PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2018-06-09
Po jednotlivých verších jsem propojil několik překladů Bible:
Nový Hebrejský překlad s diakritikou,
Delitzsch הברית (ha-berit; www.kirjasilta.net),
Kralická bible, která je vcelku doslovným překladem,
Český ekumenický překlad (ČEP), který je psán moderní češtinou, ale je místy dost nepřesný,
Textus receptus (TR), řecký kompilát novozákonních textů, což je zřejmě alespoň z části překlad z původních aramejských originálů, které se nedochovaly, nebo byly zákládem pro Pešitu.
Pešitu, aramejský originál/překlad/kompilát.
Zdrojové texty naleznete volně ke stažení na těchto odkazech:
סֵפֶר הַיּוּחֲסִין שֶׁל יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ בֶּן־דָּוִד בֶּן־אַבְרָהָם:
זֶה סֵפֶר תּוֺלְדֹת הַמָּשִׁיחַ יֵשׁוּעַ בֶּן-דָּוִד בֶּן-אַבְרָהָם:
Kniha rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova.
Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. ([Lukáš 3:23-Lukáš 3:38])
βίβλος γενέσεως ᾽Ιησου̑ Χριστου̑ υἱου̑ Δαυὶδ υἱου̑ ᾽Αβραάμ
כּתָבָא דִּילִידֻותֵה דּיֵשֻׁוע משִׁיחָא בּרֵה דּדַוִיד בּרֵה דַּאברָהָם סס׃
אַבְרָהָם הוֹלִיד אֶת יִצְחָק, יִצְחָק הוֹלִיד אֶת יַעֲקֹב וְיַעֲקֹב הוֹלִיד אֶת יְהוּדָה וְאֶת אֶחָיו.
אַבְרָהָם הוֺלִיד אֶת-יִצְחָק וְיִצְחָק הוֺלִיד אֶת-יַעֲקֹב וְיַעֲקֹב הוֺלִיד אֶת-יְהוּדָה וְאֶת-אֶחָיו:
Abraham zplodil Izáka. Izák pak zplodil Jákoba. Jákob zplodil Judu a bratří jeho.
Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, ([1 Paralipomenon 1:34 1 Paralipomenon 2:1-1 Paralipomenon 2:15])
᾽Αβραὰμ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ισαάκ ᾽Ισαὰκ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιακὼβ ᾽Ιακώβ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιούδαν καὶ τοὺς α᾿δελφοὺς αυ᾿του̑
אַברָהָם אַולֵד לִאיסחָק אִיסחָק אַולֵד ליַעקֻוב יַעקֻוב אַולֵד לִיהֻודָא ולַאחַוהי׃
יְהוּדָה הוֹלִיד אֶת פֶּרֶץ וְאֶת זֶרַח מִתָּמָר, פֶּרֶץ הוֹלִיד אֶת חֶצְרוֹן וְחֶצְרוֹן הוֹלִיד אֶת רָם.
וִיהוּדָה הוֺלִיד אֶת-פֶּרֶץ וְאֶת-זֶרַח מִתָּמָר וּפֶרֶץ הוֺלִיד אֶת-חֶצְרוֺן וְחֶצְרוֺן הוֺלִיד אֶת-רָם:
Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama.
Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama, ([Rút 4:18-Rút 4:22])
᾽Ιούδας δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Φάρες καὶ τὸν Ζάρα ε᾿κ τη̑ς Θαμάρ Φάρες δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ῾Εσρὼμ ῾Εσρώμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αράμ
יִהֻודָא אַולֵד לפַרץ וַלזַרח מֵן תָּמָר פַּרץ אַולֵד לחֵצרָון חֵצרֻון אַולֵד לָארָם׃
רָם הוֹלִיד אֶת עַמִּינָדָב, עַמִּינָדָב הוֹלִיד אֶת נַחְשׁוֹן וְנַחְשׁוֹן הוֹלִיד אֶת שַׂלְמוֹן.
וְרָם הוֺלִיד אֶת-עַמִּינָדָב וְעַמִּינָדָב הוֺלִיד אֶת-נַחְשׁוֺן וְנַחְשׁוֺן הוֺלִיד אֶת-שַׂלְמוֺן:
Aram pak zplodil Aminadaba. Aminadab pak zplodil Názona. Názon zplodil Salmona.
Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna,
᾽Αρὰμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αμιναδάβ ᾽Αμιναδὰβ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Ναασσὼν Ναασσών δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Σαλμὼν
אָרָם אַולֵד לעַמִינָדָב עַמִינָדָב אַולֵד לנַחשָׁון נַחשֻׁון אַולֵד לסַלמָון׃
שַׂלְמוֹן הוֹלִיד אֶת בֹּעַז מֵרָחָב, בֹּעַז הוֹלִיד אֶת עוֹבֵד מֵרוּת וְעוֹבֵד הוֹלִיד אֶת יִשַׁי.
וְשַׂלְמוֺן הוֺלִיד אֶת-בֹּעַז מֶרָחָב וּבֹעַז הוֺלִיד אֶת-עוֺבֵד מֵרוּת וְעוֺבֵד הוֺלִיד אֶת-יִשָׁי:
Salmon zplodil Bóza z Raab. A Bóz zplodil Obéda z Rut. Obéd pak zplodil Jesse.
Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje(a) (a) ve SZ: Jišaj
Σαλμών δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Βόες ε᾿κ τη̑ς Ραχάβ Βόες δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιωβὴδ ε᾿κ τη̑ς Ρούθ ᾽Ιωβὴδ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιεσσαί
סַלמָון אַולֵד לבָעָז מֵן רָחָב בָּעָז אַולֵד לעֻובִיד מֵן רָעֻות עֻובִיד אַולֵד לִאישַׁי׃
יִשַׁי הוֹלִיד אֶת דָּוִד הַמֶּלֶךְ, דָּוִד הוֹלִיד אֶת שְׁלֹמֹה מִזּוֹ שֶׁהָיְתָה אֵשֶׁת אוּרִיָּה.
וְיִשַׁי הוֺלִיד אֶת-הַמֶּלֶךְ דָּוִד וְדָוִד הוֺלִיד אֶת-שְׁלֹמֹה מֵהָאִשָּׁה אֲשֶׁר לָקַח מֵאוּרִיָּה:
Jesse zplodil Davida krále. David pak král zplodil Šalomouna, z té, kteráž byla Uriášova.
a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy, ([1 Paralipomenon 3:5-1 Paralipomenon 3:17])
᾽Ιεσσαὶ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Δαυὶδ τὸν βασιλέα Δαυὶδ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Σολομω̑να ε᾿κ τη̑ς του̑ Ου᾿ρίου
אִישַׁי אַולֵד לדַוִיד מַלכָּא דַּוִיד אַולֵד לַשׁלֵימָון מֵן אַנתּתֵה דֻּאורִיָא׃
שְׁלֹמֹה הוֹלִיד אֶת רְחַבְעָם, רְחַבְעָם הוֹלִיד אֶת אֲבִיָּה וַאֲבִיָּה הוֹלִיד אֶת אָסָא.
וּשְׁלֹמֹה הוֺלִיד אֶת-רְחַבְעָם וּרְחַבְעָם הוֺלִיד אֶת-אֲבִיָּה וַאֲבִיָּה הוֺלִיד אֶת-אָסָא:
Šalomoun zplodil Roboáma. Roboám zplodil Abiáše. Abiáš zplodil Azu.
Šalomoun Roboáma(b), Roboám Abiu(c), Abia Asafa(d), (b) ve SZ: Rechabeám (c) ve SZ: Abijám (d) ve SZ: Ása
Σολομών δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Ροβοάμ Ροβοὰμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αβιά ᾽Αβιὰ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ασάφ
שׁלֵימֻון אַולֵד לַרחַבעַם רחַבעַם אַולֵד לַאבִיָא אַבִיָא אַולֵד לָאסָא׃
אָסָא הוֹלִיד אֶת יְהוֹשָׁפָט, יְהוֹשָׁפָט הוֹלִיד אֶת יוֹרָם וְיוֹרָם הוֹלִיד אֶת עֻזִּיָּהוּ.
וְאָסָא הוֺלִיד אֶת-יְהוֺשָׁפָט וִיהוֺשָׁפָט הוֺלִיד אֶת-יְהוֺרָם וִיהוֺרָם הוֺלִיד אֶת-עֻזִּיָּהוּ:
Aza zplodil Jozafata. Jozafat zplodil Joráma. Jorám zplodil Oziáše.
Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše.
᾽Ασὰφ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιωσαφάτ ᾽Ιωσαφὰτ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιωράμ ᾽Ιωρὰμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Οζίαν
אָסָא אַולֵד ליָהֻושָׁפָט יָהֻושָׁפָט אַולֵד ליֻורָם יֻורָם אַולֵד לעֻוזִיָא׃
עֻזִּיָּהוּ הוֹלִיד אֶת יוֹתָם, יוֹתָם הוֹלִיד אֶת אָחָז וְאָחָז הוֹלִיד אֶת חִזְקִיָּהוּ.
וְעֻזִּיָּהוּ הוֺלִיד אֶת-יוֺתָם וְיוֺתָם הוֺלִיד אֶת-אָחָז וְאָחָז הוֺלִיד אֶת-חִזְקִיָּהוּ:
Oziáš pak zplodil Joátama. Joátam pak zplodil Achasa. Achas zplodil Ezechiáše.
Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše(e), (e) ve SZ: Chizkijáš
᾽Οζίας δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιωαθάμ ᾽Ιωαθὰμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αχάζ ᾽Αχὰζ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ῾Εζεκίαν
עֻוזִיָא אַולֵד ליֻותָם יֻותָם אַולֵד לָאחָז אָחָז אַולֵד לחֵזַקיָא׃
חִזְקִיָּהוּ הוֹלִיד אֶת מְנַשֶּׁה, מְנַשֶּׁה הוֹלִיד אֶת אָמוֹן וְאָמוֹן הוֹלִיד אֶת יֹאשִׁיָּהוּ.
וְחִזְקִיָּהוּ הוֺלִיד אֶת-מְנַשֶּׁה וּמְנַשֶּׁה הוֺלִיד אֶת-אָמוֺן וְאָמוֺן הוֺלִיד אֶת-יֹאשִׁיָּהוּ:
Ezechiáš pak zplodil Manassesa. A Manasses zplodil Amona. Amon pak zplodil Joziáše.
Ezechiáš Manase(f), Manase měl syna Amose(g), Amos Joziáše(h), (f) ve SZ: Menaše (g) var: Amóna (h) ve SZ: Jóšijáš
῾Εζεκίας δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Μανασση̑ Μανασση̑ς δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αμὼς ᾽Αμώς δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιωσίαν
חֵזַקיָא אַולֵד לַמנַשֵׁא מנַשֵׁא אַולֵד לַאמֻון אַמֻון אַולֵד ליֻושִׁיָא׃
יֹאשִׁיָּהוּ הוֹלִיד אֶת יְכָנְיָהוּ וְאֶת אֶחָיו בִּימֵי גָּלוּת בָּבֶל.
וְיֹאשִׁיָּהוּ הוֺלִיד אֶת-יְכָנְיָהוּ וְאֶת-אֶחָיו בִּימֵי גְלוֺתָם בָּבֶלָה:
Joziáš pak zplodil Jekoniáše a bratří jeho v zajetí Babylonském.
Joziáš Jechoniáše(i) a jeho bratry za babylónského zajetí(j). (i) ve SZ: Jekonjáš (j) ř: vyhnanství (pod. Matouš 1:12 Matouš 1:17) ([2 Královská 24:14])
᾽Ιωσίας δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιεχονίαν καὶ τοὺς α᾿δελφοὺς αυ᾿του̑ ε᾿πὶ τη̑ς μετοικεσίας Βαβυλω̑νος
יֻושִׁיָא אַולֵד ליֻוכַניָא ולַאחַוהי בּגָלֻותָא דּבָבֵל׃
לְאַחַר שֶׁהֻגְלוּ בָּבֶלָה הוֹלִיד יְכָנְיָהוּ אֶת שְׁאַלְתִּיאֵל וּשְׁאַלְתִּיאֵל הוֹלִיד אֶת זְרֻבָּבֶל.
וְאַחֲרֵי הָגְלָם לְבָבֶל יְכָנְיָהוּ הוֺלִיד אֶת-שְׁאַלְתִּיאֵל וּשְׁאַלְתִּיאֵל הוֺלִיד אֶת-זְרֻבָּבֶל:
A po zajetí Babylonském Jekoniáš zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil Zorobábele.
Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela(k), Salatiel Zorobabela, (k) ve SZ: Šealtíel
μετὰ δὲ τὴν μετοικεσίαν Βαβυλω̑νος ᾽Ιεχονίας ε᾿γέννησεν τὸν Σαλαθιήλ Σαλαθιὴλ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Ζοροβαβέλ
מֵן בָּתַר גָּלֻותָא דֵּין דּבָבֵל יֻוכַניָא אַולֵד לשֵׁלַתִאיל שֵׁלַתִאיל אַולֵד לזֻורבָּבֵל׃
זְרֻבָּבֶל הוֹלִיד אֶת אֲבִיהוּד, אֲבִיהוּד הוֹלִיד אֶת אֶלְיָקִים וְאֶלְיָקִים הוֹלִיד אֶת עַזּוּר.
וּזְרֻבָּבֶל הוֺלִיד אֶת-אֲבִיהוּד וַאֲבִיהוּד הוֺלִיד אֶת-אֶלְיָקִים וְאֶלְיָקִים הוֺלִיד אֶת-עַזּוּר:
A Zorobábel zplodil Abiuda. Abiud pak zplodil Eliakima. Eliakim zplodil Azora.
Zorobabel Abiuda, Abiud Eliakima, Eliakim Azóra,
Ζοροβαβὲλ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αβιούδ ᾽Αβιοὺδ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ελιακίμ ᾽Ελιακὶμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αζὼρ
זֻורבָּבֵל אַולֵד לַאבִיֻוד אַבִיֻוד אַולֵד לֵאליָקִים אֵליָקִים אַולֵד לעָזֻור׃
עַזּוּר הוֹלִיד אֶת צָדוֹק, צָדוֹק הוֹלִיד אֶת יָכִין וְיָכִין הוֹלִיד אֶת אֱלִיהוּד.
וְעַזּוּר הוֺלִיד אֶת-צָדוֺק וְצָדוֺק הוֺלִיד אֶת-יָכִין וְיָכִין הוֺלִיד אֶת-אֱלִיהוּד:
Azor potom zplodil Sádocha. Sádoch zplodil Achima. Achim pak zplodil Eliuda.
Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda,
᾽Αζώρ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Σαδὼκ Σαδώκ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Αχίμ ᾽Αχὶμ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ελιούδ
עָזֻור אַולֵד לזָדֻוק זָדֻוק אַולֵד לַאכִין אַכִין אַולֵד לֵאלִיֻוד׃
אֱלִיהוּד הוֹלִיד אֶת אֶלְעָזָר, אֶלְעָזָר הוֹלִיד אֶת מַתָּן וּמַתָּן הוֹלִיד אֶת יַעֲקֹב.
וֶאֱלִיהוּד הוֺלִיד אֶת-אֶלְעָזָר וְאֶלְעָזָר הוֺלִיד אֶת-מַתָּן וּמַתָּן הוֺלִיד אֶת-יַעֲקֹב:
Eliud zplodil Eleazara. Eleazar zplodil Mátana. Mátan zplodil Jákoba.
Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba,
᾽Ελιοὺδ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ελεάζαρ ᾽Ελεάζαρ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν Ματθάν Ματθὰν δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιακὼβ
אֵלִיֻוד אַולֵד לֵאלִיעָזָר אֵלִיעָזָר אַולֵד למָתָן מָתָן אַולֵד ליַעקֻוב׃
יַעֲקֹב הוֹלִיד אֶת יוֹסֵף בַּעַל מִרְיָם אֲשֶׁר מִמֶּנָּה נוֹלַד יֵשׁוּעַ הַנִּקְרָא מָשִׁיחַ.
וְיַעֲקֹב הוֺלִיד אֶת-יוֺסֵף אִישׁ מִרְיָם אֲשֶׁר נוֺלַד מִמֶּנָּה יֵשׁוּעַ הַנִּקְרָא מָשִׁיחַ:
Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, kterýž slove Kristus.
Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus.
᾽Ιακώβ δὲ ε᾿γέννησεν τὸν ᾽Ιωσὴφ τὸν α῎νδρα Μαρίας ε᾿ξ η῏ς ε᾿γεννήθη ᾽Ιησου̑ς ὁ λεγόμενος Χριστός
יַעקֻוב אַולֵד ליַוסֵף גַּברָה דּמַריַם דּמֵנָה אֵתִילֵד יֵשֻׁוע דּמֵתקרֵא משִׁיחָא׃ ס
וּבְכֵן כָּל הַדּוֹרוֹת מֵאַבְרָהָם עַד דָּוִד אַרְבָּעָה־עָשָׂר דּוֹרוֹת, וּמִדָּוִד עַד גָּלוּת בָּבֶל אַרְבָּעָה־עָשָׂר דּוֹרוֹת, וּמִגָּלוּת בָּבֶל עַד הַמָּשִׁיחַ אַרְבָּעָה־עָשָׂר דּוֹרוֹת.
וְהִנֵּה כָּל-הַדֹּרוֺת מֵאַבָרָהָם עַד-דָּוִד אַרְבָּעָה עָשָׂר דֹּרוֺת וּמִדָּוִד עַד-גָּלוּת בָּבֶל אַרְבָּעָה עָשָׂר דֹּרוֺת וּמִגָּלוּת בָּבֶל עַד-הַמַּשִׁיחַ אַרְבָּעָה עָשָׂר דֹּרוֺת:
A tak všech rodů od Abrahama až do Davida bylo rodů čtrnácte, a od Davida až do zajetí Babylonského rodů čtrnácte, a od zajetí Babylonského až do Krista rodů čtrnácte.
Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct. ([Galatským 4:4])
πα̑σαι ου῏ν αἱ γενεαὶ α᾿πὸ ᾽Αβραὰμ ε῞ως Δαυὶδ γενεαὶ δεκατέσσαρες καὶ α᾿πὸ Δαυὶδ ε῞ως τη̑ς μετοικεσίας Βαβυλω̑νος γενεαὶ δεκατέσσαρες καὶ α᾿πὸ τη̑ς μετοικεσίας Βαβυλω̑νος ε῞ως του̑ Χριστου̑ γενεαὶ δεκατέσσαρες
כֻּלהֵין הָכִיל שַׁרבָּתָא מֵן אַברָהָם עדַמָא לדַוִיד שַׁרבָּתָא אַרבַּעֵסרֵא ומֵן דַּוִיד עדַמָא לגָלֻותָא דּבָבֵל שַׁרבָּתָא אַרבַּעֵסרֵא ומֵן גָּלֻותָא דּבָבֵל עדַמָא לַמשִׁיחָא שַׁרבָּתָא אַרבַּעֵסרֵא סס׃
כָּךְ הָיְתָה הֻלֶּדֶת יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ: מִרְיָם אִמּוֹ הָיְתָה מְאֹרֶסֶת לְיוֹסֵף וּבְטֶרֶם הִתְאַחֲדוּ נִמְצְאָה הָרָה לְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ.
וְזֹאת הָיְתָה לֵדַת יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ כַּאֲשֶׁר מִרְיָם אִמּוֺ מְאֹרָשָׂה הָיְתָה לָיוֺסֵף טֶרֶם יָבוֺא אֵלֶיהָ וַתִּמָּצֵא כִּי הָרָה הִיא כִּי מֵרוּחַ הַקֹּדֶשׁ הָרָתָה:
Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria zasnoubena byla Jozefovi, prvé než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého.
Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. ([Lukáš 1:27 Lukáš 1:35])
του̑ δὲ ᾽Ιησου̑ Χριστου̑ ἡ γένεσις ου῞τως η῟ν μνηστευθείσης τη̑ς μητρὸς αυ᾿του̑ Μαρίας τω̑ ᾽Ιωσήφ πρὶν η῍ συνελθει̑ν αυ᾿τοὺς εὑρέθη ε᾿ν γαστρὶ ε῎χουσα ε᾿κ πνεύματος ἁγίου
יַלדֵּה דֵּין דּיֵשֻׁוע משִׁיחָא הָכַנָא הוָא כַּד מכִירָא הוָת מַריַם אֵמֵה ליַוסֵף עַדלָא נֵשׁתַּותּפֻון אֵשׁתַּכחַת בַּטנָא מֵן רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃ ס
יוֹסֵף בַּעֲלָהּ, שֶׁהָיָה צַדִּיק וְלֹא רָצָה לְהַצִּיג אוֹתָהּ לְחֶרְפָּה, הֶחְלִיט לְשַׁלֵּחַ אוֹתָהּ בַּסֵּתֶר.
וְיוֺסֵף אִישָׁהּ צַדִּיק הָיָה וְלֹא אָבָה לְתִתָּהּ לְדִבַּת-עָם וַיֹּאמֶר לְשַׁלְּחָהּ בַּסָּתֶר:
Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti.
Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
᾽Ιωσὴφ δὲ ὁ α᾿νὴρ αυ᾿τη̑ς δίκαιος ω῍ν καὶ μὴ θέλων αυ᾿τὴν δειγματίσαι ε᾿βουλήθη λάθρα α᾿πολυ̑σαι αυ᾿τήν
יַוסֵף דֵּין בַּעלָה כִּאנָא הוָא ולָא צבָא דַּנפַרסֵיה וֵאתרַעִי הוָא דּמַטשׁיָאיִת נֵשׁרֵיה׃
בְּעוֹד שֶׁהָיָה מְהַרְהֵר בָּזֶה נִרְאָה אֵלָיו מַלְאַךְ יהוה בַּחֲלוֹם וְאָמַר: "יוֹסֵף בֶּן דָּוִד, אַל תַּחְשֹׁשׁ לָקַחַת אֵלֶיךָ אֶת מִרְיָם אִשְׁתְּךָ, כִּי אֲשֶׁר הוֹרָה בָּהּ מֵרוּחַ הַקֹּדֶשׁ הוּא.
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר אֶל-לִבּוֺ כָּזֹאת וְהִנֵּה מַלְאַךְ יְהוָֺה נִרְאָה אֵלָיו בַּחֲלוֺם לֵאמֹר יוֺסֶף בֶּן-דָּוִד אַל-תִּירָא מִקַּחַת אֵלֶיךׇ אֶת-מִרְיָם אִשְׁתֶּךׇ כִּי הַיֶּלֶד בְּקִרְבָּהּ נוֺצַר מֵרוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest.
Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
ταυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ ε᾿νθυμηθέντος ι᾿δοὺ α῎γγελος κυρίου κατ῾ ο῎ναρ ε᾿φάνη αυ᾿τω̑ λέγων ᾽Ιωσὴφ υἱὸς Δαυίδ μὴ φοβηθη̑ς παραλαβει̑ν Μαρίαν τὴν γυναι̑κά σου τὸ γὰρ ε᾿ν αυ᾿τη̑ γεννηθὲν ε᾿κ πνεύματός ε᾿στιν ἁγίου
כַּד הָלֵין דֵּין אֵתרַעִי אֵתחזִי לֵה מַלַאכָא דּמָריָא בּחֵלמָא וֵאמַר לֵה יַוסֵף בּרֵה דּדַוִיד לָא תֵּדחַל למֵסַב למַריַם אַנתּתָך הַו גֵּיר דֵּאתִילֵד בָּה מֵן רֻוחָא הֻו דּקֻודשָׁא׃
הִיא יוֹלֶדֶת בֵּן וְאַתָּה תִּקְרָא שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ, כִּי הוּא יוֹשִׁיעַ אֶת עַמּוֹ מֵחַטֹּאתֵיהֶם."
וְהִיא יֹלֶדֶת בֵּן וְקָרָאתָ אֶת-שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ כִּי הוּא יוֺשִׁיעַ אֶת-עַמּוֺ מֵחַטֹּאתֵיהֶם:
Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.
Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí(l) svůj lid z jeho hříchů.“ (l) spasí ([Lukáš 1:31])
τέξεται δὲ υἱὸν καὶ καλέσεις τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιησου̑ν αυ᾿τὸς γὰρ σὼσει τὸν λαὸν αυ᾿του̑ α᾿πὸ τω̑ν ἁμαρτιω̑ν αυ᾿τω̑ν
תִּאלַד דֵּין בּרָא ותֵקרֵא שׁמֵה יֵשֻׁוע הֻו גֵּיר נַחֵיוהי לעַמֵה מֵן חטָהַיהֻון׃
כָּל זֶה אֵרַע לְמַעַן יִתְקַיֵּם מַה שֶּׁדִּבֵּר אֲדֹנָי בְּפִי הַנָּבִיא:
וְכָל-זֹאת הָיְתָה לְמַלֹּאת אֵת אֲשֶׁר-דִּבֶּר יְהוָֺה בְּיַד-הַנָּבִיא לֵאמֹר:
Toto pak všecko stalo se, aby se naplnilo, což povědíno bylo ode Pána skrze proroka, řkoucího:
To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin(m) ústy proroka: (m) ř : Pán (pod. Matouš 1:24)
του̑το δὲ ο῞λον γέγονεν ι῞να πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν ὑπὸ κυρίου διὰ του̑ προφήτου λέγοντος
הָדֵא דֵּין כֻּלָה דַּהוָת דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר מֵן מָריָא בּיַד נבִיָא׃
"הִנֵּה הָעַלְמָה הָרָה וְיֹלֶדֶת בֵּן וְקָרָאת שְׁמוֹ עִמָּנוּ אֵל."
הִנֵּה הָעַלְמָה הָרָה וְיֹלֶדֶת בֵּן וְקָרְאוּ שְׁמוֺ עִמָּנוּאֵל אֲשֶׁר יֵאָמֵר אֵל עִמָּנוּ:
Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, kteréž se vykládá: S námi Bůh.
‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘. ([Izajáš 7:14])
ι᾿δοὺ ἡ παρθένος ε᾿ν γαστρὶ ε῞ξει καὶ τέξεται υἱόν καὶ καλέσουσιν τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Εμμανουήλ ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον μεθ῾ ἡμω̑ν ὁ θεός
דּהָא בּתֻולתָּא תֵּבטַן ותִאלַד בּרָא ונֵקרֻון שׁמֵה עַמַנֻואיִל דּמֵתּתַּרגַּם עַמַן אַלָהַן׃
לְאַחַר מִכֵּן הֵקִיץ יוֹסֵף מִשְּׁנָתוֹ וְעָשָׂה כְּפִי שֶּׁצִּוָּהוּ מַלְאַךְ יהוה. הוּא לָקַח אֵלָיו אֶת אִשְׁתּוֹ
וַיִּיקַץ יוֺסֵף מִשְּׁנָתוֺ וַיַּעַשׂ כַּאֲשֶׁר צִוָּה אֹתוֺ מַלְאַךְ יְהוָֺה וַיִּקַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ:
Procítiv pak Jozef ze sna, učinil, jakož mu přikázal anděl Páně, a přijal manželku svou.
Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.
ε᾿γερθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιωσὴφ α᾿πὸ του̑ υ῞πνου ε᾿ποίησεν ὡς προσέταξεν αυ᾿τω̑ ὁ α῎γγελος κυρίου καὶ παρέλαβεν τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑
כַּד קָם דֵּין יַוסֵף מֵן שֵׁנתֵה עבַד אַיכַּנָא דַּפקַד לֵה מַלַאכֵה דּמָריָא ודַברָה לַאנתּתֵה׃
מִבְּלִי שֶׁיָּדַע אוֹתָהּ עַד אֲשֶׁר יָלְדָה בֵּן, וְקָרָא אֶת שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ.
וְלֹא יָדַע אֹתָהּ עַד כִּי-יָלְדָה בֵּן אֶת-בְּכוֺרָהּ וַיִּקְרָא אֶת-שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ:
Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.
Ale nežili spolu(n), dokud neporodila syna(o); a dal mu jméno Ježíš. (n) ř: nepoznal ji (o) var: + svého prvorozeného 2. kapitola ([Lukáš 2:7 Lukáš 2:21])
καὶ ου᾿κ ε᾿γίνωσκεν αυ᾿τὴν ε῞ως ου῟ ε῎τεκεν υἱόν καὶ ε᾿κάλεσεν τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιησου̑ν
ולָא חַכמָה עדַמָא דִּילֵדתֵה לַברָה בֻּוכרָא וַקרָת שׁמֵה יֵשֻׁוע סס׃
בְּעֵת שֶׁנּוֹלַד יֵשׁוּעַ בְּבֵית לֶחֶם יְהוּדָה, בִּימֵי הוֹרְדוֹס הַמֶּלֶךְ, בָּאוּ לִירוּשָׁלַיִם חֲכָמִים מִן הַמִּזְרָח.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר נוֺלַד יֵשׁוּעַ בְּבֵית-לֶחֶם יְהוּדָה בִּימֵי הַמֶּלֶךְ הוֺרְדוֺס וְהִנֵּה חֹזֵי כוֺכָבִים בָּאוּ מֵאֶרֶץ קֶדֶם יְרוּשָׁלַיְמָה לֵאמֹר:
Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově za dnů Heródesa krále, aj, mudrci od východu slunce vypravili se do Jeruzaléma,
Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci(p) od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: (p) ř: mágové (pod. Matouš 2:7 Matouš 2:16) ([Lukáš 2:4 Lukáš 1:5; 1 Královská 5:10])
του̑ δὲ ᾽Ιησου̑ γεννηθέντος ε᾿ν Βηθλέεμ τη̑ς ᾽Ιουδαίας ε᾿ν ἡμέραις ῾Ηρώδου του̑ βασιλέως ι᾿δοὺ μάγοι α᾿πὸ α᾿νατολω̑ν παρεγένοντο ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
כַּד דֵּין אֵתִילֵד יֵשֻׁוע בּבֵית־לחֵם דִּיהֻודָא בּיַומַי הֵרָודֵס מַלכָּא אֵתַו מגֻושֵׁא מֵן מַדנחָא לֻאורִשׁלֵם׃
שָׁאֲלוּ: "הֵיכָן מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים אֲשֶׁר נוֹלָד? כִּי רָאִינוּ אֶת כּוֹכָבוֹ בַּמִּזְרָח וּבָאנוּ לְהִשְׁתַּחֲווֹת לוֹ."
אַיֵּה הַמֶּלֶךְ הַנּוֺלָד לַיְּהוּדִים כִּי רָאִנוּ כוֺכָבוֺ בַּקֶּדֶם וַנָּבֹא לְהִשְׁתַּחֲוֺת לוֺ:
Řkouce: Kde jest ten narozený král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a vypravili jsme se, abychom se klaněli jemu.
„Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ ([Numeri 24:17; Jeremjáš 23:5])
λέγοντες που̑ ε᾿στιν ὁ τεχθεὶς βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ει῎δομεν γὰρ αυ᾿του̑ τὸν α᾿στέρα ε᾿ν τη̑ α᾿νατολη̑ καὶ η῎λθομεν προσκυνη̑σαι αυ᾿τω̑
וָאמרִין אַיכַּו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא דֵּאתִילֵד חזַין גֵּיר כַּוכּבֵה בּמַדנחָא וֵאתַין למֵסגַּד לֵה׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע זֹאת הוֹרְדוֹס הַמֶּלֶךְ נִדְהַם הוּא וְכָל יְרוּשָׁלַיִם עִמּוֹ.
וַיִּשְׁמַע הַמֶּלֶךְ הוֺרְדוֺס וַיָּנַע לְבָבוֺ וּלְבַב כָּל-יְרוּשָׁלַיִם עִמּוֺ:
To uslyšev Heródes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním.
Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;
α᾿κούσας δὲ ὁ βασιλεὺς ῾Ηρώδης ε᾿ταράχθη καὶ πα̑σα ῾Ιεροσόλυμα μετ῾ αυ᾿του̑
שׁמַע דֵּין הֵרָודֵס מַלכָּא וֵאתּתּזִיע וכֻלָה אֻורִשׁלֵם עַמֵה׃
הוּא כִּנֵּס אֶת כָּל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְסוֹפְרֵי הָעָם וְשָׁאַל אוֹתָם אֵיפֹה יִוָּלֵד הַמָּשִׁיחַ.
וַיַּקְהֵל אֶת-כָּל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים בָּעָם וַיִּשְׁאַל אֶת-פִּיהֶם לֵאמֹר אַיֵּה יִוָּלֵד הַמָּשִׁיחַ:
A protož svolav všecky přední kněží {biskupy} a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi.
svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš(q) narodit. (q) ř: Kristus
καὶ συναγαγών πάντας τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ γραμματει̑ς του̑ λαου̑ ε᾿πυνθάνετο παρ῾ αυ᾿τω̑ν που̑ ὁ Χριστὸς γεννα̑ται
וכַנֵשׁ כֻּלהֻון רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא דּעַמָא וַמשַׁאֵל הוָא להֻון דַּאיכָּא מֵתִילֵד משִׁיחָא׃ ס
אָמְרוּ לוֹ: "בְּבֵית לֶחֶם יְהוּדָה, כִּי כֵן נִכְתַּב עַל־יְדֵי הַנָּבִיא:
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו בְּבֵית-לֶחֶם יְהוּדָה כִּי כֹה-כָּתוּב בְּיַד-הַנָּבִיא:
Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka:
Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ([Jan 7:42])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ ε᾿ν Βηθλέεμ τη̑ς ᾽Ιουδαίας ου῞τως γὰρ γέγραπται διὰ του̑ προφήτου
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו בּבֵית־לחֵם דִּיהֻודָא הָכַנָא גֵּיר כּתִיב בַּנבִיָא׃
'וְאַתָּה בֵּית לֶחֶם אֶרֶץ יְהוּדָה, אֵינְךָ צָעִיר בְּאַלּוּפֵי יְהוּדָה, כִּי מִמְּךָ יֵצֵא מוֹשֵׁל אֲשֶׁר יִרְעֶה אֶת עַמִּי יִשְׂרָאֵל'."
וְאַתָּה בֵּית-לֶחֶם אֶרֶץ יְהוּדָה אֵינְךׇ צָעִיר בְּאַלֻּפֵי יְהוּדָה כִּי מִמְּךׇ יֵצֵא מוֺשֵׁל אֲשֶׁר יִרְעֶה אֶת-עַמִּי יִשְׂרָאֵל:
A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský.
‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ ([Micheáš 5:1; 2 Samuelova 5:2])
καὶ σύ Βηθλέεμ γη̑ ᾽Ιούδα ου᾿δαμω̑ς ε᾿λαχίστη ει῏ ε᾿ν τοι̑ς ἡγεμόσιν ᾽Ιούδα ε᾿κ σου̑ γὰρ ε᾿ξελεύσεται ἡγούμενος ο῞στις ποιμανει̑ τὸν λαόν μου τὸν ᾽Ισραήλ
אָף אַנתּי בֵּית־לחֵם דִּיהֻודָא לָא הוַיתּי בּצִירָא בּמַלכֵּא דִּיהֻודָא מֵנֵכי גֵּיר נֵפֻּוק מַלכָּא דּהֻו נֵרעֵיוהי לעַמי אִיסרָאיֵל׃ ס
אָז קָרָא הוֹרְדוֹס בַּחֲשַׁאי לְחַכְמֵי הַמִּזְרָח וּבֵרֵר אֶצְלָם מָתַי הוֹפִיעַ הַכּוֹכָב.
וַיִּקְרָא הוֺרְדוֺס אֶל-חֹזֵי הַכּוֺכָבִים בַּסֵּתֶר וַיַּחְקֹר אֹתָם לָדַעַת אֶת-הָעֵת אֲשֶׁר נִרְאָה הַכּוֺכָב:
Tehdy Heródes tajně povolav mudrců, pilně se jich vyptával, kterého by se jim času hvězda ukázala.
Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:
τότε ῾Ηρώδης λάθρα καλέσας τοὺς μάγους η᾿κρίβωσεν παρ῾ αυ᾿τω̑ν τὸν χρόνον του̑ φαινομένου α᾿στέρος
הָידֵּין הֵרָודֵס מַטשׁיָאיִת קרָא לַמגֻושֵׁא וִילֵף מֵנהֻון בַּאינָא זַבנָא אֵתחזִי להֻון כַּוכּבָא׃
אַחֲרֵי כֵן שָׁלַח אוֹתָם לְבֵית לֶחֶם בְּאָמְרוֹ: "לְכוּ חִקְרוּ הֵיטֵב עַל־אוֹדוֹת הַיֶּלֶד וְכַאֲשֶׁר תִּמְצְאוּ אוֹתוֹ הוֹדִיעוּ לִי כְּדֵי שֶׁאָבוֹא וְאֶשְׁתַּחֲוֶה לוֹ גַּם אֲנִי."
וַיִּשְׁלַח אֹתָם בֵּית-לֶחֶם וַיֹּאמַר לְכוּ וְדִרְשׁוּ הֵיטֵב עַל-הַיֶּלֶד וְכַאֲשֶׁר תִּמְצְאוּן אֹתוֺ שׁוּבוּ וְהַגִּידוּ לִי וְאָבֹאָה לְהִשְׁתַּחֲוֺת-לוֺ גַּם-אָנִי:
A když je propouštěl do Betléma, řekl: Jdouce, vyptejte se pilně na to děťátko, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu.
„Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“
καὶ πέμψας αυ᾿τοὺς ει᾿ς Βηθλέεμ ει῏πεν πορευθέντες ε᾿ξετάσατε α᾿κριβω̑ς περὶ του̑ παιδίου ε᾿πὰν δὲ ευ῞ρητε α᾿παγγείλατέ μοι ο῞πως κα᾿γώ ε᾿λθών προσκυνήσω αυ᾿τω̑
ושַׁדַּר אֵנֻון לבֵית־לחֵם וֵאמַר להֻון זֵלו עַקֵבו עַל טַליָא חפִיטָאיִת ומָא דֵּאשׁכַּחתֻּונָיהי תַּו חַוַאוֻני דָּאף אֵנָא אִזַל אֵסגֻּוד לֵה׃
הֵם שָׁמְעוּ אֶת דִּבְרֵי הַמֶּלֶךְ וְהָלְכוּ, וְהִנֵּה הַכּוֹכָב שֶׁרָאוּ בַּמִּזְרָח הִתְקַדֵּם לִפְנֵיהֶם עַד אֲשֶׁר בָּא וְנֶעֱמַד מֵעַל לַמָּקוֹם שֶׁהָיָה שָׁם הַיֶּלֶד.
וַיִּשְׁמְעוּ אֶל-הַמֶּלֶךְ וַיֵּלֵכוּ וְהִנֵּה הַכּוֺכָב אֲשֶׁר-רָאוּ בַקֶּדֶם עָלָה לִפְנֵיהֶם עַד אֲשֶׁר-בָּא וַיַּעֲמֹד מִמַּעַל לַאֲשֶׁר הָיָה שָׁם הַיָּלֶד:
Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je, až i přišedši, stála nad místem, kdež bylo děťátko.
Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.
οἱ δὲ α᾿κούσαντες του̑ βασιλέως ε᾿πορεύθησαν καὶ ι᾿δοὺ ὁ α᾿στὴρ ο῍ν ει῏δον ε᾿ν τη̑ α᾿νατολη̑ προη̑γεν αυ᾿τοὺς ε῞ως ε᾿λθών ε᾿στάθη ε᾿πάνω ου῟ η῟ν τὸ παιδίον
הֵנֻון דֵּין כַּד שׁמַעו מֵן מַלכָּא אֵזַלו והָא כַּוכּבָא הַו דַּחזַו בּמַדנחָא אָזֵל הוָא קדָמַיהֻון עדַמָא דֵּאתָא קָם לעֵל מֵן אַיכָּא דִּאיתַוהי טַליָא׃
כִּרְאוֹתָם אֶת הַכּוֹכָב שָׂמְחוּ שִׂמְחָה גְּדוֹלָה עַד מְאֹד.
וְהֵם חָזוּ בַכּוֺכָב וַיִּשְׂמְחוּ שִׂמְחָה גְדֹלָה עַד-מְאֹד:
A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou.
Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. ([Lukáš 2:10])
ι᾿δόντες δὲ τὸν α᾿στέρα ε᾿χάρησαν χαρὰν μεγάλην σφόδρα
כַּד דֵּין חזַאוֻהי לכַוכּבָא חדִיו חַדֻותָא רַבּתָא דּטָב׃
הֵם נִכְנְסוּ לַבַּיִת וְרָאוּ אֶת הַיֶּלֶד עִם מִרְיָם אִמּוֹ. נָפְלוּ עַל פְּנֵיהֶם וְהִשְׁתַּחֲווּ לוֹ, וּפָתְחוּ אֶת צְרוֹרוֹתֵיהֶם וְהִגִּישׁוּ לוֹ מַתָּנוֹת: זָהָב וּלְבוֹנָה וָמוֹר.
וַיָּבֹאוּ הַבַּיְתָה וַיִּרְאוּ אֶת-הַיֶּלֶד עִם-מִרְיָם אִמּוֺ וַיִּפְּלוּ וַיִּשְׁתַּחֲווּ-לוֺ וַיִּפְתְּחוּ אֶת-אֹצְרֹתֵיהֶם וַיַּקְרִיבוּ לוֺ מִנְחָה זָהָב וּלְבוֺנָה וָמֹר:
I všedše do domu, nalezli děťátko s Marií matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru.
Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené(r) dary – zlato, kadidlo a myrhu. (r) ř: ze svých pokladnic ([Žalmy 72:10-Žalmy 72:11 Žalmy 72:15; Izajáš 60:6])
καὶ ε᾿λθόντες ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν ει῏δον τὸ παιδίον μετὰ Μαρίας τη̑ς μητρὸς αυ᾿του̑ καὶ πεσόντες προσεκύνησαν αυ᾿τω̑ καὶ α᾿νοίξαντες τοὺς θησαυροὺς αυ᾿τω̑ν προσήνεγκαν αυ᾿τω̑ δω̑ρα χρυσὸν καὶ λίβανον καὶ σμύρναν
ועַלו לבַיתָּא וַחזַאוֻהי לטַליָא עַם מַריַם אֵמֵה וַנפַלו סגֵדו לֵה וַפתַחו סִימָתהֻון וקַרֵבו לֵה קֻורבָּנֵא דַּהבָא ומֻורָא וַלבֻונתָּא׃
לְאַחַר שֶׁהֻזְהֲרוּ בַּחֲלוֹם שֶׁלֹּא לַחֲזֹר אֶל הוֹרְדוֹס יָצְאוּ לְאַרְצָם בְּדֶרֶךְ אַחֶרֶת.
וְהֵם צֻוּוּ בַחֲלוֺם לְבִלְתִּי שׁוּב אֶל-הוֺרְדוּס וַיִּפְנוּ וַיֵּלְכוּ בְּדֶרֶךְ אַחֵר לְאַרְצָם:
A od Boha napomenuti jsouce ve snách, aby se nenavraceli k Heródesovi, jinou cestou navrátili se do krajiny své.
Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
καὶ χρηματισθέντες κατ῾ ο῎ναρ μὴ α᾿νακάμψαι πρὸς ῾Ηρώδην δι῾ α῎λλης ὁδου̑ α᾿νεχὼρησαν ει᾿ς τὴν χὼραν αυ᾿τω̑ν
וֵאתחזִי להֻון בּחֵלמָא דּלָא נֵהפּכֻון לוָת הֵרָודֵס ובֻאורחָא אחרִתָא אֵזַלו לַאתרהֻון סס׃
הֵם הָלְכוּ מִשָּׁם וּמַלְאַךְ יהוה נִרְאָה אֶל יוֹסֵף בַּחֲלוֹם וְאָמַר: "קוּם, קַח אֶת הַיֶּלֶד וְאֶת אִמּוֹ וּבְרַח לְמִצְרַיִם וֶהֱיֵה שָׁם עַד אֲשֶׁר אֹמַר לְךָ, כִּי הוֹרְדוֹס יְחַפֵּשׂ אֶת הַיֶּלֶדכְּדֵי לְהַשְׁמִיד אוֹתוֹ."
וַיְהִי בְּלֶכְתָּם וַיֵּרָא מַלְאַךְ יְהוָֺה אֶל-יוֺסֵף בַּחֲלוֺם לֵאמֹר קוּם קַח אֶת-הַיֶּלֶד וְאֶת-אִמּוֺ וּבְרַח-לְךׇ מִצְרַיְמָה וְשֶׁב-שָׁם עַד-אֲשֶׁר אֹמַר אֵלֶיךׇ כִּי הוֺרְדוֺס מְבַקֵּשׁ אֶת-נֶפֶשׁ הַיֶּלֶד לְקַחְתָּהּ:
Když pak oni odjeli, aj, anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách, řka: Vstana, vezmi děťátko i matku jeho, a utec do Egypta, a buď tam, dokudž nepovím tobě; neboť bude Heródes hledati děťátka, aby je zahubil.
Když odešli, hle, anděl Hospodinův(s) se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ (s) ř: Páně (tak i Matouš 2:19)
α᾿ναχωρησάντων δὲ αυ᾿τω̑ν ι᾿δοὺ α῎γγελος κυρίου φαίνεται κατ῾ ο῎ναρ τω̑ ᾽Ιωσὴφ λέγων ε᾿γερθεὶς παράλαβε τὸ παιδίον καὶ τὴν μητέρα αυ᾿του̑ καὶ φευ̑γε ει᾿ς Αι῎γυπτον καὶ ι῎σθι ε᾿κει̑ ε῞ως α῍ν ει῎πω σοι μέλλει γὰρ ῾Ηρώδης ζητει̑ν τὸ παιδίον του̑ α᾿πολέσαι αυ᾿τό
כַּד דֵּין אֵזַלו אֵתחזִי מַלַאכָא דּמָריָא בּחֵלמָא ליַוסֵף וֵאמַר לֵה קֻום דּבַר לטַליָא ולֵאמֵה וַערֻוק למֵצרֵין ותַמָן הוִי עדַמָא דָּאמַר אנָא לָך עתִיד הֻו גֵּיר הֵרָודֵס למֵבעיֵה לטַליָא אַיך דּנַובּדִיוהי׃
הוּא קָם וְלָקַח אֶת הַיֶּלֶד וְאֶת אִמּוֹ בַּלַּיְלָה וְיָצָא לְמִצְרַיִם.
וַיָּקָם וַיִּקַּח אֶת-הַיֶּלֶד וְאֶת-אִמּוֺ לָיְלָה וַיֵּלֶךְ מִצְרָיְמָה:
Kterýž vstav v noci, vzal děťátko i matku jeho, a odšel do Egypta.
On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta
ὁ δὲ ε᾿γερθεὶς παρέλαβεν τὸ παιδίον καὶ τὴν μητέρα αυ᾿του̑ νυκτὸς καὶ α᾿νεχὼρησεν ει᾿ς Αι῎γυπτον
יַוסֵף דֵּין קָם שַׁקלֵה לטַליָא ולֵאמֵה בּלֵליָא וַערַק למֵצרֵין׃
שָׁם נִשְׁאַר עַד מוֹת הוֹרְדוֹס, לְקַיֵּם אֶת אֲשֶׁר אָמַר יהוה בְּיַד הַנָּבִיא: "מִמִּצְרַיִם קָרָאתִי לִבְנִי."
וַיֵּשֶׁב שָׁם עַד-מוֺת הוֺרְדוֺס לְמַלֹּאת אֶת אֲשֶׁר דִּבֶּר יְהוָֺה בְּיַד-הַנָּבִיא לֵאמֹר מִמִּצְרַיִם קָרָאתִי לִבְנִי:
A byl tam až do smrti Heródesovy, aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka, řkoucího: Z Egypta povolal jsem Syna svého.
a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘ ([Ozeáš 11:1; Exodus 4:22-Exodus 4:23])
καὶ η῟ν ε᾿κει̑ ε῞ως τη̑ς τελευτη̑ς ῾Ηρώδου ι῞να πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν ὑπὸ κυρίου διὰ του̑ προφήτου λέγοντος ε᾿ξ Αι᾿γύπτου ε᾿κάλεσα τὸν υἱόν μου
וַהוָא תַּמָן עדַמָא למַותֵּה דּהֵרָודֵס דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר מֵן מָריָא בַּנבִיָא דָּאמַר דּמֵן מֵצרֵין קרִית לבֵרי סס׃
כַּאֲשֶׁר רָאָה הוֹרְדוֹס כִּי הֵתֵלּוּ בּוֹ הַחֲכָמִים רָגַז עַד מְאֹד וְשָׁלַח לַהֲרֹג אֶת כָּל הַיְלָדִים שֶׁבְּבֵית לֶחֶם וּבְכָל סְבִיבוֹתֶיהָ, מִבְּנֵי שְׁנָתַיִם וָמַטָּה, לְפִי הָעֵת אֲשֶׁר קָבַע מִפִּי הַחֲכָמִים.
וַיְהִי כִּרְאוֺת הוֺרְדוֺס כִּי הֵתֵלוּ בוֺ הַחֹזִים וַיִּקְצֹף עַד-מְאֹד וַיִּשְׁלַח וַיַּךְ אֶת-כָּל-הַיְלָדִים אֲשֶׁר בְּבֵית-לֶחֶם וּבְכָל-גְּבוּלֶיהָ מִבֶּן-שְׁנָתַיִם וּלְמָטָּה לְפִי הָעֵת אֲשֶׁר חָקַר מִפִּי הַחֹזִים:
Tehdy Heródes uzřev, že by oklamán byl od mudrců, rozhněval se náramně, a poslav, zmordoval všecky dítky, kteréž byly v Betlémě i ve všech končinách jeho, od dvouletých a níže, podlé času, na kterýž se byl pilně vyptal od mudrců.
Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
τότε ῾Ηρώδης ι᾿δών ο῞τι ε᾿νεπαίχθη ὑπὸ τω̑ν μάγων ε᾿θυμὼθη λίαν καὶ α᾿ποστείλας α᾿νει̑λεν πάντας τοὺς παι̑δας τοὺς ε᾿ν Βηθλέεμ καὶ ε᾿ν πα̑σι τοι̑ς ὁρίοις αυ᾿τη̑ς α᾿πὸ διετου̑ς καὶ κατωτέρω κατὰ τὸν χρόνον ο῍ν η᾿κρίβωσεν παρὰ τω̑ν μάγων
הָידֵּין הֵרָודֵס כַּד חזָא דֵּאתבַּזַח מֵן מגֻושֵׁא אֵתחַמַת טָב ושַׁדַּר קַטֵל טלָיֵא כֻּלהֻון דּבֵית־לחֵם וַדכֻלהֻון תּחֻומֵיה מֵן בַּר תַּרתֵּין שׁנִין וַלתַחתּ אַיך זַבנָא דּעַקֵב מֵן מגֻושֵׁא׃
אָז נִתְקַיֵּם הַנֶּאֱמָר בְּפִי יִרְמְיָהוּ הַנָּבִיא:
אָז הוּקַם אֲשֶׁר נֶאֱמַר בְּיַד-יִרְמְיָהוּ הַנָּבִיא לֵאמֹר:
Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka, řkoucího:
Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:
τότε ε᾿πληρὼθη τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ ᾽Ιερεμίου του̑ προφήτου λέγοντος
הָידֵּין אֵתמַלִי מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד אֵרַמיָא נבִיָא דֵּאמַר׃
"קוֹל בְּרָמָה נִשְׁמָע, נְהִי בְּכִי תַמְרוּרִים, רָחֵל מְבַכָּה עַל־בָּנֶיהָ, מֵאֲנָה לְהִנָּחֵם כִּי אֵינָם."
קוֺל בְּרָמָה נִשְׁמָע נְהִי בְּכִי תַמְרוּרִים רָחֵל מְבַכָּה עַל-בָּנֶיהָ מֵאֲנָה לְהִנָּחֵם כִּי אֵינֶנּוּ:
Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč a kvílení mnohé; Ráchel plačící synů svých, a nedala se potěšiti, proto že jich není.
‚Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.‘ ([Jeremjáš 31:15])
φωνὴ ε᾿ν Ραμὰ η᾿κούσθη κλαυθμὸς καὶ ο᾿δυρμὸς πολύς Ραχὴλ κλαίουσα τὰ τέκνα αυ᾿τη̑ς καὶ ου᾿κ η῎θελεν παρακληθη̑ναι ο῞τι ου᾿κ ει᾿σίν
קָלָא אֵשׁתּמַע בּרָמתָא בֵּכיָא וֵאליָא סַגִּיָאא רָחֵיל בָּכיָא עַל בּנֵיה ולָא צָביָא למֵתבַּיָאוֻ מֵטֻל דּלָא אִיתַיהֻון סּ סּ׃
אַחֲרֵי מוֹת הוֹרְדוֹס נִרְאָה מַלְאַךְ יהוה אֶל יוֹסֵף בַּחֲלוֹם בְּאֶרֶץ מִצְרַיִם
וַיְהִי אַחֲרֵי מוֺת הוֺרְדוֺס וַיֵּרָא מַלְאַךְ יְהוָֺה בַּחֲלוֺם אֶל-יוֺסֵף בְּמִצְרַיִם לֵאמֹר:
Když pak umřel Heródes, aj, anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách v Egyptě,
Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě
τελευτήσαντος δὲ του̑ ῾Ηρώδου ι᾿δοὺ α῎γγελος κυρίου φαίνεται κατ῾ ο῎ναρ τω̑ ᾽Ιωσὴφ ε᾿ν Αι᾿γύπτω
כַּד מִית דֵּין הֵרָודֵס מַלכָּא אֵתחזִי מַלַאכָא דּמָריָא בּחֵלמָא ליַוסֵף בּמֵצרֵין׃
וְאָמַר: "קוּם, קַח אֶת הַיֶּלֶד וְאֶת אִמּוֹ וְלֵךְ לְאֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, כִּי מֵתוּ הַמְבַקְשִׁים אֶת נֶפֶשׁ הַיֶּלֶד."
קוּם קַח אֶת-הַיֶּלֶד וְאֶת-אִמּוֺ וְלֵךְ שׁוּב אַרְצָה יִשְׂרָאֵל כִּי-מֵתוּ הַמְבַקְשִׁים אֶת-נֶפֶשׁ הַיָּלֶד:
Řka: Vstana, vezmi dítě i matku jeho, a jdiž do země Izraelské; neboť jsou zemřeli ti, kteříž hledali bezživotí dítěte.
a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“ ([Exodus 4:19])
λέγων ε᾿γερθεὶς παράλαβε τὸ παιδίον καὶ τὴν μητέρα αυ᾿του̑ καὶ πορεύου ει᾿ς γη̑ν ᾽Ισραήλ τεθνήκασιν γὰρ οἱ ζητου̑ντες τὴν ψυχὴν του̑ παιδίου
וֵאמַר לֵה קֻום דּבַר לטַליָא ולֵאמֵה וזֵל לַארעָא דִּאיסרָאיֵל מִיתו להֻון גֵּיר הָנֻון דּבָעֵין הוַו נַפשֵׁה דּטַליָא׃
הוּא קָם וְלָקַח אֶת הַיֶּלֶד וְאֶת אִמּוֹ וּבָא לְאֶרֶץ יִשְׂרָאֵל.
וַיָּקָם וַיִּקַּח אֶת-הַיֶּלֶד וְאֶת-אִמּוֺ וַיָּבֹא אַרְצָה יִשְׂרָאֵל:
Kterýžto vstav, vzal dítě i matku jeho, a přišel do země Izraelské.
On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země.
ὁ δὲ ε᾿γερθεὶς παρέλαβεν τὸ παιδίον καὶ τὴν μητέρα αυ᾿του̑ καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς γη̑ν ᾽Ισραήλ
ויַוסֵף קָם דּבַר לטַליָא ולֵאמֵה וֵאתָא לַארעָא דִּאיסרָאיֵל׃
אֲבָל בְּשָׁמְעוֹ כִּי אַרְכֵלָאוֹס מוֹלֵךְ בִּיהוּדָה בִּמְקוֹם הוֹרְדוֹס אָבִיו, פָּחַד לָלֶכֶת לְשָׁם. לְאַחַר שֶׁהֻזְהַר בַּחֲלוֹם יָצָא אֶל סְבִיבוֹת הַגָּלִיל.
וּבְשָׁמְעוֺ כִּי אַרְקְלוֺס מָלַךְ בִּיהוּדָה תַּחַת הוֺרְדוֺס אָבִיו וַיִּירָא לָלֶכֶת שָׁמָּה וַיֻּגַּד-לוֺ דָבָר בַּחֲלוֺם וַיִּסֹּב אֶל-גְּלִילוֺת הַגָּלִיל:
Ale uslyšev, že by Archelaus kraloval v Judstvu místo Heródesa otce svého, obával se tam jíti; avšak napomenut byv od Boha ve snách, obrátil se do krajin Galilejských.
Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských
α᾿κούσας δὲ ο῞τι ᾽Αρχέλαος βασιλεύει τη̑ς ᾽Ιουδαίας α᾿ντὶ του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ ῾Ηρώδου ε᾿φοβήθη ε᾿κει̑ α᾿πελθει̑ν χρηματισθεὶς δὲ κατ῾ ο῎ναρ α᾿νεχὼρησεν ει᾿ς τὰ μέρη τη̑ς Γαλιλαίας
כַּד דֵּין שׁמַע דַּארכֵלַאָוס הוָא מַלכָּא בִּיהֻוד חלָף הֵרָודֵס אַבֻוהי דּחֵל דּנִאזַל לתַמָן וֵאתחזִי לֵה בּחֵלמָא דּנִאזַל לַאתרָא דַּגלִילָא׃
הוּא בָּא וְיָשַׁב בְּעִיר הַנִּקְרֵאת נָצְרַת, לְמַעַן יִתְקַיֵּם הַנֶּאֱמָר עַל־פִּי הַנְּבִיאִים כִּי נָצְרִי יִקָּרֵא לוֹ.
וַיָּבֹא וַיֵּשֶׁב בָּעִיר הַנִּקְרֵאת נְצָרֶת לְמַלֹּאת אֶת-דִּבְרֵי הַנְּבִיאִים כִּי נָצְרִי יִקָּרֵא לוֺ:
A přišed, bydlil v městě, kteréž slove Nazarét, aby se naplnilo, což povědíno bylo skrze proroky, že Nazaretský slouti bude.
a usadil se v městě zvaném Nazaret – aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský(t). (t) ř: Nazorejský 3. kapitola ([Lukáš 2:39; Jan 1:45-Jan 1:46; Soudců 13:5])
καὶ ε᾿λθών κατώκησεν ει᾿ς πόλιν λεγομένην Ναζαρέτ ο῞πως πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ τω̑ν προφητω̑ν ο῞τι Ναζωραι̑ος κληθήσεται
וֵאתָא עמַר בַּמדִינתָּא דּמֵתקַריָא נָצרַת אַיך דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בַּנבִיָא דּנָצרָיָא נֵתקרֵא סס׃
בַּיָּמִים הָהֵם הוֹפִיעַ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל כְּשֶׁהוּא קוֹרֵא בְּמִדְבַּר יְהוּדָה לֵאמֹר:
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיָּבֹא יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וַיִּקְרָא בְמִדְבַּר יְהוּדָה וַיֹּאמַר:
V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti v zemi Judské,
Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: ([Marek 1:2-Marek 1:6; Lukáš 3:3-Lukáš 3:6; Jan 1:19-Jan 1:23])
ε᾿ν δὲ ται̑ς ἡμέραις ε᾿κείναις παραγίνεται ᾽Ιωάννης ὁ βαπτιστὴς κηρύσσων ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω τη̑ς ᾽Ιουδαίας
בּהֻון דֵּין בּיַומָתָא הָנֻון אֵתָא יֻוחַנָן מַעמדָנָא ומַכרֵז הוָא בּחֻורבָּא דִּיהֻוד׃
"שׁוּבוּ בִּתְשׁוּבָה, כִּי קָרְבָה מַלְכוּת שָׁמַיִם."
שׁוּבוּ כִּי-מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם קָרְבָה לָבֹא:
A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.
„Čiňte pokání(u), neboť se přiblížilo království nebeské(v).“ (u) Obraťte se (v) ř: Nebes, tj. Boží (tak u Mt veskrze) ([Matouš 4:17 Matouš 10:7])
καὶ λέγων μετανοει̑τε η῎γγικεν γὰρ ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
וָאמַר תֻּובו קֵרבַּת לָה מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃ ס
הוּא הָיָה זֶה שֶׁנֶּאֱמַר עָלָיו בְּפִי יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, יַשְּׁרוּ מְסִלּוֹתָיו."
הוּא אֲשֶׁר נִבָּא עָלָיו יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא לֵאמֹר קוֺל קוֺרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה יַשְּׁרוּ מְסִלּוֺתָיו:
Totoť jest zajisté ten předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně(x), vyrovnejte mu stezky!‘ (x) Hospodinovu ([Izajáš 40:3])
ου῟τος γάρ ε᾿στιν ὁ ρ᾿ηθεὶς διὰ ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου λέγοντος φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ἑτοιμάσατε τὴν ὁδὸν κυρίου ευ᾿θείας ποιει̑τε τὰς τρίβους αυ᾿του̑
הָנַו גֵּיר הַו דַּאמִיר בּיַד אֵשַׁעיָא נבִיָא קָלָא דּקָרֵא בּחֻורבָּא טַיֵבו אֻורחֵה דּמָריָא וַאשׁוַו לַשׁבִילַוהי׃ ס
אוֹתוֹ יוֹחָנָן לְבוּשׁוֹ הָיָה מִשְֹעַר גְּמַלִּים וַחֲגוֹרַת עוֹר עַל מָתְנָיו, וּמַאֲכָלוֹ חֲגָבִים וּדְבַשׁ הַיַּעַר.
וְיוֺחָנָן הָיָה לָבוּשׁ שְׂעַר גְּמַלִּים וְאֵזוֺר עוֺר אָזוּר בְּמָתְנָיו וּמַאֲכָלוֺ חֲגָבִים וּדְבַשׁ מִיָּעַר:
Ten pak Jan měl roucho z srstí velbloudových, a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.
Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel. ([2 Královská 1:8; Zacharjáš 13:4])
αυ᾿τὸς δὲ ὁ ᾽Ιωάννης ει῏χεν τὸ ε῎νδυμα αυ᾿του̑ α᾿πὸ τριχω̑ν καμήλου καὶ ζὼνην δερματίνην περὶ τὴν ο᾿σφὺν αυ᾿του̑ ἡ δὲ τροφὴ η῟ν αυ᾿του̑ α᾿κρίδες καὶ μέλι α῎γριον
הֻו דֵּין יֻוחַנָן אִיתַוהי הוָא לבֻושֵׁה דּסַערָא דּגַמלֵא וֵאסָר חַצֵא דּמֵשׁכָּא עַל חַצַוהי ומֵאכֻולתֵּה קַמצֵא ודֵבשָׁא דּבַרָא׃ ס
אָז יָצְאוּ אֵלָיו יְרוּשָׁלַיִם וְכָל יְהוּדָה וְכָל כִּכַּר הַיַרְדֵּן
וַיֵּצְאוּ אֵלָיו יְרוּשָׁלַיִם וְכָל-יְהוּדָה וְכָל-כִּכַּר הַיַּרְדֵּן:
Tedy vycházel k němu Jeruzalém a všecko Judstvo, i všecka okolní krajina Jordánská,
Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
τότε ε᾿ξεπορεύετο πρὸς αυ᾿τὸν ῾Ιεροσόλυμα καὶ πα̑σα ἡ ᾽Ιουδαία καὶ πα̑σα ἡ περίχωρος του̑ ᾽Ιορδάνου
הָידֵּין נָפקָא הוָת לוָתֵה אֻורִשׁלֵם וכֻלָה יִהֻוד וכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַי יֻורדּנָן׃
וְהֻטְבְּלוּ עַל־יָדָיו בַּיַּרְדֵּן כְּשֶׁהֵם מִתְוַדִּים עַל חַטֹּאתֵיהֶם.
וַיִּטָּבְלוּ עַל-יָדוֺ בַּיַּרְדֵּן בְּהִתְוַדֹּתָם אֶת-חַטֹּאתֵיהֶם:
A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.
vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
καὶ ε᾿βαπτίζοντο ε᾿ν τω̑ ᾽Ιορδάνη ποταμω̑ ὑπ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ξομολογούμενοι τὰς ἁμαρτίας αυ᾿τω̑ν
ועָמדִּין הוַו מֵנֵה בּיֻורדּנָן נַהרָא כַּד מַודֵּין בַּחטָהַיהֻון׃ ס
כְּשֶׁרָאָה רַבִּים מִן הַפְּרוּשִׁים וְהַצְּדוֹקִים בָּאִים לְהִטָּבֵל אָמַר לָהֶם: "יַלְדֵי צִפְעוֹנִים, מִי הוֹרָה אֶתְכֶם לְהִמָּלֵט מִן הֶחָרוֹן הַבָּא?
אַךְ כַּאֲשֶׁר רָאָה רַבִּים מִן-הַפְּרוּשִׁים וּמִן-הַצַּדּוּקִים בָּאִים אֵלָיו לְהִטָּבֵל וַיֹּאמֶר לָהֶם יַלְדֵי צִפְעֹנִים מִי הוֺרָה אֶתְכֶם לְהִמָּלֵט עַל-נַפְשְׁכֶם מִפְּנֵי חֲרוֺן אַף הַבָּא:
Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?
Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu(y), řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem? (y) var: k jeho křtu ([Lukáš 3:7-Lukáš 3:9 Matouš 23:33; 1 Tesalonickým 1:10])
ι᾿δών δὲ πολλοὺς τω̑ν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων ε᾿ρχομένους ε᾿πὶ τὸ βάπτισμα αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς γεννήματα ε᾿χιδνω̑ν τίς ὑπέδειξεν ὑμι̑ν φυγει̑ν α᾿πὸ τη̑ς μελλούσης ο᾿ργη̑ς
כַּד חזָא דֵּין סַגִּיֵאא מֵן פּרִישֵׁא ומֵן זַדֻּוקָיֵא דָּאתֵין למֵעמַד אֵמַר להֻון יַלדָּא דָּאכֵדנֵא מַנֻו חַוִיכֻון למֵערַק מֵן רֻוגזָא דָּאתֵא׃
לָכֵן עֲשׂוּ פְּרִי רָאוּי לִתְשׁוּבָה
לָכֵן עֲשׂוּ פְרִי טוֺב לִתְשׁוּבָה:
Protož neste ovoce hodné pokání.
Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání(z). (z) že jste se obrátili (pod. Matouš 3:11)
ποιήσατε ου῏ν καρπὸν α῎ξιον τη̑ς μετανοίας
עבֵדו הָכִיל פִּארֵא דּשָׁוֵין לַתיָבֻותָא׃
וְאַל תַּחְשְׁבוּ בִּלְבַבְכֶם לֵאמֹר, 'אַבְרָהָם הוּא אָבִינוּ', כִּי אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁמִּן הָאֲבָנִים הָאֵלֶּה יָכוֹל אֱלֹהִים לְהָקִים בָּנִים לְאַבְרָהָם.
וְאַל-תֶּהְגּוּ בִלְבַבְכֶם לֵאמֹר אַבְרָהָם לָנוּ לְאָב כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּם מִן-אֲבָנִים אֵלֶּה תִַּּׂיג יַד-אֱלֹהִים לְהָקִים בָּנִים לְאַבְרָהָם:
A nemyslte, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že může Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
Nemyslete si, že můžete říkat: ‚Náš otec je Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit(a) děti z tohoto kamení. (a) ř: vzbudit ([Jan 8:33])
καὶ μὴ δόξητε λέγειν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς πατέρα ε῎χομεν τὸν ᾽Αβραάμ λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι δύναται ὁ θεὸς ε᾿κ τω̑ν λίθων τούτων ε᾿γει̑ραι τέκνα τω̑ ᾽Αβραάμ
ולָא תַּסבּרֻון ותִאמרֻון בּנַפשׁכֻון דַּאבָא אִית לַן אַברָהָם אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּמֵשׁכַּח אַלָהָא מֵן הָלֵין כִּאפֵא לַמקָמֻו בּנַיָא לַאברָהָם׃
וּכְבָר מֻנָּח הַגַּרְזֶן עַל שֹׁרֶשׁ הָעֵצִים. עַל כֵּן כָּל עֵץ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב יִגָּדַע וְיֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הָאֵשׁ.
וְגַם-כְּבָר נָטוּי הַגַּרְזֶן עַל-שֹׁרֶשׁ הָעֵצִים וְלָכֵן כָּל-עֵץ אֲשֶׁר לֹא יַעֲשֶׂה פְרִי טוֺב יִגָּדַע וְהָשְׁלַךְ בְּמוֺ-אֵשׁ:
A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý tedy strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. ([Matouš 7:19])
η῎δη δὲ ἡ α᾿ξίνη πρὸς τὴν ρ᾿ίζαν τω̑ν δένδρων κει̑ται πα̑ν ου῏ν δένδρον μὴ ποιου̑ν καρπὸν καλὸν ε᾿κκόπτεται καὶ ει᾿ς πυ̑ρ βάλλεται
הָא דֵּין נָרגָא סִים עַל עֵקָרָא דִּאילָנֵא כֻּל אִילָנָא הָכִיל דּפִארֵא טָבֵא לָא עָבֵד מֵתפּסֵק ונָפֵל בּנֻורָא׃ ס
אֲנִי אָמְנָם מַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּמַיִם לִתְשׁוּבָה, אַךְ הַבָּא אַחֲרַי חָזָק מִמֶּנִּי וְאֵינֶנִּי רָאוּי לָשֵׂאת אֶת נְעָלָיו. הוּא יַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וּבְאֵשׁ.
וַאֲנִי הִנְנִי מְטַבֵּל אֶתְכֶם בַּמַּיִם לִתְשׁוּבָה אַךְ הַבָּא אַחֲרַי חָסֹן הוּא מִמֶּנִּי אֲשֶׁר קָטֹנְתִּי מְִּׂאֵת אֶת-נְעָלָיו הוּא יְטַבֵּל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וּבָאֵשׁ:
Jáť křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já – nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. ([Marek 1:7-Marek 1:8; Lukáš 3:15-Lukáš 3:17; Jan 1:24-Jan 1:28; Skutky apoštolské 13:25])
ε᾿γώ μὲν ὑμα̑ς βαπτίζω ε᾿ν υ῞δατι ει᾿ς μετάνοιαν ὁ δὲ ο᾿πίσω μου ε᾿ρχόμενος ι᾿σχυρότερός μού ε᾿στιν ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ἱκανὸς τὰ ὑποδήματα βαστάσαι αυ᾿τὸς ὑμα̑ς βαπτίσει ε᾿ν πνεύματι ἁγίω καὶ πυρί
אֵנָא מַעמֵד אנָא לכֻון בּמַיָא לַתיָבֻותָא הַו דֵּין דּבָתַרי אָתֵא חַסִין הֻו מֵני הַו דּלָא שָׁוֵא אנָא מסָנַוהי למֵשׁקַל הֻו מַעמֵד לכֻון בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא וַבנֻורָא׃ ס
בְּיָדוֹ קִלְשׁוֹן הַמִּזְרֶה לְנַקּוֹת אֶת גָּרְנוֹ וְהוּא יֶאֱסֹף אֶת דְּגָנוֹ אֶל הָאָסָם, אַךְ אֶת הַמּוֹץ יִשְׂרֹף בְּאֵשׁ בִּלְתִּי נִכְבֵּית."
אֲשֶׁר מִזְרֵהוּ בְיָדוֺ לִזְרוֺת וּלְהָבֵר אֶת-גָּרְנוֺ וְאָסַף אֶת-הַחִטִּים אֶל-תּוֺךְ אֲסָמָיו וְאֶת-הַמֹּץ יִשְׂרֹף בַּאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא תִכְבֶּה:
Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“ ([Matouš 13:30])
ου῟ τὸ πτύον ε᾿ν τη̑ χειρὶ αυ᾿του̑ καὶ διακαθαριει̑ τὴν α῞λωνα αυ᾿του̑ καὶ συνάξει τὸν σι̑τον αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν α᾿ποθήκην τὸ δὲ α῎χυρον κατακαύσει πυρὶ α᾿σβέστω
הַו דּרַפשָׁא בִּאידֵה וַמדַכֵּא אֵדּרַוהי וחֵטֵא כָּנֵשׁ לַאוצרַוהי ותֵבנָא מַוקֵד בּנֻורָא דּלָא דָּעכָּא סס׃
אָז הִגִּיעַ יֵשׁוּעַ מִן הַגָּלִיל לַיַּרְדֵּן וּבָא אֶל יוֹחָנָן לְהִטָּבֵל אֶצְלוֹ,
אָז יָבֹא יֵשׁוּעַ מִן-הַגָּלִיל אֶל-הַיַּרְדֵּן לִפְנֵי יוֺחָנָן לְהִטָּבֵל עַל-יָדוֺ:
Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby pokřtěn byl od něho.
Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. ([Marek 1:9-Marek 1:11; Lukáš 3:21-Lukáš 3:22; Jan 1:32-Jan 1:34])
τότε παραγίνεται ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ε᾿πὶ τὸν ᾽Ιορδάνην πρὸς τὸν ᾽Ιωάννην του̑ βαπτισθη̑ναι ὑπ῾ αυ᾿του̑
הָידֵּין אֵתָא יֵשֻׁוע מֵן גּלִילָא ליֻורדּנָן לוָת יֻוחַנָן דּנֵעמַד מֵנֵה׃ ס
אֶלָּא שֶׁיּוֹחָנָן נִסָּה לַהֲנִיאוֹ מִכָּךְ בְּאָמְרוֹ: "אֲנִי צָרִיךְ לְהִטָּבֵל אֶצְלְךָ, וְאַתָּה בָּא אֵלַי?"
וַיַּעֲצָר-בּוֺ יוֺחָנָן לֵאמֹר הֲלֹא נָכוֺן לִי לְהִטָּבֵל עַל-יָדְךׇ וְאַתָּה בָּאתָ אֵלָי:
Ale Jan velmi zbraňoval jemu, řka: Já mám od tebe křtěn býti, a ty pak jdeš ke mně?
Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ ([Jan 13:6-Jan 13:7])
ὁ δὲ ᾽Ιωάννης διεκὼλυεν αυ᾿τὸν λέγων ε᾿γώ χρείαν ε῎χω ὑπὸ σου̑ βαπτισθη̑ναι καὶ σὺ ε῎ρχη πρός με
הֻו דֵּין יֻוחַנָן כָּלֵא הוָא לֵה וָאמַר אֵנָא סנִיק אנָא דּמֵנָך אֵתעמֵד וַאנתּ לוָתי אֵתַיתּ׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַנַּח כָּעֵת, כִּי מִן הָרָאוּי שֶׁנְּקַיֵּם אֶת הַצֶּדֶק כֻּלּוֹ." וְיוֹחָנָן הִנִּיחַ לוֹ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֶרֶף כַּיּוֺם כִּי-כֹה יָאֲתָה לָנוּ לְמַלֵּא כָל-צְדָקָה וַיִּרֶף מִמֶּנּוּ:
A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Nechej nyní; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy nechal ho.
Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá(b).“ Tu mu Jan již nebránil. (b) ř: všechnu spravedlnost ([Matouš 5:17])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν α῎φες α῎ρτι ου῞τως γὰρ πρέπον ε᾿στὶν ἡμι̑ν πληρω̑σαι πα̑σαν δικαιοσύνην τότε α᾿φίησιν αυ᾿τόν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע ענָא וֵאמַר לֵה שׁבֻוק הָשָׁא הָכַנָא גֵּיר יָאֵא לַן דַּנמַלֵא כֻּלָה כִּאנֻותָא והָידֵּין שַׁבקֵה׃ ס
יֵשׁוּעַ נִטְבַּל וְעָלָה מִיָּד מִן הַמַּיִם. אוֹתָהּ עֵת נִפְתְּחוּ הַשָּׁמַיִם וְהוּא רָאָה אֶת רוּחַ אֱלֹהִים יוֹרֶדֶת כְּיוֹנָה וּבָאָה עָלָיו.
וַיִּטָּבֵל יֵשׁוּעַ וַיְמַהֵר וַיַּעַל מִן-הַמָּיִם וְהִנֵּה נִפְתְחוּ-לוֺ הַשָּׁמַיִם וַיַּרְא אֶת-רוּחַ אֱלֹהִים יֹרֶדֶת בִּדְמוּת-יוֺנָה וַתָּנַח עָלָיו:
A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil i hned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici, a přicházejícího na něj.
Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se(c) nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. (c) var: + mu
βαπτισθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ευ᾿θὺς α᾿νέβη α᾿πὸ του̑ υ῞δατος καὶ ι᾿δοὺ η᾿νεώχθησαν αυ᾿τω̑ οἱ ου᾿ρανοί καὶ ει῏δεν τὸ πνευ̑μα του̑ θεου̑ καταβαι̑νον ὡσεὶ περιστερὰν καὶ ε᾿ρχόμενον ε᾿π῾ αυ᾿τόν
כַּד עמַד דֵּין יֵשֻׁוע מֵחדָא סלֵק מֵן מַיָא וֵאתפּתַחו לֵה שׁמַיָא וַחזָא רֻוחָא דַּאלָהָא דּנָחתָּא אַיך יַונָא וֵאתָת עלַוהי׃ ס
וְהִנֵּה קוֹל מִן הַשָּׁמַיִם אוֹמֵר: "זֶה בְּנִי אֲהוּבִי אֲשֶׁר בּוֹ חָפַצְתִּי."
וְהִנֵּה קוֺל קֹרֵא מִשָּׁמַיִם זֶה הוּא בְנִי יְדִידִי בּוֺ רָצְתָה נַפְשִׁי:
A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
A z nebe(d) promluvil hlas: „Toto je(e) můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ (d) var: + k němu (e) var: Ty jsi 4. kapitola ([Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Matouš 12:18 Matouš 17:5])
καὶ ι᾿δοὺ φωνὴ ε᾿κ τω̑ν ου᾿ρανω̑ν λέγουσα ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός ε᾿ν ω῟ ευ᾿δόκησα
והָא קָלָא מֵן שׁמַיָא דָּאמַר הָנַו בֵּרי חַבִּיבָא דּבֵה אֵצטבִית סס׃
אָז הוֹבִילָה הָרוּחַ אֶת יֵשׁוּעַ אֶל הַמִּדְבָּר לְהִתְנַסּוֹת עַל־יְדֵי הַשָֹטָן,
אָז הוּבַל יֵשׁוּעַ בָּרוּחַ הַמִּדְבָּרָה לְבַעֲבוּר יְנַסֵּהוּ שָׁם הַָּׂטָן:
Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla.
Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen(f) od ďábla. (f) vystaven zkoušce ([Marek 1:12-Marek 1:13; Lukáš 4:1-Lukáš 4:13 Židům 2:18])
τότε ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿νήχθη ει᾿ς τὴν ε῎ρημον ὑπὸ του̑ πνεύματος πειρασθη̑ναι ὑπὸ του̑ διαβόλου
הָידֵּין יֵשֻׁוע אֵתדּבַר מֵן רֻוחָא דּקֻודשָׁא למַדבּרָא דּנֵתנַסֵא מֵן אָכֵלקַרצָא׃ ס
וּלְאַחַר שֶׁצָּם אַרְבָּעִים יוֹם וְאַרְבָּעִים לַיְלָה הָיָה רָעֵב.
וַיָּצָם אַרְבָּעִים יוֺם וְאַרְבָּעִים לָיְלָה וַיִּרְעָב:
A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl.
Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. ([Exodus 34:28; 1 Královská 19:8])
καὶ νηστεύσας ἡμέρας τεσσεράκοντα καὶ νύκτας τεσσεράκοντα υ῞στερον ε᾿πείνασεν
וצָם אַרבּעִין יַומִין וַארבּעִין לַילַוָן אחרָיַת דֵּין כּפֵן׃
נִגַּשׁ אֵלָיו הַמְנַסֶּה וְאָמַר: "אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, צַוֵּה שֶׁהָאֲבָנִים הָאֵלֶּה יִהְיוּ לְלֶחֶם."
וַיִּגַּשׁ הַמְנַסֶּה וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִם בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה אֱמֹר וַאֲבָנִים אֵלֶּה תִּהְיֶיןָ לְלָחֶם:
A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou.
Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“
καὶ προσελθών ὁ πειράζων ει῏πεν αυ᾿τω̑ ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ ει᾿πὲ ι῞να οἱ λίθοι ου῟τοι α῎ρτοι γένωνται
וַקרֵב הַו דַּמנַסֵא וֵאמַר לֵה אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא אֵמַר דּהָלֵין כִּאפֵא נֵהויָן לַחמָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "כָּתוּב, 'לֹא עַל־הַלֶּחֶם לְבַדּוֹ יִחְיֶה הָאָדָם, כִּי עַל־כָּל־מוֹצָא פִי־יהוה'."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר כָּתוּב כִּי לֹא עַל-הַלֶּחֶם לְבַדּוֺ יִחְיֶה הָאָדָם כִּי עַל-כָּל-מוֺצָא פִי-יְהוָֺה:
On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.
On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ ([Deuteronomium 8:3])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν γέγραπται ου᾿κ ε᾿π῾ α῎ρτω μόνω ζήσεται ὁ α῎νθρωπος α᾿λλ῾ ε᾿πὶ παντὶ ρ᾿ήματι ε᾿κπορευομένω διὰ στόματος θεου̑
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר כּתִיב דּלָא הוָא בּלַחמָא בַּלחֻוד חָיֵא בַּרנָשָׁא אֵלָא בּכֻל מֵלָא דּנָפקָא מֵן פֻּומֵה דַּאלָהָא׃ ס
לָקַח אוֹתוֹ הַשָֹטָן אֶל עִיר הַקֹּדֶשׁ וְהֶעֱמִידוֹ עַל פִּנַּת גַּג בֵּית הַמִּקְדָּשׁ.
וַיִּקָּחֵהוּ הַָּׂטָן אֶל-עִיר הַקֹּדֶשׁ וַיַּעֲמִדֵהוּ עַל-פִּנַּת גַּג בֵּית-הַמִּקְדָּשׁ:
Tedy pojal jej ďábel do svatého města, a postavil ho na vrchu chrámu.
Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu ([Nehemjáš 11:1])
τότε παραλαμβάνει αυ᾿τὸν ὁ διάβολος ει᾿ς τὴν ἁγίαν πόλιν καὶ ε῎στησεν αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸ πτερύγιον του̑ ἱερου̑
הָידֵּין דַּברֵה אָכֵלקַרצָא לַמדִינַת קֻודשָׁא וַאקִימֵה עַל כֵּנפָא דּהַיכּלָא׃
אָמַר לוֹ: "אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, הַשְׁלֵךְ עַצְמְךָ לְמַטָּה, שֶׁהֲרֵי כָּתוּב, 'כִּי מַלְאָכָיו יְצַוֶּה־לָּךְ, עַל־כַּפַּיִם יִשָֹאוּנְךָ, פֶּן־תִּגֹּף בָּאֶבֶן רַגְלֶךָ'."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִם בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה הִתְנַפֵּל אָרְצָה כִּי כָתוּב כִּי מַלְאָכָיו יְצַוֶּה-לָּךְ עַל-כַּפַּיִם יִָּׂאוּנְךׇ פֶּן-תִּגֹּף בָּאֶבֶן רַגְלֶךׇ:
A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psáno jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil.
a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen!‘“ ([Žalmy 91:11-Žalmy 91:12])
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ βάλε σεαυτὸν κάτω γέγραπται γὰρ ο῞τι τοι̑ς α᾿γγέλοις αυ᾿του̑ ε᾿ντελει̑ται περὶ σου̑ καὶ ε᾿πὶ χειρω̑ν α᾿ρου̑σίν σε μήποτε προσκόψης πρὸς λίθον τὸν πόδα σου
וֵאמַר לֵה אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא שׁדִי נַפשָׁך לתַחתּ כּתִיב גֵּיר דַּלמַלַאכַוהי נפַקֵד עלַיךְּ ועַל אִידַיהֻון נֵשׁקלֻונָך דּלָא תֵּתּקֵל בּכִאפָא רֵגלָך׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "עוֹד כָּתוּב, 'לֹא תְּנַסֶּה אֶת־יהוה אֱלֹהֶיךָ'."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ וְעוֺד כָּתוּב לֹא תְנַסֶּה אֶת-יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ:
I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina(g), Boha svého.‘“ (g) ř: Pána (pod. Matouš 4:10) ([Deuteronomium 6:16])
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πάλιν γέγραπται ου᾿κ ε᾿κπειράσεις κύριον τὸν θεόν σου
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע תֻּוב כּתִיב דּלָא תּנַסֵא למָריָא אַלָהָך׃ ס
לָקַח אוֹתוֹ הַשָֹטָן לְהַר גָּבוֹהַ מְאֹד וְהֶרְאָה לוֹ אֶת כָּל מַמְלְכוֹת תֵּבֵל וּכְבוֹדָן.
וַיּוֺסֶף הַָּׂטָן וַיִּקָּחֵהוּ אֶל-הַר גָּבֹהַּ מְאֹד וַיַּרְאֵהוּ אֶת-כָּל-מַמְלְכוֺת הָאָרֶץ וּכְבוֺדָן:
Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich,
Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu
πάλιν παραλαμβάνει αυ᾿τὸν ὁ διάβολος ει᾿ς ο῎ρος ὑψηλὸν λίαν καὶ δείκνυσιν αυ᾿τω̑ πάσας τὰς βασιλείας του̑ κόσμου καὶ τὴν δόξαν αυ᾿τω̑ν
תֻּוב דַּברֵה אָכֵלקַרצָא לטֻורָא דּטָב רָם וחַויֵה כֻּלהֵין מַלכּוָתָא דּעָלמָא ושֻׁובחהֵין׃
אָמַר אֵלָיו: "אֶת כָּל אֵלֶּה אֶתֵּן לְךָ אִם תִּפֹּל עַל פָּנֶיךָ וְתִשְׁתַּחֲוֶה לִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶת-כָּל-אֵלֶּה אֶתֶּן-לְךׇ אִם-תִּפֹּל וְתִשְׁתַּחֲוֶה לִי:
A řekl jemu: Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.
a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ταυ̑τά σοι πάντα δὼσω ε᾿ὰν πεσών προσκυνήσης μοι
וֵאמַר לֵה הָלֵין כֻּלהֵין לָך אֵתֵּל אֵן תֵּפֵּל תֵּסגֻּוד לִי׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "הִסְתַּלֵּק, הַשָֹטָן, הֵן כָּתוּב, 'לַיהוה אֱלֹהֶיךָ תִּשְׁתַּחֲוֶה וְאוֹתוֹ לְבַדּוֹ תַּעֲבֹד'."
אָז אָמַר אֵלָיו יֵשׁוּעַ גֶּשׁ-הָלְאָה הַָּׂטָן כִּי כָתוּב לַיהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ תִשְׁתַּחֲוֶה וְאֹתוֺ לְבַדּוֺ תַּעֲבֹד:
Tedy řekl mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému klaněti se budeš, a jemu samému sloužiti budeš.
Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ ([Deuteronomium 6:13])
τότε λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς υ῞παγε Σατανα̑ γέγραπται γάρ κύριον τὸν θεόν σου προσκυνήσεις καὶ αυ᾿τω̑ μόνω λατρεύσεις
הָידֵּין אֵמַר לֵה יֵשֻׁוע זֵל לָך סָטָנָא כּתִיב גֵּיר דַּלמָריָא אַלָהָך תֵּסגֻּוד ולֵה בַּלחֻודַוהי תֵּפלֻוח׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן עָזַב אוֹתוֹ הַשָֹטָן וּמַלְאָכִים נִגְּשׁוּ לְשָׁרְתוֹ.
וַיִּרֶף מִמֶּנּוּ הַָּׂטָן וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו מַלְאָכִים וַיְשָׁרְתֻהוּ:
Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.
V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.
τότε α᾿φίησιν αυ᾿τὸν ὁ διάβολος καὶ ι᾿δοὺ α῎γγελοι προση̑λθον καὶ διηκόνουν αυ᾿τω̑
הָידֵּין שַׁבקֵה אָכֵלקַרצָא והָא מַלַאכֵא קרֵבו וַמשַׁמשִׁין הוַו לֵה סס׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע יֵשׁוּעַ כִּי הִסְגִּירוּ אֶת יוֹחָנָן יָצָא אֶל הַגָּלִיל.
וַיְהִי כְשָׁמְעוֺ יֵשׁוּעַ כִּי נִסְגַּר יוֺחָנָן וַיָּשָׁב הַגָּלִילָה:
A když uslyšel Ježíš, že by Jan byl vsazen, navrátil se do Galilee.
Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje. ([Marek 1:14-Marek 1:15; Lukáš 4:14-Lukáš 4:15])
α᾿κούσας δὲ ο῞τι ᾽Ιωάννης παρεδόθη α᾿νεχὼρησεν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
כַּד שׁמַע דֵּין יֵשֻׁוע דּיֻוחַנָן אֵשׁתּלֵם שַׁנִי לֵה לַגלִילָא׃
הוּא עָזַב אֶת נָצְרַת וּבָא לָגוּר בִּכְפַר נַחוּם לְיַד הַיָּם, בְּחֶבֶל זְבוּלוּן וְנַפְתָּלִי,
וַיַּעֲזֹב אֶת-נְצָרֶת וַיָּבֹא וַיֵּשֶׁב בִּכְפַר-נַחוּם עַל-שְׂפַת הַיָּם בִּגְבוּלֵי זְבֻלוּן וְנַפְתָּלִי:
A opustiv Nazarét, přišed, bydlil v Kafarnaum při moři, v krajinách Zabulon a Neftalím,
Opustil Nazaret(h) a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím, (h) var: Nazaru ([Jan 2:12])
καὶ καταλιπών τὴν Ναζαρὰ ε᾿λθών κατώκησεν ει᾿ς Καφαρναοὺμ τὴν παραθαλασσίαν ε᾿ν ὁρίοις Ζαβουλών καὶ Νεφθαλίμ
ושַׁבקָה לנָצרַת וֵאתָא עמַר בַּכפַרנַחֻום עַל־יַד יַמָא בַּתחֻומָא דַּזבָולֻון וַדנַפתָּלִי׃ ס
לְמַעַן יִתְקַיֵּם הַנֶּאֱמָר בְּפִי יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא:
לְמַלֹּאת אֵת אֲשֶׁר-נֶאֶמַר בְּיַד-יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא לֵאמֹר:
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:
ι῞να πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου λέγοντος
דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד אֵשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר׃
"אַרְצָה זְבֻלוּן וְאַרְצָה נַפְתָּלִי, דֶּרֶךְ הַיָּם, עֵבֶר הַיַּרְדֵּן, גְּלִיל הַגּוֹיִם.
אַרְצָה זְבֻלוּן וְאַרְצָה נַפְתָּלִי דֶּרֶךְ הַיָּם עֵבֶר הַיַּרְדֵּן גְּלִיל הַגּוֺיִם:
Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská,
‚Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů – ([Izajáš 8:23-Izajáš 8:9 Izajáš :1])
γη̑ Ζαβουλών καὶ γη̑ Νεφθαλίμ ὁδὸν θαλάσσης πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου Γαλιλαία τω̑ν ε᾿θνω̑ν
אַרעָא דַּזבָולֻון אַרעָא דּנַפתָּלִי אֻורחָא דּיַמָא עֵברַוהי דּיֻורדּנָן גּלִילָא דּעַממֵא׃
הָעָם הַהֹלְכִים בַּחֹשֶׁךְ רָאוּ אוֹר גָּדוֹל, יֹשְׁבֵי בְּאֶרֶץ צַלְמָוֶת אוֹר נָגַהּ עֲלֵיהֶם."
הָעָם הַהֹלְכִים בַּחֹשֶׁךְ רָאוּ אוֺר גָּדוֺל יֹשְׁבֵי בְּאֶרֶץ צַלְמָוֶת אוֺר נָגַהּ עֲלֵיהֶם:
Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim.
lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘ ([Lukáš 1:79])
ὁ λαὸς ὁ καθήμενος ε᾿ν σκότει φω̑ς ει῏δεν μέγα καὶ τοι̑ς καθημένοις ε᾿ν χὼρα καὶ σκια̑ θανάτου φω̑ς α᾿νέτειλεν αυ᾿τοι̑ς
עַמָא דּיָתֵב בּחֵשֻׁוכָא נֻוהרָא רַבָּא חזָא וַאילֵין דּיָתבִּין בַּאתרָא וַבטֵלָלֵא דּמַותָּא נֻוהרָא דּנַח להֻון סס׃
מִן הָעֵת הַהִיא הֵחֵל יֵשׁוּעַ לְהַכְרִיז וְלוֹמַר: "חִזְרוּ בִּתְשׁוּבָה, כִּי קָרְבָה מַלְכוּת שָׁמַיִם."
מֵהָעֵת הַהִיא הֵחֵל יֵשׁוּעַ לִקְרֹא וְלֵאמֹר שׁוּבוּ מִדַּרְכֵיכֶם כִּי מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם קָרְבָה לָבֹא:
Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské.
Od té chvíle začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání(i), neboť se přiblížilo království nebeské.“ (i) Obraťte se ([Matouš 3:2 Matouš 10:7])
α᾿πὸ τότε η῎ρξατο ὁ ᾽Ιησου̑ς κηρύσσειν καὶ λέγειν μετανοει̑τε η῎γγικεν γὰρ ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
מֵן הָידֵּין שַׁרִי יֵשֻׁוע למַכרָזֻו וַלמִאמַר תֻּובו קֵרבַּת לָה גֵּיר מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא סס׃
כְּשֶׁהָלַךְ לְיַד יָם הַגָּלִיל רָאָה שְׁנֵי אַחִים, אֶת שִׁמְעוֹן הַנִּקְרָא כֵּיפָא וְאֶת אַנְדְּרֵי אָחִיו, מַשְׁלִיכִים רֶשֶׁת לְתוֹךְ הַיָּם, כִּי הָיוּ דַּיָּגִים.
וַיִּתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ עַל-יַד יַם-הַגָּלִיל וַיַּרְא שְׁנֵי אַחִים שִׁמְעוֺן הַנִּקְרָא פֶּטְרוֺס וְאַנְדְּרַי אָחִיו פֹּרְשִׂים מִכְמֹרֶת עַל-פְּנֵי-הַיָּם כִּי דַיָּגִים הָיוּ:
A chodě Ježíš podlé moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři).
Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. ([Marek 1:16-Marek 1:20 Lukáš 5:1-Lukáš 5:11; Jan 1:40-Jan 1:42])
περιπατω̑ν δὲ παρὰ τὴν θάλασσαν τη̑ς Γαλιλαίας ει῏δεν δύο α᾿δελφούς Σίμωνα τὸν λεγόμενον Πέτρον καὶ ᾽Ανδρέαν τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ βάλλοντας α᾿μφίβληστρον ει᾿ς τὴν θάλασσαν η῟σαν γὰρ ἁλιει̑ς
וכַד מהַלֵך עַל־יַד יַמָא דַּגלִילָא חזָא תּרֵין אַחִין שֵׁמעֻון דֵּאתקרִי כִּאפָא וַאנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּרָמֵין מצִידָתָא בּיַמָא אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר צַיָדֵא׃
אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ אַחֲרַי וְאֶעֱשֶׂה אֶתְכֶם דַּיָּגֵי אָדָם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ אַחֲרָי וְאֶעֱשֶׂה אֶתְכֶם לְדַיְּגֵי אָדָם:
I dí jim: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς δευ̑τε ο᾿πίσω μου καὶ ποιήσω ὑμα̑ς ἁλιει̑ς α᾿νθρὼπων
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע תַּו בָּתַרי וֵאעבֵּדכֻון דּתֵהוֻון צַיָדֵא דַּבנַי־אנָשָׁא׃
מִיָּד עָזְבוּ אֶת הָרְשָׁתוֹת וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיַּעַזְבוּ אֶת-מִכְמֹרוֺתָם כְּרָגַע וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A oni hned opustivše síti, šli za ním.
Oni hned zanechali sítě a šli za ním.
οἱ δὲ ευ᾿θέως α᾿φέντες τὰ δίκτυα η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
הֵנֻון דֵּין מֵחדָא שׁבַקו מצִידָתהֻון וֵאזַלו בָּתרֵה׃ ס
בְּלֶכְתּוֹ הָלְאָה רָאָה שְׁנֵי אַחִים אֲחֵרִים, אֶת יַעֲקֹב בֶּן זַבְדַּי וְאֶת יוֹחָנָן אָחִיו, בַּסִּירָה עִם זַבְדַּי אֲבִיהֶם וְהֵם מְתַקְּנִים אֶת רִשְׁתוֹתֵיהֶם. קָרָא לָהֶם
וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם וַיַּרְא שְׁנֵי אַחִים אֲחֵרִים יַעֲקֹב בֶּן-זַבְדִּי וְיוֺחָנָן אָחִיו בָּאֳנִיָּה עִם-זַבְדִּי אֲבִיהֶם מְתַקְּנִים מִכְמֹרוֺתָם וַיִּקְרָא אֲלֵיהֶם:
A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich.
O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je.
καὶ προβὰς ε᾿κει̑θεν ει῏δεν α῎λλους δύο α᾿δελφούς ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ Ζεβεδαίου καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ πλοίω μετὰ Ζεβεδαίου του̑ πατρὸς αυ᾿τω̑ν καταρτίζοντας τὰ δίκτυα αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿κάλεσεν αυ᾿τούς
וכַד עבַר מֵן תַּמָן חזָא אחרָנֵא אַחֵא תּרֵין יַעקֻוב בַּר זַבדַי ויֻוחַנָן אַחֻוהי בֵּאלפָא עַם זַבדַי אַבֻוהֻון דַּמתַקנִין מצִידָתהֻון וַקרָא אֵנֻון׃
וּמִיָּד עָזְבוּ אֶת הַסִּירָה וְאֶת אֲבִיהֶם וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וְגַם-הֵמָּה כְּרֶגַע עָזְבוּ אֶת-הָאֳנִיָּה וְאֶת-אֲבִיהֶם וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A oni hned opustivše lodí a otce svého, šli za ním.
Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.
οἱ δὲ ευ᾿θέως α᾿φέντες τὸ πλοι̑ον καὶ τὸν πατέρα αυ᾿τω̑ν η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
הֵנֻון דֵּין מֵחדָא שׁבַקו לֵאלפָא ולַאבֻוהֻון וֵאזַלו בָּתרֵה׃ ס
הוּא סָבַב בְּכָל הַגָּלִיל כְּשֶׁהוּא מְלַמֵּד בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּמַכְרִיז אֶת בְּשׂוֹרַת הַמַּלְכוּת וּמְרַפֵּא כָּל מַחֲלָה וְכָל מַדְוֶה בָּעָם.
וַיָּסָב יֵשׁוּעַ בְּכָל-הַגָּלִיל וַיְּלַמֶּד-שָׁם בְּבָתֵּי הַכְּנֵסֶת קָרֹא בְּשׂרַת הַמַּלְכוּת וְרָפֹא כָּל-מַחֲלָה וְכָל-מַדְוֶה בָּעָם:
I procházel Ježíš všecku Galilei, uče v shromážděních jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího(j) a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. (j) ř: evangelium království ([Marek 1:39; Matouš 9:35])
καὶ περιη̑γεν ε᾿ν ο῞λη τη̑ Γαλιλαία διδάσκων ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς αυ᾿τω̑ν καὶ κηρύσσων τὸ ευ᾿αγγέλιον τη̑ς βασιλείας καὶ θεραπεύων πα̑σαν νόσον καὶ πα̑σαν μαλακίαν ε᾿ν τω̑ λαω̑
ומֵתכּרֵך הוָא יֵשֻׁוע בּכֻלָה גּלִילָא ומַלֵף הוָא בַּכנֻושָׁתהֻון ומַכרֵז סבַרתָא דּמַלכֻּותָא ומַאסֵא כֻּל כִּאב וכֻורהָן בּעַמָא׃ ס
שִׁמְעוֹ יָצָא בְּכָל סוּרְיָה וְהֵבִיאוּ אֵלָיו אֶת כָּל הַחוֹלִים הַסּוֹבְלִים מִמַּחֲלוֹת וּמַכְאוֹבִים לְמִינֵיהֶם, וְגַם אֲנָשִׁים אֲחוּזֵי שֵׁדִים, מֻכֵּי יָרֵחַ וּמְשֻׁתָּקִים, וְהוּא רִפֵּא אוֹתָם.
וַיֵּצֵא שָׁמְעוֺ בְּכָל-אֲרָם וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אֵת כָּל-הַחוֺלִים אֲשֶׁר דָּבְקוּ בָם תַּחֲלֻאִים שׁוֺנִים וָחֳלָיִם רָעִים אֲחֻזֵי רוּחוֺת רָעוֺת מֻכֵּי יָרֵחַ וּנְכֵי עֲצָמוֺת וַיִּרְפָּאֵם:
A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. I vodili k němu všecky nemocné, rozličnými neduhy a trápeními obklíčené, i ďábelníky, i náměsičníky, i šlakem poražené a uzdravoval je.
Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením(k), posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je. (k) ř: mukami 5. kapitola ([Matouš 8:16 Matouš 14:35 Matouš 15:30])
καὶ α᾿πη̑λθεν ἡ α᾿κοὴ αυ᾿του̑ ει᾿ς ο῞λην τὴν Συρίαν καὶ προσήνεγκαν αυ᾿τω̑ πάντας τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας ποικίλαις νόσοις καὶ βασάνοις συνεχομένους καὶ δαιμονιζομένους καὶ σεληνιαζομένους καὶ παραλυτικούς καὶ ε᾿θεράπευσεν αυ᾿τούς
וֵאשׁתּמַע טֵבֵּה בּכֻלָה סֻורִיַא וקַרֵבו לֵה כֻּלהֻון אַילֵין דּבִישׁ בִּישׁ עבִידִין בּכֻורהָנֵא משַׁחלפֵא וַאילֵין דַּאלִיצִין בּתַשׁנִיקֵא ודַיוָנֵא וַדבַר אֵגָּרֵא וַמשַׁרַיָא וַאסִי אֵנֻון׃
הֲמוֹנִים הֲמוֹנִים הָלְכוּ אַחֲרָיו מֵהַגָּלִיל וּמִדֵּקַפּוֹלִיס, מִירוּשָׁלַיִם וִיהוּדָה וּמֵעֵבֶר הַיַּרְדֵּן.
וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו קָהָל רָב מִן-הַגָּלִיל וּמִן-דֶּכַּפֹּלִיס וּמִן-יְרוּשָׁלַיִם וִיהוּדָה וְעֵבֶר הַיַּרְדֵּן:
I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z Desíti měst, i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání.
A velké zástupy z Galileje, Desítiměstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly. ([Marek 3:7-Marek 3:8; Lukáš 6:17-Lukáš 6:18])
καὶ η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοὶ α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ Δεκαπόλεως καὶ ῾Ιεροσολύμων καὶ ᾽Ιουδαίας καὶ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου
וֵאזַלו בָּתרֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא מֵן גּלִילָא ומֵן עֵסרַת־מדִינָתָא ומֵן אֻורִשׁלֵם ומֵן יִהֻוד ומֵן עֵברָא דּיֻורדּנָן סּ סּ׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת הֲמוֹן הָעָם עָלָה בְּמַעֲלֵה הָהָר וְיָשַׁב, וְתַלְמִידָיו נִגְּשׁוּ אֵלָיו.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר רָאָה אֶת-הֲמוֺן הָעָם וַיַּעַל אֶל-הָהָר וַיֵּשֶׁב שָׁם וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו:
Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. ([Marek 3:13])
ι᾿δών δὲ τοὺς ο῎χλους α᾿νέβη ει᾿ς τὸ ο῎ρος καὶ καθίσαντος αυ᾿του̑ προση̑λθαν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע לכֵנשֵׁא סלֵק לטֻורָא וכַד יִתֵב קרֵבו לוָתֵה תַּלמִידַוהי׃
פָּתַח פִּיו וְלִמֵּד אוֹתָם בְּאָמְרוֹ:
וַיִּפְתַּח אֶת-פִּיהוּ וַיּוֺרֶה לָהֶם לֵאמֹר:
I otevřev ústa svá, učil je, řka:
Tu otevřel ústa a učil je:
καὶ α᾿νοίξας τὸ στόμα αυ᾿του̑ ε᾿δίδασκεν αυ᾿τοὺς λέγων
וַפתַח פֻּומֵה ומַלֵף הוָא להֻון וָאמַר׃ ס
"אַשְׁרֵי עֲנִיֵּי הָרוּחַ, כִּי לָהֶם מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם.
אַשְׁרֵי עֲנִיֵּי הָרוּחַ כִּי לָהֶם מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
„Blaze chudým v duchu(l), neboť jejich je království nebeské. (l) pokorným ([Lukáš 6:20-Lukáš 6:26])
μακάριοι οἱ πτωχοὶ τω̑ πνεύματι ο῞τι αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
טֻובַיהֻון למֵסכִּנֵא בּרֻוח דּדִילהֻון הִי מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃ ס
אַשְׁרֵי הָאֲבֵלִים, כִּי הֵם יְנֻחָמוּ.
אַשְׁרֵי הַמִּתְאַבְּלִים כִּי-הֵם יְנֻחָמוּ:
Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. ([Izajáš 61:2-Izajáš 61:3; Jan 16:20])
μακάριοι οἱ πενθου̑ντες ο῞τι αυ᾿τοὶ παρακληθήσονται
טֻובַיהֻון לַאבִילֵא דּהֵנֻון נֵתבַּיאוֻן׃ ס
אַשְׁרֵי הָעֲנָוִים, כִּי הֵם יִירְשׁוּ אֶת הָאָרֶץ.
אַשְׁרֵי הָעֲנָוִים כִּי-הֵם יִירְשׁוּ-אָרֶץ:
Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. ([Žalmy 37:11])
μακάριοι οἱ πραει̑ς ο῞τι αυ᾿τοὶ κληρονομήσουσιν τὴν γη̑ν
טֻובַיהֻון למַכִּיכֵא דּהֵנֻון נִארתֻון לַארעָא׃ ס
אַשְׁרֵי הָרְעֵבִים וְהַצְּמֵאִים לְצֶדֶק, כִּי הֵם יִשְׂבָּעוּ.
אַשְׁרֵי הָרְעֵבִים וְהַצְּמֵאִים לִצְדָקָה כִּי-הֵם יִרְוָיֻן:
Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. ([Izajáš 55:1])
μακάριοι οἱ πεινω̑ντες καὶ διψω̑ντες τὴν δικαιοσύνην ο῞τι αυ᾿τοὶ χορτασθήσονται
טֻובַיהֻון לַאילֵין דּכַפנִין וַצהֵין לכִאנֻותָא דּהֵנֻון נֵסבּעֻון׃ ס
אַשְׁרֵי הָרַחֲמָנִים, כִּי הֵם יְרֻחָמוּ.
אַשְׁרֵי בַּעֲלֵי-רַחֲמִים כִּי-הֵם יְרֻחָמוּ:
Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. ([Jakubův 2:13])
μακάριοι οἱ ε᾿λεήμονες ο῞τι αυ᾿τοὶ ε᾿λεηθήσονται
טֻובַיהֻון לַמרַחמָנֵא דַּעלַיהֻון נֵהוֻון רַחמֵא׃ ס
אַשְׁרֵי בָּרֵי לֵבָב, כִּי הֵם יִרְאוּ אֶת אֱלֹהִים.
אַשְׁרֵי בָּרֵי לֵבָב כִּי-הֵם יֶחֱזוּ אֶת-אֱלֹהִים:
Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. ([Žalmy 24:3-Žalmy 24:4])
μακάριοι οἱ καθαροὶ τη̑ καρδία ο῞τι αυ᾿τοὶ τὸν θεὸν ο῎ψονται
טֻובַיהֻון לַאילֵין דַּדכֵין בּלֵבּהֻון דּהֵנֻון נֵחזֻון לַאלָהָא׃ ס
אַשְׁרֵי רוֹדְפֵי שָׁלוֹם, כִּי בְּנֵי אֱלֹהִים יִקָּרֵאוּ.
אַשְׁרֵי עֹשֵׂי שָׁלוֺם כִּי-הֵם יִקָּרְאוּ בְּנֵי-אֱלֹהִים:
Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. ([Židům 12:14])
μακάριοι οἱ ει᾿ρηνοποιοί ο῞τι αυ᾿τοὶ υἱοὶ θεου̑ κληθήσονται
טֻובַיהֻון לעָבדַּי שׁלָמָא דַּבנַוהי דַּאלָהָא נֵתקרֻון׃ ס
אַשְׁרֵי הַנִּרְדָּפִים בִּגְלַל הַצֶּדֶק, כִּי לָהֶם מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם.
אַשְׁרֵי הַנִּרְדָּפִים עֵקֶב צִדְקָתָם כִּי לָהֶם מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské.
Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. ([1 Petrův 3:14])
μακάριοι οἱ δεδιωγμένοι ε῞νεκεν δικαιοσύνης ο῞τι αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
טֻובַיהֻון לַאילֵין דֵּאתרדֵפו מֵטֻל כִּאנֻותָא דּדִילהֻון הִי מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃ ס
אַשְׁרֵיכֶם אִם יְחָרְפוּ וְיִרְדְּפוּ אֶתְכֶם וְיַעֲלִילוּ עֲלֵיכֶם בִּגְלָלִי.
אַשְׁרֵיכֶם אִם-יְחָרְפוּ אִם-יִרְדְּפוּ אֶתְכֶם וּבַשֶּׁקֶר יָבִיאוּ דִבַּתְכֶם רָעָה בַּעֲבוּר שְׁמִי:
Blahoslavení budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. ([1 Petrův 4:14])
μακάριοί ε᾿στε ο῞ταν ο᾿νειδίσωσιν ὑμα̑ς καὶ διὼξωσιν καὶ ει῎πωσιν πα̑ν πονηρὸν καθ῾ ὑμω̑ν ψευδόμενοι ε῞νεκεν ε᾿μου̑
טֻובַיכֻּון אֵמַתי דַּמחַסדִּין לכֻון ורָדפִּין לכֻון וָאמרִין עלַיכֻּון כֻּל מֵלָא בִּישָׁא מֵטֻלָתי בּדַגָּלֻותָא׃
שִׂמְחוּ וְגִילוּ, כִּי שְׂכַרְכֶם רַב בַּשָּׁמַיִם; הֲרֵי כָּךְ רָדְפוּ אֶת הַנְּבִיאִים שֶׁהָיוּ לִפְנֵיכֶם."
שִׂישׂוּ וְגִילוּ כִּי שְׂכַרְכֶם הַרְבֶּה מְאֹד בַּשָּׁמָיִם כִּי-כֵן רָדְפוּ אֶת-הַנְּבִיאִים אֲשֶׁר הָיוּ לִפְנֵיכֶם:
Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi. ([Matouš 23:37; Skutky apoštolské 7:52; Židům 11:37-Židům 11:38; Jakubův 5:10])
χαίρετε καὶ α᾿γαλλια̑σθε ο῞τι ὁ μισθὸς ὑμω̑ν πολὺς ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς ου῞τως γὰρ ε᾿δίωξαν τοὺς προφήτας τοὺς πρὸ ὑμω̑ν
הָידֵּין חדַו וַרוַזו דַּאגרכֻון סגִי בַּשׁמַיָא הָכַנָא גֵּיר רדַפו לַנבִיֵא דּמֵן קדָמַיכֻּון׃ ס
"אַתֶּם מֶלַח הָאָרֶץ, וְאִם תֹּאבַד לַמֶּלַח מְלִיחוּתוֹ, כֵּיצַד תֻּחְזַר לוֹ? הֵן לֹא יִצְלַח עוֹד לְשׁוּם דָּבָר כִּי אִם לְהַשְׁלִיכוֹ הַחוּצָה לִהְיוֹת מִרְמָס לְרַגְלֵי הַבְּרִיּוֹת.
אַתֶּם מֶלַח הָאָרֶץ וְאִם-הַמֶּלַח יָפוּג טַעְמוֺ בַּמֶּה יָמְלָח תָּפֵל לֹא-יִצְלַח לַכֹּל כִּי אִם-יְזֹרֶה הַחוּצָה וְהָיָה לְמִרְמַס רָגֶל:
Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí pošlapána.
Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. ([Marek 9:50; Lukáš 14:34-Lukáš 14:35])
ὑμει̑ς ε᾿στε τὸ α῞λας τη̑ς γη̑ς ε᾿ὰν δὲ τὸ α῞λας μωρανθη̑ ε᾿ν τίνι ἁλισθήσεται ει᾿ς ου᾿δὲν ι᾿σχύει ε῎τι ει᾿ μὴ βληθὲν ε῎ξω καταπατει̑σθαι ὑπὸ τω̑ν α᾿νθρὼπων
אַנתֻּון אֵנֻון מֵלחָה דַּארעָא אֵנהֻו דֵּין דּמֵלחָא תֵּפכַּה בּמָנָא תֵּתמלַח למֵדֵּם לָא אָזָלא אֵלָא דּתֵשׁתּדֵא לבַר ותֵתּדִישׁ מֵן אנָשָׁא׃ ס
אַתֶּם אוֹר הָעוֹלָם. עִיר שׁוֹכֶנֶת עַל הַר אֵינָהּ יְכוֹלָה לְהִסָּתֵר.
אַתֶּם אוֺר הָעוֺלָם עִיר יֹשֶׁבֶת עַל-הָהָר לֹא תוּכַל לְהִסָּתֵר:
Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. ([Efezským 5:8])
ὑμει̑ς ε᾿στε τὸ φω̑ς του̑ κόσμου ου᾿ δύναται πόλις κρυβη̑ναι ε᾿πάνω ο῎ρους κειμένη
אַנתֻּון אֵנֻון נֻוהרֵה דּעָלמָא לָא מֵשׁכּחָא דּתֵטשֵׁא מדִינתָּא דּעַל טֻורָא בַּניָא׃
גַּם אֵין מַדְלִיקִים מְנוֹרָה וְשָׂמִים אוֹתָהּ תַּחַת כְּלִי, אֶלָּא עַל כַּן שָׂמִים אוֹתָהּ וְאָז תָּאִיר לְכָל בָּאֵי הַבַּיִת.
וְאֵין מַדְלִיקִים נֵר לְתִתּוֺ תַּחַת הָאֵיפָה כִּי אִם-אֶל-הַמְּנֹרָה לְהָאִיר לְכֹל אֲשֶׁר בַּבָּיִת:
Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž jsou v domě.
A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. ([Marek 4:21; Lukáš 11:33 Lukáš 8:16])
ου᾿δὲ καίουσιν λύχνον καὶ τιθέασιν αυ᾿τὸν ὑπὸ τὸν μόδιον α᾿λλ῾ ε᾿πὶ τὴν λυχνίαν καὶ λάμπει πα̑σιν τοι̑ς ε᾿ν τη̑ οι᾿κία
ולָא מַנהרִין שׁרָגָא וסָימִין לֵה תּחֵית סַאתָא אֵלָא עַל מנָרתָּא ומַנהַר לכֻל אַילֵין דַּבבַיתָּא אֵנֻון׃
כָּךְ יָאֵר נָא אוֹרְכֶם לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם, לְמַעַן יִרְאוּ אֶת מַעֲשֵׂיכֶם הַטּוֹבִים וִיכַבְּדוּ אֶת אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם."
כֹּה יָאֵר אוֺרְכֶם לְעֵנֵי בְנֵי-הָאָדָם וְרָאוּ מַעֲשֵׂיכֶם הַטּוֺבִים וְאֶת-אֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם יְכַבֵּדוּ:
Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.
Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. ([Efezským 5:8-Efezským 5:9; 1 Petrův 2:12; Filipským 2:15])
ου῞τως λαμψάτω τὸ φω̑ς ὑμω̑ν ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων ο῞πως ι῎δωσιν ὑμω̑ν τὰ καλὰ ε῎ργα καὶ δοξάσωσιν τὸν πατέρα ὑμω̑ν τὸν ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
הָכַנָא נֵנהַר נֻוהרכֻון קדָם בּנַינָשָׁא דּנֵחזֻון עבָדַיכֻּון טָבֵא וַנשַׁבּחֻון לַאבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא׃ ס
"אַל תַּחְשְׁבוּ שֶׁבָּאתִי לְבַטֵּל אֶת הַתּוֹרָה אוֹ אֶת הַנְּבִיאִים; לֹא בָּאתִי לְבַטֵּל כִּי אִם לְקַיֵּם.
אַל תַּחְשְׁבוּ כִּי בָאתִי לְהָפֵר הַתּוֺרָה אוֺ הַנְּבִיאִים לֹא לְהָפֵר בָּאתִי כִּי אִם-לְמַלְּאֹת:
Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona aneb proroků. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit(m). (m) dovršit ([Matouš 3:15])
μὴ νομίσητε ο῞τι η῟λθον καταλυ̑σαι τὸν νόμον η῍ τοὺς προφήτας ου᾿κ η῟λθον καταλυ̑σαι α᾿λλὰ πληρω̑σαι
לָא תַּסבּרֻון דֵּאתִית דֵּאשׁרֵא נָמֻוסָא אַו נבִיֵא לָא אֵתִית דֵּאשׁרֵא אֵלָא דֵּאמַלֵא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, עַד אֲשֶׁר יַעַבְרוּ הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ אַף יוֹד אַחַת אוֹ תָּג אֶחָד לֹא יַעַבְרוּ מִן הַתּוֹרָה בְּטֶרֶם יִתְקַיֵּם הַכֹּל.
כִּי הֵן אָמֵן אָנֹכִי מַגִּיד לָכֶם עַד אֲשֶׁר הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעֲבֹרוּן לֹא תַעֲבֹר יוּד אַחַת מִן-הַתּוֺרָה אַף לֹא קוֺץ אֶחָד עַד כִּי-כֻלָּם יָקוּמוּ:
Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou.
Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. ([Lukáš 16:17])
α᾿μὴν γὰρ λέγω ὑμι̑ν ε῞ως α῍ν παρέλθη ὁ ου᾿ρανὸς καὶ ἡ γη̑ ι᾿ω̑τα ε῍ν η῍ μία κεραία ου᾿ μὴ παρέλθη α᾿πὸ του̑ νόμου ε῞ως α῍ν πάντα γένηται
אַמִין גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דַּעדַמָא דּנֵעבּרֻון שׁמַיָא וַארעָא יֻוד חדָא אַו חַד סֵרטָא לָא נֵעבַּר מֵן נָמֻוסָא עדַמָא דּכֻל נֵהוֵא׃ ס
לָכֵן כָּל הַמֵּפֵר אַחַת מִן הַמִּצְווֹת הַקְּטַנּוֹת הָאֵלֶּה וּמְלַמֵּד כָּךְ אֶת הַבְּרִיּוֹת, קָטוֹן יִקָּרֵא בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם. אֲבָל כָּל הָעוֹשֶׂה וּמְלַמֵּד, הוּא גָּדוֹל יִקָּרֵא בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם.
לָכֵן כָּל-הַמֵּפִיר אַחַת מִמִּצְוֺת קְטַנּוֺת אֵלֶּה וְהוֺרָה כָזֹאת לַאֲנָשִׁים נִקְלֶה יִקָּרֵא בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם וְהָעֹשֶׂה אֹתָן וּמְלַמֵּד לַעֲשׂוֺתָן נִכְבָּד יִקָּרֵא בְּמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. ([Jakubův 2:10])
ο῍ς ε᾿ὰν ου῏ν λύση μίαν τω̑ν ε᾿ντολω̑ν τούτων τω̑ν ε᾿λαχίστων καὶ διδάξη ου῞τως τοὺς α᾿νθρὼπους ε᾿λάχιστος κληθήσεται ε᾿ν τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ο῍ς δ῾ α῍ν ποιήση καὶ διδάξη ου῟τος μέγας κληθήσεται ε᾿ν τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
כֻּל מַן הָכִיל דּנֵשׁרֵא חַד מֵן פֻּוקדָּנֵא הָלֵין זעֻורֵא ונַלֵף הָכַנָא לַבנַינָשָׁא בּצִירָא נֵתקרֵא בּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא כֻּל דֵּין דּנֵעבֵּד ונַלֵף הָנָא רַבָּא נֵתקרֵא בּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם לֹא תִּהְיֶה צִדְקַתְכֶם מְרֻבָּה מִצִּדְקַת הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לֹא תִּכָּנְסוּ לְמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם לֹא-תִגְדַּל צִדְקַתְכֶם מִצִּדְקַת הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לֹא תָבֹאוּ לְמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿ὰν μὴ περισσεύση ὑμω̑ν ἡ δικαιοσύνη πλει̑ον τω̑ν γραμματέων καὶ Φαρισαίων ου᾿ μὴ ει᾿σέλθητε ει᾿ς τὴν βασιλείαν τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דֵּאלָא תִּאתַר כִּאנֻותכֻון יַתִּיר מֵן דּסָפרֵא וַפרִישֵׁא לָא תֵּעלֻון למַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃ ס
"שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר לָרִאשׁוֹנִים 'לֹא תִּרְצַח', וְ'כָל רוֹצֵחַ יְחֻיַּב לְדִין'.
שְׁמַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר נֶאֱמַר לַקַּדְמֹנִים לֹא תִּרְצָח וְהָאִישׁ אֲשֶׁר יִרְצַח יִנָּתֵן לַמִּשְׁפָּט בִּפְלִלִים:
Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen trpěti soud.
Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům(n): ‚Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.‘ (n) ř: dávným (stejně Matouš 5:33) ([Exodus 20:13])
η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿ρρέθη τοι̑ς α᾿ρχαίοις ου᾿ φονεύσεις ο῍ς δ῾ α῍ν φονεύση ε῎νοχος ε῎σται τη̑ κρίσει
שׁמַעתֻּון דֵּאתֵאמַר לקַדמָיֵא לָא תֵּקטֻול וכֻל דּנֵקטֻול מחַיַב הֻו לדִינָא׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: כָּל הַכּוֹעֵס עַל אָחִיו יְחֻיַּב לְדִין; הָאוֹמֵר לְאָחִיו 'רֵיק' יְחֻיַּב לְמִשְׁפַּט הַסַּנְהֶדְרִין; וְהָאוֹמֵר 'אֱוִיל' יְחֻיַּב לְאֵשׁ גֵּיהִנּוֹם.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמִּתְעַבֵּר בְּאָחִיו חִנָּם יִנָּתֵן לַמִּשְׁפָּט בִּפְלִלִים וְהַקֹּרֵא לְאָחִיו רֵיקָה יִנָּתֵן בִּידֵי הַסַּנְהֶדְרִין וְאִם נָבָל יִקְרָא-לוֺ יִפֹּל לְאֵשׁ גֵּיהִנֹּם:
Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, musí trpěti soud. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, musí pekelný oheň trpěti.
Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra(o), bude vydán soudu; kdo snižuje(p) svého bratra, bude vydán radě(q); a kdo svého bratra zatracuje(r), propadne ohnivému peklu. (o) var: + bez příčiny (p) ř: kdo řekne ‚raka‘ (tj. obviňuje z prázdnoty před Bohem) (q) ř: synedriu (r) ř: kdo řekne ‚blázne‘ (tj. obviňuje z bezbožnosti) ([1 Janův 3:15])
ε᾿γώ δὲ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πα̑ς ὁ ο᾿ργιζόμενος τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑ ε῎νοχος ε῎σται τη̑ κρίσει ο῍ς δ῾ α῍ν ει῎πη τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑ ῥακά ε῎νοχος ε῎σται τω̑ συνεδρίω ο῍ς δ῾ α῍ν ει῎πη μωρέ ε῎νοχος ε῎σται ει᾿ς τὴν γέενναν του̑ πυρός
אֵנָא דֵּין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מַן דּנֵרגַּז עַל אַחֻוהי אִיקִא מחַיַב הֻו לדִינָא וכֻל דּנִאמַר לַאחֻוהי רַקַא מחַיַב הֻו לַכנֻושׁתָּא ומַן דּנִאמַר לֵלָא מחַיַב הֻו לגִהַנָא דּנֻורָא׃
לָכֵן אִם תָּבִיא אֶת קָרְבָּנְךָ אֶל הַמִּזְבֵּחַ וְשָׁם תִּזָּכֵר כִּי לְאָחִיךָ דָּבָר נֶגְדְּךָ,
עַל-כֵּן אֵפוֺא כִּי-תַקְרִיב קָרְבָּן עַל-הַמִּזְבֵּחַ וְלִבְּךׇ יַגֶּד-לְךׇ שָׁם כִּי-דְבַר רִיב לְאָחִיךׇ עִמָּךְ:
Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě:
Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
ε᾿ὰν ου῏ν προσφέρης τὸ δω̑ρόν σου ε᾿πὶ τὸ θυσιαστήριον κα᾿κει̑ μνησθη̑ς ο῞τι ὁ α᾿δελφός σου ε῎χει τι κατὰ σου̑
אֵן הֻו הָכִיל דַּמקַרֵב אַנתּ קֻורבָּנָך עַל מַדבּחָא ותַמָן תֵּתּדּכַר דַּאחִיד עלַיךְּ אַחֻוך אַכּתָא מֵדֵּם׃
עֲזֹב אֶת קָרְבָּנְךָ שָׁם לִפְנֵי הַמִּזְבֵּחַ וְלֵךְ תְּחִלָּה לְהִתְרַצּוֹת לְאָחִיךָ וְאַחַר כָּךְ בּוֹא וְהַקְרֵב אֶת קָרְבָּנְךָ.
הַנַּח שָׁם קָרְבָּנְךׇ לִפְנֵי הַמִּזְבֵּחַ וְלֵךְ הִתְרַפֵּס וּרְהַב אָחִיךׇ וְאָז בֹּא וְהַקְרֵב קָרְבָּנֶךׇ:
Nechejž tu daru svého před oltářem a odejdi; prvé smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.
α῎φες ε᾿κει̑ τὸ δω̑ρόν σου ε῎μπροσθεν του̑ θυσιαστηρίου καὶ υ῞παγε πρω̑τον διαλλάγηθι τω̑ α᾿δελφω̑ σου καὶ τότε ε᾿λθών πρόσφερε τὸ δω̑ρόν σου
שׁבֻוק תַּמָן קֻורבָּנָך קדָם מַדבּחָא וזֵל לֻוקדַם אֵתרַעָא עַם אַחֻוך והָידֵּין תָּא קַרֵב קֻורבָּנָך׃ ס
מַהֵר לְהִתְפַּיֵּס עִם אִישׁ רִיבְךָ בְּעוֹדְךָ בַּדֶּרֶךְ אִתּוֹ, פֶּן יִמְסֹר אוֹתְךָ לַשּׁוֹפֵט וְהַשּׁוֹפֵט יִמְסֹר אוֹתְךָ לַשּׁוֹטֵר וְתֻשְׁלַךְ לְבֵית הַסֹּהַר.
מַהֵר הַשְׁלֵם עִם-אִישׁ רִיבְךׇ בְּעוֺדְךׇ עִמּוֺ בַדָּרֶךְ פֶּן-יַסְגִּיר אֹתְךׇ אִישׁ רִיבְךׇ בִּידֵי הַשֹּׁפֵט וְהַשֹּׁפֵט יַסְגִּירְךׇ בְּיַד הַשֹּׁטֵר וְהוּא יִתֶּנְךׇ לְבֵית הַסֹּהַר:
Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, aťby snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení. ([Matouš 18:34-Matouš 18:35; Lukáš 12:58-Lukáš 12:59])
ι῎σθι ευ᾿νοω̑ν τω̑ α᾿ντιδίκω σου ταχὺ ε῞ως ο῞του ει῏ μετ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ μήποτέ σε παραδω̑ ὁ α᾿ντίδικος τω̑ κριτη̑ καὶ ὁ κριτὴς τω̑ ὑπηρέτη καὶ ει᾿ς φυλακὴν βληθήση
הוַיתּ מֵתַאוֵא עַם בּעֵל דִּינָך עגַל עַד עַמֵה אַנתּ בֻּאורחָא דַּלמָא בּעֵל דִּינָך נַשׁלמָך לדַיָנָא ודַיָנָא נַשׁלמָך לגַבָּיָא ותֵפֵּל בֵּית־אַסִירֵא׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לְךָ, לֹא תֵּצֵא מִשָּׁם עַד אֲשֶׁר תְּשַׁלֵּם אֶת הַפְּרוּטָה הָאַחֲרוֹנָה."
וַאֲנִי אָמֵן אֹמֵר לְךׇ כִּי לֹא תַעֲלֶה מִשָּׁם עַד אֲשֶׁר תְּשַׁלֵּם אֶת-הַפְּרוּטָה הָאַחֲרֹנָה:
Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž i posledního haléře nenavrátíš.
Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.
α᾿μὴν λέγω σοι ου᾿ μὴ ε᾿ξέλθης ε᾿κει̑θεν ε῞ως α῍ν α᾿ποδω̑ς τὸν ε῎σχατον κοδράντην
וַאמִין אָמַר אנָא לָך דּלָא תֵּפֻּוק מֵן תַּמָן עדַמָא דּתֵתֵּל שָׁמֻונָא אחרָיָא סס׃
"שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר 'לֹא תִּנְאָף'.
שְׁמַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר נֶאֱמַר לַקַּדְמֹנִים לֹא תִּנְאָף:
Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ ([Exodus 20:14])
η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿ρρέθη ου᾿ μοιχεύσεις
שׁמַעתֻּון דֵּאתֵאמַר דּלָא תּגֻור׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁכָּל הַמַּבִּיט בְּאִשָּׁה מִתּוֹךְ תַּאֲוָה אֵלֶיהָ כְּבָר נָאַף אוֹתָהּ בְּלִבּוֹ.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-הַנֹּתֵן עֵינוֺ בְאִשָּׁה לַחֲשָׁק-בָּהּ בְּרוּחַ-זְנוּנִים נָאַף אֹתָהּ בְּלִבּוֺ:
Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
ε᾿γώ δὲ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πα̑ς ὁ βλέπων γυναι̑κα πρὸς τὸ ε᾿πιθυμη̑σαι αυ᾿τὴν η῎δη ε᾿μοίχευσεν αυ᾿τὴν ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑
אֵנָא דֵּין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מַן דּחָזֵא אַנתּתָא אַיך דּנֵרגִּיה מֵחדָא גָּרָה בּלֵבֵּה׃
אִם עֵינְךָ הַיְמָנִית תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, נַקֵּר אוֹתָהּ וְהַשְׁלֵךְ אוֹתָהּ מִמְּךָ, כִּי מוּטָב לְךָ שֶׁיֹּאבַד אֶחָד מֵאֵבָרֶיךָ מִשֶּׁיֻּשְׁלַךְ כָּל גּוּפְךָ לְגֵיהִנּוֹם.
וְאִם עֵינְךׇ הַיְמָנִית תַּכְשִׁילֶךׇ נַקְּרֶהָ וְהַשְׁלִיכֶהָ מִמֶּךׇ טוֺב לְךׇ בַּאֲבֹד אֵבֶר אֶחָד מֵהָשְׁלַךְ כָּל-בְּשָׂרְךׇ לְגֵיהִנֹּם:
Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylup je a vrz od sebe; neboť jest užitečněji tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. ([Matouš 18:8-Matouš 18:9; Marek 9:43-Marek 9:48])
ει᾿ δὲ ὁ ο᾿φθαλμός σου ὁ δεξιὸς σκανδαλίζει σε ε῎ξελε αυ᾿τὸν καὶ βάλε α᾿πὸ σου̑ συμφέρει γάρ σοι ι῞να α᾿πόληται ε῍ν τω̑ν μελω̑ν σου καὶ μὴ ο῞λον τὸ σω̑μά σου βληθη̑ ει᾿ς γέενναν
אֵן דֵּין עַינָך דּיַמִינָא מַכשׁלָא לָך חצִיה וַשׁדִיה מֵנָך פַּקָח לָך גֵּיר דּנִאבַד חַד הַדָּמָך ולָא כֻּלֵה פַּגרָך נֵפֵּל בּגִהַנָא׃
וְאִם יָדְךָ הַיְמָנִית תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, קַצֵּץ אוֹתָהּ וְהַשְׁלֵךְ אוֹתָהּ מִמְּךָ, כִּי מוּטָב לְךָ שֶׁיֹּאבַד אֶחָד מֵאֵבָרֶיךָ מֵרֶדֶת כָּל גּוּפְךָ לְגֵיהִנּוֹם."
וְאִם-יָדְךׇ הַיְמָנִית תַּכְשִׁילֶךׇ קַצְּצֶהָ וְהַשְׁלִיכֶהָ מִמֶּךָּ טוֺב לְךׇ בַּאֲבֹד אֵבֶר אֶחָד מֵהָשְׁלַךְ כָּל-בְּשָׂרְךׇ לְגֵיהִנֹּם:
A pakli ruka tvá pravá horší tě, utni ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.
A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.
καὶ ει᾿ ἡ δεξιά σου χεὶρ σκανδαλίζει σε ε῎κκοψον αυ᾿τὴν καὶ βάλε α᾿πὸ σου̑ συμφέρει γάρ σοι ι῞να α᾿πόληται ε῍ν τω̑ν μελω̑ν σου καὶ μὴ ο῞λον τὸ σω̑μά σου ει᾿ς γέενναν α᾿πέλθη
וֵאן אִידָך דּיַמִינָא מַכשׁלָא לָך פּסֻוק שׁדִיה מֵנָך פַּקָח לָך גֵּיר דּנִאבַד חַד מֵן הַדָּמַיךְּ ולָא כֻּלֵה פַּגרָך נֵפֵּל בּגִהַנָא׃
"נֶאֱמַר, 'אִישׁ כִּי יְשַׁלַּח אֶת אִשְׁתּוֹ יִתֵּן לָהּ סֵפֶר כְּרִיתוּת'.
וְנֶאֱמַר כִּי-יְשַׁלַּח אִישׁ אִשְׁתּוֺ וְנָתַן בְּיָדָהּ סֵפֶר כְּרִיתֻת:
Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí svou manželku, ať jí dá rozlukový lístek!‘ ([Deuteronomium 24:1 Matouš 19:3-Matouš 19:9])
ε᾿ρρέθη δέ ο῍ς α῍ν α᾿πολύση τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ δότω αυ᾿τη̑ α᾿ποστάσιον
אֵתֵאמַר דּמַן דּשָׁרֵא אַנתּתֵה נֵתֵּל לָה כּתָבָא דּדֻולָלָא׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: כָּל הַמְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ חוּץ מֵאֲשֶׁר עַל־דְּבַר זְנוּת, עוֹשֶׂה אוֹתָהּ לְנוֹאֶפֶת; וְהַלּוֹקֵחַ אֶת הַגְּרוּשָׁה לְאִשָּׁה נוֹאֵף הוּא."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם יְשַׁלַּח אִישׁ אִשְׁתּוֺ אִם לֹא עַל-דְּבַר זְנוּת מֵשִׂים אֹתָהּ לְנֹאָפֶת וְהַלֹּקֵחַ גְּרוּשָׁה לוֺ לְאִשָּׁה נֹאֵף הוּא:
Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.
ε᾿γώ δὲ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πα̑ς ὁ α᾿πολύων τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ παρεκτὸς λόγου πορνείας ποιει̑ αυ᾿τὴν μοιχευθη̑ναι καὶ ο῍ς ε᾿ὰν α᾿πολελυμένην γαμήση μοιχα̑ται
אֵנָא דֵּין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מַן דּשָׁרֵא אַנתּתֵה לבַר מֵן מֵלתָא דּזָניֻותָא עָבֵד לָה דַּתגֻור ומַן דּשָׁקֵל שׁבִיקתָּא גָּאַר׃ ס
"עוֹד שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר לָרִאשׁוֹנִים 'לֹא תִּשָּׁבַע לַשֶּׁקֶר וְשַׁלֵּם לַאדֹנָי נְדָרֶיךָ'.
וְעוֺד שְׁמַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר נֶאֱמַר לַקַּדְמֹנִים לֹא תִשָּׁבַע לַשֶּׁקֶר וְאֶת-נְדָרֶיךׇ תְּשַׁלֵּם לַיהוָֺה:
Opět slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Dále jste slyšeli, že bylo řečeno otcům: ‚Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu(s) přísahy své.‘ (s) ř: Pánu ([Leviticus 19:12; Numeri 30:3; Deuteronomium 23:22])
πάλιν η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿ρρέθη τοι̑ς α᾿ρχαίοις ου᾿κ ε᾿πιορκήσεις α᾿ποδὼσεις δὲ τω̑ κυρίω τοὺς ο῞ρκους σου
תֻּוב שׁמַעתֻּון דֵּאתֵאמַר לקַדמָיֵא דּלָא תּדַגֵּל בּמַומָתָך תּשַׁלֵם דֵּין למָריָא מַומָתָך׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁלֹּא לְהִשָּׁבַע בִּכְלָל: לֹא בַּשָּׁמַיִם, כִּי כִּסֵּא אֱלֹהִים הֵם;
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תִשָּׁבַע כָּל-שְׁבוּעָה לֹא תִשָּׁבַע בַּשָּׁמַיִם כִּי-כִסֵּא אֱלֹהִים הֵמָּה:
Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo trůn Boží jest;
Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ([Jakubův 5:12 Izajáš 66:1])
ε᾿γώ δὲ λέγω ὑμι̑ν μὴ ο᾿μόσαι ο῞λως μήτε ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ ο῞τι θρόνος ε᾿στὶν του̑ θεου̑
אֵנָא דֵּין אָמַר אנָא לכֻון לָא תִּאמֻון סָך לָא בַּשׁמַיָא דּכֻורסיָא הֻו דַּאלָהָא׃
אַף לֹא בָּאָרֶץ, כִּי הֲדוֹם רַגְלָיו הִיא; וְלֹא בִּירוּשָׁלַיִם, שֶׁהֲרֵי קִרְיַת מֶלֶךְ רָב הִיא.
וְלֹא בָאָרֶץ כִּי-הֲדֹם רַגְלָיו הִיא וְלֹא בִירוּשָׁלַיִם כִּי-הִיא קִרְיַת מֶלֶךְ רָב:
Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest; ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého toho Krále jest.
ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ([Žalmy 48:3])
μήτε ε᾿ν τη̑ γη̑ ο῞τι ὑποπόδιόν ε᾿στιν τω̑ν ποδω̑ν αυ᾿του̑ μήτε ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ο῞τι πόλις ε᾿στὶν του̑ μεγάλου βασιλέως
ולָא בַּארעָא דּכֻובשָׁא הי דַּתחֵית רֵגלַוהי אָפלָא בֻּאורִישׁלֵם דַּמדִינתֵּה הִי דּמַלכָּא רַבָּא׃
גַּם בְּרֹאשְׁךָ אַל תִּשָּׁבַע, כִּי אֵינְךָ יָכוֹל לַהֲפֹךְ שַׂעֲרָה אַחַת לִלְבָנָה אוֹ לִשְׁחוֹרָה.
וְלֹא תִשָּׁבַע בְּרֹאשֶׁךׇ כִּי-לֹא תוּכַל לַהֲפֹךְ שֵׂעָר אֶחָד לָבָן אוֺ שָׁחֹר:
Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal.
μήτε ε᾿ν τη̑ κεφαλη̑ σου ο᾿μόσης ο῞τι ου᾿ δύνασαι μίαν τρίχα λευκὴν ποιη̑σαι η῍ μέλαιναν
אָפלָא בּרִשָׁך תִּאמֵא דּלָא מֵשׁכַּח אַנתּ למֵעבַּד בֵּה מֵנתָא חדָא דּסַערָא אֻוכָּמתָּא אַו חֵוָרתָּא׃
אַךְ תְּהֵא מִלַּתְכֶם 'כֵּן', כֵּן; 'לֹא', לֹא. יוֹתֵר מִזֶּה מִן הָרָע הוּא."
אַךְ זֶה יְהִי דְבַרְכֶם הֵן הֵן לֹא לֹא וְיֹתֵר מִזֶּה מִמְּקוֺר הָרָע הוּא:
Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od zlého jest.
Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.
ε῎στω δὲ ὁ λόγος ὑμω̑ν ναὶ ναί οα̑ ου῎ τὸ δὲ περισσὸν τούτων ε᾿κ του̑ πονηρου̑ ε᾿στιν
אֵלָא תֵּהוֵא מֵלַתכֻון אִין אִין ולָא לָא מֵדֵּם דּמֵן הָלֵין יַתִּיר מֵן בִּישָׁא הֻו׃ ס
"שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר 'עַיִן תַּחַת עַיִן, שֵׁן תַּחַת שֵׁן'.
שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר עַיִן תַּחַת עַיִן וְשֵׁן תַּחַת שֵׁן:
Slyšeli jste, že říkáno bylo: Oko za oko, a zub za zub.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ ([Exodus 21:24; Leviticus 24:20; Deuteronomium 19:21])
η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿ρρέθη ο᾿φθαλμὸν α᾿ντὶ ο᾿φθαλμου̑ καὶ ο᾿δόντα α᾿ντὶ ο᾿δόντος
שׁמַעתֻּון דֵּאתֵאמַר דּעַינָא חלָף עַינָא ושֵׁנָא חלָף שֵׁנָא׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁלֹּא לְהִתְקוֹמֵם עַל עוֹשֵׂה הָרַע. אַדְּרַבָּא, הַסּוֹטֵר לְךָ עַל הַלְּחִי הַיְמָנִית, הַפְנֵה אֵלָיו גַּם אֶת הָאַחֶרֶת.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תִתְיַצֵּב בִּפְנֵי הַבָּא לְהָרַע לָךְ אִם יַכְּךׇ עַל-הַלְּחִי הַיְמָנִית תֶּן-לוֺ גַּם-הְַּׂמָאלִית:
Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; ([Lukáš 6:29-Lukáš 6:30 Přísloví 24:29; Římanům 12:17; 1 Petrův 3:9])
ε᾿γώ δὲ λέγω ὑμι̑ν μὴ α᾿ντιστη̑ναι τω̑ πονηρω̑ α᾿λλ῾ ο῞στις σε ρ᾿απίζει ει᾿ς τὴν δεξιὰν σιαγόνα σου στρέψον αυ᾿τω̑ καὶ τὴν α῎λλην
אֵנָא דֵּין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תּקֻומֻון לֻוקבַל בִּישָׁא אֵלָא מַן דּמָחֵא לָך עַל פַּכָּך דּיַמִינָא אַפנָא לֵה אָף אחרִנָא׃
מִי שֶׁרוֹצֶה לִתְבֹּעַ אוֹתְךָ לְדִין כְּדֵי לָקַחַת אֶת כֻּתָּנְתְּךָ, הַנַּח לוֹ גַּם אֶת מְעִילְךָ.
וְכָל-הֶחָפֵץ לָרִיב עִמְּךׇ לָקַחַת הַכְּתֹנֶת מֵעָלֶיךׇ הַנַּח לוֺ גַּם-מְעִילֶךׇ:
A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. ([1 Korintským 6:7])
καὶ τω̑ θέλοντί σοι κριθη̑ναι καὶ τὸν χιτω̑νά σου λαβει̑ν α῎φες αυ᾿τω̑ καὶ τὸ ἱμάτιον
ומַן דּצָבֵא דַּנדֻון עַמָך ונֵשׁקֻול כֻּותִּינָך שׁבֻוק לֵה אָף מַרטֻוטָך׃ ס
וּמִי שֶׁמְּאַלֵּץ אוֹתְךָ לָלֶכֶת אִתּוֹ מֶרְחָק שֶׁל מִיל אֶחָד, לֵךְ אִתּוֹ שְׁנַיִם.
וְהַנֹּגֵשׂ בְּךׇ לָלֶכֶת עִמּוֺ כִּבְרַת אֶרֶץ אֶחָת לֵךְ עִמּוֺ שְׁתָּיִם:
A nutil-li by tě kdo míli jednu, jdi s ním dvě.
Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
καὶ ο῞στις σε α᾿γγαρεύσει μίλιον ε῞ν υ῞παγε μετ῾ αυ᾿του̑ δύο
מַן דַּמשַׁחַר לָך מִילָא חַד זֵל עַמֵה תּרֵין׃ ס
תֵּן לַמְבַקֵּשׁ מִמְּךָ וְאַל תִּפְנֶה מִן הָרוֹצֶה לִלְווֹת מִמְּךָ."
תֵּן לַמְבַקֵּשׁ מִמֶּךָּ וּמֵאֵת הֶחָפֵץ לִלְוֺת מִיָּדְךׇ אַל-תַּסְתֵּר פָּנֶיךׇ:
A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.
τω̑ αι᾿του̑ντί σε δός καὶ τὸν θέλοντα α᾿πὸ σου̑ δανίσασθαι μὴ α᾿ποστραφη̑ς
מַן דּשָׁאֵל לָך הַב לֵה ומַן דּצָבֵא דּנִאזַף מֵנָך לָא תֵּכלֵיוהי׃ ס
"שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר 'אֱהַב אֶת רֵעֲךָ וּשְׂנָא אֶת אוֹיִבְךָ'.
שְׁמַעְתֶּם כִּי נֶאֱמַר וְאָהַבְתָּ אֶת-רֵעֲךׇ וְאָיַבְתָּ אֶת-אֹיְבֶךׇ:
Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ ([Leviticus 19:18 Lukáš 6:27-Lukáš 6:28 Lukáš 6:32-Lukáš 6:36])
η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿ρρέθη α᾿γαπήσεις τὸν πλησίον σου καὶ μισήσεις τὸν ε᾿χθρόν σου
שׁמַעתֻּון דֵּאתֵאמַר דַּרחַם לקַרִיבָך וַסנִי לַבעֵלדּבָבָך׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אֶהֱבוּ אֶת אוֹיְבֵיכֶם וְהִתְפַּלְּלוּ בְּעַד רוֹדְפֵיכֶם,
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֶהֱבוּ אֶת-אֹיְבֵיכֶם בָּרֲכוּ אֶת-מְקַלְלֵיכֶם הֵיטִיבוּ לְשׂנְאֵיכֶם וְהַעְתִּירוּ בְּעַד מַכְאִיבֵיכֶם וְרֹדְפֵיכֶם:
Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví,
Já však vám pravím: Milujte své nepřátele(t) a modlete se za ty, kdo vás(u) pronásledují, (t) var: + žehnejte těm, kdo vás pronásledují, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí (u) var: + hanobí a ([Exodus 23:4-Exodus 23:5; Přísloví 25:21-Přísloví 25:22; Římanům 12:20-Římanům 12:21])
ε᾿γώ δὲ λέγω ὑμι̑ν α᾿γαπα̑τε τοὺς ε᾿χθροὺς ὑμω̑ν καὶ προσεύχεσθε ὑπὲρ τω̑ν διωκόντων ὑμα̑ς
אֵנָא דֵּין אָמַר אנָא לכֻון אַחֵבו לַבעֵלדּבָבַיכֻּון ובַרֵכו למַן דּלָאֵט לכֻון וַעבֵדו דּשַׁפִּיר למַן דּסָנֵא לכֻון וצַלַו עַל אַילֵין דּדָברִין לכֻון בַּקטִירָא ורָדפִּין לכֻון׃
לְמַעַן תִּהְיוּ בָּנִים לַאֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם, כִּי הוּא מַזְרִיחַ שִׁמְשׁוֹ עַל רָעִים וְעַל טוֹבִים וּמַמְטִיר גֶּשֶׁם עַל צַדִּיקִים וְעַל רְשָׁעִים.
לְמַעַן תִּהְיוּ בָנִים אֶל-אֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם הַמֵּאִיר שִׁמְשׁוֺ לָרָעִים וְלַטּוֺבִים וּמַמְטִיר לַצַּדִּיקִים וְלָרְשָׁעִים:
Abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. ([Efezským 5:1])
ο῞πως γένησθε υἱοὶ του̑ πατρὸς ὑμω̑ν του̑ ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς ο῞τι τὸν η῞λιον αυ᾿του̑ α᾿νατέλλει ε᾿πὶ πονηροὺς καὶ α᾿γαθοὺς καὶ βρέχει ε᾿πὶ δικαίους καὶ α᾿δίκους
אַיכַּנָא דּתֵהוֻון בּנַוהי דַּאבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא הַו דּמַדנַח שֵׁמשֵׁה עַל טָבֵא ועַל בִּישֵׁא ומַחֵת מֵטרֵה עַל כִּאנֵא ועַל עַוָלֵא׃
הֵן אִם תֹּאהֲבוּ אֶת אוֹהֲבֵיכֶם מַה שְֹכַרְכֶם? הֲלֹא גַּם הַמּוֹכְסִים עוֹשִׂים זֹאת.
כִּי אִם-תֶּאֱהָבוּן אֶת-אֹהֲבֵיכֶם מַה-ָּׂכָר לָכֶם הֲלֹא גַם-הַמֹּכְסִים יַעֲשׂוּן כְּמוֺ-כֵן:
Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?
ε᾿ὰν γὰρ α᾿γαπήσητε τοὺς α᾿γαπω̑ντας ὑμα̑ς τίνα μισθὸν ε῎χετε ου᾿χὶ καὶ οἱ τελω̑ναι τὸ αυ᾿τὸ ποιου̑σιν
אֵן גֵּיר מַחבִין אנתֻּון לַאילֵין דּמַחבִין לכֻון מָנָא אַגרָא אִית לכֻון לָא הָא אָף מָכסֵא הִי הָדֵא עָבדִּין׃
וְאִם תִּשְׁאֲלוּ בִּשְׁלוֹם אֲחֵיכֶם בִּלְבַד, מַהוּ הַמְיֻחָד שֶׁאַתֶּם עוֹשִׂים? הֲלֹא גַּם הַגּוֹיִים עוֹשִׂים זֹאת.
וְאִם-תִּפְקְדוּ לְשָׁלוֺם רַק אֶת-אֲחֵיכֶם מַה-יִּתְרוֺן לָכֶם כֵּן יַעֲשׂוּן גַּם-הַמֹּכְסִים:
A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí.
A jestliže zdravíte jenom své bratry(v), co činíte zvláštního? Což i pohané(x) nečiní totéž? (v) var: přátele (x) var: celníci 6. kapitola
καὶ ε᾿ὰν α᾿σπάσησθε τοὺς α᾿δελφοὺς ὑμω̑ν μόνον τί περισσὸν ποιει̑τε ου᾿χὶ καὶ οἱ ε᾿θνικοὶ τὸ αυ᾿τὸ ποιου̑σιν
וֵאן שָׁאלִין אנתֻּון בַּשׁלָמָא דַּאחַיכֻּון בַּלחֻוד מָנָא יַתִּיר עָבדִּין אנתֻּון לָא הָא אָף מָכסֵא הִי הָדֵא עָבדִּין׃
לָכֵן הֱיוּ שְׁלֵמִים, כְּמוֹ שֶׁאֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם שָׁלֵם הוּא."
לָכֵן הֱיוּ תְמִימִם כַּאֲשֶׁר אֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם תָּמִים הוּא:
Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. ([Leviticus 19:2; Deuteronomium 18:13])
ε῎σεσθε ου῏ν ὑμει̑ς τέλειοι ὡς ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ου᾿ράνιος τέλειός ε᾿στιν
הוַו הָכִיל אַנתֻּון גּמִירֵא אַיכַּנָא דַּאבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא גּמִיר הֻו סּ סּ׃
הִשָּׁמְרוּ מִלַּעֲשׂוֹת אֶת צִדְקַתְכֶם לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם מִתּוֹךְ כַּוָּנָה שֶׁיִּרְאוּ אֶתְכֶם; אִם תַּעֲשׂוּ כֵן, אֵין לָכֶם שָׂכָר אֵצֶל אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם.
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מֵעֲשׂוֺת צְדָקָה לְמַרְאֵה עֵינֵי הָאָדָם פֶּן שָׂכָר לֹא תִַּׂיגוּ מֵאֵת אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמָיִם:
Pilně se varujte, abyste almužny své nedávali před lidmi, proto abyste vidíni byli od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce svého, kterýž jest v nebesích.
Varujte se konat skutky spravedlnosti(y) před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích. (y) var: dobrodiní ([Matouš 23:5; Koloským 3:23-Koloským 3:24])
προσέχετε δὲ τὴν δικαιοσύνην ὑμω̑ν μὴ ποιει̑ν ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων πρὸς τὸ θεαθη̑ναι αυ᾿τοι̑ς ει᾿ δὲ μή γε μισθὸν ου᾿κ ε῎χετε παρὰ τω̑ πατρὶ ὑμω̑ν τω̑ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
חֻורו דֵּין בּזֵדקַתכֻון דּלָא תֵּעבּדֻונָה קדָם בּנַי־אנָשָׁא אַיך דּתֵתחזֻון להֻון וֵאלָא אַגרָא לַיתּ לכֻון לוָת אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא׃
לָכֵן בַּעֲשׂוֹתְךָ מַעֲשֵׂי חֶסֶד אַל תַּשְׁמִיעַ קוֹל תְּרוּעָה לְפָנֶיךָ כְּמוֹ שֶׁעוֹשִׂים הַצְּבוּעִים בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּבָרְחוֹבוֹת כְּדֵי שֶׁיְּכַבְּדוּ אוֹתָם הַבְּרִיּוֹת. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, שְׂכָרָם אִתָּם.
לָכֵן בַּעֲשׂוֺתְךׇ צְדָקָה לֹא תַשְׁמִיעַ קוֺל תְּרוּעָה לְפָנֶיךׇ כַּאֲשֶׁר יַעֲשׂוּ הַחֲנֵפִים בְּבָתֵּי הַכְּנֵסֶת וּבָרְחֹבוֺת לְמַעַן יִַּׂיגוּ כָבוֺד לְעֵינֵי בְנֵי-הָאָדָם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הִנֵּה שְׂכָרָם לִפְנֵיהֶם:
Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ryncích, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.
Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost(z), jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. (z) ř: nevytrubuj před sebou
ο῞ταν ου῏ν ποιη̑ς ε᾿λεημοσύνην μὴ σαλπίσης ε῎μπροσθέν σου ω῞σπερ οἱ ὑποκριταὶ ποιου̑σιν ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ ε᾿ν ται̑ς ρ᾿ύμαις ο῞πως δοξασθω̑σιν ὑπὸ τω̑ν α᾿νθρὼπων α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν α᾿πέχουσιν τὸν μισθὸν αυ᾿τω̑ν
אֵמַתי הָכִיל דּעָבֵד אַנתּ זֵדקתָא לָא תֵּקרֵא קַרנָא קדָמַיךְּ אַיך דּעָבדִּין נָסבַּי בַּאפֵּא בַּכנֻושָׁתָא וַבשֻׁוקֵא אַיך דּנֵשׁתַּבּחֻון מֵן בּנַי־אנָשָׁא וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּקַבֵּלו אַגרהֻון׃
וְאַתָּה בַּעֲשׂוֹתְךָ מַעֲשֵׂה חֶסֶד אַל תֵּדַע שְׂמֹאלְךָ אֶת אֲשֶׁר עוֹשָׂה יְמִינְךָ,
וְאַתָּה בַּעֲשׂוֺתְךׇ צְדָקָה אַל-תֵּדַע שְׂמֹאלְךׇ אֵת אֲשֶׁר עֹשָׂה יְמִינֶךׇ:
Ale ty když almužnu dáváš, nechť neví levice tvá, co činí pravice tvá,
Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,
σου̑ δὲ ποιου̑ντος ε᾿λεημοσύνην μὴ γνὼτω ἡ α᾿ριστερά σου τί ποιει̑ ἡ δεξιά σου
אַנתּ דֵּין מָא דּעָבֵד אַנתּ זֵדקתָא לָא תֵּדַּע סֵמָלָך מָנָא עָבדָּא יַמִינָך׃
לְמַעַן יִהְיוּ חֲסָדֶיךָ בַּסֵּתֶר וְאָבִיךָ הָרוֹאֶה בַּמִּסְתָּרִים יִגְמֹל לְךָ."
לְמַעַן תִּהְיֶה צִדְקָתְךׇ בַּסָּתֶר וְאָבִיךׇ הָרֹאֶה בַסֵּתֶר גְּמוּלְךׇ בַּגַּלוּי יְשַׁלֶּם-לָךְ:
Aby almužna tvá byla v skrytě, Otec pak tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí(a). (a) var: + zjevně (tak i Matouš 6:6 Matouš 6:18)
ο῞πως η῏ σου ἡ ε᾿λεημοσύνη ε᾿ν τω̑ κρυπτω̑ καὶ ὁ πατήρ σου ὁ βλέπων ε᾿ν τω̑ κρυπτω̑ α᾿ποδὼσει σοι
אַיך דּתֵהוֵא זֵדקתָך בּכֵסיָא וַאבֻוך דּחָזֵא בּכֵסיָא הֻו נֵפרעָך בּגֵליָא׃
"כַּאֲשֶׁר אַתֶּם מִתְפַּלְּלִים אַל תִּהְיוּ כַּצְּבוּעִים, הָאוֹהֲבִים לְהִתְפַּלֵּל בְּעָמְדָם בְּבָתֵּי כְּנֶסֶת וּבְפִנּוֹת שֶׁל רְחוֹבוֹת לְמַעַן יֵרָאוּ לִבְנֵי אָדָם. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, שְׂכָרָם אִתָּם.
וְכִי תָבֹאוּ לְהִתְפַּלֵּל אַל-תִּהְיוּ כְּאַנְשֵׁי חֹנֶף הָאֹהֲבִים לַעֲמֹד לְהִתְפַּלֵּל בְּבָתֵּי הַכְּנֵסֶת וּפִנּוֺת הַשְּׁוָקִים לְמַעַן תִּירְאֶינָה אֹתָם עֵינֵי בְנֵי-הָאָדָם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הִנֵּה שְׂכָרָם לִפְנֵיהֶם:
A když bys se modlil, nebývej jako pokrytci. Obyčej zajisté mají, v školách a na úhlech ulic stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.
A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
καὶ ο῞ταν προσεύχησθε ου᾿κ ε῎σεσθε ὡς οἱ ὑποκριταί ο῞τι φιλου̑σιν ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ ε᾿ν ται̑ς γωνίαις τω̑ν πλατειω̑ν ἑστω̑τες προσεύχεσθαι ο῞πως φανω̑σιν τοι̑ς α᾿νθρὼποις α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν α᾿πέχουσιν τὸν μισθὸν αυ᾿τω̑ν
ומָא דַּמצַלֵא אַנתּ לָא תֵּהוֵא אַיך נָסבַּי בַּאפֵּא דּרָחמִין לַמקָם בַּכנֻושָׁתָא וַבזָויָתָא דּשֻׁוקֵא לַמצַלָיֻו דּנֵתחזֻון לַבנַי־אנָשָׁא וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּקַבֵּלו אַגרהֻון׃
וְאַתָּה כַּאֲשֶׁר תִּתְפַּלֵּל הִכָּנֵס לְחַדְרְךָ, סְגֹר אֶת הַדֶּלֶת בַּעַדְךָ וְהִתְפַּלֵּל לְאָבִיךָ אֲשֶׁר בַּסֵּתֶר, ואָבִיךָ הָרוֹאֶה בַּמִּסְתָּרִים יִגְמֹל לְךָ.
וְאַתָּה בִּתְפִלָּתְךׇ בֹּא בַחֲדָרֶיךׇ וּסְגֹר דְּלָתְךׇ בַּעֲדֶךׇ וְהִתְפַּלֵּל אֶל-אָבִיךׇ אֲשֶׁר סֵתֶר סְבִיבָיו וְאָבִיךׇ הָרֹאֶה בַסֵּתֶר גְּמוּלְךׇ בַּגַּלוּי יְשַׁלֶּם-לָךְ:
Ale ty když bys se modlil, vejdi do pokojíka svého, a zavra dvéře své, modliž se Otci svému, kterýž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
σὺ δὲ ο῞ταν προσεύχη ει῎σελθε ει᾿ς τὸ ταμει̑όν σου καὶ κλείσας τὴν θύραν σου πρόσευξαι τω̑ πατρί σου τω̑ ε᾿ν τω̑ κρυπτω̑ καὶ ὁ πατήρ σου ὁ βλέπων ε᾿ν τω̑ κρυπτω̑ α᾿ποδὼσει σοι
אַנתּ דֵּין אֵמַתי דַּמצַלֵא אַנתּ עֻול לתַוָנָך וַאחֻוד תַּרעָך וצַלָא לַאבֻוך דַּבכֵסיָא וַאבֻוך דּחָזֵא בּכֵסיָא נֵפרעָך בּגֵליָא׃
כַּאֲשֶׁר אַתֶּם מִתְפַּלְּלִים הִמָּנְעוּ מִלְּגַבֵּב מִלִּים כַּגּוֹיִים, הַחוֹשְׁבִים שֶׁבְּרֹב דִּבּוּרָם יִשָּׁמְעוּ.
וְכַאֲשֶׁר אַתֶּם מִתְפַּלְּלִים אַל-תְּבַטְּאוּ בִשְׂפָתַיִם כַּגּוֺיִם אֲשֶׁר יַחְשֹׁב לִבָּם כִּי-יִשָּׁמְעוּ בַּעֲטֶרֶת דְּבָרִים:
Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že pro tu svou mnohomluvnost vyslyšáni budou.
Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané(b); oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. (b) var: pokrytci
προσευχόμενοι δὲ μὴ βατταλογήσητε ω῞σπερ οἱ ε᾿θνικοί δοκου̑σιν γὰρ ο῞τι ε᾿ν τη̑ πολυλογία αυ᾿τω̑ν ει᾿σακουσθήσονται
ומָא דַּמצַלֵין אנתֻּון לָא הוַיתֻּון מפַקקִין אַיך חַנפֵא סָברִין גֵּיר דַּבמַמללָא סַגִּיָאא מֵשׁתַּמעִין׃
אַל תִּהְיוּ דּוֹמִים לָהֶם, כִּי יוֹדֵעַ אֲבִיכֶם אֶת צָרְכֵיכֶם בְּטֶרֶם תְּבַקְשׁוּ מִמֶּנּוּ.
לָכֵן אַל-תִּשְׁווּ לָמוֺ כִּי יֹדֵעַ אֲבִיכֶם מַה-מַּחְסוֺרְכֶם טֶרֶם תִּשְׁאֲלוּ מִיָּדוֺ:
Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prvé než byste vy ho prosili.
Nebuďte jako oni; vždyť(c) váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. (c) var: + Bůh ([Matouš 6:32])
μὴ ου῏ν ὁμοιωθη̑τε αυ᾿τοι̑ς οι῏δεν γὰρ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ω῟ν χρείαν ε῎χετε πρὸ του̑ ὑμα̑ς αι᾿τη̑σαι αυ᾿τόν
לָא הָכִיל תֵּדַּמֻון להֻון אַבֻוכֻון גֵּיר יָדַע מָנָא מֵתבּעֵא לכֻון עַדלָא תֵּשֵׁאלֻונָיהי׃ ס
לָכֵן כָּךְ הִתְפַּלְּלוּ אַתֶּם: 'אָבִינוּ שֶׁבַּשָּׁמַיִם, יִתְקַדֵּשׁ שִׁמְךָ,
וְאַתֶּם כֹּה תִתְפַּלָּלוּ אָבִינוּ שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתְקַדַּשׁ שְׁמֶךׇ:
A protož vy takto se modlte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.
Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. ([Lukáš 11:2-Lukáš 11:4])
ου῞τως ου῏ν προσεύχεσθε ὑμει̑ς πάτερ ἡμω̑ν ὁ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς ἁγιασθήτω τὸ ο῎νομά σου
הָכַנָא הָכִיל צַלַו אַנתֻּון אַבֻון דּבַשׁמַיָא נֵתקַדַּשׁ שׁמָך׃
תָּבוֹא מַלְכוּתְךָ, יֵעָשֶׂה רְצוֹנְךָ כְּבַשָּׁמַיִם כֵּן בָּאָרֶץ.
תָּבֹא מַלְכוּתֶךׇ יֵעָשֶׂה רְצוֺנְךׇ בָּאָרֶץ כַּאֲשֶׁר נַעֲשָׂה בַשָּׁמָיִם:
Přiď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
ε᾿λθέτω ἡ βασιλεία σου γενηθήτω τὸ θέλημά σου ὡς ε᾿ν ου᾿ρανω̑ καὶ ε᾿πὶ γη̑ς
תִּאתֵא מַלכֻּותָך נֵהוֵא צֵביָנָך אַיכַּנָא דּבַשׁמַיָא אָף בַּארעָא׃
אֶת לֶחֶם חֻקֵּנוּ תֵּן לָנוּ הַיּוֹם,
תֶּן-לָנוּ הַיּוֺם לֶחֶם חֻקֵּנוּ:
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
Náš denní(d) chléb dej nám dnes. (d) zítřejší (tj. chléb budoucího věku)
τὸν α῎ρτον ἡμω̑ν τὸν ε᾿πιούσιον δὸς ἡμι̑ν σήμερον
הַב לַן לַחמָא דּסֻונקָנַן יַומָנָא׃
וּסְלַח לָנוּ עַל חֲטָאֵינוּ כְּפִי שֶׁסּוֹלְחִים גַּם אֲנַחְנוּ לַחוֹטְאִים לָנוּ.
וּסְלַח-לָנוּ אֶת-אַשְׁמָתֵנוּ כַּאֲשֶׁר סֹלְחִים אֲנַחְנוּ לַאֲשֶׁר אָשְׁמוּ לָנוּ:
A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.
A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili(e) těm, kdo se provinili proti nám(f). (e) var: odpouštíme (f) A odpusť nám naše dluhy, jako i my jsme odpustili svým dlužníkům.
καὶ α῎φες ἡμι̑ν τὰ ο᾿φειλήματα ἡμω̑ν ὡς καὶ ἡμει̑ς α᾿φήκαμεν τοι̑ς ο᾿φειλέταις ἡμω̑ν
וַשׁבֻוק לַן חַובַּין אַיכַּנָא דָּאף חנַן שׁבַקן לחַיָבַין׃
וְאַל תְּבִיאֵנוּ לִידֵי נִסָּיוֹן, כִּי אִם חַלְּצֵנוּ מִן הָרָע.'
וְאַל-תְּבִיאֵנוּ לִידֵי מַסָּה כִּי אִם-הַצִּילֵנוּ מִן-הָרָע כִּי לְךׇ הַמַּמְלָכָה וְהַגְּבוּרָה וְהַתִּפְאֶרֶת לְעוֺלְמֵי עוֺלָמִים אָמֵן:
I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.
A nevydej nás v pokušení(g), ale vysvoboď nás od zlého(h). (g) na pospas zkoušce (h) var: + Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.
καὶ μὴ ει᾿σενέγκης ἡμα̑ς ει᾿ς πειρασμόν α᾿λλὰ ρ᾿υ̑σαι ἡμα̑ς α᾿πὸ του̑ πονηρου̑
ולָא תַּעלַן לנֵסיֻונָא אֵלָא פַּצָן מֵן בִּישָׁא מֵטֻל דּדִילָך הי מַלכֻּותָא וחַילָא ותֵשׁבֻּוחתָּא לעָלַם עָלמִין׃ ס
כִּי אִם תִּסְלְחוּ לִבְנֵי אָדָם עַל חַטֹּאתֵיהֶם, גַּם אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִסְלַח לָכֶם.
כִּי אִם-תִּסְלְחוּ לִבְנֵי-אָדָם אֶת-אַשְׁמָתָם גַּם-אֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם יִסְלַח לָכֶם:
Nebo jestliže odpustíte lidem poklésky jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; ([Matouš 18:35; Marek 11:25])
ε᾿ὰν γὰρ α᾿φη̑τε τοι̑ς α᾿νθρὼποις τὰ παραπτὼματα αυ᾿τω̑ν α᾿φήσει καὶ ὑμι̑ν ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ου᾿ράνιος
אֵן גֵּיר תֵּשׁבּקֻון לַבנַינָשָׁא סַכלוָתהֻון נֵשׁבֻּוק אָף לכֻון אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא׃
וְאִם לֹא תִּסְלְחוּ לִבְנֵי אָדָם, גַּם אֲבִיכֶם לֹא יִסְלַח לָכֶם עַל חַטֹּאתֵיכֶם."
וְאִם-לֹא תִסְלְחוּ לִבְנֵי-אָדָם אֶת-אַשְׁמָתָם גַּם-אֲבִיכֶם לֹא-יִסְלַח לָכֶם אַשְׁמַתְכֶם:
Jestliže pak neodpustíte lidem pádů jejich, aniž Otec váš odpustí vám pádů vašich.
jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.
ε᾿ὰν δὲ μὴ α᾿φη̑τε τοι̑ς α᾿νθρὼποις ου᾿δὲ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν α᾿φήσει τὰ παραπτὼματα ὑμω̑ν
אֵן דֵּין לָא תֵּשׁבּקֻון לַבנַינָשָׁא אָפלָא אַבֻוכֻון שָׁבֵק לכֻון סַכלוָתכֻון׃ ס
"כַּאֲשֶׁר אַתֶּם צָמִים אַל תְּהַלְּכוּ קוֹדְרִים כְּמוֹ הַצְּבוּעִים, הַמְשַׁנִּים אֶת פְּנֵיהֶם כְּדֵי לְהֵרָאוֹת צָמִים לִבְנֵי אָדָם. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, שְׂכָרָם אִתָּם.
וְכִי תָצוּמוּ אַל-תִּהְיוּ כְחַנְפֵי-לֵב מַקְדִּירֵי פָנִים אֲשֶׁר יַפִּילוּ פְנֵיהֶם לְהִוָּדַע לִבְנֵי-אָדָם בְּתַעֲנִיתָם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הִנֵּה שְׂכָרָם לִפְנֵיהֶם:
Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou.
A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. ([Izajáš 58:5])
ο῞ταν δὲ νηστεύητε μὴ γίνεσθε ὡς οἱ ὑποκριταὶ σκυθρωποί α᾿φανίζουσιν γὰρ τὰ πρόσωπα αυ᾿τω̑ν ο῞πως φανω̑σιν τοι̑ς α᾿νθρὼποις νηστεύοντες α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν α᾿πέχουσιν τὸν μισθὸν αυ᾿τω̑ν
אֵמַתי דֵּין דּצָימִין אנתֻּון לָא תֵּהוֻון כּמִירֵא אַיך נָסבַּי בַּאפֵּא מחַבּלִין גֵּיר פַּרצֻופַּיהֻון אַיך דּנֵתחזֻון לַבנַינָשָׁא דּצָימִין וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּקַבֵּלו אַגרהֻון׃
וְאַתָּה כַּאֲשֶׁר תָּצוּם מְשַׁח אֶת רֹאשְׁךָ בְּשֶׁמֶן וּרְחַץ אֶת פָּנֶיךָ,
וְאַתָּה כִּי תָצוּם תָּסוּךְ רֹאשְׁךׇ וְתִרְחַץ פָּנֶיךׇ:
Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,
Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj, ([Kazatel 9:8])
σὺ δὲ νηστεύων α῎λειψαί σου τὴν κεφαλὴν καὶ τὸ πρόσωπόν σου νίψαι
אַנתּ דֵּין מָא דּצָאֵם אַנתּ אַשִׁיג אַפַּיךְּ וַמשֻׁוח רִשָׁך׃
כְּדֵי שֶׁלֹּא תֵּרָאֶה צָם לִבְנֵי אָדָם כִּי אִם לְאָבִיךָ אֲשֶׁר בַּסֵּתֶר, וְאָבִיךָ הָרוֹאֶה בַּמִּסְתָּרִים הוּא יִגְמֹל לְךָ."
וְלֹא תִוָּדַע לְאָדָם בְּתַעֲנִיתְךׇ כִּי אִם-לְאָבִיךׇ בַּסָּתֶר וְאָבִיךׇ הָרֹאֶה בַסֵּתֶר גְּמוּלְךׇ בַּגַּלוּי יְשַׁלֶּם-לָךְ:
Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.
abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
ο῞πως μὴ φανη̑ς τοι̑ς α᾿νθρὼποις νηστεύων α᾿λλὰ τω̑ πατρί σου τω̑ ε᾿ν τω̑ κρυφαίω καὶ ὁ πατήρ σου ὁ βλέπων ε᾿ν τω̑ κρυφαίω α᾿ποδὼσει σοι
אַיך דּלָא תֵּתחזֵא לַבנַינָשָׁא דּצָאֵם אַנתּ אֵלָא לַאבֻוך דַּבכֵסיָא וַאבֻוך דּחָזֵא בּכֵסיָא הֻו נֵפרעָך׃
"אַל תַּאַצְרוּ לָכֶם אוֹצָרוֹת עֲלֵי אֲדָמוֹת, בְּמָקוֹם שֶׁהָעָשׁ וְהַחֲלוּדָה מַשְׁחִיתִים וְהַגַּנָּבִים חוֹפְרִים וְגוֹנְבִים.
לֹא תַאַצְרוּ לָכֶם אוֺצָרוֺת בְּקֶרֶב הָאָרֶץ שֶׁשָּׁם יֹאכַל עָשׁ וְרָקָב וְגַנָּבִים יַחְתְּרוּ וְיִגְנֹבוּ:
Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdež mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.
Neukládejte si poklady(i) na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. (i) zásoby ([Lukáš 12:33-Lukáš 12:34 Jakubův 5:1-Jakubův 5:3])
μὴ θησαυρίζετε ὑμι̑ν θησαυροὺς ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ο῞που σὴς καὶ βρω̑σις α᾿φανίζει καὶ ο῞που κλέπται διορύσσουσιν καὶ κλέπτουσιν
לָא תּסִימֻון לכֻון סִימָתָא בַּארעָא אַתַר דּסָסָא וַאכלָא מחַבּלִין וַאיכָּא דּגַנָבֵא פָּלשִׁין וגָנבִּין׃
אִצְרוּ לָכֶם אוֹצָרוֹת בַּשָּׁמַיִם, בְּמָקוֹם אֲשֶׁר עָשׁ וַחֲלוּדָה לֹא יַשְׁחִיתוּ וְגַנָּבִים לֹא יַחְפְּרוּ וְלֹא יִגְנְבוּ;
אֶפֶס אִצְרוּ לָכֶם אוֺצָרוֺת בַּשָּׁמָיִם שָׁם לֹא יֹאכַל עָשׁ וְרָקָב וְגַנָּבִים לֹא יַחְתְּרוּ וְלֹא יִגְנֹבוּ:
Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdež ani mol ani rez nekazí, a kdež zloději nevykopávají ani nekradou.
Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. ([Marek 10:21; 1 Timoteovi 6:17-1 Timoteovi 6:19])
θησαυρίζετε δὲ ὑμι̑ν θησαυροὺς ε᾿ν ου᾿ρανω̑ ο῞που ου῎τε σὴς ου῎τε βρω̑σις α᾿φανίζει καὶ ο῞που κλέπται ου᾿ διορύσσουσιν ου᾿δὲ κλέπτουσιν
אֵלָא סִימו לכֻון סִימָתָא בַּשׁמַיָא אַיכָּא דּלָא סָסָא ולָא אַכלָא מחַבּלִין וַאיכָּא דּגַנָבֵא לָא פָּלשִׁין ולָא גָּנבִּין׃
כִּי בַּמָּקוֹם שֶׁאוֹצָרְךָ נִמְצָא, שָׁם יִהְיֶה גַּם לְבָבְךָ."
כִּי בִמְקוֺם אוֺצָרֶךׇ שָׁם יִהְיֶה גַם-לִבֶּךׇ:
Nebo kdež jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.
Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
ο῞που γάρ ε᾿στιν ὁ θησαυρός σου ε᾿κει̑ ε῎σται καὶ ἡ καρδία σου
אַיכָּא גֵּיר דִּאיתֵיה סִימַתכֻון תַּמָן הו אָף לֵבּכֻון׃ ס
"מְנוֹרַת הַגּוּף הִיא הָעַיִן. לְפִיכָךְ אִם עֵינְךָ טוֹבָה כָּל גּוּפְךָ יֵאוֹר.
נֵר הַגּוּף הוּא הָעָיִן לָכֵן אִם-עֵינְךׇ תְּמִימָה בְּכָל-חַדְרֵי בִטְנֶךׇ יִהְיֶה אוֺר:
Svíce těla jestiť oko; protož jestliže by oko tvé sprostné bylo, všecko tělo tvé světlé bude.
Světlem(j) těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté(k), celé tvé tělo bude mít světlo. (j) ř: Lampou (k) ř: jednoduché, upřímné ([Lukáš 11:34-Lukáš 11:36])
ὁ λύχνος του̑ σὼματός ε᾿στιν ὁ ο᾿φθαλμός ε᾿ὰν ου῏ν η῏ ὁ ο᾿φθαλμός σου ἁπλου̑ς ο῞λον τὸ σω̑μά σου φωτεινὸν ε῎σται
שׁרָגָא דּפַגרָא אִיתֵיה עַינָא אֵן עַינָך הָכִיל תֵּהוֵא פּשִׁיטָא אָף כֻּלֵה פַּגרָך נַהִיר הֻו׃
אַךְ אִם עֵינְךָ רָעָה כָּל גּוּפְךָ יֶחְשַׁךְ; וְאִם יֶחְשַׁךְ הָאוֹר אֲשֶׁר בְּקִרְבְּךָ, מָה רַב הַחֹשֶׁךְ!"
וְאִם-עֵינְךׇ רָעָה חֹשֶׁךְ בְּכָל-חַדְרֵי בִטְנֶךׇ וְאִם-הָאוֺר בְּךׇ חֹשֶׁךְ מַה-גָּדוֺל חָשְׁכֶּךׇ:
Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Jestliže tedy světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, sama tma jaká bude?
Je-li však tvé oko špatné(l), celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma? (l) závistivé ([Matouš 20:15])
ε᾿ὰν δὲ ὁ ο᾿φθαλμός σου πονηρὸς η῏ ο῞λον τὸ σω̑μά σου σκοτεινὸν ε῎σται ει᾿ ου῏ν τὸ φω̑ς τὸ ε᾿ν σοὶ σκότος ε᾿στίν τὸ σκότος πόσον
אֵן דֵּין עַינָך תֵּהוֵא בִּישָׁא כֻּלֵה פַּגרָך חֵשֻׁוכָא נֵהוֵא אֵן הָכִיל נֻוהרָא דּבָך חֵשֻׁוכָא הֻו חֵשֻׁוכָך כּמָא נֵהוֵא׃ ס
"אֵין אִישׁ יָכוֹל לַעֲבֹד שְׁנֵי אֲדוֹנִים, שֶׁכֵּן אוֹ יִשְׂנָא אֶחָד וְיֹאהַב אֶת הַשֵּׁנִי, אוֹ יִהְיֶה מָסוּר לְאֶחָד וִיזַלְזֵל בַּשֵּׁנִי. אֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲבֹד אֶת הָאֱלֹהִים וְאֶת הַמָּמוֹן."
לֹא-יוּכַל אִישׁ לַעֲבֹד אֲדֹנִים שְׁנָיִם כִּי אִם-יִשְׂנָא אֶת-הָאֶחָד וְאֶת-הָאַחֵר יֶאֱהַב אוֺ יִדְבַּק בָּאֶחָד וְהַשֵּׁנִי נִמְאָס בְּעֵינָיו לֹא תוּכְלוּ לַעֲבֹד אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶת-הַמָּמוֺן:
Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Neb zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mammoně.
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku(m). (m) ř: mamonu ([Lukáš 16:13])
ου᾿δεὶς δύναται δυσὶ κυρίοις δουλεύειν η῍ γὰρ τὸν ε῞να μισήσει καὶ τὸν ε῞τερον α᾿γαπήσει η῍ ἑνὸς α᾿νθέξεται καὶ του̑ ἑτέρου καταφρονήσει ου᾿ δύνασθε θεω̑ δουλεύειν καὶ μαμωνα̑
לָא אנָשׁ מֵשׁכַּח לַתרֵין מָרַוָן למֵפלַח אַו גֵּיר לחַד נֵסנֵא ולַאחרִנָא נֵרחַם אַו לחַד ניַקַר ולַאחרִנָא נשֻׁוט לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון לַאלָהָא למֵפלַח וַלמָמֻונָא׃ ס
"לָכֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם: אַל תִּדְאֲגוּ לְנַפְשְׁכֶם - מַה תֹּאכְלוּ אוֹ מַה תִּשְׁתּוּ, וּלְגוּפְכֶם - מַה תִּלְבְּשׁוּ. הֲלֹא הַנֶּפֶשׁ חֲשׁוּבָה מִן הַמָּזוֹן, וְהַגּוּף חָשׁוּב מִן הַלְּבוּשׁ.
לָכֵן הִנְנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תִדְאֲגוּ לְנַפְשְׁכֶם מַה-תֹּאכְלוּ מַה-תִּשְׁתּוּ וּמַה-כְּסוּת לְכַסּוֺת בְּשַׂרְכֶם הֲלֹא הַנֶּפֶשׁ יְקָרָה מֵאֹכֶל וּבְשַׂר אִישׁ מִכְּסוּתוֺ:
Protož pravím vám: Nepečujte o život svůj, co byste jedli a co pili, ani o tělo své, čím byste se odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo nežli oděv?
Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život(n), co budete jíst(o), ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? (n) duši (pod. Matouš 6:25b) (o) var: + a co pít ([Lukáš 12:22-Lukáš 12:34])
διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν μὴ μεριμνα̑τε τη̑ ψυχη̑ ὑμω̑ν τί φάγητε η῍ τί πίητε μηδὲ τω̑ σὼματι ὑμω̑ν τί ε᾿νδύσησθε ου᾿χὶ ἡ ψυχὴ πλει̑όν ε᾿στιν τη̑ς τροφη̑ς καὶ τὸ σω̑μα του̑ ε᾿νδύματος
מֵטֻל הָנָא אָמַר אנָא לכֻון לָא תִּאצפֻּון לנַפשׁכֻון מָנָא תֵּאכלֻון ומָנָא תֵּשׁתֻּון ולָא לפַגרכֻון מָנָא תֵּלבּשֻׁון לָא הָא נַפשָׁא יַתִּירָא מֵן סַיבָּרתָּא ופַגרָא מֵן לבֻושָׁא׃
הַבִּיטוּ אֶל עוֹף הַשָּׁמַיִם: אֵינָם זוֹרְעִים וְאֵינָם קוֹצְרִים, אַף אֵינָם אוֹסְפִים אֶל אֲסָמִים, וַאֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם מְכַלְכֵּל אוֹתָם. הֲלֹא אַתֶּם חֲשׁוּבִים יוֹתֵר מֵהֶם.
הַבִּיטוּ אֶל-עוֺף הַשָּׁמָיִם לֹא יִזְרְעוּ לֹא יִקְצְרוּ וְלֹא יַאַסְפוּ לִמְגוּרוֺת וַאֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם מְכַלְכֵּל אֹתָם וְאַתֶּם הֲלֹא נַעֲלֵיתֶם יֶתֶר הַרְבֵּה עֲלֵיהֶם:
Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, ale Otec váš nebeský živí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete?
Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? ([Matouš 10:31])
ε᾿μβλέψατε ει᾿ς τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ ο῞τι ου᾿ σπείρουσιν ου᾿δὲ θερίζουσιν ου᾿δὲ συνάγουσιν ει᾿ς α᾿ποθήκας καὶ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ου᾿ράνιος τρέφει αυ᾿τά ου᾿χ ὑμει̑ς μα̑λλον διαφέρετε αυ᾿τω̑ν
חֻורו בּפָרַחתָא דַּשׁמַיָא דּלָא זָרעִין ולָא חָצדִּין ולָא חָמלִין בַּאוצרֵא וַאבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא מתַרסֵא להֻון לָא הָא אַנתֻּון מיַתּרִין אנתֻּון מֵנהֻון׃
וּמִי מִכֶּם בְּדַאֲגָתוֹ יָכוֹל לְהוֹסִיף טֶפַח אֶחָד עַל שְׁנוֹת חַיָּיו?
וּמִי הוּא הֶחָרֵד מִכֶּם יוּכַל לְהוֺסִיף עַל-קוֺמָתוֺ גֹּמֶד אֶחָד:
A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?
Kdo z vás může o jedinou píď(p) prodloužit svůj život(q), bude-li se znepokojovat? (p) ř: loket (q) svou postavu 8. kapitola
τίς δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν μεριμνω̑ν δύναται προσθει̑ναι ε᾿πὶ τὴν ἡλικίαν αυ᾿του̑ πη̑χυν ε῞να
מַנֻו דֵּין מֵנכֻון כַּד יָצֵף מֵשׁכַּח למַוסָפֻו עַל קַומתֵה אַמתָא חדָא׃
וְלָמָּה אַתֶּם דּוֹאֲגִים לַלְּבוּשׁ? הִתְבּוֹנְנוּ אֶל שׁוֹשַׁנֵּי הַשָֹדֶה וּרְאוּ אֵיךְ הֵם גְּדֵלִים: אֵינָם עֲמֵלִים וְאֵינָם טוֹוִים.
וְלָמָּה תִדְאֲגוּ לִכְסוּת הִתְבּוֺנְנוּ אֶל-שׁוֺשַׁנֵּי הַָּׂדֶה אֵיכָה יַעֲלוּ יָצִיצוּ וְלֹא יִיגְעוּן וְלֹא יִטְווּן:
A o oděv proč se staráte? Považte kvítí polního, kterak roste, nepracuje ani přede.
A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou –
καὶ περὶ ε᾿νδύματος τί μεριμνα̑τε καταμάθετε τὰ κρίνα του̑ α᾿γρου̑ πω̑ς αυ᾿ξάνουσιν ου᾿ κοπιω̑σιν ου᾿δὲ νήθουσιν
ועַל לבֻושָׁא מָנָא יָצפִּין אנתֻּון אֵתבַּקַו בּשֻׁושַׁנֵא דּדַברָא אַיכַּנָא רָביָן דּלָא לָאיָן ולָא עָזלָן׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם שֶׁגַּם שְׁלֹמֹה בְּכָל הֲדָרוֹ לֹא הָיָה לָבוּשׁ כְּאֶחָד מֵהֶם.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּם-שְׁלֹמֹה בְּכָל-הֲדָרוֺ לֹא-הָיָה לָבוּשׁ כְּאַחַת מֵהֶן:
Pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich.
a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. ([1 Královská 10:4-1 Královská 10:7])
λέγω δὲ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δὲ Σολομών ε᾿ν πάση τη̑ δόξη αυ᾿του̑ περιεβάλετο ὡς ε῍ν τούτων
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דָּאפלָא שׁלֵימָון בּכֻלֵה שֻׁובחֵה אֵתכַּסִי אַיך חדָא מֵנהֵין׃
וְאִם כָּכָה מַלְבִּישׁ אֱלֹהִים אֶת חֲצִיר הַשָֹדֶה אֲשֶׁר הַיּוֹם יֶשְׁנוֹ וּמָחָר יֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הַתַּנּוּר, עַל אַחַת כַּמָה וְכַמָּה אֶתְכֶם, קְטַנֵּי אֱמוּנָה!
וְאִם-כָּכָה יַעֲטֶה אֱלֹהִים אֶת-עֵשֶׂב הַָּׂדֶה אֲשֶׁר יָצִיץ הַיּוֺם וּלְמָחֳרָתוֺ יֻתַּן בְּתַנּוּר אַף כִּי-אֶתְכֶם קְטַנֵּי אֱמֻנָה:
Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vás neodívá, ó malé víry?
Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní? ([Matouš 8:26 Matouš 14:31 Matouš 16:8])
ει᾿ δὲ τὸν χόρτον του̑ α᾿γρου̑ σήμερον ο῎ντα καὶ αυ῎ριον ει᾿ς κλίβανον βαλλόμενον ὁ θεὸς ου῞τως α᾿μφιέννυσιν ου᾿ πολλω̑ μα̑λλον ὑμα̑ς ο᾿λιγόπιστοι
אֵן דֵּין לַעמִירָא דּחַקלָא דּיַומָנָא אִיתַוהי וַמחָר נָפֵל בּתַנֻורָא אַלָהָא הָכַנָא מַלבֵּשׁ לָא סַגִּי יַתִּיר לכֻון זעֻורַי הַימָנֻותָא׃
לָכֵן אַל תִּדְאֲגוּ לֵאמֹר: מַה נֹּאכַל? מַה נִּשְׁתֶּה? וּמַה נִּלְבַּשׁ?
לָכֵן אַל-תֶּחֶרְדוּ לֵאמֹר מַה-נֹּאכַל וּמַה-נִּשְׁתֶּה אוֺ מַה-נִּלְבָּשׁ:
Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? aneb co budeme píti? aneb čím se budeme odívati?
Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? ([1 Petrův 5:7])
μὴ ου῏ν μεριμνήσητε λέγοντες τί φάγωμεν η῎ τί πίωμεν η῎ τί περιβαλὼμεθα
לָא הָכִיל תִּאצפֻּון אַו תִּאמרֻון מָנָא נֵאכֻול אַו מָנָא נֵשׁתֵּא אַו מָנָא נֵתכַּסֵא׃
הֵן אֶת כָּל אֵלֶּה מְבַקְשִׁים הַגּוֹיִים, וַהֲרֵי אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם יוֹדֵעַ שֶׁצְּרִיכִים אַתֶּם לְכָל אֵלֶּה.
