PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2018-06-09
Po jednotlivých verších jsem propojil několik překladů Bible:
Nový Hebrejský překlad s diakritikou,
Delitzsch הברית (ha-berit; www.kirjasilta.net),
Kralická bible, která je vcelku doslovným překladem,
Český ekumenický překlad (ČEP), který je psán moderní češtinou, ale je místy dost nepřesný,
Textus receptus (TR), řecký kompilát novozákonních textů, což je zřejmě alespoň z části překlad z původních aramejských originálů, které se nedochovaly, nebo byly zákládem pro Pešitu.
Pešitu, aramejský originál/překlad/kompilát.
Zdrojové texty naleznete volně ke stažení na těchto odkazech:
תְּחִלַּת בְּשׂוֹרַת יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ בֶּן־אֱלֹהִים.
תְּחִלַּת הַבְּשׂוֺרָה לְיֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים:
Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího(a). (a) var: – Syna Božího
α᾿ρχὴ του̑ ευ᾿αγγελίου ᾽Ιησου̑ Χριστου̑ υἱου̑ θεου̑
רִשָׁא דֵּאוַנגֵּלִיָון דּיֵשֻׁוע משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא סס׃
כַּכָּתוּב בִּישַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךָ וּפִנָּה דַרְכֶּךָ.
כַּכָּתוּב בְּדִבְרֵי הַנְּבִיאִים הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךׇ וּפִנָּה-דַרְכְּךׇ לְפָנֶיךׇ:
Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
Je psáno u proroka Izaiáše(b): ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. (b) var: v prorocích ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Lukáš 3:3-Lukáš 3:6; Jan 1:19-Jan 1:23 Malachiáš 3:1])
καθώς γέγραπται ε᾿ν τω̑ ᾽Ησαι̑α τω̑ προφήτη ι᾿δοὺ α᾿ποστέλλω τὸν α῎γγελόν μου πρὸ προσὼπου σου ο῍ς κατασκευάσει τὴν ὁδόν σου
אַיך דַּכתִיב בֵּאשַׁעיָא נבִיָא הָא משַׁדַּר אנָא מַלַאכי קדָם פַּרצֻופָּך דּנַתקֵן אֻורחָך׃ ס
קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, יַשְּׁרוּ מְסִלּוֹתָיו."
קוֺל קוֺרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה יַשְּׁרוּ מְסִלּוֺתָיו:
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ ([Izajáš 40:3])
φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ἑτοιμάσατε τὴν ὁδὸν κυρίου ευ᾿θείας ποιει̑τε τὰς τρίβους αυ᾿του̑
קָלָא דּקָרֵא בּמַדבּרָא טַיֵבו אֻורחֵה דּמָריָא וַאשׁוַו שׁבִילַוהי׃ ס
יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל הוֹפִיעַ בַּמִּדְבָּר כְּשֶׁהוּא מַכְרִיז עַל טְבִילָה שֶׁל תְּשׁוּבָה לְשֵׁם סְלִיחַת חֲטָאִים.
וַיָּבֹא יוֺחָנָן לְטַבֵּל בַּמִּדְבָּר וְהוּא קָרָא אֶל-הָעָם לָשׁוּב מִדַּרְכָּם וּלְהִטָּבֵל לִסְלִיחַת עֲוֺנָם:
Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti(c) a kázal: „Čiňte pokání(d) a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ (c) var: když křtil Jan na poušti (d) Obraťte se (tak i Marek 1:15)
ε᾿γένετο ᾽Ιωάννης ὁ βαπτίζων ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω καὶ κηρύσσων βάπτισμα μετανοίας ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν
הוָא יֻוחַנָן בּמַדבּרָא מַעמֵד ומַכרֵז מַעמֻודִיתָא דַּתיָבֻותָא לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא׃ ס
יָצְאוּ אֵלָיו כָּל אֶרֶץ יְהוּדָה וְכָל אַנְשֵׁי יְרוּשָׁלַיִם וְהוּא הִטְבִּיל אוֹתָם בִּנְהַר הַיַּרְדֵּן בִּהְיוֹתָם מִתְוַדִּים עַל חֲטָאֵיהֶם.
וַיֵּצְאוּ אֵלָיו כָּל-אֶרֶץ יְהוּדָה וְכָל-ישְׁבֵי יְרוּשָׁלָיִם וַיִּטָּבְלוּ עַל-יָדוֺ בְּתוֺךְ הַיַּרְדֵּן בְּהִתְוַדֹּתָם אֶת-חַטֹּאתֵיהֶם:
I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.
καὶ ε᾿ξεπορεύετο πρὸς αυ᾿τὸν πα̑σα ἡ ᾽Ιουδαία χὼρα καὶ οἱ ῾Ιεροσολυμι̑ται πάντες καὶ ε᾿βαπτίζοντο ὑπ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ ᾽Ιορδάνη ποταμω̑ ε᾿ξομολογούμενοι τὰς ἁμαρτίας αυ᾿τω̑ν
ונָפקָא הוָת לוָתֵה כֻּלָה כָּור דִּיהֻוד וכֻלהֻון בּנַי אֻורִשׁלֵם ומַעמֵד הוָא להֻון בּיֻורדּנָן כַּד מַודֵּין בַּחטָהַיהֻון׃ ס
יוֹחָנָן הָיָה לָבוּשׁ שְׂעַר גְּמַלִּים וְחָגוּר חֲגוֹרַת עוֹר בְּמָתְנָיו, וּמַאֲכָלוֹ חֲגָבִים וּדְבַשׁ הַיַּעַר.
וְיוֺחָנָן לְבוּשׁוֺ שְׂעַר גְּמַלִּים וְאֵזוֺר עוֺר אָזוּר בְּמָתְנָיו וּמַאֲכָלוֺ חֲגָבִים וּדְבַשׁ מִיָּעַר:
Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. ([2 Královská 1:8; Zacharjáš 13:4])
καὶ η῟ν ὁ ᾽Ιωάννης ε᾿νδεδυμένος τρίχας καμήλου καὶ ζὼνην δερματίνην περὶ τὴν ο᾿σφὺν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿σθίων α᾿κρίδας καὶ μέλι α῎γριον
הֻו דֵּין יֻוחַנָן לבִישׁ הוָא לבֻושָׁא דּסַערָא דּגַמלֵא וַאסִיר הוָא עֵרַקתָא דּמֵשׁכָּא בּחַצַוהי ומֵאכֻולתֵּה אִיתֵיה הוָת קַמצֵא ודֵבשָׁא דּבַרָא׃ ס
הִכְרִיז יוֹחָנָן וְאָמַר: "הִנֵּה חָזָק מִמֶּנִּי בָּא אַחֲרַי, אֲשֶׁר אֵינֶנִּי רָאוּי לְהִתְכּוֹפֵף וּלְהַתִּיר אֶת שְׂרוֹךְ נְעָלָיו.
וַיִּקְרָא לֵאמֹר הִנֵּה חָסִין מִמֶּנִּי בָּא אַחֲרָי אֲשֶׁר קַל-עֶרֶךְ אֲנִי מִכְּרֹעַ לְפָנָיו לְהַתִּיר שְׂרוֺךְ נְעָלָיו:
A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. ([Matouš 3:11-Matouš 3:12; Lukáš 3:15-Lukáš 3:17; Jan 1:24-Jan 1:28; Skutky apoštolské 13:25])
καὶ ε᾿κήρυσσεν λέγων ε῎ρχεται ὁ ι᾿σχυρότερός μου ο᾿πίσω μου ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ἱκανὸς κύψας λυ̑σαι τὸν ἱμάντα τω̑ν ὑποδημάτων αυ᾿του̑
ומַכרֵז הוָא וָאמַר הָא אָתֵא בָּתַרי דּחַילתָן מֵני הַו דּלָא שָׁוֵא אנָא דֵּאגהַן אֵשׁרֵא עַרקֵא דַּמסָנַוהי׃
אֲנִי הִטְבַּלְתִּי אֶתְכֶם בְּמַיִם, אַךְ הוּא יַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ."
אֲנִי מְטַבֵּל אֶתְכֶם בַּמָּיִם אַךְ הוּא יְטַבֵּל אֶתְכֶם בְּרוּחַ-הַקֹּדֶשׁ:
Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“
ε᾿γώ ε᾿βάπτισα ὑμα̑ς υ῞δατι αυ᾿τὸς δὲ βαπτίσει ὑμα̑ς ε᾿ν πνεύματι ἁγίω
אֵנָא אַעמֵדּתּכֻון בּמַיָא הֻו דֵּין נַעמֵדכֻון בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא׃ ס
בַּיָּמִים הָהֵם בָּא יֵשׁוּעַ מִנָּצְרַת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל וְיוֹחָנָן הִטְבִּילוֹ בַּיַּרְדֵּן.
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ מִנְּצֶרֶת מִן-הַגָּלִיל וַיִּטָּבֵל עַל-יַד יוֺחָנָן בַּיַּרְדֵּן:
I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.
V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. ([Matouš 3:13-Matouš 3:17; Lukáš 3:21-Lukáš 3:22; Jan 1:32-Jan 1:34])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις η῟λθεν ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ Ναζαρὲτ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ε᾿βαπτίσθη ει᾿ς τὸν ᾽Ιορδάνην ὑπὸ ᾽Ιωάννου
וַהוָא בּיַומָתָא הָנֻון אֵתָא יֵשֻׁוע מֵן נָצרַת דַּגלִילָא וֵאתעמֵד בּיֻורדּנָן מֵן יֻוחַנָן׃ ס
בָּרֶגַע שֶׁעָלָה מִן הַמַּיִם רָאָה אֶת הַשָּׁמַיִם נִפְתָּחִים וְאֶת הָרוּחַ יוֹרֶדֶת עָלָיו בִּדְמוּת יוֹנָה.
וְהוּא אַךְ-עָלֹה עָלָה מִן-הַמָּיִם וַיַּרְא וְהִנֵּה נִפְתְּחוּ הַשָּׁמַיִם וְהָרוּחַ יָרְדָה עָלָיו בִּדְמוּת יוֺנָה:
A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.
Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená(e) a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. (e) ř: protržená
καὶ ευ᾿θὺς α᾿ναβαίνων ε᾿κ του̑ υ῞δατος ει῏δεν σχιζομένους τοὺς ου᾿ρανοὺς καὶ τὸ πνευ̑μα ὡς περιστερὰν καταβαι̑νον ει᾿ς αυ᾿τόν
ומֵחדָא דַּסלֵק מֵן מַיָא חזָא דֵּאסתּדֵקו שׁמַיָא ורֻוחָא אַיך יַונָא דּנֵחתַּת עלַוהי׃
יָצָא קוֹל מִן הַשָּׁמַיִם: "אַתָּה בְּנִי אֲהוּבִי, בְּךָ חָפַצְתִּי."
וַיְהִי קוֺל מִן-הַשָּׁמַיִם אַתָּה הוּא בְּנִי יְדִידִי בְּךׇ רָצְתָה נַפְשִׁי:
A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ ([Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Marek 9:7])
καὶ φωνὴ ε᾿γένετο ε᾿κ τω̑ν ου᾿ρανω̑ν σὺ ει῏ ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός ε᾿ν σοὶ ευ᾿δόκησα
וקָלָא הוָא מֵן שׁמַיָא אַנתּ הֻו בֵּרי חַבִּיבָא בָּך אֵצטבִית׃ ס
מִיָּד הוֹצִיאָה אוֹתוֹ הָרוּחַ אֶל הַמִּדְבָּר,
וְאַחֲרֵי-כֵן נְשָׂאוֺ הָרוּחַ וַיַּנִּחֵהוּ בַּמִּדְבָּר:
A i hned ho Duch vypudil na poušť.
A hned ho Duch vyvedl na poušť. ([Matouš 4:1-Matouš 4:11; Lukáš 4:1-Lukáš 4:13])
καὶ ευ᾿θὺς τὸ πνευ̑μα αυ᾿τὸν ε᾿κβάλλει ει᾿ς τὴν ε῎ρημον
ומֵחדָא אַפֵּקתֵּה רֻוחָא למַדבּרָא׃
וּבַמִּדְבָּר שָׁהָה אַרְבָּעִים יוֹם כְּשֶׁהַשָֹטָן מְנַסֶּה אוֹתוֹ. הוּא הָיָה שָׁם עִם הַחַיּוֹת, וְהַמַּלְאָכִים שֵׁרְתוּהוּ.
וַיְהִי בַמִּדְבָּר אַרְבָּעִים יוֺם עִם-חַיַּת הַָּׂדֶה וַיְנַסֵּהוּ הַשָּׁטָן וּמַלְאֲכֵי אֱלֹהִים שֵׁרְתֻהוּ:
I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel(f); byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali. (f) ř: zkoušel ([Izajáš 11:6-Izajáš 11:8; Ezechiel 34:25])
καὶ η῟ν ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω τεσσεράκοντα ἡμέρας πειραζόμενος ὑπὸ του̑ Σατανα̑ καὶ η῟ν μετὰ τω̑ν θηρίων καὶ οἱ α῎γγελοι διηκόνουν αυ᾿τω̑
וַהוָא תַּמָן בּמַדבּרָא יַומָתָא אַרבּעִין כַּד מֵתנַסֵא מֵן סָטָנָא וִאיתַוהי הוָא עַם חַיוָתָא וַמשַׁמשִׁין הוַו לֵה מַלַאכֵא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁהֻסְגַּר יוֹחָנָן בָּא יֵשׁוּעַ לַגָּלִיל וְהִכְרִיז אֶת בְּשׂוֹרַת הָאֱלֹהִים בְּאָמְרוֹ:
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הָסְגַּר יוֺחָנָן בָּא יֵשׁוּעַ הַגָּלִילָה וַיִּקְרָא אֶת-בְּשׂוֺרַת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,
Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: ([Matouš 4:12-Matouš 4:17; Lukáš 4:14-Lukáš 4:15 Marek 6:17-Marek 6:18])
μετὰ δὲ τὸ παραδοθη̑ναι τὸν ᾽Ιωάννην η῟λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν κηρύσσων τὸ ευ᾿αγγέλιον του̑ θεου̑
בָּתַר דֵּאשׁתּלֵם דֵּין יֻוחַנָן אֵתָא לֵה יֵשֻׁוע לַגלִילָא ומַכרֵז הוָא סבַרתָא דּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
"מָלְאָה הָעֵת וּקְרֵבָה מַלְכוּת אֱלֹהִים! שׁוּבוּ בִּתְשׁוּבָה וְהַאֲמִינוּ בַּבְּשׂוֹרָה!"
וַיֹּאמַר הִנֵּה מָלְאוּ הַיָּמִים וּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים קְרֹבָה לָבֹא שׁוּבוּ מִדַּרְכֵיכֶם וְהַאֲמִינוּ בַבְּשׂוֺרָה:
A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
„Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ ([Galatským 4:4; Efezským 1:10; Židům 1:1-Židům 1:2])
καὶ λέγων ο῞τι πεπλήρωται ὁ καιρὸς καὶ η῎γγικεν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ μετανοει̑τε καὶ πιστεύετε ε᾿ν τω̑ ευ᾿αγγελίω
וֵאמַר שׁלֵם לֵה זַבנָא וַמטָת מַלכֻּותָא דַּאלָהָא תֻּובו והַימֵנו בַּסבַרתָא׃
כַּאֲשֶׁר הָלַךְ עַל שְׂפַת יַם הַגָּלִיל רָאָה אֶת שִׁמְעוֹן וְאֶת אַנְדְּרֵי אֲחִי שִׁמְעוֹן פּוֹרְשִׂים רְשָׁתוֹת בַּיָּם, כִּי דַּיָּגִים הָיוּ.
וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ עַל-שְׂפַת יַם-הַגָּלִיל וַיַּרְא אֶת-שִׁמְעוֺן וְאֶת-אַנְדְּרַי אֲחִי שִׁמְעוֺן פֹּרְשִׂים מִכְמֹרֶת עַל-פְּנֵי הַיָּם כִּי דַיָּגִים הָיוּ:
A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli).
Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. ([Matouš 4:18-Matouš 4:22; Lukáš 5:1-Lukáš 5:11; Jan 1:40-Jan 1:42])
καὶ παράγων παρὰ τὴν θάλασσαν τη̑ς Γαλιλαίας ει῏δεν Σίμωνα καὶ ᾽Ανδρέαν τὸν α᾿δελφὸν Σίμωνος α᾿μφιβάλλοντας ε᾿ν τη̑ θαλάσση η῟σαν γὰρ ἁλιει̑ς
וכַד מהַלֵך חדָרַי יַמָא דַּגלִילָא חזָא לשֵׁמעֻון ולַאנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּרָמֵין מצִידָתָא בּיַמָא אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר צַיָדֵא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "לְכוּ אַחֲרַי וְאֶעֱשֶׂה אֶתְכֶם לְדַיָּגֵי אֲנָשִׁים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לְכוּ אַחֲרַי וְאֶעֱשֶׂה אֶתְכֶם לְדַיְּגֵי אָדָם:
I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς δευ̑τε ο᾿πίσω μου καὶ ποιήσω ὑμα̑ς γενέσθαι ἁλιει̑ς α᾿νθρὼπων
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע תַּו בָּתַרי וֵאעבֵּדכֻון צַיָדֵא דַּבנַי אנָשָׁא׃
מִיָּד עָזְבוּ אֶת הָרְשָׁתוֹת וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיַּעַזְבוּ אֶת-מִכְמֹרוֺתָם כְּרָגַע וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A hned opustivše síti své, šli za ním.
Ihned opustili sítě a šli za ním.
καὶ ευ᾿θὺς α᾿φέντες τὰ δίκτυα η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
ומֵחדָא שׁבַקו מצִידָתהֻון וֵאזַלו בָּתרֵה׃
הוּא הָלַךְ קְצָת הָלְאָה וְרָאָה אֶת יַעֲקֹב בֶּן־זַבְדַּי וְאֶת יוֹחָנָן אָחִיו וְהֵם בַּסִּירָה מְתַקְּנִים אֶת הָרְשָׁתוֹת.
וַיַּעֲבֹר מְעַט-מִזְעָר וַיַּרְא אֶת-יַעֲקֹב בֶּן-זַבְדִּי וְאֶת-יוֺחָנָן אָחִיו וְגַם-הֵם בָּאָנִיָּה מְתַקְּנִים מִכְמֹרוֺת:
A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.
O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
καὶ προβὰς ο᾿λίγον ει῏δεν ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ Ζεβεδαίου καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ καὶ αυ᾿τοὺς ε᾿ν τω̑ πλοίω καταρτίζοντας τὰ δίκτυα
וכַד עבַר קַלִיל חזָא ליַעקֻוב בַּר זַבדַי וַליֻוחַנָן אַחֻוהי וָאף להֻון בַּספִינתָּא דַּמתַקנִין מצִידָתהֻון׃
מִיָּד קָרָא לָהֶם. הֵם עָזְבוּ אֶת זַבְדַּי אֲבִיהֶם בַּסִּירָה עִם הַשְֹכִירִים וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיִּקְרָא אֲלֵיהֶם פִּתְאֹם וַיַּעַזְבוּ אֶת-זַבְדִּי אֲבִיהֶם בָּאָנִיָּה עִם-הַפֹּעֲלִים הְַּׂכִירִים וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿κάλεσεν αυ᾿τούς καὶ α᾿φέντες τὸν πατέρα αυ᾿τω̑ν Ζεβεδαι̑ον ε᾿ν τω̑ πλοίω μετὰ τω̑ν μισθωτω̑ν α᾿πη̑λθον ο᾿πίσω αυ᾿του̑
וַקרָא אֵנֻון ומֵחדָא שׁבַקו לזַבדַי אַבֻוהֻון בַּספִינתָּא עַם אַגִירֵא וֵאזַלו בָּתרֵה׃ ס
אַחֲרֵי בּוֹאָם אֶל כְּפַר נַחוּם מִהֵר לְהִכָּנֵס בְּשַׁבָּת לְבֵית הַכְּנֶסֶת וְלִמֵּד שָׁם.
וַיָּבֹאוּ אֶל-כְּפַר-נַחוּם וַיַּחַשׁ לָבֹא בְּיוֺם הַשַּׁבָּת אֶל-בֵּית-הַכְּנֶסֶת וַיְלַמֵּד שָׁמָּה:
I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.
Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil. ([Lukáš 4:31-Lukáš 4:37])
καὶ ει᾿σπορεύονται ει᾿ς Καφαρναούμ καὶ ευ᾿θὺς τοι̑ς σάββασιν ει᾿σελθών ει᾿ς τὴν συναγωγὴν ε᾿δίδασκεν
וכַד עַלו לַכפַרנַחֻום מֵחדָא מַלֵף הוָא בּשַׁבֵּא בַּכנֻושָׁתהֻון׃
הִשְׁתּוֹמְמוּ הָאֲנָשִׁים עַל הוֹרָאָתוֹ, כִּי הָיָה מְלַמֵּד אוֹתָם כְּבַעַל סַמְכוּת וְלֹא כַּסּוֹפְרִים.
וַיִּתְמְהוּ עַל-תּוֺרָתוֺ כִּי יָדַע לְלַמְּדָם כְּאִישׁ אֲשֶׁר שִׁלְטוֺן בְּיָדוֺ וְלֹא כַּסּוֺפְרִים:
I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.
I žasli nad jeho učením, neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci. ([Matouš 7:28-Matouš 7:29])
καὶ ε᾿ξεπλήσσοντο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑ η῟ν γὰρ διδάσκων αυ᾿τοὺς ὡς ε᾿ξουσίαν ε῎χων καὶ ου᾿χ ὡς οἱ γραμματει̑ς
ותַמִיהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה מַלֵף הוָא להֻון גֵּיר אַיך משַׁלטָא ולָא אַיך סָפרַיהֻון׃ ס
אוֹתָהּ עֵת נִמְצָא בְּבֵית הַכְּנֶסֶת אִישׁ וּבוֹ רוּחַ טְמֵאָה. צָעַק הָאִישׁ וְאָמַר:
וְשָׁם נִמְצָא אִישׁ בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת אֲשֶׁר דָּבַק בּוֺ רוּחַ טֻמְאָה וַיִּצְעַק לֵאמֹר:
I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,
V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:
καὶ ευ᾿θὺς η῟ν ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ αυ᾿τω̑ν α῎νθρωπος ε᾿ν πνεύματι α᾿καθάρτω καὶ α᾿νέκραξεν
וִאית הוָא בַּכנֻושׁתּהֻון גַּברָא דִּאית בֵּה רֻוחָא טַמַאתָא וַקעָא׃
"מַה לָּנוּ וּלְךָ יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת? בָּאתָ לְהַשְׁמִיד אוֹתָנוּ! אֲנִי יוֹדֵעַ מִי אַתָּה - קְדוֹשׁ הָאֱלֹהִים!"
הוֺי יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי מַה-לָּנוּ וָלָךְ הַאִם לְהַשְׁמִידֵנוּ בָאתָ הֲלֹא יְדַעְתִּיךׇ מִי אַתָּה קְדוֺשׁ הָאֱלֹהִים:
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
„Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.“ ([Marek 1:34 Marek 3:11-Marek 3:12])
λέγων τί ἡμι̑ν καὶ σοί ᾽Ιησου̑ Ναζαρηνέ η῟λθες α᾿πολέσαι ἡμα̑ς οι῏δά σε τίς ει῏ ὁ α῞γιος του̑ θεου̑
וֵאמַר מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע נָצרָיָא אֵתַיתּ למַובָּדֻותַן יָדַע אנָא לָך מַן אַנתּ קַדִּישֵׁה דַּאלָהָא׃
יֵשׁוּעַ גָּעַר בָּרוּחַ וְאָמַר: "שִׁתְקִי וּצְאִי מִמֶּנּוּ!"
וַיִּגְעַר-בּוֺ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר דֹּם וְצֵא מִמֶּנּוּ:
I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων φιμὼθητι καὶ ε῎ξελθε ε᾿ξ αυ᾿του̑
וַכאָא בֵּה יֵשֻׁוע וֵאמַר סכֻור פֻּומָך ופֻוק מֵנֵה׃
זִעְזְעָה הָרוּחַ הַטְּמֵאָה אֶת הָאִישׁ, צָעֲקָה בְּקוֹל גָּדוֹל וְיָצְאָה מִמֶּנּוּ.
וַיִּטְרֹף אֹתוֺ רוּחַ הַטֻּמְאָה וַיִּצְעַק צְעָקָה גְדֹלָה וְאַחֲרֵי-כֵן יָצָא מִמֶּנּוּ:
I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.
καὶ σπαράξαν αυ᾿τὸν τὸ πνευ̑μα τὸ α᾿κάθαρτον καὶ φωνη̑σαν φωνη̑ μεγάλη ε᾿ξη̑λθεν ε᾿ξ αυ᾿του̑
וַשׁדָתֵה רֻוחָא טַנפתָא וַקעָת בּקָלָא רָמָא ונֵפקַת מֵנֵה׃
הַכֹּל הִשְׁתּוֹמְמוּ וְשָׁאֲלוּ זֶה אֶת זֶה: "מַה זֶּה? מָה הַתּוֹרָה הַחֲדָשָׁה הַזֹּאת? גַּם עַל הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת הוּא מְצַוֶּה בְּסַמְכוּת וְהֵן נִשְׁמָעוֹת לוֹ!"
וַיִּשְׁתָּאוּ כֻלָּם וַיִּתְמְהוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו לֵאמֹר מַה-זֹּאת מַה-תּוֺרָה חֲדָשָׁה אִתּוֺ כִּי גַּם-אֶת-הָרוּחוֺת הַטְּמֵאוֺת הוּא מְצַוֶּה בֶּעֱזוּזוֺ וְהֵן שֹׁמְעוֺת בְּקֹלוֺ:
I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“
καὶ ε᾿θαμβήθησαν α῞παντες ω῞στε συζητει̑ν πρὸς ἑαυτοὺς λέγοντας τί ε᾿στιν του̑το διδαχὴ καινὴ κατ῾ ε᾿ξουσίαν καὶ τοι̑ς πνεύμασι τοι̑ς α᾿καθάρτοις ε᾿πιτάσσει καὶ ὑπακούουσιν αυ᾿τω̑
וֵאתּדַּמַרו כֻּלהֻון ובָעֵין הוַו חַד עַם חַד וָאמרִין דּמָנָא הי הָדֵא ומַנֻו יֻולפָּנָא הָנָא חַדתָא דַּבשֻׁולטָנָא וָאף לרֻוחֵא טַנפָתָא פָּקֵד ומֵשׁתַּמעָן לֵה׃
עַד מְהֵרָה יָצָא שִׁמְעוֹ בְּכָל אֵזוֹר הַגָּלִיל.
וְשָׁמְעוֺ יָצָא עַד-מְהֵרָה בְּכָל-הַכִּכָּר וּמִסָּבִיב לַגָּלִיל:
I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině. ([Matouš 4:24])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ἡ α᾿κοὴ αυ᾿του̑ ευ᾿θὺς πανταχου̑ ει᾿ς ο῞λην τὴν περίχωρον τη̑ς Γαλιλαίας
ומֵחדָא נפַק טֵבֵּה בּכֻלֵה אַתרָא דַּגלִילָא׃ ס
הֵם יָצְאוּ מִבֵּית הַכְּנֶסֶת וְנִכְנְסוּ מִיָּד לְבֵיתָם שֶׁל שִׁמְעוֹן וְאַנְדְּרֵי. גַּם יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן בָּאוּ אִתָּם.
וַיֵּצְאוּ מִבֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיָּבֹאוּ בֵּיתָה שִׁמְעוֺן וְאַנְדְּרַי וְעִמָּהֶם גַּם-יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן:
A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. ([Matouš 8:14-Matouš 8:17; Lukáš 4:38-Lukáš 4:41])
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿κ τη̑ς συναγωγη̑ς ε᾿ξελθόντες η῟λθον ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν Σίμωνος καὶ ᾽Ανδρέου μετὰ ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωάννου
וַנפַקו מֵן כּנֻושׁתָּא וֵאתַו לבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון ודַאנדּרֵאוָס עַם יַעקֻוב ויֻוחַנָן׃
הוֹאִיל וַחֲמוֹתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן שָׁכְבָה קוֹדַחַת מֵחֹם דִּבְּרוּ אֵלָיו בְּנוֹגֵעַ אֵלֶיהָ.
וְחֹתֶנֶת שִׁמְעוֺן שָׁכְבָה חוֺלַת-קַדָּחַת וּכְבֹאוֺ סִפְּרוּ לוֺ עַל-דְּבַר מַחֲלָתָהּ:
Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
ἡ δὲ πενθερὰ Σίμωνος κατέκειτο πυρέσσουσα καὶ ευ᾿θὺς λέγουσιν αυ᾿τω̑ περὶ αυ᾿τη̑ς
וַחמָתֵה דּשֵׁמעֻון רַמיָא הוָת בֵּאשָׁתָא וֵאמַרו לֵה עלֵיה׃
הוּא נִגַּשׁ, הֶחֱזִיק בְּיָדָהּ וְהֵקִים אוֹתָהּ. הַחֹם סָר מִמֶּנָּה וְהִיא שֵׁרְתָה אוֹתָם.
וַיִּגַּשׁ וַיַּחֲזֶק בְּיָדָהּ וַיְקִימֶהָ וְהַקַּדַּחַת רָפְתָה מִמֶּנָּה וַתָּקָם וַתְּשָׁרֵת אֹתָם:
A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
καὶ προσελθών η῎γειρεν αυ᾿τὴν κρατήσας τη̑ς χειρός καὶ α᾿φη̑κεν αυ᾿τὴν ὁ πυρετός καὶ διηκόνει αυ᾿τοι̑ς
וַקרֵב אַחדָּה בִּאידָה וַאקִימָה ומֵחדָא שׁבַקתָה אֵשָׁתָה וַמשַׁמשָׁא הוָת להֻון סס׃
בָּעֶרֶב, עִם שְׁקִיעַת הַשֶּׁמֶשׁ, הֵבִיאוּ אֵלָיו אֶת כָּל הַחוֹלִים וַאֲחוּזֵי הַשֵּׁדִים.
וַיְהִי בָּעֶרֶב אַחֲרֵי בוֺא הַשָּׁמֶשׁ וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אֵת כָּל-הַחוֺלִים וְאֵת אֲשֶׁר רוּחַ רָעָה מְבַעִתָּם:
Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
Když nastal večer a slunce zapadalo(g), přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. (g) var: zapadlo
ο᾿ψίας δὲ γενομένης ο῞τε ε῎δυ ὁ η῞λιος ε῎φερον πρὸς αυ᾿τὸν πάντας τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας καὶ τοὺς δαιμονιζομένους
בּרַמשָׁא דֵּין בּמַערָבַי שֵׁמשָׁא אַיתִּיו לוָתֵה כֻּלהֻון אַילֵין דּבִישָׁאיִת עבִידִין ודַיוָנֵא׃
כָּל הָעִיר נֶאֶסְפָה אֶל פֶּתַח הַבַּיִת
וְכָל-יוֺשְׁבֵי הָעִיר נֶאֶסְפוּ יַחְדָּו פֶּתַח הַבָּיִת:
A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.
Celé město se shromáždilo u dveří.
καὶ η῟ν ο῞λη ἡ πόλις ε᾿πισυνηγμένη πρὸς τὴν θύραν
וַמדִינתָּא כֻּלָה כּנִישָׁא הוָת עַל תַּרעָא׃
וְהוּא רִפֵּא רַבִּים שֶׁהָיוּ חוֹלִים בְּמַחֲלוֹת לְמִינֵיהֶן; גַּם שֵׁדִים רַבִּים גֵּרֵשׁ וְלֹא הִנִּיחַ לַשֵּׁדִים לְדַבֵּר מִפְּנֵי שֶׁהִכִּירוּהוּ.
וַיִּרְפָּא רַבִּים מֵהֶם אֲשֶׁר חָלוּ בְּתַחֲלֻאִים שׁוֺנִים וְרוּחוֺת רָעוֺת רַבּוֺת גֵּרֵשׁ וְלֹא-נָתַן לָרוּחוֺת הָרָעוֺת לְדַבֵּר דָּבָר כִּי יָדְעוּ מִי הוּא:
I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.
I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
καὶ ε᾿θεράπευσεν πολλοὺς κακω̑ς ε῎χοντας ποικίλαις νόσοις καὶ δαιμόνια πολλὰ ε᾿ξέβαλεν καὶ ου᾿κ η῎φιεν λαλει̑ν τὰ δαιμόνια ο῞τι η῎̑δεισαν αυ᾿τόν
וַאסִי לסַגִּיֵאא דּבִישָׁאיִת עבִידִין הוַו בּכֻורהָנֵא משַׁחלפֵא ודַיוֵא סַגִּיֵאא אַפֵּק ולָא שָׁבֵק הוָא להֻון לדַיוֵא דַּנמַללֻון מֵטֻל דּיָדעִין הוַו לֵה׃ ס
בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם, בְּעוֹד חֹשֶׁךְ, קָם וְיָצָא אֶל מָקוֹם שׁוֹמֵם וְהִתְפַּלֵּל שָׁם.
וַיַּשְׁכֵּם מִמָּחֳרָת טֶרֶם עָלָה הַשָּׁחַר וַיֵּצֵא וַיִּפְגַּע בְּמָקוֺם חָרֵב וַיִּתְפַּלֵּל שָׁמָּה:
A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.
Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil. ([Lukáš 4:42-Lukáš 4:44 Marek 6:46; Lukáš 5:16])
καὶ πρωι῭ ε῎ννυχα λίαν α᾿ναστὰς ε᾿ξη̑λθεν καὶ α᾿πη̑λθεν ει᾿ς ε῎ρημον τόπον κα᾿κει̑ προσηύχετο
וַבצַפרָא קַדֵּם קָם טָב וֵאזַל לַאתרָא חֻורבָּא ותַמָן מצַלֵא הוָא׃
שִׁמְעוֹן וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ יָצְאוּ בְּעִקְּבוֹתָיו
וְשִׁמְעוֺן וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֺ חָרְדוּ אַחֲרָיו:
I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
καὶ κατεδίωξεν αυ᾿τὸν Σίμων καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑
ובָעֵין הוַו לֵה שֵׁמעֻון וַדעַמֵה׃
וּמָצְאוּ אוֹתוֹ. אָמְרוּ לוֹ: "הַכֹּל מְחַפְּשִׂים אוֹתְךָ!"
וַיִּמְצָאֻהוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הִנֵּה כֻלָּם מְבַקְשִׁים פָּנֶיךׇ:
A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.
Když ho nalezli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“
καὶ ευ῟ρον αυ᾿τὸν καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ο῞τι πάντες ζητου̑σίν σε
וכַד אֵשׁכּחֻוהי אָמרִין לֵה כֻּלהֻון אנָשָׁא בָּעֵין לָך׃
אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ נֵלֵךְ אֶל הָעֲיָרוֹת הַקְּרוֹבוֹת וַאֲבַשֵֹר גַּם שָׁם, כִּי לְשֵׁם כָּךְ יָצָאתִי."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְנָסוּרָה מִזֶּה אֶל-עָרֵי הַפְּרָזוֺת הַקְּרֹבוֺת לָנוּ וְקָרָאתִי גַּם-שָׁמָּה כִּי עַל-כֵּן יָצָאתִי מִבֵּיתִי:
I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel.“
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς α῎γωμεν α᾿λλαχου̑ ει᾿ς τὰς ε᾿χομένας κωμοπόλεις ι῞να καὶ ε᾿κει̑ κηρύξω ει᾿ς του̑το γὰρ ε᾿ξη̑λθον
אָמַר להֻון הַלֵכו לקֻוריָא ולַמדִינָתָא דּקַרִיבָן דָּאף תַּמָן אַכרֵז להָדֵא גֵּיר אֵתִית׃
הָלַךְ וּבִשֵֹר בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת בְּכָל הַגָּלִיל וְגֵרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים.
וַיָּסַר אֶל-בָּתֵּי-הַכְּנֵסֶת בְּכָל-הַגָּלִיל וַיִּקְרָא שָׁם וַיְגָרֶשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.
A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy. ([Matouš 4:23])
καὶ η῟λθεν κηρύσσων ει᾿ς τὰς συναγωγὰς αυ᾿τω̑ν ει᾿ς ο῞λην τὴν Γαλιλαίαν καὶ τὰ δαιμόνια ε᾿κβάλλων
ומַכרֵז הוָא בּכֻלהֵין כּנֻושָׁתהֻון בּכֻלָה גּלִילָא ומַפֵּק שִׁאדֵא׃
בָּא אֵלָיו אִישׁ מְצֹרָע וְהִתְחַנֵּן לְפָנָיו. הוּא כָּרַע עַל בִּרְכָּיו וְאָמַר לוֹ: "אִם תִּרְצֶה תּוּכַל לְטַהֵר אוֹתִי."
וַיָּבֹא אֵלָיו אִישׁ מְצֹרָע וַיִּתְחַנֵּן וַיִּכְרַע לְפָנָיו וַיֹּאמַר אִם-חָפֵץ אַתָּה הֲלֹא תוּכַל לְטַהֲרֵנִי:
Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.
Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ ([Matouš 8:2-Matouš 8:4; Lukáš 5:12-Lukáš 5:16])
καὶ ε῎ρχεται πρὸς αυ᾿τὸν λεπρὸς παρακαλω̑ν αυ᾿τὸν καὶ γονυπετω̑ν καὶ λέγων αυ᾿τω̑ ο῞τι ε᾿ὰν θέλης δύνασαί με καθαρίσαι
וֵאתָא לוָתֵה גַּרבָּא וַנפַל עַל רֵגלַוהי ובָעֵא הוָא מֵנֵה וֵאמַר לֵה אֵן צָבֵא אַנתּ מֵשׁכַּח אַנתּ לַמדַכָּיֻותי׃
בְּרֹב רַחֲמָיו הוֹשִׁיט יֵשׁוּעַ אֶת יָדוֹ, נָגַע בּוֹ וְאָמַר אֵלָיו: "רוֹצֶה אֲנִי! הִטָּהֵר!"
וַיְרַחֵם עָלָיו יֵשׁוּעַ וַיּוֺשֶׁט אֶת-יָדוֺ וַיִּגַּע-בּוֺ וַיֹּאמַר חָפֵץ אֲנִי וּטְהָר:
Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
Ježíš se slitoval(h), vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ (h) var: rozhněval
καὶ σπλαγχνισθεὶς ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα αυ᾿του̑ η῞ψατο καὶ λέγει αυ᾿τω̑ θέλω καθαρίσθητι
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵתרַחַם עלַוהי וַפשַׁט אִידֵה קרֵב לֵה וֵאמַר צָבֵא אנָא אֵתּדַּכָּא׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע סָרָה מִמֶּנּוּ הַצָּרַעַת וְהוּא נִטְהַר.
עוֺד הַדָּבָר בְּפִיו וְהַצָּרַעַת סָרָה מִבְּשָׂרוֺ כְרֶגַע וַיִּטְהָר:
A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.
καὶ ευ᾿θὺς α᾿πη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑ ἡ λέπρα καὶ ε᾿καθαρίσθη
ובָה בּשָׁעתָא אֵזַל גַּרבֵה מֵנֵה וֵאתּדַּכִּי׃
יֵשׁוּעַ הִזְהִיר אוֹתוֹ וּמִהֵר לְשַׁלֵּחַ אוֹתוֹ.
וַיָּעַד-בּוֺ וַיְשַׁלְּחֵהוּ מֵעַל-פָּנָיו:
I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,
Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč
καὶ ε᾿μβριμησάμενος αυ᾿τω̑ ευ᾿θὺς ε᾿ξέβαλεν αυ᾿τόν
וַכאָא בֵּה וַאפּקֵה׃
אָמַר אֵלָיו: "רְאֵה, אַל תַּגִּיד דָּבָר לְאִישׁ. בְּרַם לֵךְ הֵרָאֵה אֶל הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב לְטָהֳרָתְךָ אֶת אֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם."
לֵאמֹר רְאֵה אַל-תַּגֵּד לְאִישׁ דָּבָר רַק-לֵךְ וְהֵרָאֵה לְעֵינֵי הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב אֶת-הַקָּרְבָּן עַל-טָהֳרָתְךׇ כַּאֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם:
A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.
a nařídil mu: „Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ ([Matouš 9:30; Leviticus 13:49 Leviticus 14:2-Leviticus 14:32])
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ο῞ρα μηδενὶ μηδὲν ει῎πης α᾿λλὰ υ῞παγε σεαυτὸν δει̑ξον τω̑ ἱερει̑ καὶ προσένεγκε περὶ του̑ καθαρισμου̑ σου α῍ προσέταξεν Μωϋση̑ς ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
וֵאמַר לֵה חזִי למָא לאנָשׁ אָמַר אַנתּ אֵלָא זֵל חַוָא נַפשָׁך לכָהנֵא וקַרֵב קֻורבָּנָא חלָף תַּדכִּיתָך אַיכַּנָא דּפַקֵד מֻושֵׁא לסָהדֻּותהֻון׃ ס
אַךְ הוּא יָצָא וְהִרְבָּה לְהַכְרִיז וּלְהָפִיץ בָּרַבִּים אֶת הַדָּבָר, עַד אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ לֹא הָיָה יָכוֹל עוֹד לָבוֹא אֶל עִיר בְּגָלוּי אֶלָּא הָיָה נִשְׂאָר מִחוּץ לָעִיר בִּמְקוֹמוֹת שׁוֹמְמִים; וּמִכָּל מָקוֹם בָּאוּ אֵלָיו.
וַיְהִי כְּצֵאתוֺ וַיָּחֶל לְהַגִּיד וּלְהַשְׁמִיעַ אֶת-הַדָּבָר בָּרַבִּים עַד אֲשֶׁר לֹא-יָכֹל עוֺד יֵשׁוּעַ לָבֹא בָעִיר בַּגָּלוּי כִּי אִם-הִתְגּוֺרֵר בַּחוּץ בְּצִיָּה וַעֲרָבָה וַיָּבֹאוּ אֵלָיו מִכָּל-עֵבֶר וּפִנָּה:
On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.
On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.
ὁ δὲ ε᾿ξελθών η῎ρξατο κηρύσσειν πολλὰ καὶ διαφημίζειν τὸν λόγον ω῞στε μηκέτι αυ᾿τὸν δύνασθαι φανερω̑ς ει᾿ς πόλιν ει᾿σελθει̑ν α᾿λλ῾ ε῎ξω ε᾿π῾ ε᾿ρήμοις τόποις η῟ν καὶ η῎ρχοντο πρὸς αυ᾿τὸν πάντοθεν
הֻו דֵּין כַּד נפַק שַׁרִי הוָא מַכרֵז סַגִּי וַאטבָּה למֵלתָא אַיכַּנָא דּלָא נֵשׁכַּח הוָא יֵשֻׁוע גַּליָאיִת דּנֵעֻול לַמדִינתָּא אֵלָא לבַר הוָא בַּאתרָא חֻורבָּא וָאתֵין הוַו לוָתֵה מֵן כֻּל דֻּוכָּא׃ ס
אַחֲרֵי יָמִים אֲחָדִים בָּא שֵׁנִית אֶל כְּפַר נַחוּם. כְּשֶׁנּוֹדַע כִּי הוּא בַּבַּיִת
וַיְהִי מִיָּמִים וַיָּשָׁב אֶל-כְּפַר-נַחוּם וְהַקּוֺל נִשְׁמַע לֵאמֹר הִנֵּה הוּא יֹשֵׁב בַּבָּיִת:
A opět všel do Kafarnaum po kolikas dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
καὶ ει᾿σελθών πάλιν ει᾿ς Καφαρναοὺμ δι῾ ἡμερω̑ν η᾿κούσθη ο῞τι ε᾿ν οι῎κω ε᾿στίν
ועַל תֻּוב יֵשֻׁוע לַכפַרנַחֻום ליַומָתָא וכַד שׁמַעו דַּבבַיתָּא הֻו׃
נֶאֶסְפוּ רַבִּים עַד אֲשֶׁר לֹא הָיָה עוֹד מָקוֹם גַּם לִפְנֵי פֶּתַח הַבַּיִת, וְהוּא דִּבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת דְּבָרוֹ.
וַיִּקָּהֲלוּ אֵלָיו רַבִּים מְהֵרָה עַד-אֲשֶׁר לֹא-נָשָׂא אֹתָם הַמָּקוֺם לַעֲמֹד יַחְדָּו אַף-לְנֹכַח הַפֶּתַח מִחוּץ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת-דְּבָרָיו:
A hned sešlo se jich množství, tak že již nemohli se směstknati ani přede dveřmi. I mluvil jim slovo.
Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim. ([Matouš 9:1-Matouš 9:8; Lukáš 5:17-Lukáš 5:26])
καὶ συνήχθησαν πολλοὶ ω῞στε μηκέτι χωρει̑ν μηδὲ τὰ πρὸς τὴν θύραν καὶ ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς τὸν λόγον
אֵתכַּנַשׁו סַגִּיֵאא אַיכַּנָא דּלָא אֵשׁכַּח אָחֵד אֵנֻון אָפלָא קדָם תַּרעָא וַממַלֵל הוָא עַמהֻון מֵלתָא׃ ס
אָז הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ מְשֻׁתָּק וְאַרְבָּעָה אֲנָשִׁים נוֹשְׂאִים אוֹתוֹ.
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו אֲנָשִׁים מְבִיאֵי אִישׁ נְכֵה עֲצָמוֺת וְאַרְבָּעָה נֹשְׂאִים אֹתוֺ:
Tedy přišli k němu, nesouce šlakem poraženého, kterýž ode čtyř nesen byl.
Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
καὶ ε῎ρχονται φέροντες πρὸς αυ᾿τὸν παραλυτικὸν αι᾿ρόμενον ὑπὸ τεσσάρων
וֵאתַו לוָתֵה וַאיתִּיו לֵה משַׁריָא כַּד שׁקִילִין לֵה בֵּית אַרבּעָא׃
בִּגְלַל הֶהָמוֹן לֹא יָכְלוּ לְהַכְנִיסוֹ אֵלָיו וְלָכֵן פֵּרְקוּ אֶת הַגַּג מֵעַל הַמָּקוֹם שֶׁהָיָה בּוֹ יֵשׁוּעַ, וְדֶרֶךְ הַפֶּתַח שֶׁעָשׂוּ הוֹרִידוּ אֶת הָאֲלוּנְקָה עִם הַמְשֻׁתָּק הַשּׁוֹכֵב עָלֶיהָ.
וְכַאֲשֶׁר לֹא יָכְלוּ לָגֶשֶׁת אֵלָיו מֵרֹב הָעָם הֵסִירוּ אֶת-הַגָּג מֵעַל-הַבַּיִת אֲשֶׁר הוּא יֹשֵׁב בּוֺ וַיּוֺרִידוּ דֶרֶךְ שָׁם אֶת-הַמִּשְׁכָּב אֲשֶׁר נְכֵה הָעֲצָמוֺת שָׁכַב עָלָיו:
A když k němu nemohli přistoupiti pro zástupy, loupali střechu, kdež byl, a probořivše ji, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili(i) otvor a spustili dolů nosítka(j), na kterých ochrnutý ležel. (i) vyhrabali (j) ř: houni
καὶ μὴ δυνάμενοι προσενέγκαι αυ᾿τω̑ διὰ τὸν ο῎χλον α᾿πεστέγασαν τὴν στέγην ο῞που η῟ν καὶ ε᾿ξορύξαντες χαλω̑σι τὸν κράβαττον ο῞που ὁ παραλυτικὸς κατέκειτο
וַדלָא אֵשׁכַּחו למֵתקַרָבֻו לוָתֵה מֵטֻל כֵּנשָׁא סלֵקו להֻון לֵאגָּרָא וַארִימו תַּטלִילָא דַּאתַר דִּאיתַוהי הוָא יֵשֻׁוע ושַׁבֻּוה עַרסָא דַּרמֵא הוָא בָּה משַׁריָא׃ ס
רָאָה יֵשׁוּעַ אֶת אֱמוּנָתָם וְאָמַר אֶל הַמְשֻׁתָּק: "בְּנִי, נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ."
כִּרְאוֺת יֵשׁוּעַ אֶת-אֱמוּנָתָם וַיֹּאמֶר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת בְּנִי נִסְלְחוּ-לְךׇ חָטֹּאתֶיךׇ:
A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ ([Lukáš 7:48])
καὶ ι᾿δών ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν πίστιν αυ᾿τω̑ν λέγει τω̑ παραλυτικω̑ τέκνον α᾿φίενταί σου αἱ ἁμαρτίαι
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע הַימָנֻותהֻון אֵמַר להַו משַׁריָא בֵּרי שׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ׃
אֲחָדִים מִן הַסּוֹפְרִים אֲשֶׁר יָשְׁבוּ שָׁם אָמְרוּ בְּלִבָּם:
וַאֲנָשִׁים מִן-הַסּוֺפְרִים יָשְׁבוּ שָׁם מְדַבְּרִים אֶל-לִבָּם לֵאמֹר:
A byli tu někteří z zákonníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
η῟σαν δέ τινες τω̑ν γραμματέων ε᾿κει̑ καθήμενοι καὶ διαλογιζόμενοι ε᾿ν ται̑ς καρδίαις αυ᾿τω̑ν
אִית הוַו דֵּין תַּמָן מֵן סָפרֵא וַפרִישֵׁא דּיָתבִּין ומֵתרַעֵין הוַו בּלֵבּהֻון׃
"מַדּוּעַ הוּא מְדַבֵּר כָּךְ? מְגַדֵּף הוּא. מִי יָכוֹל לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים זוּלָתִי הָאֱלֹהִים לְבַדּוֹ?"
לָמָּה מְדַבֵּר גִּדּוּפִים כָּאֵלֶּה מִי יוּכַל לִסְלֹחַ חֲטָאִים בִּלְתִּי הָאֱלֹהִים לְבַדּוֺ:
Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
„Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“ ([Izajáš 43:25])
τί ου῟τος ου῞τως λαλει̑ βλασφημει̑ τίς δύναται α᾿φιέναι ἁμαρτίας ει᾿ μὴ ει῟ς ὁ θεός
דּמָנָא הָנָא ממַלֵל גֻּודָּפָא מַנֻו מֵשׁכַּח למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע הִבְחִין יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֹ שֶׁכָּכָה חָשְׁבוּ בִּלְבָבָם. אָמַר לָהֶם: "לָמָּה אַתֶּם אוֹמְרִים אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בִּלְבַבְכֶם?
וְעַד-מְהֵרָה יָדַע יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֺ כִּי-כֵן חָשְׁבוּ בְלִבָּם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תֶהְגּוּ כָזֹאת בְּלִבְּכֶם:
I poznav Ježíš hned duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: „Jak to, že tak uvažujete? ([Jan 2:25])
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿πιγνοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ πνεύματι αυ᾿του̑ ο῞τι ου῞τως διαλογίζονται ε᾿ν ἑαυτοι̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς τί ταυ̑τα διαλογίζεσθε ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע בּרֻוחֵה דּהָלֵין מֵתרַעֵין בּנַפשׁהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מֵתרַעֵין אנתֻּון הָלֵין בּלֵבּכֻון׃
מַה קַּל יוֹתֵר: לְהַגִּיד לַמְשֻׁתָּק 'נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ', אוֹ לוֹמַר 'קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְהִתְהַלֵּךְ'?
כִּי מֶה נָקֵל אִם-לֵאמֹר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ אוֺ לֵאמֹר קוּם שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
Co jest snáze, říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň, vezmi lože své a choď?
Je snadnější říci ochrnutému: ‚Odpouštějí se ti hříchy,‘ anebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lože(k) a choď?‘ (k) ř: houni (pod. Marek 2:11 Marek 2:12)
τί ε᾿στιν ευ᾿κοπὼτερον ει᾿πει̑ν τω̑ παραλυτικω̑ α᾿φίενταί σου αἱ ἁμαρτίαι η῍ ει᾿πει̑ν ε῎γειρε καὶ α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ περιπάτει
אַידָא פּשִׁיקָא למִאמַר לַמשַׁריָא דַּשׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ אַו למִאמַר דּקֻום שׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּ כִּי לְבֶן־הָאָדָם הַסַּמְכוּת לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים עֲלֵי אֲדָמוֹת" - אָמַר לַמְשֻׁתָּק -
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּן כִּי יֵשׁ רִשְׁיוֺן לְבֶן-הָאָדָם בָּאָרֶץ לִסְלֹחַ חֲטָאִים אָז אָמַר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת:
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – řekne ochrnutému:
ι῞να δὲ ει᾿δη̑τε ο῞τι ε᾿ξουσίαν ε῎χει ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου α᾿φιέναι ἁμαρτίας ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς λέγει τω̑ παραλυτικω̑
דּתֵדּעֻון דֵּין דּשַׁלִיט הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא בַּארעָא למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵמַר לַמשַׁריָא׃
"אֵלֶיךָ אֲנִי אוֹמֵר: קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְלֵךְ לְבֵיתְךָ!"
הִנֵּה אֲנִי אֹמֵר לָךְ קוּם שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-בֵּיתֶךׇ:
Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
„Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
σοὶ λέγω ε῎γειρε α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ υ῞παγε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου
לָך אָמַר אנָא קֻום שׁקֻול עַרסָך וזֵל לבַיתָּך׃
הוּא קָם וּמִיָּד לָקַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְיָצָא לְעֵינֵי כֻּלָּם. הַכֹּל הִשְׁתּוֹמְמוּ וְשִׁבְּחוּ אֶת אֱלֹהִים בְּאָמְרָם: "מֵעוֹלָם לֹא רָאִינוּ כַּדָּבָר הַזֶּה!"
וַיְמַהֵר וַיָּקָם וַיִָּּׂא אֶת-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּצֵא לְעֵינֵי כֻלָּם וּפַלָּצוּת אָחֲזָה אֶת-כֻּלָּם וַיִּתְּנוּ כָבוֺד לֵאלֹהִים לֵאמֹר מֵעוֺלָם לֹא-רָאִינוּ כָּזֹאת:
I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, tak že se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“ ([Matouš 9:33])
καὶ η᾿γέρθη καὶ ευ᾿θὺς α῎ρας τὸν κράβαττον ε᾿ξη̑λθεν ε῎μπροσθεν πάντων ω῞στε ε᾿ξίστασθαι πάντας καὶ δοξάζειν τὸν θεὸν λέγοντας ο῞τι ου῞τως ου᾿δέποτε ει῎δομεν
וקָם בַּר־שָׁעתֵה וַשׁקַל עַרסֵה וַנפַק לעִין כֻּלהֻון אַיכַּנָא דּנֵתּדַּמרֻון כֻּלהֻון וַנשַׁבּחֻון לַאלָהָא כַּד אָמרִין דּלָא מֵמתֻום חזַין הָכַנָא סּ סּ׃
יֵשׁוּעַ יָצָא שׁוּב אֶל שְׂפַת הַיָּם. בָּא אֵלָיו כָּל הֶהָמוֹן וְהוּא לִמֵּד אוֹתָם.
וַיּוֺסֶף וַיֵּצֵא אֶל-שְׂפַת הַיָּם וְכָל-הָעָם בָּאוּ אֵלָיו וַיָּשֶׂם אֶת-תּוֺרָתוֺ לִפְנֵיהֶם:
I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil. ([Matouš 9:9-Matouš 9:13; Lukáš 5:27-Lukáš 5:32])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν πάλιν παρὰ τὴν θάλασσαν καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τόν καὶ ε᾿δίδασκεν αυ᾿τούς
וַנפַק תֻּוב לוָת יַמָא וכֻלֵה כֵּנשָׁא אָתֵין הוַו לוָתֵה ומַלֵף הוָא להֻון׃ ס
כַּאֲשֶׁר עָבַר בְּדַרְכּוֹ וְרָאָה אֶת לֵוִי בֶּן חַלְפַי יוֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס, אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ אַחֲרַי!" הוּא קָם וְהָלַךְ אַחֲרָיו.
כַּאֲשֶׁר עָבַר מִשָּׁם רָאָה אֶת-לֵוִי בֶּן-חַלְפַי יֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס וַיֹּאמֶר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו:
A pomíjeje, uzřel Léví Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Poď za mnou. A on vstav, šel za ním.
A když šel dál, viděl Leviho(l), syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. (l) var: Jakuba ([Marek 1:18 Marek 1:20])
καὶ παράγων ει῏δεν Λευὶν τὸν του̑ ῾Αλφαίου καθήμενον ε᾿πὶ τὸ τελὼνιον καὶ λέγει αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι καὶ α᾿ναστὰς η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑
וכַד עָבַר חזָא ללֵוִי בַּר חַלפַי דּיָתֵב בֵּית־מָכסֵא וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי וקָם אֵזַל בָּתרֵה׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הֵסֵב יֵשׁוּעַ בְּבֵיתוֹ וּמוֹכְסִים וְחוֹטְאִים רַבִּים הֵסֵבּוּ עִמּוֹ וְעִם תַּלְמִידָיו, כִּי רַבִּים הָיוּ וְהֵם הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ עַל-הַלֶּחֶם בְּבֵיתוֺ וַיֵּשְׁבוּ מוֺכְסִים וְחַטָּאִים רַבִּים עִם-יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו כִּי רַבִּים הָיוּ אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו:
I stalo se, když seděl Ježíš za stolem v domě jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; nebo mnoho jich bylo, a šlo za ním.
Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kdo ho následovali. ([Matouš 21:31])
καὶ γίνεται κατακει̑σθαι αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑ καὶ πολλοὶ τελω̑ναι καὶ ἁμαρτωλοὶ συνανέκειντο τω̑ ᾽Ιησου̑ καὶ τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ η῟σαν γὰρ πολλοὶ καὶ η᾿κολούθουν αυ᾿τω̑
וַהוָא דּכַד סמִיך בּבַיתֵּה סַגִּיֵאא מָכסֵא וחַטָיֵא סמִיכִין הוַו עַם יֵשֻׁוע ועַם תַּלמִידַוהי אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר סַגִּיֵאא וֵאתַו בָּתרֵה׃
רָאוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים שֶׁהוּא אוֹכֵל עִם הַחוֹטְאִים וְהַמּוֹכְסִים, אָמְרוּ אֶל תַּלְמִידָיו: "עִם הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים הוּא אוֹכֵל?"
וַיִּרְאוּ הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים כִּי הוּא אֹכֵל עִם-הַחַטָּאִים וְהַמּוֺכְסִים וַיֹּאמְרוּ אֶל-תַּלְמִידָיו מַדּוּעַ הוּא אֹכֵל וְשֹׁתֵה עִם-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים:
Zákonníci pak a farizeové viděvše, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což to, že s publikány a hříšníky jí a pije?
Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s celníky a hříšníky?“ ([Lukáš 15:1-Lukáš 15:2])
καὶ οἱ γραμματει̑ς τω̑ν Φαρισαίων ι᾿δόντες ο῞τι ε᾿σθίει μετὰ τω̑ν ἁμαρτωλω̑ν καὶ τελωνω̑ν ε῎λεγον τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ο῞τι μετὰ τω̑ν τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν ε᾿σθίει
וסָפרֵא וַפרִישֵׁא כַּד חזַאוֻהי דּלָעֵס עַם מָכסֵא ועַם חַטָיֵא אֵמַרו לתַלמִידַוהי מָנַו עַם מָכסֵא וחַטָיֵא אָכֵל ושָׁתֵא׃ ס
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "לֹא הַבְּרִיאִים צְרִיכִים לְרוֹפֵא, אֶלָּא הַחוֹלִים. לֹא בָּאתִי לִקְרֹא לַצַּדִּיקִים אֶלָּא לַחוֹטְאִים."
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַחֲזָקִים אֵין לָהֶם דָּבָר עִם-הָרֹפֵא כִּי אִם-הַחוֺלִים לֹא-בָאתִי לִקְרֹא לַצַּדִּיקִים לָבֹא אֵלַי כִּי אִם-לַחַטָּאִים לִתְשׁוּבָה:
To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat(m) spravedlivé, ale hříšníky(n).“ (m) povolat (n) var: + k pokání
καὶ α᾿κούσας ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν οἱ ι᾿σχύοντες ι᾿ατρου̑ α᾿λλ῾ οἱ κακω̑ς ε῎χοντες ου᾿κ η῟λθον καλέσαι δικαίους α᾿λλὰ ἁμαρτωλούς
כַּד שׁמַע דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון לָא סנִיקִין חלִימֵא עַל אָסיָא אֵלָא אַילֵין דּבִישׁ בִּישׁ עבִידִין לָא אֵתִית דֵּאקרֵא לזַדִּיקֵא אֵלָא לחַטָיֵא׃
תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן וְתַלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים צָמוּ. בָּאוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מַדּוּעַ תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן וְתַלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים צָמִים וְתַלְמִידֶיךָ אֵינָם צָמִים?"
וְתַלְמִידֵי יוֺחָנָן וְהַפְּרוּשִׁים אֲשֶׁר עִנּוּ בַצּוֺם נַפְשָׁם בָּאוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו עַל-מָה תַלְמִידֵי יוֺחָנָן וְהַפְּרוּשִׁים צָמִים וְתַלְמִידֶיךׇ לֹא יָצֻמוּ:
Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: „Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“ ([Matouš 9:14-Matouš 9:17; Lukáš 5:33-Lukáš 5:39])
καὶ η῟σαν οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου καὶ οἱ Φαρισαι̑οι νηστεύοντες καὶ ε῎ρχονται καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ διὰ τί οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου καὶ οἱ μαθηταὶ τω̑ν Φαρισαίων νηστεύουσιν οἱ δὲ σοὶ μαθηταὶ ου᾿ νηστεύουσιν
תַּלמִידַוהי דֵּין דּיֻוחַנָן וַפרִישֵׁא צָימִין הוַו וֵאתַו וָאמרִין לֵה למָנָא תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן ודַפרִישֵׁא צָימִין ותַלמִידַיךְּ דִּילָך לָא צָימִין׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם יְכוֹלִים בְּנֵי הַחֻפָּה לָצוּם בְּעוֹד הֶחָתָן אִתָּם? כָּל עוֹד הֶחָתָן עִמָּהֶם אֵין הֵם יְכוֹלִים לָצוּם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֲכִי יָצֻמוּ בְּנֵי הַחֲתֻנָּה בְּעוֺד הֶחָתָן עִמָּהֶם כָּל-עוֺד אֲשֶׁר הֶחָתָן בְּתוֺכָם לֹא יוּכְלוּ לָצוּם:
I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové ženichovi postiti se, když jest s nimi ženich? Dokudž mají s sebou ženicha, nemohouť se postiti.
Ježíš jim řekl: „Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. ([Jan 3:29])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ δύνανται οἱ υἱοὶ του̑ νυμφω̑νος ε᾿ν ω῟ ὁ νυμφίος μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν νηστεύειν ο῞σον χρόνον ε῎χουσιν τὸν νυμφίον μετ῾ αυ᾿τω̑ν ου᾿ δύνανται νηστεύειν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע למָא מֵשׁכּחִין בּנַוהי דַּגנֻונָא כּמָא דּחַתנָא עַמהֻון הֻו דַּנצֻומֻון לָא׃
אַךְ יוֹם יָבוֹא וְהֶחָתָן יִלָּקַח מֵהֶם, וּבַיּוֹם הַהוּא יָצוּמוּ.
הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֻקַּח מֵהֶם הֶחָתָן וְאָז יָצֻמוּ בַּיָּמִים הָהֵם:
Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v ten den, se budou postit. ([Jan 16:20])
ε᾿λεύσονται δὲ ἡμέραι ο῞ταν α᾿παρθη̑ α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὁ νυμφίος καὶ τότε νηστεύσουσιν ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα
נִאתֻון דֵּין יַומָתָא דּמָא דֵּאשׁתּקֵל מֵנהֻון חַתנָא הָידֵּין נצֻומֻון בּהַו יַומָא׃
אֵין אִישׁ תּוֹפֵר פִּסַּת בַּד חָדָשׁ עַל בֶּגֶד יָשָׁן: אִם יַעֲשֶׂה כֵּן, יִתָּלֵשׁ הַטְּלַאי מִן הַיָּשָׁן וְהַקֶּרַע יִהְיֶה גָּרוּעַ יוֹתֵר.
וְאֵין-תֹּפְרִים טְלָאָה חֲדָשָׁה עַל-שִׂמְלָה בָלָה פֶּן-הַטְּלָאָה הַחֲדָשָׁה בְּמִלֻּאָתָהּ תִּגְרַע מִן-הִַּׂמְלָה הַבָּלָה וְתוֺסִיף עַל-קְרָעֶיהָ:
Ano žádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého, i bývá větší díra.
Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
ου᾿δεὶς ε᾿πίβλημα ρ᾿άκους α᾿γνάφου ε᾿πιράπτει ε᾿πὶ ἱμάτιον παλαιόν ει᾿ δὲ μή αι῎ρει τὸ πλήρωμα α᾿π῾ αυ᾿του̑ τὸ καινὸν του̑ παλαιου̑ καὶ χει̑ρον σχίσμα γίνεται
לָא אנָשׁ רָמֵא אֻורקַעתָא חדַתָא וחָאֵט עַל מָאנָא בּלָיָא דּלָא נָסבָּא מַליֻותָה הָי חדַתָא מֵן בּלָיָא והָוֵא סֵדקָא יַתִּירָא׃
וְאֵין אִישׁ שָׂם יַיִן חָדָשׁ בְּנֹאדוֹת יְשָׁנִים: אִם יַעֲשֶׂה כֵּן, יִבְקַע הַיַּיִן אֶת הַנֹּאדוֹת וְיֹאבַד הַיַּיִן וְכֵן גַּם הַנֹּאדוֹת. הֵן יַיִן חָדָשׁ יוֹצְקִים לְנֹאדוֹת חֲדָשִׁים."
וְתִירוֺשׁ לֹא יֻתַּן בְּנֹאדוֺת בָּלִים פֶּן-יְבַקַּע הַתִּירוֺשׁ אֶת-הַנֹּאדוֺת וְנִשְׁפַּךְ הַיַּיִן וְהַנֹּאדוֺת יִכְלָיוּן אֲבָל תִּירוֺשׁ יֻתַּן בְּנֹאדוֺת חֲדָשִׁים:
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy, a víno i měchy přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!“
καὶ ου᾿δεὶς βάλλει οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς παλαιούς ει᾿ δὲ μή ρ᾿ήξει ὁ οι῏νος τοὺς α᾿σκούς καὶ ὁ οι῏νος α᾿πόλλυται καὶ οἱ α᾿σκοί α᾿λλὰ οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς καινούς
ולָא אנָשׁ רָמֵא חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא בּלָיָתָא דּלָא חַמרָא מצַרֵא לזֵקֵא וזֵקֵא אָבדָּן וחַמרָא מֵתֵאשֵׁד אֵלָא רָמֵין חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא חַדתָּתָא׃ ס
בְּשַׁבָּת עָבַר בִּשְׂדוֹת הַקָּמָה וְתַלְמִידָיו הֵחֵלּוּ לִקְטֹף שִׁבֳֳּלִים בַּדֶּרֶךְ.
וַיְהִי הַיּוֺם וַיֵּלֶךְ בִּשְׂדֵה קָמָה בַּשַּׁבָּת וְתַלְמִידָיו בַּעֲשׂוֺתָם דַּרְכָּם שָׁם הֵחֵלוּ לִקְטֹף מְלִילוֺת בְּיָדָם:
I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho, cestou jdouce, vymínati klasy.
Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů. ([Matouš 12:1-Matouš 12:8; Lukáš 6:1-Lukáš 6:5 Deuteronomium 23:26])
καὶ ε᾿γένετο αυ᾿τὸν ε᾿ν τοι̑ς σάββασιν παραπορεύεσθαι διὰ τω̑ν σπορίμων καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ η῎ρξαντο ὁδὸν ποιει̑ν τίλλοντες τοὺς στάχυας
וַהוָא דּכַד אָזֵל יֵשֻׁוע בּשַׁבּתָא בֵּית זַרעֵא תַּלמִידַוהי מהַלכִין הוַו ומָלגִּין שֵׁבּלֵא׃
אָמְרוּ לוֹ הַפְּרוּשִׁים: "רְאֵה, מַדּוּעַ הֵם עוֹשִׂים בְּשַׁבָּת דָּבָר שֶׁאָסוּר לַעֲשׂוֹתוֹ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַפְּרוּשִׁים רְאֵה מַדּוּעַ הֵם עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר-לֹא יֵעָשֶׂה בַשַּׁבָּת:
Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť dělají v sobotu, čehož nenáleží.
Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!“ ([Exodus 20:10])
καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ε῎λεγον αυ᾿τω̑ ι῎δε τί ποιου̑σιν τοι̑ς σάββασιν ο῍ ου᾿κ ε῎ξεστιν
וָאמרִין לֵה פּרִישֵׁא חזִי מָנָא עָבדִּין בּשַׁבּתָא מֵדֵּם דּלָא שַׁלִיט׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הַאִם מֵעוֹדְכֶם לֹא קְרָאתֶם מַה שֶּׁעָשָׂה דָּוִד בִּהְיוֹתוֹ בְּמַחְסוֹר וּבְרָעָב הוּא וַאֲנָשָׁיו?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲלֹא קְרָאתֶם אֶת-אֲשֶׁר עָשָׂה דָוִד בִּהְיוֺתוֺ בְחֶסֶר וּבְכָפָן הוּא וָאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ:
I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním? ([1 Samuelova 21:2-1 Samuelova 21:7; 2 Samuelova 8:17])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ου᾿δέποτε α᾿νέγνωτε τί ε᾿ποίησεν Δαυίδ ο῞τε χρείαν ε῎σχεν καὶ ε᾿πείνασεν αυ᾿τὸς καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא מֵמתֻום קרַיתֻּון מָנָא עבַד דַּוִיד כַּד אֵסתּנֵק וַכפֵן הֻו וַדעַמֵה׃
הֲרֵי נִכְנַס לְבֵית הָאֱלֹהִים בִּימֵי אֶבְיָתָר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְאָכַל אֶת לֶחֶם הַפָּנִים אֲשֶׁר אֵינוֹ מֻתָּר לַאֲכִילָה אֶלָּא לַכֹּהֲנִים, וְנָתַן גַּם לָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ."
אֲשֶׁר בָּא אֶל-בֵּית הָאֱלֹהִים בִּימֵי אֶבְיָתָר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיֹּאכַל אֶת-לֶחֶם הַפָּנִים וַיִּתֵּן גַּם-לַאֲנָשָׁיו אֲשֶׁר עַל-פִּי הַתּוֺרָה לֹא יֹאכַל בִּלְתִּי אִם-הַכֹּהֲנִים לְבַדָּם:
Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze {biskupa}, a jedl chleby posvátné, (jichž neslušelo jísti než samým kněžím), a dal i těm, kteříž s ním byli?
Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“ ([Leviticus 24:5-Leviticus 24:9])
πω̑ς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ θεου̑ ε᾿πὶ ᾽Αβιαθὰρ α᾿ρχιερέως καὶ τοὺς α῎ρτους τη̑ς προθέσεως ε῎φαγεν ου῍ς ου᾿κ ε῎ξεστιν φαγει̑ν ει᾿ μὴ τοὺς ἱερει̑ς καὶ ε῎δωκεν καὶ τοι̑ς σὺν αυ᾿τω̑ ου῏σιν
אַיכַּנָא עַל לבַיתֵּה דַּאלָהָא כַּד אַבִיתָר רַבּ כָּהנֵא ולַחמָא דּפָתֻורֵה דּמָריָא אֵכַל הַו דּלָא שַׁלִיט למֵאכַל אֵלָא אֵן לכָהנֵא ויַהב אָף לַאילֵין דּעַמֵה הוַו׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "הַשַּׁבָּת נֶעֶשְׂתָה לְמַעַן הָאָדָם וְלֹא הָאָדָם לְמַעַן הַשַּׁבָּת.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵן הַשַּׁבָּת הוּכַן בַּעֲבוּר הָאָדָם וְלֹא הָאָדָם בַּעֲבוּר הַשַּׁבָּת:
I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. ([Exodus 23:12; Deuteronomium 5:14])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς τὸ σάββατον διὰ τὸν α῎νθρωπον ε᾿γένετο καὶ ου᾿χ ὁ α῎νθρωπος διὰ τὸ σάββατον
וֵאמַר להֻון דּשַׁבּתָא מֵטֻל בַּרנָשָׁא אֵתבַּריַת ולָא הוָא בַּרנָשָׁא מֵטֻל שַׁבּתָא׃
לָכֵן בֶּן־הָאָדָם אָדוֹן גַּם לַשַּׁבָּת."
עַל-כֵּן בֶּן-הָאָדָם גַּם-אֲדוֺן הַשַּׁבָּת הוּא:
Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“
ω῞στε κύριός ε᾿στιν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου καὶ του̑ σαββάτου
מָרֵה הֻו הָכִיל וָאף דּשַׁבּתָא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
הוּא נִכְנַס שׁוּב לְבֵית הַכְּנֶסֶת. הָיָה שָׁם אִישׁ שֶׁיָּדוֹ יְבֵשָׁה,
וַיּוֺסֶף וַיָּבֹא אֶל-בֵּית-הַכְּנֵסֶת וְשָׁם-אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה:
I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou(o) rukou. (o) ř: uschlou (tak i Marek 3:3) ([Matouš 12:9-Matouš 12:14; Lukáš 6:6-Lukáš 6:11])
καὶ ει᾿ση̑λθεν πάλιν ει᾿ς τὴν συναγωγήν καὶ η῟ν ε᾿κει̑ α῎νθρωπος ε᾿ξηραμμένην ε῎χων τὴν χει̑ρα
ועַל תֻּוב יֵשֻׁוע לַכנֻושׁתָּא וִאית הוָא תַּמָן גַּברָא חַד דּיַבִּישָׁא אִידֵה׃
וְהֵם הִתְבּוֹנְנוּ בְּיֵשׁוּעַ לִרְאוֹת אִם יְרַפֵּא אוֹתוֹ בְּשַׁבָּת, כְּדֵי שֶׁיּוּכְלוּ לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ.
וְהֵם אָרְבוּ לוֺ אִם-יִרְפָּאֵהוּ בַּשַּׁבָּת לְמַעַן תִּמְצָא יָדָם לְשִׂטְנוֺ:
I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.
καὶ παρετήρουν αυ᾿τὸν ει᾿ τοι̑ς σάββασιν θεραπεύσει αυ᾿τόν ι῞να κατηγορήσωσιν αυ᾿του̑
ונָטרִין הוַו לֵה דֵּאן מַאסֵא לֵה בּשַׁבּתָא נקַטרגֻונָיהי׃
אָמַר אֶל הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֹ יְבֵשָׁה: "עֲמֹד בָּאֶמְצַע!"
וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה קוּם וַעֲמֹד בְּתוֺךְ הַקָּהָל:
I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed.
On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“
καὶ λέγει τω̑ α᾿νθρὼπω τω̑ τὴν ξηρὰν χει̑ρα ε῎χοντι ε῎γειρε ει᾿ς τὸ μέσον
וֵאמַר להַו גַּברָא דּיַבִּישָׁא אִידֵה קֻום בַּמצַעתָא׃
פָּנָה אֲלֵיהֶם וְשָׁאַל: "הַאִם מֻתָּר לְהֵיטִיב בְּשַׁבָּת אוֹ לַעֲשׂוֹת רָעָה? לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֹ לַהֲרֹג?" אַךְ הֵם שָׁתְקוּ.
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם הֲכִי כַדָּת לְהֵיטִיב בַּשַּׁבָּת אוֺ לְהָרַע לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֺ לְשַׁחֲתָהּ וַיַּחֲרִישׁוּ:
I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.
Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit(p)?“ Ale oni mlčeli. (p) ř: duši spasit, či zabít ([Lukáš 14:3])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε῎ξεστιν τοι̑ς σάββασιν α᾿γαθὸν ποιη̑σαι η῍ κακοποιη̑σαι ψυχὴν σω̑σαι η῍ α᾿ποκτει̑ναι οἱ δὲ ε᾿σιὼπων
אֵמַר דֵּין אָף להֻון שַׁלִיט בּשַׁבּתָא למֵעבַּד דּטָב אַו דּבִישׁ נַפשָׁא למַחָיֻו אַו למַובָּדֻו הֵנֻון דֵּין שַׁתִּיקִין הוַו׃
הִבִּיט בָּהֶם כֹּה וָכֹה בְּזַעַם, בְּרֹב עֶצֶב עַל קְשִׁי לְבָבָם, וְאָמַר לָאִישׁ: "הוֹשֵׁט אֶת הַיָּד!" הוּא הוֹשִׁיט אוֹתָהּ וְיָדוֹ שָׁבָה לְאֵיתָנָהּ.
וַיַּשְׁקֵף אֲלֵיהֶם מִסָּבִיב בְּפָנִים זֹעֲפִים כִּי מַר-לוֺ מְאֹד מִקְּשִׁי לִבָּם וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִישׁ הַהוּא הוֺשֵׁט אֶת-יָדֶךׇ וַיֹּשֶׁט אֹתָהּ וַתָּשָׁב יָדוֺ לְאֵיתָנָהּ כָּאַחֶרֶת:
A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá.
Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá. ([Izajáš 6:10])
καὶ περιβλεψάμενος αυ᾿τοὺς μετ῾ ο᾿ργη̑ς συλλυπούμενος ε᾿πὶ τη̑ πωρὼσει τη̑ς καρδίας αυ᾿τω̑ν λέγει τω̑ α᾿νθρὼπω ε῎κτεινον τὴν χει̑ρα καὶ ε᾿ξέτεινεν καὶ α᾿πεκατεστάθη ἡ χεὶρ αυ᾿του̑
וחָר בּהֻון בּחֵמתָּא כַּד כַּריָא לֵה עַל קַשׁיֻות לֵבּהֻון וֵאמַר להַו גַּברָא פּשֻׁוט אִידָך וַפשַׁט ותֵקנַת אִידֵה׃ ס
יָצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וּמִיָּד טִכְּסוּ עָלָיו עֵצָה עִם חֲסִידֵי בֵּית הוֹרְדוֹס - כֵּיצַד לְהַכְחִיד אוֹתוֹ.
וְהַפְּרוּשִׁים יָצְאוּ וַיָּחִישׁוּ לְהִוָּעֵץ עִם-אַנְשֵׁי הוֺרְדוֺס בַּמֶּה לְהַשְׁחִיתוֺ:
A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili.
Když farizeové vyšli, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí. ([Marek 12:13])
καὶ ε᾿ξελθόντες οἱ Φαρισαι̑οι ευ᾿θὺς μετὰ τω̑ν ῾Ηρωδιανω̑ν συμβούλιον ε᾿δίδουν κατ῾ αυ᾿του̑ ο῞πως αυ᾿τὸν α᾿πολέσωσιν
וַנפַקו פּרִישֵׁא בַּר־שָׁעתֵה עַם דּבֵית הֵרָודֵס ומֵלכָּא נסַבו עלַוהי אַיכַּנָא דּנַובּדֻונָיהי׃
יֵשׁוּעַ הָלַךְ מִשָּׁם עִם תַּלְמִידָיו אֶל שְׂפַת הַיָּם וְהָמוֹן רַב מִן הַגָּלִיל הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם עִם-תַּלְמִידָיו דֶּרֶךְ הַיָּם וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו מִן-הַגָּלִיל וּמִן-יְהוּדָה:
Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Ježíš se svými učedníky se uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska, ([Matouš 4:25; Lukáš 6:17-Lukáš 6:18])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ α᾿νεχὼρησεν πρὸς τὴν θάλασσαν καὶ πολὺ πλη̑θος α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας η᾿κολούθησεν καὶ α᾿πὸ τη̑ς ᾽Ιουδαίας
ויֵשֻׁוע עַם תַּלמִידַוהי אֵזַל לֵה לוָת יַמָא ועַמָא סַגִּיָאא מֵן גּלִילָא נַקפֵּה הוָא ומֵן יִהֻוד׃
גַּם מִיהוּדָה, מִירוּשָׁלַיִם, מֵאֱדוֹם, מֵעֵבֶר הַיַּרְדֵּן וּמִסְּבִיבוֹת צוֹר וְצִידוֹן בָּאוּ אֵלָיו הָמוֹן רַב, כִּי שָׁמְעוּ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה.
וּמִירוּשָׁלַיִם וּמֵאֱדוֺם וּמֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן וּמִסְּבִיבוֺת צֹר וְצִידוֺן קָהָל גָּדוֺל בָּאוּ אֵלָיו כִּי שָׁמְעוּ אֵת כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה:
I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí.
καὶ α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων καὶ α᾿πὸ τη̑ς ᾽Ιδουμαίας καὶ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου καὶ περὶ Τύρον καὶ Σιδω̑να πλη̑θος πολύ α᾿κούοντες ο῞σα ε᾿ποίει η῟λθον πρὸς αυ᾿τόν
ומֵן אֻורִשׁלֵם ומֵן אַדֻום ומֵן עֵברָא דּיֻורדּנָן ומֵן צֻור ומֵן צַידָּן כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא דַּשׁמַעו הוַו כֻּל דּעָבֵד אֵתַו לוָתֵה׃
הוּא אָמַר לְתַלְמִידָיו שֶׁיָּכִינוּ לוֹ סִירָה פֶּן יִלְחָצֵהוּ הֶהָמוֹן,
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו לְהָכֶן-לוֺ אֳנִיָּה קְטַנָּה מִפְּנֵי הֲמוֺן הָעָם לְבִלְתִּי יִדְחֲקוּן אֹתוֺ:
I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli.
Požádal učedníky, ať pro něho připraví loď, aby se zástup na něho netlačil. ([Marek 4:1; Lukáš 5:3; Matouš 13:2])
καὶ ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ι῞να πλοιάριον προσκαρτερη̑ αυ᾿τω̑ διὰ τὸν ο῎χλον ι῞να μὴ θλίβωσιν αυ᾿τόν
וֵאמַר לתַלמִידַוהי דַּנקַרבֻון לֵה ספִינתָּא מֵטֻל כֵּנשֵׁא דּלָא נֵחבּצֻונָיהי׃
כִּי רִפֵּא רַבִּים, וְלָכֵן נִדְחֲקוּ אֵלָיו כָּל הַחוֹלִים כְּדֵי לָגַעַת בּוֹ.
כִּי הֶעֱלָה אֲרֻכָה לָרַבִּים עַד-אֲשֶׁר הִתְמַלְּאוּ עָלָיו כָּל-הַמְנֻגָּעִים בִּרְצוֺתָם לִנְגֹּעַ בּוֺ:
Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy.
Mnohé totiž uzdravil, proto se ti, kdo trpěli chorobami, tlačili(q) k němu, aby se ho dotkli. (q) hrnuli ([Lukáš 6:19; Marek 6:56])
πολλοὺς γὰρ ε᾿θεράπευσεν ω῞στε ε᾿πιπίπτειν αυ᾿τω̑ ι῞να αυ᾿του̑ α῞ψωνται ο῞σοι ει῏χον μάστιγας
סַגִּיֵאא גֵּיר מַאסֵא הוָא עדַמָא דּנֵהוֻון נָפלִין עלַוהי מֵטֻל דּנֵתקַרבֻון לֵה׃
וְהָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת כִּרְאוֹתָן אוֹתוֹ נָפְלוּ לְפָנָיו וְצָעֲקוּ: "אַתָּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים!"
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר רוּחַ טֻמְאָה בָּם בִּרְאוֺתָם אֹתוֺ נָפְלוּ לְפָנָיו וַיִּצְעֲקוּ לֵאמֹר אַתָּה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים:
A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží.
A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“ ([Matouš 12:15-Matouš 12:16; Lukáš 4:41; Marek 1:34])
καὶ τὰ πνεύματα τὰ α᾿κάθαρτα ο῞ταν αυ᾿τὸν ε᾿θεὼρουν προσέπιπτον αυ᾿τω̑ καὶ ε῎κραζον λέγοντες ο῞τι σὺ ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑
וַאילֵין דִּאית הוַי להֻון מַחוָתָא דּרֻוחֵא טַנפָתָא מָא דַּחזַאוֻהי נָפלִין הוַו וקָעֵין וָאמרִין אַנתּ הֻו בּרֵה דַּאלָהָא׃
אַךְ הוּא גָּעַר בָּהֶן בְּחָזְקָה שֶׁלֹּא תְּגַלֶּינָה מִי הוּא.
וְהוּא גָעֹר גָּעַר בָּם לְבִלְתִּי יוֺדִיעוּ מִי הוּא:
Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali.
