει̑ν καὶ κρίνειν α᾿λλ῾ ὁ πέμψας με α᾿ληθής ε᾿στιν κα᾿γώ α῍ η῎κουσα παρ῾ αυ᾿του̑ ταυ̑τα λαλω̑ ει᾿ς τὸν κόσμον
סַגִּי אִית לִי עלַיכֻּון למִאמַר ולַמדָן אֵלָא מַן דּשַׁדּרַני שַׁרִיר הֻו וֵאנָא אַילֵין דּשֵׁמעֵת מֵנֵה הָלֵין הֻו ממַלֵל אנָא בּעָלמָא׃
הֵם לֹא הֵבִינוּ שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם עַל הָאָב.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ זֹאת כִּי עַל-הָאָב דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
Nepoznali, že k nim mluví o Otci.
ου᾿κ ε῎γνωσαν ο῞τι τὸν πατέρα αυ᾿τοι̑ς ε῎λεγεν
ולָא יִדַעו דּעַל אַבָא אֵמַר להֻון סס׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כַּאֲשֶׁר תָּרִימוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם אָז תֵּדְעוּ כִּי אֲנִי הוּא וְכִי אֵינֶנִּי עוֹשֶׂה דָּבָר מִתּוֹךְ עַצְמִי, אֶלָּא עַל־פִּי מַה שֶּׁלִּמְּדַנִי אָבִי - אֶת זֹאת אֲנִי מְדַבֵּר.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ כַּאֲשֶׁר תַּגְבִּיהוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם לְמַעְלָה אָז תַּכִּירוּ כִּי-אֲנִי הוּא וְלֹא עָשִׂיתִי מְאוּמָה מִלִּבִּי כִּי אִם-הַדָּבָר אֲשֶׁר הוֺרַנִי הָאָב אֹתוֺ אֲנִי מְדַבֵּר:
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
Ježíš jim řekl: „Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. ([Jan 3:14 Jan 12:34; Exodus 3:14; Izajáš 44:6; Marek 14:62])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞ταν ὑψὼσητε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου τότε γνὼσεσθε ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι καὶ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ποιω̑ ου᾿δέν α᾿λλὰ καθώς ε᾿δίδαξέν με ὁ πατὴρ ταυ̑τα λαλω̑
אָמַר להֻון תֻּוב יֵשֻׁוע אֵמַתי דַּתרִימֻונֵה לַברֵה דּאנָשָׁא הָידֵּין תֵּדּעֻון דֵּאנָא אנָא ומֵדֵּם מֵן צבֻות נַפשׁי לָא עָבֵד אנָא אֵלָא אַיכַּנָא דַּאלפַני אָבי הָכוָת הֻו ממַלֵל אנָא׃
וְשׁוֹלְחִי הֲרֵיהוּ אִתִּי. הוּא לֹא עֲזָבַנִי לְבַדִּי, כִּי אֶת הַטּוֹב בְּעֵינָיו אֲנִי עוֹשֶׂה תָּמִיד."
וְשֹׁלְחִי עִמָּדִי הוּא לֹא זָנַח אֹתִי גַּלְמוּד כִּי אֶת-הַטּוֺב בְּעֵינָיו אֲנִי עֹשֶׂה תָּמִיד:
A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu.“ ([Jan 8:16 Jan 16:32])
καὶ ὁ πέμψας με μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν ου᾿κ α᾿φη̑κέν με μόνον ο῞τι ε᾿γώ τὰ α᾿ρεστὰ αυ᾿τω̑ ποιω̑ πάντοτε
ומַן דּשַׁדּרַני עַמי אִיתַוהי ולָא שַׁבקַני בַּלחֻודַי אָבי מֵטֻל דֵּאנָא מֵדֵּם דּשָׁפַר לֵה עָבֵד אנָא בּכֻלזבַן׃ ס
כְּשֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הֶאֱמִינוּ בּוֹ רַבִּים.
וַיְהִי כְּדַבְּרוֺ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיַּאֲמִינוּ-בוֺ רַבִּים:
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili. ([Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 10:42 Jan 11:45 Jan 12:11])
ταυ̑τα αυ᾿του̑ λαλου̑ντος πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν
כַּד הָלֵין ממַלֵל הוָא סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה׃
אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל הַפְּרוּשִׁים שֶׁהֶאֱמִינוּ לוֹ: "אִם תַּעַמְדוּ בִּדְבָרִי, תַּלְמִידַי אַתֶּם בֶּאֱמֶת;
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-הַיְּהוּדִים הַמַּאֲמִינִים בּוֺ אִם-תַּעַמְדוּ בִּדְבָרַי אָז תִּהְיוּ תַלְמִידַי בֶּאֱמֶת וּבְתָמִים:
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. ([Jan 15:7])
ε῎λεγεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς πρὸς τοὺς πεπιστευκότας αυ᾿τω̑ ᾽Ιουδαίους ε᾿ὰν ὑμει̑ς μείνητε ε᾿ν τω̑ λόγω τω̑ ε᾿μω̑ α᾿ληθω̑ς μαθηταί μού ε᾿στε
וֵאמַר יֵשֻׁוע להָנֻון יִהֻודָיֵא דּהַימֵנו בֵּה אֵן אַנתֻּון תּכַתּרֻון בּמֵלַתי שַׁרִירָאיִת תַּלמִידַי אַנתֻּון׃
וְתֵדְעוּ אֶת הָאֱמֶת וְהָאֱמֶת תְּשַׁחְרֵר אֶתְכֶם."
כִּי תַשְׂכִּילוּ אֶת-הָאֱמֶת וְהָאֱמֶת תַּעֲשֶׂה אֶתְכֶם חָפְשִׁים:
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ ([Jan 8:36])
καὶ γνὼσεσθε τὴν α᾿λήθειαν καὶ ἡ α᾿λήθεια ε᾿λευθερὼσει ὑμα̑ς
ותֵדּעֻון שׁרָרָא והֻו שׁרָרָא נחַרַרכֻון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "זֶרַע אַבְרָהָם אֲנַחְנוּ וּמֵעוֹלָם לֹא הָיִינוּ מְשֻׁעְבָּדִים לְאִישׁ. מַדּוּעַ אַתָּה אוֹמֵר 'בְּנֵי חוֹרִין תִּהְיוּ'?"
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הֵן זֶרַע אַבְרָהָם אֲנַחְנוּ וְלֹא-הָיִינוּ עֲבָדִים לְאָדָם מֵעוֺלָם וְאֵיךְ תֹּאמַר אַתָּה כִּי-חָפְשִׁים תִּהְיוּ:
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?“ ([Lukáš 3:8; Jan 8:39])
α᾿πεκρίθησαν πρὸς αυ᾿τόν σπέρμα ᾽Αβραάμ ε᾿σμεν καὶ ου᾿δενὶ δεδουλεύκαμεν πὼποτε πω̑ς σὺ λέγεις ο῞τι ε᾿λεύθεροι γενήσεσθε
אָמרִין לֵה זַרעֵה חנַן דַּאברָהָם ומֵן מתֻום עַבדֻּותָא לאנָשׁ לָא פּלִיחָא לַן אַיכַּנָא אָמַר אַנתּ דּתֵהוֻון בּנַי חִארֵא׃
עָנָה לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל עוֹשֵׂה חֵטְא עֶבֶד הוּא לַחֵטְא.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה חֵטְא עֶבֶד לַחֵטְא הוּא:
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. ([Římanům 6:16; 2 Petrův 2:19])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πα̑ς ὁ ποιω̑ν τὴν ἁμαρτίαν δου̑λός ε᾿στιν τη̑ς ἁμαρτίας
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַרנָא לכֻון דּכֻלמַן דּעָבֵד חטִיתָא עַבדָּה הֻו דַּחטִיתָא׃
וְאֵין הָעֶבֶד שׁוֹכֵן בַּבַּיִת לְעוֹלָם; הַבֵּן שׁוֹכֵן לְעוֹלָם.
וְהָעֶבֶד לֹא-יֵשֵׁב בַּבַּיִת עַד-עוֺלָם אַךְ הַבֵּן יֵשֵׁב שָׁם עַד-עוֺלָם:
A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky.
Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. ([Galatským 4:7; Židům 3:6])
ὁ δὲ δου̑λος ου᾿ μένει ε᾿ν τη̑ οι᾿κία ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να ὁ υἱὸς μένει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
ועַבדָּא לָא מקַוֵא לעָלַם בּבַיתָּא בּרָא דֵּין לעָלַם מקַוֵא׃
לָכֵן אִם הַבֵּן מְשַׁחְרֵר אֶתְכֶם, בֶּאֱמֶת בְּנֵי חוֹרִין תִּהְיוּ.
לָכֵן אִם-הַבֵּן יַעֲשֶׂה אֶתְכֶם חָפְשִׁים חָפְשִׁים תִּהְיוּ אֶל-נָכוֺן:
Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni. ([1 Korintským 7:23; Galatským 4:5])
ε᾿ὰν ου῏ν ὁ υἱὸς ὑμα̑ς ε᾿λευθερὼση ο῎ντως ε᾿λεύθεροι ε῎σεσθε
אֵן הֻו הָכִיל דַּברָא נחַרַרכֻון שַׁרִירָאיִת תֵּהוֻון בּנַי חִארֵא׃
אֲנִי יוֹדֵעַ שֶׁזֶּרַע אַבְרָהָם אַתֶּם. וְאוּלָם מְבַקְשִׁים אַתֶּם לַהֲרֹג אוֹתִי, כִּי אֵין לִדְבָרִי מָקוֹם בְּקִרְבְּכֶם.
יָדַעְתִּי כִּי-זֶרַע אַבְרָהָם אַתֶּם וּבְכָל-זֹאת תְּבַקְשׁוּ אֶת-נַפְשִׁי לְקַחְתָּהּ כִּי לִדְבָרַי אֵין מְסִלּוֺת בִּלְבַבְכֶם:
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa. ([Jan 5:18 Jan 7:19])
οι῏δα ο῞τι σπέρμα ᾽Αβραάμ ε᾿στε α᾿λλὰ ζητει̑τέ με α᾿ποκτει̑ναι ο῞τι ὁ λόγος ὁ ε᾿μὸς ου᾿ χωρει̑ ε᾿ν ὑμι̑ν
יָדַע אנָא דּזַרעֵה אַנתֻּון דַּאברָהָם אֵלָא בָּעֵין אנתֻּון למֵקטלַני מֵטֻל דַּלמֵלַתי לָא סָפקִין אנתֻּון׃
אֲנִי מְדַבֵּר אֶת אֲשֶׁר רָאִיתִי אֵצֶל הָאָב; אַתֶּם עוֹשִׂים מַה שֶּׁשְּׁמַעְתֶּם אֵצֶל אֲבִיכֶם."
אֲנִי מְדַבֵּר אֵת אֲשֶׁר רָאִיתִי אֵצֶל הָאָב וְאַתֶּם עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר שְׁמַעְתֶּם מֵאֵת אֲבִיכֶם:
Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
Já mluvím o tom, co jsem viděl u(v) Otce; a vy děláte, co jste slyšeli(x) od vašeho otce.“ (v) var: + svého (x) var: viděli ([Jan 3:11 Jan 3:32 Jan 8:26 Jan 12:49])
α῍ ε᾿γώ ἑὼρακα παρὰ τω̑ πατρὶ λαλω̑ καὶ ὑμει̑ς ου῏ν α῍ η᾿κούσατε παρὰ του̑ πατρὸς ποιει̑τε
אֵנָא מֵדֵּם דַּחזִית לוָת אָבי ממַלֵל אנָא וַאנתֻּון מֵדֵּם דַּחזַיתֻּון לוָת אַבֻוכֻון עָבדִּין אנתֻּון׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "אַבְרָהָם הוּא אָבִינוּ." אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אִם בְּנֵי אַבְרָהָם אַתֶּם, עֲשׂוּ כְּמַעֲשֵׂי אַבְרָהָם;
וַיַעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אָבִינוּ הוּא אַבְרָהָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לוּ הֱיִיתֶם בְּנֵי אַבְרָהָם כְּמַעֲשֵׂי אַבְרָהָם עֲשִׂיתֶם:
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on. ([Jan 8:33])
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ὁ πατὴρ ἡμω̑ν ᾽Αβραάμ ε᾿στιν λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ τέκνα του̑ ᾽Αβραάμ ε᾿στε τὰ ε῎ργα του̑ ᾽Αβραὰμ ε᾿ποιει̑τε
ענַו וָאמרִין לֵה אַבֻון דִּילַן אַברָהָם הֻו סּ סּ אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵלֻו בּנַוהי הוַיתֻּון דַּאברָהָם עבָדַוהי דַּאברָהָם עָבדִּין הוַיתֻּון׃
אֶלָּא שֶׁכָּעֵת אַתֶּם רוֹצִים לַהֲרֹג אוֹתִי, אִישׁ שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיכֶם אֶת הָאֱמֶת אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי אֵצֶל הָאָב. זֹאת לֹא עָשָׂה אַבְרָהָם.
וְאַתֶּם מְבַקְשִׁים אֶת-נַפְשִׁי לְקַחְתָּהּ בַּאֲשֶׁר אֱמֶת אַגִּיד לָכֶם אֵת אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מֵאֵת אֱלֹהִים כָּזֹאת לֹא עָשָׂה אַבְרָהָם:
Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
Já jsem vám mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.
νυ̑ν δὲ ζητει̑τέ με α᾿ποκτει̑ναι α῎νθρωπον ο῍ς τὴν α᾿λήθειαν ὑμι̑ν λελάληκα η῍ν η῎κουσα παρὰ του̑ θεου̑ του̑το ᾽Αβραὰμ ου᾿κ ε᾿ποίησεν
הָשָׁא דֵּין הָא בָּעֵין אנתֻּון למֵקטלַני לגַברָא דּשַׁרִירתָּא מַללֵת עַמכֻון אַידָא דּשֵׁמעֵת מֵן אַלָהָא הָדֵא אַברָהָם לָא עבַד׃
אַתֶּם עוֹשִׂים אֶת מַעֲשֵׂי אֲבִיכֶם." אָמְרוּ לוֹ: "לֹא יַלְדֵי זְנוּנִים אֲנַחְנוּ. יֵשׁ לָנוּ אָב אֶחָד - הָאֱלֹהִים."
כְּמַעֲשֵׂי אֲבִיכֶם אַתֶּם עֹשִׂים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לֹא יַלְדֵי זְנוּנִים אֲנָחְנוּ יֶשׁ-לָנוּ אָב אֶחָד אֱלֹהִים:
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
Vy konáte skutky svého otce.“ Řekli mu: „Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha.“ ([Jan 8:44; Deuteronomium 32:6])
ὑμει̑ς ποιει̑τε τὰ ε῎ργα του̑ πατρὸς ὑμω̑ν ει῏παν ου῏ν αυ᾿τω̑ ἡμει̑ς ε᾿κ πορνείας ου᾿ γεγεννήμεθα ε῞να πατέρα ε῎χομεν τὸν θεόν
אַנתֻּון דֵּין עָבדִּין אנתֻּון עבָדֵא דַּאבֻוכֻון אָמרִין לֵה חנַן מֵן זָניֻותָא לָא הוַין חַד אַבָא אִית לַן אַלָהָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אִלּוּ אֱלֹהִים הָיָה אֲבִיכֶם, הֱיִיתֶם אוֹהֲבִים אוֹתִי, שֶׁכֵּן אֲנִי מֵאֵת הָאֱלֹהִים יָצָאתִי וּבָאתִי. הֵן לֹא מֵעַצְמִי בָּאתִי; הוּא שְׁלָחַנִי.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אִם אֱלֹהִים אֲבִיכֶם תֶּאֱהָבוּנִי כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָאתִי וּמֵאִתּוֺ בָאתִי וְלֹא-מִלִּבִּי כִּי-הוּא שְׁלָחָנִי:
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. ([1 Janův 5:1; Jan 7:28 Jan 17:8])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ ὁ θεὸς πατὴρ ὑμω̑ν η῟ν η᾿γαπα̑τε α῍ν ε᾿μέ ε᾿γώ γὰρ ε᾿κ του̑ θεου̑ ε᾿ξη̑λθον καὶ η῞κω ου᾿δὲ γὰρ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ε᾿λήλυθα α᾿λλ῾ ε᾿κει̑νός με α᾿πέστειλεν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵלֻו אַלָהָא הוָא אַבֻוכֻון מַחבִין הוַיתֻּון לִי אֵנָא גֵּיר מֵן אַלָהָא נֵפקֵת וֵאתִית ולָא הוָא מֵן צבֻות נַפשׁי אֵתִית אֵלָא הֻו שַׁדּרַני׃
מַדּוּעַ אֵינְכֶם מְבִינִים אֶת דִּבּוּרִי? מִפְּנֵי שֶׁאֵינְכֶם יְכוֹלִים לִשְׁמֹעַ אֶת דְּבָרִי.
מַדּוּעַ לֹא תָבִינוּ נִיב שְׂפָתָי אֵין זֶה כִּי אִם לֹא-תוּכְלוּן לְהַשְׂכִּיל אֶל-תּוֺרָתִי:
Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo. ([Jan 6:60])
διὰ τί τὴν λαλιὰν τὴν ε᾿μὴν ου᾿ γινὼσκετε ο῞τι ου᾿ δύνασθε α᾿κούειν τὸν λόγον τὸν ε᾿μόν
מֵטֻל מָנָא מֵלַתי לָא מֵשׁתַּודּעִין אנתֻּון עַל דּלָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון שָׁמעִין מֵלַתי׃
אַתֶּם מֵאֲבִיכֶם הַשָֹטָן וְאֶת מַאֲוַיֵּי אֲבִיכֶם חֲפֵצִים אַתֶּם לַעֲשׂוֹת. הוּא רוֹצֵחַ הָיָה מֵרֵאשִׁית וּבָאֱמֶת לֹא עָמַד, כִּי אֵין אֱמֶת בּוֹ. מִדֵּי דַּבְּרוֹ שֶׁקֶר, מִתּוֹךְ יֵשׁוּתוֹ שֶׁלּוֹ יְדַבֵּר, כִּי שַׁקְרָן הוּא וַאֲבִי הַשֶּׁקֶר.
אַתֶּם מֵאֵת אֲבִיכֶם הַָּׂטָן הִנְּכֶם וַתִּתְמַכְּרוּ לַעֲשׂוֺת כְּתַאֲוַת אֲבִיכֶם הוּא הָיָה רֹצֵחַ נְפָשׁוֺת מֵרֹאשׁ וּבְמוֺ-אֱמֶת לֹא עָמַד כִּי אֱמֶת אֵין-בּוֺ כַּאֲשֶׁר יְדַבֵּר כָּזָב מִלִּבּוֺ הוּא דֹבֵר כִּי-מְשַׁקֵּר הוּא וַאֲבִי כָל-מְשַׁקֵּר:
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. ([1 Janův 3:8; Genesis 3:4-Genesis 3:5])
ὑμει̑ς ε᾿κ του̑ πατρὸς του̑ διαβόλου ε᾿στὲ καὶ τὰς ε᾿πιθυμίας του̑ πατρὸς ὑμω̑ν θέλετε ποιει̑ν ε᾿κει̑νος α᾿νθρωποκτόνος η῟ν α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς καὶ ε᾿ν τη̑ α᾿ληθεία ου᾿κ ε῎στηκεν ο῞τι ου᾿κ ε῎στιν α᾿λήθεια ε᾿ν αυ᾿τω̑ ο῞ταν λαλη̑ τὸ ψευ̑δος ε᾿κ τω̑ν ι᾿δίων λαλει̑ ο῞τι ψεύστης ε᾿στὶν καὶ ὁ πατὴρ αυ᾿του̑
אַנתֻּון מֵן אַבָא אָכֵלקַרצָא אִיתַיכֻּון ורֵגּתֵה דַּאבֻוכֻון צָבֵין אנתֻּון למֵעבַּד הַו דּמֵן בּרִשִׁית קָטֵל אנָשָׁא הֻו ובַשׁרָרָא לָא קָאֵם מֵטֻל דַּשׁרָרָא לַיתּ בֵּה אֵמַתי דַּממַלֵל כַּדָּבֻותָא מֵן דִּילֵה הֻו ממַלֵל מֵטֻל דּדַגָּלָא הֻו אָף אַבֻוה׃
וַאֲנִי, כִּי אוֹמֵר אֲנִי אֶת הָאֱמֶת, אֵין אַתֶּם מַאֲמִינִים לִי.
וַאֲנִי כַּאֲשֶׁר אֱמֶת אֲנִי דֹבֵר לֹא תַאֲמִינוּ לִי:
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.
ε᾿γώ δὲ ο῞τι τὴν α᾿λήθειαν λέγω ου᾿ πιστεύετέ μοι
אֵנָא דֵּין דַּשׁרָרָא ממַלֵל אנָא לָא מהַימנִין אנתֻּון לִי׃
מִי מִכֶּם עַל עָווֹן יוֹכִיחֵנִי? וְאִם דּוֹבֵר אֱמֶת אֲנִי, לָמָּה אֵין אַתֶּם מַאֲמִינִים לִי?
מִי-מִכֶּם יַכְזִיבֵנִי עַל-שֶׁמֶץ דָּבָר וְאִם דֹּבֵר אֱמֶת אֲנִי מַדּוּעַ לֹא-תַאֲמִינוּ לִי:
Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte? ([1 Petrův 2:22; 1 Janův 3:5])
τίς ε᾿ξ ὑμω̑ν ε᾿λέγχει με περὶ ἁμαρτίας ει᾿ α᾿λήθειαν λέγω διὰ τί ὑμει̑ς ου᾿ πιστεύετέ μοι
מַנֻו מֵנכֻון מַכֵּס לִי עַל חטִיתָא וֵאן שׁרָרָא ממַלֵל אנָא אַנתֻּון למָנָא לָא מהַימנִין אנתֻּון לִי׃
זֶה אֲשֶׁר מֵאֵת הָאֱלֹהִים שׁוֹמֵעַ אֶת דִּבְרֵי אֱלֹהִים. אַתֶּם אֵינְכֶם שׁוֹמְעִים, כִּי אֵינְכֶם מֵאֵת הָאֱלֹהִים."
מִי אֲשֶׁר מֵאֵת אֱלֹהִים הוּא יִשְׁמַע דִּבְרֵי אֱלֹהִים וְאַתֶּם לֹא תִשְׁמָעוּנִי כִּי לֹא מֵאֵת אֱלֹהִים אַתֶּם:
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“ ([Jan 18:37; 1 Janův 4:6])
ὁ ω῍ν ε᾿κ του̑ θεου̑ τὰ ρ᾿ήματα του̑ θεου̑ α᾿κούει διὰ του̑το ὑμει̑ς ου᾿κ α᾿κούετε ο῞τι ε᾿κ του̑ θεου̑ ου᾿κ ε᾿στέ
מַן דּמֵן אַלָהָא אִיתַוהי מֵלֵא דַּאלָהָא שָׁמַע מֵטֻל הָנָא אַנתֻּון לָא שָׁמעִין אנתֻּון מֵטֻל דּלָא הוַיתֻּון מֵן אַלָהָא׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ אֵלָיו: "הַאִם לֹא צָדַקְנוּ בְּאָמְרֵנוּ שֶׁשּׁוֹמְרוֹנִי אַתָּה וְשֵׁד בְּךָ?"
וַיַּעֲנוּ הַיְּהוּדִים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲלֹא הֵיטֵב דִּבַּרְנוּ כִּי שֹׁמְרוֺנִי אַתָּה וְרוּחַ רָעָה בָּךְ:
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Židé mu odpověděli: „Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?“ ([Jan 7:20 Jan 10:20; Marek 3:21 Marek 3:30])
α᾿πεκρίθησαν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ου᾿ καλω̑ς λέγομεν ἡμει̑ς ο῞τι Σαμαρίτης ει῏ σὺ καὶ δαιμόνιον ε῎χεις
ענַו יִהֻודָיֵא וָאמרִין לֵה לָא שַׁפִּיר אָמרִין אֵנַחנַן דּשָׁמרָיָא אַנתּ ודַיוָא אִית לָך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "אֲנִי אֵין בִּי שֵׁד, אֶלָּא שֶׁמְּכַבֵּד אֲנִי אֶת אָבִי וְאַתֶּם בָּזִים לִי.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ רוּחַ רָעָה אֵין-בִּי כִּי אִם-מְכַבֵּד אֲנִי אֶת-אָבִי וְאַתֶּם תִּבְזֻנִי:
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Ježíš odpověděl: „Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ε᾿γώ δαιμόνιον ου᾿κ ε῎χω α᾿λλὰ τιμω̑ τὸν πατέρα μου καὶ ὑμει̑ς α᾿τιμάζετέ με
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לִי דַּיוָא לָא אִית אֵלָא לָאבי מיַקַר אנָא וַאנתֻּון מצַערִין לִי׃
אֲנִי אֵינֶנִּי מְבַקֵּשׁ אֶת כְּבוֹדִי; יֵשׁ אֶחָד הַמְבַקֵּשׁ וְשׁוֹפֵט.
וַאֲנִי לֹא אֶת-כְּבוֺדִי אֲנִי מְבַקֵּשׁ יֵשׁ אֶחָד אֲשֶׁר הוּא מְבַקְשׁוֺ וְגַם-יִשְׁפֹּט:
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí. ([Jan 5:41])
ε᾿γώ δὲ ου᾿ ζητω̑ τὴν δόξαν μου ε῎στιν ὁ ζητω̑ν καὶ κρίνων
אֵנָא דֵּין לָא בָּעֵא אנָא שֻׁובחי אִית הֻו דּבָעֵא ודָאֵן׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת דְּבָרִי לֹא יִרְאֶה מָוֶת לְעוֹלָם."
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת-דְּבָרִי לֹא יִרְאֶה-מָּוֶת לְעוֺלָם:
Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“ ([Jan 5:24])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿άν τις τὸν ε᾿μὸν λόγον τηρήση θάνατον ου᾿ μὴ θεωρήση ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּמֵלַתי נָטַר מַותָּא לָא נֵחזֵא לעָלַם׃
אָמְרוּ לוֹ: "כָּעֵת נוֹכַחְנוּ לָדַעַת שֶׁיֵּשׁ בְּךָ שֵׁד. אַבְרָהָם מֵת, וְכֵן גַּם הַנְּבִיאִים, וְאַתָּה אוֹמֵר 'אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת דְּבָרִי לֹא יִטְעַם מָוֶת לְעוֹלָם'.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַיְּהוּדִים עַתָּה יָדַעְנוּ כִּי-רוּחַ רָעָה בָּךְ גַּם-אַבְרָהָם מֵת גַּם-הַנְּבִיאִים וְאַתָּה אָמַרְתָּ אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת-דְּבָרִי לֹא יִטְעַם-מָוֶת לְעוֺלָם:
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.
Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky. ([Lukáš 21:37])
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι νυ̑ν ε᾿γνὼκαμεν ο῞τι δαιμόνιον ε῎χεις ᾽Αβραὰμ α᾿πέθανεν καὶ οἱ προφη̑ται καὶ σὺ λέγεις ε᾿άν τις τὸν λόγον μου τηρήση ου᾿ μὴ γεύσηται θανάτου ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא הָשָׁא יִדַען דּדַיוָא אִית לָך אַברָהָם מִית וַנבִיֵא וַאנתּ אָמַר אַנתּ דּמַן דּמֵלַתי נָטַר מַותָּא לָא נֵטעַם לעָלַם׃
הַאִם אַתָּה גָּדוֹל מֵאַבְרָהָם אָבִינוּ שֶׁמֵּת? גַּם הַנְּבִיאִים מֵתוּ. מָה אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת עַצְמְךָ?"
הֲגָדוֺל אַתָּה מֵאַבְרָהָם אָבִינוּ אֲשֶׁר מֵת וְהַנְּבִיאִים כִּי מֵתוּ מַה תַּעֲשֶׂה בְנַפְשֶׁךׇ:
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
Jsi snad větší než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“ ([Jan 4:12])
μὴ σὺ μείζων ει῏ του̑ πατρὸς ἡμω̑ν ᾽Αβραάμ ο῞στις α᾿πέθανεν καὶ οἱ προφη̑ται α᾿πέθανον τίνα σεαυτὸν ποιει̑ς
למָא אַנתּ רַב אַנתּ מֵן אַבֻון אַברָהָם דּמִית ומֵן נבִיֵא דּמִיתו מַנֻו עָבֵד אַנתּ נַפשָׁך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "אִם אֲנִי נוֹתֵן כָּבוֹד לְעַצְמִי, כְּבוֹדִי אֵין בּוֹ כְּלוּם. אָבִי, אֲשֶׁר אַתֶּם אוֹמְרִים עָלָיו 'הוּא אֱלֹהֵינוּ', הוּא הַמְכַבֵּד אוֹתִי.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אִם-אֲנִי אֶתֵּן כָּבוֺד לְנַפְשִׁי כְּבוֺדִי כְאָיִן אַךְ אָבִי הוּא מְכַבְּדֵנִי אֲשֶׁר עָלָיו תֹּאמְרוּן כִּי הוּא אֱלֹהֵיכֶם:
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh. ([Jan 8:50 Jan 12:28 Jan 13:31-Jan 13:32])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ε᾿ὰν ε᾿γώ δοξάσω ε᾿μαυτόν ἡ δόξα μου ου᾿δέν ε᾿στιν ε῎στιν ὁ πατήρ μου ὁ δοξάζων με ο῍ν ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι θεὸς ἡμω̑ν ε᾿στιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵן אֵנָא משַׁבַּח אנָא נַפשׁי שֻׁובחי לָא הוָא מֵדֵּם אִיתַוהי אָבי דַּמשַׁבַּח לִי הַו דָּאמרִין אנתֻּון דַּאלָהַן הֻו׃
וְאַתֶּם אֵינְכֶם מַכִּירִים אוֹתוֹ, אֲבָל אֲנִי מַכִּיר אוֹתוֹ. אִם אֹמַר שֶׁאֵינֶנִּי מַכִּיר אוֹתוֹ אֶהְיֶה שַׁקְרָן כְּמוֹכֶם. בְּרַם אֲנִי מַכִּיר אוֹתוֹ וְשׁוֹמֵר אֶת דְּבָרוֹ.
וְאַתֶּם לֹא יְדַעְתֶּם אֹתוֺ אַךְ אֲנִי יֹדֵעַ אֹתוֺ וְכִי-אֹמַר לֹא יְדַעְתִּיו אֶהְיֶה מְכַזֵּב כְּמוֺכֶם אָכֵן יְדַעְתִּיו וְאֶת-דְּבָרוֺ אֲנִי שֹׁמֵר:
Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám. ([Jan 7:28-Jan 7:29 Jan 17:25])
καὶ ου᾿κ ε᾿γνὼκατε αυ᾿τόν ε᾿γώ δὲ οι῏δα αυ᾿τόν κα῍ν ει῎πω ο῞τι ου᾿κ οι῏δα αυ᾿τόν ε῎σομαι ο῞μοιος ὑμι̑ν ψεύστης α᾿λλὰ οι῏δα αυ᾿τὸν καὶ τὸν λόγον αυ᾿του̑ τηρω̑
ולָא יִדַעתֻּונָיהי אֵנָא דֵּין יָדַע אנָא לֵה וֵאן אָמַר אנָא דּלָא יָדַע אנָא לֵה הָוֵא אנָא לִי כַּדָּבָא אַכוָתכֻון אֵלָא יָדַע אנָא לֵה ומֵלתֵה נָטַר אנָא׃
אַבְרָהָם אֲבִיכֶם שָׂשׂ לִרְאוֹת אֶת יוֹמִי, וְאָכֵן רָאָה וְשָׂמַח."
אַבְרָהָם אֲבִיכֶם הִתְעַלֵּס לִרְאוֺת אֶת-יוֺמִי וַיַּרְא וַיִּשְׂמַח:
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se.“ ([Matouš 13:17; Židům 11:13])
᾽Αβραὰμ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν η᾿γαλλιάσατο ι῞να ι῎δη τὴν ἡμέραν τὴν ε᾿μήν καὶ ει῏δεν καὶ ε᾿χάρη
אַברָהָם אַבֻוכֻון מסַוַח הוָא דּנֵחזֵא יַומי וַחזָא וַחדִי׃
אָמְרוּ לוֹ: "עֲדַיִן אֵינְךָ בֶּן חֲמִשִּׁים שָׁנָה וְאֶת אַבְרָהָם רָאִיתָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַיְּהוּדִים אֵינְךׇ עוֺד בֶּן-חֲמִשִּׁים שָׁנָה וְאֶת-אַבְרָהָם רָאִיתָ:
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Židé mu řekli: „Ještě ti není padesát, a viděl jsi Abrahama(y)?“ (y) var: a Abraham tě viděl
ει῏πον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι πρὸς αυ᾿τόν πεντήκοντα ε῎τη ου῎πω ε῎χεις καὶ ᾽Αβραὰμ ἑὼρακας
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא עדַכִּיל בַּר חַמשִׁין שׁנִין לָא הוַיתּ ולַאברָהָם חזַיתּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, בְּטֶרֶם הֱיוֹת אַבְרָהָם, אֲנִי הוּא."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֲנִי הָיִיתִי עוֺד עַד לֹא-הָיָה אַבְרָהָם:
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“ ([Jan 1:1 Jan 17:5 Jan 17:24])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν πρὶν ᾽Αβραὰμ γενέσθαι ε᾿γώ ει᾿μί
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּעַדלָא נֵהוֵא אַברָהָם אֵנָא אִיתַי׃
מִשּׁוּם כָּךְ הֵרִימוּ אֲבָנִים לְהַשְׁלִיךְ עָלָיו, אֶלָּא שֶׁיֵּשׁוּעַ הִסְתַּתֵּר וְיָצָא מִבֵּית הַמִּקְדָּשׁ.
וַיִּשְׂאוּ אֲבָנִים לִרְגֹּם אֹתוֺ אַךְ יֵשׁוּעַ הִסְתַּתֵּר מֵעֵינֵיהֶם וַיֵּצֵא מִן-הַמִּקְדָּשׁ וַיַּעֲבֹר בְּתֹכָם וַיֵּלֶךְ הָלוֺךְ:
I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu. ([Jan 10:31; Lukáš 4:30])
η῟ραν ου῏ν λίθους ι῞να βάλωσιν ε᾿π῾ αυ᾿τόν ᾽Ιησου̑ς δὲ ε᾿κρύβη καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κ του̑ ἱερου̑
וַשׁקַלו כִּאפֵא דּנֵרגּמֻונָיהי ויֵשֻׁוע אֵתּטַשִׁי וַנפַק מֵן הַיכּלָא וַעבַר בַּינָתהֻון וֵאזַל סס׃
כַּאֲשֶׁר עָבַר בְּדַרְכּוֹ רָאָה אִישׁ עִוֵּר מִיּוֹם הִוָּלְדוֹ.
וַיְהִי בְּעָבְרוֺ וַיַּרְא אִישׁ אֲשֶׁר נוֺלַד עִוֵּר מֵרֶחֶם אִמּוֺ:
A pomíjeje, uzřel člověka slepého od narození.
Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý.
καὶ παράγων ει῏δεν α῎νθρωπον τυφλὸν ε᾿κ γενετη̑ς
וכַד עָבַר חזָא גַּברָא סַמיָא דּמֵן כּרֵס אֵמֵה׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ תַּלְמִידָיו: "רַבִּי, מִי חָטָא שֶׁהוּא נוֹלַד עִוֵּר? הוּא אוֹ הוֹרָיו?"
וַיִּשְׁאָלֻהוּ תַלְמִידָיו לֵאמֹר רַבֵּנוּ מִי חָטָא הָאִישׁ הַזֶּה אוֺ יֹלְדָיו כִּי נוֺלַד עִוֵּר:
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ ([Lukáš 13:2 Lukáš 13:4])
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ λέγοντες ῥαββί τίς η῞μαρτεν ου῟τος η῍ οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ ι῞να τυφλὸς γεννηθη̑
ושַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי וָאמרִין רַבַּן מַנֻו חטָא הָנָא אַו אַבָהַוהי דּכַד סמֵא נֵתִילֵד׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "לֹא הוּא חָטָא וְלֹא הוֹרָיו; אֵין זֶה אֶלָּא כְּדֵי שֶׁיִּגָּלוּ בּוֹ פָּעֳלֵי אֱלֹהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ לֹא הוּא חָטָא וְלֹא יֹלְדָיו אַךְ לְבַעֲבוּר יֵרָאוּ-בוֺ מַעַלְלֵי-אֵל:
Odpověděl Ježíš: Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. ([Jan 11:4])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ου῎τε ου῟τος η῞μαρτεν ου῎τε οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ α᾿λλ῾ ι῞να φανερωθη̑ τὰ ε῎ργα του̑ θεου̑ ε᾿ν αυ᾿τω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הֻו חטָא ולָא אַבָהַוהי אֵלָא דּנֵתחזֻון בֵּה עבָדַוהי דַּאלָהָא׃
עָלֵינוּ לִפְעֹל אֶת פָּעֳלֵי שׁוֹלְחִי כָּל עוֹד יוֹם. יָבוֹא לַיְלָה וְאָז לֹא יוּכַל אִישׁ לִפְעֹל.
עָלַי לְעוֺלֵל עֲלִלוֺת שֹׁלְחִי בְּעוֺד יוֺם כִּי-יָבֹא לַיְלָה וְאָז לֹא-יוּכַל אִישׁ לַעֲשׂוֺת מְאוּמָה:
Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, když žádný nebude moci dělati.
Musíme(z) konat skutky toho, který mě(a) poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. (z) var: musím (a) var: nás ([Jan 5:17])
ἡμα̑ς δει̑ ε᾿ργάζεσθαι τὰ ε῎ργα του̑ πέμψαντός με ε῞ως ἡμέρα ε᾿στίν ε῎ρχεται νὺξ ο῞τε ου᾿δεὶς δύναται ε᾿ργάζεσθαι
לִי וָלֵא למֵעבַּד עבָדֵא דּמַן דּשַׁדּרַני עַד אִימָמָא הֻו אָתֵא לִליָא דּאנָשׁ לָא מֵשׁכַּח למֵפלַח׃
בְּעוֹדֶנִּי בָּעוֹלָם אֲנִי אוֹר הָעוֹלָם."
בְּעוֺד אֲנִי בָעוֺלָם אוֺר הָעוֺלָם הִנֵּנִי:
Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.
Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ ([Jan 1:9 Jan 8:12 Jan 12:46])
ο῞ταν ε᾿ν τω̑ κόσμω ω῏ φω̑ς ει᾿μι του̑ κόσμου
כּמָא דַּבעָלמָא אנָא נֻוהרֵה אנָא דּעָלמָא׃
אַחֲרֵי אָמְרוֹ זֹאת יָרַק עַל הָאֲדָמָה וְעָשָׂה טִיט מִן הָרוֹק; מָרַח אֶת הַטִּיט עַל עֵינֵי הָעִוֵּר
הַדָּבָר יָצָא מִפִּיו וַיָּרֶק רֹק בַּעֲפַר הָאֲדָמָה וַיִּגְבָּל-חֹמֶר וַיִּמְרַח עַל-עֵינָיו:
To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči ([Marek 8:23])
ταυ̑τα ει᾿πών ε῎πτυσεν χαμαὶ καὶ ε᾿ποίησεν πηλὸν ε᾿κ του̑ πτύσματος καὶ ε᾿πέχρισεν αυ᾿του̑ τὸν πηλὸν ε᾿πὶ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς
וכַד אֵמַר הָלֵין רַק עַל אַרעָא וַגבַל טִינָא מֵן רֻוקֵה וטָשׁ עַל עַינַוהי דּהַו סַמיָא׃
וְאָמַר אֵלָיו: "לֵךְ וּרְחַץ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלּוֹחַ" [שֶׁפֵּרוּשׁוֹ שָׁלוּחַ]. הָלַךְ וְרָחַץ, וּבָא כְּשֶׁהוּא רוֹאֶה.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָלֹךְ וְרָחַצְתָּ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלֹּחַ אֲשֶׁר יֵאָמֵר שָׁלוּחַ וַיֵּלֶךְ וַיִּרְחַץ וַיָּבֹא בְּעֵינַיִם פְּקֻחוֺת:
A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, což se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená ‚Poslaný‘.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl. ([2 Královská 5:10])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ υ῞παγε νίψαι ει᾿ς τὴν κολυμβήθραν του̑ Σιλωάμ ο῍ ἑρμηνεύεται α᾿πεσταλμένος α᾿πη̑λθεν ου῏ν καὶ ε᾿νίψατο καὶ η῟λθεν βλέπων
וֵאמַר לֵה זֵל אַשִׁיג בּמַעמֻודִיתָא דּשִׁילֻוחָא וֵאזַל אַשִׁיג וֵאתָא כַּד חָזֵא׃
אָמְרוּ הַשְּׁכֵנִים וְאוֹתָם הָאֲנָשִׁים שֶׁרָאוּהוּ קֹדֶם לָכֵן בִּהְיוֹתוֹ קַבְּצָן: "הֲלֹא זֶהוּ שֶׁיָּשַׁב וְקִבֵּץ נְדָבוֹת!"
וַיֹּאמְרוּ שְׁכֵנָיו הַיֹּדְעִים אֹתוֺ מֵאָז הֲלֹא-זֶה הוּא הַיֹּשֵׁב הַמְבַקֵּשׁ נְדָבוֺת:
Sousedé pak a ti, kteříž jej prvé vídali slepého, řekli: Není-liž toto ten, kterýž sedával a žebrával?
Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat(b), se ptali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“ (b) var: slepého ([Skutky apoštolské 3:10])
οἱ ου῏ν γείτονες καὶ οἱ θεωρου̑ντες αυ᾿τὸν τὸ πρότερον ο῞τι προσαίτης η῟ν ε῎λεγον ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ὁ καθήμενος καὶ προσαιτω̑ν
שׁבָבַוהי דֵּין וַאילֵין דַּחזֵא הוָא להֻון מֵן קדִים דּחָדַר הוָא אָמרִין הוַו לָא הוָא הָנַו הַו דּיָתֵב הוָא וחָדַר׃
אֵלֶּה אָמְרוּ: "זֶה הוּא", וְאֵלֶּה אָמְרוּ: "לֹא, הוּא רַק דּוֹמֶה לוֹ." הוּא עַצְמוֹ אָמַר: "אֲנִי הוּא."
אֵלֶּה אָמְרוּ כִּי-זֶה הוּא וְאֵלֶּה לֹא-כֵן רַק דּוֺמֶה-לּוֺ וְהוּא אָמַר אֲנִי הוּא:
Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
Jedni říkali: „Je to on.“ Jiní pak: „Není, ale je mu podoben.“ On sám řekl: „Jsem to já.“
α῎λλοι ε῎λεγον ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν α῎λλοι ε῎λεγον ου᾿χί α᾿λλὰ ο῞μοιος αυ᾿τω̑ ε᾿στιν ε᾿κει̑νος ε῎λεγεν ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι
אִית דָּאמרִין הוַו דּהֻויֻו וִאית דָּאמרִין הוַו לָא אֵלָא מֵדמָא דָּמֵא לֵה הֻו דֵּין אָמַר הוָא דֵּאנָא אנָא׃
לְפִיכָךְ שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיךְ נִפְקְחוּ עֵינֶיךָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֵיכָה אֵיפוֺא נִפְקְחוּ עֵינֶיךׇ:
Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
I řekli mu: „Jak to, že se ti otevřely oči?“
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ πω̑ς ου῏ν η᾿νεώχθησάν σου οἱ ο᾿φθαλμοί
אָמרִין לֵה אַיכַּנָא אֵתפַּתַּח עַינַיךְּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם וְאָמַר: "אִישׁ אֲשֶׁר שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ עָשָׂה טִיט, מָרַח עַל עֵינַי וְאָמַר לִי, 'לֵךָ וּרְחַץ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלּוֹח'. הָלַכְתִּי וּלְאַחַר שֶׁרָחַצְתִּי רָאִיתִי."
וַיַּעַן אִישׁ אֲשֶׁר שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ גָּבַל חֹמֶר וַיִּמְרַח עַל-עֵינָי וְכֹה אָמַר אֵלַי הָלֹךְ וְרָחַצְתָּ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלֹּחַ וָאֵלֵךְ וָאֶרְחַץ וְעֵינַי נִפְקָחוּ:
On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil, a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k(c) Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“ (c) var: + rybníku
α᾿πεκρίθη ε᾿κει̑νος ὁ α῎νθρωπος ὁ λεγόμενος ᾽Ιησου̑ς πηλὸν ε᾿ποίησεν καὶ ε᾿πέχρισέν μου τοὺς ο᾿φθαλμοὺς καὶ ει῏πέν μοι ο῞τι υ῞παγε ει᾿ς τὸν Σιλωὰμ καὶ νίψαι α᾿πελθών ου῏ν καὶ νιψάμενος α᾿νέβλεψα
ענָא וֵאמַר להֻון גַּברָא דַּשׁמֵה יֵשֻׁוע עבַד טִינָא וטָשׁ לִי עַל עַינַי וֵאמַר לִי זֵל אַשִׁיג בּמַיָא דּשִׁילֻוחָא וֵאזֵלת אַשִׁיגֵת וֵאתחזִי לִי׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיפֹה הוּא?" הֵשִׁיב: "אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וְאַיּוֺ וַיֹּאמֶר לֹא יָדָעְתִּי:
I řekli jemu: Kde jest ten? Řekl: Nevím.
Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Odpověděl: „To nevím.“
καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ που̑ ε᾿στιν ε᾿κει̑νος λέγει ου᾿κ οι῏δα
אָמרִין לֵה אַיכַּו אָמַר להֻון לָא יָדַע אנָא׃
הֵבִיאוּ אוֹתוֹ אֶל הַפְּרוּשִׁים, אֶת הָאִישׁ שֶׁהָיָה עִוֵּר קֹדֶם לָכֵן.
וַיָּבִיאוּ אֶת-הָעִוֵּר הָרֹאֶה הַזֶּה אֶל-הַפְּרוּשִׁים:
Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
Přivedou toho, který byl dříve slepý, k farizeům;
α῎γουσιν αυ᾿τὸν πρὸς τοὺς Φαρισαίους τόν ποτε τυφλόν
וַאיתּיֻוהי להַו דּמֵן קדִים סַמיָא הוָא לוָת פּרִישֵׁא׃
וְהַיּוֹם שֶׁעָשָׂה יֵשׁוּעַ אֶת הַטִּיט וּפָקַח אֶת עֵינָיו הָיָה יוֹם שַׁבָּת.
וְהַיּוֺם אֲשֶׁר לָשׁ יֵשׁוּעַ אֶת-הַטִּיחַ וְאֶת-עֵינָיו פָּקָח הָיָה יוֺם הַשַּׁבָּת:
Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.
toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla totiž sobota. ([Jan 5:9; Lukáš 13:14])
η῟ν δὲ σάββατον ε᾿ν η῟ ἡμέρα τὸν πηλὸν ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ α᾿νέωξεν αυ᾿του̑ τοὺς ο᾿φθαλμούς
אִיתֵיה הוָת דֵּין שַׁבּתָא כַּד עבַד טִינָא יֵשֻׁוע ופַתַּח לֵה עַינַוהי׃
שְׁאָלוּהוּ גַּם הַפְּרוּשִׁים אֵיךְ נִפְקְחוּ עֵינָיו. אָמַר לָהֶם: "טִיט מָרַח עַל עֵינַי וְרָחַצְתִּי, וַהֲרֵינִי רוֹאֶה."
וַיּוֺסִיפוּ גַם-הַפְּרוּשִׁים לִשְׁאֹל אֹתוֺ אֵיךְ נִתַּן לוֺ אוֺר עֵינָיו וַיַגֵּד לָהֶם כִּי שָׂם טִיחַ עַל-עֵינַי וָאֶרְחַץ וְהִנֵּה עֵינַי רֹאוֺת:
I otázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil na oči mé, a umyl jsem se, i vidím.
Proto se ho farizeové znovu dotazovali, jak nabyl zraku. A on jim řekl: „Položil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.“
πάλιν ου῏ν η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν καὶ οἱ Φαρισαι̑οι πω̑ς α᾿νέβλεψεν ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πηλὸν ε᾿πέθηκέν μου ε᾿πὶ τοὺς ο᾿φθαλμούς καὶ ε᾿νιψάμην καὶ βλέπω
ותֻוב שַׁאלֻוהי פּרִישֵׁא אַיכַּנָא אֵתחזִי לָך הֻו דֵּין אֵמַר להֻון טִינָא סָם עַל עַינַי וַאשִׁיגֵת וֵאתחזִי לִי׃
אָמְרוּ כַּמָּה מִן הַפְּרוּשִׁים: "הָאִישׁ הַזֶּה אֵינֶנּוּ מֵאֵת אֱלֹהִים, כִּי אֵינוֹ שׁוֹמֵר אֶת הַשַּׁבָּת." אֲחֵרִים אָמְרוּ: "אֵיךְ יָכוֹל אִישׁ חוֹטֵא לַעֲשׂוֹת אוֹתוֹת כָּאֵלֶּה?" מַחֲלֹקֶת נָפְלָה בֵּינֵיהֶם.
וְיֵשׁ מִן-הַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ הָאִישׁ הַזֶּה אֵינֶנּוּ אִישׁ אֱלֹהִים כִּי אֵינֶנּוּ שֹׁמֵר אֶת-הַשַּׁבָּת וְיֵשׁ אָמְרוּ הֲיוּכַל אִישׁ חֹטֵא לַעֲשׂוֺת מוֺפְתִים כָּאֵלֶה וַיְהִי מָדוֺן בֵּינֵיהֶם:
Tedy někteří z farizeů řekli: Ten člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
Někteří z farizeů říkali: „Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu.“ Jiní naopak říkali: „Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?“ A došlo mezi nimi k roztržce. ([Jan 9:33 Jan 7:43 Jan 10:19])
ε῎λεγον ου῏ν ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων τινές ου᾿κ ε῎στιν ου῟τος παρὰ θεου̑ ὁ α῎νθρωπος ο῞τι τὸ σάββατον ου᾿ τηρει̑ α῎λλοι δὲ ε῎λεγον πω̑ς δύναται α῎νθρωπος ἁμαρτωλὸς τοιαυ̑τα σημει̑α ποιει̑ν καὶ σχίσμα η῟ν ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς
וָאמרִין הוַו אנָשָׁא מֵן פּרִישֵׁא הָנָא גַּברָא לָא הוָא מֵן אַלָהָא הֻו דּשַׁבּתָא לָא נָטַר אחרָנֵא דֵּין אָמרִין הוַו אַיכַּנָא מֵשׁכַּח גַּברָא חַטָיָא הָלֵין אָתוָתָא למֵעבַּד ופָלגֻּותָא אִית הוָת בַּינָתהֻון׃
עַל כֵּן הוֹסִיפוּ וְשָׁאֲלוּ אֶת הָאִישׁ שֶׁהָיָה עִוֵּר: "מָה אַתָּה אוֹמֵר עָלָיו עַל שֶׁפָּקַח אֶת עֵינֶיךָ?" הֵשִׁיב וְאָמַר: "נָבִיא הוּא."
וַיּוֺסִיפוּ וַיֹּאמְרוּ אֶל-הָעִוֵּר וּמַה-תֹּאמַר אַתָּה עָלָיו כִּי פָּקַח אֶת-עֵינֶיךׇ וַיֹּאמֶר כִּי נָבִיא הוּא:
Řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, poněvadž otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
Řekli tedy znovu tomu slepému: „Za koho ty jej pokládáš, když ti otevřel oči?“ On odpověděl: „Je to prorok.“ ([Jan 4:19])
λέγουσιν ου῏ν τω̑ τυφλω̑ πάλιν τί σὺ λέγεις περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι η᾿νέωξέν σου τοὺς ο᾿φθαλμούς ὁ δὲ ει῏πεν ο῞τι προφήτης ε᾿στίν
אָמרִין תֻּוב להַו סַמיָא אַנתּ מָנָא אָמַר אַנתּ עלַוהי דּפַתַּח לָך עַינַיךְּ אָמַר להֻון אֵנָא אָמַר אנָא דַּנבִיָא הֻו׃
בְּכָל זֹאת, רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים לֹא הֶאֱמִינוּ שֶׁהָיָה עִוֵּר וְנִפְקְחוּ עֵינָיו. לְבַסּוֹף קָרְאוּ לְהוֹרָיו שֶׁל הַנִּרְפָּא
וְלֹא-הֶאֱמִינוּ לוֺ הַיְּהוּדִים כִּי עִוֵּר הָיָה וְאוֺר עֵינָיו נִתַּן לוֺ עַד-אֲשֶׁר קָרְאוּ לְיֹלְדֵי הָעִוֵּר הָרֹאֶה:
I nevěřili Židé o něm, by slepý býval a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
Židé nevěřili, že byl slepý a že prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče
ου᾿κ ε᾿πίστευσαν ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι η῟ν τυφλὸς καὶ α᾿νέβλεψεν ε῞ως ο῞του ε᾿φὼνησαν τοὺς γονει̑ς αυ᾿του̑ του̑ α᾿ναβλέψαντος
לָא דֵּין הַימֵנו הוַו עלַוהי יִהֻודָיֵא דּסַמיָא הוָא וַחזָא עדַמָא דַּקרַו לַאבָהַוהי דּהַו דַּחזָא׃
וְשָׁאֲלוּ אוֹתָם: "הַאִם זֶהוּ בִּנְכֶם שֶׁאַתֶּם אוֹמְרִים כִּי נוֹלַד עִוֵּר? אִם כֵּן, אֵיךְ זֶה שֶׁהוּא רוֹאֶה עַכְשָׁו?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתָם לֵאמֹר הֲזֶה בִנְכֶם אֲשֶׁר אֲמַרְתֶּם כִּי נוֺלַד עִוֵּר וְאֵיךְ הוּא רֹאֶה עָתָּה:
A otázali se jich, řkouce: Jest-li tento syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
a nezeptali se jich: „Je to váš syn, o němž říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že nyní vidí?“
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τοὺς λέγοντες ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς ὑμω̑ν ο῍ν ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι τυφλὸς ε᾿γεννήθη πω̑ς ου῏ν βλέπει α῎ρτι
ושַׁאֵלו אֵנֻון אֵן הָנַו בֵּרכֻון הַו דַּאנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דּכַד סמֵא אֵתִילֵד אַיכַּנָא הָשָׁא חָזֵא׃
הֵשִׁיבוּ הוֹרָיו וְאָמְרוּ: "אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים כִּי זֶה בְּנֵנוּ וְכִי נוֹלַד עִוֵּר,
וַיַּעֲנוּ אֹתָם יֹלְדָיו וַיֹּאמְרוּ יָדַעְנוּ בְּנֵנוּ הוּא זֶה וְגַם נוֺלַד עִוֵּר:
Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš, a že se slepý narodil.
Rodiče odpověděli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.
α᾿πεκρίθησαν ου῏ν οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ καὶ ει῏παν οι῎δαμεν ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς ἡμω̑ν καὶ ο῞τι τυφλὸς ε᾿γεννήθη
ענַו דֵּין אַבָהַוהי וֵאמַרו יָדעִינַן דּהָנַו בּרַן וַדכַד סמֵא אֵתִילֵד׃
אֲבָל אֵינֶנּוּ יוֹדְעִים אֵיךְ זֶה שֶׁהוּא רוֹאֶה עַכְשָׁו אוֹ מִי פָּקַח אֶת עֵינָיו; אֵינֶנּוּ יוֹדְעִים. שַׁאֲלוּ נָא אוֹתוֹ! הוּא מְבֻגָּר וִידַבֵּר בְּעַד עַצְמוֹ."
אֲבָל לֹא יָדַעְנוּ אֵיךְ הוּא רֹאֶה עַתָּה וְלֹא יָדַעְנוּ מִי פָקַח אֶת-עֵינָיו הֲלֹא בָא בַיָּמִים הוּא שַׁאֲלוּ אֹתוֺ וְהוּא בְּפִיו יַגִּיד לָכֶם:
Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo otevřel oči jeho, myť nevíme. Máť léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
Jak to, že nyní vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, také nevíme. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe!“
πω̑ς δὲ νυ̑ν βλέπει ου᾿κ οι῎δαμεν η῍ τίς η῎νοιξεν αυ᾿του̑ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ἡμει̑ς ου᾿κ οι῎δαμεν αυ᾿τὸν ε᾿ρωτήσατε ἡλικίαν ε῎χει αυ᾿τὸς περὶ ἑαυτου̑ λαλήσει
אַיכַּנָא דֵּין הָשָׁא חָזֵא אַו מַנֻו פַּתַּח לֵה עַינַוהי לָא יָדעִינַן אָף הֻו עַל לֵה לַשׁנַוהי לֵה שַׁאֵלו הֻו חלָף נַפשֵׁה נמַלֵל׃
אֶת זֹאת אָמְרוּ הוֹרָיו מִשּׁוּם שֶׁפָּחֲדוּ מֵרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים, אֲשֶׁר כְּבָר הֶחֱלִיטוּ לְנַדּוֹת אֶת כָּל מִי שֶׁיּוֹדֶה כִּי הוּא הַמָּשִׁיחַ.
כָּזֹאת דִּבְּרוּ יֹלְדָיו מִיִּרְאָתָם אֶת-הַיְּהוּדִים אֲשֶׁר כְּבָר חָרְצוּ לְנַדּוֺת אֶת-כָּל-אֲשֶׁר יוֺדֶה כִּי הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, aby, kdož by ho koli vyznal Kristem, vyobcován byl ze školy.
To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se již usnesli, aby ten, kdo Ježíše vyzná jako Mesiáše(d), byl vyloučen ze synagógy. (d) ř: Krista ([Jan 7:13 Jan 12:42])
ταυ̑τα ει῏παν οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ ο῞τι ε᾿φοβου̑ντο τοὺς ᾽Ιουδαίους η῎δη γὰρ συνετέθειντο οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ι῞να ε᾿άν τις αυ᾿τὸν ὁμολογήση Χριστόν α᾿ποσυνάγωγος γένηται
הָלֵין אֵמַרו אַבָהַוהי מֵטֻל דּדָחלִין הוַו מֵן יִהֻודָיֵא פּסַקו הוַו גֵּיר יִהֻודָיֵא דֵּאן אנָשׁ נַודֵּא בֵּה דַּמשִׁיחָא הֻו נַפּקֻונָיהי מֵן כּנֻושׁתָּא׃
לָכֵן אָמְרוּ הוֹרָיו: "הוּא מְבֻגָּר; שַׁאֲלוּ נָא אוֹתוֹ."
עַל-כֵּן אָמְרוּ יֹלְדָיו כִּי בָא בַשָּׁנִים הוּא שַׁאֲלוּ אֶת-פִּיהוּ:
Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
Proto řekli jeho rodiče: Je dospělý, zeptejte se ho!
διὰ του̑το οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ ει῏παν ο῞τι ἡλικίαν ε῎χει αυ᾿τὸν ε᾿περωτήσατε
מֵטֻל הָנָא אֵמַרו אַבָהַוהי דּעַל לֵה לַשׁנַוהי לֵה שַׁאֵלו סס׃
קָרְאוּ שֵׁנִית אֶת הָאִישׁ שֶׁהָיָה עִוֵּר וְאָמְרוּ: "תֵּן כָּבוֹד לֵאלֹהִים. אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁהָאִישׁ הַזֶּה אִישׁ חוֹטֵא הוּא."
אָז קָרְאוּ שֵׁנִית לָעִוֵּר הָרֹאֶה וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שִׂים-נָא כָּבוֺד לֵאלֹהִים אֲנַחְנוּ יָדַעְנוּ כִּי-הָאִישׁ הַזֶּה חֹטֵא הוּא:
Tedy zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu!(e) My víme, že ten člověk je hříšník.“ (e) ř: Vzdej Bohu chválu! ([Jozue 7:19])
ε᾿φὼνησαν ου῏ν τὸν α῎νθρωπον ε᾿κ δευτέρου ο῍ς η῟ν τυφλὸς καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ δὸς δόξαν τω̑ θεω̑ ἡμει̑ς οι῎δαμεν ο῞τι ου῟τος ὁ α῎νθρωπος ἁμαρτωλός ε᾿στιν
וַקרַאוֻהי לגַברָא דּתַרתֵּין זַבנִין להַו דִּאיתַוהי הוָא סַמיָא וָאמרִין לֵה שַׁבַּח לַאלָהָא חנַן גֵּיר יָדעִינַן דּהָנָא גַּברָא חַטָיָא הֻו׃
הֵשִׁיב לָהֶם הַנִּרְפָּא: "אִם חוֹטֵא הוּא אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ. דָּבָר אֶחָד אֲנִי יוֹדֵעַ: הָיִיתִי עִוֵּר וְעַכְשָׁו אֲנִי רוֹאֶה."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אִם-חֹטֵא הוּא לֹא יָדָעְתִּי רַק אַחַת יָדַעְתִּי כִּי עִוֵּר הָיִיתִי וְעַתָּה הִנְנִי רֹאֶה:
I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, nyní vidím.
Odpověděl: „Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím.“
α᾿πεκρίθη ου῏ν ε᾿κει̑νος ει᾿ ἁμαρτωλός ε᾿στιν ου᾿κ οι῏δα ε῍ν οι῏δα ο῞τι τυφλὸς ω῍ν α῎ρτι βλέπω
ענָא הֻו וֵאמַר להֻון אֵן חַטָיָא הֻו לָא יָדַע אנָא חדָא דֵּין יָדַע אנָא דּסַמיָא הוִית והָשָׁא הָא חָזֵא אנָא׃
הוֹסִיפוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: " מֶה עָשָׂה לְךָ? אֵיךְ פָּקַח אֶת עֵינֶיךָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מֶה-עָשָׂה לָךְ אֵיךְ פָּקַח אֶת-עֵינֶיךׇ:
I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
Řekli mu: „Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?“
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ τί ε᾿ποίησέν σοι πω̑ς η῎νοιξέν σου τοὺς ο᾿φθαλμούς
אָמרִין לֵה תֻּוב מָנָא עבַד לָך אַיכַּנָא פַּתַּח לָך עַינַיךְּ׃
עָנָה לָהֶם: "כְּבָר אָמַרְתִּי לָכֶם וְלֹא שְׁמַעְתֶּם. לָמָּה תִּרְצוּ לִשְׁמֹעַ עוֹד פַּעַם? גַּם אַתֶּם רוֹצִים לִהְיוֹת תַּלְמִידָיו?"
וַיַּעַן אֹתָם הֲלֹא אָמַרְתִּי לָכֶם וְלֹא שְׁמַעְתֶּם וּמַה-לָּכֶם לִשְׁמֹעַ שֵׁנִית הֲגַם אַתֶּם חֲפֵצִים לִהְיוֺת תַּלְמִידָיו:
Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ει῏πον ὑμι̑ν η῎δη καὶ ου᾿κ η᾿κούσατε τί πάλιν θέλετε α᾿κούειν μὴ καὶ ὑμει̑ς θέλετε αυ᾿του̑ μαθηταὶ γενέσθαι
אָמַר להֻון אֵמרֵת לכֻון ולָא שׁמַעתֻּון מָנָא תֻּוב צָבֵין אנתֻּון למֵשׁמַע למָא אָף אַנתֻּון תַּלמִידֵא צָבֵין אנתֻּון למֵהוָא לֵה׃
חֵרְפוּ אוֹתוֹ וְאָמְרוּ: "אַתָּה תַּלְמִידוֹ! אֲנַחְנוּ תַּלְמִידָיו שֶׁל מֹשֶׁה!
וַיְגַדְּפוּ אֹתוֺ וַיֹּאמְרוּ אַתָּה הוּא תַלְמִידוֺ וַאֲנַחְנוּ תַּלְמִידֵי משֶׁה אֲנָחְנוּ:
I zlořečili jemu a řekli: Ty jsi učedlník jeho, ale my jsme Mojžíšovi učedlníci.
Osopili se na něho: „Ty jsi jeho učedník, ale my jsme učedníci Mojžíšovi.
καὶ ε᾿λοιδόρησαν αυ᾿τὸν καὶ ει῏πον σὺ μαθητὴς ει῏ ε᾿κείνου ἡμει̑ς δὲ του̑ Μωϋσέως ε᾿σμὲν μαθηταί
הֵנֻון דֵּין צַחיֻוהי וָאמרִין לֵה אַנתּ הֻו תַּלמִידֵה דּהַו חנַן גֵּיר תַּלמִידֵא חנַן דּמֻושֵׁא׃
אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאֱלֹהִים דִּבֵּר אֶל מֹשֶׁה, אֲבָל זֶה - אֵין אָנוּ יוֹדְעִים מֵאַיִן הוּא."
יָדַעְנוּ כִּי אֶל-משֶׁה דִּבֶּר אֱלֹהִים וְזֶה הָאִישׁ לֹא יָדַעְנוּ מֵאַיִן הוּא:
My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je.“ ([Jan 8:14])
ἡμει̑ς οι῎δαμεν ο῞τι Μωϋσει̑ λελάληκεν ὁ θεός του̑τον δὲ ου᾿κ οι῎δαμεν πόθεν ε᾿στίν
ויָדעִינַן דּעַם מֻושֵׁא אַלָהָא מַלֵל להָנָא דֵּין לָא יָדעִינַן מֵן אַימֵכָּא הֻו׃
הֵשִׁיב הָאִישׁ וְאָמַר לָהֶם: "אָכֵן הַפְלֵא וָפֶלֶא שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים מֵאַיִן הוּא, וַהֲרֵי הוּא פָּקַח אֶת עֵינַי!
וַיַּעַן הָאִישׁ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם דְּבַר פֶּלֶא הוּא אַתֶּם לֹא יְדַעְתֶּם מֵאַיִן הוּא וְהוּא אֶת-עֵינַי פָּקָח:
Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
Ten člověk jim odpověděl: „To je právě divné: Vy nevíte, odkud je – a otevřel mi oči!
α᾿πεκρίθη ὁ α῎νθρωπος καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν τούτω γὰρ τὸ θαυμαστόν ε᾿στιν ο῞τι ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε πόθεν ε᾿στίν καὶ η῎νοιξέν μου τοὺς ο᾿φθαλμούς
ענָא הַו גַּברָא וֵאמַר להֻון בּהָדֵא הו הָכִיל למֵתּדַּמָרֻו דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון מֵן אַימֵכָּא הֻו ועַינַי דִּילי פַּתַּח׃
אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאֱלֹהִים אֵינוֹ שׁוֹמֵעַ לְחוֹטְאִים, אֲבָל לְאָדָם יְרֵא אֱלֹהִים וְעוֹשֵׂה רְצוֹנוֹ הוּא שׁוֹמֵעַ.
וַאֲנַחְנוּ יָדַעְנוּ כִּי חַטָּאִים לֹא-יִשְׁמַע אֱלֹהִים כִּי אִם-הַיָּרֵא אֶת-הָאֱלֹהִים וְהָעֹשֶׂה אֶת-רְצוֺנוֺ אֹתוֺ יִשְׁמָע:
Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a vůli jeho činil, tohoť slyší.
Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ho ctí a činí jeho vůli. ([Žalmy 34:16 Žalmy 66:18; Přísloví 15:29])
οι῎δαμεν ο῞τι ἁμαρτωλω̑ν ὁ θεὸς ου᾿κ α᾿κούει α᾿λλ῾ ε᾿άν τις θεοσεβὴς η῏ καὶ τὸ θέλημα αυ᾿του̑ ποιη̑ τούτου α᾿κούει
יָדעִין חנַן דֵּין דַּאלָהָא בּקָלָא דּחַטָיֵא לָא שָׁמַע אֵלָא למַן דּדָחֵל מֵנֵה ועָבֵד צֵביָנֵה להַו הֻו שָׁמַע׃
מֵעוֹלָם לֹא נִשְׁמַע שֶׁמִּישֶׁהוּ פָּקַח עֵינֵי עִוֵּר מִלֵּדָה.
מִי שָׁמַע מֵעוֺדוֺ כִּי-פָקַח אִישׁ אֶת-עֵינֵי הַנּוֺלָד עִוֵּר מֵרָחֶם:
Od věků není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého narozeného.
Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. ([Izajáš 35:5])
ε᾿κ του̑ αι᾿ω̑νος ου᾿κ η᾿κούσθη ο῞τι η᾿νέωξέν τις ο᾿φθαλμοὺς τυφλου̑ γεγεννημένου
מֵן עָלַם לָא אֵשׁתַּמעַת דּפַתַּח אנָשׁ עַינֵא דּסַמיָא דֵּאתִילֵד׃
לוּלֵא הָיָה הוּא מֵאֵת אֱלֹהִים, לֹא הָיָה יָכוֹל לַעֲשׂוֹת מְאוּמָה."
