PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2018-06-09
Po jednotlivých verších jsem propojil několik překladů Bible:
Nový Hebrejský překlad s diakritikou,
Delitzsch הברית (ha-berit; www.kirjasilta.net),
Kralická bible, která je vcelku doslovným překladem,
Český ekumenický překlad (ČEP), který je psán moderní češtinou, ale je místy dost nepřesný,
Textus receptus (TR), řecký kompilát novozákonních textů, což je zřejmě alespoň z části překlad z původních aramejských originálů, které se nedochovaly, nebo byly zákládem pro Pešitu.
Pešitu, aramejský originál/překlad/kompilát.
Zdrojové texty naleznete volně ke stažení na těchto odkazech:
רַבִּים שָׁלְחוּ יָדָם לְחַבֵּר אֶת סִפּוּר הַדְּבָרִים אֲשֶׁר הִתְקַיְּמוּ בְּקִרְבֵּנוּ,
הֵן יְדֵי רַבִּים כָּתְבוּ עַל-סֵפֶר אֶת-מַעַרְכֵי הַדְּבָרִים אֲשֶׁר כּוֺנְנוּ בְתוֺכֵנוּ אֶל-נָכוֺן:
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily,
ε᾿πειδήπερ πολλοὶ ε᾿πεχείρησαν α᾿νατάξασθαι διήγησιν περὶ τω̑ν πεπληροφορημένων ε᾿ν ἡμι̑ν πραγμάτων
מֵטֻל דּסַגִּיֵאא צבַו דּנַכתּבֻון תַּשׁעיָתָא דּסֻוערָנֵא אַילֵין דַּחנַן מפָּסִין חנַן בּהֻון׃
כְּפִי שֶׁמְּסָרוּם לָנוּ אֵלֶּה אֲשֶׁר מִתְּחִלָּה הָיוּ עֵדֵי רְאִיָּה וּמְשָׁרְתֵי דְּבַר יהוה.
כַּאֲשֶׁר מָסְרוּ לָנוּ אֵלֶּה אֲשֶׁר הָיוּ עֵדִים רֹאִים מֵרֹאשׁ וּמְשָׁרְתֵי דְּבַר-יְהוָֺה:
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, ([Jan 15:27; Skutky apoštolské 1:21; Židům 2:3; 1 Janův 1:1])
καθώς παρέδοσαν ἡμι̑ν οἱ α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς αυ᾿τόπται καὶ ὑπηρέται γενόμενοι του̑ λόγου
אַיך מֵדֵּם דַּאשׁלֵמו לַן הָנֻון דּמֵן קדִים הוַו חַזָיֵא וַמשַׁמשָׁנֵא דִּילָה דּמֵלתָא׃
לְפִיכָךְ, לְאַחַר שֶׁהִתְחַקֵּיתִי הֵיטֵב עַל כָּל הַדְּבָרִים מֵרֵאשִׁיתָם, חָשַׁבְתִּי גַּם אֲנִי לְנָכוֹן לְכָתְבָם לְךָ כְּסִדְרָם, תֵּאוֹפִילוֹס הַנִּכְבָּד,
וּבְכֵן גַּם-אֲנִי אֲשֶׁר בָּחַנְתִּי הֵיטֵב אֶת-הַדְּבָרִים הָהֵם מֵרֵאשִׁיתָם הֲכִינֹתִי אֶת-לִבִּי לְכָתְבָם אֵלֶיךׇ תְּאוֺפִילוֺס גִּבּוֺר הֶחָיִל דָּבָר דָּבֻר עַל-אָפְנָיו:
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, ([Skutky apoštolské 1:1])
ε῎δοξε κα᾿μοὶ παρηκολουθηκότι α῎νωθεν πα̑σιν α᾿κριβω̑ς καθεξη̑ς σοι γράψαι κράτιστε Θεόφιλε
אֵתחזִי אָף לִי מֵטֻל דּקַרִיב הוִית יַצִיפָאיִת לכֻלהֻון דּכֻל מֵדֵּם בּטֵכּסֵה אֵכתֻּוב לָך נַצִיחָא תֵּאָופִילֵא׃
לְמַעַן תִּוָּכַח בַּאֲמִתּוּת הַדְּבָרִים שֶׁלִּמְּדוּךָ.
לְבַעֲבוּר תֵּדַע כִּי תוֺרַת אֱמֶת לָמַדְתָּ מִפִּי מְלַמְּדֶיךׇ:
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován(a). (a) abys poznal pravou povahu událostí, o nichž ses dověděl
ι῞να ε᾿πιγνω̑ς περὶ ω῟ν κατηχήθης λόγων τὴν α᾿σφάλειαν
דּתֵדַּע שׁרָרָא דּמֵלֵא דֵּאתּתַּלמַדּתּ להֵין סס׃
בִּימֵי הוֹרְדוֹס מֶלֶךְ אֶרֶץ יְהוּדָה הָיָה כֹּהֵן מִמִּשְׁמֶרֶת אֲבִיָּה וּשְׁמוֹ זְכַרְיָה, וְלוֹ אִשָּׁה מִבְּנוֹת אַהֲרֹן וּשְׁמָהּ אֱלִישֶׁבַע.
אִישׁ כֹּהֵן הָיָה בִּימֵי הוֺרְדוֺס מֶלֶךְ יְהוּדָה וּשְׁמוֺ זְכַרְיָהוּ מִמִּשְׁמֶרֶת אֲבִיָּה וְלוֺ אִשָּׁה מִבְּנוֺת אַהֲרֹן אֱלִישֶׁבַע שְׁמָהּ:
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. ([Matouš 2:1; 1 Paralipomenon 24:10])
ε᾿γένετο ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ῾Ηρώδου βασιλέως τη̑ς ᾽Ιουδαίας ἱερεύς τις ο᾿νόματι Ζαχαρίας ε᾿ξ ε᾿φημερίας ᾽Αβιά καὶ γυνὴ αυ᾿τω̑ ε᾿κ τω̑ν θυγατέρων ᾽Ααρὼν καὶ τὸ ο῎νομα αυ᾿τη̑ς ᾽Ελισάβετ
הוָא בּיַומָתֵה דּהֵרָודֵס מַלכָּא דִּיהֻודָא כָּהנָא חַד דַּשׁמֵה הוָא זכַריָא מֵן תֵּשׁמֵשׁתָּא דּבֵית אַבִיַא וַאנתּתֵה מֵן בּנָתֵה דַּאהרֻון שׁמָה הוָא אֵלִישׁבַע׃
שְׁנֵיהֶם הָיוּ צַדִּיקִים לִפְנֵי אֱלֹהִים, הוֹלְכֵי תָּמִים בְּכָל מִצְווֹתָיו וְחֻקּוֹתָיו.
וּשְׁנֵיהֶם הָיוּ צַדִּיקִים לִפְנֵי הָאֱלֹהִים וְהֹלְכִים בִּדְרָכָיו בְּכָל-מִצְוֺתָיו וְחֻקֹּתָיו:
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových(b) příkazů a ustanovení. (b) ř: Páně (pod. Lukáš 1:9 Lukáš 1:65 Lukáš 1:68)
η῟σαν δὲ δίκαιοι α᾿μφότεροι ε᾿ναντίον του̑ θεου̑ πορευόμενοι ε᾿ν πάσαις ται̑ς ε᾿ντολαι̑ς καὶ δικαιὼμασιν του̑ κυρίου α῎μεμπτοι
תּרַיהֻון דֵּין זַדִּיקִין הוַו קדָם אַלָהָא וַמהַלכִין בּכֻלהֻון פֻּוקדָּנַוהי וַבכִאנֻותֵה דּמָריָא דּלָא עֵדלָי׃
וּבֵן לֹא הָיָה לָהֶם, כִּי אֱלִישֶׁבַע עֲקָרָה וּשְׁנֵיהֶם בָּאִים בַּיָּמִים.
וְלֹא-הָיָה לָהֶם וָלָד כִּי אֱלִישֶׁבַע עֲקָרָה וּשְׁנֵיהֶם בָּאוּ בַיָּמִים:
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.
καὶ ου᾿κ η῟ν αυ᾿τοι̑ς τέκνον καθότι η῟ν ἡ ᾽Ελισάβετ στει̑ρα καὶ α᾿μφότεροι προβεβηκότες ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις αυ᾿τω̑ν η῟σαν
בּרָא דֵּין לַיתּ הוָא להֻון מֵטֻל דֵּאלִישׁבַע עקַרתָא הוָת וַתרַיהֻון סַגִּיַאי בּיַומָתהֻון הוַו׃ ס
בְּאַחַד הַיָּמִים, כַּאֲשֶׁר כִּהֵן לִפְנֵי הָאֱלֹהִים בְּסֵדֶר מִשְׁמַרְתּוֹ
וַיְהִי הַיּוֺם בְּכַהֲנוֺ לִפְנֵי הָאֱלֹהִים בְּסֵדֶר מִשְׁמַרְתּוֺ:
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ ἱερατεύειν αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ τάξει τη̑ς ε᾿φημερίας αυ᾿του̑ ε῎ναντι του̑ θεου̑
הוָא הוָא דֵּין כַּד מכַהֵן הוָא בּטֵכּסָא דּתֵשׁמֵשׁתֵּה קדָם אַלָהָא׃
עַל־פִּי מִנְהַג הַכְּהֻנָּה, יָצָא גּוֹרָלוֹ לְהִכָּנֵס אֶל הֵיכַל יהוה לְהַקְטִיר קְטֹרֶת.
וַיָּבֹא אֶל-הֵיכַל יְהוָֺה לְהַקְטִיר קְטֹרֶת לְפִי-גוֺרָלוֺ כְּמִשְׁפַּט עֲבֹדַת הַכֹּהֲנִים:
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo. ([Exodus 30:7])
κατὰ τὸ ε῎θος τη̑ς ἱερατείας ε῎λαχε του̑ θυμια̑σαι ει᾿σελθών ει᾿ς τὸν ναὸν του̑ κυρίου
בַּעיָדָא דּכָהנֻותָא מטָיהי דַּנסִים בֵּסמֵא ועַל להַיכּלֵה דּמָריָא׃
וְכָל קְהַל הָעָם הָיָה מִתְפַּלֵל בַּחוּץ בִּשְׁעַת הַקְּטֹרֶת.
וְכָל-קְהַל הָעָם מִתְפַּלְּלִים אָז מִחוּץ בְּעֵת הַקְטֵר הַקְּטֹרֶת:
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.
καὶ πα̑ν τὸ πλη̑θος η῟ν του̑ λαου̑ προσευχόμενον ε῎ξω τη̑ ω῞ρα του̑ θυμιάματος
וכֻלֵה כֵּנשָׁא דּעַמָא מצַלֵא הוָא לבַר בּעֵדָּנָא דּבֵסמֵא׃
לְפֶתַע נִרְאָה אֵלָיו מַלְאַךְ יהוה נִצָּב לִימִין מִזְבַּח הַקְּטֹרֶת.
וַיֵּרָא אֵלָיו מַלְאַךְ יְהוָֺה עֹמֵד אֵצֶל מִזְבַּח הַקְּטֹרֶת לִימִינוֺ:
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. ([Lukáš 1:26 Lukáš 2:9 Lukáš 22:43 Lukáš 24:4; Skutky apoštolské 1:10])
ω῎φθη δὲ αυ᾿τω̑ α῎γγελος κυρίου ἑστώς ε᾿κ δεξιω̑ν του̑ θυσιαστηρίου του̑ θυμιάματος
וֵאתחזִי לֵה לַזכַריָא מַלַאכָא דּמָריָא דּקָאֵם מֵן יַמִינָא דּמַדבּחָא דּבֵסמֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ זֹאת נִבְהַל זְכַרְיָה וּפַחַד נָפַל עָלָיו.
וַיַּרְא זְכַרְיָהוּ וַיֶּחֱרָד וְאֵימָה נָפְלָה עָלָיו:
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.
καὶ ε᾿ταράχθη Ζαχαρίας ι᾿δὼν καὶ φόβος ε᾿πέπεσεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וֵאשׁתּגֵשׁ זכַריָא כַּד חזָיהי ודֵחלתָא נֵפלַת עלַוהי׃
אָמַר אֵלָיו הַמַּלְאָךְ, "אַל תִּירָא, זְכַרְיָה, כִּי נִשְׁמְעָה תְּפִלָּתְךָ. אֱלִישֶׁבַע אִשְׁתְּךָ תֵּלֵד לְךָ בֵּן וְאַתָּה תִּקְרָא שְׁמוֹ יוֹחָנָן.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַמַּלְאָךְ אַל-תִּירָא זְכַרְיָהוּ כִּי תְפִלָּתְךׇ עָלְתָה לְרָצוֺן וְאֱלִישֶׁבַע אִשְׁתְּךׇ תֵּלֵד לְךׇ בֵן וְקָרָאתָ שְׁמוֺ יוֺחָנָן:
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. ([Lukáš 1:30])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ α῎γγελος μὴ φοβου̑ Ζαχαρία διότι ει᾿σηκούσθη ἡ δέησίς σου καὶ ἡ γυνή σου ᾽Ελισάβετ γεννήσει υἱόν σοι καὶ καλέσεις τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιωάννην
וֵאמַר לֵה מַלַאכָא לָא תֵּדחַל זכַריָא מֵטֻל דֵּאשׁתַּמעַת צלֻותָך וַאנתּתָך אֵלִישׁבַע תִּאלַד לָך בּרָא ותֵקרֵא שׁמֵה יֻוחַנָן׃
שִׂמְחָה וָגִיל יִהְיוּ לְךָ וְרַבִּים יִשְׂמְחוּ בְּהִוָּלְדוֹ;
וְהָיָה-לְךׇ לְשִׂמְחָה וּלְשָׂשׂוֺן וְרַבִּים בְּהִוָּלְדוֺ יַעֲלֹזוּ:
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.
καὶ ε῎σται χαρά σοι καὶ α᾿γαλλίασις καὶ πολλοὶ ε᾿πὶ τη̑ γενέσει αυ᾿του̑ χαρήσονται
ותֵהוֵא לָך חַדֻותָא וַארוָזָא וסַגִּיֵאא נֵחדֻּון בּמַולָדֵה׃
כִּי גָּדוֹל יִהְיֶה לִפְנֵי יהוה, יַיִן וְשֵׁכָר לֹא יִשְׁתֶּה, וְיִמָּלֵא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ מֵרֶחֶם אִמּוֹ.
כִּי-יִגְדַּל לִפְנֵי יְהוָֺה וְיַיִן וְשֵׁכָר לֹא יִשְׁתֶּה וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ יִמָּלֵא בְּעוֺד הֱיוֺתוֺ בְּבֶטֶן אִמּוֺ:
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. ([Numeri 6:3; Soudců 13:4])
ε῎σται γὰρ μέγας ε᾿νὼπιον του̑ κυρίου καὶ οι῏νον καὶ σίκερα ου᾿ μὴ πίη καὶ πνεύματος ἁγίου πλησθήσεται ε῎τι ε᾿κ κοιλίας μητρὸς αυ᾿του̑
נֵהוֵא גֵּיר רַב קדָם מָריָא וחַמרָא ושַׁכרָא לָא נֵשׁתֵּא ורֻוחָא דּקֻודשָׁא נֵתמלֵא עַד הֻו בּכַרסָא דֵּאמֵה׃
רַבִּים מִבְּנֵי יִשְׂרָאֵל יָשִׁיב אֶל יהוה אֱלֹהֵיהֶם,
וְרַבִּים מִבְּנֵי יִשְׂרָאֵל יָשִׁיב אֶל-יְהוָֺה אֱלֹהֵיהֶם:
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;
καὶ πολλοὺς τω̑ν υἱω̑ν ᾽Ισραὴλ ε᾿πιστρέψει ε᾿πὶ κύριον τὸν θεὸν αυ᾿τω̑ν
וסַגִּיֵאא מֵן בּנַי אִיסרָיֵל נַפנֵא לוָת מָריָא אַלָההֻון׃
וְיֵלֵךְ לְפָנָיו בְּרוּחַ אֵלִיָּהוּ וּגְבוּרָתוֹ, לְהָשִׁיב לֵב אָבוֹת עַל בָּנִים, וְסוֹרְרִים אֶל תְּבוּנַת הַצַּדִּיקִים, לְהַכְשִׁיר עַם מוּכָן לַיהוה."
וְהָלַךְ לְפָנָיו בְּרוּחַ אֵלִיָּהוּ וּבִגְבוּרָתוֺ לְהָשִׁיב לֵב אָבוֺת עַל-בָּנִים וּלְפשְׁעִים רוּחַ דֵּעָה יְשָׁרָה וְהֶעֱמִיד לִפְנֵי יְהוָֺה עָם אֲשֶׁר לִבּוֺ נָכוֺן עִמּוֺ:
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“ ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Matouš 11:14 Matouš 17:11-Matouš 17:13])
καὶ αυ᾿τὸς προελεύσεται ε᾿νὼπιον αυ᾿του̑ ε᾿ν πνεύματι καὶ δυνάμει ᾽Ηλίου ε᾿πιστρέψαι καρδίας πατέρων ε᾿πὶ τέκνα καὶ α᾿πειθει̑ς ε᾿ν φρονήσει δικαίων ἑτοιμάσαι κυρίω λαὸν κατεσκευασμένον
והֻו נִאזַל קדָמַוהי בּרֻוחָא וַבחַילָא דִּאלִיָא נבִיָא דּנַפנֵא לֵבָּא דַּאבָהֵא עַל בּנַיָא ולַאילֵין דּלָא מֵתּטפִּיסִין לִידַעתָא דּכִאנֵא וַנטַיֵב למָריָא עַמָא גּמִירָא׃
אָמַר זְכַרְיָה אֶל הַמַּלְאָךְ, "לְפִי מָה אֵדַע זֹאת? הֲרֵי אֲנִי זָקֵן וְאִשְׁתִּי בָּאָה בַּיָּמִים."
וַיֹּאמֶר זְכַרְיָהוּ אֶל-הַמַּלְאָךְ בַּמָּה אֵדַע זֹאת הֵן אֲנִי זָקַנְתִּי וְאִשְׁתִּי בָּאָה בַיָּמִים:
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“ ([Genesis 18:11])
καὶ ει῏πεν Ζαχαρίας πρὸς τὸν α῎γγελον κατὰ τί γνὼσομαι του̑το ε᾿γώ γάρ ει᾿μι πρεσβύτης καὶ ἡ γυνή μου προβεβηκυι̑α ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις αυ᾿τη̑ς
וֵאמַר זכַריָא למַלַאכָא אַיכַּנָא אֵדַּע הָדֵא אֵנָא גֵּיר אִיתַי סָבָא וַאנתַּתי סַגִּיַאת בּיַומָתָה הִי׃
הֵשִׁיב לוֹ הַמַּלְאָךְ, "אֲנִי גַּבְרִיאֵל הַנִּצָּב לִפְנֵי אֱלֹהִים. נִשְׁלַחְתִּי לְדַבֵּר אֵלֶיךָ וּלְבַשֵֹר לְךָ זֹאת.
וַיַּעַן הַמַּלְאָךְ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אָנֹכִי גַבְרִיאֵל הָעֹמֵד לִפְנֵי הָאֱלֹהִים שֻׁלַּחְתִּי לְדַבֵּר אֵלֶיךׇ וּלְבֶַּׂרְךׇ כָּזֹאת:
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. ([Daniel 8:16 Daniel 9:21])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ α῎γγελος ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε᾿γὼ ει᾿μι Γαβριὴλ ὁ παρεστηκώς ε᾿νὼπιον του̑ θεου̑ καὶ α᾿πεστάλην λαλη̑σαι πρὸς σὲ καὶ ευ᾿αγγελίσασθαί σοι ταυ̑τα
וַענָא מַלַאכָא וֵאמַר לֵה אֵנָא אנָא גַּברִיאיֵל דּקָאֵם אנָא קדָם אַלָהָא וֵאשׁתַּלחֵת דֵּאמַלֵל עַמָך וֵאסַבּרָך הָלֵין׃
וְהִנֵּה תֵּאָלֵם וְלֹא תּוּכַל לְדַבֵּר עַד אֲשֶׁר יִקְרוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, עַל שֶׁלֹּא הֶאֱמַנְתָּ לִדְבָרַי אֲשֶׁר יִתְקַיְּמוּ בְּעִתָּם."
וְהִנֵּה אַתָּה תֵאָלֵם וְלֹא תוּכַל דַבֵּר עַד אֲשֶׁר יָקוּם הַדָּבָר הַזֶּה עֵקֶב אֲשֶׁר לֹא הֶאֱמַנְתָּ לִדְבָרַי אֲשֶׁר יָקוּמוּ בְּעִתָּם:
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“
καὶ ι᾿δοὺ ε῎ση σιωπω̑ν καὶ μὴ δυνάμενος λαλη̑σαι α῎χρι η῏ς ἡμέρας γένηται ταυ̑τα α᾿νθ῾ ω῟ν ου᾿κ ε᾿πίστευσας τοι̑ς λόγοις μου οι῞τινες πληρωθήσονται ει᾿ς τὸν καιρὸν αυ᾿τω̑ν
מֵכִּיל תֵּהוֵא שַׁתִּיק ולָא תֵּשׁכַּח לַממַלָלֻו עדַמָא ליַומָא דּהָלֵין נֵהויָן עַל דּלָא הַימֵנתּ למֵלַי הָלֵין דּמֵתמַליָן בּזַבנהֵין׃
הָעָם חִכָּה לִזְכַרְיָה וְתָמַהּ עַל שֶׁהִתְעַכֵּב בַּהֵיכָל.
וְהָעָם הוֺחִילוּ לִזְכַרְיָהוּ עַד-בּוֺשׁ וַיִּתְפַּלְאוּ כִּי הִתְמַהְמַהּ בַּהֵיכָל:
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.
καὶ η῟ν ὁ λαὸς προσδοκω̑ν τὸν Ζαχαρίαν καὶ ε᾿θαύμαζον ε᾿ν τω̑ χρονίζειν ε᾿ν τω̑ ναω̑ αυ᾿τόν
עַמָא דֵּין קָאֵם הוָא וַמסַכֵּא לַזכַריָא ותַמִיהִין הוַו עַל תַּוחָרתֵּה דַּבהַיכּלָא׃
וְהִנֵּה בְּצֵאתוֹ מִשָּׁם לֹא הָיָה יָכוֹל לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם, וְהֵם הֵבִינוּ שֶׁרָאָה מַרְאֶה בַּהֵיכָל; הוּא עַצְמוֹ הָיָה רוֹמֵז לָהֶם וְעוֹדֶנּוּ אִלֵּם.
וּבְצֵאתוֺ לֹא יָכֹל דַּבֵּר אֲלֵיהֶם וַיַּכִּירוּ כִּי-חִזָּיוֺן חָזָה בַּהֵיכָל וַיָּנַע לָהֶם בְּרֹאשׁוֺ כִּי הוּא אִלֵּם:
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.
ε᾿ξελθών δὲ ου᾿κ ε᾿δύνατο λαλη̑σαι αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿πέγνωσαν ο῞τι ο᾿πτασίαν ἑὼρακεν ε᾿ν τω̑ ναω̑ καὶ αυ᾿τὸς η῟ν διανεύων αυ᾿τοι̑ς καὶ διέμενεν κωφός
כַּד נפַק דֵּין זכַריָא לָא מֵשׁכַּח הוָא דַּנמַלֵל עַמהֻון וֵאסתַּכַּלו דּחֵזוָא חזָא בּהַיכּלָא והֻו מֵרמַז רָמֵז הוָא להֻון וקַוִי כַּד חרֵשׁ׃
כְּתֹם יְמֵי שֵׁרוּתוֹ חָזַר לְבֵיתוֹ,
וְכַאֲשֶׁר מָלְאוּ יְמֵי עֲבֹדָתוֺ וַיֵּלֶךְ וַיָּשָׁב אֶל-בֵּיתוֺ:
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.
καὶ ε᾿γένετο ὡς ε᾿πλήσθησαν αἱ ἡμέραι τη̑ς λειτουργίας αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
וכַד אֵתמַלִיו יַומָתָא דּתֵשׁמֵשׁתֵּה אֵזַל לבַיתֵּה׃
וּלְאַחַר הַיָּמִים הָאֵלֶּה הָרְתָה אֱלִישֶׁבַע אִשְׁתּוֹ. בְּמֶשֶׁךְ חֲמִשָּׁה חֳדָשִׁים הִסְתַּתְּרָה, וְזֹאת אָמְרָה:
וַיְהִי אַחֲרֵי הַיָּמִים הָאֵלֶּה וַתַּהַר אֱלִישֶׁבַע אִשְׁתּוֺ וַתַּסְתֵּר חֲמִשָּׁה חֳדָשִׁים לֵאמֹר:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:
μετὰ δὲ ταύτας τὰς ἡμέρας συνέλαβεν ᾽Ελισάβετ ἡ γυνὴ αυ᾿του̑ καὶ περιέκρυβεν ἑαυτὴν μη̑νας πέντε λέγουσα
וַהוָא מֵן בָּתַר יַומָתָא הָנֻון בֵּטנַת אֵלִישׁבַע אַנתּתֵה וַמטַשׁיָא הוָת נַפשָׁה יַרחֵא חַמשָׁא וָאמרָא הוָת׃
"כָּךְ עָשָׂה לִי אֱלֹהִים כַּאֲשֶׁר רָאָה לְהָסִיר אֶת חֶרְפָּתִי בְּקֶרֶב בְּנֵי אָדָם."
כָּכָה עָשָׂה לִי יְהוָֺה בַּיָּמִים אֲשֶׁר פְּקָדַנִי וְאָסַף אֶת-חֶרְפָּתִי לְעֵינֵי בְנֵי-אָדָם:
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
“Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“ ([Genesis 30:23])
ο῞τι ου῞τως μοι πεποίηκεν κύριος ε᾿ν ἡμέραις αι῟ς ε᾿πει̑δεν α᾿φελει̑ν ο῎νειδός μου ε᾿ν α᾿νθρὼποις
דּהָלֵין עבַד לִי מָריָא בּיַומָתָא דּחָר בִּי למֵסַב חֵסדּי דּבֵית בּנַי־אנָשָׁא סס׃
בַּחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי נִשְׁלַח הַמַּלְאָךְ גַּבְרִיאֵל מֵאֵת הָאֱלֹהִים לְעִיר בַּגָּלִיל, אֲשֶׁר שְׁמָהּ נָצְרַת,
וּבַחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי שֻׁלַּח גַּבְרִיאֵל הַמַּלְאָךְ מִלִּפְנֵי אֱלֹהִים אֶל-עִיר בַּגָּלִיל וּשְׁמָהּ נְצָרֶת:
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
ε᾿ν δὲ τω̑ μηνὶ τω̑ ε῞κτω α᾿πεστάλη ὁ α῎γγελος Γαβριὴλ α᾿πὸ του̑ θεου̑ ει᾿ς πόλιν τη̑ς Γαλιλαίας η῟ ο῎νομα Ναζαρὲθ
בּיַרחָא דֵּין דֵּשׁתָּא אֵשׁתּלַח גַּברִיאיֵל מַלַאכָא מֵן לוָת אַלָהָא לַגלִילָא לַמדִינתָּא דַּשׁמָה נָצרַת׃
אֶל בְּתוּלָה מְאֹרֶסֶת לְאִישׁ מִבֵּית דָּוִד וּשְׁמוֹ יוֹסֵף, וְשֵׁם הַבְּתוּלָה מִרְיָם.
אֶל-עַלְמָה בְּתוּלָה מְאֹרָשָׂה לְאִישׁ וּשְׁמוֺ יוֺסֵף מִבֵּית דָּוִד וְהָעַלְמָה שְׁמָהּ מִרְיָם:
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu(c) Davidova; jméno té panny bylo Maria. (c) ř: domu (pod. Lukáš 1:33) ([Matouš 1:18])
πρὸς παρθένον ε᾿μνηστευμένην α᾿νδρὶ ω῟ ο῎νομα ᾽Ιωσὴφ ε᾿ξ οι῎κου Δαυίδ καὶ τὸ ο῎νομα τη̑ς παρθένου Μαριάμ
לוָת בּתֻולתָּא דַּמכִירָא לגַברָא דַּשׁמֵה יַוסֵף מֵן בַּיתֵּה דּדַוִיד וַשׁמָה לַבתֻולתָּא מַריַם׃
בְּהִכָּנְסוֹ לְחַדְרָהּ אָמַר הַמַּלְאָךְ, "שִׂמְחִי, בְּרוּכַת הַחֶסֶד. יהוה עִמָּךְ".
וַיָּבֹא הַמַּלְאָךְ אֵלֶיהָ הַבָּיְתָה וַיֹּאמֶר שָׁלוֺם לָךְ הַבַּת רֻחָמָה יְהוָֺה עִמָּךְ בְּרוּכָה אַתְּ בַּנָּשִׁים:
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou(d).“ (d) var: + požehnaná mezi ženami
καὶ ει᾿σελθών πρὸς αυ᾿τὴν ει῏πεν χαι̑ρε κεχαριτωμένη ὁ κύριος μετὰ σου̑
ועַל לוָתָה מַלַאכָא וֵאמַר לָה שׁלָם לֵכי מַליַת טַיבֻּותָא מָרַן עַמֵכי בּרִיכַת בּנֵשֵׁא׃
הִיא נִדְהֲמָה לְשֵׁמַע הַדָּבָר וְחָשְׁבָה בְּלִבָּהּ מַה טִּיבָהּ שֶׁל הַבְּרָכָה הַזֹּאת.
וְהִיא בִּרְאוֺתָה וַתִּתְחַלְחַל לִדְבָרוֺ וַתֹּאמֶר בְּלִבָּהּ מָה הַבְּרָכָה הַזֹּאת:
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
ἡ δὲ ε᾿πὶ τω̑ λόγω διεταράχθη καὶ διελογίζετο ποταπὸς ει῎η ὁ α᾿σπασμὸς ου῟τος
הִי דֵּין כַּד חזָת אֵתרַהבַּת בּמֵלתֵה ומֵתחַשׁבָא הוָת דּמָנָא הו שׁלָמָא הָנָא׃
אָמַר לָהּ הַמַּלְאָךְ, "אַל תִּפְחֲדִי, מִרְיָם, כִּי מָצָאת חֵן לִפְנֵי אֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ הַמַּלְאָךְ אַל-תִּירְאִי מִרְיָם כִּי-מָצָאת חֵן בְּעֵינֵי הָאֱלֹהִים:
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. ([Lukáš 1:13])
καὶ ει῏πεν ὁ α῎γγελος αυ᾿τη̑ μὴ φοβου̑ Μαριάμ ευ῟ρες γὰρ χάριν παρὰ τω̑ θεω̑
וֵאמַר לָה מַלַאכָא לָא תֵּדחלִין מַריַם אֵשׁכַּחתּי גֵּיר טַיבֻּותָא לוָת אַלָהָא׃
הִנֵּה תַּהֲרִי וְתֵלְדִי בֵּן, וְתִקְרְאִי שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ.
וְהִנָּךְ הָרָה וְיָלַדְתְּ בֵּן וְקָרָאת שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ:
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ([Genesis 16:11; Soudců 13:3; Izajáš 7:14; Matouš 1:21-Matouš 1:23])
καὶ ι᾿δοὺ συλλήμψη ε᾿ν γαστρὶ καὶ τέξη υἱόν καὶ καλέσεις τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιησου̑ν
הָא גֵּיר תּקַבּלִין בַּטנָא ותִאלדִּין בּרָא ותֵקרֵין שׁמֵה יֵשֻׁוע׃
הוּא גָּדוֹל יִהְיֶה וּבֶן־עֶלְיוֹן יִקָּרֵא, וַיהוה אֱלֹהִים יִתֵּן לוֹ אֶת כִּסֵּא דָּוִד אָבִיו;
וְהוּא גָּדוֺל יִהְיֶה וּבֶן-עֶלְיוֺן יִקָּרֵא וְנָתַן לוֺ יְהוָֺה אֱלֹהִים אֶת-כִּסֵּא דָּוִד אָבִיו:
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. ([Izajáš 9:6; Daniel 2:44 Daniel 7:14])
ου῟τος ε῎σται μέγας καὶ υἱὸς ὑψίστου κληθήσεται καὶ δὼσει αυ᾿τω̑ κύριος ὁ θεὸς τὸν θρόνον Δαυὶδ του̑ πατρὸς αυ᾿του̑
הָנָא נֵהוֵא רַב וַברֵה דּעֵלָיָא נֵתקרֵא ונֵתֵּל לֵה מָריָא אַלָהָא כֻּורסיֵה דּדַוִיד אַבֻוהי׃
וְיִמְלֹךְ עַל בֵּית יַעֲקֹב לְעוֹלָם וְאֵין קֵץ לְמַלְכוּתוֹ."
וּמָלַךְ עַל-בֵּית יַעֲקֹב לְעוֺלָם וָעֶד וּלְמַלְכוּתוֺ אֵין קֵץ:
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“
καὶ βασιλεύσει ε᾿πὶ τὸν οι῏κον ᾽Ιακώβ ει᾿ς τοὺς αι᾿ω̑νας καὶ τη̑ς βασιλείας αυ᾿του̑ ου᾿κ ε῎σται τέλος
ונַמלֵך עַל בַּיתֵּה דּיַעקֻוב לעָלַם וַלמַלכֻּותֵה סֻוף לָא נֵהוֵא׃
אָמְרָה מִרְיָם אֶל הַמַּלְאָךְ, "אֵיךְ יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה, הֲרֵי אֵינֶנִּי יוֹדַעַת אִישׁ?"
וַתֹּאמֶר מִרְיָם אֶל-הַמַּלְאָךְ אֵיכָה תִהְיֶה כָזֹאת וַאֲנִי אֵינֶנִּי יֹדַעַת אִישׁ:
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“
ει῏πεν δὲ Μαριὰμ πρὸς τὸν α῎γγελον πω̑ς ε῎σται του̑το ε᾿πεὶ α῎νδρα ου᾿ γινὼσκω
אָמרָא מַריַם למַלַאכָא אַיכַּנָא תֵּהוֵא הָדֵא דּגַברָא לָא חכִים לִי׃
הֵשִׁיב הַמַּלְאָךְ וְאָמַר: "רוּחַ הַקֹּדֶשׁ תָּבוֹא עָלַיִךְ וּגְבוּרַת עֶלְיוֹן תָּצֵל עָלַיִךְ. לָכֵן קָדוֹשׁ יִקָּרֵא הַיִּלוֹד, בֶּן־אֱלֹהִים.
וַיַּעַן הַמַּלְאָךְ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ רוּחַ הַקֹּדֶשׁ תָּבֹא עָלַיִךְ וְכֹחַ עֶלְיוֺן יָסֶךְ-לָךְ עַל-כֵּן גַּם-הַקָּדוֺשׁ הַיִּלוֺד יִקָּרֵא בֶּן-אֱלֹהִים:
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. ([Matouš 1:20])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ α῎γγελος ει῏πεν αυ᾿τη̑ πνευ̑μα α῞γιον ε᾿πελεύσεται ε᾿πὶ σέ καὶ δύναμις ὑψίστου ε᾿πισκιάσει σοι διὸ καὶ τὸ γεννὼμενον α῞γιον κληθήσεται υἱὸς θεου̑
ענָא מַלַאכָא וֵאמַר לָה רֻוחָא דּקֻודשָׁא תִּאתֵא וחַילֵה דּעֵלָיָא נַגֵּן עלַיכּי מֵטֻל הָנָא הַו דּמֵתִילֵד בֵּכי קַדִּישָׁא הֻו וַברֵה דַּאלָהָא נֵתקרֵא׃ ס
וְהִנֵּה אֱלִישֶׁבַע קְרוֹבָתֵךְ גַּם הִיא הָרְתָה בֵּן בְּזִקְנָתָהּ, וְזֹאת שֶׁקָּרְאוּ לָהּ עֲקָרָה הָרָה זֶה הַחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי,
וְהִנֵּה אֱלִישֶׁבַע מוֺדַעְתֵּךְ הַנִּקְרֵאת עֲקָרָה הָרָה גַּם-הִיא לָלַת בֵּן בְּזִקְנָתָהּ וְזֶה-לָּהּ הַחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי:
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. ([Lukáš 1:24])
καὶ ι᾿δοὺ ᾽Ελισάβετ ἡ συγγενίς σου καὶ αυ᾿τὴ συνείληφεν υἱὸν ε᾿ν γήρει αυ᾿τη̑ς καὶ ου῟τος μὴν ε῞κτος ε᾿στὶν αυ᾿τη̑ τη̑ καλουμένη στείρα
והָא אֵלִישׁבַע אַחיָנתֵּכי אָף הִי בַּטנָא בּרָא בּסַיבֻּותָה והָנָא יַרחָא דֵּשׁתָּא לָה להָי דּמֵתקַריָא עקַרתָא׃
כִּי לֹא יִפָּלֵא מֵאֱלֹהִים כָּל דָּבָר."
כִּי מֵאֱלֹהִים לֹא יִפָּלֵא כָּל-דָּבָר:
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ ([Genesis 18:14])
ο῞τι ου᾿κ α᾿δυνατήσει παρὰ του̑ θεου̑ πα̑ν ρ᾿η̑μα
מֵטֻל דּלָא עטֵל לַאלָהָא מֵדֵּם׃
אָמְרָה מִרְיָם, "הִנְנִי שִׁפְחַת אֲדֹנָי, יְהִי לִי כִּדְבָרֶךָ". וְהַמַּלְאָךְ הָלַךְ לוֹ.
וַתֹּאמֶר מִרְיָם הִנְנִי שִׁפְחַת יְהוָֺה יְהִי-לִי כִדְבָרֶךׇ וַיֵּלֶךְ הַמַּלְאָךְ מֵאִתָּהּ:
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.
ει῏πεν δὲ Μαριάμ ι᾿δοὺ ἡ δούλη κυρίου γένοιτό μοι κατὰ τὸ ρ᾿η̑μά σου καὶ α᾿πη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿τη̑ς ὁ α῎γγελος
אָמרָא מַריַם הָא אֵנָא אַמתֵה דּמָריָא נֵהוֵא לִי אַיך מֵלתָך וֵאזַל מַלַאכָא מֵן לוָתָה׃ ס
בַּיָּמִים הָהֵם קָמָה מִרְיָם וּמִהֲרָה לָלֶכֶת אֶל אֵזוֹר הָהָר, אֶל אַחַת מֵעָרֵי יְהוּדָה.
וַתָּקָם מִרְיָם בַּיָּמִים הָהֵם וַתַּחַשׁ לָלֶכֶת הָהָרָה אֶל-עִיר יְהוּדָה:
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
α᾿ναστα̑σα δὲ Μαριὰμ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ταύταις ε᾿πορεύθη ει᾿ς τὴν ο᾿ρεινὴν μετὰ σπουδη̑ς ει᾿ς πόλιν ᾽Ιούδα
קָמַת דֵּין מַריַם בּהֻון בּיַומָתָא הָנֻון וֵאזַלת בּטִילָאיִת לטֻורָא לַמדִינתָּא דִּיהֻוד׃
הִיא נִכְנְסָה לְבֵית זְכַרְיָה וּבֵרְכָה אֶת אֱלִישֶׁבַע.
וַתָּבֹא בֵּית זְכַרְיָה וַתִּפְקֹד אֶת-אֱלִישֶׁבַע לְשָׁלוֺם:
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.
καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον Ζαχαρίου καὶ η᾿σπάσατο τὴν ᾽Ελισάβετ
ועֵלַת לבַיתֵּה דַּזכַריָא ושֵׁאלַת שׁלָמָה דֵּאלִישׁבַע׃
וְהִנֵּה כַּאֲשֶׁר שָׁמְעָה אֱלִישֶׁבַע אֶת בִּרְכַּת מִרְיָם, רָקַד הַיֶּלֶד בְּבִטְנָהּ; אֱלִישֶׁבַע נִתְמַלְּאָה רוּחַ הַקֹּדֶשׁ
וַיְהִי כִּשְׁמֹעַ אֱלִישֶׁבַע פְּקוּדַת שָׁלוֺם מִפִּי מִרְיָם וַיִּרְקַד הַיֶּלֶד בְּקִרְבָּהּ וַתִּמָּלֵא אֱלִישֶׁבַע רוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým
καὶ ε᾿γένετο ὡς η῎κουσεν τὸν α᾿σπασμὸν τη̑ς Μαρίας ἡ ᾽Ελισάβετ ε᾿σκίρτησεν τὸ βρέφος ε᾿ν τη̑ κοιλία αυ᾿τη̑ς καὶ ε᾿πλήσθη πνεύματος ἁγίου ἡ ᾽Ελισάβετ
וַהוָא דּכַד שֵׁמעַת אֵלִישׁבַע שׁלָמָה דּמַריַם דָּץ עֻולָא בּכַרסָה וֵאתמַליַת אֵלִישׁבַע רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
וְקָרְאָה בְּקוֹל גָּדוֹל: "בְּרוּכָה אַתְּ בַּנָּשִׁים וּבָרוּךְ פְּרִי בִּטְנֵךְ.
וַתִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל וַתֹּאמַר בְּרוּכָה אַתְּ מִנָּשִׁים וּבָרוּךְ פְּרִי בִטְנֵךְ:
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. ([Lukáš 11:27])
καὶ α᾿νεφὼνησεν κραυγη̑ μεγάλη καὶ ει῏πεν ευ᾿λογημένη σὺ ε᾿ν γυναιξίν καὶ ευ᾿λογημένος ὁ καρπὸς τη̑ς κοιλίας σου
וַקעָת בּקָלָא רָמָא וֵאמרַת למַריַם מבַרַכתָּא אַנתּי בּנֵשֵׁא וַמבַרַך הֻו פִּארָא דַּבכַרסֵכי׃
וּמֵאַיִן לִי זֹאת, שֶׁאֵם אֲדוֹנִי בָּאָה אֵלַי?
וּמֵאַיִן בָּאַתְנִי כָזֹאת כִּי-אֵם אֲדֹנִי אֶלַי תָּבֹא:
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?
καὶ πόθεν μοι του̑το ι῞να ε῎λθη ἡ μήτηρ του̑ κυρίου μου πρὸς ε᾿μέ
אַימֵכָּא לִי הָדֵא דֵּאמֵה דּמָרי תִּאתֵא לוָתי׃
כִּי הִנֵּה, כַּאֲשֶׁר קוֹל בִּרְכָתֵךְ בָּא בְּאָזְנַי, רָקַד הַיֶּלֶד מִשִֹמְחָה בְּבִטְנִי.
כִּי כַּאֲשֶׁר שָׁמְעָה אָזְנִי קוֺל פְּקוּדַת שָׁלוֺם מִפִּיךְ רָקַד הַיֶּלֶד בְּקִרְבִּי מֵרֹב שִׂמְחָה:
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.
ι᾿δοὺ γὰρ ὡς ε᾿γένετο ἡ φωνὴ του̑ α᾿σπασμου̑ σου ει᾿ς τὰ ω῏τά μου ε᾿σκίρτησεν ε᾿ν α᾿γαλλιάσει τὸ βρέφος ε᾿ν τη̑ κοιλία μου
הָא גֵּיר כַּד נפַל קָלָא דַּשׁלָמֵכי בֵּאדנַי בּחַדֻותָא רַבּתָא דָּץ עֻולָא בּכַרסי׃
אַשְׁרֵי זוֹ שֶׁהֶאֱמִינָה כִּי יִתְקַיְּמוּ הַדְּבָרִים אֲשֶׁר נֶאֶמְרוּ לָהּ מֵאֵת אֱלֹהִים."
אַשְׁרֵךְ כִּי תַאֲמִינִי כִּי יָקוּם הַדָּבָר הָאָמוּר לָךְ מִפִּי-יְהוָֺה:
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ ([Lukáš 1:20])
καὶ μακαρία ἡ πιστεύσασα ο῞τι ε῎σται τελείωσις τοι̑ς λελαλημένοις αυ᾿τη̑ παρὰ κυρίου
וטֻובֵיה לַאידָא דּהַימנַת דּהָוֵא שֻׁולָמָא לַאילֵין דֵּאתמַלֵל עַמָה מֵן לוָת מָריָא׃ ס
אָז אָמְרָה מִרְיָם: "תְּרוֹמֵם נַפְשִׁי אֶת אֲדֹנָי
וַתַּעַן מִרְיָם וַתֹּאמַר תְּגַדֵּל נַפְשִׁי אֶת-יְהוָֺה:
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maria řekla: „Duše má velebí Pána ([1 Samuelova 2:1-1 Samuelova 2:10])
καὶ ει῏πεν Μαριάμ
וֵאמרַת מַריַם מַורבָא נַפשׁי למָריָא׃
וְתָגֵל רוּחִי בֵּאלֹהֵי יִשְׁעִי
וְתָגֵל רוּחִי בֵּאלֹהֵי יִשְׁעִי:
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
μεγαλύνει ἡ ψυχή μου τὸν κύριον καὶ η᾿γαλλίασεν τὸ πνευ̑μά μου ε᾿πὶ τω̑ θεω̑ τω̑ σωτη̑ρί μου
וחֵדיַת רֻוחי בַּאלָהָא מַחיָני׃
כִּי רָאָה בָּעֳנִי אֲמָתוֹ. הִנֵּה 'אַשְׁרֶיהָ' יֵאָמֵר לִי מֵעַתָּה וּלְדוֹר דּוֹרִים.
כִּי רָאָה בָעֳנִי שִׁפְחָתוֺ מֵהַיּוֺם הַזֶּה וָמַעְלָה יְאַשְּׁרוּנִי כָּל-הַדֹּרוֺת:
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení(e), (e) všechny národy
ο῞τι ε᾿πέβλεψεν ε᾿πὶ τὴν ταπείνωσιν τη̑ς δούλης αυ᾿του̑ ι᾿δοὺ γὰρ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν μακαριου̑σίν με πα̑σαι αἱ γενεαί
דּחָר בּמֻוכָכָא דַּאמתֵה הָא גֵּיר מֵן הָשָׁא טֻובָא נֵתּלָן לִי שַׁרבָּתָא כֻּלהֵין׃
כִּי גְּדוֹלוֹת עָשָׂה בִּי שַׁדַּי, קָדוֹשׁ שְׁמוֹ
גְּדֹלוֺת עָשָׂה עִמָּדִי אַדִּיר הוּא וְקָדוֺשׁ שְׁמוֺ:
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno ([Žalmy 111:9])
ο῞τι ε᾿ποίησέν μοι μεγάλα ὁ δυνατός καὶ α῞γιον τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑
דַּעבַד לוָתי רַורבָתָא הַו דּחַילתָן וקַדִּישׁ שׁמֵה׃
וְחֶסֶד יהוה מֵעוֹלָם וְעַד עוֹלָם עַל יְרֵאָיו.
וְחַסְדּוֺ עַל-יְרֵאָיו בְּכָל-דּוֺר וָדוֺר:
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. ([Žalmy 103:17])
καὶ τὸ ε῎λεος αυ᾿του̑ ει᾿ς γενεὰς καὶ γενεὰς τοι̑ς φοβουμένοις αυ᾿τόν
וַחנָנֵה לדָרֵא ושַׁרבָּתָא עַל אַילֵין דּדָחלִין לֵה׃
עָשָׂה חַיִל בִּזְרוֹעוֹ פִּזַּר גֵאִים, פְּרִי מַחְשְׁבוֹת לִבָּם.
בִּזְרֹעוֺ עָשָׂה נִפְלָאוֺת הֵפִיץ גֵּאִים בִּמְזִמַּת לִבָּם:
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; ([2 Samuelova 22:28])
ε᾿ποίησεν κράτος ε᾿ν βραχίονι αυ᾿του̑ διεσκόρπισεν ὑπερηφάνους διανοία καρδίας αυ᾿τω̑ν
עבַד זָכֻותָא בַּדרָעֵה ובַדַּר חתִירַי בּתַרעִיתָא דּלֵבּהֻון׃
שַׂלִּיטִים הוֹרִיד מֵעַל כִּסְאוֹתָם וּשְׁפָלִים שָׂם לְמָרוֹם.
שַׁלִּיטִים הָדַף מִכִּסְאוֺתָם וַיָּשֶׂם שְׁפָלִים לַמָּרוֺם:
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil, ([Jób 5:11 Jób 12:19])
καθει̑λεν δυνάστας α᾿πὸ θρόνων καὶ υ῞ψωσεν ταπεινούς
סַחֵף תַּקִיפֵא מֵן כֻּורסַוָתָא וַארִים מַכִּיכֵא׃
נַפְשׂוֹת רְעֵבִים מִלֵּא טוֹב וַעֲשִׁירִים שִׂלַּח רֵיקָם.
רְעֵבִים מִלֵּא טוֺב וַעֲשִׁירִים שָׁלַח רֵיקָם:
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. ([Žalmy 107:9])
πεινω̑ντας ε᾿νέπλησεν α᾿γαθω̑ν καὶ πλουτου̑ντας ε᾿ξαπέστειλεν κενούς
כַּפנֵא סַבַּע טָבָתָא ועַתִּירֵא שׁרָא ספִיקָאיִת׃
תָּמַךְ בְּיִשְׂרָאֵל עַבְדוֹ זָכַר יהוה רַחֲמָיו
הֶחֱזִיק בְּיִשְׂרָאֵל עַבְדּוֺ וַיִּזְכָּר-לוֺ אֶת-רַחֲמָיו:
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Ujal se svého služebníka(f) Izraele, pamětliv svého milosrdenství, (f) syna ([Žalmy 98:3; Izajáš 41:8])
α᾿ντελάβετο ᾽Ισραὴλ παιδὸς αυ᾿του̑ μνησθη̑ναι ε᾿λέους
עַדַּר לִאיסרָיֵל עַבדֵּה וֵאתּדּכַר חנָנֵה׃
כַּאֲשֶׁר דִבֵּר אֶל אֲבוֹתֵינוּ אֶל אַבְרָהָם וְאֶל זַרְעוֹ עַד עוֹלָם."
כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לַאֲבֹתֵינוּ לְאַבְרָהָם וּלְזַרְעוֺ עַד-עוֺלָם:
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky.
jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“ ([Genesis 17:7 Genesis 22:17; Micheáš 7:20])
καθώς ε᾿λάλησεν πρὸς τοὺς πατέρας ἡμω̑ν τω̑ ᾽Αβραὰμ καὶ τω̑ σπέρματι αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
אַיך דּמַלֵל עַם אַבָהַין עַם אַברָהָם ועַם זַרעֵה לעָלַם׃ ס
וּמִרְיָם נִשְׁאֲרָה אֵצֶל אֱלִישֶׁבַע כִּשְׁלוֹשָׁה חֳדָשִׁים וְאַחֲרֵי כֵּן חָזְרָה לְבֵיתָהּ.
וַתֵּשֶׁב עִמָּהּ מִרְיָם כִּשְׁלֹשֶׁת יְרָחִים וַתָּשָׁב אֶל-בֵּיתָהּ:
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
ε῎μεινεν δὲ Μαριὰμ σὺν αυ᾿τη̑ ὡς μη̑νας τρει̑ς καὶ ὑπέστρεψεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿τη̑ς
קַויַת דֵּין מַריַם לוָת אֵלִישׁבַע אַיך יַרחֵא תּלָתָא והֵפכַּת לבַיתָּה סּ סּ׃
עַתָּה מָלְאוּ יְמֵי אֱלִישֶׁבַע לָלֶדֶת וְהִיא יָלְדָה בֵּן.
וַיִּמְלְאוּ יְמֵי אֱלִישֶׁבַע לָלֶדֶת וַתֵּלֶד בֵּן:
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.
τη̑ δὲ ᾽Ελισάβετ ε᾿πλήσθη ὁ χρόνος του̑ τεκει̑ν αυ᾿τήν καὶ ε᾿γέννησεν υἱόν
אֵלִישׁבַע דֵּין הוָא הוָא לָה זַבנָא דּתִאלַד ויֵלדַּת בּרָא׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ שְׁכֵנֶיהָ וּקְרוֹבֶיהָ כִּי הִגְדִּיל אֱלֹהִים חַסְדּוֹ עִמָּהּ, שָׂמְחוּ אִתָּהּ.
וּשְׁכֵנֶיהָ וּקְרוֺבֶיהָ שָׁמְעוּ כִּי-הִגְדִּיל יְהוָֺה חַסְדּוֺ עָלֶיהָ וַיִּשְׂמְחוּ אִתָּהּ:
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
καὶ η῎κουσαν οἱ περίοικοι καὶ οἱ συγγενει̑ς αυ᾿τη̑ς ο῞τι ε᾿μεγάλυνεν κύριος τὸ ε῎λεος αυ᾿του̑ μετ῾ αυ᾿τη̑ς καὶ συνέχαιρον αυ᾿τη̑
וַשׁמַעו שׁבָבֵיה וַבנַי טֻוהמָה דַּאסגִּי אַלָהָא חנָנֵה לוָתָה וחָדֵין הוַו עַמָה׃ ס
בַּיוֹם הַשְּׁמִינִי בָּאוּ לָמוּל אֶת הַיֶּלֶד וְקָרְאוּ לוֹ זְכַרְיָה, כְּשֵׁם אָבִיו.
וַיְהִי בַּיּוֺם הַשְּׁמִינִי וַיָּבֹאוּ לָמוּל אֶת-הַיָּלֶד וַיִּקְרְאוּ לוֺ זְכַרְיָהוּ עַל-שֵׁם אָבִיו:
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. ([Leviticus 12:3])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τη̑ ἡμέρα τη̑ ο᾿γδόη η῟λθον περιτεμει̑ν τὸ παιδίον καὶ ε᾿κάλουν αυ᾿τὸ ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματι του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ Ζαχαρίαν
וַהוָא ליַומָא דַּתמָניָא וֵאתַו למֵגזרֵה לטַליָא וקָרֵין הוַו לֵה בַּשׁמָא דַּאבֻוהי זכַריָא׃
אַךְ אִמּוֹ הֵגִיבָה וְאָמְרָה: "לֹא! יוֹחָנָן הוּא יִקָּרֵא."
וַתַּעַן אִמּוֺ וַתֹּאמַר לֹא-כֵן כִּי הוּא יוֺחַנָן יִקָּרֵא:
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“
καὶ α᾿ποκριθει̑σα ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ ει῏πεν ου᾿χί α᾿λλὰ κληθήσεται ᾽Ιωάννης
וַענָת אֵמֵה וָאמרָא להֻון לָא הָכַנָא אֵלָא נֵתקרֵא יֻוחַנָן׃
אָמְרוּ לָהּ: "אֵין אִישׁ בְּמִשְׁפַּחְתֵּךְ אֲשֶׁר נִקְרָא בַּשֵּׁם הַזֶּה",
וַיֹּאמְרוּ אֵלֶיהָ הֲלֹא אֵין-בְּמִשְׁפַּחְתֵּךְ אִישׁ נִקְרָא בַּשֵּׁם הַזֶּה:
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“
καὶ ει῏παν πρὸς αυ᾿τὴν ο῞τι ου᾿δείς ε᾿στιν ε᾿κ τη̑ς συγγενείας σου ο῍ς καλει̑ται τω̑ ο᾿νόματι τούτω
וֵאמַרו לָה דּלַיתּ אנָשׁ בּשַׁרבּתֵכי דּמֵתקרֵא בַּשׁמָא הָנָא׃
וְרָמְזוּ לְאָבִיו כְּדֵי לָדַּעַת אֵיזֶה שֵׁם יִרְצֶה כִּי יִקָּרֵא.
וַיִּתְּנוּ אוֺת לְאָבִיו לֵאמֹר מָה-עִם לְבָבוֺ מַה-יִּקְרָא-לוֺ:
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.
ε᾿νένευον δὲ τω̑ πατρὶ αυ᾿του̑ τὸ τί α῍ν θέλοι καλει̑σθαι αυ᾿τό
וַרמַזו לַאבֻוהי דַּאיכַּנָא צָבֵא דַּנשַׁמֵיוהי׃
זְכַרְיָה בִּקֵּשׁ לוּחַ וְכָתַב עָלָיו "יוֹחָנָן שְׁמוֹ". כֻּלָּם תָּמְהוּ.
וַיִּשְׁאַל לוּחַ וַיִּכְתֹּב עָלָיו לֵאמֹר יוֺחָנָן שְׁמוֺ וַיִּתְמְהוּ כֻלָּם:
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili. ([Lukáš 1:13])
καὶ αι᾿τήσας πινακίδιον ε῎γραψεν λέγων ᾽Ιωάννης ε᾿στὶν ο῎νομα αυ᾿του̑ καὶ ε᾿θαύμασαν πάντες
וַשׁאֵל פֵּנקִיתָא וַכתַב וֵאמַר יֻוחַנָן הֻו שׁמֵה וֵאתּדַּמַרו כֻּלנָשׁ׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע נִפְתַּח פִּיו וְהֻתְּרָה לְשׁוֹנוֹ, וְהוּא דִּבֵּר וּבֵרַַךְ אֶת אֱלֹהִים.
וּפִתְאֹם נִפְתַּח פִּיהוּ וּמִלָּתוֺ עַל-לְשֹׁנוֺ וַיְבָרֶךְ אֶת-הָאֱלֹהִים:
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.
α᾿νεώχθη δὲ τὸ στόμα αυ᾿του̑ παραχρη̑μα καὶ ἡ γλω̑σσα αυ᾿του̑ καὶ ε᾿λάλει ευ᾿λογω̑ν τὸν θεόν
ומֵחדָא אֵתפּתַח פֻּומֵה ולֵשָׁנֵה ומַלֵל ובַרֵך לַאלָהָא׃
יִרְאָה הָיְתָה עַל כָּל שְׁכֵנֵיהֶם, וְכָל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה סֻפְּרוּ בְּכָל חֶבֶל הָרֵי יְהוּדָה.
וַתִּפֹּל יִרְאָה עַל-כָּל-שְׁכֵנֵיהֶם מִסָּבִיב וְהַדְּבָרִים הָאֵלֶּה סֻפְּרוּ בְּכָל-הָרֵי יְהוּדָה:
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech.
καὶ ε᾿γένετο ε᾿πὶ πάντας φόβος τοὺς περιοικου̑ντας αυ᾿τούς καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ο᾿ρεινη̑ τη̑ς ᾽Ιουδαίας διελαλει̑το πάντα τὰ ρ᾿ήματα ταυ̑τα
וַהוָת דֵּחלתָא עַל כֻּלהֻון שׁבָבַיהֻון וַבכֻלֵה טֻורָא דִּיהֻוד הָלֵין מֵתמַללָן הוַי׃
כָּל הַשּׁוֹמְעִים שָׁמְרוּ זֹאת בְּלִבָּם וְאָמְרוּ "מָה אֵפוֹא יִהְיֶה הַיֶּלֶד הַזֶּה?" וְאָמְנָם יַד יהוה הָיְתָה עִמּוֹ.
וְכָל-הַשֹּׁמְעִים דִבְּרוּ עַל-לִבָּם לֵאמֹר מַה יִהְיֶה אֵפוֺא הַיֶּלֶד הַזֶּה וְיַד-יְהוָֺה הָיְתָה עָלָיו:
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním(g). (g) „Čím toto dítě bude, vždyť je s ním ruka Hospodinova!“ ([Lukáš 2:19 Lukáš 2:51; Skutky apoštolské 11:21])
καὶ ε῎θεντο πάντες οἱ α᾿κούσαντες ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿τω̑ν λέγοντες τί α῎ρα τὸ παιδίον του̑το ε῎σται καὶ γὰρ χεὶρ κυρίου η῟ν μετ῾ αυ᾿του̑
וכֻלהֻון דַּשׁמַעו מֵתחַשׁבִין הוַו בּלֵבּהֻון וָאמרִין מָנָא כַּי נֵהוֵא טַליָא הָנָא וִאידֵה דּמָריָא אִית הוָת עַמֵה׃ ס
אָז נִתְמַלֵּא זְכַרְיָה אָבִיו רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וְנִבָּא לֵאמֹר:
וַיִּמָלֵא זְכַרְיָהוּ אָבִיו רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וַיִּנָּבֵא לֵאמֹר:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky mluvil:
καὶ Ζαχαρίας ὁ πατὴρ αυ᾿του̑ ε᾿πλήσθη πνεύματος ἁγίου καὶ ε᾿προφήτευσεν λέγων
וֵאתמלִי זכַריָא אַבֻוהי רֻוחָא דּקֻודשָׁא וֵאתנַבִּי וֵאמַר׃
"בָּרוּךְ אֲדֹנָי אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל אֲשֶׁר פָּקַד אֶת עַמּוֹ וּפְדוּת שָׁלַח לוֹ
בָּרוּךְ יְהוָֺה אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל כִּי פָקַד וְשָׁלַח פְּדוּת לְעַמוֺ:
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
„Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid ([Žalmy 41:14 Žalmy 72:18 Žalmy 111:9])
ευ᾿λογητὸς κύριος ὁ θεὸς του̑ ᾽Ισραήλ ο῞τι ε᾿πεσκέψατο καὶ ε᾿ποίησεν λύτρωσιν τω̑ λαω̑ αυ᾿του̑
מבַרַך הֻו מָריָא אַלָהֵה דִּאיסרָיֵל דַּסעַר עַמֵה וַעבַד לֵה פֻּורקָנָא׃
וְהִצְמִיחַ לָנוּ קֶרֶן יְשׁוּעָה בְּבֵית דָּוִד עַבְדּוֹ
וַיָּרֶם לָנוּ קֶרֶן יְשׁוּעָה בְּבֵית-דָּוִד עַבְדּוֺ:
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
a vzbudil nám mocného spasitele(h) z rodu(i) Davida, svého služebníka, (h) ř: vyzdvihl nám roh spásy (i) ř: v domě ([Žalmy 18:3])
καὶ η῎γειρεν κέρας σωτηρίας ἡμι̑ν ε᾿ν οι῎κω Δαυὶδ παιδὸς αυ᾿του̑
וַאקִים לַן קַרנָא דּפֻורקָנָא בּבַיתֵּה דּדַוִיד עַבדֵּה׃
כִּדְבַר אֲדֹנָי מֵעוֹלָם בְּיָד נְבִיאָיו הַקְּדוֹשִׁים
כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר בְּפִי-נְבִיאָיו הַקְּדוֺשִׁים אֲשֶׁר מִקֶּדֶם:
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
καθώς ε᾿λάλησεν διὰ στόματος τω̑ν ἁγίων α᾿π῾ αι᾿ω̑νος προφητω̑ν αυ᾿του̑
אַיך דּמַלֵל בּפֻומָא דַּנבִיַוהי קַדִּישֵׁא דּמֵן עָלַם׃
לְהוֹשִׁיעֵנוּ מִיַּד אוֹיֵב וּמִיַּד כָּל שׂוֹנֵא
לְהוֺשִׁיעַ לָנוּ מִיַּד אֹיְבֵינוּ וּמִכַּף כָּל-שׂנְאֵינוּ:
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, ([Žalmy 106:10])
σωτηρίαν ε᾿ξ ε᾿χθρω̑ν ἡμω̑ν καὶ ε᾿κ χειρὸς πάντων τω̑ν μισούντων ἡμα̑ς
דּנֵפרקַן מֵן בּעֵלדּבָבַין ומֵן אִידָא דּכֻלהֻון סָנַאין׃
לַעֲשׂוֹת חֶסֶד עִם אֲבוֹתֵינוּ וְלִזְכֹּר לְעוֹלָם בְּרִיתוֹ
לִגְמָל-חֶסֶד עִם-אֲבוֺתֵינוּ וְלִזְכֹּר אֶת-בְּרִית קָדְשׁוֺ:
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, ([Genesis 17:7; Žalmy 106:45])
ποιη̑σαι ε῎λεος μετὰ τω̑ν πατέρων ἡμω̑ν καὶ μνησθη̑ναι διαθήκης ἁγίας αυ᾿του̑
וַעבַד חנָנֵה עַם אַבָהַין וֵעהַד לדִיַתִקַוהי קַדִּישָׁתָא׃
אֲשֶׁר נִשְׁבַּע לְאַבְרָהָם אָבִינוּ
אֶת-בְּרִית הַשְּׁבוּעָה אֲשֶׁר נִשְׁבַּע לְאַבְרָהָם אֲבִינוּ:
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá, ([Genesis 22:16; Žalmy 105:8-Žalmy 105:9])
ο῞ρκον ο῍ν ω῎μοσεν πρὸς ᾽Αβραὰμ τὸν πατέρα ἡμω̑ν του̑ δου̑ναι ἡμι̑ν
ומַומָתָא דִּימָא לַאברָהָם אַבֻון דּנֵתֵּל לַן׃
לְהַצִּילֵנוּ מִיַּד אוֹיֵב לְתִתֵּנוּ לְעָבְדוֹ בְּאֵין מוֹרָא
כִּי יַצִּילֵנוּ מִיַּד-צָר וְיִתְּנֵנוּ לְעָבְדוֺ בִּבְלִי-פָחָד:
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu ([Genesis 22:17])
α᾿φόβως ε᾿κ χειρὸς ε᾿χθρω̑ν ρ᾿υσθέντας λατρεύειν αυ᾿τω̑
דּנֵתפּרֵק מֵן אִידָא דַּבעֵלדּבָבַין וַדלָא דֵּחלָא נֵפלֻוח קדָמַוהי׃
בִּקְדֻשָּׁה וָצֶדֶק לְפָנָיו כָּל יָמֵינוּ.
וְנִתְהַלֵּךְ בְּקֹדֶשׁ וּבִצְדָקָה לְפָנָיו כָּל-יְמֵי חַיֵּינוּ:
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života. ([Titovi 2:12])
ε᾿ν ὁσιότητι καὶ δικαιοσύνη ε᾿νὼπιον αυ᾿του̑ πάσαις ται̑ς ἡμέραις ἡμω̑ν
כֻּלהֻון יַומָתַן בּכִאנֻותָא וַבזַדִּיקֻותָא׃
וּלְךָ, הַיֶּלֶד, נְבִיא אֵל עֶלְיוֹן יִקָּרֵא כִּי לְפָנָיו תֵּלֵךְ לְפַנּוֹת דֶרֶךְ יהוה
וְגַם-אַתָּה הַיֶּלֶד נְבִיא-עֶלְיוֺן תִּקָּרֵא כִּי לִפְנֵי יְהוָֺה תֵּלֵךְ וְאֶת-דְּרָכָיו תְּפַנֶּה:
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu ([Malachiáš 3:1])
καὶ σὺ δέ παιδίον προφήτης ὑψίστου κληθήση προπορεύση γὰρ ε᾿νὼπιον κυρίου ἑτοιμάσαι ὁδοὺς αυ᾿του̑
וַאנתּ טַליָא נבִיֵה דּעֵלָיָא תֵּתקרֵא תִּאזַל גֵּיר קדָם פַּרצֻופֵּה דּמָריָא דַּתטַיֵב אֻורחֵה׃
לְהוֹדִיעַ יְשׁוּעַת יהוה לְעַמּוֹ כִּי יִסְלַח לְחַטָּאתָם
וְנָתַתָּ דַּעַת יְשׁוּעָה לְעַמּוֺ הִיא הַסְּלִיחָה לְחַטֹּאתָם:
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Jeremjáš 31:34])
του̑ δου̑ναι γνω̑σιν σωτηρίας τω̑ λαω̑ αυ᾿του̑ ε᾿ν α᾿φέσει ἁμαρτιω̑ν αυ᾿τω̑ν
דּנֵתֵּל מַדּעָא דּחַיֵא לעַמֵה בּשֻׁובקָנָא דַּחטָהַיהֻון׃
כְּרֹב רַחֲמָיו עִמָּנוּ וְדָרַךְ כּוֹכָב מִשָּׁמַיִם, פָּקֹד יִפְקְדֵנוּ
בִּזְרֹחַ לָנוּ אוֺר-בֹּקֶר מִמָּרוֺם מִמְּקוֺר רַחֲמֵי אֱלֹהֵינוּ:
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví(j) Vycházející z výsosti(k), (j) var: navštívil (k) ř: východ (vycházející slunce); nebo: výhonek z výsosti ([Malachiáš 3:20])
διὰ σπλάγχνα ε᾿λέους θεου̑ ἡμω̑ν ε᾿ν οι῟ς ε᾿πισκέψεται ἡμα̑ς α᾿νατολὴ ε᾿ξ υ῞ψους
בּרַחמֵא דַּחנָנָא דַּאלָהַן דַּבהֻון נֵסערַן דֵּנחָא מֵן רַומָא׃
לְהָאִיר לְיוֹשְׁבֵי חֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת וְלָשִׂים פְּעָמֵינוּ לְדֶרֶךְ שָׁלוֹם."
לְהָאִיר לְישְׁבֵי חֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת וּלְיַשֵּׁר אַשּׁוּרֵינוּ בְּמַעְגְּלֵי שָׁלוֺם:
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
aby se zjevil(l) těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“ (l) aby zazářil ([Izajáš 9:2; Matouš 4:16])
ε᾿πιφα̑ναι τοι̑ς ε᾿ν σκότει καὶ σκια̑ θανάτου καθημένοις του̑ κατευθυ̑ναι τοὺς πόδας ἡμω̑ν ει᾿ς ὁδὸν ει᾿ρήνης
למַנהָרֻו לַאילֵין דַּבחֵשֻׁוכָא וַבטֵלָלֵא דּמַותָּא יָתבִּין דּנֵתרֻוץ רֵגלַין בֻּאורחָא דַּשׁלָמָא׃ ס
וְהַיֶּלֶד גָּדַל וְהִתְחַזֵּק בְּרוּחַ בִּהְיוֹתוֹ בַּמִּדְבָּר עַד יוֹם הֵרָאוֹתוֹ אֶל יִשְׂרָאֵל.
וַיִּגְדַּל הַיֶּלֶד הוֺלֵךְ וְחָזֵק בָּרוּחַ וַיִּתְגּוֺרֵר בַּמִּדְבָּר עַד-יוֺם הֵרָאֹתוֺ אֶל-יִשְׁרָאֵל:
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael. ([Lukáš 2:40])
τὸ δὲ παιδίον ηυ῎ξανεν καὶ ε᾿κραταιου̑το πνεύματι καὶ η῟ν ε᾿ν ται̑ς ε᾿ρήμοις ε῞ως ἡμέρας α᾿ναδείξεως αυ᾿του̑ πρὸς τὸν ᾽Ισραήλ
טַליָא דֵּין רָבֵא הוָא ומֵתחַיַל בּרֻוחָא וַבחֻורבָּא אִיתַוהי הוָא עדַמָא ליַומָא דּתַחוִיתֵה דַּלוָת אִיסרָיֵל׃ ס
בַּיָּמִים הָהֵם יָצָא צַו מֵאֵת הַקֵּיסָר אוֹגוּסְטוֹס לַעֲרֹךְ רִשּׁוּם תּוֹשָׁבִים בְּכָל הָאֲרָצוֹת.
וִיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיֵּצֵא דְבַר מַלְכוּת מִלִּפְנֵי הַקֵּיסַר אוֺגוּסְטוֺס לִמְנוֺת כָּל-ישְׁבֵי הָאָרֶץ:
I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ε᾿κείναις ε᾿ξη̑λθεν δόγμα παρὰ Καίσαρος Αυ᾿γούστου α᾿πογράφεσθαι πα̑σαν τὴν οι᾿κουμένην
הוָא דֵּין בּיַומָתָא הָנֻון וַנפַק פֻּוקדָּנָא מֵן אַגֻוסטָוס קֵסַר דּנֵתכּתֵב כֻּלֵה עַמָא דֻּאוחדָנֵה׃
הַמִּפְקָד הַזֶּה, הָרִאשׁוֹן, נֶעֱרַךְ בִּהְיוֹת קִירֶנְיוֹס נְצִיב סוּרְיָה.
הוּא הַמִּפְקָד הָרִאשׁוֺן אֲשֶׁר נַעֲשָׂה בִּימֵי קוּרִינִיּוֺס פַּחַת אֲרָם:
(To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.
αυ῞τη α᾿πογραφὴ πρὼτη ε᾿γένετο ἡγεμονεύοντος τη̑ς Συρίας Κυρηνίου
הָדֵא מַכתּבָנֻותָא קַדמָיתָּא הוָת בּהִגמָנֻותָא דּקֻורִינָוס בּסֻורִיַא׃
הַכֹּל הָלְכוּ לְהִתְפַּקֵּד, אִישׁ אִישׁ לְעִירוֹ.
וַיֵּלְכוּ כֻלָּם לְהִמָּנוֺת אִישׁ אִישׁ לְעִירוֺ:
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
καὶ ε᾿πορεύοντο πάντες α᾿πογράφεσθαι ε῞καστος ει᾿ς τὴν ἑαυτου̑ πόλιν
וָאזֵל הוָא כֻּלנָשׁ דּנֵתכּתֵב בַּמדִינתֵּה׃
וְגַם יוֹסֵף, שֶׁהָיָה מִבֵּית דָּוִד וּמִמִּשְׁפַּחְתּוֹ, עָלָה מִן הַגָּלִיל אֶל יְהוּדָה, מֵהָעִיר נָצְרַת לְעִיר דָּוִד הַנִּקְרֵאת בֵּית לֶחֶם,
וַיַּעַל גַּם-יוֺסֵף מִן-הַגָּלִיל מֵעִיר נְצָרֶת אֶל-עִיר דָּוִד הִיא בֵּית-לָחֶם כִּי מִמִּשְׁפַּחַת בֵּית דָּוִד הוּא:
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy),
Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, ([Lukáš 1:26-Lukáš 1:27; 1 Samuelova 16:1 1 Samuelova 16:13])
α᾿νέβη δὲ καὶ ᾽Ιωσὴφ α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ε᾿κ πόλεως Ναζαρὲθ ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν ει᾿ς πόλιν Δαυὶδ η῞τις καλει̑ται Βηθλέεμ διὰ τὸ ει῏ναι αυ᾿τὸν ε᾿ξ οι῎κου καὶ πατρια̑ς Δαυίδ
סלֵק הוָא דֵּין אָף יַוסֵף מֵן נָצרַת מדִינתָּא דַּגלִילָא לִיהֻוד לַמדִינתֵּה דּדַוִיד דּמֵתקַריָא בֵּית־לחֵם מֵטֻל דִּאיתַוהי הוָא מֵן בַּיתֵּה ומֵן שַׁרבּתֵה דּדַוִיד׃
לְהִתְפַּקֵּד עִם מִרְיָם אֲרוּסָתוֹ וְהִיא הָרָה.
וַיָּבֹא עִם-מִרְיָם הַמְאֹרָשָׂה לוֺ לָבֹא עַל-הַפְּקוּדִים וְהִיא הָרָה:
Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena(m) a čekala dítě. (m) var: se svou zasnoubenou ženou ([Matouš 1:18])
α᾿πογράψασθαι σὺν Μαριὰμ τη̑ ε᾿μνηστευμένη αυ᾿τω̑ ου῎ση ε᾿γκύω
עַם מַריַם מכִירתֵּה כַּד בַּטנָא דּתַמָן נֵתכּתֵב׃ ס
כַּאֲשֶׁר הָיוּ שָׁם מָלְאוּ יָמֶיהָ לָלֶדֶת
וַיְהִי בִּהְיוֺתָם שָׁם וַיִּמְלְאוּ יָמֶיהָ לָלֶדֶת:
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τοὺς ε᾿κει̑ ε᾿πλήσθησαν αἱ ἡμέραι του̑ τεκει̑ν αυ᾿τήν
וַהוָא דּכַד תַּמָן אֵנֻון אֵתמַלִיו יַומָתָה דּתִאלַד׃
וְהִיא יָלְדָה אֶת בְּנָהּ הַבְּכוֹר. לְאַחַר שֶׁחִתְּלָה אוֹתוֹ הִשְׁכִּיבָה אוֹתוֹ בְּאֵבוּס, כִּי לֹא הָיָה לָהֶם מָקוֹם בַּמָּלוֹן.
וַתֵּלֶד אֶת-בְּנָהּ הַבְּכוֺר וַתְּחַתְּלֵהוּ בַחֲתוּלוֺת וַתָּשֶׂם אֹתוֺ בָּאֵבוּס כִּי לֹא-מָצְאוּ מָקוֺם לָהֶם בַּמָּלוֺן:
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. ([Matouš 1:25])
καὶ ε῎τεκεν τὸν υἱὸν αυ᾿τη̑ς τὸν πρωτότοκον καὶ ε᾿σπαργάνωσεν αυ᾿τὸν καὶ α᾿νέκλινεν αυ᾿τὸν ε᾿ν φάτνη διότι ου᾿κ η῟ν αυ᾿τοι̑ς τόπος ε᾿ν τω̑ καταλύματι
ויֵלדַּת בּרָה בֻּוכרָא וַכרַכתֵּה בּעַזרֻורֵא וַארמיַתֵה בֻּאוריָא מֵטֻל דּלַיתּ הוָא להֻון דֻּוכּתָא אַיכָּא דַּשׁרֵין הוַו׃ ס
בְּאוֹתוֹ חֶבֶל אֶרֶץ הָיוּ רוֹעִים שֶׁנָּהֲגוּ לָגוּר בַּשָֹדֶה וְלִשְׁמֹר עַל עֶדְרָם בְּאַשְׁמוּרוֹת הַלַּיְלָה.
וְרֹעִים הָיוּ לֵנִים בַָּּׂדֶה בָּאָרֶץ הַהִיא וְנֹטְרִים אֶת-עֶדְרֵיהֶם בְּאַשְׁמֻרוֺת הַלָּיְלָה:
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
καὶ ποιμένες η῟σαν ε᾿ν τη̑ χὼρα τη̑ αυ᾿τη̑ α᾿γραυλου̑ντες καὶ φυλάσσοντες φυλακὰς τη̑ς νυκτὸς ε᾿πὶ τὴν ποίμνην αυ᾿τω̑ν
רָעַוָתָא דֵּין אִית הוַו בֵּה בַּאתרָא דַּשׁרֵין הוַו תַּמָן ונָטרִין מַטַרתָא דּלִליָא עַל מַרעיָתהֻון׃
לְפֶתַע נִצַּב עֲלֵיהֶם מַלְאַךְ יהוה וּכְבוֹד יהוה נָגַהּ סְבִיבָם. הֵם נִבְהֲלוּ עַד מְאֹד,
וְהִנֵּה מַלְאַךְ יְהוָֺה נִצָּב עֲלֵיהֶם וּכְבוֺד יְהוָֺה זָרַח לָהֶם מִסָּבִיב וַיִּירְאוּ יִרְאָה גְדוֺלָה:
A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. ([Lukáš 24:4-Lukáš 24:5])
καὶ α῎γγελος κυρίου ε᾿πέστη αυ᾿τοι̑ς καὶ δόξα κυρίου περιέλαμψεν αυ᾿τούς καὶ ε᾿φοβήθησαν φόβον μέγαν
והָא מַלַאכָא דַּאלָהָא אֵתָא לוָתהֻון ותֵשׁבֻּוחתֵּה דּמָריָא אַנהרַת עלַיהֻון וַדחֵלו דֵּחלתָא רַבּתָא׃
אוּלָם הַמַּלְאָךְ אָמַר לָהֶם: "אַל תִּפְחֲדוּ, כִּי הִנְנִי מְבַשֵֹר לָכֶם שִׂמְחָה גְּדוֹלָה אֲשֶׁר תִּהְיֶה לְכָל הָעָם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַמַּלְאָךְ אַל-תִּירָאוּ מְבֵַּׂר טוֺב אֲנִי לָכֶם וְרַב שָׂשׂוֺן לְכָל-הָעָם:
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. ([Lukáš 1:30])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ α῎γγελος μὴ φοβει̑σθε ι᾿δοὺ γὰρ ευ᾿αγγελίζομαι ὑμι̑ν χαρὰν μεγάλην η῞τις ε῎σται παντὶ τω̑ λαω̑
וֵאמַר להֻון מַלַאכָא לָא תֵּדחלֻון הָא גֵּיר מסַבַּר אנָא לכֻון חַדֻותָא רַבּתָא דּתֵהוֵא לכֻלֵה עָלמָא׃
הַיּוֹם נוֹלַד לָכֶם מוֹשִׁיעַ בְּעִיר דָּוִד, הוּא הַמָּשִׁיחַ הָאָדוֹן.
כִּי מוֺשִׁיעַ יֻלַּד לָכֶם הַיּוֺם הֲלֹא הוּא הַמָּשִׁיחַ הָאָדוֺן בְּעִיר דָּוִד:
Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus(n) Pán, v městě Davidově. (n) Mesiáš ([Skutky apoštolské 2:36])
ο῞τι ε᾿τέχθη ὑμι̑ν σήμερον σωτὴρ ο῞ς ε᾿στιν Χριστὸς κύριος ε᾿ν πόλει Δαυίδ
אֵתִילֵד לכֻון גֵּיר יַומָנָא פָּרֻוקָא דִּאיתַוהי מָריָא משִׁיחָא בַּמדִינתֵּה דּדַוִיד׃
וְזֶה לָכֶם הָאוֹת: תִּמְצְאוּ תִּינוֹק מְחֻתָּל שׁוֹכֵב בְּאֵבוּס."
וְזֶה לָכֶם הָאוֺת כִּי תִמְצְאוּ יֶלֶד בַּחֲתוּלָתוֺ שֹׁכֵב בָּאֵבוּס:
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ ([Izajáš 7:14])
καὶ του̑το ὑμι̑ν τὸ σημει̑ον εὑρήσετε βρέφος ε᾿σπαργανωμένον καὶ κείμενον ε᾿ν φάτνη
והָדֵא לכֻון אָתָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון עֻולָא דַּכרִיך בּעַזרֻורֵא וסִים בֻּאוריָא׃
פִּתְאוֹם הָיוּ לְיַד הַמַּלְאָךְ הֲמוֹן צְבָא הַשָּׁמַיִם וְהֵמָּה מְהַלְלִים אֶת הָאֱלֹהִים וְאוֹמְרִים:
וּפִתְאֹם נִרְאוּ עִם-הַמַּלְאָךְ הֲמוֺן צְבָא הַשָּׁמָיִם מְזַמְּרִים לֵאלֹהִים וְאֹמְרִים:
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
καὶ ε᾿ξαίφνης ε᾿γένετο σὺν τω̑ α᾿γγέλω πλη̑θος στρατια̑ς ου᾿ρανίου αι᾿νούντων τὸν θεὸν καὶ λεγόντων
ומֵן שֵׁלי אֵתחזִיו עַם מַלַאכָא חַילַוָתָא סַגִּיֵאא דַּשׁמַיָא כַּד משַׁבּחִין לַאלָהָא וָאמרִין׃
"כָּבוֹד לֵאלֹהִים בַּמְּרוֹמִים, וּבָאָרֶץ שָׁלוֹם עַל בְּנֵי אָדָם אֲשֶׁר אוֹתָם רָצָה."
כָּבוֺד לֵאלֹהִים בַּמָּרוֺם שָׁלוֺם עֲלֵי-אָרֶץ וְלִבְנֵי אָדָם רָצוֺן:
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
“Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení(o).“ (o) var: na zemi pokoj, lidem Boží zalíbení ([Lukáš 19:38])
δόξα ε᾿ν ὑψίστοις θεω̑ καὶ ε᾿πὶ γη̑ς ει᾿ρήνη ε᾿ν α᾿νθρὼποις ευ᾿δοκίας
תֵּשׁבֻּוחתָּא לַאלָהָא בַּמרַומֵא ועַל אַרעָא שׁלָמָא וסַברָא טָבָא לַבנַי־אנָשָׁא׃ ס
לְאַחַר שֶׁעָלוּ הַמַּלְאָכִים מֵעֲלֵיהֶם הַשָּׁמַיְמָה, אָמְרוּ הָרוֹעִים אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ: "בּוֹאוּ נֵלֵךְ עַד בֵּית לֶחֶם וְנִרְאֶה אֶת הַדָּבָר הַזֶּה אֲשֶׁר קָרָה, מַה שֶּׁאֱלֹהִים הוֹדִיעַ לָנוּ."
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר עָלוּ מֵעֲלֵיהֶם הַמַּלְאָכִים הַשָּׁמָיְמָה וַיֹּאמְרוּ הָרֹעִים אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ נֵלְכָה-נָּא עַד בֵּית-לֶחֶם וְנִרְאֶה אֶת-הַדָּבָר הַנַּעֲשָׂה שָּׁם אֲשֶׁר הוֺדִיעַ לָנוּ יְהוָֺה:
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“
καὶ ε᾿γένετο ὡς α᾿πη̑λθον α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν οἱ α῎γγελοι οἱ ποιμένες ε᾿λάλουν πρὸς α᾿λλήλους διέλθωμεν δὴ ε῞ως Βηθλέεμ καὶ ι῎δωμεν τὸ ρ᾿η̑μα του̑το τὸ γεγονὸς ο῍ ὁ κύριος ε᾿γνὼρισεν ἡμι̑ν
וַהוָא דּכַד אֵזַלו מֵן לוָתהֻון מַלַאכֵא לַשׁמַיָא מַלֵלו רָעַוָתָא חַד עַם חַד וָאמרִין נֵרדֵּא עדַמָא לבֵית־לחֵם ונֵחזֵא למֵלתָא הָדֵא דַּהוָת אַיך דּמָריָא אַודַּע לַן׃
הֵם הָלְכוּ מַהֵר וּמָצְאוּ אֶת מִרְיָם וְיוֹסֵף וְאֶת הַתִּינוֹק הַשּׁוֹכֵב בָּאֵבוּס.
וַיָּחִישׁוּ וַיָּבֹאוּ וַיִּמְצְאוּ אֶת-מִרְיָם וְאֶת-יוֺסֵף וְהַיֶּלֶד שֹׁכֵב בָּאֵבוּס:
I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.
καὶ η῟λθαν σπεύσαντες καὶ α᾿νευ̑ραν τήν τε Μαριὰμ καὶ τὸν ᾽Ιωσὴφ καὶ τὸ βρέφος κείμενον ε᾿ν τη̑ φάτνη
וֵאתַו מסַרהבָאיִת וֵאשׁכַּחו למַריַם וַליַוסֵף וַלעֻולָא דּסִים בֻּאוריָא׃
כַּאֲשֶׁר רָאוּ אוֹתוֹ הִשְׁמִיעוּ אֶת הַדָּבָר שֶׁנֶּאֱמַר לָהֶם עַל־אוֹדוֹת הַיֶּלֶד הַזֶּה.
וַיִּרְאוּ וַיַּשְׁמִיעוּ אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר הֻגַּד לָהֶם עַל-הַיֶּלֶד הַזֶּה:
A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
Když je spatřili, pověděli(p), co jim bylo řečeno o tom dítěti. (p) var: rozhlásili
ι᾿δόντες δὲ ε᾿γνὼρισαν περὶ του̑ ρ᾿ήματος του̑ λαληθέντος αυ᾿τοι̑ς περὶ του̑ παιδίου τούτου
וכַד חזַו אַודַּעו למֵלתָא דֵּאתמַללַת עַמהֻון עלַוהי עַל טַליָא׃
כָּל הַשּׁוֹמְעִים תָּמְהוּ עַל הַדְּבָרִים שֶׁאָמְרוּ לָהֶם הָרוֹעִים,
וַיִּתְמְהוּ הַשֹּׁמְעִים עַל-הַדְּבָרִים אֲשֶׁר-הִגִּידוּ לָהֶם הָרֹעִים:
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. ([Lukáš 1:63 Lukáš 2:33 Lukáš 4:22 Lukáš 9:44])
καὶ πάντες οἱ α᾿κούσαντες ε᾿θαύμασαν περὶ τω̑ν λαληθέντων ὑπὸ τω̑ν ποιμένων πρὸς αυ᾿τούς
וכֻלהֻון דַּשׁמַעו אֵתּדַּמַרו עַל אַילֵין דֵּאתמַלֵל להֻון מֵן רָעַוָתָא׃
אַךְ מִרְיָם שָׁמְרָה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וְשָׁקְלָה אוֹתָם בְּלִבָּהּ.
וּמִרְיָם שָׁמְרָה אֶת-כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַתֶּהְגֶּה בָּם בְּלִבָּהּ:
Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. ([Lukáš 1:66 Lukáš 2:51])
ἡ δὲ Μαριὰμ πάντα συνετήρει τὰ ρ᾿ήματα ταυ̑τα συμβάλλουσα ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿τη̑ς
מַריַם דֵּין נָטרָא הוָת כֻּלהֵין מֵלֵא הָלֵין וַמפַחמָא בּלֵבָּה׃
לְאַחַר מִכֵּן חָזְרוּ הָרוֹעִים כְּשֶׁהֵם מְהַלְלִים וּמְשַׁבְּחִים אֶת הָאֱלֹהִים עַל כָּל אֲשֶׁר שָׁמְעוּ וְרָאוּ כְּפִי שֶּׁנֶּאֱמַר לָהֶם.
וְהָרֹעִים שָׁבוּ וַיִּתְּנוּ כָבוֺד וָעֹז לֵאלֹהִים עַל-כֹּל אֲשֶׁר שָׁמְעוּ וְרָאוּ כְּפִי-אֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
καὶ ὑπέστρεψαν οἱ ποιμένες δοξάζοντες καὶ αι᾿νου̑ντες τὸν θεὸν ε᾿πὶ πα̑σιν οι῟ς η῎κουσαν καὶ ει῏δον καθώς ε᾿λαλήθη πρὸς αυ᾿τούς
וַהפַכו רָעַוָתָא הָנֻון כַּד משַׁבּחִין וַמהַללִין לַאלָהָא עַל כֻּל דַּחזַו וַשׁמַעו אַיכַּנָא דֵּאתמַלַל עַמהֻון׃ ס
כְּשֶׁמָּלְאוּ שְׁמוֹנָה יָמִים וְהִגִּיעַ הַזְּמַן לָמוּל אוֹתוֹ קָרְאוּ אֶת שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ, כַּשֵּׁם שֶׁקָּרָא לוֹ הַמַּלְאָךְ לִפְנֵי שֶׁהוֹרָה בַּבֶּטֶן.
וְכִמְלֹאת שְׁמֹנַת יָמִים לְהִמּוֺלוֺ וַיִּקָרֵא שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ כַּשֵּׁם אֲשֶׁר קָרָא-לוֺ הַמַּלְאָךְ טֶרֶם נוֺצַר בַּבָּטֶן:
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. ([Leviticus 12:3; Lukáš 1:31; Matouš 1:25])
καὶ ο῞τε ε᾿πλήσθησαν ἡμέραι ο᾿κτώ του̑ περιτεμει̑ν αυ᾿τόν καὶ ε᾿κλήθη τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιησου̑ς τὸ κληθὲν ὑπὸ του̑ α᾿γγέλου πρὸ του̑ συλλημφθη̑ναι αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ κοιλία
וכַד מלַו תּמָניָא יַומִין דּנֵתגּזַר טַליָא אֵתקרִי שׁמֵה יֵשֻׁוע דֵּאתקרִי מֵן מַלַאכָא קדָם דּנֵתבּטֵן בּכַרסָא׃
כַּאֲשֶׁר מָלְאוּ יְמֵי טָהֳרָתָם לְפִי תּוֹרַת מֹשֶׁה, הֶעֱלוּהוּ לִירוּשָׁלַיִם לְהַצִּיגוֹ לִפְנֵי אֱלֹהִים
וְכַאֲשֶׁר מָלְאוּ לָהֶם יְמֵי טָהֳרָם לְפִי תּוֺרַת משֶׁה וַיַּעֲלוּ אֹתוֺ יְרוּשָׁלַיְמָה לְהַעֲמִידוֺ לִפְנֵי יְהוָֺה:
A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
Když uplynuly dny jejich(q) očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina(r) – (q) var: jeho (r) ř: Pána (pod. Lukáš 2:23) ([Leviticus 12:6])
καὶ ο῞τε ε᾿πλήσθησαν αἱ ἡμέραι του̑ καθαρισμου̑ αυ᾿τω̑ν κατὰ τὸν νόμον Μωϋσέως α᾿νήγαγον αυ᾿τὸν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα παραστη̑σαι τω̑ κυρίω
וכַד אֵתמַלִיו יַומָתָא דּתַדכִּיתהֻון אַיך נָמֻוסָא דּמֻושֵׁא אַסקֻוהי לֻאורִשׁלֵם דַּנקִימֻונָיהי קדָם מָריָא׃
כַּכָּתוּב בְּתוֹרַת יהוה, שֶׁכָּל בְּכוֹר פֶּטֶר רֶחֶם קָדוֹשׁ לַיהוה יִקָּרֵא;
כַּכָּתוּב בְּתוֺרַת יְהוָֺה כָּל-זָכָר פֶּטֶר רֶחֶם קָדוֺשׁ יִקָּרֵא לַיהוָֺה:
(Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude),
jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – ([Exodus 13:2 Exodus 13:12])
καθώς γέγραπται ε᾿ν νόμω κυρίου ο῞τι πα̑ν α῎ρσεν διανοι̑γον μήτραν α῞γιον τω̑ κυρίω κληθήσεται
אַיך דַּכתִיב בּנָמֻוסָא דּמָריָא דּכֻל דֵּכרָא פָּתַח מַרבּעָא קַדִּישָׁא דּמָריָא נֵתקרֵא׃
וּלְהַקְרִיב קָרְבָּן כָּאָמוּר בְּתוֹרַת יהוה, שְׁתֵּי־תֹרִים אוֹ שְׁנֵי בְּנֵי יוֹנָה.
וּלְהַקְרִיב קָרְבָּן כְּמִצְוַת תּוֺרַת יְהוָֺה שְׁתֵּי-תֹרִים אוֺ שְׁנֵי בְּנֵי יוֺנָה:
A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. ([Leviticus 12:8])
καὶ του̑ δου̑ναι θυσίαν κατὰ τὸ ει᾿ρημένον ε᾿ν τω̑ νόμω κυρίου ζευ̑γος τρυγόνων η῍ δύο νοσσοὺς περιστερω̑ν
וַדנֵתּלֻון דֵּבחתָא אַיכַּנָא דַּאמִיר בּנָמֻוסָא דּמָריָא זַוגָּא דּשֻׁופנִינֵא אַו תּרֵין פַּרֻוגֵא דּיַונָא׃ ס
אִישׁ הָיָה בִּירוּשָׁלַיִם בְּאוֹתָהּ עֵת, שִׁמְעוֹן שְׁמוֹ; וְהָאִישׁ צַדִּיק וְחָסִיד וּמְחַכֶּה לְנֶחָמַת יִשְׂרָאֵל, וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ הָיְתָה עָלָיו.
וְהִנֵּה אִישׁ הָיָה בִּירוּשָׁלַיִם וּשְׁמוֺ שִׁמְעוֺן אִישׁ צַדִּיק וְחָסִיד וּמְחַכֶּה לְנֶחָמַת יִשְׁרָאֵל וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ נָחָה עָלָיו:
A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení(s) Izraele a Duch svatý byl s ním. (s) splnění naděje ([Izajáš 49:13])
καὶ ι᾿δοὺ α῎νθρωπος η῟ν ε᾿ν ᾽Ιερουσαλὴμ ω῟ ο῎νομα Συμεὼν καὶ ὁ α῎νθρωπος ου῟τος δίκαιος καὶ ευ᾿λαβής προσδεχόμενος παράκλησιν του̑ ᾽Ισραήλ καὶ πνευ̑μα η῟ν α῞γιον ε᾿π῾ αυ᾿τόν
גַּברָא דֵּין חַד אִית הוָא בֻּאורִשׁלֵם שׁמֵה הוָא שֵׁמעֻון וגַברָא הָנָא כִּאין הוָא וזַדִּיק וַמסַכֵּא הוָא לבֻויָאֵה דִּאיסרָיֵל ורֻוחָא דּקֻודשָׁא אִית הוָת עלַוהי׃
וּבְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ נִגְלָה לוֹ שֶׁלֹּא יִרְאֶה מָוֶת בְּטֶרֶם יִרְאֶה אֶת מְשִׁיחַ יהוה,
וְדָבָר נִגְלָה לּוֺ בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ כִּי לֹא יִרְאֶה-מָּוֶת עַד-אֲשֶׁר יִרְאֶה אֶת-מְשִׁיחַ יְהוָֺה:
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše(t). (t) ř: Krista Páně
καὶ η῟ν αυ᾿τω̑ κεχρηματισμένον ὑπὸ του̑ πνεύματος του̑ ἁγίου μὴ ι᾿δει̑ν θάνατον πρὶν η῍ α῍ν ι῎δη τὸν Χριστὸν κυρίου
וַאמִיר הוָא לֵה מֵן רֻוחָא דּקֻודשָׁא דּלָא נֵחזֵא מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֵא לַמשִׁיחֵה דּמָריָא׃
וּבְהַדְרָכַת הָרוּחַ הוּא נִכְנַס אֶל הַמִּקְדָּשׁ. כַּאֲשֶׁר הֵבִיאוּ הַהוֹרִים אֶת הַיֶּלֶד יֵשׁוּעַ, לַעֲשׂוֹת בּוֹ כַּנָּהוּג עַל־פִּי הַתּוֹרָה,
וַיָּבֹא בָרוּחַ אֶל-הַמִּקְדָּשׁ וְהָאָבוֺת הֵבִיאוּ אֶת-הַיֶּלֶד יֵשׁוּעַ לַעֲשׂוֺת לוֺ כְּפִי-מִשְׁפַּט הַתּוֺרָה:
Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,
καὶ η῟λθεν ε᾿ν τω̑ πνεύματι ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ ε᾿ν τω̑ ει᾿σαγαγει̑ν τοὺς γονει̑ς τὸ παιδίον ᾽Ιησου̑ν του̑ ποιη̑σαι αυ᾿τοὺς κατὰ τὸ ει᾿θισμένον του̑ νόμου περὶ αυ᾿του̑
הֻו הָנָא אֵתָא הוָא בּרֻוחָא להַיכּלָא וכַד מַעלִין לֵה אַבָהַוהי ליֵשֻׁוע טַליָא דּנֵעבּדֻון חלָפַוהי אַיכַּנָא דַּפקִיד בּנָמֻוסָא׃
לָקַח אוֹתוֹ בִּזְרוֹעוֹתָיו וּבֵרַךְ אֶת אֱלֹהִים וְאָמַר:
וַיִּקָחֵהוּ עַל-זְרֹעֹתָיו וַיְבָרֶךְ אֶת-הָאֱלֹהִים וַיֹּאמַר:
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿δέξατο αυ᾿τὸ ει᾿ς τὰς α᾿γκάλας καὶ ευ᾿λόγησεν τὸν θεὸν καὶ ει῏πεν
קַבּלֵה עַל דּרָעַוהי ובַרֵך לַאלָהָא וֵאמַר׃
"וְעַתָּה, אֲדֹנָי, פְּטֹר נָא אֶת עַבְדְּךָ בְּשָׁלוֹם, כַּאֲשֶׁר דִּבַּרְתָּ,
כִּדְבָרְךׇ יְהוָֺה הַיּוֺם תֶּאֱסֹף אֶת-עַבְדְּךׇ בְּשָׁלוֺם:
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane(u), podle svého slova, (u) ř: Panovníku
νυ̑ν α᾿πολύεις τὸν δου̑λόν σου δέσποτα κατὰ τὸ ρ᾿η̑μά σου ε᾿ν ει᾿ρήνη
מֵכִּיל שַׁרָא אַנתּ לֵה לעַבדָּך מָרי אַיך מֵלתָך בַּשׁלָמָא׃
כִּי רָאוּ עֵינַי אֶת יְשׁוּעָתְךָ
כִּי יְשׁוּעָתְךׇ רָאוּ עֵינָי:
Nebo viděly oči mé spasení tvé,
neboť mé oči viděly tvé spasení, ([Izajáš 52:10; Lukáš 3:6])
ο῞τι ει῏δον οἱ ο᾿φθαλμοί μου τὸ σωτήριόν σου
דּהָא חזַי עַינַי חנָנָך׃
אֲשֶׁר הֲכִינוֹתָ לְעֵינֵי כָּל הָעַמִּים:
אֲשֶׁר הֲכִינֹתָ לִפְנֵי כָּל-הָעַמִּים:
Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
které jsi připravil přede všemi národy –
ο῍ ἡτοίμασας κατὰ πρόσωπον πάντων τω̑ν λαω̑ν
הַו דּטַיֵבתּ בּפַּרצֻופָּא דּכֻלהֵין אֵמוָתָא׃
אוֹר לְהָאִיר לַגּוֹיִם וְתִפְאֶרֶת יִשְׂרָאֵל עַמֶּךָ."
אוֺר לְהָאִיר לַגּוֺיִם וּכְבוֺד יִשְׁרָאֵל עַמֶּךׇ:
Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
světlo, jež bude zjevením pohanům(v), slávu pro tvůj lid Izrael.“ (v) ř: národům ([Izajáš 42:6 Izajáš 49:6])
φω̑ς ει᾿ς α᾿ποκάλυψιν ε᾿θνω̑ν καὶ δόξαν λαου̑ σου ᾽Ισραήλ
נֻוהרָא לגֵליָנָא דּעַממֵא ושֻׁובחָא לעַמָך אִיסרָיֵל׃ ס
אָבִיו וְאִמּוֹ תָּמְהוּ עַל הַדְּבָרִים שֶׁנֶּאֶמְרוּ עָלָיו.
וַיִּתְמְהוּ יוֺסֵף וְאִמּוֺ עַל-הַדְּבָרִים הַנֶּאֱמָרִים עָלָיו:
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
Ježíšův otec(x) a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. (x) var: Josef ([Lukáš 1:63 Lukáš 2:18])
καὶ η῟ν ὁ πατὴρ αυ᾿του̑ καὶ ἡ μήτηρ θαυμάζοντες ε᾿πὶ τοι̑ς λαλουμένοις περὶ αυ᾿του̑
יַוסֵף דֵּין וֵאמֵה תַּמִיהִין הוַו עַל אַילֵין דּמֵתמַללָן הוַי עלַוהי׃
בֵּרְכָם שִׁמְעוֹן וְאָמַר אֶל מִרְיָם אִמּוֹ: "הִנֵּה זֶה נוֹסַד לְמִכְשׁוֹל וְלִתְקוּמָה לְרַבִּים בְּיִשְׂרָאֵל וּלְאוֹת אֲשֶׁר יִתְנַגְּדוּ לוֹ ־
וַיְבָרֶךְ אֹתָם שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר אֶל-מִרְיָם אִמּוֺ הַיֶּלֶד הַזֶּה נִצָּב לְמַפֶּלֶת רַבִּים בְּיִשְׂרָאֵל וְלִתְקוּמָתָם וּלְאוֺת מְדָנִים:
I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat(y) (y) které bude popíráno ([Izajáš 8:14; 1 Petrův 2:8])
καὶ ευ᾿λόγησεν αυ᾿τοὺς Συμεών καὶ ει῏πεν πρὸς Μαριὰμ τὴν μητέρα αυ᾿του̑ ι᾿δοὺ ου῟τος κει̑ται ει᾿ς πτω̑σιν καὶ α᾿νάστασιν πολλω̑ν ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ καὶ ει᾿ς σημει̑ον α᾿ντιλεγόμενον
ובַרֵך אֵנֻון שֵׁמעֻון וֵאמַר למַריַם אֵמֵה הָא הָנָא סִים למַפֻּולתָּא ולַקיָמָא דּסַגִּיֵאא בִּאיסרָיֵל ולָאתָא דּחֵריָנָא׃
וְגַם בְּלִבֵּךְ אַתְּ תַּעֲבֹר חֶרֶב - לְמַעַן תִּגָּלֶינָה מַחְשְׁבוֹת לֵב רַבִּים."
וּבְנַפְשֵׁךְ תַּעֲבֹר חֶרֶב חֹדֶרֶת לְהִתְגַּלּוֺת חִקְרֵי-לֵב רַבִּים:
(A tvou vlastní duši pronikne meč), aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“
καὶ σου̑ δὲ αυ᾿τη̑ς τὴν ψυχὴν διελεύσεται ρ᾿ομφαία ο῞πως α῍ν α᾿ποκαλυφθω̑σιν ε᾿κ πολλω̑ν καρδιω̑ν διαλογισμοί
וַבנַפשֵׁכי דֵּין דִּילֵכי תֵּעבַּר רֻומחָא אַיך דּנֵתגַּליָן מַחשׁבָתָא דּלֵבַּוָתָא דּסַגִּיֵאא סּ סּ׃
גַּם אִשָּׁה נְבִיאָה הָיְתָה שָׁם, חַנָּה בַּת פְּנוּאֵל מִשֵּׁבֶט אָשֵׁר, וְהִיא בָּאָה בַּיָּמִים. שֶׁבַע שָׁנִים חָיְתָה עִם בַּעֲלָהּ מֵעֵת בְּתוּלֶיהָ;
וְאִשָּׁה נְבִיאָה הָיְתָה שָּׁם חַנָּה בַּת-פְּנוּאֵל לְמַטֵּה אֲשֵׁר הִיא זְקֵנָה בָּאָה בַיָּמִים וְשֶׁבַע שָׁנִים יָשְׁבָה עִם-בַּעְלָהּ מִיּוֺם אֲשֶׁר לְקָחָהּ בִּבְתוּלֶיהָ:
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala(z), žila se svým mužem sedm let (z) ř: od svého panenství ([Skutky apoštolské 21:9])
καὶ η῟ν ῞Αννα προφη̑τις θυγάτηρ Φανουήλ ε᾿κ φυλη̑ς ᾽Ασήρ αυ῞τη προβεβηκυι̑α ε᾿ν ἡμέραις πολλαι̑ς ζήσασα μετὰ α᾿νδρὸς ε῎τη ἑπτὰ α᾿πὸ τη̑ς παρθενίας αυ᾿τη̑ς
וחַנָא דֵּין נבִיתָא בַּרתֵה דַּפנֻואיִל מֵן שַׁבטָא דָּאשִׁיר אָף הִי קַשִׁישַׁת בּיַומָתָה הוָת וַשׁבַע שׁנִין עַם בַּעלָה חיָת מֵן בּתֻולֻותָה׃
וְהִיא אַלְמָנָה בַּת שְׁמוֹנִים וְאַרְבַּע שָׁנִים וְלֹא עָזְבָה אֶת הַמִּקְדָּשׁ בְּעָבְדָהּ אֶת אֱלֹהִים בְּצוֹם וְתַחֲנוּנִים יוֹמָם וָלַיְלָה.
וְהָאַלְמָנָה הַזֹּאת כְּבַת אַרְבַּע וּשְׁמֹנִים שָׁנָה לֹא מָשָׁה מִבֵּית הָאֱלֹהִים בַּעֲבֹדָתָהּ לְפָנָיו בְּצוֺם וּבִתְפִלָּה לַיְלָה וָיוֺם:
A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami. ([1 Timoteovi 5:5])
καὶ αυ᾿τὴ χήρα ε῞ως ε᾿τω̑ν ο᾿γδοήκοντα τεσσάρων η῍ ου᾿κ α᾿φίστατο του̑ ἱερου̑ νηστείαις καὶ δεήσεσιν λατρεύουσα νύκτα καὶ ἡμέραν
וַהוָת אַרמַלתָּא אַיך שׁנִין תּמָנִאין וַארבַּע ולָא פָּרקָא הוָת מֵן הַיכּלָא וַבצַומָא ובַצלֻותָא פָּלחָא הוָת בִּאימָמָא וַבלִליָא׃
בְּאוֹתָהּ שָׁעָה בָּאָה וְהוֹדְתָה לֵאלֹהִים וְדִבְּרָה עַל הַיֶּלֶד בְּאָזְנֵי כָּל הַמְחַכִּים לַגְּאֻלָּה בִּירוּשָׁלַיִם.
וַתָּקָם בָּעֵת הַהִיא וַתְּבָרֶךְ אֶת-הָאֱלֹהִים וַתְּדַבֵּר עָלָיו אֶל-כָּל-אֲשֶׁר חִכָּה לִגְאֻלַּת יְרוּשָׁלָיִם:
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma(a). (a) var: v Jeruzalémě
καὶ αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα ε᾿πιστα̑σα α᾿νθωμολογει̑το τω̑ θεω̑ καὶ ε᾿λάλει περὶ αυ᾿του̑ πα̑σιν τοι̑ς προσδεχομένοις λύτρωσιν ᾽Ιερουσαλήμ
וָאף הִי קָמַת בָּה בּשָׁעתָא וַאודּיַת למָריָא וַממַללָא הוָת עלַוהי עַם כֻּלנָשׁ דַּמסַכֵּא הוָא לפֻורקָנָה דֻּאורִשׁלֵם׃
לְאַחַר שֶׁהִשְׁלִימוּ אֶת הַכֹּל עַל־פִּי תּוֹרַת יהוה, חָזְרוּ לַגָּלִיל, לְנָצְרַת עִירָם.
כְּכַלּוֺתָם לַעֲשׂוֺת כָּל-הַמִּצְוָה כְּפִי-תוֺרַת יְהוָֺה וַיָּשׁוּבוּ הַגָּלִילָה אֶל-נְצֶרֶת עִירָם:
Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. ([Matouš 2:23])
καὶ ὡς ε᾿τέλεσαν πάντα τὰ κατὰ τὸν νόμον κυρίου ε᾿πέστρεψαν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ει᾿ς πόλιν ἑαυτω̑ν Ναζαρέθ
וכַד שַׁלֵמו כֻּל מֵדֵּם אַיך דַּבנָמֻוסָא דּמָריָא הפַכו לַגלִילָא לנָצרַת מדִינתּהֻון׃
וְהַיֶּלֶד גָּדַל וְהִתְחַזֵּק, מָלֵא חָכְמָה, וְחֶסֶד אֱלֹהִים הָיָה עָלָיו.
וַיִּגְדַּל הַיֶּלֶד וַיֶּחֱזַק בָּרוּחַ וַיִמָּלֵא חָכְמָה גַּם-חֵן אֱלֹהִים הוּצַק עָלָיו:
Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Dítě rostlo v síle(b) a moudrosti a milost Boží byla s ním. (b) var: + ducha ([Soudců 13:24; 1 Samuelova 2:26; Lukáš 1:80])
τὸ δὲ παιδίον ηυ῎ξανεν καὶ ε᾿κραταιου̑το πληρούμενον σοφία καὶ χάρις θεου̑ η῟ν ε᾿π῾ αυ᾿τό
טַליָא דֵּין רָבֵא הוָא ומֵתחַיַל בּרֻוחָא ומֵתמַלֵא חֵכמתָא וטַיבֻּותָא דַּאלָהָא אִית הוָת עלַוהי׃
מִדֵּי שָׁנָה בְּשָׁנָה עָלוּ הוֹרָיו לִירוּשָׁלַיִם בְּחַג הַפֶּסַח.
וַיַעֲלוּ אֲבוֺתָיו יְרוּשָׁלַיְמָה מִדֵּי שָׁנָה בְשָׁנָה לָחֹג חַג-הַפָּסַח:
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. ([Deuteronomium 16:1-Deuteronomium 16:8])
καὶ ε᾿πορεύοντο οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ κατ῾ ε῎τος ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ τη̑ ἑορτη̑ του̑ πάσχα
ואנָשַׁוהי בּכֻל שׁנָא אָזִלין הוַו לֻאורִשׁלֵם בּעַדעִדָא דּפֵצחָא׃ ס
וּבִמְלֹאת לוֹ שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנִים עָלוּ לִירוּשָׁלַיִם כְּמִנְהַג הֶחָג.
וּבִהְיוֺתוֺ בֶּן-שְׁתֵּים עֶשְׁרֵה שָׁנָה וַיַּעֲלוּ עִמּוֺ כְּמִשְׁפַּט הֶחָג:
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο ε᾿τω̑ν δὼδεκα α᾿ναβαινόντων αυ᾿τω̑ν κατὰ τὸ ε῎θος τη̑ς ἑορτη̑ς
וכַד הוָא בַּר שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא סלֵקו אַיכַּנָא דַּמעָדִין הוַו לעַדעִדָא׃
כְּשֶׁמָּלְאוּ הַיָּמִים שָׁבוּ, אַךְ הַנַּעַר יֵשׁוּעַ נִשְׁאַר בִּירוּשָׁלַיִם וְהוֹרָיו לֹא יָדְעוּ.
וַיִּמָּלְאוּ הַיָּמִים וַיָּשׁוּבוּ לְדַרְכָּם וַיִּוָּתֵר הַנַּעַר יֵשׁוּעַ בִּירוּשָׁלַיִם וְיוֺסֵף וְאִמּוֺ לֹא יָדָעוּ:
A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
καὶ τελειωσάντων τὰς ἡμέρας ε᾿ν τω̑ ὑποστρέφειν αυ᾿τοὺς ὑπέμεινεν ᾽Ιησου̑ς ὁ παι̑ς ε᾿ν ᾽Ιερουσαλήμ καὶ ου᾿κ ε῎γνωσαν οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑
וכַד שׁלֵמו יַומָתָא הפַכו להֻון יֵשֻׁוע דֵּין טַליָא פָּשׁ לֵה בֻּאורִשׁלֵם ויַוסֵף וֵאמֵה לָא יִדַעו׃
הוֹאִיל וְחָשְׁבוּ שֶׁהוּא נִמְצָא בַּשַּׁיָּרָה הָלְכוּ כִּבְרַת דֶּרֶךְ יוֹם אֶחָד וְחִפְּשׂוּהוּ בֵּין הַקְּרוֹבִים וְהַמַּכָּרִים,
וּבְחָשְׁבָם כִּי עִם-חֶבֶל אֹרְחִים הָלַךְ וַיֵּלְכוּ כְּדֶרֶךְ-יוֺם וַיְבַקְשֻׁהוּ בֵּין קְרוֺבֵיהֶם וּמְיֻדָּעֵיהֶם:
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
νομίσαντες δὲ αυ᾿τὸν ει῏ναι ε᾿ν τη̑ συνοδία η῟λθον ἡμέρας ὁδὸν καὶ α᾿νεζήτουν αυ᾿τὸν ε᾿ν τοι̑ς συγγενευ̑σιν καὶ τοι̑ς γνωστοι̑ς
סָברִין הוַו גֵּיר דּעַם בּנַי לוִיתהֻון הֻו וכַד אֵתַו מַרדֵּא יַומָא חַד בּעַאוֻהי לוָת אנָשֻׁותהֻון וַלוָת מַן דּיָדַע להֻון׃
אַךְ כֵּיוָן שֶׁלֹּא מְצָאוּהוּ חָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם לְחַפֵּשׂ אוֹתוֹ.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר לֹא מָצְאוּ אֹתוֺ שָׁבוּ וַיְבַקְשֻׁהוּ בִּירוּשָׁלָיִם:
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
καὶ μὴ εὑρόντες ὑπέστρεψαν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ α᾿ναζητου̑ντες αυ᾿τόν
ולָא אֵשׁכּחֻוהי וַהפַכו להֻון תֻּוב לֻאורִשׁלֵם ובָעֵין הוַו לֵה׃
לְאַחַר שְׁלוֹשָׁה יָמִים מְצָאוּהוּ בַּמִּקְדָּשׁ וְהוּא יוֹשֵׁב בֵּין הַמּוֹרִים, שׁוֹמֵעַ אוֹתָם וְשׁוֹאֵל אוֹתָם;
וַיְהִי אַחֲרֵי שְׁלֹשֶׁת יָמִים וַיִּמְצְאוּ אֹתוֺ ישֵׁב בְּתוֺךְ הַמּוֺרִים בַּמִּקְדָּשׁ שֹׁמֵעַ אֶת-תּוֺרָתָם וְשֹׁאֵל אֹתָם שְׁאֵלוֺת:
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
καὶ ε᾿γένετο μετὰ ἡμέρας τρει̑ς ευ῟ρον αυ᾿τὸν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καθεζόμενον ε᾿ν μέσω τω̑ν διδασκάλων καὶ α᾿κούοντα αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿περωτω̑ντα αυ᾿τούς
ומֵן בָּתַר תּלָתָא יַומִין אֵשׁכּחֻוהי בּהַיכּלָא כַּד יָתֵב מֵצעַת מַלפָנֵא ושָׁמַע מֵנהֻון וַמשַׁאֵל להֻון׃
וְכָל שׁוֹמְעָיו הִתְפַּלְּאוּ עַל שִׂכְלוֹ וְעַל תְּשׁוּבוֹתָיו.
וְכָל-שֹׁמְעָיו תָּמָהוּ עַל-חָכְמָתוֺ וְעַל-תְּשׁוּבֹתָיו:
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
ε᾿ξίσταντο δὲ πάντες οἱ α᾿κούοντες αυ᾿του̑ ε᾿πὶ τη̑ συνέσει καὶ ται̑ς α᾿ποκρίσεσιν αυ᾿του̑
ותַמִיהִין הוַו כֻּלהֻון אַילֵין דּשָׁמעִין הוַו לֵה בּחֵכמתֵה וַבפֵתגָמַוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר רָאוּ אוֹתוֹ הוֹרָיו הִשְׁתּוֹמְמוּ. אָמְרָה לוֹ אִמּוֹ: "בְּנִי, לָמָּה עָשִׂיתָ לָנוּ כָּכָה? הִנֵּה אָבִיךָ וַאֲנִי חִפַּשְׂנוּ אוֹתְךָ בִּדְאָגָה רַבָּה."
וַיְהִי כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ וַיִּשְׁתָּאוּ וַתֹּאמֶר אֵלָיו אִמּוֺ מַה-זֹּאת עָשִׂיתָ לָּנוּ בְּנִי הֲלֹא בִּקַּשְׁנוּךׇ גַּם-אָבִיךׇ גַּם-אֲנִי בִּדְאָגָה גְדוֺלָה:
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ ([Marek 3:31-Marek 3:35])
καὶ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿ξεπλάγησαν καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τὸν ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ τέκνον τί ε᾿ποίησας ἡμι̑ν ου῞τως ι᾿δοὺ ὁ πατήρ σου κα᾿γώ ο᾿δυνὼμενοι ε᾿ζητου̑μέν σε
וכַד חזַאוֻהי תּמַהו וֵאמרַת לֵה אֵמֵה בֵּרי למָנָא עבַדּתּ לַן הָכַנָא דּהָא אַבֻוך וֵאנָא בּטֻורָפָא סַגִּיָאא בָּעֵין הוַין לָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "לָמָּה חִפַּשְׂתֶּם אוֹתִי? הַאִם לֹא יְדַעְתֶּם כִּי עָלַי לִהְיוֹת בַּאֲשֶׁר לְאָבִי?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ בִּקַּשְׁתֶּם אֹתִי הַאִם לֹא יְדַעְתֶּם כִּי עָלַי לִהְיוֺת בְּבֵית אָבִי:
I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τί ο῞τι ε᾿ζητει̑τέ με ου᾿κ η῎̑δειτε ο῞τι ε᾿ν τοι̑ς του̑ πατρός μου δει̑ ει῏ναί με
אָמַר להֻון מָנָא בָּעֵין הוַיתֻּון לִי לָא יָדעִין אנתֻּון דּבֵית אָבי וָלֵא לִי דֵּאהוֵא׃
אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת הַדָּבָר שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם.
וְלֹא הֵבִינוּ אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
Ale oni jeho slovu neporozuměli.
καὶ αυ᾿τοὶ ου᾿ συνη̑καν τὸ ρ᾿η̑μα ο῍ ε᾿λάλησεν αυ᾿τοι̑ς
הֵנֻון דֵּין לָא אֵשׁתַּודַּעו למֵלתָא דֵּאמַר להֻון׃
הוּא יָרַד אִתָּם וּבָא לְנָצְרַת וְהָיָה נִכְנָע לְמָרוּתָם. אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה שָׁמְרָה אִמּוֹ בְּלִבָּהּ.
וַיֵּרֶד אִתָּם וַיָּבֹא אֶל-נְצָרֶת וַיְהִי סָר אֶל-מִשְׁמַעְתָּם וְאִמּוֺ שָׁמְרָה אֵת כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בְּלִבָּהּ:
I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. ([Lukáš 1:66 Lukáš 2:19])
καὶ κατέβη μετ῾ αυ᾿τω̑ν καὶ η῟λθεν ει᾿ς Ναζαρέθ καὶ η῟ν ὑποτασσόμενος αυ᾿τοι̑ς καὶ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ διετήρει πάντα τὰ ρ᾿ήματα ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿τη̑ς
וַנחֵת עַמהֻון וֵאתָא לנָצרַת ומֵשׁתַּעבַּד הוָא להֻון אֵמֵה דֵּין נָטרָא הוָת כֻּלהֵין מֵלֵא בּלֵבָּה׃
וְיֵשׁוּעַ הוֹסִיף לִגְדֹּל בְּחָכְמָה וּבְקוֹמָה וּבְחֵן לִפְנֵי אֱלֹהִים וּבְנֵי אָדָם.
וְיֵשׁוּעַ הֹלֵךְ וְגָדֵל בְּחָכְמָה וּבְקוֺמָה וּבְחֵן עִם-אֱלֹהִים וְעִם-אֲנָשִׁים:
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
A Ježíš prospíval na duchu(c) i na těle a byl milý Bohu i lidem. (c) ř: moudrostí ([1 Samuelova 2:26; Přísloví 3:4; Lukáš 1:80 Lukáš 2:40])
καὶ ᾽Ιησου̑ς προέκοπτεν ε᾿ν τη̑ σοφία καὶ ἡλικία καὶ χάριτι παρὰ θεω̑ καὶ α᾿νθρὼποις
יֵשֻׁוע דֵּין רָבֵא הוָא בּקַומתֵה וַבחֵכמתֵה וַבטַיבֻּותָא לוָת אַלָהָא וַבנַינָשָׁא׃ ס
בִּשְׁנַת חֲמֵשׁ עֶשְׂרֵה לְשִׁלְטוֹן הַקֵּיסָר טִיבֶּרְיוֹס, פּוֹנְטְיוֹס פִּילָטוֹס הָיָה נְצִיב יְהוּדָה, הוֹרְדוֹס שַׂר רֹבַע עַל הַגָּלִיל, אָחִיו פִילִיפּוֹס שַׂר רֹבַע עַל מְדִינוֹת יְטוּר וְטַרְכוֹנָה, וְלִיסַנְיָס שַׂר רֹבַע עַל אַבִּילִין.
בִּשְׁנַת חֲמֵשׁ עֶשְׂרֵה לְמַלְכוּת טִבַרְיוֺס קֵיסָר בִּימֵי פוֺנְטִיּוֺס פִּילָטוֺס פַּחַת יְהוּדָה וְהוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ בַּגָּלִיל וּפִילִפּוֺס אָחִיו טֶטְרַרְךְ בְּפֶלֶךְ יְטוּר וּפֶלֶךְ טַרְכוֺנָה וְלוּסָנִיָּס טֶטְרַרְךְ בְּאָבֵל:
Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře, když Pontský Pilát spravoval Judstvo, a Heródes byl čtvrtákem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl čtvrtákem Iturejské a Trachonitidské krajiny, a Lyzaniáš čtvrtákem Abilinským,
V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně, ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Marek 1:2-Marek 1:6; Jan 1:19-Jan 1:23 Jeremjáš 1:1-Jeremjáš 1:2; Micheáš 1:1; Ageus 1:1])
ε᾿ν ε῎τει δὲ πεντεκαιδεκάτω τη̑ς ἡγεμονίας Τιβερίου Καίσαρος ἡγεμονεύοντος Ποντίου Πιλάτου τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ τετρααρχου̑ντος τη̑ς Γαλιλαίας ῾Ηρώδου Φιλίππου δὲ του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑ τετρααρχου̑ντος τη̑ς ᾽Ιτουραίας καὶ τραχωνίτιδος χὼρας καὶ Λυσανίου τη̑ς ᾽Αβιληνη̑ς τετρααρχου̑ντος
בַּשׁנַת חַמשַׁעֵסרֵא דֵּין דּמַלכֻּותֵה דּטִיבֵרִיָוס קֵסַר בּהִגמָנֻותָא דּפָּנטִיָוס פִּילַטָוס בִּיהֻוד כַּד רִשָׁא רבִיעָיָא הֵרָודֵס בַּגלִילָא ופִילִיפָּוס אַחֻוהי רִשָׁא רבִיעָיָא בִּאיטֻורִיַא ובַאתרָא דַּטרַכָונָא ולֻוסַנִיַא רִשָׁא רבִיעָיָא דַּאבִילִינֵא׃
אוֹתָהּ עֵת, בִּימֵי הַכֹּהֲנִים הַגְּדוֹלִים חָנָן וְקַיָּפָא, הָיָה דְּבַר אֱלֹהִים אֶל יוֹחָנָן בֶּן זְכַרְיָה בַּמִּדְבָּר.
וּבִהְיוֺת חָנָן וְקַיָּפָא הַכֹּהֲנִים הַגְּדוֺלִים הָיֹה הָיָה דְבַר אֱלֹהִים אֶל-יוֺחָנָן בֶּן-זְכַרְיָהוּ בַּמִּדְבָּר:
Za nejvyššího kněze {biskupa} Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně k Janovi synu Zachariášovu na poušti.
za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. ([Lukáš 1:80])
ε᾿πὶ α᾿ρχιερέως ῞Αννα καὶ Καιάφα ε᾿γένετο ρ᾿η̑μα θεου̑ ε᾿πὶ ᾽Ιωάννην τὸν Ζαχαρίου υἱὸν ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω
בּרַבֻּות כָּהנֻותָא דּחַנָן וַדקַיָפָא הוָת מֵלתָא דַּאלָהָא עַל יֻוחַנָן בַּר זכַריָא בּחֻורבָּא׃
הָלַךְ יוֹחָנָן בְּכָל כִּכַּר הַיַּרְדֵּן וְהִכְרִיז אֶת טְבִילַת הַתְּשׁוּבָה לִסְלִיחַת חֲטָאִים,
וַיָּבֹא אֶל-כָּל-כִּכַּר הַיַּרְדֵּן וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם לָשׁוּב מִדַּרְכָּם וּלְהִטָּבֵל לִסְלִיחַת עֲוֺנָם:
I chodil po vší okolní krajině Jordánské, káže křest pokání na odpuštění hříchů,
I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání(d) a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů,“ (d) Obraťte se ([Skutky apoštolské 13:24 Skutky apoštolské 19:4])
καὶ η῟λθεν ει᾿ς πα̑σαν τὴν περίχωρον του̑ ᾽Ιορδάνου κηρύσσων βάπτισμα μετανοίας ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν
וֵאתָא בּכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַי יֻורדּנָן כַּד מַכרֵז מַעמֻודִיתָא דַּתיָבֻותָא לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא׃ ס
כַּכָּתוּב בְּסֵפֶר דִּבְרֵי יְשַַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, יַשְּׁרוּ מְסִלּוֹתָיו.
כַּכָּתוּב בְּסֵפֶר דִּבְרֵי יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא קוֺל קֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה יַשְּׁרוּ מְסִלּותָיו:
Jakož psáno jest v knize proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! ([Izajáš 40:3-Izajáš 40:5])
ὡς γέγραπται ε᾿ν βίβλω λόγων ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ἑτοιμάσατε τὴν ὁδὸν κυρίου ευ᾿θείας ποιει̑τε τὰς τρίβους αυ᾿του̑
אַיכַּנָא דַּכתִיב בַּכתָבָא דּמֵלֵא דֵּאשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר קָלָא דּקָרֵא בּחֻורבָּא טַיֵבו אֻורחֵה דּמָריָא וַתרֻוצו בַּפקַעתָא שׁבִילֵא לַאלָהַן׃
כָּל־גֶּיא יִנָּשֵׂא, וְכָל־הַר וְגִבְעָה יִשְׁפָּלוּ; וְהָיָה הֶעָקֹב לְמִישׁוֹר, וְהָרְכָסִים לְבִקְעָה;
כָּל-גֶּיא יִנָּשֵׂא וְכָל-הַר וְגִבְעָה יִשְׁפָּלוּ וְהָיָה הֶעָקֹב לְמִשׁוֺר וְהָרְכָסִים לְבִקְעָה:
Každé údolí bude vyplněno, a každá hora a pahrbek bude ponížen; i budou křivé věci spraveny, a ostré cesty budou hladké.
Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;
πα̑σα φάραγξ πληρωθήσεται καὶ πα̑ν ο῎ρος καὶ βουνὸς ταπεινωθήσεται καὶ ε῎σται τὰ σκολιὰ ει᾿ς ευ᾿θείαν καὶ αἱ τραχει̑αι ει᾿ς ὁδοὺς λείας
כֻּלהֻון נַחלֵא נֵתמלֻון וכֻלהֻון טֻורֵא ורָמָתָא נֵתמַכּכֻון ונֵהוֵא עַרמָא לשַׁפיָא וַאתרָא עַסקָא לַפקַעתָא׃
וְרָאוּ כָל־בָּשָׂר אֶת יְשׁוּעַת אֱלֹהֵינוּ."
וְרָאוּ כָּל-בָּשָׂר אֵת יְשׁוּעַת אֱלֹהֵינוּ:
A uzříť všeliké tělo spasení Boží.
a každý tvor(e) uzří spasení Boží.‘ (e) ř: veškeré tělo
καὶ ο῎ψεται πα̑σα σὰρξ τὸ σωτήριον του̑ θεου̑
ונֵחזֵא כֻּל בּסַר חַיֵא דַּאלָהָא׃ ס
אָז אָמַר אֶל הֲמוֹן הָעָם שֶׁיָּצְאוּ לְהִטָּבֵל אֶצְלוֹ: "יַלְדֵי צִפְעוֹנִים, מִי הוֹרָה אֶתְכֶם לְהִמָּלֵט מִן הֶחָרוֹן הַבָּא.
וַיֹּאמֶר אֶל-הֲמוֺן הָעָם אֲשֶׁר בָּאוּ אֵלָיו לְהִטָּבֵל יַלְדֵי צִפְעֹנִים מִי הוֺרָה אֶתְכֶם לְהִמָּלֵט עַל-נַפְשְׁכֶם מִפְּנֵי חֲרוֺן אַף הַבָּא:
Pravil pak zástupům vycházejícím, aby se křtili od něho: Plemeno ještěrčí, kdo vám ukázal, kterak byste utekli budoucího hněvu?
Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem? ([Matouš 3:7-Matouš 3:10 1 Tesalonickým 1:10])
ε῎λεγεν ου῏ν τοι̑ς ε᾿κπορευομένοις ο῎χλοις βαπτισθη̑ναι ὑπ῾ αυ᾿του̑ γεννήματα ε᾿χιδνω̑ν τίς ὑπέδειξεν ὑμι̑ν φυγει̑ν α᾿πὸ τη̑ς μελλούσης ο᾿ργη̑ς
וֵאמַר הוָא לכֵנשֵׁא אַילֵין דָּאתֵין הוַו לוָתֵה למֵעמַד יַלדָּא דָּאכֵדנֵא מַנֻו חַוִיכֻון למֵערַק מֵן רֻוגזָא דַּעתִיד׃
לָכֵן עֲשׂוּ פְּרִי רָאוּי לִתְשׁוּבָה וְאַל תֹּאמְרוּ בִּלְבַבְכֶם 'אַבְרָהָם הוּא אָבִינוּ', כִּי אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁמִּן הָאֲבָנִים הָאֵלֶּה יָכוֹל אֱלֹהִים לְהָקִים בָּנִים לְאַבְרָהָם.
לָכֵן עֲשׂוּ פְרִי-טוֺב לִתְשׁוּבָה וְאַל-תֶּהְגוּ בִלְבַבְכֶם לֵאמֹר אַבְרָהָם לָנוּ לְאָב כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּם מִן-אֲבָנִים אֵלֶּה תִַּּׂיג יַד-אֱלֹהִים לְהָקִים בָּנִים לְאַבְרָהָם:
Protož neste ovoce hodné pokání, a neříkejtež u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání(f), a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit(g) děti z tohoto kamení. (f) že jste se obrátili (g) ř: vzbudit ([Jan 8:39])
ποιήσατε ου῏ν καρποὺς α᾿ξίους τη̑ς μετανοίας καὶ μὴ α῎ρξησθε λέγειν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς πατέρα ε῎χομεν τὸν ᾽Αβραάμ λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι δύναται ὁ θεὸς ε᾿κ τω̑ν λίθων τούτων ε᾿γει̑ραι τέκνα τω̑ ᾽Αβραάμ
עבֵדו הָכִיל פִּארֵא דּשָׁוֵין לַתיָבֻותָא ולָא תּשַׁרֻון למִאמַר בּנַפשׁכֻון דַּאבָא אִית לַן אַברָהָם אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּמֵן הָלֵין כִּאפֵא מֵשׁכַּח אַלָהָא לַמקָמֻו בּנַיָא לַאברָהָם׃
וּכְבָר מֻנָּח הַגַּרְזֶן עַל שֹׁרֶשׁ הָעֵצִים. עַל כֵּן כָּל עֵץ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב, יִגָּדַע וְיֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הָאֵשׁ."
וְגַם-כְּבָר נָטוּי הַגַּרְזֶן עַל-שֹׁרֶשׁ הָעֵצִים וְלָכֵן כָּל-עֵץ אֲשֶׁר לֹא יַעֲשֶׂה פְרִי-טוֺב יִגָּדַע וְהָשְׁלַךְ בְּמוֺ-אֵשׁ:
A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Protož každý strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“ ([Lukáš 13:6-Lukáš 13:7])
η῎δη δὲ καὶ ἡ α᾿ξίνη πρὸς τὴν ρ᾿ίζαν τω̑ν δένδρων κει̑ται πα̑ν ου῏ν δένδρον μὴ ποιου̑ν καρπὸν καλὸν ε᾿κκόπτεται καὶ ει᾿ς πυ̑ρ βάλλεται
הָא דֵּין נָרגָא סִים עַל עֵקָרָא דִּאילָנֵא כֻּל אִילָנָא הָכִיל דּפִארֵא טָבֵא לָא עָבֵד מֵתפּסֵק וַבנֻורָא נָפֵל׃ ס
שָׁאֲלוּ הֲמוֹן הָעָם: "אִם כֵּן, מֶה עָלֵינוּ לַעֲשׂוֹת?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ הֲמוֺן הָעָם לֵאמֹר וּמַה לָנוּ לַעֲשׂוֺת:
I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme?
Zástupy se Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“
καὶ ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν οἱ ο῎χλοι λέγοντες τί ου῏ν ποιήσωμεν
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה כֵּנשֵׁא וָאמרִין מָנָא הָכִיל נֵעבֵּד׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ שְׁתֵּי כֻּתֳּנוֹת יַחֲלֹק עִם מִי שֶׁאֵין לוֹ, וּמִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ מָזוֹן יַעֲשֶׂה כֵּן גַּם הוּא."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי אֲשֶׁר-לוֺ כֻּתֳּנוֺת שְׁתַּיִם יַחֲלֹק עִם-הָאִישׁ אֲשֶׁר אֵין-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר-לוֺ מָזוֺן יַעֲשֶׂה כְמוֺ-כֵן:
A odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň.
On jim odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“ ([Lukáš 18:22; Jakubův 2:15-Jakubův 2:16; 1 Janův 3:17])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ε῎χων δύο χιτω̑νας μεταδότω τω̑ μὴ ε῎χοντι καὶ ὁ ε῎χων βρὼματα ὁμοίως ποιείτω
ענָא וֵאמַר להֻון מַן דִּאית לֵה תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן נֵתֵּל למַן דּלַיתּ לֵה ומַן דִּאית לֵה סַיבָּרתָּא הָכַנָא נֵעבֵּד׃
גַּם מוֹכְסִים בָּאוּ לְהִטָּבֵל. שָׁאֲלוּ: "רַבִּי, מֶה עָלֵינוּ לַעֲשׂוֹת?"
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו גַּם-מוֺכְסִים לִטְבִילָתוֺ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ מַה-נַּעֲשֶׂה:
Přišli pak i celní křtíti se, i řekli jemu: Mistře, co budeme činiti?
Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře(h), co máme dělat?“ (h) ř: Učiteli (tak v L veskrze)
η῟λθον δὲ καὶ τελω̑ναι βαπτισθη̑ναι καὶ ει῏παν πρὸς αυ᾿τόν διδάσκαλε τί ποιήσωμεν
וֵאתַו אָף מָכסֵא למֵעמַד וָאמרִין לֵה מַלפָנָא מָנָא נֵעבֵּד׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "אַל תִּגְבּוּ יוֹתֵר מִמַּה שֶּׁנִּקְבַּע לָכֶם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֶתֶר עַל-מֶכֶס הַנָּקוּב לָכֶם אַל-תִּנְגֹּשׂוּ:
A on řekl jim: Nic více nevybírejte mimo to, což jest ustaveno.
On jim řekl: „Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“ ([Lukáš 19:8])
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μηδὲν πλέον παρὰ τὸ διατεταγμένον ὑμι̑ν πράσσετε
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא תֵּתבּעֻון מֵדֵּם יַתִּיר עַל מָא דַּפקִיד לכֻון למֵתבַּע׃
גַּם אַנְשֵׁי צָבָא שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "וַאֲנַחְנוּ, מַה נַּעֲשֶׂה?" אָמַר לָהֶם: "אַל תַּעַשְׁקוּ אִישׁ וְאַל תִּגְזְלוּ, וְהִסְתַּפְּקוּ בְּמַשְׂכֻּרְתְּכֶם."
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ גַּם-אַנְשֵׁי הַצָּבָא לֵאמֹר וַאֲנַחְנוּ מַה-נַּעֲשֶׂה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַל-תַּעַשְׁקוּ וְאַל-תּוֺנוּ אִישׁ וְדַי לָכֶם כִּי תִַּׂיגוּ שְׂכַרְכֶם:
I tázali se ho také i žoldnéři, řkouce: A my což činiti budeme? I řekl jim: Nad žádným se nepotřásejte, aniž podvodně čiňte, a dosti mějte na svých žoldích.
Tázali se ho i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
ε᾿πηρὼτων δὲ αυ᾿τὸν καὶ στρατευόμενοι λέγοντες τί ποιήσωμεν καὶ ἡμει̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς μηδένα διασείσητε μηδὲ συκοφαντήσητε καὶ α᾿ρκει̑σθε τοι̑ς ο᾿ψωνίοις ὑμω̑ν
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה פָּלחַי אֵסטרַטִיַא וָאמרִין מָנָא נֵעבֵּד אָף חנַן אָמַר להֻון לָא בּאנָשׁ תֵּתּטַגּרֻון וַלאנָשׁ לָא תֵּעשׁקֻון ונֵספּקָן לכֻון אָפסָוניָתכֻון סס׃
כֵּיוָן שֶׁהָעָם הָיָה שָׁרוּי בְּצִפִּיָּה וְהַכֹּל מְהַרְהֲרִים בְּלִבָּם עַל יוֹחָנָן שֶׁמָּא הוּא הַמָּשִׁיחַ,
וּבְעוֺד הָעָם הָיוּ מְחַכִּים וְכֻלָּם דֹּבְרִים בְּלִבָּם אִם לֹא יוֺחָנָן הוּא הַמָּשִׁיחַ:
A když pak lid očekával, a myslili všickni v srdcích svých o Janovi, nebyl-li by snad on Kristus,
Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš(i). (i) ř: Kristus ([Matouš 3:11-Matouš 3:12; Marek 1:7-Marek 1:8; Jan 1:24-Jan 1:28; Skutky apoštolské 13:25])
προσδοκω̑ντος δὲ του̑ λαου̑ καὶ διαλογιζομένων πάντων ε᾿ν ται̑ς καρδίαις αυ᾿τω̑ν περὶ του̑ ᾽Ιωάννου μήποτε αυ᾿τὸς ει῎η ὁ Χριστός
כַּד דֵּין מַסבַּר הוָא עַמָא עַל יֻוחַנָן וכֻלהֻון מֵתחַשׁבִין הוַו בּלֵבּהֻון דּדַלמָא הֻויֻו משִׁיחָא׃
פָּנָה יוֹחָנָן וְאָמַר אֶל כֻּלָּם: אֲנִי אָמְנָם מַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּמַיִם, אֲבָל בּוֹא יָבוֹא הֶחָזָק מִמֶּנִּי אֲשֶׁר אֵינֶנִּי רָאוּי לְהַתִּיר אֶת שְׂרוֹךְ נְעָלָיו. הוּא יַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וּבְאֵשׁ.
וַיַּעַן יוֺחָנָן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֶן-אֲנִי מְטַבֵּל אֶתְכֶם בַּמָּיִם אַךְ בֹּא יָבֹא חָסֹן מִמֶּנִּי אֲשֶׁר קָטֹנְתִּי מֵהַתֵּר אֶת-שְׂרוֺךְ נְעָלָיו וְהוּא יְטַבֵּל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וּבָאֵשׁ:
Odpověděl Jan všechněm, řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Na to Jan všem řekl: „Já vás křtím vodou(j). Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. (j) var: + k pokání
α᾿πεκρίνατο λέγων πα̑σιν ὁ ᾽Ιωάννης ε᾿γώ μὲν υ῞δατι βαπτίζω ὑμα̑ς ε῎ρχεται δὲ ὁ ι᾿σχυρότερός μου ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ἱκανὸς λυ̑σαι τὸν ἱμάντα τω̑ν ὑποδημάτων αυ᾿του̑ αυ᾿τὸς ὑμα̑ς βαπτίσει ε᾿ν πνεύματι ἁγίω καὶ πυρί
ענָא יֻוחַנָן וֵאמַר להֻון אֵנָא הָא מַעמֵד אנָא לכֻון בּמַיָא אָתֵא דֵּין הַו דּחַילתָן מֵני הַו דּלָא שָׁוֵא אנָא דֵּאשׁרֵא עַרקֵא דַּמסָנַוהי הֻו נַעמֵדכֻון בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא וַבנֻורָא׃ ס
בְּיָדוֹ קִלְשׁוֹן הַמִּזְרֶה לְנַקּוֹת אֶת גָּרְנוֹ וְלֶאֱסֹף אֶת הַחִטָּה אֶל הָאָסָם שֶׁלּוֹ, אַךְ אֶת הַמּוֹץ יִשְׂרֹף בְּאֵשׁ בִּלְתִּי נִכְבֵּית."
אֲשֶׁר מִזְרֵהוּ בְיָדוֺ לִזְרוֺת וּלְהָבֵר אֶת-גָּרְנוֺ וְאָסַף אֶת-הַחִטִּים אֶל-תּוֺךְ אֲסָמָיו וְאֶת-הַמֹּץ יִשְׂרֹף בָּאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא-תִכְבֶּה:
Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným.“
ου῟ τὸ πτύον ε᾿ν τη̑ χειρὶ αυ᾿του̑ διακαθα̑ραι τὴν α῞λωνα αυ᾿του̑ καὶ συναγαγει̑ν τὸν σι̑τον ει᾿ς τὴν α᾿ποθήκην αυ᾿του̑ τὸ δὲ α῎χυρον κατακαύσει πυρὶ α᾿σβέστω
הַו דַּאחִיד רַפשָׁא בִּאידֵה וַמדַכֵּא אֵדּרַוהי וחֵטֵא כָּנֵשׁ לַאוצרַוהי ותֵבנָא נַוקֵד בּנֻורָא דּלָא דָּעכָּא׃ ס
גַּם בִּדְבָרִים רַבִּים אֲחֵרִים הֵאִיץ בָּעָם בְּהַטִּיפוֹ לָהֶם אֶת הַבְּשׂוֹרָה.
כָּהֵנָּה וְכָהֵנָּה הִזְהִיר מְבֵַּׂר טוֺב הַזֶּה אֶת-הָעָם:
A tak mnohé i jiné věci, napomínaje, zvěstoval lidu.
A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
πολλὰ μὲν ου῏ν καὶ ε῞τερα παρακαλω̑ν ευ᾿ηγγελίζετο τὸν λαόν
אָף אחרָניָתָא דֵּין סַגִּיָאתָא מַלֵף הוָא וַמסַבַּר לעַמָא׃ ס
אֲבָל הוֹרְדוֹס שַׂר הָרֹבַע, אֲשֶׁר יוֹחָנָן הוֹכִיחוֹ עַל־דְּבַר אֵשֶׁת אָחִיו פִילִיפּוֹס וְעַל כָּל מַעֲשָׂיו הָרָעִים,
וְהוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ אֲשֶׁר הוּכַח עַל-דְּבַר הוֺרוֺדְיָה אֵשֶׁת אָחִיו וְעַל-כָּל-הָרָעוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה הוֺרְדוֺס:
Heródes pak čtvrták, když od něho byl trestán pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, i ze všech nešlechetností, kteréž činil Heródes,
Ale když káral vládce(k) Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra(l), a za všechno zlé, co činil, (k) ř: tetrarchu (l) var: + Filipa ([Matouš 14:3-Matouš 14:4; Marek 6:17-Marek 6:18 Leviticus 18:16])
ὁ δὲ ῾Ηρώδης ὁ τετραάρχης ε᾿λεγχόμενος ὑπ῾ αυ᾿του̑ περὶ ῾Ηρωδιάδος τη̑ς γυναικὸς του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑ καὶ περὶ πάντων ω῟ν ε᾿ποίησεν πονηρω̑ν ὁ ῾Ηρώδης
הֵרָודֵס דֵּין טֵטרַרכַא מֵטֻל דּמֵתכּסֵס הוָא מֵן יֻוחַנָן עַל הֵרָודִיַא אַנתַּת פִילִיפָּוס אַחֻוהי ועַל כֻּלהֵין בִּישָׁתָא דּעָבֵד הוָא׃
הוֹסִיף עַל הַכֹּל גַּם אֶת זֹאת: הוּא כָּלָא אֶת יוֹחָנָן בְּבֵית סֹהַר.
הוֺסִיף עַל-כָּל-אֵלֶּה וַיַּסְגֵּר אֶת-יוֺחָנָן בְּבֵית הָאֲסוּרִים:
Přidal i toto nade všecko, že vsadil Jana do žaláře.
Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
προσέθηκεν καὶ του̑το ε᾿πὶ πα̑σιν καὶ κατέκλεισεν τὸν ᾽Ιωάννην ε᾿ν φυλακη̑
אַוסֵף אָף הָדֵא עַל כֻּלהֵין וחַבשֵׁה ליֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר נִטְבַּל כָּל הָעָם נִטְבַּל גַּם יֵשׁוּעַ; וּבְעוֹדוֹ מִתְפַּלֵּל נִפְתְּחוּ הַשָּׁמַיִם
וַיְהִי בְּהִטָּבֵל כָּל-הָעָם וַיִּטָּבֵל גַּם-יֵשׁוּעַ וְהַשָּׁמַיִם נִפְתְּחוּ בְּהִתְפַּלְּלוֺ:
I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe.
Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe ([Matouš 3:13-Matouš 3:17; Marek 1:9-Marek 1:11; Jan 1:32-Jan 1:34])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ βαπτισθη̑ναι α῞παντα τὸν λαὸν καὶ ᾽Ιησου̑ βαπτισθέντος καὶ προσευχομένου α᾿νεωχθη̑ναι τὸν ου᾿ρανὸν
הוָא דֵּין כַּד עמַד כֻּלֵה עַמָא וָאף יֵשֻׁוע עמַד וכַד מצַלֵא אֵתפּתַחו שׁמַיָא׃
וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ יָרְדָה עָלָיו בִּדְמוּת גַּשְׁמִית כְּיוֹנָה, וְקוֹל הָיָה מִן הַשָּׁמַיִם: "אַתָּה בְּנִי אֲהוּבִי, בְּךָ חָפַצְתִּי."