כִּי כָל-אֵלֶּה מְבַקְשִׁים הַגּוֺיִם וַאֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם יֹדֵעַ כִּי אֵלֶּה מַחְסֹרֵיכֶם הֵמָּה:
Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.
Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.
πάντα γὰρ ταυ̑τα τὰ ε῎θνη ε᾿πιζητου̑σιν οι῏δεν γὰρ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ου᾿ράνιος ο῞τι χρήζετε τούτων ἁπάντων
כֻּלהֵין גֵּיר הָלֵין עַממֵא הו בָּעֵין להֵין אַבֻוכֻון דֵּין דּבַשׁמַיָא יָדַע דָּאף לכֻון מֵתבַּעיָן הָלֵין כֻּלהֵין׃
אַתֶּם בַּקְּשׁוּ תְּחִלָּה אֶת מַלְכוּתוֹ וְאֶת צִדְקָתוֹ, וְכָל אֵלֶּה יִוָּסְפוּ לָכֶם.
אַךְ בַּקְּשׁוּ רִאשֹׁנָה מַלְכוּת אֱלֹהִים וְצִדְקָתוֺ וְכָל-הַחֲפָצִים הָהֵם יִנָּתְנוּ לָכֶם מַתָּנוֺת נוֺסָפוֺת:
Ale hledejte nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. ([Marek 10:29-Marek 10:30])
ζητει̑τε δὲ πρω̑τον τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ καὶ τὴν δικαιοσύνην αυ᾿του̑ καὶ ταυ̑τα πάντα προστεθήσεται ὑμι̑ν
בּעַו דֵּין לֻוקדַם מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא וזַדִּיקֻותֵה וכֻלהֵין הָלֵין מֵתּתַּוספָן לכֻון׃
לָכֵן אַל תִּדְאֲגוּ לְיוֹם מָחָר, כִּי הַמָּחָר יִדְאַג לְעַצְמוֹ; דַּי לוֹ לַיּוֹם צָרָתוֹ."
לָכֵן אַל-תִּדְאֲגוּ לְיוֺם מָחָר יוֺם מָחָר יִדְאַג לְעַצְמוֺ דַּי לַיּוֺם בְּצָרָתוֺ:
Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.
Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.
μὴ ου῏ν μεριμνήσητε ει᾿ς τὴν αυ῎ριον ἡ γὰρ αυ῎ριον μεριμνήσει ἑαυτη̑ς α᾿ρκετὸν τη̑ ἡμέρα ἡ κακία αυ᾿τη̑ς
לָא הָכִיל תִּאצפֻּון דַּמחָר הֻו גֵּיר מחָר יָצֵף דִּילֵה סָפֵק לֵה ליַומָא בִּישׁתֵּה סס׃
אַל תִּשְׁפְּטוּ לְמַעַן לֹא תִּשָּׁפְטוּ,
לֹא תִשְׁפְּטוּ וְלֹא תִשָּׁפֵטוּ:
Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
Nesuďte, abyste nebyli souzeni. ([Lukáš 6:37-Lukáš 6:38; Jakubův 4:11])
μὴ κρίνετε ι῞να μὴ κριθη̑τε
לָא תּדֻונֻון דּלָא תֵּתּדִינֻון׃
כִּי בַּמִּשְׁפָּט אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹפְטִים תִּשָּׁפְטוּ וּבַמִּדָּה אֲשֶׁר אַתֶּם מוֹדְדִים יִמָּדֵד לָכֶם.
כִּי בַמִּשְׁפָּט אֲשֶׁר תִּשְׁפֹּטוּ תִּשָּׁפְטוּ גַם-אַתֶּם וּבַמִּדָּה אֲשֶׁר תָּמֹדּוּ יִמַּד לָכֶם גַּם-אַתֶּם:
Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.
Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. ([Marek 4:24])
ε᾿ν ω῟ γὰρ κρίματι κρίνετε κριθήσεσθε καὶ ε᾿ν ω῟ μέτρω μετρει̑τε μετρηθήσεται ὑμι̑ν
בּדִינָא גֵּיר דּדָינִין אנתֻּון תֵּתּדִינֻון ובַכיָלתָּא דַּמכִילִין אנתֻּון מֵתּתּכִיל לכֻון׃ ס
מַדּוּעַ אַתָּה רוֹאֶה אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךָ וְאֵינְךָ שָׂם לֵב לַקּוֹרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ?
וְלָמָּה תַבִּיט אֶל-שְׁבָבִים אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךׇ וְלֹא תָשֶׁת-לֵב אֶל-הַקּוֺרָה אֲשֶׁר בְּעֵינֶךׇ:
Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? ([Lukáš 6:41-Lukáš 6:42])
τί δὲ βλέπεις τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ του̑ α᾿δελφου̑ σου τὴν δὲ ε᾿ν τω̑ σω̑ ο᾿φθαλμω̑ δοκὸν ου᾿ κατανοει̑ς
מָנָא דֵּין חָזֵא אַנתּ גֵּלָא דַּבעַינֵה דַּאחֻוך וקָרִיתָא דַּבעַינָך לָא בָּחַר אַנתּ׃
אֵיךְ תֹּאמַר לְאָחִיךָ: 'הַנַּח לִי לְהוֹצִיא אֶת הַקֵּיסָם מֵעֵינְךָ', וְהִנֵּה הַקּוֹרָה בְּעֵינְךָ?
אוֺ אֵיךְ תֹּאמַר לְאָחִיךׇ הֶרֶף וְאָסִירָה שְׁבָבִים מֵעֵינֶךׇ וְהִנֵּה קוֺרָה בְּעֵינֶךׇ:
Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém.
Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
η῍ πω̑ς ε᾿ρει̑ς τω̑ α᾿δελφω̑ σου α῎φες ε᾿κβάλω τὸ κάρφος ε᾿κ του̑ ο᾿φθαλμου̑ σου καὶ ι᾿δοὺ ἡ δοκὸς ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ σου̑
אַו אַיכַּנָא אָמַר אַנתּ לַאחֻוך שׁבֻוק אַפֵּק גֵּלָא מֵן עַינָך והָא קָרִיתָּא בּעַינָך׃
צָבוּעַ! הוֹצֵא תְּחִלָּה אֶת הַקּוֹרָה מֵעֵינְךָ; אַחֲרֵי כֵן תִּרְאֶה הֵיטֵב וְתוּכַל לְהוֹצִיא אֶת הַקֵּיסָם מֵעֵינוֹ שֶׁל אָחִיךָ.
הָסֵר חָנֵף רִאשֹׁנָה אֶת-הַקּוֺרָה מֵעֵינֶךׇ וְאַחֲרֵי כֵן רָאֹה תִרְאֶה לְהָסִיר שְׁבָבִים מֵעֵין אָחִיךׇ:
Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.
Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
ὑποκριτά ε῎κβαλε πρω̑τον ε᾿κ του̑ ο᾿φθαλμου̑ σου̑ τὴν δοκόν καὶ τότε διαβλέψεις ε᾿κβαλει̑ν τὸ κάρφος ε᾿κ του̑ ο᾿φθαλμου̑ του̑ α᾿δελφου̑ σου
נָסֵב בַּאפֵּא אַפֵּק לֻוקדַם קָרִיתָּא מֵן עַינָך והָידֵּין נֵתבּחַר לָך למַפָּקֻו גֵּלָא מֵן עַינֵה דַּאחֻוך׃ ס
אַל תִּתְּנוּ אֶת הַקֹּדֶשׁ לַכְּלָבִים וְאַל תַּשְׁלִיכוּ פְּנִינֵיכֶם לִפְנֵי הַחֲזִירִים, פֶּן יִרְמְסוּ אוֹתָם בְּרַגְלֵיהֶם וְיִפְנוּ וְיִטְרְפוּ אֶתְכֶם."
לֹא תִתְּנוּ הַקֹּדֶשׁ לַכְּלָבִים וְאֶת-פְּנִינֵיכֶם לַחֲזִירִים פֶּן-יִרְמְסוּם בְּרַגְלֵיהֶם וְשָׁבוּ וְטָרְפוּ אֶתְכֶם:
Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás. ([Exodus 22:30])
μὴ δω̑τε τὸ α῞γιον τοι̑ς κυσίν μηδὲ βάλητε τοὺς μαργαρίτας ὑμω̑ν ε῎μπροσθεν τω̑ν χοίρων μήποτε καταπατήσουσιν αυ᾿τοὺς ε᾿ν τοι̑ς ποσὶν αυ᾿τω̑ν καὶ στραφέντες ρ᾿ήξωσιν ὑμα̑ς
לָא תֵּתּלֻון קֻודשָׁא לכַלבֵּא ולָא תַּרמֻון מַרגָּניָתכֻון קדָם חזִירֵא דַּלמָא נדֻושֻׁון אֵנֵין בּרֵגלַיהֻון ונֵהפּכֻון נבַזעֻונָכֻון׃ ס
"בַּקְּשׁוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם. חַפְּשׂוּ וְתִמְצְאוּ. דִּפְקוּ וְיִפָּתַח לָכֶם.
שַׁאֲלוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם דִּרְשׁוּ וְתִמְצָאוּ דִּפְקוּ וְיִפָּתַח לָכֶם:
Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. ([Lukáš 11:9-Lukáš 11:13 Marek 11:24; Jakubův 1:6-Jakubův 1:7])
αι᾿τει̑τε καὶ δοθήσεται ὑμι̑ν ζητει̑τε καὶ εὑρήσετε κρούετε καὶ α᾿νοιγήσεται ὑμι̑ν
שַׁאלו ונֵתִיהֵב לכֻון בּעַו ותֵשׁכּחֻון קֻושׁו ונֵתפּתַח לכֻון׃
כִּי כָּל הַמְבַקֵּשׁ מְקַבֵּל, וְהַמְחַפֵּשׂ מוֹצֵא, וְהַמִּתְדַּפֵּק יִפָּתַח לוֹ.
כִּי כָּל-הַשֹּׁאֵל יִקַּח וְהַדֹּרֵשׁ יִמְצָא וְהַדֹּפֵק יִפָּתַח לוֺ:
Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
πα̑ς γὰρ ὁ αι᾿τω̑ν λαμβάνει καὶ ὁ ζητω̑ν εὑρίσκει καὶ τω̑ κρούοντι α᾿νοιγήσεται
כֻּל גֵּיר דּשָׁאֵל נָסֵב וַדבָעֵא מֵשׁכַּח ולַאינָא דּנָקֵשׁ מֵתפּתַח לֵה׃
מִי מִכֶּם הָאִישׁ אֲשֶׁר בְּנוֹ יְבַקֵּשׁ לֶחֶם וְהוּא יִתֵּן לוֹ אֶבֶן?
כִּי מִי אִישׁ מִכֶּם אֲשֶׁר בְּנוֺ שָׁאַל מִמֶּנּוּ לָחֶם וַיִּתֵּן-לוֺ אָבֶן:
An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen?
Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?
η῍ τίς ε᾿στιν ε᾿ξ ὑμω̑ν α῎νθρωπος ο῍ν αι᾿τήσει ὁ υἱὸς αυ᾿του̑ α῎ρτον μὴ λίθον ε᾿πιδὼσει αυ᾿τω̑
אַו מַנֻו מֵנכֻון גַּברָא דּנֵשֵׁאלִיוהי בּרֵה לַחמָא למָא כִּאפָא מַושֵׁט לֵה׃
אוֹ אִם יְבַקֵּשׁ דָּג הֲיִתֵּן לוֹ נָחָשׁ?
אוֺ אִם-בִּקֵּשׁ דָּג וַיִּתֵּן-לוֺ נָחָשׁ:
A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu?
η῍ καὶ ι᾿χθὺν αι᾿τήσει μὴ ο῎φιν ε᾿πιδὼσει αυ᾿τω̑
וֵאן נֻונָא נֵשֵׁאלִיוהי למָא חֵויָא מַושֵׁט לֵה׃
הֵן אִם אַתֶּם הָרָעִים יוֹדְעִים לָתֵת מַתָּנוֹת טוֹבוֹת לִבְנֵיכֶם, כָּל שֶׁכֵּן אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתֵּן אַךְ טוֹב לַמְבַקְשִׁים מִמֶּנּוּ.
וְאַף כִּי רָעִים אַתֶּם תֵּדְעוּן לָתֵת מַתָּנוֺת טֹבוֺת לִבְנֵיכֶם אַף כִּי-אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתֶּן-טוֺב לְדֹרְשָׁיו:
Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí! ([Jan 16:23-Jan 16:24; Jakubův 1:17; 1 Janův 5:14])
ει᾿ ου῏ν ὑμει̑ς πονηροὶ ο῎ντες οι῎δατε δόματα α᾿γαθὰ διδόναι τοι̑ς τέκνοις ὑμω̑ν πόσω μα̑λλον ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς δὼσει α᾿γαθὰ τοι̑ς αι᾿του̑σιν αυ᾿τόν
וֵאן הָכִיל אַנתֻּון דּבִישֵׁא אנתֻּון יָדעִין אנתֻּון מַוהבָתָא טָבָתָא למֵתַּל לַבנַיכֻּון כּמָא יַתִּירָאיִת אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא נֵתֵּל טָבָתָא לַאילֵין דּשָׁאלִין לֵה׃
לָכֵן כָּל מַה שֶּׁתִּרְצוּ שֶּׁיַּעֲשׂוּ לָכֶם בְּנֵי הָאָדָם, כֵּן גַּם אַתֶּם עֲשׂוּ לָהֶם, כִּי זֹאת הַתּוֹרָה וְהַנְּבִיאִים."
לָכֵן כֹּל אֲשֶׁר תַּחְפְּצוּ שֶׁיַּעֲשׂוּן לָכֶם אֲנָשִׁים עֲשׂוּ לָהֶם כְּמוֺ-כֵן גַּם-אַתֶּם כִּי זֹאת הַתּוֺרָה וְהַנְּבִיאִים:
A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. ([Lukáš 6:31; Matouš 22:40; Římanům 13:8-Římanům 13:10])
πάντα ου῏ν ο῞σα ε᾿ὰν θέλητε ι῞να ποιω̑σιν ὑμι̑ν οἱ α῎νθρωποι ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ποιει̑τε αυ᾿τοι̑ς ου῟τος γάρ ε᾿στιν ὁ νόμος καὶ οἱ προφη̑ται
כֻּל מָא דּצָבֵין אנתֻּון דּנֵעבּדֻון לכֻון בּנַי אנָשָׁא הָכַנָא אָף אַנתֻּון עבֵדו להֻון הָנַו גֵּיר נָמֻוסָא וַנבִיֵא סּ סּ׃
"הִכָּנְסוּ דֶּרֶךְ הַפֶּתַח הַצַּר, כִּי רָחָב הַפֶּתַח וּמְרֻוַּחַת הַדֶּרֶךְ הַמּוֹלִיכָה לַאֲבַדּוֹן וְרַבִּים הַהוֹלְכִים בָּהּ.
בֹּאוּ בַשַּׁעַר הַצָּר כִּי רָחָב הַשַּׁעַר וְהַדֶּרֶךְ רְחָבָה הַמּוֺלִיכָה אֶל-הָאֲבָדּוֺן וְרַבִּים הֵם הַבָּאִים שָׁמָּה:
Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. ([Lukáš 13:24])
ει᾿σέλθατε διὰ τη̑ς στενη̑ς πύλης ο῞τι πλατει̑α ἡ πύλη καὶ ευ᾿ρύχωρος ἡ ὁδὸς ἡ α᾿πάγουσα ει᾿ς τὴν α᾿πὼλειαν καὶ πολλοί ει᾿σιν οἱ ει᾿σερχόμενοι δι῾ αυ᾿τη̑ς
עֻולו בּתַרעָא אַלִיצָא דַּפתֵא הו תַּרעָא וַארוִיחָא אֻורחָא אַידָא דּמַובּלָא לַאבדָנָא וסַגִּיֵאא אֵנֻון אַילֵין דָּאזִלין בָּה׃
אַךְ צַר הַפֶּתַח וְצָרָה הַדֶּרֶךְ הַמּוֹלִיכָה לַחַיִּים וּמְעַטִּים הַמּוֹצְאִים אוֹתָהּ."
וּמַה-צַּר הַשַּׁעַר וְהַדֶּרֶךְ מַה-צָּרָה הַמּוֺלִיכָה אֶל-הַחַיִּים וּמֹצְאֶיהָ מְתֵי מִסְפָּר הֵם:
Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. ([Skutky apoštolské 14:22])
τί στενὴ ἡ πύλη καὶ τεθλιμμένη ἡ ὁδὸς ἡ α᾿πάγουσα ει᾿ς τὴν ζωήν καὶ ο᾿λίγοι ει᾿σὶν οἱ εὑρίσκοντες αυ᾿τήν
מָא קַטִין תַּרעָא וַאלִיצָא אֻורחָא דּמַובּלָא לחַיֵא וַזעֻורֵא אֵנֻון אַילֵין דּמֵשׁכּחִין לָה׃ ס
"הִזָּהֲרוּ מִנְּבִיאֵי הַשֶּׁקֶר הַבָּאִים אֲלֵיכֶם בִּלְבוּשׁ כְּבָשִׂים וּבְתוֹךְ תּוֹכָם זְאֵבִים טוֹרְפִים הֵם.
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִנְּבִיאֵי שָׁקֶר הַבָּאִים לִפְנֵיכֶם בְּעוֺר כְּבָשִׂים וְהֵם זְאֵבֵי טָרֶף:
Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. ([Lukáš 6:43-Lukáš 6:44 Matouš 24:24; Skutky apoštolské 20:29; 2 Petrův 2:1; 1 Janův 4:1; Jeremjáš 23:26])
προσέχετε α᾿πὸ τω̑ν ψευδοπροφητω̑ν οι῞τινες ε῎ρχονται πρὸς ὑμα̑ς ε᾿ν ε᾿νδύμασιν προβάτων ε῎σωθεν δέ ει᾿σιν λύκοι α῞ρπαγες
אֵזדַּהרו מֵן נבִיֵא דַּגָּלֵא דָּאתֵין לוָתכֻון בַּלבֻושֵׁא דֵּאמרֵא מֵן לגַו דֵּין אִיתַיהֻון דִּאבֵא חָטֻופֵא׃
בְּפֵרוֹתֵיהֶם תַּכִּירוּ אוֹתָם. הַאִם אוֹסְפִים עֲנָבִים מִן הַקּוֹצִים אוֹ תְּאֵנִים מִן הַבַּרְקָנִים?
בְּפִרְיָם תַּכִּירוּ אֹתָם הֲיִבְצְרוּ עֲנָבִים מֵעַקְרַבִּים אוֺ תְאֵנִים מִצְּנִינִם:
Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? ([Matouš 12:33-Matouš 12:35; Jakubův 3:12])
α᾿πὸ τω̑ν καρπω̑ν αυ᾿τω̑ν ε᾿πιγνὼσεσθε αυ᾿τούς μήτι συλλέγουσιν α᾿πὸ α᾿κανθω̑ν σταφυλὰς η῍ α᾿πὸ τριβόλων συ̑κα
מֵן פִּארַיהֻון דֵּין תֵּדּעֻון אֵנֻון למָא לָקטִין מֵן כֻּובֵּא עֵנבֵּא אַו מֵן קֻורטבֵּא תִּאנֵא׃
כֵּן כָּל עֵץ טוֹב עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב וְהָעֵץ הַנִּשְׁחָת עוֹשֶׂה פְּרִי רַע.
כֵּן כָּל-עֵץ טוֺב יַעֲשֶׂה פְרִי טוֺב וְעֵץ נִשְׁחָת פְּרִי מָשְׁחָת:
Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.
ου῞τως πα̑ν δένδρον α᾿γαθὸν καρποὺς καλοὺς ποιει̑ τὸ δὲ σαπρὸν δένδρον καρποὺς πονηροὺς ποιει̑
הָכַנָא כֻּל אִילָנָא טָבָא פִּארֵא שַׁפִּירֵא עָבֵד אִילָנָא דֵּין בִּישָׁא פִּארֵא בִּישֵׁא עָבֵד׃
עֵץ טוֹב אֵינֶנּוּ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת פְּרִי רַע וְעֵץ נִשְׁחָת אֵינֶנּוּ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת פְּרִי טוֹב.
עֵץ טוֺב לֹא-יוּכַל לַעֲשׂוֺת פְּרִי מָשְׁחָת וְעֵץ נִשְׁחָת לֹא-יוּכַל לַעֲשׂוֺת פְּרִי טוֺב:
Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
ου᾿ δύναται δένδρον α᾿γαθὸν καρποὺς πονηροὺς ποιει̑ν ου᾿δὲ δένδρον σαπρὸν καρποὺς καλοὺς ποιει̑ν
לָא מֵשׁכַּח אִילָנָא טָבָא פִּארֵא בִּישֵׁא למֵעבַּד ולָא אִילָנָא בִּישָׁא פִּארֵא טָבֵא למֵעבַּד׃
כָּל עֵץ שֶׁאֵינוֹ עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב כּוֹרְתִים אוֹתוֹ וּמַשְׁלִיכִים אוֹתוֹ לְתוֹךְ הָאֵשׁ.
וְכָל-עֵץ בִּלְתִּי עֹשֶׂה פְרִי טוֺב יִגָּדַע וְיֻתַּן לְמַאֲכֹלֶת אֵשׁ:
Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. ([Matouš 3:10; Lukáš 13:6-Lukáš 13:9; Jan 15:6])
πα̑ν δένδρον μὴ ποιου̑ν καρπὸν καλὸν ε᾿κκόπτεται καὶ ει᾿ς πυ̑ρ βάλλεται
כֻּל אִילָנָא דּלָא עָבֵד פִּארֵא טָבֵא מֵתפּסֵק וַבנֻורָא נָפֵל׃
לָכֵן בְפֵרוֹתֵיהֶם תַּכִּירוּ אוֹתָם."
עַל-כֵּן בְּפִרְיָם תַּכִּירוּ אֹתָם:
A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
A tak je poznáte po jejich ovoci.
α῎ρα γε α᾿πὸ τω̑ν καρπω̑ν αυ᾿τω̑ν ε᾿πιγνὼσεσθε αυ᾿τούς
מָדֵין מֵן פִּארַיהֻון תֵּדּעֻון אֵנֻון׃ ס
"לֹא כָּל הָאוֹמֵר לִי 'אֲדוֹנִי, אֲדוֹנִי' יִכָּנֵס לְמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם, אֶלָּא הָעוֹשֶׂה אֶת רְצוֹן אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם.
לֹא כָל-הַקֹּרֵא לִי אָדוֺן אָדוֺן יָבֹא לְמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם כִּי אִם-הָעֹשֶׂה רְצוֺן אָבִי אֲשֶׁר בַּשָּׁמָיִם:
Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. ([Lukáš 13:25-Lukáš 13:27 Lukáš 6:46; Římanům 2:13; Jakubův 1:22; 1 Janův 2:17])
ου᾿ πα̑ς ὁ λέγων μοι κύριε κύριε ει᾿σελεύσεται ει᾿ς τὴν βασιλείαν τω̑ν ου᾿ρανω̑ν α᾿λλ῾ ὁ ποιω̑ν τὸ θέλημα του̑ πατρός μου του̑ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
לָא הוָא כֻּל דָּאמַר לִי מָרי מָרי עָאֵל למַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא אֵלָא מַן דּעָבֵד צֵביָנֵה דָּאבי דּבַשׁמַיָא׃
רַבִּים יֹאמְרוּ אֵלַי בַּיּוֹם הַהוּא: 'אֲדוֹנִי, אֲדוֹנִי', הֲלֹא בְּשִׁמְךָ נִבֵּאנוּ וּבְשִׁמְךָ גֵּרַשְׁנוּ שֵׁדִים וּבְשִׁמְךָ עָשִׂינוּ נִפְלָאוֹת רַבּוֹת'.
וְהָיָה בַּיּוֺם הַהוּא יֹאמְרוּ אֵלַי רַבִּים אֲדֹנִי אֲדֹנִי הֲלֹא בְשִׁמְךׇ נִבֵּאנוּ בְּשִׁמְךׇ גֵּרַשְׁנוּ שֵׁדִים וּבְשִׁמְךׇ עָשִׂינוּ נִפְלָאוֺת רַבּוֺת:
Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili?
Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘
πολλοὶ ε᾿ρου̑σίν μοι ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα κύριε κύριε ου᾿ τω̑ σω̑ ο᾿νόματι ε᾿προφητεύσαμεν καὶ τω̑ σω̑ ο᾿νόματι δαιμόνια ε᾿ξεβάλομεν καὶ τω̑ σω̑ ο᾿νόματι δυνάμεις πολλὰς ε᾿ποιήσαμεν
סַגִּיֵאא נִאמרֻון לִי בּהַו יַומָא מָרי מָרי לָא בַּשׁמָך אֵתנַבִּין ובַשׁמָך שִׁאדֵא אַפֵּקן ובַשׁמָך חַילֵא סַגִּיֵאא עבַדן׃
אָז אוֹדִיעַ לָהֶם: 'מֵעוֹלָם לֹא הִכַּרְתִּי אֶתְכֶם, סוּרוּ מִמֶּנִּי עוֹשֵׂי רֶשַׁע'."
אָז כֹּה אַגִּיד לָהֶמלֹא יָדַעְתִּי אֶתְכֶם מֵעוֺדִי סוּרוּ מִמֶּנִּי פֹּעֲלֵי אָוֵן:
A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘ ([Žalmy 6:9])
καὶ τότε ὁμολογήσω αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ου᾿δέποτε ε῎γνων ὑμα̑ς α᾿ποχωρει̑τε α᾿π῾ ε᾿μου̑ οἱ ε᾿ργαζόμενοι τὴν α᾿νομίαν
והָידֵּין אַודֵּא להֻון דּמֵן מתֻום לָא יִדַעתּכֻון אַרחֵקו לכֻון מֵני פָּלחַי עַולָא׃ ס
"לָכֵן כָּל הַשּׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרַי אֵלֶּה וְעוֹשֶׂה אוֹתָם יִהְיֶה דּוֹמֶה לְאִישׁ נָבוֹן אֲשֶׁר בָּנָה אֶת בֵּיתוֹ עַל הַסֶּלַע.
לָכֵן כָּל-הַשֹּׁמֵעַ לִדְבָרַי אֵלֶּה וְעֹשֶׂה אֹתָם אֶעֶרְכֶנּוּ לַחֲכַם-לֵב אֲשֶׁר בָּנָה בֵיתוֺ עַל-הַסָּלַע:
A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. ([Lukáš 6:47-Lukáš 6:49; Ezechiel 13:10-Ezechiel 13:12])
πα̑ς ου῏ν ο῞στις α᾿κούει μου τοὺς λόγους τούτους καὶ ποιει̑ αυ᾿τοὺς ὁμοιωθήσεται α᾿νδρὶ φρονίμω ο῞στις ω᾿κοδόμησεν αυ᾿του̑ τὴν οι᾿κίαν ε᾿πὶ τὴν πέτραν
כֻּל הָכִיל דּשָׁמַע מֵלַי הָלֵין ועָבֵד להֵין נֵתּדַּמֵא לגַברָא חַכִּימָא הַו דַּבנָא בַּיתֵּה עַל שֻׁועָא׃
הַגֶּשֶׁם יָרַד, בָּאוּ הַשִּׁטְפוֹנוֹת וְנָשְׁבוּ הָרוּחוֹת וְהָלְמוּ בַּבַּיִּת הַהוּא, אַךְ הוּא לֹא נָפַל, כִּי יֻסַּד עַל הַסֶּלַע.
הַגֶּשֶׁם נִתַּךְ אַרְצָה נַחֲלֵי מַיִם יִשְׁטֹפוּ וְרוּחַ גְּדוֺלָה בָּאָה וַיִּפְגְּעוּ בַבַּיִת הַהוּא וְלֹא נָפַל כִּי יֻסַּד בַּסָּלַע:
I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále.
καὶ κατέβη ἡ βροχὴ καὶ η῟λθον οἱ ποταμοὶ καὶ ε῎πνευσαν οἱ α῎νεμοι καὶ προσέπεσαν τη̑ οι᾿κία ε᾿κείνη καὶ ου᾿κ ε῎πεσεν τεθεμελίωτο γὰρ ε᾿πὶ τὴν πέτραν
וַנחֵת מֵטרָא וֵאתַו נַהרַוָתָא וַנשַׁב רֻוחֵא וֵאתטַרִיו בֵּה בּבַיתָּא הַו ולָא נפַל שֵׁתֵאסַוהי גֵּיר עַל שֻׁועָא סִימָן הוַי׃
וְכָל הַשּׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרַי אֵלֶּה וְאֵינוֹ עוֹשֶׂה אוֹתָם יִדְמֶה לֶאֱוִיל אֲשֶׁר בָּנָה אֶת בֵּיתוֹ עַל חוֹל.
וְכָל-הַשֹּׁמֵעַ לִדְבָרַי אֵלֶּה וְלֹא יַעֲשֶׂה אֹתָם נִמְשַׁל לַחֲסַר-לֵב אֲשֶׁר בָּנָה בֵיתוֺ עַל-הַחוֺל:
Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.
καὶ πα̑ς ὁ α᾿κούων μου τοὺς λόγους τούτους καὶ μὴ ποιω̑ν αυ᾿τοὺς ὁμοιωθήσεται α᾿νδρὶ μωρω̑ ο῞στις ω᾿κοδόμησεν αυ᾿του̑ τὴν οι᾿κίαν ε᾿πὶ τὴν α῎μμον
וכֻל מַן דּשָׁמַע מֵלַי הָלֵין ולָא עָבֵד להֵין נֵתּדַּמֵא לגַברָא סַכלָא דַּבנָא בַּיתֵּה עַל חָלָא׃
הַגֶּשֶׁם יָרַד, בָּאוּ הַשִּׁטְפוֹנוֹת וְנָשְׁבוּ הָרוּחוֹת וְהָלְמוּ בַּבַּיִת הַהוּא; נָפַל הַבַּיִת וּגְדוֹלָה הָיְתָה מַפַּלְתּוֹ."
הַגֶּשֶׁם נִתַּךְ אַרְצָה נַחֲלֵי מַיִם יִשְׁטֹפוּ וְרוּחַ גְּדוֺלָה בָּאָה וַיִּפְגְּעוּ בַבַּיִת הַהוּא וַיִּפֹּל וַיְהִי לְמַפֵּלָה גְדוֺלָה:
I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“
καὶ κατέβη ἡ βροχὴ καὶ η῟λθον οἱ ποταμοὶ καὶ ε῎πνευσαν οἱ α῎νεμοι καὶ προσέκοψαν τη̑ οι᾿κία ε᾿κείνη καὶ ε῎πεσεν καὶ η῟ν ἡ πτω̑σις αυ᾿τη̑ς μεγάλη
וַנחֵת מֵטרָא וֵאתַו נַהרַוָתָא וַנשַׁב רֻוחֵא וֵאתטַרִיו בּבַיתָּא הַו וַנפַל וַהוָת מַפֻּולתֵּה רַבָּא סס׃
כְּשֶׁגָּמַר יֵשׁוּעַ אֶת דְּבָרָיו אֵלֶּה הִשְׁתּוֹמֵם הֲמוֹן הָעָם עַל תּוֹרָתוֹ,
וַיְהִי כְּכַלּוֺת יֵשׁוּעַ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיִּתְמְהוּ הֲמוֺן הָעָם עַל-תּוֺרָתוֺ:
Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; ([Marek 1:22; Lukáš 4:32 Matouš 11:1 Matouš 13:53 Matouš 19:1 Matouš 26:1])
καὶ ε᾿γένετο ο῞τε ε᾿τέλεσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοὺς λόγους τούτους ε᾿ξεπλήσσοντο οἱ ο῎χλοι ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑
וַהוָא דּכַד שַׁלֵם יֵשֻׁוע מֵלֵא הָלֵין תַּהִירִין הוַו כֵּנשֵׁא עַל יֻולפָּנֵה׃
כִּי לִמֵּד אוֹתָם כְּבַעַל סַמְכוּת וְלֹא כְּדֶרֶךְ שֶׁלִּמְּדוּ סוֹפְרֵיהֶם.
כִּי הָיָה מוֺרֶה אֹתָם כְּהוֺרֹת אִישׁ-שִׁלְטוֺן וְלֹא כַסּוֺפְרִים:
Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.
neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.
η῟ν γὰρ διδάσκων αυ᾿τοὺς ὡς ε᾿ξουσίαν ε῎χων καὶ ου᾿χ ὡς οἱ γραμματει̑ς αυ᾿τω̑ν
מַלֵף הוָא להֻון גֵּיר אַיך משַׁלטָא ולָא אַיך סָפרַיהֻון וַפרִישֵׁא סס׃
הוּא יָרַד מִן הָהָר וַהֲמוֹן עַם רַב הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיֵּרֶד מִן-הָהָר וַהֲמוֺן עַם רָב הֹלְכִים אַחֲרָיו:
A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy.
καταβάντος δὲ αυ᾿του̑ α᾿πὸ του̑ ο῎ρους η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοί
כַּד נחֵת דֵּין מֵן טֻורָא נַקפֻּוהי כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא׃
אָז הִתְקָרֵב אִישׁ מְצֹרָע, הִשְׁתַּחֲוָה לוֹ וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, אִם תִּרְצֶה תּוּכַל לְטַהֵר אוֹתִי."
וְהִנֵּה אִישׁ מְצֹרָע בָּא וַיִּשְׁתַּחוּ-לוֺ לֵאמֹר אֲדֹנִי אִם-חָפֵץ אַתָּה הֲלֹא תוּכַל לְטַהֲרֵנִי:
A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ ([Marek 1:40-Marek 1:45; Lukáš 5:12-Lukáš 5:16])
καὶ ι᾿δοὺ λεπρὸς προσελθών προσεκύνει αυ᾿τω̑ λέγων κύριε ε᾿ὰν θέλης δύνασαί με καθαρίσαι
והָא גַּרבָּא חַד אֵתָא סגֵד לֵה וֵאמַר מָרי אֵן צָבֵא אַנתּ מֵשׁכַּח אַנתּ לַמדַכָּיֻותי׃
הוֹשִׁיט יֵשׁוּעַ אֶת יָדוֹ, נָגַע בּוֹ וְאָמַר: "רוֹצֶה אֲנִי! הִטָּהֵר!" וּמִיָּד נִרְפְּאָה צָרַעְתּוֹ.
וַיּוֺשֶׁט אֶת-יָדוֺ וַיִּגַּע-בּוֺ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר חָפֵץ אֲנִי וּטְהָר וַיִּטְהַר מִצָּרַעְתּוֺ כְּרָגַע:
I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ A hned byl očištěn od svého malomocenství.
καὶ ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα η῞ψατο αυ᾿του̑ λέγων θέλω καθαρίσθητι καὶ ευ᾿θέως ε᾿καθαρίσθη αυ᾿του̑ ἡ λέπρα
וַפשַׁט אִידֵה יֵשֻׁוע קרֵב לֵה וֵאמַר צָבֵא אנָא אֵתּדַּכָּא ובָה בּשָׁעתָא אֵתּדַּכִּי גַּרבֵה׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְאֵה, אַל תְּסַפֵּר לְאִישׁ, אֲבָל לֵךְ הֵרָאֵה אֶל הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב אֶת הַקָּרְבָּן אֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ רְאֵה אַל-תַּגֵּד לְאִישׁ רַק לֵךְ וְהֵרָאֵה לְעֵינֵי הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב אֶת-הַקָּרְבָּן אֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם:
I dí jemu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj dar ten, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
Tu mu Ježíš pravil: „Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ ([Matouš 9:30 Matouš 12:16; Leviticus 13:49 Leviticus 14:2-Leviticus 14:32])
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞ρα μηδενὶ ει῎πης α᾿λλὰ υ῞παγε σεαυτὸν δει̑ξον τω̑ ἱερει̑ καὶ προσένεγκον τὸ δω̑ρον ο῍ προσέταξεν Μωϋση̑ς ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
וֵאמַר לֵה יֵשֻׁוע חזִי למָא לאנָשׁ אָמַר אַנתּ אֵלָא זֵל חַוָא נַפשָׁך לכָהנֵא וקַרֵב קֻורבָּנָא אַיך דּפַקֵד מֻושֵׁא לסָהדֻּותהֻון סס׃
כַּאֲשֶׁר נִכְנַס לִכְפַר נַחוּם נִגַּשׁ אֵלָיו שַׂר־מֵאָה אֶחָד וְהִתְחַנֵּן לְפָנָיו:
וְכַאֲשֶׁר בָּא יֵשׁוּעַ אֶל-כְּפַר-נַחוּם וַיִּגַּשׁ אֵלָיו שַׂר-מֵאָה אֶחָד וַיִּתְחַנֶּן-לוֺ לֵאמֹר:
A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
Když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho: ([Lukáš 7:1-Lukáš 7:10; Jan 4:43-Jan 4:54])
ει᾿σελθόντος δὲ αυ᾿του̑ ει᾿ς Καφαρναοὺμ προση̑λθεν αυ᾿τω̑ ἑκατόνταρχος παρακαλω̑ν αυ᾿τὸν
כַּד עַל דֵּין יֵשֻׁוע לַכפַרנַחֻום קרֵב לֵה קֵנטרֻונָא חַד ובָעֵא הוָא מֵנֵה׃
"אֲדוֹנִי, נַעֲרִי שׁוֹכֵב בַּבַּיִת וְהוּא מְשֻׁתָּק וְסוֹבֵל מְאֹד."
אֲדֹנִי הִנֵּה נַעֲרִי נָפַל לְמִשְׁכָּב בְּבֵיתִי נְכֵה-עֲצָמוֺת וּמְעֻנֶּה מְאֹד:
A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
„Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.“
καὶ λέγων κύριε ὁ παι̑ς μου βέβληται ε᾿ν τη̑ οι᾿κία παραλυτικός δεινω̑ς βασανιζόμενος
וָאמַר מָרי טַלִיי רמֵא בּבַיתָּא וַמשַׁרַי ובִישָׁאיִת מֵשׁתַּנַק׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי אָבוֹא וַאֲרַפֵּא אוֹתוֹ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הִנְנִי בָא וּרְפָאתִיו:
I dí jemu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
Řekl mu: „Já přijdu a uzdravím ho.“
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ε᾿γώ ε᾿λθών θεραπεύσω αυ᾿τόν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵנָא אִתֵא וַאסֵיוהי׃
הֵשִׁיב שַׂר־הַמֵּאָה וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, אֵינֶנִּי רָאוּי לְכָךְ שֶׁתָּבוֹא בְּצֵל קוֹרָתִי. רַק דַּבֵּר דָּבָר וְיֵּרָפֵא נַעֲרִי.
וַיַּעַן שַׂר-הַמֵּאָה וַיֹּאמַר אֲדֹנִי נְקַלֹּתִי מִזֹּאת כִּי אַתָּה תָבֹא בְצֵל קֹרָתִי אַךְ רַק דַּבְּרָה דָּבָר וְהַנַּעַר יֶחִי:
A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
Setník však odpověděl: „Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ἑκατόνταρχος ε῎φη κύριε ου᾿κ ει᾿μὶ ἱκανὸς ι῞να μου ὑπὸ τὴν στέγην ει᾿σέλθης α᾿λλὰ μόνον ει᾿πὲ λόγω καὶ ι᾿αθήσεται ὁ παι̑ς μου
ענָא קֵנטרֻונָא הַו וֵאמַר מָרי לָא שָׁוֵא אנָא דּתֵעֻול תּחֵית מַטללי אֵלָא בַּלחֻוד אֵמַר בּמֵלתָא ונֵתַאסֵא טַלִיי׃
גַּם אֲנִי אִישׁ כָּפוּף לְמָרוּת וּכְפוּפִים לִי אַנְשֵׁי צָבָא, וְכַאֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר לָזֶה, 'לֵךְ!', הוּא הוֹלֵךְ; וּלְאַחֵר 'בּוֹא!', הוּא בָּא; וּלְעַבְדִּי, 'עֲשֵׂה זֹאת!', הוּא עוֹשֶׂה."
כִּי גַם-אֲנִי סָר לְמִשְׁמַעַת מֶמְשָׁלָה וַאֲנָשַׁי סָרִים לְמִשְׁמַעְתִּי וְכִי אֹמַר לְאֶחָד מֵהֶם לֵךְ וְיֵלֵךְ וּלְאַחֵר בֹּא וְיָבֹא וּלְעַבְדִּי עֲשֵׂה-זֹאת וְיַעֲשֶׂה:
Nebo i já jsem člověk pod mocí, maje pod sebou žoldnéře, a dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“
καὶ γὰρ ε᾿γώ α῎νθρωπός ει᾿μι ὑπὸ ε᾿ξουσίαν ε῎χων ὑπ῾ ε᾿μαυτὸν στρατιὼτας καὶ λέγω τούτω πορεύθητι καὶ πορεύεται καὶ α῎λλω ε῎ρχου καὶ ε῎ρχεται καὶ τω̑ δούλω μου ποίησον του̑το καὶ ποιει̑
אָף אֵנָא גֵּיר גַּברָא אנָא דַּתחֵית שֻׁולטָנָא וִאית תּחֵית אִידי אֵסטרַטִיֻוטֵא וָאמַר אנָא להָנָא דּזֵל וָאזֵל ולַאחרִנָא דּתָא וָאתֵא וַלעַבדּי דַּעבֵד הָדֵא ועָבֵד׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְהִתְפַּלֵא. אָמַר אֶל הַהוֹלְכִים אַחֲרָיו: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵצֶל שׁוּם אִישׁ בְּיִשְׂרָאֵל לֹא מָצָאתִי אֱמוּנָה כָּזֹאת.
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיִּשְׁתָּאֶה וַיֹּאמֶר אֶל-הַהֹלְכִים אַחֲרָיו אָמֵן אֲנִי מַגִּיד לָכֶם אֱמוּנָה גְּדוֺלָה כָמוֺהָ גַּם-בְּיִשְׂרָאֵל לֹא מָצָאתִי:
To uslyšev Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho následovali: „Amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho.
α᾿κούσας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿θαύμασεν καὶ ει῏πεν τοι̑ς α᾿κολουθου̑σιν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν παρ῾ ου᾿δενὶ τοσαύτην πίστιν ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ ευ῟ρον
כַּד שׁמַע דֵּין יֵשֻׁוע אֵתּדַּמַר וֵאמַר לדָאתֵין עַמֵה אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דָּאף לָא בּאִיסרָאיֵל אֵשׁכּחֵת אַיך הָדֵא הַימָנֻותָא׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, רַבִּים יָבוֹאוּ מִמִּזְרָח וּמִמַּעֲרָב וְיָסֵבּוּ עִם אַבְרָהָם וְיִצְחָק וְיַעֲקֹב בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם,
וְהִנְנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי רַבִּים יָבֹאוּ מִמִּזְרָח וּמִמַּעֲרָב וְיֵשְׁבוּ בִּמְסִבָּה עִם-אַבְרָהָם יִצְחָק וְיַעֲקֹב בְּמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; ([Žalmy 107:3])
λέγω δὲ ὑμι̑ν ο῞τι πολλοὶ α᾿πὸ α᾿νατολω̑ν καὶ δυσμω̑ν η῞ξουσιν καὶ α᾿νακλιθήσονται μετὰ ᾽Αβραὰμ καὶ ᾽Ισαὰκ καὶ ᾽Ιακώβ ε᾿ν τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּסַגִּיֵאא נִאתֻון מֵן מַדנחָא ומֵן מַערבָא ונֵסתַּמכֻּון עַם אַברָהָם וִאיסחָק ויַעקֻוב בּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
אֲבָל בְּנֵי הַמַּלְכוּת יְגֹרְשׁוּ אֶל הַחֹשֶׁךְ הַחִיצוֹן; שָׁם יִהְיוּ הַיְלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם."
וּבְנֵי הַמַּלְכוּת יִדַּחוּ אֶל-הַחֹשֶׁךְ הַחוּצָה שָׁם יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם:
Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.“ ([Lukáš 13:28-Lukáš 13:29; Matouš 13:42 Matouš 13:50 Matouš 22:13 Matouš 24:51 Matouš 25:30])
οἱ δὲ υἱοὶ τη̑ς βασιλείας ε᾿κβληθήσονται ει᾿ς τὸ σκότος τὸ ε᾿ξὼτερον ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων
בּנֵיה דֵּין דּמַלכֻּותָא נֵפּקֻון לחֵשֻׁוכָא בַּרָיָא תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא׃ ס
וּלְשַׂר־הַמֵּאָה אָמַר יֵשׁוּעַ: "לֵךְ וּכֶאֱמוּנָתְךָ כֵּן יִהְיֶה לְךָ." אוֹתָהּ שָׁעָה נִרְפָּא נַעֲרוֹ.
וְאֶל-שַׂר-הַמֵּאָה אָמַר יֵשׁוּעַ לֵךְ כַּאֲשֶׁר הֶאֱמַנְתָּ כֵּן יָקוּם לָךְ וַיְחִי הַנַּעַר מֵחָלְיוֺ בַּשָּׁעָה הַהִיא:
I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
Potom řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.“ A v tu hodinu se sluha uzdravil. ([Matouš 9:22 Matouš 15:28 Matouš 17:18])
καὶ ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ ἑκατοντάρχη υ῞παγε ὡς ε᾿πίστευσας γενηθήτω σοι καὶ ι᾿άθη ὁ παι̑ς αυ᾿του̑ ε᾿ν τη̑ ω῞ρα ε᾿κείνη
וֵאמַר יֵשֻׁוע לקֵנטרֻונָא הַו זֵל אַיכַּנָא דּהַימֵנתּ נֵהוֵא לָך וֵאתַאסִי טַליֵה בָּה בּשָׁעתָא סס׃
כְּשֶׁנִּכְנַס יֵשׁוּעַ לְבֵיתוֹ שֶׁל כֵּיפָא רָאָה אֶת חֲמוֹתוֹ שׁוֹכֶבֶת וְהִיא סוֹבֶלֶת מֵחֹם.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ בֵּית-פֶּטְרוֺס וַיַּרְא אֶת-חֹתַנְתּוֺ שֹׁכֶבֶת חוֺלַת קַדָּחַת:
A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží, a má zimnici.
Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. ([Marek 1:29-Marek 1:34; Lukáš 4:38-Lukáš 4:41])
καὶ ε᾿λθών ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν Πέτρου ει῏δεν τὴν πενθερὰν αυ᾿του̑ βεβλημένην καὶ πυρέσσουσαν
וֵאתָא יֵשֻׁוע לבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון וַחזָא לַחמָתֵה דּרַמיָא וַאחִידָא לָה אֵשָׁתָא׃
הוּא נָגַע בְּיָדָהּ וְהַחֹם סָר מִמֶּנָּה. אָז קָמָה וְשֵׁרְתָה אוֹתָם.
וַיִּגַּע בְּיָדָהּ וַתִּרֶף הַקַּדַּחַת מִמֶּנָּה וַתָּקָם וַתְּשָׁרֵת לִפְנֵיהֶם:
I dotekl se ruky její, a přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.
καὶ η῞ψατο τη̑ς χειρὸς αυ᾿τη̑ς καὶ α᾿φη̑κεν αυ᾿τὴν ὁ πυρετός καὶ η᾿γέρθη καὶ διηκόνει αυ᾿τω̑
וַקרֵב לִאידָה וַשׁבַקתָה אֵשָׁתָא וקָמַת וַמשַׁמשָׁא הוָת לֵה׃
לְעֵת עֶרֶב הֵבִיאוּ אֵלָיו רַבִּים שֶׁהָיוּ אֲחוּזֵי שֵׁדִים וְהוּא גֵּרֵשׁ אֶת הָרוּחוֹת בִּדְבַר פִּיו וְרִפֵּא אֶת כָּל הַחוֹלִים,
וַיְהִי בָּעֶרֶב וַיָּבִיאוּ אֵלָיו רַבִּים אֲשֶׁר דָּבְקוּ בָּם רוּחוֺת רָעוֺת וַיְגָרֶשׁ אֶת-הָרוּחוֺת בִּדְבַר-פִּיו וְאֵת כָּל-הַחוֺלִים הֶחֱיָה מֵחָלְיָם:
A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, ([Matouš 4:24 Matouš 14:35 Matouš 15:30])
ο᾿ψίας δὲ γενομένης προσήνεγκαν αυ᾿τω̑ δαιμονιζομένους πολλούς καὶ ε᾿ξέβαλεν τὰ πνεύματα λόγω καὶ πάντας τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας ε᾿θεράπευσεν
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא קַרֵבו קדָמַוהי דַּיוָנֵא סַגִּיֵאא וַאפֵּק דַּיוַיהֻון בּמֵלתָא וַלכֻלהֻון אַילֵין דּבִישָׁאיִת עבִידִין הוַו אַסִי אֵנֻון׃
לְקַיֵּם אֶת אֲשֶׁר נֶאֱמַר בְּפִי יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "חֳלָיֵנוּ הוּא נָשָׂא וּמַכְאֹבֵינוּ סְבָלָם."
לְמַלֹּאת אֵת אֲשֶׁר נֶאֱמַר בְּיַד-יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא לֵאמֹר חֳלָיֵנוּ הוּא נָשָׂא וּמַכְאֹבֵינוּ סְבָלָם:
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť vzal na se mdloby naše, a neduhy nesl.
aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.‘ ([Izajáš 53:4])
ο῞πως πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου λέγοντος αυ᾿τὸς τὰς α᾿σθενείας ἡμω̑ν ε῎λαβεν καὶ τὰς νόσους ε᾿βάστασεν
אַיך דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד אֵשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר דּהֻו נֵסַב כִּאבַין וכֻורהָנַין נֵטעַן סס׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ הֲמוֹן עַם רַב מִסְּבִיבוֹ צִוָּה לַעֲבֹר אֶל עֵבֶר הַיָּם.
וַיְהִי כִּרְאוֺת יֵשׁוּעַ הֲמוֺן עַם רָב סָבִיב-לוֺ וַיְצַו לַעֲבֹר מִשָּׁם אֶל-עֵבֶר הַיָּם:
Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
Když Ježíš viděl kolem sebe zástup(r), rozkázal odjet na druhý břeh. (r) var: veliké zástupy ([Lukáš 9:57-Lukáš 9:62])
ι᾿δών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῎χλον περὶ αυ᾿τὸν ε᾿κέλευσεν α᾿πελθει̑ν ει᾿ς τὸ πέραν
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא דַּחדִירִין לֵה פּקַד דּנִאזֻלון לעֵברָא׃ ס
נִגַּשׁ אֵלָיו אַחַד הַסּוֹפְרִים וְאָמַר לוֹ: "רַבִּי, אֵלֵךְ אַחֲרֶיךָ אֶל כָּל מָקוֹם שֶׁתֵּלֵךְ."
וַיִּגַּשׁ אֵלָיו אַחַד הַסּוֺפְרִים וַיֹּאמֶר לוֺ רַבִּי אֵלֵךְ אַחֲרֶיךׇ אֶל-כָּל-אֲשֶׁר תֵּלֵךְ:
A přistoupiv jeden zákonník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
Jeden zákoník přišel a řekl mu: „Mistře(s), budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ (s) ř: Učiteli
καὶ προσελθών ει῟ς γραμματεὺς ει῏πεν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε α᾿κολουθήσω σοι ο῞που ε᾿ὰν α᾿πέρχη
וַקרֵב סָפרָא חַד וֵאמַר לֵה רַבִּי אִתֵא בָּתרָך לַאתַר דָּאזֵל אַנתּ׃
עָנָה לוֹ יֵשׁוּעַ: "לַשּׁוּעָלִים יֵשׁ מְאוּרוֹת וּלְעוֹף הַשָּׁמַיִם קִנִּים, אַךְ בֶּן־הָאָדָם אֵין לוֹ מָקוֹם לְהַנִּיחַ אֶת רֹאשׁוֹ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַשּׁוּעָלִים חוֺרִים לָהֶם וְצִפּוֺר הַשָּׁמַיִם קֵן לָהּ וּבֶן-הָאָדָם אֵין לוֺ מָקוֺם לְהָנִיחַ אֶת-רֹאשׁוֺ:
I dí jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς αἱ α᾿λὼπεκες φωλεοὺς ε῎χουσιν καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατασκηνὼσεις ὁ δὲ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ου᾿κ ε῎χει που̑ τὴν κεφαλὴν κλίνη
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לתַעלֵא נֵקעֵא אִית להֻון וַלפָרַחתָא דַּשׁמַיָא מַטללָא בּרֵה דֵּין דּאנָשָׁא לַיתּ לֵה אַיכָּא דּנֵסמֻוך רִשֵׁה׃
אִישׁ אַחֵר מִן הַתַּלְמִידִים אָמַר אֵלָיו: "אֲדוֹנִי, הַרְשֵׁה לִי תְּחִלָּה לָלֶכֶת לִקְבֹּר אֶת אָבִי."
וְאִישׁ אַחֵר מִקֶּרֶב תַּלְמִידָיו אָמַר אֵלָיו אֲדֹנִי תְּנָה-לִּי לָלֶכֶת וְלִקְבֹּר אֶת-אָבִי רִאשֹׁנָה:
Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prvé odjíti a pochovati otce mého.
Jiný z učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.“ ([1 Královská 19:20])
ε῞τερος δὲ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τω̑ κύριε ε᾿πίτρεψόν μοι πρω̑τον α᾿πελθει̑ν καὶ θάψαι τὸν πατέρα μου
אחרִנָא דֵּין מֵן תַּלמִידַוהי אֵמַר לֵה מָרי אַפֵּס לִי לֻוקדַם אִזַל אֵקבֻּור אָבי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ אַחֲרַי וְהַנַּח לַמֵּתִים לִקְבֹּר אֶת מֵתֵיהֶם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ אַחֲרָי וְהַנַּח לַמֵּתִים לִקְבֹּר אֶת-מֵתֵיהֶם:
Ale Ježíš řekl jemu: Poď za mnou, a nech ať mrtví pochovávají mrtvé své.
Ale Ježíš mu odpověděl: „Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι καὶ α῎φες τοὺς νεκροὺς θάψαι τοὺς ἑαυτω̑ν νεκρούς
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה תָּא בָּתַרי וַשׁבֻוק למִיתֵא קָברִין מִיתַיהֻון׃ ס
הוּא נִכְנַס לַסִּירָה וְתַלְמִידָיו נִכְנְסוּ אַחֲרָיו.
וַיֵּרֶד בָּאֳנִיָּה וְתַלְמִידָיו יָרְדוּ עִמּוֺ:
A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. ([Marek 4:35-Marek 4:41; Lukáš 8:22-Lukáš 8:25])
καὶ ε᾿μβάντι αυ᾿τω̑ ει᾿ς τὸ πλοι̑ον η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
וכַד סלֵק יֵשֻׁוע לַספִינתָּא סלֵקו עַמֵה תַּלמִידַוהי׃
וְהִנֵּה סְעָרָה גְּדוֹלָה הִתְחוֹלְלָה בַּיָּם עַד אֲשֶׁר כִּסּוּ הַגַּלִּים אֶת הַסִּירָה, אַךְ הוּא הָיָה יָשֵׁן.
וְהִנֵּה סַעַר גָּדוֺל נֵעוֺר בַּיָּם עַד-כַּסּוֺת הַגַּלִּים אֶת-הָאֳנִיָּה וְהוּא נִרְדָּם:
A aj, bouře veliká stala se na moři, tak že vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.
καὶ ι᾿δοὺ σεισμὸς μέγας ε᾿γένετο ε᾿ν τη̑ θαλάσση ω῞στε τὸ πλοι̑ον καλύπτεσθαι ὑπὸ τω̑ν κυμάτων αυ᾿τὸς δὲ ε᾿κάθευδεν
והָא זַועָא רַבָּא הוָא בּיַמָא אַיכַּנָא דֵּאלפָא תֵּתכַּסֵא מֵן גַּללֵא הֻו דֵּין יֵשֻׁוע דַּמִיך הוָא׃
נִגְּשׁוּ אֵלָיו וְהֵעִירוּ אוֹתוֹ בְּאָמְרָם: "אֲדוֹנֵנוּ, הַצֵּל אוֹתָנוּ, אֲנַחְנוּ טוֹבְעִים!"
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו וַיְעִירֻהוּ וַיִּקְרָאוּ הוֺשִׁיעָה אֲדֹנֵינוּ כִּי אָבָדְנוּ:
A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
I přistoupili a probudili ho se slovy: „Pane, zachraň(t) nás, nebo zahyneme!“ (t) spas
καὶ προσελθόντες η῎γειραν αυ᾿τὸν λέγοντες κύριε σω̑σον α᾿πολλύμεθα
וַקרֵבו תַּלמִידַוהי אַעִירֻוהי וָאמרִין לֵה מָרַן פַּצָן אָבדִּין חנַן׃
אָמַר לָהֶם: "לָמָה אַתֶּם פּוֹחֲדִים, קְטַנֵּי אֱמוּנָה?!" הוּא קָם וְגָעַר בָּרוּחוֹת וּבַיָּם וְנִשְׂתָּרְרָה דְּמָמָה עֲמֻקָּה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה אַתֶּם חֲרֵדִים קְטַנֵּי אֱמֻנָה וַיָּקָם וַיִּגְעַר בָּרוּחוֺת וּבַיָּם וַתְּהִי דְּמָמָה גְדוֺלָה:
I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tehdy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
Řekl jim: „Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. ([Žalmy 65:8 Žalmy 89:10 Žalmy 107:29; Matouš 6:30 Matouš 14:31 Matouš 16:8])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τί δειλοί ε᾿στε ο᾿λιγόπιστοι τότε ε᾿γερθεὶς ε᾿πετίμησεν τοι̑ς α᾿νέμοις καὶ τη̑ θαλάσση καὶ ε᾿γένετο γαλήνη μεγάλη
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע למָנָא דַּחֻולתָנִין אנתֻּון זעֻורַי הַימָנֻותָא הָידֵּין קָם וַכאָא בּרֻוחָא וַביַמָא וַהוָא שֵׁליָא רַבָּא׃
תָּמְהוּ הָאֲנָשִׁים וְאָמְרוּ: "מִי הוּא זֶה שֶׁגַּם הָרוּחוֹת וְהַיָּם נִשְׁמָעִים לוֹ?"
וַיִּתְמְהוּ הָאֲנָשִׁים לֵאמֹר מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר גַּם-הָרוּחוֺת וְהַיָּם מַקְשִׁיבִים לְקֹלוֺ:
Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
Lidé užasli a říkali: „Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“
οἱ δὲ α῎νθρωποι ε᾿θαύμασαν λέγοντες ποταπός ε᾿στιν ου῟τος ο῞τι καὶ οἱ α῎νεμοι καὶ ἡ θάλασσα αυ᾿τω̑ ὑπακούουσιν
אנָשָׁא דֵּין אֵתּדַּמַרו וָאמרִין מַנֻו הָנָא דּרֻוחֵא ויַמָא מֵשׁתַּמעִין לֵה סס׃
כַּאֲשֶׁר בָּא אֶל עֵבֶר הַיָּם, אֶל אֶרֶץ הַגַּדְרִיִּים, פְּגָשׁוּהוּ שְׁנֵי אֲנָשִׁים אֲחוּזֵי שֵׁדִים בְּצֵאתָם מִמְּעָרוֹת הַקְּבָרִים. הֵם הָיוּ תּוֹקְפָנִיִּים כָּל כָּךְ, שֶׁאִישׁ לֹא הָיָה יָכוֹל לַעֲבֹר בְּאוֹתָהּ דֶּרֶךְ.
וַיְהִי כְּבֹאוֺ אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-אֶרֶץ הַגַּדְרִיִּם וַיִּפְגְּשֻׁהוּ שְׁנֵי אֲנָשִׁים אֲשֶׁר דָּבְקוּ בָּם רוּחוֺת רָעוֺת יֹצְאִים מִבָּתֵּי הַקְּבָרוֺת וּפְנֵיהֶם זֹעֲפִים עַד-מְאֹד עַד-אֲשֶׁר לֹא יָכֹל אִישׁ לַעֲבֹר בַּדֶּרֶךְ הַהוּא מִפָּחַד:
A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobů vyšlí, ukrutní náramně, tak že žádný nemohl tou cestou choditi.
Když přijel na protější břeh moře do gadarenské(u) krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů(v); byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. (u) var: gergesenské (v) pohřebních jeskyň ([Marek 5:1-Marek 5:20; Lukáš 8:26-Lukáš 8:39])
καὶ ε᾿λθόντος αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸ πέραν ει᾿ς τὴν χὼραν τω̑ν Γαδαρηνω̑ν ὑπήντησαν αυ᾿τω̑ δύο δαιμονιζόμενοι ε᾿κ τω̑ν μνημείων ε᾿ξερχόμενοι χαλεποὶ λίαν ω῞στε μὴ ι᾿σχύειν τινὰ παρελθει̑ν διὰ τη̑ς ὁδου̑ ε᾿κείνης
וכַד אֵתָא יֵשֻׁוע לעֵברָא לַאתרָא דּגָדרָיֵא אַרעֻוהי תּרֵין דַּיוָנֵא דּנָפקִין מֵן בֵּית־קבֻורֵא בִּישֵׁא דּטָב אַיך דּלָא אנָשׁ נֵשׁכַּח נֵעבַּר בּהָי אֻורחָא׃
אָז הֵחֵלּוּ צוֹעֲקִים: "מַה לָּנוּ וּלְךָ בֶּן־הָאֱלֹהִים - בָּאתָ הֵנָּה לְעַנּוֹת אוֹתָנוּ בְּטֶרֶם עֵת?"
וְהִנֵּה הֵם צֹעֲקִים לֵאמֹר מַה-לָּנוּ וָלָךְ יֵשׁוּעַ בֶּן-הָאֱלֹהִים הַאִם בָּאתָ לְעַנּוֺתֵנוּ טֶרֶם בָּאָה הָעֵת:
A aj, volali, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
A dali se do křiku: „Co je ti po nás(x), Synu Boží? Přišel jsi nás trápit(y), dříve než nastal čas?“ (x) var: + Ježíši (y) var: zahubit 9. kapitola ([Marek 1:24; 1 Královská 17:18])
καὶ ι᾿δοὺ ε῎κραξαν λέγοντες τί ἡμι̑ν καὶ σοί υἱὲ του̑ θεου̑ η῟λθες ω῟δε πρὸ καιρου̑ βασανίσαι ἡμα̑ς
וַקעַו וָאמרִין מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע בּרֵה דַּאלָהָא אֵתַיתּ לכָא קדָם זַבנָא דַּתשַׁנקַן׃
בְּמֶרְחָק מְסֻיָּם מֵהֶם רָעָה עֵדֶר חֲזִירִים גָּדוֹלֹ.
וְעֵדֶר חֲזִירִים רַבִּים הָיָה רֹעֶה שָׁם מֵרָחוֺק לָהֶם:
A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
Opodál se páslo veliké stádo vepřů.
η῟ν δὲ μακρὰν α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν α᾿γέλη χοίρων πολλω̑ν βοσκομένη
אִית הוָא דֵּין להַל מֵנהֻון בַּקרָא דַּחזִירֵא סַגִּיֵאא דּרָעיָא׃
הִפְצִירוּ בּוֹ הַשֵּׁדִים וְאָמְרוּ: "אִם תְּגָרֵשׁ אוֹתָנוּ, שְׁלַח אוֹתָנוּ לְתוֹךְ עֵדֶר הַחֲזִירִים."
וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ הָרוּחוֺת לֵאמֹר אִם לְגָרְשֵׁנוּ אַתָּה אֹמֵר תִּנָּה-לָנוּ לָבוֺא בְּעֵדֶר הַחֲזִירִים:
Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Jestliže nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
A zlí duchové ho prosili: „Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!“
οἱ δὲ δαίμονες παρεκάλουν αυ᾿τὸν λέγοντες ει᾿ ε᾿κβάλλεις ἡμα̑ς α᾿πόστειλον ἡμα̑ς ει᾿ς τὴν α᾿γέλην τω̑ν χοίρων
הָנֻון דֵּין שִׁאדֵא בָּעֵין הוַו מֵנֵה וָאמרִין אֵן מַפֵּק אַנתּ לַן אַפֵּס לַן דּנִאזַל לבַקרָא דַּחזִירֵא׃
אָמַר לָהֶם: "לְכוּ!" הֵם יָצְאוּ וְנִכְנְסוּ לְתוֹךְ הַחֲזִירִים, וְהִנֵּה כָּל הָעֵדֶר הִסְתָּעֵר בַּמּוֹרָד אֶל הַיָּם וּמֵת בַּמַּיִם.
וַיֹּאמֶר לָהֶם לְכוּ וַיֵּצְאוּ וַיָּבֹאוּ בְּעֵדֶר הַחֲזִירִים וְהִנֵּה כָּל-הָעֵדֶר שָׁטְפוּ בַמּוֺרָד אֶל-תּוֺךְ הַיָּם וַיֹּאבְדוּ בַּמָּיִם:
I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se prudce všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
On jim řekl: „Jděte!“ Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách.
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὑπάγετε οἱ δὲ ε᾿ξελθόντες α᾿πη̑λθον ει᾿ς τοὺς χοίρους καὶ ι᾿δοὺ ω῞ρμησεν πα̑σα ἡ α᾿γέλη κατὰ του̑ κρημνου̑ ει᾿ς τὴν θάλασσαν καὶ α᾿πέθανον ε᾿ν τοι̑ς υ῞δασιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע זֵלו ומֵחדָא נפַקו ועַלו בַּחזִירֵא וכֻלָה בַּקרָא הָי תֵּרצַת לעֵל לַשׁקִיפָא וַנפַלו בּיַמָא ומִיתו בּמַיָא סּ סּ׃
בָּרְחוּ הָרוֹעִים וּבָאוּ הָעִירָה. שָׁם סִפְּרוּ אֶת הַכֹּל וְאֶת מַה שֶּׁקָּרָה לַאֲחוּזֵי הַשֵּׁדִים,
וְהָרֹעִים נָסוּ וַיָּבֹאוּ הָעִירָה וַיַּגִּידוּ אֶת-כָּל אֲשֶׁר נִהְיָתָה וְאֵת אֲשֶׁר קָרָה לַאֲשֶׁר דָּבְקוּ בָּם הָרוּחוֺת הָרָעוֺת:
Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých.
οἱ δὲ βόσκοντες ε῎φυγον καὶ α᾿πελθόντες ει᾿ς τὴν πόλιν α᾿πήγγειλαν πάντα καὶ τὰ τω̑ν δαιμονιζομένων
הָנֻון דֵּין דּרָעֵין הוַו ערַקו וֵאזַלו לַמדִינתָּא וחַוִיו כֻּלמֵדֵּם דַּהוָא וַדהָנֻון דַּיוָנֵא׃
וְכָל הָעִיר יָצְאָה לִקְרַאת יֵשׁוּעַ. כְּשֶׁרָאוּ אוֹתוֹ הַתּוֹשָׁבִים בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ שֶׁיֵּלֵךְ מֶאֱזוֹרָם.
וְהִנֵּה כָּל-הָעִיר יָצְאָה לִקְרַאת יֵשׁוּעַ וַיִּרְאֻהוּ וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לַעֲבֹר מִגְּבוּלָם:
A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.
καὶ ι᾿δοὺ πα̑σα ἡ πόλις ε᾿ξη̑λθεν ει᾿ς ὑπάντησιν τω̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν παρεκάλεσαν ο῞πως μεταβη̑ α᾿πὸ τω̑ν ὁρίων αυ᾿τω̑ν
ונֵפקַת כֻּלָה מדִינתָּא לֻאורעֵה דּיֵשֻׁוע וכַד חזַאוֻהי בּעַו מֵנֵה דַּנשַׁנֵא מֵן תּחֻומַיהֻון׃
הוּא יָרַד לַסִּירָה, עָבַר אֶת הַיָּם וּבָא אֶל עִירוֹ.
וַיֵּרֶד בָּאֳנִיָּה וַיַּעֲבֹר וַיָּבֹא אֶל-עִירוֺ:
A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. ([Marek 2:1-Marek 2:12; Lukáš 5:17-Lukáš 5:26])
καὶ ε᾿μβὰς ει᾿ς πλοι̑ον διεπέρασεν καὶ η῟λθεν ει᾿ς τὴν ι᾿δίαν πόλιν
וַסלֵק לֵאלפָא וַעבַר אֵתָא לַמדִינתֵּה׃ ס
וְהִנֵּה הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ מְשֻּׁתָּק שׁוֹכֵב עַל אֲלוּנְקָה. כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ אֶת אֱמוּנָתָם אָמַר אֶל הַמְשֻׁתָּק: "הִתְחַזֵּק, בְּנִי, נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ."
וְהִנֵּה הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ נְכֵה עֲצָמוֺת שֹׁכֵב עַל-הַמִּטָּה וּבִרְאוֺת יֵשׁוּעַ אֶת-אֱמוּנָתָם אָמַר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת חֲזַק בְּנִי נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ:
A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ ([Lukáš 7:48])
καὶ ι᾿δοὺ προσέφερον αυ᾿τω̑ παραλυτικὸν ε᾿πὶ κλίνης βεβλημένον καὶ ι᾿δών ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν πίστιν αυ᾿τω̑ν ει῏πεν τω̑ παραλυτικω̑ θάρσει τέκνον α᾿φίενταί σου αἱ ἁμαρτίαι
וקַרֵבו לֵה משַׁריָא כַּד רמֵא בּעַרסָא וַחזָא יֵשֻׁוע הַימָנֻותהֻון וֵאמַר להַו משַׁריָא אֵתלַבּב בֵּרי שׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ׃
אֲחָדִים מִן הַסּוֹפְרִים אָמְרוּ בְּלִבָּם: "זֶה מְגַדֵּף שֵׁם שָׁמַיִם!"
וְשָׁם אֲנָשִׁים סוֺפְרִים אָמְרוּ בְלִבָּם הָאִישׁ הַזֶּה מְגַדֵּף הוּא:
A aj, někteří z zákonníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“
καὶ ι᾿δού τινες τω̑ν γραμματέων ει῏παν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς ου῟τος βλασφημει̑
אנָשָׁא דֵּין מֵן סָפרֵא אֵמַרו בּנַפשׁהֻון הָנָא מגַדֵּף׃
יֵשׁוּעַ הִבְחִין בְּמַחְשְׁבוֹתֵיהֶם וְאָמַר: "לָמָּה אַתֶּם חוֹשְׁבִים רָעוֹת בִּלְבַבְכֶם?
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ אֶת-מַחְשְׁבֹתָם וַיֹּאמַר מַדּוּעַ תֶּהְגּוּ רָעוֺת בִּלְבַבְכֶם:
A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích svých?
Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle? ([Matouš 12:25; Jan 2:25])
καὶ ι᾿δών ὁ ᾽Ιησου̑ς τὰς ε᾿νθυμήσεις αυ᾿τω̑ν ει῏πεν ἱνατί ε᾿νθυμει̑σθε πονηρὰ ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע מַחשׁבָתהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מֵתחַשׁבִין אנתֻּון בִּישׁתָּא בּלֵבּכֻון׃
מַה יּוֹתֵר קַל: לוֹמַר 'נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ', אוֹ לוֹמַר 'קוּם וְהִתְהַלֵּךְ'?
כִּי מָה נָקֵל אִם לֵאמֹר נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ אוֺ לֵאמֹר קוּם וְהִתְהַלָּךְ:
Nebo co jest snáze říci: Odpuštěniť jsou tobě hříchové, čili říci: Vstaň a choď?
Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘?
τί γάρ ε᾿στιν ευ᾿κοπὼτερον ει᾿πει̑ν α᾿φίενταί σου αἱ ἁμαρτίαι η῍ ει᾿πει̑ν ε῎γειρε καὶ περιπάτει
מָנָא גֵּיר פּשִׁיק למִאמַר דַּשׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ אַו למִאמַר קֻום הַלֵך׃
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּ כִּי לְבֶן־הָאָדָם הַסַּמְכוּת עֲלֵי אֲדָמוֹת לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים", ־וְאָז פָּנָה וְאָמַר לַמְשֻׁתָּק - "קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְלֵךְ לְבֵיתְךָ!"
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּן כִּי יֵשׁ רִשְׁיוֺן לְבֶן-הָאָדָם בָּאָרֶץ לִסְלֹחַ חַטָּאִים אָז אָמַר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת קוּם שָׂא אֶת-מִטָּתְךׇ וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-בֵּיתֶךׇ:
Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tehdy dí šlakem poraženému: Vstana, vezmi na sebe lože své, a jdi do domu svého.
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
ι῞να δὲ ει᾿δη̑τε ο῞τι ε᾿ξουσίαν ε῎χει ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς α᾿φιέναι ἁμαρτίας τότε λέγει τω̑ παραλυτικω̑ ε᾿γερθεὶς α῏ρόν σου τὴν κλίνην καὶ υ῞παγε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου
דּתֵדּעֻון דֵּין דּשֻׁולטָנָא אִית לַברֵה דּאנָשָׁא בַּארעָא למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵמַר להַו משַׁריָא קֻום שׁקֻול עַרסָך וזֵל לבַיתָּך׃
הוּא קָם וְהָלַךְ לְבֵיתוֹ.
וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ אֶל-בֵּיתוֺ:
Tedy vstav, odšel do domu svého.
On vstal a odešel domů.
καὶ ε᾿γερθεὶς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
וקָם אֵזַל לבַיתֵּה׃ ס
כְּשֶׁרָאוּ זֹאת הֲמוֹן הָעָם נִתְמַלְּאוּ יִרְאָה וְשִׁבְּחוּ אֶת הָאֱלֹהִים שֶׁנָּתַן סַמְכוּת כָּזֹאת לִבְנֵי אָדָם.
וַיִּרְאוּ הֲמוֺן הָעָם וַיִשְׁתּוֺמֲמוּ וַיִּתְּנוּ כָבוֺד לֵאלֹהִים אֲשֶׁר נָתַן שִׁלְטוֺן כָּזֶה לִבְנֵי-אָדָם:
A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
Když to uviděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.
ι᾿δόντες δὲ οἱ ο῎χλοι ε᾿φοβήθησαν καὶ ε᾿δόξασαν τὸν θεὸν τὸν δόντα ε᾿ξουσίαν τοιαύτην τοι̑ς α᾿νθρὼποις
כַּד חזַו דֵּין כֵּנשֵׁא הָנֻון דּחֵלו ושַׁבַּחו לַאלָהָא דּיַהב שֻׁולטָנָא דַּאיך הָנָא לַבנַינָשָׁא סס׃
כַּאֲשֶׁר עָבַר מִשָּׁם רָאָה יֵשׁוּעַ אִישׁ יוֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס וּשְׁמוֹ מַתַּי. אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ אַחֲרַי." הוּא קָם וְהָלַךְ אַחֲרָיו.
וַיַּעֲבֹר יֵשׁוּעַ מִשָּׁם וַיַּרְא אִישׁ אֶחָד יֹשֵׁב בְּבֵית-הַמֶּכֶס וּשְׁמוֺ מַתִּתְיָהוּ וַיֹּאמֶר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו:
A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Poď za mnou. I vstav, šel za ním.
Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. ([Marek 2:13-Marek 2:17; Lukáš 5:27-Lukáš 5:32 Matouš 4:19 Matouš 8:19 Matouš 8:22])
καὶ παράγων ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑θεν ει῏δεν α῎νθρωπον καθήμενον ε᾿πὶ τὸ τελὼνιον Μαθθαι̑ον λεγόμενον καὶ λέγει αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι καὶ α᾿ναστὰς η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑
וכַד עבַר יֵשֻׁוע מֵן תַּמָן חזָא גַּברָא דּיָתֵב בֵּית־מָכסֵא דַּשׁמֵה מַתַּי וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי וקָם אֵזַל בָּתרֵה׃ ס
כְּשֶׁהֵסֵב בַּבַּיִת בָּאוּ מוֹכְסִים וְחוֹטְאִים רַבִּים וְהֵסֵבּוּ עִם יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ עַל-הַלֶּחֶם בְּבֵיתוֺ וְהִנֵּה מוֺכְסִים וְחַטָּאִים רַבִּים בָּאוּ וַיֵּשְׁבוּ לֶאֱכֹל עִם-יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו:
Stalo se pak, když seděl Ježíš za stolem v domě, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. ([Matouš 21:31 Matouš 11:19])
καὶ ε᾿γένετο αυ᾿του̑ α᾿νακειμένου ε᾿ν τη̑ οι᾿κία καὶ ι᾿δοὺ πολλοὶ τελω̑ναι καὶ ἁμαρτωλοὶ ε᾿λθόντες συνανέκειντο τω̑ ᾽Ιησου̑ καὶ τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑
וכַד סמִיכִין בּבַיתָּא אֵתַו מָכסֵא וחַטָיֵא סַגִּיֵאא אֵסתּמֵכו עַם יֵשֻׁוע ועַם תַּלמִידַוהי׃
רָאוּ הַפְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ לְתַלְמִידָיו: "מַדּוּעַ אוֹכֵל רַבְּכֶם עִם הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים?"
וַיִּרְאוּ הַפְּרוּשִׁים וַיֹּאמְרוּ אֶל-תַּלְמִידָיו מַדּוּעַ יֹאכַל רַבְּכֶם עִם-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים:
A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí mistr váš?
Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr(z) jí s celníky a hříšníky?“ (z) ř: Učitel ([Lukáš 15:1-Lukáš 15:2])
καὶ ι᾿δόντες οἱ Φαρισαι̑οι ε῎λεγον τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ διὰ τί μετὰ τω̑ν τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν ε᾿σθίει ὁ διδάσκαλος ὑμω̑ν
וכַד חזַו פּרִישֵׁא אָמרִין לתַלמִידַוהי למָנָא עַם מָכסֵא וחַטָיֵא לָעֵס רַבּכֻון׃ ס
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "לֹא הַבְּרִיאִים צְרִיכִים לְרוֹפֵא, אֶלָּא הַחוֹלִים.
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַחֲזָקִים אֵין לָהֶם דָּבָר עִם-הָרֹפֵא כִּי אִם-הַחוֺלִים:
Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
ὁ δὲ α᾿κούσας ει῏πεν ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν οἱ ι᾿σχύοντες ι᾿ατρου̑ α᾿λλ῾ οἱ κακω̑ς ε῎χοντες
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד שׁמַע אֵמַר להֻון לָא סנִיקִין חלִימֵא עַל אָסיָא אֵלָא אַילֵין דּבִישָׁאיִת עבִידִין׃
וְאַתֶּם צְאוּ וְלִמְדוּ מַה מַּשְׁמַע 'חֶסֶד חָפַצְתִּי וְלֹא־זֶבַח', כִּי לֹא בָּאתִי לִקְרֹא לַצַּדִּיקִים כִּי אִם לַחוֹטְאִים."
וְאַתֶּם לְכוּ לִמְדוּ לָדַעַת מַה-זֶּה חֶסֶד חָפַצְתִּי וְלֹא זָבַח כִּי לֹא-בָאתִי לִקְרֹא לַצַּדִּיקִים לָבֹא כִּי אִם-לַחַטָּאִים לִתְּשׁוּבָה:
Jdouce pak, učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat(a) spravedlivé, ale hříšníky(b).“ (a) povolat (b) var: k pokání
πορευθέντες δὲ μάθετε τί ε᾿στιν ε῎λεος θέλω καὶ ου᾿ θυσίαν ου᾿ γὰρ η῟λθον καλέσαι δικαίους α᾿λλὰ ἁμαρτωλούς
זֵלו יִלַפו מָנַו חנָנָא בָּעֵא אנָא ולָא דֵּבחתָא לָא גֵּיר אֵתִית דֵּאקרֵא לזַדִּיקֵא אֵלָא לחַטָיֵא׃ ס
אָז נִגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן וְשָׁאֲלוּ: "מַדּוּעַ אֲנַחְנוּ וְהַפְּרוּשִׁים צָמִים הַרְבֵּה וְתַלְמִידֶיךָ אֵינָם צָמִים?"
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידֵי יוֺחָנָן וַיֹּאמְרוּ מַדּוּעַ אֲנַחְנוּ עִם-הַפְּרוּשִׁים מַרְבִּים לָצוּם וְתַלְמִידֶיךׇ לֹא יָצֻמוּ:
Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: „Jak to, že my a farizeové se(c) postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“ (c) var: + mnoho ([Marek 2:18-Marek 2:22; Lukáš 5:33-Lukáš 5:39])
τότε προσέρχονται αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου λέγοντες διὰ τί ἡμει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι νηστεύομεν πολλά οἱ δὲ μαθηταί σου ου᾿ νηστεύουσιν
הָידֵּין קרֵבו לֵה תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן וָאמרִין למָנָא חנַן וַפרִישֵׁא צָימִין חנַן סַגִּי ותַלמִידַיךְּ לָא צָימִין׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם יְכוֹלִים בְּנֵי הַחֻפָּה לְהִתְאַבֵּל בְּעוֹד הֶחָתָן אִתָּם? אַךְ יָמִים יָבוֹאוּ שֶׁהֶחָתָן יִלָּקַח מֵהֶם וְאָז יָצוּמוּ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֲיִתְאַבְּלוּ קְרֻאֵי הַחֲתֻנָּה בְּעוֺד הֶחָתָן עִמָּהֶם וְהִנֵּה יָמִים יָבֹאוּ וְלֻקַּח מֵהֶם הֶחָתָן וְאָז יָצֻמוּ:
I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat ženich, a tehdyť se budou postiti.
Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. ([Jan 3:29 Jan 16:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ δύνανται οἱ υἱοὶ του̑ νυμφω̑νος πενθει̑ν ε᾿φ῾ ο῞σον μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν ὁ νυμφίος ε᾿λεύσονται δὲ ἡμέραι ο῞ταν α᾿παρθη̑ α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὁ νυμφίος καὶ τότε νηστεύσουσιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע דַּלמָא מֵשׁכּחִין בּנַוהי דַּגנֻונָא לַמצָם כּמָא דּחַתנָא עַמהֻון אָתֵין דֵּין יַומָתָא כַּד נֵשׁתּקֵל מֵנהֻון חַתנָא והָידֵּין נצֻומֻון׃
אֵין אִישׁ שָׂם פִּסָּה שֶׁל בַּד חָדָשׁ עַל בֶּגֶד יָשָׁן, שֶׁכֵּן הַטְּלַאי יִתָּלֵשׁ מִן הַבֶּגֶד וְהַקֶּרַע יִגְדַּל.
וְאֵין תֹּפְרִים טְלָאָה חֲדָשָׁה עַל-שִׂמְלָה בָלָה פֶּן-הַטְּלָאָה בְּמִלֻּאָתָהּ תִּגְרַע מִן-הִַּׂמְלָה וְתוֺסִיף עַל-קְרָעֶיהָ:
Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by díl od roucha, a větší by díra byla.
Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší.
ου᾿δεὶς δὲ ε᾿πιβάλλει ε᾿πίβλημα ρ᾿άκους α᾿γνάφου ε᾿πὶ ἱματίω παλαιω̑ αι῎ρει γὰρ τὸ πλήρωμα αυ᾿του̑ α᾿πὸ του̑ ἱματίου καὶ χει̑ρον σχίσμα γίνεται
לָא אנָשׁ רָמֵא אֻורקַעתָא חדַתָא עַל נַחתָּא בּלָיָא דּלָא תֵּתֻּוף מַליֻותָה מֵן הַו נַחתָּא ונֵהוֵא בֵּזעָא יַתִּירָא׃
וְאֵין שָׂמִים יַיִן חָדָשׁ בְּנֹאדוֹת יְשָׁנִים; אִם יַעֲשׂוּ כֵּן, יִתְבַּקְּעוּ הַנֹּאדוֹת וְהַיַּיִן יִשָּׁפֵךְ וְהַנֹּאדוֹת לֹא יִצְלְחוּ עוֹד. אֲבָל שָׂמִים אֶת הַיַּיִן הֶחָדָשׁ בְּנֹאדוֹת חֲדָשִׁים וּשְׁנֵיהֶם יַחְדָּיו יִשָּׁמְרוּ."
וְתִירוֺשׁ לֹא יֻתַּן בְּנֹאדוֺת בָּלִים פֶּן-יִבָּקְעוּ הַנֹּאדוֺת וְנִשְׁפַּךְ הַיַּיִן וְהַנֹּאדוֺת יִכְלָיוּן אֲבָל תִּירוֺשׁ יֻתַּן בְּנֹאדוֺת חֲדָשִׁים וּשְׁמֻרִים יִהְיוּ שְׁנֵיהֶם:
Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.“
ου᾿δὲ βάλλουσιν οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς παλαιούς ει᾿ δὲ μή γε ρ᾿ήγνυνται οἱ α᾿σκοί καὶ ὁ οι῏νος ε᾿κχει̑ται καὶ οἱ α᾿σκοὶ α᾿πόλλυνται α᾿λλὰ βάλλουσιν οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς καινούς καὶ α᾿μφότεροι συντηρου̑νται
ולָא רָמֵין חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא בּלָיָתָא דּלָא מֵצטַריָן זֵקֵא וחַמרָא מֵתֵאשֵׁד וזֵקֵא אָבדָּן אֵלָא רָמֵין חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא חַדתָּתָא וַתרַיהֻון מֵתנַטרִין׃ ס
כַּאֲשֶׁר דִּבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בָּא אַחַד הַנִּכְבָּדִים, הִשְׁתַּחֲוָה לוֹ וְאָמַר: "זֶה עַתָּה מֵתָה בִּתִּי. בּוֹא נָא וְשִׂים אֶת יָדְךָ עָלֶיהָ וְתִחְיֶה."
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר אֲלֵיהֶם כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה וְהִנֵּה אַחַד הָרָאשִׁים בָּא וַיִּשְׁתַּחוּ-לוֺ לֵאמֹר בִּתִּי מֵתָה עָלַי בָּזֶה אֲבָל בֹּא וְשִׂים-נָא יָדְךׇ עָלֶיהָ וְחָיֹה תִחְיֶה:
A když on to k nim mluvil, aj, kníže přistoupivši, klanělo se jemu, řkuc: Dcera má nyní umřela. Ale poď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených(d), klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“ (d) tj. synagógy ([Marek 5:21-Marek 5:43; Lukáš 8:40-Lukáš 8:56 Matouš 8:2 Matouš 15:25 Matouš 18:26 Matouš 20:20])
ταυ̑τα αυ᾿του̑ λαλου̑ντος αυ᾿τοι̑ς ι᾿δοὺ α῎ρχων ει῟ς ε᾿λθών προσεκύνει αυ᾿τω̑ λέγων ο῞τι ἡ θυγάτηρ μου α῎ρτι ε᾿τελεύτησεν α᾿λλὰ ε᾿λθών ε᾿πίθες τὴν χει̑ρά σου ε᾿π῾ αυ᾿τήν καὶ ζήσεται
כַּד דֵּין הָלֵין ממַלֵל הוָא עַמהֻון אֵתָא אַרכֻונָא חַד קרֵב סגֵד לֵה וֵאמַר בּרַתי הָשָׁא מִיתַת אֵלָא תָּא סִים אִידָך עלֵיה ותִחֵא׃
יֵשׁוּעַ קָם וְהָלַךְ אַחֲרָיו הוּא וְתַלְמִידָיו.
וַיָּקָם יֵשׁוּעַ וַיֵּלֶךְ עִמּוֺ הוּא וְתַלְמִידָיו:
A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.
καὶ ε᾿γερθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑ καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
וקָם יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי וֵאזַלו בָּתרֵה׃ ס
וְהִנֵּה אִשָּׁה שֶׁהָיְתָה זָבַת דָּם שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה הִתְקָרְבָה מֵאָחוֹר וְנָגְעָה בִּכְנַף בִּגְדוֹ,
וְהִנֵּה אִשָּׁה זָבַת-דָּם אֲשֶׁר יְמֵי זוֺבָהּ נִמְשְׁכוּ שְׁתֵּים עֶשְׂרֶה שָׁנָה קָרְבָה וַתִּגַּע בִּכְנַף בִּגְדוֺ מֵאַחֲרָיו:
(A aj žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho.
A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. ([Leviticus 15:25; Matouš 14:36; Numeri 15:38-Numeri 15:39])
καὶ ι᾿δοὺ γυνὴ αἱμορροου̑σα δὼδεκα ε῎τη προσελθου̑σα ο῎πισθεν η῞ψατο του̑ κρασπέδου του̑ ἱματίου αυ᾿του̑
והָא אַנתּתָא דּרָדֵא הוָא דּמָה שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא אֵתָת מֵן בֵּסתּרֵה וקֵרבַּת לקַרנָא דַּלבֻושֵׁה׃
כִּי אָמְרָה בְּלִבָּהּ 'אִם רַק אֶגַּע בְּבִגְדוֹ אֶתְרַפֵּא'.
כִּי אָמְרָה בְּלִבָּהּ אִם אַךְ-אֶגַּע בְּבִגְדוֺ וְאִוָּשֵׁעָה:
Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna(e)!“ (e) spasena (pod. Matouš 9:22) 10. kapitola
ε῎λεγεν γὰρ ε᾿ν ἑαυτη̑ ε᾿ὰν μόνον α῞ψωμαι του̑ ἱματίου αυ᾿του̑ σωθήσομαι
אָמרָא הוָת גֵּיר בּנַפשָׁה אָפֵן בַּלחֻוד למָאנֵה קָרבָּא אנָא מֵתַאסיָא אנָא׃
פָּנָה יֵשׁוּעַ וְרָאָה אוֹתָהּ. אָמַר לָהּ: "חִזְקִי, בִּתִּי, אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ." מֵאוֹתָהּ שָׁעָה נִרְפְּאָה הָאִשָּׁה.
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ וַיַּרְא אֹתָהּ וַיֹּאמַר חִזְקִי בִתִּי אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ וּבָעֵת הַהִיא עָלְתָה אֲרֻכָה לָהּ:
Ježíš pak obrátiv se, a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. I ozdravěla ta žena té chvíle.)
Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva. ([Matouš 9:29 Matouš 15:28 Matouš 17:18; Jan 4:52-Jan 4:53])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς στραφεὶς καὶ ι᾿δών αυ᾿τὴν ει῏πεν θάρσει θύγατερ ἡ πίστις σου σέσωκέν σε καὶ ε᾿σὼθη ἡ γυνὴ α᾿πὸ τη̑ς ω῞ρας ε᾿κείνης
יֵשֻׁוע דֵּין אֵתפּנִי חזָה וֵאמַר לָה אֵתלַבּבי בּרַתי הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי וֵאתַאסיַת אַנתּתָא הָי מֵן הָי שָׁעתָא סס׃
כְּשֶׁבָּא יֵשׁוּעַ אֶל בֵּית הַנִּכְבָּד וְרָאָה אֶת הַמְחַלְּלִים בַּחֲלִילִים וְאֶת הָעָם הָרוֹגֵשׁ, אָמַר:
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ אֶל-בֵּית-הָרֹאשׁ וַיַּרְא אֶת-הַמְחַלְּלִים בַּחֲלִלִים וְאֶת-הָעָם הֹמֶה:
Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev trubače i zástup hlučící,
Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,
καὶ ε᾿λθών ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν του̑ α῎ρχοντος καὶ ι᾿δών τοὺς αυ᾿λητὰς καὶ τὸν ο῎χλον θορυβούμενον
וֵאתָא יֵשֻׁוע לבַיתֵּה דַּארכֻונָא וַחזָא זַמָרֵא וכֵנשֵׁא דּמֵשׁתַּגשִׁין׃
"צְאוּ, כִּי הַיַּלְדָּה לֹא מֵתָה. הִיא רַק יְשֵׁנָה." אַךְ הֵם צָחֲקוּ לוֹ.
וַיֹּאמַר צְאוּ מִזֶּה הַיַּלְדָּה לֹא מֵתָה כִּי רַק יְשֵׁנָה הִיא וַיִּלְעֲגוּ לוֺ:
Řekl jim: Odejdětež; nebo neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
řekl: „Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.“ Oni se mu posmívali. ([Jan 11:11])
ε῎λεγεν α᾿ναχωρει̑τε ου᾿ γὰρ α᾿πέθανεν τὸ κοράσιον α᾿λλὰ καθεύδει καὶ κατεγέλων αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון פּרֻוקו לכֻון טלִיתָא גֵּיר לָא מִיתַת אֵלָא דַּמכָּא הי וגָחכִּין הוַו עלַוהי׃
לְאַחַר שֶׁהוּצְאוּ הָאֲנָשִׁים נִכְנַס, אָחַז בְּיָדָהּ וְהַנַּעֲרָה קָמָה.
וְכַאֲשֶׁר הוֺצִיאוּ אֶת-הָעָם מִשָּׁם וַיָּבֹא הַבָּיְתָה וַיַּחֲזֶק בְּיָדָהּ וַתָּקָם הַנַּעֲרָה עַל-רַגְלֶיהָ:
A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její. I vstala ta děvečka.
A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.
ο῞τε δὲ ε᾿ξεβλήθη ὁ ο῎χλος ει᾿σελθών ε᾿κράτησεν τη̑ς χειρὸς αυ᾿τη̑ς καὶ η᾿γέρθη τὸ κοράσιον
וכַד אַפֵּק לכֵנשֵׁא עַל אַחדָּה בִּאידָה וקָמַת טלִיתָא׃
שֵׁמַע הַדָּבָר הַזֶּה יָצָא בְּכָל אוֹתוֹ הָאֵזוֹר.
וְהַשְּׁמֻעָה הַזֹּאת יָצְאָה בְּכָל-הָאָרֶץ הַהִיא:
A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ἡ φήμη αυ῞τη ει᾿ς ο῞λην τὴν γη̑ν ε᾿κείνην
וַנפַק טֵבָּא הָנָא בּכֻלָה אַרעָא הָי סס׃
כַּאֲשֶׁר יָצָא מִשָּׁם יֵשׁוּעַ הָלְכוּ אַחֲרָיו שְׁנֵי אֲנָשִׁים עִוְרִים כְּשֶׁהֵם צוֹעֲקִים: "בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלֵינוּ!"