καὶ πολλὰ ε᾿πετίμα αυ᾿τοι̑ς ι῞να μὴ αυ᾿τὸν φανερὸν ποιήσωσιν
וסַגִּי כָּאֵא הוָא בּהֻון דּלָא נֵגלֻונָיהי׃ ס
יֵשׁוּעַ עָלָה לָהָר וְקָרָא לָאֲנָשִׁים שֶׁרָצָה בָּהֶם. הֵם בָּאוּ אֵלָיו
וַיַּעַל אֶל-הָהָר וַיִּקְרָא אֶל-אֵלֶּה אֲשֶׁר חָפֵץ בָּם וַיָּבֹאוּ אֵלָיו:
I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu. ([Matouš 10:1-Matouš 10:4; Lukáš 6:12-Lukáš 6:16 Matouš 5:1])
καὶ α᾿ναβαίνει ει᾿ς τὸ ο῎ρος καὶ προσκαλει̑ται ου῍ς η῎θελεν αυ᾿τός καὶ α᾿πη̑λθον πρὸς αυ᾿τόν
וַסלֵק לטֻורָא וַקרָא לַאילֵין דַּצבָא וֵאתַו לוָתֵה׃
וְהוּא קָבַע שְׁנֵים־עָשָׂר אִישׁ שֶׁיִּהְיוּ אִתּוֹ, שֶׁיִּשְׁלַח אוֹתָם לְבַשֵֹר
וַיִּפְקֹד שְׁנֵים עָשָׂר אֲנָשִׁים לִהְיוֺת אֶצְלוֺ וְלִקְרֹא אֶת-בְּשׂוֺרָתוֺ בְּכֹל אֲשֶׁר יִשְׁלָחֵם:
I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati,
Ustanovil(r) jich dvanáct(s), aby byli s ním, aby je posílal kázat (r) ř: vytvořil (s) var: + které nazval také apoštoly
καὶ ε᾿ποίησεν δὼδεκα ου῍ς καὶ α᾿ποστόλους ω᾿νόμασεν ι῞να ω῏σιν μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ ι῞να α᾿ποστέλλη αυ᾿τοὺς κηρύσσειν
וַגבָא תּרֵעסַר דּנֵהוֻון עַמֵה ודַנשַׁדַּר אֵנֻון דּנַכרזֻון׃
וְשֶׁתִּהְיֶה לָהֶם סַמְכוּת לְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים.
וְכֹחַ נָתַן בְּיָדָם לִרְפֹּא אֶת-הַתַּחֲלֻאִים לְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת:
A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
a aby měli moc(t) vymítat zlé duchy. (t) var: + uzdravovat nemoci a
καὶ ε῎χειν ε᾿ξουσίαν ε᾿κβάλλειν τὰ δαιμόνια
וַדנֵהוֻון שַׁלִיטִין דּנַאסֻון כּרִיהֵא ונַפּקֻון דַּיוֵא׃ ס
הוּא מִנָּה אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר: שִׁמְעוֹן, אֲשֶׁר לוֹ הוּא נָתַן אֶת הַשֵּׁם כֵּיפָא;
וַיְכַנֶּה אֶת-שִׁמְעוֺן בְּשֵׁם פֶּטְרוֺס:
Šimona, jemuž dal jméno Petr,
Ustanovil těchto dvanáct: Petra – toto jméno dal Šimonovi – ([Matouš 16:18 Skutky apoštolské 1:13])
καὶ ε᾿ποίησεν τοὺς δὼδεκα καὶ ε᾿πέθηκεν ο῎νομα τω̑ Σίμωνι Πέτρον
ושַׁמִי לשֵׁמעֻון שׁמָא כִּאפָא׃
יַעֲקֹב בֶּן זַבְדַּי וְיוֹחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב, אֲשֶׁר לָהֶם נָתַן אֶת הַשֵּׁם בְּנֵי רֶגֶשׁ, שֶׁפֵּרוּשׁוֹ בְּנֵי רַעַם;
וְאֶת-יַעֲקֹב בֶּן-זַבְדִּי וְאֶת-יוֺחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב כִּנָּה בְּשֵׁם בְּנֵי-רָגֶשׁ אֲשֶׁר הוּא כְּשֵׁם בְּנֵי-רָעַם:
A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi),
Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jimž dal jméno Boanerges, což znamená ‚synové hromu‘,
καὶ ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ Ζεβεδαίου καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν του̑ ᾽Ιακὼβου καὶ ε᾿πέθηκεν αυ᾿τοι̑ς ο᾿νόματα Βοανηργές ο῞ ε᾿στιν υἱοὶ βροντη̑ς
וַליַעקֻוב בַּר זַבדַי וַליֻוחַנָן אַחֻוהי דּיַעקֻוב סָם להֻון שׁמָא בּנַי רגֵשׁי דִּאיתַוהי בּנַי רַעמָא׃
אַנְדְּרֵי, פִילִיפּוֹס, בַּר־תַּלְמַי, מַתַּי, תּיאמָא, יַעֲקֹב בֶּן חַלְפַי, תַּדַּי, שִׁמְעוֹן הַקַּנַּאי
וְאֶת-אַנְדְּרַי וְאֶת-פִּילִפּוּס וְאֶת-בַּר-תַּלְמַי וְאֶת-מַתִּתְיָהוּ וְאֶת-תּוֺמָא וְאֶת-יַעֲקֹב בֶּן-חַלְפַי וְאֶת-תַּדַּי וְאֶת-שִׁמְעוֺן הַכְּנַעֲנִי:
A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského,
Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského
καὶ ᾽Ανδρέαν καὶ Φίλιππον καὶ Βαρθολομαι̑ον καὶ Μαθθαι̑ον καὶ Θωμα̑ν καὶ ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ ῾Αλφαίου καὶ Θαδδαι̑ον καὶ Σίμωνα τὸν Καναναι̑ον
וַאנדּרֵאוָס ופִילִיפָּוס ובַר־תֻּולמַי ומַתַּי ותָאומַא ויַעקֻוב בַּר חַלפַי ותַדַּי ושֵׁמעֻון קנָנָיָא׃
וִיהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת אֲשֶׁר גַּם הִסְגִּיר אוֹתוֹ.
וְאֶת-יְהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת הוּא הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ וַיָּבֹא הַבָּיְתָה:
A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
a Iškariotského Jidáše(u), který ho pak zradil(v). (u) ř: Judu (v) vydal ([Marek 14:10-Marek 14:11])
καὶ ᾽Ιούδαν ᾽Ισκαριὼθ ο῍ς καὶ παρέδωκεν αυ᾿τόν
וִיהֻודָא סכַריֻוטָא הַו דַּאשׁלמֵה ס וֵאתַו לבַיתָּא׃
הֵם בָּאוּ הַבַּיְתָה וְשׁוּב הִתְאַסֵּף הֲמוֹן עַם, עַד כִּי לֹא יָכְלוּ אֲפִלּוּ לֶאֱכֹל אֶת אֲרוּחָתָם.
וַהֲמוֺן הָעָם נִקְבְּצוּ שָׁם לָרֹב עַד כִּי-לֹא יָכְלוּ לֶאֱכָל-לָחֶם:
A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti.
Vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. ([Matouš 12:22-Matouš 12:30; Lukáš 11:14-Lukáš 11:23 Marek 6:31])
καὶ ε῎ρχεται ει᾿ς οι῏κον καὶ συνέρχεται πάλιν ὁ ο῎χλος ω῞στε μὴ δύνασθαι αυ᾿τοὺς μηδὲ α῎ρτον φαγει̑ν
וֵאתכַּנַשׁו כֵּנשֵׁא תֻּוב אַיכַּנָא דּלָא נֵשׁכּחֻון הוַו לַחמָא למֵאכַל׃
שָׁמְעוּ זֹאת קְרוֹבָיו וְיָצְאוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, כִּי אָמְרוּ: "יָצָא מִדַּעְתּוֹ!"
וְכַאֲשֶׁר שָׁמְעוּ בְנֵי מִשְׁפַּחְתּוֺ יָצְאוּ לְהַחֲזִיק בּוֺ כִּי אָמְרוּ סָר טַעְמוֺ:
A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali(x) totiž, že se pomátl. (x) říkalo se ([Jan 10:20])
καὶ α᾿κούσαντες οἱ παρ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ξη̑λθον κρατη̑σαι αυ᾿τόν ε῎λεγον γὰρ ο῞τι ε᾿ξέστη
וַשׁמַעו אחיָנַוהי וַנפַקו למֵאחדֵּה אָמרִין הוַו גֵּיר דּמֵן הַונֵה נפַק׃ ס
וְהַסּוֹפְרִים אֲשֶׁר יָרְדוּ מִירוּשָׁלַיִם אָמְרוּ: "בַּעַל־זְבוּל בּוֹ וּבְעֶזְרַת שַׂר הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים."
וְהַסּוֺפְרִים אֲשֶׁר יָרְדוּ מִירוּשָׁלַיִם אָמְרוּ כִּי בַּעַל-זְבוּב דָּבַק בּוֺ וְכִי עַל-יְדֵי שַׂר-הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: „Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“ ([Matouš 9:34])
καὶ οἱ γραμματει̑ς οἱ α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων καταβάντες ε῎λεγον ο῞τι Βεελζεβοὺλ ε῎χει καὶ ο῞τι ε᾿ν τω̑ α῎ρχοντι τω̑ν δαιμονίων ε᾿κβάλλει τὰ δαιμόνια
וסָפרֵא אַילֵין דּמֵן אֻורִשׁלֵם נחֵתו אָמרִין הוַו בּעֵלזבֻוב אִית בֵּה וַברִשָׁא דּדַיוֵא מַפֵּק דַּיוֵא׃ ס
קָרָא אוֹתָם אֵלָיו וְדִבֵּר אֲלֵיהֶם בִּמְשָׁלִים: "אֵיךְ יָכוֹל הַשָֹטָן לְגָרֵשׁ אֶת הַשָֹטָן?
וַיִּקְרָא אֲלֵיהֶם לָבֹא אֵלָיו וַיִּפְתַּח בְּמָשָׁל פִּיו לֵאמֹר אֵיךְ יוּכַל הַָּׂטָן לְגָרֵשׁ אֶת-הַָּׂטָן:
A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana?
καὶ προσκαλεσάμενος αυ᾿τοὺς ε᾿ν παραβολαι̑ς ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς πω̑ς δύναται Σατανα̑ς Σατανα̑ν ε᾿κβάλλειν
וַקרָא אֵנֻון יֵשֻׁוע וַבמַתלֵא אֵמַר להֻון אַיכַּנָא מֵשׁכַּח סָטָנָא לסָטָנָא למַפָּקֻו׃
אִם מַמְלָכָה מְפֻלֶּגֶת בְּתוֹךְ עַצְמָהּ, אוֹתָהּ מַמְלָכָה אֵינָהּ יְכוֹלָה לַעֲמֹד.
הֲלֹא מַמְלָכָה הַנִּפְלְגָה עַל-נַפְשָׁהּ הַמַּמְלָכָה הַהִיא לֹא תָקוּם:
A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.
καὶ ε᾿ὰν βασιλεία ε᾿φ῾ ἑαυτὴν μερισθη̑ ου᾿ δύναται σταθη̑ναι ἡ βασιλεία ε᾿κείνη
אֵן מַלכֻּותָא גֵּיר עַל נַפשָׁה תֵּתפַּלַג לָא מֵשׁכּחָא לַמקָם מַלכֻּותָא הָי׃
וּבַיִת אִם מְפֻלָּג הוּא בְּתוֹךְ עַצְמוֹ, לֹא יוּכַל לַעֲמֹד הַבַּיִת הַהוּא.
וּבַיִת הַנִּפְלָג עַל-נַפְשׁוֺ הַבַּיִת הַהוּא לֹא-יוּכַל לָקוּם:
A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.
καὶ ε᾿ὰν οι᾿κία ε᾿φ῾ ἑαυτὴν μερισθη̑ ου᾿ δυνήσεται ἡ οι᾿κία ε᾿κείνη σταθη̑ναι
וֵאן בַּיתָּא עַל נַפשֵׁה נֵתפַּלַג לָא מֵשׁכַּח בַּיתָּא הַו לַמקָם׃
וְאִם הַשָֹטָן הִתְקוֹמֵם נֶגֶד עַצְמוֹ וְהִתְפַּלֵּג, כִּי אָז אֵינוֹ יָכוֹל לַעֲמֹד וְהִגִּיעַ אֶל קִצּוֹ.
וְאִם-הַָּׂטָן קָם עַל-נַפְשׁוֺ כִּי נִפְלְגָה רוּחוֺ לֹא-יוּכַל קוּם כִּי בָא עַד-קִצּוֺ:
Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec.
καὶ ει᾿ ὁ Σατανα̑ς α᾿νέστη ε᾿φ῾ ἑαυτὸν καὶ ε᾿μερίσθη ου᾿ δύναται στη̑ναι α᾿λλὰ τέλος ε῎χει
וֵאן הֻו דּסָטָנָא קָם עַל נַפשֵׁה וֵאתפַּלַג לָא מֵשׁכַּח לַמקָם אֵלָא חַרתֵה הִי׃
לֹא יוּכַל אִישׁ לְהִכָּנֵס לְבֵיתוֹ שֶׁל גִּבּוֹר וְלָבֹז אֶת כֵּלָיו אִם לֹא יִכְפֹּת תְּחִלָּה אֶת הַגִּבּוֹר; אַחַר כָּךְ יָבֹז אֶת בֵּיתוֹ.
לֹא יוּכַל אִישׁ לָבֹא בֵּית הַגִּבּוֺר וְלִשְׁלֹל אֶת-כֵּלָיו אִם-לֹא יֶאְסֹר אֶת-הַגִּבּוֺר רִאשֹׁנָה וְאַחַר יִשְׁלֹל אֵת אֲשֶׁר בְּבֵיתוֺ:
Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci(y), jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům. (y) nádoby ([Izajáš 49:24-Izajáš 49:25])
α᾿λλ῾ ου᾿ δύναται ου᾿δεὶς ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν του̑ ι᾿σχυρου̑ ει᾿σελθών τὰ σκεύη αυ᾿του̑ διαρπάσαι ε᾿ὰν μὴ πρω̑τον τὸν ι᾿σχυρὸν δήση καὶ τότε τὴν οι᾿κίαν αυ᾿του̑ διαρπάσει
לָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנֵעֻול לבֵית חַסִינָא ונֵחטֻוף מָאנַוהי אֵלָא אֵן לֻוקדַם לחַסִינָא נֵאסֻור והָידֵּין בַּיתֵּה נֵבֻּוז׃ ס
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל הַחֲטָאִים יִסָּלְחוּ לִבְנֵי הָאָדָם, וְכֵן גַּם כָּל הַגִּדּוּפִים אֲשֶׁר יְגַדְּפוּ,
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הֵן יֵשׁ סְלִיחָה לִבְנֵי אָדָם עַל-כָּל-עֲוֺנוֺתָם וְגִדֻּפֹתָם אֶשֶׁר יְגַדֵּפוּן:
Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
Amen, pravím vám, že všecko bude lidem(z) odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání. (z) ř: synům lidským ([Matouš 12:31-Matouš 12:32; Lukáš 12:10])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πάντα α᾿φεθήσεται τοι̑ς υἱοι̑ς τω̑ν α᾿νθρὼπων τὰ ἁμαρτήματα καὶ αἱ βλασφημίαι ο῞σα ε᾿ὰν βλασφημήσωσιν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻלהֻון חטָהֵא וגֻודָּפֵא דַּנגַדּפֻון בּנַי אנָשָׁא נֵשׁתַּבקֻון להֻון׃
אַךְ הַמְגַדֵּף אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ אֵין לוֹ סְלִיחָה לְעוֹלָם כִּי אָשֵׁם הוּא בְּחֵטְא עוֹלָם",
אֶפֶס הַמְגַדֵּף אֶת-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לֹא תִהְיֶה-לּוֺ סְלִיחָה עֲדֵי-עַד כִּי יִנָּתֵן לַמִּשְׁפָּט בִּפְּלִלִים לְעוֺלְמֵי עוֺלָמִים:
Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“ ([1 Janův 5:16])
ο῍ς δ῾ α῍ν βλασφημήση ει᾿ς τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον ου᾿κ ε῎χει α῎φεσιν ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να α᾿λλὰ ε῎νοχός ε᾿στιν αι᾿ωνίου ἁμαρτήματος
מַן דֵּין דַּנגַדֵּף עַל רֻוחָא דּקֻודשָׁא לַיתּ לֵה שֻׁובקָנָא לעָלַם אֵלָא מחַיַב הֻו לדִינָא דַּלעָלַם׃
זֹאת מִפְּנֵי שֶׁאָמְרוּ "רוּחַ טְמֵאָה בּוֹ."
כִּי-הֵם אָמְרוּ רוּחַ טֻמְאָה דָבְקָה בּוֺ:
Nebo pravili: Ducha nečistého má.
To pravil, protože řekli: „Má nečistého ducha.“ ([1 Korintským 12:3])
ο῞τι ε῎λεγον πνευ̑μα α᾿κάθαρτον ε῎χει
מֵטֻל דָּאמרִין הוַו דּרֻוחָא טַנפתָא אִית בֵּה׃ ס
אִמּוֹ וְאֶחָיו בָּאוּ. הֵם עָמְדוּ בַּחוּץ וְשָׁלְחוּ לִקְרֹא לוֹ.
וַיָּבֹאוּ אִמּוֺ וְאֶחָיו וַיַּעַמְדוּ מִחוּץ וַיִּשְׁלְחוּ אֵלָיו לָצֵאת אֲלֵיהֶם:
Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel. ([Matouš 12:46-Matouš 12:50; Lukáš 8:19-Lukáš 8:21 Marek 6:3])
καὶ ε῎ρχεται ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ καὶ ε῎ξω στήκοντες α᾿πέστειλαν πρὸς αυ᾿τὸν καλου̑ντες αυ᾿τόν
וֵאתַו אֵמֵה וַאחַוהי קָימִין לבַר ושַׁדַּרו דּנֵקרֻונָיהי להֻון׃
אוֹתָהּ שָׁעָה יָשְׁבוּ סְבִיבוֹ הֲמוֹן עַם וְהֵם אָמְרוּ לוֹ: "הִנֵּה אִמְּךָ וְאַחֶיךָ וְאַחְיוֹתֶיךָ בַּחוּץ. הֵם מְבַקְשִׁים אוֹתְךָ."
וְעַם-רָב אֲשֶׁר יָשְׁבוּ סָבִיב לוֺ אָמְרוּ אֵלָיו הִנֵּה אִמְּךׇ וְאַחֶיךׇ מִחוּץ מְבַקְשִׁים לִרְאוֺתֶךׇ:
A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
Kolem něho seděl zástup; řekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji bratři(a) jsou venku a hledají tě.“ (a) var: + i tvé sestry
καὶ ε᾿κάθητο περὶ αυ᾿τὸν ο῎χλος καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ ἡ μήτηρ σου καὶ οἱ α᾿δελφοί σου καὶ αἱ α᾿δελφαι σου ε῎ξω ζητου̑σίν σε
יָתֵב הוָא דֵּין חדָרַוהי כֵּנשָׁא וֵאמַרו לֵה הָא אֵמָך וַאחַיךְּ לבַר בָּעֵין לָך׃
עָנָה וְאָמַר לָהֶם: "מִי הֵם אִמִּי וְאַחַי?"
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי אִמִּי וּמִי אֶחָי:
Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“
καὶ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τοι̑ς λέγει τίς ε᾿στιν ἡ μήτηρ μου καὶ οἱ α᾿δελφοί μου
וַענָא וֵאמַר להֻון מַן הִי אֵמי ומַן אֵנֻון אַחַי׃
הוּא הִבִּיט כֹּה וָכֹה אֶל הַיּוֹשְׁבִים סְבִיבוֹ בַּמַּעְגָּל וְאָמַר: "הִנֵּה אִמִּי וְאַחַי!
וַיַּבֵּט כֹּה וָכֹה אֶל-הַיֹּשְׁבִים סָבִיב לוֺ וַיֹּאמַר הִנֵּה אִמִּי וְאֶחָי:
A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři!
καὶ περιβλεψάμενος τοὺς περὶ αυ᾿τὸν κύκλω καθημένους λέγει ι῎δε ἡ μήτηρ μου καὶ οἱ α᾿δελφοί μου
וחָר בַּאילֵין דּיָתבִּין לוָתֵה וֵאמַר הָא אֵמי והָא אַחַי׃
כָּל הָעוֹשֶׂה אֶת רְצוֹן אֱלֹהִים הוּא אָחִי וַאֲחוֹתִי וְאִמִּי."
כִּי אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה רְצוֺן הָאֱלֹהִים הוּא אָחִי וַאֲחֹתִי וְאִמִּי:
Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.
Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“
ο῍ς γὰρ α῍ν ποιήση τὸ θέλημα του̑ θεου̑ ου῟τος α᾿δελφός μου καὶ α᾿δελφὴ καὶ μήτηρ ε᾿στίν
מַן דּנֵעבֵּד גֵּיר צֵביָנֵה דַּאלָהָא הֻויֻו אָחי וחָתי וֵאמי סּ סּ׃
שׁוּב הֵחֵל לְלַמֵּד עַל שְׂפַת הַיָּם וְהָמוֹן רַב נֶאֶסְפוּ אֵלָיו. עַל כֵּן יָרַד וְיָשַׁב בְּסִירָה בַּיָּם וְכָל הֶהָמוֹן הָיוּ עַל הַחוֹף לְיַד הַיָּם.
וַיָּשָׁב וַיָּחֶל לְלַמֵּד עוֺד הַפַּעַם עַל-שְׂפַת הַיָּם וַהֲמוֺן עַם-רָב נִקְהֲלוּ אֵלָיו עַד אֲשֶׁר-יָרַד וַיֵּשֶׁב בָּאֳנִיָּה בְּתוֺךְ הַיָּם וְכָל-הָעָם עֹמְדִים עַל-הַחוֺף בַּיַּבָּשָׁה:
A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu. ([Matouš 13:1-Matouš 13:9; Lukáš 8:4-Lukáš 8:8 Marek 3:7-Marek 3:9])
καὶ πάλιν η῎ρξατο διδάσκειν παρὰ τὴν θάλασσαν καὶ συνάγεται πρὸς αυ᾿τὸν ο῎χλος πλει̑στος ω῞στε αυ᾿τὸν ει᾿ς πλοι̑ον ε᾿μβάντα καθη̑σθαι ε᾿ν τη̑ θαλάσση καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος πρὸς τὴν θάλασσαν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς η῟σαν
תֻּוב דֵּין שַׁרִי הוָא מַלֵף עַל־יַד יַמָא וֵאתכַּנַשׁו לוָתֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא אַיך דּנֵסַק נֵתֵּב לֵה בַּספִינתָּא בּיַמָא וכֻלֵה כֵּנשָׁא קָאֵם הוָא עַל אַרעָא עַל־יַד יַמָא׃
הוּא לִמֵּד אוֹתָם דְּבָרִים רַבִּים בִּמְשָׁלִים וּבְלַמְּדוֹ אוֹתָם אָמַר לָהֶם:
וַיְאַלְּפֵם דְּבָרִים רַבִּים בִּמְשָׁלָיו וַיַּטֵּף אֲלֵיהֶם לִקְחוֺ:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:
καὶ ε᾿δίδασκεν αυ᾿τοὺς ε᾿ν παραβολαι̑ς πολλά καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑
ומַלֵף הוָא להֻון בּמַתלֵא סַגִּי וָאמַר הוָא בּיֻולפָּנֵה׃
"שִׁמְעוּ! הִנֵּה יָצָא הַזּוֹרֵעַ לִזְרֹעַ.
הַאֲזִינוּ לְאִמְרֵי-פִי הִנֵּה הַזֹּרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ:
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
„Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.
α᾿κούετε ι᾿δοὺ ε᾿ξη̑λθεν ὁ σπείρων σπει̑ραι
שׁמַעו הָא נפַק זָרֻועָא למֵזרַע׃
כַּאֲשֶׁר זָרַע נָפְלוּ כַּמָּה זְרָעִים בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ וּבָאוּ צִפֳּרִים וְאָכְלוּ אוֹתָם.
וַיְהִי בְּזָרְעוֺ וַיְפַזֵּר מִן-הַזֶּרַע עַל-יַד הַדָּרֶךְ וַיָּבֹא עוֺף הַשָּׁמַיִם וַיֹאכְלֶנּוּ:
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ σπείρειν ο῍ μὲν ε῎πεσεν παρὰ τὴν ὁδόν καὶ η῟λθεν τὰ πετεινὰ καὶ κατέφαγεν αυ᾿τό
וכַד זרַע אִית דַּנפַל עַל־יַד אֻורחָא וֵאתָת פָּרַחתָא וֵאכַלתֵה׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אַדְמַת טְרָשִׁים, בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא הָיְתָה לָהֶם הַרְבֵּה אֲדָמָה, וּמִהֲרוּ לִצְמֹחַ מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הָיְתָה לָהֶם אֲדָמָה עֲמֻקָּה.
וְיֵשׁ מִן-הַזֶּרַע אֲשֶׁר נָפַל עַל-אַדְמַת סֶלַע וְלֹא הָיָה שָׁם דֵּי עָפָר וַיְמַהֵר לִצְמֹחַ מִבְּלִי אֲשֶׁר הָיָה לוֺ עֹמֶק אֲדָמָה:
A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.
καὶ α῎λλο ε῎πεσεν ε᾿πὶ τὸ πετρω̑δες ο῞που ου᾿κ ει῏χεν γη̑ν πολλήν καὶ ευ᾿θὺς ε᾿ξανέτειλεν διὰ τὸ μὴ ε῎χειν βάθος γη̑ς
אחרִנָא דֵּין נפַל עַל שֻׁועָא אַיכָּא דּלַיתּ אַרעָא סַגִּי ובַר־שָׁעתֵה בּלַץ מֵטֻל דּלַיתּ הוָא עֻומקָא דַּארעָא׃
כְּשֶׁזָּרְחָה הַשֶּׁמֶשׁ נִצְרְבוּ וּבְאֵין שֹׁרֶשׁ הִתְיַבְּשׁוּ.
וַיְהִי כִּזְרֹחַ הַשֶּׁמֶשׁ וַיִּצָּרֵב וַיִּיבָשׁ כִּי לֹא הָיָה-לוֺ שֹׁרֶשׁ לְמָטָּה:
A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.
καὶ ο῞τε α᾿νέτειλεν ὁ η῞λιος ε᾿καυματίσθη καὶ διὰ τὸ μὴ ε῎χειν ρ᾿ίζαν ε᾿ξηράνθη
כַּד דּנַח דֵּין שֵׁמשָׁא חמָא ומֵטֻל דּלַיתּ הוָא לֵה עֵקָרָא יִבֵשׁ׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ בֵּין הַקּוֹצִים, אַךְ הַקּוֹצִים צָמְחוּ וְהֶחֱנִיקוּ אוֹתָם וְלֹא נָתְנוּ פְּרִי.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל אֶל-הַקֹּצִים וַיַּעֲלוּ הַקֹּצִים וַיְבַלְּעֻהוּ וְלֹא עָשָׂה תְּבוּאָה:
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.
καὶ α῎λλο ε῎πεσεν ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας καὶ α᾿νέβησαν αἱ α῎κανθαι καὶ συνέπνιξαν αυ᾿τό καὶ καρπὸν ου᾿κ ε῎δωκεν
וַאחרִנָא נפַל בֵּית כֻּובֵּא וַסלֵקו כֻּובֵּא וחַנקֻוהי ופִארֵא לָא יַהב׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אֲדָמָה טוֹבָה וְנָתְנוּ פְּרִי עוֹלֶה וְגָדֵל - זֶה פִּי שְׁלוֹשִׁים, זֶה פִּי שִׁשִּׁים וְזֶה פִּי מֵאָה."
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-חֶלְקָה טוֺבָה וַיּוֺצֵא פְּרִי תְבוּאָה הֹלֵךְ הָלוֺךְ וָרָב עַד אֲשֶׁר-עָשָׂה שְׁלֹשִׁים שְׁעָרִים וְשִׁשִּׁים שְׁעָרִים וּמֵאָה שְׁעָרִים:
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný.“
καὶ α῎λλα ε῎πεσεν ει᾿ς τὴν γη̑ν τὴν καλήν καὶ ε᾿δίδου καρπὸν α᾿ναβαίνοντα καὶ αυ᾿ξανόμενα καὶ ε῎φερεν ε῍ν τριάκοντα καὶ ε῍ν ἑξήκοντα καὶ ε῍ν ἑκατόν
אחרִנָא דֵּין נפַל עַל אַרעָא טָבתָא וַסלֵק וַרבָא ויַהב פִּארֵא אִית דַּתלָתִין וִאית דֵּשׁתִּין וִאית דַּמָאא׃
אָמַר לָהֶם: "מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ לִשְׁמֹעַ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
וַיֹּאמַר אֲלֵיהֶם מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
A řekl: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ ([Marek 4:23; Matouš 11:15 Matouš 13:43; Lukáš 14:35])
καὶ ε῎λεγεν ο῍ς ε῎χει ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
וֵאמַר הוָא מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
בִּהְיוֹתוֹ לְבַדּוֹ שְׁאָלוּהוּ הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר סְבִיבוֹ, יַחַד עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, עַל דְּבַר הַמְּשָׁלִים.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ לְבַדּוֺ וַיָּבֹאוּ אֵלֶּה אֲשֶׁר דָּבְקוּ בוֺ עִם-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיִּשְׁאָלֻהוּ עַל-דְּבַר מְשָׁלָיו:
Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním spolu s Dvanácti, co znamenají podobenství. ([Matouš 13:10-Matouš 13:17; Lukáš 8:9-Lukáš 8:10])
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο κατὰ μόνας η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν οἱ περὶ αυ᾿τὸν σὺν τοι̑ς δὼδεκα τὰς παραβολάς
כַּד הוַו דֵּין בַּלחֻודַיהֻון שַׁאלֻוהי הֵנֻון דּעַמֵה עַם תּרֵעסַרתֵּה מַתלָא הַו׃
אָמַר לָהֶם: "לָכֶם נִתַּן סוֹד מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, אַךְ לְאוֹתָם שֶׁבַּחוּץ הַכֹּל יִהְיֶה בִּמְשָׁלִים,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָכֶם נִתַּן לָדַעַת רָזֵי מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאֵלֶּה אֲשֶׁר מִבַּחוּץ רַק מְשָׁלִים יִשְׁמְעוּ בַּכֹּל:
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
Řekl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou(b), (b) ř: děje se to všecko v podobenství
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὑμι̑ν τὸ μυστήριον δέδοται τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ ε᾿κείνοις δὲ τοι̑ς ε῎ξω ε᾿ν παραβολαι̑ς τὰ πάντα γίνεται
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע לכֻון יִהִיב למֵדַּע ארָזָא דּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא לבַרָיֵא דֵּין כֻּל מֵדֵּם בּמַתלֵא הָוֵא׃
לְמַעַן יִרְאוּ רָאֹה וְלֹא יֵדְעוּ וְשָׁמוֹעַ יִשְׁמְעוּ וְלֹא יָבִינוּ, פֶּן יָשׁוּבוּ וְיִסָּלַח לָהֶם."
לְמַעַן רָאוֺ יִרְאוּ וְלֹא יֵדְעוּ וְשָׁמוֺעַ יִשְׁמְעוּ וְלֹא יָבִינוּ פֶּן-יָשׁוּבוּ וְנִסְלַח לָהֶם:
Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
aby ‚hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.‘“ ([Izajáš 6:9-Izajáš 6:10; Jan 12:37-Jan 12:40; Skutky apoštolské 28:25-Skutky apoštolské 28:27])
ι῞να βλέποντες βλέπωσιν καὶ μὴ ι῎δωσιν καὶ α᾿κούοντες α᾿κούωσιν καὶ μὴ συνιω̑σιν μήποτε ε᾿πιστρέψωσιν καὶ α᾿φεθη̑ αυ᾿τοι̑ς
דּכַד חָזֵין נֵחזֻון ולָא נֵחזֻון וכַד שָׁמעִין נֵשׁמעֻון ולָא נֵסתַּכּלֻון דַּלמָא נֵתפּנֻון ונֵשׁתַּבקֻון להֻון חטָהַיהֻון׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אֵינְכֶם מְבִינִים אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה וְאֵיךְ תָּבִינוּ אֶת כָּל הַמְּשָׁלִים?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם-הַמָּשָׁל הַזֶּה לֹא הֲבִינוֺתֶם אֵיךְ תָּבִינוּ שְׁאָר הַמְּשָׁלִים:
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
Řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním? ([Matouš 13:18-Matouš 13:23; Lukáš 8:11-Lukáš 8:15])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ου᾿κ οι῎δατε τὴν παραβολὴν ταύτην καὶ πω̑ς πάσας τὰς παραβολὰς γνὼσεσθε
וֵאמַר להֻון לָא יָדעִין אנתֻּון לֵה למַתלָא הָנָא וַאיכַּנָא כֻּלהֻון מַתלֵא תֵּדּעֻון׃ ס
הַזּוֹרֵעַ זוֹרֵעַ אֶת הַדָּבָר.
הַזֹּרֵעַ הֲלֹא הוּא הַזֹּרֵעַ אֶת-דְּבַר הַמַּלְכוּת:
Rozsevač ten slovo rozsívá.
Rozsévač rozsívá slovo.
ὁ σπείρων τὸν λόγον σπείρει
זָרֻועָא דַּזרַע מֵלתָא זרַע׃
וַאֲשֶׁר בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ, בַּמָּקוֹם שֶׁנִּזְרַע הַדָּבָר, אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר בְּשָׁמְעָם בָּא הַשָֹטָן מִיָּד וְלוֹקֵחַ אֶת הַדָּבָר שֶׁנִּזְרַע בָּהֶם.
וַאֲשֶׁר עַל-יַד הַדֶּרֶךְ הֵם אֵלֶּה אֲשֶׁר יְקַבְּלוּ אֶת-הַזֶּרַע בְּשָׁמְעָם אֶת-אֲשֶׁר נֶאֱמַר לָהֶם אַךְ הַָּׂטָן יָחִישׁ לָבוֺא וְנָשָׂא אֶת-הַזֶּרַע הַזָּרוּעַ בָּם:
Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a bere slovo do nich zaseté.
ου῟τοι δέ ει᾿σιν οἱ παρὰ τὴν ὁδὸν ο῞που σπείρεται ὁ λόγος καὶ ο῞ταν α᾿κούσωσιν ευ᾿θὺς ε῎ρχεται ὁ Σατανα̑ς καὶ αι῎ρει τὸν λόγον τὸν ε᾿σπαρμένον ει᾿ς αυ᾿τούς
הָלֵין דֵּין דּעַל־יַד אֻורחָא הָלֵין אֵנֻון דּמֵזדַּרעָא בּהֻון מֵלתָא ומָא דַּשׁמַעו מֵחדָא אָתֵא סָטָנָא ושָׁקֵל לָה למֵלתָא דַּזרִיעָא בּלֵבּהֻון׃
וְכֵן הַנִּזְרָעִים עַל אַדְמַת טְרָשִׁים אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר בְּשָׁמְעָם אֶת הַדָּבָר מְקַבְּלִים אוֹתוֹ מִיָּד בְּשִׂמְחָה,
וְכֵן הַזֶּרַע הַזָּרוּעַ עַל-חֶלְקַת סֶלַע הֵם אֵלֶּה אֲשֶׁר יְמַהֲרוּ לִשְׁמֹעַ אֶת-דְּבַר הַמַּלְכוּת בְּשִׂמְחָה:
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.
καὶ ου῟τοί ει᾿σιν οἱ ε᾿πὶ τὰ πετρὼδη σπειρόμενοι οι῍ ο῞ταν α᾿κούσωσιν τὸν λόγον ευ᾿θὺς μετὰ χαρα̑ς λαμβάνουσιν αυ᾿τόν
והָנֻון דּעַל שֻׁועָא אֵזדּרַעו הָלֵין אֵנֻון דּמָא דַּשׁמַעו מֵלתָא מֵחדָא בּחַדֻותָא מקַבּלִין לָה׃
אַךְ אֵין לָהֶם שֹׁרֶשׁ בְּקִרְבָּם וְרַק לְשָׁעָה יַחֲזִיקוּ מַעֲמָד; לְאַחַר מִכֵּן, בְּבוֹא צָרָה אוֹ רְדִיפָה בִּגְלַל הַדָּבָר, יִכָּשְׁלוּ מִיָּד.
אֶפֶס כִּי-אֵין לָהֶם שֹׁרֶשׁ בְּנַפְשָׁם וְרַק כִּמְעַט רֶגַע יַעֲמֹדוּ וְאַחֲרֵי-כֵן כִּי תִקְרֶה כָל-צָרָה וְרָדְפוּ אֹתָם עַל-דְּבַר אֱמוּנָתָם יִכָּשְׁלוּ כְּרָגַע:
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
Nezakořenilo v nich však a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.
καὶ ου᾿κ ε῎χουσιν ρ᾿ίζαν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς α᾿λλὰ πρόσκαιροί ει᾿σιν ει῏τα γενομένης θλίψεως η῍ διωγμου̑ διὰ τὸν λόγον ευ᾿θὺς σκανδαλίζονται
ולַיתּ להֻון עֵקָרָא בּנַפשׁהֻון אֵלָא דּזַבנָא אֵנֻון ומָא דַּהוָא אֻולצָנָא אַו רדֻופיָא מֵטֻל מֵלתָא עגַל מֵתכַּשׁלִין׃
וְהָאֲחֵרִים הֵם הַנִּזְרָעִים בֵּין הַקּוֹצִים; אֵלֶּה הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֶת הַדָּבָר,
וְהַזֶּרַע הַזָּרוּעַ אֶל-הַקֹּצִים הֵם אֵלֶּה אֲשֶׁר יִשְׁמְעוּ דְּבַר-הַמַּלְכוּת:
Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,
καὶ α῎λλοι ει᾿σὶν οἱ ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας σπειρόμενοι ου῟τοί ει᾿σιν οἱ τὸν λόγον α᾿κούσαντες
והָנֻון דּבֵית כֻּובֵּא מֵזדַּרעִין הָלֵין אֵנֻון הָנֻון דַּשׁמַעו מֵלתָא׃
אֶלָּא שֶׁדַּאֲגוֹת הָעוֹלָם הַזֶּה וּמַדּוּחֵי הָעֹשֶׁר וְתַאֲווֹת לִשְׁאָר דְּבָרִים בָּאִים וּמַחֲנִיקִים אֶת הַדָּבָר וְלֹא יַעֲשֶׂה פְּרִי.
וְדַאֲגוֺת הָעוֺלָם הַזֶּה וְנִכְלֵי הָעשֶׁר וַחֲפָצִים אֲחֵרִים בָּאִים וּמְבַלְּעִים אֶת-הַדָּבָר וְלֹא יַעֲשֶׂה-צֶּמַח:
Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá.
ale časné starosti(c), vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody. (c) ř: starosti tohoto věku; var: starosti o živobytí
καὶ αἱ μέριμναι του̑ αι᾿ω̑νος καὶ ἡ α᾿πάτη του̑ πλούτου καὶ αἱ περὶ τὰ λοιπὰ ε᾿πιθυμίαι ει᾿σπορευόμεναι συμπνίγουσιν τὸν λόγον καὶ α῎καρπος γίνεται
ורֵניָא דּעָלמָא הָנָא וטֻועיַי דּעֻותרָא ושַׁרכָּא דַּרגִיגָתָא אחרָניָתָא עָאלָן חָנקָן לָה למֵלתָא וַדלָא פִּארֵא הָויָא׃
הַנִּזְרָעִים עַל הָאֲדָמָה הַטּוֹבָה הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֶת הַדָּבָר וּמְקַבְּלִים אוֹתוֹ וְעוֹשִׂים פְּרִי - זֶה פִּי שְׁלוֹשִׁים, זֶה פִּי שִׁשִּׁים וְזֶה פִּי מֵאָה."
וְהַזֶּרַע הַזָּרוּעַ בַּחֶלְקָה הַטּוֺבָה הֵם הַשֹּׁמְעִים אֶת-הַדָּבָר וְיִצְפְּנֻהוּ עַד אֲשֶׁר-יָנוּב תְּנוּבָה שְׁלֹשִׁים שְׁעָרִים וְשִׁשִּׁים שְׁעָרִים וּמֵאָה שְׁעָרִים:
Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
A pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou.“
καὶ ε᾿κει̑νοί ει᾿σιν οἱ ε᾿πὶ τὴν γη̑ν τὴν καλὴν σπαρέντες οι῞τινες α᾿κούουσιν τὸν λόγον καὶ παραδέχονται καὶ καρποφορου̑σιν ε῍ν τριάκοντα καὶ ε῍ν ἑξήκοντα καὶ ε῍ν ἑκατόν
והָנֻון דּבַארעָא טָבתָא אֵזדּרַעו הָלֵין אֵנֻון דּשָׁמעִין מֵלתָא וַמקַבּלִין ויָהבִּין פִּארֵא בַּתלָתִין ובַשׁתִּין ובַמָאא׃ ס
אָמַר לָהֶם: "הַאִם הַמְּנוֹרָה קַיֶּמֶת כְּדֵי שֶׁיָּשִׂימוּ אוֹתָהּ תַּחַת כְּלִי אוֹ תַּחַת הַמִּטָּה? הַאִם לֹא יַעֲמִידוּ אוֹתָהּ עַל כַּן?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲיוּבָא הַנֵּר לְשׂוּמוֺ תַּחַת הָאֵיפָה אוֺ תַּחַת הַמִּטָּה וְלֹא לְהַעֲלֹתוֺ אֶל-הַמְּנוֺרָה:
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
A řekl jim: „Přichází snad světlo(d), aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen? (d) ř: lampa ([Lukáš 8:16-Lukáš 8:18 Matouš 5:15; Lukáš 11:33])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς μήτι ε῎ρχεται ὁ λύχνος ι῞να ὑπὸ τὸν μόδιον τεθη̑ η῍ ὑπὸ τὴν κλίνην ου᾿χ ι῞να ε᾿πὶ τὴν λυχνίαν τεθη̑
וֵאמַר להֻון דַּלמָא אָתֵא שׁרָגָא דַּתחֵית סַאתָא נֵתּתּסִים אַו תּחֵית עַרסָא לָא הוָא דּעַל מנָרתָּא נֵתּתּסִים׃
כִּי אֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה, וְלֹא נִגְנַז דָּבָר אֶלָּא כְּדֵי שֶׁיֵּצֵא לָאוֹר.
כִּי אֵין-דָּבָר נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא-יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר-לֹא יֵצֵא לָאוֺר:
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo. ([Matouš 10:26; Lukáš 12:2])
ου᾿ γάρ ε᾿στιν κρυπτὸν ε᾿ὰν μὴ ι῞να φανερωθη̑ ου᾿δὲ ε᾿γένετο α᾿πόκρυφον α᾿λλ῾ ι῞να ε῎λθη ει᾿ς φανερόν
לַיתּ גֵּיר מֵדֵּם דַּטשֵׁא דּלָא נֵתגּלֵא ולָא הוָא בּטֻושׁיָא ולָא מֵתגּלֵא׃ ס
מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ לִשְׁמֹעַ, שֶׁיִּשְׁמַע."
מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Kdo má uši k slyšení, slyš!“
ει῎ τις ε῎χει ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
אֵן אנָשׁ אִית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
עוֹד אָמַר לָהֶם: "שִׂימוּ לִבְּכֶם אֶל מַה שֶּׁאַתֶּם שׁוֹמְעִים. בַּמִּדָּה שֶׁאַתֶּם מוֹדְדִים יִמָּדֵד לָכֶם וְגַם יִוָּסֵף לָכֶם,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שִׂימוּ לִבְּכֶם לַאֲשֶׁר אַתֶּם שֹׁמְעִים בַּמִּדָּה אֲשֶׁר אַתֶּם תָּמֹדּוּ בָּהּ יִמַּד לָכֶם גַּם-אַתֶּם וְעוֺד יֻתַּן לָכֶם נוֺסָפוֺת:
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám, a ještě přidá. ([Matouš 7:2; Lukáš 6:38])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς βλέπετε τί α᾿κούετε ε᾿ν ω῟ μέτρω μετρει̑τε μετρηθήσεται ὑμι̑ν καὶ προστεθήσεται ὑμι̑ν
וֵאמַר להֻון חזַו מָנָא שָׁמעִין אנתֻּון בּהָי כּיָלתָּא דַּמכִילִין אנתֻּון מֵתּתּכִיל לכֻון ומֵתּתַּוסַף לכֻון לַאילֵין דּשָׁמעִין׃
כִּי מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִנָּתֵן לוֹ, וּמִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ."
כִּי מִי אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יֻתַּן לוֺ עוֺד וּמִי אֲשֶׁר אֵין-לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ:
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“ ([Matouš 13:12 Matouš 25:29; Lukáš 19:26])
ο῍ς γὰρ ε῎χει δοθήσεται αυ᾿τω̑ καὶ ο῍ς ου᾿κ ε῎χει καὶ ο῍ ε῎χει α᾿ρθήσεται α᾿π῾ αυ᾿του̑
מַן דִּאית לֵה גֵּיר נֵתִיהֵב לֵה ומַן דּלַיתּ לֵה אָף הַו דִּאית לֵה נֵשׁתּקֵל מֵנֵה׃ ס
עוֹד אָמַר: "כָּךְ הִיא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, כְּאִישׁ הַזּוֹרֵעַ זֶרַע בָּאֲדָמָה;
וַיֹּאמֶר עוֺד נִמְשָׁלָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כָּאִישׁ הַשָּׁת זֶרַע בָּאָרֶץ:
I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
Dále řekl: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk zaseje semeno do země;
καὶ ε῎λεγεν ου῞τως ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ὡς α῎νθρωπος βάλη τὸν σπόρον ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
וֵאמַר הוָא הָכַנָא הי מַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַיך אנָשׁ דּנַרמֵא זַרעָא בַּארעָא׃
וְיָשֵׁן הוּא וְקָם, לַיְלָה וָיוֹם, וְהַזֶּרַע נוֹבֵט וְגָדֵל וְהָאִישׁ אֵינֶנּוּ יוֹדֵעַ כֵּיצַד.
וְהָלַךְ-לוֺ לִישׁוֺן וְקָם לַיְלָה וָיוֺם וְהַזֶּרַע יִצְמַח וְיִגְדָּל אַךְ אֵיכָה נֶעֶשְׂתָה כָזֹאת הוּא לֹא יֵדָע:
A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.
καὶ καθεύδη καὶ ε᾿γείρηται νύκτα καὶ ἡμέραν καὶ ὁ σπόρος βλαστα̑ καὶ μηκύνηται ὡς ου᾿κ οι῏δεν αυ᾿τός
ונֵדמַך וַנקֻום בּלִליָא ובִאימָמָא וזַרעָא נֵרבֵּא ונִארַך כַּד הֻו לָא יָדַע׃
מֵאֵלֶיהָ מוֹצִיאָה הָאֲדָמָה פְּרִי: בָּרִאשׁוֹנָה אֶת הַקָּנֶה, אַחֲרָיו אֶת הַשִּׁבֹּלֶת וְאַחַר כָּךְ אֶת הַחִטָּה מְלוֹא הַשִּׁבֹּלֶת.
כִּי הָאָרֶץ תּוֺצִיא צִמְחָהּ מֵאֵלֶיהָ אֶת-הַקָּנֶה רִאשֹׁנָה אַחֲרֵי-כֵן אֶת-הַשִּׁבֹּלֶת וַאַחֲרֵי-כֵן אֶת-הַחִטָּה בַּשִּׁבֹּלֶת הַמְּלֵאָה:
Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.
αυ᾿τομάτη ἡ γη̑ καρποφορει̑ πρω̑τον χόρτον ει῏τα στάχυν ει῏τα πλήρης σι̑τον ε᾿ν τω̑ στάχυι
אַרעָא גֵּיר מַיתּיָא לֵה לפִארָא ולֻוקדַם הָוֵא עֵסבָּא ובָתרֵה שֵׁבּלָא אחרָיַת דֵּין חֵטתָא משַׁמלַיתָּא בּשֵׁבּלָא׃
וְכַאֲשֶׁר בָּשֵׁל הַפְּרִי יְמַהֵר הָאִישׁ לִשְׁלֹחַ מַגָּל, כִּי הִגִּיעַ הַקָּצִיר."
וְאָז יָחִישׁ יָנִיף מַגָּל עַל-תְּבוּאַת הַקָּמָה כִּי בָשַׁל קָצִיר:
A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň.“ ([Jóel 4:13; Zjevení Janovo 14:15])
ο῞ταν δὲ παραδοι̑ ὁ καρπός ευ᾿θὺς α᾿ποστέλλει τὸ δρέπανον ο῞τι παρέστηκεν ὁ θερισμός
מָא דַּשׁמֵן דֵּין פִּארָא מֵחדָא אָתיָא מַגּלָא דּמַטִי חצָדָא׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר: "אֵיךְ נְדַמֶּה אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים אוֹ בְּאֵיזֶה מָשָׁל נַמְשִׁיל אוֹתָהּ?
וַיּוֺסֶף וַיֹּאמַר מַה-דְּמוּת לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּמַה-מָּשָׁל נְשַׁוֶּה-לָּהּ:
I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
Také řekl: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme? ([Matouš 13:31-Matouš 13:32; Lukáš 13:18-Lukáš 13:19])
καὶ ε῎λεγεν πω̑ς ὁμοιὼσωμεν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ η῍ ε᾿ν τίνι αυ᾿τὴν παραβολη̑ θω̑μεν
וֵאמַר למָנָא נדַמֵיה למַלכֻּותָא דַּאלָהָא ובַאינָא מַתלָא נַמתּלִיה׃
כְּגַרְגִּיר חַרְדָּל הִיא. כַּאֲשֶׁר זוֹרְעִים אוֹתוֹ בָּאֲדָמָה הוּא קָטָן מִכָּל הַזְּרָעִים עֲלֵי אֲדָמוֹת,
דִּמְיוֺנָהּ לְגַרְגַּר חַרְדָּל אֲשֶׁר הוּשַׁת בָּאָרֶץ וְהוּא קָטֹן מִכָּל-זֶרַע אֲשֶׁר עַל-פְּנֵי הָאֲדָמָה:
Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi;
ὡς κόκκω σινάπεως ο῍ς ο῞ταν σπαρη̑ ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς μικρότερον ο῍ν πάντων τω̑ν σπερμάτων τω̑ν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
אַיך פּרֵדּתָּא הי דּחַרדּלָא הָי דּמָא דֵּאזדַּרעַת בַּארעָא זעֻוריָא הי מֵן כֻּלהֻון זַרעֻונֵא דּעַל אַרעָא׃
אֲבָל לְאַחַר שֶׁנִּזְרַע הוּא צוֹמֵחַ וְנַעֲשֶׂה גָּדוֹל מִכָּל הַשִֹיחִים וּמוֹצִיא עֲנָפִים גְּדוֹלִים עַד אֲשֶׁר עוֹף הַשָּׁמַיִם יְכוֹלִים לִשְׁכֹּן בְּצִלּוֹ."
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר נִזְרַע יָצִיץ יִגְדַּל מִכָּל-יֶרֶק וַעֲנָפִים גְּדוֺלִים יוֺצִיא עַד-אֲשֶׁר עוֺף הַשָּׁמַיִם יְקַנְּנוּ בְצִלּוֺ:
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu.“ ([Ezechiel 17:23 Ezechiel 31:6; Daniel 4:9 Daniel 4:18])
καὶ ο῞ταν σπαρη̑ α᾿ναβαίνει καὶ γίνεται μει̑ζον πάντων τω̑ν λαχάνων καὶ ποιει̑ κλάδους μεγάλους ω῞στε δύνασθαι ὑπὸ τὴν σκιὰν αυ᾿του̑ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατασκηνου̑ν
ומָא דֵּאזדַּרעַת סָלקָא והָויָא רַבָּא מֵן כֻּלהֻון יַרקֻונֵא ועָבדָּא סַוכֵּא רַורבָתָא אַיך דּתֵשׁכַּח דַּבטֵלָלָה פָּרַחתָא תֵּשׁכַּן׃ ס
בִּמְשָׁלִים רַבִּים כָּאֵלֶּה דִבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת הַדָּבָר, כְּכָל אֲשֶׁר יָכְלוּ לִשְׁמֹעַ,
וּבְמְשָׁלִים רַבִּים כָּאֵלֶּה הִטִּיף אֲלֵיהֶם מִלָּתוֺ כְּפִי-אֲשֶׁר יָכְלוּ שְׂאֵת:
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
V mnoha takových podobenstvích k nim mluvil, tak jak mohli rozumět(e). (e) ř: slyšet ([Matouš 13:34-Matouš 13:35; Jan 16:25])
καὶ τοιαύταις παραβολαι̑ς πολλαι̑ς ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς τὸν λόγον καθώς η᾿δύναντο α᾿κούειν
בּמַתלֵא דַּאיך הָלֵין ממַלֵל הוָא יֵשֻׁוע עַמהֻון מַתלֵא אַיך דּמֵשׁכּחִין הוַו למֵשׁמַע׃
וּבְלִי מָשָׁל לֹא דִּבֵּר אֲלֵיהֶם; אֲבָל בִּיחִידוּת הִסְבִּיר לְתַלְמִידָיו אֶת הַכֹּל.
וְלֹא דִבֶּר אֲלֵיהֶם דָּבָר בִּבְלִי מָשָׁל וּבְשִׁבְתּוֺ עִם-תַּלְמִידָיו לְבַדָּם בֵּאֵר לָהֶם אֶת-הַמְּשָׁלִים כֻּלָּם:
Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všecko vykládal.
χωρὶς δὲ παραβολη̑ς ου᾿κ ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς κατ῾ ι᾿δίαν δὲ τοι̑ς ι᾿δίοις μαθηται̑ς ε᾿πέλυεν πάντα
וַדלָא מַתלֵא לָא ממַלֵל הוָא עַמהֻון לתַלמִידַוהי דֵּין בַּינַוהי וַלהֻון מפַשֵׁק הוָא כֻּלמֵדֵּם׃ ס
בְּאוֹתוֹ הַיּוֹם, לְעֵת עֶרֶב, אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ נַעֲבֹר לַצַּד הַשֵּׁנִי.
בַּיּוֺם הַהוּא לְעֵת עֶרֶב אָמַר אֲלֵיהֶם נַעְבְּרָה-נָּא אֶל-עֵבֶר הַיָּם:
I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“ ([Matouš 8:23-Matouš 8:27; Lukáš 8:22-Lukáš 8:25])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ο᾿ψίας γενομένης διέλθωμεν ει᾿ς τὸ πέραν
וֵאמַר להֻון בּהַו יַומָא בּרַמשָׁא נֵעבַּר לַן לעֵברָא׃ ס
הֵם עָזְבוּ אֶת הֶהָמוֹן וְלָקְחוּ אֶת יֵשׁוּעַ בַּסִּירָה אֲשֶׁר יָשַׁב בָּהּ. גַּם סִירוֹת אֲחֵרוֹת הָיוּ אִתּוֹ.
וַיְשַׁלְּחוּ אֶת-הֲמוֺן הָעָם וַיַּעֲבִירוּ אֹתוֺ בָּאֳנִיָּה הַהִיא אֲשֶׁר יָשַׁב בָּהּ מֵאָז וָאֳנִיּוֺת אֲחֵרוֺת סָבִיב לוֺ:
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
Opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.
καὶ α᾿φέντες τὸν ο῎χλον παραλαμβάνουσιν αυ᾿τὸν ὡς η῟ν ε᾿ν τω̑ πλοίω καὶ α῎λλα πλοι̑α η῟ν μετ῾ αυ᾿του̑
וַשׁבַקו לכֵנשֵׁא ודַברֻוהי כַּד בַּספִינתָּא הֻו וַספִינֵא אחרָניָתָא אִית הוַי עַמהֻון׃
וְהִנֵּה הִתְחוֹלְלָה רוּחַ־סְעָרָה גְּדוֹלָה וְהַגַּלִּים שָׁטְפוּ אֶת הַסִּירָה עַד שֶׁנִּתְמַלְּאָה.
וַתָּקָם סוּפָה וּסְעָרָה גְדוֺלָה בַּיָּם וְהַגַּלִּים שָׁטְפוּ אֶל-הָאֳנִיָּה עַד-לְמַלְּאוֺתָהּ מָיִם:
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.
καὶ γίνεται λαι̑λαψ μεγάλη α᾿νέμου καὶ τὰ κύματα ε᾿πέβαλλεν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον ω῞στε η῎δη γεμίζεσθαι τὸ πλοι̑ον
וַהוָת עַלעָלָא רַבּתָא ורֻוחָא וגַללֵא נָפלִין הוַו בַּספִינתָּא וקַרִיבָא הוָת דּתֵתמלֵא׃
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה יֵשׁוּעַ יָשֵׁן עַל כַּר בְּיַרְכְּתֵי הַסִּירָה. הֵעִירוּ אוֹתוֹ וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, הַאִם לֹא אִכְפַּת לְךָ שֶׁאֲנַחְנוּ טוֹבְעִים?"
וְהוּא נִרְדָּם בְּיַרְכְּתֵי הָאֳנִיָּה וְהַכְּסָתוֺת מְרַאֲשֹׁתָיו וַיָּעִירוּ אֹתוֺ לֵאמֹר רַבֵּנוּ הֲכִי לֹא תָחוּשׁ לָנוּ כִּי אֹבְדִים אֲנָחְנוּ:
A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
On však na zádi lodi na podušce spal. Učedníci ho probudí a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“
καὶ αυ᾿τὸς η῟ν ε᾿ν τη̑ πρύμνη ε᾿πὶ τὸ προσκεφάλαιον καθεύδων καὶ ε᾿γείρουσιν αυ᾿τὸν καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ου᾿ μέλει σοι ο῞τι α᾿πολλύμεθα
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע עַל בֵּסָדיָא דּמֵך הוָא בּחַרתָה דַּספִינתָּא וֵאתַו אַקִימֻוהי וָאמרִין לֵה רַבַּן לָא בּטִיל לָך דָּאבדִּין חנַן׃
הוּא הִתְעוֹרֵר, גָּעַר בָּרוּחַ וְאָמַר אֶל הַיָּם: "דֹּם! הֵרָגַע!" אָז פָּסְקָה הָרוּחַ וְנִשְׂתָּרְרָה דְּמָמָה עֲמֻקָּה.
וַיֵּעוֺר וַיִּגְעַר בָּרוּחַ וַיֹּאמֶר אֶל-הַיָּם דֹּם וְהֵרָגַע וַיִּשְׁתֹּק הָרוּחַ וַתְּהִי דְּמָמָה גְדוֺלָה:
I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni, utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. ([Žalmy 65:8 Žalmy 89:10 Žalmy 107:29])
καὶ διεγερθεὶς ε᾿πετίμησεν τω̑ α᾿νέμω καὶ ει῏πεν τη̑ θαλάσση σιὼπα πεφίμωσο καὶ ε᾿κόπασεν ὁ α῎νεμος καὶ ε᾿γένετο γαλήνη μεγάλη
וקָם וַכאָא בּרֻוחָא וֵאמַר ליַמָא שׁלִי זגִיר אַנתּ ושֵׁליַת רֻוחָא וַהוָא נַוחָא רַבָּא׃
אָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ אַתֶּם פּוֹחֲדִים כָּל כָּךְ? אֵיךְ זֶה שֶׁאֵין לָכֶם אֱמוּנָה?"
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ כֹּה תֶחֱרָדוּן הַעוֺד אֵין אֵמֻן בָּכֶם:
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
Ježíš jim řekl: „Proč jste tak ustrašení? Ještě(f) nemáte víru?“ (f) var: Což
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί δειλοί ε᾿στε ου῎πω ε῎χετε πίστιν
וֵאמַר להֻון למָנָא דַּחֻולתָנִין אנתֻּון הָכַן וַלמָנָא לַיתּ בּכֻון הַימָנֻותָא׃
הֵם יָרְאוּ יִרְאָה גְּדוֹלָה וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אִם כֵּן מִי הוּא זֶה שֶׁגַּם הָרוּחַ וְהַיָּם נִשְׁמָעִים לוֹ?"
וְהֵם יָרְאוּ יִרְאָה גְדוֺלָה וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר גַּם-הָרוּחַ וְהַיָּם מַקְשִׁיבִים לְקוֺלוֺ:
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“
καὶ ε᾿φοβήθησαν φόβον μέγαν καὶ ε῎λεγον πρὸς α᾿λλήλους τίς α῎ρα ου῟τός ε᾿στιν ο῞τι καὶ ὁ α῎νεμος καὶ ἡ θάλασσα ὑπακούει αυ᾿τω̑
וַדחֵלו דֵּחלתָא רַבּתָא וָאמרִין הוַו חַד לחַד מַנֻו כַּי הָנָא דּרֻוחֵא ויַמָא מֵשׁתַּמעִין לֵה סס׃
הֵם בָּאוּ אֶל עֵבֶר הַיָּם, אֶל אֶרֶץ הַגֵּרָשִׁיִּים.
וַיָּבֹאוּ אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-מְקוֺם מוֺשַׁב הַגֵּרַזִיִּים:
Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. ([Matouš 8:28-Matouš 8:34; Lukáš 8:26-Lukáš 8:39])
καὶ η῟λθον ει᾿ς τὸ πέραν τη̑ς θαλάσσης ει᾿ς τὴν χὼραν τω̑ν Γερασηνω̑ν
וֵאתָא לעֵברָא דּיַמָא לַאתרָא דּגָדרָיֵא׃
אַךְ יָצָא מִן הַסִּירָה וְהִנֵּה בָּא לִקְרָאתוֹ אִישׁ מִבֵּין הַקְּבָרִים וְרוּחַ טְמֵאָה בּוֹ.
וְהוּא יָצָא מִן-הָאֳנִיָּה וְהִנֵּה-אִישׁ יוֺצֵא לִקְרָאתוֺ מִן-הַקְּבָרִים אֲשֶׁר-רוּחַ טֻמְאָה מְבַעִתּוֺ:
A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů(g) člověk posedlý nečistým duchem. (g) z pohřebních jeskyň (podobně dále)
καὶ ε᾿ξελθόντος αυ᾿του̑ ε᾿κ του̑ πλοίου ευ᾿θὺς ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ ε᾿κ τω̑ν μνημείων α῎νθρωπος ε᾿ν πνεύματι α᾿καθάρτω
וכַד נפַק מֵן ספִינתָּא פּגַע בֵּה מֵן בֵּית־קבֻורֵא גַּברָא דִּאית בֵּה רֻוחָא טַנפתָא׃
הוּא הָיָה גָּר בִּמְעָרוֹת הַקְּבָרִים וְאִישׁ לֹא יָכוֹל עוֹד לִכְבֹּל אוֹתוֹ, גַּם לֹא בַּאֲזִקִּים,
וּמוֺשָׁבוֺ הָיָה בֵּין הַקְּבָרִים וְלֹא יָכֹל עוֺד אִישׁ לֶאְסֹר אֹתוֺ וְאַף לֹא בְזִקִּים:
Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.
ο῍ς τὴν κατοίκησιν ει῏χεν ε᾿ν τοι̑ς μνήμασιν καὶ ου᾿δὲ ἁλύσει ου᾿κέτι ου᾿δεὶς ε᾿δύνατο αυ᾿τὸν δη̑σαι
ועָמַר הוָא בֵּית־קבֻורֵא וַבשִׁשׁלָתָא אנָשׁ לָא מֵשׁכַּח הוָא למֵאסרֵה׃
כִּי פְּעָמִים רַבּוֹת כָּבְלוּ אוֹתוֹ בִּכְבָלִים וּבַאֲזִקִּים וְהוּא נִתֵּק אֶת הָאֲזִקִּים וְקָרַע אֶת הַכְּבָלִים וְאִישׁ לֹא הָיָה יָכוֹל לְהַכְנִיעַ אוֹתוֹ.
כִּי-פְעָמִים רַבּוֺת נֶאְסַר בְּזִקִּים וּבְכַבְלֵי בַרְזֵל וַיְנַתֵּק אֶת-הַזִּקִּים וְאֶת-הַכְּבָלִים שִׁבֵּר וְלֹא הָיָה לְאֵל יַד-אִישׁ לְכָבְשׁוֺ:
Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.
διὰ τὸ αυ᾿τὸν πολλάκις πέδαις καὶ ἁλύσεσιν δεδέσθαι καὶ διεσπάσθαι ὑπ῾ αυ᾿του̑ τὰς ἁλύσεις καὶ τὰς πέδας συντετρι̑φθαι καὶ ου᾿δεὶς ι῎σχυεν αυ᾿τὸν δαμάσαι
מֵטֻל דּכֻל אֵמַתי דַּבסֻוטמֵא וַבשִׁשׁלָתָא מֵתֵאסַר הוָא שִׁשׁלָתָא מתַבַּר הוָא וסֻוטמֵא מפַסֵק הוָא ולָא אנָשׁ מֵשׁכַּח הוָא למֵכבּשֵׁה׃
תָּמִיד, יוֹמָם וָלַיְלָה, בַּקְּבָרוֹת וּבֶהָרִים הָיָה צוֹעֵק וּפוֹצֵעַ אֶת עַצְמוֹ בַּאֲבָנִים.
וְהָיָה צֹעֵק תָּמִיד לַיְלָה וְיוֺמָם בֵּין הַקְּבָרִים וְהֶהָרִים וְטֹרֵף בָּאֲבָנִים נַפְשׁוֺ:
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.
καὶ διὰ παντὸς νυκτὸς καὶ ἡμέρας ε᾿ν τοι̑ς μνήμασιν καὶ ε᾿ν τοι̑ς ο῎ρεσιν η῟ν κράζων καὶ κατακόπτων ἑαυτὸν λίθοις
וַבכֻל זבַן בּלִליָא ובִאימָמָא בּבֵית־קבֻורֵא וַבטֻורֵא אִיתַוהי הוָא וקָעֵא הוָא וַמצַלֵף נַפשֵׁה בּכִאפֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ מֵרָחוֹק, רָץ וְהִשְׁתַּחֲוָה לוֹ,
וַיְהִי כִּרְאֹתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ מֵרָחוֺק וַיָּרָץ וַיִּשְׁתַּחוּ לוֺ:
Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
Když spatřil zdálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem
καὶ ι᾿δών τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πὸ μακρόθεν ε῎δραμεν καὶ προσεκύνησεν αυ᾿τω̑
כַּד חזָא דֵּין ליֵשֻׁוע מֵן רֻוחקָא רהֵט סגֵד לֵה׃
וְצָעַק בְּקוֹל גָּדוֹל: "מַה לִּי וּלְךָ, יֵשׁוּעַ בֶּן אֵל עֶלְיוֹן? אֲנִי מַשְׁבִּיעַ אוֹתְךָ בֵּאלֹהִים, אַל תְּעַנֶּה אוֹתִי!"(
וַיִּצְעַק בְּקוֺל גָּדוֺל וַיֹּאמַר מַה-לִּי וָלָךְ יֵשׁוּעַ בֶּן-אֵל עֶלְיוֺן הִנְנִי מַשְׁבִּיעֲךׇ בֵאלֹהִים כִּי לֹא תְעַנֵּנִי:
A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
a hrozně křičel: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!“ ([Marek 1:24; Skutky apoštolské 16:17])
καὶ κράξας φωνη̑ μεγάλη λέγει τί ε᾿μοὶ καὶ σοί ᾽Ιησου̑ υἱὲ του̑ θεου̑ του̑ ὑψίστου ὁρκίζω σε τὸν θεόν μή με βασανίσης
וַקעָא בּקָלָא רָמָא וֵאמַר מָא לִי ולָך יֵשֻׁוע בּרֵה דַּאלָהָא מרַימָא מַומֵא אנָא לָך בַּאלָהָא דּלָא תּשַׁנקַני׃
כִּי יֵשׁוּעַ אָמַר וְאָמַר לוֹ, "צְאִי מִן הָאִישׁ, הָרוּחַ הַטְּמֵאָה!")
כִּי הוּא אָמַר אֵלָיו צֵא רוּחַ טֻמְאָה מִן-הָאִישׁ הַזֶּה:
(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“
ε῎λεγεν γὰρ αυ᾿τω̑ ε῎ξελθε τὸ πνευ̑μα τὸ α᾿κάθαρτον ε᾿κ του̑ α᾿νθρὼπου
אָמַר הוָא לֵה גֵּיר פֻּוק מֵן בַּרנָשָׁא רֻוחָא טַנפָא׃
שָׁאַל אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ: "מַה שִּׁמְךָ?" הֵשִׁיב לוֹ: "שְׁמִי לִגְיוֹן, כִּי רַבִּים אֲנַחְנוּ."
וַיִּשְׁאָלֵהוּ לֵאמֹר מַה-שְׁמֶךׇ וַיֹּאמַר מַחֲנַיִם שְׁמִי כִּי-רַבִּים אֲנָחְנוּ:
I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
A zeptal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ‚Legie‘, poněvadž je nás mnoho.“
καὶ ε᾿πηρὼτα αυ᾿τόν τί ο῎νομά σοι καὶ λέγει αυ᾿τω̑ λεγιών ο῎νομά μοι ο῞τι πολλοί ε᾿σμεν
ושַׁאלֵה אַיכַּנָא שׁמָך אָמַר לֵה לֵגיֻון שׁמַן מֵטֻל דּסַגִּיֵאא חנַן׃
הֵן הִפְצִירוּ בּוֹ מְאֹד שֶׁלֹּא יִשְׁלַח אוֹתָן אֶל מִחוּץ לָאֵזוֹר.
וַיִּפְצַר-בּוֺ מְאֹד לְבִלְתִּי שַׁלְּחָם אֶל-מִחוּץ לָאָרֶץ:
I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.
καὶ παρεκάλει αυ᾿τὸν πολλὰ ι῞να μὴ αυ᾿τὰ α᾿ποστείλη ε῎ξω τη̑ς χὼρας
ובָעֵא הוָא מֵנֵה סַגִּי דּלָא נשַׁדּרִיוהי לבַר־מֵן אַתרָא׃
עֵדֶר גָּדוֹל שֶׁל חֲזִירִים הָיָה רוֹעֶה שָׁם סָמוּךְ לָהָר,
וְעֵדֶר חֲזִירִים רַבִּים הָיָה רֹעֶה שָׁם מִצֵּלַע הָהָר:
Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů.
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ πρὸς τω̑ ο῎ρει α᾿γέλη χοίρων μεγάλη βοσκομένη
אִית הוָא דֵּין תַּמָן לוָת טֻורָא בַּקרָא רַבּתָא דַּחזִירֵא דּרָעיָא׃
וְהֵן בִּקְשׁוּ מִיֵּשׁוּעַ: "שְׁלַח אוֹתָנוּ אֶל הַחֲזִירִים וְנִכָּנֵס לְתוֹכָם."
וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ לֵאמֹר שַׁלְּחֵנוּ-נָא אֶל-הַחֲזִירִים וְנָבוֺאָה בָּהֶם:
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Ti zlí duchové ho prosili: „Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!“
καὶ παρεκάλεσαν αυ᾿τὸν λέγοντες πέμψον ἡμα̑ς ει᾿ς τοὺς χοίρους ι῞να ει᾿ς αυ᾿τοὺς ει᾿σέλθωμεν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה הָנֻון שִׁאדֵא וָאמרִין שַׁדַּריַן עַל הָנֻון חזִירֵא דַּבהֻון נֵעֻול׃
הוּא הִרְשָׁה לָהֶן. יָצְאוּ הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת וְנִכְנְסוּ בַּחֲזִירִים, וְהָעֵדֶר הִסְתָּעֵר מִמּוֹרַד הָהָר אֶל הַיָּם. כְּאַלְפַּיִם רֹאשׁ טָבְעוּ בַּיָּם.
וַיַּנַּח לָהֶם יֵשׁוּעַ וְהָרוּחוֺת הַטְּמֵאוֺת הָאֵלֶּה יָצְאוּ וַתָּבֹאנָה אֶל-תּוֺךְ הַחֲזִירִים וַיִּשְׁטֹף כָּל-הָעֵדֶר בַּמּוֺרָד אֶל-תּוֺךְ הַיָּם וְהֵם כֻּלָּם כְּאַלְפַּיִם טֻבְּעוּ בַּיָּם:
I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům), i ztonuli v moři.
On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce.
καὶ ε᾿πέτρεψεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿ξελθόντα τὰ πνεύματα τὰ α᾿κάθαρτα ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τοὺς χοίρους καὶ ω῞ρμησεν ἡ α᾿γέλη κατὰ του̑ κρημνου̑ ει᾿ς τὴν θάλασσαν ὡς δισχίλιοι καὶ ε᾿πνίγοντο ε᾿ν τη̑ θαλάσση
וַאפֵּס להֻון וַנפַק רֻוחֵא הָלֵין טַנפָתָא ועַל בַּחזִירֵא ורֵהטַת הָי בַּקרָא לַשׁקִיפָא ונֵפלַת בּיַמָא אַיך תּרֵין אַלפִין וֵאתחַנַקו בּמַיָא סּ סּ׃
בָּרְחוּ הָרוֹעִים וְסִפְּרוּ אֶת הַמַּעֲשֶׂה בָּעִיר וּבַכְּפָרִים, וַאֲנָשִׁים בָּאוּ לִרְאוֹת מַה שֶּׁקָּרָה.
וְרֹעֵי הַחֲזִירִים נָסוּ וַיַּגִּידוּ אֶת-הַדָּבָר בָּעִיר וּבַָּׂדֶה וַיֵּצְאוּ בְנֵי הַמָּקוֺם לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר נִהְיָתָה:
Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.
καὶ οἱ βόσκοντες αυ᾿τοὺς ε῎φυγον καὶ α᾿πήγγειλαν ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ ει᾿ς τοὺς α᾿γρούς καὶ η῟λθον ι᾿δει̑ν τί ε᾿στιν τὸ γεγονός
והָנֻון דּרָעֵין הוַו להֻון ערַקו וֵאמַרו בַּמדִינתָּא וָאף בּקֻוריָא וַנפַקו למֵחזָא מֵדֵּם דַּהוָא׃
הֵם בָּאוּ אֶל יֵשׁוּעַ וְרָאוּ אֶת אֲחוּז הַשֵּׁדִים אֲשֶׁר דָּבַק בּוֹ הַלִּגְיוֹן, וְהוּא יוֹשֵׁב לָבוּשׁ, שָׁפוּי בְּדַעְתּוֹ. פַּחַד נָפַל עֲלֵיהֶם.
וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּרְאוּ אֶת-הָאִישׁ בַּעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים בַּעַל מַחֲנָיִם וְהוּא יֹשֵׁב מְלֻבָּשׁ בְּגָדִים וְדַעְתּוֺ יְשָׁרָה וַיִּירָאוּ:
I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů(h), jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se. (h) ř: tu legii
καὶ ε῎ρχονται πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ θεωρου̑σιν τὸν δαιμονιζόμενον καθήμενον ἱματισμένον καὶ σωφρονου̑ντα τὸν ε᾿σχηκότα τὸν λεγιω̑να καὶ ε᾿φοβήθησαν
וֵאתַו לוָת יֵשֻׁוע וַחזַאוֻהי להַו דּשִׁאדַוהי כַּד לבִישׁ וַמנַכַּף ויָתֵב הַו דִּאית הוָא בֵּה לֵגיֻון וַדחֵלו׃
הָאֲנָשִׁים שֶׁרָאוּ אֶת הַמַּעֲשֶׂה סִפְּרוּ לָהֶם אֶת שֶׁקָּרָה לַאֲחוּז הַשֵּׁדִים, וְגַם אֶת עִנְיַן הַחֲזִירִים.
וְהָרֹאִים אֶת-הַמַּעֲשֶׂה בְּעֵינֵיהֶם סִפְּרוּ לָהֶם אֶת-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה לְבַעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים וּלְעֵדֶר הַחֲזִירִים:
A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
Ti, kteří to viděli, vyprávěli jim o tom posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.
καὶ διηγήσαντο αυ᾿τοι̑ς οἱ ι᾿δόντες πω̑ς ε᾿γένετο τω̑ δαιμονιζομένω καὶ περὶ τω̑ν χοίρων
וֵאשׁתַּעִיו להֻון הָנֻון דַּחזַו דַּאיכַּנָא הוָא להַו דּשִׁאדַוהי וָאף עַל הָנֻון חזִירֵא׃
אָז הֵחֵלּוּ מְבַקְשִׁים מִמֶּנּוּ שֶׁיֵּלֵךְ מֵאֱזוֹרָם.
וַיָּחֵלּוּ לִפְצַר-בּוֺ כִּי יַעֲבֹר מִגְּבוּלֵיהֶם:
Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Tu počali prosit Ježíše, aby odešel z těch končin.
καὶ η῎ρξαντο παρακαλει̑ν αυ᾿τὸν α᾿πελθει̑ν α᾿πὸ τω̑ν ὁρίων αυ᾿τω̑ν
ושַׁרִיו בָּעֵין מֵנֵה דּנִאזַל לֵה מֵן תּחֻומהֻון׃ ס
כְּשֶׁנִּכְנַס לַסִּירָה בִּקֵּשׁ מִמֶּנּוּ אֲחוּז הַשֵּׁדִים לְהִשָּׁאֵר אִתּוֹ,
וַיֵּרֶד אֶל-הָאֳנִיָּה וּבַעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים פָּגַע בּוֺ לְתִתּוֺ לִהְיוֺת אֶצְלוֺ:
A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl být s ním.
καὶ ε᾿μβαίνοντος αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸ πλοι̑ον παρεκάλει αυ᾿τὸν ὁ δαιμονισθεὶς ι῞να μετ῾ αυ᾿του̑ η῏
וכַד סלֵק לַספִינתָּא בָּעֵא הוָא מֵנֵה הַו דּשִׁאדַוהי דּעַמֵה נֵהוֵא׃
אַךְ יֵשׁוּעַ לֹא הִרְשָׁה לוֹ כִּי אִם אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ לְבֵיתְךָ אֶל מִשְׁפַּחְתְּךָ וְהַגֵּד לָהֶם מַה שֶּׁעָשָׂה לְךָ אֱלֹהִים בְּרַחֲמָיו עָלֶיךָ."
וְלֹא נְתָנוֺ יֵשׁוּעַ אַךְ אָמַר אֵלָיו שׁוּב לְבֵיתְךׇ וּלְמוֺלַדְתֶּךׇ וְהַגֵּד לָהֶם מֶה-עָשָׂה לְךׇ יְהוָֺה וּמָה-רַבּוּ רַחֲמָיו אֵלֶיךׇ:
Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“ ([Žalmy 126:2])
καὶ ου᾿κ α᾿φη̑κεν αυ᾿τόν α᾿λλὰ λέγει αυ᾿τω̑ υ῞παγε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου πρὸς τοὺς σούς καὶ α᾿πάγγειλον αυ᾿τοι̑ς ο῞σα ὁ κύριός σοι πεποίηκεν καὶ η᾿λέησέν σε
ולָא שַׁבקֵה אֵלָא אֵמַר לֵה זֵל לבַיתָּך לוָת אנָשַׁיךְּ וֵאשׁתַּעָא להֻון מֵדֵּם דַּעבַד לָך מָריָא ודֵאתרַחַם עלַיךְּ׃
הוּא הָלַךְ וְהֵחֵל לְהַכְרִיז בְּעֶשֶׂר הֶעָרִים אֶת אֲשֶׁר עָשָׂה לוֹ יֵשׁוּעַ, וְהַכֹּל תָּמְהוּ.
וַיֵּלֶךְ וַיָּחֶל לְהַשְׁמִיעַ בְּדֶכַּפּוֺלִיס אֵת אֲשֶׁר עָשָׂה לוֺ יֵשׁוּעַ וַיִּתְפַּלְּאוּ כֻלָּם:
I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
Ten člověk odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
καὶ α᾿πη̑λθεν καὶ η῎ρξατο κηρύσσειν ε᾿ν τη̑ Δεκαπόλει ο῞σα ε᾿ποίησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ πάντες ε᾿θαύμαζον
וֵאזַל ושַׁרִי מַכרֵז בּעֵסרַת־מדִינָתָא מֵדֵּם דַּעבַד לֵה יֵשֻׁוע וכֻלהֻון תַּמִיהִין הוַו׃ ס
יֵשׁוּעַ חָזַר בַּסִּירָה אֶל הַצַּד הַשֵּׁנִי וְהָמוֹן רַב נֶאֱסַף אֵלָיו בִּהְיוֹתוֹ עַל שְׂפַת הַיָּם.
וַיָּשָׁב יֵשׁוּעַ וַיַּעֲבֹר בָּאֳנִיָּה אֶל-עֵבֶר הַיָּם וְעַם-רָב נִקְבְּצוּ אֵלָיו וְהוּא עֹמֵד עַל-שְׂפַת הַיָּם:
A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, shromáždil se k němu velký zástup. ([Matouš 9:18-Matouš 9:26; Lukáš 8:40-Lukáš 8:56])
καὶ διαπεράσαντος του̑ ᾽Ιησου̑ ε᾿ν τω̑ πλοίω πάλιν ει᾿ς τὸ πέραν συνήχθη ο῎χλος πολὺς ε᾿π῾ αυ᾿τόν καὶ η῟ν παρὰ τὴν θάλασσαν
וכַד עבַר יֵשֻׁוע בַּספִינתָּא להַו עֵברָא תֻּוב אֵתכַּנַשׁו עלַוהי כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא כַּד אִיתַוהי עַל־יַד יַמָא׃
בָּא אֶחָד מֵרָאשֵׁי בֵּית הַכְּנֶסֶת, יָאִיר שְׁמוֹ, וּכְשֶׁרָאָה אֶת יֵשׁוּעַ נָפַל לְרַגְלָיו.
וְהִנֵּה אַחַד רָאשֵׁי בֵּית-הַכְּנֵסֶת בָּא אֵלָיו וּשְׁמוֺ יָאִיר וְכִרְאֹתוֺ אֹתוֺ נָפַל לְרַגְלָיו אָרְצָה:
A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám
καὶ ε῎ρχεται ει῟ς τω̑ν α᾿ρχισυναγὼγων ο᾿νόματι ᾽Ιάιρος καὶ ι᾿δών αυ᾿τὸν πίπτει πρὸς τοὺς πόδας αυ᾿του̑
וֵאתָא חַד דַּשׁמֵה יֻואָרָשׁ מֵן רַבַּי כּנֻושׁתָּא וכַד חזָיהי נפַל לוָת רֵגלַוהי׃
הִתְחַנֵּן אֵלָיו מְאֹד וְאָמַר: "בִּתִּי נוֹטָה לָמוּת. אָנָּא, בּוֹא וְשִׂים יָדֶיךָ עָלֶיהָ כְּדֵי שֶׁהִיא תִּתְרַפֵּא וְתִחְיֶה."
וַיִּתְחַנֵּן אֵלָיו מְאֹד לֵאמֹר בִּתִּי הַיַּלְדָּה הִגִּיעָה עַד-שַׁעֲרֵי מָוֶת הוֺאֶל-נָא וָבֹא שִׂים יָדֶיךׇ עָלֶיהָ וְשָׁבָה וּתְחִי מֵחָלְיָּה:
A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna(i) a žila!“ (i) spasena (tak i dále) ([Marek 7:32])
καὶ παρακαλει̑ αυ᾿τὸν πολλὰ λέγων ο῞τι τὸ θυγάτριόν μου ε᾿σχάτως ε῎χει ι῞να ε᾿λθών ε᾿πιθη̑ς τὰς χει̑ρας αυ᾿τη̑ ι῞να σωθη̑ καὶ ζήση
ובָעֵא הוָא מֵנֵה סַגִּי וָאמַר לֵה בּרַתי בִּישָׁאיִת עבִידָא תָּא סִים אִידָך עלֵיה ותֵתחלֵם ותִחֵא׃
יֵשׁוּעַ הָלַךְ אִתּוֹ, וְאַחֲרָיו הוֹלְכִים הָמוֹן רַב וְדוֹחֲקִים אוֹתוֹ.
וַיֵּלֶךְ אִתּוֺ וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו וַיִּדְחָקֻהוּ:
I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.
καὶ α᾿πη̑λθεν μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς καὶ συνέθλιβον αυ᾿τόν
וֵאזַל עַמֵה יֵשֻׁוע ודַבִּיק הוָא לֵה כֵּנשָׁא סַגִּיָאא וחָבצִין הוַו לֵה סס׃
וְאִשָּׁה זָבַת דָּם זֶה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה -
וְאִשָּׁה זָבָה הָיְתָה שָּׁם אֲשֶׁר יְמֵי זוֺבָהּ נִמְשְׁכוּ שְׁתֵּים עֶשְׂרֶה שָׁנָה:
(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení.