וַיֵּרֶד עָלָיו רוּחַ הַקֹּדֶשׁ בִּדְמוּת גּוּף יוֺנָה וְהִנֵּה קוֺל קֹרֵא מִן-הַשָּׁמַיִם אַתָּה הוּא בְּנִי יְדִידִי בְּךׇ רָצְתָה נַפְשִׁי:
A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi ten Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.
a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil(m).“ (m) var: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil ([Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Lukáš 9:35; 2 Petrův 1:17])
καὶ καταβη̑ναι τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον σωματικω̑ ει῎δει ὡς περιστερὰν ε᾿π῾ αυ᾿τόν καὶ φωνὴν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ γενέσθαι σὺ ει῏ ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός ε᾿ν σοὶ ευ᾿δόκησα
ונֵחתַּת רֻוחָא דּקֻודשָׁא עלַוהי בַּדמֻות גֻּושׁמָא דּיַונָא וקָלָא הוָא מֵן שׁמַיָא דָּאמַר אַנתּ הֻו בֵּרי חַבִּיבָא דּבָך אֵצטבִית׃ ס
כְּבֶן שְׁלוֹשִׁים שָׁנָה הָיָה יֵשׁוּעַ כַּאֲשֶׁר הֵחֵל בְּפָעֳלוֹ, וּלְפִי מַה שֶּׁנֶּחְשַׁב הָיָה בֶּן יוֹסֵף, בֶּן עֵלִי,
וְיֵשׁוּעַ הָיָה כְּבֶן-שְׁלֹשִׁים שָׁנָה בְּהַחִלּוֺ אֶת-עֲבֹדַתוֺ וַיַּחְשְׁבֻהוּ לְבֶן-יוֺסֵף בֶּן-עֵלִי:
Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl, syn Jozefův, kterýž byl syn Heli,
Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož předkové byli: Heli, ([Matouš 1:1-Matouš 1:17])
καὶ αυ᾿τὸς η῟ν ᾽Ιησου̑ς α᾿ρχόμενος ὡσεὶ ε᾿τω̑ν τριάκοντα ω῍ν υἱός ὡς ε᾿νομίζετο ᾽Ιωσὴφ του̑ ᾽Ηλὶ
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אִיתַוהי הוָא אַיך בַּר שׁנִין תּלָתִין ומֵסתּבַר הוָא בַּר יַוסֵף בַּר הֵלִי׃
בֶּן מַתָּת, בֶּן לֵוִי, בֶּן מַלְכִּי, בֶּן יַנַּי, בֶּן יוֹסֵף,
בֶּן-מַתָּת בֶּן-לֵוִי בֶּן-מַלְכִּי בֶּן-יַנַּי בֶּן-יוֺסֵף:
Kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, kterýž byl Melchův, kterýž byl Jannův, kterýž byl Jozefův,
Mathat, Levi, Melchi, Janai, Josef,
του̑ Μαθθὰτ του̑ Λευὶ του̑ Μελχὶ του̑ ᾽Ιανναὶ του̑ ᾽Ιωσὴφ
בַּר מַטתַת בַּר לֵוִי בַּר מֵלכִּי בַּר יַאנִי בַּר יַוסֵף׃
בֶּן מַתִּתְיָה, בֶּן אָמוֹץ, בֶּן נַחוּם, בֶּן חֶסְלִי, בֶּן נַגָּי,
בֶּן-מַתִּתְיָהוּ בֶּן-אָמוֺץ בֶּן-נַחוּם בֶּן-חֶסְלִי בֶּן-נַגָּי:
Kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Amosův, kterýž byl Naum, kterýž byl Esli, kterýž byl Nagge,
Matathias, Amos, Nahum, Esli, Nagai,
του̑ Ματταθίου του̑ ᾽Αμώς του̑ Ναοὺμ του̑ ῾Εσλὶ του̑ Ναγγαὶ
בַּר מַתּתַא בַּר עַמֻוץ בַּר נַחֻום בַּר חֵסלִי בַּר נַגִּי׃
בֶּן מַחַת, בֶּן מַתִּתְיָה, בֶּן שִׁמְעִי, בֶּן יוֹסֵף, בֶּן יוֹדָה,
בֶּן-מַחַת בֶּן-מַתִּתְיָהוּ בֶּן שִׁמְעִי בֶּן-יוֺסֵף בֶּן-יוֺדָה:
Kterýž byl Mahatův, kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Semei, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Judův,
Mahat, Matathias, Semei, Josech, Joda,
του̑ Μάαθ του̑ Ματταθίου του̑ Σεμει῭ν του̑ ᾽Ιωσὴχ του̑ ᾽Ιωδὰ
בַּר מָאַת בַּר מַטַת בַּר שַׁמעִי בַּר יַוסֵף בַּר יִהֻודָא׃
בֶּן יוֹחָנָן, בֶּן רֵישָׁא, בֶּן זְרֻבָּבֶל, בֶּן שְׁאַלְתִּיאֵל, בֶּן נֵרִי,
בֶּן-יוֺחָנָן בֶּן-רֵישָׁא בֶּן-זְרֻבָּבֶל בֶּן-שְׁאַלְתִּיאֵל בֶּן-נֵרִי:
Kterýž byl Johannův, kterýž byl Resův, kterýž byl Zorobábelův, kterýž byl Salatielův, kterýž byl Neriův,
Johanan, Resa, Zorobabel, Salatiel(n), Neri, (n) ve SZ: Šealtíel
του̑ ᾽Ιωανὰν του̑ Ρησὰ του̑ Ζοροβαβὲλ του̑ Σαλαθιὴλ του̑ Νηρὶ
בַּר יֻוחַנָן בַּר רָסָא בַּר זֻורבָּבֵל בַּר שֵׁלַתִאיל בַּר נִרִי׃
בֶּן מַלְכִּי, בֶּן אַדִּי, בֶּן קוֹסָם, בֶּן אֶלְמְדָן, בֶּן עֵר,
בֶּן-מַלְכִּי בֶּן-אַדִּי בֶּן-קוֺסָם בֶּן-אַלְמוֺדָם בֶּן-עֵר:
Kterýž byl Melchiův, kterýž byl Addiův, kterýž byl Kozamův, kterýž byl Elmódamův, kterýž byl Erův,
Melchi, Addi, Kosan, Elamadam, Er,
του̑ Μελχὶ του̑ ᾽Αδδὶ του̑ Κωσὰμ του̑ ᾽Ελμαδὰμ του̑ ῍Ηρ
בַּר מֵלכִּי בַּר אַדִּי בַּר קֻוסַם בַּר אֵלמֻודָד בַּר עִיר׃
בֶּן יֵשׁוּעַ, בֶּן אֱלִיעֶזֶר, בֶּן יוֹרִים, בֶּן מַתָּת, בֶּן לֵוִי,
בֶּן-יֵשׁוּעַ בֶּן-אֱלִיעֶזֶר בֶּן-יוֺרִים בֶּן-מַתָּת בֶּן-לֵוִי:
Kterýž byl Józův, kterýž byl Eliezerův, kterýž byl Jórimův, kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví,
Jesus, Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
του̑ ᾽Ιησου̑ του̑ ᾽Ελιέζερ του̑ ᾽Ιωρὶμ του̑ Μαθθὰτ του̑ Λευὶ
בַּר יֻוסִא בַּר אֵלִיעָזָר בַּר יֻורַם בַּר מַתִיתָא בַּר לֵוִי׃
בֶּן שִׁמְעוֹן, בֶּן יְהוּדָה, בֶּן יוֹסֵף, בֶּן יוֹנָם, בֶּן אֶלְיָקִים,
בֶּן-שִׁמְעוֺן בֶּן-יְהוּדָה בֶּן-יוֺסֵף בֶּן-יוֺנָם בֶּן-אֶלְיָקִים:
Kterýž byl Simeonův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Jónamův, kterýž byl Eliachimův,
Simeon, Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
του̑ Συμεών του̑ ᾽Ιούδα του̑ ᾽Ιωσὴφ του̑ ᾽Ιωνὰμ του̑ ᾽Ελιακὶμ
בַּר שֵׁמעֻון בַּר יִהֻודָא בַּר יַוסֵף בַּר יֻונָם בַּר אֵלִיַקִים׃
בֶּן מַלְאָה, בֶּן מַנָּא, בֶּן מַתַּתָּה, בֶּן נָתָן, בֶּן דָּוִד,
בֶּן-מַלְיָא בֶּן-מִינָא בֶּן-מַתַּתָּה בֶּן-נָתָן בֶּן-דָוִד:
Kterýž byl Meleův, kterýž byl Ménamův, kterýž byl Matatanův, kterýž byl Nátanův, kterýž byl Davidův,
Melea, Menna, Mattath, Natham(o), David, (o) var: Nátan ([Rút 4:17-Rút 4:22; 1 Paralipomenon 2:1-1 Paralipomenon 2:14])
του̑ Μελεὰ του̑ Μεννὰ του̑ Ματταθὰ του̑ Ναθὰμ του̑ Δαυὶδ
בַּר מַליָא בַּר מַאנִי בַּר מַטתָא בַּר נָתָן בַּר דַּוִיד׃
בֶּן יִשַׁי, בֶּן עוֹבֵד, בֶּן בֹּעַז, בֶּן שַׂלְמוֹן, בֶּן נַחְשׁוֹן,
בֶּן-יִשַׁי בֶּן-עוֺבֵד בֶּן-בֹּעַז בֶּן-שַׂלְמוֺן בֶּן-נַחְשׁוֺן:
Kterýž byl Jesse, kterýž byl Obédův, kterýž byl Bózův, kterýž byl Salmonův, kterýž byl Názonův,
Isaj(p), Obéd, Bóaz, Sala(q), Naason, (p) ve SZ: Jišaj (q) var: Salmón
του̑ ᾽Ιεσσαὶ του̑ ᾽Ιωβὴδ του̑ Βόος του̑ Σαλὰ του̑ Ναασσών
בַּר אִישַׁי בַּר עֻובִיד בַּר בָּעָז בַּר סַלמָון בַּר נַחשֻׁון׃
בֶּן עַמִינָדָב, בֶּן אַדְמִין, בֶּן אַרְנִי, בֶּן חֶצְרוֹן, בֶּן פֶּרֶץ, בֶּן יְהוּדָה,
בֶּן-עַמִּינָדָב בֶּן-אַרְנִי בֶּן-חֶצְרוֺן בֶּן-פֶּרֶץ בֶּן-יְהוּדָה:
Kterýž byl Aminadabův, kterýž byl Aramův, kterýž byl Ezromův, kterýž byl Fáresův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jákobův,
Amínadab, Admin(r), Arni(s), Chesróm, Fares, Juda, (r) var: Aram (s) var: – Arni
του̑ ᾽Αμιναδὰβ του̑ ᾽Αδμὶν του̑ ᾽Αρνὶ του̑ ῾Εσρώμ του̑ Φάρες του̑ ᾽Ιούδα
בַּר עַמִינָדָב בַּר אָרָם בַּר חֵצרֻון בַּר פַּרץ בַּר יִהֻודָא׃
בֶּן יַעֲקֹב, בֶּן יִצְחָק, בֶּן אַבְרָהָם, בֶּן תֶּרַח, בֶּן נָחוֹר,
בֶּן-יַעֲקֹב בֶּן-יִצְחָק בֶּן-אַבְרָהָם בֶּן-תֶּרַח בֶּן-נָחוֺר:
Kterýž byl Izákův, kterýž byl Abrahamův, kterýž byl Táre, kterýž byl Náchorův,
Jákob, Izák, Abraham, Tare(t), Náchor, (t) ve SZ: Terach ([1 Paralipomenon 1:24-1 Paralipomenon 1:27])
του̑ ᾽Ιακώβ του̑ ᾽Ισαὰκ του̑ ᾽Αβραὰμ του̑ Θάρα του̑ Ναχώρ
בַּר יַעקֻוב בַּר אִיסחָק בַּר אַברָהָם בַּר תַּרַח בַּר נָחֻור׃
בֶּן שְׂרוּג, בֶּן רְעוּ, בֶּן פֶּלֶג, בֶּן עֵבֶר, בֶּן שֶׁלַח,
בֶּן-שְׂרוּג בֶּן-רְעוּ בֶּן-פֶּלֶג בֶּן-עֵבֶר בֶּן-שָׁלַח:
Kterýž byl Sáruchův, kterýž byl Ragaův, kterýž byl Fálekův, kterýž byl Heberův, kterýž byl Sále,
Seruch(u), Ragau(v), Falek(x), Heber, Sala(y), (u) ve SZ: Serúg (v) ve SZ: Reú (x) ve SZ: Peleg (y) ve SZ: Šelach
του̑ Σεροὺχ του̑ Ραγαὺ του̑ Φάλεκ του̑ ῎Εβερ του̑ Σαλὰ
בַּר סָרֻוג בַּר אַרעֻו בַּר פָּלָג בַּר עָבָר בַּר שָׁלָח׃
בֶּן קֵינָן, בֶּן אַרְפַּכְשָׁד, בֶּן שֵׁם, בֶּן נֹחַ, בֶּן לֶמֶךְ,
בֶּן-קֵינָן בֶּין-אַרְפַּכְשַׁד בֶּן-שֵׁם בֶּן-נֹחַ בֶּן-לָמֶךְ:
Kterýž byl Kainanův, kterýž byl Arfaxadův, kterýž byl Semův, kterýž byl Noé, kterýž byl Lámechův,
Kainan, Arfaxad(z), Sem(a), Noe, Lámech, (z) ve SZ: Arpakšád (a) ve SZ: Šém ([1 Paralipomenon 1:1-1 Paralipomenon 1:4])
του̑ Καινὰμ του̑ ᾽Αρφαξὰδ του̑ Σὴμ του̑ Νω̑ε του̑ Λάμεχ
בַּר קַינַן בַּר אַרפַכשָׁר בַּר שִׁים בַּר נֻוח בַּר לַמֵך׃
בֶּן מְתוּשֶׁלַח, בֶּן חֲנוֹך, בֶּן יֶרֶד, בֶּן מַהֲלַלְאֵל, בֶּן קֵינָן,
בֶּן-מְתוּשֶׁלַח בֶּן-חֲנוֺךְ בֶּן-יֶרֶד בֶּן-מַהֲלַלְאֵל בֶּן-קֵינָן:
Kterýž byl Matuzalémův, kterýž byl Enochův, kterýž byl Járedův, kterýž byl Malalehelův, kterýž byl Kainanův.
Matusalem(b), Henoch, Jared(c), Maleleel(d), Kainan(e), (b) h: Metúšelach (c) ve SZ: Jered (d) ve SZ: Mahalalel (e) ve SZ: Kénan
του̑ Μαθουσαλὰ του̑ ῾Ενώχ του̑ ᾽Ιάρετ του̑ Μαλελεὴλ του̑ Καινὰμ
בַּר מַתֻושׁלַח בַּר חנֻוך בַּר יַרדּ בַּר מַהלָלָאיֵל בַּר קַינַן׃
בֶּן אֱנוֹשׁ, בֶּן שֵׁת, בֶּן אָדָם, בֶּן אֱלֹהִים.
בֶּן-אֱנוֺשׁ בֶּן-שֵׁת בֶּן-אָדָם בֶּן-אֱלֹהִים:
Kterýž byl Enosův, kterýž byl Setův, kterýž byl Adamův, kterýž byl Boží.
Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha.
του̑ ᾽Ενώς του̑ Σὴθ του̑ ᾽Αδὰμ του̑ θεου̑
בַּר אַנֻושׁ בַּר שִׁית בַּר אָדָם דּמֵן אַלָהָא סּ סּ׃
בִּהְיוֹתוֹ מָלֵא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ שָׁב יֵשׁוּעַ מִן הַיַּרְדֵּן, וְהָרוּחַ הוֹבִילָה אוֹתוֹ בַּמִּדְבָּר
וְיֵשׁוּעַ שָׁב מִן-הַיַּרְדֵּן מָלֵא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וַיּוֺבִילֵהוּ הָרוּחַ הַמִּדְבָּרָה:
Ježíš, pak, pln byv Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti ([Matouš 4:1-Matouš 4:11; Marek 1:12-Marek 1:13])
᾽Ιησου̑ς δὲ πλήρης πνεύματος ἁγίου ὑπέστρεψεν α᾿πὸ του̑ ᾽Ιορδάνου καὶ η῎γετο ε᾿ν τω̑ πνεύματι ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד מלֵא רֻוחָא דּקֻודשָׁא הפַך מֵן יֻורדּנָן וַדבַרתֵה רֻוחָא לחֻורבָּא׃
בְּמֶשֶׁךְ אַרְבָּעִים יוֹם כְּשֶׁהַשָֹטָן מְנַסֶּה אוֹתוֹ. בְּאוֹתָם יָמִים לֹא אָכַל מְאוּמָה, וְכַאֲשֶׁר הִגִּיעוּ לְקִצָּם הָיָה רָעֵב.
וְשָׁם נִסָּה אֹתוֺ הַָּׂטָן אַרְבָּעִים יוֺם וְלֹא-אָכַל מְאוּמָה עַד-תֹּם כָּל-הַיָּמִים הָהֵם וַיִּרְעָב:
A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. Ale když se skonali, potom zlačněl.
čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. ([Židům 2:18])
ἡμέρας τεσσεράκοντα πειραζόμενος ὑπὸ του̑ διαβόλου καὶ ου᾿κ ε῎φαγεν ου᾿δὲν ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ε᾿κείναις καὶ συντελεσθεισω̑ν αυ᾿τω̑ν ε᾿πείνασεν
יַומָתָא אַרבּעִין דּנֵתנַסֵא מֵן אָכֵלקַרצָא ס ולָא לעֵס מֵדֵּם בּהָנֻון יַומָתָא וכַד שַׁלֵם אֵנֻון לחַרתָא כּפֵן׃
אָמַר לוֹ הַשָֹטָן: "אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, צַוֵּה עַל הָאֶבֶן הַזֹּאת שֶׁתְּהֵא לְלֶחֶם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַָּׂטָן אִם בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה אֱמֹר-נָא אֶל-הָאֶבֶן הַזֹּאת וּתְהִי לְלָחֶם:
I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ διάβολος ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ ει᾿πὲ τω̑ λίθω τούτω ι῞να γένηται α῎ρτος
וֵאמַר לֵה אָכֵלקַרצָא אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא אֵמַר לכִאפָא הָדֵא דּתֵהוֵא לַחמָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "הֵן כָּתוּב, 'כִּי לֹא עַל־הַלֶּחֶם לְבַדּוֹ יִחְיֶה הָאָדָם'."
וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ הֵן כָּתוּב כִּי לֹא עַל-הַלֶּחֶם לְבַדּוֺ יִחְיֶה הָאָדָם כִּי עַל-כָּל-מוֺצָא פִּי-יְהוָֺה:
I odpověděl jemu Ježíš, řka: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem(f).“ (f) var: + ale každým slovem Božím ([Deuteronomium 8:3])
καὶ α᾿πεκρίθη πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς γέγραπται ο῞τι ου᾿κ ε᾿π῾ α῎ρτω μόνω ζήσεται ὁ α῎νθρωπος
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה כּתִיב הו דּלָא הוָא בּלַחמָא בַּלחֻוד חָיֵא בַּרנָשָׁא אֵלָא בּכֻל פֵּתגָם דַּאלָהָא׃ ס
הֶעֱלָה אוֹתוֹ הַשָֹטָן אֶל מָקוֹם גָּבוֹהַּ וְהֶרְאָה לוֹ בְּרֶגַע אֶחָד אֶת כָּל מַמְלְכוֹת תֵּבֵל.
וַיַּעֲלֵהוּ וַיַּרְאֵהוּ אֶת-כָּל-מַמְלְכוֺת הָאָרֶץ בְּרֶגַע אֶחָד:
I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
Pak ho ďábel vyvedl vzhůru(g), v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země (g) var: na vysokou horu
καὶ α᾿ναγαγών αυ᾿τὸν ε῎δειξεν αυ᾿τω̑ πάσας τὰς βασιλείας τη̑ς οι᾿κουμένης ε᾿ν στιγμη̑ χρόνου
וַאסקֵה סָטָנָא לטֻורָא רָמָא וחַויֵה כֻּלהֵין מַלכּוָתָא דַּארעָא בּעֵדָּנָא זעֻורָא׃
אָמַר לוֹ הַשָֹטָן: "לְךָ אֶתֵּן אֶת כָּל הַשִּׁלְטוֹן הַזֶּה וְגַם אֶת כְּבוֹד הַמַּמְלָכוֹת הָאֵלֶּה; כִּי לִי נִמְסַר הַשִּׁלְטוֹן, וַאֲנִי נוֹתֵן אוֹתוֹ לְכָל מִי שֶׁאֲנִי רוֹצֶה.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַשָּׁטָן לְךׇ אֶתֵּן אֶת-כָּל-הַמֶּמְשָׁלָה הַזֹּאת וְאֶת-כָּל-כְּבוֺדָהּ כִּי לִי נְתוּנָה וְלַאֲשֶׁר אֶחְפֹּץ אֶתְּנֶנָּה:
A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu; nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: ([Jan 14:30])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ διάβολος σοὶ δὼσω τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην α῞πασαν καὶ τὴν δόξαν αυ᾿τω̑ν ο῞τι ε᾿μοὶ παραδέδοται καὶ ω῟ ε᾿ὰν θέλω δίδωμι αυ᾿τήν
וֵאמַר לֵה אָכֵלקַרצָא לָך אֵתֵּל שֻׁולטָנָא הָנָא כֻּלֵה ושֻׁובחֵה דּלִי מַשׁלַם וַלמַן דֵּאצבֵּא יָהֵב אנָא לֵה׃
לָכֵן אִם תִּשְׁתַּחֲוֶה לְפָנַי, לְךָ יִהְיֶה הַכֹּל."
וְעַל-כֵּן אִם תִּשְׁתַּחֲוֶה לְפָנָי כָּל-הַכָּבוֺד הַזֶּה לְךׇ יִהְיֶה:
Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“
σὺ ου῏ν ε᾿ὰν προσκυνήσης ε᾿νὼπιον ε᾿μου̑ ε῎σται σου̑ πα̑σα
אֵן הָכִיל תֵּסגֻּוד קדָמַי דִּילָך נֵהוֵא כֻּלֵה׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "כָּתוּב, 'לַיהוה אֱלֹהֶיךָ תִּשְׁתַּחֲוֶה וְאֹתוֹ לְבַדּוֹ תַּעֲבֹד'."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו סוּר מִמֶּנִי הַָּׂטָן כִּי כָּתוּב לַיהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ תִּשְׁתַּחֲוֶה וְאֹתוֺ לְבַדּוֺ תַּעֲבֹד:
I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; nebo psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti, a jemu samému sloužiti.
Ježíš mu odpověděl: „(h) Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu(i), Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“ (h) var: + Jdi z cesty, za mne, satane (i) ř: Pánu (pod. Lukáš 4:12 Lukáš 4:18) ([Deuteronomium 6:13])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ γέγραπται κύριον τὸν θεόν σου προσκυνήσεις καὶ αυ᾿τω̑ μόνω λατρεύσεις
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה כּתִיב הו דַּלמָריָא אַלָהָך תֵּסגֻּוד ולֵה בַּלחֻודַוהי תֵּפלֻוח׃ ס
הֵבִיא אוֹתוֹ לִירוּשָׁלַיִם, הֶעֱמִידוֹ עַל פִּנַת גַּג בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וְאָמַר לוֹ: "אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, הַשְׁלֵךְ עַצְמְךָ מִכָּאן לְמַטָּה,
וַיְבִיאֵהוּ יְרוּשָׁלַיְמָה וַיַּעֲמִדֵהוּ עַל-פִּנַּת גַּג בֵּית-הַמִּקְדָּשׁ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִם בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה הִתְנַפֵּל מִזֶּה אָרְצָה:
Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;
η῎γαγεν δὲ αυ᾿τὸν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ ε῎στησεν ε᾿πὶ τὸ πτερύγιον του̑ ἱερου̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ βάλε σεαυτὸν ε᾿ντευ̑θεν κάτω
וַאיתּיֵה לֻאורִשׁלֵם וַאקִימֵה עַל כֵּנפָא דּהַיכּלָא וֵאמַר לֵה אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא אַרמָא נַפשָׁך מֵכָּא לתַחתּ׃
שֶׁהֲרֵי כָּתוּב, כִּי מַלְאָכָיו יְצַוֶּה־לָּךְ לִשְׁמָרְךָ
כִּי כָתוּב כִּי מַלְאָכָיו יְצַוֶּה-לָּךְ לְשָׁמְרֶךׇ:
Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘ ([Žalmy 91:11-Žalmy 91:12])
γέγραπται γὰρ ο῞τι τοι̑ς α᾿γγέλοις αυ᾿του̑ ε᾿ντελει̑ται περὶ σου̑ του̑ διαφυλάξαι σε
כּתִיב גֵּיר דַּלמַלַאכַוהי נפַקֵד עלַיךְּ דַּננַטרֻונָך׃
עַל־כַּפַּיִם יִשָֹאוּנְךָ פֶּן־תִּגֹּף בָּאֶבֶן רַגְלֶךָ'."
עַל-כַּפַּיִם יִָּׂאוּנְךׇ פֶּן-תִּגֹּף בָּאֶבֶן רַגְלֶךׇ:
A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“
καὶ ο῞τι ε᾿πὶ χειρω̑ν α᾿ρου̑σίν σε μήποτε προσκόψης πρὸς λίθον τὸν πόδα σου
ועַל דּרָעַיהֻון נֵשׁקלֻונָך דּלָא תֵּתּקֵל רֵגלָך בּכִאפָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "הֲלֹא נֶאֱמַר 'לֹא תְּנַסֶּה אֶת־יהוה אֱלֹהֶיךָ'."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵן נֶאֱמַר לֹא תְנַסֶּה אֶת-יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ:
A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“ ([Deuteronomium 6:16])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ει῎ρηται ου᾿κ ε᾿κπειράσεις κύριον τὸν θεόν σου
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַמִיר הו דּלָא תּנַסֵא למָריָא אַלָהָך׃ ס
לְאַחַר שֶׁגָּמַר הַשָֹטָן אֶת כָּל נִסְיוֹנוֹתָיו סָר מֵעָלָיו עַד לְעֵת מוֹעֵד.
וְכַאֲשֶׁר כִּלָּה הַָּׂטָן אֶת-הַמַּסּוֺת וַיִּרֶף מִמֶּנּוּ עַד-עֵת:
A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. ([Lukáš 22:3])
καὶ συντελέσας πάντα πειρασμὸν ὁ διάβολος α᾿πέστη α᾿π῾ αυ᾿του̑ α῎χρι καιρου̑
וכַד שַׁלֵם אָכֵלקַרצָא כֻּלהֻון נֵסיֻונַוהי פּרַק מֵן לוָתֵה עַד זַבנָא סס׃
וְיֵשׁוּעַ חָזַר בִּגְבוּרַת הָרוּחַ אֶל הַגָּלִיל וְשִׁמְעוֹ יָצָא בְּכָל הָאֵזוֹר.
וַיָּשָׁב יֵשׁוּעַ בִּגְבוּרַת הָרוּחַ אֶל-הַגָּלִיל וְשָׁמְעוֺ יָצָא בְּכָל-הַכִּכָּר:
I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. ([Matouš 4:12-Matouš 4:17; Marek 1:14-Marek 1:15])
καὶ ὑπέστρεψεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τη̑ δυνάμει του̑ πνεύματος ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν καὶ φήμη ε᾿ξη̑λθεν καθ῾ ο῞λης τη̑ς περιχὼρου περὶ αυ᾿του̑
וַהפַך יֵשֻׁוע בּחַילָא דּרֻוחָא לַגלִילָא וַנפַק עלַוהי טֵבָּא בּכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַיהֻון׃
הוּא לִמֵּד בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וְהַכֹּל שִׁבְּחוּ אוֹתוֹ.
וְהוּא הוֺרָה לָהֶם בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וְכֻלָּם נָתְנוּ לוֺ כָּבוֺד:
A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿δίδασκεν ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς αυ᾿τω̑ν δοξαζόμενος ὑπὸ πάντων
והֻו מַלֵף הוָא בַּכנֻושָׁתהֻון ומֵשׁתַּבַּח הוָא מֵן כֻּל אנָשׁ׃ ס
הוּא בָּא אֶל הָעִיר נָצְרַת, הָעִיר אֲשֶׁר גֻּדַּל בָּהּ, וּבְיוֹם הַשַּׁבָּת הָלַךְ כְּמִנְהָגוֹ לְבֵית הַכְּנֶסֶת וְקָם לִקְרֹא.
וַיָּבֹא אֶל-נְצֶרֶת אֲשֶׁר הוּא גֻּדַּל שָׁם וַיֵּלֶךְ אֶל-בֵּית-הַכְּנֵסֶת בְּיוֺם הַשַּׁבָּת כְּמִשְׁפָּטוֺ וַיָּקָם לִקְרֹא:
I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. ([Matouš 13:53-Matouš 13:58; Marek 6:1-Marek 6:6])
καὶ η῟λθεν ει᾿ς Ναζαρά ου῟ η῟ν τεθραμμένος καὶ ει᾿ση̑λθεν κατὰ τὸ ει᾿ωθὸς αυ᾿τω̑ ε᾿ν τη̑ ἡμέρα τω̑ν σαββάτων ει᾿ς τὴν συναγωγήν καὶ α᾿νέστη α᾿ναγνω̑ναι
וֵאתָא לנָצרַת אַיכָּא דֵּאתרַבִּי ועַל אַיכַּנָא דַּמעָד הוָא לַכנֻושׁתָּא בּיַומָא דּשַׁבּתָא וקָם למֵקרָא׃
כַּאֲשֶׁר נָתְנוּ לוֹ אֶת מְגִלַּת סֵפֶר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא, פָּתַח אֶת הַמְּגִלָּה וּמָצָא אֶת הַמָּקוֹם שֶׁכָּתוּב בּוֹ:
וַיִּתְּנוּ לוֺ סֵפֶר יְשַׁעְיָה הַנָּבִיא וַיִּפְתַּח אֶת-הַסֵּפֶר וַיִּמְצָא אֶת-הַדָּבָר הַכָּתוּב שָׁמָּה:
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji(j) a nalezl místo, kde je psáno: (j) var: rozvinul (svitek)
καὶ ε᾿πεδόθη αυ᾿τω̑ βιβλίον του̑ προφήτου ᾽Ησαι̑ου καὶ α᾿ναπτύξας τὸ βιβλίον ευ῟ρεν τὸν τόπον ου῟ η῟ν γεγραμμένον
וֵאתִיהֵב לֵה סֵפרָא דֵּאשַׁעיָא נבִיָא וַפתַח יֵשֻׁוע סֵפרָא וֵאשׁכַּח דֻּוכּתָא אַיכָּא דַּכתִיב׃
"רוּחַ אֲדֹנָי עָלָי, יַעַן מָשַׁח אֹתִי לְבַשֵֹר עֲנָוִים. שְׁלָחַנִי לִקְרֹא לִשְׁבוּיִים דְּרוֹר, וּלְעִוְרִים פְּקַח־קוֹחַ; לְשַׁלֵּחַ רְצוּצִים חָפְשִׁים,
רוּחַ אֲדֹנָי יֱהוִֺה עָלָי יַעַן מָשַׁח יְהוָֺה אֹתִי לְבֵַּׂר עֲנָוִים שְׁלָחַנִי לַחֲבשׁ לְנִשְׁבְּרֵי-לֵב לִקְרֹא לִשְׁבוּיִם דְּרוֺר וּלְעִוְרִים פְּקַח-קוֺחַ לְשַׁלַּח רְצוּצִים חָפְשִׁים:
Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu,
‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst(k); poslal mne(l), abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, (k) zvěstoval evangelium (tak i Lukáš 4:43) (l) var: + abych uzdravil ty, kdo mají zraněné srdce, ([Izajáš 61:1-Izajáš 61:2])
πνευ̑μα κυρίου ε᾿π῾ ε᾿μέ ου῟ ει῞νεκεν ε῎χρισέν με ευ᾿αγγελίσασθαι πτωχοι̑ς α᾿πέσταλκέν με κηρύξαι αι᾿χμαλὼτοις α῎φεσιν καὶ τυφλοι̑ς α᾿νάβλεψιν α᾿ποστει̑λαι τεθραυσμένους ε᾿ν α᾿φέσει
רֻוחֵה דּמָריָא עלַי ומֵטֻל הָדֵא מַשׁחַני לַמסַבָּרֻו למֵסכִּנֵא ושַׁלחַני למַאסָיֻו לַתבִירַי לֵבָּא וַלמַכרָזֻו לַשׁבַיָא שֻׁובקָנָא ולַעוִירֵא חזָיָא ולַמשַׁרָרֻו לַתבִירֵא בּשֻׁובקָנָא׃
לִקְרֹא שְׁנַת רָצוֹן לַיהוה."
לִקְרֹא שְׁנַת-רָצוֺן לַיהוָֺה:
A zvěstovati léto Páně vzácné.
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy(m).‘ (m) ř: vítané léto Páně
κηρύξαι ε᾿νιαυτὸν κυρίου δεκτόν
וַלמַכרָזֻו שַׁנתָּא מקַבַּלתָּא למָריָא׃
לְאַחַר שֶׁגָּלַל אֶת הַמְּגִלָּה, הֶחֱזִירָהּ לַגַּבַּאי וְהִתְיַשֵּׁב. עֵינֵי כָּל הַנּוֹכְחִים הָיוּ נְשׂוּאוֹת אֵלָיו
וַיָּגֶל אֶת-הַסֵּפֶר וַיִּתְּנֵהוּ בִּידֵי הַמְשָׁרֵת וַיֵּשֵׁב וְעֵינֵי כָּל-אֲשֶׁר בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת נְשֻׂאוֺת אֵלָיו:
A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
καὶ πτύξας τὸ βιβλίον α᾿ποδοὺς τω̑ ὑπηρέτη ε᾿κάθισεν καὶ πάντων οἱ ο᾿φθαλμοὶ ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ η῟σαν α᾿τενίζοντες αυ᾿τω̑
וַכרַך סֵפרָא ויַהבֵּה לַמשַׁמשָׁנָא וֵאזַל יִתֵב כֻּלהֻון דֵּין דּבַכנֻושׁתָּא עַינַיהֻון חָירָן הוַי בֵּה׃
וְהוּא הֵחֵל לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם וְאָמַר: "הַיּוֹם נִתְמַלֵּא הַכָּתוּב הַזֶּה בְּאָזְנֵיכֶם."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הוּקַם הַכָּתוּב הַזֶּה הַיּוֺם בְּאָזְנֵיכֶם:
I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“
η῎ρξατο δὲ λέγειν πρὸς αυ᾿τοὺς ο῞τι σήμερον πεπλήρωται ἡ γραφὴ αυ῞τη ε᾿ν τοι̑ς ω᾿σὶν ὑμω̑ν
ושַׁרִי למִאמַר לוָתהֻון דּיַומָנָא אֵשׁתַּלַם כּתָבָא הָנָא בֵּאדנַיכֻּון׃
כֻּלָּם דִּבְּרוּ טוֹבוֹת עָלָיו וְהִתְפַּלְּאוּ עַל דִּבְרֵי הַחֵן שֶׁיָּצְאוּ מִפִּיו. אָמְרוּ: "הַאִם הוּא לֹא בֶּן יוֹסֵף?"
וְכֻלָּם נָשְׂאוּ לוֺ עֵדוּת כִּי נִפְלְאוּ בְעֵינֵיהֶם דִּבְרֵי-חֵן אֲשֶׁר יָצְאוּ מִפִּיו וַיֹּאמְרוּ הֲלֹא זֶה הוּא בֶן-יוֺסֵף:
A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti(n), vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“ (n) pěkným slovům ([Jan 6:42])
καὶ πάντες ε᾿μαρτύρουν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿θαύμαζον ε᾿πὶ τοι̑ς λόγοις τη̑ς χάριτος τοι̑ς ε᾿κπορευομένοις ε᾿κ του̑ στόματος αυ᾿του̑ καὶ ε῎λεγον ου᾿χὶ υἱός ε᾿στιν ᾽Ιωσὴφ ου῟τος
וסָהדִּין הוַו לֵה כֻּלהֻון ומֵתּדַּמרִין הוַו בּמֵלֵא דּטַיבֻּותָא דּנָפקָן הוַי מֵן פֻּומֵה וָאמרִין הוַו לָא הוָא הָנָא בַּר יַוסֵף סס׃
אָמַר לָהֶם: "אֵין סָפֵק שֶׁתֹּאמְרוּ לִי אֶת הַפִּתְגָּם הַזֶּה, 'רוֹפֵא, רַפֵּא אֶת עַצְמְךָ!' כָּל הַדְּבָרִים שֶׁשָּׁמַעְנוּ כִּי נַעֲשׂוּ בִּכְפַר נַחוּם עֲשֵׂה גַּם פֹּה, בְּעִירְךָ'."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָכֵן תֹּאמְרוּ לִי אֶת-הַמָּשָׁל הַהוּא רֹפֵא רְפָא אֶת-נַפְשֶׁךׇ וּכְכֹל אֲשֶׁר שָׁמַעְנוּ כִּי נַעֲשָׂה בִּכְפַר-נַחוּם עֲשֵׂה-כֵן גַּם-הֲלֹם בְּעִירֶךׇ:
I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň i zde v své vlasti.
On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“ ([Marek 1:21 Marek 2:1; Jan 2:12])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς πάντως ε᾿ρει̑τέ μοι τὴν παραβολὴν ταύτην ι᾿ατρέ θεράπευσον σεαυτόν ο῞σα η᾿κούσαμεν γενόμενα ει᾿ς τὴν Καφαρναοὺμ ποίησον καὶ ω῟δε ε᾿ν τη̑ πατρίδι σου
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע כּבַר תִּאמרֻון לִי מַתלָא הָנָא אָסיָא אַסָא נַפשָׁך וכֻל דַּשׁמַען דַּעבַדּתּ בַּכפַרנַחֻום עבֵד אָף הָרכָּא בַּמדִינתָּך׃
הוֹסִיף וְאָמַר: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין נָבִיא בְּעִירוֹ.
וַיֹּאמַר הֵן דְּבַר אֱמֶת אֲנִי מַגִּיד לָכֶם אֵין נָבִיא רָצוּי בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ:
I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. ([Jan 4:44])
ει῏πεν δέ α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δεὶς προφήτης δεκτός ε᾿στιν ε᾿ν τη̑ πατρίδι αυ᾿του̑
הו דֵּין אֵמַר אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ נבִיָא דּמֵתקַבַּל בַּמדִינתֵּה׃
וֶאֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: אַלְמָנוֹת רַבּוֹת הָיוּ בְּיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֵלִיָּהוּ, בְּעֵת שֶׁנֶּעֶצְרוּ הַשָּׁמַיִם שָׁלוֹשׁ שָׁנִים וְשִׁשָּׁה חֳדָשִׁים וְרָעָב גָדוֹל הָיָה בְּכָל הָאָרֶץ,
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אַלְמָנוֺת רַבּוֺת הָיוּ בְיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֵלִיָּהוּ בְּהֵעָצֵר הַשָּׁמַיִם שָׁלֹשׁ שָׁנִים וְשִׁשָּׁה חֳדָשִׁים וְרָעָב גָּדוֺל הָיָה בְכָל-הָאָרֶץ:
Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, když zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi,
Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. ([1 Královská 17:1 1 Královská 17:8-1 Královská 17:16 1 Královská 18:1; Jakubův 5:17-Jakubův 5:18])
ε᾿π῾ α᾿ληθείας δὲ λέγω ὑμι̑ν πολλαὶ χη̑ραι η῟σαν ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ᾽Ηλίου ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραήλ ο῞τε ε᾿κλείσθη ὁ ου᾿ρανὸς ε᾿πὶ ε῎τη τρία καὶ μη̑νας ε῞ξ ὡς ε᾿γένετο λιμὸς μέγας ε᾿πὶ πα̑σαν τὴν γη̑ν
שׁרָרָא גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דּסַגִּי אַרמלָתָא אִית הוַי בִּאיסרָיֵל בּיַומַי אִלִיָא נבִיָא כַּד אֵתּתּחֵדו שׁמַיָא שׁנִין תּלָת ויַרחֵא שׁתָּא וַהוָא כַּפנָא רַבָּא בּכֻלָה אַרעָא׃
אַךְ אֵלִיָּהוּ לֹא נִשְׁלַח אֶל אַחַת מֵהֶן כִּי אִם אֶל אִשָּׁה אַלְמָנָה בְּצָרְפַת שֶׁבְּחֶבֶל צִידוֹן.
וְלֹא שֻׁלַּח אֵלִיָּהוּ אֶל-אַחַת מֵהֶן בִּלְתִּי אֶל-אִשָּׁה אַלְמָנָה בְּצָרְפַת אֲשֶׁר לְצִידוֺן:
Však Eliáš k žádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské.
καὶ πρὸς ου᾿δεμίαν αυ᾿τω̑ν ε᾿πέμφθη ᾽Ηλίας ει᾿ μὴ ει᾿ς Σάρεπτα τη̑ς Σιδωνίας πρὸς γυναι̑κα χήραν
וַלוָת חדָא מֵנהֵין לָא אֵשׁתַּדַּר אִלִיָא אֵלָא לצַרפַּת דּצַידָּן לוָת אַנתּתָא אַרמַלתָּא׃
מְצֹרָעִים רַבִּים הָיוּ בְּיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֱלִישָׁע הַנָּבִיא וְלֹא טֹהַר אֶחָד מֵהֶם מִלְּבַד נַעֲמָן הָאֲרַמִּי."
וּמְצֹרָעִים רַבִּים הָיוּ בְיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֱלִישָׁע הַנָּבִיא וְלֹא נִרְפָּא אֶחָד מֵהֶם בִּלְתִּי אִם-נַעֲמָן הָאֲרַמִּי:
A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a však žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea(o), a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“ (o) ve SZ: Elíša ([2 Královská 5:1-2 Královská 5:14])
καὶ πολλοὶ λεπροὶ η῟σαν ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ ε᾿πὶ ᾽Ελισαίου του̑ προφήτου καὶ ου᾿δεὶς αυ᾿τω̑ν ε᾿καθαρίσθη ει᾿ μὴ Ναιμὰν ὁ Σύρος
וסַגִּיֵאא גַּרבֵּא אִית הוַו בֵּית אִיסרָיֵל בּיַומַי אֵלִישַׁע נבִיָא וחַד מֵנהֻון לָא אֵתּדַּכִּי אֵלָא אֵן נַעמָן אַרמָיָא׃
כָּל הַנּוֹכְחִים בְּבֵית הַכְּנֶסֶת נִתְמַלְּאוּ כַּעַס בְּשָׁמְעָם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וַיִּמָּלְאוּ כֻלָּם חֵמָה בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת בְּשָׁמְעָם אֶת-אֵלֶּה:
I naplněni byli všickni v škole hněvem, slyšíce to.
Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
καὶ ε᾿πλήσθησαν πάντες θυμου̑ ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ α᾿κούοντες ταυ̑τα
וכַד שׁמַעו הָלֵין הָנֻון דּבַכנֻושׁתָּא אֵתמלִיו חֵמתָּא כֻּלהֻון׃
הֵם קָמוּ וְהוֹצִיאוּ אוֹתוֹ אֶל מִחוּץ לָעִיר, וְהוֹבִילוּהוּ אֶל הָהָר אֲשֶׁר עִירָם בְּנוּיָה עָלָיו, כְּדֵי לְהַשְׁלִיכוֹ לְמַטָּה.
וַיָּקוּמוּ וַיּוֺצִיאֻהוּ אֶל-מִחוּץ לָעִיר וַיְבִיאֻהוּ אֶל-גַּב הָהָר אֲשֶׁר עִירָם בְּנוּיָה עָלָיו לְהַשְׁלִיכוֺ אֶל-מִתַּחַת לָהָר:
A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. ([Numeri 15:35; Skutky apoštolské 7:58])
καὶ α᾿ναστάντες ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω τη̑ς πόλεως καὶ η῎γαγον αυ᾿τὸν ε῞ως ο᾿φρύος του̑ ο῎ρους ε᾿φ῾ ου῟ ἡ πόλις ω᾿κοδόμητο αυ᾿τω̑ν ω῞στε κατακρημνίσαι αυ᾿τόν
וקָמו אַפּקֻוהי לבַר מֵן מדִינתָּא וַאיתּיֻוהי עדַמָא לַגבִינָא דּטֻורָא הַו דַּמדִינתּהֻון בַּניָא הוָת עלַוהי דּנֵשׁדֻּונָיהי מֵן שׁקִיפָא׃
אַךְ הוּא עָבַר בֵּינֵיהֶם וְהָלַךְ לוֹ.
אַךְ-הוּא עָבַר בְּתוֺכָם וַיֵּלֶךְ לְדַרְכּוֺ:
Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
On však prošel jejich středem a bral se dál. ([Jan 8:59 Jan 10:39])
αυ᾿τὸς δὲ διελθών διὰ μέσου αυ᾿τω̑ν ε᾿πορεύετο
הֻו דֵּין עבַר בַּינָתהֻון וֵאזַל׃ ס
הוּא יָרַד אֶל הָעִיר הַגְּלִילִית כְּפַר נַחוּם וְלִמְּדָם בַּשַּׁבָּתוֹת.
וַיֵּרֶד אֶל-כְּפַר-נַחוּם עִיר הַגָּלִיל וַיְלַמֵּד לָעָם מִדֵּי שַׁבָּת בְּשַׁבַּתּוֺ:
I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní.
Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu. ([Marek 1:21-Marek 1:28])
καὶ κατη̑λθεν ει᾿ς Καφαρναοὺμ πόλιν τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η῟ν διδάσκων αυ᾿τοὺς ε᾿ν τοι̑ς σάββασιν
וַנחֵת לַכפַרנַחֻום מדִינתָּא דַּגלִילָא ומַלֵף הוָא להֻון בּשַׁבֵּא׃
שׁוֹמְעָיו הִשְׁתּוֹמְמוּ עַל תּוֹרָתוֹ, כִּי בְּסַמְכוּת דִּבֵּר אֶת דְּבָרוֹ.
וַיִּתְמְהוּ עַל-תּוֺרָתוֺ כִּי כִּדְבַר שִׁלְטוֺן הָיָה דְבָרוֺ:
I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc. ([Matouš 7:28-Matouš 7:29])
καὶ ε᾿ξεπλήσσοντο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑ ο῞τι ε᾿ν ε᾿ξουσία η῟ν ὁ λόγος αυ᾿του̑
ותַמִיהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה דַּמשַׁלטָא הוָת מֵלתֵה סס׃
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה בְּבֵית הַכְּנֶסֶת אִישׁ וּבוֹ רוּחַ שֵׁד טָמֵא, וְהָאִישׁ צָעַק בְּקוֹל גָּדוֹל:
וְאִישׁ הָיָה בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וּבוֺ דָבַק רוּחַ טָמֵא וְנִתְעָב וַיִּקְרָא בְּקוֺל גָּדוֺל:
Byl pak v škole člověk, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem(p); ten vzkřikl velikým hlasem: (p) ř: duchem nečistého démona
καὶ ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ η῟ν α῎νθρωπος ε῎χων πνευ̑μα δαιμονίου α᾿καθάρτου καὶ α᾿νέκραξεν φωνη̑ μεγάλη
וִאית הוָא בַּכנֻושׁתָּא גַּברָא דִּאית הוָא בֵּה רֻוחָא דּשִׁאדָא טַנפָא וַזעַק בּקָלָא רָמָא׃
"אֲהָהּ, מַה לָּנוּ וּלְךָ, יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת? הַאִם בָּאתָ לְהַשְׁמִידֵנוּ? אֲנִי יוֹדֵעַ מִי אַתָּה - קְדוֹשׁ הָאֱלֹהִים!"
הֶרֶף מִמֶּנּוּ מַה-לָּנוּ וָלָךְ יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי הַאִם לְהַשְׁמִידֵנוּ בָּאתָ הֲלֹא יְדַעְתִּיךׇ מִי אַתָּה קְדוֺשׁ הָאֱלֹהִים:
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
“Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“ ([Lukáš 4:41 Lukáš 8:28])
ε῎α τί ἡμι̑ν καὶ σοί ᾽Ιησου̑ Ναζαρηνέ η῟λθες α᾿πολέσαι ἡμα̑ς οι῏δά σε τίς ει῏ ὁ α῞γιος του̑ θεου̑
וֵאמַר שׁבֻוקַיני מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע נָצרָיָא אֵתַיתּ למַובָּדֻותַן יָדַע אנָא לָך מַן אַנתּ קַדִּישֵׁה דַּאלָהָא׃
גָּעַר בּוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "שְׁתֹק וְצֵא מִמֶּנּוּ!" הַשֵּׁד הִפִּיל אוֹתוֹ אַרְצָה בֵּין הַנּוֹכְחִים וְיָצָא מִמֶּנּוּ מִבְּלִי לְהַזִּיק לוֹ.
וַיִּגְעַר-בּוֺ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר דּוֺם וְצֵא מִמֶּנּוּ וַיַּפִּילֵהוּ הָרוּחַ הָרָע בְּתוֺךְ הַקָּהָל וַיֵּצֵא מִמֶּנּוּ וְרָעָה לֹא עָשָׂה לוֺ:
I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων φιμὼθητι καὶ ε῎ξελθε α᾿π῾ αυ᾿του̑ καὶ ρ᾿ίψαν αυ᾿τὸν τὸ δαιμόνιον ει᾿ς τὸ μέσον ε᾿ξη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑ μηδὲν βλάψαν αυ᾿τόν
וַכאָא בֵּה יֵשֻׁוע וֵאמַר סכֻור פֻּומָך ופֻוק מֵנֵה וַשׁדָיהי שִׁאדָא בַּמצַעתָא וַנפַק מֵנֵה כַּד לָא סרַח בֵּה מֵדֵּם׃
הַכֹּל נִדְהֲמוּ וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "מָה הַדָּבָר הַזֶּה? בְּסַמְכוּת וּבְכֹחַ הוּא מְצַוֶּה עַל הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת וְהֵן יוֹצְאוֹת!"
וּפַלָּצוּת אָחֲזָה כֻלָּם וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מָה הַדָּבָר הַזֶּה כִּי-בְשִׁלְטוֺן וּבִגְבוּרָה הוּא מְצַוֶּה אֶת-רוּחוֺת הַטֻּמְאָה וְהֵן יֹצְאוֺת מִבַּעְלֵיהֶן:
I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: „Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!“
καὶ ε᾿γένετο θάμβος ε᾿πὶ πάντας καὶ συνελάλουν πρὸς α᾿λλήλους λέγοντες τίς ὁ λόγος ου῟τος ο῞τι ε᾿ν ε᾿ξουσία καὶ δυνάμει ε᾿πιτάσσει τοι̑ς α᾿καθάρτοις πνεύμασιν καὶ ε᾿ξέρχονται
ותֵמהָא רַבָּא אֵחַד לכֻלנָשׁ וַממַללִין הוַו עַם חדָדֵא וָאמרִין מָנָא הי כַּי מֵלתָא הָדֵא דַּבשֻׁולטָנָא וַבחַילָא פָּקדָּא לרֻוחֵא טַנפָתָא ונָפקָן׃
הַשְּׁמוּעָה עָלָיו יָצְאָה בְּכָל הָאֵזוֹר מִסָּבִיב.
וַיֵּצֵא שָׁמְעוֺ בְּכָל-הַכִּכָּר לְכָל-קְצוֺתָיו:
I rozcházela se o něm pověst po všelikém místě té okolní krajiny.
A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny. ([Matouš 4:24])
καὶ ε᾿ξεπορεύετο η῟χος περὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς πάντα τόπον τη̑ς περιχὼρου
וַנפַק עלַוהי טֵבָּא בּכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַיהֻון׃ ס
אַחֲרֵי צֵאתוֹ מִבֵּית הַכְּנֶסֶת נִכְנַס לְבֵיתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן. חוֹתֶנֶת שִׁמְעוֹן סָבְלָה מֵחֹם גָּבוֹהַּ וְהֵם בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ לְמַעֲנָהּ.
וַיָּקָם וַיֵּצֵא מִבֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיָּבֹא בֵּיתָה שִׁמְעוֺן וְחֹתֶנֶת שִׁמְעוֺן שֹׁכֶבֶת חוֺלַת קַדַּחַת אֲנוּשָׁה וַיִּפְגְּעוּ-בוֺ בַּעֲדָהּ:
Vstav pak ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni. ([Matouš 8:14-Matouš 8:17; Marek 1:29-Marek 1:34])
α᾿ναστὰς δὲ α᾿πὸ τη̑ς συναγωγη̑ς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν Σίμωνος πενθερὰ δὲ του̑ Σίμωνος η῟ν συνεχομένη πυρετω̑ μεγάλω καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τὸν περὶ αυ᾿τη̑ς
וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן כּנֻושׁתָּא עַל לבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון וַחמָתֵה דּשֵׁמעֻון אַלִיצָא הוָת בֵּאשָׁתָא רַבּתָא וַבעַו מֵנֵה מֵטֻלָתָה׃
הוּא נֶעֱמַד לְיָדָהּ, גָּעַר בַּחֹם וְהַחֹם הִרְפָּה מִמֶּנָּה. מִיָּד קָמָה וְשֵׁרְתָה אוֹתָם.
וַיִּתְיַצֵּב עָלֶיהָ וַיִּגְעַר בַּקַּדַּחַת וַתִּרֶף מִמֶּנָּה וּכְרֶגַע קָמָה וַתְּשָׁרֵת אֹתָם:
Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je.
καὶ ε᾿πιστὰς ε᾿πάνω αυ᾿τη̑ς ε᾿πετίμησεν τω̑ πυρετω̑ καὶ α᾿φη̑κεν αυ᾿τήν παραχρη̑μα δὲ α᾿ναστα̑σα διηκόνει αυ᾿τοι̑ς
וקָם לעֵל מֵנָה וַכאָא בֵּאשָׁתָה וַשׁבַקתָה ומֵחדָא קָמַת וַמשַׁמשָׁא הוָת להֻון׃ ס
עִם שְׁקִיעַת הַשֶּׁמֶשׁ, כָּל הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר הָיוּ לָהֶם חוֹלִים בְּמַחֲלוֹת לְמִינֵיהֶן הֵבִיאוּ אוֹתָם אֵלָיו. הוּא שָׂם אֶת יָדָיו עַל כָּל אֶחָד מֵהֶם וְרִפֵּא אוֹתָם.
וּכְבֹא הַשֶּׁמֶשׁ הֵבִיאוּ אֵלָיו כָּל-אֵלֶּה אֲשֶׁר אַנְשֵׁי מַכְאֹבוֺת לָהֶם וִידוּעֵי חֳלָיִים שׁוֺנִים וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו עַל-כָּל-אֶחָד מֵהֶם וַיִּרְפָּאֵם:
Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.
δύνοντος δὲ του̑ ἡλίου α῞παντες ο῞σοι ει῏χον α᾿σθενου̑ντας νόσοις ποικίλαις η῎γαγον αυ᾿τοὺς πρὸς αυ᾿τόν ὁ δὲ ἑνὶ ἑκάστω αυ᾿τω̑ν τὰς χει̑ρας ε᾿πιτιθεὶς ε᾿θεράπευεν αυ᾿τούς
מַערָבַי שֵׁמשָׁא דֵּין כֻּלהֻון אַילֵין דִּאית הוָא להֻון כּרִיהֵא דַּכרִיהִין בּכֻורהָנֵא משַׁחלפֵא אַיתִּיו אֵנֻון לוָתֵה הֻו דֵּין עַל חַד חַד מֵנהֻון אִידֵה סָאֵם הוָא ומַאסֵא הוָא להֻון׃
מֵרַבִּים יָצְאוּ שֵׁדִים כְּשֶׁהֵם קוֹרְאִים "אַתָּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים!" אַךְ הוּא גָּעַר בָּהֶם וְלֹא הִנִּיחַ לָהֶם לְדַבֵּר, כִּי יָדְעוּ שֶׁהוּא הַמָּשִׁיחַ.
וְגַם-רוּחוֺת רָעִים יָצְאוּ מֵרַבִּים קֹרְאִים וְאֹמְרִים אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים אַךְ הוּא גָעַר בָּם וְלֹא נְתָנָם לְדַבֵּר כִּי יָדְעוּ אֲשֶׁר הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš(q). (q) ř: Kristus
ε᾿ξήρχετο δὲ καὶ δαιμόνια α᾿πὸ πολλω̑ν κραυγάζοντα καὶ λέγοντα ο῞τι σὺ ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ καὶ ε᾿πιτιμω̑ν ου᾿κ ει῎α αυ᾿τὰ λαλει̑ν ο῞τι η῎̑δεισαν τὸν Χριστὸν αυ᾿τὸν ει῏ναι
ונָפקִין הוַו אָף שִׁאדֵא מֵן סַגִּיֵאא כַּד מַזעקִין וָאמרִין דַּאנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא וכָאֵא הוָא בּהֻון ולָא שָׁבֵק הוָא להֻון דּנִאמרֻון דּיָדעִין דּהֻויֻו משִׁיחָא׃ ס
עִם אוֹר הַבֹּקֶר יָצָא וְהָלַךְ לְמָקוֹם בּוֹדֵד וַהֲמוֹנֵי הָעָם חִפְּשׂוּ אוֹתוֹ. הֵם בָּאוּ אֵלָיו וְנִסּוּ לְעַכְּבוֹ כְּדֵי שֶׁלֹּא יֵלֵךְ מֵאִתָּם,
וְכַעֲלוֺת הַשַּׁחַר יָצָא וַיֵּלֶךְ אֶל-מָקוֺם חָרֵב וַהֲמוֺן הָעָם בִּקְשֻׁהוּ וַיָּבֹאוּ אֵלָיו וַיַּחֲזִיקוּ-בוֺ לְבִלְתִּי יַעֲבֹר מֵהֶם:
A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel. ([Marek 1:35-Marek 1:39 Lukáš 5:16])
γενομένης δὲ ἡμέρας ε᾿ξελθών ε᾿πορεύθη ει᾿ς ε῎ρημον τόπον καὶ οἱ ο῎χλοι ε᾿πεζήτουν αυ᾿τόν καὶ η῟λθον ε῞ως αυ᾿του̑ καὶ κατει̑χον αυ᾿τὸν του̑ μὴ πορεύεσθαι α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν
וַלצַפרֵה דּיַומָא נפַק אֵזַל לֵה לַאתרָא חֻורבָּא וכֵנשֵׁא בָּעֵין הוַו לֵה וֵאתַו עדַמָא לוָתֵה וַאחדֻּוהי דּלָא נִאזַל לֵה מֵן לוָתהֻון׃
אַךְ הוּא אָמַר לָהֶם: "גַּם לְעָרִים אֲחֵרוֹת עָלַי לְבַשֵֹר אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, כִּי לְכָךְ נִשְׁלַחְתִּי."
אַךְ הוּא אָמַר אֲלֵיהֶם הֵן עָלַי לְהַשְׁמִיעַ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים גַּם-בְּעָרִים אֲחֵרוֺת כִּי עַל-כֵּן שֻׁלָּחְתִּי:
On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
Řekl jim: „Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán.“
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τοὺς ο῞τι καὶ ται̑ς ἑτέραις πόλεσιν ευ᾿αγγελίσασθαί με δει̑ τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ο῞τι ε᾿πὶ του̑το α᾿πεστάλην
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון דָּאף לַמדִינָתָא אחרָניָתָא וָלֵא לִי לַמסַבָּרֻו מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא דּעַל הָדֵא הו אֵשׁתַּדּרֵת׃
וְהוּא הָיָה מְבַשֵֹר בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל.
וַיְהִי קוֺרֵא אֶת-בְּשׁרָתוֺ בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל:
I kázal v školách Galilejských.
A kázal v judských(r) synagógách. (r) var: galilejských ([Lukáš 8:1])
καὶ η῟ν κηρύσσων ει᾿ς τὰς συναγωγὰς τη̑ς ᾽Ιουδαίας
והֻו מַכרֵז הוָא בַּכנֻושָׁתָא דַּגלִילָא סס׃
כַּאֲשֶׁר עָמַד לְיַד יָם כִּנֶּרֶת וְהֶהָמוֹן נִדְחַק אֵלָיו כְּדֵי לִשְׁמֹעַ אֶת דְּבַר אֱלֹהִים,
וַיְהִי בְּעָמְדוֺ עַל-יַד יַם-גִּנֵּיסָר וַהֲמוֺן הָעָם יִדְחֲקוּן אֹתוֺ וַיִּשְׁמְעוּ אֶת-דְּבַר הָאֱלֹהִים:
Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského.
Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského; ([Jan 21:1-Jan 21:11 Matouš 13:1-Matouš 13:2; Marek 3:9-Marek 3:10 Marek 4:1])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ τὸν ο῎χλον ε᾿πικει̑σθαι αυ᾿τω̑ καὶ α᾿κούειν τὸν λόγον του̑ θεου̑ καὶ αυ᾿τὸς η῟ν ἑστώς παρὰ τὴν λίμνην Γεννησαρέτ
הוָא דֵּין כַּד כּנַשׁ עלַוהי כֵּנשָׁא למֵשׁמַע מֵלתָא דַּאלָהָא והֻו קָאֵם הוָא עַל־יַד יַמתָא דּגֵנֵסַר׃
רָאָה שְׁתֵּי סִירוֹת עַל שְׂפַת הָאֲגָם; הַדַּיָּגִים שֶׁיָּצְאוּ מֵהֶן הָיוּ עֲסוּקִים בִּרְחִיצַת הָרְשָָׁתוֹת.
וַיַּרְא שְׁתֵּי אֳנִיּוֺת עֹמְדוֺת עַל-שְׂפַת הַיָּם וְהַדַּיָּגִים יָצְאוּ מֵהֶן לְכַבֵּס אֶת-הַמִּכְמֹרוֺת:
I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí.
tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě.
καὶ ει῏δεν δύο πλοι̑α ἑστω̑τα παρὰ τὴν λίμνην οἱ δὲ ἁλιει̑ς α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν α᾿ποβάντες ε῎πλυνον τὰ δίκτυα
חזָא ספִינֵא תַּרתֵּין דּקָימָן עַל־גֵּנב יַמתָא וצַיָדֵא דַּסלֵקו מֵנהֵין וַמשִׁיגִין מצִידָתהֻון׃
הוּא נִכְנַס אֶל אַחַת הַסִּירוֹת, אֶל זוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן, וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ לָשׁוּט מְעַט מִן הַחוֹף. אַחֲרֵי כֵן יָשַׁב וְלִמֵּד אֶת הָעָם מִתּוֹךְ הַסִּירָה.
וַיֵּרֶד אֶל-אַחַת מִן-הָאֳנִיּוֺת אֲשֶׁר לְשִׁמְעוֺן וַיְבַקְשֵׁהוּ לְהַעֲבִירוֺ מְעַט מִן-הַיַּבָּשָׁה וַיֵּשֶׁב וַיְלַמֵּד לַהֲמוֺן הָעָם מִתּוֺךְ הָאֳנִיָּה:
I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
ε᾿μβὰς δὲ ει᾿ς ε῍ν τω̑ν πλοίων ο῍ η῟ν Σίμωνος η᾿ρὼτησεν αυ᾿τὸν α᾿πὸ τη̑ς γη̑ς ε᾿παναγαγει̑ν ο᾿λίγον καθίσας δὲ ε᾿κ του̑ πλοίου ε᾿δίδασκεν τοὺς ο῎χλους
וַחדָא מֵנהֵין דּשֵׁמעֻון הוָת כִּאפָא וַסלֵק יֵשֻׁוע יִתֵב בָּה וֵאמַר דּנֵדבּרֻונָה קַלִיל מֵן יַבשָׁא למַיָא ויָתֵב הוָא ומַלֵף מֵן ספִינתָּא לכֵנשָׁא׃ ס
כְּשֶׁגָּמַר לְדַבֵּר אָמַר אֶל שִׁמְעוֹן: "שׁוּט אֶל הָעֹמֶק וְהָטִילוּ אֶת רִשְׁתּוֹתֵיכֶם לָדוּג."
וְכַהֲתִימוֺ לְלַמֵּד וַיֹּאמֶר אֶל-שִׁמְעוֺן נְהַג אֶל-פְּנֵי הַמְּצוּלָה וְהַשְׁלִיכוּ מִכְמֹרוֺתֵיכֶם לָצוּד שָׁמָּה:
A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení.
Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!“
ὡς δὲ ε᾿παύσατο λαλω̑ν ει῏πεν πρὸς τὸν Σίμωνα ε᾿πανάγαγε ει᾿ς τὸ βάθος καὶ χαλάσατε τὰ δίκτυα ὑμω̑ν ει᾿ς α῎γραν
וכַד שׁתֵק מֵן מַמללֵה אֵמַר לשֵׁמעֻון דּבַרו לעֻומקָא וַארמַו מצִידתּכֻון לצַידָּא׃ ס
הֵשִׁיב שִׁמְעוֹן: "אֲדוֹנִי, כָּל הַלַּיְלָה יָגַעְנוּ וְלֹא לָכַדְנוּ כְּלוּם, אַךְ עַל־פִּי דְּבָרְךָ אָטִיל אֶת הָרְשָׁתוֹת."
וַיַּעַן שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי יָגַעְנוּ כָּל-הַלַּיְלָה וְלֹא לָכַדְנוּ מְאוּמָה אַךְ עַל-דְּבָרְךׇ אַשְׁלִיךְ אֶת-הַמִּכְמֹרוֺת:
I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.
Šimon mu odpověděl: „Mistře(s), namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ (s) ř: Veliteli ([Lukáš 8:24 Lukáš 8:45 Lukáš 9:33 Lukáš 9:49; Lukáš 17:13])
καὶ α᾿ποκριθεὶς Σίμων ει῏πεν ε᾿πιστάτα δι῾ ο῞λης νυκτὸς κοπιάσαντες ου᾿δὲν ε᾿λάβομεν ε᾿πὶ δὲ τω̑ ρ᾿ήματί σου χαλάσω τὰ δίκτυα
ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר לֵה רַבִּי לִליָא כֻּלֵה לִאין ומֵדֵּם לָא אֵחַדן עַל מֵלתָך דֵּין רָמֵא אנָא מצִידתָּא סּ סּ׃
הֵם עָשׂוּ כֵּן וְלָכְדוּ דָּגִים רַבִּים מְאֹד, עַד שֶׁכִּמְעַט נִקְרְעוּ הָרְשָׁתוֹת.
וַיַּעֲשׂוּ-כֵן וַיִּלְכְּדוּ דָגִים רַבִּים מְאֹד עַד-אֲשֶׁר מִכְמֹרוֺתָם נִקְרָעוּ:
A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala sít jejich.
Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.
καὶ του̑το ποιήσαντες συνέκλεισαν πλη̑θος ι᾿χθύων πολύ διερρήσσετο δὲ τὰ δίκτυα αυ᾿τω̑ν
וכַד הָדֵא עבַדו חבַשׁו נֻונֵא סַגִּיֵאא דּטָב ומֵצטַריָא הוָת מצִידתּהֻון׃
אוֹתְתוּ אֶל חַבְרֵיהֶם אֲשֶׁר בַּסִּירָה הַשְּׁנִיָּה לָבוֹא לַעֲזֹר לָהֶם, וְהַלָּלוּ בָּאוּ. אָז מִלְּאוּ אֶת שְׁתֵּי הַסִּירוֹת עַד שֶׁהֵחֵלּוּ שׁוֹקְעוֹת.
וַיִּתְּנוּ אוֺת לְחַבְרֵיהֶם אֲשֶׁר בָּאֳנִיָּה הַשֵּׁנִית לָבֹא וְלַעֲזֹר לָהֶם וַיָּבֹאוּ וַיְמַלְאוּ אֶת-שְׁתֵּי הָאֳנִיּוֺת עַד-לִשְׁקֹעַ:
I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly.
Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.
καὶ κατένευσαν τοι̑ς μετόχοις ε᾿ν τω̑ ἑτέρω πλοίω του̑ ε᾿λθόντας συλλαβέσθαι αυ᾿τοι̑ς καὶ η῟λθον καὶ ε῎πλησαν α᾿μφότερα τὰ πλοι̑α ω῞στε βυθίζεσθαι αυ᾿τά
וַרמַזו לחַברַיהֻון דּבַספִינתָּא אחרִתָא דּנִאתֻון נעַדּרֻון אֵנֻון וכַד אֵתַו מלַו אֵנֵין ספִינֵא תַּרתַּיהֵין אַיך דּקַרִיבָן הוַי למֵטבַּע׃ ס
כִּרְאוֹתוֹ זֹאת כָּרַע שִׁמְעוֹן כֵּיפָא לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, לֵךְ נָא מִמֶּנִּי, כִּי אִישׁ חוֹטֵא אֲנִי";
וַיַּרְא שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיִּפֹּל לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אֲדֹנִי לֵךְ מֵעָלַי כִּי-אִישׁ חֵטְא אָנֹכִי:
To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“
ι᾿δών δὲ Σίμων Πέτρος προσέπεσεν τοι̑ς γόνασιν ᾽Ιησου̑ λέγων ε῎ξελθε α᾿π῾ ε᾿μου̑ ο῞τι α᾿νὴρ ἁμαρτωλός ει᾿μι κύριε
כַּד חזָא דֵּין שֵׁמעֻון כִּאפָא נפַל קדָם רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה בָּעֵא אנָא מֵנָך מָרי פּרֻוק לָך מֵני דּגַברָא אנָא חַטָיָא׃
שֶׁכֵּן תַּדְהֵמָה אָחֲזָה אוֹתוֹ וְאֶת כָּל אֲשֶׁר הָיוּ אִתּוֹ עַל צֵיד הַדָּגִים אֲשֶׁר צָדוּ;
כִּי חִיל אָחַז אֹתוֺ וְאֶת-כֹּל אֲשֶׁר אִתּוֺ עַל-צֵיד הַדָּגִים אֲשֶׁר צָדוּ:
Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb;
θάμβος γὰρ περιέσχεν αυ᾿τὸν καὶ πάντας τοὺς σὺν αυ᾿τω̑ ε᾿πὶ τη̑ α῎γρα τω̑ν ι᾿χθύων ω῟ν συνέλαβον
תֵּמהָא גֵּיר אַחדֵּה הוָא וַלכֻלהֻון דּעַמֵה עַל צַידָּא הַו דּנֻונֵא דּצָדו׃
וְכֵן גַּם אֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן בְּנֵי זַבְדַּי אֲשֶׁר הָיוּ שֻׁתָּפִים לְשִׁמְעוֹן. "אַל תִּירָא", אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל שִׁמְעוֹן, "מֵעַתָּה תָּדוּג בְּנֵי אָדָם."
וְכֵן גַּם-הִתְחַלְחֲלוּ יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן בְּנֵי זַבְדִּי חַבְרֵי שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-שִׁמְעוֺן אַל-תִּירָא כִּי מֵהַיּוֺם וָמַעְלָה תָּצוּד אֲנָשִׁים:
A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti.
stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“ ([Matouš 4:18-Matouš 4:22; Marek 1:16-Marek 1:20])
ὁμοίως δὲ καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην υἱοὺς Ζεβεδαίου οι῍ η῟σαν κοινωνοὶ τω̑ Σίμωνι καὶ ει῏πεν πρὸς τὸν Σίμωνα ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ φοβου̑ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν α᾿νθρὼπους ε῎ση ζωγρω̑ν
הָכוָת דֵּין אָף ליַעקֻוב וַליֻוחַנָן בּנַי זַבדַי דִּאיתַיהֻון הוַו שַׁותָּפֵא דּשֵׁמעֻון ס אֵמַר דֵּין יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון לָא תֵּדחַל מֵן הָשָׁא בּנַי־אנָשָׁא תֵּהוֵא צָאֵד לחַיֵא׃
לְאַחַר שֶׁהֵבִיאוּ אֶת הַסִּירוֹת אֶל הַיַּבָּשָׁה עָזְבוּ אֶת הַכֹּל וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וְהֵם הוֺלִיכוּ אֶת-הָאֳנִיּוֺת אֶל-הַיַּבָּשָׁה וַיַּעַזְבוּ אֶת-כֹּל וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.
καὶ καταγαγόντες τὰ πλοι̑α ε᾿πὶ τὴν γη̑ν α᾿φέντες πάντα η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
וקַרֵבו אֵנֵין ספִינֵא לַארעָא וַשׁבַקו כֻּל מֵדֵּם וֵאתַו בָּתרֵה׃ ס
בִּהְיוֹתוֹ בְּאַחַת הֶעָרִים בָּא אִישׁ נָגוּעַ כֻּלּוֹ בְּצָרַעַת. כַּאֲשֶׁר רָאָה אֶת יֵשׁוּעַ, נָפַל עַל פָּנָיו וְהִתְחַנֵּן אֵלָיו: "אֲדוֹנִי, אִם תִּרְצֶה תּוּכַל לְטַהֵר אוֹתִי."
וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ בְּאַחַת הֶעָרִים וְהִנֵּה-אִישׁ לִקְרָאתוֺ אֲשֶׁר בְּשָׂרוֺ מָלֵא צָרָעַת וּבִרְאוֺתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ נָפַל עַל-אַפָּיו וַיִּתְחַנֶּן-לוֺ לֵאמֹר אֲדֹנִי אִם-חָפֵץ אַתָּה הֲלֹא תוּכַל לְטַהֲרֵנִי:
I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
V jednom městě, kam Ježíš přišel, byl muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ ([Matouš 8:1-Matouš 8:4; Marek 1:40-Marek 1:45])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τὸν ε᾿ν μια̑ τω̑ν πόλεων καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ πλήρης λέπρας ι᾿δών δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν πεσών ε᾿πὶ πρόσωπον ε᾿δεήθη αυ᾿του̑ λέγων κύριε ε᾿ὰν θέλης δύνασαί με καθαρίσαι
וכַד הוָא יֵשֻׁוע בַּחדָא מֵן מדִינָתָא אֵתָא גַּברָא דַּמלֵא כֻּלֵה גַּרבָא חזָא ליֵשֻׁוע וַנפַל עַל אַפַּוהי ובָעֵא הוָא מֵנֵה וֵאמַר לֵה מָרי אֵן צָבֵא אַנתּ מֵשׁכַּח אַנתּ לַמדַכָּיֻותי׃
יֵשׁוּעַ הוֹשִׁיט אֶת יָדוֹ וּבְנָגְעוֹ בּוֹ אָמַר: "רוֹצֶה אֲנִי! הִטָּהֵר!" וּמִיָּד נֶעֶלְמָה הַצָּרַעַת.
וַיּוֺשֶׁט אֶת-יָדוֺ וַיִּגַּע-בּוֺ וַיֹּאמֶר חָפֵץ אֲנִי וּטְהָר וְהַצָּרַעַת סָרָה מִמֶּנּוּ כְּרָגַע:
I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ A hned se jeho malomocenství ztratilo.
καὶ ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα η῞ψατο αυ᾿του̑ λέγων θέλω καθαρίσθητι καὶ ευ᾿θέως ἡ λέπρα α᾿πη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑
וַפשַׁט אִידֵה יֵשֻׁוע קרֵב לֵה וֵאמַר לֵה צָבֵא אנָא אֵתּדַּכָּא ובַר־שָׁעתֵה אֵזַל מֵנֵה גַּרבֵה וֵאתּדַּכִּי׃
"אַל תְּסַפֵּר לְאִישׁ", צִוָּה עָלָיו יֵשׁוּעַ, כִּי אִם לֵךְ הֵרָאֵה אֶל הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב קָרְבָּן עַל טָהֳרָתְךָ, כְּמוֹ שֶׁצִּוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם."
וַיְצַו עָלָיו לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ רַק לֵךְ וְהֵרָאֵה לְעֵינֵי הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב אֶת-הַקָּרְבָּן עַל-טָהֳרָתְךׇ כַּאֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם:
I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
Přikázal mu, aby nikomu nic neříkal: „Ale jdi,“ pravil, „ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ ([Leviticus 13:49 Leviticus 14:2-Leviticus 14:32])
καὶ αυ᾿τὸς παρήγγειλεν αυ᾿τω̑ μηδενὶ ει᾿πει̑ν α᾿λλὰ α᾿πελθών δει̑ξον σεαυτὸν τω̑ ἱερει̑ καὶ προσένεγκε περὶ του̑ καθαρισμου̑ σου καθώς προσέταξεν Μωϋση̑ς ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
ופַקדֵה דַּלאנָשׁ לָא תִּאמַר אֵלָא זֵל חַוָא נַפשָׁך לכָהנֵא וקַרֵב חלָף תַּדכִּיתָך אַיכַּנָא דּפַקֵד מֻושֵׁא לסָהדֻּותהֻון׃ ס
אוּלָם הַשְּׁמוּעָה עַל־אוֹדוֹתָיו הָלְכָה וְהִתְפַּשְּׁטָה וַהֲמוֹנִים רַבִּים נִקְבְּצוּ לִשְׁמֹעַ וּלְהֵרָפֵא מִתַּחֲלוּאֵיהֶם,
וּבְכָל-זֹאת שָׁמְעוֺ יָצָא יָצוֺא וְגָדֵל וְעַם-רָב נִקְהֲלוּ לִשְׁמֹעַ דְּבָרוֺ וְלִמְצֹא מָזוֺר לְמַחֲלָתָם:
Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
Zvěst o něm se šířila stále víc a scházely se k němu celé zástupy, aby ho slyšely a byly uzdravovány ze svých nemocí.
διήρχετο δὲ μα̑λλον ὁ λόγος περὶ αυ᾿του̑ καὶ συνήρχοντο ο῎χλοι πολλοὶ α᾿κούειν καὶ θεραπεύεσθαι α᾿πὸ τω̑ν α᾿σθενειω̑ν αυ᾿τω̑ν
וַנפַק עלַוהי טֵבָּא יַתִּירָאיִת ומֵתכַּנַשׁ הוָא עַמָא סַגִּיָאא למֵשׁמַע מֵנֵה וַלמֵתַאסָיֻו מֵן כֻּורהָנַיהֻון׃ ס
אַךְ הוּא הָיָה פּוֹרֵשׁ אֶל מְקוֹמוֹת שׁוֹמְמִים וּמִתְפַּלֵּל.
אַךְ הוּא חָמַק עָבַר אֶל-הַמִּדְבָּר לְהִתְפַּלֵּל:
On pak odcházel na pouště, a modlil se.
On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil. ([Lukáš 6:12 Lukáš 9:28])
αυ᾿τὸς δὲ η῟ν ὑποχωρω̑ν ε᾿ν ται̑ς ε᾿ρήμοις καὶ προσευχόμενος
הֻו דֵּין משַׁנֵא הוָא לדַברָא וַמצַלֵא׃ ס
בְּאַחַד הַיָּמִים, כַּאֲשֶׁר לִמֵּד וּלְיָדוֹ יָשְׁבוּ פְּרוּשִׁים וּמוֹרֵי תּוֹרָה שֶׁבָּאוּ מִכָּל כְּפָרֵי הַגָּלִיל וּמִיהוּדָה וִירוּשָׁלַיִם, הָיְתָה בּוֹ גְּבוּרַת יהוה לְרַפֵּא.
וַיְהִי הַיּוֺם בְּהוֺרֹתוֺ אֶת-הָעָם וַיֵּשְׁבוּ לְפָנָיו פְּרוּשִׁים וּמוֺרֵי הַתּוֺרָה אֲשֶׁר בָּאוּ מִכָּל-כְּפָרֵי הַגָּלִיל מִיהוּדָה וּמִירוּשָׁלַיִם וּגְבוּרַת יְהוָֺה הִתְנֹסְסָה בוֺ לְרַפְּאוֺתָם:
I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich.
Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby(t) uzdravoval. (t) var: + je ([Matouš 9:1-Matouš 9:8; Marek 2:2-Marek 2:12 Lukáš 6:19])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν μια̑ τω̑ν ἡμερω̑ν καὶ αυ᾿τὸς η῟ν διδάσκων καὶ η῟σαν καθήμενοι Φαρισαι̑οι καὶ νομοδιδάσκαλοι οι῍ η῟σαν ε᾿ληλυθότες ε᾿κ πάσης κὼμης τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ᾽Ιουδαίας καὶ ᾽Ιερουσαλήμ καὶ δύναμις κυρίου η῟ν ει᾿ς τὸ ι᾿α̑σθαι αυ᾿τόν
וַהוָא בּחַד מֵן יַומָתָא כַּד מַלֵף הוָא יֵשֻׁוע יָתבִּין הוַו פּרִישֵׁא ומַלפַי נָמֻוסָא דֵּאתַו הוַו מֵן כֻּל קֻוריָא דַּגלִילָא ודִיהֻוד ודֻאורִשׁלֵם וחַילָא דּמָריָא אִיתַוהי הוָא למַאסָיֻותהֻון׃ ס
וְהִנֵּה אֲנָשִׁים נוֹשְׂאִים אִישׁ מְשֻׁתָּק עַל אֲלוּנְקָה וְהֵם מְנַסִּים לְהַכְנִיסוֹ לְתוֹךְ הַבַּיִת כְּדֵי לְהַנִּיחוֹ לְפָנָיו.
וְהִנֵּה אֲנָשִׁים נֹשְׂאִים אִישׁ נְכֵה עֲצָמוֺת בַּמִּטָּה וּמְבַקְשִׁים לַהֲבִיאוֺ לְפָנָיו הַבָּיְתָה:
A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
καὶ ι᾿δοὺ α῎νδρες φέροντες ε᾿πὶ κλίνης α῎νθρωπον ο῍ς η῟ν παραλελυμένος καὶ ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν ει᾿σενεγκει̑ν καὶ θει̑ναι αυ᾿τὸν ε᾿νὼπιον αυ᾿του̑
ואנָשָׁא אַיתִּיו בּעַרסָא גַּברָא חַד משַׁריָא ובָעֵין הוַו דּנַעלֻון נסִימֻונָיהי קדָמַוהי׃
אַךְ כֵּיוָן שֶׁלֹּא מָצְאוּ דֶּרֶךְ לְהַכְנִיסוֹ בִּגְלַל הֶהָמוֹן, עָלוּ עַל הַגַּג וְהוֹרִידוּהוּ עִם הָאֲלוּנְקָה דֶּרֶךְ הָרְעָפִים לְתוֹךְ הַבַּיִת, לִפְנֵי יֵשׁוּעַ.
וְלֹא-מָצְאוּ דֶרֶךְ לַהֲבִיאוֺ מֵרֹב הָעָם וַיַּעֲלוּ עַל-הַגָּג וַיּוֺרִידוּ אֹתוֺ עַל-מִטָּתוֺ דֶּרֶךְ הָאֲרֻבָּה בַּסִּפּוּן אֶל-תּוֺךְ הַבַּיִת לִפְנֵי יֵשׁוּעַ:
A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše.
Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
καὶ μὴ εὑρόντες ποίας ει᾿σενέγκωσιν αυ᾿τὸν διὰ τὸν ο῎χλον α᾿ναβάντες ε᾿πὶ τὸ δω̑μα διὰ τω̑ν κεράμων καθη̑καν αυ᾿τὸν σὺν τω̑ κλινιδίω ει᾿ς τὸ μέσον ε῎μπροσθεν του̑ ᾽Ιησου̑
וכַד לָא אֵשׁכַּחו דַּאיכַּנָא נַעלֻונָיהי מֵטֻל סֻוגָאא דּעַמָא סלֵקו להֻון לֵאגָּרָא ושַׁבֻּוהי עַם עַרסֵה מֵן תַּטלִילָא לַמצַעתָא קדָמַוהי דּיֵשֻׁוע׃ ס
כִּרְאוֹתוֹ אֶת אֱמוּנָתָם אָמַר אֵלָיו: "בֶּן אָדָם, נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ."
וּבִרְאוֺתוֺ אֶת-אֱמוּנָתָם וַיֹּאמֶר בֶּן-אָדָם נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ:
Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“ ([Lukáš 7:48])
καὶ ι᾿δών τὴν πίστιν αυ᾿τω̑ν ει῏πεν α῎νθρωπε α᾿φέωνταί σοι αἱ ἁμαρτίαι σου
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע הַימָנֻותהֻון אֵמַר להַו משַׁריָא גַּברָא שׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ׃
הֵחֵלּוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לְהַרְהֵר וְאָמְרוּ: "מִי הוּא זֶה הַמְדַבֵּר דִּבְרֵי נְאָצָה? מִי יָכוֹל לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים זוּלָתִי אֱלֹהִים לְבַדּוֹ?"
וַיָּחֵלּוּ הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לַהְגּוֺת בְּלִבָּם לֵאמֹר מִי הוּא זֶה הַמְדַבֵּר גִּדּוּפִים מִי יוּכַל לִסְלֹחַ חֲטָאִים בִּלְתִּי הָאֱלֹהִים לְבַדּוֺ:
Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
Zákoníci a farizeové začali uvažovat: „Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy než sám Bůh?“ ([Izajáš 43:25])
καὶ η῎ρξαντο διαλογίζεσθαι οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι λέγοντες τίς ε᾿στιν ου῟τος ο῍ς λαλει̑ βλασφημίας τίς δύναται ἁμαρτίας α᾿φει̑ναι ει᾿ μὴ μόνος ὁ θεός
ושַׁרִיו סָפרֵא וַפרִישֵׁא מֵתחַשׁבִין וָאמרִין מַנֻו הָנָא דַּממַלֵל גֻּודָּפָא מַנֻו מֵשׁכַּח למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵלָא אֵן אַלָהָא בַּלחֻוד׃
אוּלָם יֵשׁוּעַ יָדַע אֶת מַחְשְׁבוֹתֵיהֶם וְהֵשִׁיב לָהֶם: "מָה אַתֶּם מְהַרְהֲרִים בִּלְבַבְכֶם?
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ אֶת-הֶגְיוֺנָם וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תֶּהְגּוּ בְּלִבְּכֶם:
Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých?
Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: „Jak to, že tak uvažujete? ([Lukáš 6:8 Lukáš 9:47; Jan 2:25])
ε᾿πιγνοὺς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τοὺς διαλογισμοὺς αυ᾿τω̑ν α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τί διαλογίζεσθε ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע מַחשׁבָתהֻון וַענָא וֵאמַר להֻון מָנָא מֵתחַשׁבִין אנתֻּון בּלֵבּכֻון׃
מַה יּוֹתֵר קַל: לוֹמַר 'נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ', אוֹ לוֹמַר 'קוּם וְהִתְהַלֵּךְ'?
כִּי מַה-נָּקֵל אִם לֵאמֹר נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ אוֺ לֵאמֹר קוּם וְהִתְהַלֵּךְ:
Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
Je snadnější říci ‚Jsou ti odpuštěny tvé hříchy,‘ nebo říci ‚Vstaň a choď‘?
τί ε᾿στιν ευ᾿κοπὼτερον ει᾿πει̑ν α᾿φέωνταί σοι αἱ ἁμαρτίαι σου η῍ ει᾿πει̑ν ε῎γειρε καὶ περιπάτει
אַידָא פּשִׁיקָא למִאמַר דַּשׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ אַו למִאמַר קֻום הַלֵך׃
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּ כִּי לְבֶן־הָאָדָם הַסַּמְכוּת עֲלֵי אֲדָמוֹת לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים, הֲרֵינִי אוֹמֵר לְךָ" - פָּנָה אֶל הַמְשֻׁתָּק - "קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְלֵךְ לְבֵיתְךָ!"
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּן כִּי יֵשׁ רִשְׁיוֺן לְבֶן-הָאָדָם בָּאָרֶץ לִסְלֹחַ חֲטָאִים אָז אָמַר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת הִנֵּה אֲנִי אֹמֵר לָךְ קוּם שָׂא אֶת-מִטָּתְךׇ וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-בֵּיתֶךׇ:
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.“
ι῞να δὲ ει᾿δη̑τε ο῞τι ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ξουσίαν ε῎χει ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς α᾿φιέναι ἁμαρτίας ει῏πεν τω̑ παραλελυμένω σοὶ λέγω ε῎γειρε καὶ α῎ρας τὸ κλινίδιόν σου πορεύου ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου
דּתֵדּעֻון דֵּין דּשַׁלִיט הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא בַּארעָא דּנֵשׁבֻּוק חטָהֵא אָמַר לַמשַׁריָא לָך אָמַר אנָא קֻום שׁקֻול עַרסָך וזֵל לבַיתָּך׃
הוּא קָם מִיָּד לְנֶגֶד עֵינֵיהֶם, הֵרִים אֶת הָאֲלוּנְקָה וְהָלַךְ לְבֵיתוֹ כְּשֶׁהוּא מְהַלֵּל אֶת אֱלֹהִים.
וַיְמַהֵר וַיָּקָם לִפְנֵיהֶם וַיִָּּׂא אֶת-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּלֶךְ אֶל-בֵּיתוֺ וְנָתוֺן כָּבוֺד לֵאלֹהִים:
A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
καὶ παραχρη̑μα α᾿ναστὰς ε᾿νὼπιον αυ᾿τω̑ν α῎ρας ε᾿φ῾ ο῍ κατέκειτο α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑ δοξάζων τὸν θεόν
ומֵחדָא קָם לעִנַיהֻון וַשׁקַל עַרסֵה וֵאזַל לבַיתֵּה כַּד משַׁבַּח לַאלָהָא׃ ס
תַּדְהֵמָה אָחֲזָה אֶת כֻּלָּם, וּבְלֵב מָלֵא יִרְאָה הִלְּלוּ אֶת אֱלֹהִים וְאָמְרוּ: "נִפְלָאוֹת רָאִינוּ הַיּוֹם!"
וּפַלָּצוּת אָחֲזָה אֶת-כֻּלָּם וַיִּתְּנוּ כָבוֺד לֵאלֹהִים וְלִבָּם מָלֵא יִרְאָה וַיֹּאמְרוּ הַיּוֺם רָאִינוּ נִפְלָאוֺת:
I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci.
Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: „Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání.“
καὶ ε῎κστασις ε῎λαβεν α῞παντας καὶ ε᾿δόξαζον τὸν θεόν καὶ ε᾿πλήσθησαν φόβου λέγοντες ο῞τι ει῎δομεν παράδοξα σήμερον
ותֵמהָא אֵחַד לכֻלנָשׁ וַמשַׁבּחִין הוַו לַאלָהָא וֵאתמלִיו דֵּחלתָא וָאמרִין דַּחזַין יַומָנָא תֵּדמרָתָא׃ ס
בְּצֵאתוֹ אַחֲרֵי כֵן רָאָה מוֹכֵס יוֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס וּשְׁמוֹ לֵוִי. "לֵךְ אַחֲרַי", אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ.
וַיְהִי אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיֵּצֵא וַיַּרְא מוֺכֵס אֶחָד יוֺשֵׁב בְּבֵית-הַמֶּכֶס וּשְׁמוֺ לֵוִי וַיֹּאמֶר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי:
A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou.
Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou.“ ([Matouš 9:9-Matouš 9:13; Marek 2:13-Marek 2:17 Lukáš 9:59 Lukáš 18:22])
καὶ μετὰ ταυ̑τα ε᾿ξη̑λθεν καὶ ε᾿θεάσατο τελὼνην ο᾿νόματι Λευὶν καθήμενον ε᾿πὶ τὸ τελὼνιον καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι
בָּתַר הָלֵין נפַק יֵשֻׁוע וַחזָא מָכסָא דַּשׁמֵה לֵוִי דּיָתֵב בֵּית־מָכסֵא וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי׃
הוּא קָם, עָזַב אֶת הַכֹּל וְהָלַךְ אַחֲרָיו.
וַיַּעֲזֹב אֶת-כֹּל וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו:
A opustiv všecko, vstav, šel za ním.
Levi nechal všeho, vstal a šel za ním. ([Lukáš 5:11])
καὶ καταλιπών πάντα α᾿ναστὰς η᾿κολούθει αυ᾿τω̑
וַשׁבַק כֻּל מֵדֵּם וקָם אֵזַל בָּתרֵה׃ ס
בְּבֵיתוֹ עָרַךְ לֵוִי מְסִבָּה גְּדוֹלָה, וְקָהָל רַב שֶׁל מוֹכְסִים וַאֲנָשִׁים אֲחֵרִים הָיוּ מְסֻבִּים עִמָּהֶם.
וַיַּעַשׂ-לוֺ לֵוִי מִשְׁתֶּה גָדוֺל בְּבֵיתוֺ וּמוֺכְסִים רַבִּים עִם-אֲנָשִׁים אֲחֵרִים יָשְׁבוּ אִתָּם אֶל-הַשֻּׁלְחָן:
I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali.
καὶ ε᾿ποίησεν δοχὴν μεγάλην Λευὶς αυ᾿τω̑ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑ καὶ η῟ν ο῎χλος πολὺς τελωνω̑ν καὶ α῎λλων οι῍ η῟σαν μετ῾ αυ᾿τω̑ν κατακείμενοι
וַעבַד לֵה לֵוִי בּבַיתֵּה קֻובָּלָא רַבָּא וִאית הוָא כֵּנשָׁא סַגִּיָאא דּמָכסֵא ודַאחרָנֵא דַּסמִיכִין הוַו עַמהֻון׃
אַךְ הַפְּרוּשִׁים וְסוֹפְרֵיהֶם רָטְנוּ וְאָמְרוּ לְתַלְמִידָיו: "מַדּוּעַ אַתֶּם אוֹכְלִים וְשׁוֹתִים עִם הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים?"
וַיִּלּוֺנוּ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֺפְרִים אֲשֶׁר בָּהֶם עַל-תַּלְמִידָיו לֵאמֹר מַדּוּעַ אַתֶּם אֹכְלִים וְשֹׁתִים עִם-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים:
Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?“ ([Lukáš 15:1-Lukáš 15:2])
καὶ ε᾿γόγγυζον οἱ Φαρισαι̑οι καὶ οἱ γραμματει̑ς αυ᾿τω̑ν πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ λέγοντες διὰ τί μετὰ τω̑ν τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν ε᾿σθίετε καὶ πίνετε
ורָטנִין הוַו סָפרֵא וַפרִישֵׁא וָאמרִין לתַלמִידַוהי למָנָא עַם מָכסֵא וחַטָיֵא אָכלִין אנתֻּון ושָׁתֵין׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "לֹא הַבְּרִיאִים צְרִיכִים לְרוֹפֵא, אֶלָּא הַחוֹלִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַחֲזָקִים אֵין לָהֶם דָּבָר עִם-הָרֹפֵא כִּי אִם-הַחוֺלִים:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν οἱ ὑγιαίνοντες ι᾿ατρου̑ α᾿λλὰ οἱ κακω̑ς ε῎χοντες
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לָא מֵתבּעֵא אָסיָא לַחלִימֵא אֵלָא לַאילֵין דּבִישׁ בִּישׁ עבִידִין׃
לֹא בָּאתִי לִקְרֹא אֶת הַצַּדִּיקִים לִתְשׁוּבָה, כִּי אִם אֶת הַחוֹטְאִים."
לֹא בָאתִי לִקְרֹא צַדִּיקִים כִּי אִם-חַטָּאִים לִתְשׁוּבָה:
Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“
ου᾿κ ε᾿λήλυθα καλέσαι δικαίους α᾿λλὰ ἁμαρτωλοὺς ει᾿ς μετάνοιαν
לָא אֵתִית דֵּאקרֵא לזַדִּיקֵא אֵלָא לחַטָיֵא לַתיָבֻותָא׃
אָמְרוּ לוֹ: "תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן מַרְבִּים לָצוּם וּמְקַיְּמִים תְּפִלּוֹת, וְכֵן גַּם תַּלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים, אַךְ תַּלְמִידֶיךָ אוֹכְלִים וְשׁוֹתִים."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לָמָּה תַּלְמִידֵי יוֺחָנָן מַכְבִּירִים לָצוּם וּמַרְבִּים לְהִתְפַּלֵּל וְכֵן יַעֲשׂוּ גַּם-תַּלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים וְתַלְמִידֶיךׇ אֹכְלִים וְשֹׁתִים:
A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
Oni mu řekli: „Učedníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí(u).“ (u) var: Proč se učedníci Janovi... tvoji však jedí a pijí? ([Matouš 9:14-Matouš 9:17; Marek 2:18-Marek 2:22 Jan 3:25])
οἱ δὲ ει῏παν πρὸς αυ᾿τόν οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου νηστεύουσιν πυκνὰ καὶ δεήσεις ποιου̑νται ὁμοίως καὶ οἱ τω̑ν Φαρισαίων οἱ δὲ σοὶ ε᾿σθίουσιν καὶ πίνουσιν
הֵנֻון דֵּין אָמרִין לֵה למָנָא תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן צָימִין אַמִינָאיִת וַמצַלֵין אָף דַּפרִישֵׁא דִּילָך דֵּין אָכלִין ושָׁתֵין׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "וְכִי יְכוֹלִים אַתֶּם לְהָנִיעַ אֶת בְּנֵי הַחֻפָּה לָצוּם בְּעוֹד הֶחָתָן עִמָּהֶם?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֵיךְ תּוּכְלוּ לְאַלֵּץ אֶת-בְּנֵי הַחֲתֻנָּה לָצוּם בְּעוֺד הֶחָתָן עִמָּהֶם:
On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
Ježíš jim řekl: „Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi? ([Jan 3:29 Jan 16:20])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μὴ δύνασθε τοὺς υἱοὺς του̑ νυμφω̑νος ε᾿ν ω῟ ὁ νυμφίος μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν ποιη̑σαι νηστευ̑σαι
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון לַבנַוהי דַּגנֻונָא כּמָא דּחַתנָא עַמהֻון דּתֵעבּדֻון דַּנצֻומֻון׃
הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְהֶחָתָן יִלָּקַח מֵהֶם; בַּיָּמִים הָהֵם יָצוּמוּ."
הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֻקַּח מֵהֶם הֶחָתָן וְאָז יָצֻמוּ בַּיָּמִים הָהֵם:
Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit.“ ([Lukáš 17:22])
ε᾿λεύσονται δὲ ἡμέραι καὶ ο῞ταν α᾿παρθη̑ α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὁ νυμφίος τότε νηστεύσουσιν ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις
נִאתֻון דֵּין יַומָתָא כַּד נֵתּתּרִים חַתנָא מֵנהֻון הָידֵּין נצֻומֻון בּהָנֻון יַומָתָא׃ ס
גַּם מָשָׁל סִפֵּר לָהֶם: "אֵין אִישׁ קוֹרֵעַ פִּסַּת בַּד מִבֶּגֶד חָדָשׁ וְתוֹפֵר אוֹתָהּ עַל בֶּגֶד יָשָׁן; אִם יַעֲשֶׂה כֵן, יִקְרַע אֶת הֶחָדָשׁ וְגַם פִּסַּת הַבַּד שֶׁנִּלְקְחָה מִן הֶחָדָשׁ לֹא תִּשְׁתַּלֵּב בַּיָּשָׁן.
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם גַּם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אֵין אִישׁ קֹרֵעַ בֶּגֶד חָדָשׁ לִתְפֹּר הַקְּרָעִים עַל-שִׂמְלָה בָלָה כִּי אִם-כֵּן הַבֶּגֶד הֶחָדָשׁ יִהְיֶה קָרֻעַ וְגַם-הַטְּלָאָה מִבֶּגֶד הֶחָדָשׁ לֹא תִשְׁוֶה לִַּׂמְלָה הַבָּלָה:
Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového.
Řekl jim i podobenství: „Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se záplata z nového nehodí.
ε῎λεγεν δὲ καὶ παραβολὴν πρὸς αυ᾿τοὺς ο῞τι ου᾿δεὶς ε᾿πίβλημα α᾿πὸ ἱματίου καινου̑ σχίσας ε᾿πιβάλλει ε᾿πὶ ἱμάτιον παλαιόν ει᾿ δὲ μή γε καὶ τὸ καινὸν σχίσει καὶ τω̑ παλαιω̑ ου᾿ συμφωνήσει τὸ ε᾿πίβλημα τὸ α᾿πὸ του̑ καινου̑
וֵאמַר להֻון מַתלָא דּלָא אנָשׁ קָאֵד אֻורקַעתָא מֵן מָאנָא חַדתָא ורָמֵא עַל מָאנָא בּלָיָא דּלָא לחַדתָא קָאֵד ולַבלָיָא לָא שָׁלמָא אֻורקַעתָא דּמֵן חַדתָא׃
וְאֵין אִישׁ שָׂם יַיִן חָדָשׁ בְּנֹאדוֹת יְשָׁנִים; אִם יַעֲשֶׂה כֵן, יִבְקַע הַיַּיִן הֶחָדָשׁ אֶת הַנֹּאדוֹת וְיִשָּׁפֵךְ, וְהַנֹּאדוֹת לֹא יִצְלְחוּ עוֹד.
וְתִירוֺשׁ לֹא יֻתַּן בְּנֹאדוֺת בָּלִים פֶּן-יְבַקַּע הַתִּירוֺשׁ אֶת-הַנֹּאדוֺת וְנִשְׁפַּךְ הַיַּיִן וְהַנֹּאדוֺת יִכְלָיוּן:
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy, samo vyteče a měchy přijdou nazmar.
καὶ ου᾿δεὶς βάλλει οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς παλαιούς ει᾿ δὲ μή γε ρ᾿ήξει ὁ οι῏νος ὁ νέος τοὺς α᾿σκούς καὶ αυ᾿τὸς ε᾿κχυθήσεται καὶ οἱ α᾿σκοὶ α᾿πολου̑νται
ולָא אנָשׁ רָמֵא חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא בּלָיָתָא וֵאן דֵּין לָא מבַזַע חַמרָא חַדתָא לזֵקֵא והֻו חַמרָא מֵתֵאשֵׁד וזֵקֵא אָבדָּן׃
כִּי יַיִן חָדָשׁ יֵשׁ לָצֶקֶת לְנֹאדוֹת חֲדָשִׁים וּשְׁנֵיהֶם יִשָּׁמְרוּ. וּמִי שֶׁשָתָה יַיִן יָשָׁן אֵינוֹ רוֹצֶה בֶּחָדָשׁ שֶׁכֵּן יֹאמַר 'הַיָּשָׁן טוֹב יוֹתֵר'."
אַךְ תִּירוֺשׁ יֻתַּן בְּנֹאדוֺת חֲדָשִׁים וּשְׁנֵיהֶם יַחְדָּו יִשָּׁמֵרוּ:
Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
Nové víno se musí dát do nových měchů.
α᾿λλὰ οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς καινοὺς βλητέον
אֵלָא חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא חַדתָּתָא רָמֵין וַתרַיהֻון מֵתנַטרִין׃
[missing]
וְאֵין אִישׁ שֹׁתֶה יַיִן יָשָׁן אֲשֶׁר יָחוּשׁ יִתְאַוֶּה מִיַּד לַתִּירוֺשׁ כִּי יֹאמַר הֲלֹא הַיָּשָׁן טוֺב מִמֶּנוּ:
A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
Kdo se napije starého, nechce(v) nové; řekne: ‚Staré je lepší.‘„ (v) var: + hned
καὶ ου᾿δεὶς πιών παλαιὸν θέλει νέον λέγει γάρ ὁ παλαιὸς χρηστός ε᾿στιν
ולָא אנָשׁ שָׁתֵא חַמרָא עַתִּיקָא ומֵחדָא בָּעֵא חַדתָא אָמַר גֵּיר עַתִּיקָא בַּסִים׃ ס
בַּשַּׁבָּת הַשְּׁנִיָּה לִסְפִירַת הָעֹמֶר בְּעָבְרוֹ בִּשְׂדוֹת קָמָהקָטְפוּ תַּלְמִידָיו שִׁבֳּלִים וּלְאַחַר שֶׁמָּלְלוּ אוֹתָן בִּידֵיהֶם אָכְלוּ.
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת אַחֲרֵי תְנוּפַת הָעֹמֶר וַיֵּלֶךְ בִּשְׂדֵה קָמָה וְתַלְמִידָיו קָטְפוּ מְלִילוֺת וַיִּכְתְּשׁוּן בִּידֵיהֶם וַיֹּאכֵלוּ:
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli. ([Matouš 12:1-Matouš 12:8; Marek 2:23-Marek 2:28 Deuteronomium 23:26])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν σαββάτω διαπορεύεσθαι αυ᾿τὸν διὰ σπορίμων καὶ ε῎τιλλον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ η῎σθιον τοὺς στάχυας ψὼχοντες ται̑ς χερσίν
הוָא דֵּין בּשַׁבּתָא כַּד מהַלֵך יֵשֻׁוע בֵּית זַרעֵא תַּלמִידַוהי מָלגִּין הוַו שֵׁבּלֵא ופָרכִּין בִּאידַיהֻון וָאכלִין׃
אָמְרוּ אֲחָדִים מִן הַפְּרוּשִׁים: "מַדוּעַ אַתֶּם עוֹשִׂים מַה שֶּׁאָסוּר בְּשַׁבָּת?"
וַיֹּאמְרוּ אֲנָשִׁים פְּרוּשִׁים מַדּוּעַ אַתֶּם עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר לֹא יֵעָשֶׂה בַּשַּׁבָּת:
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
Někteří z farizeů řekli: „Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí!“ ([Exodus 20:10])
τινὲς δὲ τω̑ν Φαρισαίων ει῏παν τί ποιει̑τε ο῍ ου᾿κ ε῎ξεστιν τοι̑ς σάββασιν
אנָשִׁין דֵּין מֵן פּרִישֵׁא אָמרִין להֻון מָנָא עָבדִּין אנתֻּון מֵדֵּם דּלָא שַׁלִיט למֵעבַּד בּשַׁבּתָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַאִם לֹא קְרָאתֶם מַה שֶּׁעָשָׂה דָוִד כַּאֲשֶׁר רָעַב הוּא וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ?
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר הֲלֹא קְרָאתֶם אֵת אֲשֶׁר עָשָׂה דָוִד כַּאֲשֶׁר רָעֵב הוּא וְאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním? ([1 Samuelova 21:2-1 Samuelova 21:7])
καὶ α᾿ποκριθεὶς πρὸς αυ᾿τοὺς ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δὲ του̑το α᾿νέγνωτε ο῍ ε᾿ποίησεν Δαυὶδ ο῞τε ε᾿πείνασεν αυ᾿τὸς καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎ντες
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון ולָא הָדֵא קרַיתֻּון מֵדֵּם דַּעבַד דַּוִיד כַּד כּפֵן הֻו וַאילֵין דּעַמֵה׃
הֲרֵי נִכְנַס אֶל בֵּית הָאֱלֹהִים וְלָקַח אֶת לֶחֶם הַפָּנִים, שֶׁאֵינוֹ מֻתָּר לַאֲכִילָה אֶלָּא לַכֹּהֲנִים בִּלְבַד, אָכַל וְגַם נָתַן לַאֲנָשָׁיו."
כַּאֲשֶׁר בָּא אֶל-בֵּית הָאֱלֹהִים וַיִּקַּח אֶת-לֶחֶם הַפָּנִים וַיֹּאכַל וַיִּתֵּן גַּם-לָאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ אֲשֶׁר לֹא-כַתּוֺרָה לָהֶם לֶאֱכֹל בִּלְתִּי לַכֹּהֲנִים לְבַדָּם:
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží.“ ([Leviticus 24:5-Leviticus 24:9])
ὡς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ θεου̑ καὶ τοὺς α῎ρτους τη̑ς προθέσεως λαβών ε῎φαγεν καὶ ε῎δωκεν τοι̑ς μετ῾ αυ᾿του̑ ου῍ς ου᾿κ ε῎ξεστιν φαγει̑ν ει᾿ μὴ μόνους τοὺς ἱερει̑ς
דּעַל לבַיתֵּה דַּאלָהָא ולַחמָא דּפָתֻורֵה דּמָריָא נסַב אֵכַל ויַהב לַאילֵין דּעַמֵה הַו דּלָא שַׁלִיט הוָא למֵאכַל אֵלָא לכָהנֵא בַּלחֻוד׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "בֶּן־הָאָדָם הוּא אֲדוֹן הַשַּׁבָּת."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם עוֺד כִּי בֶּן-הָאָדָם אֲדוֺן הַשַּׁבָּת הוּא:
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad sobotou.“(x) (x) var: + Téhož dne uviděl, jak kdosi v sobotu pracuje. Řekl mu: „Člověče, víš-li, co činíš, jsi blahoslavený; nevíš-li, jsi prokletý a přestupník Zákona.“ ([Jan 5:10-Jan 5:11])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς κύριός ε᾿στιν του̑ σαββάτου ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
וֵאמַר להֻון דּמָרָה הֻו דּשַׁבּתָא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
בְּשַׁבָּת אַחֶרֶת נִכְנַס לְבֵית הַכְּנֶסֶת וְהֵחֵל לְלַמֵּד, וְשָׁם הָיָה אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֹ הַיְמָנִית יְבֵשָׁה.
וַיְהִי בְּיוֺם שַׁבָּת אַחֵר וַיָּבֹא וַיְלַמֵּד בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וְשָׁם אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ הַיְמָנִית יָבֵשָׁה:
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá(y). (y) ř: suchá (pod. Lukáš 6:8) ([Matouš 12:9-Matouš 12:14; Marek 3:1-Marek 3:6])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν ἑτέρω σαββάτω ει᾿σελθει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὴν συναγωγὴν καὶ διδάσκειν καὶ η῟ν α῎νθρωπος ε᾿κει̑ καὶ ἡ χεὶρ αυ᾿του̑ ἡ δεξιὰ η῟ν ξηρά
הוָא דֵּין לשַׁבּתָא אחרִתָא עַל לַכנֻושׁתָּא ומַלֵף הוָא וִאית הוָא תַּמָן גַּברָא דִּאידֵה דּיַמִינָא יַבִּישָׁא הוָת׃
הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים הִתְבּוֹנְנוּ בּוֹ לִרְאוֹת אִם יְרַפֵּא בְּשַׁבָּת, כְּדֵי לִמְצֹא עִלָּה לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ.
וְהַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים אֹרְבִים לוֺ לִרְאוֺת אִם-יִרְפָּא בַשַּׁבָּת לְבַעֲבוּר יִמְצְאוּ עָלָיו שִׂטְנָה:
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
Zákoníci a farizeové si na Ježíše dávali pozor, uzdravuje-li v sobotu, aby měli proč ho obžalovat. ([Lukáš 13:10-Lukáš 13:16 Lukáš 14:1-Lukáš 14:6])
παρετηρου̑ντο δὲ αυ᾿τὸν οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ει᾿ ε᾿ν τω̑ σαββάτω θεραπεύει ι῞να ευ῞ρωσιν κατηγορει̑ν αυ᾿του̑
וסָפרֵא וַפרִישֵׁא נָטרִין הוַו לֵה דֵּאן הֻו דּמַאסֵא בּשַׁבּתָא דּנֵשׁכּחֻון נֵאכלֻון קַרצַוהי׃
אַךְ הוּא יָדַע אֶת הִרְהוּרֵי לִבָּם וְאָמַר אֶל הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֹ יְבֵשָׁה: "קוּם וַעֲמֹד בָּאֶמְצַע!" הַלָּה קָם וְעָמַד.
וַיַּרְא אֶת-מַחְשְׁבוֺתָם וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה קוּם וַעֲמוֺד בְּתוֺךְ הַקָּהָל וַיָּקָם וַיַּעֲמֹד:
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži s odumřelou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On se zvedl a postavil se tam. ([Lukáš 5:22 Lukáš 9:47])
αυ᾿τὸς δὲ η῎̑δει τοὺς διαλογισμοὺς αυ᾿τω̑ν ει῏πεν δὲ τω̑ α᾿νδρὶ τω̑ ξηρὰν ε῎χοντι τὴν χει̑ρα ε῎γειρε καὶ στη̑θι ει᾿ς τὸ μέσον καὶ α᾿ναστὰς ε῎στη
הֻו דֵּין יִדַע מַחשׁבָתהֻון וֵאמַר להַו גַּברָא דּיַבִּישָׁא אִידֵה קֻום תָּא לָך למֵצעַת כּנֻושׁתָּא וכַד אֵתָא וקָם׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר. הַאִם מֻתָּר לְהֵיטִיב בְּשַׁבָּת אוֹ לַעֲשׂוֹת רָעָה, לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֹ לְקַפְּחָהּ?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֶשְׁאֲלָה אֶתְכֶם שְׁאֵלָה הֲכִי כַדָּת לְהֵיטִיב בַּשַּׁבָּת אוֺ לְהָרַע לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֺ לְשַׁחֲתָהּ:
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit(z), či zahubit?“ (z) spasit duši
ει῏πεν δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς πρὸς αυ᾿τούς ε᾿περωτω̑ ὑμα̑ς ει᾿ ε῎ξεστιν τω̑ σαββάτω α᾿γαθοποιη̑σαι η῍ κακοποιη̑σαι ψυχὴν σω̑σαι η῍ α᾿πολέσαι
אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵשַׁאֵלכֻון מָנָא שַׁלִיט בּשַׁבּתָא דּטָב למֵעבַּד אַו דּבִישׁ נַפשָׁא למַחָיֻו אַו למַובָּדֻו׃
הִבִּיט סָבִיב אֶל כֻּלָּם וְאָמַר לָאִישׁ: "הוֹשֵׁט אֶת יָדְךָ!" הוּא עָשָׂה כָּךְ וְיָדוֹ שָׁבָה לְאֵיתָנָהּ.
וַיַּשְׁקֵף אֲלֵיהֶם מִסָּבִיב וַיֹּאמֶר אֵלָיו הוֺשֵׁט אֶת-יָדְךׇ וַיַּעַשׂ כֵּן וַתָּשָׁב יָדוֺ לְאֵיתָנָהּ כָּאַחֶרֶת:
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
Rozhlédl se po všech a řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá.
καὶ περιβλεψάμενος πάντας αυ᾿τοὺς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε῎κτεινον τὴν χει̑ρά σου ὁ δὲ ε᾿ποίησεν καὶ α᾿πεκατεστάθη ἡ χεὶρ αυ᾿του̑
וחָר בּהֻון בּכֻלהֻון וֵאמַר לֵה פּשֻׁוט אִידָך וַפשַׁט ותֵקנַת אִידֵה אַיך חבַרתָּה׃ ס
אוּלָם הֵם נִתְמַלְּאוּ חֵמָה וְהִתְיָעֲצוּ בֵּינֵיהֶם מַה לַּעֲשׂוֹת לְיֵשׁוּעַ.
וַיִּמָּלְאוּ חֵמָה גְדוֺלָה וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מַה-לַּעֲשׂוֺת לְיֵשׁוּעַ:
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Tu se jich zmocnila zlost a radili se spolu, co by měli s Ježíšem udělat. ([Lukáš 19:47 Lukáš 20:19 Lukáš 22:2])
αυ᾿τοὶ δὲ ε᾿πλήσθησαν α᾿νοίας καὶ διελάλουν πρὸς α᾿λλήλους τί α῍ν ποιήσαιεν τω̑ ᾽Ιησου̑
הֵנֻון דֵּין אֵתמלִיו חסָמָא וַממַללִין הוַו חַד עַם חַד דּמָנָא נֵעבּדֻון לֵה ליֵשֻׁוע סּ סּ׃
בְּאוֹתָם יָמִים יָצָא אֶל הָהָר לְהִתְפַּלֵל. לַיְלָה שָׁלֵם הִתְמִיד בִּתְפִלָּה לֵאלֹהִים,
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיֵּצֵא אֶל-הָהָר לְהִתְפַּלֵּל וַיַּאֲרֵךְ בִּתְפִלָּתוֺ לֵאלֹהִים כָּל-הַלָּיְלָה:
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu. ([Matouš 10:1-Matouš 10:4; Marek 3:13-Marek 3:19 Lukáš 5:16 Lukáš 9:18 Lukáš 9:28])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ταύταις ε᾿ξελθει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ ο῎ρος προσεύξασθαι καὶ η῟ν διανυκτερεύων ε᾿ν τη̑ προσευχη̑ του̑ θεου̑
הוָא דֵּין בּיַומָתָא הָנֻון נפַק יֵשֻׁוע לטֻורָא לַמצַלָיֻו ותַמָן אַגַּה הוָא בַּצלֻותֵה דַּאלָהָא׃
וְעִם אוֹר הַבֹּקֶר קָרָא אֵלָיו אֶת תַּלְמִידָיו וּבָחַר מֵהֶם שְׁנֵים־עָשָׂר בְּכַנּוֹתוֹ אוֹתָם שְׁלִיחִים:
וּכְאוֺר הַבֹּקֶר וַיִּקְרָא אֶל-תַּלְמִידָיו וַיִּבְחַר מֵהֶם שְׁנֵים-עָשָׂר אֲשֶׁר קָרָא אֹתָם בְּשֵׁם שְׁלִיחִים:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly: ([Marek 6:7; Lukáš 9:1; Jan 6:70])
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο ἡμέρα προσεφὼνησεν τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ καὶ ε᾿κλεξάμενος α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν δὼδεκα ου῍ς καὶ α᾿ποστόλους ω᾿νόμασεν
וכַד נֵגהַת קרָא לתַלמִידַוהי וַגבָא מֵנהֻון תּרֵעסַר הָנֻון דַּשׁלִיחֵא שַׁמִי אֵנֻון׃ ס
אֶת שִׁמְעוֹן, אֲשֶׁר גַּם קָרָא לוֹ כֵּיפָא, וְאֶת אַנְדְּרֵי אָחִיו, אֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן, אֶת פִילִיפּוֹס וְאֶת בַּר תַּלְמַי,
אֶת-שִׁמְעוֺן אֲשֶׁר קָרָא לוֺ בְּשֵׁם כֵּיפָא וְאֶת-אַנְדְּרַי אָחִיו אֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן אֶת-פִּילִפּוֺס וְאֶת-בַּר-תַּלְמָי:
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, ([Matouš 16:18 Skutky apoštolské 1:13])
Σίμωνα ο῍ν καὶ ω᾿νόμασεν Πέτρον καὶ ᾽Ανδρέαν τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην καὶ Φίλιππον καὶ Βαρθολομαι̑ον
שֵׁמעֻון הַו דּשַׁמִי כִּאפָא וַאנדּרֵאוָס אַחֻוהי ויַעקֻוב ויֻוחַנָן ופִילִיפָּוס ובַר־תֻּולמַי׃
אֶת מַתַּי וְאֶת תֹּאמָא, אֶת יַעֲקֹב בֶּן חַלְפַי וְאֶת שִׁמְעוֹן הַמְּכֻנֶּה הַקַּנַּאי,
אֶת-מַתִּתְיָהוּ וְאֶת-תּוֺמָא אֶת-יַעֲקֹב בֶּן-חַלְפַּי וְאֶת-שִׁמְעוֺן אֲשֶׁר קָרָא לוֺ הַקַּנָּאִי:
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta(a), (a) Horlivec
καὶ Μαθθαι̑ον καὶ Θωμα̑ν καὶ ᾽Ιάκωβον ῾Αλφαίου καὶ Σίμωνα τὸν καλούμενον Ζηλωτὴν
ומַתַּי ותָאומַא ויַעקֻוב בַּר חַלפַי ושֵׁמעֻון דּמֵתקרֵא טַנָנָא׃
אֶת יְהוּדָה בֶּן יַעֲקֹב וְאֶת יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת אֲשֶׁר נִהְיָה לְמַסְגִּירוֹ.
אֶת-יְהוּדָה בֶּן-יַעֲקֹב וְאֶת-יְהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת הוּא הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ:
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
Judu Jakubova a Jidáše(b) Iškariotského, který se pak stal zrádcem. (b) Judu
καὶ ᾽Ιούδαν ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιούδαν ᾽Ισκαριὼθ ο῍ς ε᾿γένετο προδότης
וִיהֻודָא בַּר יַעקֻוב וִיהֻודָא סכַריֻוטָא הַו דַּהוָא מַשׁלמָנָא׃ ס
הוּא יָרַד אִתָּם וְעָמַד בְּמִישׁוֹר בְּקֶרֶב קָהָל גָּדוֹל מִתַּלְמִידָיו וְעַם רַב מִכָּל יְהוּדָה וִירוּשָׁלַיִם וּמֵחוֹף צוֹר וְצִידוֹן, אֲשֶׁר בָּאוּ לִשְׁמֹעַ וּלְהֵרָפֵא מֵחָלְיֵיהֶם.
וַיֵּרֶד אִתָּם וַיַּעֲמֹד בַּמִּישׁוֺר בְּקֶרֶב קָהָל גָּדוֺל מִתַּלְמִידָיו וְקִבּוּץ עַם-רָב מִכָּל-יְהוּדָה וִירוּשָׁלַיִם וְחוֺף צוֺר וְצִידוֺן הַבָּאִים לִשְׁמֹעַ דְּבָרָיו וְלִמְצֹא מָזוֺר לְמַחֲלָתָם:
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského a sidónského; ([Matouš 4:25; Marek 3:7-Marek 3:8; Lukáš 5:17])
καὶ καταβὰς μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε῎στη ε᾿πὶ τόπου πεδινου̑ καὶ ο῎χλος πολὺς μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ πλη̑θος πολὺ του̑ λαου̑ α᾿πὸ πάσης τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ τη̑ς παραλίου Τύρου καὶ Σιδω̑νος
וַנחֵת עַמהֻון יֵשֻׁוע וקָם בַּפקַעתָא וכֵנשָׁא סַגִּיָאא דּתַלמִידַוהי וסֻוגָאא דּכֵנשָׁא דּעַמָא מֵן כֻּלָה יִהֻוד ומֵן אֻורִשׁלֵם ומֵן ספָר יַמָא דּצֻור וַדצַידָּן׃
וְהָאֲנָשִׁים שֶׁהָיוּ מְעֻנִּים עַל־יְדֵי רוּחוֹת טְמֵאוֹת נִרְפְּאוּ גַּם הֵם.
וְאֵלֶּה הַבָּאִים אֲשֶׁר הֶעֱבִיר מֵהֶם רוּחוֺת הַטֻּמְאָה הַמְבַעֲתוֺת אֹתָם:
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy. ([Marek 3:10-Marek 3:11 Marek 6:56; Matouš 14:36 Matouš 9:21])
οι῍ η῟λθον α᾿κου̑σαι αυ᾿του̑ καὶ ι᾿αθη̑ναι α᾿πὸ τω̑ν νόσων αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ ε᾿νοχλούμενοι α᾿πὸ πνευμάτων α᾿καθάρτων ε᾿θεραπεύοντο
דֵּאתַו דּנֵשׁמעֻון מֵלתֵה וַדנֵתַאסֻון מֵן כֻּורהָנַיהֻון וַאילֵין דּמֵתַאלצִין מֵן רֻוחֵא טַנפָתָא ומֵתַאסֵין הוַו׃
כָּל הֶהָמוֹן בִּקְשׁוּ לָגַעַת בּוֹ, כִּי גְּבוּרָה יָצְאָה מִמֶּנּוּ וְרִפְּאָה אֶת הַכֹּל.
וְהֶהָמוֺן כֻּלָּם מְבַקְשִׁים לָגַעַת בּוֺ כִּי גְבוּרָה יָצְאָה מֵאִתּוֺ לְהַעֲלוֺת אֲרֻכָה לְכֻלָּם:
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.
καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος ε᾿ζήτουν α῞πτεσθαι αυ᾿του̑ ο῞τι δύναμις παρ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ξήρχετο καὶ ι᾿α̑το πάντας
וכֻלֵה כֵּנשָׁא בָּעֵין הוַו למֵתקַרָבֻו לֵה חַילָא גֵּיר נָפֵק הוָא מֵנֵה וַלכֻלהֻון מַאסֵא הוָא׃ ס
נָשָׂא אֶת עֵינָיו אֶל תַּלְמִידָיו וְאָמַר: "אַשְׁרֵיכֶם הָעֲנִיִּים, כִּי לָכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְהוּא נָשָׂא עֵינָיו אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמַר אַשְׁרֵיכֶם הָעֲנִיִּים כִּי-לָכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: „Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží. ([Matouš 5:1-Matouš 5:12 Izajáš 61:1; Jakubův 2:5])
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿πάρας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ ει᾿ς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ε῎λεγεν μακάριοι οἱ πτωχοί ο῞τι ὑμετέρα ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וַארִים עַינַוהי עַל תַּלמִידַוהי וֵאמַר טֻובַיכֻּון מֵסכִּנֵא דּדִילכֻון הִי מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃ ס
אַשְׁרֵיכֶם הָרְעֵבִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּשְׂבָּעוּ. אַשְׁרֵיכֶם הַבּוֹכִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּשְׂחָקוּ.
אַשְׁרֵיכֶם הָרְעֵבִים כַּיּוֺם כִּי שָׂבֹעַ תִּשְׂבָּעוּן אַשְׁרֵיכֶם הַבֹּכִים כַּיּוֺם כִּי שָׂחֹק תִּשְׂחָקוּן:
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. ([Žalmy 126:5-Žalmy 126:6; Izajáš 61:3; Jeremjáš 31:25; Zjevení Janovo 7:16-Zjevení Janovo 7:17])
μακάριοι οἱ πεινω̑ντες νυ̑ν ο῞τι χορτασθήσεσθε μακάριοι οἱ κλαίοντες νυ̑ν ο῞τι γελάσετε
טֻובַיכֻּון אַילֵין דּכַפנִין הָשָׁא דּתֵסבּעֻון ס טֻובַיכֻּון לַדבָכֵין הָשָׁא דּתֵגחכֻון׃ ס
אַשְׁרֵיכֶם אִם בְּנֵי אָדָם יִשְׂנְאוּ אֶתְכֶם וִינַדּוּ וִיחָרְפוּ אֶתְכֶם וְיוֹצִיאוּ שֵׁם רַע עֲלֵיכֶם בִּגְלַל בֶּן־הָאָדָם.
אַשְׁרֵיכֶם אִם-אֲנָשִׁים יִשְׂנְאוּ יְנַדּוּ אוֺ יְגַדְּפוּ אֶתְכֶם וְאֶת-שִׁמְכֶם כְּשֵׁם רָע יִמְחוּ בַּעֲבוּר בֶּן-הָאָדָם:
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymažou vaše jméno jako proklaté(c) pro Syna člověka. (c) ř: zlé ([Jan 15:19 Jan 17:14; 1 Petrův 4:14])
μακάριοί ε᾿στε ο῞ταν μισήσωσιν ὑμα̑ς οἱ α῎νθρωποι καὶ ο῞ταν α᾿φορίσωσιν ὑμα̑ς καὶ ο᾿νειδίσωσιν καὶ ε᾿κβάλωσιν τὸ ο῎νομα ὑμω̑ν ὡς πονηρὸν ε῞νεκα του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
טֻובַיכֻּון מָא דּסָנֵין לכֻון בּנַינָשָׁא וַמפַרשִׁין לכֻון וַמחַסדִין לכֻון ומַפּקִין שֵׁמכֻון אַיך בִּישֵׁא חלָף בּרֵה דּאנָשָׁא׃
שִׂמְחוּ בַּיּוֹם הַהוּא וְרִקְדוּ, כִּי הִנֵּה שְׂכַרְכֶם רַב בַּשָּׁמַיִם; הֲרֵי כַּדָּבָר הַזֶּה עָשׂוּ אֲבוֹתֵיהֶם לַנְּבִיאִים.
שִׂמְחוּ וְגִילוּ בַּיּוֺם הַהוּא כִּי שְׂכַרְכֶם רַב בַּשָּׁמָיִם כִּי כֵן-עָשׂוּ אֲבוֺתֵיהֶם אֶל-הַנְּבִיאִים מִקֶּדֶם:
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Veselte se v ten den a jásejte(d) radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky. (d) ř: skákejte ([Lukáš 13:34; Skutky apoštolské 5:41 Skutky apoštolské 7:52; Židům 11:37-Židům 11:39; Jakubův 5:10])
χάρητε ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα καὶ σκιρτήσατε ι᾿δοὺ γὰρ ὁ μισθὸς ὑμω̑ν πολὺς ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ κατὰ τὰ αυ᾿τὰ γὰρ ε᾿ποίουν τοι̑ς προφήταις οἱ πατέρες αυ᾿τω̑ν
חדַו בּהַו יַומָא ודֻוצו דַּאגרכֻון סַגִּי בַּשׁמַיָא הָכַנָא גֵּיר עָבדִּין הוַו אַבָהָתהֻון לַנבִיֵא׃ ס
אַךְ אוֹי לָכֶם הָעֲשִׁירִים, כִּי כְּבָר קִבַּלְתֶּם אֶת נֶחָמַתְכֶם.
אַךְ-אוֺי לָכֶם עֲשִׁירִים כִּי-הִַּׂגְתֶּם תַּנְחוּמֹתֵיכֶם:
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
Ale běda vám bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo. ([Lukáš 16:25; Jakubův 5:1-Jakubův 5:3])
πλὴν ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς πλουσίοις ο῞τι α᾿πέχετε τὴν παράκλησιν ὑμω̑ν
בּרַם וָי לכֻון עַתִּירֵא דּקַבֵּלתֻּון בֻּויָאכֻון׃
אוֹי לָכֶם הַשְֹבֵעִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּרְעֲבוּ. אוֹי לָכֶם הַשּׂוֹחֲקִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּתְאַבְּלוּ וְתִבְכּוּ.
אוֺי לָכֶם הְַּׂבֵעִים הַיּוֺם כִּי אַחֲרֵי-כֵן תִּרְעָבוּ אוֺי לָכֶם הַמְצַחֲקִים הַיּוֺם כִּי-נוֺעַדְתֶּם לְאֵבֶל וָבֶכִי:
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat. ([Jakubův 4:9])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν οἱ ε᾿μπεπλησμένοι νυ̑ν ο῞τι πεινάσετε ου᾿αί οἱ γελω̑ντες νυ̑ν ο῞τι πενθήσετε καὶ κλαύσετε
וָי לכֻון סַבעֵא דּתֵכפּנֻון וָי לכֻון לַדגָחכִין הָשָׁא דּתֵבכֻּון ותֵתַאבלֻון׃
אוֹי לָכֶם אִם כָּל הָאֲנָשִׁים מְשַׁבְּחִים אֶתְכֶם, כִּי כֵן עָשׂוּ אֲבוֹתֵיהֶם לִנְבִיאֵי הַשֶּׁקֶר."
אוֺי לָכֶם הַמְהֻלָּלִים בְּפִי כָּל-בְּנֵי-הָאָדָם כִּי כָּכָה עָשׂוּ אֲבוֺתֵיהֶם גַּם-לִנְבִיאֵי שָׁקֶר:
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům. ([Jakubův 4:4])
ου᾿αὶ ο῞ταν ὑμα̑ς καλω̑ς ει῎πωσιν πάντες οἱ α῎νθρωποι κατὰ τὰ αυ᾿τὰ γὰρ ε᾿ποίουν τοι̑ς ψευδοπροφήταις οἱ πατέρες αυ᾿τω̑ν
וָי לכֻון כַּד נֵהוֻון אָמרִין עלַיכֻּון בּנַי־אנָשָׁא דּשַׁפִּיר הָכַנָא גֵּיר עָבדִּין הוַו לַנבִיֵא דּדַגָּלֻותָא אַבָהָתהֻון׃ ס
"אֲבָל אֲלֵיכֶם, הַשּׁוֹמְעִים, אוֹמֵר אֲנִי: אֶהֱבוּ אֶת אוֹיְבֵיכֶם, הֵיטִיבוּ עִם שׂוֹנְאֵיכֶם.
אֲבָל אַתֶּם הַמַּקְשִׁיבִים לְקוֺלִי לָכֶם אֲנִי אֹמֵר אֶהֱבוּ אֶת-אֹיְבֵיכֶם הֵיטִיבוּ לְשׁנְאֵיכֶם:
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. ([Matouš 5:44; Exodus 23:4-Exodus 23:5; Přísloví 25:21-Přísloví 25:22; Římanům 12:20-Římanům 12:21])
α᾿λλὰ ὑμι̑ν λέγω τοι̑ς α᾿κούουσιν α᾿γαπα̑τε τοὺς ε᾿χθροὺς ὑμω̑ν καλω̑ς ποιει̑τε τοι̑ς μισου̑σιν ὑμα̑ς
לכֻון דֵּין אָמַר אנָא לַדשָׁמעִין אַחֵבו לַבעֵלדּבָבַיכֻּון וַעבֵדו דּשַׁפִּיר לַאילֵין דּסָנֵין לכֻון׃
בָּרְכוּ אֶת מְקַלְּלֵיכֶם וְהִתְפַּלְּלוּ בְּעַד הַפּוֹגְעִים בָּכֶם.
בָּרְכוּ אֶת-אֹרַרֵיכֶם וְהַעְתִּירוּ בְּעַד רֹדְפֵיכֶם:
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. ([Římanům 12:14])
ευ᾿λογει̑τε τοὺς καταρωμένους ὑμα̑ς προσεύχεσθε περὶ τω̑ν ε᾿πηρεαζόντων ὑμα̑ς
ובַרֵכו לַאילֵין דּלָיטִין לכֻון וצַלַו עַל אַילֵין דּדָברִין לכֻון בַּקטִירָא׃
הַמַּכֶּה אוֹתְךָ עַל הַלְּחִי, הַטֵּה לוֹ גַּם אֶת הַשְּׁנִיָּה. הַלּוֹקֵחַ אֶת מְעִילְךָ, אַל תִּמְנַע מִמֶּנּוּ גַם אֶת כֻּתָּנְתְּךָ.
הַמַּכְּךׇ עַל-לְחִי אַחַת הַטֵּה-לוֺ גַּם-הָאַחֶרֶת הַנֹּשֵׂא מְעִילְךׇ מֵעָלֶיךׇ לֹא-תִמְנַע מִמֶּנוּ גַּם-כֻּתָּנְתֶּךׇ:
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! ([Matouš 5:39-Matouš 5:42 Přísloví 24:29; Římanům 12:17; 1 Korintským 6:7; 1 Petrův 3:9])
τω̑ τύπτοντί σε ε᾿πὶ τὴν σιαγόνα πάρεχε καὶ τὴν α῎λλην καὶ α᾿πὸ του̑ αι῎ροντός σου τὸ ἱμάτιον καὶ τὸν χιτω̑να μὴ κωλύσης
ולַדמָחֵא לָך עַל פַּכָּך קַרֵב לֵה אחרִנָא ומֵן מַן דּשָׁקֵל מַרטֻוטָך לָא תֵּכלֵא אָף כֻּותִּינָך׃ ס
הֱיֵה נוֹתֵן לְכָל הַמְבַקֵּשׁ מִמְּךָ ; וְהַלּוֹקֵחַ אֶת אֲשֶׁר לְךָ, אַל תִּתְבַּע מִמֶּנּוּ.
תְּנָה לְכָל-שֹׁאֵל מִמְּךׇ וּמֵאֵת הַלּוֶֺה לֹא-תְבַקֵּשׁ:
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
παντὶ αι᾿του̑ντί σε δίδου καὶ α᾿πὸ του̑ αι῎ροντος τὰ σὰ μὴ α᾿παίτει
לכֻל דּשָׁאֵל לָך הַב לֵה ומֵן מַן דּשָׁקֵל דִּילָך לָא תֵּתבַּע׃ ס
מַה שֶּׁתִּרְצוּ שֶׁיַּעֲשׂוּ לָכֶם בְּנֵי אָדָם, כֵּן תַּעֲשׂוּ לָהֶם גַּם אַתֶּם.
וְכָל-אֲשֶׁר תַּחְפְּצוּ שֶׁיַּעֲשׂוּן לָכֶם אֲנָשִׁים כֵּן תַּעֲשׂוּן לָהֶם גַּם-אַתֶּם:
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. ([Matouš 7:12])
καὶ καθώς θέλετε ι῞να ποιω̑σιν ὑμι̑ν οἱ α῎νθρωποι ποιει̑τε αυ᾿τοι̑ς ὁμοίως
וַאיכַּנָא דּצָבֵין אנתֻּון דּנֵעבּדֻון לכֻון בּנַי־אנָשָׁא הָכוָת עבֵדו להֻון אָף אַנתֻּון׃ ס
וְאִם תֹּאהֲבוּ אֶת אוֹהֲבֵיכֶם, אֵיזוֹ זְכוּת תַּעֲמֹד לָכֶם? הֲלֹא גַּם הַחוֹטְאִים אוֹהֲבִים אֶת אוֹהֲבֵיהֶם.
אִם-תֶּאֱהָבוּן אֶת-אֹהֲבֵיכֶם מַה-צְּדָקָה לָכֶם הֲלֹא גַּם-הַחַטָּאִים אֶת אֹהֲבֵיהֶם יֶאֱהָבוּן:
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. ([Matouš 5:44-Matouš 5:48])
καὶ ει᾿ α᾿γαπα̑τε τοὺς α᾿γαπω̑ντας ὑμα̑ς ποία ὑμι̑ν χάρις ε᾿στίν καὶ γὰρ οἱ ἁμαρτωλοὶ τοὺς α᾿γαπω̑ντας αυ᾿τοὺς α᾿γαπω̑σιν
אֵן גֵּיר מַחבִין אנתֻּון לַאילֵין דּמַחבִין לכֻון אַידָא הי טַיבֻּותכֻון אָף גֵּיר חַטָיֵא לַאילֵין דּמַחבִין להֻון רָחמִין׃
אִם תֵּיטִיבוּ לַמֵּיטִיבִים עִמָּכֶם, אֵיזוֹ זְכוּת תַּעֲמֹד לָכֶם? הֲלֹא גַּם הַחוֹטְאִים עוֹשִׂים זֹאת.
וְכִי-תַעֲשׂוּ טוֺב לְמֵטִיבֵיכֶם מַה-צְּדָקָה לָכֶם הֲלֹא כְמוֺ-כֵן יַעֲשׂוּ גַּם-הַחַטָּאִים:
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.
καὶ γὰρ ε᾿ὰν α᾿γαθοποιη̑τε τοὺς α᾿γαθοποιου̑ντας ὑμα̑ς ποία ὑμι̑ν χάρις ε᾿στίν καὶ οἱ ἁμαρτωλοὶ τὸ αυ᾿τὸ ποιου̑σιν
וֵאן עָבדִּין אנתֻּון דּטָב לַאילֵין דּמַטֵאבִין לכֻון אַידָא הי טַיבֻּותכֻון אָף חַטָיֵא גֵּיר הָכַנָא עָבדִּין׃
וְאִם תַּלְווּ לַאֲנָשִׁים שֶׁאַתֶּם מְקַוִּים לְקַבֵּל מֵהֶם, אֵיזוֹ זְכוּת תַּעֲמֹד לָכֶם? גַּם הַחוֹטְאִים מַלְוִים לַחוֹטְאִים כְּדֵי שֶׁיֻּחְזַר לָהֶם הָעֵרֶךְ הַשָּׁוֶה.
וְאִם-תַּלְווּ אֶת-אֲנָשִׁים בְּתִקְוַתְכֶם כִּי יְשַׁלֵּמוּ לָכֶם מַה-צְּדָקָה לָכֶם גַּם-חַטָּאִים מַלְוִים חַטָּאִים כִּי גְמוּלָם יוּשַׁב לָהֶם:
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to čekat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. ([Lukáš 14:12-Lukáš 14:14; Leviticus 25:35-Leviticus 25:36])
καὶ ε᾿ὰν δανίσητε παρ῾ ω῟ν ε᾿λπίζετε λαβει̑ν ποία ὑμι̑ν χάρις ε᾿στίν καὶ ἁμαρτωλοὶ ἁμαρτωλοι̑ς δανίζουσιν ι῞να α᾿πολάβωσιν τὰ ι῎σα
וֵאן מַוזפִין אנתֻּון למַן דּסָברִין אנתֻּון דּתֵתפַּרעֻון מֵנֵה אַידָא הי טַיבֻּותכֻון אָף חַטָיֵא גֵּיר לחַטָיֵא מַוזפִין דּהָכוָת נֵתפַּרעֻון׃
אַדְּרַבָּא, אֶהֱבוּ אֶת אוֹיְבֵיכֶם וְהֵיטִיבוּ וְהַלְווּ מִבְּלִי לְצַפּוֹת לִגְמוּל, וְרַב יִהְיֶה שְׂכַרְכֶם וּבְנֵי עֶלְיוֹן תִּהְיוּ, כִּי טוֹב הוּא גַּם לִכְפוּיֵי טוֹבָה וְגַם לָרָעִים.
אַךְ אֶהֱבוּ אֶת-אֹיְבֵיכֶם הֵיטִיבוּ לָהֶם חִנָּם וְלֹא תְצַפּוּ לִגְמוּל אָז יִגְדַּל שְׂכַרְכֶם וִהְיִיתֶם בְּנֵי עֶלְיוֺן כִּי טוֺב הוּא לָרָעִים וְלַאֲשֶׁר טוֺבָה לֹא יַכִּירוּ:
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět(e). A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. (e) var: půjčujte a nad nikým se nevzdávejte naděje ([Efezským 5:1])
πλὴν α᾿γαπα̑τε τοὺς ε᾿χθροὺς ὑμω̑ν καὶ α᾿γαθοποιει̑τε καὶ δανίζετε μηδὲν α᾿πελπίζοντες καὶ ε῎σται ὁ μισθὸς ὑμω̑ν πολύς καὶ ε῎σεσθε υἱοὶ ὑψίστου ο῞τι αυ᾿τὸς χρηστός ε᾿στιν ε᾿πὶ τοὺς α᾿χαρίστους καὶ πονηρούς
בּרַם אַחֵבו לַבעֵלדּבָבַיכֻּון וַאטֵאבו להֻון וַאוזֵפו ולָא תֵּפסקֻון סַברָא דּאנָשׁ ונֵהוֵא סַגִּי אַגרכֻון ותֵהוֻון בּנַוהי דּרָמָא דּהֻו בַּסִים הֻו עַל בִּישֵׁא ועַל כָּפֻורֵא׃ ס
הֱיוּ רַחֲמָנִים כְּשֵׁם שֶׁאֲבִיכֶם רַחֲמָן הוּא."
הֱיוּ מְרַחֲמִים כִּי אֲבִיכֶם הוּא רַחוּם:
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
γίνεσθε οι᾿κτίρμονες καθώς καὶ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν οι᾿κτίρμων ε᾿στίν
הוַו הָכִיל מרַחמָנֵא אַיכַּנָא דָּאף אַבֻוכֻון מרַחמָנָא הו׃ ס
"אַל תִּשְׁפְּטוּ וְלֹא תִּשָּׁפְטוּ. אַל תַּרְשִׁיעוּ וְלֹא תֻּרְשְׁעוּ. סִלְחוּ וְיִסָּלַח לָכֶם.
לֹא תִשְׁפְּטוּ אֲחֵרִים וְלֹא תִשָּׁפְטוּ מִלִּפְנֵיהֶם לֹא תַאֲשִׁימוּ אֹתָם וְלֹא יַאֲשִׁימוּ אֶתְכֶם הַצְדִּיקוּם וְיַצְדִּיקוּ אֶתְכֶם:
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno. ([Matouš 7:1-Matouš 7:2; Jakubův 4:11])
καὶ μὴ κρίνετε καὶ ου᾿ μὴ κριθη̑τε καὶ μὴ καταδικάζετε καὶ ου᾿ μὴ καταδικασθη̑τε α᾿πολύετε καὶ α᾿πολυθήσεσθε
לָא תּדֻונֻון ולָא מֵתּתּדִינִין אנתֻּון לָא תּחַיבֻון ולָא מֵתחַיבִין אנתֻּון שׁרַו ותֵשׁתּרֻון׃
תְּנוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם; מִדָּה יָפָה, דְּחוּסָה, גְּדוּשָׁה וְשׁוֹפַעַת יִתְּנוּ בְּחֵיקְכֶם, כִּי בַּמִּדָּה שֶׁאַתֶּם מוֹדְדִים יִמָּדֵד לָכֶם."
תְּנוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם מִדָּה מְלֵאָה עַל-כָּל-גְּדוֺתֶיהָ יָשִׁיבוּ אֶל-חֵיקְכֶם אֲשֶׁר יָעִיקוּ תַחְתֶּיהָ וַאֲשֶׁר יָנִיעוּ אֹתָהּ כִּי בְסַאסְּאָה אֲשֶׁר תָּמֹדּוּ בָּהּ יִמַּד לָכֶם:
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“ ([Marek 4:24])
δίδοτε καὶ δοθήσεται ὑμι̑ν μέτρον καλὸν πεπιεσμένον σεσαλευμένον ὑπερεκχυννόμενον δὼσουσιν ει᾿ς τὸν κόλπον ὑμω̑ν ω῟ γὰρ μέτρω μετρει̑τε α᾿ντιμετρηθήσεται ὑμι̑ν
הַבו ומֵתִיהֵב לכֻון בַּכיָלתָּא טָבתָא וַרקִיעתָּא וַמשַׁפַּעתָּא נַרמֻון בּעֻובַּיכֻּון בּהָי גֵּיר כּיָלתָּא דַּמכִילִין אנתֻּון מֵתּתּכִיל לכֻון׃ ס
גַּם מָשָׁל סִפֵּר לָהֶם: "הֲיוּכַל עִוֵּר לְהַדְרִיךְ עִוֵּר? הֲלֹא שְׁנֵיהֶם יִפְּלוּ לְתוֹךְ בּוֹר.
וַיִָּּׂא מְשָׁלוֺ וַיֹּאמַר הֲיִנְהַג עִוֵּר אֶת-הָעִוֵּר הֲלֹא יִפְּלוּ שְׁנֵיהֶם אֶל-הַבּוֺר:
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Řekl jim také podobenství: „Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy? ([Matouš 15:14; Římanům 2:19])
ει῏πεν δὲ καὶ παραβολὴν αυ᾿τοι̑ς μήτι δύναται τυφλὸς τυφλὸν ὁδηγει̑ν ου᾿χὶ α᾿μφότεροι ει᾿ς βόθυνον ε᾿μπεσου̑νται
וֵאמַר הוָא להֻון מַתלָא למָא מֵשׁכַּח סַמיָא לסַמיָא לַמדַבָּרֻו לָא תּרַיהֻון בּגֻומָצָא נָפלִין׃ ס
תַּלְמִיד אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מִן הַמּוֹרֶה, אֲבָל כָּל מִי שֶׁהֻשְׁלַם לִמּוּדוֹ יִהְיֶה כְּמוֹרֵהוּ.
הַתַּלְמִיד לֹא יִגְדַּל מִרָבּוֺ וְאִם שָׁלֵם הוּא יְהִי כְרַבּוֺ:
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen(f), bude jako jeho učitel. (f) Každý však, kdo je vyučen ([Matouš 10:24-Matouš 10:25; Jan 13:16 Jan 15:20])
ου᾿κ ε῎στιν μαθητὴς ὑπὲρ τὸν διδάσκαλον κατηρτισμένος δὲ πα̑ς ε῎σται ὡς ὁ διδάσκαλος αυ᾿του̑
לַיתּ תַּלמִידָא דּיַתִּיר מֵן רַבֵּה כֻּלנָשׁ גֵּיר דַּגמִיר נֵהוֵא אַיך רַבֵּה׃ ס
מַדּוּעַ אַתָּה רוֹאֶה אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךָ וְאֵינְךָ שָׂם לֵב לַקּוֹרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ שֶׁלְּךָ?
לָמָּה תַבִּיט אֶל-שְׁבָבִים אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךׇ וְלֹא תָשֶׁת-לֵב אֶל-הַקּוֺרָה אֲשֶׁר בְּעֵינֶךׇ:
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ? ([Matouš 7:3-Matouš 7:5])
τί δὲ βλέπεις τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ του̑ α᾿δελφου̑ σου τὴν δὲ δοκὸν τὴν ε᾿ν τω̑ ι᾿δίω ο᾿φθαλμω̑ ου᾿ κατανοει̑ς
מָנָא דֵּין חָזֵא אַנתּ גֵּלָא דַּבעַינֵה דַּאחֻוך קָרִיתָּא דֵּין דַּבעַינָך לָא מֵתחַזיָא לָך׃
אֵיךְ תּוּכַל לוֹמַר לְאָחִיךָ: 'אָחִי, הַנַּח לִי לְהוֹצִיא אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ', כְּשֶׁאַתָּה בְּעַצְמְךָ אֵינְךָ רוֹאֶה אֶת הַקּוֹרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ? צָבוּעַ! רֵאשִׁית, טֹל קוֹרָה מֵעֵינְךָ; אַחַר כָּךְ תֵּיטִיב לִרְאוֹת אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךָ וְתוּכַל לְהוֹצִיאוֹ."
וְאֵיךְ תֹּאמַר לְאָחִיךׇ הַנִּיחֵנִי אָחִי וְאָסִירָה שְׁבָבִים מֵעֵינֶךׇ וְלֹא תָשִׁית לֵב אֶל-הַקּוֺרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךׇ גַּם-אָתָּה הָסֵר חָנֵף רִאשׁוֺנָה אֶת-הַקּוֺרָה מֵעֵינֶךׇ וְאַחֲרֵי-כֵן תִּרְאֶה לְהָסִיר שְׁבָבִים מֵעֵין אָחִיךׇ:
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Jak můžeš říci svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku,‘ a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
πω̑ς δύνασαι λέγειν τω̑ α᾿δελφω̑ σου α᾿δελφέ α῎φες ε᾿κβάλω τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ σου αυ᾿τὸς τὴν ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ σου̑ δοκὸν ου᾿ βλέπων ὑποκριτά ε῎κβαλε πρω̑τον τὴν δοκὸν ε᾿κ του̑ ο᾿φθαλμου̑ σου̑ καὶ τότε διαβλέψεις τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ του̑ α᾿δελφου̑ σου ε᾿κβαλει̑ν
אַו אַיכַּנָא מֵשׁכַּח אַנתּ למִאמַר לַאחֻוך אָחי שׁבֻוק אַפֵּק גֵּלָא מֵן עַינָך דּהָא קָרִיתָּא דַּבעַינָך דִּילָך לָא מֵתחַזיָא לָך נָסֵב בַּאפֵּא אַפֵּק לֻוקדַם קָרִיתָּא מֵן עַינָך והָידֵּין נֵתחזֵא לָך למַפָּקֻו גֵּלָא מֵן עַינֵה דַּאחֻוך׃ ס
"עֵץ טוֹב אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי מֻשְׁחָת וְעֵץ מֻשְׁחָת אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב.
אֵין עֵץ טוֺב אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה פְּרִי מָשְׁחָת וְאֵין עֵץ נִשְׁחָת אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה פְּרִי טוֺב:
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce. ([Matouš 7:16-Matouš 7:20 Matouš 12:33-Matouš 12:35; Jakubův 3:11-Jakubův 3:12])
ου᾿ γάρ ε᾿στιν δένδρον καλὸν ποιου̑ν καρπὸν σαπρόν ου᾿δὲ πάλιν δένδρον σαπρὸν ποιου̑ν καρπὸν καλόν
לָא אִית אִילָנָא טָבָא דּעָבֵד פִּארֵא בִּישֵׁא אָף לָא אִילָנָא בִּישָׁא דּעָבֵד פִּארֵא טָבֵא׃
כָּל עֵץ נִכָּר בְּפִרְיוֹ, שֶׁהֲרֵי לֹא מִן הַקּוֹצִים אוֹסְפִים תְּאֵנִים וְלֹא מִשִֹיחַ קוֹצָנִי בּוֹצְרִים עֲנָבִים.