לוּלֵא הָיָה זֶה אִישׁ אֱלֹהִים לֹא-יָכֹל עֲשׂוֺת דָּבָר:
Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit.“ ([Jan 3:2])
ει᾿ μὴ η῟ν ου῟τος παρὰ θεου̑ ου᾿κ η᾿δύνατο ποιει̑ν ου᾿δέν
אֵלֻו לָא מֵן אַלָהָא הוָא הָנָא לָא מֵשׁכַּח הוָא הָדֵא למֵעבַּד׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "אַתָּה בִּכְלָל בַּחֵטְא נוֹלַדְתָּ וְאַתָּה מְלַמֵּד אוֹתָנוּ?!" וּדְחָפוּהוּ הַחוּצָה.
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֵן בְּעָוֺן חוֺלָלְתָּ וְאַתָּה תְלַמֵּד אֹתָנוּ וַיִּדְחֲפוּ אֹתוֺ מֵעַל-פְּנֵיהֶם:
Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty nás učíš? I vyhnali jej ven.
Odpověděli mu: „Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?“ A vyhnali ho. ([Jan 9:2])
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ε᾿ν ἁμαρτίαις σὺ ε᾿γεννήθης ο῞λος καὶ σὺ διδάσκεις ἡμα̑ς καὶ ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω
ענַו וָאמרִין לֵה אַנתּ כֻּלָך בַּחטָהֵא אֵתִילֵדּתּ וַאנתּ מַלֵף אַנתּ לַן וַאפּקֻוהי לבַר׃
יֵשׁוּעַ שָׁמַע כִּי דְּחָפוּהוּ הַחוּצָה, וּכְשֶׁפָּגַשׁ אוֹתוֹ שָׁאַל: "הַאִם אַתָּה מַאֲמִין בְּבֶן־הָאָדָם?"
וְיֵשׁוּעַ שָׁמַע כִּי דָחֲפוּ אֹתוֺ מֵעַל-פְּנֵיהֶם וַיִּפְגְּשֵׁהוּ וַיֹּאמַר הֲתַאֲמִין בְּבֶן-הָאֱלֹהִים:
Uslyšel pak Ježíš, že jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka(f)?“ (f) var: Syna Božího ([Matouš 9:28])
η῎κουσεν ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω καὶ εὑρών αυ᾿τὸν ει῏πεν σὺ πιστεύεις ει᾿ς τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
וַשׁמַע יֵשֻׁוע דַּאפּקֻוהי לבַר וֵאשׁכּחֵה וֵאמַר לֵה אַנתּ מהַימֵן אַנתּ בַּברֵה דַּאלָהָא׃
הֵשִׁיב הָאִישׁ: "וּמִי הוּא, אֲדוֹנִי? - לְמַעַן אַאֲמִין בּוֹ."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר וּמִי הוּא-זֶה אֲדֹנִי וְאַאֲמִין בּוֺ:
Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
Odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?“
α᾿πεκρίθη ε᾿κει̑νος καὶ ει῏πεν καὶ τίς ε᾿στιν κύριε ι῞να πιστεύσω ει᾿ς αυ᾿τόν
ענָא הַו דֵּאתַאסִי וֵאמַר מַנֻו מָרי דֵּאהַימֵן בֵּה׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "גַּם רָאִיתָ אוֹתוֹ וְגַם הַמְדַבֵּר אִתְּךָ זֶה הוּא!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הֲלֹא רָאִיתָ אֹתוֺ וְהִנֵּה הוּא הַמְדַבֵּר אֵלֶיךׇ זֶה הוּא:
I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
Ježíš mu řekl: „Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“ ([Jan 4:26])
ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ἑὼρακας αυ᾿τὸν καὶ ὁ λαλω̑ν μετὰ σου̑ ε᾿κει̑νός ε᾿στιν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע חזַיתָּיהי והַו דַּממַלֵל עַמָך הֻויֻו׃
עָנָה הָאִישׁ: "אֲנִי מַאֲמִין, אֲדוֹנִי", וְהִשְׁתַּחֲוָה לוֹ.
וַיֹּאמַר הִנְנִי מַאֲמִין אֲדֹנִי וַיִּשְׁתַּחוּ לוֺ:
A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
On na to řekl: „Věřím, Pane,“ a padl před ním na kolena(g). (g) vzdal mu božskou poctu
ὁ δὲ ε῎φη πιστεύω κύριε καὶ προσεκύνησεν αυ᾿τω̑
הֻו דֵּין אֵמַר מהַימֵן אנָא מָרי וַנפַל סגֵד לֵה׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: " אֲנִי בָּאתִי לָעוֹלָם הַזֶּה לְשֵׁם מִשְׁפָּט, כְּדֵי שֶׁהַלֹּא־רוֹאִים יִּרְאוּ, וְהָרוֹאִים יִהְיוּ לְעִוְרִים."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲנִי לָדִין בָּאתִי בָאָרֶץ לְמַעַן הַעִוְרִים יִהְיוּ רֹאִים וְהָרֹאִים יִהְיוּ עִוְרִים:
I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, kteříž vidí, aby slepí byli.
Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“ ([Jan 3:18 Jan 5:22 Jan 5:27 Jan 12:48; Skutky apoštolské 10:42; Izajáš 6:9; Marek 4:12 Marek 8:18])
καὶ ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς κρίμα ε᾿γώ ει᾿ς τὸν κόσμον του̑τον η῟λθον ι῞να οἱ μὴ βλέποντες βλέπωσιν καὶ οἱ βλέποντες τυφλοὶ γένωνται
וֵאמַר יֵשֻׁוע לדִינֵה דּעָלמָא הָנָא אֵתִית דַּאילֵין דּלָא חָזֵין נֵחזֻון וַאילֵין דּחָזֵין נֵסמֻון׃
שָׁמְעוּ זֹאת כַּמָּה מִן הַפְּרוּשִׁים שֶׁהָיוּ אִתּוֹ. שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "הַאִם גַּם אָנוּ עִוְרִים?"
וּמִן-הַפְּרוּשִׁים אֲשֶׁר הָיוּ עִמּוֺ וְשָׁמְעוּ אֶת-דְּבָרָיו אָמְרוּ הֲגַם אֲנַחְנוּ עִוְרִים:
I uslyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“
η῎κουσαν ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων ταυ̑τα οἱ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎ντες καὶ ει῏πον αυ᾿τω̑ μὴ καὶ ἡμει̑ς τυφλοί ε᾿σμεν
וַשׁמַעו מֵן פּרִישֵׁא אַילֵין דּעַמֵה הוַו הָלֵין וֵאמַרו לֵה למָא אָף חנַן סמַיָא חנַן׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אִלּוּ הֱיִיתֶם עִוְרִים לֹא הָיָה בָּכֶם חֵטְא. אֲבָל כָּעֵת, בְּאָמְרְכֶם 'אֲנַחְנוּ רוֹאִים', עוֹמֶדֶת חַטַּאתְכֶם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לוּ עִוְרִים הֱיִיתֶם לֹא-הָיָה בָכֶם עָוֺן אֲבָל אַתֶּם אֹמְרִים כִּי הִנְּכֶם רֹאִים לָכֵן נִמְצָא עָוֺן בָּכֶם:
Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.
Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu.“ ([Jan 15:22; Lukáš 12:47; Jakubův 4:17])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ τυφλοὶ η῟τε ου᾿κ α῍ν ει῎χετε ἁμαρτίαν νυ̑ν δὲ λέγετε ο῞τι βλέπομεν ἡ ἁμαρτία ὑμω̑ν μένει
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵלֻו סמַיָא הוַיתֻּון לַיתּ הוָת לכֻון חטִיתָא הָשָׁא דֵּין אָמרִין אנתֻּון דּחָזֵינַן מֵטֻל הָנָא חטִיתכֻון קַיָמָא הי סס׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, מִי שֶׁאֵינוֹ נִכְנָס אֶל מִכְלָא הַצֹּאן דֶּרֶךְ הַשַּׁעַר, אֶלָּא מְטַפֵּס בְּדֶרֶךְ אַחֶרֶת, גַּנָּב הוּא וְשׁוֹדֵד.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִישׁ אֲשֶׁר לֹא-יַבֹא דֶּרֶךְ הַשַּׁעַר אֶל-מִכְלְאוֺת הַצֹּאן כִּי אִם-יַעֲלֶה בְדֶרֶךְ אַחֵר גַּנָּב הוּא וְשֹׁדֵד:
Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ μὴ ει᾿σερχόμενος διὰ τη̑ς θύρας ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν τω̑ν προβάτων α᾿λλὰ α᾿ναβαίνων α᾿λλαχόθεν ε᾿κει̑νος κλέπτης ε᾿στὶν καὶ ληστής
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּלָא עָאֵל מֵן תַּרעָא לַטיָרָא דּעָנָא אֵלָא סָלֵק מֵן דֻּוכָּא אחרָניָא הַו גַּנָבָא הֻו וגַיָסָא׃
הַנִּכְנָס דֶּרֶךְ הַשַּׁעַר הוּא רוֹעֵה הַצֹּאן.
וְאִישׁ הַבָּא דֶרֶךְ הַשַּׁעַר הוּא רֹעֵה הַצֹּאן:
Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
ὁ δὲ ει᾿σερχόμενος διὰ τη̑ς θύρας ποιμήν ε᾿στιν τω̑ν προβάτων
הַו דֵּין דּעָאֵל מֵן תַּרעָא רָעיָא הֻו דּעָנָא׃
לוֹ יִפְתַּח שׁוֹמֵר הַשַּׁעַר, וְהַצֹּאן שׁוֹמְעוֹת בְּקוֹלוֹ. הוּא קוֹרֵא לְצֹאנוֹ בְּשֵׁם וּמוֹצִיא אוֹתָן.
לוֺ יִפְתַּח הַשֹּׁעֵר וְהַצֹּאן תִּשְׁמַעְנָה בְקֹלוֺ וְהוּא בְּשֵׁמוֺת יִקְרָא אֶל-צֹאנוֺ וְיוֺצִיאֵן:
Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. ([Žalmy 95:7; Izajáš 43:1])
τούτω ὁ θυρωρὸς α᾿νοίγει καὶ τὰ πρόβατα τη̑ς φωνη̑ς αυ᾿του̑ α᾿κούει καὶ τὰ ι῎δια πρόβατα φωνει̑ κατ῾ ο῎νομα καὶ ε᾿ξάγει αυ᾿τά
וַלהָנָא נָטַר תַּרעָא פָּתַח לֵה תַּרעָא ועָנָא שָׁמעָא קָלֵה ועֵרבַּוהי קָרֵא בַּשׁמָהַיהֻון ומַפֵּק להֻון׃
לְאַחַר שֶׁהוֹצִיא אֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ הוּא הוֹלֵךְ לִפְנֵיהֶן וְהַצֹּאן הוֹלְכוֹת אַחֲרָיו, כִּי מַכִּירוֹת הֵן אֶת קוֹלוֹ.
בְּהוֺצִיאוֺ אֶת-כָּל-צֹאנוֺ יַעֲבֹר לִפְנֵיהֶן וְהָלְכוּ אַחֲרָיו הַצֹּאן כִּי יֹדְעוֺת אֶת-קֹלוֺ:
A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. ([Micheáš 2:13; Jan 10:27])
ο῞ταν τὰ ι῎δια πάντα ε᾿κβάλη ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν πορεύεται καὶ τὰ πρόβατα αυ᾿τω̑ α᾿κολουθει̑ ο῞τι οι῎δασιν τὴν φωνὴν αυ᾿του̑
ומָא דַּאפֵּק עָנֵה קדָמֵיה אָזֵל ועֵרבַּוהי דִּילֵה אָזִלין בָּתרֵה מֵטֻל דּיָדעִין קָלֵה׃
אַחֲרֵי זָר לֹא תֵּלַכְנָה כִּי אִם תִּבְרַחְנָה מִמֶּנּוּ, מִפְּנֵי שֶׁאֵינָן מַכִּירוֹת אֶת קוֹלָם שֶׁל זָרִים."
וְאַחֲרֵי זָר לֹא תֵלַכְנָה כִּי תָנוֺסְנָה מִפָּנָיו יַעַן קוֺל זָרִים לֹא יָדָעוּ:
Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
α᾿λλοτρίω δὲ ου᾿ μὴ α᾿κολουθήσουσιν α᾿λλὰ φεύξονται α᾿π῾ αυ᾿του̑ ο῞τι ου᾿κ οι῎δασιν τω̑ν α᾿λλοτρίων τὴν φωνήν
בָּתַר נֻוכרָיָא דֵּין לָא אָזָלא עָנָא אֵלָא עָרקָא מֵנֵה דּלָא יָדעָא קָלֵה דּנֻוכרָיָא׃
אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ, אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת פֵּשֶׁר הַדְּבָרִים שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם.
אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה נָשָׂא עֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ וְהֵם לֹא הֵבִינוּ מַה-זֶּה אֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. ([Jan 12:16])
ταύτην τὴν παροιμίαν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑νοι δὲ ου᾿κ ε῎γνωσαν τίνα η῟ν α῍ ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς
הָדֵא פֵּלֵאתָא אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע הֵנֻון דֵּין לָא יִדַעו מָנָא מַלֵל עַמהֻון׃
הוֹסִיף יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אֲנִי הוּא שַׁעַר הַצֹּאן.
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אָנֹכִי שַׁעַר הַצֹּאן:
Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce(h). (h) var: pastýř ovcí
ει῏πεν ου῏ν πάλιν ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ θύρα τω̑ν προβάτων
אָמַר להֻון דֵּין תֻּוב יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דֵּאנָא אנָא תַּרעֵה דּעָנָא׃
כָּל אֲשֶׁר בָּאוּ לְפָנַי גַּנָּבִים הֵם וְשׁוֹדְדִים, וְהַצֹּאן לֹא שָׁמְעוּ לָהֶם.
כֹּל אֲשֶׁר בָּאוּ לְפָנַי גַּנָּבִים הֵם וְשֹׁדְדִים וְלֹא-שָׁמְעוּ אֲלֵיהֶם הַצֹּאן:
Všickni, kolikž jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
Všichni, kdo přišli přede mnou(i), jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. (i) var: – přede mnou ([Jeremjáš 23:1-Jeremjáš 23:2; Ezechiel 34:2-Ezechiel 34:3])
πάντες ο῞σοι η῟λθον πρὸ ε᾿μου̑ κλέπται ει᾿σὶν καὶ λησταί α᾿λλ῾ ου᾿κ η῎κουσαν αυ᾿τω̑ν τὰ πρόβατα
וכֻלהֻון אַילֵין דֵּאתַו גַּנָבֵא אֵנֻון וגַיָסֵא אֵלָא לָא שֵׁמעַת אֵנֻון עָנָא׃
אֲנִי הַשַּׁעַר. אִישׁ אִם יִכָּנֵס דַּרְכִּי - יִוָּשַׁע; הוּא יִכָּנֵס וְיֵצֵא וְיִמְצָא מִרְעֶה.
אָנֹכִי הַשַּׁעַר אִישׁ כִּי-יָבֹא דֶרֶךְ בִּי יְוָּשֵׁעַ וּבָא וְיֵצֵא וּמָצָא מִרְעֶה:
Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn(j), bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. (j) spasen ([Jan 14:6])
ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ θύρα δι῾ ε᾿μου̑ ε᾿άν τις ει᾿σέλθη σωθήσεται καὶ ει᾿σελεύσεται καὶ ε᾿ξελεύσεται καὶ νομὴν εὑρήσει
אֵנָא אנָא תַּרעָא ובִי אֵן אנָשׁ נֵעֻול נִחֵא ונֵעֻול ונֵפֻּוק ורֵעיָא נֵשׁכַּח׃
אֵין הַגַּנָּב בָּא אֶלָּא לִגְנֹב וְלַהֲרֹג וּלְהַשְׁמִיד. אֲנִי בָּאתִי כְּדֵי שֶׁיִּהְיוּ לָהֶם חַיִּים וּבְשֶׁפַע שֶׁיִּהְיוּ לָהֶם.
הַגַּנָּב לֹא יָבֹא כִּי אִם-לִגְנֹב לִשְׁחֹט וּלְהַשְׁמִיד וַאֲנִי בָאתִי לְמַעַן יִמְצְאוּ חַיִּים וְחַיַּת נַפְשָׁם לָרְוָיָה:
Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. ([Jan 1:4 Jan 3:15 Jan 3:36 Jan 5:40 Jan 6:40 Jan 10:28 Jan 11:25; Jan 17:2 Jan 20:31])
ὁ κλέπτης ου᾿κ ε῎ρχεται ει᾿ μὴ ι῞να κλέψη καὶ θύση καὶ α᾿πολέση ε᾿γώ η῟λθον ι῞να ζωὴν ε῎χωσιν καὶ περισσὸν ε῎χωσιν
גַּנָבָא לָא אָתֵא אֵלָא דּנֵגנֻוב וַדנֵקטֻול וַדנַובֵּד אֵנָא אֵתִית דּחַיֵא נֵהוֻון להֻון ומֵדֵּם דּיַתִּיר נֵהוֵא להֻון׃
אֲנִי הָרוֹעֶה הַטּוֹב. הָרוֹעֶה הַטּוֹב נוֹתֵן אֶת נַפְשׁוֹ בְּעַד הַצֹּאן.
אֲנִי הוּא הָרֹעֶה הַטּוֺב הָרֹעֶה הַטּוֺב יִתֵּן אֶת-נַפְשׁוֺ בְּעַד הַצֹּאן:
Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. ([Žalmy 23:1; Izajáš 40:11; Ezechiel 34:15; Židům 13:20; 1 Petrův 2:25; Zjevení Janovo 7:17; Jan 15:13; 1 Janův 3:16])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ ποιμὴν ὁ καλός ὁ ποιμὴν ὁ καλὸς τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ τίθησιν ὑπὲρ τω̑ν προβάτων
אֵנָא אנָא רָעיָא טָבָא רָעיָא טָבָא נַפשֵׁה סָאֵם חלָף עָנֵה׃
הַשָֹכִיר, שֶׁאֵינֶנּוּ רוֹעֶה וְהַצֹּאן אֵינָן צֹאנוֹ, כִּרְאוֹתוֹ אֶת הַזְּאֵב בָּא, עוֹזֵב אֶת הַצֹּאן וּבוֹרֵחַ וְהַזְּאֵב חוֹטֵף וּמְפַזֵּר אוֹתָן,
וְהַָּׂכִיר אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ רֹעֶה וְלֹא-לוֺ הַצֹּאן יִרְאֶה אֶת-הַזְּאֵב בָּא יַעֲזֹב אֶת-הַצֹּאן וְיָנוּס וְהַזְּאֵב יַחֲטֹף וְיָפִיץ אֶת-הַצֹּאן:
Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
ὁ μισθωτὸς καὶ ου᾿κ ω῍ν ποιμήν ου῟ ου᾿κ ε῎στιν τὰ πρόβατα ι῎δια θεωρει̑ τὸν λύκον ε᾿ρχόμενον καὶ α᾿φίησιν τὰ πρόβατα καὶ φεύγει καὶ ὁ λύκος ἁρπάζει αυ᾿τὰ καὶ σκορπίζει
אַגִירָא דֵּין דּלָא הוָא רָעיָא ולַו דִּילֵה אֵנֻון עֵרבֵּא מָא דַּחזָא דִּאבָא דָּאתֵא שָׁבֵק עָנָא ועָרֵק וָאתֵא דִּאבָא חָטֵף וַמבַדַּר לָה לעָנָא׃
שֶׁכֵּן הַבּוֹרֵחַ אֵינוֹ אֶלָּא שָׂכִיר וְאֵין הוּא דּוֹאֵג לַצֹּאן.
וְהַָּׂכִיר נָס כִּי שָׂכִיר הוּא וְלֹא יִדְאַג לַצֹּאן:
Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
ο῞τι μισθωτός ε᾿στιν καὶ ου᾿ μέλει αυ᾿τω̑ περὶ τω̑ν προβάτων
אַגִירָא דֵּין עָרֵק מֵטֻל דַּאגִירָא הֻו ולָא בּטִיל לֵה עַל עָנָא׃
אֲנִי הָרוֹעֶה הַטּוֹב. אֲנִי מַכִּיר אֶת שֶׁלִּי וְשֶׁלִּי מַכִּירִים אוֹתִי,
אֲנִי הוּא הָרֹעֶה הַטּוֺב יָדַעְתִּי אֵת אֲשֶׁר-לִי וְנוֺדַעְתִּי לַאֲשֶׁר לִי:
Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, ([Jan 10:27])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ ποιμὴν ὁ καλός καὶ γινὼσκω τὰ ε᾿μὰ καὶ γινὼσκουσί με τὰ ε᾿μά
אֵנָא אנָא רָעיָא טָבָא ויָדַע אנָא לדִילי ומֵתִידַע אנָא מֵן דִּילי׃
כְּשֵׁם שֶׁהָאָב מַכִּיר אוֹתִי וַאֲנִי מַכִּיר אֶת הָאָב; וְאֶת נַפְשִׁי נוֹתֵן אֲנִי בְּעַד הַצֹּאן.
כַּאֲשֶׁר גַּם-הָאָב יֹדֵעַ אֹתִי וַאֲנִי יֹדֵעַ אֶת-הָאָב וְאֶת-נַפְשִׁי אֶתֵּן בְּעַד הַצֹּאן:
Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. ([Matouš 11:27; Jan 10:11])
καθώς γινὼσκει με ὁ πατὴρ κα᾿γώ γινὼσκω τὸν πατέρα καὶ τὴν ψυχήν μου τίθημι ὑπὲρ τω̑ν προβάτων
אַיכַּנָא דּיָדַע לִי אָבי וֵאנָא יָדַע אנָא לָאבי ונַפשׁי סָאֵם אנָא חלָף עָנָא׃
גַּם צֹאן אֲחֵרוֹת יֵשׁ לִי, אֲשֶׁר אֵינָן מִן הַמִּכְלָא הַזֶּה. עָלַי לְהַנְהִיג גַּם אוֹתָן. הֵן אֶת קוֹלִי תִּשְׁמַעְנָה וְיִהְיֶה עֵדֶר אֶחָד וְרוֹעֶה אֶחָד.
וְעוֺד צֹאן אֲחֵרוֺת יֶשׁ-לִי אֲשֶׁר אֵינָן מִן-הַמִּכְלָה הַזֹּאת וְעָלַי לִנְהַג גַּם-אֹתָן וְהֵנָּה בְּקוֺלִי תִשְׁמַעְנָה וְהָיָה עֵדֶר אֶחָד וְרֹעֶה אֶחָד:
A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. ([Izajáš 56:6-Izajáš 56:8; Jan 11:52])
καὶ α῎λλα πρόβατα ε῎χω α῍ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿κ τη̑ς αυ᾿λη̑ς ταύτης κα᾿κει̑να δει̑ με α᾿γαγει̑ν καὶ τη̑ς φωνη̑ς μου α᾿κούσουσιν καὶ γενήσονται μία ποίμνη ει῟ς ποιμήν
אִית לִי דֵּין אָף עֵרבֵּא אחרָנֵא אַילֵין דּלָא הוַו מֵן טיָרָא הָנָא וָאף להֻון וָלֵא לִי למַיתָּיֻו אֵנֻון ונֵשׁמעֻון קָלי ותֵהוֵא עָנָא כֻּלָה חדָא וחַד רָעיָא׃
מִשּׁוּם כָּךְ אוֹהֵב אוֹתִי הָאָב: מִשּׁוּם שֶׁאֲנִי נוֹתֵן אֶת נַפְשִׁי וְאֶקַּח אוֹתָהּ שׁוּב.
עַל-כֵּן יֶאֱהָבַנִי הָאָב כִּי אֶת-נַפְשִׁי אֶתֵּן וְאָשִׁיב וְאֶקָּחֶיהָ:
Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. ([Skutky apoštolské 2:24])
διὰ του̑τό με ὁ πατὴρ α᾿γαπα̑ ο῞τι ε᾿γώ τίθημι τὴν ψυχήν μου ι῞να πάλιν λάβω αυ᾿τήν
מֵטֻל הָנָא אָבי רָחֵם לִי דֵּאנָא סָאֵם אנָא נַפשׁי דּתֻוב אֵסבִיה׃
אִישׁ לֹא נָטַל אוֹתָהּ מִמֶּנִּי, אֶלָּא שֶׁאֲנִי נוֹתֵן אוֹתָהּ מֵעַצְמִי. יֵשׁ לִי סַמְכוּת לָתֵת אוֹתָהּ וְיֵשׁ לִי סַמְכוּת לָקַחַת אוֹתָהּ שׁוּב. אֶת הַמִּצְוָה הַזֹּאת קִבַּלְתִּי מֵאֵת אָבִי."
אִישׁ לֹא יִקַּח נַפְשִׁי מִמֶּנִּי כִי אִם-אֲנִי אֶתְּנֶנָּה יֶשׁ-לְאֵל יָדִי לְתִתָּהּ וְיֶשׁ-לְאֵל לַהֲשִׁיבָהּ אֵלָי זֹאת הַמִּצְוָה צֻוֵּיתִי מֵאֵת אָבִי:
Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
Nikdo mi ho nebere(k), ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“ (k) var: nevzal ([Marek 10:32; Jan 14:31 Jan 15:10])
ου᾿δεὶς αι῎ρει αυ᾿τὴν α᾿π῾ ε᾿μου̑ α᾿λλ῾ ε᾿γώ τίθημι αυ᾿τὴν α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ε᾿ξουσίαν ε῎χω θει̑ναι αυ᾿τήν καὶ ε᾿ξουσίαν ε῎χω πάλιν λαβει̑ν αυ᾿τήν ταύτην τὴν ε᾿ντολὴν ε῎λαβον παρὰ του̑ πατρός μου
לָא הוָא אנָשׁ שָׁקֵל לָה מֵני אֵלָא אֵנָא סָאֵם אנָא לָה מֵן צֵביָני שַׁלִיט אנָא גֵּיר דַּאסִימִיה ושַׁלִיט אנָא דּתֻוב אֵסבִיה דּהָנָא פֻּוקדָּנָא קַבּלֵת מֵן אָבי׃ ס
שׁוּב נָפְלָה מַחֲלֹקֶת בֵּין הַשּׁוֹמְעִים בִּגְלַל דְּבָרָיו אֵלֶּה.
וַיֵּחָלְקוּ הַיְּהוּדִים עוֺד הַפַּעַם עַל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה:
Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce. ([Jan 7:43 Jan 9:16])
σχίσμα πάλιν ε᾿γένετο ε᾿ν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις διὰ τοὺς λόγους τούτους
וַהוָת תֻּוב פָּלגֻּותָא בַּינַי יִהֻודָיֵא מֵטֻל מֵלֵא הָלֵין׃
אָמְרוּ רַבִּים מֵהֶם: "שֵׁד בּוֹ; הוּא מְשֻׁגָּע. לָמָּה אַתֶּם מַקְשִׁיבִים אֵלָיו?"
רַבִּים מֵהֶם אָמְרוּ רוּחַ רָע בּוֺ וּמְשֻׁגָּע הוּא לָמָּה-זֶּה תִּשְׁמְעוּ אֵלָיו:
A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Mnozí z nich říkali: „Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?“ ([Marek 3:21 Marek 3:30; Jan 7:20 Jan 8:48])
ε῎λεγον δὲ πολλοὶ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν δαιμόνιον ε῎χει καὶ μαίνεται τί αυ᾿του̑ α᾿κούετε
וָאמרִין הוַו סַגִּיֵאא מֵנהֻון דּדַיוָא אִית לֵה ומֵשׁנָא שׁנָא מָנָא שָׁמעִין אנתֻּון לֵה׃
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "אֵלֶּה אֵינָן מִלִּים שֶׁל אֲחוּז שֵׁד. הַאִם יָכוֹל שֵׁד לִפְקֹחַ עֵינֵי עִוְרִים?"
וַאֲחֵרִים אָמְרוּ אֵין הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבְרֵי בַעַל רוּחַ רָע הֲיֵשׁ עִם-רוּחַ רָע לִפְקֹחַ עֵינֵי עִוְרִים:
Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Jiní říkali: „Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?“ ([Marek 3:23])
α῎λλοι ε῎λεγον ταυ̑τα τὰ ρ᾿ήματα ου᾿κ ε῎στιν δαιμονιζομένου μὴ δαιμόνιον δύναται τυφλω̑ν ο᾿φθαλμοὺς α᾿νοι̑ξαι
אחרָנֵא דֵּין אָמרִין הוַו הָלֵין מֵלֵא לָא הוַי דּדַיוָנָא למָא דַּיוָא מֵשׁכַּח עַינֵא דּסַמיָא לַמפַתָּחֻו׃ ס
אוֹתָהּ עֵת חָגְגוּ בִּירוּשָׁלַיִם אֶת חַג הַחֲנֻכָּה. חֹרֶף הָיָה.
וַיְהִי בִּימֵי הַחֲנֻכָּה בִּימֵי הַחֹרֶף בִּירוּשָׁלָיִם:
Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
ε᾿γένετο τότε τὰ ε᾿γκαίνια ε᾿ν τοι̑ς ῾Ιεροσολύμοις χειμών η῟ν
הוָא דֵּין עִאדָא דּחֻודָתָא בֻּאורִשׁלֵם וסַתוָא הוָא׃
כַּאֲשֶׁר הִתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ בְּאוּלָם שְׁלֹמֹה,
וַיִּתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ בְּאוּלָם שְׁלֹמֹה:
I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. ([Skutky apoštolské 3:11 Skutky apoštolské 5:12])
καὶ περιεπάτει ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ε᾿ν τη̑ στοα̑ του̑ Σολομω̑νος
וַמהַלֵך הוָא יֵשֻׁוע בּהַיכּלָא בֵּאסטוָא דַּשׁלֵימֻון׃
הִקִּיפוּהוּ פְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ לוֹ: "עַד מָתַי תַּחֲזִיק אֶת נַפְשֵׁנוּ בְּמֶתַח? אִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ, אֱמֹר לָנוּ בְּבֵרוּר."
וַיָּסֹבּוּ אֹתוֺ הַיְהוּדִים וַיֹּאמְרוּ עַד-אָנָה תִמְשְׁכֵנוּ בְנַפְשֵׁנוּ אִם-אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ הַגֶּד-לָנוּ לְעֵין הַשָּׁמֶשׁ:
Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš(l), řekni nám to otevřeně!“ (l) ř: Kristus ([Lukáš 22:67])
ε᾿κύκλωσαν ου῏ν αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ ε῎λεγον αυ᾿τω̑ ε῞ως πότε τὴν ψυχὴν ἡμω̑ν αι῎ρεις ει᾿ σὺ ει῏ ὁ Χριστός ει᾿πὲ ἡμι̑ν παρρησία
וחַדרֻוהי יִהֻודָיֵא וָאמרִין לֵה עדַמָא לֵאמַתי נָסֵב אַנתּ נַפשַׁן אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא אֵמַר לַן גַּליָאיִת׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמַרְתִּי לָכֶם וְאֵינְכֶם מַאֲמִינִים. הַמַּעֲשִׂים שֶׁאֲנִי עוֹשֶׂה בְּשֵׁם אָבִי - אֵלֶּה מְעִידִים עָלַי,
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֵן הִגַּדְתִּי לָכֶם וְלֹא הֶאֱמַנְתֶּם בִּי הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר-אֲנִי עֹשֶׂה בְּשֵׁם אָבִי הֵם לִי לְעֵדוּת:
Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví. ([Jan 5:36 Jan 10:38])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πον ὑμι̑ν καὶ ου᾿ πιστεύετε τὰ ε῎ργα α῍ ε᾿γώ ποιω̑ ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι του̑ πατρός μου ταυ̑τα μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אֵמרֵת לכֻון ולָא מהַימנִין אנתֻּון וַעבָדֵא דֵּאנָא עָבֵד אנָא בַּשׁמֵה דָּאבי הֵנֻון סָהדִּין עלַי׃
אַךְ אַתֶּם אֵינְכֶם מַאֲמִינִים מִשּׁוּם שֶׁאֵינְכֶם מִצֹּאנִי.
רַק אַתֶּם לֹא תַאֲמִינוּ כִּי לֹא מִצֹּאנִי אַתֶּם כַּאֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָכֶם:
Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí(m). (m) var: + jak jsem vám řekl ([Jan 8:47])
α᾿λλὰ ὑμει̑ς ου᾿ πιστεύετε ο῞τι ου᾿κ ε᾿στὲ ε᾿κ τω̑ν προβάτων τω̑ν ε᾿μω̑ν
אֵלָא אַנתֻּון לָא מהַימנִין אנתֻּון מֵטֻל דּלָא הוַיתֻּון מֵן עֵרבַּי אַיכַּנָא דֵּאמרֵת לכֻון׃
צֹאנִי שׁוֹמְעוֹת אֶת קוֹלִי וַאֲנִי מַכִּיר אוֹתָן; הֵן הוֹלְכוֹת אַחֲרַי
צֹאנִי שֹׁמְעוֺת אֶת-קֹלִי וַאֲנִי יֹדֵעַ אֹתָן וְהֵנָּה הֹלְכוֺת אַחֲרָי:
Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou ([Jan 10:4])
τὰ πρόβατα τὰ ε᾿μὰ τη̑ς φωνη̑ς μου α᾿κούουσιν κα᾿γώ γινὼσκω αυ᾿τά καὶ α᾿κολουθου̑σίν μοι
עֵרבֵּא דִּילי קָלי שָׁמעִין וֵאנָא יָדַע אנָא להֻון והֵנֻון אָתֵין בָּתַרי׃
וַאֲנִי נוֹתֵן לָהֶן חַיֵּי עוֹלָם; וְלֹא תֹּאבַדְנָה לְעוֹלָם, אַף לֹא יַחֲטֹף אוֹתָן אִישׁ מִיָּדִי.
וְחַיֵּי עוֺלָם אֶתֵּן לָהֶן לֹא תֹאבַדְנָה לָנֶצַח וְלֹא יַחֲטֹף אֹתָן אִישׁ מִיָּדִי:
A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. ([Jan 6:39 Jan 17:12 Jan 18:9])
κα᾿γώ δίδωμι αυ᾿τοι̑ς ζωὴν αι᾿ὼνιον καὶ ου᾿ μὴ α᾿πόλωνται ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ ου᾿χ ἁρπάσει τις αυ᾿τὰ ε᾿κ τη̑ς χειρός μου
וֵאנָא יָהֵב אנָא להֻון חַיֵא דַּלעָלַם ולָא נִאבדֻּון לעָלַם ולָא אנָשׁ נֵחטֻוף אֵנֻון מֵן אִידַי׃
אָבִי שֶׁנָּתַן אוֹתָן לִי גָּדוֹל מִכֹּל וְאֵין אִישׁ יָכוֹל לַחֲטֹף אוֹתָן מִיָּד הָאָב.
אָבִי אֲשֶׁר נְתָנָן לִי אַדִּיר הוּא מִכֹּל וְאֵין אִישׁ אֲשֶׁר-יוּכַל לַחֲטֹף אֶתְהֶן מִיַּד הָאָב:
Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky(n). (n) var: Co mně můj Otec dal, je větší než všecko ostatní; a nikdo nemůže nic vyrvat z Otcovy ruky.
ὁ πατήρ μου ο῍ δέδωκέν μοι πάντων μει̑ζόν ε᾿στιν καὶ ου᾿δεὶς δύναται ἁρπάζειν ε᾿κ τη̑ς χειρὸς του̑ πατρός
אָבי גֵּיר דּיַהב לִי מֵן כֻּל רַב הֻו ולָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּמֵן אִידֵה דָּאבי נֵחטֻוף׃
אֲנִי וְהָאָב אֶחָד אֲנַחְנוּ."
וַאֲנִי וְהָאָב אֶחָד:
Já a Otec jedno jsme.
Já a Otec jsme jedno.“ ([Jan 10:38 Jan 17:21])
ε᾿γώ καὶ ὁ πατὴρ ε῞ν ε᾿σμεν
אֵנָא וָאבי חַד חנַן׃
שׁוּב הֵרִימוּ אֲבָנִים כְּדֵי לִרְגֹּם אוֹתוֹ.
וַיּוֺסִיפוּ הַיְּהוּדִים וַיִּשְׂאוּ אֲבָנִים לְסָקְלוֺ:
Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali. ([Jan 8:59])
ε᾿βάστασαν πάλιν λίθους οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ι῞να λιθάσωσιν αυ᾿τόν
וַשׁקַלו תֻּוב יִהֻודָיֵא כִּאפֵא למֵרגּמֵה סּ סּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַעֲשִׂים טוֹבִים רַבִּים הֶרְאֵיתִי לָכֶם מֵאֵת הָאָב; עַל אֵיזֶה מַעֲשֶׂה מֵהֶם תִּרְגְּמוּנִי?"
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֵן מַעֲשִׂים רַבִּים טוֺבִים הֶרְאֵיתִי לָכֶם מֵאֵת הָאָב עַל-אֵי-זֶה מִן-הַמַּעֲשִׂים הָאֵלֶּה תִּסְקְלֻנִי:
Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πολλὰ ε῎ργα καλὰ ε῎δειξα ὑμι̑ν ε᾿κ του̑ πατρός διὰ ποι̑ον αυ᾿τω̑ν ε῎ργον ε᾿μὲ λιθάζετε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע סַגִּיֵאא עבָדֵא שַׁפִּירֵא מֵן לוָת אָבי חַוִיתכֻון מֵטֻל אַינָא עבָדָא מֵנהֻון רָגמִין אנתֻּון לִי׃
עָנוּ לוֹ: "לֹא עַל מַעֲשֶׂה טוֹב נִרְגֹּם אוֹתְךָ, אֶלָּא עַל חִלּוּל שֵׁם שָׁמַיִם וְעַל שֶׁבִּהְיוֹתְךָ אָדָם אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת עַצְמְךָ אֱלֹהִים."
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הַיְּהוּדִים לֵאמֹר עַל-מַעֲשֶׂה טוֺב לֹא נִסְקְלֶךׇ כִּי אִם-עַל-חִלּוּל הַשֵּׁם בַּאֲשֶׁר כִּי אָדָם אַתָּה וְהִנְּךׇ אֹמֵר לְנַפְשְׁךׇ אֱלֹהִים אָתָּה:
Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“ ([Leviticus 24:16; Marek 14:64; Jan 5:18])
α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι περὶ καλου̑ ε῎ργου ου᾿ λιθάζομέν σε α᾿λλὰ περὶ βλασφημίας καὶ ο῞τι σὺ α῎νθρωπος ω῍ν ποιει̑ς σεαυτὸν θεόν
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לָא הוָא מֵטֻל עבָדֵא שַׁפִּירֵא רָגמִין חנַן לָך אֵלָא מֵטֻל דַּמגַדֵּף אַנתּ וכַד אִיתַיךְּ בַּר אנָשָׁא עָבֵד אַנתּ נַפשָׁך אַלָהָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כְּלוּם לֹא כָּתוּב בְּתוֹרַתְכֶם, 'אֲנִי־אָמַרְתִּי אֱלֹהִים אַתֶּם'?
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֲלֹא כָתוּב בְּתוֺרַתְכֶם אֲנִי אָמַרְתִּי אֱלֹהִים אַתֶּם:
Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘ ([Žalmy 82:6])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε῎στιν γεγραμμένον ε᾿ν τω̑ νόμω ὑμω̑ν ο῞τι ε᾿γώ ει῏πα θεοί ε᾿στε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הוָא הָכַנָא כּתִיב בּנָמֻוסכֻון דֵּאנָא אֵמרֵת דַּאלָהֵא אַנתֻּון׃
אִם הוּא אָמַר 'אֱלֹהִים' לְאֵלֶּה אֲשֶׁר דְּבַר אֱלֹהִים הָיָה אֲלֵיהֶם - וְאֶת הַכָּתוּב אִי אֶפְשָׁר לְהָפֵר -
וְעַתָּה אִם-אֲנָשִׁים נִקְרְאוּ אֱלֹהִים אֲשֶׁר תּוֺרַת הָאֱלֹהִים אִתָּם וּדְבַר הַכָּתוּב אֵין לְהָשִׁיב:
Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit –
ει᾿ ε᾿κείνους ει῏πεν θεοὺς πρὸς ου῍ς ὁ λόγος του̑ θεου̑ ε᾿γένετο καὶ ου᾿ δύναται λυθη̑ναι ἡ γραφή
אֵן להָנֻון אֵמַר אַלָהֵא מֵטֻל דַּלוָתהֻון הוָת מֵלתָא דַּאלָהָא ולָא מֵשׁכַּח כּתָבָא דּנֵשׁתּרֵא׃
הַאִם תֹּאמְרוּ אַתֶּם לָזֶה אֲשֶׁר הָאָב קִדְּשׁוֹ וְשָׁלַח אוֹתוֹ אֶל הָעוֹלָם, 'מְגַדֵּף אַתָּה', מִשּׁוּם שֶׁאָמַרְתִּי 'בֶּן־אֱלֹהִים אֲנִי'?
אֵיךְ תֹּאמְרוּן עַל-זֶה אֲשֶׁר קִדְּשׁוֺ הָאָב וַיִּשְׁלָחֵהוּ בָאָרֶץ מְגַדֵּף אָתָּה יַעַן אָמַרְתִּי בֶּן-הָאֱלֹהִים אָנִי:
Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn? ([Jan 5:23 Jan 5:37 Jan 7:16 Jan 7:33; Jan 12:45; Jan 14:24])
ο῍ν ὁ πατὴρ ἡγίασεν καὶ α᾿πέστειλεν ει᾿ς τὸν κόσμον ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι βλασφημει̑ς ο῞τι ει῏πον υἱὸς του̑ θεου̑ ει᾿μι
לַאינָא דַּאבָא קַדּשֵׁה ושַׁדּרֵה לעָלמָא אַנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דַּמגַדֵּף אַנתּ עַל דֵּאמרֵת לכֻון דַּברֵה אנָא דַּאלָהָא׃
אִם אֵינֶנִּי עוֹשֶׂה אֶת מַעֲשֵׂי אָבִי, אַל תַּאֲמִינוּ לִי.
אִם-לֹא עָשִׂיתִי אֶת-מַעֲשֵׂי אָבִי לֹא תַאֲמִינוּ לִי:
Nečiním-liť skutků Otce svého nevěřte mi.
Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
ει᾿ ου᾿ ποιω̑ τὰ ε῎ργα του̑ πατρός μου μὴ πιστεύετέ μοι
אֵלָא עָבֵד אנָא עבָדֵא דָּאבי לָא תּהַימנֻונָני׃
אֲבָל אִם אֲנִי עוֹשֶׂה, אַף אִם אֵינְכֶם מַאֲמִינִים לִי, הַאֲמִינוּ לַמַּעֲשִׂים, לְמַעַן תַּכִּירוּ וְתֵדְעוּ שֶׁהָאָב בִּי וַאֲנִי בָּאָב."
וְאִם-עֲשִׂיתִים אַף כִּי לֹא-אֲבִיתֶם לְהַאֲמִין בִּי הַאֲמִינוּ בְּמַעֲשֵׂי יָדָי לְמַעַן תֵּדְעוּ וְתַאֲמִינוּ כִּי הָאָב בִּי וַאֲנִי בָּאָב:
Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že
Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ ([Jan 5:36 Jan 10:25 Jan 14:11])
ει᾿ δὲ ποιω̑ κα῍ν ε᾿μοὶ μὴ πιστεύητε τοι̑ς ε῎ργοις πιστεύετε ι῞να γνω̑τε καὶ γινὼσκητε ο῞τι ε᾿ν ε᾿μοὶ ὁ πατὴρ κα᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρί
אֵן דֵּין עָבֵד אנָא אָפֵן לִי לָא מהַימנִין אנתֻּון להֻון לַעבָדֵא הַימֵנו דּתֵדּעֻון וַתהַימנֻון דָּאבי בִּי וֵאנָא בָּאבי׃ ס
אָז נִסּוּ שׁוּב לִתְפֹּס אוֹתוֹ וְהוּא חָמַק מִיָּדָם.
וַיּוֺסִיפוּ וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ אַךְ הוּא נִמְלַט מִיָּדָם:
Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl. ([Jan 7:30 Jan 8:20])
ε᾿ζήτουν ου῏ν αυ᾿τὸν πάλιν πιάσαι καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κ τη̑ς χειρὸς αυ᾿τω̑ν
וַבעַו הוַו תֻּוב דּנֵאחדֻּונָיהי וַנפַק לֵה מֵן בֵּית אִידַיהֻון׃
הוּא הָלַךְ וְשָׁב אֶל עֵבֶר הַיַּרְדֵּן, אֶל הַמָּקוֹם אֲשֶׁר שָׁם הִטְבִּיל יוֹחָנָן בָּרִאשׁוֹנָה, וְנִשְׁאַר שָׁם.
וַיֵּצֵא וַיָּשָׁב אֶל-עֵבֶר הַיַּרְדֵּן אֶל-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר יוֺחָנָן הָיָה מְטַבֵּל שָׁם בַּתְּחִלָּה וַיֵּשֶׁב שָׁם:
I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval. ([Jan 1:28])
καὶ α᾿πη̑λθεν πάλιν πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου ει᾿ς τὸν τόπον ο῞που η῟ν ᾽Ιωάννης τὸ πρω̑τον βαπτίζων καὶ ε῎μεινεν ε᾿κει̑
וֵאזַל לֵה לעֵברָא דּיֻורדּנָן לדֻוכּתָא אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא יֻוחַנָן מֵן קדִים כַּד מַעמֵד הוָא וַהוָא תַּמָן׃ ס
רַבִּים בָּאוּ אֵלָיו. "יוֹחָנָן לֹא עָשָׂה שׁוּם נֵס", אָמְרוּ, "אַךְ כָּל מַה שֶּׁאָמַר יוֹחָנָן עַל הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה אֱמֶת."
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו רַבִּים וַיֹּאמְרוּ הִנֵּה יוֺחָנָן לֹא-נָתַן מוֺפֵת אֲבָל כָּל-אֲשֶׁר דִּבֶּר עַל-הָאִישׁ הַזֶּה אֱמֶת הוּא:
I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Mnozí k němu přicházeli a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda.“ ([Jan 1:27 Jan 1:30 Jan 1:34])
καὶ πολλοὶ η῟λθον πρὸς αυ᾿τὸν καὶ ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ιωάννης μὲν σημει̑ον ε᾿ποίησεν ου᾿δέν πάντα δὲ ο῞σα ει῏πεν ᾽Ιωάννης περὶ τούτου α᾿ληθη̑ η῟ν
וֵאתַו אנָשָׁא סַגִּיֵאא לוָתֵה וָאמרִין הוַו דּיֻוחַנָן אָף לָא חדָא אָתָא עבַד כֻּלמֵדֵּם דֵּין דֵּאמַר יֻוחַנָן עַל גַּברָא הָנָא שַׁרִיר הֻו׃
וְרַבִּים הֶאֱמִינוּ בּוֹ שָׁם.
וַיַּאֲמִינוּ-בוֺ רַבִּים בַּמָּקוֺם הַהוּא:
A mnozí tam uvěřili v něho.
A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo. ([Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 11:45 Jan 12:11])
καὶ πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τὸν ε᾿κει̑
וסַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה סס׃
מַעֲשֶׂה בְּחוֹלֶה אֶחָד, אֶלְעָזָר מִבֵּית עַנְיָה, מִן הַכְּפָר שֶׁגָּרוּ בּוֹ מִרְיָם וּמָרְתָא אֲחוֹתָהּ.
וַיְהִי אִישׁ חֹלֶה וּשְׁמוֺ אֶלְעָזָר מִבֵּית-עַנְיָה מְקוֺם מוֺשַׁב מִרְיָם וּמַרְתָא אֲחוֺתָהּ:
Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.
η῟ν δέ τις α᾿σθενω̑ν Λάζαρος α᾿πὸ Βηθανίας ε᾿κ τη̑ς κὼμης Μαρίας καὶ Μάρθας τη̑ς α᾿δελφη̑ς αυ᾿τη̑ς
אִית הוָא דֵּין חַד דַּכרִיה לָעָזַר מֵן בֵּית־עַניָא קרִיתָא אַחֻוה דּמַריַם וַדמָרתָּא׃ ס
מִרְיָם הִיא אֲשֶׁר מָשְׁחָה אֶת הָאָדוֹן בְּשֶׁמֶן בֹּשֶׂם וְנִגְּבָה אֶת רַגְלָיו בְּשַׂעֲרוֹתֶיהָ. אָחִיהָ אֶלְעָזָר הוּא שֶׁחָלָה.
הִיא מִרְיָם אֲשֶׁר מָשְׁחָה אֶת-הָאָדוֺן בְּשֶׁמֶן רֹקֵחַ וּבְשַׂעֲרֹתֶיהָ נִגְּבָה אֶת-רַגְלָיו וְאֶלְעָזָר הוּא אָחִיהָ אֲשֶׁר חָלָה:
A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen. ([Jan 12:3])
η῟ν δὲ Μαριὰμ ἡ α᾿λείψασα τὸν κύριον μύρω καὶ ε᾿κμάξασα τοὺς πόδας αυ᾿του̑ ται̑ς θριξὶν αυ᾿τη̑ς η῏ς ὁ α᾿δελφὸς Λάζαρος η᾿σθένει
מַריַם דֵּין הָדֵא אִיתֵיה הָי דּמֵשׁחַת בּבֵסמָא רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע ושַׁויַת בּסַערָה אַחֻוה הוָא דּהָדֵא לָעָזַר דַּכרִיה הוָא׃ ס
שָׁלְחוּ הָאֲחָיוֹת לְהַגִּיד לְיֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנֵנוּ, רְאֵה נָא, זֶה שֶׁאָהוּב עָלֶיךָ חוֹלֶה."
וַתִּשְׁלַחְנָה הָאֲחָיוֺת אֵלָיו לֵאמֹר אֲדֹנִי הִנֵּה זֶה אֲשֶׁר נַפְשְׁךׇ אֲהֵבַתְהוּ חֹלֶה הוּא:
Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“
α᾿πέστειλαν ου῏ν αἱ α᾿δελφαὶ πρὸς αυ᾿τὸν λέγουσαι κύριε ι῎δε ο῍ν φιλει̑ς α᾿σθενει̑
ושַׁדַּרֵין תַּרתַּיהֵין אַחוָתֵה לוָת יֵשֻׁוע וָאמרָן מָרַן הָא הַו דּרָחֵם אַנתּ כּרִיה׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַמַּחֲלָה הַזֹּאת אֵינֶנָּה לְמָוֶת, אֶלָּא לִכְבוֹד אֱלֹהִים, כְּדֵי שֶׁיְּכֻבַּד בָּהּ בֶּן־הָאֱלֹהִים."
וַיִשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הַמַּחֲלָה הַזֹּאת לֹא לַמָּוֶת כִּי אִם-לִכְבוֺד הָאֱלֹהִים לְמַעַן יִכָּבֶד-בָּהּ בֶּן-הָאֱלֹהִים:
A uslyšav to Ježíš, řekl: nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“ ([Jan 9:3])
α᾿κούσας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ῞τη ἡ α᾿σθένεια ου᾿κ ε῎στιν πρὸς θάνατον α᾿λλ῾ ὑπὲρ τη̑ς δόξης του̑ θεου̑ ι῞να δοξασθη̑ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ δι῾ αυ᾿τη̑ς
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר הָנָא כֻּורהָנָא לָא הוָא דּמַותָּא אֵלָא חלָף תֵּשׁבֻּוחתָּא דַּאלָהָא דּנֵשׁתַּבַּח בּרֵה דַּאלָהָא מֵטֻלָתֵה׃
יֵשׁוּעַ אָהַב אֶת מָרְתָא וְאֶת אֲחוֹתָהּ וְאֶת אֶלְעָזָר.
וְיֵשׁוּעַ אָהַב אֶת-מַרְתָא וְאֶת-אֲחוֺתָהּ וְאֶת-אֶלְעָזָר:
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.
η᾿γάπα δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν Μάρθαν καὶ τὴν α᾿δελφὴν αυ᾿τη̑ς καὶ τὸν Λάζαρον
מַחֵב הוָא דֵּין הֻו יֵשֻׁוע למָרתָּא וַלמַריַם וַללָעָזַר׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע כִּי חָלָה, שָׁהָה עוֹד יוֹמַיִם בְּאוֹתוֹ מָקוֹם.
וַיְהִי בְּשָׁמְעוֺ כִּי חָלָה וַיִּתְמַהְמַהּ וַיֵּשֶׁב יוֺמַיִם בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר-הוּא שָׁם:
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.
ὡς ου῏ν η῎κουσεν ο῞τι α᾿σθενει̑ τότε μὲν ε῎μεινεν ε᾿ν ω῟ η῟ν τόπω δύο ἡμέρας
וכַד שׁמַע דַּכרִיה כַּתַּר בּדֻוכּתָא דִּאיתַוהי הוָא תּרֵין יַומִין׃
אַחֲרֵי כֵן אָמַר לְתַלְמִידָיו: "בּוֹאוּ נַחֲזֹר לְאֶרֶץ יְהוּדָה."
וְאַחֲרֵי-כֵן אָמַר לְתַלְמִידָיו לְכוּ וְנָשׁוּבָה אֶל-אֶרֶץ יְהוּדָה:
Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
Teprve potom řekl svým učedníkům: „Pojďme opět do Judska!“ ([Jan 10:40])
ε῎πειτα μετὰ του̑το λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς α῎γωμεν ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν πάλιν
ובָתַרכֵּן אֵמַר לתַלמִידַוהי תַּו נִאזַל תֻּוב לִיהֻוד׃
אָמְרוּ לוֹ הַתַּלְמִידִים: "רַבִּי, לֹא מִכְּבָר בִּקְשׁוּ לִרְגֹּם אוֹתְךָ וְאַתָּה חוֹזֵר לְשָׁם?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו רַבֵּנוּ הֲלֹא זֶה עַתָּה בִּקְשׁוּ הַיְּהוּדִים לִסְקָלְךׇ וְאַתָּה עוֺד תָּשׁוּב שָׁמָּה:
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
Učedníci mu řekli: „Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé kamenovat, a zase tam chceš jít?“ ([Jan 10:31])
λέγουσιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταί ῥαββί νυ̑ν ε᾿ζήτουν σε λιθάσαι οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ πάλιν ὑπάγεις ε᾿κει̑
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי רַבַּן הָשָׁא יִהֻודָיֵא בָּעֵין הוַו למֵרגּמָך ותֻוב אָזֵל אַנתּ לתַמָן׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "הֲרֵי שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁעוֹת לַיּוֹם. הַמִּתְהַלֵּךְ בַּיּוֹם אֵינֶנּוּ נִכְשָׁל, כִּי רוֹאֶה הוּא אֶת אוֹר הָעוֹלָם הַזֶּה.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הֲלֹא שְׁתֵּים-עֶשְׂרֵה שָׁעוֺת בַּיּוֺם אִישׁ הַהֹלֵךְ בַּיּוֺם לֹא יִכָּשֵׁל כִּי יִרְאֶה אוֺר הָעוֺלָם הַזֶּה:
Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa. ([Jan 9:5 Jan 12:35])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ου᾿χὶ δὼδεκα ω῟ραί ει᾿σιν τη̑ς ἡμέρας ε᾿άν τις περιπατη̑ ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ου᾿ προσκόπτει ο῞τι τὸ φω̑ς του̑ κόσμου τούτου βλέπει
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא תַּרתַּעֵסרֵא שָׁעִין אִית בּיַומָא וֵאן אנָשׁ מהַלֵך בִּאימָמָא לָא מֵתּתּקֵל מֵטֻל דּחָזֵא נֻוהרֵה דּעָלמָא הָנָא׃
אֲבָל הַמִּתְהַלֵּךְ בַּלַּיְלָה נִכְשָׁל, כִּי הָאוֹר אֵינֶנּוּ בּוֹ."
אֲבָל הַהֹלֵךְ בַּלַּיְלָה יִכָּשֵׁל כִּי הָאוֺר אֵינֶנּוּ-בוֺ:
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla.“
ε᾿ὰν δέ τις περιπατη̑ ε᾿ν τη̑ νυκτί προσκόπτει ο῞τι τὸ φω̑ς ου᾿κ ε῎στιν ε᾿ν αυ᾿τω̑
אֵן אנָשׁ דֵּין בּלִליָא נהַלֵך מֵתּתּקֵל מֵטֻל דּנַהִירָא לַיתּ בֵּה׃
אַחֲרֵי שֶׁאָמַר זֹאת הוֹסִיף: "אֶלְעָזָר יְדִידֵנוּ נִרְדַּם, אַךְ אֲנִי הוֹלֵךְ לְהָעִיר אוֹתוֹ."
וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת אָמַר אֲלֵיהֶם אֶלְעָזָר יְדִידֵנוּ יָשֵׁן וַאֲנִי הֹלֵךְ לְהָעִיר אֹתוֺ מִשְּׁנָתוֺ:
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
To pověděl a dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit.“ ([Marek 5:39])
ταυ̑τα ει῏πεν καὶ μετὰ του̑το λέγει αυ᾿τοι̑ς Λάζαρος ὁ φίλος ἡμω̑ν κεκοίμηται α᾿λλὰ πορεύομαι ι῞να ε᾿ξυπνίσω αυ᾿τόν
הָלֵין אֵמַר יֵשֻׁוע ובָתַרכֵּן אֵמַר להֻון לָעָזַר רָחמַן שׁכֵב אֵלָא אָזֵל אנָא דַּאעִירִיוהי׃
אָמְרוּ לוֹ הַתַּלְמִידִים: "אִם נִרְדַּם, אֲזַי יֵרָפֵא."
וַיַּעֲנוּ תַלְמִידָיו אֲדֹנִי אִם-יָשֵׁן הוּא שְׁנָתוֺ תַחֲלִימֵהוּ וָחָי:
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“
ει῏παν ου῏ν οἱ μαθηταὶ αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ κεκοίμηται σωθήσεται
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי מָרַן אֵן דּמֵך מֵתחלֵם׃
יֵשׁוּעַ דִּבֵּר עַל מוֹתוֹ, אֶלָּא שֶׁהֵם חָשְׁבוּ כִּי דִּבֵּר עַל תַּרְדֵּמַת הַשֵּׁנָה.
וְיֵשׁוּעַ דִּבֶּר כֵּן עַל-מוֺתוֺ וְהֵם חָשְׁבוּ כִּי עַל-מְנוּחָתוֺ בַּשֵּׁנָה הוּא מְדַבֵּר:
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. ([Matouš 16:12; Jan 2:20-Jan 2:21; Jan 3:3-Jan 3:4; Jan 4:10-Jan 4:11; Jan 6:51-Jan 6:52])
ει᾿ρήκει δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς περὶ του̑ θανάτου αυ᾿του̑ ε᾿κει̑νοι δὲ ε῎δοξαν ο῞τι περὶ τη̑ς κοιμήσεως του̑ υ῞πνου λέγει
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר עַל מַותֵּה והֵנֻון סבַרו דּעַל מַדמכָא הֻו דּשֵׁנתָא אֵמַר׃
אָז אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ בִּמְפֹרָשׁ: "אֶלְעָזָר מֵת.
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בְּשָׂפָה בְרוּרָה אֶלְעָזָר מֵת:
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Tehdy jim Ježíš řekl přímo: „Lazar umřel.
τότε ου῏ν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς παρρησία Λάζαρος α᾿πέθανεν
הָידֵּין אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע פּשִׁיקָאיִת לָעָזַר מִית לֵה׃
וַאֲשֶׁר לָכֶם, אֲנִי שָׂמֵחַ שֶׁלֹּא הָיִיתִי שָׁם - לְמַעַן תַּאֲמִינוּ. אַךְ בּוֹאוּ נֵלֵךְ אֵלָיו."
וַאֲנִי שָׂמֵחַ לְמַעַנְכֶם כִּי לֹא-הָיִיתִי שָׁמָּה לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ אַךְ נֵלְכָה-נָּא אֵלָיו:
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!“
καὶ χαίρω δι῾ ὑμα̑ς ι῞να πιστεύσητε ο῞τι ου᾿κ η῎μην ε᾿κει̑ α᾿λλὰ α῎γωμεν πρὸς αυ᾿τόν
וחָדֵא אנָא דּלָא הוִית תַּמָן מֵטֻלָתכֻון דַּתהַימנֻון אֵלָא הַלֵכו לתַמָן׃
תֹּאמָא, הַנִּקְרָא דִּידִימוֹס, אָמַר לַחֲבֵרָיו הַתַּלְמִידִים: "נֵלֵךְ נָא גַּם אֲנַחְנוּ כְּדֵי שֶׁנָּמוּת אִתּוֹ."
וַיֹּאמֶר תּוֺמָא הַנִּקְרָא דִידוּמוֺס אֶל-חֲבֵרָיו הַתַּלְמִידִים נֵלְכָה-נָּא גַּם-אֲנַחְנוּ וְנָמוּתָה עִמּוֺ:
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkum: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
Tomáš, jinak Didymos(o), řekl ostatním učedníkům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“ (o) Obě jména znamenají „Dvoje“ – první v aramejštin, druhé v řečtině.
ει῏πεν ου῏ν Θωμα̑ς ὁ λεγόμενος Δίδυμος τοι̑ς συμμαθηται̑ς α῎γωμεν καὶ ἡμει̑ς ι῞να α᾿ποθάνωμεν μετ῾ αυ᾿του̑
אָמַר תָּאומַא דּמֵתֵאמַר תָּאמָא לתַלמִידֵא חַברַוהי נִאזַל אָף חנַן נמֻות עַמֵה׃
כַּאֲשֶׁר בָּא יֵשׁוּעַ, מָצָא שֶׁכְּבָר אַרְבָּעָה יָמִים הוּא בַּקֶּבֶר.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ וַיִּמְצָא כִּי זֶה כְבָר אַרְבָּעָה יָמִים שֹׁכֵב בַּקָּבֶר:
Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.
ε᾿λθών ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ευ῟ρεν αυ᾿τὸν τέσσαρας η῎δη ἡμέρας ε῎χοντα ε᾿ν τω̑ μνημείω
וֵאתָא יֵשֻׁוע לבֵית־עַניָא וֵאשׁכַּח דַּארבּעָא לֵה יַומִין דִּאיתַוהי בּבֵית־קבֻורָא׃
בֵּית עַנְיָה הָיְתָה מְרֻחֶקֶת מִירוּשָׁלַיִם כִּשְׁלֹשָׁה קִילוֹמֶטְרִים,
וּבֵית-עַנְיָה קְרֹבָה לִירוּשָׁלָיִם כַּחֲמֵשׁ עֶשְׂרֵה מַעֲנוֺת צֶמֶד שָׂדֶה:
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty(p), (p) ř: patnáct stadií ([Matouš 21:17])
η῟ν δὲ ἡ Βηθανία ε᾿γγὺς τω̑ν ῾Ιεροσολύμων ὡς α᾿πὸ σταδίων δεκαπέντε
אִיתֵיה הוָת דֵּין בֵּית־עַניָא עַל־גֵּנב אֻורִשׁלֵם כַּד פַּרִיקָא מֵנָה אַיך אֵסטדַוָתָא חַמֵשׁתַּעסַר׃
וְרַבִּים בָּאוּ אֶל מָרְתָא וּמִרְיָם לְנַחֵם אוֹתָן עַל אֲחִיהֶן.
וִיהוּדִים רַבִּים בָּאוּ אֶל-מַרְתָא וּמִרְיָם לְנַחֲמָן עַל-אֲחִיהֶן:
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
a mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili v zármutku nad jejich bratrem.
πολλοὶ δὲ ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ε᾿ληλύθεισαν πρὸς τὴν Μάρθαν καὶ Μαριὰμ ι῞να παραμυθήσωνται αυ᾿τὰς περὶ του̑ α᾿δελφου̑
וסַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא אַתִּיאיִן הוַו לוָת מָרתָּא ומַריַם דּנֵמלֻון בּלֵבּהֵין מֵטֻל אַחֻוהֵין׃
כִּשְׁמֹעַ מָרְתָא שֶׁיֵּשׁוּעַ בָּא הָלְכָה לִקְרָאתוֹ, וְאִלּוּ מִרְיָם יָשְׁבָה בַּבַּיִת.
וַיְהִי כִּשְׁמֹעַ מַרְתָא כִּי יֵשׁוּעַ בָּא וַתֵּצֵא לִקְרָאתוֺ וּמִרְיָם יֹשֶׁבֶת בַּבָּיִת:
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.
ἡ ου῏ν Μάρθα ὡς η῎κουσεν ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε῎ρχεται ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ Μαριὰμ δὲ ε᾿ν τω̑ οι῎κω ε᾿καθέζετο
מָרתָּא דֵּין כַּד שֵׁמעַת דּיֵשֻׁוע אֵתָא נֵפקַת לֻאורעֵה מַריַם דֵּין בּבַיתָּא יָתבָּא הוָת׃
אָמְרָה מָרְתָא לְיֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, לוּ הָיִיתָ פֹּה, לֹא הָיָה אָחִי מֵת.
וַתֹּאמֶר מַרְתָא אֶל-יֵשׁוּעַ אֲדֹנִי לוּ הָיִיתָ פֹּה עִמָּנוּ וְלֹא-מֵת אָחִי:
I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel. ([Jan 11:32])
ει῏πεν ου῏ν ἡ Μάρθα πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν κύριε ει᾿ η῟ς ω῟δε ου᾿κ α῍ν α᾿πέθανεν ὁ α᾿δελφός μου
וֵאמרַת מָרתָּא ליֵשֻׁוע מָרי אֵלֻו תּנָן הוַיתּ לָא מָאֵת הוָא אָחי׃
אֲבָל גַּם עַכְשָׁו יוֹדַעַת אֲנִי שֶׁכָּל מַה שֶּׁתְּבַקֵּשׁ מֵאֱלֹהִים, אֱלֹהִים יִתֵּן לְךָ."
וְגַם-עַתָּה יָדַעְתִּי כִּי כָל-אֲשֶׁר תִּשְׁאַל מֵאֵת הָאֱלֹהִים כֵּן יִתֵּן לְךׇ הָאֱלֹהִים:
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“
α᾿λλὰ καὶ νυ̑ν οι῏δα ο῞τι ο῞σα α῍ν αι᾿τήση τὸν θεὸν δὼσει σοι ὁ θεός
אֵלָא אָף הָשָׁא יָדעָא אנָא דַּכמָא דּתֵשַׁאל לַאלָהָא יָהֵב לָך׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אָחִיךְ יָקוּם."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ הֲלֹא יָקוּם אָחִיךְ:
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿ναστήσεται ὁ α᾿δελφός σου
אָמַר לָה יֵשֻׁוע קָאֵם אַחֻוכי׃
הֵשִׁיבָה לוֹ מָרְתָא: "אֲנִי יוֹדַעַת שֶׁהוּא יָקוּם בַּתְּחִיָּה בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו מַרְתָא יָדַעְתִּי כִּי יָקוּם בְּיוֺם הַתְּקוּמָה בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ ([Daniel 12:2])
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ Μάρθα οι῏δα ο῞τι α᾿ναστήσεται ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
אָמרָא לֵה מָרתָּא יָדעָאנָא דּקָאֵם בּנֻוחָמָא בּיַומָא אחרָיָא׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הַתְּחִיָּה וְהַחַיִּים. הַמַּאֲמִין בִּי יִחְיֶה גַּם אִם יָמוּת.
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אֲנֹכִי הַתְּקוּמָה וְהַחַיִּים הַמַּאֲמִין בִּי אַף כִּי-הוּא מֵת יָקוּם וָחָי:
Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. ([Jan 3:15 Jan 3:36 Jan 20:31; 1 Janův 5:11-1 Janův 5:13])
ει῏πεν αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ α᾿νάστασις καὶ ἡ ζωή ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ κα῍ν α᾿ποθάνη ζήσεται
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא נֻוחָמָא וחַיֵא מַן דַּמהַימֵן בִּי אָפֵן נמֻות נִחֵא׃
וְכָל מִי שֶׁחַי וּמַאֲמִין בִּי לֹא יָמוּת לְעוֹלָם. הַאִם מַאֲמִינָה אַתְּ בָּזֶה?"