וַיַּעֲבֹר יֵשׁוּעַ מִשָּׁם וּשְׁנֵי אֲנָשִׁים עִוְרִים הָלְכוּ אַחֲרָיו צֹעֲקִים וְקֹרִאים חָנֵּנוּ בֶּן-דָּוִד:
A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, Synu Davidův!“ ([Matouš 20:29-Matouš 20:34])
καὶ παράγοντι ε᾿κει̑θεν τω̑ ᾽Ιησου̑ η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ δύο τυφλοὶ κράζοντες καὶ λέγοντες ε᾿λέησον ἡμα̑ς υἱὸς Δαυίδ
וכַד עבַר יֵשֻׁוע מֵן תַּמָן דַּבקֻוהי סמַיָא תּרֵין דּקָעֵין וָאמרִין אֵתרַחַם עלַין בּרֵה דּדַוִיד׃
בְּהִכָּנְסוֹ הַבַּיְתָה נִגְּשׁוּ אֵלָיו הָעִוְרִים. אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם מַאֲמִינִים אַתֶּם שֶׁאֲנִי יָכוֹל לַעֲשׂוֹת זֹאת?" "כֵּן, אֲדוֹנֵנוּ!" הֵשִׁיבוּ.
וּכְבֹאוֺ אֶל-הַבַּיִת וַיִּגְּשׁוּ לְפָנָיו הַעִוְרִים וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הֲתַאֲמִינוּ כִּי יֶשׁ-לְאֵל יָדִי לַעֲשׂוֺת כָּזֹאת וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הֵן אֲדֹנֵינוּ:
A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu učinit?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“
ε᾿λθόντι δὲ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν προση̑λθον αυ᾿τω̑ οἱ τυφλοί καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πιστεύετε ο῞τι δύναμαι του̑το ποιη̑σαι λέγουσιν αυ᾿τω̑ ναί κύριε
וכַד אֵתָא לבַיתָּא קרֵבו לֵה הָנֻון סמַיָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע מהַימנִין אנתֻּון דּמֵשׁכַּח אנָא הָדֵא למֵעבַּד אָמרִין לֵה אִין מָרַן׃
נָגַע בְּעֵינֵיהֶם וְאָמַר: "יְהֵא לָכֶם כֶּאֱמוּנַתְכֶם!"
וַיִּגַּע בְּעֵינֵיהֶם וַיֹּאמַר כֶּאֱמוּנַתְכֶם כֵּן יָקוּם לָכֶם:
Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podlé víry vaší staň se vám.
Tu se dotkl jejich očí a řekl: „Podle vaší víry se vám staň.“
τότε η῞ψατο τω̑ν ο᾿φθαλμω̑ν αυ᾿τω̑ν λέγων κατὰ τὴν πίστιν ὑμω̑ν γενηθήτω ὑμι̑ν
הָידֵּין קרֵב לעַינַיהֻון וֵאמַר אַיכַּנָא דּהַימֵנתֻּון נֵהוֵא לכֻון׃
אָז נִפְקְחוּ עֵינֵיהֶם וְיֵשׁוּעַ הִזְהִיר אוֹתָם בְּאָמְרוֹ: "שִׂימוּ לֵב שֶׁלֹּא יִוָּדַע לְאִישׁ!"
וַתִּפָּקַחְנָה עֵינֵיהֶם וַיָּעַד בָּם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר רְאוּ לְבִלְתִּי יִוָּדַע הַדָּבָר לְאִישׁ:
I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný nezví.
A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: „Ne aby se to někdo dověděl!“
καὶ η᾿νεώχθησαν αυ᾿τω̑ν οἱ ο᾿φθαλμοί καὶ ε᾿νεβριμήθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων ὁρα̑τε μηδεὶς γινωσκέτω
ומֵחדָא אֵתפַּתַּח עַינַיהֻון וַכאָא בּהֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר חזַו לָא אנָשׁ נֵדַּע׃
אַךְ הֵם יָצְאוּ וְהִשְׁמִיעוּ אֶת שִׁמְעוֹ בְּכָל הָאֵזוֹר הַהוּא.
וְהֵם יָצְאוּ וַיֹּצִיאוּ אֶת-שָׁמְעוֺ בְּכָל-הָאָרֶץ הַהִיא:
Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.
οἱ δὲ ε᾿ξελθόντες διεφήμισαν αυ᾿τὸν ε᾿ν ο῞λη τη̑ γη̑ ε᾿κείνη
הֵנֻון דֵּין נפַקו אַטבֻּוהי בּכֻלָה אַרעָא הָי סס׃
לְאַחַר שֶׁיָּצְאוּ הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ אִלֵּם אֲחוּז שֵׁד.
אַךְ הֵם יֹצְאִים וְאִישׁ אִלֵּם הוּבָא לְפָנָיו אֲשֶׁר רוּחַ רָע דָּבַק בּוֺ:
A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem. ([Matouš 12:22-Matouš 12:24])
αυ᾿τω̑ν δὲ ε᾿ξερχομένων ι᾿δοὺ προσήνεγκαν αυ᾿τω̑ α῎νθρωπον κωφὸν δαιμονιζόμενον
וכַד נפַק יֵשֻׁוע קַרֵבו לֵה חַרשָׁא דִּאית עלַוהי דַּיוָא׃
הוּא גֵּרֵשׁ אֶת הַשֵּׁד, וְהָאִלֵּם הֵחֵל לְדַבֵּר. הִתְפַּלְּאוּ הַהֲמוֹנִים וְאָמְרוּ: "מֵעוֹלָם לֹא נִרְאָה כַּדָּבָר הַזֶּה בְּיִשְׂרָאֵל."
וַיְגָרֶשׁ אֶת-הָרוּחַ הָרָע מִמֶּנּוּ וְהָאִלֵּם הֵחֵל לְדַבֵּר וַיִּתְמְהוּ הֲמוֺן הָעָם וַיֹּאמְרוּ מֵעוֺלָם לֹא-נִרְאֲתָה כָזֹאת בְּיִשְׂרָאֵל:
A když vyvrženo bylo ďábelství, mluvil němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy nic nebylo vídáno takového v Izraeli.
A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: „Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno.“
καὶ ε᾿κβληθέντος του̑ δαιμονίου ε᾿λάλησεν ὁ κωφός καὶ ε᾿θαύμασαν οἱ ο῎χλοι λέγοντες ου᾿δέποτε ε᾿φάνη ου῞τως ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραήλ
ומֵן דַּנפַק דַּיוָא מַלֵל הַו חַרשָׁא וֵאתּדַּמַרו כֵּנשֵׁא וָאמרִין לָא מתֻום אֵתחזִי הָכַנָא בּאִיסרָאיֵל׃
אַךְ הַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ: "בְּעֶזְרַת שַׂר הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים."
אֶפֶס הַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ עַל-יְדֵי שַׂר-הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
Ale farizeové říkali: „Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“
οἱ δὲ Φαρισαι̑οι ε῎λεγον ε᾿ν τω̑ α῎ρχοντι τω̑ν δαιμονίων ε᾿κβάλλει τὰ δαιμόνια
פּרִישֵׁא דֵּין אָמרִין הוַו בּרִשָׁא דּדַיוֵא מַפֵּק דַּיוֵא סס׃
יֵשׁוּעַ עָבַר בְּכָל הֶעָרִים וְהַכְּפָרִים כְּשֶׁהוּא מְלַמֵּד בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת, מְבַשֵֹר אֶת בְּשׂוֹרַת הַמַּלְכוּת וּמְרַפֵּא כָּל מַחֲלָה וְכָל מַדְוֶה בָּעָם.
וַיָּסָב יֵשׁוּעַ בְּכָל-הֶעָרִים וְהַכְּפָרִים וַיּוֺרֶה לָהֶם בְּבָתֵּי הַכְּנֵסֶת מְבֵַּׂר בְּשׂוֺרַת הַמַּלְכוּת וְרֹפֵא כָל-מַחֲלָה וְכָל-מַדְוֶה בָּעָם:
I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. ([Matouš 4:23])
καὶ περιη̑γεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τὰς πόλεις πάσας καὶ τὰς κὼμας διδάσκων ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς αυ᾿τω̑ν καὶ κηρύσσων τὸ ευ᾿αγγέλιον τη̑ς βασιλείας καὶ θεραπεύων πα̑σαν νόσον καὶ πα̑σαν μαλακίαν
ומֵתכּרֵך הוָא יֵשֻׁוע בַּמדִינָתָא כֻּלהֵין וַבקֻוריָא ומַלֵף הוָא בַּכנֻושָׁתהֻון ומַכרֵז סבַרתָא דּמַלכֻּותָא ומַאסֵא כֻּל כֻּורהָנִין וכֻל כִּאבִין׃ ס
כִּרְאוֹתוֹ אֶת הַהֲמוֹנִים נִתְמַלֵּא רַחֲמִים עֲלֵיהֶם, שֶׁכֵּן הָיוּ יְגֵעִים וְנִדָּחִים כַּצֹּאן אֲשֶׁר אֵין לָהֶם רוֹעֶה.
וְכַאֲשֶׁר רָאָה אֶת-הַהֲמֹנִים נִכְמְרוּ רַחֲמָיו עֲלֵיהֶם כִּי הֵם מִתְעַלְּפִים וּנְפֹצִים כַּצֹּאן אֲשֶׁר אֵין-לָהֶם רֹעֶה:
A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. ([Marek 6:34; Numeri 27:17; Ezechiel 34:5])
ι᾿δών δὲ τοὺς ο῎χλους ε᾿σπλαγχνίσθη περὶ αυ᾿τω̑ν ο῞τι η῟σαν ε᾿σκυλμένοι καὶ ε᾿ρριμμένοι ὡσεὶ πρόβατα μὴ ε῎χοντα ποιμένα
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע לכֵנשֵׁא אֵתרַחַם עלַיהֻון דַּלאֵין הוַו וַשׁרֵין אַיך עֵרבֵּא דּלַיתּ להֻון רָעיָא׃
אָמַר אֶל תַּלְמִידָיו: "הַקָּצִיר רַב, אֲבָל הַפּוֹעֲלִים מְעַטִּים.
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו אוּלָם הַקָּצִיר רַב וְהַפֹּעֲלִים מְעַטִּים:
Tehdy řekl učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků málo. ([Lukáš 10:2; Jan 4:35])
τότε λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ὁ μὲν θερισμὸς πολύς οἱ δὲ ε᾿ργάται ο᾿λίγοι
וֵאמַר לתַלמִידַוהי חצָדָא סַגִּי ופָעלֵא זעֻורִין׃
לָכֵן הִתְפַּלְּלוּ אֶל אֲדוֹן הַקָּצִיר שֶׁיִּשְׁלַח פּוֹעֲלִים לִקְצִירוֹ."
עַל-כֵּן הַעְתִּירוּ אֶל-אֲדוֺן הַקָּצִיר לִשְׁלֹחַ פֹּעֲלִים לִקְצִירוֺ:
Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“
δεήθητε ου῏ν του̑ κυρίου του̑ θερισμου̑ ο῞πως ε᾿κβάλη ε᾿ργάτας ει᾿ς τὸν θερισμὸν αυ᾿του̑
בּעַו הָכִיל מֵן מָרֵא חצָדָא דּנַפֵּק פָּעלֵא לַחצָדֵה׃ ס
הוּא קָרָא אֵלָיו אֶת שְׁנֵים־עָשָׂר תַּלְמִידָיו וְנָתַן לָהֶם סַמְכוּת עַל רוּחוֹת הַטֻּמְאָה, לְגָרֵשׁ אוֹתָן וּלְרַפֵּא כָּל מַחֲלָה וְכָל מַדְוֶה.
וַיִּקְרָא אֵלָיו שְׁנֵים עָשָׂר תַּלְמִידָיו וַיִּתֵּן בְּיָדָם כֹּחַ עַל-רוּחוֺת הַטֻּמְאָה לְגָרְשָׁן וְלִרְפֹּא כָּל-מַחֲלָה וְכָל-מַדְוֶה:
A svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. ([Marek 3:13-Marek 3:19; Lukáš 6:12-Lukáš 6:16 Marek 6:7; Lukáš 9:1])
καὶ προσκαλεσάμενος τοὺς δὼδεκα μαθητὰς αυ᾿του̑ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ξουσίαν πνευμάτων α᾿καθάρτων ω῞στε ε᾿κβάλλειν αυ᾿τὰ καὶ θεραπεύειν πα̑σαν νόσον καὶ πα̑σαν μαλακίαν
וַקרָא לַתרֵעסַר תַּלמִידַוהי ויַהב להֻון שֻׁולטָנָא עַל רֻוחֵא טַנפָתָא דּנַפּקֻון וַלמַאסָיֻו כֻּל כִּאב וכֻורהָן׃ ס
וְאֵלֶּה שְׁמוֹת שְׁנֵים־עָשָׂר הַשְּׁלִיחִים: הָרִאשׁוֹן שִׁמְעוֹן הַמְכֻנֶּה כֵּיפָא, אַנְדְּרֵי אָחִיו, יַעֲקֹב בֶּן זַבְדַּי וְיוֹחָנָן אָחִיו,
וְאֵלֶּה שְׁמוֺת שְׁנֵים עָשָׂר הַשְּׁלִיחִים הָרִאשׁוֺן שִׁמְעוֺן הַמְכֻנֶּה פֶטְרוֺס וְאַנְדְּרַי אָחִיו יַעֲקֹב בֶּן-זַבְדִּי וְיוֺחָנָן אָחִיו:
Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, kterýž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,
Jména těch dvanácti apoštolů jsou: první Šimon, zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův, jeho bratr Jan, ([Skutky apoštolské 1:13])
τω̑ν δὲ δὼδεκα α᾿ποστόλων τὰ ο᾿νόματά ε᾿στιν ταυ̑τα πρω̑τος Σίμων ὁ λεγόμενος Πέτρος καὶ ᾽Ανδρέας ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑ καὶ ᾽Ιάκωβος ὁ του̑ Ζεβεδαίου καὶ ᾽Ιωάννης ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑
דִּילהֻון דֵּין דַּתרֵעסַר שׁלִיחֵא שׁמָהֵא אִיתַיהֻון הָלֵין קַדמָיהֻון שֵׁמעֻון דּמֵתקרֵא כִּאפָא וַאנדּרֵאוָס אַחֻוהי ויַעקֻוב בַּר זַבדַי ויֻוחַנָן אַחֻוהי׃
פִילִיפּוֹס וּבַר־תַּלְמַי, תּאֹמָא וּמַתַּי הַמּוֹכֵס, יַעֲקֹב בֶּן חַלְפַי וְתַדַּי,
פִּילִפּוֺס וּבַר-תַּלְמַי תּוֺמָא וּמַתִּתְיָהוּ הַמּוֺכֵס יַעֲקֹב בֶּן-חַלְפַּי וְלַבַּי הַמְּכֻנֶּה תַדָּי:
Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, kterýž býval celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Taddeus,
Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš(f), (f) var: Lebeus; Lebeus příjmením Tadeáš
Φίλιππος καὶ Βαρθολομαι̑ος Θωμα̑ς καὶ Μαθθαι̑ος ὁ τελὼνης ᾽Ιάκωβος ὁ του̑ ῾Αλφαίου καὶ Θαδδαι̑ος
ופִילִיפָּוס ובַר־תֻּולמַי ותָאומַא ומַתַּי מָכסָא ויַעקֻוב בַּר חַלפַי ולַבִּי דֵּאתכַּנִי תַּדַי׃
שִׁמְעוֹן הַקַּנַּאי וִיהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת ־הָאִישׁ שֶׁמָּסַר אוֹתוֹ.
שִׁמְעוֺן הַכְּנַעֲנִי וִיהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת הוּא הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ:
Šimon Kananitský, a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.
Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš(g), který ho pak zradil. (g) ř: Juda (tak i dále)
Σίμων ὁ Καναναι̑ος καὶ ᾽Ιούδας ὁ ᾽Ισκαριὼτης ὁ καὶ παραδοὺς αυ᾿τόν
ושֵׁמעֻון קנָנָיָא וִיהֻודָא סכַריֻוטָא הַו דַּאשׁלמֵה סּ סּ׃
אֶת שְׁנֵים־עָשָׂר אֵלֶּה שָׁלַח יֵשׁוּעַ בְּצַוּוֹתוֹ עֲלֵיהֶם אֶת הַדָּבָר הַזֶּה: "אַל תֵּלְכוּ לְדֶרֶךְ הַגּוֹיִים וְאַל תִּכָּנְסוּ לְעִיר שֶׁל שׁוֹמְרוֹנִים,
אֶת-שְׁנֵים עָשָׂר הָאֵלֶּה שָׁלַח יֵשׁוּעַ וַיְצַו עֲלֵיהֶם לֵאמֹר אַל-תָּשִׂימוּ לְדֶרֶךְ הַגּוֺיִם פַּעֲמֵיכֶם וְאֶל-עָרֵי הַשֹּׁמְרֹנִים אַל-תָּבֹאוּ:
Těchto dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do města Samaritánských nevcházejte.
Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: „Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; ([Marek 6:7-Marek 6:13; Lukáš 9:1-Lukáš 9:6])
τούτους τοὺς δὼδεκα α᾿πέστειλεν ὁ ᾽Ιησου̑ς παραγγείλας αυ᾿τοι̑ς λέγων ει᾿ς ὁδὸν ε᾿θνω̑ν μὴ α᾿πέλθητε καὶ ει᾿ς πόλιν Σαμαριτω̑ν μὴ ει᾿σέλθητε
להָלֵין תּרֵעסַר שַׁדַּר יֵשֻׁוע ופַקֵד אֵנֻון וֵאמַר בֻּאורחָא דּחַנפֵא לָא תִּאזֻלון ולַמדִינתָּא דּשָׁמרָיֵא לָא תֵּעלֻון׃
אֶלָּא לְכוּ אֶל הַצֹּאן הָאוֹבְדוֹת אֲשֶׁר לְבֵית יִשְׂרָאֵל.
כִּי אִם-לְצֹאן אֹבְדוֺת מִבֵּית יִשְׂרָאֵל תֵּלֵכוּ:
Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu(h) izraelského. (h) ř: domu ([Jeremjáš 50:6; Matouš 15:24])
πορεύεσθε δὲ μα̑λλον πρὸς τὰ πρόβατα τὰ α᾿πολωλότα οι῎κου ᾽Ισραήλ
זֵלו לכֻון דֵּין יַתִּירָאיִת לוָת עֵרבֵּא דֵּאבַדו מֵן בֵּית יִסרָיֵל׃
וּבְלֶכְתְּכֶם הַכְרִיזוּ: 'קָרְבָה מַלְכוּת שָׁמַיִם!'
וְכַאֲשֶׁר תֵּלְכוּן קִרְאוּ לֵאמֹר מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם קְרוֺבָה לָבֹא:
Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.
Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. ([Matouš 3:2 Matouš 4:17])
πορευόμενοι δὲ κηρύσσετε λέγοντες ο῞τι η῎γγικεν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
וכַד אָזִלין אנתֻּון אַכרֵזו וֵאמַרו דּקֵרבַּת מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
רַפְּאוּ חוֹלִים, הָקִימוּ מֵתִים, טַהֲרוּ מְצֹרָעִים, גָּרְשׁוּ שֵׁדִים; חִנָּם קִבַּלְתֶּם, חִנָּם תִּתְּנוּ.
רִפְאוּ אֶת-הַחוֺלִים הָקִימוּ אֶת-הַמֵּתִים טַהֲרוּ אֶת-הַמְצֹרָעִים וְגָרְשׁוּ אֶת-הָרוּחוֺת הָרָעוֺת חִנָּם לְקַחְתֶּם וְחִנָּם תִּתֵּנוּ:
Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.
Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.
α᾿σθενου̑ντας θεραπεύετε νεκροὺς ε᾿γείρετε λεπροὺς καθαρίζετε δαιμόνια ε᾿κβάλλετε δωρεὰν ε᾿λάβετε δωρεὰν δότε
כּרִיהֵא אַסַו וגַרבֵּא דַּכַּו ודַיוֵא אַפֵּקו מַגָּן נסַבתֻּון מַגָּן הַבו׃ ס
לֹא תִּקְחוּ זָהָב וְלֹא כֶּסֶף וְלֹא נְחֹשֶׁת בְּכִיסֵי חֲגוֹרוֹתֵיכֶם;
אַל-תִּקְחוּ לָכֶם זָהָב אוֺ כֶסֶף אוֺ נְחֹשֶׁת בַּכִּיס:
Nebeřte s sebou zlata, ani stříbra, ani peněz do opasků svých,
Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasků; ([Lukáš 10:4-Lukáš 10:12])
μὴ κτήσησθε χρυσὸν μηδὲ α῎ργυρον μηδὲ χαλκὸν ει᾿ς τὰς ζὼνας ὑμω̑ν
לָא תֵּקנֻון דַּהבָא ולָא סִאמָא ולָא נחָשָׁא בּכִיסַיכֻּון׃
לֹא תַּרְמִיל לַדֶּרֶךְ, לֹא שְׁתֵּי כֻּתָּנוֹת, לֹא נַעֲלַיִם וְלֹא מַקֵּל, כִּי רָאוּי הַפּוֹעֵל לְלַחְמוֹ.
וְלֹא יַלְקוּט לַדֶּרֶךְ וְלֹא חֲלִיפוֺת בְּגָדִים וְלֹא נַעֲלַיִם וְלֹא מַטֶּה כִּי-נָכוֺן לַפֹּעֵל דֵּי מִחְיָתוֺ:
Ani mošny na cestu, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.
neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť ‚hoden je dělník své mzdy‘. ([1 Timoteovi 5:18; 1 Korintským 9:14])
μὴ πήραν ει᾿ς ὁδὸν μηδὲ δύο χιτω̑νας μηδὲ ὑποδήματα μηδὲ ρ᾿άβδον α῎ξιος γὰρ ὁ ε᾿ργάτης τη̑ς τροφη̑ς αυ᾿του̑
ולָא תַּרמָלָא לֻאורחָא ולָא תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן ולָא מסָנֵא ולָא שַׁבטָא שָׁוֵא הו גֵּיר פָּעלָא סַיבָּרתֵּה׃ ס
בְּכָל עִיר וּכְפָר שֶׁתִּכָּנְסוּ אֲלֵיהֶם בָּרְרוּ מִי רָאוּי בְּתוֹכָם וּשְׁבוּ שָׁם עַד צֵאתְכֶם.
וּבְכָל-עִיר אוֺ כְפָר אֲשֶׁר תָּבֹאוּ דִּרְשׁוּ מִי הוּא שָׁמָּה הַנִּכְבָּד וִישַׁבְתֶּם עִמּוֺ עַד כִּי-תַעֲבֹרוּן:
A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až i vyjdete.
Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.
ει᾿ς η῍ν δ῾ α῍ν πόλιν η῍ κὼμην ει᾿σέλθητε ε᾿ξετάσατε τίς ε᾿ν αυ᾿τη̑ α῎ξιός ε᾿στιν κα᾿κει̑ μείνατε ε῞ως α῍ν ε᾿ξέλθητε
לַאידָא דֵּין מדִינתָּא אַו קרִיתָא דּעָאלִין אנתֻּון לָה שַׁאלו מַנֻו שָׁוֵא בָּה ותַמָן הוַו עדַמָא דּנָפקִין אנתֻּון׃ ס
כְּשֶׁאַתֶּם נִכְנָסִים לְבַיִת בָּרְכוּהוּ בְּ'שָׁלוֹם'.
וּבְבֹאֲכֶם הַבָּיְתָה תִּפְקְדוּ לִשְׁלוֺם הַבָּיִת:
A vcházejíce do domu, pozdravte ho.
Když vstoupíte do domu, řekněte: ‚Pokoj vám.‘
ει᾿σερχόμενοι δὲ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν α᾿σπάσασθε αυ᾿τήν
ומָא דּעָאלִין אנתֻּון לבַיתָּא שַׁאלו שׁלָמֵה דּבַיתָּא׃
אִם רָאוּי הַבַּיִת יָבוֹא עָלָיו הַ'שָּׁלוֹם' שֶׁלָּכֶם, אַךְ אִם אֵינֶנּוּ רָאוּי יָשׁוּב הַ'שָּׁלוֹם' שֶׁלָּכֶם אֲלֵיכֶם.
אִם-נֶחְשָׁב הַבַּיִת מְאוּמָה יָחוּל שְׁלוֺמְכֶם עָלָיו וְאִם לֹא-נֶחְשָׁב הַבַּיִת מְאוּמָה שְׁלוֺמְכֶם אֲלֵיכֶם יָשׁוּב:
A jestliže bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakli by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.
A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám.
καὶ ε᾿ὰν μὲν η῏ ἡ οι᾿κία α᾿ξία ε᾿λθάτω ἡ ει᾿ρήνη ὑμω̑ν ε᾿π῾ αυ᾿τήν ε᾿ὰν δὲ μὴ η῏ α᾿ξία ἡ ει᾿ρήνη ὑμω̑ν πρὸς ὑμα̑ς ε᾿πιστραφήτω
וֵאן הֻו דּשָׁוֵא בַּיתָּא שׁלָמכֻון נִאתֵא עלַוהי אֵן דֵּין לָא שָׁוֵא שׁלָמכֻון עלַיכֻּון נֵפנֵא׃ ס
כָּל מִי שֶׁלֹּא יְקַבֵּל אֶתְכֶם וְלֹא יִשְׁמַע לְדִבְרֵיכֶם, צְאוּ מִן הַבַּיִת הַהוּא וּמִן הָעִיר הַהִיא וְנַעֲרוּ אֶת הָאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם.
וְכָל-אִישׁ אֲשֶׁר לֹא-יֶאֱסֹף אֶתְכֶם וְלֹא יַקְשִׁיב לְדִבְרֵיכֶם צְאוּ לָכֶם מִן-הַבַּיִת הַהוּא אוֺ מִן-הָעִיר הַהִיא וּנְעַרְתֶּם אֶת-הָאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם:
A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyrazte prach z noh svých.
A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou. ([Skutky apoštolské 13:51])
καὶ ο῍ς α῍ν μὴ δέξηται ὑμα̑ς μηδὲ α᾿κούση τοὺς λόγους ὑμω̑ν ε᾿ξερχόμενοι ε῎ξω τη̑ς οι᾿κίας η῍ τη̑ς πόλεως ε᾿κείνης ε᾿κτινάξατε τὸν κονιορτὸν τω̑ν ποδω̑ν ὑμω̑ν
מַן דּלָא דֵּין מקַבֵּל לכֻון ולָא שָׁמַע מֵלַיכֻּון כַּד נָפקִין אנתֻּון מֵן בַּיתָּא אַו מֵן קרִיתָא הָי פֵּצו חֵלָא מֵן רֵגלַיכֻּון׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, קַל יוֹתֵר יִהְיֶה בְּיוֹם הַדִּין לְאֶרֶץ סְדוֹם וַעֲמוֹרָה מֵאֲשֶׁר לְאוֹתָהּ עִיר."
אָמֵן אֲנִי מַגִּיד לָכֶם נָקֵל יִהְיֶה יוֺם הַמִּשְׁפָּט לְאֶרֶץ סְדֹם וַעֲמֹרָה מֵאֲשֶׁר לָעִיר הַזֹּאת:
Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.
Amen, pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu než tomu městu. ([Matouš 11:24; Genesis 18:20-Genesis 18:19 Genesis :28])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν α᾿νεκτότερον ε῎σται γη̑ Σοδόμων καὶ Γομόρρων ε᾿ν ἡμέρα κρίσεως η῍ τη̑ πόλει ε᾿κείνη
וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַארעָא דַּסדֻום וַדעַמֻורָא נֵהוֵא נִיח בּיַומָא דּדִינָא אַו לַמדִינתָּא הָי סס׃
"הִנֵּה אָנֹכִי שׁוֹלֵחַ אֶתְכֶם כִּכְבָשִׂים בֵּין זְאֵבִים. לָכֵן הֱיוּ עֲרוּמִים כִּנְחָשִׁים וּתְמִימִים כְּיוֹנִים.
הִנֵּה אָנֹכִי שֹׁלֵחַ אֶתְכֶם כְּצֹאן בְּקֶרֶב זְאֵבִים עַל-כֵּן הֱיוּ עֲרוּמִים כַּנְּחָשִׁים וּתְמִימִים כַּיּוֺנִים:
Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.
Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice. ([Lukáš 10:3; Římanům 16:19])
ι᾿δοὺ ε᾿γώ α᾿ποστέλλω ὑμα̑ς ὡς πρόβατα ε᾿ν μέσω λύκων γίνεσθε ου῏ν φρόνιμοι ὡς οἱ ο῎φεις καὶ α᾿κέραιοι ὡς αἱ περιστεραί
הָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון אַיך אֵמרֵא בַּינַי דִּאבֵא הוַו הָכִיל חַכִּימֵא אַיך חוַוָתָא ותַמִימֵא אַיך יַונֵא׃
הִזָּהֲרוּ מִבְּנֵי אָדָם, כִּי יִמְסְרוּ אֶתְכֶם לְסַנְהֶדְרִיּוֹת וְיַלְקוּ אֶתְכֶם בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת שֶׁלָּהֶם.
רַק הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִפְּנֵי בְנֵי-אָדָם כִּי הֵם יַסְגִּירוּ אֶתְכֶם לִידֵי-הַסַּנְהֶדְרִין וְהֻכֵּיתֶם בַּשּׁוֺטִים בְּבָתֵּי הַכְּנֵסֶת:
Vystříhejte se pak lidí; neboť vás vydávati budou do sněmů, a v shromážděních svých budou vás bičovati.
Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům(i), ve svých synagógách vás budou bičovat, (i) ř: synedriím ([Marek 13:9-Marek 13:13; Lukáš 21:12-Lukáš 21:19 Jan 16:2])
προσέχετε δὲ α᾿πὸ τω̑ν α᾿νθρὼπων παραδὼσουσιν γὰρ ὑμα̑ς ει᾿ς συνέδρια καὶ ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς αυ᾿τω̑ν μαστιγὼσουσιν ὑμα̑ς
אֵזדַּהרו דֵּין מֵן בּנַינָשָׁא מַשׁלמִין לכֻון גֵּיר לבֵית דַּיָנֵא ובַכנֻושָׁתהֻון ננַגּדֻונָכֻון׃
לִפְנֵי מוֹשְׁלִים וּמְלָכִים תּוּבְאוּ בִּגְלָלִי, לְעֵדוּת לָהֶם וְלַגּוֹיִים.
וְלִפְנֵי מֹשְׁלִים וּמְלָכִים תּוּבָלוּ לְמַעֲנִי לִהְיוֺת לְעֵדוּת לָהֶם וְלַגּוֺיִם:
Ano i před vládaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví proti nim, i národům.
budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům(j). (j) pohanům
καὶ ε᾿πὶ ἡγεμόνας δὲ καὶ βασιλει̑ς α᾿χθήσεσθε ε῞νεκεν ε᾿μου̑ ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς καὶ τοι̑ς ε῎θνεσιν
וַקדָם הִגמֻונֵא ומַלכֵּא מקַרבִין לכֻון מֵטֻלָתי לסָהדֻּותָא דִּילהֻון וַדעַממֵא׃ ס
אֲבָל כַּאֲשֶׁר יִמְסְרוּ אֶתְכֶם אַל תִּדְאֲגוּ אֵיךְ וּמַה תְּדַבְּרוּ, כִּי בְּאוֹתָהּ שָׁעָה יִנָּתֵן לָכֶם מַה לּוֹמַר;
וְכַאֲשֶׁר יַסְגִּירוּ אֶתְכֶם אַל-תֶּחֶרְדוּ לֵאמֹר אֵיכָה נְדַבֵּר אוֺ מַה-נְּדַבֵּר כִּי בְּעֶצֶם הָעֵת הַהִיא יוּשַׂם בְּפִיכֶם אֵת אֲשֶׁר-תְּדַבֵּרוּן:
Když pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. ([Lukáš 12:11-Lukáš 12:12; Daniel 3:16])
ο῞ταν δὲ παραδω̑σιν ὑμα̑ς μὴ μεριμνήσητε πω̑ς η῍ τί λαλήσητε δοθήσεται γὰρ ὑμι̑ν ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα τί λαλήσητε
אֵמַתי דֵּין דּנַשׁלמֻונָכֻון לָא תִּאצפֻּון אַיכַּנָא אַו מָנָא תּמַללֻון מֵתִיהֵב לכֻון גֵּיר בּהָי שָׁעתָא מָא דַּתמַללֻון׃
שֶׁכֵּן לֹא אַתֶּם תְּדַבְּרוּ, אֶלָּא רוּחַ אֲבִיכֶם הִיא אֲשֶׁר תְּדַבֵּר בָּכֶם.
כִּי לֹא אַתֶּם הֵם הַמְדַבְּרִים כִּי אִם רוּחַ-אֲבִיכֶם הַדֹּבֵר בָּכֶם:
Nebo ne vy jste, kteříž mluvíte, ale Duch Otce vašeho, kterýž mluví v vás.
Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.
ου᾿ γὰρ ὑμει̑ς ε᾿στε οἱ λαλου̑ντες α᾿λλὰ τὸ πνευ̑μα του̑ πατρὸς ὑμω̑ν τὸ λαλου̑ν ε᾿ν ὑμι̑ν
לָא הוָא גֵּיר אַנתֻּון ממַללִין אֵלָא רֻוחָא דַּאבֻוכֻון ממַללָא בּכֻון׃
זֹאת וְעוֹד, אָח יִמְסֹר אֶת אָחִיו לַמָּוֶת וְאָב יִמְסֹר אֶת בְּנוֹ. בָּנִים יָקוּמוּ עַל הוֹרֵיהֶם וְיָמִיתוּ אוֹתָם.
וְאָח יַסְגִּיר אֶת-אָחִיו לַמָּוֶת וְאָב אֶת-בְּנוֺ וְיָקוּמוּ בָנִים עַל-אֲבוֺתָם וְהֵמִיתוּם:
Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. ([Micheáš 7:6])
παραδὼσει δὲ α᾿δελφὸς α᾿δελφὸν ει᾿ς θάνατον καὶ πατὴρ τέκνον καὶ ε᾿παναστήσονται τέκνα ε᾿πὶ γονει̑ς καὶ θανατὼσουσιν αυ᾿τούς
נַשׁלֵם דֵּין אַחָא לַאחֻוהי למַותָּא וַאבָא לַברֵה וַנקֻומֻון בּנַיָא עַל אַבָהַיהֻון וַנמִיתֻון אֵנֻון׃
וְתִהְיוּ שְׂנוּאִים עַל הַכֹּל לְמַעַן שְׁמִי, אַךְ הַמַּחֲזִיק מַעֲמָד עַד קֵץ הוּא יִוָּשַׁע.
וְאַתֶּם שְׂנֻאִים תִּהְיוּ לְכָל-אָדָם בַּעֲבוּר שְׁמִי אַךְ הַמְחַכֶּה עַד-הַקֵּץ יִוָּשֵׁעַ:
A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. ([Matouš 24:9 Matouš 24:13; Jan 15:19])
καὶ ε῎σεσθε μισούμενοι ὑπὸ πάντων διὰ τὸ ο῎νομά μου ὁ δὲ ὑπομείνας ει᾿ς τέλος ου῟τος σωθήσεται
ותֵהוֻון סנִיאיִן מֵן כֻּלנָשׁ מֵטֻל שֵׁמי אַינָא דֵּין דַּנסַיבַּר עדַמָא לחַרתָא הֻו נִחֵא׃
כַּאֲשֶׁר יִרְדְּפוּ אֶתְכֶם בְּעִיר אַחַת נוּסוּ לְעִיר אַחֶרֶת. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא תַּסְפִּיקוּ לַעֲבֹר אֶת עָרֵי יִשְׂרָאֵל עַד שֶׁיָּבוֹא בֶּן־הָאָדָם.
וְכִי-יִרְדְּפוּ אֶתְכֶם בְּעִיר אַחַת נוּסוּ לָכֶם אֶל-עִיר אַחֶרֶת אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תְכַלּוּ לַעֲבֹר עָרֵי יִשְׂרָאֵל עַד כִּי-יָבֹא בֶּן-הָאָדָם:
Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, až přijde Syn člověka.
Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného(k); amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka. (k) var: + a budou-li vás pronásledovat i tam, prchněte do dalšího; ([Matouš 16:27-Matouš 16:28])
ο῞ταν δὲ διὼκωσιν ὑμα̑ς ε᾿ν τη̑ πόλει ταύτη φεύγετε ει᾿ς τὴν ἑτέραν α᾿μὴν γὰρ λέγω ὑμι̑ν ου᾿ μὴ τελέσητε τὰς πόλεις του̑ ᾽Ισραὴλ ε῞ως α῍ν ε῎λθη ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
מָא דּרָדפִּין לכֻון דֵּין בַּמדִינתָּא הָדֵא ערֻוקו לכֻון לַאחרִתָא אַמִין גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תּשַׁלמֻון אֵנֵין כֻּלהֵין מדִינָתָא דּבֵית אִיסרָיֵל עדַמָא דּנִאתֵא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
תַּלְמִיד אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מִן הַמּוֹרֶה אַף לֹא הָעֶבֶד גָּדוֹל מֵאֲדוֹנָיו.
הַתַּלְמִיד אֵינֶנּוּ רַב מִרָבּוֺ וְעֶבֶד מֵאֲדֹנָיו:
Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.
Žák není nad učitele ani sluha nad svého pána. ([Lukáš 6:40; Jan 13:16 Jan 15:20])
ου᾿κ ε῎στιν μαθητὴς ὑπὲρ τὸν διδάσκαλον ου᾿δὲ δου̑λος ὑπὲρ τὸν κύριον αυ᾿του̑
לַיתּ תַּלמִידָא דּיַתִּיר מֵן רַבֵּה ולָא עַבדָּא מֵן מָרֵה׃
דַּי לוֹ לַתַּלְמִיד שֶׁיִּהְיֶה כְּרַבּוֹ וְהָעֶבֶד כַּאֲדוֹנָיו. אִם לְבַעַל הַבַּיִת קָרְאוּ בַּעַל־זְבוּל, כָּל שֶׁכֵּן לְאַנְשֵׁי בֵּיתוֹ."
דַּי לַתַּלְמִיד לִהְיוֺת כְּרַבּוֺ וְלָעֶבֶד כַּאדֹנָיו אִם בַּעַל-זְבוּב קָרְאוּ לְבַעַל הַבַּיִת אַף כִּי-לְאַנְשֵׁי בֵיתוֺ:
Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?
Stačí, aby žák byl jako jeho učitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď!
α᾿ρκετὸν τω̑ μαθητη̑ ι῞να γένηται ὡς ὁ διδάσκαλος αυ᾿του̑ καὶ ὁ δου̑λος ὡς ὁ κύριος αυ᾿του̑ ει᾿ τὸν οι᾿κοδεσπότην Βεελζεβοὺλ ε᾿πεκάλεσαν πόσω μα̑λλον τοὺς οι᾿κιακοὺς αυ᾿του̑
סָפֵק לֵה לתַלמִידָא דּנֵהוֵא אַיך רַבֵּה וַלעַבדָּא אַיך מָרֵה אֵן למָרֵה דּבַיתָּא קרַו בּעֵלזבֻוב חַד כּמָא לַבנַי בַּיתֵּה׃
"לָכֵן אַל תִּפְחֲדוּ מִפְּנֵיהֶם, כִּי אֵין דָּבָר מְכֻסֶּה שֶׁלֹּא יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר שֶׁלֹּא יִוָּדַע.
עַל-כֵּן אַל-תִּירְאוּ מִפְּנֵיהֶם כִּי אֵין-דָּבָר נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִוָּדֵעַ:
Protož nebojte se jich; nebo není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
Nebojte se jich tedy; neboť není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. ([Lukáš 12:2-Lukáš 12:7 Marek 4:22; Lukáš 8:17; Efezským 5:13])
μὴ ου῏ν φοβηθη̑τε αυ᾿τούς ου᾿δὲν γάρ ε᾿στιν κεκαλυμμένον ο῍ ου᾿κ α᾿ποκαλυφθήσεται καὶ κρυπτὸν ο῍ ου᾿ γνωσθήσεται
לָא הָכִיל תֵּדחלֻון מֵנהֻון לַיתּ גֵּיר מֵדֵּם דַּכסֵא דּלָא נֵתגּלֵא ודַמטַשַׁי דּלָא נֵתִידַע׃
אֶת מַה שֶּׁאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם בַּחֹשֶׁךְ אִמְרוּ בָּאוֹר, וּמַה שֶּׁנִּלְחַשׁ לְאָזְנֵיכֶם הַכְרִיזוּ מֵעַל הַגַּגּוֹת.
אֵת אֲשֶׁר אַגֵּדְכֶם בְּחֹשֶׁךְ הַגִּידוּ לְעֵין הַשָּׁמֶשׁ וְאֵת אֲשֶׁר תִּשְׁמַע אָזְנְכֶם בְּלַחַשׁ הַשְׁמִיעוּ עַל-הַגַּגּוֺת:
Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.
Co vám říkám ve tmě, povězte na světle; a co slyšíte v soukromí(l), hlásejte ze střech. (l) ř: do ucha
ο῍ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ν τη̑ σκοτία ει῎πατε ε᾿ν τω̑ φωτί καὶ ο῍ ει᾿ς τὸ ου῏ς α᾿κούετε κηρύξατε ε᾿πὶ τω̑ν δωμάτων
מֵדֵּם דָּאמַר אנָא לכֻון בּחֵשֻׁוכָא אֻומרֻוהי אַנתֻּון בּנַהִירָא ומֵדֵּם דּבֵאדנַיכֻּון שָׁמעִין אנתֻּון אַכרֵזו עַל אֵגָּרֵא׃
אַל תִּפְחֲדוּ מִן הַהוֹרְגִים אֶת הַגּוּף שֶׁאֵין בִּיכָלְתָּם לַהֲרֹג אֶת הַנֶּפֶשׁ, אֶלָּא יִרְאוּ מִזֶּה אֲשֶׁר יָכוֹל לִגְרֹם הֵן לְאָבְדַן הַנֶּפֶשׁ וְהֵן לְאָבְדַן הַגּוּף בְּגֵיהִנּוֹם.
וְאַל-תִּירְאוּ מִפְּנֵי הֹרְגֵי הַבָּשָׂר וְלַהֲרֹג אֶת-הַנֶּפֶשׁ לֹא תִַּׂיג יָדָם כִּי אִם-יִרְאוּ מִפָּנָיו אֲשֶׁר יָדָיו רַב לוֺ לַהֲרֹג גַּם אֶת-הַנֶּפֶשׁ וְגַם אֶת-הַבָּשָׂר בְּגֵיהִנֹּם:
A nebojte se těch, kteříž mordují tělo, ale duše nemohou zamordovati; než raději se bojte toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni.
A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle. ([Jakubův 4:12])
καὶ μὴ φοβει̑σθε α᾿πὸ τω̑ν α᾿ποκτεννόντων τὸ σω̑μα τὴν δὲ ψυχὴν μὴ δυναμένων α᾿ποκτει̑ναι φοβει̑σθε δὲ μα̑λλον τὸν δυνάμενον καὶ ψυχὴν καὶ σω̑μα α᾿πολέσαι ε᾿ν γεέννη
ולָא תֵּדחלֻון מֵן אַילֵין דּקָטלִין פַּגרָא נַפשָׁא דֵּין לָא מֵשׁכּחִין למֵקטַל דּחַלו דֵּין יַתִּירָאיִת מֵן מַן דּמֵשׁכַּח דַּלנַפשָׁא וַלפַגרָא נַובֵּד בּגִהַנָא׃
הַאִם לֹא נִמְכָּרוֹת שְׁתֵּי צִפֳּרִים בְּאִסָּר אֶחָד? גַּם אַחַת מֵהֶן לֹא תִּפֹּל אַרְצָה מִבְּלִי הַשְׁגָּחַת אֲבִיכֶם.
הֲלֹא שְׁתֵּי צִפֳּרִים נִמְכָּרוֺת בְּאִסָּר אֶחָד וְאַחַת מֵהֶן לֹא תִפֹּל אַרְצָה בִּבְלִי רְצוֺן אֲבִיכֶם:
Zdaliž nebývají prodáváni dva vrabečkové za penízek? A však jeden z nich nepadá na zem bez Otce vašeho.
Neprodávají se dva vrabci za haléř(m)? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce(n). (m) ř: assarion (šestnáctina denáru) (n) ř: bez vašeho Otce
ου᾿χὶ δύο στρουθία α᾿σσαρίου πωλει̑ται καὶ ε῍ν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ου᾿ πεσει̑ται ε᾿πὶ τὴν γη̑ν α῎νευ του̑ πατρὸς ὑμω̑ν
לָא תַּרתֵּין צֵפּרִין מֵזדַּבּנָן בַּאסָר וַחדָא מֵנהֵין בֵּלעָד מֵן אַבֻוכֻון לָא נָפלָא עַל אַרעָא׃
אַךְ אַתֶּם, אֲפִלּוּ שַׂעֲרוֹת רֹאשְׁכֶם נִמְנוּ כֻּלָּן.
וְאַתֶּם גַּם-שַׂעֲרוֺת רֹאשְׁכֶם נִמְנוּ לְמִסְפָּרָם:
Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
U vás pak jsou spočteny i všecky vlasy na hlavě.
ὑμω̑ν δὲ καὶ αἱ τρίχες τη̑ς κεφαλη̑ς πα̑σαι η᾿ριθμημέναι ει᾿σίν
דִּילכֻון דֵּין אָף מֵנֵא דּרִשׁכֻון כֻּלהֵין מַניָן אֵנֵין׃
לָכֵן אַל תִּפְחֲדוּ; יְקָרִים אַתֶּם מִצִּפֳּרִים רַבּוֹת."
עַל-כֵּן אַל-תִּירָאוּ עֶרְכְּכֶם רַב מִצִּפֳּרִים רַבּוֺת:
Protož nebojte se, dražší jste vy nežli mnoho vrabců.
Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců. ([Matouš 6:26 Matouš 12:12])
μὴ ου῏ν φοβει̑σθε πολλω̑ν στρουθίων διαφέρετε ὑμει̑ς
לָא הָכִיל תֵּדחלֻון מֵן צֵפרֵא סַגִּיָאתָא מיַתּרִין אנתֻּון׃
"כָּל מִי שֶׁיּוֹדֶה בִּי לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם גַּם אֲנִי אוֹדֶה בּוֹ לִפְנֵי אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם.
לָכֵן כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יַאֲמִירֵנִי לִפְנֵי בְנֵי-הָאָדָם אַאֲמִירֶנּוּ לִפְנֵי אָבִי בַשָּׁמַיִם גַּם-אָנֹכִי:
Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; ([Lukáš 12:8-Lukáš 12:9 Zjevení Janovo 3:5])
πα̑ς ου῏ν ο῞στις ὁμολογήσει ε᾿ν ε᾿μοὶ ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων ὁμολογήσω κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τω̑ ε῎μπροσθεν του̑ πατρός μου του̑ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
כֻּלנָשׁ הָכִיל דּנַודֵּא בִּי קדָם בּנַינָשָׁא אַודֵּא בֵּה אָף אֵנָא קדָם אָבי דּבַשׁמַיָא׃
וְכָל הַמְכַחֵשׁ בִּי לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם גַּם אֲנִי אֲכַחֵשׁ בּוֹ לִפְנֵי אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם.
וְכָל-אִישׁ אֲשֶׁר יְכַחֶשׁ-בִּי לִפְנֵי בְנֵי-הָאָדָם אֲכַחֶשׁ-בּוֺ לִפְנֵי אָבִי בַשָּׁמַיִם גַּם-אָנִי:
Kdož by pak mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi. ([Marek 8:38; Lukáš 9:26; 2 Timoteovi 2:12])
ο῞στις δ῾ α῍ν α᾿ρνήσηταί με ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων α᾿ρνήσομαι κα᾿γώ αυ᾿τὸν ε῎μπροσθεν του̑ πατρός μου του̑ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
מַן דֵּין דּנֵכפֻּור בִּי קדָם בּנַינָשָׁא אֵכפֻּור בֵּה אָף אֵנָא קדָם אָבי דּבַשׁמַיָא׃ ס
אַל תַּחְשְׁבוּ שֶׁבָּאתִי לְהָטִיל שָׁלוֹם עַל הָאָרֶץ. לֹא בָּאתִי לְהָטִיל שָׁלוֹם אֶלָּא חֶרֶב,
אַל-תַּחְשְׁבוּ כִּי בָאתִי לְהָבִיא שָׁלוֺם בָּאָרֶץ לֹא בָאתִי לְהָבִיא שָׁלוֺם כִּי אִם-חָרֶב:
Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.
Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. ([Lukáš 12:51-Lukáš 12:53])
μὴ νομίσητε ο῞τι η῟λθον βαλει̑ν ει᾿ρήνην ε᾿πὶ τὴν γη̑ν ου᾿κ η῟λθον βαλει̑ν ει᾿ρήνην α᾿λλὰ μάχαιραν
לָא תֵּסבּרֻון דֵּאתִית דַּארמֵא שַׁינָא בַּארעָא לָא אֵתִית דַּארמֵא שַׁינָא אֵלָא חַרבָּא׃
שֶׁהֲרֵי בָּאתִי לִגְרֹם פִּלּוּג בֵּין אִישׁ לְאָבִיו, בֵּין בַּת לְאִמָּהּ וּבֵין כַּלָּה לַחֲמוֹתָהּ,
כִּי בָאתִי לְהַפְרִיד בֵּין אִישׁ לְאָבִיו בֵּין בַּת לְאִמָּהּ וּבֵין כַּלָּה לַחֲמוֺתָהּ:
Přišel jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; ([Micheáš 7:6])
η῟λθον γὰρ διχάσαι α῎νθρωπον κατὰ του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ καὶ θυγατέρα κατὰ τη̑ς μητρὸς αυ᾿τη̑ς καὶ νύμφην κατὰ τη̑ς πενθερα̑ς αυ᾿τη̑ς
אֵתִית גֵּיר דֵּאפלֻוג גַּברָא עַל אַבֻוהי ובַרתָא עַל אֵמָה וכַלתָא עַל חמָתָה׃
וְיִהְיוּ אֹיְבֵי אִישׁ אַנְשֵׁי בֵיתוֹ.
וְאֹיְבֵי אִישׁ אַנְשֵׁי בֵיתוֺ:
A nepřátelé člověka domácí jeho.
a ‚nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina‘.
καὶ ε᾿χθροὶ του̑ α᾿νθρὼπου οἱ οι᾿κιακοὶ αυ᾿του̑
וַבעֵלדּבָבַוהי דּגַברָא בּנַי בַּיתֵּה׃ ס
הָאוֹהֵב אֶת אָבִיו אוֹ אֶת אִמּוֹ יוֹתֵר מִמֶּנִּי אֵינוֹ כְּדַאי לִי, וְהָאוֹהֵב אֶת בְּנוֹ אוֹ אֶת בִּתּוֹ יוֹתֵר מִמֶּנִּי אֵינוֹ כְּדַאי לִי.
הָאֹהֵב אֶת-אָבִיו אוֺ אֶת-אִמּוֺ יוֺתֵר מִמֶּנִּי אֵינֶנּוּ שׁוֶֺה לִי וְהָאֹהֵב אֶת-בְּנוֺ אוֺ אֶת-בִּתּוֺ יוֺתֵר מִמֶּנִּי אֵינֶנּוּ שׁוֶֺה לִי:
Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna neb dceru více nežli mne, neníť mne hoden.
Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden. ([Lukáš 14:26-Lukáš 14:27 Deuteronomium 33:9; Matouš 19:29])
ὁ φιλω̑ν πατέρα η῍ μητέρα ὑπὲρ ε᾿μὲ ου᾿κ ε῎στιν μου α῎ξιος καὶ ὁ φιλω̑ν υἱὸν η῍ θυγατέρα ὑπὲρ ε᾿μὲ ου᾿κ ε῎στιν μου α῎ξιος
מַן דּרָחֵם אַבָא אַו אֵמָא יַתִּיר מֵן דּלִי לָא שָׁוֵא לִי ומַן דּרָחֵם בּרָא אַו בַּרתָא יַתִּיר מֵן דּלִי לָא שָׁוֵא לִי׃
וּמִי שֶׁאֵינוֹ לוֹקֵחַ אֶת צְלָבוֹ וְהוֹלֵךְ אַחֲרַי אֵינוֹ כְּדַאי לִי.
וּמִי אֲשֶׁר לֹא-יִקַּח אֶת-צְלָבוֺ וְיֵלֵךְ אַחֲרָי אֵינֶנּוּ שׁוֶֺה לִי:
A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.
Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. ([Matouš 16:24-Matouš 16:25])
καὶ ο῍ς ου᾿ λαμβάνει τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑ καὶ α᾿κολουθει̑ ο᾿πίσω μου ου᾿κ ε῎στιν μου α῎ξιος
וכֻל דּלָא שָׁקֵל זקִיפֵה וָאתֵא בָּתַרי לָא שָׁוֵא לִי׃
הַמּוֹצֵא אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבֵּד אוֹתָהּ, וְהַמְאַבֵּד אֶת נַפְשׁוֹ לְמַעֲנִי יִמְצָא אוֹתָהּ."
הַמֹּצֵא אֶת-נַפְשׁוֺ תֹּאבַד לוֺ וְהַמַּשְׁלִיךְ אֶת-נַפְשׁוֺ בִּגְלָלִי יִמְצָאֶנָּה:
Kdo nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Kdo nalezne svůj život(o), ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (o) duši ([Lukáš 17:33; Jan 12:25])
ὁ εὑρών τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ α᾿πολέσει αυ᾿τήν καὶ ὁ α᾿πολέσας τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε῞νεκεν ε᾿μου̑ εὑρήσει αυ᾿τήν
מַן דֵּאשׁכַּח נַפשֵׁה נַובּדִיה ומַן דּנַובֵּד נַפשֵׁה מֵטֻלָתי נֵשׁכּחִיה׃ ס
"הַמְקַבֵּל אֶתְכֶם מְקַבֵּל אוֹתִי, וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי מְקַבֵּל אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי.
הַמְקַבֵּל פְּנֵיכֶם מְקַבֵּל פָּנָי וְהַמְקַבֵּל פָּנַי הוּא מְקַבֵּל פְּנֵי שֹׁלְחִי:
Kdo vás přijímá, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Kdo přijímá vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. ([Jan 13:20; Marek 9:37; Lukáš 9:48 Lukáš 10:16])
ὁ δεχόμενος ὑμα̑ς ε᾿μὲ δέχεται καὶ ὁ ε᾿μὲ δεχόμενος δέχεται τὸν α᾿ποστείλαντά με
מַן דַּמקַבֵּל לכֻון לִי מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל למַן דּשַׁלחַני מקַבֵּל׃
הַמְקַבֵּל נָבִיא מִשּׁוּם הֱיוֹתוֹ נָבִיא שְׂכַר נָבִיא יְקַבֵּל, וְהַמְקַבֵּל צַדִּיק מִשּׁוּם הֱיוֹתוֹ צַדִּיק שְׂכַר צַדִּיק יְקַבֵּל.
הַמְקַבֵּל פְּנֵי נָבִיא בְּשֵׁם נָבִיא יִַּׂיג שְׂכַר נָבִיא וְהַמְקַבֵּל פְּנֵי צַדִּיק בְּשֵׁם צַדִּיק יִַּׂיג שְׂכַר צַדִּיק:
Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.
Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka(p); kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého. (p) jako prorok (podobně: jako spravedlivý) 11. kapitola ([1 Královská 17:9-1 Královská 17:24])
ὁ δεχόμενος προφήτην ει᾿ς ο῎νομα προφήτου μισθὸν προφήτου λήμψεται καὶ ὁ δεχόμενος δίκαιον ει᾿ς ο῎νομα δικαίου μισθὸν δικαίου λήμψεται
מַן דַּמקַבֵּל נבִיָא בּשֵׁם נבִיָא אַגרָא דַּנבִיָא נָסֵב ומַן דַּמקַבֵּל זַדִּיקָא בּשֵׁם זַדִּיקָא אַגרָא דּזַדִּיקָא נָסֵב׃
וְכָל הַמַּשְׁקֶה אֶת אַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה רַק כּוֹס מַיִם קָרִים מִשּׁוּם הֱיוֹתוֹ תַּלְמִיד, אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא יֹאבַד שְׂכָרוֹ."
וּמִי אֲשֶׁר יַשְׁקֶה אֶת-אַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה רַק כּוֺס מַיִם קָרִים בְּשֵׁם תַּלְמִיד אָמֵן אֲנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי לֹא-יֹאבַד שְׂכָרוֺ:
A kdož by koli dal jednomu z těchto maličkých toliko číši vody studené k nápoji ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.
A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu.“ ([Marek 9:41])
καὶ ο῍ς α῍ν ποτίση ε῞να τω̑ν μικρω̑ν τούτων ποτήριον ψυχρου̑ μόνον ει᾿ς ο῎νομα μαθητου̑ α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿ μὴ α᾿πολέση τὸν μισθὸν αυ᾿του̑
וכֻל דּמַשׁקֵא לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא כָּסָא דּקַרִירֵא בַּלחֻוד בַּשׁמָא דּתַלמִידָא אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא נַובֵּד אַגרֵה סס׃
יֵשׁוּעַ סִיֵּם אֶת הוֹרָאוֹתָיו לִשְׁנֵים־עָשָׂר תַּלְמִידָיו וְהָלַךְ מִשָּׁם לְלַמֵּד וּלְהַטִּיף בְּעָרֵיהֶם.
וַיְהִי כְּכַלּוֺת יֵשׁוּעַ לְצַוֹּת אֶת-שְׁנֵים עָשָׂר תַּלְמִידָיו וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם לְלַמֵּד וּלְהַשְׁמִיעַ יְשׁוּעָתוֺ בְּעָרֵיהֶם:
I stalo se, když přestal Ježíš těch přikázaní dávati dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.
Když Ježíš dokončil tyto příkazy svým dvanácti učedníkům, šel odtud učit a kázat v tamějších(q) městech. (q) ř: jejich ([Matouš 7:28 Matouš 13:53 Matouš 19:1 Matouš 26:1])
καὶ ε᾿γένετο ο῞τε ε᾿τέλεσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς διατάσσων τοι̑ς δὼδεκα μαθηται̑ς αυ᾿του̑ μετέβη ε᾿κει̑θεν του̑ διδάσκειν καὶ κηρύσσειν ε᾿ν ται̑ς πόλεσιν αυ᾿τω̑ν
וַהוָא דּכַד שַׁלֵם יֵשֻׁוע לַמפַקָדֻו לַתרֵעסַר תַּלמִידַוהי שַׁנִי מֵן תַּמָן למַלָפֻו וַלמַכרָזֻו בַּמדִינָתהֻון׃ ס
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע יוֹחָנָן בְּבֵית הַסֹּהַר עַל מַעֲשֵׂי הַמָּשִׁיחַ שָׁלַח בְּיַד תַּלְמִידָיו לִשְׁאֹל אוֹתוֹ:
וְיוֺחָנָן בְּבֵית הָאֲסוּרִים שָׁמַע אֶת-עֲלִלוֺת הַמָּשִׁיחַ וַיִּשְׁלַח אֵלָיו שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו:
Jan pak uslyšev v vězení o skutcích Kristových, poslav dva z učedlníků svých,
Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových(r); poslal k němu vzkaz po svých učednících(s): (r) var: Ježíšových (s) var: dva ze svých učedníků ([Lukáš 7:18-Lukáš 7:35 Matouš 14:3])
ὁ δὲ ᾽Ιωάννης α᾿κούσας ε᾿ν τω̑ δεσμωτηρίω τὰ ε῎ργα του̑ Χριστου̑ πέμψας διὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
יֻוחַנָן דֵּין כַּד שׁמַע בֵּית־אַסִירֵא עבָדַוהי דַּמשִׁיחָא שַׁדַּר בּיַד תַּלמִידַוהי׃
"אַתָּה הוּא אֲשֶׁר נוֹעַד לָבוֹא, אוֹ נְחַכֶּה לְאַחֵר?"
וַיֹּאמַר הַאַתָּה הוּא הַבָּא אוֺ אִם-נְחַכֶּה לְאַחֵר:
Řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
„Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ ([Malachiáš 3:1; Matouš 3:11])
ει῏πεν αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ ε᾿ρχόμενος η῍ ε῞τερον προσδοκω̑μεν
וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו הַו דָּאתֵא אַו לַאחרִין הֻו מסַכֵּין אֵנַחנַן׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "לְכוּ הַגִּידוּ לְיוֹחָנָן אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹמְעִים וְרוֹאִים:
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהַגִּידוּ לְיוֺחָנָן אֵת אֲשֶׁר-שְׁמַעְתֶּם וְאֵת אֲשֶׁר-רְאִיתֶם:
I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte.
Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte:
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες α᾿παγγείλατε ᾽Ιωάννη α῍ α᾿κούετε καὶ βλέπετε
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון זֵלו אֵשׁתַּעַו ליֻוחַנָן אַילֵין דּשָׁמעִין אנתֻּון וחָזֵין׃
עִוְרִים רוֹאִים, פִּסְחִים מְהַלְּכִים, מְצֹרָעִים מְטֹהָרִים, חֵרְשִׁים שׁוֹמְעִים, מֵתִים קָמִים, עֲנִיִּים מִתְבַּשְֹרִים,
עִוְרִים רֹאִים וּפִסְחִים הֹלְכִים מְצֹרָעִים נִרְפָּאִים וְחֵרְשִׁים שֹׁמְעִים מֵתִים קָמִים וַעֲנִיִּים מִתְבְַּּׂרִים יְשׁוּעָה:
Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, a chudým evangelium se zvěstuje.
Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. ([Izajáš 35:5-Izajáš 35:6 Izajáš 61:1])
τυφλοὶ α᾿ναβλέπουσιν καὶ χωλοὶ περιπατου̑σιν λεπροὶ καθαρίζονται καὶ κωφοὶ α᾿κούουσιν καὶ νεκροὶ ε᾿γείρονται καὶ πτωχοὶ ευ᾿αγγελίζονται
סמַיָא חָזֵין וַחגִירֵא מהַלכִין וגַרבֵּא מֵתּדַּכֵּין וחַרשֵׁא שָׁמעִין ומִיתֵא קָימִין ומֵסכִּנֵא מֵסתַּבּרִין׃
וְאַשְׁרֵי מִי שֶׁלֹּא אֶהְיֶה לוֹ לְמִכְשׁוֹל."
וְאַשְׁרֵי הָאִישׁ אֲשֶׁר לֹא-יִכָּשֵׁל בִּי:
A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.
A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“
καὶ μακάριός ε᾿στιν ο῍ς ε᾿ὰν μὴ σκανδαλισθη̑ ε᾿ν ε᾿μοί
וטֻובַוהי לַאינָא דּלָא נֵתכּשֵׁל בִּי׃
הֵם הָלְכוּ וְיֵשׁוּעַ הֵחֵל לְדַבֵּר אֶל הֲמוֹן הָעָם עַל־אוֹדוֹת יוֹחָנָן: "מַה יְצָאתֶם לַמִּדְבָּר לִרְאוֹת? קָנֶה מִתְנוֹעֵעַ בָּרוּחַ?
וּבְלֶכְתָּם הֵחֵל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֶל-הֲמוֺן הָעָם עַל-יוֺחָנָן מַה-זֶּה יְצָאתֶם הַמִּדְבָּרָה לִרְאוֺת הַאִם קָנֶה אֲשֶׁר יִנּוֺעַ מִפְּנֵי-רוּחַ:
A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Třtinu-li větrem se klátící?
Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
τούτων δὲ πορευομένων η῎ρξατο ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγειν τοι̑ς ο῎χλοις περὶ ᾽Ιωάννου τί ε᾿ξήλθατε ει᾿ς τὴν ε῎ρημον θεάσασθαι κάλαμον ὑπὸ α᾿νέμου σαλευόμενον
כַּד דֵּין אֵזַלו שַׁרִי יֵשֻׁוע למִאמַר לכֵנשֵׁא עַל יֻוחַנָן מָנָא נפַקתֻּון לחֻורבָּא למֵחזָא קַניָא דּמֵן רֻוחָא מֵתּתּזִיע׃
וּבְכֵן מַה יְצָאתֶם לִרְאוֹת? אִישׁ לָבוּשׁ בְּגָדִים מְעֻדָּנִים? הֲרֵי הַלּוֹבְשִׁים לְבוּשׁ מְעֻדָּן בְּבָתֵּי מְלָכִים הֵם.
אַךְ מַה-זֶּה יְצָאתֶם לִרְאוֺת הַאִם אִישׁ לָבוּשׁ בִּגְדֵי חֲמֻדוֺת הִנֵּה לֹבְשֵׁי חֲמֻדוֺת בְּבָתֵּי מְלָכִים הֵמָּה:
Aneb co jste vyšli viděti? Člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.
Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů(t)? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. (t) ř: měkkých látek
α᾿λλὰ τί ε᾿ξήλθατε ι᾿δει̑ν α῎νθρωπον ε᾿ν μαλακοι̑ς η᾿μφιεσμένον ι᾿δοὺ οἱ τὰ μαλακὰ φορου̑ντες ε᾿ν τοι̑ς οι῎κοις τω̑ν βασιλέων ει᾿σίν
וֵאלָא מָנָא נפַקתֻּון למֵחזָא גַּברָא דּנַחתֵּא רַכִּיכֵא לבִישׁ הָא אַילֵין דּרַכִּיכֵא לבִישִׁין בֵּית מַלכֵּא אֵנֻון׃
מַה בְּכָל זֹאת יְצָאתֶם לִרְאוֹת? נָבִיא? כֵּן, אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַף יוֹתֵר מִנָּבִיא.
אַךְ מַה-זֶּה יְצָאתֶם הַאִם לִרְאוֺת אִישׁ נָבִיא הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי גַם-גָּדוֺל הוּא מִנָּבִיא:
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. ([Matouš 14:5 Matouš 21:26])
α᾿λλὰ τί ε᾿ξήλθατε ι᾿δει̑ν προφήτην ναί λέγω ὑμι̑ν καὶ περισσότερον προφήτου
וֵאלָא מָנָא נפַקתֻּון למֵחזָא נבִיָא אִין אָמַר אנָא לכֻון ויַתִּיר מֵן נבִיֵא׃
זֶה הוּא אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָיו, 'הִנְנִי שׁוֹלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךָ וּפִנָּה דַּרְכְּךָ לְפָנֶיךָ'.
זֶה הוּא אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָיו הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךׇ וּפִנָּה דַרְכְּךׇ לְפָנֶיךׇ:
Tento jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘ ([Malachiáš 3:1; Marek 1:2])
ου῟τός ε᾿στιν περὶ ου῟ γέγραπται ι᾿δοὺ ε᾿γώ α᾿ποστέλλω τὸν α῎γγελόν μου πρὸ προσὼπου σου ο῍ς κατασκευάσει τὴν ὁδόν σου ε῎μπροσθέν σου
הָנַו גֵּיר דַּעלַוהי כּתִיב דּהָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא מַלַאכי קדָם פַּרצֻופָּך דּנַתקֵן אֻורחָא קדָמַיךְּ סּ סּ׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא קָם בִּילוּדֵי אִשָּׁה גָּדוֹל מִיּוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל, אַךְ הַקָּטֹן בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם גָּדוֹל מִמֶּנּוּ.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא קָם בֵּין יְלִידֵי אִשָּׁה גָּדוֺל מִיּוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וְהַקָּטֹן בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם יִגְדַּל מִמֶּנּוּ:
Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest nejmenší v království nebeském, jestiť větší nežli on.
Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on.
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿κ ε᾿γήγερται ε᾿ν γεννητοι̑ς γυναικω̑ν μείζων ᾽Ιωάννου του̑ βαπτιστου̑ ὁ δὲ μικρότερος ε᾿ν τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν μείζων αυ᾿του̑ ε᾿στιν
אַמִין אָמַרנָא לכֻון דּלָא קָם בִּילִידַי נֵשֵׁא דּרַבּ מֵן יֻוחַנָן מַעמדָנָא זעֻורָא דֵּין בּמַלכֻּות שׁמַיָא רַב הֻו מֵנֵה׃
וּמִימֵי יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל וְעַד עַתָּה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם פּוֹרֶצֶת וְהַפּוֹרְצִים אוֹחֲזִים בָּה.
וּמִימֵי יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל עַד-הֵנָּה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם נִתְפְּשָׂה בְחָזְקָה וּזְרֹעֵי-כֹחַ יַחֲזִיקוּ בָהּ:
Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.
Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají(u). (u) se po něm sápou ([Lukáš 16:16])
α᾿πὸ δὲ τω̑ν ἡμερω̑ν ᾽Ιωάννου του̑ βαπτιστου̑ ε῞ως α῎ρτι ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν βιάζεται καὶ βιασταὶ ἁρπάζουσιν αυ᾿τήν
מֵן יַומַי יֻוחַנָן דֵּין מַעמדָנָא וַעדַמָא להָשָׁא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא בַּקטִירָא מֵתּדַּברָא וַקטִירָנֵא מחַטפִין לָה׃
הֵן כָּל הַנְּבִיאִים וְהַתּוֹרָה עַד יוֹחָנָן נִבְּאוּ.
כִּי כָל-הַנְּבִיאִים וְהַתּוֺרָה עַד-יוֺחָנָן נִבָּאוּ:
Nebo všickni proroci i ten zákon až do Jana prorokovali.
Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana.
πάντες γὰρ οἱ προφη̑ται καὶ ὁ νόμος ε῞ως ᾽Ιωάννου ε᾿προφήτευσαν
כֻּלהֻון גֵּיר נבִיֵא וֻאורָיתָּא עדַמָא ליֻוחַנָן אֵתנַבִּיו׃ ס
וְאִם תִּרְצוּ לְקַבֵּל הֲרֵי הוּא אֵלִיָּהוּ הֶעָתִיד לָבוֹא.
וְאִם-תֹּאבוּ לִשְׁמֹעַ זֶה הוּא אֵלִיָּהוּ הֶעָתִיד לָבֹא:
A chcete-li přijíti, onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.
A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. ([Malachiáš 3:23; Matouš 17:10-Matouš 17:13; Lukáš 1:17])
καὶ ει᾿ θέλετε δέξασθαι αυ᾿τός ε᾿στιν ᾽Ηλίας ὁ μέλλων ε῎ρχεσθαι
וֵאן צָבֵין אנתֻּון קַבֵּלו דּהֻויֻו אֵלִיָא דַּעתִיד למֵאתָא׃ ס
מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ, שֶׁיִּשְׁמַע!
מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Kdo má uši k slyšení, slyš.
Kdo má uši(v), slyš. (v) var: + k slyšení ([Matouš 13:9 Matouš 13:43])
ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κουέτω
מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
לְמִי אַשְׁוֶה אֶת הַדּוֹר הַזֶּה? דּוֹמֶה הוּא לִילָדִים הַיּוֹשְׁבִים בְּחַצְרוֹת הַשְּׁוָקִים וְקוֹרְאִים אֶל חַבְרֵיהֶם בְּקוֹל:
וְאֶל-מִי אֲדַמֶּה אֶת-הַדּוֺר הַזֶּה נִדְמֶה הוּא לַיְלָדִים יֹשְׁבִים בִּשְׁוָקִים וְקֹרִאים לְרֵעֵיהֶם לֵאמֹר:
Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobné jest dětem, sedícím na ryncích a na tovaryše své volajícím,
Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy:
τίνι δὲ ὁμοιὼσω τὴν γενεὰν ταύτην ὁμοία ε᾿στὶν παιδίοις καθημένοις ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς α῍ προσφωνου̑ντα τοι̑ς ἑτέροις
למַן דֵּין אֵדַּמִיה לשַׁרבּתָא הָדֵא דָּמיָא לַטלָיֵא דּיָתבִּין בּשֻׁוקָא וקָעֵין לחַברַיהֻון׃
'חִלַּלְנוּ לָכֶם בַּחֲלִילִים וְלֹא רְקַדְתֶּם, קוֹנַנּוּ לָכֶם קִינָה וְלֹא בְּכִיתֶם'.
מְזַמְּרִים הָיִינוּ לָכֶם וְלֹא רְקַדְתֶּם מְקוֺנְנִים וְלֹא סְפַדְתֶּם:
A říkajícím: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.
‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama(x).‘ (x) ř: nebili se v prsa
λέγουσιν ηυ᾿λήσαμεν ὑμι̑ν καὶ ου᾿κ ω᾿ρχήσασθε ε᾿θρηνήσαμεν καὶ ου᾿κ ε᾿κόψασθε
וָאמרִין זמַרן לכֻון ולָא רַקֵדתֻּון וֵאלַין לכֻון ולָא אַרקֵדתֻּון׃
כִּי בָּא יוֹחָנָן, לֹא אָכַל וְלֹא שָׁתָה, וְאוֹמְרִים עָלָיו 'שֵׁד בּוֹ'.
כִּי-בָא יוֺחָנָן לֹא אֹכֵל וְלֹא שֹׁתֶה וְאָמְרוּ שֵׁד בּוֺ:
Přišel zajisté Jan, nejeda ani nepije, a řkou: Ďábelství má.
Přišel Jan, nejedl a nepil – a říkají: ‚Je posedlý.‘ ([Matouš 3:4 Matouš 9:14])
η῟λθεν γὰρ ᾽Ιωάννης μήτε ε᾿σθίων μήτε πίνων καὶ λέγουσιν δαιμόνιον ε῎χει
אֵתָא גֵּיר יֻוחַנָן דּלָא אָכֵל ולָא שָׁתֵא וָאמרִין דַּיוָא אִית בֵּה׃
בָּא בֶּן־הָאָדָם וְהוּא אוֹכֵל וְשׁוֹתֶה, וְאוֹמְרִים 'הִנֵּה אִישׁ זוֹלֵל וְסוֹבֵא, יְדִיד הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים'. אָכֵן, צִדְקָתָהּ שֶׁל הַחָכְמָה הוּכְחָה בְּמַעֲשֶׂיהָ."
וּבֶן-הָאָדָם בָּא אֹכֵל וְשֹׁתֶה וְהֵם אֹמְרִים הִנֵּה אִישׁ זוֺלֵל וְסֹבֵא וְאֹהֵב לַמֹּכְסִים וְחַטָּאִים אַךְ הַחָכְמָה תִּצְטַדֵּק בְּבַנֶיהָ:
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a řkou: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.
Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky(y).“ (y) var: dětmi ([Matouš 9:10 Matouš 9:14])
η῟λθεν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿σθίων καὶ πίνων καὶ λέγουσιν ι᾿δοὺ α῎νθρωπος φάγος καὶ οι᾿νοπότης τελωνω̑ν φίλος καὶ ἁμαρτωλω̑ν καὶ ε᾿δικαιὼθη ἡ σοφία α᾿πὸ τω̑ν ε῎ργων αυ᾿τη̑ς
אֵתָא בּרֵה דּאנָשָׁא אָכֵל ושָׁתֵא וָאמרִין הָא גַּברָא אָכֻּולָא ושָׁתֵא חַמרָא ורָחמָא דּמָכסֵא וַדחַטָיֵא וֵאזדַּדּקַת חֵכמתָא מֵן עבָדֵיה סס׃
אָז הֵחֵל לִגְעֹר בֶּעָרִים שֶׁהִתְחוֹלְלוּ בָּהֶן נִסָּיו הָרַבִּים וְלֹא חָזְרוּ בִּתְשׁוּבָה:
אָז הֵחֵל לָגֹל חֶרְפָּה עַל-הֶעָרִים אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְתוֺכָן רֹב נִפְלְאוֺתָיו וְלֹא שָׁבוּ:
Tehdy počal přimlouvati městům, v nichž bylo činěno nejvíce divů jeho, že pokání nečinili:
Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání: ([Lukáš 10:13-Lukáš 10:15])
τότε η῎ρξατο ο᾿νειδίζειν τὰς πόλεις ε᾿ν αι῟ς ε᾿γένοντο αἱ πλει̑σται δυνάμεις αυ᾿του̑ ο῞τι ου᾿ μετενόησαν
הָידֵּין שַׁרִי יֵשֻׁוע לַמחַסָדֻו מדִינָתָא אַילֵין דַּהוַו בּהֵין חַילַוהי סַגִּיֵאא ולָא תָּבו׃
"אוֹי לָךְ כּוֹרָזִין! אוֹי לָךְ בֵּית צַיְדָה! כִּי אִלּוּ נַעֲשׂוּ בְּצוֹר וּבְצִידוֹן הַפְּלָאוֹת שֶׁנַּעֲשׂוּ בְּתוֹכְכֶן, הֲרֵי מִכְּבָר הָיוּ חוֹזְרוֹת בִּתְשׁוּבָה בְּשַׂק וָאֵפֶר.
אוֺי לָךְ כּוֺרָזִין אוֺי לָךְ בֵּית-צָיְדָה כִּי לוּ נַעֲשׂוּ בְצוֺר וּבְצִידוֺן הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְּתוֺכְכֶן כְּבָר שָׁבוּ בְּשַׂק וָאֵפֶר:
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili.
„Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání. ([Izajáš 23:1 Izajáš 23:4; Ezechiel 27:2; Ámos 1:9])
ου᾿αί σοι Χοραζίν ου᾿αί σοι Βηθσαιδά ο῞τι ει᾿ ε᾿ν Τύρω καὶ Σιδω̑νι ε᾿γένοντο αἱ δυνάμεις αἱ γενόμεναι ε᾿ν ὑμι̑ν πάλαι α῍ν ε᾿ν σάκκω καὶ σποδω̑ μετενόησαν
וָאמַר הוָא וָי לֵכי כָּורַזִין וָי לֵכי בֵּית־צַיָדָא דֵּאלֻו בּצֻור וַבצַידָּן הוַו חַילֵא אַילֵין דַּהוַו בּכֵין כּבַר דֵּין בּסַקֵא וַבקֵטמָא תָּבו׃
בְּרַם אוֹמֵר אֲנִי לָכֶן, קַל יוֹתֵר יִהְיֶה בְּיוֹם הַדִּין לְצוֹר וּלְצִידוֹן מֵאֲשֶׁר לָכֶן.
אֶפֶס אֲנִי אֹמֵר לָכֶן נָקֵל יִהְיֶה יוֺם הַמִּשְׁפָּט לְצוֺר וּלְצִידוֺן מֵאֲשֶׁר לָכֶן:
Nýbrž pravím vám: Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám.
Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám.
πλὴν λέγω ὑμι̑ν Τύρω καὶ Σιδω̑νι α᾿νεκτότερον ε῎σται ε᾿ν ἡμέρα κρίσεως η῍ ὑμι̑ν
בּרַם אָמַר אנָא לכֵין דַּלצֻור וַלצַידָּן נֵהוֵא נִיח בּיַומָא דּדִינָא אַו לכֵין׃
וְאַתְּ, כְּפַר נַחוּם, הַאִם לַשָּׁמַיִם תַּעֲלִי? אֶל שְׁאוֹל תֵּרְדִי! כִּי אִלּוּ בִּסְדוֹם נַעֲשׂוּ הַנִּסִּים שֶׁהָיוּ בְּתוֹכֵךְ, עוֹמֶדֶת הָיְתָה עַל תִּלָּהּ עַד הַיּוֹם.
וְאַתְּ כְּפַר-נַחוּם אֲשֶׁר רוֺמַמְתְּ עַד-הַשָּׁמַיִם אֶל-שְׁאוֺל תּוּרָדִי כִּי לוּ נַעֲשׂוּ בִסְדֹם הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְּתוֺכֵכִי וְעָמְדָה עַל-תִּלָּהּ עַד-הַיּוֺם הַזֶּה:
A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnes.
A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti(z) klesneš(a)! Neboť kdyby se byly v Sodomě udály takové mocné skutky jako u vás, stála by podnes. (z) ř: podsvětí (a) var: budeš strženo ([Izajáš 14:13-Izajáš 14:15; Genesis 19:24-Genesis 19:28])
καὶ σύ Καφαρναούμ μὴ ε῞ως ου᾿ρανου̑ ὑψωθήση ε῞ως α̑δου καταβήση ο῞τι ει᾿ ε᾿ν Σοδόμοις ε᾿γενήθησαν αἱ δυνάμεις αἱ γενόμεναι ε᾿ν σοί ε῎μεινεν α῍ν μέχρι τη̑ς σήμερον
וַאנתּי כּפַרנַחֻום הָי דַּעדַמָא לַשׁמַיָא אֵתּתּרִימתּי עדַמָא לַשׁיֻול תֵּתַּחתֵּין דֵּאלֻו בַּסדֻום הוַו חַילֵא אַילֵין דַּהוַו בֵּכי קַיָמָא הוָת עדַמָא ליַומָנָא׃
וְאוּלָם אֲנִי אוֹמֵר לָךְ, קַל יוֹתֵר יִהְיֶה בְּיוֹם הַדִּין לְאֶרֶץ סְדוֹם מֵאֲשֶׁר לָךְ."
אֶפֶס אֲנִי אֹמֵר לָכֶן נָקֵל יִהְיֶה יוֺם הַמִּשְׁפָּט לְאַדְמַת סְדֹם מֵאֲשֶׁר לָכֶן:
Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě.
Ale pravím vám: Zemi sodomské bude lehčeji v den soudu nežli tobě.“ ([Matouš 10:15])
πλὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι γη̑ Σοδόμων α᾿νεκτότερον ε῎σται ε᾿ν ἡμέρα κρίσεως η῍ σοί
בּרַם אָמַרנָא לֵכי דּלַארעָא דַּסדֻום נֵהוֵא נִיח בּיַומָא דּדִינָא אַו לֵכי סס׃
בָּעֵת הַהִיא אָמַר יֵשׁוּעַ: "מוֹדֶה אֲנִי לְךָ, אָבִי, אֲדוֹן הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ, כִּי הִסְתַּרְתָּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִן הַחֲכָמִים וְהַנְּבוֹנִים וְגִלִּיתָם לְעוֹלָלִים.
בָּעֵת הַהִיא עָנָה יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אוֺדְךׇ אָבִי אֲדוֺן הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ כִּי הִסְתַּרְתָּ אֶת-אֵלֶּה מֵעֵינֵי חֲכָמִים וּנְבוֺנִים וְגִלִּיתָ אֹתָם לְעוֺלָלִים:
V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je nemluvňátkům.
V ten čas řekl Ježíš: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými(b) a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. (b) učenými 12. kapitola ([Lukáš 10:21-Lukáš 10:22 1 Korintským 1:26-1 Korintským 1:29])
ε᾿ν ε᾿κείνω τω̑ καιρω̑ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ε᾿ξομολογου̑μαί σοι πάτερ κύριε του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ τη̑ς γη̑ς ο῞τι ε῎κρυψας ταυ̑τα α᾿πὸ σοφω̑ν καὶ συνετω̑ν καὶ α᾿πεκάλυψας αυ᾿τὰ νηπίοις
בּהַו זַבנָא ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר מַודֵּא אנָא לָך אָבי מָרָא דַּשׁמַיָא ודַארעָא דּכַסִיתּ הָלֵין מֵן חַכִּימֵא וסַכֻּולתָנֵא וַגלַיתּ אֵנֵין ליַלֻודֵא׃
כֵּן, אָבִי, שֶׁהֲרֵי כָּךְ הָיָה רָצוֹן מִלְּפָנֶיךָ.
אָכֵן אָבִי כֵּן הָיָה הָרָצוֺן לְפָנֶיךׇ:
Jistě, Otče, žeť se tak líbilo před tebou.
Ano, Otče: tak se ti zalíbilo.
ναί ὁ πατήρ ο῞τι ου῞τως ευ᾿δοκία ε᾿γένετο ε῎μπροσθέν σου
אִין אָבי דּהָכַנָא הוָא צֵביָנָא קדָמַיךְּ׃ ס
הַכֹּל נִמְסַר לִי מֵאֵת אָבִי וְאֵין אִישׁ מַכִּיר אֶת הַבֵּן, זוּלָתִי הָאָב; אַף אֵין אִישׁ מַכִּיר אֶת הָאָב, זוּלָתִי הַבֵּן וְכָל מִי שֶׁהַבֵּן רוֹצֶה לְגַלּוֹת לוֹ.
הַכֹּל נִמְסַר בְּיָדִי מֵאֵת אָבִי וְאֵין אִישׁ יֹדֵעַ אֶת-הַבֵּן זוּלָתִי הָאָב וְאֶת-הָאָב אֵין אִישׁ יֹדֵעַ זוּלָתִי הַבֵּן וְהַהוּא אֲשֶׁר חָפֵץ בּוֺ הַבֵּן לְגַלּוֺתוֺ לוֺ:
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. ([Matouš 28:18; Jan 3:35])
πάντα μοι παρεδόθη ὑπὸ του̑ πατρός μου καὶ ου᾿δεὶς ε᾿πιγινὼσκει τὸν υἱὸν ει᾿ μὴ ὁ πατήρ ου᾿δὲ τὸν πατέρα τις ε᾿πιγινὼσκει ει᾿ μὴ ὁ υἱὸς καὶ ω῟ ε᾿ὰν βούληται ὁ υἱὸς α᾿ποκαλύψαι
כֻּל מֵדֵּם אֵשׁתּלֵם לִי מֵן אָבי ולָא אנָשׁ יָדַע לַברָא אֵלָא אֵן אַבָא אָף לָא לַאבָא אנָשׁ יָדַע אֵלָא אֵן בּרָא וַלמַן דּצָבֵא בּרָא דּנֵגלֵא׃ ס
בּוֹאוּ אֵלַי כָּל הָעֲמֵלִים וְהָעֲמוּסִים וַאֲנִי אַמְצִיא לָכֶם מְנוּחָה.
פְּנוּ-אֵלַי כָּל-עָמֵל וּמְסֻבָּל וַאֲנִי אֶתֵּן לָכֶם מַרְגּוֺעַ:
Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.
Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. ([Jeremjáš 31:25])
δευ̑τε πρός με πάντες οἱ κοπιω̑ντες καὶ πεφορτισμένοι κα᾿γώ α᾿ναπαύσω ὑμα̑ς
תַּו לוָתי כֻּלכֻון לַאיָא וַשׁקִילַי מַובּלֵא וֵאנָא אַנִיחכֻון׃
קְחוּ עֲלֵיכֶם אֶת עֻלִּי וְלִמְדוּ מִמֶּנִּי, כִּי עָנָו אֲנִי וּנְמוּךְ רוּחַ; תִּמְצְאוּ מַרְגּוֹעַ לְנַפְשׁוֹתֵיכֶם,
שְׂאוּ אֶת-עֻלִּי עֲלֵיכֶם וְלִמְדוּ מִמֶּנִּי כִּי-עָנָיו אָנֹכִי וְשַׁח לֵבָב וְתִמְצְאוּ מְנוּחָה לְנַפְשֹׁתֵיכֶם:
Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.
Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. ([Jeremjáš 6:16; 1 Petrův 2:21])
α῎ρατε τὸν ζυγόν μου ε᾿φ῾ ὑμα̑ς καὶ μάθετε α᾿π῾ ε᾿μου̑ ο῞τι πραυ̑ς ει᾿μι καὶ ταπεινὸς τη̑ καρδία καὶ εὑρήσετε α᾿νάπαυσιν ται̑ς ψυχαι̑ς ὑμω̑ν
שׁקֻולו נִירי עלַיכֻּון וִילַפו מֵני דּנִיח אנָא ומַכִּיך אנָא בּלֵבּי ומֵשׁכּחִין אנתֻּון ניָחָא לנַפשָׁתכֻון׃
כִּי עֻלִּי נָעִים וְקַל מַשָֹאִי."
כִּי עֻלִּי רַךְ וּמַָּׂאִי קָל:
Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.
Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“ ([1 Janův 5:3])
ὁ γὰρ ζυγός μου χρηστὸς καὶ τὸ φορτίον μου ε᾿λαφρόν ε᾿στιν
נִירי גֵּיר בַּסִים הו ומַובַּלי קַלִילָא הי סס׃
בְּאוֹתָהּ הָעֵת עָבַר יֵשׁוּעַ בְּשַׁבָּת בִּשְׂדֵה קָמָה; תַּלְמִידָיו הָיוּ רְעֵבִים וְהֵחֵלּוּ לִקְטֹף שִׁבֳּלִים וְלֶאֱכֹל.
בָּעֵת הַהִיא הָלַךְ יֵשׁוּעַ בִּשְׂדֵה קָמָה בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיִּרְעֲבוּ תַלְמִידָיו וַיָּחֵלּוּ לִקְטֹף מְלִילֹת בְּיָדָם וַיֹּאכֵלוּ:
V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst. ([Marek 2:23-Marek 2:28; Lukáš 6:1-Lukáš 6:5 Deuteronomium 23:26])
ε᾿ν ε᾿κείνω τω̑ καιρω̑ ε᾿πορεύθη ὁ ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς σάββασιν διὰ τω̑ν σπορίμων οἱ δὲ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε᾿πείνασαν καὶ η῎ρξαντο τίλλειν στάχυας καὶ ε᾿σθίειν
בּהַו זַבנָא מהַלֵך הוָא יֵשֻׁוע בּשַׁבּתָא בֵּית־זַרעֵא ותַלמִידַוהי כּפֵנו ושַׁרִיו מָלגִּין שֵׁבּלֵא וָאכלִין׃
רָאוּ זֹאת הַפְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ לוֹ: "הִנֵּה תַּלְמִידֶיךָ עוֹשִׂים מַה שֶּׁאָסוּר לַעֲשׂוֹת בְּשַׁבָּת."
וַיִּרְאוּ הַפְּרוּשִׁים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הִנֵּה תַלְמִידֶיךׇ עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר לֹא-יֵעָשֶׂה בַשַּׁבָּת:
Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Když to viděli farizeové, řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!“ ([Exodus 20:10])
οἱ δὲ Φαρισαι̑οι ι᾿δόντες ει῏παν αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ οἱ μαθηταί σου ποιου̑σιν ο῍ ου᾿κ ε῎ξεστιν ποιει̑ν ε᾿ν σαββάτω
פּרִישֵׁא דֵּין כַּד חזַו אֵנֻון אָמרִין לֵה הָא תַּלמִידַיךְּ עָבדִּין מֵדֵּם דּלָא שַׁלִיט למֵעבַּד בּשַׁבּתָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הַאִם לֹא קְרָאתֶם מַה שֶּׁעָשָׂה דָּוִד כַּאֲשֶׁר רָעַב הוּא וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲלֹא קְרָאתֶם מֶה עָשָׂה דָוִד כַּאֲשֶׁר רָעֵב הוּא וְאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ:
On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
On však jim řekl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on i ti, kdo byli s ním? ([1 Samuelova 21:2-1 Samuelova 21:7])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿κ α᾿νέγνωτε τί ε᾿ποίησεν Δαυὶδ ο῞τε ε᾿πείνασεν καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא קרַיתֻּון מָנָא עבַד דַּוִיד כַּד כּפֵן וַאילֵין דּעַמֵה׃
הֲרֵי נִכְנַס לְבֵית הָאֱלֹהִים וְאָכַל אֶת לֶחֶם הַפָּנִים שֶׁלֹּא הָיָה מֻתָּר לוֹ וְלַאֲנָשָׁיו לֶאֱכֹל כִּי אִם לַכֹּהֲנִים בִּלְבַד.
אֲשֶׁר בָּא אֶל-בֵּית הָאֱלֹהִים וַיֹּאכַל אֶת-לֶחֶם הַפָּנִים אֲשֶׁר עַל-פִּי הַתּוֺרָה לֹא יֹאכַל הוּא וּנְעָרָיו בִּלְתִּי אִם-הַכֹּהֲנִים לְבַדָּם:
Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Jak vešel do domu Božího a jedli(c) posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho provázeli, nýbrž jen kněžím? (c) var: jedl ([Leviticus 24:5-Leviticus 24:9])
πω̑ς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ θεου̑ καὶ τοὺς α῎ρτους τη̑ς προθέσεως ε῎φαγον ο῍ ου᾿κ ε᾿ξὸν η῟ν αυ᾿τω̑ φαγει̑ν ου᾿δὲ τοι̑ς μετ῾ αυ᾿του̑ ει᾿ μὴ τοι̑ς ἱερευ̑σιν μόνοις
אַיכַּנָא עַל לבַיתָּא דַּאלָהָא ולַחמָא דּפָתֻורֵה דּמָריָא אֵכַל הַו דּלָא שַׁלִיט הוָא לֵה למֵאכַל ולָא לַאילֵין דּעַמֵה אֵלָא אֵן לכָהנֵא בַּלחֻוד׃ ס
הַאִם לֹא קְרָאתֶם בַּתּוֹרָה כִּי בְּשַׁבָּתוֹת מְחַלְּלִים הַכֹּהֲנִים אֶת הַשַּׁבָּת בַּמִּקְדָּשׁ וְאֵין עֲלֵיהֶם אַשְׁמָה?
וְגַם הֲלֹא קְרָאתֶם בַּתּוֺרָה כִּי הַכֹּהֲנִים בַּמִּקְדָּשׁ יְחַלְּלוּ אֶת-יוֺם הַשַּׁבָּת וְאֵין בָּהֶם עָוֺן:
Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámě porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? ([Numeri 28:9-Numeri 28:10])
η῍ ου᾿κ α᾿νέγνωτε ε᾿ν τω̑ νόμω ο῞τι τοι̑ς σάββασιν οἱ ἱερει̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ τὸ σάββατον βεβηλου̑σιν καὶ α᾿ναίτιοί ει᾿σιν
אַו לָא קרַיתֻּון בֻּאורָיתָּא דּכָהנֵא בּהַיכּלָא מַחלִין לָה לשַׁבּתָא וַדלָא עֵדלָי אֵנֻון׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁגָּדוֹל מִן הַמִּקְדָּשׁ נִמְצָא כָּאן.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי יֵשׁ בָּזֶה גָּדוֺל מִן-הַמִּקְדָּשׁ:
Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Pravím vám, že zde je víc než chrám. ([Matouš 12:41-Matouš 12:42])
λέγω δὲ ὑμι̑ν ο῞τι του̑ ἱερου̑ μει̑ζόν ε᾿στιν ω῟δε
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּרַבּ מֵן הַיכּלָא אִית הָרכָּא׃
אַךְ אִלּוּ יְדַעְתֶּם מַה מַּשְׁמַע 'חֶסֶד חָפַצְתִּי וְלֹא־זֶבַח', לֹא הֱיִיתֶם מַרְשִׁיעִים אֶת הַנְּקִיִּים,
וְלוּ יְדַעְתֶּם מַה-זֶּה חֶסֶד חָפַצְתִּי וְלֹא זָבַח לֹא הִרְשַׁעְתֶּם אֶת-הַנְּקִיִּם:
Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
Kdybyste věděli, co znamená ‚milosrdenství chci, a ne oběť‘, neodsuzovali byste nevinné. ([Ozeáš 6:6; Matouš 9:13])
ει᾿ δὲ ε᾿γνὼκειτε τί ε᾿στιν ε῎λεος θέλω καὶ ου᾿ θυσίαν ου᾿κ α῍ν κατεδικάσατε τοὺς α᾿ναιτίους
אֵלֻו דֵּין יָדעִין הוַיתֻּון מָנַו חנָנָא צָבֵא אנָא ולָא דֵּבחתָא לָא מחַיבִין הוַיתֻּון לַאילֵין דַּדלָא עֵדלָי אֵנֻון׃
שֶׁהֲרֵי בֶּן־הָאָדָם הוּא אֲדוֹן הַשַּׁבָּת."