כִּי כָל-עֵץ וָעֵץ בְּמוֺ-פִרְיוֺ יִתְנַכָּר תְּאֵנִים לֹא יֵאָסְפוּ מִצְּנִנִים וְלֹא עֲנָבִים מֵעַקְרַבִּים:
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.
ε῞καστον γὰρ δένδρον ε᾿κ του̑ ι᾿δίου καρπου̑ γινὼσκεται ου᾿ γὰρ ε᾿ξ α᾿κανθω̑ν συλλέγουσιν συ̑κα ου᾿δὲ ε᾿κ βάτου σταφυλὴν τρυγω̑σιν
כֻּל אִילָנָא גֵּיר מֵן פִּארַוהי הו מֵתִידַע לָא גֵּיר לָקטִין מֵן כֻּובֵּא תִּאנֵא אָף לָא מֵן סַניָא קָטפִּין עֵנבֵּא׃ ס
הָאִישׁ הַטּוֹב, מֵאוֹצַר לִבּוֹ הַטּוֹב מֵפִיק אֶת הַטּוֹב, וְהָאִישׁ הָרָע, מֵאוֹצַר לִבּוֹ הָרָע מֵפִיק אֶת הָרָע; כִּי מִתּוֹךְ הַשּׁוֹפֵעַ בַּלֵב מְדַבֵּר פִּיו."
אִישׁ טוֺב מֵאוֺצַר לִבּוֺ הַטּוֺב יוֺצִיא טוֺב וְאִישׁ רָע מֵאוֺצַר לִבּוֺ הָרָע יוֺצִיא רָע כִּי-מִמְּלֹא הַלֵּב יַבִּיעַ כָּל-פֶּה:
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.
ὁ α᾿γαθὸς α῎νθρωπος ε᾿κ του̑ α᾿γαθου̑ θησαυρου̑ τη̑ς καρδίας προφέρει τὸ α᾿γαθόν καὶ ὁ πονηρὸς ε᾿κ του̑ πονηρου̑ προφέρει τὸ πονηρόν ε᾿κ γὰρ περισσεύματος καρδίας λαλει̑ τὸ στόμα αυ᾿του̑
גַּברָא טָבָא מֵן סִימָתָא טָבָתָא דַּבלֵבֵּה מַפֵּק טָבָתָא וגַברָא בִּישָׁא מֵן סִימָתָא בִּישָׁתָא דַּבלֵבֵּה מַפֵּק בִּישָׁתָא מֵן תַּותָּרַי לֵבָּא גֵּיר ממַללָן סֵפוָתָא׃ ס
"וְלָמָּה אַתֶּם קוֹרְאִים לִי 'אֲדוֹנִי, אֲדוֹנִי', וְאֵינְכֶם עוֹשִׂים אֶת אֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר?
וּמַדּוּעַ אַתֶּם קֹרִאים לִי בְּשֵׁם אָדוֺן אָדוֺן וְלֹא תַעֲשׂוּן אֵת אֲשֶׁר-אֲנִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם:
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
Proč mne oslovujete ‚Pane, Pane‘, a nečiníte, co říkám? ([Matouš 7:21; Římanům 2:13; Jakubův 1:22; 1 Janův 2:17; Malachiáš 1:6])
τί δέ με καλει̑τε κύριε κύριε καὶ ου᾿ ποιει̑τε α῍ λέγω
מָנָא קָרֵין אנתֻּון לִי מָרי מָרי ומֵדֵּם דָּאמַר אנָא לָא עָבדִּין אנתֻּון׃ ס
כָּל הַבָּא אֵלַי וְשׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרַי וְעוֹשֶׂה אוֹתָם, אַגִּיד לָכֶם לְמִי הוּא דּוֹמֶה:
כָּל-הַבָּא אֵלַי וְשָׁמַע דְּבָרַי וְעָשָׂה אֹתָם הִנֵּה אַגִּיד לָכֶם לְמִי הוּא דוֺמֶה:
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je? ([Matouš 7:24-Matouš 7:27; Ezechiel 13:10-Ezechiel 13:12])
πα̑ς ὁ ε᾿ρχόμενος πρός με καὶ α᾿κούων μου τω̑ν λόγων καὶ ποιω̑ν αυ᾿τούς ὑποδείξω ὑμι̑ν τίνι ε᾿στὶν ο῞μοιος
כֻּל אנָשׁ דָּאתֵא לוָתי ושָׁמַע מֵלַי ועָבֵד להֵין אֵחַוֵיכֻון למָנָא דָּמֵא׃
דּוֹמֶה הוּא לְאִישׁ בּוֹנֶה בַּיִת, אֲשֶׁר הֶעֱמִיק לַחְפֹּר וְהִנִּיחַ אֶת יְסוֹדוֹ עַל הַסֶּלַע; כַּאֲשֶׁר בָּא שִׁטָּפוֹן הִכָּה הַזֶּרֶם בַּבַּיִת הַהוּא, אַךְ לֹא הָיָה יָכוֹל לְמוֹטְטוֹ מִשּׁוּם שֶׁנִּבְנָה הֵיטֵב.
הֲלֹא דוֺמֶה הוּא לְאִישׁ בֹּנֶה בַּיִת אֲשֶׁר הֶעֱמִיק לַחְפֹּר וַיִּתֵּן יְסוּדָתוֺ בְּסָלַע וּכְבֹא מָטָר סֹחֵף וְנַחַל פָּרַץ עַל-הַבַּיִת לֹא יָכֹל לְהָנִיעַ אֹתוֺ כִּי בְסֶלַע יְסוּדָתוֺ:
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.
ο῞μοιός ε᾿στιν α᾿νθρὼπω οι᾿κοδομου̑ντι οι᾿κίαν ο῍ς ε῎σκαψεν καὶ ε᾿βάθυνεν καὶ ε῎θηκεν θεμέλιον ε᾿πὶ τὴν πέτραν πλημμύρης δὲ γενομένης προσέρηξεν ὁ ποταμὸς τη̑ οι᾿κία ε᾿κείνη καὶ ου᾿κ ι῎σχυσεν σαλευ̑σαι αυ᾿τὴν διὰ τὸ καλω̑ς οι᾿κοδομη̑σθαι αυ᾿τήν
דָּמֵא לגַברָא דַּבנָא בַּיתָּא וַחפַר ועַמֵק וסָם שֵׁתֵאסֵא עַל שֻׁועָא כַּד הוָא דֵּין מֵלֵאָא אֵתּטַרִי מֵלֵאָא בּבַיתָּא הַו ולָא אֵשׁכַּח דַּנזִיעִיוהי סִימָא הוָת גֵּיר שֵׁתֵאסתֵּה עַל שֻׁועָא׃
אֲבָל הַשּׁוֹמֵעַ וְאֵינוֹ עוֹשֶׂה דּוֹמֶה לְאִישׁ אֲשֶׁר בָּנָה בַּיִת עַל הַקַּרְקַע בְּלִי יְסוֹד; כַּאֲשֶׁר הַזֶּרֶם נָגַח בּוֹ הִתְמוֹטֵט מִיָּד וְגָדוֹל הָיָה חֻרְבַּן הַבַּיִת הַהוּא."
אַךְ הַשֹּׁמֵעַ דְּבָרַי וְאֹתָם אֵינֶנּוּ עֹשֶׂה דּוֺמֶה הוּא לְאִישׁ בֹּנֶה בֵיתוֺ עַל-הֶעָפָר וְאֵין לוֺ יְסוֺד מִתָּחַת וּבַעֲבֹר עָלָיו שֶׁטֶף מַיִם נָפַל הַבַּיִת פִּתְאֹם וַיְהִי לְמַפֵּלָה גְדוֺלָה:
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká.“
ὁ δὲ α᾿κούσας καὶ μὴ ποιήσας ο῞μοιός ε᾿στιν α᾿νθρὼπω οι᾿κοδομήσαντι οι᾿κίαν ε᾿πὶ τὴν γη̑ν χωρὶς θεμελίου η῟ προσέρηξεν ὁ ποταμός καὶ ευ᾿θὺς συνέπεσεν καὶ ε᾿γένετο τὸ ρ᾿η̑γμα τη̑ς οι᾿κίας ε᾿κείνης μέγα
והַו דּשָׁמַע ולָא עָבֵד דָּמֵא לגַברָא דַּבנָא בַּיתֵּה עַל עַפרָא דּלָא שֵׁתֵאסתָּא וכַד אֵתּטַרִי בֵּה נַהרָא בַּר־שָׁעתֵה נפַל וַהוָת מַפֻּולתֵּה רַבָּא דּבַיתָּא הַו׃ ס
לְאַחַר שֶׁהִשְׁמִיעַ אֶת כָּל דְּבָרָיו אֵלֶּה בְּאָזְנֵי הָעָם, נִכְנַס אֶל כְּפַר נַחוּם.
כְּכַלֹּתוֺ לְדַבֵּר אֶת-דְּבָרָיו בְּאָזְנֵי הָעָם וַיָּבֹא אֶל-כְּפַר-נַחוּם:
A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
Když to všechno svým posluchačům(g) pověděl, odešel do Kafarnaum. (g) ř: uším lidu ([Matouš 8:5-Matouš 8:13; Jan 4:43-Jan 4:54])
ε᾿πειδὴ ε᾿πλήρωσεν πάντα τὰ ρ᾿ήματα αυ᾿του̑ ει᾿ς τὰς α᾿κοὰς του̑ λαου̑ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς Καφαρναούμ
וכַד שַׁלֵם מֵלֵא כֻּלהֵין למַשׁמַעתֵה דּעַמָא עַל יֵשֻׁוע לַכפַרנַחֻום׃
אוֹתָהּ עֵת הָיָה עַבְדּוֹ שֶׁל שַׂר מֵאָה אֶחָד חוֹלֶה וְנוֹטֶה לָמוּת, וְהָעֶבֶד הָיָה יָקָר לוֹ מְאֹד.
וְשָׁם עֶבֶד לְשַׂר-מֵאָה אֶחָד חָלָה לָמוּת וְהוּא יָקָר הָיָה בְּעֵינָיו עַד-מְאֹד:
Setníka pak nějakého služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
Tam měl jeden setník otroka, na němž mu velmi záleželo; ten byl na smrt nemocen.
ἑκατοντάρχου δέ τινος δου̑λος κακω̑ς ε῎χων η῎μελλεν τελευτα̑ν ο῍ς η῟ν αυ᾿τω̑ ε῎ντιμος
עַבדֵּה דֵּין דּקֵנטרֻונָא חַד עבִיד הוָא בִּישָׁאיִת אַינָא דּיַקִיר הוָא עלַוהי וקַרִיב הוָא לַממָת׃
כֵּיוָן שֶׁשָּׁמַע עַל־אוֹדוֹת יֵשׁוּעַ, שָׁלַח אֵלָיו אֲנָשִׁים מִזִּקְנֵי הַיְּהוּדִים וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ לָבוֹא לְהַצִּיל אֶת עַבְדּוֹ.
וּבְשָׁמְעוֺ אֶת-שֵׁמַע יֵשׁוּעַ וַיִּשְׁלַח אֵלָיו מִקְצוֺת זִקְנֵי הַיְּהוּדִים לְבַקְשׁוֺ לָבֹא וּלְרַפֵּא אֶת-עַבְדּוֺ:
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší Židovské, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil život jeho otroka.
α᾿κούσας δὲ περὶ του̑ ᾽Ιησου̑ α᾿πέστειλεν πρὸς αυ᾿τὸν πρεσβυτέρους τω̑ν ᾽Ιουδαίων ε᾿ρωτω̑ν αυ᾿τὸν ο῞πως ε᾿λθών διασὼση τὸν δου̑λον αυ᾿του̑
וַשׁמַע עַל יֵשֻׁוע ושַׁדַּר לוָתֵה קַשִׁישֵׁא דִּיהֻודָיֵא ובָעֵא הוָא מֵנֵה אַיך דּנִאתֵא נַחֵא לעַבדֵּה׃
בְּבוֹאָם אֶל יֵשׁוּעַ הִפְצִירוּ בּוֹ מְאֹד וְאָמְרוּ: "רָאוּי הוּא שֶׁתַּעֲשֶׂה לוֹ זֹאת,
וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לֵאמֹר כִּי יָאֳתָה לּוֺ לְמַלֵּא אֶת-בַּקָּשָׁתוֺ:
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys mu to učinil.
Ti přišli k Ježíšovi a snažně ho prosili: „Je hoden, abys mu to udělal;
οἱ δὲ παραγενόμενοι πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν παρεκάλουν αυ᾿τὸν σπουδαίως λέγοντες ο῞τι α῎ξιός ε᾿στιν ω῟ παρέξη του̑το
הֵנֻון דֵּין כַּד אֵתַו לוָת יֵשֻׁוע בָּעֵין הוַו מֵנֵה בּטִילָאיִת וָאמרִין שָׁוֵא הו דּתֵעבֵּד לֵה הָדֵא׃
מִשּׁוּם שֶׁהוּא אוֹהֵב אֶת עַמֵּנוּ וְהוּא בָּנָה לָנוּ אֶת בֵּית הַכְּנֶסֶת."
כִּי אֹהֵב הוּא לְעַמֵּנוּ וּבֵית-הַכְּנֵסֶת בָּנָה-לָנוּ:
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
neboť miluje náš národ, i synagógu nám vystavěl.“ ([Skutky apoštolské 10:2])
α᾿γαπα̑ γὰρ τὸ ε῎θνος ἡμω̑ν καὶ τὴν συναγωγὴν αυ᾿τὸς ω᾿κοδόμησεν ἡμι̑ν
רָחֵם גֵּיר לעַמַן וָאף בֵּית כּנֻושׁתָּא הֻו בּנָא לַן׃
יֵשׁוּעַ הָלַךְ אִתָּם, אַךְ כְּשֶׁהָיָה לֹא הַרְחֵק מִן הַבַּיִת שָׁלַח אֵלָיו שַׂר הַמֵּאָה אֶת יְדִידָיו לוֹמַר לוֹ, "אֲדוֹנִי, אַל תַּטְרִיחַ אֶת עַצְמְךָ, כִּי אֵינֶנִּי רָאוּי שֶׁתָּבוֹא בְּצֵל קוֹרָתִי.
וַיֶּלֶךְ אִתָּם יֵשׁוּעַ וְכַאֲשֶׁר הִקְרִיב אֶל-הַבַּיִת וְרֶוַח לֹא רָחוֺק בֵּינֵיהֶם וַיִּשְׁלַח לוֺ שַׂר-הַמֵּאָה רֵעִים לֵאמֹר אֲדֹנִי אַל-תַּלְאֶה אֶת-נַפְשְׁךׇ נְקַלֹּתִי מִזֹּאת כִּי אַתָּה תָבֹא בְּצֵל קֹרָתִי:
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu ten setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu setník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε᾿πορεύετο σὺν αυ᾿τοι̑ς η῎δη δὲ αυ᾿του̑ ου᾿ μακρὰν α᾿πέχοντος α᾿πὸ τη̑ς οι᾿κίας ε῎πεμψεν φίλους ὁ ἑκατοντάρχης λέγων αυ᾿τω̑ κύριε μὴ σκύλλου ου᾿ γὰρ ἱκανός ει᾿μι ι῞να ὑπὸ τὴν στέγην μου ει᾿σέλθης
יֵשֻׁוע דֵּין אָזֵל הוָא עַמהֻון כַּד דֵּין לָא סַגִּי רַחִיק מֵן בַּיתָּא שַׁדַּר לוָתֵה קֵנטרֻונָא רָחמַוהי וֵאמַר לֵה מָרי לָא תֵּעמַל לָא גֵּיר שָׁוֵא אנָא דּתֵעֻול תּחֵית מַטלַלי׃
מִשּׁוּם כָּךְ אַף לֹא חָשַׁבְתִּי עַצְמִי רָאוּי לָבוֹא אֵלֶיךָ. אֲבָל אֱמֹר נָא מִלָּה וְנַעֲרִי יִתְרַפֵּא.
וּבַעֲבוּר זֹאת לֹא נֶחְשְׁבָה נַפְשִׁי בְּעֵינַי לָבֹא לְפָנֶיךׇ אַךְ תְּנָה אֹמֶר וְנַעֲרִי יֶחִי:
A protož jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv.
διὸ ου᾿δὲ ε᾿μαυτὸν η᾿ξίωσα πρὸς σὲ ε᾿λθει̑ν α᾿λλὰ ει᾿πὲ λόγω καὶ ι᾿αθήτω ὁ παι̑ς μου
מֵטֻל הַו אֵנָא לָא שׁוִית דַּלוָתָך אִתֵא אֵלָא אֵמַר בּמֵלתָא ונֵתַאסֵא טַלִיי סּ סּ׃
הֲרֵי גַּם אֲנִי אִישׁ כָּפוּף לְמָרוּת וּכְפוּפִים לִי אַנְשֵׁי צָבָא, וְכַאֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר לָזֶה, 'עֲשֵׂה זֹאת', הוּא עוֹשֶׂה."
כִּי גַּם-אָנֹכִי עֹמֵד תַּחַת יַד מֶמְשָׁלָה וְאַנְשֵׁי צָבָא תַּחַת יָדִי וְכִי אֹמַר לְאֶחָד מֵהֶם לֵךְ וְיֵלֵךְ וּלְאַחֵר בֹּא וְיָבֹא וּלְעַבְדִּי עֲשֵׂה-זֹאת וְיַעֲשֶׂה:
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“
καὶ γὰρ ε᾿γώ α῎νθρωπός ει᾿μι ὑπὸ ε᾿ξουσίαν τασσόμενος ε῎χων ὑπ῾ ε᾿μαυτὸν στρατιὼτας καὶ λέγω τούτω πορεύθητι καὶ πορεύεται καὶ α῎λλω ε῎ρχου καὶ ε῎ρχεται καὶ τω̑ δούλω μου ποίησον του̑το καὶ ποιει̑
אָף אֵנָא גֵּיר גַּברָא אנָא דַּמשַׁעבַּד אנָא תּחֵית שֻׁולטָנָא וִאית תּחֵית אִידַי אֵסטרַטִיֻוטֵא וָאמַר אנָא להָנָא דּזֵל וָאזֵל ולַאחרִנָא דּתָא וָאתֵא וַלעַבדּי עבֵד הָדֵא ועָבֵד׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע יֵשׁוּעַ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִתְפַּלֵּא עָלָיו. הוּא פָּנָה וְאָמַר אֶל הֶהָמוֹן הַהוֹלֵךְ אַחֲרָיו: "אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֲפִלּוּ בְּיִשְׂרָאֵל לֹא מָצָאתִי אֱמוּנָה כָּזֹאת."
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ אֶת-דְּבָרָיו וַיִּשְׁתָּאֶה וַיִּפֶן וַיֹּאמֶר אֶל-הָעָם הַהֹלֵךְ אַחֲרָיו הִנְנִי מַגִּיד לָכֶם אֱמוּנָה גְּדוֺלָה כָמוֺהָ גַּם-בְּיִשְׂרָאֵל לֹא-מָצָאתִי:
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se, řekl zástupu, kterýž za ním šel: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
Když to Ježíš uslyšel, podivil se, obrátil se k zástupu, který ho následoval, a řekl: „(h)Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli.“ (h) var: + Amen,
α᾿κούσας δὲ ταυ̑τα ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿θαύμασεν αυ᾿τόν καὶ στραφεὶς τω̑ α᾿κολουθου̑ντι αυ᾿τω̑ ο῎χλω ει῏πεν λέγω ὑμι̑ν ου᾿δὲ ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ τοσαύτην πίστιν ευ῟ρον
כַּד שׁמַע דֵּין יֵשֻׁוע הָלֵין אֵתּדַּמַר בֵּה וֵאתפּנִי וֵאמַר לכֵנשָׁא דָּאתֵא בָּתרֵה אָמַר אנָא לכֻון דָּאף לָא בֵּית אִיסרָיֵל אֵשׁכּחֵת אַיך הָדֵא הַימָנֻותָא׃ ס
הַשְּׁלוּחִים שָׁבוּ אֶל הַבַּיִת וּמָצְאוּ אֶת הָעֶבֶד בָּרִיא.
וַיָּשׁוּבוּ הַשְּׁלוּחִים אֶל-הַבָּיִת וַיִּמְצְאוּ כִּי נִרְפָּא הָעֶבֶד הַחֹלֶה:
Vrátivše se pak domů ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
Když se poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho(i) otroka zdravého. (i) var: + nemocného
καὶ ὑποστρέψαντες ει᾿ς τὸν οι῏κον οἱ πεμφθέντες ευ῟ρον τὸν δου̑λον ὑγιαίνοντα
וַהפַכו הָנֻון דֵּאשׁתַּדַּרו לבַיתָּא וֵאשׁכַּחו לעַבדָּא הַו דַּכרִיה הוָא כַּד חלִים׃ ס
לְמָחֳרָת הָלַךְ אֶל עִיר אֲשֶׁר שְׁמָהּ נָעִים, וְאִתּוֹ הָלְכוּ תַּלְמִידָיו וְהָמוֹן רַב.
וַיְהִי מִמָּחָרָת וַיֵּלֶךְ אֶל-עִיר וּשְׁמָהּ נָעִין וְתַלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו וַהֲמוֺן עַם-רָב:
I stalo se potom, šel do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
Hned nato(j) odešel do města, které se nazývalo Naim. S ním šli(k) jeho učedníci a veliký zástup lidí. (j) var: Příštího dne (k) var: mnozí ([1 Královská 17:17-1 Královská 17:24])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ἑξη̑ς ε᾿πορεύθη ει᾿ς πόλιν καλουμένην Ναι̑ν καὶ συνεπορεύοντο αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ο῎χλος πολύς
וַהוָא ליַומָא דּבָתרֵה אָזֵל הוָא לַמדִינתָּא דַּשׁמָה נַאִין ותַלמִידַוהי עַמֵה וכֵנשָׁא סַגִּיָאא׃
הוּא הִתְקָרֵב אֶל שַׁעַר הָעִיר וְהִנֵּה מוֹצִיאִים מֵת אֲשֶׁר בֵּן יָחִיד הוּא לְאִמּוֹ הָאַלְמָנָה, וְקָהָל רַב מִן הָעִיר הוֹלֵךְ עִמָּהּ.
וְכַאֲשֶׁר קָרַב אֶל-שַׁעַר הָעִיר וְהִנֵּה אֲנָשִׁים מוֺצִיאִים מִשָּׁם אִישׁ מֵת בֵּן יָחִיד לְאִמּוֺ וְהִיא אִשָּׁה אַלְמָנָה וְרַבִּים מִן-הָעִיר עִמָּהּ:
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
Když se blížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Velký zástup z města ji doprovázel. ([Lukáš 8:42])
ὡς δὲ η῎γγισεν τη̑ πύλη τη̑ς πόλεως καὶ ι᾿δοὺ ε᾿ξεκομίζετο τεθνηκώς μονογενὴς υἱὸς τη̑ μητρὶ αυ᾿του̑ καὶ αυ᾿τὴ η῟ν χήρα καὶ ο῎χλος τη̑ς πόλεως ἱκανὸς η῟ν σὺν αυ᾿τη̑
וכַד קרֵב לתַרעָא דַּמדִינתָּא חזָא כַּד מלַוֵין מִיתָא דִּיחִידָיָא הוָא לֵאמֵה והִי אֵמֵה אַרמַלתָּא הוָת וכֵנשָׁא סַגִּיָאא דַּבנַי־מדִינתָּא עַמָה׃
כְּשֶׁרָאָה אוֹתָהּ הָאָדוֹן נִכְמְרוּ רַחֲמָיו עָלֶיהָ וְאָמַר: "אַל תִּבְכִּי."
וַיַּרְא אֹתָהּ הָאָדוֺן וְרַחֲמָיו נִכְמְרוּ אֵלֶיהָ וַיֹּאמֶר לָהּ אַל-תִּבְכִּי:
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jest k ní, a řekl jí: Neplačiž.
Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: „Neplač!“ ([Lukáš 8:52])
καὶ ι᾿δών αυ᾿τὴν ὁ κύριος ε᾿σπλαγχνίσθη ε᾿π῾ αυ᾿τη̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ μὴ κλαι̑ε
חזָה דֵּין יֵשֻׁוע וֵאתרַחַם עלֵיה וֵאמַר לָה לָא תֵּבכֵּין׃
הוּא נִגַּשׁ, נָגַע בַּמִּטָּה וְנוֹשְׂאֵי הַמִּטָּה נֶעֶמְדוּ. אָז אָמַר: "בָּחוּר, הֲרֵינִי אוֹמֵר לְךָ, קוּם!"
וַיִּגַּשׁ וַיִּגַּע בַּמִּשְׁכָּב וְנֹשְׂאָיו עָמָדוּ וַיֹּאמֶר הִנֵּה אֲנִי מְדַבֵּר אֵלֶיךׇ קוּם בָּחוּר:
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, vstaň!“ ([Lukáš 8:54])
καὶ προσελθών η῞ψατο τη̑ς σορου̑ οἱ δὲ βαστάζοντες ε῎στησαν καὶ ει῏πεν νεανίσκε σοὶ λέγω ε᾿γέρθητι
וֵאזַל קרֵב לעַרסָא והָנֻון דַּשׁקִילִין הוַו לֵה קָמו וָאמַר עלַימָא לָך אָמַר אנָא קֻום׃
הַמֵּת יָשַׁב וְהֵחֵל לְדַבֵּר, וְיֵשׁוּעַ נָתַן אוֹתוֹ לְאִמּוֹ.
וַיִּיקַץ הַמֵּת וַיֵּשֶׁב וַיָּחֶל לְדַבֵּר וְהוּא נְתָנוֺ אֶל-אִמּוֺ:
I posadil se ten mrtvý, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce.
καὶ α᾿νεκάθισεν ὁ νεκρὸς καὶ η῎ρξατο λαλει̑ν καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τὸν τη̑ μητρὶ αυ᾿του̑
וִיתֵב הַו מִיתָא ושַׁרִי לַממַלָלֻו ויַהבֵּה לֵאמֵה׃
הַכֹּל נִתְמַלְּאוּ יִרְאָה וְהִלְּלוּ אֶת אֱלֹהִים בְּאָמְרָם: "נָבִיא גָּדוֹל קָם בְּקִרְבֵּנוּ, אֱלֹהִים פָּקַד אֶת עַמּוֹ."
וְחִיל אָחַז אֶת-כֻּלָּם וַיְהַלְּלוּ אֶת-הָאֱלֹהִים וַיֹּאמְרוּ כִּי-נָבִיא גָדוֺל קָם בְּקִרְבֵּנוּ וְכִי-פָקַד אֱלֹהִים אֶת-עַמּוֺ:
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Prorok veliký povstal mezi námi, a Bůh navštívil lid svůj.
Všech se zmocnila bázeň, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a “Bůh navštívil svůj lid.“ ([Lukáš 1:69 Lukáš 19:44])
ε῎λαβεν δὲ φόβος πάντας καὶ ε᾿δόξαζον τὸν θεὸν λέγοντες ο῞τι προφήτης μέγας η᾿γέρθη ε᾿ν ἡμι̑ν καὶ ο῞τι ε᾿πεσκέψατο ὁ θεὸς τὸν λαὸν αυ᾿του̑
וֵאחדַּת דֵּחלתָא לאנָשָׁא כֻּלהֻון וַמשַׁבּחִין הוַו לַאלָהָא וָאמרִין דַּנבִיָא רַבָּא קָם בַּן וַסעַר אַלָהָא לעַמֵה׃
הַדָּבָר הַזֶּה עַל־אוֹדוֹתָיו הִתְפַּשֵּׁט בְּכָל יְהוּדָה וּבְכָל הָאֵזוֹר אֲשֶׁר מִסָּבִיב.
וּשְׁמוּעַת הַדָּבָר הַזֶּה יָצְאָה בְּכָל-יְהוּדָה וּבְכָל-הַכִּכָּר מִסָּבִיב:
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
A tato zvěst se o něm rozšířila po celém Judsku a po všem okolí.
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ὁ λόγος ου῟τος ε᾿ν ο῞λη τη̑ ᾽Ιουδαία περὶ αυ᾿του̑ καὶ πάση τη̑ περιχὼρω
ונֵפקַת עלַוהי מֵלתָא הָדֵא בּכֻלָה יִהֻוד וַבכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַיהֻון׃ ס
תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן הוֹדִיעוּ לוֹ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וּלְיוֺחָנָן הִגִּידוּ תַלְמִידָיו אֶת-כָּל-אֵלֶּה:
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
O tom všem se dověděl Jan od svých učedníků. Zavolal si dva z nich ([Matouš 11:2-Matouš 11:19])
καὶ α᾿πήγγειλαν ᾽Ιωάννη οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ περὶ πάντων τούτων καὶ προσκαλεσάμενος δύο τινὰς τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ὁ ᾽Ιωάννης
וֵאשׁתַּעִיו ליֻוחַנָן תַּלמִידַוהי הָלֵין כֻּלהֵין׃
יוֹחָנָן קָרָא אֵלָיו שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו וְשָׁלַח אוֹתָם אֶל הָאָדוֹן לִשְׁאֹל: "הַאִם אַתָּה הוּא אֲשֶׁר נוֹעַד לָבוֹא, אוֹ נְחַכֶּה לְאַחֵר?"
וַיִּקְרָא אֵלָיו יוֺחָנָן שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו וַיִּשְׁלָחֵם אֶל-יֵשׁוּעַ לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא הַבָּא אוֺ אִם-נְחַכֶּה לְאַחֵר:
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
a poslal je k Ježíšovi(l) s otázkou: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ (l) var: k Pánu ([Malachiáš 3:1; Lukáš 3:16])
ε῎πεμψεν πρὸς τὸν κύριον λέγων σὺ ει῏ ὁ ε᾿ρχόμενος η῍ α῎λλον προσδοκω̑μεν
וַקרָא יֻוחַנָן לַתרֵין מֵן תַּלמִידַוהי ושַׁדַּר אֵנֻון לוָת יֵשֻׁוע וֵאמַר אַנתּ הֻו הַו דָּאתֵא אַו לַאחרִין הֻו מסַכֵּין חנַן׃
בְּבוֹאָם אֵלָיו אָמְרוּ הָאֲנָשִׁים: "יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל שָׁלַח אוֹתָנוּ אֵלֶיךָ לִשְׁאֹל הַאִם אַתָּה הוּא אֲשֶׁר נוֹעַד לָבוֹא, אוֹ נְחַכֶּה לְאַחֵר?"
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו הָאֲנָשִׁים וַיֹּאמְרוּ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל שְׁלָחָנוּ אֵלֶיךׇ לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא הַבָּא אוֺ אִם-נְחַכֶּה לְאַחֵר:
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
Ti muži k němu přišli a řekli: „Poslal nás Jan Křtitel a ptá se: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
παραγενόμενοι δὲ πρὸς αυ᾿τὸν οἱ α῎νδρες ει῏παν ᾽Ιωάννης ὁ βαπτιστὴς α᾿πέστειλεν ἡμα̑ς πρὸς σὲ λέγων σὺ ει῏ ὁ ε᾿ρχόμενος η῍ α῎λλον προσδοκω̑μεν
וֵאתַו לוָת יֵשֻׁוע וָאמרִין לֵה יֻוחַנָן מַעמדָנָא שַׁדּרַן לוָתָך וָאמַר אַנתּ הֻו הַו דָּאתֵא אַו לַאחרִין הֻו מסַכֵּין חנַן׃
בְּאוֹתָהּ עֵת רִפֵּא רַבִּים מִמַּחֲלוֹת, מִנְּגָעִים וּמֵרוּחוֹת רָעוֹת, וּלְעִוְרִים רַבִּים הֶעֱנִיק מְאוֹר עֵינַיִם.
וּבָעֵת הַהִיא הֶעֱלָה אֲרֻכָה לְרַבִּים מֵחֳלָיִים וּנְגָעִים וּמֵרוּחוֺת רָעוֺת וּלְעִוְרִים רַבִּים הֵשִׁיב אוֺר עֵינֵהֶם:
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
A v tu hodinu uzdravil Ježíš mnoho lidí z nemocí, utrpení a z moci zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα ε᾿θεράπευσεν πολλοὺς α᾿πὸ νόσων καὶ μαστίγων καὶ πνευμάτων πονηρω̑ν καὶ τυφλοι̑ς πολλοι̑ς ε᾿χαρίσατο βλέπειν
בָּה דֵּין בּהָי שָׁעתָא סַגִּיֵאא אַסִי מֵן כֻּורהָנֵא ומֵן מַחוָתָא ומֵן רֻוחֵא בִּישָׁתָא וַלסַגִּיֵאא סמַיָא יַהב הוָא למֵחזָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "לְכוּ, וְהַגִּידוּ לְיוֹחָנָן אֶת אֲשֶׁר רְאִיתֶם וּשְׁמַעְתֶּם: עִוְרִים רוֹאִים, פִּסְחִים מְהַלְּכִים, מְצֹרָעִים מְטֹהָרִים, חֵרְשִׁים שׁוֹמְעִים, מֵתִים קָמִים, וַעֲנִיִּים מִתְבַּשְֹרִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהַגִּידוּ לְיוֺחָנָן אֵת אֲשֶׁר רְאִיתֶם וְאֵת אֲשֶׁר-שְׁמַעְתֶּם כִּי עִוְרִים רֹאִים פִּסְחִים הֹלְכִים מְצֹרָעִים נִרְפָּאִים חֵרְשִׁים שֹׁמְעִים מֵתִים קָמִים וַעֲנִיִּים מִתְבְַּּׂרִים יְשׁוּעָה:
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
Odpověděl jim: „Jděte a zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. ([Izajáš 29:18-Izajáš 29:19 Izajáš 35:5-Izajáš 35:6 Izajáš 61:1; Lukáš 4:18])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες α᾿παγγείλατε ᾽Ιωάννη α῍ ει῎δετε καὶ η᾿κούσατε τυφλοὶ α᾿ναβλέπουσιν χωλοὶ περιπατου̑σιν λεπροὶ καθαρίζονται καὶ κωφοὶ α᾿κούουσιν νεκροὶ ε᾿γείρονται πτωχοὶ ευ᾿αγγελίζονται
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון זֵלו אֵמַרו ליֻוחַנָן כֻּלמֵדֵּם דַּחזַיתֻּון וַשׁמַעתֻּון דַּסמַיָא חָזֵין וַחגִירֵא מהַלכִין וגַרבֵּא מֵתּדַּכֵּין וחַרשֵׁא שָׁמעִין ומִיתֵא קָימִין ומֵסכִּנֵא מֵסתַּבּרִין׃
וְאַשְׁרֵי מִי שֶׁלֹּא אֶהְיֶה לוֹ לְמִכְשׁוֹל."
וְאַשְׁרֵי הָאִישׁ אֲשֶׁר לֹא-יִכָּשֵׁל בִּי:
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“
καὶ μακάριός ε᾿στιν ο῍ς ε᾿ὰν μὴ σκανδαλισθη̑ ε᾿ν ε᾿μοί
וטֻובַוהי למַן דּלָא נֵתכּשֵׁל בִּי סס׃
לְאַחַר שֶׁהָלְכוּ שְׁלִיחֵי יוֹחָנָן הֵחֵל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֶל הֲמוֹן הָעָם עַל־אוֹדוֹת יוֹחָנָן: "מַה יְצָאתֶם לַמִּדְבָּר לִרְאוֹת? קָנֶה מִתְנוֹעֵעַ בָּרוּחַ?
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הָלְכוּ מַלְאֲכֵי יוֺחָנָן וַיָּחֶל לְדַבֵּר אֶל-הֲמוֺן-הָעָם עַל-יוֺחָנָן מַה-זֶּה יְצָאתֶם הַמִּדְבָּרָה לִרְאוֺת הַאִם קָנֶה אֲשֶׁר יִנּוֺעַ מִפְּנֵי-רוּחַ:
A když odešli poslové Janovi, počal praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš o něm mluvit k zástupům: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
α᾿πελθόντων δὲ τω̑ν α᾿γγέλων ᾽Ιωάννου η῎ρξατο λέγειν πρὸς τοὺς ο῎χλους περὶ ᾽Ιωάννου τί ε᾿ξήλθατε ει᾿ς τὴν ε῎ρημον θεάσασθαι κάλαμον ὑπὸ α᾿νέμου σαλευόμενον
כַּד דֵּין אֵזַלו תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן שַׁרִי למִאמַר לכֵנשֵׁא עַל יֻוחַנָן מָנָא נפַקתֻּון לחֻורבָּא למֵחזָא קַניָא דּמֵן רֻוחָא מֵתּתּזִיע׃
וּבְכֵן מַה יְצָאתֶם לִרְאוֹת? אִישׁ לָבוּשׁ בְּגָדִים מְעֻדָּנִים? הֲרֵי הַלּוֹבְשִׁים בְּגָדִים מְהֻדָּרִים וְחַיִּים בְּמוֹתָרוֹת, בְּאַרְמְנוֹת מְלָכִים הֵם נִמְצָאִים!
אַךְ מַה-זֶּה יְצָאתֶם לִרְאוֺת הַאִם אִישׁ לָבוּשׁ בִּגְדֵי חֲמֻדוֺת הִנֵּה לְבֻשֵׁי חֲמֻדוֺת וּמִתְעַדְּנִים בַּעֲדָנִים בְּחַצְרוֺת מְלָכִים הֵמָּה:
Aneb nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých(m) šatů? Ti, kdo mají skvělý šat a žijí v přepychu, jsou v královských palácích. (m) ř: měkkých
α᾿λλὰ τί ε᾿ξήλθατε ι᾿δει̑ν α῎νθρωπον ε᾿ν μαλακοι̑ς ἱματίοις η᾿μφιεσμένον ι᾿δοὺ οἱ ε᾿ν ἱματισμω̑ ε᾿νδόξω καὶ τρυφη̑ ὑπάρχοντες ε᾿ν τοι̑ς βασιλείοις ει᾿σίν
וֵאלָא מָנָא נפַקתֻּון למֵחזָא גַּברָא דּנַחתֵּא רַכִּיכֵא לבִישׁ הָא אַילֵין דּבַלבֻושֵׁא משַׁבּחֵא וַבפֻונָקֵא אִיתַיהֻון בֵּית מַלכֵּא אֵנֻון׃
מַה בְּכָל זֹאת יְצָאתֶם לִרְאוֹת? נָבִיא? כֵּן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אַף יוֹתֵר מִנָּבִיא.
אַךְ מַה-זֶּה יְצָאתֶם לִרְאוֺת הַאִם אִישׁ נָבִיא הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי גַּם-גָּדוֺל הוּא מִנָּבִיא:
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
Nebo co jste vyšli zhlédnout? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. ([Lukáš 1:76 Lukáš 20:6])
α᾿λλὰ τί ε᾿ξήλθατε ι᾿δει̑ν προφήτην ναί λέγω ὑμι̑ν καὶ περισσότερον προφήτου
וֵאלָא מָנָא נפַקתֻּון למֵחזָא נבִיָא אִין אָמַר אנָא לכֻון ויַתִּיר מֵן נבִיֵא׃
זֶה הוּא אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָיו, 'הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךָ וּפִנָּה דַּרְכְּךָ לְפָנֶיךָ'.
כִּי זֶה הוּא אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָיו הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךׇ וּפִנָּה-דַרְכְּךׇ לְפָנֶיךׇ:
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘ ([Malachiáš 3:1; Marek 1:2])
ου῟τός ε᾿στιν περὶ ου῟ γέγραπται ι᾿δοὺ α᾿ποστέλλω τὸν α῎γγελόν μου πρὸ προσὼπου σου ο῍ς κατασκευάσει τὴν ὁδόν σου ε῎μπροσθέν σου
הָנַו דַּעלַוהי כּתִיב דּהָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא מַלַאכי קדָם פַּרצֻופָּך דּנַתקֵן אֻורחָא קדָמַיךְּ׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין אִישׁ בִּילוּדֵי אִשָּׁה גָּדוֹל מִיּוֹחָנָן, אַךְ הַקָּטֹן בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים גָּדוֹל מִמֶּנּוּ."
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא קָם בֵּין יִלּוֺדֵי אִשָּׁה גָּדוֺל מִיּוֺחָנָן וְהַקָּטֹן בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים יִגְדַּל מִמֶּנּוּ:
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší(n) než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on. (n) var: + prorok ([Lukáš 1:15])
λέγω ὑμι̑ν μείζων ε᾿ν γεννητοι̑ς γυναικω̑ν ᾽Ιωάννου ου᾿δείς ε᾿στιν ὁ δὲ μικρότερος ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑ μείζων αυ᾿του̑ ε᾿στιν
אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ נבִיָא בִּילִידַי נֵשֵׁא דּרַבּ מֵן יֻוחַנָן מַעמדָנָא זעֻורָא דֵּין בּמַלכֻּותָא דַּאלָהָא רַב הֻו מֵנֵה׃ ס
כָּל הָעָם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ, וְגַם הַמּוֹכְסִים, הִכִּירוּ בְּצִדְקַת אֱלֹהִים וְנִטְבְּלוּ בִּטְבִילַת יוֹחָנָן.
וְכָל-הָעָם וְהַמֹּכְסִים עִמָּהֶם כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ כָזֹאת נָתְנוּ לֵאלֹהִים צֶדֶק וַיִּטָּבְלוּ בִּטְבִילַת יוֺחָנָן:
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
A všechen lid, který ho slyšel, i celníci dali Bohu za pravdu tím, že přijali Janův křest. ([Lukáš 3:12])
καὶ πα̑ς ὁ λαὸς α᾿κούσας καὶ οἱ τελω̑ναι ε᾿δικαίωσαν τὸν θεόν βαπτισθέντες τὸ βάπτισμα ᾽Ιωάννου
וכֻלֵה עַמָא דַּשׁמַעו אָף מָכסֵא זַדֵּקו לַאלָהָא דַּעמַדו מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן׃
אוּלָם הַפְּרוּשִׁים וּבַעֲלֵי הַתּוֹרָה לֹא נִטְבְּלוּ אֶצְלוֹ וּבְכָךְ שָׂמוּ לְאַל אֶת תָּכְנִית הָאֱלֹהִים לְמַעֲנָם.
אַךְ-הַפְּרוּשִׁים וְחַכְמֵי הַתּוֺרָה נִאֲצוּ אֶת-עֲצַת אֱלֹהִים וְלֹא נִטְבְּלוּ בִּטְבִילָתוֺ:
Ale farizeové a zákonníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
Ale farizeové a zákoníci zavrhli úmysl, který Bůh s nimi měl, když se nedali pokřtít od Jana.
οἱ δὲ Φαρισαι̑οι καὶ οἱ νομικοὶ τὴν βουλὴν του̑ θεου̑ η᾿θέτησαν ει᾿ς ἑαυτούς μὴ βαπτισθέντες ὑπ῾ αυ᾿του̑
פּרִישֵׁא דֵּין וסָפרֵא טלַמו בּנַפשׁהֻון צֵביָנָא דַּאלָהָא דּלָא אֵתעמֵדו מֵנֵה׃ ס
"אִם כֵּן לְמִי אַשְׁוֶה אֶת אַנְשֵׁי הַדּוֹר הַזֶּה, וּלְמִי הֵם דּוֹמִים?
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן וְאֶל-מִי אֲדַמֶּה בְנֵי הַדּוֺר הַזֶּה וּלְמִי הֵם דֹּמִים:
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto, a čemu podobni jsou?
Čemu tedy připodobním lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?
τίνι ου῏ν ὁμοιὼσω τοὺς α᾿νθρὼπους τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ τίνι ει᾿σὶν ο῞μοιοι
למַן הָכִיל אֵדַמֵא לאנָשָׁא דּשַׁרבּתָא הָדֵא וַלמַן דָּמֵין׃
דּוֹמִים הֵם לִילָדִים הַיּוֹשְׁבִים בַּחֲצַר הַשּׁוּק וְקוֹרְאִים אֶל חַבְרֵיהֶם בְּקוֹל: 'חִלַּלְנוּ לָכֶם בַּחֲלִילִים וְלֹא רְקַדְתֶּם, קוֹנַנּוּ לָכֶם קִינָה וְלֹא בְּכִיתֶם'.
דֹּמִים הֵם לַיְלָדִים יֹשְׁבִים בִּשְׁוָקִים וְזֶה אֶל-זֶה קֹרְאִים וְאֹמְרִים מְזַמְּרִים הָיִינוּ לָכֶם וְלֹא רְקַדְתֶּם מְקוֺנְנִים וְלֹא סְפַדְתֶּם:
Podobni jsou dětem, kteříž na rynku sedí, a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
Jsou jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na sebe: ‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste neplakali.‘
ο῞μοιοί ει᾿σιν παιδίοις τοι̑ς ε᾿ν α᾿γορα̑ καθημένοις καὶ προσφωνου̑σιν α᾿λλήλοις α῍ λέγει ηυ᾿λήσαμεν ὑμι̑ν καὶ ου᾿κ ω᾿ρχήσασθε ε᾿θρηνήσαμεν καὶ ου᾿κ ε᾿κλαύσατε
דָּמֵין לַטלָיֵא דּיָתבִּין בּשֻׁוקָא וקָעֵין לחַברַיהֻון וָאמרִין זמַרן לכֻון ולָא רַקֵדתֻּון וֵאלַין לכֻון ולָא בּכַיתֻּון׃
כִּי בָּא יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל, לֶחֶם לֹא אָכַל וְיַיִן לֹא שָׁתָה, וְאַתֶּם אוֹמְרִים 'שֵׁד בּוֹ'.
כִּי בָא יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל לֹא אָכַל לֶחֶם וְלֹא-שָׁתָה יַיִן וַתֹּאמְרוּ כִּי שֵׁד בּוֺ:
Nebo přišel Jan Křtitel, ani chleba nejeda, ani nepije vína, a pravíte: Ďábelství má.
Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno – a říkáte: ‚Je posedlý.‘ ([Lukáš 1:15 Lukáš 5:33])
ε᾿λήλυθεν γὰρ ᾽Ιωάννης ὁ βαπτιστὴς μὴ ε᾿σθίων α῎ρτον μήτε πίνων οι῏νον καὶ λέγετε δαιμόνιον ε῎χει
אֵתָא גֵּיר יֻוחַנָן מַעמדָנָא לָא אָכֵל לַחמָא ולָא שָׁתֵא חַמרָא וָאמרִין אנתֻּון שִׁאדָא אִית בֵּה׃
בָּא בֶּן־הָאָדָם וְהוּא אוֹכֵל וְשׁוֹתֶה, וְאַתֶּם אוֹמְרִים 'הִנֵּה אִישׁ זוֹלֵל וְסוֹבֵא, יְדִיד הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים'.
וּבֶן-הָאָדָם בָּא אָכַל וְשָׁתָה וַתֹּאמְרוּ הִנֵּה אִישׁ זוֺלֵל וְסֹבֵא וְאֹהֵב לַמּוֺכְסִים וְלַחַטָּאִים:
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků.
Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkáte: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ ([Lukáš 5:29 Lukáš 15:2])
ε᾿λήλυθεν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿σθίων καὶ πίνων καὶ λέγετε ι᾿δοὺ α῎νθρωπος φάγος καὶ οι᾿νοπότης φίλος τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν
אֵתָא בּרֵה דּאנָשָׁא אָכֵל ושָׁתֵא וָאמרִין אנתֻּון הָא גַּברָא אָכֻּולָא ושָׁתֵא חַמרָא ורָחמָא דּמָכסֵא וַדחַטָיֵא׃
אָכֵן, צִדְקָתָהּ שֶׁל הַחָכְמָה הוּכְחָה בְּכָל בָּנֶיהָ."
אַךְ הַחָכְמָה תִּצְטַדֵּק בְּמַעֲשֵׂי בָנֶיהָ כֻּלָּם:
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
Ale moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí.“
καὶ ε᾿δικαιὼθη ἡ σοφία α᾿πὸ πάντων τω̑ν τέκνων αυ᾿τη̑ς
וֵאזדַּדּקַת חֵכמתָא מֵן כֻּלהֻון בּנֵיה׃ ס
אַחַד הַפְּרוּשִׁים בִּקֵּשׁ מִיֵּשׁוּעַ כִּי יִסְעַד אִתּוֹ. הוּא נִכְנַס לְבֵית הַפָּרוּשׁ וְהֵסֵב שָׁם.
וְאַחַד הַפְּרוּשִׁים קָרָא לוֺ לָבֹא לֶאֱכֹל אִתּוֺ לָחֶם וַיָּבֹא אֶל-בֵּית הַפָּרוּשׁ וַיֵּשֶׁב בִּמְסִבּוֺ:
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se(o) ke stolu. (o) ř: ulehl ([Lukáš 11:37 Lukáš 14:1])
η᾿ρὼτα δέ τις αυ᾿τὸν τω̑ν Φαρισαίων ι῞να φάγη μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ Φαρισαίου κατεκλίθη
אֵתָא דֵּין בּעָא מֵנֵה חַד מֵן פּרִישֵׁא דּנֵלעַס עַמֵה ועַל לבַיתֵּה דַּפרִישָׁא הַו וֵאסתּמֵך׃
וְהִנֵּה אִשָּׁה חוֹטֵאת מִן הָעִיר, שֶׁיָּדְעָה כִּי הוּא מֵסֵב בְּבֵית הַפָּרוּשׁ, הֵבִיאָה פַּךְ שֶׁמֶן בֹּשֶׂם.
וְהִנֵּה אִשָּׁה חֹטַאַת בָּעִיר וְכַאֲשֶׁר שָׁמְעָה כִּי-הוּא יֹשֵׁב בִּמְסִבָּה בְּבֵית הַפָּרוּשׁ וַתִּקַּח צְלֹחִית שֶׁמֶן הַמֹּר:
A aj, žena v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, ([Matouš 26:7; Marek 14:3; Jan 12:3])
καὶ ι᾿δοὺ γυνὴ η῞τις η῟ν ε᾿ν τη̑ πόλει ἁμαρτωλός καὶ ε᾿πιγνου̑σα ο῞τι κατάκειται ε᾿ν τη̑ οι᾿κία του̑ Φαρισαίου κομίσασα α᾿λάβαστρον μύρου
וַאנתּתָא חַטָיתָּא אִית הוָת בַּמדִינתָּא הָי וכַד יֵדעַת דַּבבַיתֵּה דַּפרִישָׁא הַו סמִיך נֵסבַּת שָׁטִיפתָּא דּבֵסמָא׃
הִיא הִתְקָרְבָה מֵאָחוֹר וְרָכְנָה לְרַגְלָיו כְּשֶׁהִיא בּוֹכָה, וּבְדִמְעוֹתֶיהָ הֵחֵלָּה לְהַרְטִיב אֶת רַגְלָיו. אַחֲרֵי כֵן נִגְּבָה אוֹתָן בְּשַׂעֲרוֹת רֹאשָׁהּ, נִשְּׁקָה אֶת רַגְלָיו וּמָשְׁחָה אוֹתָן בְּשֶׁמֶן בֹּשֶׂם.
וַתָּבֹא וַתַּעֲמֹד מֵאַחֲרָיו לְנֹכַח רַגְלָיו וַתֵּבְךְ וַתָּחֶל לִשְׁפֹּךְ דִּמְעוֺתֶיהָ עֲלֵי-רַגְלָיו וְלִמְחוֺת אֶת-הַדִּמְעָה מֵעֲלֵיהֶן בְּשַׂעֲרוֺת רֹאשָׁהּ וַתִּשַּׁק אֶת-רַגְלָיו וּמָשׁוֺחַ אוֺתָן בַּשָּׁמֶן:
A stojeci z zadu u noh jeho s pláčem, počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
καὶ στα̑σα ο᾿πίσω παρὰ τοὺς πόδας αυ᾿του̑ κλαίουσα τοι̑ς δάκρυσιν η῎ρξατο βρέχειν τοὺς πόδας αυ᾿του̑ καὶ ται̑ς θριξὶν τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿τη̑ς ε᾿ξέμασσεν καὶ κατεφίλει τοὺς πόδας αυ᾿του̑ καὶ η῎λειφεν τω̑ μύρω
וקָמַת בֵּסתּרֵה לוָת רֵגלַוהי ובָכיָא הוָת ושַׁריַת בּדֵמעֵיה מצַבּעָא רֵגלַוהי וַבסַערָא דּרִשָׁה משַׁוֵין להֵין וַמנַשׁקָא הוָת רֵגלַוהי ומָשׁחָא בֵּסמָא׃ ס
הַפָּרוּשׁ שֶׁהִזְמִינוֹ, כִּרְאוֹתוֹ אֶת הַנַּעֲשֶׂה, אָמַר בְּלִבּוֹ: "אִלּוּ הָיָה זֶה נָבִיא, הָיָה יוֹדֵעַ מִי הִיא וּמַה טִּיבָהּ שֶׁל הָאִשָּׁה הַנּוֹגַעַת בּוֹ - שֶׁהִיא אִשָּׁה חוֹטֵאת."
וְהַפָּרוּשׁ אֲשֶׁר קְרָאוֺ לֶאֱכֹל אִתּוֺ רָאָה וַיֹּאמֶר אֶל-לִבּוֺ לוּ הָיָה נָבִיא אָז יָדַע מִי-הִיא וּמָה-הִיא הַנֹּגַעַת בּוֺ כִּי אֵשֶׁת חֵטְא הִיא:
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě tak: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok(p), musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“ (p) var: ten Prorok
ι᾿δών δὲ ὁ Φαρισαι̑ος ὁ καλέσας αυ᾿τὸν ει῏πεν ε᾿ν ἑαυτω̑ λέγων ου῟τος ει᾿ η῟ν προφήτης ε᾿γίνωσκεν α῍ν τίς καὶ ποταπὴ ἡ γυνὴ η῞τις α῞πτεται αυ᾿του̑ ο῞τι ἁμαρτωλός ε᾿στιν
כַּד חזָא דֵּין פּרִישָׁא הַו דַּקרָיהי אֵתחַשַׁב בּנַפשֵׁה וֵאמַר הָנָא אֵלֻו נבִיָא הוָא יָדַע הוָא מַן הִי ומָא טֵבָּה דּחַטָיתָּא הי אַנתּתָא הָי דּקֵרבַּת לֵה׃
פָּנָה אֵלָיו יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "שִׁמְעוֹן, יֵשׁ לִי דָּבָר לוֹמַר לְךָ." אָמַר שִׁמְעוֹן: "דַּבֵּר, רַבִּי."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו שִׁמְעוֺן דָּבָר-לִי אֵלֶיךׇ וַיֹּאמֶר דַּבֵּר רַבִּי:
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
Ježíš mu na to řekl: „Šimone, chci ti něco povědět.“ On řekl: „Pověz, Mistře!“ –
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν Σίμων ε῎χω σοί τι ει᾿πει̑ν ὁ δέ διδάσκαλε ει᾿πέ φησίν
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה שֵׁמעֻון מֵדֵּם אִית לִי דִּאמַר לָך הֻו דֵּין אֵמַר לֵה אֵמַר רַבִּי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע׃
"לְנוֹשֶׁה מְסֻיָּם הָיוּ שְׁנֵי בַּעֲלֵי חוֹב. הָאֶחָד הָיָה חַיָּב לוֹ חֲמֵשׁ מֵאוֹת דִּינָרִים, וְהַשֵּׁנִי חֲמִשִּׁים דִּינָרִים.
וַיֹּאמֶר נֹשֶׁה אֶחָד הָיוּ-לוֺ שְׁנֵי בַעֲלֵי-חוֺב חוֺב הָאֶחָד חֲמֵשׁ מֵאוֺת כֶּסֶף וְחוֺב הַשֵּׁנִי חֲמִשִּׁים:
Dva dlužníky měl nějaký věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
“Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát.
δύο χρεοφειλέται η῟σαν δανιστη̑ τινι ὁ ει῟ς ω῎φειλεν δηνάρια πεντακόσια ὁ δὲ ε῞τερος πεντήκοντα
תּרֵין חַיָבֵא אִית הוַו לחַד מָרֵא חַובָּא חַד חַיָב הוָא דִּינָרֵא חַמֵשׁמָאא וַאחרִנָא דִּינָרֵא חַמשִׁין׃
כֵּיוָן שֶׁלֹּא הִשִֹיגָה יָדָם לְשַׁלֵּם וִתֵּר לִשְׁנֵיהֶם. וְעַכְשָׁו, אֱמֹר נָא, מִי מִשְּׁנֵיהֶם יֹאהַב אוֹתוֹ יוֹתֵר?"
וְיַעַן כִּי לֹא הִִּׂיגָה יָדָם לְשַׁלֶּם-לוֺ וַיַּשְׁמֵט מַשֵּׁה יָדוֺ מִשְּׁנֵיהֶם וְעַתָּה אֵיזֶה מִשְּׁנֵיהֶם יוֺסִיף לְאַהֲבָה אֹתוֺ:
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více bude jej milovati?
Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma(q). Který z nich ho bude mít raději?“ (q) var: + Řekni mi, ([Matouš 18:25])
μὴ ε᾿χόντων αυ᾿τω̑ν α᾿ποδου̑ναι α᾿μφοτέροις ε᾿χαρίσατο τίς ου῏ν αυ᾿τω̑ν πλει̑ον α᾿γαπήσει αυ᾿τόν
וַדלַיתּ הוָא להֻון למֵפרַע לַתרַיהֻון שׁבַק אַינָא הָכִיל מֵנהֻון יַתִּיר נַחבִיוהי׃
הֵשִׁיב שִׁמְעוֹן: "לְפִי דַּעְתִּי, זֶה שֶׁהַנּוֹשֶׁה וִתֵּר לוֹ יוֹתֵר." אָמַר יֵשׁוּעַ: "יָפֶה פָּסַקְתָּ."
וַיַּעַן שִׁמְעוֺן וַיֹּאמַר זֶה הוּא לְפִי מַחֲשַׁבְתִּי אֲשֶׁר שָׁמַט לוֺ הַרְבֵּה וַיֹּאמֶר אֵלָיו כֵּן חָרָצְתָּ:
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil!“
α᾿ποκριθεὶς Σίμων ει῏πεν ὑπολαμβάνω ο῞τι ω῟ τὸ πλει̑ον ε᾿χαρίσατο ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο᾿ρθω̑ς ε῎κρινας
ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר סָבַר אנָא דּהַו דֵּאשׁתּבֵק לֵה סַגִּי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע תּרִיצָאיִת דָּנתּ׃
וּבִפְנוֹתוֹ אֶל הָאִשָּׁה אָמַר אֶל שִׁמְעוֹן: "אַתָּה רוֹאֶה אֶת הָאִשָּׁה הַזֹּאת? אֲנִי נִכְנַסְתִּי לְבֵיתְךָ וּמַיִם בִּשְׁבִיל רַגְלַי לֹא נָתַתָּ, אַךְ הִיא בְּדִמְעוֹתֶיהָ הִרְטִיבָה אֶת רַגְלַי וּבְשַׂעֲרוֹתֶיהָ נִגְּבָה אוֹתָן.
וַיִּפֶן אֶל-הָאִשָּׁה וַיֹּאמֶר אֶל-שִׁמְעוֺן הֲרֹאֶה אַתָּה אֶת-הָאִשָּׁה הַזֹּאת הִנֵּה בָּאתִי לְבֵיתְךׇ וּמַיִם לֹא נָתַתָּ לְרַגְלָי וְהִיא דִּמְעוֺתֶיהָ שָׁפְכָה עַל-רַגְלַי וַתִּמַח אֶת-הַדִּמְעָה מֵעֲלֵיהֶן בְּשַׂעֲרוֺתֶיהָ:
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nedal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. ([Genesis 18:4])
καὶ στραφεὶς πρὸς τὴν γυναι̑κα τω̑ Σίμωνι ε῎φη βλέπεις ταύτην τὴν γυναι̑κα ει᾿ση̑λθόν σου ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν υ῞δωρ μοι ε᾿πὶ πόδας ου᾿κ ε῎δωκας αυ῞τη δὲ τοι̑ς δάκρυσιν ε῎βρεξέν μου τοὺς πόδας καὶ ται̑ς θριξὶν αυ᾿τη̑ς ε᾿ξέμαξεν
וֵאתפּנִי לוָת הָי אַנתּתָא וֵאמַר לשֵׁמעֻון חָזֵא אַנתּ אַנתּתָא הָדֵא לבַיתָּך עֵלֵת מַיָא לרֵגלַי לָא יַהבתּ הָדֵא דֵּין בּדֵמעֵיה רֵגלַי צַבעַת וַבסַערָה שַׁויַת אֵנֵין׃
אַתָּה נְשִׁיקָה לֹא נָתַתָּ לִי, אַךְ הִיא מֵאָז שֶׁנִּכְנַסְתִּי לֹא חָדְלָה לְנַשֵּׁק אֶת רַגְלַי.
מִנְּשִׁיקוֺת פִּיךׇ אַתָּה לֹא נְשַׁקְתָּנִי וְהִיא מֵאָז בָּאתִי לֹא חָדְלָה מִנַּשֵּׁק אֶת-רַגְלָי:
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
φίλημά μοι ου᾿κ ε῎δωκας αυ῞τη δὲ α᾿φ῾ η῏ς ει᾿ση̑λθον ου᾿ διέλιπεν καταφιλου̑σά μου τοὺς πόδας
אַנתּ לָא נשַׁקתָּני הָדֵא דֵּין הָא מֵן דּעֵלַת לָא שֵׁליַת רֵגלַי לַמנַשָׁקֻו׃
בְּשֶׁמֶן אֶת רֹאשִׁי לֹא מָשַׁחְתָּ, אַךְ הִיא בְּשֶׁמֶן בֹּשֶׂם מָשְׁחָה אֶת רַגְלַי.
אַתָּה לֹא מָשַׁחְתָּ בְּשֶׁמֶן רֹאשִׁי וְהִיא מָשְׁחָה רַגְלַי בְּשֶׁמֶן הַמֹּר:
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.
ε᾿λαίω τὴν κεφαλήν μου ου᾿κ η῎λειψας αυ῞τη δὲ μύρω η῎λειψεν τοὺς πόδας μου
אַנתּ מֵשׁחָא לרִשׁי לָא משַׁחתּ הָדֵא דֵּין בּמֵשׁחָא דּבֵסמָא רֵגלַי מֵשׁחַת׃
עַל כֵּן אוֹמֵר אֲנִי לְךָ: נִסְלְחוּ לָהּ חֲטָאֶיהָ הָרַבִּים, כִּי רַבָּה אַהֲבָתָהּ. אֲבָל מִי שֶׁנִּסְלַח לוֹ מְעַט אוֹהֵב מְעַט."
עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר אֵלֶיךׇ חַטֹּאתֶיהָ הָרַבּוֺת נִסְלְחוּ-לָהּ כִּי אַהֲבָתָהּ רַבָּה וּמִי אֲשֶׁר מְעַט מִזְעָר נִסְלַח-לוֺ אַהֲבָתוֺ מְעַט מִזְעָר:
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku(r). Komu se málo odpouští, málo miluje.“ (r) ř: milovala mnoho
ου῟ χάριν λέγω σοι α᾿φέωνται αἱ ἁμαρτίαι αυ᾿τη̑ς αἱ πολλαί ο῞τι η᾿γάπησεν πολύ ω῟ δὲ ο᾿λίγον α᾿φίεται ο᾿λίγον α᾿γαπα̑
חלָף הָדֵא אָמַר אנָא לָך דַּשׁבִיקִין לָה חטָהֵיה סַגִּיֵאא מֵטֻל דַּאחבַת סַגִּי הַו דֵּין דּקַלִיל מֵשׁתּבֵק לֵה קַלִיל מַחֵב׃ ס
וְאֵלֶיהָ אָמַר: "נִסְלְחוּ לָךְ חֲטָאַיִךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ נִסְלְחוּ-לָךְ חַטֹּאתָיִךְ:
I řekl jí: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ ([Lukáš 5:20-Lukáš 5:21])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τη̑ α᾿φέωνταί σου αἱ ἁμαρτίαι
וֵאמַר להָי אַנתּתָא שׁבִיקִין לֵכי חטָהַיכּי׃
הַמְסֻבִּים עִמּוֹ הֵחֵלּוּ לוֹמַר בְּלִבָּם: "מִי הוּא זֶה שֶׁגַּם סוֹלֵחַ עַל חֲטָאִים?"
וְהַיֹּשְׁבִים אִתּוֺ בִּמְסִבָּה הֵחֵלּוּ לְדַבֵּר עַל-לִבָּם מִי הוּא זֶה הֲגַם סֹלֵחַ לַעֲוֺנוֺת הוּא:
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“
καὶ η῎ρξαντο οἱ συνανακείμενοι λέγειν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς τίς ου῟τός ε᾿στιν ο῍ς καὶ ἁμαρτίας α᾿φίησιν
שַׁרִיו דֵּין הָנֻון דַּסמִיכִין אָמרִין בּנַפשׁהֻון מַנֻו הָנָא דָּאף חטָהֵא שָׁבֵק׃
הוֹסִיף וְאָמַר אֶל הָאִשָּׁה: "אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ, לְכִי לְשָׁלוֹם."
וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִשָּׁה אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ לְכִי לְשָׁלוֺם:
I řekl ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“ ([Lukáš 8:48 Lukáš 17:19 Lukáš 18:42])
ει῏πεν δὲ πρὸς τὴν γυναι̑κα ἡ πίστις σου σέσωκέν σε πορεύου ει᾿ς ει᾿ρήνην
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר להָי אַנתּתָא הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי זֵלי בַּשׁלָמָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן עָבַר מֵעִיר לְעִיר וּמִכְּפָר לִכְפָר כְּשֶׁהוּא מַכְרִיז וּמְבַשֵֹר אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים. הַשְּׁנֵים־עָשָׂר הָיוּ אִתּוֹ
וַיְהִי אַחֲרֵי-כֵן וַיַּעֲבֹר בְּעָרִים וּבִכְפָרִים קוֺרֵא וּמַשְׁמִיעַ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְעִמּוֺ שְׁנֵים הֶעָשָׂר:
I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním.
Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků ([Lukáš 4:43-Lukáš 4:44])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ καθεξη̑ς καὶ αυ᾿τὸς διὼδευεν κατὰ πόλιν καὶ κὼμην κηρύσσων καὶ ευ᾿αγγελιζόμενος τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ καὶ οἱ δὼδεκα σὺν αυ᾿τω̑
וַהוָא מֵן בָּתַר הָלֵין מֵתכּרֵך הוָא יֵשֻׁוע בַּמדִינָתָא וַבקֻוריָא ומַכרֵז הוָא וַמסַבַּר מַלכֻּותָא דַּאלָהָא וַתרֵעסַרתֵּה עַמֵה׃
וְגַם כַּמָּה נָשִׁים שֶׁנִּרְפְּאוּ מֵרוּחוֹת רָעוֹת וּמֵחֳלָאִים: מִרְיָם הַנִּקְרֵאת מַגְדָּלִית, אֲשֶׁר שִׁבְעָה שֵׁדִים יָצְאוּ מִמֶּנָּה,
וְנָשִׁים אֲשֶׁר נִרְפְּאוּ מֵחֳלָיִים וּמֵרוּחוֺת רָעוֺת מִרְיָם הַנִּקְרֵאת מַגְדָּלִית אֲשֶׁר גֹּרְשׁוּ מִמֶּנָּה שֶׁבַע רוּחוֺת רָעוֺת:
I ženy některé, kteréž byl uzdravil od duchů zlých a od nemocí: Maria, kteráž slove Magdaléna, z níž bylo sedm ďáblů vyšlo,
a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů, ([Lukáš 23:49 Lukáš 23:55 Lukáš 24:10])
καὶ γυναι̑κές τινες αι῍ η῟σαν τεθεραπευμέναι α᾿πὸ πνευμάτων πονηρω̑ν καὶ α᾿σθενειω̑ν Μαρία ἡ καλουμένη Μαγδαληνή α᾿φ῾ η῏ς δαιμόνια ἑπτὰ ε᾿ξεληλύθει
ונֵשֵׁא הָלֵין דֵּאתַאסִי מֵן כֻּורהָנֵא ומֵן רֻוחֵא בִּישָׁתָא מַריַם דּמֵתקַריָא מַגדּלָיתָּא הָי דּשַׁבעָא שִׁאדִין נפַקו מֵנָה׃
וְיוֹחָנָה, אֵשֶׁת כּוּזָא מְנַהֵל מֶשֶׁק בֵּיתוֹ שֶׁל הוֹרְדוֹס, וְשׁוֹשַׁנָּה וְרַבּוֹת אֲחֵרוֹת אֲשֶׁר כִּלְכְּלוּ אוֹתוֹ מִנִּכְסֵיהֶן.
וְיוֺחָנָה אֵשֶׁת כּוּזָא סֹכֵן הוֺרְדוֺס וְשׁוֺשַׁנָּה וְרַבּוֺת אֲחֵרוֺת אֲשֶׁר כִּלְכְּלוּ אֹתוֺ מֵרְכוּשָׁן:
A Johanna manželka Chuzova, úředníka Heródesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně(s) ze svých prostředků staraly. (s) var: o něj
καὶ ᾽Ιωάννα γυνὴ Χουζα̑ ε᾿πιτρόπου ῾Ηρώδου καὶ Σουσάννα καὶ ε῞τεραι πολλαί αι῞τινες διηκόνουν αυ᾿τοι̑ς ε᾿κ τω̑ν ὑπαρχόντων αυ᾿ται̑ς
ויֻוחַן אַנתַּת כֻּוזַא רַבַּיתֵּה דּהֵרָודֵס ושֻׁושַׁן וַאחרָניָתָא סַגִּיָאתָא אַילֵין דַּמשַׁמשָׁן הוַי להֻון מֵן קֵניָנַיהֵין סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר הִתְאַסְּפוּ הֲמוֹנֵי אֲנָשִׁים שֶׁבָּאוּ אֵלָיו מִכָּל עִיר, דִּבֵּר בְּמָשָׁל:
וַיְהִי בְּהִקָּבֵץ אֵלָיו הֲמוֺן עַם-רָב אֲשֶׁר בָּאוּ מִכָּל-עִיר וָעִיר וַיִָּּׂא אֶת-מְשָׁלוֺ:
Když se pak scházel zástup mnohý, a z měst hrnuli se k němu, mluvil v podobenství:
Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství: ([Matouš 13:1-Matouš 13:9; Marek 4:1-Marek 4:9])
συνιόντος δὲ ο῎χλου πολλου̑ καὶ τω̑ν κατὰ πόλιν ε᾿πιπορευομένων πρὸς αυ᾿τὸν ει῏πεν διὰ παραβολη̑ς
וכַד כֵּנשָׁא סַגִּיָאא כּנַשׁ הוָא ומֵן כֻּל מדִינָן אָתֵין הוַו לוָתֵה אֵמַר בּמַתלֵא׃
"הַזּוֹרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ אֶת זַרְעוֹ; כַּאֲשֶׁר זָרַע נָפְלוּ כַּמָּה זְרָעִים בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ וְנִרְמְסוּ, וְעוֹף הַשָּׁמַיִם אָכַל אוֹתָם.
הַזֹּרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ וּבְזָרְעוֺ פִּזַּר מִן-הַזֶּרַע עַל-יַד הַדָּרֶךְ וַיְהִי לְמִרְמַס רֶגֶל וּלְמַאֲכָל לְעוֺף הַשָּׁמָיִם:
Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští zzobali je.
“Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali.
ε᾿ξη̑λθεν ὁ σπείρων του̑ σπει̑ραι τὸν σπόρον αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ν τω̑ σπείρειν αυ᾿τὸν ο῍ μὲν ε῎πεσεν παρὰ τὴν ὁδόν καὶ κατεπατήθη καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατέφαγεν αυ᾿τό
נפַק זָרֻועָא למֵזרַע זַרעֵה וכַד זרַע אִית דַּנפַל עַל־יַד אֻורחָא וֵאתּדִישׁ וֵאכַלתֵה פָּרַחתָא׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל סֶלַע, אַךְ עִם צְמִיחָתָם הִתְיַבְּשׁוּ בִּגְלַל חֹסֶר לַחוּת.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-פְּנֵי הַסָּלַע וַיַּעַשׂ צֶמַח וַיִּיבַשׁ כִּי לֹא הָיָה-לוֺ לֵחַ:
A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, proto že nemělo vláhy.
Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.
καὶ ε῞τερον κατέπεσεν ε᾿πὶ τὴν πέτραν καὶ φυὲν ε᾿ξηράνθη διὰ τὸ μὴ ε῎χειν ι᾿κμάδα
וַאחרִנָא נפַל עַל שֻׁועָא ובַר־שָׁעתֵה יִעָא וַדלַיתּ הוָא לֵה תַּלִילֻותָא יִבֵשׁ׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ בֵּין קוֹצִים, אַךְ הַקּוֹצִים שֶׁצָּמְחוּ יַחַד עִמָּם הֶחֱנִיקוּ אוֹתָם.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל אֶל-הַקּוֺצִים וַיַּעֲלוּ הַקּוֺצִים עִמּוֺ וַיְבַלְּעֻהוּ:
Jiné pak padlo mezi trní, a spoluzrostlé trní udusilo je.
Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je.
καὶ ε῞τερον ε῎πεσεν ε᾿ν μέσω τω̑ν α᾿κανθω̑ν καὶ συμφυει̑σαι αἱ α῎κανθαι α᾿πέπνιξαν αυ᾿τό
וַאחרִנָא נפַל בֵּית כֻּובֵּא וִיעַו עַמֵה כֻּובֵּא וחַנקֻוהי׃
וַאֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אֲדָמָה טוֹבָה, צָמְחוּ וְעָשׂוּ פְּרִי פִּי מֵאָה." לְאַחַר שֶׁאָמַר זֹאת קָרָא: "מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-חֶלְקָה טוֺבָה וַיַּעַל וַיַּעַשׂ פְּרִי תְבוּאָה מֵאָה שְׁעָרִים וּמִדֵּי דַבְּרוֺ כָּזֹאת קָרָה מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ To řekl a zvolal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“ ([Lukáš 14:35])
καὶ ε῞τερον ε῎πεσεν ει᾿ς τὴν γη̑ν τὴν α᾿γαθήν καὶ φυὲν ε᾿ποίησεν καρπὸν ἑκατονταπλασίονα ταυ̑τα λέγων ε᾿φὼνει ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
וַאחרִנָא נפַל בַּארעָא טָבתָא ושַׁפִּירתָּא וִיעָא וַעבַד פִּארֵא חַד בַּמָאא הָלֵין כַּד אָמַר קָעֵא הוָא דּמַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע סס׃
שְׁאָלוּהוּ תַּלְמִידָיו: "מַה פֵּשֶׁר הַמָּשָׁל הַזֶּה?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו לֵאמֹר מָה הַמָּשָׁל הַזֶּה:
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat. ([Matouš 13:10-Matouš 13:17; Marek 4:10-Marek 4:12])
ε᾿πηρὼτων δὲ αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ τίς αυ῞τη ει῎η ἡ παραβολή
ושַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי דּמָנַו מַתלָא הָנָא׃
הֵשִׁיב: "לָכֶם נִתַּן לָדַעַת אֶת סוֹדוֹת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, אֲבָל לַאֲחֵרִים - בִּמְשָׁלִים, לְמַעַן רָאֹה לֹא יִרְאוּ וּבְשָׁמְעָם לֹא יָבִינוּ.
וַיֹּאמַר לָכֶם נִתַּן לָדַעַת רָזֵי מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְלָאֲחֵרִים רַק-בִּמְשָׁלִים לְמַעַן בִּרְאוֺתָם לֹא יִרְאוּ וּבְשָׁמְעָם לֹא יָבִינוּ:
A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
On řekl: „Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali. ([Izajáš 6:9-Izajáš 6:10; Jeremjáš 5:21; Ezechiel 12:2])
ὁ δὲ ει῏πεν ὑμι̑ν δέδοται γνω̑ναι τὰ μυστήρια τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ τοι̑ς δὲ λοιποι̑ς ε᾿ν παραβολαι̑ς ι῞να βλέποντες μὴ βλέπωσιν καὶ α᾿κούοντες μὴ συνιω̑σιν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לכֻון הֻו יִהִיב למֵדַּע ארָזָא דּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא להָנֻון דֵּין שַׁרכָּא בּפֵלָאתָא מֵתֵאמַר דּכַד חָזֵין לָא נֵחזֻון וכַד שָׁמעִין לָא נֵסתַּכּלֻון׃ ס
זֶהוּ פֵּשֶׁר הַמָּשָׁל: הַזֶּרַע הוּא דְּבַר אֱלֹהִים.
וְזֶה הוּא הַמָּשָׁל הַזֶּרַע הוּא דְּבַר הָאֱלֹהִים:
Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo. ([Matouš 13:18-Matouš 13:23; Marek 4:13-Marek 4:20 1 Petrův 1:23])
ε῎στιν δὲ αυ῞τη ἡ παραβολή ὁ σπόρος ε᾿στὶν ὁ λόγος του̑ θεου̑
הָנַו דֵּין מַתלָא זַרעָא אִיתַוהי מֵלתָא דַּאלָהָא׃
אֵלֶּה אֲשֶׁר בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ הֵם הַשּׁוֹמְעִים. אַחַר כָּךְ בָּא הַשָֹטָן וְלוֹקֵחַ אֶת הַדָּבָר מִלִּבָּם, לִמְנֹעַ אוֹתָם מִלְּהַאֲמִין וּלְהִוָּשַׁע.
וַאֲשֶׁר עַל-יַד הַדֶּרֶךְ הֵם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ וְהַָּׂטָן בָּא וַיִּטְרֹף דְּבַר הָאֱלֹהִים מִלִּבָּם פֶּן-יַאֲמִינוּ וְיִוָּשֵׁעוּ:
A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
Podél cesty – to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
οἱ δὲ παρὰ τὴν ὁδόν ει᾿σιν οἱ α᾿κούσαντες ει῏τα ε῎ρχεται ὁ διάβολος καὶ αι῎ρει τὸν λόγον α᾿πὸ τη̑ς καρδίας αυ᾿τω̑ν ι῞να μὴ πιστεύσαντες σωθω̑σιν
הָנֻון דֵּין דּעַל־יַד אֻורחָא אִיתַיהֻון הָנֻון דּשָׁמעִין מֵלתָא וָאתֵא בּעֵלדּבָבָא שָׁקֵל מֵלתָא מֵן לֵבּהֻון דּלָא נהַימנֻון ונִחֻון׃
אֵלֶּה אֲשֶׁר עַל הַסֶּלַע הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֶת הַדָּבָר וּמְקַבְּלִים אוֹתוֹ בְּשִׂמְחָה, אַךְ שֹׁרֶשׁ אֵין לָהֶם; זְמַן־מָה יַאֲמִינוּ וּבְעֵת נִסָּיוֹן יִסּוֹגוּ.
וַאֲשֶׁר עַל-הַסֶּלַע הֵם הַשֹּׁמְעִים הַמְקַבְּלִים אֶת-הַדָּבָר בְּשִׂמְחָה אַךְ אֵין לָהֶם שֹׁרֶשׁ וְרַק לַמִּצְעָר יַאֲמִינוּ וּבְיוֺם מַסָּה יִסֹּגוּ אָחוֺר:
Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
Na skále – to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.
οἱ δὲ ε᾿πὶ τη̑ς πέτρας οι῍ ο῞ταν α᾿κούσωσιν μετὰ χαρα̑ς δέχονται τὸν λόγον καὶ ου῟τοι ρ᾿ίζαν ου᾿κ ε῎χουσιν οι῍ πρὸς καιρὸν πιστεύουσιν καὶ ε᾿ν καιρω̑ πειρασμου̑ α᾿φίστανται
הָלֵין דֵּין דּעַל שֻׁועָא הָלֵין אֵנֻון דּמָא דַּשׁמַעו בּחַדֻותָא מקַבּלִין לָה למֵלתָא ועֵקָרָא לַיתּ להֻון אֵלָא דּזַבנָא הי הַימָנֻותהֻון ובַזבַן נֵסיֻונָא מֵתכַּשׁלִין׃
הַנּוֹפְלִים בֵּין הַקּוֹצִים הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֲשֶׁר בְּלֶכְתָּם נֶחֱנָקִים בִּדְאָגוֹת וּבְעֹשֶׁר וּבְתַעֲנוּגוֹת הַחַיִּים, וְאֵינָם עוֹשִׂים פְּרִי רָאוּי לַאֲכִילָה.
וְהַנֹּפֵל אֶל-הַקּוֺצִים הֵם הַשֹּׁמְעִים הַהֹלְכִים לְדַרְכָּם וְנִבְלָעִים בְּרֹב דְּאָגָה בְּעֹשֶׁר וּבְתַעֲנֻגוֺת בְּנֵי-אָדָם וְלֹא-יַעֲשׂוּ פֶּרִי:
Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyší, ale po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu. ([1 Timoteovi 6:9-1 Timoteovi 6:10])
τὸ δὲ ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας πεσόν ου῟τοί ει᾿σιν οἱ α᾿κούσαντες καὶ ὑπὸ μεριμνω̑ν καὶ πλούτου καὶ ἡδονω̑ν του̑ βίου πορευόμενοι συμπνίγονται καὶ ου᾿ τελεσφορου̑σιν
הַו דֵּין דַּנפַל בֵּית כֻּובֵּא הָלֵין אֵנֻון אַילֵין דּשָׁמעִין מֵלתָא וַבצֵפתָא וַבעֻותרָא ובַרגִיגָתֵה דּעָלמָא מֵתחַנקִין ופִארֵא לָא יָהבִּין׃
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר בָּאֲדָמָה הַטּוֹבָה הֵם שׁוֹמְעֵי הַדָּבָר הַמַּחֲזִיקִים בּוֹ בְּלֵב יָשָׁר וְטוֹב וְעוֹשִׂים פְּרִי בְּסַבְלָנוּת."
וַאֲשֶׁר עַל-הַחֶלְקָה הַטּוֺבָה הֵם הַשֹּׁמְעִים אֶת-הַדָּבָר בְּלֵב טוֺב וּבְרוּחַ נָכוֺן וְתוֺחַלְתָּם אִתָּם עַד-אֲשֶׁר יַעֲשׂוּן פֶּרִי:
Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.
τὸ δὲ ε᾿ν τη̑ καλη̑ γη̑ ου῟τοί ει᾿σιν οι῞τινες ε᾿ν καρδία καλη̑ καὶ α᾿γαθη̑ α᾿κούσαντες τὸν λόγον κατέχουσιν καὶ καρποφορου̑σιν ε᾿ν ὑπομονη̑
הַו דֵּין דּבַארעָא טָבתָא הָלֵין אֵנֻון אַילֵין דַּבלֵבָּא שַׁפיָא וטָבָא שָׁמעִין מֵלתָא וָאחדִּין ויָהבִּין פִּארֵא בַּמסַיבּרָנֻותָא׃ ס
"אֵין אִישׁ מַדְלִיק מְנוֹרָה וּמְכַסֶּה אוֹתָה בִּכְלִי, אַף לֹא יָשִׂים אוֹתָהּ תַּחַת הַמִּטָּה, אֶלָּא עַל כַּן יָשִׂים אוֹתָהּ כְּדֵי שֶׁבָּאֵי הַבַּיִת יִרְאוּ אֶת הָאוֹר;
וְאֵין-אִישׁ מַדְלִיק נֵר לְכַסֹּתוֺ בְמִכְסֶה אוֺ לְתִתּוֺ מִתַּחַת לַמִּטָּה כִּי אִם-יִתְּנֵהוּ אֶל-הַמְּנוֺרָה וְכָל-הַבָּאִים יִרְאוּ בְּאוֺרוֺ:
Žádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Nikdo přece nerozsvítí světlo(t) a nepřikryje nádobou ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo. (t) ř: lampu ([Marek 4:21-Marek 4:25 Matouš 5:15; Lukáš 11:33])
ου᾿δεὶς δὲ λύχνον α῞ψας καλύπτει αυ᾿τὸν σκεύει η῍ ὑποκάτω κλίνης τίθησιν α᾿λλ῾ ε᾿πὶ λυχνίας τίθησιν ι῞να οἱ ει᾿σπορευόμενοι βλέπωσιν τὸ φω̑ς
לָא אנָשׁ מַנהַר שׁרָגָא וַמחַפֵּא לֵה בּמָאנָא אַו סָאֵם לֵה תּחֵית עַרסָא אֵלָא סָאֵם לֵה לעֵל מֵן מנָרתָּא דּכֻל דּעָאֵל נֵחזֵא נֻוהרֵה׃
כִּי אֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִוָּדַע וְיֵצֵא לָאוֹר.
כִּי אֵין-נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִוָּדַע וְלֹא יֵצֵא לָאוֺר:
Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.
Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo. ([Matouš 10:26; Lukáš 12:2])
ου᾿ γάρ ε᾿στιν κρυπτὸν ο῍ ου᾿ φανερὸν γενήσεται ου᾿δὲ α᾿πόκρυφον ο῍ ου᾿ μὴ γνωσθη̑ καὶ ει᾿ς φανερὸν ε῎λθη
לַיתּ גֵּיר מֵדֵּם דַּכסֵא דּלָא נֵתגּלֵא ולָא דַּמטַשַׁי דּלָא נֵתִידַע ונִאתֵא לגֵליָא׃
לָכֵן שִׂימוּ לִבְּכֶם בְּאֵיזֶה אֹפֶן אַתֶּם שׁוֹמְעִים, כִּי מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִנָּתֵן לוֹ; וּמִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁחָשַׁב שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ."
עַל-כֵּן שִׂימוּ לִבְּכֶם אֶל-אֲשֶׁר תִּשְׁמָעוּן כִּי מִי אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יֻתַּן לוֺ עוֺד וּמִי אֲשֶׁר אֵין-לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֶת-אֲשֶׁר יַחֲשֹׁב כִּי יֶשׁ-לוֺ:
Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má.“ ([Matouš 13:12 Matouš 25:29; Lukáš 19:26])
βλέπετε ου῏ν πω̑ς α᾿κούετε ο῍ς α῍ν γὰρ ε῎χη δοθήσεται αυ᾿τω̑ καὶ ο῍ς α῍ν μὴ ε῎χη καὶ ο῍ δοκει̑ ε῎χειν α᾿ρθήσεται α᾿π῾ αυ᾿του̑
חזַו אַיכַּנָא שׁמַעתֻּון מַן דִּאית לֵה גֵּיר נֵתִיהֵב לֵה ומַן דּלַיתּ לֵה אָף הַו דּסָבַר דִּאית לֵה נֵשׁתּקֵל מֵנֵה׃ ס
אָז בָּאוּ אֵלָיו אִמּוֹ וְאֶחָיו, וְלֹא יָכְלוּ לָגֶשֶׁת אֵלָיו בִּגְלַל הֶהָמוֹן.
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו אִמּוֺ וְאֶחָיו וְלֹא יָכְלוּ קְרֹב אֵלָיו מִפְּנֵי רֹב הָעָם:
Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
Přišla za ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup. ([Matouš 12:46-Matouš 12:50; Marek 3:31-Marek 3:35 Jan 2:12; Skutky apoštolské 1:14])
παρεγένετο δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ἡ μήτηρ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ καὶ ου᾿κ η᾿δύναντο συντυχει̑ν αυ᾿τω̑ διὰ τὸν ο῎χλον
אֵתַו דֵּין לוָתֵה אֵמֵה וַאחַוהי ולָא מֵשׁכּחִין הוַו דַּנמַללֻון עַמֵה מֵטֻל כֵּנשָׁא׃
הוֹדִיעוּ לוֹ: "אִמְּךָ וְאַחֶיךָ עוֹמְדִים בַּחוּץ וְהֵם חֲפֵצִים לִרְאוֹתְךָ",
וַיֻּגַּד-לוֺ לֵאמֹר אִמְּךׇ וְאַחֶיךׇ עֹמְדִים בַּחוּץ וּמְבַקְשִׁים לִרְאוֺתֶךׇ:
I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat.“
α᾿πηγγέλη δὲ αυ᾿τω̑ ἡ μήτηρ σου καὶ οἱ α᾿δελφοί σου ἑστήκασιν ε῎ξω ι᾿δει̑ν θέλοντές σε
וֵאמַרו לֵה אֵמָך וַאחַיךְּ קָימִין לבַר וצָבֵין למֵחזיָך׃
אַךְ הוּא הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "אֵלֶּה אִמִּי וְאַחַי - הַשּׁוֹמְעִים אֶת דְּבַר אֱלֹהִים וְעוֹשִׂים."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֵלֶּה הֵם אִמִּי וְאֶחָי הַשֹּׁמְעִים אֶת-דְּבַר הָאֱלֹהִים וְהָעֹשִׂים אֹתוֺ:
A on odpověděv, řekl jim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
On jim odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“ ([Jan 15:14])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μήτηρ μου καὶ α᾿δελφοί μου ου῟τοί ει᾿σιν οἱ τὸν λόγον του̑ θεου̑ α᾿κούοντες καὶ ποιου̑ντες
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון הָלֵין אֵנֻון אֵמי וַאחַי אַילֵין דּשָׁמעִין מֵלתָא דַּאלָהָא ועָבדִּין לָה סס׃
בְּאַחַד הַיָּמִים יָרַד לְסִירָה יַחַד עִם תַּלְמִידָיו. אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ נַעֲבֹר לְצִדּוֹ הַשֵּׁנִי שֶׁל הָאֲגָם." אָז הִפְלִיגוּ מִשָּׁם.
וַיְהִי הַיּוֺם וַיֵּרֶד אֶל-כְּלִי שַׁיִט הוּא וְתַלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַעְבְּרָה-נָּא אֶל-עֵבֶר הַיָּם וַיִּנְהֲגוּ אֶת-כְּלִי הַשָּׁיִט:
Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl jim: Přeplavme se přes jezero. I pustili se.
Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: „Přeplavme se na druhý břeh jezera.“ Když odrazili od břehu ([Matouš 8:23-Matouš 8:27; Marek 4:35-Marek 4:41])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν μια̑ τω̑ν ἡμερω̑ν καὶ αυ᾿τὸς ε᾿νέβη ει᾿ς πλοι̑ον καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς διέλθωμεν ει᾿ς τὸ πέραν τη̑ς λίμνης καὶ α᾿νήχθησαν
הוָא דֵּין בּחַד מֵן יַומָתָא סלֵק יֵשֻׁוע יִתֵב בַּספִינתָּא הֻו ותַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון נֵעבַּר להַו עֵברָא דּיַמתָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר שָׁטוּ הוּא נִרְדַּם, וְהִנֵּה רוּחַ סְעָרָה יָרְדָה עַל הָאֲגָם וְהַסִּירָה נִתְמַלְּאָה מַיִם עַד כְּדֵי כָּךְ שֶׁהָיוּ בְּסַכָּנָה.
וְהוּא שָׁכַב וַיֵּרָדַם בְּעוֺד הֵם שָׁטִים וְרוּחַ סְעָרָה הִתְעוֺרְרָה בַּיָּם וַיִּשְׁטְפוּ עֲלֵיהֶם מַיִם כַּבִּירִים וַיַּגִּיעוּ עַד-שַׁעֲרֵי מָוֶת:
A když se plavili, usnul. Tedy přišel vítr bouřlivý na jezero, a lodí se naplňovala, tak že v nebezpečenství byli.
a plavili se, usnul. Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí.
πλεόντων δὲ αυ᾿τω̑ν α᾿φύπνωσεν καὶ κατέβη λαι̑λαψ α᾿νέμου ει᾿ς τὴν λίμνην καὶ συνεπληρου̑ντο καὶ ε᾿κινδύνευον
וכַד רָדֵין דּמֵך לֵה הֻו יֵשֻׁוע וַהוָת עַלעָלָא דּרֻוחָא בּיַמתָא וקַרִיבָא הוָת ספִינתָּא למֵטבַּע׃
הֵם נִגְּשׁוּ אֵלָיו וְהֵעִירוּהוּ בְּאָמְרָם, "אֲדוֹנֵנוּ, אֲדוֹנֵנוּ, אֲנַחְנוּ טוֹבְעִים!" הוּא הִתְעוֹרֵר וְגָעַר בָּרוּחַ וּבַגַּלִּים הַזּוֹעֲפִים. הַלָּלוּ שָׁכְכוּ וְנִשְׂתָּרְרָה דְּמָמָה.
וַיִּגְּשׁוּ וַיָּעִירוּ אֹתוֺ לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ אֲדֹנֵינוּ הֵן אֹבְדִים אֲנָחְנוּ וַיֵּעוֺר וַיִּגְעַר בָּרוּחַ וּבִשְׁאוֺן הַמַּיִם וַיִּשְׁתְּקוּ וְהַסְּעָרָה קָמָה לִדְמָמָה:
I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I spokojili se, a stalo se utišení.
Přistoupili a probudili ho se slovy: „Mistře, Mistře(u), zahyneme!“ On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho. (u) ř: Veliteli (tak i Lukáš 8:45) ([Žalmy 65:8 Žalmy 89:10 Žalmy 107:29; Lukáš 9:42 Lukáš 4:35 Lukáš 4:39])
προσελθόντες δὲ διήγειραν αυ᾿τὸν λέγοντες ε᾿πιστάτα ε᾿πιστάτα α᾿πολλύμεθα ὁ δὲ διεγερθεὶς ε᾿πετίμησεν τω̑ α᾿νέμω καὶ τω̑ κλύδωνι του̑ υ῞δατος καὶ ε᾿παύσαντο καὶ ε᾿γένετο γαλήνη
וַקרֵבו אַעִירֻוהי וָאמרִין לֵה רַבַּן רַבַּן אָבדִּינַן הֻו דֵּין קָם וַכאָא בּרֻוחֵא וַבמַחשֻׁולֵא דּיַמָא ונָחו וַהוָא שֵׁליָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "אֵיפֹה אֱמוּנַתְכֶם?" בִּהְיוֹתָם אֲחוּזֵי יִרְאָה וּפְלִיאָה אָמְרוּ זֶה לָזֶה: "וּבְכֵן מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר מְצַוֶּה עַל הָרוּחַ וְעַל הַמַּיִם וְהֵם נִשְׁמָעִים לוֹ!"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַיֶּה אֵפוֺא הִיא אֱמוּנַתְכֶם וְהֵם פָּחֲדוּ וְתָמְהוּ וְאָמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר יְצַוֶּה גַּם-אֶת-הָרוּחַ וְגַם-אֶת-הַמַּיִם וְהֵם שֹׁמְעִים בְּקוֺלוֺ:
I řekl jim: Kdež jest víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že i větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
Řekl jim: „Kde je vaše víra?“ Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám, a poslouchají ho?“ ([Lukáš 5:21 Lukáš 7:49])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς που̑ ἡ πίστις ὑμω̑ν φοβηθέντες δὲ ε᾿θαύμασαν λέγοντες πρὸς α᾿λλήλους τίς α῎ρα ου῟τός ε᾿στιν ο῞τι καὶ τοι̑ς α᾿νέμοις ε᾿πιτάσσει καὶ τω̑ υ῞δατι καὶ ὑπακούουσιν αυ᾿τω̑
וֵאמַר להֻון אַיכָּא הי הַימָנֻותכֻון הֵנֻון דֵּין כַּד דַּחִילִין מֵתּדַּמרִין הוַו וָאמרִין חַד לחַד מַנֻו כַּי הָנָא דָּאף לרֻוחֵא פָּקֵד וַלמַחשֻׁולֵא וַליַמָא ומֵשׁתַּמעִין לֵה׃ ס
הֵם שָׁטוּ אֶל חֶבֶל אֶרֶץ הַגִּרְגָּשִׁיִּים אֲשֶׁר מִמּוּל הַגָּלִיל.
וַיָּבֹאוּ אֶרֶץ הַגַּדְרִיִּם אֲשֶׁר מִמּוּל הַגָּלִיל:
I přeplavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
Přeplavili se do krajiny gerasenské(v), která leží proti Galileji. (v) var: gergesenské, gadarenské ([Matouš 8:28-Matouš 8:34; Marek 5:1-Marek 5:20])
καὶ κατέπλευσαν ει᾿ς τὴν χὼραν τω̑ν Γερασηνω̑ν η῞τις ε᾿στὶν α᾿ντιπέρα τη̑ς Γαλιλαίας
וַרדַו וֵאתַו לַאתרָא דּגָדרָיֵא דִּאיתַוהי בּעֵברָא לֻוקבַל גּלִילָא׃
כַּאֲשֶׁר עָלָה לַיַּבָּשָׁה, פָּגַשׁ אוֹתוֹ אִישׁ מִן הָעִיר וְהָאִישׁ אֲחוּז שֵׁדִים; זְמַן רַב לֹא לָבַשׁ בְּגָדִים וְלֹא גָּר בְּבַיִת כִּי אִם בִּמְעָרוֹת הַקְּבָרִים.
וַיֵּצֵא אֶל-הַיַּבָּשָׁה וַיִּפְגְּשֵׁהוּ אִישׁ מִן-הָעִיר אֲשֶׁר רוּחוֺת רָעוֺת בּוֺ וְהוּא עָרֹם בְּלִי לְבוּשׁ מִיָּמִים רַבִּים וּבַבַּיִת לֹא שָׁכַן כִּי אִם-בִּקְבָרִים:
A když vystoupil na zemi, potkal jej muž nějaký z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domě nebýval, ale v hrobích.
Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
ε᾿ξελθόντι δὲ αυ᾿τω̑ ε᾿πὶ τὴν γη̑ν ὑπήντησεν α᾿νήρ τις ε᾿κ τη̑ς πόλεως ε῎χων δαιμόνια καὶ χρόνω ἱκανω̑ ου᾿κ ε᾿νεδύσατο ἱμάτιον καὶ ε᾿ν οι᾿κία ου᾿κ ε῎μενεν α᾿λλ῾ ε᾿ν τοι̑ς μνήμασιν
וכַד נפַק לַארעָא פּגַע בֵּה גַּברָא חַד מֵן מדִינתָּא דִּאית בֵּה דַּיוָא מֵן זַבנָא סַגִּיָאא ומָאנֵא לָא לָבֵשׁ הוָא וַבבַיתָּא לָא עָמַר הוָא אֵלָא בּבֵית־קבֻורֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ צָעַק וְנָפַל אַרְצָה לְפָנָיו וְקָרָא בְּקוֹל גָּדוֹל: "מַה לִּי וּלְךָ יֵשׁוּעַ, בֶּן אֵל עֶלְיוֹן? אֲנִי מִתְחַנֵּן אֵלֶיךָ, אַל תְּעַנֶּה אוֹתִי";
וְכִרְאוֺתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיִּפֹּל לְפָנָיו וַיִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל מַה-לִּי וָלָךְ יֵשׁוּעַ בֶּן-אֵל עֶלְיוֺן הִנְנִי מִתְחַנֵּן אַל-נָא תְּעַנֵּנִי:
Uzřev pak Ježíše a zkřikna, padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil.“ ([Lukáš 4:34; 1 Královská 17:18; Skutky apoštolské 16:17])
ι᾿δών δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿νακράξας προσέπεσεν αυ᾿τω̑ καὶ φωνη̑ μεγάλη ει῏πεν τί ε᾿μοὶ καὶ σοί ᾽Ιησου̑ υἱὲ του̑ θεου̑ του̑ ὑψίστου δέομαί σου μή με βασανίσης
כַּד חזָא דֵּין ליֵשֻׁוע קעָא וַנפַל קדָמַוהי וַבקָלָא רָמָא אֵמַר מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע בּרֵה דַּאלָהָא מרַימָא בָּעֵא אנָא מֵנָך לָא תּשַׁנקַני׃
שֶׁכֵּן יֵשׁוּעַ צִוָּה עַל הָרוּחַ הַטְּמֵאָה לָצֵאת מִן הָאִישׁ. פְּעָמִים רַבּוֹת הִתְקִיפָה אוֹתוֹ, וְהָיוּ שׁוֹמְרִים אוֹתוֹ כָּבוּל בְּיָדָיו וּבְרַגְלָיו, אֶלָּא שֶׁהָיָה מְנַתֵּק אֶת הַכְּבָלִים וְנִדְחָף עַל־יְדֵי הַשֵּׁד אֶל מְקוֹמוֹת שׁוֹמְמִים.
כִּי הוּא צִוָּה אֶת-רוּחַ הַטֻּמְאָה לָצֵאת מִן-הָאִישׁ הַזֶּה אֲשֶׁר פְּעָמִים רַבּוֺת תָּפַשׂ בּוֺ וְהוּא אָסוּר בְּזִקִּים וְשָׁמוּר בְּכַבְלֵי בַרְזֶל וַיְנַתֵּק אֶת-מוֺסְרוֺתָיו וּבְכֹחַ הָרוּחַ הָרָע נִדַּח הַמִּדְבָּרָה:
Nebo přikazoval tomu duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, tak že býval ukován řetězy, a v poutech ostříhán, ale on polámaje okovy, býval od ďábelství puzen na poušť.
Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.
παρήγγειλεν γὰρ τω̑ πνεύματι τω̑ α᾿καθάρτω ε᾿ξελθει̑ν α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου πολλοι̑ς γὰρ χρόνοις συνηρπάκει αυ᾿τόν καὶ ε᾿δεσμεύετο ἁλύσεσιν καὶ πέδαις φυλασσόμενος καὶ διαρρήσσων τὰ δεσμὰ η᾿λαύνετο ὑπὸ του̑ δαιμονίου ει᾿ς τὰς ε᾿ρήμους
פָּקֵד הוָא לֵה גֵּיר יֵשֻׁוע לרֻוחָא טַנפָא למֵפַּק מֵן בַּרנָשָׁא סַגִּי הוָא גֵּיר זַבנָא מֵן דַּשׁבֵא הוָא לֵה ומֵתֵאסַר הוָא בּשִׁשׁלָתָא וַבכֵבלֵא מֵתנטַר הוָא וַמפַסֵק הוָא אַסֻורַוהי ומֵתּדּבַר הוָא מֵן שִׁאדָא לחֻורבָּא׃
שָׁאַל אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ: "מַה שִּׁמְךָ?" הֵשִׁיב הָאִישׁ: "שְׁמִי לִגְיוֹן", שֶׁכֵּן שֵׁדִים רַבִּים נִכְנְסוּ בּוֹ.
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר מַה-שְּׁמֶךׇ וַיֹּאמֶר מַחֲנַיִם כִּי-שֵׁדִים רַבִּים שָׁכְנוּ בְּקִרְבּוֺ:
I otázal se ho Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Množství. Nebo bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
Ježíš se ho zeptal: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Legie,“ protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.
ε᾿πηρὼτησεν δὲ αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς τί σοι ο῎νομά ε᾿στιν ὁ δὲ ει῏πεν λεγιὼν ο῞τι ει᾿ση̑λθεν δαιμόνια πολλὰ ει᾿ς αυ᾿τόν
שַׁאלֵה דֵּין יֵשֻׁוע מַן שׁמָך אָמַר לֵה לֵגיֻון מֵטֻל דּדַיוֵא סַגִּיֵאא עַלִילִין הוַו בֵּה׃
הַשֵּׁדִים בִּקְשׁוּ מִיֵּשׁוּעַ שֶׁלֹּא יְצַוֶּה עֲלֵיהֶם לָרֶדֶת אֶל הַתְּהוֹם,
וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לְבִלְתִּי יְצַוֵּם לָרֶדֶת אֶל-הַתְּהוֺם:
Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval odtud odjíti do propasti.
A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti.
καὶ παρεκάλουν αυ᾿τὸν ι῞να μὴ ε᾿πιτάξη αυ᾿τοι̑ς ει᾿ς τὴν α῎βυσσον α᾿πελθει̑ν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּלָא נֵפקֻוד להֻון למִאזַל לַתהֻומָא׃
וְכֵיוָן שֶׁעֵדֶר גָּדוֹל שֶׁל חֲזִירִים הָיָה רוֹעֶה שָׁם בָּהָר, הִתְחַנְּנוּ אֶל יֵשׁוּעַ שֶׁיַּנִּיחַ לָהֶם לְהִכָּנֵס לְתוֹכָם. הוּא הִרְשָׁה לָהֶם.
וְעֵדֶר חֲזִירִים רַבִּים הָיָה רֹעֶה שָׁם בָּהָר וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ לְתִתָּם לָבֹא אֶל-תּוֺכָם וַיַּנַּח לָהֶם:
Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ α᾿γέλη χοίρων ἱκανω̑ν βοσκομένη ε᾿ν τω̑ ο῎ρει καὶ παρεκάλεσαν αυ᾿τὸν ι῞να ε᾿πιτρέψη αυ᾿τοι̑ς ει᾿ς ε᾿κείνους ει᾿σελθει̑ν καὶ ε᾿πέτρεψεν αυ᾿τοι̑ς
אִית הוָא דֵּין תַּמָן בַּקרָא דַּחזִירֵא סַגִּיֵאא דּרָעיָא בּטֻורָא ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּנַפֵּס להֻון דּבַחזִירֵא נֵעלֻון וַאפֵּס להֻון׃
לְאַחַר צֵאתָם מִן הָאִישׁ נִכְנְסוּ הַשֵּׁדִים בַּחֲזִירִים, וְהָעֵדֶר הִסְתָּעֵר מִמּוֹרַד הָהָר אֶל הַיָּם וְטָבַע.
וַיֵּצְאוּ הַשֵּׁדִים מִן-הָאִישׁ וַיָּבֹאוּ אֶל-תּוֺךְ הַחֲזִירִים וַיִּשְׁטֹף הָעֵדֶר בַּמּוֺרָד וַיִּטְבְּעוּ בְּתוֺךְ הַיָּם:
I vyšedše ďáblové z toho člověka, vešli do vepřů, i hnalo se to stádo prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkrém srázu do jezera a utopilo se.
ε᾿ξελθόντα δὲ τὰ δαιμόνια α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τοὺς χοίρους καὶ ω῞ρμησεν ἡ α᾿γέλη κατὰ του̑ κρημνου̑ ει᾿ς τὴν λίμνην καὶ α᾿πεπνίγη
וַנפַקו שִׁאדֵא מֵן גַּברָא ועַלו בַּחזִירֵא ותֵרצַת בַּקרָא הָי כֻּלָה לַשׁקִיפָא וַנפַלו בּיַמתָא וֵאתחַנַקו׃
כִּרְאוֹתָם אֶת הַנַּעֲשֶׂה בָּרְחוּ הָרוֹעִים וְסִפְּרוּ אֶת הַדָּבָר בָּעִיר וּבַכְּפָרִים.
וְהָרֹעִים בִּרְאוֺתָם אֵת אֲשֶׁר קָרָה וַיָּנוּסוּ וַיַּגִּידוּ אֶת-הַדָּבָר בָּעִיר וּבַָּׂדֶה:
A viděvše pastýři, co se stalo, utekli, a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic.
ι᾿δόντες δὲ οἱ βόσκοντες τὸ γεγονὸς ε῎φυγον καὶ α᾿πήγγειλαν ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ ει᾿ς τοὺς α᾿γρούς
כַּד חזַו דֵּין רָעַוָתָא מֵדֵּם דַּהוָא ערַקו וֵאשׁתַּעִיו בַּמדִינָתָא וַבקֻוריָא׃
הַתּוֹשָׁבִים יָצְאוּ לִרְאוֹת מַה קָּרָה. בְּבוֹאָם אֶל יֵשׁוּעַ מָצְאוּ אֶת הָאִישׁ שֶׁהַשֵּׁדִים יָצְאוּ מִתּוֹכוֹ, וְהוּא יוֹשֵׁב לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ לָבוּשׁ וְשָׁפוּי בְּדַעְתּוֹ. פַּחַד מִלֵּא אֶת לִבָּם.
וַיֵּצְאוּ בְנֵי הַמָּקוֺם לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּמְצְאוּ אֶת-הָאִישׁ אֲשֶׁר יָצְאוּ הַשֵּׁדִים מִמֶּנּוּ מְלֻבָּשׁ בְּגָדִים וְדַעְתּוֺ יְשָׁרָה וְיֹשֵׁב לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וַיִּירָאוּ:
I vyšli, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se.
ε᾿ξη̑λθον δὲ ι᾿δει̑ν τὸ γεγονὸς καὶ η῟λθον πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ευ῟ρον καθήμενον τὸν α῎νθρωπον α᾿φ῾ ου῟ τὰ δαιμόνια ε᾿ξη̑λθεν ἱματισμένον καὶ σωφρονου̑ντα παρὰ τοὺς πόδας του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε᾿φοβήθησαν
וַנפַקו אנָשָׁא דּנֵחזֻון מֵדֵּם דַּהוָא וֵאתַו לוָת יֵשֻׁוע וֵאשׁכּחֻוהי לגַברָא הַו דַּנפַקו שִׁאדַוהי כַּד לבִישׁ וַמנַכַּף ויָתֵב לוָת רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע וַדחֵלו׃
הָאֲנָשִׁים שֶׁרָאוּ אֶת הַמַּעֲשֶׂה סִפְּרוּ לָהֶם כֵּיצַד נִרְפָּא אֲחוּז הַשֵּׁדִים.
וְהָרֹאִים אֶת-הַמַּעֲשֶׂה בְּעֵינֵיהֶם סִפְּרוּ לָהֶם אֵיךְ נִרְפָּא בַּעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים:
A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest ten vyproštěn, kterýž ďábelství měl.
Ti, kteří viděli, jak byl ten posedlý vysvobozen(x), jim o tom pověděli. (x) spasen
α᾿πήγγειλαν δὲ αυ᾿τοι̑ς οἱ ι᾿δόντες πω̑ς ε᾿σὼθη ὁ δαιμονισθείς
וֵאשׁתַּעִיו להֻון אַילֵין דַּחזַו אַיכַּנָא אֵתַאסִי גַּברָא הַו דַּיוָנָא׃
וְכָל הֶהָמוֹן שֶׁבָּא מֵאֵזוֹר הַגִּרְגָּשִׁיִּים בִּקֵּשׁ מִיֵּשׁוּעַ שֶׁיֵּלֵךְ מֵאִתָּם, כִּי פַּחַד גָּדוֹל נָפַל עֲלֵיהֶם. לְפִיכָךְ יָרַד לְסִירָה וְחָזַר.
וְכָל-בְּנֵי הַמָּקוֺם מֵאֶרֶץ הַגַּדְרִיִּם וּמִסְּבִיבֹתֶיהָ בִּקְּשׁוּ מִמֶּנּוּ לָלֶכֶת מֵאִתָּם כִּי-זַלְעָפָה אֲחָזָתַם וַיֵּרֶד אֶל-כְּלִי שַׁיִט וַיָּשָׁב לְדַרְכּוֺ:
I prosilo ho všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
A všichni obyvatelé gerasenské krajiny prosili Ježíše, aby od nich odešel, poněvadž se jich zmocnila veliká bázeň. Vstoupil tedy na loď, aby se vrátil.
καὶ η᾿ρὼτησεν αυ᾿τὸν α῞παν τὸ πλη̑θος τη̑ς περιχὼρου τω̑ν Γερασηνω̑ν α᾿πελθει̑ν α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ο῞τι φόβω μεγάλω συνείχοντο αυ᾿τὸς δὲ ε᾿μβὰς ει᾿ς πλοι̑ον ὑπέστρεψεν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה כֻּלֵה כֵּנשָׁא דּגָדרָיֵא דּנִאזַל לֵה מֵן לוָתהֻון מֵטֻל דּדֵחלתָא רַבּתָא אֵחדַּת אֵנֻון הֻו דֵּין יֵשֻׁוע סלֵק לַספִינתָּא וַהפַך מֵן לוָתהֻון׃ ס
אַךְ הָאִישׁ שֶׁיָּצְאוּ מִתּוֹכוֹ הַשֵּׁדִים בִּקֵּשׁ מִיֵּשׁוּעַ שֶׁיַּנִּיחַ לוֹ לְהִשָּׁאֵר אִתּוֹ,
וְהָאִישׁ אֲשֶׁר הַשֵּׁדִים יָצְאוּ מִמֶּנּוּ הִפְצִיר בּוֺ לְתִתּוֺ לִהְיוֺת אֶצְלוֺ אַךְ יֵשׁוּעַ שִׁלְּחוֺ לֵאמֹר:
Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu:
ε᾿δει̑το δὲ αυ᾿του̑ ὁ α᾿νὴρ α᾿φ῾ ου῟ ε᾿ξεληλύθει τὰ δαιμόνια ει῏ναι σὺν αυ᾿τω̑ α᾿πέλυσεν δὲ αυ᾿τὸν λέγων
הַו דֵּין גַּברָא דַּנפַקו מֵנֵה שִׁאדֵא בָּעֵא הוָא מֵנֵה דַּלוָתֵה נֵהוֵא וַשׁרָיהי יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה׃
אֶלָּא שֶׁיֵּשׁוּעַ שִׁלַּח אוֹתוֹ בְּאָמְרוֹ: "שׁוּב לְבֵיתְךָ וְסַפֵּר אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה לְךָ אֱלֹהִים." הוּא הָלַךְ וְהִשְׁמִיעַ בְּכָל הָעִיר אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה לוֹ יֵשׁוּעַ.
שׁוּב אֶל-בֵּיתְךְ וְסַפֵּר אֶת-הַגְּדֹלוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה-לְךׇ הָאֱלֹהִים וַיֵּלֶךְ וַיַּגֵּד בְּכָל-הָעִיר אֵת אֲשֶׁר עָשָׂה-לוֺ יֵשׁוּעַ:
Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
“Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.“ I odešel a zvěstoval po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš. ([Žalmy 126:2])
ὑπόστρεφε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου καὶ διηγου̑ ο῞σα σοι ε᾿ποίησεν ὁ θεός καὶ α᾿πη̑λθεν καθ῾ ο῞λην τὴν πόλιν κηρύσσων ο῞σα ε᾿ποίησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς
הפֻוך לבַיתָּך וֵאשׁתַּעָא מֵדֵּם דַּעבַד לָך אַלָהָא וֵאזַל ומַכרֵז הוָא בּכֻלָה מדִינתָּא מֵדֵּם דַּעבַד לֵה יֵשֻׁוע׃ ס
כַּאֲשֶׁר חָזַר יֵשׁוּעַ קִבֵּל הָעָם אֶת פָּנָיו, שֶׁכֵּן הַכֹּל חִכּוּ לוֹ.
וּבְשׁוּב יֵשׁוּעַ וַיֵּצֵא הָעָם לְקַבֵּל פָּנָיו כִּי חִכּוּ לוֺ כֻּלָּם:
Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
Když se Ježíš vracel, zástup ho přivítal, protože na něj už všichni čekali. ([Matouš 9:18-Matouš 9:26; Marek 5:21-Marek 5:43])
ε᾿ν δὲ τω̑ ὑποστρέφειν τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πεδέξατο αυ᾿τὸν ὁ ο῎χλος η῟σαν γὰρ πάντες προσδοκω̑ντες αυ᾿τόν
כַּד הפַך דֵּין יֵשֻׁוע קַבּלֵה כֵּנשָׁא סַגִּיָאא כֻּלהֻון גֵּיר לֵה חָירִין הוַו׃
וְהִנֵּה בָּא אִישׁ, יָאִיר שְׁמוֹ, וְהוּא רֹאשׁ בֵּית כְּנֶסֶת. הוּא נָפַל לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וּבִקֵּשׁ מִמֶנּוּ שֶׁיָּבוֹא אֶל בֵּיתוֹ,
וְהִנֵּה אִישׁ בָּא וּשְׁמוֺ יָאִיר רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיִּפֹּל לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וַיִּתְחַנֵּן לָבֹא אֶל-בֵּיתוֺ:
A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
Tu k němu přišel muž, který se jmenoval Jairos; byl to představený synagógy. Padl Ježíšovi k nohám a úpěnlivě ho prosil, aby přišel do jeho domu,
καὶ ι᾿δοὺ η῟λθεν α᾿νὴρ ω῟ ο῎νομα ᾽Ιάιρος καὶ ου῟τος α῎ρχων τη̑ς συναγωγη̑ς ὑπη̑ρχεν καὶ πεσών παρὰ τοὺς πόδας του̑ ᾽Ιησου̑ παρεκάλει αυ᾿τὸν ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
וגַברָא חַד דַּשׁמֵה יֻואָרָשׁ רִישׁ כּנֻושׁתָּא נפַל קדָם רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע ובָעֵא הוָא מֵנֵה דּנֵעֻול לבַיתֵּה׃
כִּי בַּת יְחִידָה הָיְתָה לוֹ, כְּבַת שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה, וְהִיא נָטְתָה לָמוּת. אָז הָלַךְ לְשָׁם כְּשֶׁהֲמוֹן הָעָם נִדְחָק סְבִיבוֹ.
כִּי בִּתּוֺ יְחִידָתוֺ כְּבַת שְׁתֵּים עֶשְׂרֶה שָׁנָה נָטְתָה לָמוּת וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ וַיִּדְחָקֻהוּ הֲמוֺן הָעָם:
Nebo měl dceru jedinou, asi ve dvanácti letech, a ta umírala. A když šel, tiskli jej zástupové.
protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když tam Ježíš šel, zástupy ho velmi tísnily. ([Lukáš 7:12])
ο῞τι θυγάτηρ μονογενὴς η῟ν αυ᾿τω̑ ὡς ε᾿τω̑ν δὼδεκα καὶ αυ᾿τὴ α᾿πέθνησκεν ε᾿ν δὲ τω̑ ὑπάγειν αυ᾿τὸν οἱ ο῎χλοι συνέπνιγον αυ᾿τόν
בַּרתָא גֵּיר יִחִידָיתָּא אִית הוָת לֵה אַיך בַּרת שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא וקַרִיבָא הוָת לַממָת וכַד אָזֵל עַמֵה הֻו יֵשֻׁוע כֵּנשָׁא סַגִּיָאא חָבֵץ הוָא לֵה׃ ס
וְאִשָּׁה זָבַת דָּם זֶה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה - שֶׁהוֹצִיאָה אֶת כָּל מִחְיָתָהּ עַל רוֹפְאִים וְאִישׁ לֹא הִצְלִיחַ לְרַפְּאָהּ -
וְאִשָּׁה זָבַת-דָּם אֲשֶׁר יְמֵי זֹבָהּ נִמְשְׁכוּ שְׁתֵּים עֶשְׂרֵה שָׁנָה וְכָל-רְכוּשָׁהּ הוֺצִיאָה לָרֹפְאִים וְיַד אָדָם לֹא הִִּׂיגָה לְהָבִיא לָהּ מַרְפֵּא:
Tedy žena, kteráž nemoc svou trpěla od let dvanácti, a byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,
A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení(y) a nikdo ji nemohl uzdravit. (y) var: + a vynaložila na lékaře všechno, co měla ([Leviticus 15:25])
καὶ γυνὴ ου῏σα ε᾿ν ρ᾿ύσει αι῞ματος α᾿πὸ ε᾿τω̑ν δὼδεκα η῞τις ι᾿ατροι̑ς προσαναλὼσασα ο῞λον τὸν βίον ου᾿κ ι῎σχυσεν α᾿π῾ ου᾿δενὸς θεραπευθη̑ναι
אַנתּתָא דֵּין חדָא דַּתרִיע הוָא דּמָה שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא הָי דּבֵית אָסַוָתָא כֻּלֵה קֵניָנָה אַפּקַת ולָא אֵשׁכּחַת דּמֵן אנָשׁ תֵּתַאסֵא׃
הִתְקָרְבָה מֵאֲחוֹרָיו וְנָגְעָה בִּכְנַף בִּגְדוֹ. מִיָּד נֶעֱצַר זוֹב דָּמָהּ.
הָאִשָּׁה הַזֹּאת קָרְבָה אֵלָיו מֵאַחֲרָיו וַתִּגַּע בִּכְנַף בִּגְדוֺ וְזוֺב דָּמֶיהָ עָמַד כְּרָגַע:
Přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo. ([Lukáš 6:19; Numeri 15:38-Numeri 15:39])
προσελθου̑σα ο῎πισθεν η῞ψατο του̑ κρασπέδου του̑ ἱματίου αυ᾿του̑ καὶ παραχρη̑μα ε῎στη ἡ ρ᾿ύσις του̑ αι῞ματος αυ᾿τη̑ς
אֵתקַרבַת מֵן בֵּסתּרֵה וקֵרבַּת לכֵנפָא דּמָאנֵה ומֵחדָא קָמַת מַרדִּיתָא דַּדמָה׃
שָׁאַל יֵשׁוּעַ: "מִי זֶה שֶׁנָּגַע בִּי?" כֵּיוָן שֶׁהַכֹּל הִכְחִישׁוּ, אָמַר כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי, הֲמוֹן הָעָם דּוֹחֵק וְלוֹחֵץ אוֹתְךָ!"
וְיֵשׁוּעַ שָׁאַל לֵאמֹר מִי-זֶה נָגַע-בִּי וַיְכַחֲשׁוּ כֻּלָּם אַךְ פֶּטְרוֺס עָנָה וְאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ אֲדֹנִי הֲמוֺן הָעָם לֹחֲצִים וְדֹחֲקִים אֹתְךׇ מִסָּבִיב וְאַתָּה תֹאמַר מִי-זֶה נָגַע בִּי:
I řekl Ježíš: Kdo jest, ješto se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Ježíš řekl: „Kdo se mne to dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním(z): „Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!“ (z) var: – a ti, kteří byli s ním
καὶ ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τίς ὁ ἁψάμενός μου α᾿ρνουμένων δὲ πάντων ει῏πεν ὁ Πέτρος ε᾿πιστάτα οἱ ο῎χλοι συνέχουσίν σε καὶ α᾿ποθλίβουσιν
וֵאמַר יֵשֻׁוע מַנֻו קרֵב לִי וכַד כֻּלהֻון כָּפרִין אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא וַדעַמֵה רַבַּן כֵּנשֵׁא אָלצִין לָך וחָבצִין וָאמַר אַנתּ מַנֻו קרֵב לִי׃
אַךְ יֵשׁוּעַ אָמַר: "מִישֶׁהוּ נָגַע בִּי, כִּי הִבְחַנְתִּי שֶׁיָּצְאָה מִמֶּנִּי גְּבוּרָה."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ נָגַע בִּי אֶחָד כִּי יָדַעְתִּי בְנַפְשִׁי כִּי גְבוּרָה יָצְאָה מֵאִתִּי:
I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode mne vyšla.
Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla.“ ([Lukáš 5:17 Lukáš 6:19])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν η῞ψατό μού τις ε᾿γώ γὰρ ε῎γνων δύναμιν ε᾿ξεληλυθυι̑αν α᾿π῾ ε᾿μου̑
הֻו דֵּין אֵמַר אנָשׁ קרֵב לִי אֵנָא גֵּיר יֵדעֵת דּחַילָא נפַק מֵני׃
הָאִשָּׁה, כִּרְאוֹתָהּ שֶׁאֵין הִיא נִסְתֶּרֶת מִמֶּנּוּ, נִגְּשָׁה בִּרְעָדָה וְנָפְלָה לְפָנָיו, וּבְאָזְנֵי כָּל הָעָם סִפְּרָה מַדּוּעַ נָגְעָה בּוֹ, וְכִי נִרְפְּאָה מִיָּד.
וַתֵּרֶא הָאִשָּׁה כִּי לֹא-נִסְתְּרָה מִנֶּגֶד עֵינָיו וַתָּבֹא בְּחֶרְדָּתָהּ וַתִּפֹּל לְפָנָיו וַתַּגֵּד לִפְנֵי כָל-הָעָם עַל-מֶה נָגְעָה בּוֺ וְכִי נִרְפְּאָה לְפֶתַע פִּתְאֹם:
A viduci ta žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla jemu přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
ι᾿δου̑σα δὲ ἡ γυνὴ ο῞τι ου᾿κ ε῎λαθεν τρέμουσα η῟λθεν καὶ προσπεσου̑σα αυ᾿τω̑ δι῾ η῍ν αι᾿τίαν η῞ψατο αυ᾿του̑ α᾿πήγγειλεν ε᾿νὼπιον παντὸς του̑ λαου̑ καὶ ὡς ι᾿άθη παραχρη̑μα
הָי דֵּין אַנתּתָא כַּד חזָת דּלָא טעָתֵה אֵתָת כַּד רַתִּיתָא ונֵפלַת סֵגדַּת לֵה וֵאמרַת לעִין עַמָא כֻּלֵה מֵטֻל אַידָא עֵלתָא קֵרבַּת וַאיכַּנָא מֵחדָא אֵתַאסיַת׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ, בִּתִּי, לְכִי לְשָׁלוֹם."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ חִזְקִי בִּתִּי אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ לְכִי לְשָׁלוֺם:
A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji.“ ([Lukáš 7:50 Lukáš 17:19 Lukáš 18:42; 1 Samuelova 1:17])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ θυγάτηρ ἡ πίστις σου σέσωκέν σε πορεύου ει᾿ς ει᾿ρήνην
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לָה אֵתלַבּבי בּרַתי הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי זֵלי בַּשׁלָמָא סּ סּ׃
בְּשָׁעָה שֶׁדִּבֵּר בָּא אִישׁ מִבֵּיתוֹ שֶׁל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת וְאָמַר: "בִּתְּךָ מֵתָה, אַל תַּטְרִיחַ עוֹד אֶת הַמּוֹרֶה."
עֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְאִישׁ מֵאַנְשֵׁי רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת בָּא וַיֹּאמַר מֵתָה בִתְּךׇ וְאַל-תַּלְאֶה עוֺד אֶת-הָרַבִּי:
A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Umřela dcera tvá, nezaměstknávej Mistra.
Když ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagógy a řekl: „Tvá dcera je mrtva, už Mistra neobtěžuj.“
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ε῎ρχεταί τις παρὰ του̑ α᾿ρχισυναγὼγου λέγων ο῞τι τέθνηκεν ἡ θυγάτηρ σου μηκέτι σκύλλε τὸν διδάσκαλον
ועַד הֻו ממַלֵל אֵתָא אנָשׁ מֵן דּבֵית רַבּ כּנֻושׁתָּא וֵאמַר לֵה מִיתַת לָה בַּרתָך לָא תַּעמֵל למַלפָנָא׃
אַךְ יֵשׁוּעַ בְּשָׁמְעוֹ זֹאת אָמַר: "אַל תִּירָא, רַק הַאֲמֵן וְהִיא תֵּרָפֵא."
כִּשְׁמֹעַ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַל-תִּירָא אַךְ-הַאֲמֵן וְלָהּ תִּהְיֶה תְּשׁוּעָה:
Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Neboj se, věř toliko, a zdrávať bude.
Ježíš to uslyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a bude zachráněna.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿κούσας α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ μὴ φοβου̑ μόνον πίστευσον καὶ σωθήσεται
יֵשֻׁוע דֵּין שׁמַע וֵאמַר לַאבֻוה דַּטלִיתָא לָא תֵּדחַל בַּלחֻוד הַימֵן וחָיָא׃
כַּאֲשֶׁר בָּא אֶל הַבַּיִת לֹא הִנִּיחַ לְאִישׁ לְהִכָּנֵּס אִתּוֹ, חוּץ מִכֵּיפָא, יוֹחָנָן, יַעֲקֹב, אֲבִי הַיַּלְדָּה וְאִמָּהּ.
וַיָּבֹא הַבַּיְתָה וְלֹא-נָתַן לְאִישׁ לָבֹא אִתּוֺ בִּלְתִּי לְפֶטְרוֺס וְיוֺחָנָן וְיַעֲקֹב וַאֲבִי הַיַּלְדָּה וְאִמָּהּ:
A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému, než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
Když přišel k domu, nedovolil, aby s ním někdo šel dovnitř, jen Petr, Jan a Jakub s otcem té dívky i s její matkou. ([Lukáš 9:28])
ε᾿λθών δὲ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν ου᾿κ α᾿φη̑κεν ει᾿σελθει̑ν τινα σὺν αυ᾿τω̑ ει᾿ μὴ Πέτρον καὶ ᾽Ιωάννην καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ τὸν πατέρα τη̑ς παιδὸς καὶ τὴν μητέρα
אֵתָא דֵּין יֵשֻׁוע לבַיתָּא ולָא שׁבַק לאנָשׁ דּנֵעֻול עַמֵה אֵלָא לשֵׁמעֻון וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן ולַאבֻוה דַּטלִיתָא ולֵאמָה׃
הַכֹּל בָּכוּ וְקוֹנְנוּ עָלֶיהָ, אַךְ הוּא אָמַר: "אַל תִּבְכּוּ, הִיא לֹא מֵתָה. הִיא רַק יְשֵׁנָה."
וְכֻלָּם בֹּכִים וְסֹפְדִים לָהּ וְהוּא אָמַר אַל-תִּבְכּוּ כִּי הִיא לֹא מֵתָה כִּי אִם-יְשֵׁנָה:
Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spí.
Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“ ([Lukáš 7:13; Jan 11:11])
ε῎κλαιον δὲ πάντες καὶ ε᾿κόπτοντο αυ᾿τήν ὁ δὲ ει῏πεν μὴ κλαίετε ου᾿ γὰρ α᾿πέθανεν α᾿λλὰ καθεύδει
כֻּלהֻון דֵּין בָּכֵין הוַו ומַרקדִין עלֵיה יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לָא תֵּבכֻּון לָא גֵּיר מִיתַת אֵלָא דַּמכָּא הי׃
הֵם צָחֲקוּ לוֹ, כִּי יָדְעוּ שֶׁהִיא מֵתָה.
וַיִּלְעֲגוּ לוֺ כִּי הֵם יָדְעוּ כִּי-מֵתָה:
I posmívali se jemu, vědouce, že umřela.
Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.
καὶ κατεγέλων αυ᾿του̑ ει᾿δότες ο῞τι α᾿πέθανεν
וגָחכִּין הוַו עלַוהי דּיָדעִין דּמִיתַת לָה׃
אוּלָם הוּא אָחַז בְּיָדָהּ וְקָרָא: "יַלְדָּה, קוּמִי!"
וְהוּא הוֺצִיא אֶת-כֻּלָּם מִן הַבָּיִת וְהֶחֱזִיק בְּיָדָהּ וַיִּקְרָא לֵאמֹר קוּמִי לָךְ נַעֲרָה:
On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zvolal, řka: Děvečko, vstaň.
On však(a) ji vzal za ruku a zvolal: „Dcerko, vstaň!“ (a) var: + všechny vyhnal ven ([Lukáš 7:14])
αυ᾿τὸς δὲ κρατήσας τη̑ς χειρὸς αυ᾿τη̑ς ε᾿φὼνησεν λέγων ἡ παι̑ς ε῎γειρε
הֻו דֵּין אַפֵּק לכֻלנָשׁ לבַר וַאחדָּה בִּאידָה וַקרָה וֵאמַר טלִיתָא קֻומי׃
אָז שָׁבָה רוּחָהּ וְהִיא קָמָה מִיָּד. צִוָּה יֵשׁוּעַ: "תְּנוּ לָהּ לֶאֱכֹל!"
וַתָּשָׁב רוּחָהּ אֵלֶיהָ וַתָּקָם פִּתְאֹם וַיְצַו לָתֶת-לָהּ לֶאֱכֹל:
I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
Tu se jí život(b) vrátil a hned vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu. (b) ř: duch, dech
καὶ ε᾿πέστρεψεν τὸ πνευ̑μα αυ᾿τη̑ς καὶ α᾿νέστη παραχρη̑μα καὶ διέταξεν αυ᾿τη̑ δοθη̑ναι φαγει̑ν
והֵפכַּת רֻוחָה ומֵחדָא קָמַת וַפקַד דּנֵתּלֻון לָה למֵאכַל׃
הוֹרֶיהָ הִשְׁתּוֹמְמוּ, אַךְ הוּא צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יַגִּידוּ לְאִישׁ אֶת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה.
וַיִּתְפַּלְּאוּ אֲבוֺתֶיהָ עַד-מְאֹד וְהוּא צִוָּה עֲלֵיהֶם לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה:
I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neříkali, co se stalo. ([Lukáš 5:14 Lukáš 9:21])
καὶ ε᾿ξέστησαν οἱ γονει̑ς αυ᾿τη̑ς ὁ δὲ παρήγγειλεν αυ᾿τοι̑ς μηδενὶ ει᾿πει̑ν τὸ γεγονός
וַתמַהו אַבָהֵיה הֻו דֵּין זַהַר אֵנֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון מָא דַּהוָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁכִּנֵּס אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְנָתַן לָהֶם כֹּחַ וְסַמְכוּת עַל כָּל הַשֵּׁדִים, וְגַם לְרַפֵּא מַחֲלוֹת,
וַיִּקְרָא אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיִּתֵּן לָהֶם גְּבוּרָה וּמֶמְשָׁלָה עַל-כָּל-רוּחוֺת רָעוֺת וְלִרְפֹּא כָּל-מַחֲלָה:
I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Ježíš svolal svých Dvanáct(c) a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. (c) var: + apoštolů ([Matouš 10:5-Matouš 10:15; Marek 6:7-Marek 6:13])
συγκαλεσάμενος δὲ τοὺς δὼδεκα ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς δύναμιν καὶ ε᾿ξουσίαν ε᾿πὶ πάντα τὰ δαιμόνια καὶ νόσους θεραπεύειν
וַקרָא יֵשֻׁוע לַתרֵעסַרתֵּה ויַהב להֻון חַילָא ושֻׁולטָנָא עַל כֻּלהֻון שִׁאדֵא וכֻורהָנֵא למַאסָיֻו׃
שָׁלַח אוֹתָם לְהַכְרִיז עַל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּלְרַפֵּא אֶת הַחוֹלִים.
וַיִּשְׁלָחֵם לִקְרֹא אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּלְהָקִים אֶת-הַחוֺלִים:
I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
καὶ α᾿πέστειλεν αυ᾿τοὺς κηρύσσειν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ καὶ ι᾿α̑σθαι τοὺς α᾿σθενει̑ς
ושַׁדַּר אֵנֻון למַכרָזֻו מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא וַלמַאסָיֻו כּרִיהֵא׃ ס
אָמַר לָהֶם: "אַל תִּקְחוּ מְאוּמָה לַדֶּרֶךְ, לֹא מַקֵּל וְלֹא תַּרְמִיל, לֹא לֶחֶם וְלֹא כֶּסֶף, וְלֹא שְׁתֵּי כֻּתֳּנוֹת לְאִישׁ.
וַיְצַו אֲלֵיהֶם לֵאמֹר לֹא תִקְחוּ מְאוּמָה לַדָּרֶךְ לֹא מַטֶּה וְלֹא יַלְקוּט וְלֹא לֶחֶם וְלֹא כֶסֶף וְלֹא חֲלִיפוֺת בְּגָדִים:
A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty. ([Lukáš 10:4-Lukáš 10:12])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μηδὲν αι῎ρετε ει᾿ς τὴν ὁδόν μήτε ρ᾿άβδον μήτε πήραν μήτε α῎ρτον μήτε α᾿ργύριον μήτε α᾿νὰ δύο χιτω̑νας ε῎χειν
וֵאמַר להֻון מֵדֵּם לָא תֵּשׁקלֻון לֻאורחָא לָא שַׁבטָא ולָא תַּרמָלָא ולָא לַחמָא ולָא כֵּספָּא ולָא תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן נֵהויָן לכֻון׃
כָּל בַּיִת שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלָיו, שָׁם תֵּשְׁבוּ וּמִשָּׁם תֵּצְאוּ לַדֶּרֶךְ.
וּבַבַּיִת אֲשֶׁר תָּבֹאוּ שָׁם תִּשְׁכְּנוּ וּמִשָּׁם תֵּצֵאוּ:
A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
καὶ ει᾿ς η῍ν α῍ν οι᾿κίαν ει᾿σέλθητε ε᾿κει̑ μένετε καὶ ε᾿κει̑θεν ε᾿ξέρχεσθε
ולַאינָא בַּיתָּא דּעָאלִין אנתֻּון לֵה תַּמָן הוַו ומֵן תַּמָן פֻּוקו׃
וְכָל אֲשֶׁר לֹא יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם, צְאוּ מִן הָעִיר הַהִיא וְנַעֲרוּ אֶת הָאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת נֶגְדָּם."
וְהָיָה אִם לֹא יַאַסְפוּ אֶתְכֶם הַבָּיְתָה צְאוּ מִן-הָעִיר הַהִיא וּנְעַרְתֶּם אֶת-הֶאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת לָהֶם:
A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ ([Skutky apoštolské 13:51])
καὶ ο῞σοι α῍ν μὴ δέχωνται ὑμα̑ς ε᾿ξερχόμενοι α᾿πὸ τη̑ς πόλεως ε᾿κείνης τὸν κονιορτὸν α᾿πὸ τω̑ν ποδω̑ν ὑμω̑ν α᾿ποτινάσσετε ει᾿ς μαρτύριον ε᾿π῾ αυ᾿τούς
וַלמַן דּלָא מקַבּלִין לכֻון מָא דּנָפקִין אנתֻּון מֵן מדִינתָּא הָי אָף חֵלָא מֵן רֵגלַיכֻּון פֵּצו עלַיהֻון לסָהדֻּותָא׃ ס
הֵם יָצְאוּ וְעָבְרוּ בַּכְּפָרִים כְּשֶׁהֵם מְבַשְֹרִים אֶת הַבְּשׂוֹרָה וּמְרַפְּאִים בְּכָל מָקוֹם.
וַיֵּצְאוּ וַיַּעַבְרוּ בִכְפָרִים וּבְכָל-מָקוֺם קֹרִאים אֶת-הַבְּשׂוֺרָה וְרֹפְאִים אֶת-הַחוֺלִים:
I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.
ε᾿ξερχόμενοι δὲ διήρχοντο κατὰ τὰς κὼμας ευ᾿αγγελιζόμενοι καὶ θεραπεύοντες πανταχου̑
וַנפַקו שׁלִיחֵא ומֵתכַּרכִּין הוַו בּקֻוריָא ובַמדִינָתָא וַמסַבּרִין הוַו ומַאסֵין בּכֻל דֻּוךְּ׃ ס
הוֹרְדוֹס שַׂר הָרֹבַע שָׁמַע עַל כָּל מַה שֶּׁקָּרָה וְנִתְמַלֵּא מְבוּכָה, מִשּׁוּם שֶׁכַּמָּה אֲנָשִׁים אָמְרוּ: "יוֹחָנָן קָם מִבֵּין הַמֵּתִים."
וְהוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ שָׁמַע אֶת-כָּל-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה וַתִּפָּעֶם רוּחוֺ כִּי-יֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ יוֺחָנָן קָם מִן-הַמֵּתִים:
Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Tetrarcha Herodes slyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslit, poněvadž někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých, ([Matouš 14:1-Matouš 14:12; Marek 6:14-Marek 6:29 Lukáš 9:19])
η῎κουσεν δὲ ῾Ηρώδης ὁ τετραάρχης τὰ γινόμενα πάντα καὶ διηπόρει διὰ τὸ λέγεσθαι ὑπό τινων ο῞τι ᾽Ιωάννης η᾿γέρθη ε᾿κ νεκρω̑ν
שׁמַע דֵּין הֵרָודֵס טֵטרַרכַא כֻּלהֵין דּהָויָן הוַי בִּאידֵה ומֵתּדַּמַר הוָא מֵטֻל דָּאמרִין הוַו אנָשִׁין דּיֻוחַנָן קָם מֵן בֵּית מִיתֵא׃
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "אֵלִיָּהוּ הוֹפִיעַ", וַאֲחֵרִים אָמְרוּ שֶׁאַחַד הַנְּבִיאִים הַקַּדְמוֹנִים קָם לִתְחִיָּה.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי נִגְלָה אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אָמְרוּ כִּי קָם נָבִיא אֶחָד מִן-הַנְּבִיאִים הַקַּדְמֹנִים:
A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní zase, že vstal jeden z dávných proroků.
ὑπό τινων δὲ ο῞τι ᾽Ηλίας ε᾿φάνη α῎λλων δὲ ο῞τι προφήτης τις τω̑ν α᾿ρχαίων α᾿νέστη
אחרָנֵא דֵּין אָמרִין הוַו דִּאלִיָא אֵתחזִי וַאחרָנֵא דַּנבִיָא מֵן נבִיֵא קַדמָיֵא קָם׃
אַךְ הוֹרְדוֹס אָמַר: "אֶת יוֹחָנָן הֲרֵי אֲנִי עָרַפְתִּי, וּמִי זֶה שֶׁאֲנִי שׁוֹמֵעַ עָלָיו כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה?" הוּא הִשְׁתַּדֵּל לִרְאוֹת אוֹתוֹ.
וַיֹּאמֶר הוֺרְדוֺס הֵן רֹאשׁ יוֺחָנָן נָשָׂאתִי מֵעָלָיו וּמִי-אֵפוֺא הוּא אֲשֶׁר אָנֹכִי שֹׁמֵעַ עָלָיו כָּזֹאת וַיְבַקֵּשׁ לִרְאוֺתוֺ:
I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Herodes řekl: „Jana jsem přece dal stít. Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?“ A přál si ho vidět. ([Lukáš 23:8])
ει῏πεν δὲ ῾Ηρώδης ᾽Ιωάννην ε᾿γώ α᾿πεκεφάλισα τίς δέ ε᾿στιν ου῟τος περὶ ου῟ α᾿κούω τοιαυ̑τα καὶ ε᾿ζήτει ι᾿δει̑ν αυ᾿τόν
וֵאמַר הֵרָודֵס רִשֵׁה דּיֻוחַנָן אֵנָא פֵּסקֵת מַנֻו דֵּין הָנָא דּהָלֵין שָׁמַע אנָא עלַוהי וצָבֵא הוָא דּנֵחזֵיוהי סס׃
כַּאֲשֶׁר חָזְרוּ הַשְּׁלִיחִים סִפְּרוּ לְיֵשׁוּעַ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשׂוּ. הוּא לָקַח אוֹתָם וְיָצָא אִתָּם לְבַד לְכִוּוּן עִיר הַנִּקְרֵאת בֵּית צַיְדָא.
וּבְשׁוּב הַשְּׁלִיחִים הִגִּידוּ לוֺ אֶת-כָּל-אֲשֶׁר עָשׂוּ וַיִּקָּחֵם וַיֵּלֶךְ עִמָּהֶם לְבַדָּם אֶל-עִיר הַנִּקְרֵאת בֵּית-צָיְדָה:
Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Když se apoštolové navrátili, vypravovali Ježíšovi, co všechno činili. Vzal je s sebou a odešli sami do města(d) Betsaidy. (d) var: na pusté místo u města ([Matouš 14:13-Matouš 14:21; Marek 6:30-Marek 6:44; Jan 6:1-Jan 6:15])
καὶ ὑποστρέψαντες οἱ α᾿πόστολοι διηγήσαντο αυ᾿τω̑ ο῞σα ε᾿ποίησαν καὶ παραλαβών αυ᾿τοὺς ὑπεχὼρησεν κατ῾ ι᾿δίαν ει᾿ς πόλιν καλουμένην Βηθσαιδά
וכַד הפַכו שׁלִיחֵא אֵשׁתַּעִיו ליֵשֻׁוע כֻּלמֵדֵּם דַּעבַדו וַדבַר אֵנֻון בַּלחֻודַיהֻון לַאתרָא חֻורבָּא דּבֵית־צַיָדָּא׃ ס
כְּשֶׁנּוֹדַע הַדָּבָר לַהֲמוֹן הָעָם הָלְכוּ אַחֲרָיו. הוּא קִבֵּל אוֹתָם, דִּבֵּר אֲלֵיהֶם עַל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְרִפֵּא אֶת הַזְּקוּקִים לְרִפּוּי.
וַהֲמוֺן הָעָם יָדְעוּ וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו וְהוּא קִבֵּל פְּנֵיהֶם וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם עַל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְרָפוֺא אֶת-הַדֹּרְשִׁים לְהֵרָפֵא:
Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
Když to zástupy zpozorovaly, šly za ním; on je přijal, mluvil jim o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
οἱ δὲ ο῎χλοι γνόντες η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ καὶ α᾿ποδεξάμενος αυ᾿τοὺς ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς περὶ τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ καὶ τοὺς χρείαν ε῎χοντας θεραπείας ι᾿α̑το
כֵּנשֵׁא דֵּין כַּד יִדַעו אֵזַלו בָּתרֵה וקַבֵּל אֵנֻון וַממַלֵל הוָא עַמהֻון עַל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא ולַאילֵין דַּסנִיקִין הוַו עַל אָסיֻותָא מַאסֵא הוָא׃ ס
הַיּוֹם נָטָה לַעֲרֹב וְהַשְּׁנֵים־עָשָׂר נִגְּשׁוּ וְאָמְרוּ אֵלָיו: "שְׁלַח נָא אֶת הָעָם וְיֵלְכוּ אֶל הַיִּשּׁוּבִים וְהַכְּפָרִים שֶׁמִּסָּבִיב כְּדֵי לָלוּן וּלְהַשִֹיג אֹכֶל, כִּי פֹּה נִמְצָאִים אָנוּ בְּמָקוֹם שׁוֹמֵם."
וְכַאֲשֶׁר רָפָה הַיּוֺם לַעֲרֹב וַיָּבֹאוּ שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שַׁלַּח אֶת-הֲמוֺן הָעָם וְיֵלְכוּ אֶל-הֶעָרִים וְחַצְרֵיהֶן מִסָּבִיב לִמְצֹא אֹכֶל וּמָקוֺם לָלוּן כִּי-פֹה בְמָקוֺם שָׁמֵם אֲנָחְנוּ:
Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Schylovalo se k večeru. Tu k němu přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě.“
ἡ δὲ ἡμέρα η῎ρξατο κλίνειν προσελθόντες δὲ οἱ δὼδεκα ει῏παν αυ᾿τω̑ α᾿πόλυσον τὸν ο῎χλον ι῞να πορευθέντες ει᾿ς τὰς κύκλω κὼμας καὶ α᾿γροὺς καταλύσωσιν καὶ ευ῞ρωσιν ε᾿πισιτισμόν ο῞τι ω῟δε ε᾿ν ε᾿ρήμω τόπω ε᾿σμέν
כַּד דֵּין שׁרִי יַומָא למֵצלָא קרֵבו תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה שׁרִי לכֵנשֵׁא דּנִאזֻלון לקֻוריָא דַּחדָרַין וַלכַפרֻונֵא דּנֵשׁרֻון בּהֻון ונֵשׁכּחֻון להֻון סַיבָּרתָּא מֵטֻל דּבַאתרָא חֻורבָּא אִיתַין׃
אָמַר לָהֶם: "תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל", אַךְ הֵם אָמְרוּ: "אֵין לָנוּ יוֹתֵר מֵחֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם וּשְׁנֵי דָגִים, אֶלָּא אִם כֵּן נֵלֵךְ אֲנַחְנוּ וְנִקְנֶה אֹכֶל לְכָל הָעָם הַזֶּה";
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל וַיֹּאמְרוּ לֹא נִמְצָא אִתָּנוּ בִּלְתִּי חֲמִשָּׁה לֶחֶם וְדָגִים שְׁנַיִם אוֺ הֲנֵלֵךְ לִקְנוֺת אֹכֶל לְכָל-הָעָם הַזֶּה:
I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
On jim řekl: „Dejte jim jíst vy!“ Řekli mu: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς δότε αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς φαγει̑ν οἱ δὲ ει῏παν ου᾿κ ει᾿σὶν ἡμι̑ν πλει̑ον η῍ α῎ρτοι πέντε καὶ ι᾿χθύες δύο ει᾿ μήτι πορευθέντες ἡμει̑ς α᾿γοράσωμεν ει᾿ς πάντα τὸν λαὸν του̑τον βρὼματα
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע הַבו להֻון אַנתֻּון למֵאכַל הֵנֻון דֵּין אָמרִין לַיתּ לַן יַתִּיר מֵן חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין אֵלָא אֵן אֵזַלנַן וַזבַנַן סַיבָּרתָּא להָנָא כֻּלֵה עַמָא׃
כִּי הָיוּ שָׁם כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אֲנָשִׁים. עָנָה וְאָמַר לְתַלְמִידָיו: "הוֹשִׁיבוּ אוֹתָם בִּקְבוּצוֹת, כַּחֲמִשִּׁים אִישׁ בְּכָל קְבוּצָה."
אֲשֶׁר הָיוּ כַּחֲמֵשֶׁת אַלְפֵי-אִישׁ וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו הוֺשִׁיבוּ אֹתָם שׁוּרוֺת שׁוּרוֺת כַּחֲמִשִּׁים אִישׁ בַּשּׁוּרָה:
Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Bylo tam asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Usaďte je ve skupinách asi po padesáti.“
η῟σαν γὰρ ὡσεὶ α῎νδρες πεντακισχίλιοι ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ κατακλίνατε αυ᾿τοὺς κλισίας ὡσεὶ α᾿νὰ πεντήκοντα
הָוֵין הוַו גֵּיר אַיך חַמשָׁא אַלפִין גַּברִין אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַסמֵכו אֵנֻון סמָכֵא חַמשִׁין אנָשִׁין בַּסמָכָא׃
כָּךְ עָשׂוּ וְהוֹשִׁיבוּ אֶת כֻּלָּם.