וְכָל-חַי אֲשֶׁר יַאֲמִין-בִּי לֹא יָמוּת לְעוֺלָם הֲתַאֲמִינִי זֹאת אָתְּ:
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“
καὶ πα̑ς ὁ ζω̑ν καὶ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ου᾿ μὴ α᾿ποθάνη ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να πιστεύεις του̑το
וכֻל דּחַי וַמהַימֵן בִּי לעָלַם לָא נמֻות מהַימנַתּי הָדֵא׃
אָמְרָה לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אֲנִי מַאֲמִינָה שֶׁאַתָּה הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הָאֱלֹהִים שֶׁבָּא אֶל הָעוֹלָם."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הֵן אֲדֹנִי הֵן אֲנֹכִי הֶאֱמַנְתִּי כִּי-אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים הַבָּא אֶל-הָעוֺלָם:
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Řekla mu: „Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš(q), Syn Boží, který má přijít na svět.“ (q) ř: Kristus ([Jan 6:69; Matouš 16:16; Jan 6:14])
λέγει αυ᾿τω̑ ναί κύριε ε᾿γώ πεπίστευκα ο῞τι σὺ ει῏ ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ ὁ ει᾿ς τὸν κόσμον ε᾿ρχόμενος
אָמרָא לֵה אִין מָרי אֵנָא מהַימנָא אנָא דַּאנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא דָּאתֵא לעָלמָא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁאָמְרָה זֹאת הָלְכָה וְקָרְאָה לְמִרְיָם אֲחוֹתָהּ בַּסֵּתֶר. אָמְרָה לָהּ: "רַבֵּנוּ הִגִּיעַ, הוּא קוֹרֵא לָךְ."
וּבְדַבְּרָהּ כָּזֹאת הָלְכָה וְקָרְאָה לְמִרְיָם אֲחוֺתָהּ בַּסֵּתֶר לֵאמֹר הִנֵּה בָּא הָרַבִּי וְהוּא קֹרֵא לָךְ:
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: „Je tu Mistr a volá tě.“
καὶ του̑το ει᾿που̑σα α᾿πη̑λθεν καὶ ε᾿φὼνησεν Μαριὰμ τὴν α᾿δελφὴν αυ᾿τη̑ς λάθρα ει᾿που̑σα ὁ διδάσκαλος πάρεστιν καὶ φωνει̑ σε
וכַד אֵמרַת הָלֵין אֵזַלת קרָת למַריַם חָתָה כַּסיָאיִת וָאמרָא לָה רַבַּן אֵתָא וקָרֵא לֵכי׃
הִיא שָׁמְעָה, מִהֲרָה לָקוּם וּבָאָה אֵלָיו.
וַתִּשְׁמַע וַתָּקָם כְּרֶגַע וַתָּבֹא אֵלָיו:
Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.
ε᾿κείνη δὲ ὡς η῎κουσεν η᾿γέρθη ταχὺ καὶ η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τόν
ומַריַם כַּד שֵׁמעַת קָמַת עגַל וָאתיָא הוָת לוָתֵה׃
יֵשׁוּעַ טֶרֶם נִכְנַס לַכְּפָר, כִּי הָיָה עוֹד בַּמָּקוֹם שֶׁפָּגְשָׁה אוֹתוֹ מָרְתָא.
וְיֵשׁוּעַ טֶרֶם יָבֹא אֶל-הַכְּפָר כִּי אִם-עוֺדֶנּוּ עֹמֵד בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר פָּגְשָׁה-בּוֺ מַרְתָא:
Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
Ježíš totiž dosud nedošel do vesnice, ale byl ještě na tom místě, kde se s ním Marta setkala.
ου῎πω δὲ ε᾿ληλύθει ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὴν κὼμην α᾿λλ῾ η῟ν ε῎τι ε᾿ν τω̑ τόπω ο῞που ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ ἡ Μάρθα
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לָא עדַכִּיל אֵתָא הוָא לַקרִיתָא אֵלָא בָּה הוָא בּהָי דֻּוכּתָא דֵּארַעתֵה מָרתָּא׃
אֵלֶּה שֶׁהָיוּ אֵצֶל מִרְיָם בַּבַּיִת וְנִחֲמוּ אוֹתָהּ, כְּשֶׁרָאוּ כִּי מִהֲרָה לָקוּם וְלָצֵאת, הָלְכוּ אַחֲרֶיהָ בְּחָשְׁבָם שֶׁהִיא הוֹלֶכֶת לַקֶּבֶר לִבְכּוֹת שָׁם.
וְהַיְּהוּדִים אֲשֶׁר-הָיוּ אִתָּהּ בַּבַּיִת לְנַחֲמָהּ בִּרְאוֺתָם כִּי-קָמָה מִרְיָם וְיָצְאָה פִתְאֹם הָלְכוּ אַחֲרֶיהָ בְּחָשְׁבָם כִּי-לִבְכּוֺת אֶל-הַקֶּבֶר הִיא הֹלָכֶת:
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.
οἱ ου῏ν ᾽Ιουδαι̑οι οἱ ο῎ντες μετ῾ αυ᾿τη̑ς ε᾿ν τη̑ οι᾿κία καὶ παραμυθούμενοι αυ᾿τήν ι᾿δόντες τὴν Μαριὰμ ο῞τι ταχέως α᾿νέστη καὶ ε᾿ξη̑λθεν η᾿κολούθησαν αυ᾿τη̑ δόξαντες ο῞τι ὑπάγει ει᾿ς τὸ μνημει̑ον ι῞να κλαύση ε᾿κει̑
אָף הָנֻון דֵּין יִהֻודָיֵא דִּאית הוַו עַמָה בּבַיתָּא דַּמבַיאיִן הוַו לָה דַּחזַו למַריַם דַּעגַל קָמַת נֵפקַת אֵזַלו להֻון בָּתרָה סבַרו גֵּיר דַּלקַברָא אָזָלא למֵבכָּא׃
בְּהַגִּיעָהּ אֶל הַמָּקוֹם שֶׁהָיָה בּוֹ יֵשׁוּעַ, נָפְלָה מִרְיָם לְרַגְלָיו וְאָמְרָה לוֹ: "אֲדוֹנִי, לוּ הָיִיתָ פֹּה, לֹא הָיָה אָחִי מֵת."
וּמִרְיָם בָּאָה אֶל-הָמָּקוֺם אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ עֹמֵד שָׁם וַתִּרְאֵהוּ וַתִּפֹּל לְרַגְלָיו וַתֹּאמֶר לוֺ אֲדֹנִי לוּ הָיִיתָ פֹּה עִמָּנוּ וְלֹא-מֵת אָחִי:
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.“ ([Jan 11:21])
ἡ ου῏ν Μαριὰμ ὡς η῟λθεν ο῞που η῟ν ᾽Ιησου̑ς ι᾿δου̑σα αυ᾿τὸν ε῎πεσεν αυ᾿του̑ πρὸς τοὺς πόδας λέγουσα αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ η῟ς ω῟δε ου᾿κ α῎ν μου α᾿πέθανεν ὁ α᾿δελφός
הִי דֵּין מַריַם כַּד אֵתָת אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא יֵשֻׁוע וַחזָתֵה נֵפלַת עַל רֵגלַוהי וָאמרָא לֵה אֵלֻו תּנָן הוַיתּ מָרי לָא מָאֵת הוָא אָחי׃
כִּרְאוֹתוֹ אוֹתָהּ בּוֹכִיָּה, וְהָאֲנָשִׁים שֶׁבָּאוּ אִתָּהּ בּוֹכִים גַּם הֵם, נִסְעֲרָה רוּחוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ וְהוּא וְהִזְדַּעְזַע.
כִּרְאוֺת יֵשׁוּעַ אֹתָהּ בֹּכִיָּה וְאֶת-הַיְּהוּדִים בֹּכִים עִמָּהּ וַיֵּמַר רוּחוֺ בְּקִרְבּוֺ וַיִּסָּעֵר לִבּוֺ:
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen ([Marek 1:43; Jan 11:38 Jan 13:21])
᾽Ιησου̑ς ου῏ν ὡς ει῏δεν αυ᾿τὴν κλαίουσαν καὶ τοὺς συνελθόντας αυ᾿τη̑ ᾽Ιουδαίους κλαίοντας ε᾿νεβριμήσατο τω̑ πνεύματι καὶ ε᾿τάραξεν ἑαυτόν
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד חזָה דּבָכיָא ולִיהֻודָיֵא הָנֻון דֵּאתַו עַמָה דּבָכֵין אֵתעַזַז בּרֻוחֵה וַאזִיע נַפשֵׁה׃
הוּא שָׁאַל: "אֵיפֹה הִנַּחְתֶּם אוֹתוֹ?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אָדוֹן, בּוֹא וּרְאֵה."
וַיֹּאמֶר אָן קְבַרְתֶּם אֹתוֺ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו בֹּא אֲדֹנֵינוּ וּרְאֵה:
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď se podívat!“
καὶ ει῏πεν που̑ τεθείκατε αυ᾿τόν λέγουσιν αυ᾿τω̑ κύριε ε῎ρχου καὶ ι῎δε
וֵאמַר אַיכָּא סָמתֻּונָיהי וָאמרִין לֵה מָרַן תָּא חזִי׃
בָּכָה יֵשׁוּעַ.
וַיֵּבְךְ יֵשׁוּעַ:
I zaplakal Ježíš.
Ježíšovi vstoupily do očí slzy. ([Lukáš 19:41])
ε᾿δάκρυσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς
וָאתיָן הוַי דֵּמעַוהי דּיֵשֻׁוע׃
הֵגִיבוּ וְאָמְרוּ: "רְאוּ עַד כַּמָּה אָהַב אוֹתוֹ!"
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים רְאוּ מַה-נִּפְלָאָה לּוֺ אַהֲבָתוֺ:
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Židé říkali: „Hle, jak jej miloval!“
ε῎λεγον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ι῎δε πω̑ς ε᾿φίλει αυ᾿τόν
וָאמרִין הוַו יִהֻודָיֵא חזַו כּמָא רָחֵם הוָא לֵה׃
אַךְ כַּמָּה מֵהֶם אָמְרוּ: "הַפּוֹקֵחַ עֵינֵי עִוֵּר הַאִם לֹא הָיָה יָכוֹל גַם לִמְנֹעַ אֶת מוֹתוֹ שֶׁל הָאִישׁ הַזֶּה?"
וְיֵשׁ מֵהֶם אָמְוּ הַהוּא אֲשֶׁר פָּקַח עֵינֵי הָעִוֵּר לֹא יָכֹל לַעֲצֹר גַּם אֶת-זֶה מִמָּוֶת:
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
Někteří z nich však řekli: „Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?“ ([Jan 9:6])
τινὲς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏παν ου᾿κ ε᾿δύνατο ου῟τος ὁ α᾿νοίξας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς του̑ τυφλου̑ ποιη̑σαι ι῞να καὶ ου῟τος μὴ α᾿ποθάνη
אנָשִׁין דֵּין מֵנהֻון אֵמַרו לָא מֵשׁכַּח הוָא הָנָא דּפַתַּח עַינַוהי דּהַו סַמיָא נֵעבֵּד דָּאף הָנָא לָא נמֻות׃
וְאָז יֵשׁוּעַ, נַפְשׁוֹ שׂוּב סוֹעֶרֶת בְּקִרְבּוֹ, נִגַּשׁ אֶל מְעָרַת הַקֶּבֶר הַמְכֻסָּה אֶבֶן.
וְיֵשׁוּעַ בְּמַר נַפְשׁוֺ בָּא אֶל-הַקָּבֶר וְהוּא מְעָרָה וְאֶבֶן שׂוּמָה עַל-פִּיהָ:
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.
᾽Ιησου̑ς ου῏ν πάλιν ε᾿μβριμὼμενος ε᾿ν ἑαυτω̑ ε῎ρχεται ει᾿ς τὸ μνημει̑ον η῟ν δὲ σπήλαιον καὶ λίθος ε᾿πέκειτο ε᾿π῾ αυ᾿τω̑
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד מֵתעַזַז בַּינַוהי ולֵה אֵתָא לבֵית־קבֻורָא והֻו בֵּית־קבֻורָא אִיתַוהי הוָא מעַרתָא וכִאפָא סִימָא הוָת עַל תַּרעֵה סּ סּ׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הָסִירוּ אֶת הָאֶבֶן!" אָמְרָה לוֹ מָרְתָא אֲחוֹתוֹ שֶׁל הַמֵּת: "אֲדוֹנִי, הֲרֵיהוּ כְּבָר מַעֲלֶה רֵיחַ, כִּי עָבְרוּ אַרְבָּעָה יָמִים."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ גֹּלּוּ אֶת-הָאָבֶן וַתֹּאמֶר אֵלָיו מַרְתָא אֲחוֺת הַמֵּת אֲדֹנִי הִנֵּה הוּא נִבְאָשׁ כִּי-זֶה לוֺ יָמִים אַרְבָּעָה:
Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ Sestra zemřelého, Marta, mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“
λέγει ὁ ᾽Ιησου̑ς α῎ρατε τὸν λίθον λέγει αυ᾿τω̑ ἡ α᾿δελφὴ του̑ τετελευτηκότος Μάρθα κύριε η῎δη ο῎ζει τεταρται̑ος γάρ ε᾿στιν
וֵאמַר יֵשֻׁוע שׁקֻולו כִּאפָא הָדֵא אָמרָא לֵה מָרתָּא חָתֵה דּהַו מִיתָא מָרי מֵן כַּדֻּו סרִי לֵה אַרבּעָא לֵה גֵּיר יַומִין׃
הֵשִׁיב לָהּ יֵשׁוּעַ: "הֲלֹא אָמַרְתִּי לָךְ שֶׁאִם תַּאֲמִינִי תִּרְאִי אֶת כְּבוֹד הָאֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ הֲלֹא אָמַרְתִּי לָךְ אִם-תַּאֲמִינִי אָז תִּרְאִי אֶת-כְּבוֺד הָאֱלֹהִים:
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“ ([Jan 1:14 Jan 2:11 Jan 11:4 Jan 17:24])
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ει῏πόν σοι ο῞τι ε᾿ὰν πιστεύσης ο῎ψη τὴν δόξαν του̑ θεου̑
אָמַר לָה יֵשֻׁוע לָא אֵמרֵת לֵכי דֵּאן תּהַימנִין תֵּחזֵין שֻׁובחֵה דַּאלָהָא׃
הֵם הֵסִירוּ אֶת הָאֶבֶן וְיֵשׁוּעַ נָשָׂא אֶת עֵינָיו לַמָּרוֹם וְאָמַר: "אָבִי, אוֹדְךָ כִּי שְׁמַעְתַּנִי.
וַיָּגֹלּוּ אֶת-הָאֶבֶן אֲשֶׁר הַמֵּת הוּשַׂם שָׁם וְיֵשׁוּעַ נָשָׂא אֶת-עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיֹּאמַר אוֺדְךׇ אָבִי כִּי עֲנִיתָנִי:
Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.
η῟ραν ου῏ν τὸν λίθον ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς η῟ρεν τοὺς ο᾿φθαλμοὺς α῎νω καὶ ει῏πεν πάτερ ευ᾿χαριστω̑ σοι ο῞τι η῎κουσάς μου
וַשׁקַלו כִּאפָא הָי והֻו יֵשֻׁוע אַרִים עַינַוהי לעֵל וֵאמַר אַבָא מַודֵּא אנָא לָך דַּשׁמַעתָּני׃
יָדַעְתִּי כִּי תָּמִיד שׁוֹמֵעַ אַתָּה אוֹתִי, וְרַק לְמַעַן הָעָם הָעוֹמֵד מִסָּבִיב אָמַרְתִּי זֹאת, שֶׁיַּאֲמִינוּ כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
וַאֲנִי יָדַעְתִּי כִּי מִדֵּי אֲדַבֵּר אַתָּה תַעֲנֶה אֶפֶס בַּעֲבוּר הָעָם הָעֹמֵד עָלַי דִּבַּרְתִּי כֵן לְבַעֲבוּר יַאֲמִינוּ כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“ ([Lukáš 10:38-Lukáš 10:39 Jan 12:30 Jan 17:8])
ε᾿γώ δὲ η῎̑δειν ο῞τι πάντοτέ μου α᾿κούεις α᾿λλὰ διὰ τὸν ο῎χλον τὸν περιεστω̑τα ει῏πον ι῞να πιστεύσωσιν ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
וֵאנָא יָדַע אנָא דַּבכֻלזבַן שָׁמַע אַנתּ לִי אֵלָא מֵטֻל כֵּנשָׁא הָנָא דּקָאֵם אָמַר אנָא הָלֵין דַּנהַימנֻון דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
לְאַחַר שֶׁאָמַר אֶת הַדָּבָר הַזֶּה, קָרָא בְּקוֹל גָּדוֹל: "אֶלְעָזָר, צֵא הַחוּצָה!"
כְּכַלֹּתוֺ לְדַבֵּר כֵּן וַיִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל אֶלְעָזָר עוּרָה וָצֵאָה:
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“
καὶ ταυ̑τα ει᾿πών φωνη̑ μεγάλη ε᾿κραύγασεν Λάζαρε δευ̑ρο ε῎ξω
וכַד אֵמַר הָלֵין קעָא בּקָלָא רָמָא לָעָזַר תָּא לבַר׃
יָצָא הַמֵּת כְּשֶׁרַגְלָיו וְיָדָיו כְּרוּכוֹת בְּתַכְרִיכִים וּפָנָיו עֲטוּפוֹת בְּמִטְפַּחַת. אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַתִּירוּ אוֹתוֹ וְהַנִּיחוּ לוֹ לָלֶכֶת."
וַיֵּצֵא הַמֵּת וְיָדָיו וְרַגְלָיו אֲסוּרוֺת בְּתַכְרִיכִין וּפָנָיו קְשׁוּרִים בְּמִטְפָּחַת וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הַתִּירֻהוּ וּתְנוּ לוֺ לָלָכֶת:
I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“
ε᾿ξη̑λθεν ὁ τεθνηκώς δεδεμένος τοὺς πόδας καὶ τὰς χει̑ρας κειρίαις καὶ ἡ ο῎ψις αυ᾿του̑ σουδαρίω περιεδέδετο λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς λύσατε αυ᾿τὸν καὶ α῎φετε αυ᾿τὸν ὑπάγειν
וַנפַק הַו מִיתָא כַּד אַסִירָן אִידַוהי ורֵגלַוהי בּפֵסקיָתָא וַאפַּוהי אַסִירָן בּסֻודָרָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע שׁרַאוֻהי וַשׁבֻוקו אָזֵל׃
רַבִּים מֵאֵלֶּה שֶׁבָּאוּ אֶל מִרְיָם הֶאֱמִינוּ בּוֹ כִּרְאוֹתָם אֶת אֲשֶׁר עָשָׂה.
וְרַבִּים מִן-הַיְּהוּדִים אֲשֶׁר בָּאוּ אֶל-מִרְיָם כִּרְאוֺתָם אֶת-אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ וַיַּאֲמִינוּ-בוֺ:
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho. ([Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 10:42 Jan 12:11])
πολλοὶ ου῏ν ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων οἱ ε᾿λθόντες πρὸς τὴν Μαριὰμ καὶ θεασάμενοι α῍ ε᾿ποίησεν ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν
וסַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא דֵּאתַו לוָת מַריַם כַּד חזַו מֵדֵּם דַּעבַד יֵשֻׁוע הַימֵנו בֵּה׃
אַךְ מִקְצָתָם הָלְכוּ אֶל הַפְּרוּשִׁים וְסִפְּרוּ לָהֶם מַה שֶּׁעָשָׂה יֵשׁוּעַ.
וּמִקְצוֺתָם הָלְכוּ אֶל-הַפְּרוּשִׁים וַיַּגִּידוּ לָהֶם אֶת-אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ:
Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.
τινὲς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿πη̑λθον πρὸς τοὺς Φαρισαίους καὶ ει῏παν αυ᾿τοι̑ς α῍ ε᾿ποίησεν ᾽Ιησου̑ς
ואנָשִׁין מֵנהֻון אֵזַלו לוָת פּרִישֵׁא וֵאמַרו להֻון מֵדֵּם דַּעבַד יֵשֻׁוע סס׃
כִּנְּסוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים אֶת הַסַּנְהֶדְרִין. אָמְרוּ: "מַה נַּעֲשֶׂה? הֲרֵי הָאִישׁ הַזֶּה עוֹשֶׂה אוֹתוֹת רַבִּים!
וַיַּקְהִילוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים אֶת-הַסַּנְהֶדְרִין וַיֹּאמְרוּ מַה-נַּעֲשֶׂה הֲלֹא הָאִישׁ הַזֶּה עֹשֶׂה מוֺפְתִים רַבִּים:
I sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: „Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení.
συνήγαγον ου῏ν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι συνέδριον καὶ ε῎λεγον τί ποιου̑μεν ο῞τι ου῟τος ὁ α῎νθρωπος πολλὰ ποιει̑ σημει̑α
וֵאתכַּנַשׁו רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא וָאמרִין הוַו מָנָא נֵעבֵּד דּהָנָא גַּברָא אָתוָתָא סַגִּיָאתָא עָבֵד׃
אִם נַנִּיחַ לוֹ כָּךְ, הַכֹּל יַאֲמִינוּ בּוֹ וְהָרוֹמָאִים יָבוֹאוּ וְיַחֲרִיבוּ אֶת מְקוֹמֵנוּ וְאֶת אֻמָּתֵנוּ."
וְאִם-נֶחְדַּל מִמֶּנּוּ כַּיּוֺם הֲלֹא כֻלָּם יַאֲמִינוּ-בוֺ וּבָאוּ הָרוֺמִיִּים וְלָקְחוּ אֶת-מְקוֺמֵנוּ וְאֶת-עַמֵּנוּ:
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a odejmou nám toto svaté místo i národ.“
ε᾿ὰν α᾿φω̑μεν αυ᾿τὸν ου῞τως πάντες πιστεύσουσιν ει᾿ς αυ᾿τόν καὶ ε᾿λεύσονται οἱ Ρωμαι̑οι καὶ α᾿ρου̑σιν ἡμω̑ν καὶ τὸν τόπον καὶ τὸ ε῎θνος
וֵאן שָׁבקִין חנַן לֵה הָכַנָא כֻּלהֻון אנָשָׁא מהַימנִין בֵּה וָאתֵין רֻהומָיֵא שָׁקלִין אַתרַן ועַמַן׃
קַיָּפָא, שֶׁהָיָה אֶחָד מֵהֶם וְהוּא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל בְּאוֹתָהּ שָׁנָה, אָמַר לָהֶם: "אֵין אַתֶּם יוֹדְעִים כְּלוּם,
וְאֶחָד מֵהֶם קַיָּפָא שְׁמוֺ אֲשֶׁר הָיָה כֹהֵן גָּדוֺל בַּשָּׁנָה הַהִיא אָמַר אֲלֵיהֶם אַתֶּם לֹא-תָבִינוּ דָבָר:
Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem {biskupem} byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: „Vy ničemu nerozumíte;
ει῟ς δέ τις ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν Καιάφας α᾿ρχιερεὺς ω῍ν του̑ ε᾿νιαυτου̑ ε᾿κείνου ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε ου᾿δέν
חַד דֵּין מֵנהֻון דַּשׁמֵה קַיָפָא רַבּ־כָּהנֵא הוָא דּהָי שַׁנתָּא וֵאמַר להֻון אַנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון מֵדֵּם׃
אַף אֵינְכֶם מְבִינִים שֶׁכְּדַאי לָנוּ כִּי אִישׁ אֶחָד יָמוּת בְּעַד הָעָם וְלֹא תֹּאבַד כָּל הָאֻמָּה כֻּלָּהּ."
וְגַם לֹא-תְַּׂכִּילוּ כִּי טוֺב לָכֶם אֲשֶׁר יָמוּת אִישׁ אֶחָד בְּעַד הָעָם מֵאָבְדַן הָעָם כֻּלּוֺ:
Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
nechápete, že je pro vás(r) lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“ (r) var: nás
ου᾿δὲ λογίζεσθε ο῞τι συμφέρει ὑμι̑ν ι῞να ει῟ς α῎νθρωπος α᾿ποθάνη ὑπὲρ του̑ λαου̑ καὶ μὴ ο῞λον τὸ ε῎θνος α᾿πόληται
ולָא מֵתחַשׁבִין אנתֻּון דּפַקָח לַן דּחַד גַּברָא נמֻות חלָף עַמָא ולָא כֻּלֵה עַמָא נִאבַד׃ ס
לֹא מִלִּבּוֹ אָמַר זֹאת, אֶלָּא שֶׁבִּהְיוֹתוֹ כֹּהֵן גָּדוֹל בְּאוֹתָהּ שָׁנָה הִתְנַבֵּא כִּי יֵשׁוּעַ עָתִיד לָמוּת בְּעַד הָאֻמָּה;
וְלֹא מִלִּבּוֺ דִּבֶּר כָּזֹאת כִּי אִם-בִּהְיוֺתוֺ כֹּהֵן גָּדוֺל בַּשָּׁנָה הַהִיא נִבָּא בְפִיו כִּי-יֵשׁוּעַ יָמוּת בְּעַד הָעָם:
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem {biskupem} byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ, ([Římanům 5:6-Římanům 5:8; 1 Petrův 3:18])
του̑το δὲ α᾿φ῾ ἑαυτου̑ ου᾿κ ει῏πεν α᾿λλὰ α᾿ρχιερεὺς ω῍ν του̑ ε᾿νιαυτου̑ ε᾿κείνου ε᾿προφήτευσεν ο῞τι ε῎μελλεν ᾽Ιησου̑ς α᾿ποθνήσκειν ὑπὲρ του̑ ε῎θνους
הָדֵא דֵּין מֵן צבֻות נַפשֵׁה לָא אֵמַר אֵלָא מֵטֻל דּרַבּ־כָּהנֵא הוָא דּהָי שַׁנתָּא אֵתנַבִּי דַּעתִיד הוָא יֵשֻׁוע דַּנמֻות חלָף עַמָא׃
וְלֹא רַק בְּעַד הָאֻמָּה, אֶלָּא גַּם כְּדֵי שֶׁיְּקַבֵּץ לְאֶחָד אֶת נְפוּצוֹת בְּנֵי־הָאֱלֹהִים.
וְלֹא-לְבַד בְּעַד הָעָם כִּי אִם-גַּם-לְקַבֵּץ אֶת-בְּנֵי הָאֱלֹהִים הַנְּפֹצִים וְהָיוּ לַאֲחָדִים:
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno. ([1 Janův 2:2])
καὶ ου᾿χ ὑπὲρ του̑ ε῎θνους μόνον α᾿λλ῾ ι῞να καὶ τὰ τέκνα του̑ θεου̑ τὰ διεσκορπισμένα συναγάγη ει᾿ς ε῞ν
ולָא בַּלחֻוד חלָף עַמָא אֵלָא דָּאף בּנַיָא דַּאלָהָא דַּמבַדּרִין נכַנֵשׁ לַחדָא׃ ס
מֵאוֹתוֹ יוֹם גָּמְרוּ אֹמֶר לְהָמִית אוֹתוֹ.
וּמִן-הַיּוֺם הַהוּא נוֺעֲצוּ עָלָיו יַחְדָּו לַהֲמִיתוֺ:
Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí. ([Matouš 26:4; Marek 14:1; Lukáš 22:2])
α᾿π῾ ε᾿κείνης ου῏ν τη̑ς ἡμέρας ε᾿βουλεύσαντο ι῞να α᾿ποκτείνωσιν αυ᾿τόν
ומֵן הַו יַומָא אֵתחַשַׁבו הוַו דּנֵקטלֻונָיהי׃
לָכֵן לֹא הוֹסִיף יֵשׁוּעַ לְהִתְהַלֵּךְ בְּגָלוּי בִּיהוּדָה. הוּא הָלַךְ מִשָּׁם אֶל אֵזוֹר קָרוֹב לַמִּדְבָּר, לְעִיר הַנִּקְרֵאת אֶפְרַיִם, וְגָר שָׁם עִם תַּלְמִידָיו.
וְעַל-כֵּן לֹא-הִתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ עוֺד בֵּין הַיְּהוּדִים בְּגָלוּי כִּי אִם-נָטָה מִשָּׁם עַד-הַכִּכָּר הַקְּרוֺבָה לַמִּדְבָּר אֶל-עִיר וּשְׁמָהּ אֶפְרָיִם וַיָּגָר-שָׁם עִם-תַּלְמִידָיו:
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Proto Ježíš už nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky. ([Jan 7:1])
ὁ ου῏ν ᾽Ιησου̑ς ου᾿κέτι παρρησία περιεπάτει ε᾿ν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις α᾿λλὰ α᾿πη̑λθεν ε᾿κει̑θεν ει᾿ς τὴν χὼραν ε᾿γγὺς τη̑ς ε᾿ρήμου ει᾿ς ᾽Εφραὶμ λεγομένην πόλιν κα᾿κει̑ ε῎μεινεν μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לָא מהַלֵך הוָא גַּליָאיִת בֵּית יִהֻודָיֵא אֵלָא אֵזַל לֵה מֵן תַּמָן לַאתרָא דּקַרִיב לחֻורבָּא לכַרכָא דּמֵתקרֵא אַפרֵים ותַמָן מֵתהַפַּך הוָא עַם תַּלמִידַוהי׃ ס
יְמֵי הַפֶּסַח קָרְבוּ וְרַבִּים מִתּוֹשָׁבֵי הָאָרֶץ עָלוּ לִירוּשָׁלַיִם לִפְנֵי הַפֶּסַח כְּדֵי לְהִטָּהֵר.
וַיִּקְרַב חַג-הַפֶּסַח לַיְּהוּדִים וְרַבִּים מִן-הָאָרֶץ עָלוּ יְרוּשָׁלַיְמָה לִפְנֵי הַפֶּסַח לְהִתְקַדֵּשׁ שָׁמָּה:
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Bylo krátce před židovskými Velikonocemi(s) a mnozí z té krajiny(t) přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili. (s) svátky beránka (t) z venkova ([Jan 2:13 Jan 6:4; 2 Paralipomenon 30:17])
η῟ν δὲ ε᾿γγὺς τὸ πάσχα τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ α᾿νέβησαν πολλοὶ ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ε᾿κ τη̑ς χὼρας πρὸ του̑ πάσχα ι῞να ἁγνίσωσιν ἑαυτούς
קַרִיב הוָא דֵּין פֵּצחָא דִּיהֻודָיֵא וַסלֵקו סַגִּיֵאא מֵן קֻוריָא לֻאורִשׁלֵם קדָם עַדעִדָא דַּנדַכֻּון נַפשׁהֻון׃
הֵם חִפְּשׂוּ אֶת יֵשׁוּעַ, וּבִהְיוֹתָם בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ שָׁאֲלוּ אִישׁ אֶת רֵעֵהוּ: "מַה דַּעְתְּךָ, הַאִם יָבוֹא לֶחָג אוֹ לֹא?"
וַיְבַקְשׁוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ הָעֹמְדִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ מַה-יֶּהְגֶּה לִבְּכֶם הַאִם לֹא-יָבֹא אֶל-הֶחָג:
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Přijde na svátky?“ ([Jan 7:11])
ε᾿ζήτουν ου῏ν τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε῎λεγον μετ῾ α᾿λλήλων ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ἑστηκότες τί δοκει̑ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ ε῎λθη ει᾿ς τὴν ἑορτήν
ובָעֵין הוַו לֵה ליֵשֻׁוע וָאמרִין הוַו חַד לחַד בּהַיכּלָא מָנָא סָברִין אנתֻּון דּלָא אָתֵא לעַדעִדָא׃
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים גָּזְרוּ שֶׁאִם יֵדַע אִישׁ אֶת מְקוֹם הִמָּצְאוֹ יוֹדִיעַ עַל כָּךְ כְּדֵי שֶׁיִּתְפְּשׂוּהוּ.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים נָתְנוּ פְקֻדָּה כִּי אִם-יֵדַע אִישׁ אֶת-מְקוֺמוֺ אַיּוֺ יָבֹא וְיַגִּיד לְמַעַן יִתְפְּשֻׂהוּ:
Vydali pak byli přední kněží {biskupové} a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.
δεδὼκεισαν δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ε᾿ντολὰς ι῞να ε᾿άν τις γνω̑ που̑ ε᾿στιν μηνύση ο῞πως πιάσωσιν αυ᾿τόν
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וַפרִישֵׁא פּקַדו הוַו דֵּאן אנָשׁ נֵדַּע אַיכַּו נבַדֵּק להֻון אַיך דּנֵאחדֻּונָיהי סס׃
שִׁשָּׁה יָמִים לִפְנֵי הַפֶּסַח בָּא יֵשׁוּעַ לְבֵית עַנְיָה, מְקוֹם מְגוּרָיו שֶׁל אֶלְעָזָר אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ הֱקִימוֹ מִן הַמֵּתִים.
וְשֵׁשֶׁת יָמִים לִפְנֵי חַג-הַפֶּסַח בָּא יֵשׁוּעַ אֶל-בֵּית-עַנְיָה וְשָׁם אֶלְעָזָר הַמֵּת אֲשֶׁר הֶחֱיָה מִן-הַמֵּתִים:
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar(u), kterého vzkřísil z mrtvých. (u) var: + ten zemřelý ([Jan 11:44])
ὁ ου῏ν ᾽Ιησου̑ς πρὸ ε῍ξ ἡμερω̑ν του̑ πάσχα η῟λθεν ει᾿ς Βηθανίαν ο῞που η῟ν Λάζαρος ο῍ν η῎γειρεν ε᾿κ νεκρω̑ν ᾽Ιησου̑ς
יֵשֻׁוע דֵּין קדָם שׁתָּא יַומִין דּפֵצחָא אֵתָא לבֵית־עַניָא אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא לָעָזַר הַו דַּאקִים מֵן בֵּית־מִיתֵא הֻו יֵשֻׁוע׃ ס
עָרְכוּ לוֹ שָׁם סְעוּדָה וּמָרְתָא שֵׁרְתָה אוֹתָם, וְאִלּוּ אֶלְעָזָר הָיָה אֶחָד מִן הַמְסֻבִּים אִתּוֹ.
וַיַּעֲשׂוּ-לוֺ שָׁם מִשְׁתֶּה בָּעָרֶב וּמַרְתָא מְשָׁרַת אֹתוֺ וְאֶלְעָזָר הָיָה אֶחָד מִן-הַיֹּשְׁבִים אֶל-הַשֻּׁלְחָן:
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. ([Lukáš 10:40])
ε᾿ποίησαν ου῏ν αυ᾿τω̑ δει̑πνον ε᾿κει̑ καὶ ἡ Μάρθα διηκόνει ὁ δὲ Λάζαρος ει῟ς η῟ν ε᾿κ τω̑ν α᾿νακειμένων σὺν αυ᾿τω̑
וַעבַדו לֵה תַּמָן חשָׁמִיתָא ומָרתָּא משַׁמשָׁא הוָת ולָעָזַר חַד מֵן סמִיכֵא הוָא דּעַמֵה׃
אָז לָקְחָה מִרְיָם בֹּשֶׂם נֵרְדְּ זַךְ וְיָקָר, שְׁלֹשׁ מְאוֹת גְּרַם מִשְׁקָלוֹ, מָשְׁחָה אֶת רַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְנִגְּבָה אוֹתָן בְּשַׂעֲרוֹתֶיהָ, וְהַבַּיִת נִתְמַלֵּא רֵיחַ הַבֹּשֶׂם.
וַתִּקַּח מִרְיָם מִרְקַחַת נֵרְדְּ זַךְ וִיקַר-עֵרֶךְ מְאֹד לִטְרָא אַחַת מִשְׁקָלָהּ וַתִּמְשַׁח אֶת-רַגְלֵי יֵשׁוּעַ וּבְשַׂעֲרֹתֶיהָ נִגְּבָה אֶת-רַגְלָיו וְהַבַּיִת מָלֵא רֵיחַ הַמִּרְקָחַת:
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. ([Matouš 26:7; Marek 14:3; Lukáš 7:37-Lukáš 7:38])
ἡ ου῏ν Μαριὰμ λαβου̑σα λίτραν μύρου νάρδου πιστικη̑ς πολυτίμου η῎λειψεν τοὺς πόδας του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε᾿ξέμαξεν ται̑ς θριξὶν αυ᾿τη̑ς τοὺς πόδας αυ᾿του̑ ἡ δὲ οι᾿κία ε᾿πληρὼθη ε᾿κ τη̑ς ο᾿σμη̑ς του̑ μύρου
מַריַם דֵּין שֵׁקלַת שָׁטִיפתָּא דּבֵסמָא דּנַרדִּין רִשָׁיָא סַגִּי דּמַיָא ומֵשׁחַת רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע ושַׁויַת בּסַערָה רֵגלַוהי וֵאתמלִי בַּיתָּא מֵן רִיחֵה דּבֵסמָא׃ ס
אָמַר יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת, אֶחָד מִתַּלְמִידָיו שֶׁהָיָה עָתִיד לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ:
וְאֶחָד מִתַּלְמִידָיו הוּא יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת אֲשֶׁר אַחֲרֵי-כֵן הִסְגִּירוֺ אָמַר לֵאמֹר:
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Jidáš(v) Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: (v) var: + Šimonův ([Matouš 26:8-Matouš 26:9; Marek 14:4-Marek 14:5])
λέγει δὲ ᾽Ιούδας ὁ ᾽Ισκαριὼτης ει῟ς ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ὁ μέλλων αυ᾿τὸν παραδιδόναι
וֵאמַר יִהֻודָא סכַריֻוטָא חַד מֵן תַּלמִידַוהי הַו דַּעתִיד הוָא דּנַשׁלמִיוהי׃
"מַדּוּעַ לֹא נִמְכַּר הַבֹּשֶׂם בִּשְׁלֹשׁ מֵאוֹת דִּינָר וְנִתַּן לָעֲנִיִּים?"
עַל-מֶה לֹא-תִמָּכֵר הַמִּרְקַחַת הַזֹּאת בִּשְׁלֹשׁ מֵאוֺת דִּינָר לָתֵת לָעֲנִיִּים:
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
„Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“
διὰ τί του̑το τὸ μύρον ου᾿κ ε᾿πράθη τριακοσίων δηναρίων καὶ ε᾿δόθη πτωχοι̑ς
למָנָא לָא אֵזדַּבַּן מֵשׁחָא הָנָא בַּתלָת מָאא דִּינָרִין וֵאתִיהֵב למֵסכִּנֵא׃
אַךְ הוּא אָמַר זֹאת לֹא מִדַּאֲגָתוֹ לָעֲנִיִּים, אֶלָּא מִפְּנֵי שֶׁהָיָה גַּנָּב; הַקֻּפָּה הָיְתָה בְּיָדָיו וְהוּא הָיָה נוֹטֵל מִמַּה שֶּׁשָֹמוּ בָּהּ.
וְהוּא דִּבֶּר כָזֹאת לֹא מִדַּאֲגָתוֺ לָעֲנִיִּים רַק יַעַן כִּי-גַנָּב הָיָה וַאֲרוֺן אוֺצָרָם בְּיָדוֺ וְנָשָׂא מֵאֲשֶׁר נָתוּן בּוֺ:
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. ([Jan 13:29])
ει῏πεν δὲ του̑το ου᾿χ ο῞τι περὶ τω̑ν πτωχω̑ν ε῎μελεν αυ᾿τω̑ α᾿λλ῾ ο῞τι κλέπτης η῟ν καὶ τὸ γλωσσόκομον ε῎χων τὰ βαλλόμενα ε᾿βάσταζεν
הָדֵא דֵּין אֵמַר לָא הוָא מֵטֻל דּעַל מֵסכִּנֵא בּטִיל הוָא לֵה אֵלָא מֵטֻל דּגַנָבָא הוָא וַגלֻוסקמָא לוָתֵה הוָא ומֵדֵּם דּנָפֵל הוָא בֵּה הֻו טעִין הוָא׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הַנַּח לָהּ; הִיא שָׁמְרָה זֹאת לְיוֹם קְבוּרָתִי.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ הַנַּח-לָהּ לְיוֺם קְבֻרָתִי הֵכִינָה זֹאת:
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! ([Matouš 26:10-Matouš 26:12; Marek 14:6-Marek 14:8])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς α῎φες αυ᾿τήν ι῞να ει᾿ς τὴν ἡμέραν του̑ ε᾿νταφιασμου̑ μου τηρήση αυ᾿τό
אֵמַר דֵּין יֵשֻׁוע שׁבֻוקֵיה ליַומָא דַּקבֻורי נטַרתֵה׃
הֲרֵי הָעֲנִיִּים אִתְּכֶם תָּמִיד, אֲבָל אֲנִי לֹא תָּמִיד אֲנִי אִתְּכֶם."
כִּי אֶת-הָעֲנִיִּים תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד וְאֹתִי לֹא תִמְצְאוּ תָּמִיד לִפְנֵיכֶם:
Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“ ([Deuteronomium 15:11])
τοὺς πτωχοὺς γὰρ πάντοτε ε῎χετε μεθ῾ ἑαυτω̑ν ε᾿μὲ δὲ ου᾿ πάντοτε ε῎χετε
בּכֻלזבַן גֵּיר מֵסכִּנֵא אִית לכֻון עַמכֻון לִי דֵּין לָא בּכֻלזבַן אִית לכֻון׃ ס
רַבִּים שָׁמְעוּ שֶׁהוּא שָׁם וּבָאוּ לֹא רַק בִּגְלַל יֵשׁוּעַ, אֶלָּא גַּם כְּדֵי לִרְאוֹת אֶת אֶלְעָזָר אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ הֱקִימוֹ מִן הַמֵּתִים.
וְרַבִּים מִן-הַיְּהוּדִים שָׁמְעוּ כִּי הוּא שָׁם וַיָּבֹאוּ לֹא-בַעֲבוּר יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ כִּי אִם-גַּם-לִרְאוֺת אֶת-אֶלְעָזָר אֲשֶׁר הֶחֱיָה מִן-הַמֵּתִים:
Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. ([Jan 11:44])
ε῎γνω ου῏ν ὁ ο῎χλος πολὺς ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῞τι ε᾿κει̑ ε᾿στιν καὶ η῟λθον ου᾿ διὰ τὸν ᾽Ιησου̑ν μόνον α᾿λλ῾ ι῞να καὶ τὸν Λάζαρον ι῎δωσιν ο῍ν η῎γειρεν ε᾿κ νεκρω̑ν
וַשׁמַעו כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא דּתַמָן הֻו יֵשֻׁוע וֵאתַו לָא מֵטֻל יֵשֻׁוע בַּלחֻוד אֵלָא אָף דּנֵחזֻון ללָעָזַר הַו דַּאקִים מֵן בֵּית־מִיתֵא׃
נוֹעֲצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לַהֲרֹג גַּם אֶת אֶלְעָזָר,
וַיִּוָּעֲצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לַהֲרֹג גַּם אֶת-אֶלְעָזָר:
Radili se pak přední kněží {biskupové}, aby i Lazara zamordovali.
Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;
ε᾿βουλεύσαντο δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ι῞να καὶ τὸν Λάζαρον α᾿ποκτείνωσιν
וֵאתרַעִיו הוַו רַבַּי־כָּהנֵא דָּאף ללָעָזַר נֵקטלֻונָיהי׃
כִּי בִּגְלָלוֹ הָלְכוּ רַבִּים וְהֶאֱמִינוּ בְּיֵשׁוּעַ.
כִּי בִּגְלָלוֺ אָזְלוּ יְהוּדִים רַבִּים וַיַּאֲמִינוּ בְּיֵשׁוּעַ:
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše. ([Jan 11:45])
ο῞τι πολλοὶ δι῾ αυ᾿τὸν ὑπη̑γον τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ ε᾿πίστευον ει᾿ς τὸν ᾽Ιησου̑ν
מֵטֻל דּסַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא מֵטֻלָתֵה אָזִלין הוַו וַמהַימנִין בּיֵשֻׁוע סס׃
לְמָחֳרָת שָׁמְעוּ הֲמוֹנֵי הָעָם שֶׁבָּאוּ לֶחָג כִּי יֵשׁוּעַ עוֹמֵד לָבוֹא לִירוּשָׁלַיִם.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת כִּשְׁמֹעַ רַבִּים מִן-הָעָם מִן-עוֺלֵי הָרֶגֶל כִּי יֵשׁוּעַ בָּא יְרוּשָׁלָיְמָה:
Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. ([Matouš 21:1-Matouš 21:9; Marek 11:1-Marek 11:10; Lukáš 19:28-Lukáš 19:40])
τη̑ ε᾿παύριον ὁ ο῎χλος πολὺς ὁ ε᾿λθών ει᾿ς τὴν ἑορτήν α᾿κούσαντες ο῞τι ε῎ρχεται ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
וַליַומָא אחרִנָא כֵּנשָׁא סַגִּיָאא אַינָא דָּאתֵא הוָא לעַדעִדָא כַּד שׁמַעו דּיֵשֻׁוע אָתֵא לֻאורִשׁלֵם׃
לָקְחוּ כַּפּוֹת תְּמָרִים וְיָצְאוּ לִקְרָאתוֹ כְּשֶׁהֵם קוֹרְאִים: "הוֹשַׁע נָא! בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה! מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל!"
וַיִּקְחוּ כַפּוֺת תְּמָרִים בְּיָדָם וַיֵּצְאוּ לִקְרָאתוֺ וַיָּרִיעוּ הוֺשַׁע-נָא בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל:
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově(x), král izraelský.“ (x) ř: Pán (tak i Jan 12:38) ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26])
ε῎λαβον τὰ βαι̑α τω̑ν φοινίκων καὶ ε᾿ξη̑λθον ει᾿ς ὑπάντησιν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿κραύγαζον ὡσαννά ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου καὶ ὁ βασιλεὺς του̑ ᾽Ισραήλ
שׁקַלו סַוכֵּא דּדֵקלֵא וַנפַקו לֻאורעֵה וקָעֵין הוַו וָאמרִין אֻושַׁענָא בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא מַלכָּא דִּאיסרָיֵל׃ ס
יֵשׁוּעַ מָצָא קֹדֶם לָכֵן עַיִר וְיָשַׁב עָלָיו, לְפִי הַכָּתוּב:
וַיִּמְצָא יֵשׁוּעַ עַיִר וַיִּרְכַּב עָלָיו כַּכָּתוּב:
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
εὑρών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο᾿νάριον ε᾿κάθισεν ε᾿π῾ αυ᾿τό καθὼς ε᾿στιν γεγραμμένον
אֵשׁכַּח דֵּין יֵשֻׁוע חמָרָא וִיתֵב עלַוהי אַיכַּנָא דַּכתִיב׃
"אַל תִּירְאִי בַּת־צִיּוֹן, הִנֵּה מַלְכֵּךְ יָבוֹא לָךְ רֹכֵב עַל־עַיִר בֶּן־אֲתוֹנוֹת."
אַל-תִּירְאִי בַּת-צִיּוֺן הִנֵּה מַלְכֵּךְ יָבוֺא לָךְ רֹכֵב עַל-עַיִר בֶּן-אֲתֹנוֺת:
Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
‚Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.‘ ([Zacharjáš 9:9])
μὴ φοβου̑ θυγάτηρ Σιὼν ι᾿δοὺ ὁ βασιλεύς σου ε῎ρχεται καθήμενος ε᾿πὶ πω̑λον ο῎νου
לָא תֵּדחלִין בַּרת צֵהיֻון הָא מַלכֵּכי אָתֵא לֵכי וַרכִיב עַל עִילָא בַּר אַתָנָא׃ ס
בַּתְּחִלָּה לֹא הֵבִינוּ תַּלְמִידָיו אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, אֲבָל כְּשֶׁנִּתְפָּאֵר יֵשׁוּעַ בַּכָּבוֹד זָכְרוּ שֶׁכָּךְ הָיָה כָּתוּב עָלָיו וְשֶׁכָּךְ עָשׂוּ לוֹ.
וְכָל-זֹאת לֹא-הֵבִינוּ תַלְמִידָיו בַּתְּחִילָּה אַךְ כַּאֲשֶׁר לֻקַּח יֵשׁוּעַ אַחַר כָּבוֺד זָכְרוּ אָז כִּי-כֹה כָּתוּב עָלָיו וְכֹה גַם-עֲשׂוּ לוֺ:
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
Jeho učedníci tomu v té chvíli neporozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo. ([Jan 2:22 Jan 17:5; Lukáš 24:44-Lukáš 24:45])
ταυ̑τα ου᾿κ ε῎γνωσαν αυ᾿του̑ οἱ μαθηταὶ τὸ πρω̑τον α᾿λλ῾ ο῞τε ε᾿δοξάσθη ᾽Ιησου̑ς τότε ε᾿μνήσθησαν ο῞τι ταυ̑τα η῟ν ε᾿π῾ αυ᾿τω̑ γεγραμμένα καὶ ταυ̑τα ε᾿ποίησαν αυ᾿τω̑
הָלֵין דֵּין לָא יִדַעו תַּלמִידַוהי בּהַו זַבנָא אֵלָא כַּד אֵשׁתַּבַּח יֵשֻׁוע אֵתּדּכַרו תַּלמִידַוהי דּהָלֵין כּתִיבָן הוַי עלַוהי והָלֵין עבַדו לֵה׃
הָאֲנָשִׁים הָרַבִּים, שֶׁהָיוּ אִתּוֹ כַּאֲשֶׁר קָרָא לְאֶלְעָזָר מִן הַקֶּבֶר וֶהֱקִימוֹ מִן הַמֵּתִים, הֵעִידוּ עַל זֹאת.
וְהָעָם אֲשֶׁר הָיוּ אִתּוֺ הֵעִידוּ בְפִיהֶם כִּי קָרָא אֶת-אֶלְעָזָר מִן-קִבְרוֺ וַיְחַיֵּהוּ מִן-הַמֵּתִים:
Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
Zástup, který s ním byl, když vyvolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví. ([Jan 11:44])
ε᾿μαρτύρει ου῏ν ὁ ο῎χλος ὁ ω῍ν μετ῾ αυ᾿του̑ ο῞τε τὸν Λάζαρον ε᾿φὼνησεν ε᾿κ του̑ μνημείου καὶ η῎γειρεν αυ᾿τὸν ε᾿κ νεκρω̑ν
וסָהֵד הוָא כֵּנשָׁא הַו דּעַמֵה הוָא דַּקרָא ללָעָזַר מֵן קַברָא וַאקִימֵה מֵן בֵּית־מִיתֵא׃
לָכֵן גַּם יָצָא הֲמוֹן הָעָם לִקְרָאתוֹ, כִּי שָׁמְעוּ שֶׁהוּא עָשָׂה אֶת הַנֵּס הַזֶּה.
וְעַל-כֵּן יָצְאוּ הָעָם לִקְרָאתוֺ אַחֲרֵי שָׁמְעָם כִּי עָשָׂה אֶת-הָאוֺת הַזֶּה:
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.
διὰ του̑το καὶ ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ ὁ ο῎χλος ο῞τι η῎κουσαν του̑το αυ᾿τὸν πεποιηκέναι τὸ σημει̑ον
ומֵטֻל הָדֵא נפַקו לקֻובלֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא דַּשׁמַעו דָּאתָא הָדֵא עבַד׃
הֵגִיבוּ הַפְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אַתֶּם רוֹאִים, אֵין מַה לַּעֲשׂוֹת. הִנֵּה הָעוֹלָם נוֹהֶה אַחֲרָיו."
וְהַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הַרְאִיתֶם כִּי יְדֵיכֶם לֹא תַעֲשֶׂינָה תּוּשִׁיָּה וְאַחֲרָיו כָּל-אָדָם יִמְשֹׁךְ:
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“ ([Jan 11:48])
οἱ ου῏ν Φαρισαι̑οι ει῏παν πρὸς ἑαυτούς θεωρει̑τε ο῞τι ου᾿κ ω᾿φελει̑τε ου᾿δέν ι῎δε ὁ κόσμος ο᾿πίσω αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθεν
פּרִישֵׁא דֵּין אָמרִין הוַו חַד לחַד חָזֵין אנתֻּון דּלָא מַותּרִין אנתֻּון מֵדֵּם דּהָא עָלמָא כֻּלֵה אֵזַל לֵה בָּתרֵה סס׃
בֵּין הָעוֹלִים לְהִשְׁתַּחֲווֹת בֶּחָג הָיוּ אֲנָשִׁים יְוָנִים.
וּבְתוֺךְ עוֺלֵי הָרֶגֶל לְהִשְׁתַּחֲוֺת נִמְצְאוּ גַּם-יְוָנִים:
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové. ([Jan 7:35; Skutky apoštolské 6:1])
η῟σαν δὲ ῞Ελληνές τινες ε᾿κ τω̑ν α᾿ναβαινόντων ι῞να προσκυνήσωσιν ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑
אִית הוַו דֵּין אָף מֵן עַממֵא אנָשָׁא בּהֻון דַּסלֵקו למֵסגַּד בּעַדעִדָא׃
הַלָּלוּ נִגְּשׁוּ אֶל פִילִיפּוֹס אִישׁ בֵּית צַיְדָא שֶׁבַּגָּלִיל וּבַקָּשָׁה בְּפִיהֶם: "אָדוֹן, רוֹצִים אָנוּ לִרְאוֹת אֶת יֵשׁוּעַ."
וְהֵם בָּאוּ אֶל-פִּילִפּוֺס אִישׁ בֵּית-צַיְדָה מִן-הַגָּלִיל וַיְחַלּוּ אֶת-פָּנָיו לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ חֲפֵצִים אֲנַחְנוּ לִרְאוֺת אֶת-יֵשׁוּעַ:
Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“ ([Jan 1:44 Jan 6:5 Jan 14:8 Jan 6:36 Jan 20:29])
ου῟τοι ου῏ν προση̑λθον Φιλίππω τω̑ α᾿πὸ Βηθσαιδὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν λέγοντες κύριε θέλομεν τὸν ᾽Ιησου̑ν ι᾿δει̑ν
הָלֵין אֵתַו קרֵבו לוָת פִילִיפָּוס הַו דּמֵן בֵּית־צַיָדָא דַּגלִילָא ושַׁאלֻוהי וָאמרִין לֵה מָרי צָבֵין חנַן נֵחזֵא ליֵשֻׁוע׃
הָלַךְ פִילִיפּוֹס וְאָמַר לְאַנְדְּרֵי, וְאַנְדְּרֵי וּפִילִיפּוֹס הָלְכוּ וְאָמְרוּ לְיֵשׁוּעַ.
וַיָּבֹא פִילִפּוֺס וַיַּגֵּד לְאַנְדְּרָי וְאַנְדְּרַי וּפִילִיפּוֺס הִגִּידוּ הַדָּבָר לְיֵשׁוּעַ:
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi. ([Jan 1:41 Jan 6:8])
ε῎ρχεται ὁ Φίλιππος καὶ λέγει τω̑ ᾽Ανδρέα ε῎ρχεται ᾽Ανδρέας καὶ Φίλιππος καὶ λέγουσιν τω̑ ᾽Ιησου̑
וֵאתָא הֻו פִילִיפָּוס וֵאמַר לַאנדּרֵאוָס וַאנדּרֵאוָס ופִילִיפָּוס אֵמַרו ליֵשֻׁוע סּ סּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הִגִּיעָה הַשָּׁעָה שֶׁיְּפֹאַר בֶּן־הָאָדָם בַּכָּבוֹד.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר הִנֵּה בָּא הַמּוֺעֵד וּבֶן-הָאָדָם נֶאְדָּר יִהְיֶה בִּכְבוֺדוֺ:
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Ježíš jim odpověděl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. ([Matouš 26:45; Marek 14:41; Jan 13:31-Jan 13:32 Jan 17:1])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿ποκρίνεται αυ᾿τοι̑ς λέγων ε᾿λήλυθεν ἡ ω῞ρα ι῞να δοξασθη̑ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
יֵשֻׁוע דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון אֵתָת שָׁעתָא דּנֵשׁתַּבַּח בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אִם לֹא יָמוּת גַּרְגִּיר הַחִטָּה הַנּוֹפֵל לְתוֹךְ הָאֲדָמָה, הוּא יִשָּׁאֵר לְבַדּוֹ. אֲבָל אִם יָמוּת, יַעֲשֶׂה פְּרִי הַרְבֵּה.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּרְגַּר דָּגָן אִם לֹא-יִפֹּל וָמֵת בְּתוֺךְ הָאָרֶץ יִשָּׁאֵר לְבַדּוֺ וְאִם יָמוּת יוֺצִיא זֶרַע רָב:
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. ([1 Korintským 15:36])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν μὴ ὁ κόκκος του̑ σίτου πεσών ει᾿ς τὴν γη̑ν α᾿ποθάνη αυ᾿τὸς μόνος μένει ε᾿ὰν δὲ α᾿ποθάνη πολὺν καρπὸν φέρει
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּפרֵדּתָּא דּחֵטתָא אֵלָא נָפלָא ומָיתָּא בַּארעָא בַּלחֻודֵיה פָּישָׁא אֵן דֵּין מָיתָּא פִּארֵא סַגִּיֵאא מַיתּיָא׃ ס
הָאוֹהֵב אֶת נַפְשׁוֹ מְאַבֵּד אוֹתָהּ, וְהַשּׂוֹנֵא אֶת נַפְשׁוֹ בָּעוֹלָם הַזֶּה יִשְׁמְרֶנָּה לְחַיֵּי עוֹלָם.
הָאֹהֵב אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וְהַּׂנֵא אֶת-נַפְשׁוֺ בָּעוֺלָם הַזֶּה שְׁמֻרָה תִהְיֶה-לּוֺ לְחַיֵּי עַד:
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
Kdo miluje svůj život(y), ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. (y) duši (tak i násl. věta) ([Matouš 10:39 Matouš 16:25; Marek 8:35; Lukáš 9:24 Lukáš 17:33])
ὁ φιλω̑ν τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ α᾿πολλύει αυ᾿τήν καὶ ὁ μισω̑ν τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ κόσμω τούτω ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον φυλάξει αυ᾿τήν
מַן דּרָחֵם נַפשֵׁה נַובּדִיה ומַן דּסָנֵא נַפשֵׁה בּעָלמָא הָנָא נֵטרִיה לחַיֵא דַּלעָלַם׃
אִם מִישֶׁהוּ מְשָׁרֵת אוֹתִי, שֶׁיֵּלֵךְ אַחֲרַי; הֵיכָן שֶׁאֶהְיֶה אֲנִי, שָׁם יִהְיֶה גַּם מְשָׁרְתִי. אִישׁ אִם יְשָׁרֵת אוֹתִי, הָאָב יְכַבֵּד אוֹתוֹ.
מִי-הֶחָפֵץ לְשָׁרְתֵנִי יֵלֵךְ בְּעִקְּבוֺתַי וּבַאֲשֶׁר אֶהְיֶה אֲנִי שָׁם יִהְיֶה גַם-מְשָׁרְתִי וְכִי אִישׁ יְשָׁרֵת אֹתִי אֹתוֺ יְכַבֵּד הָאָב:
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“ ([Marek 10:21; Jan 14:3 Jan 17:24])
ε᾿ὰν ε᾿μοί τις διακονη̑ ε᾿μοὶ α᾿κολουθείτω καὶ ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ ε᾿κει̑ καὶ ὁ διάκονος ὁ ε᾿μὸς ε῎σται ε᾿άν τις ε᾿μοὶ διακονη̑ τιμήσει αυ᾿τὸν ὁ πατήρ
אֵן לִי אנָשׁ משַׁמֵשׁ נִאתֵא בָּתַרי וַאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי תַּמָן נֵהוֵא אָף משַׁמשָׁני מַן דּלִי משַׁמֵשׁ ניַקרִיוהי אַבָא׃ ס
וְעַתָּה נִבְהֲלָה נַפְשִׁי, וַאֲנִי מָה אֹמַר: 'אָבִי, הַצִּילֵנִי מִן הַשָּׁעָה הַזֹּאת'? אַדְּרַבָּא, הֲרֵי לְשֵׁם כָּךְ בָּאתִי לַשָּׁעָה הַזֹּאת.
עַתָּה נִבְהֲלָה נַפְשִׁי וּמָה אֹמַר הַצִּילֵנִי אָבִי מִן-עֵת הַמּוֺעֵד הַזֶּה אַךְ עַל-כֵּן בָּאתִי לַמּוֺעֵד הַזֶּה:
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
„Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. ([Žalmy 6:4; Marek 14:34-Marek 14:35])
νυ̑ν ἡ ψυχή μου τετάρακται καὶ τί ει῎πω πάτερ σω̑σόν με ε᾿κ τη̑ς ω῞ρας ταύτης α᾿λλὰ διὰ του̑το η῟λθον ει᾿ς τὴν ω῞ραν ταύτην
הָשָׁא נַפשׁי הָא שׁגִישָׁא ומָנָא אִמַר אָבי פַּצָני מֵן הָדֵא שָׁעתָא אֵלָא מֵטֻל הָנָא אֵתִית להָדֵא שָׁעתָא׃
אָבִי, פָּאֵר אֶת שִׁמְךָ!" אָז יָצָא קוֹל מִן הַשָּׁמַיִם וְאָמַר: "כְּבָר פֵּאַרְתִּי וְשׁוּב אֲפָאֵר."
אָבִי גַּדֵּל כְּבוֺד שְׁמֶךׇ וְהִנֵּה קוֺל עֹנֶה מִשָּׁמַיִם גִּדַּלְתִּי כְבוֺדוֺ וְגַם-אֲגַדְּלֶנּוּ עוֺד:
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Otče, oslav své jméno(z)!“ Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“ (z) var: svého Syna ([Jan 12:23 Jan 13:31-Jan 13:32 Jan 17:1; Marek 1:11 Marek 9:7])
πάτερ δόξασόν σου τὸ ο῎νομα η῟λθεν ου῏ν φωνὴ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ ε᾿δόξασα καὶ πάλιν δοξάσω
אַבָא שַׁבַּח שׁמָך ס וקָלָא אֵשׁתּמַע מֵן שׁמַיָא שַׁבּחֵת ותֻוב משַׁבַּח אנָא׃
אֲנָשִׁים מִן הֶהָמוֹן, שֶׁעָמְדוּ שָׁם וְשָׁמְעוּ, אָמְרוּ: "רַעַם הָיָה." אֲחֵרִים אָמְרוּ: "מַלְאָךְ דִּבֵּר אֵלָיו."
וְהָעָם הָעֹמְדִים שָׁם שָׁמְעוּ וְאָמְרוּ קוֺל רַעַם הוּא וְיֵשׁ מֵהֶם אָמְרוּ כִּי מַלְאָךְ דִּבֶּר אֵלָיו:
Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: „Anděl k němu promluvil.“ ([Jan 5:37])
ὁ ου῏ν ο῎χλος ὁ ἑστώς καὶ α᾿κούσας ε῎λεγεν βροντὴν γεγονέναι α῎λλοι ε῎λεγον α῎γγελος αυ᾿τω̑ λελάληκεν
וכֵנשָׁא דּקָאֵם הוָא שׁמַעו וָאמרִין רַעמָא הוָא אחרָנֵא דֵּין אָמרִין מַלַאכָא מַלֵל עַמֵה׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "לֹא לְמַעֲנִי הָיָה הַקּוֹל הַזֶּה, אֶלָּא לְמַעַנְכֶם.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר לֹא לְמַעֲנִי הָיָה הַקּוֺל הַזֶּה כִּי אִם-לְמַעַנְכֶם:
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Ježíš nato řekl: „Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. ([Jan 11:42])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν ου᾿ δι῾ ε᾿μὲ ἡ φωνὴ αυ῞τη γέγονεν α᾿λλὰ δι῾ ὑμα̑ς
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לָא הוָא מֵטֻלָתי הוָא קָלָא הָנָא אֵלָא מֵטֻלָתכֻון׃
כָּעֵת הַמִּשְׁפָּט שֶׁל הָעוֹלָם הַזֶּה; כָּעֵת יֻשְׁלַךְ הַחוּצָה שַׂר הָעוֹלָם הַזֶּה.
עַתָּה נֶחֱרַץ מִשְׁפַּט הָעוֺלָם הַזֶּה וְשַׂר הָעוֺלָם הַזֶּה נִדְחַף לְמַדְחֵפוֺת:
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. ([Jan 3:18 Jan 5:22 Jan 5:27 Jan 9:39 Jan 12:48; Lukáš 10:18])
νυ̑ν κρίσις ε᾿στὶν του̑ κόσμου τούτου νυ̑ν ὁ α῎ρχων του̑ κόσμου τούτου ε᾿κβληθήσεται ε῎ξω
הָשָׁא דִּינֵה הֻו דּעָלמָא הָנָא הָשָׁא אַרכֻונָא דּעָלמָא הָנָא מֵשׁתּדֵא לבַר׃
וַאֲנִי בְּהִנָּשְׂאִי מִן הָאָרֶץ אֶמְשֹׁךְ אֶת הַכֹּל אֵלַי."
וַאֲנִי כַּאֲשֶׁר אֶנָּשֵׂא מֵעַל-הָאָרֶץ אֶמְשֹׁךְ כָּל-אָדָם אַחֲרָי:
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.“ ([Jan 3:14 Jan 8:28])
κα᾿γώ ε᾿ὰν ὑψωθω̑ ε᾿κ τη̑ς γη̑ς πάντας ἑλκύσω πρὸς ε᾿μαυτόν
וֵאנָא מָא דֵּאתּתּרִימֵת מֵן אַרעָא אֵגֵּד כֻּלנָשׁ לוָתי׃
זֹאת אָמַר בְּרָמְזוֹ עַל אֹפֶן הַמָּוֶת שֶׁהָיָה עָתִיד לָמוּת.
וְהַמִּלִּין הָאֵלֶּה הוֺצִיא כִּי יִרְזְמוּן בְּאֵיזֶה מָוֶת יָמוּת:
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít. ([Matouš 20:19 Matouš 26:2; Jan 18:32])
του̑το δὲ ε῎λεγεν σημαίνων ποίω θανάτω η῎μελλεν α᾿ποθνήσκειν
הָדֵא דֵּין אֵמַר דַּנחַוֵא בַּאינָא מַותָּא מָאֵת׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ הָאֲנָשִׁים: "אֲנַחְנוּ קִבַּלְנוּ מִן הַתּוֹרָה כִּי הַמָּשִׁיחַ יִשָּׁאֵר לְעוֹלָם, וְאֵיךְ זֶה אַתָּה אוֹמֵר שֶׁבֶּן־הָאָדָם צָרִיךְ לְהִנָּשֵׂא מִן הָאָרֶץ? מִי בֶּן־הָאָדָם הַזֶּה?"
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הָעָם שָׁמַעְנוּ מִפִּי הַתּוֺרָה כִּי הַמָּשִׁיחַ חַי הוּא לְעוֺלָם וְאֵיךְ תֹּאמַר אַתָּה כִּי נָשׂא יִנָּשֵׂא בֶּן-הָאָדָם מִי הוּא זֶה בֶּן-הָאָדָם:
Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš(a) má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?“ (a) ř: Kristus ([Žalmy 110:4; Izajáš 9:6; Ezechiel 37:25; Daniel 7:14])
α᾿πεκρίθη ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ ο῎χλος ἡμει̑ς η᾿κούσαμεν ε᾿κ του̑ νόμου ο῞τι ὁ Χριστὸς μένει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ πω̑ς λέγεις σὺ ο῞τι δει̑ ὑψωθη̑ναι τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου τίς ε᾿στιν ου῟τος ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
אָמרִין לֵה כֵּנשֵׁא חנַן שׁמַען מֵן נָמֻוסָא דַּמשִׁיחָא לעָלַם מקַוֵא אַיכַּנָא אָמַר אַנתּ דַּעתִיד הֻו דּנֵתּתּרִים בּרֵה דּאנָשָׁא מַנֻו הָנָא בּרֵה דּאנָשָׁא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "רַק עוֹד מְעַט־קָט הָאוֹר בְּקִרְבְּכֶם. הֱיוּ מִתְהַלְּכִים בְּעוֹד הָאוֹר מֵאִיר לָכֶם, פֶּן יַשִֹיגְכֶם הַחֹשֶׁךְ. הַמִּתְהַלֵּךְ בַּחֹשֶׁךְ אֵינוֹ יוֹדֵע אָנָה הוּא בָּא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ עוֺד מְעַט מִזְעָר יָאִיר הָאוֺר לְעֵינֵיכֶם לְכוּ לְאוֺרוֺ בְּהִמָּצְאוֺ פֶּן-יְכַסֶּה אֶתְכֶם הַחֹשֶׁךְ וְהַהֹלֵךְ בַּחֹשֶׁךְ יֵלֵךְ אֶל-אֲשֶׁר לֹא יֵדָע:
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Ježíš jim řekl: „Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo(b), neustávejte v cestě(c), aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. (b) var: Podle toho, že máte světlo (c) ř: choďte (žijte) ([Jan 7:33 Jan 13:33 Jan 8:12 Jan 9:4 Jan 12:46 Jan 11:10; 1 Janův 2:11])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎τι μικρὸν χρόνον τὸ φω̑ς ε᾿ν ὑμι̑ν ε᾿στιν περιπατει̑τε ὡς τὸ φω̑ς ε῎χετε ι῞να μὴ σκοτία ὑμα̑ς καταλάβη καὶ ὁ περιπατω̑ν ε᾿ν τη̑ σκοτία ου᾿κ οι῏δεν που̑ ὑπάγει
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע קַלִיל אחרִין זַבנָא נֻוהרָא עַמכֻון הֻו הַלֵכו עַד אִית לכֻון נֻוהרָא דּלָא חֵשֻׁוכָא נַדרֵככֻון ומַן דַּמהַלֵך בּחֵשֻׁוכָא לָא יָדַע לַאיכָּא אָזֵל׃
בְּעוֹד הָאוֹר נִשְׁאָר עִמָּכֶם הַאֲמִינוּ בָּאוֹר, לְמַעַן תִּהְיוּ לִבְנֵי הָאוֹר."