καὶ γυνὴ ου῏σα ε᾿ν ρ᾿ύσει αι῞ματος δὼδεκα ε῎τη
אַנתּתָא דֵּין חדָא דִּאיתֵיה הוָת בּמַרדִּיתָא דַּדמָא שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא׃
שֶׁסָּבְלָה רַבּוֹת בִּידֵי רוֹפְאִים רַבִּים וְהוֹצִיאָה אֶת כָּל רְכוּשָׁהּ, וְלֹא הוּטַב לָהּ אֶלָּא שֶׁעוֹד הוּרַע לָהּ -
וְהִיא נָשְׂאָה מַכְאוֺבִים רַבִּים מִידֵי רֹפְאִים שׁוֺנִים וְכֹל אֲשֶׁר-לָהּ פִּזְּרָה בִלְתִּי הוֺעִיל כִּי נִגְעָהּ הָלַךְ הָלוֺךְ וְקָשֶׁה:
A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.
καὶ πολλὰ παθου̑σα ὑπὸ πολλω̑ν ι᾿ατρω̑ν καὶ δαπανήσασα τὰ παρ῾ αυ᾿τη̑ς πάντα καὶ μηδὲν ω᾿φεληθει̑σα α᾿λλὰ μα̑λλον ει᾿ς τὸ χει̑ρον ε᾿λθου̑σα
אַידָא דּסַגִּי סֵבלַת מֵן אָסַוָתָא סַגִּיֵאא וַאפּקַת כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָה ומֵדֵּם לָא אֵתעַדּרַת אֵלָא אָף יַתִּירָאיִת אֵתַאלצַת׃
כְּשָׁמְעָהּ עַל־אוֹדוֹת יֵשׁוּעַ, בָּאָה מֵאָחוֹר בְּתוֹךְ הֶהָמוֹן וְנָגְעָה בְּבִגְדוֹ,
וַיְהִי כְּשָׁמְעָהּ אֶת-שֵׁמַע יֵשׁוּעַ וַתָּבֹא בְּקֶרֶב הֲמוֺן הָעָם מֵאַחֲרָיו וַתִּגַּע בִּכְנַף בִּגְדוֺ:
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. ([Marek 6:56 Marek 3:10])
α᾿κούσασα περὶ του̑ ᾽Ιησου̑ ε᾿λθου̑σα ε᾿ν τω̑ ο῎χλω ο῎πισθεν η῞ψατο του̑ ἱματίου αυ᾿του̑
כַּד שֵׁמעַת עַל יֵשֻׁוע אֵתָת בּחֵבצָא דּכֵנשָׁא מֵן בֵּסתּרֵה קֵרבַּת לַלבֻושֵׁה׃
כִּי אָמְרָה "אִם אֶגַּע אֲפִלּוּ בִּבְגָדָיו אֶתְרַפֵּא."
כִּי אָמְרָה בְלִבָּהּ אִם רַק-אֶגַּע בִּבְגָדָיו וְאִוָּשֵׁעָה:
Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
ε῎λεγεν γὰρ ο῞τι ε᾿ὰν α῞ψωμαι κα῍ν τω̑ν ἱματίων αυ᾿του̑ σωθήσομαι
אָמרָא הוָת גֵּיר דָּאפֵן לַלבֻושֵׁה קָרבָּא אנָא חָיָא אנָא׃
בּוֹ בָּרֶגַע הִתְיַבֵּשׁ מְקוֹר דָּמָהּ וְהִיא חָשָׁה בְּגוּפָהּ שֶׁנִּרְפְּאָה מִן הַמַּחֲלָה.
וַיִּיבַשׁ מְקוֺר דָּמֶיהָ פִּתְאֹם וַתַּכֵּר כִּי נִרְפָּא הַנֶּגַע בִּבְשָׂרָהּ:
A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿ξηράνθη ἡ πηγὴ του̑ αι῞ματος αυ᾿τη̑ς καὶ ε῎γνω τω̑ σὼματι ο῞τι ι῎αται α᾿πὸ τη̑ς μάστιγος
ומֵחדָא יֵבשַׁת מעִינָא דַּדמָה וַארגּשַׁת בּפַגרָה דֵּאתַאסיַת מֵן מחֻותָה׃
מִיָּד הִבְחִין יֵשׁוּעַ בְּתוֹכוֹ הוּא שֶׁיָּצְאָה מִמֶּנּוּ גְּבוּרָה. פָּנָה אֶל הֶהָמוֹן וְאָמַר: "מִי נָגַע בִּבְגָדַי?"
וְיֵשׁוּעַ יָדַע בְּנַפְשׁוֺ כְּרֶגַע כִּי גְבוּרָה יָצְאָה מִמֶּנּוּ וַיִּפֶן בְּתוֺךְ הָעָם וַיֹּאמַר מִי-נָגַע בִּבְגָדָי:
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“ ([Lukáš 5:17])
καὶ ευ᾿θὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿πιγνοὺς ε᾿ν ἑαυτω̑ τὴν ε᾿ξ αυ᾿του̑ δύναμιν ε᾿ξελθου̑σαν ε᾿πιστραφεὶς ε᾿ν τω̑ ο῎χλω ε῎λεγεν τίς μου η῞ψατο τω̑ν ἱματίων
יֵשֻׁוע דֵּין מֵחדָא יִדַע בּנַפשֵׁה דּחַילָא נפַק מֵנֵה וֵאתפּנִי לוָת כֵּנשָׁא וֵאמַר מַנֻו קרֵב למָאנַי׃
אָמְרוּ לוֹ תַּלְמִידָיו: "אַתָּה רוֹאֶה אֶת הֶהָמוֹן דּוֹחֵק אוֹתְךָ וְאַתָּה שׁוֹאֵל 'מִי נָגַע בִּי'?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו הִנְּךׇ רֹאֶה כִּי הָעָם יִדְחֲקוּן מִסָּבִיב וְאַתָּה תִּשְׁאַל מִי-נָגַע בִּבְגָדָי:
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ‚Kdo se mne to dotkl?‘“
καὶ ε῎λεγον αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ βλέπεις τὸν ο῎χλον συνθλίβοντά σε καὶ λέγεις τίς μου η῞ψατο
וָאמרִין לֵה תַּלמִידַוהי חָזֵא אַנתּ לכֵנשֵׁא דּחָבצִין לָך וָאמַר אַנתּ מַנֻו קרֵב לִי׃
הוּא הִבִּיט סְבִיבוֹ לִרְאוֹת מִי עָשָׂה זֹאת.
וַיַּבֵּט מִסָּבִיב לִרְאוֺת אֹתָהּ אֲשֶׁר עָשְׂתָה כָּזֹאת:
I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
On se však rozhlížel, aby našel tu, která to učinila.
καὶ περιεβλέπετο ι᾿δει̑ν τὴν του̑το ποιήσασαν
וחָאַר הוָא דּנֵחזֵא מַנֻו הָדֵא עבַד׃
פָּחֲדָה הָאִשָּׁה וְרָעֲדָה, כִּי יָדְעָה מַה שֶּׁקָּרָה לָהּ. הִיא נִגְּשָׁה וְנָפְלָה לְפָנָיו וְאָמְרָה לוֹ אֶת כָּל הָאֱמֶת.
וְהָאִשָּׁה יָרְאָה וְחָרְדָה כִּי יָדְעָה אֶת-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה לָּהּ וַתָּבֹא וַתִּפֹּל לְפָנָיו אַרְצָה וַתַּגֶּד-לוֺ הָאֱמֶת:
Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu.
ἡ δὲ γυνὴ φοβηθει̑σα καὶ τρέμουσα ει᾿δυι̑α ο῍ γέγονεν αυ᾿τη̑ η῟λθεν καὶ προσέπεσεν αυ᾿τω̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πα̑σαν τὴν α᾿λήθειαν
הָי דֵּין אַנתּתָא כַּד דַּחִילָא ורַתִּיתָא דּיֵדעַת מָא דַּהוָא לָה אֵתָת נֵפלַת קדָמַוהי וֵאמרַת לֵה כֻּלֵה שׁרָרָא׃
אָמַר לָהּ: "בִּתִּי, אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ. לְכִי לְשָׁלוֹם וְהֵרָפְאִי מִמַּחֲלָתֵךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ בִּתִּי אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ לְכִי לְשָׁלוֺם וְחָיְתָה נַפְשֵׁךְ מִתַּחֲלוּאָיְכִי:
On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“ ([Marek 10:52; 1 Samuelova 1:17; Lukáš 7:50])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ θυγάτηρ ἡ πίστις σου σέσωκέν σε υ῞παγε ει᾿ς ει᾿ρήνην καὶ ι῎σθι ὑγιὴς α᾿πὸ τη̑ς μάστιγός σου
הֻו דֵּין אֵמַר לָה בּרַתי הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי זֵלי בַּשׁלָמָא וַהוַיתּי חלִימָא מֵן מחֻותֵכי סס׃
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה בָּאוּ אֲנָשִׁים מִבֵּיתוֹ שֶׁל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת וְאָמְרוּ: "בִּתְּךָ מֵתָה, לָמָּה תַּטְרִיחַ עוֹד אֶת הָרַב?"
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר וְאַנְשֵׁי רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת בָּאוּ מִבֵּיתוֺ וַיֹּאמְרוּ מֵתָה בִתְּךׇ וְלָמָּה-זֶּה תַּלְאֶה עוֺד אֶת-הַרָבִּי:
A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra(j)?“ (j) ř: Učitele (tak i dále)
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ε῎ρχονται α᾿πὸ του̑ α᾿ρχισυναγὼγου λέγοντες ο῞τι ἡ θυγάτηρ σου α᾿πέθανεν τί ε῎τι σκύλλεις τὸν διδάσκαλον
ועַד הֻו ממַלֵל אֵתַו מֵן דּבֵית רַבּ כּנֻושׁתָּא וָאמרִין דּבַרתָך מִיתַת למָנָא מֵכִּיל מַעמֵל אַנתּ למַלפָנָא׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ אֶת מַה שֶּׁדִּבְּרוּ וְאָמַר לְרֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת: "אַל תִּפְחַַד; רַק הַאֲמֵן."
כִּשְׁמוֺעַ יֵשׁוּעַ אֶת-הַדָּבָר הָאָמוּר וַיֹּאמֶר אֶל-רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת אַל-תִּירָא אַךְ-הַאֲמֵן:
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl(k) představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“ (k) var: Když Ježíš zaslechl ta slova, řekl
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς παρακούσας τὸν λόγον λαλούμενον λέγει τω̑ α᾿ρχισυναγὼγω μὴ φοβου̑ μόνον πίστευε
יֵשֻׁוע דֵּין שׁמַע למֵלתָא דֵּאמַרו וֵאמַר להַו רַבּ כּנֻושׁתָּא לָא תֵּדחַל בַּלחֻוד הַימֵן׃
יֵשׁוּעַ לֹא הִנִּיחַ לְאִישׁ לְהִלָּווֹת אֵלָיו, חוּץ מִכֵּיפָא וְיַעֲקֹב וְיוֹחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב.
וְלֹא נָתַן לְאִישׁ לָלֶכֶת עִמּוֺ בִּלְתִּי לְפֶטְרוֺס וְיַעֲקֹב וְיוֺחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב:
I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. ([Marek 9:2 Marek 14:33])
καὶ ου᾿κ α᾿φη̑κεν ου᾿δένα μετ῾ αυ᾿του̑ συνακολουθη̑σαι ει᾿ μὴ τὸν Πέτρον καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν ᾽Ιακὼβου
ולָא שׁבַק לאנָשׁ דּנִאזַל עַמֵה אֵלָא לשֵׁמעֻון כִּאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן אַחֻוהי דּיַעקֻוב׃
כַּאֲשֶׁר בָּאוּ אֶל בֵּיתוֹ שֶׁל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת, רָאָה הֲמֻלָּה וַאֲנָשִׁים בּוֹכִים וּמְיַלְּלִים הַרְבֵּה.
וַיָּבֹאוּ בֵּית-רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיַּרְא אֶת-מְהוּמַת הַבֹּכִים וְאֶת-הַמְיַלְלִים הָרַבִּים:
I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení.
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ α᾿ρχισυναγὼγου καὶ θεωρει̑ θόρυβον καὶ κλαίοντας καὶ α᾿λαλάζοντας πολλά
וֵאתַו לבַיתָּא דּהַו רַבּ כּנֻושׁתָּא וַחזָא דַּרהִיבִין ובָכֵין ומַיללִין׃
נִכְנַס וְאָמַר לָהֶם: "מָה אַתֶּם הוֹמִים וּבוֹכִים? הַיַּלְדָּה לֹא מֵתָה. הִיא רַק יְשֵׁנָה."
וַיָּבֹא וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-תֶּהֱמוּ וּמַה-תִּבְכּוּ הַיַּלְדָּה לֹא מֵתָה כִּי אִם-יְשֵׁנָה הִיא:
I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“ ([Jan 11:11])
καὶ ει᾿σελθών λέγει αυ᾿τοι̑ς τί θορυβει̑σθε καὶ κλαίετε τὸ παιδίον ου᾿κ α᾿πέθανεν α᾿λλὰ καθεύδει
ועַל וֵאמַר להֻון מָנָא רהִיבִין אנתֻּון ובָכֵין טלִיתָא לָא מִיתַת אֵלָא דַּמכָּא הי׃
הֵם צָחֲקוּ לוֹ, אַךְ הוּא הוֹצִיא אֶת כֻּלָּם, לָקַח אֶת אֲבִי הַיַּלְדָּה וְאֶת אִמָּהּ, עִם הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ, וְנִכְנַס לַמָּקוֹם שֶׁשָּׁכְבָה בּוֹ הַיַּלְדָּה.
וַיִּלְעֲגוּ לוֺ אַךְ הוּא הוֺצִיא אֶת-כֻּלָּם מִן-הַבָּיִת וַיִּקַּח אֶת-אֲבִי הַנַּעֲרָה וְאֶת-אִמָּה וְאֶת-אֲשֶׁר אִתּוֺ וַיָּבֹא הַחַדְרָה אֲשֶׁר הַנַּעֲרָה שָׁמָּה:
I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Oni se mu posmívali. Ale on všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vstoupil tam, kde dítě leželo.
καὶ κατεγέλων αυ᾿του̑ αυ᾿τὸς δὲ ε᾿κβαλών πάντας παραλαμβάνει τὸν πατέρα του̑ παιδίου καὶ τὴν μητέρα καὶ τοὺς μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ ει᾿σπορεύεται ο῞που η῟ν τὸ παιδίον
וגָחכִּין הוַו עלַוהי הֻו דֵּין אַפֵּק לכֻלהֻון וַדבַר לַאבֻוה דַּטלִיתָא ולֵאמָה וַלהָנֻון דּעַמֵה ועַל לַאיכָּא דּרַמיָא הוָת טלִיתָא׃
הוּא אָחַז בְּיָדָהּ שֶׁל הַיַּלְדָּה וְאָמַר אֵלֶיהָ: "טַלְיְתָא, קוּמִי!" שֶׁתַּרְגּוּמוֹ, "נַעֲרָה, קוּמִי - אֲנִי אוֹמֵר לָךְ."
וַיַּחֲזֵק בְּיַד הַנַּעֲרָה וַיֹּאמֶר טַלְיְתָא קוּמִי אֲשֶׁר יֵאָמַר נַעֲרָה קוּמִי:
A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím), vstaň.
Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum,“ což znamená: ‚Děvče, pravím ti, vstaň(l)!‘ (l) probuď se
καὶ κρατήσας τη̑ς χειρὸς του̑ παιδίου λέγει αυ᾿τη̑ ταλιθα κουμ ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον τὸ κοράσιον σοὶ λέγω ε῎γειρε
וֵאחַד בִּאידָה דַּטלִיתָא וֵאמַר לָה טלִיתָא קֻומי׃
מִיָּד קָמָה הַנַּעֲרָה וְהִתְהַלְּכָה; וְהִיא בַּת שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה. הֵם נִתְמַלְּאוּ תִּמָּהוֹן גָּדוֹל.
וַתָּקָם הַנַּעֲרָה פִּתְאֹם וַתִּהֲלַךְ וְהִיא בַּת-שְׁתֵּים עֶשְׂרֵה שָׁנָה וַיִּתְפַּלְּאוּ הַפְלֵא וָפֶלֶא:
A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.
καὶ ευ᾿θὺς α᾿νέστη τὸ κοράσιον καὶ περιεπάτει η῟ν γὰρ ε᾿τω̑ν δὼδεκα καὶ ε᾿ξέστησαν ευ᾿θὺς ε᾿κστάσει μεγάλη
ובַר־שָׁעתֵה קָמַת טלִיתָא וַמהַלכָא הוָת אִיתֵיה הוָת גֵּיר בַּרת שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא ומֵתּדַּמרִין הוַו דֻּומָרָא רַבָּא׃
אָז צִוָּה עֲלֵיהֶם בְּתֹקֶף שֶׁלֹּא יִוָּדַע הַדָּבָר לְאִישׁ וְאָמַר לָתֵת לָהּ לֶאֱכֹל.
וַיְצַו עֲלֵיהֶם וַיַּזְהִירֵם לְבִלְתִּי יִוָּדַע הַדָּבָר לְאִישׁ אָז אָמַר לָתֶת-לָהּ לֶאֱכֹל:
A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
Ježíš jim přísně nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.
καὶ διεστείλατο αυ᾿τοι̑ς πολλὰ ι῞να μηδεὶς γνοι̑ του̑το καὶ ει῏πεν δοθη̑ναι αυ᾿τη̑ φαγει̑ν
ופַקֵד אֵנֻון סַגִּי דּלָא אנָשׁ נֵדַּע הָדֵא וֵאמַר דּנֵתּלֻון לָה למֵלעַס׃ ס
אַחֲרֵי צֵאתוֹ מִשָּׁם הָלַךְ לְעִירוֹ וְתַלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיֵּצֵא מִשָּׁם וַיָּבֹא אֶל-אֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ וְתַלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו:
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním. ([Matouš 13:53-Matouš 13:58; Lukáš 4:16-Lukáš 4:30])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κει̑θεν καὶ ε῎ρχεται ει᾿ς τὴν πατρίδα αυ᾿του̑ καὶ α᾿κολουθου̑σιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
וַנפַק מֵן תַּמָן וֵאתָא לַמדִינתֵּה ודַבִּיקִין הוַו לֵה תַּלמִידַוהי׃
בְּיוֹם הַשַּׁבָּת הֵחֵל לְלַמֵּד בְּבֵית הַכְּנֶסֶת. תָּמְהוּ הַשּׁוֹמְעִים הָרַבִּים וְאָמְרוּ: "מִנַּיִן לוֹ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וּמַה הִיא הַחָכְמָה שֶׁנִּתְּנָה לוֹ וְהַגְּבוּרוֹת הָאֵלֶּה הַנַּעֲשׂוֹת בְּיָדוֹ?
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיָּחֶל לְלַמֵּד בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וְרַבִּים שָׁמְעוּ וַיִּתְמְהוּ לֵאמֹר מֵאַיִן לָזֶה כָּל-אֵלֶּה מַה-מְּנַת חָכְמָתוֺ וְאֵיךְ נִפְלָאוֺת כָּאֵלֶּה תַּעֲשֶׂינָה יָדָיו:
A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Když přišla sobota, počal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: „Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama! ([Marek 1:21; Jan 7:15])
καὶ γενομένου σαββάτου η῎ρξατο διδάσκειν ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ καὶ πολλοὶ α᾿κούοντες ε᾿ξεπλήσσοντο λέγοντες πόθεν τούτω ταυ̑τα καὶ τίς ἡ σοφία ἡ δοθει̑σα τούτω καὶ αἱ δυνάμεις τοιαυ̑ται διὰ τω̑ν χειρω̑ν αυ᾿του̑ γινόμεναι
וכַד הוָת שַׁבּתָא שַׁרִי למַלָפֻו בַּכנֻושׁתָּא וסַגִּיֵאא דַּשׁמַעו אֵתּדַּמַרו וָאמרִין הוַו אַימֵכָּא לֵה הָלֵין להָנָא וַאידָא הי חֵכמתָא דֵּאתיַהבַּת לֵה דּחַילֵא דַּאיך הָלֵין בִּאידַוהי נֵהוֻון׃
הֲלֹא זֶה הַנַּגָּר בֶּן מִרְיָם וַאֲחִי יַעֲקֹב וְיוֹסֵי וִיהוּדָה וְשִׁמְעוֹן, וַהֲרֵי אַחְיוֹתָיו פֹּה אִתָּנוּ!" הוּא הָיָה לָהֶם לְמִכְשׁוֹל.
הֲלֹא זֶה הוּא הֶחָרָשׁ בֶּן-מִרְיָם וַאֲחִי יַעֲקֹב וְיוֺסֵי וִיהוּדָה וְשִׁמְעוֺן וְגַם-אַחְיוֺתָו הֲלֹא כֻלָּן אִתָּנוּ פֹּה כִּי הוּא הָיָה לָהֶם לְאֶבֶן נֶגֶף:
Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ A byl jim kamenem úrazu. ([Jan 6:42])
ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ὁ τέκτων ὁ υἱὸς τη̑ς Μαρίας καὶ α᾿δελφὸς ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωση̑τος καὶ ᾽Ιούδα καὶ Σίμωνος καὶ ου᾿κ ει᾿σὶν αἱ α᾿δελφαὶ αυ᾿του̑ ω῟δε πρὸς ἡμα̑ς καὶ ε᾿σκανδαλίζοντο ε᾿ν αυ᾿τω̑
לָא הוָא הָנָא נַגָּרָא בּרָה דּמַריַם וַאחֻוהי דּיַעקֻוב וַדיָוסִא ודִיהֻודָא וַדשֵׁמעֻון ולָא הָא אַחוָתֵה תּנָן לוָתַן ומֵתכַּשׁלִין הוַו בֵּה׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֵין נָבִיא נִקְלֶה אֶלָּא בְּעִירוֹ, בֵּין קְרוֹבָיו וּבְבֵיתוֹ."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֵין נָבִיא בִּבְלִי כָבוֺד זוּלָתִי בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ בְּקֶרֶב מִשְׁפַּחְתּוֺ וּבְתוֺךְ בֵּיתוֺ:
I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
Tu jim Ježíš řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě.“ ([Jan 4:44])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ου᾿κ ε῎στιν προφήτης α῎τιμος ει᾿ μὴ ε᾿ν τη̑ πατρίδι αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ν τοι̑ς συγγενευ̑σιν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע לַיתּ נבִיָא דַּצעִיר אֵלָא אֵן בַּמדִינתֵּה ובֵית אחיָנַוהי וַבבַיתֵּה׃
וְלֹא הָיָה יָכוֹל לַעֲשׂוֹת שָׁם שׁוּם נֵס; רַק עַל חוֹלִים אֲחָדִים שָׂם אֶת יָדָיו וְרִפֵּא אוֹתָם.
וְלֹא יָכֹל לַעֲשׂוֺת נִפְלָאוֺת שָׁמָּה בִּלְעֲדֵי חוֺלִים אֲחָדִים אֲשֶׁר שָׂם יָדָיו עֲלֵיהֶם וַיִּרְפָּאֵם:
I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.
καὶ ου᾿κ ε᾿δύνατο ε᾿κει̑ ποιη̑σαι ου᾿δεμίαν δύναμιν ει᾿ μὴ ο᾿λίγοις α᾿ρρὼστοις ε᾿πιθεὶς τὰς χει̑ρας ε᾿θεράπευσεν
ולָא מֵשׁכַּח הוָא דּנֵעבֵּד תַּמָן אָף לָא חַד חַילָא אֵלָא אֵן דּעַל כּרִיהֵא קַלִיל סָם אִידֵה וַאסִי׃
תָּמֵהַּ הָיָה עַל חֹסֶר אֱמוּנָתָם.
וְשַׁמָּה הֶהֱזִיקַתְהוּ מִפְּנֵי חֹסֶר אֱמוּנָתָם וַיֵּלֶךְ וַיָּסָב לְלַמֵּד בַּכְּפָרִים:
I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil. ([Matouš 8:10])
καὶ ε᾿θαύμαζεν διὰ τὴν α᾿πιστίαν αυ᾿τω̑ν καὶ περιη̑γεν τὰς κὼμας κύκλω διδάσκων
ומֵתּדַּמַר הוָא בּחַסִירֻות הַימָנֻותהֻון ס ומֵתכּרֵך הוָא בּקֻוריָא כַּד מַלֵף סס׃
קָרָא לַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְהֵחֵל לִשְׁלֹחַ אוֹתָם שְׁנַיִם שְׁנַיִם וְנָתַן לָהֶם סַמְכוּת עַל הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת.
וַיִּקְרָא אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיָּחֶל לִשְׁלֹחַ אֹתָם שְׁנַיִם שְׁנָיִם וְכֹחַ נָתַן בְּיָדָם עַל-רוּחוֺת הַטֻּמְאָה:
A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Zavolal svých Dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy. ([Matouš 10:1 Matouš 10:5-Matouš 10:15; Lukáš 9:1-Lukáš 9:6])
καὶ προσκαλει̑ται τοὺς δὼδεκα καὶ η῎ρξατο αυ᾿τοὺς α᾿ποστέλλειν δύο δύο καὶ ε᾿δίδου αυ᾿τοι̑ς ε᾿ξουσίαν τω̑ν πνευμάτων τω̑ν α᾿καθάρτων
וַקרָא לַתרֵעסַרתֵּה ושַׁרִי דַּנשַׁדַּר אֵנֻון תּרֵין תּרֵין ויַהב להֻון שֻׁולטָנָא עַל רֻוחֵא טַנפָתָא דּנַפּקֻון׃
גַּם צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יִקְּחוּ מְאוּמָה לַדֶּרֶךְ מִלְּבַד מַקֵּל; לֹא לֶחֶם, לֹא תַּרְמִיל וְלֹא כֶּסֶף בַּחֲגוֹרָתָם;
וַיְצַו אֹתָם לְבִלְתִּי יִשְׂאוּ צֵדָה לְדַרְכָּם זוּלָתִי מַטֶּה לְבַדּוֺ וְלֹא לֶחֶם וְלֹא יַלְקוּט וְלֹא כֶסֶף בַּכִּיס:
A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku; ([Lukáš 10:4-Lukáš 10:11])
καὶ παρήγγειλεν αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδὲν αι῎ρωσιν ει᾿ς ὁδὸν ει᾿ μὴ ρ᾿άβδον μόνον μὴ α῎ρτον μὴ πήραν μὴ ει᾿ς τὴν ζὼνην χαλκόν
ופַקֵד אֵנֻון דּלָא נֵשׁקלֻון מֵדֵּם לֻאורחָא אֵלָא אֵן שַׁבטָא בַּלחֻוד לָא תַּרמָלָא ולָא לַחמָא ולָא נחָשָׁא בּכִיסַיהֻון׃
שֶׁיִּנְעֲלוּ סַנְדָּלִים וְלֹא יִלְבְּשׁוּ שְׁתֵּי כֻּתֳּנוֹת.
כִּי אִם-לְהַנְעִיל סַנְדָּל לְכַף רַגְלָם וַחֲלִיפוֺת בְּגָדִים בַּל-יִלְבָּשׁוּ:
Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.
α᾿λλὰ ὑποδεδεμένους σανδάλια καὶ μὴ ε᾿νδύσησθε δύο χιτω̑νας
אֵלָא נֵסֵאנֻון טֵלָרֵא ולָא נֵלבּשֻׁון תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן׃ ס
אָמַר לָהֶם: "בְּכָל מָקוֹם שֶׁתִּכָּנְסוּ לְבַיִת, שָׁם תֵּשְׁבוּ עַד צֵאתְכֶם מִשָּׁם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כִּי תָבֹאוּ לְאַחַד הַבָּתִּים בְּאַחַד הַמְּקוֺמוֺת שְׁבוּ בַבַּיִת הַהוּא עַד-אֲשֶׁר תַּעֲבֹרוּן:
A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
A řekl jim: „Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete.
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ο῞που ε᾿ὰν ει᾿σέλθητε ει᾿ς οι᾿κίαν ε᾿κει̑ μένετε ε῞ως α῍ν ε᾿ξέλθητε ε᾿κει̑θεν
וֵאמַר להֻון דּלַאינָא בַּיתָּא דּעָאלִין אנתֻּון תַּמָן הוַו עדַמָא דּנָפקִין אנתֻּון מֵן תַּמָן׃
וּבְכָל מָקוֹם אֲשֶׁר לֹא יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם וְלֹא יִשְׁמְעוּ לָכֶם, צְאוּ מִשָּׁם וְנַעֲרוּ אֶת הֶעָפָר אֲשֶׁר תַּחַת רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת לָהֶם."
וְכָל-אֲשֶׁר לֹא-יַאַסְפוּ אֶתְכֶם הַבַּיְתָה וְלֹא יִשְׁמְעוּ בְקֹלְכֶם צְאוּ מִשָּׁם וּנְעַרְתֶּם אֶת-הָאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת לָהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לִסְדֹם וְלַעֲמֹרָה יֵקַל בְּיוֺם הַדִּין מִן-הָעִיר הַהִיא:
A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“
καὶ ο῍ς α῍ν τόπος μὴ δέξηται ὑμα̑ς μηδὲ α᾿κούσωσιν ὑμω̑ν ε᾿κπορευόμενοι ε᾿κει̑θεν ε᾿κτινάξατε τὸν χου̑ν τὸν ὑποκάτω τω̑ν ποδω̑ν ὑμω̑ν ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
וכֻל מַן דּלָא נקַבּלֻונָכֻון ולָא נֵשׁמעֻונָכֻון מָא דּנָפקִין אנתֻּון מֵן תַּמָן פֵּצו חֵלָא דַּבתַחתָּיָא דּרֵגלַיכֻּון לסָהדֻּותהֻון וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּנֵהוֵא נִיח לַסדֻום וַלעָמֻורָא בּיַומָא דּדִינָא אַו לַמדִינתָּא הָי׃ ס
הֵם יָצְאוּ וְקָרְאוּ לַבְּרִיּוֹת לַחֲזֹר בִּתְשׁוּבָה,
וַיֵּצֵאוּ וַיִּקְרְאוּ אֶל-הָעָם לָשׁוּב:
Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
I vyšli a volali k pokání(m); (m) kázali, aby se lidé obrátili
καὶ ε᾿ξελθόντες ε᾿κήρυξαν ι῞να μετανοω̑σιν
וַנפַקו הוַו וַאכרֵזו דַּנתֻובֻון׃
גַּם גֵּרְשׁוּ שֵׁדִים רַבִּים וּמָשְׁחוּ בַּשֶּׁמֶן חוֹלִים רַבִּים וְרִפְּאוּ אוֹתָם.
וַיְגָרְשׁוּ רוּחוֺת רָעוֺת רַבּוֺת וְאֶת-חוֺלִים רַבִּים סָכוּ בְשֶׁמֶן וַיִּרְפְּאוּ אֹתָם:
A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je. ([Jakubův 5:14])
καὶ δαιμόνια πολλὰ ε᾿ξέβαλλον καὶ η῎λειφον ε᾿λαίω πολλοὺς α᾿ρρὼστους καὶ ε᾿θεράπευον
ושִׁאדֵא סַגִּיֵאא מַפּקִין הוַו ומָשׁחִין הוַו בּמֵשׁחָא כּרִיהֵא סַגִּיֵאא ומַאסֵין הוַו׃ ס
הַמֶּלֶךְ הוֹרְדוֹס שָׁמַע עַל כָּךְ, שֶׁכֵּן שְׁמוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ נוֹדַע בָּרַבִּים וְיֵשׁ שֶׁאָמְרוּ: "יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל קָם מִן הַמֵּתִים וְלָכֵן פּוֹעֲלוֹת בּוֹ הַגְּבוּרוֹת."
וַיִּשְׁמַע הַמֶּלֶךְ הוֺרְדוֺס עַל-יֵשׁוּעַ כִּי נוֺדַע הָיָה שְׁמוֺ בָּאָרֶץ וַיֹּאמֶר כִּי יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל קָם מִן-הַמֵּתִים עַל-כֵּן גָּבְרָה יָדוֺ לַעֲשׂוֺת נִפְלָאוֺת:
A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho), pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se(n): „Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly.“ (n) var: říkal ([Matouš 14:1-Matouš 14:12; Lukáš 9:7-Lukáš 9:9 Marek 8:28])
καὶ η῎κουσεν ὁ βασιλεὺς ῾Ηρώδης φανερὸν γὰρ ε᾿γένετο τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ καὶ ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ιωάννης ὁ βαπτίζων ε᾿γήγερται ε᾿κ νεκρω̑ν καὶ διὰ του̑το ε᾿νεργου̑σιν αἱ δυνάμεις ε᾿ν αυ᾿τω̑
וַשׁמַע הֵרָודֵס מַלכָּא עַל יֵשֻׁוע אֵתִידַע הוָא לֵה גֵּיר שׁמֵה וֵאמַר הוָא יֻוחַנָן מַעמדָנָא קָם מֵן בֵּית מִיתֵא מֵטֻל הָנָא חַילֵא מֵסתַּערִין בֵּה׃ ס
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "זֶה אֵלִיָּהוּ", וַאֲחֵרִים אָמְרוּ: "נָבִיא כְּאַחַד הַנְּבִיאִים."
וְיֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי-הוּא אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אָמְרוּ כִּי-הוּא נָבִיא אוֺ כְּאַחַד הַנְּבִיאִים:
Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
Jiní říkali: „Je to Eliáš!“ A zase jiní: „Je to prorok – jeden z proroků.“
α῎λλοι δὲ ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ηλίας ε᾿στίν α῎λλοι δὲ ε῎λεγον ο῞τι προφήτης ὡς ει῟ς τω̑ν προφητω̑ν
אחרָנֵא אָמרִין הוַו דִּאלִיָא הֻו וַאחרָנֵא דַּנבִיָא הֻו אַיך חַד מֵן נבִיֵא׃
כְּשֶׁשָּׁמַע הוֹרְדוֹס, אָמַר: "זֶהוּ יוֹחָנָן. הוּא אֲשֶׁר אֲנִי עָרַפְתִּי אֶת רֹאשׁוֹ קָם לִתְחִיָּה",
וְהוֺרְדוֺס שָׁמַע וַיֹּאמַר זֶה הוּא יוֺחָנָן אֲשֶׁר נָשָׂאתִי אֶת-רֹאשׁוֺ מֵעָלָיו הוּא קָם מִן-הַמֵּתִים:
To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
Když to Herodes uslyšel, řekl: „To vstal Jan, kterého jsem dal stít.“
α᾿κούσας δὲ ὁ ῾Ηρώδης ε῎λεγεν ο῍ν ε᾿γώ α᾿πεκεφάλισα ᾽Ιωάννην ου῟τος η᾿γέρθη
כַּד שׁמַע דֵּין הֵרָודֵס אֵמַר יֻוחַנָן הַו דֵּאנָא פֵּסקֵת רִשֵׁה הֻו קָם מֵן בֵּית מִיתֵא׃ ס
שֶׁהֲרֵי הוֹרְדוֹס עַצְמוֹ שָׁלַח לִתְפֹּס אֶת יוֹחָנָן וְכָלָא אוֹתוֹ בַּכֶּלֶא עַל־דְּבַר הוֹרוֹדְיָה, אֵשֶׁת פִילִיפּוֹס אָחִיו, אֲשֶׁר הוּא נָשָׂא לְאִשָּׁה;
הוּא הוֺרְדוֺס אֲשֶׁר שָׁלַח וַיִּתְפֹּשׂ בְּיוֺחָנָן וַיַּאַסְרֵהוּ וַיִּתְּנֵהוּ בְּבֵית הַסֹּהַר עַל-דְּבַר הוֺרוֺדְיָה אֵשֶׁת פִּילִפּוֺס אָחִיו אֲשֶׁר אֹתָהּ לָקַח לוֺ לְאִשָּׁה:
Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře, protože si vzal za ženu Herodiadu, manželku svého bratra Filipa, ([Lukáš 3:19-Lukáš 3:20])
αυ᾿τὸς γὰρ ὁ ῾Ηρώδης α᾿ποστείλας ε᾿κράτησεν τὸν ᾽Ιωάννην καὶ ε῎δησεν αυ᾿τὸν ε᾿ν φυλακη̑ διὰ ῾Ηρωδιάδα τὴν γυναι̑κα Φιλίππου του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑ ο῞τι αυ᾿τὴν ε᾿γάμησεν
הֻו גֵּיר הֵרָודֵס שַׁדַּר הוָא אַחדֵּה ליֻוחַנָן וַאסרֵה בֵּית־אַסִירֵא מֵטֻל הֵרָודִיַא אַנתַּת פִילִיפָּוס אַחֻוהי הָי דַּנסַב׃
כִּי יוֹחָנָן אָמַר לְהוֹרְדוֹס: "אֵשֶׁת אָחִיךָ אֵינָהּ מֻתֶּרֶת לְךָ."
כִּי יוֺחָנָן אָמַר אֶל-הוֺרְדוֺס לֹא כַתּוֺרָה לָקַחַת אֵשֶׁת אָחִיךׇ לְךׇ לְאִשָּׁה:
Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
a Jan mu vytýkal: „Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!“ ([Leviticus 18:16])
ε῎λεγεν γὰρ ὁ ᾽Ιωάννης τω̑ ῾Ηρώδη ο῞τι ου᾿κ ε῎ξεστίν σοι ε῎χειν τὴν γυναι̑κα του̑ α᾿δελφου̑ σου
אֵמַר הוָא גֵּיר יֻוחַנָן להֵרָודֵס דּלָא שַׁלִיט לָך דּתֵסַב אַנתַּת אַחֻוך׃
עַל כֵּן שָׂנְאָה אוֹתוֹ הוֹרוֹדְיָה וְרָצְתָה לַהֲרֹג אוֹתוֹ, אַךְ לֹא יָכְלָה
וַתִּשְׂטֹם אֹתוֺ הוֺרוֺדְיָה וַתְּבַקֵּשׁ לַהֲמִיתוֺ וְלֹא יָכְלָה לּוֺ:
Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.
ἡ δὲ ῾Ηρωδιὰς ε᾿νει̑χεν αυ᾿τω̑ καὶ η῎θελεν αυ᾿τὸν α᾿ποκτει̑ναι καὶ ου᾿κ η᾿δύνατο
הִי דֵּין הֵרָודִיַא לחִימָא הוָת לֵה וצָבֵין הוָת למֵקטלֵה ולָא מֵשׁכּחָא הוָת׃
מִשּׁוּם שֶׁהוֹרְדוֹס פָּחַד מִיּוֹחָנָן וְשָׁמַר עָלָיו בְּיָדְעוֹ שֶׁיּוֹחָנָן אִישׁ צַדִּיק וְקָדוֹשׁ; הוּא הָיָה שׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרָיו בְּרָצוֹן אַף כִּי בָּא בִּמְבוּכָה רַבָּה בְּשָׁמְעוֹ אוֹתָם.
כִּי הוֺרְדוֺס הָיָה יָרֵא אֶת-יוֺחָנָן בַּאֲשֶׁר יָדַע כִּי אִישׁ צַדִּיק וְקָדוֺשׁ הוּא וַיָּגֶן עָלָיו וְרַבּוֺת עָשָׂה לְפִי דְבָרוֺ אֲשֶׁר אִוָּה לִשְׁמֹעַ לוֺ:
Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal(o). (o) var: když ho slyšel, mnoho na něho dal a rád mu naslouchal
ὁ γὰρ ῾Ηρώδης ε᾿φοβει̑το τὸν ᾽Ιωάννην ει᾿δώς αυ᾿τὸν α῎νδρα δίκαιον καὶ α῞γιον καὶ συνετήρει αυ᾿τόν καὶ α᾿κούσας αυ᾿του̑ πολλὰ η᾿πόρει καὶ ἡδέως αυ᾿του̑ η῎κουεν
הֵרָודֵס גֵּיר דָּחֵל הוָא מֵן יֻוחַנָן עַל דּיָדַע הוָא דּגַברָא הו זַדִּיקָא וקַדִּישָׁא וַמנַטַר הוָא לֵה וסַגִּיָאתָא שָׁמַע הוָא לֵה ועָבֵד ובַסִימָאיִת שָׁמַע הוָא לֵה סּ סּ׃
שְׁעַת הַכֹּשֶׁר הִגִּיעָה כַּאֲשֶׁר בְּיוֹם הֻלַּדְתּוֹ עָרַךְ הוֹרְדוֹס מִשְׁתֶּה לִגְדוֹלָיו וּלְשָׂרֵי הָאֲלָפִים וּלְרָאשֵׁי הַגָּלִיל.
וַיְהִי הַיּוֺם הוּא יוֺם הֻלֶּדֶת אֶת-הוֺרְדוֺס וַיַּעַשׂ מִשְׁתֶּה לִגְדֹלָיו לְשָׂרֵי אֲלָפָיו וּלְרָאשֵׁי הַגָּלִיל:
Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje.
καὶ γενομένης ἡμέρας ευ᾿καίρου ο῞τε ῾Ηρώδης τοι̑ς γενεσίοις αυ᾿του̑ δει̑πνον ε᾿ποίησεν τοι̑ς μεγιστα̑σιν αυ᾿του̑ καὶ τοι̑ς χιλιάρχοις καὶ τοι̑ς πρὼτοις τη̑ς Γαλιλαίας
וַהוָא יַומָא יִדִיעָא כַּד הֵרָודֵס בּבֵית־יַלדֵּה חשָׁמִיתָא עבַד הוָא לרַורבָנַוהי וַלכִּילִיַרכֵא וַלרִשֵׁא דַּגלִילָא׃
אָז נִכְנְסָה בִּתָּהּ שֶׁל הוֹרוֹדְיָה וְרָקְדָה וּמָצְאָה חֵן בְּעֵינֵי הוֹרְדוֹס וְהַמְסֻבִּים אִתּוֹ. אָמַר הַמֶּלֶךְ אֶל הַנַּעֲרָה: "בַּקְּשִׁי מִמֶּנִּי מַה שֶּׁתִּרְצִי וְאֶתֵּן לָךְ."
וַתָּבֹא בַת-הוֺרוֺדְיָה וַתְּרַקֶּד-שָׁם בְּמָחוֺל וַתִּיטַב בְּעֵינֵי הוֺרְדוֺס וּבְעֵינֵי הַיּשְׁבִים בִּמְסִבּוֺ וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ אֶל-הַנַּעֲרָה שַׁאֲלִי מִמֶּנִּי וְאֶתֶּן-לָךְ כָּל-בַּקָּשָׁתֵךְ:
A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a já ti to dám.“
καὶ ει᾿σελθούσης τη̑ς θυγατρὸς αυ᾿του̑ ῾Ηρωδιάδος καὶ ο᾿ρχησαμένης η῎ρεσεν τω̑ ῾Ηρώδη καὶ τοι̑ς συνανακειμένοις ει῏πεν ὁ βασιλεὺς τω̑ κορασίω αι῎τησόν με ο῍ ε᾿ὰν θέλης καὶ δὼσω σοι
ועֵלַת בַּרתָה דּהֵרָודִיַא רַקדַת ושֵׁפרַת לֵה להֵרָודֵס ולַאילֵין דַּסמִיכִין עַמֵה וֵאמַר מַלכָּא לַטלִיתָא שַׁאלי מֵני מֵדֵּם דּצָביָא אַנתּי וֵאתֵּל לֵכי׃
הוּא גַּם נִשְׁבַּע לָהּ: "מַה שֶּׁתְּבַקְשִׁי מִמֶּנִּי אֶתֵּן לָךְ עַד חֲצִי הַמַּלְכוּת!"
וַיִּשָּׁבַע לָהּ לֵאמֹר כָּל-אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלִי מִמֶּנִּי גַּם עַד-חֲצִי הַמַּלְכוּת כֵּן אֶעֱשֶׂה לָּךְ:
I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Zavázal se jí přísahou: „Dám ti, co si budeš přát, až do polovice svého království.“ ([Ester 5:3 Ester 5:6 Ester 7:2])
καὶ ω῎μοσεν αυ᾿τη̑ πολλά ο῞ τι ε᾿άν με αι᾿τήσης δὼσω σοι ε῞ως ἡμίσους τη̑ς βασιλείας μου
וִימָא לָה דּמֵדֵּם דּתֵשֵׁאלִין אֵתֵּל לֵכי עדַמָא לפֵלגָּה דּמַלכֻּותי׃
יָצְאָה וְאָמְרָה לְאִמָּהּ: "מָה אֲבַקֵּשׁ?" הֵשִׁיבָה אִמָּהּ: "אֶת רֹאשׁ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל!"
וַתֵּצֵא וַתֹּאמֶר אֶל-אִמָּהּ מָה אֶשְׁאָל וַתַּעַן לֵאמֹר אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל:
Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Ona vyšla a zeptala se matky: „Oč mám požádat?“ Ta odpověděla: „O hlavu Jana Křtitele.“
καὶ ε᾿ξελθου̑σα ει῏πεν τη̑ μητρὶ αυ᾿τη̑ς τί αι᾿τήσωμαι ἡ δὲ ει῏πεν τὴν κεφαλὴν ᾽Ιωάννου του̑ βαπτίζοντος
הִי דֵּין נֵפקַת וָאמרָא לֵאמָה מָנָא אֵשֵׁאלִיוהי אָמרָא לָה רִשֵׁה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא׃
הִיא נִכְנְסָה מִיָּד אֶל הַמֶּלֶךְ וּבִקְשָׁה: "אֲנִי רוֹצָה שֶׁתִּתֵּן לִי עַכְשָׁו בִּקְעָרָה אֶת רֹאשׁ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל!"
וַתְּמַהֵר וַתָּשָׁב אֶל-הַמֶּלֶךְ וַתֹּאמַר שְׁאֵלָתִי כִּי תִתֶּן-לִי כַּיּוֺם בַּסֵּפֶל אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל:
A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
Dcera spěchala dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“
καὶ ει᾿σελθου̑σα ευ᾿θὺς μετὰ σπουδη̑ς πρὸς τὸν βασιλέα ἡτήσατο λέγουσα θέλω ι῞να ε᾿ξαυτη̑ς δω̑ς μοι ε᾿πὶ πίνακι τὴν κεφαλὴν ᾽Ιωάννου του̑ βαπτιστου̑
ומֵחדָא עֵלַת בַּבטִילֻותָא לוָת מַלכָּא וָאמרָא לֵה צָביָא אנָא בּהָדֵא שָׁעתָא דּתֵתֵּל לִי עַל פִּינכָּא רִשֵׁה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא׃
הִתְעַצֵּב הַמֶּלֶךְ מְאֹד, אַךְ בִּגְלַל הַשְּׁבוּעָה וּבִגְלַל הַמְסֻבִּים לֹא רָצָה לְהָשִׁיב אֶת פָּנֶיהָ רֵיקָם.
וַיִּתְעַצֵּב הַמֶּלֶךְ עַד-מְאֹד אֶפֶס בַּעֲבוּר הַשְּׁבוּעָה וְהַיּשְׁבִים עִמּוֺ בִּמְסִבּוֺ לֹא אָבָה לְהָשִׁיב אֶת-פָּנֶיהָ:
Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.
καὶ περίλυπος γενόμενος ὁ βασιλεὺς διὰ τοὺς ο῞ρκους καὶ τοὺς α᾿νακειμένους ου᾿κ η᾿θέλησεν α᾿θετη̑σαι αυ᾿τήν
וכֵריַת לֵה סַגִּי למַלכָּא מֵטֻל דֵּין מַומָתָא ומֵטֻל סמִיכֵא לָא צבָא דּנֵגלזִיה׃
מִיָּד שָׁלַח הַמֶּלֶךְ אֶחָד מִן הַשּׁוֹמְרִים וְצִוָּה לְהָבִיא אֶת רֹאשׁוֹ. הָלַךְ הַשּׁוֹמֵר וְכָרַת אֶת רֹאשׁוֹ בַּכֶּלֶא.
וַיְמַהֵר הַמֶּלֶךְ וַיִּשְׁלַח אֶחָד מִן-הַטַּבָּחִים וַיְצַוֵּהוּ לְהָבִיא אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן וַיֵּלֶךְ וַיִּכְרֹת אֶת-רֹאשׁוֺ בְּבֵית הַסֹּהַר:
Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
Proto poslal kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal Jana v žaláři
καὶ ευ᾿θὺς α᾿ποστείλας ὁ βασιλεὺς σπεκουλάτορα ε᾿πέταξεν ε᾿νέγκαι τὴν κεφαλὴν αυ᾿του̑ καὶ α᾿πελθών α᾿πεκεφάλισεν αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ φυλακη̑
אֵלָא מֵחדָא שַׁדַּר מַלכָּא אֵספֻּוקלַטרָא וַפקַד דּנַיתֵּא רִשֵׁה דּיֻוחַנָן וֵאזַל פַּסקֵה רִשֵׁה דּיֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃
לְאַחַר מִכֵּן הֵבִיא אֶת רֹאשׁוֹ בִּקְעָרָה וְנָתַן אוֹתוֹ לַנַּעֲרָה, וְהַנַּעֲרָה נָתְנָה אוֹתוֹ לְאִמָּהּ.
וַיְבִיאֵהוּ בַסֵּפֶל וַיִּתְּנֵהוּ לַנַּעֲרָה וְהַנַּעֲרָה נָתְנָה אֹתוֺ לְאִמָּהּ:
A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
καὶ η῎νεγκεν τὴν κεφαλὴν αυ᾿του̑ ε᾿πὶ πίνακι καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τὴν τω̑ κορασίω καὶ τὸ κοράσιον ε῎δωκεν αυ᾿τὴν τη̑ μητρὶ αυ᾿τη̑ς
וַאיתִּי בּפִינכָּא ויַהב לַטלִיתָא והִי טלִיתָא יֵהבַּת לֵאמָה׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ תַּלְמִידָיו, בָּאוּ וְלָקְחוּ אֶת גְּוִיָּתוֹ וְשָׂמוּ אוֹתָהּ בְּקֶבֶר.
וַיִּשְׁמְעוּ תַלְמִידָיו וַיָּבֹאוּ וַיִּשְׂאוּ אֶת-הֶחָלָל וַיִּקְבְּרֻהוּ בְּמוֺ-קָבֶר:
Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, odnesli jeho tělo a uložili je do hrobu.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ η῟λθον καὶ η῟ραν τὸ πτω̑μα αυ᾿του̑ καὶ ε῎θηκαν αυ᾿τὸ ε᾿ν μνημείω
וַשׁמַעו תַּלמִידַוהי וֵאתַו שׁקַלו שׁלַדֵּה וסָמו בּבֵית־קבֻורָא׃ ס
נֶאֶסְפוּ הַשְּׁלִיחִים אֶל יֵשׁוּעַ וְסִפְּרוּ לוֹ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשׂוּ וְכָל אֲשֶׁר לִמְּדוּ.
וַיִּקָּבְצוּ הַשְּׁלִיחִים אֶל-יֵשׁוּעַ וַיַּגִּידוּ לוֺ אֶת-כָּל-אֲשֶׁר עָשׂוּ וְאֵת אֲשֶׁר לִמֵּדוּ:
Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili. ([Matouš 14:13-Matouš 14:21; Lukáš 9:10-Lukáš 9:17; Jan 6:1-Jan 6:15 Lukáš 10:17])
καὶ συνάγονται οἱ α᾿πόστολοι πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ α᾿πήγγειλαν αυ᾿τω̑ πάντα ο῞σα ε᾿ποίησαν καὶ ο῞σα ε᾿δίδαξαν
וֵאתכַּנַשׁו שׁלִיחֵא לוָת יֵשֻׁוע וֵאמַרו לֵה כֻּל מָא דַּעבַדו וכֻל מָא דַּאלֵפו׃
אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ אַתֶּם לְבַדְּכֶם לְמָקוֹם שׁוֹמֵם וְנוּחוּ מְעַט", שֶׁכֵּן רַבִּים הָיוּ הַבָּאִים וְהַיּוֹצְאִים, עַד כְּדֵי כָּךְ שֶׁלֹּא הָיָה לָהֶם פְּנַאי לֶאֱכֹל.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְנֵלְכָה אֶל-מָקוֺם שָׁמֵם וְתַרְגִּיעוּ שָׁם מְעָט כִּי רַבּוּ הַבָּאִים וְהַשָּׁבִים עַד-אֲשֶׁר לֹא מָצְאוּ לָהֶם עֵת לֶאֱכָל-לָחֶם:
I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
Řekl jim: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. ([Marek 3:20])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς δευ̑τε ὑμει̑ς αυ᾿τοὶ κατ῾ ι᾿δίαν ει᾿ς ε῎ρημον τόπον καὶ α᾿ναπαύσασθε ο᾿λίγον η῟σαν γὰρ οἱ ε᾿ρχόμενοι καὶ οἱ ὑπάγοντες πολλοί καὶ ου᾿δὲ φαγει̑ν ευ᾿καίρουν
וֵאמַר להֻון תַּו לכֻון נִאזַל לדַברָא בַּלחֻודַין וֵאתּתּנִיחו קַלִיל אִית הוַו גֵּיר סַגִּיֵאא דָּאזִלין וָאתֵין ולַיתּ הוָא להֻון אַתרָא אָף לָא למֵאכַל׃ ס
הֵם הִפְלִיגוּ מִשָּׁם בַּסִּירָה אֶל מָקוֹם שׁוֹמֵם לְבַדָּם.
וַיֵּלְכוּ בָאֳנִיָּה לְבַדָּם אֶל-מָקוֺם שָׁמֵם:
I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami.
καὶ α᾿πη̑λθον ε᾿ν τω̑ πλοίω ει᾿ς ε῎ρημον τόπον κατ῾ ι᾿δίαν
וֵאזַלו לַאתרָא חֻורבָּא בַּספִינתָּא בַּלחֻודַיהֻון׃
רַבִּים רָאוּ אֶת יֵשׁוּעַ וְהַשְּׁלִיחִים יוֹצְאִים וְהִכִּירוּ אוֹתָם, וּמִכָּל הֶעָרִים רָצוּ לְשָׁם בָּרֶגֶל וְהִקְדִּימוּ אוֹתָם.
כִּרְאוֺת הֲמוֺן הָעָם אֹתָם הֹלְכִים הִכִּירוּ אֹתוֺ רַבִּים מֵהֶם וַיָּרוּצוּ דֶּרֶךְ הַיָּבָּשָׁה מִכָּל-הֶעָרִים וַיַּקְדִּימוּ לָבֹא אֵלָיו:
A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
Mnozí spatřili, jak odjíždějí, a poznali je(p); pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. (p) var: a poznali, kam
καὶ ει῏δον αυ᾿τοὺς ὑπάγοντας καὶ ε᾿πέγνωσαν πολλοί καὶ πεζη̑ α᾿πὸ πασω̑ν τω̑ν πόλεων συνέδραμον ε᾿κει̑ καὶ προη̑λθον αυ᾿τούς
וַחזַו אֵנֻון סַגִּיֵאא כַּד אָזִלין וֵאשׁתַּודַּעו אֵנֻון וַביַבשָׁא רהֵטו מֵן כֻּלהֵין מדִינָתָא קדָמַוהי לתַמָן׃ ס
כְּשֶׁיָּצָא יֵשׁוּעַ וְרָאָה הָמוֹן רַב נִכְמְרוּ רַחֲמָיו עֲלֵיהֶם, כִּי הָיוּ כַּצֹּאן אֲשֶׁר אֵין לָהֶם רוֹעֶה. הוּא הֵחֵל לְלַמֵּד אוֹתָם דְּבָרִים רַבִּים.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ וַיַּרְא הֲמוֺן עַם-רָב וְרַחֲמָיו נִכְמְרוּ עֲלֵיהֶם כִּי הָיוּ כַּצֹּאן אֲשֶׁר אֵין-לָהֶם רֹעֶה וַיָּחֶל לְהוֺרֹתָם דְּבָרִים שׁוֺנִים:
Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem. ([Matouš 9:36; Numeri 27:17; Ezechiel 34:5])
καὶ ε᾿ξελθών ει῏δεν πολὺν ο῎χλον καὶ ε᾿σπλαγχνίσθη ε᾿π῾ αυ᾿τοὺς ο῞τι η῟σαν ὡς πρόβατα μὴ ε῎χοντα ποιμένα καὶ η῎ρξατο διδάσκειν αυ᾿τοὺς πολλά
וַנפַק יֵשֻׁוע חזָא כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא וֵאתרַחַם עלַיהֻון דּדָמֵין הוַו לעֵרבֵּא דּלַיתּ להֻון רָעיָא ושַׁרִי הוָא למַלָפֻו אֵנֻון סַגִּיָאתָא׃ ס
כְּשֶׁנָּטָה הַיּוֹם לַעֲרֹב נִגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וְאָמְרוּ: "הַמָּקוֹם שׁוֹמֵם וְהַשָּׁעָה כְּבָר מְאֻחֶרֶת.
וַיְהִי כִּי-פָנָה הַיּוֺם וַיָּבֹאוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ הַמָּקוֺם שָׁמֵם וְהַיּוֺם רַד מְאֹד:
A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdě. ([Marek 8:1-Marek 8:9])
καὶ η῎δη ω῞ρας πολλη̑ς γενομένης προσελθόντες αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε῎λεγον ο῞τι ε῎ρημός ε᾿στιν ὁ τόπος καὶ η῎δη ω῞ρα πολλή
וכַד הוָא עֵדָּנָא סַגִּיָאא קרֵבו לוָתֵה תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה דּהָנָא אַתרָא חֻורבָּא הו ועֵדָּנָא סַגִּי׃
שְׁלַח אוֹתָם שֶׁיֵּלְכוּ אֶל הָעֲיָרוֹת וְהַכְּפָרִים מִסָּבִיב וְיִקְנוּ לָהֶם לֶאֱכֹל."
שַׁלְּחֵם מֵעַל פָּנֶיךׇ וְיֵלְכוּ אֶל-הֶעָרִים וְחַצְרֵיהֶן מִסָּבִיב לִקְנוֺת לָהֶם לֶחֶם כִּי אֵין לָהֶם מַה-שֶׁיּאֹכֵלוּ:
Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic nakoupit něco k jídlu.“
α᾿πόλυσον αυ᾿τούς ι῞να α᾿πελθόντες ει᾿ς τοὺς κύκλω α᾿γροὺς καὶ κὼμας α᾿γοράσωσιν ἑαυτοι̑ς τί φάγωσιν
שׁרִי אֵנֻון דּנִאזֻלון לָאגֻורסֵא דַּחדָרַין וַלקֻוריָא ונֵזבּנֻון להֻון לַחמָא לַיתּ להֻון גֵּיר מֵדֵּם למֵאכַל׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל." שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "הַאִם נֵלֵךְ וְנִקְנֶה לֶחֶם בְּמָאתַיִם דִּינָר וְנִתֵּן לָהֶם לֶאֱכֹל?"
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וְכִי נֵלֵךְ לִקְנוֺת לָהֶם לֶחֶם בְּמָאתַיִם דִּינָר וּמָצָא לָהֶם:
On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Odpověděl jim: „Dejte vy jim jíst!“ Řekli mu: „Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?“ ([2 Královská 4:42-2 Královská 4:44])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς δότε αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς φαγει̑ν καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ α᾿πελθόντες α᾿γοράσωμεν δηναρίων διακοσίων α῎ρτους καὶ δὼσομεν αυ᾿τοι̑ς φαγει̑ν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון הַבו להֻון אַנתֻּון למֵלעַס אָמרִין לֵה נִאזַל נֵזבֵּן דּמַאתֵין דִּינָרִין לַחמָא ונֵתֵּל להֻון לָעסִין׃
אָמַר לָהֶם: "כַּמָּה כִּכְּרוֹת לֶחֶם יֵשׁ לָכֶם? לְכוּ וּרְאוּ." אַחֲרֵי שֶׁבֵּרְרוּ הֵשִׁיבוּ: "חָמֵשׁ, וּשְׁנֵי דָּגִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כַּמָּה כִּכְּרוֺת-לֶחֶם לָכֶם לְכוּ וּרְאוּ וַיִּרְאוּ וַיֹּאמְרוּ חֲמִשָּׁה לֶחֶם וְדָגִים שְׁנָיִם:
I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!“ Když to zjistili, řekli: „Pět, a dvě ryby.“
ὁ δὲ λέγει αυ᾿τοι̑ς πόσους α῎ρτους ε῎χετε ὑπάγετε ι῎δετε καὶ γνόντες λέγουσιν πέντε καὶ δύο ι᾿χθύας
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון זֵלו חזַו כּמָא לַחמִין אִית לכֻון הָרכָּא וכַד חזַו אָמרִין לֵה חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין׃
הוּא צִוָּה עֲלֵיהֶם לְהוֹשִׁיב אֶת כֻּלָּם חֲבוּרָה חֲבוּרָה עַל הַדֶּשֶׁא הַיָּרוֹק,
וַיְצַו אֹתָם כִּי ישִׁבוּם כֻּלָּם חֶבֶל חֶבֶל בִּנְאוֺת דֶּשֶׁא:
I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Přikázal jim, aby všecky rozsadili po skupinách na zelený trávník.
καὶ ε᾿πέταξεν αυ᾿τοι̑ς α᾿νακλι̑ναι πάντας συμπόσια συμπόσια ε᾿πὶ τω̑ χλωρω̑ χόρτω
וַפקַד להֻון דּנַסמכֻון לכֻלנָשׁ סמָכִין סמָכִין עַל עֵסבָּא׃
וְהֵם יָשְׁבוּ בִּקְבוּצוֹת שֶׁל מֵאָה וְשֶׁל חֲמִשִּׁים.
וַיֵּשְׁבוּ לָהֶם שׁוּרָה עַל-שׁוּרָה מֵאָה מֵאָה אִישׁ וַחֲמִשִּׁים חֲמִשִּׁים אִישׁ:
I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
Rozložili se tam oddíl za oddílem stokrát po padesáti.
καὶ α᾿νέπεσαν πρασιαὶ πρασιαὶ κατὰ ἑκατὸν καὶ κατὰ πεντήκοντα
וֵאסתּמֵכו סמָכִין סמָכִין דַּמָאא מָאא וַדחַמשִׁין חַמשִׁין׃
לָקַח אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וְאֶת שְׁנֵי הַדָּגִים וּלְאַחַר שֶׁנָּשָׂא עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וּבֵרַךְ, בָּצַע אֶת הַלֶּחֶם וְנָתַן לְתַלְמִידָיו לְהַגִּישׁ לָהֶם, וְגַם אֶת שְׁנֵי הַדָּגִים חִלֵּק לְכֻלָּם.
וַיִּקַּח אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם וְאֶת-שְׁנֵי הַדָּגִים וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיְבָרֶךְ וַיִּפְרֹס אֶת-הַלֶּחֶם וַיִּתֶּן לְתַלְמִידָיו לָשׂוּם לִפְנֵיהֶם וְאֶת-שְׁנֵי הַדָּגִים חִלַּק לְכֻלָּם:
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům, aby je lidu předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem. ([Marek 14:22; Lukáš 22:19 Lukáš 24:30-Lukáš 24:31])
καὶ λαβών τοὺς πέντε α῎ρτους καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ευ᾿λόγησεν καὶ κατέκλασεν τοὺς α῎ρτους καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ι῞να παρατιθω̑σιν αυ᾿τοι̑ς καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας ε᾿μέρισεν πα̑σιν
וַנסַב הָנֻון חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין וחָר בַּשׁמַיָא ובַרֵך וַקצָא לַחמָא ויַהב לתַלמִידַוהי דַּנסִימֻון להֻון והָנֻון תּרֵין נֻונִין פַּלֵגו לכֻלהֻון׃
הַכֹּל אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ,
וַיֹּאכְלוּ כֻלָּם וַיִּשְׂבָּעוּ:
I jedli všickni, a nasyceni jsou.
A jedli všichni a nasytili se; ([Žalmy 78:29])
καὶ ε῎φαγον πάντες καὶ ε᾿χορτάσθησαν
וֵאכַלו כֻּלהֻון וַסבַעו׃
וּמִמַּה שֶּׁנּוֹתַר אָסְפוּ שְׁנֵים־עָשָׂר סַלִּים מְלֵאִים, בִּכְלַל זֶה גַּם דָּגִים.
וַיִּשְׂאוּ שְׁנֵים עָשָׂר סַלִּים מְלֵאִים מִן-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים וּמִן-הַדָּגִים:
Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
a ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb.
καὶ η῟ραν κλάσματα δὼδεκα κοφίνων πληρὼματα καὶ α᾿πὸ τω̑ν ι᾿χθύων
וַשׁקַלו קצָיֵא תּרֵעסַר קֻופִינִין כַּד מלֵין ומֵן נֻונֵא׃
מִסְפַּר הָאוֹכְלִים הָיָה חֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אִישׁ.
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר לָחֲמוּ בַּלֶּחֶם הַהוּא הָיוּ כַּחֲמֶשֶׁת אַלְפֵי אִישׁ:
A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
Těch, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů.
καὶ η῟σαν οἱ φαγόντες τοὺς α῎ρτους πεντακισχίλιοι α῎νδρες
אִיתַיהֻון הוַו דֵּין דֵּאכַלו לַחמָא חַמשָׁא אַלפִין גַּברִין׃ ס
מִיָּד אַחֲרֵי כֵן הֵאִיץ בְּתַלְמִידָיו לְהִכָּנֵס לַסִּירָה וּלְהַפְלִיג אֶל הַצַּד הַשֵּׁנִי, לְבֵית צַיְדָא, בְּעוֹד שֶׁהוּא יְשַׁלֵּחַ אֶת הֶהָמוֹן.
אָז חָזַק דְּבָרוֺ עַל-תַּלְמִידָיו לָרֶדֶת בָּאֳנִיָּה וְלַעֲבֹר לְפָנָיו אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-בֵּית צָיְדָה בְּעוֺד הוּא יְשַׁלַּח אֶת-הָעָם:
A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
Hned nato přiměl Ježíš své učedníky, aby vstoupili na loď a jeli napřed na druhý břeh k Betsaidě, než on propustí zástup. ([Matouš 14:22-Matouš 14:33; Jan 6:16-Jan 6:21])
καὶ ευ᾿θὺς η᾿νάγκασεν τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ε᾿μβη̑ναι ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ προάγειν ει᾿ς τὸ πέραν πρὸς Βηθσαιδάν ε῞ως αυ᾿τὸς α᾿πολύει τὸν ο῎χλον
ומֵחדָא אֵלַץ לתַלמִידַוהי דּנֵסקֻון לַספִינתָּא ונִאזֻלון קדָמַוהי לעֵברָא לבֵית־צַיָדָּא עַד שָׁרֵא הֻו לכֵנשֵׁא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁנִּפְרַד מֵהֶם עָלָה לָהָר לְהִתְפַּלֵּל.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר פָּטַר אֹתָם עָלָה עַל-הָהָר לְהִתְפַּלֵּל:
A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil. ([Marek 1:35])
καὶ α᾿ποταξάμενος αυ᾿τοι̑ς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸ ο῎ρος προσεύξασθαι
וכַד שׁרָא אֵנֻון אֵזַל לטֻורָא לַמצַלָיֻו׃ ס
לְעֵת עֶרֶב הָיְתָה הַסִּירָה בְּאֶמְצַע הַיָּם וְהוּא לְבַדּוֹ עַל הַיַּבָּשָׁה.
וְהָאֳנִיָּה בָאָה בְּלֵב הַיָּם אַחֲרֵי בֹּא הָעָרֶב וַיִּוָּתֵר הוּא לְבַדּוֺ בַּיַּבָּשָׁה:
A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
A když nastal večer, byla loď daleko na moři a on jediný na zemi.
καὶ ο᾿ψίας γενομένης η῟ν τὸ πλοι̑ον ε᾿ν μέσω τη̑ς θαλάσσης καὶ αυ᾿τὸς μόνος ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא ספִינתָּא אִיתֵיה הוָת מֵצעַת יַמָא והֻו בַּלחֻודַוהי עַל אַרעָא׃
רָאָה אוֹתָם מִתְיַגְּעִים בַּחֲתִירָה, כִּי הָרוּחַ נָשְׁבָה נֶגְדָּם, וּבָא אֲלֵיהֶם בְּעֵרֶךְ בָּאַשְׁמֹרֶת הָרְבִיעִית שֶׁל הַלַּיְלָה כְּשֶׁהוּא הוֹלֵךְ עַל פְּנֵי הַיָּם וְכַוָּנָתוֹ לַעֲבֹר לְיָדָם.
וַיַּרְא אֶת-הַשָּׁטִים בָּאֳנִיָּה בְּצָרָה גְדוֺלָה כִּי הַסַּעַר הוֺלֵךְ וְסֹעֵר נֶגֶד פְּנֵיהֶם וַיָּבֹא אֲלֵיהֶם בְּעוֺד לַיְלָה לְעֵת הָאַשְׁמֹרֶת הָרְבִיעִית דֹּרֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם וַיּוֺאֶל לַעֲבֹר אֹתָם:
A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim). A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
Spatřil je zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním(q) kráčel po moři a chtěl jít dál kolem nich. (q) ř: v době čtvrté noční hlídky ([Žalmy 77:20; Jób 9:8])
καὶ ι᾿δών αυ᾿τοὺς βασανιζομένους ε᾿ν τω̑ ε᾿λαύνειν η῟ν γὰρ ὁ α῎νεμος ε᾿ναντίος αυ᾿τοι̑ς περὶ τετάρτην φυλακὴν τη̑ς νυκτὸς ε῎ρχεται πρὸς αυ᾿τοὺς περιπατω̑ν ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης καὶ η῎θελεν παρελθει̑ν αυ᾿τούς
וַחזָא אֵנֻון דּמֵשׁתַּנקִין כַּד רָדֵין רֻוחָא גֵּיר לֻוקבַלהֻון הוָת וַבמַטַרתָא רבִיעָיתָּא דּלִליָא אֵתָא לוָתהֻון יֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך עַל מַיָא וצָבֵא הוָא דּנֵעבַּר אֵנֻון׃
כְּשֶׁרָאוּהוּ הוֹלֵךְ עַל פְּנֵי הַיָּם חָשְׁבוּ שֶׁהוּא רוּחַ רְפָאִים וְהֵחֵלּוּ לִצְעֹק,
וְהֵם רָאוּ אֹתוֺ דֹּרֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם וַיַּחְשְׁבוּ כִּי חֲזוֺן-רוּחַ הוּא וַיִּצְעָקוּ:
Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
Když ho uviděli kráčet po moři, vykřikli v domnění, že je to přízrak;
οἱ δὲ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης περιπατου̑ντα ε῎δοξαν ο῞τι φάντασμά ε᾿στιν καὶ α᾿νέκραξαν
הָנֻון דֵּין חזַאוֻהי דַּמהַלֵך עַל מַיָא וַסבַרו להֻון דּחֵזוָא הו דַּגָּלָא וַקעַו׃
כִּי כֻּלָּם רָאוּ אוֹתוֹ וְנִבְהֲלוּ, אַךְ הוּא דִּבֵּר אִתָּם מִיָּד וְאָמַר לָהֶם: "חִזְקוּ, זֶה אֲנִי. אַל תִּפְְחֲדוּ!"
כִּי-כֻלָּם רָאוּ אֹתוֺ וְנִבְהָלוּ וַיְמַהֵר לְדַבֵּר עַל-לִבָּם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם חִזְקוּ אֲנִי הוּא אַל-תִּירָאוּ:
(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
všichni ho totiž viděli a vyděsili se. On však na ně hned promluvil: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“
πάντες γὰρ αυ᾿τὸν ει῏δον καὶ ε᾿ταράχθησαν ὁ δὲ ευ᾿θὺς ε᾿λάλησεν μετ῾ αυ᾿τω̑ν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς θαρσει̑τε ε᾿γὼ ει᾿μι μὴ φοβει̑σθε
כֻּלהֻון גֵּיר חזַאוֻהי וַדחֵלו ובַר־שָׁעתֵה מַלֵל עַמהֻון וֵאמַר להֻון אֵתלַבּבו אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃ ס
הוּא בָּא אֲלֵיהֶם לְתוֹךְ הַסִּירָה וְהָרוּחַ פָּסְקָה. הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עַד מְאֹד,
וַיֵּרֶד אֲלֵהֶם אֶל-תּוֺךְ הָאֳנִיָּה וְהָרוּחַ שָׁכָכָה וְהֵם כֵּן תָּמְהוּ בְּתִמְהוֺן לֵבָב יֶתֶר מְאֹד:
I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
Vstoupil k nim na loď a vítr se utišil. I byli celí ohromení úžasem. ([Marek 4:39])
καὶ α᾿νέβη πρὸς αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ ε᾿κόπασεν ὁ α῎νεμος καὶ λίαν ε᾿κ περισσου̑ ε᾿ν ἑαυτοι̑ς ε᾿ξίσταντο
וַסלֵק לוָתהֻון לַספִינתָּא ושֵׁליַת רֻוחָא וטָב מֵתּדַּמרִין הוַו ותַהִירִין בּנַפשׁהֻון׃
כִּי לֹא לָמְדוּ דָּבָר מֵעִנְיַן כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם בִּגְלַל קֵהוּת לְבָבָם.
כִּי גַּם-בִּדְבַר-כִּכְּרוֺת הַלֶּחֶם עַד-כֹּה לֹא הִשְׂכִּילוּ כִּי הָיוּ כִּבְדֵי-לֵב:
Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
Nepochopili totiž, jak to bylo s chleby, neboť jejich mysl nebyla vnímavá. ([Marek 8:17])
ου᾿ γὰρ συνη̑καν ε᾿πὶ τοι̑ς α῎ρτοις α᾿λλ῾ η῟ν αυ᾿τω̑ν ἡ καρδία πεπωρωμένη
לָא גֵּיר אֵסתַּכַּלו הוַו מֵן לַחמָא הַו מֵטֻל דּלֵבּהֻון מעַבַּי הוָא׃ ס
עָבְרוּ אֶת הַיָּם וְהִגִּיעוּ אֶל חוֹף גִּנּוֹסָר וְעָגְנוּ שָׁם.
וַיַּעַבְרוּ וַיָּבֹאוּ אַרְצָה גִנֵּיסַר וַיִּקְרְבוּ אֶל-הַחוֺף:
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu. ([Matouš 14:34-Matouš 14:36])
καὶ διαπεράσαντες ε᾿πὶ τὴν γη̑ν η῟λθον ει᾿ς Γεννησαρὲτ καὶ προσωρμίσθησαν
וכַד עבַרו עֵברָא אֵתַו לַארעָא דּגֵנֵסַר׃
בְּצֵאתָם מִן הַסִּירָה הִכִּירוּ אוֹתוֹ מִיָּד,
וְעוֺד הֵם עֹלִים מִן-הָאֳנִיָּה וְאַנְשֵׁי הַמָּקוֺם הִכִּירֻהוּ כְּרָגַע:
A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Jakmile vystoupili z lodi, hned lidé Ježíše poznali,
καὶ ε᾿ξελθόντων αυ᾿τω̑ν ε᾿κ του̑ πλοίου ευ᾿θὺς ε᾿πιγνόντες αυ᾿τὸν
וכַד נפַקו מֵן ספִינתָּא בַּר־שָׁעתֵה אֵסתַּכּלֻוהי אנָשַׁי אַתרָא׃
וּבְכָל הָאֵזוֹר הַהוּא רָצוּ וְהֵחֵלּוּ לְהָבִיא אֶת הַחוֹלִים עַל אֲלוּנְקוֹת לְכָל מָקוֹם שֶׁשָּׁמְעוּ כִּי הוּא שָׁם.
וַיָּרֻצוּ בְּכָל-הַכִּכָּר וַיָּחֵלּוּ לָשֵׂאת אֶת-הַחוֺלִים עַל-מִשְׁכָּבָם לַהֲבִיאָם אֶל-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ כִּי-הוּא שָׁם:
A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
zběhali celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné na každé místo, o kterém slyšeli, že tam právě je. ([Marek 1:32])
περιέδραμον ο῞λην τὴν χὼραν ε᾿κείνην καὶ η῎ρξαντο ε᾿πὶ τοι̑ς κραβάττοις τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας περιφέρειν ο῞που η῎κουον ο῞τι ε᾿στίν
וַרהֵטו בּכֻלָה אַרעָא הָי ושַׁרִיו למַיתָּיֻו לַאילֵין דּבִישָׁאיִת עבִידִין כַּד שׁקִילִין להֻון בּעַרסָתָא לַאיכָּא דּשָׁמעִין הוַו דִּאיתַוהי׃
בְּכָל מָקוֹם שֶׁבָּא אֵלָיו, בַּכְּפָרִים אוֹ בֶּעָרִים אוֹ בָּעֲיָרוֹת, שָׂמוּ אֶת הַחוֹלִים בַּחוּצוֹת וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ שֶׁיַּנִּיחַ לָהֶם לִנְגֹּעַ וְלוּ רַק בִּכְנַף בִּגְדוֹ, וְכָל הַנּוֹגְעִים בּוֹ נִרְפְּאוּ.
וּבְכָל-מָקוֺם אֲשֶׁר בָּא שָׁמָּה בִּכְפָרִים אוֺ בְעָרִים וְחַצְרֵיהֶן שָׁם שָׂמוּ אֶת-הַחוֺלִים לְפָנָיו עַל-פְּנֵי חוּצוֺת וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ לְתִתָּם לָגַעַת בִּכְנַף בִּגְדוֺ וַיְהִי כֹּל אֲשֶׁר נָגַע-בּוֺ וָחָי:
A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
A kamkoli vcházel do vesnic, měst i dvorců, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout byť jen třásně jeho roucha. A kdo se ho dotkli, byli uzdraveni. ([Marek 3:10])
καὶ ο῞που α῍ν ει᾿σεπορεύετο ει᾿ς κὼμας η῍ ει᾿ς πόλεις η῍ ει᾿ς α᾿γροὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς ε᾿τίθεσαν τοὺς α᾿σθενου̑ντας καὶ παρεκάλουν αυ᾿τὸν ι῞να κα῍ν του̑ κρασπέδου του̑ ἱματίου αυ᾿του̑ α῞ψωνται καὶ ο῞σοι α῍ν η῞ψαντο αυ᾿του̑ ε᾿σώζοντο
וַאיכָּא דּעָאֵל הוָא לקֻוריָא ולַמדִינָתָא בּשֻׁוקֵא סָימִין הוַו כּרִיהֵא ובָעֵין הוַו מֵנֵה דָּאפֵן לכֵנפָא דַּלבֻושֵׁה נֵקרבֻון וכֻלהֻון אַילֵין דּקָרבִּין הוַו לֵה מֵתַאסֵין הוַו׃ ס
נִקְהֲלוּ אֵלָיו הַפְּרוּשִׁים וְכַמָּה מִן הַסּוֹפְרִים אֲשֶׁר בָּאוּ מִירוּשָׁלַיִם.
וַיִּקָּהֲלוּ אֵלָיו פְּרוּשִׁים וְסוֺפְרִים אֲחָדִים אֲשֶׁר בָּאוּ מִירוּשָׁלָיִם:
I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma. ([Matouš 15:1-Matouš 15:20])
καὶ συνάγονται πρὸς αυ᾿τὸν οἱ Φαρισαι̑οι καί τινες τω̑ν γραμματέων ε᾿λθόντες α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων
וַכנַשׁו לוָתֵה פּרִישֵׁא וסָפרֵא דֵּאתַו מֵן אֻורִשׁלֵם׃
כִּרְאוֹתָם שֶׁאֲחָדִים מִתַּלְמִידָיו אוֹכְלִים לֶחֶם בְּיָדַיִם טְמֵאוֹת (כְּלוֹמַר, בְּלֹא נְטִילַת יָדַיִם,
וַיִּרְאוּ אֵת אֲחָדִים מִתַּלְמִידָיו אֹכְלִים לֶחֶם בְּיָדַיִם טְמֵאוֺת כִּי לֹא רָחָצוּ וַיּוֺכִיחוּ אֹתָם:
A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma), jísti chleby, reptali o to.
Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. ([Lukáš 11:37-Lukáš 11:41])
καὶ ι᾿δόντες τινὰς τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ο῞τι κοιναι̑ς χερσίν του̑τ῾ ε῎στιν α᾿νίπτοις ε᾿σθίουσιν τοὺς α῎ρτους
וַחזַו אנָשִׁין מֵן תַּלמִידַוהי דָּאכלִין לַחמָא כַּד לָא משָׁגָן אִידַיהֻון וֵאתעַדַּלו׃
שֶׁכֵּן הַפְּרוּשִׁים וְכָל הַיְּהוּדִים מַחֲזִיקִים בְּמָסֹרֶת הַזְּקֵנִים וְאֵינָם אוֹכְלִים לְלֹא נְטִילַת יָדַיִם כַּהֲלָכָה,
כִּי הַפְּרוּשִׁים וְכָל-הַיְּהוּדִים לֹא יֹאכְלוּ לֶחֶם בִּלְתִּי אִם-יִרְחֲצוּ אֶת-יְדֵיהֶם עַד-הַפֶּרֶק כִּי אֶת-קַבָּלַת הַזְּקֵנִים יִשְׁמֹרוּ:
Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců(r) a nejedí, dokud si k zápěstí(s) neomyjí ruce. (r) ř: starších (tak i Marek 7:5) (s) var: pečlivě
οἱ γὰρ Φαρισαι̑οι καὶ πάντες οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿ὰν μὴ πυγμη̑ νίψωνται τὰς χει̑ρας ου᾿κ ε᾿σθίουσιν κρατου̑ντες τὴν παράδοσιν τω̑ν πρεσβυτέρων
כֻּלהֻון גֵּיר יִהֻודָיֵא וַפרִישֵׁא אֵן הֻו דַּבטִילָאיִת לָא משִׁיגִין אִידַיהֻון לָא לָעסִין מֵטֻל דַּאחִידִין מַשׁלמָנֻותָא דּקַשִׁישֵׁא׃
וּבְשׁוּבָם מִן הַשּׁוּק אֵינָם אוֹכְלִים לְלֹא רְחִיצָה. וְעוֹד דְּבָרִים רַבִּים קִבְּלוּ לִשְׁמֹר, כְּגוֹן טְבִילַת כּוֹסוֹת וְכַדִּים וּכְלֵי נְחֹשֶׁת)
וּבְבוֺאָם מִן-הַשּׁוּק לֹא יֹאכְלוּ בִּבְלִי רָחְצָה וְעוֺד רַבּוֺת קִבְּלוּ עֲלֵיהֶם לִשְׁמֹר כְּמוֺ טְבִילַת כֹּסוֺת וְכַדִּים וְכִיֹּרוֺת וּמִטּוֺת:
A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí(t). A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis(u).) (t) var: neponoří (u) var: + i lehátek ([Matouš 23:25])
καὶ α᾿π῾ α᾿γορα̑ς ε᾿ὰν μὴ βαπτίσωνται ου᾿κ ε᾿σθίουσιν καὶ α῎λλα πολλά ε᾿στιν α῍ παρέλαβον κρατει̑ν βαπτισμοὺς ποτηρίων καὶ ξεστω̑ν καὶ χαλκίων καὶ κλινω̑ν
ומֵן שֻׁוקָא אֵלָא עָמדִּין לָא לָעסִין וסַגִּיָאתָא אחרָניָתָא אִית אַילֵין דּקַבֵּלו דּנֵטרֻון מַעמֻודיָתָא דּכָסֵא וַדקֵסטֵא וַדמָאנַי נחָשָׁא וַדעַרסָתָא׃ ס
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֹפְרִים: "מַדּוּעַ אֵין תַּלְמִידֶיךָ נוֹהֲגִים לְפִי מָסֹרֶת הַזְּקֵנִים אֶלָּא אוֹכְלִים אֶת הַלֶּחֶם בְּיָדַיִם טְמֵאוֹת?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֺפְרִים לֵאמֹר מַדּוּעַ לֹא יִשְׁמְרוּ תַלְמִידֶיךׇ אֶת-מְסֹרַת הַזְּקֵנִים כִּי הֵם אֹכְלִים לֶחֶם בְּלִי נְטִילַת יָדָיִם:
Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“
καὶ ε᾿περωτω̑σιν αυ᾿τὸν οἱ Φαρισαι̑οι καὶ οἱ γραμματει̑ς διὰ τί ου᾿ περιπατου̑σιν οἱ μαθηταί σου κατὰ τὴν παράδοσιν τω̑ν πρεσβυτέρων α᾿λλὰ κοιναι̑ς χερσὶν ε᾿σθίουσιν τὸν α῎ρτον
ושַׁאלֻוהי סָפרֵא וַפרִישֵׁא למָנָא תַּלמִידַיךְּ לָא מהַלכִין אַיך מַשׁלמָנֻותָא דּקַשִׁישֵׁא אֵלָא כַּד לָא משָׁגָן אִידַיהֻון אָכלִין לַחמָא׃
אָמַר לָהֶם: "הֵיטֵב נִבָּא יְשַׁעְיָהוּ עֲלֵיכֶם הַצְּבוּעִים, כַּכָּתוּב: 'הָעָם הַזֶּה בִּשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי וְלִבּוֹ רִחַק מִמֶּנִּי
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם חַנְפֵי-לֵב הֵיטֵב נִבָּא עֲלֵיכֶם יְשַׁעְיָהוּ כַּכָּתוּב הָעָם הַזֶּה בִּשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי וְלִבּוֺ רִחַק מִמֶּנִּי:
On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; ([Izajáš 29:13])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς καλω̑ς ε᾿προφήτευσεν ᾽Ησαι̑ας περὶ ὑμω̑ν τω̑ν ὑποκριτω̑ν ὡς γέγραπται ο῞τι ου῟τος ὁ λαὸς τοι̑ς χείλεσίν με τιμα̑ ἡ δὲ καρδία αυ᾿τω̑ν πόρρω α᾿πέχει α᾿π῾ ε᾿μου̑
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון שַׁפִּיר אֵתנַבִּי עלַיכֻּון אֵשַׁעיָא נבִיָא נָסבַּי בַּאפֵּא אַיך דַּכתִיב דּעַמָא הָנָא בּסֵפוָתֵה הֻו מיַקַר לִי לֵבּהֻון דֵּין סַגִּי רַחִיק מֵני׃
וַתְּהִי יִרְאָתָם אֹתִי מִצְוַת אֲנָשִׁים מְלֻמָּדָה';
וְתֹהוּ יִרְאָתָם אֹתִי מִצְוֺת אֲנָשִׁים מְלַמְּדִים:
Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘
μάτην δὲ σέβονταί με διδάσκοντες διδασκαλίας ε᾿ντάλματα α᾿νθρὼπων
וַסרִיקָאיִת דָּחלִין לִי כַּד מַלפִין יֻולפָּנֵא דּפֻוקדָּנֵא דַּבנַי־אנָשָׁא׃
כִּי עוֹזְבִים אַתֶּם אֶת מִצְוַת אֱלֹהִים לְהַחֲזִיק בְּמָסֹרֶת בְּנֵי אָדָם."