כִּי בֶּן-הָאָדָם גַּם-אֲדוֺן הַשַּׁבָּת הוּא:
Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou.“ ([Jan 5:10-Jan 5:11])
κύριος γάρ ε᾿στιν του̑ σαββάτου ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
מָרָה גֵּיר דּשַׁבּתָא אִיתַוהי בּרֵה דּאנָשָׁא סס׃
הוּא הָלַךְ מִשָּׁם וְנִכְנַס לְבֵית הַכְּנֶסֶת.
וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם וַיָּבֹא אֶל-בֵּית-הַכְּנֵסֶת אֲשֶׁר לָהֶם:
A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Odtud šel dál a přišel do jejich synagógy. ([Marek 3:1-Marek 3:6; Lukáš 6:6-Lukáš 6:11])
καὶ μεταβὰς ε᾿κει̑θεν η῟λθεν ει᾿ς τὴν συναγωγὴν αυ᾿τω̑ν
ושַׁנִי מֵן תַּמָן יֵשֻׁוע וֵאתָא לַכנֻושׁתּהֻון׃
הָיָה שָׁם אִישׁ שֶׁיָּדוֹ יְבֵשָׁה וְהֵם פָּנוּ אֵלָיו בִּשְׁאֵלָה: "הַאִם מֻתָּר לְרַפֵּא בְּשַׁבָּת?" וְזֹאת כְּדֵי שֶׁיּוּכְלוּ לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ.
וְהִנֵּה-שָׁם אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה וַיִּשְׁאָלֻהוּ לֵאמֹר הַאִם כַּתּוֺרָה לְרַפֵּא בַשַּׁבָּת לְמַעַן תִּמְצָא יָדָם לְשִׂטְנוֺ:
A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
A byl tam člověk s odumřelou(d) rukou. Otázali se Ježíše: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž obžalovat. (d) ř: suchou ([Lukáš 14:2-Lukáš 14:6 Lukáš 13:15-Lukáš 13:16])
καὶ ι᾿δοὺ α῎νθρωπος χει̑ρα ε῎χων ξηράν καὶ ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν λέγοντες ει᾿ ε῎ξεστιν τοι̑ς σάββασιν θεραπευ̑σαι ι῞να κατηγορήσωσιν αυ᾿του̑
וגַברָא חַד אִית הוָא תַּמָן דּיַבִּישָׁא אִידֵה וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין דֵּאן שַׁלִיט בּשַׁבּתָא למַאסָיֻו אַיך דּנֵאכלֻון קַרצַוהי׃
אָמַר לָהֶם: "מִי מִכֶּם הָאִישׁ שֶׁכֶּבֶשׂ אֶחָד לוֹ וְאִם יִפֹּל בְּשַׁבָּת לְתוֹךְ בּוֹר לֹא יַחֲזִיק בּוֹ וְיָרִים אוֹתוֹ?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי אִישׁ מִכֶּם אֲשֶׁר-לוֺ כַּבְשָׂה וְהִיא כִי תִפּוֺל אֶל-הַבּוֺר בַּשַּׁבָּת לֹא יַחֲזִיק בָּהּ וְיַעֲלֶנָּה:
On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
On jim řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τίς ε῎σται ε᾿ξ ὑμω̑ν α῎νθρωπος ο῍ς ε῞ξει πρόβατον ε῞ν καὶ ε᾿ὰν ε᾿μπέση του̑το τοι̑ς σάββασιν ει᾿ς βόθυνον ου᾿χὶ κρατήσει αυ᾿τὸ καὶ ε᾿γερει̑
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון מַנֻו מֵנכֻון גַּברָא דִּאית לֵה עֵרבָּא חַד וֵאן נָפֵל בּחַבָּרָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא לָא אָחֵד וַמקִים לֵה׃
וְכַמָּה חָשׁוּב הָאָדָם יוֹתֵר מִן הַכֶּבֶשׂ! לָכֵן מֻתָּר לַעֲשׂוֹת אֶת הַטּוֹב בְּשַּׁבָּת."
וּמַה-יָּקָר עֵרֶךְ אָדָם מִן-הַכֶּבֶשׂ עַל-כֵּן כַּתּוֺרָה הוּא לַעֲשׂוֺת טוֺב בַּשַּׁבָּת:
A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.“
πόσω ου῏ν διαφέρει α῎νθρωπος προβάτου ω῞στε ε῎ξεστιν τοι̑ς σάββασιν καλω̑ς ποιει̑ν
כּמָא דֵּין יַתִּיר בַּרנָשָׁא מֵן עֵרבָּא מָדֵין שַׁלִיט הֻו בּשַׁבּתָא למֵעבַּד דּשַׁפִּיר׃
אָז אָמַר אֶל הָאִישׁ: "הוֹשֵׁט יָדְךָ!" הוּא הוֹשִׁיט אֶת יָדוֹ וְאָמְנָם שָׁבָה לְאֵיתָנָהּ וְהָיְתָה בְּרִיאָה כְּמוֹ הַשְּׁנִיָּה.
אָז אָמַר אֶל-הָאִישׁ הוֺשֵׁט אֶת-יָדֶךׇ וַיּוֺשֶׁט אֹתָהּ וַתָּשָׁב לְאֵיתָנָהּ כָּאַחֶרֶת:
Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Potom řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ Zvedl ji, a byla zase zdravá jako ta druhá.
τότε λέγει τω̑ α᾿νθρὼπω ε῎κτεινόν σου τὴν χει̑ρα καὶ ε᾿ξέτεινεν καὶ α᾿πεκατεστάθη ὑγιὴς ὡς ἡ α῎λλη
הָידֵּין אֵמַר להַו גַּברָא פּשֻׁוט אִידָך וַפשַׁט אִידֵה ותֵקנַת אַיך חבַרתָּה סס׃
יָצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וְטִכְּסוּ עֵצָה לְהַכְחִיד אֶת יֵשׁוּעַ.
וְהַפְּרוּשִׁים יָצְאוּ וַיָּשִׁיתוּ עֵצוֺת עָלָיו בַּמֶּה לְהַשְׁחִיתוֺ:
Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí. ([Matouš 27:1])
ε᾿ξελθόντες δὲ οἱ Φαρισαι̑οι συμβούλιον ε῎λαβον κατ῾ αυ᾿του̑ ο῞πως αυ᾿τὸν α᾿πολέσωσιν
וַנפַקו פּרִישֵׁא ומֵלכָּא נסַבו עלַוהי אַיך דּנַובּדֻונָיהי׃
יֵשׁוּעַ יָדַע אֶת זֹאת וְהִתְרַחֵק מִשָּׁם, אַךְ רַבִּים הָלְכוּ אַחֲרָיו. הוּא רִפֵּא אֶת כֻּלָּם
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ וַיִּפֶן וַיֵּלֶךְ מִשָּׁם וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו הֲמוֺן עַם רָב וַיְרַפֵּא אֶת-כֻּלָּם:
A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil; ([Marek 3:7-Marek 3:10; Lukáš 6:17-Lukáš 6:19])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς γνοὺς α᾿νεχὼρησεν ε᾿κει̑θεν καὶ η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοί καὶ ε᾿θεράπευσεν αυ᾿τοὺς πάντας
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע ושַׁנִי לֵה מֵן תַּמָן וֵאזַלו בָּתרֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא וַאסִי לכֻלהֻון׃
וְהִזְהִיר אוֹתָם שֶׁלֹּא יְגַלּוּ אוֹתוֹ,
וַיָּעַד בָּם לְבִלְתִּי יְגַלּוּ אֹתוֺ:
A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
ale přikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali – ([Matouš 8:4 Matouš 9:30])
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τοι̑ς ι῞να μὴ φανερὸν αυ᾿τὸν ποιήσωσιν
וַכאָא בּהֻון דּלָא נֵגלֻונָיהי׃
לְמַעַן יִתְקַיֵּם מַה שֶּׁנֶּאֱמַר בְּפִי יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא:
לְמַלֹּאת אֵת אֲשֶׁר-דִּבֶּר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא לֵאמֹר:
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:
ι῞να πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου λέγοντος
דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד אֵשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר׃
"הֵן עַבְדִּי אֶתְמָךְ־בּוֹ, בְּחִירִי רָצְתָה נַפְשִׁי. נָתַתִּי רוּחִי עָלָיו, מִשְׁפָּט לַגּוֹיִם יוֹצִיא;
הֵן עַבְדִּי בָּחַרְתִּי בוֺ יְדִידִי רָצְתָה נַפְשִׁי נָתַתִּי רוּחִי עָלָיו מִשְׁפָּט לַגּוֺיִם יוֺצִיא:
Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
‚Hle, služebník můj, kterého jsem vyvolil, milovaný můj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na něho svého Ducha. A vyhlásí soud národům. ([Izajáš 42:1-Izajáš 42:4])
ι᾿δοὺ ὁ παι̑ς μου ο῍ν ἡρέτισα ὁ α᾿γαπητός μου ει᾿ς ο῍ν ευ᾿δόκησεν ἡ ψυχή μου θήσω τὸ πνευ̑μά μου ε᾿π῾ αυ᾿τόν καὶ κρίσιν τοι̑ς ε῎θνεσιν α᾿παγγελει̑
הָא עַבדּי דֵּאצטבִית בֵּה חַבִּיבי דּסֵוחַת בֵּה נַפשׁי רֻוחי אֵסִים עלַוהי ודִינָא לעַממֵא נַכרֵז׃
לֹא יִצְעַק וְלֹא יִשָֹא וְלֹא־יַשְׁמִיעַ בַּחוּץ קוֹלוֹ.
לֹא יִצְעַק וְלֹא יִָּׂא וְלֹא-יִשָּׁמַע בַּחוּץ קוֺלוֺ:
Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.
ου᾿κ ε᾿ρίσει ου᾿δὲ κραυγάσει ου᾿δὲ α᾿κούσει τις ε᾿ν ται̑ς πλατείαις τὴν φωνὴν αυ᾿του̑
לָא נֵתחרֵא ולָא נֵקעֵא ולָא אנָשׁ נֵשׁמַע קָלֵה בּשֻׁוקָא׃
קָנֶה רָצוּץ לֹא יִשְׁבּוֹר וּפִשְׁתָּה כֵּהָה לֹא יְכַבֶּנָּה,
קָנֶה רָצוּץ לֹא יִשְׁבּוֺר וּפִשְׁתָּה כֵהָה לֹא יְכַבֶּנָּה:
Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Nalomenou třtinu(e) nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo(f) k vítězství. (e) ř: rákos (f) soud
κάλαμον συντετριμμένον ου᾿ κατεάξει καὶ λίνον τυφόμενον ου᾿ σβέσει ε῞ως α῍ν ε᾿κβάλη ει᾿ς νι̑κος τὴν κρίσιν
קַניָא רעִיעָא לָא נֵתבַּר וַשׁרָגָא דַּמטַפטֵף לָא נַדעֵך עדַמָא דּנַפֵּק דִּינָא לזָכֻותָא׃
עַד יוֹצִיא לְנִצָּחוֹן מִשְׁפָּט; וְלִשְׁמוֹ גּוֹיִם יְיַחֵלוּ."
עַד-יוֺצִיא לָנֶצַח מִשְׁפָּט וְלִשְׁמוֺ גּוֺיִם יְיַחֵלוּ:
A ve jménu jeho národové doufati budou.
A v jeho jménu bude naděje národů.‘
καὶ τω̑ ο᾿νόματι αυ᾿του̑ ε῎θνη ε᾿λπιου̑σιν
ובַשׁמֵה עַממֵא נסַבּרֻון סס׃
אָז הוּבָא אֵלָיו אִישׁ אֲחוּז שֵׁד וְהוּא עִוֵּר וְאִלֵּם. יֵשׁוּעַ רִפֵּא אוֹתוֹ וְהָאִלֵּם דִּבֵּר וְגַם רָאָה.
אָז הוּבָא לְפָנָיו אִישׁ עִוֵּר וְאִלֵּם אֲשֶׁר רוּחַ רָע דָּבַק בּוֺ וַיִּרְפָּאֵהוּ וְהָעִוֵּר הָאִלֵּם דִבֶּר וְרָאָה:
Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Tehdy k němu přivedli posedlého, který byl slepý a němý; a uzdravil ho, takže ten němý(g) mluvil i viděl. (g) var: + i slepý ([Marek 3:20-Marek 3:27; Lukáš 11:14-Lukáš 11:23 Matouš 9:32-Matouš 9:34])
τότε προσηνέχθη αυ᾿τω̑ δαιμονιζόμενος τυφλὸς καὶ κωφός καὶ ε᾿θεράπευσεν αυ᾿τόν ω῞στε τὸν κωφὸν λαλει̑ν καὶ βλέπειν
הָידֵּין קַרֵבו לֵה דַּיוָנָא חַד דַּחרֵשׁ וַעוִיר וַאסיֵה אַיכַּנָא דּחַרשָׁא וסַמיָא נמַלֵל ונֵחזֵא׃
הִשְׁתּוֹמְמוּ כָּל הֲמוֹנֵי הָעָם וְאָמְרוּ: "הַאִם לֹא זֶה בֶּן־דָּוִד?"
וַיִּשְׁתָּאוּ כָּל-הֲמוֺן הָעָם וַיֹּאמְרוּ הֲכִי זֶה בֶּן-דָּוִד:
I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
Zástupy žasly a říkaly: „Není to Syn Davidův?“
καὶ ε᾿ξίσταντο πάντες οἱ ο῎χλοι καὶ ε῎λεγον μήτι ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς Δαυίδ
ומֵתּדַּמרִין הוַו כֻּלהֻון כֵּנשֵׁא וָאמרִין דַּלמָא הָנַו בּרֵה דּדַוִיד׃ ס
כְּשֶׁשָּׁמְעוּ זֹאת הַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ: "זֶה אֵינֶנּוּ מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים אֶלָּא בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל שַׂר הַשֵּׁדִים."
וְהַפְּרוּשִׁים שָׁמְעוּ וְאָמְרוּ אֵין זֶה מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים כִּי אִם בְּבַעַל-זְבוּב שַׂר הַשֵּׁדִים:
Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Když to slyšeli farizeové, řekli: „On nevyhání démony jinak než ve jménu Belzebula, knížete démonů.“
οἱ δὲ Φαρισαι̑οι α᾿κούσαντες ει῏πον ου῟τος ου᾿κ ε᾿κβάλλει τὰ δαιμόνια ει᾿ μὴ ε᾿ν τω̑ Βεελζεβοὺλ α῎ρχοντι τω̑ν δαιμονίων
פּרִישֵׁא דֵּין כַּד שׁמַעו אָמרִין הָנָא לָא מַפֵּק שִׁאדֵא אֵלָא בַּבעֵלזבֻוב רִשָׁא דּדַיוֵא׃
הוֹאִיל וְיָדַע אֶת מַחְשְׁבוֹתֵיהֶם אָמַר לָהֶם: "כָּל מַמְלָכָה הַמְפֻלֶּגֶת בְּתוֹךְ עַצְמָהּ סוֹפָהּ שֶׁהִיא נֶחֱרֶבֶת, וְכָל עִיר אוֹ בַּיִת הַמְפֻלָּגִים בְּתוֹךְ עַצְמָם לֹא יַחֲזִיקוּ מַעֲמָד.
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ אֶת-מַחְשְׁבֹתָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כָּל-מַמְלָכָה הַנִּפְלְגָה עַל-נַפְשָׁהּ תֶּחֱרָב וְכָל-עִיר וּבַיִת הַנִּפְלְגִים עַל-נַפְשָׁם לֹא יָקוּמוּ:
Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.
ει᾿δώς δὲ τὰς ε᾿νθυμήσεις αυ᾿τω̑ν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πα̑σα βασιλεία μερισθει̑σα καθ῾ ἑαυτη̑ς ε᾿ρημου̑ται καὶ πα̑σα πόλις η῍ οι᾿κία μερισθει̑σα καθ῾ ἑαυτη̑ς ου᾿ σταθήσεται
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע מַחשׁבָתהֻון וֵאמַר להֻון כֻּל מַלכֻּו דּתֵתפַּלַג עַל נַפשָׁה תֵּחרַב וכֻל בַּי וַמדִינָא דּנֵתפַּלַג עַל נַפשָׁה לָא נקֻום׃
אִם הַשָֹטָן מְגָרֵשׁ אֶת הַשָֹטָן, כִּי אָז הִתְפַּלֵּג בְּתוֹךְ עַצְמוֹ וְאֵיךְ תַּעֲמֹד מַמְלַכְתּוֹ?
וְאִם-הַָּׂטָן מְגָרֵשׁ אֶת-הַָּׂטָן נִפְלָג הוּא עַל-נַפְשׁוֺ וְאֵיךְ תָּקוּם מַלְכוּתוֺ:
A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království?
καὶ ει᾿ ὁ Σατανα̑ς τὸν Σατανα̑ν ε᾿κβάλλει ε᾿φ῾ ἑαυτὸν ε᾿μερίσθη πω̑ς ου῏ν σταθήσεται ἡ βασιλεία αυ᾿του̑
וֵאן סָטָנָא לסָטָנָא מַפֵּק עַל נַפשֵׁה אֵתפַּלַג אַיכַּנָא הָכִיל קָימָא מַלכֻּותֵה׃
וְאִם אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל, בְּעֶזְרַת מִי מְגָרְשִׁים אוֹתָם בְּנֵיכֶם? לָכֵן הֵם יִהְיוּ שׁוֹפְטֵיכֶם.
וְאִם-אֲנִי גֹרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים בְּבַעַל-זְבוּב בְּנֵיכֶם בְּמִי יְגָרְשׁוּ אֹתָם עַל-כֵּן הֵם יִהְיוּ שֹׁפְטֵיכֶם:
A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci(h)? Proto oni budou vašimi soudci. (h) ř: synové
καὶ ει᾿ ε᾿γώ ε᾿ν Βεελζεβοὺλ ε᾿κβάλλω τὰ δαιμόνια οἱ υἱοὶ ὑμω̑ν ε᾿ν τίνι ε᾿κβάλλουσιν διὰ του̑το αυ᾿τοὶ κριταὶ ε῎σονται ὑμω̑ν
וֵאן אֵנָא בַּבעֵלזבֻוב מַפֵּק אנָא דַּיוֵא בּנַיכֻּון בּמָנָא מַפּקִין להֻון מֵטֻל הָנָא הֵנֻון נֵהוֻון לכֻון דַּיָנֵא׃
אַךְ אִם עַל־יְדֵי רוּחַ אֱלֹהִים אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים, כִּי אָז הִגִּיעָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
אֶפֶס אִם בְּרוּחַ אֱלֹהִים אֲנִי גֹרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים מַלְכוּת אֱלֹהִים בָּאָה אֲלֵיכֶם אֶל-נָכוֺן:
Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. ([Lukáš 17:21; Skutky apoštolské 10:38])
ει᾿ δὲ ε᾿ν πνεύματι θεου̑ ε᾿γώ ε᾿κβάλλω τὰ δαιμόνια α῎ρα ε῎φθασεν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וֵאן בּרֻוחָא דַּאלָהָא אֵנָא מַפֵּק אנָא דַּיוֵא קֵרבַּת לָה עלַיכֻּון מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
אוֹ אֵיךְ יוּכַל אִישׁ לְהִכָּנֵס לְבֵיתוֹ שֶׁל גִּבּוֹר וְלִטֹּל אֶת כֵּלָיו אִם לֹא יִכְפֹּת תְּחִלָּה אֶת הַגִּבּוֹר? רַק אַחֲרֵי כֵן יָבֹז אֶת בֵּיתוֹ.
אוֺ אֵיךְ יוּכַל אִישׁ לָבֹא בֵּית הַגִּבּוֺר וְלִשְׁלֹל אֶת-כֵּלָיו אִם-לֹא יֶאֱסֹר אֶת-הַגִּבּוֺר רִאשֹׁנָה וְאַחַר יִשְׁלֹל אֵת אֲשֶׁר בְּבֵיתוֺ:
Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci(i), jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům. (i) nádoby, nářadí ([Izajáš 49:24-Izajáš 49:25])
η῍ πω̑ς δύναταί τις ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν του̑ ι᾿σχυρου̑ καὶ τὰ σκεύη αυ᾿του̑ ἁρπάσαι ε᾿ὰν μὴ πρω̑τον δήση τὸν ι᾿σχυρόν καὶ τότε τὴν οι᾿κίαν αυ᾿του̑ διαρπάσει
אַו אַיכַּנָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנֵעֻול לבֵית חַסִינָא ומָאנַוהי נֵבֻּוז אֵלָא אֵן לֻוקדַם נֵאסרִיוהי לחַסִינָא והָידֵּין בַּיתֵּה נֵבֻּוז׃ ס
מִי שֶׁאֵינֶנוּ אִתִּי נֶגְדִּי הוּא, וּמִי שֶׁאֵינֶנּוּ אוֹסֵף אִתִּי - מְפַזֵּר.
מִי אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לִי לְצָרַי הוּא וּמִי אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ מְאַסֵּף אִתִּי מְפַזֵּר הוּא:
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
ὁ μὴ ω῍ν μετ῾ ε᾿μου̑ κατ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν καὶ ὁ μὴ συνάγων μετ῾ ε᾿μου̑ σκορπίζει
מַן דּלָא הוָא עַמי לֻוקבַלי הֻו ומַן דּלָא כָּנֵשׁ עַמי מבַדָּרֻו מבַדַּר סּ סּ׃
עַל כֵּן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל חֵטְא וְגִדּוּף יִסָּלַח לִבְנֵי אָדָם, אַךְ גִּדּוּף כְּלַפֵּי הָרוּחַ לֹא יִסָּלַח.
עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-חֵטְא וְגִדּוּפָה יְכֻפְּרוּ לָאָדָם אֶפֶס הַמְגַדֵּף אֶת-הָרוּחַ לֹא יְכֻפַּר-לוֺ:
Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. ([Marek 3:28-Marek 3:30; Lukáš 12:10])
διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν πα̑σα ἁμαρτία καὶ βλασφημία α᾿φεθήσεται τοι̑ς α᾿νθρὼποις ἡ δὲ του̑ πνεύματος βλασφημία ου᾿κ α᾿φεθήσεται
מֵטֻל הָנָא אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל חטָהִין וגֻודָּפִין נֵשׁתַּבקֻון לַבנַינָשָׁא גֻּודָּפָא דֵּין דּעַל רֻוחָא לָא נֵשׁתּבֵק לַבנַינָשָׁא׃
כָּל הַמְדַבֵּר דָבָר נֶגֶד בֶּן־הָאָדָם יִסָּלַח לוֹ, אֲבָל כָּל הַמְדַבֵּר נֶגֶד רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לֹא יִסָּלַח לוֹ לֹא בָּעוֹלָם הַזֶּה וְלֹא בָּעוֹלָם הַבָּא."
וּמִי אֲשֶׁר יְדַבֵּר דָּבָר בְּבֶן-הָאָדָם יְכֻפַּר-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר יְדַבֵּר בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ לֹא יְכֻפַּר-לוֺ לֹא-בָעוֺלָם הַזֶּה וְלֹא-בָעוֺלָם הַבָּא:
A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím.
I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím. ([1 Janův 5:16])
καὶ ο῍ς ε᾿ὰν ει῎πη λόγον κατὰ του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου α᾿φεθήσεται αυ᾿τω̑ ο῍ς δ῾ α῍ν ει῎πη κατὰ του̑ πνεύματος του̑ ἁγίου ου᾿κ α᾿φεθήσεται αυ᾿τω̑ ου῎τε ε᾿ν τούτω τω̑ αι᾿ω̑νι ου῎τε ε᾿ν τω̑ μέλλοντι
וכֻל מַן דּנִאמַר מֵלתָא עַל בּרֵה דּאנָשָׁא נֵשׁתּבֵק לֵה כֻּל דֵּין דּעַל רֻוחָא דּקֻודשָׁא נִאמַר לָא נֵשׁתּבֵק לֵה לָא בּעָלמָא הָנָא ולָא בּעָלמָא דַּעתִיד׃ ס
"אוֹ שֶׁהָעֵץ טוֹב וּפִרְיוֹ טוֹב, אוֹ שֶׁהָעֵץ רַע וּפִרְיוֹ רַע; שֶׁהֲרֵי בְּפִרְיוֹ נִכָּר הָעֵץ.
אוֺ עֲשׂוּ אֶת-הָעֵץ טוֺב וּפִרְיוֺ טוֺב אוֺ עֲשׂוּ אֶת-הָעֵץ רָע וּפִרְיוֺ רָע כִּי בְּפִרְיוֺ נִכַּר הָעֵץ:
Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. ([Lukáš 6:43-Lukáš 6:45 Matouš 7:16-Matouš 7:20; Jakubův 3:11-Jakubův 3:12])
η῍ ποιήσατε τὸ δένδρον καλὸν καὶ τὸν καρπὸν αυ᾿του̑ καλόν η῍ ποιήσατε τὸ δένδρον σαπρὸν καὶ τὸν καρπὸν αυ᾿του̑ σαπρόν ε᾿κ γὰρ του̑ καρπου̑ τὸ δένδρον γινὼσκεται
אַו עבֵדו אִילָנָא שַׁפִּירָא ופִארַוהי שַׁפִּירֵא אַו עבֵדו אִילָנָא בִּישָׁא ופִארַוהי בִּישֵׁא מֵן פִּארַוהי הֻו גֵּיר מֵתִידַע אִילָנָא׃
יַלְדֵי צִפְעוֹנִים, אֵיךְ תּוּכְלוּ לְדַבֵּר טוֹבוֹת וְאַתֶּם רָעִים? הֵן מִתּוֹךְ הַשּׁוֹפֵעַ בַּלֵּב מְדַבֵּר הַפֶּה.
יַלְדֵי צִפְעֹנִים אֵיךְ תּוּכְלוּ לְדַבֵּר טֹבוֺת בְּרָעַתְכֶם כִּי-מִמְּלֹא הַלֵּב יַבִּיעַ הַפֶּה:
Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. ([Matouš 15:18])
γεννήματα ε᾿χιδνω̑ν πω̑ς δύνασθε α᾿γαθὰ λαλει̑ν πονηροὶ ο῎ντες ε᾿κ γὰρ του̑ περισσεύματος τη̑ς καρδίας τὸ στόμα λαλει̑
יַלדָּא דָּאכֵדנֵא אַיכַּנָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון טָבָתָא לַממַלָלֻו דּבִישֵׁא אנתֻּון מֵן תַּותָּרַי לֵבָּא גֵּיר ממַלֵל פֻּומָא׃
אִישׁ טוֹב מֵפִיק דְּבָרִים טוֹבִים מֵאוֹצָרוֹ הַטּוֹב; אִישׁ רַע מֵפִיק דְּבָרִים רָעִים מֵאוֹצָרוֹ הָרָע.
אִישׁ-טוֺב מֵאוֺצָרוֺ לִבּוֺ הַטּוֺב יוֺצִיא טֹבוֺת וְאִישׁ-רָע מֵאוֺצָרוֺ הָרָע יוֺצִיא רָעוֺת:
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
ὁ α᾿γαθὸς α῎νθρωπος ε᾿κ του̑ α᾿γαθου̑ θησαυρου̑ ε᾿κβάλλει α᾿γαθά καὶ ὁ πονηρὸς α῎νθρωπος ε᾿κ του̑ πονηρου̑ θησαυρου̑ ε᾿κβάλλει πονηρά
גַּברָא טָבָא מֵן סִימָתָא טָבָתָא מַפֵּק טָבָתָא וגַברָא בִּישָׁא מֵן סִימָתָא בִּישָׁתָא מַפֵּק בִּישָׁתָא׃ ס
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל מִלָּה בְּטֵלָה שֶׁיְּדַבְּרוּ בְּנֵי אָדָם יִתְּנוּ עָלֶיהָ דִּין וְחֶשְׁבּוֹן בְּיוֹם הַדִּין.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי עַל כָּל-שִׂיחַ תָּפֵל אֲשֶׁר יְבַטְּאוּ בְנֵי הָאָדָם יִתְּנוּ חֶשְׁבּוֺן בְּיוֺם הַמִּשְׁפָּט:
Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.
λέγω δὲ ὑμι̑ν ο῞τι πα̑ν ρ᾿η̑μα α᾿ργὸν ο῍ λαλήσουσιν οἱ α῎νθρωποι α᾿ποδὼσουσιν περὶ αυ᾿του̑ λόγον ε᾿ν ἡμέρα κρίσεως
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּכֻל מֵלָא בַּטָלָא דּנִאמרֻון בּנַי אנָשָׁא נֵתּלֻון פֵּתגָּמָה בּיַומָא דּדִינָא׃
מִדְּבָרֶיךָ תִּצָּדֵק וּמִדְּבָרֶיךָ תְּחֻיַּב."
כִּי בִּדְבָרֶיךׇ תִּצָּדֵק וּבִדְבָרֶיךׇ תֶּאְשָׁם:
Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“
ε᾿κ γὰρ τω̑ν λόγων σου δικαιωθήση καὶ ε᾿κ τω̑ν λόγων σου καταδικασθήση
מֵן מֵלַיךְּ גֵּיר תֵּזדַּדַּק ומֵן מֵלַיךְּ תֵּתחַיַב סס׃
אֲחָדִים מִן הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים פָּנוּ אֵלָיו וְאָמְרוּ: "רַבִּי, רוֹצִים אָנוּ לִרְאוֹת מִמְּךָ אוֹת."
וַיַּעֲנוּ אֲנָשִׁים מִן-הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לֵאמֹר רַבִּי חָפַצְנוּ לִרְאוֺת אוֺת מֵאוֺתֹתֶיךׇ:
Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: „Mistře(j), chceme od tebe vidět znamení.“ (j) ř: Učiteli ([Matouš 16:1-Matouš 16:4; Marek 8:11-Marek 8:12; Lukáš 11:16 Lukáš 11:29; Jan 6:30; 1 Korintským 1:22])
τότε α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ τινες τω̑ν γραμματέων καὶ Φαρισαίων λέγοντες διδάσκαλε θέλομεν α᾿πὸ σου̑ σημει̑ον ι᾿δει̑ν
הָידֵּין ענַו אנָשָׁא מֵן סָפרֵא ומֵן פּרִישֵׁא וָאמרִין לֵה מַלפָנָא צָבֵין חנַן דּנֵחזֵא מֵנָך אָתָא׃ ס
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "דּוֹר רַע וּמְנָאֵף מְבַקֵּשׁ אוֹת, וְאוֹת לֹא יִנָּתֵן לוֹ מִלְּבַד אוֹת יוֹנָה הַנָּבִיא.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם דּוֺר רָע וּמְנָאֵף מְבַקֵּשׁ אוֺת וְאוֺת לֹא יִנָּתֶן-לוֺ זוּלָתִי אוֺת יוֺנָה הַנָּבִיא:
On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
On však jim odpověděl: „Pokolení zlé a zpronevěřilé(k) si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše. (k) ř: cizoložné
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς γενεὰ πονηρὰ καὶ μοιχαλὶς σημει̑ον ε᾿πιζητει̑ καὶ σημει̑ον ου᾿ δοθήσεται αυ᾿τη̑ ει᾿ μὴ τὸ σημει̑ον ᾽Ιωνα̑ του̑ προφήτου
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון שַׁרבּתָא בִּישׁתָּא וגַיָרתָא אָתָא בָּעיָא וָאתָא לָא תֵּתִיהֵב לָה אֵלָא אָתֵה דּיַונָן נבִיָא׃
כְּמוֹ שֶׁהָיָה יוֹנָה בִּמְעֵי הַדָּג שְׁלֹשָׁה יָמִים וּשְׁלֹשָׁה לֵילוֹת, כָּךְ יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם בְּלֵב הָאֲדָמָה שְׁלוֹשָׁה יָמִים וּשְׁלוֹשָׁה לֵילוֹת.
כִּי כַּאֲשֶׁר הָיָה יוֺנָה בִּמְעֵי הַדָּג שְׁלֹשָׁה יָמִים וּשְׁלֹשָׁה לֵילוֺת כֵּן יִהְיֶה בֶן-הָאָדָם בְּלֵב הָאָרֶץ שְׁלֹשָׁה יָמִים וּשְׁלֹשָׁה לֵילוֺת:
Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. ([Lukáš 11:30-Lukáš 11:31 Jonáš 2:1])
ω῞σπερ γὰρ η῟ν ᾽Ιωνα̑ς ε᾿ν τη̑ κοιλία του̑ κήτους τρει̑ς ἡμέρας καὶ τρει̑ς νύκτας ου῞τως ε῎σται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ν τη̑ καρδία τη̑ς γη̑ς τρει̑ς ἡμέρας καὶ τρει̑ς νύκτας
אַיכַּנָא גֵּיר דַּהוָא יַונָן בּכַרסֵה דּנֻונָא תּלָתָא יַומִין וַתלָתָא לַילַוָן הָכַנָא נֵהוֵא בּרֵה דּאנָשָׁא בּלֵבָּה דַּארעָא תּלָתָא אִימָמִין וַתלָתָא לַילַוָן׃
אַנְשֵׁי נִינְוֵה יָקוּמוּ בַּמִּשְׁפָּט עִם הַדּוֹר הַזֶּה וְיַרְשִׁיעוּהוּ, כִּי חָזְרוּ בִּתְשׁוּבָה בִּקְרִיאַת יוֹנָה; וְהִנֵּה גָּדוֹל מִיּוֹנָה כָּאן.
אַנְשֵׁי נִינְוֵה יָקוּמוּ בַמִּשְׁפָּטּ עִם-הַדּוֺר הַזֶּה וְיַרְשִׁיעוּ אֹתוֺ כִּי שָׁבוּ בִּקְרִיאַת יוֺנָה וְהִנֵּה יֶשְׁנוֺ בָזֶה גָּדוֺל מִיּוֺנָה:
Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí(l) je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání – a hle, zde je více než Jonáš. (l) ř: odsoudí (pod. Matouš 12:42) ([Jonáš 3:5 Jonáš 3:8; Matouš 12:6])
α῎νδρες Νινευι̑ται α᾿ναστήσονται ε᾿ν τη̑ κρίσει μετὰ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ κατακρινου̑σιν αυ᾿τήν ο῞τι μετενόησαν ει᾿ς τὸ κήρυγμα ᾽Ιωνα̑ καὶ ι᾿δοὺ πλει̑ον ᾽Ιωνα̑ ω῟δε
גַּברֵא נִינוָיֵא נקֻומֻון בּדִינָא עַם שַׁרבּתָא הָדֵא וַנחַיבֻונָה דּהֵנֻון תָּבו בּכָרֻוזֻותֵה דּיַונָן והָא דּרַבּ מֵן יַונָן תּנָן׃
מַלְכַּת תֵּימָן תָּקוּם בַּמִּשְׁפָּט עִם הַדּוֹר הַזֶּה וְתַרְשִׁיעַ אוֹתוֹ, כִּי בָּאָה מִקְצֵה הָאָרֶץ לִשְׁמֹעַ אֶת חָכְמַת שְׁלֹמֹה; וְהִנֵּה גָּדוֹל מִשְּׁלֹמֹה כָּאן."
מַלְכַּת תֵּימָן תָּקוּם בַּמִּשְׁפָּט עִם-הַדּוֺר הַזֶּה וְתַרְשִׁיעַ אֹתוֺ כִּי בָאָה מִקְצוֺת הָאָרֶץ לִשְׁמֹעַ חָכְמַת שְׁלֹמֹה וְהִנֵּה יֶשְׁנוֺ בָזֶה גָּדוֺל מִשְּׁלֹמֹה:
Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu – a hle, zde je více než Šalomoun. ([1 Královská 10:1; Matouš 12:6])
βασίλισσα νότου ε᾿γερθήσεται ε᾿ν τη̑ κρίσει μετὰ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ κατακρινει̑ αυ᾿τήν ο῞τι η῟λθεν ε᾿κ τω̑ν περάτων τη̑ς γη̑ς α᾿κου̑σαι τὴν σοφίαν Σολομω̑νος καὶ ι᾿δοὺ πλει̑ον Σολομω̑νος ω῟δε
מַלכּתָא דּתַימנָא תּקֻום בּדִינָא עַם שַׁרבּתָא הָדֵא וַתחַיבִיה דֵּאתָת מֵן עֵברֵיה דַּארעָא דּתֵשׁמַע חֵכמתֵה דַּשׁלֵימֻון והָא דּיַתִּיר מֵן שׁלֵימָון הָרכָּא׃ ס
הָרוּחַ הַטְּמֵאָה הַיּוֹצֵאת מִן הָאָדָם מְשׁוֹטֶטֶת בִּמְקוֹמוֹת צִיָּה וּמְבַקֶּשֶׁת לָהּ מָנוֹחַ וְאֵינָה מוֹצֵאת.
וְרוּחַ הַטֻּמְאָה בְּצֵאתָהּ מִן-הָאָדָם תְּשׁוֺטֵט בְּאֶרֶץ תַּלְאוּבֹת תְּבַקֵּשׁ וְלֹא-תִמְצָא מַרְגֵּעָה:
Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých(m) místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá. (m) ř: suchých ([Lukáš 11:24-Lukáš 11:26])
ο῞ταν δὲ τὸ α᾿κάθαρτον πνευ̑μα ε᾿ξέλθη α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου διέρχεται δι῾ α᾿νύδρων τόπων ζητου̑ν α᾿νάπαυσιν καὶ ου᾿χ εὑρίσκει
אֵמַתי דֵּין דּרֻוחָא טַנפתָא תֵּפֻּוק מֵן בַּרנָשָׁא מֵתכַּרכָּא בַּאתרַוָתָא דּמַיָא לַיתּ בּהֻון ובָעיָא ניָחָא ולָא מֵשׁכּחָא׃
אָז תֹּאמַר: 'אָשׁוּבָה אֶל בֵּיתִי שֶׁיָּצָאתִי מִמֶּנּוּ.' הִיא בָּאָה וּמוֹצֵאת אוֹתוֹ מְפֻנֶּה, מְטֻאטָא וּמְהֻדָּר.
אָז תֹּאמַר אָשׁוּבָה אֶל-מִשְׁכָּנִי אֲשֶׁר יָצָאתִי מִשָּׁם וּבְשׁוּבָהּ תִּמְצָאֶנּוּ רֵק מִבְּלִי יֹשֵׁב וּמְנֻקֶּה וּמְפֹאָר:
Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Tu řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený.
τότε λέγει ει᾿ς τὸν οι῏κόν μου ε᾿πιστρέψω ο῞θεν ε᾿ξη̑λθον καὶ ε᾿λθὸν εὑρίσκει σχολάζοντα σεσαρωμένον καὶ κεκοσμημένον
הָידֵּין אָמרָא אֵהפֻּוך לבַיתּי מֵן אַיכָּא דּנֵפקֵת וָאתיָא מֵשׁכּחָא דַּסרִיק וַחמִים וַמצַבַּת׃
מִיָּד הִיא הוֹלֶכֶת וְלוֹקַחַת אִתָּהּ שֶׁבַע רוּחוֹת אֲחֵרוֹת רָעוֹת מִמֶּנָּה וְכֻלָּן נִכְנָסוֹת לִשְׁכֹּן שָׁם. אָכֵן גְּרוּעָה אַחֲרִיתוֹ שֶׁל הָאִישׁ הַהוּא מֵרֵאשִׁיתוֹ. כֵּן גַּם יִהְיֶה לַדּוֹר הָרָע הַזֶּה."
אָז תֵּלֵךְ וְלָקְחָה לָּהּ שֶׁבַע רוּחוֺת אֲחֵרוֺת רָעוֺת מִמֶּנָּה וּבָאוּ וְשָׁכְנוּ שָׁם וְהָיְתָה אַחֲרִית הָאִישׁ הַהוּא רָעָה מֵרֵאשִׁיתוֺ וְכֵן יִהְיֶה לַדּוֺר הָרָע הַזֶּה:
Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“ ([2 Petrův 2:20])
τότε πορεύεται καὶ παραλαμβάνει μεθ῾ ἑαυτου̑ ἑπτὰ ε῞τερα πνεύματα πονηρότερα ἑαυτου̑ καὶ ει᾿σελθόντα κατοικει̑ ε᾿κει̑ καὶ γίνεται τὰ ε῎σχατα του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κείνου χείρονα τω̑ν πρὼτων ου῞τως ε῎σται καὶ τη̑ γενεα̑ ταύτη τη̑ πονηρα̑
הָידֵּין אָזָלא דָּברָא עַמָה שׁבַע רֻוחֵא אחרָניָן דּמֵנָה בִּישָׁן ועָאלָן ועָמרָן בֵּה והָויָא חַרתֵה דּגַברָא הַו בִּישָׁא מֵן קַדמָיתֵּה הָכַנָא נֵהוֵא לָה לשַׁרבּתָא הָדֵא בִּישׁתָּא׃ ס
בְּשָׁעָה שֶׁדִּבֵּר אֶל הֲמוֹן הָעָם בָּאוּ אִמּוֹ וְאֶחָיו. הֵם עָמְדוּ בַּחוּץ וְרָצוּ לְדַבֵּר אִתּוֹ.
עוֺדֶנוּ מְדַבֵּר אֶל-הֲמוֺן הָעָם וְהִנֵּה אִמּוֺ וְאֶחָיו עָמְדוּ בַחוּץ וּמְבַקְשִׁים לְדַבֵּר אִתּוֺ:
A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním mluvit. ([Marek 3:31-Marek 3:35; Lukáš 8:19-Lukáš 8:21 Matouš 13:55; Jan 2:12; Skutky apoštolské 1:14])
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος τοι̑ς ο῎χλοις ι᾿δοὺ ἡ μήτηρ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ εἱστήκεισαν ε῎ξω ζητου̑ντες αυ᾿τω̑ λαλη̑σαι
כַּד הֻו דֵּין ממַלֵל לכֵנשֵׁא אֵתַו אֵמֵה וַאחַוהי קָימִין לבַר ובָעֵין דַּנמַללֻון עַמֵה׃
אָמַר לוֹ מִישֶׁהוּ: "הִנֵּה אִמְּך וְאַחֶיךָ עוֹמְדִים בַּחוּץ וּמְבַקְשִׁים לְדַבֵּר אִתְּךָ."
וַיֻגַּד לוֺ הִנֵּה אִמְּךׇ וְאַחֶיךׇ עֹמְדִים בַּחוּץ וּמְבַקְשִׁים לְדַבֵּר אִתָּךְ:
I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Někdo mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit(n).“ (n) var: – v. 47 13. kapitola
ει῏πεν δέ τις αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ ἡ μήτηρ σου καὶ οἱ α᾿δελφοί σου ε῎ξω ἑστήκασιν ζητου̑ντές σοι λαλη̑σαι
אֵמַר לֵה דֵּין אנָשׁ הָא אֵמָך וַאחַיךְּ קָימִין לבַר ובָעֵין דַּנמַללֻון עַמָך׃
"מִי הִיא אִמִּי וּמִי הֵם אַחַי?" הֵשִׁיב וְאָמַר לָאִישׁ אֲשֶׁר הוֹדִיעַ לוֹ;
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶל-הַמַּגִּיד לוֺ מִי אִמִּי וּמִי אֶחָי:
On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν τω̑ λέγοντι αυ᾿τω̑ τίς ε᾿στιν ἡ μήτηρ μου καὶ τίνες ει᾿σὶν οἱ α᾿δελφοί μου
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר למַן דֵּאמַר לֵה מַן הי אֵמי ומַן אֵנֻון אַחַי׃
וּבְהוֹשִׁיטוֹ אֶת יָדוֹ אֶל תַּלְמִידָיו אָמַר: "הִנֵּה אִמִּי וְאַחַי,
וַיֵּט אֶת-יָדוֺ עַל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמַר הִנֵּה אִמִּי וְאֶחָי:
A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Ukázal na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři.
καὶ ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα αυ᾿του̑ ε᾿πὶ τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ει῏πεν ι᾿δοὺ ἡ μήτηρ μου καὶ οἱ α᾿δελφοί μου
וַפשַׁט אִידֵה לוָת תַּלמִידַוהי וֵאמַר הָא אֵמי והָא אַחַי׃
כִּי כָּל הָעוֹשֶׂה אֶת רְצוֹן אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם הוּא אָחִי וַאֲחוֹתִי וְאִמִּי."
כִּי אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה רְצוֺן אָבִי בַּשָּׁמָיִם הוּא אָחִי וַאֲחֹתִי וְאִמִּי:
Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“ ([Jan 15:14])
ο῞στις γὰρ α῍ν ποιήση τὸ θέλημα του̑ πατρός μου του̑ ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς αυ᾿τός μου α᾿δελφὸς καὶ α᾿δελφὴ καὶ μήτηρ ε᾿στίν
כֻּלנָשׁ גֵּיר דּעָבֵד צֵביָנֵה דָּאבי דּבַשׁמַיָא הֻויֻו אָחי וחָתי וֵאמי סס׃
בַּיּוֹם הַהוּא יָצָא יֵשׁוּעַ מִן הַבַּיִת וְיָשַׁב עַל־יַד הַיָּם.
בַּיּוֺם הַהוּא יָצָא יֵשׁוּעַ מִן-הַבָּיִת וַיֵּשֶׁב עַל-שְׂפַת הַיָּם:
A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře. ([Marek 4:1-Marek 4:9; Lukáš 8:4-Lukáš 8:8])
ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ε᾿κείνη ε᾿ξελθών ὁ ᾽Ιησου̑ς τη̑ς οι᾿κίας ε᾿κάθητο παρὰ τὴν θάλασσαν
בּהַו דֵּין יַומָא נפַק יֵשֻׁוע מֵן בַּיתָּא וִיתֵב עַל־יַד יַמָא׃
כֵּיוָן שֶׁנִּקְהֲלוּ אֵלָיו הֲמוֹן עַם רַב יָרַד לַסִּירָה לָשֶׁבֶת בָּהּ וְכָל הֶהָמוֹן עָמַד עַל הַחוֹף.
וַהֲמוֺן עַם רָב נִקְהֲלוּ אֵלָיו וַיֵּרֶד וַיֵּשֶׁב בָּאֳנִיָּה וְכָל-הָעָם עֹמְדִים עַל-הַחוֺף:
I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý zástup stál na břehu. ([Lukáš 5:1-Lukáš 5:3])
καὶ συνήχθησαν πρὸς αυ᾿τὸν ο῎χλοι πολλοί ω῞στε αυ᾿τὸν ει᾿ς πλοι̑ον ε᾿μβάντα καθη̑σθαι καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος ε᾿πὶ τὸν αι᾿γιαλὸν εἱστήκει
וֵאתכַּנַשׁו לוָתֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא אַיך דּנֵסַק נֵתֵּב לֵה בֵּאלפָא וכֻלֵה כֵּנשָׁא קָאֵם הוָא עַל ספָר יַמָא׃
אָז דִּבֵּר אֲלֵיהֶם רַבּוֹת בִּמְשָׁלִים וְאָמַר: "הִנֵּה הַזּוֹרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ.
וַיִָּּׂא דְבָרָיו בִּמְשָׁלִים רַבִּים וַיֹּאמַר הִנֵּה הַזּוֺרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ:
I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Vyšel rozsévač rozsívat.
καὶ ε᾿λάλησεν αυ᾿τοι̑ς πολλὰ ε᾿ν παραβολαι̑ς λέγων ι᾿δοὺ ε᾿ξη̑λθεν ὁ σπείρων του̑ σπείρειν
וסַגִּי ממַלֵל הוָא עַמהֻון בּפֵלָאתָא וָאמַר הָא נפַק זָרֻועָא דּנֵזרֻוע׃
כַּאֲשֶׁר זָרַע נָפְלוּ כַּמָּה זְרָעִים בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ וּבָאוּ צִפֳּרִים וְאָכְלוּ אוֹתָם.
וּבְזָרְעוֺ פִּזַּר מִן-הַזֶּרַע עַל-יַד הַדָּרֶךְ וַיָּבֹא עוֺף הַשָּׁמַיִם וַיֹּאכְלֶנּוּ:
A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.
καὶ ε᾿ν τω̑ σπείρειν αυ᾿τὸν α῍ μὲν ε῎πεσεν παρὰ τὴν ὁδόν καὶ ε᾿λθόντα τὰ πετεινὰ κατέφαγεν αυ᾿τά
וכַד זרַע אִית דַּנפַל עַל־יַד אֻורחָא וֵאתָת פָּרַחתָא וֵאכַלתֵה׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אַדְמַת טְרָשִׁים, בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא הָיְתָה לָהֶם הַרְבֵּה אֲדָמָה, וּמִהֲרוּ לִצְמֹחַ מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הָיְתָה לָהֶם אֲדָמָה עֲמֻקָּה.
וְיֵשׁ מִן-הַזֶּרַע אֲשֶׁר נָפַל עַל-אַדְמַת סֶלַע וְלֹא הָיָה שָׁם דֵּי אֲדָמָה וַיְמַהֵר לִצְמֹחַ מִבְּלִי אֲשֶׁר הָיָה לוֺ עֹמֶק אֲדָמָה:
Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.
α῎λλα δὲ ε῎πεσεν ε᾿πὶ τὰ πετρὼδη ο῞που ου᾿κ ει῏χεν γη̑ν πολλήν καὶ ευ᾿θέως ε᾿ξανέτειλεν διὰ τὸ μὴ ε῎χειν βάθος γη̑ς
וַאחרִנָא נפַל עַל שֻׁועָא אַיכָּא דּלַיתּ הוָא מֵדרָא סַגִּיָאא ובַר־שָׁעתֵה שׁוַח מֵטֻל דּלַיתּ הוָא עֻומקָא דַּארעָא׃
אוּלָם כְּשֶׁזָּרְחָה הַשֶּׁמֶשׁ נִצְרְבוּ וּבְאֵין שֹׁרֶשׁ הִתְיַבְּשׁוּ.
וַיְהִי כִּזְרֹחַ הַשֶּׁמֶשׁ וַיִּצָּרֵב וַיִּיבָשׁ כִּי לֹא הָיָה-לוֺ שֹׁרֶשׁ לְמָטָּה:
Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.
ἡλίου δὲ α᾿νατείλαντος ε᾿καυματίσθη καὶ διὰ τὸ μὴ ε῎χειν ρ᾿ίζαν ε᾿ξηράνθη
כַּד דּנַח דֵּין שֵׁמשָׁא חַם ומֵטֻל דּלַיתּ הוָא לֵה עֵקָרָא יִבֵשׁ׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ בֵּין קוֹצִים, אַךְ הַקּוֹצִים צָמְחוּ וְהֶחֱנִיקוּ אוֹתָם.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל אֶל-הַקֹּצִים וַיַּעֲלוּ הַקֹּצִים וַיְבַלְּעוּ אֹתוֺ:
Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.
α῎λλα δὲ ε῎πεσεν ε᾿πὶ τὰς α᾿κάνθας καὶ α᾿νέβησαν αἱ α῎κανθαι καὶ ε῎πνιξαν αυ᾿τά
וַאחרִנָא נפַל בֵּית כֻּובֵּא וַסלֵקו כֻּובֵּא וחַנקֻוהי׃
וַאֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אֲדָמָה טוֹבָה וְעָשׂוּ פְּרִי - זֶה פִּי מֵאָה, זֶה פִּי שִׁשִּׁים וְזֶה פִּי שְׁלוֹשִׁים.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-חֶלְקָה טוֺבָה וַיַּעַשׂ תְּבוּאָה זֶה מֵאָה שְׁעָרִים וְזֶה שִׁשִּׁים שְׁעָרִים וְזֶה שְׁלֹשִׁים שְׁעָרִים:
A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.
α῎λλα δὲ ε῎πεσεν ε᾿πὶ τὴν γη̑ν τὴν καλὴν καὶ ε᾿δίδου καρπόν ο῍ μὲν ἑκατόν ο῍ δὲ ἑξήκοντα ο῍ δὲ τριάκοντα
וַאחרִנָא נפַל בַּארעָא טָבתָא ויַהב פִּארֵא אִית דַּמָאא וִאית דֵּשׁתִּין וִאית דַּתלָתִין׃
מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Kdo má uši k slyšení, slyš.
Kdo má uši(o), slyš!“ (o) var: + k slyšení ([Matouš 11:15 Matouš 13:43])
ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κουέτω
מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע סס׃
נִגְּשׁוּ הַתַּלְמִידִים וְשָׁאֲלוּ: "מַדּוּעַ אַתָּה מְדַבֵּר אֲלֵיהֶם בִּמְשָׁלִים?"
וַיִּגְּשׁוּ תַלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מַדּוּעַ תְּמַשֵּׁל לָהֶם מְשָׁלִים:
Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Učedníci k němu přistoupili a řekli: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ ([Marek 4:10-Marek 4:12; Lukáš 8:9-Lukáš 8:10])
καὶ προσελθόντες οἱ μαθηταὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ διὰ τί ε᾿ν παραβολαι̑ς λαλει̑ς αυ᾿τοι̑ς
וַקרֵבו תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה למָנָא בּפֵלָאתָא ממַלֵל אַנתּ עַמהֻון׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "מִפְּנֵי שֶׁלָּכֶם נִתַּן לָדַעַת אֶת סוֹדוֹת מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם, אַךְ לָהֶם לֹא נִתַּן.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כִּי לָכֶם נִתַּן לָדַעַת רָזֵי מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם וְלָהֶם לֹא נִתָּן:
On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
On jim odpověděl: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno.
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ὑμι̑ν δέδοται γνω̑ναι τὰ μυστήρια τη̑ς βασιλείας τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ε᾿κείνοις δὲ ου᾿ δέδοται
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון דַּלכֻון הֻו יִהִיב למֵדַּע ארָזָא דּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא להָנֻון דֵּין לָא יִהִיב׃
כִּי מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ נָתוֹן יִנָּתֵן לוֹ וְשֶׁפַע יִהְיֶה לוֹ, אַךְ מִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ.
כִּי מִי אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יֻתַּן לוֺ וְיַעְדִּיף וּמִי אֲשֶׁר אֵין-לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֶת-אֲשֶׁר לוֺ:
Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. ([Marek 4:25; Lukáš 8:18])
ο῞στις γὰρ ε῎χει δοθήσεται αυ᾿τω̑ καὶ περισσευθήσεται ο῞στις δὲ ου᾿κ ε῎χει καὶ ο῍ ε῎χει α᾿ρθήσεται α᾿π῾ αυ᾿του̑
למַן גֵּיר דִּאית לֵה נֵתִיהֵב לֵה ונֵתיַתַּר לֵה׃
לָכֵן בִּמְשָׁלִים אֲנִי מְדַבֵּר אֲלֵיהֶם, כִּי בִּרְאוֹתָם אֵינָם רוֹאִים וּבְשָׁמְעָם אֵינָם שׁוֹמְעִים אַף אֵינָם מְבִינִים.
עַל-כֵּן מְשָׁלִים אֶמְשֹׁל לָהֶם כִּי בִרְאֹתָם לֹא יִרְאוּ וּבְשָׁמְעָם לֹא יִשְׁמְעוּ וְלֹא יָבִינוּ:
Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. ([Marek 8:17-Marek 8:18; Jan 9:39])
διὰ του̑το ε᾿ν παραβολαι̑ς αυ᾿τοι̑ς λαλω̑ ο῞τι βλέποντες ου᾿ βλέπουσιν καὶ α᾿κούοντες ου᾿κ α᾿κούουσιν ου᾿δὲ συνίουσιν
וַלמַן דּלַיתּ לֵה והַו דִּאית לֵה נֵשׁתּקֵל מֵנֵה מֵטֻל הָנָא בּפֵלָאתָא ממַלֵל אנָא עַמהֻון מֵטֻל דּחָזֵין ולָא חָזֵין ושָׁמעִין ולָא שָׁמעִין ולָא מֵסתַּכּלִין׃
וּמִתְקַיֶּמֶת בָּהֶם נְבוּאַת יְשַׁעְיָהוּ לֵאמֹר: 'שִׁמְעוּ שָׁמוֹעַ וְאַל־תָּבִינוּ וּרְאוּ רָאוֹ וְאַל־תֵּדָעוּ.
וְהוּקַם בָּם דְּבַר הַנְּבוּאָה מִפִּי יְשַׁעְיָהוּ לֵאמֹר שִׁמְעוּ שָׁמוֺעַ וְאַל-תָּבִינוּ וּרְאוּ רָאוֺ וְאַל-תֵּדָעוּ:
A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
A plní se na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. ([Izajáš 6:9-Izajáš 6:10; Jan 12:37-Jan 12:40; Skutky apoštolské 28:25-Skutky apoštolské 28:27])
καὶ α᾿ναπληρου̑ται αυ᾿τοι̑ς ἡ προφητεία ᾽Ησαι̑ου ἡ λέγουσα α᾿κοη̑ α᾿κούσετε καὶ ου᾿ μὴ συνη̑τε καὶ βλέποντες βλέψετε καὶ ου᾿ μὴ ι῎δητε
ושָׁלמָא בּהֻון נבִיֻותֵה דֵּאשַׁעיָא דֵּאמַר דּשֵׁמעָא תֵּשׁמעֻון ולָא תֵּסתַּכּלֻון ומֵחזָא תֵּחזֻון ולָא תֵּדּעֻון׃
הַשְׁמֵן לֵב־הָעָם הַזֶּה וְאָזְנָיו הַכְבֵּד וְעֵינָיו הָשַׁע, פֶּן־יִרְאֶה בְעֵינָיו וּבְאָזְנָיו יִשְׁמָע וּלְבָבוֹ יָבִין, וְשָׁב וְרָפָא לוֹ.'
הַשְׁמֵן לֵב-הָעָם הַזֶּה וְאָזְנָיו הַכְבֵּד וְעֵינָיו הָשַׁע פֶּן-יִרְאֶה בְעֵינָיו וּבְאָזְנָיו יִשְׁמָע וּלְבָבוֺ יָבִין וָשָׁב וְרָפָא לוֺ:
Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.‘
ε᾿παχύνθη γὰρ ἡ καρδία του̑ λαου̑ τούτου καὶ τοι̑ς ω᾿σὶν βαρέως η῎κουσαν καὶ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿τω̑ν ε᾿κάμμυσαν μήποτε ι῎δωσιν τοι̑ς ο᾿φθαλμοι̑ς καὶ τοι̑ς ω᾿σὶν α᾿κούσωσιν καὶ τη̑ καρδία συνω̑σιν καὶ ε᾿πιστρέψωσιν καὶ ι᾿άσομαι αυ᾿τούς
אֵתעַבִּי לֵה גֵּיר לֵבֵּה דּעַמָא הָנָא ובֵאדנַיהֻון יַקִירָאיִת שׁמַעו ועַינַיהֻון עַמֵצו דּלָא נֵחזֻון בּעַינַיהֻון ונֵשׁמעֻון בֵּאדנַיהֻון ונֵסתַּכּלֻון בּלֵבּהֻון ונֵתפּנֻון וַאסֵא אֵנֻון׃ ס
אַשְׁרֵי עֵינֵיכֶם הָרוֹאוֹת וְאָזְנֵיכֶם הַשּׁוֹמְעוֹת.
וְאַתֶּם אַשְׁרֵי עֵינֵיכֶם כִּי רָאוּ וְאָזְנֵיכֶם כִּי שָׁמֵעוּ:
Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. ([Lukáš 10:23-Lukáš 10:24; 1 Petrův 1:10-1 Petrův 1:12])
ὑμω̑ν δὲ μακάριοι οἱ ο᾿φθαλμοὶ ο῞τι βλέπουσιν καὶ τὰ ω῏τα ὑμω̑ν ο῞τι α᾿κούουσιν
דִּילכֻון דֵּין טֻובַיהֵין לעַינַיכֻּון דּחָזיָן ולֵאדנַיכֻּון דּשָׁמעָן׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, נְבִיאִים וְצַדִּיקִים רַבִּים נִכְסְפוּ לִרְאוֹת אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים וְלֹא רָאוּ, וְלִשְׁמֹעַ אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹמְעִים וְלֹא שָׁמְעוּ."
כִּי-אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם נְבִיאִים וְצַדִּיקִים רַבִּים נִכְסְפוּ לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים וְלֹא רָאוּ וְלִשְׁמֹעַ אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם שֹׁמְעִים וְלֹא שָׁמֵעוּ:
Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví(p) toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli. (p) var: – a spravedliví
α᾿μὴν γὰρ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πολλοὶ προφη̑ται καὶ δίκαιοι ε᾿πεθύμησαν ι᾿δει̑ν α῍ βλέπετε καὶ ου᾿κ ει῏δαν καὶ α᾿κου̑σαι α῍ α᾿κούετε καὶ ου᾿κ η῎κουσαν
אַמִין גֵּיר אָמַרנָא לכֻון דּסַגִּיֵאא נבִיֵא וזַדִּיקֵא אֵתרַגרַגו דּנֵחזֻון מֵדֵּם דּחָזֵין אנתֻּון ולָא חזַו וַלמֵשׁמַע מֵדֵּם דּשָׁמעִין אנתֻּון ולָא שׁמַעו׃ ס
"וּבְכֵן שִׁמְעוּ אַתֶּם אֶת פֵּשֶׁר מְשַׁל הַזּוֹרֵעַ.
עַל-כֵּן שִׁמְעוּ-נָא אַתֶּם אֶת מְשַׁל הַזּוֺרֵעַ:
Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači. ([Marek 4:13-Marek 4:20; Lukáš 8:11-Lukáš 8:15])
ὑμει̑ς ου῏ν α᾿κούσατε τὴν παραβολὴν του̑ σπείραντος
אַנתֻּון דֵּין שׁמַעו מַתלָא דּזַרעָא׃
כָּל הַשּׁוֹמֵעַ אֶת דְּבַר הַמַּלְכוּת וְאֵינֶנּוּ מֵבִין, בָּא הָרָע וְחוֹטֵף אֶת מַה שֶּׁנִּזְרַע בִּלְבָבוֹ; זֶהוּ הַנִּזְרָע בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ.
כָּל-הַשֹּׁמֵעַ דְּבַר הַמַּלְכוּת וְלֹא יִתְבּוֺנֶן-בּוֺ וּבָא הָרָע וְחָטַף אֵת אֲשֶׁר נִזְרַע בִּלְבָבוֺ זֶה הוּא הַזָּרוּעַ עַל-יַד הַדָּרֶךְ:
Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty.
παντὸς α᾿κούοντος τὸν λόγον τη̑ς βασιλείας καὶ μὴ συνιέντος ε῎ρχεται ὁ πονηρὸς καὶ ἁρπάζει τὸ ε᾿σπαρμένον ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑ ου῟τός ε᾿στιν ὁ παρὰ τὴν ὁδὸν σπαρείς
כֻּל דּשָׁמַע מֵלתָא דּמַלכֻּותָא ולָא מֵסתַּכַּל בָּה אָתֵא בִּישָׁא וחָטֵף מֵלתָא דַּזרִיעָא בּלֵבֵּה הָנַו הַו דּעַל־יַד אֻורחָא אֵזדּרַע׃
הַנִּזְרָע עַל אַדְמַת טְרָשִׁים הוּא הַשּׁוֹמֵעַ אֶת הַדָּבָר וּמִיָּד מְקַבֵּל אוֹתוֹ בְּשִׂמְחָה,
וְהַנִּזְרָע עַל-אַדְמַת סָלַע זֶה הוּא הַשֹּׁמֵעַ אֶת-הַדָּבָר וְעַד-מְהֵרָה יְקַבְּלֶנּוּ בְּשִׂמְחָה:
V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá;
ὁ δὲ ε᾿πὶ τὰ πετρὼδη σπαρείς ου῟τός ε᾿στιν ὁ τὸν λόγον α᾿κούων καὶ ευ᾿θὺς μετὰ χαρα̑ς λαμβάνων αυ᾿τόν
הַו דֵּין דּעַל שֻׁועָא אֵזדּרַע הַו הֻו דּשָׁמַע מֵלתָא ובַר־שָׁעתֵה בּחַדֻותָא מקַבֵּל לָה׃
אַךְ אֵין לוֹ שֹׁרֶשׁ בְּתוֹכוֹ וְרַק לְשָׁעָה יַעֲמֹד, וּבִהְיוֹת צָרָה אוֹ רְדִיפָה בִּגְלַל הַדָּבָר הוּא נִכְשָׁל מִיָּד.
אֶפֶס כִּי אֵין-לוֺ שֹׁרֶשׁ בְּנַפְשׁוֺ וּבִן רֶגַע הוּא וְכִי תִקְרֶה כָל-צָרָה וְרָדְפוּ אֹתוֺ עַל-דְּבַר אֱמוּנָתוֺ יִכָּשֵׁל כְּרָגַע:
Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá.
ου᾿κ ε῎χει δὲ ρ᾿ίζαν ε᾿ν ἑαυτω̑ α᾿λλὰ πρόσκαιρός ε᾿στιν γενομένης δὲ θλίψεως η῍ διωγμου̑ διὰ τὸν λόγον ευ᾿θὺς σκανδαλίζεται
לַיתּ לָה דֵּין עֵקָרָא בֵּה אֵלָא דּזַבנָא הֻו ומָא דַּהוָא אֻולצָנָא אַו רדֻופיָא מֵטֻל מֵלתָא עגַל מֵתכּשֵׁל׃
הַנִּזְרָע בֵּין הַקּוֹצִים הוּא הַשּׁוֹמֵעַ אֶת הַדָּבָר, אֶלָּא שֶׁדַּאֲגוֹת הָעוֹלָם הַזֶּה וּמַדּוּחֵי הָעֹשֶׁר מַחֲנִיקִים אֶת הַדָּבָר וְלֹא יַעֲשֶׂה פְּרִי.
וְהַנִּזְרָע אֶל-הַקֹּצִים זֶה הַשֹּׁמֵעַ אֶת-הַדָּבָר וְדַאֲגַת הָעוֺלָם הַזֶּה וְנִכְלֵי הָעֹשֶר מְבַלְּעִים אֵת-הַדָּבָר וְלֹא יַעֲשֶׂה-צֶּמַח:
Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku.
U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti(q) a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody. (q) var: starosti tohoto věku ([1 Timoteovi 6:9-1 Timoteovi 6:10])
ὁ δὲ ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας σπαρείς ου῟τός ε᾿στιν ὁ τὸν λόγον α᾿κούων καὶ ἡ μέριμνα του̑ αι᾿ω̑νος καὶ ἡ α᾿πάτη του̑ πλούτου συμπνίγει τὸν λόγον καὶ α῎καρπος γίνεται
הַו דֵּין דּבֵית כֻּובֵּא אֵזדּרַע הַו הֻו דּשָׁמַע מֵלתָא ורֵניָא דּעָלמָא הָנָא וטֻועיַי דּעֻותרָא חָנקִין לָה למֵלתָא וַדלָא פִּארֵא הָויָא׃
הַנִּזְרָע עַל הָאֲדָמָה הַטּוֹבָה הוּא הַשּׁוֹמֵעַ אֶת הַדָּבָר וּמֵבִין וְגַם עוֹשֶׂה פְּרִי - זֶה עוֹשֶׂה פִּי מֵאָה, זֶה פִּי שִׁשִּׁים וְזֶה פִּי שְׁלוֹשִׁים."
וְהַנִּזְרָע עַל-הַחֶלְקָה הַטּוֺבָה הוּא הַשֹּׁמֵעַ אֶת-הַדָּבָר וּמִתְבּוֺנֶן-בּוֺ וְעֹשֶׂה פְרִי תְבוּאָה וְנֹתֵן זֶה מֵאָה שְׁעָרִים וְזֶה שִׁשִּׁים שְׁעָרִים וְזֶה שְׁלֹשִׁים שְׁעָרִים:
V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou.“
ὁ δὲ ε᾿πὶ τὴν καλὴν γη̑ν σπαρείς ου῟τός ε᾿στιν ὁ τὸν λόγον α᾿κούων καὶ συνιείς ο῍ς δὴ καρποφορει̑ καὶ ποιει̑ ο῍ μὲν ἑκατόν ο῍ δὲ ἑξήκοντα ο῍ δὲ τριάκοντα
הַו דֵּין דּעַל אַרעָא טָבתָא אֵזדּרַע הַו הֻו דּשָׁמַע מֵלַתי ומֵסתַּכַּל ויָהֵב פִּארֵא ועָבֵד אִית דַּמָאא וִאית דֵּשׁתִּין וִאית דַּתלָתִין סּ סּ׃
הִמְשִׁיךְ וְסִפֵּר לָהֶם מָשָׁל אַחֵר: "מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם דּוֹמָה לְאִישׁ הַזּוֹרֵעַ זֶרַע טוֹב בְּשָׂדֵהוּ.
וַיִָּּׂא לִפְנֵיהֶם מָשָׁל אַחֵר וַיֹּאמַר דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְאִישׁ הַזּוֺרֵעַ זֶרַע טוֺב בְּשָׂדֵהוּ:
Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
Předložil jim jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.
α῎λλην παραβολὴν παρέθηκεν αυ᾿τοι̑ς λέγων ὡμοιὼθη ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν α᾿νθρὼπω σπείραντι καλὸν σπέρμα ε᾿ν τω̑ α᾿γρω̑ αυ᾿του̑
אחרִנָא מַתלָא אַמתֵּל להֻון וֵאמַר דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לגַברָא דַּזרַע זַרעָא טָבָא בַּקרִיתֵה׃
וְהִנֵּה כְּשֶׁיָּשְׁנוּ הָאֲנָשִׁים בָּא אוֹיֵב, זָרַע עֲשָׂבִים רָעִים בֵּין הַחִטִּים וְהָלַךְ לוֹ.
וּבִהְיוֺת אֲנָשָׁיו יְשֵׁנִים בָּא אֹיְבוֺ וַיִּזְרַע זוֺנִין בְּתוֺךְ הַחִטִּים וַיֵּלַךְ:
Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.
Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.
ε᾿ν δὲ τω̑ καθεύδειν τοὺς α᾿νθρὼπους η῟λθεν αυ᾿του̑ ὁ ε᾿χθρὸς καὶ ε᾿πέσπειρεν ζιζάνια α᾿νὰ μέσον του̑ σίτου καὶ α᾿πη̑λθεν
וכַד דּמֵכו אנָשָׁא אֵתָא בּעֵלדּבָבֵה וַזרַע זִיזָנֵא בַּינָת חֵטֵא וֵאזַל׃
כַּאֲשֶׁר צָמְחוּ הַגִּבְעוֹלִים וְעָשׂוּ תְּבוּאָה נִרְאוּ גַּם הָעֲשָׂבִים הָרָעִים.
וְכַאֲשֶׁר צָץ הַקָּנֶה וְהַחִטָּה אָבִיב נִרְאוּ אָז גַּם-הַזּוֺנִין:
A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel.
ο῞τε δὲ ε᾿βλάστησεν ὁ χόρτος καὶ καρπὸν ε᾿ποίησεν τότε ε᾿φάνη καὶ τὰ ζιζάνια
כַּד דֵּין יִעָא עֵסבָּא וַעבַד פִּארֵא הָידֵּין אֵתחזִיו אָף זִיזָנֵא׃
אָז נִגְּשׁוּ עַבְדֵי בַּעַל־הַבַּיִת וְאָמְרוּ אֵלָיו, 'אֲדוֹנֵנוּ, הֲלֹא זֶרַע טוֹב זָרַעְתָּ בְּשָׂדְךָ; מִנַּיִן יֵשׁ בּוֹ עֲשָׂבִים רָעִים?'
וַיִּגְּשׁוּ הָעֲבָדִים אֶל-אֲדֹנֵיהֶם וַיֹּאמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הֲלֹא-זֶרַע טוֺב זָרַעְתָּ בְשָׂדֶךׇ וּמֵאַיִן שָׁם הַזּוֺנִין:
I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol?
Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘
προσελθόντες δὲ οἱ δου̑λοι του̑ οι᾿κοδεσπότου ει῏πον αυ᾿τω̑ κύριε ου᾿χὶ καλὸν σπέρμα ε῎σπειρας ε᾿ν τω̑ σω̑ α᾿γρω̑ πόθεν ου῏ν ε῎χει ζιζάνια
וַקרֵבו עַבדַּוהי דּמָרֵא בַּיתָּא וֵאמַרו לֵה מָרַן לָא הָא זַרעָא טָבָא זרַעתּ בַּקרִיתָך מֵן אַימֵכָּא אִית בֵּה זִיזָנֵא׃
אָמַר לָהֶם, 'אִישׁ אוֹיֵב עָשָׁה זֹאת'. שָׁאֲלוּ הָעֲבָדִים, 'הַאִם אַתָּה רוֹצֶה שֶׁנֵּלֵךְ וּנְלַקֵּט אוֹתָם?'
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִישׁ אֹיֵב עָשָׂה זֹאת וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הָעֲבָדִים הֲתַחְפֹּץ כִּי-נֵלֵךְ לַעֲקוֺר אֹתָם:
A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?
On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘
ὁ δὲ ε῎φη αυ᾿τοι̑ς ε᾿χθρὸς α῎νθρωπος του̑το ε᾿ποίησεν οἱ δὲ δου̑λοι λέγουσιν αυ᾿τω̑ θέλεις ου῏ν α᾿πελθόντες συλλέξωμεν αυ᾿τά
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון גַּברָא בּעֵלדּבָבָא עבַד הָדֵא אָמרִין לֵה עַבדַּוהי צָבֵא אַנתּ נִאזַל נגַבֵּא אֵנֻון׃
הֵשִׁיב בַּעַל־הַבַּיִת, 'לֹא, שֶׁמָּא בְּלַקֶּטְכֶם אֶת הָעֲשָׂבִים הָרָעִים תַּעַקְרוּ אִתָּם גַּם אֶת הַחִטִּים.
וַיֹּאמֶר לֹא כִּי-בְעוֺד תְּעַקְּרוּ אֶת-הַזּוֺנִין פֶּן-תְּשָׁרְשׁוּ גַּם-הַחִטִּים עִמָּהֶם:
On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.
ὁ δέ φησιν ου῎ μήποτε συλλέγοντες τὰ ζιζάνια ε᾿κριζὼσητε α῞μα αυ᾿τοι̑ς τὸν σι̑τον
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון דַּלמָא כַּד מגַבּיֵן אנתֻּון זִיזָנֵא תֵּעקרֻון עַמהֻון אָף חֵטֵא׃
הַנִּיחוּ לִשְׁנֵיהֶם לִגְדֹּל יַחַד עַד הַקָּצִיר. בְּעֵת הַקָּצִיר אֹמַר לַקּוֹצְרִים: לַקְּטוּ בָּרִאשׁוֹנָה אֶת הָעֲשָׂבִים הָרָעִים וְאִגְדוּ אוֹתָם לַאֲלֻמּוֹת כְּדֵי לְשָׂרְפָם, וְאֶת הַחִטִּים אִסְפוּ לָאָסָם שֶׁלִי'."
הַנִּיחוּ לָהֶם וְגָדְלוּ שְׁנֵיהֶם יַחְדָּו עַד-הַקָּצִיר וּלְעֵת הַקָּצִיר אֹמַר לַקּוֺצְרִים לִקְּטוּ אֶת-הַזּוֺנִין רִאשֹׁנָה וְאַלְּמוּ אֹתָם לַאֲלֻמִּים לְשָׂרְפָם וְאֶת-הַחִטִּים אִסְפוּ אֶל-גָּרְנִי:
Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“ ([Matouš 3:12])
α῎φετε συναυξάνεσθαι α᾿μφότερα ε῞ως του̑ θερισμου̑ καὶ ε᾿ν καιρω̑ του̑ θερισμου̑ ε᾿ρω̑ τοι̑ς θερισται̑ς συλλέξατε πρω̑τον τὰ ζιζάνια καὶ δήσατε αυ᾿τὰ ει᾿ς δέσμας πρὸς τὸ κατακαυ̑σαι αυ᾿τά τὸν δὲ σι̑τον συναγάγετε ει᾿ς τὴν α᾿ποθήκην μου
שׁבֻוקו רָבֵין תּרַיהֻון אַכחדָא עדַמָא לַחצָדָא וַבזַבנָא דַּחצָדָא אָמַר אנָא לחָצֻודֵא גַּבַּו לֻוקדַם זִיזָנֵא וַאסֻורו אֵנֻון מֵאסָריָתָא דּנִאקדֻון חֵטֵא דֵּין כַּנֵשׁו אֵנֵין לַאוצרַי׃ ס
הוֹסִיף וְסִפֵּר מָשָׁל אַחֵר: "מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם דּוֹמָה לְגַרְגִּיר חַרְדָּל אֲשֶׁר לְקָחוֹ אִישׁ וְזָרַע אוֹתוֹ בְּשָׂדֵהוּ.
וַיִָּּׂא לִפְנֵיהֶם מָשָׁל אַחֵר וַיֹּאמַר דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְגַרְגַּר חַרְדָּל אֲשֶׁר לָקַח אִישׁ וַיִּזְרַע בְּשָׂדֵהוּ:
Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
Ještě jiné podobenství jim předložil: „Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; ([Marek 4:30-Marek 4:32; Lukáš 13:18-Lukáš 13:19])
α῎λλην παραβολὴν παρέθηκεν αυ᾿τοι̑ς λέγων ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν κόκκω σινάπεως ο῍ν λαβών α῎νθρωπος ε῎σπειρεν ε᾿ν τω̑ α᾿γρω̑ αυ᾿του̑
אחרִנָא מַתלָא אַמתֵּל להֻון וֵאמַר דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לַפרֵדּתָּא דּחַרדּלָא דַּנסַב גַּברָא זַרעָה בַּקרִיתֵה׃
אָמְנָם קָטֹן הוּא מִכָּל הַזְּרָעִים, אַךְ לְאַחַר צְמִיחָתוֹ גָּדוֹל הוּא מִן הַיְּרָקוֹת וְהוֹפֵךְ לְעֵץ, כָּךְ שֶׁעוֹפוֹת הַשָּׁמַיִם בָּאִים וּמְקַנְּנִים בֵּין עֲנָפָיו."
הֲלֹא קָטֹן הוּא מִכָּל-זֶרַע אַךְ כַּאֲשֶׁר יִצְמַח יִגְדַּל מִכָּל-יֶרֶק וְהָיָה לְעֵץ עַד-אֲשֶׁר יָבֹא עוֺף הַשָּׁמַיִם וְקִנְּנוּ בַּעֲנָפָיו:
Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak zroste, větší jest nežli jiné byliny, a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“ ([Ezechiel 17:23 Ezechiel 31:6; Daniel 4:9 Daniel 4:18])
ο῍ μικρότερον μέν ε᾿στιν πάντων τω̑ν σπερμάτων ο῞ταν δὲ αυ᾿ξηθη̑ μει̑ζον τω̑ν λαχάνων ε᾿στὶν καὶ γίνεται δένδρον ω῞στε ε᾿λθει̑ν τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ κατασκηνου̑ν ε᾿ν τοι̑ς κλάδοις αυ᾿του̑
והִי זעֻוריָא הי מֵן כֻּלהֻון זַרעֻונֵא מָא דֵּין דַּרבָת רַבָּא הי מֵן כֻּלהֻון יַרקֻונֵא והָויָא אִילָנָא אַיך דּתִאתֵא פָּרַחתָא דַּשׁמַיָא תַּקֵן בּסַוכֵּיה׃ ס
עוֹד מָשָׁל סִפֵּר לָהֶם: "מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם דּוֹמָה לִשְׂאוֹר אֲשֶׁר לָקְחָה אִשָּׁה וְטָמְנָה אוֹתוֹ בְּעֶשְׂרִים קִילוֹגְּרַם קֶמַח עַד שֶׁהֶחְמִיץ כֻּלּוֹ."
וַיְמַשֵּׁל לָהֶם מָשָׁל אַחֵר לֵאמֹר דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לִשְׂאֹר אֲשֶׁר לָקְחָה אִשָּׁה וַתָּלָשׁ בִּשְׁלֹשׁ סְאִים קֶמַח עַד-אֲשֶׁר חָמְצָה כָּל-הָעֲרִיסָה:
Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
Pověděl jim i toto podobenství: „Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.“ ([Lukáš 13:20-Lukáš 13:21; 1 Korintským 5:6; Galatským 5:9])
α῎λλην παραβολὴν ε᾿λάλησεν αυ᾿τοι̑ς ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ζύμη η῍ν λαβου̑σα γυνὴ ε᾿νέκρυψεν ει᾿ς α᾿λεύρου σάτα τρία ε῞ως ου῟ ε᾿ζυμὼθη ο῞λον
אחרִנָא מַתלָא אֵמַר להֻון דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לַחמִירָא הַו דּשֵׁקלַת אַנתּתָא טֵמרַת בַּתלָת סָאִין דּקַמחָא עדַמָא דּכֻלֵה חמַע׃ ס
אֶת כָּל אֵלֶּה דִּבֵּר יֵשׁוּעַ לַהֲמוֹן הָעָם בִּמְשָׁלִים, וּבְלִי מָשָׁל לֹא דִּבֵּר אֲלֵיהֶם;
כָּל-אֵלֶּה דִּבֶּר יֵשׁוּעַ אֶל-הֲמוֺן הָעָם בִּמְשָׁלִים וּבִבְלִי מָשָׁל לֹא דִּבֶּר אֲלֵיהֶם דָּבָר:
Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, ([Marek 4:33; Jan 16:25])
ταυ̑τα πάντα ε᾿λάλησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν παραβολαι̑ς τοι̑ς ο῎χλοις καὶ χωρὶς παραβολη̑ς ου᾿δὲν ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς
הָלֵין כֻּלהֵין מַלֵל יֵשֻׁוע בּפֵלָאתָא לכֵנשֵׁא וַדלָא פֵּלָאתָא לָא ממַלֵל הוָא עַמהֻון׃
לְמַעַן יִתְקַיֵּם מַה שֶּׁנֶּאֱמַר בְּפִי הַנָּבִיא: "אֶפְתְּחָה בְמָשָׁל פִּי, אַבִּיעָה חִידוֹת מִנִּי־קֶדֶם."
לְמַלֹּאת אֵת אֲשֶׁר דִּבֶּר הַנָּבִיא לֵאמֹר אֶפְתְּחָה בְמָשָׁל פִּי אַבִּיעָה חִידוֺת מִנִּי-קֶדֶם:
Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka(r): ‚Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.‘ (r) var: + Izaiáše ([Žalmy 78:2])
ο῞πως πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ του̑ προφήτου λέγοντος α᾿νοίξω ε᾿ν παραβολαι̑ς τὸ στόμα μου ε᾿ρεύξομαι κεκρυμμένα α᾿πὸ καταβολη̑ς κόσμου
אַיך דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד נבִיָא דֵּאמַר אֵפתַּח פֻּומי בּמַתלֵא וַאבַּע כַּסיָתָא דּמֵן קדָם תַּרמיָתֵה דּעָלמָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן שִׁלַּח יֵשׁוּעַ אֶת הֲמוֹן הָעָם וְנִכְנַס הַבַּיְתָה. נִגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וְאָמְרוּ: "הַסְבֵּר נָא לָנוּ אֶת מְשַׁל הָעֲשָׂבִים הָרָעִים."
אָז שִׁלַּח יֵשׁוּעַ אֶת-הֲמוֺן הָעָם וַיָּבֹא הַבָּיְתָה וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ בָּאֶר-נָא לָנוּ אֶת-מְשַׁל הַזּוֺנִין בַָּּׂדֶה:
Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli!“
τότε α᾿φεὶς τοὺς ο῎χλους η῟λθεν ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν καὶ προση̑λθον αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ λέγοντες διασάφησον ἡμι̑ν τὴν παραβολὴν τω̑ν ζιζανίων του̑ α᾿γρου̑
הָידֵּין יֵשֻׁוע שׁבַק לכֵנשֵׁא וֵאתָא לבַיתָּא וַקרֵבו לוָתֵה תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה פַּשֵׁק לַן מַתלָא הַו דּזִיזָנֵא ודַקרִיתָא׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "הַזּוֹרֵעַ אֶת הַזֶּרַע הַטּוֹב הוּא בֶּן־הָאָדָם.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַזּוֺרֵעַ הַזֶּרַע הַטּוֺב הוּא בֶּן-הָאָדָם:
On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
On jim odpověděl: „Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ὁ σπείρων τὸ καλὸν σπέρμα ε᾿στὶν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון הַו דַּזרַע זַרעָא טָבָא אִיתַוהי בּרֵה דּאנָשָׁא׃
הַשָֹדֶה הוּא הַתֵּבֵל. הַזֶּרַע הַטּוֹב הוּא בְּנֵי הַמַּלְכוּת, והָעֲשָׂבִים הָרָעִים הֵם בְּנֵי הָרָע.
וְהַָּׂדֶה הוּא הָעוֺלָם וְהַזֶּרַע הַטּוֺב בְּנֵי הַמַּלְכוּת וְהַזּוֺנִין בְּנֵי הָרַע הֵמָּה:
A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; ([Jan 8:44; 1 Janův 3:10])
ὁ δὲ α᾿γρός ε᾿στιν ὁ κόσμος τὸ δὲ καλὸν σπέρμα ου῟τοί ει᾿σιν οἱ υἱοὶ τη̑ς βασιλείας τὰ δὲ ζιζάνιά ει᾿σιν οἱ υἱοὶ του̑ πονηρου̑
וַקרִיתָא אִיתֵיה עָלמָא זַרעָא דֵּין טָבָא בּנֵיה אֵנֻון דּמַלכֻּותָא זִיזָנֵא דֵּין אִיתַיהֻון בּנַוהי דּבִישָׁא׃
הָאוֹיֵב הַזּוֹרֵעַ אוֹתָם הוּא הַשָֹטָן. הַקָּצִיר הוּא קֵץ הָעוֹלָם, וְהַקּוֹצְרִים הֵם הַמַּלְאָכִים.
הָאֹיֵב הַזּוֺרֵעַ אֹתָם הוּא הַָּׂטָן הַקָּצִיר קֵץ הָעוֺלָם וְהַקֹּצְרִים הֵם הַמַּלְאָכִים:
A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé.
nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.
ὁ δὲ ε᾿χθρὸς ὁ σπείρας αυ᾿τά ε᾿στιν ὁ διάβολος ὁ δὲ θερισμὸς συντέλεια αι᾿ω̑νός ε᾿στιν οἱ δὲ θερισταὶ α῎γγελοί ει᾿σιν
בּעֵלדּבָבָא דֵּין דַּזרַע אֵנֻון אִיתַוהי סָטָנָא חצָדָא דֵּין אִיתַוהי שֻׁולָמֵה דּעָלמָא חָצֻודֵא דֵּין מַלַאכֵא׃
וּבְכֵן, כְּמוֹ שֶׁאוֹסְפִים אֶת הָעֲשָׂבִים הָרָעִים וְשׂוֹרְפִים אוֹתָם בְּאֵשׁ כָּךְ יִהְיֶה בְּקֵץ הָעוֹלָם.
וְכַאֲשֶׁר הַזּוֺנִין יְלֻקְּטוּ וְהָיוּ לְמַאֲכֹלֶת אֵשׁ כֵּן יִהְיֶה בְּקֵץ הָעוֺלָם הַזֶּה:
Protož jakož vybrán bývá koukol a ohněm spálen, takť bude při skonání tohoto světa.
Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku.
ω῞σπερ ου῏ν συλλέγεται τὰ ζιζάνια καὶ πυρὶ κατακαίεται ου῞τως ε῎σται ε᾿ν τη̑ συντελεία του̑ αι᾿ω̑νος
אַיכַּנָא הָכִיל דּמֵתגַּבֵּין זִיזָנֵא ויָקדִּין בּנֻורָא הָכַנָא נֵהוֵא בּשֻׁולָמֵה דּעָלמָא הָנָא׃
בֶּן־הָאָדָם יִשְׁלַח אֶת מַלְאָכָיו וִילַקְּטוּ מִמַּמְלַכְתוֹ אֶת כָּל הַמַּכְשֵׁלוֹת וְאֶת כָּל עוֹשֵׂי הָרֶשַׁע,
בֶּן-הָאָדָם יִשְׁלַח אֶת-מַלְאָכָיו וְהֵסִירוּ מִתּוֺךְ מַלְכוּתוֺ כָּל-מַכְשֵׁלָה וְכָל-עֹשֶׂה עַוְלָה:
Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, ([Matouš 24:31; Sofonjáš 1:3])
α᾿ποστελει̑ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου τοὺς α᾿γγέλους αυ᾿του̑ καὶ συλλέξουσιν ε᾿κ τη̑ς βασιλείας αυ᾿του̑ πάντα τὰ σκάνδαλα καὶ τοὺς ποιου̑ντας τὴν α᾿νομίαν
נשַׁדַּר בּרֵה דּאנָשָׁא מַלַאכַוהי וַנגַבֻּון מֵן מַלכֻּותֵה כֻּלהֻון מַכשֻׁולֵא וכֻלהֻון עָבדַּי עַולָא׃
וְיַשְׁלִיכוּ אוֹתָם אֶל תַּנוּר הָאֵשׁ; שָׁם יִהְיוּ הַיְלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם.
וְהִשְׁלִיכוּ אֹתָם אֶל-כִּבְשַׁן אֵשׁ שָׁם יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם:
A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. ([Matouš 8:12 Matouš 13:50 Matouš 22:13 Matouš 24:51 Matouš 25:30])
καὶ βαλου̑σιν αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὴν κάμινον του̑ πυρός ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων
ונַרמֻון אֵנֻון בַּאתֻּונָא דּנֻורָא תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא׃
אָז יַזְהִירוּ הַצַּדִּיקִים כַּשֶּׁמֶשׁ בְּמַמְלֶכֶת אֲבִיהֶם. מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
וְהַצַּדִּיקִים יַזְהִירוּ אָז כַּשֶּׁמֶשׁ בְּמַלְכוּת אֲבִיהֶם מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!“ ([Daniel 12:3])
τότε οἱ δίκαιοι ε᾿κλάμψουσιν ὡς ὁ η῞λιος ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ πατρὸς αυ᾿τω̑ν ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κουέτω
הָידֵּין זַדִּיקֵא נֵנהרֻון אַיך שֵׁמשָׁא בּמַלכֻּותֵה דַּאבֻוהֻון ס מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע ׃ ס
"דּוֹמָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְאוֹצָר טָמוּן בַּשָֹדֶה, וְהִנֵּה מְצָאוֹ אִישׁ. הוּא טוֹמֵן אוֹתוֹ שׁוּב וּבְשִׂמְחָתוֹ הוּא הוֹלֵךְ וּמוֹכֵר אֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ וְקוֹנֶה אֶת הַשָֹדֶה הַהוּא.
עוֺד דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְאוֺצָר טָמוּן בַּשָּׁדֶה אֲשֶׁר יִמְצָאֵהוּ אִישׁ וְיַצְפִּנֵהוּ וּבְשִׂמְחָתוֺ יֵלֵךְ וְיִמְכֹּר אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לוֺ וְקָנָה לוֺ אֶת-הַָּׂדֶה הַהוּא:
Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí naplněn jsa pro něj, odchází a prodává všecko, což má, a koupí pole to.
„Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.
ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν θησαυρω̑ κεκρυμμένω ε᾿ν τω̑ α᾿γρω̑ ο῍ν εὑρών α῎νθρωπος ε῎κρυψεν καὶ α᾿πὸ τη̑ς χαρα̑ς αυ᾿του̑ ὑπάγει καὶ πωλει̑ πάντα ο῞σα ε῎χει καὶ α᾿γοράζει τὸν α᾿γρὸν ε᾿κει̑νον
תֻּוב דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לסִימתָא דַּמטַשׁיָא בַּקרִיתָא הָי דֵּאשׁכּחָה גַּברָא וטַשׁיָה ומֵן חַדֻותֵה אֵזַל זַבֵּן כֻּל דִּאית לֵה וזַבנָה לַקרִיתָא הָי׃ ס
עוֹד דּוֹמָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְסוֹחֵר הַמְחַפֵּשׂ מַרְגָּלִיּוֹת יָפוֹת.
עוֺד דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם לְאִישׁ סוֺחֵר הַמְבַקֵּשׁ פְּנִינִים יְקָרוֺת:
Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel.
Anebo je království nebeské, jako když(s) obchodník, který kupuje krásné perly, (s) var: + jeden 14. kapitola
πάλιν ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν α᾿νθρὼπω ε᾿μπόρω ζητου̑ντι καλοὺς μαργαρίτας
תֻּוב דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לגַברָא תַּגָּרָא דּבָעֵא הוָא מַרגָּניָתָא טָבָתָא׃
כַּאֲשֶׁר מָצָא מַרְגָּלִית אַחַת יִקְרַת עֶרֶךְ הָלַךְ וּמָכַר אֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ וְקָנָה אוֹתָהּ.
וּבְמָצְאוֺ פְּנִינָה אַחַת יִקְרַת-עֶרֶךְ עַד-מְאֹד יֵלֵךְ וְיִמְכֹּר אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לוֺ וְיִקְנֶהָ:
Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.
objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.
εὑρών δὲ ε῞να πολύτιμον μαργαρίτην α᾿πελθών πέπρακεν πάντα ο῞σα ει῏χεν καὶ η᾿γόρασεν αυ᾿τόν
כַּד דֵּין אֵשׁכַּח מַרגָּנִיתָא חדָא יַקִירַת דּמַיָא אֵזַל זַבֵּן כֻּל מָא דִּאית לֵה וזַבנָה׃ ס
וְעוֹד דּוֹמָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְרֶשֶׁת שֶׁהֻשְׁלְכָה לַיָּם וְאָסְפָה מִכָּל מִין.
עוֺד דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְמִכְמֹרֶת פְּרוּשָׂה עַל-פְּנֵי הַיָּם אֲשֶׁר יֵאָסְפוּ בָהּ מִמִּינִים שׁוֺנִים:
Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře, a ze všelikého plodu shromažďující.
Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné;
πάλιν ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν σαγήνη βληθείση ει᾿ς τὴν θάλασσαν καὶ ε᾿κ παντὸς γένους συναγαγούση
תֻּוב דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לַמצִידתָּא דּנֵפלַת בּיַמָא ומֵן כֻּל גּנֵס כֵּנשַׁת׃
כַּאֲשֶׁר נִתְמַלְּאָה הֶעֱלוּ אוֹתָהּ לַחוֹף וְיָשְׁבוּ וְלִקְּטוּ אֶת הַטּוֹבִים לְתוֹךְ הַכֵּלִים וְאֶת הָרָעִים הִשְׁלִיכוּ.