הַאֲמִינוּ בָאוֺר כָּל-עוֺד הוּא זוֺרֵחַ עֲלֵיכֶם לְמַעַן תִּהְיוּ בְנֵי הָאוֺר וְאַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ יֵשׁוּעַ וַיִּסָּתֵר מִפְּנֵיהֶם:
Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Dokud máte světlo(d), věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“ Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi. (d) var: Protože máte světlo ([Efezským 5:8; Jan 10:39 Jan 11:54])
ὡς τὸ φω̑ς ε῎χετε πιστεύετε ει᾿ς τὸ φω̑ς ι῞να υἱοὶ φωτὸς γένησθε ταυ̑τα ε᾿λάλησεν ᾽Ιησου̑ς καὶ α᾿πελθών ε᾿κρύβη α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν
עַד אִית לכֻון נֻוהרָא הַימֵנו בּנֻוהרָא דַּבנַוהי דּנֻוהרָא תֵּהוֻון הָלֵין מַלֵל יֵשֻׁוע וֵאזַל אֵתּטַשִׁי מֵנהֻון׃ ס
אַף כִּי עָשָׂה אוֹתוֹת רַבִּים לְנֶגֶד עֵינֵיהֶם, לֹא הֶאֱמִינוּ בּוֹ.
וְהֵם לֹא הֶאֱמִינוּ לוֺ אַף כִּי-עָשָׂה אֹתוֺת רַבִּים לִפְנֵיהֶם:
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;
τοσαυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ σημει̑α πεποιηκότος ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν ου᾿κ ε᾿πίστευον ει᾿ς αυ᾿τόν
וכַד הָלֵין כֻּלהֵין אָתוָתָא עבַד קדָמַיהֻון לָא הַימֵנו בֵּה׃
וְזֹאת לְקַיֵּם אֶת דְּבַר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "יהוה, מִי הֶאֱמִין לִשְׁמֻעָתֵנוּ וּזְרוֹעַ יהוה עַל־מִי נִגְלָתָה?"
לְמַלֹּאת דְּבַר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא אֲשֶׁר אָמָר יְהוָֺה מִי הֶאֱמִין לִשְׁמֻעָתֵנוּ וּזְרוֺעַ יְהוָֺה עַל-מִי נִגְלָתָה:
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: ‚Hospodine(e), kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc(f) Hospodinova?‘ (e) ř : Pane (f) ř: rámě ([Izajáš 53:1; Římanům 10:16])
ι῞να ὁ λόγος ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου πληρωθη̑ ο῍ν ει῏πεν κύριε τίς ε᾿πίστευσεν τη̑ α᾿κοη̑ ἡμω̑ν καὶ ὁ βραχίων κυρίου τίνι α᾿πεκαλύφθη
דּתֵתמַלֵא מֵלתָא דֵּאשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר מָרי מַנֻו הַימֵן לשֵׁמעַן וַדרָעֵה דּמָריָא למַן אֵתגּלִי׃
לָכֵן לֹא יָכְלוּ לְהַאֲמִין, כִּי עוֹד אָמַר יְשַׁעְיָהוּ:
וְעַל-כֵּן לְהַאֲמִין לֹא יָכֹלוּ כִּי יְשַׁעְיָהוּ הוֺסִיף לֵאמֹר:
Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:
διὰ του̑το ου᾿κ η᾿δύναντο πιστεύειν ο῞τι πάλιν ει῏πεν ᾽Ησαι̑ας
מֵטֻל הָנָא לָא מֵשׁכּחִין הוַו דַּנהַימנֻון מֵטֻל דּתֻוב אֵמַר אֵשַׁעיָא׃
"הֵשַׁע עֵינֵיהֶם וְהִשְׁמִין לְבָבָם, פֶּן יִרְאוּ בְּעֵינֵיהֶם וּלְבָבָם יָבִין וְשָׁבוּ וְרָפָא לָהֶם."
הֵשַׁע עֵינֵיהֶם וְהִשְׁמִין אֶת-לְבָבָם פֶּן-יִרְאוּ בְעֵינֵיהֶם וּלְבָבָם יָבִין וְשָׁבוּ וְרִפֵּאתִי לָהֶם:
Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
‚Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.‘ ([Izajáš 6:10; Marek 4:12])
τετύφλωκεν αυ᾿τω̑ν τοὺς ο᾿φθαλμοὺς καὶ ε᾿πὼρωσεν αυ᾿τω̑ν τὴν καρδίαν ι῞να μὴ ι῎δωσιν τοι̑ς ο᾿φθαλμοι̑ς καὶ νοήσωσιν τη̑ καρδία καὶ στραφω̑σιν καὶ ι᾿άσομαι αυ᾿τούς
דּעַוַרו עַינַיהֻון וַאחשֵׁכו לֵבּהֻון דּלָא נֵחזֻון בּעַינַיהֻון ונֵסתַּכּלֻון בּלֵבּהֻון ונֵתפּנֻון וַאסֵא אֵנֻון׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמַר יְשַׁעְיָהוּ בִּרְאוֹתוֹ אֶת כְּבוֹדוֹ, וְעָלָיו דִּבֵּר.
הַדְּבָרִים הָאֵלֵּה דִּבֵּר יְשַׁעְיָהוּ בַּחֲזוֺתוֺ אֶת-כְּבוֺדוֺ וַיִּנָּבֵא עָלָיו:
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
Tak řekl Izaiáš, neboť(g) viděl jeho slávu a mluvil o něm. (g) var: když ([Jan 8:56])
ταυ̑τα ει῏πεν ᾽Ησαι̑ας ο῞τι ει῏δεν τὴν δόξαν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿λάλησεν περὶ αυ᾿του̑
הָלֵין אֵמַר אֵשַׁעיָא כַּד חזָא שֻׁובחֵה ומַלֵל עלַוהי׃ ס
אַף־עַל־פִּי־כֵן הֶאֱמִינוּ בּוֹ גַּם רַבִּים מֵהַמַּנְהִיגִים, אַךְ לֹא הוֹדוּ בָּזֶה בִּגְלַל הַפְּרוּשִׁים, כְּדֵי שֶׁלֹּא יְנֻדּוּ מִן הַקָּהָל,
אוּלָם גַּם מִן-הַָּׂרִים הֶאֱמִינוּ-בוֺ רַבִּים אַךְ בַּעֲבוּר הַפְּרוּשִׁים לֹא הוֺדוּ בְפִיהֶם לְבִלְתִּי יְנֻדּוּ מִתּוֺךְ קְהָלָם:
A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
Přesto v něho uvěřili i mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. ([Jan 19:38 Jan 19:39 Jan 9:22])
ο῞μως μέντοι καὶ ε᾿κ τω̑ν α᾿ρχόντων πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν α᾿λλὰ διὰ τοὺς Φαρισαίους ου᾿χ ὡμολόγουν ι῞να μὴ α᾿ποσυνάγωγοι γένωνται
אָף מֵן רִשֵׁא דֵּין סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה אֵלָא מֵטֻל פּרִישֵׁא לָא מַודֵּין הוַו דּלָא נֵהוֻון לבַר מֵן כּנֻושׁתָּא׃
שֶׁכֵּן אָהֲבוּ כְּבוֹד בְּנֵי אָדָם יוֹתֵר מִכְּבוֹד אֱלֹהִים.
כִּי כְּבוֺד אֲנָשִׁים יָקָר בְּעֵינֵיהֶם מִכְּבוֺד אֱלֹהִים:
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží. ([Jan 5:44 Jan 3:19; 1 Janův 2:15])
η᾿γάπησαν γὰρ τὴν δόξαν τω̑ν α᾿νθρὼπων μα̑λλον η῎περ τὴν δόξαν του̑ θεου̑
רחֵמו גֵּיר שֻׁובחָא דַּבנַינָשָׁא יַתִּיר מֵן שֻׁובחֵה דַּאלָהָא׃ ס
קָרָא יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַמַּאֲמִין בִּי, לֹא בִּי הוּא מַאֲמִין אֶלָּא בְּשׁוֹלְחִי.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הַמַּאֲמִין בִּי לֹא-בִי הוּא מַאֲמִין כִּי אִם-בְּשֹׁלְחִי:
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
Ježíš hlasitě zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal. ([Matouš 10:40; Jan 13:20])
᾽Ιησου̑ς δὲ ε῎κραξεν καὶ ει῏πεν ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ου᾿ πιστεύει ει᾿ς ε᾿μὲ α᾿λλὰ ει᾿ς τὸν πέμψαντά με
יֵשֻׁוע דֵּין קעָא וֵאמַר מַן דַּמהַימֵן בִּי לָא הוָא בִּי מהַימֵן אֵלָא בּמַן דּשַׁדּרַני׃
הָרוֹאֶה אוֹתִי רוֹאֶה אֶת שׁוֹלְחִי.
וְהָרֹאֶה אֹתִי הוּא רֹאֶה אֶת-שֹׁלְחִי:
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal. ([Jan 14:9])
καὶ ὁ θεωρω̑ν ε᾿μὲ θεωρει̑ τὸν πέμψαντά με
ומַן דּלִי חָזֵא חזָא למַן דּשַׁדּרַני׃
אֲנִי אוֹר. אֶל הָעוֹלָם בָּאתִי כְּדֵי שֶׁכָּל הַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִשְׁכֹּן בַּחֹשֶׁךְ.
וַאֲנִי לְאוֺר בָּאתִי אֶל-הָעוֺלָם אֲשֶׁר כָּל-הַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִשְׁכֹּן בַּחֲשֵׁכָה:
Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě. ([Jan 1:9 Jan 8:12 Jan 9:5])
ε᾿γώ φω̑ς ει᾿ς τὸν κόσμον ε᾿λήλυθα ι῞να πα̑ς ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ε᾿ν τη̑ σκοτία μὴ μείνη
אֵנָא נֻוהרָא אֵתִית לעָלמָא דּכֻל מַן דַּמהַימֵן בִּי לָא נקַוֵא בּחֵשֻׁוכָא׃
אִישׁ הַשּׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרַי וְאֵינוֹ שׁוֹמֵר אוֹתָם, אֵינֶנִּי שׁוֹפֵט אוֹתוֹ; כִּי לֹא בָּאתִי לִשְׁפֹּט אֶת הָעוֹלָם, אֶלָּא לְהוֹשִׁיעַ אֶת הָעוֹלָם.
וְאִישׁ כִּי יִשְׁמַע אֶת-דְּבָרַי וְלֹא יִשְׁמְרֵם אֲנִי לֹא אֶשְׁפֹּט אֹתוֺ כִּי לֹא-לִשְׁפֹּט אֶת-הָעוֺלָם בָּאתִי כִּי אִם-לְהוֺשִׁיעַ אֶת-הָעוֺלָם:
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil. ([Jan 3:17 Jan 8:15])
καὶ ε᾿άν τίς μου α᾿κούση τω̑ν ρ᾿ημάτων καὶ μὴ φυλάξη ε᾿γώ ου᾿ κρίνω αυ᾿τόν ου᾿ γὰρ η῟λθον ι῞να κρίνω τὸν κόσμον α᾿λλ῾ ι῞να σὼσω τὸν κόσμον
ומַן דּשָׁמַע מֵלַי ולָא נָטַר להֵין אֵנָא לָא דָּאֵן אנָא לֵה לָא גֵּיר אֵתִית דֵּאדֻּון לעָלמָא אֵלָא דַּאחֵא לעָלמָא׃
מִי שֶׁדּוֹחֶה אוֹתִי וְאֵינוֹ מְקַבֵּל אֶת דְּבָרַי, יֵשׁ הַשּׁוֹפֵט אוֹתוֹ. הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי הוּא יִשְׁפֹּט אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן,
וְכִי יִמְאַס בִּי אִישׁ וְלֹא יִקַּח אֲמָרַי יֵשׁ שֹׁפֵט אֲשֶׁר-יִשְׁפְּטֶנּוּ הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי הוּא יִשְׁפְּטֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den. ([Jan 15:22])
ὁ α᾿θετω̑ν ε᾿μὲ καὶ μὴ λαμβάνων τὰ ρ᾿ήματά μου ε῎χει τὸν κρίνοντα αυ᾿τόν ὁ λόγος ο῍ν ε᾿λάλησα ε᾿κει̑νος κρινει̑ αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
מַן דּטָלֵם לִי ולָא מקַבֵּל מֵלַי אִית מַן דּדָאֵן לֵה מֵלתָא דּמַללֵת הִי דָּינָא לֵה בּיַומָא אחרָיָא׃
כִּי לֹא מֵעַצְמִי דִּבַּרְתִּי, אֶלָּא הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא צִוַּנִי מַה שֶּׁאֹמַר וּמַה שֶּׁאֲדַבֵּר.
כִּי אֲנִי לֹא מִלִּבִּי דִבַּרְתִּי כִי אִם-הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא צִוַּנִי אֶת-אֲשֶׁר אֹמַר וְאֶת-אֲשֶׁר אֲדַבֵּר:
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci. ([Jan 3:11 Jan 3:32 Jan 8:26 Jan 8:38])
ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ξ ε᾿μαυτου̑ ου᾿κ ε᾿λάλησα α᾿λλ῾ ὁ πέμψας με πατὴρ αυ᾿τός μοι ε᾿ντολὴν δέδωκεν τί ει῎πω καὶ τί λαλήσω
דֵּאנָא מֵן נַפשׁי לָא מַללֵת אֵלָא אַבָא דּשַׁדּרַני הֻו יַהב לִי פֻּוקדָּנָא מָנָא אִמַר ומָנָא אֵמַלֵל׃
וַאֲנִי יוֹדֵעַ שֶׁמִּצְוָתוֹ חַיֵּי עוֹלָם. לָכֵן אֶת אֲשֶׁר אֲנִי מְדַבֵּר, כְּפִי שֶׁאָמַר לִי הָאָב כָּךְ אֲנִי מְדַבֵּר."
וְיָדַעְתִּי כִּי חַיֵּי עוֺלָם מִצְוָתוֺ וְעַל-כֵּן אֶת-אֲשֶׁר אָמַר אֵלַי הָאָב לְדַבֵּר אֹתוֺ אֶשְׁמֹר לְדַבֵּר:
A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.
A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“ ([Jan 5:24 Jan 8:51])
καὶ οι῏δα ο῞τι ἡ ε᾿ντολὴ αυ᾿του̑ ζωὴ αι᾿ὼνιός ε᾿στιν α῍ ου῏ν ε᾿γώ λαλω̑ καθώς ει῎ρηκέν μοι ὁ πατήρ ου῞τως λαλω̑
ויָדַע אנָא דּפֻוקדָּנֵה חַיֵא אֵנֻון דַּלעָלַם אַילֵין הָכִיל דַּממַלֵל אנָא אַיכַּנָא דֵּאמַר לִי אָבי הָכַנָא ממַלֵל אנָא׃ ס
הָיָה זֶה לִפְנֵי חַג הַפֶּסַח: יֵשׁוּעַ יָדַע כִּי הִגִּיעָה שְׁעָתוֹ לְהִסְתַּלֵּק מִן הָעוֹלָם הַזֶּה אֶל הָאָב; וּבְאַהֲבָתוֹ אֶת הַשַּׁיָּכִים לוֹ בָּעוֹלָם, אָהַב אוֹתָם עַד תֹּם.
וַיְהִי לִפְנֵי חַג-הַפֶּסַח וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ כִּי בָא זְמָנּוֺ לַעֲלוֺת מִן-הָאָרֶץ אֶל-הָאָב וְאֶת-בְּחִירָיו אֲשֶׁר אָהֵב בָּאָרֶץ מֵאָז כֵּן אֲהֵבָם עַד-אַחֲרִית:
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce(h). (h) do krajnosti ([Jan 12:23 Jan 17:1 Jan 16:28])
πρὸ δὲ τη̑ς ἑορτη̑ς του̑ πάσχα ει᾿δώς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῟λθεν αυ᾿του̑ ἡ ω῞ρα ι῞να μεταβη̑ ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου πρὸς τὸν πατέρα α᾿γαπήσας τοὺς ι᾿δίους τοὺς ε᾿ν τω̑ κόσμω ει᾿ς τέλος η᾿γάπησεν αυ᾿τούς
קדָם דֵּין עִאדָא דּפֵצחָא יָדַע הוָא יֵשֻׁוע דַּמטָת שָׁעתָא דַּנשַׁנֵא מֵן הָנָא עָלמָא לוָת אַבֻוהי וַאחֵב לדִילֵה דַּבהָנָא עָלמָא וַעדַמָא לחַרתָא אַחֵב אֵנֻון׃ ס
לְעֵת סְעוּדַת עֶרֶב, הַשָֹטָן כְּבָר שָׂם בְּלֵב יְהוּדָה בֶּן שִׁמְעוֹן אִישׁ קְרִיּוֹת לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ.
אַחֲרֵי סִיוּם סְעוּדַת הַמִּצְוָה וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר נָתַן הַָּׂטָן בְּלֵב יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת לְהַסְגִּיר אֹתוֺ:
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil),
Když byli u večeře(i) a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, (i) var: Když bylo po večeři ([Matouš 26:20; Marek 14:17-Marek 14:18; Lukáš 22:14 Lukáš 22:3; Jan 13:27])
καὶ δείπνου γινομένου του̑ διαβόλου η῎δη βεβληκότος ει᾿ς τὴν καρδίαν ι῞να παραδοι̑ αυ᾿τὸν ᾽Ιούδας Σίμωνος ᾽Ισκαριὼτου
וכַד הוָת חשָׁמִיתָא רמֵא הוָא לֵה לסָטָנָא בּלֵבֵּה דִּיהֻודָא בַּר שֵׁמעֻון סכַריֻוטָא דּנַשׁלמִיוהי׃ ס
יֵשׁוּעַ, שֶׁיָּדַע כִּי הָאָב נָתַן אֶת הַכֹּל בְּיָדָיו וְכִי מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָא וְאֶל אֱלֹהִים הוּא הוֹלֵךְ,
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ כִּי הָאָב נָתַן בְּיָדוֺ אֶת-כֹּל וְכִי הוּא מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָא וְאֶל-אֱלֹהִים יָשׁוּב:
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, ([Matouš 11:27; Lukáš 10:22; Jan 3:35])
ει᾿δώς ο῞τι πάντα ε῎δωκεν αυ᾿τω̑ ὁ πατὴρ ει᾿ς τὰς χει̑ρας καὶ ο῞τι α᾿πὸ θεου̑ ε᾿ξη̑λθεν καὶ πρὸς τὸν θεὸν ὑπάγει
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע מֵטֻל דּיָדַע הוָא דּכֻל מֵדֵּם יַהב אַבָא בִּאידַוהי וַדמֵן אַלָהָא נפַק וַלוָת אַלָהָא אָזֵל׃
קָם מִן הַסְּעוּדָה וּפָשַׁט אֶת בְּגָדָיו, לָקַח מַגֶּבֶת וְחָגַר אֶת עַצְמוֹ;
וַיָּקָם מֵעַל הַשֻּׁלְחָן וַיִּפְשֹׁט אֶת-בְּגָדָיו וַיַּחְגֹּר מִטְפַּחַת עַל-מָתְנָיו:
Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.
odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; ([Lukáš 12:37])
ε᾿γείρεται ε᾿κ του̑ δείπνου καὶ τίθησιν τὰ ἱμάτια καὶ λαβών λέντιον διέζωσεν ἑαυτόν
קָם מֵן חשָׁמִיתָא וסָם נַחתַּוהי וַשׁקַל סֵדֻּונָא מחָא בּחַצַוהי׃
אַחַר כָּךְ יָצַק מַיִם בַּקְּעָרָה וְהֵחֵל לִרְחֹץ אֶת רַגְלֵי הַתַּלְמִידִים וּלְנַגְּבָן בַּמַּגֶּבֶת שֶׁהָיָה חָגוּר בָּהּ.
וְאַחַר יָצַק מַיִם בְּכִיּוֺר וַיָּחֶל לִרְחֹץ רַגְלֵי תַלְמִידָיו וְלִמְחוֺתָן בַּמִּטְפַּחַת אֲשֶׁר-הוּא חָגוּר בָּהּ:
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
ει῏τα βάλλει υ῞δωρ ει᾿ς τὸν νιπτη̑ρα καὶ η῎ρξατο νίπτειν τοὺς πόδας τω̑ν μαθητω̑ν καὶ ε᾿κμάσσειν τω̑ λεντίω ω῟ η῟ν διεζωσμένος
וַארמִי מַיָא בַּמשָׁגתָּא ושַׁרִי לַמשָׁגֻו רֵגלֵא דּתַלמִידַוהי וַמשַׁוֵא הוָא בּסֵדֻּונָא דַּמחֵא בּחַצַוהי׃
וּכְשֶׁקָּרַב אֶל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא, אָמַר לוֹ זֶה: "אֲדוֹנִי, אַתָּה תִּרְחַץ אֶת רַגְלַי?!"
וַיָּבֹא אֶל-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וְהוּא אָמַר אֵלָיו הַאַתָּה אֲדֹנִי תִּרְחַץ אֶת-רַגְלָי:
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“
ε῎ρχεται ου῏ν πρὸς Σίμωνα Πέτρον λέγει αυ᾿τω̑ κύριε σύ μου νίπτεις τοὺς πόδας
כַּד דֵּין אֵתָא לוָת שֵׁמעֻון כִּאפָא אָמַר לֵה שֵׁמעֻון אַנתּ מָרי רֵגלַי משִׁיג אַנתּ לִי׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר אֵלָיו: "מַה שֶּׁאֲנִי עוֹשֶׂה אֵינְךָ יוֹדֵעַ כָּעֵת, אֲבָל אַחֲרֵי כֵן תָּבִין."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֵת אֲשֶׁר אֲנִי עֹשֶׂה בָזֶה לֹא-תֵדַע עַתָּה אַךְ אַחֲרֵי-כֵן תַּשְׂכִּיל:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“ ([Jan 12:16])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῍ ε᾿γώ ποιω̑ σὺ ου᾿κ οι῏δας α῎ρτι γνὼση δὲ μετὰ ταυ̑τα
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מֵדֵּם דּעָבֵד אנָא אַנתּ לָא יָדַע אַנתּ הָשָׁא בָּתַרכֵּן דֵּין תֵּדַּע׃
אָמַר לוֹ כֵּיפָא: "לְעוֹלָם לֹא תִּרְחַץ אֶת רַגְלַי!" הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם לֹא אֶרְחַץ אוֹתְךָ אֵין לְךָ חֵלֶק אִתִּי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶּטְרוֺס לֹא-תִרְחַץ רַגְלַי לְעוֺלָם וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אִם-לֹא אֶרְחָצְךׇ אֵין-לְךׇ חֵלֶק עִמָּדִי:
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ ([Efezským 5:26; Židům 10:23; 1 Janův 1:7])
λέγει αυ᾿τω̑ Πέτρος ου᾿ μὴ νίψης μου τοὺς πόδας ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς αυ᾿τω̑ ε᾿ὰν μὴ νίψω σε ου᾿κ ε῎χεις μέρος μετ῾ ε᾿μου̑
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא לעָלַם לָא משִׁיג אַנתּ לִי רֵגלַי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן לָא משִׁיג אנָא לָך לַיתּ לָך עַמי מנָתָא׃
אָמַר לוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי, לֹא רַק אֶת רַגְלַי, אֶלָּא גַּם אֶת יָדַי וְאֶת רֹאשִׁי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס בִּי אֲדֹנִי לֹא לְבַד אֶת-רַגְלַי כִּי אִם-גַּם אֶת-יָדַי וְאֶת-רֹאשִׁי:
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“
λέγει αυ᾿τω̑ Σίμων Πέτρος κύριε μὴ τοὺς πόδας μου μόνον α᾿λλὰ καὶ τὰς χει̑ρας καὶ τὴν κεφαλήν
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָדֵין מָרי לָא בַּלחֻוד רֵגלַי תּשִׁיג לִי אֵלָא אָף אִידַי אָף רִשׁי׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִי שֶׁרָחוּץ טָהוֹר הוּא לַחֲלוּטִין וְאֵינוֹ זָקוּק אֶלָּא לִרְחִיצַת הָרַגְלַיִם. וְאַתֶּם טְהוֹרִים, אַךְ לֹא כֻּלְּכֶם";
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַמְרֻחָץ אֵין-לוֺ לִרְחֹץ עוֺד זוּלָתִי אֶת-רַגְלָיו כִּי כֻלּוֺ טָהוֺר הוּא וְאַתֶּם הִנְּכֶם טְהוֺרִים אֲבָל לֹא כֻלְּכֶם:
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.
Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy(j) umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“ (j) var: – než nohy ([Jan 15:3; 1 Petrův 3:21])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ὁ λελουμένος ου᾿κ ε῎χει χρείαν ει᾿ μὴ τοὺς πόδας νίψασθαι α᾿λλ῾ ε῎στιν καθαρὸς ο῞λος καὶ ὑμει̑ς καθαροί ε᾿στε α᾿λλ῾ ου᾿χὶ πάντες
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע הַו דַּסחֵא לָא סנִיק אֵלָא רֵגלַוהי בַּלחֻוד נשִׁיג כֻּלֵה גֵּיר דּכֵא הו אָף אַנתֻּון כֻּלכֻון דּכַיָא אַנתֻּון אֵלָא לָא כֻּלכֻון׃
שֶׁהֲרֵי הִכִּיר אֶת מִי שֶׁיַּסְגִּיר אוֹתוֹ וְלָכֵן אָמַר: "לֹא כֻּלְּכֶם טְהוֹרִים."
כִּי יָדַע אֹתוֺ אֲשֶׁר יַסְגִּירֶנּוּ עַל-כֵּן אָמַר לֹא כֻלְּכֶם טְהוֺרִים:
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.
Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti. ([Jan 13:21])
η῎̑δει γὰρ τὸν παραδιδόντα αυ᾿τόν διὰ του̑το ει῏πεν ο῞τι ου᾿χὶ πάντες καθαροί ε᾿στε
יָדַע הוָא גֵּיר יֵשֻׁוע להַו דּמַשׁלֵם לֵה מֵטֻל הָנָא אֵמַר דּלָא הוָא כֻּלכֻון דּכַיָא אַנתֻּון׃
לְאַחַר שֶׁרָחַץ אֶת רַגְלֵיהֶם וְלָבַשׁ אֶת בְּגָדָיו, חָזַר וְהֵסֵב אִתָּם. אָמַר לָהֶם: "יוֹדְעִים אַתֶּם מֶה עָשִׂיתִי לָכֶם?
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר רָחַץ אֶת-רַגְלֵיהֶם וְלָבַשׁ אֶת-בְּגָדָיו שָׁב וַיֵּשֶׁב וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַיְדַעְתֶּם מַה-זֹּאת עָשִׂיתִי לָכֶם:
Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?
ο῞τε ου῏ν ε῎νιψεν τοὺς πόδας αυ᾿τω̑ν καὶ ε῎λαβεν τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ α᾿νέπεσεν πάλιν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς γινὼσκετε τί πεποίηκα ὑμι̑ν
כַּד דֵּין אַשִׁיג רֵגלַיהֻון שׁקַל נַחתַּוהי וֵאסתּמֵך וֵאמַר להֻון יָדעִין אנתֻּון מָנָא עֵבדֵּת לכֻון׃
אַתֶּם קוֹרְאִים לִי רַבִּי וְאָדוֹן; יָפֶה אַתֶּם עוֹשִׂים, שֶׁכֵּן אֲנִי הוּא.
אַתֶּם קֹרִאים-לִי רַבִּי וְאָדוֺן וְהֵיטַבְתֶּם לִקְרֹא-לִי כֵן כִּי-אֲנִי הוּא:
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. ([Matouš 23:8-Matouš 23:10])
ὑμει̑ς φωνει̑τέ με ὁ διδάσκαλος καὶ ὁ κύριος καὶ καλω̑ς λέγετε ει᾿μὶ γάρ
אַנתֻּון קָרֵין אנתֻּון לִי רַבַּן ומָרַן ושַׁפִּיר אָמרִין אנתֻּון אִיתַי גֵּיר׃
לָכֵן אִם אֲנִי, הָאָדוֹן וְהַמּוֹרֶה, רָחַצְתִּי אֶת רַגְלֵיכֶם, גַּם אַתֶּם חַיָּבִים לִרְחֹץ זֶה אֶת רַגְלֵי זֶה,
וְעַל-כֵּן אִם-אֲנִי הָאָדוֺן וְהָרַבִּי רָחַצְתִּי אֶת-רַגְלֵיכֶם עֲלֵיכֶם גַּם-אַתֶּם לִרְחֹץ אִישׁ אִישׁ אֶת-רַגְלֵי אָחִיו:
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. ([Lukáš 22:27])
ει᾿ ου῏ν ε᾿γώ ε῎νιψα ὑμω̑ν τοὺς πόδας ὁ κύριος καὶ ὁ διδάσκαλος καὶ ὑμει̑ς ο᾿φείλετε α᾿λλήλων νίπτειν τοὺς πόδας
אֵן אֵנָא הָכִיל מָרכֻון ורַבּכֻון אַשִׁיגֵת לכֻון רֵגלַיכֻּון כּמָא אַנתֻּון חַיָבִין אנתֻּון דַּתשִׁיגֻון רֵגלֵא חַד דּחַד׃
כִּי מוֹפֵת נָתַתִּי לָכֶם כְּדֵי שֶׁתַּעֲשׂוּ גַּם אַתֶּם כְּמוֹ שֶׁעָשִׂיתִי לָכֶם.
כִּי אֲנִי הוּא מוֺפֶתְכֶם לְמַעַן תַּעֲשׂוּן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר עָשִׂיתִי לָכֶם אָנִי:
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.
Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. ([Filipským 2:5; 1 Petrův 2:21])
ὑπόδειγμα γὰρ ε῎δωκα ὑμι̑ν ι῞να καθώς ε᾿γώ ε᾿ποίησα ὑμι̑ν καὶ ὑμει̑ς ποιη̑τε
הָנָא גֵּיר טֻופסָא יֵהבֵּת לכֻון דַּאיכַּנָא דֵּאנָא עֵבדֵּת לכֻון אָף אַנתֻּון תֵּעבּדֻון סּ סּ׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, עֶבֶד אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מֵאֲדוֹנָיו וְשָׁלִיחַ אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מִשּׁוֹלְחוֹ.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֵין הָעֶבֶד גָּדוֺל מֵאֲדֹנָיו וְאֵין הַשָּׁלִיחַ רַב מִשֹּׁלְחוֺ:
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. ([Matouš 10:24; Lukáš 6:40; Jan 15:20])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿κ ε῎στιν δου̑λος μείζων του̑ κυρίου αυ᾿του̑ ου᾿δὲ α᾿πόστολος μείζων του̑ πέμψαντος αυ᾿τόν
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ עַבדָּא דּרַבּ מֵן מָרֵה ולָא שׁלִיחָא דּרַבּ מֵן מַן דּשַׁדּרֵה׃
אִם יוֹדְעִים אַתֶּם אֶת זֹאת, אַשְׁרֵיכֶם בַּעֲשׂוֹתְכֶם כֵּן.
וְאִם-יְדַעְתֶּם זֹאת אַשְׁרֵיכֶם אִם-כֵּן תַּעֲשׂוּן:
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte. ([Jakubův 1:22])
ει᾿ ταυ̑τα οι῎δατε μακάριοί ε᾿στε ε᾿ὰν ποιη̑τε αυ᾿τά
אֵן הָלֵין תֵּדּעֻון טֻובָנֵא אַנתֻּון אֵן תֵּעבּדֻון אֵנֵין׃
לֹא עַל כֻּלְּכֶם דִּבַּרְתִּי - אֲנִי יוֹדֵעַ מִי אֵלֶּה שֶׁבָּחַרְתִּי אוֹתָם - אַךְ לְמַעַן יִמָּלֵא הַכָּתוּב, 'אוֹכֵל לַחְמִי הִגְדִּיל עָלַי עָקֵב'.
וְלֹא עַל-כֻּלְּכֶם דִּבַּרְתִּי כֵן כִּי יָדַעְתִּי אֶת-אֲשֶׁר בָּחַרְתִּי-בָם אַךְ לְמַעַן יָקוּם הַכָּתוּב אוֺכֵל לַחְמִי הִגְדִּיל עָלַי עֲקֵב:
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ‚Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.‘ ([Žalmy 41:10])
ου᾿ περὶ πάντων ὑμω̑ν λέγω ε᾿γώ οι῏δα τίνας ε᾿ξελεξάμην α᾿λλ῾ ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑ ὁ τρὼγων μου τὸν α῎ρτον ε᾿πη̑ρεν ε᾿π῾ ε᾿μὲ τὴν πτέρναν αυ᾿του̑
לָא הוָא עַל כֻּלכֻון אָמַר אנָא יָדַע אנָא גֵּיר לַאילֵין דַּגבִית אֵלָא דַּכתָבָא נֵשׁלַם דּהַו דָּאכֵל עַמי לַחמָא אַרִים עלַי עֵקבֵה׃
מֵעַתָּה אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם בְּטֶרֶם יִקְרֶה הַדָּבָר, לְמַעַן תַּאֲמִינוּ כַּאֲשֶׁר יִקְרֶה כִּי אֲנִי הוּא.
מֵעַתָּה אֲנִי מַגִּיד לָכֶם דָּבָר טֶרֶם בֹּאוֺ לְמַעַן תַּאֲמִינוּ אַחֲרֵי בֹאוֺ כִּי אֲנִי הוּא:
Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to. ([Jan 14:29 Jan 16:4])
α᾿π῾ α῎ρτι λέγω ὑμι̑ν πρὸ του̑ γενέσθαι ι῞να πιστεύσητε ο῞ταν γένηται ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι
מֵן הָשָׁא אָמַר אנָא לכֻון מֵן קדָם דּנֵהוֵא דּמָא דַּהוָא תּהַימנֻון דֵּאנָא אנָא׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמְקַבֵּל אֶת מִי שֶׁאֶשְׁלַח מְקַבֵּל אוֹתִי, וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי מְקַבֵּל אֶת שׁוֹלְחִי."
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמְקַבֵּל אֶת-מִי אֲשֶׁר אֶשְׁלַח פָּנַי הוּא מְקַבֵּל וְהַמְקַבֵּל פָּנַי הוּא מְקַבֵּל פְּנֵי שֹׁלְחִי:
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.“ ([Matouš 10:40; Marek 9:36; Lukáš 9:48 Lukáš 10:16;])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ λαμβάνων α῎ν τινα πέμψω ε᾿μὲ λαμβάνει ὁ δὲ ε᾿μὲ λαμβάνων λαμβάνει τὸν πέμψαντά με
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דַּמקַבֵּל למַן דַּמשַׁדַּר אנָא לִי מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל מקַבֵּל למַן דּשַׁדּרַני׃ ס
לְאַחַר שֶׁאָמַר זֹאת נִפְעַם יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֹ וְהֵעִיד בְּאָמְרוֹ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּירֵנִי."
וַיְהִי כְּדַבֵּר יֵשׁוּעַ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַתִּפָּעֶם רוּחוֺ בְקִרְבּוֺ וַיַּגֵּד לָהֶם לֵאמֹר אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּיר אֹתִי:
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: „Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.“ ([Matouš 26:21-Matouš 26:25; Marek 14:18-Marek 14:21; Lukáš 22:21-Lukáš 22:23])
ταυ̑τα ει᾿πών ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ταράχθη τω̑ πνεύματι καὶ ε᾿μαρτύρησεν καὶ ει῏πεν α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει῟ς ε᾿ξ ὑμω̑ν παραδὼσει με
הָלֵין אֵמַר יֵשֻׁוע וֵאתעַזַז בּרֻוחֵה וַאסהֵד וֵאמַר אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּחַד מֵנכֻון נַשׁלמַני׃ ס
הִבִּיטוּ הַתַּלְמִידִים זֶה בָּזֶה, תּוֹהִים הָיוּ עַל מִי דִּבֵּר.
וַיִּתְרָאוּ הַתַּלְמִידִים פָּנִים בְּפָנִים כִּי לֹא יָדְעוּ עַל-מִי דִבֵּר:
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.
ε῎βλεπον ει᾿ς α᾿λλήλους οἱ μαθηταὶ α᾿πορούμενοι περὶ τίνος λέγει
חָרו דֵּין תַּלמִידֵא חַד בּחַד מֵטֻל דּלָא יָדעִין הוַו דּעַל מַנֻו אֵמַר׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה אַחַד הַתַּלְמִידִים סָמוּךְ אֶל חֵיק יֵשׁוּעַ. אוֹתוֹ תַּלְמִיד הָיָה אָהוּב עַל יֵשׁוּעַ.
וְאֶחָד מִתַּלְמִידָיו אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ אֲהֵבוֺ נִשְׁעַן עַל-חֵיקוֺ:
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.
Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku(k). (k) ř: v Ježíšově náručí ([Jan 19:26 Jan 20:2 Jan 21:7 Jan 21:20])
η῟ν α᾿νακείμενος ει῟ς ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ κόλπω του̑ ᾽Ιησου̑ ο῍ν η᾿γάπα ὁ ᾽Ιησου̑ς
אִית הוָא דֵּין מֵן תַּלמִידַוהי חַד דַּסמִיך הוָא בּעֻובֵּה הַו דּרָחֵם הוָא לֵה יֵשֻׁוע׃
רָמַז לוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא לִשְׁאֹל עַל מִי הוּא מְדַבֵּר.
וַיִּרְמָז-לוֺ שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֱמָר-נָא מִי-הוּא זֶה אֲשֶׁר דִּבֶּר עָלָיו:
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.
Na toho se Šimon obrátil a řekl: „Zeptej se, o kom to mluví!“
νεύει ου῏ν τούτω Σίμων Πέτρος πυθέσθαι τίς α῍ν ει῎η περὶ ου῟ λέγει
להָנָא רמַז שֵׁמעֻון כִּאפָא דַּנשַׁאלִיוהי דּמַנֻו הַו דֵּאמַר עלַוהי׃
נִשְׁעַן אוֹתוֹ תַּלְמִיד עַל לִבּוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אֲדוֹנִי, מִי הוּא?"
וַיִפֹּל עַל-צַוְּארֵי יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי מִי הוּא:
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kdo to je?“
α᾿ναπεσών ου῏ν ε᾿κει̑νος ου῞τως ε᾿πὶ τὸ στη̑θος του̑ ᾽Ιησου̑ λέγει αυ᾿τω̑ κύριε τίς ε᾿στιν
וַנפַל הַו תַּלמִידָא עַל חַדיֵה דּיֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מָרי מַנֻו הָנָא׃ ס
עָנָה יֵשׁוּעַ: "זֶה שֶׁבִּשְׁבִילוֹ אֶטְבֹּל אֶת הַפְּרוּסָה וְאֶתֵּן לוֹ". טָבַל אֶת הַפְּרוּסָה וְנָתַן אוֹתָהּ לִיהוּדָה בֶּן שִׁמְעוֹן אִישׁ קְרִיּוֹת.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ זֶה הוּא אֲשֶׁר אֶטְבָּל-לוֺ פְרוּסָה וּנְתַתִּיהָ לּוֺ וַיִּטְבֹּל אֶת-הַפְּרוּסָה וַיִּקָחֶהָ וַיִּתְּנֶהָ אֶל-יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת:
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
Ježíš odpověděl: „Je to ten, pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji.“ Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu. ([Žalmy 41:10])
α᾿ποκρίνεται ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑νός ε᾿στιν ω῟ ε᾿γώ βάψω τὸ ψωμίον καὶ δὼσω αυ᾿τω̑ βάψας ου῏ν τὸ ψωμίον λαμβάνει καὶ δίδωσιν ᾽Ιούδα Σίμωνος ᾽Ισκαριὼτου
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר הַו הֻו דּצָבַע אנָא לַחמָא יָהֵב אנָא לֵה וַצבַע יֵשֻׁוע לַחמָא ויַהב לִיהֻודָא בַּר שֵׁמעֻון סכַריֻוטָא׃
לְאַחַר שֶׁנִּתְּנָה לוֹ הַפְּרוּסָה נִכְנַס בּוֹ הַשָֹטָן. אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֶת אֲשֶׁר תַּעֲשֶׂה עֲשֵׂה מַהֵר."
וְאַחֲרֵי אָכְלוֺ אֶת-הַפְּרוּסָה בָּא הַָּׂטָן אֶל-קִרְבּוֺ וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אֵת אֲשֶׁר-תַּעֲשֶׂה מַהֵר וַעֲשֵׂה:
A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: „Co chceš učinit, učiň hned!“ ([Lukáš 22:3; Jan 13:2 ])
καὶ μετὰ τὸ ψωμίον τότε ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς ε᾿κει̑νον ὁ Σατανα̑ς λέγει ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῍ ποιει̑ς ποίησον τάχιον
ובָתַר לַחמָא הָידֵּין אֵתעַלַל בֵּה סָטָנָא וֵאמַר לֵה יֵשֻׁוע מֵדֵּם דּעָבֵד אַנתּ עבֵד בַּעגַל׃
וְאִישׁ מִן הַמְסֻבִּים לֹא יָדַע לְשֵׁם מָה אָמַר לוֹ זֹאת.
וְלֹא-יָדַע אִישׁ מִן-הַיֹּשְׁבִים שָׁם בַּמְּסִיבָּה עַל-מֶה דִבֶּר אֵלָיו כָּזֹאת:
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.
του̑το δὲ ου᾿δεὶς ε῎γνω τω̑ν α᾿νακειμένων πρὸς τί ει῏πεν αυ᾿τω̑
הָדֵא דֵּין לָא אנָשׁ יִדַע מֵן הָנֻון סמִיכֵא דּעַל מָנָא אֵמַר לֵה׃
הוֹאִיל וְהַקֻּפָּה הָיְתָה אֵצֶל יְהוּדָה, חָשְׁבוּ אֲחָדִים שֶׁיֵּשׁוּעַ אָמַר לוֹ, "קְנֵה מַה שֶּׁנָּחוּץ לָנוּ לֶחָג", אוֹ שֶׁיִּתֵּן מַשֶּׁהוּ לָעֲנִיִּים.
כִּי יֵשׁ אֲשֶׁר חָשְׁבוּ בִּהְיוֺת צְרוֺר הַכֶּסֶף בְּיַד יְהוּדָה עַל-כֵּן אָמַר אֵלָיו יֵשׁוּעַ קְנֵה-נָא אֶת-אֲשֶׁר יֶחְסַר לָנוּ לֶחָג אוֺ תְּנָא דָבָר לַעֲנִיִּים:
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.
Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým. ([Jan 12:6 Jan 2:20-Jan 2:21; Jan 3:3-Jan 3:4; Jan 4:10-Jan 4:11; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13])
τινὲς γὰρ ε᾿δόκουν ε᾿πεὶ τὸ γλωσσόκομον ει῏χεν ᾽Ιούδας ο῞τι λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿γόρασον ω῟ν χρείαν ε῎χομεν ει᾿ς τὴν ἑορτήν η῍ τοι̑ς πτωχοι̑ς ι῞να τι δω̑
אנָשִׁין גֵּיר סבַרו מֵטֻל דַּגלֻוסקמָא צֵאדַוהי הוָא דִּיהֻודָא דּמֵפקַד פּקַד לֵה דּנֵזבֵּן מֵדֵּם דּמֵתבּעֵא לעַדעִדָא אַו דּנֵתֵּל מֵדֵּם למֵסכִּנֵא׃
וְהוּא, אַחֲרֵי שֶׁלָּקַח אֶת הַפְּרוּסָה, יָצָא מִיָּד. הָיָה אָז לַיְלָה.
וְהוּא בְּקַחְתּוֺ אֶת-הַפְּרוּסָה אֶל-פִּיו יָצָא פִתְאֹם וַיְהִי לָיְלָה:
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.
Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc. ([Lukáš 22:53])
λαβών ου῏ν τὸ ψωμίον ε᾿κει̑νος ε᾿ξη̑λθεν ευ᾿θύς η῟ν δὲ νύξ
הֻו דֵּין יִהֻודָא נסַב לַחמָא בַּר שָׁעתֵה וַנפַק לֵה לבַר לִליָא הוָא דֵּין כַּד נפַק סס׃
עִם צֵאתוֹ אָמַר יֵשׁוּעַ: "עַתָּה נִתְפָּאֵר בֶּן־הָאָדָם בַּכָּבוֹד וְהָאֱלֹהִים נִתְפָּאֵר בּוֹ.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר יָצָא וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ עַתָּה נֶאְדָּר בֶּן-הָאָדָם בְּכָבוֺד וּבוֺ אֱלֹהִים בְּכָבוֺד נֶאְדָּר:
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm(l); (l) var: + a byl-li Bůh oslaven v něm, ([Jan 12:23 Jan 17:1])
ο῞τε ου῏ν ε᾿ξη̑λθεν λέγει ᾽Ιησου̑ς νυ̑ν ε᾿δοξάσθη ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου καὶ ὁ θεὸς ε᾿δοξάσθη ε᾿ν αυ᾿τω̑
וֵאמַר יֵשֻׁוע הָשָׁא אֵשׁתַּבַּח בּרֵה דּאנָשָׁא וַאלָהָא אֵשׁתַּבַּח בֵּה׃
אִם אֱלֹהִים נִתְפָּאֵר בּוֹ, אֱלֹהִים יְפָאֲרֵהוּ בּוֹ וּבִמְהֵרָה יְפָאֲרֵהוּ.
וֵאלֹהִים הוּא יַאְדִּיר אֹתוֺ בִּכְבוֺדוֺ וְגַם-יָחִישׁ לְהַאְדִּירוֺ:
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
ει᾿ ὁ θεὸς ε᾿δοξάσθη ε᾿ν αυ᾿τω̑ καὶ ὁ θεὸς δοξάσει αυ᾿τὸν ε᾿ν αυ᾿τω̑ καὶ ευ᾿θὺς δοξάσει αυ᾿τόν
וֵאן אַלָהָא אֵשׁתַּבַּח בֵּה וָאף אַלָהָא משַׁבַּח לֵה בֵּה ומֵחדָא משַׁבַּח לֵה׃
בָּנַי, אַךְ זְמַן מוּעָט אֶהְיֶה עִמָּכֶם. אַתֶּם תְּחַפְּשׂוּנִי, וּכְשֵׁם שֶׁכְּבָר אָמַרְתִּי, 'אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא', כָּךְ אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם עַכְשָׁו.
בָּנַי הַיְקָרִים עוֺד-מְעַט מִזְעָר אֵשֵׁב עִמָּכֶם וְאַתֶּם תְּבַקְשׁוּנִי וְכַאֲשֶׁר אָמַרְתִּי אֶל-הַיְּהוּדִים כִּי אֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ לֹא תוּכְלוּ לָבֹא שָׁמָּה כֵּן אֲנִי אֹמֵר עַתָּה גַּם-אֲלֵיכֶם:
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.
Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete. ([Jan 7:33-Jan 7:34 Jan 8:21 Jan 13:36 Jan 16:5])
τεκνία ε῎τι μικρὸν μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι ζητήσετέ με καὶ καθώς ει῏πον τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ο῞τι ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν καὶ ὑμι̑ν λέγω α῎ρτι
בּנַי קַלִיל אחרִין עַמכֻון אנָא ותֵבעֻונָני וַאיכַּנָא דֵּאמרֵת לִיהֻודָיֵא דּלַאיכָּא דֵּאנָא אָזֵל אנָא אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא וָאף לכֻון אָמַר אנָא הָשָׁא׃
מִצְוָה חֲדָשָׁה אֲנִי נוֹתֵן לָכֶם: אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה; כְּמוֹ שֶׁאָהַבְתִּי אֶתְכֶם כָּךְ גַּם אַתֶּם אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה.
הִנֵּה מִצְוָה חֲדָשָׁה אֲנִי נֹתֵן לָכֶם לְאַהֲבָה אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ כַּאֲשֶׁר אָהַבְתִי אֶתְכֶם כֵּן גַּם-אַתֶּם אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ תֶּאֱהָבוּן:
Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.
Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. ([Jan 15:12 Jan 15:17; 1 Janův 2:7-1 Janův 2:10 1 Janův 3:23; 2 Janův 1:5])
ε᾿ντολὴν καινὴν δίδωμι ὑμι̑ν ι῞να α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους καθώς η᾿γάπησα ὑμα̑ς ι῞να καὶ ὑμει̑ς α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους
פֻּוקדָּנָא חַדתָא יָהֵב אנָא לכֻון דַּהוַיתֻּון מַחבִין חַד לחַד אַיכַּנָא דֵּאנָא אַחֵבתּכֻון אָף אַנתֻּון תַּחבֻון חַד לחַד׃
בָּזֹאת יֵדְעוּ הַכֹּל שֶׁתַּלְמִידַי אַתֶּם: אִם תִּהְיֶה אַהֲבָה בֵּינֵיכֶם."
בָּזֹאת יֵדְעוּ כֻלָּם כִּי תַּלְמִידַי אַתֶּם אִם אַהֲבַת רֵעִים תָּלִין בֵּינֵיכֶם:
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ ([Matouš 5:16 Matouš 15:8-Matouš 15:9])
ε᾿ν τούτω γνὼσονται πάντες ο῞τι ε᾿μοὶ μαθηταί ε᾿στε ε᾿ὰν α᾿γάπην ε῎χητε ε᾿ν α᾿λλήλοις
בּהָדֵא נֵדַּע כֻּל אנָשׁ דּתַלמִידַי אַנתֻּון אֵן חֻובָּא נֵהוֵא בּכֻון חַד לוָת חַד׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי, לְאָן אַתָּה הוֹלֵך?" הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְךָ יָכוֹל לָלֶכֶת אַחֲרַי עַכְשָׁו, אֲבָל אַחֲרֵי כֵן תֵּלֵךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס אֲדֹנִי אָנָה אַתָּה הֹלֵךְ וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ לֹא-תוּכַל לָלֶכֶת אַחֲרַי כַּיּוֺם אַךְ הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְהָלַכְתָּ אַחֲרָי:
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“ ([Jan 7:34-Jan 7:36 Jan 21:18])
λέγει αυ᾿τω̑ Σίμων Πέτρος κύριε που̑ ὑπάγεις α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ο῞που ὑπάγω ου᾿ δύνασαί μοι νυ̑ν α᾿κολουθη̑σαι α᾿κολουθήσεις δὲ υ῞στερον
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָרַן לַאיכָּא אָזֵל אַנתּ ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה לַאיכָּא דָּאזֵל אנָא לָא מֵשׁכַּח אַנתּ הָשָׁא דּתִאתֵא בָּתַרי לחַרתָא דֵּין תִּאתֵא׃
אָמַר לוֹ כֵּיפָא: "מַדּוּעַ לֹא אוּכַל לָלֶכֶת אַחֲרֶיךָ עַכְשָׁו? אֶת נַפְשִׁי אֶתֵּן בַּעַדְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶטְרוֺס אֲדֹנִי עַל-מֶה לֹא-אוּכַל לָלֶכֶת אַחֲרֶיךׇ כַּיּוֺם הֲלֹא אֶת-נַפְשִׁי אֶתֵּן בַּעֲדֶךׇ:
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.
Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat? Svůj život za tebe položím.“ ([Matouš 26:33-Matouš 26:35; Marek 14:29-Marek 14:31; Lukáš 22:33-Lukáš 22:34])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Πέτρος κύριε διὰ τί ου᾿ δύναμαί σοι α᾿κολουθη̑σαι α῎ρτι τὴν ψυχήν μου ὑπὲρ σου̑ θήσω
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָרי למָנָא לָא מֵשׁכַּח אנָא דִּאתֵא בָּתרָך הָשָׁא נַפשׁי חלָפַיךְּ סָאֵם אנָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: אֶת נַפְשְׁךָ תִּתֵּן בַּעֲדִי? אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, תַּרְנְגוֹל לֹא יִקְרָא עַד אֲשֶׁר תִּתְכַּחֵשׁ לִי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הֲתִתֵּן אֶת-נַפְשְׁךׇ בַּעֲדִי אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ לֹא יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל עַד-אֲשֶׁר תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
α᾿ποκρίνεται ᾽Ιησου̑ς τὴν ψυχήν σου ὑπὲρ ε᾿μου̑ θήσεις α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ου᾿ μὴ α᾿λέκτωρ φωνήση ε῞ως ου῟ α᾿ρνήση με τρίς
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע נַפשָׁך חלָפַי סָאֵם אַנתּ אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דּלָא נֵקרֵא תַּרנָגלָא עדַמָא דּתֵכפֻּור בִּי תּלָת זַבנִין׃ ס
אַל יִבָּהֵל לְבַבְכֶם. הַאֲמִינוּ בֵּאלֹהִים; הַאֲמִינוּ גַּם בִּי.
אַל-יֵחַת לִבְּכֶם הַאֲמִינוּ בֵאלֹהִים וּכְמוֺ-כֵן הַאֲמִינוּ בִּי:
Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
„Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. ([Jan 14:27])
μὴ ταρασσέσθω ὑμω̑ν ἡ καρδία πιστεύετε ει᾿ς τὸν θεόν καὶ ει᾿ς ε᾿μὲ πιστεύετε
לָא נֵתּדַּוַד לֵבּכֻון הַימֵנו בַּאלָהָא ובִי הַימֵנו׃
בְּבֵית אָבִי מְעוֹנוֹת רַבִּים. לוּלֵא כֵן, כְּלוּם הָיִיתִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁאֲנִי הוֹלֵךְ לְהָכִין לָכֶם מָקוֹם?
מְעוֺנוֺת רַבּוֺת נִמְצָאוֺת בְּבֵית אָבִי כִּי לוּלֵא כֵן הָיִיתִי מַגִּיד לָכֶם וַאֲנִי הֹלֵךְ לְהָכִין לָכֶם מָקוֺם:
V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo(m). (m) Kdyby tomu tak nebylo, říkal bych vám, že vám jdu připravit místo?
ε᾿ν τη̑ οι᾿κία του̑ πατρός μου μοναὶ πολλαί ει᾿σιν ει᾿ δὲ μή ει῏πον α῍ν ὑμι̑ν ο῞τι πορεύομαι ἑτοιμάσαι τόπον ὑμι̑ν
סַגִּיאיִן אֵנֻון אַוָנֵא בֵּית אָבי וֵאלָא אָמַר הוִית לכֻון דָּאזֵל אנָא דֵּאטַיֵב לכֻון אַתרָא׃
וְאִם אֵלֵךְ וְאָכִין לָכֶם מָקוֹם, אָשׁוּב וְאֶקַח אֶתְכֶם אֵלַי לְמַעַן תִּהְיוּ גַּם אַתֶּם בַּאֲשֶׁר אֲנִי שָׁם.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר אֵלֵךְ וְאָכִין מָקוֺם לָכֶם שׁוֺב אָשׁוּב וְלָקַחְתִּי אֶתְכֶם אֵלָי לְמַעַן תִּהְיוּ עִמִּי שָׁם בַּאֲשֶׁר אֶהְיֶה:
Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. ([Jan 12:26 Jan 17:24])
καὶ ε᾿ὰν πορευθω̑ καὶ ἑτοιμάσω τόπον ὑμι̑ν πάλιν ε῎ρχομαι καὶ παραλήμψομαι ὑμα̑ς πρὸς ε᾿μαυτόν ι῞να ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ καὶ ὑμει̑ς η῟τε
וֵאן אִזַל אֵטַיֵב לכֻון אַתרָא תֻּוב אִתֵא וֵאדבַּרכֻון לוָתי דַּאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי אָף אַנתֻּון תֵּהוֻון׃
וּלְאָן אֲנִי הוֹלֵךְ, יוֹדְעִים אַתֶּם אֶת הַדֶּרֶךְ."
וְאַתֶּם יְדַעְתֶּם אָנָא אֲנִי הֹלֵךְ וְגַם אֶת-הַדֶּרֶךְ יְדַעְתֶּם:
A kam já jdu, víte, i cestu víte.
A cestu, kam jdu, znáte.“
καὶ ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω οι῎δατε τὴν ὁδόν
ולַאיכָּא דָּאזֵל אנָא יָדעִין אנתֻּון וֻאורחָא יָדעִין אנתֻּון׃
אָמַר לוֹ תֹּאמָא: "אֲדוֹנִי, אֵינֶנּוּ יוֹדְעִים לְאָן אַתָּה הוֹלֵךְ; אֵיךְ נֵדַע אֶת הַדֶּרֶךְ?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו תּוֺמָא אֲדֹנִי לֹא יָדַעְנוּ אָנָה אַתָּה הֹלֵךְ וְאֵיכָה נֵדַע אֶת-הַדָּרֶךְ:
Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“
λέγει αυ᾿τω̑ Θωμα̑ς κύριε ου᾿κ οι῎δαμεν που̑ ὑπάγεις πω̑ς δυνάμεθα τὴν ὁδὸν ει᾿δέναι
אָמַר לֵה תָּאומַא מָרַן לָא יָדעִינַן לַאיכָּא אָזֵל אַנתּ וַאיכַּנָא מֵשׁכּחִין חנַן אֻורחָא למֵדַּע׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הַדֶּרֶךְ וְהָאֱמֶת וְהַחַיִּים. אֵין אִישׁ בָּא אֶל הָאָב אֶלָּא דַּרְכִּי.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אָנֹכִי הַדֶּרֶךְ וְהָאֱמֶת וְהַחַיִּים וְאִישׁ לֹא-יָבֹא אֶל-הָאָב בִּלְתִּי עַל-יָדִי:
Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. ([Jan 10:3; Židům 10:20])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ ὁδὸς καὶ ἡ α᾿λήθεια καὶ ἡ ζωή ου᾿δεὶς ε῎ρχεται πρὸς τὸν πατέρα ει᾿ μὴ δι῾ ε᾿μου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא אֻורחָא וַשׁרָרָא וחַיֵא לָא אנָשׁ אָתֵא לוָת אָבי אֵלָא אֵן בִּי׃
אִלּוּ הִכַּרְתֶּם אוֹתִי גַּם אֶת אָבִי הֱיִיתֶם מַכִּירִים. מֵעַתָּה אַתֶּם מַכִּירִים אוֹתוֹ אַף רְאִיתֶם אוֹתוֹ!"
לוּ אֹתִי יְדַעְתֶּם יְדַעְתֶּם גַּם אֶת-אָבִי וּמֵעַתָּה יְדַעְתֶּם אֹתוֺ וְגַם-רְאִיתֶם אֹתוֺ:
Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“ ([Jan 8:19])
ει᾿ ε᾿γνὼκατέ με καὶ τὸν πατέρα μου γνὼσεσθε καὶ α᾿π῾ α῎ρτι γινὼσκετε αυ᾿τὸν καὶ ἑωράκατε αυ᾿τόν
אֵלֻו לִי יָדעִין הוַיתֻּון אָף לָאבי יָדעִין הוַיתֻּון ומֵן הָשָׁא יָדעִין אנתֻּון לֵה וַחזַיתֻּונָיהי׃
אָמַר לוֹ פִילִיפּוֹס: "אֲדוֹנִי, הַרְאֵה לָנוּ אֶת הָאָב וְדַי לָנוּ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִילִפּוֺס אֲדֹנִי הַרְאֵנוּ נָא אֶת-הָאָב וְרַב לָנוּ:
Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
λέγει αυ᾿τω̑ Φίλιππος κύριε δει̑ξον ἡμι̑ν τὸν πατέρα καὶ α᾿ρκει̑ ἡμι̑ν
אָמַר לֵה פִילִיפָּוס מָרַן חַוָן אַבָא וכַדֻּו לַן׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "יָמִים רַבִּים כָּל כָּךְ אֲנִי עִמָּכֶם וְאֵינְךָ מַכִּיר אוֹתִי, פִילִיפּוֹס? הָרוֹאֶה אוֹתִי רָאָה אֶת הָאָב, וּמַדּוּעַ אַתָּה אוֹמֵר 'הַרְאֵה לָנוּ אֶת הָאָב'?
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הֲלֹא יָמִים רַבִּים הָיִיתִי עִמָּכֶם הֲטֶרֶם תֵּדַע אֹתִי פִּילִפּוֺס הָרֹאֶה אֹתִי רֹאֶה אֶת-הָאָב וְלָמָּה-זֶּה תֹאמַר הַרְאֵנוּ אֶת-הָאָב:
Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterakž ty pravíš: Ukaž nám Otce?
Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? ([Jan 12:45; Koloským 1:15; Židům 1:3])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς τοσούτω χρόνω μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι καὶ ου᾿κ ε῎γνωκάς με Φίλιππε ὁ ἑωρακώς ε᾿μὲ ἑὼρακεν τὸν πατέρα πω̑ς σὺ λέγεις δει̑ξον ἡμι̑ν τὸν πατέρα
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע הָנָא כֻּלֵה זַבנָא עַמכֻון אנָא ולָא יִדַעתָּני פִּילִיפֵּא מַן דּלִי חָזֵא חזָא לַאבָא וַאיכַּנָא אַנתּ אָמַר אַנתּ חַוָן אַבָא׃
הַאֵינְךָ מַאֲמִין שֶׁאֲנִי בָּאָב וְהָאָב בִּי? הַדְּבָרִים שֶׁאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם אֵינֶנִּי אוֹמֵר אוֹתָם מֵעַצְמִי; הָאָב הַשּׁוֹכֵן בִּי, הוּא עוֹשֶׂה אֶת מַעֲשָׂיו.
הֲכִי לֹא תַאֲמִין כִּי אֲנִי בָאָב וְהָאָב בִּי הַדְּבָרִים אֲשֶׁר אֲנִי דֹבֵר אֲלֵיכֶם לֹא-מִלִּבִּי אֲנִי דֹבֵר כִּי הָאָב הַשֹּׁכֵן בִּי הוּא פֹעֵל בִּי פְּעֻלּוֺתָיו:
Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky(n). (n) var: činí sám ty skutky ([Jan 10:30 Jan 10:38 Jan 14:20 Jan 17:21 Jan 8:26 Jan 12:49; Jan 14:24; Jan 5:36])
ου᾿ πιστεύεις ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρὶ καὶ ὁ πατὴρ ε᾿ν ε᾿μοί ε᾿στιν τὰ ρ᾿ήματα α῍ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ου᾿ λαλω̑ ὁ δὲ πατὴρ ε᾿ν ε᾿μοὶ μένων ποιει̑ τὰ ε῎ργα αυ᾿του̑
לָא מהַימֵן אַנתּ דֵּאנָא בָּאבי וָאבי בִּי מֵלֵא אַילֵין דֵּאנָא ממַלֵל אנָא מֵן נַפשׁי לָא ממַלֵל אנָא אָבי דֵּין דּבִי עָמַר הֻו עָבֵד עבָדֵא הָלֵין׃
הַאֲמִינוּ לִי שֶׁאֲנִי בָּאָב וְהָאָב בִּי. וְאִם לֹא, הַאֲמִינוּ בִּגְלַל הַמַּעֲשִׂים עַצְמָם.
הַאֲמִינוּ לִי כִּי-אֲנִי בָאָב וְהָאָב בִּי וְאִם-לֹא הַאֲמִינוּ לִי בִּגְלַל הַפְּעֻלּוֺת הָאֵלֶּה:
Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; aneb aspoň pro ty samy skutky věřte mi.
Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
πιστεύετέ μοι ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρὶ καὶ ὁ πατὴρ ε᾿ν ε᾿μοί ει᾿ δὲ μή διὰ τὰ ε῎ργα αυ᾿τὰ πιστεύετε
הַימֵנו דֵּאנָא בָּאבי וָאבי בִּי וֵאלָא אָפֵן מֵטֻל עבָדֵא הַימֵנו׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמַּאֲמִין בִּי יַעֲשֶׂה גַּם הוּא אֶת הַמַּעֲשִׂים שֶׁאֲנִי עוֹשֶׂה; וּגְדוֹלִים מֵאֵלֶּה יַעֲשֶׂה, כִּי הוֹלֵךְ אֲנִי אֶל הָאָב.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמַּאֲמִין בִּי אֶת-הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר אֲנִי עֹשֶׂה יַעֲשֶׂה גַם-הוּא וּגְדֹלוֺת מֵאֵלֶּה יַעֲשֶׂה כִּי אֶל-אָבִי אָנֹכִי הֹלֵךְ:
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.
Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. ([Jan 7:33 Jan 13:1; Jan 14:28])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ τὰ ε῎ργα α῍ ε᾿γώ ποιω̑ κα᾿κει̑νος ποιήσει καὶ μείζονα τούτων ποιήσει ο῞τι ε᾿γώ πρὸς τὸν πατέρα πορεύομαι
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דַּמהַימֵן בִּי עבָדֵא אַילֵין דֵּאנָא עָבֵד אנָא אָף הֻו נֵעבֵּד וַדיַתִּירִין מֵן הָלֵין נֵעבֵּד דֵּאנָא לוָת אַבָא אָזֵל אנָא׃
וְכָל מַה שֶּׁתְּבַקְּשׁוּ בִּשְׁמִי אֶעֱשֶׂה, לְמַעַן יְכֻבַּד הָאָב בַּבֵּן.
וְכָל-אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ בִשְׁמִי אֹתוֺ אֶעֱשֶׂה לְבַעֲבוּר יִגְדַּל כְּבוֺד הָאָב בִּבְנוֺ:
A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. ([Jan 15:7 Jan 15:16 Jan 16:23; Jan 13:31-Jan 13:32; Jan 17:1])
καὶ ο῞ τι α῍ν αι᾿τήσητε ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου του̑το ποιήσω ι῞να δοξασθη̑ ὁ πατὴρ ε᾿ν τω̑ υἱω̑
ומֵדֵּם דּתֵשֵׁאלֻון בּשֵׁמי אֵעבֵּד לכֻון דּנֵשׁתַּבַּח אַבָא בַּברֵה׃
אִם תְּבַקְשׁוּ מִמֶּנִּי דָּבָר בִּשְׁמִי, אֲנִי אֶעֱשֶׂה."
כָּל-דָּבָר אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ בִשְׁמִי אֲנִי אֶעֱשֶׂנּוּ:
Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
Budete-li mne(o) o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. (o) var: – mne
ε᾿άν τι αι᾿τήσητέ με ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿γώ ποιήσω
וֵאן תֵּשֵׁאלֻונָני בּשֵׁמי אֵנָא עָבֵדנָא׃ ס
"אִם אַתֶּם אוֹהֲבִים אוֹתִי, הֲרֵי שֶׁתִּשְׁמְרוּ אֶת מִצְווֹתַי.
אִם-אֲהַבְתֶּם אֹתִי אֶת-מִצְֹתַי תִּשְׁמֹרוּ:
Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.
Milujete-li mne, budete zachovávat(p) má přikázání; (p) var: zachovávejte ([Jan 15:10; 1 Janův 5:3; 2 Janův 1:6])
ε᾿ὰν α᾿γαπα̑τέ με τὰς ε᾿ντολὰς τὰς ε᾿μὰς τηρήσετε
אֵן רָחמִין אנתֻּון לִי פֻּוקדָּנַי טַרו׃
וַאֲנִי אֲבַקֵּשׁ מֵהָאָב וְיִתֵּן לָכֶם מְנַחֵם אַחֵר שֶׁיִּהְיֶה עִמָּכֶם לְעוֹלָם:
וַאֲנִי אֲחַלֶּה פְנֵי הָאָב וְיִתֵּן לָכֶם מֵלִיץ אַחֵר אֲשֶׁר-יִשְׁכֹּן אִתְּכֶם עֲדֵי-עַד:
A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce(q), aby byl(r) s vámi na věky – (q) Utěšitele (r) var: zůstal ([Jan 14:26 Jan 15:26 Jan 16:7])
κα᾿γώ ε᾿ρωτήσω τὸν πατέρα καὶ α῎λλον παράκλητον δὼσει ὑμι̑ν ι῞να μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να η῏
וֵאנָא אֵבעֵא מֵן אָבי וַאחרִנָא פַּרַקלִטָא נֵתֵּל לכֻון דּנֵהוֵא עַמכֻון לעָלַם׃
אֶת רוּחַ הָאֱמֶת אֲשֶׁר הָעוֹלָם אֵינוֹ יָכוֹל לְקַבֵּל מִשּׁוּם שֶׁאֵינוֹ רוֹאֶה אוֹתָהּ, אַף אֵינוֹ מַכִּיר אוֹתָהּ. אַתֶּם מַכִּירִים אוֹתָהּ, כִּי הִיא שׁוֹכֶנֶת עִמָּכֶם וְתִהְיֶה בָּכֶם.