כִּי מִצְוֺת אֱלֹהִים עֲזַבְתֶּם וַתִּשְׁמְרוּ מְסֹרַת אֲנָשִׁים טְבִילַת כַּדִּים וְכֹסוֺת וְכָאֵלֶּה רַבּוֺת אַתֶּם עֹשִׂים:
Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“
α᾿φέντες τὴν ε᾿ντολὴν του̑ θεου̑ κρατει̑τε τὴν παράδοσιν τω̑ν α᾿νθρὼπων
שׁבַקתֻּון גֵּיר פֻּוקדָּנָא דַּאלָהָא וַאחִידִין אנתֻּון מַשׁלמָנֻותָא דַּבנַי־אנָשָׁא מַעמֻודיָתָא דּכָסֵא וַדקֵסטֵא וסַגִּיָאתָא אַילֵין דַּלהָלֵין דָּמיָן׃
עוֹד אָמַר לָהֶם: "יָפֶה, בִּטַּלְתֶּם אֶת מִצְוַת אֱלֹהִים כְּדֵי לִשְׁמֹר אֶת הַמָּסֹרֶת שֶׁלָּכֶם!
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵיטַבְתֶּם לִמְאֹס בְּמִצְוֺת אֱלֹהִים לְמַעַן תִּנְצְרוּ אֶת-קַבָּלַתְכֶם:
I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali(v) svou tradici! (v) var: prosadili
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς καλω̑ς α᾿θετει̑τε τὴν ε᾿ντολὴν του̑ θεου̑ ι῞να τὴν παράδοσιν ὑμω̑ν στήσητε
אָמַר להֻון שַׁפִּיר טָלמִין אנתֻּון פֻּוקדָּנָא דַּאלָהָא דַּתקִימֻון מַשׁלמָנֻותכֻון׃
הֵן מֹשֶׁה אָמַר, 'כַּבֵּד אֶת אָבִיךָ וְאֶת אִמֶּךָ 'וּמְקַלֵּל אָבִיו וְאִמּוֹ מוֹת יוּמָת';
כִּי-מֹשֶׁה אָמַר כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ וּמְקַלֵּל אָבִיו וְאִמּוֺ מוֺת יוּמָת:
Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ ([Exodus 20:12 Exodus 21:17])
Μωϋση̑ς γὰρ ει῏πεν τίμα τὸν πατέρα σου καὶ τὴν μητέρα σου καί ὁ κακολογω̑ν πατέρα η῍ μητέρα θανάτω τελευτάτω
מֻושֵׁא גֵּיר אֵמַר דּיַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך ומַן דַּמצַחֵא לַאבָא ולֵאמָא מַותָּא נמֻות׃
וְאַתֶּם אוֹמְרִים, 'אִישׁ אִם יֹאמַר לְאָבִיו אוֹ לְאִמּוֹ: כָּל דָּבָר מִשֶּׁלִּי שֶׁאַתָּה יָכוֹל לֵהָנוֹת מִמֶּנּוּ - קָרְבָּן!'
וְאַתֶּם אֹמְרִים אִישׁ כִּי-יֹאמַר לְאָבִיו אוֺ לְאִמּוֺ קָרְבָּן כָּל-הַנָּאָה אֲשֶׁר תֶּהְנֶה מִמֶּנּוּ הֲרֵי זֶה נֶדֶר:
Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to), čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘
ὑμει̑ς δὲ λέγετε ε᾿ὰν ει῎πη α῎νθρωπος τω̑ πατρὶ η῍ τη̑ μητρί Κορβα̑ν ο῞ ε᾿στιν δω̑ρον ο῍ ε᾿ὰν ε᾿ξ ε᾿μου̑ ω᾿φεληθη̑ς
אַנתֻּון דֵּין אָמרִין אנתֻּון אֵן נִאמַר גַּברָא לַאבֻוהי אַו לֵאמֵה קֻורבָּני מֵדֵּם דּמֵני תִּאתַר׃
הֲרֵי שֶׁאֵינְכֶם מַנִּיחִים לוֹ עוֹד לַעֲשׂוֹת מְאוּמָה לְמַעַן אָבִיו אוֹ אִמּוֹ,
וְלֹא תִתְּנוּ לוֺ לַעֲשׂוֺת עוֺד מְאוּמָה לְאָבִיו וּלְאִמּוֺ:
A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;
ου᾿κέτι α᾿φίετε αυ᾿τὸν ου᾿δὲν ποιη̑σαι τω̑ πατρὶ η῍ τη̑ μητρί
ולָא שָׁבקִין אנתֻּון לֵה דּנֵעבֵּד מֵדֵּם לַאבֻוהי אַו לֵאמֵה׃
וּמְפִירִים אַתֶּם אֶת דְּבַר אֱלֹהִים עַל־יְדֵי הַמָּסֹרֶת שֶׁלָּכֶם אֲשֶׁר מְסַרְתֶּם. וּדְבָרִים רַבִּים דּוֹמִים לָזֶה אַתֶּם עוֹשִׂים."
וַתָּפֵרוּ אֶת-דְּבַר אֱלֹהִים מִפְּנֵי מְסֹרַתְכֶם אֲשֶׁר תִּמְסְרוּ אַתֶּם וְכֵן רַבּוֺת אַתֶּם עֹשִׂים:
Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“
α᾿κυρου̑ντες τὸν λόγον του̑ θεου̑ τη̑ παραδόσει ὑμω̑ν η῟ παρεδὼκατε καὶ παρόμοια τοιαυ̑τα πολλὰ ποιει̑τε
ומַסלֵין אנתֻּון מֵלתָא דַּאלָהָא מֵטֻל מַשׁלמָנֻותָא דַּאשׁלֵמתֻּון וַדדָמיָן להָלֵין סַגִּיָאתָא עָבדִּין אנתֻּון סס׃
הוּא קָרָא אֶת הֶהָמוֹן שֵׁנִית וְאָמַר לָהֶם: "הַקְשִׁיבוּ אֵלַי כֻּלְּכֶם וְהָבִינוּ.
וַיּוֺסֶף וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַאֲזִינוּ אֵלַי כֻּלְּכֶם וְהַשְׂכִּילוּ:
I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:
καὶ προσκαλεσάμενος πάλιν τὸν ο῎χλον ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς α᾿κούσατέ μου πάντες καὶ σύνετε
וַקרָא יֵשֻׁוע לכֵנשָׁא כֻּלֵה וֵאמַר להֻון שֻׁומעֻוני כֻּלכֻון וֵאסתַּכּלו׃
אֵין דָּבָר הַנִּמְצָא מִחוּץ לָאָדָם יָכוֹל לְטַמֵּא אוֹתוֹ בְּהִכָּנְסוֹ לְתוֹכוֹ, אֶלָּא הַדְּבָרִים הַיּוֹצְאִים מִתּוֹךְ הָאָדָם הֵם הַמְטַמְּאִים אֶת הָאָדָם."
אֵין דָּבָר אֲשֶׁר יָבֹא בְּקֶרֶב הָאָדָם מִחוּצָה-לּוֺ יוּכַל לְטַמֵּא אֹתוֺ כִּי אִם-זֶה אֲשֶׁר יֵצֵא מִמֶּנּוּ הוּא יְטַמֵּא אֶת-הָאָדָם:
Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje(x).“ (x) var: + 16 Kdo má uši k slyšení, slyš!
ου᾿δέν ε᾿στιν ε῎ξωθεν του̑ α᾿νθρὼπου ει᾿σπορευόμενον ει᾿ς αυ᾿τὸν ο῍ δύναται κοινω̑σαι αυ᾿τόν α᾿λλὰ τὰ ε᾿κ του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κπορευόμενά ε᾿στιν τὰ κοινου̑ντα τὸν α῎νθρωπον
לַיתּ מֵדֵּם דַּלבַר־מֵן בַּרנָשָׁא הֻו ועָאֵל לֵה דּמֵשׁכַּח מסַיֵב לֵה אֵלָא מֵדֵּם דּנָפֵק מֵנֵה הַו הֻו מסַיֵב לבַר אנָשָׁא׃
[missing]
מִי אֲשֶׁר-אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Kdo má uši k slyšení, slyš!
ει τις εχει ωτα ακουειν ακουετω
מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר בָּא הַבַּיְתָה מִן הֶהָמוֹן, שְׁאָלוּהוּ תַּלְמִידָיו עַל הַמָּשָׁל.
וְכַאֲשֶׁר שָׁב מִתּוֺךְ הָעָם הַבָּיְתָה וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו עַל-דְּבַר מְשָׁלוֺ:
A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství. ([Marek 4:10])
καὶ ο῞τε ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς οι῏κον α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ τὴν παραβολήν
כַּד דֵּין עַל יֵשֻׁוע לבַיתָּא מֵן כֵּנשָׁא שַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי עַל מַתלָא הַו׃
אָמַר לָהֶם: "גַּם אַתֶּם חַסְרֵי הֲבָנָה כָּל כָּךְ? הַאִם אֵינְכֶם מְבִינִים שֶׁכָּל הַנִּכְנָס לְתוֹךְ הָאָדָם מִן הַחוּץ אֵינוֹ יָכוֹל לְטַמֵּא אוֹתוֹ,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲכִי גַם-אַתֶּם עוֺד בִּבְלִי בִינָה הֲלֹא תַשְׂכִּילוּ כִּי כָּל-הַבָּא מִחוּץ אֶל-תּוֺךְ הָאָדָם לֹא יְטַמְּאֶנּוּ:
I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, ([Římanům 14:14 Římanům 14:17; Koloským 2:16 Koloským 2:20-Koloským 2:22])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ου῞τως καὶ ὑμει̑ς α᾿σύνετοί ε᾿στε ου᾿ νοει̑τε ο῞τι πα̑ν τὸ ε῎ξωθεν ει᾿σπορευόμενον ει᾿ς τὸν α῎νθρωπον ου᾿ δύναται αυ᾿τὸν κοινω̑σαι
אָמַר להֻון הָכַנָא אָף אַנתֻּון עַטלִין אנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון דּכֻל מֵדֵּם דּמֵן לבַר עָאֵל לבַר־אנָשָׁא לָא מֵשׁכַּח מסַיֵב לֵה׃
כִּי אֵינוֹ נִכְנָס אֶל לִבּוֹ אֶלָּא לְבִטְנוֹ וְיוֹצֵא אֶל הַמּוֹצָאוֹת?" - בְּכָךְ טִהֵר אֶת כָּל הַמַּאֲכָלִים.
כִּי לֹא-יָבֹא אֶל-לִבּוֺ כִּי אִם-אֶל-כְּרֵשׂוֺ וּמִשָּׁם יֵצֵא הַפַּרְשְׁדֹנָה אֲשֶׁר יְזַקֵּק כָּל-מָזוֺן:
Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté(y). (y) Tak se očišťují všechny pokrmy.
ο῞τι ου᾿κ ει᾿σπορεύεται αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν καρδίαν α᾿λλ῾ ει᾿ς τὴν κοιλίαν καὶ ει᾿ς τὸν α᾿φεδρω̑να ε᾿κπορεύεται καθαρίζων πάντα τὰ βρὼματα
דּלָא הוָא ללֵבֵּה עָאֵל אֵלָא לכַרסֵה ומֵשׁתּדֵא בּתַדכִּיתָא דַּמדַכּיָא כֻּלָה מֵאכֻולתָּא׃
הוֹסִיף וְאָמַר: "הַיּוֹצֵא מִן הָאָדָם - זֶה מְטַמֵּא אֶת הָאָדָם,
וַיֹּאמַר אָכֵן הַיֹּצֵא מִתּוֺךְ הָאָדָם הוּא יְטַמְּאֶנּוּ:
Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.
ε῎λεγεν δὲ ο῞τι τὸ ε᾿κ του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κπορευόμενον ε᾿κει̑νο κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
מֵדֵּם דֵּין דּנָפֵק מֵן בַּרנָשָׁא הַו הֻו מסַיֵב לבַר־אנָשָׁא׃
כִּי מִבִּפְנִים, מִלֵּב בְּנֵי הָאָדָם, יוֹצְאוֹת מַחֲשָׁבוֹת רָעוֹת, זְנוּנִים, גְּנֵבוֹת, רְצִיחוֹת,
כִּי מִתּוֺךְ הָאָדָם מִתּוֺךְ לִבּוֺ יֵצְאוּ יִצְרֵי מַחֲשָׁבוֺת רָעוֺת זְנוּנִים גְּנֵבָה וָרָצַח:
Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, ([Římanům 1:29-Římanům 1:31; Galatským 5:19-Galatským 5:21])
ε῎σωθεν γὰρ ε᾿κ τη̑ς καρδίας τω̑ν α᾿νθρὼπων οἱ διαλογισμοὶ οἱ κακοὶ ε᾿κπορεύονται πορνει̑αι κλοπαί φόνοι
מֵן לגַו גֵּיר מֵן לֵבָּא דַּבנַי־אנָשָׁא נָפקָן מַחשׁבָתָא בִּישָׁתָא גַּורָא זָניֻותָא גַּנָבֻותָא קֵטלָא׃
נִאוּפִים, חַמְדָנוּת, רִשְׁעָה, רְמִיָּה, זִמָּה, עַיִן רָעָה, גִּדּוּף, גַּאֲוָה, אֱוִילוּת.
נִאֻפִים אַהֲבַת בֶּצַע וָרֶשַׁע רְמִיָּה וְזִמָּה וְרָעַת-עַיִן גִּדּוּפִים גֵּאוּת וּנְבָלָה:
Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky(z), nadutost, opovážlivost. (z) rouhání
μοιχει̑αι πλεονεξίαι πονηρίαι δόλος α᾿σέλγεια ο᾿φθαλμὸς πονηρός βλασφημία ὑπερηφανία α᾿φροσύνη
עָלֻובֻותָא בִּישֻׁותָא נֵכלָא צַחנֻותָא עַינָא בִּישׁתָּא גֻּודָּפָא שַׁבהרָנֻותָא שָׁטיֻותָא׃
כָּל הָרָעוֹת הָאֵלֶּה יוֹצְאוֹת מִבִּפְנִים וּמְטַמְּאוֹת אֶת הָאָדָם."
כָּל-הָרָעוֺת הָאֵלֶּה מִתּוֺךְ הָאָדָם הֵן יֹצְאוֺת וּמְטַמְּאוֺת אֹתוֺ:
Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“
πάντα ταυ̑τα τὰ πονηρὰ ε῎σωθεν ε᾿κπορεύεται καὶ κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
הָלֵין כֻּלהֵין בִּישָׁתָא מֵן לגַו הֻו נָפקָן וַמסַיבָן לֵה לבַרנָשָׁא׃ ס
הוּא קָם וְהָלַךְ מִשָּׁם אֶל אֵזוֹר צוֹר וְצִידוֹן. נִכְנַס לְבַיִת וְלֹא רָצָה שֶׁיִּוָּדַע לְאִישׁ, אַךְ לֹא הָיָה יָכוֹל לְהֵחָבֵא.
וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ מִשָּׁם אֶל-גְּבוּל צוֺר וְצִידוֺן וַיָּבֹא אֶל-אַחַד הַבָּתִּים וְלֹא אָבָה אֲשֶׁר יַכִּירֶנּוּ אִישׁ אַךְ לֹא יָכֹל לְהִסָּתֵר:
A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
Vstal a odešel odtud do končin týrských(a). Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit; (a) a sidónských ([Matouš 15:21-Matouš 15:28])
ε᾿κει̑θεν δὲ α᾿ναστὰς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὰ ο῞ρια Τύρου καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς οι᾿κίαν ου᾿δένα η῎θελεν γνω̑ναι καὶ ου᾿κ η᾿δυνήθη λαθει̑ν
מֵן תַּמָן קָם יֵשֻׁוע וֵאתָא לַתחֻומָא דּצֻור וַדצַידָּן ועַל לבַיתָּא חַד ולָא צָבֵא הוָא דּאנָשׁ נֵדַּע בֵּה ולָא אֵשׁכַּח דּנֵטשֵׁא׃
אִשָּׁה, שֶׁרוּחַ טְמֵאָה אָחֲזָה בְּבִתָּהּ הַקְּטַנָּה, שָׁמְעָה עָלָיו וּמִיָּד בָּאָה וְנָפְלָה לְרַגְלָיו,
כִּי אִשָּׁה אֲשֶׁר בִּתָּהּ הַיַּלְדָּה רוּחַ טֻמְאָה מְבַעִתָּהּ שָׁמְעָה עָלָיו וַתְּמַהֵר וַתָּבֹא וַתִּפֹּל לְרַגְלָיו:
Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;
α᾿λλ῾ ευ᾿θὺς α᾿κούσασα γυνὴ περὶ αυ᾿του̑ η῏ς ει῏χεν τὸ θυγάτριον αυ᾿τη̑ς πνευ̑μα α᾿κάθαρτον ε᾿λθου̑σα προσέπεσεν πρὸς τοὺς πόδας αυ᾿του̑
מֵחדָא גֵּיר שֵׁמעַת אַנתּתָא חדָא מֵטֻלָתֵה דִּאית הוָת לבַרתָה רֻוחָא טַנפתָא וֵאתָת נֵפלַת קדָם רֵגלַוהי׃
וְהָאִשָּׁה נָכְרִיָּה מִמּוֹצָא פֶנִיקִי סוּרִי. הִיא בִּקְשָׁה מִמֶּנּוּ לְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁד מִבִּתָּהּ.
וְהָאִשָּׁה יְוָנִית וּמוֺלַדְתָּהּ אֲרַם-צֹר וַתְּבַקְשֵׁהוּ לְהַרְחִיק אֶת-הָרוּחַ הָרָעָה מִקֶּרֶב בִּתָּהּ:
(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
a ta žena byla pohanka(b), rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery. (b) ř: Řekyně
ἡ δὲ γυνὴ η῟ν ῾Ελληνίς Συροφοινίκισσα τω̑ γένει καὶ η᾿ρὼτα αυ᾿τὸν ι῞να τὸ δαιμόνιον ε᾿κβάλη ε᾿κ τη̑ς θυγατρὸς αυ᾿τη̑ς
הִי דֵּין אַנתּתָא אִיתֵיה הוָת חַנפתָא מֵן פֻּונִיקִא דּסֻורִיַא ובָעיָא הוָת מֵנֵה דּנַפֵּק שִׁאדָא מֵן בַּרתָה׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "הַנִּיחִי קֹדֶם לַבָּנִים לִשְׂבֹּעַ, כִּי לֹא נָאֶה לָקַחַת אֶת לֶחֶם הַבָּנִים וּלְהַשְׁלִיךְ אוֹתוֹ לַכְּלָבִים."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ נָתוֺן לַבָּנִים לִשְׂבֹּעַ רִאשׁוֺנָה כִּי לֹא-נָכוֺן לָקַחַת אֶת-לֶחֶם הַבָּנִים וּלְהַשְׁלִיכוֺ לִפְנֵי הַכְּלָבִים:
Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům(c).“ (c) ř: štěňatům (pod. Marek 7:28)
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τη̑ α῎φες πρω̑τον χορτασθη̑ναι τὰ τέκνα ου᾿ γάρ ε᾿στιν καλὸν λαβει̑ν τὸν α῎ρτον τω̑ν τέκνων καὶ τοι̑ς κυναρίοις βαλει̑ν
וֵאמַר לָה יֵשֻׁוע שׁבֻוקי לֻוקדַם דּנֵסבּעֻון בּנַיָא לָא הוָת גֵּיר שַׁפִּירָא דּנֵסַב לַחמָא דַּבנַיָא ונַרמֵא לכַלבֵּא׃
הֵשִׁיבָה וְאָמְרָה אֵלָיו: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אֲבָל גַּם הַכְּלָבִים תַּחַת הַשֻּׁלְחָן אוֹכְלִים מִפֵּרוּרֵי הַלֶּחֶם שֶׁל הַבָּנִים!"
וַתַּעַן וַתֹּאמֶר אֵלָיו כֵּן אֲדֹנִי אֶפֶס גַּם-הַכְּלָבִים יֹאכְלוּ תַּחַת הַשֻּׁלְחָן מִפְּתוֺתֵי לֶחֶם הַבָּנִים:
A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“
ἡ δὲ α᾿πεκρίθη καὶ λέγει αυ᾿τω̑ κύριε καὶ τὰ κυνάρια ὑποκάτω τη̑ς τραπέζης ε᾿σθίουσιν α᾿πὸ τω̑ν ψιχίων τω̑ν παιδίων
הִי דֵּין ענָת וָאמרָא לֵה אִין מָרי אָף כַּלבֵּא מֵן תּחֵית פָּתֻורֵא אָכלִין פַּרתֻּותֵא דַּבנַיָא׃
אָמַר לָהּ: "בִּגְלַל דְּבָרֵךְ זֶה לְכִי לְדַרְכֵּךְ; יָצָא הַשֵּׁד מִבִּתֵּךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יַעַן כָּזֹאת דִּבַּרְתְּ לְכִי-לָךְ סָרָה הָרוּחַ הָרָעָה מִבִּתֵּךְ:
I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ διὰ του̑τον τὸν λόγον υ῞παγε ε᾿ξελήλυθεν ε᾿κ τη̑ς θυγατρός σου τὸ δαιμόνιον
אָמַר לָה יֵשֻׁוע זֵלי מֵטֻל הָדֵא מֵלתָא נפַק לֵה שִׁאדָא מֵן בַּרתֵכי׃
הִיא הָלְכָה לְבֵיתָהּ וּמָצְאָה אֶת הַיַּלְדָּה שׁוֹכֶבֶת בַּמִּטָּה וְהַשֵּׁד כְּבָר יָצָא מִמֶּנָּה.
וַתָּשָׁב אֶל-בֵּיתָהּ וַתִּמְצָא אֶת-בִּתָּהּ שֹׂכֶבֶת עַל-מִטָּתָהּ וְהָרוּחַ הָרָעָה סָרָה מֵעָלֶיהָ:
I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč. ([Matouš 8:13; Jan 4:51-Jan 4:53])
καὶ α᾿πελθου̑σα ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿τη̑ς ευ῟ρεν τὸ παιδίον βεβλημένον ε᾿πὶ τὴν κλίνην καὶ τὸ δαιμόνιον ε᾿ξεληλυθός
וֵאזַלת לבַיתָּה וֵאשׁכּחַת בַּרתָה כַּד רַמיָא בּעַרסָא ונַפִּיק מֵנָה שִׁאדָה׃ ס
יֵשׁוּעַ יָצָא מֵאֵזוֹר צוֹר וְחָזַר דֶּרֶךְ צִידוֹן אֶל יַַם הַגָּלִיל, דֶּרֶךְ אֵזוֹר עֶשֶׂר הֶעָרִים.
וַיִּפֶן וַיֵּצֵא מִגְּבוּל צוֺר דֶּרֶךְ צִידוֺן וַיָּבֹא עַד-יָם הַגָּלִיל בְּתוֺךְ גְּבוּל דֶּכַּפּוֺלִיס:
Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.
καὶ πάλιν ε᾿ξελθών ε᾿κ τω̑ν ὁρίων Τύρου η῟λθεν διὰ Σιδω̑νος ει᾿ς τὴν θάλασσαν τη̑ς Γαλιλαίας α᾿νὰ μέσον τω̑ν ὁρίων Δεκαπόλεως
תֻּוב נפַק יֵשֻׁוע מֵן תּחֻומָא דּצֻור וַדצַידָּן וֵאתָא ליַמָא דַּגלִילָא בַּתחֻומָא דּעֵסרַת־מדִינָתָא׃
הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ חֵרֵשׁ וּמִתְקַשֶּׁה בְּדִבּוּר וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ שֶׁיָּשִׂים אֶת יָדוֹ עָלָיו.
וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ חֵרֵשׁ וְאִלֵּם וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לָשׂוּם אֶת-יָדוֺ עָלָיו:
I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. ([Marek 5:23])
καὶ φέρουσιν αυ᾿τω̑ κωφὸν καὶ μογιλάλον καὶ παρακαλου̑σιν αυ᾿τὸν ι῞να ε᾿πιθη̑ αυ᾿τω̑ τὴν χει̑ρα
וַאיתִּיו לֵה חַרשָׁא חַד פִּאקָא ובָעֵא הוַו מֵנֵה דַּנסִים עלַוהי אִידָא׃
לָקַח אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ אֶל מִחוּץ לֶהָמוֹן בִּיחִידוּת, שָׂם אֶת אֶצְבְּעוֹתָיו בְּאָזְנָיו וּלְאַחַר שֶׁיָּרַק נָגַע בִּלְשׁוֹנוֹ,
וַיִּקָּחֵהוּ מִקֶּרֶב הָעָם לְבַדּוֺ וַיָּשָׂם אֶת-אֶצְבְּעֹתָיו בְּאָזְנָיו וַיָּרָק וַיִּגַּע בִּלְשׁוֺנוֺ:
A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, ([Marek 8:23])
καὶ α᾿πολαβόμενος αυ᾿τὸν α᾿πὸ του̑ ο῎χλου κατ῾ ι᾿δίαν ε῎βαλεν τοὺς δακτύλους αυ᾿του̑ ει᾿ς τὰ ω῏τα αυ᾿του̑ καὶ πτύσας η῞ψατο τη̑ς γλὼσσης αυ᾿του̑
ונַגדֵּה מֵן כֵּנשָׁא בַּלחֻודַוהי וַארמִי צֵבעָתֵה בֵּאדנַוהי ורַק וַקרֵב ללֵשָׁנֵה׃
וּבְהַבִּיטוֹ הַשָּׁמַיְמָה נֶאֱנַח וְאָמַר אֵלָיו: "הִפָּתַח!"
וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיֵּאָנַח וַיֹּאמֶר לוֺ אִפַּתַּח אֲשֶׁר יֵאָמֵר הִתְפַּתֵּחַ:
A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘
καὶ α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ε᾿στέναξεν καὶ λέγει αυ᾿τω̑ εφφαθα ο῞ ε᾿στιν διανοίχθητι
וחָר בַּשׁמַיָא וֵאתּתַּנַח וֵאמַר לֵה אֵתפַּתּח׃
אָזְנָיו נִפְתְּחוּ וּמִיָּד הֻתַּר קֶשֶׁר לְשׁוֹנוֹ וְהוּא דִּבֵּר בְּבֵרוּר.
וַיִּפָּתְחוּ אָזְנָיו וּמוֺסְרֵי לְשׁוֺנוֺ נִתָּקוּ וַיְדַבֵּר בְּשָׂפָה בְרוּרָה:
A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.
καὶ ευ᾿θέως η᾿νοίγησαν αυ᾿του̑ αἱ α᾿κοαί καὶ ε᾿λύθη ὁ δεσμὸς τη̑ς γλὼσσης αυ᾿του̑ καὶ ε᾿λάλει ο᾿ρθω̑ς
ובָה בּשָׁעתָא אֵתפַּתַּח אֵדנַוהי וֵאשׁתַּרִי אֵסָרָא דּלֵשָׁנֵה ומַלֵל פּשִׁיקָאיִת׃
אָז צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יְסַפְּרוּ לְאִישׁ, אַךְ כְּכָל שֶׁצִּוָּה זֹאת עֲלֵיהֶם כֵּן הִרְבּוּ לְהַכְרִיז עַל כָּךְ.
וַיְצַו עֲלֵיהֶם לְבִלְתִּי יַגִּידוּ לְאִישׁ וְכַאֲשֶׁר יְצַוֶּה עֲלֵיהֶם כֵּן יוֺסִיפוּ לְהַשְׁמִיעַ אֶת-הַדָּבָר בָּרַבִּים:
I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali. ([Marek 1:44-Marek 1:45])
καὶ διεστείλατο αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδενὶ λέγωσιν ο῞σον δὲ αυ᾿τοι̑ς διεστέλλετο αυ᾿τοὶ μα̑λλον περισσότερον ε᾿κήρυσσον
וזַהַר אֵנֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון ס וַכמָא דּהֻו מזַהַר הוָא להֻון הֵנֻון יַתִּיר מַכרזִין הוַו׃
הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עַד מְאֹד וְאָמְרוּ: "הַכֹּל עָשָׂה יָפֶה! אֶת הַחֵרְשִׁים הוּא עוֹשֶׂה לְשׁוֹמְעִים וְאֶת הָאִלְּמִים לִמְדַבְּרִים!"
וַיִּתְמְהוּ עַד-מְאֹד לֵאמֹר כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה טוֺב מְאֹד כִּי עַל-פִּיו חֵרְשִׁים שֹׁמְעִים וְאִלְּמִים מְדַבְּרִים:
A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“ ([Matouš 15:31; Izajáš 35:5-Izajáš 35:6])
καὶ ὑπερπερισσω̑ς ε᾿ξεπλήσσοντο λέγοντες καλω̑ς πάντα πεποίηκεν καὶ τοὺς κωφοὺς ποιει̑ α᾿κούειν καὶ τοὺς α᾿λάλους λαλει̑ν
ויַתִּירָאיִת מֵתּדַּמרִין הוַו וָאמרִין דּכֻל מֵדֵּם שַׁפִּיר עָבֵד לחַרשֵׁא עָבֵד דּנֵשׁמעֻון וַדלָא ממַללִין דַּנמַללֻון׃ ס
בְּאַחַד הַיָּמִים שׁוּב נֶאֱסַף עַם רַב וְלֹא הָיָה לָהֶם מַה לֶּאֱכֹל. קָרָא יֵשׁוּעַ לְתַלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם:
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיִּתְאַסְּפוּ אֵלָיו עַם-רָב וְלֹא הָיָה לָהֶם כָּל-אֹכֶל לְמַלֵּא לְנַפְשָׁם וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם:
V těch dnech když velmi veliký zástup byl, a neměli, co by jedli, svolav
Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: ([Matouš 15:32-Matouš 15:39; Marek 6:32-Marek 6:44])
ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις πάλιν πολλου̑ ο῎χλου ο῎ντος καὶ μὴ ε᾿χόντων τί φάγωσιν προσκαλεσάμενος τοὺς μαθητὰς λέγει αυ᾿τοι̑ς
בּהָנֻון דֵּין יַומָתָא כַּד כֵּנשָׁא סַגִּיָאא אִית הוָא ולָא אִית הוָא מֵדֵּם דּנֵאכלֻון קרָא לתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון׃
"נִכְמְרוּ רַחֲמַי עַל הֶהָמוֹן, כִּי כְּבָר שְׁלוֹשָׁה יָמִים הֵם אִתִּי וְאֵין לָהֶם מַה לֶּאֱכֹל.
מָלֵאתִי רַחֲמִים עַל-הָעָם כִּי עָמְדוּ עִמָּדִי זֶה שְׁלֹשֶׁת יָמִים וְאֵין לָהֶם מַה-לֶּאֱכֹל:
Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli.
„Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.
σπλαγχνίζομαι ε᾿πὶ τὸν ο῎χλον ο῞τι η῎δη ἡμέραι τρει̑ς προσμένουσίν μοι καὶ ου᾿κ ε῎χουσιν τί φάγωσιν
מֵתרַחַם אנָא עַל כֵּנשָׁא הָנָא דּהָא תּלָתָא יַומִין קַוִיו לוָתי ולַיתּ להֻון מָנָא נֵאכלֻון׃
אִם אֶשְׁלַח אוֹתָם לְבָתֵּיהֶם רְעֵבִים, יִתְעַלְּפוּ בַּדֶּרֶךְ וְיֵשׁ מֵהֶם שֶׁבָּאוּ מֵרָחוֹק."
וְכִי אֲשַׁלְּחֵם רְעֵבִים לְבָתֵּיהֶם יִתְעַלְּפוּ בַּדָּרֶךְ וְיֵשׁ מֵהֶם אֲשֶׁר בָּאוּ מִמֶּרְחָק:
A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“
καὶ ε᾿ὰν α᾿πολύσω αυ᾿τοὺς νήστεις ει᾿ς οι῏κον αυ᾿τω̑ν ε᾿κλυθήσονται ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ καί τινες αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ μακρόθεν η῞κασιν
וֵאן הֻו דּשָׁרֵא אנָא להֻון כַּד צָימִין לבָתַּיהֻון עָיפִּין בֻּאורחָא אנָשָׁא גֵּיר מֵנהֻון מֵן רֻוחקָא אַתִּיאיִן׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ תַּלְמִידָיו: "מֵאַיִן יוּכַל אִישׁ לְהַשְׂבִּיעַ אוֹתָם בְּלֶחֶם פֹּה בַּמִּדְבָּר?"
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ תַלְמִידָיו מֵאַיִן תִַּּׂיג יַד-אִישׁ בַּמִּדְבָּר לְהַשְׂבִּיעַ אֶת-אֵלֶּה לָחֶם:
Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“ ([Žalmy 78:19])
καὶ α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ο῞τι πόθεν τούτους δυνήσεταί τις ω῟δε χορτάσαι α῎ρτων ε᾿π῾ ε᾿ρημίας
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי אַימֵכָּא מֵשׁכַּח אנָשׁ הָרכָּא בּחֻורבָּא דַּנסַבַּע לַחמָא להָלֵין כֻּלהֻון׃
שָׁאַל אוֹתָם: "כַּמָּה כִּכְּרוֹת לֶחֶם יֵשׁ לָכֶם?" עָנוּ לוֹ: "שֶׁבַע".
וַיִּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר כַּמָּה לָכֶם לֶחֶם וַיֹּאמְרוּ שִׁבְעָה:
I otázal se jich: Kolik máte chlebů? A oni řekli: Sedm.
Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“
καὶ η᾿ρὼτα αυ᾿τούς πόσους ε῎χετε α῎ρτους οἱ δὲ ει῏παν ἑπτά
ושַׁאֵל אֵנֻון הֻו כּמָא לַחמִין אִית לכֻון אָמרִין לֵה שַׁבעָא׃
הוּא צִוָּה אֶת הָעָם לָשֶׁבֶת עַל הָאָרֶץ; לָקַח אֶת שֶׁבַע כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וּלְאַחַר שֶׁבֵּרַךְ וּבָצַע, נָתַן לְתַלְמִידָיו לְהַגִּישׁ, וְהֵם הִגִּישׁוּ לָעָם.
וַיְצַו אֶת-הֲמוֺן הָעָם לָשֶׁבֶת עַל-הָאָרֶץ וַיִקַּח אֶת-שִׁבְעַת הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּפְרֹס וַיִּתֵּן אֶל-תַּלְמִידָיו לָשׂוּם לִפְנֵיהֶם וַיָּשִׂמוּ לִפְנֵי הֲמוֺן הָעָם:
I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav těch sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.
καὶ παραγγέλλει τω̑ ο῎χλω α᾿ναπεσει̑ν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς καὶ λαβών τοὺς ἑπτὰ α῎ρτους ευ᾿χαριστήσας ε῎κλασεν καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ι῞να παρατιθω̑σιν καὶ παρέθηκαν τω̑ ο῎χλω
וַפקַד לכֵנשֵׁא דּנֵסתַּמכֻּון עַל אַרעָא וַנסַב הָנֻון שַׁבעָא לַחמִין ובַרֵך וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי דַּנסִימֻון וסָמו לכֵנשֵׁא׃
גַּם כַּמָּה דָּגִים קְטַנִּים הָיוּ לָהֶם. בֵּרַךְ עֲלֵיהֶם וְאָמַר לְהַגִּישׁ גַּם אֶת אֵלֶּה.
וּמְעַט דָּגִים קְטַנִּים הָיוּ לָהֶם אֲשֶׁר בֵּרַךְ עֲלֵיהֶם וַיֹּאמֶר לָשׂוּם לִפְנֵיהֶם גַּם-אֶת-אֵלֶּה:
A měli rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali. ([Jan 21:9])
καὶ ει῏χον ι᾿χθύδια ο᾿λίγα καὶ ευ᾿λογήσας αυ᾿τὰ ει῏πεν καὶ ταυ̑τα παρατιθέναι
וִאית הוַו נֻונֵא קַלִיל וָאף עלַיהֻון בַּרֵך וֵאמַר דַּנסִימֻון אֵנֻון׃
הֵם אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ. אַחֲרֵי כֵן אָסְפוּ שִׁבְעָה סַלִּים מְלֵאִים מָנוֹת נוֹתָרוֹת.
וַיֹּאכְלוּ וַיִּשְׂבָּעוּ וַיִּשְׂאוּ אֶת-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים שִׁבְעָה סַלִּים:
I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.
καὶ ε῎φαγον καὶ ε᾿χορτάσθησαν καὶ η῟ραν περισσεύματα κλασμάτων ἑπτὰ σπυρίδας
וֵאכַלו וַסבַעו וַשׁקַלו תַּותָּרֵא דַּקצָיֵא שַׁבעָא אֵספּרִידִין׃
מִסְפַּר הָאוֹכְלִים הָיָה כְּאַרְבַּעַת אֲלָפִים. הוּא שִׁלַּח אוֹתָם
וְהֵם הָיוּ כְּאַרְבַּעַת אַלְפֵי-אִישׁ וְאַחֲרֵי-כֵן שִׁלַּח אֶת-הָעָם:
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I propustil je.
Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.
η῟σαν δὲ ὡς τετρακισχίλιοι καὶ α᾿πέλυσεν αυ᾿τούς
אִיתַיהֻון הוַו דֵּין אנָשָׁא דֵּאכַלו אַיך אַרבּעָא אַלפִין׃
וּמִיָּד נִכְנַס לַסִּירָה עִם תַּלְמִידָיו וְעָבַר אֶל אֵזוֹר דַּלְמָנוּתָא.
אָז יָרַד בָּאֳנִיָּה עִם-תַּלְמִידָיו וַיָּבֹא שְׂדֵה דַלְמָנוּתָא:
Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských(d). (d) var: magedských; melegadských; magdalských
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿μβὰς ει᾿ς τὸ πλοι̑ον μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ η῟λθεν ει᾿ς τὰ μέρη Δαλμανουθά
וַשׁרָא אֵנֻון וַסלֵק מֵחדָא לַספִינתָּא עַם תַּלמִידַוהי וֵאתָא לַאתרָא דּדַלמָנֻותָא׃ ס
יָצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וְהֵחֵלּוּ לְהִתְוַכֵּחַ אִתּוֹ, וּכְדֵי לְנַסּוֹת אוֹתוֹ בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ אוֹת מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיֵּצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וַיָּחֵלּוּ לְהִתְוַכַּח אִתּוֺ וּלְבַעֲבוּר נַסּוֺתוֺ שָׁאֲלוּ לָתֵת לָהֶם אוֺת מִן-הַשָּׁמָיִם:
I vyšli farizeové, a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli. ([Matouš 12:38-Matouš 12:39 Matouš 16:1-Matouš 16:4 Lukáš 11:16; Jan 6:30])
καὶ ε᾿ξη̑λθον οἱ Φαρισαι̑οι καὶ η῎ρξαντο συζητει̑ν αυ᾿τω̑ ζητου̑ντες παρ῾ αυ᾿του̑ σημει̑ον α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ πειράζοντες αυ᾿τόν
וַנפַקו פּרִישֵׁא ושַׁרִיו למֵבעָא עַמֵה ושָׁאלִין הוַו לֵה אָתָא מֵן שׁמַיָא כַּד מנַסֵין לֵה׃ ס
נֶאֱנַח יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֹ וְאָמַר: לָמָּה הַדּוֹר הַזֶּה מְבַקֵּשׁ אוֹת? אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם יִנָּתֵן אוֹת לַדּוֹר הַזֶּה!
וַיֵּאָנַח בִּמְרִירוּת רוּחוֺ לֵאמֹר מַדּוּעַ יְבַקֵּשׁ הַדּוֺר הַזֶּה אוֺת אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אוֺת לֹא יִנָּתֵן לַדּוֺר הַזֶּה:
A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.“ ([Lukáš 11:29])
καὶ α᾿ναστενάξας τω̑ πνεύματι αυ᾿του̑ λέγει τί ἡ γενεὰ αυ῞τη ζητει̑ σημει̑ον α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ει᾿ δοθήσεται τη̑ γενεα̑ ταύτη σημει̑ον
וֵאתּתַּנַח בּרֻוחֵה וֵאמַר מָנָא בָּעיָא אָתָא שַׁרבּתָא הָדֵא אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּתִיהֵב לָה אָתָא לשַׁרבּתָא הָדֵא׃
עָזַב אוֹתָם, חָזַר לַסִּירָה וְהִפְלִיג לַצַּד הַשֵּׁנִי.
וַיַּעֲזֹב אֹתָם וַיָּשָׁב וַיַּעֲבֹר בָּאֳנִיָּה אֶל-עֵבֶר הַיָּם:
A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se dále.
Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
καὶ α᾿φεὶς αυ᾿τοὺς πάλιν ε᾿μβὰς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸ πέραν
וַשׁבַק אֵנֻון וַסלֵק לַספִינתָּא וֵאזַלו להַו עֵברָא׃
הַתַּלְמִידִים שָׁכְחוּ לָקַחַת לֶחֶם וּבַסִּירָה הָיְתָה לָהֶם רַק כִּכַּר לֶחֶם אַחַת.
וְהֵם שָׁכְחוּ לָקַחַת אִתָּם צֵדָה לַדָּרֶךְ וְלֹא-נִמְצָא בָאֳנִיָּתָם בִּלְתִּי כִּכַּר-לֶחֶם אֶחָת:
I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb. ([Matouš 16:5-Matouš 16:12])
καὶ ε᾿πελάθοντο λαβει̑ν α῎ρτους καὶ ει᾿ μὴ ε῞να α῎ρτον ου᾿κ ει῏χον μεθ῾ ἑαυτω̑ν ε᾿ν τω̑ πλοίω
וַטעַו דּנֵסבֻון לַחמָא וֵאלָא חדָא גּרִיצתָּא לַיתּ הוָא עַמהֻון בַּספִינתָּא׃ ס
הִזְהִיר אוֹתָם בְּאָמְרוֹ: "שִׂימוּ לִבְּכֶם, הִשָּׁמְרוּ מִשְֹאוֹר הַפְּרוּשִׁים וּמִשְֹאוֹר הוֹרְדוֹס."
וְהוּא הִזְהִיר אֹתָם לֵאמֹר רְאוּ הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מֵחֻמְצַת הַפְּרוּשִׁים וּמְִּׂאֹר הוֺרְדוֺס:
Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Heródesova.
Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“ ([Lukáš 12:1])
καὶ διεστέλλετο αυ᾿τοι̑ς λέγων ὁρα̑τε βλέπετε α᾿πὸ τη̑ς ζύμης τω̑ν Φαρισαίων καὶ τη̑ς ζύμης ῾Ηρώδου
ופַקֵד אֵנֻון וֵאמַר להֻון חזַו אֵזדַּהרו מֵן חמִירָא דַּפרִישֵׁא ומֵן חמִירֵה דּהֵרָודֵס׃
הֵם דִּבְּרוּ זֶה עִם זֶה עַל כָּךְ שֶׁאֵין לָהֶם לֶחֶם.
וַיְהִי הֵם נְדוֺנִים אִישׁ אֶת-אָחִיו לֵאמֹר עַל כִּי-לֶחֶם אֵין אִתָּנוּ:
I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.
καὶ διελογίζοντο πρὸς α᾿λλήλους ο῞τι α῎ρτους ου᾿κ ε῎χουσιν
ומֵתחַשׁבִין הוַו חַד עַם חַד וָאמרִין דּלַחמָא לַיתּ לַן׃
הִבְחִין בָּזֶה וְאָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ אַתֶּם מְדַבְּרִים עַל כָּךְ שֶׁאֵין לָכֶם לֶחֶם? עֲדַיִן אֵינְכֶם מְבִינִים אַף לֹא תּוֹפְסִים? הַאִם קָהָה לְבַבְכֶם?
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה אַתֶּם נְדוֺנִים עַל כִּי-אֵין לָכֶם לָחֶם הֲכִי לֹא תָבִינוּ וְלֹא תַשְׂכִּילוּ וְלִבְּכֶם כָּבֵד עַד-כֹּה:
A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani nerozumíte? Ještě máte oslepené své srdce?
Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá(e)? (e) ř: srdce ztvrdlé ([Marek 6:52])
καὶ γνοὺς λέγει αυ᾿τοι̑ς τί διαλογίζεσθε ο῞τι α῎ρτους ου᾿κ ε῎χετε ου῎πω νοει̑τε ου᾿δὲ συνίετε πεπωρωμένην ε῎χετε τὴν καρδίαν ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע וֵאמַר להֻון מָנָא רָנֵין אנתֻּון דּלַחמָא לַיתּ לכֻון לָא עדַמָא להָשָׁא יָדעִין אנתֻּון ולָא מֵסתַּכּלִין אנתֻּון עדַכִּיל לֵבָּא קַשׁיָא אִית לכֻון׃
עֵינַיִם לָכֶם וְלֹא תִּרְאוּ וְאָזְנַיִם לָכֶם וְלֹא תִּשְׁמָעוּ? גַּם אֵינְכֶם זוֹכְרִים
עֵינַיִם לָכֶם וְלֹא תִרְאוּ וְאָזְנַיִם לָכֶם וְלֹא תַקְשִׁיבוּ וְלֹא תִזְכֹּרוּ:
Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se, ([Jeremjáš 5:21; Ezechiel 12:2])
ο᾿φθαλμοὺς ε῎χοντες ου᾿ βλέπετε καὶ ω῏τα ε῎χοντες ου᾿κ α᾿κούετε καὶ ου᾿ μνημονεύετε
ועַינֵא אִית לכֻון ולָא חָזֵין אנתֻּון וֵאדנֵא אִית לכֻון ולָא שָׁמעִין אנתֻּון ולָא עָהדִּין אנתֻּון׃
כַּאֲשֶׁר בָּצַעְתִִּי אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם לַחֲמֵשֶׁת הָאֲלָפִים, כַּמָּה סַלִּים מְלֵאֵי מָנוֹת נוֹתָרוֹת לְקַחְתֶּם?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "שְׁנֵים־עָשָׂר".
כַּאֲשֶׁר פָּרַסְתִּי אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם לַחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים כַּמָּה סַלִּים מְלֵאִים פְּתוֺתִים נְשָׂאתֶם מֵהֶם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שְׁנֵים-עָשָׂר:
Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? Kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“ ([Marek 6:35-Marek 6:44])
ο῞τε τοὺς πέντε α῎ρτους ε῎κλασα ει᾿ς τοὺς πεντακισχιλίους πόσους κοφίνους κλασμάτων πλήρεις η῎ρατε λέγουσιν αυ᾿τω̑ δὼδεκα
כַּד הָלֵין חַמשָׁא לַחמִין קצִית לחַמשָׁא אַלפִין כּמָא קֻופִינִין דַּקצָיֵא כַּד מלֵין שׁקַלתֻּון אָמרִין לֵה תּרֵעסַר׃
"וְהַשֶּׁבַע לְאַרְבַּעַת הָאֲלָפִים, כַּמָּה סַלִּים מְלֵאֵי מָנוֹת נוֹתָרוֹת לְקַחְתֶּם?" אָמְרוּ לוֹ: "שִׁבְעָה".
וּמִן-הַשֶּׁבַע לְאַרְבַּעַת הָאֲלָפִים כַּמָּה סַלִּים מְלֵאִים פְּתוֺתִים נְשָׂאתֶם מֵהֶם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שִׁבְעָה:
A když také sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
„A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ ([Marek 8:1-Marek 8:9])
ο῞τε τοὺς ἑπτὰ ει᾿ς τοὺς τετρακισχιλίους πόσων σπυρίδων πληρὼματα κλασμάτων η῎ρατε καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ἑπτά
אָמַר להֻון וכַד שַׁבעָא לַארבּעָא אַלפִין כּמָא אֵספּרִידִין דַּקצָיֵא כַּד מלֵין שׁקַלתֻּון אָמרִין שַׁבעָא׃
אָמַר לָהֶם: "עֲדַיִן אֵינְכֶם תּוֹפְסִים?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲכִי עוֺד לֹא תַשְׂכִּילוּ עַד-כֹּה:
I řekl jim: Kterakž nerozumíte?
Řekl jim: „Ještě nechápete?“
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ου῎πω συνίετε
אָמַר להֻון אַיכַּו לָא עדַמָא להָשָׁא מֵסתַּכּלִין אנתֻּון׃ ס
כַּאֲשֶׁר בָּאוּ לְבֵית צַיְדָא הֵבִיאוּ אֵלָיו עִוֵּר וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ לִנְגֹּעַ בָּעִוֵּר.
וַיָּבֹאוּ אֶל-בֵּית צָיְדָה וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ עִוֵּר וַיְבַקְשֻׁהוּ לְתִתּוֺ לָגַעַת בּוֺ:
I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl. ([Marek 7:32-Marek 7:33])
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς Βηθσαιδάν καὶ φέρουσιν αυ᾿τω̑ τυφλὸν καὶ παρακαλου̑σιν αυ᾿τὸν ι῞να αυ᾿του̑ α῞ψηται
וֵאתָא לבֵית־צַיָדָּא וַאיתִּיו לֵה סַמיָא ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּנֵקרֻוב לֵה׃
הֶחֱזִיק יֵשׁוּעַ אֶת הָעִוֵּר וְהוֹלִיכוֹ אֶל מִחוּץ לַכְּפָר. הוּא יָרַק בְּעֵינָיו וְשָׂם יָדָיו עָלָיו. שָׁאַל אוֹתוֹ: "הַאִם אַתָּה רוֹאֶה מַשֶּׁהוּ?"
וַיַּחֲזֵק בְּיַד הָעִוֵּר וַיּוֺצִיאֵהוּ אֶל-מִחוּץ לָעִיר וַיָּרָק בְּעֵינָיו וְאֶת-יָדָיו שָׂם עָלָיו וַיִּשְׁאָלֵהוּ אִם-הוּא רֹאֶה מְאוּמָה:
I ujav toho slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho, a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“ ([Jan 9:6])
καὶ ε᾿πιλαβόμενος τη̑ς χειρὸς του̑ τυφλου̑ ε᾿ξήνεγκεν αυ᾿τὸν ε῎ξω τη̑ς κὼμης καὶ πτύσας ει᾿ς τὰ ο῎μματα αυ᾿του̑ ε᾿πιθεὶς τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ ε᾿πηρὼτα αυ᾿τόν ει῎ τι βλέπεις
וֵאחַד בִּאידֵה דּסַמיָא וַאפּקֵה לבַר־מֵן קרִיתָא ורַק בּעַינַוהי וסָם אִידֵה ושַׁאלֵה דּמָנָא חָזֵא׃
הִבִּיט וְאָמַר: "אֲנִי רוֹאֶה אֲנָשִׁים; כְּמוֹ עֵצִים אֲנִי רוֹאֶה אוֹתָם מִתְהַלְּכִים."
וַיִָּּׂא אֶת-עֵינָיו וַיֹּאמַר אֲנִי רֹאֶה אֲנָשִׁים כִּי אֲנִי רֹאֶה אֹתָם הֹלְכִים כְּמוֺ-עֵצִים:
A on pohleděv zhůru, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí.“
καὶ α᾿ναβλέψας ε῎λεγεν βλέπω τοὺς α᾿νθρὼπους ο῞τι ὡς δένδρα ὁρω̑ περιπατου̑ντας
חָר וֵאמַר חָזֵא אנָא בּנַי־אנָשָׁא אַיך אִילָנֵא דַּמהַלכִין׃
שָׂם אֶת יָדָיו עַל עֵינָיו שֵׁנִית וְהָאִישׁ רָאָה הֵיטֵב; הוּא נִרְפָּא וְרָאָה אֶת הַכֹּל בְּאֹפֶן בָּרוּר.
וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו שֵׁנִית עַל-עֵינָיו וַיִּפְקַח אֹתָן אָז הִתְרַפֵּא וַיַּרְא כָּל-דָּבָר אֶל-נָכוֺן:
Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti zhůru. I uzdraven jest, tak že i zdaleka jasně viděl všecky.
Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.
ει῏τα πάλιν ε᾿πέθηκεν τὰς χει̑ρας ε᾿πὶ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ καὶ διέβλεψεν καὶ α᾿πεκατέστη καὶ ε᾿νέβλεπεν τηλαυγω̑ς α῞παντα
תֻּוב סָם אִידֵה עַל עַינַוהי וַתקֵן וחָזֵא הוָא כֻּל מֵדֵּם נַהִירָאיִת׃
שָׁלַח אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ לְבֵיתוֹ בְּאָמְרוֹ: "אַל תִּכָּנֵס לַכְּפָר."
וַיְשַׁלְּחֵהוּ אֶל-בֵּיתוֺ וַיֹּאמַר אַל-תָּבֹא בָּעִיר וְאַל לְהַגִּיד לְאִישׁ דָּבָר בָּעִיר:
I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka prav.
Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď(f)!“ (f) var: Jdi domů, ale nikomu ve vesnici o tom neříkej! (apod.)
καὶ α᾿πέστειλεν αυ᾿τὸν ει᾿ς οι῏κον αυ᾿του̑ λέγων μηδὲ ει᾿ς τὴν κὼμην ει᾿σέλθης
ושַׁדּרֵה לבַיתֵּה וֵאמַר אָף לָא לַקרִיתָא תֵּעֻול ולָא תִּאמַר לאנָשׁ בַּקרִיתָא סס׃
יֵשׁוּעַ יָצָא עִם תַּלְמִידָיו אֶל הַכְּפָרִים שֶׁבְּאֵזוֹר קֵיסַרְיָה פִילִיפִּי. בַּדֶּרֶךְ שָׁאַל אֶת תַּלְמִידָיו: "מָה אוֹמְרִים הָאֲנָשִׁים עָלַי, מִי אֲנִי?"
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ מִשָּׁם וַיֵּלֶךְ עִם-תַּלְמִידָיו אֶל-הַכְּפָרִים בְּקִיסְרִין אֲשֶׁר לְפִילִפּוֺס וַיְהִי בַּדֶּרֶךְ וַיִּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר מָה-אֹמְרִים הָאֲנָשִׁים עָלַי מִי-אָנִי:
Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“ ([Matouš 16:13-Matouš 16:16; Lukáš 9:18-Lukáš 9:20])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὰς κὼμας Καισαρείας τη̑ς Φιλίππου καὶ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ε᾿πηρὼτα τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ λέγων αυ᾿τοι̑ς τίνα με λέγουσιν οἱ α῎νθρωποι ει῏ναι
וַנפַק יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי לקֻוריָא דּקֵסַרִיַא דפִילִיפָּוס ס וַמשַׁאֵל הוָא לתַלמִידַוהי בֻּאורחָא וָאמַר להֻון מַנֻו אָמרִין עלַי אנָשָׁא דִּאיתַי׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ וְאָמְרוּ: "'יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל'; וְיֵשׁ אוֹמְרִים 'אֵלִיָּהוּ' וַאֲחֵרִים אוֹמְרִים, 'אַחַד הַנְּבִיאִים'."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וְיֵשׁ אֹמְרִים אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אֹמְרִים אֶחָד מִן-הַנְּבִיאִים:
Kteříž odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“ ([Marek 6:14-Marek 6:15])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ λέγοντες ο῞τι ᾽Ιωάννην τὸν βαπτιστήν καὶ α῎λλοι ᾽Ηλίαν α῎λλοι δὲ ο῞τι ει῟ς τω̑ν προφητω̑ν
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא וַאחרָנֵא דִּאלִיָא וַאחרָנֵא חַד מֵן נבִיֵא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "וְאַתֶּם, מָה אַתֶּם אוֹמְרִים - מִי אֲנִי?" הֵשִׁיב כֵּיפָא וְאָמַר לוֹ: "אַתָּה הַמָּשִׁיחַ."
וַיִּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר וְאַתֶּם מַה-תֹּאמְרוּ עָלַי מִי-אָנִי וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš(g).“ (g) ř: Kristus ([Jan 6:68])
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿πηρὼτα αυ᾿τούς ὑμει̑ς δὲ τίνα με λέγετε ει῏ναι α᾿ποκριθεὶς ὁ Πέτρος λέγει αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ Χριστός
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַנתֻּון דֵּין מַנֻו אָמרִין אנתֻּון עלַי דִּאיתַי ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא חַיָא׃ ס
הִזְהִיר אוֹתָם יֵשׁוּעַ שֶׁלֹּא יַגִּידוּ עָלָיו לְאִישׁ.
וַיְצַו עֲלֵיהֶם לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ עַל-אֹדוֺתָיו:
I přikázal jim s pohrůžkou, aby o něm žádnému nepravili.
I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali. ([Matouš 16:20-Matouš 16:23; Lukáš 9:21-Lukáš 9:22 Marek 9:9])
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδενὶ λέγωσιν περὶ αυ᾿του̑
וַכאָא בּהֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון עלַוהי׃
הוּא הֵחֵל לְלַמֵּד אוֹתָם שֶׁבֶּן־הָאָדָם צָרִיךְ לִסְבֹּל הַרְבֵּה, שֶׁהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים יִדְחוּהוּ, שֶׁיֵּהָרֵג וּלְאַחַר שְׁלוֹשָׁה יָמִים יָקוּם.
אָז הֵחֵל לְהוֺרֹתָם לֵאמֹר רַבִּים מַכְאֹבִים לְבֶן-הָאָדָם וְהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים יִמְאֲסוּ בוֺ וִימִיתֻהוּ וּמִקְצֵה שְׁלֹשֶׁת יָמִים יָקוּם:
I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží {biskupů} a zákonníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech(h) vstát. (h) třetího dne ([Marek 9:31 Marek 10:32-Marek 10:34])
καὶ η῎ρξατο διδάσκειν αυ᾿τοὺς ο῞τι δει̑ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου πολλὰ παθει̑ν καὶ α᾿ποδοκιμασθη̑ναι ὑπὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ τω̑ν γραμματέων καὶ α᾿ποκτανθη̑ναι καὶ μετὰ τρει̑ς ἡμέρας α᾿ναστη̑ναι
ושַׁרִי הוָא למַלָפֻו אֵנֻון דַּעתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵחַשׁ סַגִּי וַדנֵסתּלֵא מֵן קַשִׁישֵׁא ומֵן רַבַּי־כָּהנֵא ומֵן סָפרֵא ונֵתקטֵל ולַתלָתָא יַומִין נקֻום׃
אֶת הַדָּבָר הַזֶּה אָמַר בְּגָלוּי. לָקַח אוֹתוֹ כֵּיפָא הַצִּדָּה וְהֵחֵל לִגְעֹר בּוֹ.
וְאֶת-הַדָּבָר הַזֶּה הִגִּיד בַּאֵר הֵיטֵב וַיִּקַּח אֹתוֺ פֶּטְרוֺס וַיָּחֶל לְהוֺכִיחוֺ בִּדְבָרִים:
A zjevně to slovo mluvil. Protož chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
καὶ παρρησία τὸν λόγον ε᾿λάλει καὶ προσλαβόμενος ὁ Πέτρος αυ᾿τὸν η῎ρξατο ε᾿πιτιμα̑ν αυ᾿τω̑
ועִין בַּגלֵא מֵלתָא ממַלֵל הוָא ודַברֵה כִּאפָא ושַׁרִי למֵכָאא בֵּה׃
אַךְ יֵשׁוּעַ פָּנָה וְהִבִּיט בְּתַלְמִידָיו, גָּעַר בְּכֵיפָא וְאָמַר: "סוּר מִלְּפָנַי, שָׂטָן, כִּי אֵין לִבְּךָ לְדִבְרֵי אֱלֹהִים אֶלָּא לְדִבְרֵי בְּנֵי אָדָם."
אַךְ הוּא פָּנָה כֹּה וָכֹה וַיַּבֵּט אֶל-תַּלְמִידָיו וַיִּגְעַר בְּפֶטְרוֺס לֵאמֹר סוּר שָׁטָן מֵעַל-פָּנַי כִּי לֹא תַשְׂכִּיל אֶת-אֲשֶׁר לֵאלֹהִים כִּי אִם-אֶת-אֲשֶׁר לָאָדָם:
Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane(i); tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka(j)!“ (i) ř: Z cesty, satane, jdi za mne (j) nemáš na mysli věci Boží, nýbrž lidské! ([Matouš 4:10])
ὁ δὲ ε᾿πιστραφεὶς καὶ ι᾿δών τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ε᾿πετίμησεν Πέτρω καὶ λέγει υ῞παγε ο᾿πίσω μου Σατανα̑ ο῞τι ου᾿ φρονει̑ς τὰ του̑ θεου̑ α᾿λλὰ τὰ τω̑ν α᾿νθρὼπων
הֻו דֵּין אֵתפּנִי וחָר בּתַלמִידַוהי וַכאָא בּשֵׁמעֻון וֵאמַר זֵל לָך לבֵסתַּרי סָטָנָא דּלָא רָנֵא אַנתּ דַּאלָהָא אֵלָא דַּבנַי־אנָשָׁא סּ סּ׃
קָרָא אֵלָיו אֶת הֶהָמוֹן עִם תַּלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם: "מִי שֶׁרוֹצֶה לָבוֹא אַחֲרַי, שֶׁיִּתְכַּחֵשׁ לְעַצְמוֹ וְיִקַּח אֶת צְלָבוֹ וְיֵלֵךְ אַחֲרַי;
וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם וְאֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-הֶחָפֵץ לָלֶכֶת אַחֲרַי יַשְׁלִיךְ אֶת-נַפְשׁוֺ מִנֶּגֶד וְיִָּׂא אֶת-צְלָבוֺ וְיֵלֵךְ אַחֲרָי:
A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne.
Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. ([Matouš 16:24-Matouš 16:28; Lukáš 9:23-Lukáš 9:27 Matouš 10:38; Lukáš 14:27])
καὶ προσκαλεσάμενος τὸν ο῎χλον σὺν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ει῎ τις θέλει ο᾿πίσω μου α᾿κολουθει̑ν α᾿παρνησάσθω ἑαυτὸν καὶ α᾿ράτω τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑ καὶ α᾿κολουθείτω μοι
וַקרָא יֵשֻׁוע לכֵנשֵׁא עַם תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון מַן דּצָבֵא דּנִאתֵא בָּתַרי נֵכפֻּור בּנַפשֵׁה ונֵשׁקֻול זקִיפֵה ונִאתֵא בָּתַרי׃
כִּי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבֵּד אוֹתָהּ, אֲבָל הַמְאַבֵּד אֶת נַפְשׁוֹ לְמַעֲנִי וּלְמַעַן הַבְּשׂוֹרָה - יַצִּילֶנָּה.
כִּי מִי-הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וּמִי-אֲשֶׁר-יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי וּלְמַעַן הַבְּשׂוֺרָה יִמְצָאֶנָּה:
Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život(k), ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. (k) duši (pod. Marek 8:35b.Matouš 8:36 Matouš 8:37) ([Matouš 10:39; Lukáš 17:33; Jan 12:25])
ο῍ς γὰρ ε᾿ὰν θέλη τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ σω̑σαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέσει τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε῞νεκεν ε᾿μου̑ καὶ του̑ ευ᾿αγγελίου σὼσει αυ᾿τήν
כֻּל מַן דּצָבֵא גֵּיר דּנַחֵא נַפשֵׁה נַובּדִיה וכֻל דּנַובֵּד נַפשֵׁה מֵטֻלָתי ומֵטֻל סבַרתי נַחֵיה׃
מַה תּוֹעֶלֶת תִּצְמַח לְאָדָם אִם יַרְוִיחַ אֶת כָּל הָעוֹלָם וְיַפְסִיד אֶת נַפְשׁוֹ?
כִּי מַה-בֶּצַע לְאִישׁ אִם-יִקְנֶה-לּוֺ אֶת-כָּל-הָאָרֶץ וְנַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ:
Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
τί γὰρ ω᾿φελει̑ α῎νθρωπον κερδη̑σαι τὸν κόσμον ο῞λον καὶ ζημιωθη̑ναι τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑
מָנָא גֵּיר נֵתעַדַּר בַּרנָשָׁא אֵן עָלמָא כֻּלֵה נִאתַר ונַפשֵׁה נֵחסַר׃
שֶׁכֵּן מַה יִּתֵּן אָדָם כִּתְמוּרָה בְּעַד נַפְשׁוֹ?
אוֺ מַה-יִּתֶּן אִישׁ פִּדְיוֺן נַפְשׁוֺ:
Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? ([Žalmy 49:9])
τί γὰρ δοι̑ α῎νθρωπος α᾿ντάλλαγμα τη̑ς ψυχη̑ς αυ᾿του̑
אַו מָנָא נֵתֵּל בַּרנָשָׁא תַּחלֻופָא דּנַפשֵׁה׃
כִּי אִישׁ אֲשֶׁר אֲנִי וּדְבָרַי הָיִינוּ לוֹ לְחֶרְפָּה בַּדּוֹר הַנּוֹאֵף וְהַחוֹטֵא הַזֶּה, גַּם הוּא יִהְיֶה לְחֶרְפָּה לְבֶן־הָאָדָם כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בִּכְבוֹד אָבִיו עִם הַמַּלְאָכִים הַקְּדוֹשִׁים."
כִּי כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יֵבוֺשׁ מִמֶּנִּי וּמִדְּבָרַי בַּדּוֺר הַבֹּגֵד וְהַפּשֵׁעַ הַזֶּה אַף בֶּן-הָאָדָם יֵבוֺשׁ מִמֶּנּוּ גַּם-הוּא כַּאֲשֶׁר יָבֹא בִכְבוֺד אָבִיו עִם-מַלְאָכָיו הַקְּדוֺשִׁים:
Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém(l) a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“ (l) ř: cizoložném ([Matouš 10:33; Lukáš 12:9])
ο῍ς γὰρ ε᾿ὰν ε᾿παισχυνθη̑ με καὶ τοὺς ε᾿μοὺς λόγους ε᾿ν τη̑ γενεα̑ ταύτη τη̑ μοιχαλίδι καὶ ἁμαρτωλω̑ καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿παισχυνθήσεται αυ᾿τὸν ο῞ταν ε῎λθη ε᾿ν τη̑ δόξη του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ μετὰ τω̑ν α᾿γγέλων τω̑ν ἁγίων
כֻּל גֵּיר דּנֵבהַת בִּי וַבמֵלַי בּשַׁרבּתָא הָדֵא חַטָיתָּא וגַיָרתָא וָאף בּרֵה דּאנָשָׁא נֵבהַת בֵּה מָא דָּאתֵא בּשֻׁובחָא דַּאבֻוהי עַם מַלַאכַוהי קַדִּישֵׁא׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם שֶׁיֵּשׁ מִן הָעוֹמְדִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי יִרְאוּ אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בָּאָה בִּגְבוּרָה."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם יֵשׁ מִן-הַנִּצָּבִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא-יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי-יִרְאוּ צֵאת מַלְכוּת אֱלֹהִים בִּגְבוּרָה:
I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
Řekl jim také: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci.“ ([Marek 13:30; Jan 21:22-Jan 21:23])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει᾿σίν τινες ω῟δε τω̑ν ἑστηκότων οι῞τινες ου᾿ μὴ γεύσωνται θανάτου ε῞ως α῍ν ι῎δωσιν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ε᾿ληλυθυι̑αν ε᾿ν δυνάμει
וֵאמַר הוָא להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דִּאית אנָשָׁא דּקָימִין תּנָן דּלָא נֵטעמֻון מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֻון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא דֵּאתָת בּחַילָא סס׃
אַחֲרֵי שִׁשָּׁה יָמִים לָקַח אִתּוֹ יֵשׁוּעַ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן. הוּא הֶעֱלָה אוֹתָם לְהַר גָּבוֹהַּ לְבַדָּם וְהִשְׁתַּנָּה לְעֵינֵיהֶם;
וְאַחֲרֵי שֵׁשֶׁת יָמִים לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן אִתּוֺ וַיְבִיאֵם אֶל-הַר גָּבֹהַּ לְבַדָּם וַיִּשְׁתַּנֶּה לְעֵינֵיהֶם:
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima. ([Matouš 17:1-Matouš 17:9; Lukáš 9:28-Lukáš 9:36; 2 Petrův 1:17-2 Petrův 1:18 Marek 5:37 Marek 13:3])
καὶ μετὰ ἡμέρας ε῍ξ παραλαμβάνει ὁ ᾽Ιησου̑ς τὸν Πέτρον καὶ τὸν ᾽Ιάκωβον καὶ τὸν ᾽Ιωάννην καὶ α᾿ναφέρει αυ᾿τοὺς ει᾿ς ο῎ρος ὑψηλὸν κατ῾ ι᾿δίαν μόνους καὶ μετεμορφὼθη ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν
ובָתַר שׁתָּא יַומִין דּבַר יֵשֻׁוע לכִאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן וַאסֵק אֵנֻון לטֻורָא רָמָא בַּלחֻודַיהֻון וֵאתחַלַף לעִנַיהֻון׃
בְּגָדָיו הִבְרִיקוּ וְהִלְבִּינוּ עַד מְאֹד, עַד כְּדֵי כָּךְ אֵין כּוֹבֵס עֲלֵי אֲדָמוֹת יָכוֹל לְהַלְבִּין בְּגָדִים.
וּבְגָדָיו נוֺצְצוּ וְהִלְבִּינוּ אֵין כּוֺבֵס בָּאָרֶץ יוּכַל לְכַבֵּס בְּגָדִים לְבָנִים כְּמוֺהֶם:
A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit.
καὶ τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ ε᾿γένετο στίλβοντα λευκὰ λίαν οι῟α γναφεὺς ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ου᾿ δύναται ου῞τως λευκα̑ναι
ומַזהַר הוָא לבֻושֵׁה ומַחוַר טָב אַיך תַּלגָּא אַיכַּנָא דַּבנַי־אנָשָׁא למַחוָרֻו בַּארעָא לָא מֵשׁכּחִין׃
אָז נִרְאוּ אֲלֵיהֶם אֵלִיָּהוּ וּמֹשֶׁה וְהֵם מְדַבְּרִים עִם יֵשׁוּעַ.
וְהִנֵּה אֵלִיָּהוּ וּמשֶׁה נִרְאוּ אֲלֵיהֶם מִדַּבְּרִים עִם-יֵשׁוּעַ:
I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
Zjevil se jim Eliáš a Mojžíš a rozmlouvali s Ježíšem.
καὶ ω῎φθη αυ᾿τοι̑ς ᾽Ηλίας σὺν Μωϋσει̑ καὶ η῟σαν συλλαλου̑ντες τω̑ ᾽Ιησου̑
וֵאתחזִיו להֻון אִלִיָא ומֻושֵׁא כַּד ממַללִין עַם יֵשֻׁוע׃
הֵגִיב כֵּיפָא וְאָמַר אֶל יֵשׁוּעַ: "רַבִּי, טוֹב שֶׁאָנוּ כָּאן. נַעֲשֶׂה נָא שָׁלוֹשׁ סֻכּוֹת; לְךָ אַחַת, לְמֹשֶׁה אַחַת וּלְאֵלִיָּהוּ אַחַת."
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ רַבִּי טוֺב לָנוּ לָשֶׁבֶת פֹּה נַעֲשֶׂה-נָּא שָׁלֹשׁ סֻכּוֺת אַחַת לְךׇ אַחַת לְמֹשֶׁה וְאַחַת לְאֵלִיָּהוּ:
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
Petr promluvil a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ Πέτρος λέγει τω̑ ᾽Ιησου̑ ῥαββί καλόν ε᾿στιν ἡμα̑ς ω῟δε ει῏ναι καὶ ποιήσωμεν τρει̑ς σκηνάς σοὶ μίαν καὶ Μωϋσει̑ μίαν καὶ ᾽Ηλία μίαν
וֵאמַר לֵה כִּאפָא רַבִּי שַׁפִּיר הֻו לַן דּהָרכָּא נֵהוֵא ונֵעבֵּד תּלָת מַטלִין לָך חדָא וַלמֻושֵׁא חדָא ולִאלִיָא חדָא׃
הוּא לֹא יָדַע מַה לּוֹמַר, שֶׁכֵּן הוּא וַחֲבֵרָיו פָּחֲדוּ מְאֹד.
כִּי הוּא לֹא-יָדַע מַה-לְּדַבֵּר כִּי נָפְלָה עֲלֵיהֶם אֵימָתָה וָפָחַד:
Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
Nevěděl, co by řekl; tak byli zděšeni.
ου᾿ γὰρ η῎̑δει τί α᾿ποκριθη̑ ε῎κφοβοι γὰρ ε᾿γένοντο
לָא דֵּין יָדַע הוָא מָנָא אָמַר אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר בּדֵחלתָא׃
וְהִנֵּה הוֹפִיעַ עָנָן וְסָכַךְ עֲלֵיהֶם. יָצָא קוֹל מִתּוֹךְ הֶעָנָן: "זֶה בְּנִי אֲהוּבִי; אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן!"
וְהִנֵּה עָנָן סָכַךְ עֲלֵיהֶם וְקוֺל יֹצֵא מִן-הֶעָנָן לֵאמֹר זֶה בְּנִי יְדִידִי אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן:
I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Tu přišel oblak, zastínil je a z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ ([Marek 1:11; Žalmy 2:7; Deuteronomium 18:15])
καὶ ε᾿γένετο νεφέλη ε᾿πισκιάζουσα αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿γένετο φωνὴ ε᾿κ τη̑ς νεφέλης ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός α᾿κούετε αυ᾿του̑
וַהוָת ענָנָא ומַטלָא הוָת עלַיהֻון וקָלָא מֵן ענָנָא דָּאמַר הָנַו בֵּרי חַבִּיבָא לֵה שׁמַעו׃
וּפִתְאוֹם, בְּהִסְתַּכְּלָם סָבִיב, לֹא רָאוּ עוֹד אִישׁ אִתָּם מִלְּבַד יֵשׁוּעַ.
וּפִתְאֹם הִבִּיטוּ מִסָּבִיב וְלֹא-רָאוּ עוֺד אִישׁ זוּלָתִי יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ אִתָּם:
A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
Když se pak rychle rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho jiného než Ježíše samotného.
καὶ ε᾿ξάπινα περιβλεψάμενοι ου᾿κέτι ου᾿δένα ει῏δον α᾿λλὰ τὸν ᾽Ιησου̑ν μόνον μεθ῾ ἑαυτω̑ν
ומֵן שֵׁליָא כַּד חָרו תַּלמִידֵא לאנָשׁ לָא חזַו אֵלָא ליֵשֻׁוע בַּלחֻודַוהי עַמהֻון׃
כְּשֶׁיָּרְדוּ מִן הָהָר צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יַגִּידוּ לְאִישׁ מַה שֶּׁרָאוּ עַד אֲשֶׁר יָקוּם בֶּן־הָאָדָם מִן הַמֵּתִים.
וַיְהִי בְּרִדְתָּם מִן-הָהָר וַיְצַו אֹתָם לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ אֶת-אֲשֶׁר רָאוּ עַד כִּי-יָקוּם בֶּן-הָאָדָם מִן-הַמֵּתִים:
A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
Když sestupovali z hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. ([Marek 8:30])
καὶ καταβαινόντων αυ᾿τω̑ν ε᾿κ του̑ ο῎ρους διεστείλατο αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδενὶ α῍ ει῏δον διηγήσωνται ει᾿ μὴ ο῞ταν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑
וכַד נָחתִּין מֵן טֻורָא מפַקֵד הוָא להֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון מֵדֵּם דַּחזַו אֵלָא אֵן מָא דּקָם בּרֵה דּאנָשָׁא מֵן מִיתֵא׃ ס
הֵם שָׂמוּ לִבָּם לַדָּבָר וְחָקְרוּ בֵּינָם לְבֵין עַצְמָם מַה פֵּרוּשׁ "לָקוּם מִן הַמֵּתִים."
וְהֵם שָׁמְרוּ אֶת-הַדָּבָר בְּלִבָּם וַיַּחְקְרוּ בֵינֵיהֶם מַה-הִיא הַתְּקוּמָה מִן-הַמֵּתִים:
I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
To slovo je zaujalo(m) a společně rozbírali, co to znamená vstát z mrtvých. (m) Ponechali si to pro sebe ([Matouš 17:10-Matouš 17:13; Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Žalmy 22:1-Žalmy 22:18; Izajáš 53:3])
καὶ τὸν λόγον ε᾿κράτησαν πρὸς ἑαυτοὺς συζητου̑ντες τί ε᾿στιν τὸ ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑ναι
וַאחדֻּוה למֵלתָא בּנַפשׁהֻון ובָעֵין הוַו דּמָנָא הי הָדֵא מֵלתָא דּמָא דּקָם מֵן בֵּית מִיתֵא׃ ס
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מַדּוּעַ אוֹמְרִים הַסּוֹפְרִים כִּי אֵלִיָּהוּ צָרִיךְ לָבוֹא תְּחִלָּה?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ לֵאמֹר לָמָּה-זֶּה יֹאמְרוּ הַסּוֺפְרִים כִּי אֵלִיָּהוּ בֹּא יָבֹא רִאשׁוֺנָה:
I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
A vyptávali se: „Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“
καὶ ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν λέγοντες ο῞τι λέγουσιν οἱ γραμματει̑ς ο῞τι ᾽Ηλίαν δει̑ ε᾿λθει̑ν πρω̑τον
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין מָנָא הָכִיל אָמרִין סָפרֵא דִּאלִיָא וָלֵא דּנִאתֵא לֻוקדַם׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "אֵלִיָּהוּ אָמְנָם יָבוֹא רִאשׁוֹנָה וְיָשִׁיב אֶת הַכֹּל; וְאֵיךְ כָּתוּב עַל בֶּן־הָאָדָם שֶׁיִסְבֹּל הַרְבֵּה וְיִמְאֲסוּ בּוֹ?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָכֵן אֵלִיָּהוּ יָבֹא רִאשׁוֺנָה וְהֵשִׁיב אֶת-הַכֹּל וּכְמוֺ שֶׁכָּתוּב עַל בֶּן-הָאָדָם כֵּן גַּם-הוּא נָכוֺן לִהְיוֺת מְעֻנֶּה וּמְדֻכָּא וְנִגְזָר מֵאֶרֶץ חַיִּים:
On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
Řekl jim: „Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko(n). Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení? (n) Že Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko?
ὁ δὲ ε῎φη αυ᾿τοι̑ς ᾽Ηλίας μὲν ε᾿λθών πρω̑τον α᾿ποκαθιστάνει πάντα καὶ πω̑ς γέγραπται ε᾿πὶ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ι῞να πολλὰ πάθη καὶ ε᾿ξουδενηθη̑
אָמַר להֻון אִלִיָא אָתֵא לֻוקדַם דּכֻלמֵדֵּם נַתקֵן וַאיכַּנָא כּתִיב עַל בּרֵה דּאנָשָׁא דּסַגִּי נֵחַשׁ ונֵסתּלֵא׃
בְּרַם אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם כִּי אָכֵן בָּא אֵלִיָּהוּ וְעָשׂוּ בּוֹ כִּרְצוֹנָם, כַּכָּתוּב עָלָיו."
אֶפֶס אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי גַּם-אֵלִיָּהוּ כְּבָר בָּא וַיַּעֲשׂוּ-בוֺ כִּרְצוֺנָם כַּכָּתוּב עָלָיו:
Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim líbilo, jak je to o něm psáno.“ ([Matouš 11:14])
α᾿λλὰ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι καὶ ᾽Ηλίας ε᾿λήλυθεν καὶ ε᾿ποίησαν αυ᾿τω̑ ο῞σα η῎θελον καθώς γέγραπται ε᾿π῾ αυ᾿τόν
אֵלָא אָמַר אנָא לכֻון דָּאף אִלִיָא אֵתָא וַעבַדו בֵּה כֻּל מָא דַּצבַו אַיכַּנָא דַּכתִיב עלַוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר הֵם בָּאוּ אֶל הַתַּלְמִידִים רָאוּ עַם רַב סָבִיב לָהֶם וְסוֹפְרִים מִתְוַכְּחִים אִתָּם.
וַיְהִי כְּבֹאָם אֶל-שְׁאָר הַתַּלְמִידִים וַיִּרְאוּ עַם-רָב סְבִיבוֺתָם וְסוֺפְרִים מִתְוַכְּחִים עִמָּהֶם:
Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli. ([Matouš 17:14-Matouš 17:21; Lukáš 9:37-Lukáš 9:43])
καὶ ε᾿λθόντες πρὸς τοὺς μαθητὰς ει῏δον ο῎χλον πολὺν περὶ αυ᾿τοὺς καὶ γραμματει̑ς συζητου̑ντας πρὸς αυ᾿τούς
וכַד אֵתָא לוָת תַּלמִידֵא חזָא לוָתהֻון כֵּנשָׁא סַגִּיָאא וסָפרֵא כַּד דָּרשִׁין עַמהֻון׃
כָּל הֶהָמוֹן, בָּרֶגַע שֶׁרָאוּ אוֹתוֹ, תָּמְהוּ מְאֹד וְרָצוּ אֵלָיו וּבֵרְכוּהוּ בְּבִרְכַּת שָׁלוֹם.
וְכָל-הָעָם כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ הִשְׁתָּאוּ תָּמָהוּ וַיָּרֻצוּ וַיִּשְׁאֲלוּ-לוֺ לְשָׁלוֺם:
A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho.
καὶ ευ᾿θὺς πα̑ς ὁ ο῎χλος ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿ξεθαμβήθησαν καὶ προστρέχοντες η᾿σπάζοντο αυ᾿τόν
ובַר־שָׁעתֵה כֻּלֵה כֵּנשָׁא חזַאוֻהי וַתוַהו וַרהֵטו שֵׁאלו בַּשׁלָמֵה׃
שָׁאַל אוֹתָם: "עַל מָה אַתֶּם מִתְוַכְּחִים אִתָּם?"
וְהוּא שָׁאַל אוֺתָם מָה-אַתֶּם מִתְוַכְּחִים עִמָּהֶם:
I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
Ježíš se jich otázal: „Oč se s nimi přete?“
καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τούς τί συζητει̑τε πρὸς αυ᾿τούς
וַמשַׁאֵל הוָא לסָפרֵא מָנָא דָּרשִׁין אנתֻּון עַמהֻון׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ אֶחָד מִן הֶהָמוֹן: "רַבִּי, הֵבֵאתִי אֵלֶיךָ אֶת בְּנִי אֲשֶׁר רוּחַ אִלֶּמֶת בְּקִרְבּוֹ.