וּבְהִמָּלְאָהּ יִמְשְׁכוּ אֹתָהּ אֶל-הַחוֺף וְיֵשְׁבוּ וְיִבְחֲרוּ אֶת-הַטּוֺבִים לְשׂוּמָם אֶל-הַכֵּלִים וְאֶת-הָרָעִים יַשְׁלִיכוּ חוּצָה:
Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, do nádob, a což bylo zlého, preč zamítali.
když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven.
η῍ν ο῞τε ε᾿πληρὼθη α᾿ναβιβάσαντες ε᾿πὶ τὸν αι᾿γιαλὸν καὶ καθίσαντες συνέλεξαν τὰ καλὰ ει᾿ς α῎γγη τὰ δὲ σαπρὰ ε῎ξω ε῎βαλον
וכַד מלָת אַסקֻוה לַספָרַי יַמָא וִיתֵבו גַּבִּיו וטָבֵא אַרמִיו בּמָאנֵא ובִישֵׁא שׁדַו לבַר׃
כָּךְ יִהְיֶה בְּקֵץ הָעוֹלָם. הַמַּלְאָכִים יֵצְאוּ וְיַבְדִּילוּ אֶת הָרְשָׁעִים מִבֵּין הַצַּדִּיקִים
כָּכָה יִהְיֶה בְּקֵץ הָעוֺלָם כִּי הַמַּלְאָכִים יָבֹאוּ וְהִבְדִּילוּ אֶת-הָרְשָׁעִים מִתּוֺךְ הַצַּדִּיקִים:
Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé, a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,
Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých ([Matouš 13:42])
ου῞τως ε῎σται ε᾿ν τη̑ συντελεία του̑ αι᾿ω̑νος ε᾿ξελεύσονται οἱ α῎γγελοι καὶ α᾿φοριου̑σιν τοὺς πονηροὺς ε᾿κ μέσου τω̑ν δικαίων
הָכַנָא נֵהוֵא בּשֻׁולָמֵה דּעָלמָא נֵפּקֻון מַלַאכֵא וַנפַרשֻׁון בִּישֵׁא מֵן בַּינַי זַדִּיקֵא׃
וְיַשְׁלִיכוּ אוֹתָם אֶל תַּנוּר הָאֵשׁ; שָׁם יִהְיוּ הַיְלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם.
וְהִשְׁלִיכוּ אֹתָם אֶל-כִּבְשַׁן אֵשׁ שָׁם יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם:
A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“
καὶ βαλου̑σιν αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὴν κάμινον του̑ πυρός ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων
ונַרמֻון אֵנֻון בַּאתֻּונָא דּנֻורָא תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא׃ ס
הַאִם הֲבִינוֹתֶם אֶת כָּל זֶה?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "כֵּן".
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֲכִי בַנְתֶּם כָּל-אֵלֶּה וַיֹּאמְרוּ הֵן אֲדֹנֵּנוּ:
Dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
„Pochopili jste to všecko?“ Odpověděli: „Ano.“
συνήκατε ταυ̑τα πάντα λέγουσιν αυ᾿τω̑ ναί
אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵסתַּכַּלתֻּון כֻּלהֵין הָלֵין אָמרִין לֵה אִין מָרַן׃
אָמַר לָהֶם: לָכֵן כָּל סוֹפֵר לְמוּד מַלְכוּת שָׁמַיִם דּוֹמֶה לְבַעַל־בַּיִת הַמּוֹצִיא מֵאוֹצָרוֹ חֲדָשׁוֹת וְגַם יְשָׁנוֹת."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָכֵן כָּל-סוֺפֵר מַשְׂכִּיל לְמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם נִדְמֶה לְאִישׁ בַּעַל-הַבַּיִת הַמּוֺצִיא מֵאוֺצָרוֺ חֲדָשׁוֺת וְגַם-יְשָׁנוֺת:
On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podobný jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
A on jim řekl: „Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré.“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς διὰ του̑το πα̑ς γραμματεὺς μαθητευθεὶς τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ο῞μοιός ε᾿στιν α᾿νθρὼπω οι᾿κοδεσπότη ο῞στις ε᾿κβάλλει ε᾿κ του̑ θησαυρου̑ αυ᾿του̑ καινὰ καὶ παλαιά
אָמַר להֻון מֵטֻל הָנָא כֻּל סָפרָא דּמֵתּתַּלמַד למַלכֻּות שׁמַיָא דָּמֵא לגַברָא מָרֵא בַּיתָּא דּמַפֵּק מֵן סִימָתֵה חַדתָּתָא ועַתִּיקָתָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר סִיֵּם יֵשׁוּעַ אֶת הַמְּשָׁלִים הָאֵלֶּה הָלַךְ מִשָּׁם.
וַיְהִי כְּכַלּוֺת יֵשׁוּעַ אֶת-הַמְּשָׁלִים הָאֵלֶּה וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם:
I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství ta, bral se odtud.
Když Ježíš dokončil tato podobenství, odebral se odtud. ([Marek 6:1-Marek 6:6; Lukáš 4:16-Lukáš 4:30 Matouš 7:28 Matouš 11:1 Matouš 19:1 Matouš 26:1])
καὶ ε᾿γένετο ο῞τε ε᾿τέλεσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τὰς παραβολὰς ταύτας μετη̑ρεν ε᾿κει̑θεν
וַהוָא דּכַד שַׁלֵם יֵשֻׁוע מַתלֵא הָלֵין שַׁנִי מֵן תַּמָן׃
הוּא בָּא אֶל עִירוֹ וְלִמֵּד אוֹתָם בְּבֵית הַכְּנֶסֶת עַד כִּי הִשְׁתּוֹמְמוּ וְאָמְרוּ: "מִנַּיִן לוֹ הַחָכְמָה הַזֹּאת וּמַעֲשֵׂי הַנִּסִּים?
וַיָּבֹא אֶל-אַרְצוֺ וַיּוֺרֶה לָהֶם בְּבֵית הַכְּנֵסֶת וְהֵמָּה כֵּן תָּמְהוּ לֵאמֹר מֵאַיִן לָזֶה הַחָכְמָה וְהַנִּפְלָאוֺת:
A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc?
Přišel do svého domova a učil je v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: „Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? ([Jan 7:15])
καὶ ε᾿λθών ει᾿ς τὴν πατρίδα αυ᾿του̑ ε᾿δίδασκεν αυ᾿τοὺς ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ αυ᾿τω̑ν ω῞στε ε᾿κπλήσσεσθαι αυ᾿τοὺς καὶ λέγειν πόθεν τούτω ἡ σοφία αυ῞τη καὶ αἱ δυνάμεις
וֵאתָא לַמדִינתֵּה ומַלֵף הוָא להֻון בַּכנֻושָׁתהֻון אַיכַּנָא דּנֵתהרֻון ונִאמרֻון אַימֵכָּא לֵה להָנָא חֵכמתָא הָדֵא וחַילֵא׃
הֲרֵי זֶה בְּנוֹ שֶׁל הַנַּגָּר. הֲלֹא שֵׁם אִמּוֹ מִרְיָם וְאֶחָיו יַעֲקֹב וְיוֹסֵף וְשִׁמְעוֹן וִיהוּדָה.
הַאֵין זֶה בֶּן-הֶחָרָשׁ הֲכִי לֹא נִקְרֵאת אִמּוֺ מִרְיָם וְאֶחָיו יַעֲקֹב וְיוֺסֵף שִׁמְעוֺן וִיהוּדָה:
Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? ([Jan 6:42])
ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ὁ του̑ τέκτονος υἱός ου᾿χ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ λέγεται Μαριὰμ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωσὴφ καὶ Σίμων καὶ ᾽Ιούδας
לָא הוָא הָנָא בּרֵה דּנַגָּרָא לָא אֵמֵה מֵתקַריָא מַריַם וַאחַוהי יַעקֻוב ויָוסִא ושֵׁמעֻון וִיהֻודָא׃
וְאַחְיוֹתָיו הֲרֵי כֻּלָּן פֹּה אִתָּנוּ. אִם כֵּן מִנַּיִן לוֹ כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה?"
וְאַחְיֹתָיו הֲלֹא הֵנָּה כֻּלָּן אִתָּנוּ וּמֵאַיִן לוֺ כָּל-אֵלֶּה:
A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?“
καὶ αἱ α᾿δελφαὶ αυ᾿του̑ ου᾿χὶ πα̑σαι πρὸς ἡμα̑ς ει᾿σιν πόθεν ου῏ν τούτω ταυ̑τα πάντα
וַאחוָתֵה כֻּלהֵין לָא הָא לוָתַן אֵנֵין אַימֵכָּא לֵה הָכִיל להָנָא הָלֵין כֻּלהֵין׃
הוּא הָיָה לָהֶם לְמִכְשׁוֹל. אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֵין נָבִיא בְּעִירוֹ וּבְבֵיתוֹ",
וַיְהִי לָהֶם לְאֶבֶן נָגֶף וְיֵשׁוּעַ אָמַר אֲלֵיהֶם אֵין נָבִיא בִּבְלִי כָבוֺד זוּלָתִי בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ וּבְתוֺךְ בֵּיתוֺ:
I zhoršili se na něm. Ježíš pak řekl jim: Neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém.
A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě.“ ([Jan 4:44])
καὶ ε᾿σκανδαλίζοντο ε᾿ν αυ᾿τω̑ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿κ ε῎στιν προφήτης α῎τιμος ει᾿ μὴ ε᾿ν τη̑ πατρίδι καὶ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑
ומֵתכַּשׁלִין הוַו בֵּה ס הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון לַיתּ נבִיָא דַּצעִיר אֵלָא בַּמדִינתֵּה וַבבַיתֵּה׃
וְלֹא עָשָׂה שָׁם נִסִּים רַבִּים בִּגְלַל חֹסֶר אֱמוּנָתָם.
וְלֹא-פָעַל שָׁם נִפְלָאוֺת רַבּוֺת מִפְּנֵי חֹסֶר אֱמוּנָתָם:
I neučinil tu mnoho divů pro nevěru jejich.
A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru.
καὶ ου᾿κ ε᾿ποίησεν ε᾿κει̑ δυνάμεις πολλὰς διὰ τὴν α᾿πιστίαν αυ᾿τω̑ν
ולָא עבַד תַּמָן חַילֵא סַגִּיֵאא מֵטֻל לָא הַימָנֻותהֻון׃ ס
בָּעֵת הַהִיא שָׁמַע הוֹרְדוֹס שַׂר־רֹבַע הַמְּדִינָה אֶת שֵׁמַע יֵשׁוּעַ.
בָּעֵת הַהִיא שָׁמַע הוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ אֶת-שֵׁמַע יֵשׁוּעַ:
V tom čase uslyšel Heródes čtvrták pověst o Ježíšovi.
V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi ([Marek 6:14-Marek 6:29; Lukáš 9:7-Lukáš 9:9])
ε᾿ν ε᾿κείνω τω̑ καιρω̑ η῎κουσεν ῾Ηρώδης ὁ τετραάρχης τὴν α᾿κοὴν ᾽Ιησου̑
בּהַו דֵּין זַבנָא שׁמַע הֵרָודֵס טֵטרַרכַא שֵׁמעֵה דּיֵשֻׁוע׃
אָמַר אֶל מְשָׁרְתָיו: "זֶהוּ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל. הוּא קָם מִן הַמֵּתִים וְלָכֵן פּוֹעֲלִים בּוֹ מַעֲשֵׂי הַנִּסִּים";
וַיֹּאמֶר אֶל-עֲבָדָיו הֲלֹא הוּא יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל הוּא קָם מִן-הַמֵּתִים עַל-כֵּן גָּבְרָה יָדוֺ לַעֲשׂוֺת נִפְלָאוֺת:
I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.
a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých;(t) proto v něm působí mocné síly.“ (t) var: „Snad to není Jan Křtitel? On vstal z mrtvých a ([Matouš 16:14])
καὶ ει῏πεν τοι̑ς παισὶν αυ᾿του̑ ου῟τός ε᾿στιν ᾽Ιωάννης ὁ βαπτιστής αυ᾿τὸς η᾿γέρθη α᾿πὸ τω̑ν νεκρω̑ν καὶ διὰ του̑το αἱ δυνάμεις ε᾿νεργου̑σιν ε᾿ν αυ᾿τω̑
וֵאמַר לעַבדַּוהי הָנַו יֻוחַנָן מַעמדָנָא הֻו קָם מֵן בֵּית־מִיתֵא מֵטֻל הָנָא חַילֵא מֵסתַּערִין בֵּה׃ ס
שֶׁכֵּן הוֹרְדוֹס תָּפַס אֶת יוֹחָנָן, כָּבַל אוֹתוֹ וְשָׂם אוֹתוֹ בְּבֵית הַסֹּהַר בִּגְלַל הוֹרוֹדְיָה אֵשֶׁת פִילִיפּוֹס אָחִיו,
כִּי הוֺרְדוֺס תָּפַשׂ אֶת-יוֺחָנָן וַיַּאַסְרֵהוּ וְנָתוֺן אֹתוֺ בַּמִּשְׁמָר עַל-דְּבַר הוֺרוֺדְיָה אֵשֶׁת פִּילִפּוֺס אָחִיו:
Nebo jav Heródes Jana, svázal jej byl a dal do žaláře, pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.
Tento Herodes totiž(u) zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, (u) var: + tehdy ([Lukáš 3:19-Lukáš 3:20])
ὁ γὰρ ῾Ηρώδης κρατήσας τὸν ᾽Ιωάννην ε῎δησεν αυ᾿τὸν καὶ ε᾿ν φυλακη̑ α᾿πέθετο διὰ ῾Ηρωδιάδα τὴν γυναι̑κα Φιλίππου του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑
הַו גֵּיר הֵרָודֵס אֵחַד הוָא ליֻוחַנָן וַאסרֵה וַארמיֵה בֵּית־אַסִירֵא מֵטֻל הֵרָודִיַא אַנתַּת פִילִיפָּוס אַחֻוהי׃
לְאַחַר שֶׁיּוֹחָנָן אָמַר לוֹ, "אָסוּר לְךָ לָקַחַת אוֹתָהּ."
כִּי הוֺכִיחוֺ יוֺחָנָן בְּאָמְרוֺ לֹא כַתּוֺרָה לָקַחַת אֹתָהּ לְךׇ לְאִשָּׁה:
Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.
neboť Jan mu říkal: „Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“ ([Leviticus 18:16])
ε῎λεγεν γὰρ ὁ ᾽Ιωάννης αυ᾿τω̑ ου᾿κ ε῎ξεστίν σοι ε῎χειν αυ᾿τήν
אָמַר הוָא לֵה גֵּיר יֻוחַנָן דּלָא שַׁלִיט דּתֵהוֵא לָך אַנתּתָא׃
הוֹרְדוֹס רָצָה לַהֲרֹג אוֹתוֹ, אוּלָם חָשַׁשׁ מִן הֶהָמוֹן מִפְּנֵי שֶׁחֲשָׁבוּהוּ לְנָבִיא.
וַיְבַקֵּשׁ הֲמִיתוֺ אֶפֶס כִּי יָרֵא אֶת-הָעָם אֲשֶׁר חִשְּׁבוּ אֹתוֺ לְנָבִיא:
A chtěv zabiti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka. ([Matouš 21:26])
καὶ θέλων αυ᾿τὸν α᾿ποκτει̑ναι ε᾿φοβήθη τὸν ο῎χλον ο῞τι ὡς προφήτην αυ᾿τὸν ει῏χον
וצָבֵא הוָא למֵקטלֵה ודָחֵל הוָא מֵן עַמָא דַּאיך דּלַנבִיָא אַחִידִין הוַו לֵה׃ ס
כְּשֶׁהוּחַג יוֹם הֻלַּדְתּוֹ שֶׁל הוֹרְדוֹס רָקְדָה בַּת־הוֹרוֹדְיָה בֵּין הַנּוֹכְחִים וּמָצְאָה חֵן בְּעֵינֵי הוֹרְדוֹס.
וַיְהִי בְּיוֺם הֻלֶּדֶת אֶת-הוֺרְדוֺס וַתִּרְקֹד בַּת-הוֺרוֺדְיָה בְּמָחוֺל לִפְנֵיהֶם וַתִּיטַב בְּעֵינֵי הוֺרְדוֺס:
Když pak slaven byl den narození Heródesova, tancovala dcera Herodiady u prostřed, i zalíbila se Heródesovi.
Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,
γενεσίοις δὲ γενομένοις του̑ ῾Ηρώδου ω᾿ρχήσατο ἡ θυγάτηρ τη̑ς ῾Ηρωδιάδος ε᾿ν τω̑ μέσω καὶ η῎ρεσεν τω̑ ῾Ηρώδη
כַּד הוָא דֵּין בֵּית־יַלדֵּה דּהֵרָודֵס רַקדַת בַּרתָה דּהֵרָודִיַא קדָם סמִיכֵא ושֵׁפרַת לֵה להֵרָודֵס׃
לְפִיכָךְ הִבְטִיחַ לָהּ בִּשְׁבוּעָה לָתֵת לָהּ כָּל מַה שֶּׁתְּבַקֵּשׁ.
וּבִגְלַל הַדָּבָר הַזֶּה נִשְׁבַּע לָתֶת-לָהּ כָּל-אֲשֶׁר תִּשְׁאַל מִמֶּנּוּ:
Pročež s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho jen požádala.
a on jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.
ο῞θεν μεθ῾ ο῞ρκου ὡμολόγησεν αυ᾿τη̑ δου̑ναι ο῍ ε᾿ὰν αι᾿τήσηται
מֵטֻל הָנָא בּמַומָתָא יִמָא לָה דּנֵתֵּל לָה כֻּלמֵדֵּם דּתֵשַׁאל׃
עַל־פִּי הַדְרָכַת אִמָּהּ - אָמְרָה: "תֵּן לִי פֹּה בִּקְעָרָה אֶת רֹאשׁ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל."
וְהִיא כַּאֲשֶׁר שׂוּמָה בְּפִיהָ מֵאִמָּהּ אָמְרָה אֵלָיו תְּנָה-לִּי בַּזֶּה בַּסֵּפֶל אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל:
A ona jsuci prvé navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na mise hlavu Jana Křtitele.
A ona, navedena svou matkou, řekla: „Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele.“
ἡ δὲ προβιβασθει̑σα ὑπὸ τη̑ς μητρὸς αυ᾿τη̑ς δός μοι φησίν ω῟δε ε᾿πὶ πίνακι τὴν κεφαλὴν ᾽Ιωάννου του̑ βαπτιστου̑
הִי דֵּין מֵטֻל דּמַלפָא הוָת לֵאמָה אֵמרַת הַב לִי הָרכָּא בּפִינכָּא רִשֵׁה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא׃
הִתְעַצֵּב הַמֶּלֶךְ, אֶלָּא שֶׁבִּגְלַל הַשְּׁבוּעָה וְהַמְסֻבִּים אִתּוֹ צִוָּה לָתֵת לָהּ.
וַיֵּצֶר לַמֶּלֶךְ מְאֹד וְאַךְ בַּעֲבוּר שְׁבוּעָתוֺ וְהַיֹּשְׁבִים בִּמְסִבּוֺ צִוָּה לְתִתּוֺ לָהּ:
I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal dáti.
Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli,
καὶ λυπηθεὶς ὁ βασιλεὺς διὰ τοὺς ο῞ρκους καὶ τοὺς συνανακειμένους ε᾿κέλευσεν δοθη̑ναι
וכֵריַת לֵה למַלכָּא מֵטֻל דֵּין מַומָתָא וַסמִיכֵא פּקַד דּנֵתִיהֵב לָה׃
הוּא שָׁלַח לִכְרֹת אֶת רֹאשׁ יוֹחָנָן בְּבֵית הַסֹּהַר,
וַיִּשְׁלַח וַיִָּּׂא אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן מֵעָלָיו בַּמִּשְׁמָר:
A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
a dal Jana v žaláři stít.
καὶ πέμψας α᾿πεκεφάλισεν τὸν ᾽Ιωάννην ε᾿ν τη̑ φυλακη̑
ושַׁדַּר פַּסקֵה רִשֵׁה דּיֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃
וְכַאֲשֶׁר הוּבָא רֹאשׁוֹ בַּקְּעָרָה נְתָּנוּהוּ לַנַּעֲרָה וְהִיא הֵבִיאָה אוֹתוֹ לְאִמָּהּ.
וַיּוּבָא אֶת-רֹאשׁוֺ בַּסֵּפֶל וַיִּנָּתֵן לִידֵי הַנַּעֲרָה וְהִיא הֱבִיאַתְהוּ אֶל-אִמָּהּ:
I přinesena jest hlava jeho na mise, a dána té děvečce. I nesla mateři své.
Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.
καὶ η᾿νέχθη ἡ κεφαλὴ αυ᾿του̑ ε᾿πὶ πίνακι καὶ ε᾿δόθη τω̑ κορασίω καὶ η῎νεγκεν τη̑ μητρὶ αυ᾿τη̑ς
וַאיתִּי רִשֵׁה בּפִינכָּא וֵאתִיהֵב לַטלִיתָא וַאיתּיַתֵה לֵאמָה׃
בָּאוּ תַּלְמִידָיו, לָקְחוּ אֶת גּוּפָתוֹ וְקָבְרוּ אוֹתָהּ, וְהָלְכוּ וְהוֹדִיעוּ לְיֵשׁוּעַ.
וַיָּבֹאוּ תַלְמִידָיו וַיִּשְׂאוּ אֶת-הֶחָלָל וַיִּקְבְּרֻהוּ וַיָּבֹאוּ וַיַּגִּידוּ לְיֵשׁוּעַ:
A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo a pochovali je; a šedše, pověděli Ježíšovi.
Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.
καὶ προσελθόντες οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ η῟ραν τὸ πτω̑μα καὶ ε῎θαψαν αυ᾿τόν καὶ ε᾿λθόντες α᾿πήγγειλαν τω̑ ᾽Ιησου̑
וַקרֵבו תַּלמִידַוהי שׁקַלו שׁלַדֵּה קבַרו וֵאתַו חַוִיו ליֵשֻׁוע סּ סּ׃
יֵשׁוּעַ שָׁמַע וְנָסַע מִשָּׁם בְּסִירָה אֶל מָקוֹם שׁוֹמֵם, הוּא לְבַדּוֹ. כֵּיוָן שֶׁשָּׁמְעוּ הַהֲמוֹנִים הָלְכוּ אַחֲרָיו בָּרֶגֶל מִן הֶעָרִים.
כִּשְׁמֹעַ יֵשׁוּעַ אֶת-הַדָּבָר הַזֶּה וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם בָּאֳנִיָּה וַיָּבֹא אֶל-מָקוֺם שָׁמֵם לְבַדּוֺ וַיִּשְׁמְעוּ הֲמוֺן הָעָם וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו מִן-הֶעָרִים דֶּרֶךְ הַיַּבָּשָׁה:
To uslyšev Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. Což uslyševše zástupové, šli za ním pěšky z měst.
Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním. ([Marek 6:30-Marek 6:44; Lukáš 9:10-Lukáš 9:17; Jan 6:1-Jan 6:15])
α᾿κούσας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿νεχὼρησεν ε᾿κει̑θεν ε᾿ν πλοίω ει᾿ς ε῎ρημον τόπον κατ῾ ι᾿δίαν καὶ α᾿κούσαντες οἱ ο῎χλοι η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ πεζη̑ α᾿πὸ τω̑ν πόλεων
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד שׁמַע שַׁנִי מֵן תַּמָן בֵּאלפָא לַאתרָא חֻורבָּא בַּלחֻודַוהי וכַד שׁמַעו כֵּנשֵׁא אֵזַלו בָּתרֵה בּיַבשָׁא מֵן מדִינָתָא׃
כְּשֶׁיָּצָא רָאָה הֲמוֹן עַם רַב. הוּא נִתְמַלֵּא רַחֲמִים עֲלֵיהֶם וְרִפֵּא אֶת הַחוֹלִים שֶּׁבֵּינֵיהֶם.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ וַיַּרְא הֲמוֺן עַם-רָב וְרַחֲמָיו נִכְמְרוּ עֲלֵיהֶם וַיִּרְפָּא אֶת-חוֺלֵיהֶם:
A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.
καὶ ε᾿ξελθών ει῏δεν πολὺν ο῎χλον καὶ ε᾿σπλαγχνίσθη ε᾿π῾ αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿θεράπευσεν τοὺς α᾿ρρὼστους αυ᾿τω̑ν
וַנפַק יֵשֻׁוע חזָא כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא וֵאתרַחַם עלַיהֻון וַאסִי כּרִיהַיהֻון׃ ס
לְעֵת עֶרֶב נִגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וְאָמְרוּ: "הַמָּקוֹם שׁוֹמֵם וְהַשָּׁעָה כְּבָר מְאֻחֶרֶת; שְׁלַח אֶת הֲמוֹן הָעָם וְיֵלְכוּ אֶל הַכְּפָרִים לִקְנוֹת לָהֶם אֹכֶל."
וַיְהִי לִפְנוֺת-עֶרֶב וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ הַמָּקוֺם שָׁמֵם וְהַיּוֺם רַד מְאֹד שַׁלַּח אֶת-הֲמוֺן הָעָם וְיֵלְכוּ אֶל-הַכְּפָרִים לִקְנוֺת לָהֶם אֹכֶל:
A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Propusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.
Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit jídlo.“ ([Matouš 15:32-Matouš 15:39])
ο᾿ψίας δὲ γενομένης προση̑λθον αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ λέγοντες ε῎ρημός ε᾿στιν ὁ τόπος καὶ ἡ ω῞ρα η῎δη παρη̑λθεν α᾿πόλυσον τοὺς ο῎χλους ι῞να α᾿πελθόντες ει᾿ς τὰς κὼμας α᾿γοράσωσιν ἑαυτοι̑ς βρὼματα
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא קרֵבו לוָתֵה תַּלמִידַוהי וֵאמַרו לֵה אַתרָא חֻורבָּא הֻו ועֵדָּנָא עבַר לֵה שׁרִי כֵּנשֵׁא דּאנָשָׁא דּנִאזֻלון לקֻוריָא ונֵזבּנֻון להֻון סַיבָּרתָּא׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֵין הֵם צְרִיכִים לָלֶכֶת. תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לֹא הֻטַּל עֲלֵיהֶם לָלֶכֶת לִקְנוֺת תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל:
Ježíš pak řekl jim: Není jim potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
Ale Ježíš jim řekl: „Nemusejí odcházet; dejte vy jim jíst!“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν α᾿πελθει̑ν δότε αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς φαγει̑ν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא מֵתבּעֵא להֻון למִאזַל הַבו להֻון אַנתֻּון למֵאכַל׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אֵין לָנוּ פֹּה אֶלָּא חָמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם וּשְׁנֵי דָּגִים."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לֹא-נִמְצָא אִתָּנוּ פֹּה כִּי אִם-חָמֵשׁ כִּכְּרוֺת-לֶחֶם וְדָגִים שְׁנָיִם:
A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
Oni odpověděli: „Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby.“
οἱ δὲ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ου᾿κ ε῎χομεν ω῟δε ει᾿ μὴ πέντε α῎ρτους καὶ δύο ι᾿χθύας
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו לֵה לַיתּ לַן תּנָן אֵלָא חַמֵשׁ גּרִיצָן וַתרֵין נֻונִין׃
אָמַר: "הָבִיאוּ אוֹתָם אֵלַי הֵנָּה."
וַיֹּאמַר הֲבִיאוּם אֵלַי הֵנָּה:
On pak dí jim: Přinestež mi je sem.
On však řekl: „Přineste mi je sem!“
ὁ δὲ ει῏πεν φέρετέ μοι ω῟δε αυ᾿τούς
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַיתַּו אֵנֻון לִי להָרכָּא׃
הוּא צִוָּה אֶת הָעָם לָשֶׁבֶת עַל הַדֶּשֶׁא, לָקַח אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וְאֶת שְׁנֵי הַדָּגִים, נָשָׂא עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וּבֵרֵךְ. לְאַחַר מִכֵּן בָּצַע אֶת הַלֶּחֶם וְנָתַן לַתַּלְמִידִים וְהַתַּלְמִידִים נָתְנוּ לָעָם.
וַיְצַו אֶת-הֲמוֺן הָעָם לָשֶׁבֶת שָׁם בִּנְאוֺת דֶּשֶׁא וַיִּקַּח אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם וְאֶת-שְׁנֵי-הַדָּגִים וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיְבָרֶךְ וַיִּפְרֹס וַיִּתֵּן אֶת-הַלֶּחֶם אֶל-הַתַּלְמִידִים וְהַתַּלְמִידִים אֶל-הֲמוֺן הָעָם:
A rozkázav zástupu posaditi se na trávě, a vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dával učedlníkům ty chleby, a učedlníci zástupům.
Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. ([Matouš 26:26; Lukáš 24:30])
καὶ κελεύσας τοὺς ο῎χλους α᾿νακλιθη̑ναι ε᾿πὶ του̑ χόρτου λαβών τοὺς πέντε α῎ρτους καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ευ᾿λόγησεν καὶ κλάσας ε῎δωκεν τοι̑ς μαθηται̑ς τοὺς α῎ρτους οἱ δὲ μαθηταὶ τοι̑ς ο῎χλοις
וַפקַד לכֵנשֵׁא למֵסתּמָכֻו עַל אַרעָא וַשׁקַל הָנֻון חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין וחָר בַּשׁמַיָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי והֵנֻון תַּלמִידֵא סָמו לכֵנשֵׁא׃
הַכֹּל אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ, וּמִמַּה שֶּׁנּוֹתַר אָסְפוּ שְׁנֵים־עָשָׁר סַלִּים מְלֵאִים.
וַיֹּאכְלוּ כֻלָּם וַיִּשְׂבָּעוּ וַיִּשְׂאוּ אֶת-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים שְׁנֵים עָשָׂר סַלִּים מְלֵאִים:
I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali, což zbylo drobtů, dvanácte košů plných.
I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů. ([2 Královská 4:44; Žalmy 78:29])
καὶ ε῎φαγον πάντες καὶ ε᾿χορτάσθησαν καὶ η῟ραν τὸ περισσευ̑ον τω̑ν κλασμάτων δὼδεκα κοφίνους πλήρεις
וֵאכַלו כֻּלהֻון וַסבַעו וַשׁקַלו תַּותָּרֵא דַּקצָיֵא תּרֵעסַר קֻופִינִין כַּד מלֵין׃
מִסְפַּר הָאוֹכְלִים הָיָה כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אִישׁ מִלְּבַד הַנָּשִׁים וְהַטַּף.
וְהָאֹכְלִים הָיוּ כַּחֲמֵשֶׁת אַלְפֵי אִישׁ מִלְּבַד נָשִׁים וָטָף:
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.
οἱ δὲ ε᾿σθίοντες η῟σαν α῎νδρες ὡσεὶ πεντακισχίλιοι χωρὶς γυναικω̑ν καὶ παιδίων
הָנֻון דֵּין אנָשָׁא דֵּאכַלו הָוֵין הוַו אַלפֵא חַמשָׁא סטַר־מֵן נֵשֵׁא וַטלָיֵא׃ ס
מִיָּד הֵאִיץ בְּתַלְמִידָיו לְהִכָּנֵס לַסִּירָה וּלְהַקְדִּים אוֹתוֹ בַּנְּסִיעָה אֶל עֵבֶר הַיָּם עַד שֶׁהוּא יְשַׁלֵּחַ אֶת הֲמוֹן הָעָם.
וַיֶּחֱזַק יֵשׁוּעַ עַל-תַּלְמִידָיו לְמַהֵר לָרֶדֶת בָּאֳנִיָּה וְלַעֲבֹר לְפָנָיו אֶל-עֵבֶר הַיָּם עַד כִּי יְשַׁלַּח אֶת-הֲמוֺן הָעָם:
A i hned přinutil Ježíš učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej na druhou stranu, dokudž by nepropustil zástupů.
Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. ([Marek 6:45-Marek 6:51; Jan 6:16-Jan 6:21])
καὶ ευ᾿θέως η᾿νάγκασεν τοὺς μαθητὰς ε᾿μβη̑ναι ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ προάγειν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ πέραν ε῞ως ου῟ α᾿πολύση τοὺς ο῎χλους
ומֵחדָא אֵלַץ לתַלמִידַוהי דּנֵסקֻון לַספִינתָּא ונִאזֻלון קדָמַוהי לעֵברָא עַד שָׁרֵא הֻו לכֵנשֵׁא׃
הוּא שִׁלַּח אֶת הָעָם וְעָלָה לָהָר לְבַדּוֹ כְּדֵי לְהִתְפַּלֵּל. לְעֵת עֶרֶב הָיָה שָׁם לְבַדּוֹ.
וַיְהִי בְּשַׁלְּחוֺ אֶת-הֲמוֺן הָעָם וַיַּעַל אֶל-הָהָר בָּדָד לְהִתְפַּלֵּל וַיְהִי-עֶרֶב וַיִּוָּתֵר שָׁם לְבַדּוֺ:
A propustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
καὶ α᾿πολύσας τοὺς ο῎χλους α᾿νέβη ει᾿ς τὸ ο῎ρος κατ῾ ι᾿δίαν προσεύξασθαι ο᾿ψίας δὲ γενομένης μόνος η῟ν ε᾿κει̑
וכַד שׁרָא לכֵנשֵׁא סלֵק לטֻורָא בַּלחֻודַוהי לַמצַלָיֻו ס וכַד חֵשׁכַּת בַּלחֻודַוהי הוָא תַּמָן׃
בֵּינְתַיִם הִגִּיעָה הַסִּירָה לְמֶרְחַק כַּמָּה מִילִין מִן הַחוֹף כְּשֶׁהִיא מִטַּלְטֶלֶת עַל הַגַּלִּים וְהָרוּחַ נוֹשֶׁבֶת נֶגְדָּהּ.
וְהָאֳנִיָּה בָאָה אָז בְּלֵב הַיָּם בְּצָרָה גְדוֺלָה מִפְּנֵי מִשְׁבָּרָיו כִּי נָשַׁף הָרוּחַ לִקְרָאתָם:
Lodí pak již byla u prostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný.
Loď byla daleko od země(v) a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. (v) ř: mnoho stadií od zem
τὸ δὲ πλοι̑ον η῎δη σταδίους πολλοὺς α᾿πὸ τη̑ς γη̑ς α᾿πει̑χεν βασανιζόμενον ὑπὸ τω̑ν κυμάτων η῟ν γὰρ ε᾿ναντίος ὁ α῎νεμος
וֵאלפָא רַחִיקָא הוָת מֵן אַרעָא אֵסטדַוָתָא סַגִּיֵאא כַּד מֵשׁתַּגשָׁא סַגִּי מֵן גַּללֵא רֻוחָא גֵּיר לקֻובלָה הוָת׃
וְהִנֵּה בְּאַשְׁמֹרֶת הַלַּיְלָה הָרְבִיעִית בָּא אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ וְהוּא מְהַלֵּךְ עַל פְּנֵי הַיָּם.
וַיְהִי בְּאַשְׁמֻרָה הָרְבִיעִית בַּלָּיְלָה וַיָּבֹא אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ דֹּרֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם:
Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
K ránu(x) šel k nim, kráčeje po moři. (x) ř: v době čtvrté noční hlídky ([Žalmy 77:20; Jób 9:8])
τετάρτη δὲ φυλακη̑ τη̑ς νυκτὸς η῟λθεν πρὸς αυ᾿τοὺς περιπατω̑ν ε᾿πὶ τὴν θάλασσαν
בּמַטַרתָא דֵּין רבִיעָיתָּא דּלִליָא אֵתָא לוָתהֻון יֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך עַל מַיָא׃
כְּשֶׁרָאוּהוּ הַתַּלְמִידִים מְהַלֵּךְ עַל פְּנֵי הַיָּם נִבְהֲלוּ. אָמְרוּ: "רוּחַ רְפָאִים הִיא", וְהֵחֵלּוּ לִצְעֹק מִפַּחַד.
כִּרְאוֺת אֹתוֺ הַתַּלְמִידִים דֹּרֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם וַיָּחִילוּ וַיֹּאמְרוּ כִּי רוּחַ הוּא בֶחָזוֺן וַיִּצְעֲקוּ מִפָּחַד:
A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zlekali se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. ([Lukáš 24:37])
οἱ δὲ μαθηταὶ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης περιπατου̑ντα ε᾿ταράχθησαν λέγοντες ο῞τι φάντασμά ε᾿στιν καὶ α᾿πὸ του̑ φόβου ε῎κραξαν
וַחזַאוֻהי תַּלמִידַוהי דַּמהַלֵך עַל מַיָא וֵאתּתּזִיעו וָאמרִין הוַו דּחֵזוָא הֻו דַּגָּלָא ומֵן דֵּחלַתהֻון קעַו׃
מִיָּד דִבֵּר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "חִזְקוּ, אֲנִי הוּא. אַל תִּפְחֲדוּ."
וַיְמַהֵר יֵשׁוּעַ וַיְדַבֵּר עַל-לִבָּם וַיֹּאמַר חִזְקוּ אֲנִי הוּא אַל-תִּירָאוּ:
Ale i hned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“
ευ᾿θὺς δὲ ε᾿λάλησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς αυ᾿τοι̑ς λέγων θαρσει̑τε ε᾿γὼ ει᾿μι μὴ φοβει̑σθε
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע בַּרשָׁעתֵה מַלֵל עַמהֻון וֵאמַר אֵתלַבּבו אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃ ס
הֵשִׁיב כֵּיפָא וְאָמַר אֵלָיו: "אֲדוֹנִי, אִם אַתָּה הוּא, צַוֵּנִי לָבוֹא אֵלֶיךָ עַל פְּנֵי הַמַּיִם."
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי אִם-אַתָּה הוּא צַו וְאָבֹא אֵלֶיךׇ עַל-פְּנֵי הַמָּיִם:
I odpověděv jemu Petr, řekl: Pane, jestliže jsi ty, rozkaž mi k sobě přijíti po vodě.
Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“
α᾿ποκριθεὶς δὲ αυ᾿τω̑ ὁ Πέτρος ει῏πεν κύριε ει᾿ σὺ ει῏ κέλευσόν με ε᾿λθει̑ν πρὸς σὲ ε᾿πὶ τὰ υ῞δατα
וַענָא כִּאפָא וֵאמַר לֵה מָרי אֵן אַנתּ הֻו פּקֻוד לִי אִתֵא לוָתָך עַל מַיָא׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "בּוֹא!" כֵּיפָא יָרַד מִן הַסִּירָה וְהָלַךְ עַל פְּנֵי הַמַּיִם לִקְרַאת יֵשׁוּעַ.
וַיֹּאמֶר בֹּא וַיֵּרֶד פֶּטְרוֺס מִן-הָאֳנִיָּה וַיֵּלֶךְ עַל-פְּנֵי הַמַּיִם לָבֹא אֶל-יֵשׁוּעַ:
On pak řekl: Poď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. ([Jan 21:7])
ὁ δὲ ει῏πεν ε᾿λθέ καὶ καταβὰς α᾿πὸ του̑ πλοίου ὁ Πέτρος περιεπάτησεν ε᾿πὶ τὰ υ῞δατα καὶ η῟λθεν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה תָּא וַנחֵת כִּאפָא מֵן אֵלפָא והַלֵך עַל מַיָא דּנִאתֵא לוָת יֵשֻׁוע׃
אוּלָם כְּשֶׁרָאָה אֶת הָרוּחַ הַסּוֹעֶרֶת פָּחַד וְהֵחֵל לִשְׁקֹעַ. הוּא צָעַק: "אֲדוֹנִי, הַצֵּל אוֹתִי!"
וּבִרְאֹתוֺ אֶת-הָרוּחַ חֲזָקָה וַיִּירָא וַיָּחֶל לִטְבֹּעַ וַיִּצְעַק לֵאמֹר אֲדֹנִי הוֺשִׁיעָה נָּא:
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
Ale když viděl, jaký je(y) vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ (y) var: + silný
βλέπων δὲ τὸν α῎νεμον ι᾿σχυρὸν ε᾿φοβήθη καὶ α᾿ρξάμενος καταποντίζεσθαι ε῎κραξεν λέγων κύριε σω̑σόν με
וכַד חזָא רֻוחָא דּקַשׁיָא דּחֵל ושַׁרִי למֵטבַּע וַארִים קָלֵה וֵאמַר מָרי פּרֻוקַיני׃
מִיָּד הוֹשִׁיט יֵשׁוּעַ אֶת יָדוֹ, הֶחֱזִיק בּוֹ וְאָמַר לוֹ: "קְטַן אֱמוּנָה, מַדּוּעַ עָלָה סָפֵק בְּלִבְּךָ?"
וַיְמַהֵר יֵשׁוּעַ וַיִּשְׁלַח יָדוֺ וַיַּחֲזֶק-בּוֺ וַיֹּאמֶר אֵלָיו קְטֹן אֱמוּנָה לָמָּה-זֶּה פָּסַחְתָּ עַל-שְׁתֵּי סְעִפִּים:
A i hned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu, Ó malé víry, pročežs pochyboval?
Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ ([Matouš 8:26 Matouš 6:30 Matouš 8:26 Matouš 16:8])
ευ᾿θέως δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα ε᾿πελάβετο αυ᾿του̑ καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ο᾿λιγόπιστε ει᾿ς τί ε᾿δίστασας
ובַר־שָׁעתֵה פּשַׁט אִידֵה מָרַן וַאחדֵּה וֵאמַר לֵה זעֻור הַימָנֻותָא למָנָא אֵתפַּלַגתּ׃ ס
בַּעֲלוֹתָם לַסִּירָה פָּסְקָה הָרוּחַ,
וַיָּבֹאוּ אֶל-הָאֳנִיָּה וַיִּשְׁתֹּק הָרוּחַ מִזַּעְפּוֺ:
A jakž oni vstoupili na lodí, utišil se vítr.
Když vstoupili na loď, vítr se utišil.
καὶ α᾿ναβάντων αυ᾿τω̑ν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον ε᾿κόπασεν ὁ α῎νεμος
וכַד סלֵקו לֵאלפָא שֵׁליַת רֻוחָא׃
וְהָאֲנָשִׁים שֶׁהָיוּ בַּסִּירָה הִשְׁתַּחֲווּ לוֹ בְּאָמְרָם: "בֶּאֱמֶת בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה."
וְנִגְּשׁוּ וַיִּשְׁתַּחֲווּ-לוֺ הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר בָּאֳנִיָּה לֵאמֹר אָכֵן בֶּן-אֱלֹהִים אָתָּה:
Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“ ([Matouš 16:16 Matouš 26:63 Matouš 27:54])
οἱ δὲ ε᾿ν τω̑ πλοίω προσεκύνησαν αυ᾿τω̑ λέγοντες α᾿ληθω̑ς θεου̑ υἱὸς ει῏
וֵאתַו הָנֻון דּבֵאלפָא סגֵדו לֵה וֵאמַרו שַׁרִירָאיִת בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא׃ ס
הֵם עָבְרוּ אֶת הַיָּם וּבָאוּ לְחוֹף גִּנּוֹסָר.
וַיַּעַבְרוּ וַיָּבֹאוּ אַרְצָה גְּנֵיסָרֶת:
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.
Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu. ([Marek 6:53-Marek 6:56])
καὶ διαπεράσαντες η῟λθον ε᾿πὶ τὴν γη̑ν ει᾿ς Γεννησαρέτ
וַרדַו וֵאתַו לַארעָא דּגֵנֵסַר׃
אַנְשֵׁי הַמָּקוֹם הִכִּירוּ אוֹתוֹ וְשָׁלְחוּ לְהוֹדִיעַ לְכָל הַסְּבִיבָה. הֵבִיאוּ אֵלָיו אֶת כָּל הַחוֹלִים
וַיַּכִּירוּ אֹתוֺ אַנְשֵׁי הַמָּקוֺם הַהוּא וַיִּשְׁלְחוּ אֶל-כָּל-הַכִּכָּר מִסָּבִיב וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אֵת כָּל-חוֺלֵיהֶם:
A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.
Lidé(z) z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné (z) ř: Muži ([Matouš 4:24 Matouš 8:16 Matouš 15:30])
καὶ ε᾿πιγνόντες αυ᾿τὸν οἱ α῎νδρες του̑ τόπου ε᾿κείνου α᾿πέστειλαν ει᾿ς ο῞λην τὴν περίχωρον ε᾿κείνην καὶ προσήνεγκαν αυ᾿τω̑ πάντας τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας
וֵאשׁתַּודּעֻוהי אנָשָׁא דַּאתרָא הַו ושַׁדַּרו לכֻלהֵין קֻוריָא דַּחדָרַיהֻון וקַרֵבו לֵה כֻּלהֻון אַילֵין דּבִישׁ בִּישׁ עבִידִין׃
וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ רַק לִנְגֹּעַ בִּכְנַף בִּגְדוֹ; וְכָל הַנּוֹגְעִים נִרְפְּאוּ.
וַיִּתְחַנְּנוּ אֵלָיו לָתֵת לָהֶם לָגַעַת בִּכְנַף בִּגְדוֺ וַיְהִי כֹּל אֲשֶׁר נָגַע-בּוֺ וָחָי:
A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.
a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni(a). (a) spaseni 15. kapitola ([Matouš 9:20])
καὶ παρεκάλουν αυ᾿τὸν ι῞να μόνον α῞ψωνται του̑ κρασπέδου του̑ ἱματίου αυ᾿του̑ καὶ ο῞σοι η῞ψαντο διεσὼθησαν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּנֵקרבֻון אָפֵן לכֵנפָא בַּלחֻוד דַּלבֻושֵׁה וַאילֵין דַּקרֵבו אֵתַאסִיו׃ ס
אַחֲרֵי כֵן נִגְּשׁוּ אֶל יֵשׁוּעַ סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים מִירוּשָׁלַיִם
אָז בָּאוּ לִפְנֵי יֵשׁוּעַ פְּרוּשִׁים וְסוֺפְרִים מִירוּשָׁלַיִם לֵאמֹר:
A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákonníci a farizeové, řkouce:
Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: ([Marek 7:1-Marek 7:23])
τότε προσέρχονται τω̑ ᾽Ιησου̑ α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων Φαρισαι̑οι καὶ γραμματει̑ς λέγοντες
הָידֵּין קרֵבו לוָת יֵשֻׁוע פּרִישֵׁא וסָפרֵא דּמֵן אֻורִשׁלֵם וָאמרִין׃
וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מַדּוּעַ עוֹבְרִים תַּלְמִידֶיךָ עַל מָסֹרֶת הַזְּקֵנִים, שֶׁאֵין הֵם נוֹטְלִים יָדַיִם לַסְּעוּדָה?"
מַדּוּעַ יַעַזְבוּ תַלְמִידֶיךׇ אֵת קַבָּלַת הַזְּקֵנִים כִּי לֹא יִרְחֲצוּ אֶת-יְדֵיהֶם לַאֲכִילַת לָחֶם:
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
„Proč tvoji učedníci porušují tradici otců(b)? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“ (b) ř: starších
διὰ τί οἱ μαθηταί σου παραβαίνουσιν τὴν παράδοσιν τω̑ν πρεσβυτέρων ου᾿ γὰρ νίπτονται τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ν ο῞ταν α῎ρτον ε᾿σθίωσιν
למָנָא תַּלמִידַיךְּ עָברִין עַל מַשׁלמָנֻותָא דּקַשִׁישֵׁא ולָא משִׁיגִין אִידַיהֻון מָא דָּאכלִין לַחמָא׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ גַּם אַתֶּם עוֹבְרִים עַל מִצְוַת אֱלֹהִים לְמַעַן הַמָּסֹרֶת שֶׁלָּכֶם?
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם וּמַדּוּעַ תַּעַזְבוּ גַם-אַתֶּם אֶת-מִצְוַת אֱלֹהִים בַּעֲבוּר קַבָּלַתְכֶם:
A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?
On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς διὰ τί καὶ ὑμει̑ς παραβαίνετε τὴν ε᾿ντολὴν του̑ θεου̑ διὰ τὴν παράδοσιν ὑμω̑ν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון למָנָא אָף אַנתֻּון עָברִין אנתֻּון עַל פֻּוקדָּנָא דַּאלָהָא מֵטֻל מַשׁלמָנֻותכֻון׃
הֵן הָאֱלֹהִים צִוָּה, 'כַּבֵּד אֶת־אָבִיךָ וְאֶת־אִמֶּךָ' וּ'מְקַלֵּל אָבִיו וְאִמּוֹ מוֹת יוּמָת',
כִּי אֱלֹהִים צִוָּה לֵאמֹר כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ וּמְקַלֵּל אָבִיו וְאִמּוֺ מוֺת יוּמָת:
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ ([Exodus 20:12 Exodus 21:17])
ὁ γὰρ θεὸς ει῏πεν τίμα τὸν πατέρα καὶ τὴν μητέρα καί ὁ κακολογω̑ν πατέρα η῍ μητέρα θανάτω τελευτάτω
אַלָהָא גֵּיר אֵמַר יַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך ומַן דַּמצַחֵא לַאבֻוהי ולֵאמֵה ממָת נמֻות׃
אֲבָל אַתֶּם אוֹמְרִים, 'כָּל הָאוֹמֵר לְאָבִיו אוֹ לְאִמּוֹ, "כָּל דָּבָר מִשֶּׁלִי שֶׁאַתָּה יָכוֹל לֵהָנוֹת מִמֶּנּוּ הֲרֵי הוּא הֶקְדֵּשׁ",
וְאַתֶּם אֹמְרִים אִישׁ כִּי-יֹאמַר לְאָבִיו אוֺ לְאִמּוֺ קָרְבָּן כָּל-הֲנָאָה אֲשֶׁר תֶּהֱנֶה מִמֶּנִּי הֲרֵי זֶה נֶדֶר:
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar jest to, čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo. A neuctil by otce svého neb mateře své.
Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘
ὑμει̑ς δὲ λέγετε ο῍ς α῍ν ει῎πη τω̑ πατρὶ η῍ τη̑ μητρί δω̑ρον ο῍ ε᾿ὰν ε᾿ξ ε᾿μου̑ ω᾿φεληθη̑ς
אַנתֻּון דֵּין אָמרִין אנתֻּון כֻּל מַן דּנִאמַר לַאבָא אַו לֵאמָא קֻורבָּני מֵדֵּם דּתֵתהנֵא מֵני ולָא ניַקַר לַאבֻוהי אַו לֵאמֵה׃
אֵינוֹ חַיָּב לְכַבֵּד אֶת אָבִיו וְאִמּוֹ'; וַהֲפַרְתֶּם אֶת דְּבַר אֱלֹהִים לְמַעַן הַמָּסֹרֶת שֶׁלָּכֶם.
וְאֵין עָלָיו לְכַבֵּד עוֺד אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְהֵפַרְתֶּם אֶת-מִצְוַת אֱלֹהִים בְּקַבָּלַתְכֶם:
I zlehčili jste přikázaní Boží pro své ustanovení.
ten již to nemusí dát svému otci nebo matce(c). A tak jste svou tradicí zrušili slovo(d) Boží. (c) ř: nemusí ctít svého otce nebo matku (d) var: zákon; přikázání
ου᾿ μὴ τιμήσει τὸν πατέρα αυ᾿του̑ καὶ η᾿κυρὼσατε τὸν λόγον του̑ θεου̑ διὰ τὴν παράδοσιν ὑμω̑ν
ובַטֵלתֻּון מֵלתָא דַּאלָהָא מֵטֻל מַשׁלמָנֻותָא דִּילכֻון׃
צְבוּעִים! הֵיטֵב נִבָּא עֲלֵיכֶם יְשַׁעְיָהוּ בְּאָמְרוֹ:
חַנְפֵי-לֵב הֵיטֵב נִבָּא עֲלֵיכֶם יְשַׁעְיָהוּ לֵאמֹר:
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Iziáš, řka:
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:
ὑποκριταί καλω̑ς ε᾿προφήτευσεν περὶ ὑμω̑ν ᾽Ησαι̑ας λέγων
נָסבַּי בַּאפֵּא שַׁפִּיר אֵתנַבִּי עלַיכֻּון אֵשַׁעיָא וֵאמַר׃
'הָעָם הַזֶּה בִּשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי וְלִבּוֹ רִחַק מִמֶּנִּי.
הָעָם הַזֶּה בְּפִּיו וּבִשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי וְלִבּוֺ רִחַק מִמֶּנִּי:
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými, a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; ([Izajáš 29:13])
ὁ λαὸς ου῟τος τοι̑ς χείλεσίν με τιμα̑ ἡ δὲ καρδία αυ᾿τω̑ν πόρρω α᾿πέχει α᾿π῾ ε᾿μου̑
עַמָא הָנָא בּסֵפוָתֵה הו מיַקַר לִי לֵבּהֻון דֵּין סַגִּי רַחִיק מֵני׃
וַתְּהִי יִרְאָתָם אֹתִי מִצְוַת אֲנָשִׁים מְלֻמָּדָה'."
וְתֹהוּ יִרְאָתָם אֹתִי מִצְוֺת אֲנָשִׁים מְלַמְּדִים:
Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských.
marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“
μάτην δὲ σέβονταί με διδάσκοντες διδασκαλίας ε᾿ντάλματα α᾿νθρὼπων
וַסרִיקָאיִת דָּחלִין לִי כַּד מַלפִין יֻולפָּנֵא דּפֻוקדָּנֵא דַּבנַינָשָׁא׃
הוּא קָרָא לָעָם וְאָמַר לָהֶם: "שִׁמְעוּ וְהָבִינוּ!
וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שִׁמְעוּ וְהַשְׂכִּילוּ:
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte:
καὶ προσκαλεσάμενος τὸν ο῎χλον ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿κούετε καὶ συνίετε
וַקרָא לכֵנשֵׁא וֵאמַר להֻון שׁמַעו וֵאסתַּכּלו׃
לֹא הַנִּכְנָס אֶל הַפֶּה מְטַמֵּא אֶת הָאָדָם, אֶלָּא הַיּוֹצֵא מִן הַפֶּה - זֶה מְטַמֵּא אֶת הָאָדָם."
אֲשֶׁר יָבֹא אֶל-תּוֺךְ הַפֶּה לֹא יְטַמֵּא אֶת-הָאָדָם אֶפֶס אֲשֶׁר יֵצֵא מִתּוֺךְ הַפֶּה הוּא יְטַמֵּא אֶת-הָאָדָם:
Ne to, což vchází v ústa, poškvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poškvrňuje člověka.
Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ ([Matouš 12:35])
ου᾿ τὸ ει᾿σερχόμενον ει᾿ς τὸ στόμα κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον α᾿λλὰ τὸ ε᾿κπορευόμενον ε᾿κ του̑ στόματος του̑το κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
לָא הוָא מֵדֵּם דּעָאֵל לפֻומָא מסַיֵב לבַרנָשָׁא אֵלָא מֵדֵּם דּנָפֵק מֵן פֻּומָא הַו הֻו מסַיֵב לבַרנָשָׁא׃ ס
נִגְּשׁוּ תַּלְמִידָיו וְאָמְרוּ לוֹ: "הַאִם אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁהַפְּרוּשִׁים בְּשָׁמְעָם אֶת הַדָּבָר הִזְדַּעְזְעוּ?"
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ הֲיָדַעְתָּ כִּי נִכְשְׁלוּ הַפְּרוּשִׁים בְּשָׁמְעָם הַדָּבָר הַזֶּה:
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“
τότε προσελθόντες οἱ μαθηταὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ οι῏δας ο῞τι οἱ Φαρισαι̑οι α᾿κούσαντες τὸν λόγον ε᾿σκανδαλίσθησαν
הָידֵּין קרֵבו תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה יָדַע אַנתּ דַּפרִישֵׁא דַּשׁמַעו מֵלתָא הָדֵא אֵתכּשֵׁלו׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "כָּל נֶטַע אֲשֶׁר לֹא נָטַע אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם עָקוֹר יֵעָקֵר.
וַיַּעַן וַיֹּאמַר כָּל-מַטָּע אֲשֶׁר אָבִי בַּשָּׁמַיִם לֹא נְטָעוֺ יְשֹׁרָשׁ:
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj ten nebeský, vykořeněno bude.
Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. ([Jan 15:2])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν πα̑σα φυτεία η῍ν ου᾿κ ε᾿φύτευσεν ὁ πατήρ μου ὁ ου᾿ράνιος ε᾿κριζωθήσεται
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון כֻּל נֵצבּתָא אַידָא דּלָא נַצבָּה אָבי דּבַשׁמַיָא תֵּתעקַר׃
הַנִּיחוּ לָהֶם. מוֹרֵי־דֶרֶךְ עִוְרִים הֵם לְעִוְרִים; וְאִם עִוֵּר מַדְרִיךְ אֶת הָעִוֵּר הֲרֵי שְׁנֵיהֶם יִפְּלוּ לַבּוֹר."
הַנִּיחוּ לָהֶם הֵם עִוְרִים מְנַהֲלִים לְעִוְרִים וְכִי עִוֵּר מְנַהֵל לְעִוֵּר שְׁנֵיהֶם יִפְּלוּ אֶל-הַבּוֺר:
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých. Povede-liť pak slepý slepého, oba v jámu upadnou.
Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ ([Lukáš 6:39; Římanům 2:19])
α῎φετε αυ᾿τούς τυφλοί ει᾿σιν ὁδηγοί τυφλω̑ν τυφλὸς δὲ τυφλὸν ε᾿ὰν ὁδηγη̑ α᾿μφότεροι ει᾿ς βόθυνον πεσου̑νται
שׁבֻוקו להֻון סמַיָא אֵנֻון נָגֻודֵא דַּסמַיָא סַמיָא דֵּין לסַמיָא אֵן נֵדבַּר תּרַיהֻון בּגֻומָצָא נָפלִין׃ ס
הֵגִיב כֵּיפָא וְאָמַר לוֹ: "בָּאֵר נָא לָנוּ אֶת הַמָּשָׁל."
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו בָּאֶר-לָנוּ אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה:
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ Πέτρος ει῏πεν αυ᾿τω̑ φράσον ἡμι̑ν τὴν παραβολήν ταύτην
וַענָא שֵׁמעֻון כִּאפָא וֵאמַר לֵה מָרי פַּשֵׁק לַן מַתלָא הָנָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "גַּם אַתֶּם עוֹד חַסְרֵי בִּינָה?
וַיֹּאמַר יֵשׁוּעַ הֲכִי גַם-אַתֶּם עוֺד בִּבְלִי בִינָה:
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví?
ὁ δὲ ει῏πεν α᾿κμὴν καὶ ὑμει̑ς α᾿σύνετοί ε᾿στε
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון עדַמָא להָשָׁא אָף אַנתֻּון לָא מֵסתַּכּלִין אנתֻּון׃
הַאֵינְכֶם מְבִינִים שֶׁכָּל מַה שֶּׁנִּכְנָס לַפֶּה יוֹרֵד אֶל הַבֶּטֶן וּמוּטָל לַמּוֹצָאוֹת?
הֲלֹא תַשְׂכִּילוּ כִּי כָל-אֲשֶׁר יָבֹא אֶל-תּוֺךְ הַפֶּה יֵרֵד אֶל-הַכָּרֵשׂ וּמִשָּׁם יֵצֵא הַפַּרְשְׁדֹנָה:
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde, a vypouští se ven?
Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? ([Římanům 14:14 Římanům 14:17; Koloským 2:16 Koloským 2:20-Koloským 2:22; 1 Timoteovi 4:3])
ου᾿ νοει̑τε ο῞τι πα̑ν τὸ ει᾿σπορευόμενον ει᾿ς τὸ στόμα ει᾿ς τὴν κοιλίαν χωρει̑ καὶ ει᾿ς α᾿φεδρω̑να ε᾿κβάλλεται
לָא יָדעִין אנתֻּון דּמֵדֵּם דּעָאֵל לפֻומָא לכַרסָא הֻו אָזֵל ומֵן תַּמָן בּתַדכִּיתָא מֵשׁתּדֵא לבַר׃
אֲבָל הַדְּבָרִים הַיּוֹצְאִים מִן הַפֶּה נוֹבְעִים מִן הַלֵּב וְאֵלֶּה מְטַמְּאִים אֶת הָאָדָם,
אַךְ הַיֹּצֵא מִתּוֺךְ הַפֶּה יָבֹא מִתּוֺךְ הַלֵּב וְהוּא יְטַמֵּא אֶת-הָאָדָם:
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poškvrňují člověka.
To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.
τὰ δὲ ε᾿κπορευόμενα ε᾿κ του̑ στόματος ε᾿κ τη̑ς καρδίας ε᾿ξέρχεται κα᾿κει̑να κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
מֵדֵּם דֵּין דּמֵן פֻּומָא נָפֵק מֵן לֵבָּא נָפֵק והֻויֻו מסַיֵב לֵה לבַרנָשָׁא׃
כִּי מִן הַלֵּב נוֹבְעוֹת מַחְשְׁבוֹת רֶשַׁע, רְצִיחוֹת, נִאוּפִים, זְנוּנִים, גְּנֵבוֹת, עֵדֻיּוֹת שֶׁקֶר וְגִדּוּפִים.
כִּי מִתּוֺךְ הַלֵּב יֵצְאוּ יִצְרֵי מַחְשְׁבוֺת רָעוֺת רָצֹחַ נָאֹף וְזָנֹה גָּנֹב עֵדוּת שֶׁקֶר וְגִדּוּפִים:
Z srdce zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky(e). (e) rouhání ([Římanům 1:29-Římanům 1:31; Galatským 5:19-Galatským 5:21])
ε᾿κ γὰρ τη̑ς καρδίας ε᾿ξέρχονται διαλογισμοὶ πονηροί φόνοι μοιχει̑αι πορνει̑αι κλοπαί ψευδομαρτυρίαι βλασφημίαι
מֵן לֵבָּא הֻו גֵּיר נָפקָן מַחשׁבָתָא בִּישָׁתָא גַּורָא קֵטלָא זָניֻותָא גַּנָבֻותָא סָהדֻּות שֻׁוקרָא גֻּודָּפָא׃
אֵלֶּה הֵם הַמְטַמְּאִים אֶת הָאָדָם, אֲבָל אֲכִילָה בְּלֹא נְטִילַת יָדַיִם אֵינָהּ מְטַמֵּאת אֶת הָאָדָם."
אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר יְטַמְּאוּ אֶת-הָאָדָם אַךְ אָכוֺל בְּיָדַיִם אֲשֶׁר לֹא רֻחֲצוּ לֹא יְטַמֵּא אֶת-הָאָדָם:
Tyť jsou věci poškvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť nepoškvrňuje člověka.
To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“
ταυ̑τά ε᾿στιν τὰ κοινου̑ντα τὸν α῎νθρωπον τὸ δὲ α᾿νίπτοις χερσὶν φαγει̑ν ου᾿ κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
הָלֵין אֵנֵין דַּמסַיבָן לבַרנָשָׁא אֵן אנָשׁ דֵּין נֵלעַס כַּד לָא משָׁגָן אִידַוהי לָא מֵסתַּיַב סס׃
יֵשׁוּעַ יָצָא מִשָּׁם וּפָרַשׁ אֶל סְבִיבוֹת צוֹר וְצִידוֹן.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ מִשָּׁם וַיָּבֹא אֶל-גְּלִילוֺת צוֺר וְצִידוֺן:
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. ([Marek 7:24-Marek 7:30])
καὶ ε᾿ξελθών ε᾿κει̑θεν ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿νεχὼρησεν ει᾿ς τὰ μέρη Τύρου καὶ Σιδω̑νος
וַנפַק מֵן תַּמָן יֵשֻׁוע וֵאתָא לַתחֻומָא דּצֻור וַדצַידָּן׃
וְהִנֵּה יָצְאָה מֵאוֹתוֹ הָאֵזוֹר אִשָּׁה כְּנַעֲנִית וְצָעֲקָה אֵלָיו: "רַחֵם עָלַי, אֲדוֹנִי, בֶּן־דָּוִד. בִּתִּי מְעֻנָּה מְאֹד עַל־יְדֵי שֵׁד."
וְהִנֵּה אִשָּׁה כְּנַעֲנִית יֹצֵאת מִגְּבוּלוֺת הָהֵם וַתִּצְעַק אֵלָיו לֵאמֹר חָנֵּנִי אֲדֹנִי בֶּן-דָּוִד בִּתִּי רוּחַ רָעָה בָּהּ וְעָנְיָהּ מֹרֶה מְאֹד:
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“ ([Matouš 9:27 Matouš 20:30-Matouš 20:31])
καὶ ι᾿δοὺ γυνὴ Χαναναία α᾿πὸ τω̑ν ὁρίων ε᾿κείνων ε᾿ξελθου̑σα ε῎κραζεν λέγουσα ε᾿λέησόν με κύριε υἱὸς Δαυίδ ἡ θυγάτηρ μου κακω̑ς δαιμονίζεται
והָא אַנתּתָא כּנַענָיתָּא מֵן תּחֻומֵא הָנֻון נֵפקַת כַּד קָעיָא וָאמרָא אֵתרַחַם עלַי מָרי בּרֵה דּדַוִיד בּרַתי בִּישָׁאיִת מֵתּדַּברָא מֵן שִׁאדָא׃
אַךְ הוּא לֹא הֵשִׁיב לָהּ דָּבָר. נִגְּשׁוּ תַּלְמִידָיו וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ: "שְׁלַח אוֹתָהּ, כִּי הִיא צוֹעֶקֶת אַחֲרֵינוּ."
וְלֹא-עָנָה אֹתָהּ דָּבָר וַיִּגְּשׁוּ תַלְמִידָיו וַיְבַקְשׁוּ מִלְּפָנָיו לֵאמֹר שַׁלַּח אֹתָהּ כִּי-צֹעֶקֶת הִיא אַחֲרֵינוּ:
On pak neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí(f), vždyť za námi křičí!“ (f) Vyhov jí
ὁ δὲ ου᾿κ α᾿πεκρίθη αυ᾿τη̑ λόγον καὶ προσελθόντες οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ η᾿ρὼτουν αυ᾿τὸν λέγοντες α᾿πόλυσον αυ᾿τήν ο῞τι κράζει ο῎πισθεν ἡμω̑ν
הֻו דֵּין לָא פַּניָה פֵּתגָמָא וַקרֵבו תַּלמִידַוהי בּעַו מֵנֵה וָאמרִין שׁרִיה דּקָעיָא בָּתרַן׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "לֹא נִשְׁלַחְתִּי אֶלָּא אֶל הַצֹּאן הָאוֹבְדוֹת אֲשֶׁר לְבֵית יִשְׂרָאֵל."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר לֹא שֻׁלַּחְתִּי כִּי אִם-לְצֹאן אֹבְדוֺת לְבֵית יִשְׂרָאֵל:
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu(g) izraelského.“ (g) ř: domu ([Matouš 10:6])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ου᾿κ α᾿πεστάλην ει᾿ μὴ ει᾿ς τὰ πρόβατα τὰ α᾿πολωλότα οι῎κου ᾽Ισραήλ
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון לָא אֵשׁתַּדּרֵת אֵלָא לוָת עֵרבֵּא דַּטעַו מֵן בֵּית אִיסרָיֵל׃
הִיא הִתְקָרְבָה, הִשְׁתַּחַוְתָה לוֹ וְאָמְרָה: "אֲדוֹנִי, עֲזֹר לִי."
וְהִיא בָאָה וַתִּשְׁתַּחוּ לוֺ לֵאמֹר הוֺשִׁיעָה לִּי אֲדֹנִי:
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“
ἡ δὲ ε᾿λθου̑σα προσεκύνει αυ᾿τω̑ λέγουσα κύριε βοήθει μοι
הִי דֵּין אֵתָת סֵגדַּת לֵה וֵאמרַת מָרי עַדַּרַיני׃
הֵשִׁיב לָהּ בְּאָמְרוֹ: "לֹא נָאֶה לָקַחַת אֶת הַלֶּחֶם שֶׁל הַבָּנִים וְלִזְרֹק אוֹתוֹ לַכְּלָבִים."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר לֹא-נָכוֺן לָקַחַת אֶת-לֶחֶם הַבָּנִים וּלְהַשְׁלִיכוֺ לִפְנֵי הַכְּלָבִים:
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům(h).“ (h) ř: štěňatům (pod. Matouš 15:27)
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ου᾿κ ε῎στιν καλὸν λαβει̑ν τὸν α῎ρτον τω̑ν τέκνων καὶ βαλει̑ν τοι̑ς κυναρίοις
אֵמַר לָה לָא שַׁפִּיר למֵסַב לַחמָא דַּבנַיָא וַלמַרמָיֻו לכַלבֵּא׃
אָמְרָה לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אֲבָל אֲפִלּוּ הַכְּלָבִים אוֹכְלִים מִן הַפֵּרוּרִים הַנּוֹפְלִים מִשֻּׁלְחַן אֲדוֹנֵיהֶם."
וַתֹּאמַר כֵּן אֲדֹנִי אֶפֶס גַּם-הַכְּלָבִים יֹאכְלוּן מִן-הַפְּתוֺתִים הַנֹּפְלִים מֵעַל-שֻׁלְחַן אֲדֹנֵיהֶם:
A ona řekla: Takť jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“
ἡ δὲ ει῏πεν ναί κύριε καὶ γὰρ τὰ κυνάρια ε᾿σθίει α᾿πὸ τω̑ν ψιχίων τω̑ν πιπτόντων α᾿πὸ τη̑ς τραπέζης τω̑ν κυρίων αυ᾿τω̑ν
הִי דֵּין אֵמרַת אִין מָרי אָף כַּלבֵּא אָכלִין מֵן פַּרתֻּותֵא דּנָפלִין מֵן פָּתֻורֵא דּמָרַיהֻון וחָאֵין׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אִשָּׁה, גְּדוֹלָה אֱמוּנָתֵךְ. יְהִי לָךְ כִּרְצוֹנֵךְ", וּבְאוֹתָהּ שָׁעָה נִרְפְּאָה בִּתָּהּ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ אִשָּׁה גְּדוֺלָה אֱמוּנָתֵךְ יְהִי-לָךְ כַּאֲשֶׁר עִם-לְבָבֵךְ וַתֵּרָפֵא בִתָּהּ בָּעֵת הַהִיא:
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva. ([Matouš 8:13 Matouš 9:22 Matouš 17:18; Jan 4:52-Jan 4:53])
τότε α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τη̑ ω῏ γύναι μεγάλη σου ἡ πίστις γενηθήτω σοι ὡς θέλεις καὶ ι᾿άθη ἡ θυγάτηρ αυ᾿τη̑ς α᾿πὸ τη̑ς ω῞ρας ε᾿κείνης
הָידֵּין אֵמַר לָה יֵשֻׁוע אָו אַנתּתָא רַבָּא הי הַימָנֻותֵכי נֵהוֵא לֵכי אַיך דּצָביָא אַנתּי וֵאתַאסיַת בַּרתָה מֵן הָי שָׁעתָא סּ סּ׃
יֵשׁוּעַ עָזַב אֶת הַמָּקוֹם, וּלְאַחַר שֶׁעָבַר לְיַד יָם הַגָּלִיל עָלָה לָהָר וְיָשַׁב שָׁם.
וַיַּעֲבֹר יֵשׁוּעַ מִשָּׁם וַיָּבֹא עַל-יַד יַם הַגָּלִיל וַיַּעַל אֶל-הָהָר וַיֵּשֶׁב שָׁם:
A odšed odtud Ježíš, šel k moři Galilejskému, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam. ([Marek 7:31; Matouš 5:1])
καὶ μεταβὰς ε᾿κει̑θεν ὁ ᾽Ιησου̑ς η῟λθεν παρὰ τὴν θάλασσαν τη̑ς Γαλιλαίας καὶ α᾿ναβὰς ει᾿ς τὸ ο῎ρος ε᾿κάθητο ε᾿κει̑
ושַׁנִי מֵן תַּמָן יֵשֻׁוע וֵאתָא עַל־גֵּנב יַמָא דַּגלִילָא ס וַסלֵק לטֻורָא וִיתֵב תַּמָן׃
בָּאוּ אֵלָיו הֲמוֹן עַם רַב וְאִתָּם פִּסְחִים, נָכִים, עִוְרִים, אִלְּמִים וְרַבִּים אֲחֵרִים שֶׁהֻנְּחוּ לְרַגְלָיו, וְהוּא רִפֵּא אוֹתָם.
וַיָּבֹאוּ לְפָנָיו הֲמוֺן עַם-רָב וְעִמָּהֶם פִּסְחִים עִוְרִים חֵרְשִׁים נִדְכָּאִים וְרַבִּים כְּמוֺהֶם וַיַּצִּיגוּם לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְהוּא רִפָּא אֹתָם:
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on je uzdravoval,
Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil, ([Matouš 4:24 Matouš 8:16 Matouš 14:35])
καὶ προση̑λθον αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοὶ ε῎χοντες μεθ῾ ἑαυτω̑ν χωλούς τυφλούς κυλλούς κωφούς καὶ ἑτέρους πολλούς καὶ ε῎ρριψαν αυ᾿τοὺς παρὰ τοὺς πόδας αυ᾿του̑ καὶ ε᾿θεράπευσεν αυ᾿τούς
וַקרֵבו לוָתֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא דִּאית הוַו עַמהֻון חגִירֵא וַסמַיָא וחַרשֵׁא וַפשִׁיגֵא וַאחרָנֵא סַגִּיֵאא וַארמִיו אֵנֻון לוָת רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע וַאסִי אֵנֻון׃
כִּרְאוֹת הָעָם אִלְּמִים מְדַבְּרִים, נָכִים בְּרִיאִים, פִּסְחִים מְהַלְּכִים וְעִוְרִים רוֹאִים, נִתְמַלְּאוּ פְּלִיאָה וְשִׁבְּחוּ אֶת אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל.
וְהָעָם כֵּן תָּמְהוּ בִּרְאוֺתָם הָאִלְּמִים מְדַבְּרִים הַנִּדְכָּאִים נִרְפָּאִים הַפִּסְחִים הֹלְכִים וְהַעִוְרִים רֹאִים וַיִּתְּנוּ כָבוֺד לֵאלֹהֵי יִשְׂרָאֵל:
Tak že se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského. ([Matouš 11:5])
ω῞στε τὸν ο῎χλον θαυμάσαι βλέποντας κωφοὺς λαλου̑ντας κυλλοὺς ὑγιει̑ς καὶ χωλοὺς περιπατου̑ντας καὶ τυφλοὺς βλέποντας καὶ ε᾿δόξασαν τὸν θεὸν ᾽Ισραήλ
אַיך דּנֵתּדַּמרֻון כֵּנשֵׁא הָנֻון דּחָזֵין חַרשֵׁא דַּממַללִין וַפשִׁיגֵא דּמֵתחַלמִין וַחגִירֵא דַּמהַלכִין וַסמַיָא דּחָזֵין ושַׁבַּחו לַאלָהָא דִּיסרָיֵל׃ ס
קָרָא יֵשׁוּעַ לְתַלְמִידָיו וְאָמַר: "נִכְמְרוּ רַחֲמַי עַל הָעָם. זֶה שְׁלוֹשָׁה יָמִים הֵם נִמְצָאִים אִתִּי וְאֵין לָהֶם מַה לֶּאֱכֹל. אֵינֶנִּי חָפֵץ לְשַׁלֵּחַ אוֹתָם רְעֵבִים פֶּן יִתְעַלְּפוּ בַּדֶּרֶךְ."
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמַר מָלֵאתִי רַחֲמִים עַל-הָעָם כִּי עָמְדוּ עִמָּדִי זֶה שְׁלֹשֶׁת יָמִים וְאֵין לָהֶם מַה-לֶּאֱכֹל וְאֵין אֶת-נַפְשִׁי לְשַׁלְּחָם רְעֵבִים פֶּן-יִתְעַלְּפוּ בַּדָּרֶךְ:
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu. Nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli; a propustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“ ([Marek 8:1-Marek 8:10; Matouš 14:14-Matouš 14:21 Matouš 9:36])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς προσκαλεσάμενος τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ει῏πεν σπλαγχνίζομαι ε᾿πὶ τὸν ο῎χλον ο῞τι η῎δη ἡμέραι τρει̑ς προσμένουσίν μοι καὶ ου᾿κ ε῎χουσιν τί φάγωσιν καὶ α᾿πολυ̑σαι αυ᾿τοὺς νήστεις ου᾿ θέλω μήποτε ε᾿κλυθω̑σιν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע קרָא לתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון מֵתרַחַם אנָא עַל כֵּנשָׁא הָנָא דּהָא תּלָתָא יַומִין קַוִיו לוָתי ולַיתּ להֻון מָא דּנֵאכלֻון ודֵאשׁרֵא אֵנֻון כַּד צָימִין לָא צָבֵא אנָא דַּלמָא נעֻופֻון בֻּאורחָא׃
אָמְרוּ לוֹ תַּלְמִידָיו: "מֵאַיִן לָנוּ בַּמִּדְבָּר דֵּי לֶחֶם לְהַשְׂבִּיעַ הָמוֹן רַב כָּזֶה?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו מֵאַיִן לָנוּ דֵּי-לֶחֶם בַּמִּדְבָר לְהַשְׂבִּיעַ הָמוֺן רָב כָּמֹהוּ:
I řkou mu učedlníci jeho: Kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“ ([Žalmy 78:19])
καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταί πόθεν ἡμι̑ν ε᾿ν ε᾿ρημία α῎ρτοι τοσου̑τοι ω῞στε χορτάσαι ο῎χλον τοσου̑τον
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי אַימֵכָּא לַן בּחֻורבָּא לַחמָא דַּנסַבַּע כֵּנשָׁא הָנָא כֻּלֵה׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "כַּמָּה כִּכְּרוֹת לֶחֶם יֵשׁ לָכֶם?" הֵשִׁיבוּ: "שֶׁבַע, וּמְעַט דָּגִים קְטַנִּים."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם כַּמָּה לָכֶם לָחֶם וַיֹּאמְרוּ שִׁבְעָה וּמְעַט דָּגִים קְטַנִּים:
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm, a málo rybiček.
Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“ ([Lukáš 9:13-Lukáš 9:17; Jan 6:9-Jan 6:13])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πόσους α῎ρτους ε῎χετε οἱ δὲ ει῏παν ἑπτά καὶ ο᾿λίγα ι᾿χθύδια
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע כּמָא לַחמִין אִית לכֻון אָמרִין לֵה שַׁבעָא וקַלִיל נֻונֵא דַּקדּקֵא׃
אָז צִוָּה אֶת הָעָם לָשֶׁבֶת עַל הָאָרֶץ;
וַיְצַו אֶת-הֲמוֺן הָעָם לָשֶׁבֶת עַל-הָאָרֶץ:
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
I nařídil zástupu usednout na zem;
καὶ παραγγείλας τω̑ ο῎χλω α᾿ναπεσει̑ν ε᾿πὶ τὴν γη̑ν
וַפקַד לכֵנשֵׁא דּנֵסתַּמכֻּון עַל אַרעָא׃
לָקַח אֶת שֶׁבַע כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וְאֶת הַדָּגִים וּלְאַחַר שֶׁבֵּרֵךְ, פָּרַס וְנָתַן לַתַּלְמִידִים וְהַתַּלְמִידִים נָתְנוּ לָעָם.
וַיִּקַּח אֶת-שִׁבְעַת הַלֶּחֶם וְאֶת-הַדָּגִים וַיְבָרֵךְ וַיִּפְרֹס וַיִּתֵּן אֶל-תַּלְמִידָיו וְהַתַּלְמִידִים אֶל-הֲמוֺן הָעָם:
A vzav těch sedm chlebů a ty ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, učedlníci pak zástupu.
potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
ε῎λαβεν τοὺς ἑπτὰ α῎ρτους καὶ τοὺς ι᾿χθύας καὶ ευ᾿χαριστήσας ε῎κλασεν καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς οἱ δὲ μαθηταὶ τοι̑ς ο῎χλοις
וַשׁקַל להָלֵין שַׁבעָא לַחמִין וַלנֻונֵא ושַׁבַּח וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי ותַלמִידֵא יַהבו לכֵנשֵׁא׃
הַכֹּל אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ, וּמִמַּה שֶּׁנּוֹתַר אָסְפוּ שִׁבְעָה סַלִּים מְלֵאִים.
וַיֹּאכְלוּ כֻלָּם וַיִּשְׂבָּעוּ וַיִּשְׂאוּ אֶת-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים שִׁבְעָה סַלִּים מְלֵאִים:
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů.
καὶ ε῎φαγον πάντες καὶ ε᾿χορτάσθησαν καὶ τὸ περισσευ̑ον τω̑ν κλασμάτων η῟ραν ἑπτὰ σπυρίδας πλήρεις
וֵאכַלו כֻּלהֻון וַסבַעו וַשׁקַלו תַּותָּרֵא דַּקצָיֵא מלֵא שַׁבעָא אֵספּרִידִין׃
מִסְפַּר הָאוֹכְלִים הָיָה אַרְבַּעַת אֲלָפִים אִישׁ מִלְּבַד הַנָּשִׁים וְהַטַּף.
וְהָאֹכְלִים הָיוּ אַרְבַּעַת אַלְפֵי אִישׁ מִלְּבַד נָשִׁים וָטָף:
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů, kromě žen a dětí.
Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
οἱ δὲ ε᾿σθίοντες η῟σαν τετρακισχίλιοι α῎νδρες χωρὶς γυναικω̑ν καὶ παιδίων
הָנֻון דֵּין דֵּאכַלו הָוֵין הוַו אַרבּעָא אַלפִין גַּברֵא סטַר־מֵן נֵשֵׁא וַטלָיֵא׃
לְאַחַר מִכֵּן שִׁלַּח אֶת הָעָם, יָרַד לַסִּירָה וְהִגִּיעַ אֶל אֵזוֹר מָגָדָן.
אָז שִׁלַּח אֶת-הֲמוֺן הָעָם וְהוּא יָרַד בָּאֳנִיָּה וַיָּבֹא גְּבוּלֹת מָגָדוֺן:
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan(i). (i) var: Magdaly 16. kapitola
καὶ α᾿πολύσας τοὺς ο῎χλους ε᾿νέβη ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ η῟λθεν ει᾿ς τὰ ο῞ρια Μαγαδάν
וכַד שׁרָא לכֵנשֵׁא סלֵק לֵאלפָא וֵאתָא לַתחֻומָא דּמַגדֻּו׃ ס
הַפְּרוּשִׁים וְהַצְּדוֹקִים נִגְּשׁוּ לְנַסּוֹת אוֹתוֹ וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ לְהַרְאוֹת לָהֶם אוֹת מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיָּבֹאוּ פְרוּשִׁים וְצַדּוּקִים לְפָנָיו לְנַסּוֺתוֺ וַיִּשְׁאֲלוּ מִמֶּנּוּ לְהַרְאוֺתָם אוֺת מִן-הַשָּׁמָיִם:
I přistoupivše farizeové a saduceové, pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal.
Přišli farizeové a saduceové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe. ([Lukáš 12:54-Lukáš 12:56 Matouš 12:38; Marek 8:11; Lukáš 11:16; Jan 2:18 Jan 6:30; 1 Korintským 1:22])
καὶ προσελθόντες οἱ Φαρισαι̑οι καὶ Σαδδουκαι̑οι πειράζοντες ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν σημει̑ον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ ε᾿πιδει̑ξαι αυ᾿τοι̑ς
וַקרֵבו פּרִישֵׁא וזַדֻּוקָיֵא מנַסֵין לֵה ושָׁאלִין לֵה אָתָא מֵן שׁמַיָא דַּנחַוֵא אֵנֻון׃ ס
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "לְעֵת עֶרֶב אַתֶּם אוֹמְרִים, 'מֶזֶג אֲוִיר נָאֶה, כִּי הַשָּׁמַיִם אֲדֻמִּים';
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְעֵת-עֶרֶב תֹּאמְרוּ הִנֵּה יוֺם-צַח בָּא כִּי אָדְמוּ הַשָּׁמָיִם:
On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe.
On však jim odpověděl: „Večer říkáte: ‚Bude krásně, je pěkný západ(j).‘ (j) ř: červená se nebe
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο᾿ψίας γενομένης λέγετε ευ᾿δία πυρράζει γὰρ ὁ ου᾿ρανός
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון מָא דַּהוָא רַמשָׁא אָמרִין אנתֻּון צַחוָא הֻו סֵמקַת גֵּיר שׁמַיָא׃
וּבַבֹּקֶר, 'סַגְרִיר הַיּוֹם, כִּי אֲדֻמִּים וְקוֹדְרִים הַשָּׁמַיִם'. אֶת פְּנֵי הַשָּׁמַיִם אַתֶּם יוֹדְעִים לְפָרֵשׁ, אַךְ אֶת אוֹתוֹת הַזְּמַנִּים אֵינְכֶם יְכוֹלִים?
וּבַבֹּקֶר תֹּאמְרוּ יוֺם-סְעָרָה הַיּוֺם כִּי אָדְמוּ הַשָּׁמָיִם וְקָדָרוּ חֲנֵפִים יֹדְעִים אַתֶּם לִבְחֹן פְּנֵי הַשָּׁמַיִם וְלִבְחֹן אֹתוֺת הָעִתִּים לֹא תוּכָלוּ:
A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů těchto nemůžete?
A ráno: ‚Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků(k).‘ Vzhled oblohy umíte posoudit, a znamení časů nemůžete(l)? (k) ř: červená se zamračené nebe (l) var: – Večer říkáte...znamení as nemžete?
καὶ πρωι̑ σήμερον χειμὼν πυρράζει γὰρ στυγνάζων ὁ ου᾿ρανός τὸ μὲν πρόσωπον του̑ ου᾿ρανου̑ γινὼσκετε διακρίνειν τὰ δὲ σημει̑α τω̑ν καιρω̑ν ου᾿ δύνασθε
וַבצַפרָא אָמרִין אנתֻּון יַומָנָא סַתוָא הֻו סֵמקַת גֵּיר שׁמַיָא כּמִירָאיִת נָסבַּי בַּאפֵּא פַּרצֻופָּא דַּשׁמַיָא יָדעִין אנתֻּון דּתֵבקֻון אָתוָתָא דּזַבנָא הָנָא לָא יָדעִין אנתֻּון דּתֵפרשֻׁון׃
דּוֹר רַע וּמְנָאֵף מְבַקֵּשׁ לוֹ אוֹת, וְאוֹת לֹא יִנָּתֵן לוֹ מִלְּבַד אוֹת יוֹנָה הַנָּבִיא". הוּא עָזַב אוֹתָם וְהָלַךְ.
דֹּר רָע וּמְנָאֵף מְבַקֶּשׁ-לוֺ אוֺת וְאוֺת לֹא יִנָּתֶן-לוֺ זוּלָתִי אוֺת יוֺנָה הַנָּבִיא וַיַּעַזְבֵם וַיֵּלֶךְ לוֺ:
Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení ono Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.
Pokolení zlé a zpronevěřilé(m) hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo.“ Opustil je a odešel. (m) ř: cizoložné ([Matouš 12:39; Marek 8:12-Marek 8:13; Lukáš 11:29])
γενεὰ πονηρὰ καὶ μοιχαλὶς σημει̑ον ε᾿πιζητει̑ καὶ σημει̑ον ου᾿ δοθήσεται αυ᾿τη̑ ει᾿ μὴ τὸ σημει̑ον ᾽Ιωνα̑ καὶ καταλιπών αυ᾿τοὺς α᾿πη̑λθεν
שַׁרבּתָא בִּישׁתָּא וגַיָרתָא אָתָא בָּעיָא וָאתָא לָא מֵתיַהבָא לָה אֵלָא אָתֵה דּיַונָן נבִיָא וַשׁבַק אֵנֻון וֵאזַל׃
כְּשֶׁעָבְרוּ הַתַּלְמִידִים אֶל הַצַּד הַשֵּׁנִי שָׁכְחוּ לָקַחַת לֶחֶם. אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ:
וְכַאֲשֶׁר בָּאוּ תַלְמִידָיו אֶל-עֵבֶר הַיָּם שָׁכְחוּ לָקַחַת אִתָּם צֵדָה לַדָּרֶךְ:
A plavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.
Když byli učedníci na druhém břehu, shledali, že si zapomněli vzít chleby. ([Marek 8:14-Marek 8:21 Lukáš 12:1])
καὶ ε᾿λθόντες οἱ μαθηταὶ ει᾿ς τὸ πέραν ε᾿πελάθοντο α῎ρτους λαβει̑ν
וכַד אֵתַו תַּלמִידַוהי לעֵברָא טעַו דּנֵסבֻון עַמהֻון לַחמָא׃
"שִׂימוּ לְבַבְכֶם וְהִזָּהֲרוּ מִשְֹאוֹר הַפְּרוּשִׁים וְהַצְּדוֹקִים."
וְיֵשׁוּעַ אָמַר אֲלֵיהֶם רְאוּ וְהִשָּׁמְרוּ לָכֶם מְִּׂאֹר הַפְּרוּשִׁים וְהַצַּדּוּקִים:
Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.
Ježíš jim řekl: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁρα̑τε καὶ προσέχετε α᾿πὸ τη̑ς ζύμης τω̑ν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חזַו אֵזדַּהרו מֵן חמִירָא דַּפרִישֵׁא וַדזַדֻּוקָיֵא׃
אַךְ הֵם אָמְרוּ בִּלְבָבָם, "לֶחֶם לֹא לָקַחְנוּ."
וַיְהִי הֵם נְדוֺנִים לֵאמֹר כִּי לֹא-לָקַחְנוּ לָחֶם:
Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba.
Oni však u sebe uvažovali: „Nevzali jsme chleba.“
οἱ δὲ διελογίζοντο ε᾿ν ἑαυτοι̑ς λέγοντες ο῞τι α῎ρτους ου᾿κ ε᾿λάβομεν
הֵנֻון דֵּין מֵתרַעֵין הוַו בּנַפשׁהֻון וָאמרִין דּלַחמָא לָא נסַבו׃
יֵשׁוּעַ הִבְחִין בָּזֶה וְאָמַר: "קְטַנֵּי אֱמוּנָה, מַדּוּעַ אַתֶּם אוֹמְרִים בְּקִרְבְּכֶם שֶׁאֵין לָכֶם לֶחֶם?
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם קְטַנֵּי אֱמוּנָה לָמָּה-זֶּה אַתֶּם נְדוֺנִים כִּי לֹא-לְקַחְתֶּם לָחֶם:
A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali?
Když to Ježíš zpozoroval, řekl: „Proč mluvíte o tom, malověrní, že nemáte chleba? ([Matouš 6:30 Matouš 8:26 Matouš 14:31])
γνοὺς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τί διαλογίζεσθε ε᾿ν ἑαυτοι̑ς ο᾿λιγόπιστοι ο῞τι α῎ρτους ου᾿κ ε῎χετε
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע וֵאמַר להֻון מָנָא מֵתחַשׁבִין אנתֻּון בּנַפשׁכֻון זעֻורַי הַימָנֻותָא דּלַחמָא לָא שׁקַלתֻּון׃
עֲדַיִן אֵינְכֶם מְבִינִים אַף לֹא זוֹכְרִים אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם לַחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אִישׁ וְכַמָּה סַלִּים לְקַחְתֶּם?
הֲכִי עוֺד לֹא תַשְׂכִּילוּ וְלֹא תִזְכְּרוּ אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם אָכְלוּ חֲמֵשֶׁת אֲלָפִים וְכַמָּה סַלִּים אֲשֶׁר נְשָׂאתֶם:
Ještě-liž nerozumíte, ani nepamatujete na těch pět chlebů a na pět tisíců, a kolik jste košů nazbírali?
Ještě nerozumíte ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik košů jste sebrali? ([Matouš 14:13-Matouš 14:21])
ου῎πω νοει̑τε ου᾿δὲ μνημονεύετε τοὺς πέντε α῎ρτους τω̑ν πεντακισχιλίων καὶ πόσους κοφίνους ε᾿λάβετε
לָא עדַמָא להָשָׁא אֵסתַּכַּלתֻּון לָא עָהדִּין אנתֻּון להָנֻון חַמשָׁא לַחמִין דּחַמשָׁא אַלפִין וַכמָא קֻופִינִין שׁקַלתֻּון׃
גַּם לֹא אֶת שֶׁבַע כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם לְאַרְבַּעַת אֲלָפִים אִישׁ וְכַמָּה סַלִּים לְקַחְתֶּם?
וְגַם-שִׁבְעַת הַלֶּחֶם אָכְלוּ אַרְבַּעַת אֲלָפִים וְכַמָּה סַלִּים אֲשֶׁר נְשָׂאתֶם:
Ani na těch sedm chlebů, a na čtyři tisíce, a kolik jste košů nazbírali?
Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste sebrali? ([Matouš 15:32-Matouš 15:39])
ου᾿δὲ τοὺς ἑπτὰ α῎ρτους τω̑ν τετρακισχιλίων καὶ πόσας σπυρίδας ε᾿λάβετε
ולָא להָנֻון שַׁבעָא לַחמִין דַּארבּעָא אַלפִין וַכמָא אֵספּרִידִין שׁקַלתֻּון׃
אֵיךְ זֶה אֵינְכֶם מְבִינִים שֶׁלֹּא עַל כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם? הִזָּהֲרוּ מִשְֹאוֹר הַפְּרוּשִׁים וְהַצְּדוֹקִים!"
וְאֵיךְ לֹא תַשְׂכִּילוּ כִּי לֹא עַל-דְּבַר לֶחֶם אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי אִם-לְהִשָּׁמֵר מְִּׂאֹר הַפְּרוּשִׁים וְהַצַּדּוּקִים:
I kterakž nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě, abyste se varovali kvasu farizejského a saducejského?
Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“
πω̑ς ου᾿ νοει̑τε ο῞τι ου᾿ περὶ α῎ρτων ει῏πον ὑμι̑ν προσέχετε δὲ α᾿πὸ τη̑ς ζύμης τω̑ν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων
אַיכַּן לָא אֵסתַּכַּלתֻּון דּלָא הוָא עַל לַחמָא אֵמרֵת לכֻון אֵלָא דּתֵזדַּהרֻון מֵן חמִירָא דַּפרִישֵׁא וַדזַדֻּוקָיֵא׃ ס
אָז הֵבִינוּ כִּי לֹא אָמַר לָהֶם לְהִזָּהֵר מִשְֹאוֹר הַלֶּחֶם אֶלָּא מִתּוֹרַת הַפְּרוּשִׁים וְהַצְּדוֹקִים.