הֲלֹא הוּא רוּחַ הָאֱמֶת אֲשֶׁר הָעוֺלָם לֹא-יָכֹל לְקַבְּלוֺ בַּאֲשֶׁר לֹא יִרְאֶנּוּ וְלֹא יֵדָעֶנּוּ וְאַתֶּם יְדַעְתֶּם אֹתוֺ כִּי הוּא שֹׁכֵן אִתְּכֶם וְאַף-הָיֹה יִהְיֶה בְּתוֺכְכֶם:
Toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.
Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude(s). (s) var: je ([Jan 15:26 Jan 16:13 Jan 1:10])
τὸ πνευ̑μα τη̑ς α᾿ληθείας ο῍ ὁ κόσμος ου᾿ δύναται λαβει̑ν ο῞τι ου᾿ θεωρει̑ αυ᾿τὸ ου᾿δὲ γινὼσκει ὑμει̑ς γινὼσκετε αυ᾿τό ο῞τι παρ῾ ὑμι̑ν μένει καὶ ε᾿ν ὑμι̑ν ε῎σται
רֻוחָא דַּשׁרָרָא הַו דּעָלמָא לָא מֵשׁכַּח לַמקַבָּלֻותֵה מֵטֻל דּלָא חזָיהי ולָא יַדעֵה אַנתֻּון דֵּין יָדעִין אנתֻּון לֵה דַּלוָתכֻון עָמַר וַבכֻון הֻו׃
לֹא אֶעֱזֹב אֶתְכֶם יְתוֹמִים; אָבוֹא אֲלֵיכֶם.
וַאֲנִי לֹא אֶעֱזָבְכֶם יְתוֺמִים כִּי בֹא אָבֹא אֲלֵיכֶם:
Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. ([Jan 14:3 Jan 14:28])
ου᾿κ α᾿φήσω ὑμα̑ς ο᾿ρφανούς ε῎ρχομαι πρὸς ὑμα̑ς
לָא שָׁבֵק אנָא לכֻון יַתמֵא אָתֵא אנָא גֵּיר לוָתכֻון קַלִיל אחרִין׃
עוֹד מְעַט וְהָעוֹלָם לֹא יוֹסִיף לִרְאוֹתֵנִי, אֲבָל אַתֶּם תִּרְאוּנִי, שֶׁכֵּן אֲנִי חַי וְגַם אַתֶּם תִּחְיוּ.
עוֺד מְעַט מִזְעָר וְהָעוֺלָם לֹא יוֺסִיף לִרְאוֺת אֹתִי וְאַתֶּם תִּרְאֻנִי כִּי-אֲנִי חַי וְכֵן גַּם-אַתֶּם תִּחְיוּן:
Ještě maličko, a svět mne více neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, i vy živi budete.
Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. ([Jan 16:16 Jan 6:57])
ε῎τι μικρὸν καὶ ὁ κόσμος με ου᾿κέτι θεωρει̑ ὑμει̑ς δὲ θεωρει̑τέ με ο῞τι ε᾿γώ ζω̑ καὶ ὑμει̑ς ζήσετε
ועָלמָא לָא חָזֵא לִי אַנתֻּון דֵּין תֵּחזֻונָני דֵּאנָא חַי אָף אַנתֻּון תִּחֻון׃
בַּיּוֹם הַהוּא תֵּדְעוּ שֶׁאֲנִי בְּאָבִי וְאַתֶּם בִּי וַאֲנִי בָּכֶם.
בַּיּוֺם הַהוּא תֵּדְעוּ כִּי-אֲנִי בְאָבִי וְאַתֶּם בִּי וַאֲנִי בָכֶם:
V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. ([Jan 10:38 Jan 14:10 Jan 17:21-Jan 17:23])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα γνὼσεσθε ὑμει̑ς ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρί μου καὶ ὑμει̑ς ε᾿ν ε᾿μοὶ κα᾿γώ ε᾿ν ὑμι̑ν
בּהַו יַומָא תֵּדּעֻון דֵּאנָא בָּאבי וַאנתֻּון בִּי אַנתֻּון וֵאנָא בּכֻון אנָא סּ סּ׃
הַמַּחֲזִיק בְּמִצְווֹתַי וְשׁוֹמֵר אוֹתָן הוּא הָאוֹהֵב אוֹתִי, וְהָאוֹהֵב אוֹתִי אָבִי יֹאהַב אוֹתוֹ; גַּם אֲנִי אֹהַב אוֹתוֹ וַאֲגַלֶּה לוֹ אֶת עַצְמִי."
מִי אֲשֶׁר מִצְוֺתַי אִתּוֺ וְשֹׁמֵר לַעֲשׂוֺתָן זֶה הוּא אֲשֶׁר יֶאֱהָבַנִי וְאֹהֲבִי אָהוּב לְאָבִי וַאֲנִי אֹהֲבֵהוּ וְאֵלָיו אֶתְוַדָּע:
Kdož by měl přikázaní má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.
Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ ([Jan 14:15 Jan 16:27])
ὁ ε῎χων τὰς ε᾿ντολάς μου καὶ τηρω̑ν αυ᾿τὰς ε᾿κει̑νός ε᾿στιν ὁ α᾿γαπω̑ν με ὁ δὲ α᾿γαπω̑ν με α᾿γαπηθήσεται ὑπὸ του̑ πατρός μου κα᾿γώ α᾿γαπήσω αυ᾿τὸν καὶ ε᾿μφανίσω αυ᾿τω̑ ε᾿μαυτόν
מַן דִּאית לוָתֵה פֻּוקדָּנַי ונָטַר להֻון הַו הֻו מַחֵב לִי הַו דֵּין דּרָחֵם לִי נֵתרחֵם מֵן אָבי וֵאנָא אֵרחמִיוהי וֵאחַוֵיוהי נַפשׁי׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ יְהוּדָה, לֹא אִישׁ קְרִיּוֹת: "אֲדוֹנִי, וְלָמָּה עָתִיד אַתָּה לְהִתְגַּלּוֹת לָנוּ וְלֹא לָעוֹלָם?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יְהוּדָה לֹא אִישׁ-קְרִיּוֺת וְאֵיכָה אֲדֹנִי תִּקְרֶינָה כָאֵלֶּה כִּי תָבֹא לְהִתְוַדַּע אֵלֵינוּ וְלֹא לָעוֺלָם:
Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
Řekl mu Juda(t), ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ (t) Jidáš ([Jan 7:4; Skutky apoštolské 10:41-Skutky apoštolské 10:42])
λέγει αυ᾿τω̑ ᾽Ιούδας ου᾿χ ὁ ᾽Ισκαριὼτης κύριε καὶ τί γέγονεν ο῞τι ἡμι̑ν μέλλεις ε᾿μφανίζειν σεαυτὸν καὶ ου᾿χὶ τω̑ κόσμω
אָמַר לֵה יִהֻודָא לָא הוָא סכַריֻוטָא מָרי מָנַו לַן עתִיד אַנתּ לַמחַוָיֻו נַפשָׁך ולָא הוָא לעָלמָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: 'מִי שֶׁאוֹהֵב אוֹתִי יִשְׁמֹר אֶת דְּבָרִי וְאָבִי יֹאהַב אוֹתוֹ; גַּם נָבוֹא אֵלָיו וְנִשְׁכֹּן אֶצְלוֹ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִישׁ כִּי יֶאֱהָבַנִי יִשְׁמֹר אֶת-דְּבָרַי וְאָבִי יֶאֱהַב אֹתוֺ וְאֵלָיו נָבֹא וְשָׁכַנּוּ אִתּוֺ:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. ([Jan 14:15])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε᾿άν τις α᾿γαπα̑ με τὸν λόγον μου τηρήσει καὶ ὁ πατήρ μου α᾿γαπήσει αυ᾿τόν καὶ πρὸς αυ᾿τὸν ε᾿λευσόμεθα καὶ μονὴν παρ῾ αυ᾿τω̑ ποιησόμεθα
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מַן דּרָחֵם לִי מֵלַתי נָטַר וָאבי נֵרחמִיוהי וַלוָתֵה אָתֵין חנַן וַאוָנָא לוָתֵה עָבדִּין חנַן׃
מִי שֶׁאֵינוֹ אוֹהֵב אוֹתִי אֵינוֹ שׁוֹמֵר אֶת דְּבָרַי; וְהַדָּבָר אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹמְעִים אֵינוֹ שֶׁלִּי כִּי אִם שֶׁל הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי.
וְאִישׁ אֲשֶׁר לֹא יֶאֱהָבַנִי הוּא לֹא יִשְׁמֹר אֶת-דְּבָרָי וְהַדְּבָרִים אֲשֶׁר שְׁמַעְתֶּם לֹא מִלִּבִּי יָצָאוּ כִּי אִם-מִפִּי הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחָנִי:
Kdožť nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. ([Jan 7:16 Jan 12:49])
ὁ μὴ α᾿γαπω̑ν με τοὺς λόγους μου ου᾿ τηρει̑ καὶ ὁ λόγος ο῍ν α᾿κούετε ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὸς α᾿λλὰ του̑ πέμψαντός με πατρός
הַו דֵּין דּלָא רָחֵם לִי מֵלַתי לָא נָטַר ומֵלתָא הָדֵא דּשָׁמעִין אנתֻּון לָא הוָת דִּילי אֵלָא דַּאבָא דּשַׁדּרַני׃
אֶת אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֹדִי עִמָּכֶם.
אֶת-אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֺד שִׁבְתִּי עִמָּכֶם:
Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν παρ῾ ὑμι̑ν μένων
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון כַּד לוָתכֻון אִיתַי׃
אֲבָל הַמְנַחֵם, רוּחַ הַקֹּדֶשׁ שֶׁהָאָב יִשְׁלַח לָכֶם בִּשְׁמִי, הוּא יְלַמֵּד אֶתְכֶם הַכֹּל וְיַזְכִּיר לָכֶם כָּל מַה שֶּׁאֲנִי אָמַרְתִּי לָכֶם.
וְהַמֵּלִיץ הוּא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ אֲשֶׁר-יִשְׁלָחֵהוּ הָאָב בִּשְׁמִי יְלַמֶּדְכֶם אֶת-כֹּל וְאָז תִּזְכְּרוּ כֹּל אֲשֶׁר-הִגַּדְתִּי לָכֶם:
Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
Ale Přímluvce(u), Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. (u) Utěšitel ([Jan 15:26 Jan 16:13])
ὁ δὲ παράκλητος τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον ο῍ πέμψει ὁ πατὴρ ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿κει̑νος ὑμα̑ς διδάξει πάντα καὶ ὑπομνήσει ὑμα̑ς πάντα α῍ ει῏πον ὑμι̑ν ε᾿γὼ
הַו דֵּין פַּרַקלִטָא רֻוחָא דּקֻודשָׁא הַו דַּמשַׁדַּר אָבי בּשֵׁמי הֻו נַלֵפכֻון כֻּלמֵדֵּם והֻו נַעהֵדכֻון כֻּל מָא דָּאמַר אנָא לכֻון׃
שָׁלוֹם אֲנִי מַשְׁאִיר לָכֶם, אֶת שְׁלוֹמִי אֲנִי נוֹתֵן לָכֶם; לֹא כְּדֶרֶךְ שֶׁהָעוֹלָם נוֹתֵן אֲנִי נוֹתֵן לָכֶם. אַל נָא יֵחַת לְבַבְכֶם וְאַל יִירָא.
וְעַתָּה שָׁלוֺם אֲנִי מַנִּיחַ לָכֶם אֶת-שְׁלוֺמִי אֲנִי נֹתֵן לָכֶם לֹא כַאַשֶׁר יִתֵּן הָעוֺלָם אֲנִי נֹתֵן לָכֶם אַל-יִרְגַּז לִבְּכֶם וְאַל-יֵחָת:
Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! ([Jan 16:33 Jan 14:1])
ει᾿ρήνην α᾿φίημι ὑμι̑ν ει᾿ρήνην τὴν ε᾿μὴν δίδωμι ὑμι̑ν ου᾿ καθώς ὁ κόσμος δίδωσιν ε᾿γώ δίδωμι ὑμι̑ν μὴ ταρασσέσθω ὑμω̑ν ἡ καρδία μηδὲ δειλιάτω
שׁלָמָא שָׁבֵק אנָא לכֻון שׁלָמָא דִּילי יָהֵב אנָא לכֻון לָא הוָא אַיכַּנָא דּיָהֵב עָלמָא אֵנָא יָהֵב אנָא לכֻון לָא נֵתּדַּוַד לֵבּכֻון ולָא נֵדחַל׃
שְׁמַעְתֶּם שֶׁאָמַרְתִּי לָכֶם 'אֲנִי הוֹלֵך וְאָבוֹא אֲלֵיכֶם'. אִם אַתֶּם אוֹהֲבִים אוֹתִי, אֲזַי תִּשְׂמְחוּ שֶׁאֲנִי הוֹלֵךְ אֶל הָאָב, כִּי הָאָב גָּדוֹל מִמֶּנִּי.
הֲלֹא שְׁמַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר-אָמַרְתִּי אֲלֵיכֶם כִּי אֵלֵךְ מִכֶּם וְעוֺד אֲשׁוּב אֲלֵיכֶם לוּ אֲהַבְתֶּם אֹתִי הֱיִיתֶם שְׂמֵחִים בְּאָמְרִי לָכֶם כִּי-הֹלֵךְ אֲנִי אֶל-הָאָב כִּי הָאָב גָּדוֺל מִמֶּנִּי:
Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší jest nežli já.
Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. ([Jan 14:3 Jan 16:16])
η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿γώ ει῏πον ὑμι̑ν ὑπάγω καὶ ε῎ρχομαι πρὸς ὑμα̑ς ει᾿ η᾿γαπα̑τέ με ε᾿χάρητε α῎ν ο῞τι πορεύομαι πρὸς τὸν πατέρα ο῞τι ὁ πατὴρ μείζων μού ε᾿στιν
שׁמַעתֻּון דֵּאנָא אֵמרֵת לכֻון דָּאזֵל אנָא וָאתֵא אנָא לוָתכֻון אֵלֻו רָחמִין הוַיתֻּון לִי חָדֵין הוַיתֻּון דָּאזֵל אנָא לוָת אָבי דָּאבי רַב הֻו מֵני׃
כָּעֵת אָמַרְתִּי לָכֶם, בְּטֶרֶם יִתְרַחֵשׁ הַדָּבָר, כְּדֵי שֶׁתַּאֲמִינוּ כַּאֲשֶׁר הוּא יִתְרַחֵשׁ.
וְעַתָּה הִגַּדְתִּי לָכֶם הַדָּבָר טֶרֶם בֹּאוֺ לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ אַחֲרֵי בֹאוֺ:
A nyní pověděl jsem vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. ([Jan 13:19 Jan 16:4])
καὶ νυ̑ν ει῎ρηκα ὑμι̑ν πρὶν γενέσθαι ι῞να ο῞ταν γένηται πιστεύσητε
והָשָׁא הָא אֵמרֵת לכֻון עַדלָא נֵהוֵא דּמָא דַּהוָא תּהַימנֻון׃
לֹא אַרְבֶּה עוֹד לְדַבֵּר אִתְּכֶם, כִּי שַׂר הָעוֹלָם הַזֶּה הִנֵּה הוּא בָּא וּבִי אֵין לוֹ מְאוּמָה,
וַאֲנִי לֹא-אוּכַל עוֺד לְהַרְבּוֺת אֲמָרִים עִמָּכֶם מִפְּנֵי שַׂר-הָעוֺלָם אֲשֶׁר יָבֹא וְהוּא אֵין-לוֺ חֵלֶק בִּי כָּל-מְאוּמָה:
Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže(v). (v) Nade mnou nemá žádnou moc ([Lukáš 4:12; Jan 12:31 Jan 12:35])
ου᾿κέτι πολλὰ λαλήσω μεθ῾ ὑμω̑ν ε῎ρχεται γὰρ ὁ του̑ κόσμου α῎ρχων καὶ ε᾿ν ε᾿μοὶ ου᾿κ ε῎χει ου᾿δέν
מֵכִּיל לָא אֵמַלֵל עַמכֻון סַגִּיָאתָא אָתֵא גֵּיר אַרכֻונֵה דּעָלמָא ובִי לַיתּ לֵה מֵדֵּם׃
אֶלָּא שֶׁיֵּדַע הָעוֹלָם כִּי אוֹהֵב אֲנִי אֶת הָאָב וּכְפִי שֶׁצִּוַּנִי הָאָב כֵּן אֲנִי עוֹשֶׂה. קוּמוּ, נֵלֵךְ מִכָּאן."
רַק לְבַעֲבוּר יֵדַע הָעוֺלָם כִּי אֲנִי אֹהֵב אֶת-הָאָב וְעֹשֶׂה אֲנִי כְּכֹל אֲשֶׁר צִוַּנִי הָאָב לְכוּ וְנֵלְכָה מִזֶּה:
Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázal Otec, tak činím. Vstaňte, poďme odtud.
Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. – Vstaňte, pojďme odtud!“ ([Matouš 26:45-Matouš 26:46; Marek 14:41-Marek 14:42; Lukáš 22:42])
α᾿λλ῾ ι῞να γνω̑ ὁ κόσμος ο῞τι α᾿γαπω̑ τὸν πατέρα καὶ καθώς ε᾿νετείλατο μοι ὁ πατήρ ου῞τως ποιω̑ ε᾿γείρεσθε α῎γωμεν ε᾿ντευ̑θεν
אֵלָא דּנֵדַּע עָלמָא דּרָחֵם אנָא לָאבי וַאיכַּנָא דּפַקדַּני אָבי הָכוָת עָבֵד אנָא קֻומו נִאזַל מֵכָּא׃ ס
אֲנִי הַגֶּפֶן הָאֲמִתִּית וְאָבִי הַכּוֹרֵם.
אָנֹכִי הַגֶּפֶן גֶּפֶן אֱמֶת וְאָבִי הַכֹּרֵם:
Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest.
„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.
ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ α῎μπελος ἡ α᾿ληθινή καὶ ὁ πατήρ μου ὁ γεωργός ε᾿στιν
אֵנָא אנָא גּפֵתָּא דַּשׁרָרָא וָאבי הֻו פַּלָחָא׃
כָּל שָׂרִיג בִּי שֶׁאֵינוֹ עוֹשֶׂה פְּרִי, הוּא מֵסִיר אוֹתוֹ; וְכָל אֲשֶׁר עוֹשֶׂה פְּרִי, הוּא מְטַהֵר אוֹתוֹ כְּדֵי שֶׁיַּרְבֶּה פִּרְיוֹ.
כָּל-זְמוֺרָה מִמֶּנִּי אֲשֶׁר לֹא תַעֲשֶׂה עֲנָבִים יְכְרְתֶנָּה וַאֲשֶׁר תַּעֲשֶׂה עֲנָבִים יְקַיְמֶנָּה לְהַרְבּוֺת אֶת-פִּרְיָהּ:
Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.
Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. ([Matouš 3:10 Matouš 15:13; Římanům 11:17-Římanům 11:18])
πα̑ν κλη̑μα ε᾿ν ε᾿μοὶ μὴ φέρον καρπόν αι῎ρει αυ᾿τό καὶ πα̑ν τὸ καρπὸν φέρον καθαίρει αυ᾿τὸ ι῞να καρπὸν πλείονα φέρη
כֻּל שׁבִשׁתָּא דּבִי פִּארֵא לָא יָהבָּא שָׁקֵל לָה וַאידָא דּיָהבָּא פִּארֵא מדַכֵּא לָה דּפִארֵא סַגִּיֵאא תַּיתֵּא׃
אַתֶּם כְּבָר מְטֹהָרִים עַל־יְדֵי הַדָּבָר שֶׁדִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם.
וְאַתֶּם זַכִּים הִנְּכֶם כַּיּוֺם עַל-פִּי דְבָרַי אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם:
Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.
Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. ([Jan 13:10; Římanům 10:17])
η῎δη ὑμει̑ς καθαροί ε᾿στε διὰ τὸν λόγον ο῍ν λελάληκα ὑμι̑ν
אַנתֻּון מֵן כַּדֻּו דּכֵין אנתֻּון מֵטֻל מֵלתָא דּמַללֵת עַמכֻון׃
עִמְדוּ בִּי וַאֲנִי בָּכֶם. כְּמוֹ שֶׁהַשָֹרִיג אֵינוֹ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת פְּרִי מֵאֵלָיו אִם לֹא יַעֲמֹד בַּגֶּפֶן, כָּךְ גַּם אַתֶּם אִם לֹא תַּעַמְדוּ בִּי.
הֱיוּ דְבֵקִים בִּי וַאֲנִי בָכֶם כִּי כַּאֲשֶׁר הַזְּמֹרָה פְּרִי בַל-תַּעֲשֶׂה מֵאֵלֶיהָ אִם-לֹא דָבְקָה בַגָּפֶן כֵּן גַּם-אַתֶּם אִם-לֹא תִדְבְּקוּן בִּי:
Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.
Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. ([1 Janův 2:28])
μείνατε ε᾿ν ε᾿μοί κα᾿γώ ε᾿ν ὑμι̑ν καθώς τὸ κλη̑μα ου᾿ δύναται καρπὸν φέρειν α᾿φ῾ ἑαυτου̑ ε᾿ὰν μὴ μένη ε᾿ν τη̑ α᾿μπέλω ου῞τως ου᾿δὲ ὑμει̑ς ε᾿ὰν μὴ ε᾿ν ε᾿μοὶ μένητε
קַוַו בִּי וֵאנָא בּכֻון אַיכַּנָא דַּשׁבִשׁתָּא לָא מֵשׁכּחָא דּתֵתֵּל פִּארֵא מֵן נַפשָׁה אֵלָא מקַויָא בַּגפֵתָּא הָכַנָא אָף לָא אַנתֻּון אֵלָא תּקַוֻון בִּי׃
אֲנִי הַגֶּפֶן; אַתֶּם הַשָֹרִיגִים. הָעוֹמֵד בִּי וַאֲנִי בּוֹ עוֹשֶׂה פְּרִי לָרֹב, שֶׁכֵּן בִּלְעֲדַי אֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲשׂוֹת דָּבָר.
אֲנֹכִי הַגֶּפֶן וְאַתֶּם הַזְּמֹרוֺת הַדָּבֵק בִּי וְאֲנִי בוֺ הוּא יְשַׁוֶּה רֹב פֶּרִי כִּי בִּלְעָדַי לֹא תוּכְלוּ עֲשׂוֺת מְאוּמָה:
Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. ([1 Janův 3:6])
ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ α῎μπελος ὑμει̑ς τὰ κλήματα ὁ μένων ε᾿ν ε᾿μοὶ κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τω̑ ου῟τος φέρει καρπὸν πολύν ο῞τι χωρὶς ε᾿μου̑ ου᾿ δύνασθε ποιει̑ν ου᾿δέν
אֵנָא אנָא גּפֵתָּא וַאנתֻּון שׁבִשׁתֵּא מַן דַּמקַוֵא בִּי וֵאנָא בֵּה הָנָא מַיתֵּא פִּארֵא סַגִּיֵאא מֵטֻל דַּדלָא אֵנָא לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵעבַּד מֵדֵּם׃
מִי שֶׁאֵינוֹ עוֹמֵד בִּי מֻשְׁלָךְ הַחוּצָה, כְּשָׂרִיג, וּמִתְיַבֵּשׁ. לְאַחַר שֶׁמְּלַקְּטִים אוֹתָם מַשְׁלִיכִים אוֹתָם לָאֵשׁ וְשָׁם הֵם נִשְׂרָפִים.
מִי אֲשֶׁר לֹא יִדְבַּק בִי יַשְׁלִיכֻהוּ כְּנֵצֶר אֲשֶׁר יִיבָשׁ וּמְקֹשֵׁשׁ יְקֹשְׁשֶׁנּוּ וּנְתָנוֺ לָאֵשׁ וְהָיָה לְבָעֵר:
Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a budouť sebrány, a na oheň uvrženy, a shoříť.
Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. ([Matouš 3:10 Matouš 7:19])
ε᾿ὰν μή τις μένη ε᾿ν ε᾿μοί ε᾿βλήθη ε῎ξω ὡς τὸ κλη̑μα καὶ ε᾿ξηράνθη καὶ συνάγουσιν αυ᾿τὰ καὶ ει᾿ς τὸ πυ̑ρ βάλλουσιν καὶ καίεται
אֵלָא דֵּין אנָשׁ מקַוֵא בִּי מֵשׁתּדֵא לבַר אַיך שׁבִשׁתָּא דּיָבשָׁא ולָקטִין רָמֵין לָה בּנֻורָא דּתִאקַד׃ ס
אִם עוֹמְדִים אַתֶּם בִּי וּדְבָרַי עוֹמְדִים בָּכֶם, בַּקְּשׁוּ מַה שֶּׁתִּרְצוּ, וְיִהְיֶה לָכֶם.
אִם-בִּי אַתֶּם דְּבֵקִים וּדְבָרַי שְׁמֻרִים בָּכֶם תִּשְׁאֲלוּ וְיֵעָשֶׂה לָכֶם כְּכָל-מִשְׁאֲלוֺת לִבְּכֶם:
Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.
Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. ([1 Janův 2:14 1 Janův 2:24; Marek 11:24; Jan 14:13 Jan 15:16 Jan 16:23])
ε᾿ὰν μείνητε ε᾿ν ε᾿μοὶ καὶ τὰ ρ᾿ήματά μου ε᾿ν ὑμι̑ν μείνη ο῍ ε᾿ὰν θέλητε αι᾿τήσασθε καὶ γενήσεται ὑμι̑ν
אֵן דֵּין תּקַוֻון בִּי ומֵלַי נקַויָן בּכֻון כֻּל מָא דּתֵצבֻּון למֵשַׁאל נֵהוֵא לכֻון׃
בְּזֹאת יְפֹאַר אָבִי:שֶׁתַּעֲשׂוּ פְּרִי לָרֹב וְתִהְיוּ לִי לְתַלְמִידִים.
בְּזֹאת יִגְדַּל כְּבוֺד אָבִי כִּי-תַעֲשׂוּ רֹב פֶּרִי וִהְיִיתֶם לִי לְתַלְמִידִים:
V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a budete moji učedlníci.
Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky. ([1 Janův 3:24])
ε᾿ν τούτω ε᾿δοξάσθη ὁ πατήρ μου ι῞να καρπὸν πολὺν φέρητε καὶ γένησθε ε᾿μοὶ μαθηταί
בּהָדֵא מֵשׁתַּבַּח אַבָא דּפִארֵא סַגִּיֵאא תַּיתֻּון ותֵהוֻון תַּלמִידַי׃
כְּשֵׁם שֶׁהָאָב אוֹהֵב אוֹתִי כֵּן גַּם אֲנִי אוֹהֵב אֶתְכֶם. עִמְדוּ בְּאַהֲבָתִי.
כַּאֲשֶׁר אֲהַב אֹתִי הָאָב כֵּן אָהַבְתִּי אֶתְכֶם חֲסוּ בְאַהֲבָתִי תָּמִיד:
Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.
Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. ([1 Janův 4:16])
καθώς η᾿γάπησέν με ὁ πατήρ κα᾿γώ ὑμα̑ς η᾿γάπησα μείνατε ε᾿ν τη̑ α᾿γάπη τη̑ ε᾿μη̑
אַיכַּנָא דַּאחבַני אָבי אָף אֵנָא אַחֵבתּכֻון קַוַו בּרֵחמַתי דִּילי׃
אִם תִּשְׁמְרוּ אֶת מִצְווֹתַי תַּעַמְדוּ בְּאַהֲבָתִי, כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי שָׁמַרְתִּי אֶת מִצְווֹת אָבִי וַהֲרֵינִי עוֹמֵד בְּאַהֲבָתוֹ.
אִם אֶת-מִצְוֺתַי תִּשְׁמְרוּ תֶּחֱסוּ בְאַהֲבָתִי תָּמִיד כַּאֲשֶׁר גַּם-אֲנֹכִי מִצְוֺת אָבִי שָׁמַרְתִּי וְאֶחֱסֶה בְאַהֲבָתוֺ תָּמִיד:
Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.
Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. ([Jan 14:15; 1 Janův 5:2; 2 Janův 1:6])
ε᾿ὰν τὰς ε᾿ντολάς μου τηρήσητε μενει̑τε ε᾿ν τη̑ α᾿γάπη μου καθώς ε᾿γώ τὰς ε᾿ντολὰς του̑ πατρός μου τετήρηκα καὶ μένω αυ᾿του̑ ε᾿ν τη̑ α᾿γάπη
אֵן פֻּוקדָּנַי תֵּטרֻון תּקַוֻון בּחֻובָּא דִּילי אַיכַּנָא דֵּאנָא נֵטרֵת פֻּוקדָּנַוהי דָּאבי וַמקַוֵא אנָא בּחֻובֵּה׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם כְּדֵי שֶׁשִֹמְחָתִי תִּהְיֶה בְּקִרְבְּכֶם וְשִׁמְחַתְכֶם תִּהְיֶה שְׁלֵמָה.
אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם לְבַעֲבוּר תִּהְיֶה שִׂמְחָתִי עֲלֵיכֶם וְשִׂמְחַתְכֶם תִּמָּלֵא נַפְשֵׁכֶם:
Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná.
To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“ ([Jan 17:13 Jan 16:24;1 Janův 1:4])
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να ἡ χαρὰ ἡ ε᾿μὴ ε᾿ν ὑμι̑ν η῏ καὶ ἡ χαρὰ ὑμω̑ν πληρωθη̑
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון דּחַדוַתי תֵּהוֵא בּכֻון ותֵשׁתַּמלֵא חַדוַתכֻון׃
זֹאת מִצְוָתִי: אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה כְּמוֹ שֶׁאֲנִי אָהַבְתִּי אֶתְכֶם.
וְזֹאת הִיא מְצְוָתִי לְאַהֲבָה אִישׁ אֶת-אָחִיו כַּאֲשֶׁר אֲנֹכִי אָהַבְתִּי אֶתְכֶם:
Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.
„To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. ([Jan 13:34 Jan 15:17; 1 Janův 3:23; 2 Janův 1:5])
αυ῞τη ε᾿στὶν ἡ ε᾿ντολὴ ἡ ε᾿μή ι῞να α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους καθώς η᾿γάπησα ὑμα̑ς
הָנַו פֻּוקדָּני דּתַחבֻון חַד לחַד אַיכַּנָא דֵּאנָא אַחֵבתּכֻון׃
אֵין אַהֲבָה גְּדוֹלָה מֵאַהֲבָתוֹ שֶׁל הַנּוֹתֵן אֶת נַפְשׁוֹ בְּעַד יְדִידָיו.
אֵין לְאִישׁ אַהֲבָה רַבָּה מֵאֲשֶׁר אִם יִתֵּן אֶת-נַפְשׁוֺ בְּעַד יְדִידָיו:
Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. ([1 Janův 3:16])
μείζονα ταύτης α᾿γάπην ου᾿δεὶς ε῎χει ι῞να τις τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ θη̑ ὑπὲρ τω̑ν φίλων αυ᾿του̑
חֻובָּא דּרַבּ מֵן הָנָא לַיתּ דּאנָשׁ נַפשֵׁה נסִים חלָף רָחמַוהי׃
יְדִידַי אַתֶּם - אִם תַּעֲשׂוּ אֶת אֲשֶׁר אֲנִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם.
וְאַתֶּם יְדִידַי הִנְּכֶם רַק אִם-תַּעֲשׂוּ אֵת אֲשֶׁר-אֲנֹכִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם:
Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. ([Matouš 12:50])
ὑμει̑ς φίλοι μού ε᾿στε ε᾿ὰν ποιη̑τε α῍ ε᾿γώ ε᾿ντέλλομαι ὑμι̑ν
אַנתֻּון רָחמַי אַנתֻּון אֵן תֵּעבּדֻון כֻּל דַּמפַקֵד אנָא לכֻון׃
לֹא אוֹסִיף לִקְרֹא לָכֶם עֲבָדִים, כִּי הָעֶבֶד אֵינוֹ יוֹדֵעַ אֶת אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה אֲדוֹנָיו. קָרָאתִי לָכֶם 'יְדִידִים', מִפְּנֵי שֶׁהוֹדַעְתִּי לָכֶם אֶת כָּל אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מֵאֵת אָבִי.
לֹא עוֺד עֲבָדִים אֶקְרָא לָכֶם כִּי הָעֶבֶד אֵינֶנּוּ יֹדֵעַ אֶת-אֲשֶׁר אֲדֹנָיו עֹשֶׂה אַךְ לָכֶם קָרָאתִי יְדִידַי כִּי הוֺדַעְתִּי אֶתְכֶם כֹּל אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מִפִּי אָבִי:
Nebudu vás více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přátely, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.
Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
ου᾿κέτι λέγω ὑμα̑ς δούλους ο῞τι ὁ δου̑λος ου᾿κ οι῏δεν τί ποιει̑ αυ᾿του̑ ὁ κύριος ὑμα̑ς δὲ ει῎ρηκα φίλους ο῞τι πάντα α῍ η῎κουσα παρὰ του̑ πατρός μου ε᾿γνὼρισα ὑμι̑ν
לָא מֵכִּיל קָרֵא אנָא לכֻון עַבדֵּא מֵטֻל דּעַבדָּא לָא יָדַע מָנָא עָבֵד מָרֵה רָחמַי דֵּין קרִיתכֻון מֵטֻל דּכֻל דּשֵׁמעֵת מֵן אָבי אַודַּעתּכֻון׃
לֹא אַתֶּם בְּחַרְתֶּם בִּי, כִּי אִם אֲנִי בָּחַרְתִּי בָּכֶם וְהִפְקַדְתִּי אֶתְכֶם לָלֶכֶת וְלַעֲשׂוֹת פְּרִי, שֶׁפֶּרְיְכֶם יִתְקַיֵּם וְכָל אֲשֶׁר תְּבַקְשׁוּ מֵהָאָב בִּשְׁמִי הוּא יִתֵּן לָכֶם.
לֹא אַתֶּם בְּחַרְתֶּם בִּי רַק-אֲנִי בָּחַרְתִּי בָּכֶם וַאֲנִי מִנִּיתִי אֶתְכֶם לָלֶכֶת וְלַעֲשׂוֺת פֶּרִי וּפֶרְיְכֶם יַעֲמֹד לָעַד וְכָל-דָּבָר אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ מֵאֵת הָאָב בִּשְׁמִי אֹתוֺ יִתֵּן לָכֶם:
Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.
Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. ([Jan 6:70 Jan 13:18; Matouš 7:16; Jan 15:8 Jan 16:23])
ου᾿χ ὑμει̑ς με ε᾿ξελέξασθε α᾿λλ῾ ε᾿γώ ε᾿ξελεξάμην ὑμα̑ς καὶ ε῎θηκα ὑμα̑ς ι῞να ὑμει̑ς ὑπάγητε καὶ καρπὸν φέρητε καὶ ὁ καρπὸς ὑμω̑ν μένη ι῞να ο῞ τι α῍ν αι᾿τήσητε τὸν πατέρα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου δω̑ ὑμι̑ν
לָא הוָא אַנתֻּון גּבַיתֻּונָני אֵלָא אֵנָא הֻו גּבִיתכֻון וסָמתּכֻון דָּאף אַנתֻּון תִּאזֻלון תַּיתֻּון פִּארֵא ופִארַיכֻּון נקַוֻון דּכֻל דּתֵשֵׁאלֻון לָאבי בּשֵׁמי נֵתֵּל לכֻון׃ ס
אֶת זֹאת אֲנִי מְצַוֶּה עֲלֵיכֶם: אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה."
וְזֹאת הִיא הַמִּצְוָה אֲשֶׁר אֲנִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם כִּי אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ תֶּאֱהָבוּן:
Toto přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.
To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. ([Jan 15:12])
ταυ̑τα ε᾿ντέλλομαι ὑμι̑ν ι῞να α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους
הָלֵין מפַקֵד אנָא לכֻון דּתַחבֻון חַד לחַד׃
"אִם הָעוֹלָם שׂוֹנֵא אֶתְכֶם, דְּעוּ כִּי אוֹתִי שָׂנֵא רִאשׁוֹנָה.
אִם-הָעוֺלָם יִשְׂנָא אֶתְכֶם הֲלֹא יְדַעְתֶּם כִּי אֹתִי שָׂנֵא לִפְנֵיכֶם:
Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť mne prvé než vás v nenávisti měl.
Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. ([Matouš 10:22 Matouš 24:9; Marek 13:13; Lukáš 6:22; Jan 17:14; 1 Janův 3:13; Jan 7:7])
ει᾿ ὁ κόσμος ὑμα̑ς μισει̑ γινὼσκετε ο῞τι ε᾿μὲ πρω̑τον ὑμω̑ν μεμίσηκεν
וֵאן עָלמָא סָנֵא לכֻון דַּעו דַּקדָמַיכֻּון לִי סנָא׃
אִלּוּ הֱיִיתֶם מִן הָעוֹלָם, הָעוֹלָם הָיָה אוֹהֵב אֶת שֶׁלּוֹ. אֵינְכֶם מִן הָעוֹלָם, כִּי אֲנִי בָּחַרְתִּי אֶתְכֶם מִן הָעוֹלָם. מִשּׁוּם כָּךְ הָעוֹלָם שׂוֹנֵא אֶתְכֶם.
לוּ הֱיִיתֶם מִן-הָעוֺלָם הָעוֺלָם יֶאֱהַב אֵת אֲשֶׁר-לוֺ אַךְ יַעַן כִּי-אֵין אַתֶּם מִן-הָעוֺלָם וַאֲנִי בָחַרְתִּי בָכֶם מִן-הָעוֺלָם עַל-כֵּן יִשְׂנָא אֶתְכֶם הָעוֺלָם:
Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.
Kdybyste náleželi světu(x), svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. (x) ř: byli ze světa ([1 Janův 4:5])
ει᾿ ε᾿κ του̑ κόσμου η῟τε ὁ κόσμος α῍ν τὸ ι῎διον ε᾿φίλει ο῞τι δὲ ε᾿κ του̑ κόσμου ου᾿κ ε᾿στέ α᾿λλ῾ ε᾿γώ ε᾿ξελεξάμην ὑμα̑ς ε᾿κ του̑ κόσμου διὰ του̑το μισει̑ ὑμα̑ς ὁ κόσμος
וֵאלֻו מֵן עָלמָא הוַיתֻּון עָלמָא לדִילֵה רָחֵם הוָא אֵלָא לָא הוַיתֻּון מֵן עָלמָא אֵנָא גֵּיר גּבִיתכֻון מֵן עָלמָא מֵטֻל הָנָא סָנֵא לכֻון עָלמָא׃ ס
זִכְרוּ אֶת הַדָּבָר אֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָכֶם: 'עֶבֶד אֵינוֹ גָּדוֹל מֵאֲדוֹנָיו.' אִם אוֹתִי רָדְפוּ, גַּם אֶתְכֶם יִרְדְּפוּ; אִם אֶת דְּבָרִי שָׁמְרוּ, גַּם אֶת דְּבַרְכֶם יִשְׁמְרוּ.
זִכְרוּ אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָכֶם הָעֶבֶד אֵינֶנּוּ גָדוֺל מֵאֲדֹנָיו אִם-רָדְפוּ אֹתִי גַּם-אֶתְכֶם יִרְדֹּפוּ אִם-שָׁמְרוּ אֶת-דְּבָרַי גַּם אֶת-דִּבְרֵיכֶם יִשְׁמֹרוּ:
Pamatujte na tu řeč, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.
Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat – jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají. ([Matouš 10:24; Lukáš 6:40; Jan 13:16])
μνημονεύετε του̑ λόγου ου῟ ε᾿γώ ει῏πον ὑμι̑ν ου᾿κ ε῎στιν δου̑λος μείζων του̑ κυρίου αυ᾿του̑ ει᾿ ε᾿μὲ ε᾿δίωξαν καὶ ὑμα̑ς διὼξουσιν ει᾿ τὸν λόγον μου ε᾿τήρησαν καὶ τὸν ὑμέτερον τηρήσουσιν
עֵהַדו מֵלתָא דֵּאנָא אֵמרֵת לכֻון דּלַיתּ עַבדָּא דּרַבּ מֵן מָרֵה אֵן לִי רדַפו אָף לכֻון נֵרדּפֻון וֵאן מֵלַתי נטַרו אָף דִּילכֻון נֵטרֻון׃ ס
וְאֶת כָּל הַדְבָרִים הָאֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם בַּעֲבוּר שְׁמִי, כִּי אֵין הֵם יוֹדְעִים אֶת שׁוֹלְחִי.
אֲבָל כָּל-אֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם בַּעֲבוּר שְׁמִי כִּי אֵינָם יֹדְעִים אֶת-שֹׁלְחִי:
Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, kterýž mne poslal.
Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho, který mě poslal. ([Jan 16:3])
α᾿λλὰ ταυ̑τα πάντα ποιήσουσιν ει᾿ς ὑμα̑ς διὰ τὸ ο῎νομά μου ο῞τι ου᾿κ οι῎δασιν τὸν πέμψαντά με
אֵלָא הָלֵין כֻּלהֵין נֵעבּדֻון בּכֻון מֵטֻל שֵׁמי דִּילי דּלָא יָדעִין למַן דּשַׁדּרַני׃ ס
לוּלֵא בָּאתִי וְדִבַּרְתִּי אֲלֵיהֶם לֹא הָיָה בָּהֶם חֵטְא, אֲבָל כָּעֵת אֵין לָהֶם תֵּרוּץ עַל חֶטְאָם.
לוּלֵי בָאתִי וְהִגַּדְתִּי לָהֶם לֹא הוּשַׁת עֲלֵיהֶם חֵטְא אֲבָל עַתָּה אֵין מַעֲנֶה בְּפִיהֶם עַל-חַטֹּאתָם:
Kdybych byl nepřišel, a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.
Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích. ([Jan 9:41])
ει᾿ μὴ η῟λθον καὶ ε᾿λάλησα αυ᾿τοι̑ς ἁμαρτίαν ου᾿κ ει῎χοσαν νυ̑ν δὲ πρόφασιν ου᾿κ ε῎χουσιν περὶ τη̑ς ἁμαρτίας αυ᾿τω̑ν
אֵלֻו אֵנָא לָא אֵתִית מַללֵת עַמהֻון לַיתּ הוָת להֻון חטִיתָא הָשָׁא דֵּין לַיתּ להֻון עֵלתָא עַל אַפַּי חטִיתהֻון׃ ס
הַשּׂוֹנֵא אוֹתִי שׂוֹנֵא גַּם אֶת אָבִי.
הַּׂנֵא אֹתִי הוּא שׂנֵא גַּם-אֶת-אָבִי:
Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.
Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. ([Lukáš 10:16; Jan 5:23; 1 Janův 2:23])
ὁ ε᾿μὲ μισω̑ν καὶ τὸν πατέρα μου μισει̑
מַן דּלִי סָנֵא וָאף לָאבי סָנֵא׃ ס
לוּלֵא עָשִׂיתִי בְּתוֹכָם אֶת הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר אִישׂ זוּלָתִי לֹא עָשָׂה, לֹא הָיָה בָּהֶם חֵטְא; אֶלָּא שֶׁעַתָּה הֵם רָאוּ וְגַם שָׂנְאוּ, גַּם אוֹתִי וְגַם אֶת אָבִי;
לוּלֵי עָשִׂיתִי לִפְנֵיהֶם הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר לֹא עֲשָׂה אִישׁ אַחֵר לֹא-הוּשַׁת עֲלֵיהֶם חֵטְא אֲבָל עַתָּה רָאוּ אֶת-מַעֲשַׂי וַיִּשְׂנְאוּ גַם-אֹתִי וְגַם אֶת-אָבִי:
Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichž žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní i viděli, i nenáviděli i mne i Otce mého.
Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. ([Jan 14:11 Jan 5:36 Jan 9:41 Jan 10:25 Jan 10:38])
ει᾿ τὰ ε῎ργα μὴ ε᾿ποίησα ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς α῍ ου᾿δεὶς α῎λλος ε᾿ποίησεν ἁμαρτίαν ου᾿κ ει῎χοσαν νυ̑ν δὲ καὶ ἑωράκασιν καὶ μεμισήκασιν καὶ ε᾿μὲ καὶ τὸν πατέρα μου
וֵאלֻו עבָדֵא לָא עֵבדֵּת לעִנַיהֻון אַילֵין דּאנָשׁ אחרִין לָא עבַד לַיתּ הוָא להֻון חטִיתָא הָשָׁא דֵּין וַחזַו וַסנַו אָף לִי וָאף לָאבי׃
לְקַיֵּם אֶת הַכָּתוּב בְּתוֹרָתָם 'שִׂנְאַת חִנָּם שְׂנֵאוּנִי'.
אַךְ לְמַלֹּאת הַדָּבָר הַכָּתוּב בְּתוֺרָתָם וְשִׂינְאַת חִנָּם שְׂנֵאוּנִי:
Ale aby se naplnila řeč, kteráž v zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne darmo.
To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘ ([Žalmy 35:19 Žalmy 69:5])
α᾿λλ῾ ι῞να πληρωθη̑ ὁ λόγος ὁ ε᾿ν τω̑ νόμω αυ᾿τω̑ν γεγραμμένος ο῞τι ε᾿μίσησάν με δωρεάν
דּתֵתמַלֵא מֵלתָא דַּכתִיבָא בּנָמֻוסהֻון דַּסנַאוֻני מַגָּן׃ ס
בְּבוֹא הַמְנַחֵם אֲשֶׁר אֶשְׁלַח לָכֶם מֵאֵת הָאָב - רוּחַ הָאֱמֶת הַיּוֹצֵאת מֵאֵת הָאָב - הוּא יָעִיד עָלַי.
אַךְ כַּאֲשֶׁר יָבֹא הַמֵּלִיץ אֲשֶׁר אֶשְׁלָחֶנּוּ אֲלֵיכֶם מֵאֵת הָאָב הֲלֹא הוּא רוּחַ הָאֱמֶת הַיֹּצֵא מִמְּקוֺר הָאָב הוּא יָעֶד-לִי:
Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.
Až přijde Přímluvce(y), kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. (y) Utěšitel ([Jan 14:26 Jan 16:13])
ο῞ταν ε῎λθη ὁ παράκλητος ο῍ν ε᾿γώ πέμψω ὑμι̑ν παρὰ του̑ πατρός τὸ πνευ̑μα τη̑ς α᾿ληθείας ο῍ παρὰ του̑ πατρὸς ε᾿κπορεύεται ε᾿κει̑νος μαρτυρήσει περὶ ε᾿μου̑
מָא דֵּין דֵּאתָא פַּרַקלִטָא הַו דֵּאנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון מֵן לוָת אָבי רֻוחָא דַּשׁרָרָא הַו דּמֵן לוָת אָבי נָפֵק הֻו נַסהֵד עלַי׃
וְגַם אַתֶּם תָּעִידוּ, מִפְּנֵי שֶׁמִּתְּחִלָּה אַתֶּם אִתִּי.
וְגַם-אַתֶּם תָּעִידוּ לִי כִּי הֱיִיתֶם עִמָּדִי מֵרֹאשׁ:
Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.
Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku. ([Lukáš 24:48; Skutky apoštolské 1:8 Skutky apoštolské 1:21 Skutky apoštolské 1:22; 1 Janův 1:2])
καὶ ὑμει̑ς δὲ μαρτυρει̑τε ο῞τι α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στε
אָף אַנתֻּון סָהדִּין אנתֻּון דּמֵן שֻׁורָיָא עַמי אַנתֻּון׃
אֶת אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם כְּדֵי שֶׁלֹּא תִּכָּשְׁלוּ.
אֶת-אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם לְמַעַן לֹא תִכָּשֵׁלוּ:
Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést. ([Matouš 24:25; Lukáš 21:8])
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να μὴ σκανδαλισθη̑τε
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון דּלָא תֵּתכַּשׁלֻון׃ ס
הִנֵּה יְנַדּוּ אֶתְכֶם וְאַף תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁכָּל הַהוֹרֵג אֶתְכֶם יַחְשֹׁב זֹאת לַעֲבוֹדַת אֱלֹהִים.
הֵם יְנַדּוּ אֶתְכֶם מִתּוֺךְ הַקָּהָל וְאַף הִגִּיעַ הַזְּמָן אֲשֶׁר כָּל-הֹרֵג אֶתְכֶם יַחֲשֹׁב בְּלִבּוֺ כִּי קָרְבָּן הוּא מַקְרִיב לֵאלֹהִים:
Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. ([Jan 9:22; Skutky apoštolské 26:9-Skutky apoštolské 26:10])
α᾿ποσυναγὼγους ποιήσουσιν ὑμα̑ς α᾿λλ῾ ε῎ρχεται ω῞ρα ι῞να πα̑ς ὁ α᾿ποκτείνας ὑμα̑ς δόξη λατρείαν προσφέρειν τω̑ θεω̑
נַפּקֻונָכֻון גֵּיר מֵן כּנֻושָׁתהֻון ותִאתֵא שָׁעתָא דּכֻל דּנֵקטֻולכֻון נַסבַּר דּקֻורבָּנָא מקַרֵב לַאלָהָא׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם כִּי אֵין הֵם יוֹדְעִים אֶת אָבִי, אַף לֹא אוֹתִי.
וְאֶת-אֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם כִּי גַּם-אֶת-אָבִי וְגַם-אֹתִי לֹא יָדָעוּ:
A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
To s vámi(z) budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. (z) var: – s vámi ([Jan 15:21])
καὶ ταυ̑τα ποιήσουσιν ο῞τι ου᾿κ ε῎γνωσαν τὸν πατέρα ου᾿δὲ ε᾿μέ
והָלֵין נֵעבּדֻון מֵטֻל דּלָא יִדַעו ולָא לָאבי ולָא לִי סּ סּ׃
וַאֲנִי הִגַּדְתִּי לָכֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה כְּדֵי שֶׁבְּבוֹא הַשָּׁעָה תִּזְכְּרוּ, שֶׁאֲנִי אָמַרְתִּי לָכֶם. לֹא אָמַרְתִּי לָכֶם אוֹתָם בַּתְּחִלָּה מִשּׁוּם שֶׁהָיִיתִי עִמָּכֶם."
וָאַגִּיד לָכֶם אֶת-אֵלֶּה לְמַעַן תִּזְכְּרוּ אֹתָם בְּעִתָּם כִּי אֲנִי הַמְדַבֵּר אֲלֵיכֶם וְלֹא הִקְדַּמְתִּי לְהַגִּיד לָכֶם כָּל-זֶה מֵרֹאשׁ בַּעֲבוּר כִּי הָיִיתִי עִמָּכֶם:
Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku nemluvil, nebo jsem byl s vámi.
Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina(a). Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi. (a) jejich hodina ([Jan 13:19 Jan 14:29])
α᾿λλὰ ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να ο῞ταν ε῎λθη ἡ ω῞ρα αυ᾿τω̑ν μνημονεύητε αυ᾿τω̑ν ο῞τι ε᾿γώ ει῏πον ὑμι̑ν ταυ̑τα δὲ ὑμι̑ν ε᾿ξ α᾿ρχη̑ς ου᾿κ ει῏πον ο῞τι μεθ῾ ὑμω̑ν η῎μην
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון דּמָא דֵּאתָא עֵדָּנהֵין תֵּעהדֻּון אֵנֵין דֵּאנָא אֵמרֵת לכֻון הָלֵין דֵּין מֵן קדִים לָא אֵמרֵת לכֻון דּעַמכֻון הוִית׃
"עַכְשָׁו הוֹלֵךְ אֲנִי אֶל שׁוֹלְחִי וְאִישׁ מִכֶּם אֵינוֹ שׁוֹאֵל אוֹתִי 'לְאָן אַתָּה הוֹלֵךְ?';
וְעַתָּה הִנְּנִי הֹלֵךְ אֶל-שֹׁלְחִי וְאֵין עוֺד אִישׁ מִכֶּם שֹׁאֵל אֹתִי אָנָה אַתָּה הֹלֵךְ:
Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš? ([Jan 7:33 Jan 13:36 Jan 14:5])
νυ̑ν δὲ ὑπάγω πρὸς τὸν πέμψαντά με καὶ ου᾿δεὶς ε᾿ξ ὑμω̑ν ε᾿ρωτα̑ με που̑ ὑπάγεις
הָשָׁא דֵּין אָזֵל אנָא לוָת מַן דּשַׁדּרַני ולָא אנָשׁ מֵנכֻון משַׁאֵל לִי לַאיכָּא אָזֵל אַנתּ׃
וּמִפְּנֵי שֶׁדִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה נִתְמַלֵּא לְבַבְכֶם עֶצֶב.
רַק לִבְּכֶם מָלֵא עֶצֶב בְּדַבְּרִי אֲלֵיכֶם הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה:
Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
Ale že jsem k vám tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce. ([Jan 16:22])
α᾿λλ῾ ο῞τι ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ἡ λύπη πεπλήρωκεν ὑμω̑ν τὴν καρδίαν
אֵמרֵת לכֻון גֵּיר הָלֵין וֵאתָת כַּריֻותָא וַמלָת לֵבַּוָתכֻון׃
אֲבָל אֲנִי, אֶת הָאֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: מוּטָב לָכֶם שֶׁאֵלֵךְ. אִם לֹא אֵלֵךְ, הַמְנַחֵם לֹא יָבוֹא אֲלֵיכֶם; וְאִם אֵלֵךְ, אֶשְׁלַח אוֹתוֹ אֲלֵיכֶם.
אוּלָם אֱמֶת אַגִּיד לָכֶם כִּי טוֺב לָכֶם אֲשֶׁר אֵלֵךְ כִּי אִם-לֹא אֵלֵךְ לֹא-יָבֹא הַמֵּלִיץ אֲלֵיכֶם וְכִי-אֵלֵךְ אֶשְׁלָחֶנּוּ אֲלֵיכֶם:
Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce(b) k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. (b) Utěšitel ([Jan 14:16 Jan 15:26])
α᾿λλ῾ ε᾿γώ τὴν α᾿λήθειαν λέγω ὑμι̑ν συμφέρει ὑμι̑ν ι῞να ε᾿γώ α᾿πέλθω ε᾿ὰν γὰρ μὴ α᾿πέλθω ὁ παράκλητος ου᾿κ ε᾿λεύσεται πρὸς ὑμα̑ς ε᾿ὰν δὲ πορευθω̑ πέμψω αυ᾿τὸν πρὸς ὑμα̑ς
אֵלָא אֵנָא שׁרָרָא אָמַר אנָא לכֻון דּפַקָח לכֻון דֵּאנָא אִזַל אֵן גֵּיר אֵנָא לָא אָזֵל אנָא פַּרַקלִטָא לָא אָתֵא לוָתכֻון אֵן דֵּין אִזַל אֵשַׁדּרִיוהי לוָתכֻון׃
כַּאֲשֶׁר יָבוֹא יוֹכִיחַ אֶת הָעוֹלָם עַל חֵטְא וְעַל צֶדֶק וְעַל מִשְׁפָּט;
וְהוּא בְּבֹאוֺ יוֺכַח אֶת-הָעוֺלָם עַל-דְּבַר חֵטְא צְדָקָה וּמִשְׁפָּט:
A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:
καὶ ε᾿λθών ε᾿κει̑νος ε᾿λέγξει τὸν κόσμον περὶ ἁμαρτίας καὶ περὶ δικαιοσύνης καὶ περὶ κρίσεως
ומָא דֵּאתָא הֻו נַכּסִיוהי לעָלמָא עַל חטִיתָא ועַל זַדִּיקֻותָא ועַל דִּינָא׃
עַל חֵטְא, מִפְּנֵי שֶׁאֵינָם מַאֲמִינִים בִּי;
עַל-חֵטְא עַל-אֲשֶׁר לֹא הֶאֱמִינוּ בִי:
Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.
Hřích v tom, že ve mne nevěří; ([Jan 5:38 Jan 6:36 Jan 10:26 Jan 12:37])
περὶ ἁμαρτίας μέν ο῞τι ου᾿ πιστεύουσιν ει᾿ς ε᾿μέ
עַל חטִיתָא דּלָא מהַימנִין בִּי׃
עַל צֶדֶק, כִּי אֵלֵךְ אֶל אָבִי וְלֹא תּוֹסִיפוּ לִרְאוֹת אוֹתִי;
עַל-צְדָקָה עַל-כִּי הֹלֵךְ אֲנִי אֶל-אָבִי וְלֹא תִרְאֻנִי עוֺד:
A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.
spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; ([Jan 13:1 Jan 14:28 Jan 16:28 Jan 20:17])
περὶ δικαιοσύνης δέ ο῞τι πρὸς τὸν πατέρα ὑπάγω καὶ ου᾿κέτι θεωρει̑τέ με
עַל זַדִּיקֻותָא דֵּין דַּלוָת אָבי אָזֵל אנָא ולָא תֻּוב חָזֵין אנתֻּון לִי׃
עַל מִשְׁפָּט, כִּי נִשְׁפַּט שַׂר הָעוֹלָם הַזֶּה.
וְעַל-מִשְׁפָּט עַל-כִּי יַרְשִׁיעַ אֶת-שַׂר הָעוֺלָם הַזֶּה בְּהִשָּׁפְטוֺ:
Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. ([Jan 12:31 Jan 14:30])
περὶ δὲ κρίσεως ο῞τι ὁ α῎ρχων του̑ κόσμου τούτου κέκριται
עַל דִּינָא דֵּין דַּארכֻונָא דּעָלמָא הָנָא דִּין הֻו׃
עוֹד רַבּוֹת יֵשׁ לִי לְהַגִּיד לָכֶם, אֶלָּא שֶׁאַתֶּם אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָשֵׂאת זֹאת עַכְשָׁו.
וְעוֺד לִי מִלִּין רַבּוֺת לְהוֺדִיעֲכֶם אַךְ לֹא-תוּכְלוּ שְׂאֵת אוֺתָן כַּיּוֺם:
Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. ([1 Korintským 3:1])
ε῎τι πολλὰ ε῎χω ὑμι̑ν λέγειν α᾿λλ῾ ου᾿ δύνασθε βαστάζειν α῎ρτι
תֻּוב סַגִּי אִית לִי למִאמַר לכֻון אֵלָא לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאחַד הָשָׁא׃
אֲבָל הוּא, אֲשֶׁר הוּא רוּחַ הָאֱמֶת, כְּשֶׁיָּבוֹא יַדְרִיךְ אֶתְכֶם אֶל כָּל הָאֱמֶת, כִּי לֹא יְדַבֵּר מֵעַצְמוֹ, אֶלָּא אֶת אֲשֶׁר הוּא שׁוֹמֵעַ יְדַבֵּר וְאֶת הַבָּאוֹת יוֹדִיעַ לָכֶם.
וְרוּחַ הָאֱמֶת בְּבֹאוֺ יַנְחֶה אֶתְכֶם אֶל-הָאֱמֶת כֻּלָּהּ כִּי לֹא מִלִּבּוֺ יְדַבֵּר כִּי אִם אֶת-אֲשֶׁר יִשְׁמַע יַשְׁמִיעַ וְיַגִּיד אֶת-הָאֹתִיּוֺת לְאָחוֺר:
Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. ([Jan 14:26; Zjevení Janovo 4:1])
ο῞ταν δὲ ε῎λθη ε᾿κει̑νος τὸ πνευ̑μα τη̑ς α᾿ληθείας ὁδηγήσει ὑμα̑ς ε᾿ν τη̑ α᾿ληθεία πάση ου᾿ γὰρ λαλήσει α᾿φ῾ ἑαυτου̑ α᾿λλ῾ ο῞σα α᾿κούσει λαλήσει καὶ τὰ ε᾿ρχόμενα α᾿ναγγελει̑ ὑμι̑ν
מָא דֵּאתָא דֵּין רֻוחָא דַּשׁרָרָא הֻו נדַבַּרכֻון בּכֻלֵה שׁרָרָא לָא גֵּיר נמַלֵל מֵן רֵעיָן נַפשֵׁה אֵלָא כֻּל דּנֵשׁמַע הַו נמַלֵל וַעתִידָתָא נַודַּעכֻון׃
הוּא יְכַבְּדֵנִי כִּי מִשֶּׁלִּי יִקַּח וְיוֹדִיעַ לָכֶם.
הוּא יְגַדֵּל כְּבוֺדִי כִּי יִקַּח מִשֶּׁלִּי וְהִגִּיד לָכֶם:
Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne(c). (c) ř: z mého ([Jan 8:54])
ε᾿κει̑νος ε᾿μὲ δοξάσει ο῞τι ε᾿κ του̑ ε᾿μου̑ λήμψεται καὶ α᾿ναγγελει̑ ὑμι̑ν
והֻו נשַׁבּחַני מֵטֻל דּמֵן דִּילי נֵסַב וַנחַוֵיכֻון׃
כָּל אֲשֶׁר לְאָבִי שַׁיָּךְ לִי, עַל כֵּן אָמַרְתִּי כִּי מִשֶּׁלִּי יִקַּח וְיוֹדִיעַ לָכֶם."
כֹּל אֲשֶׁר לְאָבִי לִי הוּא עַל-כֵּן אָמַרְתִּי מִשֶּׁלִּי יִקַּח וְהִגִּיד לָכֶם:
Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ([Jan 17:10])
πάντα ο῞σα ε῎χει ὁ πατὴρ ε᾿μά ε᾿στιν διὰ του̑το ει῏πον ο῞τι ε᾿κ του̑ ε᾿μου̑ λαμβάνει καὶ α᾿ναγγελει̑ ὑμι̑ν
כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָאבי דִּילי הֻו מֵטֻל הָנָא אֵמרֵת לכֻון דּמֵן דִּילי נֵסַב וַנחַוֵיכֻון׃ ס
"עוֹד מְעַט וְלֹא תּוֹסִיפוּ לִרְאוֹתֵנִי וְעוֹד מְעַט וְשׁוּב תִּרְאוּנִי."
עוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְלֹא תִרְאֻנִי עוֺד וְעוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְתִרְאֻנִי כִּי אֲנִי הֹלֵךְ אֶל-אָבִי:
Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte(d).“ (d) var: + nebo odcházím k Otci ([Jan 14:19])
μικρὸν καὶ ου᾿κέτι θεωρει̑τέ με καὶ πάλιν μικρὸν καὶ ο῎ψεσθέ με
קַלִיל ולָא תֵּחזֻונָני ותֻוב קַלִיל ותֵחזֻונָני דָּאזֵל אנָא לוָת אַבָא׃
כַּמָּה מִתַּלְמִידָיו אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "מָה הַדָּבָר שֶׁהוּא אוֹמֵר לָנוּ, 'עוֹד מְעַט וְלֹא תִּרְאוּנִי וְעוֹד מְעַט וְשׁוּב תִּרְאוּנִי' וְגַם 'מִשּׁוּם שֶׁאֲנִי הוֹלֵךְ אֶל הָאָב'?
וְיֵשׁ מִתַּלְמִידָיו אֲשֶׁר נִדְבְּרוּ אָז אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מַה-זֶּה אֲשֶׁר אָמַר אֵלֵינוּ עוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְלֹא תִרְאוּנִי וְעוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְתִרְאוּנִי וְכִי אֲנִי הֹלֵךְ אֶל-הָאָב:
I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamenají slova ‚zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte‘ a ‚odcházím k Otci‘?“
ει῏παν ου῏ν ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ πρὸς α᾿λλήλους τί ε᾿στιν του̑το ο῍ λέγει ἡμι̑ν μικρὸν καὶ ου᾿ θεωρει̑τέ με καὶ πάλιν μικρὸν καὶ ο῎ψεσθέ με καί ο῞τι ὑπάγω πρὸς τὸν πατέρα
וֵאמַרו הוַו תַּלמִידַוהי חַד לחַד מָנָא הי הָדֵא דֵּאמַר לַן דּקַלִיל ולָא תֵּחזֻונָני ותֻוב קַלִיל ותֵחזֻונָני ודָאזֵל אנָא לוָת אָבי׃
הֵם אָמרוּ: "מַהוּ הָ'עוֹד מְעַט' הַזֶּה שֶׁהוּא אוֹמֵר? אֵינֶנּוּ מְבִינִים מַה הוּא מְדַבֵּר!"
וַיֹּאמְרוּ מַה-זֶּה כִּמְעַט רֶגַע אֲשֶׁר אָמַר וַאֲנַחְנוּ לֹא נֵדַע מָה הוּא מְדַבֵּר:
Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
Říkali: „Co znamená ono: zanedlouho(e)? Nevíme, o čem mluví.“ (e) var: + o němž mluví
ε῎λεγον ου῏ν τί ε᾿στιν του̑το ο῍ λέγει τὸ μικρόν ου᾿κ οι῎δαμεν τί λαλει̑
וָאמרִין הוַו מָנָא הי הָדֵא קַלִיל דֵּאמַר לָא יָדעִינַן מָנָא ממַלֵל׃
יֵשׁוּעַ יָדַע שֶׁהֵם רוֹצִים לִשְׁאֹל אוֹתוֹ, וּלְפִיכָךְ אָמַר לָהֶם: "עַל עִנְיָן זֶה שׁוֹאֲלִים אַתֶּם אִישׁ אֶת רֵעֵהוּ, עַל שֶׁאָמַרְתִּי 'עוֹד מְעַט וְלֹא תּוֹסִיפוּ לִרְאוֹתֵנִי וְעוֹד מְעַט וְשׁוּב תִּרְאוּנִי'?
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ כִּי מְבַקְשִׁים הֵם לִשְׁאֹל אֶת-פִּהוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲתַחְקְרוּן זֶה אֶת-זֶה עַל כִּי-אָמַרְתִּי עוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְלֹא תִרְאֻנִי וְעוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְתִרְאֻנִי:
I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?
ε῎γνω ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῎θελον αυ᾿τὸν ε᾿ρωτα̑ν καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς περὶ τούτου ζητει̑τε μετ῾ α᾿λλήλων ο῞τι ει῏πον μικρὸν καὶ ου᾿ θεωρει̑τέ με καὶ πάλιν μικρὸν καὶ ο῎ψεσθέ με
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע דּבָעֵין הוַו לַמשַׁאָלֻותֵה וֵאמַר להֻון עַל הָדֵא בָּעֵין אנתֻּון עַם חדָדֵא דֵּאמרֵת לכֻון דּקַלִיל ולָא תֵּחזֻונָני ותֻוב קַלִיל ותֵחזֻונָני׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַתֶּם תִּבְכּוּ וּתְקוֹנְנוּ וְהָעוֹלָם יִשְׂמַח. אַתֶּם תֵּעָצְבוּ, אֲבָל עִצְבוֹנְכֶם יֵהָפֵךְ לְשָׂשׂוֹן.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אַתֶּם תִּבְכּוּ וְתֵילִילוּ וּבְנֵי הָעוֺלָם יָגִילוּ אַתֶּם תִּתְאַבְּלוּ אַךְ אֶבְלְכֶם יֵהָפֵךְ לְשָׂשׂוֺן:
Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. ([Marek 2:20])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι κλαύσετε καὶ θρηνήσετε ὑμει̑ς ὁ δὲ κόσμος χαρήσεται ὑμει̑ς λυπηθήσεσθε α᾿λλ῾ ἡ λύπη ὑμω̑ν ει᾿ς χαρὰν γενήσεται
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּתֵבכֻּון אַנתֻּון ותֵאלֻון ועָלמָא נֵחדֵּא וַלכֻון תֵּכרֵא אֵלָא כַּריֻותכֻון לחַדֻותָא תֵּהוֵא׃
הָאִשָּׁה הַיּוֹלֶדֶת שְׁרוּיָה בְּעֶצֶב, כִּי הִגִּיעָה שְׁעָתָהּ. אֲבָל לְאַחַר שֶׁיָּלְדָה אֶת הַיֶּלֶד אֵין הִיא זוֹכֶרֶת עוֹד אֶת הַסֵּבֶל, בְּשֶׁל הַשִֹמְחָה כִּי נוֹלַד אָדָם לָעוֹלָם.