וַיַּעַן אֹתוֺ אֶחָד מִן-הָעָם רַבִּי הֵבֵאתִי לְךׇ בָּזֶה אֶת-בְּנִי אֲשֶׁר-רוּחַ אִלֵּם מְבַעֲתוֺ:
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Mistře(o), přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit. (o) ř: Učiteli (tak i Marek 9:38)
καὶ α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ει῟ς ε᾿κ του̑ ο῎χλου διδάσκαλε η῎νεγκα τὸν υἱόν μου πρὸς σέ ε῎χοντα πνευ̑μα α῎λαλον
וַענָא חַד מֵן כֵּנשָׁא וֵאמַר מַלפָנָא אַיתִּית בֵּרי לוָתָך דִּאית לֵה רֻוחָא דּלָא ממַללָא׃
בְּכָל מָקוֹם הָרוּחַ אוֹחֶזֶת בּוֹ וּמַפִּילָה אוֹתוֹ, וְהוּא מַעֲלֶה קֶצֶף, חוֹרֵק שִׁנָּיו וְגוּפוֹ מִתְקַשֶּׁה. אָמַרְתִּי לְתַלְמִידֶיךָ שֶׁיְּגָרְשׁוּ אוֹתָהּ, אַךְ הֵם לֹא יָכְלוּ."
וּלְעֵת יַחֲזִיק בּוֺ יִטְרְפֶנּוּ יוֺרִיד רִירוֺ וְשִׁנָּיו יַחֲרֹק עַד-אֲשֶׁר יָבֵשׁ כֹּחוֺ וָאֹמַר אֶל-תַּלְמִידֶיךׇ לְגָרְשׁוֺ וְלֹא יָכֹלוּ:
Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne(p). Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to.“ (p) chřadne
καὶ ο῞που ε᾿ὰν αυ᾿τὸν καταλάβη ρ᾿ήσσει αυ᾿τόν καὶ α᾿φρίζει καὶ τρίζει τοὺς ο᾿δόντας καὶ ξηραίνεται καὶ ει῏πα τοι̑ς μαθηται̑ς σου ι῞να αυ᾿τὸ ε᾿κβάλωσιν καὶ ου᾿κ ι῎σχυσαν
וַאיכָּא דּמַדרכָא לֵה חָבטָא לֵה ומַרעֵת וַמחַרֵק שֵׁנַוהי ויָבֵשׁ וֵאמרֵת לתַלמִידַיךְּ דּנַפּקֻונָיהי ולָא אֵשׁכַּחו׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "הוֹי דּוֹר חֲסַר אֱמוּנָה, עַד מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם? עַד מָתַי אֶסְבֹּל אֶתְכֶם? הָבִיאוּ אוֹתוֹ אֵלַי."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הוֺי דּוֺר לֹא אֵמֻן בּוֺ עַד-מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם עַד-מָתַי אֶָּׂא אֶתְכֶם הֲבִיאֻהוּ אֵלַי הֵנָּה:
A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
Odpověděl jim: „Pokolení nevěřící(q), jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!“ (q) nevěrné
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τοι̑ς λέγει ω῏ γενεὰ α῎πιστος ε῞ως πότε πρὸς ὑμα̑ς ε῎σομαι ε῞ως πότε α᾿νέξομαι ὑμω̑ν φέρετε αυ᾿τὸν πρός με
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אֻון שַׁרבּתָא דּלָא מהַימנָא עדַמָא לֵאמַתי אֵהוֵא לוָתכֻון וַעדַמָא לֵאמַתי אֵסַיבַּרכֻון אַיתַּאוֻהי לוָתי׃
הֵבִיאוּ אוֹתוֹ אֵלָיו. רָאֲתָה הָרוּחַ אֶת יֵשׁוּעַ וּמִיָּד זִעְזְעָה אֶת הַיֶּלֶד. הוּא נָפַל אַרְצָה מִתְגּוֹלֵל וּמַעֲלֶה קֶצֶף.
וַיְבִיאֻהוּ לְפָנָיו וְכַאֲשֶׁר רָאָהוּ הָרוּחַ וַיַּחְתֹּף אֹתוֺ חָתֹף וְטָרֹף וַיִּפֹּל אַרְצָה וַיִּתְגֹּלֵל בְּרִירוֺ:
I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
καὶ η῎νεγκαν αυ᾿τὸν πρὸς αυ᾿τόν καὶ ι᾿δών αυ᾿τὸν τὸ πνευ̑μα ευ᾿θὺς συνεσπάραξεν αυ᾿τόν καὶ πεσών ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ε᾿κυλίετο α᾿φρίζων
וַאיתּיֻוהי לוָתֵה וכַד חזָתֵה רֻוחָא בַּר־שָׁעתֵה חבַטתֵה וַנפַל עַל אַרעָא ומֵתבַּעַק הוָא ומַרעֵת׃ ס
שָׁאַל יֵשׁוּעַ אֶת אָבִיו: "מִמָּתַי זֶה קוֹרֶה לוֹ?" הֵשִׁיב: "מִקַּטְנוּתוֹ,
וַיִּשְׁאַל אֶת-אָבִיו מֵאֵיזֶה יוֺם דָּבַק בּוֺ זֶה וַיֹּאמֶר מִימֵי נְעוּרָיו:
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
Ježíš se zeptal jeho otce: „Odkdy to má?“ Odpověděl: „Od dětství.
καὶ ε᾿πηρὼτησεν τὸν πατέρα αυ᾿του̑ πόσος χρόνος ε᾿στὶν ὡς του̑το γέγονεν αυ᾿τω̑ ὁ δὲ ει῏πεν ε᾿κ παιδιόθεν
ושַׁאֵל יֵשֻׁוע לַאבֻוהי דַּכמָא לֵה זַבנָא הָא מֵן דּהָכַנָא הֻו אָמַר לֵה הָא מֵן טַליֻותֵה׃
וּפְעָמִים רַבּוֹת גַּם הִפִּילָה אוֹתוֹ עַל אֵשׁ וּלְתוֹךְ מַיִם כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ. אֲבָל אִם אַתָּה יָכוֹל לַעֲשׂוֹת מַשֶּׁהוּ, רַחֵם עָלֵינוּ וַעֲזֹר לָנוּ."
וּפְעָמִים רַבּוֺת הִפִּילוֺ בָאֵשׁ וּבַמַּיִם לְהַאֲבִידוֺ אַךְ אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדְךׇ לַעֲשׂוֺת דָּבָר חוּסָה-נָּא עָלֵינוּ וְהוֺשִׁיעֵנוּ:
A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám.“
καὶ πολλάκις καὶ ει᾿ς πυ̑ρ αυ᾿τὸν ε῎βαλεν καὶ ει᾿ς υ῞δατα ι῞να α᾿πολέση αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ει῎ τι δύνη βοήθησον ἡμι̑ν σπλαγχνισθεὶς ε᾿φ῾ ἡμα̑ς
וזַבנִין סַגִּיָאן אַרמיַתֵה בּנֻורָא וַבמַיָא דּתַובּדִיוהי אֵלָא מֵדֵּם דּמֵשׁכַּח אַנתּ עַדַּרַיני וֵאתרַחַם עלַי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "'אִם אַתָּה יָכוֹל'?! הַכֹּל אֶפְשָׁרִי לַמַּאֲמִין!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדְךׇ לְהַאֲמִין אָתָּה לְמַאֲמִין כָּל-דָּבָר יֵעָשֶׂה:
A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ τὸ ει᾿ δύνη πάντα δυνατὰ τω̑ πιστεύοντι
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן מֵשׁכַּח אַנתּ דַּתהַימֵן כֻּל מֵדֵּם מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא למַן דַּמהַימֵן׃
מִיָּד צָעַק אֲבִי הַיֶּלֶד וְאָמַר: "אֲנִי מַאֲמִין, עֲזֹר נָא לִי בְּחֶסְרוֹן אֱמוּנָתִי!"
וַיִּצְעַק אֲבִי הַיֶּלֶד וַיֹּאמַר בִּדְמָעוֺת הִנְנִי מַאֲמִין אֲדֹנִי הוֺשִׁיעָה לַחֲסַר אֱמוּנָה כָּמֹנִי:
A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
Chlapcův otec rychle(r) vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře(s).“ (r) var: + v slzách (s) nevíře ([Lukáš 17:5])
ευ᾿θὺς κράξας ὁ πατὴρ του̑ παιδίου ε῎λεγεν πιστεύω βοήθει μου τη̑ α᾿πιστία
ובַר־שָׁעתֵה קעָא אַבֻוהי דּטַליָא כַּד בָּכֵא וָאמַר מהַימֵן אנָא מָרי עַדַּר לחַסִירֻות הַימָנֻותי׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ הֲמוֹן עַם רָצִים וּמִתְקַבְּצִים, גָּעַר בָּרוּחַ הַטְּמֵאָה וְאָמַר לָהּ: "רוּחַ אִלֶּמֶת וְחֵרֶשֶׁת, אֲנִי מְצַוֵּךְ, צְאִי מִמֶּנּוּ וְאַל תִּכָּנְסִי בּוֹ עוֹד!"
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ כִּי הֶהָמוֺן הֹלֵךְ הָלוֺךְ וָרָב וַיִּגְעַר בְּרוּחַ הַטֻּמְאָה לֵאמֹר אֲנִי מְצַוְּךׇ צֵא מִמֶּנּוּ רוּחַ אִלֵּם וְחֵרֵשׁ אַל-תּוֺסִף לָבוֺא-בוֺא עוֺד:
Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“
ι᾿δών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ε᾿πισυντρέχει ο῎χλος ε᾿πετίμησεν τω̑ πνεύματι τω̑ α᾿καθάρτω λέγων αυ᾿τω̑ τὸ α῎λαλον καὶ κωφὸν πνευ̑μα ε᾿γώ ε᾿πιτάσσω σοι ε῎ξελθε ε᾿ξ αυ᾿του̑ καὶ μηκέτι ει᾿σέλθης ει᾿ς αυ᾿τόν
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע דּרָהֵט עַמָא ומֵתכַּנַשׁ לוָתֵה כּאָא בּהָי רֻוחָא טַנפתָא וֵאמַר לָה רֻוחָא חַרֵשׁתָא דּלָא ממַללָא אֵנָא פָּקֵד אנָא לֵכי פֻּוקי מֵנֵה ותֻוב לָא תֵּעלִין לֵה׃
הִיא צָעֲקָה, זִעְזְעָה אוֹתוֹ מְאֹד וְיָצְאָה. הוּא הָיָה כְּמֵת וְרַבִּים אָמְרוּ שֶׁהוּא מֵת.
וַיִּצְעַק וַיִּטְרֹף אֶת-נַפְשׁוֺ בְּאַפּוֺ וַיֵּצֵא וְהַנַּעַר נִשְׁאַר כַּמֵּת וְרַבִּים אָמְרוּ כִּי-גָוָע:
Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.
καὶ κράξας καὶ πολλὰ σπαράξας ε᾿ξη̑λθεν καὶ ε᾿γένετο ὡσεὶ νεκρός ω῞στε τοὺς πολλοὺς λέγειν ο῞τι α᾿πέθανεν
וַקעָא שִׁאדָא הַו סַגִּי ושַׁחקֵה וַנפַק וַהוָא אַיך מִיתָא אַיך דּסַגִּיֵאא נִאמרֻון דּמִית לֵה׃
אָחַז יֵשׁוּעַ בְּיָדוֹ, הֵקִים אוֹתוֹ וְהוּא קָם.
וְיֵשׁוּעַ הֶחֱזִיק בְּיָדוֺ וַיְקִימֵהוּ וַיָּקֹם:
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς κρατήσας τη̑ς χειρὸς αυ᾿του̑ η῎γειρεν αυ᾿τόν καὶ α᾿νέστη
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אַחדֵּה בִּאידֵה וַאקִימֵה׃ ס
כְּשֶׁנִּכְנַס יֵשׁוּעַ הַבַּיְתָה שְׁאָלוּהוּ תַּלְמִידָיו בִּיחִידוּת: "מַדּוּעַ לֹא יָכֹלְנוּ אֲנַחְנוּ לְגָרֵשׁ אוֹתָהּ?"
וַיְהִי בְּבֹאוֺ הַבַּיְתָה וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו וְהֵם לְבַדָּם אִתּוֺ מַדּוּעַ לֹא מָצְאָה יָדֵנוּ אֲנַחְנוּ לְגָרְשׁוֺ:
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
καὶ ει᾿σελθόντος αυ᾿του̑ ει᾿ς οι῏κον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ κατ῾ ι᾿δίαν ε᾿πηρὼτων αυ᾿τόν ο῞τι ἡμει̑ς ου᾿κ η᾿δυνήθημεν ε᾿κβαλει̑ν αυ᾿τό
כַּד עַל דֵּין לבַיתָּא יֵשֻׁוע שַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי בַּלחֻודַיהֻון למָנָא חנַן לָא אֵשׁכַּחן למַפָּקֻותֵה׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הַמִּין הַזֶּה אֵינוֹ יָכוֹל לָצֵאת אֶלָּא בִּתְפִלָּה."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִין רוּחַ רָע כָּזֶה לֹא-יְגֹרָשׁ כִּי אִם-בִּתְפִלָּה וּבְצוֺם:
I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
Řekl jim: „Takový duch(t) nemůže vyjít jinak než modlitbou(u).“ (t) ř: rod (u) var: + a postem
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑το τὸ γένος ε᾿ν ου᾿δενὶ δύναται ε᾿ξελθει̑ν ει᾿ μὴ ε᾿ν προσευχη̑
אָמַר להֻון הָנָא גֵּנסָא בּמֵדֵּם לָא מֵשׁכַּח למֵפַּק אֵלָא בּצַומָא ובַצלֻותָא׃ ס
יָצְאוּ מִשָּׁם וְעָבְרוּ דֶּרֶךְ הַגָּלִיל. הוּא לֹא רָצָה שֶׁזֶּה יִוָּדַע לְאִישׁ,
וַיֵּצְאוּ מִשָּׁם וַיַּעַבְרוּ בַגָּלִיל וְלֹא אָבָה שָׁם לְהִוָּדַע לְאִישׁ:
A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo, ([Matouš 17:22-Matouš 17:23; Lukáš 9:43b–Lukáš 9:45])
κα᾿κει̑θεν ε᾿ξελθόντες παρεπορεύοντο διὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ου᾿κ η῎θελεν ι῞να τις γνοι̑
וכַד נפַק מֵן תַּמָן עָברִין הוַו בַּגלִילָא ולָא צָבֵא הוָא דּאנָשׁ נֵדַּע בֵּה׃
שֶׁכֵּן לִמֵּד אֶת תַּלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם: "בֶּן־הָאָדָם יִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים וְיַהַרְגוּהוּ, וּשְׁלוֹשָׁה יָמִים אַחֲרֵי שֶׁיַּהַרְגוּהוּ יָקוּם."
כִּי הִקְדִּישׁ עִתּוֺ לְלַמֵּד לְתַלְמִידָיו וְלָשִׂים לִפְנֵיהֶם אֵיךְ בֶּן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי אֲנָשִׁים אֲשֶׁר יְמִיתֻהוּ וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר יוּמַת יָקוּם בַּיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי וָחָי:
Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
neboť učil své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván(v) do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech(x) vstane.“ (v) má být vydán (x) var: třetího dne ([Marek 8:31 Marek 10:33-Marek 10:34])
ε᾿δίδασκεν γὰρ τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων καὶ α᾿ποκτενου̑σιν αυ᾿τόν καὶ α᾿ποκτανθεὶς μετὰ τρει̑ς ἡμέρας α᾿ναστήσεται
מַלֵף הוָא גֵּיר לתַלמִידַוהי וָאמַר להֻון דַּברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם בִּאידַי אנָשָׁא ונֵקטלֻונָיהי ומָא דֵּאתקטֵל בּיַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃
אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת הַדָּבָר וּפָחֲדוּ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת-דְּבָרוֺ וַיִּירְאוּ לִשְׁאֹל אֹתוֺ:
Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat.
οἱ δὲ η᾿γνόουν τὸ ρ᾿η̑μα καὶ ε᾿φοβου̑ντο αυ᾿τὸν ε᾿περωτη̑σαι
הֵנֻון דֵּין לָא יָדעִין הוַו לָה למֵלתָא ודָחלִין הוַו דַּנשַׁאלֻונָיהי׃ ס
הֵם בָּאוּ לִכְפַר נַחוּם, וּכְשֶׁהָיוּ בַּבַּיִת שָׁאַל אוֹתָם: "עַל מַה הִתְוַכַּחְתֶּם בַּדֶּרֶךְ?"
וַיָּבֹאוּ אֶל-כְּפַר-נַחוּם וַיְהִי בַבַּיִת וַיִּשְׁאַל אֹתָם מַה-דִּין וּדְבָרִים הָיוּ בֵינֵיכֶם בַּדָּרֶךְ:
I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: „O čem jste cestou uvažovali?“ ([Matouš 18:1-Matouš 18:5; Lukáš 9:46-Lukáš 9:48])
καὶ η῟λθον ει᾿ς Καφαρναούμ καὶ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία γενόμενος ε᾿πηρὼτα αυ᾿τούς τί ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ διελογίζεσθε
וֵאתַו לַכפַרנַחֻום וכַד עַלו לבַיתָּא משַׁאֵל הוָא להֻון דּמָנָא מֵתחַשׁבִין הוַיתֻּון בֻּאורחָא בַּינָתכֻון׃
שָׁתְקוּ וְלֹא עָנוּ, שֶׁכֵּן הִתְוַכְּחוּ בַּדֶּרֶךְ זֶה עִם זֶה - מִי הַגָּדוֹל שֶׁבָּהֶם.
וְלֹא עָנוּ דָבָר כִּי רָבוּ בֵינֵיהֶם בַּדֶּרֶךְ מִי הוּא הַגָּדוֺל בָּהֶם:
Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
Ale oni mlčeli, neboť cestou se mezi sebou dohadovali, kdo je největší. ([Lukáš 22:24])
οἱ δὲ ε᾿σιὼπων πρὸς α᾿λλήλους γὰρ διελέχθησαν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ τίς μείζων
הֵנֻון דֵּין שַׁתִּיקִין הוַו אֵתחרִיו הוַו גֵּיר בֻּאורחָא חַד עַם חַד דּמַנֻו רַב בּהֻון׃
יָשַׁב וְקָרָא לַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְאָמַר לָהֶם: "מִי שֶׁרוֹצֶה לִהְיוֹת רִאשׁוֹן יְהֵא אַחֲרוֹן לַכֹּל וּמְשָׁרֵת לַכֹּל."
וַיֵּשֶׁב וַיִּקְרָא אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-הֶחָפֵץ לִהְיוֺת רִאשׁוֺן עָלָיו לִהְיוֺת אַחֲרוֺן לְכֻלָּם וּמְשָׁרֵת לְכֻלָּם:
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech.“ ([Marek 10:43-Marek 10:44])
καὶ καθίσας ε᾿φὼνησεν τοὺς δὼδεκα καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ει῎ τις θέλει πρω̑τος ει῏ναι ε῎σται πάντων ε῎σχατος καὶ πάντων διάκονος
וִיתֵב יֵשֻׁוע וַקרָא לַתרֵעסַר וֵאמַר להֻון מַן דּצָבֵא דּנֵהוֵא קַדמָיָא נֵהוֵא אחרָיָא דּכֻל אנָשׁ וַמשַׁמשָׁנָא דּכֻל אנָשׁ׃
לָקַח יֶלֶד וְהֶעֱמִיד אוֹתוֹ בֵּינֵיהֶם, חִבֵּק אוֹתוֹ וְאָמַר לָהֶם:
וַיִּקַּח יֶלֶד וַיַּצִּיגֵהוּ בְתוֺכָם וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר חִבֶּק-לוֺ אָמַר אֲלֵיהֶם:
A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich, objal je a řekl jim: ([Marek 10:15-Marek 10:16])
καὶ λαβών παιδίον ε῎στησεν αυ᾿τὸ ε᾿ν μέσω αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿ναγκαλισάμενος αυ᾿τὸ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς
וַנסַב טַליָא חַד וַאקִימֵה בַּמצַעתָא ושַׁקלֵה עַל דּרָעַוהי וֵאמַר להֻון׃
"כָּל הַמְקַבֵּל יֶלֶד אֶחָד כָּזֶה בִּשְׁמִי, אוֹתִי הוּא מְקַבֵּל; וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי אֵינוֹ מְקַבֵּל אוֹתִי אֶלָּא אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי."
מִי-הוּא הַמְקַבֵּל בִּשְׁמִי אַחַד הַיְלָדִים כָּזֶה אֹתִי הוּא מְקַבֵּל וְהַמְקַבֵּל אֹתִי אֵינֶנּוּ מְקַבֵּל אֹתִי כִּי אִם-פְּנֵי שֹׁלְחִי:
Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
„Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
ο῍ς α῍ν ε῍ν τω̑ν τοιούτων παιδίων δέξηται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿μὲ δέχεται καὶ ο῍ς α῍ν ε᾿μὲ δέχηται ου᾿κ ε᾿μὲ δέχεται α᾿λλὰ τὸν α᾿ποστείλαντά με
כֻּל מַן דַּנקַבֵּל אַיך הָנָא טַליָא בּשֵׁמי לִי הֻו מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל לָא הוָא לִי מקַבֵּל אֵלָא למַן דּשַׁדּרַני׃ ס
אָמַר לוֹ יוֹחָנָן: "רַבִּי, רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ שֵׁדִים בְּשִׁמְךָ שֶׁאֵינֶנּוּ הוֹלֵךְ אַחֲרֵינוּ וּמָנַעְנוּ בַּעֲדוֹ, כִּי אֵינוֹ הוֹלֵךְ אַחֲרֵינוּ."
וַיֹּאמֶר יוֺחָנָן אֵלָיו רַבִּי רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת בְּשִׁמְךׇ וַנִּכְלָא אֹתוֺ מִפְּעֻלָּתוֺ אַחֲרֵי אֲשֶׁר לֹא-הָלַךְ אַחֲרֵינוּ:
I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil.“ ([Lukáš 9:49-Lukáš 9:50; Numeri 11:27-Numeri 11:29])
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιωάννης διδάσκαλε ει῎δομέν τινα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ε᾿κβάλλοντα δαιμόνια καὶ ε᾿κωλύομεν αυ᾿τόν ο῞τι ου᾿κ η᾿κολούθει ἡμι̑ν
אָמַר לֵה יֻוחַנָן רַבִּי חזַין אנָשׁ דּמַפֵּק שִׁאדֵא בַּשׁמָך וַכלַינָיהי עַל דּלָא נקֵף לַן׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדוֹ, כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה גְּבוּרָה בִּשְׁמִי וּמִיָּד יוּכַל לְדַבֵּר עָלַי רָעוֹת;
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אַל-תִּכְלְאוּ אֹתוֺ כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר כֹּה עֹשֶׂה בִשְׁמִי נִפְלָאוֺת וְכֹה יָשׁוּב יְדַבֶּר-בִּי סָרָה:
Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν μὴ κωλύετε αυ᾿τόν ου᾿δεὶς γάρ ε᾿στιν ο῍ς ποιήσει δύναμιν ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου καὶ δυνήσεται ταχὺ κακολογη̑σαί με
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא תֵּכלֻונָיהי לַיתּ גֵּיר אנָשׁ דּעָבֵד חַילֵא בּשֵׁמי ומֵשׁכַּח עגַל אָמַר עלַי דּבִישׁ׃
כִּי מִי שֶׁאֵינוֹ נֶגְדֵּנוּ, אִתָּנוּ הוּא.
כִּי אִישׁ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לְצָרֵינוּ לָנוּ הוּא:
Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
Kdo není proti nám(y), je pro nás(z). (y) var: vám (z) var: vás
ο῍ς γὰρ ου᾿κ ε῎στιν καθ῾ ἡμω̑ν ὑπὲρ ἡμω̑ν ε᾿στιν
מַן דּלָא הוָא הָכִיל לֻוקבַלכֻון חלָפַיכֻּון הֻו׃ ס
כָּל הַמַּשְׁקֶה אֶתְכֶם כּוֹס מַיִם מִשּׁוּם הֱיוֹתְכֶם שֶׁל הַמָּשִׁיחַ, אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁלֹּא יֹאבַד שְׂכָרוֹ."
וְכָל-הַנֹּתֶן לָכֶם בִּשְׁמִי כּוֺס מַיִם לִשְׁתּוֺת עֵקֶב אֲשֶׁר תָּכֹסּוּ עַל-הַמָּשִׁיחַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא-יֹאבַד שְׂכָרוֺ:
Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu.“ ([Matouš 10:42])
ο῍ς γὰρ α῍ν ποτίση ὑμα̑ς ποτήριον υ῞δατος ε᾿ν ο᾿νόματι ο῞τι Χριστου̑ ε᾿στε α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ α᾿πολέση τὸν μισθὸν αυ᾿του̑
כֻּל דֵּין דּנַשׁקֵיכֻון כָּסָא דּמַיָא בַּלחֻוד בַּשׁמָא דּדַמשִׁיחָא אַנתֻּון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא נַובֵּד אַגרֵה׃ ס
"וְכָל הַמַּכְשִׁיל אֶחָד מִן הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה הַמַּאֲמִינִים, מוּטָב לוֹ שֶׁתֻּנַּח אֶבֶן רֵחַיִם עַל צַוָּארוֹ וְיֻשְׁלַךְ לַיָּם.
וְכָל-הַנֹּתֵן מִכְשֹׁל לִפְנֵי אַחַד הַקְּטַנִּים הַמַּאֲמִינִים בִּי טוֺב לוֺ כִּי יִתָּלֶה פֶּלַח-רֶכֶב עַל-צַוָּארוֺ וְהֻשְׁלָךְ בַּיָּם:
A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
„Kdo by svedl k hříchu(a) jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne(b) věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský(c) kámen a hodili ho do moře. (a) pohoršil (pod. Marek 9:43 Marek 9:45 Marek 9:47) (b) var: – ve mne (c) ř: osličí ([Matouš 18:6-Matouš 18:9 Lukáš 17:1-Lukáš 17:2])
καὶ ο῍ς α῍ν σκανδαλίση ε῞να τω̑ν μικρω̑ν τούτων τω̑ν πιστευόντων ει᾿ς ε᾿μέ καλόν ε᾿στιν αυ᾿τω̑ μα̑λλον ει᾿ περίκειται μύλος ο᾿νικὸς περὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ βέβληται ει᾿ς τὴν θάλασσαν
וכֻל מַן דּנַכשֵׁל לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא דַּמהַימנִין בִּי פַּקָח הוָא לֵה אֵלֻו רַמיָא הוָת רַחיָא דַּחמָרָא בּצַורֵה וַשׁדֵא בּיַמָא׃ ס
אִם יָדְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, קַצֵּץ אוֹתָהּ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לַחַיִּים גִּדֵּם מֵאֲשֶׁר לָבוֹא עִם שְׁתֵּי יָדַיִם לְגֵיהִנּוֹם, אֶל הָאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא תִּכְבֶּה.
וְאִם-יָדְךׇ לְמִכְשׁוֺל לְךׇ קַצֵּץ אֹתָה טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-הַחַיִּים קְטוּעַ-יָד מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי יָדַיִם וְלָבֹא אֶל-גֵּיהִנֹּם אֶל-הָאֵשׁ אֲשֶׁר עַד-עוֺלָם תּוּקָד:
A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný,
Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného(d). (d) var: + 44 kde červ jejich neumírá a oheň nehasne ([Matouš 5:29-Matouš 5:30])
καὶ ε᾿ὰν σκανδαλίζη σε ἡ χείρ σου α᾿πόκοψον αυ᾿τήν καλόν ε᾿στίν σε κυλλὸν ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν ζωὴν η῍ τὰς δύο χει̑ρας ε῎χοντα α᾿πελθει̑ν ει᾿ς τὴν γέενναν ει᾿ς τὸ πυ̑ρ τὸ α῎σβεστον
אֵן דֵּין מַכשׁלָא לָך אִידָך פּסֻוקֵיה פַּקָח הֻו לָך פּשִׁיגָא דּתֵעֻול לחַיֵא אַו כַּד אִית לָך תַּרתֵּין אִידִין תִּאזַל לגִהַנָא׃
[missing]
אֲשֶׁר-שָׁם תּוֺלַעְתָּם לֹא תָמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִכְבֶּה:
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Marek 9:44
οπου ο σκωληξ αυτων ου τελευτα και το πυρ ου σβεννυται
אַיכָּא דּתַולַעהֻון לָא מָיתָּא ונֻורהֻון לָא דָּעכָּא׃
וְאִם רַגְלְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, קַצֵּץ אוֹתָהּ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לַחַיִּים קִטֵּעַ מֵאֲשֶׁר לִִהְיוֹת מֻשְׁלָךְ לְגֵיהִנּוֹם עִם שְׁתֵּי רַגְלַיִם.
וְאִם-רַגְלְךׇ לְמִכְשׁוֺל לְךׇ קַצֵּץ אֹתָהּ טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-הַחַיִּים קְטוּעַ-רֶגֶל מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי רַגְלַיִם וְלָבֹא אֶל-גֵּיהִנֹּם אֶל-הָאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא תִכְבֶּה:
A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný,
A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla(e). (e) var: + 46 kde červ jejich neumírá a oheň nehasne
καὶ ε᾿ὰν ὁ πούς σου σκανδαλίζη σε α᾿πόκοψον αυ᾿τόν καλόν ε᾿στίν σε ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν ζωὴν χωλὸν η῍ τοὺς δύο πόδας ε῎χοντα βληθη̑ναι ει᾿ς τὴν γέενναν
וֵאן רֵגלָך מַכשׁלָא לָך פּסֻוקֵיה פַּקָח הֻו לָך דּתֵעֻול לחַיֵא חגִיסָא אַו כַּד אִית לָך תַּרתֵּין רֵגלִין תֵּפֵּל בּגִהַנָא׃
[missing]
אֲשֶׁר-שָׁם תּוֺלַעְתָּם לֹא תָמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִכְבֶּה:
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Marek 9:46
οπου ο σκωληξ αυτων ου τελευτα και το πυρ ου σβεννυται
אַיכָּא דּתַולַעהֻון לָא מָיתָּא ונֻורהֻון לָא דָּעכָּא׃ ס
אִם עֵינְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, עֲקֹר אוֹתָהּ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לְמַלְכוּת אֱלֹהִים עִם עַיִן אַחַת מֵאֲשֶׁר לִִהְיוֹת מֻשְׁלָךְ לְגֵיהִנּוֹם עִם שְׁתֵּי עֵינַיִם,
וְאִם-עֵינְךׇ תַּכְשִׁילְךׇ נַקֵּר אֹתָהּ טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בְּעַיִן אַחַת מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי עֵינַיִם וּלְהָשְׁלַךְ אֶל-גֵּיהִנֹּם:
Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,
καὶ ε᾿ὰν ὁ ο᾿φθαλμός σου σκανδαλίζη σε ε῎κβαλε αυ᾿τόν καλόν σέ ε᾿στιν μονόφθαλμον ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ η῍ δύο ο᾿φθαλμοὺς ε῎χοντα βληθη̑ναι ει᾿ς τὴν γέενναν
וֵאן עַינָך מַכשׁלָא לָך חצִיה פַּקָח הֻו לָך דּבַחדָא עַינָך תֵּעֻול למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא אַו כַּד אִית לָך תַּרתֵּין עַינִין תֵּפֵּל בּגִהַנָא דּנֻורָא׃
בְּמָקוֹם אֲשֶׁר תּוֹלַעְתָּם לֹא תָּמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִּכְבֶּה.
אֲשֶׁר-שָׁם תּוֺלַעְתָּם לֹא תָמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִכְבֶּה:
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
kde ‚jejich červ neumírá a oheň nehasne‘. ([Izajáš 66:24])
ο῞που ὁ σκὼληξ αυ᾿τω̑ν ου᾿ τελευτα̑ καὶ τὸ πυ̑ρ ου᾿ σβέννυται
אַיכָּא דּתַולַעהֻון לָא מָיתָּא ונֻורהֻון לָא דָּעכָּא׃ ס
הֵן כָּל אֶחָד יֻמְלַח בָּאֵשׁ.
כִּי כָּל-אָדָם בָּאֵשׁ יִצָּרֵף כְּמוֺ כָל-קָרְבַּן בַּמֶּלַח יָמְלָח:
Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
Každý bude solen ohněm(f). (f) var: Každá oběť bude osolena solí ([Leviticus 2:13])
πα̑ς γὰρ πυρὶ ἁλισθήσεται
כֻּל גֵּיר בּנֻורָא נֵתמלַח וכֻל דֵּבחתָא בּמֵלחָא תֵּתמלַח׃ ס
הַמֶּלַח טוֹב הוּא, אַךְ אִם תֹּאבַד לוֹ מְלִיחוּתוֹ, כֵּיצַד תָּשִׁיבוּ לוֹ אֶת טַעֲמוֹ? יְהֵא מֶלַח בְּקִרְבְּכֶם וִהְיוּ בְּשָׁלוֹם זֶה עִם זֶה."
וְהַמֶּלַח טוֺב הוּא אַךְ אִם-יָפוּג טַעַם הַמֶּלַח בַּמֶּה תּוּכְלוּ לְתַקֵּן אֹתוֺ שִׁמְרוּ אֶת-הַמֶּלַח בְּתוֺכְכֶם וְאֶת-הַשָּׁלוֺם בֵּין אִישׁ וּבֵין אָחִיו:
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
Sůl je dobrá; ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji.“ ([Matouš 5:13; Leviticus 14:34-Leviticus 14:35; Římanům 12:18; Židům 12:14])
καλὸν τὸ α῞λας ε᾿ὰν δὲ τὸ α῞λας α῎ναλον γένηται ε᾿ν τίνι αυ᾿τὸ α᾿ρτύσετε ε῎χετε ε᾿ν ἑαυτοι̑ς α῞λα καὶ ει᾿ρηνεύετε ε᾿ν α᾿λλήλοις
שַׁפִּירָא הי מֵלחָא אֵן דֵּין מֵלחָא תֵּפכַּה בּמָנָא תֵּתמלַח תֵּהוֵא בּכֻון מֵלחָא וַבשַׁינָא הוַו חַד עַם חַד סס׃
הוּא קָם וְהָלַךְ מִשָּׁם אֶל אֵזוֹר יְהוּדָה וְאֶל עֵבֶר הַיַּרְדֵּן. שׁוּב נִקְבְּצוּ אֵלָיו הֲמוֹנִים וּכְמִנְהָגוֹ שׁוּב לִמֵּד אוֹתָם.
וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ מִשָּׁם אֶל-גְּבוּל יְהוּדָה וְאֶל-מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן וְהָמוֺן רָב הוֺסִיפוּ לְהִקָּבֵץ אֵלָיו וַיּוֺרֶה לָהֶם כְּפִי מִשְׁפָּטוֺ:
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem. ([Matouš 19:1-Matouš 19:12])
καὶ ε᾿κει̑θεν α᾿ναστὰς ε῎ρχεται ει᾿ς τὰ ο῞ρια τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου καὶ συμπορεύονται πάλιν ο῎χλοι πρὸς αυ᾿τόν καὶ ὡς ει᾿ὼθει πάλιν ε᾿δίδασκεν αυ᾿τούς
וקָם מֵן תַּמָן וֵאתָא לַתחֻומָא דִּיהֻוד לעֵברָא דּיֻורדּנָן וֵאזַלו לתַמָן לוָתֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא ומַלֵף הוָא להֻון תֻּוב אַיך דַּמעָד הוָא׃
נִגְּשׁוּ הַפְּרוּשִׁים לְנַסּוֹתוֹ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "הַאִם מֻתָּר לְאִישׁ לְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ?"
וַיִגְּשׁוּ אֵלָיו פְּרוּשִׁים לְנַסּוֺתוֺ וַיִּשְׁאָלֻהוּ אִם יֵשׁ בְּיַד אִישׁ לְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ:
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
καὶ προσελθόντες Φαρισαι̑οι ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν ει᾿ ε῎ξεστιν α᾿νδρὶ γυναι̑κα α᾿πολυ̑σαι πειράζοντες αυ᾿τόν
וַקרֵבו פּרִישֵׁא מנַסֵין לֵה וַמשַׁאלִין דֵּאן שַׁלִיט לגַברָא דּנֵשׁבֻּוק אַנתּתֵה׃
עָנָה וְאָמַר לָהֶם: "מַה צִּוָּה אֶתְכֶם מֹשֶׁה?"
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-צִוָּה אֶתְכֶם מֹשֶׁה:
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Odpověděl jim: „Co vám ustanovil Mojžíš?“
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί ὑμι̑ν ε᾿νετείλατο Μωϋση̑ς
אָמַר להֻון מָנָא פַּקֵדכֻון מֻושֵׁא׃
הֵשִׁיבוּ: "מֹשֶׁה הִתִּיר לִכְתֹּב סֵפֶר כְּרִיתוּת וּלְגָרֵשׁ."
וַיֹּאמְרוּ מֹשֶׁה נָתַן לָנוּ לִכְתָּב-לָהּ סֵפֶר כְּרִיתֻת וּלְשַׁלְּחָהּ:
Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
Řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.“ ([Deuteronomium 24:1 Deuteronomium 24:3])
οἱ δὲ ει῏παν ε᾿πέτρεψεν Μωϋση̑ς βιβλίον α᾿ποστασίου γράψαι καὶ α᾿πολυ̑σαι
הֵנֻון דֵּין אָמרִין מֻושֵׁא אַפֵּס לַן דּנֵכתֻּוב כּתָבָא דּשֻׁובקָנָא ונֵשׁרֵא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בִּגְלַל קְשִׁי לְבַבְכֶם כָּתַב לָכֶם אֶת הַמִּצְוָה הַזֹּאת,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בַּעֲבוּר קְשִׁי לְבַבְכֶם כָּתַב לָכֶם אֶת-הַמִּצְוָה הַזֹּאת:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πρὸς τὴν σκληροκαρδίαν ὑμω̑ν ε῎γραψεν ὑμι̑ν τὴν ε᾿ντολὴν ταύτην
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לֻוקבַל קַשׁיֻות לֵבּכֻון כּתַב לכֻון פֻּוקדָּנָא הָנָא׃
אֲבָל מֵרֵאשִׁית הַבְּרִיאָה 'זָכָר וּנְקֵבָה בָּרָא אֹתָם.
אֲבָל בִּימֵי הַבְּרִיאָה מִקֶּדֶם זָכָר וּנְקֵבָה עָשָׂה אֹתָם:
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu; ([Genesis 1:27])
α᾿πὸ δὲ α᾿ρχη̑ς κτίσεως α῎ρσεν καὶ θη̑λυ ε᾿ποίησεν αυ᾿τούς
מֵן בּרִשִׁית דֵּין דֵּכרָא ונֵקבּתָא עבַד אֵנֻון אַלָהָא׃
עַל־כֵּן יַעֲזָב אִישׁ אֶת־אָבִיו וְאֶת־אִמּוֹ [וְדָבַק בְּאִשְׁתּוֹ]
עַל-כֵּן יַעֲזָב-אִישׁ אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְדָבַק בְּאִשְׁתּוֺ:
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce(g), (g) var: – a připojí se k své manželce ([Genesis 2:24; Efezským 5:31])
ε῞νεκεν τούτου καταλείψει α῎νθρωπος τὸν πατέρα αυ᾿του̑ καὶ τὴν μητέρα καὶ προσκολληθήσεται πρὸς τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑
מֵטֻל הָנָא נֵשׁבֻּוק גַּברָא לַאבֻוהי ולֵאמֵה ונֵקַף לַאנתּתֵה׃
וְהָיוּ שְׁנֵיהֶם לְבָשָׂר אֶחָד.' וּבְכֵן אֵינָם עוֹד שְׁנַיִם אֶלָּא בָּשָׂר אֶחָד.
וְהָיוּ שְׁנֵיהֶם לְבָשָׂר אֶחָד וְאִם-כֵּן אֵינָם עוֺד שְׁנַיִם כִּי אִם-בָּשָׂר אֶחָד:
I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
a budou ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden.
καὶ ε῎σονται οἱ δύο ει᾿ς σάρκα μίαν ω῞στε ου᾿κέτι ει᾿σὶν δύο α᾿λλὰ μία σάρξ
ונֵהוֻון תּרַיהֻון חַד בּסַר מֵכִּיל לָא הוַו תּרֵין אֵלָא חַד בּסַר׃
לְפִיכָךְ מַה שֶּׁחִבֵּר אֱלֹהִים אַל יַפְרִיד אָדָם."
לָכֵן אֵת אֲשֶׁר-חִבֵּר אֱלֹהִים אַל-יַפְרֵד אָדָם:
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
A proto, co Bůh spojil(h), člověk nerozlučuj!“ (h) ř: spojil jedním jhem
ο῍ ου῏ν ὁ θεὸς συνέζευξεν α῎νθρωπος μὴ χωριζέτω
מֵדֵּם דַּאלָהָא הָכִיל זַוֵג בַּרנָשָׁא לָא נפַרֵשׁ׃
כְּשֶׁהָיוּ בַּבַּיִת שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ גַּם הַתַּלְמִידִים עַל זֹאת.
וּבַבַּיִת שָׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו שֵׁנִית עַל-הַדָּבָר הַזֶּה:
A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
καὶ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν πάλιν οἱ μαθηταὶ περὶ τούτου ε᾿πηρὼτων αυ᾿τόν
ושַׁאלֻוהי תֻּוב תַּלמִידַוהי בּבַיתָּא עַל הָדֵא׃
אָמַר לָהֶם: "כָּל הַמְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ וְנוֹשֵׂא אַחֶרֶת נוֹאֵף הוּא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִישׁ כִּי-יְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ וְנָשָׂא לוֺ אַחֶרֶת נֹאֵף הוּא:
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
I řekl jim: „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství; ([Matouš 5:32; Lukáš 16:18; 1 Korintským 7:10-1 Korintským 7:11])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῍ς α῍ν α᾿πολύση τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ καὶ γαμήση α῎λλην μοιχα̑ται ε᾿π῾ αυ᾿τήν
וֵאמַר להֻון כֻּל מַן דּנֵשׁרֵא אַנתּתֵה ונֵסַב אחרִתָא גָּאַר׃
וְאִם הִיא תְּגָרֵשׁ אֶת בַּעֲלָהּ וְתִנָּשֵׂא לְאַחֵר נוֹאֶפֶת הִיא."
וְאִשָּׁה כִּי-תֵצֵא מִבֵּית בַּעְלָהּ וְהָיְתָה לְאִישׁ אַחֵר נֹאֶפֶת הִיא:
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství.“
καὶ ε᾿ὰν αυ᾿τὴ α᾿πολύσασα τὸν α῎νδρα αυ᾿τη̑ς γαμήση α῎λλον μοιχα̑ται
וֵאן אַנתּתָא תֵּשׁרֵא בַּעלָה ותֵהוֵא לַאחרִנָא גָּירָא׃ ס
הֵבִיאוּ אֵלָיו יְלָדִים כְּדֵי שֶׁיִּגַּע בָּהֶם, אַךְ הַתַּלְמִידִים גָּעֲרוּ בָּהֶם.
וַיָּבִיאוּ אֵלָיו יְלָדִים לְבַעֲבוּר יָשִׂים אֶת-יָדָיו עֲלֵיהֶם וְתַלְמִידָיו גָּעֲרוּ בִּמְבִיאֵיהֶם:
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali. ([Matouš 19:13-Matouš 19:15; Lukáš 18:15-Lukáš 18:17])
καὶ προσέφερον αυ᾿τω̑ παιδία ι῞να αυ᾿τω̑ν α῞ψηται οἱ δὲ μαθηταὶ ε᾿πετίμησαν αυ᾿τοι̑ς
וַמקַרבִין הוַו לֵה טלָיֵא דּנֵקרֻוב להֻון תַּלמִידַוהי דֵּין כָּאֵין הוַו בּהָלֵין דַּמקַרבִין להֻון׃
רָאָה יֵשׁוּעַ וְהִתְכַּעֵס. אָמַר לָהֶם: "הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבוֹא אֵלַי, אַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדָם, כִּי לְכָאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ וַיִּחַר-לוֺ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבֹא אֵלַי וְאַל-תִּכְלְאוּ אֹתָם כִּי מֵאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
ι᾿δών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς η᾿γανάκτησεν καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α῎φετε τὰ παιδία ε῎ρχεσθαι πρός με μὴ κωλύετε αυ᾿τά τω̑ν γὰρ τοιούτων ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין חזָא וֵאתבֵּאשׁ לֵה וֵאמַר להֻון שׁבֻוקו טלָיֵא אָתֵין לוָתי ולָא תֵּכלֻון אֵנֻון דּדַאילֵין גֵּיר דַּאיך הָלֵין אֵנֻון אִיתֵיה מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מִי שֶׁאֵינֶנּוּ מְקַבֵּל אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כְּיֶלֶד לֹא יִכָּנֵס לְתוֹכָהּ".
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מִי אֲשֶׁר-לֹא יְקַבֵּל אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כַּיֶּלֶד בֹּא לֹא-יָבֹא בָהּ:
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“ ([Matouš 18:3 Jan 3:3])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῍ς α῍ν μὴ δέξηται τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ὡς παιδίον ου᾿ μὴ ει᾿σέλθη ει᾿ς αυ᾿τήν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל דּלָא נקַבֵּל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַיך טַליָא לָא נֵעֻול לָה׃
הוּא חִבֵּק אוֹתָם וּבֵרְכָם בְּשִׂימוֹ אֶת יָדָיו עֲלֵיהֶם.
וַיְחַבְּקֵם בִּזְרֹעֹתָיו וְאֶת-יָדָיו שָׂם עֲלֵיהֶם וַיְבָרֲכֵם:
A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim. ([Marek 9:36])
καὶ ε᾿ναγκαλισάμενος αυ᾿τὰ κατευλόγει τιθεὶς τὰς χει̑ρας ε᾿π῾ αυ᾿τά
וַשׁקַל אֵנֻון עַל דּרָעַוהי וסָם אִידֵה עלַיהֻון ובַרֵך אֵנֻון׃ ס
בְּצֵאתוֹ לַדֶּרֶךְ רָץ אֵלָיו אִישׁ אֶחָד, כָּרַע לְפָנָיו וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "רַבִּי הַטּוֹב, מֶה עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֹלָם?"
וַיְהִי בְּצֵאתוֺ לְדַרְכּוֺ וַיָּרָץ אֵלָיו אִישׁ וַיִּכְרַע לְפָנָיו לֵאמֹר רַבִּי הַטּוֺב מַה-לִּי לַעֲשׂוֺת לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk a poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře(i) dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ (i) ř: Učiteli (tak i Marek 10:35) ([Matouš 19:16-Matouš 19:22; Lukáš 18:18-Lukáš 18:23])
καὶ ε᾿κπορευομένου αυ᾿του̑ ει᾿ς ὁδὸν προσδραμών ει῟ς καὶ γονυπετήσας αυ᾿τὸν ε᾿πηρὼτα αυ᾿τόν διδάσκαλε α᾿γαθέ τί ποιήσω ι῞να ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσω
וכַד רָדֵא בֻּאורחָא רהֵט חַד נפַל עַל בֻּורכַּוהי וַמשַׁאֵל הוָא לֵה וָאמַר מַלפָנָא טָבָא מָנָא אֵעבֵּד דִּאתַר חַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מַדּוּעַ אַתָּה קוֹרֵא לִי 'טוֹב'? אֵין טוֹב כִּי אִם אֶחָד וְהוּא הָאֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לָמָּה-זֶּה תִּקְרָא לִי טוֺב אֵין טוֺב כִּי אִם-אֶחָד הוּא הָאֱלֹהִים:
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ τί με λέγεις α᾿γαθόν ου᾿δεὶς α᾿γαθὸς ει᾿ μὴ ει῟ς ὁ θεός
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָנָא קָרֵא אַנתּ לִי טָבָא לַיתּ טָבָא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא׃
אֶת הַמִּצְווֹת אַתָּה יוֹדֵעַ: לֹא תִרְצַח, לֹא תִנְאַף, לֹא תִגְנֹב, לֹא תַעֲנֶה בְרֵעֲךָ עֵד שָׁקֶר, לֹא תַּעֲשֹׁק, כַּבֵּד אֶת־אָבִיךָ וְאֶת־אִמֶּךָ."
וְאַתָּה יָדַעְתָּ אֶת-הַמִּצְוֺת לֹא תִּרְצָח לֹא תִּנְאָף לֹא תִּגְנֹב לֹא-תַעֲנֶה עֵד שָׁקֶר לֹא תַעֲשֹׁק כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ:
Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět(j), cti svého otce i svou matku!“ (j) nezadržíš mzdu ([Exodus 20:12-Exodus 20:16; Deuteronomium 24:14])
τὰς ε᾿ντολὰς οι῏δας μὴ φονεύσης μὴ μοιχεύσης μὴ κλέψης μὴ ψευδομαρτυρήσης μὴ α᾿ποστερήσης τίμα τὸν πατέρα σου καὶ τὴν μητέρα
פֻּוקדָּנֵא יָדַע אַנתּ לָא תּגֻור לָא תֵּגנֻוב לָא תֵּקטֻול ולָא תֵּסהַד סָהדֻּותָא דַּגָּלתָא לָא תֵּטלֻום יַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך׃
הֵשִׁיב לוֹ: "רַבִּי, אֶת כָּל אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרַי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבִּי אֶת-כָּל-אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרָי:
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
On mu na to řekl: „Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí.“
ὁ δὲ ε῎φη αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ταυ̑τα πάντα ε᾿φυλαξάμην ε᾿κ νεότητός μου
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר לֵה מַלפָנָא הָלֵין כֻּלהֵין נֵטרֵת אֵנֵין מֵן טַליֻותי׃
הִבִּיט בּוֹ יֵשׁוּעַ וְרָחַשׁ לוֹ אַהֲבָה. אָמַר אֵלָיו: "דָּבָר אֶחָד חָסֵר לְךָ. לֵךְ מְכֹר מַה שֶּׁיֵשׁ לְךָ וְתֵן לָעֲנִיִּים, וְיִהְיֶה לְךָ אוֹצָר בַּשָּׁמַיִם; אַחַר כָּךְ בּוֹא וְלֵךְ אַחֲרַי."
וַיִּרְאֵהוּ יֵשׁוּעַ וַיֶּאֱהָבֵהוּ וַיֹּאמֶר אֵלָיו עוֺד אַחַת אַתָּה חָסֵר לֵךְ מְכֹר אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לְךׇ וְתֵן לַעֲנִיִּים וְהָיָה-לְךׇ אוֺצָר בַּשָּׁמָיִם וּבֹא שָׂא אֶת-הַצְּלָב וְלֵךְ אַחֲרָי:
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne(k)!“ (k) var: + a nes svůj kříž ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε᾿μβλέψας αυ᾿τω̑ η᾿γάπησεν αυ᾿τὸν καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε῞ν σε ὑστερει̑ υ῞παγε ο῞σα ε῎χεις πὼλησον καὶ δὸς τοι̑ς πτωχοι̑ς καὶ ε῞ξεις θησαυρὸν ε᾿ν ου᾿ρανω̑ καὶ δευ̑ρο α᾿κολούθει μοι
יֵשֻׁוע דֵּין חָר בֵּה וַאחבֵה וֵאמַר לֵה חדָא חַסִירָא לָך זֵל זַבֵּן כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָך והַב למֵסכִּנֵא ותֵהוֵא לָך סִימתָא בַּשׁמַיָא וסַב צלִיבָא ותָא בָּתַרי׃ ס
לְשֵׁמַע הַדָּבָר נָפְלוּ פָּנָיו וְהוּא הָלַךְ מִשָּׁם עָצוּב, שֶׁכֵּן הָיוּ לוֹ נְכָסִים רַבִּים.
וַיִּפְּלוּ פָנָיו עַל-הַדָּבָר הַזֶּה וַיִּתְעַצֵּב אֶל-לִבּוֺ וַיֵּלֶךְ-לוֺ כִּי-נְכָסִים רַבִּים הָיוּ לוֺ:
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
ὁ δὲ στυγνάσας ε᾿πὶ τω̑ λόγω α᾿πη̑λθεν λυπούμενος η῟ν γὰρ ε῎χων κτήματα πολλά
הֻו דֵּין אֵתכּמַר בּמֵלתָא הָדֵא וֵאזַל כַּד עַיִיקָא לֵה אִית הוָא לֵה גֵּיר נֵכסֵא סַגִּיֵאא׃
הִבִּיט יֵשׁוּעַ סָבִיב וְאָמַר לְתַלְמִידָיו: "בְּאֵיזֶה קֹשִׁי יִכָּנְסוּ הָעֲשִׁירִים לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים!"
וַיַּבֵּט יֵשׁוּעַ מִסָּבִיב וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו מַה-קָּשֶׁה לְבַעֲלֵי נְכָסִים לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ ([Matouš 19:23-Matouš 19:30; Lukáš 18:24-Lukáš 18:30])
καὶ περιβλεψάμενος ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ πω̑ς δυσκόλως οἱ τὰ χρήματα ε῎χοντες ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελεύσονται
חָר דֵּין יֵשֻׁוע בּתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון כּמָא עַטלָא לַאילֵין דִּאית להֻון נֵכסֵא דּנֵעלֻון למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
נִדְהֲמוּ הַתַּלְמִידִים בִּגְלַל דְּבָרָיו, אַךְ יֵשׁוּעַ הֵגִיב בְּאָמְרוֹ לָהֶם שֵׁנִית: "בָּנַי, כַּמָּה קָשֶׁה לַבּוֹטְחִים בָּעֹשֶׁר לְהִכָּנֵס לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים!"
וַיִּשְׁתּוֺמְמוּ תַלְמִידָיו עַל-דְּבָרָיו וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בָּנַי מַה-כָּבֵד לַבֹּטְחִים עַל-חֵילָם לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: „Dítky, jak těžké je vejít do království Božího(l) ! (l) var: + těm, kdo spoléhají na bohatství
οἱ δὲ μαθηταὶ ε᾿θαμβου̑ντο ε᾿πὶ τοι̑ς λόγοις αυ᾿του̑ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς πάλιν α᾿ποκριθεὶς λέγει αυ᾿τοι̑ς τέκνα πω̑ς δύσκολόν ε᾿στιν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελθει̑ν
תַּלמִידֵא דֵּין מֵתּדַּמרִין הוַו עַל מֵלַוהי וַענָא תֻּוב יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון בּנַי כּמָא עַטלָא לַאילֵין דַּתכִילִין עַל נֵכסַיהֻון דּנֵעלֻון למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
נָקֵל לְגָמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ נֶקֶב מַחַט מֵהִכָּנֵס עָשִׁיר אֶל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
נָקֵל לַגָּמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ חֻר הַמַּחַט מִבֹּא עָשִׁיר אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
ευ᾿κοπὼτερόν ε᾿στιν κάμηλον διὰ τη̑ς τρυμαλια̑ς τη̑ς ρ᾿αφίδος διελθει̑ν η῍ πλούσιον ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελθει̑ν
פּשִׁיק הֻו לגַמלָא דּנֵעֻול בַּחרֻורָא דַּמחַטָא אַו עַתִּירָא למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא למֵעַל׃
הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עַד מְאֹד וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "וּמִי יָכוֹל לְהִוָּשַׁע?"
וַיּוֺסִיפוּ לְהִשְׁתּוֺמֵם יֶתֶר מְאֹד וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו וּמִי אֵפוֺא יוּכַל לְהִוָּשֵׁעַ:
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Ještě více se zhrozili a říkali si(m): „Kdo tedy může být spasen?“ (m) var: řekli mu
οἱ δὲ περισσω̑ς ε᾿ξεπλήσσοντο λέγοντες πρὸς ἑαυτούς καὶ τίς δύναται σωθη̑ναι
הֵנֻון דֵּין יַתִּירָאיִת מֵתּדַּמרִין הוַו וָאמרִין בַּינַיהֻון מַנֻו מֵשׁכַּח למֵחָא׃
הִבִּיט בָּהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מִבְּנֵי אָדָם נִבְצָר הַדָּבָר, אַךְ לֹא מֵאֱלֹהִים; כִּי הָאֱלֹהִים כֹּל יָכוֹל."
וַיַּבֶּט-בָּם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר מִבְּנֵי אָדָם יִפָּלֵא הַדָּבָר אַךְ לֹא מֵאֱלֹהִים כִּי מֵאֱלֹהִים לֹא יִפָּלֵא כָּל-דָּבָר:
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.“ ([Genesis 18:14; Jób 42:2; Zacharjáš 8:6])
ε᾿μβλέψας αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει παρὰ α᾿νθρὼποις α᾿δύνατον α᾿λλ῾ ου᾿ παρὰ θεω̑ πάντα γὰρ δυνατὰ παρὰ τω̑ θεω̑
חָר דֵּין בּהֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לוָת בּנַי־אנָשָׁא הָדֵא לָא מֵשׁכּחָא אֵלָא לוָת אַלָהָא כֻּל מֵדֵּם גֵּיר מֵשׁכּחָא לוָת אַלָהָא סס׃
הֵחֵל כֵּיפָא לוֹמַר לוֹ: "הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ הַכֹּל וְהָלַכְנוּ אַחֲרֶיךָ."
וַיָּחֶל פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת-כֹּל וַנֵּלֶךְ אַחֲרֶיךׇ:
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Tu se Petr ozval: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“ ([Marek 1:16-Marek 1:20])
η῎ρξατο λέγειν ὁ Πέτρος αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ ἡμει̑ς α᾿φήκαμεν πάντα καὶ η᾿κολουθήκαμέν σοι
ושַׁרִי כִּאפָא למִאמַר הָא חנַן שׁבַקן כֻּל מֵדֵּם וַנקֵפנָך׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֹ אַחִים אוֹ אֲחָיוֹת אוֹ אֵם אוֹ אָב אוֹ בָּנִים אוֹ שָׂדוֹת לְמַעֲנִי וּלְמַעַן הַבְּשׂוֹרָה,
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֺ אַחִים אוֺ אֲחָיוֺת אוֺ אָב אוֺ אֵם אוֺ אֶת-אִשְׁתּוֺ אוֺ בָנִים אוֺ שָׂדוֺת לְמַעַן הַבְּשׂוֺרָה:
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce(n) nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, (n) var: + nebo manželku ([Matouš 10:37; Lukáš 14:26])
ε῎φη ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿δείς ε᾿στιν ο῍ς α᾿φη̑κεν οι᾿κίαν η῍ α᾿δελφοὺς η῍ α᾿δελφὰς η῍ μητέρα η῍ πατέρα η῍ τέκνα η῍ α᾿γροὺς ε῞νεκεν ε᾿μου̑ καὶ ε῞νεκεν του̑ ευ᾿αγγελίου
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ אנָשׁ דּשָׁבֵק בָּתֵּא אַו אַחֵא אַו אַחוָתָא אַו אַבָא אַו אֵמָא אַו אַנתּתָא אַו בּנַיָא אַו קֻוריָא מֵטֻלָתי ומֵטֻל סבַרתי׃
שֶׁלֹּא יְקַבֵּל כָּעֵת, בַּזְּמַן הַזֶּה, פִּי מֵאָה: בָּתִּים וְאַחִים וַאֲחָיוֹת וְאִמָּהוֹת וּבָנִים וְשָׂדוֹת, עִם רְדִיפוֹת, וּבָעוֹלָם הַבָּא - חַיֵּי עוֹלָם.
אֲשֶׁר לֹא יִמְצָא לְרַגְלֵי הָרְדִיפוֺת בָּעֵת הַזֹּאת מֵאָה שְׁעָרִים בָּתִּים וְאַחִים וַאֲחָיוֺת וְאִמּוֺת וּבָנִים וְשָׂדוֺת וְלֶעָתִיד לָבֹא חַיֵּי עוֺלָם:
Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sester a matek a dítek a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.
ε᾿ὰν μὴ λάβη ἑκατονταπλασίονα νυ̑ν ε᾿ν τω̑ καιρω̑ τούτω οι᾿κίας καὶ α᾿δελφοὺς καὶ α᾿δελφὰς καὶ μητέρας καὶ τέκνα καὶ α᾿γροὺς μετὰ διωγμω̑ν καὶ ε᾿ν τω̑ αι᾿ω̑νι τω̑ ε᾿ρχομένω ζωὴν αι᾿ὼνιον
ולָא נקַבֵּל חַד בַּמָאא הָשָׁא בּזַבנָא הָנָא בָּתֵּא וַאחֵא וַאחוָתָא וֵאמהָתָא וַבנַיָא וקֻוריָא עַם רדֻופיָא וַבעָלמָא דָּאתֵא חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
אֲבָל רִאשׁוֹנִים הַרְבֵּה יִהְיוּ אַחֲרוֹנִים וְאַחֲרוֹנִים הַרְבֵּה - רִאשׁוֹנִים."
וְרַבִּים הֵם הָרִאשֹׁנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ אַחֲרֹנִים וְהָאַחֲרֹנִים רִאשֹׁנִים:
Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
Mnozí první budou poslední a poslední první.“ ([Matouš 20:16; Lukáš 13:30])
πολλοὶ δὲ ε῎σονται πρω̑τοι ε῎σχατοι καὶ οἱ ε῎σχατοι πρω̑τοι
סַגִּיֵאא דֵּין קַדמָיֵא דּנֵהוֻון אחרָיֵא וַאחרָיֵא קַדמָיֵא סס׃
הֵם הָיוּ בַּדֶּרֶךְ, עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם, וְיֵשׁוּעַ הוֹלֵךְ לִפְנֵיהֶם. חֲרָדָה קִנְּנָה בְּלִבָּם וְהַהוֹלְכִים אַחֲרֵיהֶם פָּחֲדוּ. לָקַח שׁוּב אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְהֵחֵל לְהַגִּיד לָהֶם מַה שֶּׁעָתִיד לִקְרוֹת לוֹ:
וּבִהְיוֺתָם בַּדֶּרֶךְ לַעֲלוֺת יְרוּשָׁלַיְמָה וַיֵּלֶךְ יֵשׁוּעַ לִפְנֵיהֶם וְהֵם הָלְכוּ אַחֲרָיו בְּמָגוֺר וָפָחַד וַיִּקַּח אֵלָיו שֵׁנִית אֶת-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיָּחֶל לְהַגִּיד לָהֶם אֶת-אֲשֶׁר יִקְרֶה אֹתוֺ לֵאמֹר:
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat: ([Matouš 20:17-Matouš 20:19; Lukáš 18:31-Lukáš 18:34])
η῟σαν δὲ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ α᾿ναβαίνοντες ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ η῟ν προάγων αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿θαμβου̑ντο οἱ δὲ α᾿κολουθου̑ντες ε᾿φοβου̑ντο καὶ παραλαβών πάλιν τοὺς δὼδεκα η῎ρξατο αυ᾿τοι̑ς λέγειν τὰ μέλλοντα αυ᾿τω̑ συμβαίνειν
כַּד סָלקִין הוַו דֵּין בֻּאורחָא לֻאורִשׁלֵם הֻו יֵשֻׁוע קדִים הוָא להֻון ומֵתּתַּמהִין הוַו וָאזִלין הוַו בָּתרֵה כַּד דַּחִילִין ס וַדבַר לַתרֵעסַרתֵּה ושַׁרִי דּנִאמַר להֻון מֵדֵּם דַּעתִיד דּנֵהוֵא לֵה׃
"הִנֵּה אֲנַחְנוּ עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם וּבֶן־הָאָדָם יִמָּסֵר לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְלַסּוֹפְרִים. הֵם יֶחֶרְצוּ אֶת דִּינוֹ לַמָּוֶת וְיִמְסְרוּ אוֹתוֹ לַגּוֹיִם.
הִנֵּה אֲנַחְנוּ עֹלִים יְרוּשָׁלַיְמָה וּבֶן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְהִרְשִׁיעוּ אֹתוֺ לָמוּת וְנָתוֺן אֹתוֺ בִּידֵי הַגּוֺיִם:
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím {biskupům} a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
„Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, ([Marek 8:31 Marek 9:31])
ο῞τι ι᾿δοὺ α᾿ναβαίνομεν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδοθήσεται τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν καὶ τοι̑ς γραμματευ̑σιν καὶ κατακρινου̑σιν αυ᾿τὸν θανάτω καὶ παραδὼσουσιν αυ᾿τὸν τοι̑ς ε῎θνεσιν
דּהָא סָלקִין חנַן לֻאורִשׁלֵם וַברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם לרַבַּי־כָּהנֵא וַלסָפרֵא וַנחַיבֻונָיהי למַותָּא ונַשׁלמֻונָיהי לעַממֵא׃
הַלָּלוּ יְהַתְּלוּ בּוֹ וְיִירְקוּ בּוֹ, יַלְקוּ אוֹתוֹ וְיַהַרְגוּהוּ, וְאַחֲרֵי שְׁלוֹשָׁה יָמִים יָקוּם."
וְהֵם יְהָתֵלּוּ בוֺ וְיָרְקוּ בְּפָנָיו וְיַכֻּהוּ בַּשֹּׁטִים וִימִיתֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם וְיֶחִי:
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech(o) vstane.“ (o) var: třetího dne
καὶ ε᾿μπαίξουσιν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿μπτύσουσιν αυ᾿τω̑ καὶ μαστιγὼσουσιν αυ᾿τὸν καὶ α᾿ποκτενου̑σιν καὶ μετὰ τρει̑ς ἡμέρας α᾿ναστήσεται
וַנבַזחֻון בֵּה וַננַגּדֻונָיהי ונֵרקֻון בַּאפַּוהי ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
נִגְּשׁוּ אֵלָיו יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן בְּנֵי זַבְדַּי וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, חֲפֵצִים אָנוּ שֶׁתַּעֲשֶׂה לְמַעֲנֵנוּ מַה שֶּׁנְּבַקֵּשׁ מִמְּךָ."
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן בְּנֵי-זַבְדִּי לֵאמֹר רַבֵּנוּ חֲפֵצִים אֲנַחְנוּ כִּי-תַעֲשֶׂה לָּנוּ אֵת אֲשֶׁר-נִשְׁאַל מִמֶּךׇ:
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme.“ ([Matouš 20:20-Matouš 20:28])
καὶ προσπορεύονται αυ᾿τω̑ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωάννης οἱ υἱοὶ Ζεβεδαίου λέγοντες αυ᾿τω̑ διδάσκαλε θέλομεν ι῞να ο῍ ε᾿ὰν αι᾿τήσωμέν σε ποιήσης ἡμι̑ν
וַקרֵבו לוָתֵה יַעקֻוב ויֻוחַנָן בּנַי זַבדַי וָאמרִין לֵה מַלפָנָא צָבֵין חנַן דּכֻל דּנֵשַׁאל תֵּעבֵּד לַן׃
שָׁאַל אוֹתָם: "מָה אַתֶּם רוֹצִים שֶׁאֶעֱשֶׂה לְמַעַנְכֶם?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-חֶפְצְכֶם כִּי-אֶעֱשֶׂה לָכֶם:
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Řekl jim: „Co chcete, abych vám učinil?“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί θέλετέ με ποιήσω ὑμι̑ν
אָמַר להֻון מָנָא צָבֵין אנתֻּון אֵעבֵּד לכֻון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "תֵּן לָנוּ לָשֶׁבֶת אֶחָד לִימִינְךָ וְאֶחָד לִשְׂמֹאלְךָ בְּתִפְאֶרֶת כְּבוֹדְךָ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תְּנָה-לָּנוּ לָשֶׁבֶת אֶחָד לִימִינְךׇ וְאֶחָד לִשְׂמֹלְךׇ בִּכְבוֺדֶךׇ:
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Odpověděli mu: „Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě.“ ([Matouš 19:28])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ δὸς ἡμι̑ν ι῞να ει῟ς σου ε᾿κ δεξιω̑ν καὶ ει῟ς ε᾿ξ α᾿ριστερω̑ν καθίσωμεν ε᾿ν τη̑ δόξη σου
אָמרִין לֵה הַב לַן דּחַד נֵתֵּב מֵן יַמִינָך וחַד מֵן סֵמָלָך בּשֻׁובחָך׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֵינְכֶם יוֹדְעִים מַה שֶּׁאַתֶּם מְבַקְשִׁים. הַאִם יְכוֹלִים אַתֶּם לִשְׁתּוֹת אֶת הַכּוֹס שֶׁאֲנִי שׁוֹתֶה אוֹ לְהִטָּבֵל בַּטְּבִילָה שֶׁאֲנִי נִטְבָּל?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לֹא יְדַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר תִּשְׁאָלוּן הֲתוּכְלוּ לִשְׁתּוֺת אֶת-הַכּוֺס אֲשֶׁר אֲנִי אֶשְׁתֶּה וּלְהִטָּבֵל בַּטְּבִילָה אֲשֶׁר אִטָּבֵל אָנִי:
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“ ([Izajáš 51:17; Marek 14:36; Lukáš 12:50])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿κ οι῎δατε τί αι᾿τει̑σθε δύνασθε πιει̑ν τὸ ποτήριον ο῍ ε᾿γώ πίνω η῍ τὸ βάπτισμα ο῍ ε᾿γώ βαπτίζομαι βαπτισθη̑ναι
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא יָדעִין אנתֻּון מָנָא שָׁאלִין אנתֻּון מֵשׁכּחִין אנתֻּון דּתֵשׁתֻּון כָּסָא דֵּאנָא שָׁתֵא אנָא ומַעמֻודִיתָא דֵּאנָא עָמֵד אנָא תֵּעמדֻון׃
אָמְרוּ לוֹ: "אֲנַחְנוּ יְכוֹלִים." הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶת הַכּוֹס שֶׁאֲנִי שׁוֹתֶה תִּשְׁתּוּ וּבַטְּבִילָה שֶׁאֲנִי נִטְבָּל תִּטָּבְלוּ,
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו נוּכָל וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֶת-הַכּוֺס אֲשֶׁר אֶשְׁתֶּה תִּשְׁתּוּ וּבַטְּבִילָה אֲשֶׁר אִטָּבֵל תִּטָּבֵלוּ:
A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Odpověděli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni. ([Skutky apoštolské 12:2])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ δυνάμεθα ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τὸ ποτήριον ο῍ ε᾿γώ πίνω πίεσθε καὶ τὸ βάπτισμα ο῍ ε᾿γώ βαπτίζομαι βαπτισθήσεσθε
אָמרִין לֵה מֵשׁכּחִינַן אָמַר להֻון יֵשֻׁוע כָּסָא דּשָׁתֵא אנָא תֵּשׁתֻּון ומַעמֻודִיתָא דּעָמֵד אנָא תֵּעמדֻון׃
אַךְ לָשֶׁבֶת לִימִינִי אוֹ לִשְׂמֹאלִי אֵין בְּיָדִי לָתֵת אֶלָּא לַאֲשֶׁר הוּכַן לָהֶם."
אֲבָל לָשֶׁבֶת לִימִינִי וְלִשְׂמֹאלִי אֵין בְּיָדִי לָתֵת כִּי אִם-יִנָּתֵן לַאֲשֶׁר נָכוֺן לָהֶם:
Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena.“
τὸ δὲ καθίσαι ε᾿κ δεξιω̑ν μου η῍ ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὸν δου̑ναι α᾿λλ῾ οι῟ς ἡτοίμασται
דּתֵתּבֻון דֵּין מֵן יַמִיני ומֵן סֵמָלי לָא הוָת דִּילי למֵתַּל אֵלָא לַאילֵין דַּמטַיבָא׃ ס
שָׁמְעוּ הָעֲשָׂרָה וְהֵחֵלּוּ לִכְעֹס עַל יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן.
וְהָעֲשָׂרָה בְּשָׁמְעָם זֹאת חָרָה אַפָּם בְּיַעֲקֹב וְיוֺחָנָן:
A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ δέκα η῎ρξαντο α᾿γανακτει̑ν περὶ ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωάννου
וכַד שׁמַעו עֵסרָא שַׁרִיו רָטנִין עַל יַעקֻוב ויֻוחַנָן׃
קָרָא לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אַתֶּם יוֹדְעִים שֶׁאֵלֶּה הַנֶּחְשָׁבִים לְמוֹשְׁלִים בַּגּוֹיִם רוֹדִים בָּהֶם וְהַגְּדוֹלִים שֶׁבָּהֶם שׁוֹלְטִים בָּהֶם.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵן יְדַעְתֶּם כִּי הַנִּבְחָרִים לִמְשֹׁל בַּגּוֺיִם מֹשְׁלִים בָּם כְּשָׂרִים בַּעֲבָדִים וּגְדוֺלֵיהֶם שֹׁלְטִים עֲלֵיהֶם:
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. ([Lukáš 22:25-Lukáš 22:26])
καὶ προσκαλεσάμενος αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς οι῎δατε ο῞τι οἱ δοκου̑ντες α῎ρχειν τω̑ν ε᾿θνω̑ν κατακυριεύουσιν αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ μεγάλοι αυ᾿τω̑ν κατεξουσιάζουσιν αυ᾿τω̑ν
וַקרָא אֵנֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון יָדעִין אנתֻּון דַּאילֵין דּמֵסתַּברִין רִשֵׁא דּעַממֵא מָרַיהֻון אֵנֻון ורַורבָנַיהֻון שַׁלִיטִין עלַיהֻון׃
אַל יְהִי כֵּן בֵּינֵיכֶם. אַדְּרַבָּא, הֶחָפֵץ לִהְיוֹת גָּדוֹל בָּכֶם יְהֵא מְשָׁרֵת שֶׁלָּכֶם,
וְלֹא יִהְיֶה כֵן בְּקִרְבְּכֶם כִּי אִם-מִי הֶחָפֵץ לִהְיוֺת גָּדוֺל בָּכֶם יִהְיֶה לָכֶם לִמְשָׁרֵת:
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; ([Marek 9:35])
ου᾿χ ου῞τως δέ ε᾿στιν ε᾿ν ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ο῍ς α῍ν θέλη μέγας γενέσθαι ε᾿ν ὑμι̑ν ε῎σται ὑμω̑ν διάκονος
לָא דֵּין הָכַנָא נֵהוֵא בַּינָתכֻון אֵלָא מַן דּצָבֵא בּכֻון דּנֵהוֵא רַבָּא נֵהוֵא לכֻון משַׁמשָׁנָא׃
וְהֶחָפֵץ לִהְיוֹת רִאשׁוֹן בֵּינֵיכֶם יְהֵא עֶבֶד לַכֹּל;
וּמִי מִכֶּם הֶחָפֵץ לִהְיוֺת לְרֹאשׁ יִהְיֶה עֶבֶד לַכֹּל:
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
καὶ ο῍ς α῍ν θέλη ε᾿ν ὑμι̑ν ει῏ναι πρω̑τος ε῎σται πάντων δου̑λος
וַאינָא מֵנכֻון דּצָבֵא דּנֵהוֵא קַדמָיָא נֵהוֵא עַבדָּא דּכֻלנָשׁ׃ ס
כִּי גַּם בֶּן־הָאָדָם לֹא בָּא כְּדֵי שֶׁיְּשָׁרְתוּהוּ אֶלָּא כְּדֵי לְשָׁרֵת וְלָתֵת אֶת נַפְשׁוֹ כֹּפֶר בְּעַד רַבִּים."
כִּי גַּם בֶּן-הָאָדָם לֹא בָא לְמַעַן יְשָׁרְתֻהוּ אֲחֵרִים כִּי אִם-לְשָׁרֵת וְלָתֵת אֶת-נַפְשׁוֺ כֹּפֶר בְּעַד-רַבִּים:
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil(p) a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (p) ř: aby se nechal obsluhovat, ale aby obsluhoval ([Jan 13:12-Jan 13:17; Izajáš 53:10-Izajáš 53:12; 1 Timoteovi 2:6])
καὶ γὰρ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ου᾿κ η῟λθεν διακονηθη̑ναι α᾿λλὰ διακονη̑σαι καὶ δου̑ναι τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ λύτρον α᾿ντὶ πολλω̑ν
אָף בּרֵה גֵּיר דּאנָשָׁא לָא אֵתָא דּנֵשׁתַּמַשׁ אֵלָא דַּנשַׁמֵשׁ וַדנֵתֵּל נַפשֵׁה פֻּורקָנָא חלָף סַגִּיֵאא׃ ס
הֵם בָּאוּ לִירִיחוֹ. כַּאֲשֶׁר יָצָא מִירִיחוֹ הוּא וְתַלְמִידָיו וַהֲמוֹן עַם רַב, יָשַׁב עַל־יַד הַדֶּרֶךְ עִוֵּר קַבְּצָן, בַּרְטִימַי בְּנוֹ שֶׁל טִימַי.
וַיָּבֹאוּ אֶל-יְרִיחוֺ וַיְהִי בְּצֵאתוֺ מִן-הָעִיר וְתַלְמִידָיו וַהֲמוֺן עַם-רָב אַחֲרָיו וְהִנֵּה בַּרְטִימַי בֶּן-טִימַי עִוֵּר מְבַקֵּשׁ נְדָבוֺת יֹשֵׁב עַל-יַד הַדָּרֶךְ:
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák. ([Matouš 20:29-Matouš 20:34; Lukáš 18:35-Lukáš 18:43])
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς ᾽Ιεριχὼ καὶ ε᾿κπορευομένου αυ᾿του̑ α᾿πὸ ᾽Ιεριχώ καὶ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ ο῎χλου ἱκανου̑ ὁ υἱὸς Τιμαίου Βαρτιμαι̑ος τυφλὸς προσαίτης ε᾿κάθητο παρὰ τὴν ὁδόν
וֵאתַו לִאירִיחֻו סּ סּ וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן אִירִיחֻו הֻו ותַלמִידַוהי וכֵנשָׁא סַגִּיָאא טִימַי בַּר־טִימַי סַמיָא יָתֵב הוָא עַל־יַד אֻורחָא וחָדַר׃
שָׁמַע בַּרְטִימַי כִּי יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת הוּא וְהֵחֵל לִצְעֹק: "בֶּן־דָּוִד, יֵשׁוּעַ, רַחֵם עָלַי!"
וּבְשָׁמְעוֺ כִּי יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי עֹבֵר שָׁם וַיָּחֶל לִצְעֹק וְלִקְרֹא רַחֶם-נָא עָלַי יֵשׁוּעַ בֶּן-דָּוִד:
A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ ([Matouš 9:27 Matouš 15:22])
καὶ α᾿κούσας ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ὁ Ναζαρηνός ε᾿στιν η῎ρξατο κράζειν καὶ λέγειν υἱὲ Δαυὶδ ᾽Ιησου̑ ε᾿λέησόν με
וַשׁמַע דּיֵשֻׁוע הֻו נָצרָיָא ושַׁרִי למֵקעָא וַלמִאמַר בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
אָז גָּעֲרוּ בּוֹ רַבִּים לְהַשְׁתִּיקוֹ, אַךְ הוּא הִרְבָּה עוֹד יוֹתֵר לִצְעֹק: "בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלַי!"
וַיִּגְעֲרוּ-בוֺ רַבִּים לְהַחְשׁוֺתוֺ וְהוּא קָרָא בְּיֶתֶר אֹמֶץ לֵאמֹר בֶּן-דָּוִד רַחֶם-נָא עָלָי:
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
καὶ ε᾿πετίμων αυ᾿τω̑ πολλοὶ ι῞να σιωπήση ὁ δὲ πολλω̑ μα̑λλον ε῎κραζεν υἱὲ Δαυίδ ε᾿λέησόν με
וכָאֵין הוַו בֵּה סַגִּיֵאא דּנֵשׁתֻּוק הֻו דֵּין יַתִּירָאיִת קָעֵא הוָא וָאמַר בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
נֶעֱצַר יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "קִרְאוּ לוֹ." קָרְאוּ לָעִוֵּר וְאָמְרוּ לוֹ: "הִתְעוֹדֵד, קוּם. הוּא קוֹרֵא לְךָ."
וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר קִרְאוּ-לוֺ וַיִּקְרְאוּ לָעִוֵּר וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו חֲזַק קוּם-לָךְ הִנֵּה הוּא קֹרְאֶךׇ:
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ I zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“
καὶ στὰς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν φωνήσατε αυ᾿τόν καὶ φωνου̑σιν τὸν τυφλὸν λέγοντες αυ᾿τω̑ θάρσει ε῎γειρε φωνει̑ σε
וקָם יֵשֻׁוע וַפקַד דּנֵקרֻונָיהי וַקרַאוֻהי לסַמיָא וָאמרִין לֵה אֵתלַבּב קֻום קָרֵא לָך׃
הִשְׁלִיךְ מֵעָלָיו אֶת מְעִילוֹ, קָם מִיָּד וּבָא אֶל יֵשׁוּעַ.
וַיַּשְׁלֵךְ אֶת-בִּגְדוֺ מֵעָלָיו וַיָּקָם וַיָּבֹא לִפְנֵי יֵשׁוּעַ:
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
ὁ δὲ α᾿ποβαλών τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑ α᾿ναπηδήσας η῟λθεν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν
הֻו דֵּין סַמיָא שׁדָא לבָשֵׁה וקָם אֵתָא לוָת יֵשֻׁוע׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מָה אַתָּה רוֹצֶה שֶׁאֶעֱשֶׂה לְךָ?" אָמַר לוֹ הָעִוֵּר: "רַבִִּי, שֶׁאֶרְאֶה!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו מַה-תְּבַקֵּשׁ מֶנִּי לַעֲשׂוֺת לָךְ וַיֹּאמֶר הָעִוֵּר רִבּוֺנִי לְהָשִׁיב לִי אוֺר עֵינָי:
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Ježíš mu řekl: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ Slepý odpověděl: „Pane(q), ať vidím!“ (q) ř: Rabbuni (stupňovaná forma aramejského slova ‚Mistře‘)
καὶ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τί σοι θέλεις ποιήσω ὁ δὲ τυφλὸς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ραββουνι ι῞να α᾿ναβλέψω
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָנָא צָבֵא אַנתּ אֵעבֵּד לָך הֻו דֵּין סַמיָא אֵמַר לֵה רַבִּי דֵּאחזֵא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ, אֱמוּנָתְךָ הוֹשִׁיעָה אוֹתְךָ." בּוֹ בָּרֶגַע רָאָה וְהָלַךְ אַחֲרָיו בַּדֶּרֶךְ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ אֱמוּנָתְךׇ הוֺשִׁיעָה לָּךְ וְאוֺר עֵינָיו שָׁב אֵלָיו כְּרֶגַע וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו בַּדָּרֶךְ:
Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila(r).“ Hned prohlédl a šel tou cestou za ním. (r) spasila ([Marek 5:34])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ υ῞παγε ἡ πίστις σου σέσωκέν σε καὶ ευ᾿θὺς α᾿νέβλεψεν καὶ η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑
ויֵשֻׁוע אֵמַר לֵה חזִי הַימָנֻותָך אַחיַתָך ומֵחדָא אֵתחזִי לֵה וָאזֵל הוָא בֻּאורחָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרְבוּ לִירוּשָׁלַיִם אֶל בֵּית פַּגֵּי וּבֵית עַנְיָה שֶׁבְּהַר הַזֵּיתִים, שָׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיבוּ לָבֹא יְרוּשָׁלַיְמָה אֵצֶל בֵּית-פַּגֵּי וּבֵית-עַנְיָה בְּהַר הַזֵּיתִים וַיִּשְׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו:
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých.
Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků ([Matouš 21:1-Matouš 21:11; Lukáš 19:28-Lukáš 19:40; Jan 12:12-Jan 12:19 Zacharjáš 14:4])
καὶ ο῞τε ε᾿γγίζουσιν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ει᾿ς Βηθφαγὴ καὶ Βηθανίαν πρὸς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν α᾿ποστέλλει δύο τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
וכַד קרֵב לֻאורִשׁלֵם עַל־גֵּנב בֵּית־פָּגֵּא ובֵית־עַניָא לוָת טֻורָא דּזַיתֵּא שַׁדַּר תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
אָמַר לָהֶם: "לְכוּ אֶל הַכְּפָר אֲשֶׁר מִמּוּלְכֶם; בָּרֶגַע שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלָיו תִּמְצְאוּ עַיִר קָשׁוּר אֲשֶׁר לֹא יָשַׁב עָלָיו אָדָם מֵעוֹלָם. הַתִּירוּ אוֹתוֹ וַהֲבִיאוּהוּ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר מִנֶּגֶד וְהָיָה כְּבֹאֲכֶם שָׁמָּה תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם עַיִר אָסוּר אֲשֶׁר לֹא-רָכָב עָלָיו אִישׁ הַתִּירוּ אֹתוֺ וַהֲבִיאֻהוּ אֵלָי:
A řekl jim: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte.
a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! ([Genesis 49:11; 1 Samuelova 6:7])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὑπάγετε ει᾿ς τὴν κὼμην τὴν κατέναντι ὑμω̑ν καὶ ευ᾿θὺς ει᾿σπορευόμενοι ει᾿ς αυ᾿τὴν εὑρήσετε πω̑λον δεδεμένον ε᾿φ῾ ο῍ν ου᾿δεὶς ου῎πω α᾿νθρὼπων ε᾿κάθισεν λύσατε αυ᾿τὸν καὶ φέρετε
וֵאמַר להֻון זֵלו לַקרִיתָא הָי דַּלקֻובלַן ובַר־שָׁעתֵה דּעָאלִין אנתֻּון לָה מֵשׁכּחִין אנתֻּון עִילָא דַּאסִיר דּאנָשׁ מֵן בּנַינָשָׁא לָא רַכבֵּה שׁרַו אַיתַּאוֻהי׃
וְאִם מִישֶׁהוּ יֹאמַר לָכֶם 'לָמָּה אַתֶּם עוֹשִׂים זֹאת?' אִמְרוּ, 'הָאָדוֹן זָקוּק לוֹ וּמִיָּד יִשְׁלַח אוֹתוֹ הֵנָּה בַּחֲזָרָה.'"