וַיַּעֲשׂוּ-כֵן וַיּוֺשִׁיבוּ אֶת-כֻּלָּם:
I učinili tak, a posadili se všickni.
Učinili to a rozsadili je všechny.
καὶ ε᾿ποίησαν ου῞τως καὶ κατέκλιναν α῞παντας
וַעבַדו הָכוָת תַּלמִידֵא וַאסמֵכו לכֻלהֻון׃
לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וְאֶת שְׁנֵי הַדָּגִים, וּלְאַחַר שֶׁנָּשָׂא עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וּבֵרַךְ עֲלֵיהֶם, בָּצַע אוֹתָם וּנְתָנָם לְתַלְמִידָיו לְהַגִּישׁ לָעָם.
וַיִּקַּח אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם וְאֶת-שְׁנֵי הַדָּגִים וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיְבָרֵךְ וַיִּפְרֹס וַיִּתֵּן לְתַלְמִידָיו לָשׂוּם לִפְנֵי הָעָם:
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu. ([Lukáš 22:19 Lukáš 24:30])
λαβών δὲ τοὺς πέντε α῎ρτους καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ευ᾿λόγησεν αυ᾿τοὺς καὶ κατέκλασεν καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς παραθει̑ναι τω̑ ο῎χλω
וַנסַב יֵשֻׁוע הָנֻון חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין וחָר בַּשׁמַיָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי דַּנסִימֻון לכֵנשֵׁא׃
הַכֹּל אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ, וּמִמַּה שֶּׁנּוֹתַר לָהֶם נֶאֶסְפוּ שְׁנֵים־עָשָׂר סַלִּים.
וַיֹּאכְלוּ כֻלָּם וַיִּשְׂבָּעוּ וַיִּשְׂאוּ שְׁנֵים עָשָׂר סַלִּים מִן-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים לָהֶם:
I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
A jedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů. ([2 Královská 4:44; Žalmy 78:29])
καὶ ε῎φαγον καὶ ε᾿χορτάσθησαν πάντες καὶ η῎ρθη τὸ περισσευ̑σαν αυ᾿τοι̑ς κλασμάτων κόφινοι δὼδεκα
וֵאכַלו כֻּלהֻון וַסבַעו וַשׁקַלו קצָיֵא מֵדֵּם דַּאותַּרו תּרֵעסַר קֻופִינִין סס׃
פַּעַם אַחַת כְּשֶׁהִתְפַּלֵּל בְּמָקוֹם בּוֹדֵד וְתַלְמִידָיו הָיוּ עִמּוֹ שָׁאַל אוֹתָם: "מָה אוֹמֵר עָלַי הָעָם, מִי אֲנִי?"
וַיְהִי בְּהִתְפַּלְּלוֺ לְבַדּוֺ וְתַלְמִידָיו בָּאוּ לְפָנָיו וַיּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר מָה-אֹמְרִים עָלַי הֲמוֺן הָעָם מִי-אָנִי:
I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Když se o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mne zástupy pokládají?“ ([Matouš 16:13-Matouš 16:16; Marek 8:27-Marek 8:29])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τὸν προσευχόμενον κατὰ μόνας συνη̑σαν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταί καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τοὺς λέγων τίνα με λέγουσιν οἱ ο῎χλοι ει῏ναι
וכַד מצַלֵא בַּלחֻודַוהי ותַלמִידַוהי עַמֵה שַׁאֵל אֵנֻון וֵאמַר מַנֻו אָמרִין עלַי כֵּנשֵׁא דִּאיתַי׃
הֵשִׁיבוּ: "יֵשׁ אוֹמְרִים, 'יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל', יֵשׁ אוֹמְרִים, 'אֵלִיָּהוּ', וַאֲחֵרִים אוֹמְרִים שֶׁאַחַד הַנְּבִיאִים הַקַּדְמוֹנִים קָם לִתְחִיָּה."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וְיֵשׁ אֹמְרִים אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אֹמְרִים נָבִיא אֶחָד קָם מִן-הַנְּבִיאִים הַקַּדְמֹנִים:
A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“ ([Lukáš 9:7-Lukáš 9:8])
οἱ δὲ α᾿ποκριθέντες ει῏παν ᾽Ιωάννην τὸν βαπτιστήν α῎λλοι δὲ ᾽Ηλίαν α῎λλοι δὲ ο῞τι προφήτης τις τω̑ν α᾿ρχαίων α᾿νέστη
ענַו וָאמרִין לֵה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא וַאחרָנֵא דִּאלִיָא אחרָנֵא דֵּין דַּנבִיָא חַד מֵן נבִיֵא קַדמָיֵא קָם׃
שָׁאַל יֵשׁוּעַ: "וְאַתֶּם מָה אוֹמְרִים, מִי אֲנִי?" "מְשִׁיחַ הָאֱלֹהִים", הֵשִׁיב כֵּיפָא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם וְאַתֶּם מַה תֹּאמְרוּ עָלַי מִי-אָנִי וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר מְשִׁיחַ הָאֱלֹהִים:
I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Řekl jim: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Za Božího Mesiáše(e).“ (e) ř: Krista ([Jan 6:68-Jan 6:69])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς δὲ τίνα με λέγετε ει῏ναι Πέτρος δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν τὸν Χριστὸν του̑ θεου̑
אָמַר להֻון אַנתֻּון דֵּין מַנֻו אָמרִין אנתֻּון דִּאיתַי ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר משִׁיחֵה דַּאלָהָא׃ ס
אָז הִזְהִיר אוֹתָם בְּצַוּוֹתוֹ עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יַגִּידוּ זֹאת לְאִישׁ;
אָז הֵעִיד בָּם וַיְצַוֵּם לְבִלְתִּי הַגֵּד הַדָּבָר לְאִישׁ:
A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a pravil jim: ([Matouš 16:20-Matouš 16:23; Marek 8:30-Marek 8:33 Lukáš 9:36])
ὁ δὲ ε᾿πιτιμήσας αυ᾿τοι̑ς παρήγγειλεν μηδενὶ λέγειν του̑το
הֻו דֵּין כּאָא בּהֻון וזַהַר אֵנֻון דּהָדֵא לאנָשׁ לָא נִאמרֻון׃
כְּמוֹ כֵן אָמַר: "צָרִיךְ שֶׁבֶּן־הָאָדָם יִסְבֹּל הַרְבֵּה, שֶׁהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים יִדְחוּהוּ, שֶׁיֵּהָרֵג וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם."
וַיֹּאמַר רַבִּים מַכְאֹבִים נָכֹנוּ לְבֶן-הָאָדָם וְהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים יִמְאֲסוּ-בוֺ וִימִיתֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží {biskupů} i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
“Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen(f).“ (f) var: vstát ([Lukáš 9:31 Lukáš 9:44 Lukáš 13:33 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
ει᾿πών ο῞τι δει̑ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου πολλὰ παθει̑ν καὶ α᾿ποδοκιμασθη̑ναι α᾿πὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ α᾿ρχιερέων καὶ γραμματέων καὶ α᾿ποκτανθη̑ναι καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα ε᾿γερθη̑ναι
וֵאמַר להֻון דַּעתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּסַגִּיָאתָא נֵחַשׁ וַדנֵסתּלֵא מֵן קַשִׁישֵׁא ורַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
אָמַר אֶל הַכֹּל: "מִי שֶׁרוֹצֶה לָבוֹא אַחֲרַי, שֶׁיִּתְכַּחֵשׁ לְעַצְמוֹ וְיִשָֹא אֶת צְלָבוֹ יוֹם יוֹם וְיֵלֵךְ אַחֲרַי;
וַיֹּאמֶר אֶל-כֻּלָּם מִי הֶחָפֵץ לָלֶכֶת אַחֲרָי יַשְׁלִיךְ אֶת-נַפְשׁוֺ מִנֶּגֶד וְיִָּׂא אֶת-צְלָבוֺ יוֺם יוֺם וְיֵלֵךְ אַחֲרָי:
I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne(g) svůj kříž a následuj mne. (g) var: – každého dne ([Matouš 16:24-Matouš 16:28; Marek 8:34-Marek 8:9 Marek :1 Matouš 10:38; Lukáš 14:27])
ε῎λεγεν δὲ πρὸς πάντας ει῎ τις θέλει ο᾿πίσω μου ε῎ρχεσθαι α᾿ρνησάσθω ἑαυτὸν καὶ α᾿ράτω τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑ καθ῾ ἡμέραν καὶ α᾿κολουθείτω μοι
וָאמַר הוָא קדָם כֻּלנָשׁ מַן דּצָבֵא דּנִאתֵא בָּתַרי נֵכפֻּור בּנַפשֵׁה ונֵשׁקֻול זקִיפֵה כֻּליֻום ונִאתֵא בָּתַרי׃
כִּי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבֵּד אוֹתָהּ. אֲבָל הַמְאַבֵּד אֶת נַפְשׁוֹ לְמַעֲנִי, יַצִּילֶנָּה.
כִּי מִי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי יִמְצָאֶנָּה:
Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život(h), ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. (h) duši ([Matouš 10:39; Lukáš 17:33; Jan 12:25])
ο῍ς γὰρ α῍ν θέλη τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ σω̑σαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέση τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε῞νεκεν ε᾿μου̑ ου῟τος σὼσει αυ᾿τήν
מַן גֵּיר דּצָבֵא דּנַפשֵׁה נַחֵא מַובֵּד לָה מַן דֵּין דּנַובֵּד נַפשֵׁה מֵטֻלָתי הָנָא מַחֵא לָה׃
מַה תּוֹעֶלֶת תִּצְמַח לְאָדָם אִם יַרְוִיחַ אֶת כָּל הָעוֹלָם וְהוּא עַצְמוֹ יֹאבַד אוֹ יִנָּזֵק?
כִּי מַה-בֶּצַע לְאִישׁ אִם יִקְנֶה-לּוֺ אֶת-כָּל-הָאָרֶץ וְאֶת-נַפְשׁוֺ יְאַבֵּד אוֺ יַשְׁחִיתֶנָּה:
Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
τί γὰρ ω᾿φελει̑ται α῎νθρωπος κερδήσας τὸν κόσμον ο῞λον ἑαυτὸν δὲ α᾿πολέσας η῍ ζημιωθείς
מָנָא גֵּיר נֵתעַדַּר בַּר אנָשָׁא דּנִאתַר עָלמָא כֻּלֵה נַפשֵׁה דֵּין נַובֵּד אַו נֵחסַר׃
כִּי הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲנִי וּדְבָרַי הָיִינוּ לוֹ לְחֶרְפָּה, הוּא יִהְיֶה לְחֶרְפָּה לְבֶן־הָאָדָם כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בִּכְבוֹדוֹ וּבִכְבוֹד הָאָב וְהַמַּלְאָכִים הַקְּדוֹשִׁים.
כִּי כָל-אִישׁ אֲשֶׁר יֵבוֺשׁ מִמֶּנִּי וּמִדְּבָרָי אַף בֶּן-הָאָדָם יֵבוֺשׁ מִמֶּנּוּ כַּאֲשֶׁר יָבֹא בִכְבוֺדוֺ וּבִכְבוֺד אָבִיו וְהַמַּלְאָכִים הַקְּדוֺשִׁים:
Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů. ([Matouš 10:33; Lukáš 12:9; 2 Timoteovi 2:12])
ο῍ς γὰρ α῍ν ε᾿παισχυνθη̑ με καὶ τοὺς ε᾿μοὺς λόγους του̑τον ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿παισχυνθήσεται ο῞ταν ε῎λθη ε᾿ν τη̑ δόξη αυ᾿του̑ καὶ του̑ πατρὸς καὶ τω̑ν ἁγίων α᾿γγέλων
מַן דּנֵבהַת בִּי דֵּין וַבמֵלַי נֵבהַת בֵּה בּרֵה דּאנָשָׁא מָא דָּאתֵא בּשֻׁובחָא דַּאבֻוהי עַם מַלַאכַוהי קַדִּישֵׁא׃ ס
וּבֶאֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, יֵשׁ מִן הָעוֹמְדִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי יִרְאוּ אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וְאָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם יֵשׁ מִן-הַנִּצָּבִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא-יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי-יִרְאוּ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží.“ ([Matouš 10:23; Jan 21:22; 1 Tesalonickým 4:15])
λέγω δὲ ὑμι̑ν α᾿ληθω̑ς ει᾿σίν τινες τω̑ν αυ᾿του̑ ἑστηκότων οι῍ ου᾿ μὴ γεύσωνται θανάτου ε῞ως α῍ν ι῎δωσιν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
שׁרָרָא אָמַר אנָא לכֻון דִּאית אנָשָׁא דּקָימִין הָרכָּא דּלָא נֵטעמֻון מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֻון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
כִּשְׁמוֹנָה יָמִים אַחֲרֵי שֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לָקַח אֶת כֵּיפָא וְאֶת יוֹחָנָן וְאֶת יַעֲקֹב וְעָלָה לָהָר לְהִתְפַּלֵּל.
וַיְהִי כִּשְׁמֹנַת יָמִים אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיִּקַּח אִתּוֺ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יוֺחָנָן וְאֶת-יַעֲקֹב וַיַּעַל אֶל-הָהָר וַיִּתְפַּלֵּל:
I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. ([Matouš 17:1-Matouš 17:9; Marek 9:2-Marek 9:9; 2 Petrův 1:17-2 Petrův 1:18 Lukáš 8:51])
ε᾿γένετο δὲ μετὰ τοὺς λόγους τούτους ὡσεὶ ἡμέραι ο᾿κτώ καὶ παραλαβών Πέτρον καὶ ᾽Ιωάννην καὶ ᾽Ιάκωβον α᾿νέβη ει᾿ς τὸ ο῎ρος προσεύξασθαι
הוָא דֵּין בָּתַר מֵלֵא הָלֵין אַיך תּמָניָא יַומִין דּבַר יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן וַסלֵק לטֻורָא לַמצַלָיֻו׃
בְּעוֹד הוּא מִתְפַּלֵּל הִשְׁתַּנָּה מַרְאֵה פָּנָיו, וּלְבוּשׁוֹ נַעֲשָׂה לָבָן מַבְהִיק.
וַיְשֻׁנֶּה מַרְאֵה פָנָיו בְּהִתְפַּלְּלוֺ וּלְבוּשׁוֺ נֶהְפַּךְ לְלָבָן וּבָהִיר עַד-מְאֹד:
A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ προσεύχεσθαι αυ᾿τὸν τὸ ει῏δος του̑ προσὼπου αυ᾿του̑ ε῞τερον καὶ ὁ ἱματισμὸς αυ᾿του̑ λευκὸς ε᾿ξαστράπτων
וכַד הֻו מצַלֵא אֵתחַלַף חֵזוָא דַּאפַּוהי ונַחתַּוהי חוַרו ומַברקִין הוַו׃
וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים מְשׂוֹחֲחִים אִתּוֹ, מֹשֶׁה וְאֵלִיָּהוּ
וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים דִּבְּרוּ אִתּוֺ מֹשֶׁה וְאֵלִיָּהוּ:
A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš;
καὶ ι᾿δοὺ α῎νδρες δύο συνελάλουν αυ᾿τω̑ οι῞τινες η῟σαν Μωϋση̑ς καὶ ᾽Ηλίας
והָא תּרֵין גַּברִין ממַללִין הוַו עַמֵה דִּאיתַיהֻון מֻושֵׁא וִאלִיָא׃
שֶׁהוֹפִיעוּ בַּהֲדַר כָּבוֹד וְדִבְּרוּ עַל הִסְתַּלְּקוּתוֹ אֲשֶׁר הָיָה עָתִיד לְהַגְשִׁים בִּירוּשָׁלַיִם.
אֲשֶׁר נִרְאוּ בִכְבוֺדָם וְנִדְבְּרוּ עַל-אֲשֶׁר עָלָיו לְהַשְׁלִים חֻקּוֺ בִּירוּשָׁלָיִם לִהְיוֺת נִגְזָר מֵאֶרֶץ חַיִּים:
Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě(i), kterou měl dokonat v Jeruzalémě. (i) ř: vyjití, odchodu (exodu) ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:44 Lukáš 13:33 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
οι῍ ο᾿φθέντες ε᾿ν δόξη ε῎λεγον τὴν ε῎ξοδον αυ᾿του̑ η῍ν η῎μελλεν πληρου̑ν ε᾿ν ᾽Ιερουσαλήμ
דֵּאתחזִיו בּתֵשׁבֻּוחתָּא אָמרִין הוַו דֵּין עַל מַפּקָנֵה דַּעתִיד הוָא דּנֵשׁתַּלַם בֻּאורִשׁלֵם׃
כֵּיפָא וַחֲבֵרָיו הָיוּ רְדוּמִים. הֵם הִתְעוֹרְרוּ וְאָז רָאוּ אֶת כְּבוֹדוֹ וְאֶת שְׁנֵי הָאֲנָשִׁים הָעוֹמְדִים לְיָדוֹ.
וְתַרְדֵּמָה נָפְלָה עַל-פֶּטְרוֺס וְעַל-אֲשֶׁר אִתּוֺ וְכַאֲשֶׁר הֵקִיצוּ רָאוּ אֶת-כְּבוֺדוֺ וְאֶת-שְׁנֵי הָאֲנָשִׁים הַנִּצָּבִים עָלָיו:
Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
ὁ δὲ Πέτρος καὶ οἱ σὺν αυ᾿τω̑ η῟σαν βεβαρημένοι υ῞πνω διαγρηγορήσαντες δὲ ει῏δον τὴν δόξαν αυ᾿του̑ καὶ τοὺς δύο α῎νδρας τοὺς συνεστω̑τας αυ᾿τω̑
וִיקַרו הוַו להֻון בּשֵׁנתָא שֵׁמעֻון והָנֻון דּעַמֵה וַלמַחסֵן אֵתּתּעִירו וַחזַו שֻׁובחֵה וַלהָנֻון תּרֵין אנָשִׁין דּקָימִין הוַו לוָתֵה סּ סּ׃
כְּשֶׁנִּפְרְדוּ מִמֶּנּוּ אָמַר כֵּיפָא אֶל יֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, טוֹב שֶׁאֲנַחְנוּ כָּאן. נַעֲשֶׂה נָא שָׁלֹשׁ סֻכּוֹת; לְךָ אַחַת, לְמֹשֶׁה אַחַת וּלְאֵלִיָּהוּ אַחַת", וְלֹא יָדַע מַה שֶּׁאָמַר.
וַיְהִי בַּעֲלוֺתָם מֵעָלָיו וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס אֶל-יֵשׁוּעַ אֲדֹנִי טוֺב לָנוּ לָשֶׁבֶת פֹּה נַעֲשֶׂה-נָּא שָׁלֹשׁ סֻכּוֺת אַחַת לְךׇ אַחַת לְמֹשֶׁה וְאַחַת לְאֵלִיָּהוּ כִּי לֹא יָדַע מַה-לְּדַבֵּר:
I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Vtom se ti muži od něho začali vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře(j), je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. (j) ř: Veliteli (tak i Lukáš 9:49)
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ διαχωρίζεσθαι αυ᾿τοὺς α᾿π῾ αυ᾿του̑ ει῏πεν ὁ Πέτρος πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿πιστάτα καλόν ε᾿στιν ἡμα̑ς ω῟δε ει῏ναι καὶ ποιήσωμεν σκηνὰς τρει̑ς μίαν σοὶ καὶ μίαν Μωϋσει̑ καὶ μίαν ᾽Ηλία μὴ ει᾿δώς ο῍ λέγει
וכַד שַׁרִיו למֵפרַשׁ מֵנֵה אֵמַר שֵׁמעֻון ליֵשֻׁוע רַבִּי שַׁפִּיר הֻו לַן דּהָרכָּא נֵהוֵא ונֵעבֵּד תּלָת מַטלִין לָך חדָא וַלמֻושֵׁא חדָא ולִאלִיָא חדָא ולָא יָדַע הוָא מָנָא אָמַר׃
בְּדַבְּרוֹ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הוֹפִיעַ עָנָן וְסָכַך עֲלֵיהֶם, וּפַחַד נָפַל עֲלֵיהֶם בִּהְיוֹתָם בְּתוֹךְ הֶעָנָן.
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר כָּזֹאת וְהִנֵּה עָנָן סָכַךְ עֲלֵיהֶם וַיָּבֹאוּ בְתוֺךְ הֶעָנָן וַיִּירָאוּ:
A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
ταυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ λέγοντος ε᾿γένετο νεφέλη καὶ ε᾿πεσκίαζεν αυ᾿τούς ε᾿φοβήθησαν δὲ ε᾿ν τω̑ ει᾿σελθει̑ν αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὴν νεφέλην
וכַד אָמַר הָלֵין הוָת ענָנָא וַאטלַת עלַיהֻון וַדחֵלו כַּד חזַו למֻושֵׁא ולִאלִיָא דּעַלו בַּענָנָא׃
יָצָא קוֹל מִתּוֹךְ הֶעָנָן לֵאמֹר: "זֶה בְּנִי בְּחִירִי, אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן!"
וְהִנֵּה קוֺל יֹצֵא מִתּוֺךְ הֶעָנָן לֵאמֹר זֶה-בְּנִי יְדִידִי אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן:
I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
A z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj vyvolený(k) Syn, toho poslouchejte.“ (k) var: milovaný ([Lukáš 3:22; Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Deuteronomium 18:15])
καὶ φωνὴ ε᾿γένετο ε᾿κ τη̑ς νεφέλης λέγουσα ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱός μου ὁ ε᾿κλελεγμένος αυ᾿του̑ α᾿κούετε
וקָלָא הוָא מֵן ענָנָא דָּאמַר הָנַו בֵּרי חַבִּיבָא לֵה שׁמַעו׃
כַּאֲשֶׁר נִשְׁמַע הַקּוֹל נִמְצָא יֵשׁוּעַ לְבַדּוֹ. הֵם שָׁתְקוּ וּבְאוֹתָם יָמִים לֹא סִפְּרוּ לְאִישׁ מִכָּל מַה שֶּׁרָאוּ.
וּבְהִשָּׁמַע הַקּוֺל עָמַד יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ וְהֵם הֶחֱרִישׁוּ לֹא-הִגִּידוּ דָבָר לְאִישׁ בַּיָּמִים הָהֵם מִכֹּל אֲשֶׁר רָאוּ:
A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli. ([Lukáš 9:21])
καὶ ε᾿ν τω̑ γενέσθαι τὴν φωνὴν εὑρέθη ᾽Ιησου̑ς μόνος καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿σίγησαν καὶ ου᾿δενὶ α᾿πήγγειλαν ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις ου᾿δὲν ω῟ν ἑὼρακαν
וכַד הוָא קָלָא אֵשׁתּכַח יֵשֻׁוע בַּלחֻודַוהי והֵנֻון שׁתֵקו וַלאנָשׁ לָא אֵמַרו בּהָנֻון יַומָתָא מֵדֵּם דַּחזַו׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָרְדוּ מִן הָהָר בְּיוֹם הַמָּחֳרָת, בָּאוּ עַם רַב לִקְרָאתוֹ.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת בְּרִדְתָּם מִן-הָהָר וַיִּפְגְּשׁוּ אֹתוֺ רַבִּים מִן-הָעָם:
Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Když příštího dne sestoupili z hory, vyšel mu vstříc veliký zástup. ([Matouš 17:14-Matouš 17:21; Marek 9:14-Marek 9:29])
ε᾿γένετο δὲ τη̑ ἑξη̑ς ἡμέρα κατελθόντων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ του̑ ο῎ρους συνήντησεν αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς
וַהוָא ליַומָא דּבָתרֵה כַּד נָחתִּין מֵן טֻורָא פּגַע בּהֻון כֵּנשָׁא סַגִּיָאא׃ ס
"רַבִּי", צָעַק אִישׁ מִן הֶהָמוֹן, "אֲנִי מִתְחַנֵּן אֵלֶיךָ, הַבֵּט נָא אֶל בְּנִי, כִּי בֵּן יָחִיד הוּא לִי.
וְהִנֵּה אֶחָד מֵהֶם קָרָא לֵאמֹר אָנָּא רַבִּי הַבֶּט-נָא לִבְנִי כִּי בְּנִי יְחִידִי הוּא:
A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
A hle, jakýsi muž ze zástupu volal: „Mistře, prosím tě, ujmi se mého syna, vždyť je to mé jediné dítě;
καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ε᾿βόησεν λέγων διδάσκαλε δέομαί σου ε᾿πιβλέψαι ε᾿πὶ τὸν υἱόν μου ο῞τι μονογενής μοί ε᾿στιν
וגַברָא חַד מֵן כֵּנשָׁא הַו קעָא וֵאמַר מַלפָנָא בָּעֵא אנָא מֵנָך אֵתפַּני עלַי בֵּרי דִּיחִידָיָא הו לִי׃
רוּחַ אוֹחֶזֶת בּוֹ וְהוּא צוֹעֵק פִּתְאוֹם; הִיא מְזַעְזַעַת אוֹתוֹ עַד שֶׁהַקֶּצֶף יוֹרֵד מִפִּיו, מִתְעַלֶּלֶת בּוֹ וּבְקֹשִׁי מַרְפָּה מִמֶּנּוּ.
וְרוּחַ דָּבַק בּוֺ וְהוּא צֹעֵק פִּתְאֹם כִּי יִטְרְפֶנּוּ עַד-אֲשֶׁר יוֺרִיד רִירוֺ וְלֹא יִרֶף מִמֶּנּוּ עַד-אֲשֶׁר יְשִׁיבֶנּוּ עַד-דַּכָּא:
A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
hle, zachvacuje ho duch, takže znenadání vykřikuje, a lomcuje jím, až má pěnu kolem úst; jen stěží od něho odchází a tak ho moří.
καὶ ι᾿δοὺ πνευ̑μα λαμβάνει αυ᾿τόν καὶ ε᾿ξαίφνης κράζει καὶ σπαράσσει αυ᾿τὸν μετὰ α᾿φρου̑ καὶ μόγις α᾿ποχωρει̑ α᾿π῾ αυ᾿του̑ συντρι̑βον αυ᾿τόν
ורֻוחָא עָדיָא עלַוהי ומֵן שֵׁליָא קָעֵא וַמחַרֵק שֵׁנַוהי ומַרעֵת וַלמַחסֵן פָּרקָא מֵנֵה מָא דַּשׁחַקתֵה׃
בִּקַּשְׁתִּי מִתַּלְמִידֶיךָ לְגָרֵשׁ אוֹתָהּ וְלֹא יָכְלוּ."
וָאֶשְׁאַל מִתַּלְמִידֶיךׇ לְגָרְשׁוֺ וְלֹא יָכֹלוּ:
I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Prosil jsem už tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.“
καὶ ε᾿δεήθην τω̑ν μαθητω̑ν σου ι῞να ε᾿κβάλωσιν αυ᾿τό καὶ ου᾿κ η᾿δυνήθησαν
וַבעִית מֵן תַּלמִידַיךְּ דּנַפּקֻונָיהי ולָא אֵשׁכַּחו׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "הוֹי דּוֹר חֲסַר אֱמוּנָה וּמְעַוֵּת דֶּרֶךְ, עַד מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם וְאֶסְבֹּל אֶתְכֶם? הָבֵא אֶת בִּנְךָ הֵנָּה!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הוֺי דּוֺר לֹא-אֵמֻן בּוֺ דּוֺר תַּהְפֻּכֹת עַד-מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם עַד-מָתַי אֶָּׂא אֶתְכֶם הָבֵא אֶת-בִּנְךׇ הֵנָּה:
I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás? Přiveď sem svého syna!“ ([Deuteronomium 32:5 Deuteronomium 32:20])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ω῏ γενεὰ α῎πιστος καὶ διεστραμμένη ε῞ως πότε ε῎σομαι πρὸς ὑμα̑ς καὶ α᾿νέξομαι ὑμω̑ν προσάγαγε ω῟δε τὸν υἱόν σου
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר אֻון שַׁרבּתָא דּלָא מהַימנָא וַמעַקַלתָּא עדַמָא לֵאמַתי אֵהוֵא לוָתכֻון וֵאסַיבַּרכֻון קַרֵבָיהי לכָא לַברָך׃
בְּעוֹד הוּא מִתְקָרֵב אֶל יֵשׁוּעַ הִפִּילוֹ הַשֵּׁד וְזִעְזַע אֶת גּוּפוֹ. אַךְ יֵשׁוּעַ גָּעַר בָּרוּחַ הַטְּמֵאָה וְרִפֵּא אֶת הַיֶּלֶד. לְאַחַר מִכֵּן הֶחֱזִירוֹ לְאָבִיו,
וְהוּא טֶרֶם בָּא וַיַּרְעֵשׁ אֹתוֺ הָרוּחַ וַיִּטְרְפֵהוּ וְיֵשׁוּעַ גָּעַר בְּרוּחַ הַטֻּמְאָה וְאֶת-הַנַּעַר הֶחֱיָה מֵחָלְיוֺ וַיָּשֶׁב אֹתוֺ לְאָבִיו:
A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
Ještě než k němu přišel, démon ho povalil a zkroutil křečí. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci. ([Lukáš 4:35 Lukáš 4:39 Lukáš 8:24])
ε῎τι δὲ προσερχομένου αυ᾿του̑ ε῎ρρηξεν αυ᾿τὸν τὸ δαιμόνιον καὶ συνεσπάραξεν ε᾿πετίμησεν δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ πνεύματι τω̑ α᾿καθάρτω καὶ ι᾿άσατο τὸν παι̑δα καὶ α᾿πέδωκεν αυ᾿τὸν τω̑ πατρὶ αυ᾿του̑
וכַד מקַרֵב לֵה אַרמיֵה דַּיוָא הַו ומַעסֵה וַכאָא יֵשֻׁוע בּרֻוחָא הָי טַנפתָא וַאסיֵה לטַליָא ויַהבֵּה לַאבֻוהי׃ ס
וְהַכֹּל הִשְׁתּוֹמְמוּ עַל גְּדֻלַּת הָאֱלֹהִים.
וַיִּתְמְהוּ כֻלָּם עַל-גֹּדֶל עֹז הָאֱלֹהִים וּבְעוֺד הֵם מִתְפַּלְּאִים עַל-כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו:
I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Všichni žasli nad velikou Boží mocí. Když se všichni divili, co všechno učinil, řekl svým učedníkům: ([Matouš 17:22-Matouš 17:23; Marek 9:30-Marek 9:32])
ε᾿ξεπλήσσοντο δὲ πάντες ε᾿πὶ τη̑ μεγαλειότητι του̑ θεου̑ πάντων δὲ θαυμαζόντων ε᾿πὶ πα̑σιν οι῟ς ε᾿ποίει ει῏πεν πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑
וֵאתּדַּמַרו כֻּלהֻון בּרַבֻּותֵה דַּאלָהָא ס וכַד כֻּלנָשׁ מֵתּדַּמַר הוָא עַל כֻּל דּעָבֵד יֵשֻׁוע אֵמַר לתַלמִידַוהי׃
"הַטּוּ אָזְנֵיכֶם לַמִּלִּים הָאֵלֶּה: הִנֵּה עָתִיד בֶּן־הָאָדָם לְהִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים."
שִׂימוּ אַתֶּם אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בְּאָזְנֵיכֶם כִּי הִנֵּה בֶּן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי אֲנָשִׁים:
Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude(l) vydán do rukou lidí.“ (l) má být ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 13:33 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
θέσθε ὑμει̑ς ει᾿ς τὰ ω῏τα ὑμω̑ν τοὺς λόγους τούτους ὁ γὰρ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου μέλλει παραδίδοσθαι ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων
סִימו אַנתֻּון מֵלֵא הָלֵין בֵּאדנַיכֻּון בּרֵה גֵּיר דּאנָשָׁא עתִיד דּנֵשׁתּלֵם בִּאידַי בּנַי־אנָשָׁא׃
אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת אֲשֶׁר אָמַר, כִּי מַשְׁמָעוֹ הֻסְתַּר מֵהֶם שֶׁלֹּא יָבִינוּ - וְגַם פָּחֲדוּ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ עַל הַדָּבָר הַזֶּה.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת-דְּבָרוֺ כִּי סָתוּם הָיָה לָהֶם מֵהָבִין אֹתוֺ וְגַם-יָרְאוּ לִשְׁאֹל אֹתוֺ עַל-הַדָּבָר הַזֶּה:
Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstal skryt; proto nechápali, ale báli se ho na to slovo zeptat. ([Lukáš 18:34])
οἱ δὲ η᾿γνόουν τὸ ρ᾿η̑μα του̑το καὶ η῟ν παρακεκαλυμμένον α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ι῞να μὴ αι῎σθωνται αυ᾿τό καὶ ε᾿φοβου̑ντο ε᾿ρωτη̑σαι αυ᾿τὸν περὶ του̑ ρ᾿ήματος τούτου
הֵנֻון דֵּין לָא אֵשׁתַּודּעֻוה למֵלתָא הָדֵא מֵטֻל דַּמכַסיָא הוָת מֵנהֻון דּלָא נֵדּעֻונָה ודָחלִין הוַו דַּנשַׁאלֻונָיהי עלֵיה עַל מֵלתָא הָדֵא׃ ס
נֵעוֹרָה בָּהֶם הַשְּׁאֵלָה - מִי הַגָּדוֹל בָּהֶם.
אָז עָלָה עַל-לִבָּם לָדוֺן מִי הוּא הַגָּדוֺל בָּהֶם:
I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší. ([Matouš 18:1-Matouš 18:5; Marek 9:33-Marek 9:37 Lukáš 22:24])
ει᾿ση̑λθεν δὲ διαλογισμὸς ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς τὸ τίς α῍ν ει῎η μείζων αυ᾿τω̑ν
ועֵלַת בּהֻון מַחשַׁבתָּא דּמַנֻו כַּי רַב בּהֻון׃
יֵשׁוּעַ, שֶׁיָּדַע אֶת מַחֲשֶׁבֶת לִבָּם, לָקַח יֶלֶד, הֶעֱמִיד אוֹתוֹ לְיָדוֹ
וְיֵשׁוּעַ בִּרְאוֺתוֺ מַחְשְׁבוֺת לִבָּם וַיִּקַּח יֶלֶד וַיַּעֲמִדֵהוּ אֶצְלוֺ:
Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
Když Ježíš poznal, čím se v mysli obírají, vzal dítě, postavil je vedle sebe
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει᾿δώς τὸν διαλογισμὸν τη̑ς καρδίας αυ᾿τω̑ν ε᾿πιλαβόμενος παιδίον ε῎στησεν αυ᾿τὸ παρ῾ ἑαυτω̑
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע מַחשַׁבתָּא דּלֵבּהֻון וַנסַב טַליָא וַאקִימֵה לוָתֵה׃
וְאָמַר לָהֶם: "כָּל הַמְקַבֵּל אֶת הַיֶּלֶד הַזֶּה בִּשְׁמִי, אוֹתִי הוּא מְקַבֵּל; וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי מְקַבֵּל אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי. הַקָּטֹן שֶׁבְּכֻלְּכֶם הוּא הַגָּדוֹל."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי הוּא הַמְקַבֵּל יֶלֶד כָּזֶה בִּשְׁמִי אֹתִי הוּא מְקַבֵּל וְהַמְקַבֵּל אֹתִי הוּא מְקַבֵּל פְּנֵי שֹׁלְחִי וְהַקָּטֹן בְּכֻלְּכֶם הוּא הַגָּדוֺל בָּכֶם:
A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký.“ ([Matouš 10:40-Matouš 10:42; Lukáš 10:16; Jan 13:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῍ς ε᾿ὰν δέξηται του̑το τὸ παιδίον ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿μὲ δέχεται καὶ ο῍ς α῍ν ε᾿μὲ δέξηται δέχεται τὸν α᾿ποστείλαντά με ὁ γὰρ μικρότερος ε᾿ν πα̑σιν ὑμι̑ν ὑπάρχων ου῟τός ε᾿στιν μέγας
וֵאמַר להֻון מַן דַּמקַבֵּל טַליָא אַיך הָנָא בּשֵׁמי לִי הֻו מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל מקַבֵּל למַן דּשַׁדּרַני אַינָא גֵּיר דַּזעֻור בּכֻלכֻון הָנָא נֵהוֵא רַב׃ ס
יוֹחָנָן פָּנָה אֵלָיו וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ שֵׁדִים בְּשִׁמְךָ וּמָנַעְנוּ בַּעֲדוֹ, כִּי אֵינֶנּוּ הוֹלֵךְ עִמָּנוּ."
וַיַּעַן יוֺחָנָן וַיֹּאמַר אֲדֹנִי רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת בִּשְׁמֶךׇ וַנִּכְלָא אֹתוֺ מִפְּעֻלָּתוֺ אַחֲרֵי אֲשֶׁר לֹא-הָלַךְ עִמָּנוּ בְּלֶכְתֵּנוּ אַחֲרֶיךׇ:
I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Jan mu na to řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my.“ ([Marek 9:38-Marek 9:41; Numeri 11:27-Numeri 11:29])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ᾽Ιωάννης ει῏πεν ε᾿πιστάτα ει῎δομέν τινα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ε᾿κβάλλοντα δαιμόνια καὶ ε᾿κωλύομεν αυ᾿τὸν ο῞τι ου᾿κ α᾿κολουθει̑ μεθ῾ ἡμω̑ν
וַענָא יֻוחַנָן וֵאמַר רַבַּן חזַין אנָשׁ דּמַפֵּק דַּיוֵא בַּשׁמָך וַכלַינָיהי עַל דּלָא אֵתָא עַמַן בָּתרָך׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדוֹ, כִּי מִי שֶׁאֵינֶנּוּ נֶגְדְּכֶם, אִתְּכֶם הוּא."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אַל-תִּכְלְאוּ אֹתוֺ כִּי אִישׁ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לְצָרֵינוּ לָנוּ הוּא:
I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás(m).“ (m) var: proti nám... pro nás; nebo: proti vám... pro nás
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ κωλύετε ο῍ς γὰρ ου᾿κ ε῎στιν καθ῾ ὑμω̑ν ὑπὲρ ὑμω̑ν ε᾿στιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא תֵּכלֻון מַן גֵּיר דּלָא הוָא לֻוקבַלכֻון חלָפַיכֻּון הֻו׃ ס
כַּאֲשֶׁר מָלְאוּ יָמָיו לְהִלָּקַח הַשָּׁמַיְמָה שָׂם פָּנָיו לָלֶכֶת לִירוּשָׁלַיִם
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר קָרְבוּ הַיָּמִים לְהִלָּקְחוֺ וַיָּשֶׂם אֶת-פָּנָיו בְּחָזְקָה לַעֲלוֺת יְרוּשָׁלָיְמָה:
I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal svou mysl k cestě do Jeruzaléma ([Marek 10:32; Lukáš 17:11])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ συμπληρου̑σθαι τὰς ἡμέρας τη̑ς α᾿ναλήμψεως αυ᾿του̑ καὶ αυ᾿τὸς τὸ πρόσωπον ε᾿στήρισεν του̑ πορεύεσθαι ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ
וַהוָא דּכַד מֵתמַלֵין יַומָתָא דּסֻולָקֵה אַתקֵן פַּרצֻופֵּה דּנִאזַל לֻאורִשׁלֵם׃
וְשָׁלַח שְׁלִיחִים לְפָנָיו. הֵם הָלְכוּ וּבָאוּ אֶל אֶחָד מִכְּפָרֵי הַשּׁוֹמְרוֹנִים לְהָכִין מַה שֶּׁנָּחוּץ בִּשְׁבִילוֹ,
וַיִּשְׁלַח מַלְאָכִים לְפָנָיו וַיֵּלְכוּ וַיָּבֹאוּ אֶל-אַחַד הַכְּפָרִים בְּשֹׁמְרוֺן לְהָכִין לוֺ מָלוֺן:
I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
a poslal před sebou posly. Vydali se na cestu a přišli do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.
καὶ α᾿πέστειλεν α᾿γγέλους πρὸ προσὼπου αυ᾿του̑ καὶ πορευθέντες ει᾿ση̑λθον ει᾿ς κὼμην Σαμαριτω̑ν ὡς ἑτοιμάσαι αυ᾿τω̑
ושַׁדַּר מַלַאכֵא קדָם פַּרצֻופֵּה וֵאזַלו עַלו לַקרִיתָא דּשָׁמרָיֵא אַיך דּנַתקנֻון לֵה׃
אַךְ לֹא קִבְּלוּהוּ מִשּׁוּם שֶׁפָּנָיו הָיוּ מוּעָדוֹת לִירוּשָׁלַיִם.
וְלֹא פָתְחוּ לוֺ דַלְתָּם בִּרְאוֺתָם כִּי פָנָיו מֻעָדוֺת יְרוּשָׁלָיְמָה:
Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
Ale tam jej nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k Jeruzalému. ([Jan 4:9])
καὶ ου᾿κ ε᾿δέξαντο αυ᾿τόν ο῞τι τὸ πρόσωπον αυ᾿του̑ η῟ν πορευόμενον ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ
ולָא קַבּלֻוהי מֵטֻל דּפַּרצֻופֵּה לֻאורִשׁלֵם סִים הוָא למִאזַל׃
כְּשֶׁרָאוּ זֹאת יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן תַּלְמִידָיו, אָמְרוּ: "אֲדוֹנֵנוּ, רְצוֹנְךָ כִּי נְצַוֶּה שֶׁתֵּרֵד אֵשׁ מִן הַשָּׁמַיִם וְתֹאכַל אוֹתָם?"
וַיֵּרְאוּ יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הֶחָפֵץ אַתָּה כִּי-נֹאמַר וְתֵרֵד אֵשׁ מִן-הַשָּׁמַיִם וְתֹאכַל אֹתָם כַּאֲשֶׁר עָשָׂה אֵלִיָּהוּ:
A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš(n)?“ (n) var: – jako to učinil Eliáš ([2 Královská 1:9-2 Královská 1:16])
ι᾿δόντες δὲ οἱ μαθηταὶ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωάννης ει῏παν κύριε θέλεις ει῎πωμεν πυ̑ρ καταβη̑ναι α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ α᾿ναλω̑σαι αυ᾿τούς
וכַד חזַו יַעקֻוב ויֻוחַנָן תַּלמִידַוהי אָמרִין לֵה מָרַן צָבֵא אַנתּ דּנִאמַר ותֵחֻות נֻורָא מֵן שׁמַיָא וַתּסִיף אֵנֻון אַיך דָּאף אִלִיָא עבַד׃
אַךְ הוּא פָּנָה אֲלֵיהֶם וְגָעַר בָּהֶם [בְּאָמְרוֹ: "אֵינְכֶם יוֹדְעִים בְּנֵי אֵיזוֹ רוּחַ אַתֶּם!
וַיִּפֵן וַיִּגְעַר-בָּם אֵינְכֶם יוֺדְעִים מֵאַיִן מְקוֺר רוּחֲכֶם:
Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha.
στραφεὶς δὲ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τοι̑ς
וֵאתפּנִי וַכאָא בּהֻון וֵאמַר לָא יָדעִין אנתֻּון דַּאידָא אַנתֻּון רֻוחָא׃
הֵם הָלְכוּ לִכְפָר אַחֵר.
כִּי לֹא בָא בֶּן-הָאָדָם לְהַשְׁמִיד נֶפֶשׁ כִּי אִם-לְהוֺשִׁיעַ לָהֶן וַיֵּלְכוּ אֶל-כְּפָר אַחֵר:
Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit(o).“ A šli do jiné vesnice. (o) var významných rukopisů: – „Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“
καὶ ε᾿πορεύθησαν ει᾿ς ἑτέραν κὼμην
בּרֵה גֵּיר דּאנָשָׁא לָא אֵתָא למַובָּדֻו נַפשָׁתָא אֵלָא למַחָיֻו וֵאזַלו להֻון לַקרִיתָא אחרִתָא׃ ס
בְּעֵת שֶׁהָלְכוּ בַּדֶּרֶךְ פָּנָה אֵלָיו מִישֶׁהוּ וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, אֵלֵךְ אַחֲרֶיךָ לְכָל מָקוֹם שֶׁתֵּלֵךְ."
וּבְלֶכְתָּם בַּדֶּרֶךְ וַיֹאמֶר אֵלָיו אִישׁ אֵלְכָה אַחֲרֶיךׇ אֶל-אֲשֶׁר תֵּלֵךְ:
Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš(p).“ (p) var: + Pane ([Matouš 8:18-Matouš 8:22])
καὶ πορευομένων αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ει῏πέν τις πρὸς αυ᾿τόν α᾿κολουθήσω σοι ο῞που ε᾿ὰν α᾿πέρχη
וכַד אָזִלין בֻּאורחָא אֵמַר לֵה אנָשׁ אִתֵא בָּתרָך לַאתַר דָּאזֵל אַנתּ מָרי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לַשּׁוּעָלִים יֵשׁ מְאוּרוֹת וּלְעוֹף הַשָּׁמַיִם קִנִּים, אֲבָל בֶּן־הָאָדָם אֵין לוֹ מָקוֹם לְהַנִּיחַ אֶת רֹאשׁוֹ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַשּׁוּעָלִים חֹרִים לָהֶם וְצִפּוֺר שָׁמַיִם קֵן לָהּ וּבֶן-הָאָדָם אֵין-לוֺ מָקוֺם לְהָנִיחַ אֶת-רֹאשׁוֺ:
I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς αἱ α᾿λὼπεκες φωλεοὺς ε῎χουσιν καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατασκηνὼσεις ὁ δὲ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ου᾿κ ε῎χει που̑ τὴν κεφαλὴν κλίνη
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לתַעלֵא נֵקעֵא אִית להֻון וַלפָרַחתָא דַּשׁמַיָא מַטללָא לַברֵה דֵּין דּאנָשָׁא לַיתּ לֵה אַיכָּא דּנֵסמֻוך רִשֵׁה׃
וְאֶל אִישׁ אַחֵר אָמַר: "לֵךְ אַחֲרַי!" אַךְ הַלָּה הֵשִׁיב: "אֲדוֹנִי, תֵּן לִי תְּחִלָּה לָלֶכֶת לִקְבֹּר אֶת אָבִי."
וְאֶל-אִישׁ אַחֵר אָמַר לֵךְ אַחֲרָי וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָאִישׁ אֲדֹנִי תְּנָה-לִּי לָלֶכֶת וְלִקְבֹּר אֶת-אָבִי רִאשֹׁנָה:
I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Jinému řekl: „Následuj mne!“ On odpověděl: „Dovol mi, Pane(q), abych šel napřed pochovat svého otce.“ (q) var: – Pane
ει῏πεν δὲ πρὸς ε῞τερον α᾿κολούθει μοι ὁ δὲ ει῏πεν κύριε ε᾿πίτρεψόν μοι α᾿πελθόντι πρω̑τον θάψαι τὸν πατέρα μου
וֵאמַר לַאחרִנָא תָּא בָּתַרי הֻו דֵּין אֵמַר לֵה מָרי אַפֵּס לִי לֻוקדַם אִזַל אֵקבֻּור אָבי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "הַנַּח לַמֵּתִים לִקְבֹּר אֶת מֵתֵיהֶם וְאַתָּה לֵךְ הַכְרֵז אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַנַּח לַמֵּתִים לִקְבֹּר אֶת-מֵתֵיהֶם וְאַתָּה לֵךְ וְהַשְׁמַע מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בָּאָרֶץ:
I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Řekl mu: „Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží.“
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ α῎φες τοὺς νεκροὺς θάψαι τοὺς ἑαυτω̑ν νεκρούς σὺ δὲ α᾿πελθών διάγγελλε τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע שׁבֻוק מִיתֵא קָברִין מִיתַיהֻון וַאנתּ זֵל סַבַּר מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
אִישׁ שְׁלִישִׁי פָּנָה אֵלָיו וְאָמַר: "אֵלֵךְ אַחֲרֶיךָ, אֲדוֹנִי, אֲבָל קֹדֶם הַנִּיחָה לִי לְהִפָּרֵד מִבְּנֵי בֵּיתִי."
וְעוֺד אִישׁ אַחֵר אָמַר אֵלָיו אֵלְכָה אַחֲרֶיךׇ אֲדֹנִי אֶפֶס תְּנָה-לִּי רִאשֹׁנָה לְהִפָּרֵד מִבְּנֵי בֵיתִי בְּדִבְרֵי שָׁלוֺם:
I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
A jiný mu řekl: „Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.“ ([1 Královská 19:20])
ει῏πεν δὲ καὶ ε῞τερος α᾿κολουθήσω σοι κύριε πρω̑τον δὲ ε᾿πίτρεψόν μοι α᾿ποτάξασθαι τοι̑ς ει᾿ς τὸν οι῏κόν μου
אָמַר לֵה אחרִנָא אִתֵא בָּתרָך מָרי לֻוקדַם דֵּין אַפֵּס לִי אִזַל אֵשַׁלֵם לַבנַי בַּיתּי וִאתֵא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִי שֶׁשָֹם אֶת יָדוֹ עַל הַמַּחֲרֵשָׁה וּמַבִּיט אֲחוֹרַנִּית לֹא יִכְשַׁר לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ כָּל-אִישׁ הַָּׂם יָדוֺ עַל-מַחֲרֵשָׁתוֺ וּמַבִּיט אֲחֹרַנִּית אֵינֶנּוּ נָכוֺן לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Ježíš mu řekl: „Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.“
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δεὶς ε᾿πιβαλών τὴν χει̑ρα ε᾿π῾ α῎ροτρον καὶ βλέπων ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω ευ῎θετός ε᾿στιν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לָא אנָשׁ רָמֵא אִידֵה עַל חַרבָּא דּפַדָּנָא וחָאַר לבֵסתּרֵה וחָשַׁח למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִנָּה הָאָדוֹן עוֹד שִׁבְעִים וּשְׁנַיִם וְשָׁלַח אוֹתָם לְפָנָיו, שְׁנַיִם שְׁנַיִם, אֶל כָּל עִיר וּמָקוֹם אֲשֶׁר הִתְכַּוֵן לָבוֹא לְשָׁם.
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִבְדִּיל הָאָדוֺן עוֺד שִׁבְעִים אֲנָשִׁים וַיִּשְׁלָחֵם שְׁנַיִם שְׁנַיִם לְפָנָיו אֶל-כָּל-עִיר וּמָקוֺם אֲשֶׁר שָׂם פָּנָיו לָבֹא שָׁמָּה:
Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
Potom určil Pán ještě sedmdesát(r) jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít. (r) var: sedmdesát dva (tak i Lukáš 10:17) ([Lukáš 9:1-Lukáš 9:2])
μετὰ δὲ ταυ̑τα α᾿νέδειξεν ὁ κύριος ἑτέρους ἑβδομήκοντα δύο καὶ α᾿πέστειλεν αυ᾿τοὺς α᾿νὰ δύο δύο πρὸ προσὼπου αυ᾿του̑ ει᾿ς πα̑σαν πόλιν καὶ τόπον ου῟ η῎μελλεν αυ᾿τὸς ε῎ρχεσθαι
בָּתַר הָלֵין פּרַשׁ יֵשֻׁוע מֵן תַּלמִידַוהי אחרָנֵא שַׁבעִין ושַׁדַּר אֵנֻון תּרֵין תּרֵין קדָם פַּרצֻופֵּה לכֻל אַתַר וַמדִינָא דַּעתִיד הוָא למִאזַל׃ ס
"הַקָּצִיר רַב, אֶלָּא שֶׁהַפּוֹעֲלִים מְעַטִּים", אָמַר לָהֶם, "לָכֵן הִתְפַּלְּלוּ לַאֲדוֹן הַקָּצִיר שֶׁיִּשְׁלַח פּוֹעֲלִים אֶל קְצִירוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַקָּצִיר רַב וְהַפֹּעֲלִים מְעַטִּים עַל-כֵּן הַעְתִּירוּ אֶל-אֲדוֺן הַקָּצִיר לִשְׁלֹחַ פֹּעֲלִים לִקְצִירוֺ:
A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Řekl jim: „Žeň je mnohá, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. ([Matouš 9:37-Matouš 9:38; Jan 4:35])
ε῎λεγεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς ὁ μὲν θερισμὸς πολύς οἱ δὲ ε᾿ργάται ο᾿λίγοι δεήθητε ου῏ν του̑ κυρίου του̑ θερισμου̑ ο῞πως ε᾿ργάτας ε᾿κβάλη ει᾿ς τὸν θερισμὸν αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון חצָדָא סַגִּי ופָעלֵא זעֻורִין בּעַו הָכִיל מֵן מָרֵא חצָדָא דּנַפֵּק פָּעלֵא לַחצָדֵה׃ ס
לְכוּ! הִנְנִי שׁוֹלֵחַ אֶתְכֶם כִּכְבָשִׁים בֵּיןְ זְאֵבִים.
וְאַתֶּם לְכוּ-נָא הִנֵּה אָנֹכִי שֹׁלֵחַ אֶתְכֶם כָּצֹאן בְּקֶרֶב זְאֵבִים:
Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky. ([Lukáš 9:2-Lukáš 9:5])
ὑπάγετε ι᾿δοὺ α᾿ποστέλλω ὑμα̑ς ὡς α῎ρνας ε᾿ν μέσω λύκων
זֵלו הָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון אַיך אֵמרֵא בַּינַי דִּאבֵא׃
אַל תִּקְחוּ עִמָּכֶם לֹא אַרְנָק וְלֹא תַּרְמִיל וְלֹא נַעֲלַיִם, וְאַל תִּשְׁאֲלוּ לִשְׁלוֹם אִישׁ בַּדֶּרֶךְ.
לֹא תִשְׂאוּ כִיס וְיַלְקוּט אוֺ נְעָלִים וְלֹא תִשְׁאֲלוּ לִשְׁלוֺם-אִישׁ בַּדָּרֶךְ:
Nenostež pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Neberte si měšec ani mošnu ani obuv. S nikým se na cestě nepozdravujte. ([2 Královská 4:29])
μὴ βαστάζετε βαλλάντιον μὴ πήραν μὴ ὑποδήματα καὶ μηδένα κατὰ τὴν ὁδὸν α᾿σπάσησθε
לָא תֵּשׁקלֻון לכֻון כִּיסֵא ולָא תַּרמָלֵא ולָא מסָנֵא ובַשׁלָמָא דּאנָשׁ בֻּאורחָא לָא תֵּשֵׁאלֻון׃ ס
לְכָל בַּיִת שֶׁתִּכָּנְסוּ אִמְרוּ תְּחִלָּה 'שָׁלוֹם לַבַּיִת הַזֶּה'.
וְאֶל-כָּל-בַּיִת אֲשֶׁר תָּבֹאוּ בוֺ אִמְרוּ בְּפֵתַח דִּבְרֵיכֶם שָׁלוֺם לַבַּיִת הַזֶּה:
A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprvé rcete: Pokoj tomuto domu.
Když vejdete do některého domu, řekněte nejprve: ‚Pokoj tomuto domu!‘
ει᾿ς η῍ν δ῾ α῍ν ει᾿σέλθητε οι᾿κίαν πρω̑τον λέγετε ει᾿ρήνη τω̑ οι῎κω τούτω
ולַאינָא בַּיתָּא דּעָאלִין אנתֻּון לֻוקדַם אֵמַרו שׁלָמָא לבַיתָּא הָנָא׃
וְאִם יִהְיֶה שָׁם אִישׁ שָׁלוֹם, הַ'שָּׁלוֹם' שֶׁלָּכֶם יִשְׁרֶה עָלָיו; אִם לֹא - אֲלֵיכֶם יָשׁוּב.
אִם אִישׁ שָׁלוֺם שֹׁכֵן שָׁם שְׁלֹמְכֶם יִשְׁכֹּן עָלָיו וְאִם-לֹא שְׁלֹמְכֶם אֲלֵיכֶם יָשׁוּב:
A bude-liť tu syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
A přijmou-li pozdrav pokoje(s), váš pokoj na nich spočine; ne-li, vrátí se opět k vám. (s) ř: bude-li tam muž pokoje
καὶ ε᾿ὰν ε᾿κει̑ η῏ υἱὸς ει᾿ρήνης ε᾿παναπαήσεται ε᾿π῾ αυ᾿τὸν ἡ ει᾿ρήνη ὑμω̑ν ει᾿ δὲ μή γε ε᾿φ῾ ὑμα̑ς α᾿νακάμψει
וֵאן אִית תַּמָן בַּר שׁלָמָא נֵתּתּנִיח עלַוהי שׁלָמכֻון אֵן דֵּין לָא עלַיכֻּון נֵהפֻּוך׃
בְּאוֹתוֹ הַבַּיִת הִשָּׁאֲרוּ, וְאִכְלוּ וּשְׁתוּ מִמַּה שֶּׁיֵּשׁ אֶצְלָם, כִּי רָאוּי הַפּוֹעֵל לִשְׂכָרוֹ. אַל תַּעַבְרוּ מִבַּיִת לְבַיִת.
וּבַבַּיִת הַהוּא תֵּשְׁבוּ וְתֹאכְלוּ וְתִשְׁתּוּ מֵאֲשֶׁר יִנָּתֵן לָכֶם כִּי נָכוֺן לַפֹּעֵל דֵּי שְׂכָרוֺ וְלֹא תֵצְאוּ מִבַּיִת לְבָיִת:
A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
V tom domě zůstaňte, jezte a pijte, co vám dají, neboť ‚hoden je dělník své mzdy(t)‘! Nepřecházejte z domu do domu. (t) dělník si zaslouží svou stravu ([Deuteronomium 24:15; 1 Korintským 9:14; 1 Timoteovi 5:18])
ε᾿ν αυ᾿τη̑ δὲ τη̑ οι᾿κία μένετε ε᾿σθίοντες καὶ πίνοντες τὰ παρ῾ αυ᾿τω̑ν α῎ξιος γὰρ ὁ ε᾿ργάτης του̑ μισθου̑ αυ᾿του̑ μὴ μεταβαίνετε ε᾿ξ οι᾿κίας ει᾿ς οι᾿κίαν
בֵּה דֵּין בּבַיתָּא הוַו כַּד לָעסִין אנתֻּון ושָׁתֵין מֵן דִּילהֻון שָׁוֵא הו גֵּיר פָּעלָא אַגרֵה ולָא תּשַׁנֻון מֵן בַּיתָּא לבַיתָּא׃
בְּכָל עִיר שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלֶיהָ וִיקַבְּלוּ אֶתְכֶם, אִכְלוּ אֶת אֲשֶׁר יַגִּישׁוּ לָכֶם,
וְאֶל-כָּל-עִיר אֲשֶׁר תָּבֹאוּ וְיֹשְׁבֶיהָ יַחֲזִיקוּ בָכֶם אִכְלוּ שָׁם מֵאֵת אֲשֶׁר יוּשַׂם לִפְנֵיכֶם:
Ale do kteréhožkoli města vešli byste, a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
A když přijdete do některého města a tam vás přijmou, jezte, co vám předloží;
καὶ ει᾿ς η῍ν α῍ν πόλιν ει᾿σέρχησθε καὶ δέχωνται ὑμα̑ς ε᾿σθίετε τὰ παρατιθέμενα ὑμι̑ν
ולַאידָא מדִינתָּא דּעָאלִין אנתֻּון וַמקַבּלִין לכֻון לעַסו מֵדֵּם דּמֵתּתּסִים לכֻון׃
רַפְּאוּ אֶת הַחוֹלִים אֲשֶׁר בָּהּ וְאִמְרוּ לָהֶם, 'קְרֵבָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים'.
וְאֶת-הַחוֺלִים אֲשֶׁר בְּתוֺכָהּ תִּרְפָּאוּן וְכֹה תֹאמְרוּן אֲלֵיהֶם הִנֵּה קָרְבָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: ‚Přiblížilo se k vám království Boží.‘
καὶ θεραπεύετε τοὺς ε᾿ν αυ᾿τη̑ α᾿σθενει̑ς καὶ λέγετε αυ᾿τοι̑ς η῎γγικεν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וַאסַו לַאילֵין דַּכרִיהִין בָּה וֵאמַרו להֻון קֵרבַּת עלַיכֻּון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
וּבְכָל עִיר שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלֶיהָ וְלֹא יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם, צְאוּ אֶל רְחוֹבוֹתֶיהָ וְאִמְרוּ,
וּבְכָל-עִיר אֲשֶׁר תָּבֹאוּ וְלֹא יַחֲזִיקוּ בָכֶם צְאוּ אֶל-רְחֹבֹתֶיהָ וֶאֱמֹרוּ:
A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:
ει᾿ς η῍ν δ῾ α῍ν πόλιν ει᾿σέλθητε καὶ μὴ δέχωνται ὑμα̑ς ε᾿ξελθόντες ει᾿ς τὰς πλατείας αυ᾿τη̑ς ει῎πατε
לַאידָא מדִינתָּא דֵּין דּעָאלִין אנתֻּון ולָא נקַבּלֻונָכֻון פֻּוקו לכֻון לשֻׁוקָא וֵאמַרו׃
'גַּם אֶת אֲבַק עִירְכֶם שֶׁנִּדְבַּק לְרַגְלֵינוּ אֲנַחְנוּ מְנַעֲרִים עֲלֵיכֶם; אַךְ דְּעוּ לָכֶם: קְרֵבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים'.
גַּם-עֲפַר עִירְכֶם הַמֻּדְבָּק בְּרַגְלֵינוּ נְנַעֵר אֲלֵיכֶם אַךְ דְּעוּ זֹאת כִּי קָרְבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
‚Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží.‘ ([Skutky apoštolské 13:51 Skutky apoštolské 18:6])
καὶ τὸν κονιορτὸν τὸν κολληθέντα ἡμι̑ν ε᾿κ τη̑ς πόλεως ὑμω̑ν ει᾿ς τοὺς πόδας α᾿πομασσόμεθα ὑμι̑ν πλὴν του̑το γινὼσκετε ο῞τι η῎γγικεν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וָאף חֵלָא דַּדבֵק לַן בּרֵגלַין מֵן מדִינתּכֻון נָפצִין חנַן לכֻון בּרַם הָדֵא דַּעו דּקֵרבַּת לָה עלַיכֻּון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, קַל יוֹתֵר יִהְיֶה לִסְדוֹם בַּיּוֹם הַהוּא מֵאֲשֶׁר לְאוֹתָהּ עִיר.
אֲנִי הִנְנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי יֵקַל הַמִּשְׁפָּט לִסְדֹם בַּיּוֺם הַהוּא מִן-הָעִיר הַהִיא:
Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude než tomu městu.
Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji než tomu městu. ([Matouš 10:15 Matouš 11:24; Genesis 19:24-Genesis 19:28; Judův 1:7])
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι Σοδόμοις ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ε᾿κείνη α᾿νεκτότερον ε῎σται η῍ τη̑ πόλει ε᾿κείνη
אָמַר אנָא לכֻון דּלַסדֻום נֵהוֵא נִיח בּיַומָא הַו אַו לַמדִינתָּא הָי׃ ס
אוֹי לָךְ כּוֹרָזִין! אוֹי לָךְ בֵּית צַיְדָא! כִּי אִלּוּ נַעֲשׂוּ בְּצוֹר וְצִידוֹן הַפְּלָאוֹת שֶׁנַּעֲשׂוּ בְּתוֹכְכֶן, הֲרֵי מִכְּבָר הָיוּ חוֹזְרִים בִּתְשׁוּבָה וְיוֹשְׁבִים בְּשַׂק וָאֵפֶר.
אוֺי-לָךְ כּוֺרָזִין אוֺי-לָךְ בֵּית-צָיְדָה כִּי לוּ נַעֲשׂוּ בְּצוֺר וּבְצִידוֺן הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְתוֺכְכֶן כְּבָר שָׁבוּ וְהִתְפַּלְּשׁוּ בְּשַׂק וָאֵפֶר:
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli seděli v žíněném šatě, sypali se popelem a činili pokání. ([Matouš 11:20-Matouš 11:24 Izajáš 23:1 Izajáš 23:4; Ezechiel 27:2; Ámos 1:9])
ου᾿αί σοι Χοραζίν ου᾿αί σοι Βηθσαιδά ο῞τι ει᾿ ε᾿ν Τύρω καὶ Σιδω̑νι ε᾿γενήθησαν αἱ δυνάμεις αἱ γενόμεναι ε᾿ν ὑμι̑ν πάλαι α῍ν ε᾿ν σάκκω καὶ σποδω̑ καθήμενοι μετενόησαν
וָי לֵכי כָּורַזִין וָי לֵכי בֵּית־צַיָדָא דֵּאלֻו בּצֻור וַבצַידָּן הוַו חַילֵא דַּהוַו בּכֵין כּבַר דֵּין בּסַקֵא וַבקֵטמָא תָּבו׃
וּבְכָל זֹאת לְצוֹר וְצִידוֹן יֵקַל בַּדִּין מִכֶּם.
אַךְ לְצוֺר וּלְצִידוֺן יֵקַל יוֺם הַמִּשְׁפָּט מֵאֲשֶׁר לָכֶן:
A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám.
πλὴν Τύρω καὶ Σιδω̑νι α᾿νεκτότερον ε῎σται ε᾿ν τη̑ κρίσει η῍ ὑμι̑ν
בּרַם לצֻור וַלצַידָּן נֵהוֵא נִיח בּדִינָא אַו לכֵין׃
וְאַתְּ כְּפַר נַחוּם, הַאִם לַשָּׁמַיִם תַּעֲלִי? שְׁאוֹלָה תֵּרְדִי!
וְאַתּ כְּפַר-נַחוּם אֲשֶׁר רוֺמַמְתְּ עַד-הַשָּׁמָיִם אֶל-שְׁאוֺל תּוּרָדִי:
A ty Kafarnaum, kteréž jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti(u) klesneš(v)! (u) ř: podsvětí (v) var: budeš strženo ([Izajáš 14:13-Izajáš 14:15; Genesis 19:24-Genesis 19:28])
καὶ σύ Καφαρναούμ μὴ ε῞ως ου᾿ρανου̑ ὑψωθήση ε῞ως του̑ α̑δου καταβήση
וַאנתּי כּפַרנַחֻום הָי דַּעדַמָא לַשׁמַיָא אֵתּתּרִימתּי עדַמָא לַשׁיֻול תֵּתַּחתֵּין׃ ס
הַשּׁוֹמֵעַ אֲלֵיכֶם, אֵלַי הוּא שׁוֹמֵע. הַדּוֹחֶה אֶתְכֶם, אוֹתִי הוּא דּוֹחֶה. וְהַדּוֹחֶה אוֹתִי דּוֹחֶה אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי."
הַשֹּׁמֵעַ אֲלֵיכֶם אֵלַי הוּא שֹׁמֵעַ וְהַמֹּאֵס בָּכֶם בִּי הוּא מֹאֵס וְהַמֹּאֵס בִּי מֹאֵס הוּא בְּשֹׁלְחִי:
Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal.“ ([Matouš 10:40; Jan 13:20 Jan 5:23])
ὁ α᾿κούων ὑμω̑ν ε᾿μου̑ α᾿κούει καὶ ὁ α᾿θετω̑ν ὑμα̑ς ε᾿μὲ α᾿θετει̑ ὁ δὲ ε᾿μὲ α᾿θετω̑ν α᾿θετει̑ τὸν α᾿ποστείλαντά με
מַן דַּלכֻון שָׁמַע לִי שָׁמַע ומַן דַּלכֻון טָלֵם לִי הֻו טָלֵם ומַן דּלִי טָלֵם טָלֵם למַן דּשַׁלחַני סּ סּ׃
הַשִּׁבְעִים וּשְׁנַיִם חָזְרוּ בְּשִׂמְחָה וְאָמְרוּ: "אֲדוֹנֵנוּ, אֲפִלּוּ הַשֵּׁדִים נִכְנָעִים לָנוּ בְּשִׁמְךָ."
וַיָּשֻׁבוּ הַשִּׁבְעִים בְּשִׂמְחַת לִבָּם לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ בְּשִׁמְךׇ נִכְבְּשׁוּ גַּם-הַשֵּׁדִים תַּחַת יָדֵינוּ:
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu.“
ὑπέστρεψαν δὲ οἱ ἑβδομήκοντα δύο μετὰ χαρα̑ς λέγοντες κύριε καὶ τὰ δαιμόνια ὑποτάσσεται ἡμι̑ν ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου
וַהפַכו הָנֻון שַׁבעִין דּשַׁדַּר בּחַדֻותָא רַבּתָא וָאמרִין לֵה מָרַן אָף שִׁאדֵא מֵשׁתַּעבּדִין לַן בַּשׁמָך׃
אָמַר לָהֶם: "רָאִיתִי אֶת הַשָֹטָן נוֹפֵל כְּבָרָק מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רָאִיתִי אֶת-הַָּׂטָן נָפַל כְּבָרָק מִן-הַשָּׁמָיִם:
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
Řekl jim: „Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. ([Izajáš 14:12; Jan 12:31; Zjevení Janovo 12:9])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ε᾿θεὼρουν τὸν Σατανα̑ν ὡς α᾿στραπὴν ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ πεσόντα
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חָזֵא הוִית לֵה לסָטָנָא דַּנפַל אַיך בַּרקָא מֵן שׁמַיָא׃
הִנֵּה נָתַתִּי לָכֶם אֶת הַכֹּחַ לִרְמֹס נְחָשִׁים וְעַקְרַבִּים וְאֶת כָּל כֹּחַ הָאוֹיֵב, וּמְאוּמָה לֹא יִפְגַּע בָּכֶם.
וַאֲנִי הִנְנִי נֹתֵן מֶמְשָׁלָה בְּיֶדְכֶם לִרְמֹס נְחָשִׁים וְעַקְרַבִּים וְכָל-גְּבוּרַת אוֺיֵב וְאֵין נֹגֵעַ בָּכֶם לְרָעָה:
Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. ([Genesis 3:15; Žalmy 91:13; Marek 16:18])
ι᾿δοὺ δέδωκα ὑμι̑ν τὴν ε᾿ξουσίαν του̑ πατει̑ν ε᾿πάνω ο῎φεων καὶ σκορπίων καὶ ε᾿πὶ πα̑σαν τὴν δύναμιν του̑ ε᾿χθρου̑ καὶ ου᾿δὲν ὑμα̑ς ου᾿ μὴ α᾿δικήση
הָא יָהֵב אנָא לכֻון שֻׁולטָנָא דַּהוַיתֻּון דָּישִׁין חוַוָתָא ועֵקַרבֵא וכֻלֵה חַילֵה דַּבעֵלדּבָבָא ומֵדֵּם לָא נַהַרכֻון׃
וּבְכָל זֹאת אַל תִּשְׂמְחוּ עַל שֶׁהָרוּחוֹת נִכְנָעוֹת לָכֶם; שִׂמְחוּ עַל כָּךְ שֶׁשְּׁמוֹתֵיכֶם נִכְתְּבוּ בַּשָּׁמַיִם."
אַךְ אַל-תִּשְׂמְחוּ עַל כִּי-הָרוּחוֺת נִכְבָּשִׁים תַּחַת יֶדְכֶם כִּי אִם-שִׂמְחוּ עַל אֲשֶׁר-נִכְתְּבוּ שְׁמוֺתֵיכֶם בַּשָּׁמָיִם:
A však z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ ([Exodus 32:32; Filipským 4:3; Zjevení Janovo 3:5 Zjevení Janovo 20:12 Zjevení Janovo 21:27; Matouš 7:22])
πλὴν ε᾿ν τούτω μὴ χαίρετε ο῞τι τὰ πνεύματα ὑμι̑ν ὑποτάσσεται χαίρετε δὲ ο῞τι τὰ ο᾿νόματα ὑμω̑ν ε᾿γγέγραπται ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
בּרַם בּהָדֵא לָא תֵּחדֻּון דּשִׁאדֵא מֵשׁתַּעבּדִין לכֻון אֵלָא חדַו דַּשׁמָהַיכֻּון אֵתכּתֵבו בַּשׁמַיָא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה נִתְמַלֵּא בְּשִׂמְחַת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וְאָמַר: "מוֹדֶה אֲנִי לְךָ, אָבִי, אֲדוֹן הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ, כִּי הִסְתַּרְתָּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִן הַחֲכָמִים וְהַנְּבוֹנִים וְגִלִּיתָם לְעוֹלָלִים. כֵּן, אָבִי, שֶׁהֲרֵי כָּךְ הָיָה רָצוֹן מִלְּפָנֶיךָ.
בָּעֵת הַהִיא עָלַץ לֵב יֵשׁוּעַ בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וַיֹּאמֶר אוֺדְךׇ אָבִי אֲדוֺן הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ כִּי הִסְתַּרְתָּ אֶת-אֵלֶּה מֵחֲכָמִים וּנְבֹנִים וְגִלִּיתָ אֹתָם לְעוֺלָלִים אָכֵן אָבִי כֵּן-רָצִיתָ אָתָּה:
V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je nemluvňátkům. Ovšem, Otče, nebo se tak líbilo před tebou.
V té hodině zajásal v Duchu svatém(x) a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými(y) a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. (x) var: v duchu (y) učenými ([Matouš 11:25-Matouš 11:27 1 Korintským 1:26-1 Korintským 1:29])
ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα η᾿γαλλιάσατο ε᾿ν τω̑ πνεύματι τω̑ ἁγίω καὶ ει῏πεν ε᾿ξομολογου̑μαί σοι πάτερ κύριε του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ τη̑ς γη̑ς ο῞τι α᾿πέκρυψας ταυ̑τα α᾿πὸ σοφω̑ν καὶ συνετω̑ν καὶ α᾿πεκάλυψας αυ᾿τὰ νηπίοις ναί ὁ πατήρ ο῞τι ου῞τως ευ᾿δοκία ε᾿γένετο ε῎μπροσθέν σου
בָּה בּשָׁעתָא רוַז יֵשֻׁוע בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא וֵאמַר מַודֵּא אנָא לָך אָבי מָרָא דַּשׁמַיָא ודַארעָא דּכַסִיתּ הָלֵין מֵן חַכִּימֵא וסַכֻּולתָנֵא וַגלַיתּ אֵנֵין ליַלֻודֵא אִין אָבי דּהָכַנָא הוָא צֵביָנָא קדָמַיךְּ׃ ס
הַכֹּל נִמְסַר לִי מֵאֵת אָבִי וְאֵין אִישׁ יוֹדֵעַ מִי הוּא הַבֵּן, זוּלָתִי הָאָב; אַף לֹא מִי הוּא הָאָב, זוּלָתִי הַבֵּן וְכָל מִי שֶׁהַבֵּן רוֹצֶה לְגַלּוֹת לוֹ."
הַכֹּל נִמְסַר בְּיָדִי מֵאֵת אָבִי וְאֵין אִישׁ יֹדֵעַ מִי הוּא הַבֵּן זוּלָתִי הָאָב וּמִי הוּא הָאָב אֵין אִישׁ יֹדֵעַ זוּלָתִי הַבֵּן וְהוּא אֲשֶׁר חָפֵץ בּוֺ הַבֵּן לְגַלּוֺתוֺ לוֺ:
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.“ ([Matouš 28:18; Jan 3:35 Jan 10:15])
πάντα μοι παρεδόθη ὑπὸ του̑ πατρός μου καὶ ου᾿δεὶς γινὼσκει τίς ε᾿στιν ὁ υἱὸς ει᾿ μὴ ὁ πατήρ καὶ τίς ε᾿στιν ὁ πατὴρ ει᾿ μὴ ὁ υἱὸς καὶ ω῟ ε᾿ὰν βούληται ὁ υἱὸς α᾿ποκαλύψαι
וֵאתפּנִי לוָת תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון כֻּל מֵדֵּם אֵשׁתּלֵם לִי מֵן אָבי ולָא אנָשׁ יָדַע מַנֻו בּרָא אֵלָא אֵן אַבָא ומַנֻו אַבָא אֵלָא אֵן בּרָא וַלמַן דֵּאן נֵצבֵּא בּרָא דּנֵגלֵא׃ ס
הוּא פָּנָה אֶל הַתַּלְמִידִים לְבַדָּם וְאָמַר: "אַשְׁרֵי הָעֵינַיִם הָרוֹאוֹת אֶת מַה שֶּׁאַתֶּם רוֹאִים.
וַיִּפֶן אֶל-תַּלְמִידָיו לְבַדָּם וַיֹּאמֶר אַשְׁרֵי הָעֵינַיִם הָרֹאוֺת אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים:
A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte. ([Matouš 13:16-Matouš 13:17; Židům 11:39-Židům 11:40; 1 Petrův 1:10-1 Petrův 1:12])
καὶ στραφεὶς πρὸς τοὺς μαθητὰς κατ῾ ι᾿δίαν ει῏πεν μακάριοι οἱ ο᾿φθαλμοὶ οἱ βλέποντες α῍ βλέπετε
וֵאתפּנִי לוָת תַּלמִידַוהי בַּלחֻודַיהֻון וֵאמַר טֻובַיהֵין לעַינֵא דּחָזיָן מֵדֵּם דַּאנתֻּון חָזֵין׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, נְבִיאִים וּמְלָכִים רַבִּים חָפְצוּ לִרְאוֹת אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים וְלֹא רָאוּ; וְלִשְׁמֹעַ אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹמְעִים וְלֹא שָׁמְעוּ."
כִּי אֲנִי מַגִּיד לָכֶם רַבִּים נְבִיאִים וּמְלָכִים נִכְסְפוּ לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים וְלֹא רָאוּ וְלִשְׁמֹעַ אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם שֹׁמְעִים וְלֹא שָׁמֵעוּ:
Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, ale neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, ale neslyšeli.
Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.“
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι πολλοὶ προφη̑ται καὶ βασιλει̑ς η᾿θέλησαν ι᾿δει̑ν α῍ ὑμει̑ς βλέπετε καὶ ου᾿κ ει῏δαν καὶ α᾿κου̑σαι α῍ α᾿κούετε καὶ ου᾿κ η῎κουσαν
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דַּנבִיֵא סַגִּיֵאא ומַלכֵּא צבַו דּנֵחזֻון מֵדֵּם דּחָזֵין אנתֻּון ולָא חזַו וַלמֵשׁמַע מֵדֵּם דַּאנתֻּון שָׁמעִין ולָא שׁמַעו׃ ס
אִישׁ אֶחָד, בַּעַל תּוֹרָה, קָם לִבְחֹן אוֹתוֹ וְאָמַר: "רַבִּי, מֶה עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֹלָם?"
וַיָּקָם תַּלְמִיד חָכָם אֶחָד לְנַסּוֺתוֺ וַיֹּאמַר רַבִּי מֶה עָלַי לַעֲשׂוֺת לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ ([Matouš 22:34-Matouš 22:40; Marek 12:28-Marek 12:34 Lukáš 18:18])
καὶ ι᾿δοὺ νομικός τις α᾿νέστη ε᾿κπειράζων αυ᾿τὸν λέγων διδάσκαλε τί ποιήσας ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσω
והָא סָפרָא חַד קָם דַּננַסֵיוהי וֵאמַר מַלפָנָא מָנָא אֵעבֵּד דִּארַת חַיֵא דַּלעָלַם׃
שָׁאַל יֵשׁוּעַ: "מַה כָּתוּב בַּתּוֹרָה? מָה אַתָּה קוֹרֵא?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו מַה-כַּתוּב בַּתּוֺרָה אֵיךְ קָרָאתָ בָּהּ:
A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν ε᾿ν τω̑ νόμω τί γέγραπται πω̑ς α᾿ναγινὼσκεις
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה בּנָמֻוסָא אַיכַּנָא כּתִיב אַיכַּנָא קָרֵא אַנתּ׃
הֵשִׁיב בַּעַל הַתּוֹרָה: "וְאָהַבְתָּ אֶת יהוה אֱלֹהֶיךָ בְּכָל־לְבָבְךָ וּבְכָל־נַפְשְׁךָ וּבְכָל־מְאֹדְךָ וּבְכָל שִׂכְלְךָ, וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר וְאָהַבְתָּ אֵת יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ בְּכָל-לְבָבְךׇ וּבְכָל-נַפְשְׁךׇ וּבְכָל-מְאֹדֶךׇ עוּבְכָל- מַדָּעֲכָא וּלְרֵעֲךׇ כָּמוֺךׇ:
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
On mu řekl: „‚Miluj Hospodina(z), Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘„ (z) ř: Pána ([Deuteronomium 6:4-Deuteronomium 6:5; Leviticus 19:18; Římanům 13:9; Galatským 5:14; Jakubův 2:8])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν α᾿γαπήσεις κύριον τὸν θεόν σου ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς καρδίας σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ψυχη̑ σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ι᾿σχύι σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ διανοία σου καὶ τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν
ענָא וֵאמַר לֵה דּתֵרחַם למָריָא אַלָהָך מֵן כֻּלֵה לֵבָּך ומֵן כֻּלָה נַפשָׁך ומֵן כֻּלֵה חַילָך ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָך וַלקַרִיבָך אַיך נַפשָׁך׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "יָפֶה עָנִיתָ, עֲשֵׂה וַחֲיֵה בָּהֶם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו טוֺב עָנִיתָ עֲשֶׂה-כֵן וְתִחְיֶה:
I řekl mu: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“ ([Leviticus 18:5; Lukáš 18:20])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ο᾿ρθω̑ς α᾿πεκρίθης του̑το ποίει καὶ ζήση
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע תּרִיצָאיִת אֵמַרתּ הָדֵא עבֵד ותִחֵא׃
אֲבָל מֵאַחַר שֶׁרָצָה לְהַמְצִיא הֶצְדֵּק לְעַצְמוֹ, שָׁאַל אֶת יֵשׁוּעַ: "וּמִי הוּא רֵעִי?"
וַיּוֺאֶל לְהַצְדִּיק נַפְשׁוֺ וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ וּמִי הוּא רֵעִי:
On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“
ὁ δὲ θέλων δικαιω̑σαι ἑαυτὸν ει῏πεν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ τίς ε᾿στίν μου πλησίον
הֻו דֵּין כַּד צבָא לַמזַדָּקֻו נַפשֵׁה אֵמַר לֵה ומַנֻו קַרִיבי׃ ס
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אִישׁ אֶחָד יָרַד מִירוּשָׁלַיִם לִירִיחוֹ וְנָפַל בִּידֵי שׁוֹדְדִים. הַלָּלוּ הִפְשִׁיטוּ אוֹתוֹ וְהִכּוּהוּ, וְהָלְכוּ לָהֶם בְּעָזְבָם אוֹתוֹ מֻטָּל בֵּין מָוֶת לְחַיִּים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אִישׁ אֶחָד יָרַד מִירוּשָׁלַיִם לִירִיחוֺ וַיִּפֹּל בִּידֵי שֹׁדְדִים אֲשֶׁר הִפְשִׁיטֻהוּ הִכֻּהוּ וַיִּפְנוּ וַיַּעַזְבוּ אֹתוֺ וְכִמְעַט לֹא נוֺתְרָה-בוֺ נְשָׁמָה:
I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
ὑπολαβών ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α῎νθρωπός τις κατέβαινεν α᾿πὸ ᾽Ιερουσαλὴμ ει᾿ς ᾽Ιεριχώ καὶ λησται̑ς περιέπεσεν οι῍ καὶ ε᾿κδύσαντες αυ᾿τὸν καὶ πληγὰς ε᾿πιθέντες α᾿πη̑λθον α᾿φέντες ἡμιθανη̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע גַּברָא חַד נָחֵת הוָא מֵן אֻורִשׁלֵם לִאירִיחֻו וַנפַלו עלַוהי לֵסטָיֵא ושַׁלחֻוהי וַמחַאוֻהי ושַׁבקֻוהי כַּד קַלִיל קַיָמָא בֵּה נַפשָׁא וֵאזַלו׃
וְהִנֵּה כֹּהֵן אֶחָד יָרַד בְּאוֹתָהּ הַדֶּרֶךְ, אַךְ כִּרְאוֹתוֹ אֶת הָאִישׁ, עָבַר לַצַּד הַשֵּׁנִי שֶׁל הַדֶּרֶךְ.
וַיִּקֶר לְאִישׁ כֹּהֵן מִקְרֵהוּ לָבֹא בַדֶּרֶךְ הַהוּא וַיִּרְאֵהוּ וַיֵּט מִפָּנָיו:
I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
κατὰ συγκυρίαν δὲ ἱερεύς τις κατέβαινεν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ε᾿κείνη καὶ ι᾿δών αυ᾿τὸν α᾿ντιπαρη̑λθεν
וַגדַשׁ כָּהנָא חַד נָחֵת הוָא בֻּאורחָא הָי וַחזָיהי וַעבַר׃
כֵּן גַּם אִישׁ לֵוִי, כַּאֲשֶׁר בָּא לַמָּקוֹם וְרָאָה אוֹתוֹ, עָבַר לַצַּד הַשֵּׁנִי שֶׁל הַדֶּרֶךְ.
וְגַם-אִישׁ לֵוִי נִקְרָה בַמָּקוֺם הַהוּא וַיִּגַּשׁ וַיִּרְאֵהוּ וַיַּעֲבֹר מֵעָלָיו:
Též i Levíta přišed až k tomu místu, a uzřev jej, pominul.
A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
ὁμοίως δὲ καὶ Λευίτης γενόμενος κατὰ τὸν τόπον ε᾿λθών καὶ ι᾿δών α᾿ντιπαρη̑λθεν
והָכַנָא אָף לֵוָיָא אֵתָא מטָא להָי דֻּוכּתָא וַחזָיהי וַעבַר׃
וְהִנֵּה שׁוֹמְרוֹנִי אֶחָד, שֶׁעָבַר בַּדֶּרֶךְ, הִגִּיעַ אֵלָיו, וּכְשֶׁרָאָה אוֹתוֹ נִתְמַלֵּא רַחֲמִים.
אַךְ אִישׁ שֹׁמְרוֺנִי בְּלֶכְתּוֺ לְמַסָּעָיו נִגַּשׁ אֵלָיו וַיִּרְאֵהוּ וַיִּכָּמְרוּ רַחֲמָיו:
Samaritán pak jeden, cestou se ubíraje, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; ([Lukáš 9:51-Lukáš 9:53; Jan 4:9])
Σαμαρίτης δέ τις ὁδεύων η῟λθεν κατ῾ αυ᾿τὸν καὶ ι᾿δών ε᾿σπλαγχνίσθη
אנָשׁ דֵּין שָׁמרָיָא כַּד רָדֵא הוָא אֵתָא אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא וַחזָיהי וֵאתרַחַם עלַוהי׃
נִגַּשׁ אֵלָיו, יָצַק שֶׁמֶן וְיַיִן עַל פְּצָעָיו וְחָבַשׁ אוֹתָם. אַחֲרֵי כֵן הוֹשִׁיבוֹ עַל בְּהֶמְתּוֹ וְהוֹבִיל אוֹתוֹ אֶל פֻּנְדָּק וְשָׁם דָּאַג לִצְרָכָיו.
וַיִּקְרַב וַיְחַבֵּשׁ אֶת-פְּצָעָיו וְשֶׁמֶן וְיַיִן יָצַק עָלָיו וַיַּרְכִּבֵהוּ עַל-בְּהֶמְתּוֺ וַיְבִאֵהוּ אֶל-הַמָּלוֺן וַיָּחָשׁ לוֺ לְכָל-מַחְסֹרָיו:
A přistoupiv, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
καὶ προσελθών κατέδησεν τὰ τραύματα αυ᾿του̑ ε᾿πιχέων ε῎λαιον καὶ οι῏νον ε᾿πιβιβάσας δὲ αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸ ι῎διον κτη̑νος η῎γαγεν αυ᾿τὸν ει᾿ς πανδοχει̑ον καὶ ε᾿πεμελήθη αυ᾿του̑
וֵאתקַרַב וַעצַב מַחוָתֵה וַנצַל עלַיהֵין חַמרָא ומֵשׁחָא וסָמֵה עַל חמָרֵה וַאיתּיֵה לפֻותּקָא וֵאתבּטֵל לֵה עלַוהי׃
לְמָחֳרָת הוֹצִיא שְׁנֵי דִּינָרִים, נְתָנָם לְבַעַל הַפֻּנְדָּק וְאָמַר: 'דְּאַג לוֹ אַתָּה; וְכָל מַה שֶּׁתּוֹסִיף אַחֲזִיר לְךָ בְּשׁוּבִי.'
וּלְמָחֳרָת בְּנָסְעוֺ הוֺצִיא שְׁנֵי דִינָרִים וַיִּתֵּן לְבַעַל הַמָּלוֺן וַיֹּאמַר חוּשָׁה לּוֺ לְכָל-מַחְסֹרָיו וְכִי תוֺסִיף לְהוֺצִיא עָלָיו אֲנִי בְּשׁוּבִי אֲשַׁלֵּמָה:
Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl jemu: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘
καὶ ε᾿πὶ τὴν αυ῎ριον ε᾿κβαλών ε῎δωκεν δύο δηνάρια τω̑ πανδοχει̑ καὶ ει῏πεν ε᾿πιμελήθητι αυ᾿του̑ καὶ ο῞ τι α῍ν προσδαπανήσης ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ ε᾿πανέρχεσθαί με α᾿ποδὼσω σοι
וַלצַפרֵה דּיַומָא אַפֵּק תּרֵין דִּינָרִין יַהב לפֻותּקָיָא וֵאמַר לֵה יִצַף דִּילֵה וֵאן מֵדֵּם יַתִּיר תַּפֵּק מָא דּהָפֵך אנָא יָהֵב אנָא לָך׃
וּבְכֵן מַה דַּעְתְּךָ, מִי מִן הַשְּׁלוֹשָׁה הָיָה רֵעַ לַנּוֹפֵל בִּידֵי הַשּׁוֹדְדִים?"
וְעַתָּה מַה-תֹּאמַר מִי מִשְּׁלֹשָׁה אֵלֶּה הָיָה רֵעַ לָאִישׁ אֲשֶׁר נָפַל בִּידֵי הַשֹּׁדְדִים:
Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
τίς τούτων τω̑ν τριω̑ν πλησίον δοκει̑ σοι γεγονέναι του̑ ε᾿μπεσόντος ει᾿ς τοὺς ληστάς
מַנֻו הָכִיל מֵן הָלֵין תּלָתָא מֵתחזֵא לָך דַּהוָא קַרִיבָא להַו דַּנפַל בִּאידַי גַּיָסֵא׃
הֵשִׁיב בַּעַל הַתּוֹרָה: "זֶה שֶׁעָשָׂה עִמּוֹ חֶסֶד." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ וַעֲשֵׂה כֵּן גַּם אַתָּה."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר זֶה הוּא אֲשֶׁר גָּמַל עִמּוֺ חָסֶד וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ וַעֲשֶׂה גַּם-אַתָּה כָּמֹהוּ:
A on řekl: Ten, kterýž prokázal milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“
ὁ δὲ ει῏πεν ὁ ποιήσας τὸ ε῎λεος μετ῾ αυ᾿του̑ ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πορεύου καὶ σὺ ποίει ὁμοίως
הֻו דֵּין אֵמַר הַו דֵּאתרַחַם עלַוהי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע זֵל אָף אַנתּ הָכַנָא הוַיתּ עָבֵד סס׃
בְּעֵת מַסָּעָם נִכְנַס לִכְפָר אֶחָד, וְאִשָּׁה אַחַת אֲשֶׁר שְׁמָהּ מַרְתָּא קִבְּלָה אוֹתוֹ אֶל בֵּיתָהּ.
וּבְנָסְעָם וַיָּבֹא אֶל-אַחַד הַכְּפָרִים וְשָׁם אִשָּׁה אַחַת וּשְׁמָהּ מַרְתָּא אֲשֶׁר אָסְפָה אֹתוֺ אֶל-בֵּיתָהּ:
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, ([Jan 11:1 Jan 11:5; Jan 12:2-Jan 12:3])
ε᾿ν δὲ τω̑ πορεύεσθαι αυ᾿τοὺς αυ᾿τὸς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς κὼμην τινά γυνὴ δέ τις ο᾿νόματι Μάρθα ὑπεδέξατο αυ᾿τόν
וַהוָא דּכַד הֵנֻון רָדֵין בֻּאורחָא עַל לַקרִיתָא חדָא וַאנתּתָא דַּשׁמָה מָרתָּא קַבֵּלתֵה בּבַיתָּה׃
הָיְתָה לָהּ אָחוֹת, מִרְיָם שְׁמָהּ, שֶׁיָּשְׁבָה לְרַגְלֵי הָאָדוֹן וְשָׁמְעָה אֶת דְּבָרוֹ,
וְלָהּ אָחוֺת וּשְׁמָהּ מִרְיָם אֲשֶׁר יָשְׁבָה לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ לִשְׁמֹעַ אֶל-דְּבָרוֺ:
A ta měla sestru, jménem Marii, kteráž seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým(a) a poslouchala jeho slovo. (a) var: Páně
καὶ τη̑δε η῟ν α᾿δελφὴ καλουμένη Μαριάμ η῍ καὶ παρακαθεσθει̑σα πρὸς τοὺς πόδας του̑ κυρίου η῎κουεν τὸν λόγον αυ᾿του̑
וִאית הוָת לָה חָתָא דַּשׁמָה מַריַם וֵאתָת יֵתבַּת לָה לוָת רֵגלַוהי דּמָרַן ושָׁמעָא הוָת מֵלַוהי׃
וְאִלּוּ מַרְתָּא הָיְתָה טְרוּדָה בְּרֹב שֵׁרוּתָהּ. הִיא נִגְּשָׁה אֵלָיו וְאָמְרָה: "אֲדוֹנִי, הַאִם לֹא אִכְפַּת לְךָ שֶׁאֲחוֹתִי הִשְׁאִירָה אוֹתִי לְשָׁרֵת לְבַדִּי? אֱמֹר נָא לָהּ שֶׁתַּעֲזֹר לִי."
וּמָרְתָּא עָיְפָה נַפְשָׁהּ מֵרֹב עֲבֹדָתָהּ וַתִּגַּשׁ אֵלָיו וַתֹּאמֶר הֲלֹא תָחוּשׁ לִי אֲדֹנִי כִּי אֲחוֺתִי עֲזָבַתְנִי לְשָׁרֵת לְבַדִּי אֱמָר-נָא אֵלֶיהָ לַעֲזֹר עַל-יָדִי:
Ale Marta pečlivá byla při mnohé službě. Kteráž přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
ἡ δὲ Μάρθα περιεσπα̑το περὶ πολλὴν διακονίαν ε᾿πιστα̑σα δὲ ει῏πεν κύριε ου᾿ μέλει σοι ο῞τι ἡ α᾿δελφή μου μόνην με κατέλιπεν διακονει̑ν ει᾿πὲ ου῏ν αυ᾿τη̑ ι῞να μοι συναντιλάβηται
מָרתָּא דֵּין עַניָא הוָת בּתֵשׁמֵשׁתָּא סַגִּיאתָא וֵאתָת אָמרָא לֵה מָרי לָא בּטִיל לָך דּחָתי שׁבַקתַני בַּלחֻודַי לַמשַׁמָשֻׁו אֵמַר לָה מעַדּרָא לִי׃
הֵשִׁיב לָהּ הָאָדוֹן: "מַרְתָּא, מַרְתָּא, אַתְּ דּוֹאֶגֶת וּמִתְרַגֶּשֶׁת עַל דְּבָרִים רַבִּים,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ מַרְתָּא מַרְתָּא עֲיֵפָה וִיגֵעָה אַתְּ מֵעִנְיָנִים רַבִּים:
A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. ([Matouš 6:33-Matouš 6:34])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ ὁ κύριος Μάρθα Μάρθα μεριμνα̑ς καὶ θορυβάζη περὶ πολλά
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לָה מָרתָּא מָרתָּא יָצפַּתּי וַרהִיבַתּי עַל סַגִּיָאתָא׃
וְרַק דָּבָר אֶחָד צָרִיךְ; וּמִרְיָם בָּחֲרָה בַּחֵלֶק הַטּוֹב אֲשֶׁר לֹא יִלָּקַח מִמֶּנָּה."
וְאֵין דָּבָר נָחוּץ בִּלְתִּי עִנְיָן אֶחָד וּמִרְיָם בָּחֲרָה בַּחֵלֶק הַטּוֺב אֲשֶׁר לֹא-יֻקַּח מִיָּדֶיהָ:
Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kteráž nebude odjata od ní.
Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“
ἑνὸς δέ ε᾿στιν χρεία Μαριὰμ γὰρ τὴν α᾿γαθὴν μερίδα ε᾿ξελέξατο η῞τις ου᾿κ α᾿φαιρεθήσεται αυ᾿τη̑ς
חדָא הי דֵּין דּמֵתבַּעיָא מַריַם דֵּין מנָתָא טָבתָא גּבָת לָה הָי דּלָא תֵּתנסֵב מֵנָה׃ ס
הוּא הָיָה בְּאֵיזֶה מָקוֹם וְהִתְפַּלֵּל. כְּשֶׁסִּיֵּם אָמַר לוֹ אֶחָד מִתַּלְמִידָיו: "אֲדוֹנִי, לַמְּדֵנוּ לְהִתְפַּלֵּל, כְּשֵׁם שֶׁגַּם יוֹחָנָן לִמֵּד אֶת תַּלְמִידָיו."
וַיְהִי כְּכַלֹּתוֺ אֶת-תְּפִלָּתוֺ בְּמָקוֺם אֶחָד וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶחָד מִתַּלְמִידָיו יְלַמְּדֵנוּ אֲדֹנֵינוּ לְהִתְפַּלֵּל כַּאֲשֶׁר הוֺרָה כֵן גַּם-יוֺחָנָן לְתַלְמִידָיו:
I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.“ ([Lukáš 5:16 Lukáš 6:12 Lukáš 9:18 Lukáš 9:28])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τὸν ε᾿ν τόπω τινὶ προσευχόμενον ὡς ε᾿παύσατο ει῏πέν τις τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ πρὸς αυ᾿τόν κύριε δίδαξον ἡμα̑ς προσεύχεσθαι καθώς καὶ ᾽Ιωάννης ε᾿δίδαξεν τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑
וַהוָא דּכַד הֻו מצַלֵא בּדֻוכּתָא חדָא כַּד שַׁלֵם אֵמַר לֵה חַד מֵן תַּלמִידַוהי מָרַן אַלֵפַין לַמצַלָיֻו אַיכַּנָא דָּאף יֻוחַנָן אַלֵף לתַלמִידַוהי׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כַּאֲשֶׁר אַתֶּם מִתְפַּלְּלִים אִמְרוּ: אָבִינוּ, יִתְקַדֵּשׁ שִׁמְךָ, תָּבוֹא מַלְכוּתְךָ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כֹּה תֹאמְרוּן בִּתְפִלַּתְכֶם אָבִינוּ שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתְקַדַּשׁ שְׁמֶךׇ תָּבֹא מַלְכוּתֶךׇ יֵעָשֶׂה רְצוֺנְךׇ בָּאָרֶץ כַּאֲשֶׁר נַעֲשָׂה בַשָּׁמָיִם:
I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče(b), buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království(c). (b) var: + náš, jenž jsi v nebesích (c) var: + Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. ([Matouš 6:9-Matouš 6:13])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ο῞ταν προσεύχησθε λέγετε πάτερ ἁγιασθήτω τὸ ο῎νομά σου ε᾿λθέτω ἡ βασιλεία σου
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵמַתי דַּמצַלֵין אנתֻּון הָכַנָא הוַיתֻּון אָמרִין אַבֻון דּבַשׁמַיָא נֵתקַדַּשׁ שׁמָך תִּאתֵא מַלכֻּותָך נֵהוֵא צֵביָנָך אַיך דּבַשׁמַיָא אָף בַּארעָא׃
אֶת לֶחֶם חֻקֵּנוּ תֵּן לָנוּ יוֹם יוֹם;
תֶּן-לָנוּ לֶחֶם חֻקֵּנוּ יוֺם בְּיוֺמוֺ:
Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Náš denní chléb nám dávej každého dne.
τὸν α῎ρτον ἡμω̑ν τὸν ε᾿πιούσιον δίδου ἡμι̑ν τὸ καθ῾ ἡμέραν
הַב לַן לַחמָא דּסֻונקָנַן כֻּליֻום׃
וּסְלַח לָנוּ עַל חֲטָאֵינוּ, כִּי גַּם אֲנַחְנוּ סוֹלְחִים לְכָל הַחוֹטְאִים לָנוּ; וְאַל תְּבִיאֵנוּ לִידֵי נִסָּיוֹן."
וּסְלַח לָנוּ אֶת-אַשְׁמוֺתֵינוּ כִּי גַּם-אֲנַחְנוּ סֹלְחִים לְכָל-אֲשֶׁר אָשַׁם לָנוּ וְאַל-תְּבִיאֵנוּ לִידֵי נִסָּיוֺן כִּי אִם-הַצִּילֵנוּ מִן-הָרָע:
I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení(d)(e).“ (d) na pospas zkoušce (e) var: + ale vysvoboď nás od zlého ([Marek 11:25; Matouš 18:35])
καὶ α῎φες ἡμι̑ν τὰς ἁμαρτίας ἡμω̑ν καὶ γὰρ αυ᾿τοὶ α᾿φίομεν παντὶ ο᾿φείλοντι ἡμι̑ν καὶ μὴ ει᾿σενέγκης ἡμα̑ς ει᾿ς πειρασμόν
וַשׁבֻוק לַן חטָהַין אָף אֵנַחנַן גֵּיר שׁבַקן לכֻל דּחַיָבִין לַן ולָא תַּעלַן לנֵסיֻונָא אֵלָא פּרֻוקַין מֵן בִּישָׁא׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אִם אֶחָד מִכֶּם יֵלֵךְ אֶל יְדִידוֹ בַּחֲצוֹת הַלַּיְלָה וְיֹאמַר לוֹ, 'יְדִידִי, הַלְוֵה לִי שָׁלוֹשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-בָכֶם אֲשֶׁר לוֺ אֹהֵב וְהוּא בָא אֶל-בֵּיתוֺ בַּחֲצוֺת הַלַּיְלָה וְקֹרֵא אֵלָיו קוּמָה רֵעִי הַלְוֵנִי-נָא שָׁלֹשׁ כִּכְּרוֺת-לָחֶם:
I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, ([Lukáš 18:1-Lukáš 18:8])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τίς ε᾿ξ ὑμω̑ν ε῞ξει φίλον καὶ πορεύσεται πρὸς αυ᾿τὸν μεσονυκτίου καὶ ει῎πη αυ᾿τω̑ φίλε χρη̑σόν μοι τρει̑ς α῎ρτους
וֵאמַר להֻון מַנֻו מֵנכֻון דִּאית לֵה רָחמָא ונִאזַל לוָתֵה בּפֵלגֻּות לִליָא ונִאמַר לֵה רָחֵמי אַשֵׁאלַיני תּלָת גּרִיצָן׃
כִּי חֲבֵרִי הִגִּיעַ אֵלַי מִן הַדֶּרֶךְ וְאֵין לִי מַה לְּהַגִּישׁ לוֹ.'
כִּי-אֹהֲבֵי עֹבֵר אֹרַח בָּא אֶל-בֵּיתִי וְאֵין-לִי פַת-לֶחֶם לְתִתּוֺ לְפָנָיו:
Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.‘
ε᾿πειδὴ φίλος μου παρεγένετο ε᾿ξ ὁδου̑ πρός με καὶ ου᾿κ ε῎χω ο῍ παραθήσω αυ᾿τω̑
מֵטֻל דּרָחמָא אֵתָא לוָתי מֵן אֻורחָא ולַיתּ לִי מֵדֵּם דֵּאסִים לֵה׃
וְזֶה שֶׁבְּתוֹךְ הַבַּיִת יָשִׁיב וְיֹאמַר, 'אַל תַּטְרִיד אוֹתִי, הַדֶּלֶת כְּבָר נְעוּלָה וִילָדַי אִתִּי בַּמִּטָּה. אֵינֶנִּי יָכוֹל לָקוּם וְלָתֵת לְךָ' -
וְהַשֹּׁכֵן בַּבַּיִת עֹנֶה וְאֹמֵר אַל-תַּלְאֶה אֹתִי כִּי הַדֶּלֶת כְּבָר סֻגְּרָה וִילָדַי עִמִּי בְמִטָּתִי לֹא-אוּכַל לָקוּם לָתֶת לָךְ:
A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
On mu zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.‘
κα᾿κει̑νος ε῎σωθεν α᾿ποκριθεὶς ει῎πη μή μοι κόπους πάρεχε η῎δη ἡ θύρα κέκλεισται καὶ τὰ παιδία μου μετ῾ ε᾿μου̑ ει᾿ς τὴν κοίτην ει᾿σίν ου᾿ δύναμαι α᾿ναστὰς δου̑ναί σοι
והַו רָחמֵה מֵן לגַו נֵענֵא ונִאמַר לֵה לָא תַּהַרַיני דּהָא תַּרעָא אַחִיד הֻו וַבנַי עַמי בּעַרסָא לָא מֵשׁכַּח אנָא דֵּאקֻום וֵאתֵּל לָך׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, גַּם אִם לֹא יָקוּם לָתֵת לוֹ עַל הֱיוֹתוֹ יְדִידוֹ, יָקוּם בִּגְלַל הֶעַזָּתוֹ וְיִתֵּן לוֹ כְּכָל צָרְכּוֹ.
הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי הוּא יָקוּם וְיִתֶּן-לוֺ כְּכֹל אֲשֶׁר יֶחְסָר לֹא בַעֲבוּר כִּי אֹהֲבוֺ הוּא כִּי אִם-מֵאֲשֶׁר יִפְצַר-בּוֺ וְלֹא יַחֲשֹׁךְ:
Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje.
λέγω ὑμι̑ν ει᾿ καὶ ου᾿ δὼσει αυ᾿τω̑ α᾿ναστὰς διὰ τὸ ει῏ναι φίλον αυ᾿του̑ διά γε τὴν α᾿ναίδειαν αυ᾿του̑ ε᾿γερθεὶς δὼσει αυ᾿τω̑ ο῞σων χρήζει
אָמַר אנָא לכֻון דֵּאן מֵטֻל רָחמֻותָא לָא נֵתֵּל לֵה מֵטֻל חַצִיפֻותֵה נקֻום ונֵתֵּל לֵה כּמָא דּמֵתבּעֵא לֵה׃ ס
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, בַּקְּשׁוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם, חַפְּשׂוּ וְתִמְצְאוּ, דִּפְקוּ וְיִפָּתַח לָכֶם.
וְגַם-אֲנִי אֹמֵר לָכֶם שַׁאֲלוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם דִּרְשׁוּ וְתִמְצָאוּ דִּפְקוּ וְיִפָּתַח לָכֶם:
I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. ([Matouš 7:7-Matouš 7:11 Marek 11:24; Jakubův 1:6-Jakubův 1:7])
κα᾿γώ ὑμι̑ν λέγω αι᾿τει̑τε καὶ δοθήσεται ὑμι̑ν ζητει̑τε καὶ εὑρήσετε κρούετε καὶ α᾿νοιγήσεται ὑμι̑ν
אָף אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון שַׁאלו ונֵתִיהֵב לכֻון בּעַו ותֵשׁכּחֻון קֻושׁו ונֵתפּתַח לכֻון׃
כִּי כָּל הַמְבַקֵּשׁ מְקַבֵּל, וְהַמְחַפֵּשׂ מוֹצֵא, וְהַמִּתְדַּפֵּק יִפָּתַח לוֹ.
כִּי כָּל-הַשֹּׁאֵל יִקַּח וְהַדֹּרֵשׁ יִמְצָא וְהַדֹּפֵק יִפָּתַח לוֺ:
Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
πα̑ς γὰρ ὁ αι᾿τω̑ν λαμβάνει καὶ ὁ ζητω̑ν εὑρίσκει καὶ τω̑ κρούοντι α᾿νοιγήσεται
כֻּל גֵּיר דּשָׁאֵל נָסֵב וַדבָעֵא מֵשׁכַּח וַדנָקֵשׁ מֵתפּתַח לֵה׃
וּמִי מִכֶּם הָאָב שֶׁבְּנוֹ יְבַקֵּשׁ מִמֶּנּוּ דָּג וְהוּא יִתֵּן לוֹ נָחָשׁ בִּמְקוֹם דָּג?
וּמִי אָב בָּכֶם אֲשֶׁר בְּנוֺ שָׁאַל מִמֶּנּוּ לֶחֶם וְהוּא יִתֶּן-לוֺ אָבֶן אִם-בִּקֵּשׁ דָּג וְתַחַת דָּג יִתֶּן-לוֺ נָחָשׁ:
Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu(f) hada, když ho prosí o rybu? (f) var: + kámen, když ho požádá o chléb? Nebo
τίνα δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν τὸν πατέρα αι᾿τήσει ὁ υἱὸς ι᾿χθύν καὶ α᾿ντὶ ι᾿χθύος ο῎φιν αυ᾿τω̑ ε᾿πιδὼσει
אַינָא גֵּיר מֵנכֻון אַבָא דּנֵשֵׁאלִיוהי בּרֵה לַחמָא למָא כִּאפָא מַושֵׁט לֵה וֵאן נֻונָא נֵשֵׁאלִיוהי למָא חלָף נֻונָא חֵויָא מַושֵׁט לֵה׃
אוֹ אִם יְבַקֵּשׁ בֵּיצָה יִתֵּן לוֹ עַקְרָב?
אוֺ בֵיצָה כִּי-יִשְׁאַל וְהוּא יִתֶּן-לוֺ עַקְרָב:
Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
η῍ καὶ αι᾿τήσει ω᾿όν ε᾿πιδὼσει αυ᾿τω̑ σκορπίον
וֵאן בַּרתָא נֵשֵׁאלִיוהי למָא הֻו עֵקַרבָא מַושֵׁט לֵה׃
הֵן אַתֶּם הָרָעִים יוֹדְעִים לָתֵת מַתָּנוֹת טוֹבוֹת לִבְנֵיכֶם, כָּל שֶׁכֵּן הָאָב שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתֵּן אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לַמְבַקְשִׁים מִמֶּנּוּ!"
וְאַתֶּם כִּי רָעִים הִנְּכֶם אַתֶּם יֹדְעִים לָתֵת מַתָּנוֺת טֹבוֺת לִבְנֵיכֶם אַף-כִּי הָאָב מִן-הַשָּׁמַיִם יִתֵּן רוּחַ קָדְשׁוֺ לְדֹרְשָׁיו:
Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“ ([Jan 16:23-Jan 16:24; Jakubův 1:17; 1 Janův 5:14])
ει᾿ ου῏ν ὑμει̑ς πονηροὶ ὑπάρχοντες οι῎δατε δόματα α᾿γαθὰ διδόναι τοι̑ς τέκνοις ὑμω̑ν πόσω μα̑λλον ὁ πατὴρ ὁ ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ δὼσει πνευ̑μα α῞γιον τοι̑ς αι᾿του̑σιν αυ᾿τόν
וֵאן אַנתֻּון דּבִישֵׁא אִיתַיכֻּון יָדעִין אנתֻּון מַוהבָתָא טָבָתָא למֵתַּל לַבנַיכֻּון כּמָא יַתִּירָאיִת אַבֻוכֻון מֵן שׁמַיָא נֵתֵּל רֻוחָא דּקֻודשָׁא לַאילֵין דּשָׁאלִין לֵה סס׃
בְּאַחַד הַיָּמִים גֵּרֵשׁ שֵׁד שֶׁגָּרַם לְאִלְּמוּת. כַּאֲשֶׁר יָצָא הַשֵּׁד הֵחֵל הָאִלֵּם לְדַבֵּר וְהֶהָמוֹן הִשְׁתּוֹמֵם.
וַיְהִי הַיּוֺם וַיְגָרֵשׁ רוּחַ רָע מֵאִישׁ אִלֵּם וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר יָצָא הָרוּחַ הָרָע הֵחֵל הָאִלֵּם לְדַבֵּר וַיְהִי לְפֶלֶא בְּעֵינֵי הָעָם:
I vymítal ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
Jednou vyháněl Ježíš zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily. ([Matouš 12:22-Matouš 12:30; Marek 3:20-Marek 3:27 Matouš 9:32-Matouš 9:43])
καὶ η῟ν ε᾿κβάλλων δαιμόνιον καὶ αυ᾿τὸ η῟ν κωφόν ε᾿γένετο δὲ του̑ δαιμονίου ε᾿ξελθόντος ε᾿λάλησεν ὁ κωφός καὶ ε᾿θαύμασαν οἱ ο῎χλοι
וכַד מַפֵּק שִׁאדָא דִּאיתַוהי חַרשָׁא הוָא דּכַד נפַק הַו שִׁאדָא מַלֵל הַו חַרשָׁא וֵאתּדַּמַרו כֵּנשֵׁא׃ ס
אֶלָּא שֶׁכַּמָּה מֵהֶם אָמְרוּ: "בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל שַׂר הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים."
וְיֵשׁ מֵהֶם אָמְרוּ בְּבַעַל זְבוּב שַׂר-הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
Někteří z nich však řekli: „Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů.“
τινὲς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏πον ε᾿ν Βεελζεβοὺλ τω̑ α῎ρχοντι τω̑ν δαιμονίων ε᾿κβάλλει τὰ δαιμόνια
אנָשָׁא דֵּין מֵנהֻון אֵמַרו בַּבעֵלזבֻוב רִשָׁא דּדַיוֵא מַפֵּק הָנָא דַּיוֵא׃
וַאֲחֵרִים שֶׁהִתְכַּוְּנוּ לְנַסּוֹתוֹ בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ אוֹת מִן הַשָּׁמַיִם.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר רָצוּ לְנַסּוֺתוֺ וַיִּשְׁאֲלוּ מִמֶּנּוּ אוֺת מִן-הַשָּׁמָיִם:
A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
Jiní ho chtěli podrobit zkoušce; žádali od něho znamení z nebe.
ε῞τεροι δὲ πειράζοντες σημει̑ον ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ζήτουν παρ῾ αυ᾿του̑
אחרָנֵא דֵּין כַּד מנַסֵין לֵה אָתָא מֵן שׁמַיָא שָׁאלִין הוַו לֵה׃ ס
אַךְ הוּא יָדַע אֶת מַחְשְׁבוֹתֵיהֶם וְאָמַר לָהֶם: "כָּל מַמְלָכָה הַמְפֻלֶּגֶת בְּתוֹךְ עַצְמָהּ - תֵּחָרֵב, וּבַיִת עַל בַּיִת יִפֹּל בָּהּ.
וְהוּא יָדַע אֶת-מַחְשְׁבֹתָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כָּל-מַמְלָכָה הַנִּפְלְגָה עַל-נַפְשָׁהּ תֶּחֱרָב וּבָתֶּיהָ בְתוֺכָהּ בַּיִת עַל-בַּיִת יִפֹּלוּ:
Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.
αυ᾿τὸς δὲ ει᾿δώς αυ᾿τω̑ν τὰ διανοήματα ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πα̑σα βασιλεία ε᾿φ῾ ἑαυτὴν διαμερισθει̑σα ε᾿ρημου̑ται καὶ οι῏κος ε᾿πὶ οι῏κον πίπτει
יֵשֻׁוע דֵּין דּיָדַע הוָא מַחשׁבָתהֻון אֵמַר להֻון כֻּל מַלכֻּו דּתֵתפַּלַג עַל נַפשָׁה תֵּחרַב ובַיתָּא דּעַל קנֻומֵה מֵתפַּלַג נֵפֵּל׃
וְאִם גַּם הַשָֹטָן הִתְפַּלֵּג בְּתוֹךְ עַצְמוֹ, כֵּיצַד תַּעֲמֹד מַמְלַכְתּוֹ? שֶׁכֵּן אוֹמְרִים אַתֶּם כִּי בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים.
וְאִם גַּם-הַָּׂטָן נִפְלַג עַל-נַפְשׁוֺ אֵיךְ תָּקוּם מַלְכוּתוֺ כִּי אֲמַרְתֶּם בְּבַעַל-זְבוּב אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.
ει᾿ δὲ καὶ ὁ Σατανα̑ς ε᾿φ῾ ἑαυτὸν διεμερίσθη πω̑ς σταθήσεται ἡ βασιλεία αυ᾿του̑ ο῞τι λέγετε ε᾿ν Βεελζεβοὺλ ε᾿κβάλλειν με τὰ δαιμόνια
וֵאן סָטָנָא עַל נַפשֵׁה אֵתפַּלַג אַיכַּנָא תּקֻום מַלכֻּותֵה דָּאמרִין אנתֻּון דּבַבעֵלזבֻוב מַפֵּק אנָא דַּיוֵא׃
אַךְ אִם אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל, בְּעֶזְרַת מִי מְגָרְשִׁים אוֹתָם בְּנֵיכֶם? לָכֵן הֵם יִהְיוּ שׁוֹפְטֵיכֶם.
וְאִם-אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים בְּבַעַל-זְבוּב בְּנֵיכֶם בְּמִי יְגָרְשׁוּ אֹתָם עַל-כֵּן הֵם יִהְיוּ שֹׁפְטֵיכֶם:
Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci(g)? Proto budou oni vašimi soudci. (g) ř: synové
ει᾿ δὲ ε᾿γώ ε᾿ν Βεελζεβοὺλ ε᾿κβάλλω τὰ δαιμόνια οἱ υἱοὶ ὑμω̑ν ε᾿ν τίνι ε᾿κβάλλουσιν διὰ του̑το αυ᾿τοὶ ὑμω̑ν κριταὶ ε῎σονται
וֵאן אֵנָא בַּבעֵלזבֻוב מַפֵּק אנָא דַּיוֵא בּנַיכֻּון בּמָנָא מַפּקִין מֵטֻל הָנָא הֵנֻון נֵהוֻון לכֻון דַּיָנֵא׃
וְאִם בְּאֶצְבַּע אֱלֹהִים מְגָרֵשׁ אֲנִי אֶת הַשֵּׁדִים, כִּי אָז הִגִּיעָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְאִם-בְּאֶצְבַּע אֱלֹהִים אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בָּאָה אֲלֵיכֶם אֶל-נָכוֺן:
Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. ([Lukáš 17:21; Skutky apoštolské 10:38])
ει᾿ δὲ ε᾿ν δακτύλω θεου̑ ε᾿γώ ε᾿κβάλλω τὰ δαιμόνια α῎ρα ε῎φθασεν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
אֵן דֵּין בּצֵבעָא דַּאלָהָא מַפֵּק אנָא דַּיוֵא קֵרבַּת לָה עלַיכֻּון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
כַּאֲשֶׁר הָאִישׁ הֶחָזָק הֶחָמוּשׁ הֵיטֵב שׁוֹמֵר אֶת בֵּיתוֹ שֶׁלּוֹ, הֲרֵי שָׁלוֹם לִרְכוּשׁוֹ.
בִּשְׁמֹר הַגִּבּוֺר אֶת-אַרְמוֺנוֺ וּכְלֵי נִשְׁקוֺ עָלָיו שָׁלוֺם יִהְיֶה לְכָל-קִנְיָנָיו:
Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác(h), jeho majetek je v bezpečí. (h) dvůr ([Izajáš 49:24-Izajáš 49:25])
ο῞ταν ὁ ι᾿σχυρὸς καθωπλισμένος φυλάσση τὴν ἑαυτου̑ αυ᾿λήν ε᾿ν ει᾿ρήνη ε᾿στὶν τὰ ὑπάρχοντα αυ᾿του̑
אֵמַתי דּחַסִינָא כַּד מזַיַן נֵטַר דָּרתֵּה בּשַׁינָא הו קֵניָנֵה׃
אַךְ כְּשֶׁתּוֹקֵף אוֹתוֹ אִישׁ חָזָק מִמֶּנּוּ וּמִתְגַּבֵּר עָלָיו, הוּא לוֹקֵח מִמֶּנּוּ אֶת נִשְׁקוֹ שֶׁבָּטַח בּוֹ וּמְחַלֵּק אֶת הַשָּׁלָל.
וְאִם-תַּקִּיף מִמֶּנּוּ יָבֹא עָלָיו וְיָכֹל לוֺ יִָּׂא מִמֶּנּוּ אֶת-נִשְׁקוֺ אֲשֶׁר בָּטַח-בּוֺ אַחַר יְחֻלַּק שְׁלָלוֺ:
Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
Napadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a kořist rozdělí.
ε᾿πὰν δὲ ι᾿σχυρότερος αυ᾿του̑ ε᾿πελθών νικήση αυ᾿τόν τὴν πανοπλίαν αυ᾿του̑ αι῎ρει ε᾿φ῾ η῟ ε᾿πεποίθει καὶ τὰ σκυ̑λα αυ᾿του̑ διαδίδωσιν
אֵן דֵּין נִאתֵא מַן דּחַסִין מֵנֵה נֵזכֵּיוהי כֻּלֵה זַינֵה שָׁקֵל הַו דַּתכִיל הוָא עלַוהי ובֵזתֵה מפַלֵג סּ סּ׃
מִי שֶׁאֵינֶנּוּ אִתִּי - נֶגְדִּי הוּא, וּמִי שֶׁאֵינֶנּוּ אוֹסֵף אִתִּי ־מְפַזֵּר."
מִי אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לִי לְצָרַי הוּא וּמִי אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ מְאַסֵּף אִתִּי מְפַזֵּר הוּא:
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
ὁ μὴ ω῍ν μετ῾ ε᾿μου̑ κατ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν καὶ ὁ μὴ συνάγων μετ῾ ε᾿μου̑ σκορπίζει
מַן דּלָא הוָא עַמי לֻוקבַלי הֻו ומַן דּלָא כָּנֵשׁ עַמי מבַדָּרֻו מבַדַּר׃ ס
"הָרוּחַ הַטְּמֵאָה הַיּוֹצֵאת מִן הָאָדָם מְשׁוֹטֶטֶת בִּמְקוֹמוֹת צִיָּה וּמְבַקֶּשֶׁת לָהּ מָנוֹחַ, וּכְשֶׁאֵינָהּ מוֹצֵאת הִיא אוֹמֶרֶת, 'אָשׁוּבָה אֶל בֵּיתִי שֶׁיָּצָאתִי מִמֶּנּוּ'.
וְרוּחַ הַטֻּמְאָה בְּצֵאתָהּ מִן-הָאָדָם תְּשׁוֺטֵט בְּאֶרֶץ תַּלְאוּבֹת תְּבַקֵּשׁ וְלֹא-תִמְצָא מַרְגֵּעָה אָז תֹּאמַר אָשׁוּבָה אֶל-מִשְׁכָּנִי אֲשֶׁר יָצָאתִי מִשָּׁם:
Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých(i) místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ (i) ř: suchých ([Matouš 12:43-Matouš 12:45])
ο῞ταν τὸ α᾿κάθαρτον πνευ̑μα ε᾿ξέλθη α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου διέρχεται δι῾ α᾿νύδρων τόπων ζητου̑ν α᾿νάπαυσιν καὶ μὴ εὑρίσκον τότε λέγει ὑποστρέψω ει᾿ς τὸν οι῏κόν μου ο῞θεν ε᾿ξη̑λθον
רֻוחָא טַנפתָא מָא דּנֵפקַת מֵן בַּר אנָשָׁא אָזָלא מֵתכַּרכָּא בַּאתרַוָתָא דּמַיָא לַיתּ בּהֻון דּתֵבעֵא לָה ניָחָא ומָא דּלָא אֵשׁכּחַת אָמרָא אֵהפֻּוך לבַיתּי אַימֵכָּא דּנֵפקֵת׃
הִיא בָּאָה וּמוֹצֵאת אוֹתוֹ מְטֻאטָא וּמְהֻדָּר.
וּבְשׁוּבָהּ תִּמְצָאֶנּוּ מְנֻקֶּה וּמְפֹאָר:
A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.
καὶ ε᾿λθὸν εὑρίσκει σεσαρωμένον καὶ κεκοσμημένον
וֵאן אֵתָת אֵשׁכַּחתֵה דַּחמִים וַמצַבַּת׃
אָז הִיא הוֹלֶכֶת וְלוֹקַחַת אִתָּהּ שֶׁבַע רוּחוֹת אֲחֵרוֹת רָעוֹת מִמֶּנָּה וְכֻלָּן נִכְנָסוֹת לִשְׁכֹּן שָׁם. אָכֵן גְּרוּעָה אַחֲרִיתוֹ שֶׁל הָאִישׁ הַהוּא מֵרֵאשִׁיתוֹ."
אָז תֵּלֵךְ וְלָקְחָה לָּהּ שֶׁבַע רוּחוֺת אֲחֵרוֺת רָעוֺת מִמֶּנָּה וּבָאוּ וְשָׁכְנוּ שָׁם וְהָיְתָה אַחֲרִית הָאִישׁ הַהוּא רָעָה מֵרֵאשִׁיתוֺ:
Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky.“ ([2 Petrův 2:20; Jan 5:14])
τότε πορεύεται καὶ παραλαμβάνει ε῞τερα πνεύματα πονηρότερα ἑαυτου̑ ἑπτά καὶ ει᾿σελθόντα κατοικει̑ ε᾿κει̑ καὶ γίνεται τὰ ε῎σχατα του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κείνου χείρονα τω̑ν πρὼτων
הָידֵּין אָזָלא דָּברָא שׁבַע רֻוחִין אחרָניָן דּבִישָׁן מֵנָה ועָאלָן ועָמרָן תַּמָן והָויָא חַרתֵה דּבַרנָשָׁא הַו בִּישָׁא מֵן קַדמָיתֵּה׃ ס
כַּאֲשֶׁר דִּבֵּר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה קָרְאָה אִשָּׁה אַחַת מִן הֶהָמוֹן וְאָמְרָה לוֹ: "אַשְׁרֵי הַבֶּטֶן אֲשֶׁר נָשְׂאָה אוֹתְךָ וְאַשְׁרֵי הַשָּׁדַיִם שֶׁיָּנַקְתָּ מֵהֶם!"
וַיְהִי כְּדַבְּרוֺ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַתִָּּׂא אִשָּׁה אַחַת מִתּוֺךְ הָעָם אֶת-קוֺלָהּ וַתֹּאמֶר אֵלָיו אַשְׁרֵי רֶחֶם הוֺרָתְךׇ וְהַשָּׁדַיִם אֲשֶׁר יָנָקְתָּ:
I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
Když toto mluvil, zvolala(j) jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ (j) ř: pozdvihla svůj hlas a řekla mu ([Lukáš 1:28 Lukáš 1:42])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ λέγειν αυ᾿τὸν ταυ̑τα ε᾿πάρασά τις φωνὴν γυνὴ ε᾿κ του̑ ο῎χλου ει῏πεν αυ᾿τω̑ μακαρία ἡ κοιλία ἡ βαστάσασά σε καὶ μαστοὶ ου῍ς ε᾿θήλασας
וכַד הָלֵין ממַלֵל הוָא אַרִימַת אַנתּתָא חדָא קָלָה מֵן כֵּנשָׁא וֵאמרַת לֵה טֻובֵיה לכַרסָא דַּטעֵנתָך ולַתּדַיָא דַּאינקֻוך׃
עַל כָּךְ הֵגִיב בְּאָמְרוֹ: "וְיוֹתֵר נָכוֹן, אַשְׁרֵי הַשּׁוֹמְעִים אֶת דְּבַר אֱלֹהִים וְשׁוֹמְרִים אוֹתוֹ."
וַיֹּאמַר אַף כִּי-אַשְׁרֵי הַשֹּׁמְעִים אֶת-דְּבַר הָאֱלֹהִים וְשֹׁמְרִים אֹתוֺ:
On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ ([Lukáš 8:21])
αυ᾿τὸς δὲ ει῏πεν μενου̑ν μακάριοι οἱ α᾿κούοντες τὸν λόγον του̑ θεου̑ καὶ φυλάσσοντες
אָמַר לָה הֻו טֻובַיהֻון לַאילֵין דַּשׁמַעו מֵלתֵה דַּאלָהָא ונָטרִין לָה׃ ס
בְּהִתְקַהֵל עַם רַב סְבִיבוֹ פָּתַח פִּיו וְאָמַר: "הַדּוֹר הַזֶּה דּוֹר רַע הוּא. אוֹת הוּא מְבַקֵּשׁ, אַךְ אוֹת לֹא יִנָּתֵן לוֹ מִלְּבַד אוֹת יוֹנָה הַנָּבִיא.
וּבְהִקָּבֵץ אֵלָיו עַם-רָב וַיָּחֶל לְדַבֵּר הַדּוֺר הַזֶּה דּוֺר רָע הוּא וּמְבַקֵּשׁ אוֺת וְאוֺת לֹא יִנָּתֵן-לוֺ זוּלָתִי אוֺת יוֺנָה הַנָּבִיא:
A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: „Toto pokolení je pokolení zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo(k). (k) var: proroka Jonáše ([Matouš 12:38-Matouš 12:42; Marek 8:11-Marek 8:12 Matouš 16:4; 1 Korintským 1:22])
τω̑ν δὲ ο῎χλων ε᾿παθροιζομένων η῎ρξατο λέγειν ἡ γενεὰ αυ῞τη γενεὰ πονηρά ε᾿στιν σημει̑ον ζητει̑ καὶ σημει̑ον ου᾿ δοθήσεται αυ᾿τη̑ ει᾿ μὴ τὸ σημει̑ον ᾽Ιωνα̑
וכַד מֵתכַּנשִׁין הוַו כֵּנשֵׁא שַׁרִי למִאמַר שַׁרבּתָא הָדֵא בִּישׁתָּא אָתָא בָּעיָא וָאתָא לָא תֵּתִיהֵב לָה אֵלָא אָתֵה דּיַונָן נבִיָא׃
וּכְמוֹ שֶׁיּוֹנָה הָיָה לְאוֹת לְאַנְשֵׁי נִינְוֵה כֵּן גַּם יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם לַדּוֹר הַזֶּה.
כִּי כַּאֲשֶׁר הָיָה יוֺנָה לְאוֺת לְאַנְשֵׁי נִינְוֵה כֵּן יִהְיֶה גַם-בֶּן-הָאָדָם לַדּוֺר הַזֶּה:
Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení. ([Jonáš 3:1-Jonáš 3:4])
καθώς γὰρ ε᾿γένετο ᾽Ιωνα̑ς τοι̑ς Νινευίταις σημει̑ον ου῞τως ε῎σται καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου τη̑ γενεα̑ ταύτη
אַיכַּנָא גֵּיר דַּהוָא יַונָן אָתָא לנִינוָיֵא הָכַנָא נֵהוֵא אָף בּרֵה דּאנָשָׁא לשַׁרבּתָא הָדֵא׃
מַלְכַּת תֵּימָן תָּקוּם בַּמִּשְׁפָּט עִם אַנְשֵׁי הַדּוֹר הַזֶּה וְתַרְשִׁיעַ אוֹתָם, שֶׁכֵּן הִיא בָּאָה מִקְּצֵה הָאָרֶץ לִשְׁמֹעַ אֶת חָכְמַת שְׁלֹמֹה; וְהִנֵּה גָּדוֹל מִשְּׁלֹמֹה כָּאן!
מַלְכַּת תֵּימָן תָּקוּם בַּמִּשְׁפָּט עִם-אַנְשֵׁי הַדּוֺר הַזֶּה וְתַרְשִׁיעַ אֹתָם כִּי בָאָה מִקְצוֺת הָאָרֶץ לִשְׁמֹעַ חָכְמַת שְׁלֹמֹה וְהִנֵּה יֶשְׁנוֺ בָזֶה גָּדוֺל מִשְּׁלֹמֹה:
Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a usvědčí(l) je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu – a hle, zde je více než Šalomoun. (l) ř: odsoudí (tak i Lukáš 11:32) ([1 Královská 10:1; Matouš 12:6])
βασίλισσα νότου ε᾿γερθήσεται ε᾿ν τη̑ κρίσει μετὰ τω̑ν α᾿νδρω̑ν τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ κατακρινει̑ αυ᾿τούς ο῞τι η῟λθεν ε᾿κ τω̑ν περάτων τη̑ς γη̑ς α᾿κου̑σαι τὴν σοφίαν Σολομω̑νος καὶ ι᾿δοὺ πλει̑ον Σολομω̑νος ω῟δε
מַלכּתָא דּתַימנָא תּקֻום בּדִינָא עַם אנָשָׁא דּשַׁרבּתָא הָדֵא וַתחַיֵב אֵנֻון דֵּאתָת מֵן עֵברֵיה דַּארעָא דּתֵשׁמַע חֵכמתֵה דַּשׁלֵימֻון והָא דּיַתִּיר מֵן שׁלֵימָון הָרכָּא׃
אַנְשֵׁי נִינְוֵה יָקוּמוּ בַּמִּשְׁפָּט עִם הַדּוֹר הַזֶּה וְיַרְשִׁיעוּהוּ, שֶׁכֵּן הֵם חָזְרוּ בִּתְשׁוּבָה בִּקְרִיאַת יוֹנָה; וְהִנֵּה גָּדוֹל מִיּוֹנָה כָּאן!"
אַנְשֵׁי נִינְוֵה יָקוּמוּ בַמִּשְׁפָּט עִם-הַדּוֺר הַזֶּה וְיַרְשִׁיעוּ אֹתוֺ כִּי שָׁבוּ בִּקְרִיאַת יוֺנָה וְהִנֵּה יֶשְׁנוֺ בָזֶה גָּדוֺל מִיּוֺנָה:
Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
Mužové ninivští povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášovu kázání – a hle, zde je více než Jonáš. ([Jonáš 3:8; Matouš 12:6])
α῎νδρες Νινευι̑ται α᾿ναστήσονται ε᾿ν τη̑ κρίσει μετὰ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ κατακρινου̑σιν αυ᾿τήν ο῞τι μετενόησαν ει᾿ς τὸ κήρυγμα ᾽Ιωνα̑ καὶ ι᾿δοὺ πλει̑ον ᾽Ιωνα̑ ω῟δε
גַּברֵא נִינוָיֵא נקֻומֻון בּדִינָא עַם שַׁרבּתָא הָדֵא וַנחַיבֻונָה דּתָבו בּכָרֻוזֻותֵה דּיַונָן והָא דּיַתִּיר מֵן יַונָן הָרכָּא׃ ס
"אֵין אִישׁ מַדְלִיק מְנוֹרָה וְשָׂם אוֹתָהּ בְּמָקוֹם נִסְתָּר אוֹ תַּחַת כַּד, אֶלָּא עַל כַּן יָשִׂים אוֹתָהּ כְּדֵי שֶׁבָּאֵי הַבַּיִת יִּרְאוּ אֶת הָאוֹר.
אֵין מַדְלִיק-נֵר וּמֵשִׂים אֹתוֺ בַמִּסְתָּר אוֺ-מִתַּחַת לָאֵיפָה כִּי אִם אֶל-הַמְּנוֺרָה לְבַעֲבוּר יִרְאוּ הַבָּאִים אֶת-אוֺרוֺ:
Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Nikdo nerozsvítí světlo(m), aby je postavil do kouta nebo pod nádobu, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli. (m) ř: lampu (pod. Lukáš 4:34a. Lukáš 4:36b) ([Matouš 5:15; Marek 4:21; Lukáš 8:16])
ου᾿δεὶς λύχνον α῞ψας ει᾿ς κρύπτην τίθησιν ου᾿δὲ ὑπὸ τὸν μόδιον α᾿λλ῾ ε᾿πὶ τὴν λυχνίαν ι῞να οἱ ει᾿σπορευόμενοι τὸ φω̑ς βλέπωσιν
לָא אנָשׁ מַנהַר שׁרָגָא וסָאֵם לֵה בּכֵסיָא אַו תּחֵית סַאתָא אֵלָא לעֵל מֵן מנָרתָּא דַּאילֵין דּעָאלִין נֵחזֻון נֻוהרֵה׃ ס
מְנוֹרַת הַגּוּף הִיא הָעַיִן. כַּאֲשֶׁר עֵינְךָ טוֹבָה, גַּם כָּל גּוּפְךָ מוּאָר. אַךְ בִּהְיוֹתָהּ רָעָה, גַּם גּוּפְךָ חָשׁוּךְ.
נֵר הַגּוּף הוּא הָעָיִן אִם-עֵינְךׇ תְמִימָה בְּכָל-חַדְרֵי בִטְנְךׇ יִהְיֶה אוֺר וְאִם-עֵינְךׇ רָעָב חֹשֶׁךְ בְּכָל-חַדְרֵי בִטְנֶךׇ:
Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté(n), i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné(o), i tvé tělo je ve tmě. (n) ř: jednoduché, upřímné (o) závistivé ([Matouš 6:22-Matouš 6:23 Matouš 20:15])
ὁ λύχνος του̑ σὼματός ε᾿στιν ὁ ο᾿φθαλμός σου ο῞ταν ὁ ο᾿φθαλμός σου ἁπλου̑ς η῏ καὶ ο῞λον τὸ σω̑μά σου φωτεινόν ε᾿στιν ε᾿πὰν δὲ πονηρὸς η῏ καὶ τὸ σω̑μά σου σκοτεινόν
שׁרָגֵה דּפַגרָך אִיתֵיה עַינָך אֵמַתי הָכִיל דּעַינָך פּשִׁיטָא אָף כֻּלֵה פַּגרָך נֵהוֵא נַהִיר אֵן דֵּין תֵּהוֵא בִּישָׁא וָאף פַּגרָך נֵהוֵא חֵשֻׁוך׃
עַל כֵּן הִזָּהֵר פֶּן יֶחְשַׁךְ הָאוֹר אֲשֶׁר בְּקִרְבְּךָ.
עַל-כֵּן הִשָּׁמֵר-לְךׇ לְבִלְתִּי יֶחְשַׁךְ הָאוֺר אֲשֶׁר בְּקִרְבֶּךׇ:
Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou.
σκόπει ου῏ν μὴ τὸ φω̑ς τὸ ε᾿ν σοὶ σκότος ε᾿στίν
אֵזדַּהר הָכִיל דַּלמָא נֻוהרָא דּבָך חֵשֻׁוכָא הו׃
לְפִיכָךְ אִם כָּל גּוּפְךָ אוֹר הוּא וְאֵין בּוֹ שׁוּם חֹשֶׁךְ, אֲזַי כֻּלּוֹ יָאִיר כְּמוֹ בְּהָאִיר לְךָ הַמְּנוֹרָה בְּזָהֳרָהּ."
אִם כָּל-גּוּפְךׇ מָלֵא אוֺר וְאֵין חֹשֶׁךְ בְּכָל-חֲדָרָיו אָז יַגִּיהַּ לְךׇ כְּלַפִּיד בָּהִיר בִּמְלֹא אוֺרוֺ:
Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
Má-li celé tvé tělo světlo a žádná jeho část není ve tmě, bude celé tak jasné, jako když tě osvítí světlo svou září.“
ει᾿ ου῏ν τὸ σω̑μά σου ο῞λον φωτεινόν μὴ ε῎χον μέρος τι σκοτεινόν ε῎σται φωτεινὸν ο῞λον ὡς ο῞ταν ὁ λύχνος τη̑ α᾿στραπη̑ φωτίζη σε
אֵן דֵּין פַּגרָך כֻּלֵה נַהִיר ולַיתּ בֵּה מנָתָא מֵדֵּם חֵשֻׁוכָא נֵהוֵא מַנהַר כֻּלֵה אַיך דַּשׁרָגָא בּדַלקֵה מַנהַר לָך סס׃
בְּשָׁעָה שֶׁדִּבֵּר בִּקֵּשׁ מִמֶּנּוּ פָּרוּשׁ אֶחָד כִּי יִסְעַד אִתּוֹ, וְאָמְנָם הוּא נִכְנַס וְהֵסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן.
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר וּפָרוּשׁ אֶחָד קָרָא-לוֺ לֶאֱכֹל אִתּוֺ לָחֶם וַיָּבֹא וַיֵּשֶׁב אֶל-שֻׁלְחָנוֺ:
A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
Když domluvil, pozval ho k jídlu jeden farizeus. Ježíš k němu vešel a posadil se ke stolu. ([Lukáš 7:36 Lukáš 14:1])
ε᾿ν δὲ τω̑ λαλη̑σαι ε᾿ρωτα̑ αυ᾿τὸν Φαρισαι̑ος ο῞πως α᾿ριστήση παρ῾ αυ᾿τω̑ ει᾿σελθών δὲ α᾿νέπεσεν
כַּד דֵּין ממַלֵל בּעָא מֵנֵה פּרִישָׁא חַד דּנֵשׁתַּרֵא לוָתֵה ועַל אֵסתּמֵך׃
רָאָה זֹאת הַפָּרוּשׁ וְתָמַהּ עַל שֶׁלֹּא טָבַל לִפְנֵי הַסְּעוּדָה.
וַיַּרְא הַפָּרוּשׁ וַיִּתְמַהּ כִּי לֹא-רָחַץ אֶת-יָדָיו לִפְנֵי אָכְלוֺ:
Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
Farizeus se podivil, když viděl, že se před jídlem nejprve neomyl. ([Matouš 15:2; Marek 7:5])
ὁ δὲ Φαρισαι̑ος ι᾿δών ε᾿θαύμασεν ο῞τι ου᾿ πρω̑τον ε᾿βαπτίσθη πρὸ του̑ α᾿ρίστου
הַו דֵּין פּרִישָׁא כַּד חזָיהי אֵתּדַּמַר דּלָא לֻוקדַם עמַד מֵן קדָם שָׁרֻותֵה׃ ס
אָמַר אֵלָיו הָאָדוֹן: "הִנֵּה אַתֶּם הַפְּרוּשִׁים מְטַהֲרִים אֶת הַכּוֹס וְאֶת הַקְּעָרָה מִבַּחוּץ, אֶלָּא שֶׁתּוֹכְכֶם מָלֵא גֶּזֶל וְרֶשַׁע.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָאָדוֺן הִנֵּה אַתֶּם הַפְּרוּשִׁים תְּטַהֲרוּ אֶת-הַכּוֺס וְאֶת-הַקְּעָרָה מִחוּץ וְקִרְבְּכֶם מָלֵא עֹשֶׁק וָאָוֶן:
I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což vnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
Ale Pán mu řekl: „Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti. ([Matouš 23:23-Matouš 23:36 Marek 7:4])
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος πρὸς αυ᾿τόν νυ̑ν ὑμει̑ς οἱ Φαρισαι̑οι τὸ ε῎ξωθεν του̑ ποτηρίου καὶ του̑ πίνακος καθαρίζετε τὸ δὲ ε῎σωθεν ὑμω̑ν γέμει ἁρπαγη̑ς καὶ πονηρίας
אֵמַר לֵה דֵּין יֵשֻׁוע הָשָׁא אַנתֻּון פּרִישֵׁא בַּרֵה דּכָסָא וַדפִּינכָּא מדַכֵּין אנתֻּון לגַו מֵנכֻון דֵּין מלֵא חטֻופיָא ובִישׁתָּא׃
כְּסִילִים! הַיּוֹצֵר אֶת הַחוּץ הַאִם לֹא יָצַר גַּם אֶת הַפְּנִים?
כְּסִילִים הֲלֹא עֹשֵׂה הַחִיצוֺן הוּא עָשָׂה גַם אֶת-הַקֶּרֶב:
Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Pošetilci! Což ten, který stvořil zevnějšek, nestvořil také to, co je uvnitř?
α῎φρονες ου᾿χ ὁ ποιήσας τὸ ε῎ξωθεν καὶ τὸ ε῎σωθεν ε᾿ποίησεν
חַסִירַי רֵעיָנָא לָא הוָא מַן דַּעבַד דַּלבַר ודַלגַו הֻו עבַד׃
וְאַתֶּם, תְּנוּ לִצְדָקָה אֶת מַה שֶּׁבִּפְנִים וְאָז הַכֹּל טָהוֹר לָכֶם.
אֲבָל-תְּנוּ מֵאֲשֶׁר בְּקִרְבְּכֶם לָחֹן עֲנִיִּים וְהַכֹּל טָהוֺר יִהְיֶה לָכֶם:
Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Rozdejte chudým, co je v mísách, a hle, všechno vám bude čisté.
πλὴν τὰ ε᾿νόντα δότε ε᾿λεημοσύνην καὶ ι᾿δοὺ πάντα καθαρὰ ὑμι̑ν ε᾿στιν
בּרַם מֵדֵּם דִּאית הַבֻוהי בּזֵדקתָא והָא כֻּלמֵדֵּם דּכֵא הֻו לכֻון׃ ס
אוֹי לָכֶם הַפְּרוּשִׁים, כִּי נוֹתְנִים אַתֶּם מַעֲשֵׂר מִמִּנְתָּה וּפֵיגָם וּמִכָּל יֶרֶק, וּמַזְנִיחִים אֶת הַמִּשְׁפָּט וְאֶת אַהֲבַת אֱלֹהִים. אֶת אֵלֶּה הָיָה צָרִיךְ לַעֲשׂוֹת וְאַף אֶת הָאֲחֵרִים לֹא לְהַזְנִיחַ.
אַךְ אוֺי לָכֶם פְּרוּשִׁים כִּי תְעְַּׂרוּ אֶת-הַמִּנְתָּא וְאֶת-הַפֵּיגַם וְאֶת-כָּל-יֶרֶק הַָּׂדֶה וְתַעַזְבוּ אֶת-הַמִּשְׁפָּט וְאֶת-אַהֲבַת הָאֱלֹהִים אֵלֶּה עֲלֵיכֶם לַעֲשׂוֺת וְאֶת-אֵלֶּה אַל-תַּעֲזֹבוּ:
Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
Ale běda vám farizeům! Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin, ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh. Toto bylo třeba činit a to ostatní neopomíjet. ([Leviticus 27:30; Micheáš 6:8])
α᾿λλὰ ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς Φαρισαίοις ο῞τι α᾿ποδεκατου̑τε τὸ ἡδύοσμον καὶ τὸ πήγανον καὶ πα̑ν λάχανον καὶ παρέρχεσθε τὴν κρίσιν καὶ τὴν α᾿γάπην του̑ θεου̑ ταυ̑τα δὲ ε῎δει ποιη̑σαι κα᾿κει̑να μὴ παρει̑ναι
אֵלָא וָי לכֻון פּרִישֵׁא דַּמעַסרִין אנתֻּון נָנעָא ופִגַנָא וכֻל יֻורָק ועָברִין אנתֻּון עַל דִּינָא ועַל חֻובָּא דַּאלָהָא הָלֵין דֵּין וָלֵא הוָא דּתֵעבּדֻון והָלֵין לָא תֵּשׁבּקֻון׃ ס
אוֹי לָכֶם הַפְּרוּשִׁים, כִּי אוֹהֲבִים אַתֶּם אֶת מוֹשַׁב הַכָּבוֹד בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּבִרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים.
אוֺי לָכֶם פְּרוּשִׁים כִּי אֹהֲבִים אַתֶּם אֶת-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וּשְׁאֵלַת שְׁלֹמְכֶם בַּשְּׁוָקִים:
Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Běda vám farizeům! S oblibou sedáte na předních místech v synagógách a líbí se vám, když vás lidé na ulici zdraví. ([Matouš 23:6; Marek 12:38-Marek 12:39; Lukáš 14:7 Lukáš 20:46])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς Φαρισαίοις ο῞τι α᾿γαπα̑τε τὴν πρωτοκαθεδρίαν ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ τοὺς α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς
וָי לכֻון פּרִישֵׁא דּרָחמִין אנתֻּון רִישׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא וַשׁלָמָא בּשֻׁוקֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם, כִּי דּוֹמִים אַתֶּם לַקְּבָרִים שֶׁאֵינָם נִכָּרִים וּבְנֵי אָדָם מִתְהַלְּכִים עֲלֵיהֶם מִבְּלִי לָדַעַת זֹאת."
אוֺי לָכֶם הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים הַחֲנֵפִים כִּי כִּקְבָרִים כְּמוּסִים מֵעַיִן אַתֶּם וּבְנֵי אָדָם דֹּרְכִים עֲלֵיהֶם מִבְּלִי-דָעַת:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
Běda vám! Jste jako zapomenuté(p) hroby, po nichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich.“ (p) ř: neznatelné ([Numeri 19:16])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿στὲ ὡς τὰ μνημει̑α τὰ α῎δηλα καὶ οἱ α῎νθρωποι οἱ περιπατου̑ντες ε᾿πάνω ου᾿κ οι῎δασιν
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דִּאיתַיכֻּון אַיך קַברֵא דּלָא יִדִיעִין וַבנַי־אנָשָׁא מהַלכִין עלַיהֻון ולָא יָדעִין׃ ס
אֶחָד מִבַּעֲלֵי הַתּוֹרָה הֵגִיב וְאָמַר: "רַבִּי, בִּדְבָרֶיךָ אֵלֶּה אַתָּה פּוֹגֵעַ גַּם בָּנוּ."