אִשָּׁה תָּחִיל בַּחֲבָלֶיהָ כִּי בָאָה עִתָּהּ וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הִמְלִיטָה אֶת-הַוָּלָד לֹא-תִזְכֹּר עוֺד חֶבְלָהּ מִִּׂמְחָתָהּ כִּי-אִישׁ נוֺלַד בָּעוֺלָם:
Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se narodil člověk na svět.
Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. ([Izajáš 13:8 Izajáš 21:3 Izajáš 26:17; Micheáš 4:9])
ἡ γυνὴ ο῞ταν τίκτη λύπην ε῎χει ο῞τι η῟λθεν ἡ ω῞ρα αυ᾿τη̑ς ο῞ταν δὲ γεννήση τὸ παιδίον ου᾿κέτι μνημονεύει τη̑ς θλίψεως διὰ τὴν χαρὰν ο῞τι ε᾿γεννήθη α῎νθρωπος ει᾿ς τὸν κόσμον
אַנתּתָא מָא דּיָלדָּא כָּריָא לָה דַּמטָא יַומָא דּמַולָדָה מָא דּיֵלדַּת דֵּין בּרָא לָא עָהדָּא אֻולצָנָה מֵטֻל חַדֻותָא דֵּאתִילֵד בַּרנָשָׁא בּעָלמָא׃
וּבְכֵן גַּם אַתֶּם עֲצוּבִים כָּעֵת, אַךְ שׁוּב אֶרְאֶה אֶתְכֶם וְיָגִיל לְבַבְכֶם, וְאִישׁ לֹא יִקַּח מִכֶּם אֶת שִׂמְחַתְכֶם.
וְגַם-אַתֶּם מְלֵאִים יָגוֺן כַּיּוֺם אַךְ עוֺד אָשׁוּב אֶרְאֶה אֶתְכֶם וְשָׂשׂ לִבְּכֶם וְשִׂמְחַתְכֶם לֹא-יִקַּח מִכֶּם גָּבֶר:
Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
I vy máte(f) nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. (f) var: budete mít ([Izajáš 66:14 Jan 20:20])
καὶ ὑμει̑ς ου῏ν νυ̑ν μὲν λύπην ε῎χετε πάλιν δὲ ο῎ψομαι ὑμα̑ς καὶ χαρήσεται ὑμω̑ν ἡ καρδία καὶ τὴν χαρὰν ὑμω̑ν ου᾿δεὶς αι῎ρει α᾿φ῾ ὑμω̑ν
אָף אַנתֻּון הָשָׁא כַּריָא לכֻון תֻּוב דֵּין אֵחזֵיכֻון ונֵחדֵּא לֵבּכֻון וחַדוַתכֻון לָא אנָשׁ נָסֵב מֵנכֻון׃
בַּיוֹם הַהוּא לֹא תִּשְׁאֲלוּנִי דָּבָר. אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל מַה שֶּׁתְּבַקְשׁוּ מֵאֵת הָאָב בִּשְׁמִי יִתֵּן לָכֶם.
וּבַיּוֺם הַהוּא לֹא תִשְׁאֲלוּ לִי כָּל-שְׁאֵלָה אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם תְּבַקְשׁוּ דָבָר מֵאֵת הָאָב יִתֵּן לָכֶם בִּשְׁמִי:
A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to(g). (g) …prosit Otce, dá vám to v mém jménu ([Jan 15:16; 1 Janův 5:14-1 Janův 5:15])
καὶ ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ε᾿μὲ ου᾿κ ε᾿ρωτήσετε ου᾿δέν α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν α῎ν τι αι᾿τήσητε τὸν πατέρα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου δὼσει ὑμι̑ν
וַבהַו יַומָא לִי לָא תֵּשֵׁאלֻון מֵדֵּם אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מֵדֵּם דּתֵשֵׁאלֻון לָאבי בּשֵׁמי נֵתֵּל לכֻון׃
עַד כֹּה לֹא בִּקַּשְׁתֶּם דָּבָר בִּשְׁמִי; בַּקְּשׁוּ וּתְקַבְּלוּ לְמַעַן תִּמָּלֵא שִׂמְחַתְכֶם.
עַד-עַתָּה לֹא-בִקַּשְׁתֶּם דָּבָר בִּשְׁמִי בַּקְּשׁוּ וְתִקְחוּ וְנַפְשְׁכֶם תִּמָּלֵא שִׂמְחָה:
Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. ([Jan 15:11 Jan 17:13; 1 Janův 1:4])
ε῞ως α῎ρτι ου᾿κ ἡτήσατε ου᾿δὲν ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου αι᾿τει̑τε καὶ λήμψεσθε ι῞να ἡ χαρὰ ὑμω̑ν η῏ πεπληρωμένη
עדַמָא להָשָׁא לָא שֵׁאלתֻּון מֵדֵּם בּשֵׁמי שַׁאלו ותֵסבֻון דּתֵהוֵא חַדוַתכֻון משַׁמליָא׃ ס
אֶת אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בִּמְשָׁלִים. תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁלֹּא אוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיכֶם בִּמְשָׁלִים, אֶלָּא בָּרוּר אֲדַבֵּר אֲלֵיכֶם עַל אָבִי.
אֶת-אֵלֶּה בִּמְשָׁלִים דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם אַךְ הִגִּיעַ הַמּוֺעֵד וְלֹא אֲדַבֵּר אֲלֵיכֶם עוֺד בִּמְשָׁלִים כִּי אִם-בְּמִלִּים בְּרֻרוֺת אַגֵּדְכֶם עַל-דְּבַר הָאָב:
Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu vám.
To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo. ([Matouš 13:34; Marek 4:33-Marek 4:34])
ταυ̑τα ε᾿ν παροιμίαις λελάληκα ὑμι̑ν ε῎ρχεται ω῞ρα ο῞τε ου᾿κέτι ε᾿ν παροιμίαις λαλήσω ὑμι̑ν α᾿λλὰ παρρησία περὶ του̑ πατρὸς α᾿παγγελω̑ ὑμι̑ν
הָלֵין בּפֵלָאתָא מַללֵת עַמכֻון אָתיָא דֵּין שָׁעתָא אֵמַתי דּלָא אֵמַלֵל עַמכֻון בּפֵלָאתָא אֵלָא עִין בַּגלֵא אֵבַדֵּק לכֻון עַל אַבָא׃
בַּיוֹם הַהוּא תְּבַקְשׁוּ בִּשְׁמִי וְאֵינֶנִּי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁאֲנִי אַעְתִּיר לָאָב בַּעַדְכֶם,
בַּיּוֺם הַהוּא מִשְׁאֲלוֺתֵיכֶם בִּשְׁמִי תִּשְׁאָלוּ וְאֵינֶנִּי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֲנִי אַעְתִּיר בַּעַדְכֶם אֶל-הָאָב:
V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; ([Jan 16:23 Jan 14:13-Jan 14:14 Jan 15:16])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου αι᾿τήσεσθε καὶ ου᾿ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ρωτήσω τὸν πατέρα περὶ ὑμω̑ν
בּהַו יַומָא דּתֵשֵׁאלֻון בּשֵׁמי ולָא אָמַר אנָא לכֻון דֵּאנָא אֵבעֵא מֵן אַבָא עלַיכֻּון׃
שֶׁכֵּן הָאָב עַצְמוֹ אוֹהֵב אֶתְכֶם מִפְּנֵי שֶׁאֲהַבְתֶּם אוֹתִי וְהֶאֱמַנְתֶּם כִּי אֲנִי מֵאֵת הָאֱלֹהִים יָצָאתִי.
כִּי-הָאָב גַּם-הוּא אֹהֵב אֶתְכֶם עֵקֶב אֲשֶׁר אֲהַבְתֶּם אֹתִי וַתַּאֲמִינוּ כִּי-מֵאֵת הָאָב יָצָאתִי:
Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha(h). (h) var: od Otce ([Jan 14:21 Jan 14:23])
αυ᾿τὸς γὰρ ὁ πατὴρ φιλει̑ ὑμα̑ς ο῞τι ὑμει̑ς ε᾿μὲ πεφιλήκατε καὶ πεπιστεύκατε ο῞τι ε᾿γώ παρὰ του̑ θεου̑ ε᾿ξη̑λθον
הֻו גֵּיר אַבָא רָחֵם לכֻון דַּאנתֻּון רחֵמתֻּונָני והַימֵנתֻּון דֵּאנָא מֵן לוָת אַלָהָא נֵפקֵת׃
יָצָאתִי מֵאֵת הָאָב וּבָאתִי אֶל הָעוֹלָם; שׁוּב, עוֹזֵב אֲנִי אֶת הָעוֹלָם וְהוֹלֵךְ אֶל הָאָב."
יָצָאתִי מֵאֵת הָאָב וּבָאתִי בָעוֺלָם וְעַתָּה אָשׁוּב אֶעֱזֹב אֶת-הָעוֺלָם וְאֵלֶךְ-לִי אֶל-הָאָב:
Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci.“ ([Jan 13:3])
ε᾿ξη̑λθον παρὰ του̑ πατρὸς καὶ ε᾿λήλυθα ει᾿ς τὸν κόσμον πάλιν α᾿φίημι τὸν κόσμον καὶ πορεύομαι πρὸς τὸν πατέρα
נֵפקֵת מֵן לוָת אַבָא וֵאתִית לעָלמָא ותֻוב שָׁבֵק אנָא לעָלמָא וָאזֵל אנָא לִי לוָת אַבָא׃
אָמְרוּ תַּלְמִידָיו: "הִנֵּה כָּעֵת אַתָּה מְדַבֵּר בְּרוּרוֹת וְאֵינְךָ אוֹמֵר שׁוּם מָשָׁל.
וַיֹּאמְרוּ תַלְמִידָיו הִנְּךׇ מְדַבֵּר עַתָּה בְּמִלִּים בְּרֻרוֺת וְלֹא תַבִּיע מָשָׁל:
Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
Jeho učedníci mu řekli: „Nyní mluvíš přímo a bez obrazů.
λέγουσιν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ι῎δε νυ̑ν ε᾿ν παρρησία λαλει̑ς καὶ παροιμίαν ου᾿δεμίαν λέγεις
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי הָא הָשָׁא גַּליָאיִת ממַלֵל אַנתּ ופֵלֵאתָא ולָא חדָא אָמַר אַנתּ׃
כָּעֵת אָנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה יוֹדֵעַ הַכֹּל וְאֵינְךָ צָרִיךְ שֶׁיִּשְׁאֲלוּ אוֹתְךָ. מִסִּבָּה זֹאת אֲנַחְנוּ מַאֲמִינִים שֶׁיָּצָאתָ מֵאֵת אֱלֹהִים."
עַתָּה יָדַעְנוּ כִּי-אַתָּה יֹדֵעַ כֹּל וְאֵין מַחְסֹר לְךׇ אֲשֶׁר יִשְׁאָלְךׇ אִישׁ בָּזֹאת נַאֲמִין כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָאתָ:
Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“ ([Jan 2:24-Jan 2:25])
νυ̑ν οι῎δαμεν ο῞τι οι῏δας πάντα καὶ ου᾿ χρείαν ε῎χεις ι῞να τίς σε ε᾿ρωτα̑ ε᾿ν τούτω πιστεύομεν ο῞τι α᾿πὸ θεου̑ ε᾿ξη̑λθες
הָשָׁא יָדעִין חנַן דּכֻל מֵדֵּם יָדַע אַנתּ ולָא סנִיק אַנתּ דּאנָשׁ נשַׁאלָך בּהָדֵא מהַימנִין חנַן דּמֵן אַלָהָא נפַקתּ׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "עַכְשָׁו אַתֶּם מַאֲמִינִים?!
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֲכִי תַאֲמִינוּ עָתָּה:
Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?
Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? ([Zacharjáš 13:7; Matouš 26:31 Matouš 26:56; Marek 14:27 Marek 14:50])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ᾽Ιησου̑ς α῎ρτι πιστεύετε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע הַימֵנו׃
הִנֵּה תָּבוֹא שָׁעָה, וְהִיא כְּבָר בָּאָה, שֶׁתִּתְפַּזְּרוּ אִישׁ אִישׁ לִמְקוֹמוֹ וְאוֹתִי תַּעַזְבוּ לְבַדִּי, אֲבָל אֵינֶנִּי לְבַדִּי מִשּׁוּם שֶׁהָאָב אִתִּי.
הִנֵּה הַזְּמָן בָּא וּכְבָר הִגִּיעַ כִּי-תָפוּצוּ אִישׁ אִישׁ לִבֵיתוֺ וְאֹתִי תַעַזְבוּ לְבַדִּי אַךְ אֵינֶנִּי לְבַדִּי כִּי אָבִי עִמָּדִי:
Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.
ι᾿δοὺ ε῎ρχεται ω῞ρα καὶ ε᾿λήλυθεν ι῞να σκορπισθη̑τε ε῞καστος ει᾿ς τὰ ι῎δια κα᾿μὲ μόνον α᾿φη̑τε καὶ ου᾿κ ει᾿μὶ μόνος ο῞τι ὁ πατὴρ μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν
דּהָא אָתיָא שָׁעתָא והָשָׁא אֵתָת דּתֵתבַּדּרֻון אנָשׁ לַאתרֵה ותֵשׁבּקֻונָני בַּלחֻודַי ולָא הוִית בַּלחֻודַי דַּאבָא עַמי הֻו׃
אָמַרְתִּי לָכֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה כְּדֵי שֶׁבִּי יִהְיֶה לָכֶם שָׁלוֹם. בָּעוֹלָם - צָרָה לָכֶם, אַךְ הִתְעוֹדְדוּ: אֲנִי נִצַּחְתִּי אֶת הָעוֹלָם."
וַאֲנִי בַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה בָּאתִי לְהַגִּיד לָכֶם כִּי בִי שָׁלוֺם יִהְיֶה-לָכֶם בָּעוֺלָם צָרָה תְּבוֺאַתְכֶם אַךְ-הִתְאַזְּרוּ עֹז אֲנִי נִצַּחְתִּי אֶת-הָעוֺלָם:
Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.
To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte(i) soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ (i) var: budete mít ([Jan 14:27; 2 Timoteovi 3:12; 1 Janův 5:4])
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να ε᾿ν ε᾿μοὶ ει᾿ρήνην ε῎χητε ε᾿ν τω̑ κόσμω θλι̑ψιν ε῎χετε α᾿λλὰ θαρσει̑τε ε᾿γώ νενίκηκα τὸν κόσμον
הָלֵין אֵמרֵת לכֻון דּבִי נֵהוֵא לכֻון שׁלָמָא בּעָלמָא הָוֵא לכֻון אֻולצָנָא אֵלָא אֵתלַבּבו אֵנָא זכִיתֵה לעָלמָא סס׃
זֹאת דִבֵּר יֵשׁוּעַ. לְאַחַר מִכֵּן נָשָׂא אֶת עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וְאָמַר: "אָבִי, בָּאָה הַשָּׁעָה. פָּאֵר נָא אֶת בִּנְךָ בַּכָּבוֹד לְמַעַן יְפָאֵר הַבֵּן אוֹתְךָ;
אֶת-אֵלֶּה דִּבֶּר יֵשׁוּעַ וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיֹּאמַר אֲבִי גַּדֵּל כְּבוֺד בִּנְךׇ כִּי בָא מוֺעֵד וּבִנְךׇ יְגַדֵּל כְּבוֺדֶךׇ:
To pověděv Ježíš, i pozdvihl oči svých k nebi a řekl: Otče, přišlať hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn(j) oslavil tebe, (j) var: + tvůj ([Matouš 26:45; Marek 14:41; Jan 12:23 Jan 13:1 Jan 13:31-Jan 13:32])
ταυ̑τα ε᾿λάλησεν ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿πάρας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ει῏πεν πάτερ ε᾿λήλυθεν ἡ ω῞ρα δόξασόν σου τὸν υἱόν ι῞να ὁ υἱὸς δοξάση σέ
הָלֵין מַלֵל יֵשֻׁוע וַארִים עַינַוהי לַשׁמַיָא וֵאמַר אָבי אֵתָת שָׁעתָא שַׁבַּח בּרָך דַּברָך נשַׁבּחָך׃
לְמַעַן יִתֵּן חַיֵּי עוֹלָם לְכָל מִי שֶׁנָּתַתָּ לוֹ, כְּפִי הַסַּמְכוּת שֶׁנָּתַתָּ לוֹ עַל כָּל בָּשָׂר.
כַּאֲשֶׁר אַתָּה תַמְשִׁילֵהוּ בְּכָל-בָשָׂר לָתֵת חַיֵּי עוֺלָם לְכֹל אֲשֶׁר-נָתַתָּה לּוֺ:
Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, život věčný dal.
stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi(k), aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. (k) ř: veškerým tělem ([Matouš 28:18; Jan 8:54])
καθώς ε῎δωκας αυ᾿τω̑ ε᾿ξουσίαν πάσης σαρκός ι῞να πα̑ν ο῍ δέδωκας αυ᾿τω̑ δὼση αυ᾿τοι̑ς ζωὴν αι᾿ὼνιον
אַיכַּנָא דּיַהבתּ לֵה שֻׁולטָנָא עַל כֻּל בּסַר דּכֻל מָא דּיַהבתּ לֵה נֵתֵּל לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃
וְאֵלֶּה הֵם חַיֵּי עוֹלָם: שֶׁיַכִּירוּ אוֹתְךָ, אֱלֹהֵי הָאֱמֶת לְבַדּוֹ, וְאֶת אֲשֶׁר שָׁלַחְתָּ - אֶת יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ.
וּמַה חַיֵּי עוֺלָם אֲשֶׁר יֵדְעוּ אֹתְךׇ כִּי אַתָּה לְבַדְּךׇ אֶל-אֱמֶת וְאֶת-יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ אֲשֶׁר שָׁלָחְתָּ:
Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. ([1 Tesalonickým 1:9; 1 Janův 5:20])
αυ῞τη δέ ε᾿στιν ἡ αι᾿ὼνιος ζωή ι῞να γινὼσκωσιν σὲ τὸν μόνον α᾿ληθινὸν θεὸν καὶ ο῍ν α᾿πέστειλας ᾽Ιησου̑ν Χριστόν
הָלֵין אֵנֻון דֵּין חַיֵא דַּלעָלַם דּנֵדּעֻונָך דַּאנתּ אַנתּ אַלָהָא דַּשׁרָרָא בַּלחֻודַיךְּ ומַן דּשַׁדַּרתּ יֵשֻׁוע משִׁיחָא׃
אֲנִי פֵּאַרְתִּיךָ עֲלֵי אֲדָמוֹת, הִשְׁלַמְתִּי אֶת הַמַּעֲשֶׂה שֶׁנָּתַתָּ לִי לַעֲשׂוֹת.
אֶת-כְּבוֺדְךׇ גִּדַּלְתִּי בָאָרֶץ כִּלִּיתִי אֶת-הַמְּלָאכָה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי לַעֲשׂתָהּ:
Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil. ([Jan 13:31 Jan 14:31])
ε᾿γὼ σε ε᾿δόξασα ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς τὸ ε῎ργον τελειὼσας ο῍ δέδωκάς μοι ι῞να ποιήσω
אֵנָא שַׁבַּחתָּך בַּארעָא עבָדָא הַו דּיַהבתּ לִי דֵּאעבֵּד שַׁלֵמתֵּה׃
כָּעֵת אַתָּה, אָבִי, פָּאֲרֵנִי לְיָדְךָ בַּכָּבוֹד שֶׁהָיָה לִי לְיָדְךָ בְּטֶרֶם הֱיוֹת הָעוֹלָם.
וְעַתָּה כַּבְּדֵנִי-נָא עִמְּךׇ אָבִי בַּכָּבוֺד אֲשֶׁר הָיָה-לִי עִמְּךׇ טֶרֶם נַעֲשׂוּ שָׁמַיִם וָאָרֶץ:
A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého touž slavou, kterouž jsem měl u tebe, prvé nežli svět byl.
A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět. ([Jan 13:32 Jan 1:1-Jan 1:2 Jan 17:24])
καὶ νυ̑ν δόξασόν με σύ πάτερ παρὰ σεαυτω̑ τη̑ δόξη η῟ ει῏χον πρὸ του̑ τὸν κόσμον ει῏ναι παρὰ σοί
והָשָׁא שַׁבַּחַיני אַנתּ אָבי לוָתָך בּהַו שֻׁובחָא דִּאית הוָא לִי לוָתָך מֵן־קדָם דּנֵהוֵא עָלמָא׃
גִּלִּיתִי אֶת שִׁמְךָ לָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי מִן הָעוֹלָם. שֶׁלְךָ הָיוּ וְלִי נְתַתָּם וְאֶת דְּבָרְךָ שָׁמְרוּ.
הוֺדַעְתִּי אֶת-שִׁמְךׇ לַאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אֹתָם נָתַתָּה-לִּי מִן-הָעוֺלָם לְךׇ הָיוּ וְאַתָּה נְתַתָּם לִי וְהֵם אִמְרָתְךׇ יִנְצֹרוּ:
Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali. ([Jan 17:26 Jan 18:9])
ε᾿φανέρωσά σου τὸ ο῎νομα τοι̑ς α᾿νθρὼποις ου῍ς ε῎δωκάς μοι ε᾿κ του̑ κόσμου σοὶ η῟σαν κα᾿μοὶ αυ᾿τοὺς ε῎δωκας καὶ τὸν λόγον σου τετήρηκαν
אַודּעֵת שׁמָך לַבנַי אנָשָׁא הָנֻון דּיַהבתּ לִי מֵן עָלמָא דִּילָך הוַו ולִי יַהבתּ אֵנֻון וַנטַרו מֵלתָך׃
כָּעֵת הֵם יוֹדְעִים שֶׁכָּל אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי מִמְּךָ הוּא,
יֹדְעִים הֵם כַּיּוֺם כִּי-כֻלָּם אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי מֵאִתְּךׇ הֵמָּה:
A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe; ([Jan 17:10])
νυ̑ν ε῎γνωκαν ο῞τι πάντα ο῞σα δέδωκάς μοι παρὰ σου̑ ει᾿σιν
הָשָׁא יֵדעֵת דּכֻל מָא דּיַהבתּ לִי מֵן לוָתָך הֻו׃
כִּי דְּבָרֶיךָ אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי נָתַתִּי לָהֶם וְהֵם קִבְּלוּ אוֹתָם, וְאָכֵן הִכִּירוּ שֶׁמִּמְּךָ יָצָאתִי וְהֶאֱמִינוּ שֶׁאַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
כִּי שַׂמְתִּי לִפְנֵיהֶם אֶת-הַדְּבָרִים אֲשֶׁר שַׂמְתָּ בְּפִי וְהֵם שָׁמְעוּ וַיַּכִּירוּ בֶאֱמֶת כִּי מֵאִתְּךׇ יָצָאתִי וַיַּאֲמִינוּ כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali právě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. Vpravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal. ([Jan 7:16 Jan 12:49 Jan 14:24 Jan 16:30])
ο῞τι τὰ ρ᾿ήματα α῍ ε῎δωκάς μοι δέδωκα αυ᾿τοι̑ς καὶ αυ᾿τοὶ ε῎λαβον καὶ ε῎γνωσαν α᾿ληθω̑ς ο῞τι παρὰ σου̑ ε᾿ξη̑λθον καὶ ε᾿πίστευσαν ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
דּמֵלֵא דּיַהבתּ לִי יֵהבֵּת להֻון והֵנֻון קַבֵּלו וִידַעו שַׁרִירָאיִת דּמֵן לוָתָך נֵפקֵת והַימֵנו דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
אֲנִי מַעְתִּיר בַּעֲדָם; אֵינֶנִּי מַעְתִּיר בְּעַד הָעוֹלָם, אֶלָּא בְּעַד אֵלֶּה שֶׁנָּתַתָּ לִי, כִּי שֶׁלְּךָ הֵם.
וַאֲנִי בַּעֲדָם מַפְגִּיעַ לֹא בְעַד הָעוֺלָם אֶפְגַּע בְּךׇ כִּי אִם-בְּעַד אֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי כִּי-לְךׇ הֵמָּה:
Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;
ε᾿γώ περὶ αυ᾿τω̑ν ε᾿ρωτω̑ ου᾿ περὶ του̑ κόσμου ε᾿ρωτω̑ α᾿λλὰ περὶ ω῟ν δέδωκάς μοι ο῞τι σοί ει᾿σιν
וֵאנָא עלַיהֻון בָּעֵא אנָא לָא הוָא עַל עָלמָא בָּעֵא אנָא אֵלָא עַל הָנֻון דּיַהבתּ לִי דּדִילָך אֵנֻון׃
כָּל אֲשֶׁר לִי שֶׁלְּךָ הוּא וְשֶׁלְּךָ שֶׁלִּי, וַאֲנִי נִתְפָּאַרְתִּי בָּהֶם.
וְכָל-שֶׁלִּי שֶׁלָּךְ וְשֶׁלָּךְ שֶׁלִּי אֲשֶׁר בָּם אֶתְפָּאָר:
A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a oslaven jsem v nich.
a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven. ([Jan 16:15])
καὶ τὰ ε᾿μὰ πάντα σά ε᾿στιν καὶ τὰ σὰ ε᾿μά καὶ δεδόξασμαι ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς
וכֻל מֵדֵּם דּדִילי הֻו דִּילָך הֻו ודִילָך דִּילי הֻו וַמשַׁבַּח אנָא בּהֻון׃
אֲנִי אֵינֶנִּי עוֹד בָּעוֹלָם; הֵם בָּעוֹלָם, וַאֲנִי בָּא אֵלֶיךָ. אָבִי הַקָּדוֹשׁ, שְׁמֹר אוֹתָם בְּשִׁמְךָ אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי, לְמַעַן יִהְיוּ אֶחָד כָּמוֹנוּ.
לֹא אֲגוּר עוֺד בָּאָרֶץ וְהֵם גָּרִים בָּאָרֶץ וַאֲנִי בָא אֵלֶיךׇ אָבִי קְדֹשִׁי שְׁמֹר בְּשִׁמְךׇ אֶת-אֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי לְמַעַן יִהְיוּ אֶחָד כָּמֹנוּ:
Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, aťby byli jedno jako my.
Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. ([Jan 16:28 Jan 20:31 Jan 10:30 Jan 17:21])
καὶ ου᾿κέτι ει᾿μὶ ε᾿ν τω̑ κόσμω καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿ν τω̑ κόσμω ει᾿σίν κα᾿γώ πρὸς σὲ ε῎ρχομαι πάτερ α῞γιε τήρησον αυ᾿τοὺς ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ω῟ δέδωκάς μοι ι῞να ω῏σιν ε῍ν καθώς ἡμει̑ς
מֵכִּיל לָא הוִית בּעָלמָא והָלֵין בּעָלמָא אֵנֻון וֵאנָא לוָתָך אָתֵא אנָא אַבָא קַדִּישָׁא טַר אֵנֻון בַּשׁמָך הַו דּיַהבתּ לִי דּנֵהוֻון חַד אַיכַּנָא דַּחנַן סּ סּ׃
כְּשֶׁהָיִיתִי עִמָּהֶם שָׁמַרְתִּי אוֹתָם בְּשִׁמְךָ אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי; שָׁמַרְתִּי וְלֹא אָבַד מֵהֶם אִישׁ זוּלָתִי בֶּן הָאֲבַדּוֹן, וְזֹאת לְקַיֵּם אֶת הַכָּתוּב.
בִּהְיוֺתִי עִמָּהֶם בָּעוֺלָם שָׁמַרְתִּי אֹתָם בִּשְׁמֶךׇ כֹּל אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי שָׁמַרְתִּי וְלֹא-אָבַד אֶחָד מֵהֶם זוּלָתִי בֶּן-הָאֲבַדּוֺן לְמַלֹּאת דְּבַר-הַכָּתוּב:
Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se písmo naplnilo.
Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které(l) jsi mi dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen(m), aby se naplnilo Písmo. (l) var: ty, které (m) ř : syna zavržení ([Jan 6:39 Jan 18:9 Jan 13:11; Žalmy 109:7])
ο῞τε η῎μην μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿γώ ε᾿τήρουν αυ᾿τοὺς ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ω῟ δέδωκάς μοι καὶ ε᾿φύλαξα καὶ ου᾿δεὶς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿πὼλετο ει᾿ μὴ ὁ υἱὸς τη̑ς α᾿πωλείας ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑
כַּד עַמהֻון הוִית בּעָלמָא אֵנָא נָטַר הוִית להֻון בַּשׁמָך לַאילֵין דּיַהבתּ לִי נֵטרֵת ואנָשׁ מֵנהֻון לָא אֵבַד אֵלָא בּרֵה דַּאבדָּנָא דּנֵתמַלֵא כּתָבָא׃
אֲבָל כָּעֵת אֲנִי בָּא אֵלֶיךָ וּדְבָרִים אֵלֶּה אֲנִי אוֹמֵר בָּעוֹלָם כְּדֵי שֶׁתֻּשְׁלַם שִׂמְחָתִי בְּקִרְבָּם.
וְעַתָּה הִנְנִי בָא אֵלֶיךׇ וְהַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבַּרְתִּי בָאָרֶץ לְמַלֹּאת נַפְשָׁם שִׂמְחָתִי:
Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti. ([Jan 15:11 Jan 16:24; 1 Janův 1:4])
νυ̑ν δὲ πρὸς σὲ ε῎ρχομαι καὶ ταυ̑τα λαλω̑ ε᾿ν τω̑ κόσμω ι῞να ε῎χωσιν τὴν χαρὰν τὴν ε᾿μὴν πεπληρωμένην ε᾿ν ἑαυτοι̑ς
הָשָׁא דֵּין לוָתָך אָתֵא אנָא והָלֵין ממַלֵל אנָא בּעָלמָא דּתֵהוֵא חַדוַתי משַׁמליָא בּהֻון׃
אֲנִי נָתַתִּי לָהֶם אֶת דְּבָרְךָ וְהָעוֹלָם שָׂנֵא אוֹתָם, כִּי אֵינָם מִן הָעוֹלָם, כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי אֵינֶנִּי מִן הָעוֹלָם.
אֲנִי נָתַתִּי לָהֶם דְּבָרְךׇ וְהָעוֺלָם שׂנֵא אֹתָם יַעַן כִּי לֹא מִן-הָעוֺלָם הֵם כַּאֲשֶׁר גַּם-אֲנִי לֹא מִן-הָעוֺלָם אָנִי:
Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako já nejsem z světa.
Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. ([Jan 15:19 Jan 8:23])
ε᾿γώ δέδωκα αυ᾿τοι̑ς τὸν λόγον σου καὶ ὁ κόσμος ε᾿μίσησεν αυ᾿τούς ο῞τι ου᾿κ ει᾿σὶν ε᾿κ του̑ κόσμου καθώς ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿κ του̑ κόσμου
אֵנָא יֵהבֵּת להֻון מֵלתָך ועָלמָא סנָא אֵנֻון דּלָא הוַו מֵן עָלמָא אַיכַּנָא דֵּאנָא לָא הוִית מֵן עָלמָא׃
אֵינֶנִּי מְבַקֵּשׁ שֶׁתִּקָּחֵם מִן הָעוֹלָם, אֶלָּא שֶׁתִּשְׁמְרֵם מִן הָרָע.
וַאֲנִי אֵינֶנִּי מַפְגִּיעַ בַּעֲדָם כִּי תִקָּחֵם מִן-הָעוֺלָם רַק כִּי אִם-תַּצִּילֵם מִן-הָרָע:
Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys je zachoval od toho zlého.
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. ([Matouš 6:13; 2 Tesalonickým 3:3; 1 Janův 5:18])
ου᾿κ ε᾿ρωτω̑ ι῞να α῎ρης αυ᾿τοὺς ε᾿κ του̑ κόσμου α᾿λλ῾ ι῞να τηρήσης αυ᾿τοὺς ε᾿κ του̑ πονηρου̑
לָא הוָא דּתֵשׁקֻול אֵנֻון מֵן עָלמָא בָּעֵא אנָא אֵלָא דּתֵטַר אֵנֻון מֵן בִּישָׁא׃
אֵין הֵם מִן הָעוֹלָם, כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי אֵינֶנִּי מִן הָעוֹלָם.
לֹא מִן-הָעוֺלָם הֵם כַּאֲשֶׁר גַּם-אֲנִי לֹא מִן-הָעוֺלָם אָנִי:
Z světať nejsou, jako i já nejsem z světa.
Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. ([Jan 17:14])
ε᾿κ του̑ κόσμου ου᾿κ ει᾿σὶν καθώς ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿κ του̑ κόσμου
לָא הוַו גֵּיר מֵן עָלמָא אַיכַּנָא דֵּאנָא לָא הוִית מֵן עָלמָא׃
קַדֵּשׁ אוֹתָם בָּאֱמֶת: דְּבָרְךָ אֱמֶת.
קַדֵּשׁ אֹתָם בַּאֲמִתֶּךׇ דְּבָרְךׇ אֱמֶת:
Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
Posvěť je(n) pravdou; tvoje slovo je pravda. (n) var: + svou
ἁγίασον αυ᾿τοὺς ε᾿ν τη̑ α᾿ληθεία ὁ λόγος ὁ σὸς α᾿λήθειά ε᾿στιν
אַבָא קַדֵּשׁ אֵנֻון בַּשׁרָרָך דּמֵלתָך דִּילָך שׁרָרָא הי׃
כְּמוֹ שֶׁשָּׁלַחְתָּ אוֹתִי אֶל הָעוֹלָם כֵּן גַּם אֲנִי שָׁלַחְתִּי אוֹתָם אֶל הָעוֹלָם;
כַּאֲשֶׁר אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי בָעוֺלָם כֵּן אֲנִי שְׁלַחְתִּים בָּעוֺלָם:
Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. ([Jan 20:21])
καθώς ε᾿μὲ α᾿πέστειλας ει᾿ς τὸν κόσμον κα᾿γώ α᾿πέστειλα αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὸν κόσμον
אַיכַּנָא דּלִי שַׁדַּרתּ לעָלמָא אָף אֵנָא שַׁדּרֵת אֵנֻון לעָלמָא׃
וּלְמַעֲנָם אֲנִי מַקְדִּישׁ אֶת עַצְמִי, כְּדֵי שֶׁיִּהְיוּ גַּם הֵם מְקֻדָּשִׁים בָּאֱמֶת.
וּבַעֲדָם הִקְדַּשְׁתִּי אֶת-נַפְשִׁי וְכֵן גַּם-הֵם אֶת-נַפְשָׁם בֶּאֱמֶת יַקְדִּישׁוּ:
A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni. ([1 Korintským 1:30; Židům 13:12])
καὶ ὑπὲρ αυ᾿τω̑ν ε᾿γώ ἁγιάζω ε᾿μαυτόν ι῞να ω῏σιν καὶ αυ᾿τοὶ ἡγιασμένοι ε᾿ν α᾿ληθεία
ועַל אַפַּיהֻון אֵנָא מקַדֵּשׁ אנָא נַפשׁי דּנֵהוֻון אָף הֵנֻון מקַדּשִׁין בַּשׁרָרָא׃
לֹא רַק בַּעֲדָם אֲנִי מְבַקֵּשׁ, אֶלָּא גַּם בְּעַד הַמַּאֲמִינִים בִּי עַל־יְסוֹד דְּבָרָם.
אוּלָם לֹא בְּעַד-אֵלֶּה לְבַדָּם אֲנִי מַעְתִּיר לָךְ כִּי אִם-גַּם-בְּעַד אֵלֶּה אֲשֶׁר יַאֲמִינוּ בִי עַל-פִּי דְבָרָם:
Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; ([Jan 20:31])
ου᾿ περὶ τούτων δὲ ε᾿ρωτω̑ μόνον α᾿λλὰ καὶ περὶ τω̑ν πιστευόντων διὰ του̑ λόγου αυ᾿τω̑ν ει᾿ς ε᾿μέ
ולָא הוָא עַל אַפַּי הָלֵין בָּעֵא אנָא בַּלחֻוד אֵלָא אָף עַל אַפַּי אַילֵין דַּמהַימנִין בִּי בּמֵלַתהֻון׃
יִהְיוּ נָא כֻּלָּם אֶחָד; כְּמוֹ שֶׁאַתָּה, אָבִי, בִּי וַאֲנִי בְּךָ, שֶׁיִּהְיוּ גַּם הֵם בָּנוּ, כְּדֵי שֶׁיַּאֲמִין הָעוֹלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
לְמַעַן יִהְיוּ כֻלָּם לְאֶחָד כַּאֲשֶׁר אַתָּה אָבִי בִּי וַאֲנִי בָּךְ כֵּן יִהְיוּ גַם-הֵם בָּנוּ לְבַעֲבוּר יַאֲמִין הָעוֺלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli(o) v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. (o) var: + jedno ([Jan 17:11 Jan 5:36 Jan 6:29 Jan 11:42 Jan 17:8 Jan 17:23])
ι῞να πάντες ε῍ν ω῏σιν καθώς σύ πάτερ ε᾿ν ε᾿μοὶ κα᾿γώ ε᾿ν σοί ι῞να καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿ν ἡμι̑ν ω῏σιν ι῞να ὁ κόσμος πιστεύη ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
דּכֻלהֻון נֵהוֻון חַד אַיכַּנָא דַּאנתּ אָבי בִּי וֵאנָא בָּך דָּאף הֵנֻון בַּן חַד נֵהוֻון דַּנהַימֵן עָלמָא דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
אֲנִי נָתַתִּי לָהֶם אֶת הַכָּבוֹד שֶׁנָּתַתָּ לִי, לְמַעַן יִהְיוּ אֶחָד כְּמוֹ שֶׁאֲנַחְנוּ אֶחָד.
וַאֲנִי נָתַתִּי לָהֶם אֶת-הַכָּבוֺד אֲשֶׁר נָתָתָּה לִּי לְבַעֲבוּר יִהְיוּ לְאֶחָד כַּאֲשֶׁר גַּם אֲנַחְנוּ אֶחָד:
A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.
Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno – ([Jan 2:11 Jan 17:11])
κα᾿γώ τὴν δόξαν η῍ν δέδωκάς μοι δέδωκα αυ᾿τοι̑ς ι῞να ω῏σιν ε῍ν καθώς ἡμει̑ς ε῞ν
וֵאנָא שֻׁובחָא דּיַהבתּ לִי יֵהבֵּת להֻון דּנֵהוֻון חַד אַיכַּנָא דַּחנַן חַד חנַן׃
אֲנִי בָּהֶם וְאַתָּה בִּי כְּדֵי שֶׁיֻּשְׁלְמוּ לִהְיוֹתָם אֶחָד, לְמַעַן יֵדַע הָעוֹלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי וְאָהַבְתָּ אוֹתָם כְּמוֹ שֶׁאָהַבְתָּ אוֹתִי.
אֲנִי בָּהֶם וְאַתָּה בִּי לְמַעַן יִהְיוּ תַּמִּים בְּאֶחָד וּלְמַעַן יֵדַע הָעוֺלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי וְכִי אָהַבְתָּ אֹתָם כַּאֲשֶׁר אֲהַבְתָּנִי:
Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs mne miloval.
já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne. ([Jan 17:21])
ε᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς καὶ σὺ ε᾿ν ε᾿μοί ι῞να ω῏σιν τετελειωμένοι ει᾿ς ε῞ν ι῞να γινὼσκη ὁ κόσμος ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας καὶ η᾿γάπησας αυ᾿τοὺς καθώς ε᾿μὲ η᾿γάπησας
אֵנָא בּהֻון וַאנתּ בִּי דּנֵהוֻון גּמִירִין לחַד וַדנֵדַּע עָלמָא דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני ודַאחֵבת אֵנֻון אַיכַּנָא דָּאף לִי אַחֵבתּ׃
אָבִי, אֵלֶּה שֶׁנְּתַתָּם לִי רְצוֹנִי שֶׁיִּהְיוּ גַּם הֵם אִתִּי בַּאֲשֶׁר אֲנִי, לְמַעַן יֶחֱזוּ בִּכְבוֹדִי אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי, כִּי אָהַבְתָּ אוֹתִי מִלִּפְנֵי הִוָּסֵד תֵּבֵל.
וַאֲנִי חָפַצְתִּי אָבִי כִּי אֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי יִהְיוּ עִמִּי גַּם-הֵם בַּאֲשֶׁר אֶהְיֶה לְמַעַן יִרְאוּ אֶת-כְּבוֺדִי אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי כִּי אָהַבְתָּ אֹתִי טֶרֶם הִוָּסֵד אָרֶץ:
Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa. ([Jan 12:26 Jan 14:3 Jan 17:5])
πάτερ ο῍ δέδωκάς μοι θέλω ι῞να ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ κα᾿κει̑νοι ω῏σιν μετ῾ ε᾿μου̑ ι῞να θεωρω̑σιν τὴν δόξαν τὴν ε᾿μὴν η῍ν δέδωκάς μοι ο῞τι η᾿γάπησάς με πρὸ καταβολη̑ς κόσμου
אַבָא הָנֻון דּיַהבתּ לִי צָבֵא אנָא דַּאתַר דֵּאנָא אָף הֵנֻון נֵהוֻון עַמי דּנֵהוֻון חָזֵין שֻׁובחָא דִּילי הַו דּיַהבתּ לִי דַּאחֵבתָּני מֵן־קדָם תַּרמיָתֵה דּעָלמָא׃
אָבִי הַצַּדִּיק, הָעוֹלָם לֹא הִכִּירְךָ, אֲבָל אֲנִי הִכַּרְתִּיךָ, וְאֵלֶּה הִכִּירוּ שֶׁאַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
אָבִי הַצַּדִּיק הֵן הָעוֺלָם אֵינֶנּוּ יֹדֵעַ אֹתְךׇ וַאֲנִי יְדַעְתִּיךׇ וְאֵלֶּה יֹדְעִים כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Otče spravedlivý, tebeť svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal. ([Jan 1:10 Jan 8:55])
πάτερ δίκαιε καὶ ὁ κόσμος σε ου᾿κ ε῎γνω ε᾿γώ δέ σε ε῎γνων καὶ ου῟τοι ε῎γνωσαν ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
אָבי כִּאנָא ועָלמָא לָא יַדעָך אֵנָא דֵּין יִדַעתָּך והֵנֻון יִדַעו דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
הוֹדַעְתִּי לָהֶם אֶת שִׁמְךָ וְאוֹסִיף לְהוֹדִיעַ, כְּדֵי שֶׁתִּהְיֶה בָּהֶם הָאַהֲבָה אֲשֶׁר אֲהַבְתַּנִי וַאֲנִי אֶהְיֶה בָּהֶם."
הוֺדַעְתִּי לָהֶם אֶת-שִׁמְךׇ וְכֵן אוֺסִיף לְהוֺדִיעָם לְמַעַן תִּהְיֶה-בָּם הָאַהֲבָה אֲשֶׁר אֲהַבְתָּנִי וְגַם-אֲנִי אֶהְיֶה בְּתוֺכָם:
A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“ ([Jan 17:6; 1 Janův 4:16])
καὶ ε᾿γνὼρισα αυ᾿τοι̑ς τὸ ο῎νομά σου καὶ γνωρίσω ι῞να ἡ α᾿γάπη η῍ν η᾿γάπησάς με ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς η῏ κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς
וַאודּעֵת אֵנֻון שׁמָך ומַודַּע אנָא דּחֻובָּא הַו דַּאחֵבתָּני נֵהוֵא בּהֻון וֵאנָא אֵהוֵא בּהֻון׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יָצָא יֵשׁוּעַ עִם תַּלְמִידָיו אֶל מֵעֵבֶר לְנַחַל קִדְרוֹן וְנִכְנַס עִם תַּלְמִידָיו אֶל גַּן אֲשֶׁר הָיָה שָׁם.
וַיְכַל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיֵּצֵא עִם-תַּלְמִידָיו אֶל-עֵבֶר לַנַּחַל קִדְרוֺן וַיָּבֹא לַגָּן אֲשֶׁר שָׁם הוּא וְתַלְמִידָיו:
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Po těch slovech šel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron(p), kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci. (p) ve SZ: Kidrón ([Matouš 26:36; Marek 14:32; Lukáš 22:39; 2 Samuelova 15:23])
ταυ̑τα ει᾿πών ᾽Ιησου̑ς ε᾿ξη̑λθεν σὺν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ πέραν του̑ χειμάρρου του̑ Κεδρών ο῞που η῟ν κη̑πος ει᾿ς ο῍ν ει᾿ση̑λθεν αυ᾿τὸς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
הָלֵין אֵמַר יֵשֻׁוע וַנפַק עַם תַּלמִידַוהי לעֵברָא דַּרגֵלתָּא דּקֵדרֻון אַתַר דִּאית הוָת גַּנתָא אַיכָּא דּעַל הֻו ותַלמִידַוהי׃ ס
גַּם יְהוּדָה הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הִכִּיר אֶת הַמָּקוֹם, שֶׁכֵּן פְּעָמִים רַבּוֹת נוֹעַד שָׁם יֵשׁוּעַ עִם תַּלְמִידָיו.
וִיהוּדָה הַמַּסְגִּיר יָדַע אֶת-הַמָּקוֺם הַהוּא כִּי יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו פְּעָמִים רַבּוֺת נוֺעֲדוּ שָׁם:
Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval. ([Matouš 26:47-Matouš 26:56; Marek 14:43-Marek 14:52; Lukáš 22:47-Lukáš 22:53 Lukáš 21:37 Lukáš 22:39])
η῎̑δει δὲ καὶ ᾽Ιούδας ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν τὸν τόπον ο῞τι πολλάκις συνήχθη ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑ μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
יָדַע הוָא דֵּין אָף יִהֻודָא מַשׁלמָנָא לדֻוכּתָא הָי מֵטֻל דּסַגִּי זַבנָא כָּנֵשׁ הוָא תַּמָן יֵשֻׁוע עַם תַּלמִידַוהי׃
לָקַח יְהוּדָה קְבוּצַת חַיָּלִים וְגַם מְשָׁרְתִים מֵאֵת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים, וּבָא לְשָׁם בְּלַפִּידִים וּבִמְנוֹרוֹת וּבִכְלֵי נֶשֶׁק.
וַיִּקַּח יְהוּדָה אֶת-הַגְּדוּד וְאֶת-הַמְשָׁרְתִים אֲשֶׁר לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים וַיָּבֹא שָׁם בְּנֵרוֺת וְלַפִּידִים וּכְלֵי-נָשֶׁק:
Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží {biskupů} a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi.
ὁ ου῏ν ᾽Ιούδας λαβών τὴν σπει̑ραν καὶ ε᾿κ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων ὑπηρέτας ε῎ρχεται ε᾿κει̑ μετὰ φανω̑ν καὶ λαμπάδων καὶ ο῞πλων
הֻו הָכִיל יִהֻודָא דּבַר אֵספִּיר ומֵן לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא דּבַר דַּחשֵׁא וֵאתָא לתַמָן עַם נַפטִרֵא ולַמפִּידֵא וזַינָא׃ ס
יֵשׁוּעַ, שֶׁיָּדַע כָּל מַה שֶּׁיָּבוֹא עָלָיו, יָצָא וְאָמַר לָהֶם: "אֶת מִי אַתֶּם מְחַפְּשִׂים?"
וְיֵשׁוּעַ יָדַע אֵת כָּל-אֲשֶׁר יְבֹאֶנּוּ וַיֵּצֵא וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶת-מִי תְבַקֵּשׁוּן:
Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte?
Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“
᾽Ιησου̑ς ου῏ν ει᾿δώς πάντα τὰ ε᾿ρχόμενα ε᾿π῾ αυ᾿τὸν ε᾿ξη̑λθεν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τίνα ζητει̑τε
יֵשֻׁוע דֵּין דּיָדַע הוָא כֻּל מֵדֵּם דָּאתֵא עלַוהי נפַק וֵאמַר להֻון למַן בָּעֵין אנתֻּון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אֶת יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת." אָמַר לָהֶם: "אֲנִי הוּא". גַּם יְהוּדָה הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הָיָה שָׁם.
וַיַעֲנוּ אֹתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא וִיהוּדָה הַמַּסְגִּיר עֹמֵד אֶצְלָם:
Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského(q).“ Řekl jim: „To jsem já(r).“ Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil. (q) ř: Nazorejského (r) var: + Ježíš
α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ν τὸν Ναζωραι̑ον λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι εἱστήκει δὲ καὶ ᾽Ιούδας ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν μετ῾ αυ᾿τω̑ν
אָמרִין לֵה ליֵשֻׁוע נָצרָיָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא קָאֵם הוָא דֵּין אָף יִהֻודָא מַשׁלמָנָא עַמהֻון׃
כַּאֲשֶׁר אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ "אֲנִי הוּא", נָסוֹגוּ לְאָחוֹר וְנָפְלוּ אַרְצָה.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר אָמַר אֲלֵיהֶם ישׁוּעַ אֲנִי הוּא וַיִּסֹּגוּ אָחוֺר וַיִּפְּלוּ אָרְצָה:
A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
Jakmile jim řekl ‚to jsem já‘, couvli a padli na zem. ([Žalmy 129:5])
ὡς ου῏ν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι α᾿πη̑λθον ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω καὶ ε῎πεσαν χαμαί
וכַד אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע דֵּאנָא אנָא אֵזַלו לבֵסתַּרהֻון וַנפַלו עַל אַרעָא׃
שׁוּב שָׁאַל אוֹתָם: "אֶת מִי אַתֶּם מְחַפְּשִׂים?" הֵשִׁיבוּ: "אֶת יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת".
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁאַל אֹתָם אֶת-מִי תְבַקֵּשׁוּ וַיֹּאמְרוּ אֶת-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי:
I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
Opět se jich otázal: „Koho hledáte?“ A oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“
πάλιν ου῏ν ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τούς τίνα ζητει̑τε οἱ δὲ ει῏παν ᾽Ιησου̑ν τὸν Ναζωραι̑ον
תֻּוב שַׁאֵל אֵנֻון יֵשֻׁוע למַן בָּעֵין אנתֻּון הֵנֻון דֵּין אֵמַרו ליֵשֻׁוע נָצרָיָא׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "אָמַרְתִּי לָכֶם שֶׁאֲנִי הוּא. לָכֵן אִם אוֹתִי אַתֶּם מְחַפְּשִׂים, הַנִּיחוּ לְאֵלֶּה לָלֶכֶת" -
וַיַעַן יֵשׁוּעַ הֲלֹא אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי אֲנִי הוּא עַל-כֵּן אִם-אֹתִי תְבַקְשׁוּ הַנִּיחוּ לָאֵלֶּה וְיֵלֵכוּ:
Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít.“
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ει῏πον ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι ει᾿ ου῏ν ε᾿μὲ ζητει̑τε α῎φετε τούτους ὑπάγειν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵמרֵת לכֻון דֵּאנָא אנָא וֵאן לִי בָּעֵין אנתֻּון שׁבֻוקו להָלֵין אָזִלין׃
לְקַיֵּם אֶת הַדָּבָר שֶׁאָמַר, "מֵאֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי לֹא אָבַד לִי אִישׁ".
לְהָקִים הַדָּבָר אֲשֶׁר אָמָר מֵאֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי לֹא-אָבַד לִי אַף-אֶחָד:
Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného.
Tak se mělo naplnit slovo, které řekl: ‚Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.‘ ([Jan 6:39 Jan 17:12])
ι῞να πληρωθη̑ ὁ λόγος ο῍ν ει῏πεν ο῞τι ου῍ς δέδωκάς μοι ου᾿κ α᾿πὼλεσα ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ου᾿δένα
דּתֵשׁלַם מֵלתָא דֵּאמַר דַּאילֵין דּיַהבתּ לִי לָא אַובּדֵת מֵנהֻון אָפלָא חַד׃ ס
אָז שָׁלַף שִׁמְעוֹן כֵּיפָא חֶרֶב שֶׁהָיְתָה אֶצְלוֹ, הִכָּה בְּעַבְדּוֹ שֶׁל הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְקִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ הַיְמָנִית. שֵׁם הָעֶבֶד הָיָה מֶלֶךְ.
וְחֶרֶב הָיְתָה בִּידֵי שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיִּשְׁלֹף אֹתָהּ וַיַּךְ אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֵּץ אֶת-אָזְנוֺ הַיְמָנִית וְשֵׁם הָעֶבֶד מַלְכוֺס:
Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus.
Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos.
Σίμων ου῏ν Πέτρος ε῎χων μάχαιραν ει῞λκυσεν αυ᾿τὴν καὶ ε῎παισεν τὸν του̑ α᾿ρχιερέως δου̑λον καὶ α᾿πέκοψεν αυ᾿του̑ τὸ ω᾿τάριον τὸ δεξιόν η῟ν δὲ ο῎νομα τω̑ δούλω Μάλχος
שֵׁמעֻון דֵּין כִּאפָא אִית הוָא עלַוהי סַפסִרָא ושַׁמטָה וַמחָיהי לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושַׁקלָה אֵדנֵה דּיַמִינָא שׁמֵה דֵּין דּעַבדָּא מָלֵך׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל כֵּיפָא: "הָשֵׁב אֶת הַחֶרֶב אֶל נְדָנָהּ. הַאִם לֹא אֶשְׁתֶּה אֶת הַכּוֹס שֶׁנָּתַן לִי הָאָב?"
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-פֶּטְרוֺס חָשֵׁב חַרְבְּךׇ אֶל-נְדָנָהּ הַאִם אֶת-כּוֺס אֲשֶׁר נָתַן-לִי אָבִי אֲנִי לֹא-אֶשְׁתֶּנָּה:
I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
Ježíš řekl Petrovi: „Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?“ ([Ezechiel 21:35; Matouš 20:22 Matouš 26:39; Marek 10:38 Marek 14:36; Lukáš 22:42])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ Πέτρω βάλε τὴν μάχαιραν ει᾿ς τὴν θήκην τὸ ποτήριον ο῍ δέδωκέν μοι ὁ πατὴρ ου᾿ μὴ πίω αυ᾿τό
וֵאמַר יֵשֻׁוע לכִאפָא סִים סַפסִרָא בּחֵלתָה כָּסָא דּיַהב לִי אָבי לָא אֵשׁתֵּיוהי׃ ס
הַחַיָּלִים וּמְפַקְּדָם עִם הַמְשָׁרְתִים מִטַּעַם רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים אָחֲזוּ בְּיֵשׁוּעַ וְקָשְׁרוּ אוֹתוֹ.
וְהַגְּדוּד וְשַׂר הָאֶלֶף וּמְשָׁרְתֵי הַיְּהוּדִים תָּפְשׂוּ אָז אֶת-יֵשׁוּעַ וַיַּאַסְרֻהוּ:
Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Vojáci s důstojníkem a židovská stráž se zmocnili Ježíše a spoutali ho.
ἡ ου῏ν σπει̑ρα καὶ ὁ χιλίαρχος καὶ οἱ ὑπηρέται τω̑ν ᾽Ιουδαίων συνέλαβον τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε῎δησαν αυ᾿τὸν
הָידֵּין אֵספִּיר וכִּלִיַרכֵא ודַחשֵׁא דִּיהֻודָיֵא אַחדֻּוהי ליֵשֻׁוע וַאסרֻוהי׃
הֵם הוֹלִיכוּהוּ תְּחִלָּה אֶל חָנָן, שֶׁהָיָה חוֹתְנוֹ שֶׁל קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל בְּאוֹתָהּ שָׁנָה.
וַיֹּלִיכֻהוּ בָרִאשׁוֺנָה אֶל-חָנָן כִּי הוּא הָיָה חֹתֵן קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל בַּשָּׁנָה הַהִיא:
A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem {biskupem} toho léta.
Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem. ([Matouš 26:57; Marek 14:53; Lukáš 22:54])
καὶ η῎γαγον πρὸς ῞Ανναν πρω̑τον η῟ν γὰρ πενθερὸς του̑ Καιάφα ο῍ς η῟ν α᾿ρχιερεὺς του̑ ε᾿νιαυτου̑ ε᾿κείνου
וַאיתּיֻוהי לוָת חַנָן לֻוקדַם מֵטֻל דַּחמֻוהי הוָא דּקַיָפָא הַו דִּאיתַוהי הוָא רַבּ־כָּהנֵא דּשַׁנתָּא הָי׃
קַיָּפָא הוּא שֶׁיָּעַץ לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְלַפְּרוּשִׁים כִּי מוּטָב שֶׁיָּמוּת אִישׁ אֶחָד בְּעַד הָעָם.
הוּא קַיָּפָא אֲשֶׁר בַּעֲצָתוֺ לַיְּהוּדִים הִגִּיד כִּי טוֺב אֲשֶׁר יֹאבַד אִישׁ-אֶחָד בְּעַד כָּל-הָעָם:
Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
Byl to ten Kaifáš, který poradil židům, že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid. ([Jan 11:49])
η῟ν δὲ Καιάφας ὁ συμβουλεύσας τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ο῞τι συμφέρει ε῞να α῎νθρωπον α᾿ποθανει̑ν ὑπὲρ του̑ λαου̑
אִיתַוהי הוָא דֵּין קַיָפָא הַו דַּמלַך לִיהֻודָיֵא דּפַקָח דּחַד גַּברָא נמֻות חלָף עַמָא׃ ס
שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְתַלְמִיד אַחֵר הָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ. אוֹתוֹ תַּלְמִיד הָיָה מֻכָּר לַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְהוּא נִכְנַס עִם יֵשׁוּעַ לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל,
וְשִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וְתַלְמִיד אַחֵר הָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ וְהַתַּלְמִיד הַהוּא נוֺדָע הָיָה לַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיָּבֹא עִם-יֵשׁוּעַ לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze {biskupovy}.
Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel s Ježíšem do nádvoří veleknězova domu.
η᾿κολούθει δὲ τω̑ ᾽Ιησου̑ Σίμων Πέτρος καὶ α῎λλος μαθητής ὁ δὲ μαθητὴς ε᾿κει̑νος η῟ν γνωστὸς τω̑ α᾿ρχιερει̑ καὶ συνειση̑λθεν τω̑ ᾽Ιησου̑ ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν του̑ α᾿ρχιερέως
שֵׁמעֻון דֵּין כִּאפָא וחַד מֵן תַּלמִידֵא אחרָנֵא אָתֵין הוַו בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע להַו דֵּין תַּלמִידָא יָדַע הוָא לֵה רַבּ־כָּהנֵא ועַל עַם יֵשֻׁוע לדָרתָּא׃
אֲבָל כֵּיפָא עָמַד בַּחוּץ עַל־יַד הַשַּׁעַר. יָצָא הַתַּלְמִיד הָאַחֵר, הַמֻּכָּר לַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, דִבֵּר עִם הַשּׁוֹעֶרֶת וְהִכְנִיס אֶת כֵּיפָא.
וּפֶטְרוֺס עָמַד מִחוּץ לַשָּׁעַר וַיֵּצֵא הַתַּלְמִיד הָאַחֵר הַנּוֺדָע לַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְדַבֵּר אֶל-הַשֹּׁעֶרֶת וַיָּבֵא אֶת-פֶּטָרוֺס הַבָּיְתָה:
Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Petr zůstal venku před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř.
ὁ δὲ Πέτρος εἱστήκει πρὸς τη̑ θύρα ε῎ξω ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ μαθητὴς ὁ α῎λλος ὁ γνωστὸς του̑ α᾿ρχιερέως καὶ ει῏πεν τη̑ θυρωρω̑ καὶ ει᾿σήγαγεν τὸν Πέτρον
שֵׁמעֻון דֵּין קָאֵם הוָא לבַר לוָת תַּרעָא וַנפַק הַו תַּלמִידָא אחרִנָא דּיָדַע הוָא לֵה רַבּ־כָּהנֵא וֵאמַר לנָטרַת תַּרעָא וַאעלֵה לשֵׁמעֻון׃ ס
אָמְרָה הַמְשָׁרֶתֶת הַשּׁוֹעֶרֶת אֶל כֵּיפָא: "הֲרֵי גַּם אַתָּה מִתַּלְמִידֵי הָאִישׁ הַזֶּה!" הוּא הֵשִׁיב: "לֹא, אֵינֶנִּי".
וַתֹּאמֶר הָאָמָה הַשֹּׁעֶרֶת אֶל-פֶּטְרוֺס הֲלֹא גַם-אַתָּה מִתַּלְמִידֵי הָאִישׁ הַזֶּה וַיֹּאמֶר לֹא אָנִי:
Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
Tu řekla služka vrátná Petrovi: „Nepatříš i ty k učedníkům toho člověka?“ On řekl: „Nepatřím.“ ([Matouš 26:69; Marek 14:67; Lukáš 22:56])
λέγει ου῏ν τω̑ Πέτρω ἡ παιδίσκη ἡ θυρωρός μὴ καὶ σὺ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν ει῏ του̑ α᾿νθρὼπου τούτου λέγει ε᾿κει̑νος ου᾿κ ει᾿μί
אֵמרַת דֵּין עלַימתָא נָטרַת תַּרעָא לשֵׁמעֻון למָא אָף אַנתּ מֵן תַּלמִידַוהי אַנתּ דּהָנָא גַּברָא אָמַר לָה לָא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה עָמְדוּ הָעֲבָדִים וְהַמְשָׁרְתִים לְיַד הַמְּדוּרָה שֶׁהִדְלִיקוּ בִּגְלַל הַקּוֹר, וְהִתְחַמְּמוּ. גַּם כֵּיפָא עָמַד אִתָּם וְהִתְחַמֵּם.
וְשָׁם עָמְדוּ הָעֲבָדִים וְהַמְשָׁרְתִים וַיְבַעֲרוּ גֶחָלִים לְהִתְחַמֵּם מִפְּנֵי הַקֹּר וַיַּעֲמֹד גַּם-פֶּטְרוֺס עִמָּהֶם וַיִּתְחַמָּם:
Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se.
Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se. ([Matouš 26:58; Marek 14:54; Lukáš 22:55])
εἱστήκεισαν δὲ οἱ δου̑λοι καὶ οἱ ὑπηρέται α᾿νθρακιὰν πεποιηκότες ο῞τι ψυ̑χος η῟ν καὶ ε᾿θερμαίνοντο η῟ν δὲ καὶ ὁ Πέτρος μετ῾ αυ᾿τω̑ν ἑστώς καὶ θερμαινόμενος
וקָימִין הוַו עַבדֵּא ודַחשֵׁא וסָימִין הוַו נֻורָא דּנֵשׁחנֻון מֵטֻל דּקַרִישׁ הוָא קָאֵם הוָא דֵּין אָף שֵׁמעֻון עַמהֻון ושָׁחֵן׃
שָׁאַל הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל אֶת יֵשׁוּעַ עַל־אוֹדוֹת תַּלְמִידָיו וְתוֹרָתוֹ.
וַיִּשְׁאַל הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל אֶת-יֵשׁוּעַ עַל-תַּלְמִידָיו וְעַל-תּוֺרָתוֺ:
Tedy nejvyšší kněz {biskup} tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení.
ὁ ου῏ν α᾿ρχιερεὺς η᾿ρὼτησεν τὸν ᾽Ιησου̑ν περὶ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ περὶ τη̑ς διδαχη̑ς αυ᾿του̑
רַבּ־כָּהנֵא דֵּין שַׁאלֵה ליֵשֻׁוע עַל תַּלמִידַוהי ועַל יֻולפָּנֵה׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי בְּגָלוּי דִּבַּרְתִּי אֶל הָעוֹלָם. תָּמִיד לִמַּדְתִּי בְּבֵית כְּנֶסֶת וּבְבֵית הַמִּקְדָּשׁ, בְּמָקוֹם שֶׁנִּקְהָלִים כָּל הַיְּהוּדִים, וְלֹא דִּבַּרְתִּי דָּבָר בַּסֵּתֶר.
וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אֲנֹכִי לְעֵין הַשֶּׁמֶשׁ דִּבַּרְתִּי אֶל-הָעוֺלָם וְתָמִיד לִמַּדְתִּי בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וּבְבֵית הַמִּקְדָּשׁ אֲשֶׁר שָׁם כָּל-הַיְּהוּדִים נִקְהָלִים וְלֹא-דִבַּרְתִּי דָבָר בַּסָּתֶר:
Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.
Ježíš mu řekl: „Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují všichni židé, a nic jsem neříkal tajně. ([Matouš 26:55; Marek 14:49; Lukáš 22:53; Izajáš 45:19])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γώ παρρησία λελάληκα τω̑ κόσμω ε᾿γώ πάντοτε ε᾿δίδαξα ε᾿ν συναγωγη̑ καὶ ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ο῞που πάντες οἱ ᾽Ιουδαι̑οι συνέρχονται καὶ ε᾿ν κρυπτω̑ ε᾿λάλησα ου᾿δέν
וֵאמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵנָא עִין בַּגלֵא מַללֵת עַם עַמָא וַבכֻלזבַן אַלפֵת בַּכנֻושׁתָּא וַבהַיכּלָא אַיכָּא דּכֻלהֻון יִהֻודָיֵא מֵתכַּנשִׁין ומֵדֵּם בּטֻושׁיָא לָא מַללֵת׃
מַדּוּעַ אַתָּה שׁוֹאֵל אוֹתִי? שְׁאַל נָא אֶת הָאֲנָשִׁים שֶׁשָּׁמְעוּ, מַה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיהֶם. הֵם יוֹדְעִים מַה שֶּׁאֲנִי אָמַרְתִּי."
וְלָמָּה-זֶּה תִּשְׁאָלֵנִי שְׁאַל-נָא אֶת-הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר שָׁמְעוּ דְבָרָי הִנָּם יֹדְעִים אֶת-אֲשֶׁר הוֺרֵיתִי:
Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Proč se mě ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem říkal. Ti přece vědí, co jsem řekl.“
τί με ε᾿ρωτα̑ς ε᾿ρὼτησον τοὺς α᾿κηκοότας τί ε᾿λάλησα αυ᾿τοι̑ς ι῎δε ου῟τοι οι῎δασιν α῍ ει῏πον ε᾿γὼ
מָנָא משַׁאֵל אַנתּ לִי שַׁאֵל להָנֻון דַּשׁמַעו מָנָא מַללֵת עַמהֻון הָא הֵנֻון יָדעִין כֻּל מֵדֵּם דֵּאמרֵת׃ ס
לְאַחַר שֶׁאָמַר זֹאת, סָטַר אַחַד הַמְשָׁרְתִים הָעוֹמְדִים שָׁם עַל לֶחְיוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "כָּכָה אַתָּה עוֹנֶה לַכֹּהֵן הַגָּדוֹל?"
וַיְהִי כְּדַבְּרוֺ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיַּךְ אֶחָד הַמְשָׁרְתִים הָעֹמֵד שָׁם אֶת-יֵשׁוּעַ עַל-הַלְּחִי וַיֹּאמַר הֲכָזֹאת תַּעֲנֶה אֶת-הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi {biskupovi}?
Po těch slovech jeden ze strážců, který stál poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: „Tak se odpovídá veleknězi?“ ([Skutky apoštolské 23:2])
ταυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ ει᾿πόντος ει῟ς παρεστηκώς τω̑ν ὑπηρετω̑ν ε῎δωκεν ρ᾿άπισμα τω̑ ᾽Ιησου̑ ει᾿πὼν ου῞τως α᾿ποκρίνη τω̑ α᾿ρχιερει̑
וכַד הָלֵין אֵמַר חַד מֵן דַּחשֵׁא דּקָאֵם הוָא מחָיהי עַל פַּכֵּה ליֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה הָכַנָא יָהֵב אַנתּ פֵּתגָמָא לרַבּ־כָּהנֵא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם דִּבַּרְתִּי רָעָה, הָעֵד עַל הָרָעָה. אַךְ אִם נְכוֹנָה, מַדּוּעַ תַּכֵּנִי?"
וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אִם-רָעָה דִבַּרְתִּי עֲנֵה בִי אֶת-הָרָעָה וְאִם-נְכוֺנָה עַל-מֶה הִכִּיתָנִי:
Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
Ježíš mu odpověděl: „Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ κακω̑ς ε᾿λάλησα μαρτύρησον περὶ του̑ κακου̑ ει᾿ δὲ καλω̑ς τί με δέρεις
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אֵן בִּישָׁאיִת מַללֵת אַסהֵד עַל בִּישׁתָּא וֵאן דֵּין שַׁפִּיר למָנָא מחַיתָּני סּ סּ׃
אָז שָׁלַח אוֹתוֹ חָנָן אָסוּר בַּאֲזִקִּים אֶל קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל.
וְחָנָן שָׁלַח אֹתוֺ אָסוּר אֶל-קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}.
Annáš jej tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.