אָז הֵבִינוּ כִּי לֹא אָמַר לָהֶם לְהִשָּׁמֵר מְִּׂאֹר הַלָּחֶם כִּי אִם-מִתּוֺרַת הַפְּרוּשִׁים וְהַצַּדּוּקִים:
Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.
Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem(n), nýbrž před učením farizeů a saduceů. (n) var: + chlebovým
τότε συνη̑καν ο῞τι ου᾿κ ει῏πεν προσέχειν α᾿πὸ τη̑ς ζύμης τω̑ν α῎ρτων α᾿λλὰ α᾿πὸ τη̑ς διδαχη̑ς τω̑ν Φαρισαίων καὶ Σαδδουκαίων
הָידֵּין אֵסתַּכַּלו דּלָא אֵמַר דּנֵזדַּהרֻון מֵן חמִירָא דּלַחמָא אֵלָא מֵן יֻולפָּנָא דַּפרִישֵׁא וַדזַדֻּוקָיֵא סס׃
כְּשֶׁבָּא יֵשׁוּעַ אֶל סְבִיבוֹת קֵיסַרְיָה שֶׁל פִילִיפּוֹס שָׁאַל אֶת תַּלְמִידָיו: "מָה אוֹמְרִים הָאֲנָשִׁים עַל בֶּן־הָאָדָם, מִי הוּא?"
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ אֶל-גְּלִילוֺת קִיסְרִין אֲשֶׁר לְפִילִפּוֺס וַיִּשְׁאַל אֶת-תַּלְמִידָיו לֵאמֹר מָה-אֹמְרִים הָאֲנָשִׁים עָלַי מִי הוּא בֶּן-הָאָדָם:
Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým praví lidé býti mne, Syna člověka?
Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ ([Marek 8:27-Marek 8:29; Lukáš 9:18-Lukáš 9:20])
ε᾿λθών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὰ μέρη Καισαρείας τη̑ς Φιλίππου η᾿ρὼτα τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ λέγων τίνα λέγουσιν οἱ α῎νθρωποι ει῏ναι τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
כַּד דֵּין אֵתָא יֵשֻׁוע לַאתרָא דּקֵסַרִיַא דפִילִיפָּוס משַׁאֵל הוָא לתַלמִידַוהי וָאמַר מַנֻו אָמרִין עלַי אנָשָׁא דִּאיתַי בּרֵה דּאנָשָׁא׃
הֵשִׁיבוּ: "יֵשׁ אוֹמְרִים, 'יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל'; אֲחֵרִים אוֹמְרִים, 'אֵלִיָּהוּ'; וַאֲחֵרִים - 'יִרְמְיָהוּ אוֹ אֶחָד מֵהַנְּבִיאִים'."
וַיַּעֲנוּ יֵשׁ אֹמְרִים יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וְיֵשׁ אֹמְרִים אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אֹמְרִים יִרְמְיָהוּ אוֺ אֶחָד מִן-הַנְּבִיאִים:
A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, jiní pak Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
Oni řekli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ ([Lukáš 9:7-Lukáš 9:8])
οἱ δὲ ει῏παν οἱ μὲν ᾽Ιωάννην τὸν βαπτιστήν α῎λλοι δὲ ᾽Ηλίαν ε῞τεροι δὲ ᾽Ιερεμίαν η῍ ε῞να τω̑ν προφητω̑ν
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו אִית דָּאמרִין יֻוחַנָן מַעמדָנָא אחרָנֵא דֵּין אֵלִיָא וַאחרָנֵא אֵרַמיָא אַו חַד מֵן נבִיֵא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "וְאַתֶּם מָה אוֹמְרִים, מִי אֲנִי?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם וְאַתֶּם מַה-תֹּאמְרוּ עָלַי מִי אָנִי:
I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?
Řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς δὲ τίνα με λέγετε ει῏ναι
אָמַר להֻון אַנתֻּון דֵּין מַנֻו אָמרִין אנתֻּון דִּאיתַי׃ ס
עָנָה שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְאָמַר: "אַתָּה הַמָּשִׁיחַ, בֶּן־אֱלֹהִים חַיִּים!"
וַיַּעַן שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמַר אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-אֱלֹהִים חַיִּים:
I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.
Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš(o), Syn Boha živého.“ (o) Kristus (tak i Matouš 16:20) ([Jan 6:68-Jan 6:69])
α᾿ποκριθεὶς δὲ Σίμων Πέτρος ει῏πεν σὺ ει῏ ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ του̑ ζω̑ντος
ענָא שֵׁמעֻון כִּאפָא וֵאמַר אַנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא חַיָא׃ ס
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַשְׁרֶיךָ שִׁמְעוֹן בַּר־יוֹנָה, כִּי לֹא בָּשָׁר וָדָם גִּלָּה לְךָ, אֶלָּא אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּמֶר אֵלָיו אַשְׁרֶיךׇ שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה לֹא בָשָׂר וָדָם גִּלָּה-לְךׇ זֶה כִּי אִם-אָבִי אֲשֶׁר בַּשָּׁמָיִם:
A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.
Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův(p), protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. (p) ř: Bar-Jona (aramejsky) ([Matouš 11:27; Jan 6:65])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ μακάριος ει῏ Σίμων Βαριωνα̑ ο῞τι σὰρξ καὶ αι῟μα ου᾿κ α᾿πεκάλυψέν σοι α᾿λλ῾ ὁ πατήρ μου ὁ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה טֻובַיךְּ שֵׁמעֻון בּרֵה דּיַונָא דּבֵסרָא וַדמָא לָא גּלָא לָך אֵלָא אָבי דּבַשׁמַיָא׃
וְגַם אֲנִי אוֹמֵר לְךָ כִּי אַתָּה כֵּיפָא וְעַל הַצּוּר הַזֶּה אֶבְנֶה אֶת קְהִלָּתִי וְשַׁעֲרֵי שְׁאוֹל לֹא יִגְבְּרוּ עָלֶיהָ.
וְגַם-אֲנִי אַגִּיד לְךׇ כִּי אַתָּה הוּא כֵּיפָא וְעַל-הַכֵּף הַזֶּה אֶבְנֶה אֶת-קְהִלָּתִי וְשַׁעֲרֵי שְׁאוֺל לֹא יִגְבְּרוּ עָלֶיהָ:
I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.
A já ti pravím, že ty jsi Petr(q); a na této skále(r) zbuduji svou církev a brány pekel(s) ji nepřemohou. (q) ‚petra‘ řecky ‚skála‘ (r) aram: kefa = ř: Petros i petra (s) mocnosti smrti ([Jan 1:42; Izajáš 28:15-Izajáš 28:16; Efezským 2:20])
κα᾿γώ δέ σοι λέγω ο῞τι σὺ ει῏ Πέτρος καὶ ε᾿πὶ ταύτη τη̑ πέτρα οι᾿κοδομήσω μου τὴν ε᾿κκλησίαν καὶ πύλαι α̑δου ου᾿ κατισχύσουσιν αυ᾿τη̑ς
אָף אֵנָא אָמַר אנָא לָך דַּאנתּ הֻו כִּאפָא ועַל הָדֵא כִּאפָא אֵבנֵיה לעִדּתּי ותַרעֵא דַּשׁיֻול לָא נֵחסנֻונָה׃
אֶתֵּן לְךָ אֶת מַפְתְּחוֹת מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם וְכָל מַה שֶּׁתֶּאֱסֹר עַל הָאָרֶץ יִהְיֶה אָסוּר בַּשָּׁמַיִם, וְכָל מַה שֶּׁתַּתִּיר עַל הָאָרֶץ יִהְיֶה מֻתָּר בַּשָּׁמַיִם."
וְנָתַתִּי לְךׇ אֶת-מַפְתְּחוֺת מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם אֶת-אֲשֶׁר תֶּאֱסֹר עַל-הָאָרֶץ אָסוּר יִהְיֶה בַּשָּׁמַיִם וְאֶת-אֲשֶׁר תַּתִּיר עַל-הָאָרֶץ מֻתָּר יִהְיֶה בַשָּׁמָיִם:
A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi(t), a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi(u).“ (t) ř: co svážeš... bude svázáno (u) ř: co rozvážeš... bude rozvázáno ([Izajáš 22:22; Matouš 18:18; Jan 20:23])
δὼσω σοι τὰς κλει̑δας τη̑ς βασιλείας τω̑ν ου᾿ρανω̑ν καὶ ο῍ ε᾿ὰν δήσης ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ε῎σται δεδεμένον ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς καὶ ο῍ ε᾿ὰν λύσης ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ε῎σται λελυμένον ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
לָך אֵתֵּל קלִידֵא דּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא וכֻל מֵדֵּם דּתֵאסֻור בַּארעָא נֵהוֵא אַסִיר בַּשׁמַיָא ומֵדֵּם דּתֵשׁרֵא בַּארעָא נֵהוֵא שׁרֵא בַּשׁמַיָא׃ ס
אָז הִזְהִיר אֶת תַּלְמִידָיו שֶׁלֹּא יְסַפְּרוּ לְאִישׁ כִּי הוּא הַמָּשִׁיחַ.
אָז צִוָּה עַל-תַּלְמִידָיו לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ כִּי הוּא יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ:
Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.
Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš. ([Marek 8:30-Marek 8:33; Lukáš 9:21-Lukáš 9:22 Matouš 17:9])
τότε διεστείλατο τοι̑ς μαθηται̑ς ι῞να μηδενὶ ει῎πωσιν ο῞τι αυ᾿τός ε᾿στιν ὁ Χριστός
הָידֵּין פַּקֵד לתַלמִידַוהי דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון דּהֻויֻו משִׁיחָא׃
מֵאוֹתָהּ עֵת הֵחֵל יֵשׁוּעַ לְהַבְהִיר לְתַלְמִידָיו כִּי עָלָיו לָלֶכֶת לִירוּשָׁלַיִם וְלִסְבֹּל הַרְבֵּה מִידֵי הַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים, וּלְהֵהָרֵג וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי לָקוּם.
מֵהָעֵת הַהִיא הֵחֵל יֵשׁוּעַ לְהוֺרֹת לְתַלְמִידָיו כִּי עָלָיו לָלֶכֶת יְרוּשָׁלַיְמָה לִהְיוֺת מְעֻנֶּה עַד-מְאֹד עַל-יְדֵי הַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְגַם מוֺת יוּמָת וּבַיּוֺם הַשְּׁלִשִׁי יָקוּם:
A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží {biskupů} a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Od té doby začal Ježíš(v) ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen. (v) var: + Kristus ([Matouš 17:22-Matouš 17:23 Matouš 20:17-Matouš 20:19])
α᾿πὸ τότε η῎ρξατο ὁ ᾽Ιησου̑ς δεικνύειν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ο῞τι δει̑ αυ᾿τὸν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα α᾿πελθει̑ν καὶ πολλὰ παθει̑ν α᾿πὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ α᾿ρχιερέων καὶ γραμματέων καὶ α᾿ποκτανθη̑ναι καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα ε᾿γερθη̑ναι
ומֵן הָידֵּין שַׁרִי יֵשֻׁוע לַמחַוָיֻו לתַלמִידַוהי דַּעתִיד הֻו דּנִאזַל לֻאורִשׁלֵם וסַגִּי נֵחַשׁ מֵן קַשִׁישֵׁא ומֵן רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ונֵתקטֵל וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
לָקַח אוֹתוֹ כֵּיפָא לַצַּד וְהֵחֵל לִגְעֹר בּוֹ בְּאָמְרוֹ: "חָלִילָה לְךָ, אֲדוֹנִי. אַל יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה לְךָ!"
וַיִּקָּחֵהוּ פֶטְרוֺס וַיָּחֶל לִגְעָר-בּוֺ לֵאמֹר חָלִלָה לְּךׇ אֲדֹנִי חָלִלָה לְּךׇ מִדָּבָר כָּזֶה:
I odved ho Petr, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nikoli nestane se tobě toho.
Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!“
καὶ προσλαβόμενος αυ᾿τὸν ὁ Πέτρος η῎ρξατο ε᾿πιτιμα̑ν αυ᾿τω̑ λέγων ι῞λεὼς σοι κύριε ου᾿ μὴ ε῎σται σοι του̑το
ודַברֵה כִּאפָא ושַׁרִי למֵכָאא בֵּה וֵאמַר חָס לָך מָרי דּתֵהוֵא לָך הָדֵא׃
פָּנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לְכֵּיפָא: "סוּר מִלְּפָנַי, שָׂטָן. מִכְשׁוֹל אַתָּה לִי, כִּי אֵין לִבְּךָ לְדִבְרֵי אֱלֹהִים אֶלָּא לְדִבְרֵי בְּנֵי אָדָם."
וַיִּפֶן וַיֹּאמֶר אֶל-פֶּטְרוֺס סוּר שָׂטָן מֵעַל פָּנַי לְמוֺקֵשׁ אַתָּה לִי כִּי לֹא תַשְׂכִּיל אֵת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים כִּי-אִם אֵת אֲשֶׁר לָאָדָם:
Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.
Ale on se obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ ([Matouš 4:10])
ὁ δὲ στραφεὶς ει῏πεν τω̑ Πέτρω υ῞παγε ο᾿πίσω μου Σατανα̑ σκάνδαλον ει῏ ε᾿μου̑ ο῞τι ου᾿ φρονει̑ς τὰ του̑ θεου̑ α᾿λλὰ τὰ τω̑ν α᾿νθρὼπων
הֻו דֵּין אֵתפּנִי וֵאמַר לכִאפָא זֵל לָך לבֵסתַּרי סָטָנָא תֻּוקַלתָּא אַנתּ לִי דּלָא מֵתרַעֵא אַנתּ דַּאלָהָא אֵלָא דַּבנַי־אנָשָׁא׃ ס
אָז אָמַר יֵשׁוּעַ לְתַלְמִידָיו: "מִי שֶׁרוֹצֶה לָבוֹא אַחֲרַי, שֶׁיִּתְכַּחֵשׁ לְעַצְמוֹ וְיִקַּח אֶת צְלָבוֹ וְיֵלֵךְ אַחֲרַי;
אָז אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו מִי הֶחָפֵץ לָלֶכֶת אַחֲרַי יַשְׁלִיךְ אֶת-נַפְשׁוֺ מִנֶּגֶד וְיִָּׂא אֶת-צְלָבוֺ וְיֵלֵךְ אַחֲרָי:
Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. ([Marek 8:34-Marek 8:9 Marek :1; Lukáš 9:23-Lukáš 9:27 Matouš 10:38; Lukáš 14:27])
τότε ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ει῎ τις θέλει ο᾿πίσω μου ε᾿λθει̑ν α᾿παρνησάσθω ἑαυτὸν καὶ α᾿ράτω τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑ καὶ α᾿κολουθείτω μοι
הָידֵּין אֵמַר יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי מַן דּצָבֵא דּנִאתֵא בָּתַרי נֵכפֻּור בּנַפשֵׁה ונֵשׁקֻול זקִיפֵה ונִאתֵא בָּתַרי׃
כִּי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבֵּד אוֹתָהּ, אֲבָל הַמְאַבֵּד אֶת נַפְשׁוֹ לְמַעֲנִי יִמְצָאֶנָּה.
כִּי מִי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי יִמְצָאֶנָּה:
Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život(x), ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (x) duši (tak i Matouš 16:26) ([Matouš 10:39; Lukáš 17:33; Jan 12:25])
ο῍ς γὰρ ε᾿ὰν θέλη τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ σω̑σαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέση τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε῞νεκεν ε᾿μου̑ εὑρήσει αυ᾿τήν
מַן דּצָבֵא גֵּיר דּנַחֵא נַפשֵׁה נַובּדִיה ומַן דּנַובֵּד נַפשֵׁה מֵטֻלָתי נֵשׁכּחִיה׃
מַה תּוֹעֶלֶת תִּצְמַח לְאָדָם אִם יַרְוִיחַ אֶת כָּל הָעוֹלָם וְיַפְסִיד אֶת נַפְשׁוֹ, אוֹ מַה יִּתֵּן אָדָם כִּתְמוּרָה בְּעַד נַפְשׁוֹ?
כִּי מַה-בֶּצַע לְאִישׁ אִם יִקְנֶה-לּוֺ אֶת-כָּל-הָאָרֶץ וְנַפְשׁוֺ תִכָּרֶת-לוֺ אוֺ מַה-יִּתֵּן אִישׁ פִּדְיוֺן נַפְשׁוֺ:
Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, své pak duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?
Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět? ([Žalmy 49:9])
τί γὰρ ω᾿φεληθήσεται α῎νθρωπος ε᾿ὰν τὸν κόσμον ο῞λον κερδήση τὴν δὲ ψυχὴν αυ᾿του̑ ζημιωθη̑ η῍ τί δὼσει α῎νθρωπος α᾿ντάλλαγμα τη̑ς ψυχη̑ς αυ᾿του̑
מָנָא גֵּיר מֵתהַנֵא בַּרנָשָׁא אֵן כֻּלֵה עָלמָא נֵקנֵא ונַפשֵׁה נֵחסַר אַו מָנָא נֵתֵּל בַּרנָשָׁא תַּחלֻופָא דּנַפשֵׁה׃ ס
הֵן עָתִיד בֶּן־הָאָדָם לָבוֹא בִּכְבוֹד אָבִיו עִם מַלְאָכָיו וְאָז יְשַׁלֵּם לְכָל אִישׁ כְּמַעֲשֵׂהוּ.
כִּי עָתִיד בֶּן-הָאָדָם לָבֹא בִּכְבוֺד אָבִיו עִם-מַלְאָכָיו וְאָז יְשַׁלֵּם לְכָל-אִישׁ כְּמַעֲשֵׂהוּ:
Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdáž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho.
Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. ([Žalmy 62:13; Jeremjáš 17:10; Matouš 25:31-Matouš 25:32; Římanům 2:6; Zjevení Janovo 22:12])
μέλλει γὰρ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε῎ρχεσθαι ε᾿ν τη̑ δόξη του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ μετὰ τω̑ν α᾿γγέλων αυ᾿του̑ καὶ τότε α᾿ποδὼσει ἑκάστω κατὰ τὴν πρα̑ξιν αυ᾿του̑
עתִיד הֻו גֵּיר בּרֵה דּאנָשָׁא דּנִאתֵא בּתֵשׁבֻּוחתָּא דַּאבֻוהי עַם מַלַאכַוהי קַדִּישֵׁא והָידֵּין נֵפרֻוע לאנָשׁ אנָשׁ אַיך עבָדַוהי׃ ס
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, יֵשׁ מִן הָעוֹמְדִים פֹּה שֶׁלֹּא יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי יִרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם בָּא בְּמַלְכוּתוֹ."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם יֵשׁ מִן-הַנִּצָּבִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא-יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי-יִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם בָּא בְּמַלְכוּתוֺ:
Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.
Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím.“ ([Matouš 10:23; 1 Tesalonickým 4:15])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει᾿σίν τινες τω̑ν ω῟δε ἑστὼτων οι῞τινες ου᾿ μὴ γεύσωνται θανάτου ε῞ως α῍ν ι῎δωσιν τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ρχόμενον ε᾿ν τη̑ βασιλεία αυ᾿του̑
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דִּאית אנָשָׁא דּקָימִין תּנָן דּלָא נֵטעמֻון מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֻון לַברֵה דּאנָשָׁא דָּאתֵא בּמַלכֻּותֵה׃ ס
לְאַחַר שִׁשָּׁה יָמִים לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן אָחִיו. הוּא הֶעֱלָה אוֹתָם לְהַר גָּבוֹהַּ לְבַדָּם
וְאַחֲרֵי שֵׁשֶׁת יָמִים לָקַח יֵשׁוּעַ אִתּוֺ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן אָחִיו וַיַּעַל עִמָּהֶם לְבַדָּם אֶל-הַר גָּבֹהַּ:
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. ([Marek 9:2-Marek 9:9; Lukáš 9:28-Lukáš 9:36; 2 Petrův 1:17-2 Petrův 1:18 Matouš 26:37])
καὶ μεθ῾ ἡμέρας ε῍ξ παραλαμβάνει ὁ ᾽Ιησου̑ς τὸν Πέτρον καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ καὶ α᾿ναφέρει αυ᾿τοὺς ει᾿ς ο῎ρος ὑψηλὸν κατ῾ ι᾿δίαν
ובָתַר שׁתָּא יַומִין דּבַר יֵשֻׁוע לכִאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן אַחֻוהי וַאסֵק אֵנֻון לטֻורָא רָמָא בַּלחֻודַיהֻון׃
וְהִשְׁתַּנָּה לְעֵינֵיהֶם; פָּנָיו זָהֲרוּ כַּשֶּׁמֶשׁ וּבְגָדָיו הִלְבִּינוּ כָּאוֹר.
וַיִּשְׁתַּנֶּה לְעֵינֵיהֶם פָּנָיו הִזְהִירוּ כַּשֶּׁמֶשׁ וּלְבוּשָׁיו הִלְבִּינוּ כָּאוֺר:
A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učiněno bílé jako světlo.
A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý(y). (y) var: bílý jako sníh
καὶ μετεμορφὼθη ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν καὶ ε῎λαμψεν τὸ πρόσωπον αυ᾿του̑ ὡς ὁ η῞λιος τὰ δὲ ἱμάτια αυ᾿του̑ ε᾿γένετο λευκὰ ὡς τὸ φω̑ς
וֵאשׁתַּחלַף יֵשֻׁוע קדָמַיהֻון וַנהַר פַּרצֻופֵּה אַיך שֵׁמשָׁא נַחתַּוהי דֵּין חוַרו אַיך נֻוהרָא׃
לְפֶתַע נִרְאוּ אֲלֵיהֶם מֹשֶׁה וְאֵלִיָּהוּ כְּשֶׁהֵם מְדַבְּרִים אִתּוֹ.
וַיֶּחֱזוּ אֶת-מֹשֶׁה וְאֶת-אֵלִיָּהוּ וְהִנָּם מְדַבְּרִים אִתּוֺ:
A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
καὶ ι᾿δοὺ ω῎φθη αυ᾿τοι̑ς Μωϋση̑ς καὶ ᾽Ηλίας συλλαλου̑ντες μετ῾ αυ᾿του̑
וֵאתחזִיו להֻון מֻושֵׁא וֵאלִיָא כַּד ממַללִין עַמֵה׃
הֵגִיב כֵּיפָא וְאָמַר אֶל יֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, טוֹב שֶׁאֲנַחְנוּ כָּאן. אִם תִּרְצֶה אֶעֱשֶׂה פֹּה שָׁלוֹשׁ סֻכּוֹת, לְךָ אַחַת, לְמֹשֶׁה אַחַת וּלְאֵלִיָּהוּ אַחַת."
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ טוֺב לָנוּ אֲדֹנִי לָשֶׁבֶת פֹּה אִם יֵשׁ אֶת-נַפְשְׁךׇ נַעֲשֶׂה-פֹּה שָׁלֹשׁ סֻכּוֺת אַחַת לְךׇ אַחַת לְמֹשֶׁה וְאַחַת לְאֵלִיָּהוּ:
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, uděláme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ Πέτρος ει῏πεν τω̑ ᾽Ιησου̑ κύριε καλόν ε᾿στιν ἡμα̑ς ω῟δε ει῏ναι ει᾿ θέλεις ποιήσω ω῟δε τρει̑ς σκηνάς σοὶ μίαν καὶ Μωϋσει̑ μίαν καὶ ᾽Ηλία μίαν
ענָא דֵּין כִּאפָא וֵאמַר ליֵשֻׁוע מָרי שַׁפִּיר הֻו לַן דַּתנָן נֵהוֵא וֵאן צָבֵא אַנתּ נֵעבֵּד תּנָן תּלָת מַטלִין חדָא לָך וַחדָא למֻושֵׁא וַחדָא לֵאלִיָא׃
עוֹדוֹ מְדַבֵּר וְעָנָן בָּהִיר סָכַךְ עֲלֵיהֶם וְהִנֵּה קוֹל אוֹמֵר מִתּוֹךְ הֶעָנָן: "זֶה בְּנִי אֲהוּבִי אֲשֶׁר חָפַצְתִי בּוֹ; אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן."
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה עָנָן בָּהִיר סֹכֵךְ עֲלֵיהֶם וְהִנֵּה קוֺל-קוֺרֵא מִן-הֶעָנָן זֶה-בְּנִי יְדִידִי אֲשֶׁר רָצְתָה נַפְשִׁי בּוֺ אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן:
Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ ([Matouš 3:17; Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Deuteronomium 18:15])
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ι᾿δοὺ νεφέλη φωτεινὴ ε᾿πεσκίασεν αυ᾿τούς καὶ ι᾿δοὺ φωνὴ ε᾿κ τη̑ς νεφέλης λέγουσα ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός ε᾿ν ω῟ ευ᾿δόκησα α᾿κούετε αυ᾿του̑
ועַד הֻו ממַלֵל הָא ענָנָא נַהִירתָּא אַטלַת עלַיהֻון וקָלָא הוָא מֵן ענָנָא דָּאמַר הָנַו בֵּרי חַבִּיבָא דּבֵה אֵצטבִית לֵה שׁמַעו סּ סּ׃
כְּשָׁמְעָם זֹאת נָפְלוּ הַתַּלְמִידִים עַל פְּנֵיהֶם וּפָחֲדוּ עַד מְאֹד.
כִּשְׁמֹעַ הַתַּלְמִידִים וַיִּפְּלוּ עַל-פְּנֵיהֶם וַיִּירְאוּ מְאֹד:
To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ μαθηταὶ ε῎πεσαν ε᾿πὶ πρόσωπον αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿φοβήθησαν σφόδρα
וכַד שׁמַעו תַּלמִידֵא נפַלו עַל אַפַּיהֻון וַדחֵלו טָב׃
יֵשׁוּעַ נִגַּשׁ, נָגַע בָּהֶם וְאָמַר: "קוּמוּ וְאַל תִּפְחֲדוּ!"
וַיִּגַּשׁ יֵשׁוּעַ וַיִּגַּע-בָּם וַיֹּאמַר קוּמוּ אַל-תִּירָאוּ:
A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.
Ale Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“
καὶ προση̑λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ἁψάμενος αυ᾿τω̑ν ει῏πεν ε᾿γέρθητε καὶ μὴ φοβει̑σθε
וֵאתקַרַב לוָתהֻון יֵשֻׁוע וַקרֵב להֻון וֵאמַר קֻומו לָא תֵּדחלֻון׃
הֵם נָשְׂאוּ עֵינֵיהֶם וְלֹא רָאוּ אִישׁ זוּלָתִי יֵשׁוּעַ לְבַדּוֹ.
וַיִּשְׂאוּ אֶת-עֵינֵיהֶם וַיִּרְאוּ כִּי אֵין אִישׁ זוּלָתִי יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ:
Pozdvihše pak očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného než Ježíše samotného.
ε᾿πάραντες δὲ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿τω̑ν ου᾿δένα ει῏δον ει᾿ μὴ αυ᾿τὸν ᾽Ιησου̑ν μόνον
וַארִימו עַינַיהֻון וַלאנָשׁ לָא חזַו אֵלָא אֵן ליֵשֻׁוע בַּלחֻודַוהי׃
כְּשֶׁיָּרְדוּ מִן הָהָר צִוָּה עֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ: "אַל תְּסַפְּרוּ אֶת הַמַּרְאֶה לְאִישׁ עַד אֲשֶׁר יָקוּם בֶּן־הָאָדָם מִן הַמֵּתִים."
וּבְרִדְתָּם מִן-הָהָר צִוָּה עֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר אַל-תַּגִּידוּ אֶת-הַמַּרְאֶה לְאִישׁ עַד כִּי-יָקוּם בֶּן-הָאָדָם מִן-הַמֵּתִים:
Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“ ([Matouš 16:20])
καὶ καταβαινόντων αυ᾿τω̑ν ε᾿κ του̑ ο῎ρους ε᾿νετείλατο αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων μηδενὶ ει῎πητε τὸ ο῞ραμα ε῞ως ου῟ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κ νεκρω̑ν ε᾿γερθη̑
וכַד נָחתִּין מֵן טֻורָא פַּקֵד אֵנֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לעִין אנָשׁ לָא תִּאמרֻון חֵזוָא הָנָא עדַמָא דַּנקֻום בּרֵה דּאנָשָׁא מֵן מִיתֵא׃ ס
שְׁאָלוּהוּ הַתַּלְמִידִים: "מַדּוּעַ זֶה אוֹמְרִים הַסּוֹפְרִים כִּי אֵלִיָּהוּ צָרִיךְ לָבוֹא תְּחִלָּה?"
וַיִּשְׁאָלֻהוּ תַלְמִידָיו לֵאמֹר לָמָּה-זֶּה יֹאמְרוּ הַסּוֺפְרִים כִּי אֵלִיָּהוּ בֹּא יָבֹא רִאשׁוֺנָה:
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé přijíti?
Učedníci se ho ptali: „Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“ ([Marek 9:10-Marek 9:13; Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Žalmy 22:1-Žalmy 22:18; Izajáš 53:3])
καὶ ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ λέγοντες τί ου῏ν οἱ γραμματει̑ς λέγουσιν ο῞τι ᾽Ηλίαν δει̑ ε᾿λθει̑ν πρω̑τον
ושַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה מָנָא הָכִיל סָפרֵא אָמרִין דֵּאלִיָא וָלֵא דּנִאתֵא לֻוקדַם׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אֵלִיָּהוּ אָמְנָם יָבוֹא וְיָשִׁיב אֶת הַכֹּל,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָכֵן אֵלִיָּהוּ יָבֹא בָרִאשׁוֺנָה לְהָשִׁיב אֶת-הַכֹּל:
Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci.
On jim odpověděl: „Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko.
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ᾽Ηλίας μὲν ε῎ρχεται καὶ α᾿ποκαταστήσει πάντα
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר אֵלִיָא אָתֵא לֻוקדַם דּכֻל מֵדֵּם נשַׁלֵם׃
אֲבָל אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם שֶׁאֵלִיָּהוּ כְּבָר בָּא וְלֹא הִכִּירוּהוּ אֶלָּא עָשׂוּ בּוֹ כִּרְצוֹנָם; כָּךְ גַּם בֶּן־הָאָדָם עָתִיד לִסְבֹּל מִיָּדָם."
אֶפֶס אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֵלִיָּהוּ כְּבָר בָּא וְלֹא הִכִּירֻהוּ וַיַּעֲשׂוּ-בוֺ כִּרְצוֺנָם וְכֵן גַּם-בֶּן-הָאָדָם יְעֻנֶּה תַּחַת יָדָם:
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn člověka bude od nich trpět.“ ([Matouš 11:14])
λέγω δὲ ὑμι̑ν ο῞τι ᾽Ηλίας η῎δη η῟λθεν καὶ ου᾿κ ε᾿πέγνωσαν αυ᾿τὸν α᾿λλὰ ε᾿ποίησαν ε᾿ν αυ᾿τω̑ ο῞σα η᾿θέλησαν ου῞τως καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου μέλλει πάσχειν ὑπ῾ αυ᾿τω̑ν
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּהָא אֵלִיָא אֵתָא ולָא יַדעֻוהי וַעבַדו בֵּה כֻּל מָא דַּצבַו הָכַנָא אָף בּרֵה דּאנָשָׁא עתִיד דּנֵחַשׁ מֵנהֻון׃
אָז הֵבִינוּ הַתַּלְמִידִים כִּי עַל יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל דִּבֵּר אֲלֵיהֶם.
אָז הִשְׂכִּילוּ הַתַּלְמִידִים כִּי עַל-יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Tedy srozuměli učedlníci, že jim to pravil o Janovi Křtiteli.
Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.
τότε συνη̑καν οἱ μαθηταὶ ο῞τι περὶ ᾽Ιωάννου του̑ βαπτιστου̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς
הָידֵּין אֵסתַּכַּלו תַּלמִידֵא דּעַל יֻוחַנָן מַעמדָנָא אֵמַר להֻון׃ ס
כַּאֲשֶׁר בָּאוּ אֶל הֲמוֹן הָעָם נִגַּשׁ אֵלָיו אִישׁ וְכָרַע עַל בִּרְכָּיו לְפָנָיו.
וַיְהִי בְּבֹאָם אֶל-הֲמוֺן הָעָם וַיִּגַּשׁ אֵלָיו אִישׁ וַיִּכְרַע עַל-בִּרְכָּיו:
A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, a poklekl před ním na kolena,
Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil: ([Marek 9:14-Marek 9:29; Lukáš 9:37-Lukáš 9:43])
καὶ ε᾿λθόντων πρὸς τὸν ο῎χλον προση̑λθεν αυ᾿τω̑ α῎νθρωπος γονυπετω̑ν αυ᾿τὸν
וכַד אֵתַו לוָת כֵּנשָׁא קרֵב לֵה גַּברָא וַברֵך עַל בֻּורכַּוהי׃
אָמַר הָאִישׁ: "אֲדוֹנִי, רַחֵם נָא עַל בְּנִי. הוּא מֻכֵּה יָרֵחַ וּמַחֲלָתוֹ קָשָׁה, כִּי לְעִתִּים קְרוֹבוֹת הוּא נוֹפֵל לָאֵשׁ וּלְעִתִּים קְרוֹבוֹת לַמַּיִם.
וַיֹּאמַר אֲדֹנִי חוּסָה-נָּא עַל-בְּנִי כִּי-מֻכֵּה יָרֵחַ הוּא וּמְעֻנֶּה עַד-מְאֹד כִּי-פְעָמִים רַבּוֺת יִפֹּל אֶל-תּוֺךְ הָאֵשׁ וּפְעָמִים רַבּוֺת אֶל-תּוֺךְ הַמָּיִם:
A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a těžce se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
„Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle(z): často padá do ohně a často do vody. (z) var: zle trpí
καὶ λέγων κύριε ε᾿λέησόν μου τὸν υἱόν ο῞τι σεληνιάζεται καὶ κακω̑ς πάσχει πολλάκις γὰρ πίπτει ει᾿ς τὸ πυ̑ρ καὶ πολλάκις ει᾿ς τὸ υ῞δωρ
וֵאמַר לֵה מָרי אֵתרַחַם עלַי בֵּרי דִּאית לֵה בַּר־אֵגָּרָא ובִישָׁאיִת עבִיד כּמָא גֵּיר זַבנִין בּנֻורָא נָפֵל וַכמָא זַבנִין בּמַיָא׃
הֵבֵאתִי אוֹתוֹ אֶל תַּלְמִידֶיךָ וְהֵם לֹא יָכְלוּ לְרַפְּאוֹ."
וַאֲנִי הֲבִיאֹתִיו אֶל-תַּלְמִידֶיךׇ וְלֹא מָצְאָה יָדָם לְרַפֵּא אֹתוֺ:
I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“
καὶ προσήνεγκα αυ᾿τὸν τοι̑ς μαθηται̑ς σου καὶ ου᾿κ η᾿δυνήθησαν αυ᾿τὸν θεραπευ̑σαι
וקַרֵבתֵה לתַלמִידַיךְּ ולָא אֵשׁכַּחו למַאסָיֻותֵה׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הוֹי דּוֹר חֲסַר אֱמוּנָה וּמְעַוֵּת דֶּרֶךְ, עַד מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם? עַד מָתַי אֶסְבֹּל אֶתְכֶם? הָבִיאוּ אוֹתוֹ הֵנָּה אֵלַי!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר הוֺי דּוֺר לֹא-אֵמֻן בּוֺ דּוֺר תַּהְפֻּכֹת עַד-מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם עַד-מָתַי אֶָּׂא אֶתְכֶם הֲבִיאֻהוּ אֵלַי הֵנָּה:
Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás snášeti budu? Přiveďte mi jej sem.
Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!“ ([Deuteronomium 32:5 Deuteronomium 32:20])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ω῏ γενεὰ α῎πιστος καὶ διεστραμμένη ε῞ως πότε μεθ῾ ὑμω̑ν ε῎σομαι ε῞ως πότε α᾿νέξομαι ὑμω̑ν φέρετέ μοι αυ᾿τὸν ω῟δε
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר אֻון שַׁרבּתָא דּלָא מהַימנָא וַמעַקַלתָּא עדַמָא לֵאמַתי אֵהוֵא עַמכֻון וַעדַמָא לֵאמַתי אֵסַיבַּרכֻון אַיתָּיהי לִי לכָא׃ ס
גָּעַר יֵשׁוּעַ בַּשֵּׁד וְהַשֵּׁד יָצָא מִמֶּנּוּ. מֵאוֹתָהּ שָׁעָה נִרְפָּא הַנַּעַר.
וַיִּגְעַר-בּוֺ יֵשׁוּעַ וַיֵּצֵא הָרוּחַ הָרָע מִמֶּנּוּ וַיֵּרָפֵא הַנַּעַר בָּעֵת הַהִיא:
I přimluvil tomu ďábelství Ježíš. I vyšlo od něho; a uzdraven jest ten mládenec v tu hodinu.
Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; a od té chvíle byl chlapec zdráv. ([Matouš 8:13 Matouš 9:22 Matouš 15:28; Jan 4:52-Jan 4:53])
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿ξη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑ τὸ δαιμόνιον καὶ ε᾿θεραπεύθη ὁ παι̑ς α᾿πὸ τη̑ς ω῞ρας ε᾿κείνης
וַכאָא בֵּה יֵשֻׁוע וַנפַק מֵנֵה שִׁאדָא וֵאתַאסִי טַליָא מֵן הָי שָׁעתָא׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן נִגְּשׁוּ הַתַּלְמִידִים אֶל יֵשׁוּעַ לְבַדָּם וְשָׁאֲלוּ: "מַדּוּעַ לֹא יָכֹלְנוּ אֲנַחְנוּ לְגָרֵשׁ אוֹתוֹ?"
אָז נִגְּשׁוּ הַתַּלְמִידִים לְבַדָּם אֶל-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ מַדּוּעַ לֹא מָצְאָה יָדֵנוּ אֲנַחְנוּ לְגָרְשׁוֺ:
Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
τότε προσελθόντες οἱ μαθηταὶ τω̑ ᾽Ιησου̑ κατ῾ ι᾿δίαν ει῏πον διὰ τί ἡμει̑ς ου᾿κ η᾿δυνήθημεν ε᾿κβαλει̑ν αυ᾿τό
הָידֵּין קרֵבו תַּלמִידֵא לוָת יֵשֻׁוע בַּלחֻודַוהי וֵאמַרו לֵה למָנָא חנַן לָא אֵשׁכַּחן למַאסָיֻותֵה׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "בִּגְלַל מִעוּט אֱמוּנַתְכֶם. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם יֵשׁ לָכֶם אֱמוּנָה כְּגַרְגִּיר הַחַרְדָּל וְתֹאמְרוּ לָהָר הַזֶּה 'זוּז מִפֹּה לְשָׁם' - הוּא יָזוּז, וְשׁוּם דָּבָר לֹא יִבָּצֵר מִכֶּם.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם מִפְּנֵי חֹסֶר אֱמוּנַתְכֶם כִּי הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-יֵשׁ בָּכֶם אֱמוּנָה כְּגַרְגַּר חַרְדָּל וַאֲמַרְתֶּם לָהָר הַזֶּה הֵעָתֵק מִזֶּה שָׁמָּה וְיֵעָתֵק מִמְּקוֺמוֺ וְלֹא יִפָּלֵא מִכֶּם דָּבָר:
Ježíš pak řekl jim: Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného.
On jim řekl: „Pro vaši malověrnost(a)! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné(b).“ (a) var: nevěru (b) var: + 21 Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem. ([Matouš 21:21; Marek 11:22-Marek 11:23; Lukáš 17:6])
ὁ δὲ λέγει αυ᾿τοι̑ς διὰ τὴν ο᾿λιγοπιστίαν ὑμω̑ν α᾿μὴν γὰρ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν ε῎χητε πίστιν ὡς κόκκον σινάπεως ε᾿ρει̑τε τω̑ ο῎ρει τούτω μετάβα ε῎νθεν ε᾿κει̑ καὶ μεταβήσεται καὶ ου᾿δὲν α᾿δυνατήσει ὑμι̑ν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע מֵטֻל לָא הַימָנֻותכֻון ס אַמִין גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דֵּאן תֵּהוֵא בּכֻון הַימָנֻותָא אַיך פּרֵדּתָּא דּחַרדּלָא תִּאמרֻון לטֻורָא הָנָא דּשַׁנָא מֵכָּא וַנשַׁנֵא ומֵדֵּם לָא נֵחסַנכֻון׃
[missing]
מִן רוּחַ כָּזֶה לֹא-יְגֹרָשׁ כִּי אִם-בִּתְפִלָּה וּבְצוֺם:
Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
Matouš 17:21
τουτο δε το γενος ουκ εκπορευεται ει μη εν προσευχη και νηστεια
הָנָא דֵּין גֵּנסָא לָא נָפֵק אֵלָא בּצַומָא ובַצלֻותָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִתְהַלְּכוּ בַּגָּלִיל אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "עָתִיד בֶּן־הָאָדָם לְהִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים
וַיְהִי בְּעָבְרָם בַּגָּלִיל וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הִנֵּה בֶּן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי אֲנָשִׁים:
A když byli v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude vydán v ruce lidské,
Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka bude(c) vydán do rukou lidí; (c) má být ([Matouš 16:21 Matouš 20:17-Matouš 20:19 Matouš 26:2; Marek 9:30-Marek 9:32; Lukáš 9:43-Lukáš 9:45])
συστρεφομένων δὲ αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς μέλλει ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοσθαι ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων
כַּד מֵתהַפּכִין דֵּין בַּגלִילָא אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע עתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵשׁתּלֵם בִּאידַי בּנַי אנָשָׁא׃
וְיַהַרְגוּהוּ וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם". אָז הִתְעַצְּבוּ עֶצֶב רַב.
וְהֵם יַהַרְגֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם וַיִּתְעַצְּבוּ מְאֹד:
A zamordujíť jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen.“ Velice se zarmoutili.
καὶ α᾿ποκτενου̑σιν αυ᾿τόν καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα ε᾿γερθήσεται καὶ ε᾿λυπήθησαν σφόδρα
ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום וכֵריַת להֻון טָב סס׃
כְּבוֹאָם אֶל כְּפַר נַחוּם נִגְּשׁוּ אֶל כֵּיפָא גּוֹבֵי מַחֲצִית הַשֶּׁקֶל וְשָׁאֲלוּ: "הַאִם רַבְּכֶם אֵינוֹ מְשַׁלֵּם אֶת מַחֲצִית הַשֶּׁקֶל?"
וַיְהִי כְּבֹאָם כְּפַר-נַחוּם וַיִּגְּשׁוּ הַמְמֻנִּים עַל-מַחֲצִית הַשֶּׁקֶל אֶל-פֶּטְרוֺס וַיֹּאמְרוּ הֲלֹא יְשַׁלֵּם רַבְּכֶם אֶת-מַחֲצִית הַשָּׁקֶל:
A když přišli do Kafarnaum, přistoupili ku Petrovi ti, kteříž plat vybírali, a řekli: Což mistr váš nedává platu?
Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně(d) a řekli: „Váš Mistr(e) neplatí chrámovou daň?“ (d) ř: dvojdrachmy (e) ř: Učitel ([Exodus 30:13 Exodus 38:26])
ε᾿λθόντων δὲ αυ᾿τω̑ν ει᾿ς Καφαρναοὺμ προση̑λθον οἱ τὰ δίδραχμα λαμβάνοντες τω̑ Πέτρω καὶ ει῏παν ὁ διδάσκαλος ὑμω̑ν ου᾿ τελει̑ τὰ δίδραχμα
וכַד אֵתַו לַכפַרנַחֻום קרֵבו הָנֻון דּנָסבִּין תּרֵין תּרֵין זֻוזִין דַּכסֵף־רִשָׁא לוָת כִּאפָא וֵאמַרו לֵה רַבּכֻון לָא יָהֵב תּרֵין זֻוזַוהי׃
"כֵּן", הֵשִׁיב לָהֶם. כַּאֲשֶׁר נִכְנַס הַבַּיְתָה הִקְדִּים יֵשׁוּעַ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ: "מַה דַּעְתְּךָ, שִׁמְעוֹן, מַלְכֵי הָאָרֶץ מִמִּי הֵם לוֹקְחִים מֶכֶס וּמַס, מִבְּנֵיהֶם אוֹ מִן הַזָּרִים?"
וַיֹּאמֶר הֵן וַיָּבֹא הַבַּיְתָה וַיְקַדְּמֶנּוּ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר מַה-יֶּהְגֶּה לִבְּךׇ שִׁמְעוֺן מִמִּי יִקְחוּ מַלְכֵי-הָאָרֶץ מֶכֶס וָמַס מִבְּנֵיהֶם אוֺ מִן-הַזָּרִים:
A on řekl: Dává. A když přišel domů, předšel jej Ježíš, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň aneb plat? Od synů-li svých, čili od cizích?
On řekl: „Platí!“ Když přišel domů, ještě než promluvil, řekl mu Ježíš: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů nebo od cizích lidí?“
λέγει ναί καὶ ε᾿λθόντα ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν προέφθασεν αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων τί σοι δοκει̑ Σίμων οἱ βασιλει̑ς τη̑ς γη̑ς α᾿πὸ τίνων λαμβάνουσιν τέλη η῍ κη̑νσον α᾿πὸ τω̑ν υἱω̑ν αυ᾿τω̑ν η῍ α᾿πὸ τω̑ν α᾿λλοτρίων
אָמַר להֻון אִין וכַד עַל כִּאפָא לבַיתָּא קַדּמֵה יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מָנָא מֵתחזֵא לָך שֵׁמעֻון מַלכֵּיה דַּארעָא מֵן מַן נָסבִּין מַכסָא וַכסֵף־רִשָׁא מֵן בּנַיהֻון אַו מֵן נֻוכרָיֵא׃
כְּשֶׁהֵשִׁיב "מִן הַזָּרִים", אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם כֵּן, הַבָּנִים פְּטוּרִים.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו מִן-הַזָּרִים וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לָכֵן חָפְשִׁים הֵם הַבָּנִים:
Dí jemu Petr: Od cizích. I řekl mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní.
Když odpověděl: „Od cizích“, pravil mu Ježíš: „Synové jsou tedy svobodni. ([Matouš 21:37; Jan 8:35; Židům 1:2])
ει᾿πόντος δέ α᾿πὸ τω̑ν α᾿λλοτρίων ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α῎ρα γε ε᾿λεύθεροί ει᾿σιν οἱ υἱοί
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון מֵן נֻוכרָיֵא אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָדֵין בּנַי־חִארֵא אֵנֻון בּנַיָא׃
אֲבָל כְּדֵי שֶׁלֹּא נִהְיֶה לָהֶם לְמִכְשׁוֹל, לֵךְ אֶל הַיָּם, הַשְׁלֵךְ חַכָּה וְקַח אֶת הַדָּג שֶׁיַּעֲלֶה רִאשׁוֹנָה. כְּשֶׁתִּפְתַּח אֶת פִּיו תִּמְצָא מַטְבֵּעַ; קַח אוֹתוֹ וְתֵן לָהֶם בַּעֲדִי וּבַעַדְךָ."
אֶפֶס פֶּן-נִתֵּן מוֺקֵשׁ לִפְנֵיהֶם לֵךְ אֶל-הַיָּם וְהַשְׁלֵךְ חַכָּה וְלָקַחְתָּ אֶת-הַדָּג אֲשֶׁר יַעֲלֶה רִאשֹׁנָה וּפָתַחְתָּ אֶת-פִּיו וּמָצָאתָ בוֺ שֶׁקֶל כֶּסֶף אֹתוֺ קַח וְשַׁלֵּם לָהֶם בַּעֲדִי וּבַעֲדֶךׇ:
Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprvé uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz(f); ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“ (f) ř: statér (čtyři drachmy) 18. kapitola
ι῞να δὲ μὴ σκανδαλίσωμεν αυ᾿τούς πορευθεὶς ει᾿ς θάλασσαν βάλε α῎γκιστρον καὶ τὸν α᾿ναβάντα πρω̑τον ι᾿χθὺν α῏ρον καὶ α᾿νοίξας τὸ στόμα αυ᾿του̑ εὑρήσεις στατη̑ρα ε᾿κει̑νον λαβών δὸς αυ᾿τοι̑ς α᾿ντὶ ε᾿μου̑ καὶ σου̑
דּלָא דֵּין נַכשֵׁל אֵנֻון זֵל ליַמָא וַארמָא בַּלֻועָא ונֻונָא קַדמָיָא דּסָלֵק פּתַח פֻּומֵה ותֵשׁכַּח אֵסתִּרָא הָי סַב והַב חלָפַי וַחלָפַיךְּ׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה נִגְּשׁוּ הַתַּלְמִידִים אֶל יֵשׁוּעַ וְשָׁאֲלוּ: "מִי הוּא הַגָּדוֹל בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם?"
בָּעֵת הַהִיא בָּאוּ הַתַּלְמִידִים לִפְנֵי יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ מִי הוּא הַגָּדוֺל בְּמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest největší v království nebeském?
V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně největší v království nebeském?“ ([Marek 9:33-Marek 9:37; Lukáš 9:46-Lukáš 9:48 Lukáš 22:24])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα προση̑λθον οἱ μαθηταὶ τω̑ ᾽Ιησου̑ λέγοντες τίς α῎ρα μείζων ε᾿στὶν ε᾿ν τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
בּהָי שָׁעתָא קרֵבו תַּלמִידֵא לוָת יֵשֻׁוע וָאמרִין מַנֻו כַּי רַב בּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
יֵשׁוּעַ קָרָא אֵלָיו יֶלֶד, הֶעֱמִידוֹ בֵּינֵיהֶם
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ אֶל-יֶלֶד אֶחָד וַיַּצִּיגֵהוּ בְּתוֺכָם:
A zavolav Ježíš pacholátka, postavil je u prostřed nich,
Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed
καὶ προσκαλεσάμενος παιδίον ε῎στησεν αυ᾿τὸ ε᾿ν μέσω αυ᾿τω̑ν
וַקרָא יֵשֻׁוע טַליָא וַאקִימֵה בַּינָתהֻון׃
וְאָמַר: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם לֹא תָּשׁוּבוּ וְתִהְיוּ כִּילָדִים לֹא תִּכָּנְסוּ לְמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם.
וַיֹּאמַר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-לֹא תָשׁוּבוּ לִהְיוֺת כַּיְלָדִים בֹּא לֹא תָבֹאוּ לְמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. ([Matouš 19:14; Marek 10:15; Lukáš 18:17; Jan 3:3])
καὶ ει῏πεν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν μὴ στραφη̑τε καὶ γένησθε ὡς τὰ παιδία ου᾿ μὴ ει᾿σέλθητε ει᾿ς τὴν βασιλείαν τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
וֵאמַר אַמִין אָמַרנָא לכֻון דֵּאלָא תֵּתהַפכֻּון ותֵהוֻון אַיך טלָיֵא לָא תֵּעלֻון למַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
לָכֵן מִי שֶׁיַּשְׁפִּיל אֶת עַצְמוֹ לִהְיוֹת כַּיֶּלֶד הַזֶּה הוּא הַגָּדוֹל בְּמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם.
לָכֵן מִי אֲשֶׁר יַשְׁפִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ כַּיֶּלֶד הַזֶּה הוּא הַגָּדוֺל בְּמַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest největší v království nebeském.
Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském. ([Matouš 23:12; Lukáš 14:11 Lukáš 18:14])
ο῞στις ου῏ν ταπεινὼσει ἑαυτὸν ὡς τὸ παιδίον του̑το ου῟τός ε᾿στιν ὁ μείζων ε᾿ν τη̑ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
מַן הָכִיל דַּממַכֵּך נַפשֵׁה אַיך הָנָא טַליָא הֻו נֵהוֵא רַב בּמַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
כָּל הַמְקַבֵּל יֶלֶד אֶחָד כָּזֶה בִּשְׁמִי, אוֹתִי הוּא מְקַבֵּל."
וּמִי אֲשֶׁר יְקַבֵּל יֶלֶד כָּזֶה בִּשְׁמִי אֹתִי הוּא מְקַבֵּל:
A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.
A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne. ([Matouš 10:40-Matouš 10:42; Lukáš 10:16; Jan 13:20])
καὶ ο῍ς ε᾿ὰν δέξηται ε῍ν παιδίον τοιου̑το ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿μὲ δέχεται
ומַן דַּנקַבֵּל אַיך טַליָא הָנָא בּשֵׁמי לִי מקַבֵּל׃
"אַךְ כָּל הַמַּכְשִׁיל אֶחָד מִן הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה הַמַּאֲמִינִים בִּי, מוּטָב לוֹ שֶׁתִּתָּלֶה אֶבֶן רֵחַיִם עַל צַוָּארוֹ וִיטֻבַּע בִּמְצוּלוֹת יָם.
וּמִי אֲשֶׁר יַכְשִׁיל אֵת אַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה הַמַּאֲמִינִים בִּי טוֺב לוֺ כִּי יִתְלֶה פֶּלַח-רֶכֶב עַל-צַוָּארוֺ וְיִשְׁקַע בִּמְצוּלוֺת יָם:
Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny. ([Marek 9:42-Marek 9:50])
ο῍ς δ῾ α῍ν σκανδαλίση ε῞να τω̑ν μικρω̑ν τούτων τω̑ν πιστευόντων ει᾿ς ε᾿μέ συμφέρει αυ᾿τω̑ ι῞να κρεμασθη̑ μύλος ο᾿νικὸς περὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ καταποντισθη̑ ε᾿ν τω̑ πελάγει τη̑ς θαλάσσης
וכֻל דּנַכשֵׁל לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא דַּמהַימנִין בִּי פַּקָח הוָא לֵה דּתֵהוֵא תַּליָא רַחיָא דַּחמָרָא בּצַורֵה וַמטַבַּע בּעֻומקַוהי דּיַמָא׃ ס
אוֹי לָעוֹלָם מִן הַמִּכְשׁוֹלִים, כִּי מִן הַהֶכְרֵחַ שֶׁיָּבוֹאוּ מִכְשׁוֹלִים, אֲבָל אוֹי לָאִישׁ שֶׁהַמִּכְשׁוֹל יָבוֹא דַּרְכּוֹ.
אוֺי לָעוֺלָם מִפְּנֵי מוֺקְשֶׁיהָ כִּי-הַמּוֺקְשִׁים בֹּא יָבֹאוּ אֶל-נָכוֺן אַךְ אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר הַמּוֺקֵשׁ בָּא עַל-יָדוֺ:
Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.
Běda světu, že svádí k hříchu! Svody sice nutně přicházejí, ale běda tomu, skrze koho přijdou. ([Lukáš 17:1-Lukáš 17:2])
ου᾿αὶ τω̑ κόσμω α᾿πὸ τω̑ν σκανδάλων α᾿νάγκη γὰρ ε᾿λθει̑ν τὰ σκάνδαλα πλὴν ου᾿αὶ τω̑ α᾿νθρὼπω δι῾ ου῟ τὸ σκάνδαλον ε῎ρχεται
וָי לעָלמָא מֵן מַכשֻׁולֵא אַנַנקִא גֵּיר דּנִאתֻון מַכשֻׁולֵא וָי דֵּין לגַברָא דּבִאידֵה נִאתֻון מַכשֻׁולֵא׃ ס
אִם יָדְךָ אוֹ רַגְלְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, קַצֵּץ אוֹתָהּ וְהַשְׁלֵךְ אוֹתָהּ מִמְּךָ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לַחַיִּים גִּדֵּם אוֹ קִטֵּעַ מֵהֱיוֹתְךָ מֻשְׁלָךְ לְאֵשׁ עוֹלָם עִם שְׁתֵּי יָדַיִם אוֹ שְׁתֵּי רַגְלַיִם.
וְאִם-יָדְךׇ אוֺ רַגְלְךׇ תַּכְשִׁילְךׇ קַצֵּץ אֹתָהּ וְהַשְׁלִיכֶהָ מִמֶּךׇ טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-הַחַיִּים קְטוּעַ-יָד אוֺ רֶגֶל מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי יָדַיִם וּשְׁתֵּי רַגְלַיִם וּלְהָשְׁלַךְ לְאֵשׁ עוֺלָם:
Protož jestliže ruka tvá aneb noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému aneb bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do ohně věčného.
Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl s oběma rukama či nohama uvržen do věčného ohně. ([Matouš 5:29-Matouš 5:30])
ει᾿ δὲ ἡ χείρ σου η῍ ὁ πούς σου σκανδαλίζει σε ε῎κκοψον αυ᾿τὸν καὶ βάλε α᾿πὸ σου̑ καλόν σοί ε᾿στιν ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν ζωὴν κυλλὸν η῍ χωλόν η῍ δύο χει̑ρας η῍ δύο πόδας ε῎χοντα βληθη̑ναι ει᾿ς τὸ πυ̑ρ τὸ αι᾿ὼνιον
אֵן דֵּין אִידָך אַו רֵגלָך מַכשׁלָא לָך פּסֻוקֵיה וַשׁדִיה מֵנָך טָב הֻו לָך דּתֵעֻול לחַיֵא כַּד חגִיס אַנתּ אַו כַּד פּשִׁיג ולָא כַּד אִית לָך תַּרתֵּין אִידִין אַו תַּרתֵּין רֵגלִין תֵּפֵּל בּנֻורָא דַּלעָלַם׃
וְאִם עֵינְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, נַקֵּר אוֹתָהּ וְהַשְׁלֵךְ אוֹתָהּ מִמְּךָ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לַחַיִּים עִם עַיִן אַחַת מֵהֱיוֹתְךָ מֻשְׁלָךְ לְגֵיהִנּוֹם הָאֵשׁ עִם שְׁתֵּי עֵינַיִם."
וְאִם-עֵינְךׇ תַּכְשִׁילְךׇ נַקֵּר אֹתָהּ וְהַשְׁלִיכֶהָ מִמֶּךׇ טוֺב לְךׇ לָבוֺא אֶל-הַחַיִּים בְּעַיִן אַחַת מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי עֵינַיִם וּלְהָשְׁלַךְ לְאֵשׁ גֵּיהִנֹּם:
A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně.
Jestliže tě tvé oko svádí k hříchu, vyrvi je a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do ohnivého pekla.
καὶ ει᾿ ὁ ο᾿φθαλμός σου σκανδαλίζει σε ε῎ξελε αυ᾿τὸν καὶ βάλε α᾿πὸ σου̑ καλόν σοί ε᾿στιν μονόφθαλμον ει᾿ς τὴν ζωὴν ει᾿σελθει̑ν η῍ δύο ο᾿φθαλμοὺς ε῎χοντα βληθη̑ναι ει᾿ς τὴν γέενναν του̑ πυρός
וֵאן הֻו דּעַינָך מַכשׁלָא לָך חצִיה וַשׁדִיה מֵנָך טָב הֻו לָך דּבַחדָא עַינָא תֵּעֻול לחַיֵא ולָא כַּד אִית לָך תַּרתֵּין עַינִין תֵּפֵּל בּגִהַנָא דּנֻורָא׃ ס
"הִזָּהֲרוּ שֶׁלֹֹּא תָּבוּזוּ לְאַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה. הֲרֵינִי אוֹמֵר לָכֶם כִּי הַמַּלְאָכִים שֶׁלָּהֶם בַּשָּׁמַיִם רוֹאִים תָּמִיד אֶת פְּנֵי אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם.
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִבְּזוֺת אַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה כִּי הִנְנִי אֹמֵר לָכֶם אֲשֶׁר מַלְאָכֵיהֶם בַּשָּׁמַיִם רֹאִים תָּמִיד אֶת-פְּנֵי אָבִי אֲשֶׁר בַּשָּׁמָיִם:
Viztež, abyste nepotupovali žádného z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky hledí na tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce(g). (g) var: + 11 Vždy Syn člověka přišel spasit, co zahynulo. ([Lukáš 15:3-Lukáš 15:7 k Lukáš 18:11: Lukáš 19:10])
ὁρα̑τε μὴ καταφρονήσητε ἑνὸς τω̑ν μικρω̑ν τούτων λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι οἱ α῎γγελοι αυ᾿τω̑ν ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς διὰ παντὸς βλέπουσι τὸ πρόσωπον του̑ πατρός μου του̑ ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς
חזַו לָא תֵּבסֻון עַל חַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּמַלַאכַיהֻון בַּשׁמַיָא בּכֻלזבַן חָזֵין פַּרצֻופֵּה דָּאבי דּבַשׁמַיָא׃
[missing]
כִּי בָא בֶן-הָאָדָם לְהוֺשִׁיעַ אֶת-הָאֹבֵד:
Přišel zajisté Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
---
ηλθεν γαρ ο υιος του ανθρωπου σωσαι το απολωλος
אֵתָא גֵּיר בּרֵה דּאנָשָׁא דּנַחֵא מֵדֵּם דַּאבִּיד הוָא׃ ס
מַה דַּעְתְּכֶם? אִם יֵשׁ לְאִישׁ מֵאָה כְּבָשִׂים וְאָבַד אֶחָד מֵהֶם, הַאִם לֹא יַעֲזֹב אֶת הַתִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה עַל הֶהָרִים וְיֵלֵךְ לְחַפֵּשׂ אֶת הָאוֹבֵד?
מַה-תְּחַשְּׁבוּן אַתֶּם כִּי-תִהְיֶיןָ לְאִישׁ מֵאָה צֹאן וְאַחַת מֵהֵן תֵּלֵךְ וְתֵתַע הַאִם לֹא יַעֲזֹב אֶת-הַתִּשְׁעִים וְאֶת-הַתֵּשַׁע וְיֵלֵךְ בֶּהָרִים לְבַקֵּשׁ אֶת-הַתֹּעָה:
Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá těch devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
Co myslíte? Má-li někdo sto ovcí a jedna z nich zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nejde hledat tu, která zbloudila?
τί ὑμι̑ν δοκει̑ ε᾿ὰν γένηταί τινι α᾿νθρὼπω ἑκατὸν πρόβατα καὶ πλανηθη̑ ε῍ν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ου᾿χὶ α᾿φήσει τὰ ε᾿νενήκοντα ε᾿ννέα ε᾿πὶ τὰ ο῎ρη καὶ πορευθεὶς ζητει̑ τὸ πλανὼμενον
מָנָא מֵתחזֵא לכֻון אֵן נֵהוֻון לאנָשׁ מָאא עֵרבִּין ונֵטעֵא חַד מֵנהֻון לָא שָׁבֵק תֵּשׁעִין ותֵשׁעָא בּטֻורָא וָאזֵל בָּעֵא להַו דַּטעָא׃
וְכַאֲשֶׁר יִמְצָא אוֹתוֹ, אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, יִשְׂמַח עָלָיו יוֹתֵר מֵאֲשֶׁר עַל הַתִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה שֶׁלֹּא אָבְדוּ.
וְהָיָה כִּי יִמְצָאֶנָּה הִנְנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-יִרֶב לִשְׂמֹחַ עָלֶיהָ מֵעַל הַתִּשְׁעִים וְהַתֵּשַׁע אֲשֶׁר לֹא-תָעוּ:
A nahodí-liť mu se nalezti ji, amen pravím vám, že se raduje nad ní více, než nad těmi devadesáti devíti nepobloudilými.
A podaří-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
καὶ ε᾿ὰν γένηται εὑρει̑ν αυ᾿τό α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι χαίρει ε᾿π῾ αυ᾿τω̑ μα̑λλον η῍ ε᾿πὶ τοι̑ς ε᾿νενήκοντα ε᾿ννέα τοι̑ς μὴ πεπλανημένοις
וֵאן נֵשׁכּחֵה אַמִין אָמַרנָא לכֻון דּחָדֵא בֵּה יַתִּיר מֵן תֵּשׁעִין ותֵשׁעָא דּלָא טעַו׃ ס
כָּךְ אֵין רָצוֹן מִלִּפְנֵי אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם שֶׁיֹּאבַד אֶחָד מִן הַקְטַנִּים הָאֵלֶּה."
וְכֵן אֵין רָצוֺן לִפְנֵי אֲבִיכֶם בַּשָּׁמָיִם כִּי יֹאבַד אֶחָד מִן-הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה:
Takť není vůle Otce vašeho, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.
Právě tak je vůle vašeho(h) nebeského Otce, aby nezahynul jediný z těchto maličkých. (h) var: mého
ου῞τως ου᾿κ ε῎στιν θέλημα ε῎μπροσθεν του̑ πατρὸς ὑμω̑ν του̑ ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς ι῞να α᾿πόληται ε῍ν τω̑ν μικρω̑ν τούτων
הָכַנָא לַיתּ צֵביָנָא קדָם אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא דּנִאבַד חַד מֵן זעֻורֵא הָלֵין׃ ס
"אִם יֶחֱטָא לְךָ אָחִיךָ, לֵךְ וְהוֹכֵחַ אוֹתוֹ בֵּינְךָ וּבֵינוֹ לְבַד. אִם יִשְׁמַע לְךָ, קָנִיתָ לְךָ אֶת אָחִיךָ.
וְכִי יֶחְטָא-לְךׇ אָחִיךׇ לֵךְ וְהוֺכִיחֵהוּ בֵּינְךׇ וּבֵינוֺ לְבָד אִם-יַקְשִׁיב אֵלֶיךׇ הֲלֹא הִצַּלְתָּ אֶת-אָחִיךׇ:
Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
Když tvůj bratr zhřeší(i), jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. (i) var: + proti tobě ([Leviticus 19:17; Lukáš 17:3; Galatským 6:1; Jakubův 5:19-Jakubův 5:20])
ε᾿ὰν δὲ ἁμαρτήση ει᾿ς σὲ ὁ α᾿δελφός σου υ῞παγε ε῎λεγξον αυ᾿τὸν μεταξὺ σου̑ καὶ αυ᾿του̑ μόνου ε᾿άν σου α᾿κούση ε᾿κέρδησας τὸν α᾿δελφόν σου
אֵן דֵּין אַסכֵּל בָּך אַחֻוך זֵל אַכֵּסָיהי בַּינַיךְּ ולֵה בַּלחֻוד אֵן שַׁמעָך יִתַרתּ אַחֻוך׃
וְאִם לֹא יִשְׁמַע, קַח אִתְּךָ עוֹד אֶחָד אוֹ שְׁנַיִם, כְּדֵי שֶׁעַל־פִּי שְׁנַיִם אוֹ שְׁלוֹשָׁה עֵדִים יָקוּם כָּל דָּבָר.
וְאִם-לֹא יַקְשִׁיב לְקוֺלְךׇ וְלָקַחְתָּ לְּךׇ עוֺד אֶחָד אוֺ שְׁנָיִם כִּי עַל-פִּי שְׁנַיִם אוֺ שְׁלֹשָׁה עֵדִים יָקוּם כָּל-דָּבָר:
Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě ještě jednoho aneb dva, aby v ústech dvou neb tří svědků stálo každé slovo.
Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď‘. ([Deuteronomium 19:15; 1 Timoteovi 5:19])
ε᾿ὰν δὲ μὴ α᾿κούση παράλαβε μετὰ σου̑ ε῎τι ε῞να η῍ δύο ι῞να ε᾿πὶ στόματος δύο μαρτύρων η῍ τριω̑ν σταθη̑ πα̑ν ρ᾿η̑μα
וֵאלָא שַׁמעָך דּבַר עַמָך חַד אַו תּרֵין דּעַל פֻּום תּרֵין אַו תּלָתָא סָהדִּין תּקֻום כֻּל מֵלָא׃
אִם לֹא יִשְׁמַע לָהֶם, הַגֵּד לַקְּהִלָּה; וְאִם לֹא יִשְׁמַע גַּם לַקְּהִלָּה, שֶׁיִּהְיֶה לְךָ כַּגּוֹי וְכַמּוֹכֵס.
וְאִם יְמָאֵן לְהַקְשִׁיב לָהֶם וְהִגַּדְתָּ אֶל-הָעֵדָה וְאִם גַּם-אֶל-הָעֵדָה מָאֵן יְמָאֵן לִשְׁמֹעַ וְהָיָה לְךׇ כְּגוֺי וּכְמוֺכֵס:
Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.
Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník. ([1 Korintským 6:1])
ε᾿ὰν δὲ παρακούση αυ᾿τω̑ν ει᾿πὲ τη̑ ε᾿κκλησία ε᾿ὰν δὲ καὶ τη̑ς ε᾿κκλησίας παρακούση ε῎στω σοι ω῞σπερ ὁ ε᾿θνικὸς καὶ ὁ τελὼνης
אֵן דֵּין אָף לָא להָנֻון נֵשׁמַע אֵמַר לעִדּתָּא אֵן דֵּין אָף לָא לעִדּתָּא נֵשׁמַע נֵהוֵא לָך אַיך מָכסָא וַאיך חַנפָא׃ ס
אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל מַה שֶּׁתַּאַסְרוּ עַל הָאָרֶץ אָסוּר יִהְיֶה בַּשָּׁמַיִם וְכָל מַה שֶׁתַּתִּירוּ עַל הָאָרֶץ יִהְיֶה מֻתָּר בַּשָּׁמַיִם.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֵת אֲשֶׁר תַּאַסְרוּ עַל-הָאָרֶץ אָסוּר יִהְיֶה בַּשָּׁמָיִם וְאֵת אֲשֶׁר תָּתִּירוּ עַל-הָאָרֶץ מֻתָּר יִהְיֶה בַּשָּׁמָיִם:
Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi(j), a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi(k). (j) ř: svážete... svázáno (k) ř: rozvážete... rozvázáno ([Matouš 16:19; Jan 20:23])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞σα ε᾿ὰν δήσητε ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ε῎σται δεδεμένα ε᾿ν ου᾿ρανω̑ καὶ ο῞σα ε᾿ὰν λύσητε ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ε῎σται λελυμένα ε᾿ν ου᾿ρανω̑
וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מָא דּתֵאסרֻון בַּארעָא נֵהוֵא אַסִיר בַּשׁמַיָא ומֵדֵּם דּתֵשׁרֻון בַּארעָא נֵהוֵא שׁרֵא בַּשׁמַיָא׃ ס
עוֹד אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם שְׁנַיִם מִכֶּם יַסְכִּימוּ עֲלֵי אֲדָמוֹת בְּכָל דָּבָר אֲשֶׁר יְבַקְשׁוּ, הָיֹה יִהְיֶה לָהֶם מֵאֵת אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם;
וְאוֺסִיף אֹמַר לָכֶם אִם שְׁנַיִם מִכֶּם נוֺעֲדוּ יַחְדָּו בָּאָרֶץ עַל-כָּל-דָּבָר אֲשֶׁר יִשְׁאָלוּ וְנָתַן לָהֶם אָבִי בַּשָּׁמַיִם כְּכֹל מִשְׁאֲלוֺת לִבָּם:
Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.
Opět(l) vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. (l) var: + amen
πάλιν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿ὰν δύο συμφωνήσωσιν ε᾿ξ ὑμω̑ν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς περὶ παντὸς πράγματος ου῟ ε᾿ὰν αι᾿τήσωνται γενήσεται αυ᾿τοι̑ς παρὰ του̑ πατρός μου του̑ ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς
תֻּוב אָמַרנָא לכֻון דֵּאן תּרֵין מֵנכֻון נֵשׁתּוֻון בַּארעָא עַל כֻּל צבֻו דּנֵשֵׁאלֻון נֵהוֵא להֻון מֵן לוָת אָבי דּבַשׁמַיָא׃
כִּי בְּמָקוֹם אֲשֶׁר שְׁנַיִם אוֹ שְׁלוֹשָׁה נֶאֱסָפִים לִשְׁמִי שָׁם אֲנִי בְּתוֹכָם."
כִּי בְּכָל-מָקוֺם אֲשֶׁר שְׁנַיִם אוֺ שְׁלֹשָׁה יִקָּהֲלוּ בִשְׁמִי שָׁמָּה אֶהְיֶה אֲנִי בְּתוֺכָם:
Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.
Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“
ου῟ γάρ ει᾿σιν δύο η῍ τρει̑ς συνηγμένοι ει᾿ς τὸ ε᾿μὸν ο῎νομα ε᾿κει̑ ει᾿μι ε᾿ν μέσω αυ᾿τω̑ν
אַיכָּא גֵּיר דַּתרֵין אַו תּלָתָא כּנִישִׁין בּשֵׁמי תַּמָן אֵנָא בַּינָתהֻון׃ ס
כֵּיפָא נִגַּשׁ וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אֲדוֹנִי, כַּמָּה פְּעָמִים יֶחֱטָא לִי אָחִי וְאֶסְלַח לוֹ? הַאִם עַד שֶׁבַע פְּעָמִים?"
אָז נִגַּשׁ פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר לוֺ אֲדֹנִי עַד-כַּמֶּה פְעָמִים יֶחְטָא-לוֺ אָחִי וְאֶסְלַח לוֺ הַאִם עַד-שֶׁבַע פְּעָמִים:
Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmi-likrát?
Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ ([Lukáš 17:4])
τότε προσελθών ὁ Πέτρος ει῏πεν αυ᾿τω̑ κύριε ποσάκις ἁμαρτήσει ει᾿ς ε᾿μὲ ὁ α᾿δελφός μου καὶ α᾿φήσω αυ᾿τω̑ ε῞ως ἑπτάκις
הָידֵּין קרֵב לוָתֵה כִּאפָא וֵאמַר מָרי כּמָא זַבנִין אֵן נַסכֵּל בִּי אָחי אֵשׁבֻּוק לֵה עדַמָא לַשׁבַע זַבנִין׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֵינֶנִּי אוֹמֵר לְךָ עַד שֶׁבַע פְּעָמִים אֶלָּא עַד שִׁבְעִים וָשֶׁבַע.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֹא-אָמַרְתִּי לְךׇ עַד-שֶׁבַע פְּעָמִים כִּי-אִם עַד-שִׁבְעִים וָשֶׁבַע:
I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.
Ježíš mu odpověděl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ ([Genesis 4:24])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿ λέγω σοι ε῞ως ἑπτάκις α᾿λλὰ ε῞ως ἑβδομηκοντάκις ἑπτά
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לָא אָמַר אנָא לָך עדַמָא לַשׁבַע אֵלָא עדַמָא לשַׁבעִין זַבנִין שׁבַע שׁבַע סּ סּ׃
עַל כֵּן דּוֹמָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְמֶלֶךְ בָּשָׂר וָדָם שֶׁרָצָה לַעֲרֹךְ חֶשְׁבּוֹן עִם עֲבָדָיו.
לָכֵן דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְמֶלֶךְ אֲשֶׁר בִּקֵּשׁ חֶשְׁבּוֺן מִן-עֲבָדָיו:
A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.
„S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků. ([Matouš 25:19])
διὰ του̑το ὡμοιὼθη ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν α᾿νθρὼπω βασιλει̑ ο῍ς η᾿θέλησεν συνα̑ραι λόγον μετὰ τω̑ν δούλων αυ᾿του̑
מֵטֻל הָנָא אֵתּדַּמיַת מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לגַברָא מַלכָּא דַּצבָא דּנֵסַב חֻושׁבָּנָא מֵן עַבדַּוהי׃
כַּאֲשֶׁר הֵחֵל לְחַשֵּׁב הוּבָא לְפָנָיו אִישׁ שֶׁהָיָה חַיָּב לוֹ עֲשֶׂרֶת אֲלָפִים כִּכְּרֵי כֶּסֶף.
וְכַאֲשֶׁר הֵחֵל לְחַשֵּׁב וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ אֲשֶׁר נָשָׁה בוֺ עֲשֶׂרֶת אֲלָפִים כִּכַּר-כָּסֶף:
A když počal klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.
Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven(m). (m) ř: deset tisíc talentů (talent asi 6000 denár) 19. kapitola
α᾿ρξαμένου δὲ αυ᾿του̑ συναίρειν προσηνέχθη αυ᾿τω̑ ει῟ς ο᾿φειλέτης μυρίων ταλάντων
וכַד שַׁרִי למֵסַב קַרֵבו לֵה חַד דּחַיָב רֵבֻּו כַּכּרִין׃
כֵּיוָן שֶׁלֹּא הָיָה לוֹ לְשַׁלֵּם צִוָּה אֲדוֹנָיו לִמְכֹּר אוֹתוֹ וְאֶת אִשְׁתּוֹ וְאֶת בָּנָיו וְאֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ כְּדֵי שֶׁיְּשֻׁלַּם הַחוֹב.
וְלֹא הָיָה בְיָדוֺ לְשַׁלֵּם וַיְצַו עָלָיו אֲדֹנָיו כִּי יִמָּכֵר הוּא וְאִשְׁתּוֺ וּבָנָיו וְכָל-אֲשֶׁר-לוֺ וְשַׁלֵּם יְשַׁלֵּם:
A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.
μὴ ε῎χοντος δὲ αυ᾿του̑ α᾿ποδου̑ναι ε᾿κέλευσεν αυ᾿τὸν ὁ κύριος πραθη̑ναι καὶ τὴν γυναι̑κα καὶ τὰ τέκνα καὶ πάντα ο῞σα ε῎χει καὶ α᾿ποδοθη̑ναι
וכַד לַיתּ לֵה למֵפרַע פּקַד מָרֵה דּנֵזדַּבַּן הֻו וַאנתּתֵה וַבנַוהי וכֻל מֵדֵּם דִּאית לֵה ונֵפרֻוע׃
כָּרַע הָעֶבֶד וְהִשְׁתַּחֲוָה לוֹ בְּאָמְרוֹ, 'אָנָּא, הֱיֵה סַבְלָן כְּלַפַּי וַאֲשַׁלֵּם לְךָ אֶת הַכֹּל.'
וַיִּפֹּל הָעֶבֶד וַיִּשְׁתַּחוּ לוֺ לֵאמֹר אֲדֹנִי הַאֲרֶךְ-נָא אַפְּךׇ וְאֶת-כָּל-נִשְׁיִי אֲשַׁלֵּמָה:
Tedy padna služebník ten, klaněl se jemu, řka: Pane, poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.
Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‚Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!‘
πεσών ου῏ν ὁ δου̑λος προσεκύνει αυ᾿τω̑ λέγων μακροθύμησον ε᾿π῾ ε᾿μοί καὶ πάντα α᾿ποδὼσω σοι
וַנפַל הַו עַבדָּא סגֵד לֵה וֵאמַר מָרי אַגַּר עלַי רֻוחָא וכֻל מֵדֵּם פָּרַע אנָא לָך׃
נִכְמְרוּ רַחֲמֵי הָאָדוֹן עַל הָעֶבֶד הַהוּא, פָּטַר אוֹתוֹ וּוִתֵּר לוֹ עַל הַחוֹב.
וַיִּכָּמְרוּ רַחֲמֵי הָאָדוֺן עַל-הָעֶבֶד הַהוּא וַיְשַׁלְּחֵהוּ וְשָׁמוֺט לוֺ חוֺבוֺ:
I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.
Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. ([Lukáš 7:42])
σπλαγχνισθεὶς δὲ ὁ κύριος του̑ δούλου ε᾿κείνου α᾿πέλυσεν αυ᾿τόν καὶ τὸ δάνειον α᾿φη̑κεν αυ᾿τω̑
וֵאתרַחַם מָרֵה דּעַבדָּא הַו וַשׁרָיהי וחַובּתֵה שׁבַק לֵה׃
כְּשֶׁיָּצָא הָעֶבֶד הַהוּא מָצָא אֶת אֶחָד מֵחֲבֵרָיו הָעֲבָדִים שֶׁהָיָה חַיָּב לוֹ מֵאָה דִּינָרִים. תָּפַס אוֹתוֹ בִּגְרוֹנוֹ וְאָמַר, 'שַׁלֵּם מַה שֶּׁאַתָּה חַיָּב!'
וַיֵּצֵא הָעֶבֶד הַהוּא מִלְּפָנָיו וַיִּמְצָא אֵת אַחַד הָעֲבָדִים אִישׁ עֲמִיתוֺ אֲשֶׁר נָשָׁה בוֺ מֵאָה כָסֶף וַיִּתְפָּשׂ-בּוֺ וַיְחַנְּקֵהוּ לֵאמֹר שַׁלֶּם-לִי אֵת אֲשֶׁר נָשִׁיתָ:
Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: ‚Zaplať mi, co jsi dlužen!‘
ε᾿ξελθών δὲ ὁ δου̑λος ε᾿κει̑νος ευ῟ρεν ε῞να τω̑ν συνδούλων αυ᾿του̑ ο῍ς ω῎φειλεν αυ᾿τω̑ ἑκατὸν δηνάρια καὶ κρατήσας αυ᾿τὸν ε῎πνιγεν λέγων α᾿πόδος ει῎ τι ο᾿φείλεις
נפַק דֵּין עַבדָּא הַו וֵאשׁכַּח לחַד מֵן כּנַוָתֵה דּחַיָב הוָא לֵה דִּינָרֵא מָאא וַאחדֵּה וחָנֵק הוָא לֵה וֵאמַר לֵה הַב לִי מֵדֵּם דּחַיָב אַנתּ לִי׃
נָפַל חֲבֵרוֹ לְרַגְלָיו וּבִקֵּשׁ מֵאִתּוֹ, 'אָנָּא, הֱיֵה סַבְלָן כְּלַפַּי וַאֲשַׁלֵּם לְךָ'.
וַיִּפֹּל הָעֶבֶד אִישׁ עֲמִיתוֺ לִפְנֵי רַגְלָיו וַיִּתְחַנֶּן-לוֺ לֵאמֹר הַאֲרֶךְ-נָא אַפְּךׇ וַאֲשַׁלְּמָה לְךׇ הַכָּל:
Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.
Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!‘
πεσών ου῏ν ὁ σύνδουλος αυ᾿του̑ παρεκάλει αυ᾿τὸν λέγων μακροθύμησον ε᾿π῾ ε᾿μοί καὶ α᾿ποδὼσω σοι
וַנפַל הַו כּנָתֵה עַל רֵגלַוהי בּעָא מֵנֵה וֵאמַר לֵה אַגַּר עלַי רֻוחָא ופָרַע אנָא לָך׃
אֶלָּא שֶׁהוּא לֹא הִסְכִּים וְעוֹד הָלַךְ וְהִשְׁלִיךְ אוֹתוֹ לַכֶּלֶא עַד אֲשֶׁר יְשַׁלֵּם אֶת הַחוֹב.
וְלֹא אָבָה אַךְ הָלַךְ וַיִּתְּנֵהוּ אֶל-הַמִּשְׁמָר עַד-אֲשֶׁר יְשַׁלֵּם אֶת-נִשְׁיוֺ:
On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.
On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
ὁ δὲ ου᾿κ η῎θελεν α᾿λλὰ α᾿πελθών ε῎βαλεν αυ᾿τὸν ει᾿ς φυλακὴν ε῞ως α᾿ποδω̑ τὸ ο᾿φειλόμενον
הֻו דֵּין לָא צבָא אֵלָא אֵזַל אַרמיֵה בֵּית־אַסִירֵא עדַמָא דּנֵתֵּל לֵה מָא דּחַיָב לֵה׃
כְּשֶׁרָאוּ חֲבֵרָיו הָעֲבָדִים אֶת הַנַּעֲשֶׂה הִתְעַצְּבוּ מְאֹד וּבָאוּ וְסִפְּרוּ לַאֲדוֹנָם אֶת כָּל אֲשֶׁר הָיָה.
וְאֶחָיו הָעֲבָדִים בִּרְאוֺתָם אֶת-אֲשֶׁר קָרָה הִתְעַצְּבוּ עַד-מְאֹד וַיָּבֹאוּ וַיְסַפְּרוּ לַאֲדֹנֵיהֶם אֶת-כָּל אֲשֶׁר קָרָה:
Vidouce pak spoluslužebníci jeho, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo.
ι᾿δόντες ου῏ν οἱ σύνδουλοι αυ᾿του̑ τὰ γενόμενα ε᾿λυπήθησαν σφόδρα καὶ ε᾿λθόντες διεσάφησαν τω̑ κυρίω ἑαυτω̑ν πάντα τὰ γενόμενα
כַּד חזַו דֵּין כּנַוָתהֻון מֵדֵּם דַּהוָא כֵּריַת להֻון טָב וֵאתַו אַודַּעו למָרהֻון כֻּל דַּהוָא׃
אָז קָרָא לוֹ אֲדוֹנָיו וְאָמַר לוֹ, 'עֶבֶד רָשָׁע, אֶת כָּל הַחוֹב הַהוּא מָחַלְתִּי לְךָ מִשּׁוּם שֶׁבִּקַּשְׁתָּ מִמֶּנִּי.
אָז קָרָא לוֺ אֲדֹנָיו וַיֹּאמֶר אֵלָיו עֶבֶד בְּלִיַּעַל אֶת-כָּל-הַחוֺב הַהוּא שָׁמַטְתִּי לְךׇ כַּאֲשֶׁר הִתְחַנַּנְתָּ לְפָנָי:
Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.
Tu ho pán zavolal a řekl mu: ‚Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil;
τότε προσκαλεσάμενος αυ᾿τὸν ὁ κύριος αυ᾿του̑ λέγει αυ᾿τω̑ δου̑λε πονηρέ πα̑σαν τὴν ο᾿φειλὴν ε᾿κείνην α᾿φη̑κά σοι ε᾿πεὶ παρεκάλεσάς με
הָידֵּין קרָיהי מָרֵה וֵאמַר לֵה עַבדָּא בִּישָׁא הָי כֻּלָה חַובּתָא שֵׁבקֵת לָך דַּבעַיתּ מֵני׃
הַאִם לֹא הָיִיתָ צָרִיךְ גַּם אַתָּה לְרַחֵם עַל חֲבֵרְךָ הָעֶבֶד כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי רִחַמְתִּי עָלֶיךָ?'
הֲלֹא הָיָה גַם-עָלֶיךׇ לְרַחֵם עַל-הָעֶבֶד אָחִיךׇ כַּאֲשֶׁר רִחַמְתִּי עָלֶיךׇ אָנִי:
Zdaliž i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?
neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?‘
ου᾿κ ε῎δει καὶ σὲ ε᾿λεη̑σαι τὸν σύνδουλόν σου ὡς κα᾿γώ σὲ η᾿λέησα
לָא וָלֵא הוָא לָך אָף אַנתּ דַּתחֻון לַכנָתָך אַיכַּנָא דֵּאנָא חָנתָּך׃
וּבְכַעֲסוֹ מָסַר אוֹתוֹ אֲדוֹנָיו לַנּוֹגְשִׂים עַד אֲשֶׁר יְשַׁלֵּם אֶת הַחוֹב כֻּלּוֹ.
וַיִּחַר אַף אֲדֹנָיו וַיִּתְּנֵהוּ בְּיַד-נֹגְשִׁים עַד-כִּי-יְשַׁלֵּם אֶת-כָּל-אֲשֶׁר נָשָׁה בוֺ:
I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.
A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. – ([Matouš 5:25-Matouš 5:26])
καὶ ο᾿ργισθεὶς ὁ κύριος αυ᾿του̑ παρέδωκεν αυ᾿τὸν τοι̑ς βασανισται̑ς ε῞ως ου῟ α᾿ποδω̑ πα̑ν τὸ ο᾿φειλόμενον
וַרגֵז מָרֵה וַאשׁלמֵה לַמנַגּדָנֵא עדַמָא דּנֵפרֻוע כֻּל מֵדֵּם דּחַיָב לֵה׃
כָּכָה גַּם אָבִי שֶׁבַּשָּׁמַיִם יַעֲשֶׂה לָכֶם אִם לֹא תִּמְחֲלוּ אִישׁ לְאָחִיו בְּכָל לְבַבְכֶם."
כָּכָה יַעֲשֶׂה לָכֶם גַּם-אָבִי בַּשָּׁמָיִם אִם-לֹא תִסְלְחוּ בְּכָל-לִבְּכֶם אִישׁ אִישׁ לְאָחִיו עַל-חַטֹּאתָם:
Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí svých provinění jejich.
Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru.“ ([Matouš 6:15; Koloským 3:13])
ου῞τως καὶ ὁ πατήρ μου ὁ ου᾿ράνιος ποιήσει ὑμι̑ν ε᾿ὰν μὴ α᾿φη̑τε ε῞καστος τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑ α᾿πὸ τω̑ν καρδιω̑ν ὑμω̑ν
הָכַנָא נֵעבֵּד לכֻון אָבי דּבַשׁמַיָא אֵלָא תֵּשׁבּקֻון אנָשׁ לַאחֻוהי מֵן לֵבּכֻון סַכלֻותֵה׃ ס
כְּשֶׁגָּמַר יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יָצָא מִן הַגָּלִיל וּבָא לְאֵזוֹר יְהוּדָה שֶׁבְּעֵבֶר הַיַּרְדֵּן.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר כִּלָּה יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֵת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיַּעֲבֹר מִן-הַגָּלִיל וַיָּבֹא גְבוּל יְהוּדָה מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵן:
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán. ([Marek 10:1-Marek 10:12 Matouš 7:28 Matouš 11:1 Matouš 13:53 Matouš 26:1])
καὶ ε᾿γένετο ο῞τε ε᾿τέλεσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοὺς λόγους τούτους μετη̑ρεν α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η῟λθεν ει᾿ς τὰ ο῞ρια τη̑ς ᾽Ιουδαίας πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου
וַהוָא דּכַד שַׁלֵם יֵשֻׁוע מֵלֵא הָלֵין שׁקַל מֵן גּלִילָא וֵאתָא לַתחֻומָא דִּיהֻוד לעֵברָא דּיֻורדּנָן׃
הֲמוֹן עַם רַב הָלְכוּ אַחֲרָיו וְהוּא רִפֵּא אוֹתָם שָׁם.
וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו וַיִּרְפָּאֵם שָׁם מֵחָלְיָם:
I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil.
καὶ η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοί καὶ ε᾿θεράπευσεν αυ᾿τοὺς ε᾿κει̑
וֵאתַו בָּתרֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא וַאסִי אֵנֻון תַּמָן׃
נִגְּשׁוּ אֵלָיו כַּמָּה פְּרוּשִׁים לְנַסּוֹת אוֹתוֹ וְאָמְרוּ: "הַאִם מֻתָּר לְאִישׁ לְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ עַל כָּל דָּבָר?".
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו מִן-הַפְּרוּשִׁים וַיְנַסּוּ אֹתוֺ לֵאמֹר הֲיֵשׁ בְּיַד אִישׁ לְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ עַל-כָּל-דָּבָר:
I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti manželku svou z kterékoli příčiny?
Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: „Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?“
καὶ προση̑λθον αυ᾿τω̑ Φαρισαι̑οι πειράζοντες αυ᾿τὸν καὶ λέγοντες ει᾿ ε῎ξεστιν α᾿νθρὼπω α᾿πολυ̑σαι τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ κατὰ πα̑σαν αι᾿τίαν
וַקרֵבו לוָתֵה פּרִישֵׁא וַמנַסֵין הוַו לֵה וָאמרִין אֵן שַׁלִיט לאנָשׁ דּנֵשׁרֵא אַנתּתֵה בּכֻל עֵלָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם וְאָמַר: "הַאִם לֹא קְרָאתֶם שֶׁהַבּוֹרֵא עָשָׂה אוֹתָם זָכָר וּנְקֵבָה מִבְּרֵאשִׁית
וַיַּעַן וַיֹּאמַר הֲלֹא קְרָאתֶם כִּי הָעֹשֶׂה מִקֶּדֶם זָכָר וּנְקֵבָה עָשָׂה אֹתָם:
On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, kterýž stvořil s počátku, muže a ženu učinil je?
Odpověděl jim: „Nečetli jste, že Stvořitel od počátku ‚muže a ženu učinil je‘? ([Genesis 1:27])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ου᾿κ α᾿νέγνωτε ο῞τι ὁ κτίσας α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς α῎ρσεν καὶ θη̑λυ ε᾿ποίησεν αυ᾿τούς
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון לָא קרַיתֻּון דּהַו דַּעבַד מֵן בּרִשִׁית דֵּכרָא ונֵקבּתָא עבַד אֵנֻון׃
וְגַם אָמַר, 'עַל־כֵּן יַעֲזָב־אִישׁ אֶת־אָבִיו וְאֶת־אִמּוֹ וְדָבַק בְּאִשְׁתּוֹ וְהָיוּ לְבָשָׂר אֶחָד'?
וְאָמַר עַל-כֵּן יַעֲזָב-אִישׁ אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְדָבַק בְּאִשְׁתּוֺ וְהָיוּ שְׁנֵיהֶם לְבָשָׂר אֶחָד:
A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
A řekl: ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo;‘ ([Genesis 2:24; Efezským 5:31])
καὶ ει῏πεν ε῞νεκα τούτου καταλείψει α῎νθρωπος τὸν πατέρα καὶ τὴν μητέρα καὶ κολληθήσεται τη̑ γυναικὶ αυ᾿του̑ καὶ ε῎σονται οἱ δύο ει᾿ς σάρκα μίαν
וֵאמַר מֵטֻל הָנָא נֵשׁבֻּוק גַּברָא לַאבֻוהי ולֵאמֵה ונֵקַף לַאנתּתֵה ונֵהוֻון תּרַיהֻון חַד בּסַר׃
אֵין הֵם עוֹד שְׁנַיִם אֶלָּא בָּשָׂר אֶחָד. לָכֵן מַה שֶּׁחִבֵּר הָאֱלֹהִים אַל יַפְרִיד הָאָדָם."
וְלָזֹאת אֵפוֺא אֵינָם עוֺד שְׁנַיִם כִּי אִם-בָּשָׂר אֶחָד וְלָכֵן אֵת אֲשֶׁר חִבֵּר אֱלֹהִים אַל-יַפְרֵד אָדָם:
A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
ω῞στε ου᾿κέτι ει᾿σὶν δύο α᾿λλὰ σὰρξ μία ο῍ ου῏ν ὁ θεὸς συνέζευξεν α῎νθρωπος μὴ χωριζέτω
מָדֵין לָא הוַו תּרֵין אֵלָא חַד פּגַר מֵדֵּם הָכִיל דַּאלָהָא זַוֵג בַּרנָשָׁא לָא נפַרֵשׁ׃
"אִם כֵּן לָמָּה צִוָּה מֹשֶׁה לָתֵת לָהּ סֵפֶר כְּרִיתוּת וּלְשַׁלְּחָהּ?" שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וְלָמָּה-זֶּה צִוָּה מֹשֶׁה לָתֵת סֵפֶר כְּרִיתֻת וּלְשַׁלְּחָהּ:
Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti lístek rozloučení, a propustiti ji?