וְכִי-יֹאמַר אֲלֵיכֶם אִישׁ לָמָּה תַעֲשׂוּ כָזֹאת וַאֲמַרְתֶּם אֹתוֺ יִעֵד הָאָדוֺן לְחֶפְצוֺ וְאָז יָחִישׁ לְשָׁלְחוֺ הֵנָּה:
A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je pošle sem.
A řekne-li vám někdo: ‚Co to děláte?‘, odpovězte: ‚Pán je potřebuje a hned je sem zas vrátí.‘“
καὶ ε᾿άν τις ὑμι̑ν ει῎πη τί ποιει̑τε του̑το ει῎πατε ὁ κύριος αυ᾿του̑ χρείαν ε῎χει καὶ ευ᾿θὺς αυ᾿τὸν α᾿ποστέλλει πάλιν ω῟δε
וֵאן אנָשׁ נִאמַר לכֻון מָנָא עָבדִּין אנתֻּון הָדֵא אֵמַרו לֵה דַּלמָרַן מֵתבּעֵא ומֵחדָא משַׁדַּר לֵה לכָא׃ ס
הֵם הָלְכוּ וּמָצְאוּ עַיִר קָשׁוּר אֶל שַׁעַר מִבַּחוּץ, בָּרְחוֹב.
וַיֵּלְכוּ וַיִּמְצְאוּ אֶת-הָעַיִר אָסוּר מִחוּץ לַשַּׁעַר עַל-פֶּתַח עֵינָיִם וַיַּתִּירוּ אֹתוֺ:
I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,
καὶ α᾿πη̑λθον καὶ ευ῟ρον πω̑λον δεδεμένον πρὸς θύραν ε῎ξω ε᾿πὶ του̑ α᾿μφόδου καὶ λύουσιν αυ᾿τόν
וֵאזַלו אֵשׁכַּחו עִילָא דַּאסִיר עַל תַּרעָא לבַר בּשֻׁוקָא וכַד שָׁרֵין לֵה׃
כַּמָּה מִן הָעוֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ לָהֶם: "מָה אַתֶּם עוֹשִׂים? לָמָּה אַתֶּם מַתִּירִים אֶת הָעַיִר?"
וַאֲנָשִׁים מִן-הָעֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ אֲלֵיהֶם לָמָּה תַעֲשׂוּ כָזֹאת כִּי תַתִּירוּ אֶת-הָעָיִר:
Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“
καί τινες τω̑ν ε᾿κει̑ ἑστηκότων ε῎λεγον αυ᾿τοι̑ς τί ποιει̑τε λύοντες τὸν πω̑λον
אנָשִׁין מֵן אַילֵין דּקָימִין אֵמַרו להֻון מָנָא עָבדִּין אנתֻּון דּשָׁרֵין אנתֻּון עִילָא׃
הֵשִׁיבוּ לָהֶם כְּפִי שֶׁאָמַר יֵשׁוּעַ וְהַלָּלוּ הִנִּיחוּ לָהֶם.
וַיַּעֲנוּ אֹתָם כַּאֲשֶׁר צִוָּה יֵשׁוּעַ וַיַּנִּיחוּ לָהֶם:
Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τοι̑ς καθώς ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ α᾿φη̑καν αυ᾿τούς
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו להֻון אַיך דּפַקֵד אֵנֻון יֵשֻׁוע וַשׁבַקו אֵנֻון׃
הֵבִיאוּ אֶת הָעַיִר אֶל יֵשׁוּעַ, שָׂמוּ עַל הָעַיִר אֶת בִּגְדֵיהֶם וְיֵשׁוּעַ יָשַׁב עָלָיו.
וַיָּבִיאוּ אֶת-הָעַיִר אֶל-יֵשׁוּעַ וַיָּשִׂימוּ עָלָיו אֶת-בִּגְדֵיהֶם וְהוּא יָשַׁב עֲלֵיהֶם:
Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
Oslátko přivedli k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil. ([Zacharjáš 9:9])
καὶ φέρουσιν τὸν πω̑λον πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿πιβάλλουσιν αυ᾿τω̑ τὰ ἱμάτια αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿κάθισεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וַאיתּיֻוהי לעִילָא לוָת יֵשֻׁוע וַארמִיו עלַוהי מָאנַיהֻון וַרכֵב עלַוהי יֵשֻׁוע׃ ס
רַבִּים פָּרְשׂוּ אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הַדֶּרֶךְ וַאֲחֵרִים פָּרְשׂוּ עֲנָפִים שֶׁכָּרְתוּ בַּשָֹדוֹת.
וְרַבִּים פָּרְשׂוּ אֶת-בִּגְדֵיהֶם עַל-פְּנֵי הַדָּרֶךְ וַאֲנָשִׁים אֲחֵרִים שָׁטְחוּ לְרַגְלָיו זְמֹרוֺת עֵצִים אֲשֶׁר כָּרְתוּ בַָּּׂדֶה:
Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.
καὶ πολλοὶ τὰ ἱμάτια αυ᾿τω̑ν ε῎στρωσαν ει᾿ς τὴν ὁδόν α῎λλοι δὲ στιβάδας κόψαντες ε᾿κ τω̑ν α᾿γρω̑ν
סַגִּיֵאא דֵּין משַׁוֵין הוַו נַחתַּיהֻון בֻּאורחָא וַאחרָנֵא פָּסקִין הוַו סַוכֵּא מֵן אִילָנֵא וַמשַׁוֵין בֻּאורחָא׃
וְהַהוֹלְכִים לְפָנָיו וְאַחֲרָיו קָרְאוּ: "הוֹשַׁע־נָא! בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה!
וְהַהֹלְכִים לְפָנָיו עִם-הַבָּאִים אַחֲרָיו עָנוּ וְקָרְאוּ הוֺשַׁע-נָא בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה:
A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Hosanna. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: „Hosanna! ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26; Matouš 21:15 Matouš 23:39])
καὶ οἱ προάγοντες καὶ οἱ α᾿κολουθου̑ντες ε῎κραζον ὡσαννά ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου
והָנֻון דַּקדָמַוהי והָנֻון דּבָתרֵה קָעֵין הוַו וָאמרִין אֻושַׁענָא בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא׃
תְּבֹרַךְ מַלְכוּת דָּוִד אָבִינוּ הַבָּאָה עָלֵינוּ! הוֹשַׁע־נָא בַּמְּרוֹמִים!"
בְּרוּכָה מַלְכוּת דָּוִד אָבִינוּ הַבָּאָה בְּשֵׁם יְהוָֺה הוֺשַׁע-נָא בִּשְׁמֵי מָרוֺם:
Požehnané království otce našeho Davida, kteréž přišlo ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově(s), požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!“ (s) ř: Páně ([Lukáš 1:32-Lukáš 1:33])
ευ᾿λογημένη ἡ ε᾿ρχομένη βασιλεία του̑ πατρὸς ἡμω̑ν Δαυίδ ὡσαννὰ ε᾿ν τοι̑ς ὑψίστοις
וַברִיכָא הי מַלכֻּותָא דָּאתיָא דַּאבֻון דַּוִיד אֻושַׁענָא בַּמרַומֵא׃ ס
הוּא נִכְנַס לִירוּשָׁלַיִם אֶל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וְהִתְבּוֹנֵן סָבִיב בַּכֹּל. כֵּיוָן שֶׁהַשָּׁעָה כְּבָר הָיְתָה מְאֻחֶרֶת יָצָא אֶל בֵּית עַנְיָה עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיִם אֶל-בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וַיַּרְא אֶת-כָּל-אֲשֶׁר שָׁם מִסָּבִיב וְלִפְנוֺת-עֶרֶב יָצָא אֶל-בֵּית-עַנְיָה עִם-שְׁנֵים הֶעָשָׂר:
I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betanie.
καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ περιβλεψάμενος πάντα ο᾿ψίας η῎δη ου῎σης τη̑ς ω῞ρας ε᾿ξη̑λθεν ει᾿ς Βηθανίαν μετὰ τω̑ν δὼδεκα
ועַל יֵשֻׁוע לֻאורִשׁלֵם להַיכּלָא וַחזָא כֻּלמֵדֵּם כַּד הוָא דֵּין עֵדָּנָא דּרַמשָׁא נפַק לבֵית־עַניָא עַם תּרֵעסַר׃
לְמָחֳרָת, אַחֲרֵי צֵאתָם מִבֵּית עַנְיָה, הָיָה רָעֵב.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת בְּצֵאתָם מִבֵּית-עַנְיָה וַיִּרְעָב:
A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad. ([Matouš 21:18-Matouš 21:19; Lukáš 13:6-Lukáš 13:9])
καὶ τη̑ ε᾿παύριον ε᾿ξελθόντων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ Βηθανίας ε᾿πείνασεν
וַליַומָא אחרִנָא כַּד נפַק מֵן בֵּית־עַניָא כּפֵן׃
הוּא רָאָה מֵרָחוֹק עֵץ תְּאֵנָה שֶׁיֵּשׁ בּוֹ עָלִים וְהִתְקָרֵב אֵלָיו - אוּלַי יִמְצָא בּוֹ מַשֶּׁהוּ. נִגַּשׁ אֶל הָעֵץ וְלֹא מָצָא מְאוּמָה מִלְּבַד עָלִים, כִּי טֶרֶם הִגִּיעָה עוֹנַת הַתְּאֵנִים.
וַיַּרְא תְּאֵנָה אַחַת מֵרָחוֺק אֲשֶׁר הוֺצִיאָה עָלִים וַיָּבֹא לִרְאוֺת אִם-יִמְצָא בָהּ פְּרִי-מַאֲכָל וַיִּקְרַב אֵלֶיהָ וְלֹא-מָצָא בָהּ זוּלָתִי עָלִים לְבַדָּם כִּי עֵת הַתְּאֵנִים עוֺד לֹא הִגִּיעָה:
A uzřev z daleka fík, an má lístí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě lístí; nebo nebyl čas fíků.
Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků.
καὶ ι᾿δών συκη̑ν α᾿πὸ μακρόθεν ε῎χουσαν φύλλα η῟λθεν ει᾿ α῎ρα τι εὑρήσει ε᾿ν αυ᾿τη̑ καὶ ε᾿λθών ε᾿π῾ αυ᾿τὴν ου᾿δὲν ευ῟ρεν ει᾿ μὴ φύλλα ὁ γὰρ καιρὸς ου᾿κ η῟ν σύκων
וַחזָא תִּתָּא חדָא מֵן רֻוחקָא דִּאית בָּה טַרפֵא וֵאתָא לוָתָה דֵּאן נֵשׁכַּח בָּה מֵדֵּם וכַד אֵתָא לָא אֵשׁכַּח בָּה אֵלָא אֵן טַרפֵא זַבנָא גֵּיר לָא הוָא הוָא דּתִאנֵא׃
הֵגִיב וְאָמַר אֶל הָעֵץ: "מֵעַתָּה אִישׁ לֹא יֹאכַל מִמְּךָ פְּרִי לְעוֹלָם!" וְתַלְמִידָיו שָׁמְעוּ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר לָהּ לֹא יֹאכַל עוֺד אִישׁ מִפִּרְיֵךְ מֵעַתָּה וְעַד-עוֺלָם וְתַלְמִידָיו שָׁמְעוּ אֶת-הַדָּבָר:
Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.
I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τη̑ μηκέτι ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να ε᾿κ σου̑ μηδεὶς καρπὸν φάγοι καὶ η῎κουον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
וֵאמַר לָה מֵכִּיל וַלעָלַם אנָשׁ מֵנֵכי פִּארֵא לָא נֵאכֻול וַשׁמַעו תַּלמִידַוהי וֵאתַו לֻאורִשׁלֵם סס׃
הֵם בָּאוּ לִירוּשָׁלַיִם. כְּשֶׁנִּכְנַס לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ הֵחֵל לְגָרֵשׁ אֶת הַמּוֹכְרִים וְהַקּוֹנִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, הָפַךְ אֶת שֻׁלְחֲנוֹת מַחֲלִיפֵי הַכְּסָפִים וְאֶת כִּסְאוֹת מוֹכְרֵי הַיּוֹנִים.
וַיָּבֹאוּ יְרוּשָׁלַיִם וַיֵּלֶךְ יֵשׁוּעַ אֶל-בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וַיָּחֶל לְגָרֵשׁ מִשָּׁם אֶת-הַמּוֺכְרִים וְאֶת-הַקּוֺנִים וְאֶת-שֻׁלְחֲנוֺת מַחֲלִיפֵי הַכֶּסֶף הָפַךְ וְאֶת-מוֺשְׁבוֺת מֹכְרֵי הַיּוֺנִים:
I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, kteříž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří(t), zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů; (t) ř: v chrámu (pod. v. 16) ([Matouš 21:12-Matouš 21:17; Lukáš 19:45-Lukáš 19:48; Jan 2:13-Jan 2:22])
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς τὸ ἱερὸν η῎ρξατο ε᾿κβάλλειν τοὺς πωλου̑ντας καὶ τοὺς α᾿γοράζοντας ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ τὰς τραπέζας τω̑ν κολλυβιστω̑ν καὶ τὰς καθέδρας τω̑ν πωλούντων τὰς περιστερὰς κατέστρεψεν
ועַל יֵשֻׁוע להַיכּלָא דַּאלָהָא ושַׁרִי דּנַפֵּק לַאילֵין דּזָבנִין וַמזַבּנִין בּהַיכּלָא וַהפַך פָּתֻורֵא דַּמעַרפָנֵא וכֻורסַוָתָא דּהָנֻון דַּמזַבּנִין יַונֵא׃
וְלֹא הִנִּיחַ לְאִישׁ לְהַעֲבִיר כְּלִי דֶּרֶךְ בֵּית הַמִּקְדָּשׁ.
וְלֹא נָתַן לְאִישׁ לְהַעֲבִיר כֵּלִים דֶּרֶךְ הַמִּקְדָּשׁ:
A nedopustil, aby kdo nádobu nesl skrze chrám.
nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.
καὶ ου᾿κ η῎φιεν ι῞να τις διενέγκη σκευ̑ος διὰ του̑ ἱερου̑
ולָא שָׁבֵק הוָא דּאנָשׁ נַעבַּר מָאנֵא בּגַו הַיכּלָא׃
לִמֵּד אוֹתָם וְאָמַר לָהֶם: "הֲלֹא כָּתוּב, 'בֵּיתִי בֵּית־תְּפִלָּה יִקָּרֵא לְכָל־הָעַמִּים', אַךְ אַתֶּם עֲשִׂיתֶם אוֹתוֹ לִמְעָרַת פָּרִצִים."
וַיּוֺרֶה לָהֶם לֵאמֹר הֲלֹא כָתוּב כִּי בֵיתִי בֵּית-תְּפִלָּה יִקָּרֵא לְכָל-הָעַמִּים וְאַתֶּם עֲשִׂיתֶם אֹתוֺ לִמְעָרַת פָּרִצִים:
I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
A učil je: „Což není psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů.“ ([Izajáš 56:7; Jeremjáš 7:11])
καὶ ε᾿δίδασκεν καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿ γέγραπται ο῞τι ὁ οι῏κός μου οι῏κος προσευχη̑ς κληθήσεται πα̑σιν τοι̑ς ε῎θνεσιν ὑμει̑ς δὲ πεποιήκατε αυ᾿τὸν σπήλαιον ληστω̑ν
ומַלֵף הוָא וָאמַר להֻון לָא כּתִיב דּבַיתּי בֵּית צלֻותָא נֵתקרֵא לכֻלהֻון עַממֵא אַנתֻּון דֵּין עבַדּתֻּונָיהי מעַרתָא דּלֵסטָיֵא׃ ס
שָׁמְעוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְחִפְּשׂוּ דֶּרֶךְ לְהַכְחִיד אוֹתוֹ, כִּי פָּחֲדוּ מִמֶּנּוּ, שֶׁכֵּן כָּל הֶהָמוֹן הִתְפַּעֵל מִתּוֹרָתוֹ.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים שָׁמְעוּ וַיִּתְנַכְּלוּ לְהַאֲבִידוֺ כִּי יָרְאוּ מִפָּנָיו אַחֲרֵי אֲשֶׁר כָּל-הָעָם הִתְפַּלְּאוּ עַל-תּוֺרָתוֺ:
Slyšeli pak to zákonníci i přední kněží {biskupové}, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, proto že všecken zástup divil se učení jeho.
Velekněží a zákoníci to uslyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením. ([Marek 3:6 Marek 12:12])
καὶ η῎κουσαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς καὶ ε᾿ζήτουν πω̑ς αυ᾿τὸν α᾿πολέσωσιν ε᾿φοβου̑ντο γὰρ αυ᾿τόν πα̑ς γὰρ ὁ ο῎χλος ε᾿ξεπλήσσετο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑
וַשׁמַעו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ובָעֵין הוַו דַּאיכַּנָא נַובּדֻונָיהי דָּחלִין הוַו גֵּיר מֵנֵה מֵטֻל דּכֻלֵה עַמָא תַּמִיהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה׃ ס
לְעֵת עֶרֶב יָצָא אֶל מִחוּץ לָעִיר.
וְיוֺם יוֺם כְּבֹא הָעָרֶב יָצָא אֶל-מִחוּץ לָעִיר:
A když byl večer, vyšel z města.
A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.
καὶ ο῞ταν ο᾿ψὲ ε᾿γένετο ε᾿ξεπορεύοντο ε῎ξω τη̑ς πόλεως
וכַד הוָא רַמשָׁא נפַקו לבַר־מֵן מדִינתָּא׃ ס
בַּבֹּקֶר עָבְרוּ וְרָאוּ אֶת עֵץ הַתְּאֵנָה יָבֵשׁ מִשָּׁרָשָׁיו.
וַיְהִי בַּבֹּקֶר וַיַּעַבְרוּ וַיִּרְאוּ אֶת-הַתְּאֵנָה כִּי יָבְשָׁה מֵעָנָף וְעַד-שֹׁרֶשׁ:
A jdouce ráno, uzřeli ten fík, an usechl z kořene.
Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů. ([Matouš 21:20-Matouš 21:22])
καὶ παραπορευόμενοι πρωι῭ ει῏δον τὴν συκη̑ν ε᾿ξηραμμένην ε᾿κ ρ᾿ιζω̑ν
וַבצַפרָא כַּד עָברִין חזַו תִּתָּא הָי כַּד יַבִּישָׁא מֵן עֵקָרָה׃
נִזְכַּר כֵּיפָא וְאָמַר אֵלָיו: "רַבִּי, רְאֵה, עֵץ הַתְּאֵנָה שֶׁקִּלַּלְתָּ יָבֵשׁ!"
וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבִּי הִנֵּה יָבְשָׁה הַתְּאֵנָה אֲשֶׁר אֵרָרְתָּ:
Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj, ten fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
Petr se rozpomenul a řekl: „Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“
καὶ α᾿ναμνησθεὶς ὁ Πέτρος λέγει αυ᾿τω̑ ῥαββί ι῎δε ἡ συκη̑ η῍ν κατηράσω ε᾿ξήρανται
וֵאתּדּכַר שֵׁמעֻון וֵאמַר לֵה רַבִּי הָא תִּתָּא הָי דּלָטתּ יֵבשַׁת׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "תְּהֵא נָא בָּכֶם אֱמוּנַת אֱלֹהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רְעוּ אֱמוּנָה בֵאלֹהִים:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha!
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ε῎χετε πίστιν θεου̑
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון תֵּהוֵא בּכֻון הַימָנֻותָא דַּאלָהָא׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל הָאוֹמֵר לָהָר הַזֶּה 'הֵעָקֵר וְהִזָּרֵק לְתוֹךְ הַיָּם' וְאֵינוֹ מְפַקְפֵּק בְּלִבּוֹ אֶלָּא מַאֲמִין שֶׁיִּתְקַיֵּם דְּבָרוֹ, כֵּן יִהְיֶה לוֹ.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יֹאמַר אֶל-הָהָר הַזֶּה הִנָּשֵׂא וְהִתְנַפֵּל אֶל-תּוֺךְ הַיָּם וְלֹא יִפָּלֵג בְּלִבּוֺ כִּי אִם-יַאֲמִין כִּי יְהִי כַּאֲשֶׁר אָמָר כֵּן יִהְיֶה-לּוֺ:
Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, staneť se jemu tak, což by koli řekl.
Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat(u), ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. (u) ř: pochybovat ve svém srdci ([Matouš 17:20; Lukáš 17:6])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ο῍ς α῍ν ει῎πη τω̑ ο῎ρει τούτω α῎ρθητι καὶ βλήθητι ει᾿ς τὴν θάλασσαν καὶ μὴ διακριθη̑ ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑ α᾿λλὰ πιστεύη ο῞τι ο῍ λαλει̑ γίνεται ε῎σται αυ᾿τω̑
אַמִין גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּנִאמַר לטֻורָא הָנָא דֵּאשׁתַּקל ופֵל בּיַמָא ולָא נֵתפַּלַג בּלֵבֵּה אֵלָא נהַימֵן דּהָוֵא הַו מֵדֵּם דָּאמַר נֵהוֵא לֵה מֵדֵּם דָּאמַר׃ ס
לָכֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מַה שֶּׁתְּבַקְשׁוּ בִּתְפִלָּה - הַאֲמִינוּ שֶׁקִּבַּלְתֶּם אוֹתוֹ, וְיִהְיֶה לָכֶם.
עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם עַל-כָּל-אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ וְתִתְפַּלָּלוּ בִּטְחוּ כִּי יֵעָשֶׂה לָכֶם וְכֵן יֵעָשׂ:
Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít. ([Jan 15:7; Jakubův 1:6-Jakubův 1:7])
διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν πάντα ο῞σα προσεύχεσθε καὶ αι᾿τει̑σθε πιστεύετε ο῞τι ε᾿λάβετε καὶ ε῎σται ὑμι̑ν
מֵטֻל הָנָא אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מֵדֵּם דַּמצַלֵין אנתֻּון ושָׁאלִין אנתֻּון הַימֵנו דּנָסבִּין אנתֻּון ונֵהוֵא לכֻון׃ ס
וְכַאֲשֶׁר אַתֶּם עוֹמְדִים בִּתְפִלָּה וְיֵשׁ לָכֶם דָבָר נֶגֶד מִישֶׁהוּ - סִלְחוּ, כְּדֵי שֶׁגַּם אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִסְלַח לָכֶם עַל חֲטָאֵיכֶם."
וְכִי-תַעַמְדוּ לְהִתְפַּלֵּל סִלְחוּ לְכָל-אִישׁ אֵת אֲשֶׁר חָטָא לָכֶם לְמַעַן גַּם-אֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם יִסְלַח לָכֶם אֶת-חַטֹּאתֵיכֶם:
A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení(v).“ (v) var: + 26 Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení. ([Matouš 5:23-Matouš 5:24 Matouš 6:14-Matouš 6:15])
καὶ ο῞ταν στήκετε προσευχόμενοι α᾿φίετε ει῎ τι ε῎χετε κατά τινος ι῞να καὶ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς α᾿φη̑ ὑμι̑ν τὰ παραπτὼματα ὑμω̑ν
ומָא דּקָימִין אנתֻּון לַמצַלָיֻו שׁבֻוקו מֵדֵּם דִּאית לכֻון עַל אנָשׁ דָּאף אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא נֵשׁבֻּוק לכֻון סַכלוָתכֻון׃
[missing]
וְאִם-לֹא תִסְלְחוּ אַתֶּם גַּם-אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָׁמַיִם לֹא-יִסְלַח לָכֶם אֶת-חַטֹּאתֵיכֶם:
Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
Marek 11:26
ει δε υμεις ουκ αφιετε ουδε ο πατηρ υμων ο εν τοις ουρανοις αφησει τα παραπτωματα υμων
אֵן דֵּין אַנתֻּון לָא שָׁבקִין אנתֻּון אָפלָא אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא נֵשׁבֻּוק לכֻון סַכלוָתכֻון׃ ס
הֵם חָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם. כַּאֲשֶׁר הִתְהַלֵּךְ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ בָּאוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְהַזְּקֵנִים.
וַיָּשׁוּבוּ וַיָּבֹאוּ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיְהִי הוּא מִתְהַלֵּךְ בַּמִּקְדָּשׁ וַיָּבֹאוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְהַזְּקֵנִים:
I přišli zase do Jeruzaléma. A když on procházel se v chrámě, přistoupili k němu přední kněží {biskupové} a zákonníci a starší.
Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem(x), přišli k němu velekněží, zákoníci a starší (x) chrámovým nádvořím ([Matouš 21:23-Matouš 21:27; Lukáš 20:1-Lukáš 20:8])
καὶ ε῎ρχονται πάλιν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ περιπατου̑ντος αυ᾿του̑ ε῎ρχονται πρὸς αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι
וֵאתַו תֻּוב לֻאורִשׁלֵם וכַד מהַלֵך הוָא בּהַיכּלָא אֵתַו לוָתֵה רַבַּי כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה; מִי נָתַן לְךָ אֶת הַסַּמְכוּת הַזֹּאת לַעֲשׂוֹת אוֹתָם?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אַתָּה עֹשֶׂה אֵלֶּה וּמִי-נָתַן לְךׇ הָרִשְׁיוֺן הַזֶּה לַעֲשׂוֺת אֵלֶּה:
I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo tobě dal tu takovou moc, abys tyto věci činil?
a řekli mu: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal tuto moc, abys to činil?“ ([Jan 2:18])
καὶ ε῎λεγον αυ᾿τω̑ ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιει̑ς η῍ τίς σοι ε῎δωκεν τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην ι῞να ταυ̑τα ποιη̑ς
וָאמרִין לֵה בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אַנתּ ומַנֻו יַהב לָך שֻׁולטָנָא הָנָא דּהָלֵין תֵּעבֵּד׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר אֶחָד וְהָשִׁיבוּ לִי, וְאֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת אֵלֶּה.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם אֶשְׁאַל מִכֶּם דָּבָר וּתְנוּ לִי מַעֲנֶה וְאָז אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
Ježíš jim řekl: „I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím!
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿περωτήσω ὑμα̑ς ε῞να λόγον καὶ α᾿ποκρίθητέ μοι καὶ ε᾿ρω̑ ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון אֵשַׁאֵלכֻון אָף אֵנָא מֵלתָא חדָא דּתִאמרֻון לִי וֵאנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃
טְבִילַת יוֹחָנָן הַאִם מִן הַשָּׁמַיִם הָיְתָה אוֹ מִבְּנֵי אָדָם? הָשִׁיבוּ לִי!"
הַגִּידוּ לִי טְבִילַת יוֺחָנָן מִפִּי-מִי הָיְתָה מִצְוָתָהּ מִן-הַשָּׁמַיִם אוֺ מִבְּנֵי-אָדָם תְּנוּ לִי מַעֲנֶה:
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí? Odpovězte mi!“ ([Marek 1:4])
τὸ βάπτισμα τὸ ᾽Ιωάννου ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ η῟ν η῍ ε᾿ξ α᾿νθρὼπων α᾿ποκρίθητέ μοι
מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן מֵן אַימֵכָּא הי מֵן שׁמַיָא אַו מֵן בּנַי־אנָשָׁא אֵמַרו לִי׃
אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אִם נֹאמַר 'מִן הַשָּׁמַיִם', יֹאמַר 'אִם כֵּן מַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֹ?'
וַיְהִי הֵם שֹׁקְלִים בְּדַעְתָּם לֵאמֹר אִם-נֹאמַר מִן-הַשָּׁמַיִם יֹאמַר וּמַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֺ:
I rozjímali sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť: Proč jste tedy neuvěřili jemu?
I dohadovali se mezi sebou: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘
καὶ διελογίζοντο πρὸς ἑαυτοὺς λέγοντες ε᾿ὰν ει῎πωμεν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρει̑ διὰ τί ου῏ν ου᾿κ ε᾿πιστεύσατε αυ᾿τω̑
וֵאתחַשַׁבו בּנַפשׁהֻון וֵאמַרו דֵּאן נִאמַר לֵה דּמֵן שׁמַיָא אָמַר לַן וַלמָנָא לָא הַימֵנתֻּונָיהי׃
אַךְ אִם נֹאמַר 'מִבְּנֵי אָדָם' ..." הֵם פָּחֲדוּ מִן הָעָם, כִּי הַכֹּל חָשְׁבוּ שֶׁיּוֹחָנָן אָכֵן נָבִיא.
וְאִם-נֹאמַר מִבְּנֵי אָדָם יְרֵאִים אֲנַחְנוּ אֶת-הָעָם כִּי-כֻלָּם חִשְּׁבוּ אֶת-יוֺחָנָן לְנָבִיא נֶאֱמָן:
Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že právě byl prorok.
Řekneme-li však ‚od lidí‘?“ – to se zas báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.
α᾿λλὰ ει῎πωμεν ε᾿ξ α᾿νθρὼπων ε᾿φοβου̑ντο τὸν ο῎χλον α῞παντες γὰρ ει῏χον τὸν ᾽Ιωάννην ο῎ντως ο῞τι προφήτης η῟ν
וַדנִאמַר מֵן בּנַי־אנָשָׁא דֵּחלתָא הי מֵן עַמָא כֻּלהֻון גֵּיר אַחִידִין הוַו לֵה ליֻוחַנָן דּשַׁרִירָאיִת נבִיָא הו׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לְיֵשׁוּעַ: "אֵין אָנוּ יוֹדְעִים." אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "גַּם אֲנִי לֹא אֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה."
וַיַּעֲנוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ לֹא יָדָעְנוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ גַּם-אֲנִי לֹא אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“
καὶ α᾿ποκριθέντες τω̑ ᾽Ιησου̑ λέγουσιν ου᾿κ οι῎δαμεν καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ου᾿δὲ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
וַענַו וָאמרִין לֵה ליֵשֻׁוע לָא יָדעִינַן אָמַר להֻון אָף לָא אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃ ס
הוּא הֵחֵל לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם בִּמְשָׁלִים: "אִישׁ אֶחָד נָטַע כֶּרֶם. הוּא הֵקִים גָּדֵר סָבִיב, גַּם חָצַב יֶקֶב וּבָנָה מִגְדָּל, וּלְאַחַר שֶׁהֶחְכִּירוֹ לְכוֹרְמִים נָסַע.
וַיִּפְתַּח בְּמָשָׁל פִּיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִישׁ נָטַע כֶּרֶם וַיְעַזְּקֵהוּ מִסָּבִיב וְיֶקֶב חָצֵב בּוֺ וַיִּבֶן מִגְדָּל בְּתוֺכוֺ וְנָתַן אֹתוֺ לַנֹּטְרִים וְהָלַךְ בַּדֶּרֶךְ לְמֵרָחוֺק:
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a pronajal ji vinařům, i odšel na cestu.
Začal k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval. ([Matouš 21:33-Matouš 21:46; Lukáš 20:9-Lukáš 20:19 Izajáš 5:1-Izajáš 5:2])
καὶ η῎ρξατο αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν παραβολαι̑ς λαλει̑ν α᾿μπελω̑να α῎νθρωπος ε᾿φύτευσεν καὶ περιέθηκεν φραγμὸν καὶ ω῎ρυξεν ὑπολήνιον καὶ ω᾿κοδόμησεν πύργον καὶ ε᾿ξέδετο αυ᾿τὸν γεωργοι̑ς καὶ α᾿πεδήμησεν
ושַׁרִי דַּנמַלֵל עַמהֻון בּמַתלֵא גַּברָא חַד נצַב כַּרמָא וַאחדּרֵה סיָגָא וַחפַר בֵּה מַעצַרתָּא וַבנָא בֵּה מַגדּלָא וַאוחדֵה לפַלָחֵא וַחזַק׃
בְּבוֹא הָעֵת שָׁלַח עֶבֶד אֶל הַכּוֹרְמִים לְקַבֵּל מִידֵיהֶם מִפְּרִי הַכֶּרֶם.
וּלְעֵת הַבָּצִיר שָׁלַח אֶת-עַבְדּוֺ לָקַחַת מִידֵי הַנֹּטְרִים מִפְּרִי הַכָּרֶם:
A když toho čas byl, poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice.
καὶ α᾿πέστειλεν πρὸς τοὺς γεωργοὺς τω̑ καιρω̑ δου̑λον ι῞να παρὰ τω̑ν γεωργω̑ν λάβη α᾿πὸ τω̑ν καρπω̑ν του̑ α᾿μπελω̑νος
ושַׁדַּר לוָת פַּלָחֵא עַבדֵּה בּזַבנָא דּמֵן פִּארֵא דּכַרמָא נֵסַב׃
תָּפְסוּ אוֹתוֹ וְהִכּוּהוּ וְשָׁלְחוּ אוֹתוֹ רֵיקָם.
וַיִּתְפְּשׂוּ בוֺ וַיַּכֻּהוּ וַיְשַׁלְּחוּ אֹתוֺ רֵיקָם:
Oni pak javše jej, zmrskali ho, a odeslali prázdného.
Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou.
καὶ λαβόντες αυ᾿τὸν ε῎δειραν καὶ α᾿πέστειλαν κενόν
הֵנֻון דֵּין מחַאוֻהי ושַׁדּרֻוהי כַּד ספִיק׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח אֲלֵיהֶם עֶבֶד אַחֵר. פָּצְעוּ אוֹתוֹ בְּרֹאשׁוֹ וְהֵתֵלּוּ בּוֹ.
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁלַח אֲלֵיהֶם עֶבֶד אַחֵר וְאֹתוֺ סָקְלוּ בָאֲבָנִים וַיִּפְצְעוּ אֶת-רֹאשׁוֺ וַיְשַׁלְּחֻהוּ בְּחֶרְפָּה גְדוֺלָה:
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu, a odeslali zohaveného.
Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali(y) a tak zneuctili(z). (y) var: tomu kamením rozbili hlavu (z) var: poslali zpět zneuctěného ([Židům 1:1-Židům 1:2])
καὶ πάλιν α᾿πέστειλεν πρὸς αυ᾿τοὺς α῎λλον δου̑λον κα᾿κει̑νον ε᾿κεφαλίωσαν καὶ η᾿τίμασαν
ושַׁדַּר תֻּוב לוָתהֻון עַבדָּא אחרִנָא וָאף להַו רַגמֻוהי וצַלפֻוהי ושַׁדּרֻוהי בּצַערָא׃
שָׁלַח אַחֵר וְהָרְגוּ אוֹתוֹ; וְכֵן גַּם רַבִּים אֲחֵרִים, אֶת אֵלֶּה הִכּוּ וְאֶת אֵלֶּה הָרְגוּ.
וַיִּשְׁלַח אֲלֵיהֶם עוֺד אֶחָד וְאֹתוֺ הָרָגוּ וְכֵן אֲחֵרִים רַבִּים מֵהֶם אֲשֶׁר הִכּוּ וּמֵהֶם אֲשֶׁר הָרָגוּ:
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali, a jiné zmordovali.
Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných – jedny zbili, jiné zabili.
καὶ α῎λλον α᾿πέστειλεν κα᾿κει̑νον α᾿πέκτειναν καὶ πολλοὺς α῎λλους ου῍ς μὲν δέροντες ου῍ς δὲ α᾿ποκτέννοντες
ושַׁדַּר תֻּוב אחרִנָא אָף להַו קַטלֻוהי וַלסַגִּיֵאא עַבדֵּא אחרָנֵא שַׁדַּר ומֵנהֻון מחַו מֵנהֻון דֵּין קַטֵלו׃
נוֹתַר לוֹ אֶחָד - בְּנוֹ אֲהוּבוֹ. לְבַסּוֹף שָׁלַח אוֹתוֹ אֲלֵיהֶם, בְּאָמְרוֹ 'אֶת בְּנִי יְכַבְּדוּ',
וַיְהִי-לוֺ עוֺד בֵּן יָחִיד אֲשֶׁר אָהֵב וְאֹתוֺ שָׁלַח אֲלֵיהֶם אַחֲרֵי כֻלָּם כִּי אָמַר אֶת-בְּנִי יִירָאוּ:
Ještě pak maje jediného syna milého, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ustýdnouť se syna mého.
Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled.‘
ε῎τι ε῞να ει῏χεν υἱὸν α᾿γαπητόν α᾿πέστειλεν αυ᾿τὸν ε῎σχατον πρὸς αυ᾿τοὺς λέγων ο῞τι ε᾿ντραπήσονται τὸν υἱόν μου
חַרתָא דֵּין חַד בּרָא חַבִּיבָא אִית הוָא לֵה ושַׁדּרֵה לוָתהֻון אחרָיַת אֵמַר גֵּיר כּבַר נֵבהתֻון מֵן בֵּרי׃
אֶלָּא שֶׁהַכּוֹרְמִים הָהֵם אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה, 'הוּא הַיּוֹרֵשׁ; בּוֹאוּ נַהֲרֹג אוֹתוֹ וְתִהְיֶה לָנוּ הַיְרֻשָּׁה.'
וְהַנֹּטְרִים הָהֵם רָאוּ וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הִנֵּה הַיּוֺרֵשׁ לְכוּ וְנַהַרְגֵהוּ וְלָנוּ תִסֹּב הַנַּחֲלָה:
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a budeť naše dědictví.
Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: ‚To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví bude naše!‘
ε᾿κει̑νοι δὲ οἱ γεωργοὶ πρὸς ἑαυτοὺς ει῏παν ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ κληρονόμος δευ̑τε α᾿ποκτείνωμεν αυ᾿τόν καὶ ἡμω̑ν ε῎σται ἡ κληρονομία
הָנֻון דֵּין פַּלָחֵא אֵמַרו בּנַפשׁהֻון הָנַו יָרתָּא תַּו נֵקטלִיוהי ותֵהוֵא דִּילַן יָרתֻּותָא׃
לָקְחוּ אוֹתוֹ וַהֲרָגוּהוּ וְהִשְׁלִיכוּהוּ אֶל מִחוּץ לַכֶּרֶם.
וַיִּתְפְּשׂוּ-בוֺ וַיַּהַרְגֻהוּ וַיַּשְׁלִיכֻהוּ אֶל-מִחוּץ לַכֶּרֶם:
Tedy javše jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.
A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. ([Židům 13:12])
καὶ λαβόντες α᾿πέκτειναν αυ᾿τόν καὶ ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω του̑ α᾿μπελω̑νος
וַנסַבו קַטלֻוהי וַאפּקֻוהי לבַר־מֵן כַּרמָא׃
מַה יַּעֲשֶׂה בַּעַל הַכֶּרֶם? יָבוֹא וְיַשְׁמִיד אֶת הַכּוֹרְמִים וְיִתֵּן אֶת הַכֶּרֶם לַאֲחֵרִים.
וּמָה אֵפוֺא יַעֲשֶׂה בַּעַל הַכָּרֶם הוּא יָבֹא וְהֶאֱבִיד אֶת-עֹבְדֵי הָאֲדָמָה וְאֶת-כַּרְמוֺ יִתֵּן בִּידֵי אֲחֵרִים:
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným.
τί ου῏ν ποιήσει ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος ε᾿λεύσεται καὶ α᾿πολέσει τοὺς γεωργούς καὶ δὼσει τὸν α᾿μπελω̑να α῎λλοις
מָנָא הָכִיל נֵעבֵּד מָרֵא כַּרמָא נִאתֵא נַובֵּד להָנֻון פַּלָחֵא ונֵתּלִיוהי כַּרמָא לַאחרָנֵא׃
הַאִם לֹא קְרָאתֶם אֶת הַכָּתוּב הַזֶּה, 'אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֹנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה;
הֲלֹא קְרָאתֶם אֶת-הַכָּתוּב הַהוּא אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֺנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה:
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Nečetli jste v Písmu slovo: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; ([Žalmy 118:22-Žalmy 118:23; Skutky apoštolské 4:11; 1 Petrův 2:7])
ου᾿δὲ τὴν γραφὴν ταύτην α᾿νέγνωτε λίθον ο῍ν α᾿πεδοκίμασαν οἱ οι᾿κοδομου̑ντες ου῟τος ε᾿γενήθη ει᾿ς κεφαλὴν γωνίας
וָאפלָא כּתָבָא הָנָא קרַיתֻּון דּכִאפָא דַּאסלִיו בַּנָיֵא הִי הוָת לרִשָׁא דּזָוִיתָא׃
מֵאֵת יהוה הָיְתָה זֹאת, הִיא נִפְלָאת בְּעֵינֵינוּ'?"
מֵאֵת יְהוָֺה הָיְתָה זֹאת הִיא נִפְלָאת בְּעֵינֵינוּ:
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Hospodin(a) to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘?“ (a) ř: Pán (pod. Marek 12:29 Marek 12:30 Marek 12:36)
παρὰ κυρίου ε᾿γένετο αυ῞τη καὶ ε῎στιν θαυμαστὴ ε᾿ν ο᾿φθαλμοι̑ς ἡμω̑ν
מֵן לוָת מָריָא הוָת הָדֵא וִאיתֵיה תֵּדמֻורתָּא בּעַינַין׃ ס
הֵם בִּקְשׁוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, כִּי יָדְעוּ שֶׁדִּבֵּר אֶת הַמָּשָׁל עֲלֵיהֶם, אֲבָל חָשְׁשׁוּ מִפְּנֵי הָעָם. עָזְבוּ אוֹתוֹ וְהָלְכוּ מִשָּׁם.
וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ אֶפֶס כִּי יָרְאוּ מִפְּנֵי הָעָם בַּאֲשֶׁר הֵבִינוּ כִּי עֲלֵיהֶם דִּבֶּר אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה וַיַּעַזְבוּ אֹתוֺ וַיֵּלְכוּ לָהֶם:
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli. ([Marek 11:18])
καὶ ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν κρατη̑σαι καὶ ε᾿φοβήθησαν τὸν ο῎χλον ε῎γνωσαν γὰρ ο῞τι πρὸς αυ᾿τοὺς τὴν παραβολὴν ει῏πεν καὶ α᾿φέντες αυ᾿τὸν α᾿πη̑λθον
ובָעֵין הוַו למֵאחדֵּה וַדחֵלו מֵן עַמָא יִדַעו גֵּיר דַּעלַיהֻון אֵמַר מַתלָא הָנָא ושַׁבקֻוהי וֵאזַלו סּ סּ׃
שָׁלְחוּ אֵלָיו מֵאַנְשֵׁי הַפְּרוּשִׁים וּמֵחֲסִידֵי בֵּית הוֹרְדוֹס לִלְכֹּד אוֹתוֹ בִּדְבָרוֹ.
וַיִּשְׁלְחוּ אֵלָיו אֲנָשִׁים מִן-הַפְּרוּשִׁים וּמֵאַנְשֵׁי הוֺרְדוֺס לְצֹדֵד אֹתוֺ בִּדְבָרָיו:
Potom poslali k němu některé z farizeů a Herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo. ([Matouš 22:15-Matouš 22:22; Lukáš 20:20-Lukáš 20:26])
καὶ α᾿ποστέλλουσιν πρὸς αυ᾿τόν τινας τω̑ν Φαρισαίων καὶ τω̑ν ῾Ηρωδιανω̑ν ι῞να αυ᾿τὸν α᾿γρεύσωσιν λόγω
ושַׁדַּרו לוָתֵה אנָשָׁא מֵן סָפרֵא ומֵן דּבֵית הֵרָודֵס דַּנצֻודֻונָיהי בּמֵלתָא׃
בָּאוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה אִישׁ אֱמֶת וְאֵינְךָ חוֹשֵׁשׁ מֵאִישׁ, שֶׁכֵּן אֵינְךָ נוֹשֵׂא פָּנִים לַאֲנָשִׁים אֶלָּא מוֹרֶה אַתָּה אֶת דֶּרֶךְ הָאֱלֹהִים עַל־פִּי הָאֱמֶת. הַאִם מֻתָּר לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אוֹ לֹא? הַאִם עָלֵינוּ לָתֵת אוֹ לֹא לָתֵת?"
וַיָּבֹאוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ יָדַעְנוּ כִּי-אִישׁ נֶאֱמָן אַתָּה וְלֹא-תָגוּר מִפְּנֵי אִישׁ כִּי לֹא תִָּׂא פְּנֵי גֶבֶר וְאֶת-דֶּרֶךְ אֱלֹהִים תּוֺרֶה בְּמֵישָׁרִים הֲנָכוֺן הוּא לָתֵת מַס לַקֵּיסַר אִם-אַיִן הֲנִתֵּן אוֺ לֹא נִתֵּן:
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Ti šli a řekli: „Mistře(b), víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?“ (b) ř: Učiteli (tak i Marek 12:19 Marek 12:32)
καὶ ε᾿λθόντες λέγουσιν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε οι῎δαμεν ο῞τι α᾿ληθὴς ει῏ καὶ ου᾿ μέλει σοι περὶ ου᾿δενός ου᾿ γὰρ βλέπεις ει᾿ς πρόσωπον α᾿νθρὼπων α᾿λλ῾ ε᾿π῾ α᾿ληθείας τὴν ὁδὸν του̑ θεου̑ διδάσκεις ε῎ξεστιν δου̑ναι κη̑νσον Καίσαρι η῍ ου῎ δω̑μεν η῍ μὴ δω̑μεν
הֵנֻון דֵּין אֵתַו ושַׁאלֻוהי מַלפָנָא יָדעִין חנַן דּשַׁרִיר אַנתּ ולָא שׁקִיל אַנתּ צֵפתָא לאנָשׁ לָא גֵּיר חָאַר אַנתּ בּפַּרצֻופֵּא דַּבנַי אנָשָׁא אֵלָא בַּשׁרָרָא אֻורחָא דַּאלָהָא מַלֵף אַנתּ שַׁלִיט למֵתַּל כּסֵף־רִשָׁא לקֵסַר אַו לָא נֵתֵּל אַו לָא נֵתֵּל׃
הוֹאִיל וְהִכִּיר אֶת צְבִיעוּתָם אָמַר לָהֶם: "לָמָּה אַתֶּם מְנַסִּים אוֹתִי? הָבִיאוּ לִי דִּינָר וְאֶרְאֶה."
וְהוּא בִּרְאֹתוֺ אֶת-חֲנֻפָתָם אָמַר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תְנַסּוּנִי הָבִיאוּ לִי דִּינַר אֶחָד וְאֶרְאֶה:
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
On však prohlédl jejich úskok(c) a řekl jim: „Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!“ (c) ř: pokrytectví
ὁ δὲ ει᾿δώς αυ᾿τω̑ν τὴν ὑπόκρισιν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί με πειράζετε φέρετέ μοι δηνάριον ι῞να ι῎δω
הֻו דֵּין יִדַע נֵכלהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מנַסֵין אנתֻּון לִי אַיתַּו לִי דִּינָרָא אֵחזֵא׃
הֵבִיאוּ לוֹ וְהוּא שָׁאַל אוֹתָם: "שֶׁל מִי הַדְּמוּת הַזֹּאת וְהַכְּתֹבֶת?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "שֶׁל הַקֵּיסָר."
וַיָּבִיאוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְמִי הַתְּמוּנָה וְהַכְּתֹבֶת הָהֵנָּה וַיֹּאמְרוּ לַקֵּיסָר:
A oni podali. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Když mu jej podali, zeptal se jich: „Čí je tento obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“
οἱ δὲ η῎νεγκαν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τίνος ἡ ει᾿κών αυ῞τη καὶ ἡ ε᾿πιγραφή οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ Καίσαρος
וַאיתִּיו לֵה אָמַר להֻון דּמַנֻו צַלמָא הָנָא וַכתָבָא הֵנֻון דֵּין אֵמַרו דּקֵסַר׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר תְּנוּ לַקֵּיסָר וְאֶת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים - לֵאלֹהִים." הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עָלָיו.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הָבוּ אֵפוֺא לַקֵּיסַר אֵת אֲשֶׁר לַקֵּיסַר וְלֵאלֹהִים אֵת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים וַיִּתְמְהוּ עָלָיו עַד-מְאֹד:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad tím podivili. ([Římanům 13:7])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τὰ Καίσαρος α᾿πόδοτε Καίσαρι καὶ τὰ του̑ θεου̑ τω̑ θεω̑ καὶ ε᾿ξεθαύμαζον ε᾿π῾ αυ᾿τω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע דּקֵסַר הַבו לקֵסַר ודַאלָהָא לַאלָהָא וַתמַהו הוַו בֵּה׃ ס
בָּאוּ אֵלָיו צְדוֹקִים, הָאוֹמְרִים שֶׁאֵין תְּחִיַּת מֵתִים, וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ:
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו צַדּוּקִים הָאֹמְרִים כִּי-אֵין תְּקוּמָה לַמֵּתִים וַיִּשְׁאָלֻהוּ לֵאמֹר:
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho: ([Matouš 22:23-Matouš 22:33; Lukáš 20:27-Lukáš 20:40])
καὶ ε῎ρχονται Σαδδουκαι̑οι πρὸς αυ᾿τόν οι῞τινες λέγουσιν α᾿νάστασιν μὴ ει῏ναι καὶ ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν λέγοντες
וֵאתַו זַדֻּוקָיֵא לוָתֵה הָנֻון דָּאמרִין דַּקיָמתָּא לַיתּ וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין׃
"רַבִּי, מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ שֶׁאִם יָמוּת אִישׁ וְהִנִּיחַ אִשָּׁה וְלֹא הִשְׁאִיר בָּנִים, יִקַּח אָחִיו אֶת אִשְׁתּוֹוְיָקִים זֶרַע לְאָחִיו.
רַבֵּנוּ הִנֵּה מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ כִּי יָמוּת אֶחָד מִשְּׁנֵי אַחִים וְעָזַב אִשָּׁה וּבֵן אֵין לוֺ יְבָמָהּ יָבֹא עָלֶיהָ וְהֵקִים זֶרַע עַל-שֵׁם אָחִיו:
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho, a vzbudil símě bratru svému.
„Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ ([Deuteronomium 25:5])
διδάσκαλε Μωϋση̑ς ε῎γραψεν ἡμι̑ν ο῞τι ε᾿άν τινος α᾿δελφὸς α᾿ποθάνη καὶ καταλίπη γυναι̑κα καὶ μὴ α᾿φη̑ τέκνον ι῞να λάβη ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑ τὴν γυναι̑κα καὶ ε᾿ξαναστήση σπέρμα τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑
מַלפָנָא מֻושֵׁא כּתַב לַן דֵּאן מָאֵת אַחֻוהי דּאנָשׁ ושָׁבֵק אַנתּתָא וַבנַיָא לָא שָׁבֵק נֵסַב אַחֻוהי אַנתּתֵה וַנקִים זַרעָא לַאחֻוהי׃
הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים. הָרִאשׁוֹן נָשָׂא אִשָּׁה וּמֵת וְלֹא הִשְׁאִיר צֶאֱצָאִים.
וְאִתָּנוּ הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים הָרִאשׁוֺן מֵהֶם לָקַח לוֺ אִשָּׁה וַיָּמָת וְלֹא-הִשְׁאִיר זֶרַע אַחֲרָיו:
I bylo sedm bratrů. A první pojav manželku, a umřev, nepozůstavil semene.
Bylo sedm bratří. Oženil se první a zemřel bez potomka.
ἑπτὰ α᾿δελφοὶ η῟σαν καὶ ὁ πρω̑τος ε῎λαβεν γυναι̑κα καὶ α᾿ποθνήσκων ου᾿κ α᾿φη̑κεν σπέρμα
שַׁבעָא אַחִין אִית הוַו קַדמָיָא נסַב אַנתּתָא ומִית ולָא שׁבַק זַרעָא׃
לָקַח אוֹתָהּ הַשֵּׁנִי וּמֵת וְלֹא הִשְׁאִיר צֶאֱצָאִים, וְכֵן גַּם הַשְּׁלִישִׁי.
וְהַשֵּׁנִי יִבֵּם אֹתָהּ וַיָּמָת גַּם-הוּא לֹא בָנִים וּכְמוֺ-כֵן הַשְּׁלִישִׁי:
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Jeho manželku si vzal druhý, ale zemřel a také nezanechal potomka. A stejně třetí.
καὶ ὁ δεύτερος ε῎λαβεν αυ᾿τήν καὶ α᾿πέθανεν μὴ καταλιπών σπέρμα καὶ ὁ τρίτος ὡσαύτως
ודַתרֵין נַסבָּה ומִית כַּד אָף לָא הֻו שׁבַק זַרעָא ודַתלָתָא הָכוָת׃
כָּכָה כָּל הַשִּׁבְעָה לֹא הִשְׁאִירוּ צֶאֱצָאִים. אַחֲרֵי כֻּלָּם מֵתָה גַּם הָאִשָּׁה.
עַד אֲשֶׁר כָּל-הַשִּׁבְעָה בְּעָלוּהָ וַיָּמוּתוּ וְזֶרַע לֹא-הִשְׁאִירוּ אַחֲרֵיהֶם וְאַחֲרֵי כֻלָּם מֵתָה גַּם-הָאִשָּׁה:
A tak ji pojalo těch sedm, a nezůstavili semene. Nejposléze pak po všech umřela i ta žena.
A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Naposledy ze všech zemřela i ta žena.
καὶ οἱ ἑπτὰ ου᾿κ α᾿φη̑καν σπέρμα ε῎σχατον πάντων καὶ ἡ γυνὴ α᾿πέθανεν
ושַׁבעָתַיהֻון נַסבֻּוה ולָא שׁבַקו זַרעָא אחרָיַת כֻּלהֻון מִיתַת אָף הִי אַנתּתָא׃
בַּתְּחִיָּה, כַּאֲשֶׁר יָקוּמוּ, לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה, שֶׁהֲרֵי הָיְתָה אִשָּׁה לְכָל הַשִּׁבְעָה?"
וְעַתָּה לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בַתְּקוּמָה אַחֲרֵי אֲשֶׁר הָיְתָה אֵשֶׁת כָּל-הַשִּׁבְעָה:
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Nebo jich sedm mělo ji za manželku.
Komu z nich bude patřit, až při vzkříšení vstanou? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“
ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει ο῞ταν α᾿ναστω̑σιν τίνος αυ᾿τω̑ν ε῎σται γυνή οἱ γὰρ ἑπτὰ ε῎σχον αυ᾿τὴν γυναι̑κα
בַּקיָמתָּא הָכִיל דַּאינָא מֵנהֻון תֵּהוֵא אַנתּתָא שַׁבעָתַיהֻון גֵּיר נַסבֻּוה׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כְּלוּם אֵינְכֶם טוֹעִים מִשּׁוּם שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים אֶת הַכְּתוּבִים, אַף לֹא אֶת גְּבוּרַת אֱלֹהִים?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הוּא הַדָּבָר אֲשֶׁר שְׁגִיתֶם בּוֺ כִּי אֶת-הַתּוֺרָה לֹא יְדַעְתֶּם וְלֹא אֶת-נִפְלְאוֺת אֵל:
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte písem ani moci Boží?
Ježíš jim řekl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží!
ε῎φη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿ διὰ του̑το πλανα̑σθε μὴ ει᾿δότες τὰς γραφὰς μηδὲ τὴν δύναμιν του̑ θεου̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הוָא מֵטֻל הָדֵא טעֵין אנתֻּון דּלָא יָדעִין אנתֻּון כּתָבֵא ולָא חַילֵה דַּאלָהָא׃
כַּאֲשֶׁר הַמֵּתִים קָמִים אֵין הֵם מִתְחַתְּנִים, אֶלָּא שֶׁהֵם כְּמַלְאָכִים בַּשָּׁמַיִם.
כִּי בִתְקוּמָתָם מִן-הַמֵּתִים לֹא יִבְעֲלוּ וְלֹא תִבָּעַלְנָה כִּי אִם-יִהְיוּ כְּמַלְאֲכֵי הַשָּׁמָיִם:
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Když lidé vstanou z mrtvých, nežení se ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
ο῞ταν γὰρ ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστω̑σιν ου῎τε γαμου̑σιν ου῎τε γαμίζονται α᾿λλ῾ ει᾿σὶν ὡς α῎γγελοι ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
מָא גֵּיר דּקָמו מֵן מִיתֵא לָא נָסבִּין נֵשֵׁא אָף לָא נֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא אֵלָא אִיתַיהֻון אַיך מַלַאכֵא דּבַשׁמַיָא׃
וַאֲשֶׁר לְכָךְ שֶׁהַמֵּתִים קָמִים, הַאִם לֹא קְרָאתֶם בְּסֵפֶר מֹשֶׁה, בְּמַעֲשֵׂה הַסְּנֶה, שֶׁהָאֱלֹהִים אָמַר לוֹ, 'אָנֹכִי אֱלֹהֵי אַבְרָהָם, אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב'?
וְעַל-דְּבַר הַמֵּתִים כִּי-יָקִיצוּ הֲלֹא קְרָאתֶם בְּסֵפֶר מֹשֶׁה כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר אֵלָיו הָאֱלֹהִים בַּסְּנֶה לֵאמֹר אָנֹכִי אֱלֹהֵי אַבְרָהָם וֵאלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב:
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knize Mojžíšově, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův?
A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? ([Exodus 3:2-Exodus 3:6])
περὶ δὲ τω̑ν νεκρω̑ν ο῞τι ε᾿γείρονται ου᾿κ α᾿νέγνωτε ε᾿ν τη̑ βίβλω Μωϋσέως ε᾿πὶ του̑ βάτου πω̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ θεὸς λέγων ε᾿γώ ὁ θεὸς ᾽Αβραὰμ καὶ ὁ θεὸς ᾽Ισαὰκ καὶ ὁ θεὸς ᾽Ιακὼβ
עַל מִיתֵא דֵּין דּקָימִין לָא קרַיתֻּון בַּכתָבָא דּמֻושֵׁא אַיכַּנָא מֵן סַניָא אֵמַר לֵה אַלָהָא אֵנָא אנָא אַלָהֵה דַּאברָהָם וַאלָהֵה דִּאיסחָק וַאלָהֵה דּיַעקֻוב׃
אֵין הוּא אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם אֱלֹהֵי הַחַיִּים. אַתֶּם טוֹעִים מְאֹד."
וְהוּא אֵינֶנּוּ אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם-אֱלֹהֵי הַחַיִּים שְׁגִיתֶם הַרְבֵּה מְאֹד:
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!“
ου᾿κ ε῎στιν θεὸς νεκρω̑ν α᾿λλὰ ζὼντων πολὺ πλανα̑σθε
ולָא הוָא אַלָהָא דּמִיתֵא אֵלָא דּחַיֵא אַנתֻּון הָכִיל סַגִּי טָעֵין אנתֻּון סס׃
אַחַד הַסּוֹפְרִים הִתְקָרֵב וְשָׁמַע אוֹתָם מִתְוַכְּחִים. כִּרְאוֹתוֹ שֶׁיֵּשׁוּעַ הֵשִׁיב לָהֶם הֵיטֵב, שָׁאַל אוֹתוֹ: "אֵיזוֹהִי הַמִּצְוָה הָרִאשׁוֹנָה מִכֹּל?"
וְאֶחָד מִן-הַסּוֺפְרִים בָּא וַיִּשְׁמַע אֹתָם נִדְבָּרִים יַחְדָּו וּבִרְאֹתוֺ כִּי הֵיטֵב עָנָה עַל-דִּבְרֵיהֶם וַיִּשְׁאָלֵהוּ מָה-רֵאשִׁית כָּל-הַמִּצְוֺת:
Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?
Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ ([Matouš 22:34-Matouš 22:40; Lukáš 10:25-Lukáš 10:28])
καὶ προσελθών ει῟ς τω̑ν γραμματέων α᾿κούσας αυ᾿τω̑ν συζητούντων ι᾿δών ο῞τι καλω̑ς α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τόν ποία ε᾿στὶν ε᾿ντολὴ πρὼτη πάντων
וַקרֵב חַד מֵן סָפרֵא וַשׁמַע אֵנֻון דּדָרשִׁין וַחזָא דּשַׁפִּיר אַתִיב להֻון פֵּתגָמָא ושַׁאלֵה אַינַו פֻּוקדָּנָא קַדמָיָא דּכֻלהֻון׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "הָרִאשׁוֹנָה הִיא 'שְׁמַע יִשְׂרָאֵל יהוה אֱלֹהֵינוּ יהוה אֶחָד,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הָרִאשֹׁנָה הֲלֹא הִיא שְׁמַע יִשְׂרָאֵל יְהוָֺה אֱלֹהֵינוּ יְהוָֺה אֶחָד:
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; ([Deuteronomium 6:4-Deuteronomium 6:5])
α᾿πεκρίθη ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι πρὼτη ε᾿στίν α῎κουε ᾽Ισραήλ κύριος ὁ θεὸς ἡμω̑ν κύριος ει῟ς ε᾿στιν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע קַדמָי מֵן כֻּלהֻון פֻּוקדָּנֵא שׁמַע אִיסרָיֵל מָריָא אַלָהַן מָריָא חַד הֻו׃
וְאָהַבְתָּ אֶת יהוה אֱלֹהֶיךָ בְּכָל לְבָבְךָ וּבְכָל־נַפְשְׁךָ וּבְכָל שִׂכְלְךָ וּבְכָל־מְאֹדֶךָ.'
וְאָהַבְתָּ אֵת יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ בְּכָל-לְבָבְךׇ וּבְכָל-נַפְשְׁךׇ וּבְכָל-מַדָּעֲךׇ וּבְכָל-מְאֹדֶךׇ זֹאת הִיא הַמִּצְוָה הָרִאשֹׁנָה:
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.
miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!‘
καὶ α᾿γαπήσεις κύριον τὸν θεόν σου ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς καρδίας σου καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς ψυχη̑ς σου καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς διανοίας σου καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς ι᾿σχύος σου
וַדתֵרחַם למָריָא אַלָהָך מֵן כֻּלֵה לֵבָּך ומֵן כֻּלָה נַפשָׁך ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָך ומֵן כֻּלֵה חַילָך הָנַו פֻּוקדָּנָא קַדמָיָא׃
וְהַשְּׁנִיָּה הִיא 'וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ.' אֵין מִצְוָה אַחֶרֶת גְּדוֹלָה מֵאֵלֶּה."
וְהַשְּׁנִיָּה הֲלֹא הִיא וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךׇ כָּמוֺךׇ וְאֵין מִצְוָה גְדוֺלָה מִשְׁתַּיִם אֵלֶּה:
Druhé pak podobné toto: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázaní jiného nad tato není.
Druhé je toto(d): ‚Miluj svého bližního jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není.“ (d) Druhé je podobné ([Leviticus 19:18; Římanům 13:9; Galatským 5:14; Jakubův 2:8])
δευτέρα αυ῞τη α᾿γαπήσεις τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν μείζων τούτων α῎λλη ε᾿ντολὴ ου᾿κ ε῎στιν
ודַתרֵין דּדָמֵא לֵה דּתַחֵב לקַרִיבָך אַיך נַפשָׁך פֻּוקדָּנָא אחרִנָא דּרַבּ מֵן הָלֵין לַיתּ׃ ס
אָמַר אֵלָיו הַסּוֹפֵר: "יָפֶה, רַבִּי; אֱמֶת אָמַרְתָּ שֶׁאֶחָד הוּא וְאֵין עוֹד מִלְּבַדּוֹ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַסּוֺפֵר אָמֵן רַבִּי אֱמֶת דִּבַּרְתָּ כִּי אֶחָד הוּא וְאֵין עוֺד מִלְּבַדּוֺ:
I řekl jemu ten zákonník: Mistře, dobře jsi v pravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
I řekl mu ten zákoník: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho; ([Deuteronomium 4:35])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ γραμματεύς καλω̑ς διδάσκαλε ε᾿π῾ α᾿ληθείας ει῏πες ο῞τι ει῟ς ε᾿στιν καὶ ου᾿κ ε῎στιν α῎λλος πλὴν αυ᾿του̑
אָמַר לֵה הַו סָפרָא שַׁפִּיר רַבִּי בַּשׁרָרָא אֵמַרתּ דּחַד הֻו ולַיתּ אחרִין לבַר־מֵנֵה׃
וְלֶאֱהֹב אוֹתוֹ 'בְּכָל לְבָבְךָ וּבְכָל בִּינָתְךָ וּבְכָל־מְאֹדֶךָ', וְלֶאֱהֹב 'לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ,' הֲרֵי זֶה גָּדוֹל מִכָּל עוֹלָה וָזֶבַח."
וּלְאַהֲבָה אֹתוֺ בְּכָל-לֵב וּבְכָל-מַדָּע וּבְכָל-מְאֹד וְלֶאֱהֹב אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ כְּנַפְשׁוֺ הִיא גְדֹלָה מִכָּל-עֹלָה וָזָבַח:
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého jest nade všecky zápaly a oběti.
a milovat jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc než přinášet Bohu oběti a dary(e).“ (e) ř: než všechny zápaly a oběti ([1 Samuelova 15:22; Ozeáš 6:6; Micheáš 6:6-Micheáš 6:8])
καὶ τὸ α᾿γαπα̑ν αυ᾿τὸν ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς καρδίας καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς συνέσεως καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς ι᾿σχύος καὶ τὸ α᾿γαπα̑ν τὸν πλησίον ὡς ἑαυτὸν περισσότερόν ε᾿στιν πάντων τω̑ν ὁλοκαυτωμάτων καὶ θυσιω̑ν
וַדנֵרחמִיוהי אנָשׁ מֵן כֻּלֵה לֵבָּא ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָא ומֵן כֻּלָה נַפשָׁא ומֵן כֻּלֵה חַילָא וַדנֵרחַם קַרִיבֵה אַיך נַפשֵׁה יַתִּירָא הי מֵן כֻּלהֻון יַקדֵּא ודֵבחֵא׃
רָאָה יֵשׁוּעַ כִּי הֵשִׁיב בְּחָכְמָה וְאָמַר לוֹ: "אֵינְךָ רָחוֹק מִמַּלְכוּת הָאֱלֹהִים." וְאִישׁ לֹא הֵעֵז עוֹד לִשְׁאֹל אוֹתוֹ שׁוּם דָּבָר.
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ כִּי-הִשְׂכִּיל לַעֲנוֺת אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנְּךׇ לֹא-רָחוֺק מִמַּלְכוּת אֱלֹהִים וְלֹא-הֵעֵז עוֺד אִישׁ לְהִתְוַכַּח עִמּוֺ בִּדְּבָרִים מֵהַיּוֺם הַהוּא וָמָעְלָה:
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více nesměl se ho tázati.
Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ Potom se ho již nikdo otázat neodvážil. ([Matouš 22:46; Lukáš 20:40])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ι᾿δών αυ᾿τὸν ο῞τι νουνεχω̑ς α᾿πεκρίθη ει῏πεν αυ᾿τω̑ ου᾿ μακρὰν ει῏ α᾿πὸ τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ καὶ ου᾿δεὶς ου᾿κέτι ε᾿τόλμα αυ᾿τὸν ε᾿περωτη̑σαι
יֵשֻׁוע דֵּין חזָיהי דּחַכִּימָאיִת מפַנֵא פֵּתגָמָא ענָא וֵאמַר לֵה לָא הוַיתּ רַחִיק מֵן מַלכֻּותָא דַּאלָהָא ס ולָא אנָשׁ תֻּוב אַמרַח דַּנשַׁאלִיוהי׃ ס
כְּשֶׁלִּמֵּד יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, אָמַר: "כֵּיצַד זֶה אוֹמְרִים הַסּוֹפְרִים שֶׁהַמָּשִׁיחַ הוּא בֶּן דָּוִד?
וַיְהִי בְּהוֺרֹת יֵשׁוּעַ בַּמִּקְדָּשׁ וַיַּעַן וַיֹּאמַר אֵיךְ יֹאמְרוּ הַסּוֺפְרִים כִּי הַמָּשִׁיחַ בֶּן-דָּוִד הוּא:
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákonníci, že Kristus jest syn Davidův?
Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: „Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš(f) je syn Davidův? (f) ř: Kristus ([Matouš 22:41-Matouš 22:46; Lukáš 20:41-Lukáš 20:44])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎λεγεν διδάσκων ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ πω̑ς λέγουσιν οἱ γραμματει̑ς ο῞τι ὁ Χριστὸς υἱὸς Δαυίδ ε᾿στιν
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא אַיכַּנָא אָמרִין סָפרֵא דַּמשִׁיחָא בּרֵה הֻו דּדַוִיד׃
הֲלֹא דָּוִד עַצְמוֹ אָמַר בְּהַשְׁרָאַת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ, 'נְאֻם יהוה לַאדֹנִי: שֵׁב לִימִינִי עַד־אָשִׁית אֹיְבֶיךָ הֲדֹם לְרַגְלֶיךָ.'
וְדָוִד הֲלֹא הוּא אָמַר בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ נְאֻם יְהוָֺה לַאדֹנִי שֵׁב לִימִינִי עַד-אָשִׁית אֹיְבֶיךׇ הֲדֹם לְרַגְלֶיךׇ:
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé za podnože noh tvých.
Sám David řekl v Duchu svatém: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni(g) po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy(h).‘ (g) var: Seď (h) var: za podnož tvých nohou ([Žalmy 110:1])
αυ᾿τὸς Δαυὶδ ει῏πεν ε᾿ν τω̑ πνεύματι τω̑ ἁγίω ει῏πεν κύριος τω̑ κυρίω μου κάθου ε᾿κ δεξιω̑ν μου ε῞ως α῍ν θω̑ τοὺς ε᾿χθρούς σου ὑποκάτω τω̑ν ποδω̑ν σου
הֻו גֵּיר דַּוִיד אֵמַר בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא דֵּאמַר מָריָא למָרי תֵּב לָך מֵן יַמִיני עדַמָא דֵּאסִים בּעֵלדּבָבַיךְּ כֻּובשָׁא תּחֵית רֵגלַיךְּ׃
דָּוִד עַצְמוֹ קוֹרֵא לוֹ 'אָדוֹן' וְאֵיךְ הוּא בְּנוֹ?"
וְאִם-דָּוִד קֹרֵא לוֺ אָדוֺן אֵיךְ הוּא בְּנוֺ וְרֹב הָעָם הִקְשִׁיבוּ לִדְבָרָיו בְּעֹנֶג-רָב:
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž tedy syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
Sám David nazývá Mesiáše Pánem, jak tedy může být jeho synem?“ Početný zástup rád mu naslouchal. ([Lukáš 19:48])
αυ᾿τὸς Δαυὶδ λέγει αυ᾿τὸν κύριον καὶ πόθεν αυ᾿του̑ ε᾿στιν υἱός καὶ ὁ πολὺς ο῎χλος η῎κουεν αυ᾿του̑ ἡδέως
הֻו הָכִיל דַּוִיד קָרֵא לֵה מָרי וַאיכַּנָא בּרֵה אִיתַוהי וכֻלֵה כֵּנשָׁא שָׁמַע הוָא לֵה בַּסִימָאיִת׃ ס
וּבְלַמְּדוֹ אוֹתָם אָמַר: "הִזָּהֲרוּ מִן הַסּוֹפְרִים הָאוֹהֲבִים לְהִתְהַלֵּךְ לְבוּשֵׁי גְּלִימוֹת וְאוֹהֲבִים בִּרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים
וַיּוֺסֶף לְלַמֵּד וַיֹּאמֶר הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִן-הַסּוֺפְרִים הַמִּתְעַנְּגִים עַל-לֶכְתָּם מְלֻבָּשִׁים מְעִיל וְעַל-שְׁאֵלַת שָׁלוֺם לָהֶם בַּשְּׁוָקִים:
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích,
Když učil, řekl: „Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích, ([Matouš 23:1-Matouš 23:14; Lukáš 20:45-Lukáš 20:47])
καὶ ε᾿ν τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑ ε῎λεγεν βλέπετε α᾿πὸ τω̑ν γραμματέων τω̑ν θελόντων ε᾿ν στολαι̑ς περιπατει̑ν καὶ α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς
וַביֻולפָּנֵה אָמַר הוָא להֻון אֵזדַּהרו מֵן סָפרֵא דּצָבֵין דּבֵאסטלֵא נהַלכֻון ורָחמִין שׁלָמָא בּשֻׁוקֵא׃
וּמוֹשָׁבִים רִאשׁוֹנִים בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּמְקוֹמוֹת נִכְבָּדִים בַּסְּעוּדוֹת;
עַל-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וְעַל-הַמְּקֹמוֺת הַנִּכְבָּדִים בְּבָתֵּי הַמִּשְׁתֶּה:
A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. ([Lukáš 11:43])
καὶ πρωτοκαθεδρίας ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ πρωτοκλισίας ε᾿ν τοι̑ς δείπνοις
ורִישׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא ורִישׁ סמָכֵא בַּחשָׁמיָתָא׃
הַבּוֹלְעִים אֶת בָּתֵּי הָאַלְמָנוֹת וּמַאֲרִיכִים לְהִתְפַּלֵּל לְמַרְאִית עַיִן. דִּינָם שֶׁל אֵלֶּה יִהְיֶה חָמוּר יוֹתֵר."
הָאֹכְלִים אֶת-בָּתֵּי אַלְמָנוֺת וּלְמַרְאֵה עַיִן יַרְבּוּ תְפִלָּה אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר יִנָּטֶה עֲלֵיהֶם קַו הַמִּשְׁפָּט פִּי שְׁנָיִם:
Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí(i). Ty postihne tím přísnější soud.“ (i) var: pod záminkou dlouhých modliteb
οἱ κατεσθίοντες τὰς οι᾿κίας τω̑ν χηρω̑ν καὶ προφάσει μακρὰ προσευχόμενοι ου῟τοι λήμψονται περισσότερον κρίμα
הָנֻון דָּאכלִין בָּתֵּא דַּארמלָתָא בּעֵלתָא דּמַורכִין צלַוָתהֻון הֵנֻון נקַבּלֻון דִּינָא יַתִּירָא׃ ס
הוּא יָשַׁב מוּל תֵּבַת הָאוֹצָר וְרָאָה אֶת הָעָם שָׂמִים מַטְבְּעוֹת בְּתֵבַת הָאוֹצָר וַעֲשִׁירִים רַבִּים שָׂמוּ הַרְבֵּה.
וְכַאֲשֶׁר יֵשׁוּעַ יָשַׁב לְנֹכַח אֲרוֺן הָאוֺצָר וַיַּרְא אֶת-הָעָם נֹתְנִים בּוֺ מָעוֺת וְרַבִּים עֲשִׁירִים נָתְנוּ הַרְבֵּה:
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho. ([Lukáš 21:1-Lukáš 21:4 2 Královská 12:10])
καὶ καθίσας κατέναντι του̑ γαζοφυλακίου ε᾿θεὼρει πω̑ς ὁ ο῎χλος βάλλει χαλκὸν ει᾿ς τὸ γαζοφυλάκιον καὶ πολλοὶ πλούσιοι ε῎βαλλον πολλά
וכַד יִתֵב יֵשֻׁוע לֻוקבַל בֵּית גַּזָא חָאַר הוָא אַיכַּנָא כֵּנשֵׁא רָמֵין עֻורפָנָא בֵּית־גַּזָא וסַגִּיֵאא עַתִּירֵא רָמֵין הוַו סַגִּי׃
בָּאָה אַלְמָנָה עֲנִיָּה וְשָׂמָה שְׁתֵּי פְּרוּטוֹת, שֶׁהֵן חֲצִי אִסָּר.
וְאִשָּׁה אַלְמָנָה עֲנִיָּה בָּאָה וַתָּשָׂם שָׁם שְׁתֵּי פְרוּטוֺת הֵן רֶבַע אִסָּר:
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze.
Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák(j). (j) ř: kodrantés (lat. quadrans)
καὶ ε᾿λθου̑σα μία χήρα πτωχὴ ε῎βαλεν λεπτὰ δύο ο῞ ε᾿στιν κοδράντης
וֵאתָת אַרמַלתָּא חדָא מֵסכִּנתָּא אַרמיַת תּרֵין מנִין דִּאיתַיהֻון שָׁמֻונֵא׃
קָרָא לְתַלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת שָׂמָה יוֹתֵר מִכָּל אֵלֶּה שֶׁשָֹמוּ בְּתֵבַת הָאוֹצָר;
וַיִּקְרָא אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת הִרְבְּתָה לָתֵת מִכָּל-הַנֹּתְנִים פֹּה אֶל-אֲרוֺן הָאוֺצָר:
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.
καὶ προσκαλεσάμενος τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ἡ χήρα αυ῞τη ἡ πτωχὴ πλει̑ον πάντων ε῎βαλεν τω̑ν βαλλόντων ει᾿ς τὸ γαζοφυλάκιον
וַקרָא יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּהָדֵא אַרמַלתָּא מֵסכִּנתָּא יַתִּיר מֵן כֻּלהֻון אנָשָׁא דּרָמֵין אַרמיַת בֵּית־גַּזָא׃
כִּי הַכֹּל נָתְנוּ מִן הָעֹדֶף שֶׁלָּהֶם, אַךְ הִיא מִמַּחְסוֹרָהּ נָתְנָה אֶת כָּל אֲשֶׁר הָיָה לָהּ, אֶת כָּל מִחְיָתָהּ."
כִּי כֻלָּם נָתְנוּ מִמּוֺתָרָם וְהִיא מִמַּחְסֹרָהּ נָתְנָה אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לָהּ אֵת כָּל-מִחְיָתָהּ:
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“
πάντες γὰρ ε᾿κ του̑ περισσεύοντος αυ᾿τοι̑ς ε῎βαλον αυ῞τη δὲ ε᾿κ τη̑ς ὑστερήσεως αυ᾿τη̑ς πάντα ο῞σα ει῏χεν ε῎βαλεν ο῞λον τὸν βίον αυ᾿τη̑ς
כֻּלהֻון גֵּיר מֵן מֵדֵּם דּיַתִּיר להֻון אַרמִיו הָדֵא דֵּין מֵן חַסִירֻותָה כֻּל מֵדֵּם דִּאית הוָא לָה אַרמיַתֵה כֻּלֵה קֵניָנָה׃ ס
בְּצֵאתוֹ מִבֵּית הַמִּקְדָּשׁ אָמַר אֵלָיו אֶחָד מִתַּלְמִידָיו: "רַבִּי, רְאֵה אֵיזֶה אֲבָנִים וְאֵיזֶה בִּנְיָנִים!"
וַיֵּצֵא מִן-הַהֵיכָל וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶחָד מִתַּלְמִידָיו רַבִּי רְאֵה אֶת-הָאֲבָנִים וְאֶת-הַבִּנְיָנִים הָאֵלֶּה מַה-נֶּהְדָּרוּ:
A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké stavení!
A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď, Mistře(k), jaké to kameny a jaké stavby!“ (k) ř: Učiteli ([Matouš 24:1-Matouš 24:2; Lukáš 21:5-Lukáš 21:6])
καὶ ε᾿κπορευομένου αυ᾿του̑ ε᾿κ του̑ ἱερου̑ λέγει αυ᾿τω̑ ει῟ς τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ διδάσκαλε ι῎δε ποταποὶ λίθοι καὶ ποταπαὶ οι᾿κοδομαί
וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן הַיכּלָא אֵמַר לֵה חַד מֵן תַּלמִידַוהי מַלפָנָא הָא חזִי אַילֵין כִּאפֵא וַאילֵין בֵּניָנֵא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַתָּה רוֹאֶה אֶת הַבִּנְיָנִים הַגְּדוֹלִים הָאֵלֶּה? לֹא תִּשָּׁאֵר אֶבֶן עַל אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻּפַּל אַרְצָה."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הֲרָאִיתָ אֶת-הַבִּנְיָנִים הַנִּשְׂגָּבִים הָאֵלֶּה כֻּלָּם יֵהָרֵסוּ לֹא-תִשָּׁאֵר פֹּה אֶבֶן עַל-אָבֶן:
Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš tato tak veliká stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ ([Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ βλέπεις ταύτας τὰς μεγάλας οι᾿κοδομάς ου᾿ μὴ α᾿φεθη̑ ω῟δε λίθος ε᾿πὶ λίθον ο῍ς ου᾿ μὴ καταλυθη̑
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה חָזֵא אַנתּ הָלֵין בֵּניָנֵא רַורבֵא לָא מֵשׁתַּבקָא הָרכָּא כִּאף עַל כִּאף דּלָא מֵסתַּתרָא׃ ס
כְּשֶׁיָּשַׁב עַל הַר הַזֵּיתִים, מוּל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ, שְׁאָלוּהוּ כֵּיפָא וְיַעֲקֹב וְיוֹחָנָן וְאַנְדְּרֵי בִּהְיוֹתָם לְבַדָּם אִתּוֹ:
וּבְשִׁבְתּוֺ עַל-הַר הַזֵּיתִים לְנֹכַח הַהֵיכָל וַיִּשְׁאָלֻהוּ פֶטְרוֺס וְיַעֲקֹב וְיוֺחָנָן וְאַנְדְּרַי בִּהְיוֺתָם אִתּוֺ לְבַדָּם לֵאמֹר:
A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho soukromí Petr, Jakub a Jan a Ondřej:
Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej: ([Matouš 24:3-Matouš 24:8; Lukáš 21:7-Lukáš 21:11])
καὶ καθημένου αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν κατέναντι του̑ ἱερου̑ ε᾿πηρὼτα αυ᾿τὸν κατ῾ ι᾿δίαν Πέτρος καὶ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωάννης καὶ ᾽Ανδρέας
וכַד יִתֵב יֵשֻׁוע בּטֻורָא דּזַיתֵּא לֻוקבַל הַיכּלָא שַׁאלֻוהי כִּאפָא ויַעקֻוב ויֻוחַנָן וַאנדּרֵאוָס בַּלחֻודַיהֻון׃
"אֱמֹר נָא לָנוּ, מָתַי יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה וּמַהוּ הָאוֹת לִפְנֵי שֶׁכָּל זֶה יִתְגַּשֵּׁם?"
הַגֶּד-נָא לָנוּ מָתַי תִּקְרֶאנָה אֵלֶּה וּמַה-הוּא הָאוֺת לַמּוֺעֵד הַהוּא כִּי כָל-אֵלֶּה תִּכְלֶינָה:
Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?
„Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“
ει᾿πὸν ἡμι̑ν πότε ταυ̑τα ε῎σται καὶ τί τὸ σημει̑ον ο῞ταν μέλλη ταυ̑τα συντελει̑σθαι πάντα
אֵמַר לַן אֵמַתי הָלֵין נֵהויָן ומָנָא אָתָא מָא דּקַרִיבָן הָלֵין כֻּלהֵין למֵשׁתַּלָמֻו׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הִזָּהֲרוּ שֶׁלֹּא יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ.
וַיָּחֶל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם לֵאמֹר הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ:
Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς η῎ρξατο λέγειν αυ᾿τοι̑ς βλέπετε μή τις ὑμα̑ς πλανήση
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע שַׁרִי למִאמַר להֻון חזַו דַּלמָא אנָשׁ נַטעֵיכֻון׃
רַבִּים יָבוֹאוּ בִּשְׁמִי וְיֹאמְרוּ 'אֲנִי הוּא' וְיַתְעוּ רַבִּים.
כִּי רַבִּים יָבֹאוּ בִשְׁמִי וְאָמְרוּ כִּי אֲנִי הוּא וְהִתְעוּ אֶת-רַבִּים:
Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.
Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a svedou mnohé. ([Matouš 24:11])
πολλοὶ ε᾿λεύσονται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου λέγοντες ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι καὶ πολλοὺς πλανήσουσιν
סַגִּיֵאא גֵּיר נִאתֻון בּשֵׁמי ונִאמרֻון דֵּאנָא אנָא וַלסַגִּיֵאא נַטעֻון׃
וּבְשָׁמְעֲכֶם מִלְחָמוֹת וּשְׁמוּעוֹת מִלְחָמָה אַל תִּבָּהֲלוּ; זֶה מַה שֶּׁצָרִיךְ לִהְיוֹת, וּבְכָל זֹאת עוֹד לֹא בָּא הַקֵּץ.
וְכִי-תִשְׁמְעוּ קְרָבוֺת וּשְׁמֻעוֺת מִלְחָמָה אַל-תִּבָּהֵלוּ כָּל-אֵלֶּה תִּהְיֶינָה וְעוֺד לֹא-זֶה הַקֵּץ:
Když pak uslyšíte o boji a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne i hned konec.
Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec.
ο῞ταν δὲ α᾿κούσητε πολέμους καὶ α᾿κοὰς πολέμων μὴ θροει̑σθε δει̑ γενέσθαι α᾿λλ῾ ου῎πω τὸ τέλος
מָא דֵּין דַּשׁמַעתֻּון קרָבֵא וטֵבָּא דּקִארסֵא לָא תֵּדחלֻון עתִיד הֻו דּנֵהוֵא אֵלָא לָא עדַכִּיל חַרתָא׃
גּוֹי יָקוּם עַל גּוֹי וּמַמְלָכָה עַל מַמְלָכָה וְתִהְיֶינָה רְעִידוֹת אֲדָמָה בִּמְקוֹמוֹת רַבִּים וְיִהְיֶה רָעָב. אֵלֶּה רֵאשִׁית הַצָּרוֹת.
כִּי-יָקוּם גּוֺי עַל-גּוֺי וּמַמְלָכָה עַל-מַמְלָכָה וְרַעַשׁ עַל-רַעַשׁ יָבֹא וְרָעָב מְהוּמוֺת וְכָל-אֵלֶּה רַק רֵאשִׁית הַחֲבָלִים:
Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a budou země třesení po místech, a hladové i bouřky.
Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad(l). To bude teprve začátek bolestí(m). (l) var: + a nepokoje (m) ř: porodních bolestí ([Izajáš 19:2])
ε᾿γερθήσεται γὰρ ε῎θνος ε᾿π῾ ε῎θνος καὶ βασιλεία ε᾿πὶ βασιλείαν ε῎σονται σεισμοὶ κατὰ τόπους ε῎σονται λιμοί α᾿ρχὴ ω᾿δίνων ταυ̑τα
נקֻום גֵּיר עַמָא עַל עַמָא ומַלכֻּו עַל מַלכֻּו ונֵהוֻון זַועֵא בּדֻוכָּא דֻּוכָּא ונֵהוֻון כַּפנֵא וַשׁגֻושׁיֵא הָלֵין רִשָׁא אֵנֵין דּחֵבלֵא׃ ס
וְאַתֶּם הִזָּהֲרוּ; יִמְסְרוּ אֶתְכֶם לְסַנְהֶדְרִיּוֹת, יַכּוּ אֶתְכֶם בְּבָתֵּי כְּנֶסֶת, וְלִפְנֵי מוֹשְׁלִים וּמְלָכִים יַעֲמִידוּ אֶתְכֶם לְמַעֲנִי, לְעֵדוּת לָהֶם.
וְאַתֶּם הִשָּׁמְרוּ בְנַפְשׁוֺתֵיכֶם כִּי-יַסְגִּירוּ אֶתְכֶם בִּידֵי הַסַּנְהֶדְרִין וְתֻכּוּ בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וּבַעֲבוּרִי תַעַמְדוּ לִפְנֵי מֹשְׁלִים וּמְלָכִים לְעֵדוּת לָהֶם:
A toť počátkové bolestí. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vládaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.
Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům(n), budete biti v synagógách, budete stát před vládci a králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví. (n) ř: synedriím ([Matouš 10:17-Matouš 10:22; Lukáš 21:12-Lukáš 21:19])
βλέπετε δὲ ὑμει̑ς ἑαυτούς παραδὼσουσιν ὑμα̑ς ει᾿ς συνέδρια καὶ ει᾿ς συναγωγὰς δαρήσεσθε καὶ ε᾿πὶ ἡγεμόνων καὶ βασιλέων σταθήσεσθε ε῞νεκεν ε᾿μου̑ ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
חזַו דֵּין אַנתֻּון נַפשׁכֻון נַשׁלמֻונָכֻון גֵּיר לדַיָנֵא ובַכנֻושָׁתהֻון תֵּתנַגּדֻון וַקדָם מַלכֵּא והִגמֻונֵא תּקֻומֻון מֵטֻלָתי לסָהדֻּותהֻון׃ ס
אֲבָל תְּחִלָּה צָרִיךְ שֶׁהַבְּשׂוֹרָה תֻּכְרַז לְכָל הַגּוֹיִם.
וְהַבְּשׂוֺרָה תִקָּרֵא רִאשֹׁנָה בְּקֶרֶב כָּל-הַגּוֺיִם:
Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.
Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.
καὶ ει᾿ς πάντα τὰ ε῎θνη πρω̑τον δει̑ κηρυχθη̑ναι τὸ ευ᾿αγγέλιον
לֻוקדַם דֵּין עתִידָא דּתֵתכּרֵז סבַרתי בּכֻלהֻון עַממֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר יוֹלִיכוּ אֶתְכֶם כְּדֵי לְהַסְגִּירְכֶם, אַל תִּדְאֲגוּ לְמַה שֶּׁתְּדַבְּרוּ, כִּי מַה שֶּׁיִּנָּתֵן לָכֶם בְּאוֹתָהּ שָׁעָה אֶת זֶה דַּבְּרוּ; שֶׁכֵּן לֹא אַתֶּם תְּדַבְּרוּ אֶלָּא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ.
וְכִי-יוֺלִיכוּ אֶתְכֶם לְהַסְגִּירְכֶם בִּידֵי הַמִּשְׁפָּט אַל-תִּדְאֲגוּ וְאַל-תְּחַשְּׁבוּ בְּטֶרֶם בֹּא הַמּוֺעֵד מַה-תְּדַבֵּרוּ כִּי כַאֲשֶׁר יוּשַׂם בְּפִיכֶם בָּעֵת הַהִיא כֵּן תְּדַבְּרוּן כִּי לֹא אַתֶּם הַמְדַבְּרִים כִּי אִם-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
Když pak vás povedou, vyzrazujíce, nestarejte se předtím, co byste mluvili, aniž pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, kteříž mluvíte, ale Duch svatý.
Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. ([Lukáš 12:11-Lukáš 12:12])
καὶ ο῞ταν α῎γωσιν ὑμα̑ς παραδιδόντες μὴ προμεριμνα̑τε τί λαλήσητε α᾿λλ῾ ο῍ ε᾿ὰν δοθη̑ ὑμι̑ν ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα του̑το λαλει̑τε ου᾿ γάρ ε᾿στε ὑμει̑ς οἱ λαλου̑ντες α᾿λλὰ τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον
מָא דַּמקַרבִין לכֻון דֵּין דּנַשׁלמֻונָכֻון לָא תּקַדּמֻון תִּאצפֻּון מָנָא תּמַללֻון ולָא תֵּרנֻון אֵלָא מֵדֵּם דּמֵתִיהֵב לכֻון בּהָי שָׁעתָא הַו מַלֵלו לָא הוָא גֵּיר אַנתֻּון ממַללִין אֵלָא רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
אָז יַסְגִּיר אָח אֶת אָחִיו לַמָּוֶת וְאָב יַסְגִּיר אֶת בְּנוֹ. בָּנִים יָקוּמוּ עַל הוֹרֵיהֶם וְיָמִיתוּ אוֹתָם.
וְאָח יַסְגִּיר אֶת-אָחִיו לַמָּוֶת וְאָב אֶת-בְּנוֺ וְקָמוּ בָנִים עַל-אֲבוֺתָם וְהֵמִיתוּ אֹתָם:
Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.
Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. ([Micheáš 7:6])
καὶ παραδὼσει α᾿δελφὸς α᾿δελφὸν ει᾿ς θάνατον καὶ πατὴρ τέκνον καὶ ε᾿παναστήσονται τέκνα ε᾿πὶ γονει̑ς καὶ θανατὼσουσιν αυ᾿τούς
נַשׁלֵם דֵּין אַחָא לַאחֻוהי למַותָּא וַאבָא לַברֵה וַנקֻומֻון בּנַיָא עַל אַבָהַיהֻון וַנמִיתֻון אֵנֻון׃
וְתִהְיוּ שְׂנוּאִים לַכֹּל בִּגְלַל שְׁמִי, אַךְ הַמַּחֲזִיק מַעֲמָד עַד קֵץ הוּא יִוָּשַׁע."
וְאַתֶּם שְׂנוּאִים תִּהְיוּ לְכָל-אָדָם לְמַעַן שְׁמִי אַךְ הַמְחַכֶּה עַד-הַקֵּץ הוּא יִוָּשֵׁעַ:
A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen(o). (o) zachráněn (tak i Marek 13:20) ([Jan 15:19; Matouš 24:9 Matouš 24:13])
καὶ ε῎σεσθε μισούμενοι ὑπὸ πάντων διὰ τὸ ο῎νομά μου ὁ δὲ ὑπομείνας ει᾿ς τέλος ου῟τος σωθήσεται
ותֵהוֻון סנִיאיִן מֵן כֻּלנָשׁ מֵטֻל שֵׁמי מַן דֵּין דַּנסַיבַּר עדַמָא לחַרתָא הֻו נִחֵא סּ סּ׃
"וּכְשֶׁתִּרְאוּ אֶת הַשִּׁקּוּץ הַמְשׁוֹמֵם עוֹמֵד בְּמָקוֹם שֶׁאֵינוֹ מְקוֹמוֹ - עַל הַקּוֹרֵא לְהָבִין - אֲזַי הַנִּמְצָאִים בִּיהוּדָה, שֶׁיָּנוּסוּ אֶל הֶהָרִים;
וְכִי תִרְאוּ אֶת-הַשִּׁקּוּץ הַמְשֹׁמֵם הַנֶּאֱמָר בְּיַד-דָּנִיֵּאל הַנָּבִיא עֹמֵד בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר לֹא נָכוֺן לוֺ הַקֹּרֵא יָבִין אָז אֵלֶּה אֲשֶׁר בִּיהוּדָה יָנוּסוּ אֶל-הֶהָרִים:
Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj), tehdáž ti, kdož by v Židovstvu byli, ať utekou na hory.
Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost(p)‘ stát tam, kde být nemá – kdo čte, rozuměj – tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; (p) ř: ohavnost zpustošení ([Matouš 24:15-Matouš 24:28; Lukáš 21:20-Lukáš 21:24 Daniel 11:31])
ο῞ταν δὲ ι῎δητε τὸ βδέλυγμα τη̑ς ε᾿ρημὼσεως ἑστηκότα ο῞που ου᾿ δει̑ ὁ α᾿ναγινὼσκων νοείτω τότε οἱ ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία φευγέτωσαν ει᾿ς τὰ ο῎ρη
מָא דֵּין דַּחזַיתֻּון אָתָא טַנפתָא דּחֻורבָּא הָי דַּאמִירָא בּדָנִיאיֵל נבִיָא דּקָימָא אַיכָּא דּלָא וָלֵא הַו דּקָרֵא נֵסתַּכַּל הָידֵּין אַילֵין דּבִיהֻוד אֵנֻון נֵערקֻון לטֻורָא׃
מִי שֶׁעַל הַגַּג אַל יֵרֵד וְאַל יִכָּנֵס לָקַחַת דָּבָר מִבֵּיתוֹ;
וּמִי אֲשֶׁר עַל-הַגָּג לֹא יֵרֵד הַבָּיְתָה וְלֹא יָבֹא לָקַחַת מִתּוֺכוֺ מְאוּמָה:
A kdož by na střeše byl, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal; ([Lukáš 17:31])
ὁ δὲ ε᾿πὶ του̑ δὼματος μὴ καταβάτω μηδὲ ει᾿σελθάτω α῏ραί τι ε᾿κ τη̑ς οι᾿κίας αυ᾿του̑
ומַן דּבֵאגָּרָא הו לָא נֵחֻות ולָא נֵעֻול למֵשׁקַל מֵדֵּם מֵן בַּיתֵּה׃
וּמִי שֶׁבַּשָֹדֶה אַל יַחֲזֹר לָקַחַת אֶת בִּגְדוֹ.
וּמִי אֲשֶׁר בַָּּׂדֶה לֹא יָשׁוּב לְבֵיתוֺ לָקַחַת אֶת-שִׂמְלָתוֺ:
A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.
καὶ ὁ ει᾿ς τὸν α᾿γρὸν μὴ ε᾿πιστρεψάτω ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω α῏ραι τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑
ומַן דַּבחַקלָא הו לָא נֵתהפֵך לבֵסתּרֵה דּנֵשׁקֻול לבָשֵׁה׃ ס
וְאוֹי לֶהָרוֹת וְלַמֵּינִיקוֹת בַּיָּמִים הָהֵם!
אַךְ אוֺי לֶהָרוֺת וְלַמֵּינִיקוֺת בַּיָּמִים הָהֵמָּה:
Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! ([Lukáš 23:29])
ου᾿αὶ δὲ ται̑ς ε᾿ν γαστρὶ ε᾿χούσαις καὶ ται̑ς θηλαζούσαις ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις
וָי דֵּין לבַטנָתָא ולַאילֵין דּמַינקָן בּהָנֻון יַומָתָא׃ ס
הִתְפַּלְּלוּ שֶׁלֹּא יִהְיֶה זֶה בַּחֹרֶף,
וְאַתֶּם הִתְפַּלֵלוּ לְבִלְתִּי תִהְיֶה זֹאת בַּחֹרֶף:
Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
Modlete se, aby to nebylo v zimě.
προσεύχεσθε δὲ ι῞να μὴ γένηται χειμω̑νος
צַלַו דֵּין דּלָא נֵהוֵא ערֻוקִיכֻון בּסַתוָא׃
כִּי הַיָּמִים הָהֵם יִהְיוּ צָרָה אֲשֶׁר לֹא הָיְתָה כָּמוֹהָ מֵרֵאשִׁית הַבְּרִיאָה שֶׁבָּרָא אֱלֹהִים וְעַד עַתָּה; אַף לֹא תִּהְיֶה כָּמוֹהָ.
כִּי הַיָּמִים הָאֵלֶּה יְמֵי צָרָה הֵם אֲשֶׁר כָּמוֺהָ לֹא-הָיְתָה מֵרֵאשִׁית יְמֵי הַבְּרִיאָה אֲשֶׁר בָּרָא אֱלֹהִים עַד-הַיּוֺם הַזֶּה וְכָמוֺהָ לֹא-תֹסִף:
Neboť budou ti dnové ssoužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž bude.
S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška a nikdy nebude. ([Daniel 12:1; Jóel 2:2])
ε῎σονται γὰρ αἱ ἡμέραι ε᾿κει̑ναι θλι̑ψις οι῞α ου᾿ γέγονεν τοιαύτη α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς κτίσεως η῍ν ε῎κτισεν ὁ θεὸς ε῞ως του̑ νυ̑ν καὶ ου᾿ μὴ γένηται
נֵהוֵא גֵּיר בּיַומָתָא הָנֻון אֻולצָנָא דּלָא הוָא אַכוָתֵה מֵן רִישׁ בּרִיתָא דַּברָא אַלָהָא עדַמָא להָשָׁא ולָא נֵהוֵא׃
וְלוּלֵא קִצֵּר אֲדֹנָי אֶת הַיָּמִים לֹא הָיָה נִצָּל כָּל בָּשָׂר, אַךְ לְמַעַן הַבְּחִירִים אֲשֶׁר בָּחַר בָּהֶם קִצֵּר אֶת הַיָּמִים.
וְלוּלֵא יְקַצֵּר יְהוָֺה אֶת-הַיָּמִים הָאֵלֶּה לֹא-יִנָּצֵל כָּל-בָּשָׂר אַךְ לְמַעַן בְּחִירָיו אֲשֶׁר רָצָה בָם יְקַצֵּר אֶת-הַיָּמִים הָאֵלֶּה:
A byť nebyl ukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk(q). Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny. (q) ř: žádné tělo
καὶ ει᾿ μὴ ε᾿κολόβωσεν κύριος τὰς ἡμέρας ου᾿κ α῍ν ε᾿σὼθη πα̑σα σάρξ α᾿λλὰ διὰ τοὺς ε᾿κλεκτοὺς ου῍ς ε᾿ξελέξατο ε᾿κολόβωσεν τὰς ἡμέρας
וֵאלֻו לָא מָריָא דּכַרִי יַומָתָא הָנֻון לָא חָיֵא הוָא כֻּל בּסַר אֵלָא מֵטֻל גּבַיָא דַּגבָא כַּרִי יַומָתָא הָנֻון׃ ס
וְאָז אִם יֹאמַר לָכֶם אִישׁ, 'הִנֵּה פֹּה הַמָּשִׁיחַ, הִנֵּה שָׁם,' אַל תַּאֲמִינוּ לוֹ;
וְאָז אִם-יֹאמַר אֲלֵיכֶם אִישׁ הִנֵּה הַמָּשִׁיחַ פֹּה אוֺ הִנּוֺ שָׁם אַל-תַּאֲמִינוּ:
A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj, teď jest Kristus, aneb aj, tamto, nevěřte.
A tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš(r), hle tam,‘ nevěřte! (r) ř: Kristus ([Lukáš 17:23])
καὶ τότε ε᾿άν τις ὑμι̑ν ει῎πη ι῎δε ω῟δε ὁ Χριστός ι῎δε ε᾿κει̑ μὴ πιστεύετε
הָידֵּין אֵן אנָשׁ נִאמַר לכֻון דּהָא הָרכָּא הו משִׁיחָא והָא הָרתַּמָן לָא תּהַימנֻון׃
כִּי יָקוּמוּ מְשִׁיחֵי שֶׁקֶר וּנְבִיאֵי שֶׁקֶר וְיַעֲשׂוּ אוֹתוֹת וּמוֹפְתִים לְהַתְעוֹת, אִם אֶפְשָׁר, אֶת הַבְּחִירִים.
כִּי מְשִׁיחֵי שֶׁקֶר וּנְבִיאֵי כָזָב יָקוּמוּ וְנָתְנוּ אֹתוֺת וּמוֺפְתִים לְנַסּוֺת אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדָם לְהַתְעוֺת גַּם-אֶת-הַבְּחִירִים:
Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
Vyvstanou lžimesiášové(s) a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné. (s) ř: lžikristové ([Zjevení Janovo 13:13; Marek 13:5-Marek 13:6])
ε᾿γερθήσονται γὰρ ψευδόχριστοι καὶ ψευδοπροφη̑ται καὶ δὼσουσιν σημει̑α καὶ τέρατα πρὸς τὸ α᾿ποπλανα̑ν ει᾿ δυνατόν τοὺς ε᾿κλεκτούς
נקֻומֻון גֵּיר משִׁיחֵא דּדַגָּלֻותָא וַנבִיֵא דּכַדָּבֻותָא ונֵתּלֻון אָתוָתָא ותֵדמרָתָא ונַטעֻון אֵן מֵשׁכּחָא אָף לַגבַיָא׃
וְאַתֶּם הִזָּהֲרוּ; אָמַרְתִּי לָכֶם אֶת הַכֹּל מֵרֹאשׁ."
וְאַתֶּם הִשָּׁמְרוּ בְנַפְשׁוֺתֵיכֶם רְאוּ כִּי מֵרֹאשׁ הִגַּדְתִּי לָכֶם אֶת-כֹּל:
Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.
ὑμει̑ς δὲ βλέπετε προείρηκα ὑμι̑ν πάντα
אַנתֻּון דֵּין אֵזדַּהרו הָא קַדּמֵת אֵמרֵת לכֻון כֻּל מֵדֵּם׃ ס
"בַּיָּמִים הָהֵם, אַחֲרֵי הַצָּרָה הַהִיא, תֶּחְשַׁךְ הַשֶּׁמֶשׁ וְהַיָּרֵחַ לֹא יַגִּיהַּ אוֹרוֹ,
אַךְ בַּיָּמִים הָהֵם כַּעֲבוֺר הַצָּרָה הַהִיא תֶּחְשַׁךְ הַשֶּׁמֶשׁ וְהַיָּרֵחַ לֹא-יַגִּיהַּ אוֺרוֺ:
V těch pak dnech, po ssoužení tom, slunce se zatmí, a měsíc nedá světla svého.
Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři, ([Matouš 24:29-Matouš 24:31; Lukáš 21:25-Lukáš 21:28 Izajáš 13:10; Jóel 2:10; Zjevení Janovo 6:12-Zjevení Janovo 6:13])
α᾿λλὰ ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις μετὰ τὴν θλι̑ψιν ε᾿κείνην ὁ η῞λιος σκοτισθήσεται καὶ ἡ σελήνη ου᾿ δὼσει τὸ φέγγος αυ᾿τη̑ς
בּהָנֻון דֵּין יַומָתָא בָּתַר אֻולצָנָא הַו שֵׁמשָׁא נֵחשַׁך וסַהרָא לָא נֵתֵּל נֻוהרֵה׃
הַכּוֹכָבִים יִפְּלוּ מִן הַשָּׁמַיִם וְכֹחוֹת הַשָּׁמַיִם יִזְדַּעְזְעוּ.
הַכּוֺכָבִים יִפְּלוּ מִן-הַשָּׁמָיִם וּצְבָא הַמָּרוֺם יָזֻעוּ:
A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.
καὶ οἱ α᾿στέρες ε῎σονται ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ πίπτοντες καὶ αἱ δυνάμεις αἱ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς σαλευθήσονται
וכַוכּבֵא נֵפּלֻון מֵן שׁמַיָא וחַילַוָתָא דַּשׁמַיָא נֵתּתּזִיעֻון׃
אָז יִרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם בָּא בַּעֲנָנִים בִּגְבוּרָה רַבָּה וּבְכָבוֹד.
וְאָז יִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם בָּא בַעֲנָנִים בְּעֹז וּבְהָדָר גָּדוֺל:
A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slávou.
A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. ([Daniel 7:13-Daniel 7:14])
καὶ τότε ο῎ψονται τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ρχόμενον ε᾿ν νεφέλαις μετὰ δυνάμεως πολλη̑ς καὶ δόξης
והָידֵּין נֵחזֻונָיהי לַברֵה דּאנָשָׁא כַּד אָתֵא בַּענָנֵא עַם חַילָא רַבָּא ועַם שֻׁובחָא׃
וְאָז יִשְׁלַח אֶת הַמַּלְאָכִים וִיקַבֵּץ אֶת בְּחִירָיו מֵאַרְבַּע הָרוּחוֹת, מִקְּצֵה הָאָרֶץ עַד קְצֵה הַשָּׁמַיִם.
וְהוּא יִשְׁלַח אֶת-מַלְאָכָיו וִיקַבֵּץ אֶת-בְּחִירָיו מֵאַרְבַּע הָרוּחוֺת מִקְצֵה הָאָרֶץ עַד-קְצֵה הַשָּׁמָיִם:
I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa(t), od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe. (t) ř: větrů ([Deuteronomium 30:4; Zacharjáš 2:10])
καὶ τότε α᾿ποστελει̑ τοὺς α᾿γγέλους καὶ ε᾿πισυνάξει τοὺς ε᾿κλεκτοὺς αυ᾿του̑ ε᾿κ τω̑ν τεσσάρων α᾿νέμων α᾿π῾ α῎κρου γη̑ς ε῞ως α῎κρου ου᾿ρανου̑
הָידֵּין נשַׁדַּר מַלַאכַוהי וַנכַנֵשׁ לַגבַוהי מֵן אַרבּעָתַיהֵין רֻוחֵא מֵן רִשָׁה דַּארעָא וַעדַמָא לרִשָׁה דַּשׁמַיָא׃ ס
לִמְדוּ אֶת הַמָּשָׁל מִן הַתְּאֵנָה: כַּאֲשֶׁר עֲנָפֶיהָ מִתְרַכְּכִים וְהֶעָלִים צָצִים יוֹדְעִים אַתֶּם שֶׁהַקַּיִץ קָרוֹב.
וּקְחוּ לָכֶם מָשָׁל מִן-הַתְּאֵנָה אִם רָטוֺב עֲנָפָהּ וְעָלֶיהָ צָמָחוּ יֹדְעִים אַתֶּם כִּי קָרוֺב הַקָּיִץ:
Od fíku pak učte se podobenství tomuto: Když již ratolest jeho odmladne, a vypučí se lístí, znáte, že blízko jest léto.
Od fíkovníku si vezměte poučení(u): Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko. (u) ř: se naučte podobenství ([Matouš 24:32-Matouš 24:36; Lukáš 21:29-Lukáš 21:33])
α᾿πὸ δὲ τη̑ς συκη̑ς μάθετε τὴν παραβολήν ο῞ταν η῎δη ὁ κλάδος αυ᾿τη̑ς ἁπαλὸς γένηται καὶ ε᾿κφύη τὰ φύλλα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγὺς τὸ θέρος ε᾿στίν
מֵן תִּתָּא דֵּין יִלַפו פֵּלֵאתָא דּמָא דּרַך סַוכֵּיה וַפרַעו טַרפֵיה יָדעִין אנתֻּון דַּמטָא קַיטָא׃
כֵּן גַּם אַתֶּם, כְּשֶׁתִּרְאוּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִתְקַיְּמִים דְּעוּ כִּי קָרוֹב הוּא בַּפֶּתַח.
וְכֵן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ כִּי קָמוּ כָּל-אֵלֶּה יָדוֺעַ תֵּדְעוּ כִּי-קָרוֺב הוּא לַפָּתַח:
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích.
Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ι῎δητε ταυ̑τα γινόμενα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγύς ε᾿στιν ε᾿πὶ θύραις
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּחזַיתֻּון הָלֵין דּהָויָן דַּעו דּקַרִיבָא הי עַל תַּרעָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא יַעֲבֹר הַדּוֹר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יִהְיוּ כָּל אֵלֶּה.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא יַעֲבֹר הַדּוֺר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר-יָקוּמוּ כָּל-אֵלֶּה:
Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane. ([Marek 9:1])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ παρέλθη ἡ γενεὰ αυ῞τη μέχρις ου῟ ταυ̑τα πάντα γένηται
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּעבַּר שַׁרבּתָא הָדֵא עדַמָא דּהָלֵין כֻּלהֵין נֵהויָן׃
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעַבְרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעַבְרוּ.
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעֲבֹרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעֲבֹרוּן:
Nebe a země pominou, ale slova má nikoli nepominou.
Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
ὁ ου᾿ρανὸς καὶ ἡ γη̑ παρελεύσονται οἱ δὲ λόγοι μου ου᾿ μὴ παρελεύσονται
שׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון ומֵלַי לָא נֵעבּרָן׃ ס
אֲבָל אֶת הַיּוֹם הַהוּא אוֹ הַשָּׁעָה אֵין אִישׁ יוֹדֵעַ, גַּם לֹא הַמַּלְאָכִים בַּשָּׁמַיִם וְגַם לֹא הַבֵּן, אֶלָּא הָאָב.
וְעַל-מוֺעֵד הַיּוֺם הַהוּא וְהַשָּׁעָה הַהִיא אֵין אִישׁ יֹדֵעַ וְלֹא מַלְאָךְ בַּשָּׁמַיִם וְלֹא הַבֵּן בִּלְתִּי הָאָב:
Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, kteříž jsou v nebesích, ani Syn, jediné Otec.
O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. ([Skutky apoštolské 1:7])
περὶ δὲ τη̑ς ἡμέρας ε᾿κείνης η῍ τη̑ς ω῞ρας ου᾿δεὶς οι῏δεν ου᾿δὲ οἱ α῎γγελοι ε᾿ν ου᾿ρανω̑ ου᾿δὲ ὁ υἱός ει᾿ μὴ ὁ πατήρ
עַל דֵּין יַומָא הַו ועַל שָׁעתָא הָי אנָשׁ לָא יָדַע אָפלָא מַלַאכֵא דַּשׁמַיָא ולָא בּרָא אֵלָא אֵן אַבָא׃ ס
הִזָּהֲרוּ, הֱיוּ עֵרִים, כִּי אֵינְכֶם יוֹדְעִים מָתַי הָעֵת.
עַל-כֵּן שִׂימוּ לְבַבְכֶם שִׁקְדוּ וְהִתְפַּלֵּלוּ כִּי אֵינְכֶם יֹדְעִים מָתַי יָבֹא הַמּוֺעֵד הַזֶּה:
Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
Mějte se na pozoru, bděte(v), neboť nevíte, kdy ten čas přijde. (v) var: + a modlete se ([Matouš 24:42-Matouš 24:51; Lukáš 21:34-Lukáš 21:36 Lukáš 12:35-Lukáš 12:40 Matouš 25:13-Matouš 25:15; Lukáš 19:12-Lukáš 19:13])
βλέπετε α᾿γρυπνει̑τε ου᾿κ οι῎δατε γὰρ πότε ὁ καιρός ε᾿στιν
חזַו אֵתּתּעִירו וצַלַו לָא גֵּיר יָדעִין אנתֻּון אֵמַתי הֻו זַבנָא׃ ס
דּוֹמֶה הַדָּבָר לְאִישׁ הַיּוֹצֵא לְמַסָּע. כְּשֶׁעָזַב אֶת בֵּיתוֹ נָתַן סַמְכוּת לַעֲבָדָיו, לְכָל אֶחָד אֶת מְלַאכְתּוֹ, וְעַל הַשּׁוֹעֵר צִוָּה לַעֲמֹד עַל הַמִּשְׁמָר.
הֲלֹא הוּא כְּאִישׁ נֹסֵעַ אֶל-מִחוּץ לָאָרֶץ אֲשֶׁר עָזַב אֶת-בֵּיתוֺ וַיְחַלֵּק אֶת-הַמִּשְׂרָה לַעֲבָדָיו לְאִישׁ אִישׁ אֶת-מְלַאכְתּוֺ וְאֶת-הַשֹּׁעֵר צִוָּה לִשְׁקֹד עַל-הַשָּׁעַר:
Jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vládařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.
ὡς α῎νθρωπος α᾿πόδημος α᾿φεὶς τὴν οι᾿κίαν αυ᾿του̑ καὶ δοὺς τοι̑ς δούλοις αυ᾿του̑ τὴν ε᾿ξουσίαν ἑκάστω τὸ ε῎ργον αυ᾿του̑ καὶ τω̑ θυρωρω̑ ε᾿νετείλατο ι῞να γρηγορη̑
אַיך גַּברָא הו גֵּיר דַּחזַק וַשׁבַק בַּיתֵּה ויַהב שֻׁולטָנָא לעַבדַּוהי וַלאנָשׁ אנָשׁ עבָדֵה וַלתָרעָא פַּקֵד דּנֵהוֵא עִיר׃
לָכֵן עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר, כִּי אֵינְכֶם יוֹדְעִים מָתַי יָבוֹא בַּעַל הַבַּיִת, אִם בָּעֶרֶב אוֹ בַּחֲצוֹת הַלַּיְלָה, אִם בְּעֵת קְרִיאַת הַתַּרְנְגוֹל אוֹ בַּבֹּקֶר,
לָכֵן הִתְיַצְּבוּ עַל-מִשְׁמַרְתְּכֶם כִּי לֹא תֵדְעוּ מָתַי יָבֹא בַּעַל הַבָּיִת אִם-בָּעֶרֶב אוֺ-בַחֲצִי הַלַּיְלָה אִם-לְעֵת קְרֹא הַתַּרְנְגֹל אוֺ כְּאוֺר הַבֹּקֶר:
Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno.
Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;
γρηγορει̑τε ου῏ν ου᾿κ οι῎δατε γὰρ πότε ὁ κύριος τη̑ς οι᾿κίας ε῎ρχεται η῍ ο᾿ψὲ η῍ μεσονύκτιον η῍ α᾿λεκτοροφωνίας η῍ πρωι̑
אֵתּתּעִירו הָכִיל דּלָא יָדעִין אנתֻּון אֵמַתי אָתֵא מָרֵה דּבַיתָּא בּרַמשָׁא אַו בּפֵלגֵּה דּלִליָא אַו בּמַקרָא תַּרנָגלָא אַו בּצַפרָא׃
פֶּן יָבוֹא פִּתְאוֹם וְיִמְצָא אֶתְכֶם יְשֵׁנִים.
פֶּן-יָבֹא פִּתְאֹם וּמָצָא אֶתְכֶם יְשֵׁנִים:
Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.
μὴ ε᾿λθών ε᾿ξαίφνης ευ῞ρη ὑμα̑ς καθεύδοντας
דַּלמָא נִאתֵא מֵן שֵׁליָא ונֵשׁכַּחכֻון כַּד דַּמכִּין אנתֻּון׃
אֶת אֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם אוֹמֵר אֲנִי לַכֹּל: עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר!"
וְאֵת אֲשֶׁר אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הִנְנִי אֹמֵר לַכֹּל שְׁקֹדוּ:
A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.
Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“
ο῍ δὲ ὑμι̑ν λέγω πα̑σιν λέγω γρηγορει̑τε
מֵדֵּם דַּלכֻון דֵּין אָמַר אנָא לכֻלכֻון הֻו אָמַר אנָא הוַיתֻּון עִירִין׃ ס
נוֹתְרוּ יוֹמַיִם עַד חַג הַפֶּסַח וְהַמַּצּוֹת. רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים חִפְּשׂוּ דֶּרֶךְ לִתְפֹּס אוֹתוֹ בְּעָרְמָה כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ;
וַיְהִי יוֺמַיִם לִפְּנֵי הַפֶּסַח וְחַג-הַמַּצּוֺת וַיְבַקְשׁוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים לְתָפְשׂוֺ בְּעָרְמָה וְלַהֲמִיתוֺ:
Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
Bylo dva dny před Velikonocemi(x), svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho. (x) ř: pascha ([Matouš 26:1-Matouš 26:5; Lukáš 22:1-Lukáš 22:2; Jan 11:47-Jan 11:53 Exodus 12:8])
η῟ν δὲ τὸ πάσχα καὶ τὰ α῎ζυμα μετὰ δύο ἡμέρας καὶ ε᾿ζήτουν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς πω̑ς αυ᾿τὸν ε᾿ν δόλω κρατήσαντες α᾿ποκτείνωσιν
בָּתַר דֵּין תּרֵין יַומִין הָוֵא הוָא פֵּצחָא דּפַטִירֵא ובָעֵין הוַו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא אַיכַּנָא בּנֵכלָא נֵאחדֻון ונֵקטלֻונָיהי׃
כִּי אָמְרוּ, "לֹא בֶּחָג, פֶּן תִּהְיֶה מְהוּמָה בָּעָם."
אַךְ אָמְרוּ לֹא בֶחָג פֶּן-תִּתְעֹרֵר מְהוּמָה בָּעָם:
Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“ ([Marek 11:18])
ε῎λεγον γάρ μὴ ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ μήποτε ε῎σται θόρυβος του̑ λαου̑
וָאמרִין הוַו לָא בּעַדעִדָא דַּלמָא נֵהוֵא שׁגֻושׁיָא בּעַמָא סס׃
כַּאֲשֶׁר הָיָה בְּבֵית עַנְיָה, בְּבֵיתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן הַמְצֹרָע, הֵסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן. בָּאָה אִשָּׁה שֶׁהֶחֱזִיקָה פַּךְ וּבוֹ שֶׁמֶן נֵרְדְּ טָהוֹר וְיָקָר מְאֹד, שָׁבְרָה אֶת פִּי הַפַּךְ וְיָצְקָה אֶת הַנֵּרְדְּ עַל רֹאשׁוֹ.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ בִּמְסִבָּה בְּבֵית שִׁמְעוֺן הַמְצֹרָע בְּבֵית-עַנְיָה וַתָּבֹא אִשָּׁה וּבְיָדָהּ צְלֹחִית שֶׁמֶן נֵרְדְּ זַךְ וִיקַר-עֶרֶךְ מְאֹד וַתְּשַׁבֵּר אֶת-הַצְּלֹחִית וַתִּצֹּק אֹתוֺ עַל-רֹאשׁוֺ:
A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši alabastrovou nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu. ([Matouš 26:6-Matouš 26:13; Jan 12:1-Jan 12:8 Lukáš 7:36-Lukáš 7:38])
καὶ ο῎ντος αυ᾿του̑ ε᾿ν Βηθανία ε᾿ν τη̑ οι᾿κία Σίμωνος του̑ λεπρου̑ κατακειμένου αυ᾿του̑ η῟λθεν γυνὴ ε῎χουσα α᾿λάβαστρον μύρου νάρδου πιστικη̑ς πολυτελου̑ς συντρίψασα τὴν α᾿λάβαστρον κατέχεεν αυ᾿του̑ τη̑ς κεφαλη̑ς
וכַד הֻו אִיתַוהי בּבֵית־עַניָא בּבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון גַּרבָּא כַּד סמִיך אֵתָת אַנתּתָא דִּאית עלֵיה שָׁטִיפתָּא דּבֵסמָא דּנַרדִּין רִשָׁיָא סַגִּי דּמַיָא וַפתַחתָה וַאשׁפַּעתָה עַל רִשֵׁה דּיֵשֻׁוע׃ ס
הָיוּ אֲחָדִים שֶׁכָּעֲסוּ וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "לָמָּה הַבִּזְבּוּז הַזֶּה שֶׁל הַשֶּׁמֶן?
וַיֵּרַע הַדָּבָר בְּעֵינֵי אֲנָשִׁים מִן-הַיֹּשְׁבִים שָׁם וַיֹּאמְרוּ בְנַפְשָׁם עַל-מָה נִבְלַע הַשֶּׁמֶן הַזֶּה:
I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje?
η῟σαν δέ τινες α᾿γανακτου̑ντες πρὸς ἑαυτούς ει᾿ς τί ἡ α᾿πὼλεια αυ῞τη του̑ μύρου γέγονεν
אִית הוַו דֵּין אנָשָׁא מֵן תַּלמִידֵא דֵּאתבֵּאשׁ להֻון בּנַפשׁהֻון וֵאמַרו דַּלמָנָא הוָא אַבדָּנָא דּהָנָא בֵּסמָא׃
הֲלֹא הָיָה אֶפְשָׁר לִמְכֹּר אֶת הַשֶּׁמֶן הַזֶּה בִּשְׁלֹשׁ מֵאוֹת דִּינָר וְיוֹתֵר וְלָתֵת לָעֲנִיִּים!" וְהֵם גָּעֲרוּ בָּהּ.
הֲלֹא טוֺב הָיָה לְתִתּוֺ בַכֶּסֶף כְּעֶרְכּוֺ יוֺתֵר מִשְּׁלֹשׁ מֵאוֺת דִּינָר וּלְחַלֵּק מִכְרוֺ לָעֲנִיִּים וַיִּלֹּנוּ עָלֶיהָ:
Nebo mohlo toto prodáno býti, dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I zpouzeli se na ni.
Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni.
η᾿δύνατο γὰρ του̑το τὸ μύρον πραθη̑ναι ε᾿πάνω δηναρίων τριακοσίων καὶ δοθη̑ναι τοι̑ς πτωχοι̑ς καὶ ε᾿νεβριμω̑ντο αυ᾿τη̑
מֵשׁכַּח הוָא גֵּיר למֵזדַּבָּנֻו יַתִּיר מֵן תּלָתמָאא דִּינָרִין וַלמֵתִיהָבֻו למֵסכִּנֵא ומֵזדַּעפִּין הוַו בֵּה׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הַנִּיחוּ לָהּ, מַדּוּעַ תָּצִיקוּ לָהּ? מַעֲשֶׂה טוֹב עָשְׂתָה לִי.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ הַנִּיחוּ לָהּ לָמָּה-זֶּה תַּלְאוּ אֹתָהּ הֲלֹא טוֺב גְּמָלָתְנִי:
Ale Ježíš řekl: Nechte jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť skutek učinila nade mnou.
Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý skutek. ([Marek 10:13-Marek 10:14])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α῎φετε αυ᾿τήν τί αυ᾿τη̑ κόπους παρέχετε καλὸν ε῎ργον η᾿ργάσατο ε᾿ν ε᾿μοί
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר שֻׁובקֻוה מָנָא מַהרִין אנתֻּון לָה עבָדָא שַׁפִּירָא עֵבדַּת לוָתי׃
הָעֲנִיִּים אִתְּכֶם תָּמִיד וּבְכָל עֵת שֶׁתִּרְצוּ תּוּכְלוּ לְהֵיטִיב עִמָּהֶם, אֲבָל אֲנִי, לֹא תָּמִיד אֲנִי אִתְּכֶם.
כִּי אֶת-הָעֲנִיִּים תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד וּבְכָל-עֵת אֲשֶׁר תִּרְצוּ תּוּכְלוּ לְהֵיטִיב לָהֶם וְאֹתִי לֹא-תִמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד:
Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždycky míti budete.
Vždyť chudé(y) máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. (y) potřebné ([Deuteronomium 15:11])
πάντοτε γὰρ τοὺς πτωχοὺς ε῎χετε μεθ῾ ἑαυτω̑ν καὶ ο῞ταν θέλητε δύνασθε αυ᾿τοι̑ς ευ῏ ποιη̑σαι ε᾿μὲ δὲ ου᾿ πάντοτε ε῎χετε
בּכֻלזבַן גֵּיר מֵסכִּנֵא אִית לכֻון עַמכֻון וֵאמַתי דּצָבֵין אנתֻּון מֵשׁכּחִין אנתֻּון דּתֵעבּדֻון להֻון דּשַׁפִּיר אֵנָא דֵּין לָא בּכֻלזבַן אִיתַי לוָתכֻון׃
מַה שֶּׁהָיָה בִּיכָלְתָּהּ עָשְׂתָה; הִיא הִקְדִּימָה לִמְשֹׁחַ אֶת גּוּפִי בִּשְׁבִיל הַקְּבוּרָה.
וְהִיא עָשְׂתָה כַּאֲשֶׁר מָצְאָה יָדָהּ כִּי הִקְדִּימָה וַתִּמְשַׁח אֶת-בְּשָׂרִי לִקְבוּרָה:
Ona což mohla, to učinila; předešlať, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
Ona učinila, co měla(z); už napřed pomazala mé tělo k pohřbu. (z) co mohla ([Jan 19:40])
ο῍ ε῎σχεν ε᾿ποίησεν προέλαβεν μυρίσαι τὸ σω̑μά μου ει᾿ς τὸν ε᾿νταφιασμόν
הַו דִּאית הוָא לָה להָדֵא עֵבדַּת וקַדּמַת אַיך דּלַקבֻורתָּא בַּסמַת גֻּושׁמי׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בְּכָל מָקוֹם שֶׁתֻּכְרַז הַבְּשׂוֹרָה, בְּכָל הָעוֹלָם, יְסֻפַּר גַּם מַה שֶּׁעָשְׂתָה הִיא, וְזֶה לְזִכְרָהּ."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם בְּכָל-מָקוֺם אֲשֶׁר תִּשָּׁמַע הַבְּשׂוֺרָה בְּכָל-הָאָרֶץ יְסֻפַּר גַּם-אֲשֶׁר עָשְׂתָה הִיא לָהּ לְזִכָּרוֺן:
Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, takéť i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“
α᾿μὴν δὲ λέγω ὑμι̑ν ο῞που ε᾿ὰν κηρυχθη̑ τὸ ευ᾿αγγέλιον ει᾿ς ο῞λον τὸν κόσμον καὶ ο῍ ε᾿ποίησεν αυ῞τη λαληθήσεται ει᾿ς μνημόσυνον αυ᾿τη̑ς
וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל אַיכָּא דּתֵתכּרֵז סבַרתי הָדֵא בּכֻלֵה עָלמָא וָאף מֵדֵּם דּעֵבדַּת הָדֵא נֵתמַלַל לדֻוכרָנָה׃ ס
הָלַךְ יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת, אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים כְּדֵי לְהַסְגִּיר לָהֶם אֶת יֵשׁוּעַ.
וִיהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר הָלַךְ אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וַיֹּאמֶר לְהַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיָדָם:
Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím {biskupům}, aby jim ho zradil.
Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil(a). (a) vydal (pod. Marek 14:18 Marek 14:21 Marek 14:42 Marek 14:44) ([Matouš 26:14-Matouš 26:16; Lukáš 22:3-Lukáš 22:6; Jan 13:27-Jan 13:30 Marek 3:19])
καὶ ᾽Ιούδας ᾽Ισκαριώθ ὁ ει῟ς τω̑ν δὼδεκα α᾿πη̑λθεν πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς ι῞να αυ᾿τὸν παραδοι̑ αυ᾿τοι̑ς
יִהֻודָא דֵּין סכַריֻוטָא חַד מֵן תּרֵעסַר אֵזַל לוָת רַבַּי־כָּהנֵא אַיך דּנַשׁלמִיוהי להֻון ליֵשֻׁוע׃ ס
כְּשָׁמְעָם זֹאת שָׂמְחוּ וְהִבְטִיחוּ לָתֵת לוֹ כֶּסֶף, וְהוּא חִפֵּשׂ הִזְדַּמְּנוּת לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ.
וְהֵם כְּשָׁמְעָם כֵּן שָׂמְחוּ וַיַּבְטִיחוּ לָתֶת-לוֺ כָּסֶף וַיְבַקֵּשׁ תֹּאֲנָה לְהַסְגִּיר אֹתוֺ:
Oni pak uslyševše, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
οἱ δὲ α᾿κούσαντες ε᾿χάρησαν καὶ ε᾿πηγγείλαντο αυ᾿τω̑ α᾿ργύριον δου̑ναι καὶ ε᾿ζήτει πω̑ς αυ᾿τὸν ευ᾿καίρως παραδοι̑
הֵנֻון דֵּין כַּד שׁמַעו חדִיו וֵאשׁתַּודִּיו כֵּספָּא דּנֵתּלֻון לֵה ובָעֵא הוָא לֵה פֵּלעָא דּנַשׁלמִיוהי׃ ס
בָּרִאשׁוֹן לְחַג הַמַּצּוֹת, בַּיּוֹם שֶׁנָּהֲגוּ לִזְבֹּחַ אֶת קָרְבַּן הַפֶּסַח, שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ תַּלְמִידָיו: "לְאָן אַתָּה רוֹצֶה שֶׁנֵּלֵךְ וְנָכִין לְךָ לֶאֱכֹל אֶת הַפֶּסַח?"
וַיְהִי בָּרִאשׁוֺן לְחַג הַמַּצּוֺת לְמוֺעֵד זֶבַח הַפָּסַח וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו אֵיפֹה תִרְצֶה כִּי נֵלֵךְ לְהָכִין לְךׇ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ ([Matouš 26:17-Matouš 26:20; Lukáš 22:7-Lukáš 22:14 Jan 13:1])
καὶ τη̑ πρὼτη ἡμέρα τω̑ν α᾿ζύμων ο῞τε τὸ πάσχα ε῎θυον λέγουσιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ που̑ θέλεις α᾿πελθόντες ἑτοιμάσωμεν ι῞να φάγης τὸ πάσχα
וַביַומָא קַדמָיָא דּפַטִירֵא דּבֵה דָּבחִין יִהֻודָיֵא פֵּצחָא אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי אַיכָּא צָבֵא אַנתּ דּנִאזַל נטַיֵב לָך דּתֵאכֻול פֵּצחָא׃
הוּא שָׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו בְּאָמְרוֹ לָהֶם: "לְכוּ הָעִירָה וְיִפְגֹּשׁ אֶתְכֶם אִישׁ נוֹשֵׂא כַּד מַיִם. לְכוּ אַחֲרָיו,
וַיִּשְׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ הָעִירָה וּפָגַע בָּכֶם אִישׁ נֹשֵׂא כַד-מַיִם לְכוּ אַחֲרָיו:
I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
καὶ α᾿ποστέλλει δύο τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὑπάγετε ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ α᾿παντήσει ὑμι̑ν α῎νθρωπος κεράμιον υ῞δατος βαστάζων α᾿κολουθήσατε αυ᾿τω̑
ושַׁדַּר תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון זֵלו לַמדִינתָּא והָא פָּגַע בּכֻון גַּברָא דַּשׁקִיל מָאנָא דּמַיָא זֵלו בָּתרֵה׃
וּבַמָּקוֹם אֲשֶׁר יִכָּנֵס אֵלָיו אִמְרוּ לְבַעַל הַבַּיִת, 'כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ: אֵיפֹה חַדְרִי אֲשֶׁר אֹכַל בּוֹ אֶת הַפֶּסַח עִם תַּלְמִידַי?'
וּבַפֶּתַח אֲשֶׁר יָבֹא תֹּאמְרוּ שָׁם אֶל-בַּעַל הַבָּיִת כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ אַיֵּה חֲדַר הָאֹרְחִים לִי וּלְתַלְמִידַי לֶאֱכֹל שָׁם אֶת-הַפָּסַח:
A kamžkoli vejde, rcete hospodáři: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘
καὶ ο῞που ε᾿ὰν ει᾿σέλθη ει῎πατε τω̑ οι᾿κοδεσπότη ο῞τι ὁ διδάσκαλος λέγει που̑ ε᾿στιν τὸ κατάλυμά μου ο῞που τὸ πάσχα μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν μου φάγω
ולַאיכָּא דּעָאֵל אֵמַרו למָרֵא בַּיתָּא רַבַּן אָמַר אַיכַּו בֵּית־מַשׁריָא אַיכָּא דֵּאכֻול עַם תַּלמִידַי פֵּצחָא׃
אוֹתוֹ אִישׁ יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְּדוֹלָה מֻצַּעַת וּמְסֻדֶּרֶת; שָׁם תָּכִינוּ לָנוּ."
וְהוּא יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְדוֺלָה רְצוּפָה כְסָתוֺת וַעֲרוּכָה בַכֹּל וְשָׁם תָּכִינוּ לָנוּ:
A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!“
καὶ αυ᾿τὸς ὑμι̑ν δείξει α᾿νάγαιον μέγα ε᾿στρωμένον ε῞τοιμον καὶ ε᾿κει̑ ἑτοιμάσατε ἡμι̑ν
והָא מחַוֵא לכֻון עֵלִיתָא רַבּתָא דַּמשַׁויָא וַמטַיבָא תַּמָן תַּקֵנו לַן׃
יָצְאוּ תַּלְמִידָיו וּבָאוּ הָעִירָה. הֵם מָצְאוּ הַכֹּל כְּפִי שֶׁאָמַר לָהֶם וְהֵכִינוּ אֶת הַפֶּסַח.
וַיֵּצְאוּ הַתַּלְמִידִים וַיָּבֹאוּ הָעִירָה וַיִּמְצְאוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לָהֶם וַיָּכִינוּ אֶת-הַפָּסַח:
I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka. ([Exodus 12:14-Exodus 12:20])
καὶ ε᾿ξη̑λθον οἱ μαθηταὶ καὶ η῟λθον ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ ευ῟ρον καθώς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ἡτοίμασαν τὸ πάσχα
וַנפַקו תַּלמִידַוהי וֵאתַו לַמדִינתָּא וֵאשׁכַּחו אַיכַּנָא דֵּאמַר להֻון וטַיֵבו פֵּצחָא סס׃
בָּעֶרֶב בָּא יֵשׁוּעַ עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר,
וַיְהִי בָּעָרֶב וַיָּבֹא שָׁם עִם-שְׁנֵים הֶעָשָׂר:
Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
καὶ ο᾿ψίας γενομένης ε῎ρχεται μετὰ τω̑ν δὼδεκα
וכַד הוָא רַמשָׁא אֵתָא עַם תּרֵעסַרתֵּה׃ ס
וְכַאֲשֶׁר הֵסֵבּוּ וְאָכְלוּ אָמַר יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּירֵנִי - אֶחָד שֶׁאוֹכֵל אִתִּי."
וּבְעוֺד הֵם אֹכְלִים בִּמְסִבָּם וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֶחָד מִכֶּם הָאֹכֵל עִמָּדִי יַסְגִּירֵנִי:
A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
A když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“ ([Matouš 26:21-Matouš 26:25; Lukáš 22:21-Lukáš 22:23; Jan 13:21-Jan 13:26 Žalmy 41:10])
καὶ α᾿νακειμένων αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿σθιόντων ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει῟ς ε᾿ξ ὑμω̑ν παραδὼσει με ὁ ε᾿σθίων μετ῾ ε᾿μου̑
וכַד סמִיכִין ולָעסִין אֵמַר יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּחַד מֵנכֻון דָּאכֵל עַמי הֻו נַשׁלמַני׃ ס
הֵם הֵחֵלּוּ לְהִתְעַצֵּב וּשְׁאָלוּהוּ אִישׁ אִישׁ: "זֶה אֲנִי?"
וַיֵּצַר לָהֶם מְאֹד וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אִישׁ מֵהֶם אֵלָיו הַאֲנִי הוּא הֲלֹא:
A oni se počali rmoutiti, a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad ne já?“
η῎ρξαντο λυπει̑σθαι καὶ λέγειν αυ᾿τω̑ ει῟ς κατὰ ει῟ς μήτι ε᾿γὼ
הֵנֻון דֵּין שַׁרִיו מֵתּתּעִיקִין וָאמרִין לֵה חַד חַד למָא אֵנָא׃ ס
אָמַר לָהֶם: "אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, הַטּוֹבֵל אִתִּי בַּקְּעָרָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר הַטֹּבֵל אֶת-יָדוֺ עִמִּי בַּקְּעָרָה:
On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčívá se mnou v mise.
Řekl jim: „Jeden ze Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ει῟ς τω̑ν δὼδεκα ὁ ε᾿μβαπτόμενος μετ῾ ε᾿μου̑ ει᾿ς τὸ τρύβλιον
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חַד מֵן תּרֵעסַר דּצָבַע עַמי בּלַגּתָא׃
בֶּן־הָאָדָם אָמְנָם הוֹלֵךְ כַּכָּתוּב עָלָיו, אַךְ אוֹי לָאִישׁ אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֶת בֶּן־הָאָדָם. טוֹב הָיָה לוֹ אִלּוּלֵא נוֹלַד הָאִישׁ הַהוּא."
הֵן בֶּן-הָאָדָם הֹלֵךְ כַּכָּתוּב עָלָיו אַךְ אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֶת-בֶּן-הָאָדָם בְּיַד מְבַקְשֵׁי נַפְשׁוֺ טוֺב הָיָה לָאִישׁ הַהוּא אִם לֹא-יָצָא מֵרָחֶם:
Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“
ο῞τι ὁ μὲν υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὑπάγει καθώς γέγραπται περὶ αυ᾿του̑ ου᾿αὶ δὲ τω̑ α᾿νθρὼπω ε᾿κείνω δι῾ ου῟ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται καλὸν αυ᾿τω̑ ει᾿ ου᾿κ ε᾿γεννήθη ὁ α῎νθρωπος ε᾿κει̑νος
וַברֵה דּאנָשָׁא אָזֵל אַיכַּנָא דַּכתִיב עלַוהי וָי דֵּין לגַברָא הַו דּבִאידֵה מֵשׁתּלֵם בּרֵה דּאנָשָׁא פַּקָח הוָא לֵה לגַברָא הַו אֵלֻו לָא אֵתִילֵד׃ ס
כַּאֲשֶׁר אָכְלוּ לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת הַלֶּחֶם, בֵּרַַךְ וּבָצַע וְנָתַן לָהֶם בְּאָמְרוֹ: "קְחוּ, זֶה גּוּפִי."
וַיְהִי בְּאָכְלָם וַיִּקַּח יֵשׁוּעַ אֶת-הַלֶּחֶם וַיְבָרֵךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֵּן לָהֶם וַיֹּאמַר קְחוּ אִכְלוּ זֶה הוּא בְּשָׂרִי:
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“ ([Matouš 26:26-Matouš 26:29; Lukáš 22:15-Lukáš 22:20; 1 Korintským 11:23-1 Korintským 11:26 Jan 6:54-Jan 6:58; 1 Korintským 10:16-1 Korintským 10:17])
καὶ ε᾿σθιόντων αυ᾿τω̑ν λαβών α῎ρτον ευ᾿λογήσας ε῎κλασεν καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ει῏πεν λάβετε του̑τό ε᾿στιν τὸ σω̑μά μου
וכַד הֵנֻון לָעסִין נסַב יֵשֻׁוע לַחמָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב להֻון וֵאמַר להֻון סַבו הָנָא אִיתַוהי פַּגרי׃ ס
לָקַח אֶת הַכּוֹס, בֵּרַךְ וְנָתַן לָהֶם וְכֻלָּם שָׁתוּ מִמֶּנָּה.
וַיִּקַּח אֶת-הַכּוֺס וַיְבָרֵךְ וַיִּתֵּן לָהֶם וַיִּשְׁתּוּ כֻלָּם:
A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
καὶ λαβών ποτήριον ευ᾿χαριστήσας ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ε῎πιον ε᾿ξ αυ᾿του̑ πάντες
וַנסַב כָּסָא וַאודִּי ובַרֵך ויַהב להֻון וֵאשׁתִּיו מֵנֵה כֻּלהֻון׃
אָמַר לָהֶם: "זֶה דָּמִי, דַּם הַבְּרִית הַנִּשְׁפָּךְ בְּעַד רַבִּים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם זֶה הוּא דָמִי דַּם-הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה הַשָּׁפוּךְ בְּעַד רַבִּים:
I řekl jim: To jest krev má smlouvy té nové, kteráž se za mnohé vylévá.
A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu(b) a prolévá se za mnohé. (b) var: novou smlouvu ([Exodus 24:8; Jeremjáš 31:31; Zacharjáš 9:11; Židům 9:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑τό ε᾿στιν τὸ αι῟μά μου τη̑ς διαθήκης τὸ ε᾿κχυννόμενον ὑπὲρ πολλω̑ν
וֵאמַר להֻון הָנַו דֵּמי דּדִיַתִקִא חדַתָא דַּחלָף סַגִּיֵאא מֵתֵאשֵׁד׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא אֶשְׁתֶּה עוֹד מִפְּרִי הַגֶּפֶן עַד אוֹתוֹ הַיּוֹם אֲשֶׁר אֶשְׁתֵּהוּ חָדָשׁ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא אֶשְׁתֶּה עוֺד מִפְּרִי הַגָּפֶן עַד-הַיּוֺם הַהוּא אֲשֶׁר חָדָשׁ אֶשְׁתֵּהוּ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Amen pravím vám, žeť již více nikoli nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu pít nový kalich v Božím království.“
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿κέτι ου᾿ μὴ πίω ε᾿κ του̑ γενήματος τη̑ς α᾿μπέλου ε῞ως τη̑ς ἡμέρας ε᾿κείνης ο῞ταν αυ᾿τὸ πίνω καινὸν ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּתֻוב לָא אֵשׁתֵּא מֵן יַלדָּא דַּגפֵתָּא עדַמָא ליַומָא הַו דּבֵה אֵשׁתֵּיוהי חַדתָּאיִת בּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁשָּׁרוּ אֶת הַהַלֵּל יָצְאוּ אֶל הַר הַזֵּיתִים.
וַיִּקְרְאוּ אֶת-הַהַלֵּל וַיֵּצְאוּ אֶל-הַר הַזֵּיתִים:
A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu. ([Matouš 26:30-Matouš 26:35; Lukáš 22:31-Lukáš 22:34; Jan 13:36-Jan 13:38 Žalmy 113:1-Žalmy 113:9 a další; Jan 18:1])
καὶ ὑμνήσαντες ε᾿ξη̑λθον ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν
ושַׁבַּחו וַנפַקו לטֻור זַיתֵּא סּ סּ׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כֻּלְּכֶם תִּכָּשְׁלוּ, שֶׁהֲרֵי כָּתוּב, 'אַכֶּה אֶת־הָרֹעֶה וּתְפוּצֶין הַצֹּאן,'
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֵן כֻלְּכֶם תִּכָּשְׁלוּ בִי בַּלַיְלָה הַזֶּה כִּי כָתוּב אַכֶּה אֶת-הָרֹעֶה וּתְפוּצֶיןָ הַצֹּאן:
Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.
Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘ ([Zacharjáš 13:7; Jan 16:32])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι πάντες σκανδαλισθήσεσθε ο῞τι γέγραπται πατάξω τὸν ποιμένα καὶ τὰ πρόβατα διασκορπισθήσονται
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע דּכֻלכֻון תֵּתכַּשׁלֻון בִּי בּהָנָא לִליָא כּתִיב גֵּיר דֵּאמחֵא לרָעיָא ונֵתבַּדּרֻון אֵמרַוהי׃
אֲבָל אַחֲרֵי שֶׁאָקוּם אֵלֵךְ לִפְנֵיכֶם לַגָּלִיל."
וְאַחֲרֵי תְקוּמָתִי מִן-הַמֵּתִים אֵלֵךְ לִפְנֵיכֶם הַגָּלִילָה:
Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ ([Marek 16:7])
α᾿λλὰ μετὰ τὸ ε᾿γερθη̑ναί με προάξω ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
אֵלָא מָא דּקָמֵת קָדֵם אנָא לכֻון לַגלִילָא׃ ס
אָמַר לוֹ כֵּיפָא: "גַּם אִם הַכֹּל יִכָּשְׁלוּ, אֲנִי לֹא אֶכָּשֵׁל!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶּטְרוֺס אַף אִם-כֻּלָּם יִכָּשְׁלוּ בְךׇ אֲנִי לֹא אֶכָּשֵׁל:
Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“
ὁ δὲ Πέτρος ε῎φη αυ᾿τω̑ ει᾿ καὶ πάντες σκανδαλισθήσονται α᾿λλ῾ ου᾿κ ε᾿γὼ
אָמַר לֵה כִּאפָא אֵן כֻּלהֻון נֵתכַּשׁלֻון אֵלָא לָא אֵנָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לְךָ כִּי הַיּוֹם בְּעֶצֶם הַלַּיְלָה הַזֶּה, בְּטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגוֹל פַּעֲמַיִם, שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךׇ כִּי עַתָּה בַּלַּיְלָה הַזֶּה טֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל פַּעֲמַיִם תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
I řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prvé než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τι σὺ σήμερον ταύτη τη̑ νυκτὶ πρὶν η῍ δὶς α᾿λέκτορα φωνη̑σαι τρίς με α᾿παρνήση
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לָך דַּאנתּ יַומָנָא בּלִליָא הָנָא קדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תַּרתֵּין זַבנִין תּלָת תֵּכפֻּור בִּי׃ ס
אַךְ כֵּיפָא אָמַר בְּיֶתֶר תֹּקֶף: "אִם עָלַי לָמוּת אִתְּךָ, בְּשׁוּם פָּנִים לֹא אֶתְכַּחֵשׁ לְךָ!" וְכֵן אָמְרוּ כֻּלָּם.
וְהוּא הוֺסִיף לְדַבֵּר בְּיֶתֶר אֹמֶץ אַף אִם-יִהְיֶה עָלַי לָמוּת אִתְּךׇ כַּחֵשׁ לֹא-אֲכַחֵשׁ בָּךְ וְכֵן דִּבְּרוּ גַּם-כֻּלָּם:
On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoliť nezapřím tebe. A takž také i všickni mluvili.
On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.
ὁ δὲ ε᾿κπερισσω̑ς ε᾿λάλει ε᾿ὰν δέη με συναποθανει̑ν σοι ου᾿ μή σε α᾿παρνήσομαι ὡσαύτως δὲ καὶ πάντες ε῎λεγον
הֻו דֵּין יַתִּירָאיִת אָמַר הוָא דֵּאן נֵהוֵא לִי לַממָת עַמָך לָא אֵכפֻּור בָּך מָרי וַאכוָתֵה אָף כֻּלהֻון אֵמַרו׃ ס
הֵם בָּאוּ אֶל מָקוֹם הַנִּקְרָא גַּת שְׁמָנִים. אָמַר לְתַלְמִידָיו: "שְׁבוּ פֹּה עַד שֶׁאֶתְפַּלֵל."
וַיָּבֹאוּ אֶל-מְקוֺם גָּדֵר הַנִּקְרָא גַּת-שְׁמֵנָה וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו שְׁבוּ-לָכֶם פֹּה עַד כִּי אֶתְפַּלָּל:
I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, až se pomodlím.
Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς χωρίον ου῟ τὸ ο῎νομα Γεθσημανί καὶ λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ καθίσατε ω῟δε ε῞ως προσεύξωμαι
וֵאתַו לדֻוכּתָא אַידָא דּמֵתקַריָא גֵּדּסִמַן וֵאמַר לתַלמִידַוהי תֵּבו הָרכָּא עַד מצַלֵא אנָא׃
לָקַח אִתּוֹ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן וְהֵחֵל מִתְמַלֵּא חֲרָדָה וּמוּעָקָה.
וַיִּקַּח אִתּוֺ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן וַיָּחֶל לְהִשְׁתּוֺחֵחַ וּלְהִשּׁוֺמֵם:
A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. ([Marek 5:37 Marek 9:2])
καὶ παραλαμβάνει τὸν Πέτρον καὶ τὸν ᾽Ιάκωβον καὶ τὸν ᾽Ιωάννην μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ η῎ρξατο ε᾿κθαμβει̑σθαι καὶ α᾿δημονει̑ν
וַדבַר עַמֵה לכִאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן ושַׁרִי למֵתכּמָרֻו וַלמֵתּתּעָקֻו׃
אָמַר לָהֶם: "נַפְשִׁי מָרָה לִי עַד מָוֶת. הִשָּׁאֲרוּ פֹּה וִהְיוּ עֵרִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַפְשִׁי מָרָה-לִי עַד מְאֹד עַד-מָוֶת עִמְדוּ-בָזֶה וּשְׁקֹדוּ:
I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ ([Matouš 26:36-Matouš 26:46; Lukáš 22:40-Lukáš 22:46 Žalmy 42:6])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς περίλυπός ε᾿στιν ἡ ψυχή μου ε῞ως θανάτου μείνατε ω῟δε καὶ γρηγορει̑τε
וֵאמַר להֻון כַּריָא הי לָה לנַפשׁי עדַמָא למַותָּא קַוַו הָרכָּא וֵאתּתּעִירו׃ ס
הוּא הָלַךְ מְעַט הָלְאָה, נָפַל אַרְצָה וְהִתְפַּלֵּל שֶׁתַּעֲבֹר מִמֶּנּוּ הַשָּׁעָה, אִם אֶפְשָׁר.
וַיַּעֲבֹר הָלְאָה מְעַט מִזְעָר וַיִּפֹּל אַרְצָה וַיִּתְפַּלֵּל לְהַעֲבִיר מֵעָלָיו אֶת-הַשָּׁעָה אִם-יִתָּכֵן הַדָּבָר:
A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.
καὶ προελθών μικρὸν ε῎πιπτεν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς καὶ προσηύχετο ι῞να ει᾿ δυνατόν ε᾿στιν παρέλθη α᾿π῾ αυ᾿του̑ ἡ ω῞ρα
וַקרֵב קַלִיל וַנפַל עַל אַרעָא וַמצַלֵא הוָא דֵּאן מֵשׁכּחָא תֵּעבַּר מֵנֵה שָׁעתָא׃
"אַבָּא, אָבִי," אָמַר יֵשׁוּעַ, "אַתָּה כֹּל יָכוֹל, הַעֲבֵר נָא מִמֶּנִּי אֶת הַכּוֹס הַזֹּאת, אַךְ לֹא כִּרְצוֹנִי אֲנִי כִּי אִם כִּרְצוֹנְךָ אַתָּה."
וַיִּקְרָא אַבָּא אַבָּא הֵן כֹּל תּוּכָל הַעֲבֶר-נָא מֵעָלַי אֶת-הַכּוֺס הַזֹּאת אַךְ-לֹא כִרְצוֺנִי כִּי אִם-כַּאֲשֶׁר רָצִיתָ אָתָּה:
I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.
Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ ([Jan 12:27])
καὶ ε῎λεγεν αββα ὁ πατήρ πάντα δυνατά σοι παρένεγκε τὸ ποτήριον του̑το α᾿π῾ ε᾿μου̑ α᾿λλ῾ ου᾿ τί ε᾿γώ θέλω α᾿λλὰ τί σύ
וֵאמַר אַבָא אָבי כֻּל מֵדֵּם מֵשׁכַּח אַנתּ אַעבַּר מֵני כָּסָא הָנָא אֵלָא לָא צֵביָני דִּילי אֵלָא דִּילָך׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן בָּא וּמָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים. אָמַר אֶל כֵּיפָא: "שִׁמְעוֹן, אַתָּה יָשֵׁן? הַאִם לֹא יָכֹלְתָּ לִהְיוֹת עֵר שָׁעָה אַחַת?
וַיָּבֹא וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים וַיִּפֶן אֶל-פֶּטְרוֺס וַיֹּאמַר שִׁמְעוֺן הֲכִי תִישָׁן הֲכִי-לֹא יָכֹלְתָּ לִשְׁקֹד שָׁעָה אֶחָת:
I přišel a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
καὶ ε῎ρχεται καὶ εὑρίσκει αυ᾿τοὺς καθεύδοντας καὶ λέγει τω̑ Πέτρω Σίμων καθεύδεις ου᾿κ ι῎σχυσας μίαν ω῞ραν γρηγορη̑σαι
וֵאתָא אֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד דַּמכִּין וֵאמַר לכִאפָא שֵׁמעֻון דּמֵכתּ לָך לָא אֵשׁכַּחתּ חדָא שָׁעָא למֵתּתּעָרֻו׃
הֱיוּ עֵרִים וְהִתְפַּלְּלוּ כְּדֵי שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן. אָמְנָם הָרוּחַ חֲפֵצָה, אֲבָל הַבָּשָׂר חַלָּשׁ.
שִׁקְדוּ וְהִתְפַּלְּלוּ פֶּן-תָּבֹאוּ לְמַסָּה הֵן הָרוּחַ חֲפֵצָה אַךְ הַבָּשָׂר רָפֶה:
Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ ([Marek 13:35])
γρηγορει̑τε καὶ προσεύχεσθε ι῞να μὴ ε῎λθητε ει᾿ς πειρασμόν τὸ μὲν πνευ̑μα πρόθυμον ἡ δὲ σὰρξ α᾿σθενής
אֵתּתּעִירו וצַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא רֻוחָא צָביָא וַמטַיבָא אֵלָא פַּגרָא כּרִיה׃ ס
שׁוּב הָלַךְ וְהִתְפַּלֵּל בְּאָמְרוֹ אוֹתָם דְּבָרִים.
וַיִּפֶן וַיֵּלֶךְ-לוֺ עוֺד וַיִּתְפַּלֵּל כַּדְּבָרִים הָרִאשֹׁנִים:
A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
καὶ πάλιν α᾿πελθών προσηύξατο τὸν αυ᾿τὸν λόγον ει᾿πὼν
וֵאזַל תֻּוב צַלִי והִי מֵלתָא אֵמַר׃
וְשׁוּב בָּא וּמָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים, כִּי עֵינֵיהֶם הָיוּ כְּבֵדוֹת, וְלֹא יָדְעוּ מַה לַּעֲנוֹת לוֹ.
וַיָּשָׁב וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים עוֺד כִּי הָיוּ עֵינֵיהֶם כְּבֵדוֺת וְלֹא יָדְעוּ מַה-לַּעֲנוֺת אֹתוֺ:
A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí, (nebo oči jejich byly obtíženy); aniž věděli, co by jemu odpověděli.
A když se vrátil, opět je zastihl spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
καὶ πάλιν ε᾿λθών ευ῟ρεν αυ᾿τοὺς καθεύδοντας η῟σαν γὰρ αυ᾿τω̑ν οἱ ο᾿φθαλμοὶ καταβαρυνόμενοι καὶ ου᾿κ η῎̑δεισαν τί α᾿ποκριθω̑σιν αυ᾿τω̑
וַהפַך אֵתָא תֻּוב אֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד דַּמכִּין מֵטֻל דּעַינַיהֻון יַקִירָן הוַי ולָא יָדעִין הוַו מָנָא נִאמרֻון לֵה׃
הוּא בָּא פַּעַם שְׁלִישִׁית וְאָמַר לָהֶם: "עוֹדְכֶם יְשֵׁנִים וְנָחִים? דַַּי! הִגִּיעָה הַשָּׁעָה, הִנֵּה בֶּן־הָאָדָם נִמְסָר לִידֵי אֲנָשִׁים חוֹטְאִים.
וַיָּבֹא פַּעַם שְׁלִישִׁית וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ שֵׁנָה לְעֵינֵיכֶם וּמְנוּחָה רַב-לָכֶם הִנֵּה בָּאָה הַשָּׁעָה וּבֶן-הָאָדָם נִסְגַּר בִּידֵי חַטָּאִים:
I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišlať ta hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte(c)? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. (c) Teď už spěte a odpočívejte ([Žalmy 78:61])
καὶ ε῎ρχεται τὸ τρίτον καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς καθεύδετε τὸ λοιπὸν καὶ α᾿ναπαύεσθε α᾿πέχει η῟λθεν ἡ ω῞ρα ι᾿δοὺ παραδίδοται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ει᾿ς τὰς χει̑ρας τω̑ν ἁμαρτωλω̑ν
וֵאתָא דַּתלָת זַבנִין וֵאמַר להֻון דּמַכו מֵכִּיל וֵאתּתּנִיחו מטָת חַרתָא וֵאתָת שָׁעתָא והָא מֵשׁתּלֵם בּרֵה דּאנָשָׁא בִּאידַיהֻון דּחַטָיֵא׃
קוּמוּ וְנֵלֵךְ. הִנֵּה הַמַּסְגִּיר אוֹתִי מִתְקָרֵב!"
קוּמוּ וְנֵלֵכָה הִנֵּה הַמַּסְגִּיר אֹתִי הֹלֵךְ וְקָרֵב:
Vstaňte, poďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
ε᾿γείρεσθε α῎γωμεν ι᾿δοὺ ὁ παραδιδούς με η῎γγικεν
קֻומו נִאזַל הָא קרֵב הַו דּמַשׁלֵם לִי׃ ס
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה בָּא יְהוּדָה, אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, וְאִתּוֹ הָמוֹן, בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת, בָּאִים מִטַּעַם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְהַזְּקֵנִים.
עֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וִיהוּדָה אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר בָּא פִּתְאֹם וְעִמּוֺ הָמוֺן-רַב בַּחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת מֵאֵת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְהַזְּקֵנִים:
A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, kterýž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a od zákonníků a starších.
Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi. ([Matouš 26:47-Matouš 26:56; Lukáš 22:47-Lukáš 22:53; Jan 18:2-Jan 18:12])
καὶ ευ᾿θὺς ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος παραγίνεται ᾽Ιούδας ει῟ς τω̑ν δὼδεκα καὶ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎χλος μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων παρὰ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ τω̑ν γραμματέων καὶ τω̑ν πρεσβυτέρων
ועַד הֻו ממַלֵל אֵתָא יִהֻודָא סכַריֻוטָא חַד מֵן תּרֵעסַר ועַמָא סַגִּיָאא עַם סַפסִרֵא וחֻוטרֵא מֵן לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא׃ ס
הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הִקְדִּים לָתֵת לָהֶם סִימָן בְּאָמְרוֹ: "מִי שֶׁאֶתֵּן לוֹ נְשִׁיקָה זֶה הוּא; תִּפְסוּ אוֹתוֹ וְהוֹלִיכוּהוּ בְּלִוְיַת מִשְׁמָר."
וְהַמַּסְגִּיר אֹתוֺ נָתַן לָהֶם אוֺת לֵאמֹר הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲנַשֶּׁק-לוֺ זֶה הוּא תִּפְשׂוּ אֹתוֺ שִׂימוּ עָלָיו מִשְׁמָר וְהוֺלִיכֻהוּ:
Zrádce pak jeho byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest; jmětež ho, a veďte opatrně.
Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.“
δεδὼκει δὲ ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν σύσσημον αυ᾿τοι̑ς λέγων ο῍ν α῍ν φιλήσω αυ᾿τός ε᾿στιν κρατήσατε αυ᾿τὸν καὶ α᾿πάγετε α᾿σφαλω̑ς
ויַהב להֻון אָתָא מַשׁלמָנָא הַו דּמַשׁלֵם וֵאמַר הַו דּנָשֵׁק אנָא הֻויֻו אֻוחדֻּוהי זהִירָאיִת וַאובּלֻוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִגִּיעַ נִגַּשׁ אֵלָיו מִיָּד וְאָמַר: "רַבִּי", וְנָשַׁק לוֹ.
וַיָּבֹא וַיִּגַּשׁ אֵלָיו פִּתְאֹם וַיֹּאמֶר רַבִּי רַבִּי וַיִּשָּׁקֵהוּ:
A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: „Mistře!“ a políbil ho.
καὶ ε᾿λθών ευ᾿θὺς προσελθών αυ᾿τω̑ λέγει ῥαββί καὶ κατεφίλησεν αυ᾿τόν
ובַר־שָׁעתֵה קרֵב וֵאמַר לֵה רַבִּי רַבִּי ונַשׁקֵה׃
הֵם שָׁלְחוּ יְדֵיהֶם וְתָפְסוּ אוֹתוֹ.
וַיִּשְׁלְחוּ-בוֺ אֶת-יְדֵיהֶם וַיִּתְפְּשֻׂהוּ:
Tedy oni vztáhli naň ruce své, a jali jej.
Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
οἱ δὲ ε᾿πέβαλον τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿κράτησαν αυ᾿τόν
הֵנֻון דֵּין אַרמִיו עלַוהי אִידַיָא וַאחדֻּוהי׃ ס
אֲבָל אַחַד הָעוֹמְדִים שָׁם שָׁלַף חֶרֶב וּבְהַכּוֹתוֹ אֶת עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל קִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ.
וְאֶחָד מִן-הַנִּצָּבִים עִמּוֺ שָׁלַף אֶת-חַרְבּוֺ וַיַּךְ אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֵּץ אֶת-אָזְנוֺ:
Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal jemu ucho.
Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
ει῟ς δέ τις τω̑ν παρεστηκότων σπασάμενος τὴν μάχαιραν ε῎παισεν τὸν δου̑λον του̑ α᾿ρχιερέως καὶ α᾿φει̑λεν αυ᾿του̑ τὸ ω᾿τάριον
חַד דֵּין מֵן הָנֻון דּקָימִין שׁמַט סַיפָא וַמחָיהי לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושַׁקלָה אֵדנֵה׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כְּמוֹ עַל שׁוֹדֵד יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת לִתְפֹּס אוֹתִי.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲבַחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת בָּאתֶם לִתְפֹּשׂ אֹתִי כְּפָרִיץ:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
Ale Ježíš jim řekl: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὡς ε᾿πὶ ληστὴν ε᾿ξήλθατε μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων συλλαβει̑ν με
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע ענָא וֵאמַר להֻון אַיך דּעַל גַּיָסָא נפַקתֻּון בּסַיפֵא וַבחֻוטרֵא דּתֵאחדֻּונָני׃
יוֹם יוֹם הָיִיתִי אִתְּכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלִמַּדְתִּי וְלֹא תְּפַסְתֶּם אוֹתִי, אַךְ זֹאת כְּדֵי שֶׁיִּתְמַלְּאוּ הַכְּתוּבִים."
וְיוֺם יוֺם יָשַׁבְתִּי לְהוֺרֹת לָכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלֹא שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד אַךְ לְהָקִים אֶת-הַכְּתוּבִים עֲשִׂיתֶם כָּזֹאת:
Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale aby se naplnila písma.
Denně jsem učíval u vás v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!“ ([Jan 18:20])
καθ῾ ἡμέραν η῎μην πρὸς ὑμα̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ διδάσκων καὶ ου᾿κ ε᾿κρατήσατέ με α᾿λλ῾ ι῞να πληρωθω̑σιν αἱ γραφαί
כֻּליֻום לוָתכֻון הוִית כַּד מַלֵף אנָא בּהַיכּלָא ולָא אֵחַדּתֻּונָני אֵלָא דּנֵשׁלמֻון כּתָבֵא הוָת הָדֵא׃ ס
אָז עֲזָבוּהוּ כֻּלָּם וּבָרְחוּ.
וְהַתַּלְמִידִים עָזְבוּ אֹתוֺ כֻּלָּם וַיָּנֻסוּ:
Tedy opustivše jej, všickni utekli.
Všichni ho opustili a utekli.
καὶ α᾿φέντες αυ᾿τὸν ε῎φυγον πάντες
הָידֵּין שַׁבקֻוהי תַּלמִידַוהי וַערַקו׃ ס
בָּחוּר אֶחָד שֶׁהָיָה עָטוּף סָדִין לְכִסּוּי גּוּפוֹ נִתְלַוָּה אֵלָיו. תָּפְסוּ אוֹתוֹ,
וְנַעַר אֶחָד הָלַךְ אַחֲרָיו וְהוּא לָבוּשׁ כְּתֹנֶת-בַּד עַל-בְּשָׂרוֺ וַיֹּאחֲזֻהוּ:
Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.
καὶ νεανίσκος τις συνηκολούθει αυ᾿τω̑ περιβεβλημένος σινδόνα ε᾿πὶ γυμνου̑ καὶ κρατου̑σιν αυ᾿τόν
וַעלַימָא חַד אָתֵא הוָא בָּתרֵה וַעטִיף סֵדֻּונָא עַרטֵל וַאחדֻּוהי׃
אַךְ הוּא עָזַב אֶת הַסָּדִין בְּיָדָם וּבָרַח עָרוֹם.
וַיַּעֲזֹב אֶת-כֻּתָּנְתּוֺ בְּיָדָם וַיָּנָס עָרֹם:
On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
On jim však nechal plátno v rukou a utekl. ([Ámos 2:16])
ὁ δὲ καταλιπών τὴν σινδόνα γυμνὸς ε῎φυγεν
הֻו דֵּין שׁבַק סֵדֻּונָא וַערַק עַרטֵל׃ ס
הוֹלִיכוּ אֶת יֵשׁוּעַ אֶל הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְשָׁם נִקְהֲלוּ כָּל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים וְהַסּוֹפְרִים.
וַיּוֺלִיכוּ אֶת-יֵשׁוּעַ אֶל-הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיִּקָּהֲלוּ עָלָיו כָּל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים וְהַסּוֺפְרִים:
I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi {biskupovi}, a sešli se k němu všickni přední kněží {biskupové} i starší i zákonníci.
Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci. ([Matouš 26:57-Matouš 26:68; Lukáš 22:54-Lukáš 22:55 Lukáš 22:63-Lukáš 22:71; Jan 18:13-Jan 18:24])
καὶ α᾿πήγαγον τὸν ᾽Ιησου̑ν πρὸς τὸν α᾿ρχιερέα καὶ συνέρχονται πάντες οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι καὶ οἱ γραμματει̑ς
וַאובּלֻוהי ליֵשֻׁוע לוָת קַיָפָא רַבּ כָּהנֵא וֵאתכַּנַשׁו לוָתֵה כֻּלהֻון רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא׃ ס
כֵּיפָא הָלַךְ אַחֲרָיו בְּמֶרְחַק מָה עַד לְתוֹךְ חֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, וְשָׁם יָשַׁב עִם הַמְשָׁרְתִים וְהִתְחַמֵּם לְיַד הָאֵשׁ.
וּפֶטְרוֺס הָלַךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֺק עַד-לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל פְּנִימָה וַיֵּשֶׁב שָׁם עִם-הַמְשָׁרְתִים וַיִּתְחַמֵּם נֶגֶד הָאוֺר:
Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze {biskupův}; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
καὶ ὁ Πέτρος α᾿πὸ μακρόθεν η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑ ε῞ως ε῎σω ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν του̑ α᾿ρχιερέως καὶ η῟ν συγκαθήμενος μετὰ τω̑ν ὑπηρετω̑ν καὶ θερμαινόμενος πρὸς τὸ φω̑ς
שֵׁמעֻון דֵּין מֵן רֻוחקָא אָתֵא הוָא בָּתרֵה עדַמָא לגַו דָּרתָּא דּרַבּ־כָּהנֵא ויָתֵב הוָא עַם משַׁמשָׁנֵא ושָׁחֵן לֻוקבַל נֻורָא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה חִפְּשׂוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְכָל הַסַּנְהֶדְרִין עֵדוּת נֶגֶד יֵשׁוּעַ כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ וְלֹא מָצְאוּ,
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְכָל-הַסַּנְהֶדְרִין בִּקְשׁוּ עֵדוּת עַל-יֵשׁוּעַ לַהֲמִיתוֺ וְלֹא מָצָאוּ:
Ale přední kněží {biskupové} i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, a však nenalezli.
Velekněží a celá rada(d) hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali. (d) ř: synedrion
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς καὶ ο῞λον τὸ συνέδριον ε᾿ζήτουν κατὰ του̑ ᾽Ιησου̑ μαρτυρίαν ει᾿ς τὸ θανατω̑σαι αυ᾿τόν καὶ ου᾿χ ηυ῞ρισκον
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וכֻלֵה כֵּנשׁהֻון בָּעֵין הוַו עַל יֵשֻׁוע סָהדֻּותָא דַּנמִיתֻונָיהי ולָא אֵשׁכַּחו׃
כִּי רַבִּים הֵעִידוּ עֵדוּת שֶׁקֶר נֶגְדּוֹ וְהָעֵדֻיּוֹת לֹא הָיוּ תּוֹאֲמוֹת.