α᾿πέστειλεν ου῏ν αυ᾿τὸν ὁ ῞Αννας δεδεμένον πρὸς Καιάφαν τὸν α᾿ρχιερέα
חַנָן דֵּין שַׁדַּר ליֵשֻׁוע כַּד אַסִיר לוָת קַיָפָא רַבּ־כָּהנֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר שִׁמְעוֹן כֵּיפָא הָיָה עוֹמֵד וּמִתְחַמֵּם, אָמְרוּ לוֹ: "הֲלֹא גַּם אַתָּה מִתַּלְמִידָיו!" הִכְחִישׁ וְאָמַר: "לֹא, אֵינֶנִּי."
וְשִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס עֹמֵד וּמִתְחַמֵּם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲלֹא גַם-אַתָּה מִתַּלְמִידָיו וַיְכַחֵשׁ וַיֹּאמֶר לֹא אָנִי:
Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Šimon Petr stál ještě u ohně a ohříval se. Řekli mu: „Nejsi i ty z jeho učedníků?“ On to zapřel: „Nejsem.“ ([Matouš 26:69-Matouš 26:75; Marek 14:66-Marek 14:72; Lukáš 22:56-Lukáš 22:62 Jan 18:17])
η῟ν δὲ Σίμων Πέτρος ἑστώς καὶ θερμαινόμενος ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ μὴ καὶ σὺ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ει῏ η᾿ρνήσατο ε᾿κει̑νος καὶ ει῏πεν ου᾿κ ει᾿μί
ושֵׁמעֻון כִּאפָא קָאֵם הוָא ושָׁחֵן וָאמרִין לֵה למָא אָף אַנתּ חַד מֵן תַּלמִידַוהי אַנתּ והֻו כּפַר וֵאמַר לָא הוִית׃
אֶחָד מֵעַבְדֵי הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, קְרוֹב מִשְׁפָּחָה לְזֶה אֲשֶׁר כֵּיפָא קִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ, אָמַר: "הֲרֵי רְאִיתִיךָ בַּגָּן אִתּוֹ!"
וְאֶחָד מֵעַבְדֵי הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל מוֺדָע לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר קִצֵּץ פֶּטְרוֺס אֶת-אָזְנוֺ אָמַר אֵלָיו הֲלֹא אֲנִי רְאִיתִיךׇ עִמּוֺ בַּגָּן:
Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze {biskupových}, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho, řekl: „Což jsem tě s ním neviděl v zahradě?“ ([Jan 18:10])
λέγει ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δούλων του̑ α᾿ρχιερέως συγγενὴς ω῍ν ου῟ α᾿πέκοψεν Πέτρος τὸ ω᾿τίον ου᾿κ ε᾿γὼ σε ει῏δον ε᾿ν τω̑ κήπω μετ῾ αυ᾿του̑
אָמַר לֵה חַד מֵן עַבדֵּא דּרַבּ־כָּהנֵא אחיָנֵה דּהַו דַּפסַק הוָא שֵׁמעֻון אֵדנֵה לָא אֵנָא חזִיתָך עַמֵה בּגַנתָא׃
שׁוּב הִכְחִישׁ כֵּיפָא וּמִיָּד קָרָא הַתַּרְנְגוֹל.
וַיּוֺסֶף פֶּטְרוֺס וַיְכַחֵשׁ וּבְרֶגַע זֶה קָרָא הַתַּרְנְגֹל:
Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Petr opět zapřel; a vtom zakokrhal kohout. ([Jan 13:38])
πάλιν ου῏ν η᾿ρνήσατο Πέτρος καὶ ευ᾿θέως α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν
ותֻוב כּפַר שֵׁמעֻון ובָה בּשָׁעתָא קרָא תַּרנָגלָא סס׃
בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם הוֹלִיכוּ אֶת יֵשׁוּעַ מִבֵּית קַיָּפָא אֶל בֵּית הַמִּמְשָׁל. הֵם לֹא נִכְנְסוּ לְבֵית הַמִּמְשָׁל, פֶּן יִטָּמְאוּ וְלֹא יוּכְלוּ לֶאֱכֹל אֶת הַפֶּסַח.
וַיּוֺלִיכוּ אֶת-יֵשׁוּעַ מִבֵּית קַיָּפָא אֶל-בֵּית הַמִּשְׁפָּט כַּעֲלוֺת הַבֹּקֶר וְהֶם לֹא בָאוּ לְתוֺךְ בֵּית הַמִּשְׁפָּט לְבִלְתִּי יִטַּמְּאוּ וְלֹא יוּכְלוּ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka.
Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka. ([Matouš 27:1-Matouš 27:2; Marek 15:1; Lukáš 23:1])
α῎γουσιν ου῏ν τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πὸ του̑ Καιάφα ει᾿ς τὸ πραιτὼριον η῟ν δὲ πρωι̑ καὶ αυ᾿τοὶ ου᾿κ ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τὸ πραιτὼριον ι῞να μὴ μιανθω̑σιν α᾿λλὰ φάγωσιν τὸ πάσχα
אַיתּיֻוהי דֵּין ליֵשֻׁוע מֵן לוָת קַיָפָא לַפּרֵטָורִין וִאיתַוהי הוָא צַפרָא והֵנֻון לָא עַלו לַפּרֵטָורִין דּלָא נֵתטַושֻׁון עַד אָכלִין פֵּצחָא׃
עַל כֵּן יָצָא פִּילָטוֹס אֲלֵיהֶם וְשָׁאַל: "בַּמֶּה אַתֶּם מַאֲשִׁימִים אֶת הָאִישׁ הַזֶּה?"
וַיֵּצֵא פִילָטוֺס אֲלֵיהֶם וַיֹּאמַר מַה-ִּׂיטְנָה תָבִיאוּ עַל-הָאִישׁ הַזֶּה:
Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Pilát vyšel k nim ven a řekl: „Jakou obžalobu vznášíte proti tomu člověku?“ ([Matouš 27:11-Matouš 27:14; Marek 15:2-Marek 15:5; Lukáš 23:2-Lukáš 23:5])
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ Πιλα̑τος ε῎ξω πρὸς αυ᾿τοὺς καὶ φησίν τίνα κατηγορίαν φέρετε κατὰ του̑ α᾿νθρὼπου τούτου
נפַק דֵּין פִּילַטָוס לבַר לוָתהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מֵאכַל־קַרצָא אִית לכֻון עַל גַּברָא הָנָא׃
עָנוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "לוּלֵא הָיָה זֶה עוֹשֶׂה רָעָה, לֹא הָיִינוּ מוֹסְרִים אוֹתוֹ אֵלֶיךָ."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לוּלֵא הָיָה זֶה פֹּעֵל-אָוֶן לֹא הִסְגַּרְנוּ אֹתוֺ בְּיָדֶיךׇ:
Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě.
Odpověděli: „Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali.“
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ει᾿ μὴ η῟ν ου῟τος κακὸν ποιω̑ν ου᾿κ α῎ν σοι παρεδὼκαμεν αυ᾿τόν
ענַו וָאמרִין לֵה אֵלֻו לָא עָבֵד בִּישָׁתָא הוָא אָפלָא לָך מַשׁלמִין הוַין לֵה׃
אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "קְחוּ אוֹתוֹ אַתֶּם וְשִׁפְטוּהוּ עַל־פִּי תּוֹרַתְכֶם." אָמְרוּ לוֹ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים: "אֵין לָנוּ רְשׁוּת לְהָמִית אִישׁ." -
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס קְחוּ אֹתוֺ אַתֶּם וְשִׁיפְטֻהוּ עַל-פִּי תוֺרַתְכֶם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַיְּהוּדִים אֵין-לָנוּ כֹחַ לְהָמִית נֶפֶשׁ אָדָם:
I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného.
Pilát jim řekl: „Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!“ Židé mu odpověděli: „Nám není dovoleno nikoho popravit.“
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος λάβετε αυ᾿τὸν ὑμει̑ς καὶ κατὰ τὸν νόμον ὑμω̑ν κρίνατε αυ᾿τόν ει῏πον αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ἡμι̑ν ου᾿κ ε῎ξεστιν α᾿ποκτει̑ναι ου᾿δένα
אָמַר להֻון פִּילַטָוס דֻּוברֻוהי אַנתֻּון ודֻונֻוהי אַיך נָמֻוסכֻון אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לָא שַׁלִיט לַן למֵקטַל לאנָשׁ׃
זֹאת לְמַעַן יִתְקַיֵּם הַדָּבָר שֶׁאָמַר יֵשׁוּעַ בְּרָמְזוֹ אֵיזֶה מָוֶת הָיָה עָתִיד לָמוּת.
לְמַלֹּאת דְּבַר יֵשׁוּעַ אֲשֶׁר הִגִּיד מַה-יִּהְיֶה מוֺתוֺ אֲשֶׁר יוּמָת:
Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít. ([Jan 3:14 Jan 12:32-Jan 12:33])
ι῞να ὁ λόγος του̑ ᾽Ιησου̑ πληρωθη̑ ο῍ν ει῏πεν σημαίνων ποίω θανάτω η῎μελλεν α᾿ποθνήσκειν
דּתֵשׁלַם מֵלתָא דֵּאמַר יֵשֻׁוע כַּד מַודַּע בַּאינָא מַותָּא עתִיד דַּנמֻות׃ ס
פִּילָטוֹס נִכְנַס בַּחֲזָרָה לְבֵית הַמִּמְשָׁל, קָרָא לְיֵשׁוּעַ וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וַיָּשָׁב פִּילָטוֺס אֶל-בֵּית הַמִּשְׁפָּט וַיִּקְרָא אֶל-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַאַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský?
Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král židovský?“
ει᾿ση̑λθεν ου῏ν πάλιν ει᾿ς τὸ πραιτὼριον ὁ Πιλα̑τος καὶ ε᾿φὼνησεν τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
עַל דֵּין פִּילַטָוס לַפּרֵטָורִין וַקרָא ליֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלכּהֻון דִּיהֻודָיֵא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "הַאִם מִלִּבְּךָ אַתָּה אוֹמֵר זֹאת אוֹ שֶׁאֲחֵרִים אָמְרוּ לְךָ עַל־אוֹדוֹתַי?"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הֲמִלִּבְּךׇ אַתָּה דֹבֵר כֵּן אוֺ כֵן הִגִּידוּ-לְךׇ עָלַי אֲחֵרִים:
Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ σεαυτου̑ σὺ του̑το λέγεις η῍ α῎λλοι ει῏πόν σοι περὶ ε᾿μου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מֵן נַפשָׁך אֵמַרתּ הָדֵא אַו אחרָנֵא אֵמַרו לָך עלַי׃
עָנָה פִּילָטוֹס: "וְכִי יְהוּדִי אֲנִי? הֲרֵי עַמְּךָ וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים מָסְרוּ אוֹתְךָ אֵלַי. מֶה עָשִׂיתָ?"
וַיַּעַן פִּילָטוֺס הֲכִי יְהוּדִי אֲנֹכִי הֵן עַמְּךׇ וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הִסְגִּירוּךׇ בְיָדִי מֶה עָשִׂתָה:
Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží {biskupové} dali mi tebe. Co jsi učinil?
Pilát odpověděl: „Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?“
α᾿πεκρίθη ὁ Πιλα̑τος μήτι ε᾿γώ ᾽Ιουδαι̑ός ει᾿μι τὸ ε῎θνος τὸ σὸν καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς παρέδωκάν σε ε᾿μοί τί ε᾿ποίησας
אָמַר לֵה פִּילַטָוס למָא אֵנָא יִהֻודָיָא אנָא בּנַי עַמָך הֻו ורַבַּי־כָּהנֵא אַשׁלמֻוך לִי מָנָא עבַדּתּ׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִן הָעוֹלָם הַזֶּה. אִלּוּ הָיְתָה מַלְכוּתִי מִן הָעוֹלָם הַזֶּה, הָיוּ מְשָׁרְתַי נִלְחָמִים שֶׁלֹּא אֶמָּסֵר לְרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים; אֶלָּא שֶׁכָּעֵת מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִפֹּה."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה אִלּוּ מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה הָיְתָה מַלְכוּתִי מְשָׁרְתַי יִלָּחֲמוּ לִי לְבִלְתִּי אֶנָּתֵן בִּידֵי הַיְּהוּדִים אַךְ עַתָּה מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִפֹּה:
Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
Ježíš řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud.“ ([Matouš 26:53])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ἡ βασιλεία ἡ ε᾿μὴ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου ει᾿ ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου η῟ν ἡ βασιλεία ἡ ε᾿μή οἱ ὑπηρέται οἱ ε᾿μοὶ η᾿γωνίζοντο α῎ν ι῞να μὴ παραδοθω̑ τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις νυ̑ν δὲ ἡ βασιλεία ἡ ε᾿μὴ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿ντευ̑θεν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מַלכֻּותי דִּילי לָא הוָת מֵן הָנָא עָלמָא אֵלֻו מֵן עָלמָא הוָת הָנָא מַלכֻּותי מֵתכַּתּשִׁין הוַו משַׁמשָׁנַי דּלָא אֵשׁתּלֵם לִיהֻודָיֵא הָשָׁא דֵּין מַלכֻּותי דִּילי לָא הוָת מֵכָּא׃ ס
אָמַר לוֹ פִּילָטוֹס: "אִם כֵּן, אַתָּה מֶלֶךְ!" עָנָה יֵשׁוּעַ: "אַתָּה אוֹמֵר שֶׁאֲנִי מֶלֶךְ; לְכָךְ אֲנִי נוֹלַדְתִּי וּלְשֵׁם כָּךְ בָּאתִי לָעוֹלָם, כְּדֵי שֶׁאָעִיד עַל הָאֱמֶת. כָּל אֲשֶׁר הוּא מִן הָאֱמֶת שׁוֹמֵע לְקוֹלִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס אִם-כֵּן מֶלֶךְ אָתָּה וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אַתָּה אָמַרְתָּ כִּי-מֶלֶךְ אָנִי לָזֹאת נוֺלַדְתִּי וְלָזֹאת בָּאתִי בָעוֺלָם לְהָעִיד עַל-הָאֱמֶת מִי אֲשֶׁר לָאֱמֶת יִשְׁמַע אֶת-קוֺלִי:
I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ ([Jan 8:14 Jan 8:47; 1 Timoteovi 6:13; 1 Janův 4:6])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος ου᾿κου̑ν βασιλεὺς ει῏ σύ α᾿πεκρίθη ὁ ᾽Ιησου̑ς σὺ λέγεις ο῞τι βασιλεύς ει᾿μι ε᾿γώ ει᾿ς του̑το γεγέννημαι καὶ ει᾿ς του̑το ε᾿λήλυθα ει᾿ς τὸν κόσμον ι῞να μαρτυρήσω τη̑ α᾿ληθεία πα̑ς ὁ ω῍ν ε᾿κ τη̑ς α᾿ληθείας α᾿κούει μου τη̑ς φωνη̑ς
אָמַר לֵה פִּילַטָוס מָדֵין מַלכָּא אַנתּ אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַנתּ אֵמַרתּ דּמַלכָּא אנָא אֵנָא להָדֵא יִלִיד אנָא וַלהָדֵא אֵתִית לעָלמָא דַּאסהֵד עַל שׁרָרָא כֻּל מַן דִּאיתַוהי מֵן שׁרָרָא שָׁמַע קָלי׃
אָמַר לוֹ פִּילָטוֹס: "מַהִי אֱמֶת?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס מָה הִיא הָאֱמֶת וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת שָׁב אֶל-הַיְּהוּדִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי לֹא-מָצָאתִי בוֺ עֲוֺן:
Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám. ([Jan 19:4; Izajáš 53:9])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος τί ε᾿στιν α᾿λήθεια καὶ του̑το ει᾿πών πάλιν ε᾿ξη̑λθεν πρὸς τοὺς ᾽Ιουδαίους καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿γώ ου᾿δεμίαν εὑρίσκω ε᾿ν αυ᾿τω̑ αι᾿τίαν
אָמַר לֵה פִּילַטָוס מָנַו שׁרָרָא וכַד אֵמַר הָדֵא נפַק לֵה תֻּוב לוָת יִהֻודָיֵא וֵאמַר להֻון אֵנָא אָפלָא חדָא עֵלתָא מֵשׁכַּח אנָא בֵּה׃
אֲבָל מִנְהָג הוּא אֶצְלְכֶם שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם אֶחָד בְּפֶסַח. רְצוֹנְכֶם שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם אֶת מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וְהִנֵּה זֶה הַחֹק מֵאָז לְשַׁלַּח לָכֶם בַּפֶּסַח אֶחָד מֵהָאֲסִירִים לַחָפְשִׁי וְעַתָּה אִם-טוֺב בְּעֵינֵיכֶם אֲשַׁלַּח לָכֶם אֶת-מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského?
Je zvykem, že vám o Velikonocích propouštím na svobodu jednoho vězně. Chcete-li, propustím vám toho židovského krále.“ ([Matouš 27:15-Matouš 27:23; Marek 15:6-Marek 15:14; Lukáš 23:17-Lukáš 23:23])
ε῎στιν δὲ συνήθεια ὑμι̑ν ι῞να ε῞να α᾿πολύσω ὑμι̑ν ε᾿ν τω̑ πάσχα βούλεσθε ου῏ν α᾿πολύσω ὑμι̑ν τὸν βασιλέα τω̑ν ᾽Ιουδαίων
עיָדָא דֵּין אִית לכֻון דּחַד אֵשׁרֵא לכֻון בּפֵצחָא צָבֵין אנתֻּון הָכִיל אֵשׁרֵא לכֻון להָנָא מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
הֵשִׁיבוּ וְצָעֲקוּ: "לֹא אֶת זֶה אֶלָּא אֶת בַּר־אַבָּא!" וּבַר־אַבָּא הָיָה שׁוֹדֵד.
וַיּוֺסִיפוּ וַיִּצְעֲקוּ לֵאמֹר לֹא אֶת-זֶה כִּי אִם אֶת-בַּר-אַבָּא וּבַר-אַבָּא הָיָה שׁוֺדֵד:
I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
Na to se dali do křiku: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl vzbouřenec. ([Skutky apoštolské 3:14])
ε᾿κραύγασαν ου῏ν πάλιν λέγοντες μὴ του̑τον α᾿λλὰ τὸν Βαραββα̑ν η῟ν δὲ ὁ Βαραββα̑ς ληστής
וַקעַו כֻּלהֻון וָאמרִין לָא להָנָא אֵלָא לבַר־אַבַּא אִיתַוהי הוָא דֵּין הָנָא בַּר־אַבַּא גַּיָסָא סס׃
אָז לָקַח פִּילָטוֹס אֶת יֵשׁוּעַ וְהִלְקָה אוֹתוֹ.
אָז יִקַּח פִּילָטוֺס אֶת-יֵשׁוּעַ וַיְיַסֵּר אֹתוֺ בַּשּׁוֺטִים:
Tedy vzal Pilát Ježíše, a zbičoval.
Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat. ([Matouš 27:24-Matouš 27:31; Marek 15:15-Marek 15:20; Lukáš 23:24-Lukáš 23:25])
τότε ου῏ν ε῎λαβεν ὁ Πιλα̑τος τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿μαστίγωσεν
הָידֵּין פִּילַטָוס נַגּדֵה ליֵשֻׁוע׃
הַחַיָּלִים שָׂמוּ עַל רֹאשׁוֹ עֲטֶרֶת שֶׁקָּלְעוּ מִקּוֹצִים וְהִלְבִּישׁוּהוּ גְּלִימַת אַרְגָּמָן.
וְאַנְשֵׁי הַצָּבָא שָׂרְגוּ כֶתֶר קוֺצִים וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁוֺ וַיַּלְבִּישֻׁהוּ מְעִיל אַרְגָּמָן:
A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej.
Vojáci upletli z trní korunu(s), vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť. (s) ř : věnec
καὶ οἱ στρατιω̑ται πλέξαντες στέφανον ε᾿ξ α᾿κανθω̑ν ε᾿πέθηκαν αυ᾿του̑ τη̑ κεφαλη̑ καὶ ἱμάτιον πορφυρου̑ν περιέβαλον αυ᾿τόν
וֵאסטרַטִיֻוטֵא גּדַלו כּלִילָא מֵן כֻּובֵּא וסָמו לֵה בּרִשֵׁה וכַסיֻוהי נַחתֵּא דַּארגּוָנָא׃
נִגְּשׁוּ אֵלָיו וְאָמְרוּ: "שָׁלוֹם לְךָ מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים!" וְסָטְרוּ עַל פָּנָיו.
וַיִּגְשׁוּ אֵלָיו וַיִּקְרְאוּ יְחִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיַּכֻּהוּ עַל-הַלֶּחִי:
A říkali: Zdráv buď, králi Židovský. A bili jej hůlkami.
Pak před něho předstupovali a říkali: „Buď pozdraven, králi židovský!“ Přitom ho bili do obličeje.
καὶ η῎ρχοντο πρὸς αυ᾿τὸν καὶ ε῎λεγον χαι̑ρε ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ ε᾿δίδοσαν αυ᾿τω̑ ρ᾿απίσματα
וָאמרִין הוַו שׁלָם לָך מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא ומָחֵין הוַו לֵה עַל פַּכַּוהי׃ ס
שׁוּב יָצָא פִּילָטוֹס וְאָמַר לָהֶם: "רְאוּ! אֲנִי מוֹצִיא אוֹתוֹ אֲלֵיכֶם לְמַעַן תֵּדְעוּ שֶׁאֵינֶנִּי מוֹצֵא בּוֹ שׁוּם אַשְׁמָה."
וַיָּשָׁב פִּילָטוֺס וַיֵּצֵא הַחוּצָה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה אוֺצִיאֶנּוּ לִפְנֵיכֶם לְבַעֲבוּר תֵּדְעוּ כִּי לֹא-מָצָאתִי בוֺ עָוֺן:
I vyšel opět ven Pilát, a řekl jim: Aj, vyvedu jej vám ven, abyste poznali, žeť na něm žádné viny nenalézám.
Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ ([Jan 18:38 Jan 19:6; Skutky apoštolské 3:13])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν πάλιν ε῎ξω ὁ Πιλα̑τος καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ι῎δε α῎γω ὑμι̑ν αυ᾿τὸν ε῎ξω ι῞να γνω̑τε ο῞τι ου᾿δεμίαν αι᾿τίαν εὑρίσκω ε᾿ν αυ᾿τω̑
וַנפַק פִּילַטָוס תֻּוב לבַר וֵאמַר להֻון הָא מַפֵּק אנָא לֵה לכֻון לבַר דּתֵדּעֻון דּלָא מֵשׁכַּח אנָא בָּתרֵה אָפלָא חדָא עֵלתָא׃
יָצָא יֵשׁוּעַ לָבוּשׁ גְּלִימַת הָאַרְגָּמָן וְעַל רֹאשׁוֹ עֲטֶרֶת הַקּוֹצִים. "הִנֵּה הָאִישׁ!" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ הַחוּצָה נֹשֵׂא כֶתֶר הַקּוֺצִים וּמְעִיל הָאַרְגָּמָן עָלָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס הִנֵּה הַגָּבֶר:
Tedy vyšel Ježíš ven, nesa tu korunu trnovou, a ten plášť šarlatový. I řekl jim Pilát: Aj člověk.
Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: „Hle, člověk(t)!“ (t) To je ten člověk
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎ξω φορω̑ν τὸν α᾿κάνθινον στέφανον καὶ τὸ πορφυρου̑ν ἱμάτιον καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ι᾿δοὺ ὁ α῎νθρωπος
וַנפַק יֵשֻׁוע לבַר כַּד אִית עלַוהי כּלִילָא דּכֻובֵּא ונַחתֵּא דַּארגּוָנָא וֵאמַר להֻון פִּילַטָוס הָא גַּברָא׃ ס
כְּשֶׁרָאוּ אוֹתוֹ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַמְשָׁרְתִים, הֵחֵלּוּ צוֹעֲקִים: "צְלֹב! צְלֹב!" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "קְחוּהוּ אַתֶּם וְצִלְבוּ אוֹתוֹ, כִּי אֲנִי אֵינֶנִּי מוֹצֵא בּוֹ אַשְׁמָה."
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַמְשַׁרְתִים כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ צָעֲקוּ לֵאמֹר הַצְלֵב הַצְלֵב אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס קְחוּ אֹתוֺ אַתֶּם וְהַצְלִיבֻהוּ כִּי אֲנִי לֹא-מָצָאתִי בוֺ עָוֺן:
A jakž jej uzřeli přední kněží {biskupové} a služebníci, zkřikli, řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezměte vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám.
Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: „Ukřižovat, ukřižovat!“ Pilát jim řekl: „Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám.“ ([Jan 19:4])
ο῞τε ου῏ν ει῏δον αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ ὑπηρέται ε᾿κραύγασαν λέγοντες σταύρωσον σταύρωσον λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος λάβετε αυ᾿τὸν ὑμει̑ς καὶ σταυρὼσατε ε᾿γώ γὰρ ου᾿χ εὑρίσκω ε᾿ν αυ᾿τω̑ αι᾿τίαν
כַּד דֵּין חזַאוֻהי רַבַּי־כָּהנֵא ודַחשֵׁא קעַו וָאמרִין צלֻובָיהי צלֻובָיהי ס אָמַר להֻון פִּילַטָוס דּבַרו אַנתֻּון וזֻוקפֻוהי אֵנָא גֵּיר לָא מֵשׁכַּח אנָא בֵּה עֵלתָא׃ ס
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "תּוֹרָה יֵשׁ לָנוּ וְעַל־פִּי הַתּוֹרָה הוּא חַיָּב מִיתָה, כִּי עָשָׂה עַצְמוֹ בֶּן־אֱלֹהִים."
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הַיְּהוּדִים הִנֵּה יֶשׁ-לָנוּ תּוֺרָה וּלְפִי תוֺרָתֵנוּ מִשְׁפָּט-מָוֶת לוֺ כִּי-מִתְאַמֵּר לֵאמֹר בֶּן-הָאֱלֹהִים הוּא:
Odpověděli jemu Židé: My zákon máme, a podlé zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil.
Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího.“ ([Leviticus 24:16])
α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ἡμει̑ς νόμον ε῎χομεν καὶ κατὰ τὸν νόμον ο᾿φείλει α᾿ποθανει̑ν ο῞τι υἱὸν θεου̑ ἑαυτὸν ε᾿ποίησεν
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לַן נָמֻוסָא אִית לַן וַאיך דַּבנָמֻוסַן חַיָב הֻו מַותָּא דַּעבַד נַפשֵׁה בּרֵה דַּאלָהָא׃
כְּשֶׁשָּׁמַע פִּילָטוֹס אֶת הַדָּבָר הַזֶּה גָּבַר פַּחְדּוֹ.
כִּשְׁמֹעַ פִּילָטוֺס אֶת-הַדָּבָר הַזֶּה וַיִּירָא יֶתֶר מְאֹד:
A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával.
Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl. ([Matouš 27:19])
ο῞τε ου῏ν η῎κουσεν ὁ Πιλα̑τος του̑τον τὸν λόγον μα̑λλον ε᾿φοβήθη
כַּד שׁמַע דֵּין פִּילַטָוס הָדֵא מֵלתָא יַתִּירָאיִת דּחֵל׃
הוּא נִכְנַס שׁוּב לְבֵית הַמִּמְשָׁל וְשָׁאַל אֶת יֵשׁוּעַ: "מֵאַיִן אַתָּה?" אַךְ יֵשׁוּעַ לֹא עָנָה לוֹ.
וַיָּשָׁב וַיָּבֹא אֶל-בֵּית הַמִּשְׁפָּט וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ אֵי מִזֶּה אָתָּה וְיֵשׁוּעַ לֹא-עָנָה אֹתוֺ מְאוּמָה:
I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi.
Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď. ([Izajáš 53:7])
καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸ πραιτὼριον πάλιν καὶ λέγει τω̑ ᾽Ιησου̑ πόθεν ει῏ σύ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿πόκρισιν ου᾿κ ε῎δωκεν αυ᾿τω̑
ועַל תֻּוב לַפּרֵטָורִין וֵאמַר ליֵשֻׁוע אַימֵכָּא אַנתּ יֵשֻׁוע דֵּין פֵּתגָמָא לָא יַהב לֵה׃ ס
אָמַר לוֹ פִּילָטוֹס: "אֵלַי לֹא תְּדַבֵּר? הַאֵינְךָ יוֹדֵעַ שֶׁיֵּשׁ לִי סַמְכוּת לְשַׁחְרֵר אוֹתְךָ וְיֵשׁ לִי סַמְכוּת לִצְלֹב אוֹתְךָ?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס הַאֵלַי לֹא תְדַבֵּר הֲלֹא תֵדַע כִּי יָדִי רַב-לִי לְשַׁלֵּחֲךׇ וְרַב-לִי לִצְלָבֶךׇ:
Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě, a moc mám propustiti tebe?
Pilát mu řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?“
λέγει ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος ε᾿μοὶ ου᾿ λαλει̑ς ου᾿κ οι῏δας ο῞τι ε᾿ξουσίαν ε῎χω α᾿πολυ̑σαί σε καὶ ε᾿ξουσίαν ε῎χω σταυρω̑σαί σε
אָמַר לֵה פִּילַטָוס עַמי לָא ממַלֵל אַנתּ לָא יָדַע אַנתּ דּשַׁלִיט אנָא דֵּאשׁרֵיך ושַׁלִיט אנָא דֵּאזקפָך׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֹא הָיְתָה לְךָ שׁוּם סַמְכוּת עָלַי לוּלֵא נִתַּן לְךָ מִלְמַעְלָה. לָכֵן גָּדוֹל יוֹתֵר עֲווֹנוֹ שֶׁל הַמּוֹסֵר אוֹתִי אֵלֶיךָ."
וַיַעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אֵין-לְךׇ כֹחַ עָלַי לוּלֵא נִתַּן-לְךׇ מֵעָל עַל-כֵּן עֲוֺן מַסְגִּירַי בְּיָדֶיךׇ גָּדוֺל מֵעֲוֺנֶךׇ:
Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož kdo mne tobě vydal, většíť hřích má.
Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.“ ([Jan 10:18])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ει῏χες ε᾿ξουσίαν κατ῾ ε᾿μου̑ ου᾿δεμίαν ει᾿ μὴ η῟ν δεδομένον σοι α῎νωθεν διὰ του̑το ὁ παραδούς μέ σοι μείζονα ἁμαρτίαν ε῎χει
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לַיתּ הוָא לָך עלַי שֻׁולטָנָא אָף לָא חַד אֵלֻו לָא יִהִיב הוָא לָך מֵן לעֵל מֵטֻל הָנָא הַו מַן דַּאשׁלמַני לָך רַבָּא הי חטִיתֵה מֵן דִּילָך׃ ס
מֵרֶגַע זֶה נִסָּה פִּילָטוֹס לְשַׁחְרֵר אוֹתוֹ, אֶלָּא שֶׁהַנּוֹכְחִים צָעֲקוּ בְּאָמְרָם: "אִם תְּשַׁחְרֵר אֶת זֶה אֵינְךָ יְדִיד הַקֵּיסָר! כָּל הָעוֹשֶׂה עַצְמוֹ מֶלֶךְ מִתְקוֹמֵם נֶגֶד הַקֵּיסָר!"
וְעַל-זֹאת בִּקֵשׁ פִּילָטוֺס לְשַׁלְּחוֺ וְהַיְּהוּדִים צָעֲקוּ וְאָמְרוּ אִם-תְּשַׁלַּח אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה אֵינְךׇ אֹהֵב אֶת-הַקֵּיסָר כִּי הַמִּתְקוֺמֵם לִהְיוֺת לְמֶלֶךְ הוּא מִתְקוֺמֵם עַל-הַקֵּיסָר:
Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho. Ale Židé volali, řkouce: Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; každý, kdož se králem činí, protiví se císaři.
Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: „Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři.“ ([Skutky apoštolské 17:7])
ε᾿κ τούτου ὁ Πιλα̑τος ε᾿ζήτει α᾿πολυ̑σαι αυ᾿τόν οἱ δὲ ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿κραύγασαν λέγοντες ε᾿ὰν του̑τον α᾿πολύσης ου᾿κ ει῏ φίλος του̑ Καίσαρος πα̑ς ὁ βασιλέα ἑαυτὸν ποιω̑ν α᾿ντιλέγει τω̑ Καίσαρι
ומֵטֻל הָדֵא צָבֵא הוָא פִּילַטָוס דּנֵשׁרֵיוהי יִהֻודָיֵא דֵּין קָעֵין הוַו דֵּאן להָנָא שָׁרֵא אַנתּ לָא הוַיתּ רָחמֵה דּקֵסַר כֻּל מַן גֵּיר דּנַפשֵׁה מַלכָּא עָבֵד סַקֻובלָא הֻו דּקֵסַר׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע פִּילָטוֹס אֶת הַמִּלִּים הָאֵלֶּה, הוֹצִיא אֶת יֵשׁוּעַ וְיָשַׁב עַל כֵּס הַמִּשְׁפָּט בְּמָקוֹם מְרֻצָּף אֲבָנִים הַנִּקְרָא "גַּבְּתָא".
כִּשְׁמֹעַ פִּילְטוֺס אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הוֺצִיא אֶת-יֵשׁוּעַ הַחוּצָה וַיֵּשֶׁב עַל-כִּסֵּא הַמִּשְׁפָּט בַּמָּקוֺם הַנִּקְרָא מַרְצֶפֶת אֲבָנִים וּבְעִבְרִית גַּבְּתָא:
Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata.
Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném ‚Na dláždění‘, hebrejsky Gabbatha.
ὁ ου῏ν Πιλα̑τος α᾿κούσας τω̑ν λόγων τούτων η῎γαγεν ε῎ξω τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿κάθισεν ε᾿πὶ βήματος ει᾿ς τόπον λεγόμενον λιθόστρωτον ῾Εβραιστὶ δὲ Γαββαθα
כַּד שׁמַע דֵּין פִּילַטָוס הָדֵא מֵלתָא אַפּקֵה ליֵשֻׁוע לבַר וִיתֵב עַל בִּים בּדֻוכּתָא דּמֵתקַריָא רצִיפתָּא דּכִאפֵא עֵברָאיִת דֵּין מֵתַאמרָא גּפִיפתָּא׃
אוֹתוֹ יוֹם הָיָה עֶרֶב פֶּסַח וְהַשָּׁעָה הַשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית בְּעֶרֶךְ. אָמַר לְרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים: "הִנֵּה מַלְכְּכֶם!"
וַיֹּאמַר אֵֶל-הַיְּהוּדִים בָּעֶרֶב הַפֶּסַח הַהוּא כַּשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית הִנֵּה מַלְכְּכֶם:
A bylo v pátek před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš.
Byl den přípravy před svátky velikonočními(u), kolem poledne. Pilát Židům řekl: „Hle, váš král!“ (u) ř: pascha
η῟ν δὲ παρασκευὴ του̑ πάσχα ω῞ρα η῟ν ὡς ε῞κτη καὶ λέγει τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ι῎δε ὁ βασιλεὺς ὑμω̑ν
וַערֻובתָּא הוָת דּפֵצחָא וִאית הוַי אַיך שָׁעֵא שֵׁת ס וֵאמַר לִיהֻודָיֵא הָא מַלכּכֻון׃
אַךְ הַלָּלוּ צָעֲקוּ: "קַח, קַח וּצְלֹב אוֹתוֹ!" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "הַאֶצְלֹב אֶת מַלְכְּכֶם?" הֵשִׁיבוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים: "אֵין לָנוּ מֶלֶךְ זוּלָתִי הַקֵּיסָר!"
וַיִּצְעֲקוּ הַיְצֵא הַיְצֵא אֹתוֺ צְלֹב אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס הֲצָלֹב אֶצְלֹב אֶת-מַלְכְּכֶם וַיַּעֲנוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֵין-לָנוּ מֶלֶךְ כִּי אִם-הַקֵּיסָר:
Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi, ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží {biskupové}: Nemámeť krále, než císaře.
Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“ ([Skutky apoštolské 3:13 Skutky apoštolské 13:28])
ε᾿κραύγασαν ου῏ν ε᾿κει̑νοι α῏ρον α῏ρον σταύρωσον αυ᾿τόν λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος τὸν βασιλέα ὑμω̑ν σταυρὼσω α᾿πεκρίθησαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς ου᾿κ ε῎χομεν βασιλέα ει᾿ μὴ Καίσαρα
הֵנֻון דֵּין קָעֵין הוַו שׁקֻולָיהי שׁקֻולָיהי צלֻובָיהי צלֻובָיהי אָמַר להֻון פִּילַטָוס למַלכּכֻון אֵזקֻוף אָמרִין רַבַּי־כָּהנֵא לַיתּ לַן מַלכָּא אֵלָא אֵן קֵסַר׃ ס
אָז מָסַר אוֹתוֹ לָהֶם לִצְלִיבָה.
אָז נְתָנוֺ בְיָדָם לִצְלֹב אֹתוֺ וַיִּקְחוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיּוֺלִיכֻהוּ:
Tehdy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli.
Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili(v). (v) var: + a vedli
τότε ου῏ν παρέδωκεν αυ᾿τὸν αυ᾿τοι̑ς ι῞να σταυρωθη̑ παρέλαβον ου῏ν τὸν ᾽Ιησου̑ν
הָידֵּין אַשׁלמֵה להֻון דּנֵזקפֻונָיהי ודַברֻוהי ליֵשֻׁוע וַאפּקֻוהי׃
וּכְשֶׁהוּא נוֹשֵׂא אֶת צְלָבוֹ יָצָא אֶל הַמָּקוֹם הַנִּקְרָא גָּלְגֹּתָּא, כְּלוֹמַר מְקוֹם הַגֻּלְגֹּלֶת.
וַיִַּּׂיאוּ אֹתוֺ אֶת-עֵץ צְלָבוֺ וַיְבִיאֻהוּ אֶל-הַמָּקוֺם הַנִּקְרָא מְקוֺם הַגֻּלְגֹּלֶת וּבְעִבְרִית גָּלְגָּלְתָּא:
A nesa kříž svůj, šel na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota.
Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. ([Matouš 27:32-Matouš 27:44; Marek 15:21-Marek 15:32; Lukáš 23:26-Lukáš 23:43])
καὶ βαστάζων ἑαυτω̑ τὸν σταυρὸν ε᾿ξη̑λθεν ει᾿ς τὸν λεγόμενον κρανίου τόπον ο῍ λέγεται ῾Εβραιστὶ Γολγοθα
כַּד שׁקִיל זקִיפֵה לדֻוכּתָא דּמֵתקַריָא קַרקַפתָא עֵברָאיִת דֵּין מֵתַאמרָא גָּגֻולתָּא׃
שָׁם צָלְבוּ אוֹתוֹ עִם שְׁנַיִם אֲחֵרִים, הָאֶחָד מִזֶּה וְהַשֵּׁנִי מִזֶּה וְיֵשׁוּעַ בֵּינֵיהֶם.
וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ שָׁם וּשְׁנֵי אֲנָשִׁים אֲחֵרִים עִמּוֺ מֵעֵבֶר מִזֶּה וּמִזֶּה וְיֵשׁוּעַ בֵּין שְׁנֵיהֶם:
Kdež ukřižovali ho, a s ním jiná dva s obou stran, a v prostředku Ježíše.
Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed.
ο῞που αυ᾿τὸν ε᾿σταύρωσαν καὶ μετ῾ αυ᾿του̑ α῎λλους δύο ε᾿ντευ̑θεν καὶ ε᾿ντευ̑θεν μέσον δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν
אַתַר דּזַקפֻּוהי ועַמֵה תּרֵין אחרָנִין חַד מֵכָּא וחַד מֵכָּא וַליֵשֻׁוע בַּמצַעתָא׃ ס
פִּילָטוֹס כָּתַב שֶׁלֶט וְקָבַע אוֹתוֹ עַל הַצְּלָב, וְזֶה לְשׁוֹן הַכָּתוּב: "יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת, מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וַיִּכְתֹּב פִּילָטוֺס כְּתֹבֶת עַל-לוּחַ וַיִשִׂימֵהוּ עַל-הַצְּלָב יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, král Židovský.
Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský(x), král židovský. (x) ř: Nazorejský
ε῎γραψεν δὲ καὶ τίτλον ὁ Πιλα̑τος καὶ ε῎θηκεν ε᾿πὶ του̑ σταυρου̑ η῟ν δὲ γεγραμμένον ᾽Ιησου̑ς ὁ Ναζωραι̑ος ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וַכתַב אָף לֻוחָא פִּילַטָוס וסָם עַל זקִיפֵה כּתִיב הוָא דֵּין הָכַנָא הָנָא יֵשֻׁוע נָצרָיָא מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
אֶת הַכְּתֹבֶת הַזֹּאת קָרְאוּ יְהוּדִים רַבִּים, כִּי מְקוֹם צְלִיבָתוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ הָיָה קָרוֹב לָעִיר, וּכְתוּבָה הָיְתָה בְּעִבְרִית, בְּרוֹמִית וּבִיוָנִית.
וִיהוּדִים רַבִּים קָרְאוּ אֶת-הַכְּתֹבֶת כִּי הַמָּקוֺם אֲשֶׁר נִצְלַב-שָׁם יֵשׁוּעַ קָרוֺב לָעִיר וְהַכְּתֹבֶת כְּתוּבָה עִבְרִית רוֺמִית וִיוָנִית:
Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky a Latině.
Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky.
του̑τον ου῏ν τὸν τίτλον πολλοὶ α᾿νέγνωσαν τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῞τι ε᾿γγὺς η῟ν ὁ τόπος τη̑ς πόλεως ο῞που ε᾿σταυρὼθη ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ η῟ν γεγραμμένον ῾Εβραιστί Ρωμαιστί ῾Ελληνιστί
וַלהָנָא דַּפָּא סַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא קרַאוֻהי מֵטֻל דּקַרִיבָא הוָת לַמדִינתָּא דֻּוכּתָא דֵּאזדּקֵף בָּה יֵשֻׁוע וַכתִיבָא הוָא עֵברָאיִת ויַונָאיִת וַרֻהומָאיִת׃
אָמְרוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֶל פִּילָטוֹס: "אַל נָא תִּכְתֹּב 'מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים', אֶלָּא 'זֶה אָמַר: אֲנִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים'."
וַיֹּאמְרוּ רָאשֵׁי כֹהֲנֵי הַיְּהוּדִים אֶל-פִּילָטוֺס אַל-תִּכְתֹּב מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים רַק כִּי אָמַר אֲנִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Tedy přední kněží {biskupové} Židovští řekli Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že on řekl: Král Židovský jsem.
Židovští velekněží řekli Pilátovi: „Neměls psát ‚židovský král,‘ nýbrž ‚vydával se za židovského krále.‘“
ε῎λεγον ου῏ν τω̑ Πιλάτω οἱ α᾿ρχιερει̑ς τω̑ν ᾽Ιουδαίων μὴ γράφε ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων α᾿λλ῾ ο῞τι ε᾿κει̑νος ει῏πεν βασιλεύς ει᾿μι τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וֵאמַרו רַבַּי־כָּהנֵא לפִּילַטָוס לָא תֵּכתֻּוב דּמַלכָּא הֻו דִּיהֻודָיֵא אֵלָא דּהֻו אֵמַר דּמַלכָּא אֵנָא דִּיהֻודָיֵא׃
הֵשִׁיב פִּילָטוֹס: "מַה שֶּׁכָּתַבְתִּי כָּתַבְתִּי."
וַיַּעַן פִּילָטוֺס אֶת-אֲשֶׁר כָּתַבְתִּי כָּתַבְתִּי:
Odpověděl Pilát: Co jsem psal, psal jsem.
Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“
α᾿πεκρίθη ὁ Πιλα̑τος ο῍ γέγραφα γέγραφα
אָמַר פִּילַטָוס מֵדֵּם דּכֵתבֵּת כֵּתבֵּת סּ סּ׃
הַחַיָּלִים שֶׁצָּלְבוּ אֶת יֵשׁוּעַ לָקְחוּ אֶת בְּגָדָיו וְחִלְּקוּם לְאַרְבָּעָה חֲלָקִים, חֵלֶק אֶחָד לְכָל חַיָּל. הֵם לָקְחוּ גַּם אֶת הַכֻּתֹּנֶת, אֶלָּא שֶׁהִיא הָיְתָה לְלֹא תֶּפֶר, אֲרִיגָה רְצוּפָה מִלְמַעְלָה לְמַטָּה.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר צָלְבוּ אַנְשֵׁי הַצָּבָא אֶת-יֵשׁוּעַ וַיִּקְחוּ אֶת-בְּגָדָיו וַיְחַלְּקוּם אַרְבָּעָה רֹבַע לְאִישׁ אִישׁ וְגַם אֶת-כֻּתַּנְתּוֺ וְהַכְּתֹנֶת לֹא הָיְתָה תְּפוּרָה כִּי אִם-מַעֲשֶׂה אֹרֵג מִָּׂפָה עַד-הַָּׂפָה:
Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, (a učinili čtyři díly, každému rytíři díl), a sukni. Byla pak sukně nesšívaná, ale od vrchu všecka naskrze setkaná.
Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten šat byl beze švů, odshora vcelku utkaný.
οἱ ου῏ν στρατιω̑ται ο῞τε ε᾿σταύρωσαν τὸν ᾽Ιησου̑ν ε῎λαβον τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ποίησαν τέσσαρα μέρη ἑκάστω στρατιὼτη μέρος καὶ τὸν χιτω̑να η῟ν δὲ ὁ χιτών α῎ραφος ε᾿κ τω̑ν α῎νωθεν ὑφαντὸς δι῾ ο῞λου
אֵסטרַטִיֻוטֵא דֵּין כַּד זַקפֻּוהי ליֵשֻׁוע שׁקַלו נַחתַּוהי וַעבַדו לַארבַּע מנַוָן מנָתָא לחַד מֵן אֵסטרַטִיֻוטֵא כֻּותִּינֵה דֵּין אִיתֵיה הוָת דּלָא חִיטָא מֵן לעֵל זקִירתָּא כֻּלָה׃
אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אַל נָא נִקְרַע אוֹתָהּ, אֶלָּא נַפִּיל עָלֶיהָ גּוֹרָל לְמִי תִּהְיֶה." זֶה הָיָה כְּדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם הַכָּתוּב: "יְחַלְּקוּ בְּגָדַי לָהֶם וְעַל - לְבוּשִׁי יַפִּילוּ גּוֹרָל", וְאָמְנָם כָּךְ עָשׂוּ הַחַיָּלִים.
וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ לֹא נִקְרְעָה אֹתָהּ אַךְ נַפִּילָה עָלֶיהָ גּוֺרָל לְמִי תִהְיֶה לְהָקִים דְּבַר הַכָּתוּב יְחַלְּקוּ בְגָדַי לָהֶם וְעַל-לְבוּשִׁי יַפִּילוּ גוֺרָל וַיַּעֲשׂוּ-כֵן אַנְשֵׁי הַצָּבָא:
I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. Tedy žoldnéři tak učinili.
Řekli si mezi sebou: „Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude!“ To proto, aby se naplnilo Písmo: ‚Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.‘ To tedy vojáci provedli. ([Žalmy 22:19])
ει῏παν ου῏ν πρὸς α᾿λλήλους μὴ σχίσωμεν αυ᾿τόν α᾿λλὰ λάχωμεν περὶ αυ᾿του̑ τίνος ε῎σται ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑ ἡ λέγουσα διεμερίσαντο τὰ ἱμάτιά μου ἑαυτοι̑ς καὶ ε᾿πὶ τὸν ἱματισμόν μου ε῎βαλον κλη̑ρον οἱ μὲν ου῏ν στρατιω̑ται ταυ̑τα ε᾿ποίησαν
וֵאמַרו חַד לחַד לָא נֵסדּקִיה אֵלָא נֵפֵּס עלֵיה מֵפַּס דּמַנֻו תֵּהוֵא ס וַשׁלֵם כּתָבָא דֵּאמַר דּפַלֵגו נַחתַּי בַּינָתהֻון ועַל לבֻושׁי אַרמִיו פֵּסָא הָלֵין עבַדו אֵסטרַטִיֻוטֵא׃ ס
עַל־יַד צְלַב יֵשׁוּעַ עָמְדוּ אִמּוֹ וַאֲחוֹת אִמּוֹ, מִרְיָם אֵשֶׁת קְלוֹפָה וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית.
וְעַל-יַד צְלַב יֵשׁוּעַ עָמְדוּ אִמּוֺ וַאֲחוֺת אִמּוֺ וּמִרְיָם אֵשֶׁת קְלוֺפָס וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית:
Stály pak u kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria Kleofášova, a Maria Magdaléna.
U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. ([Matouš 27:55-Matouš 27:56; Marek 15:40-Marek 15:41; Lukáš 23:49])
εἱστήκεισαν δὲ παρὰ τω̑ σταυρω̑ του̑ ᾽Ιησου̑ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ καὶ ἡ α᾿δελφὴ τη̑ς μητρὸς αυ᾿του̑ Μαρία ἡ του̑ Κλωπα̑ καὶ Μαρία ἡ Μαγδαληνή
קָימָן הוַי דֵּין לוָת זקִיפֵה דּיֵשֻׁוע אֵמֵה וחָתָה דֵּאמֵה ומַריַם הָי דַּקלֵיָופָּא ומַריַם מַגדּלָיתָּא׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ אֶת אִמּוֹ וְאֶת הַתַּלְמִיד הָאָהוּב עָלָיו עוֹמֵד לְיָדָהּ, אָמַר לְאִמּוֹ: "אִשָּׁה, הִנֵּה בְּנֵךְ."
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ אֶת-אִמּוֺ וְאֶת-תַּלְמִידוֺ אֲשֶׁר אָהַב עֹמְדִים אֶצְלוֺ וַיֹּאמֶר אֶל-אִמּוֺ אִשָּׁה רְאִי זֶה בְּנֵךְ:
Tedy Ježíš uzřev matku, a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl matce své: Ženo, aj, syn tvůj.
Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ ([Jan 13:23 Jan 20:2 Jan 21:7 Jan 21:20])
᾽Ιησου̑ς ου῏ν ι᾿δών τὴν μητέρα καὶ τὸν μαθητὴν παρεστω̑τα ο῍ν η᾿γάπα λέγει τη̑ μητρί γύναι ι῎δε ὁ υἱός σου
יֵשֻׁוע דֵּין חזָא לֵאמֵה וַלתַלמִידָא הַו דּרָחֵם הוָא דּקָאֵם וֵאמַר לֵאמֵה אַנתּתָא הָא בּרֵכי׃
לְאַחַר מִכֵּן אָמַר לַתַּלְמִיד: "הִנֵּה אִמְּךָ." מֵאוֹתָהּ שָׁעָה אָסַף אוֹתָהּ הַתַּלְמִיד לְבֵיתוֹ.
וְאַחַר אָמַר אֶל-תַּלְמִידוֺ רְאֵה זֹאת אִמֶּךׇ וַיַּאַסְפָהּ הַתַּלְמִיד אֶל-בֵּיתוֺ מֵהַיּוֺם הַהוּא וָמָעְלָה:
Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě.
Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.
ει῏τα λέγει τω̑ μαθητη̑ ι῎δε ἡ μήτηρ σου καὶ α᾿π῾ ε᾿κείνης τη̑ς ω῞ρας ε῎λαβεν ὁ μαθητὴς αυ᾿τὴν ει᾿ς τὰ ι῎δια
וֵאמַר לתַלמִידָא הַו הָא אֵמָך ומֵן הָי שָׁעתָא דַּברָה תַּלמִידָא הַו לוָתֵה סס׃
יֵשׁוּעַ יָדַע כִּי עַתָּה כְּבָר נִשְׁלַם הַכֹּל, וּכְדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם הַכָּתוּב אָמַר: "אֲנִי צָמֵא."
וְיֵשׁוּעַ בְּדַעְתּוֺ אַחֲרֵי-כֵן כִּי נִשְׁלַם כָּל-דָּבָר אַךְ לְמַלֹּאת אֶת-הַכָּתוּב אָמַר צָמֵאתִי:
Potom věda Ježíš, že již všecko dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním.
Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ ([Matouš 27:45-Matouš 27:54; Marek 15:33-Marek 15:39; Lukáš 23:44-Lukáš 23:48 Žalmy 22:16])
μετὰ του̑το ει᾿δώς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῎δη πάντα τετέλεσται ι῞να τελειωθη̑ ἡ γραφή λέγει διψω̑
בָּתַר הָלֵין יִדַע יֵשֻׁוע דּכֻלמֵדֵּם אֵשׁתַּלַם וַדנֵתמַלֵא כּתָבָא אֵמַר צהֵא אנָא׃ ס
כְּלִי מָלֵא חֹמֶץ הָיָה מֻנָּח שָׁם. שָׂמוּ סְפוֹג רָווּי חֹמֶץ עַל אֵזוֹב, וְהִגִּישׁוּ אוֹתוֹ אֶל פִּיו.
וְשָׁם עָמַד כְּלִי מָלֵא חֹמֶץ וַיִּטְבְּלוּ סְפוֺג בַּחֹמֶץ וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁ אֵזוֺב וַיַּגִיעוּהוּ אֶל-פִּיו:
Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnivše hubu octem, a obloživše yzopem, podali ústům jeho.
Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. ([Žalmy 69:22])
σκευ̑ος ε῎κειτο ο῎ξους μεστόν σπόγγον ου῏ν μεστὸν του̑ ο῎ξους ὑσσὼπω περιθέντες προσήνεγκαν αυ᾿του̑ τω̑ στόματι
ומָאנָא סִים הוָא דַּמלֵא חַלָא הֵנֻון דֵּין מלַו אֵספֻוגָּא מֵן חַלָא וסָמו עַל זֻופָּא וקַרֵבו לוָת פֻּומֵה׃
אַחֲרֵי שֶׁקִּבֵּל אֶת הַחֹמֶץ אָמַר יֵשׁוּעַ: "נִשְׁלַם", וּבְהַרְכִּינוֹ רֹאשׁוֹ מָסַר אֶת רוּחוֹ.
וַיִּטְעַם יֵשׁוּעַ מִן-הַחֹמֶץ וַיֹּאמֶר נִשְׁלָם וַיֵּט אֶת-רֹאשׁוֺ וַיַּפְקֵד אֶת-רוּחוֺ:
A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil.
Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal(y). (y) ř: odevzdal ducha
ο῞τε ου῏ν ε῎λαβεν τὸ ο῎ξος ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τετέλεσται καὶ κλίνας τὴν κεφαλὴν παρέδωκεν τὸ πνευ̑μα
כַּד דֵּין שׁקַל הַו חַלָא יֵשֻׁוע אֵמַר הָא משַׁלַם וַארכֵּן רִשֵׁה וַאשׁלֵם רֻוחֵה׃ ס
מִכֵּיוָן שֶׁאוֹתוֹ יוֹם הָיָה עֶרֶב שַׁבָּת, בִּקְשׁוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים מִפִּילָטוֹס לְצַוּוֹת לִשְׁבֹּר אֶת שׁוֹקֵיהֶם שֶׁל הַנִּצְלָבִים וּלְהָסִיר אֶת הַגּוּפוֹת, כְּדֵי שֶׁלֹּא תִּשָּׁאַרְנָה עַל הַצְּלָב בְּשַׁבָּת, כִּי גָּדוֹל הָיָה אוֹתוֹ יוֹם שַׁבָּת.
וְהַיְּהוּדִים חָשׁוּ לְבִלְתִּי הַשְׁאֵר אֶת-הַפְּגָרִים עַל-הָעֵץ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת כִּי-עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה וְהַשַּׁבָּת הַהוּא גָּדוֺל הוּא עַל-כֵּן שָׁאֲלוּ מִפִּלָטוֺס לְשַׁבֵּר אֶת-שׁוֺקֵיהֶם כִּי יָמוּתוּ וּלְהוֺרִידָם מִן-הָעֵץ:
Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní), prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich, a byli složeni.
Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži – na tu sobotu připadal totiž velký svátek – požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. ([Deuteronomium 21:22-Deuteronomium 21:23])
οἱ ου῏ν ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿πεὶ παρασκευὴ η῟ν ι῞να μὴ μείνη ε᾿πὶ του̑ σταυρου̑ τὰ σὼματα ε᾿ν τω̑ σαββάτω η῟ν γὰρ μεγάλη ἡ ἡμέρα ε᾿κείνου του̑ σαββάτου η᾿ρὼτησαν τὸν Πιλα̑τον ι῞να κατεαγω̑σιν αυ᾿τω̑ν τὰ σκέλη καὶ α᾿ρθω̑σιν
יִהֻודָיֵא דֵּין מֵטֻל דַּערֻובתָּא הוָת אָמרִין לָא נבֻותֻון פַּגרֵא הָלֵין עַל זקִיפיַהֻון מֵטֻל דּשַׁבּתָא נָגהָא יַומָא הוָא גֵּיר רַבָּא יַומָא דּשַׁבּתָא הָי וַבעַו מֵן פִּילַטָוס דַּנתַבּרֻון שָׁקַיהֻון דּהָנֻון זקִיפֵא ונַחתֻון אֵנֻון׃
לְפִיכָךְ בָּאוּ הַחַיָּלִים וְשָׁבְרוּ אֶת הַשּׁוֹקַיִם שֶׁל הָרִאשׁוֹן וְגַם שֶׁל הַשֵּׁנִי שֶׁנִּצְלַב אִתּוֹ.
וַיָּבֹאוּ אַנְשֵׁי הַצָּבָא וַיְשַׁבְּרוּ אֶת-שׁוֺקֵי הָאֶחָד וְאֶת-שׁוֺקֵי הַשֵּׁנִי אֲשֶׁר נִצְלְבוּ עִמּוֺ:
I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním.
Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním.
η῟λθον ου῏ν οἱ στρατιω̑ται καὶ του̑ μὲν πρὼτου κατέαξαν τὰ σκέλη καὶ του̑ α῎λλου του̑ συσταυρωθέντος αυ᾿τω̑
וֵאתַו אֵסטרַטִיֻוטֵא ותַבַּרו שָׁקַוהי דּקַדמָיָא וַדהַו אחרִנָא דֵּאזדּקֵף עַמֵה׃
כְּשֶׁבָּאוּ אֶל יֵשׁוּעַ וְרָאוּ שֶׁהוּא כְּבָר מֵת, לֹא שָׁבְרוּ אֶת שׁוֹקָיו.
וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּרְאוּ כִּי-כְבָר מֵת וְלֹא שִׁבְּרוּ אֶת-שׁוֺקָיו:
Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho.
Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali,
ε᾿πὶ δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿λθόντες ὡς ει῏δον η῎δη αυ᾿τὸν τεθνηκότα ου᾿ κατέαξαν αυ᾿του̑ τὰ σκέλη
וכַד אֵתַו לוָת יֵשֻׁוע חזַו דּמִית לֵה מֵן כַּדֻּו ולָא תַּבַּרו שָׁקַוהי׃
אוּלָם אַחַד הַחַיָּלִים דָּקַר אֶת צִדּוֹ בְּרֹמַח וּמִיָּד יָצְאוּ דָּם וּמַיִם.
אַךְ אֶחָד מֵאַנְשֵׁי הַצָּבָא דְּקָרוֺ בַחֲנִית בְּצִדּוֺ וַיֵּצֵא דָם וָמָיִם:
Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda.
ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. ([1 Janův 5:6])
α᾿λλ῾ ει῟ς τω̑ν στρατιωτω̑ν λόγχη αυ᾿του̑ τὴν πλευρὰν ε῎νυξεν καὶ ε᾿ξη̑λθεν ευ᾿θὺς αι῟μα καὶ υ῞δωρ
אֵלָא חַד מֵן אֵסטרַטִיֻוטֵא מחָיהי בּדַפנֵה בּלֻוכָּיתָּא ומֵחדָא נפַק דּמָא ומַיָא׃
זֶה שֶׁרָאָה הֵעִיד - וְעֵדוּתוֹ נֶאֱמָנָה וְהוּא יוֹדֵעַ שֶׁהוּא מְדַבֵּר אֱמֶת - לְמַעַן תַּאֲמִינוּ גַּם אַתֶּם.
וְהַמֵּעִיד עַל-זֶה רָאָה אֶת-הַדָּבָר וְעֵדוּתוֺ נֶאֱמָנָה וְהוּא יֹדֵעַ כִּי אֱמֶת יֶהְגֶּה חִכּוֺ לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ גַּם-אַתֶּם:
A ten, kterýž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho. Onť ví, že pravé věci praví, abyste vy věřili.
A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. ([Jan 21:24])
καὶ ὁ ἑωρακώς μεμαρτύρηκεν καὶ α᾿ληθινὴ αυ᾿του̑ ε᾿στιν ἡ μαρτυρία καὶ ε᾿κει̑νος οι῏δεν ο῞τι α᾿ληθη̑ λέγει ι῞να καὶ ὑμει̑ς πιστεύσητε
ומַן דַּחזָא אַסהֵד ושַׁרִירָא הי סָהדֻּותֵה והֻו יָדַע דַּשׁרָרָא אֵמַר דָּאף אַנתֻּון תּהַימנֻון׃
הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֵרְעוּ כְּדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם הַכָּתוּב: "וְעֶצֶם לֹא־תִּשְׁבְּרוּ בוֹ."
וְכָל-זֶה הָיָה לְקַיֵּם אֶת-הַכָּתוּב וְעֶצֶם לֹא-תִשְׁבְּרוּ בוֺ:
Stalo se pak to, aby se naplnilo to písmo: Kost jeho nebude zlámána.
Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Ani kost mu nebude zlomena.‘ ([Exodus 12:46; Numeri 9:12; Žalmy 34:21])
ε᾿γένετο γὰρ ταυ̑τα ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑ ο᾿στου̑ν ου᾿ συντριβήσεται αυ᾿του̑
הָלֵין גֵּיר הוַי דּנֵתמַלֵא כּתָבָא דֵּאמַר דּגַרמָא לָא נֵתּתּבַר בֵּה׃
וְעוֹד כָּתוּב אַחֵר אוֹמֵר: "וְהִבִּיטוּ אֵלָיו אֶת אֲשֶׁר־דָּקָרוּ."
וְעוֺד כָּתוּב לֵאמֹר וְהִבִּטוּ אֵלָיו אֵת אֲשֶׁר-דָּקָרוּ:
A opět jiné písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli.
A na jiném místě Písmo praví: ‚Uvidí, koho probodli.‘ ([Zacharjáš 12:10; Zjevení Janovo 1:7])
καὶ πάλιν ἑτέρα γραφὴ λέγει ο῎ψονται ει᾿ς ο῍ν ε᾿ξεκέντησαν
ותֻוב כּתָבָא אחרִנָא דֵּאמַר דַּנחֻורֻון בּמַן דַּדקַרו׃ ס
אַחֲרֵי כֵן בָּא יוֹסֵף אִישׁ רָמָתַיִם - שֶׁהָיָה תַּלְמִידוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ בַּסֵּתֶר, מִפַּחַד רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים - וּבִקֵּשׁ מִפִּילָטוֹס שֶׁיַּנִּיחַ לוֹ לָקַחַת אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ. פִּילָטוֹס הִרְשָׁה לוֹ וְהוּא הָלַךְ וְלָקַח אֶת גּוּפָתוֹ.
וַיְהִי אַחַר הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יוֺסֵף מִן-הָרָמָתַיִם הוּא אֲשֶׁר הָיָה תַּלְמִיד יֵשׁוּעַ בַּסֵּתֶר מִיִּרְאָתוֺ אֶת-הַיְּהוּדִים וַיִּשְׁאַל מֵאֵת פִּילָטוֺס לָתֶת-לוֺ לָשֵׂאת אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ:
Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie, (kterýž byl učedlník Ježíšův, ale tajný, pro strach Židovský), aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil Pilát. A on přišed, sňal tělo Ježíšovo.
Potom požádal Piláta Josef z Arimatie – byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židů – aby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát k tomu dal souhlas, Josef šel a tělo sňal. ([Matouš 27:57-Matouš 27:61; Marek 15:42-Marek 15:47; Lukáš 23:50-Lukáš 23:56 Jan 9:22])
μετὰ δὲ ταυ̑τα η᾿ρὼτησεν τὸν Πιλα̑τον ᾽Ιωσὴφ ὁ α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας ω῍ν μαθητὴς του̑ ᾽Ιησου̑ κεκρυμμένος δὲ διὰ τὸν φόβον τω̑ν ᾽Ιουδαίων ι῞να α῎ρη τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε᾿πέτρεψεν ὁ Πιλα̑τος η῟λθεν ου῏ν καὶ η῟ρεν τὸ σω̑μα αυ᾿του̑
בָּתַר הָלֵין יַוסֵף הַו דּמֵן רָמתָא בּעָא מֵן פִּילַטָוס מֵטֻל דּתַלמִידָא הוָא דּיֵשֻׁוע וַמטַשֵׁא הוָא מֵן דֵּחלתָא דִּיהֻודָיֵא דּנֵשׁקֻול פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע וַאפֵּס פִּילַטָוס וֵאתָא וַשׁקַל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃ ס
בָּא גַּם נַקְדִּימוֹן, זֶה שֶׁבָּרִאשׁוֹנָה בָּא אֶל יֵשׁוּעַ בַּלַּיְלָה, וְהוּא נוֹשֵׂא תַּעֲרֹבֶת מוֹר וַאֲהָלוֹת, כִּשְׁלוֹשִׁים קִילוֹגְרַם.
וַיִתֶּן-לוֺ פִּילָטוֺס רִשְׁיוֺן וַיָּבֹא וַיִּשָׂא אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ וְנַקְדִּימוֺן אֲשֶׁר לְפָנִים בָּא אֶל-יֵשׁוּעַ בַּלַּיְלָה בָּא גַּם-הוּא וְהֵבִיא סַמִּים בְּלוּלִים מֹר-וַאֲהָלוֺת כְּמֵאָה לִיטָרִין:
Přišel pak i Nikodém, (kterýž byl prvé přišel k Ježíšovi v noci), nesa smíšení mirry a aloes okolo sta liber.
Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, a přinesl asi sto liber směsi myrhy a aloe. ([Jan 3:1-Jan 3:2 Jan 7:50-Jan 7:52])
η῟λθεν δὲ καὶ Νικόδημος ὁ ε᾿λθών πρὸς αυ᾿τὸν νυκτὸς τὸ πρω̑τον φέρων μίγμα σμύρνης καὶ α᾿λόης ὡς λίτρας ἑκατόν
וֵאתָא אָף נִיקָדִמָוס הַו דֵּאתָא הוָא מֵן קדִים לוָת יֵשֻׁוע בּלִליָא וַאיתִּי עַמֵה חֻונטתָא דּמֻורָא וַדעַלוַי אַיך מָאא לִיטרִין׃ ס
הֵם לָקְחוּ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ וְעָטְפוּ אוֹתָהּ בְּתַכְרִיכִים עִם הַבְּשָׂמִים כְּמִנְהַג הַקְּבוּרָה אֵצֶל הַיְּהוּדִים.
וַיִּקְחוּ אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ וַיַּעֲטוּהָ בְתַכְרִיכִים אֲשֶׁר מִלְאוּ בְשָׂמִים כְּדֶרֶךְ קְבוּרַת הַיְּהוּדִים:
Tedy vzali tělo Ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s těmi vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati.
Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.
ε῎λαβον ου῏ν τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε῎δησαν αυ᾿τὸ ο᾿θονίοις μετὰ τω̑ν α᾿ρωμάτων καθώς ε῎θος ε᾿στὶν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ε᾿νταφιάζειν
ושַׁקלֻוהי לפַגרֵה דּיֵשֻׁוע וכַרכֻוהי בּכֵתָּנֵא וַבבֵסמֵא אַיכַּנָא דִּאית עיָדָא לִיהֻודָיֵא דּנֵקבּרֻון׃
בַּמָּקוֹם שֶׁנִּצְלַב יֵשׁוּעַ הָיָה גַּן וּבַגַּן קֶבֶר חָדָשׁ שֶׁעוֹד לֹא הֻנַּח בּוֹ אִישׁ.
וּבַמָּקוֺם אֲשֶׁר נִצְלַב-שָׁם הָיָה גָן וּבוֺ קֶבֶר חָדָשׁ אֲשֶׁר עוֺד לֹא-נִקְבַּר בּוֺ אִישׁ:
A byla na tom místě, kdež ukřižován byl, zahrada, a v zahradě hrob nový, v němž ještě žádný nebyl pochován.
V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován.