וַיַּעַן אֶחָד מֵבַּעֲלֵי הַתּוֺרָה וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבֵּנוּ בִּדְבָרֶיךׇ אֵלֶּה חֵרַפְתָּ גַּם-אֹתָנוּ:
I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Nato mu jeden ze zákoníků odpověděl: „Mistře, když toto říkáš, urážíš také nás!“
α᾿ποκριθεὶς δέ τις τω̑ν νομικω̑ν λέγει αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ταυ̑τα λέγων καὶ ἡμα̑ς ὑβρίζεις
וַענָא חַד מֵן סָפרֵא וֵאמַר לֵה מַלפָנָא כַּד הָלֵין אָמַר אַנתּ אָף לַן מצַעַר אַנתּ׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אוֹי גַּם לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֹרָה, כִּי מַעֲמִיסִים אַתֶּם עַל בְּנֵי אָדָם מַשָֹאוֹת כְּבֵדִים מִנְּשׂוֹא, וְאַתֶּם בְּעַצְמְכֶם אֵינְכֶם נוֹגְעִים בַּמַּשָֹאוֹת גַּם בְּאַחַת מֵאֶצְבְּעוֹתֵיכֶם.
וַיֹּאמַר אוֺי לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֺרָה גַּם-אַתֶּם כִּי תַעַמְסוּ עַל-שְׁכֶם אֲנָשִׁים מַָּׂא כָּבֵד מִנְּשׁא וְאֵין אֶת-נַפְשְׁכֶם לְהָנִיעַ אֹתוֺ גַּם-בְּאַחַת מֵאֶצְבְּעוֺתֵיכֶם:
A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
On mu řekl: „I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, která nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani jediným prstem. ([Matouš 23:4])
ὁ δὲ ει῏πεν καὶ ὑμι̑ν τοι̑ς νομικοι̑ς ου᾿αί ο῞τι φορτίζετε τοὺς α᾿νθρὼπους φορτία δυσβάστακτα καὶ αυ᾿τοὶ ἑνὶ τω̑ν δακτύλων ὑμω̑ν ου᾿ προσψαύετε τοι̑ς φορτίοις
הֻו דֵּין אֵמַר אָף לכֻון סָפרֵא וָי דּמַטענִין אנתֻּון לַבנַי־אנָשָׁא מַובּלֵא יַקִירָתָא וַאנתֻּון בַּחדָא מֵן צֵבעָתכֻון לָא קָרבִּין אנתֻּון להֵין למַובּלֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם, כִּי בּוֹנִים אַתֶּם אֶת קִבְרוֹת הַנְּבִיאִים וַהֲרֵי אֲבוֹתֵיכֶם הֲרָגוּם.
אוֺי לָכֶם כִּי תִבְנוּ אֶת-קִבְרֵי הַנְּבִיאִים וַאֲבוֺתֵיכֶם הָרְגוּ אֹתָם:
Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové.
ου᾿αὶ ὑμι̑ν ο῞τι οι᾿κοδομει̑τε τὰ μνημει̑α τω̑ν προφητω̑ν οἱ δὲ πατέρες ὑμω̑ν α᾿πέκτειναν αυ᾿τούς
וָי לכֻון דּבָנֵין אנתֻּון קַברֵא דַּנבִיֵא דַּאבָהַיכֻּון קַטֵלו אֵנֻון׃
עַל כֵּן עֵדִים אַתֶּם הַמַּסְכִּימִים לְמַעֲשֵׂי אֲבוֹתֵיכֶם, שֶׁכֵּן הֵמָּה הָרְגוּ אוֹתָם וְאַתֶּם בּוֹנִים אֶת קִבְרֵיהֶם.
וּבְכֵן אַתֶּם מְעִידִים לְמַעֲשֵׂי אֲבוֺתֵיכֶם וְנֹטִים אַחֲרֵיהֶם כִּי הֵם הָרְגוּ אֹתָם וְאַתֶּם בּוֺנִים אֶת-קִבְרֵיהֶם:
A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců; oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. ([Skutky apoštolské 7:52])
α῎ρα μάρτυρές ε᾿στε καὶ συνευδοκει̑τε τοι̑ς ε῎ργοις τω̑ν πατέρων ὑμω̑ν ο῞τι αυ᾿τοὶ μὲν α᾿πέκτειναν αυ᾿τοὺς ὑμει̑ς δὲ οι᾿κοδομει̑τε
סָהדִּין אנתֻּון הָכִיל וצָבֵין אנתֻּון בַּעבָדֵא דַּאבָהַיכֻּון דּהֵנֻון קַטֵלו אֵנֻון וַאנתֻּון בָּנֵין אנתֻּון קַברַיהֻון׃ ס
מִשּׁוּם כָּךְ גַּם אָמְרָה חָכְמַת הָאֱלֹהִים: 'אֶשְׁלַח אֲלֵיהֶם נְבִיאִים וּשְׁלִיחִים וּמֵהֶם יַהַרְגוּ וְיִרְדְּפוּ',
בַּעֲבוּר זֹאת כֹּה אָמְרָה חָכְמַת הָאֱלֹהִים הִנְנִי שֹׁלֵחַ אֲלֵיהֶם נְבִיאִים וּשְׁלִיחִים וּמֵהֶם יַהַרְגוּ וּמֵהֶם יִרְדֹּפוּ:
Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Proto také Moudrost Boží pravila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat, ([Přísloví 8:1 Přísloví 9:3])
διὰ του̑το καὶ ἡ σοφία του̑ θεου̑ ει῏πεν α᾿ποστελω̑ ει᾿ς αυ᾿τοὺς προφήτας καὶ α᾿ποστόλους καὶ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿ποκτενου̑σιν καὶ διὼξουσιν
מֵטֻל הָנָא אָף חֵכמתָא דַּאלָהָא אֵמרַת דּהָא אֵנָא אֵשַׁדַּר להֻון נבִיֵא וַשׁלִיחֵא מֵנהֻון נֵרדּפֻון ונֵקטלֻון׃
לְמַעַן יִדָּרֵשׁ מִן הַדּוֹר הַזֶּה דַּם כָּל הַנְּבִיאִים אֲשֶׁר נִשְׁפַּךְ מֵאָז הִוָּסֵד תֵּבֵל,
לְמַעַן יִדָּרֵשׁ מִן-הַדּוֺר הַזֶּה דַּם כָּל-הַנְּבִיאִים הַשָּׁפוּךְ לְמִן-הִוָּסֵד הָאָרֶץ:
Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa,
ι῞να ε᾿κζητηθη̑ τὸ αι῟μα πάντων τω̑ν προφητω̑ν τὸ ε᾿κκεχυμένον α᾿πὸ καταβολη̑ς κόσμου α᾿πὸ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης
דּנֵתּתּבַע דּמָא דּכֻלהֻון נבִיֵא דֵּאתֵאשֵׁד מֵן דֵּאתבּרִי עָלמָא מֵן שַׁרבּתָא הָדֵא׃
מִדַּם הֶבֶל עַד דַּם זְכַרְיָהוּ אֲשֶׁר נֶהֱרַג בֵּין הַמִּזְבֵּחַ וְהַבַּיִת. כֵּן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם: דָּרוֹשׁ יִדָּרֵשׁ מִן הַדּוֹר הַזֶּה.
מִדַּם-הֶבֶל עַד-דַּם זְכַרְיָה אֲשֶׁר נֶהֱרַג בֵּין הַמִּזְבֵּחַ וְלַבָּיִת אָכֵן אֲנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי דָרוֺשׁ יִדָּרֵשׁ מִן-הַדּוֺר הַזֶּה:
Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno jí bude od pokolení tohoto.
od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina. ([Genesis 4:8; 2 Paralipomenon 24:20-2 Paralipomenon 24:21])
α᾿πὸ αι῞ματος ῞Αβελ ε῞ως αι῞ματος Ζαχαρίου του̑ α᾿πολομένου μεταξὺ του̑ θυσιαστηρίου καὶ του̑ οι῎κου ναί λέγω ὑμι̑ν ε᾿κζητηθήσεται α᾿πὸ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης
מֵן דּמֵה דּהָבֵיל עדַמָא לַדמֵה דַּזכַריָא הַו דֵּאתקטֵל בַּינַי הַיכּלָא למַדבּחָא אִין אָמַר אנָא לכֻון דּמֵתּתּבַע מֵן שַׁרבּתָא הָדֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֹרָה! כִּי הֲסִירוֹתֶם אֶת מַפְתֵּחַ הַדַּעַת; אַתֶּם עַצְמְכֶם לֹא נִכְנַסְתֶּם וּמִן הַבָּאִים מְנַעְתֶּם מֵהִכָּנֵס."
אוֺי לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֺרָה כִּי-לְקַחְתֶּם לָכֶם אֶת-מַפְתֵּחַ הַדָּעַת אַתֶּם לֹא תָבֹאוּ שָׁמָּה וְאֶת-הַבָּאִים מִבֹּא תִּכְלָאוּ:
Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Běda vám zákoníkům! Vzali jste(q) klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili.“ (q) var: skryli ([Matouš 23:13])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς νομικοι̑ς ο῞τι η῎ρατε τὴν κλει̑δα τη̑ς γνὼσεως αυ᾿τοὶ ου᾿κ ει᾿σήλθατε καὶ τοὺς ει᾿σερχομένους ε᾿κωλύσατε
וָי לכֻון סָפרֵא דַּשׁקַלתֻּון קלִידֵא דִּידַעתָא אַנתֻּון לָא עַלתֻּון ולַאילֵין דּעָאלִין כּלַיתֻּון׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָצָא מִשָּׁם הֵחֵלּוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לְהִתְיַחֵס אֵלָיו בְּעוֹיְנוּת עֲמֻקָּה וְלַחֲקֹר אוֹתוֹ בְּעִנְיָנִים רַבִּים,
וַיְהִי בְּצֵאתוֺ מִשָּׁם וַיָּחֵלּוּ הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לְהָצֶק-לוֺ וּלְהִתְגָּרוֺת בּוֺ עַד אֲשֶׁר-יְדַבֵּר קָשׁוֺת:
A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
Když odtud vyšel(r), začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat, (r) var: Když jim to říkal
κα᾿κει̑θεν ε᾿ξελθόντος αυ᾿του̑ η῎ρξαντο οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι δεινω̑ς ε᾿νέχειν καὶ α᾿ποστοματίζειν αυ᾿τὸν περὶ πλειόνων
וכַד הָלֵין אֵמַר הוָא להֻון שַׁרִיו סָפרֵא וַפרִישֵׁא מֵתבֵּאשׁ להֻון ומֵתחַמתִין וַמתַכּסִין מֵלַוהי׃
בְּצִפִּיָּה לְלָכְדוֹ בִּדְבַר פִּיו.
וַיֶּאֶרְבוּ לוֺ לָצוּד דָּבָר מִפִּיו לְמַעַן יִמְצְאוּ עָלָיו שִׂטְנָה:
Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo(s). (s) var: + a obžalovat jej ([Lukáš 20:20; Marek 12:13])
ε᾿νεδρεύοντες αυ᾿τὸν θηρευ̑σαί τι ε᾿κ του̑ στόματος αυ᾿του̑
ונָכלִין לֵה בּסַגִּיָאתָא כַּד בָּעֵין למֵאחַד מֵדֵּם מֵן פֻּומֵה דּנֵשׁכּחֻון נֵאכלֻון קַרצַוהי סס׃
בִּזְמַן שֶׁהִתְאַסְּפוּ רִבְבוֹת אֲנָשִׁים עַד כִּי דָּרְכוּ זֶה עַל רַגְלוֹ שֶׁל זֶה, הֵחֵל לְדַבֵּר אֶל תַּלְמִידָיו תְּחִלָּה: "הִזָּהֲרוּ מִשְֹאוֹר הַפְּרוּשִׁים, שֶׁהוּא הַצְּבִיעוּת.
וַיְהִי בֵּין-כֹּה וָכֹה וַהֲמוֺן הָעָם הִתְאַסְּפוּ לִרְבָבוֺת עַד אֲשֶׁר-דָּרְכוּ אִישׁ עַל-רֵעֵהוּ וְהוּא הֵחֵל לְדַבֵּר אֶל-תַּלְמִידָיו לֵאמֹר בְּרֵאשִׁית כֹּל הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מְִּׂאֹר הַפְּרוּשִׁים הֲלֹא הוּא הַחֲנֻפָּה:
A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.
Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy(t), že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím. (t) ř: v desetitisících ([Matouš 16:6; Marek 8:15])
ε᾿ν οι῟ς ε᾿πισυναχθεισω̑ν τω̑ν μυριάδων του̑ ο῎χλου ω῞στε καταπατει̑ν α᾿λλήλους η῎ρξατο λέγειν πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ πρω̑τον προσέχετε ἑαυτοι̑ς α᾿πὸ τη̑ς ζύμης η῞τις ε᾿στὶν ὑπόκρισις τω̑ν Φαρισαίων
וכַד אֵתכַּנַשׁו רֵבּוָתָא דּכֵנשֵׁא סַגִּיֵאא אַיכַּנָא דַּנדַישֻׁון חַד לחַד שַׁרִי יֵשֻׁוע למִאמַר לתַלמִידַוהי לֻוקדַם אֵזדַּהרו בּנַפשׁכֻון מֵן חמִירָא דַּפרִישֵׁא דִּאיתַוהי מַסַב בַּאפֵּא׃
אֵין דָּבָר מְכֻסֶּה שֶׁלֹּא יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר שֶׁלֹּא יִוָּדַע.
וְאֵין דָּבָר נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִוָּדֵעַ:
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. ([Matouš 10:26-Matouš 10:33 Marek 4:22; Lukáš 8:17; Efezským 5:13])
ου᾿δὲν δὲ συγκεκαλυμμένον ε᾿στὶν ο῍ ου᾿κ α᾿ποκαλυφθήσεται καὶ κρυπτὸν ο῍ ου᾿ γνωσθήσεται
לַיתּ דֵּין מֵדֵּם דַּכסֵא דּלָא נֵתגּלֵא ולָא דַּמטַשַׁי דּלָא נֵתִידַע׃
לְפִיכָךְ כָּל מַה שֶּׁאֲמַרְתֶּם בַּחֹשֶׁךְ יִשָּׁמַע בָּאוֹר, וּמַה שֶּׁלְּחַשְׁתֶּם בְּחַדְרֵי חֲדָרִים יֻכְרַז מֵעַל הַגַּגּוֹת.
לָכֵן אֶת-אֲשֶׁר דִּבַּרְתֶּם בַּחֹשֶׁךְ יִשָּׁמַע לְעֵין הַשָּׁמֶשׁ וְלַחַשׁ שִׂפְתוֺתֵיכֶם הִשְׁמַעְתֶּם לָאֹזֶן חֶדֶר בְּחֶדֶר יִקָּרֵא עַל-הַגַּגּוֺת:
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem(u) mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech. (u) ř: do ucha
α᾿νθ῾ ω῟ν ο῞σα ε᾿ν τη̑ σκοτία ει῎πατε ε᾿ν τω̑ φωτὶ α᾿κουσθήσεται καὶ ο῍ πρὸς τὸ ου῏ς ε᾿λαλήσατε ε᾿ν τοι̑ς ταμείοις κηρυχθήσεται ε᾿πὶ τω̑ν δωμάτων
כֻּל גֵּיר דַּבחֵשֻׁוכָא אֵמַרתֻּון בּנַהִירָא נֵשׁתּמַע ומֵדֵּם דַּבתַוָנֵא בֵּאדנֵא לַחֵשׁתֻּון עַל אֵגָּרֵא נֵתכּרֵז׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, יְדִידַי, אַל תִּפְחֲדוּ מִן הַהוֹרְגִים אֶת הַגּוּף שֶׁאַחֲרֵי כֵן לֹא נוֹתָר לָהֶם לַעֲשׂוֹת דָּבָר.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֹהֲבַי אַל-תִּירְאוּ מִפְּנֵי מְמִיתֵי הַגֵּו אֲשֶׁר אַחֲרֵי כֵן אֵין-לְאֵל יָדָם לְהָרַע לוֺ עוֺד:
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.
λέγω δὲ ὑμι̑ν τοι̑ς φίλοις μου μὴ φοβηθη̑τε α᾿πὸ τω̑ν α᾿ποκτεινόντων τὸ σω̑μα καὶ μετὰ ταυ̑τα μὴ ε᾿χόντων περισσότερόν τι ποιη̑σαι
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין לרָחמַי לָא תֵּדחלֻון מֵן אַילֵין דּקָטלִין פַּגרָא ומֵן בָּתַרכֵּן לַיתּ להֻון מֵדֵּם יַתִּיר למֵעבַּד׃
אֲבָל אַזְהִיר אֶתְכֶם מִפְּנֵי מִי לִירֹא: יִרְאוּ מִמִּי שֶׁסַּמְכוּת בְּיָדוֹ לַהֲרֹג וְאַחֲרֵי כֵן לְהַשְׁלִיךְ לְגֵיהִנּוֹם. כֵּן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מִפָּנָיו יִרְאוּ.
אַךְ אֲנִי מְחַוֶּה לָכֶם אֶת-מִי תִירָאוּ יְראוּ אֹתוֺ אֲשֶׁר יָדָיו רַב לוֺ לְהַשְׁלִיךְ אֶת-הַמּוּמָת אֶל-גֵּיהִנֹּם אָכֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֹתוֺ תִּירָאוּן:
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se bojte.
Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte! ([Jakubův 4:12])
ὑποδείξω δὲ ὑμι̑ν τίνα φοβηθη̑τε φοβήθητε τὸν μετὰ τὸ α᾿ποκτει̑ναι ε῎χοντα ε᾿ξουσίαν ε᾿μβαλει̑ν ει᾿ς τὴν γέενναν ναί λέγω ὑμι̑ν του̑τον φοβήθητε
אֵחַוֵיכֻון דֵּין מֵן מַן תֵּדחלֻון מֵן הַו דּמֵן בָּתַר דּקָטֵל שַׁלִיט למַרמָיֻו בּגִהַנָא אִין אָמַר אנָא לכֻון דּמֵן הָנָא דּחַלו׃
הַאִם לֹא נִמְכָּרוֹת חָמֵשׁ צִפֳּרִים בִּשְׁנֵי אִסָּרִים? גַּם אַחַת מֵהֶן אֵינָהּ נִשְׁכַּחַת מִלִּפְנֵי אֱלֹהִים.
הֲלֹא תִמָּכַרְנָה חָמֵשׁ צִפֳּרִים בִּשְׁנֵי אִסָּרִים וְאֵין-אַחַת מֵהֶן נִשְׁכַּחַת לִפְנֵי אֱלֹהִים:
Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Což neprodávají pět vrabců za dva haléře(v)? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. (v) ř: assaria
ου᾿χὶ πέντε στρουθία πωλου̑νται α᾿σσαρίων δύο καὶ ε῍ν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ου᾿κ ε῎στιν ε᾿πιλελησμένον ε᾿νὼπιον του̑ θεου̑
לָא חַמֵשׁ צֵפּרִין מֵזדַּבּנָן בַּתרֵין אַסָרִין וַחדָא מֵנהֵין לָא טָעיָא קדָם אַלָהָא׃
וְאוּלָם אֲפִלּוּ שַׂעֲרוֹת רֹאשְׁכֶם נִמְנוּ כֻּלָּן. אַל תִּפְחֲדוּ; יְקָרִים אַתֶּם מִצִּפֳּרִים רַבּוֹת.
וְאַתֶּם גַּם-שַׂעֲרוֺת רֹאשְׁכֶם נִמְנוּ בְמִסְפָּר כֻּלָּן אַל-תִּירְאוּ עֶרְכְּכֶם רַב מִצִּפֳּרִים רַבּוֺת:
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.
Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců. ([Lukáš 12:24])
α᾿λλὰ καὶ αἱ τρίχες τη̑ς κεφαλη̑ς ὑμω̑ν πα̑σαι η᾿ρίθμηνται μὴ φοβει̑σθε πολλω̑ν στρουθίων διαφέρετε
דִּילכֻון דֵּין אָף מֵנֵא דּסַערָא דּרִשׁכֻון כֻּלהֵין מַניָן אֵנֵין לָא הָכִיל תֵּדחלֻון דּמֵן סֻוגָאא דּצֵפּרֵא מיַתּרִין אנתֻּון׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל הַמּוֹדֶה בִּי לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם גַּם בֶּן־הָאָדָם יוֹדֶה בּוֹ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים.
וַאֲנִי הִנְנִי מַגִּיד לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יוֺדֶה בִי לִפְנֵי בְנֵי-אָדָם גַּם-כֵּן בֶּן-הָאָדָם יוֺדֶה בוֺ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי הָאֱלֹהִים:
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. ([Zjevení Janovo 3:5])
λέγω δὲ ὑμι̑ν πα̑ς ο῍ς α῍ν ὁμολογήση ε᾿ν ε᾿μοὶ ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὁμολογήσει ε᾿ν αυ᾿τω̑ ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿γγέλων του̑ θεου̑
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּכֻל דּנַודֵּא בִּי קדָם בּנַינָשָׁא אָף בּרֵה דּאנָשָׁא נַודֵּא בֵּה קדָם מַלַאכַוהי דַּאלָהָא׃
וְהַמְכַחֵשׁ בִּי לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם יְכֻחַשׁ בּוֹ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים.
וּמִי אֲשֶׁר יְכַחֶשׁ-בִּי לִפְנֵי בְנֵי אָדָם אַכֲחֶשׁ-בּוֺ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי הָאֱלֹהִים גַּם-אֲנִי:
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly. ([Marek 8:38; Lukáš 9:26; 2 Timoteovi 2:12])
ὁ δὲ α᾿ρνησάμενός με ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿νθρὼπων α᾿παρνηθήσεται ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿γγέλων του̑ θεου̑
אַינָא דֵּין דּכָפַר בִּי קדָם בּנַינָשָׁא נֵתכּפַר בֵּה קדָם מַלַאכַוהי דַּאלָהָא׃
כָּל מִי שֶׁיֹּאמַר דָּבָר נֶגֶד בֶּן־הָאָדָם יִסָּלַח לוֹ, אַךְ הַמְנָאֵץ אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לֹא יִסָּלַח לוֹ.
כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יְדַבֵּר דָּבָר בְּבֶן-הָאָדָם יִסָּלַח לוֺ אַךְ הַמְגַדֵּף אֶת-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לוֺ לֹא יִסָּלַח לוֺ:
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá Duchu svatému, odpuštěno nebude. ([Matouš 12:32; Marek 3:29; 1 Janův 5:16])
καὶ πα̑ς ο῍ς ε᾿ρει̑ λόγον ει᾿ς τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου α᾿φεθήσεται αυ᾿τω̑ τω̑ δὲ ει᾿ς τὸ α῞γιον πνευ̑μα βλασφημήσαντι ου᾿κ α᾿φεθήσεται
וכֻל דּנִאמַר מֵלתָא עַל בּרֵה דּאנָשָׁא נֵשׁתּבֵק לֵה מַן דּעַל רֻוחָא דֵּין דּקֻודשָׁא נגַדֵּף לָא נֵשׁתּבֵק לֵה׃ ס
וְכַאֲשֶׁר יָבִיאוּ אֶתְכֶם אֶל בָּתֵּי כְּנֶסֶת וְלִפְנֵי שַׁלִּיטִים וְרָשֻׁיּוֹת, אַל תִּדְאֲגוּ אֵיך וּמַה תָּשִׁיבוּ אוֹ מַה תֹּאמְרוּ;
וְכַאֲשֶׁר יָבִיאוּ אֶתְכֶם אֶל-בָּתֵּי-הַכְּנֵסֶת וְלִפְנֵי הָרָאשִׁים וְהַשַּׁלִיטִים אַל-תֶּחֶרְדוּ לֵאמֹר אֵיכָה נְדַבֵּר אוֺ מַה-נְּדַבֵּר:
Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy(x), nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit nebo co řeknete. (x) ř: moci ([Matouš 10:19-Matouš 10:20; Marek 13:11; Lukáš 21:14-Lukáš 21:15])
ο῞ταν δὲ ει᾿σφέρωσιν ὑμα̑ς ε᾿πὶ τὰς συναγωγὰς καὶ τὰς α᾿ρχὰς καὶ τὰς ε᾿ξουσίας μὴ μεριμνήσητε πω̑ς η῍ τί α᾿πολογήσησθε η῍ τί ει῎πητε
מָא דַּמקַרבִין לכֻון דֵּין לַכנֻושָׁתָא קדָם רִשֵׁא ושַׁלִיטָנֵא לָא תִּאצפֻּון אַיכַּנָא תֵּפּקֻון רֻוחָא אַו מָנָא תִּאמרֻון׃
כִּי רוּחַ הַקֹּדֶשׁ תּוֹרֶה לָכֶם בְּאוֹתָהּ שָׁעָה אֶת מַה שֶּׁצָּרִיךְ לוֹמַר."
כִּי-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ יְחַוֶּה לָכֶם בְּעֶצֶם הָעֵת הַהִיא אֵת אֲשֶׁר תְּדַבֵּרוּן:
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci.“
τὸ γὰρ α῞γιον πνευ̑μα διδάξει ὑμα̑ς ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα α῍ δει̑ ει᾿πει̑ν
רֻוחָא גֵּיר דּקֻודשָׁא נַלֵפכֻון בּהָי שָׁעתָא מֵדֵּם דּוָלֵא דּתִאמרֻון סס׃
מִישֶׁהוּ מִן הֶהָמוֹן אָמַר אֵלָיו: "רַבִּי, הַגֵּד נָא לְאָחִי שֶׁיַּחֲלֹק אִתִּי אֶת הַיְרֻשָּׁה."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶחָד מִן-הָעָם רַבִּי צַו אֶת-אָחִי לְחַלֵּק אִתִּי אֶת-הַיְרֻשָּׁה:
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Někdo ze zástupu ho požádal: „Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“
ει῏πεν δέ τις ε᾿κ του̑ ο῎χλου αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ει᾿πὲ τω̑ α᾿δελφω̑ μου μερίσασθαι μετ῾ ε᾿μου̑ τὴν κληρονομίαν
אֵמַר לֵה דֵּין אנָשׁ מֵן הַו כֵּנשָׁא מַלפָנָא אֵמַר לָאחי פָּלֵג עַמי יָרתֻּותָא׃
אַךְ הוּא הֵשִׁיב לוֹ: "בֶּן־אָדָם, מִי שָׂם אוֹתִי לְשׁוֹפֵט עֲלֵיכֶם אוֹ לִמְחַלֵּק?"
וַיַּעַן אֹתוֺ וַיֹּאמַר בֶּן-אָדָם מִי שָׂמַנִי לְשֹׂפֵט עֲלֵיכֶם אוֺ לִמְחַלֵּק:
A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad vámi?
Ježíš mu odpověděl: „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ ([Skutky apoštolské 7:27])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α῎νθρωπε τίς με κατέστησεν κριτὴν η῍ μεριστὴν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה גַּברָא מַנֻו אַקִימַני עלַיכֻּון דַּיָנָא וַמפַלגָנָא׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "שִׂימוּ לֵב וְהִזָּהֲרוּ מִכָּל חַמְדָנוּת, כִּי חַיֵּי הָאָדָם אֵינָם תְּלוּיִים בְּשֶׁפַע נְכָסָיו".
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רְאוּ וְהִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִכָּל-בֶּצַע מַעֲשַׁקּוֺת כִּי לֹא בְרֹב נְכָסִים חַיֵּי אָדָם:
I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
A řekl jim: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má(y).“ (y) neboť život člověka nespočívá v nadbytku toho, co má ([1 Timoteovi 6:9-1 Timoteovi 6:10])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς ὁρα̑τε καὶ φυλάσσεσθε α᾿πὸ πάσης πλεονεξίας ο῞τι ου᾿κ ε᾿ν τω̑ περισσεύειν τινὶ ἡ ζωὴ αυ᾿του̑ ε᾿στιν ε᾿κ τω̑ν ὑπαρχόντων αυ᾿τω̑
וֵאמַר לתַלמִידַוהי אֵזדַּהרו מֵן כֻּלָה יַענֻותָא מֵטֻל דּלָא הוָא בּיַתִּירֻותָא דּנֵכסֵא אִית חַיֵא סּ סּ׃
סִפֵּר לָהֶם מָשָׁל: "שָׂדֵהוּ שֶׁל אִישׁ עָשִׁיר אֶחָד הֵנִיב יְבוּל רַב.
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם מְשָׁלוֺ וַיֹּאמַר אִישׁ עָשִׁיר הָיָה אֲשֶׁר שָׂדֵהוּ עָשָׂה פְּרִי תְבוּאָה לְמַכְבִּיר:
Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Pak jim pověděl toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.
ει῏πεν δὲ παραβολὴν πρὸς αυ᾿τοὺς λέγων α᾿νθρὼπου τινὸς πλουσίου ευ᾿φόρησεν ἡ χὼρα
וֵאמַר מַתלָא לוָתהֻון גַּברָא חַד עַתִּירָא אַעלַת לֵה אַרעֵה עַללָתָא סַגִּיָאתָא׃
חָשַׁב הָאִישׁ בְּלִבּוֹ, 'מָה אֶעֱשֶׂה, אֵין לִי מָקוֹם לֶאֱסֹף אֶת יְבוּלִי.'
וְהוּא דִבֵּר עַל-לִבּוֺ מָה-אֶעֱשֶׂה כִּי אֵין-לִי מָקוֺם לְהָכִיל אֶת-תְּבוּאָתִי:
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych shromáždil úrody své.
Uvažoval o tom a říkal si: ‚Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?‘
καὶ διελογίζετο ε᾿ν ἑαυτω̑ λέγων τί ποιήσω ο῞τι ου᾿κ ε῎χω που̑ συνάξω τοὺς καρπούς μου
ומֵתחַשַׁב הוָא בּנַפשֵׁה וֵאמַר מָנָא אֵעבֵּד דּלַיתּ לִי אַיכָּא דֵּאחמֻול עַללָתי׃
אָמַר, 'זֹאת אֶעֱשֶׂה, אֶהֱרֹס אֶת אֲסָמַי וְאֶבְנֶה גְּדוֹלִים מֵהֶם, וּבָהֶם אֲכַנֵּס אֶת כָּל תְּבוּאָתִי וּרְכוּשִׁי.
וַיֹּאמַר זֶה אֲשֶׁר אֲנִי עֹשֶׂה אֶהֱרֹס אֶת-בָּתֵּי הַמִּסְכְּנוֺת וּגְדוֺלִים מֵהֶם אֶבְנֶה וְשָׁמָּה אֶאֱסֹף דְּגָנִי וְכָל-טוּבִי:
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Pak si řekl: ‚Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby
καὶ ει῏πεν του̑το ποιήσω καθελω̑ μου τὰς α᾿ποθήκας καὶ μείζονας οι᾿κοδομήσω καὶ συνάξω ε᾿κει̑ πάντα τὸν σι̑τον καὶ τὰ α᾿γαθά μου
וֵאמַר הָדֵא אֵעבֵּד אֵסתֻּור בֵּית קפָסַי וֵאבנֵא וַאורֵב אֵנֻון וֵאחמֻול תַּמָן כֻּלֵה עבֻורי וטָבָתי׃
וְאֹמַר לְנַפְשִׁי: נַפְשִׁי, יֵשׁ לָךְ הַרְבֵּה דְּבָרִים טוֹבִים שֶׁנֶּאֶגְרוּ לְשָׁנִים רַבּוֹת. הִנָּפְשִׁי, אִכְלִי, שְׁתִי וְשִׂמְחִי.'
וְכֹה אֹמַר לְנַפְשִׁי יֶשׁ-לָךְ נַפְשִׁי טוֺבָה הַרְבֵּה צְבוּרָה לְיָמִים רַבִּים הֵרָגְעִי אִכְלִי שְׁתִי וְגִילִי:
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.
a řeknu si(z): Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.‘ (z) ř: řeknu své duši
καὶ ε᾿ρω̑ τη̑ ψυχη̑ μου ψυχή ε῎χεις πολλὰ α᾿γαθὰ κείμενα ει᾿ς ε῎τη πολλά α᾿ναπαύου φάγε πίε ευ᾿φραίνου
וִאמַר לנַפשׁי נַפשׁי אִית לֵכי טָבָתָא סַגִּיָאתָא דּסִימָן לַשׁנַיָא סַגִּיָאתָא אֵתּתּנִיחי אַכֻולי אֵשׁתָּי אֵתבַּסמי׃
אֶלָּא שֶׁאֱלֹהִים אָמַר לוֹ: 'כְּסִיל! בְּעֶצֶם הַלַּיְלָה הַזֶּה יִדְרְשׁוּ מִמְּךָ אֶת נַפְשְׁךָ, וְהַדְּבָרִים שֶׁהֵכַנְתָּ לְמִי יִהְיוּ?'
אַךְ אֱלֹהִים אָמַר לוֺ סָכָל בַּלַּיְלָה הַזֶּה יִדְרְשׁוּ אֶת-נַפְשְׁךׇ מִמֶּךׇ וּלְמִי יִהְיֶה אֲשֶׁר הֲכִינוֺתָ:
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Ale Bůh mu řekl: ‚Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši(a), a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘ (a) život ([Jób 27:8])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ θεός α῎φρων ταύτη τη̑ νυκτὶ τὴν ψυχήν σου α᾿παιτου̑σιν α᾿πὸ σου̑ α῍ δὲ ἡτοίμασας τίνι ε῎σται
אָמַר לֵה דֵּין אַלָהָא חסִיר רֵעיָנָא בּהָנָא לִליָא נַפשָׁך תָּבעִין לָה מֵנָך והָלֵין דּטַיֵבתּ למַן נֵהויָן׃
כָּכָה הוּא מִי שֶׁאוֹצֵר בִּשְׁבִיל עַצְמוֹ וְאֵינוֹ מַעֲשִׁיר לְמַעַן אֱלֹהִים."
כֵּן הוּא הָאִישׁ אֲשֶׁר יֶאֱצַר לוֺ אֹצָרוֺת לְבַדּוֺ וְאֵין לוֺ עֹשֶׁר לֵאלֹהִים:
Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“ ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33-Lukáš 12:34])
ου῞τως ὁ θησαυρίζων ἑαυτω̑ καὶ μὴ ει᾿ς θεὸν πλουτω̑ν
הָכַנָא הו מַן דּסָאֵם לֵה סִימָתָא ובַאלָהָא לָא עַתִּיר׃ ס
אָמַר לְתַלְמִידָיו: "לָכֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם: אַל תִּדְאֲגוּ לְנַפְשְׁכֶם מַה תֹּאכְלוּ; וּלְגוּפְכֶם - מַה תִּלְבְּשׁוּ.
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תָחוּשׁוּ לְנַפְשְׁכֶם לֵאמֹר מַה-נֹּאכֵל אוֺ לִבְשַׂרְכֶם מַה-נִלְבָּשׁ:
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Svým učedníkům řekl: „Proto vám pravím: Nemějte starost o život(b), co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. (b) duši (pod. Lukáš 12:23) ([Matouš 6:25-Matouš 6:34])
ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητάς αυ᾿του̑ διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν μὴ μεριμνα̑τε τη̑ ψυχη̑ τί φάγητε μηδὲ τω̑ σὼματι τί ε᾿νδύσησθε
וֵאמַר לתַלמִידַוהי מֵטֻל הָנָא לכֻון אָמַר אנָא לָא תִּאצפֻּון לנַפשׁכֻון מָנָא תֵּאכלֻון ולָא לפַגרכֻון מָנָא תֵּלבּשֻׁון׃
הֲלֹא הַנֶּפֶשׁ חֲשׁוּבָה מִן הַמָּזוֹן, וְהַגּוּף חָשׁוּב מִן הַלְּבוּשׁ.
הֵן עֵרֶךְ הַנֶּפֶשׁ רַב מֵאֹכֶל וְעֵרֶךְ הַגּוּף מִלְּבוּשָׁיו:
Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.
Život je víc než pokrm a tělo než oděv.
ἡ γὰρ ψυχὴ πλει̑όν ε᾿στιν τη̑ς τροφη̑ς καὶ τὸ σω̑μα του̑ ε᾿νδύματος
נַפשָׁא גֵּיר יַתִּירָא מֵן סַיבָּרתָּא ופַגרָא מֵן לבֻושָׁא׃
הִתְבּוֹנְנוּ אֶל הָעוֹרְבִים: אֵינָם זוֹרְעִים וְאֵינָם קוֹצְרִים. גַּם אָסָם אוֹ מַחְסָן אֵין לָהֶם, וֵאלֹהִים מְכַלְכֵּל אוֹתָם. עַל אַחַת כַּמָּה וְכַמָּה חֲשׁוּבִים אַתֶּם מִן הַצִּפֳּרִים!
הִתְבּוֺנְנוּ אֶל-הָעֹרְבִים אֲשֶׁר לֹא יִזְרְעוּ וְלֹא יִקְצְרוּ וְאֵין לָהֶם מְגוּרָה אוֺ גֹרֶן וֵאלֹהִים נָתַן לָהֶם לַחְמָם וּמָה רַב עֶרְכְּכֶם מֵעוֺף כָּנָף:
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny {pivnice}, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! ([Lukáš 12:7])
κατανοήσατε τοὺς κόρακας ο῞τι ου᾿ σπείρουσιν ου᾿δὲ θερίζουσιν οι῟ς ου᾿κ ε῎στιν ταμει̑ον ου᾿δὲ α᾿ποθήκη καὶ ὁ θεὸς τρέφει αυ᾿τούς πόσω μα̑λλον ὑμει̑ς διαφέρετε τω̑ν πετεινω̑ν
אֵתבַּקַו בּנַעבֵא דּלָא זָרעִין ולָא חָצדִּין ולַיתּ להֻון תַּוָנֵא ובֵית קפָסֵא וַאלָהָא מתַרסֵא להֻון כּמָא הָכִיל אַנתֻּון יַתִּירִין אנתֻּון מֵן פָּרחָתָא׃
וּמִי מִכֶּם בְּדַאֲגָתוֹ יָכוֹל לְהוֹסִיף טֶפַח עַל שְׁנוֹת חַיָּיו?
וּמִי מִכֶּם יוּכַל לְהוֺסִיף עַל-קוֺמָתוֺ גֹּמֶד אֶחָד עֵקֶב דַּאֲגָתוֺ:
A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Kdo z vás může jen o píď(c) prodloužit svůj život(d), bude-li se znepokojovat? (c) ř: loket (d) svou postavu
τίς δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν μεριμνω̑ν δύναται ε᾿πὶ τὴν ἡλικίαν αυ᾿του̑ προσθει̑ναι πη̑χυν
אַינָא דֵּין מֵנכֻון כַּד יָצֵף מֵשׁכַּח למַוסָפֻו עַל קַומתֵה אַמתָא חדָא׃
וְכֵיוָן שֶׁאֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲשׂוֹת דְּבָרִים פְּעוּטִים, לָמָּה תִּדְאֲגוּ לִשְׁאָר הַדְּבָרִים?
וְעַל-כֵּן אִם דָּבָר קָטֹן לֹא תוּכְלוּ עֲשׂוֺת מַה-תּוֺעִילוּ בְדַאֲגַתְכֶם לְיֶתֶר הַדְּבָרִים:
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o jiné věci staráte?
Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?
ει᾿ ου῏ν ου᾿δὲ ε᾿λάχιστον δύνασθε τί περὶ τω̑ν λοιπω̑ν μεριμνα̑τε
אֵן דֵּין אָף לָא זעֻורתָּא מֵשׁכּחִין אנתֻּון מָנָא עַל שַׁרכָּא יָצפִּין אנתֻּון׃
הִתְבּוֹנְנוּ אֶל הַשּׁוֹשַׁנִּים, אֵיךְ הֵם גְּדֵלִים; אֵינָם טוֹוִים אַף אֵינָם אוֹרְגִים. אַךְ אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, גַּם שְׁלֹמֹה בְּכָל הֲדָרוֹ לֹא הָיָה לָבוּשׁ כְּאֶחָד מֵהֶם.
הַבִּיטוּ אֶל-הַשּׁוֺשַׁנִּים אֵיכָה יַעֲלוּ יָצִיצוּ וְלֹא יִיגְעוּן וְלֹא יִטְווּן וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּם שְׁלֹמֹה בְּכָל-הֲדָרוֺ לֹא-הָיָה לָבוּשׁ כְּאֶחָד מֵהֵנָּה:
Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. ([1 Královská 10:4-1 Královská 10:7])
κατανοήσατε τὰ κρίνα πω̑ς αυ᾿ξάνει ου᾿ κοπια̑ ου᾿δὲ νήθει λέγω δὲ ὑμι̑ν ου᾿δὲ Σολομών ε᾿ν πάση τη̑ δόξη αυ᾿του̑ περιεβάλετο ὡς ε῍ν τούτων
אֵתבַּקַו בּשֻׁושַׁנֵא אַיכַּנָא רָביָן דּלָא לָאיָן ולָא עָזלָן אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דָּאף לָא שׁלֵימָון בּכֻלֵה שֻׁובחֵה אֵתכַּסִי אַיך חדָא מֵן הָלֵין׃
וְאִם כָּכָה מַלְבִּישׁ אֱלֹהִים אֶת חֲצִיר הַשָֹדֶה, אֲשֶׁר הַיּוֹם יֶשְׁנוֹ וּמָחָר יֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הַתַּנּוּר, עַל אַחַת כַּמָּה וְכַמָּה אֶתְכֶם, קְטַנֵּי אֱמוּנָה!
וְאִם-כָּכָה יַעֲטֶה אֱלֹהִים אֶת-עֵשֶׂב הַָּׂדֶה אֲשֶׁר יָצִיץ הַיּוֺם וּלְמָחֳרָתוֺ יֻתַּן בַּתַּנּוּר אַף כִּי-אֶתְכֶם קְטַנֵּי אֱמֻנָה:
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!
ει᾿ δὲ ε᾿ν α᾿γρω̑ τὸν χόρτον ο῎ντα σήμερον καὶ αυ῎ριον ει᾿ς κλίβανον βαλλόμενον ὁ θεὸς ου῞τως α᾿μφιέζει πόσω μα̑λλον ὑμα̑ς ο᾿λιγόπιστοι
אֵן דֵּין לַעמִירָא דּיַומָנָא אִיתַוהי בּחַקלָא וַמחָר נָפֵל בּתַנֻורָא אַלָהָא הָכַנָא מַלבֵּשׁ כּמָא יַתִּיר לכֻון זעֻורַי הַימָנֻותָא׃
גַּם אַתֶּם, אַל תִּהְיוּ שׁוֹאֲלִים מַה תֹּאכְלוּ וּמַה תִּשְׁתּוּ, וְאַל תִּהְיוּ דּוֹאֲגִים.
וְגַם-אַתֶּם לֹא תְבַקְּשׁוּ מַה-תֹּאכְלוּ וּמַה-תִּשְׁתּוּ וְלִבְּכֶם לֹא יָנוּעַ הֵנָּה וָהֵנָּה:
I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte.
A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. ([1 Petrův 5:7])
καὶ ὑμει̑ς μὴ ζητει̑τε τί φάγητε καὶ τί πίητε καὶ μὴ μετεωρίζεσθε
וַאנתֻּון לָא תֵּבעֻון מָנָא תֵּאכלֻון ומָנָא תֵּשׁתֻּון ולָא נֵפהֵא רֵעיָנכֻון בּהָלֵין׃
כִּ אֻמּוֹת הָעוֹלָם מְבַקְשִׁים אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, וְאַתֶּם, אֲבִיכֶם יוֹדֵעַ שֶׁאַתֶּם צְרִיכִים לָהֶם.
כִּי כָּאֵלֶּה מְבַקְשִׁים גּוֺיֵי הָאֲרָצוֺת וַאֲבִיכֶם יֹדֵעַ כִּי-אֵלֶּה צָרְכֵיכֶם הֵמָּה:
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete.
Po tom všem se shánějí lidé(e) tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. (e) pohané
ταυ̑τα γὰρ πάντα τὰ ε῎θνη του̑ κόσμου ε᾿πιζητου̑σιν ὑμω̑ν δὲ ὁ πατὴρ οι῏δεν ο῞τι χρήζετε τούτων
הָלֵין גֵּיר כֻּלהֵין עַממֵא הו דּעָלמָא בָּעֵין אָף לכֻון דֵּין אַבֻוכֻון יָדַע דּמֵתבַּעיָן לכֻון הָלֵין׃
לָכֵן בַּקְּשׁוּ אֶת מַלְכוּתוֹ, וְכָל אֵלֶּה יִוָּסְפוּ לָכֶם.
אַךְ בַּקְּשׁוּ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְהַחֲפָצִים הָהֵם יִנָּתְנוּ לָכֶם מַתָּנוֺת נוֺסָפוֺת:
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Vy však hledejte jeho(f) království a to ostatní vám bude přidáno. (f) var: Boží ([Marek 10:29-Marek 10:30])
πλὴν ζητει̑τε τὴν βασιλείαν αυ᾿του̑ καὶ ταυ̑τα προστεθήσεται ὑμι̑ν
בּרַם בּעַו מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא והָלֵין כֻּלהֵין מֵתּתַּוספָן לכֻון׃ ס
אַל תִּירָא עֵדֶר קָּטָן, כִּי לְרָצוֹן הָיָה מִלִּפְנֵי אֲבִיכֶם לָתֵת לָכֶם אֶת הַמַּלְכוּת.
אַל-תִּירָא עֵדֶר קָטֹן כִּי חֵפֶץ אֲבִיכֶם הוּא לָתֵת לָכֵם אֶת הַמַּלְכוּת:
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Neboj se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. ([Lukáš 22:29 Lukáš 6:20])
μὴ φοβου̑ τὸ μικρὸν ποίμνιον ο῞τι ευ᾿δόκησεν ὁ πατὴρ ὑμω̑ν δου̑ναι ὑμι̑ν τὴν βασιλείαν
לָא תֵּדחַל גּזָרָא זעֻורָא דַּצבָא אַבֻוכֻון דּנֵתֵּל לכֻון מַלכֻּותָא׃ ס
מִכְרוּ אֶת נִכְסֵיכֶם וּתְנוּ לִצְדָקָה. עֲשׂוּ לָכֶם אַרְנָקִים שֶׁאֵינָם מִתְבַּלִּים, אוֹצָר לֹא מִתְכַּלֶּה בַּשָּׁמַיִם - בַּמָּקוֹם שֶׁאֵין גַּנָּב מִתְקָרֵב לְשָׁם וְאֵין הָעָשׁ מַשְׁחִית;
מִכְרוּ אֶת אֲשֶׁר לָכֶם וּתְנוּ לָאֶבְיוֺנִים עֲשׂוּ לָכֶם צְרֹרוֺת אֲשֶׁר לֹא יִבֹּלוּ וְאוֺצָר בַּשָּׁמַיִם אֲשֶׁר לֹא יִגָּרַע מִמֶּנּוּ לְעוֺלָם גַּנָּב לֹא-יִגַּשׁ שָׁמָּה וְעָשׁ לֹא יֹאכְלֶנּוּ:
Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti nemůž, aniž mol kazí.
Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a kde mol neničí. ([Matouš 6:19-Matouš 6:21 Marek 10:21; Lukáš 18:22; 1 Timoteovi 6:17-1 Timoteovi 6:19; Jakubův 5:1-Jakubův 5:3])
πωλήσατε τὰ ὑπάρχοντα ὑμω̑ν καὶ δότε ε᾿λεημοσύνην ποιήσατε ἑαυτοι̑ς βαλλάντια μὴ παλαιούμενα θησαυρὸν α᾿νέκλειπτον ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς ο῞που κλέπτης ου᾿κ ε᾿γγίζει ου᾿δὲ σὴς διαφθείρει
זַבֵּנו קֵניָנכֻון והַבו זֵדקתָא עבֵדו לכֻון כִּיסֵא דּלָא בָּלֵין וסִימתָא דּלָא גָּיזָא בַּשׁמַיָא אַיכָּא דּגַנָבָא לָא קָרֵב וסָסָא לָא מחַבֵּל׃
כִּי בַּמָּקוֹם שֶׁמֻּנָּח אוֹצַרְכֶם, שָׁם יִהְיֶה גַּם לְבַבְכֶם."
כִּי בִּקְמוֺם אוֺצַרְכֶם שָׁם יְהִי גַּם-לְבַבְכֶם:
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.
ο῞που γάρ ε᾿στιν ὁ θησαυρὸς ὑμω̑ν ε᾿κει̑ καὶ ἡ καρδία ὑμω̑ν ε῎σται
אַיכָּא גֵּיר דִּאיתֵיה סִימַתכֻון תַּמָן נֵהוֵא אָף לֵבּכֻון׃ ס
"יִהְיוּ מָתְנֵיכֶם חֲגוּרִים וּמְנוֹרוֹתֵיכֶם דּוֹלְקוֹת.
הִתְיַצְּבוּ בְּמָתְנַיִם חֲגֻרִים וְנֵרוֺת דֹּלְקִים:
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Buďte připraveni(g) a vaše lampy ať hoří. (g) ř: Ať jsou vaše bedra přepásána ([Exodus 12:11; Matouš 25:1; Efezským 6:14; 1 Petrův 1:13])
ε῎στωσαν ὑμω̑ν αἱ ο᾿σφύες περιεζωσμέναι καὶ οἱ λύχνοι καιόμενοι
נֵהוֻון אַסִירִין חַצַיכֻּון ומַנהרִין שׁרָגַיכֻּון׃
וְאַתֶּם הֱיוּ דּוֹמִים לַאֲנָשִׁים הַמְחַכִּים לַאֲדוֹנָם בְּצִפִּיָּה לְבוֹאוֹ מִן הַחֲתֻנָּה, בְּאֹפֶן שֶׁבְּבוֹאוֹ וּבְדָפְקוֹ יִפְתְּחוּ לוֹ מִיָּד.
וֶהֱיוּ כַאֲנָשִׁים מְחַכִּים לְשׁוּב אֲדֹנֵיהֶם מִן-חֲתֻנָּתוֺ וְכַאֲשֶׁר יָבֹא וְיִדְפֹּק יִפְתְחוּ-לוֺ כְּרָגַע:
A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře. ([Marek 13:34-Marek 13:36])
καὶ ὑμει̑ς ο῞μοιοι α᾿νθρὼποις προσδεχομένοις τὸν κύριον ἑαυτω̑ν πότε α᾿ναλύση ε᾿κ τω̑ν γάμων ι῞να ε᾿λθόντος καὶ κρούσαντος ευ᾿θέως α᾿νοίξωσιν αυ᾿τω̑
וַהוַו דָּמֵין לאנָשָׁא דַּמסַכֵּין למָרהֻון דֵּאמַתי נֵפנֵא מֵן בֵּית מֵשׁתֻּותָא דּמָא דֵּאתָא וַנקַשׁ מֵחדָא נֵפתּחֻון לֵה׃
אַשְׁרֵי אוֹתָם הָעֲבָדִים אֲשֶׁר הָאָדוֹן בְּבוֹאוֹ יִמְצָאֵם עוֹמְדִים עַל הַמִּשְׁמָר. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הוּא יֶאֱזֹר אֶת מָתְנָיו, יוֹשִׁיבֵם, וְיִגַּשׁ לְשָׁרֵת אוֹתָם.
אַשְׁרֵי הָעֲבָדִים הָהֵם אֲשֶׁר בְּשׁוּב אֲדֹנֵיהֶם יִמְצָאֵם שֹׁקְדִים עַל-מִשְׁמַרְתָּם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי הוּא יַחֲגֹר מָתְנָיו יוֺשִׁיבֵם אֶל-הַשֻּׁלְחָן וְיִקְרַב וִישָׁרֵת אֹתָם:
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat. ([Jan 13:4-Jan 13:5])
μακάριοι οἱ δου̑λοι ε᾿κει̑νοι ου῍ς ε᾿λθών ὁ κύριος εὑρήσει γρηγορου̑ντας α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι περιζὼσεται καὶ α᾿νακλινει̑ αυ᾿τοὺς καὶ παρελθών διακονήσει αυ᾿τοι̑ς
טֻובַיהֻון לעַבדֵּא הָנֻון אַילֵין דּנִאתֵא מָרהֻון ונֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד עִירִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּנֵאסֻור חַצַוהי ונַסמֵך אֵנֻון ונֵעבַּר נשַׁמֵשׁ אֵנֻון׃
וְאִם יָבוֹא בָּאַשְׁמֹרֶת הַשְּׁנִיָּה אוֹ בָּאַשְׁמֹרֶת הַשְּׁלִישִׁית וְיִמְצָאֵם כָּךְ, אַשְׁרֵי הָעֲבָדִים הָהֵם.
אִם-בָּאַשְׁמֻרָה הַשֵּׁנִית יָבֹא אוֺ אִם-בַּשְּׁלִישִׁית וְכֵן יִמְצָאֵם אַשְׁרֵי הָעֲבָדִים הָהֵם:
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,
Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění(h) a zastihne je vzhůru, blaze jim. (h) ř: o druhé či třetí hlídce
κα῍ν ε᾿ν τη̑ δευτέρα κα῍ν ε᾿ν τη̑ τρίτη φυλακη̑ ε῎λθη καὶ ευ῞ρη ου῞τως μακάριοί ει᾿σιν ε᾿κει̑νοι
וֵאן בּמַטַרתָא דּתַרתֵּין אַו דַּתלָת נִאתֵא ונֵשׁכַּח הָכַנָא טֻובַיהֻון לעַבדֵּא הָנֻון׃ ס
זֹאת דְּעוּ: אִלּוּ יָדַע בַּעַל הַבַּיִת בְּאֵיזוֹ שָׁעָה יָבוֹא הַגַּנָּב, לֹא הָיָה מַנִּיחַ לַחֲדֹר אֶל בֵּיתוֹ.
וְזֹאת שִׂימוּ עַל-לֵב כִּי-לוּ יָדַע בַּעַל הַבַּיִת אֶת-הַשָּׁעָה בָּה יָבוֺא הַגַּנָּב הָיָה עֹמֵד עַל-מִשְׁמַרְתּוֺ וְלֹא-נָתַן לַחְתֹּר בְּבֵיתוֺ:
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. ([Matouš 24:43-Matouš 24:44; 1 Tesalonickým 5:2; 2 Petrův 3:10; Zjevení Janovo 3:3 Zjevení Janovo 16:15])
του̑το δὲ γινὼσκετε ο῞τι ει᾿ η῎̑δει ὁ οι᾿κοδεσπότης ποία ω῞ρα ὁ κλέπτης ε῎ρχεται ου᾿κ α῍ν α᾿φη̑κεν διορυχθη̑ναι τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
הָדֵא דֵּין דַּעו דֵּאלֻו יָדַע הוָא מָרֵא בַּיתָּא בַּאידָא מַטַרתָא אָתֵא גַּנָבָא מֵתּתּעִיר הוָא ולָא שָׁבֵק הוָא דּנֵתפּלֵשׁ בַּיתֵּה׃
גַּם אַתֶּם הֱיוּ מוּכָנִים, כִּי בְּשָׁעָה שֶׁלֹּא תַּעֲלֶה עַל דַּעְתְּכֶם יָבוֹא בֶּן־הָאָדָם."
לָכֵן גַּם-אַתֶּם הֱיוּ נְכֹנִים כִּי בֶּן-הָאָדָם יָבוֺא בְּשָׁעָה אֲשֶׁר לֹא תָשִׂימוּ עַל-לֵב:
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.“
καὶ ὑμει̑ς γίνεσθε ε῞τοιμοι ο῞τι η῟ ω῞ρα ου᾿ δοκει̑τε ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε῎ρχεται
אָף אַנתֻּון הָכִיל הוַו מטַיבֵא דַּבהָי שָׁעתָא דּלָא סָברִין אנתֻּון אָתֵא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
שָׁאַל כֵּיפָא: "אֲדוֹנֵנוּ, הֲרַק לָנוּ אַתָּה אוֹמֵר אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה אוֹ לַכֹּל?"
וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס הֲלָנוּ אֲדֹנֵינוּ נָשָׂאתָ אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אוֺ אִם-גַּם לְכֻלָּם:
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Petr mu řekl: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“ ([Matouš 24:45-Matouš 24:51])
ει῏πεν δὲ ὁ Πέτρος κύριε πρὸς ἡμα̑ς τὴν παραβολὴν ταύτην λέγεις η῍ καὶ πρὸς πάντας
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָרַן לוָתַן אָמַר אַנתּ לֵה למַתלָא הָנָא אַו אָף לוָת כֻּלנָשׁ׃ ס
הֵשִׁיב הָאָדוֹן: "מִי הוּא אֵפוֹא הַסּוֹכֵן הַנֶּאֱמָן וְהַנָּבוֹן אֲשֶׁר הָאָדוֹן יַפְקִידֵהוּ עַל מְשָׁרְתָיו לָתֵת לָהֶם אֶת אֲרוּחָתָם בַּזְּמַן?
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן וּמִי-הוּא אִישׁ נֶאֱמָן וְנָבוֺן אֲשֶׁר אֲדֹנָיו הִפְקִידוֺ עַל-בְּנֵי בֵיתוֺ לָתֵת לָהֵם אֶת-אָכְלָם בְּעִתּוֺ:
I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?
On(i) odpověděl: „Když pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný? (i) ř: Pán
καὶ ει῏πεν ὁ κύριος τίς α῎ρα ε᾿στὶν ὁ πιστὸς οι᾿κονόμος ὁ φρόνιμος ο῍ν καταστήσει ὁ κύριος ε᾿πὶ τη̑ς θεραπείας αυ᾿του̑ του̑ διδόναι ε᾿ν καιρω̑ τὸ σιτομέτριον
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מַנֻו כַּי אִית רַבַּיתָּא מהַימנָא וחַכִּימָא דַּנקִימִיוהי מָרֵה עַל תֵּשׁמֵשׁתֵּה דּנֵתֵּל פָּרסָא בּזַבנֵה׃
אַשְׁרֵי הָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר אֲדוֹנָיו יָבוֹא וְיִמְצָאֵהוּ עוֹשֶׂה כֵּן.
אַשְׁרֵי הָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר בְּבֹאוֺ יִמְצָאֶנּוּ אֲדֹנָיו כִּי כֵן עָשָׂה:
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
μακάριος ὁ δου̑λος ε᾿κει̑νος ο῍ν ε᾿λθών ὁ κύριος αυ᾿του̑ εὑρήσει ποιου̑ντα ου῞τως
טֻובַוהי להַו עַבדָּא דּנִאתֵא מָרֵה נֵשׁכּחִיוהי דּעָבֵד הָכַנָא׃
אֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, עַל כָּל נְכָסָיו יַפְקִיד אוֹתוֹ.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי יַפְקִדֵהוּ עַל-כָּל-אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ:
V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. ([Lukáš 19:17])
α᾿ληθω̑ς λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿πὶ πα̑σιν τοι̑ς ὑπάρχουσιν αυ᾿του̑ καταστήσει αυ᾿τόν
שַׁרִירָאיִת אָמַר אנָא לכֻון דַּנקִימִיוהי עַל כֻּלֵה קֵניָנֵה׃
אַךְ הָעֶבֶד הַהוּא אִם יֹאמַר בְּלִבּוֹ, 'מְאַחֵר אֲדוֹנִי לָבוֹא', וְיַתְחִיל לְהַכּוֹת אֶת הָעֲבָדִים וְהַשְּׁפָחוֹת וְלֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֹת וּלְהִשְׁתַּכֵּר,
וְאִם-הָעֶבֶד הַהוּא יֹאמַר בְּלִבּוֺ בֹּשֵׁשׁ אֲדֹנִי לָבֹא וְהֵחֵל לְהַכּוֺת אֶת-הָעֲבָדִים וְאֶת-הַשְּׁפָחוֺת וְלֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֺת וְלִשְׁכֹּר:
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:
Když si však onen služebník řekne: ‚Můj pán dlouho nejde‘ a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se, ([Lukáš 21:34])
ε᾿ὰν δὲ ει῎πη ὁ δου̑λος ε᾿κει̑νος ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑ χρονίζει ὁ κύριός μου ε῎ρχεσθαι καὶ α῎ρξηται τύπτειν τοὺς παι̑δας καὶ τὰς παιδίσκας ε᾿σθίειν τε καὶ πίνειν καὶ μεθύσκεσθαι
אֵן דֵּין נִאמַר עַבדָּא הַו בּלֵבֵּה דּמָרי מַוחַר למֵאתָא וַנשַׁרֵא למֵמחָא לעַבדֵּא ולַאמהָתָא דּמָרֵה וַנשַׁרֵא למֵלעַס וַלמֵשׁתָּא וַלמֵרוָא׃
בּוֹא יָבוֹא הָאָדוֹן שֶׁל אוֹתוֹ עֶבֶד בְּיוֹם שֶׁאֵינֶנּוּ מְצַפֶּה לוֹ וּבְשָׁעָה שֶׁאֵינוֹ יוֹדֵעַ, וִישַׁסֵּף אוֹתוֹ וְיָשִׂים חֶלְקוֹ עִם הַבִּלְתִּי־מַאֲמִינִים.
בֹּא יָבֹא אֲדֹנֵי הָעֶבֶד הַהוּא בְּיוֺם אֲשֶׁר לֹא-יְצַפֶּה לּוֺ וּבְשָׁעָה אֲשֶׁר לֹא-יֵדַע וִישַׁסֵּף אֹתוֺ וְאֶת-הַסּוֺרְרִים יִתֵּן חֶלְקוֺ:
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.
η῞ξει ὁ κύριος του̑ δούλου ε᾿κείνου ε᾿ν ἡμέρα η῟ ου᾿ προσδοκα̑ καὶ ε᾿ν ω῞ρα η῟ ου᾿ γινὼσκει καὶ διχοτομήσει αυ᾿τὸν καὶ τὸ μέρος αυ᾿του̑ μετὰ τω̑ν α᾿πίστων θήσει
נִאתֵא מָרֵה דּעַבדָּא הַו בּיַומָא דּלָא סָבַר וַבשָׁעתָא דּלָא יָדַע ונֵפלגִיוהי וַנסִים מנָתֵה עַם הָנֻון דּלָא מהַימנִין׃ ס
וְהָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר יָדַע אֶת רְצוֹן אֲדוֹנָיו וְלֹא הֵכִין וְלֹא עָשָׂה כִּרְצוֹנוֹ יֻכֶּה מַכּוֹת רַבּוֹת.
וְהָעֶבֶד הַיֹּדֵעַ מָה רְצוֺן אֲדֹנָיו וְלֹא יָחוּשׁ וְלֹא יַעֲשֶׂה כִרְצֹנוֺ יִוָּסֵר בְּמַכּוֺת קָשׁוֺת:
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov, a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.
Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle jeho vůle jednat, bude velmi bit. ([Jakubův 4:17])
ε᾿κει̑νος δὲ ὁ δου̑λος ὁ γνοὺς τὸ θέλημα του̑ κυρίου αυ᾿του̑ καὶ μὴ ἑτοιμάσας η῍ ποιήσας πρὸς τὸ θέλημα αυ᾿του̑ δαρήσεται πολλάς
עַבדָּא דֵּין אַינָא דּיָדַע צֵביָנָא דּמָרֵה ולָא טַיֵב לֵה אַיך צֵביָנֵה נֵבלַע סַגִּיָאתָא׃
אֲבָל זֶה שֶׁלֹּא יָדַע וְעָשָׂה דְּבָרִים שֶׁהוּא חַיָּב עֲלֵיהֶם מַכּוֹת, יֻכֶּה מְעַט. כָּל מִי שֶׁנִּתַּן לוֹ הַרְבֵּה, יִדָּרֵשׁ מִמֶּנּוּ הַרְבֵּה; וּמִי שֶׁהֻפְקַד בְּיָדוֹ הַרְבֵּה, יִדְרְשׁוּ מִמֶּנּוּ עוֹד יוֹתֵר."
וְהוּא אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ יֹדֵעַ וְעָשָׂה חֵטְא מִשְׁפַּט מַכּוֺת יִוָּסֵר בְּמַכּוֺת קַלּוֺת כִּי כָל-אִישׁ אֲשֶׁר נִתַּן-לוֺ הַרְבֵּה יִדָּרֵשׁ מִנֶּנּוּ הַרְבֵּה וְאִישׁ אֲשֶׁר הָפְקַד בְּיָדוֺ פִּקָּדוֺן רָב כֵּן יְבֻקַּשׁ מִיָּדוֺ בְּקַו יָתֵר:
Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.
ὁ δὲ μὴ γνούς ποιήσας δὲ α῎ξια πληγω̑ν δαρήσεται ο᾿λίγας παντὶ δὲ ω῟ ε᾿δόθη πολύ πολὺ ζητηθήσεται παρ῾ αυ᾿του̑ καὶ ω῟ παρέθεντο πολύ περισσότερον αι᾿τήσουσιν αυ᾿τόν
הַו דֵּין דּלָא יָדַע ועָבֵד מֵדֵּם דּשָׁוֵא למַחוָתָא נֵבלַע מַחוָתָא זעֻוריָתָא כֻּל גֵּיר דֵּאתִיהֵב לֵה סַגִּי סַגִּי נֵתּתּבַע מֵנֵה וַלהַו דַּאגעֵלו לֵה סַגִּי יַתִּירָאיִת נֵתבּעֻון בִּאידֵה סס׃
"אֵשׁ בָּאתִי לְשַׁלֵּחַ עַל פְּנֵי הָאָרֶץ וּמֶה חָפַצְתִּי שֶׁכְּבָר תִּבְעַר!
וַאֲנִי בָאתִי לְהַבְעִיר אֵשׁ בָּאָרֶץ וּמַה-חֶפְצִי עוֺד אִם כְּבָר בֹּעָרֶת:
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!
πυ̑ρ η῟λθον βαλει̑ν ε᾿πὶ τὴν γη̑ν καὶ τί θέλω ει᾿ η῎δη α᾿νήφθη
נֻורָא אֵתִית דַּארמֵא בַּארעָא וצָבֵא אנָא אֵלֻו מֵן כַּדֻּו חֵבַּת׃
אֶלָּא שֶׁעָלַי לְהִטָּבֵל טְבִילָה וּמַה כְּבֵדָה עָלַי הַמּוּעָקָה עַד אֲשֶׁר תֻּשְׁלַם!
וְגַם-טְבִילָה עָלַי לְהִטָּבֶל-בָּהּ וּמַה-צַּר לִי עַד כִּי-תִתֹּם:
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se nevykoná!
Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! ([Marek 10:38-Marek 10:39])
βάπτισμα δὲ ε῎χω βαπτισθη̑ναι καὶ πω̑ς συνέχομαι ε῞ως ο῞του τελεσθη̑
ומַעמֻודִיתָא אִית לִי דֵּאעמַד וסַגִּי אַלִיץ אנָא עדַמָא דּתֵשׁתַּמלֵא׃
הַסְבוּרִים אַתֶּם שֶׁבָּאתִי לָשִׂים שָׁלוֹם בָּאָרֶץ? לֹא, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֶלָּא מַחֲלֹקֶת.
הַאִם תַּחְשְׁבוּן כִּי בָאתִי לָתֵת שָׁלוֺם בָּאָרֶץ אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא-כֵן כִּי אִם-מַחֲלֹקֶת:
Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! ([Matouš 10:34-Matouš 10:36])
δοκει̑τε ο῞τι ει᾿ρήνην παρεγενόμην δου̑ναι ε᾿ν τη̑ γη̑ ου᾿χί λέγω ὑμι̑ν α᾿λλ῾ η῍ διαμερισμόν
סָברִין אנתֻּון דּשַׁינָא אֵתִית דַּארמֵא בַּארעָא אָמַר אנָא לכֻון דּלָא אֵלָא פָּלגֻּותָא׃
מֵעַתָּה חֲמִשָּׁה בְּבַיִת אֶחָד יִהְיוּ שְׁרוּיִים בְּמַחֲלֹקֶת, שְׁלוֹשָׁה נֶגֶד שְׁנַיִם וּשְׁנַיִם נֶגֶד שְׁלוֹשָׁה.
כִּי אִם-חֲמִשָּׁה יִהְיוּ בְּבַיִת אֶחָד יָקוּמוּ מֵעַתָּה שְׁלֹשָׁה עַל-שְׁנַיִם וּשְׁנַיִם עַל-שְׁלֹשָׁה:
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem;
ε῎σονται γὰρ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν πέντε ε᾿ν ἑνὶ οι῎κω διαμεμερισμένοι τρει̑ς ε᾿πὶ δυσὶν καὶ δύο ε᾿πὶ τρισίν
מֵן הָשָׁא גֵּיר נֵהוֻון חַמשָׁא בּבַיתָּא חַד דַּפלִיגִין תּלָתָא עַל תּרֵין וַתרֵין עַל תּלָתָא׃
הָאָב נֶגֶד הַבֵּן וְהַבֵּן נֶגֶד הָאָב; הָאֵם נֶגֶד הַבַּת וְהַבַּת נֶגֶד הָאֵם; הֶחָמוֹת נֶגֶד כַּלָּתָהּ וְהַכַּלָּה נֶגֶד חֲמוֹתָהּ."
אָב יָקוּם בִּבְנוֺ וּבֵן בְּאָבִיו אֵם בְּבִתָּהּ וּבַת בְּאִמָּהּ חָמוֺת בְּכַלַּתָהּ וְכַלָּה בַּחֲמֹתָהּ:
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ ([Micheáš 7:6])
διαμερισθήσονται πατὴρ ε᾿πὶ υἱω̑ καὶ υἱὸς ε᾿πὶ πατρί μήτηρ ε᾿πὶ τὴν θυγατέρα καὶ θυγάτηρ ε᾿πὶ τὴν μητέρα πενθερὰ ε᾿πὶ τὴν νύμφην αυ᾿τη̑ς καὶ νύμφη ε᾿πὶ τὴν πενθεράν
נֵתפּלֵג גֵּיר אַבָא עַל בּרֵה וַברָא עַל אַבֻוהי אֵמָא עַל בַּרתָה ובַרתָא עַל אֵמָה חמָתָא עַל כַּלתָה וכַלתָא עַל חמָתָה׃ ס
אָמַר גַּם אֶל הֶהָמוֹן: "כַּאֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים עָנָן עוֹלֶה מִמַּעֲרָב, מִיָּד אַתֶּם אוֹמְרִים 'גֶּשֶׁם בָּא'; וְאָכֵן הַגֶּשֶׁם בָּא.
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-הֲמוֺן הָעָם כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ עָנָן עֹלֶה מִמַּעֲרָב תָּחִישׁוּ לְהַגִּיד כִּי יָבֹא גֶשֶׁם וְכֵן יִהְיֶה:
Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Také zástupům řekl: „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ‚Přijde déšť‘ – a bývá tak; ([Matouš 16:2-Matouš 16:3])
ε῎λεγεν δὲ καὶ τοι̑ς ο῎χλοις ο῞ταν ι῎δητε τὴν νεφέλην α᾿νατέλλουσαν ε᾿πὶ δυσμω̑ν ευ᾿θέως λέγετε ο῞τι ο῎μβρος ε῎ρχεται καὶ γίνεται ου῞τως
וֵאמַר לכֵנשֵׁא מָא דַּחזַיתֻּון ענָנָא דּדָנחָא מֵן מַערבָא מֵחדָא אָמרִין אנתֻּון מֵטרָא אָתֵא והָוֵא הָכַנָא׃
וְכַאֲשֶׁר נוֹשֶׁבֶת רוּחַ דְּרוֹמִית אַתֶּם אוֹמְרִים 'יִהְיֶה חַם'; וְאָכֵן הַחֹם בָּא.
וְאִם-רוּחַ נֶגֶב נֹשֶׁבֶת תֹּאמְרוּ כִּי חֹם יָבֹא וְכֵן יִהְיֶה:
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
a vane-li jižní vítr, říkáte: ‚Bude vedro‘ – a bývá.
καὶ ο῞ταν νότον πνέοντα λέγετε ο῞τι καύσων ε῎σται καὶ γίνεται
ומָא דּנָשׁבָּא תַּימנָא אָמרִין אנתֻּון חֻומָא הָוֵא והָוֵא׃
צְבוּעִים! אֶת פְּנֵי הָאָרֶץ וּפְנֵי הַשָּׁמַיִם יוֹדְעִים אַתֶּם לְפָרֵשׁ, הֲכֵיצַד אֵינְכֶם יוֹדְעִים לְפָרֵשׁ אֶת הַזְּמַן הַזֶּה?"
הֵן יְדַעְתֶּם חֲנֵפִים לִבְחֹן אֶת-פְּנֵי הָאָרֶץ וְאֶת-פְּנֵי הַשָּׁמָיִם וְאֵיךְ לֹא יְדַעְתֶּם לִבְחֹן גַּם אֶת-הָעֵת הַזֹּאת:
Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nesoudíte?
Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas?
ὑποκριταί τὸ πρόσωπον τη̑ς γη̑ς καὶ του̑ ου᾿ρανου̑ οι῎δατε δοκιμάζειν τὸν καιρὸν δὲ του̑τον πω̑ς ου᾿κ οι῎δατε δοκιμάζειν
נָסבַּי בַּאפֵּא פַּרצֻופָּא דַּארעָא ודַשׁמַיָא יָדעִין אנתֻּון דּתֵפרשֻׁון זַבנָא דֵּין הָנָא אַיכַּנָא לָא פָּרשִׁין אנתֻּון׃ ס
"וּמַדּוּעַ אַתֶּם בְּעַצְמְכֶם אֵינְכֶם שׁוֹפְטִים נְכוֹנָה?
וְגַם מֵרוּחַ מִבִּנַתְכֶם לָמָּה לֹא תוֺצִיאוּ מִשְׁפָּט יָשָׁר:
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?
Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?
τί δὲ καὶ α᾿φ῾ ἑαυτω̑ν ου᾿ κρίνετε τὸ δίκαιον
למָנָא דֵּין מֵן נַפשׁכֻון לָא דָּינִין אנתֻּון קֻושׁתָּא׃
כַּאֲשֶׁר אַתָּה הוֹלֵךְ עִם אִישׁ רִיבְךָ אֶל הַשַּׁלִּיט, הִשְׁתַּדֵּל לְהַשְׁלִים עִמּוֹ בְּעוֹדְךָ בַּדֶּרֶךְ; שֶׁאִם לֹא כֵן יִסְחַב אוֹתְךָ אֶל הַשּׁוֹפֵט, וְהַשּׁוֹפֵט יִמְסֹר אוֹתְךָ לַשּׁוֹטֵר, וְהַשּׁוֹטֵר יַשְׁלִיךְ אוֹתְךָ לַכֶּלֶא.
כַּאֲשֶׁר תֵּלֵךְ עִם-אִישׁ רִיבְךׇ אֶל-הָרֹאשׁ הִתְאַמֵּץ לְהִנָּצֵל מִיָּדוֺ עוֺדְךׇ בַדָּרֶךְ פֶּן-יוֺבִילְךׇ לִפְנֵי הַשֹּׁפֵט וְהַשֹּׁפֵט יַסְגִּירְךׇ בְּיַד הַשּׁוֺטֵר וְהַשּׁוֺטֵר יִתֶּנְךׇ לְבֵית הַסֹּהַר:
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Když jdeš se svým protivníkem k soudu(j), učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal; jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení. (j) ř: vládci ([Matouš 5:25-Matouš 5:26 Matouš 18:34-Matouš 18:35])
ὡς γὰρ ὑπάγεις μετὰ του̑ α᾿ντιδίκου σου ε᾿π῾ α῎ρχοντα ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ δὸς ε᾿ργασίαν α᾿πηλλάχθαι α᾿π῾ αυ᾿του̑ μήποτε κατασύρη σε πρὸς τὸν κριτήν καὶ ὁ κριτής σε παραδὼσει τω̑ πράκτορι καὶ ὁ πράκτωρ σε βαλει̑ ει᾿ς φυλακήν
מָא גֵּיר דָּאזֵל אַנתּ עַם בּעֵלדִּינָך לוָת אַרכֻונָא עַד בֻּאורחָא אַנתּ הַב תֵּאגֻורתָּא ותֵתפַּרַק מֵנֵה דַּלמָא נַובּלָך לוָת דַּיָנָא ודַיָנָא נַשׁלמָך לגַבָּיָא וגַבָּיָא נַרמֵיך בֵּית־אַסִירֵא׃
אוֹמֵר אֲנִי לְךָ, לֹא תֵּצֵא מִשָּׁם עַד אֲשֶׁר תְּשַׁלֵּם אֶת הַפְּרוּטָה הָאַחֲרוֹנָה."
וַאֲנִי אֹמֵר לְךׇ כִּי לֹא תַעֲלֶה מִשָּׁם עַד אֲשֶׁר-תְּשַׁלֵּם אֶת-הַפְּרוּטָה הָאַחֲרֹנָה:
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.“
λέγω σοι ου᾿ μὴ ε᾿ξέλθης ε᾿κει̑θεν ε῞ως καὶ τὸ ε῎σχατον λεπτὸν α᾿ποδω̑ς
וָאמַר אנָא לָך דּלָא תֵּפֻּוק מֵן תַּמָן עדַמָא דּתֵתֵּל שָׁמֻונָא אחרָיָא סס׃
בְּאוֹתָהּ עֵת הָיוּ שָׁם אֲנָשִׁים שֶׁסִּפְּרוּ לוֹ עַל הַגְּלִילִיִּים אֲשֶׁר פִּילָטוֹס עֵרַב אֶת דָּמָם בְּזִבְחֵיהֶם.
בָּעֵת הַהִיא בָּאוּ אֲנָשִׁים וַיַּגִּידוּ לוֺ אֶת-דְּבַר הַגְּלִילִים אֲשֶׁר פִּילָטוֺס מָסַךְ דָּמָם עַל-זִבְחֵיהֶם:
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich.
Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.
παρη̑σαν δέ τινες ε᾿ν αυ᾿τω̑ τω̑ καιρω̑ α᾿παγγέλλοντες αυ᾿τω̑ περὶ τω̑ν Γαλιλαίων ω῟ν τὸ αι῟μα Πιλα̑τος ε῎μιξεν μετὰ τω̑ν θυσιω̑ν αυ᾿τω̑ν
בּהַו דֵּין זַבנָא אֵתַו אנָשִׁין אֵמַרו לֵה עַל גּלִילָיֵא הָנֻון דּפִילַטָוס חלַט דֵּמהֻון עַם דֵּבחַיהֻון׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם מִפְּנֵי שֶׁהַגְּלִילִיִּים הָאֵלֶּה סָבְלוּ זֹאת סְבוּרִים אַתֶּם שֶׁהֵם הָיוּ חוֹטְאִים גְּדוֹלִים יוֹתֵר מִכָּל אַנְשֵׁי הַגָּלִיל?
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַאִם תַּחְשְׁבוּ כִּי-הַגְּלִילִים הָהֵם הָיוּ חַטָּאִים מִכָּל-יֹשְׁבֵי הַגָּלִיל אַחֲרֵי אֲשֶׁר-נָשְׂאוּ עֹנֶשׁ זֶה:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli?
On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? ([Jan 9:2])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς δοκει̑τε ο῞τι οἱ Γαλιλαι̑οι ου῟τοι ἁμαρτωλοὶ παρὰ πάντας τοὺς Γαλιλαίους ε᾿γένοντο ο῞τι ταυ̑τα πεπόνθασιν
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון סָברִין אנתֻּון דּהָלֵין גּלִילָיֵא חַטָיִין הוַו יַתִּיר מֵן כֻּלהֻון גּלִילָיֵא דּהָכַנָא הוָא אֵנֻון׃
לֹא! אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם. אַךְ אִם לֹא תַּחְזְרוּ בִּתְשׁוּבָה, כֻּלְכֶם תֹּאבְדוּ כְּמוֹתָם.
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא-כֵן וְאִם אַתֶּם לֹא תָשׁוּבוּ כֻּלְכֶם כְּמוֺ-כֵן תֹּאבֵדוּ:
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání(k), všichni podobně zahynete. (k) neobrátíte-li se (tak i Lukáš 13:5)
ου᾿χί λέγω ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ε᾿ὰν μὴ μετανοη̑τε πάντες ὁμοίως α᾿πολει̑σθε
לָא אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דָּאף כֻּלכֻון אֵלָא תּתֻובֻון הָכַנָא תִּאבדֻּון׃
אוֹ אוֹתָם הַשְּׁמוֹנָה־עָשָׂר אֲשֶׁר נָפַל עֲלֵיהֶם הַמִּגְדָּל בַּשִּׁלֹחַ וַהֲרָגָם, הַסְבוּרִים אַתֶּם שֶׁהֵם הָיוּ אֲשֵׁמִים יוֹתֵר מִכָּל הָאֲנָשִׁים הַגָּרִים בִּירוּשָׁלַיִם?
אוֺ שְׁמֹנָה עָשָׂר הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר נָפַל עֲלֵיהֶם הַמִּגְדָּל בִּשְׁלֹּחַ וָמֵתוּ הֲתַחְשְׁבוּ כִּי-אֲשֵׁמִים הָיוּ מִכָּל-ישְׁבֵי יְרוּשָׁלָיִם:
Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě?
Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? ([Lukáš 3:9])
η῍ ε᾿κει̑νοι οἱ δεκαοκτώ ε᾿φ῾ ου῍ς ε῎πεσεν ὁ πύργος ε᾿ν τω̑ Σιλωὰμ καὶ α᾿πέκτεινεν αυ᾿τούς δοκει̑τε ο῞τι αυ᾿τοὶ ο᾿φειλέται ε᾿γένοντο παρὰ πάντας τοὺς α᾿νθρὼπους τοὺς κατοικου̑ντας ᾽Ιερουσαλήμ
אַו הָנֻון תּמָנתַּעסַר דַּנפַל עלַיהֻון מַגדּלָא בּשִׁילֻוחָא וקַטֵל אֵנֻון סָברִין אנתֻּון דּחַטָיִין הוַו יַתִּיר מֵן כֻּלהֻון בּנַינָשָׁא דּעָמרִין בֻּאורִשׁלֵם׃
אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁלֹּא; אַךְ אִם לֹא תַּחְזְרוּ בִּתְשׁוּבָה, כֻּלְּכֶם תֹּאבְדוּ כְּמוֹתָם."
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא-כֵן וְאִם אַתֶּם לֹא תָשׁוּבוּ כֻּלְּכֶם כְּמוֺ-כֵן תֹּאבֵדוּ:
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“
ου᾿χί λέγω ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ε᾿ὰν μὴ μετανοη̑τε πάντες ὡσαύτως α᾿πολει̑σθε
לָא אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דֵּאלָא תּתֻובֻון כֻּלכֻון אַכוָתהֻון תִּאבדֻּון סס׃
סִפֵּר אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה: "לְאִישׁ אֶחָד הָיְתָה תְּאֵנָה נְטוּעָה בְּכַרְמוֹ; פַּעַם בָּא לְחַפֵּשׂ בָּהּ פְּרִי וְלֹא מָצָא.
וַיִּשָׂא מְשָׁלוֺ וַיֹּאמֶר אִישׁ אֶחָד הָיָה אֲשֶׁר-לוֺ תְאֵנָה נְטוּעָה בְכַרְמוֺ וַיָּבֹא לְבַקֵּשׁ אֶת-פִּרְיָהּ וְלֹא מָצָא:
Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
Potom jim pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. ([Matouš 21:19; Marek 11:13-Marek 11:14])
ε῎λεγεν δὲ ταύτην τὴν παραβολήν συκη̑ν ει῏χέν τις πεφυτευμένην ε᾿ν τω̑ α᾿μπελω̑νι αυ᾿του̑ καὶ η῟λθεν ζητω̑ν καρπὸν ε᾿ν αυ᾿τη̑ καὶ ου᾿χ ευ῟ρεν
וֵאמַר מַתלָא הָנָא תִּתָּא אִית הוָת לאנָשׁ דַּנצִיבָא בּכַרמֵה וֵאתָא בּעָא בָּה פִּארֵא ולָא אֵשׁכַּח׃
אָמַר אֶל הַכּוֹרֵם: 'הִנֵּה זֶה שָׁלוֹשׁ שָׁנִים אֲנִי בָּא לְחַפֵּשׂ פְּרִי בַּתְּאֵנָה הַזֹּאת וְלֹא מָצָאתִי. כְּרֹת אוֹתָהּ. לָמָּה לְהַנִּיחַ לָהּ גַּם לְדַלְדֵּל אֶת הַקַּרְקַע?'
וַיֹּאמֶר אֶל-הַכֹּרֵם הִנֵּה-זֶה שָׁלשׁ שָׁנִים בָּאתִי אֶל-הַתְּאֵנָה הַזֹּאת לְבַקֵּשׁ אֶת-פִּרְיָהּ וְלֹא מָצָאתִי כְּרֹת אֹתָהּ כִּי לָמָּה-זֶּה תַשְׁחִית אֶת-אַדְמָתִי:
I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí?
Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘
ει῏πεν δὲ πρὸς τὸν α᾿μπελουργόν ι᾿δοὺ τρία ε῎τη α᾿φ῾ ου῟ ε῎ρχομαι ζητω̑ν καρπὸν ε᾿ν τη̑ συκη̑ ταύτη καὶ ου᾿χ εὑρίσκω ε῎κκοψον ου῏ν αυ᾿τήν ἱνατί καὶ τὴν γη̑ν καταργει̑
וֵאמַר לפַלָחָא הָא תּלָת שׁנִין אָתֵא אנָא בָּעֵא אנָא פִּארֵא בּתִתָּא הָדֵא ולָא מֵשׁכַּח אנָא פּסֻוקֵיה למָנָא מבַטלָא אַרעָא׃
הֵשִׁיב לוֹ הַכּוֹרֵם: 'אֲדוֹנִי, הַשְׁאֵר נָא אוֹתָהּ עוֹד הַשָּׁנָה הַזֹּאת עַד שֶׁאֶעֱדֹר מִסָּבִיב וְאָשִׂים זֶבֶל;
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי הַנַּח לָהּ עוֺד הַשָּׁנָה הַזֹּאת עַד כִּי-אֶעְדֹּר וְאֶתֵּן דֹּמֶן מִסָּבִיב לָהּ:
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
On mu odpověděl: ‚Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. ([2 Petrův 3:9 2 Petrův 3:15])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς λέγει αυ᾿τω̑ κύριε α῎φες αυ᾿τὴν καὶ του̑το τὸ ε῎τος ε῞ως ο῞του σκάψω περὶ αυ᾿τὴν καὶ βάλω κόπρια
אָמַר לֵה פַּלָחָא מָרי שׁבֻוקֵיה אָף הָדֵא שַׁנתָּא עַד אֵפלחִיה וֵאזַבּלִיה׃
אוּלַי תִּתֵּן פְּרִי בַּשָּׁנָה הַבָּאָה וְאִם לֹא, תִּכְרֹת אוֹתָהּ'."
אוּלַי תַּעֲשֶׂה פְרִי בַּשָּׁנָה הַבָּאָה וְאִם-אַיִן תִּכְרֹת אֹתָהּ:
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.‘„
κα῍ν μὲν ποιήση καρπὸν ει᾿ς τὸ μέλλον ει᾿ δὲ μή γε ε᾿κκόψεις αυ᾿τήν
וֵאן עֵבדַּת פִּארֵא וֵאלָא למַנחַי תֵּפסקִיה סּ סּ׃
בְּיוֹם הַשַּׁבָּת לִמֵּד בְּאֶחָד מִבָּתֵּי הַכְּנֶסֶת.
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיְלַמֵּד בְּאַחַד בָּתֵּי-הַכְּנֵסֶת:
Učil pak v jedné škole v sobotu.
V sobotu učil v jedné synagóze. ([Lukáš 6:6])
η῟ν δὲ διδάσκων ε᾿ν μια̑ τω̑ν συναγωγω̑ν ε᾿ν τοι̑ς σάββασιν
כַּד דֵּין מַלֵף יֵשֻׁוע בּשַׁבּתָא בַּחדָא מֵן כּנֻושָׁתָא׃
וְהִנֵּה הָיְתָה שָׁם אִשָּׁה נְגוּעָה בְּרוּחַ־חֳלִי זֶה שְׁמוֹנֶה־עֶשְׂרֵה שָׁנָה; כְּפוּפָה הָיְתָה וְלֹא יָכְלָה לִזְקֹף קוֹמָתָהּ.
וְשָׁם אִשָּׁה אֲשֶׁר כִּהֲתָה רוּחָהּ וַתֶּחֱלַשׁ זֶה שְׁמֹנֶה עֶשְׂרֶה שָׁנָה וְהִיא כְפוּפָה וְאֵין סוֺמֵךְ וְאֵין זֹקֵף לָהּ:
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti.
Byla tam žena, která byla stižena nemocí(l) už osmnáct let: byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit. (l) ř: měla ducha nemoci
καὶ ι᾿δοὺ γυνὴ πνευ̑μα ε῎χουσα α᾿σθενείας ε῎τη δεκαοκτὼ καὶ η῟ν συγκύπτουσα καὶ μὴ δυναμένη α᾿νακύψαι ει᾿ς τὸ παντελές
אִית הוָת תַּמָן אַנתּתָא דִּאית הוָת לָה רֻוחָא דּכֻורהָנָא שׁנִין תּמָנַעֵסרֵא וַכפִיפָא הוָת ולָא מֵשׁכּחָא הוָת דּתֵתפּשֵׁט לַגמָר׃
כִּרְאוֹתוֹ אוֹתָהּ קָרָא לָהּ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אִשָּׁה, שֻׁחְרַרְתְּ מֵחָלְיֵךְ!"
וַיַּרְא אֹתָהּ יֵשׁוּעַ וַיִּקְרָא וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ אִשָּׁה הִנֵּה חֻלַּצְתְּ מֵחָלְיֵךְ:
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: „Ženo, jsi zproštěna své nemoci“ a vložil na ni ruce;
ι᾿δών δὲ αυ᾿τὴν ὁ ᾽Ιησου̑ς προσεφὼνησεν καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ γύναι α᾿πολέλυσαι τη̑ς α᾿σθενείας σου
חזָה דֵּין יֵשֻׁוע וַקרָה וֵאמַר לָה אַנתּתָא שַׁריַתּי מֵן כֻּורהָנֵכי׃
הוּא סָמַךְ אֶת יָדָיו עָלֶיהָ וּמִיָּד זָקְפָה קוֹמָתָהּ וְשִׁבְּחָה אֶת הָאֱלֹהִים.
וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו עָלֶיהָ וַתְּמַהֵר וַתַּעֲמֹד בִּמְלֹא קוֺמָתָה וַתִּתֵּן כָּבוֺד לֵאלֹהִים:
I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha.
ona se ihned vzpřímila a velebila Boha. ([Lukáš 6:10 Lukáš 14:4])
καὶ ε᾿πέθηκεν αυ᾿τη̑ τὰς χει̑ρας καὶ παραχρη̑μα α᾿νωρθὼθη καὶ ε᾿δόξαζεν τὸν θεόν
וסָם אִידֵה עלֵיה ומֵחדָא אֵתפַּשׁטַת ושַׁבּחַת לַאלָהָא׃
אֲבָל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת נִתְמַלֵּא כַּעַס עַל שֶׁיֵּשׁוּעַ רִפֵּא בְּשַׁבָּת. הוּא פָּנָה אֶל הַקָּהָל וְאָמַר: "יֵשׁ שִׁשָּׁה יָמִים שֶׁמִּן הַדִּין לַעֲבֹד בָּהֶם. עַל כֵּן בּוֹאוּ וְהֵרָפְאוּ בַּיָּמִים הָאֵלֶּה וְלֹא בְּיוֹם הַשַּׁבָּת."
אַךְ רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת חָרָה-לוֺ כִּי רִפָּא יֵשׁוּעַ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶל-הָעָם שֵׁשֶׁת יָמִים תֵּעָשֶׂה כָל-מְלָאכָה בָּאֵלֶּה בֹּאוּ וְהֵרָפְאוּ וְלֹא בְּיוֺם הַשַּׁבָּת:
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
Avšak představený synagógy, pobouřen tím, že Ježíš uzdravuje v sobotu, řekl zástupu: „Je šest dní, kdy se má pracovat; v těch tedy přicházejte, abyste byli uzdravováni, a ne v den sobotní.“ ([Lukáš 6:7; Jan 5:10])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ α᾿ρχισυνάγωγος α᾿γανακτω̑ν ο῞τι τω̑ σαββάτω ε᾿θεράπευσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎λεγεν τω̑ ο῎χλω ο῞τι ε῍ξ ἡμέραι ει᾿σὶν ε᾿ν αι῟ς δει̑ ε᾿ργάζεσθαι ε᾿ν αυ᾿ται̑ς ου῏ν ε᾿ρχόμενοι θεραπεύεσθε καὶ μὴ τη̑ ἡμέρα του̑ σαββάτου
ענָא דֵּין רַבּ כּנֻושׁתָּא כַּד מֵתחַמַת עַל דַּאסִי בּשַׁבּתָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לכֵנשֵׁא שׁתָּא אֵנֻון יַומִין דַּבהֻון וָלֵא למֵפלַח בּהֻון הוַיתֻּון אָתֵין מֵתַאסֵין ולָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא׃ ס
אָמַר לוֹ הָאָדוֹן: "צְבוּעִים! הַאִם כָּל אֶחָד וְאֶחָד מִכֶּם אֵינֶנּוּ מַתִּיר בְּשַׁבָּת אֶת שׁוֹרוֹ אוֹ חֲמוֹרוֹ מִן הָאֵבוּס וּמוֹלִיךְ אוֹתוֹ לִשְׁתּוֹת מַיִם?
וַיַּעַן הָאָדוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו חֲנֵפִים הֲלֹא אִישׁ אִישׁ מִכֶּם יַתִּיר אֶת-שׁוֺרוֺ וְאֶת חֲמֹרוֺ מִן-הָאֵבוּס וְיוֺלִיכֶנּוּ לְהַשְׁקֹתוֺ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת:
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?
Na to Pán odpověděl: „Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet? ([Lukáš 14:5])
α᾿πεκρίθη δὲ αυ᾿τω̑ ὁ κύριος καὶ ει῏πεν ὑποκριταί ε῞καστος ὑμω̑ν τω̑ σαββάτω ου᾿ λύει τὸν βου̑ν αυ᾿του̑ η῍ τὸν ο῎νον α᾿πὸ τη̑ς φάτνης καὶ α᾿παγαγών ποτίζει
יֵשֻׁוע דֵּין ענָא וֵאמַר לֵה נָסֵב בַּאפֵּא חַד חַד מֵנכֻון בּשַׁבּתָא לָא שָׁרֵא תַּורֵה אַו חמָרֵה מֵן אֻוריָא וָאזֵל מַשׁקֵא׃
וְאִשָּׁה זֹאת, בַּת אַבְרָהָם, אֲשֶׁר הַשָֹטָן כָּבַל אוֹתָהּ בְּמֶשֶׁךְ שְׁמוֹנֶה־עֶשְׂרֵה שָׁנָה, הַאִם לֹא הָיָה צָרִיךְ לְהַתִּיר אוֹתָהּ מִן הַכֶּבֶל הַזֶּה בְּיוֹם הַשַּׁבָּת?"
וּבַת-אַבְרָהָם זֹאת אֲשֶׁר אָסַר אֹתָהּ הַָּׂטָן זֶה שְׁמֹנֶה עֶשְׂרֶה שָׁנָה לֹא תֻתַּר מֵאֲסוּרֶיהָ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת:
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?
A tato žena, dcera Abrahamova, kterou držel satan spoutanou po osmnáct let, neměla být vysvobozena z těchto pout v den sobotní?“ ([Lukáš 19:9])
ταύτην δὲ θυγατέρα ᾽Αβραὰμ ου῏σαν η῍ν ε῎δησεν ὁ Σατανα̑ς ι᾿δοὺ δέκα καὶ ο᾿κτώ ε῎τη ου᾿κ ε῎δει λυθη̑ναι α᾿πὸ του̑ δεσμου̑ τούτου τη̑ ἡμέρα του̑ σαββάτου
הָדֵא דֵּין דּבַרתֵה הִי דַּאברָהָם וַאסרָה אָכֵלקַרצָא הָא תּמָנַעֵסרֵא שׁנִין לָא וָלֵא הוָא דּתֵשׁתּרֵא מֵן הָנָא אַסֻוריָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא׃
כְּשֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִתְבַּיְּשׁוּ כָּל הַמִּתְנַגְּדִים לוֹ, וְכָל הַקָּהָל שָׂמַח עַל הַנִּפְלָאוֹת שֶׁעָשָׂה.
וּמִדֵּי דַבְּרוֺ כָזֹאת חָפְרוּ כָּל-מִתְקוֺמְמָיו וַיִּשְׂמַח כָּל-הָעָם עַל-כָּל-הַגְּדֹלוֺת אֲשֶׁר עָשְׂתָה יָדוֺ:
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad podivuhodnými činy, které Ježíš konal.
καὶ ταυ̑τα λέγοντος αυ᾿του̑ κατησχύνοντο πάντες οἱ α᾿ντικείμενοι αυ᾿τω̑ καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος ε῎χαιρεν ε᾿πὶ πα̑σιν τοι̑ς ε᾿νδόξοις τοι̑ς γινομένοις ὑπ῾ αυ᾿του̑
וכַד הָלֵין אָמַר הוָא בָּהתִּין הוַו כֻּלהֻון אַילֵין דּקָימִין הוַו לקֻובלֵה וכֻלֵה עַמָא חָדֵא הוָא בּכֻלהֵין תּמִיהָתָא דּהָויָן הוַי בִּאידֵה׃ ס
אָז אָמַר: "לְמַה דּוֹמָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאֶל מָה אֲדַמֶּה אוֹתָהּ?
וַיֹּאמֶר מַה-דְּמוּת לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּמָה אַשְׁוֶה לָהּ:
I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám?
Řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnávám? ([Matouš 13:31-Matouš 13:32; Marek 4:30-Marek 4:32])
ε῎λεγεν ου῏ν τίνι ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ καὶ τίνι ὁμοιὼσω αυ᾿τήν
אֵמַר הוָא דֵּין יֵשֻׁוע למָנָא דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּאלָהָא וַלמָנָא אֵדַּמִיה׃
דּוֹמָה הִיא לְגַרְגִּיר שֶׁל חַרְדָּל אֲשֶׁר לְקָחוֹ אִישׁ וְזָרַע אוֹתוֹ בְּגַנּוֹ. הַגַּרְגִּיר צָמַח וְהָיָה לְעֵץ וְעוֹפוֹת הַשָּׁמַיִם קִנְּנוּ בַּעֲנָפָיו."
דִּמְיוֺנָהּ כְּגַרְגַּר חַרְדָּל אֲשֶׁר לָקַח אִישׁ וַיִּתְּנֵהוּ בְגַנּוֺ וַיִּצְמַח וַיְהִי לְעֵץ גָּדוֺל עַד-אֲשֶׁר עוֺף הַשָּׁמַיִם קִנְּנוּ בַּעֲנָפָיו:
Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho(m) strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (m) var: + veliký ([Ezechiel 17:23 Ezechiel 31:6; Daniel 4:9 Daniel 4:18])
ὁμοία ε᾿στὶν κόκκω σινάπεως ο῍ν λαβών α῎νθρωπος ε῎βαλεν ει᾿ς κη̑πον ἑαυτου̑ καὶ ηυ῎ξησεν καὶ ε᾿γένετο ει᾿ς δένδρον καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατεσκήνωσεν ε᾿ν τοι̑ς κλάδοις αυ᾿του̑
דָּמיָא לַפרֵדּתָּא דּחַרדּלָא הָי דַּנסַב גַּברָא אַרמיָה בּגַנתֵה וַרבָת וַהוָת אִילָנָא רַבָּא ופָרַחתָא דַּשׁמַיָא אַקנַת בּסַוכֵּיה׃ ס
וְעוֹד אָמַר: "אֶל מָה אֲדַמֶּה אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים?
וַיּוֺסֶף וַיֹּאמַר מַה-דְּמוּת לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
A dále řekl: „K čemu přirovnám Boží království? ([Matouš 13:33; 1 Korintským 5:6; Galatským 5:9])
καὶ πάλιν ει῏πεν τίνι ὁμοιὼσω τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
תֻּוב אֵמַר יֵשֻׁוע למָנָא אֵדַּמִיה למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
דּוֹמָה הִיא לִשְׂאוֹר אֲשֶׁר לָקְחָה אִשָּׁה וְטָמְנָה אוֹתוֹ בְּעֶשְׂרִים קִילוֹגְרַם קֶמַח עַד שֶׁהֶחְמִיץ כֻּלּוֹ."
דִּמְיוֺנָהּ כִּשְׂאֹר אֲשֶׁר לָקְחָה אִשָּׁה וַתָּלָשׁ בִּשְׁלשׁ סְאִים קֶמַח עַד-אֲשֶׁר חָמְצָה כָּל-הָעֲרִיסָה:
Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
Je jako kvas, který žena vmísí(n) do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.“ (n) ř: skryje
ὁμοία ε᾿στὶν ζύμη η῍ν λαβου̑σα γυνὴ ε᾿νέκρυψεν ει᾿ς α᾿λεύρου σάτα τρία ε῞ως ου῟ ε᾿ζυμὼθη ο῞λον
דָּמיָא לַחמִירָא דּנֵסבַּת אַנתּתָא טֵמרַת בּקַמחָא דַּתלָת סָאִין עדַמָא דּכֻלֵה חמַע סס׃
הוּא עָבַר בְּעָרִים וּבִכְפָרִים וְלִמֵּד כְּשֶׁהוּא עוֹשֶׂה אֶת דַּרְכּוֹ לִירוּשָׁלַיִם.
וַיַעֲבֹר דֶּרֶךְ עָרִים וּכְפָרִים עָבוֺר וְלַמֵּד וְנָסוֺעַ יְרוּשָׁלָיְמָה:
I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma.
Ježíš procházel městy i vesnicemi, učil a přitom stále směřoval k Jeruzalému.
καὶ διεπορεύετο κατὰ πόλεις καὶ κὼμας διδάσκων καὶ πορείαν ποιούμενος ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
ורָדֵא הוָא בּקֻוריָא ובַמדִינָתָא כַּד מַלֵף וָאזֵל לֻאורִשׁלֵם׃ ס
וְהִנֵּה מִישֶׁהוּ שָׁאַל אוֹתוֹ: "אֲדוֹנִי, הַאִם מְעַטִּים הַנּוֹשָׁעִים?"
וַיִּשְׁאָלֵהוּ אִישׁ לֵאמֹר אֲדֹנִי הֲרַק מְתֵי מִסְפָּר יִוָּשֵׁעוּ:
I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim:
Kdosi mu řekl: „Pane, je opravdu málo těch, kteří budou spaseni(o)?“ On jim odpověděl: (o) zachráněni ([Lukáš 18:26 Matouš 7:13-Matouš 7:14])
ει῏πεν δέ τις αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ ο᾿λίγοι οἱ σωζόμενοι ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς
שַׁאלֵה דֵּין אנָשׁ דֵּאן זעֻורִין אֵנֻון אַילֵין דּחָאֵין׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם: "הִתְאַמְּצוּ לְהִכָּנֵס דֶּרֶךְ הַפֶּתַח הַצַּר כִּי רַבִּים, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, יִרְצוּ לְהִכָּנֵס וְלֹא יוּכְלוּ.
וַיֹּאמֵר אֲלֵיהֶם הִתְאַמְּצוּ לָבֹא בַּשַּׁעַר הַצָּר כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם רַבִּים יְבַקְשׁוּ וְלֹא יוּכְלוּ לָבֹא:
Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám), mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci.
“Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.
α᾿γωνίζεσθε ει᾿σελθει̑ν διὰ τη̑ς στενη̑ς θύρας ο῞τι πολλοί λέγω ὑμι̑ν ζητήσουσιν ει᾿σελθει̑ν καὶ ου᾿κ ι᾿σχύσουσιν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר להֻון אֵתכַּתּשׁו למֵעַל בּתַרעָא אַלִיצָא אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּסַגִּיֵאא נֵבעֻון למֵעַל ולָא נֵשׁכּחֻון׃
לְאַחַר שֶׁיָּקוּם בַּעַל הַבַּיִת וְיִסְגֹּר אֶת הַדֶּלֶת תַּתְחִילוּ לַעֲמֹד בַּחוּץ וְלִדְפֹּק עַל הַדֶּלֶת וְתֹאמְרוּ, 'אֲדוֹנֵנוּ, פְּתַח לָנוּ!' אַךְ הוּא יַעֲנֶה וְיֹאמַר לָכֶם, 'אֵינֶנִּי מַכִּיר אֶתְכֶם, מֵאַיִן אַתֶּם?'
בָּעֵת הַהִיא אֲשֶׁר יָקוּם אֲדֹנֵי הַבַּיִת וְסָגַר אֶת-הַדָּלֶת וְאַתֶּם תָּבֹאוּ וְתַעַמְדוּ מִחוּץ מִתְדַּפְּקִים עַל-הַדֶּלֶת לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ פְּתַח-לָנוּ וְהוּא יַעֲנֶה וְיֹאמַר לֹא יָדַעְתִּי אֶתְכֶם אֵי-מִזֶּה אַתֶּם:
Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
Jakmile už jednou hospodář vstane a zavře dveře a vy zůstanete venku, začnete tlouci na dveře a volat ‚Pane, otevři nám‘, tu on vám odpoví: ‚Neznám vás, odkud jste!‘ ([Matouš 7:21-Matouš 7:23 Matouš 25:10-Matouš 25:12])
α᾿φ῾ ου῟ α῍ν ε᾿γερθη̑ ὁ οι᾿κοδεσπότης καὶ α᾿ποκλείση τὴν θύραν καὶ α῎ρξησθε ε῎ξω ἑστάναι καὶ κρούειν τὴν θύραν λέγοντες κύριε α῎νοιξον ἡμι̑ν καὶ α᾿ποκριθεὶς ε᾿ρει̑ ὑμι̑ν ου᾿κ οι῏δα ὑμα̑ς πόθεν ε᾿στέ
מֵן שָׁעתָא דַּנקֻום מָרֵא בַּיתָּא ונֵאחֻוד תַּרעָא ותֵהוֻון קָימִין לבַר ונָקשִׁין בּתַרעָא וַתשַׁרֻון למִאמַר מָרַן מָרַן פּתַח לַן ונֵענֵא הֻו ונִאמַר אָמַר אנָא לכֻון דּלָא יָדַע אנָא לכֻון אַימֵכָּא אַנתֻּון׃
אָז תַּתְחִילוּ לוֹמַר, 'אָכַלְנוּ וְשָׁתִינוּ לְפָנֶיךָ וּבִרְחוֹבוֹתֵינוּ לִמַּדְתָּ!'
אָז תָּחֵלּוּ לֵאמֹר הֲלֹא אָכַלְנוּ וְשָׁתִינוּ לְפָנֶיךׇ וּבִרְחֹבֹתֵינוּ הוֺרֵיתָ לָּנוּ תּוֺרָה:
Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval.
Pak budete říkat: ‚Jedli jsme s tebou i pili a na našich ulicích jsi učil!‘
τότε α῎ρξεσθε λέγειν ε᾿φάγομεν ε᾿νὼπιόν σου καὶ ε᾿πίομεν καὶ ε᾿ν ται̑ς πλατείαις ἡμω̑ν ε᾿δίδαξας
וַתשַׁרֻון למִאמַר קדָמַיךְּ אֵכַלן וֵאשׁתִּין וַבשֻׁוקַין אַלֵפתּ׃
וְהוּא יֹאמַר לָכֶם, 'אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ מֵאַיִן אַתֶּם, סוּרוּ מִמֶּנִּי כָּל עוֹשֵׂי רֶשַׁע!'
וְהוּא יַעֲנֶה הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא יָדַעְתִּי אֵי-מִזֶּה אַתֶּם סוּרוּ מִמֶּנִּי כָּל-פֹּעֲלֵי אָוֶן:
I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
On však vám odpoví: ‚Neznám vás, odkud jste. Odstupte ode mne všichni, kdo se dopouštíte bezpráví.‘ ([Žalmy 6:9])
καὶ ε᾿ρει̑ λέγων ὑμι̑ν ου᾿κ οι῏δα ὑμα̑ς πόθεν ε᾿στέ α᾿πόστητε α᾿π῾ ε᾿μου̑ πάντες ε᾿ργάται α᾿δικίας
ונִאמַר לכֻון דּלָא יָדַע אנָא לכֻון אַימֵכָּא אַנתֻּון פּרֻוקו לכֻון מֵני פָּלחַי שֻׁוקרָא׃ ס
שָׁם יִהְיוּ הַיְּלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם, כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת אַבְרָהָם וְיִצְחָק וְיַעֲקֹב וְאֶת כָּל הַנְּבִיאִים בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאַתֶּם מְגֹרָשִׁים הַחוּצָה.
וְאָז יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם כִּי תִרְאוּ אַבְרָהָם וְיִצְחָק וְיַעֲקֹב וְכָל-הַנְּבִיאִים בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאַתֶּם נִדָּחִים תִּהְיוּ מִחוּץ:
Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba i všechny proroky v Božím království, a vy budete vyvrženi ven. ([Matouš 8:11-Matouš 8:12 Matouš 22:13-Matouš 22:14])
ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων ο῞ταν ο῎ψησθε ᾽Αβραὰμ καὶ ᾽Ισαὰκ καὶ ᾽Ιακώβ καὶ πάντας τοὺς προφήτας ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑ ὑμα̑ς δὲ ε᾿κβαλλομένους ε῎ξω
תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא כַּד תֵּחזֻון לַאברָהָם ולִאיסחָק וַליַעקֻוב וַלכֻלהֻון נבִיֵא בּמַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַנתֻּון דֵּין תֵּהוֻון מַפּקִין לבַר׃
וְיָבוֹאוּ מִמִּזְרָח וּמִמַּעֲרָב, מִצָּפוֹן וּמִדָּרוֹם, וְיָסֵבּוּ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וּמִמִּזְרָח וּמִמַּעֲרָב וּמִצָּפוֺן וּמִיָּם יָבֹאוּ וְיֵשְׁבוּ עִמָּם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království. ([Žalmy 107:3])
καὶ η῞ξουσιν α᾿πὸ α᾿νατολω̑ν καὶ δυσμω̑ν καὶ α᾿πὸ βορρα̑ καὶ νότου καὶ α᾿νακλιθήσονται ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
ונִאתֻון מֵן מַדנחָא ומֵן מַערבָא ומֵן תַּימנָא ומֵן גַּרביָא ונֵסתַּמכֻּון בּמַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃ ס
וְהִנֵּה יֵשׁ אַחֲרוֹנִים שֶׁיִּהְיוּ רִאשׁוֹנִים וְרִאשׁוֹנִים שֶׁיִּהְיוּ אַחֲרוֹנִים."
וְהִנֵּה יֵשׁ אַחֲרֹנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ רִאשֹׁנִים וְרִאשֹׁנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ אַחֲרֹנִים:
A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
Hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“ ([Matouš 19:30 Matouš 20:16; Marek 10:31])
καὶ ι᾿δοὺ ει᾿σὶν ε῎σχατοι οι῍ ε῎σονται πρω̑τοι καὶ ει᾿σὶν πρω̑τοι οι῍ ε῎σονται ε῎σχατοι
והָא אִית אחרָיֵא דּנֵהוֻון קַדמָיֵא וִאית קַדמָיֵא דּנֵהוֻון אחרָיֵא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה נִגְּשׁוּ כַּמָּה פְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ לוֹ: "צֵא וְלֵךְ מִכָּאן, כִּי הוֹרְדוֹס רוֹצֶה לְהָרְגְךָ."
בַּשָּׁעָה הַהִיא בָּאוּ מִקְצוֺת הַפְּרוּשִׁים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו צֵא וְלֵךְ מִזֶּה כִּי הוֺרְדוֺס מְבַקֵּשׁ לְהָרְגֶךׇ:
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati.
V tu chvíli přišli někteří farizeové a řekli mu: „Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít.“
ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα προση̑λθάν τινες Φαρισαι̑οι λέγοντες αυ᾿τω̑ ε῎ξελθε καὶ πορεύου ε᾿ντευ̑θεν ο῞τι ῾Ηρώδης θέλει σε α᾿ποκτει̑ναι
בֵּה בּהַו יַומָא קרֵבו אנָשָׁא מֵן פּרִישֵׁא וָאמרִין לֵה פֻּוק זֵל לָך מֵכָּא מֵטֻל דּהֵרָודֵס צָבֵא למֵקטלָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "לְכוּ וְאִמְרוּ לַשּׁוּעָל הַזֶּה: 'הִנְנִי מְגָרֵשׁ שֵׁדִים וּפוֹעֵל רְפוּאוֹת הַיּוֹם וּמָחָר, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי אַגִּיעַ עַד תַּכְלִית.'
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהַגִּידוּ לַשּׁוּעָל הַזֶּה הִנְנִי מְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת וְרֹפֵא חוֺלִים הַיּוֺם וּבְיוֺם מָחָר וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי אָבֹא עַד-קִצִּי:
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
On jim řekl: „Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu svého cíle(p). (p) dokonám ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 9:44 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:Lukáš 18:33])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες ει῎πατε τη̑ α᾿λὼπεκι ταύτη ι᾿δοὺ ε᾿κβάλλω δαιμόνια καὶ ι᾿άσεις α᾿ποτελω̑ σήμερον καὶ αυ῎ριον καὶ τη̑ τρίτη τελειου̑μαι
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע זֵלו אֵמַרו לתַעלָא הָנָא דּהָא מַפֵּק אנָא שִׁאדֵא וָאסוָתָא עָבֵד אנָא יַומָנָא וַמחָר וַליַומָא דַּתלָתָא מֵשׁתַּמלֵא אנָא׃
וְאוּלָם עָלַי לְהַמְשִׁיךְ וְלָלֶכֶת הַיּוֹם וּמָחָר וּבַיּוֹם שֶׁלְּאַחַר מִכֵּן, כִּי לֹא יִתָּכֵן שֶׁיִּסָּפֶה נָבִיא מִחוּץ לִירוּשָׁלַיִם.
אַךְ הָלוֺךְ אֵלֵךְ הַיּוֺם וּלְיוֺם מָחָר וּלְיוֺם הַבָּא אַחֲרָיו כִי כֵן לֹא-יֵעָשֶׂה כִּי נָבִיא יֹאבַד מִחוּץ לִירוּשָׁלָיִם:
Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma.
Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.“
πλὴν δει̑ με σήμερον καὶ αυ῎ριον καὶ τη̑ ε᾿χομένη πορεύεσθαι ο῞τι ου᾿κ ε᾿νδέχεται προφήτην α᾿πολέσθαι ε῎ξω ᾽Ιερουσαλήμ
בּרַם וָלֵא לִי דּיַומָנָא וַמחָר אֵסעֻור וַליַומָא אחרִנָא אִזַל מֵטֻל דּלָא מֵשׁכּחָא דַּנבִיָא נִאבַד לבַר מֵן אֻורִשׁלֵם׃ ס
יְרוּשָׁלַיִם, יְרוּשָׁלַיִם, הַהוֹרֶגֶת אֶת הַנְּבִיאִים וְסוֹקֶלֶת אֶת הַשְּׁלוּחִים אֵלֶיהָ, כַּמָּה פְּעָמִים חָפַצְתִּי לְקַבֵּץ אֶת בָּנַיִךְ כְּתַרְנְגֹלֶת הַמְקַבֶּצֶת אֶת אֶפְרוֹחֶיהָ תַּחַת כְּנָפֶיהָ וְלֹא רְצִיתֶם.
יְרוּשָׁלַיִם יְרוּשָׁלַיִם הַהֹרֶגֶת אֶת-הַנְּבִיאִים וְהַסֹּקֶלֶת אֶת-הַשְּׁלוּחִים אֵלָיִךְ עַד-כַּמֶּה פְעָמִים חָפַצְתִּי לְקַבֵּץ אֶת-בָּנַיִךְ כַּאֲשֶׁר תְּקַבֵּץ תַּרְנְגֹלֶת אֶת-אֶפְרֹחֶיהָ תַּחַת כְּנָפֶיהָ וְלֹא אֲבִיתֶם:
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste.
“Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! ([Matouš 23:37-Matouš 23:39 Deuteronomium 32:11])
᾽Ιερουσαλὴμ ᾽Ιερουσαλήμ ἡ α᾿ποκτείνουσα τοὺς προφήτας καὶ λιθοβολου̑σα τοὺς α᾿πεσταλμένους πρὸς αυ᾿τήν ποσάκις η᾿θέλησα ε᾿πισυνάξαι τὰ τέκνα σου ο῍ν τρόπον ο῎ρνις τὴν ἑαυτη̑ς νοσσιὰν ὑπὸ τὰς πτέρυγας καὶ ου᾿κ η᾿θελήσατε
אֻורִשׁלֵם אֻורִשׁלֵם קָטלַת נבִיֵא ורָגמַת לַאילֵין דַּשׁלִיחִין לוָתָה כּמָא זַבנִין צבִית לַמכַנָשֻׁו בּנַיכּי אַיך תַּרנָגֻולתָּא דּכָנשָׁא פַּרֻוגֵיה תּחֵית גֵּפֵיה ולָא צבַיתֻּון׃
הִנֵּה בֵּיתְכֶם יִנָּטֵשׁ לָכֶם, וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: רָאֹה לֹא תִּרְאוּנִי עַד כִּי תָּבוֹא הָעֵת שֶׁתֹּאמְרוּ 'בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה!'"
הִנֵּה בֵּיתְכֶם יִשָּׁאֵר לָכֵם חָרְבָּה וַאֲנִי אָמֵן אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא תִרְאֻנִי עוֺד עַד כִּי-תֹאמְרוּן בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה:
Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
Hle, ve svém domě zůstanete sami(q). Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově(r).“ (q) var: váš dům zůstane pustý (r) ř: Páně ([1 Královská 9:7-1 Královská 9:9; Jeremjáš 12:7 Jeremjáš 22:5; Žalmy 118:26])
ι᾿δοὺ α᾿φίεται ὑμι̑ν ὁ οι῏κος ὑμω̑ν λέγω δὲ ὑμι̑ν ου᾿ μὴ ι῎δητέ με ε῞ως η῞ξει ο῞τε ει῎πητε ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου
הָא מֵשׁתּבֵק לכֻון בַּיתּכֻון חַרבָּא אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּלָא תֵּחזֻונָני עדַמָא דּתִאמרֻון בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא סס׃
בְּשַׁבָּת אַחַת נִכְנַס לֶאֱכֹל לֶחֶם בְּבֵיתוֹ שֶׁל אֶחָד מֵרָאשֵׁי הַפְּרוּשִׁים, וְהֵם הִתְבּוֹנְנוּ בּוֹ בִּדְרִיכוּת.
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיָּבֹא אֶל-בֵּית אֶחָד מֵרָאשֵׁי הַפְּרוּשִׁים לֶאֱכֹל לָחֶם וְהֵם אָרְבוּ לוֺ:
I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Jednou v sobotu vešel Ježíš do domu jednoho z předních farizeů, aby jedl u jeho stolu(s); a oni si na něj dávali pozor. (s) ř: jedl chléb ([Lukáš 7:36 Lukáš 11:37])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ε᾿λθει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς οι῏κόν τινος τω̑ν α᾿ρχόντων τω̑ν Φαρισαίων σαββάτω φαγει̑ν α῎ρτον καὶ αυ᾿τοὶ η῟σαν παρατηρούμενοι αυ᾿τόν
וַהוָא דּכַד עַל לבַיתָּא דּחַד מֵן רִשֵׁא דַּפרִישֵׁא דּנֵאכֻול לַחמָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא והֵנֻון נָטרִין הוַו לֵה׃
וְהִנֵּה לְפָנָיו אִישׁ שֶׁגּוּפוֹ תָּפוּחַ מִמַּיִם.
וְהִנֵּה אִישׁ לְפָנָיו אֲשֶׁר בְּשָׂרוֺ צָבָה מָיִם:
A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním.
Tu se před ním objevil nějaký člověk stižený vodnatelností.
καὶ ι᾿δοὺ α῎νθρωπός τις η῟ν ὑδρωπικὸς ε῎μπροσθεν αυ᾿του̑
והָא גַּברָא חַד דַּכנִישׁ הוָא מַיָא אִית הוָא קדָמַוהי׃ ס
פָּנָה יֵשׁוּעַ לְבַעֲלֵי הַתּוֹרָה וְהַפְּרוּשִׁים וְשָׁאַל: "הֲמֻתָּר לְרַפֵּא בְּשַׁבָּת אוֹ לֹא?"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֶל-בַּעֲלֵי הַתּוֺרָה וְאֶל-הַפְּרוּשִׁים לֵאמֹר הֲכִי כַתּוֺרָה לְרַפֵּא בְּיוֺם הַשַּׁבָּת אִם-לֹא וַיַּחֲרִישׁוּ:
I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ ([Lukáš 6:9])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς τοὺς νομικοὺς καὶ Φαρισαίους λέγων ε῎ξεστιν τω̑ σαββάτω θεραπευ̑σαι η῍ ου῎
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לסָפרֵא ולַפרִישֵׁא דֵּאן שַׁלִיט בּשַׁבּתָא למַאסָיֻו׃
אַךְ הַלָּלוּ שָׁתְקוּ. אָז הֶחֱזִיק בּוֹ, רִפֵּא אוֹתוֹ וְשִׁלַּח אוֹתוֹ.
וַיִּקַח וַיִּרְפָּא אֹתוֺ וַיְשַׁלְּחֵהוּ:
Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Oni však mlčeli. I dotkl se ho, uzdravil jej a propustil. ([Lukáš 6:10 Lukáš 13:13])
οἱ δὲ ἡσύχασαν καὶ ε᾿πιλαβόμενος ι᾿άσατο αυ᾿τὸν καὶ α᾿πέλυσεν
הֵנֻון דֵּין שׁתֵקו וַאחדֵּה הֻו וַאסיֵה וַשׁרָיהי׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "מִי מִכֶּם, שֶׁחֲמוֹרוֹ אוֹ שׁוֹרוֹ יִפֹּל לְתוֹךְ בְּאֵר, לֹא יְמַהֵר לְהַעֲלוֹתוֹ בְּיוֹם הַשַּׁבָּת?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-מִכֶּם אֲשֶׁר חֲמֹרוֺ אוֺ שׁוֺרוֺ נָפַל אֶל-הַבּוֺר בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וְלֹא יָחִישׁ מַעֲשֵׂהוּ לְהַעֲלֹתוֺ:
A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
Jim pak řekl: „Spadne-li někomu z vás syn(t) nebo vůl do nádrže, nevytáhne ho hned i v den sobotní?“ (t) var: osel ([Lukáš 13:15])
καὶ πρὸς αυ᾿τοὺς ει῏πεν τίνος ὑμω̑ν υἱὸς η῍ βου̑ς ει᾿ς φρέαρ πεσει̑ται καὶ ου᾿κ ευ᾿θέως α᾿νασπάσει αυ᾿τὸν ε᾿ν ἡμέρα του̑ σαββάτου
וֵאמַר להֻון מַנֻו מֵנכֻון דּנֵפֵּל בּרֵה אַו תַּורֵה בּבִרָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא ולָא מֵחדָא דָּלֵא מַסֵק לֵה׃ ס
עַל זֹאת לֹא יָכְלוּ לַעֲנוֹת.
וְלֹא יָכְלוּ לְהָשִׁיב דָּבָר עַל-זֹאת:
I nemohli jemu na to odpovědíti.
Na to mu nedovedli dát odpověď. ([Matouš 22:46])
καὶ ου᾿κ ι῎σχυσαν α᾿νταποκριθη̑ναι πρὸς ταυ̑τα
ולָא אֵשׁכַּחו למֵתַּל לֵה פֵּתגָמָא עַל הָדֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ כֵּיצַד בּוֹחֲרִים לָהֶם הַמֻּזְמָנִים אֶת הַמְּקוֹמוֹת הַמְכֻבָּדִים, אָמַר לָהֶם מָשָׁל:
וְכִרְאוֺתוֺ אֶת-הַקְּרֻאִים אֲשֶׁר בָּחֲרוּ לָהֶם אֶת-רָאשֵׁי הַמּוֺשָׁבוֺת וַיִָּּׂא אֶת-מְשָׁלוֺ אֲלֵיהֶם וַיֹּאמַר:
Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali), řka jim:
Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství: ([Lukáš 11:43 Lukáš 20:46])
ε῎λεγεν δὲ πρὸς τοὺς κεκλημένους παραβολήν ε᾿πέχων πω̑ς τὰς πρωτοκλισίας ε᾿ξελέγοντο λέγων πρὸς αυ᾿τούς
וֵאמַר הוָא מַתלָא לוָת הָנֻון דַּמזַמנִין תַּמָן עַל דּחָזֵא הוָא להֻון דַּמגַבֵּין דֻּוכּיָתָא דּרִישׁ סמָכֵא׃
"כַּאֲשֶׁר מִישֶׂהוּ מַזְמִין אוֹתְךָ לַחֲתֻנָּה אַל תָּסֵב בַּמָּקוֹם הַמְכֻבָּד בְּיוֹתֵר, שֶׁמָּא הִזְמִין אִישׁ נִכְבָּד מִמְּךָ;
כִּי-יִקְרָא אֹתְךׇ אִישׁ אֶל-חֲתֻנָּתוֺ לֹא תֵשֵׁב עַל-מוֺשָׁב הָרֹאשׁ פֶּן-נִקְרָא שָׁם אִישׁ נִכְבָּד מִמֶּךׇ:
Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho.
“Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti: ([Přísloví 25:6-Přísloví 25:7])
ο῞ταν κληθη̑ς ὑπό τινος ει᾿ς γάμους μὴ κατακλιθη̑ς ει᾿ς τὴν πρωτοκλισίαν μήποτε ε᾿ντιμότερός σου η῏ κεκλημένος ὑπ῾ αυ᾿του̑
אֵמַתי דּמֵזדַמַן אַנתּ מֵן אנָשׁ לבֵית מֵשׁתֻּותָא לָא תִּאזַל תֵּסתּמֵך לָך בּרִישׁ סמָכָא דַּלמָא נֵהוֵא מזַמַן תַּמָן אנָשׁ דַּמיַקַר מֵנָך׃
וּמִי שֶׁהִזְמִין אוֹתְךָ וְאוֹתוֹ יָבוֹא וְיֹאמַר לְךָ 'תֵּן מָקוֹם לָאִישׁ הַזֶּה', וְאָז תֵּלֵךְ בְּבֹשֶׁת פָּנִים לִתְפֹּס אֶת הַמָּקוֹם הָאַחֲרוֹן.
וּבָא הָאִישׁ אֲשֶׁר קָרָא אֶת-שְׁנֵיכֶם וְאָמַר אֵלֶיךׇ הַנַּח מְקוֺמְךׇ לָאִישׁ הַזֶּה וְאָז תָּקוּם בְּבָשְׁתְּךׇ לָקַחַת אֶת-הַמּוֺשָׁב הַשָּׁפֵל:
A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
‚Uvolni mu své místo!‘ a ty pak musíš s hanbou dozadu.
καὶ ε᾿λθών ὁ σὲ καὶ αυ᾿τὸν καλέσας ε᾿ρει̑ σοι δὸς τούτω τόπον καὶ τότε α῎ρξη μετὰ αι᾿σχύνης τὸν ε῎σχατον τόπον κατέχειν
ונִאתֵא הַו מַן דּלָך ולֵה קרָא ונִאמַר לָך דּהַב דֻּוכּתָא להָנָא ותֵבהַת כַּד קָאֵם אַנתּ וָאחֵד אַנתּ דֻּוכּתָא אחרָיתָּא׃
אַדְּרַבָּא, כְּשֶׁאַתָּה מֻזְמָן לֵךְ וְהָסֵב בַּמָּקוֹם הָאַחֲרוֹן; וְכַאֲשֶׁר יָבוֹא זֶה שֶׁהִזְמִין אוֹתְךָ וְיֹאמַר לְךָ 'עֲלֵה יְדִידִי', יִהְיֶה לְךָ כָּבוֹד לְעֵינֵי כָּל הַמְסֻבִּים עִמְּךָ.
אַךְ אִם קָרוּא אַתָּה לֵךְ וְשֵׁב עַל-הַמּוֺשָׁב הַשָּׁפֵל וְהַקֹּרֵא אֹתְךׇ יָבֹא וְיֹאמַר אֵלֶיךׇ יְדִידִי עֲלֵה מִזֶּה מָעְלָה וְהָיָה-לְךׇ לְכָבוֺד לִפְנֵי כָּל-הַיֹּשְׁבִים בִּמְסִבָּה עִמָּךְ:
Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval, a řekne ti: ‚Příteli, pojď dopředu!‘ Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
α᾿λλ῾ ο῞ταν κληθη̑ς πορευθεὶς α᾿νάπεσε ει᾿ς τὸν ε῎σχατον τόπον ι῞να ο῞ταν ε῎λθη ὁ κεκληκὼς σε ε᾿ρει̑ σοι φίλε προσανάβηθι α᾿νὼτερον τότε ε῎σται σοι δόξα ε᾿νὼπιον πάντων τω̑ν συνανακειμένων σοι
אֵלָא מָא דֵּאזדַּמַנתּ זֵל אֵסתַּמךְּ לָך בּחַרתָא דּמָא דָּאתֵא הַו דַּקרָך נִאמַר לָך רָחֵמי אֵתעַלָא לעֵל וֵאסתַּמךְּ ותֵהוֵא לָך תֵּשׁבֻּוחתָּא קדָם כֻּלהֻון דַּסמִיכִין עַמָך׃
כִּי כָּל הַמְרוֹמֵם אֶת עַצְמוֹ יֻשְׁפַּל וְהַמַּשְׁפִּיל אֶת עַצְמוֹ יְרוֹמַם."
כִּי כָּל-הַמִּתְנֵַּׂא בְגַאֲוָתוֺ יִשָּׁפֵל וּשְׁפַל רוּחַ יִנָּשֵׂא:
Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen(u), a kdo se ponižuje(v), bude povýšen.“ (u) pokořen (v) pokořuje ([Lukáš 18:14; Matouš 23:12 Matouš 18:4; 1 Petrův 5:6])
ο῞τι πα̑ς ὁ ὑψω̑ν ἑαυτὸν ταπεινωθήσεται καὶ ὁ ταπεινω̑ν ἑαυτὸν ὑψωθήσεται
מֵטֻל דּכֻל דַּנרִים נַפשֵׁה נֵתמַכַּך וכֻל דּנַמֵך נַפשֵׁה נֵתּתּרִים׃ ס
וְגַם לָאִישׁ שֶׁהִזְמִין אוֹתוֹ אָמַר: "כַּאֲשֶׁר אַתָּה עוֹרֵךְ סְעוּדַת צָהֳרַיִם אוֹ סְעוּדַת עֶרֶב, אַל תִּקְרָא לִידִידֶיךָ, אַף לֹא לְאַחֶיךְ וּקְרוֹבֶיךָ וְלֹא לִשְׁכֵנֶיךָ הָעֲשִׁירִים, שֶׁמָּא יַזְמִינוּךָ גַּם הֵם וְזֶה יִהְיֶה גְּמוּלְךָ.
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-הָאִישׁ אֲשֶׁר קְרָאוֺ לְבֵיתוֺ כִּי-תַעֲשֶׂה מִשְׁתֶּה בַּצָּהֳרַיִם אוֺ בָעֶרֶב לֹא תִקְרָא לְאֹהֲבֶיךׇ לְאַחֶיךׇ וְלִקְרוֺבֶיךׇ אוֺ לִשְׁכֵנֶיךׇ הָעֲשִׁירִים כִּי גַם-הֵם יִקְרָאוּךׇ לְמִשְׁתֵּיהֶם וְהָיָה-לְךׇ תַּשְׁלוּם גְּמוּל:
Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
ε῎λεγεν δὲ καὶ τω̑ κεκληκότι αυ᾿τόν ο῞ταν ποιη̑ς α῎ριστον η῍ δει̑πνον μὴ φὼνει τοὺς φίλους σου μηδὲ τοὺς α᾿δελφούς σου μηδὲ τοὺς συγγενει̑ς σου μηδὲ γείτονας πλουσίους μήποτε καὶ αυ᾿τοὶ α᾿ντικαλέσωσίν σε καὶ γένηται α᾿νταπόδομά σοι
אֵמַר דֵּין אָף להַו דַּקרָיהי מָא דּעָבֵד אַנתּ שָׁרֻותָא אַו אַחשָׁמִיתָא לָא תֵּהוֵא קָרֵא רָחמַיךְּ אָפלָא אַחַיךְּ אַו אחיָנַיךְּ ולָא שׁבָבַיךְּ עַתִּירֵא דַּלמָא וָאף הֵנֻון נֵקרֻונָך ונֵהוֵא לָך פֻּורעָנָא הָנָא׃
כְּשֶׁאַתָּה עוֹרֵךְ מִשְׁתֶּה הַזְמֵן אֶת הָעֲנִיִּים, אֶת בַּעֲלֵי הַמּוּם, אֶת הַפִּסְחִים וְהָעִוְרִים.
אֲבָל כִּי-תַעֲשֶׂה מִשְׁתֶּה קְרָא לַעֲנִיִּים וְנִדְכָּאִים לַפִּסְחִים וְלַעִוְרִים:
Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
α᾿λλ῾ ο῞ταν δοχὴν ποιη̑ς κάλει πτωχούς α᾿ναπείρους χωλούς τυφλούς
אֵלָא מָא דּעָבֵד אַנתּ קֻובָּלָא קרִי למֵסכִּנֵא סגִיפֵא חגִיסֵא סמַיָא׃
וְאַשְׁרֶיךָ שֶׁאֵין לָהֶם לִגְמֹל לְךָ, כִּי בִּתְחִיַּת הַצַּדִּיקִים יְשֻׁלַּם לְךָ."
אָז אַשְׁרֶיךׇ כִּי אֵין-בְּיָדָם לְשַׁלֶּם-לָךְ וְשֻׁלֹּם יְשֻׁלַּם לְךׇ בְּיוֺם תְּקוּמַת הַצַּדִּיקִים:
A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“ ([Lukáš 6:32-Lukáš 6:35])
καὶ μακάριος ε῎ση ο῞τι ου᾿κ ε῎χουσιν α᾿νταποδου̑ναί σοι α᾿νταποδοθήσεται γάρ σοι ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει τω̑ν δικαίων
וטֻובַיךְּ דּלַיתּ להֻון דּנֵפרעֻונָך נֵהוֵא גֵּיר פֻּורעָנָך בַּקיָמָא דּזַדִּיקֵא סס׃
אֶחָד מִן הַמְסֻבִּים שֶׁשָּׁמַע אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶה אָמַר אֵלָיו: "אַשְׁרֵי הָאוֹכֵל לֶחֶם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וְאֶחָד מִן-הַיּשְׁבִים עִמּוֺ בִמְסִבָּה כְּשָׁמְעוֺ אֶת-אֵלֶּה עָנָה וְאָמַר אַשְׁרֵי הָאֹכֵל לֶחֶם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.
Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím.“ ([Lukáš 13:29; Zjevení Janovo 19:9])
α᾿κούσας δέ τις τω̑ν συνανακειμένων ταυ̑τα ει῏πεν αυ᾿τω̑ μακάριος ο῞στις φάγεται α῎ρτον ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
כַּד שׁמַע דֵּין חַד מֵן הָנֻון דַּסמִיכִין הָלֵין אֵמַר לֵה טֻובַוהי למַן דּנֵאכֻול לַחמָא בּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִישׁ אֶחָד עָרַךְ סְעוּדָה גְּדוֹלָה וְהִזְמִין אֲנָשִׁים רַבִּים.
וְהוּא אָמַר אֵלָיו אִישׁ אֶחָד עָשָׂה מִשְׁתֶּה גָדוֺל לִקְרֻאִים רַבִּים:
On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Ježíš mu řekl: „Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí. ([Matouš 22:1-Matouš 22:10])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α῎νθρωπός τις ε᾿ποίει δει̑πνον μέγα καὶ ε᾿κάλεσεν πολλούς
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע גַּברָא חַד עבַד אַחשָׁמִיתָא רַבּתָא וַקרָא לסַגִּיֵאא׃
סָמוּךְ לִשְׁעַת הַסְּעוּדָה שָׁלַח אֶת עַבְדּוֹ לוֹמַר לַמֻּזְמָנִים 'בּוֹאוּ, כִּי הַכֹּל כְּבָר מוּכָן.'
וַיִּשְׁלַח אֶת-עַבְדּוֺ לִפְנֵי הַמִּשְׁתֶּה אֶל-הַקְּרֻאִים לֵאמֹר בֹּאוּ נָא כִּי כָּל-דָּבָר מוּכָן:
I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko.
Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘
καὶ α᾿πέστειλεν τὸν δου̑λον αυ᾿του̑ τη̑ ω῞ρα του̑ δείπνου ει᾿πει̑ν τοι̑ς κεκλημένοις ε῎ρχεσθε ο῞τι η῎δη ε῞τοιμά ε᾿στιν
ושַׁדַּר עַבדֵּה בּעֵדָּנָא דַּאחשָׁמִיתָא דּנִאמַר לַאילֵין דַּקרֵין הָא כֻּלמֵדֵּם מטַיַב לכֻון תַּו׃
אַךְ כֻּלָּם הֵחֵלּוּ לְהִתְנַצֵּל פֶּה אֶחָד. הָרִאשׁוֹן אָמַר: 'קָנִיתִי שָׂדֶה וַאֲנִי חַיַב לָצֵאת לִרְאוֹתוֹ. אֲנִי מְבַקֵּשׁ מִמְּךָ, קַבֵּל אֶת הִתְנַצְּלוּתִי.'
וַיָּחֵלּוּ כֻּלָּם פֶּה אֶחָד לְהִשְׁתַּמֵּט הָרִאשׁוֺן אָמַר שָׂדֶה קָנִיתִי לִי וְלִי נָחוּץ לָלֶכֶת וְלִרְאוֺתוֺ אֱמָר-נָא לַאדֹנֶיךׇ כִּי יִסְלַח לִי לַדָּבָר הַזֶּה:
I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne.
A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.‘
καὶ η῎ρξαντο α᾿πὸ μια̑ς πάντες παραιτει̑σθαι ὁ πρω̑τος ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿γρὸν η᾿γόρασα καὶ ε῎χω α᾿νάγκην ε᾿ξελθών ι᾿δει̑ν αυ᾿τόν ε᾿ρωτω̑ σε ε῎χε με παρητημένον
ושַׁרִיו מֵן חַד כֻּלהֻון למֵשׁתָּאלֻו אָמַר לֵה קַדמָיָא קרִיתָא זֵבנֵת וַאלִיץ אנָא דֵּאפֻּוק אֵחזֵיה בָּעֵא אנָא מֵנָך שׁבֻוקַיני דּמֵשׁתֵּאל אנָא׃
אַחֵר אָמַר 'קָנִיתִי חֲמִשָּׁה צִמְדֵי שְׁוָרִים וַאֲנִי הוֹלֵךְ לִבְחֹן אוֹתָם. אֲנִי מְבַקֵּשׁ מִמְּךָ, קַבֵּל אֶת הִתְנַצְּלוּתִי.'
וְהַשֵּׁנִי אָמַר חֲמֵשֶׁת צִמְדֵי-בָקָר קָנִיתִי לִי וַאֲנִי הֹלֵךְ לְבַקְּרָם אֱמָר-נָא לַאדֹנֶיךׇ כִּי יִסְלַח לִי לַדָּבָר הַזֶּה:
A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!‘
καὶ ε῞τερος ει῏πεν ζεύγη βοω̑ν η᾿γόρασα πέντε καὶ πορεύομαι δοκιμάσαι αυ᾿τά ε᾿ρωτω̑ σε ε῎χε με παρητημένον
אחרִנָא אָמַר חַמשָׁא זַוגִּין תַּורֵא זֵבנֵת וָאזֵל אנָא דֵּאבקֵא אֵנֻון בָּעֵא אנָא מֵנָך שׁבֻוקַיני דּמֵשׁתֵּאל אנָא סּ סּ׃
וְאַחֵר אָמַר 'נָשָׂאתִי אִשָּׁה וְלָכֵן אֵינֶנִּי יָכוֹל לָבוֹא.'
וְהַשְּׁלִישִׁי אָמַר אִשָּׁה לָקַחְתִּי לִי וְלֹא אוּכַל לָבֹא:
A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘ ([Deuteronomium 24:5])
καὶ ε῞τερος ει῏πεν γυναι̑κα ε῎γημα καὶ διὰ του̑το ου᾿ δύναμαι ε᾿λθει̑ν
וַאחרִנָא אָמַר אַנתּתָא נֵסבֵּת ומֵטֻל הָדֵא לָא מֵשׁכַּח אנָא דִּאתֵא׃
כְּשֶׁחָזַר הָעֶבֶד וְסִפֵּר לַאֲדוֹנָיו אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, הִתְכַּעֵס בַּעַל הַבַּיִת וְאָמַר לְעַבְדּוֹ, 'צֵא מַהֵר אֶל רְחוֹבוֹת הָעִיר וְאֶל סִמְטְאוֹתֶיהָ וְהָבֵא הֵנָּה אֶת הָעֲנִיִּים, אֶת בַּעֲלֵי הַמּוּם, אֶת הָעִוְרִים וְהַפִּסְחִים.'
וַיָּשָׁב הָעֶבֶד וַיַּגֵּד לַאדֹנָיו אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיִּחַר אַפּוֺ וַיֹּאמֶר אֶל-הָעֶבֶד מַהֵר צֵא אֶל-רְחֹבוֺת הָעִיר וְאֶל-חוּצוֺתֶיהָ וְהָבֵא לִי הֵנָּה אֶת-הָעֲנִיִּים וְאֶת-הַנִּדְכָּאִים וְאֶת-הַעִוְרִים וְאֶת-הַפִּסְחִים:
I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: ‚Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
καὶ παραγενόμενος ὁ δου̑λος α᾿πήγγειλεν τω̑ κυρίω αυ᾿του̑ ταυ̑τα τότε ο᾿ργισθεὶς ὁ οι᾿κοδεσπότης ει῏πεν τω̑ δούλω αυ᾿του̑ ε῎ξελθε ταχέως ει᾿ς τὰς πλατείας καὶ ρ᾿ύμας τη̑ς πόλεως καὶ τοὺς πτωχοὺς καὶ α᾿ναπείρους καὶ τυφλοὺς καὶ χωλοὺς ει᾿σάγαγε ω῟δε
וֵאתָא הַו עַבדָּא וֵאמַר למָרֵה הָלֵין הָידֵּין רגֵז מָרֵא בַּיתָּא וֵאמַר לעַבדֵּה פֻּוק בַּעגַל לשֻׁוקֵא וַלבִריָתָא דַּמדִינתָּא וַאעֵל לכָא למֵסכִּנֵא וַלמַכֵאבֵא ולַמחַגּרֵא ולַעוִירֵא׃
אָמַר הָעֶבֶד, 'אֲדוֹנִי, מַה שֶּׁצִּוִּיתָ נַעֲשָׂה וַעֲדַיִן יֵשׁ מָקוֹם.'
וַיֹּאמֶר הָעֶבֶד כֵּן נִהְיָה אֲדֹנִי כַּאֲשֶׁר צִוִּיתָ אַךְ-עוֺד מָקוֺם רֵק בַּבָּיִת:
I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
A služebník řekl: ‚Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo.‘
καὶ ει῏πεν ὁ δου̑λος κύριε γέγονεν ο῍ ε᾿πέταξας καὶ ε῎τι τόπος ε᾿στίν
וֵאמַר עַבדָּא מָרי הוָא אַיך דַּפקַדּתּ ותֻוב אִית אַתרָא׃
אָמַר הָאָדוֹן אֶל הָעֶבֶד, 'צֵא אֶל הַדְּרָכִים וְאֶל הַמִּשְׁעוֹלִים וְאַלֵּץ אֲנָשִׁים לְהִכָּנֵס כְּדֵי שֶׁיִּמָּלֵא בֵּיתִי.'
וַיֹּמֶר הָאָדוֺן אֶל-הָעֶבֶד צֵא אֶל-הַדְּרָכִים וְאֶל-הַגְּדֵרוֺת וְהַחֲזֶק-בָּם לָבֹא לְמַעַן יִמָּלֵא בֵיתִי:
Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Pán řekl služebníku: ‚Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám(x) a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil. (x) Jdi k tulákům a vyvrženým
καὶ ει῏πεν ὁ κύριος πρὸς τὸν δου̑λον ε῎ξελθε ει᾿ς τὰς ὁδοὺς καὶ φραγμοὺς καὶ α᾿νάγκασον ει᾿σελθει̑ν ι῞να γεμισθη̑ μου ὁ οι῏κος
וֵאמַר מָרָא לעַבדֵּה פֻּוק לֻאורחָתָא וַלבֵית סיָגֵא וַאלֻוץ דּנֵעלֻון דּנֵתמלֵא בַּיתּי׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִישׁ מֵאוֹתָם הָאֲנָשִׁים שֶׁהֻזְמְנוּ לֹא יִטְעַם אֶת סְעוּדָתִי."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מִן-הָאֲנָשִׁים הַקְּרֻאִים הָהֵם לֹא יִטְעַם אִישׁ אֶת-הַמִּשְׁתֶּה:
Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.‘„
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δεὶς τω̑ν α᾿νδρω̑ν ε᾿κείνων τω̑ν κεκλημένων γεύσεταί μου του̑ δείπνου
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּחַד מֵן הָנֻון אנָשָׁא דַּקרֵין הוַו לָא נֵטעמֻון מֵן אַחשָׁמִיתי׃ ס
הֲמוֹן עַם רַב הָלְכוּ אִתּוֹ; פָּנָה אֲלֵיהֶם וְאָמַר:
וַיֵּלֶךְ אִתּוֺ הֲמוֺן עַם-רָב וַיִּפֶן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם:
Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim:
Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
συνεπορεύοντο δὲ αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοί καὶ στραφεὶς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς
וכַד אָזִלין הוַו עַמֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא אֵתפּנִי וֵאמַר להֻון׃
"מִי שֶׁבָּא אֵלַי וְאֵינֶנּוּ שׂוֹנֵא אֶת אָבִיו וְאֶת אִמּוֹ, אֶת אִשְׁתּוֹ וְאֶת בָּנָיו, אֶת אֶחָיו וְאֶת אַחְיוֹתָיו וְאַף אֶת נַפְשׁוֹ שֶׁלּוֹ, אֵינוֹ יָכוֹל לִהְיוֹת תַּלְמִידִי.
כִּי-יָבֹא אֵלַי אִישׁ וְלֹא יִשְׂנָא אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְאֶת-אִשְׁתּוֺ וְאֶת-בָּנָיו וְאֶת-אֶחָיו וְאֶת-אַחְיֹתָיו וְאַף גַּם-אֶת-נַפְשׁוֺ לֹא יוּכַל לִהְיוֺת תַּלְמִידִי:
Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci(y) svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe(z), nemůže být mým učedníkem. (y) ř: nemá v nenávisti (z) ř: své duše ([Matouš 10:37-Matouš 10:38 Deuteronomium 33:9; Lukáš 18:29-Lukáš 18:30])
ει῎ τις ε῎ρχεται πρός με καὶ ου᾿ μισει̑ τὸν πατέρα ἑαυτου̑ καὶ τὴν μητέρα καὶ τὴν γυναι̑κα καὶ τὰ τέκνα καὶ τοὺς α᾿δελφοὺς καὶ τὰς α᾿δελφάς ε῎τι τε καὶ τὴν ψυχὴν ἑαυτου̑ ου᾿ δύναται ει῏ναί μου μαθητής
מַן דָּאתֵא לוָתי ולָא סָנֵא לַאבֻוהי ולֵאמֵה ולַאחַוהי ולַאחוָתֵה ולַאנתּתֵה ולַבנַוהי וָאף לנַפשֵׁה תַּלמִידָא לָא מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא לִי׃
מִי שֶׁאֵינוֹ נוֹשֵׁא אֶת צְלָבוֹ וְאֵינוֹ בָּא אַחֲרַי אֵינֶנּוּ יָכוֹל לִהְיוֹת תַּלְמִידִי.
וּמִי אֲשֶׁר לֹא-יִקַּח אֶת-צְלָבוֺ וְיֵלֵךְ אַחֲרָי לֹא יוּכַל לִהְיוֺת תַּלְמִידִי:
A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. ([Matouš 16:24; Marek 8:34; Lukáš 9:23])
ο῞στις ου᾿ βαστάζει τὸν σταυρὸν ἑαυτου̑ καὶ ε῎ρχεται ο᾿πίσω μου ου᾿ δύναται ει῏ναί μου μαθητής
ומַן דּלָא שָׁקֵל צלִיבֵה וָאתֵא בָּתַרי תַּלמִידָא לָא מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא לִי׃ ס
מִי מִכֶּם, הֶחָפֵץ לִבְנוֹת מִגְדָּל, לֹא יֵשֵׁב תְּחִלָּה וִיחַשֵּׁב אֶת הַהוֹצָאוֹת, לְבָרֵר אִם יֵשׁ לְאֵל יָדוֹ לְהַשְׁלִים אוֹתוֹ?
כִּי מִי-מִכֶּם הֶחָפֵץ לִבְנוֺת מִגְדָּל וְלֹא יֵשֵׁב לְחַשֵּׁב רִאשֹׁנָה אֶת-הוֺצָאוֺתָיו אִם יָדָיו רַב לוֺ לְכַלֹּתוֺ:
Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal?
Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
τίς γὰρ ε᾿ξ ὑμω̑ν θέλων πύργον οι᾿κοδομη̑σαι ου᾿χὶ πρω̑τον καθίσας ψηφίζει τὴν δαπάνην ει᾿ ε῎χει ει᾿ς α᾿παρτισμόν
מַנֻו גֵּיר מֵנכֻון דּצָבֵא דּנֵבנֵא מַגדּלָא ולָא לֻוקדַם יָתֵב חָשֵׁב נֵפקָתֵה אֵן אִית לֵה לַמשַׁלָמֻותֵה׃
שֶׁהֲרֵי אִם אַחֲרֵי שֶׁהִנִּיחַ יְסוֹד לֹא יוּכַל לְסַיֵּם, כָּל רוֹאָיו יַתְחִילוּ לִלְעֹג לוֹ וְיֹאמְרוּ:
פֶּן-בְּיָסְדוֺ אֶת-הַיְסוֺד תִּקְצַר יָדוֺ לְהַשְׁלִימוֺ וְכָל-הָרֹאִים יִלְעֲגוּ-לוֺ לֵאמֹר:
Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu,
Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
ι῞να μήποτε θέντος αυ᾿του̑ θεμέλιον καὶ μὴ ι᾿σχύοντος ε᾿κτελέσαι πάντες οἱ θεωρου̑ντες α῎ρξωνται αυ᾿τω̑ ε᾿μπαίζειν
דּלָא כַּד נסִים שֵׁתֵאסתָּא ולָא נֵשׁכַּח לַמשַׁלָמֻו כֻּל דּחָזֵין נֵהוֻון מבַזחִין בֵּה׃
'הָאִישׁ הַזֶּה הִתְחִיל לִבְנוֹת וְלֹא הָיָה יָכוֹל לִגְמֹר!'
זֶה הוּא הָאִישׁ אֲשֶׁר הֵחֵל לִבְנוֺת וּלְכַלּוֺת אֵין-לְאֵל יָדוֺ:
Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘
λέγοντες ο῞τι ου῟τος ὁ α῎νθρωπος η῎ρξατο οι᾿κοδομει̑ν καὶ ου᾿κ ι῎σχυσεν ε᾿κτελέσαι
וָאמרִין דּהָנָא גַּברָא שַׁרִי למֵבנָא ולָא אֵשׁכַּח לַמשַׁלָמֻו׃
אוֹ אֵיזֶה מֶלֶךְ, הַיּוֹצֵא לַעֲרֹךְ מִלְחָמָה נֶגֶד מֶלֶךְ אַחֵר, לֹא יֵשֵׁב תְּחִלָּה וְיִשְׁקֹל אִם יֵשׁ בִּיכָלְתּוֹ לָצֵאת בַּעֲשֶׂרֶת אֲלָפִים לִקְרַאת הַבָּא עָלָיו בְּעֶשְׂרִים אֶלֶף?
אוֺ מִי-הוּא הַמֶּלֶךְ הַיֹּצֵא לְהִתְרָאוֺת פָּנִים בְּמִלְחַמְתּוֺ עִם-מֶלֶךְ אַחֵר וְלֹא-יֵשֵׁב לְהִתְיָעֵץ רִאשֹׁנָה אִם-יוּכַל לַעֲרֹךְ בַּעֲשֶׂרֶת אֲלָפִים לִקְרַאת הַבָּא עָלָיו בְּעֶשְׂרִים אָלֶף:
Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci?
η῍ τίς βασιλεὺς πορευόμενος ἑτέρω βασιλει̑ συμβαλει̑ν ει᾿ς πόλεμον ου᾿χὶ καθίσας πρω̑τον βουλεύσεται ει᾿ δυνατός ε᾿στιν ε᾿ν δέκα χιλιάσιν ὑπαντη̑σαι τω̑ μετὰ ει῎κοσι χιλιάδων ε᾿ρχομένω ε᾿π῾ αυ᾿τόν
אַו מַנֻו מַלכָּא דָּאזֵל לַקרָבָא למֵתכַּתָּשֻׁו עַם מַלכָּא חַברֵה ולָא לֻוקדַם מֵתרַעֵא דֵּאן מֵשׁכַּח בּעֵסרָא אַלפִין למֵארַע להַו דָּאתֵא עלַוהי בּעֵסרִין אַלפִין׃
אִם לֹא יוּכַל, יִשְׁלַח אֵלָיו מִשְׁלַחַת בְּעוֹדֶנּוּ רָחוֹק וְיִשְׁאַל לִתְנָאֵי שָׁלוֹם.
וְאִם-לֹא אָז יִשְׁלַח מַלְאָכִים עוֺדוֺ מֵרָחוֺק לְבַקֶּשׁ-לוֺ שָׁלוֺם:
Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji.
Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
ει᾿ δὲ μή γε ε῎τι αυ᾿του̑ πόρρω ο῎ντος πρεσβείαν α᾿ποστείλας ε᾿ρωτα̑ τὰ πρὸς ει᾿ρήνην
וֵאן דֵּין לָא עַד הֻו רַחִיק מֵנֵה משַׁדַּר אִיזגַּדֵּא ובָעֵא עַל שׁלָמָא׃
לְפִיכָךְ כָּל אִישׁ מִכֶּם שֶׁאֵינֶנּו מְוַתֵּר עַל כָּל רְכוּשׁוֹ אֵינוֹ יָכוֹל לִהְיוֹת תַּלְמִידִי.
וְכֵן כָּל-אִישׁ מִכֶּם אִם לֹא-יִבָּדֵל מִכֹּל אֲשֶׁר לוֺ לֹא-יוּכַל לִהְיוֺת תַּלְמִידִי:
Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem. ([Lukáš 9:62])
ου῞τως ου῏ν πα̑ς ε᾿ξ ὑμω̑ν ο῍ς ου᾿κ α᾿ποτάσσεται πα̑σιν τοι̑ς ἑαυτου̑ ὑπάρχουσιν ου᾿ δύναται ει῏ναί μου μαθητής
הָכַנָא כֻּלנָשׁ מֵנכֻון דּלָא שָׁבֵק כֻּלֵה קֵניָנֵה לָא מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא לִי תַּלמִידָא׃ ס
הַמֶּלַח הוּא טוֹב; אַךְ אִם גַּם לַמֶּלַח תֹּאבַד מְלִיחוּתוֹ, כֵּיצַד תֻּחְזַר לוֹ?
הַמֶּלַח טוֺב הוּא אַךְ אִם גַּם-הַמֶּלַח יָפוּג טַעְמוֺ מִי יְתַקֵּן אֹתוֺ:
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti? ([Matouš 5:13; Marek 9:50])
καλὸν ου῏ν τὸ α῞λας ε᾿ὰν δὲ καὶ τὸ α῞λας μωρανθη̑ ε᾿ν τίνι α᾿ρτυθήσεται
שַׁפִּירָא הי מֵלחָא אֵן דֵּין אָף מֵלחָא תֵּפכַּה בּמָנָא תֵּתמלַח׃
אֵין הוּא מוֹעִיל לֹא לָאֲדָמָה וְלֹא לַדֹּמֶן; הַחוּצָה מַשְׁלִיכִים אוֹתוֹ. מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ לִשְׁמֹעַ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
תָּפֵל לֹא-יִצְלַח לֹא לַאֲדָמָה וְלֹא לְדֹמֶן כִּי אִם-חוּצָה יַשְׁלִיכוּ אֹתוֺ מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.“
ου῎τε ει᾿ς γη̑ν ου῎τε ει᾿ς κοπρίαν ευ῎θετόν ε᾿στιν ε῎ξω βάλλουσιν αυ᾿τό ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
לָא לַארעָא ולָא לזֵבלָא אָזָלא לבַר שָׁדֵין לָה ס מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
כֵּיוָן שֶׁכָּל הַמּוֹכְסִים וְהָאֲנָשִׁים הַחַטָּאִים הִתְקָרְבוּ לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ,
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר בָּאוּ לְפָנָיו כָּל-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים לִשְׁמֹעַ אֹתוֺ:
Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. ([Lukáš 5:29-Lukáš 5:30 Lukáš 19:7])
η῟σαν δὲ αυ᾿τω̑ ε᾿γγίζοντες πάντες οἱ τελω̑ναι καὶ οἱ ἁμαρτωλοὶ α᾿κούειν αυ᾿του̑
מֵתקַרבִין הוַו דֵּין לוָתֵה מָכסֵא וחַטָיֵא דּנֵשׁמעֻונָיהי׃
הִתְלוֹנְנוּ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֹפְרִים לֵאמֹר: "הִנֵּה זֶה מְקַבֵּל אֶת הַחוֹטְאִים וְאוֹכֵל בְּחֶבְרָתָם."
וַיִּלֹּנוּ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֺפְרִים לֵאמֹר הָאִישׁ הַלָּזֶה פְּנֵי חַטָּאִים הוּא נֹשֵׂא וְאֹכֵל עִמָּהֶם:
I reptali farizeové a zákonníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.
Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“
καὶ διεγόγγυζον οι῞ τε Φαρισαι̑οι καὶ οἱ γραμματει̑ς λέγοντες ο῞τι ου῟τος ἁμαρτωλοὺς προσδέχεται καὶ συνεσθίει αυ᾿τοι̑ς
וסָפרֵא וַפרִישֵׁא רָטנִין הוַו וָאמרִין הָנָא לחַטָיֵא מקַבֵּל וָאכֵל עַמהֻון׃ ס
הִשְׁמִיעַ לָהֶם אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה:
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה לֵאמֹר:
I pověděl jim podobenství toto, řka:
Pověděl jim toto podobenství: ([Matouš 18:12-Matouš 18:14])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τοὺς τὴν παραβολὴν ταύτην λέγων
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע מַתלָא הָנָא׃
"מִי מִכֶּם הָאִישׁ שֶׁיֵּשׁ לוֹ מֵאָה כְּבָשִׂים וּכְשֶׁאוֹבֵד לוֹ אֶחָד מֵהֶם לֹא יַעֲזֹב אֶת הַתִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה בַּמִּדְבָּר וְיֵלֵךְ אַחֲרֵי הָאוֹבֵד עַד שֶׁיִּמְצָאֵהוּ?
מִי אִישׁ מִכֶּם אֲשֶׁר-לוֺ מֵאָה צֹאן וְאָבְדָה לּוֺ כִּבְשָׂה אַחַת מֵהֶן וְהוּא לֹא יַעֲזֹב אֶת-הַתִּשְׁעִים וָתֵשַׁע בַּמִּדְבָּר לָלֶכֶת וּלְבַקֵּשׁ עַד כִּי-יִמְצָא אֶת-הָאֹבָדֶת:
Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
“Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? ([Ezechiel 34:11 Ezechiel 34:16])
τίς α῎νθρωπος ε᾿ξ ὑμω̑ν ε῎χων ἑκατὸν πρόβατα καὶ α᾿πολέσας ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ε῍ν ου᾿ καταλείπει τὰ ε᾿νενήκοντα ε᾿ννέα ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω καὶ πορεύεται ε᾿πὶ τὸ α᾿πολωλὸς ε῞ως ευ῞ρη αυ᾿τό
מַנֻו מֵנכֻון גַּברָא דִּאית לֵה מָאא עֵרבִּין וֵאן נִאבַד חַד מֵנהֻון לָא שָׁבֵק תֵּשׁעִין ותֵשׁעָא בּדַברָא וָאזֵל בָּעֵא להַו דֵּאבַד עדַמָא דּנֵשׁכּחִיוהי׃
וְכַאֲשֶׁר יִמְצָאֵהוּ יָשִׂים אוֹתוֹ עַל כְּתֵפָיו בְּשִׂמְחָה,
וְהָיָה כִּי יִמְצָאֶנָּה יָשִׂישׂ עָלֶיהָ יִָּׂאֶנָּה בַכָּתֵף:
A nalezna, vložil by na ramena svá s radostí.
Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,
καὶ εὑρών ε᾿πιτίθησιν ε᾿πὶ τοὺς ω῎μους αυ᾿του̑ χαίρων
ומָא דֵּאשׁכּחֵה חָדֵא ושָׁקֵל לֵה עַל כַּתפָּתֵה׃
וּכְשֶׁיָּבוֹא הַבַּיְתָה יִקְרָא לִידִידָיו וְלִשְׁכֵנָיו וְיֹאמַר, 'שִׂמְחוּ אִתִּי, כִּי מָצָאתִי אֶת הַכֶּבֶשׂ שֶׁלִּי שֶׁאָבַד.'
וְאֶל-בֵּיתוֺ יָבֹא וְיִקְרָא לְאֹהֲבָיו וְלִשְׁכֵנָיו לֵאמֹר שִׂישׂוּ אִתִּי כִּי מָצָאתִי אֶת-אֲבֵדָתִי אֶת-הַכִּבְשָׂה הַזֹּאת:
A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.‘
καὶ ε᾿λθών ει᾿ς τὸν οι῏κον συγκαλει̑ τοὺς φίλους καὶ τοὺς γείτονας λέγων αυ᾿τοι̑ς συγχάρητέ μοι ο῞τι ευ῟ρον τὸ πρόβατόν μου τὸ α᾿πολωλός
וָאתֵא לבַיתֵּה וקָרֵא לרָחמַוהי ולַשׁבָבַוהי וָאמַר להֻון חדַו עַמי דֵּאשׁכּחֵת עֵרבּי דַּאבִּיד הוָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּךְ תִּהְיֶה שִׂמְחָה בַּשָּׁמַיִם עַל חוֹטֵא אֶחָד שֶׁחוֹזֵר בִּתְשׁוּבָה, יוֹתֵר מֵאֲשֶׁר עַל תִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה צַדִּיקִים שֶׁאֵינָם צְרִיכִים לִתְשׁוּבָה."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּכָה תִּרֶב הִַּׂמְחָה בַּשָּׁמַיִם עַל-חֹטֶא אֶחָד הַשָּׁב מֵחֲטָאָיו מֵעַל-תִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה אַנְשֵׁי צֶדֶק אֲשֶׁר אֵין לָהֶם דָּבָר לְהִנָּחֵם עָלָיו:
Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání(a), než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání(b) nepotřebují. (a) se obrátí (pod. Lukáš 15:10) (b) obrácení ([Lukáš 15:10 Lukáš 19:10 Jakubův 5:20])
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου῞τως χαρὰ ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ ε῎σται ε᾿πὶ ἑνὶ ἁμαρτωλω̑ μετανοου̑ντι η῍ ε᾿πὶ ε᾿νενήκοντα ε᾿ννέα δικαίοις οι῞τινες ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν μετανοίας
אָמַר אנָא לכֻון דּהָכַנָא תֵּהוֵא חַדֻותָא בַּשׁמַיָא עַל חַד חַטָיָא דּתָאֵב אַו עַל תֵּשׁעִין ותֵשׁעָא זַדִּיקִין דּלָא מֵתבַּעיָא להֻון תּיָבֻּותָא׃ ס
"אוֹ אֵיזוֹ אִשָּׁה, שֶׁיֵּשׁ לָה עֲשָׂרָה מַטְבְּעוֹת כֶּסֶף וְאָבַד לָהּ מַטְבֵּעַ אֶחָד, לֹא תַּדְלִיק מְנוֹרָה וּתְטַאטֵא אֶת הַבַּיִת וּתְחַפֵּשׂ הֵיטֵב עַד אֲשֶׁר תִּמְצָאֵהוּ?
אוֺ מִי הָאִשָּׁה אֲשֶׁר-לָהּ עֲשָׂרָה כֶסֶף וְאֶחָד מֵהֶם נָפַל וְנִסְתָּר מֵעֵינֶיהָ וְהִיא לֹא תַדְלִיק נֵר וּתְפַנֶּה אֶת-הַבַּיִת וּתְחַפֵּשׂ בְּחֵפֶשׂ מְחֻפָּשׂ עַד כִּי-תִמְצָאֶנּוּ:
Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí(c) a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? (c) ř: drachem (pod. Lukáš 15:9)
η῍ τίς γυνὴ δραχμὰς ε῎χουσα δέκα ε᾿ὰν α᾿πολέση δραχμὴν μίαν ου᾿χὶ α῞πτει λύχνον καὶ σαροι̑ τὴν οι᾿κίαν καὶ ζητει̑ ε᾿πιμελω̑ς ε῞ως ου῟ ευ῞ρη
אַו אַידָא הי אַנתּתָא דִּאית לָה עֵסרָא זֻוזִין ותַובֵּד חַד מֵנהֻון ולָא מַנהרָא שׁרָגָא וחָמָא בַּיתָּא ובָעיָא לֵה בּטִילָאיִת עדַמָא דּתֵשׁכּחִיוהי׃
וְכַאֲשֶׁר תִּמְצָא אוֹתוֹ תִּקְרָא לְחַבְרוֹתֶיהָ וּשְׁכֵנוֹתֶיהָ וְתֹאמַר, 'שִׂמְחוּ אִתִּי, כִּי מָצָאתִי אֶת הַמַּטְבֵּעַ שֶׁאָבַד לִי.'
וְהָיָה כִּי-תִמְצָא אֹתוֺ תִּקְרָא לְרֵעוֺתֶיהָ וְלִשְׁכֵנוֺתֶיהָ לֵאמֹר שְׂמַחְנָה בְּשִׂמְחָתִי כִּי מָצָאתִי אֶת-אֲבֵדָתִי אֶת הַכָּסֶף:
A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.‘
καὶ εὑρου̑σα συγκαλει̑ τὰς φίλας καὶ γείτονας λέγουσα συγχάρητέ μοι ο῞τι ευ῟ρον τὴν δραχμὴν η῍ν α᾿πὼλεσα
ומָא דֵּאשׁכַּחתֵה קָריָא לרָחמָתָה ולַשׁבָבָתָה וָאמרָא להֵין חדָיֵין עַמי דֵּאשׁכּחֵת זֻוזי דַּאבִּיד הוָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּךְ יֵשׁ שִׂמְחָה לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עַל חוֹטֵא אֶחָד שֶׁחוֹזֵר בִּתְשׁוּבָה."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּכָה תִּהְיֶה שִׂמְחָה לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עַל-חֹטֵא אֶחָד הַשָּׁב מֵחֲטָאָיו:
Takť, pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“ ([Lukáš 15:7])
ου῞τως λέγω ὑμι̑ν γίνεται χαρὰ ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿γγέλων του̑ θεου̑ ε᾿πὶ ἑνὶ ἁμαρτωλω̑ μετανοου̑ντι
אָמַר אנָא לכֻון דּהָכַנָא תֵּהוֵא חַדֻותָא קדָם מַלַאכַוהי דַּאלָהָא עַל חַד חַטָיָא דּתָאֵב׃ ס
וְעוֹד אָמַר: "לְאִישׁ אֶחָד הָיוּ שְׁנֵי בָּנִים.
וַיֹּסֶף וַיֹּאמַר אִישׁ אֶחָד הָיוּ לוֺ שְׁנֵי בָנִים:
Řekl také: Člověk jeden měl dva syny.
Řekl také: „Jeden člověk měl dva syny.
ει῏πεν δέ α῎νθρωπός τις ει῏χεν δύο υἱούς
וֵאמַר הוָא להֻון תֻּוב יֵשֻׁוע לגַברָא חַד אִית הוָא לֵה בּנַיָא תּרֵין׃
אָמַר הַצָּעִיר אֶל אָבִיו: 'אַבָּא, תֵּן לִי אֶת חֵלֶק הָרְכוּשׁ הַמַּגִּיעַ לִי.' וְאָמְנָם חִלֵּק לָהֶם אֲבִיהֶם אֶת הַנְּכָסִים.
וְהַקָּטֹן מֵהֶם אָמַר אֶל-אָבִיו תְּנָה-לִּי אָבִי חֵלֶק הַנַחֲלָה אֲשֶׁר יִפֹּל לְחֶבְלִי וַיְחַלֵּק לָהֶם אֶת-נְכָסָיו:
Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil své jmění. ([Deuteronomium 21:15-Deuteronomium 21:17])
καὶ ει῏πεν ὁ νεὼτερος αυ᾿τω̑ν τω̑ πατρί πάτερ δός μοι τὸ ε᾿πιβάλλον μέρος τη̑ς ου᾿σίας ὁ δὲ διει̑λεν αυ᾿τοι̑ς τὸν βίον
וֵאמַר לֵה בּרֵה זעֻורָא אָבי הַב לִי פָּלגֻּותָא דּמָטיָא לִי מֵן בַּיתָּך ופַלֵג להֻון קֵניָנֵה׃
לְאַחַר יָמִים לֹא רַבִּים אָסַף הַבֵּן הַצָּעִיר אֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ וְיָצָא אֶל אֶרֶץ רְחוֹקָה וְשָׁם בִּזְבֵּז אֶת רְכוּשׁוֹ בְּחַיֵּי הוֹלְלוּת.
וְאַחֲרֵי יָמִים אֲחָדִים אָסַף הַבֵּן הַקָּטֹן אֶת-כָּל-אֲשֶׁר לוֺ וַיִּסַּע אֶל-אֶרֶץ רְחוֺקָה וַיְהִי שָׁם לְזוֺלֵל עַד אֲשֶׁר פִּזַּר כָּל-כַּסְפּוֺ:
A po nemnohých dnech, shromáždiv všecko mladší ten syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, byv prostopášně živ.
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. ([Přísloví 29:3])
καὶ μετ῾ ου᾿ πολλὰς ἡμέρας συναγαγών πάντα ὁ νεὼτερος υἱὸς α᾿πεδήμησεν ει᾿ς χὼραν μακράν καὶ ε᾿κει̑ διεσκόρπισεν τὴν ου᾿σίαν αυ᾿του̑ ζω̑ν α᾿σὼτως
ומֵן בָּתַר יַומָתָא קַלִיל כַּנֵשׁ הַו בּרֵה זעֻורָא כֻּל מֵדֵּם דַּמטָיהי וֵאזַל לַאתרָא רַחִיקָא ותַמָן בַּדַּר קֵניָנֵה כַּד חָיֵא פַּרָחָאיִת׃
אַחֲרֵי שֶׁבִּזְבֵּז אֶת הַכֹּל בָּא רָעָב חָזָק עַל אוֹתָהּ אֶרֶץ וְהוּא הֵחֵל לִסְבֹּל מַחְסוֹר.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר בִּלַּע כָּל-אֲשֶׁר הָיָה לוֺ בָּא רָעָב גָּדוֺל בָּאָרֶץ הַהִיא וְהוּא הֵחֵל לִהְיוֺת חֲסַר-לָחֶם:
A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
δαπανήσαντος δὲ αυ᾿του̑ πάντα ε᾿γένετο λιμὸς ι᾿σχυρὰ κατὰ τὴν χὼραν ε᾿κείνην καὶ αυ᾿τὸς η῎ρξατο ὑστερει̑σθαι
וכַד גַּמַר כֻּל מֵדֵּם דִּאית הוָא לֵה הוָא כַּפנָא רַבָּא בַּאתרָא הַו ושַׁרִי חָסַר לֵה׃
הָלַךְ לְהִסְתַּפֵּחַ אֶל אֶחָד מִתּוֹשָׁבֵי הָאָרֶץ הַהִיא וְהַלָּה שָׁלַח אוֹתוֹ לִרְעוֹת חֲזִירִים בִּשְׂדוֹתָיו.
וַיֵּלֶךְ וַיִּסְתַּפַּח בְּאֶחָד מִיּשְׁבֵי הָאָרֶץ הַהִיא וַיִּשְׁלָחֵהוּ הַָּׂדֶה לִרְעוֺת חֲזִירִים:
I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal na pole své, aby pásl vepře.
Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
καὶ πορευθεὶς ε᾿κολλήθη ἑνὶ τω̑ν πολιτω̑ν τη̑ς χὼρας ε᾿κείνης καὶ ε῎πεμψεν αυ᾿τὸν ει᾿ς τοὺς α᾿γροὺς αυ᾿του̑ βόσκειν χοίρους
וֵאזַל נקֵף לֵה לחַד מֵן בּנַי מדִינתָּא דַּאתרָא הַו והֻו שַׁדּרֵה לַקרִיתָא למֵרעָא חזִירֵא׃
שָׁם הִשְׁתּוֹקֵק לְמַלֵּא אֶת בִּטְנוֹ בַּחֲרוּבִים שֶׁאָכְלוּ הַחֲזִירִים, אֶלָּא שֶׁאִישׁ לֹא נָתַן לוֹ.
וַיִּתְאַו לְמַלֵּא אֶת-כְּרֵשׂוֺ חֲרוּבִין מֵאֲשֶׁר יֹאכְלוּן הַחֲזִירִים וּפֹרֵשׂ אֵין לוֺ:
I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, ale žádný nedával jemu.
A byl by si chtěl naplnit žaludek(d) slupkami(e), které žrali vepři, ale ani ty nedostával. (d) var: nasytit se (e) lusky tzv. svatojanského chleba
καὶ ε᾿πεθύμει χορτασθη̑ναι ε᾿κ τω̑ν κερατίων ω῟ν η῎σθιον οἱ χοι̑ροι καὶ ου᾿δεὶς ε᾿δίδου αυ᾿τω̑
ומֵתרַגרַג הוָא למֵמלָא כַּרסֵה מֵן חַרֻובֵא הָנֻון דָּאכלִין הוַו חזִירֵא ולָא אנָשׁ יָהֵב הוָא לֵה׃
כְּשֶׁעָשָׂה חֶשְׁבּוֹן נֶפֶשׁ אָמַר, 'כַּמָּה מְשָׁרְתִים שְׂכִירִים שֶׁל אָבִי יֵשׁ לָהֶם לֶחֶם בְּשֶׁפַע וַאֲנִי גּוֹוֵעַ כָּאן בָּרָעָב!
וַיָּשֶׁב אֶל-לִבּוֺ וַיֹּאמַר מָה-רַבּוּ הְַּׂכִירִים תַּחַת יַד אָבִי אֲשֶׁר לָהֶם לֶחֶם דַּי וְהוֺתֵר וְאָנֹכִי מֵת פֹּה בָּרָעָב:
Přišed pak sám k sobě, řekl: Jak mnozí nájemníci u otce mého hojnost mají chleba, a já hladem mru!
Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
ει᾿ς ἑαυτὸν δὲ ε᾿λθών ε῎φη πόσοι μίσθιοι του̑ πατρός μου περισσεύονται α῎ρτων ε᾿γώ δὲ λιμω̑ ω῟δε α᾿πόλλυμαι
וכַד אֵתָא לוָת נַפשֵׁה אֵמַר כּמָא הָשָׁא אַגִירֵא אִית בֵּית אָבי דּיַתִּיר להֻון לַחמָא וֵאנָא הָרכָּא לכַפני אָבֵד אנָא׃
אָקוּם וְאֵלֵךְ אֶל אָבִי וְאֹמַר לוֹ: אַבָּא, חָטָאתִי לַשָּׁמַיִם וּלְךָ.
אָקוּם אֵלֵךְ אֶל-אָבִי וְאֹמַר אֵלָיו אָבִי חָטָאתִי גַּם-לַשָּׁמַיִם גַּם-לְפָנֶיךׇ:
Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi(f) i vůči tobě. (f) proti Bohu (tak i Lukáš 15:21)
α᾿ναστὰς πορεύσομαι πρὸς τὸν πατέρα μου καὶ ε᾿ρω̑ αυ᾿τω̑ πάτερ η῞μαρτον ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν καὶ ε᾿νὼπιόν σου
אֵקֻום אִזַל לוָת אָבי וִאמַר לֵה אָבי חטִית בַּשׁמַיָא וַקדָמַיךְּ׃
אֵינֶנִּי רָאוּי עוֹד לְהִקָּרֵא בִּנְךָ. שִׂים אוֹתִי כְּאֶחָד מִשְֹכִירֶיךָ.'
קַלֹּתִי מֵהִקָּרֵא בִנְךׇ עוֺד שִׂימֵנִי-נָא כְּאַחַד הַשְׂכִירִים בְּבֵיתֶךׇ:
Aniž jsem hoden více slouti synem tvým. Učiň mne jako jednoho z nájemníků svých.
Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘
ου᾿κέτι ει᾿μὶ α῎ξιος κληθη̑ναι υἱός σου ποίησόν με ὡς ε῞να τω̑ν μισθίων σου
ולָא מֵכִּיל שָׁוֵא אנָא דַּברָך אֵתקרֵא עבֵדַיני אַיך חַד מֵן אַגִירַיךְּ׃
הוּא קָם וְהָלַךְ אֶל אָבִיו. בִּהְיוֹתוֹ עוֹד רָחוֹק רָאָהוּ אָבִיו וְנִכְמְרוּ רַחֲמָיו עָלָיו. הוּא רָץ אֵלָיו וְנָפַל עַל צַוָּארָיו וְנָשַׁק לוֹ.
וַיָּקָם וַיָּבֹא אֶל-אָבִיו וְעוֺדֶנּוּ מֵרָחוֺק רָאָה אֹתוֺ אָבִיו וַיִּכָּמְרוּ רַחֲמָיו אֵלָיו וַיָּרָץ וַיִּפֹּל עַל-צַוָּארָיו וְיִּשַּׁק לוֺ:
I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím byv hnut, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
καὶ α᾿ναστὰς η῟λθεν πρὸς τὸν πατέρα ἑαυτου̑ ε῎τι δὲ αυ᾿του̑ μακρὰν α᾿πέχοντος ει῏δεν αυ᾿τὸν ὁ πατὴρ αυ᾿του̑ καὶ ε᾿σπλαγχνίσθη καὶ δραμών ε᾿πέπεσεν ε᾿πὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ κατεφίλησεν αυ᾿τόν
וקָם אֵתָא לוָת אַבֻוהי ועַד הֻו רַחִיק חזָיהי אַבֻוהי וֵאתרַחַם עלַוהי וַרהֵט נפַל עַל צַורֵה ונַשׁקֵה׃
אָמַר לוֹ הַבֵּן, 'אַבָּא, חָטָאתִי לַשָּׁמַיִם וּלְךָ וְאֵינֶנִּי רָאוּי עוֹד לְהִקָּרֵא בִּנְךָ.'
וְהַבֵּן עָנָה וְאָמַר אָבִי חָטָאתִי גַּם-לַשָּׁמַיִם גַּם-לְפָנֶיךׇ קַלֹּתִי מֵהִקָּרֵא בִנְךׇ עוֺד:
I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým.
Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem(g).‘ (g) var: + Přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.
ει῏πεν δὲ ὁ υἱὸς αυ᾿τω̑ πάτερ η῞μαρτον ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν καὶ ε᾿νὼπιόν σου ου᾿κέτι ει᾿μὶ α῎ξιος κληθη̑ναι υἱός σου
וֵאמַר לֵה בּרֵה אָבי חטִית בַּשׁמַיָא וַקדָמַיךְּ ולָא שָׁוֵא אנָא דַּברָך אֵתקרֵא׃
אַךְ הָאָב אָמַר לַעֲבָדָיו, 'הָבִיאוּ מַהֵר אֶת הַגְּלִימָה הַנָּאָה בְּיוֹתֵר וְהַלְבִּישׁוּהוּ, שִׂימוּ טַבַּעַת עַל יָדוֹ וְנַעֲלַיִם לְרַגְלָיו,
וַיֹּאמֶר הָאָב אֶל-עֲבָדָיו מַהֲרוּ הָבִיאוּ וְהַלְבִּישֻׁהוּ אֶת-הַמְּעִיל הַטּוֺב וּתְנוּ טַבַּעַת עַל-יָדוֺ וּנְעָלִים לְרַגְלָיו:
I řekl otec služebníkům svým: Přineste to roucho první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. ([Genesis 41:42; Zacharjáš 3:4])
ει῏πεν δὲ ὁ πατὴρ πρὸς τοὺς δούλους αυ᾿του̑ ταχὺ ε᾿ξενέγκατε στολὴν τὴν πρὼτην καὶ ε᾿νδύσατε αυ᾿τόν καὶ δότε δακτύλιον ει᾿ς τὴν χει̑ρα αυ᾿του̑ καὶ ὑποδήματα ει᾿ς τοὺς πόδας
אֵמַר דֵּין אַבֻוהי לעַבדַּוהי אַפֵּקו אֵסטלָא רִשָׁיתָּא אַלבֵּשֻׁוהי וסִימו עֵזֵקתָא בִּאידֵה וַאסֵאנֻוהי מסָנֵא׃
הָבִיאוּ אֶת הָעֶגֶל הַמְפֻטָּם וְשַׁחֲטוּ אוֹתוֹ וְנֹאכַל וְנִשְׂמַח,
וְאֶת-עֵגֶל הַמַּרְבֵּק קְחוּ וּטְבָחוּ וְנֹאכַל וְנַעֲלֹזָה:
A přivedouce to tele tučné, zabíte, a hodujíce, buďme veseli.
Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
καὶ φέρετε τὸν μόσχον τὸν σιτευτόν θύσατε καὶ φαγόντες ευ᾿φρανθω̑μεν
וַאיתַּו קטֻולו תַּורָא דּפֵטמָא ונֵאכֻול ונֵתבַּסַם׃
כִּי בְּנִי זֶה הָיָה מֵת וְהִנֵּה חָזַר לַחַיִּים, אָבַד וְהִנֵּה נִמְצָא.' וְהֵם הֵחֵלּוּ לִשְׂמֹחַ.
כִּי זֶה-בְּנִי מֵת הָיָה וְהִנֵּה הוּא חָי אֹבֵד וְהוּא נִמְצָא אִתָּנוּ וַיָּקוּמוּ כֻלָּם לְהִתְעַלֵּס:
Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.
ο῞τι ου῟τος ὁ υἱός μου νεκρὸς η῟ν καὶ α᾿νέζησεν η῟ν α᾿πολωλώς καὶ εὑρέθη καὶ η῎ρξαντο ευ᾿φραίνεσθαι
דּהָנָא בֵּרי מִיתָא הוָא וַחיָא וַאבִּידָא הוָא וֵאשׁתּכַח ושַׁרִיו למֵתבַּסָמֻו׃
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה בְּנוֹ הַגָּדוֹל בַּשָֹדֶה. כְּשֶׁחָזַר וְהִתְקָרֵב הַבַּיְתָה שָׁמַע קוֹל נְגִינוֹת וְרִקּוּדִים.
וּבְנוֺ הַגָּדוֺל בָּא מִמְּלַאכְתּוֺ בַשָׂדֶה וַיִּקְרַב אֶל-הַבַּיִת וַיִּשְׁמַע קוֺל שִׁיר וּמָחוֺל:
Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
η῟ν δὲ ὁ υἱὸς αυ᾿του̑ ὁ πρεσβύτερος ε᾿ν α᾿γρω̑ καὶ ὡς ε᾿ρχόμενος η῎γγισεν τη̑ οι᾿κία η῎κουσεν συμφωνίας καὶ χορω̑ν
הַו דֵּין בּרֵה קַשִׁישָׁא בַּקרִיתָא הוָא וכַד אֵתָא וַקרֵב לוָת בַּיתָּא שׁמַע קָל זמָרָא דּסַגִּיֵאא׃
הוּא קָרָא לְאַחַד הַנְּעָרִים וְשָׁאַל לָדַעַת מָה הַדָּבָר.
וַיִּקְרָא אֶל-אַחַד הַנְּעָרִים וַיִּשְׁאַל מַה-זֹּאת:
I povolav jednoho z služebníků, otázal se, co by to bylo.
Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
καὶ προσκαλεσάμενος ε῞να τω̑ν παίδων ε᾿πυνθάνετο τί α῍ν ει῎η ταυ̑τα
וַקרָא לחַד מֵן טלָיֵא ושַׁאלֵה מָנַו הָנָא׃
הֵשִׁיב לוֹ הַנַּעַר, 'אָחִיךָ בָּא, וְאָבִיךָ שָׁחַט אֶת הָעֵגֶל הַמְפֻטָּם מִפְּנֵי שֶׁחָזַר אֵלָיו בָּרִיא וְשָׁלֵם.'
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֲלֹא אָחִיךׇ בָּא וַיִּזְבַּח לוֺ אָבִיךׇ אֶת-עֵגֶל הַמַּרְבֵּק אַחֲרֵי אֲשֶׁר שָׁב אֵלָיו בְּשָׁלוֺם:
A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
On mu odpověděl: ‚Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.‘
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῞τι ὁ α᾿δελφός σου η῞κει καὶ ε῎θυσεν ὁ πατήρ σου τὸν μόσχον τὸν σιτευτόν ο῞τι ὑγιαίνοντα αυ᾿τὸν α᾿πέλαβεν
אָמַר לֵה אַחֻוך אֵתָא וַקטַל אַבֻוך תַּורָא דּפֵטמָא דּכַד חלִים אַקבּלֵה׃
כָּעַס הַבֵּן הַגָּדוֹל וְלֹא רָצָה לְהִכָּנֵס. אָז יָצָא אָבִיו לְדַבֵּר עַל לִבּוֹ.
וַיִּחַר אַפּוֺ וְלֹא אָבָה לָבֹא הַבָּיְתָה וַיֵּצֵא אָבִיו וַיְדַבֵּר עַל-לִבּוֺ:
I rozhněval se, a nechtěl vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
ω᾿ργίσθη δὲ καὶ ου᾿κ η῎θελεν ει᾿σελθει̑ν ὁ δὲ πατὴρ αυ᾿του̑ ε᾿ξελθών παρεκάλει αυ᾿τόν
וַרגֵז ולָא צָבֵא הוָא למֵעַל וַנפַק אַבֻוהי בּעָא מֵנֵה׃
אָמַר הַבֵּן לְאָבִיו, 'הִנֵּה זֶה שָׁנִים רַבּוֹת אֲנִי עוֹבֵד אֶצְלְךָ וּמֵעוֹלָם לֹא עָבַרְתִּי עַל מִצְוָתְךָ, וְאַתָּה מֵעוֹלָם לֹא נָתַתָּ לִי גְּדִי כְּדֵי שֶׁאֶשְׂמַח עִם יְדִידַי.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶל-אָבִיו הִנֵּה זֶה שָׁנִים רַבּוֺת עֲבַדְתִּיךׇ וּמֵעוֺדִי לֹא עָבַרְתִּי מִמִּצְוֺתֶיךׇ וְעוֺד לֹא-נָתַתָּ לִי גְדִי מִן-הַצֹּאן לֶאֱכֹל וּלְהִתְעַלֵּס עִם-רֵעָי:
A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázaní tvého nepřestoupil, a však nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s přátely svými vesel pobyl.
Ale on mu odpověděl: ‚Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν τω̑ πατρὶ αυ᾿του̑ ι᾿δοὺ τοσαυ̑τα ε῎τη δουλεύω σοι καὶ ου᾿δέποτε ε᾿ντολήν σου παρη̑λθον καὶ ε᾿μοὶ ου᾿δέποτε ε῎δωκας ε῎ριφον ι῞να μετὰ τω̑ν φίλων μου ευ᾿φρανθω̑
הֻו דֵּין אֵמַר לַאבֻוהי הָא כּמָא שׁנִין פָּלַח אנָא לָך עַבדֻּותָא ולָא מֵמתֻום עֵברֵת פֻּוקדָּנָך ומֵן מתֻום גַּדיָא לָא יַהבתּ לִי דֵּאתבַּסַם עַם רָחמַי׃
אֲבָל כְּשֶׁבָּא בִּנְךָ זֶה אֲשֶׁר בִּזְבֵּז אֶת רְכוּשְׁךָ עִם זוֹנוֹת, שָׁחַטְתָּ בִּשְׁבִילוֹ אֶת הָעֵגֶל הַמְפֻטָּם.'
וּכְבֹא בִנְךׇ זֶה רֹעֶה זֹנוֺת אֲשֶׁר הִשְׁחִית אֶת-נַחֲלָתֶךׇ זָבַחְתָּ לּוֺ אֶת-עֵגֶל הַמַּרְבֵּק:
Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu to tele tučné.
Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.‘
ο῞τε δὲ ὁ υἱός σου ου῟τος ὁ καταφαγὼν σου τὸν βίον μετὰ πορνω̑ν η῟λθεν ε῎θυσας αυ᾿τω̑ τὸν σιτευτὸν μόσχον
להָנָא דֵּין בּרָך כַּד פַּרַח קֵניָנָך עַם זָניָתָא וֵאתָא נכַסתּ לֵה תַּורָא דּפֵטמָא׃
אָמַר הָאָב, 'בְּנִי, אַתָּה תָּמִיד אִתִּי, וְכָל אֲשֶׁר לִי שֶׁלְּךָ הוּא.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו בְּנִי הֲלֹא תָמִיד אַתָּה עִמָּדִי וְכֹל אֲשֶׁר-לִי לְךׇ הוּא:
A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
On mu řekl: ‚Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ τέκνον σὺ πάντοτε μετ῾ ε᾿μου̑ ει῏ καὶ πάντα τὰ ε᾿μὰ σά ε᾿στιν
אָמַר לֵה אַבֻוהי בֵּרי אַנתּ בּכֻלזבַן עַמי אַנתּ וכֻלמֵדֵּם דִּילי דִּילָך הֻו׃
אֲבָל מִן הָרָאוּי לָשׂוֹּשׂ וְלִשְׂמֹחַ, כִּי אָחִיךָ זֶה הָיָה מֵת וְהִנֵּה חָזַר לַחַיִּים, אָבַד וְהִנֵּה נִמְצָא.'"
אֲבָל נָאוָה לָנוּ לִשְׂמֹחַ וּלְהִתְעַלֵּס כִּי זֶה-אָחִיךׇ מֵת הָיָה וְהִנֵּה הוּא חָי אֹבֵד וְהוּא נִמְצָא אִתָּנוּ:
Ale veseliti a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘„
ευ᾿φρανθη̑ναι δὲ καὶ χαρη̑ναι ε῎δει ο῞τι ὁ α᾿δελφός σου ου῟τος νεκρὸς η῟ν καὶ ε῎ζησεν καὶ α᾿πολωλώς καὶ εὑρέθη
למֵבסַם דֵּין וָלֵא הוָא לַן וַלמֵחדָּא דּהָנָא אַחֻוך מִיתָא הוָא וַחיָא וַאבִּידָא הוָא וֵאשׁתּכַח סּ סּ׃
הוֹסִיף וְאָמַר גַּם לְתַלְמִידָיו: "לְאִישׁ עָשִׁיר אֶחָד הָיָה סוֹכֵן בַּיִת, וְהִלְשִׁינוּ בְּאָזְנָיו עַל הַסּוֹכֵן שֶׁהוּא מְבַזְבֵּז אֶת נִכְסֵי הָאִישׁ.
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-תַּלְמִידָיו אִישׁ עָשִׁיר הָיָה וְלוֺ סֹכֵן עַל-בֵּיתוֺ אֲשֶׁר הֵבִיאוּ אֵלָיו דִּבָּתוֺ רָעָה לֵאמֹר כִּי הוֺנוֺ הוּא מְפַזֵּר:
Pravil pak i učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Svým učedníkům řekl: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem.
ε῎λεγεν δὲ καὶ πρὸς τοὺς μαθητάς α῎νθρωπός τις η῟ν πλούσιος ο῍ς ει῏χεν οι᾿κονόμον καὶ ου῟τος διεβλήθη αυ᾿τω̑ ὡς διασκορπίζων τὰ ὑπάρχοντα αυ᾿του̑
וֵאמַר מַתלָא לוָת תַּלמִידַוהי גַּברָא חַד אִית הוָא עַתִּירָא וִאית הוָא לֵה רַבַּיתָּא וֵאתֵאכֵלו לֵה קַרצַוהי דּקֵניָנֵה מפַרַח׃
קָרָא לוֹ וְאָמַר, 'מַה זֶּה שֶׁאֲנִי שׁוֹמֵעַ עָלֶיךָ? מְסֹר דִּין וְחֶשְׁבּוֹן עַל עֲסָקֶיךָ, כִּי לֹא תּוּכַל עוֹדלִהְיוֹת הַסּוֹכֵן שֶׁלִּי.'
וַיִּקְרָא אֵלָיו וַיֹּאמַר מַה-זֹּאת אָנֹכִי שֹׁמֵעַ עָלֶיךׇ הָבָה חֶשְׁבּוֺן פְּקֻדָּתֶךׇ כִּי לֹא תוּכַל עוֺד לְהִשָּׁאֵר סֹכֵן עַל-הַבָּיִת:
I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství svého, nebo již nebudeš moci déle vládnouti.
Zavolal ho a řekl mu: ‚Čeho ses to dopustil?(h) Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.‘ (h) Co to o tobě slyším?
καὶ φωνήσας αυ᾿τὸν ει῏πεν αυ᾿τω̑ τί του̑το α᾿κούω περὶ σου̑ α᾿πόδος τὸν λόγον τη̑ς οι᾿κονομίας σου ου᾿ γὰρ δύνη ε῎τι οι᾿κονομει̑ν
וַקרָיהי מָרֵה וֵאמַר לֵה מָנַו הָנָא דּשָׁמַע אנָא עלַיךְּ הַב לִי חֻושׁבָּנָא דּרַבַּת־בַּיתֻּותָך לָא גֵּיר מֵשׁכַּח אַנתּ מֵכִּיל רַבַּיתָּא דּתֵהוֵא לִי׃
אָמַר הַסּוֹכֵן בְּלִבּוֹ, 'מָה אֶעֱשֶׂה, שֶׁהֲרֵי אֲדוֹנִי לוֹקֵחַ מִמֶּנִּי אֶת מִשְׂרַת הַסּוֹכֵן? אֵין בִּי כֹּחַ לַחְפֹּר, וּלְקַבֵּץ נְדָבוֹת אֲנִי מִתְבַּיֵּשׁ.
וַיֹּאמֶר הַסֹּכֵן אֶל-לִבּוֺ מָה אֶעֱשֶׂה כִּי-לֹקֵחַ אֲדֹנִי אֶת-פְּקֻדָּתִי מִמֶּנִּי לַעֲבֹד אֶת-הָאֲדָמָה לֹא-תוּכַל וּלְבַקֵּשׁ לֶחֶם נְדָבוֺת חֶרְפָּה הִיא לִי:
I dí vládař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vládařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mne můj pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem(i), žebrat se stydím. (i) ř: Kopat nemohu
ει῏πεν δὲ ε᾿ν ἑαυτω̑ ὁ οι᾿κονόμος τί ποιήσω ο῞τι ὁ κύριός μου α᾿φαιρει̑ται τὴν οι᾿κονομίαν α᾿π῾ ε᾿μου̑ σκάπτειν ου᾿κ ι᾿σχύω ε᾿παιτει̑ν αι᾿σχύνομαι
אָמַר הַו רַבַּיתָּא בּנַפשֵׁה מָנָא אֵעבֵּד דּמָרי שָׁקֵל לָה מֵני רַבַּת־בַּיתֻּותָא דֵּאחפֻּור לָא מֵשׁכַּח אנָא וַלמֵחדַּר בָּהֵת אנָא׃
כֵּן, יוֹדֵעַ אֲנִי מַה לַּעֲשׂוֹת כְּדֵי שֶׁאֲנָשִׁים יְקַבְּלוּ אוֹתִי בְּבָתֵּיהֶם כַּאֲשֶׁר אֲפֻטַּר מִמִּשְׂרָתִי.'
יָדַעִתִּי אֵת אֲשֶׁר אֶעֱשֶׂה עַד גַּם-אַחֲרֵי אֲשֶׁר אֶחְדַּל מִהְיוֺת סֹכֵן יַאַסְפוּנִי אֶל-בָּתֵּיהֶם:
Vím, co učiním, aby, když budu zsazen z vládařství, přijali mne do svých domů.
Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!‘
ε῎γνων τί ποιήσω ι῞να ο῞ταν μετασταθω̑ ε᾿κ τη̑ς οι᾿κονομίας δέξωνταί με ει᾿ς τοὺς οι῎κους αυ᾿τω̑ν
יֵדעֵת מָנָא אֵעבֵּד דּמָא דּנֵפקֵת מֵן רַבַּת־בַּיתֻּותָא נקַבּלֻונָני בּבָתַּיהֻון׃
הוּא קָרָא אֵלָיו בָּזֶה אַחַר זֶה אֶת בַּעֲלֵי־הַחוֹב שֶׁל אֲדוֹנָיו. שָׁאַל אֶת הָרִאשׁוֹן, 'כַּמָּה אַתָּה חַיָּב לַאֲדוֹנִי?'
וַיִּקְרָא אֶל-אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר נָשָׁה בָּם אֲדֹנָיו וַיֹּאמֶר אֶל-הָרִאשׁוֺן מָה חוֺב עָלֶיךׇ לְשַׁלֵּם לַאדֹנִי:
I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘ On řekl: ‚Sto věder oleje.‘
καὶ προσκαλεσάμενος ε῞να ε῞καστον τω̑ν χρεοφειλετω̑ν του̑ κυρίου ἑαυτου̑ ε῎λεγεν τω̑ πρὼτω πόσον ο᾿φείλεις τω̑ κυρίω μου
וַקרָא חַד חַד מֵן חַיָבֵא דּמָרֵה וֵאמַר לקַדמָיָא כּמָא חַיָב אַנתּ למָרי׃
אָמַר הָאִישׁ, 'מֵאָה כַּדִּים שֶׁמֶן.' אָמַר לוֹ הַסּוֹכֵן, 'קַח אֶת הַשְּׁטָר שֶׁלְּךָ וּמַהֵר וּכְתֹב חֲמִשִּׁים.'
וַיֹּאמֶר מֵאָה בַּת שָׁמֶן וַיֹּאמֶר אֵלָיו מַהֵר קַח אֶת-שְׁטַר הַחוֺב שֵׁב וּכְתֹב חֲמִישִׁים:
A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.‘
ὁ δὲ ει῏πεν ἑκατὸν βάτους ε᾿λαίου ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ δέξαι σου τὰ γράμματα καὶ καθίσας ταχέως γράψον πεντήκοντα
אָמַר לֵה מָאא מַתריָן מֵשׁחָא אָמַר לֵה סַב כּתָבָך ותֵב בַּעגַל כּתֻוב חַמשִׁין מַתריָן׃
לְאַחַר מִכֵּן אָמַר לְאַחֵר, 'כַּמָּה אַתָּה חַיָּב?' הֵשִׁיב בַּעַל־הַחוֹב, 'מֵאָה שַׂקִּים חִטָּה.' אָמַר לוֹ הַסּוֹכֵן, 'קַח אֶת שְׁטָרְךָ וּכְתֹב שְׁמוֹנִים.'
וְאֶל-הַשֵּׁנִי אָמַר וְאַתָּה כַּמֶּה עָלֶיךׇ לְשַׁלֵּם וַיֹּאמֶר מֵאָה כֹּר חִטִּים וַיֹּאמֶר קַח אֶת-שְׁטַר הַחוֺב וּכְתֹב שְׁמֹנִים:
Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Pak řekl druhému: ‚A kolik jsi dlužen ty?‘ Odpověděl: ‚Sto měr obilí.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.‘
ε῎πειτα ἑτέρω ει῏πεν σὺ δὲ πόσον ο᾿φείλεις ὁ δὲ ει῏πεν ἑκατὸν κόρους σίτου λέγει αυ᾿τω̑ δέξαι σου τὰ γράμματα καὶ γράψον ο᾿γδοήκοντα
וֵאמַר לַאחרִנָא וַאנתּ מָנָא חַיָב אַנתּ למָרי אָמַר לֵה מָאא כֻּורִין חֵטֵא אָמַר לֵה קַבֵּל כּתָבָך ותֵב כּתֻוב תּמָנִאין כֻּורִין׃
שִׁבַּח בַּעַל הַבַּיִת אֶת הַסּוֹכֵן הָרַמַּאי עַל שֶׁפָּעַל בְּפִקְחוּת, שֶׁכֵּן בְּנֵי הָעוֹלָם הַזֶּה פִּקְחִים בְּדוֹרָם יוֹתֵר מִבְּנֵי הָאוֹר."
וַיְשַׁבַּח הָאָדוֺן אֶת-בֶּן-הָעַוְלָה אֶת-הַסֹּכֵן אֲשֶׁר שִׂכֵּל אֶת-מַעֲשֵׂהוּ כִּי בְנֵי הָעוֺלָם הַזֶּה מַשְׂכִּילִים הֵם מֵעַל בְּנֵי הָאוֺר בְּדֹרֹתָם:
I pochválil ten pán vládaře toho nepravého, že opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech.
Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa(j) jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla. (j) ř: věku ([Efezským 5:8; 1 Tesalonickým 5:5])
καὶ ε᾿πήνεσεν ὁ κύριος τὸν οι᾿κονόμον τη̑ς α᾿δικίας ο῞τι φρονίμως ε᾿ποίησεν ο῞τι οἱ υἱοὶ του̑ αι᾿ω̑νος τούτου φρονιμὼτεροι ὑπὲρ τοὺς υἱοὺς του̑ φωτὸς ει᾿ς τὴν γενεὰν τὴν ἑαυτω̑ν ει᾿σιν
ושַׁבַּח מָרַן לרַבַּיתָּא דּעַולָא דּחַכִּימָאיִת עבַד בּנַוהי גֵּיר דּעָלמָא הָנָא חַכִּימִין אֵנֻון מֵן בּנַוהי דּנֻוהרָא בּשַׁרבַּתהֻון הָדֵא׃
"וְאָנֹכִי אוֹמֵר לָכֶם, הַשִֹיגוּ לָכֶם יְדִידִים בְּמָמוֹן הַמִּרְמָה כְּדֵי שֶׁכַּאֲשֶׁר הוּא יִכְלֶה הֵם יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם לְמִשְׁכְּנוֹת עוֹלָם.
וְאַף-אֲנִי אֹמֵר לָכֶם קְנוּ לָכֶם אֹהֲבִים בְּכֶסֶף מְקוֺר הָעַוְלָה וְכַאֲשֶׁר יָבֹא עַד-קִצּוֺ אָז יַאַסְפוּ אֶתְכֶם אֶל-מִשְׁכְּנוֺת עוֺלָם:
I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do oněch věčných stanů.
Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine(k), budete přijati do věčných příbytků. (k) var: až pominete ([Lukáš 12:33 Lukáš 18:22])
καὶ ε᾿γώ ὑμι̑ν λέγω ἑαυτοι̑ς ποιήσατε φίλους ε᾿κ του̑ μαμωνα̑ τη̑ς α᾿δικίας ι῞να ο῞ταν ε᾿κλίπη δέξωνται ὑμα̑ς ει᾿ς τὰς αι᾿ωνίους σκηνάς
וָאף אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון דַּעבֵדו לכֻון רָחמֵא מֵן מָמֻונָא הָנָא דּעַולָא דּמָא דַּגמַר נקַבּלֻונָכֻון בַּמטַלַיהֻון דַּלעָלַם׃
מִי שֶׁנֶּאֱמָן בִּמְעַט מִזְעָר נֶאֱמָן גַּם בְּהַרְבֵּה, וּמִי שֶׁאֵינֶנּוּ יָשָׁר בִּמְעַט מִזְעָר גַּם בְּהַרְבֵּה אֵינֶנּוּ יָשָׁר.
מִי אֲשֶׁר נֶאֱמָן בְּדָבָר קָטֹן נֶאֱמָן יִהְיֶה גַּם-בְּדָבָר גָּדוֺל וּמִי אֲשֶׁר יְעַוֵּל בְּדָבָר קָטֹן יְעַוֵּל גַּם-בְּדָבָר גָּדוֺל:
Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké. ([Matouš 25:21 Matouš 25:23; Lukáš 19:17])
ὁ πιστὸς ε᾿ν ε᾿λαχίστω καὶ ε᾿ν πολλω̑ πιστός ε᾿στιν καὶ ὁ ε᾿ν ε᾿λαχίστω α῎δικος καὶ ε᾿ν πολλω̑ α῎δικός ε᾿στιν
מַן דַּבקַלִיל מהַימַן אָף בּסַגִּי מהַימַן הֻו ומַן דַּבקַלִיל עַוָל אָף בּסַגִּי עַוָל הֻו׃
לָכֵן אִם בְּמָמוֹן הַמִּרְמָה לֹא הֱיִיתֶם נֶאֱמָנִים, מִי יַפְקִיד בְּיֶדְכֶם אֶת הָאֲמִתִּי?
וְעַל-כֵּן אִם לֹא-נֶאֱמָנִים הֱיִיתֶם בְּהוֺן מָשְׁחָת מִי יַפְקִיד אֶתְכֶם עַל-הוֺן אֱמֶת:
Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří?
Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek(l), kdo vám svěří to pravé bohatství? (l) ř: mamon (pod. Lukáš 16:13)
ει᾿ ου῏ν ε᾿ν τω̑ α᾿δίκω μαμωνα̑ πιστοὶ ου᾿κ ε᾿γένεσθε τὸ α᾿ληθινὸν τίς ὑμι̑ν πιστεύσει
אֵן הָכִיל בּמָמֻונָא דּעַולָא מהַימנֵא לָא הוַיתֻּון שׁרָרָא לכֻון מַנֻו מהַימֵן׃
וְאִם בְּמַה שֶּׁשַּׁיָּךְ לַזּוּלַת לֹא הֱיִיתֶם נֶאֱמָנִים, מִי יִתֵּן לָכֶם אֶת אֲשֶׁר שַׁיָּךְ לָכֶם?
וְאִם נֶאֱמָנִים לֹא הֱיִיתֶם בְּקִנְיָן עֹבֵר לַאֲחֵרִים קִנְיָן עֹמֵד לְנַפְשְׁכֶם מִי יִתֵּן לָכֶם:
A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří?
καὶ ει᾿ ε᾿ν τω̑ α᾿λλοτρίω πιστοὶ ου᾿κ ε᾿γένεσθε τὸ ὑμέτερον τίς ὑμι̑ν δὼσει
וֵאן בַּדלָא דִּילכֻון לָא אֵשׁתּכַחתֻּון מהַימנֵא דִּילכֻון מַנֻו נֵתֵּל לכֻון׃ ס
אֵין עֶבֶד יָכוֹל לַעֲבֹד שְׁנֵי אֲדוֹנִים, שֶׁכֵּן אוֹ יִשְׂנָא אֶחָד וְיֹאהַב אֶת הַשֵּׁנִי אוֹ יִהְיֶה מָסוּר לְאֶחָד וִיזַלְזֵל בַּשֵּׁנִי. אֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲבֹד גַּם אֶת הָאֱלֹהִים וְגַם אֶת הַמָּמוֹן."
עֶבֶד לֹא יוּכַל לַעֲבֹד אֲדֹנִים שְׁנָיִם כִּי אִם-יִשְׂנָא אֶת-הָאֶחָד וְאֶת-הָאַחֵר יֶאֱהַב אוֺ יִדְבַּק בָּאֶחָד וְהַשֵּׁנִי נִמְאָס בְּעֵינָיו לֹא תוּכְלוּ לַעֲבֹד אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶת-הַמָּמוֺן:
Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.“ ([Matouš 6:24])
ου᾿δεὶς οι᾿κέτης δύναται δυσὶ κυρίοις δουλεύειν η῍ γὰρ τὸν ε῞να μισήσει καὶ τὸν ε῞τερον α᾿γαπήσει η῍ ἑνὸς α᾿νθέξεται καὶ του̑ ἑτέρου καταφρονήσει ου᾿ δύνασθε θεω̑ δουλεύειν καὶ μαμωνα̑
לַיתּ עַבדָּא דּמֵשׁכַּח לַתרֵין מָרַוָן למֵפלַח אַו גֵּיר לחַד נֵסנֵא ולַאחרִנָא נֵרחַם אַו לחַד ניַקַר ולַאחרִנָא נשֻׁוט לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵפלַח לַאלָהָא וַלמָמֻונָא׃ ס
הַפְּרוּשִׁים שֶׁהָיוּ אוֹהֲבֵי כֶּסֶף שָׁמְעוּ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וְלָעֲגוּ לוֹ.
וַיִּשְׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים אֹהֲבֵי כֶסֶף אֶת-כָּל-אֵלֶּה וַיִּשְׂחֲקוּ עָלָיו:
Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Toto vše slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu.
η῎κουον δὲ ταυ̑τα πάντα οἱ Φαρισαι̑οι φιλάργυροι ὑπάρχοντες καὶ ε᾿ξεμυκτήριζον αυ᾿τόν
פּרִישֵׁא דֵּין כַּד שׁמַעו הָלֵין כֻּלהֵין מֵטֻל דּרָחמִין הוַו כֵּספָּא ממַיקִין הוַו בֵּה׃
אָמַר לָהֶם: "אַתֶּם - אַתֶּם הָעוֹשִׂים אֶת עַצְמְכֶם צַדִּיקִים לְעֵינֵי הָאֲנָשִׁים! אֲבָל אֱלֹהִים מַכִּיר אֶת לְבַבְכֶם. הֲרֵי מַה שֶּׁמְּרוֹמָם אֵצֶל בְּנֵי אָדָם תּוֹעֵבָה הוּא לִפְנֵי אֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַתֶּם הֵם אֲשֶׁר תַּצְדִּיקוּ נַפְשְׁכֶם לְעֵינֵי אֲנָשִׁים וֵאלֹהִים יֵדַע אֶת-לִבְּכֶם כִּי הַמִּתְנֵַּׂא לְעֵינֵי אֲנָשִׁים תּוֺעֵבָה הוּא בְּעֵינֵי אֱלֹהִים:
I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Řekl jim: „Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost. ([1 Samuelova 16:7; Přísloví 21:2; Matouš 23:28; 1 Korintským 1:27])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς ε᾿στε οἱ δικαιου̑ντες ἑαυτοὺς ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿νθρὼπων ὁ δὲ θεὸς γινὼσκει τὰς καρδίας ὑμω̑ν ο῞τι τὸ ε᾿ν α᾿νθρὼποις ὑψηλὸν βδέλυγμα ε᾿νὼπιον του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר להֻון אַנתֻּון אֵנֻון דַּמזַדּקִין נַפשׁהֻון קדָם בּנַי־אנָשָׁא אַלָהָא דֵּין יָדַע לֵבַּוָתכֻון דּמֵדֵּם דּרָם בֵּית בּנַינָשָׁא קדָם אַלָהָא נדִיד הֻו׃ ס
עַד יְמֵי יוֹחָנָן - הַתּוֹרָה וְהַנְּבִיאִים; מֵאָז וְהָלְאָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים מִתְבַּשֶֹרֶת לַבְּרִיוֹת, וְכָל אֶחָד פּוֹרֵץ אֵלֶיהָ.
הַתּוֺרָה וְהַנְּבִיאִים עַד-יוֺחָנָן תְּקוּפָתָם וּמֵעֵת הַהִיא הֵחֵלָּה בְּשׂרַת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְכָל-אִישׁ רָץ אַחֲרֶיהָ לִתְפָּשׂ-בָּה בְּחָזְקָה:
Zákon a proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží a každý si do něho vynucuje vstup. ([Matouš 11:12-Matouš 11:13])
ὁ νόμος καὶ οἱ προφη̑ται μέχρι ᾽Ιωάννου α᾿πὸ τότε ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ευ᾿αγγελίζεται καὶ πα̑ς ει᾿ς αυ᾿τὴν βιάζεται
נָמֻוסָא וַנבִיֵא עדַמָא ליֻוחַנָן מֵן הָידֵּין מַלכֻּותָא דַּאלָהָא מֵסתַּבּרָא וכֻל לָה חָבֵץ דּנֵעֻול׃
אֲבָל נָקֵל לַשָּׁמַיִם וְלָאָרֶץ לַחֲלֹף מֵאֲשֶׁר יִפֹּל תָּג אֶחָד מִן הַתּוֹרָה.
אַךְ נַקֵל יִהְיֶה לַשָּׁמַיִם אוֺ לָאָרֶץ לַחֲלֹף מֵאֲשֶׁר יִפֹּל קוֺץ אֶחָד מִן-הַתּוֺרָה:
Snázeť jest zajisté nebi i zemi pominouti, nežli v zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona. ([Matouš 5:18])
ευ᾿κοπὼτερον δέ ε᾿στιν τὸν ου᾿ρανὸν καὶ τὴν γη̑ν παρελθει̑ν η῍ του̑ νόμου μίαν κεραίαν πεσει̑ν
פּשִׁיק הֻו דֵּין דַּשׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון אַו אָתֻותָא חדָא מֵן נָמֻוסָא תֵּעבַּר׃ ס
כָּל הַמְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ וְנוֹשֵׂא אַחֶרֶת נוֹאֵף הוּא. וְהַנּוֹשֵׂא אֶת הַמְגֹרֶשֶׁת מִבַּעֲלָהּ נוֹאֵף הוּא."
כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ וְיִקַּח לוֺ אַחֶרֶת נֹאֵף הוּא וְהַלֹּקֵחַ לוֺ אִשָּׁה גְּרוּשָׁה מֵאִישָׁהּ נֹאֵף הוּא:
Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž propustil, cizoloží. ([Matouš 5:32 Matouš 19:9; Marek 10:11-Marek 10:12; 1 Korintským 7:10-1 Korintským 7:11])
πα̑ς ὁ α᾿πολύων τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ καὶ γαμω̑ν ἑτέραν μοιχεύει καὶ ὁ α᾿πολελυμένην α᾿πὸ α᾿νδρὸς γαμω̑ν μοιχεύει
כֻּל מַן דּשָׁרֵא אַנתּתֵה ונָסֵב אחרִתָא גָּאַר וכֻל מַן דּנָסֵב שׁבִיקתָּא גָּאַר׃ ס
"הָיֹה הָיָה אִישׁ עָשִׁיר שֶׁנָּהַג לִלְבֹּשׁ אַרְגָּמָן וָשֵׁשׁ וְיוֹם יוֹם הִתְעַנֵּג בְּמוֹתָרוֹת.
אִישׁ עָשִׁיר הָיָה אֲשֶׁר לָבַשׁ שֵׁשׁ וְאַרְגָּמָן וַיַּעֲלֹז בְּתַעֲנוּגִים יוֺם יוֺם:
Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně(m) se strojil a den co den skvěle hodoval. (m) ř: do purpuru a kmentu
α῎νθρωπος δέ τις η῟ν πλούσιος καὶ ε᾿νεδιδύσκετο πορφύραν καὶ βύσσον ευ᾿φραινόμενος καθ῾ ἡμέραν λαμπρω̑ς
גַּברָא דֵּין חַד עַתִּירָא אִית הוָא ולָבֵשׁ הוָא בֻּוצָא וַארגּוָנָא וכֻליֻום מֵתבַּסמִין הוָא גַּאיָאיִת׃
לְיַד שַׁעַר בֵּיתוֹ הֻשְׁכַּב אִישׁ עָנִי אֶחָד, אֶלְעָזָר שְׁמוֹ, שֶׁהָיָה מְלֵא פְּצָעִים
וְאִישׁ אֶבְיוֺן אֶלְעָזָר שְׁמוֺ שֹׁכֵב לְנֹכַח פֶּתַח בֵּיתוֺ מָלֵא שְׁחִין וַאֲבַעְבֻּעֹת:
A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý,
U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
πτωχὸς δέ τις ο᾿νόματι Λάζαρος ε᾿βέβλητο πρὸς τὸν πυλω̑να αυ᾿του̑ εἱλκωμένος
ומֵסכִּנָא חַד אִית הוָא דַּשׁמֵה לָעָזַר וַרמֵא הוָא לוָת תַּרעֵה דּהַו עַתִּירָא כַּד ממַחַי בּשֻׁוחנֵא׃
וְהִשְׁתּוֹקֵק לִשְׂבֹּעַ מִן הַפֵּרוּרִים הַנּוֹפְלִים מֵעַל שֻׁלְחַן הֶעָשִׁיר, וְהִנֵּה בָּאוּ הַכְּלָבִים וְלִקְּקוּ אֶת פְּצָעָיו.
וְהוּא מִתְאַוֶּה לְמַלֵּא רַעֲבוֺן נַפְשׁוֺ מֵהַפְּתֹתִים הַנֹּפְלִים מֵעַל שֻׁלְחַן הֶעָשִׁיר וּכְלָבִים בָּאִים וּמְלַקְּקִים זוֺב נְגָעָיו:
Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu(n) toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. (n) var: aspoň drobty, které padaly ([Marek 7:28])
καὶ ε᾿πιθυμω̑ν χορτασθη̑ναι α᾿πὸ τω̑ν πιπτόντων α᾿πὸ τη̑ς τραπέζης του̑ πλουσίου α᾿λλὰ καὶ οἱ κύνες ε᾿ρχόμενοι ε᾿πέλειχον τὰ ε῞λκη αυ᾿του̑
ומֵתיַאַב הוָא דּנֵמלֵא כַּרסֵה מֵן פַּרתֻּותֵא דּנָפלִין מֵן פָּתֻורֵה דּהַו עַתִּירָא אֵלָא אָף כַּלבֵּא אָתֵין הוַו מלַחכִין שֻׁוחנַוהי׃
הֶעָנִי מֵת וְהַמַּלְאָכִים נְשָׂאוּהוּ אֶל חֵיק אַבְרָהָם, וְגַם הֶעָשִׁיר מֵת וְנִקְבַּר.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר מֵת הָאֶבְיוֺן וַיִָּּׂאֻהוּ הַמַּלְאָכִים אֶל-חֵיק אַבְרָהָם וְגַם-הֶעָשִׁיר מֵת וַיִּקָּבֵר:
I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi(o); zemřel i ten boháč a byl pohřben. (o) ř: do klína Abrahamova
ε᾿γένετο δὲ α᾿ποθανει̑ν τὸν πτωχὸν καὶ α᾿πενεχθη̑ναι αυ᾿τὸν ὑπὸ τω̑ν α᾿γγέλων ει᾿ς τὸν κόλπον ᾽Αβραάμ α᾿πέθανεν δὲ καὶ ὁ πλούσιος καὶ ε᾿τάφη
הוָא דֵּין ומִית הַו מֵסכִּנָא וַאובּלֻוהי מַלַאכֵא לעֻובֵּה דַּאברָהָם אָף הַו דֵּין עַתִּירָא מִית וֵאתקבַר׃
בַּשְּׁאוֹל, כְּשֶׁהָיָה בְּיִסּוּרִים, נָשָׂא אֶת עֵינָיו וְרָאָה אֶת אַבְרָהָם מֵרָחוֹק וְאֶת אֶלְעָזָר בְּחֵיקוֹ.
וַיִָּּׂא אֶת-עֵינָיו מֵחֶבְלֵי שְׁאוֺל אֲשֶׁר סַבֻּהוּ וַיַּרְא אֶת-אַבְרָהָם מֵרָחוֺק וְאֶת-אֶלְעָזָר בְּחֵיקוֺ:
Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.
A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho(p) Lazara. (p) ř: v jeho klíně ([Jan 13:23])
καὶ ε᾿ν τω̑ α̑δη ε᾿πάρας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ ὑπάρχων ε᾿ν βασάνοις ὁρα̑ ᾽Αβραὰμ α᾿πὸ μακρόθεν καὶ Λάζαρον ε᾿ν τοι̑ς κόλποις αυ᾿του̑
וכַד מֵשׁתַּנַק בַּשׁיֻול אַרִים עַינַוהי מֵן רֻוחקָא וַחזָא לַאברָהָם וַללָעָזַר בּעֻובֵּה׃
קָרָא וְאָמַר, 'אָבִי אַבְרָהָם, רַחֵם עָלַי וּשְׁלַח נָא אֶת אֶלְעָזָר שֶׁיִּטְבֹּל אֶת קְצֵה אֶצְבָּעוֹ בְּמַיִם וִיקָרֵר אֶת לְשׁוֹנִי, כִּי סוֹבֵל אֲנִי בַּיְקוֹד הַזֶּה.'
וַיִּצְעַק וַיֹּאמֶר אָבִי אַבְרָהָם חָנֵּנִי-נָא וּשְׁלַח אֶת-אֶלְעָזָר לִטְבֹּל אֶת-קְצֵה אֶצְבָּעוֺ בַּמַּיִם לְהָקֵר אֶת-לְשׁוֺנִי כִּי בֹּעֵר אָנֹכִי עַל-הַמּוֺקֵד הַזֶּה:
I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘ ([Lukáš 3:17; Marek 9:48])
καὶ αυ᾿τὸς φωνήσας ει῏πεν πάτερ ᾽Αβραάμ ε᾿λέησόν με καὶ πέμψον Λάζαρον ι῞να βάψη τὸ α῎κρον του̑ δακτύλου αυ᾿του̑ υ῞δατος καὶ καταψύξη τὴν γλω̑σσάν μου ο῞τι ο᾿δυνω̑μαι ε᾿ν τη̑ φλογὶ ταύτη
וַקרָא בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אָבי אַברָהָם אֵתרַחַם עלַי ושַׁדַּר ללָעָזַר דּנֵצבֻּוע רִישׁ צֵבעֵה בּמַיָא וַנרַטֵב לִי לֵשָׁני דּהָא מֵשׁתַּנַק אנָא בּשַׁלהֵבִיתָא הָדֵא׃
הֵשִׁיב לוֹ אַבְרָהָם, 'בְּנִי, זְכֹר שֶׁאַתָּה קִבַּלְתָּ אֶת טוּבְךָ בְּחַיֶּיךָ וְאֶלְעָזָר קִבֵּל אֶת הָרָעוֹת. עַכְשָׁו הוּא מְנֻחָם כָּאן וְאַתָּה סוֹבֵל.
וַיֹּאמֶר אַבְרָהָם זְכָר-בְּנִי כִּי נִתַּן לְךׇ כָּל-טוּבְךׇ בְּחַיֶּיךׇ וְאֶלְעָזָר בָּאַתְהוּ כָּל-רָעָה וְעַתָּה הוּא מֹצֵא תַּנְחוּמִים וְאַתָּה בְּמָצוֺק:
I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš.
Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. ([Lukáš 6:24])
ει῏πεν δὲ ᾽Αβραάμ τέκνον μνήσθητι ο῞τι α᾿πέλαβες τὰ α᾿γαθά σου ε᾿ν τη̑ ζωη̑ σου καὶ Λάζαρος ὁμοίως τὰ κακά νυ̑ν δὲ ω῟δε παρακαλει̑ται σὺ δὲ ο᾿δυνα̑σαι
אָמַר לֵה אַברָהָם בֵּרי אֵתּדַּכר דּקַבֵּלתּ טָבָתָך בּחַיַיךְּ ולָעָזַר בִּישָׁתֵה והָשָׁא הָא מֵתּתּנִיח הָרכָּא וַאנתּ מֵשׁתַּנַק׃
נוֹסָף עַל כָּל זֶה, תְּהוֹם גְּדוֹלָה נִקְבְּעָה בֵּינֵינוּ לְבֵינֵיכֶם כְּדֵי שֶׁהַחֲפֵצִים בְּכָךְ לֹא יוּכְלוּ לַעֲבֹר מִפֹּה אֲלֵיכֶם, וּכְדֵי שֶׁלֹּא יַעַבְרוּ מִשָּׁם אֵלֵינוּ.'
וּבִלְּבַד כָּל-זֹאת גֵּיא עָמֹק מַבְדִּיל בֵּינֵינוּ וּבֵינֵיכֶם וְאֵין-לְאֵל יַד אִישׁ מִמֶּנּוּ לַעֲבֹר אֲלֵיכֶם וְאֵין אִישׁ מִכֶּם עֹבֵר אֵלֵינוּ:
A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti.
A nad to vše jest(q) mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘ (q) ř: je upevněna
καὶ ε᾿ν πα̑σι τούτοις μεταξὺ ἡμω̑ν καὶ ὑμω̑ν χάσμα μέγα ε᾿στήρικται ο῞πως οἱ θέλοντες διαβη̑ναι ε῎νθεν πρὸς ὑμα̑ς μὴ δύνωνται μηδὲ ε᾿κει̑θεν πρὸς ἡμα̑ς διαπερω̑σιν
ועַם הָלֵין כֻּלהֵין הַותָא רַבּתָא סִימָא בַּינַין וַלכֻון דַּאילֵין דּצָבֵין מֵכָּא דּנֵעבּרֻון לוָתכֻון לָא נֵשׁכּחֻון וָאפלָא דּמֵן תַּמָן נֵעבּרֻון לוָתַן׃
אָמַר הָאִישׁ, 'אִם כֵּן, אָבִי, אֲנִי מְבַקֵּשׁ מִמְּךָ לִשְׁלֹחַ אוֹתוֹ אֶל בֵּית אָבִי,
וַיֹּאמֶר אִם-כֵּן אָבִי הִנְנִי מְבַקֵּשׁ מִלְפָנֶיךׇ לִשְּׁלֹחַ אֹתוֺ אֶל-בֵּית אָבִי:
I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
ει῏πεν δέ ε᾿ρωτω̑ σε ου῏ν πάτερ ι῞να πέμψης αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ πατρός μου
אָמַר לֵה מָדֵין בָּעֵא אנָא מֵנָך אָבי דַּתשַׁדּרִיוהי לבֵית אָבי׃
כִּי חֲמִשָּׁה אַחִים לִי; שֶׁיַּזְהִיר אוֹתָם פֶּן יָבוֹאוּ גַּם הֵם אֶל מְקוֹם הַיִּסּוּרִים הַזֶּה.'
כִּי יֶשׁ-לִי אַחִים חֲמִישָּׁה וְהוּא יָעִיד בָּם לְבִלְתִּי יָבֹאוּ גַם-הֵם אֶל-הַמָּקוֺם הָרָע הַזֶּה:
Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
ε῎χω γὰρ πέντε α᾿δελφούς ο῞πως διαμαρτύρηται αυ᾿τοι̑ς ι῞να μὴ καὶ αυ᾿τοὶ ε῎λθωσιν ει᾿ς τὸν τόπον του̑τον τη̑ς βασάνου
חַמשָׁא גֵּיר אַחִין אִית לִי נִאזַל נסַהֵד אֵנֻון דּלָא אָף הֵנֻון נִאתֻון לדֻוכּתָא הָדֵא דּתַשׁנִיקָא׃
הֵשִׁיב לוֹ אַבְרָהָם, 'יֵשׁ לָהֶם מֹשֶׁה וְהַנְּבִיאִים, שֶׁיִּשְׁמְעוּ בְּקוֹלָם.'
וַיֹּאמֶר אַבְרָהָם הֲלֹא יֵשׁ לָהֶם מֹשֶׁה וְהַנְּבִיאִים יִשְׁמְעוּ אֵיפֹא אֲלֵיהֶם:
I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají.
Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘ ([Lukáš 18:20; Jan 5:45-Jan 5:47; 2 Timoteovi 3:16; 2 Petrův 1:12])
λέγει δὲ ᾽Αβραάμ ε῎χουσι Μωϋσέα καὶ τοὺς προφήτας α᾿κουσάτωσαν αυ᾿τω̑ν
אָמַר לֵה אַברָהָם אִית להֻון מֻושֵׁא וַנבִיֵא נֵשׁמעֻון אֵנֻון׃
אָמַר הָאִישׁ, 'לֹא, אָבִי אַבְרָהָם; אִם יֵלֵךְ אֲלֵיהֶם אֶחָד מִן הַמֵּתִים, יַחְזְרוּ בִּתְשׁוּבָה.'
וַיֹּאמֶר לֹא-כֵן אָבִי אַבְרָהָם אַךְ אִם-אֶחָד מִן-הַמֵּתִים יָבֹא לְהָעִיד בָּם אָז יָשׁוּבוּ:
A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti.
On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání(r).‘ (r) obrátí se
ὁ δὲ ει῏πεν ου᾿χί πάτερ ᾽Αβραάμ α᾿λλ῾ ε᾿άν τις α᾿πὸ νεκρω̑ν πορευθη̑ πρὸς αυ᾿τοὺς μετανοήσουσιν
הֻו דֵּין אֵמַר לֵה לָא אָבי אַברָהָם אֵלָא אֵן אנָשׁ מֵן מִיתֵא נִאזַל לוָתהֻון תָּיבִּין׃
אָמַר לוֹ אַבְרָהָם, 'אִם אֵינָם שׁוֹמְעִים אֶל מֹשֶׁה וְאֶל הַנְּבִיאִים, לֹא יִשְׁתַּכְנְעוּ גַּם אִם יָקוּם אֶחָד מֵעִם הַמֵּתִים'."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִם לְמֹשֶׁה וְהַנְּבִיאִים אֵינָם שֹׁמְעִים לֹא יַאֲמִינוּ אַף אִם-יָקוּם אֶחָד מִן-הַמֵּתִים:
I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘„
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ει᾿ Μωϋσέως καὶ τω̑ν προφητω̑ν ου᾿κ α᾿κούουσιν ου᾿δ῾ ε᾿άν τις ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑ πεισθήσονται
אָמַר לֵה אַברָהָם אֵן למֻושֵׁא ולַנבִיֵא לָא שָׁמעִין אָף לָא אֵן אנָשׁ מֵן מִיתֵא נקֻום מהַימנִין לֵה׃ ס
בְּדַבְּרוֹ אֶל תַּלְמִידָיו אָמַר: "אִי אֶפְשָׁר שֶׁלֹּא יָבוֹאוּ הַמִּכְשׁוֹלִים, אֲבָל אוֹי לָאִישׁ אֲשֶׁר דַּרְכּוֹ יָבוֹאוּ.
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו אֵין שַׁלִּיט לִכְלוֺא אֶת-הַמּוֺקְשִׁים אֲשֶׁר לֹא יָבאוּ אַךְ אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר עַל-יָדוֺ יָבֹאוּ:
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení(s); běda však tomu, skrze koho přicházejí. (s) svádění k hříchu
ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ α᾿νένδεκτόν ε᾿στιν του̑ τὰ σκάνδαλα μὴ ε᾿λθει̑ν πλὴν ου᾿αὶ δι῾ ου῟ ε῎ρχεται
וֵאמַר הוָא יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי לָא מֵשׁכּחָא דּלָא נִאתֻון מַכשֻׁולֵא וָי דֵּין להַו דּבִאידֵה נִאתֻון׃
מוּטָב לוֹ שֶׁתִּתָּלֶה אֶבֶן רֵחַיִם עַל צַוָּארוֹ וְיֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הַיָּם מֵאֲשֶׁר יַכְשִׁיל אֶחָד מֵהַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה.
טוֺב לוֺ כִּי-יִתָּלֶה פֶּלַח-רֶכֶב עַל-צַוָּארוֺ וְהֻשְׁלַךְ בַּיָּם מִתֵּת מוֺקֵשׁ לְאַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה:
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu(t) jednoho z těchto nepatrných. (t) pohoršil ([Matouš 18:6-Matouš 18:7; Marek 9:42])
λυσιτελει̑ αυ᾿τω̑ ει᾿ λίθος μυλικὸς περίκειται περὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ ε῎ρριπται ει᾿ς τὴν θάλασσαν η῍ ι῞να σκανδαλίση τω̑ν μικρω̑ν τούτων ε῞να
פַּקָח הוָא לֵה אֵלֻו רַחיָא דַּחמָרָא תַּליָא בּצַורֵה וַשׁדֵא בּיַמָא אַו דּנַכשֵׁל לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא׃
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם. אִם יֶחֱטָא אָחִיךָ הוֹכֵחַ אוֹתוֹ, וְאִם יִתְחָרֵט סְלַח לוֹ.
וְאַתֶּם הִשָּׁמְרוּ לְנַפְשֹׁתֵיכֶם אִם-יֶחֱטָא לְךׇ אָחִיךׇ הוֺכֵחַ תּוֺכִיחַ אֹתוֺ וְאִם-יִנָּחֵם סְלַח-לוֺ:
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší(u), pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. (u) var: + proti tobě ([Matouš 18:15])
προσέχετε ἑαυτοι̑ς ε᾿ὰν ἁμάρτη ὁ α᾿δελφός σου ε᾿πιτίμησον αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿ὰν μετανοήση α῎φες αυ᾿τω̑
אֵזדַּהרו בּנַפשׁכֻון אֵן נֵחטֵא אַחֻוך כּאִי בֵּה וֵאן תָּאֵב שׁבֻוק לֵה׃
וְגַם אִם שֶׁבַע פְּעָמִים בְּיוֹם יֶחֱטָא לְךָ וְשֶׁבַע פְּעָמִים יִפְנֶה אֵלֶיךָ לֵאמֹר, 'אֲנִי מִתְחָרֵט' - סְלַח לוֹ."
וְאִם-שֶׁבַע פְּעָמִים בַּיּוֺם יֶחֱטָא לְךׇ לְךׇ וְשֶׁבַע פְּעָמִים יָשׁוּב אֵלֶיךׇ וְיֹּמַר נִחָמְתִּי וְסָלַחְתָּ לּוֺ:
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát(v) k tobě přijde s prosbou: ‚Je mi to líto,‘ odpustíš mu!“ (v) var: + za den ([Matouš 18:21-Matouš 18:22])
καὶ ε᾿ὰν ἑπτάκις τη̑ς ἡμέρας ἁμαρτήση ει᾿ς σὲ καὶ ἑπτάκις ε᾿πιστρέψη πρὸς σὲ λέγων μετανοω̑ α᾿φήσεις αυ᾿τω̑
וֵאן שׁבַע זַבנִין בּיַומָא נַסכֵּל בָּך וַשׁבַע זַבנִין בּיַומָא נֵתפּנֵא לוָתָך ונִאמַר דּתָאֵב אנָא שׁבֻוק לֵה׃ ס
אָמְרוּ הַשְּׁלִיחִים לָאָדוֹן: "הוֹסֵף לָנוּ אֱמוּנָה."
וַיֹּאמְרוּ הַשְּׁלִיחִים אֶל-הָאָדוֺן הוֺסֵף לָנוּ אֱמוּנָה:
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“ ([Matouš 17:19-Matouš 17:20 Matouš 21:21; Marek 11:22-Marek 11:23])
καὶ ει῏παν οἱ α᾿πόστολοι τω̑ κυρίω πρόσθες ἡμι̑ν πίστιν
וֵאמַרו שׁלִיחֵא למָרַן אַוסֵף לַן הַימָנֻותָא׃
הֵשִׁיב הָאָדוֹן: "לוּ הָיְתָה לָכֶם אֱמוּנָה כְּגַרְגִּיר הַחַרְדָּל וַאֲמַרְתֶּם אֶל הַשִּׁקְמָה הַזֹּאת 'הֵעָקְרִי וְהִנָּטְעִי בַּיָּם!' - הִיא הָיְתָה נִשְׁמַעַת לָכֶם."
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן אִם-יֵשׁ בָּכֶם אֱמוּנָה כְּגַרְגַּר חַרְדָּל וַאֲמַרְתֶּם אֶל-הַשִּׁקְמָה הַזֹּאת הֵעָקְרִי מִשָּׁרְשֵׁךְ וְהִנָּטְעִי בַיָּם וְהִיא תִשְׁמַע בְּקֹלְכֶם:
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος ει᾿ ε῎χετε πίστιν ὡς κόκκον σινάπεως ε᾿λέγετε α῍ν τη̑ συκαμίνω ταύτη ε᾿κριζὼθητι καὶ φυτεύθητι ε᾿ν τη̑ θαλάσση καὶ ὑπήκουσεν α῍ν ὑμι̑ν
אָמַר להֻון אֵן אִית הוָת לכֻון הַימָנֻותָא אַיך פּרֵדּתָּא דּחַרדּלָא אָמרִין הוַיתֻּון לתֻותָא הָנָא דֵּאתעַקר וֵאתנַצבּ בּיַמָא ומֵשׁתּמַע הוָא לכֻון׃ ס
"מִי מִכֶּם, שֶׁיֵּשׁ לוֹ עֶבֶד חוֹרֵשׁ אוֹ רוֹעֶה, יֹאמַר לָעֶבֶד לְאַחַר שׁוּבוֹ מִן הַשָֹדֶה, 'בּוֹא הֵנָּה מִיָּד וְהָסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן'?
וּמִי מִכֶּם אֲשֶׁר לוֺ עֶבֶד חֹרֵשׁ אוֺ רֹעֶה בַָּׂדֶה וּבְשׁוּבוֺ מִשָּׁם יֹאמַר אֵלָיו מַהֵר בֹּא וְשֵׁב אֶל-הַשֻּׁלְחָן:
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
“Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ‚Pojď si hned sednout ke stolu‘?
τίς δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν δου̑λον ε῎χων α᾿ροτριω̑ντα η῍ ποιμαίνοντα ο῍ς ει᾿σελθόντι ε᾿κ του̑ α᾿γρου̑ ε᾿ρει̑ αυ᾿τω̑ ευ᾿θέως παρελθών α᾿νάπεσε
מַנֻו דֵּין מֵנכֻון דִּאית לֵה עַבדָּא דּדָבַר פַּדָּנָא אַו דּרָעֵא עָנָא וֵאן נִאתֵא מֵן חַקלָא אָמַר לֵה מֵחדָא עבַר אֵסתַּמךְּ׃
הַאִם לֹא יֹאמַר לוֹ, 'הָכֵן לִי אֲרוּחַת עֶרֶב, חֲגֹר מָתְנֶיךָ וְשָׁרְתֵנִי עַד שֶׁאֶגְמֹר לֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֹת. אַחֲרֵי כֵן תֹּאכַל וְתִשְׁתֶּה אַתָּה'?
וְלֹא יֹאמַר אֵלָיו הָכֶן-לִי לֶחֶם הָעֶרֶב וַחֲגֹר מָתְנֶיךׇ לְשָׁרְתֵנִי עַד כִּי-אֹכַל וְאֶשְׁתֶּה וְאַחַר תֹּאכַל וְתִשְׁתֶּה גַּם-אָתָּה:
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi něco k jídlu a přistroj se(x) k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘? (x) ř: opaš se
α᾿λλ῾ ου᾿χὶ ε᾿ρει̑ αυ᾿τω̑ ἑτοίμασον τί δειπνήσω καὶ περιζωσάμενος διακόνει μοι ε῞ως φάγω καὶ πίω καὶ μετὰ ταυ̑τα φάγεσαι καὶ πίεσαι σύ
אֵלָא אָמַר לֵה טַיֵב לִי מֵדֵּם דַּאחשֵׁם וַאסֻור חַצַיךְּ שַׁמֵשַׁיני עדַמָא דֵּאלעַס וֵאשׁתֵּא ובָתַרכֵּן אָף אַנתּ תֵּלעַס ותֵשׁתֵּא׃
הַאִם יִהְיֶה אֲסִיר תּוֹדָה לָעֶבֶד עַל שֶׁעָשָׂה אֶת אֲשֶׁר צֻוָּה?
אוֺ הֲיִתֵּן תּוֺדָה לָעֶבֶד הַזֶּה בַּעֲבוּר כִּי עָשָׂה אֵת אֲשֶׁר צִוָּהוּ נִדְמֶה לִי שֶׁלֹּא:
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno?(y) (y) var: + Nemyslím.
μὴ ε῎χει χάριν τω̑ δούλω ο῞τι ε᾿ποίησεν τὰ διαταχθέντα
למָא טַיבֻּותֵה מקַבֵּל דּהַו עַבדָּא דַּעבַד מֵדֵּם דֵּאתפּקֵד לֵה לָא סָבַר אנָא׃
כֵּן גַּם אַתֶּם, לְאַחַר עֲשׂוֹתְכֶם אֶת כָּל שֶׁצֻּוֵּיתֶם, אִמְרוּ: 'עֲבָדִים אֲנַחְנוּ וְתוּ לֹא, עָשִׂינוּ מַה שֶּׁמֵּחוֹבָתֵנוּ לַעֲשׂוֹת'."
וְכֵן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר עֲשִׂיתֶם כָּל-אֲשֶׁר צֻוֵּיתֶם אִמְרוּ עֲבָדִים מִבְּלִי יִתְרוֺן אֲנָחְנוּ כִּי רָק אֶת-אֲשֶׁר עָלֵינוּ לַעֲשׂוֺת עָשִׂינוּ:
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom(z) služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.“ (z) ř: neužiteční
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ποιήσητε πάντα τὰ διαταχθέντα ὑμι̑ν λέγετε ο῞τι δου̑λοι α᾿χρει̑οί ε᾿σμεν ο῍ ω᾿φείλομεν ποιη̑σαι πεποιήκαμεν
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּעבַדּתֻּון כֻּלהֵין אַילֵין דַּפקִידָן לכֻון אֵמַרו דּעַבדֵּא חנַן בַּטִילֵא דּמֵדֵּם דּחַיָבִין הוַין למֵעבַּד עבַדן׃ ס
בְּלֶכְתּוֹ לִירוּשָׁלַיִם עָבַר בְּשׁוֹמְרוֹן וּבַגָּלִיל.
וַיְהִי בְּנָסְעוֺ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיַּעֲבֹר דֶּרֶךְ שֹׁמְרוֺן וְהַגָּלִיל:
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. ([Lukáš 9:51-Lukáš 9:52])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ πορεύεσθαι ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ αυ᾿τὸς διήρχετο διὰ μέσον Σαμαρείας καὶ Γαλιλαίας
וַהוָא דּכַד אָזֵל יֵשֻׁוע לֻאורִשׁלֵם עָבַר הוָא בֵּית שָׁמרָיֵא לַגלִילָא׃
כְּשֶׁנִּכְנַס לִכְפָר אֶחָד בָּאוּ לִקְרָאתוֹ עֲשָׂרָה אֲנָשִׁים מְצֹרָעִים. הֵם נֶעֶמְדוּ מֵרָחוֹק
וַיָּבֹא אֶל-כְּפָר אֶחָד וְשָׁם פָּגְעוּ בוֺ עֲשָׂרָה אֲנָשִׁים מְצֹרָעִים וַיַּעַמְדוּ מֵרָחוֺק:
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál ([Leviticus 13:46])
καὶ ει᾿σερχομένου αυ᾿του̑ ει῎ς τινα κὼμην α᾿πήντησαν αυ᾿τω̑ δέκα λεπροὶ α῎νδρες οι῍ ε῎στησαν πόρρωθεν
וכַד קַרִיב למֵעַל לַקרִיתָא חדָא אַרעֻוהי עֵסרָא אנָשִׁין גַּרבֵּא וקָמו מֵן רֻוחקָא׃
וְקָרְאוּ בְּקוֹל רָם: "יֵשׁוּעַ אֲדוֹנֵנוּ, רַחֵם נָא עָלֵינוּ!"
וַיִּשְׂאוּ אֶת-קוֺלָם וַיִּקְרְאוּ יֵשׁוּעַ רַבֵּנוּ חָנֵּנוּ:
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře(a), smiluj se nad námi!“ (a) ř: Veliteli ([Matouš 8:2; Marek 1:40; Lukáš 5:12])
καὶ αυ᾿τοὶ η῟ραν φωνὴν λέγοντες ᾽Ιησου̑ ε᾿πιστάτα ε᾿λέησον ἡμα̑ς
וַארִימו קָלהֻון וָאמרִין רַבַּן יֵשֻׁוע אֵתרַחַם עלַין׃
כִּרְאוֹתוֹ אוֹתָם אָמַר לָהֶם: "לְכוּ וְהֵרָאוּ אֶל הַכֹּהֲנִים." הֵם הָלְכוּ וּבִהְיוֹתָם בַּדֶּרֶךְ נִטְהֲרוּ.
וַיַּרְא וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהֵרָאוּ לְעֵינֵי הַכֹּהֲנִים וַיְהִי בְלֶכְתָּם וַיִּטְהָרוּ:
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím!“ A když tam šli, byli očištěni. ([Lukáš 5:14; Leviticus 14:2-Leviticus 14:3])
καὶ ι᾿δών ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες ε᾿πιδείξατε ἑαυτοὺς τοι̑ς ἱερευ̑σιν καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ὑπάγειν αυ᾿τοὺς ε᾿καθαρίσθησαν
וכַד חזָא אֵנֻון אֵמַר להֻון זֵלו חַוַו נַפשׁכֻון לכָהנֵא וכַד אָזִלין אֵתּדַּכִּיו׃
אֶחָד מֵהֶם, כַּאֲשֶׁר רָאָה כִּי נִרְפָּא, חָזַר כְּשֶׁהוּא מְהַלֵּל אֶת אֱלֹהִים בְּקוֹל גָּדוֹל,
וְאֶחָד מֵהֶם בִּרְאֹתוֺ כִּי נִרְפָּא מִצָּרַעְתּוֺ וַיָּשָׁב וַיְשַׁבַּח אֶת-הָאֱלֹהִים בְּקוֺל עָז:
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha;
ει῟ς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ι᾿δών ο῞τι ι᾿άθη ὑπέστρεψεν μετὰ φωνη̑ς μεγάλης δοξάζων τὸν θεόν
חַד דֵּין מֵנהֻון כַּד חזָא דֵּאתּדַּכִּי הפַך לֵה וַבקָלָא רָמָא משַׁבַּח הוָא לַאלָהָא׃
נָפַל עַל פָּנָיו לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְהוֹדָה לוֹ. אוֹתוֹ הָאִישׁ הָיָה שׁוֹמְרוֹנִי.
וַיִּפֹּל לְרַגְלָיו עַל-אַפָּיו אַרְצָה וַיִּתֶּן-לוֺ תּוֺדָה וְהוּא אִישׁ שֹׁמְרוֺנִי:
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. ([Lukáš 9:51-Lukáš 9:53 Lukáš 10:33; Jan 4:9])
καὶ ε῎πεσεν ε᾿πὶ πρόσωπον παρὰ τοὺς πόδας αυ᾿του̑ ευ᾿χαριστω̑ν αυ᾿τω̑ καὶ αυ᾿τὸς η῟ν Σαμαρίτης
וַנפַל עַל אַפַּוהי קדָם רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע כַּד מַודֵּא לֵה והֻו הָנָא שָׁמרָיָא הוָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הֲלֹא טֹהֲרוּ הָעֲשָׂרָה, וְהֵיכָן הַתִּשְׁעָה?
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הֲלֹא עֲשָׂרָה נִרְפָּאוּ וְאַיֵּה הַתִּשְׁעָה:
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
Nato Ježíš řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ου᾿χὶ οἱ δέκα ε᾿καθαρίσθησαν οἱ δὲ ε᾿ννέα που̑
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לָא הוָא עֵסרָא הָוֵין הָלֵין דֵּאתּדַּכִּיו אַיכָּא אֵנֻון תֵּשׁעָא׃
כְּלוּם לֹא נִמְצָא מִי שֶׁיָּשׁוּב לָתֵת כָּבוֹד לֵאלֹהִים זוּלָתִי בֶּן־נֵכָר זֶה?"
הֲכִי לֹא-נִמְצָא אֶחָד מֵהֶם שָׁב לָתֵת כָּבוֺד לֵאלֹהִים בִּלְתִּי הַנָּכְרִי הַזֶּה:
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“
ου᾿χ εὑρέθησαν ὑποστρέψαντες δου̑ναι δόξαν τω̑ θεω̑ ει᾿ μὴ ὁ α᾿λλογενὴς ου῟τος
למָא פּרַשׁו דּנִאתֻון נֵתּלֻון תֵּשׁבֻּוחתָּא לַאלָהָא אֵלָא הָנָא דּמֵן עַמָא הו נֻוכרָיָא׃
וְאֵלָיו אָמַר: "קוּם וְלֵךְ. אֱמוּנָתְךָ הוֹשִׁיעָה אוֹתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו קוּם וָלֵךְ אֱמוּנָתְךׇ הוֺשִׁיעָה לָּךְ:
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“ ([Lukáš 7:50 Lukáš 8:48 Lukáš 18:42])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿ναστὰς πορεύου ἡ πίστις σου σέσωκέν σε
וֵאמַר לֵה קֻום זֵל הַימָנֻותָך אַחיַתָך סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר שְׁאָלוּהוּ הַפְּרוּשִׁים מָתַי תָּבוֹא מַלְכוּת אֱלֹהִים הֵשִׁיב לָהֶם: "מַלְכוּת אֱלֹהִים אֵינֶנָּה בָּאָה בְּנִגְלוֹת.
וַיִּשְׁאָלֻהוּ הַפְּרוּשִׁים לֵאמֹר מָתַי תָּבֹא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וַיַּעַן אֹתָם וַיֹּאמַר מַלְכוּת הָאֱלֹהִים לֹא תָבֹא לְעֵינֵי הַמַּבִּיט:
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat(b); (b) ř: nepřichází s pozorováním (znamení)
ε᾿περωτηθεὶς δὲ ὑπὸ τω̑ν Φαρισαίων πότε ε῎ρχεται ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς καὶ ει῏πεν ου᾿κ ε῎ρχεται ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ μετὰ παρατηρήσεως
וכַד שַׁאלֻוהי ליֵשֻׁוע מֵן פּרִישֵׁא אֵמַתי אָתיָא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא ענָא וֵאמַר להֻון לָא אָתיָא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא בַּנטֻורָתָא׃
אַף לֹא יֹאמְרוּ 'הִנֵּה פֹּה' אוֹ 'הִנֵּה שָׁם הִיא', כִּי הִנֵּה מַלְכוּת אֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם הִיא."
וְלֹא יֹאמְרוּ הִנֵּה-הִיא פֹה אוֺ הִנֵּה-הִיא שָׁם כִּי מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם הִנֶּהָ:
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi(c)!“ (c) uprostřed vás
ου᾿δὲ ε᾿ρου̑σιν ι᾿δοὺ ω῟δε η῎ ε᾿κει̑ ι᾿δοὺ γὰρ ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ε᾿ντὸς ὑμω̑ν ε᾿στιν
ולָא אָמרִין הָא הָרכָּא הי והָא הָר תַּמָן הִי הָא גֵּיר מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא לגַו מֵנכֻון הִי׃ ס
אָמַר לְתַלְמִידָיו: "יָבוֹאוּ יָמִים וְתִשְׁתּוֹקְקוּ לִרְאוֹת יוֹם אֶחָד מִימוֹת בֶּן־הָאָדָם וְלֹא תִּרְאוּ.
וַיֹּמֶר אֶל-הַתַּלְמִידִים הִנֵּה יָמִים בָּאִים וּתְבַקְשׁוּ לִרְאוֺת יוֺם אֶחָד מִימֵי בֶן-הָאָדָם וְלֹא תִרְאוּ:
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte.
ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητάς ε᾿λεύσονται ἡμέραι ο῞τε ε᾿πιθυμήσετε μίαν τω̑ν ἡμερω̑ν του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου ι᾿δει̑ν καὶ ου᾿κ ο῎ψεσθε
וֵאמַר לתַלמִידַוהי נִאתֻון יַומָתָא דּתֵתרַגרגֻון למֵחזָא חַד מֵן יַומָתָא דַּברֵה דּאנָשָׁא ולָא תֵּחזֻון׃
וְיֹאמְרוּ לָכֶם 'הִנֵּה שָׁם' אוֹ 'הִנֵּה פֹּה!' אַל תֵּלְכוּ וְאַל תָּרוּצוּ אַחֲרֵיהֶם.
וְכִי-יֹאמְרוּ אֲלֵיכֶם הִנֵּה-הוּא שָׁם אוֺ הִנֵּה-הוּא פֹה אַל-תֵּצְאוּ וְאַל-תֵלְכוּ אַחֲרֵיהֶם:
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
Řeknou vám: ‚Hle, tam je, hle, tu;‘ zůstaňte doma a nechoďte za nimi. ([Matouš 24:23; Marek 13:21; Lukáš 21:8 Lukáš 17:21])
καὶ ε᾿ρου̑σιν ὑμι̑ν ι᾿δοὺ ε᾿κει̑ η῎ ι᾿δοὺ ω῟δε μὴ α᾿πέλθητε μηδὲ διὼξητε
וֵאן נִאמרֻון לכֻון הָא הָרכָּא הו והָא הָר תַּמָן הֻו לָא תִּאזֻלון׃
כִּי כְּבָרָק הַמַּבְרִיק תַּחַת הַשָּׁמַיִם וּמֵאִיר עַד קְצֵה הַשָּׁמַיִם, כֵּן יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם בְּיוֹמוֹ.
כִּי כִּבְרֹק בָּרָק מִקְצֵה הֵשָּׁמַיִם מִזֶּה וְהֹלֵךְ וָאוֺר עַד-קְצֵה הַשָּׁמַיִם מִזֶּה כֵּן יֵרָאֶה בֶּן-הָאָדָם בְּיוֺמוֺ:
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni(d). (d) var: – ve svém dni ([Matouš 24:27])
ω῞σπερ γὰρ ἡ α᾿στραπὴ α᾿στράπτουσα ε᾿κ τη̑ς ὑπὸ τὸν ου᾿ρανὸν ει᾿ς τὴν ὑπ῾ ου᾿ρανὸν λάμπει ου῞τως ε῎σται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ν τη̑ ἡμέρα αυ᾿του̑
אַיכַּנָא גֵּיר דּבַרקָא בָּרֵק מֵן שׁמַיָא וכֻלֵה תּחֵית שׁמַיָא מַנהַר הָכַנָא נֵהוֵא בּרֵה דּאנָשָׁא בּיַומֵה׃
אַךְ תְּחִלָּה עָלָיו לִסְבֹּל רַבּוֹת וּלְהִדָּחוֹת עַל־יְדֵי הַדּוֹר הַזֶּה.
אַךְ בָּרִאשֹׁנָה עָלָיו לִהְיוֺת מְעֻנֶּה עַד-מְאֹד וְנִמְאָס עַל-פִּי בְנֵי הַדּוֺר הַזֶּה:
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 9:44; Lukáš 13:32-Lukáš 13:Lukáš 13:33; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
πρω̑τον δὲ δει̑ αυ᾿τὸν πολλὰ παθει̑ν καὶ α᾿ποδοκιμασθη̑ναι α᾿πὸ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης
לֻוקדַם דֵּין עתִיד הֻו דּנֵחַשׁ סַגִּיָאתָא ונֵסתּלֵא מֵן שַׁרבּתָא הָדֵא׃ ס
וּכְמוֹ שֶׁהָיָה בִּימֵי נֹחַ כֵּן יִהְיֶה גַּם בִּימֵי בֶּן־הָאָדָם:
וְכַאֲשֶׁר הָיָה בִּימֵי נֹחַ כֵּן יִהְיֶה גַּם-בִּימֵי בֶן-הָאָדָם:
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
Jako bylo za dnů Noe, tak bude i za dnů Syna člověka: ([Matouš 24:37-Matouš 24:39; Genesis 6:5-Genesis 6:12 Genesis 7:6-Genesis 7:23])
καὶ καθώς ε᾿γένετο ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις Νω̑ε ου῞τως ε῎σται καὶ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
וַאיכַּנָא דַּהוָא בּיַומָתֵה דּנֻוח הָכַנָא נֵהוֵא בּיַומָתֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא׃
אָכְלוּ, שָׁתוּ, הִתְחַתְּנוּ, עַד הַיּוֹם שֶׁנִּכְנַס נֹחַ לַתֵּבָה וּבָא הַמַּבּוּל וְהִשְׁמִיד אֶת הַכֹּל.
כִּי אָכְלוּ וְשָׁתוּ בָּעֳלוּ נָשִׁים וְנָשִׁים נִבְעָלוּ עַד-הַיּוֺם אֲשֶׁר-בָּא נֹחַ אֶל-הַתֵּבָה וַיָּבֹא הַמַּבּוּל וַיִּמַח אֶת-כֻּלָּם:
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.
η῎σθιον ε῎πινον ε᾿γάμουν ε᾿γαμίζοντο α῎χρι η῏ς ἡμέρας ει᾿ση̑λθεν Νω̑ε ει᾿ς τὴν κιβωτόν καὶ η῟λθεν ὁ κατακλυσμὸς καὶ α᾿πὼλεσεν πάντας
דָּאכלִין הוַו ושָׁתֵין ונָסבִּין נֵשֵׁא ויָהבִּין לגַברֵא עדַמָא ליַומָא דּעַל נֻוח לכֵוֵילָא וֵאתָא טַופָנָא וַאובֵּד לכֻל אנָשׁ׃ ס
וּכְמוֹ שֶׁהָיָה בִּימֵי לוֹט - אָכְלוּ וְשָׁתוּ, קָנוּ וּמָכְרוּ, נָטְעוּ וּבָנוּ,
וְכַאֲשֶׁר הָיָה גַּם-בִּימֵי לוֺט כִּי אָכְלוּ וְשָׁתוּ קָנוּ וּמָכְרוּ נָטְעוּ וּבָנוּ:
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli;
ὁμοίως καθώς ε᾿γένετο ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις Λὼτ η῎σθιον ε῎πινον η᾿γόραζον ε᾿πὼλουν ε᾿φύτευον ω᾿κοδόμουν
וַאיכַּנָא תֻּוב דַּהוָא בּיַומָתֵה דּלֻוט דָּאכלִין הוַו ושָׁתֵין וזָבנִין וַמזַבּנִין ונָצבִּין הוַו ובָנֵין׃
אַךְ בַּיּוֹם שֶׁיָּצָא לוֹט מִסְּדוֹם הֻמְטְרוּ אֵשׁ וְגָפְרִית מִן הַשָּׁמַיִם וְהִשְׁמִידוּ אֶת הַכֹּל -
וַיְהִי בַּיּוֺם אֲשֶׁר-יָצָא לוֺט מִסְּדֹם וַיַּמְטֵר אֲדֹנָי אֵשׁ וְגָפְרִית מִן-הַשָּׁמַיִם וַיְשַׁחֵת אֶת כֻּלָּם:
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. ([Genesis 18:20-Genesis 18:21 Genesis 19:1-Genesis 19:29])
η῟ δὲ ἡμέρα ε᾿ξη̑λθεν Λώτ α᾿πὸ Σοδόμων ε῎βρεξεν πυ̑ρ καὶ θει̑ον α᾿π῾ ου᾿ρανου̑ καὶ α᾿πὼλεσεν πάντας
בּיַומָא דֵּין דַּנפַק לֻוט מֵן סדֻום אַמטַר מָריָא נֻורָא וכֵברִיתָא מֵן שׁמַיָא וַאובֵּד לכֻלהֻון׃
כָּךְ יִהְיֶה בַּיּוֹם שֶׁיִּתְגַּלֶּה בֶּן־הָאָדָם.
כֵּן יִהְיֶה בַּיּוֺם אֲשֶׁר בֶּן-הָאָדָם יֵרָאֶה:
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka.
κατὰ τὰ αυ᾿τὰ ε῎σται η῟ ἡμέρα ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου α᾿ποκαλύπτεται
הָכַנָא נֵהוֵא בּיַומָא דּמֵתגּלֵא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
מִי שֶׁיִּהְיֶה בַּיּוֹם הַהוּא עַל הַגַּג וַחֲפָצָיו בַּבַּיִת אַל יֵרֵד לָקַחַת אוֹתָם; כְּמוֹ כֵן מִי שֶׁבַּשָֹדֶה אַל יִפְנֶה לְאָחוֹר.
בַּיּוֺם הַהוּא מִי אֲשֶׁר יִהְיֶה עַל-הַגָּג וְכֵלָיו בַּבָּיִת לֹא יֵרֵד לָשֵׂאת אֹתָם וְגַם מִי-אֲשֶׁר בַּשָּׁדֶה לֹא יִפְנֶה לְהַבִּיט אַחֲרָיו:
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. ([Matouš 24:17-Matouš 24:18; Marek 13:15-Marek 13:16; Lukáš 21:21])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ο῍ς ε῎σται ε᾿πὶ του̑ δὼματος καὶ τὰ σκεύη αυ᾿του̑ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία μὴ καταβάτω α῏ραι αυ᾿τά καὶ ὁ ε᾿ν α᾿γρω̑ ὁμοίως μὴ ε᾿πιστρεψάτω ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω
בּהַו יַומָא מַן דּבֵאגָּרָא הו ומָאנַוהי בּבַיתָּא לָא נֵחֻות דּנֵשׁקֻול אֵנֻון ומַן דַּבחַקלָא הו לָא נֵתהפֵך לבֵסתּרֵה׃
זִכְרוּ אֶת אֵשֶׁת לוֹט.
זִכְרוּ אֶת-אֵשֶׁת לוֺט:
Pomněte na Lotovu ženu.
Vzpomeňte na Lotovu ženu!
μνημονεύετε τη̑ς γυναικὸς Λὼτ
אֵתּדַּכרו לַאנתּתֵה דּלֻוט׃
הַמְבַקֵּשׁ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבְּדֶנָּה, וּמִי שֶׁיְּאַבֵּד אוֹתָהּ יַצִּילֶנָּה.
מִי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֵת-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי יְחַיֶּה אֹתָהּ:
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Kdo by usiloval svůj život(e) zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej(f). (e) duši (f) ř: oživí ji ([Matouš 10:39; Jan 12:25; Matouš 16:25; Marek 8:35; Lukáš 9:24])
ο῍ς ε᾿ὰν ζητήση τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ περιποιήσασθαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέση ζωογονήσει αυ᾿τήν
מַן דּצָבֵא דּנַחֵא נַפשֵׁה נַובּדִיה ומַן דּנַובֵּד נַפשֵׁה נַחֵיה׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בַּלַּיְלָה הַהוּא יִהְיוּ שְׁנַיִם בְּמִטָּה אַחַת; אֶחָד יִלָּקַח וְהַשֵּׁנִי יֵעָזֵב.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם בַּלַּיְלָה הַהוּא יִשְׁכְּבוּ שְׁנַיִם בְּמִטָּה אֶחַת אֶחָד יֵאָסֵף וְאֶחָד יֵעָזֵב:
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. ([Matouš 24:40-Matouš 24:41])
λέγω ὑμι̑ν ταύτη τη̑ νυκτὶ ε῎σονται δύο ε᾿πὶ κλίνης μια̑ς ὁ ει῟ς παραλημφθήσεται καὶ ὁ ε῞τερος α᾿φεθήσεται
אָמַר אנָא לכֻון דַּבהַו לִליָא תּרֵין נֵהוֻון בַּחדָא עַרסָא חַד נֵתּדּבַר וַאחרִנָא נֵשׁתּבֵק׃
שְׁתֵּי נָשִׁים תִּהְיֶינָה טוֹחֲנוֹת יַחְדָּיו; אַחַת תִּלָּקַח וְהַשְּׁנִיָּה תֵּעָזֵב."
שְׁתַּיִם טֹחֲנוֺת בָּרֵחָיִם אַחַת תֵּאָסֵף וְאַחַת תֵּעָזֵב:
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána(g).“ (g) var: + 36 Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.
ε῎σονται δύο α᾿λήθουσαι ε᾿πὶ τὸ αυ᾿τό ἡ μία παραλημφθήσεται ἡ δὲ ἑτέρα α᾿φεθήσεται
תַּרתֵּין נֵהויָן טָחנָן אַכחדָא חדָא תֵּתּדּבַר וַאחרִתָא תֵּשׁתּבֵק׃
[missing]
שְׁנַיִם יִהְיוּ בַָּּׂדֶה אֶחָד יֵאָסֵף וְאֶחָד יֵעָזֵב:
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.
[δυο εσονται εν τω αγρω ο εις παραληφθησεται και ο ετερος αφεθησεται]
תּרֵין נֵהוֻון בּחַקלָא חַד נֵתּדּבַר וַאחרִנָא נֵשׁתּבֵק׃ ס
הֵם הֵגִיבוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיפֹה, אֲדוֹנֵנוּ?" הֵשִׁיב לָהֶם: "הֵיכָן שֶׁהַגּוּף, שָׁם גַּם יִתְקַבְּצוּ הַנְּשָׁרִים."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ וְאַיֵּה תִקְרֶינָה כָאֵלֶּה וַיֹּאמֶר בַּאֲשֶׁר פְּגָרִים שָׁם יִקָּבְצוּ הַנְּשָׁרִים:
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
Když to slyšeli, otázali se ho: „Kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“ ([Matouš 24:28; Jób 39:30])
καὶ α᾿ποκριθέντες λέγουσιν αυ᾿τω̑ που̑ κύριε ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞που τὸ σω̑μα ε᾿κει̑ καὶ οἱ α᾿ετοὶ ε᾿πισυναχθήσονται
ענַו וָאמרִין לֵה לַאיכָּא מָרַן אָמַר להֻון אַיכָּא דּפַגרָא תַּמָן נֵתכַּנשֻׁון נֵשׁרֵא׃ ס
הוּא סִפֵּר לָהֶם מָשָׁל, לְהַרְאוֹת כִּי עֲלֵיהֶם לְהִתְפַּלֵּל תָּמִיד וְלֹא לִרְפּוֹת."
וַיּוֺסֶף שְׂאֵת מְשָׁלוֺ אֲלֵיהֶם לְחַלּוֺת פְּנֵי אֵל תָּמִיד וְלֹא יִתְּנוּ דֳמִי לוֺ:
Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat: ([Lukáš 11:5-Lukáš 11:8 Římanům 12:12; Koloským 4:2; 1 Tesalonickým 5:17])
ε῎λεγεν δὲ παραβολὴν αυ᾿τοι̑ς πρὸς τὸ δει̑ν πάντοτε προσεύχεσθαι αυ᾿τοὺς καὶ μὴ ε᾿γκακει̑ν
אֵמַר להֻון דֵּין אָף מַתלָא דַּבכֻל עֵדָּן נצַלֻון ולָא תֵּמַאן להֻון׃
שׁוֹפֵט הָיָה בְּעִיר אַחַת; אֶת אֱלֹהִים לֹא יָרֵא וּבְאָדָם לֹא הִתְחַשֵּׁב.
וַיֹּאמַר שֹׁפֵט אֶחָד הָיָה בָעִיר אֲשֶׁר לֹא יָרֵא אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶל-פְּנֵי אָדָם לֹא פָנָה:
Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál, a člověka nestyděl.
“V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal.
λέγων κριτής τις η῟ν ε῎ν τινι πόλει τὸν θεὸν μὴ φοβούμενος καὶ α῎νθρωπον μὴ ε᾿ντρεπόμενος
דַּיָנָא חַד אִית הוָא בַּמדִינתָּא חדָא דּמֵן אַלָהָא לָא דָּחֵל הוָא ומֵן בּנַינָשָׁא לָא מֵתכַּחַד הוָא׃
וּבְאוֹתָהּ עִיר הָיְתָה אַלְמָנָה שֶׁנָּהֲגָה לָבוֹא אֵלָיו וְלוֹמַר, 'שָׁפְטֵנִי נָא מֵאִישׁ רִיבִי.'
וְאַלְמָנָה הָיְתָה שָּׁם בָּעִיר וַתָּבֹא אֵלָיו לֵאמֹר שָׁפְטֵנִי-נָא מֵאִישׁ רִיבִי:
Byla pak vdova v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: ‚Zastaň se mne proti mému odpůrci.‘
χήρα δὲ η῟ν ε᾿ν τη̑ πόλει ε᾿κείνη καὶ η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τὸν λέγουσα ε᾿κδίκησόν με α᾿πὸ του̑ α᾿ντιδίκου μου
אַרמַלתָּא דֵּין חדָא אִית הוָת בַּמדִינתָּא הָי וָאתיָא הוָת לוָתֵה וָאמרָא תּבַעַיני מֵן בּעֵל־דִּיני׃
זְמַן מָה סֵרַב, אֲבָל אַחֲרֵי כֵן אָמַר בְּלִבּוֹ, 'אַף שֶׁאֵינֶנִּי יָרֵא אֶת אֱלֹהִים וּבְאָדָם אֵינֶנִּי מִתְחַשֵּׁב,
וְלֹא אָבָה לִשְׁמֹעַ בְּקוֺלָהּ יָמִים מִסְפָּר וְאַחֲרֵי-כֵן אָמַר בְּלִבּוֺ אַף כִּי אֵינֶנִּי יָרֵא אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶל-פְּנֵי אָדָם לֹא אֵפֶן:
On pak dlouho nechtěl. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, ani člověka nestydím,
Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám,
καὶ ου᾿κ η῎θελεν ε᾿πὶ χρόνον μετὰ δὲ ταυ̑τα ει῏πεν ε᾿ν ἑαυτω̑ ει᾿ καὶ τὸν θεὸν ου᾿ φοβου̑μαι ου᾿δὲ α῎νθρωπον ε᾿ντρέπομαι
ולָא צָבֵא הוָא זַבנָא סַגִּיָאא בָּתַרכֵּן דֵּין אֵמַר בּנַפשֵׁה אֵן מֵן אַלָהָא לָא דָּחֵל אנָא ומֵן בּנַינָשָׁא לָא מֵתכַּחַד אנָא׃
הֲרֵי מִפְּנֵי שֶׁהָאַלְמָנָה הַזֹּאת מְצִיקָה לִי אֶעֱשֶׂה אֶת מִשְׁפָּטָהּ, שֶׁאִם לֹא כֵן תָּבוֹא תָּמִיד וּתְיַגֵּעַ אוֹתִי'."
הִנְנִי לָרִיב רִיב הָאַלְמָנָה הַזֹּאת כִּי-תַלְאֶה אֹתִי וְתָבֹא לְהֲצִיקֵנִי בִדְבָרֶיהָ יוֺם יוֺם:
Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit, a nakonec mě umoří(h).‘„ (h) aby si na mne nakonec nedošla a něco mi neudělala
διά γε τὸ παρέχειν μοι κόπον τὴν χήραν ταύτην ε᾿κδικήσω αυ᾿τήν ι῞να μὴ ει᾿ς τέλος ε᾿ρχομένη ὑπωπιάζη με
אָפֵן מֵטֻל דּמַלֵאיָא לִי הָדֵא אַרמַלתָּא אֵתבּעִיה דּלָא בּכֻל עֵדָּן תֵּהוֵא אָתיָא מַהרָא לִי׃
הוֹסִיף הָאָדוֹן וְאָמַר: "שִׁמְעוּ מַה שֶּׁאוֹמֵר הַשּׁוֹפֵט הָרָשָׁע.
וְעַתָּה שִׁמְעוּ-נָא נְאֻם הָאָדוֺן אֵת אֲשֶׁר אֹמֵר הַשֹּׁפֵט הַבְּלִיָּעַל:
I dí Pán: Slyšte, co praví ten soudce nepravý.
A Pán řekl: „Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce!
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος α᾿κούσατε τί ὁ κριτὴς τη̑ς α᾿δικίας λέγει
וֵאמַר מָרַן שׁמַעו מָנָא אֵמַר דַּיָנָא דּעַולָא׃
וְהָאֱלֹהִים, הַאִם לֹא יַעֲשֶׂה אֶת מִשְׁפָּט בְּחִירָיו הַקּוֹרְאִים אֵלָיו יוֹמָם וָלַיְלָה? הַאִם יִתְמַהְמֵהַּ בְּעִנְיָנָם?
וֵאלֹהִים הַאִם לֹא יָרִיב רִיב בְּחִירָיו הַקֹּרִאים אֵלָיו יוֺמָם וָלָיְלָה וְרַחֲמָיו אֲלֵיהֶם יִתְאַפָּקוּ:
A což by pak Bůh nepomstil vyvolených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?(i) (i) zatímco jim trpělivě naslouchá. – nebo:... volají? A zdráhá se jim snad pomoci? ([Matouš 24:22])
ὁ δὲ θεὸς ου᾿ μὴ ποιήση τὴν ε᾿κδίκησιν τω̑ν ε᾿κλεκτω̑ν αυ᾿του̑ τω̑ν βοὼντων αυ᾿τω̑ ἡμέρας καὶ νυκτός καὶ μακροθυμει̑ ε᾿π῾ αυ᾿τοι̑ς
אַלָהָא דֵּין לָא יַתִּירָאיִת נֵעבֵּד תּבַעתָא לַגבַוהי דּקָרֵין לֵה בִּאימָמָא וַבלִליָא ומַגַּר רֻוחֵה עלַיהֻון׃
אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁיַּעֲשֶׂה אֶת מִשְׁפָּטָם מַהֵר. אַךְ כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בֶּן־הָאָדָם, הֲיִמְצָא אֶת הָאֱמוּנָה עֲלֵי אֲדָמוֹת?"
הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-יָחִישׁ לָרִיב רִיבָם אַךְ בֶּן-הָאָדָם בְּבֹאוֺ הֲיִמְצָא אֱמוּנָה עֲלֵי-אָרֶץ:
Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ποιήσει τὴν ε᾿κδίκησιν αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τάχει πλὴν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿λθών α῏ρα εὑρήσει τὴν πίστιν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
אָמַר אנָא לכֻון דּנֵעבֵּד תּבַעתהֻון בַּעגַל בּרַם נִאתֵא בּרֵה דּאנָשָׁא ונֵשׁכַּח כַּי הַימָנֻותָא עַל אַרעָא׃ ס
וּלְכַמָּה אֲנָשִׁים, שֶׁבָּטְחוּ בְּעַצְמָם כִּי צַדִּיקִים הֵם וּבָזוּ לַאֲחֵרִים, סִפֵּר אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה:
וַיְמַשֵּׁל גַּם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אֶל-הַבֹּטְחִים בְּנַפְשָׁם כִּי צַדִּיקִים הֵם וַאֲחֵרִים בְּעֵינֵיהֶם כְּאֶפֶס נֶחֱשָׁבוּ:
I řekl také proti některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných za nic nevážíce, podobenství toto:
O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
ει῏πεν δὲ καὶ πρός τινας τοὺς πεποιθότας ε᾿φ῾ ἑαυτοι̑ς ο῞τι ει᾿σὶν δίκαιοι καὶ ε᾿ξουθενου̑ντας τοὺς λοιποὺς τὴν παραβολὴν ταύτην
וֵאמַר הוָא מַתלָא הָנָא לֻוקבַל אנָשָׁא אַילֵין דַּתכִילִין עַל נַפשׁהֻון דִּאיתַיהֻון זַדִּיקֵא ובָסֵין עַל כֻּלנָשׁ׃
"שְׁנֵי אֲנָשִׁים עָלוּ אֶל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ לְהִתְפַּלֵּל; אֶחָד פָּרוּשׁ וְהַשֵּׁנִי מוֹכֵס.
שְׁנֵי אֲנָשִׁים עָלוּ אֶל-הַהֵיכָל לְהִתְפַּלֵּל אֶחָד פָּרוּשׁ וְאֶחָד מוֺכֵס:
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus, a druhý publikán.
“Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.
α῎νθρωποι δύο α᾿νέβησαν ει᾿ς τὸ ἱερὸν προσεύξασθαι ὁ ει῟ς Φαρισαι̑ος καὶ ὁ ε῞τερος τελὼνης
תּרֵין גַּברִין סלֵקו להַיכּלָא לַמצַלָיֻו חַד פּרִישָׁא וַאחרִנָא מָכסָא׃
עָמַד הַפָּרוּשׁ לְבַדּוֹ וְהִתְפַּלֵּל, 'אֱלֹהִים, אֲנִי מוֹדֶה לְךָ שֶׁאֵינֶנִּי כִּשְׁאָר הָאֲנָשִׁים - גַּזְלָנִים, רְשָׁעִים, נוֹאֲפִים, וְאַף לֹא כַּמּוֹכֵס הַזֶּה.
וַיִּגַּשׁ הַפָּרוּשׁ וַיִּתְפַּלֵּל כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה אוֺדְךׇ אֱלֹהַי כִּי אֵינֶנִּי כִּשְׁאָר בְּנֵי אָדָם בַּעֲלֵי חָמָס בְּנֵי עַוְלָה וּמְנַאֲפִים וְאַף לֹא כַמּוֺכֵס הַזֶּה:
Farizeus stoje, takto se sám v sobě modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil(j): ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. (j) var: se postavil zvlášť a takto se modlil ([Římanům 1:28-Římanům 1:31; Efezským 5:3-Efezským 5:5; 1 Timoteovi 1:9 až 1 Timoteovi 1:10; 1 Petrův 4:3])
ὁ Φαρισαι̑ος σταθεὶς πρὸς ἑαυτὸν ταυ̑τα προσηύχετο ὁ θεός ευ᾿χαριστω̑ σοι ο῞τι ου᾿κ ει᾿μὶ ω῞σπερ οἱ λοιποὶ τω̑ν α᾿νθρὼπων α῞ρπαγες α῎δικοι μοιχοί η῍ καὶ ὡς ου῟τος ὁ τελὼνης
והַו פּרִישָׁא קָאֵם הוָא בַּינַוהי לנַפשֵׁה והָלֵין מצַלֵא הוָא אַלָהָא מַודֵּא אנָא לָך דּלָא הוִית אַיך שַׁרכָּא דּאנָשָׁא חָטֻופֵא ועָלֻובֵא וגַיָרֵא ולָא אַיך הָנָא מָכסָא׃
אֲנִי צָם פַּעֲמַיִם בַּשָּׁבוּעַ, אֲנִי נוֹתֵן מַעֲשֵׂר מִכָּל מַה שֶּׁאֲנִי מַרְוִיחַ.'
אָנֹכִי צָם יוֺמַיִם בַּשָּׁבוּעַ וּמְעֵַּׂר אֲנִי אֶת-כָּל-תְּבוּאֹתָי:
Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.‘ ([Lukáš 5:33 Lukáš 11:42])
νηστεύω δὶς του̑ σαββάτου α᾿ποδεκατω̑ πάντα ο῞σα κτω̑μαι
אֵלָא צָאֵם אנָא תּרֵין בּשַׁבּתָא וַמעַסַר אנָא כֻּל מֵדֵּם דּקָנֵא אנָא׃
וְאִלּוּ הַמּוֹכֵס, שֶׁעָמַד מֵרָחוֹק, אַף לֹא רָצָה לָשֵׂאת אֶת עֵינָיו לַשָּׁמַיִם, אֶלָּא טָפַח עַל לִבּוֹ וְאָמַר, 'אֱלֹהִים, רַחֵם נָא עָלַי, עַל אִישׁ חוֹטֵא.'
וְהַמּוֺכֵס עָמַד מֵרָחוֺק וְלֹא הֵעִיז לָשֵׂאת אֶת-עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיִּסְפֹּק עַל-לִבּוֺ וַיֹּאמַר רַחֶם-נָא אֱלֹהִים עַל-חֹטֵא כָּמֹנִי:
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘ ([Lukáš 23:48; Žalmy 51:1])
ὁ δὲ τελὼνης μακρόθεν ἑστώς ου᾿κ η῎θελεν ου᾿δὲ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ε᾿πα̑ραι ει᾿ς τὸν ου᾿ρανόν α᾿λλ῾ ε῎τυπτεν τὸ στη̑θος αυ᾿του̑ λέγων ὁ θεός ἱλάσθητί μοι τω̑ ἁμαρτωλω̑
הַו דֵּין מָכסָא קָאֵם הוָא מֵן רֻוחקָא ולָא צָבֵא הוָא אָף לָא עַינַוהי נרִים לַשׁמַיָא אֵלָא טָרֵף הוָא עַל חַדיֵה וָאמַר אַלָהָא חֻונַיני לחַטָיָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הָאִישׁ הַזֶּה יָרַד אֶל בֵּיתוֹ נִצְדָּק יוֹתֵר מֵהָאִישׁ הַהוּא; כִּי כָּל הַמְרוֹמֵם אֶת עַצְמוֹ יֻשְׁפַּל, וְהַמַּשְׁפִּיל אֶת עַצְמוֹ יְרוֹמַם."
הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-נִצְדָּק שָׁב הָאִישׁ הַזֶּה לְבֵיתוֺ מִן-הָאִישׁ הַהוּא כִּי הַמִּתְנֵַּׂא בְגַאֲוָתוֺ יִשָּׁפֵל וּשְׁפַל רוּחַ יִנָּשֵׂא:
Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen(k), a kdo se ponižuje(l), bude povýšen.“ (k) pokořen (l) pokořuje ([Matouš 23:12 Matouš 18:4; Lukáš 14:11])
λέγω ὑμι̑ν κατέβη ου῟τος δεδικαιωμένος ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑ παρ῾ ε᾿κει̑νον ο῞τι πα̑ς ὁ ὑψω̑ν ἑαυτὸν ταπεινωθήσεται ὁ δὲ ταπεινω̑ν ἑαυτὸν ὑψωθήσεται
אָמַר אנָא לכֻון דַּנחֵת הָנָא מזַדַּק לבַיתֵּה יַתִּיר מֵן הַו פּרִישָׁא כֻּל אנָשׁ גֵּיר דַּנרִים נַפשֵׁה נֵתמַכַּך וכֻל דּנַמֵך נַפשֵׁה נֵתּתּרִים סס׃
הֵבִיאוּ אֵלָיו גַּם אֶת הַיְלָדִים הַקְּטַנִּים כְּדֵי שֶׁיִּגַּע בָּהֶם. כְּשֶׁרָאוּ זֹאת הַתַּלְמִידִים גָּעֲרוּ בָּהֶם.
וַיָּבִיאוּ אֵלָיו גַּם אֶת-הַיְלָדִים לְבַעֲבוּר יָשִׂים אֶת-יָדָיו עֲלֵיהֶם וַיִּרְאוּ הַתַּלְמִידִים וַיִּגְעֲרוּ-בָם:
Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
Přinášeli mu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. Když to učedníci viděli, zakazovali jim to. ([Matouš 19:13-Matouš 19:15; Marek 10:13-Marek 10:16])
προσέφερον δὲ αυ᾿τω̑ καὶ τὰ βρέφη ι῞να αυ᾿τω̑ν α῞πτηται ι᾿δόντες δὲ οἱ μαθηταὶ ε᾿πετίμων αυ᾿τοι̑ς
קַרֵבו הוַו לֵה דֵּין אָף יַלֻודֵא דּנֵקרֻוב להֻון וַחזַו אֵנֻון תַּלמִידַוהי וַכַאו בּהֻון׃
אוּלָם יֵשׁוּעַ קָרָא אֵלָיו אֶת הַיְלָדִים וְאָמַר: "הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבוֹא אֵלַי וְאַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדָם, כִּי לְכָאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְיֵשׁוּעַ קָרָא אֹתָם אֵלָיו וַיֹּאמַר הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבֹא אֵלַי וְאַל-תִּכְלְאוּ אֹתָם כִּי מֵאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς προσεκαλέσατο αυ᾿τὰ λέγων α῎φετε τὰ παιδία ε῎ρχεσθαι πρός με καὶ μὴ κωλύετε αυ᾿τά τω̑ν γὰρ τοιούτων ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע קרָא אֵנֻון וֵאמַר להֻון שׁבֻוקו טלָיֵא אָתֵין לוָתי ולָא תֵּכלֻון אֵנֻון דּדַאילֵין גֵּיר דַּאיך הָלֵין אֵנֻון דִּילהֻון הִי מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃ ס
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מִי שֶׁאֵינֶנּוּ מְקַבֵּל אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כְּיֶלֶד לֹא יִכָּנֵס לְתוֹכָהּ."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מִי אֲשֶׁר-לֹא יְקַבֵּל אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כַּיָּלֶד בֹּא לֹא-יָבֹא בָהּ:
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť nikoli do něho.
Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde.“ ([Matouš 18:3; Jan 3:3])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῍ς α῍ν μὴ δέξηται τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ὡς παιδίον ου᾿ μὴ ει᾿σέλθη ει᾿ς αυ᾿τήν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּלָא נקַבֵּל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַיך טַליָא לָא נֵעֻול לָה סס׃
נִכְבָּד אֶחָד פָּנָה אֵלָיו וְשָׁאַל: "רַבִּי הַטּוֹב, מֶה עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֹלָם?"
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ אַחַד הַָּׂרִים לֵאמֹר רַבִּי הַטּוֺב מַה-לִי לַעֲשׂוֺת לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
Jeden z předních mužů se ho otázal: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ ([Matouš 19:16-Matouš 19:22; Marek 10:17-Marek 10:22 Lukáš 10:25])
καὶ ε᾿πηρὼτησέν τις αυ᾿τὸν α῎ρχων λέγων διδάσκαλε α᾿γαθέ τί ποιήσας ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσω
ושַׁאלֵה חַד מֵן רִשָׁנֵא וֵאמַר לֵה מַלפָנָא טָבָא מָנָא אֵעבֵּד דִּארַת חַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מַדּוּעַ אַתָּה אוֹמֵר לִי 'טוֹב'? אֵין טוֹב כִּי אִם אֶחָד וְהוּא הָאֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לָמָּה-זֶּה תִּקְרָא לִי טוֺב אֵין טוֺב כִּי אִם-אֶחָד הוּא הָאֱלֹהִים:
I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh.
Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš ‚dobrý‘? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς τί με λέγεις α᾿γαθόν ου᾿δεὶς α᾿γαθὸς ει᾿ μὴ ει῟ς ὁ θεός
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָנָא קָרֵא אַנתּ לִי טָבָא לַיתּ טָבָא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא׃
אֶת הַמִּצְווֹת אַתָּה יוֹדֵעַ: 'לֹא תִנְאַף, לֹא תִרְצַח, לֹא תִגְנֹב, לֹא תַעֲנֶה בְרֵעֲךָ עֵד שָׁקֶר, כַּבֵּד אֶת אָבִיךָ וְאֶת אִמֶּךָ'."
וְאַתָּה יָדַעְתָּ אֶת-הַמִּצְוֺת לֹא תִּנְאָף לֹא תִּרְצָח לֹא תִּגְנֹב לֹא-תַעֲנֶה עֵד שָׁקֶר כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ:
Umíš přikázaní: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku.“ ([Exodus 20:12-Exodus 20:16])
τὰς ε᾿ντολὰς οι῏δας μὴ μοιχεύσης μὴ φονεύσης μὴ κλέψης μὴ ψευδομαρτυρήσης τίμα τὸν πατέρα σου καὶ τὴν μητέρα
פֻּוקדָּנֵא יָדַע אַנתּ לָא תֵּקטֻול ולָא תּגֻור ולָא תֵּגנֻוב ולָא תֵּסהַד סָהדֻּותָא דּשֻׁוקרָא יַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך׃
הֵשִׁיב הָאִישׁ: "אֶת כָּל אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרַי."
וַיֹּאמֶר אֶת-כָּל-אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרָי:
On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
On řekl: „To všechno jsem dodržoval od svého mládí.“
ὁ δὲ ει῏πεν ταυ̑τα πάντα ε᾿φύλαξα ε᾿κ νεότητος
אָמַר לֵה הָלֵין כֻּלהֵין נֵטרֵת אֵנֵין מֵן טַליֻותי׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "עוֹד דָּבָר אֶחָד חָסֵר לְךָ. מְכֹר אֶת כָּל אֲשֶׁר לְךָ וְחַלֵּק לָעֲנִיִּים, וְיִהְיֶה לְךָ אוֹצָר בַּשָּׁמַיִם; אַחַר כָּךְ בּוֹא וְלֵךְ אַחֲרַי."
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר עוֺד אַחַת אַתָּה חָסֵר לֵךְ מְכֹר אֶת-כֹּל אֲשֶׁר-לְךׇ וְתֵן לַעֲנִיִּים וְהָיָה-לְךׇ אוֺצָר בַּשָּׁמַיִם וּבֹא וְלֵךְ אַחֲרָי:
Ale slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno, co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“ ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33; Skutky apoštolské 4:34-Skutky apoštolské 4:35])
α᾿κούσας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε῎τι ε῞ν σοι λείπει πάντα ο῞σα ε῎χεις πὼλησον καὶ διάδος πτωχοι̑ς καὶ ε῞ξεις θησαυρὸν ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς καὶ δευ̑ρο α᾿κολούθει μοι
כַּד שׁמַע דֵּין הָלֵין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה חדָא חַסִירָא לָך זֵל זַבֵּן כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָך והַב למֵסכִּנֵא ותֵהוֵא לָך סִימתָא בַּשׁמַיָא ותָא בָּתַרי׃ ס
אַךְ כְּשָׁמְעוֹ זֹאת הִתְעַצֵּב עֶצֶב רַב, כִּי עָשִׁיר הָיָה עַד מְאֹד.
וַיְהִי כְּשָׁמְעוֺ אֶת-אֵלֶּה וַיִּתְעַצֵּב אֶל-לִבּוֺ כִּי עָשְׁרוֺ הָיָה רַב מְאֹד:
On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.
ὁ δὲ α᾿κούσας ταυ̑τα περίλυπος ε᾿γενήθη η῟ν γὰρ πλούσιος σφόδρα
הֻו דֵּין כַּד שׁמַע הָלֵין כֵּריַת לֵה עַתִּיר הוָא גֵּיר טָב׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ כִּי הִתְעַצֵּב, אָמַר: "בְּאֵיזֶה קֹשִׁי נִכְנָסִים בַּעֲלֵי נְכָסִים לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים!
וַיַּרְא אֹתוֺ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר מַה-קָּשֶׁה לְבַעֲלֵי עשֶׁר לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Když Ježíš viděl, jak se zarmoutil, řekl: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! ([Matouš 19:23-Matouš 19:30; Marek 10:23-Marek 10:31])
ι᾿δών δὲ αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς περίλυπον γενόμενον ει῏πεν πω̑ς δυσκόλως οἱ τὰ χρήματα ε῎χοντες ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σπορεύονται
וכַד חזָא יֵשֻׁוע דּכֵריַת לֵה אֵמַר אַיכַּנָא עַטלָא לַאילֵין דִּאית להֻון נֵכסֵא דּנֵעלֻון למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
נָקֵל לְגָמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ נֶקֶב מַחַט מֵהִכָּנֵס עָשִׁיר אֶל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
נָקֵל לְחֶבֵל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ חֻר הַמַּחַט מִבֹּא עָשִׁיר אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
ευ᾿κοπὼτερον γάρ ε᾿στιν κάμηλον διὰ τρήματος βελόνης ει᾿σελθει̑ν η῍ πλούσιον ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελθει̑ν
דּלִילָא הי לגַמלָא דּבַחרֻורָא דַּמחַטָא נֵעֻול אַו עַתִּירָא למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
שָׁאֲלוּ הַשּׁוֹמְעִים: "וּמִי יָכוֹל לְהִוָּשַׁע?"
וַיֹּאמְרוּ הַשֹּׁמְעִים וּמִי אֵיפוֺא יוּכַל לְהִוָּשֵׁעַ:
Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
Ti, kdo to slyšeli, řekli: „Kdo tedy může být spasen?“
ει῏παν δὲ οἱ α᾿κούσαντες καὶ τίς δύναται σωθη̑ναι
אָמרִין לֵה אַילֵין דַּשׁמַעו ומַנֻו מֵשׁכַּח למֵחָא׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מַה שֶּׁנִבְצָר מִבְּנֵי אָדָם הוּא בִּיכָלְתּוֹ שֶׁל אֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֲשֶׁר יִפָּלֵא מִבְּנֵי אָדָם לֹא יִפָּלֵא מֵאֱלֹהִים:
A on dí: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
Odpověděl: „Nemožné u lidí je u Boha možné.“ ([Genesis 18:14; Jób 42:2; Zacharjáš 8:6; Lukáš 1:37])
ὁ δὲ ει῏πεν τὰ α᾿δύνατα παρὰ α᾿νθρὼποις δυνατὰ παρὰ τω̑ θεω̑ ε᾿στιν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר אַילֵין דַּלוָת בּנַי־אנָשָׁא לָא מֵשׁכּחָן לוָת אַלָהָא מֵשׁכּחָן למֵהוָא׃
אָמַר כֵּיפָא: "הֵן אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת אֲשֶׁר לָנוּ וְהָלַכְנוּ אַחֲרֶיךָ."
וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת-בָּתֵּינוּ וַנֵּלֶךְ אַחֲרֶיךׇ:
I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Petr řekl: „Hle, my jsme opustili, co bylo naše, a šli jsme za tebou.“ ([Lukáš 5:11])
ει῏πεν δὲ ὁ Πέτρος ι᾿δοὺ ἡμει̑ς α᾿φέντες τὰ ι῎δια η᾿κολουθήσαμέν σοι
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא הָא חנַן שׁבַקן כֻּל מֵדֵּם וֵאתַין בָּתרָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֹ אִשָּׁה אוֹ אַחִים אוֹ הוֹרִים אוֹ יְלָדִים לְמַעַן מַלְכוּת הָאֱלֹהִים -
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֵין-אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֺ אִשָּׁה אוֺ אַחִים אוֺ אָבוֺת אוֺ בָנִים לְמַעַן מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, neb dítky, pro království Boží,
On jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δείς ε᾿στιν ο῍ς α᾿φη̑κεν οι᾿κίαν η῍ γυναι̑κα η῍ α᾿δελφοὺς η῍ γονει̑ς η῍ τέκνα ε῞νεκεν τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ אנָשׁ דּשָׁבֵק בָּתֵּא אַו אַבָהֵא אַו אַחֵא אַו אַנתּתָא אַו בּנַיָא מֵטֻל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
שֶׁלֹּא יְקַבֵּל כֶּפֶל כִּפְלַיִם בַּזְּמַן הַזֶּה, וְחַיֵּי עוֹלָם בָּעוֹלָם הַבָּא."
אֲשֶׁר לֹא יִַּׂיג גְּמוּלוֺ פְּעָמִים הַרְבֵּה לָעֵת הַזֹּאת וְלֶעָתִיד לָבֹא חַיֵּי עוֺלָם:
Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku života věčného.
aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
ο῍ς ου᾿χὶ μὴ α᾿πολάβη πολλαπλασίονα ε᾿ν τω̑ καιρω̑ τούτω καὶ ε᾿ν τω̑ αι᾿ω̑νι τω̑ ε᾿ρχομένω ζωὴν αι᾿ὼνιον
ולָא נקַבֵּל בַּאעפֵא סַגִּיֵאא בּהָנָא זַבנָא וַבעָלמָא דָּאתֵא חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
הוּא לָקַח אִתּוֹ אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְאָמַר לָהֶם: "הִנֵּה אֲנַחְנוּ עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם וְכָל מַה שֶּׁנִּכְתַּב בִּידֵי הַנְּבִיאִים עַל בֶּן־הָאָדָם יִתְקַיֵּם;
וַיִּקַּח אֵלָיו אֶת שְׁנֵים-הֶעָשָׂר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה אֲנַחְנוּ עֹלִים יְרוּשָׁלָיְמָה וְכָל-הַדְּבָרִים הַכְּתוּבִים בִּידֵי הַנְּבִיאִים עַל בֶּן-הָאָדָם יָקוּמוּ עַד-תֻּמָּם:
Tedy pojav dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko Synu člověka to, což psáno jest skrze proroky.
Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků. ([Matouš 20:17-Matouš 20:19; Marek 10:32-Marek 10:34])
παραλαβών δὲ τοὺς δὼδεκα ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ι᾿δοὺ α᾿ναβαίνομεν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ καὶ τελεσθήσεται πάντα τὰ γεγραμμένα διὰ τω̑ν προφητω̑ν τω̑ υἱω̑ του̑ α᾿νθρὼπου
וַדבַר יֵשֻׁוע לַתרֵעסַרתֵּה וֵאמַר להֻון הָא סָלקִינַן לֻאורִשׁלֵם ומֵשׁתַּלמָן כֻּלהֵין דַּכתִיבָן בַּנבִיֵא עַל בּרֵה דּאנָשָׁא׃
הוּא יִמָּסֵר לַגּוֹיִם וְהֵם יְהַתְּלוּ בּוֹ, גַּם יִתְעַלְּלוּ בּוֹ וְיִרְקוּ עָלָיו,
כִּי יִסָּגֵר בִּידֵי הַגּוֺיִם וּבוֺ יְהָתֵלּוּ וְיִתְעַלְּלוּ וְיָרְקוּ בְּפָנָיו:
Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen, i uplván.
Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj, ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 9:44; Lukáš 13:32-Lukáš 13:Lukáš 13:33; Lukáš 17:25])
παραδοθήσεται γὰρ τοι̑ς ε῎θνεσιν καὶ ε᾿μπαιχθήσεται καὶ ὑβρισθήσεται καὶ ε᾿μπτυσθήσεται
נֵשׁתּלֵם גֵּיר לעַממֵא וַנבַזחֻון בֵּה ונֵרקֻון בַּאפַּוהי׃
וּלְאַחַר שֶׁיַּלְקוּ אוֹתוֹ יַהַרְגוּהוּ, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם."
בַּשֹּׁטִים יְיַסְּרוּ אֹתוֺ אַחֲרֵי-כֵן יְמִיתֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
A ubičujíce, zamordují jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane.“
καὶ μαστιγὼσαντες α᾿ποκτενου̑σιν αυ᾿τόν καὶ τη̑ ἡμέρα τη̑ τρίτη α᾿ναστήσεται
וַננַגּדֻונָיהי וַנצַערֻונָיהי ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
אֲבָל הֵם לֹא הֵבִינוּ דָּבָר מִן הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה; הַמִּלִּים הָאֵלֶּה נִסְתְּרוּ מֵהֶם וְהֵם לֹא יָדְעוּ בַּמֶּה מְדֻבָּר.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ דָבָר מִכָּל-אֵלֶּה כִּי צָפוּן הָיָה הַדָּבָר מֵעֵינֵיהֶם וְלֹא יָדְעוּ אֵת אֲשֶׁר-דִבֶּר אֲלֵיהֶם:
Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal. ([Marek 9:32])
καὶ αυ᾿τοὶ ου᾿δὲν τούτων συνη̑καν καὶ η῟ν τὸ ρ᾿η̑μα του̑το κεκρυμμένον α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν καὶ ου᾿κ ε᾿γίνωσκον τὰ λεγόμενα
הֵנֻון דֵּין חדָא מֵן הָלֵין לָא אֵסתַּכַּלו אֵלָא מכַסיָא הוָת מֵנהֻון מֵלתָא הָדֵא ולָא יָדעִין הוַו הָלֵין דּמֵתמַללָן עַמהֻון סּ סּ׃
הוּא הִתְקָרֵב אֶל יְרִיחוֹ, וּבְאוֹתָהּ עֵת הָיָה אִישׁ עִוֵּר יוֹשֵׁב עַל־יַד הַדֶּרֶךְ וּמְבַקֵּשׁ נְדָבוֹת.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיב לָבֹא אֶל-יְרִיחוֺ וְהִנֵּה-אִישׁ עִוֵּר ישֵׁב עַל-הַדֶּרֶךְ וּמְבַקֵּשׁ נְדָבוֺת:
I stalo se, když se přibližovali k Jericho, slepý jeden seděl podlé cesty, žebře.
Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral. ([Matouš 20:29-Matouš 20:34; Marek 10:46-Marek 10:52])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ ε᾿γγίζειν αυ᾿τὸν ει᾿ς ᾽Ιεριχώ τυφλός τις ε᾿κάθητο παρὰ τὴν ὁδὸν ε᾿παιτω̑ν
וכַד קַרִיב לִאירִיחֻו סַמיָא חַד יָתֵב הוָא עַל־יַד אֻורחָא וחָדַר׃
כְּשֶׁשָּׁמַע הָעִוֵּר אֶת הָעָם עוֹבְרִים שָׁאַל לָדַעַת מָה הַדָּבָר.
וַיִּשְׁמַע קוֺל הֲמוֺן עֹבְרִים וַיִּשְׁאַל לֵאמֹר מַה-זֹּאת:
A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo.
Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.
α᾿κούσας δὲ ο῎χλου διαπορευομένου ε᾿πυνθάνετο τί ει῎η του̑το
וַשׁמַע קָל כֵּנשָׁא דּעָבַר וַמשַׁאֵל הוָא דּמַנֻו הָנָא׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת עוֹבֵר."
וַיַּגִּידוּ לוֺ כִּי-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי עֹבֵר:
I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský(m). (m) Nazorejský
α᾿πήγγειλαν δὲ αυ᾿τω̑ ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ὁ Ναζωραι̑ος παρέρχεται
אָמרִין לֵה יֵשֻׁוע נָצרָיָא עָבַר׃
אָז הֵחֵל לִצְעֹק: "יֵשׁוּעַ בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלַי!"
וַיִּצְעַק לֵאמֹר רַחֶם-נָא עָלַי יֵשׁוּע בֶּן-דָּוִד:
I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Tu zvolal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ ([Lukáš 17:13])
καὶ ε᾿βόησεν λέγων ᾽Ιησου̑ υἱὲ Δαυίδ ε᾿λέησόν με
וַקעָא וֵאמַר יֵשֻׁוע בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
הַהוֹלְכִים לְפָנָיו גָּעֲרוּ בּוֹ לְהַשְׁתִּיקוֹ, אַךְ הוּא הִרְבָּה עוֹד יוֹתֵר לִצְעֹק, "בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלַי!"
וַיִּגְעֲרוּ-בוֺ הַהֹלְכִים לְפָנָיו לְהַחְשׁוֺתוֺ וְהוּא קָרָא עוֺד בְּיֶתֶר אֹמֶץ בֶּן-דָּוִד רַחֶם-נָא עָלָי:
A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
καὶ οἱ προάγοντες ε᾿πετίμων αυ᾿τω̑ ι῞να σιγήση αυ᾿τὸς δὲ πολλω̑ μα̑λλον ε῎κραζεν υἱὲ Δαυίδ ε᾿λέησόν με
וַאילֵין דָּאזִלין הוַו קדָמַוהי דּיֵשֻׁוע כָּאֵין הוַו בֵּה דּנֵשׁתֻּוק הֻו דֵּין יַתִּירָאיִת קָעֵא הוָא בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
יֵשׁוּעַ נֶעֱצַר וְצִוָּה לַהֲבִיאוֹ אֵלָיו. כַּאֲשֶׁר הִתְקָרֵב שָׁאַל אוֹתוֹ:
וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיְצַו לַהֲבִיאוֺ אֵלָיו וְכַאֲשֶׁר הִקְרִיב לָבֹא וַיִּשְׁאָלֵהוּ:
Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.
σταθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κέλευσεν αυ᾿τὸν α᾿χθη̑ναι πρὸς αυ᾿τόν ε᾿γγίσαντος δὲ αυ᾿του̑ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τόν
וקָם יֵשֻׁוע וַפקַד דּנַיתֻּונָיהי לוָתֵה וכַד קרֵב לוָתֵה שַׁאלֵה׃
"מָה אַתָּה רוֹצֶה שֶׁאֶעֱשֶׂה לְךָ?" הֵשִׁיב: "אֲדוֹנִי, שֶׁאֶרְאֶה".
מַה-תְּבַקֵּשׁ מִנִּי לַעֲשׂוֺת לָּךְ וַיֹּאמֶר אֲדֹנִי לְהָשִׁיב לִי אוֺר עֵינָי:
Řka: Co chceš, ať učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“
τί σοι θέλεις ποιήσω ὁ δὲ ει῏πεν κύριε ι῞να α᾿ναβλέψω
וֵאמַר לֵה מָנָא צָבֵא אַנתּ אֵעבֵּד לָך הֻו דֵּין אֵמַר מָרי דֵּאחזֵא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְאֵה! אֱמוּנָתְךָ הוֹשִׁיעָה אוֹתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אוֺר עֵינֶיךׇ שָׁב אֵלֶיךׇ אֱמוּנָתְךׇ הוֺשִׁיעָה לָּךְ:
A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila(n).“ (n) spasila ([Lukáš 7:50 Lukáš 8:48 Lukáš 17:19])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿νάβλεψον ἡ πίστις σου σέσωκέν σε
ויֵשֻׁוע אֵמַר לֵה חזִי הַימָנֻותָך אַחיַתָך׃
מִיָּד רָאָה וְהָלַךְ אַחֲרָיו כְּשֶׁהוּא מְשַׁבֵּחַ אֶת אֱלֹהִים, וְכָל הָעָם כִּרְאוֹתָם זֹאת הוֹדוּ לֵאלֹהִים.
וּפִתְאֹם נִפְקְחוּ עֵינָיו וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו וְנָתוֺן כָּבוֺד לֵאלֹהִים וַיַּרְא כָּל-הָעָם וַיְבָרְכוּ אֶת-הָאֱלֹהִים:
A i hned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
καὶ παραχρη̑μα α᾿νέβλεψεν καὶ η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ δοξάζων τὸν θεόν καὶ πα̑ς ὁ λαὸς ι᾿δών ε῎δωκεν αι῏νον τω̑ θεω̑
ובַר־שָׁעתֵה חזָא וָאתֵא הוָא בָּתרֵה וַמשַׁבַּח לַאלָהָא וכֻלֵה עַמָא דַּחזָא יַהב הוָא שֻׁובחָא לַאלָהָא׃ ס
הוּא נִכְנַס לִירִיחוֹ וְעָבַר בָּהּ.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר בָּא וְעָבַר דֶּרֶךְ יְרִיחוֺ:
A všed, bral se přes Jericho.
Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.
καὶ ει᾿σελθών διήρχετο τὴν ᾽Ιεριχὼ
וכַד עַל יֵשֻׁוע וַעבַר בִּאירִיחֻו׃
וְאִישׁ אֶחָד, זַכַּי שְׁמוֹ, שֶׁהָיָה מוֹכֵס רָאשִׁי וְאִישׁ עָשִׁיר,
וַיָּבֹא אִישׁ וּשְׁמוֺ זַכָּי רֹאשׁ הַמּוֺכְסִים וְהוּא אִישׁ עָשִׁיר:
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;
καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ ο᾿νόματι καλούμενος Ζακχαι̑ος καὶ αυ᾿τὸς η῟ν α᾿ρχιτελὼνης καὶ αυ᾿τὸς πλούσιος
גַּברָא חַד דַּשׁמֵה זַכַּי עַתִּירָא הוָא ורַב מָכסֵא׃
הִשְׁתַּדֵּל לִרְאוֹת מִי הוּא יֵשׁוּעַ וְלֹא יָכוֹל בִּגְלַל הֶהָמוֹן, שֶׁכֵּן הָיָה נְמוּךְ קוֹמָה.
וַיְבַקֵּשׁ לִרְאוֺת אֶת-יֵשׁוּעַ מַה-תָּאֳרוֺ וְלֹא יָכֹל מִפְּנֵי הָעָם כִּי-שְׁפַל קוֺמָה הָיָה:
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.
καὶ ε᾿ζήτει ι᾿δει̑ν τὸν ᾽Ιησου̑ν τίς ε᾿στιν καὶ ου᾿κ η᾿δύνατο α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ο῞τι τη̑ ἡλικία μικρὸς η῟ν
וצָבֵא הוָא דּנֵחזֵא ליֵשֻׁוע דּמַנֻו ולָא מֵשׁכַּח הוָא מֵן כֵּנשָׁא מֵטֻל דַּבקַומתֵה זעֻור הוָא זַכַּי׃
הוּא רָץ הָלְאָה לְפָנִים וְעָלָה עַל עֵץ שִׁקְמָה כְּדֵי לִרְאוֹת אוֹתוֹ, כִּי בְּאוֹתָהּ דֶּרֶךְ עָמַד יֵשׁוּעַ לַעֲבֹר.
וַיָּרָץ לְפָנָיו וַיַּעַל עַל-עֵץ שִׁקְמָה לִרְאֹתוֺ כִּי הוּא הַדֶּרֶךְ אֲשֶׁר יַעֲבָר-שָׁמָּה:
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.
καὶ προδραμών ει᾿ς τὸ ε῎μπροσθεν α᾿νέβη ε᾿πὶ συκομορέαν ι῞να ι῎δη αυ᾿τόν ο῞τι ε᾿κείνης η῎μελλεν διέρχεσθαι
וַרהֵט קַדּמֵה ליֵשֻׁוע וַסלֵק לֵה לתִתָּא פַּכִּיהתָּא דּנֵחזֵיוהי מֵטֻל דּהָכוָת עתִיד הוָא דּנֵעבַּר׃
כַּאֲשֶׁר הִגִּיעַ יֵשׁוּעַ לַמָּקוֹם, הִבִּיט לְמַעְלָה וְאָמַר לוֹ: "זַכַּי, רֵד מַהֵר, כִּי הַיּוֹם עָלַי לָשֶׁבֶת בְּבֵיתְךָ."
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ אֶל-הַמָּקוֺם הַהוּא וַיִָּּׂא אֶת-עֵינָיו וַיִּרְאֵהוּ וַיֹּאמֶר אֵלָיו זַכָּי מַהֲרָה רְדָה כִּי הִנְנִי לִשְׁכֹּן הַיּוֺם בְּבֵיתֶךׇ:
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“
καὶ ὡς η῟λθεν ε᾿πὶ τὸν τόπον α᾿ναβλέψας ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν Ζακχαι̑ε σπεύσας κατάβηθι σήμερον γὰρ ε᾿ν τω̑ οι῎κω σου δει̑ με μει̑ναι
וכַד אֵתָא להָי דֻּוכּתָא יֵשֻׁוע חזָיהי וֵאמַר לֵה אֵסתַּרהב חֻות זַכַּי יַומָנָא גֵּיר וָלֵא דַּבבַיתָּך אֵהוֵא׃
הוּא יָרַד מַהֵר וְקִבֵּל אוֹתוֹ לְבֵיתוֹ בְּשִׂמְחָה.
וַיְמַהֵר וַיֵּרַד וַיַּאַסְפֵהוּ אֶל-בֵּיתוֺ בְּשִׂמְחַת לִבּוֺ:
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
On rychle slezl a s radostí jej přijal.
καὶ σπεύσας κατέβη καὶ ὑπεδέξατο αυ᾿τὸν χαίρων
וֵאסתַּרהַב נחֵת וקַבּלֵה כַּד חָדֵא׃
כְּשֶׁרָאוּ זֹאת הִתְלוֹנְנוּ הַכֹּל וְאָמְרוּ: "אֵצֶל אִישׁ חוֹטֵא הוּא בָּא לְהִתְאַכְסֵן!"
וַיִּלֹּנוּ כָל-הָרֹאִים לֵאמֹר אֶל-בֵּית אִישׁ חֹטֵא נָטָה לָלוּן:
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ ([Lukáš 5:30 Lukáš 15:2])
καὶ ι᾿δόντες πάντες διεγόγγυζον λέγοντες ο῞τι παρὰ ἁμαρτωλω̑ α᾿νδρὶ ει᾿ση̑λθεν καταλυ̑σαι
כַּד חזַו דֵּין כֻּלהֻון רָטנִין הוַו וָאמרִין דַּלוָת גַּברָא חַטָיָא עַל שׁרָא׃
עָמַד זַכַּי וְאָמַר אֶל הָאָדוֹן: "אֲדוֹנִי, הֲרֵינִי נוֹתֵן אֶת מַחֲצִית נְכָסַי לָעֲנִיִּים, וְאִם עָשַׁקְתִּי אִישׁ אַחֲזִיר לוֹ אַרְבַּעְתַּיִם."
וַיַּעֲמֹד זַכָּי וַיֹּאמֶר אֶל-הָאָדוֺן רְאֵה אֲדֹנִי הִנְנִי נֹתֵן מַחֲצִית כַּסְפִּי לָעֲנִיִּים וְאִם-עָשַׁקְתִּי אִישׁ מְאוּמָה אָשִׁיב לוֺ אַרְבַּעְתָּיִם:
Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ ([Numeri 5:6-Numeri 5:7])
σταθεὶς δὲ Ζακχαι̑ος ει῏πεν πρὸς τὸν κύριον ι᾿δοὺ τὰ ἡμίσιά μου τω̑ν ὑπαρχόντων κύριε τοι̑ς πτωχοι̑ς δίδωμι καὶ ει῎ τινός τι ε᾿συκοφάντησα α᾿ποδίδωμι τετραπλου̑ν
קָם דֵּין זַכַּי וֵאמַר ליֵשֻׁוע הָא מָרי פֵּלגֻּות נֵכסַי יָהֵב אנָא למֵסכִּנֵא וַלכֻלנָשׁ מֵדֵּם דּגֵלזֵת חַד בַּארבּעָא פָּרַע אנָא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "הַיּוֹם הָיְתָה תְּשׁוּעָה לַבַּיִת הַזֶּה, כִּי הָאִישׁ גַּם הוּא בֶּן־אַבְרָהָם.
וַיֹּאמֶר לוֺ יֵשׁוּעַ הַיּוֺם הָיְתָה תְשׁוּעָה לַבַּיִת הַזֶּה בַּאֲשֶׁר גַּם-הוּא בֶּן-אַבְרָהָם:
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. ([Lukáš 13:16])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι σήμερον σωτηρία τω̑ οι῎κω τούτω ε᾿γένετο καθότι καὶ αυ᾿τὸς υἱὸς ᾽Αβραάμ ε᾿στιν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע יַומָנָא הוַו חַיֵא לבַיתָּא הָנָא מֵטֻל דָּאף הָנָא בּרֵה הֻו דַּאברָהָם׃
הֵן בֶּן־הָאָדָם בָּא לְבַקֵּשׁ אֶת הָאוֹבֵד וּלְהוֹשִׁיעוֹ."
כִּי בֶן-הָאָדָם בָּא לְבַקֵּשׁ וּלְהוֺשִׁיעַ אֶת-הָאֹבֵד:
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil(o), co zahynulo(p).“ (o) zachránil (p) co je ztraceno ([Ezechiel 34:16; Lukáš 15:4 Lukáš 15:6 Lukáš 15:9])
η῟λθεν γὰρ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ζητη̑σαι καὶ σω̑σαι τὸ α᾿πολωλός
אֵתָא גֵּיר בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵבעֵא ונַחֵא הַו מֵדֵּם דַּאבִּיד הוָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁשָּׁמְעוּ אֶת זֹאת הוֹסִיף וְסִפֵּר מָשָׁל, מִשּׁוּם שֶׁהָיָה קָרוֹב לִירוּשָׁלַיִם וְהֵם חָשְׁבוּ כִּי מִיָּד תִּגָּלֶה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְכַאֲשֶׁר שָׁמְעוּ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיּוֺסֶף וַיְמַשֵּׁל לָהֶם מָשָׁל כִּי קָרוֺב הָיָה לִירוּשָׁלַיִם וְהֵם חָשְׁבוּ כִּי עַד-מְהֵרָה תִגָּלֶה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned. ([Matouš 25:14-Matouš 25:30])
α᾿κουόντων δὲ αυ᾿τω̑ν ταυ̑τα προσθεὶς ει῏πεν παραβολὴν διὰ τὸ ε᾿γγὺς ει῏ναι ᾽Ιερουσαλὴμ αυ᾿τὸν καὶ δοκει̑ν αυ᾿τοὺς ο῞τι παραχρη̑μα μέλλει ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ α᾿ναφαίνεσθαι
וכַד שָׁמעִין הוַו הָלֵין אַוסֵף למִאמַר מַתלָא מֵטֻל דּקַרִיב הוָא לֻאורִשׁלֵם וסָברִין הוַו דַּבהָי שָׁעתָא עתִידָא דּתֵתגּלֵא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
לְפִיכָךְ אָמַר: "אִישׁ אָצִיל אֶחָד הָלַךְ אֶל אֶרֶץ רְחוֹקָה לְקַבֵּל סַמְכוּת לִמְלוּכָה וְלָשׁוּב לְאַרְצוֹ.
וַיֹּאמַר אִישׁ נָדִיב הָלַךְ אֶל-אֶרֶץ רְחוֺקָה לָקַחַת-לוֺ מַמְלָכָה וְלָשׁוּב:
I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost(q). (q) ř: království ([Marek 13:34])
ει῏πεν ου῏ν α῎νθρωπός τις ευ᾿γενὴς ε᾿πορεύθη ει᾿ς χὼραν μακρὰν λαβει̑ν ἑαυτω̑ βασιλείαν καὶ ὑποστρέψαι
וֵאמַר גַּברָא חַד בַּר טֻוהמָא רַבָּא אֵזַל לַאתרָא רַחִיקָא דּנֵסַב לֵה מַלכֻּותָא ונֵהפֻּוך׃
קֹדֶם לָכֵן קָרָא לַעֲשֶׂרֶת עֲבָדָיו, נָתַן לָהֶם עֲשָׂרָה מָנִים וְאָמַר לָהֶם, 'סַחֲרוּ עַד בּוֹאִי.'
וַיִּקְרָא אֶל-עֲשָׂרָה מֵעֲבָדָיו וַיִּתֵּן לָהֶם עֲשֶׂרֶת מָנִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם סַחֲרוּ בָזֶה עַד בֹּאִי:
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven(r) a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘ (r) ř: min (peněžní hodnota – tak i dále)
καλέσας δὲ δέκα δούλους ἑαυτου̑ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς δέκα μνα̑ς καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς πραγματεύσασθε ε᾿ν ω῟ ε῎ρχομαι
וַקרָא עֵסרָא עַבדַּוהי ויַהב להֻון עֵסרָא מנִין וֵאמַר להֻון אֵתּתַּגּרו עַד אָתֵא אנָא׃ ס
אוּלָם בְּנֵי אַרְצוֹ שָׂנְאוּ אוֹתוֹ וְשָׁלְחוּ מִשְׁלַחַת אַחֲרָיו, לוֹמַר: 'אֵינֶנּוּ רוֹצִים שֶׁזֶּה יִמְלֹךְ עָלֵינוּ.'
וְאַנְשֵׁי עִירוֺ שָׂנְאוּ אֹתוֺ וַיִּשְׁלְחוּ אַחֲרָיו מַלְאָכִים לֵאמֹר אֵין אֶת-נַפְשֵׁנוּ כִּי זֶה יִמְלֹךְ עָלֵינוּ:
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘
οἱ δὲ πολι̑ται αυ᾿του̑ ε᾿μίσουν αυ᾿τόν καὶ α᾿πέστειλαν πρεσβείαν ο᾿πίσω αυ᾿του̑ λέγοντες ου᾿ θέλομεν του̑τον βασιλευ̑σαι ε᾿φ῾ ἡμα̑ς
בּנַי מדִינתֵּה דֵּין סָנֵין הוַו לֵה ושַׁדַּרו אִיזגַּדֵּא בָּתרֵה וָאמרִין לָא צָבֵין חנַן דּנַמלֵך עלַין הָנָא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁקִּבֵּל אֶת הַמְּלוּכָה חָזַר וְצִוָּה לִקְרֹא אֵלָיו אֶת הָעֲבָדִים אֲשֶׁר נָתַן לָהֶם אֶת הַכֶּסֶף, כְּדֵי לָדַעַת מַה הִרְוִיחַ כָּל אֶחָד בְּמִסְחָרוֹ.
וַיְהִי אַחֲרֵי שׁוּבוֺ וְהַמַּמְלָכָה נָכוֺנָה בְיָדוֺ וַיְצַו לִקְרֹא אֵלָיו אֶת-הָעֲבָדִים הָהֵם אֲשֶׁר נָתַן לָהֶם אֶת-הַכֶּסֶף לִרְאוֺת מֶה-עָשָׂה אִישׁ אִישׁ בְּמִסְחָרוֺ:
I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Když se však jako král vrátil(s), dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil. (s) ř: obdržel království
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ε᾿πανελθει̑ν αυ᾿τὸν λαβόντα τὴν βασιλείαν καὶ ει῏πεν φωνηθη̑ναι αυ᾿τω̑ τοὺς δούλους τούτους οι῟ς δεδὼκει τὸ α᾿ργύριον ι῞να γνοι̑ τί διεπραγματεύσαντο
וכַד נסַב מַלכֻּותָא וַהפַך אֵמַר דּנֵקרֻון לֵה הָנֻון עַבדַּוהי דּיַהב להֻון כֵּספָּא דּנֵדַּע מָנָא כֻּל חַד חַד מֵנהֻון אֵתּתַּגַּר׃
נִגַּשׁ הָרִאשׁוֹן וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, הַמָּנֶה שֶׁלְּךָ הִכְנִיס עֲשָׂרָה מָנִים.'
וַיָּבֹא הָרִאשׁוֺן וַיֹּאמַר אֲדֹנִי הַמָּנֶה נָתַתָּ לִּי הֶעֱלָה יִתְרוֺן עֲשֶׂרֶת מָנִים:
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘
παρεγένετο δὲ ὁ πρω̑τος λέγων κύριε ἡ μνα̑ σου δέκα προσηργάσατο μνα̑ς
וֵאתָא קַדמָיָא וֵאמַר מָרי מַניָך עֵסרָא מנִין אַותַּר׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לוֹ, 'יָפֶה, עֶבֶד טוֹב! הוֹאִיל וְהָיִיתָ נֶאֱמָן בִּמְעַט מִזְעָר, הֱיֵה שַׁלִּיט עַל עֶשֶׂר עָרִים.'
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵיטַבְתָּ עֶבֶד טוֺב בְּכֶסֶף מְעַט נֶאֱמָן הָיִיתָ הֱיֵה שַׁלִּיט מֵהַיּוֺם עַל-עֶשֶׂר עָרִים:
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘ ([Lukáš 16:10])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ευ῏γε α᾿γαθὲ δου̑λε ο῞τι ε᾿ν ε᾿λαχίστω πιστὸς ε᾿γένου ι῎σθι ε᾿ξουσίαν ε῎χων ε᾿πάνω δέκα πόλεων
אָמַר לֵה אִיו עַבדָּא טָבָא דַּבקַלִיל אֵשׁתּכַחתּ מהַימַן תֵּהוֵא שַׁלִיט עַל עֵסרָא כַּרכִין׃
בָּא הַשֵּׁנִי וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, הַמָּנֶה שֶׁלְּךָ עָשָׂה חֲמִשָּׁה מָנִים.'
וַיָּבֹא הַשֵּׁנִי וַיֹּאמַר אֲדֹנִי הַמָּנֶה נָתַתָּ לִּי הֶעֱלָה יִתְרוֺן חֲמֵשֶׁת מָנִים:
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘
καὶ η῟λθεν ὁ δεύτερος λέγων ἡ μνα̑ σου κύριε ε᾿ποίησεν πέντε μνα̑ς
וֵאתָא דַּתרֵין וֵאמַר מָרי מַניָך חַמשָׁא מנִין עבַד׃
הֵשִׁיב וְאָמַר גַּם לָזֶה, 'וְאַתָּה הֱיֵה עַל חָמֵשׁ עָרִים.'
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-זֶה וְאַתָּה הֱיֵה עַל-חָמֵשׁ עָרִים:
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘
ει῏πεν δὲ καὶ τούτω καὶ σὺ ε᾿πάνω γίνου πέντε πόλεων
אֵמַר אָף להָנָא אָף אַנתּ תֵּהוֵא שַׁלִיט עַל חַמשָׁא כַּרכִין׃
וְאַחֵר בָּא וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, הִנֵּה הַמָּנֶה שֶׁלְּךָ שֶׁהָיָה צָרוּר אֶצְלִי בְּמִטְפַּחַת,
וְאָחָד מֵהֶם בָּא וַיֹּאמַר הֵא-לְךׇ אֲדֹנִי הַמָּנֶה נָתַתָּ לִּי אֲשֶׁר צָרוּר הָיָה בְּמִטְפָּחַת:
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,
καὶ ὁ ε῞τερος η῟λθεν λέγων κύριε ι᾿δοὺ ἡ μνα̑ σου η῍ν ει῏χον α᾿ποκειμένην ε᾿ν σουδαρίω
וֵאתָא אחרִנָא וֵאמַר מָרי הָא מַניָך הַו דִּאית הוָא לוָתי כַּד סִים בּסֵדֻּונָא׃
שֶׁכֵּן פָּחַדְתִּי מִמְּךָ מִפְּנֵי שֶׁאִישׁ קָשֶׁה אַתָּה: לוֹקֵחַ אֶת אֲשֶׁר לֹא הִנַּחְתָּ וְקוֹצֵר אֶת אֲשֶׁר לֹא זָרַעְתָּ.'
כִּי יָרֵאתִי מִפָּנֶיךׇ אַחֲרֵי אֲשֶׁר אִישׁ קָשֶׁה אַתָּה נֹשֵׂא בַּאֲשֶׁר לֹא נָתַתָּ וְקוֺצֵר בַּאֲשֶׁר לֹא זָרָעְתָּ:
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal(t), a sklízíš, co jsi nezasel.‘ (t) ř: nepoložil (pod. Lukáš 19:22)
ε᾿φοβούμην γάρ σε ο῞τι α῎νθρωπος αυ᾿στηρὸς ει῏ αι῎ρεις ο῍ ου᾿κ ε῎θηκας καὶ θερίζεις ο῍ ου᾿κ ε῎σπειρας
דֵּחלֵת גֵּיר מֵנָך דּגַברָא אַנתּ קַשׁיָא ושָׁקֵל אַנתּ מֵדֵּם דּלָא סָמתּ וחָצֵד אַנתּ מֵדֵּם דּלָא זרַעתּ׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לוֹ, 'עַל־פִּי דְּבָרְךָ אֶשְׁפֹּט אוֹתְךָ, עֶבֶד רָשָׁע! אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אִישׁ קָשֶׁה אֲנִי, לוֹקֵחַ אֶת אֲשֶׁר לֹא הִנַּחְתִּי וְקוֹצֵר אֶת אֲשֶׁר לֹא זָרַעְתִּי.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו עַל-פִּיךׇ אִשָּׁפֵט אִתְּךׇ עֶבֶד רָע הֲלֹא יָדַעְתָּ כִּי-אִישׁ קָשֶׁה אָנֹכִי נֹשֵׂא בַּאֲשֶׁר לֹא נָתַתִּי וְקוֺצֵר בַּאֲשֶׁר לֹא זָרָעְתִּי:
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
λέγει αυ᾿τω̑ ε᾿κ του̑ στόματός σου κρίνω σε πονηρὲ δου̑λε η῎̑δεις ο῞τι ε᾿γώ α῎νθρωπος αυ᾿στηρός ει᾿μι αι῎ρων ο῍ ου᾿κ ε῎θηκα καὶ θερίζων ο῍ ου᾿κ ε῎σπειρα
אָמַר לֵה מֵן פֻּומָך אֵדֻּונָך עַבדָּא בִּישָׁא יָדַע הוַיתּ לִי דּגַברָא אנָא קַשׁיָא ושָׁקֵל אנָא מֵדֵּם דּלָא סָמֵת וחָצֵד אנָא מֵדֵּם דּלָא זֵרעֵת׃
מַדּוּעַ לֹא הִפְקַדְתָּ אֶת כַּסְפִּי אֵצֶל הַשֻּׁלְחָנִי, וַאֲנִי בְּבוֹאִי הָיִיתִי תּוֹבֵעַ אוֹתוֹ עִם הָרִבִּית?'
וְלָמָּה-זֶּה לֹא נָתַתָּ אֶת-כַּסְפִּי לִמְחַלְּפֵי כָסֶף וַאֲנִי בְּבֹאִי הִַּׂגְתִּי אֹתוֺ בְּתַרְבִּית:
I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Proč jsi aspoň mé peníze neuložil(u), a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘ (u) ř: nepoložil na stůl (peněžníků)
καὶ διὰ τί ου᾿κ ε῎δωκάς μου τὸ α᾿ργύριον ε᾿πὶ τράπεζαν κα᾿γώ ε᾿λθών σὺν τόκω α῍ν αυ᾿τὸ ε῎πραξα
למָנָא לָא יַהבתּ כֵּספּי עַל פָּתֻורָא וֵאנָא אָתֵא הוִית תָּבַע לֵה עַם רֵבּיָתֵה׃
וְלָעוֹמְדִים לְיָדוֹ אָמַר, 'קְחוּ מִמֶּנּוּ אֶת הַמָּנֶה וּתְנוּ לָזֶה אֲשֶׁר לוֹ עֲשָׂרָה מָנִים.'
וַיֹּאמֶר אֶל-הָעֹמְדִים עָלָיו קְחוּ מִיָּדוֺ אֶת-הַמָּנֶה וּתְנוּ לָזֶה אֲשֶׁר-לוֺ עֲשֶׂרֶת הַמָּנִים:
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘
καὶ τοι̑ς παρεστω̑σιν ει῏πεν α῎ρατε α᾿π῾ αυ᾿του̑ τὴν μνα̑ν καὶ δότε τω̑ τὰς δέκα μνα̑ς ε῎χοντι
וַלהָנֻון דּקָימִין קדָמַוהי אֵמַר סַבו מֵנֵה מַניָא והַבו להַו דִּאית לוָתֵה עֵסרָא מנִין׃ ס
הֵשִׁיבוּ לוֹ, 'אֲדוֹנֵנוּ, יֵשׁ לוֹ עֲשָׂרָה מָנִים!'
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ הֲלֹא הוּא יֶשׁ-לוֺ עֲשֶׂרֶת מָנִים:
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘
καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ κύριε ε῎χει δέκα μνα̑ς
אָמרִין לֵה מָרַן אִית לוָתֵה עֵסרָא מנִין׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִנָּתֵן לוֹ; וּמִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ.
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יִנָּתֶן-לוֺ עוֺד וּמִי אֲשֶׁר אֵין לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֶת-אֲשֶׁר-בְּיָדוֺ:
Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. ([Lukáš 8:18])
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι παντὶ τω̑ ε῎χοντι δοθήσεται α᾿πὸ δὲ του̑ μὴ ε῎χοντος καὶ ο῍ ε῎χει α᾿ρθήσεται
אָמַר להֻון אָמַר אנָא לכֻון דַּלכֻל מַן דִּאית לֵה נֵתִיהֵב לֵה ומֵן הַו דּלַיתּ לֵה אָף הַו דִּאית לֵה נֵתנסֵב מֵנֵה׃
אֲבָל אֶת אוֹיְבַי אֵלֶּה, אֲשֶׁר אֵינָם רוֹצִים כִּי אֶמְלֹךְ עֲלֵיהֶם, הָבִיאוּ אוֹתָם הֵנָּה וְהִרְגוּ אוֹתָם לְפָנַי."
אֲבָל אֹיְבַי אֵלֶּה אֲשֶׁר לֹא-אָבוּ כִּי אֶמְלֹךְ עֲלֵיהֶם הָבִיאוּ אֹתָם הֵנָּה וַהֲמִיתוּם לְפָנָי:
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„
πλὴν τοὺς ε᾿χθρούς μου τούτους τοὺς μὴ θελήσαντάς με βασιλευ̑σαι ε᾿π῾ αυ᾿τοὺς α᾿γάγετε ω῟δε καὶ κατασφάξατε αυ᾿τοὺς ε῎μπροσθέν μου
בּרַם להָנֻון בּעֵלדּבָבַי אַילֵין דּלָא צבַו דַּאמלֵך עלַיהֻון אַיתַּו אֵנֻון וקַטֵלו אֵנֻון קדָמַי׃ ס
לְאַחַר שֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ הָלְאָה בְּדַרְכּוֹ לַעֲלוֹת לִירוּשָׁלַיִם.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר דִּבֵּר אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ לִפְנֵיהֶם וַיַּעַל יְרוּשָׁלָיְמָה:
To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma. ([Matouš 21:1-Matouš 21:11; Marek 11:1-Marek 11:11; Jan 12:12-Jan 12:19])
καὶ ει᾿πών ταυ̑τα ε᾿πορεύετο ε῎μπροσθεν α᾿ναβαίνων ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
וכַד אֵמַר הָלֵין יֵשֻׁוע נפַק לַקדָמַוהי דּנִאזַל לֻאורִשׁלֵם׃
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרֵב אֶל בֵּית פַּגֵּי וּבֵית עַנְיָה, אֶל הָהָר הַנִּקְרָא הַר הַזֵּיתִים, שָׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו בְּאָמְרוֹ:
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיב לָבֹא אֵצֶל בֵּית פַּגֵּי וּבֵית-עַנְיָה בָּהָר הַנִּקְרָא הַר הַזֵּיתִים וַיִּשְׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו לֵאמֹר:
I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků ([Zacharjáš 14:4])
καὶ ε᾿γένετο ὡς η῎γγισεν ει᾿ς Βηθφαγὴ καὶ Βηθανίαν πρὸς τὸ ο῎ρος τὸ καλούμενον ε᾿λαιω̑ν α᾿πέστειλεν δύο τω̑ν μαθητω̑ν
וכַד מַטִי לבֵית־פָּגֵּא ובֵית־עַניָא עַל־גֵּנב טֻורָא דּמֵתקרֵא דּבֵית זַיתֵּא שַׁדַּר תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
"לְכוּ אֶל הַכְּפָר אֲשֶׁר מִמּוּל; כְּשֶׁתִּכָּנְסוּ לְתוֹכוֹ תִּמְצְאוּ עַיִר קָשׁוּר אֲשֶׁר לֹא יָשַׁב עָלָיו אָדָם מֵעוֹלָם. הַתִּירוּ אוֹתוֹ וַהֲבִיאוּהוּ.
לְכוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר מִנֶּגֶד וְהָיָה כְּבֹאֲכֶם שָׁמָּה תִּמְצְאוּ עַיִר אָסוּר אֲשֶׁר לֹא-רָכַב עָלָיו אִישׁ הַתִּירוּ אֹתוֺ וַהֲבִיאֻהוּ:
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! ([Genesis 49:11; Zacharjáš 9:9; 1 Samuelova 6:7])
λέγων ὑπάγετε ει᾿ς τὴν κατέναντι κὼμην ε᾿ν η῟ ει᾿σπορευόμενοι εὑρήσετε πω̑λον δεδεμένον ε᾿φ῾ ο῍ν ου᾿δεὶς πὼποτε α᾿νθρὼπων ε᾿κάθισεν καὶ λύσαντες αυ᾿τὸν α᾿γάγετε
וֵאמַר להֻון זֵלו לַקרִיתָא הָי דַּלקֻובלַן וכַד עָאלִין אנתֻּון לָה הָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון עִילָא דַּאסִיר דּאנָשׁ מֵמתֻום לָא רכֵב עלַוהי שׁרַו אַיתַּאוֻהי׃
וְאִם מִישֶׁהוּ יִשְׁאַל אֶתְכֶם, 'לָמָּה אַתֶּם מַתִּירִים אוֹתוֹ?', כֹּה תֹּאמְרוּ לוֹ: 'מִפְּנֵי שֶׁהָאָדוֹן זָקוּק לוֹ'."
וְכִי-יִשְׁאַל אֶתְכֶם אִישׁ לָמָּה-זֶּה תַּתִּירוּ אֹתוֺ כֹּה תֹאמְרוּן אֹתוֺ יִעֵד הָאָדוֺן לְחֶפְצוֺ:
A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„
καὶ ε᾿άν τις ὑμα̑ς ε᾿ρωτα̑ διὰ τί λύετε ου῞τως ε᾿ρει̑τε ο῞τι ὁ κύριος αυ᾿του̑ χρείαν ε῎χει
וֵאן אנָשׁ משַׁאֵל לכֻון למָנָא שָׁרֵין אנתֻּון לֵה הָכַנָא אֵמַרו לֵה למָרַן מֵתבּעֵא׃ ס
הַשְּׁלוּחִים הָלְכוּ וּמָצְאוּ כְּפִי שֶׁאָמַר לָהֶם.
וַיֵּלְכוּ הַמַּלְאָכִים וַיִּמְצְאוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
α᾿πελθόντες δὲ οἱ α᾿πεσταλμένοι ευ῟ρον καθώς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς
וֵאזַלו הָנֻון דֵּאשׁתַּדַּרו וֵאשׁכַּחו אַיכַּנָא דֵּאמַר להֻון׃
כְּשֶׁהִתִּירוּ אֶת הָעַיִר שָׁאֲלוּ אוֹתָם בַּעֲלֵי הָעַיִר: "לָמָּה אַתֶּם מַתִּירִים אֶת הָעַיִר?"
וַיַּתִּירוּ אֶת-הָעָיִר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בְּעָלָיו לָמָּה-זֶּה תַּתִּירוּ אֶת-הָעָיִר:
A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“
λυόντων δὲ αυ᾿τω̑ν τὸν πω̑λον ει῏παν οἱ κύριοι αυ᾿του̑ πρὸς αυ᾿τούς τί λύετε τὸν πω̑λον
וכַד שָׁרֵין לֵה לעִילָא אָמרִין להֻון מָרַוהי מָנָא שָׁרֵין אנתֻּון עִילָא הַו׃
הֵשִׁיבוּ: "מִפְּנֵי שֶׁהָאָדוֹן זָקוּק לוֹ."
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ יִעֵד הָאָדוֺן לְחֶפְצוֺ:
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“
οἱ δὲ ει῏παν ο῞τι ὁ κύριος αυ᾿του̑ χρείαν ε῎χει
וֵאמַרו להֻון דַּלמָרַן מֵתבּעֵא׃ ס
הֵם הֵבִיאוּ אוֹתוֹ אֶל יֵשׁוּעַ וּלְאַחַר שֶׁשָֹמוּ אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הָעַיִר הִרְכִּיבוּ עָלָיו אֶת יֵשׁוּעַ.
וַיָּבִיאוּ אֹתוֺ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיָּשִׂימוּ אֶת-בִּגְדֵהֶם עַל-הָעַיִר וַיַּרְכִּיבוּ עָלָיו אֶת-יֵשׁוּעַ:
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
καὶ η῎γαγον αυ᾿τὸν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿πιρίψαντες αυ᾿τω̑ν τὰ ἱμάτια ε᾿πὶ τὸν πω̑λον ε᾿πεβίβασαν τὸν ᾽Ιησου̑ν
וַאיתּיֻוהי לוָת יֵשֻׁוע וַארמִיו עַל עִילָא מָאנַיהֻון וַארכּבֻוהי ליֵשֻׁוע עלַוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִמְשִׁיךְ בְּדַרְכּוֹ פָּרְשׂוּ אֲנָשִׁים אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הַדֶּרֶךְ.
וַיִּרְכַּב וַיֵּלַךְ וְהֵם פָּרְשׂוּ אֶת-בִּגְדֵיהֶם עַל-הַדָּרֶךְ:
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu. ([2 Královská 9:13])
πορευομένου δὲ αυ᾿του̑ ὑπεστρὼννυον τὰ ἱμάτια αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑
כַּד דֵּין אָזֵל פָּרסִין הוַו מָאנַיהֻון בֻּאורחָא׃
הוּא הִתְקָרֵב אֶל מוֹרַד הַר הַזֵּיתִים וְכָל קְהַל הַתַּלְמִידִים הֵחֵל לְשַׁבֵּחַ אֶת אֱלֹהִים בְּשִׂמְחָה וּבְקוֹל גָּדוֹל עַל כָּל הַנִּפְלָאוֹת אֲשֶׁר רָאוּ, בְּאָמְרָם:
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיב אֶל-מוֺרַד הַר הַזֵּיתִים וַיָּחֵלוּ כָּל-קְהַל תַּלְמִידָיו לְבָרֵךְ אֶת-הָאֱלֹהִים בְּחֶדְוָה וּבְקוֺל רִנָּה עַל כָּל-הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר רָאוּ לֵאמֹר:
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
ε᾿γγίζοντος δὲ αυ᾿του̑ η῎δη πρὸς τη̑ καταβάσει του̑ ο῎ρους τω̑ν ε᾿λαιω̑ν η῎ρξαντο α῞παν τὸ πλη̑θος τω̑ν μαθητω̑ν χαίροντες αι᾿νει̑ν τὸν θεὸν φωνη̑ μεγάλη περὶ πασω̑ν ω῟ν ει῏δον δυνάμεων
וכַד קרֵב למַחַתּתָא דּטֻורָא דּבֵית זַיתֵּא שַׁרִיו כֻּלֵה כֵּנשָׁא דּתַלמִידֵא חָדֵין וַמשַׁבּחִין לַאלָהָא בּקָלָא רָמָא עַל כֻּל חַילֵא דַּחזַו׃
"בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה! שָׁלוֹם בַּשָּׁמַיִם וְכָבוֹד בַּמְּרוֹמִים!"
בָּרוּךְ הַמֶּלֶךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה שָׁלוֺם בַּשָּׁמַיִם וְכָבוֺד בִּמְרֹמֵי-עָל:
Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Volali: „Požehnaný král, který přichází(v) ve jménu Hospodinově(x). Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ (v) var: Požehnaný, který přichází jako král (x) ř: Páně ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26; Lukáš 13:35 Lukáš 2:14])
λέγοντες ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ὁ βασιλεὺς ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου ε᾿ν ου᾿ρανω̑ ει᾿ρήνη καὶ δόξα ε᾿ν ὑψίστοις
וָאמרִין הוַו בּרִיך הֻו מַלכָּא דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא שׁלָמָא בַּשׁמַיָא ושֻׁובחָא בַּמרַומֵא׃ ס
כַּמָּה מִן הַפְּרוּשִׁים שֶׁהָיוּ בְּקֶרֶב הֶהָמוֹן אָמְרוּ אֵלָיו: "רַבִּי, גְּעַר בְּתַלְמִידֶיךָ."
וַאֲנָשִׁים מִן-הַפְּרוּשִׁים אֲשֶׁר בְּקֶרֶב הָעָם אָמְרוּ אֵלָיו רַבִּי גְּעַר בְּתַלְמִידֶיךׇ:
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
καί τινες τω̑ν Φαρισαίων α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ει῏παν πρὸς αυ᾿τόν διδάσκαλε ε᾿πιτίμησον τοι̑ς μαθηται̑ς σου
אנָשָׁא דֵּין מֵן פּרִישֵׁא מֵן בַּינַי כֵּנשֵׁא אָמרִין לֵה רַבִּי כּאִי בּתַלמִידַיךְּ׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם אֵלֶּה יִשְׁתְּקוּ, הָאֲבָנִים תִּזְעַקְנָה."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר הִנְנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-אֵלֶּה יֶחֱשׁוּ אֲבָנִים יִזְעָקוּ:
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ ([Abakuk 2:11; Lukáš 3:8])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν ου῟τοι σιωπήσουσιν οἱ λίθοι κράξουσιν
אָמַר להֻון אָמַר אנָא לכֻון דֵּאן הָלֵין נֵשׁתּקֻון כִּאפֵא נֵקעיָן׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרֵב וְרָאָה אֶת הָעִיר, בָּכָה עָלֶיהָ וְאָמַר:
וַיִּקְרַב וַיַּרְא אֶת-הָעִיר וַיֵּבְךְ עָלֶיהָ לֵאמֹר:
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče ([Lukáš 13:34])
καὶ ὡς η῎γγισεν ι᾿δών τὴν πόλιν ε῎κλαυσεν ε᾿π῾ αυ᾿τήν
וכַד קרֵב וַחזָה לַמדִינתָּא בּכָא עלֵיה׃
"לוּ יָדַעַתְּ הַיּוֹם גַּם אַתְּ אֶת אֲשֶׁר אֱלֵי שָׁלוֹם! אֶלָּא שֶׁעַתָּה נִסְתָּר הוּא מֵעֵינַיִךְ.
לוּ יָדַעַתְּ גַּם-אַתְּ בְּיוֺמֵךְ זֶה מֵאַיִן יָבֹא שְׁלוֺמֵךְ אַךְ נִסְתָּר הוּא מִנֶּגֶד עֵינָיִךְ:
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
a řekl: „Kdybys poznalo v tento den(y) i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. (y) var: aspoň v tento svůj den ([Deuteronomium 32:29; Izajáš 6:9-Izajáš 6:10])
λέγων ο῞τι ει᾿ ε῎γνως ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ταύτη καὶ σὺ τὰ πρὸς ει᾿ρήνην νυ̑ν δὲ ε᾿κρύβη α᾿πὸ ο᾿φθαλμω̑ν σου
וֵאמַר אֵלֻו כַּי יָדַעתּי אַילֵין דִּאיתַיהֵין דַּשׁלָמֵכי אָפֵן בּהָנָא יַומֵכי הָשָׁא דֵּין אֵתכַּסִי להֵין מֵן עַינַיכּי׃
הִנֵּה יָמִים בָּאִים עָלַיִךְ וְאוֹיְבַיִךְ יָקִימוּ סוֹלְלָה סְבִיבַיִךְ, וְיַקִּיפוּךְ וְיָצוּרוּ עָלַיִךְ מִכָּל עֵבֶר.
כִּי הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְשָׁפְכוּ עָלַיִךְ אֹיְבִים סֹלְלָה מִסָּבִיב וְהִקִּיפוּךְ וְצָרוּ עָלַיִךְ מִכָּל-עֵבֶר:
Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. ([Izajáš 29:3; Jeremjáš 6:6 Ezechiel 4:2; Lukáš 21:20-Lukáš 21:22])
ο῞τι η῞ξουσιν ἡμέραι ε᾿πὶ σὲ καὶ παρεμβαλου̑σιν οἱ ε᾿χθροί σου χάρακά σοι καὶ περικυκλὼσουσίν σε καὶ συνέξουσίν σε πάντοθεν
נִאתֻון לֵכי דֵּין יַומָתָא דּנֵחדּרֻונֵכי בּעֵלדּבָבַיכּי ונֵאלצֻונֵכי מֵן כֻּל דֻּוכָּא׃
וִימַגְּרוּ אוֹתָךְ וְאֶת בָּנַיִךְ אֲשֶׁר בְּקִרְבֵּךְ, וְלֹא יַשְׁאִירוּ בָּךְ אֶבֶן עַל אֶבֶן עֵקֶב אֲשֶׁר לֹא יָדַעַתְּ אֶת מוֹעֵד פְּקֻדָּתֵךְ."
וְנִפְּצוּ אֹתָךְ וְאֶת-בָּנַיִךְ בְּקִרְבֵּךְ עַד-עָפָר וְלֹא-יַשְׁאִירוּ בָךְ אֶבֶן עַל-אָבֶן תַּחַת אֲשֶׁר לֹא יָדַעַתְּ עֵת פְּקֻדָּתֵךְ:
A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil(z).“ (z) ř: čas svého navštívení ([Žalmy 137:9; Lukáš 21:6])
καὶ ε᾿δαφιου̑σίν σε καὶ τὰ τέκνα σου ε᾿ν σοί καὶ ου᾿κ α᾿φήσουσιν λίθον ε᾿πὶ λίθον ε᾿ν σοί α᾿νθ῾ ω῟ν ου᾿κ ε῎γνως τὸν καιρὸν τη̑ς ε᾿πισκοπη̑ς σου
ונֵסחפֻונֵכי ולַבנַיכּי בּגַוֵכי ולָא נֵשׁבּקֻון בֵּכי כִּאף עַל כִּאף חלָף דּלָא יִדַעתּי זַבנָא דּסֻוערָנֵכי׃ ס
בְּהִכָּנְסוֹ אֶל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ הֵחֵל לְגָרֵשׁ מִשָּׁם אֶת הַמּוֹכְרִים.
וַיָּבֹא אֶל-הַהֵיכָל וַיָּחֶל לְגָרֵשׁ מִקִּרְבּוֺ אֶת-הַמֹּכְרִים שָּׁם:
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, ([Matouš 21:12-Matouš 21:17; Marek 11:15-Marek 11:19; Jan 2:13-Jan 2:22])
καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς τὸ ἱερὸν η῎ρξατο ε᾿κβάλλειν τοὺς πωλου̑ντας
וכַד עַל להַיכּלָא שַׁרִי למַפָּקֻו לַאילֵין דּזָבנִין בֵּה וַמזַבּנִין׃
אָמַר לָהֶם: "הֵן כָּתוּב, 'בֵּיתִי בֵּית־תְּפִלָּה יִהְיֶה', אַךְ אַתֶּם עֲשִׂיתֶם אוֹתוֹ מְעָרַת פָּרִצִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כָּתוּב כִּי בֵיתִי בֵּית-תְּפִילָּה הוּא וְאַתֶּם עֲשִׂיתֶם אֹתוֺ לִמְעָרַת פָּרִיצִים:
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ ([Izajáš 56:7; Jeremjáš 7:11])
λέγων αυ᾿τοι̑ς γέγραπται καὶ ε῎σται ὁ οι῏κός μου οι῏κος προσευχη̑ς ὑμει̑ς δὲ αυ᾿τὸν ε᾿ποιήσατε σπήλαιον ληστω̑ν
וֵאמַר להֻון כּתִיב דּבַיתּי בֵּית צלֻותָא אִיתַוהי אַנתֻּון דֵּין עבַדּתֻּונָיהי מעַרתָא דּלֵסטָיֵא׃ ס
יוֹם יוֹם הָיָה מְלַמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְגַם רָאשֵׁי הָעָם בִּקְשׁוּ לְהַכְחִיד אוֹתוֹ,
וַיְהִי מוֺרֶה יוֺם יוֺם בַּהֵיכָל אַךְ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְשָׂרֵי הָעָם בִּקְשׁוּ לְהַשְׁמִידוֺ:
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží {biskupové} a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
καὶ η῟ν διδάσκων τὸ καθ῾ ἡμέραν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν α᾿πολέσαι καὶ οἱ πρω̑τοι του̑ λαου̑
והֻו מַלֵף הוָא כֻּל יֻום בּהַיכּלָא רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא דּעַמָא בָּעֵין הוַו למַובָּדֻותֵה׃
אַךְ לֹא מָצְאוּ מַה לַּעֲשׂוֹת, כִּי כָּל הָעָם נִצְמְדוּ אֵלָיו לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ.
וְלֹא מָצְאוּ מַה-לַּעֲשׂוֺת כִּי כָל-הָעָם דָּבְקוּ אַחֲרָיו לִשְׁמֹעַ אֹתוֺ:
Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. ([Lukáš 20:10 Lukáš 22:2])
καὶ ου᾿χ ευ῞ρισκον τὸ τί ποιήσωσιν ὁ λαὸς γὰρ α῞πας ε᾿ξεκρέματο αυ᾿του̑ α᾿κούων
ולָא מֵשׁכּחִין הוַו מָנָא נֵעבּדֻון לֵה כֻּלֵה גֵּיר עַמָא תּלֵא הוָא בֵּה למֵשׁמעֵה סּ סּ׃
בְּאַחַד הַיָּמִים, כְּשֶׁהָיָה מְלַמֵּד אֶת הָעָם בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וּמַטִּיף אֶת הַבְּשׂוֹרָה, נִגְּשׁוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים עִם הַזְּקֵנִים
וַיְהִי הַיּוֺם בִּהְיוֺתוֺ בַהֵיכָל לְהוֺרֹת לָעָם תּוֺרָה וּדְבַר הַבְּשׂרָה וַיִּגְשׁוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים עִם-הַזְּקֵנִים:
I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží {biskupové} a zákonníci s staršími.
Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími ([Matouš 21:23-Matouš 21:27; Marek 11:27-Marek 11:33])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν μια̑ τω̑ν ἡμερω̑ν διδάσκοντος αυ᾿του̑ τὸν λαὸν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ευ᾿αγγελιζομένου ε᾿πέστησαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς σὺν τοι̑ς πρεσβυτέροις
וַהוָא בּחַד מֵן יַומָתָא כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא לעַמָא וַמסַבַּר קָמו עלַוהי רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא עַם קַשִׁישֵׁא׃
וְאָמְרוּ לוֹ: "אֱמֹר נָא לָנוּ, בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אַתָּה עוֹשֶׂה דְּבָרִים אֵלֶּה, אוֹ מִיהוּ שֶׁנָּתַן לְךָ אֶת הַסַּמְכוּת הַזֹּאת?"
וַיְדַבְּרוּ אֵלָיו לֵאמֹר אֱמָר לָנוּ בְּאֵיזֶה-זֶה רִשְׁיוֺן אַתָּה עֹשֶׂה אֵלֶּה וּמִי הוּא אֲשֶׁר נָתַן לְךׇ אֶת-הָרִשְׁיוֺן הַזֶּה:
I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
a řekli: „Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tuto moc dal.“ ([Jan 2:18])
καὶ ει῏παν λέγοντες πρὸς αυ᾿τόν ει᾿πὸν ἡμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιει̑ς η῍ τίς ε᾿στιν ὁ δούς σοι τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην
וָאמרִין לֵה אֵמַר לַן בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אַנתּ ומַנֻו הַו דּיַהב לָך שֻׁולטָנָא הָנָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "גַּם אֲנִי אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר וְהָשִׁיבוּ לִי.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶשְׁאַל מִכֶּם גַּם-אָנֹכִי דָבָר אִם תַּגִּידוּ לִי:
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi,
α᾿ποκριθεὶς δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ε᾿ρωτήσω ὑμα̑ς κα᾿γώ λόγον καὶ ει῎πατέ μοι
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אֵשַׁאֵלכֻון אָף אֵנָא מֵלתָא וֵאמַרו לִי׃
טְבִילַת יוֹחָנָן, הַאִם מִשָּׁמַיִם הָיְתָה אוֹ מִבְּנֵי אָדָם?"
טְבִילַת יוֺחָנָן מִפִּי-מִי הָיְתָה מִצְוָתָהּ מִן-הַשָּׁמַיִם אוֺ מִבְּנֵי-אָדָם:
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe, či od lidí?“ ([Lukáš 3:3])
τὸ βάπτισμα ᾽Ιωάννου ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ η῟ν η῍ ε᾿ξ α᾿νθρὼπων
מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן מֵן שׁמַיָא הוָת אַו מֵן בּנַי־אנָשָׁא׃
הִתְיָעֲצוּ זֶה עִם זֶה בְּאָמְרָם: "אִם נֹאמַר 'מִן הַשָּׁמַיִם', יֹאמַר, 'מַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֹ?'
וַיְהִי הֵם שֹׁקְלִים בְּדַעְתָּם לֵאמֹר אִם-נֹאמַר מִן-הַשָּׁמַיִם יֹאמַר לָנוּ וּמַדּוּעַ לֹא הֱאֶמַנְתֶּם לוֺ:
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘ ([Lukáš 7:29-Lukáš 7:30])
οἱ δὲ συνελογίσαντο πρὸς ἑαυτοὺς λέγοντες ο῞τι ε᾿ὰν ει῎πωμεν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρει̑ διὰ τί ου᾿κ ε᾿πιστεύσατε αυ᾿τω̑
הֵנֻון דֵּין מֵתחַשׁבִין הוַו בּנַפשׁהֻון וָאמרִין דֵּאן נִאמַר מֵן שׁמַיָא אָמַר לַן ומֵטֻל מָנָא לָא הַימֵנתֻּונָיהי׃
וְאִם נֹאמַר 'מִבְּנֵי אָדָם', כָּל הָעָם יִסְקְלוּ אוֹתָנוּ, כִּי בְּטוּחִים הֵם שֶׁיּוֹחָנָן הָיָה נָבִיא."
וְאִם-נֹאמַר מִבְּנֵי אָדָם יִסְקְלֻנוּ כָל-הָעָם כִּי נָכוֺן הָיָה לָהֶם הַדָּבָר אֲשֶׁר יוֺחָנָן נָבִיא הָיָה:
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
Řekneme-li ‚od lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok.“
ε᾿ὰν δὲ ει῎πωμεν ε᾿ξ α᾿νθρὼπων ὁ λαὸς α῞πας καταλιθάσει ἡμα̑ς πεπεισμένος γάρ ε᾿στιν ᾽Ιωάννην προφήτην ει῏ναι
אֵן דֵּין נִאמַר מֵן בּנַי־אנָשָׁא רָגֵם לַן עַמָא כֻּלֵה מפָּסִין גֵּיר דּיֻוחַנָן נבִיָא הֻו׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ שֶׁאֵינָם יוֹדְעִים מֵאַיִן.
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ לֹא יָדַעְנוּ מִפִּי-מִי:
I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
A tak odpověděli, že nevědí, odkud.
καὶ α᾿πεκρίθησαν μὴ ει᾿δέναι πόθεν
וֵאמַרו לֵה דּלָא יָדעִינַן מֵן אַימֵכָּא הי׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "גַּם אֲנִי לֹא אֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת אֵלֶּה."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ גַּם-אֲנִי לֹא אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿δὲ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע ולָא אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃ ס
הוּא סִפֵּר לָעָם אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה: "אִישׁ אֶחָד נָטַע כֶּרֶם וְהֶחְכִּירוֹ לְכוֹרְמִים. לְאַחַר מִכֵּן נָסַע לִתְקוּפָה אֲרֻכָּה.
וַיָּחֶל לְדַבֵּר אֶל-הָעָם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אִישׁ אֶחָד נָטַע כָּרָם וַיִּתֵּן אֶת-הַכֶּרֶם לַנֹּטְרִים וַיֵּלֶךְ חוּצָה לָאָרֶץ לְיָמִים רַבִּים:
I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval. ([Matouš 21:33-Matouš 21:46; Marek 12:1-Marek 12:12 Izajáš 5:1])
η῎ρξατο δὲ πρὸς τὸν λαὸν λέγειν τὴν παραβολὴν ταύτην α῎νθρωπός τις ε᾿φύτευσεν α᾿μπελω̑να καὶ ε᾿ξέδετο αυ᾿τὸν γεωργοι̑ς καὶ α᾿πεδήμησεν χρόνους ἱκανούς
ושַׁרִי דּנִאמַר לעַמָא מַתלָא הָנָא גַּברָא חַד נצַב כַּרמָא וַאוחדֵה לפַלָחֵא וַאבעֵד זַבנָא סַגִּיָאא׃
בְּבוֹא הָעֵת שָׁלַח עֶבֶד אֶל הַכּוֹרְמִים כְּדֵי שֶׁיִּתְּנוּ לוֹ מִפְּרִי הַכֶּרֶם, אֶלָּא שֶׁהַכּוֹרְמִים הִכּוּהוּ וְשִׁלְּחוּ אוֹתוֹ רֵיקָם.
וּלְעֵת הַבָּצִיר שָׁלַח אֶת-עַבְדּוֺ אֶל-הַנֹּטְרִים אֲשֶׁר יָבִיא לוֺ מִפְּרִי כַרְמוֺ וְהַנֹּטְרִים הִכֻּהוּ וַיְשַׁלְחֻהוּ רֵיקָם:
A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou. ([2 Paralipomenon 36:15-2 Paralipomenon 36:16])
καὶ καιρω̑ α᾿πέστειλεν πρὸς τοὺς γεωργοὺς δου̑λον ι῞να α᾿πὸ του̑ καρπου̑ του̑ α᾿μπελω̑νος δὼσουσιν αυ᾿τω̑ οἱ δὲ γεωργοὶ ε᾿ξαπέστειλαν αυ᾿τὸν δείραντες κενόν
וַבזַבנָא שַׁדַּר עַבדֵּה לוָת פַּלָחֵא דּנֵתּלֻון לֵה מֵן פִּארֵא דּכַרמָא פַּלָחֵא דֵּין מחַאוֻהי ושַׁדּרֻוהי כַּד סרִיק׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח עֶבֶד אַחֵר, אַךְ גַּם אוֹתוֹ הִכּוּ וּבִזּוּ וְשִׁלְּחוּהוּ רֵיקָם.
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁלַח עֶבֶד אַחֵר וְגַם-אֹתוֺ הִכּוּ גִּדְפוּ וְשִׁלְחוּ רֵיקָם:
I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili, zneuctili a poslali zpět s prázdnou.
καὶ προσέθετο ε῞τερον πέμψαι δου̑λον οἱ δὲ κα᾿κει̑νον δείραντες καὶ α᾿τιμάσαντες ε᾿ξαπέστειλαν κενόν
וַאוסֵף ושַׁדַּר לעַבדֵּה אחרִנָא הֵנֻון דֵּין אָף להַו מחַאוֻהי וצַערֻוהי ושַׁדּרֻוהי כַּד סרִיק׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח שְׁלִישִׁי, וְאוּלָם גַּם אוֹתוֹ פָּצְעוּ וְהִשְׁלִיכוּהוּ הַחוּצָה.
וַיִּשְׁלַח אֲלֵיהֶם עוֺד עֶבֶד שְׁלִישִׁי וַיַּכֻּהוּ הַכֵּה וּפָצֹעַ וְהָדְפוּ אֹתוֺ לְמַדְחֵפוֺת:
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali.
καὶ προσέθετο τρίτον πέμψαι οἱ δὲ καὶ του̑τον τραυματίσαντες ε᾿ξέβαλον
וַאוסֵף ושַׁדַּר דַּתלָתָא הֵנֻון דֵּין וָאף להַו צַלפֻוהי וַאפּקֻוהי׃
אָמַר בַּעַל הַכֶּרֶם, 'מָה אֶעֱשֶׁה? אֶשְׁלַח אֶת בְּנִי אֲהוּבִי; אוּלַי אוֹתוֹ יְכַבְּדוּ'.
וַיֹּאמֶר אֲדוֺן הַכֶּרֶם מָה-אֶעֱשֶׂה אֶשְׁלַח אֶת-בְּנִי אֶת-יְדִידִי אוּלַי יִירְאוּ מִפָּנָיו:
Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
Tu řekl pán vinice: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.‘
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος τί ποιήσω πέμψω τὸν υἱόν μου τὸν α᾿γαπητόν ι῎σως του̑τον ε᾿ντραπήσονται
אָמַר מָרֵא כַּרמָא מָנָא אֵעבֵּד אֵשַׁדַּר בֵּרי חַבִּיבָא כּבַר נֵחזֻונָיהי ונֵתכַּחדֻון׃
כְּשֶׁרָאוּ אוֹתוֹ הַכּוֹרְמִים נוֹעֲצוּ יַחְדָּיו לֵאמֹר, 'זֶהוּ הַיּוֹרֵשׁ; בּוֹאוּ וְנַהֲרֹג אוֹתוֹ וְהַיְרֻשָּׁה תִּהְיֶה לָנוּ'.
כִּרְאוֺת אֹתוֺ הַנֹּטְרִים נוֺסְדוּ יַחַד לֵאמֹר הִנֵּה הַיּוֺרֵשׁ בָּא לְכוּ וְנַהַרְגֵהוּ וְלָנוּ תִסֹּב הַנַּחֲלָה:
Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho a dědictví bude naše.‘
ι᾿δόντες δὲ αυ᾿τὸν οἱ γεωργοὶ διελογίζοντο πρὸς α᾿λλήλους λέγοντες ου῟τός ε᾿στιν ὁ κληρονόμος α᾿ποκτείνωμεν αυ᾿τόν ι῞να ἡμω̑ν γένηται ἡ κληρονομία
כַּד חזַאוֻהי דֵּין פַּלָחֵא מֵתחַשׁבִין הוַו בּנַפשׁהֻון וָאמרִין הָנַו יָרתָּא תַּו נֵקטלִיוהי ותֵהוֵא יָרתֻּותָא דִּילַן׃
הֵם גֵּרְשׁוּהוּ אֶל מִחוּץ לַכֶּרֶם וַהֲרָגוּהוּ. וְעַתָּה מַה יַּעֲשֶׂה לָהֶם בַּעַל הַכֶּרֶם?
וַיֶּהְדְפוּ אֹתוֺ אֶל-מִחוּץ לַכֶּרֶם וַיַּהַרְגֻהוּ וּמָה אֵפוֺא יַעֲשֶׂה לָהֶם אֲדוֺן הַכָּרֶם:
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice? ([Židům 13:12])
καὶ ε᾿κβαλόντες αυ᾿τὸν ε῎ξω του̑ α᾿μπελω̑νος α᾿πέκτειναν τί ου῏ν ποιήσει αυ᾿τοι̑ς ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος
וַאפּקֻוהי לבַר מֵן כַּרמָא וקַטלֻוהי מָנָא הָכִיל נֵעבֵּד להֻון מָרֵא כַּרמָא׃
יָבוֹא וְיַשְׁמִיד אֶת הַכּוֹרְמִים הָהֵם, וְאֶת הַכֶּרֶם יִתֵּן לַאֲחֵרִים." כְּשָׁמְעָם זֹאת אָמְרוּ: "חַס וְחָלִילָה!"
הוּא יָבֹא וְהֶאֱבִיד אֶת-הַנֹּטְרִים הָהֵם וְאֶת-כַּרְמוֺ יִתֵּן בִּידֵי אֲחֵרִים וַיִּשְׁמְעוּ וַיֹּאמְרוּ חָלִילָה לֹא תִהְיֶה כָּזֹאת:
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „To přece ne!“
ε᾿λεύσεται καὶ α᾿πολέσει τοὺς γεωργοὺς τούτους καὶ δὼσει τὸν α᾿μπελω̑να α῎λλοις α᾿κούσαντες δὲ ει῏παν μὴ γένοιτο
נִאתֵא ונַובֵּד לפַלָחֵא הָנֻון ונֵתֵּל כַּרמָא לַאחרָנֵא כַּד שׁמַעו דֵּין אֵמַרו לָא תֵּהוֵא הָדֵא׃
הוּא נָעַץ בָּהֶם מַבָּטוֹ וְאָמַר: "וּמַהוּ הַכָּתוּב הַזֶּה, 'אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֹנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה'?
וַיִּתֵּן עֵינָיו בָּם וַיֹּאמַר וּמַה דְּבַר הַכָּתוּב אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֺנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה:
Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
On na ně pohleděl a řekl: „Co tedy znamená slovo Písma: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?‘ ([Žalmy 118:22-Žalmy 118:23; Skutky apoštolské 4:11; 1 Petrův 2:7])
ὁ δὲ ε᾿μβλέψας αυ᾿τοι̑ς ει῏πεν τί ου῏ν ε᾿στιν τὸ γεγραμμένον του̑το λίθον ο῍ν α᾿πεδοκίμασαν οἱ οι᾿κοδομου̑ντες ου῟τος ε᾿γενήθη ει᾿ς κεφαλὴν γωνίας
הֻו דֵּין חָר בּהֻון וֵאמַר ומָנָא הי הָי דַּכתִיבָא דּכִאפָא דַּאסלִיו בַּנָיֵא הִי הוָת לרִישׁ קַרנָא דּזָוִיתָא׃
כָּל הַנּוֹפֵל עַל אוֹתָהּ אֶבֶן יִשָּׁבֵר לִרְסִיסִים, וּמִי שֶׁהָאֶבֶן תִּפֹּל עָלָיו - תִּכְתֹּשׁ הִיא אוֹתוֹ."
כָּל-הַנֹּפֵל עַל-הָאֶבֶן הַזֹּאת יִתְפּוֺרָר וְכָל-מִי אֲשֶׁר תִּפֹּל עָלָיו תְּדַכְּאֶנּוּ לֶעָפָר:
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ ([Izajáš 8:14-Izajáš 8:15; Daniel 2:34-Daniel 2:35 Daniel 2:44-Daniel 2:45])
πα̑ς ὁ πεσών ε᾿π῾ ε᾿κει̑νον τὸν λίθον συνθλασθήσεται ε᾿φ῾ ο῍ν δ῾ α῍ν πέση λικμήσει αυ᾿τόν
וכֻל דּנֵפֵּל עַל הָי כִּאפָא נֵתרעַע וכֻל מַן דּהִי תֵּפֵּל עלַוהי תֵּדרֵיוהי׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה בִּקְשׁוּ הַסּוֹפְרִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לִשְׁלֹחַ אֶת יָדָם בּוֹ, כִּי הֵבִינוּ שֶׁעֲלֵיהֶם הִמְשִׁיל אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה, אֶלָּא שֶׁפָּחֲדוּ מִן הָעָם.
וַיְבַקְשׁוּ הַסּוֺפְרִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לִשְׁלֹחַ בּוֺ יַד בָּעֵת הַהִיא כִּי רָאוּ אֲשֶׁר עֲלֵיהֶם הוּא נֹשֵׂא אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אֶפֶס כִּי יָרְאוּ מִפְּנֵי הָעָם:
I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. ([Lukáš 19:48 Lukáš 22:2])
καὶ ε᾿ζήτησαν οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ε᾿πιβαλει̑ν ε᾿π῾ αυ᾿τὸν τὰς χει̑ρας ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα καὶ ε᾿φοβήθησαν τὸν λαόν ε῎γνωσαν γὰρ ο῞τι πρὸς αυ᾿τοὺς ει῏πεν τὴν παραβολὴν ταύτην
בּעַו הוַו דֵּין רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא דּנַרמֻון עלַוהי אִידַיָא בּהָי שָׁעתָא וַדחֵלו מֵן עַמָא יִדַעו גֵּיר דַּעלַיהֻון אֵמַר מַתלָא הָנָא׃ ס
הֵם הִתְחַקּוּ אַחֲרָיו וְשָׁלְחוּ מְרַגְּלִים שֶׁהֶעֱמִידוּ פְּנֵי צַדִּיקִים כְּדֵי לְהֵאָחֵז בְּדָבָר מִדְּבָרָיו, בְּמַטָּרָה לִמְסֹר אוֹתוֹ לְסַמְכוּת הַנָּצִיב וּלְשִׁפּוּטוֹ.
וַיֶּאֶרְבוּ-לוֺ וַיִּשְׁלְחוּ מְרַגְלִים מִתְחַפְּשִׂים כְּאַנְשֵׁי-צֶדֶק לְצֹדֵד אֹתוֺ בִּדְבָרָיו וּלְהַסְגִּירוֺ לִידֵי הַמִּשְׁפָּט וִידֵי הַפֶּחָה:
Tedy střehnouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Nespustili ho však z očí.(a) Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně(b), aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu. (a) var: Odešli a (b) ř: že jsou spravedliví ([Matouš 22:15-Matouš 22:22; Marek 12:13-Marek 12:17 Lukáš 11:53-Lukáš 11:54])
καὶ παρατηρήσαντες α᾿πέστειλαν ε᾿γκαθέτους ὑποκρινομένους ἑαυτοὺς δικαίους ει῏ναι ι῞να ε᾿πιλάβωνται αυ᾿του̑ λόγου ω῞στε παραδου̑ναι αυ᾿τὸν τη̑ α᾿ρχη̑ καὶ τη̑ ε᾿ξουσία του̑ ἡγεμόνος
ושַׁדַּרו לוָתֵה גָּשֻׁושֵׁא דּמֵתּדַּמֵין בּזַדִּיקֵא דּנֵאחדֻּונָיהי בּמֵלתָא ונַשׁלמֻונָיהי לדַיָנָא וַלשֻׁולטָנֵה דּהִגמֻונָא׃
הַלָּלוּ פָּנוּ אֵלָיו בַּשְּׁאֵלָה: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה מְדַבֵּר וּמְלַמֵּד נְכוֹנָה וְאֵינְךָ נוֹשֵׂא פָּנִים אֶלָּא מוֹרֶה אֶת דֶּרֶךְ אֱלֹהִים עַל־פִּי הָאֱמֶת.
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ לֵאמֹר רַבֵּנוּ יָדַעְנוּ כִּי נָכוֺן תֶּהְגֶּה וּתְלַמֵּד לֹא-תִשָׂא פְנֵי-אִישׁ וְאֶת-דֶּרֶךְ הָאֱלֹהִים תּוֺרֶה בְּמֵישָׁרִים:
I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy.
καὶ ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν λέγοντες διδάσκαλε οι῎δαμεν ο῞τι ο᾿ρθω̑ς λέγεις καὶ διδάσκεις καὶ ου᾿ λαμβάνεις πρόσωπον α᾿λλ῾ ε᾿π῾ α᾿ληθείας τὴν ὁδὸν του̑ θεου̑ διδάσκεις
ושַׁאלֻוהי וָאמרִין לֵה מַלפָנָא יָדעִינַן דַּתרִיצָאיִת ממַלֵל אַנתּ ומַלֵף ולָא נָסֵב אַנתּ בַּאפֵּא אֵלָא בּקֻושׁתָּא אֻורחָא דַּאלָהָא מַלֵף אַנתּ׃
הַאִם מֻתָּר לָנוּ לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אוֹ לֹא?"
הֲנָכוֺן לָנוּ לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אִם-אָיִן:
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“
ε῎ξεστιν ἡμα̑ς Καίσαρι φόρον δου̑ναι η῍ ου῎
שַׁלִיט לַן דּנֵתֵּל כּסֵף־רִשָׁא לקֵסַר אַו לָא׃
הוֹאִיל וְרָאָה אֶת עָרְמָתָם אָמַר לָהֶם:
וַיַּכֵּר אֶת-נִכְלֵיהֶם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-תְּנַסּוּנִי:
Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim:
κατανοήσας δὲ αυ᾿τω̑ν τὴν πανουργίαν ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς
הֻו דֵּין אֵסתַּכַּל חָרעֻותהֻון וֵאמַר מָנָא מנַסֵין אנתֻּון לִי׃
"הַרְאוּ לִי דִּינָר. שֶׁל מִי הַדְּמוּת וְהַכְּתֹבֶת אֲשֶׁר עָלָיו?" הֵשִׁיבוּ: "שֶׁל הַקֵּיסָר."
הַרְאוּ לִי דִּינַר אֶחָד לְמִי הַתְּמוּנָה וְהַכְּתֹבֶת הָהֵנָּה וַיֹּאמְרוּ לַקֵּיסָר:
Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“
δείξατέ μοι δηνάριον τίνος ε῎χει ει᾿κόνα καὶ ε᾿πιγραφήν οἱ δὲ ει῏παν Καίσαρος
חַוַאוֻני דִּינָרָא דּמַן אִית בֵּה צַלמָא וַכתִיבָתָא הֵנֻון דֵּין אֵמַרו דּקֵסַר׃
אָמַר לָהֶם: "אִם כֵּן, תְּנוּ לַקֵּיסָר אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר וְלֵאלֹהִים אֶת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם עַל-כֵּן הָבוּ לַקֵּיסַר אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר וְלֵאלֹהִים אֵת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים:
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Řekl jim: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ ([Římanům 13:7])
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τοίνυν α᾿πόδοτε τὰ Καίσαρος Καίσαρι καὶ τὰ του̑ θεου̑ τω̑ θεω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע הַבו הָכִיל דּקֵסַר לקֵסַר ודַאלָהָא לַאלָהָא׃
הֵם לֹא יָכְלוּ לְהֵאָחֵז בְּדָבָר מִדְּבָרָיו בְּנוֹכְחוּת הָעָם, וּבִתְמִיהָתָם עַל תְּשׁוּבָתוֹ שָׁתְקוּ.
וְלֹא יָכְלוּ לְצֹדֵד אֹתוֺ בְּדַבְּרוֺ לִפְנֵי הָעָם וַיִּתְפַּלְּאוּ עַל-הַמַּעֲנֶה וַיַּחְרִישׁוּ:
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli.
καὶ ου᾿κ ι῎σχυσαν ε᾿πιλαβέσθαι αυ᾿του̑ ρ᾿ήματος ε᾿ναντίον του̑ λαου̑ καὶ θαυμάσαντες ε᾿πὶ τη̑ α᾿ποκρίσει αυ᾿του̑ ε᾿σίγησαν
ולָא אֵשׁכַּחו למֵאחַד מֵנֵה מֵלתָא קדָם עַמָא וֵאתּדַּמַרו עַל פֵּתגָמֵה וַשׁתֵקו׃ ס
נִגְּשׁוּ כַּמָּה מִן הַצְּדוֹקִים, הָאוֹמְרִים שֶׁאֵין תְּחִיַּת מֵתִים, וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ:
וַיִּגְּשׁוּ אֲנָשִׁים מִן-הַצַּדּוּקִים הָאֹמְרִים כִּי-אֵין תְּחִיַּת הַמֵּתִים וַיִּשְׁאָלֻהוּ לֵאמֹר:
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení), otázali se ho,
Přišli k němu někteří ze saduceů – ti popírají vzkříšení – a otázali se ho: ([Matouš 22:23-Matouš 22:33; Marek 12:18-Marek 12:27 Skutky apoštolské 23:8])
προσελθόντες δέ τινες τω̑ν Σαδδουκαίων οἱ α᾿ντιλέγοντες α᾿νάστασιν μὴ ει῏ναι ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν
קרֵבו דֵּין אנָשִׁין מֵן זַדֻּוקָיֵא הָנֻון דָּאמרִין דַּקיָמתָּא לַיתּ ושַׁאלֻוהי׃
"רַבִּי, מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ שֶׁאִם יָמוּת אִישׁ שֶׁיֵּשׁ לוֹ אִשָּׁה וְאֵין לוֹ בָּנִים, יִקַּח אָחִיו אֶת אִשְׁתּוֹ וְיָקִים זֶרַע לְאָחִיו.
רַבֵּנוּ הִנֵּה מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ כִּי יָמוּת אֶחָד מִשְּׁנֵי אַחִים וְהוּא בַּעַל אִשָּׁה וּבֵין אֵין-לוֺ אֵשֶׁת הַמֵּת יְבָמָה יָבֹא עָלֶיהָ וְהֵקִים זֶרַע עַל-שֵׁם אָחִיו:
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
“Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li něčí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ ([Deuteronomium 25:5])
λέγοντες διδάσκαλε Μωϋση̑ς ε῎γραψεν ἡμι̑ν ε᾿άν τινος α᾿δελφὸς α᾿ποθάνη ε῎χων γυναι̑κα καὶ ου῟τος α῎τεκνος η῏ ι῞να λάβη ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑ τὴν γυναι̑κα καὶ ε᾿ξαναστήση σπέρμα τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑
וָאמרִין לֵה מַלפָנָא מֻושֵׁא כּתַב לַן דֵּאן אנָשׁ נמֻות אַחֻוהי דִּאית לֵה אַנתּתָא דּלָא בּנַיָא נֵסַב אַחֻוהי אַנתּתֵה וַנקִים זַרעָא לַאחֻוהי׃
וּבְכֵן הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים. הָרִאשׁוֹן נָשָׂא אִשָּׁה וּמֵת בְּלִי בָּנִים.
וְאִתָּנוּ הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים הָרִאשׁוֺן לָקַח לוֺ אִשָּׁה וַיָּמָת וּבֵן אֵין-לוֺ:
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný.
ἑπτὰ ου῏ν α᾿δελφοὶ η῟σαν καὶ ὁ πρω̑τος λαβών γυναι̑κα α᾿πέθανεν α῎τεκνος
שַׁבעָא דֵּין אַחִין אִית הוַו קַדמָיָא נסַב אַנתּתָא ומִית דּלָא בּנַיָא׃
לָקַח אוֹתָהּ הַשֵּׁנִי
וְהַשֵּׁנִי יִבֵּם אֹתָהּ:
I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
Jeho manželku si vzal druhý,
καὶ ὁ δεύτερος
ונַסבָּה דַּתרֵין לַאנתּתֵה והָנָא מִית דּלָא בּנַיָא׃
וְאַחֲרֵי כֵן הַשְּׁלִישִׁי; וְכָךְ כָּל הַשִּׁבְעָה לֹא הִנִּיחוּ בָּנִים וּמֵתוּ.
וְכֵן גַּם-הַשְּׁלִישִׁי וְכֵן כָּל-הַשִּׁבְעָה וְכֻלָּם מֵתוּ לֹא-בָנִים:
Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali dětí a zemřeli.
καὶ ὁ τρίτος ε῎λαβεν αυ᾿τήν ὡσαύτως δὲ καὶ οἱ ἑπτὰ ου᾿ κατέλιπον τέκνα καὶ α᾿πέθανον
ודַתלָתָא תֻּוב נַסבָּה והָכוָת וָאף שַׁבעָתַיהֻון ומִיתו ולָא שׁבַקו בּנַיָא׃
לְבַסּוֹף מֵתָה גַּם הָאִשָּׁה.
וּבָאַחֲרוֺנָה מֵתָה גַּם-הָאִשָּׁה:
Nejposléze po všech umřela i ta žena.
Nakonec zemřela i ta žena.
υ῞στερον καὶ ἡ γυνὴ α᾿πέθανεν
ומִיתַת בּחַרתָא אָף אַנתּתָא׃
אִם כֵּן לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בִּתְחִיַּת הַמֵּתִים, שֶׁהֲרֵי הָיְתָה אִשָּׁה לְכָל הַשִּׁבְעָה?"
וְעַתָּה לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בִּתְחִיַּת הַמֵּתִים אַחֲרֵי אֲשֶׁר הָיְתָה אֵשֶׁת כָּל-הַשִּׁבְעָה:
Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“
ἡ γυνὴ ου῏ν ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει τίνος αυ᾿τω̑ν γίνεται γυνή οἱ γὰρ ἑπτὰ ε῎σχον αυ᾿τὴν γυναι̑κα
בַּקיָמתָּא הָכִיל דַּאינָא מֵנהֻון תֵּהוֵא אַנתּתָא שַׁבעָתַיהֻון גֵּיר נַסבֻּוה׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בְּנֵי הָעוֹלָם הַזֶּה מִתְחַתְּנִים,
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם בְּנֵי הָעוֺלָם הַזֶּה אֲנָשִׁים יִבְעָלוּ וְנָשִׁים תִּבָּעַלְנָה:
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají.
Ježíš jim řekl: „Lidé přítomného věku se žení a vdávají.
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς οἱ υἱοὶ του̑ αι᾿ω̑νος τούτου γαμου̑σιν καὶ γαμίσκονται
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע בּנַוהי דּעָלמָא הָנָא נָסבִּין נֵשֵׁא ונֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא׃
אַךְ הַזַּכָּאִים לִנְחֹל אֶת הָעוֹלָם הַבָּא וְאֶת הַתְּחִיָּה מִן הַמֵּתִים אֵינָם מִתְחַתְּנִים,
אַךְ הָעֹמְדִים לָרֶשֶׁת אֶת-הָעוֺלָם הַבָּא וְלִחְיוֺת מִן-הַמֵּתִים לֹא יִבְעָלוּ וְלֹא תִבָּעַלְנָה:
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati.
Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají.
οἱ δὲ καταξιωθέντες του̑ αι᾿ω̑νος ε᾿κείνου τυχει̑ν καὶ τη̑ς α᾿ναστάσεως τη̑ς ε᾿κ νεκρω̑ν ου῎τε γαμου̑σιν ου῎τε γαμίζονται
הָנֻון דֵּין דַּלהַו עָלמָא שׁוַו ולַקיָמתָּא דּמֵן בֵּית מִיתֵא לָא נָסבִּין נֵשֵׁא וָאף לָא נֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא׃
כִּי גַּם אֵינָם יְכוֹלִים לָמוּת עוֹד, שֶׁהֲרֵי שָׁוִים הֵם לְמַלְאָכִים וּבְנֵי אֱלֹהִים הֵם בִּהְיוֹתָם בְּנֵי הַתְּחִיָּה.
וְלֹא יוּכְלוּ לָמוּת עוֺד כִּי דוּמִים הֵם לְמַּלְאָכִים כִּי בִּהְיוֺתָם בְּנֵי הַתְּחִיָּה בְּנֵי אֱלֹהִים הֵמָּה:
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.
ου᾿δὲ γὰρ α᾿ποθανει̑ν ε῎τι δύνανται ι᾿σάγγελοι γάρ ει᾿σιν καὶ υἱοί ει᾿σιν θεου̑ τη̑ς α᾿ναστάσεως υἱοὶ ο῎ντες
אָפלָא גֵּיר תֻּוב לַממָת מֵשׁכּחִין אַיך מַלַאכֵא אֵנֻון גֵּיר וַבנַיָא אִיתַיהֻון דַּאלָהָא מֵטֻל דַּהוַו בּנַיָא דַּקיָמתָּא׃
וְשֶׁהַמֵּתִים קָמִים לִתְחִיָּה גַּם מֹשֶׁה רָמַז בְּפָרָשַׂת הַסְּנֶה שֶׁנֶּאֱמַר 'יהוה אֱלֹהֵי אַבְרָהָם, אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב.'
וְהַמֵּתִים כִּי יָקוּמוּ גַּם-לְמֹשֶׁה הֻגַּד מִתּוֺךְ הַסְּנֶה כַּאֲשֶׁר קָרָא יְהוָֺה אֱלֹהֵי אַבְרָהָם אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב:
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina(c) ‚Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘. (c) ř: Pána (pod. Lukáš 20:42) ([Exodus 3:2-Exodus 3:6])
ο῞τι δὲ ε᾿γείρονται οἱ νεκροὶ καὶ Μωϋση̑ς ε᾿μήνυσεν ε᾿πὶ τη̑ς βάτου ὡς λέγει κύριον τὸν θεὸν ᾽Αβραὰμ καὶ θεὸν ᾽Ισαὰκ καὶ θεὸν ᾽Ιακὼβ
דּקָימִין דֵּין מִיתֵא אָף מֻושֵׁא בַּדֵּק אַדכַּר גֵּיר בּסַניָא כַּד אָמַר מָריָא אַלָהֵה דַּאברָהָם וַאלָהֵה דִּאיסחָק וַאלָהֵה דּיַעקֻוב׃
וְהָאֱלֹהִים לֹא אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם אֱלֹהֵי הַחַיִּים, שֶׁהֲרֵי הַכֹּל חַיִּים לוֹ."
וְהָאֱלֹהִים אֵינֶנּוּ אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם-אֱלֹהֵי הַחַיִּים כִּי כֻלָּם חַיִּים לְפָנָיו:
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním(d) jsou všichni živi.“ (d) ř: jemu
θεὸς δὲ ου᾿κ ε῎στιν νεκρω̑ν α᾿λλὰ ζὼντων πάντες γὰρ αυ᾿τω̑ ζω̑σιν
אַלָהָא דֵּין לָא הוָא דּמִיתֵא אֵלָא דּחַיֵא כֻּלהֻון גֵּיר חַיִין אֵנֻון לֵה׃ ס
כַּמָּה מִן הַסּוֹפְרִים אָמְרוּ בִּתְגוּבָה: "רַבִּי, יָפֶה דִּבַּרְתָּ!"
וַיַּעֲנוּ סוֺפְרִים אֲחָדִים וַיֹּאמְרוּ רַבִּי הֵיטֵב דִּבַּרְתָּ:
Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Někteří ze zákoníků na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl.“
α᾿ποκριθέντες δέ τινες τω̑ν γραμματέων ει῏παν διδάσκαλε καλω̑ς ει῏πας
וַענַו אנָשִׁין מֵן סָפרֵא וָאמרִין לֵה מַלפָנָא שַׁפִּיר אָמַר אַנתּ׃
וְלֹא הֵעֵזּוּ עוֹד לִשְׁאֹל אוֹתוֹ שׁוּם דָּבָר.
וְלֹא-הֵעֵז עוֺד אִישׁ מֵהֶם לִשְׁאֹל אֹתוֺ דָּבָר:
I nesměli se jeho na nic více tázati.
A už se neodvážili položit mu jinou otázku. ([Matouš 22:46; Marek 12:34])
ου᾿κέτι γὰρ ε᾿τόλμων ε᾿περωτα̑ν αυ᾿τὸν ου᾿δέν
ולָא תֻּוב אַמרַחו לַמשַׁאָלֻותֵה עַל מֵדֵּם׃ ס
שָׁאַל הוּא אוֹתָם: "כֵּיצַד זֶה אוֹמְרִים עַל הַמָּשִׁיחַ שֶׁבֶּן דָּוִד הוּא?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֵיךְ יֹאמְרוּ כִּי הַמָּשִׁיחַ בֶּן-דָּוִד הוּא:
Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
Řekl jim: „Jak mohou nazývat Mesiáše(e) synem Davidovým? (e) ř: Krista ([Matouš 22:41-Matouš 22:46; Marek 12:35-Marek 12:37])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς πω̑ς λέγουσιν τὸν Χριστὸν ει῏ναι Δαυὶδ υἱόν
וֵאמַר הוָא להֻון אַיכַּנָא אָמרִין סָפרֵא עַל משִׁיחָא דַּברֵה הֻו דּדַוִיד׃
הֵן דָּוִד עַצְמוֹ אוֹמֵר בְּסֵפֶר תְּהִלִּים, 'נְאֻם יהוה לַאדֹנִי, שֵׁב לִימִינִי
וְדָוִד הֲלֹא הוּא אֹמֵר בְּסֵפֶר תְּהִלִּים נְאֻם יְהוָֺה לַאדֹנִי שֵׁב לִימִינִי:
A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Vždyť sám David praví v Knize žalmů: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, ([Žalmy 110:1; Skutky apoštolské 2:34-Skutky apoštolské 2:35; Židům 1:13])
αυ᾿τὸς γὰρ Δαυὶδ λέγει ε᾿ν βίβλω ψαλμω̑ν ει῏πεν κύριος τω̑ κυρίω μου κάθου ε᾿κ δεξιω̑ν μου
והֻו דַּוִיד אֵמַר בַּכתָבָא דּמַזמֻורֵא דֵּאמַר מָריָא למָרי תֵּב לָך מֵן יַמִיני׃
עַד־אָשִׁית אוֹיְבֶיךָ הֲדֹם לְרַגְלֶיךָ'.
עַד-אָשִׁית אֹיְבֶיךׇ הֲדֹם לְרַגְלֶיךׇ:
Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘
ε῞ως α῍ν θω̑ τοὺς ε᾿χθρούς σου ὑποπόδιον τω̑ν ποδω̑ν σου
עדַמָא דֵּאסִים בּעֵלדּבָבַיךְּ תּחֵית רֵגלַיךְּ׃
הִנֵּה דָּוִד קוֹרֵא לוֹ 'אָדוֹן', וְאֵיךְ הוּא בְּנוֹ?"
וְאִם דָּוִד קֹרֵא לוֺ אָדוֺן אֵיךְ הוּא בְּנוֺ:
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?“
Δαυὶδ ου῏ν κύριον αυ᾿τὸν καλει̑ καὶ πω̑ς αυ᾿του̑ υἱός ε᾿στιν
אֵן הָכִיל דַּוִיד מָרי קָרֵא לֵה אַיכַּנָא בּרֵה הֻו סס׃
וּבְאָזְנֵי כָּל הָעָם אָמַר לְתַלְמִידָיו:
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו בְּאָזְנֵי כָל-הָעָם:
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům: ([Matouš 23:1-Matouš 23:14; Marek 12:38-Marek 12:40])
α᾿κούοντος δὲ παντὸς του̑ λαου̑ ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑
וכַד כֻּלֵה עַמָא שָׁמַע הוָא אֵמַר לתַלמִידַוהי׃
"הִזָּהֲרוּ מִן הַסּוֹפְרִים הָאוֹהֲבִים לְהִתְהַלֵּךְ לְבוּשֵׁי גְּלִימוֹת וְאוֹהֲבִים בִּרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים וּמוֹשָׁבִים רִאשׁוֹנִים בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּמְקוֹמוֹת נִכְבָּדִים בַּסְּעוּדוֹת;
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִן-הַסּוֺפְרִים הַמִּתְעַנְּגִים עַל לֶכְתָּם מְלֻבָּשִׁים מְעִיל וְאֹהֲבִים אֶת-שְׁאֵלַת שָׁלוֺם לָהֶם בַּשְּׁוָקִים וְאֶת-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵי-הַכְּנֵסֶת וְאֶת-הַמְּקֹמוֺת הַנִּכְבָּדִים בְּבָתֵּי הַמִּשְׁתֶּה:
Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
“Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. ([Lukáš 11:43 Lukáš 14:7])
προσέχετε α᾿πὸ τω̑ν γραμματέων τω̑ν θελόντων περιπατει̑ν ε᾿ν στολαι̑ς καὶ φιλούντων α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς καὶ πρωτοκαθεδρίας ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ πρωτοκλισίας ε᾿ν τοι̑ς δείπνοις
אֵזדַּהרו מֵן סָפרֵא דּצָבֵין לַמהַלָכֻו בֵּאסטלֵא ורָחמִין שׁלָמָא בּשֻׁוקֵא ורִישׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא ורִישׁ סמָכֵא בַּאחשָׁמיָתָא׃
הַבּוֹלְעִים אֶת בָּתֵּי הָאַלְמָנוֹת וּמַאֲרִיכִים לְהִתְפַּלֵּל לְמַרְאִית עַיִן. דִּינָם שֶׁל אֵלֶּה יִהְיֶה חָמוּר יוֹתֵר."
הָאֹכְלִים אֶת-בָּתֵּי אַלְמָנוֺת וּלְמַרְאֶה-עַיִן יַרְבּוּ תְפִלָּה אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר יִנָּטֶה עֲלֵיהֶם קַו-הַמִּשְׁפָּט פִּי שְׁנָיִם:
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí(f). Ty postihne tím přísnější soud.“ (f) var: Vyjídají domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb
οι῍ κατεσθίουσιν τὰς οι᾿κίας τω̑ν χηρω̑ν καὶ προφάσει μακρὰ προσεύχονται ου῟τοι λήμψονται περισσότερον κρίμα
הָנֻון דָּאכלִין בָּתֵּא דַּארמלָתָא בּעֵלתָא דּמַורכִין צלַוָתהֻון הֵנֻון נקַבּלֻון דִּינָא יַתִּירָא׃ ס
הוּא הִתְבּוֹנֵן וְרָאָה אֶת הָעֲשִׁירִים שָׂמִים נִדְבוֹתֵיהֶם בְּתֵבַת הָאוֹצָר.
וַיִּשָׂא אֶת-עֵינָיו וַיַּרְא עֲשִׁירֵי-עָם נֹתְנִים מַתְּנַת יָדָם אֶל-אֲרוֺן הָאוֺצָר:
A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. ([Marek 12:41-Marek 12:44 2 Královská 12:10])
α᾿ναβλέψας δὲ ει῏δεν τοὺς βάλλοντας ει᾿ς τὸ γαζοφυλάκιον τὰ δω̑ρα αυ᾿τω̑ν πλουσίους
חָר דֵּין יֵשֻׁוע בּעַתִּירֵא אַילֵין דּרָמֵין הוַו בֵּית גַּזָא קֻורבָּנַיהֻון׃
כִּרְאוֹתוֹ אַלְמָנָה עֲנִיָּה שָׂמָה בּוֹ שְׁתֵּי פְּרוּטוֹת,
וְאִשָּׁה אַלְמָנָה עֲנִיָּה רָאָה נֹתֶנֶת בּוֺ שְׁתַּיִם פְּרוּטוֺת:
Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince,
ει῏δεν δέ τινα χήραν πενιχρὰν βάλλουσαν ε᾿κει̑ λεπτὰ δύο
וַחזָא אָף אַרמַלתָּא חדָא מֵסכִּנתָּא דַּארמיַת שָׁמֻונֵא תּרֵין׃
אָמַר: "אֱמֶת אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת נָתְנָה יוֹתֵר מִכֻּלָּם.
וַיֹּאמַר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת נָתְנָה יוֺתֵר מִכֻּלָּם:
I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.
καὶ ει῏πεν α᾿ληθω̑ς λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ἡ χήρα αυ῞τη ἡ πτωχὴ πλει̑ον πάντων ε῎βαλεν
וֵאמַר שׁרָרָא אָמַר אנָא לכֻון דּהָדֵא אַרמַלתָּא מֵסכִּנתָּא אַרמיַת יַתִּיר מֵן כֻּלנָשׁ׃
כִּי כָּל אֵלֶּה נָתְנוּ אֶת נִדְבוֹתֵיהֶם מִן הָעֹדֶף שֶׁלָּהֶם, אַךְ הִיא מִמַּחְסוֹרָהּ נָתְנָה אֶת כָּל אֲשֶׁר הָיָה לָהּ לְמִחְיָה."
כִּי כָל-אֵלֶּה נָתְנוּ לֵאלֹהִים מַתְּנַת יָדָם מִמּוֺתָרָם וְהִיא מִמַּחְסֹרָהּ נָתְנָה אֶת-כָּל-אֲשֶׁר לָהּ אֵת כָּל-מִחְיָתָהּ:
Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Neboť ti všichni dali dary(g) ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“ (g) var: + Bohu ([2 Korintským 8:12])
πάντες γὰρ ου῟τοι ε᾿κ του̑ περισσεύοντος αυ᾿τοι̑ς ε῎βαλον ει᾿ς τὰ δω̑ρα αυ῞τη δὲ ε᾿κ του̑ ὑστερήματος αυ᾿τη̑ς πάντα τὸν βίον ο῍ν ει῏χεν ε῎βαλεν
כֻּלהֻון גֵּיר הָלֵין מֵן מָא דּיַתִּיר הוָא להֻון אַרמִיו בֵּית קֻורבָּנָא דַּאלָהָא הָדֵא דֵּין מֵן חַסִירֻותָה כֻּל דּקַניָא הוָת אַרמיַתֵה סּ סּ׃
כֵּיוָן שֶׁכַּמָּה מֵהֶם דִּבְּרוּ עַל הַמִּקְדָּשׁ, שֶׁהוּא מְהֻדָּר בַּאֲבָנִים יָפוֹת וּבְמַתָּנוֹת, אָמַר:
אָז נִדְבְּרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ כִּי נֶאְדָּר הַהֵיכָל בַּאֲבָנִים יָפוֺת וּנְדָבוֺת יְקָרוֺת:
A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl: ([Matouš 24:1-Matouš 24:2; Marek 13:1-Marek 13:2])
καί τινων λεγόντων περὶ του̑ ἱερου̑ ο῞τι λίθοις καλοι̑ς καὶ α᾿ναθήμασιν κεκόσμηται ει῏πεν
וכַד אָמרִין הוַו אנָשִׁין עַל הַיכּלָא דַּבכִאפֵא שַׁפִּירָתָא וַבקֻורבָּנֵא מצַבַּת אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע׃
"הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים, הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֹא תִּשָּׁאֵר אֶבֶן עַל אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻּפַּל אַרְצָה."
וַיֹּאמַר הֲרֹאִים אַתֶּם אֵלֶּה הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֹא תִשָּׁאֵר פֹּה אֶבֶן עַל-אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻתָּץ:
Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
“Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ ([Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
ταυ̑τα α῍ θεωρει̑τε ε᾿λεύσονται ἡμέραι ε᾿ν αι῟ς ου᾿κ α᾿φεθήσεται λίθος ε᾿πὶ λίθω ο῍ς ου᾿ καταλυθήσεται
הָלֵין דּחָזֵין אנתֻּון נִאתֻון יַומָתָא דַּבהֻון לָא תֵּשׁתּבֵק כִּאף עַל כִּאף דּלָא תֵּסתּתַר׃ ס
שְׁאָלוּהוּ: "רַבִּי, אִם כֵּן מָתַי יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה? וּמַהוּ הָאוֹת לִפְנֵי שֶׁזֶּה יִקְרֶה?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ לֵאמֹר רַבֵּנוּ מָתַי תִּקְרֶינָה אֵלֶּה וּמָה אוֺת לְעֵת בֹּאָן:
I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“ ([Matouš 24:3-Matouš 24:8; Marek 13:3-Marek 13:8])
ε᾿πηρὼτησαν δὲ αυ᾿τὸν λέγοντες διδάσκαλε πότε ου῏ν ταυ̑τα ε῎σται καὶ τί τὸ σημει̑ον ο῞ταν μέλλη ταυ̑τα γίνεσθαι
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין מַלפָנָא אֵמַתי הָלֵין נֵהויָן ומָנָא הי אָתָא מָא דּקַרִיבָן הָלֵין דּנֵהויָן׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "הִזָּהֲרוּ שֶׁלֹּא יַתְעוּ אֶתְכֶם, כִּי רַבִּים יָבוֹאוּ בִּשְׁמִי וְיֹאמְרוּ, 'אֲנִי הוּא!' וְ'הָעֵת קְרוֹבָה!' אַל תֵּלְכוּ אַחֲרֵיהֶם.
וַיֹּאמַר הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ כִּי רַבִּים יָבֹאוּ בִשְׁמִי לֵאמֹר אֲנִי הוּא וְקָרוֺב הַמּוֺעֵד לָבֹא אַל-תֵּלְכוּ אַחֲרֵיהֶם:
On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi. ([Lukáš 17:23; 1 Janův 2:18])
ὁ δὲ ει῏πεν βλέπετε μὴ πλανηθη̑τε πολλοὶ γὰρ ε᾿λεύσονται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου λέγοντες ε᾿γὼ ει᾿μι καί ὁ καιρὸς η῎γγικεν μὴ πορευθη̑τε ο᾿πίσω αυ᾿τω̑ν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חזַו למָא תֵּטעֻון סַגִּיֵאא גֵּיר נִאתֻון בּשֵׁמי ונִאמרֻון דֵּאנָא אנָא משִׁיחָא וזַבנָא קרֵב לָא דֵּין תִּאזֻלון בָּתַרהֻון׃
וּבְשָׁמְעֲכֶם מִלְחָמוֹת וּמְהוּמוֹת אַל תִּבָּהֲלוּ, כִּי אֵלֶּה צְרִיכִים לִהְיוֹת בָּרִאשׁוֹנָה, אַךְ לֹא מִיָּד יָבוֹא הַקֵּץ."
וְכִי-תִשְׁמְעוּ קְרָבוֺת וּפְרָצוֺת אַל-תֵּחַתּוּ כִּי אֵלֶּה תִּהְיֶינָה רִאשׁוֺנָה וְעוֺד לֹא הַקֵּץ:
Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“
ο῞ταν δὲ α᾿κούσητε πολέμους καὶ α᾿καταστασίας μὴ πτοηθη̑τε δει̑ γὰρ ταυ̑τα γενέσθαι πρω̑τον α᾿λλ῾ ου᾿κ ευ᾿θέως τὸ τέλος
ומָא דּשָׁמעִין אנתֻּון קרָבֵא וַשׁגֻושׁיֵא לָא תֵּדחלֻון עתִידָן אֵנֵין גֵּיר הָלֵין לֻוקדַם למֵהוָא אֵלָא לָא עדַכִּיל מטָת חַרתָא׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "גּוֹי יָקוּם עַל גּוֹי וּמַמְלָכָה עַל מַמְלָכָה,
וַיּוֺסֶף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם הִנֵּה גּוֺי יָקוּם עַל-גּוֺי וּמַמְלָכָה עַל-מַמְלָכָה:
Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, ([Izajáš 19:2])
τότε ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γερθήσεται ε῎θνος ε᾿π῾ ε῎θνος καὶ βασιλεία ε᾿πὶ βασιλείαν
נקֻום גֵּיר עַמָא עַל עַמָא ומַלכֻּו עַל מַלכֻּו׃
וְתִהְיֶינָה רְעִידוֹת אֲדָמָה גְּדוֹלוֹת וּבִמְקוֹמוֹת רַבִּים רָעָב וְדֶבֶר וְגַם מוֹרָאִים וְאוֹתוֹת גְּדוֹלִים מִן הַשָּׁמַיִם.
וְהָאָרֶץ תִּגְעַשׁ תִּרְעַשׁ מֵעֲבָרֶיהָ מִזֶּה וּמִזֶּה וְרָעָב יָבֹא וָדָבֶר וּמֹפְתִים גְּדוֺלִים וְנוֺרָאִים מִן-הַשָּׁמָיִם:
A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes.
σεισμοί τε μεγάλοι καὶ κατὰ τόπους λιμοὶ καὶ λοιμοὶ ε῎σονται φόβητρά τε καὶ α᾿π῾ ου᾿ρανου̑ σημει̑α μεγάλα ε῎σται
וזַועֵא רַורבֵא נֵהוֻון בּדֻוכָּא דֻּוכָּא וכַפנֵא ומַותָּנֵא ונֵהויָן דֵּחלָתָא וסֻורָדֵא וָאתוָתָא רַורבָתָא מֵן שׁמַיָא נֵתחַזיָן וסַתוֵא רַורבֵא נֵהוֻון׃ ס
אַךְ לִפְנֵי כָּל אֵלֶּה יִשְׁלְחוּ בָּכֶם אֶת יְדֵיהֶם וְיִרְדְּפוּ וְיִמְסְרוּ אֶתְכֶם לְבָתֵּי כְּנֶסֶת וּלְבָתֵּי כֶּלֶא, וְתוּבְאוּ לִפְנֵי מְלָכִים וּמוֹשְׁלִים לְמַעַן שְׁמִי.
וּבְטֶרֶם יָבֹאוּ כָל-אֵלֶּה יִשְׁלְחוּ בָכֶם מְנַדֵּיכֶם יָד וְרָדְפוּ אֶתְכֶם וְהִסְגִּירוּכֶם לְבָתֵּי הַכְּנֵסֶת וּלְבָתֵּי כְלָאִים וְהוֺבִילוּ אֶתְכֶם לִפְנֵי מְלָכִים וּמֹשְׁלִים לְמַעַן שְׁמִי:
Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. ([Matouš 10:17-Matouš 10:22; Marek 13:9-Marek 13:13 Jan 16:2])
πρὸ δὲ τούτων πάντων ε᾿πιβαλου̑σιν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ν καὶ διὼξουσιν παραδιδόντες ει᾿ς τὰς συναγωγὰς καὶ φυλακάς α᾿παγομένους ε᾿πὶ βασιλει̑ς καὶ ἡγεμόνας ε῞νεκεν του̑ ο᾿νόματός μου
קדָם דֵּין הָלֵין כֻּלהֵין נַרמֻון עלַיכֻּון אִידַיָא ונֵרדּפֻונָכֻון ונַשׁלמֻונָכֻון לַכנֻושָׁתָא וַלבֵית־אַסִירֵא וַנקַרבֻונָכֻון קדָם מַלכֵּא והִגמֻונֵא מֵטֻל שֵׁמי׃
זֶה יְבִיאֲכֶם לְמַתַּן עֵדוּת.
וְזֹאת תִּהְיֶה לְעֵדוּת לָכֶם:
A toť se vám díti bude na svědectví.
To vám bude příležitostí k svědectví(h). (h) To vám bude svědectvím
α᾿ποβήσεται ὑμι̑ν ει᾿ς μαρτύριον
הָויָא לכֻון דֵּין לסָהדֻּותָא׃
וְעַתָּה שִׂימוּ לִבְּכֶם שֶׁלֹּא לְהָכִין מֵרֹאשׁ דְּבָרִים לַהֲגַנַּתְכֶם,
עַל-כֵּן שִׂימוּ עַל-לִבְּכֶם לְבִלְתִּי הָכֵן מֵרֹאשׁ מַה תָּשִׁיבוּ לְהַצְדִּיק נַפְשְׁכֶם:
Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit. ([Lukáš 12:11-Lukáš 12:12])
θέτε ου῏ν ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν μὴ προμελετα̑ν α᾿πολογηθη̑ναι
סִימו דֵּין בּלֵבּכֻון דּלָא תֵּהוֻון מֵתיַלפִין למַפַּק רֻוחָא׃
כִּי אֲנִי אֶתֵּן לָכֶם פֶּה וְחָכְמָה אֲשֶׁר כָּל מִתְנַגְּדֵיכֶם לֹא יוּכְלוּ לַעֲמֹד נֶגְדָּהּ אוֹ לְסָתְרָהּ.
כִּי אָנֹכִי אֶתֵּן לָכֶם פֶּה וְחָכְמָה עַד אֲשֶׁר כָּל-מִתְקוֺמְמֵיכֶם לֹא יוּכְלוּ לַעֲמֹד לִפְנֵיכֶם וְלָשִׂים לְאַל מִלֵּיכֶם:
Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
Neboť já vám dám řeč(i) i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. (i) ř: ústa (i) ř: ústa ([Skutky apoštolské 6:10])
ε᾿γώ γὰρ δὼσω ὑμι̑ν στόμα καὶ σοφίαν η῟ ου᾿ δυνήσονται α᾿ντιστη̑ναι η῍ α᾿ντειπει̑ν α῞παντες οἱ α᾿ντικείμενοι ὑμι̑ν
אֵנָא גֵּיר אֵתֵּל לכֻון פֻּומָא וחֵכמתָא אַידָא דּלָא נֵשׁכּחֻון לַמקָם לקֻובלָה כֻּלהֻון בּעֵלדּבָבַיכֻּון׃
וְגַם תֻּסְגְּרוּ עַל־יְדֵי הוֹרִים וְאַחִים, קְרוֹבִים וַחֲבֵרִים, וְיָמִיתוּ מִכֶּם;
וְאַף אַתֶּם תִּמָּסְרוּ עַל-יְדֵי אָבוֺת וְאַחִים וּקְרוֺבִים וְרֵעִים וְגַם-יָמִיתוּ מִכֶּם:
Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. ([Lukáš 12:52-Lukáš 12:53])
παραδοθήσεσθε δὲ καὶ ὑπὸ γονέων καὶ α᾿δελφω̑ν καὶ συγγενω̑ν καὶ φίλων καὶ θανατὼσουσιν ε᾿ξ ὑμω̑ν
נַשׁלמֻונָכֻון דֵּין אַבָהַיכֻּון וַאחַיכֻּון וַאחיָנַיכֻּון ורָחמַיכֻּון וַנמִיתֻון מֵנכֻון׃
וְתִהְיוּ שְׂנוּאִים עַל הַכֹּל בִּגְלַל שְׁמִי,
וְאַתֶּם שְׂנוּאִים תִּהְיוּ לְכָל-אָדָם לְמַעַן שְׁמִי:
A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. ([Matouš 24:9; Jan 15:19])
καὶ ε῎σεσθε μισούμενοι ὑπὸ πάντων διὰ τὸ ο῎νομά μου
ותֵהוֻון סנִיאיִן מֵן כֻּל אנָשׁ מֵטֻל שֵׁמי׃
אַךְ שַׂעֲרָה מִשְֹעַר רֹאשְׁכֶם לֹא תֹּאבַד.
בְּכָל-זֹאת לֹא יִפֹּל מִַּׂעֲרַת רֹאשְׁכֶם אָרְצָה:
Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí. ([Lukáš 12:7])
καὶ θρὶξ ε᾿κ τη̑ς κεφαλη̑ς ὑμω̑ν ου᾿ μὴ α᾿πόληται
ומֵנתָא מֵן רִשׁכֻון לָא תִּאבַד׃
עִמְדוּ בְּתוֹחַלְתְּכֶם וְתִקְנוּ אֶת נַפְשׁוֹתֵיכֶם.
בְּהַאֲרִיךְ רוּחֲכֶם אֶת-נַפְשְׁכֶם תִּשְׁמֹרוּ:
V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
Když vytrváte(j), získáte(k) své životy(l). (j) svou stálostí (k) var: získejte (l) duše ([Matouš 24:13])
ε᾿ν τη̑ ὑπομονη̑ ὑμω̑ν κτήσασθε τὰς ψυχὰς ὑμω̑ν
בַּמסַיבּרָנֻותכֻון דֵּין תֵּקנֻון נַפשׁכֻון׃ ס
וְכַאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת יְרוּשָׁלַיִם מֻקֶּפֶת מַחֲנוֹת, דְּעוּ כִּי קָרֵב חֻרְבָּנָהּ.
וְכַאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת-יְרוּשָׁלַיִם כִּי תַחֲנֶה עָלֶיהָ מַחֲנֶה מִסָּבִיב יָדֹעַ תֵּדְעוּ כִּי שִׁמְמֻתָהּ בָּאָה:
Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. ([Matouš 24:15-Matouš 24:28; Marek 13:14-Marek 13:23; Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
ο῞ταν δὲ ι῎δητε κυκλουμένην ὑπὸ στρατοπέδων ᾽Ιερουσαλήμ τότε γνω̑τε ο῞τι η῎γγικεν ἡ ε᾿ρήμωσις αυ᾿τη̑ς
מָא דֵּין דַּחזַיתֻּון לֻאורִשׁלֵם דַּחדִירִין לָה חַילָא הָידֵּין דַּעו דַּקרֵב לֵה חֻורבָּה׃
אֲזַי הַנִּמְצָאִים בִּיהוּדָה - שֶׁיָּנוּסוּ אֶל הֶהָרִים; הַנִּמְצָאִים בָּעִיר, שֶׁיֵּצְאוּ מִמֶּנָּה, וְאֵלֶּה אֲשֶׁר בַּשָֹדוֹת אַל יִכָּנְסוּ אֵלֶיהָ;
אָז אֵלֶּה אֲשֶׁר בִּיהוּדָה יָנוּסוּ אֶל-הֶהָרִים וַאֲשֶׁר בְּתוֺךְ הָעִיר יִבְרְחוּ מִמֶּנָה וְאֲשֶׁר בַָּּׂדֶה בַּל-יָבֹאוּ בָהּ:
Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě(m), ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, (m) ř: v jeho středu ([Lukáš 17:31])
τότε οἱ ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία φευγέτωσαν ει᾿ς τὰ ο῎ρη καὶ οἱ ε᾿ν μέσω αυ᾿τη̑ς ε᾿κχωρείτωσαν καὶ οἱ ε᾿ν ται̑ς χὼραις μὴ ει᾿σερχέσθωσαν ει᾿ς αυ᾿τήν
הָידֵּין אַילֵין דּבִיהֻוד אֵנֻון נֵערקֻון לטֻורָא וַאילֵין דַּבגַוָה אֵנֻון נֵערקֻון ודַבקֻוריָא לָא נֵעלֻון לָה׃
כִּי יְמֵי נָקָם הֵם לְמַלֵּא כָּל הַכָּתוּב.
כִּי-יְמֵי נְקָמָה הֵם לְמַלְּאֹת כָּל-דְבַר הַכָּתוּב:
Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. ([Deuteronomium 32:35; Jeremjáš 46:10; Ozeáš 9:7])
ο῞τι ἡμέραι ε᾿κδικήσεως αυ῟ταί ει᾿σιν του̑ πλησθη̑ναι πάντα τὰ γεγραμμένα
דּיַומָתָא אֵנֻון הָלֵין דַּתבַעתָא דּנֵשׁלַם כֻּל מָא דַּכתִיב׃ ס
אוֹי לֶהָרוֹת וְלַמֵּינִיקוֹת בַּיָּמִים הָהֵם, כִּי צָרָה גְּדוֹלָה תִּהְיֶה עַל הָאָרֶץ וְקֶצֶף עַל הָעָם הַזֶּה.
אוֺי לֶהָרוֺת וְלַמֵּינִיקוֺת בַּיָּמִים הָהֵמָּה כִּי צָרָה גְדוֺלָה תִּהְיֶה בָאָרֶץ וְקֶצֶף עַל-הָעָם הַזֶּה:
Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu. ([Lukáš 23:29; 1 Korintským 7:26])
ου᾿αὶ ται̑ς ε᾿ν γαστρὶ ε᾿χούσαις καὶ ται̑ς θηλαζούσαις ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις ε῎σται γὰρ α᾿νάγκη μεγάλη ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς καὶ ο᾿ργὴ τω̑ λαω̑ τούτω
וָי דֵּין לַאילֵין דּבַטנָן ולַאילֵין דּמַינקָן בּהָנֻון יַומָתָא נֵהוֵא גֵּיר אֻולצָנָא רַבָּא בַּארעָא ורֻוגזָא עַל עַמָא הָנָא׃
בְּחֶרֶב יִפְּלוּ וְיֻגְלוּ אֶל כָּל הַגּוֹיִם, וִירוּשָׁלַיִם תִּהְיֶה מִרְמָס לְגוֹיִם עַד אֲשֶׁר יִמָּלְאוּ עִתּוֹת הַגּוֹיִם."
וְנָפְלוּ לְפִי-חֶרֶב וְהָגְלוּ אֶל-כָּל-הָעַמִּים וִירוּשָׁלַיִם תִּהְיֶה לְמִרְמַס הַגּוֺיִם עַד אֲשֶׁר-תִּמָלֶאנָה עִתּוֺת הַגּוֺיִם:
I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí. ([Izajáš 63:18; Jeremjáš 21:7; Daniel 8:13])
καὶ πεσου̑νται στόματι μαχαίρης καὶ αι᾿χμαλωτισθήσονται ει᾿ς τὰ ε῎θνη πάντα καὶ ᾽Ιερουσαλὴμ ε῎σται πατουμένη ὑπὸ ε᾿θνω̑ν α῎χρι ου῟ πληρωθω̑σιν καιροὶ ε᾿θνω̑ν
ונֵפלֻון בּפֻומָא דּחַרבָּא ונֵשׁתּבֻון לכֻל אַתַר ואֻורִשׁלֵם תֵּהוֵא מֵתּדִישָׁא מֵן עַממֵא עדַמָא דּנֵשׁלמֻון זַבנֵא דּעַממֵא׃ ס
"וְיִהְיוּ אוֹתוֹת בַּשֶּׁמֶשׁ וּבַיָּרֵחַ וּבַכּוֹכָבִים, וְעַל הָאָרֶץ מְצוּקָה לַגּוֹיִם וּמְבוּכָה מִגַּעַשׁ הַיָּם וְגַלָּיו.
וּמוֺפְתִים יִנָּתְנוּ בַּשֶּׁמֶשׁ וְיָרֵחַ וְכוֺכָבִים וְהַגּוֺיִם יֵחַתּוּ בָאָרֶץ וּמְבוּכָה תָבֹא עֲלֵיהֶם מִשְּׁאוֺן הַיָּם וּמִשְׁבָּרָיו:
I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. ([Matouš 24:29-Matouš 24:31; Marek 13:24-Marek 13:27 Izajáš 13:10; Ezechiel 32:7; Jóel 2:10; Zjevení Janovo 6:12-Zjevení Janovo 6:13; Žalmy 46:2-Žalmy 46:3 Žalmy 65:7; Ageus 2:6; Sofonjáš 1:15])
καὶ ε῎σονται σημει̑α ε᾿ν ἡλίω καὶ σελήνη καὶ α῎στροις καὶ ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς συνοχὴ ε᾿θνω̑ν ε᾿ν α᾿πορία η῎χους θαλάσσης καὶ σάλου
ונֵהויָן אָתוָתָא בּשֵׁמשָׁא וַבסַהרָא וַבכַוכּבֵא ובַארעָא אֻולצָנָא דּעַממֵא ופֻושָׁך אִידַיָא מֵן תַּוהתָא דּקָלָא דּיַמָא׃
בְּנֵי אָדָם יִתְעַלְּפוּ מֵאֵימָה וּמִצִּפִּיָּה לַבָּאוֹת עַל הָעוֹלָם, כִּי כֹּחוֹת הַשָּׁמַיִם יִזְדַּעְזְעוּ.
וּבְנֵי-אָדָם נַפְשָׁם תִּתְעַטֵּף עֲלֵיהֶם מִפַּחַד וּמֵעֲתִידֹת לָבֹא בְּתֵבֵל אָרְצָה כִּי-מוֺסְדוֺת הַשָּׁמַיִם יִרְגָּזוּ:
Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.
α᾿ποψυχόντων α᾿νθρὼπων α᾿πὸ φόβου καὶ προσδοκίας τω̑ν ε᾿περχομένων τη̑ οι᾿κουμένη αἱ γὰρ δυνάμεις τω̑ν ου᾿ρανω̑ν σαλευθήσονται
וזַועָא דּמַפֵּק נַפשָׁתָא דַּבנַינָשָׁא מֵן דֵּחלתָא דּמֵדֵּם דַּעתִיד למֵאתָא עַל אַרעָא ונֵתּתּזִיעֻון חַילֵא דַּשׁמַיָא׃
אָז יִרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם בָּא בֶּעָנָן בִּגְבוּרָה וּבְכָבוֹד רַב.
וְאָז יִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם בָּא בֶּעָנָן בְּעֹז וּבְהָדָר גָּדוֺל:
A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. ([Daniel 7:13-Daniel 7:14; Zjevení Janovo 1:7])
καὶ τότε ο῎ψονται τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ρχόμενον ε᾿ν νεφέλη μετὰ δυνάμεως καὶ δόξης πολλη̑ς
והָידֵּין נֵחזֻונָיהי לַברֵה דּאנָשָׁא דָּאתֵא בַּענָנֵא עַם חַילָא סַגִּיָאא ושֻׁובחָא רַבָּא׃ ס
כַּאֲשֶׁר יַתְחִילוּ לִקְרוֹת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִתְעוֹדְדוּ וְהָרִימוּ רָאשֵׁיכֶם, כִּי קְרֵבָה גְּאֻלַּתְכֶם."
וּכְהָחֵל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לָקוּם תִּתְעוֺדְדוּ וְתָרִימוּ רֹאשׁ כִּי פְדוּת-נַפְשְׁכֶם קְרוֺבָה:
A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
α᾿ρχομένων δὲ τούτων γίνεσθαι α᾿νακύψατε καὶ ε᾿πάρατε τὰς κεφαλὰς ὑμω̑ν διότι ε᾿γγίζει ἡ α᾿πολύτρωσις ὑμω̑ν
מָא דֵּין דּשַׁרִי הָלֵין דּנֵהויָן אֵתלַבּבו וַארִימו רִשַׁיכֻּון מֵטֻל דַּקרֵב לֵה פֻּורקָנכֻון׃ ס
הוּא סִפֵּר לָהֶם מָשָׁל: "רְאוּ אֶת הַתְּאֵנָה וְאֶת כָּל הָעֵצִים.
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם מְשָׁלוֺ הִתְבּוֺנְנוּ בִתְאֵנָה וּבְכָל-עֲצֵי הַָּׂדֶה:
I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: ([Matouš 24:32-Matouš 24:36; Marek 13:28-Marek 13:32])
καὶ ει῏πεν παραβολὴν αυ᾿τοι̑ς ι῎δετε τὴν συκη̑ν καὶ πάντα τὰ δένδρα
וֵאמַר הוָא להֻון מַתלָא חזַו לתִתָּא וַלכֻלהֻון אִילָנֵא׃
כְּשֶׁאַתֶּם רוֹאִים אוֹתָם מְלַבְלְבִים, יוֹדְעִים אַתֶּם בְּעַצְמְכֶם כִּי קָרוֹב הַקַּיִץ.
כַּאֲשֶׁר יוֺצִיאוּ פֶרַח תַּבִּיטוּ וְתָבִינוּ בְנַפְשְׁכֶם כִּי קָרוֺב הַקָּיִץ:
Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko.
ο῞ταν προβάλωσιν η῎δη βλέποντες α᾿φ῾ ἑαυτω̑ν γινὼσκετε ο῞τι η῎δη ε᾿γγὺς τὸ θέρος ε᾿στίν
דּמָא דּמַפרעִין מֵחדָא מֵנהֻון מֵסתַּכּלִין אנתֻּון דַּקרֵב לֵה קַיטָא׃
כֵּן גַּם כְּשֶׁתִּרְאוּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִתְקַיְּמִים, דְּעוּ כִּי קְרוֹבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְכֵן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ כִּי קָמוּ כָּל-אֵלֶּה יָדֹעַ תֵּדְעוּ כִּי קְרוֺבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží.
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ι῎δητε ταυ̑τα γινόμενα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγύς ε᾿στιν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּחזַיתֻּון הָלֵין דּהָויָן דַּעו דּקַרִיבָא הי מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא יַעֲבֹר הַדּוֹר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יִהְיוּ כָּל אֵלֶּה.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא יַעֲבֹר הַדּוֺר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יָקוּמוּ כָּל-אֵלֶּה:
Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. ([Lukáš 9:27])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ παρέλθη ἡ γενεὰ αυ῞τη ε῞ως α῍ν πάντα γένηται
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּעבַּר שַׁרבּתָא הָדֵא עדַמָא דּהָלֵין כֻּלהֵין נֵהויָן׃
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעַבְרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעַבְרוּ.
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעֲבֹרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעֲבֹרוּן:
Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
ὁ ου᾿ρανὸς καὶ ἡ γη̑ παρελεύσονται οἱ δὲ λόγοι μου ου᾿ μὴ παρελεύσονται
שׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון ומֵלַי לָא נֵעבּרָן׃ ס
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם שֶׁלֹּא יִכְבַּד לְבַבְכֶם בִּשְׁתִיָּה וּבְשִׁכָּרוֹן וּבְדַאֲגוֹת הַחַיִּים וְהַיּוֹם הַהוּא יָבוֹא עֲלֵיכֶם פִּתְאוֹם;
אַךְ הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יִטְפַּשׁ לִבְּכֶם מֵרֹב מִשְׁתֶּה וְשִׁכָּרוֺן אוֺ מִדַּאֲגוֺת מַחֲסֹרֵי הַחַיִּים וּלְפֶתַע פִּתְאֹם יָבֹא עֲלֵיכֶם הַיּוֺם הַהוּא:
Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. ([Lukáš 12:45 Lukáš 17:27; 1 Tesalonickým 5:6-1 Tesalonickým 5:7])
προσέχετε δὲ ἑαυτοι̑ς μήποτε βαρηθω̑σιν ὑμω̑ν αἱ καρδίαι ε᾿ν κραιπάλη καὶ μέθη καὶ μερίμναις βιωτικαι̑ς καὶ ε᾿πιστη̑ ε᾿φ῾ ὑμα̑ς αι᾿φνίδιος ἡ ἡμέρα ε᾿κείνη
אֵזדַּהרו דֵּין בּנַפשׁכֻון דּלָא מתֻום נִאקרֻון לֵבַּוָתכֻון בָּאסֻוטֻותָא וַברַוָיֻותָא וַבצֵפתָא דּעָלמָא ומֵן שֵׁליָא נִאתֵא עלַיכֻּון יַומָא הַו׃
כִּי כְּמוֹ פַּח יָבוֹא עַל כָּל הַיּוֹשְׁבִים עַל פְּנֵי כָּל הָאָרֶץ.
כִּי כְּפַח יָקוּשׁ יִפֹּל עַל כָּל-ישְׁבֵי הָאָרֶץ:
Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. ([Izajáš 24:17])
ὡς παγὶς ε᾿πεισελεύσεται γὰρ ε᾿πὶ πάντας τοὺς καθημένους ε᾿πὶ πρόσωπον πάσης τη̑ς γη̑ς
אַיך צָפַחתָא גֵּיר נֵצפַּח עַל כֻּלהֻון אַילֵין דּיָתבִּין עַל אַפֵּיה דּכֻלָה אַרעָא׃
לָכֵן עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר בְּכָל עֵת וְהִתְפַּלְּלוּ שֶׁיִּהְיֶה בְּכֹחֲכֶם לְהִמָּלֵט מִכָּל הָעֲתִידוֹת הָאֵלֶּה וּלְהִתְיַצֵּב לִפְנֵי בֶּן־הָאָדָם."
עַל-כֵּן הִתְעוֺרְרוּ וְהַעְתִּירוּ תָמִיד לְהִנָּתֵן לָכֶם דֵּי-כֹחַ לְהִמָּלֵט מִכָּל-פֶּגַע הַבָּא וְלַעֲמֹד הָכֵן לִפְנֵי בֶן-הָאָדָם:
Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu(n) uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ (n) var: abyste byli uznáni za hodné ([Marek 13:33; Lukáš 12:40])
α᾿γρυπνει̑τε δὲ ε᾿ν παντὶ καιρω̑ δεόμενοι ι῞να κατισχύσητε ε᾿κφυγει̑ν ταυ̑τα πάντα τὰ μέλλοντα γίνεσθαι καὶ σταθη̑ναι ε῎μπροσθεν του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
הוַו הָכִיל שָׁהרִין בּכֻלזבַן וַמצַלֵין דּתֵשׁוֻון למֵערַק מֵן הָלֵין דַּעתִידָן למֵהוָא וַתקֻומֻון קדָם בּרֵה דּאנָשָׁא סס׃
בִּשְׁעוֹת הַיּוֹם הָיָה מְלַמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וּבַלֵּילוֹת הָיָה יוֹצֵא לָלוּן בָּהָר הַנִּקְרָא הַר הַזֵּיתִים.
וַיְהִי יוֺם יוֺם מִשְׁפָּטוֺ לְלַמֵּד בַּהֵיכָל וּבַלַּיְלָה יָצָא לָלוּן בָּהָר הוּא הַר הַזֵּיתִים:
I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová. ([Jan 8:1-Jan 8:2 Lukáš 19:47 Lukáš 22:39])
η῟ν δὲ τὰς ἡμέρας ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ διδάσκων τὰς δὲ νύκτας ε᾿ξερχόμενος ηυ᾿λίζετο ει᾿ς τὸ ο῎ρος τὸ καλούμενον ε᾿λαιω̑ν
בִּאימָמָא דֵּין מַלֵף הוָא בּהַיכּלָא וַבלִליָא נָפֵק הוָא בָּאֵת בּטֻורָא דּמֵתקרֵא דּבֵית זַיתֵּא׃
וְכָל הָעָם הִשְׁכִּימוּ לָבוֹא אֵלָיו לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ.
וְכָל-הָעָם הִשְׁכִּימוּ בַבֹּקֶר וַיָּבֹאוּ אֵלָיו לְבֵית-הַמִּקְדָּשׁ לִשְׁמֹעַ אֹתוֺ:
A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.
καὶ πα̑ς ὁ λαὸς ω῎ρθριζεν πρὸς αυ᾿τὸν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ α᾿κούειν αυ᾿του̑
וכֻלֵה עַמָא מקַדּמִין הוַו לוָתֵה להַיכּלָא למֵשׁמַע מֵלתֵה׃ ס
פֶּסַח, חַג הַמַּצּוֹת, הִתְקָרֵב.
וַיִּקְרַב חַג הַמַּצּוֺת הוּא חַג הַפָּסַח:
Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Blížil se svátek nekvašených chlebů, Velikonoce(o). (o) ř: nazývaný pascha ([Matouš 26:1-Matouš 26:5; Marek 14:1-Marek 14:2; Jan 11:47-Jan 11:53 Exodus 12:14])
η῎γγιζεν δὲ ἡ ἑορτὴ τω̑ν α᾿ζύμων ἡ λεγομένη πάσχα
קַרִיב הוָא דֵּין עַדעִדָא דּפַטִירֵא דּמֵתקרֵא פֵּצחָא׃
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים חִפְּשׂוּ דֶּרֶךְ לְהַכְחִיד אוֹתוֹ, כִּי חָשְׁשׁוּ מִפְּנֵי הָעָם.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים בִּקְשׁוּ בַּמָּה אֶת-נַפְשׁוֺ לְקַחְתָּהּ כִּי יָרְאוּ מִפְּנֵי הָעָם:
I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu. ([Lukáš 19:47-Lukáš 19:48 Lukáš 20:19])
καὶ ε᾿ζήτουν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς τὸ πω̑ς α᾿νέλωσιν αυ᾿τόν ε᾿φοβου̑ντο γὰρ τὸν λαόν
ובָעֵין הוַו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא דַּאיכַּנָא נֵקטלֻונָיהי דָּחלִין הוַו גֵּיר מֵן עַמָא׃ ס
אָז נִכְנַס הַשָֹטָן בִּיהוּדָה הַנִּקְרָא אִישׁ קְרִיּוֹת, שֶׁנִּמְנָה עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר.
וִיהוּדָה אֲשֶׁר כִּנּוּהוּ אִישׁ-קְרִיּוֺת אֶחָד מִמִּסְפַּר שְׁנֵים הֶעָשָׂר בָּא בוֺ הַָּׂטָן:
Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. ([Matouš 26:14-Matouš 26:16; Marek 14:10-Marek 14:11; Jan 13:27-Jan 13:30 Lukáš 6:16])
ει᾿ση̑λθεν δὲ Σατανα̑ς ει᾿ς ᾽Ιούδαν τὸν καλούμενον ᾽Ισκαριὼτην ο῎ντα ε᾿κ του̑ α᾿ριθμου̑ τω̑ν δὼδεκα
עַל הוָא דֵּין סָטָנָא בִּיהֻודָא דּמֵתקרֵא סכַריֻוטָא דִּאיתַוהי הוָא מֵן מֵניָנָא דַּתרֵעסַר׃
הָלַךְ יְהוּדָה וְדִבֵּר עִם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַקְּצִינִים לִקְבֹּעַ אֵיךְ יַסְגִּיר אוֹתוֹ בְּיָדָם.
וַיֵּלֶךְ וַיְדַבֵּר אֶת-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶת-רָאשֵׁי הַצָּבָא אֵיכָה יַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיָדָם:
A on odšed, mluvil s předními kněžími {biskupy}, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí(p). (p) vydá
καὶ α᾿πελθών συνελάλησεν τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν καὶ στρατηγοι̑ς τὸ πω̑ς αυ᾿τοι̑ς παραδω̑ αυ᾿τόν
וֵאזַל מַלֵל עַם רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ורַבַּי חַילֵא דּהַיכּלָא אַיך דּנַשׁלמִיוהי להֻון׃ ס
הֵם שָׂמְחוּ וְהִסְכִּימוּ לָתֵת לוֹ כֶּסֶף,
וַיִּשְׂמְחוּ יַיֵּאֹתוּ לָתֶת-לוֺ כָּסֶף:
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze.
καὶ ε᾿χάρησαν καὶ συνέθεντο αυ᾿τω̑ α᾿ργύριον δου̑ναι
וַחדִיו וַאקִימו דּנֵתּלֻון לֵה כֵּספָּא׃
וְהוּא הִסְכִּים לְכָךְ וְחִפֵּשׂ הִזְדַּמְּנוּת לְהַסְגִּירוֹ בְּיָדָם שֶׁלֹּא בִּפְנֵי הֶהָמוֹן.
וְהוּא הִבְטִיחָם לְמַלֵּא דְבָרוֺ וְתֹאֲנָה בִּקֶּשׁ-לוֺ לְהַסְגִּירוֺ בְיָדָם בְּסֵתֶר וְלֹא בֶהָמוֺן:
I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup.
καὶ ε᾿ξωμολόγησεν καὶ ε᾿ζήτει ευ᾿καιρίαν του̑ παραδου̑ναι αυ᾿τὸν α῎τερ ο῎χλου αυ᾿τοι̑ς
וֵאשׁתַּודִּי להֻון ובָעֵא הוָא פֵּלעָא דּנַשׁלמִיוהי להֻון בֵּלעָד מֵן כֵּנשָׁא סס׃
כְּשֶׁהִגִּיעַ הַיּוֹם שֶׁצָּרִיךְ לִזְבֹּחַ בּוֹ אֶת הַפֶּסַח,
וַיָּבֹא יוֺם חַג הַמַּצּוֺת הוּא יוֺם זֶבַח הַפָּסַח:
Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek. ([Matouš 26:17-Matouš 26:20; Marek 14:12-Marek 14:17 Jan 13:1])
η῟λθεν δὲ ἡ ἡμέρα τω̑ν α᾿ζύμων ε᾿ν η῟ ε῎δει θύεσθαι τὸ πάσχα
ומַטִי יַומָא דּפַטִירֵא דּבֵה אִית הוָא עיָדָא דּנֵתנכֵס פֵּצחָא׃
שָׁלַח יֵשׁוּעַ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יוֹחָנָן בְּאָמְרוֹ: "לְכוּ וְהָכִינוּ לָנוּ אֶת הַפֶּסַח כְּדֵי שֶׁנֹּאכַל."
וַיִּשְׁלַח אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יוֺחָנָן לֵאמֹר לְכוּ הָכִינוּ לָנוּ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim: „Jděte a připravte nám beránka, abychom slavili velikonoční večeři(q).“ (q) ř: abychom jedli
καὶ α᾿πέστειλεν Πέτρον καὶ ᾽Ιωάννην ει᾿πὼν πορευθέντες ἑτοιμάσατε ἡμι̑ν τὸ πάσχα ι῞να φάγωμεν
ושַׁדַּר יֵשֻׁוע לכִאפָא וַליֻוחַנָן וֵאמַר להֻון זֵלו טַיֵבו לַן פֵּצחָא דּנֵלעַס׃
אָמְרוּ: "אֵיפֹה אַתָּה רוֹצֶה שֶׁנָּכִין אוֹתוֹ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֵיפוֺא תִרְצֶה כִּי-נֵלֵךְ לְהָכִין:
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Oni mu řekli: „Kde chceš, abychom ji připravili?“
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ που̑ θέλεις ἑτοιμάσωμεν
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו לֵה אַיכָּא צָבֵא אַנתּ דַּנטַיֵב׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הִנֵּה כַּאֲשֶׁר תִּכָּנְסוּ הָעִירָה יִפְגֹּשׁ אֶתְכֶם אִישׁ נוֹשֵׂא כַּד מַיִם. לְכוּ אַחֲרָיו אֶל הַבַּיִת שֶׁיִּכָּנֵס לְתוֹכוֹ
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה כְּבֹאֲכֶם הָעִירָה וּפָגַע בָּכֶם אִישׁ נֹשֵׂא כַּד מָיִם לְכוּ אַחֲרָיו אֶל-הַבַּיִת אֲשֶׁר יָבֹא שָׁמָּה:
On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Řekl jim: „Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde, a řekněte hospodáři:
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ι᾿δοὺ ει᾿σελθόντων ὑμω̑ν ει᾿ς τὴν πόλιν συναντήσει ὑμι̑ν α῎νθρωπος κεράμιον υ῞δατος βαστάζων α᾿κολουθήσατε αυ᾿τω̑ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν ει᾿ς η῍ν ει᾿σπορεύεται
אָמַר להֻון הָא מָא דּעָאלִין אנתֻּון לַמדִינתָּא פָּגַע בּכֻון גַּברָא דַּשׁקִיל גּרָבָא דּמַיָא זֵלו בָּתרֵה׃
וְאִמְרוּ לְבַעַל הַבַּיִת: 'כֹּה אוֹמֵר לְךָ רַבֵּנוּ, הֵיכָן הַחֶדֶר אֲשֶׁר אֹכַל שָׁם אֶת הַפֶּסַח עִם תַּלְמִידַי?'
וַאֲמַרְתֶּם אֶל-בַּעַל הַבָּיִת כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ אַיֵּה חֲדַר הָאֹרְחִים לִי וּלְתַלְמִידַי לֶאֱכֹל שָׁם אֶת-הַפָּסַח:
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
‚Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘
καὶ ε᾿ρει̑τε τω̑ οι᾿κοδεσπότη τη̑ς οι᾿κίας λέγει σοι ὁ διδάσκαλος που̑ ε᾿στιν τὸ κατάλυμα ο῞που τὸ πάσχα μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν μου φάγω
וַאיכָּא דּעָאֵל אֵמַרו למָרֵה דּבַיתָּא רַבַּן אָמַר אַינַו בֵּית מַשׁריָא אַיכָּא דֵּאכֻול פֵּצחָא עַם תַּלמִידַי׃
הוּא יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְּדוֹלָה מֻצַּעַת וּמְסֻדֶּרֶת; שָׁם תָּכִינוּ אֶת הַפֶּסַח."
וְהוּא יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְדוֺלָה רְצוּפָה כְסָתוֺת וְשָׁם תָּכִינוּ לָנוּ:
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
A on vám ukáže upravenou velkou horní místnost; tam připravte večeři.“
κα᾿κει̑νος ὑμι̑ν δείξει α᾿νάγαιον μέγα ε᾿στρωμένον ε᾿κει̑ ἑτοιμάσατε
והָא הֻו מחַוֵא לכֻון עֵלִיתָא חדָא רַבּתָא דַּמשַׁויָא תַּמָן טַיֵבו׃
הֵם הָלְכוּ וּמָצְאוּ הַכֹּל כְּפִי שֶׁאָמַר לָהֶם, וְהֵכִינוּ אֶת הַפֶּסַח.
וַיֵּלְכוּ וַיִּמְצְאוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לָהֶם וַיָּכִינוּ אֶת-הַפָּסַח:
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Odešli a nalezli všechno, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. ([Exodus 12:14-Exodus 12:20])
α᾿πελθόντες δὲ ευ῟ρον καθώς ει᾿ρήκει αυ᾿τοι̑ς καὶ ἡτοίμασαν τὸ πάσχα
וֵאזַלו אֵשׁכַּחו אַיך דֵּאמַר להֻון וטַיֵבו פֵּצחָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִגִּיעָה הַשָּׁעָה הֵסֵב הוּא וְהַשְּׁלִיחִים עִמּוֹ.
וְכַאֲשֶׁר הִגִּיעַ הַמּוֺעֵד וַיֵּשֶׁב בִּמְסִבּוֺ הוּא וּשְׁנֵים-עָשָׂר הַשְּׁלִיחִים אִתּוֺ:
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním(r). (r) var: a dvanáct apoštolů s ním
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο ἡ ω῞ρα α᾿νέπεσεν καὶ οἱ α᾿πόστολοι σὺν αυ᾿τω̑
וכַד הוָא עֵדָּנָא אֵתָא יֵשֻׁוע אֵסתּמֵך וַתרֵעסַר שׁלִיחֵא עַמֵה׃ ס
אָמַר לָהֶם: "נִכְסֹף נִכְסַפְתִּי לֶאֱכֹל אִתְּכֶם אֶת הַפֶּסַח הַזֶּה לִפְנֵי עֱנוּתִי;
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נִכְסֹף נִכְסַפְתִּי לֶאֱכֹל אֶת-הַפֶּסַח הַזֶּה עִמָּכֶם טֶרֶם תְעֻנֶּה נַפְשִׁי:
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
Řekl jim: „Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět. ([Matouš 26:26-Matouš 26:29; Marek 14:22-Marek 14:25; 1 Korintským 11:23-1 Korintským 11:26])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ε᾿πιθυμία ε᾿πεθύμησα του̑το τὸ πάσχα φαγει̑ν μεθ῾ ὑμω̑ν πρὸ του̑ με παθει̑ν
וֵאמַר להֻון רֵגּתָא רַגתַּני דּהָנָא פֵּצחָא אֵכֻול עַמכֻון קדָם דֵּאחַשׁ׃
כִּי אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא אֹכַל אוֹתוֹ עוֹד עַד כִּי יִתְקַיֵּם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא אֹכַל מִמֶּנּוּ עַד מוֺעֵד הֵאָכְלוֺ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím.“ ([Lukáš 13:29 Lukáš 22:30; Izajáš 25:6; Sofonjáš 1:7])
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ φάγω αυ᾿τὸ ε῞ως ο῞του πληρωθη̑ ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּמֵכִּיל לָא אֵכלִיוהי עדַמָא דּנֵשׁלַם בּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
הוּא לָקַח אֶת הַכּוֹס, בֵּרַךְ, וְאָמַר: "קְחוּ אוֹתָהּ וְחַלְּקוּ בֵּינֵיכֶם;
וַיִּקַּח אֶת-הַכּוֺס וַיְבָרֶךְ וַיֹּאמַר קְחוּ זֹאת וְחִלְקוּהָ בֵינֵיכֶם:
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte a podávejte(s) mezi sebou. (s) ř: rozděluje
καὶ δεξάμενος ποτήριον ευ᾿χαριστήσας ει῏πεν λάβετε του̑το καὶ διαμερίσατε ει᾿ς ἑαυτούς
וַנסַב כָּסָא וַאודִּי וֵאמַר סַבו הָנָא ופַלֵגו בַּינָתכֻון׃
כִּי אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מֵעַתָּה שָׁתֹה לֹא אֶשְׁתֶּה מִפְּרִי הַגֶּפֶן עַד אֲשֶׁר תָּבוֹא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא-אֶשְׁתֶּה עוֺד מִפְּרִי הַגָּפֶן עַד כִּי-תָבוֺא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží.“
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ πίω α᾿πὸ του̑ νυ̑ν α᾿πὸ του̑ γενήματος τη̑ς α᾿μπέλου ε῞ως ου῟ ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ε῎λθη
אָמַר אנָא גֵּיר לכֻון דּלָא אֵשׁתֵּא מֵן יַלדָּא דַּגפֵתָּא עדַמָא דּתִאתֵא מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
לָקַח אֶת הַלֶּחֶם, בֵּרַךְ וּבָצַע וְנָתַן לָהֶם בְּאָמְרוֹ: "זֶה גּוּפִי הַנִּתָּן בַּעַדְכֶם, זֹאת עֲשׂוּ לְזִכְרִי."
וַיִּקַח אֶת-הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֶּן לָהֶם לֵאמֹר זֶה הוּא בְּשָׂרִי הַנָּתוּן בַּעַדְכֶם עֲשׂוּ כֵן לְזִכָּרוֺן לִי:
A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ ([Jan 6:54-Jan 6:58; 1 Korintským 10:16-1 Korintským 10:17 Lukáš 24:30; Skutky apoštolské 27:35])
καὶ λαβών α῎ρτον ευ᾿χαριστήσας ε῎κλασεν καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς λέγων του̑τό ε᾿στιν τὸ σω̑μά μου τὸ ὑπὲρ ὑμω̑ν διδόμενον του̑το ποιει̑τε ει᾿ς τὴν ε᾿μὴν α᾿νάμνησιν
וַנסַב לַחמָא וַאודִּי וַקצָא ויַהב להֻון וֵאמַר הָנַו פַּגרי דּעַל אַפַּיכֻּון מֵתִיהֵב הָדֵא הוַיתֻּון עָבדִּין לדֻוכרָני׃ ס
כֵּן גַּם אֶת הַכּוֹס אַחַר הַסְּעוּדָה, וְאָמַר: "הַכּוֹס הַזֹּאת הִיא הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה בְּדָמִי הַנִּשְׁפָּךְ בַּעַדְכֶם.
וְכֵן גַּם-אֶת-הַכּוֺס לָקַח אַחֲרֵי אָכְלָם וַיֹּאמַר הַכּוֺס הַזֹּאת הִיא הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה בְּדָמִי הַשָּׁפוּךְ בַּעַדְכֶם:
Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“(t) (t) var některých významných rukopisů: – které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ 20 A právě tak... za vás prolévá.“ ([Exodus 24:8; Jeremjáš 31:31; Zacharjáš 9:11; Židům 9:20])
καὶ τὸ ποτήριον ὡσαύτως μετὰ τὸ δειπνη̑σαι λέγων του̑το τὸ ποτήριον ἡ καινὴ διαθήκη ε᾿ν τω̑ αι῞ματί μου τὸ ὑπὲρ ὑμω̑ν ε᾿κχυννόμενον
והָכוָת אָף עַל כָּסָא מֵן בָּתַר דַּאחשֵׁמו אֵמַר הָנָא כָּסָא דִּיַתִקִא חדַתָא בּדֵמי דַּחלָפַיכֻּון מֵתֵאשֵׁד׃ ס
אַךְ הִנֵּה יַד הַמַּסְגִּיר אוֹתִי אִתִּי עַל הַשֻּׁלְחָן.
אַך יַד-מַסְגִּירֵנִי הִנֵּה אִתִּי עַל-הַשֻּׁלְחָן:
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
“Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu(u). (u) ř: ruka mého zrádce se mnou na stole ([Matouš 26:21-Matouš 26:25; Marek 14:18-Marek 14:21; Jan 13:21-Jan 13:26 Žalmy 41:10])
πλὴν ι᾿δοὺ ἡ χεὶρ του̑ παραδιδόντος με μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿πὶ τη̑ς τραπέζης
בּרַם הָא אִידֵה דּמַשׁלמָני עַל פָּתֻורָא סס׃
בֶּן־הָאָדָם אָמְנָם הוֹלֵךְ כְּפִי שֶׁנִּגְזַר, אֲבָל אוֹי לְאוֹתוֹ אִישׁ שֶׁמַּסְגִּיר אוֹתוֹ."
הֵן בֶּן-הָאָדָם הֹלֵךְ כַּאֲשֶׁר נִגְזַר עָלָיו אֲבָל אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיַד מְבַקְשֵׁי נַפְשׁוֺ:
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje.“ ([Lukáš 13:33 Lukáš 22:42])
ο῞τι ὁ υἱὸς μὲν του̑ α᾿νθρὼπου κατὰ τὸ ὡρισμένον πορεύεται πλὴν ου᾿αὶ τω̑ α᾿νθρὼπω ε᾿κείνω δι῾ ου῟ παραδίδοται
וַברֵה דּאנָשָׁא אָזֵל אַיכַּנָא דֵּאתפּרֵשׁ בּרַם וָי להַו גַּברָא דּבִאידֵה מֵשׁתּלֵם׃ ס
הֵם הֵחֵלּוּ לְבָרֵר בֵּינֵיהֶם מִי מֵהֶם הוּא הָעוֹמֵד לַעֲשׂוֹת זֹאת.