כִּי עֵדוּת-שֶׁקֶר עָנוּ בוֺ רַבִּים אֶפֶס עֵדוּתָם לֹא נִמְצְאָה כֵּן:
Nebo ač mnozí křivé svědectví vydávali proti němu, však svědectví jejich nebyla jednostejná.
Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala. ([Deuteronomium 17:6])
πολλοὶ γὰρ ε᾿ψευδομαρτύρουν κατ῾ αυ᾿του̑ καὶ ι῎σαι αἱ μαρτυρίαι ου᾿κ η῟σαν
כַּד סַגִּיֵאא גֵּיר מַסהדִין הוַו עלַוהי לָא שַׁויָן הוַי סָהדּוָתהֻון׃
קָמוּ אֲחָדִים וְהֵעִידוּ נֶגְדּוֹ דְּבַר שֶׁקֶר בְּאָמְרָם:
וַיָּקוּמוּ אֲנָשִׁים וַיַּעֲנוּ עֵדוּת-שֶׁקֶר בְּפָנָיו לֵאמֹר:
Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:
καί τινες α᾿ναστάντες ε᾿ψευδομαρτύρουν κατ῾ αυ᾿του̑ λέγοντες
אנָשִׁין דֵּין קָמו עלַוהי סָהדֵּא דּשֻׁוקרָא וֵאמַרו׃
"אֲנַחְנוּ שָׁמַעְנוּ אוֹתוֹ אוֹמֵר 'אֲנִי אֶהֱרֹס אֶת הַהֵיכָל הַזֶּה שֶׁנַּעֲשָׂה בִּידֵי אָדָם וּבִשְׁלוֹשָׁה יָמִים אֶבְנֶה אַחֵר שֶׁאֵינֶנּוּ מַעֲשֵׂה יְדֵי אָדָם'."
שָׁמַעְנוּ אֹתוֺ אֹמֵר אֲנִי אֶהֱרֹס אֶת-הַהֵיכָל הַזֶּה מַעֲשֵׁה יָדָיִם וּבִשְׁלֹשֶׁת יָמִים אֶבְנֶה הֵיכָל אַחֵר אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ מַעֲשֶׂה יָדָיִם:
My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
„Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.“ ([Jan 2:19; Skutky apoštolské 6:14])
ο῞τι ἡμει̑ς η᾿κούσαμεν αυ᾿του̑ λέγοντος ο῞τι ε᾿γώ καταλύσω τὸν ναὸν του̑τον τὸν χειροποίητον καὶ διὰ τριω̑ν ἡμερω̑ν α῎λλον α᾿χειροποίητον οι᾿κοδομήσω
דַּחנַן שׁמַענָיהי דֵּאמַר דֵּאנָא שָׁרֵא אנָא הַיכּלָא הָנָא דַּעבִיד בִּאידַיָא ולַתלָתָא יַומִין בָּנֵא אנָא אחרִנָא דּלָא עבִיד בִּאידַיָא׃
וְגַם בַּזֹּאת לֹא תָּאֲמוּ דִּבְרֵי עֵדוּתָם.
אַךְ גַּם-בָּזֹאת דִּבְרֵי עֵדוּתָם יַחְדָּו לֹא נָכֹנוּ:
Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
Ale ani zde se jejich svědectví neshodovala.
καὶ ου᾿δὲ ου῞τως ι῎ση η῟ν ἡ μαρτυρία αυ᾿τω̑ν
וָאפלָא דֵּין הָכַנָא שַׁויָא הוָת סָהדֻּותהֻון׃
קָם הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, עָמַד בָּאֶמְצַע וְשָׁאַל אֶת יֵשׁוּעַ: "אֵינְךָ מֵשִׁיב דָּבָר עַל מַה שֶּׁאֵלֶּה מְעִידִים נֶגְדְּךָ?"
וַיָּקָם הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל בְּתוֺכָם וַיִּשְׁאַל אֶת-יֵשׁוּעַ לֵאמֹר הֲלֹא תַעֲנֶה דָבָר מַה-זֹּאת הֵעִידוּ בְךׇ אֵלֶּה:
Tedy povstav nejvyšší kněz {biskup} u prostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničeho, což tito na tebe svědčí?
Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“
καὶ α᾿ναστὰς ὁ α᾿ρχιερεὺς ει᾿ς μέσον ε᾿πηρὼτησεν τὸν ᾽Ιησου̑ν λέγων ου᾿κ α᾿ποκρίνη ου᾿δέν τί ου῟τοί σου καταμαρτυρου̑σιν
וקָם רַבּ־כָּהנֵא בַּמצַעתָא ושַׁאלֵה ליֵשֻׁוע וֵאמַר לָא מפַנֵא אַנתּ פֵּתגָמָא מָנָא מַסהדִין עלַיךְּ הָלֵין׃
אַךְ הוּא שָׁתַק וְלֹא הֵשִׁיב דָּבָר. הוֹסִיף הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "הַאִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הַמְבֹרָךְ?"
וַיִּדֹּם וְלֹא עָנָה מְאוּמָה וַיּוֺסֶף הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיִּשְׁאָלֵהוּ עוֺד לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הַמְבֹרָךְ:
Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz {biskup} otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, ten Syn toho Požehnaného?
On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: „Jsi ty Mesiáš(e), Syn Požehnaného?“ (e) ř: Kristus ([Izajáš 53:7])
ὁ δὲ ε᾿σιὼπα καὶ ου᾿κ α᾿πεκρίνατο ου᾿δέν πάλιν ὁ α᾿ρχιερεὺς ε᾿πηρὼτα αυ᾿τὸν καὶ λέγει αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ ευ᾿λογητου̑
הֻו דֵּין שַׁתִּיק הוָא ומֵדֵּם לָא ענָיהי ס ותֻוב שַׁאלֵה רַבּ־כָּהנֵא וֵאמַר אַנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּמבַרכָא׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הוּא. וְאַתֶּם תִּרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם יוֹשֵׁב לִימִין הַגְּבוּרָה וּבָא עִם עַנְנֵי הַשָּׁמַיִם."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא וְאַתֶּם תִּרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם יֹשֵׁב לִימִין הַגְּבוּרָה וּבָא בְּעַנְנֵי הַשָּׁמָיִם:
A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
Ježíš řekl: „Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího(f) a přicházet s oblaky nebeskými.“ (f) ř: Moci ([Žalmy 110:1; Daniel 7:13])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ε᾿γὼ ει᾿μι καὶ ο῎ψεσθε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κ δεξιω̑ν καθήμενον τη̑ς δυνάμεως καὶ ε᾿ρχόμενον μετὰ τω̑ν νεφελω̑ν του̑ ου᾿ρανου̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה אֵנָא אנָא ותֵחזֻון לַברֵה דּאנָשָׁא דּיָתֵב מֵן יַמִינָא דּחַילָא וָאתֵא עַל ענָנַי שׁמַיָא׃ ס
קָרַע הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל אֶת בְּגָדָיו וְאָמַר: "מַה לָּנוּ עוֹד צֹרֶךְ בְּעֵדִים?
וַיִּקְרַע הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל אֶת-בְּגָדָיו וַיֹּאמַר מַה-לָּנוּ עוֺד וְלָעֵדִים:
Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrh roucha svá, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Nač ještě potřebujeme svědky? ([Numeri 14:6])
ὁ δὲ α᾿ρχιερεὺς διαρρήξας τοὺς χιτω̑νας αυ᾿του̑ λέγει τί ε῎τι χρείαν ε῎χομεν μαρτύρων
רַבּ־כָּהנֵא דֵּין צרָא כֻּותִּינֵה וֵאמַר מָנָא מֵכִּיל מֵתבּעֵין לַן סָהדֵּא׃
שְׁמַעְתֶּם אֶת הַגִּדּוּף. מַה דַּעְתְּכֶם?" הַכֹּל הִרְשִׁיעוּ אוֹתוֹ וּפָסְקוּ שֶׁהוּא בֶּן מָוֶת.
הֲלֹא שְׁמַעְתֶּם גִּדּוּפוֺ אִמְרוּ מַה-דַּעְתְּכֶם וַיַּרְשִׁיעוּ אֹתוֺ כֻּלָּם כִּי-מִשְׁפָּט-מָוֶת לוֺ:
Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni potupili jej, že jest hoden smrti.
Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?“ Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti. ([Leviticus 24:16])
η᾿κούσατε τη̑ς βλασφημίας τί ὑμι̑ν φαίνεται οἱ δὲ πάντες κατέκριναν αυ᾿τὸν ε῎νοχον ει῏ναι θανάτου
הָא מֵן פֻּומֵה שׁמַעתֻּון גֻּודָּפָא מָנָא מֵתחזֵא לכֻון הֵנֻון דֵּין כֻּלהֻון דָּנו דּחַיָב הֻו מַותָּא׃ ס
אֲחָדִים הֵחֵלּוּ לִירֹק בּוֹ; גַּם כִּסּוּ אֶת פָּנָיו, הִכּוּהוּ בְּאֶגְרוֹף וְאָמְרוּ לוֹ: "הִתְנַבֵּא!" וְהַמְשָׁרְתִים קִדְּמוּ אוֹתוֹ בְּמַכּוֹת.
וַיָּחֵלּוּ אֲנָשִׁים מֵהֶם לָרֹק בּוֺ וַיְחַפּוּ אֶת-פָּנָיו וַיַּכֻּהוּ בָאֶגְרֹף וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הִנָּבֵא לָנוּ וְהַמְשָׁרְתִים קִדְּמוּ אֹתוֺ בְּמַכּוֺת לֶחִי:
I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a jej poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj. A služebníci kyji jej bili.
Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli do tváře.
καὶ η῎ρξαντό τινες ε᾿μπτύειν αυ᾿τω̑ καὶ περικαλύπτειν αυ᾿του̑ τὸ πρόσωπον καὶ κολαφίζειν αυ᾿τὸν καὶ λέγειν αυ᾿τω̑ προφήτευσον καὶ οἱ ὑπηρέται ρ᾿απίσμασιν αυ᾿τὸν ε῎λαβον
ושַׁרִיו אנָשִׁין רָקִין בּפַּרצֻופֵּה וַמחַפֵּין אַפַּוהי וַמקַפּחִין לֵה וָאמרִין אֵתנַבָּא ודַחשֵׁא מָחֵין הוַו לֵה עַל פַּכַּוהי׃ ס
כְּשֶׁהָיָה כֵּיפָא בֶּחָצֵר לְמַטָּה בָּאָה אַחַת מִשִּׁפְחוֹת הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל
וַיְהִי בִּהְיוֺת פֶּטְרוֺס בֶּחָצֵר מִתָּחַת וַתָּבֹא אַחַת הַשְּׁפָחוֺת מִבֵּית הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děvek nejvyššího kněze {biskupových}.
Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek, ([Matouš 26:69-Matouš 26:75; Lukáš 22:58-Lukáš 22:62; Jan 18:17-Jan 18:18 Jan 18:25-Jan 18:27])
καὶ ο῎ντος του̑ Πέτρου κάτω ε᾿ν τη̑ αυ᾿λη̑ ε῎ρχεται μία τω̑ν παιδισκω̑ν του̑ α᾿ρχιερέως
וכַד שֵׁמעֻון לתַחתּ בּדָרתָּא אֵתָת עלַימתָא חדָא דּרַבּ־כָּהנֵא׃
וְרָאֲתָה אֶת כֵּיפָא מִתְחַמֵּם. הִבִּיטָה בּוֹ וְאָמְרָה: "גַּם אַתָּה הָיִיתָ עִם יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת."
וַתֵּרֶא אֶת-פֶּטְרוֺס מִתְחַמֵּם וַתַּבֵּט בְּפָנָיו וַתֹּאמַר וְאַף-אַתָּה הָיִיתָ עִם-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי:
A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!“
καὶ ι᾿δου̑σα τὸν Πέτρον θερμαινόμενον ε᾿μβλέψασα αυ᾿τω̑ λέγει καὶ σὺ μετὰ του̑ Ναζαρηνου̑ η῟σθα του̑ ᾽Ιησου̑
חזָתֵה דּשָׁחֵן וחָרַת בֵּה וָאמרָא לֵה וָאף אַנתּ עַם יֵשֻׁוע הוַיתּ נָצרָיָא׃
אַךְ הוּא הִכְחִישׁ בְּאָמְרוֹ: "אֵינֶנִּי מֵבִין מָה אַתְּ אוֹמֶרֶת", וְיָצָא הַחוּצָה אֶל מְבוֹא הֶחָצֵר.
וַיְכַחֵשׁ לֵאמֹר לֹא אֵדַע וְלֹא אָבִין אֵת אֲשֶׁר תְּדַבֵּרִי וַיֵּצֵא הַחוּצָה אֶל-הָאוּלָם וַיִּקְרָא אָז הַתַּרְנְגֹל:
Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
On však zapřel: „O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora. Vtom zakokrhal kohout(g). (g) var: – Vtom zakokrhal kohout.
ὁ δὲ η᾿ρνήσατο λέγων ου῎τε οι῏δα ου῎τε ε᾿πίσταμαι σὺ τί λέγεις καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε῎ξω ει᾿ς τὸ προαύλιον καὶ α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν
הֻו דֵּין כּפַר וֵאמַר לָא יָדַע אנָא מָנָא אָמרָא אַנתּי וַנפַק לבַר לסֵפָּא וַקרָא תַּרנָגלָא׃
רָאֲתָה אוֹתוֹ הַשִּׁפְחָה וְאָמְרָה שֵׁנִית אֶל הָעוֹמְדִים שָׁם: "זֶה אֶחָד מֵהֶם."
וַתִּרְאֵהוּ הַשִּׁפְחָה עוֺד וַתּוֺסֶף וַתֹּאמֶר אֶל-הָעֹמְדִים שָׁם זֶה הוּא אֶחָד מֵהֶם:
Tedy děvka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kdo stáli poblíž: „Ten člověk je z nich!“
καὶ ἡ παιδίσκη ι᾿δου̑σα αυ᾿τὸν η῎ρξατο πάλιν λέγειν τοι̑ς παρεστω̑σιν ο῞τι ου῟τος ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν
וַחזָתֵה תֻּוב עלַימתָא הָי ושַׁריַת דּתִאמַר לַאילֵין דּקָימִין דָּאף הָנָא מֵנהֻון הֻו׃
שׁוּב הִכְחִישׁ. לְאַחַר שָׁעָה קַלָּה גַּם הָעוֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ לְכֵיפָא: "בֶּאֱמֶת אַתָּה מֵהֶם, כִּי גַּם אַתָּה גְּלִילִי."
וַיְכַחֵשׁ פַּעַם שֵׁנִית וְעוֺד מְעַט וְגַם-הָעֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ אֶל-פֶּטְרוֺס אָכֵן הִנְּךׇ מֵהֶם כִּי גְלִילִי אַתָּה וּלְשׁוֺנְךׇ כִּלְשׁוֺנָם:
A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: „Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje(h)!“ (h) var: + i tvá řeč na to ukazuje
ὁ δὲ πάλιν η᾿ρνει̑το καὶ μετὰ μικρὸν πάλιν οἱ παρεστω̑τες ε῎λεγον τω̑ Πέτρω α᾿ληθω̑ς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏ καὶ γὰρ Γαλιλαι̑ος ει῏
הֻו דֵּין תֻּוב כּפַר ובָתַר קַלִיל תֻּוב הָנֻון דּקָימִין אֵמַרו לכִאפָא שַׁרִירָאיִת מֵנהֻון אַנתּ אָף גֵּיר גּלִילָיָא אַנתּ ומַמללָך דָּמֵא׃
הוּא הֵחֵל לְקַלֵּל וּלְהִשָּׁבַע. "אֵינֶנִּי מַכִּיר אֶת הָאִישׁ הַזֶּה שֶׁאַתֶּם מְדַבְּרִים עָלָיו", אָמַר,
וַיָּחֵל לַעֲנוֺת בְּאָלָה וּבִשְׁבֻעָה לֵאמֹר לֹא יָדַעְתִּי אֶת-הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲמַרְתֶּם:
On pak počal se proklínati a přisahati: Neznám člověka toho, o němž pravíte.
On se však začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o němž mluvíte.“
ὁ δὲ η῎ρξατο α᾿ναθεματίζειν καὶ ο᾿μνύναι ο῞τι ου᾿κ οι῏δα τὸν α῎νθρωπον του̑τον ο῍ν λέγετε
הֻו דֵּין שַׁרִי הוָא מַחרֵם ויָמֵא דּלָא יָדַע אנָא לגַברָא הָנָא דָּאמרִין אנתֻּון׃
וּמִיָּד קָרָא הַתַּרְנְגוֹל שֵׁנִית. נִזְכַּר כֵּיפָא בַּדָּבָר שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ "בְּטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגוֹל פַּעֲמַיִם, שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי" - וְהִתְיַפֵּחַ בִּבְכִי.
וַיִּקְרָא הַתַּרְנְגֹל שֵׁנִית וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבֶּר-לוֺ יֵשׁוּעַ כִּי טֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל פַּעֲמַיִם תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים וַיָּשֶׂם עַל-לִבּוֺ וַיֵּבְךְ:
A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prvé než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
Vtom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče. ([Marek 14:30])
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿κ δευτέρου α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν καὶ α᾿νεμνήσθη ὁ Πέτρος τὸ ρ᾿η̑μα ὡς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι πρὶν α᾿λέκτορα φωνη̑σαι δὶς τρίς με α᾿παρνήση καὶ ε᾿πιβαλών ε῎κλαιεν
ובָה בּשָׁעתָא קרָא תַּרנָגלָא דּתַרתֵּין זַבנִין ס וֵאתּדּכַר שֵׁמעֻון מֵלתֵה דּיֵשֻׁוע דֵּאמַר הוָא לֵה דַּקדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תַּרתֵּין זַבנִין תּלָת תֵּכפֻּור בִּי ושַׁרִי דּנֵבכֵּא׃ ס
בַּבֹּקֶר מִהֲרוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לְקַיֵּם הִתְיָעֲצוּת עִם הַזְּקֵנִים וְהַסּוֹפְרִים וְכָל הַסַּנְהֶדְרִין. הֵם כָּבְלוּ אֶת יֵשׁוּעַ וְהוֹלִיכוּהוּ וּמְסָרוּהוּ לְפִּילָטוֹס.
וַיְהִי כַּעֲלוֺת הַשַּׁחַר וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים נוֺסְדוּ-יַחַד עִם-הַזְּקֵנִים וְהַסּוֺפְרִים וְכָל-הַסַּנְהֶדְרִין וַיַּאַסְרוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיּוֺלִיכֻהוּ וַיַּסְגִּירֻהוּ בִּידֵי פִילָטוֺס:
A hned ráno, uradivše se přední kněží {biskupové} s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
A hned zrána se poradili(i) velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi. (i) připravili usnesení ([Matouš 27:1-Matouš 27:2; Lukáš 23:1; Jan 18:28])
καὶ ευ᾿θὺς πρωι῭ συμβούλιον ποιήσαντες οἱ α᾿ρχιερει̑ς μετὰ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ γραμματέων καὶ ο῞λον τὸ συνέδριον δήσαντες τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πήνεγκαν καὶ παρέδωκαν Πιλάτω
ומֵחדָא בּצַפרָא עבַדו מֵלכָּא רַבַּי־כָּהנֵא עַם קַשִׁישֵׁא ועַם סָפרֵא ועַם כֻּלָה כּנֻושׁתָּא וֵאסַרו ליֵשֻׁוע וַאובּלֻוהי וַאשׁלמֻוהי לפִּילַטָוס׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פִּילָטוֹס: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?" הֵשִׁיב וְאָמַר אֵלָיו: "אַתָּה אוֹמֵר."
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ פִּילָטוֺס הַאַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַתָּה אָמָרְתָּ:
I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš?
Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ ([Matouš 27:11-Matouš 27:14; Lukáš 23:2-Lukáš 23:5 Jan 18:29-Jan 18:38])
καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τὸν ὁ Πιλα̑τος σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τω̑ λέγει σὺ λέγεις
ושַׁאלֵה פִּילַטָוס אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר לֵה אַנתּ אֵמַרתּ׃ ס
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הִשְׁמִיעוּ נֶגְדּוֹ הַאֲשָׁמוֹת רַבּוֹת.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הֵבִיאוּ עָלָיו שִׂטְנוֺת רַבּוֺת וְהוּא לֹא-נָתַן מַעֲנֶה אַף-לֹא דָבָר אֶחָד:
I žalovali na něj přední kněží {biskupové} mnoho. On pak nic neodpovídal.
Velekněží na něj mnoho žalovali.
καὶ κατηγόρουν αυ᾿του̑ οἱ α᾿ρχιερει̑ς πολλά
וָאכלִין הוַו קַרצַוהי רַבַּי־כָּהנֵא בּסַגִּיָאתָא׃
הוֹסִיף פִּילָטוֹס וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אֵינְךָ מֵשִׁיב דָּבָר; רְאֵה כַּמָּה הֵם מַאֲשִׁימִים אוֹתְךָ!"
וַיּוֺסֶף פִּילָטוֺס וַיִּשְׁאָלֵהוּ לֵאמֹר הַאִם לֹא תַעֲנֶה דָבָר רְאֵה כַּמָּה שִׂטְנוֺת הֵבִיאוּ עָלֶיךׇ:
Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
Tu se ho Pilát znovu otázal: „Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují!“
ὁ δὲ Πιλα̑τος πάλιν ε᾿πηρὼτα αυ᾿τὸν λέγων ου᾿κ α᾿ποκρίνη ου᾿δέν ι῎δε πόσα σου κατηγορου̑σιν
הֻו דֵּין פִּילַטָוס תֻּוב שַׁאלֵה וֵאמַר לֵה לָא מפַנֵא אַנתּ פֵּתגָמָא חזִי כּמָא מַסהדִין עלַיךְּ׃ ס
אוּלָם יֵשׁוּעַ לֹא הֵשִׁיב עוֹד דָּבָר, לְתִמְהוֹנוֹ שֶׁל פִּילָטוֹס.
וְיֵשׁוּעַ לֹא-נָתַן מַעֲנֶה אַף-לֹא דָבָר אֶחָד עַד אֲשֶׁר-הָיָה לְפֶלֶא בְּעֵינֵי פִילָטוֺס:
Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.
Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil. ([Izajáš 53:7; Lukáš 23:9; Marek 14:60-Marek 14:61])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κέτι ου᾿δὲν α᾿πεκρίθη ω῞στε θαυμάζειν τὸν Πιλα̑τον
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע מֵדֵּם פֵּתגָמָא לָא יַהב אַיכַּנָא דּנֵתּדַּמַר פִּילַטָוס׃ ס
בֶּחָג הָיָה מְשַׁחְרֵר לָהֶם אָסִיר אֶחָד עַל־פִּי בַּקָּשָׁתָם.
וּבֶחָג הַזֶּה הַסְכֵּן הִסְכִּין לְשַׁלַּח לָהֶם אֶחָד מֵהָאֲסִירִים חָפְשִׁי אֶת-הָאֶחָד אֲשֶׁר יְבַקֵּשׁוּן:
V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.
O svátcích jim propouštíval jednoho vězně, o kterého žádali. ([Matouš 27:15-Matouš 27:26; Lukáš 23:17-Lukáš 23:25; Jan 18:39-Jan 18:40 Jan 19:16])
κατὰ δὲ ἑορτὴν α᾿πέλυεν αυ᾿τοι̑ς ε῞να δέσμιον ο῍ν παρητου̑ντο
מעָד הוָא דֵּין בּכֻל עִאדָא למֵשׁרָא להֻון אַסִירָא חַד אַינָא דּשָׁאלִין׃
אִישׁ אֶחָד, בַּר־אַבָּא שְׁמוֹ, יָשַׁב אָז בַּכֶּלֶא עִם הַמּוֹרְדִים שֶׁבִּצְּעוּ מַעֲשֵׂה רֶצַח בְּעֵת הַמֶּרֶד.
וַיְהִי אִישׁ וּשְׁמוֺ בַּר-אַבָּא אָסוּר עִם-הַמֹּרְדִים אֲשֶׁר רָצְחוּ נֶפֶשׁ בְּיוֺם הַמֶּרֶד:
I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
Ve vězení byl mezi vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž jménem Barabáš. ([Skutky apoštolské 5:37 Skutky apoštolské 21:38])
η῟ν δὲ ὁ λεγόμενος Βαραββα̑ς μετὰ τω̑ν στασιαστω̑ν δεδεμένος οι῞τινες ε᾿ν τη̑ στάσει φόνον πεποιήκεισαν
וִאית הוָא חַד דּמֵתקרֵא בַּר־אַבַּא דַּאסִיר הוָא עַם עָבדַּי אֵסטַסִין הָנֻון דּקֵטלָא בֵּאסטַסִין עבַדו׃
בָּא הֶהָמוֹן וְהֵחֵל לְבַקֵּשׁ שֶׁיַּעֲשֶׂה לְמַעֲנָם כְּמִנְהָגוֹ.
וַיִּשָׂא הֶהָמוֺן אֶת-קוֺלוֺ וַיָּחֵלּוּ לִשְׁאֹל לַעֲשׂוֺת לָהֶם כַּאֲשֶׁר עָשָׂה לָהֶם כְּפַעַם בְּפָעַם:
A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
Zástup přišel Piláta požádat(j) o to, v čem jim obvykle vyhověl. (j) var: Zástup začal křičet a žádat Piláta
καὶ α᾿ναβὰς ὁ ο῎χλος η῎ρξατο αι᾿τει̑σθαι καθώς ε᾿ποίει αυ᾿τοι̑ς
וַקעַו עַמָא ושַׁרִיו למֵשַׁאל אַיך דַּמעָד הוָא עָבֵד להֻון׃
הֵשִׁיב לָהֶם פִּילָטוֹס: "הַאִם רוֹצִים אַתֶּם שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם אֶת מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וַיַּעַן אֹתָם פִּילָטוֺס וַיֹּאמַר הֲתַחְפְּצוּ כִּי-אֲשַׁלַּח לָכֶם אֶת-מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
Pilát jim nato řekl: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
ὁ δὲ Πιλα̑τος α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς λέγων θέλετε α᾿πολύσω ὑμι̑ν τὸν βασιλέα τω̑ν ᾽Ιουδαίων
הֻו דֵּין פִּילַטָוס ענָא וֵאמַר צָבֵין אנתֻּון אֵשׁרֵא לכֻון מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
כִּי יָדַע שֶׁמִּקִּנְאָה מָסְרוּ אוֹתוֹ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים.
כִּי הִכִּיר אֲשֶׁר מִקִּנְאָתָם בּוֺ הִסְגִּירֻהוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים:
(Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží {biskupové}.
Věděl totiž, že mu ho velekněží vydali ze zášti.
ε᾿γίνωσκεν γὰρ ο῞τι διὰ φθόνον παραδεδὼκεισαν αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς
יָדַע הוָא גֵּיר פִּילַטָוס דּמֵן חסָמָא אַשׁלמֻוהי רַבַּי־כָּהנֵא סּ סּ׃
אַךְ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הֵסִיתוּ אֶת הֶהָמוֹן לְהַעֲדִיף שֶׁיְּשַׁחְרֵר לָהֶם אֶת בַּר־אַבָּא.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הֵסִיתוּ אֶת-הֶהָמוֺן כִּי יְבַקְשֻׁהוּ לְשַׁלַּח לָהֶם רַק אֵת בַּר-אַבָּא:
Ale přední kněží {biskupové} ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.
Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše.
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς α᾿νέσεισαν τὸν ο῎χλον ι῞να μα̑λλον τὸν Βαραββα̑ν α᾿πολύση αυ᾿τοι̑ς
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין יַתִּירָאיִת חַפֵּטו לכֵנשֵׁא דַּלבַר־אַבַא נֵשׁרֵא להֻון׃ ס
מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וַיּוֺסֶף פִּילָטוֺס וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶלֵיהֶם וּמַה אֶעֱשֶׂה לָזֶה אֲשֶׁר אַתֶּם קֹרִאיִם מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
Pilát se jich znovu zeptal: „Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?“
ὁ δὲ Πιλα̑τος πάλιν α᾿ποκριθεὶς ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς τί ου῏ν θέλετε ποιήσω ο῍ν λέγετε τὸν βασιλέα τω̑ν ᾽Ιουδαίων
הֻו דֵּין פִּילַטָוס אֵמַר להֻון מָנָא הָכִיל צָבֵין אנתֻּון אֵעבֵּד להָנָא דּקָרֵין אנתֻּון מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
"צְלֹב אוֹתוֹ!" צָעֲקוּ.
וַיּוֺסִיפוּ לִצְעֹק לֵאמֹר הַצְלֵב אֹתוֺ:
A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
Tu se znovu dali do křiku: „Ukřižuj ho!“
οἱ δὲ πάλιν ε῎κραξαν σταύρωσον αυ᾿τόν
הֵנֻון דֵּין תֻּוב קעַו זקֻופָיהי׃ ס
"אֲבָל מָה רָעָה עָשָׂה?" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס. אַךְ הֵם צָעֲקוּ בְּיֶתֶר שְׂאֵת: "צְלֹב אוֹתוֹ!"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס וְלָמָּה מֶה רָעָה עָשָׂה וְהֵם הוֺסִיפוּ לִצְעֹק עוֺד יֶתֶר הַרְבֵּה הַצְלֵב אֹתוֺ:
A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
Pilát jim řekl: „A čeho se vlastně dopustil?“ Oni však ještě víc křičeli: „Ukřižuj ho!“ ([Skutky apoštolské 3:13-Skutky apoštolské 3:14 Skutky apoštolské 13:27-Skutky apoštolské 13:28])
ὁ δὲ Πιλα̑τος ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς τί γὰρ ε᾿ποίησεν κακόν οἱ δὲ περισσω̑ς ε῎κραξαν σταύρωσον αυ᾿τόν
הֻו דֵּין פִּילַטָוס אֵמַר להֻון מָנָא גֵּיר דּבִישׁ עבַד והֵנֻון יַתִּירָאיִת קָעֵין הוַו זקֻופָיהי׃ ס
כֵּיוָן שֶׁרָצָה פִּילָטוֹס לְהַשְׂבִּיעַ אֶת רְצוֹן הֶהָמוֹן, שִׁחְרֵר לָהֶם אֶת בַּר־אַבָּא, וְאֶת יֵשׁוּעַ הִלְקָה וּמָסַר אוֹתוֹ לִצְלִיבָה.
וַיּוֺאֶל פִּילָטוֺס לַעֲשׂוֺת כִּרְצוֺן הֶהָמוֺן וַיְשַׁלַּח לָהֶם אֵת בַּר-אַבָּא וְאֵת יֵשׁוּעַ יִסַּר בַּשּׁוֺטִים וַיִּתְּנֵהוּ לְהִצָּלֵב:
Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
ὁ δὲ Πιλα̑τος βουλόμενος τω̑ ο῎χλω τὸ ἱκανὸν ποιη̑σαι α᾿πέλυσεν αυ᾿τοι̑ς τὸν Βαραββα̑ν καὶ παρέδωκεν τὸν ᾽Ιησου̑ν φραγελλὼσας ι῞να σταυρωθη̑
פִּילַטָוס דֵּין צבָא דּנֵעבֵּד צֵביָנָא לכֵנשֵׁא וַשׁרָא להֻון לבַר־אַבַּא וַאשׁלֵם להֻון ליֵשֻׁוע כַּד מנַגַּד דּנֵזדּקֵף׃ ס
הַחַיָּלִים הוֹלִיכוּ אוֹתוֹ לִפְנִים הֶחָצֵר שֶׁבְּבֵית הַמִּמְשָׁל וְקָרְאוּ לְכָל הַגְּדוּד.
וַיּוֺלִיכֻהוּ אַנְשֵׁי הַצָּבָא אֶל-הֶחָצֵר הַפְּנִימִית הוּא פְּרַטוֺרִין וַיַּזְעִיקוּ עָלָיו אֶת-כָּל-הַגְּדוּד:
Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.
Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu. ([Matouš 27:27-Matouš 27:31; Jan 19:2-Jan 19:3])
οἱ δὲ στρατιω̑ται α᾿πήγαγον αυ᾿τὸν ε῎σω τη̑ς αυ᾿λη̑ς ο῞ ε᾿στιν πραιτὼριον καὶ συγκαλου̑σιν ο῞λην τὴν σπει̑ραν
אֵסטרַטִיֻוטֵא דֵּין אַובּלֻוהי לגַו דָּרתָּא דִּאיתֵיה פּרֵטָורִיָן וַקרַו לכֻלָה אֵספִּיר׃
הֵם הִלְבִּישׁוּהוּ אַרְגָּמָן, שָׂמוּ עָלָיו עֲטֶרֶת שֶׁקָּלְעוּ מִקּוֹצִים
וַיַּלְבִּשֻׁהוּ מְעִיל אַרְגָּמָן וַיְשָׂרְגוּ כֶתֶר קוֺצִים וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁוֺ:
I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.
Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu
καὶ ε᾿νδιδύσκουσιν αυ᾿τὸν πορφύραν καὶ περιτιθέασιν αυ᾿τω̑ πλέξαντες α᾿κάνθινον στέφανον
וַאלבּשֻׁוהי אַרגָונֵא וַגדַלו סָמו לֵה כּלִילָא דּכֻובֵּא׃
וְהֵחֵלּוּ לְבָרֵךְ אוֹתוֹ: "שָׁלוֹם לְךָ, מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים!"
וַיָּחֵלּוּ לְפָקְדוֺ לֵאמֹר יְחִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.
a začali ho zdravit: „Buď zdráv, židovský králi!“
καὶ η῎ρξαντο α᾿σπάζεσθαι αυ᾿τόν χαι̑ρε βασιλευ̑ τω̑ν ᾽Ιουδαίων
ושַׁרִיו למֵשַׁאל בַּשׁלָמֵה שׁלָם מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
הִכּוּהוּ עַל רֹאשׁוֹ בְּקָנֶה וְיָרְקוּ בּוֹ; גַּם כָּרְעוּ עַל בִּרְכֵּיהֶם וְהִשְׁתַּחֲווּ לוֹ.
וְהִכּוּ אֹתוֺ בְקָנֶה עַל-רֹאשׁוֺ וְיָרְקוּ בְּפָנָיו וְעַל-בִּרְכֵּיהֶם כָרְעוּ וַיִּשְׁתַּחֲווּ לוֺ:
A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
Bili ho po hlavě holí(k), plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem. (k) ř: rákosem ([Izajáš 50:6])
καὶ ε῎τυπτον αυ᾿του̑ τὴν κεφαλὴν καλάμω καὶ ε᾿νέπτυον αυ᾿τω̑ καὶ τιθέντες τὰ γόνατα προσεκύνουν αυ᾿τω̑
ומָחֵין הוַו לֵה עַל רִשֵׁה בּקַניָא ורָקִין הוַו בַּאפַּוהי ובָרכִּין הוַו עַל בֻּורכַּיהֻון וסָגדִּין לֵה׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁהִתְלוֹצְצוּ בּוֹ הֵסִירוּ מֵעָלָיו אֶת הָאַרְגָמָן, הִלְבִּישׁוּהוּ אֶת בְּגָדָיו וְהוֹצִיאוּהוּ לִצְלִיבָה.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הֵתֵלּוּ בוֺ הִפְשִׁיטוּ אֹתוֺ אֶת-מְעִיל הָאַרְגָּמָן וַיַּלְבִּישֻׁהוּ אֶת-בְּגָדָיו וַיּוֺלִיכֻהוּ לִצְלֹב אֹתוֺ:
A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vedli ven, aby ho ukřižovali. ([Židům 13:12])
καὶ ο῞τε ε᾿νέπαιξαν αυ᾿τω̑ ε᾿ξέδυσαν αυ᾿τὸν τὴν πορφύραν καὶ ε᾿νέδυσαν αυ᾿τὸν τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ξάγουσιν αυ᾿τὸν ι῞να σταυρὼσωσιν αυ᾿τόν
וכַד בַּזַחו בֵּה אַשׁלחֻוהי אַרגָונֵא וַאלבּשֻׁוהי מָאנַוהי וַאפּקֻוהי דּנֵזקפֻונָיהי׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה עָבַר שָׁם שִׁמְעוֹן מִקִּירֶנְיָה, אֲבִיהֶם שֶׁל אֲלֶכְּסַנְדֶּר וְרוּפוּס, כַּאֲשֶׁר בָּא מִן הַשָֹדֶה. הֵם הִכְרִיחוּ אוֹתוֹ לָשֵׂאת אֶת צְלָבוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ
וְאִישׁ אֶחָד עָבַר שָׁם בְּבֹאוֺ מִן-הַָּׂדֶה הוּא שִׁמְעוֺן הַקּוּרִינִי אֲבִי אֲלֶכְסַנְדְּרוֺס וְרוּפוֺס אֹתוֺ אִלְּצוּ לַהֲלֹךְ אִתָּם וְלָשֵׂאת לוֺ אֶת-צְלָבוֺ:
I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova), aby nesl kříž jeho.
Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který šel z venkova, aby mu nesl kříž. ([Matouš 27:32-Matouš 27:44; Lukáš 23:26-Lukáš 23:43; Jan 19:17-Jan 19:27 Římanům 16:13])
καὶ α᾿γγαρεύουσιν παράγοντά τινα Σίμωνα Κυρηναι̑ον ε᾿ρχόμενον α᾿π῾ α᾿γρου̑ τὸν πατέρα ᾽Αλεξάνδρου καὶ Ρούφου ι῞να α῎ρη τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑
ושַׁחַרו חַד דּעָבַר הוָא שֵׁמעֻון קֻורִינָיָא דָּאתֵא הוָא מֵן קרִיתָא אַבֻוהי דַּאלֵכּסַנדּרָוס וַדרֻופָוס דּנֵשׁקֻול זקִיפֵה׃ ס
וְהוֹלִיכוּ אֶת יֵשׁוּעַ אֶל מְקוֹם גָּלְגֹּתָּא, שֶׁפֵּרוּשׁוֹ מְקוֹם הַגֻּלְגֹּלֶת.
וַיָּבִיאוּ אֹתוֺ אֶל-גָּלְגָּלְתָּא אֲשֶׁר יֵאָמֵר מְקוֺם הַגֻּלְגֹּלֶת:
I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by), popravné místo.
A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená ‚Lebka(l)‘. (l) Holý vrch
καὶ φέρουσιν αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸν Γολγοθα̑ν τόπον ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον κρανίου τόπος
וַאיתּיֻוהי לגָּגֻולתָּא דֻּוכּתָא דּמֵתפַּשׁקָא קַרקַפתָא׃ ס
נָתְנוּ לְיֵשׁוּעַ יַיִן מָהוּל בְּמֹר וְלֹא לָקַח אוֹתוֹ.
וַיִּתְּנוּ-לוֺ יַיִן מָהוּל בְּמֹר וְלֹא שָׁתָה:
I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.
Dávali mu víno okořeněné myrhou; on je však nepřijal. ([Přísloví 31:4-Přísloví 31:7])
καὶ ε᾿δίδουν αυ᾿τω̑ ε᾿σμυρνισμένον οι῏νον ο῍ς δὲ ου᾿κ ε῎λαβεν
ויַהבו לֵה למֵשׁתָּא חַמרָא דַּחלִיט בֵּה מֻורָא הֻו דֵּין לָא נסַב׃ ס
אָז צָלְבוּ אוֹתוֹ וְחִלְּקוּ אֶת בְּגָדָיו בְּהַפִּילָם עֲלֵיהֶם גּוֹרָל, לִקְבֹּעַ מַה יִּקַּח כָּל אֶחָד.
וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ וַיְחַלְּקוּ אֶת-בְּגָדָיו לָהֶם לְפִי הַגּוֺרָל אֲשֶׁר הִפִּילוּ עֲלֵיהֶם לָקַח אִישׁ אִישׁ חֶלְקוֺ:
A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme. ([Žalmy 22:19])
καὶ σταυρου̑σιν αυ᾿τὸν καὶ διαμερίζονται τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ βάλλοντες κλη̑ρον ε᾿π῾ αυ᾿τὰ τίς τί α῎ρη
וכַד זַקפֻּוהי פַּלֵגו מָאנַוהי וַארמִיו עלַיהֻון פֵּסָא מַנֻו מָנָא נֵסַב׃ ס
הַשָּׁעָה הָיְתָה תֵּשַׁע בַּבֹּקֶר כַּאֲשֶׁר צָלְבוּ אוֹתוֹ.
וְהָעֵת אֲשֶׁר צָלְבוּ אֹתוֺ הָיְתָה הַשָּׁעָה הַשְּׁלִישִׁית:
A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
Bylo devět hodin, když ho ukřižovali.
η῟ν δὲ ω῞ρα τρίτη καὶ ε᾿σταύρωσαν αυ᾿τόν
אִית הוָא דֵּין שָׁעֵא תּלָת כַּד זַקפֻּוהי׃ ס
מֵעָלָיו הָיָה קָבוּעַ כְּתַב אַשְׁמָתוֹ, "מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וּכְתֹבֶת דְּבַר-אַשְׁמָתוֺ שָׂמוּ מִלְמַעְלָה עַל-הָעֵץ לֵאמֹר מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.
Jeho provinění oznamoval nápis: „Král Židů.“
καὶ η῟ν ἡ ε᾿πιγραφὴ τη̑ς αι᾿τίας αυ᾿του̑ ε᾿πιγεγραμμένη ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וַכתִיבָא הוָת עֵלתָא דּמַותֵּה בַּכתָבָא הָנָא הו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
וְיַחַד אִתּוֹ צָלְבוּ שְׁנֵי שׁוֹדְדִים, אֶחָד מִימִינוֹ וְאֶחָד מִשְֹמֹאלוֹ. [
וְגַם-שְׁנֵי אַנְשֵׁי חָמָס נִצְלְבוּ עִמּוֺ אֶחָד מִימִינוֺ וְאֶחָד מְִּׂמֹאלוֺ:
Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.
S ním ukřižovali dva povstalce, jednoho po jeho pravici a druhého po levici(m). (m) var: + 28 Tak se naplnilo Písmo: ‚Byl započten mezi zločince.‘ ([Jan 19:18 k Marek 15:27: Izajáš 53:12])
καὶ σὺν αυ᾿τω̑ σταυρου̑σιν δύο ληστάς ε῞να ε᾿κ δεξιω̑ν καὶ ε῞να ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων αυ᾿του̑
וַזקַפו עַמֵה תּרֵין לֵסטָיֵא חַד מֵן יַמִינֵה וחַד מֵן סֵמָלֵה׃
בָּזֶה הִתְקַיֵּם הַכָּתוּב "וְאֶת פּוֹשְׁעִים נִמְנָה."]
וַיִּמָּלֵא הַכָּתוּב הָאֹמֵר וְאֶת-פּשְׁעִים נִמְנָה:
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
Marek 15:28
και επληρωθη η γραφη η λεγουσα και μετα ανομων ελογισθη
וַשׁלֵם כּתָבָא דֵּאמַר דּעַם עַוָלֵא אֵתחשֵׁב׃ ס
וְהָעוֹבְרִים שָׁם גִּדְּפוּ אוֹתוֹ, הֵנִיעוּ רֹאשָׁם וְאָמְרוּ: "אֲהָהּ! הַהוֹרֵס אֶת בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וּבוֹנֶה אוֹתוֹ בִּשְׁלוֹשָׁה יָמִים,
וְהָעֹבְרִים שָׁם גִּדְּפוּ אֹתוֺ וַיָּנִיעוּ אַחֲרָיו אֶת-רֹאשָׁם לֵאמֹר הוֺי אַתָּה הַמַּחֲרִיב אֶת-הַהֵיכָל וְהַבּוֺנֶה אֹתוֺ בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים:
A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,
Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali: „Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, ([Žalmy 22:7-Žalmy 22:8 Žalmy 109:25; Pláč 2:15; Marek 14:58])
καὶ οἱ παραπορευόμενοι ε᾿βλασφήμουν αυ᾿τὸν κινου̑ντες τὰς κεφαλὰς αυ᾿τω̑ν καὶ λέγοντες ου᾿ὰ ὁ καταλύων τὸν ναὸν καὶ οι᾿κοδομω̑ν ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις
וָאף אַילֵין דֵּין דּעָברִין הוַו מגַדּפִין הוַו עלַוהי וַמנִידִין רִשַׁיהֻון וָאמרִין אֻון שָׁרֵא הַיכּלָא ובָנֵא לֵה לַתלָתָא יַומִין׃
הוֹשַׁע אֶת עַצְמְךָ וְרֵד מִן הַצְּלָב!"
הוֺשִׁיעָה לְנַפְשֶׁךׇ וּרְדָה מִן-הָעֵץ:
Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
zachraň(n) sám sebe a sestup z kříže!“ (n) spas
σω̑σον σεαυτὸν καταβὰς α᾿πὸ του̑ σταυρου̑
פַּצָא נַפשָׁך וחֻות מֵן זקִיפָא׃ ס
כָּךְ גַּם הִתְלוֹצְצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים בְּאָמְרָם זֶה אֶל זֶה: "אֲחֵרִים הוֹשִׁיעַ; אֶת עַצְמוֹ אֵינֶנּוּ יָכוֹל לְהוֹשִׁיעַ?!
וְכֵן גַּם-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים שָׂחֲקוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ לֵאמֹר הוּא הַמּוֺשִׁיעַ לַאֲחֵרִים וּלְנַפְשׁוֺ לֹא יוּכַל לְהוֺשִׁיעַ:
Též i přední kněží {biskupové} posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.
ὁμοίως καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ε᾿μπαίζοντες πρὸς α᾿λλήλους μετὰ τω̑ν γραμματέων ε῎λεγον α῎λλους ε῎σωσεν ἑαυτὸν ου᾿ δύναται σω̑σαι
והָכַנָא אָף רַבַּי־כָּהנֵא גָּחכִּין הוַו חַד עַם חַד וסָפרֵא וָאמרִין אחרָנֵא אַחִי נַפשֵׁה לָא מֵשׁכַּח למַחָיֻו׃
הַמָּשִׁיחַ מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל, שֶׁיֵּרֵד עַכְשָׁו מִן הַצְּלָב וְנִרְאֶה וְנַאֲמִין!" גַּם הַנִּצְלָבִים אִתּוֹ חֵרְפוּ אוֹתוֹ.
הַמָּשִׁיחַ מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל הוּא יֵרֶד עַתָּה מִן-הָעֵץ וְנִרְאֶה וְנַאֲמִין בּוֺ וְגַם-הַנִּצְלָבִים עִמּוֺ כְּמוֺ-כֵן חֵרְפֻהוּ:
Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.
Ať nyní sestoupí z kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!“ Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.
ὁ Χριστὸς ὁ βασιλεὺς ᾽Ισραὴλ καταβάτω νυ̑ν α᾿πὸ του̑ σταυρου̑ ι῞να ι῎δωμεν καὶ πιστεύσωμεν καὶ οἱ συνεσταυρωμένοι σὺν αυ᾿τω̑ ω᾿νείδιζον αυ᾿τόν
משִׁיחָא מַלכֵּה דִּאיסרָיֵל נֵחֻות הָשָׁא מֵן זקִיפָא דּנֵחזֵא וַנהַימֵן בֵּה ס וָאף הָנֻון דֵּין דַּזקִיפִין הוַו עַמֵה מחַסדִין הוַו לֵה׃ ס
בְּשָׁעָה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה בַּצָּהֳרַיִם הִשְׂתָּרֵר חֹשֶׁךְ עַל כָּל הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה שָׁלוֹשׁ,
וַיְהִי בַּשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית וְחֹשֶׁךְ כִּסָּה אֶת-פְּנֵי כָל-הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית:
A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin. ([Matouš 27:45-Matouš 27:54; Lukáš 23:44-Lukáš 23:48; Jan 19:28-Jan 19:30 Ámos 8:9])
καὶ γενομένης ω῞ρας ε῞κτης σκότος ε᾿γένετο ε᾿φ῾ ο῞λην τὴν γη̑ν ε῞ως ω῞ρας ε᾿νάτης
וכַד הוַי שֵׁת שָׁעִין הוָא חֵשֻׁוכָא עַל כֻּלָה אַרעָא עדַמָא לשָׁעֵא תּשַׁע׃
וּבְשָׁעָה שָׁלוֹשׁ צָעַק יֵשׁוּעַ בְּקוֹל גָּדוֹל: "אֱלָהִי, אֱלָהִי, לְמָה שְׁבַקְתָּנִי?" שֶׁתַּרְגּוּמוֹ "אֵלִי, אֵלִי, לָמָה עֲזַבְתָּנִי?"
וּבַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית צָעַק יֵשׁוּעַ בְּקוֺל גָּדוֺל אֱלָהִי אֱלָהִי לְמָה שְׁבַקְתָּנִי אֲשֶׁר יֵאָמֵר אֵלִי אֵלִי לָמָה עֲזַבְתָּנִי:
A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ ([Žalmy 22:2])
καὶ τη̑ ε᾿νάτη ω῞ρα ε᾿βόησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς φωνη̑ μεγάλη ελωι ελωι λεμα σαβαχθανι ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον ὁ θεός μου ὁ θεός μου ει᾿ς τί ε᾿γκατέλιπές με
ובַתשַׁע שָׁעִין קעָא יֵשֻׁוע בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אִיל אִיל למָנָא שׁבַקתָּני דִּאיתֵיה אַלָהי אַלָהי למָנָא שׁבַקתָּני׃ ס
כַּמָּה מִן הָעוֹמְדִים שָׁם שָׁמְעוּ זֹאת וְאָמְרוּ: "הִנֵּה לְאֵלִיָּהוּ הוּא קוֹרֵא."
וּמִן-הָעֹמֵדִים שָׁם כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ אָמְרוּ הִנֵּה הוּא קֹרֵא אֶל-אֵלִיָּהוּ:
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo: „Hle, volá Eliáše.“ ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24])
καί τινες τω̑ν παρεστηκότων α᾿κούσαντες ε῎λεγον ι῎δε ᾽Ηλίαν φωνει̑
ואנָשִׁין דַּשׁמַעו מֵן הָנֻון דּקָימִין אָמרִין הוַו לִאלִיָא קרָא׃
מִישֶׁהוּ רָץ וּמִלֵּא סְפוֹג בְּחֹמֶץ, הִצְמִיד אוֹתוֹ אֶל קָנֶה וְהִגִּישׁ לוֹ לִשְׁתּוֹת בְּאָמְרוֹ: "הָבָה נִרְאֶה אִם יָבוֹא אֵלִיָּהוּ לְהוֹרִיד אוֹתוֹ."
וַיָּרָץ אֶחָד מֵהֶם וַיִּקַּח סְפוֺג אֲשֶׁר מִלְאוֺ חֹמֶץ וַיְשִׂימֵהוּ עַל-קָנֶה וַיַּשְׁקֵהוּ וַיֹּאמֶר הֶרֶף וְנִרְאֶה אִם-יָבֹא אֵלִיָּהוּ לְהוֺרִיד אֹתוֺ:
A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut(o) a dával mu pít se slovy: „Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.“ (o) ř: rákos ([Žalmy 69:22])
δραμών δέ τις καὶ γεμίσας σπόγγον ο῎ξους περιθεὶς καλάμω ε᾿πότιζεν αυ᾿τόν λέγων α῎φετε ι῎δωμεν ει᾿ ε῎ρχεται ᾽Ηλίας καθελει̑ν αυ᾿τόν
רהֵט דֵּין חַד וַמלָא אֵספֻוגָּא חַלָא וֵאסַר בּקַניָא דּנַשׁקֵיוהי וֵאמַרו שׁבֻוקו נֵחזֵא אֵן אָתֵא אִלִיָא מַחֵת לֵה׃ ס
יֵשׁוּעַ צָעַק בְּקוֹל גָּדוֹל וְנָפַח אֶת רוּחוֹ.
וְיֵשׁוּעַ קָרָא בְּקוֺל גָּדוֺל וַיַּפְקֵד אֶת-רוּחוֺ:
Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal(p). (p) ř: vydechl (tak i Marek 15:39)
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿φεὶς φωνὴν μεγάλην ε᾿ξέπνευσεν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע קעָא בּקָלָא רָמָא וַשׁלֵם׃ ס
וּפָרֹכֶת הַמִּקְדָשׁ נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם, מִלְּמַעְלָה עַד לְמַטָּה.
וְהִנֵּה פָּרֹכֶת הַהֵיכָל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם קְרָעִים מִלְמַעְלָה לְמָטָּה:
A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. ([Exodus 26:33; Židům 10:19-Židům 10:20])
καὶ τὸ καταπέτασμα του̑ ναου̑ ε᾿σχίσθη ει᾿ς δύο α᾿π῾ α῎νωθεν ε῞ως κάτω
וַאפַּי תַּרעָא דּהַיכּלָא אֵצטרִי לַתרֵין מֵן לעֵל עדַמָא לתַחתּ׃ ס
כְּשֶׁרָאָה שַׂר הַמֵּאָה הָעוֹמֵד מוּלוֹ כִּי כָּךְ נָפַח אֶת רוּחוֹ, אָמַר: "בֶּאֱמֶת, הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה בֶּן־אֱלֹהִים!"
וְשַׂר-הַמֵּאָה הָעֹמֵד מִמֻּלוֺ בִרְאֹתוֺ כַּאֲשֶׁר צָעַק וְכַאֲשֶׁר גָּוַע וַיֹּאמַר אָכֵן הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה בֶּן-אֱלֹהִים:
Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“ ([Marek 1:11 Marek 3:11 Marek 5:7 Marek 9:7])
ι᾿δών δὲ ὁ κεντυρίων ὁ παρεστηκώς ε᾿ξ ε᾿ναντίας αυ᾿του̑ ο῞τι ου῞τως ε᾿ξέπνευσεν ει῏πεν α᾿ληθω̑ς ου῟τος ὁ α῎νθρωπος υἱὸς θεου̑ η῟ν
כַּד חזָא דֵּין קֵנטרֻונָא הַו דּקָאֵם הוָא לוָתֵה דּהָכַנָא קעָא וַשׁלֵם אֵמַר שַׁרִירָאיִת הָנָא גַּברָא בּרֵה הוָא דַּאלָהָא׃ ס
גַּם הָיוּ נָשִׁים שֶׁהִסְתַּכְּלוּ מֵרָחוֹק וּבֵינֵיהֶן מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית, מִרְיָם אִמּוֹ שֶׁל יַעֲקֹב הַצָּעִיר וְשֶׁל יוֹסֵי וּשְׁלוֹמִית,
וְגַם-נָשִׁים הָיוּ רֹאוֺת שָׁמָּה מֵרָחוֺק וּבֵינֵהֶן מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם-יַעֲקֹב הַקָּטֹן וְיוֺסֵי וּשְׁלֹמִית:
Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,
Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi i Marie z Magdaly, Marie, matka Jakuba mladšího a Josefa, a Salome, ([Matouš 27:55-Matouš 27:56; Lukáš 23:49; Jan 19:25-Jan 19:27])
η῟σαν δὲ καὶ γυναι̑κες α᾿πὸ μακρόθεν θεωρου̑σαι ε᾿ν αι῟ς καὶ Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ ᾽Ιακὼβου του̑ μικρου̑ καὶ ᾽Ιωση̑τος μήτηρ καὶ Σαλὼμη
אִית הוַי דֵּין אָף נֵשֵׁא מֵן רֻוחקָא דּחָזיָן הוַי מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם אֵמֵה דּיַעקֻוב זעֻורָא וַדיָוסִא ושָׁלֻום׃
אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו בִּהְיוֹתוֹ בַּגָּלִיל וְשֵׁרְתוּהוּ, וְרַבּוֹת אֲחֵרוֹת שֶׁעָלוּ אִתּוֹ לִירוּשָׁלַיִם.
הֲלֹא הֵנָּה אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו וַיְשָׁרְתֻהוּ בִּהְיוֺתוֺ בַגָּלִיל וְעוֺד אֲחֵרוֺת רַבּוֺת אֲשֶׁר-עָלוּ עִמּוֺ יְרוּשָׁלָיְמָה:
Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
které ho provázely a staraly se o něj, když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma. ([Lukáš 8:2-Lukáš 8:3])
αι῍ ο῞τε η῟ν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία η᾿κολούθουν αυ᾿τω̑ καὶ διηκόνουν αυ᾿τω̑ καὶ α῎λλαι πολλαὶ αἱ συναναβα̑σαι αυ᾿τω̑ ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
הָנֵין דּכַד הֻו בַּגלִילָא נַקִיפָן הוַי לֵה וַמשַׁמשָׁן לֵה וַאחרָניָתָא סַגִּיָאתָא דַּסלֵק הוַי עַמֵה לֻאורִשׁלֵם׃ ס
לְעֵת עֶרֶב - וּמֵאַחַר שֶׁהָיָה עֶרֶב שַׁבָּת -
וַיְהִי בָּעֶרֶב בְּיוֺם הַהֲכָנָה הַהוּא כִּי עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה:
A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou),
A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, předvečer soboty – ([Matouš 27:57-Matouš 27:61; Lukáš 23:50-Lukáš 23:56; Jan 19:38-Jan 19:42])
καὶ η῎δη ο᾿ψίας γενομένης ε᾿πεὶ η῟ν παρασκευή ο῞ ε᾿στιν προσάββατον
וכַד הוָא רַמשָׁא דַּערֻובתָּא דִּאיתֵיה קדָם שַׁבּתָא׃
בָּא יוֹסֵף אִישׁ רָמָתַיִם, חֲבֵר סַנְהֶדְרִין נִכְבָּד שֶׁהָיָה גַּם הוּא מְחַכֶּה לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים. הֵעֵז וּבָא אֶל פִּילָטוֹס וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ.
וַיָּבֹא יוֺסֵף מִן-הָרָמָתַיִם הוּא יוֺעֵץ נִכְכָּד וְגַם-הוּא חִכָּה לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וַיָּבֹא אֶל-פִּילָטוֺס בְּאֹמֶץ-לֵב וַיִּשְׁאַל מִמֶּנּוּ אֶת-גּוּף יֵשׁוּעַ:
Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.
přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží, dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
ε᾿λθών ᾽Ιωσὴφ ὁ α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας ευ᾿σχήμων βουλευτής ο῍ς καὶ αυ᾿τὸς η῟ν προσδεχόμενος τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ τολμήσας ει᾿ση̑λθεν πρὸς τὸν Πιλα̑τον καὶ ἡτήσατο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑
אֵתָא יַוסֵף הַו דּמֵן רָמתָא מיַקרָא בֻּולֵוטִא אַינָא דָּאף הֻו מסַכֵּא הוָא למַלכֻּותָא דַּאלָהָא וַאמרַח ועַל לוָת פִּילַטָוס וַשׁאֵל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃
פִּילָטוֹס הִתְפַּלֵּא שֶׁהוּא כְּבָר מֵת. קָרָא לְשַׂר הַמֵּאָה וְשָׁאַל אוֹתוֹ אִם יֵשׁוּעַ כְּבָר מֵת.
וַיִּשְׁתָּאֶה פִּילָטוֺס לֵאמֹר הַאִם הוּא כְּבָר מֵת וַיִּקְרָא אֶל שַׂר הַמֵּאָה וַיִּשְׁאָלֵהוּ אִם כְּבַר מֵת:
Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel; zavolal si setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.
ὁ δὲ Πιλα̑τος ε᾿θαύμασεν ει᾿ η῎δη τέθνηκεν καὶ προσκαλεσάμενος τὸν κεντυρίωνα ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τὸν ει᾿ πάλαι α᾿πέθανεν
פִּילַטָוס דֵּין תּמַה דֵּאן מֵן כַּדֻּו מִית וַקרָא לקֵנטרֻונָא ושַׁאלֵה דֵּאן מֵן קדָם עֵדָּנָא מִית׃
כְּשֶׁנִּתְבָּרֵר לוֹ הַדָּבָר מִפִּי שַׂר הַמֵּאָה, נָתַן לְיוֹסֵף אֶת הַגּוּפָה.
וְכַאֲשֶׁר שָׁמַע מִן-שַׂר הַמֵּאָה כִּי-כֵן הוּא וַיִּתֵּן אֶת-הַגּוּף אֶל-יוֺסֵף:
A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.
καὶ γνοὺς α᾿πὸ του̑ κεντυρίωνος ε᾿δωρήσατο τὸ πτω̑μα τω̑ ᾽Ιωσήφ
וכַד יִלֵף יַהב פַּגרֵה ליַוסֵף׃ ס
יוֹסֵף קָנָה סָדִין. הוּא הוֹרִיד אוֹתוֹ וְעָטַף אוֹתוֹ בַּסָּדִין, הִנִּיחוֹ בְּקֶבֶר חָצוּב בְּסֶלַע וְגָלַל אֶבֶן עַל פִּי הַקֶּבֶר.
וְהוּא לָקַח תַכְרִיךְ-בּוּץ וַיֹּרִידֵהוּ מִן-הָעֵץ וַיַּעֲטֵהוּ בַּתַּכְרִיךְ וַיְשִׂימֵהוּ בַּקֶּבֶר אֲשֶׁר חָצַב-לוֺ בַּצּוּר וַיָּגֶל אֶבֶן עַל-פִּי הַקָּבֶר:
I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Ten koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu do hrobu přivalil kámen. ([Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4])
καὶ α᾿γοράσας σινδόνα καθελών αυ᾿τὸν ε᾿νείλησεν τη̑ σινδόνι καὶ ε῎θηκεν αυ᾿τὸν ε᾿ν μνημείω ο῍ η῟ν λελατομημένον ε᾿κ πέτρας καὶ προσεκύλισεν λίθον ε᾿πὶ τὴν θύραν του̑ μνημείου
וַזבַן יַוסֵף כֵּתָּנָא וַאחתֵה וכַרכֵה בֵּה וסָמֵה בּקַברָא דַּנקִיר הוָא בּשֻׁועָא ועַגֵּל כִּאפָא עַל תַּרעֵה דּקַברָא׃ ס
וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם יוֹסֵי רָאוּ הֵיכָן הִנִּיחַ אוֹתוֹ.
וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם יוֺסֵי רָאוּ אֶת-הַמָּקוֺם בַּאֲשֶׁר הוּשַׂם שָׁמָּה:
Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen.
ἡ δὲ Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ ᾽Ιωση̑τος ε᾿θεὼρουν που̑ τέθειται
מַריַם דֵּין מַגדּלָיתָּא ומַריַם הָי דּיֻוסִא חזַי אַיכָּא דֵּאתּתּסִים׃ ס
כְּשֶׁעָבַר יוֹם הַשַּׁבָּת, מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וּשְׁלוֹמִית קָנוּ בְּשָׂמִים, כִּי הִתְכַּוְּנוּ לָבוֹא וְלִמְשֹׁחַ אוֹתוֹ.
וְכִמְעַט עָבַר הַשַּׁבָּת וּמִרְיָם הַמַּגְדַּלִית וּמִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וּשְׁלֹמִית קָנוּ סַמִּים לָבֹא וְלִמְשֹׁחַ אֹתוֺ:
A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.
Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. ([Matouš 28:1-Matouš 28:8; Lukáš 24:1-Lukáš 24:12; Jan 20:1-Jan 20:10])
καὶ διαγενομένου του̑ σαββάτου Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ του̑ ᾽Ιακὼβου καὶ Σαλὼμη η᾿γόρασαν α᾿ρὼματα ι῞να ε᾿λθου̑σαι α᾿λείψωσιν αυ᾿τόν
וכַד עֵברַת שַׁבּתָא מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם דּיַעקֻוב ושָׁלֻום זבַן הֵרֻומֵא דּנִאתיָן נֵמשׁחָנָיהי סס׃
בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם, בָּאוּ אֶל הַקֶּבֶר עִם זְרִיחַת הַשֶּׁמֶשׁ.
וּבָאֶחָד בַּשַּׁבָּת בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם בָּאוּ אֶל-הַקָּבֶר עִם-עֲלוֺת הַשָּׁמֶשׁ:
Protož velmi ráno v první den po sobotě přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.
Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
καὶ λίαν πρωι῭ τη̑ μια̑ τω̑ν σαββάτων ε῎ρχονται ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον α᾿νατείλαντος του̑ ἡλίου
בּשַׁפרָא דֵּין בּחַד־בּשַׁבָּא אֵתַי לבֵית־קבֻורָא כַּד דּנַח שֵׁמשָׁא׃
אָמְרוּ זוֹ אֶל זוֹ: "מִי יָגֹל לָנוּ אֶת הָאֶבֶן מֵעַל פֶּתַח הַקֶּבֶר?"
וַתֹּאמַרְנָה אִשָּׁה אֶל-אֲחוֺתָהּ מִי יָגֶל-לָנוּ אֶת-הָאֶבֶן מֵעַל פִּי-הַקָּבֶר:
I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?
Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“
καὶ ε῎λεγον πρὸς ἑαυτάς τίς α᾿ποκυλίσει ἡμι̑ν τὸν λίθον ε᾿κ τη̑ς θύρας του̑ μνημείου
וָאמרָן הוַי בּנַפשׁהֵין מַן דֵּין עַגֵּל לַן כִּאפָא מֵן תַּרעָא דּבֵית־קבֻורָא׃
כַּאֲשֶׁר הִבִּיטוּ רָאוּ כִּי הָאֶבֶן כְּבָר נָגֹלָּה, וְהִיא גְּדוֹלָה מְאֹד.
וַתִָּּׂאנָה אֶת-עֵינֵיהֶן וַתִּרְאֶינָה כִּי הָאֶבֶן נָגֹלָּה כִּי גְדוֺלָה הָיְתָה מְאֹד:
(A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.
Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
καὶ α᾿ναβλέψασαι θεωρου̑σιν ο῞τι α᾿ποκεκύλισται ὁ λίθος η῟ν γὰρ μέγας σφόδρα
וחָר חזַי דַּמעַגּלָא הָי כִּאפָא רַבָּא הוָת גֵּיר טָב׃ ס
נִכְנְסוּ לְתוֹךְ הַקֶּבֶר וְרָאוּ בָּחוּר אֶחָד יוֹשֵׁב מִיָּמִין וְהוּא לָבוּשׁ גְּלִימָה לְבָנָה. הֵן נִדְהֲמוּ.
וַתָּבֹאנָה אֶל-תּוֺךְ הַקָּבֶר וַתִּרְאֶינָה נַעַר אֶחָד עֹטֶה מְעִיל לָבָן יֹשֵׁב מֵעֵבֶר הַיָּמִין וַתִּבָּהַלְנָה:
A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.
Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. ([Skutky apoštolské 1:10])
καὶ ει᾿σελθου̑σαι ει᾿ς τὸ μνημει̑ον ει῏δον νεανίσκον καθήμενον ε᾿ν τοι̑ς δεξιοι̑ς περιβεβλημένον στολὴν λευκήν καὶ ε᾿ξεθαμβήθησαν
ועַלֵין לבֵית־קבֻורָא וַחזַי עלַימָא דּיָתֵב מֵן יַמִינָא וַעטִיף אֵסטלָא חֵוָרתָּא וַתמַה׃
אָמַר לָהֶן: "אַל תִּבָּהַלְנָה. אֶת יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַתאֲשֶׁר נִצְלַב אַתֶּן מְחַפְּשׂוֹת? הוּא קָם לִתְחִיָּה וְאֵינֶנּוּ פֹּה עוֹד. הִנֵּה הַמָּקוֹם שֶׁהִנִּיחוּהוּ בּוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶן אַל-תִּבָּהַלְנָה הִנֵּה אַתֶּן מְבַקְשׁוֺת אֶת-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי אֲשֶׁר נִצְלָב הֲלֹא הוּא קָם וְאֵינֶנּוּ פֹה רְאֶינָה אֶת-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׂמוּהוּ שָׁמָּה:
On pak řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského, toho ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.
Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili.
ὁ δὲ λέγει αυ᾿ται̑ς μὴ ε᾿κθαμβει̑σθε ᾽Ιησου̑ν ζητει̑τε τὸν Ναζαρηνὸν τὸν ε᾿σταυρωμένον η᾿γέρθη ου᾿κ ε῎στιν ω῟δε ι῎δε ὁ τόπος ο῞που ε῎θηκαν αυ᾿τόν
הֻו דֵּין אֵמַר להֵין לָא תֵּדחלָן ליֵשֻׁוע נָצרָיָא בָּעיָן אנתֵּין הַו דֵּאזדּקֵף קָם לֵה לָא הוָא תּנָן הָא דֻּוכּתָא אַיכָּא דּסִים הוָא׃
וְעַתָּה לֵכְנָה וְהַגֵּדְנָה לְתַלְמִידָיו וּלְכֵיפָא, 'הוּא הוֹלֵךְ לִפְנֵיכֶם לַגָּלִיל. שָׁם תִּרְאוּ אוֹתוֹ כְּפִי שֶׁאָמַר לָכֶם.'"
אַךְ-לֵכְנָה וְהַגֵּדְנָה לְתַלְמִידָיו וּלְפֶטְרוֺס כִּי הוּא הוֺלֵךְ לִפְנֵיכֶם הַגָּלִילָה וְשָׁם תִּרְאוּ אֹתוֺ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לָכֶם:
Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakž pověděl vám.
Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: ‚Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘“ ([Marek 14:28])
α᾿λλὰ ὑπάγετε ει῎πατε τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ καὶ τω̑ Πέτρω ο῞τι προάγει ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ε᾿κει̑ αυ᾿τὸν ο῎ψεσθε καθώς ει῏πεν ὑμι̑ν
אֵלָא זֵלֵין אֵמַרֵין לתַלמִידַוהי וַלכִאפָא דּהָא קָדֵם לכֻון לַגלִילָא תַּמָן תֵּחזֻונָיהי אַיכַּנָא דֵּאמַר לכֻון׃ ס
הֵן יָצְאוּ וּבָרְחוּ מִן הַקֶּבֶר, כִּי רְעָדָה וְתַדְהֵמָה אָחֲזוּ בָּהֶן, וְלֹא סִפְּרוּ דָּבָר לְאִישׁ מִפְּנֵי שֶׁפָּחֲדוּ.
וַתְּמַהֵרְנָה לָצֵאת מִן-הַקֶּבֶר וַתָּנוֺסְנָה כִּי חִיל וָפַחַד אֲחָזוּן וְלֹא-הִגִּידוּ לְאִישׁ דָּבָר כִּי יָרְאוּ מְאֹד:
A vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.
Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály(q). (q) Zde podle některých významných rukopisných památek Markovo evangelium končí. Verše 9–20 připojuje řada jiných rukopisů. Některé rukopisy mají za veršem 8. jiný závěr: Všecko, co jim bylo přikázáno, bez odkladu oznámily těm, kteří byli s Petrem. Potom Ježíš sám vyslal skrze ně od východu až na západ svatou a nepomíjející zvěst věčné spásy. ([Marek 5:42])
καὶ ε᾿ξελθου̑σαι ε῎φυγον α᾿πὸ του̑ μνημείου ει῏χεν γὰρ αυ᾿τὰς τρόμος καὶ ε῎κστασις καὶ ου᾿δενὶ ου᾿δὲν ει῏παν ε᾿φοβου̑ντο γάρ
וכַד שׁמַע ערַק וַנפַק מֵן קַברָא אַחִיד הוָא להֵין גֵּיר תֵּהרָא וַרתִיתָא וַלאנָשׁ מֵדֵּם לָא אֵמַרֵין דַּחִילָן הוַי גֵּיר סס׃
כַּאֲשֶׁר קָם בַּבֹּקֶר בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, נִרְאָה בָּרִאשׁוֹנָה לְמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית אֲשֶׁר מִמֶּנָּה גֵּרֵשׁ שִׁבְעָה שֵׁדִים.
וַיְהִי בָּאֶחָד בַּשַּׁבָּת בַּבֹּקֶר אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ וַיֵּרָא אֶל-מִרְיָם הַמַּגְּדָּלִית רִאשׁוֺנָה הִיא הָאִשָּׁה אֲשֶׁר הֶעֱבִיר מִמֶּנָּה שֶׁבַע רוּחוֺת רָעוֺת:
Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Marii Magdaléně, z níž byl vyvrhl sedm ďáblů.
Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů. ([Jan 20:1 Jan 20:11-Jan 20:18 Lukáš 8:2])
α᾿ναστὰς δὲ πρωι῭ πρὼτη σαββάτου ε᾿φάνη πρω̑τον Μαρία τη̑ Μαγδαληνη̑ παρ῾ η῏ς ε᾿κβεβλήκει ἑπτὰ δαιμόνια [[[πάντα δὲ τὰ παρηγγελμένα τοι̑ς περὶ τὸν Πέτρον συντόμως ε᾿ξήγγειλαν μετὰ δὲ ταυ̑τα καὶ αυ᾿τὸς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ α᾿νατολη̑ς καὶ α῎χρι δύσεως ε᾿ξαπέστειλεν δι῾ αυ᾿τω̑ν τὸ ἱερὸν καὶ α῎φθαρτον κήρυγμα τη̑ς αι᾿ωνίου σωτηρίας α᾿μήν]]]
בּשַׁפרָא דֵּין בּחַד בּשַׁבָּא קָם וֵאתחזִי לֻוקדַם למַריַם מַגדּלָיתָּא הָי דּשַׁבעָא שִׁאדִין אַפֵּק הוָא מֵנָה׃
הִיא הָלְכָה וְסִפְּרָה לָאֲנָשִׁים שֶׁהָיוּ אִתּוֹ לִפְנֵי כֵן וְהֵם מִתְאַבְּלִים וּבוֹכִים.
וְהִיא הָלְכָה וַתַּגֵּד לְאַנְשֵׁי בְרִיתוֺ אֲשֶׁר הָיוּ עִמּוֺ וְהֵם מִתְאַבְּלִים וּבֹכִים:
Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.
Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.
ε᾿κείνη πορευθει̑σα α᾿πήγγειλεν τοι̑ς μετ῾ αυ᾿του̑ γενομένοις πενθου̑σι καὶ κλαίουσιν
והִי אֵזַלת סַבּרַת להָנֻון דּעַמֵה הוַו דַּאבִילִין הוַו ובָכֵין׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ שֶׁהוּא חַי וְנִרְאָה אֵלֶיהָ לֹא הֶאֱמִינוּ.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר שָׁמְעוּ כִּי הוּא חָי וְכִי נִרְאָה אֵלֶיהָ לֹא הֶאֱמִינוּ לָהּ:
A oni slyšavše, že by živ byl, a vidín od ní, nevěřili.
Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili. ([Lukáš 24:11])
κα᾿κει̑νοι α᾿κούσαντες ο῞τι ζη̑ καὶ ε᾿θεάθη ὑπ῾ αυ᾿τη̑ς η᾿πίστησαν
והֵנֻון כַּד שׁמַעו דָּאמרָן דּחַי וֵאתחזִי להֵין לָא הַימֵנו אֵנֵין׃ ס
אַחֲרֵי כֵן נִרְאָה בִּדְמוּת אַחֶרֶת לִשְׁנַיִם מֵהֶם בְּעֵת שֶׁהָלְכוּ בְּדַרְכָּם לְאַחַד הַכְּפָרִים.
וְאַחֲרֵי-כֵן נִרְאָה בִּדְמוּת אַחֶרֶת אֶל-שְׁנַיִם מֵהֶם עַל-פְּנֵי הַָּׂדֶה כַּאֲשֶׁר הָלְכוּ לְדַרְכָּם:
Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.
Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov. ([Lukáš 24:13-Lukáš 24:35])
μετὰ δὲ ταυ̑τα δυσὶν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν περιπατου̑σιν ε᾿φανερὼθη ε᾿ν ἑτέρα μορφη̑ πορευομένοις ει᾿ς α᾿γρόν
בָּתַר הָלֵין אֵתחזִי לַתרֵין מֵנהֻון בַּדמֻותָא אחרִתָא כַּד מהַלכִין וָאזִלין לַקרִיתָא׃
הַלָּלוּ הָלְכוּ וְסִפְּרוּ לַאֲחֵרִים וְגַם לָהֶם לֹא הֶאֱמִינוּ.
וַיָּשׁוּבוּ וַיַּגִּידוּ לַאֲחֵרִים וְלֹא הֶאֱמִינוּ גַּם-בְּדִבְרֵיהֶם:
A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.
Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.
κα᾿κει̑νοι α᾿πελθόντες α᾿πήγγειλαν τοι̑ς λοιποι̑ς ου᾿δὲ ε᾿κείνοις ε᾿πίστευσαν
והֵנֻון אֵזַלו אֵמַרו לשַׁרכָּא אָף לָא להָנֻון הַימֵנו׃ ס
אַחַר כָּךְ נִרְאָה אֶל הָאַחַד־עָשָׂר בִּהְיוֹתָם מְסֻבִּים לֶאֱכֹל. הוּא גָּעַר בָּהֶם עַל חֹסֶר אֱמוּנָתָם וְקֵהוּת לְבָבָם, מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הֶאֱמִינוּ לְאֵלֶּה שֶׁרָאוּ אוֹתוֹ אַחֲרֵי קוּמוֹ לִתְחִיָּה.
וַיֵּרָא אַחֲרֵי-כֵן אֶל-אַחַד הֶעָשָׂר בְּשִׁבְתָּם עַל-הַשֻּׁלְחָן וַיּוֺכִיחֵם עַל-חֹסֶר אֱמוּנָתָם וְעַל-קְשִׁי לִבָּם כִּי לֹא-הֶאֱמִינוּ לְאֵלֶּה אֲשֶׁר רָאוּ אֹתוֺ אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ:
Potom sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.
Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného. ([Lukáš 24:36-Lukáš 24:43])
υ῞στερον δὲ α᾿νακειμένοις αυ᾿τοι̑ς τοι̑ς ε῞νδεκα ε᾿φανερὼθη καὶ ω᾿νείδισεν τὴν α᾿πιστίαν αυ᾿τω̑ν καὶ σκληροκαρδίαν ο῞τι τοι̑ς θεασαμένοις αυ᾿τὸν ε᾿γηγερμένον ου᾿κ ε᾿πίστευσαν
אחרָיַת דֵּין אֵתחזִי לַחדַעסַר כַּד סמִיכִין וחַסֵד לחַסִירֻות הַימָנֻותהֻון וַלקַשׁיֻות לֵבּהֻון דַּלהָנֻון דַּחזַאוֻהי דּקָם לָא הַימֵנו׃ ס
אָמַר לָהֶם: "לְכוּ אֶל כָּל הָעוֹלָם וְהַכְרִיזוּ אֶת הַבְּשׂוֹרָה לְכָל הַבְּרִיאָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ בְכָל-הָאָרֶץ וְקִרְאוּ אֶת-הַבְּשׂוֺרָה לְכָל-בָּשָׂר:
A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.
A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. ([Matouš 28:16-Matouš 28:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες ει᾿ς τὸν κόσμον α῞παντα κηρύξατε τὸ ευ᾿αγγέλιον πάση τη̑ κτίσει
וֵאמַר להֻון זֵלו לעָלמָא כֻּלֵה וַאכרֵזו סבַרתי בּכֻלָה בּרִיתָא׃
הַמַּאֲמִין וְנִטְבָּל יִוָּשַׁע, וּמִי שֶׁלֹּא יַאֲמִין יֶאְשַׁם.
מִי אֲשֶׁר יַאֲמִין וְיִטָּבֵל יִוָּשֵׁעַ וּמִי אֲשֶׁר לֹא-יַאֲמִין יֶאְשָׁם:
Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.
Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. ([Skutky apoštolské 2:38])
ὁ πιστεύσας καὶ βαπτισθεὶς σωθήσεται ὁ δὲ α᾿πιστήσας κατακριθήσεται
אַינָא דַּמהַימֵן ועָמֵד חָיֵא וַאינָא דּלָא מהַימֵן מֵתחַיַב׃
וְאֵלֶּה הָאוֹתוֹת אֲשֶׁר יִלָּווּ אֶל הַמַּאֲמִינִים: יְגָרְשׁוּ שֵׁדִים בִּשְׁמִי; בִּלְשׁוֹנוֹת חֲדָשׁוֹת יְדַבְּרוּ;
וְאֵלֶּה הָאֹתוֺת אֲשֶׁר יֵעָשׂוּ בִידֵי הַמַּאֲמִינִים רוּחוֺת רָעוֺת יַעֲבִירוּ בִשְׁמִי וּבִלְשֹׁנוֺת חֲדָשׁוֺת יְדַבֵּרוּן:
Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti,
Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; ([Skutky apoštolské 8:7 Skutky apoštolské 2:4 Skutky apoštolské 28:5; Lukáš 10:17-Lukáš 10:19])
σημει̑α δὲ τοι̑ς πιστεύσασιν ταυ̑τα παρακολουθήσει ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου δαιμόνια ε᾿κβαλου̑σιν γλὼσσαις λαλήσουσιν καιναι̑ς
אָתוָתָא דֵּין לַאילֵין דַּמהַימנִין הָלֵין נֵקפָן בּשֵׁמי שִׁאדֵא נַפּקֻון וַבלֵשָׁנֵא חַדתֵא נמַללֻון׃
יָרִימוּ נְחָשִׁים, וְאִם יִשְׁתּוּ רַעַל מֵמִית לֹא יִנָּזְקוּ; יְדֵיהֶם יָשִׂימוּ עַל חוֹלִים וְיִיטַב לָהֶם."
נְחָשִׁים כִּי-יִשְׂאוּ אוֺ כִי-יִשְׁתּוּ סַמִּים אֲשֶׁר מָוֶת בָּם לֹא יָרֵעוּ וְלֹא יַשְׁחִיתוּ לָהֶם וִידֵיהֶם יָשִׂימוּ עַל-חוֺלִים וְחָיוּ מֵחָלְיָם:
Hady bráti, a jestliže by co jedovatého pili, nikoliť jim neuškodí; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.
budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“
καὶ ε᾿ν ται̑ς χερσὶν ο῎φεις α᾿ρου̑σιν κα῍ν θανάσιμόν τι πίωσιν ου᾿ μὴ αυ᾿τοὺς βλάψη ε᾿πὶ α᾿ρρὼστους χει̑ρας ε᾿πιθήσουσιν καὶ καλω̑ς ε῞ξουσιν
וַחוַוָתָא נֵשׁקלֻון וֵאן סַמָא דּמַותָּא נֵשׁתֻּון לָא נַהַר אֵנֻון וִאידַיהֻון נסִימֻון עַל כּרִיהֵא ונֵתחַלמֻון׃ ס
לְאַחַר שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם נִשָֹא הָאָדוֹן הַשָּׁמַיְמָה וְיָשַׁב לִימִין אֱלֹהִים.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר כִּלָּה הָאָדוֺן יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם וַיַּעַל הַשָּׁמַיְמָה וַיֵּשֶׁב לִימִין הָאֱלֹהִים:
Když pak jim odmluvil Pán, zhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.
Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží. ([Lukáš 24:50-Lukáš 24:53; Skutky apoštolské 1:9-Skutky apoštolské 1:11 2 Královská 2:11; Žalmy 110:1; 1 Timoteovi 3:16])
ὁ μὲν ου῏ν κύριος ᾽Ιησου̑ς μετὰ τὸ λαλη̑σαι αυ᾿τοι̑ς α᾿νελήμφθη ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν καὶ ε᾿κάθισεν ε᾿κ δεξιω̑ν του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין מָרַן מֵן בָּתַר דּמַלֵל עַמהֻון לַשׁמַיָא סלֵק וִיתֵב מֵן יַמִינָא דַּאלָהָא׃
הֵם יָצְאוּ וְהִכְרִיזוּ אֶת הַבְּשׂוֹרָה בְּכָל מָקוֹם, וְהָאָדוֹן פָּעַל עִמָּהֶם וְאִשֵּׁר אֶת הַדָּבָר בָּאוֹתוֹת שֶׁנִּלְווּ אֲלֵיהֶם.]
וְהֵם יָצְאוּ וַיְבְַּׂרוּ אֶת-הַבְּשׂוֺרָה בְּכָל-מָקוֺם וְיַד-הָאָדוֺן הָיְתָה עִמָּם בִּמְלַאכְתָּם וַיָּקֶם אֶת-דְּבָרוֺ בְּאֹתוֺת אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בִּידֵיהֶם אָמֵן:
A oni vyšedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.
Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními. ([Skutky apoštolské 14:3])
ε᾿κει̑νοι δὲ ε᾿ξελθόντες ε᾿κήρυξαν πανταχου̑ του̑ κυρίου συνεργου̑ντος καὶ τὸν λόγον βεβαιου̑ντος διὰ τω̑ν ε᾿πακολουθούντων σημείων
הֵנֻון דֵּין נפַקו וַאכרֵזו בּכֻל דֻּוכָּא ומָרַן מעַדַּר הוָא להֻון ומַשַׁר מֵלַיהֻון בָּאתוָתָא דּעָבדִּין הוַו סּ סּ׃