η῟ν δὲ ε᾿ν τω̑ τόπω ο῞που ε᾿σταυρὼθη κη̑πος καὶ ε᾿ν τω̑ κήπω μνημει̑ον καινὸν ε᾿ν ω῟ ου᾿δέπω ου᾿δεὶς η῟ν τεθειμένος
אִית הוָת דֵּין בּהָי דֻּוכּתָא דֵּאזדּקֵף בָּה יֵשֻׁוע גַּנתָא ובָה בּגַנתָא בֵּית קבֻורָא חַדתָא דּאנָשׁ עדַכִּיל לָא אֵתּתּסִים הוָא בֵּה׃
שָׁם שָׂמוּ אֶת יֵשׁוּעַ, כִּי עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה לַיְּהוּדִים וְהַקֶּבֶר קָרוֹב.
וּבִהְיוֺת הַיּוֺם עֶרֶב שַׁבָּת לַיְּהוּדִים וְהַקֶּבֶר קָרוֺב קָבְרוּ בוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ:
Protož tu pro den připravování Židovský, že blízko byl ten hrob, položili Ježíše.
Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.
ε᾿κει̑ ου῏ν διὰ τὴν παρασκευὴν τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῞τι ε᾿γγὺς η῟ν τὸ μνημει̑ον ε῎θηκαν τὸν ᾽Ιησου̑ν
וסָמֻוהי תַּמָן ליֵשֻׁוע מֵטֻל דּשַׁבּתָא עָאלָא הוָת ומֵטֻל דּקַרִיב הוָא קַברָא׃ ס
בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, לִפְנוֹת בֹּקֶר בְּעוֹד חֹשֶׁךְ, בָּאָה מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית אֶל הַקֶּבֶר וְרָאֲתָה שֶׁהָאֶבֶן הוּסְרָה מִן הַקֶּבֶר.
וַיְהִי בָּאֶחָד בַּשַּׁבָּת וַתָּבֹא מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית לִפְנוֺת בֹּקֶר בַּחֲשֵׁכָה אֶל-הַקָּבֶר וַתֵּרֶא אֶת-הָאֶבֶן מְגוֺלָלָה מֵעַל-הַקָּבֶר:
Prvního pak dne po sobotě Maria Magdaléna šla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.
První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. ([Matouš 28:1-Matouš 28:2; Marek 16:1-Marek 16:4; Lukáš 24:1-Lukáš 24:3])
τη̑ δὲ μια̑ τω̑ν σαββάτων Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ ε῎ρχεται πρωι῭ σκοτίας ε῎τι ου῎σης ει᾿ς τὸ μνημει̑ον καὶ βλέπει τὸν λίθον η᾿ρμένον ε᾿κ του̑ μνημείου
בּחַד בּשַׁבָּא דֵּין אֵתָת מַריַם מַגדּלָיתָּא בּצַפרָא עַד חֵשֻׁוך לבֵית־קבֻורָא וַחזָת לכִאפָא דַּשׁקִילָא מֵן קַברָא׃
הִיא רָצָה וּבָאָה אֶל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְאֶל הַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי, זֶה שֶׁהָיָה אָהוּב עַל יֵשׁוּעַ. אָמְרָה לָהֶם: "לָקְחוּ אֶת הָאָדוֹן מִן הַקֶּבֶר וְלֹא יָדוּעַ לָנוּ אֵיפֹה הִנִּיחוּ אוֹתוֹ."
וַתָּרָץ וַתָּבֹא אֶל-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוּס וְאֶל-הַתַּלְמִיד הָאַחֵר אֲשֶׁר אָהַב אֹתוֺ יֵשׁוּעַ וַתֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה נָשְׂאוּ אֶת-אֲדֹנֵינוּ מִן-הַקֶּבֶר וַאֲנַחְנוּ לֹא נֵדַע אָנָה שָׂמוּ אֹתוֺ:
I běžela a přišla k Šimonovi Petrovi a k druhému učedlníkovi, tomu, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jej položili.
Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ ([Jan 13:23-Jan 13:24 Jan 21:7 Jan 21:20])
τρέχει ου῏ν καὶ ε῎ρχεται πρὸς Σίμωνα Πέτρον καὶ πρὸς τὸν α῎λλον μαθητὴν ο῍ν ε᾿φίλει ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς η῟ραν τὸν κύριον ε᾿κ του̑ μνημείου καὶ ου᾿κ οι῎δαμεν που̑ ε῎θηκαν αυ᾿τόν
ורֵהטַת אֵתָת לוָת שֵׁמעֻון כִּאפָא וַלוָת הַו תַּלמִידָא אחרִנָא דּרָחֵם הוָא יֵשֻׁוע וָאמרָא להֻון דּשַׁקלֻוהי למָרַן מֵן הַו בֵּית־קבֻורָא ולָא יָדעָא אנָא אַיכָּא סָמֻוהי׃
יָצְאוּ כֵּיפָא וְהַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי לָבוֹא אֶל הַקֶּבֶר.
וַיֵּצֵא פֶטְרוֺס וְהַתַּלְמִיד הָאַחֵר וַיֵּלְכוּ אֶל-הַקָּבֶר:
Tedy vyšel Petr i ten druhý učedlník, a šli k hrobu.
Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ Πέτρος καὶ ὁ α῎λλος μαθητής καὶ η῎ρχοντο ει᾿ς τὸ μνημει̑ον
וַנפַק שֵׁמעֻון והַו תַּלמִידָא אחרִנָא וָאתֵין הוַו לבֵית־קבֻורָא׃
שְׁנֵיהֶם רָצוּ יַחְדָּיו, אֶלָּא שֶׁהַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי רָץ מַהֵר יוֹתֵר מִכֵּיפָא וְהִגִּיעַ רִאשׁוֹן לַקֶּבֶר.
וּשְׁנֵיהֶם רָצוּ יַחְדָּו וַיְמַהֵר הַתַּלְמִיד הָאַחֵר לָרוּץ וַיַּעֲבֹר אֶת-פֶּטְרוֺס וַיָּבֹא רִאשׁוֺן אֶל-הַקָּבֶר:
Běželi pak oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prvé k hrobu.
Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první.
ε῎τρεχον δὲ οἱ δύο ὁμου̑ καὶ ὁ α῎λλος μαθητὴς προέδραμεν τάχιον του̑ Πέτρου καὶ η῟λθεν πρω̑τος ει᾿ς τὸ μνημει̑ον
ורָהטִין הוַו תּרַיהֻון אַכחדָא הַו דֵּין תַּלמִידָא רהֵט קַדּמֵה לשֵׁמעֻון וֵאתָא קַדמָיָא לבֵית־קבֻורָא׃
הוּא הִתְכּוֹפֵף וְרָאָה אֶת הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים, אַךְ לֹא נִכְנַס פְּנִימָה.
וַיִּשַּׁח וַיַּשְׁקֵף אֶל-תּוֺכוֺ וַיַּרְא אֶת-הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים לְבַדָּם וְלֹא יָרַד פְּנִימָה:
A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.
Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.
καὶ παρακύψας βλέπει κείμενα τὰ ο᾿θόνια ου᾿ μέντοι ει᾿ση̑λθεν
וַאדִיק חזָא כֵּתָּנֵא כַּד סִימִין מֵעַל דֵּין לָא עַל׃ ס
אַחֲרָיו בָּא גַּם שִׁמְעוֹן כֵּיפָא. הוּא נִכְנַס אֶל הַקֶּבֶר וְרָאָה אֶת הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים,
וְגַם-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס בָּא אַחֲרָיו וַיֵּרֶד אֶל-הַקָּבֶר וַיַּרְא אֶת-הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים לְבַדָּם:
Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,
Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,
ε῎ρχεται ου῏ν καὶ Σίμων Πέτρος α᾿κολουθω̑ν αυ᾿τω̑ καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸ μνημει̑ον καὶ θεωρει̑ τὰ ο᾿θόνια κείμενα
אֵתָא דֵּין שֵׁמעֻון בָּתרֵה ועַל לבֵית־קבֻורָא וַחזָא כֵּתָּנֵא כַּד סִימִין׃
וְהַמִּטְפַּחַת שֶׁהָיְתָה עַל רֹאשׁוֹ אֵינֶנָּה מֻנַּחַת עִם הַתַּכְרִיכִים, אֶלָּא מְקֻפֶּלֶת לְבַדָּהּ בְּמָקוֹם אֶחָד.
וְהַמִּטְפַּחַת אֲשֶׁר הָיְתָה עַל-רֹאשׁוֺ אֵינֶנָּה עִם-הַתַּכְרִיכִים כִּי אִם-צְנוּפָה לְבַדָּהּ בְּמָקוֺם אַחֵר:
A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.
ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.
καὶ τὸ σουδάριον ο῍ η῟ν ε᾿πὶ τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿του̑ ου᾿ μετὰ τω̑ν ο᾿θονίων κείμενον α᾿λλὰ χωρὶς ε᾿ντετυλιγμένον ει᾿ς ε῞να τόπον
וסֻודָרָא הַו דַּחזִיק הוָא בּרִשֵׁה לָא עַם כֵּתָּנֵא אֵלָא כַּד כּרִיך וסִים לַסטַר בַּחדָא דֻּוכָּא׃
אָז נִכְנַס גַּם הַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי שֶׁבָּא רִאשׁוֹן אֶל הַקֶּבֶר. הוּא רָאָה וְהֶאֱמִין;
וַיֵּרֶד שָׁם גַּם-הַתַּלְמִיד הָאַחֵר אֲשֶׁר-בָּא רִאשׁוֺן אֶל-הַקֶּבֶר וַיַּרְא וַיַּאֲמֵן:
Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prvé přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil.
Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. ([Jan 21:7])
τότε ου῏ν ει᾿ση̑λθεν καὶ ὁ α῎λλος μαθητὴς ὁ ε᾿λθών πρω̑τος ει᾿ς τὸ μνημει̑ον καὶ ει῏δεν καὶ ε᾿πίστευσεν
הָידֵּין עַל אָף הַו תַּלמִידָא דֵּאתָא קַדמָיָא לבֵית־קבֻורָא וַחזָא והַימֵן׃
הֲרֵי עוֹד לֹא יָדְעוּ אֶת הַכָּתוּב שֶׁעָלָיו לָקוּם מִן הַמֵּתִים.
כִּי עַד-עַתָּה לֹא-הֵבִינוּ עוֺד אֶת-הַכְּתוּבִים כִּי נָכוֺן לוֺ לָקוּם מִן-הַמֵּתִים:
Nebo ještě neznali písma, že měl z mrtvých vstáti.
Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. ([Lukáš 24:26-Lukáš 24:27])
ου᾿δέπω γὰρ η῎̑δεισαν τὴν γραφὴν ο῞τι δει̑ αυ᾿τὸν ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑ναι
לָא גֵּיר עדַכִּיל יָדעִין הוַו מֵן כּתָבֵא דַּעתִיד הוָא לַמקָם מֵן מִיתֵא׃
אַחֲרֵי כֵן חָזְרוּ הַתַּלְמִידִים לְבֵיתָם.
וַיָּשֻׁבוּ הַתַּלְמִידִים וַיֵּלְכוּ אֶל-בֵּיתָם:
I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prvé byli.
Oba učedníci se pak vrátili domů.
α᾿πη̑λθον ου῏ν πάλιν πρὸς αυ᾿τοὺς οἱ μαθηταί
וֵאזַלו הֵנֻון תַּלמִידֵא תֻּוב לדֻוכַּתהֻון׃ ס
וּמִרְיָם עָמְדָה בּוֹכִיָּה מִחוּץ לַקֶּבֶר. בְּשָׁעָה שֶׁבָּכְתָה הִתְכּוֹפְפָה אֶל תּוֹךְ הַקֶּבֶר
וּמִרְיָם עָמְדָה מִחוּץ לַקֶּבֶר וַתֵּבְ וַיְהִי בִּבְכּוֺתָהּ וַתִּשַּׁח וַתַּשְׁקֵף אֶל-תּוֺךְ הַקָּבֶר:
Ale Maria stála u hrobu vně, plačeci. A když plakala, naklonila se do hrobu.
Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu
Μαρία δὲ εἱστήκει πρὸς τω̑ μνημείω ε῎ξω κλαίουσα ὡς ου῏ν ε῎κλαιεν παρέκυψεν ει᾿ς τὸ μνημει̑ον
מַריַם דֵּין קָימָא הוָת לוָת קַברָא ובָכיָא וכַד בָּכיָא אַדִיקַת בּקַברָא׃
וְרָאֲתָה שְׁנֵי מַלְאָכִים עוֹטֵי לָבָן יוֹשְׁבִים בַּמָּקוֹם שֶׁקֹּדֶם לָכֵן נָחָה גּוּפַת יֵשׁוּעַ, אֶחָד לִמְרַאֲשׁוֹתָיו וְאֶחָד לְמַרְגְּלוֹתָיו.
וַתֵּרֶא שְׁנֵי מַלְאָכִים עֹטִים לְבָנִים וְישְׁבִים בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׂמוּ אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ אֶחָד מְרַאֲשֹׁתָיו וְאֶחָד מַרְגְּלֹתָיו:
A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy, a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.
a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. ([Marek 9:3; Skutky apoštolské 1:10])
καὶ θεωρει̑ δύο α᾿γγέλους ε᾿ν λευκοι̑ς καθεζομένους ε῞να πρὸς τη̑ κεφαλη̑ καὶ ε῞να πρὸς τοι̑ς ποσίν ο῞που ε῎κειτο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑
וַחזָת תּרֵין מַלַאכֵא בּחֵוָרֵא דּיָתבִּין חַד מֵן אֵסָדַוהי וחַד מֵן רֵגלַוהי אַיכָּא דּסִים הוָא פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃
אָמְרוּ לָהּ: "אִשָּׁה, לָמָּה אַתְּ בּוֹכָה?" הֵשִׁיבָה לָהֶם: "לָקְחוּ אֶת אֲדוֹנִי וְאֵינֶנִּי יוֹדַעַת אֵיפֹה שָׂמוּ אוֹתוֹ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלֶיהָ אִשָּׁה לָמֶה תִבְכִּי אֲלֵיהֶם כִּי נָשְׂאוּ אֶת-אֲדֹנִי מִזֶּה וְלֹא אֵדַע אָנָה שָׂמֻהוּ:
Kteříž řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.
Otázali se Marie: „Proč pláčeš?(z)“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ (z) ř: Ženo, pro pláčeš? ([Jan 20:2])
καὶ λέγουσιν αυ᾿τη̑ ε᾿κει̑νοι γύναι τί κλαίεις λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῞τι η῟ραν τὸν κύριόν μου καὶ ου᾿κ οι῏δα που̑ ε῎θηκαν αυ᾿τόν
וָאמרִין לָה אַנתּתָא מָנָא בָּכיָא אַנתּי אָמרָא להֻון דּשַׁקלֻוהי למָרי ולָא יָדעָא אנָא אַיכָּא סָמֻוהי׃
אַחֲרֵי שֶׁאָמְרָה זֹאת פָּנְתָה לְאָחוֹר וְרָאֲתָה אֶת יֵשׁוּעַ עוֹמֵד, אַךְ לֹא יָדְעָה כִּי הוּא יֵשׁוּעַ.
עוֺד הִיא מְדַבֶּרֶת כָּזֹאת וַתֵּפֶן מֵאַחֲרֶיהָ וַתֵּרֶא אֶת-יֵשׁוּעַ עֹמֵד וְלֹא יָדְעָה כִּי הוּא יֵשׁוּעַ:
To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.
Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. ([Matouš 28:9-Matouš 28:10; Marek 16:9-Marek 16:11; Lukáš 24:10-Lukáš 24:11])
ταυ̑τα ει᾿που̑σα ε᾿στράφη ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω καὶ θεωρει̑ τὸν ᾽Ιησου̑ν ἑστω̑τα καὶ ου᾿κ η῎̑δει ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν
הָדֵא אֵמרַת וֵאתפַּניַת לבֵסתּרָה וַחזָת ליֵשֻׁוע דּקָאֵם ולָא יָדעָא הוָת דּיֵשֻׁוע הֻו׃
שָׁאַל אוֹתָהּ יֵשׁוּעַ: "אִשָּׁה, לָמָּה אַתְּ בּוֹכָה? אֶת מִי אַתְּ מְחַפֶּשֶׂת?" הוֹאִיל וְחָשְׁבָה שֶׁהוּא שׁוֹמֵר הַגַּן אָמְרָה לוֹ: "אָדוֹן, אִם אַתָּה הֶעֱבַרְתָּ אוֹתוֹ, אֱמֹר נָא לִי אֵיפֹה שַׂמְתָּ אוֹתוֹ וַאֲנִי אֶקַּח אוֹתוֹ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אִשָּׁה לָמֶה תִבְכִּי אֶת-מִי תְבַקֵּשִׁי וְהִיא חָשְׁבָה כִּי-נֹטֵר הַגָּן הוּא וַתֹּאֶר אֵלָיו אֲדֹנִי אִם-אַתָּה נָשָׂאתָ אֹתוֺ מִזֶּה הַגִּידָה-נָא לִי אֵיפֹא שַׂמְתָּ אֹתוֺ וַאֲנִי אֵלֵךְ וְאֶָּׂאֶנּוּ:
Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu? Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.
Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš?(a) Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ (a) ř: Ženo, pro pláčeš?
λέγει αυ᾿τη̑ ᾽Ιησου̑ς γύναι τί κλαίεις τίνα ζητει̑ς ε᾿κείνη δοκου̑σα ο῞τι ὁ κηπουρός ε᾿στιν λέγει αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ σὺ ε᾿βάστασας αυ᾿τόν ει᾿πέ μοι που̑ ε῎θηκας αυ᾿τόν κα᾿γώ αυ᾿τὸν α᾿ρω̑
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אַנתּתָא מָנָא בָּכיָא אַנתּי וַלמַן בָּעיָא אַנתּי הִי דֵּין סֵברַת דּגַנָנָא הֻו וָאמרָא לֵה מָרי אֵן אַנתּ שׁקַלתָּיהי אֵמַר לִי אַיכָּא סָמתָּיהי אִזַל אֵשׁקלִיוהי׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "מִרְיָם!" אָז פָּנְתָה וְאָמְרָה לוֹ: "רַבִּי!"
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ מִרְיָם וַתֵּפֶן וַתֹּאמֶר אֵלָיו עִבְרִית רַבּוּנִי אֲשֶׁר יֵאָמֵר רַבִּי:
Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, což se vykládá: Mistře.
Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.
λέγει αυ᾿τη̑ ᾽Ιησου̑ς Μαριάμ στραφει̑σα ε᾿κείνη λέγει αυ᾿τω̑ ῾Εβραιστί ραββουνι ο῍ λέγεται διδάσκαλε
אָמַר לָה יֵשֻׁוע מַריַם וֵאתפַּניַת וָאמרָא לֵה עֵברָאיִת רַבֻּולִי דּמֵתֵאמַר מַלפָנָא׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אַל תִּגְּעִי בִּי, כִּי עֲדַיִן לֹא עָלִיתִי אֶל הָאָב, אוּלָם לְכִי אֶל אַחַי וְהַגִּידִי לָהֶם: 'אֲנִי עוֹלֶה אֶל אָבִי וַאֲבִיכֶם, אֶל אֱלֹהַי וֵאלֹהֵיכֶם'."
וַיֹּאמֵר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אַל-תִּגְּעִי בִי כִּי עוֺד לֹא עָלִיתִי אֶל-הָאָב אַךְ לְכִי אֶל-אַחַי וְאִמְרִי אֲלֵיהֶם הִנְנִי עֹלֶה אֶל-אָבִי וַאֲבִיכֶם אֶל-אֱלֹהַי וֵאלֹהֵיכֶם:
Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; nebo jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.
Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ ([Jan 7:33])
λέγει αυ᾿τη̑ ᾽Ιησου̑ς μή μου α῞πτου ου῎πω γὰρ α᾿ναβέβηκα πρὸς τὸν πατέρα πορεύου δὲ πρὸς τοὺς α᾿δελφούς μου καὶ ει᾿πὲ αυ᾿τοι̑ς α᾿ναβαίνω πρὸς τὸν πατέρα μου καὶ πατέρα ὑμω̑ν καὶ θεόν μου καὶ θεὸν ὑμω̑ν
אָמַר לָה יֵשֻׁוע לָא תֵּתקַרבִין לִי לָא גֵּיר עדַכִּיל סֵלקֵת לוָת אָבי זֵלי דֵּין לוָת אַחַי וֵאמַרי להֻון סָלֵק אנָא לוָת אָבי וַאבֻוכֻון וַאלָהי וַאלָהכֻון׃ ס
הָלְכָה מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וְהוֹדִיעָה לַתַּלְמִידִים כִּי רָאֲתָה אֶת הָאֲדוֹן וְכִי אָמַר לָהּ אֶת הַדְּבָרִים הַלָּלוּ.
וַתָּבֹא מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וַתַּגֵּד לַתַּלְמִידִים כִּי-רָאֲתָה אֶת-הָאָדוֺן וְכִי כָּזֹאת דִּבֶּר אֵלֶיהָ:
Přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána, a že jí to pověděl.
Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
ε῎ρχεται Μαριὰμ ἡ Μαγδαληνὴ α᾿γγέλλουσα τοι̑ς μαθηται̑ς ο῞τι ἑὼρακα τὸν κύριον καὶ ταυ̑τα ει῏πεν αυ᾿τη̑
הָידֵּין אֵתָת מַריַם מַגדּלָיתָּא וסַבּרַת לתַלמִידֵא דַּחזָת למָרַן וַדהָלֵין אֵמַר לָה סּ סּ׃
לְעֵת עֶרֶב, בְּאוֹתוֹ יוֹם רִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, כַּאֲשֶׁר דַּלְתוֹת הַמָּקוֹם שֶׁנֶּאֶסְפוּ בּוֹ הַתַּלְמִידִים הָיוּ סְגוּרוֹת מִפַּחַד רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים, בָּא יֵשׁוּעַ וְעָמַד בֵּינֵיהֶם. אָמַר לָהֶם: "שָׁלוֹם לָכֶם."
וַיְהִי בָּעֶרֶב בַּשַּׁבָּת הַהוּא כַּאֲשֶׁר נִסְגְּרוּ דַלְתוֺת הַבַּיִת אֲשֶׁר נִקְבְּצוּ שָׁם הַתַּלְמִידִים מִיִּרְאָתָם אֶת-הַיְּהוּדִים וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ וַיַּעֲמֹד בְּתוֺכָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שָׁלוֺם עֲלֵיכֶם:
Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“ ([Lukáš 24:36-Lukáš 24:43])
ου῎σης ου῏ν ο᾿ψίας τη̑ ἡμέρα ε᾿κείνη τη̑ μια̑ σαββάτων καὶ τω̑ν θυρω̑ν κεκλεισμένων ο῞που η῟σαν οἱ μαθηταὶ διὰ τὸν φόβον τω̑ν ᾽Ιουδαίων η῟λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε῎στη ει᾿ς τὸ μέσον καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ει᾿ρήνη ὑμι̑ν
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא דּיַומָא הַו דּחַד בּשַׁבָּא ותַרעֵא אַחִידִין הוַו דַּאיכָּא דִּאיתַיהֻון הוַו תַּלמִידֵא מֵטֻל דֵּחלתָא דִּיהֻודָיֵא אֵתָא יֵשֻׁוע קָם בַּינָתהֻון וֵאמַר להֻון שׁלָמָא עַמכֻון׃
לְאַחַר מִכֵּן הֶרְאָה לָהֶם אֶת יָדָיו וְאֶת צִדּוֹ, וְהַתַּלְמִידִים נִתְמַלְּאוּ שִׂמְחָה כִּרְאוֹתָם אֶת הָאָדוֹן.
וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת הֶרְאָם אֶת-יָדָיו וְאֶת-צִדּוֺ וַיִּשְׂמְחוּ הַתַּלְמִידִים בִּרְאוֺתָם אֶת-הָאָדוֺן:
A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.
Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.
καὶ του̑το ει᾿πών ε῎δειξεν τὰς χει̑ρας καὶ τὴν πλευρὰν αυ᾿τοι̑ς ε᾿χάρησαν ου῏ν οἱ μαθηταὶ ι᾿δόντες τὸν κύριον
הָדֵא אֵמַר וחַוִי אֵנֻון אִידַוהי וסֵטרֵה וַחדִיו תַּלמִידֵא דַּחזַו למָרַן׃
הוֹסִיף יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "שָׁלוֹם לָכֶם. כְּשֵׁם שֶׁהָאָב שָׁלַח אוֹתִי, כֵּן גַּם אֲנִי שׁוֹלֵחַ אֶתְכֶם."
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שָׁלוֺם לָכֶם כַּאֲשֶׁר שָׁלַח אֹתִי הָאָב כֵּן הִנְנִי שֹׁלֵחַ אֶתְכֶם:
Tedy řekl jim Ježíš opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.
Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ ([Jan 17:18])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πάλιν ει᾿ρήνη ὑμι̑ν καθώς α᾿πέσταλκέν με ὁ πατήρ κα᾿γώ πέμπω ὑμα̑ς
אֵמַר להֻון דֵּין תֻּוב יֵשֻׁוע שׁלָמָא עַמכֻון אַיכַּנָא דּשַׁדּרַני אָבי אָף אֵנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון׃ ס
אַחֲרֵי אָמְרוֹ זֹאת נָפַח עֲלֵיהֶם וְאָמַר לָהֶם: "קַבְּלוּ אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ.
וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת וַיִּפַּח בָּהֶם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם קְחוּ לָכֶם אֶת-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
A to pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.
Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. ([Skutky apoštolské 1:8])
καὶ του̑το ει᾿πών ε᾿νεφύσησεν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς λάβετε πνευ̑μα α῞γιον
וכַד אֵמַר הָלֵין נפַח בּהֻון וֵאמַר להֻון קַבֵּלו רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
כָּל מִי שֶׁתִּסְלְחוּ לוֹ עַל חֲטָאָיו, הֵם יִסָּלְחוּ לוֹ; לְכָל מִי שֶׁתִּזְקְפוּ אוֹתָם, יִזָּקְפוּ לוֹ."
אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר תִּסְלְחוּ לוֺ אֶת-חֲטָאָיו וְנִסְלַח לוֺ וְאִם תְּשִׁיתוּם עָלָיו עָלָיו יִהְיוּ:
Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; kterýmžkoli zadrželi byste, zadržániť jsou.
Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou(b).“ (b) ř: komu zadržíte hříchy, tomu jsou zadrženy ([Matouš 16:19 Matouš 18:18])
α῎ν τινων α᾿φη̑τε τὰς ἁμαρτίας α᾿φέωνται αυ᾿τοι̑ς α῎ν τινων κρατη̑τε κεκράτηνται
אֵן תֵּשׁבּקֻון חטָהֵא לאנָשׁ נֵשׁתַּבקֻון לֵה וֵאן תֵּאחדֻּון דּאנָשׁ אַחִידִין׃ ס
תֹּאמָא, אֶחָד מֵהַשְּׁנֵים־עָשָׂר הַנִּקְרָא דִּידִימוֹס, לֹא הָיָה אִתָּם כַּאֲשֶׁר בָּא יֵשׁוּעַ.
וְתוֺמָא הַנִּקְרָא דִידוּמוֺס אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר לֹא-הָיָה עִמָּהֶם בְּבֹא יֵשׁוּעַ:
Tomáš pak jeden ze dvanácti, kterýž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.
Tomáš, jinak Didymos(c), jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. (c) Dvojče (stejně jako Jan 11:16) ([Jan 11:16])
Θωμα̑ς δὲ ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δὼδεκα ὁ λεγόμενος Δίδυμος ου᾿κ η῟ν μετ῾ αυ᾿τω̑ν ο῞τε η῟λθεν ᾽Ιησου̑ς
תָּאומַא דֵּין חַד מֵן תּרֵעסַרתָּא הַו דּמֵתֵאמַר תָּאמָא לָא הוָא תַּמָן הוָא עַמהֻון כַּד אֵתָא יֵשֻׁוע׃
אָמְרוּ לוֹ יֶתֶר הַתַּלְמִידִים: "רָאִינוּ אֶת הָאָדוֹן." הֵשִׁיב לָהֶם: "אִם לֹא אֶרְאֶה אֶת סִימַן הַמַּסְמְרִים בְּיָדָיו וְלֹא אָשִׂים אֶת אֶצְבָּעִי בַּמָּקוֹם שֶׁהָיוּ הַמַּסְמְרִים וְלֹא אָשִׂים אֶת יָדִי בְּצִדּוֹ, לֹא אַאֲמִין."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו יֶתֶר הַתַּלְמִידִים רָאִינוּ אֶת-הָאָדוֺן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם-לֹּא אֶרְאֶה אֶת-מַדְקְרוֺת הַמַּסְמְרִים בְּיָדָיו וְלֹא אֶתְקַע אֶת-אֶצְבָּעִי בְּנִקְבֵי הַמַּסְמְרִים הָאֵלֶּה ובְיָדִי לֹא אֶגַּע בְּצִדּוֺ לֹא אַאֲמִינָה:
I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. Ale on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.
Ostatní učedníci mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ ([Jan 19:18 Jan 19:34])
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ οἱ α῎λλοι μαθηταί ἑωράκαμεν τὸν κύριον ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ὰν μὴ ι῎δω ε᾿ν ται̑ς χερσὶν αυ᾿του̑ τὸν τύπον τω̑ν η῞λων καὶ βάλω τὸν δάκτυλόν μου ει᾿ς τὸν τύπον τω̑ν η῞λων καὶ βάλω μου τὴν χει̑ρα ει᾿ς τὴν πλευρὰν αυ᾿του̑ ου᾿ μὴ πιστεύσω
וָאמרִין לֵה תַּלמִידֵא חזַין למָרַן הֻו דֵּין אֵמַר להֻון אֵלָא חָזֵא אנָא בִּאידַוהי דֻּוכּיָתָא דּצֵצֵא ורָמֵא אנָא בּהֵין צֵבעָתי ומַושֵׁט אנָא אִידי בּדַפנֵה לָא מהַימֵן אנָא׃ ס
אַחֲרֵי שְׁמוֹנָה יָמִים שׁוּב הָיוּ הַתַּלְמִידִים בַּבַּיִת וְתֹאמָא אִתָּם. כַּאֲשֶׁר הָיוּ הַדְּלָתוֹת סְגוּרוֹת בָּא יֵשׁוּעַ, עָמַד בֵּינֵיהֶם וְאָמַר: "שָׁלוֹם לָכֶם."
וּמִקְצֵה שְׁמֹנַת יָמִים נִקְהֲלוּ הַתַּלְמִידִים בַּבַּיִת פְּנִימָה עוֺד הַפַּעַם וְתוֺמָא עִמָּהֶם וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ כַּאֲשֶׁר סֻגְּרוּ הַדְּלָתוֺת וַיַּעֲמֹד בְּתוֺכָם וַיֹּאמֶר שָׁלוֺם עֲלֵיכֶם:
A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dvéře byly zavříny, i stál u prostřed a řekl: Pokoj vám.
Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“ ([Jan 20:19])
καὶ μεθ῾ ἡμέρας ο᾿κτώ πάλιν η῟σαν ε῎σω οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ Θωμα̑ς μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε῎ρχεται ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ν θυρω̑ν κεκλεισμένων καὶ ε῎στη ει᾿ς τὸ μέσον καὶ ει῏πεν ει᾿ρήνη ὑμι̑ν
ובָתַר תּמָניָא יַומִין תֻּוב לגַו הוַו תַּלמִידֵא ותָאומַא עַמהֻון וֵאתָא יֵשֻׁוע כַּד אַחִידִין תַּרעֵא קָם בַּמצַעתָא וֵאמַר להֻון שׁלָמָא עַמכֻון׃
אָז אָמַר לְתֹאמָא: "הָבֵא אֶת אֶצְבָּעֲךָ הֵנָּה וּרְאֵה אֶת יָדַי; הוֹשֵׁט אֶת יָדְךָ וְשִׂים אוֹתָהּ בְּצִדִּי, וְאַל תְּהֵא חֲסַר אֱמוּנָה, אֶלָּא מַאֲמִין."
וְאַחַר אָמַר אֶל-תּוֺמָא הוֺשֵׁט אֶת-אֶצְבָּעֲךׇ הֵנָּה וּרְאֵה אֶת-יָדַי וְהוֺשֵׁט אֶת-יָדְךׇ וּמֻשֵּׁנִי בְצִדִּי וְאַל-תְּהִי חֲסַר אֱמוּנָה כִּי אִם-הַאֲמֵן תַּאֲמִין:
Potom řekl Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věrný.
Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ ([Jan 20:25])
ει῏τα λέγει τω̑ Θωμα̑ φέρε τὸν δάκτυλόν σου ω῟δε καὶ ι῎δε τὰς χει̑ράς μου καὶ φέρε τὴν χει̑ρά σου καὶ βάλε ει᾿ς τὴν πλευράν μου καὶ μὴ γίνου α῎πιστος α᾿λλὰ πιστός
וֵאמַר לתָאומַא אַיתָּא צֵבעָך להָרכָּא וַחזִי אִידַי וַאיתָּא אִידָך וַאושֵׁט בּגַבּי ולָא תֵּהוֵא לָא מהַימנָא אֵלָא מהַימנָא׃ ס
הֵשִׁיב תֹּאמָא וְאָמַר לוֹ: "אֲדוֹנִי וֵאלֹהַי!"
וַיַּעַן תּוֺמָא וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי וֵאלֹהָי:
I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj!
Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“
α᾿πεκρίθη Θωμα̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ κύριός μου καὶ ὁ θεός μου
וַענָא תָּאומַא וֵאמַר לֵה מָרי וַאלָהי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִפְּנֵי שֶׁרָאִיתָ אוֹתִי הֶאֱמַנְתָּ. אַשְׁרֵי אֵלֶּה שֶׁאֵינָם רוֹאִים וְעִם זֹאת מַאֲמִינִים."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ יַעַן אֲשֶׁר רְאִיתַנִי הֱאֶמַנְתָּ תּוֺמָא אַשְׁרֵי אֵלֶּה הַמַּאֲמִינִים וְרָאוֺ לֹא רָאוּ:
Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.
Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ ([1 Petrův 1:8])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ἑὼρακάς με πεπίστευκας μακάριοι οἱ μὴ ι᾿δόντες καὶ πιστεύσαντες
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע הָשָׁא דַּחזַיתָּני הַימֵנתּ טֻובַיהֻון לַאילֵין דּלָא חזַאוֻני והַימֵנו סס׃
גַּם אוֹתוֹת רַבִּים אֲחֵרִים עָשָׂה יֵשׁוּעַ לְעֵינֵי תַּלְמִידָיו, אֲשֶׁר לֹא נִכְתְּבוּ בַּסֵּפֶר הַזֶּה.
וְגַם-מוֺפְתִים אֲחֵרִים רַבִּים עָשָׂה יֵשׁוּעַ לְעֵינֵי תַלְמִידָיו אֲשֶׁר לֹא-נִכְתְּבוּ בַּסֵּפֶר הַזֶּה:
Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před oblíčejem učedlníků svých, kteříž nejsou zapsáni v knize této.
Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. ([Jan 21:24-Jan 21:25])
πολλὰ μὲν ου῏ν καὶ α῎λλα σημει̑α ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿νὼπιον τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ α῍ ου᾿κ ε῎στιν γεγραμμένα ε᾿ν τω̑ βιβλίω τούτω
סַגִּיָאתָא דֵּין אָתוָתָא אחרָניָתָא עבַד יֵשֻׁוע קדָם תַּלמִידַוהי אַילֵין דּלָא כּתִיבָן בַּכתָבָא הָנָא׃
אֲבָל אֵלֶּה נִכְתְּבוּ כְּדֵי שֶׁתַּאֲמִינוּ כִּי יֵשׁוּעַ הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הָאֱלֹהִים, וּכְדֵי שֶׁבְּהַאֲמִינְכֶם יִהְיוּ לָכֶם חַיִּים בִּשְׁמוֹ.
אַךְ-אֵלֶּה נִכְתְּבוּ לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ כִּי יֵשׁוּעַ הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים וּלְבַעֲבוּר יִהְיוּ לָכֶם חַיִּים עֵקֶב אֱמוּנַתְכֶם בִּשְׁמוֺ:
Ale tito zapsáni jsou, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život měli ve jménu jeho.
Tato však zapsána jsou, abyste věřili(d), že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. (d) var: uvěřili ([Jan 11:27 Jan 3:15; 1 Janův 5:13])
ταυ̑τα δὲ γέγραπται ι῞να πιστεύσητε ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ καὶ ι῞να πιστεύοντες ζωὴν ε῎χητε ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι αυ᾿του̑
אָף הָלֵין דֵּין דַּכתִיבָן דַּתהַימנֻון דּיֵשֻׁוע הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא ומָא דּהַימֵנתֻּון נֵהוֻון לכֻון בַּשׁמֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הוֹסִיף יֵשׁוּעַ לְהֵרָאוֹת אֶל תַּלְמִידָיו לְיַד יָם טְבֶרְיָה. הוּא הוֹפִיעַ בְּדֶרֶךְ זֹאת:
וַיְהִי אַחֲרֵי-כֵן וַיּוֺסֵף יֵשׁוּעַ לְהֵרָאוֺת אֶל-תַּלְמִידָיו עַל-יַם טְבַרְיָה וְכֹה נִרְאָה אֲלֵיהֶם:
Potom zjevil se opět Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. Zjevil se pak takto:
Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského. ([Jan 6:1; Matouš 26:32])
μετὰ ταυ̑τα ε᾿φανέρωσεν ἑαυτὸν πάλιν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς μαθηται̑ς ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης τη̑ς Τιβεριάδος ε᾿φανέρωσεν δὲ ου῞τως
בָּתַר הָלֵין חַוִי תֻּוב נַפשֵׁה יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי עַל יַמָא דּטִיבֵרִיָוס חַוִי דֵּין הָכַנָא׃
שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְתֹאמָא הַנִּקְרָא דִּידִימוֹס הָיוּ יַחַד עִם נְתַנְאֵל מִקָּנָה שֶׁבַּגָּלִיל וְעִם בְּנֵי זַבְדַּי וּשְׁנַיִם אֲחֵרִים מִתַּלְמִידָיו.
כַּאֲשֶׁר יָשְׁבוּ יַחְדָּו שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וְתוֺמָא הַנִּקְרָא דִידוּמוֺס וּנְתַנְאֵל מִקָּנָה אֲשֶׁר בַּגָּלִיל וּבְנֵי זַבְדִּי וּשְׁנַיִם אֲחֵרִים מִתַּלְמִידָיו:
Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, kterýž sloul Didymus, a Natanael, kterýž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva.
Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků.
η῟σαν ὁμου̑ Σίμων Πέτρος καὶ Θωμα̑ς ὁ λεγόμενος Δίδυμος καὶ Ναθαναὴλ ὁ α᾿πὸ Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ οἱ του̑ Ζεβεδαίου καὶ α῎λλοι ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ δύο
אִיתַיהֻון הוַו אַכחדָא שֵׁמעֻון כִּאפָא ותָאומַא דּמֵתֵאמַר תָּאמָא ונַתַנַיאיִל הַו דּמֵן קָטנֵא דַּגלִילָא וַבנַי זַבדַי וַתרֵין אחרָנִין מֵן תַּלמִידֵא׃
אָמַר לָהֶם שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲנִי הוֹלֵךְ לָדוּג." אָמְרוּ לוֹ: "גַּם אֲנַחְנוּ בָּאִים אִתְּךָ." הָלְכוּ וְנִכְנְסוּ לַסִּירָה וְלֹא לָכְדוּ מְאוּמָה בְּאוֹתוֹ לַיְלָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס הִנְנִי הֹלֵךְ לָדִיג וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו עִמָּךְ נֵלֵךְ גַּם-אֲנָחְנוּ וַיֵּצְאוּ מִיָּד וַיֵּרְדוּ אֶל-הָאֳנִיָּה וְלֹא לָכְדוּ מְאוּמָה בַּלַּיְלָה הוּא:
Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.
Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili. ([Lukáš 5:4-Lukáš 5:11])
λέγει αυ᾿τοι̑ς Σίμων Πέτρος ὑπάγω ἁλιεύειν λέγουσιν αυ᾿τω̑ ε᾿ρχόμεθα καὶ ἡμει̑ς σὺν σοί ε᾿ξη̑λθον καὶ ε᾿νέβησαν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ νυκτὶ ε᾿πίασαν ου᾿δέν
אָמַר להֻון שֵׁמעֻון כִּאפָא אָזֵל אנָא אֵצֻוד נֻונֵא אָמרִין לֵה אָף חנַן אָתֵינַן עַמָך וַנפַקו וַסלֵקו לַספִינתָּא וַבהַו לִליָא מֵדֵּם לָא צָדו׃
עִם בֹּקֶר עָמַד יֵשׁוּעַ עַל הַחוֹף, אַךְ הַתַּלְמִידִים לֹא הִכִּירוּ שֶׁזֶּה יֵשׁוּעַ.
הַבֹּקֶר אוֺר וְהִנֵּה יֵשׁוּעַ עֹמֵד עַל-שְׂפַת הַיָּם וְהַתַּלְמִידִים לֹא יָדְעוּ כִּי יֵשׁוּעַ הוּא:
A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl.
Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.
πρωι̑ας δὲ η῎δη γενομένης ε῎στη ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸν αι᾿γιαλόν ου᾿ μέντοι η῎̑δεισαν οἱ μαθηταὶ ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν
כַּד דֵּין הוָא צַפרָא קָם יֵשֻׁוע עַל יַד יַמָא ולָא ידַעו תַּלמִידֵא דּיֵשֻׁוע הֻו׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בָּנַי, אֵין לָכֶם דָּגִים?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אֵין."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בָּנַי הֲיֵשׁ-לָכֶם דָּבָר לֶאֱכֹל וַיַּעֲנוּ וַיֹּמְרוּ אָיִן:
Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme.
Ježíš jim řekl: „Děti, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“
λέγει ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς παιδία μή τι προσφάγιον ε῎χετε α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ ου῎
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע טלָיֵא למָא אִית לכֻון מֵדֵּם למֵלעַס אָמרִין לֵה לָא׃
אָמַר לָהֶם: "הַשְׁלִיכוּ אֶת הָרֶשֶׁת בְּצִדָּהּ הַיְמָנִי שֶׁל הַסִּירָה וְתִמְצְאוּ." הֵם הִשְׁלִיכוּ וְלֹא יָכְלוּ עוֹד לִמְשֹׁךְ אוֹתָהּ מֵרֹב דָּגִים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּרְשׂוּ אֶת-הַמִּכְמֹרֶת מִימִין לָאֳנִיָּה וּמְצָאתֶם וַיִפְרְשׂוּ וְלֹא-יָכְלוּ עוֺד לְמָשְׁכָהּ מֵרֹב דָּגִים:
On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli, a hned nemohli ji táhnouti pro množství ryb.
Řekl jim: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς βάλετε ει᾿ς τὰ δεξιὰ μέρη του̑ πλοίου τὸ δίκτυον καὶ εὑρήσετε ε῎βαλον ου῏ν καὶ ου᾿κέτι αυ᾿τὸ ἑλκύσαι ι῎σχυον α᾿πὸ του̑ πλήθους τω̑ν ι᾿χθύων
אָמַר להֻון אַרמַו מצִידתּכֻון מֵן גַּבָּא דּיַמִינָא דַּספִינתָּא ומֵשׁכּחִין אנתֻּון וַארמִיו ולָא אֵשׁכַּחו למֵגּדָה לַמצִידתָּא מֵן סֻוגָאא דּנֻונֵא דֵּאחדַּת׃ ס
הֵגִיב הַתַּלְמִיד הָאָהוּב עַל יֵשׁוּעַ וְאָמַר לְכֵיפָא: "זֶה הָאָדוֹן!" כַּאֲשֶׁר שָׁמַע שִׁמְעוֹן כֵּיפָא שֶׁזֶּה הָאָדוֹן, לָבַשׁ אֶת בִּגְדוֹ הַחִיצוֹן, כִּי גֵּווֹ הָיָה חָשׂוּף, וְהֵטִיל עַצְמוֹ לַיָּם.
וְהַתַּלְמִיד הַהוּא אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ אֲהֵבוֺ אָמַר אֶל-פֶּטְרוֺס הָאָדוֺן הוּא וְכִשְׁמֹעַ שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס כִּי הוּא הָאָדוֺן וַיַּעַט אֶת-מְעִילוֺ כִּי עֵרֹם הָיָה וַיִּתְנַפֵּל אֶל-הַיָּם:
I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah), a pustil se do moře.
Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou. ([Jan 20:4-Jan 20:8; Matouš 14:29])
λέγει ου῏ν ὁ μαθητὴς ε᾿κει̑νος ο῍ν η᾿γάπα ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ Πέτρω ὁ κύριός ε᾿στιν Σίμων ου῏ν Πέτρος α᾿κούσας ο῞τι ὁ κύριός ε᾿στιν τὸν ε᾿πενδύτην διεζὼσατο η῟ν γὰρ γυμνός καὶ ε῎βαλεν ἑαυτὸν ει᾿ς τὴν θάλασσαν
וֵאמַר תַּלמִידָא הַו דּרָחֵם הוָא לֵה יֵשֻׁוע לכִאפָא הָנָא מָרַן הֻו שֵׁמעֻון דֵּין כַּד שׁמַע דּמָרַן הֻו נסַב כֻּותִּינֵה מחָא בּחַצַוהי מֵטֻל דּעַרטֵלָיָא הוָא וַשׁדָא נַפשֵׁה בּיַמָא דּנִאתֵא לוָת יֵשֻׁוע׃
אַךְ יֶתֶר הַתַּלְמִידִים בָּאוּ בַּסִּירָה הַקְּטַנָּה כְּשֶׁהֵם גּוֹרְרִים אֶת הָרֶשֶׁת עִם הַדָּגִים, כִּי לֹא הָיוּ רְחוֹקִים מִן הַחוֹף אֶלָּא כְּמֵאָה מֶטֶר.
וְיֶתֶר הַתַּלְמִידִים בָּאוּ בָאֳנִיָּתָם כִּי לֹא הִרְחִיקוּ מִן-הַיַּבָּשָׁה כִּי אִם-כְּמָאתַיִם אַמָּה וַיִּמְשְׁכוּ אֶת-הַמִכְמֹרֶת עִם-הַדָּגִים:
Jiní také učedlníci na lodí připlavili se (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket), táhnouce tu sít s rybami.
Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket(e) – a táhli za sebou síť s rybami. (e) kolem 100 m
οἱ δὲ α῎λλοι μαθηταὶ τω̑ πλοιαρίω η῟λθον ου᾿ γὰρ η῟σαν μακρὰν α᾿πὸ τη̑ς γη̑ς α᾿λλὰ ὡς α᾿πὸ πηχω̑ν διακοσίων σύροντες τὸ δίκτυον τω̑ν ι᾿χθύων
אחרָנֵא דֵּין תַּלמִידֵא בַּספִינתָּא אֵתַו לָא גֵּיר רַחִיקִין הוַו סַגִּי מֵן אַרעָא אֵלָא אַיך מַאתֵין אַמִין ונָגדִּין הוַו לָה לַמצִידתָּא הָי דּנֻונֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר עָלוּ לַחוֹף רָאוּ גֶּחָלִים עֲרוּכוֹת וְדָגִים מֻנָּחִים עֲלֵיהֶן, וְלֶחֶם.
וַיֵּצְאוּ אֶל-הַיַּבָּשָׁה וַיִּרְאוּ גַּחֲלֵי-אֵשׁ עֲרוּכִים שָׁם וְדָג עֲלֵיהֶם וְכִכַּר לָחֶם:
A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb.
Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.
ὡς ου῏ν α᾿πέβησαν ει᾿ς τὴν γη̑ν βλέπουσιν α᾿νθρακιὰν κειμένην καὶ ο᾿ψάριον ε᾿πικείμενον καὶ α῎ρτον
כַּד דֵּין סלֵקו לַארעָא חזַו גֻּומרֵא כַּד סִימָן ונֻונָא כַּד סִים עלַיהֵין ולַחמָא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הָבִיאוּ מִן הַדָּגִים אֲשֶׁר לְכַדְתֶּם כָּעֵת."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הָבִיאוּ הֲלֹם מִן-הַדָּגִים אֲשֶׁר לְכַדְתֶּם עָתָּה:
Řekl jim Ježíš: Přineste ryb, kterýchž jste nalapali nyní.
Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿νέγκατε α᾿πὸ τω̑ν ο᾿ψαρίων ω῟ν ε᾿πιάσατε νυ̑ν
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע אַיתַּו מֵן הָנֻון נֻונֵא דּצָדתֻּון הָשָׁא׃
עָלָה שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וּמָשַׁךְ אֶת הָרֶשֶׁת אֶל הַחוֹף וְהִיא מְלֵאָה דָּגִים גְּדוֹלִים, מֵאָה וַחֲמִשִּׁים וּשְׁלוֹשָׁה, וְאַף שֶׁהָיוּ רַבִּים כָּל כָּךְ לֹא נִקְרְעָה הָרֶשֶׁת.
וַיַּעַל שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיִּמְשֹׁךְ אֶת-הַמִּכְמֹרֶת אֶל-הַיַּבָּשָׁה וְהִיא מְלֵאָה דָגִים גְּדוֺלִים מֵאָה וַחֲמִישִׁים וּשְׁלשָׁה וּבְכָל-זֹאת לֹא נִקְרְעָה הַמִּכְמֹרֶת מֵרֹב הַדָּגִים:
Vstoupil pak Šimon Petr, a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se sít.
Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla.
α᾿νέβη ου῏ν Σίμων Πέτρος καὶ ει῞λκυσεν τὸ δίκτυον ει᾿ς τὴν γη̑ν μεστὸν ι᾿χθύων μεγάλων ἑκατὸν πεντήκοντα τριω̑ν καὶ τοσούτων ο῎ντων ου᾿κ ε᾿σχίσθη τὸ δίκτυον
וַסלֵק שֵׁמעֻון כִּאפָא ונַגדָּה לַמצִידתָּא לַארעָא כַּד מַליָא נֻונֵא רַורבֵא מָאא וחַמשִׁין וַתלָתָא וַבהָנָא כֻּלֵה יֻוקרָא לָא אֵצטַריַת מצִידתָּא הָי׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בּוֹאוּ, אִכְלוּ!" אַף אֶחָד מֵהַתַּלְמִידִים לֹא הֵעֵז לִשְׁאֹל אוֹתוֹ "מִי אַתָּה?", כִּי יָדְעוּ שֶׁהוּא הָאָדוֹן.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בֹּאוּ אִכְלוּ אֲרֻחַת הַבֹּקֶר וְאֵין גַּם-אֶחָד בַּתַּלְמִידִים אֲשֶׁר מְלָאוֺ לִבּוֺ לִשְׁאֹל מִי אָתָּה כִּי יָדְעוּ אֲשֶׁר הוּא הָאָדוֺן:
Řekl jim Ježíš: Poďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků nesměl se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest.
Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. ([Lukáš 24:30-Lukáš 24:31])
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς δευ̑τε α᾿ριστήσατε ου᾿δεὶς δὲ ε᾿τόλμα τω̑ν μαθητω̑ν ε᾿ξετάσαι αυ᾿τόν σὺ τίς ει῏ ει᾿δότες ο῞τι ὁ κύριός ε᾿στιν
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע תַּו אֵשׁתַּרַו אנָשׁ דֵּין מֵן תַּלמִידֵא לָא מַמרַח הוָא דַּנשַׁאלִיוהי דּמַנֻו דּיָדעִין הוַו דּמָרַן הֻו׃
נִגַּשׁ יֵשׁוּעַ, לָקַח אֶת הַלֶּחֶם וְנָתַן לָהֶם וְכֵן גַּם אֶת הַדָּגִים.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ וַיִּקַּח אֶת-הַלֶּחֶם וַיִּתֵּן לָהֶם וְגַם אֶת-הַדָּגָה:
I přišel Ježíš, a vzal ten chléb, a dával jim, i rybu též.
Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu. ([Marek 6:41 Marek 8:6-Marek 8:7])
ε῎ρχεται ᾽Ιησου̑ς καὶ λαμβάνει τὸν α῎ρτον καὶ δίδωσιν αυ᾿τοι̑ς καὶ τὸ ο᾿ψάριον ὁμοίως
קרֵב דֵּין יֵשֻׁוע וַשׁקַל לַחמָא ונֻונֵא ויַהב להֻון׃ ס
זֹאת הָיְתָה הַפַּעַם הַשְּׁלִישִׁית שֶׁיֵּשׁוּעַ הִתְגַּלָּה לַתַּלְמִידִים אַחֲרֵי קוּמוֹ מִן הַמֵּתִים.
וְזֹאת הַפַּעַם הַשְּׁלִישִׁית אֲשֶׁר-נִרְאָה יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו אַחֲרֵי קוּמוֺ מִן-הַמֵּתִים:
To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých.
To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.
του̑το η῎δη τρίτον ε᾿φανερὼθη ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς μαθηται̑ς ε᾿γερθεὶς ε᾿κ νεκρω̑ν
הָדֵא דַּתלָת זַבנִין אֵתחזִי יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי כַּד קָם מֵן בֵּית־מִיתֵא סס׃
לְאַחַר שֶׁאָכְלוּ אָמַר יֵשׁוּעַ לְשִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי יוֹתֵר מֵאֵלֶּה?" הֵשִׁיב לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁאֲנִי אוֹהֵב אוֹתְךָ." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְעֵה אֶת טְלָאַי."
וַיְהִי אַחֲרֵי אֲרֻחָתָם וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי יֶתֶר מֵאֵלֶּה וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵן אֲדֹנִי אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אֲהַבְתִּיךׇ וַיֹּאמֶר אֵלָיו נַהֵל אֶת-עָלוֺתָי:
A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone Jonášův, miluješ-li mne více než tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.
Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův(f), miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“ (f) var: Jonášův (tak i Jan 21:16 Jan 21:17) ([Marek 14:29])
ο῞τε ου῏ν η᾿ρίστησαν λέγει τω̑ Σίμωνι Πέτρω ὁ ᾽Ιησου̑ς Σίμων ᾽Ιωάννου α᾿γαπα̑ς με πλέον τούτων λέγει αυ᾿τω̑ ναί κύριε σὺ οι῏δας ο῞τι φιλω̑ σε λέγει αυ᾿τω̑ βόσκε τὰ α᾿ρνία μου
כַּד דֵּין אֵשׁתַּרִיו אֵמַר יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון כִּאפָא שֵׁמעֻון בַּר יָונַא רָחֵם אַנתּ לִי יַתִּיר מֵן הָלֵין אָמַר לֵה אִין מָרי אַנתּ יָדַע אַנתּ דּרָחֵם אנָא לָך אָמַר לֵה רעִי לִי אֵמרַי׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פַּעַם שְׁנִיָּה: "שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי?" הֵשִׁיב לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁאֲנִי אוֹהֵב אוֹתְךָ." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "נְהַג אֶת צֹאנִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פַּעַם שֵׁנִית שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵן אֲדֹנִי אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אֲהַבְתִּיךׇ וַיֹּאמֶר אֵלָיו נְחֵה אֶת-צֹאנִי:
Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.
Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ ([Skutky apoštolské 20:28; 1 Petrův 5:2])
λέγει αυ᾿τω̑ πάλιν δεύτερον Σίμων ᾽Ιωάννου α᾿γαπα̑ς με λέγει αυ᾿τω̑ ναί κύριε σὺ οι῏δας ο῞τι φιλω̑ σε λέγει αυ᾿τω̑ ποίμαινε τὰ πρόβατά μου
אָמַר לֵה תֻּוב דּתַרתֵּין זַבנִין שֵׁמעֻון בַּר יָונַא רָחֵם אַנתּ לִי אָמַר לֵה אִין מָרי אַנתּ יָדַע אַנתּ דּרָחֵם אנָא לָך אָמַר לֵה יֵשֻׁוע רעִי לִי עֵרבַּי׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פַּעַם שְׁלִישִׁית: "שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי?" הִתְעַצֵּב כֵּיפָא עַל שֶׁשָּׁאַל אוֹתוֹ בַּשְּׁלִישִׁית "הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי?" וְאָמַר אֵלָיו: "אֲדוֹנִי, הַכֹּל אַתָּה יוֹדֵעַ; אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁאֲנִי אוֹהֵב אוֹתְךָ." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְעֵה אֶת צֹאנִי.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פַּעַם שְׁלִישִׁית שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי וַיִּתְעַצֵּב פֶּטְרוֺס אֶל-לִבּוֺ כִּי אָמַר אֵלָיו פַּעַם שְׁלִישִׁית הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי אַתָּה אֶל-כֹּל יָדַעְתָּ אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אֲהַבְתִּיךׇ וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ רְעֵה אֶת-צֹאנִי:
Řekl jemu potřetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr, protože jemu řekl potřetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.
Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce! ([Lukáš 22:31-Lukáš 22:32])
λέγει αυ᾿τω̑ τὸ τρίτον Σίμων ᾽Ιωάννου φιλει̑ς με ε᾿λυπήθη ὁ Πέτρος ο῞τι ει῏πεν αυ᾿τω̑ τὸ τρίτον φιλει̑ς με καὶ λέγει αυ᾿τω̑ κύριε πάντα σὺ οι῏δας σὺ γινὼσκεις ο῞τι φιλω̑ σε λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς βόσκε τὰ πρόβατά μου
אָמַר לֵה דַּתלָת זַבנִין שֵׁמעֻון בַּר יָונַא רָחֵם אַנתּ לִי וכֵריַת לֵה לכִאפָא דֵּאמַר לֵה דַּתלָת זַבנִין דּרָחֵם אַנתּ לִי וֵאמַר לֵה מָרי כֻּל מֵדֵּם אַנתּ חָכֵם אַנתּ אַנתּ יָדַע אַנתּ דּרָחֵם אנָא לָך אָמַר לֵה יֵשֻׁוע רעִי לִי נקַוָתי׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, כְּשֶׁהָיִיתָ יוֹתֵר צָעִיר חָגַרְתָּ אֶת עַצְמְךָ וְהָלַכְתָּ לְאָן שֶׁרָצִיתָ, אֲבָל כַּאֲשֶׁר תִּזְקַן תִּפְרֹשׂ אֶת יָדֶיךָ וְאַחֵר יַחְגָּרְךָ וְיוֹבִיל אוֹתְךָ אֶל אֲשֶׁר אֵינְךָ רוֹצֶה."
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ בְּעוֺד נַעַר הָיִיתָ בְּיָדְךׇ חָגַרְתָּ אֶת-מָתְנֶיךׇ וַתֵּלֶךְ אֶל-אֲשֶׁר חָפַצְתָּ וְכִי תִזְקַן תִּפְרֹשׂ כַּפֶּיךׇ וְאַחֵר יַחְגָּרְךׇ וּנְשָׂאֲךׇ אֶל-אֲשֶׁר לֹא תַחְפֹּץ:
Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se, a chodíval jsi, kams chtěl: ale když se sstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž bys ty nechtěl.
Amen, amen, pravím tobě: Když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τε η῟ς νεὼτερος ε᾿ζὼννυες σεαυτὸν καὶ περιεπάτεις ο῞που η῎θελες ο῞ταν δὲ γηράσης ε᾿κτενει̑ς τὰς χει̑ράς σου καὶ α῎λλος σε ζὼσει καὶ οι῎σει ο῞που ου᾿ θέλεις
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דּכַד טלֵא הוַיתּ אַנתּ לנַפשָׁך אָסַר הוַיתּ חַצַיךְּ וַמהַלֵך הוַיתּ לַאיכָּא דּצָבֵא אַנתּ מָא דֵּין דַּסֵאבתּ תֵּפשֻׁוט אִידַיךְּ וַאחרִין נֵאסֻור לָך חַצַיךְּ ונַובּלָך לַאיכָּא דּלָא צָבֵא אַנתּ׃
זֹאת אָמַר בְּרָמְזוֹ עַל אֹפֶן הַמָּוֶת שֶׁיְּכַבֵּד בּוֹ אֶת הָאֱלֹהִים. לְאַחַר אָמְרוֹ זֹאת אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ אַחֲרַי!"
וְאוּלָם כָּזֹאת הוּא דִבֵּר בְּרָמְזוֺ לוֺ בְּאֵיזֶה מָוֶת הוּא יָמוּת אֲשֶׁר יִגְדַּל בּוֺ כְּבוֺד אֱלֹהִים וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת אָמַר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי:
To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Poď za mnou.
To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!“ ([2 Petrův 1:14])
του̑το δὲ ει῏πεν σημαίνων ποίω θανάτω δοξάσει τὸν θεόν καὶ του̑το ει᾿πών λέγει αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι
הָדֵא דֵּין אֵמַר דַּנחַוֵא בַּאינָא מַותָּא עתִיד דַּנשַׁבַּח לַאלָהָא וכַד אֵמַר הָלֵין אֵמַר לֵה תָּא בָּתַרי׃ ס
כֵּיפָא פָּנָה וְרָאָה אֶת הַתַּלְמִיד הָאָהוּב עַל יֵשׁוּעַ הוֹלֵךְ אַחֲרֵיהֶם - זֶה שֶׁגַּם נִשְׁעַן עַל לִבּוֹ בְּעֵת הַסְּעוּדָה וְשָׁאַל "אֲדוֹנִי, מִי הוּא הַמַּסְגִּיר אוֹתְךָ?".
וַיִּפֶן פֶּטְרוֺס וַיַּרְא אֶת-הַתַּלְמִיד אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ אֲהֵבוֺ הֹלֵךְ אַחֲרֵיהֶם וְהוּא אֲשֶׁר נָפַל עַל-צַוָּארוֺ בְּמִשְׁתֵּה הָעֶרֶב וְאָמַר אֲדֹנִי מִי הוּא-זֶה אֲשֶׁר יַסְגִּירֶךׇ:
I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?
Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?“ ([Jan 13:25])
ε᾿πιστραφεὶς ὁ Πέτρος βλέπει τὸν μαθητὴν ο῍ν η᾿γάπα ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿κολουθου̑ντα ο῍ς καὶ α᾿νέπεσεν ε᾿ν τω̑ δείπνω ε᾿πὶ τὸ στη̑θος αυ᾿του̑ καὶ ει῏πεν κύριε τίς ε᾿στιν ὁ παραδιδούς σε
וֵאתפּנִי שֵׁמעֻון כִּאפָא וַחזָא לתַלמִידָא הַו דּרָחֵם הוָא יֵשֻׁוע דָּאתֵא בָּתרֵה הַו דַּנפַל הוָא בַּחשָׁמִיתָא עַל חַדיֵה דּיֵשֻׁוע וֵאמַר מָרי מַנֻו מַשׁלֵם לָך׃
כְּשֶׁרָאָה אוֹתוֹ כֵּיפָא, אָמַר אֶל יֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, וְהוּא מָה?"
וַיְהִי בִּרְאוֺת אֹתוֺ פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ אֲדֹנִי וְזֶה מָה אַחֲרִיתוֺ:
Toho viděv Petr, dí Ježíšovi: Pane, co pak tento?
Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s ním?“
του̑τον ου῏ν ι᾿δών ὁ Πέτρος λέγει τω̑ ᾽Ιησου̑ κύριε ου῟τος δὲ τί
להָנָא כַּד חזָא כִּאפָא אֵמַר ליֵשֻׁוע מָרי והָנָא מָנָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם רְצוֹנִי שֶׁהוּא יִשָּׁאֵר עַד בּוֹאִי, מָה אִכְפַּת לְךָ? אַתָּה לֵךְ אַחֲרַי!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם-חָפַצְתִּי כִּי יִשָּׁאֵר עַד-אֲשֶׁר אָבֹא אַךְ מַה-לָּךְ לֵךְ אַחֲרָי:
Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty poď za mnou.
Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. Ty mne následuj!“ ([Marek 9:1])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ὰν αυ᾿τὸν θέλω μένειν ε῞ως ε῎ρχομαι τί πρὸς σέ σύ μοι α᾿κολούθει
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן צָבֵא אנָא דַּנקַוֵא הָנָא עדַמָא דָּאתֵא אנָא לָך מָא לָך אַנתּ תָּא בָּתַרי׃
לָכֵן נִתְפַּרְסֵם הַדָּבָר הַזֶּה בְּקֶרֶב הָאַחִים שֶׁהַתַּלְמִיד הַהוּא לֹא יָמוּת. אוּלָם יֵשׁוּעַ לֹא אָמַר לוֹ שֶׁאֵינוֹ עָתִיד לָמוּת, אֶלָּא "אִם רְצוֹנִי שֶׁהוּא יִשָּׁאֵר עַד בּוֹאִי, מָה אִכְפַּת לְךָ?"
עַל-כֵּן יָצָא הַדָּבָר הַזֶּה בֵּין הָאַחִים כִּי הַתַּלְמִיד הַהוּא לֹא יָמוּת וְיֵשׁוּעַ לֹא אָמַר-לוֺ כִּי לֹא-יָמוּת רַק אָמַר אִם-חָפַצְתִּי כִּי-יִשָּׁאֵר עַד-אֲשֶׁר אָבֹא אַךְ מַה-לָּךְ:
I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. Ale neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?
Mezi bratřími se to slovo rozšířilo a říkalo se, že onen učedník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemře, nýbrž: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.“
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ου῟τος ὁ λόγος ει᾿ς τοὺς α᾿δελφοὺς ο῞τι ὁ μαθητὴς ε᾿κει̑νος ου᾿κ α᾿ποθνήσκει ου᾿κ ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ου᾿κ α᾿ποθνήσκει α᾿λλ῾ ε᾿ὰν αυ᾿τὸν θέλω μένειν ε῞ως ε῎ρχομαι τί πρὸς σέ
ונֵפקַת הָדֵא מֵלתָא בֵּית אַחֵא דּהַו תַּלמִידָא לָא מָאֵת יֵשֻׁוע דֵּין לָא הוָא דּלָא מָאֵת אֵמַר אֵלָא דֵּאן צָבֵא אנָא דַּנקַוֵא הָנָא עדַמָא דָּאתֵא אנָא לָך מָא לָך׃
זֶהוּ הַתַּלְמִיד אֲשֶׁר מֵעִיד עַל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַאֲשֶׁר כָּתַב אוֹתָם, וַאֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁעֵדוּתוֹ אֱמֶת.
זֶה הוּא הַתַּלְמִיד הַנֹּתֵן אֶת-עֵדוּתוֺ לָאֵלֶּה וְהוּא אֲשֶׁר כָּתַב כָּל-אֵלֶּה וְיָדַעְנוּ כִּי עֵדוּתוֺ נֶאֱמָנָה:
Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho.
To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a my víme, že jeho svědectví je pravdivé. ([Jan 19:35])
ου῟τός ε᾿στιν ὁ μαθητὴς ὁ μαρτυρω̑ν περὶ τούτων καὶ ὁ γράψας ταυ̑τα καὶ οι῎δαμεν ο῞τι α᾿ληθὴς αυ᾿του̑ ἡ μαρτυρία ε᾿στίν
הָנַו תַּלמִידָא דַּאסהֵד עַל הָלֵין כֻּלהֵין וָאף כּתַב אֵנֵין ויָדעִין חנַן דּשַׁרִירָא הי סָהדֻּותֵה׃ ס
יֵשׁ עוֹד מַעֲשִׂים רַבִּים אֲחֵרִים שֶׁעָשָׂה יֵשׁוּעַ, וְאִלּוּ נִכְתְּבוּ בִּמְפֹרָט חוֹשְׁבַנִי שֶׁהָעוֹלָם עַצְמוֹ לֹא הָיָה יָכוֹל לְהָכִיל אֶת הַסְּפָרִים הַנִּכְתָּבִים.
וְעוֺד יֵשׁ מַעֲשִׂים רַבִּים אֲחֵרִים אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ אַךְ אִם-יִכָּתְבוּ כֻלָּם אֶחָד אַחַר אֶחָד יַחֲשֹׁב לְבָבִי כִּי לֹא תָכִיל כָּל-הָעוֺלָם אֶת-הַסְּפָרִים אֲשֶׁר יִכָּתֵבוּן אָמֵן:
Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.
Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané. ([Jan 20:30])
ε῎στιν δὲ καὶ α῎λλα πολλὰ α῍ ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς α῞τινα ε᾿ὰν γράφηται καθ῾ ε῞ν ου᾿δ῾ αυ᾿τὸν οι῏μαι τὸν κόσμον χωρη̑σαι τὰ γραφόμενα βιβλία
אִית דֵּין אָף אחרָניָתָא סַגִּיָאתָא דַּעבַד יֵשֻׁוע אַילֵין דֵּאלֻו חדָא חדָא מֵתכַּתבָּן הוַי אָף לָא הֻו עָלמָא אַיך דּסָבַר אנָא סָפֵק הוָא לַכתָבֵא דּמֵתכַּתבִּין הוַו׃ ס