וְהֵם הֵחֵלוּ לַחֲקֹר וְלִדְרֹשׁ בֵּינֵיהֶם מִי-הוּא זֶה אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה כָּזֹאת:
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní. ([Jan 13:22])
καὶ αυ᾿τοὶ η῎ρξαντο συζητει̑ν πρὸς ἑαυτοὺς τὸ τίς α῎ρα ει῎η ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ὁ του̑το μέλλων πράσσειν
ושַׁרִיו דַּנעַקבֻון בַּינָתהֻון דּמַנֻו כַּי מֵנהֻון הַו דּהָדֵא עתִיד למֵסעַר סּ סּ׃
גַּם מְרִיבָה הָיְתָה בֵּינֵיהֶם בַּשְּׁאֵלָה מִי מֵהֶם נֶחְשָׁב לַגָּדוֹל בְּיוֹתֵר.
וְגַם-דִּבְרֵי רִיבֹת הָיוּ בֵינֵיהֶם מִי נֶחְשָׁב הַגָּדוֺל בָּהֶם:
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší. ([Matouš 18:1-Matouš 18:3])
ε᾿γένετο δὲ καὶ φιλονεικία ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς τὸ τίς αυ᾿τω̑ν δοκει̑ ει῏ναι μείζων
הוָא דֵּין אָף חֵריָנָא בַּינָתהֻון דּמַן אִית בּהֻון דּרַבּ׃
אָמַר לָהֶם: "מַלְכֵי הַגּוֹיִם רוֹדִים בָּהֶם, וְהָאֲנָשִׁים הַשּׁוֹלְטִים עֲלֵיהֶם 'עוֹשֵׂי־חֶסֶד' נִקְרָאִים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַלְכֵי הַגּוֺיִם שֹׁלְטִים בָּם וְהַשַּׁלִּיט נִקְרָא רַב חָסֶד:
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Řekl jim: „Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci. ([Matouš 20:25-Matouš 20:28; Marek 10:42-Marek 10:45])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς οἱ βασιλει̑ς τω̑ν ε᾿θνω̑ν κυριεύουσιν αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ ε᾿ξουσιάζοντες αυ᾿τω̑ν ευ᾿εργέται καλου̑νται
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון מַלכַּיהֻון דּעַממֵא מָרַיהֻון אֵנֻון וַדשַׁלִיטִין עלַיהֻון עָבדַּי טָבָתָא מֵתקרֵין׃
אַךְ אַתֶּם לֹא כֵן; אַדְּרַבָּא, הַגָּדוֹל בָּכֶם שֶׁיְּהֵא כַּצָּעִיר, וְהַמַּנְהִיג כַּמְּשָׁרֵת.
וְאַתֶּם לֹא-כֵן אַךְ הַגָּדוֺל בָּכֶם יְהִי כַצָּעִיר וְהָאָדוֺן כִּמְשָׁרֵת:
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední(v), a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. (v) ř: nejmladší ([Matouš 23:11; Marek 9:35; Lukáš 9:48])
ὑμει̑ς δὲ ου᾿χ ου῞τως α᾿λλ῾ ὁ μείζων ε᾿ν ὑμι̑ν γινέσθω ὡς ὁ νεὼτερος καὶ ὁ ἡγούμενος ὡς ὁ διακονω̑ν
אַנתֻּון דֵּין לָא הָכַנָא אֵלָא אַינָא דּרַבּ בּכֻון נֵהוֵא אַיך זעֻורָא וַאינָא דּרִשָׁא הו אַיך משַׁמשָׁנָא׃
וּמִי הַגָּדוֹל, הַמֵּסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן אוֹ הַמְּשָׁרֵת? הֲלֹא הַמֵּסֵב! וַאֲנִי בְּתוֹכְכֶם כְּמוֹ הַמְּשָׁרֵת.
כִּי מִי הַגָּדוֺל הַיּשֵׁב לֶאֱכֹל אוֺ הָעֹמֵד לְשָׁרֵת הֲלֹא הַיּשֵׁב לָאֱכֹל וַאֲנִי בְתוֺכְכֶם כִּמְשָׁרֵת:
Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. ([Jan 13:4-Jan 13:16])
τίς γὰρ μείζων ὁ α᾿νακείμενος η῍ ὁ διακονω̑ν ου᾿χὶ ὁ α᾿νακείμενος ε᾿γώ δὲ ε᾿ν μέσω ὑμω̑ν ει᾿μι ὡς ὁ διακονω̑ν
מַנֻו גֵּיר רַב הַו דַּסמִיך אַו הַו דַּמשַׁמֵשׁ לָא הוָא הַו דַּסמִיך אֵנָא דֵּין אִיתַי בַּינָתכֻון אַיך הַו דַּמשַׁמֵשׁ׃ ס
אַתֶּם עֲמַדְתֶּם אִתִּי בְּנִסְיוֹנוֹתַי,
וְאַתֶּם הֵם אֲשֶׁר עֲמַדְתֶּם עִמָּדִי וְלֹא עֲזַבְתּוּנִי בַּמַּסּוֺת אֲשֶׁר עָבְרוּ עָלָי:
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. ([Matouš 19:28])
ὑμει̑ς δέ ε᾿στε οἱ διαμεμενηκότες μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿ν τοι̑ς πειρασμοι̑ς μου
אַנתֻּון אֵנֻון דֵּין דּכַתַּרתֻּון לוָתי בּנֵסיֻונַי׃
וַאֲנִי מַנְחִיל לָכֶם מַלְכוּת כְּמוֹ שֶׁהִנְחִילָנִי אָבִי,
וְגַם-אֲנִי מַנְחִיל אֶתְכֶם אֶת-הַמַּלְכוּת אֲשֶׁר הִנְחִילַנִי אָבִי:
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně, ([Lukáš 12:32])
κα᾿γώ διατίθεμαι ὑμι̑ν καθώς διέθετό μοι ὁ πατήρ μου βασιλείαν
וֵאנָא מֵשׁתַּודֵּא אנָא לכֻון אַיך דֵּאשׁתַּודִּי לִי אָבי מַלכֻּותָא׃
לְמַעַן תֹּאכְלוּ וְתִשְׁתּוּ עַל שֻׁלְחָנִי בְּמַלְכוּתִי וְתֵשְׁבוּ עַל כִּסְאוֹת לִשְׁפֹּט אֶת שְׁנֵים־עָשָׂר שִׁבְטֵי יִשְׂרָאֵל."
וּבְמַלְכוּתִי תֹּאכְלוּ וְתִשְׁתּוּ עַל שֻׁלְחָנִי וְתֵשְׁבוּ עַל-כִּסְאוֺת לִשְׁפֹּט אֶת-שְׁנֵים עָשָׂר שִׁבְטֵי יִשְׂרָאֵל:
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.“ ([Izajáš 25:6; Sofonjáš 1:7; 1 Korintským 6:3])
ι῞να ε῎σθητε καὶ πίνητε ε᾿πὶ τη̑ς τραπέζης μου ε᾿ν τη̑ βασιλεία μου καὶ καθήσεσθε ε᾿πὶ θρόνων τὰς δὼδεκα φυλὰς κρίνοντες του̑ ᾽Ισραήλ
דּתֵאכלֻון ותֵשׁתֻּון עַל פָּתֻורָא דּמַלכֻּותָא דִּילי ותֵתּבֻון עַל כֻּורסַוָתָא וַתּדֻונֻון תּרֵעסַר שַׁבטֵא דִּאיסרָיֵל׃ ס
"שִׁמְעוֹן, שִׁמְעוֹן, הִנֵּה דָּרַשׁ הַשָֹטָן לְטַלְטֵל אֶתְכֶם כְּחִטִּים בַּכְּבָרָה.
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן שִׁמְעוֺן שִׁמְעוֺן שָׁאֹל שְׁאָלְכֶם הַָּׂטָן לִזְרוֺתְכֶם כִּזְרוֺת הַחִטִּים:
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
(x)“Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. (x) var: + Pán řekl: ([Matouš 26:30-Matouš 26:35; Marek 14:26-Marek 14:31; Jan 13:36-Jan 13:38 Ámos 9:9; Lukáš 3:17])
Σίμων Σίμων ι᾿δοὺ ὁ Σατανα̑ς ε᾿ξητήσατο ὑμα̑ς του̑ σινιάσαι ὡς τὸν σι̑τον
וֵאמַר יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון שֵׁמעֻון הָא סָטָנָא שָׁאֵל דּנֵערֻובכֻון אַיך דַּלחֵטֵא׃
אֲבָל אֲנִי הִתְפַּלַּלְתִּי בַּעַדְךָ שֶׁלֹּא תִּכְלֶה אֱמוּנָתְךָ, וְאַתָּה לְאַחַר שֶׁתָּשׁוּב, חַזֵּק אֶת אַחֶיךָ."
וַאֲנִי הִתְחַנַּנְתִּי בַעַדְךׇ לִבְלִי תֶחְדַּל אֱמוּנָתֶךׇ וְגַם-אַתָּה כַּהֲשִׁיבְךׇ אֶל-לִבְּךׇ רְאֵה לְחַזֵּק אֶת-אַחֶיךׇ:
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.“ ([Jan 21:15-Jan 21:17; Římanům 8:32])
ε᾿γώ δὲ ε᾿δεήθην περὶ σου̑ ι῞να μὴ ε᾿κλίπη ἡ πίστις σου καὶ σύ ποτε ε᾿πιστρέψας στήρισον τοὺς α᾿δελφούς σου
וֵאנָא בּעִית עלַיךְּ דּלָא תֵּחסַר הַימָנֻותָך אָף אַנתּ בַּזבַן אֵתפַּני ושַׁרַר אַחַיךְּ׃ ס
אָמַר כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי! אִתְּךָ אֲנִי מוּכָן לָלֶכֶת גַּם לְבֵית הָאֲסוּרִים גַּם לַמָּוֶת."
וְהוּא עָנָה וְאָמָר אֲדֹנִי נָכוֺן אָנֹכִי לָלֶכֶת עִמְּךׇ גַּם-לְבֵית כֶּלֶא וְגַם-לְשַׁעֲרֵי מָוֶת:
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Řekl mu: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ κύριε μετὰ σου̑ ε῞τοιμός ει᾿μι καὶ ει᾿ς φυλακὴν καὶ ει᾿ς θάνατον πορεύεσθαι
שֵׁמעֻון דֵּין אֵמַר לֵה מָרי עַמָך מטַיַב אנָא וַלבֵית־אַסִירֵא וַלמַותָּא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, כֵּיפָא, תַּרְנְגוֹל לֹא יִקְרָא הַיּוֹם עַד אֲשֶׁר שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי כְּאִלּוּ שֶׁאֵינְךָ מַכִּיר אוֹתִי."
וַיֹּאמַר הִנְנִי אֹמֵר לְךׇ כֵּיפָא לֹא-יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל הַיּוֺם עַד אֲשֶׁר-תְּשַׁקֵּר שָׁלֹשׁ פְּעָמִים לֵאמֹר כִּי לֹא-יְדַעְתָּנִי:
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
Ježíš mu řekl: „Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout dnes neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš.“
ὁ δὲ ει῏πεν λέγω σοι Πέτρε ου᾿ φωνήσει σήμερον α᾿λέκτωρ ε῞ως τρίς με α᾿παρνήση ει᾿δέναι
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אָמַר אנָא לָך שֵׁמעֻון דּלָא נֵקרֵא תַּרנָגלָא יַומָנָא עדַמָא דַּתלָת זַבנִין תֵּכפֻּור דּלָא יָדַע אַנתּ לִי׃ ס
הוֹסִיף וְשָׁאַל אוֹתָם: "כַּאֲשֶׁר שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם בְּלִי אַרְנָק וְתַרְמִיל וְנַעֲלַיִם, הַאִם חֲסַרְתֶּם דָּבָר?" הֵשִׁיבוּ: "לֹא חָסַרְנוּ כְּלוּם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כַּאֲשֶׁר שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם בְּלִי-צְרוֺר בְּלִי-יַלְקוּט וּבְלִי-נְעָלִים הַחֲסַרְתֶּם דָּבָר וַיֹּאמְרוּ לֹא חָסַרְנוּ דָּבָר:
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Řekl jim: „Když jsem vás vyslal bez měšce, mošny a obuvi, měli jste v něčem nedostatek?“ Oni mu odpověděli: „Neměli.“ ([Lukáš 9:3 Lukáš 10:4])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τε α᾿πέστειλα ὑμα̑ς α῎τερ βαλλαντίου καὶ πήρας καὶ ὑποδημάτων μή τινος ὑστερήσατε οἱ δὲ ει῏παν ου᾿θενός
וֵאמַר להֻון כַּד שַׁדַּרתּכֻון דּלָא כִּיסֵא וַדלָא תַּרמָלֵא וַמסָנֵא למָא חסַר לכֻון מֵדֵּם אָמרִין לֵה ולָא מֵדֵּם׃
אָמַר לָהֶם: "אֲבָל כָּעֵת מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ אַרְנָק יִקַּח נָא אוֹתוֹ, וְכֵן גַּם אֶת הַתַּרְמִיל; וּמִי שֶׁאֵין לוֹ חֶרֶב, שֶׁיִּמְכֹּר אֶת בִּגְדּוֹ וְיִקְנֶה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶפֶס כַּיּוֺם מִי אֲשֶׁר-לוֺ צְרוֺר יִָּׂאֵהוּ עִמּוֺ וְכֵן יַלְקוּט וּמִי אֲשֶׁר לֹא-תִַּׂיג יָדוֺ יִמְכֹּר גַּם-אֶת-בִּגְדוֺ וְיִקְנֶה לּוֺ חָרֶב:
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
Řekl jim: „Nyní však, kdo má měšec, vezmi jej a stejně tak i mošnu; kdo nemá, prodej plášť a kup si meč. ([Matouš 10:34; Lukáš 21:21])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς α᾿λλὰ νυ̑ν ὁ ε῎χων βαλλάντιον α᾿ράτω ὁμοίως καὶ πήραν καὶ ὁ μὴ ε῎χων πωλησάτω τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑ καὶ α᾿γορασάτω μάχαιραν
אָמַר להֻון מֵן הָשָׁא מַן דִּאית לֵה כִּיסָא נֵסַב והָכַנָא אָף תַּרמָלָא ומַן דּלַיתּ לֵה סַיפָא נזַבֵּן נַחתֵּה ונֵזבֵּן לֵה סַיפָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, צָרִיךְ שֶׁיִּמָּלֵא בִּי הַכָּתוּב הַזֶּה: 'וְאֶת־פּוֹשְׁעִים נִמְנָה.' וְאָמְנָם מַה שֶּׁמְּכֻוָּן אֵלַי הוֹלֵךְ וְנִשְׁלָם."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי יָקוּם אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָי וְאֶת-פֹּשְׁעִים נִמְנָה כִּי כָל-הַכָּתוּב עָלַי יָקוּם עַד-תֻּמּוֺ:
Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: ‚Byl započten mezi zločince.‘ Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle(y).“ (y) co se mne týká, spěje ke konci ([Izajáš 53:12])
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι του̑το τὸ γεγραμμένον δει̑ τελεσθη̑ναι ε᾿ν ε᾿μοί τὸ καὶ μετὰ α᾿νόμων ε᾿λογίσθη καὶ γὰρ τὸ περὶ ε᾿μου̑ τέλος ε῎χει
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דָּאף הָדֵא דַּכתִיבָא וָלֵא דּתֵתמַלֵא בִּי דּעַם עַוָלֵא אֵתמנֵא כֻּלהֵין גֵּיר דַּעלַי אֵשׁתַּלַם׃ ס
אָמְרוּ הַתַּלְמִידִים: "אֲדוֹנֵנוּ, הִנֵּה שְׁתֵּי חֲרָבוֹת פֹּה!" אָמַר לָהֶם: "דַי!"
וַיֹּאמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הִנֵּה-פֹה אִתָּנוּ חֲרָבוֺת שְׁתָּיִם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רַב לָנוּ:
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Oni řekli: „Pane, tu jsou dva meče.“ Na to jim řekl: „To stačí.“
οἱ δὲ ει῏παν κύριε ι᾿δοὺ μάχαιραι ω῟δε δύο ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ἱκανόν ε᾿στιν
והֵנֻון אָמרִין לֵה מָרַן הָא הָרכָּא אִית תּרֵין סַיפִין אָמַר להֻון סָפקִין׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָצָא הָלַךְ כְּמִנְהָגוֹ אֶל הַר הַזֵּיתִים וְגַם תַּלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיֵּצֵא וַיֵּלֶךְ כְּדַרְכּוֺ מֵאָז אֶל-הַר הַזֵּיתִים וְגַם-תַּלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו:
A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali. ([Matouš 26:30; Marek 14:26; Jan 18:1])
καὶ ε᾿ξελθών ε᾿πορεύθη κατὰ τὸ ε῎θος ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν η᾿κολούθησαν δὲ αυ᾿τω̑ καὶ οἱ μαθηταί
וַנפַק וֵאזַל אַיך דַּמעָד הוָא לטֻורָא דּבֵית זַיתֵּא וֵאזַלו בָּתרֵה אָף תַּלמִידַוהי׃ ס
בְּהַגִּיעוֹ לַמָּקוֹם אָמַר לָהֶם: "הִתְפַּלְּלוּ שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן."
וַיִּפְגַּע בַּמָּקוֺם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִתְפַּלְּלוּ וְלֹא תָבֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֺן:
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Když došel na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ ([Matouš 26:26-Matouš 26:46; Marek 14:32-Marek 14:42 Lukáš 22:46])
γενόμενος δὲ ε᾿πὶ του̑ τόπου ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς προσεύχεσθε μὴ ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς πειρασμόν
וכַד מַטִי לדֻוכּתָא אֵמַר להֻון צַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא׃ ס
הוּא פָּרַשׁ מֵהֶם כְּמֶרְחָק שֶׁל זְרִיקַת אֶבֶן, כָּרַע עַל בִּרְכָּיו וְהִתְפַּלֵּל לֵאמֹר:
וְהוּא נִפְרַד מֵהֶם הַרְחֵק כִּקְלֹעַ אָבֶן וַיִּכְרַע וַיִּתְפַּלֵּל לֵאמֹר:
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se:
καὶ αυ᾿τὸς α᾿πεσπάσθη α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὡσεὶ λίθου βολήν καὶ θεὶς τὰ γόνατα προσηύχετο
והֻו פּרַק מֵנהֻון אַיך מַשׁדֵּא כִּאפָא וסָם בֻּורכַּוהי וַמצַלֵא הוָא׃
"אָבִי, אִם תִּרְצֶה, הַעֲבֵר נָא מֵעָלַי אֶת הַכּוֹס הַזֹּאת. אַךְ אַל יְהֵא כִּרְצוֹנִי כִּי אִם כִּרְצוֹנְךָ." [
אָבִי הַעֲבֵר-נָא מֵעָלַי אֶת-הַכּוֺס הַזֹּאת אִם כֵּן רָצִיתָ אָתָּה אַךְ לֹא כִרְצוֺנִי כִּי אִם-כִּרְצוֺנְךׇ יֶהִי:
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
“Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“ ([Jan 18:11 Jan 12:27; Izajáš 51:17])
λέγων πάτερ ει᾿ βούλει παρένεγκε του̑το τὸ ποτήριον α᾿π῾ ε᾿μου̑ πλὴν μὴ τὸ θέλημά μου α᾿λλὰ τὸ σὸν γινέσθω
וָאמַר אַבָא אֵן צָבֵא אַנתּ נֵעבּרַני כָּסָא הָנָא בּרַם לָא צֵביָני אֵלָא דִּילָך נֵהוֵא׃ ס
אָז נִרְאָה אֵלָיו מַלְאָךְ מִן הַשָּׁמַיִם וְחִזֵּק אוֹתוֹ.
וַיֵּרָא אֵלָיו מַלְאָךְ מִן-הַשָּׁמַיִם וַיְחַזְּקֵהוּ:
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly.
ω῎φθη δὲ αυ᾿τω̑ α῎γγελος α᾿π῾ ου᾿ρανου̑ ε᾿νισχύων αυ᾿τόν
וֵאתחזִי לֵה מַלַאכָא מֵן שׁמַיָא דַּמחַיֵל לֵה׃
וּכְבוֹא עָלָיו חֶבְלֵי מָוֶת הִתְפַּלֵּל בְּיֶתֶר חָזְקָה וְזֵעָתוֹ הָיְתָה כְּנִטְפֵי דָּם יוֹרְדִים עַל הָאָרֶץ.]
וְכַאֲשֶׁר אָפְפוּ אֹתוֺ חֶבְלֵי-מָוֶת הִתְפַּלֵּל בְּחָזְקָה וְנִטְפֵי זֵעָתוֺ כְּנִטְפֵי-דָם גְּדוֺלִים יָרְדוּ אָרְצָה:
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve(z). (z) var: – Lukáš 22:43 Lukáš 22:44
καὶ γενόμενος ε᾿ν α᾿γωνία ε᾿κτενέστερον προσηύχετο καὶ ε᾿γένετο ὁ ἱδρώς αυ᾿του̑ ὡσεὶ θρόμβοι αι῞ματος καταβαίνοντες ε᾿πὶ τὴν γη̑ν
וכַד הוָא בּדֵחלתָא תּכִיבָאיִת מצַלֵא הוָא וַהוָת דֻּועתֵּה אַיך שֵׁלתֵא דַּדמָא וַנפַל עַל אַרעָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁקָּם מִן הַתְּפִלָּה נִגַּשׁ אֶל הַתַּלְמִידִים וּמָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים מִיָּגוֹן.
וַיָּקָם מִתְּפִלָּתוֺ וַיָּבֹא אֶל-תַּלְמִידָיו וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים מֵעִצָּבוֺן:
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli.
καὶ α᾿ναστὰς α᾿πὸ τη̑ς προσευχη̑ς ε᾿λθών πρὸς τοὺς μαθητὰς ευ῟ρεν κοιμωμένους αυ᾿τοὺς α᾿πὸ τη̑ς λύπης
וקָם מֵן צלֻותֵה וֵאתָא לוָת תַּלמִידַוהי וֵאשׁכַּח אֵנֻון כַּד דָּמכִּין מֵן עָקתָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "לָמָּה אַתֶּם יְשֵׁנִים? קוּמוּ וְהִתְפַּלְּלוּ כְּדֵי שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תִּישְׁנוּ קוּמוּ וְהִתְפַּלְלוּ וְלֹא-תָבֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֺן:
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Řekl jim: „Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί καθεύδετε α᾿ναστάντες προσεύχεσθε ι῞να μὴ ει᾿σέλθητε ει᾿ς πειρασμόν
וֵאמַר להֻון מָנָא דַּמכִּין אנתֻּון קֻומו צַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא׃ ס
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה קְהַל אֲנָשִׁים, וְאֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר הַנִּקְרָא יְהוּדָה הוֹלֵךְ לִפְנֵיהֶם וּמִתְקָרֵב אֶל יֵשׁוּעַ לְנַשְּׁקוֹ.
עֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה הֲמוֺן-עָם וְאֶחָד מִשְּׁנֵים-הֶעָשָׂר הַנִּקְרָא יְהוּדָה הֹלֵךְ בְּרֹאשָׁם וַיִּגַּשׁ אֶל-יֵשׁוּעַ לִנְשָׁק-לוֺ:
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Ještě ani nedomluvil a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. ([Matouš 26:47-Matouš 26:56; Marek 14:43-Marek 14:52; Jan 18:2-Jan 18:12])
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ι᾿δοὺ ο῎χλος καὶ ὁ λεγόμενος ᾽Ιούδας ει῟ς τω̑ν δὼδεκα προήρχετο αυ᾿τούς καὶ η῎γγισεν τω̑ ᾽Ιησου̑ φιλη̑σαι αυ᾿τόν
ועַד הֻו ממַלֵל הָא כֵּנשָׁא והַו דּמֵתקרֵא יִהֻודָא חַד מֵן תּרֵעסַר אָתֵא קדָמַיהֻון וַקרֵב לוָת יֵשֻׁוע ונַשׁקֵה הָדֵא גֵּיר אָתָא יַהב הוָא להֻון דַּאינָא דּנָשֵׁק אנָא הֻויֻו׃ ס
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "יְהוּדָה, בִּנְשִׁיקָה אַתָּה מוֹסֵר אֶת בֶּן־הָאָדָם?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ יְהוּדָה הֲתַסְגִּיר אֶת-בֶּן-הָאָדָם בִּנְשִׁיקָה:
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?“
᾽Ιησου̑ς δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ᾽Ιούδα φιλήματι τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδως
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע יִהֻודָא בּנֻושַׁקתָּא מַשׁלֵם אַנתּ לֵה לַברֵה דּאנָשָׁא׃ ס
הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר סְבִיבוֹ, כִּרְאוֹתָם מָה עוֹמֵד לִקְרוֹת, אָמְרוּ: "אֲדוֹנֵנוּ, הַאִם לְהַכּוֹת בְּחֶרֶב?"
וַאֲנָשָׁיו אֲשֶׁר אִתּוֺ בִּרְאוֺתָם אֵת אֲשֶׁר תִּקְרֶינָה אָמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הֲנַכֶּה בֶחָרֶב:
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Když ti, kteří byli s Ježíšem, viděli, co nastává, řekli: „Pane, máme se bít mečem?“
ι᾿δόντες δὲ οἱ περὶ αυ᾿τὸν τὸ ε᾿σόμενον ει῏παν κύριε ει᾿ πατάξομεν ε᾿ν μαχαίρη
כַּד חזַו דֵּין אַילֵין דּעַמֵה מֵדֵּם דַּהוָא אָמרִין לֵה מָרַן נֵמחֵא אֵנֻון בּסַיפֵא׃
וְאֶחָד מֵהֶם הִכָּה וְקִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ הַיְמָנִית שֶׁל עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל.
וְאֶחָד מֵהֶם הִכָּה אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֶּץ-לוֺ אָזְנוֺ הַיְמָנִית:
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal ucho jeho pravé.
A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho.
καὶ ε᾿πάταξεν ει῟ς τις ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν του̑ α᾿ρχιερέως τὸν δου̑λον καὶ α᾿φει̑λεν τὸ ου῏ς αυ᾿του̑ τὸ δεξιόν
וַמחָא חַד מֵנהֻון לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ונַסבָּה אֵדנֵה דּיַמִינָא׃ ס
אַךְ יֵשׁוּעַ הֵשִׁיב: "הַרְפּוּ! עַד כָּאן!", נָגַע בְּאָזְנוֹ וְרִפֵּא אוֹתוֹ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר הַרְפּוּ אַל-תּוֺסִיפוּ וַיִּגַּע בְּאָזְנוֺ וַיִּרְפָּאֵהוּ:
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
Ježíš však řekl: „Přestaňte s tím!(a)“ Dotkl se jeho ucha a uzdravil (a) Nebraňte jim ani v tomto!
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ε᾿α̑τε ε῞ως τούτου καὶ ἁψάμενος του̑ ω᾿τίου ι᾿άσατο αυ᾿τόν
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר כַּדֻּו עדַמָא להָדֵא וַקרֵב לֵאדנֵה דּהַו דַּבלַע וַאסיָה׃
פָּנָה יֵשׁוּעַ אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וּקְצִינֵי הַמִּקְדָּשׁ וְהַזְּקֵנִים אֲשֶׁר בָּאוּ עָלָיו, וְאָמַר: "כְּמוֹ עַל שׁוֹדֵד יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת!
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְשָׂרֵי הַהֵיכָל וְהַזְּקֵנִים הַבָּאִים עָלָיו הַעַל פָּרִיץ יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת:
I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím {biskupům} a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Pak řekl Ježíš těm, kteří na něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: „Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi.
ει῏πεν δὲ ᾽Ιησου̑ς πρὸς τοὺς παραγενομένους ε᾿π῾ αυ᾿τὸν α᾿ρχιερει̑ς καὶ στρατηγοὺς του̑ ἱερου̑ καὶ πρεσβυτέρους ὡς ε᾿πὶ ληστὴν ε᾿ξήλθατε μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων
וֵאמַר יֵשֻׁוע להָנֻון דֵּאתַו עלַוהי רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא ורַבַּי חַילֵא דּהַיכּלָא אַיך דּעַל לֵסטָיָא נפַקתֻּון עלַי בּסַיפֵא וַבחֻוטרֵא דּתֵאחדֻּונָני׃
יוֹם יוֹם הָיִיתִי עִמָּכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלֹא שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד, אֶלָּא שֶׁזֹּאת שְׁעַתְכֶם וּשְׁעַת שִׁלְטוֹן הַחֹשֶׁךְ."
יוֺם יוֺם הָיִיתִי עִמָּכֶם בַּהֵיכָל וְלֹא-שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד אַךְ זֹאת הִיא עִתְּכֶם וּמֶמְשֶׁלֶת הַחֹשֶׁךְ:
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.“ ([Lukáš 19:47; Jan 18:20; Koloským 1:13])
καθ῾ ἡμέραν ο῎ντος μου μεθ῾ ὑμω̑ν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ου᾿κ ε᾿ξετείνατε τὰς χει̑ρας ε᾿π῾ ε᾿μέ α᾿λλ῾ αυ῞τη ε᾿στὶν ὑμω̑ν ἡ ω῞ρα καὶ ἡ ε᾿ξουσία του̑ σκότους
כֻּליֻום עַמכֻון הוִית בּהַיכּלָא ולָא אַושֵׁטתֻּון עלַי אִידַיָא אֵלָא הָדֵא הי שָׁעַתכֻון ושֻׁולטָנָא דּחֵשֻׁוכָא׃ ס
הֵם תָּפְסוּ אוֹתוֹ. הוֹלִיכוּהוּ וְהִכְנִיסוּ אוֹתוֹ לְבֵית הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְכֵיפָא הָלַךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֹק.
וַיַּחֲזִיקוּ-בוֺ וַיּוֺלִיכֻהוּ וַיְבִיאֻהוּ אֶל-בֵּית הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וּפֶטְרוּס הֹלֵךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֺק:
I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze {biskupova}. Petr pak šel za ním zdaleka.
Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi. ([Matouš 26:57-Matouš 26:58; Marek 14:53-Marek 14:54; Jan 18:13-Jan 18:16])
συλλαβόντες δὲ αυ᾿τὸν η῎γαγον καὶ ει᾿σήγαγον ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν του̑ α᾿ρχιερέως ὁ δὲ Πέτρος η᾿κολούθει μακρόθεν
וֵאחַדו אַיתּיֻוהי לבַיתֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושֵׁמעֻון אָתֵא הוָא בָּתרֵה מֵן רֻוחקָא׃
כַּאֲשֶׁר הִדְלִיקוּ אֵשׁ בְּמֶרְכַּז הֶחָצֵר וְיָשְׁבוּ יַחְדָיו, יָשַׁב גַּם כֵּיפָא בֵּינֵיהֶם.
וְכַאֲשֶׁר בִּעֲרוּ אֵשׁ בְּתוֺךְ הֶחָצֵר וּבְשִׁבְתָּם יַחְדָּו וַיֵּשֶׁב גַּם-פֶּטְרוֺס בְּתוֺכָם:
A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr.
περιαψάντων δὲ πυ̑ρ ε᾿ν μέσω τη̑ς αυ᾿λη̑ς καὶ συγκαθισάντων ε᾿κάθητο ὁ Πέτρος μέσος αυ᾿τω̑ν
אַוחֵדו דֵּין נֻורָא מֵצעַת דָּרתָּא ויָתבִּין הוַו חדָרֵיה ויָתֵב הוָא אָף הֻו שֵׁמעֻון בַּינָתהֻון׃ ס
רָאֲתָה אוֹתוֹ שִׁפְחָה אַחַת יוֹשֵׁב לְיַד הָאֵשׁ, הִתְבּוֹנְנָה בּוֹ וְאָמְרָה: "גַּם זֶה הָיָה אִתּוֹ."
וַתֵּרֶא אֹתוֺ שִׁפְחָה אַחַת יֹשֵׁב נֶגֶד הָאוֺר וַתֶּחֱזֶה-בּוֺ וַתֹּאמֶר גַּם-זֶה הָיָה עִמּוֺ:
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: „Tenhle byl také s ním!“ ([Matouš 26:69-Matouš 26:75; Marek 14:66-Marek 14:72; Jan 18:17-Jan 18:18 Jan 18:25-Jan 18:27])
ι᾿δου̑σα δὲ αυ᾿τὸν παιδίσκη τις καθήμενον πρὸς τὸ φω̑ς καὶ α᾿τενίσασα αυ᾿τω̑ ει῏πεν καὶ ου῟τος σὺν αυ᾿τω̑ η῟ν
וַחזָתֵה עלַימתָא חדָא דּיָתֵב לוָת נֻורָא וחָרַת בֵּה וָאמרָא אָף הָנָא עַמֵה הוָא׃
אַךְ הוּא הִתְכַּחֵשׁ וְאָמַר: "אִשָּׁה, אֵינֶנִּי מַכִּיר אוֹתוֹ."
וַיֵכַחֵשׁ-בּוֺ וַיֹּאמַר אִשָּׁה לֹא יָדַעְתִּי אֹתוֺ:
On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Ale on zapřel: „Vůbec ho neznám.“
ὁ δὲ η᾿ρνήσατο λέγων ου᾿κ οι῏δα αυ᾿τόν γύναι
הֻו דֵּין כּפַר וֵאמַר אַנתּתָא לָא יָדַע אנָא לֵה׃
שָׁעָה קַלָּה לְאַחַר מִכֵּן רָאָהוּ אִישׁ אַחֵר וְאָמַר: "גַּם אַתָּה מֵהֶם." אַךְ כֵּיפָא הֵשִׁיב: "בֶּן־אָדָם, אֵינֶנִּי מֵהֶם."
וְעוֺד-מְעַט וַיִּרְאֵהוּ אִישׁ אַחֵר וַיֹּאמַר גַּם-אַתָּה אֶחָד מֵהֶם וַיַּעַן פֶּטְרוֺס בֶּן-אָדָם לֹא מֵהֶם אָנֹכִי:
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Zakrátko jej spatřil někdo jiný a řekl: „Ty jsi také z nich.“ Petr odpověděl: „Nejsem!“
καὶ μετὰ βραχὺ ε῞τερος ι᾿δών αυ᾿τὸν ε῎φη καὶ σὺ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏ ὁ δὲ Πέτρος ε῎φη α῎νθρωπε ου᾿κ ει᾿μί
ובָתַר קַלִיל חזָיהי אחרִנָא וֵאמַר לֵה אָף אַנתּ מֵנהֻון אַנתּ כִּאפָא דֵּין אֵמַר לָא הוִית׃
כַּעֲבֹר שָׁעָה בְּעֵרֶךְ אָמַר אִישׁ אַחֵר בְּהֶחְלֵטִיּוּת: "בֶּאֱמֶת גַּם זֶה הָיָה אִתּוֹ, וַהֲרֵי גְּלִילִי הוּא."
וּכְשָׁעָה אַחַת אַחֲרֵי-כֵן עָנָה אִישׁ וְהוֺכִיחַ עָלָיו לֵאמֹר אָכֵן גַּם-זֶה הָיָה עִמּוֺ כִּי הוּא גְּלִילִי:
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: „I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!“
καὶ διαστάσης ὡσεὶ ω῞ρας μια̑ς α῎λλος τις διισχυρίζετο λέγων ε᾿π῾ α᾿ληθείας καὶ ου῟τος μετ῾ αυ᾿του̑ η῟ν καὶ γὰρ Γαλιλαι̑ός ε᾿στιν
ובָתַר שָׁעָא חדָא אחרִנָא מֵתחרֵא הוָא וָאמַר שַׁרִירָאיִת אָף הָנָא עַמֵה הוָא אָף גּלִילָיָא הו גֵּיר׃
הֵשִׁיב כֵּיפָא: "בֶּן־אָדָם, אֵינֶנִּי מֵבִין מַה שֶּׁאַתָּה אוֹמֵר." וּמִיָּד, בְּעוֹדוֹ מְדַבֵּר, קָרָא הַתַּרְנְגוֹל.
וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס בֶּן-אָדָם אֵינֶנִּי יֹדֵעַ מָה אַתָּה מְדַבֵּר וְעוֺד דְּבָרוֺ בְּפִיו וּפִתְאֹם קָרָא הַתַּרְנְגֹל:
I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Petr řekl: „Vůbec nevím, o čem mluvíš!“ A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout.
ει῏πεν δὲ ὁ Πέτρος α῎νθρωπε ου᾿κ οι῏δα ο῍ λέγεις καὶ παραχρη̑μα ε῎τι λαλου̑ντος αυ᾿του̑ ε᾿φὼνησεν α᾿λέκτωρ
אָמַר כִּאפָא גַּברָא לָא יָדַע אנָא מָנָא אָמַר אַנתּ ומֵחדָא כַּד הֻו ממַלֵל קרָא תַּרנָגלָא׃
אָז פָּנָה הָאָדוֹן וְהִבִּיט אֶל כֵּיפָא. נִזְכַּר כֵּיפָא בַּדָּבָר שֶׁהָאָדוֹן אָמַר לוֹ ־"בְּטֶרֶם יִקְרָא הַיּוֹם הַתַּרְנְגוֹל תִּתְכַּחֵשׁ לִי שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים"־,
וַיִּפֶן הָאָדוֺן וַיֶּחֱזֶה בִּפְנֵי פֶטְרוֺס וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס אֶת-דְּבַר הָאָדוֺן אֲשֶׁר דִּבֶּר לוֺ כִּי-בְטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל הַיּוֺם תְּכַחֵשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: „Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát.“ ([Lukáš 22:34])
καὶ στραφεὶς ὁ κύριος ε᾿νέβλεψεν τω̑ Πέτρω καὶ ὑπεμνήσθη ὁ Πέτρος του̑ ρ᾿ήματος του̑ κυρίου ὡς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῞τι πρὶν α᾿λέκτορα φωνη̑σαι σήμερον α᾿παρνήση με τρίς
וֵאתפּנִי יֵשֻׁוע וחָר בּכִאפָא וֵאתּדּכַר שֵׁמעֻון מֵלתֵה דּמָרַן דֵּאמַר הוָא לֵה דַּקדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תֵּכפֻּור בִּי תּלָת זַבנִין׃
יָצָא הַחוּצָה וּמֵרֵר בְּבֶכִי.
וַיֵּצֵא הַחוּצָה וַיְמָרֵר בַּבֶּכִי:
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Vyšel ven a hořce se rozplakal.
καὶ ε᾿ξελθών ε῎ξω ε῎κλαυσεν πικρω̑ς
וַנפַק לבַר שֵׁמעֻון בּכָא מַרִירָאיִת׃ ס
וְהָאֲנָשִׁים שֶׁעָצְרוּ אֶת יֵשׁוּעַ הֵתֵלּוּ בּוֹ וְהִכּוּהוּ.
וְהָאֲנָשִׁים הַתֹּפְשִׂים אֶת-יֵשׁוּעַ הִכּוּ אֹתוֺ וְהִתְעַלְּלוּ-בוֺ:
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Muži, kteří Ježíše hlídali, posmívali se mu a bili ho; ([Matouš 26:67-Matouš 26:68; Marek 14:65 Izajáš 50:6 Izajáš 53:5])
καὶ οἱ α῎νδρες οἱ συνέχοντες αυ᾿τὸν ε᾿νέπαιζον αυ᾿τω̑ δέροντες
וגַברֵא דַּאחִידִין הוַו ליֵשֻׁוע מבַזחִין הוַו בֵּה וַמחַפֵּין הוַו לֵה׃
הֵם כִּסּוּ אֶת עֵינָיו וְאָמְרוּ: "הִנָּבֵא! מִי הוּא הַמַּכֶּה אוֹתְךָ?"
חָפוּ אֶת-פָּנָיו וְשָׁאֹל לוֺ לֵאמֹר הִנָּבֵא לָנוּ מִי הוּא הַמַּכֶּה אֹתָךְ:
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
zavázali mu oči(b) a ptali se ho: „Hádej, proroku, kdo tě uhodil.“ (b) var: + bili ho do tváře
καὶ περικαλύψαντες αυ᾿τὸν ε᾿πηρὼτων λέγοντες προφήτευσον τίς ε᾿στιν ὁ παίσας σε
ומָחֵין הוַו לֵה עַל אַפַּוהי וָאמרִין אֵתנַבָּא מַנֻו מחָך׃
וְעוֹד דִּבְרֵי גִּדּוּף רַבִּים הֵטִיחוּ כְּלַפָּיו.
וְעוֺד הוֺסִיפוּ דְבָרִים כָּאֵלֶּה לְנָאֵץ אֹתוֺ:
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
A ještě mnoha jinými slovy ho uráželi.
καὶ ε῞τερα πολλὰ βλασφημου̑ντες ε῎λεγον ει᾿ς αυ᾿τόν
וַאחרָניָתָא סַגִּיָאתָא מגַדּפִין הוַו וָאמרִין עלַוהי׃ ס
עִם אוֹר הַיּוֹם נִקְהֲלוּ זִקְנֵי הָעָם, הֵן כֹּהֲנִים גְּדוֹלִים וְהֵן סוֹפְרִים, וְהוֹלִיכוּהוּ אֶל הַסַּנְהֶדְרִין שֶׁלָּהֶם.
וּכְאוֺר הַבֹּקֶר נִקְהֲלוּ זִקְנֵי הָעָם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וַיְבִיאֻהוּ לִפְנֵי הַסַּנְהֶדְרִין לֵאמֹר:
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží {biskupové} a zákonníci, a vedli ho do rady své,
Jakmile nastal den, shromáždili se starší lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu: ([Matouš 26:59-Matouš 26:66; Marek 14:55-Marek 14:64; Jan 18:19-Jan 18:24])
καὶ ὡς ε᾿γένετο ἡμέρα συνήχθη τὸ πρεσβυτέριον του̑ λαου̑ α᾿ρχιερει̑ς τε καὶ γραμματει̑ς καὶ α᾿πήγαγον αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ συνέδριον αυ᾿τω̑ν
וכַד נֵגהַת אֵתכַּנַשׁו קַשִׁישֵׁא ורַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וַאסקֻוהי לבֵית־כּנֻושׁתּהֻון׃
אָמְרוּ לוֹ: "אִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ, אֱמֹר לָנוּ." הֵשִׁיב לָהֶם: "אִם אַגִּיד לָכֶם לֹא תַּאֲמִינוּ,
הַאִם אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ הַגֶּד-לָנוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם אַגִּיד לָכֶם לֹא תַאֲמִינוּ:
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
“Jsi-li Mesiáš(c), pověz nám to.“ Odpověděl jim: „I když vám to řeknu, neuvěříte. (c) ř: Kristus ([Jan 10:24 Jan 3:12 Jan 8:45])
λέγοντες ει᾿ σὺ ει῏ ὁ Χριστός ει᾿πὸν ἡμι̑ν ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ε᾿ὰν ὑμι̑ν ει῎πω ου᾿ μὴ πιστεύσητε
וָאמרִין לֵה אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא אֵמַר לַן אָמַר להֻון אֵן אִמַר לכֻון לָא תּהַימנֻונָני׃
וְאִם אֶשְׁאַל לֹא תַּעֲנוּ לִי וְלֹא תְּשַׁחְרְרוּ אוֹתִי.
וְגַם אִם-אֶשְׁאַל לֹא תַעֲנוּ וְלֹא תְשַׁלְּחוּנִי:
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
Položím-li otázku já vám, neodpovíte(d). (d) var: + mi ani mne nepropustíte
ε᾿ὰν δὲ ε᾿ρωτήσω ου᾿ μὴ α᾿ποκριθη̑τε
וֵאן אֵשַׁאֵלכֻון לָא מפַנֵין אנתֻּון לִי פֵּתגָמָא אַו שָׁרֵין אנתֻּון לִי׃
אֲבָל מֵעַתָּה יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם יוֹשֵׁב לִימִין גְּבוּרַת הָאֱלֹהִים."
הִנֵּה מֵעַתָּה עֹלֶה בֶן-הָאָדָם לָשֶׁבֶת לִימִין גְּבוּרַת הָאֱלֹהִים:
Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha(e).“ (e) ř: Moci Boží ([Žalmy 110:1; Skutky apoštolské 7:56])
α᾿πὸ του̑ νυ̑ν δὲ ε῎σται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου καθήμενος ε᾿κ δεξιω̑ν τη̑ς δυνάμεως του̑ θεου̑
מֵן הָשָׁא נֵהוֵא בּרֵה דּאנָשָׁא יָתֵב מֵן יַמִינָא דּחַילָא דַּאלָהָא׃ ס
אָמְרוּ כֻּלָּם: "אִם כֵּן, אַתָּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים?" הֵשִׁיב לָהֶם: "אַתֶּם אוֹמְרִים כִּי אֲנִי הוּא."
וַיֹּאמְרוּ כֻלָּם הֲכִי-אַתָּה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַתֶּם אֹמְרִים כִּי-אֲנִי הוּא:
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Tu řekli všichni: „Jsi tedy Syn Boží?“ On jim odpověděl: „Vy sami říkáte, že já jsem.“ ([Lukáš 23:3])
ει῏παν δὲ πάντες σὺ ου῏ν ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ ὁ δὲ πρὸς αυ᾿τοὺς ε῎φη ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι
אָמרִין דֵּין כֻּלהֻון אַנתּ הֻו הָכִיל בּרֵה דַּאלָהָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דֵּאנָא אנָא׃ ס
אָמְרוּ: "מַה לָּנוּ עוֹד צֹרֶךְ בְּעֵדוּת? הֲרֵי בְּעַצְמֵנוּ שָׁמַעְנוּ מִפִּיו."
וַיֹּאמְרוּ מַה-לָּנוּ וּלְעֵדוּת עוֺד הֲלֹא שָׁמַעְנוּ עֵדוּת פִּיהוּ:
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Oni řekli: „Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to slyšeli z jeho úst.“
οἱ δὲ ει῏παν τί ε῎τι ε῎χομεν μαρτυρίας χρείαν αυ᾿τοὶ γὰρ η᾿κούσαμεν α᾿πὸ του̑ στόματος αυ᾿του̑
אָמרִין מָנָא תֻּוב מֵתבּעֵין לַן סָהדֵּא חנַן גֵּיר שׁמַען מֵן פֻּומֵה׃ ס
כָּל הַנֶּאֱסָפִים קָמוּ וְהוֹלִיכוּהוּ אֶל פִּילָטוֹס.
וַיָּקוּמוּ כָל-הַקָּהָל שָׁם וַיֹּלִיכֻהוּ אֶל-פִּילָטוֺס:
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi. ([Matouš 27:1-Matouš 27:2; Marek 15:1; Jan 18:28])
καὶ α᾿ναστὰν α῞παν τὸ πλη̑θος αυ᾿τω̑ν η῎γαγον αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸν Πιλα̑τον
וקָמו כֻּלֵה כֵּנשׁהֻון וַאיתּיֻוהי לוָת פִּילַטָוס׃ ס
שָׁם הֵחֵלּוּ לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ בְּאָמְרָם: "אֶת זֶה מָצָאנוּ מַדִּיחַ אֶת עַמֵּנוּ, אוֹסֵר לָתֵת מַס לַקֵּיסָר, וְאוֹמֵר עַל עַצְמוֹ שֶׁהוּא מָשִׁיחַ, כְּלוֹמַר מֶלֶךְ."
וַיָּחֵלּוּ לְשִׂטְנוֺ לֵאמֹר מָצָאנוּ אֶת-הָאִישׁ הַזֶה מְסַלֵּף אֶת-עַמֵּנוּ וּמַשְׁגֶּה אֹתָם מִתֵּת מַס לַקֵּיסַר בְּאָמְרוֺ כִּי הוּא הַמֶּלֶךְ הַמָּשִׁיחַ:
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše(f) krále.“ (f) ř: Krista (pod. Lukáš 23:35 Lukáš 23:39) ([Matouš 27:11-Matouš 27:14; Marek 15:2-Marek 15:5; Jan 18:29-Jan 18:38; Skutky apoštolské 17:7 Lukáš 20:25])
η῎ρξαντο δὲ κατηγορει̑ν αυ᾿του̑ λέγοντες του̑τον ευ῞ραμεν διαστρέφοντα τὸ ε῎θνος ἡμω̑ν καὶ κωλύοντα φόρους Καίσαρι διδόναι καὶ λέγοντα ἑαυτὸν Χριστὸν βασιλέα ει῏ναι
ושַׁרִיו אָכלִין קַרצַוהי וָאמרִין להָנָא אֵשׁכַּחן דּמַטעֵא עַמַן וכָלֵא דַּכסֵף־רִשָׁא לקֵסַר לָא נֵתֵּל וָאמַר עַל נַפשֵׁה דּמַלכָּא הו משִׁיחָא׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פִּילָטוֹס: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?" הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַתָּה אוֹמֵר."
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ פִילָטוֺס לֵאמֹר הַאַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיַּעַן אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אַתָּה אָמָרְתָּ:
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ ([Lukáš 22:70])
ὁ δὲ Πιλα̑τος η᾿ρὼτησεν αυ᾿τὸν λέγων σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τω̑ ε῎φη σὺ λέγεις
פִּילַטָוס דֵּין שַׁאלֵה וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא אָמַר לֵה אַנתּ אֵמַרתּ׃ ס
אָמַר פִּילָטוֹס אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶל הֲמוֹן הָעָם: "אֵינֶנִּי מוֹצֵא שׁוּם אַשְׁמָה בָּאִישׁ הַזֶּה."
וַיֹּאמֶר פִּילָטוֺס אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶל-הֲמוֺן הָעָם אֲנִי לֹא מָצָאתִי עָוֺן בָּאִישׁ הַזֶּה:
I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“ ([Lukáš 23:14 Lukáš 23:22])
ὁ δὲ Πιλα̑τος ει῏πεν πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ τοὺς ο῎χλους ου᾿δὲν εὑρίσκω αι῎τιον ε᾿ν τω̑ α᾿νθρὼπω τούτω
וֵאמַר פִּילַטָוס לרַבַּי־כָּהנֵא וַלכֵנשָׁא אֵנָא מֵדֵּם עֵלתָא לָא מֵשׁכַּח אנָא עַל גַּברָא הָנָא׃
אַךְ הֵם טָעֲנוּ בְּיֶתֶר שְׂאֵת: "הוּא מֵסִית אֶת הָעָם בְּלַמְּדוֹ בְּכָל יְהוּדָה, הָחֵל מִן הַגָּלִיל וְעַד כָּאן."
אַךְ הֵם הוֺסִיפוּ בְּיֶתֶר עֹז לֵאמֹר כִּי מַדִּיחַ הוּא אֶת-הָעָם בְּתוֺרָתוֺ בְּכָל-יְהוּדָה הָחֵל בַּגָּלִיל וְעַד-הֵנָּה:
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“
οἱ δὲ ε᾿πίσχυον λέγοντες ο῞τι α᾿νασείει τὸν λαὸν διδάσκων καθ῾ ο῞λης τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ α᾿ρξάμενος α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ε῞ως ω῟δε
הֵנֻון דֵּין מַזעקִין הוַו וָאמרִין דּשַׁגשֵׁה לעַמַן כַּד מַלֵף בּכֻלָה יִהֻוד ושַׁרִי מֵן גּלִילָא וַעדַמָא להָרכָּא סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע זֹאת פִּילָטוֹס חָקַר אִם הָאִישׁ גְּלִילִי.
וְכִשְׁמוֺעַ פִּילָטוֺס אֶת-שֵׁם הַגָּלִיל וַיִּשְׁאַל אִם-הָאִישׁ הוּא גְּלִילִי:
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje.
Πιλα̑τος δὲ α᾿κούσας ε᾿πηρὼτησεν ει᾿ ὁ α῎νθρωπος Γαλιλαι̑ός ε᾿στιν
פִּילַטָוס דֵּין כַּד שׁמַע שׁמָא דַּגלִילָא שַׁאֵל דֵּאן גַּברָא הֻו גּלִילָיָא׃
מִשֶּׁנּוֹכַח כִּי מִתְּחוּם שִׁלְטוֹנוֹ שֶׁל הוֹרְדוֹס הוּא, שָׁלַח אוֹתוֹ אֶל הוֹרְדוֹס, שֶׁהָיָה גַּם הוּא בִּירוּשָׁלַיִם בְּאוֹתָם יָמִים.
וְכַאֲשֶׁר יָדַע כִּי-לְמֶמְשֶׁלֶת הוֺרודוֺס יֵחָשֵׁב וַיִּשְׁלָחֵהוּ אֶל-הוֺרְדוֺס אֲשֶׁר גַּם-הוּא יָשַׁב בִּירוּשָׁלַיִם בַּיָּמִים הָהֵם:
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě. ([Lukáš 3:1])
καὶ ε᾿πιγνοὺς ο῞τι ε᾿κ τη̑ς ε᾿ξουσίας ῾Ηρώδου ε᾿στὶν α᾿νέπεμψεν αυ᾿τὸν πρὸς ῾Ηρώδην ο῎ντα καὶ αυ᾿τὸν ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις ε᾿ν ταύταις ται̑ς ἡμέραις
וכַד יִדַע דּמֵן תּחֵית שֻׁולטָנָא הֻו דּהֵרָודֵס שַׁדּרֵה לוָתֵה דּהֵרָודֵס מֵטֻל דּבֻאורִשׁלֵם הוָא בּהָנֻון יַומָתָא׃
הוֹרְדוֹס שָׂמַח מְאֹד כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ, שֶׁכֵּן מִיָּמִים רַבִּים הִשְׁתּוֹקֵק לִרְאוֹת אוֹתוֹ מִפְּנֵי שֶׁשָּׁמַע עַל אוֹדוֹתָיו וְקִוָּה לִרְאוֹת נֵס נַעֲשֶׂה עַל־יָדָיו.
וַיְהִי כִּרְאוֺת הוֺרְדוֺס אֶת-יֵשׁוּעַ וַיִשְׂמַח מְאֹד כִּי נִכְסַף לִרְאוֺתוֺ מִיָּמִים רַבִּים כַּאֲשֶׁר שָׁמַע אֶת-שָׁמְעוֺ וַיְקַו כִּי יַעֲשֶׂה אוֺת לְעֵינָיו:
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak. ([Lukáš 9:9])
ὁ δὲ ῾Ηρώδης ι᾿δών τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿χάρη λίαν η῟ν γὰρ ε᾿ξ ἱκανω̑ν χρόνων θέλων ι᾿δει̑ν αυ᾿τὸν διὰ τὸ α᾿κούειν περὶ αυ᾿του̑ καὶ η῎λπιζέν τι σημει̑ον ι᾿δει̑ν ὑπ῾ αυ᾿του̑ γινόμενον
הֵרָודֵס דֵּין כַּד חזָיהי ליֵשֻׁוע חדִי טָב צָבֵא הוָא גֵּיר למֵחזיֵה מֵן זַבנָא סַגִּיָאא מֵטֻל דּשָׁמַע הוָא עלַוהי סַגִּיָאתָא ומַסבַּר הוָא דּמֵדֵּם אָתָא נֵחזֵא מֵנֵה׃
הוּא שָׁאַל אוֹתוֹ עַל דְּבָרִים רַבִּים, אַךְ יֵשׁוּעַ לֹא הֵשִׁיב לוֹ דָּבָר.
וַיִּשְׁאָלֵהוּ שְׁאֵלוֺת שֹׁנוֺת אַךְ הוּא לֹא-עָנָהוּ דָּבָר:
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal. ([Izajáš 53:7])
ε᾿πηρὼτα δὲ αυ᾿τὸν ε᾿ν λόγοις ἱκανοι̑ς αυ᾿τὸς δὲ ου᾿δὲν α᾿πεκρίνατο αυ᾿τω̑
ומֵלֵא סַגִּיָאתָא משַׁאֵל הוָא לֵה יֵשֻׁוע דֵּין מֵדֵּם פֵּתגָמָא לָא אַתִיבֵה׃ ס
עָמְדוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְהֶאֱשִׁימוּהוּ נִמְרָצוֹת.
וַיָּקוּמוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וַיֹּסִיפוּ לְשִׂטְנוֺ בְּכָל-מַאֲמַצֵּי כֹחָם:
Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali.
εἱστήκεισαν δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς ευ᾿τόνως κατηγορου̑ντες αυ᾿του̑
קָימִין הוַו דֵּין רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ועַזִיזָאיִת אָכלִין הוַו קַרצַוהי׃
הִתְחִילוּ הוֹרְדוֹס וְחַיָּלָיו לְבַזּוֹתוֹ וְהֵתֵלּוּ בּוֹ. הֵם הִלְבִּישׁוּהוּ גְּלִימָה מַבְהִיקָה וּשְׁלָחוּהוּ אֶל פִּילָטוֹס.
וַיִּבֶז אֹתוֺ הוֺרְדוֺס וְחֵיל צְבָאוֺ וַיַּלְבֵּשׁ אֹתוֺ מְעִיל אַרְגָּמָן לְהָתֶל-בּוֺ וַיִּשְׁלָחֵהוּ אֶל-פִּילָטוֺס:
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.
ε᾿ξουθενήσας δὲ αυ᾿τὸν καὶ ὁ ῾Ηρώδης σὺν τοι̑ς στρατεύμασιν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿μπαίξας περιβαλών ε᾿σθη̑τα λαμπρὰν α᾿νέπεμψεν αυ᾿τὸν τω̑ Πιλάτω
הֵרָודֵס דֵּין שָׁטֵה הֻו ופָלחַוהי וכַד מבַזַח אַלבּשֵׁה נַחתֵּא דַּזחֻורִיתָא ושַׁדּרֵה לוָת פִּילַטָוס׃
אוֹתוֹ יוֹם נַעֲשׂוּ פִּילָטוֹס וְהוֹרְדוֹס יְדִידִים זֶה לָזֶה, כִּי קֹדֶם לָכֵן שָׂרְרָה אֵיבָה בֵּינֵיהֶם.
בַּיּוֺם הַהוּא הִתְרַצּוּ הוֺרְדוֺס וּפִילָטוֺס אִישׁ אֶל-אָחִיו כִּי עַד-כֹּה הָיְתָה מַשְׂטֵמָה בֵּינֵיהֶם:
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství.
ε᾿γένοντο δὲ φίλοι ο῞ τε ῾Ηρώδης καὶ ὁ Πιλα̑τος ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ἡμέρα μετ῾ α᾿λλήλων προϋπη̑ρχον γὰρ ε᾿ν ε῎χθρα ο῎ντες πρὸς αυ᾿τούς
וַבהַו יַומָא הוַו רָחמֵא פִּילַטָוס והֵרָודֵס עַם חדָדֵא בּעֵלדּבָבֻותָא הוָת גֵּיר מֵן קדִים בַּינָתהֻון׃ ס
פִּילָטוֹס קָרָא אֵלָיו אֶת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַשָֹרִים וְהָעָם,
וַיִּקְרָא פִילָטוֺס אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַָּׂרִים וְהָעָם:
Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,
Pilát svolal velekněze, členy rady i lid
Πιλα̑τος δὲ συγκαλεσάμενος τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ τοὺς α῎ρχοντας καὶ τὸν λαὸν
קרָא דֵּין פִּילַטָוס לרַבַּי־כָּהנֵא ולַארכֻונֵא וַלעַמָא׃
וְאָמַר לָהֶם: "הֲבֵאתֶם אֵלַי אֶת הָאִישׁ הַזֶּה כְּמַדִּיחַ אֶת הָעָם, וְהִנֵּה אֲנִי חָקַרְתִּי אוֹתוֹ לְעֵינֵיכֶם וְלֹא מָצָאתִי בָּאִישׁ הַזֶּה כָּל אַשְׁמָה מִן הַדְּבָרִים שֶׁאַתֶּם מַאֲשִׁימִים אוֹתוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲבֵאתֶם אֵלַי אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה כִּמְסַלֵּף אֶת-הָעָם וְהִנֵּה חֲקַרְתִּיו לְעֵינֵיכֶם וְלֹא-מָצָאתִי בָאִישׁ הַזֶּה שֶׁמֶץ דָּבָר מִכֹּל אֲשֶׁר תַּרְשִׁיעוּ אֹתוֺ:
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete. ([Lukáš 23:4 Lukáš 23:22])
ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς προσηνέγκατέ μοι τὸν α῎νθρωπον του̑τον ὡς α᾿ποστρέφοντα τὸν λαόν καὶ ι᾿δοὺ ε᾿γώ ε᾿νὼπιον ὑμω̑ν α᾿νακρίνας ου᾿θὲν ευ῟ρον ε᾿ν τω̑ α᾿νθρὼπω τούτω αι῎τιον ω῟ν κατηγορει̑τε κατ῾ αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון קַרֵבתֻּון לִי גַּברָא הָנָא אַיך מַהפֵּך עַמכֻון והָא אֵנָא עַקֵבתֵּה לעִנַיכֻּון ועֵלתָא מֵדֵּם לָא אֵשׁכּחֵת בּגַברָא הָנָא מֵן כֻּל דּמַרשֵׁין אנתֻּון בֵּה׃
גַּם הוֹרְדוֹס לֹא מָצָא כְּלוּם, שֶׁהֲרֵי שָׁלַח אוֹתוֹ בַּחֲזָרָה אֵלֵינוּ. רְאוּ, הָאִישׁ אַף לֹא עָשָׂה דָּבָר אֶחָד הַמְחַיֵּב מָוֶת.
וְאַף לֹא הוֺרְדוֺס כִּי הוּא הֱשִׁיבוֺ אֵלֵינוּ מִבְּלִי מְצֹא בוֺ חֵטְא מִשְׁפַּט-מָוֶת:
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.
α᾿λλ῾ ου᾿δὲ ῾Ηρώδης α᾿νέπεμψεν γὰρ αυ᾿τὸν πρὸς ἡμα̑ς καὶ ι᾿δοὺ ου᾿δὲν α῎ξιον θανάτου ε᾿στὶν πεπραγμένον αυ᾿τω̑
אֵלָא אָפלָא הֵרָודֵס שַׁדַּרתֵּה גֵּיר לוָתֵה והָא לָא מֵדֵּם דּשָׁוֵא למַותָּא סעִיר לֵה׃
לָכֵן אַעֲנִישׁ אוֹתוֹ בְּמַלְקוֹת וַאֲשַׁחְרֵר אוֹתוֹ."
עַל-כֵּן יַסֹּר אֲיַסְּרֶנּוּ וְאַחֲרֵי כֵן אֲשַׁלַּח אֹתוֺ:
Protož potrestaje, propustím ho.
Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“(g) (g) var: + 17 Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. ([Jan 19:12])
παιδεύσας ου῏ν αυ᾿τὸν α᾿πολύσω
אֵרדֵּיוהי הָכִיל וֵאשׁבּקִיוהי׃ ס
[missing]
וְעָלָיו לְשַׁלַּח לָהֶם אֶחָד מֵהָאֲסִירִים חָפְשִׁי בִּימֵי הֶחָג:
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka.
αναγκην δε ειχεν απολυειν αυτοις κατα εορτην ενα
עיָדָא גֵּיר אִית הוָא דּנֵשׁרֵא להֻון חַד בּעַדעִדָא׃
אֶלָּא שֶׁכֻּלָּם יַחְדָּיו צָעֲקוּ: "קַח אוֹתוֹ וְשַׁחְרֵר לָנוּ אֶת בַּר־אַבָּא!" -
אַךְ הֵם קָרְאוּ יַחְדָּו לֵאמֹר אֱסֹף אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה וְשַׁלַּח לָנוּ אֶת-בַּר-אַבָּא:
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“ ([Matouš 27:15-Matouš 27:26; Marek 15:6-Marek 15:15; Jan 18:39-Jan 18:40 Jan 19:16])
α᾿νέκραγον δὲ παμπληθεὶ λέγοντες αι῏ρε του̑τον α᾿πόλυσον δὲ ἡμι̑ν τὸν Βαραββα̑ν
קעַו דֵּין כֻּלֵה כֵּנשָׁא וָאמרִין שׁקֻולָיהי להָנָא וַשׁרִי לַן לבַר־אַבַּא׃
אִישׁ שֶׁהֻשְׁלַךְ לְבֵית כֶּלֶא בִּגְלַל אֵיזֶה מֶרֶד שֶׁהָיָה בָּעִיר וּבִגְלַל רֶצַח.
הוּא אֲשֶׁר עָצוּר הָיָה בַּכֶּלֶא בַּעֲבוּר מֶרֶד אֲשֶׁר-נִמְצָא בָּעִיר וָרֶצַח:
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.
ο῞στις η῟ν διὰ στάσιν τινὰ γενομένην ε᾿ν τη̑ πόλει καὶ φόνον βληθεὶς ε᾿ν τη̑ φυλακη̑
הַו אַינָא דּמֵטֻל אֵסטַסִיס דַּהוָת בַּמדִינתָּא וקֵטלָא רמֵא הוָא בֵּית־אַסִירֵא׃ ס
פִּילָטוֹס הוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם, כִּי רָצָה לְשַׁחְרֵר אֶת יֵשׁוּעַ.
וַיּוֺסֶף פִּילָטוֺס וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם כִּי-חָפֵץ לְשַׁלַּח אֶת-יֵשׁוּעַ:
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.
πάλιν δὲ ὁ Πιλα̑τος προσεφὼνησεν αυ᾿τοι̑ς θέλων α᾿πολυ̑σαι τὸν ᾽Ιησου̑ν
תֻּוב דֵּין מַלֵל עַמהֻון פִּילַטָוס כַּד צָבֵא דּנֵשׁרֵא ליֵשֻׁוע׃
אַךְ הֵם צָעֲקוּ: "צְלֹב, צְלֹב אוֹתוֹ!"
וְהֵם צָעֲקוּ לֵאמֹר הַצְלֵב הַצְלֵב אֹתוֺ:
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“
οἱ δὲ ε᾿πεφὼνουν λέγοντες σταύρου σταύρου αυ᾿τόν
הֵנֻון דֵּין קָעֵין הוַו וָאמרִין זקֻופָיהי זקֻופָיהי׃ ס
אָמַר לָהֶם פַּעַם שְׁלִישִׁית: "אֲבָל מָה רָעָה עָשָׂה זֶה? לֹא מָצָאתִי בּוֹ כָּל אַשְׁמָה מְחַיֶּבֶת מָוֶת. עַל כֵּן אַעֲנִישׁ אוֹתוֹ בְּמַלְקוֹת וַאֲשַׁחְרֵר אוֹתוֹ."
וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם שְׁלִישִׁית וְלָמָּה מֶה רָעָה עָשָׂה זֶה לֹא-מָצָאתִי לוֺ מִשְׁפַּט-מָוֶת עַל-כֵּן אֲיַסְּרֶנּוּ וַאֲשַׁלְּחֶנּוּ:
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“ ([Lukáš 23:4 Lukáš 23:14])
ὁ δὲ τρίτον ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τί γὰρ κακὸν ε᾿ποίησεν ου῟τος ου᾿δὲν αι῎τιον θανάτου ευ῟ρον ε᾿ν αυ᾿τω̑ παιδεύσας ου῏ν αυ᾿τὸν α᾿πολύσω
הֻו דֵּין דַּתלָת זַבנִין אֵמַר להֻון מָנָא גֵּיר דּבִישׁ עבַד הָנָא מֵדֵּם עֵלתָא דּשָׁויָא למַותָּא לָא אֵשׁכּחֵת בֵּה אֵרדֵּיוהי הָכִיל וֵאשׁבּקִיוהי׃
אַךְ הֵם הִגְבִּירוּ לַחֲצָם וּבְקוֹל גָּדוֹל דָּרְשׁוּ שֶׁיִּצָּלֵב. וְאָכֵן הִכְרִיעוּ קוֹלוֹתֵיהֶם אֶת הַכַּף.
אַךְ הֵם הֵרִימוּ קוֺלָם וַיִּשְׁאָלוּ וַיִּפְצְרוּ-בוֺ כִּי יִצָּלֵב וַיַּכְרַע קוֺלָם וְקוֺל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים:
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.
Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval. ([Skutky apoštolské 3:13-Skutky apoštolské 3:14 Skutky apoštolské 13:27-Skutky apoštolské 13:28])
οἱ δὲ ε᾿πέκειντο φωναι̑ς μεγάλαις αι᾿τούμενοι αυ᾿τὸν σταυρωθη̑ναι καὶ κατίσχυον αἱ φωναὶ αυ᾿τω̑ν
הֵנֻון דֵּין תָּכבִּין הוַו בּקָלָא רָמָא ושָׁאלִין הוַו לֵה דּנֵזקפֻונָיהי וַעשֵׁן הוָא קָלהֻון דִּילהֻון וַדרַבַּי־כָּהנֵא׃ ס
פִּילָטוֹס פָּסַק שֶׁתִּתְמַלֵּא דְּרִישָׁתָם
וּפִילָטוֺס הוֺצִיא מִשְׁפָּט כִּי תֵעָשֶׂה שֶׁאֱלָתָם:
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.
καὶ Πιλα̑τος ε᾿πέκρινεν γενέσθαι τὸ αι῎τημα αυ᾿τω̑ν
פִּילַטָוס דֵּין פּקַד דּתֵהוֵא שֵׁאלַתהֻון׃
וְשִׁחְרֵר אֶת הָאִישׁ אֲשֶׁר בִּקְשׁוּ, זֶה שֶׁהֻשְׁלַךְ לְבֵית כֶּלֶא בִּגְלַל מֶרֶד וָרֶצַח, וְאֶת יֵשׁוּעַ הִפְקִיד לִרְצוֹנָם.
וַיְשַׁלַּח לָהֶם אֶת-הֶעָצוּר בַּכֶּלֶא בַּעֲבוּר מֶרֶד וָרֶצַח אֶת-הָאִישׁ אֲשֶׁר שָׁאָלוּ וְאֶת-יֵשׁוּעַ נָתַן לִרְצוֺנָם:
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli.
α᾿πέλυσεν δὲ τὸν διὰ στάσιν καὶ φόνον βεβλημένον ει᾿ς φυλακὴν ο῍ν ἡτου̑ντο τὸν δὲ ᾽Ιησου̑ν παρέδωκεν τω̑ θελήματι αυ᾿τω̑ν
וַשׁרָא להֻון להַו דּמֵטֻל אֵסטַסִיס וקֵטלָא רמֵא הוָא בֵּית־אַסִירֵא הַו דַּשֵׁאלו ליֵשֻׁוע דֵּין אַשׁלֵם לצֵביָנהֻון׃ ס
כַּאֲשֶׁר הוֹלִיכוּהוּ מִשָּׁם עָצְרוּ אִישׁ אֶחָד שֶׁבָּא מִן הַשָֹדֶה, אֶת שִׁמְעוֹן מִקִּירֶנְיָה, וְשָׂמוּ עָלָיו אֶת הַצְּלָב כְּדֵי שֶׁיִּשָֹא אוֹתוֹ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ.
וַיּוֺלִיכֻהוּ מִשָּׁם וַיַּחֲזִיקוּ בְאִישׁ אֶחָד אֲשֶׁר בָּא מִן-הַָּׂדֶה וּשְׁמוֺ שִׁמְעוֺן אִישׁ-קוּרִינִי וַיָּשִׂימוּ עָלָיו אֶת-הַצְּלָב לָשֵׂאת אֹתוֺ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ:
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem. ([Matouš 27:32-Matouš 27:44; Marek 15:21-Marek 15:32; Jan 19:17-Jan 19:27])
καὶ ὡς α᾿πήγαγον αυ᾿τόν ε᾿πιλαβόμενοι Σίμωνά τινα Κυρηναι̑ον ε᾿ρχόμενον α᾿π῾ α᾿γρου̑ ε᾿πέθηκαν αυ᾿τω̑ τὸν σταυρὸν φέρειν ο῎πισθεν του̑ ᾽Ιησου̑
וכַד מַובּלִין לֵה אֵחַדו לשֵׁמעֻון קֻורִינָיָא דָּאתֵא מֵן קרִיתָא וסָמו עלַוהי זקִיפָא דּנֵטעַן בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע׃
אַחֲרָיו הָלְכוּ הָמוֹן רַב מִן הָעָם, וְגַם נָשִׁים שֶׁסָּפְדוּ וְקוֹנְנוּ עָלָיו.
וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו וַהֲמוֺן נָשִׁים נֹשְׂאוֺת עָלָיו מִסְפֵּד וְקִינָה:
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho.
η᾿κολούθει δὲ αυ᾿τω̑ πολὺ πλη̑θος του̑ λαου̑ καὶ γυναικω̑ν αι῍ ε᾿κόπτοντο καὶ ε᾿θρήνουν αυ᾿τόν
וָאתֵא הוָא בָּתרֵה סֻוגָאא דּעַמָא ונֵשֵׁא אַילֵין דּמַרקדָן הוַי וָאליָן עלַוהי׃
פָּנָה אֲלֵיהֶן יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "בְּנוֹת יְרוּשָׁלַיִם, אַל תִּבְכֶּינָה עָלַי, אֶלָּא עַל עַצְמְכֶן בְּכֶינָה וְעַל יַלְדֵיכֶן,
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶן וַיֹּאמַר בְּנוֺת יְרוּשָׁלַיִם אַל-תִּבְכֶּינָה לִּי כִּי אִם-בְּכֶינָה לָכֶן וְלִבְנֵיכֶן:
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;
στραφεὶς δὲ πρὸς αυ᾿τὰς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν θυγατέρες ᾽Ιερουσαλήμ μὴ κλαίετε ε᾿π῾ ε᾿μέ πλὴν ε᾿φ῾ ἑαυτὰς κλαίετε καὶ ε᾿πὶ τὰ τέκνα ὑμω̑ν
וֵאתפּנִי יֵשֻׁוע לוָתהֵין וֵאמַר בּנָת אֻורִשׁלֵם לָא תֵּבכּיָן עלַי בּרַם עַל נַפשׁכֵין בּכָיֵין ועַל בּנַיכֵּין׃
כִּי הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְיֹאמְרוּ, 'אַשְׁרֵי הָעֲקָרוֹת, אַשְׁרֵי כָּל בֶּטֶן שֶׁלֹּא יָלְדָה וְאַשְׁרֵי הַשָּׁדַיִם שֶׁלֹּא הֵינִיקוּ'.
כִּי הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְיֹאמְרוּ אַשְׁרֵי הָעֲקָרוֺת וְהַבֶּטֶן אֲשֶׁר לֹא יָלָדָה וְהַשָּׁדַיִם אֲשֶׁר לֹא הֵינִיקוּ:
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘ ([Lukáš 21:23])
ο῞τι ι᾿δοὺ ε῎ρχονται ἡμέραι ε᾿ν αι῟ς ε᾿ρου̑σιν μακάριαι αἱ στει̑ραι καὶ αἱ κοιλίαι αι῍ ου᾿κ ε᾿γέννησαν καὶ μαστοὶ οι῍ ου᾿κ ε῎θρεψαν
דּהָא אָתֵין יַומָתָא דַּבהֻון נִאמרֻון טֻובַיהֵין לעַקרָתָא וַלכַרסָתָא דּלָא יִלֵד ולַתּדַיָא דּלָא אַינֵקו׃
אָז יֹאמְרוּ אֶל הֶהָרִים, 'נִפְלוּ עָלֵינוּ', וְאֶל הַגְּבָעוֹת, 'כַּסּוּנוּ';
אָז יָחֵלּוּ לֵאמֹר לֶהָרִים נִפְלוּ עָלֵינוּ וְלַגְּבָעוֺת כַּסּוּנוּ:
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘ ([Ozeáš 10:8; Zjevení Janovo 6:16])
τότε α῎ρξονται λέγειν τοι̑ς ο῎ρεσιν πέσετε ε᾿φ῾ ἡμα̑ς καὶ τοι̑ς βουνοι̑ς καλύψατε ἡμα̑ς
הָידֵּין תּשַׁרֻון למִאמַר לטֻורֵא דּפֵלו עלַין וַלרָמָתָא דּכַסָיֵנָן׃
שֶׁהֲרֵי אִם כָּכָה עוֹשִׂים בָּעֵץ הַלַּח, מַה יִּקְרֶה לַיָּבֵשׁ?"
כִּי אִם-כָּכָה יַעֲשׂוּ בְּעֵץ לָח מַה-יֵּעָשֶׂה בְּעֵץ יָבֵשׁ:
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Neboť děje-li se(h) toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ (h) ř: dělají-li ([Ezechiel 20:47])
ο῞τι ει᾿ ε᾿ν τω̑ ὑγρω̑ ξύλω ταυ̑τα ποιου̑σιν ε᾿ν τω̑ ξηρω̑ τί γένηται
דֵּאן בּקַיסָא רַטִיבָא הָלֵין עָבדִּין בּיַבִּישָׁא מָנָא נֵהוֵא׃
גַּם שְׁנַיִם אֲחֵרִים, פּוֹשְׁעִים, הוּבְלוּ כְּדֵי שֶׁיּוּמְתוּ אִתּוֹ.
וְגַם-שְׁנַיִם אֲחֵרִים פֹּעֲלֵי אָוֶן הוּבָלוּ אִתּוֺ לַמָּוֶת:
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.
η῎γοντο δὲ καὶ ε῞τεροι κακου̑ργοι δύο σὺν αυ᾿τω̑ α᾿ναιρεθη̑ναι
וָאתֵין הוַו עַמֵה תּרֵין אחרָנִין עָבדַּי בִּישָׁתָא דּנֵתקַטלֻון׃ ס
כְּשֶׁבָּאוּ אֶל הַמָּקוֹם הַנִּקְרָא גָּלְגֹּתָּא צָלְבוּ אוֹתוֹ שָׁם עִם הַפּוֹשְׁעִים, אֶחָד מִימִינוֹ וְאֶחָד מִשְֹמֹאלוֹ.
וַיָּבֹאוּ אֶל-הַמָּקוֺם הַנִּקְרָא גֻּלְגָּלְתָּא וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ שָׁם וְאֶת-פֹּעֲלֵי הָאָוֶן אֶחָד לִימִינוֺ וְאֶחָד לִשְׂמֹאלוֺ:
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. ([Izajáš 53:12])
καὶ ο῞τε η῟λθον ε᾿πὶ τὸν τόπον τὸν καλούμενον κρανίον ε᾿κει̑ ε᾿σταύρωσαν αυ᾿τὸν καὶ τοὺς κακούργους ο῍ν μὲν ε᾿κ δεξιω̑ν ο῍ν δὲ ε᾿ξ α᾿ριστερω̑ν
וכַד אֵתַו לדֻוכּתָא חדָא דּמֵתקַריָא קַרקַפתָא זַקפֻּוהי תַּמָן וַלהָנֻון עָבדַּי בִּישָׁתָא חַד מֵן יַמִינֵה וחַד מֵן סֵמָלֵה׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אָבִי, סְלַח לָהֶם, כִּי אֵינָם יוֹדְעִים מַה שֶּׁהֵם עוֹשִׂים." וְהֵם חִלְּקוּ אֶת בְּגָדָיו לְאַחַר שֶׁהִפִּילוּ גּוֹרָלוֹת.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אָבִי סְלַח לָהֶם כִּי אֵינָם יֹדְעִים מָה הֵמָּה עֹשִׂים וַיְחַלְּקוּ לָהֶם אֶת-בְּגָדָיו וַיַּפִּילוּ עֲלֵיהֶם גּוֺרָל:
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“(i) O jeho šaty se rozdělili losem. (i) var: – Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ ([Žalmy 22:19; Skutky apoštolské 7:60])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε῎λεγεν πάτερ α῎φες αυ᾿τοι̑ς ου᾿ γὰρ οι῎δασιν τί ποιου̑σιν διαμεριζόμενοι δὲ τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ ε῎βαλον κλήρους
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר הוָא אַבָא שׁבֻוק להֻון לָא גֵּיר יָדעִין מָנָא עָבדִּין ס ופַלֵגו נַחתַּוהי וַארמִיו עלַיהֻון פֵּסָא׃
אוֹתָה שָׁעָה עָמַד הָעָם וְהִתְבּוֹנֵן, וְהַמַּנְהִיגִים גַּם הֵם לָעֲגוּ לוֹ בְּאָמְרָם: "אֲחֵרִים הוּא הוֹשִׁיעַ; שֶׁיּוֹשִׁיעַ אֶת עַצְמוֹ אִם הוּא הַמָּשִׁיחַ בְּחִיר הָאֱלֹהִים!"
וְהָעָם עָמְדוּ הִבִּיטוּ בוֺ וְגַם-הַָּׂרִים לָעֲגוּ-לוֺ לֵאמֹר אֶת-אֲחֵרִים הוֺשִׁיעַ יוֺשַׁע-נָא אֶת-נַפְשׁוֺ אִם-הוּא הַמָּשִׁיחַ בְּחִיר הָאֱלֹהִים:
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“ ([Žalmy 22:7-Žalmy 22:8])
καὶ εἱστήκει ὁ λαὸς θεωρω̑ν ε᾿ξεμυκτήριζον δὲ καὶ οἱ α῎ρχοντες λέγοντες α῎λλους ε῎σωσεν σωσάτω ἑαυτόν ει᾿ ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστὸς του̑ θεου̑ ὁ ε᾿κλεκτός
קָאֵם הוָא דֵּין עַמָא וחָזֵא וַממַיקִין הוַו בֵּה אָף אַרכֻונֵא וָאמרִין לַאחרָנֵא אַחִי נַחֵא נַפשֵׁה אֵן הֻויֻו משִׁיחָא גַּביֵה דַּאלָהָא׃
גַם אַנְשֵׁי הַצָּבָא הֵתֵלּוּ בּוֹ. הֵם הִתְקָרְבוּ וְהִגִּישׁוּ לוֹ חֹמֶץ,
וְכֵן גַּם-אַנְשֵׁי הַצָּבָא שָׂחֲקוּ עָלָיו וַיָּבֹאוּ וַיַּגִּישׁוּ לוֺ חֹמֶץ:
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet ([Žalmy 69:21])
ε᾿νέπαιξαν δὲ αυ᾿τω̑ καὶ οἱ στρατιω̑ται προσερχόμενοι ο῎ξος προσφέροντες αυ᾿τω̑
וַמבַזחִין הוַו בֵּה אָף אֵסטרַטִיֻוטֵא כַּד קָרבִּין לוָתֵה וַמקַרבִין לֵה חַלָא׃
וְאָמְרוּ: "אִם אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים, הוֹשַׁע אֶת עַצְמְךָ!"
וַיֹּאמְרוּ אִם-אַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים הוֺשַׁע אֶת-נַפְשֶׁךׇ:
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“
καὶ λέγοντες ει᾿ σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων σω̑σον σεαυτόν
וָאמרִין לֵה אֵן אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא אַחָא נַפשָׁך׃ ס
וְגַם כְּתֹבֶת הָיְתָה מֵעָלָיו: "זֶהוּ מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וַיָּשִׂימוּ כְתֹבֶת מִמַּעַל לוֺ בִּכְתָב יְוָנִי וְרוֺמִי וְעִבְרִי זֶה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
Nad ním byl nápis(j): „Toto je král Židů.“ (j) var: + písmem řeckým, latinským a hebrejským
η῟ν δὲ καὶ ε᾿πιγραφὴ ε᾿π῾ αυ᾿τω̑ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ου῟τος
אִית הוָא דֵּין אָף כּתָבָא דַּכתִיב לעֵל מֵנֵה יַונָאיִת וַרֻהומָאיִת ועֵברָאיִת הָנַו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
אַחַד הַפּוֹשְׁעִים הַמּוּקָעִים הֵטִיחַ כְּלַפָּיו: "הֲלֹא אַתָּה הַמָּשִׁיחַ! הַצֵּל אֶת עַצְמְךָ וְאוֹתָנוּ!"
וְאֶחָד מִפֹּעֲלֵי הָאָוֶן הַנִּתְלִים אֶצְלוֺ חֵרֵף אֹתוֺ לֵאמֹר הֲלֹא אַתָּה הַמָּשִׁיחַ הוֺשַׁע אֶת-נַפְשְׁךׇ וְאֶת-נַפְשֵׁנוּ:
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“
ει῟ς δὲ τω̑ν κρεμασθέντων κακούργων ε᾿βλασφήμει αυ᾿τὸν λέγων ου᾿χὶ σὺ ει῏ ὁ Χριστός σω̑σον σεαυτὸν καὶ ἡμα̑ς
חַד דֵּין מֵן הָנֻון עָבדַּי בִּישָׁתָא דַּצלִיבִין הוַו עַמֵה מגַדֵּף הוָא עלַוהי וָאמַר אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא פַּצָא נַפשָׁך ופַצָא אָף לַן׃
הֵשִׁיב הַשֵּׁנִי כְּשֶׁהוּא גּוֹעֵר בּוֹ: "אֵינְךָ יָרֵא מֵאֱלֹהִים? הֲרֵי אַתָּה נָתוּן בְּאוֹתוֹ גְּזַר דִּין!
וַיַּעַן הָאַחֵר וַיִּגְעַר-בּוֺ לֵאמֹר הַאִם לֹא תִירָא אֶת-הָאֱלֹהִים אַחֲרֵי אֲשֶׁר-הָעֹנֶשׁ הַזֶּה הוּשַׁת גַּם-עָלֶיךׇ:
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ε῞τερος ε᾿πιτιμω̑ν αυ᾿τω̑ ε῎φη ου᾿δὲ φοβη̑ σὺ τὸν θεόν ο῞τι ε᾿ν τω̑ αυ᾿τω̑ κρίματι ει῏
וַכאָא בֵּה חַברֵה וֵאמַר לֵה אָף לָא מֵן אַלָהָא דָּחֵל אַנתּ דָּאף אַנתּ בֵּה אַנתּ בּדִינָא׃
אֲנַחְנוּ לְפִי הַצֶּדֶק, כִּי אָנוּ מְקַבְּלִים גְּמוּל רָאוּי עַל מַה שֶּׁעָשִׂינוּ, אֲבָל הָאִישׁ הַזֶּה לֹא עָשָׂה שׁוּם רַע."
אָכֵן עָלֵינוּ הוּשַׁת כַּמִּשְׁפָּט כִּי כְּמַעֲשֵׂה יָדֵינוּ הוּשַׁב לָנוּ אַךְ זֶה לֹא-עָשָׂה דָבָר רָע:
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“ ([Lukáš 23:4 Lukáš 23:14 Lukáš 23:22])
καὶ ἡμει̑ς μὲν δικαίως α῎ξια γὰρ ω῟ν ε᾿πράξαμεν α᾿πολαμβάνομεν ου῟τος δὲ ου᾿δὲν α῎τοπον ε῎πραξεν
וַחנַן כִּאנָאיִת אַיך דּשָׁוֵין הוַין גֵּיר וַאיך דַּעבַדן אֵתפּרַען הָנָא דֵּין מֵדֵּם דַּסנֵא לָא עבִיד לֵה׃
וְעוֹד אָמַר: "יֵשׁוּעַ, אָנָּא זְכֹר אוֹתִי כַּאֲשֶׁר תִּכָּנֵס לְמַלְכוּתְךָ."
וַיֹּאמַר אֶל-יֵשׁוּעַ זָכְרֵנִי-נָא אֲדֹנִי כַּאֲשֶׁר תָּבֹא בְּמַלְכוּתֶךׇ:
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“
καὶ ε῎λεγεν ᾽Ιησου̑ μνήσθητί μου ο῞ταν ε῎λθης ει᾿ς τὴν βασιλείαν σου
וֵאמַר ליֵשֻׁוע אֵתּדַּכרַיני מָרי מָא דָּאתֵא אַנתּ בּמַלכֻּותָך׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לְךָ, הַיּוֹם תִּהְיֶה אַתָּה אִתִּי בְּגַן־עֵדֶן."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֵלָיו אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לְךׇ הַיּוֺם תִּהְיֶה עִמִּי בְּגַן-עֵדֶן:
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ ([Zjevení Janovo 2:7])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿μήν σοι λέγω σήμερον μετ῾ ε᾿μου̑ ε῎ση ε᾿ν τω̑ παραδείσω
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לָך דּיַומָנָא עַמי תֵּהוֵא בּפַרדַּיסָא׃ ס
בְּעֵרֶךְ בְּשָׁעָה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה בַּצָּהֳרַיִם הִשְׂתָּרֵר חֹשֶׁךְ עַל כָּל הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה שָׁלוֹשׁ.
וַיְהִי כְּשָׁעָה הַשִּׁשִּׁית וְחֹשֶׁךְ כִּסָּה אֶת-פְּנֵי כָל-הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית:
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce. ([Matouš 27:45-Matouš 27:54; Marek 15:33-Marek 15:39; Jan 19:28-Jan 19:30 Ámos 8:9])
καὶ η῟ν η῎δη ὡσεὶ ω῞ρα ε῞κτη καὶ σκότος ε᾿γένετο ε᾿φ῾ ο῞λην τὴν γη̑ν ε῞ως ω῞ρας ε᾿νάτης
אִית הוַי דֵּין אַיך שָׁעֵא שֵׁת וַהוָא חֵשֻׁוכָא עַל כֻּלָה אַרעָא עדַמָא לַתשַׁע שָׁעִין׃
הַשֶּׁמֶשׁ חָשְׁכָה וּפָרֹכֶת הַהֵיכָל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם.
הַשֶּׁמֶשׁ חָשָׁכָה וּפָרֹכֶת הַהֵיכַל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם קְרָעִים:
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
Chrámová opona se roztrhla vpůli. ([Exodus 26:33; Židům 10:19-Židům 10:20])
του̑ ἡλίου ε᾿κλιπόντος ε᾿σχίσθη δὲ τὸ καταπέτασμα του̑ ναου̑ μέσον
ושֵׁמשָׁא חשֵׁך וֵאצטרִי אַפַּי תַּרעָא דּהַיכּלָא מֵן מצַעתֵה׃ ס
וְיֵשׁוּעַ קָרָא בְּקוֹל גָּדוֹל: "אָבִי, בְּיָדְךָ אַפְקִיד רוּחִי", וְנָפַח אֶת רוּחוֹ.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ בְּקוֺל גָּדוֺל וַיֹּאמַר בְּיָדְךׇ אָבִי אַפְקִיד רוּחִי וּכְקָרְאוֺ כָזֹאת הוֺצִיא אֶת-נִשְׁמָתוֺ:
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal. ([Žalmy 31:6; Skutky apoštolské 7:59])
καὶ φωνήσας φωνη̑ μεγάλη ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πάτερ ει᾿ς χει̑ράς σου παρατίθεμαι τὸ πνευ̑μά μου του̑το δὲ ει᾿πών ε᾿ξέπνευσεν
וַקעָא יֵשֻׁוע בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אָבי בִּאידַיךְּ סָאֵם אנָא רֻוחי הָדֵא אֵמַר וַשׁלֵם׃ ס
כְּשֶׁרָאָה שַׂר הַמֵּאָה אֶת הַמִּתְרַחֵשׁ נָתַן כָּבוֹד לֵאלֹהִים בְּאָמְרוֹ: "בֶּאֱמֶת, הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה צַדִּיק!"
וְשַׂר-הַמֵּאָה רָאָה אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה וַיִּתֵּן כָּבוֺד לֵאלֹהִים לֵאמֹר אָכֵן צַדִּיק הָיָה הָאִישׁ הַזֶּה:
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“
ι᾿δών δὲ ὁ ἑκατοντάρχης τὸ γενόμενον ε᾿δόξαζεν τὸν θεὸν λέγων ο῎ντως ὁ α῎νθρωπος ου῟τος δίκαιος η῟ν
כַּד חזָא דֵּין קֵנטרֻונָא מֵדֵּם דַּהוָא שַׁבַּח לַאלָהָא וֵאמַר שַׁרִירָאיִת הָנָא גַּברָא זַדִּיקָא הוָא׃ ס
כָּל הֶהָמוֹן אֲשֶׁר נִקְהֲלוּ אֶל הַמַּרְאֶה הַזֶּה, כִּרְאוֹתָם אֶת הַמִתְרַחֵשׁ הִכּוּ עַל חֲזוֹתֵיהֶם. הֵם חָזְרוּ לְבָתֵּיהֶם,
וְכָל-הֲמוֺן הָעָם אֲשֶׁר נִקְהֲלוּ לַמַּרְאֶה הַזֶּה אַחֲרֵי אֲשֶׁר רָאוּ אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה סָפְקוּ עַל-לִבָּם וַיָּשׁוּבוּ:
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou. ([Lukáš 18:13])
καὶ πάντες οἱ συμπαραγενόμενοι ο῎χλοι ε᾿πὶ τὴν θεωρίαν ταύτην θεωρήσαντες τὰ γενόμενα τύπτοντες τὰ στήθη ὑπέστρεφον
וכֻלהֻון כֵּנשֵׁא אַילֵין דַּכנִישִׁין הוַו לַחזָתָא הָדֵא כַּד חזַו מֵדֵּם דַּהוָא הפַכו כַּד טָרפִּין עַל חַדִיהֻון׃
אַךְ כָּל מַכָּרָיו, גַּם הַנָּשִׁים אֲשֶׁר הָלְכוּ אִתּוֹ מִן הַגָּלִיל, עָמְדוּ מֵרָחוֹק וְרָאוּ אֶת הַנַּעֲשֶׂה.
וְכָל-מְיֻדָּעָיו עָמְדוּ מֵרָחוֺק וְהַנָּשִׁים אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו מִן-הַגָּלִיל רָאוּ אֶת-אֵלֶּה:
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly. ([Žalmy 38:12 Žalmy 88:9 Lukáš 8:2-Lukáš 8:3; Matouš 27:55-Matouš 27:56; Marek 15:40-Marek 15:41; Jan 19:25-Jan 19:27])
εἱστήκεισαν δὲ πάντες οἱ γνωστοὶ αυ᾿τω̑ α᾿πὸ μακρόθεν καὶ γυναι̑κες αἱ συνακολουθου̑σαι αυ᾿τω̑ α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ὁρω̑σαι ταυ̑τα
וקָימִין הוַו מֵן רֻוחקָא כֻּלהֻון יָדֻועַוהי דּיֵשֻׁוע ונֵשֵׁא אַילֵין דֵּאתַי הוַי עַמֵה מֵן גּלִילָא וחָזֵין הוַו הָלֵין׃ ס
וְאִישׁ אֶחָד, יוֹסֵף שְׁמוֹ, שֶׁהָיָה חֲבֵר הַסַּנְהֶדְרִין וְתוֹשַׁב הָעִיר הַיְּהוּדִית רָמָתַיִם, אִישׁ טוֹב וְצַדִּיק וּמְחַכֶּה לְמַלְכוּת אֱלֹהִים,
וַיְהִי אִישׁ אֶחָד וּשְׁמוֺ יוֺסֵף אִישׁ טוֺב וְצַדִּיק מִן-יֹעֲצֵי הַמְּדִינָה:
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý, ([Matouš 27:57-Matouš 27:61; Marek 15:42-Marek 15:47; Jan 19:38-Jan 19:42])
καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ ο᾿νόματι ᾽Ιωσὴφ βουλευτὴς ὑπάρχων καὶ α᾿νὴρ α᾿γαθὸς καὶ δίκαιος
גַּברָא דֵּין חַד דַּשׁמֵה יַוסֵף בֻּולֵוטִא מֵן רָמתָא מדִינתָּא דִּיהֻוד גַּברָא הוָא טָבָא וזַדִּיקָא׃
לֹא הִסְכִּים לְתָכְנִיתָם וּלְפָעֳלָם.
אֲשֶׁר לֹא נָטָה אַחֲרֵי עֲצָתָם וּמַעֲשֵׂיהֶם וְהוּא מִן-הָרָמָתַיִם עִיר-הַיְּהוּדִים וּמְחַכֶּה לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží. ([Lukáš 2:25 Lukáš 2:38])
ου῟τος ου᾿κ η῟ν συγκατατεθειμένος τη̑ βουλη̑ καὶ τη̑ πράξει αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας πόλεως τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῍ς προσεδέχετο τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
הָנָא לָא שָׁלֵם הוָא לצֵביָנהֻון וַלסֻוערָנהֻון וַמסַכֵּא הוָא למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃ ס
הוּא בָּא אֶל פִּילָטוֹס וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ.
הוּא בָא לִפְנֵי פִילָטוֺס וַיִּשְׁאַל מִמֶּנּוּ אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ:
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo;
ου῟τος προσελθών τω̑ Πιλάτω ἡτήσατο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑
הָנָא קרֵב לוָת פִּילַטָוס וַשׁאֵל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃
אַחֲרֵי שֶׁהוֹרִידָהּ עָטַף אוֹתָהּ בְּסָדִין וְהִנִּיחָהּ בְּקֶבֶר חָצוּב בְּסֶלַע, שֶׁעַד אָז לֹא הֻנַּח בּוֹ אִישׁ.
וַיֹּרֶד אֹתוֺ וַיַּעֲטֵהוּ בְּתַכְרִיךְ-בַּד וַיִשִׂימֵהוּ בְּקֶבֶר חָצוּב בְּצוּר אֲשֶׁר עוֺד לֹא נִקְבַּר-בּוֺ אָדָם:
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. ([Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4; Lukáš 19:30])
καὶ καθελών ε᾿νετύλιξεν αυ᾿τὸ σινδόνι καὶ ε῎θηκεν αυ᾿τὸν ε᾿ν μνήματι λαξευτω̑ ου῟ ου᾿κ η῟ν ου᾿δεὶς ου῎πω κείμενος
וַאחתֵה וכַרכֵה בַּחיָצָא דּכֵתָּנָא וסָמֵה בּבֵית קבֻורָא נקִירָא הַו דּלָא אנָשׁ עדַכִּיל אֵתּתּסִים הוָא בֵּה׃
אוֹתוֹ יוֹם הָיָה עֶרֶב שַׁבָּת וְהַשַּׁבָּת קָרְבָה.
וְיוֺם עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה וְהַשַּׁבַּת קָרַב וָבָא:
A byl den připravování, a sobota se začínala.
Byl pátek(k) a začínala sobota. (k) ř: den přípravy ([Deuteronomium 21:22-Deuteronomium 21:23])
καὶ ἡμέρα η῟ν παρασκευη̑ς καὶ σάββατον ε᾿πέφωσκεν
ויַומָא ערֻובתָּא הוָת ושַׁבּתָא נָגהָא הוָת׃ ס
הַנָּשִׁים שֶׁבָּאוּ עִם יֵשׁוּעַ מִן הַגָּלִיל הָלְכוּ אַחֲרֵי יוֹסֵף. הֵן רָאוּ אֶת הַקֶּבֶר וְרָאוּ כֵּיצַד הֻנְּחָה גּוּפָתוֹ.
וְהַנָּשִׁים אֲשֶׁר בָּאוּ עִמּוֺ מִן-הַגָּלִיל הָלְכוּ אַחֲרָיו וַתִּרְאֶינָה אֶת-הַקֶּבֶר כַּאֲשֶׁר הוּשַׂם-בּוֺ גּוּפַת יֵשׁוּעַ:
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. ([Lukáš 23:49 Lukáš 24:10])
κατακολουθήσασαι δὲ αἱ γυναι̑κες αι῞τινες η῟σαν συνεληλυθυι̑αι ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας αυ᾿τω̑ ε᾿θεάσαντο τὸ μνημει̑ον καὶ ὡς ε᾿τέθη τὸ σω̑μα αυ᾿του̑
קַרִיבָן הוַי דֵּין נֵשֵׁא הָלֵין דֵּאתַי עַמֵה מֵן גּלִילָא וַחזַיָיהי לקַברָא וַאיכַּנָא אֵתּתּסִים פַּגרֵה׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁחָזְרוּ הֵכִינוּ בְּשָׂמִים וּמִרְקָחוֹת וּבַשַּׁבָּת שָׁבְתוּ עַל־פִּי הַמִּצְוָה.
וְאַחֲרֵי-כֵן שָׁבוּ וְהֵכִינוּ בְּשָׂמִים וּזְנִים מְרֻקָּחִים וּבַשַׁבָּת שָׁבְתוּ כַּמִּצְוָה:
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid. ([Exodus 12:16 Exodus 20:10])
ὑποστρέψασαι δὲ ἡτοίμασαν α᾿ρὼματα καὶ μύρα καὶ τὸ μὲν σάββατον ἡσύχασαν κατὰ τὴν ε᾿ντολήν
וַהפַך טַיֵב הֵרֻומֵא ובֵסמֵא וַבשַׁבּתָא שׁלַי אַיך דַּפקִיד סּ סּ׃
בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, לִפְנֵי עֲלוֹת הַשַּׁחַר, נָשְׂאוּ אֶת הַבְּשָׂמִים אֲשֶׁר הֵכִינוּ וּבָאוּ אֶל הַקֶּבֶר.
וּבָאֶחָד בַּשַּׁבָּת טֶרֶם יִבָּקַע הַשַּׁחַר בָּאוּ אֶל-הַקָּבֶר וְהֵבִיאוּ אֶת-הַבְּשָׂמִים אֲשֶׁר הֵכִינוּ וְעִמָּהֶן עוֺד אֲחֵרוֺת:
Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily(l). (l) var: + a některé jiné s nimi ([Matouš 28:1-Matouš 28:8; Marek 16:1-Marek 16:8; Jan 20:1-Jan 20:10])
τη̑ δὲ μια̑ τω̑ν σαββάτων ο῎ρθρου βαθέως ε᾿πὶ τὸ μνη̑μα η῟λθον φέρουσαι α῍ ἡτοίμασαν α᾿ρὼματα
בּחַד בּשַׁבָּא דֵּין בּשַׁפרָא עַד חֵשֻׁוך אֵתַי לבֵית־קבֻורָא וַאיתִּי הֵרֻומֵא הָלֵין דּטַיֵב הוַי וִאית הוַי עַמהֵין נֵשֵׁא אחרָניָתָא׃
הֵן רָאוּ שֶׁהָאֶבֶן כְּבָר נָגֹלָּה מִן הַקֶּבֶר
וְהִנֵּה מָצְאוּ אֶת-הָאֶבֶן גְּלוּלָה מִן-הַקָּבֶר:
I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Nalezly však kámen od hrobu odvalený.
ευ῟ρον δὲ τὸν λίθον α᾿ποκεκυλισμένον α᾿πὸ του̑ μνημείου
וֵאשׁכַּח כִּאפָא דַּמעַגּלָא מֵן בֵּית קבֻורָא׃
וְנִכְנְסוּ לְתוֹכוֹ, אַךְ לֹא מָצְאוּ אֶת גּוּפַת הָאָדוֹן יֵשׁוּעַ.
וַתָּבֹאנָה אֶל-תּוֺכוֺ אַךְ אֶת-גּוּפַת הָאָדוֺן יֵשׁוּעַ לֹא מָצָאוּ:
A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.
ει᾿σελθου̑σαι δὲ ου᾿χ ευ῟ρον τὸ σω̑μα του̑ κυρίου ᾽Ιησου̑
ועַלֵין ולָא אֵשׁכּחָיהי לפַגרָא דּיֵשֻׁוע׃
עוֹדָן נְבוֹכוֹת עַל הַדָּבָר הַזֶּה וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים בִּבְגָדִים מַבְרִיקִים נִצְּבוּ עַל־יָדָן.
וְכַאֲשֶׁר נָבֹכוּ עַל-הַדָּבָר הַזֶּה וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים בִּבְרַק זֹהַר בִּגְדֵיהֶם נִצָּבִים עֲלֵיהֶן:
I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. ([Lukáš 2:9 Lukáš 9:32; Skutky apoštolské 1:10])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ α᾿πορει̑σθαι αυ᾿τὰς περὶ τούτου καὶ ι᾿δοὺ α῎νδρες δύο ε᾿πέστησαν αυ᾿ται̑ς ε᾿ν ε᾿σθη̑τι α᾿στραπτούση
וַהוָא דּכַד הֵנֵין תַּמִיהָן עַל הָדֵא הָא תּרֵין גַּברִין קָמו לעֵל מֵנהֵין ומַברֵק הוָא לבֻושׁהֻון׃
הֵן נִתְמַלְּאוּ פַּחַד וְהִרְכִּינוּ פְּנֵיהֶן אַרְצָה. "לָמָּה אַתֶּן מְחַפְּשׂוֹת אֶת הַחַי בֵּין הַמֵּתִים?" שָׁאֲלוּ הַשְּׁנַיִם.
וְיִרְאָה אָחֲזָה אֹתָן וּפְנֵיהֶן שַׁחוּ אָרְצָה וְהֵם אַמְרוּ אֲלֵיהֶן לָמָּה-זֶּה תְּבַקֵּשְׁנָה אֶת-הַחַי בֵּין הַמֵּתִים:
Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?
ε᾿μφόβων δὲ γενομένων αυ᾿τω̑ν καὶ κλινουσω̑ν τὰ πρόσωπα ει᾿ς τὴν γη̑ν ει῏παν πρὸς αυ᾿τάς τί ζητει̑τε τὸν ζω̑ντα μετὰ τω̑ν νεκρω̑ν
וַהוַי בּדֵחלתָא וַכפַי אַפַּיהֵין בַּארעָא ס וָאמרִין להֵין מָנָא בָּעיָן אנתֵּין חַיָא עַם מִיתֵא׃
"הוּא אֵינֶנּוּ פֹּה, הוּא קָם לִתְחִיָּה. זְכֹרְנָה מַה שֶּׁאָמַר לָכֶן עוֹד בִּהְיוֹתוֹ בַּגָּלִיל.
הוּא אֵינֶנּוּ פֹה כִּי קָם מִן-הַמֵּתִים זְכֹרְנָה אֵת אֲשֶׁר-דִּבֶּר אֲלֵיכֶן בְּעוֺד הֱיוֺתוֺ בַגָּלִיל לֵאמֹר:
Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Není zde, byl vzkříšen(m). Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, (m) var: – Není zde, byl vzkříšen. ([Lukáš 9:22 Lukáš 17:25 Lukáš 18:32-Lukáš 18:33])
ου᾿κ ε῎στιν ω῟δε α᾿λλὰ η᾿γέρθη μνήσθητε ὡς ε᾿λάλησεν ὑμι̑ν ε῎τι ω῍ν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία
לַיתַּוהי תּנָן קָם לֵה עֵהַדֵין דּמַלֵל עַמכֵין כַּד הֻו בַּגלִילָא׃
הוּא אָמַר כִּי 'בֶּן־הָאָדָם צָרִיךְ לְהִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים חוֹטְאִים וּלְהִצָּלֵב, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי לָקוּם'."
כִּי נָכוֺן לְבֶן-הָאָדָם לְהִנָּתֵן בִּידֵי אֲנָשִׁים חַטָּאִים וּלְהִצָּלֵב וּבָיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“
λέγων τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ο῞τι δει̑ παραδοθη̑ναι ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων ἁμαρτωλω̑ν καὶ σταυρωθη̑ναι καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα α᾿ναστη̑ναι
וֵאמַר הוָא דַּעתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵשׁתּלֵם בִּאידַי אנָשָׁא חַטָיֵא ונֵצטלֵב ולַתלָתָא יַומִין נקֻום׃ ס
וְאָמְנָם הֵן נִזְכְּרוּ בִּדְבָרָיו.
אָז זָכְרוּ אֶת-דְּבָרָיו:
I rozpomenuly se na slova jeho.
Tu se rozpomenuly na jeho slova,
καὶ ε᾿μνήσθησαν τω̑ν ρ᾿ημάτων αυ᾿του̑
והֵנֵין אֵתּדּכַרֵין למֵלַוהי׃
לְאַחַר מִכֵּן חָזְרוּ מִן הַקֶּבֶר וְסִפְּרוּ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לָאַחַד־עָשָׂר וּלְכָל הַשְּׁאָר.
שָׁבוּ מִן-הַקֶּבֶר וַתַּגֵּדְנָה אֵת כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לְאַחַד הֶעָשָׂר וּלְכָל-זוּלָתָם:
A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
vrátily se od hrobu a oznámily všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.
καὶ ὑποστρέψασαι α᾿πὸ του̑ μνημείου α᾿πήγγειλαν ταυ̑τα πάντα τοι̑ς ε῞νδεκα καὶ πα̑σιν τοι̑ς λοιποι̑ς
וַהפַך מֵן קַברָא וֵאמַרֵין הָלֵין כֻּלהֵין לַחדַעסַר וַלשַׁרכָּא׃
הַנָּשִׁים שֶׁסִּפְּרוּ זֹאת לַשְּׁלִיחִים הָיוּ מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית, יוֹחָנָה, מִרְיָם אֵם יַעֲקֹב, וַאֲחֵרוֹת שֶׁהָיוּ אִתָּן,
וְאֵלֶּה הֵן אֲשֶׁר אָמְרוּ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֶל-הַשְּׁלִיחִים מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וְיוֺחָנָה וּמִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וְעוֺד נָשִׁים אֲחֵרוֺת עִמָּהֶן:
Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které to pověděly apoštolům. ([Lukáš 8:2-Lukáš 8:3])
η῟σαν δὲ ἡ Μαγδαληνὴ Μαρία καὶ ᾽Ιωάννα καὶ Μαρία ἡ ᾽Ιακὼβου καὶ αἱ λοιπαὶ σὺν αυ᾿ται̑ς ε῎λεγον πρὸς τοὺς α᾿ποστόλους ταυ̑τα
אִיתַיהֵין הוַי דֵּין מַריַם מַגדּלָיתָּא ויֻוחַן ומַריַם אֵמֵה דּיַעקֻוב ושַׁרכָּא דּעַמהֵין הָלֵין דֵּאמַר הוַי לַשׁלִיחֵא׃
אֶלָּא שֶׁדִּבְרֵיהֶן נִרְאוּ בְּעֵינֵיהֶם כְּדִבְרֵי הֶבֶל וְלֹא הֶאֱמִינוּ לָהֶן.
אַךְ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָיוּ בְעֵינֵיהֶם כְּדִבְרֵי-תָפֵל וְלֹא הֶאֱמִינוּ לָהֶן:
Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim.
καὶ ε᾿φάνησαν ε᾿νὼπιον αυ᾿τω̑ν ὡσεὶ λη̑ρος τὰ ρ᾿ήματα ταυ̑τα καὶ η᾿πίστουν αυ᾿ται̑ς
וֵאתחזִי בּעַינַיהֻון מֵלֵא הָלֵין אַיך שָׁניָתָא ולָא הַימֵנו אֵנֵין׃ ס
אוּלָם כֵּיפָא קָם וְרָץ אֶל הַקֶּבֶר. כְּשֶׁהִתְכּוֹפֵף רָאָה אֶת הַתַּכְרִיכִים לְבַדָּם, וְחָזַר הַבַּיְתָה תָּמֵהַּ עַל מַה שֶּׁקָּרָה.
וַיָּקָם פֶּטְרוֺס וַיָּרָץ אֶל-הַקֶּבֶר וַיִּשַּׁח לִרְאוֺת אֶל-תּוֺכוֺ וְלֹא-רָאָה כִי אִם-הַתַּכְרִיכִים לְבַדָּם וַיָשָׁב לְבֵיתוֺ מִשְׁתָּאֶה עַל-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה:
Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Petr se rozběhl k hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo(n). (n) var: – Lukáš 24:12
ὁ δὲ Πέτρος α᾿ναστὰς ε῎δραμεν ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον καὶ παρακύψας βλέπει τὰ ο᾿θόνια μόνα καὶ α᾿πη̑λθεν πρὸς ἑαυτὸν θαυμάζων τὸ γεγονός
שֵׁמעֻון דֵּין קָם וַרהֵט לקַברָא וַאדִיק חזָא כֵּתָּנֵא דּסִימִין בַּלחֻוד וֵאזַל כַּד מֵתּדַּמַר בּנַפשֵׁה עַל מֵדֵּם דַּהוָא׃ ס
אוֹתוֹ יוֹם הָיוּ שְׁנַיִם מֵהֶם הוֹלְכִים אֶל הַכְּפָר הַנִּקְרָא עַמָּאוּס, שֶׁמֶּרְחָקוֹ מִירוּשָׁלַיִם כְּאַחַד־עָשָׂר קִילוֹמֶטֶר,
בַּיּוֺם הַהוּא הָלְכוּ שְׁנַיִם מֵהֶם אֶל-הַכְּפָר הַנִּקְרָא עַמָּאוּס הַרְחֵק כְּשִׁישִּׁים מַעֲנוֺת צֶמֶד שָׂדֶה מִן-יְרוּשָׁלָיִם:
A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty(o), (o) ř: šedesát (var: sto šedesát) stadií
καὶ ι᾿δοὺ δύο ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ἡμέρα η῟σαν πορευόμενοι ει᾿ς κὼμην α᾿πέχουσαν σταδίους ἑξήκοντα α᾿πὸ ᾽Ιερουσαλήμ η῟ ο῎νομα ᾽Εμμαου̑ς
והָא תּרֵין מֵנהֻון בֵּה בּיַומָא אָזִלין הוַו לַקרִיתָא דַּשׁמָה עֵמַאוֻס ופַרִיקָא מֵן אֻורִשׁלֵם אֵסטדַוָתָא שׁתִּין׃
וּמְשׂוֹחֲחִים בֵּינֵיהֶם עַל כָּל מַה שֶּׁקָּרָה.
וְהֵמָּה נִדְבְּרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ עַל כָּל-הַקֹרֹת הָאֵלֶּה:
A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.
καὶ αυ᾿τοὶ ὡμίλουν πρὸς α᾿λλήλους περὶ πάντων τω̑ν συμβεβηκότων τούτων
והֵנֻון ממַללִין הוַו חַד עַם חַד עַל הָלֵין כֻּלהֵין דַּגדַשׁ׃
וְהִנֵּה בְּשָׁעָה שֶׁשּׂוֹחֲחוּ וְהִתְוַכְּחוּ הִתְקָרֵב יֵשׁוּעַ עַצְמוֹ וְהָלַךְ עִמָּהֶם,
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר שָׁאֲלוּ וְחָקְרוּ בַּדָּבָר וַיִּגַּשׁ גַּם-יֵשׁוּעַ וַיֵּלֶךְ עִמָּהֶם:
I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi. ([Marek 16:12])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ὁμιλει̑ν αυ᾿τοὺς καὶ συζητει̑ν καὶ αυ᾿τὸς ᾽Ιησου̑ς ε᾿γγίσας συνεπορεύετο αυ᾿τοι̑ς
וכַד הֵנֻון ממַללִין ובָעֵין חַד עַם חַד אֵתָא הֻו יֵשֻׁוע ומַטִי אֵנֻון וַמהַלֵך הוָא עַמהֻון׃
אֶלָּא שֶׁעֵינֵיהֶם הָיוּ אֲחוּזוֹת וְלֹא הִכִּירוּהוּ.
וְהֵם לֹא הִכִּירֻהוּ כִּי טַחוּ עֵינֵיהֶם מֵרְאוֺת:
Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali. ([Jan 20:14 Jan 21:4])
οἱ δὲ ο᾿φθαλμοὶ αυ᾿τω̑ν ε᾿κρατου̑ντο του̑ μὴ ε᾿πιγνω̑ναι αυ᾿τόν
ועַינַיהֻון אַחִידָן הוַי דּלָא נֵסתַּכּלֻונָיהי׃
אָמַר לָהֶם: "מָה הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה שֶׁאַתֶּם מִתְדַּיְּנִים בָּהֶם בַּדֶּרֶךְ?" הַשְּׁנַיִם נֶעֶצְרוּ וְעֶצֶב נָסוּךְ עַל פְּנֵיהֶם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מָה הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֲשֶׁר אַתֶּם מְדַבְּרִים אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ פֹּה עֲלֵי-אֹרַח וַיַּעַמְדוּ וּפְנֵיהֶם זֹעֲפִים:
I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku(p). (p) var: rozmlouváte, plni zármutku?“ Oni zůstali stát.
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς τίνες οἱ λόγοι ου῟τοι ου῍ς α᾿ντιβάλλετε πρὸς α᾿λλήλους περιπατου̑ντες καὶ ε᾿στάθησαν σκυθρωποί
וֵאמַר להֻון מָנָא אֵנֵין מֵלֵא הָלֵין דַּממַללִין אנתֻּון חַד עַם חַד כַּד מהַלכִין אנתֻּון וַכמִירִין אנתֻּון׃
אֶחָד מֵהֶם, קְלִיוֹפָס שְׁמוֹ, הֵשִׁיב וְאָמַר אֵלָיו: "הַאִם אַתָּה רַק אוֹרֵחַ בִּירוּשָׁלַיִם וְאֵינְךָ יוֹדֵעַ מַה נַּעֲשָׂה בְּתוֹכָהּ בְּיָמִים אֵלֶּה?"
וְאֶחָד מֵהֶם וּשְׁמוֺ קְלֵיוֺפָס עָנָה וְאָמָר הַאַתָּה הוּא לְבַדְּךׇ אֹרֵחַ בִּירוּשָׁלַיִם מִבְּלִי-דַעַת אֶת-הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְתוֺכָהּ בַּיָּמִים הָאֵלֶּה:
A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ει῟ς ο᾿νόματι Κλεοπα̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν σὺ μόνος παροικει̑ς ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ ου᾿κ ε῎γνως τὰ γενόμενα ε᾿ν αυ᾿τη̑ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ταύταις
ענָא חַד מֵנהֻון דַּשׁמֵה קלֵיָופַּא וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו כַּי בַּלחֻודַיךְּ נֻוכרָיָא מֵן אֻורִשׁלֵם דּלָא יָדַע אַנתּ מֵדֵּם דַּהוָא בָּה בּהָנֻון יַומָתָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "וּמָה הַדָּבָר?" אָמְרוּ לוֹ: "מַה שֶּׁקָּרָה לְיֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת שֶׁהָיָה אִישׁ נָבִיא, גִּבּוֹר בְּמַעַשׂ וּבְאֹמֶר לִפְנֵי אֱלֹהִים וְלִפְנֵי כָּל הָעָם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם וּמָה הֵמָּה הַמַּעֲשִׂים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו עַל-אֹדוֺת יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי אֲשֶׁר הָיָה נָבִיא גִּבּוֺר חַיִל לִפְנֵי הָאֱלֹהִים וְלִפְנֵי כָל-הָעָם גַּם-בְּמַעֲשָׂיו וְגַם-בִּדְבָרָיו:
Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, ([Lukáš 7:16 Lukáš 13:33])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ποι̑α οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ τὰ περὶ ᾽Ιησου̑ του̑ Ναζαρηνου̑ ο῍ς ε᾿γένετο α᾿νὴρ προφήτης δυνατὸς ε᾿ν ε῎ργω καὶ λόγω ε᾿ναντίον του̑ θεου̑ καὶ παντὸς του̑ λαου̑
אָמַר להֻון מָנָא אָמרִין לֵה עַל יֵשֻׁוע הַו דּמֵן נָצרַת גַּברָא דַּהוָא נבִיָא וחַילתָן הוָא בּמֵלתָא ובַעבָדֵא קדָם אַלָהָא וַקדָם כֻּולֵה עַמָא׃
כֹּהֲנֵינוּ הַגְּדוֹלִים וּמַנְהִיגֵינוּ הִסְגִּירוּהוּ לְמִשְׁפַּט מָוֶת וְצָלְבוּ אוֹתוֹ,
אֲשֶׁר הִסְגִּירֻהוּ רָאשֵׁי כֹהֲנֵינוּ וְשָׂרֵינוּ לְמִשְׁפַּט-מָוֶת וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ:
Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. ([Lukáš 23:1-Lukáš 23:2 Lukáš 23:23-Lukáš 23:25])
ο῞πως τε παρέδωκαν αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ α῎ρχοντες ἡμω̑ν ει᾿ς κρίμα θανάτου καὶ ε᾿σταύρωσαν αυ᾿τόν
וַאשׁלמֻוהי רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא לדִינָא דּמַותָּא וזַקפֻּוהי׃
וַאֲנַחְנוּ קִוִּינוּ כִּי הוּא זֶה אֲשֶׁר עָתִיד לִגְאֹל אֶת יִשְׂרָאֵל. אֲבָל נוֹסָף עַל כָּל זֹאת, כָּעֵת הַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי מֵאָז קָרוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וַאֲנַחְנוּ חִכִּינוּ כִּי-זֶה הוּא אֲשֶׁר יִפְדֶּה אֶת-יִשְׂרָאֵל וְהַיּוֺם הַזֶּה יוֺם שְׁלִישִׁי הוּא מֵעֵת נַעֲשׂוּ אֵלֶּה:
My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo. ([Lukáš 1:68 Lukáš 2:38])
ἡμει̑ς δὲ η᾿λπίζομεν ο῞τι αυ᾿τός ε᾿στιν ὁ μέλλων λυτρου̑σθαι τὸν ᾽Ισραήλ α᾿λλά γε καὶ σὺν πα̑σιν τούτοις τρίτην ταύτην ἡμέραν α῎γει α᾿φ῾ ου῟ ταυ̑τα ε᾿γένετο
חנַן דֵּין סָברִין הוַין דּהֻויֻו עתִיד הוָא דּנֵפרקִיוהי לִאיסרָיֵל והָא תּלָתָא יַומִין הָא מֵן דּהָלֵין כֻּלהֵין הוַי׃
וּמַה גַּם שֶׁכַּמָּה נָשִׁים מִקִּרְבֵּנוּ הִדְהִימוּ אוֹתָנוּ: בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם הָיוּ בַּקֶּבֶר
וְגַם-נָשִׁים מִקִּרְבֵּנוּ הִבְהִילוּ אֹתָנוּ כִּי-הִשְׁכִּימוּ לָבֹא אֶל-הַקֶּבֶר בַּבֹּקֶר:
Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu ([Lukáš 24:1-Lukáš 24:11])
α᾿λλὰ καὶ γυναι̑κές τινες ε᾿ξ ἡμω̑ν ε᾿ξέστησαν ἡμα̑ς γενόμεναι ο᾿ρθριναὶ ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον
אֵלָא אָף נֵשֵׁא מֵנַן אַתמהָן קַדֵּם הוַי גֵּיר לבֵית־קבֻורָא׃
וְלֹא מָצְאוּ אֶת גּוּפָתוֹ, וּבָאוּ וְסִפְּרוּ שֶׁאַף רָאוּ בְּחִזָּיוֹן מַלְאָכִים אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי הוּא חַי.
וְלֹא מַצְאוּ אֶת-גְּוִיָּתוֺ וַתָּבֹאנָה וַתֹּאמַרְנָה כִּי חָזוּ מַלְאָכִים בַּמַּחֲזֶה אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי-הוּא חָי:
A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.
καὶ μὴ εὑρου̑σαι τὸ σω̑μα αυ᾿του̑ η῟λθον λέγουσαι καὶ ο᾿πτασίαν α᾿γγέλων ἑωρακέναι οι῍ λέγουσιν αυ᾿τὸν ζη̑ν
וכַד לָא אֵשׁכַּח פַּגרֵה אֵתַי אָמרָן לַן דּמַלַאכֵא חזַין תַּמָן וָאמרִין עלַוהי דּחַי הֻו׃
אֲחָדִים מֵאִתָּנוּ הָלְכוּ אֶל הַקֶּבֶר וּמְצָאוּהוּ בְּדִיּוּק כְּפִי שֶׁהַנָּשִׁים סִפְּרוּ, אַךְ אוֹתוֹ לֹא רָאוּ."
וַאֲנָשִׁים מִשֶּׁלָּנוּ הָלְכוּ אֶל-הַקָּבֶר וַיִּמְצְאוּ כֵן כַּאֲשֶׁר הִגִּידוּ הַנָּשִׁים אַךְ אֹתוֺ לֹא רָאוּ:
I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“ ([Lukáš 24:12; Jan 20:3-Jan 20:8])
καὶ α᾿πη̑λθόν τινες τω̑ν σὺν ἡμι̑ν ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον καὶ ευ῟ρον ου῞τως καθώς καὶ αἱ γυναι̑κες ει῏πον αυ᾿τὸν δὲ ου᾿κ ει῏δον
וָאף אנָשָׁא מֵנַן אֵזַלו לבֵית קבֻורָא וֵאשׁכַּחו הָכַנָא אַיך מָא דֵּאמַר נֵשֵׁא לֵה דֵּין לָא חזַו׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "הוֹי חַסְרֵי דַעַת וְכִבְדֵי לֵב מֵהַאֲמִין בְּכָל אֲשֶׁר דִּבְּרוּ הַנְּבִיאִים!
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הוֺי חַסְרִי תְבוּנָה וּקְשֵׁי לֵב מֵהַאֲמִין בְּכָל-אֲשֶׁר-דִּבְּרוּ הָנְּבִיאִים:
Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! ([Lukáš 24:44-Lukáš 24:45])
καὶ αυ᾿τὸς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ω῏ α᾿νόητοι καὶ βραδει̑ς τη̑ καρδία του̑ πιστεύειν ε᾿πὶ πα̑σιν οι῟ς ε᾿λάλησαν οἱ προφη̑ται
הָידֵּין אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע אָו חַסִירַי רֵעיָנָא ויַקִירַי לֵבָּא לַמהַימָנֻו בּכֻלהֵין אַילֵין דּמַלֵלו נבִיֵא׃
הֲרֵי עַל הַמָּשִׁיחַ הָיָה לִסְבֹּל אֶת כָּל זֹאת וּלְהִכָּנֵס אֶל תִּפְאֶרֶת כְּבוֹדוֹ!"
הַאִם לֹא-נָכוֺן הָיָה לַמָּשִׁיחַ לָשֵׂאת אֶת-עָנְיוֺ וְלָבֹא אֶל-כְּבוֺדוֺ:
Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
Což neměl Mesiáš(q) to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“ (q) ř: Kristus
ου᾿χὶ ταυ̑τα ε῎δει παθει̑ν τὸν Χριστὸν καὶ ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν δόξαν αυ᾿του̑
לָא הוָא הָלֵין עתִיד הוָא דַּנסַיבַּר משִׁיחָא וַדנֵעֻול לתֵשׁבֻּוחתֵּה׃
הוּא הֵחֵל מִמֹּשֶׁה וּמִכָּל הַנְּבִיאִים וּבֵאֵר לָהֶם אֶת הַדְּבָרִים הַמְכֻוָּנִים אֵלָיו בְּכָל הַכְּתוּבִים.
וַיּוֺאֶל לְבָאֵר לָהֶם כָּל-הַכְּתוּבִים הָחֵל מִמּשֶׁה וְעַד כָּל-הַנְּבִיאִים אֲשֶׁר דִּבְּרוּ עָלָיו:
A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.
καὶ α᾿ρξάμενος α᾿πὸ Μωϋσέως καὶ α᾿πὸ πάντων τω̑ν προφητω̑ν διερμήνευσεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν πάσαις ται̑ς γραφαι̑ς τὰ περὶ ἑαυτου̑
ושַׁרִי הוָא מֵן מֻושֵׁא ומֵן כֻּלהֻון נבִיֵא וַמפַשֵׁק הוָא להֻון עַל נַפשֵׁה מֵן כֻּלהֻון כּתָבֵא׃
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרְבוּ אֶל הַכְּפָר שֶׁהָיָה מְגַמַּת פְּנֵיהֶם הוּא הֶעֱמִיד פָּנִים כְּהוֹלֵךְ לוֹ לְדַרְכּוֹ.
וַיִּקְרְבוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר פְּנֵיהֶם הָיוּ מֻעֲדוֺת לָלֶכֶת שָׁמָּה וְהוּא נָטָה פָנָיו כְּהֹלֵךְ לוֺ מִזֶּה וָהָלְאָה:
I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.
καὶ η῎γγισαν ει᾿ς τὴν κὼμην ου῟ ε᾿πορεύοντο καὶ αυ᾿τὸς προσεποιήσατο πορρὼτερον πορεύεσθαι
וַקרֵבו הוַו לַקרִיתָא הָי דָּאזִלין הוַו לָה והֻו מַסבַּר הוָא להֻון דַּאיך דַּלדֻוכָּא רַחִיקָא אָזֵל הוָא׃
אַךְ הֵם הִפְצִירוּ בּוֹ בְּאָמְרָם: "הִשָּׁאֵר אִתָּנוּ, כִּי הָעֶרֶב קָרֵב וּכְבָר פָּנָה הַיּוֹם." לְפִיכָךְ נִכְנַס וְנִשְׁאַר אִתָּם.
וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לֵאמֹר שֶׁב-נָא פֹּה אִתָּנוּ כִּי-הָעֶרֶב הִגִּיעַ וְכִי-פָנָה הַיּוֺם וַיָּבֹא הַבַּיְתָה לָשֶׁבֶת אִתָּם:
Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.
καὶ παρεβιάσαντο αυ᾿τὸν λέγοντες μει̑νον μεθ῾ ἡμω̑ν ο῞τι πρὸς ἑσπέραν ε᾿στὶν καὶ κέκλικεν η῎δη ἡ ἡμέρα καὶ ει᾿ση̑λθεν του̑ μει̑ναι σὺν αυ᾿τοι̑ς
וַאלצֻוהי וָאמרִין לֵה פֻּושׁ לוָתַן מֵטֻל דּיַומָא הָשָׁא רכֵן לֵה למֵחשַׁך ועַל דַּנקַוֵא לוָתהֻון׃
כַּאֲשֶׁר הֵסֵב עִמָּהֶם לָקַח אֶת הַלֶּחֶם, בֵּרֵךְ וּבָצַע אוֹתוֹ וְנָתַן לָהֶם.
וַיְהִי בְּשִׁיבְתּוֺ אִתָּם אֶל-הַשֻּׁלְחָן וַיִּקַּח אֶת-הַלָּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֵּן לָהֶם:
I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. ([Lukáš 9:16 Lukáš 22:19])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ κατακλιθη̑ναι αυ᾿τὸν μετ῾ αυ᾿τω̑ν λαβών τὸν α῎ρτον ευ᾿λόγησεν καὶ κλάσας ε᾿πεδίδου αυ᾿τοι̑ς
וַהוָא דּכַד אֵסתּמֵך עַמהֻון נסַב לַחמָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב להֻון׃
אָז נִפְקְחוּ עֵינֵיהֶם וְהִכִּירוּהוּ, וְהוּא נֶעְלַם מֵהֶם.
אָז נִפְקְחוּ עֵינֵיהֶם וַיַּכִּירוּ אֹתוֺ וְהוּא חָמַק עָבַר מִפְּנֵיהֶם:
I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.
αυ᾿τω̑ν δὲ διηνοίχθησαν οἱ ο᾿φθαλμοὶ καὶ ε᾿πέγνωσαν αυ᾿τόν καὶ αυ᾿τὸς α῎φαντος ε᾿γένετο α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν
ומֵחדָא אֵתפַּתַּח עַינַיהֻון וֵאשׁתַּודּעֻוהי והֻו אֵשׁתּקֵל לֵה מֵנהֻון׃
אָמְרוּ זֶה לָזֶה: "הֲרֵי לִבֵּנוּ הָיָה בּוֹעֵר בְּקִרְבֵּנוּ כְּשֶׁדִּבֵּר אֵלֵינוּ בַּדֶּרֶךְ וּפָתַר לָנוּ אֶת הַכְּתוּבִים!"
וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הַאִם לִבֵּנוּ לֹא הָיָה בֹעֵר בְּקִרְבֵּנוּ כְּדַבְּרוֺ אֵלֵינוּ בַּדָּרֶךְ וּכְבָאֲרוֺ לָנוּ אֶת-הַכְּתוּבִים:
I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“
καὶ ει῏παν πρὸς α᾿λλήλους ου᾿χὶ ἡ καρδία ἡμω̑ν καιομένη η῟ν ε᾿ν ἡμι̑ν ὡς ε᾿λάλει ἡμι̑ν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ὡς διήνοιγεν ἡμι̑ν τὰς γραφάς
וָאמרִין הוַו חַד לחַד לָא הוָא לֵבַּן יַקִיר הוָא בּגַוַן כַּד ממַלֵל עַמַן בֻּאורחָא וַמפַשֵׁק לַן כּתָבֵא׃
אוֹתָהּ שָׁעָה קָמוּ וְחָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם. הֵם מָצְאוּ אֶת הָאַחַד־עָשָׂר מְכֻנָּסִים עִם חַבְרֵיהֶם,
וַיָּקוּמוּ בָעֵת הַהִיא וַיָּשׁוּבוּ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיִּמְצְאוּ אֶת-אַחַד הֶעָשָׂר וְאֶת-אֲשֶׁר אִתָּם נִקְהָלִים יַחְדָּו:
A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.
καὶ α᾿ναστάντες αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα ὑπέστρεψαν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ καὶ ευ῟ρον η᾿θροισμένους τοὺς ε῞νδεκα καὶ τοὺς σὺν αυ᾿τοι̑ς
וקָמו בָּה בּשָׁעתָא וַהפַכו לֻאורִשׁלֵם וֵאשׁכַּחו לַחדַעסַר דַּכנִישִׁין ולַאילֵין דּעַמהֻון׃
וְהַכֹּל אוֹמְרִים כִּי הָאָדוֹן אָכֵן קָם וְנִרְאָה אֶל שִׁמְעוֹן.
וְאֹמְרִים כִּי קָם הָאָדוֺן אֶל-נָכוֺן וְכִי נִרְאָה אֶל-שִׁמְעוֺן:
Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“ ([1 Korintským 15:5])
λέγοντας ο῞τι ο῎ντως η᾿γέρθη ὁ κύριος καὶ ω῎φθη Σίμωνι
כַּד אָמרִין דּשַׁרִירָאיִת קָם מָרַן וֵאתחזִי לשֵׁמעֻון׃
הֵם סִפְּרוּ מַה שֶּׁקָּרָה בַּדֶּרֶךְ וְכִי הִכִּירוּהוּ כַּאֲשֶׁר בָּצַע אֶת הַלֶּחֶם.
וַיְסַפְּרוּ גַּם-הֵם אֵת אֲשֶׁר קָרָה לָהֶם בַּדָּרֶךְ וְכִי הִכִּירֻהוּ כַּאֲשֶׁר בָּצַע אֶת-הַלָּחֶם:
I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.
καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿ξηγου̑ντο τὰ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ καὶ ὡς ε᾿γνὼσθη αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν τη̑ κλάσει του̑ α῎ρτου
וָאף הֵנֻון אֵשׁתַּעִיו אַילֵין דַּהוַי בֻּאורחָא וַאיכַּנָא אֵתִידַע להֻון כַּד קצָא לַחמָא׃ ס
עוֹדָם מְדַבְּרִים כָּזֹאת וְהוּא עָמַד בְּתוֹכָם. אָמַר לָהֶם: "שָׁלוֹם לָכֶם",
עוֺד הֵם מְדַבְּרִים כָּאֵלֶּה וְהִנֵּה הוּא יֵשׁוּעַ עֹמֵד בְּתוֺכָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שָׁלוֺם עֲלֵכֶם:
A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich(r). (r) var: + a řekl jim: „Pokoj vám.“ ([Jan 20:19-Jan 20:20; Marek 16:14; Skutky apoštolské 10:40-Skutky apoštolské 10:41; 1 Korintským 15:5])
ταυ̑τα δὲ αυ᾿τω̑ν λαλούντων αυ᾿τὸς ε῎στη ε᾿ν μέσω αυ᾿τω̑ν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ει᾿ρήνη ὑμι̑ν
וכַד הָלֵין ממַללִין הוַו יֵשֻׁוע קָם בַּינָתהֻון וֵאמַר להֻון שׁלָמָא עַמכֻון אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃
אַךְ הֵם נִבְהֲלוּ וְנִתְמַלְּאוּ פַּחַד, וְחָשְׁבוּ כִּי רוּחַ הֵם רוֹאִים.
וְהֵמָּה חַתּוּ נִבְהָלוּ וַיַּחְשְׁבוּ כִי-רָאוּ רוּחַ:
Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. ([Matouš 14:26])
πτοηθέντες δὲ καὶ ε῎μφοβοι γενόμενοι ε᾿δόκουν πνευ̑μα θεωρει̑ν
והֵנֻון אֵתרהֵבו וַהוַו בּדֵחלתָא סָברִין הוַו גֵּיר דּרֻוחָא חָזֵין׃
אָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ נֶחֱרַדְתֶּם וּמַדּוּעַ עוֹלִים סְפֵקוֹת בִּלְבַבְכֶם?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה מְפַחֲדִים אַתֶּם וְלָמָּה תַּעֲלֶינָה מַחֲשָׁבוֺת בִּלְבַבְכֶם:
I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί τεταραγμένοι ε᾿στέ καὶ διὰ τί διαλογισμοὶ α᾿ναβαίνουσιν ε᾿ν τη̑ καρδία ὑμω̑ν
וָאמַר להֻון יֵשֻׁוע מָנָא מֵתּזִיעִין אנתֻּון ומָנָא סָלקָן מַחשׁבָתָא עַל לֵבַּוָתכֻון׃
רְאוּ אֶת יָדַי וְאֶת רַגְלַי - שֶׁאֲנִי הוּא. מַשְּׁשׁוּנִי וּרְאוּ; הֲרֵי לְרוּחַ אֵין בָּשָׂר וַעֲצָמוֹת כְּמוֹ שֶׁאַתֶּם רוֹאִים בִּי."
רְאוּ אֶת-יָדַי וְאֶת-רַגְלַי כִּי אֲנִי אֲנִי הוּא מִשְׁשׁוּנִי וּרְאוּ כִּי רוּחַ אֵין לוֺ בָּשָׂר וַעֲצָמוֺת כַּאֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים בִּי:
Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ ([1 Janův 1:1])
ι῎δετε τὰς χει̑ράς μου καὶ τοὺς πόδας μου ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι αυ᾿τός ψηλαφήσατέ με καὶ ι῎δετε ο῞τι πνευ̑μα σάρκα καὶ ο᾿στέα ου᾿κ ε῎χει καθώς ε᾿μὲ θεωρει̑τε ε῎χοντα
חזַו אִידַי ורֵגלַי דֵּאנָא אנָא גֻּושֻׁונָני ודַעו דַּלרֻוחָא בֵּסרָא וגַרמֵא לַיתּ לָה אַיך דּחָזֵין אנתֻּון דִּאית לִי׃
וּבְאָמְרוֹ זֹאת הֶרְאָה לָהֶם אֶת יָדָיו וְאֶת רַגְלָיו.
וְאַחֲרֵי אָמְרוֺ כָזֹאת הֶרְאָה אֹתָם אֶת-יָדָיו וְאֶת-רַגְלָיו:
A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
To řekl a ukázal jim ruce a nohy(s). (s) var: – Lukáš 24:40
καὶ του̑το ει᾿πών ε῎δειξεν αυ᾿τοι̑ς τὰς χει̑ρας καὶ τοὺς πόδας
וכַד הָלֵין אֵמַר חַוִי אֵנֻון אִידַוהי ורֵגלַוהי׃
מֵאַחַר שֶׁעוֹד לֹא הֶאֱמִינוּ מֵרֹב שִׂמְחָה וְהָיוּ מְלֵאֵי פְּלִיאָה, אָמַר לָהֶם: "הַאִם יֵשׁ לָכֶם פֹּה אֵיזֶה אֹכֶל?"
וּבְעוֺד לֹא הֶאֱמִינוּ מִִּׂמְחָה וּמִתִּמְהוֺן לֵבָב וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲיֵשׁ-לָכֶם פֹּה אֹכֶל:
Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ ([Jan 21:5])
ε῎τι δὲ α᾿πιστούντων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ τη̑ς χαρα̑ς καὶ θαυμαζόντων ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε῎χετέ τι βρὼσιμον ε᾿νθάδε
וכַד עדַמָא להָשָׁא לָא מהַימנִין הוַו מֵן חַדוַתהֻון ומֵתּתַּמהִין הוַו אֵמַר להֻון אִית לכֻון תּנָן מֵדֵּם למֵאכַל׃
הֵם נָתְנוּ לוֹ חֲתִיכַת דָּג צָלוּי,
וַיִּתְּנוּ לוֺ מִקְצַת דָּג צִלִי-אֵשׁ וּמִנֹפֶת צוּפִים:
A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Podali mu kus pečené ryby(t). (t) var: + a plást medu
οἱ δὲ ε᾿πέδωκαν αυ᾿τω̑ ι᾿χθύος ο᾿πτου̑ μέρος
הֵנֻון דֵּין יַהבו לֵה מנָתָא מֵן נֻונָא דּטַויָא ומֵן כַּכָּרִיתָא דּדֵבשָׁא׃
וְהוּא לָקַח וְאָכַל לְעֵינֵיהֶם.
וַיִּקַּח וַיֹּאכַל לְעֵינֵיהֶם:
A vzav, pojedl před nimi,
Vzal si a pojedl před nimi.
καὶ λαβών ε᾿νὼπιον αυ᾿τω̑ν ε῎φαγεν
וַנסַב אֵכַל לעִנַיהֻון׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אֵלֶּה דְּבָרַי אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֹד שֶׁהָיִיתִי עִמָּכֶם: צָרִיךְ שֶׁיִּתְקַיֵּם כָּל הַכָּתוּב עָלַי בְּתוֹרַת מֹשֶׁה וּבַנְּבִיאִים וּבַתְּהִלִּים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֵלֶּה דְּבָרַי אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֺד הָיִיתִי עִמָּכֶם כִּי הִמָּלֵא יִמָּלֵא כָל-הַכָּתוּב עָלַי בְּתוֺרַת משֶׁה וּבַנְּבִיאִים וּבְמִזְמוֺרֵי תְהִלִּים:
A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ ([Lukáš 24:26-Lukáš 24:27; Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4; Matouš 26:24; Marek 14:21 Marek 9:12; Lukáš 18:31])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς ου῟τοι οἱ λόγοι μου ου῍ς ε᾿λάλησα πρὸς ὑμα̑ς ε῎τι ω῍ν σὺν ὑμι̑ν ο῞τι δει̑ πληρωθη̑ναι πάντα τὰ γεγραμμένα ε᾿ν τω̑ νόμω Μωϋσέως καὶ τοι̑ς προφήταις καὶ ψαλμοι̑ς περὶ ε᾿μου̑
וֵאמַר להֻון הָלֵין אֵנֵין מֵלֵא דּמַללֵת עַמכֻון כַּד לוָתכֻון הוִית דּוָלֵא הו דּנֵשׁתַּלַם כֻּל מֵדֵּם דַּכתִיב בּנָמֻוסָא דּמֻושֵׁא ובַנבִיֵא וַבמַזמֻורֵא עלַי׃
אָז פָּתַח אֶת לְבָבָם לְהָבִין אֶת הַכְּתוּבִים
אָז פָּתַח אֶת-לְבָבָם לְהַשְׂכִּיל אֶת-הַכְּתוּבִים:
Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.
τότε διήνοιξεν αυ᾿τω̑ν τὸν νου̑ν του̑ συνιέναι τὰς γραφάς
הָידֵּין פּתַח רֵעיָנהֻון למֵסתַּכָּלֻו כּתָבֵא׃
וְאָמַר לָהֶם: "כָּךְ כָּתוּב, שֶׁהַמָּשִׁיחַ יִסְבֹּל וְיָקוּם מִן הַמֵּתִים בַּיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כֵּן כָּתוּב עַל-עֻנּוֺת הַמָּשִׁיחַ וְעַל-תְּקוּמָתוֺ מִן-הַמֵּתִים בַּיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי:
A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude(u) trpět a třetího dne vstane z mrtvých; (u) var: musí
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ου῞τως γέγραπται παθει̑ν τὸν Χριστὸν καὶ α᾿ναστη̑ναι ε᾿κ νεκρω̑ν τη̑ τρίτη ἡμέρα
וֵאמַר להֻון דּהָכַנָא כּתִיב והָכַנָא זָדֵק הוָא דּנֵחַשׁ משִׁיחָא ודַנקֻום מֵן בֵּית מִיתֵא לַתלָתָא יַומִין׃
וּבִשְׁמוֹ תֻּכְרַז תְּשׁוּבָה וּסְלִיחַת חֲטָאִים לְכָל הַגּוֹיִם הָחֵל מִירוּשָׁלַיִם.
וְכִי בִשְׁמוֺ יִקְרְאוּ הַקֹּרְאִים לִתְשׁוּבָה וְלִסְלִיחַת עָוֺן בְּכָל-הַגּוֺיִם הָחֵל מִן-יְרוּשָׁלָיִם:
A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na(v) odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. (v) var: a ([Matouš 28:18-Matouš 28:20; Marek 16:15; Jan 20:21-Jan 20:23; 1 Timoteovi 3:16])
καὶ κηρυχθη̑ναι ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματι αυ᾿του̑ μετάνοιαν ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν ει᾿ς πάντα τὰ ε῎θνη α᾿ρξάμενοι α᾿πὸ ᾽Ιερουσαλήμ
וַדנֵתכּרֵז בַּשׁמֵה תּיָבֻּותָא לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא בּכֻלהֻון עַממֵא ושֻׁורָיָא נֵהוֵא מֵן אֻורִשׁלֵם׃
אַתֶּם עֵדִים לַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וְאַתֶּם עֵדִים עַל-אֵלֶּה:
Vy pak jste svědkové toho.
Vy jste toho svědky. ([Skutky apoštolské 1:8])
ὑμει̑ς μάρτυρες τούτων
וַאנתֻּון אֵנֻון סָהדֵּא דּהָלֵין׃
הִנְנִי שׁוֹלֵחַ לָכֶם אֶת אֲשֶׁר הִבְטִיחַ אָבִי, וְאַתֶּם שְׁבוּ בָּעִיר עַד שֶׁתִּלְבְּשׁוּ עֹז מִמָּרוֹם."
הִנֵּה אָנֹכִי שֹׁלֵחַ אֵת אֲשֶׁר הִבְטִיחַ לָכֶם אָבִי וְאַתֶּם הוֺחִילוּ בָּעִיר יְרוּשָׁלַיִם עַד כִּי-תִלְבְּשׁוּ עֹז מִמָּרוֺם:
A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ ([Jan 14:26; Skutky apoštolské 1:4])
καὶ ι᾿δοὺ ε᾿γώ α᾿ποστέλλω τὴν ε᾿παγγελίαν του̑ πατρός μου ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ὑμει̑ς δὲ καθίσατε ε᾿ν τη̑ πόλει ε῞ως ου῟ ε᾿νδύσησθε ε᾿ξ υ῞ψους δύναμιν
וֵאנָא אֵשַׁדַּר עלַיכֻּון מֻולכָּנָא דָּאבי אַנתֻּון דֵּין קַוַו בֻּאורִשׁלֵם מדִינתָּא עדַמָא דּתֵלבּשֻׁון חַילָא מֵן רַומָא׃ ס
הוּא הוֹצִיא אוֹתָם עַד בֵּית עַנְיָה, נָשָׂא אֶת יָדָיו וּבֵרְכָם.
וַיּוֺצִיאֵם אֶל-מִחוּץ לָעִיר עַד-בֵּית עַנְיָה וַיִָּּׂא אֶת-יָדָיו וַיְבָרְכֵם:
I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; ([Marek 16:19; Skutky apoštolské 1:9-Skutky apoštolské 1:11])
ε᾿ξήγαγεν δὲ αυ᾿τοὺς ε῎ξω ε῞ως πρὸς Βηθανίαν καὶ ε᾿πάρας τὰς χει̑ρας αυ᾿του̑ ευ᾿λόγησεν αυ᾿τούς
וַאפֵּק אֵנֻון עדַמָא לבֵית־עַניָא וַארִים אִידַוהי ובַרֵך אֵנֻון׃
בְּשָׁעָה שֶׁבֵּרֵךְ אוֹתָם נִפְרַד מֵהֶם וְנִשָֹא הַשָּׁמַיְמָה.
וַיְהִי בְּבָרְכוֺ אֹתָם וַיִּפָּרֵד מֵהֶם וַיִּנָּשֵׂא הַשָּׁמָיְמָה:
I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe(x). (x) var: – a byl nesen do nebe
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ευ᾿λογει̑ν αυ᾿τὸν αυ᾿τοὺς διέστη α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν καὶ α᾿νεφέρετο ει᾿ς τὸν ου᾿ρανόν
וַהוָא דּכַד מבַרֵך להֻון אֵתפּרֵשׁ מֵנהֻון וַסלֵק לַשׁמַיָא׃ ס
הֵם הִשְׁתַּחֲווּ לוֹ וְחָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם בְּשִׂמְחָה גְּדוֹלָה,
וְהֵם הִשְׁתַּחֲווּ-לוֺ וַיָּשׁוּבוּ לִירוּשָׁלַיִם בְּשִׂמְחָה גְדוֺלָה:
A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Oni před ním padli na kolena(y); potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, (y) var: – před ním padli na kolena ([Skutky apoštolské 1:12-Skutky apoštolské 1:14])
καὶ αυ᾿τοὶ προσκυνήσαντες αυ᾿τὸν ὑπέστρεψαν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ μετὰ χαρα̑ς μεγάλης
הֵנֻון דֵּין סגֵדו לֵה וַהפַכו לֻאורִשׁלֵם בּחַדֻותָא רַבּתָא׃
וְהִתְמִידוּ לִהְיוֹת בַּמִּקְדָּשׁ כְּשֶׁהֵם מְבָרְכִים אֶת הָאֱלֹהִים.
וַיִּהְיוּ בַהֵיכָל מְהַלֲלִים וּמְבָרְכִים אֶת-הָאֱלֹהִים תָּמִיד אָמֵן:
A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
byli stále v chrámě a chválili Boha.
καὶ η῟σαν διὰ παντὸς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ευ᾿λογου̑ντες τὸν θεόν
וַבכֻלזבַן אִיתַיהֻון הוַו בּהַיכּלָא כַּד משַׁבּחִין וַמבַרכִין לַאלָהָא אַמִין סּ סּ׃