Namítnou mu: „Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?“ ([Deuteronomium 24:1 Deuteronomium 24:3])
λέγουσιν αυ᾿τω̑ τί ου῏ν Μωϋση̑ς ε᾿νετείλατο δου̑ναι βιβλίον α᾿ποστασίου καὶ α᾿πολυ̑σαι αυ᾿τήν
אָמרִין לֵה למָנָא הָכִיל מֻושֵׁא פַּקֵד דּנֵתֵּל כּתָבָא דּשֻׁובקָנָא ונֵשׁרִיה׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "בִּגְלַל קְשִׁי לְבַבְכֶם הִתִּיר לָכֶם מֹשֶׁה לְשַׁלֵּחַ אֶת נְשֵׁיכֶם, אַךְ מֵרֵאשִׁית לֹא הָיָה כָּךְ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בַּעֲבוּר קְשִׁי לְבַבְכֶם נָתַן לָכֶם מֹשֶׁה לְשַׁלַּח אֶת-נְשֵׁיכֶם אֲבָל לֹא הָיָה כֵן מִקֶּדֶם:
Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
Odpoví jim: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo.
λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῞τι Μωϋση̑ς πρὸς τὴν σκληροκαρδίαν ὑμω̑ν ε᾿πέτρεψεν ὑμι̑ν α᾿πολυ̑σαι τὰς γυναι̑κας ὑμω̑ν α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς δὲ ου᾿ γέγονεν ου῞τως
אָמַר להֻון מֻושֵׁא לֻוקבַל קַשׁיֻות לֵבּכֻון אַפֵּס לכֻון דּתֵשׁרֻון נֵשַׁיכֻּון מֵן בּרִשִׁית דֵּין לָא הוָא הָכַנָא׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ שֶׁלֹּא עַל־דְבַר זְנוּת וְנוֹשֵׂא אַחֶרֶת נוֹאֵף הוּא."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר יְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ אִם לֹא עַל-דְּבַר זְנוּת וְנֹשֵׂא לוֺ אַחֶרֶת נֹאֵף הוּא וְהַנֹּשֵׂא אֶת-הַגְּרוּשָׁה נֹאֵף הוּא:
Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství), a jinou pojme, cizoloží, i kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží(n).“ (n) var: kdo propustí svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží. ([Matouš 5:32; Lukáš 16:18; 1 Korintským 7:10-1 Korintským 7:11])
λέγω δὲ ὑμι̑ν ο῞τι ο῍ς α῍ν α᾿πολύση τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ μὴ ε᾿πὶ πορνεία καὶ γαμήση α῎λλην μοιχα̑ται
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּמַן דּשָׁבֵק אַנתּתֵה דּלָא גַּורָא ונָסֵב אחרִתָא גָּאַר ומַן דּנָסֵב שׁבִיקתָּא גָּאַר׃ ס
אָמְרוּ לוֹ הַתַּלְמִידִים: "אִם כָּךְ הוּא דִּין הָאִישׁ וְהָאִשָּׁה לֹא כְּדַאי לְהִתְחַתֵּן."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו אִם דְּבַר אִישׁ וְאִשָּׁה כָּכָה הוּא לֹא-טוֺב לָקַחַת אִשָּׁה:
Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
Učedníci mu řekli: „Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.“
λέγουσιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ ου῞τως ε᾿στὶν ἡ αι᾿τία του̑ α᾿νθρὼπου μετὰ τη̑ς γυναικός ου᾿ συμφέρει γαμη̑σαι
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי אֵן הָכַנָא אִית עֵדלָיָא בַּינַי גַּברָא לַאנתּתָא לָא פַּקָח למֵסַב אַנתּתָא׃
אָמַר לָהֶם: "לֹא הַכֹּל מְבִינִים אֶת הַדָּבָר הַזֶּה, רַק אֵלֶּה שֶׁנִּתַּן לָהֶם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לֹא כָל-אִישׁ רַב-כֹּחַ הוּא לִסְבֹּל הַדָּבָר הַזֶּה כִּי-אִם רַק אֵלֶּה אֲשֶׁר נִתַּן לָהֶם:
On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti, jimž jest dáno.
On jim odpověděl: „Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je to dáno. ([1 Korintským 7:7])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿ πάντες χωρου̑σιν τὸν λόγον του̑τον α᾿λλ῾ οι῟ς δέδοται
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא כֻּלנָשׁ סָפֵק לָה למֵלתָא הָדֵא אֵלָא מַן דִּיהִיב לֵה׃
יֵשׁ סָרִיסִים שֶׁנּוֹלְדוּ כָּךְ מִבֶּטֶן אִמָּם, יֵשׁ סָרִיסִים שֶׁנַּעֲשׂוּ סָרִיסִים עַל־יְדֵי בְּנֵי אָדָם, יֵשׁ סָרִיסִים אֲשֶׁר עָשׂוּ עַצְמָם לְסָרִיסִים לְמַעַן מַלְכוּת שָׁמַיִם. מִי שֶׁבִּיכָלְתּוֹ לְקַבֵּל, שֶׁיְּקַבֵּל."
כִּי יֵשׁ סָרִיסִים אֲשֶׁר נוֺלְדוּ כֵן מֵרֶחֶם אִמָּם וְיֵשׁ אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ סָרִיסִים בִּידֵי אָדָם וְיֵשׁ אֲשֶׁר מִנַּפְשָׁם נִהְיוּ לְסָרִיסִים לְמַעַן מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם מִי אֲשֶׁר כֹּחוֺ רַב לוֺ לִסְבֹּל יִסְבֹּל:
Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsouť panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
Někteří nežijí v manželství(o), protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“ (o) ř: jsou eunuchové (tak i dál)
ει᾿σὶν γὰρ ευ᾿νου̑χοι οι῞τινες ε᾿κ κοιλίας μητρὸς ε᾿γεννήθησαν ου῞τως καὶ ει᾿σὶν ευ᾿νου̑χοι οι῞τινες ευ᾿νουχίσθησαν ὑπὸ τω̑ν α᾿νθρὼπων καὶ ει᾿σὶν ευ᾿νου̑χοι οι῞τινες ευ᾿νούχισαν ἑαυτοὺς διὰ τὴν βασιλείαν τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ὁ δυνάμενος χωρει̑ν χωρείτω
אִית גֵּיר מהַימנֵא דּמֵן כַּרסָא דֵּאמהֻון אֵתִילֵדו הָכַנָא וִאית מהַימנֵא דּמֵן בּנַינָשָׁא הוַו מהַימנֵא וִאית מהַימנֵא דּהֵנֻון עבַדו נַפשׁהֻון מהַימנֵא מֵטֻל מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא מַן דּמֵשׁכַּח דּנֵספַּק נֵספַּק׃ ס
אָז הֵבִיאוּ אֵלָיו יְלָדִים כְּדֵי שֶׁיִּסְמֹךְ יָדָיו עֲלֵיהֶם וְיִתְפַּלֵּל בַּעֲדָם, אֶלָּא שֶׁהַתַּלְמִידִים גָּעֲרוּ בָּהֶם.
אָז הוּבְאוּ יְלָדִים לְפָנָיו לְבַעֲבוּר יָשִׂים אֶת-יָדָיו עֲלֵיהֶם וְיִתְפַּלֵּל בַּעֲדָם וַיִּגְעֲרוּ-בָם הַתַּלְמִידִים:
Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali. ([Marek 10:13-Marek 10:16; Lukáš 18:15-Lukáš 18:17])
τότε προσηνέχθησαν αυ᾿τω̑ παιδία ι῞να τὰς χει̑ρας ε᾿πιθη̑ αυ᾿τοι̑ς καὶ προσεύξηται οἱ δὲ μαθηταὶ ε᾿πετίμησαν αυ᾿τοι̑ς
הָידֵּין קַרֵבו לֵה טלָיֵא דַּנסִים אִידֵה עלַיהֻון וַנצַלֵא וַכַאו בּהֻון תַּלמִידַוהי׃
אַךְ יֵשׁוּעַ אָמַר: "הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבוֹא אֵלַי וְאַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדָם, כִּי לְכָאֵלֶּה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הַנִּיחוּ לַיְלָדִים וְאַל-תִּכְלְאוּ אֹתָם מִבֹּא אֵלָי כִּי מֵאֵלֶּה מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Ale Ježíš řekl: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.“ ([Matouš 18:3])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α῎φετε τὰ παιδία καὶ μὴ κωλύετε αυ᾿τὰ ε᾿λθει̑ν πρός με τω̑ν γὰρ τοιούτων ε᾿στὶν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון שׁבֻוקו טלָיֵא אָתֵין לוָתי ולָא תֵּכלֻון אֵנֻון דּדַאילֵין גֵּיר דַּאיך הָלֵין אֵנֻון אִיתֵיה מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃
הוּא סָמַךְ יָדָיו עֲלֵיהֶם וְאַחֲרֵי כֵן הָלַךְ מִשָּׁם.
וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו עֲלֵיהֶם וַיִּפֶן וַיֵּלַךְ:
A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Požehnal jim(p) a šel dál. (p) ř : Vložil na ně ruce
καὶ ε᾿πιθεὶς τὰς χει̑ρας αυ᾿τοι̑ς ε᾿πορεύθη ε᾿κει̑θεν
וסָם אִידֵה עלַיהֻון וֵאזַל מֵן תַּמָן׃ ס
נִגַּשׁ אֵלָיו אִישׁ אֶחָד וְשָׁאַל:" רַבִּי, אֵיזֶה טוֹב עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לְהַשִֹיג חַיֵּי עוֹלָם?"
וְהִנֵּה-אִישׁ נִגַּשׁ אֵלָיו וַיֹּאמַר רַבִּי הַטּוֺב אֵי-זֶה הַטּוֺב אֶעֱשֶׂה לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?
A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: „Mistře(q), co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?“ (q) ř: Učiteli ([Marek 10:17-Marek 10:22; Lukáš 18:18-Lukáš 18:23 Lukáš 10:25])
καὶ ι᾿δοὺ ει῟ς προσελθών αυ᾿τω̑ ει῏πεν διδάσκαλε τί α᾿γαθὸν ποιήσω ι῞να σχω̑ ζωὴν αι᾿ὼνιον
וֵאתָא חַד קרֵב וֵאמַר לֵה מַלפָנָא טָבָא מָנָא דּטָב אֵעבֵּד דּנֵהוֻון לִי חַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמַר אֵלָיו: "מַדּוּעַ אַתָּה שׁוֹאֵל אוֹתִי בְּנוֹגֵעַ לַטּוֹב? אֶחָד הוּא הַטּוֹב, אֲבָל אִם רְצוֹנְךָ לָבוֹא לַחַיִּים, שְׁמֹר אֶת הַמִּצְווֹת."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו לָמָּה-זֶּה קָרָאתָ לִי טוֺב אֵין-טוֺב כִּי אִם-אֶחָד הוּא הָאֱלֹהִים וְאִם-נִכְסַפְתָּ לָבֹא אֶל-הַחַיִּים שְׁמֹר אֵת הַמִּצְוֺת:
Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
On mu řekl: „Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ τί με ε᾿ρωτα̑ς περὶ του̑ α᾿γαθου̑ ει῟ς ε᾿στιν ὁ α᾿γαθός ει᾿ δὲ θέλεις ει᾿ς τὴν ζωὴν ει᾿σελθει̑ν τήρησον τὰς ε᾿ντολάς
הֻו דֵּין אֵמַר לֵה מָנָא קָרֵא אַנתּ לִי טָבָא לַיתּ טָבָא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא אֵן דֵּין צָבֵא אַנתּ דּתֵעֻול לחַיֵא טַר פֻּוקדָּנֵא׃
שָׁאַל הָאִישׁ: "אֵיזֶה?" הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "לֹא תִּרְצַח, לֹא תִּנְאַף, לֹא תִּגְנֹב, לֹא־תַעֲנֶה בְּרֵעֲךָ עֵד שָׁקֶר,
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֵי-זֹה הֵנָּה וַיַּעַן יֵשׁוּעַ לֹא תִּרְצָח לֹא תִּנְאָף לֹא תִּגְנֹב לֹא-תַעֲנֶה עֵד שָׁקֶר:
Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
Otázal se ho: „Která?“ Ježíš odpověděl: „Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,
λέγει αυ᾿τω̑ ποίας ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τὸ ου᾿ φονεύσεις ου᾿ μοιχεύσεις ου᾿ κλέψεις ου᾿ ψευδομαρτυρήσεις
אָמַר לֵה אַילֵין הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה דּלָא תֵּקטֻול ולָא תּגֻור ולָא תֵּגנֻוב ולָא תֵּסהַד סָהדֻּות שֻׁוקרָא׃
כַּבֵּד אֶת־אָבִיךָ וְאֶת־אִמֶּךָ, וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ'."
כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךׇ כָּמוֺךׇ:
Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe.“
τίμα τὸν πατέρα καὶ τὴν μητέρα καί α᾿γαπήσεις τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν
ויַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך ותַחֵב לקַרִיבָך אַיך נַפשָׁך׃
אָמַר הַבָּחוּר: "אֶת כָּל אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי; מָה עוֹד חָסֵר לִי?"
וַיֹּאמֶר הַנַּעַר אֵלָיו כָּל-אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרָי וּמַה-יֶּחְסַר לִי עוֺד:
Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?
Mladík mu řekl: „To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?“
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ νεανίσκος πάντα ταυ̑τα ε᾿φύλαξα τί ε῎τι ὑστερω̑
אָמַר לֵה הַו עלַימָא הָלֵין כֻּלהֵין נֵטרֵת אֵנֵין מֵן טַליֻותי מָנָא חסִיר אנָא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם רְצוֹנְךָ לִהְיוֹת שָׁלֵם, לֵךְ מְכֹר אֶת רְכוּשְׁךָ וְתֵן לָעֲנִיִּים וְיִהְיֶה לְךָ אוֹצָר בַּשָּׁמַיִם; אַחַר כָּךְ בּוֹא וְלֵךְ אַחֲרַי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם-חָפַצְתָּ לִהְיוֺת תָּמִים לֵךְ וּמְכֹר אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לְךׇ וְתֵן לַעֲנִיִּים וְהָיָה לְךׇ אוֺצָר בַּשָּׁמָיִם וּבֹא וְלֵךְ אַחֲרָי:
Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
Ježíš mu odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“ ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33])
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ θέλεις τέλειος ει῏ναι υ῞παγε πὼλησόν σου τὰ ὑπάρχοντα καὶ δὸς τοι̑ς πτωχοι̑ς καὶ ε῞ξεις θησαυρὸν ε᾿ν ου᾿ρανοι̑ς καὶ δευ̑ρο α᾿κολούθει μοι
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן צָבֵא אַנתּ גּמִירָא למֵהוָא זֵל זַבֵּן קֵניָנָך והַב למֵסכִּנֵא ותֵהוֵא לָך סִימתָא בַּשׁמַיָא ותָא בָּתַרי׃ ס
כְּשֶׁשָּׁמַע הַבָּחוּר אֶת הַדָּבָר הַזֶּה הָלַךְ מִשָּׁם עָצוּב, שֶׁכֵּן הָיוּ לוֹ נְכָסִים רַבִּים.
וְהַנַּעַר כְּשָׁמְעוֺ הַדָּבָר הַזֶּה הִתְעַצֵּב אֶל-לִבּוֺ וַיֵּלֶךְ-לוֺ כִּי-נְכָסִים רַבִּים הָיוּ לוֺ:
Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
α᾿κούσας δὲ ὁ νεανίσκος τὸν λόγον α᾿πη̑λθεν λυπούμενος η῟ν γὰρ ε῎χων κτήματα πολλά
שׁמַע דֵּין הַו עלַימָא מֵלתָא הָדֵא וֵאזַל כַּד כַּריָא לֵה אִית הוָא לֵה גֵּיר קֵניָנָא סַגִּיָאא׃
אָמַר יֵשׁוּעַ לְתַלְמִידָיו: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בְּקֹשִׁי יִכָּנֵס עָשִׁיר לְמַלְכוּת הַשָּׁמַיִם.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מַה-קָּשֶׁה לְאִישׁ עָשִׁיר לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הַשָּׁמָיִם:
Ježíš pak řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. ([Marek 10:23-Marek 10:31; Lukáš 18:24-Lukáš 18:30])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πλούσιος δυσκόλως ει᾿σελεύσεται ει᾿ς τὴν βασιλείαν τω̑ν ου᾿ρανω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לתַלמִידַוהי אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּעַטלָא הי לעַתִּירָא דּנֵעֻול למַלכֻּות שׁמַיָא׃
וְעוֹד אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, נָקֵל לַגָּמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ נֶקֶב מַחַט מֵהִכָּנֵס עָשִׁיר אֶל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וְעוֺד אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-נָקֵל לַגָּמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ חֻר הַמַּחַט מִבֹּא עָשִׁיר אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze uši jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.“
πάλιν δὲ λέγω ὑμι̑ν ευ᾿κοπὼτερόν ε᾿στιν κάμηλον διὰ τρυπήματος ρ᾿αφίδος διελθει̑ν η῍ πλούσιον ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
תֻּוב דֵּין אָמַרנָא לכֻון דַּדלִיל הֻו לגַמלָא למֵעַל בַּחרֻורָא דַּמחַטָא אַו עַתִּירָא דּנֵעֻול למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
שָׁמְעוּ הַתַּלְמִידִים וְתָמְהוּ מְאֹד. "אִם כֵּן, מִי יָכוֹל לְהִוָּשַׁע?" שָׁאֲלוּ.
וְתַלְמִידָיו שָׁמְעוּ וַיִּשְׁתּוֺמְמוּ עַד-מְאֹד לֵאמֹר מִי אֵפוֺא יוּכַל לְהִוָּשֵׁעַ:
A uslyšavše to učedlníci jeho, užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: „Kdo potom může být spasen?“
α᾿κούσαντες δὲ οἱ μαθηταὶ ε᾿ξεπλήσσοντο σφόδρα λέγοντες τίς α῎ρα δύναται σωθη̑ναι
תַּלמִידֵא דֵּין כַּד שׁמַעו תַּהִירִין הוַו טָב וָאמרִין מַנֻו כַּי מֵשׁכַּח דּנִחֵא׃
הִבִּיט בָּהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מִבְּנֵי אָדָם נִבְצָר הַדָּבָר, אֲבָל הָאֱלֹהִים כָּל יָכוֹל."
וַיַּבֶּט-בָּם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִבְּנֵי-אָדָם יִפָּלֵא הַדָּבָר הַזֶּה אַךְ מֵאֱלֹהִים לֹא יִפָּלֵא כָּל-דָּבָר:
Pohleděv pak Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko.“ ([Genesis 18:14; Jób 42:2; Zacharjáš 8:6])
ε᾿μβλέψας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς παρὰ α᾿νθρὼποις του̑το α᾿δύνατόν ε᾿στιν παρὰ δὲ θεω̑ πάντα δυνατά
חָר בּהֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לוָת בּנַינָשָׁא הָדֵא לָא מֵשׁכּחָא לוָת אַלָהָא דֵּין כֻּלמֵדֵּם מֵשׁכּחָא׃
הֵגִיב כֵּיפָא וְאָמַר אֵלָיו: "הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ הַכֹּל וְהָלַכְנוּ אַחֲרֶיךָ, אִם כֵּן מַה יִּהְיֶה לָנוּ?"
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת-כֹּל וַנֵּלֶךְ אַחֲרֶיךׇ וּמָה אֵפוֺא יִהְיֶה-לָּנוּ:
Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude?
Na to mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?“ ([Matouš 4:18-Matouš 4:21])
τότε α᾿ποκριθεὶς ὁ Πέτρος ει῏πεν αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ ἡμει̑ς α᾿φήκαμεν πάντα καὶ η᾿κολουθήσαμέν σοι τί α῎ρα ε῎σται ἡμι̑ν
הָידֵּין ענָא כִּאפָא וֵאמַר לֵה הָא אֵנַחנַן שׁבַקן כֻּלמֵדֵּם וֵאתַין בָּתרָך מָנָא כַּי נֵהוֵא לַן׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אַתֶּם הַהוֹלְכִים אַחֲרַי, כַּאֲשֶׁר תִּתְחַדֵּשׁ הַבְּרִיאָה וּבֶן־הָאָדָם יֵשֵׁב עַל כִּסֵּא כְּבוֹדוֹ, תֵּשְׁבוּ גַּם אַתֶּם עַל שְׁנֵים־עָשָׂר כִּסְאוֹת לִשְׁפֹּט אֶת שְׁנֵים־עָשָׂר שִׁבְטֵי יִשְׂרָאֵל.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אַתֶּם הַהֹלְכִים אַחֲרָי כַּאֲשֶׁר יֵשֵׁב בֶּן-הָאָדָם עַל-כִּסֵּא כְבוֺדוֺ בְּהִתְחַדֵּשׁ הַבְּרִיאָה גַּם-אַתֶּם תֵּשְׁבוּ אָז עַל-שְׁנֵים עָשָׂר כִּסְאוֺת לִשְׁפֹּט אֶת-שְׁנֵים עָשָׂר שִׁבְטֵי יִשְׂרָאֵל:
Ježíš pak řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti trůních, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení(r) všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. (r) ř: znovuzrození ([Daniel 7:9-Daniel 7:10; Lukáš 22:30; 1 Korintským 6:2; Zjevení Janovo 3:21])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ὑμει̑ς οἱ α᾿κολουθήσαντές μοι ε᾿ν τη̑ παλιγγενεσία ο῞ταν καθίση ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿πὶ θρόνου δόξης αυ᾿του̑ καθήσεσθε καὶ ὑμει̑ς ε᾿πὶ δὼδεκα θρόνους κρίνοντες τὰς δὼδεκα φυλὰς του̑ ᾽Ισραήλ
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּאנתֻּון דֵּאתַיתֻּון בָּתַרי בּעָלמָא חַדתָא מָא דּיָתֵב בּרֵה דּאנָשָׁא עַל תּרָנָוס דּשֻׁובחֵה תֵּתּבֻון אָף אַנתֻּון עַל תּרֵעסַר כֻּורסַוָן וַתּדֻונֻון תּרֵעסַר שַׁבטֵא דִּאיסרָאיֵל׃
וְכָל מִי שֶׁעָזַב בָּתִים אוֹ אַחִים וַאֲחָיוֹת אוֹ אָב וָאֵם אוֹ אִשָּׁה אוֹ בָּנִים אוֹ שָׂדוֹת לְמַעַן שְׁמִי - יְקַבֵּל פִּי מֵאָה וְיִירַשׁ חַיֵּי עוֹלָם.
וְכָל-אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲזֹב בָּתִּים אוֺ אַחִים אוֺ אֲחָיוֺת אוֺ אָב אוֺ אֵם אוֺ אִשָּׁה אוֺ בָנִים אוֺ שָׂדוֺת לְמַעַן שְׁמִי יִמְצָא מֵאָה שְׁעָרִים וְחַיֵּי עוֺלָם יִירָשׁ:
A každý, kdož opustil by domy, neb bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.
A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát(s) víc dostane a bude mít podíl na věčném životě. (s) var: mnohokrát 20. kapitola ([Matouš 10:37; Lukáš 14:26])
καὶ πα̑ς ο῞στις α᾿φη̑κεν οι᾿κίας η῍ α᾿δελφοὺς η῍ α᾿δελφὰς η῍ πατέρα η῍ μητέρα η῍ τέκνα η῍ α᾿γροὺς ε῞νεκεν του̑ ο᾿νόματός μου ἑκατονταπλασίονα λήμψεται καὶ ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσει
וכֻלנָשׁ דּשָׁבֵק בָּתֵּא אַו אַחֵא אַו אַחוָתָא אַו אַבָא אַו אֵמָא אַו אַנתּתָא אַו בּנַיָא אַו קֻוריָא מֵטֻל שֵׁמי חַד בַּמָאא נקַבֵּל וחַיֵא דַּלעָלַם נִארַת׃ ס
אֲבָל רַבִּים מִן הָרִאשׁוֹנִים יִהְיוּ אַחֲרוֹנִים וּמֵהָאַחֲרוֹנִים - רִאשׁוֹנִים."
וְרַבִּים הֵם הָרִאשֹׁנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ אַחֲרֹנִים וְהָאַחֲרֹנִים רִאשֹׁנִים:
Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Mnozí první budou poslední a poslední první.“ ([Matouš 20:16; Lukáš 13:30])
πολλοὶ δὲ ε῎σονται πρω̑τοι ε῎σχατοι καὶ ε῎σχατοι πρω̑τοι
סַגִּיֵאא דֵּין קַדמָיֵא דּנֵהוֻון אחרָיֵא וַאחרָיֵא קַדמָיֵא׃ ס
כִּי דּוֹמָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְאִישׁ בַּעַל אֲחֻזָּה שֶׁיָּצָא הַשְׁכֵּם בַּבֹּקֶר לִשְׂכֹּר פּוֹעֲלִים לְכַרְמוֹ,
כִּי דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְבַעַל-הַבָּיִת אֲשֶׁר הִשְׁכִּים וַיֵּצֵא בַבֹּקֶר וַיִּשְׂכֹּר פֹּעֲלִים לְכַרְמוֺ:
Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
„Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici.
ὁμοία γάρ ε᾿στιν ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν α᾿νθρὼπω οι᾿κοδεσπότη ο῞στις ε᾿ξη̑λθεν α῞μα πρωι῭ μισθὼσασθαι ε᾿ργάτας ει᾿ς τὸν α᾿μπελω̑να αυ᾿του̑
דָּמיָא גֵּיר מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לגַברָא מָרֵא בַּיתָּא דַּנפַק בּצַפרָא דּנֵאגֻור פָּעלֵא לכַרמֵה׃
וּלְאַחַר שֶׁהִסְכִּים עִם הַפּוֹעֲלִים עַל שְׂכַר דִּינָר לְיוֹם שָׁלַח אוֹתָם אֶל כַּרְמוֹ.
וּשְׂכַר הַפֹּעֲלִים נָקַב שֶׁקֶל לַיּוֺם וַיִּשְׁלַח אֹתָם אֶל-הַכָּרֶם:
Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.
συμφωνήσας δὲ μετὰ τω̑ν ε᾿ργατω̑ν ε᾿κ δηναρίου τὴν ἡμέραν α᾿πέστειλεν αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὸν α᾿μπελω̑να αυ᾿του̑
קַץ דֵּין עַם פָּעלֵא מֵן דִּינָרָא בּיַומָא ושַׁדַּר אֵנֻון לכַרמֵה׃
כְּשֶׁיָּצָא בְּשָׁעָה תֵּשַׁע רָאָה אֲחֵרִים עוֹמְדִים בְּטֵלִים בַּשּׁוּק.
וַיֵּצֵא בַּשָּׁעָה הַשְּׁלִישִׁית וַיַּרְא אֲנָשִׁים אֲחֵרִים עֹמְדִים בִּבְלִי מְלָאכָה בַּשּׁוּק:
A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu,
καὶ ε᾿ξελθών περὶ τρίτην ω῞ραν ει῏δεν α῎λλους ἑστω̑τας ε᾿ν τη̑ α᾿γορα̑ α᾿ργούς
וַנפַק בַּתלָת שָׁעִין וַחזָא אחרָנֵא דּקָימִין בּשֻׁוקָא ובַטִילִין׃
אָמַר לָהֶם, 'לְכוּ גַּם אַתֶּם אֶל כַּרְמִי וְאֶתֵּן לָכֶם אֶת הַמַּגִּיעַ לָכֶם'. הֵם הָלְכוּ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ אֶל-כַּרְמִי גַּם-אַתֶּם וְדֵי שְׂכַרְכֶם אֶתֵּן לָכֶם כַּמִּשְׁפָּט וַיֵּלְכוּ:
I těm řekl: Jdětež i vy na vinici, a co bude spravedlivého, dám vám.
a řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.‘
καὶ ε᾿κείνοις ει῏πεν ὑπάγετε καὶ ὑμει̑ς ει᾿ς τὸν α᾿μπελω̑να καὶ ο῍ ε᾿ὰν η῏ δίκαιον δὼσω ὑμι̑ν
וֵאמַר להֻון זֵלו אָף אַנתֻּון לכַרמָא ומֵדֵּם דּוָלֵא יָהֵב אנָא לכֻון׃
יָצָא גַּם בְּשָׁעָה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה וְגַם בְּשָׁעָה שָׁלוֹשׁ וְעָשָׂה כַּדָּבָר הַזֶּה.
וַיּוֺסֶף וַיֵּצֵא בַּשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית וְהַתְּשִׁיעִית וַיַּעַשׂ כְּמוֺ-כֵן:
A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
Oni šli. Vyšel opět kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právě tak.
οἱ δὲ α᾿πη̑λθον πάλιν δὲ ε᾿ξελθών περὶ ε῞κτην καὶ ε᾿νάτην ω῞ραν ε᾿ποίησεν ὡσαύτως
הֵנֻון דֵּין אֵזַלו וַנפַק תֻּוב בּשֵׁת ובַתשַׁע שָׁעִין וַעבַד הָכוָת׃
אַחֲרֵי כֵן יָצָא בְּשָׁעָה חָמֵשׁ לִפְנוֹת עֶרֶב וּמָצָא אֲחֵרִים עוֹמְדִים. שָׁאַל אוֹתָם, 'לָמָּה אַתֶּם עוֹמְדִים פֹּה בְּטֵלִים כָּל הַיּוֹם?'
וּבַשָּׁעָה הָעַשְׁתֵּי עֶשְׂרֵה יָצָא וַיִּמְצָא אֲחֵרִים עֹמְדִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ תַּעַמְדוּ פֹה כָּל-הַיּוֺם:
Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: ‚Co tu stojíte celý den nečinně?‘
περὶ δὲ τὴν ἑνδεκάτην ε᾿ξελθών ευ῟ρεν α῎λλους ἑστω̑τας καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τί ω῟δε ἑστήκατε ο῞λην τὴν ἡμέραν α᾿ργοί
ולַאפַּי חדַעֵסרֵא שָׁעִין נפַק וֵאשׁכַּח אחרָנֵא דּקָימִין ובַטִילִין וֵאמַר להֻון מָנָא קָימִין אנתֻּון יַומָא כֻּלֵה ובַטָלִין׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ, 'מִפְּנֵי שֶׁלֹּא שָׂכַר אוֹתָנוּ אִישׁ'. אָמַר לָהֶם, 'לְכוּ גַּם אַתֶּם אֶל הַכֶּרֶם'.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו כִּי לֹא-שָׂכַר אֹתָנוּ אִישׁ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ אֶל-כַּרְמִי גַּם-אַתֶּם וּשְׂכַרְכֶם יֻתַּן לָכֶם כַּמִּשְׁפָּט:
Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
Odpovědí mu: ‚Nikdo nás nenajal.‘ On jim řekne: ‚Jděte i vy na mou vinici(t).‘ (t) var: + a dostanete, co bude spravedlivé
λέγουσιν αυ᾿τω̑ ο῞τι ου᾿δεὶς ἡμα̑ς ε᾿μισθὼσατο λέγει αυ᾿τοι̑ς ὑπάγετε καὶ ὑμει̑ς ει᾿ς τὸν α᾿μπελω̑να
אָמרִין לֵה דּלָא אנָשׁ אַגרָן אָמַר להֻון זֵלו אָף אַנתֻּון לכַרמָא ומֵדֵּם דּוָלֵא נָסבִּין אנתֻּון׃
לְעֵת עֶרֶב אָמַר בַּעַל הַכֶּרֶם אֶל פְּקִידוֹ, 'קְרָא אֶת הַפּוֹעֲלִים וְשַׁלֵּם לָהֶם אֶת שְׂכָרָם, הָחֵל בָּאַחֲרוֹנִים וְכַלֵּה בָּרִאשׁוֹנִים.'
וַיְהִי לִפְנוֺת עֶרֶב וַיֹּאמֶר אֲדוֺן הַכֶּרֶם אֶל-פְּקִידוֺ קְרָא אֶת-הַפֹּעֲלִים וְתֵן לָהֶם שְׂכָרָם הָחֵל מִן-הָאַחֲרֹנִים עַד הָרִאשֹׁנִים:
Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!‘ ([Leviticus 19:13; Deuteronomium 24:15])
ο᾿ψίας δὲ γενομένης λέγει ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος τω̑ ε᾿πιτρόπω αυ᾿του̑ κάλεσον τοὺς ε᾿ργάτας καὶ α᾿πόδος αυ᾿τοι̑ς τὸν μισθὸν α᾿ρξάμενος α᾿πὸ τω̑ν ε᾿σχάτων ε῞ως τω̑ν πρὼτων
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא אֵמַר מָרֵא כַּרמָא לרַבַּיתֵּה קרִי פָּעלֵא והַב להֻון אַגרהֻון ושַׁרָא מֵן אחרָיֵא וַעדַמָא לקַדמָיֵא׃
בָּאוּ אֵלֶּה שֶׁנִּשְׂכְּרוּ בְּשָׁעָה חָמֵשׁ לִפְנוֹת עֶרֶב וְקִבְּלוּ אִישׁ אִישׁ דִּינָר אֶחָד.
וַיָּבֹאוּ הַנִּשְׂכָּרִים בְּשָׁעָה עַשְׁתֵּי עֶשְׂרֵה וַיִּקְחוּ שֶׁקֶל לְאִישׁ אִישׁ:
A přišedše ti při jedenácté hodině najatí, vzali jeden každý po penízi.
Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár.
καὶ ε᾿λθόντες οἱ περὶ τὴν ἑνδεκάτην ω῞ραν ε῎λαβον α᾿νὰ δηνάριον
וֵאתַו הָנֻון דַּחדַעֵסרֵא שָׁעִין נסַבו דִּינָר דִּינָר׃
כְּשֶׁבָּאוּ הָרִאשׁוֹנִים דִּמּוּ בְּנַפְשָׁם שֶׁיְּקַבְּלוּ יוֹתֵר, אַךְ גַּם הֵם קִבְּלוּ אִישׁ אִישׁ דִּינָר אֶחָד.
וְהָרִאשֹׁנִים בָּאוּ וַיֹּאמְרוּ בְלִבָּם כִּי יִַּׂיגוּ יוֺתֵר אַךְ גַּם-הֵמָּה הִִּׂיגוּ רַק שֶׁקֶל אֶחָד לָאִישׁ:
Přišedše pak první, domnívali se, že více vezmou, ale vzali i oni jeden každý po penízi.
Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
καὶ ε᾿λθόντες οἱ πρω̑τοι ε᾿νόμισαν ο῞τι πλει̑ον λήμψονται καὶ ε῎λαβον τὸ α᾿νὰ δηνάριον καὶ αυ᾿τοί
וכַד אֵתַו קַדמָיֵא סבַרו דּיַתִּיר שָׁקלִין וַשׁקַלו דִּינָר דִּינָר אָף הֵנֻון׃
לְאַחַר שֶׁקִּבְּלוּ הִתְלוֹנְנוּ לִפְנֵי בַּעַל הַבַּיִת בְּאָמְרָם,
וַיִּקְחוּ וַיִּלֹּנוּ עַל-בַּעַל הַבַּיִת לֵאמֹר:
A vzavše, reptali proti hospodáři,
Vzali ho a reptali proti hospodáři:
λαβόντες δὲ ε᾿γόγγυζον κατὰ του̑ οι᾿κοδεσπότου
וכַד שׁקַלו רַטֵנו עַל מָרֵא בַּיתָּא׃
'אֵלֶּה הָאַחֲרוֹנִים עָבְדוּ שָׁעָה אַחַת וְאַתָּה הִשְׁוֵיתָ אוֹתָם אֵלֵינוּ - אֲנַחְנוּ שֶׁסָּבַלְנוּ אֶת כֹּבֶד הַיּוֹם וְאֶת הַחֹם!'
הָאַחֲרֹנִים הָאֵלֶּה עָבְדוּ שָׁעָה אַחַת וַתְּשַׁו אֹתָם כָּמֹנוּ אֲשֶׁר הָיִינוּ כָּל-הַיּוֺם לָשֵׂאת סֵבֶל וְהַחֹרֶב אֲכָלָנוּ:
Řkouce: Tito poslední jednu hodinu dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
‚Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!‘
λέγοντες ου῟τοι οἱ ε῎σχατοι μίαν ω῞ραν ε᾿ποίησαν καὶ ι῎σους ἡμι̑ν αυ᾿τοὺς ε᾿ποίησας τοι̑ς βαστάσασι τὸ βάρος τη̑ς ἡμέρας καὶ τὸν καύσωνα
וָאמרִין הָלֵין אחרָיֵא חדָא שָׁעָא עבַדו וַאשׁוִית אֵנֻון עַמַן דַּשׁקַלן יֻוקרֵה דּיַומָא וחֻומֵה׃
הֵשִׁיב וְאָמַר אֶל אֶחָד מֵהֶם, 'חָבֵר, אֵינֶנִּי עוֹשֵׁק אוֹתְךָ. הֲרֵי עַל שְׂכַר דִּינָר הִסְכַּמְתָּ אִתִּי.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר לְאֶחָד מֵהֶם רֵעִי לֹא עֲשַׁקְתִּיךׇ הֲלֹא שֶׁקֶל נָקַבְתָּ לִּי שְׂכָרֶךׇ:
On pak odpovídaje, řekl jednomu z nich: Příteli, nečiním tobě křivdy. Zdaliž jsi z peníze nesmluvil se mnou?
On však odpověděl jednomu z nich: ‚Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ἑνὶ αυ᾿τω̑ν ει῏πεν ἑται̑ρε ου᾿κ α᾿δικω̑ σε ου᾿χὶ δηναρίου συνεφὼνησάς μοι
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר לחַד מֵנהֻון חַברי לָא מַעוֵל אנָא בָּך לָא הוָא בּדִינָר קַצתּ עַמי׃
קַח אֶת שֶׁלְּךָ וְלֵךְ, וְאוּלָם רְצוֹנִי לָתֵת לָאַחֲרוֹן הַזֶּה כְּמוֹ לְךָ.
קַח אֵת אֲשֶׁר-לְךׇ וָלֵךְ וַאֲנִי עִם-לִבִּי לָתֵת לָזֶה הָאַחֲרוֺן כָּמוֺךׇ:
Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce, já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
Vezmi si, co ti patří, a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě;
α῏ρον τὸ σὸν καὶ υ῞παγε θέλω δὲ τούτω τω̑ ε᾿σχάτω δου̑ναι ὡς καὶ σοί
סַב דִּילָך וזֵל צָבֵא אנָא דֵּין דַּלהָנָא אחרָיָא אֵתֵּל אַיך דּלָך׃
הַאִם אָסוּר לִי לַעֲשׂוֹת בְּשֶׁלִּי כִּרְצוֹנִי? אוֹ שֶׁמָּא עֵינְךָ צָרָה עַל שֶׁטּוֹב אֲנִי?'
הַאֵין נָכוֺן לִי לַעֲשׂוֺת בְּשֶׁלִּי כַּאֲשֶׁר עִם-לְבָבִי אוֺ הַאִם רָעָה עֵינְךׇ בַּאֲשֶׁר טוֺב אָנֹכִי:
Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí(u), že jsem dobrý?‘ (u) ř: je tvé oko zlé ([Matouš 6:23; Marek 7:22])
η῍ ου᾿κ ε῎ξεστίν μοι ο῍ θέλω ποιη̑σαι ε᾿ν τοι̑ς ε᾿μοι̑ς η῍ ὁ ο᾿φθαλμός σου πονηρός ε᾿στιν ο῞τι ε᾿γώ α᾿γαθός ει᾿μι
אַו לָא שַׁלִיט לִי דּמֵדֵּם דּצָבֵא אנָא אֵעבֵּד בּדִילי אַו עַינָך בִּישָׁא דֵּאנָא טָב אנָא׃
כָּכָה יִהְיוּ הָאַחֲרוֹנִים רִאשׁוֹנִים וְהָרִאשׁוֹנִים אַחֲרוֹנִים."
כָּכָה יִהְיוּ הָאַחֲרֹנִים רִאשֹׁנִים וְהָרִאשֹׁנִים אַחֲרֹנִים כִּי רַבִּים הֵם הַקְּרוּאִים וּמְעַטִים הַנִּבְחָרִים:
Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Tak budou poslední první a první poslední(v).“ (v) var: + Mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán. ([Matouš 19:30; Marek 10:31; Lukáš 13:30])
ου῞τως ε῎σονται οἱ ε῎σχατοι πρω̑τοι καὶ οἱ πρω̑τοι ε῎σχατοι
הָכַנָא נֵהוֻון אחרָיֵא קַדמָיֵא וקַדמָיֵא אחרָיֵא סַגִּיאיִן אֵנֻון גֵּיר קרַיָא וַזעֻורִין גּבַיָא סּ סּ׃
כְּשֶׁהָיָה יֵשׁוּעַ קָרוֹב לַעֲלוֹת לִירוּשָׁלַיִם לָקַח אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר לְבַדָּם וּבַדֶּרֶךְ אָמַר לָהֶם:
וַיְהִי כַּעֲלוֺת יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיִּקַּח אֶת-שְׁנֵים עָשָׂר הַתַּלְמִידִים לְבַדָּם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בַּדָּרֶךְ:
A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků soukromí na cestě. I řekl jim:
Když Ježíš šel(x) do Jeruzaléma, vzal si stranou dvanáct učedníků a cestou jim řekl: (x) var: měl jít ([Marek 10:32-Marek 10:34; Leviticus 18:31-Leviticus 18:34])
καὶ α᾿ναβαίνων ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα παρέλαβεν τοὺς δὼδεκα μαθητὰς κατ῾ ι᾿δίαν καὶ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς
עתִיד הוָא דֵּין יֵשֻׁוע דּנֵסַק לֻאורִשׁלֵם ס וַדבַר לַתרֵעסַר תַּלמִידַוהי בַּינַוהי וַלהֻון בֻּאורחָא וֵאמַר להֻון׃
"הִנֵּה אֲנַחְנוּ עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם וּבֶן־הָאָדָם יִמָּסֵר לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְלַסּוֹפְרִים. הֵם יֶחֶרְצוּ אֶת דִּינוֹ לְמָוֶת
הִנֵּה אֲנַחְנוּ עֹלִים יְרוּשָׁלָיְמָה וּבֶן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסֹּפְרִים וְהִרְשִׁיעוּ אֹתוֺ לָמוּת:
Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím {biskupům} a zákonníkům, a odsoudí ho na smrt.
„Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt ([Matouš 16:21 Matouš 17:22-Matouš 17:23])
ι᾿δοὺ α᾿ναβαίνομεν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδοθήσεται τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν καὶ γραμματευ̑σιν καὶ κατακρινου̑σιν αυ᾿τὸν θανάτω
הָא סָלקִין חנַן לֻאורִשׁלֵם וַברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם לרַבַּי־כָּהנֵא וַלסָפרֵא וַנחַיבֻונָיהי למַותָּא׃
וְיִמְסְרוּ אוֹתוֹ לַגּוֹיִים לְהָתֵל בּוֹ וּלְהַלְקוֹתוֹ וְלִצְלֹב אוֹתוֹ, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם."
וְהִסְגִּירוּ אֹתוֺ לַגּוֺיִם לְהִתְעַלֶּל-בּוֺ לְיַסְּרוֺ בַשּׁוֺטִים וְלִצְלֹב אֹתוֺ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k zbičování a ukřižování, ale třetího dne z mrtvých vstane.
a vydají pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen(y).“ (y) var: vstane
καὶ παραδὼσουσιν αυ᾿τὸν τοι̑ς ε῎θνεσιν ει᾿ς τὸ ε᾿μπαι̑ξαι καὶ μαστιγω̑σαι καὶ σταυρω̑σαι καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα ε᾿γερθήσεται
ונַשׁלמֻונָיהי לעַממֵא וַנבַזחֻון בֵּה וַננַגּדֻונָיהי ונֵזקפֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
אַחֲרֵי כֵן נִגְּשָׁה אֵלָיו הָאֵם שֶׁל בְּנֵי זַבְדַּי עִם בָּנֶיהָ וְהִשְׁתַּחַוְתָה לוֹ לְבַקֵּשׁ מִמֶּנּוּ דָּבָר.
אָז נִגְּשָׁה אֵלָיו אֵם בְּנֵי זַבְדִּי עִם-בָּנֶיהָ לְהִשְׁתַּחֲוֺת לוֺ וּלְבַקֵּשׁ מִיָּדוֺ דָּבָר:
Tehdy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějici se a proseci něco od něho.
Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a chtěla ho o něco požádat. ([Marek 10:35-Marek 10:45])
τότε προση̑λθεν αυ᾿τω̑ ἡ μήτηρ τω̑ν υἱω̑ν Ζεβεδαίου μετὰ τω̑ν υἱω̑ν αυ᾿τη̑ς προσκυνου̑σα καὶ αι᾿του̑σά τι α᾿π῾ αυ᾿του̑
הָידֵּין קֵרבַּת לֵה אֵמהֻון דַּבנַי זַבדַי הִי וַבנֵיה וסֵגדַּת לֵה ושָׁאלָא הוָת לֵה מֵדֵּם׃
שָׁאַל אוֹתָהּ: "מַה בַּקָּשָׁתֵךְ?" הֵשִׁיבָה לוֹ: "אֱמֹר נָא שֶׁיֵּשְׁבוּ שְׁנֵי בָּנַי אֵלֶּה אֶחָד לִימִינְךָ וְאֶחָד לִשְׂמֹאלְךָ בְּמַלְכוּתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ מַה-בַּקָּשָׁתֵךְ וַתֹּאמֶר אֵלָיו צַו-נָא וּשְׁנֵי בָנַי אֵלֶּה יֵשְׁבוּ אֶחָד לִימִינְךׇ וְאֶחָד לִשְׂמֹאלְךׇ בְּמַלְכוּתֶךׇ:
Kterýž řekl jí: Co chceš: Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sedají, jeden po pravici tvé a druhý po levici, v království tvém.
On jí řekl: „Co chceš?“ Řekla: „Ustanov, aby tito dva moji synové měli místo jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici ve tvém království.“ ([Matouš 19:28])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ τί θέλεις λέγει αυ᾿τω̑ ει᾿πὲ ι῞να καθίσωσιν ου῟τοι οἱ δύο υἱοί μου ει῟ς ε᾿κ δεξιω̑ν σου καὶ ει῟ς ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων σου ε᾿ν τη̑ βασιλεία σου
הֻו דֵּין אֵמַר לָה מָנָא צָביָא אַנתּי אָמרָא לֵה אֵמַר דּנֵתּבֻון הָלֵין תּרֵין בּנַי חַד מֵן יַמִינָך וחַד מֵן סֵמָלָך בּמַלכֻּותָך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אֵינְכֶם יוֹדְעִים מַה שֶּׁאַתֶּם מְבַקְשִׁים. הַאִם יְכוֹלִים אַתֶּם לִשְׁתּוֹת אֶת הַכּוֹס אֲשֶׁר אֲנִי עָתִיד לִשְׁתּוֹת?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "יְכוֹלִים אָנוּ."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר לֹא יְדַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר תִּשְׁאָלוּן הֲתוּכְלוּ לִשְׁתּוֺת אֶת-הַכּוֺס אֲשֶׁר אֲנִי אֶשְׁתֶּה וּלְהִטָּבֵל טְבִילָה אֲשֶׁר אֲנִי נִטְּבָּל וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו נוּכָל:
Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
Ježíš však odpověděl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít(z)?“ Řekli mu: „Můžeme.“ (z) var: + nebo být pokřtěni křtem, kterým já budu křtěn ([Izajáš 51:17; Matouš 26:39])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ου᾿κ οι῎δατε τί αι᾿τει̑σθε δύνασθε πιει̑ν τὸ ποτήριον ο῍ ε᾿γώ μέλλω πίνειν λέγουσιν αυ᾿τω̑ δυνάμεθα
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לָא יָדעִין אנתֻּון מָנָא שָׁאלִין אנתֻּון מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵשׁתָּא כָּסָא דֵּאנָא עתִיד למֵשׁתָּא אַו מַעמֻודִיתָא דֵּאנָא עָמֵד אנָא תֵּעמדֻון אָמרִין לֵה מֵשׁכּחִין חנַן׃
אָמַר לָהֶם: "אָמְנָם אֶת כּוֹסִי תִּשְׁתּוּ, אַךְ לָשֶׁבֶת לִימִינִי וְלִשְׂמֹאלִי אֵין בְּיָדִי לָתֵת אֶלָּא לַאֲשֶׁר הוּכַן לָהֶם מֵאֵת אָבִי."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כּוֺסִי שָׁתֹה תִשְׁתּוּ וּטְבִילָה אֲשֶׁר אֲנִי נִטְּבָּל תִטָּבֵלוּ אֲבָל לָשֶׁבֶת לִימִינִי וְלִשְׂמֹאלִי אֵין בְּיָדִי לָתֵת כִּי אִם לָאֵלֶּה אֲשֶׁר יָעַד אֹתָם אָבִי:
Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti po pravici mé a po levici mé, neníť mé dáti, ale těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
Praví jim: „Můj kalich budete pít(a), ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž je připravil můj Otec.“ (a) var: + a křtem, kterým já budu křtěn, budete pokřtěni 21. kapitola ([Skutky apoštolské 12:2])
λέγει αυ᾿τοι̑ς τὸ μὲν ποτήριόν μου πίεσθε τὸ δὲ καθίσαι ε᾿κ δεξιω̑ν μου καὶ ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὸν του̑το δου̑ναι α᾿λλ῾ οι῟ς ἡτοίμασται ὑπὸ του̑ πατρός μου
אָמַר להֻון כָּסי תֵּשׁתֻּון ומַעמֻודִיתָא דֵּאנָא עָמֵד אנָא תֵּעמדֻון דּתֵתּבֻון דֵּין מֵן יַמִיני ומֵן סֵמָלי לָא הוָת דִּילי דֵּאתֵּל אֵלָא לַאילֵין דֵּאתּטַיבַת מֵן אָבי׃ ס
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ זֹאת הָעֲשָׂרָה נִתְמַלְּאוּ כַּעַס עַל שְׁנֵי הָאַחִים.
וְהָעֲשָׂרָה בְּשָׁמְעָם כָּזֹאת חָרָה אַפָּם בִּשְׁנֵי הָאַחִים:
A uslyšavše to deset jiných, rozhněvali se na ty dva bratry.
Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na oba bratry.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ δέκα η᾿γανάκτησαν περὶ τω̑ν δύο α᾿δελφω̑ν
כַּד דֵּין שׁמַעו עֵסרָא רגֵזו עַל הָנֻון תּרֵין אַחִין׃
קָרָא לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אַתֶּם יוֹדְעִים שֶׁהַמּוֹשְׁלִים בַּגּוֹיִים רוֹדִים בָּהֶם וְהַגְּדוֹלִים שׁוֹלְטִים בָּהֶם.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵן יְדַעְתֶּם כִּי-הַמֹּשְׁלִים בַּגּוֺיִם יִמְשְׁלוּ בָם כָּשָׂרִים בָּעֲבָדִים וּגְדוֺלֵיהֶם שֹׁלְטִים עֲלֵיהֶם:
Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad nimi, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
Ale Ježíš si je zavolal a řekl: „Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlačují. ([Lukáš 22:25-Lukáš 22:27])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς προσκαλεσάμενος αυ᾿τοὺς ει῏πεν οι῎δατε ο῞τι οἱ α῎ρχοντες τω̑ν ε᾿θνω̑ν κατακυριεύουσιν αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ μεγάλοι κατεξουσιάζουσιν αυ᾿τω̑ν
וַקרָא אֵנֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון יָדעִין אנתֻּון דּרִשַׁיהֻון דּעַממֵא מָרַיהֻון אֵנֻון ורַורבָנַיהֻון שַׁלִיטִין עלַיהֻון׃
אַל יְהִי כֵן בֵּינֵיכֶם. אַדְּרַבָּא, הֶחָפֵץ לִהְיוֹת גָּדוֹל בָּכֶם יְהֵא מְשָׁרֵת שֶׁלָּכֶם,
וְלֹא יִהְיֶה כֵן בְּקִרְבְּכֶם כִּי אִם מִי-הֶחָפֵץ לִהְיוֺת גָּדוֺל בָּכֶם יִהְיֶה לָכֶם לִמְשָׁרֵת:
Ale ne tak bude mezi vámi. Nýbrž kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; ([Matouš 23:11; Marek 9:35; Lukáš 9:48])
ου᾿χ ου῞τως ε῎σται ε᾿ν ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ο῍ς ε᾿ὰν θέλη ε᾿ν ὑμι̑ν μέγας γενέσθαι ε῎σται ὑμω̑ν διάκονος
לָא הָכַנָא נֵהוֵא בַּינָתכֻון אֵלָא מַן דּצָבֵא בּכֻון דּנֵהוֵא רַבָּא נֵהוֵא לכֻון משַׁמשָׁנָא׃
וְהֶחָפֵץ לִהְיוֹת רִאשׁוֹן בֵּינֵיכֶם יְהֵא עֶבֶד לָכֶם,
וּמִי-מִכֶּם הֶחָפֵץ לִהְיוֺת לְרֹאשׁ יִהְיֶה לָכֶם לְעָבֶד:
A kdož by koli mezi vámi chtěl býti přední, budiž váš služebník;
a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem.
καὶ ο῍ς α῍ν θέλη ε᾿ν ὑμι̑ν ει῏ναι πρω̑τος ε῎σται ὑμω̑ν δου̑λος
ומַן דּצָבֵא בּכֻון דּנֵהוֵא קַדמָיָא נֵהוֵא לכֻון עַבדָּא׃
כְּשֵׁם שֶׁבֶּן־הָאָדָם לֹא בָּא כְּדֵי שֶׁיְּשָׁרְתוּהוּ אֶלָּא כְּדֵי לְשָׁרֵת וְלָתֵת אֶת נַפְשׁוֹ כֹּפֶר בְּעַד רַבִּים."
כַּאֲשֶׁר גַּם בֶּן-הָאָדָם לֹא בָא לְמַעַן יְשָׁרְתֻהוּ אֲחֵרִים כִּי אִם-לְשָׁרֵת הוּא וְלָתֵת אֶת-נַפְשׁוֺ כֹּפֶר בְּעַד רַבִּים:
Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil, a aby dal život svůj mzdu na vykoupení za mnohé.
Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ ([Jan 13:12-Jan 13:17; Izajáš 53:10-Izajáš 53:12; 1 Timoteovi 2:6])
ω῞σπερ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ου᾿κ η῟λθεν διακονηθη̑ναι α᾿λλὰ διακονη̑σαι καὶ δου̑ναι τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ λύτρον α᾿ντὶ πολλω̑ν
אַיכַּנָא דַּברֵה דּאנָשָׁא לָא אֵתָא דּנֵשׁתַּמַשׁ אֵלָא דַּנשַׁמֵשׁ וַדנֵתֵּל נַפשֵׁה פֻּורקָנָא חלָף סַגִּיֵאא׃ ס
בְּצֵאתָם מִירִיחוֹ הָלְכוּ אַחֲרָיו הֲמוֹן עַם רַב.
וַיֵּצְאוּ מִירִיחוֺ וַהֲמוֺן עַם-רָב הֹלְכִים אַחֲרָיו:
A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
Když vycházeli z Jericha, následoval ho velký zástup. ([Marek 10:46-Marek 10:52; Lukáš 18:35-Lukáš 18:43])
καὶ ε᾿κπορευομένων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ ᾽Ιεριχώ η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς
וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן אִירִיחֻו אָתֵא הוָא בָּתרֵה כֵּנשָׁא סַגִּיָאא׃
וְהִנֵּה שְׁנֵי עִוְרִים, שֶׁיָּשְׁבוּ בְּצַד הַדֶּרֶךְ וְשָׁמְעוּ כִּי יֵשׁוּעַ עוֹבֵר, הֵחֵלּוּ לִצְעֹק: "אֲדוֹנֵנוּ בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלֵינוּ!"
וְהִנֵּה שְׁנֵי-עִוְרִים יָשְׁבוּ עַל-הַדָּרֶךְ וּבְשָׁמְעָם כִּי יֵשׁוּעַ עֹבֵר שָׁם וַיִּצְעֲקוּ לֵאמֹר הוֺשִׁיעָה-נָּא אֲדֹנֵינוּ בֶּן-דָּוִד:
A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyšavše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
A hle, dva slepí seděli u cesty; když uslyšeli, že jde kolem Ježíš, začali křičet: „Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!“ ([Matouš 9:27-Matouš 9:31 Matouš 15:22])
καὶ ι᾿δοὺ δύο τυφλοὶ καθήμενοι παρὰ τὴν ὁδόν α᾿κούσαντες ο῞τι ᾽Ιησου̑ς παράγει ε῎κραξαν λέγοντες ε᾿λέησον ἡμα̑ς κύριε υἱὸς Δαυίδ
והָא סמַיָא תּרֵין יָתבִּין הוַו עַל־יַד אֻורחָא וכַד שׁמַעו דּיֵשֻׁוע עָבַר יַהבו קָלָא וָאמרִין אֵתרַחַם עלַין מָרי בּרֵה דּדַוִיד׃
הָעָם גָּעַר בָּהֶם לְהַשְׁתִּיקָם, אַךְ הֵם צָעֲקוּ בְּיֶתֶר שְׂאֵת: "אֲדוֹנֵנוּ בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלֵינוּ!"
וַיִּגְעַר-בָּם הָעָם לְהַחֲשׁוֺתָם וְהֵם הוֺסִיפוּ לִקְרֹא וְלֵאמֹר הוֺשִׁיעָה-נָּא אֲדֹנֵינוּ בֶּן-דָּוִד:
Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Zástup je napomínal, aby mlčeli, ale oni křičeli ještě víc: „Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!“
ὁ δὲ ο῎χλος ε᾿πετίμησεν αυ᾿τοι̑ς ι῞να σιωπήσωσιν οἱ δὲ μει̑ζον ε῎κραξαν λέγοντες ε᾿λέησον ἡμα̑ς κύριε υἱὸς Δαυίδ
כֵּנשֵׁא דֵּין כָּאֵין הוַו בּהֻון דּנֵשׁתּקֻון והֵנֻון יַתִּירָאיִת אַרִימו קָלהֻון וָאמרִין מָרַן אֵתרַחַם עלַין בּרֵה דּדַוִיד׃
יֵשׁוּעַ נֶעֱצַר, קָרָא לָהֶם וְשָׁאַל: "מָה רְצוֹנְכֶם שֶׁאֶעֱשֶׂה לָכֶם?"
וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיִּקְרָא אֲלֵיהֶם וַיֹּאמַר מַה-תְּבַקְשׁוּן וְאֶעֱשֶׂה לָכֶם:
I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
Ježíš se zastavil, zavolal je a řekl jim: „Co chcete, abych pro vás učinil?“
καὶ στὰς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿φὼνησεν αυ᾿τοὺς καὶ ει῏πεν τί θέλετε ποιήσω ὑμι̑ν
וקָם יֵשֻׁוע וַקרָא אֵנֻון וֵאמַר מָנָא צָבֵין אנתֻּון דֵּאעבֵּד לכֻון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אָדוֹן - שֶׁתִּפָּקַחְנָה עֵינֵינוּ!"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ כִּי תִפָּקַחְנָה עֵינֵינוּ:
Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
Odpověděli mu: „Pane, ať se otevřou naše oči!“
λέγουσιν αυ᾿τω̑ κύριε ι῞να α᾿νοιγω̑σιν οἱ ο᾿φθαλμοὶ ἡμω̑ν
אָמרִין לֵה מָרַן דּנֵתפַּתּחָן עַינַין׃
נִתְמַלֵּא יֵשׁוּעַ רַחֲמִים וְנָגַע בְּעֵינֵיהֶם. מִיָּד רָאוּ וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיִּכָּמְרוּ רַחֲמֵי יֵשׁוּעַ עֲלֵיהֶם וַיִּגַּע בְּעֵינֵיהֶם וְעַד-מְהֵרָה הוּשָׁב לָהֶם אוֺר עֵינֵיהֶם וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a hned prohlédly oči jejich. I šli za ním.
Ježíš pohnut soucitem, dotkl se jejich očí, a hned prohlédli; a šli za ním.
σπλαγχνισθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς η῞ψατο τω̑ν ο᾿μμάτων αυ᾿τω̑ν καὶ ευ᾿θέως α᾿νέβλεψαν καὶ η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
וֵאתרַחַם עלַיהֻון יֵשֻׁוע וַקרֵב לעַינַיהֻון ובַר־שָׁעתֵה אֵתפַּתַּח עַינַיהֻון וֵאזַלו בָּתרֵה׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרְבוּ לִירוּשָׁלַיִם וּבָאוּ אֶל בֵּית־פַּגֵּי, אֶל הַר הַזֵּיתִים, שָׁלַח יֵשׁוּעַ שְׁנֵי תַּלְמִידִים
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר בָּאוּ מִקָּרוֺב לִירוּשָׁלַיִם אֶל-בֵּית-פַּגַּי אֶל-הַר הַזֵּיתִים וַיִּשְׁלַח יֵשׁוּעַ שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו:
A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky ([Marek 11:1-Marek 11:11; Lukáš 19:28-Lukáš 19:40; Jan 12:12-Jan 12:19 Zacharjáš 14:14])
καὶ ο῞τε η῎γγισαν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ η῟λθον ει᾿ς Βηθφαγὴ ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν τότε ᾽Ιησου̑ς α᾿πέστειλεν δύο μαθητὰς
וכַד קרֵב לֻאורִשׁלֵם וֵאתָא לבֵית־פָּגֵּא עַל־גֵּנב טֻורָא דּזַיתֵּא שַׁדַּר יֵשֻׁוע תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
בְּאָמְרוֹ לָהֶם: "לְכוּ אֶל הַכְּפָר אֲשֶׁר מִמּוּלְכֶם וּמִיָּד תִּמְצְאוּ אָתוֹן קְשׁוּרָה וְעַיִר אִתָּהּ. הַתִּירוּ אוֹתָם וְהָבִיאוּ אֵלַי.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר מִנֶּגֶד וּמְצָאתֶם שָׁם אָתוֺן אֲסוּרָה וְעַיִר אֶצְלָהּ הַתִּירוּם וַהֲבִיאוּם אֵלָי:
Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. ([Genesis 49:11])
λέγων αυ᾿τοι̑ς πορεύεσθε ει᾿ς τὴν κὼμην τὴν κατέναντι ὑμω̑ν καὶ ευ᾿θέως εὑρήσετε ο῎νον δεδεμένην καὶ πω̑λον μετ῾ αυ᾿τη̑ς λύσαντες α᾿γάγετέ μοι
וֵאמַר להֻון זֵלו לַקרִיתָא הָדֵא דַּלקֻובַלכֻון ומֵחדָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון חמָרָא דַּאסִירָא ועִילָא עַמָה שׁרַו אַיתַּו לִי׃
וְאִם מִישֶׁהוּ יֹאמַר לָכֶם דָּבָר, תֹּאמְרוּ 'הָאָדוֹן זָקוּק לָהֶם' וּמִיָּד יִשְׁלַח אוֹתָם."
וְכִי-יֹאמַר אִישׁ אֲלֵיכֶם דָּבָר וַאֲמַרְתֶּם הָאָדוֺן יֶשׁ-לוֺ חֵפֶץ בָּם וְעַד מְהֵרָה יְשַׁלְּחֵם:
A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje.‘ A ten člověk je hned pošle(b).“ (b) ‚Pán je potřebuje a hned je pošle zpět.‘
καὶ ε᾿άν τις ὑμι̑ν ει῎πη τι ε᾿ρει̑τε ο῞τι ὁ κύριος αυ᾿τω̑ν χρείαν ε῎χει ευ᾿θὺς δὲ α᾿ποστελει̑ αυ᾿τούς
וֵאן אנָשׁ אָמַר לכֻון מֵדֵּם אֵמַרו לֵה דַּלמָרַן מֵתבּעֵין ומֵחדָא משַׁדַּר להֻון לכָא׃ ס
כָּל זֶה קָרָה כְּדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם דְּבַר הַנָּבִיא:
וְכָל-זֹאת הָיָה לְמַלֹּאת אֵת אֲשֶׁר נֶאֱמַר בְּיַד-הַנָּבִיא לֵאמֹר:
Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka:
του̑το δὲ γέγονεν ι῞να πληρωθη̑ τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ του̑ προφήτου λέγοντος
הָדֵא דֵּין דַּהוָת דּנֵתמַלֵא מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד נבִיָא דֵּאמַר׃
"אִמְרוּ לְבַת־צִיּוֹן: הִנֵּה מַלְכֵּךְ יָבוֹא לָךְ, עָנִי וְרֹכֵב עַל־חֲמוֹר וְעַל־עַיִר בֶּן־אֲתֹנוֹת."
אִמְרוּ לְבַת-צִיּוֺן הִנֵּה מַלְכֵּךְ יָבוֺא לָךְ עָנִי וְרֹכֵב עַל-חֲמוֺר וְעַל-עַיִר בֶּן-אֲתֹנוֺת:
Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené.
‚Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.‘ ([Izajáš 62:11; Zacharjáš 9:9])
ει῎πατε τη̑ θυγατρὶ Σιὼν ι᾿δοὺ ὁ βασιλεύς σου ε῎ρχεταί σοι πραυ῭ς καὶ ε᾿πιβεβηκώς ε᾿πὶ ο῎νον καὶ ε᾿πὶ πω̑λον υἱὸν ὑποζυγίου
אֵמַרו לבַרת צֵהיֻון הָא מַלכֵּכי אָתֵא לֵכי מַכִּיך וַרכִיב עַל חמָרָא ועַל עִילָא בַּר אַתָנָא׃
הַתַּלְמִידִים הָלְכוּ וְעָשׂוּ כְּמִצְוַת יֵשׁוּעַ.
וַיֵּלְכוּ הַתַּלְמִידִים וַיַּעֲשׂוּ כַּאֲשֶׁר צִוָּה אֹתָם יֵשׁוּעַ:
I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš,
Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal.
πορευθέντες δὲ οἱ μαθηταὶ καὶ ποιήσαντες καθώς συνέταξεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς
וֵאזַלו תַּלמִידֵא וַעבַדו אַיכַּנָא דַּפקַד להֻון יֵשֻׁוע׃
הֵם הֵבִיאוּ אֶת הָאָתוֹן וְאֶת הָעַיִר וּלְאַחַר שֶׁשָֹמוּ עֲלֵיהֶם אֶת בִּגְדֵיהֶם הוּא יָשַׁב עֲלֵיהֶם.
וַיָּבִיאוּ אֶת-הָאָתוֺן וְאֶת-הָעַיִר וַיָּשִׂימוּ עַל-גַּבָּם אֶת-בִּגְדֵיהֶם וְהוּא יָשַׁב עֲלֵיהֶם:
Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili.
Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil.
η῎γαγον τὴν ο῎νον καὶ τὸν πω̑λον καὶ ε᾿πέθηκαν ε᾿π῾ αυ᾿τω̑ν τὰ ἱμάτια καὶ ε᾿πεκάθισεν ε᾿πάνω αυ᾿τω̑ν
וַאיתִּיו לַחמָרָא וַלעִילָא וסָמו עַל עִילָא נַחתַּיהֻון וַרכֵב עלַוהי יֵשֻׁוע׃ ס
רַבִּים מִן הֶהָמוֹן פָּרְשׂוּ אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הַדֶּרֶךְ וַאֲחֵרִים כָּרְתוּ עֲנָפִים מִן הָעֵצִים וְשָׁטְחוּ אוֹתָם עַל הַדֶּרֶךְ.
וְרַבִּים מִן-הָעָם פָּרְשׂוּ אֶת-בִּגְדֵיהֶם עַל-פְּנֵי הַדָּרֶךְ וְיֵשׁ מֵהֶם אֲשֶׁר כָּרְתוּ זְמֹרוֺת מִן-הָעֵצִים וַיִּשְׁטְחוּ אֹתָן שָׁמָּה:
Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu.
A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu. ([2 Královská 9:13])
ὁ δὲ πλει̑στος ο῎χλος ε῎στρωσαν ἑαυτω̑ν τὰ ἱμάτια ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ α῎λλοι δὲ ε῎κοπτον κλάδους α᾿πὸ τω̑ν δένδρων καὶ ε᾿στρὼννυον ε᾿ν τη̑ ὁδω̑
וסֻוגָאא דּכֵנשֵׁא משַׁוֵין הוַו מָאנַיהֻון בֻּאורחָא אחרָנֵא דֵּין פָּסקִין הוַו סַוכֵּא מֵן אִילָנֵא ורָמֵין בֻּאורחָא׃
וַהֲמוֹן הָעָם שֶׁהָלְכוּ לְפָנָיו וְאַחֲרָיו קָרְאוּ: "הוֹשַׁע־נָא לְבֶן־דָּוִד! בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָה! הוֹשַׁע־נָא בַּמְּרוֹמִים!"
וַהֲמוֺן הָעָם הַהֹלֵךְ מִלְּפָנָיו וּמֵאַחֲרָיו עָנוּ לֵאמֹר הוֺשַׁע-נָא לְבֶן-דָּוִד בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה הוֺשַׁע-נָא בִּשְׁמֵי מָרוֺם:
A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově(c)! Hosanna na výsostech!“ (c) ř: Páně ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26; Matouš 21:15 Matouš 23:39])
οἱ δὲ ο῎χλοι οἱ προάγοντες αυ᾿τὸν καὶ οἱ α᾿κολουθου̑ντες ε῎κραζον λέγοντες ὡσαννὰ τω̑ υἱω̑ Δαυίδ ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου ὡσαννὰ ε᾿ν τοι̑ς ὑψίστοις
כֵּנשֵׁא דֵּין אַילֵין דָּאזִלין הוַו קדָמַוהי וָאתֵין בָּתרֵה קָעֵין הוַו וָאמרִין אֻושַׁענָא לַברֵה דּדַוִיד בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא אֻושַׁענָא בַּמרַומֵא׃ ס
בְּהִכָּנְסוֹ לִירוּשָׁלַיִם הָמְתָה כָּל הָעִיר וְהַכֹּל שָׁאֲלוּ: "מִי הוּא זֶה?"
וּבְבֹאוֺ יְרוּשָׁלָיִם וַתֵּהוֺם כָּל-הָעִיר לֵאמֹר מִי הוּא זֶה:
A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: „Kdo to je?“
καὶ ει᾿σελθόντος αυ᾿του̑ ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ε᾿σείσθη πα̑σα ἡ πόλις λέγουσα τίς ε᾿στιν ου῟τος
וכַד עַל לֻאורִשׁלֵם אֵתּתּזִיעַת כֻּלָה מדִינתָּא וָאמרִין הוַו מַנֻו הָנָא׃
הֵשִׁיבוּ הֲמוֹנֵי הָעָם: "זֶה הַנָּבִיא יֵשׁוּעַ מִנָּצְרַת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל."
וַיֹּאמְרוּ הֲמוֺן הָעָם זֶה הוּא הַנָּבִיא יֵשׁוּעַ מִנְּצֶרֶת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל:
Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského.
Zástupy odpovídaly: „To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji.“
οἱ δὲ ο῎χλοι ε῎λεγον ου῟τός ε᾿στιν ὁ προφήτης ᾽Ιησου̑ς ὁ α᾿πὸ Ναζαρὲθ τη̑ς Γαλιλαίας
כֵּנשֵׁא דֵּין אָמרִין הוַו הָנַו יֵשֻׁוע נבִיָא דּמֵן נָצרַת דַּגלִילָא׃ ס
יֵשׁוּעַ נִכְנַס לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְגֵרֵשׁ אֶת כָּל הַמּוֹכְרִים וְהַקּוֹנִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְהָפַךְ אֶת שֻׁלְחֲנוֹת מַחֲלִיפֵי־הַכְּסָפִים וְאֶת כִּסְאוֹת מוֹכְרֵי הַיּוֹנִים.
וַיָּבוֺא יֵשׁוּעַ אֶל-מִקְדַּשׁ הָאֱלֹהִים וַיְגָרֶשׁ מִשָּׁם כָּל-הַמּוֺכְרִים וְהַקּוֺנִים בַּמִּקְדָּשׁ וַיַּהֲפֹךְ אֶת-שֻׁלְחֲנוֺת מַחֲלִפֵי הַכֶּסֶף וְאֶת-מוֺשְׁבוֺת מֹכְרֵי הַיּוֺנִים:
I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří(d), zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů; (d) ř: v chrámě ([Marek 11:15-Marek 11:19; Lukáš 19:45-Lukáš 19:48; Jan 2:13-Jan 2:22])
καὶ ει᾿ση̑λθεν ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ ε᾿ξέβαλεν πάντας τοὺς πωλου̑ντας καὶ α᾿γοράζοντας ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ τὰς τραπέζας τω̑ν κολλυβιστω̑ν κατέστρεψεν καὶ τὰς καθέδρας τω̑ν πωλούντων τὰς περιστεράς
ועַל יֵשֻׁוע להַיכּלָא דַּאלָהָא וַאפֵּק לכֻלהֻון דּזָבנִין וַמזַבּנִין בּהַיכּלָא וסַחֵף פָּתֻורֵא דַּמעַרפָנֵא וכֻורסַוָתָא דּהָנֻון דַּמזַבּנִין יַונֵא׃
אָמַר לָהֶם: "הֵן כָּתוּב, 'בֵּיתִי בֵּית־תְּפִלָּה יִקָּרֵא', אַךְ אַתֶּם הוֹפְכִים אוֹתוֹ לִמְעָרַת פָּרִיצִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵן כָּתוּב כִּי בֵיתִי בֵּית-תְּפִלָּה יִקָּרֵא וְאַתֶּם עֲשִׂיתֶם אֹתוֺ לִמְעָרַת פָּרִיצִים:
A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby,‘ ale vy z něho děláte doupě lupičů.“ ([Izajáš 56:7; Jeremjáš 7:11])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς γέγραπται ὁ οι῏κός μου οι῏κος προσευχη̑ς κληθήσεται ὑμει̑ς δὲ αυ᾿τὸν ποιει̑τε σπήλαιον ληστω̑ν
וֵאמַר להֻון כּתִיב הֻו דּבַיתּי בֵּית צלֻותָא נֵתקרֵא אַנתֻּון דֵּין עבַדּתֻּונָיהי מעַרתָא דּלֵסטָיֵא׃ ס
נִגְּשׁוּ אֵלָיו עִוְרִים וּפִסְחִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְהוּא רִפֵּא אוֹתָם.
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו עִוְרִים וּפִסְחִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וַיִּרְפָּאֵם:
I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.
I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí, a on je uzdravil.
καὶ προση̑λθον αυ᾿τω̑ τυφλοὶ καὶ χωλοὶ ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ε᾿θεράπευσεν αυ᾿τούς
וקַרֵבו לֵה בּהַיכּלָא סמַיָא וַחגִיסֵא וַאסִי אֵנֻון׃ ס
כִּרְאוֹת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים אֶת הַנִּפְלָאוֹת אֲשֶׁר עָשָׂה וְאֶת הַיְלָדִים הַצּוֹעֲקִים בַּמִּקְדָּשׁ, "הוֹשַׁע־נָא לְבֶן־דָּוִד!", נִתְמַלְּאוּ כַּעַס
וַיִּרְאוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים אֵת הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה וְאֵת הַיְלָדִים קֹרְאִים וְעֹנִים בַּמִּקְדָּשׁ הוֺשַׁע-נָא לְבֶן-דָּוִד וַיִּחַר לָהֶם:
Vidouce pak přední kněží {biskupové} a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se.
Když velekněží a zákoníci viděli jeho udivující činy i děti volající v chrámě „Hosanna Synu Davidovu,“ rozhněvali se
ι᾿δόντες δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς τὰ θαυμάσια α῍ ε᾿ποίησεν καὶ τοὺς παι̑δας τοὺς κράζοντας ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ λέγοντας ὡσαννὰ τω̑ υἱω̑ Δαυίδ η᾿γανάκτησαν
כַּד חזַו דֵּין רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא תֵּדמרָתָא דּעָבֵד וַטלָיֵא דּקָעֵין בּהַיכּלָא וָאמרִין אֻושַׁענָא לַברֵה דּדַוִיד אֵתבֵּאשׁ להֻון׃
וְאָמְרוּ לוֹ: "אַתָּה שׁוֹמֵעַ מַה שֶּׁאֵלֶּה אוֹמְרִים?" הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כֵּן, הַאִם מֵעוֹדְכֶם לֹא קְרָאתֶם, 'מִפִּי עוֹלְלִים וְיוֹנְקִים יִסַּדְתָּ עֹז'?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲכִי שָׁמַעְתָּ מָה אֵלֶּה אֹמְרִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֵן הֲלֹא קְרָאתֶם מִפִּי עוֺלְלִים וְיוֺנְקִים יִסַּדְתָּ עֹז:
A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
a řekli mu: „Slyšíš, co to říkají?“ Ježíš jim odpověděl: „Ovšem! Nikdy jste nečetli: ‚Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu?‘“ ([Žalmy 8:3])
καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ α᾿κούεις τί ου῟τοι λέγουσιν ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ναί ου᾿δέποτε α᾿νέγνωτε ο῞τι ε᾿κ στόματος νηπίων καὶ θηλαζόντων κατηρτίσω αι῏νον
וָאמרִין לֵה שָׁמַע אַנתּ מָנָא אָמרִין הָלֵין אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אִין מֵן מתֻום לָא קרַיתֻּון דּמֵן פֻּומָא דַּטלָיֵא וַדיַלֻודֵא תַּקֵנתּ תֵּשׁבֻּוחתָּא׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן עָזַב אוֹתָם וְיָצָא אֶל מִחוּץ לָעִיר, אֶל בֵּית עַנְיָה, וְלָן שָׁם.
וַיַּעַזְבֵם וַיֵּצֵא אֶל-מִחוּץ לָעִיר אֶל-בֵּית-עַנְיָה וַיָּלֶן שָׁם:
A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal.
Opustil je a vyšel ven z města do Betanie; tam přenocoval.
καὶ καταλιπών αυ᾿τοὺς ε᾿ξη̑λθεν ε῎ξω τη̑ς πόλεως ει᾿ς Βηθανίαν καὶ ηυ᾿λίσθη ε᾿κει̑
וַשׁבַק אֵנֻון וַנפַק לבַר מֵן מדִינתָּא לבֵית־עַניָא ובָת תַּמָן׃
בַּבֹּקֶר שָׁב אֶל הָעִיר וְהוּא רָעֵב.
וַיָּשָׁב הָעִירָה בַּבֹּקֶר וְהוּא רָעֵב:
Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Když se ráno vracel do města, dostal hlad. ([Marek 11:12-Marek 11:14; Lukáš 13:6-Lukáš 13:9])
πρωι῭ δὲ ε᾿πανάγων ει᾿ς τὴν πόλιν ε᾿πείνασεν
בּצַפרָא דֵּין כַּד הפַך לַמדִינתָּא כּפֵן׃
כְּשֶׁרָאָה עֵץ תְּאֵנָה אֶחָד בַּדֶּרֶךְ הִתְקָרֵב אֵלָיו וְלֹא מָצָא בּוֹ מְאוּמָה מִלְּבַד עָלִים. אָמַר אֵלָיו: "מֵעַתָּה לֹא יִהְיֶה מִמְּךָ פְּרִי לְעוֹלָם!" וּבוֹ בָּרֶגַע הִתְיַבֵּשׁ עֵץ הַתְּאֵנָה.
וַיַּרְא תְּאֵנָה אַחַת בַּדָּרֶךְ וַיִּקְרַב אֵלֶיהָ וְלֹא-מְצָא בָהּ מְאוּמָה זוּלָתִי עָלִים לְבַדָּם וַיֹּאמֶר לָהּ לֹא-תַעֲשִׂי עוֺד פְּרִי מֵעַתָּה וְעַד-עוֺלָם וַתִּיבַשׁ הַתְּאֵנָה פִּתְאֹם:
A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou.
Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: „Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!“ A ten fíkovník najednou uschl.
καὶ ι᾿δών συκη̑ν μίαν ε᾿πὶ τη̑ς ὁδου̑ η῟λθεν ε᾿π῾ αυ᾿τήν καὶ ου᾿δὲν ευ῟ρεν ε᾿ν αυ᾿τη̑ ει᾿ μὴ φύλλα μόνον καὶ λέγει αυ᾿τη̑ μηκέτι ε᾿κ σου̑ καρπὸς γένηται ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ ε᾿ξηράνθη παραχρη̑μα ἡ συκη̑
וַחזָא תִּתָּא חדָא בֻּאורחָא וֵאתָא לוָתָה ולָא אֵשׁכַּח בָּה מֵדֵּם אֵלָא אֵן טַרפֵא בַּלחֻוד וֵאמַר לָה לָא נֵהוֻון בֵּכי תֻּוב פִּארֵא לעָלַם ומֵחדָא יֵבשַׁת תִּתָּא הָי׃
כִּרְאוֹתָם זֹאת תָּמְהוּ הַתַּלְמִידִים וְאָמְרוּ: "אֵיךְ יָבַשׁ עֵץ הַתְּאֵנָה פִּתְאוֹם?"
וְהַתַּלְמִידִים רָאוּ וַיִּתְמְהוּ לֵאמֹר אֵיךְ יָבְשָׁה הַתְּאֵנָה פִּתְאֹם:
A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten!
Když to učedníci viděli, podivili se: „Jak najednou ten fíkovník uschl!“ ([Marek 11:20-Marek 11:26])
καὶ ι᾿δόντες οἱ μαθηταὶ ε᾿θαύμασαν λέγοντες πω̑ς παραχρη̑μα ε᾿ξηράνθη ἡ συκη̑
וַחזַו תַּלמִידֵא וַתהַרו וָאמרִין אַיכַּנָא בַּר־שָׁעתֵה יֵבשַׁת תִּתָּא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם יֵשׁ לָכֶם אֱמוּנָה וְאֵינְכֶם מְפַקְפְּקִים, לֹא רַק כְּמַעֲשֵׂה הַתְּאֵנָה הַזֹּאת תַּעֲשׂוּ, אֶלָּא גַּם אִם תַּגִּידוּ לָהָר הַזֶּה 'הֵעָקֵר וְהִזָּרֵק לְתוֹךְ הַיָּם', יִתְקַיֵּם הַדָּבָר.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-יֵשׁ בָּכֶם אֱמוּנָה וְאֵינְכֶם פֹּסְחִים עַל-שְׁתֵּי הַסְּעִפִּים לֹא לְבַד כַּמַּעֲשֶׂה הַזֶּה אֲשֶׁר נַעֲשָׂה לַתְּאֵנָה תַּעֲשׂוּ כִּי אִם-גַּם תֹּאמְרוּ לָהָר הַזֶּה הִנָּשֵׂא וְהִתְנַפֵּל אֶל-תּוֺךְ הַיָּם וִיהִי כֵן:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – stane se to. ([Matouš 17:20; Lukáš 17:6])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν ε῎χητε πίστιν καὶ μὴ διακριθη̑τε ου᾿ μόνον τὸ τη̑ς συκη̑ς ποιήσετε α᾿λλὰ κα῍ν τω̑ ο῎ρει τούτω ει῎πητε α῎ρθητι καὶ βλήθητι ει᾿ς τὴν θάλασσαν γενήσεται
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דֵּאן תֵּהוֵא בּכֻון הַימָנֻותָא ולָא תֵּתפַּלגֻון לָא בַּלחֻוד הָדֵא דּתִתָּא תֵּעבּדֻון אֵלָא אָפֵן לטֻורָא הָנָא תִּאמרֻון דֵּאשׁתַּקל ופֵל בּיַמָא תֵּהוֵא׃
וְכָל מַה שֶּׁתְּבַקְשׁוּ בִּתְפִלָּה וְאַתֶּם מַאֲמִינִים תְּקַבְּלוּהוּ."
וְכָל-דָּבָר אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ בִתְפִלָּה אִם רַק בֶּאֱמוּנָה שְׁאֶלְתֶּם יֻתַּן לָכֶם:
A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.“ ([Jan 15:7; Jakubův 1:6-Jakubův 1:7])
καὶ πάντα ο῞σα α῍ν αι᾿τήσητε ε᾿ν τη̑ προσευχη̑ πιστεύοντες λήμψεσθε
וכֻל מֵדֵּם דּתֵשֵׁאלֻון בַּצלֻותָא וַתהַימנֻון תֵּסבֻון סּ סּ׃
כְּשֶׁנִּכְנַס לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְלִמֵּד שָׁם נִגְּשׁוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִקְנֵי הָעָם וְשָׁאֲלוּ: "בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וּמִי נָתַן לְךָ אֶת הַסַּמְכוּת הַזֹּאת?"
וַיָּבֹא אֶל-הַמִּקְדָּשׁ וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִקְנֵי הָעָם בְּעוֺדוֺ מְלַמֵּד לָעָם וַיֹּאמְרוּ בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אַתָּה עֹשֶׂה אֵלֶּה וּמִי-נָתַן לְךׇ הָרִשְׁיוֺן הַזֶּה:
A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží {biskupové} a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal?
Když přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti tuto moc dal?“ ([Marek 11:27-Marek 11:33; Lukáš 20:1-Lukáš 20:8 Jan 2:18])
καὶ ε᾿λθόντος αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸ ἱερὸν προση̑λθον αυ᾿τω̑ διδάσκοντι οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι του̑ λαου̑ λέγοντες ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιει̑ς καὶ τίς σοι ε῎δωκεν τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην
וכַד אֵתָא יֵשֻׁוע להַיכּלָא קרֵבו לֵה רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא דּעַמָא כַּד מַלֵף וָאמרִין לֵה בַּאינָא שֻׁולטָן הָלֵין עָבֵד אַנתּ ומַנֻו יַהב לָך שֻׁולטָנָא הָנָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "גַּם אֲנִי אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר אֶחָד אֲשֶׁר אִם תַּגִּידוּ לִי אוֹתוֹ, גַּם אֲנִי אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶשְׁאַל מִכֶּם גַּם-אָנֹכִי שְׁאַלָה אַחַת וְאִם-תַּגִּידוּ לִי גַּם-אָנֹכִי אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím?
Ježíš jim odpověděl: „Já vám také položím otázku; jestliže ji zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to činím.
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ρωτήσω ὑμα̑ς κα᾿γώ λόγον ε῞να ο῍ν ε᾿ὰν ει῎πητέ μοι κα᾿γώ ὑμι̑ν ε᾿ρω̑ ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אֵשַׁאֵלכֻון אָף אֵנָא מֵלתָא חדָא וֵאן תִּאמרֻון לִי וָאף אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃
טְבִילַת יוֹחָנָן מֵאַיִן הָיְתָה, מִן הַשָּׁמַיִם אוֹ מִבְּנֵי אָדָם?" אָז חָשְׁבוּ בִּלְבָבָם:
טְבִילַת יוֺחָנָן מִפִּי-מִי הָיְתָה מִצְוָתָהּ מִן-הַשָּׁמַיִם אוֺ מִבְּנֵי-אָדָם וַיְהִי הֵם שֹׁקְלִים בְּדַעְתָּם לֵאמֹר אִם נֹאמַר מִן-הַשָּׁמַיִם יֹאמַר לָנוּ וּמַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֺ:
Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?“ Oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ ([Matouš 3:6 Matouš 21:32])
τὸ βάπτισμα τὸ ᾽Ιωάννου πόθεν η῟ν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ η῍ ε᾿ξ α᾿νθρὼπων οἱ δὲ διελογίζοντο ε᾿ν ἑαυτοι̑ς λέγοντες ε᾿ὰν ει῎πωμεν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρει̑ ἡμι̑ν διὰ τί ου῏ν ου᾿κ ε᾿πιστεύσατε αυ᾿τω̑
מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן אַימֵכָּא אִיתֵיה מֵן שׁמַיָא הי אַו מֵן בּנַינָשָׁא הֵנֻון דֵּין מֵתרַעֵין הוַו בּנַפשׁהֻון וָאמרִין דֵּאן נִאמַר מֵן שׁמַיָא אָמַר לַן ועַל מָנָא לָא הַימֵנתֻּונָיהי׃
"אִם נֹאמַר 'מִן הַשָּׁמַיִם', יֹאמַר לָנוּ 'אִם כֵּן מַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֹ?' וְאִם נֹאמַר 'מִבְּנֵי אָדָם', חוֹשְׁשִׁים אָנוּ מִן הָעָם, כִּי כֻּלָּם חוֹשְׁבִים אֶת יוֹחָנָן לְנָבִיא."
וְאִם נֹאמַר מִבְּנֵי אָדָם יְרֵאִים אֲנַחְנוּ אֶת-הֲמוֺן הָעָם כִּי-כֻלָּם חִשְּׁבוּ אֶת-יוֺחָנָן לְנָבִיא:
Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka.
Řekneme-li však ‚z lidí‘, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají Jana za proroka.“ ([Matouš 14:5 Matouš 21:46])
ε᾿ὰν δὲ ει῎πωμεν ε᾿ξ α᾿νθρὼπων φοβούμεθα τὸν ο῎χλον πάντες γὰρ ὡς προφήτην ε῎χουσιν τὸν ᾽Ιωάννην
וַדנִאמַר מֵן בּנַינָשָׁא דָּחלִין אֵנַחנַן מֵן כֵּנשָׁא כֻּלהֻון גֵּיר אַיך נבִיָא אַחִידִין הוַו לֵה ליֻוחַנָן׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לְיֵשׁוּעַ: "אֵין אָנוּ יוֹדְעִים." אָמַר לָהֶם: "גַּם אֲנִי לֹא אֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה."
וַיַּעֲנוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ לֹא יָדָעְנוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם גַּם-אֲנִי לֹא אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ Tu jim řekl i on: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“
καὶ α᾿ποκριθέντες τω̑ ᾽Ιησου̑ ει῏παν ου᾿κ οι῎δαμεν ε῎φη αυ᾿τοι̑ς καὶ αυ᾿τός ου᾿δὲ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
ענַו וָאמרִין לֵה לָא יָדעִינַן אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אָף לָא אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃ ס
"אֲבָל מַה דַּעְתְּכֶם: לְאִישׁ הָיוּ שְׁנֵי בָּנִים. הוּא נִגַּשׁ אֶל הָרִאשׁוֹן וְאָמַר, 'בְּנִי, לֵךְ לַעֲבֹד הַיּוֹם בַּכֶּרֶם'.
אֲבָל מַה-יַּחֲשֹׁב לִבְּכֶם אִישׁ הָיָה וְלוֺ שְׁנֵי בָנִים וַיָּבֹא אֶל-הָאֶחָד וַיֹּאמֶר לְכָה-בְּנִי וַעֲבֹד הַיּוֺם אֶת-כַּרְמִי:
Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej.
„Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici!‘
τί δὲ ὑμι̑ν δοκει̑ α῎νθρωπος ει῏χεν τέκνα δύο καὶ προσελθών τω̑ πρὼτω ει῏πεν τέκνον υ῞παγε σήμερον ε᾿ργάζου ε᾿ν τω̑ α᾿μπελω̑νι
מָנָא דֵּין מֵתחזֵא לכֻון גַּברָא חַד אִית הוַו לֵה בּנַיָא תּרֵין וַקרֵב לוָת קַדמָיָא וֵאמַר לֵה בֵּרי זֵל יַומָנָא פּלֻוח בּכַרמָא׃
הֵשִׁיב הָרִאשׁוֹן, 'אֵינֶנִּי רוֹצֶה', אֲבָל לְאַחַר מִכֵּן הִתְחָרֵט וְהָלַךְ.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר לֹא חָפָצְתִּי וְאַחֲרֵי-כֵן נֶהְפַּךְ עָלָיו לִבּוֺ וַיֵּלַךְ:
Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
On odpověděl: ‚Nechce se mi.‘ Ale potom toho litoval a šel.
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ου᾿ θέλω υ῞στερον δὲ μεταμεληθεὶς α᾿πη̑λθεν
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר לָא צָבֵא אנָא בּחַרתָא דֵּין אֵתּתּוִי וֵאזַל׃
נִגַּשׁ אֶל הַשֵּׁנִי וְאָמַר לוֹ אוֹתוֹ דָּבָר. הֵשִׁיב הַשֵּׁנִי, 'כֵּן, אֲדוֹנִי' וְלֹא הָלַךְ.
וַיָּבֹא אֶל-הַשֵּׁנִי וַיְדַבֵּר כַּדָּבָר הַזֶּה וַיַּעַן וַיֹּאמֶר הִנְנִי אֲדֹנִי וְלֹא הָלָךְ:
I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel.
Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane.‘ Ale nešel.
προσελθών δὲ τω̑ ἑτέρω ει῏πεν ὡσαύτως ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ε᾿γὼ κύριε καὶ ου᾿κ α᾿πη̑λθεν
וַקרֵב לוָת אחרִנָא וֵאמַר לֵה הָכוָת הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר אֵנָא מָרי ולָא אֵזַל׃
מִי מִשְּׁנֵיהֶם עָשָׂה אֶת רְצוֹן הָאָב?" הֵשִׁיבוּ: "הָרִאשׁוֹן." אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הַמּוֹכְסִים וְהַזּוֹנוֹת יָבוֹאוּ לִפְנֵיכֶם לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים,
מִי מִשְּׁנֵיהֶם מִלֵּא אַחַר רְצוֺן אָבִיו וַיֹּאמְרוּ הָרִאשׁוֺן וַיֹּאמֶר עֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי הַמּוֺכְסִים וְהַזֹּנוֺת יַקְדִּימוּ לָבֹא לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים מִכֶּם:
Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?“ Odpověděli: „Ten první!“(e) Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království. (e) var: (v obráceném pořadí) 29 On odpověděl: ‚Ano, pane.‘ Ale nešel. 30 Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Nechce se mi.‘ Ale potom toho litoval a šel. 31 Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?“ Odpověděli: „Ten druhý!“
τίς ε᾿κ τω̑ν δύο ε᾿ποίησεν τὸ θέλημα του̑ πατρός λέγουσιν ὁ πρω̑τος λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι οἱ τελω̑ναι καὶ αἱ πόρναι προάγουσιν ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
מַנֻו מֵן הָלֵין תּרַיהֻון עבַד צֵביָנָא דַּאבֻוהי אָמרִין לֵה הַו קַדמָיָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמָכסֵא וזָניָתָא קָדמִין לכֻון למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
כִּי יוֹחָנָן בָּא אֲלֵיכֶם בְּדֶרֶךְ צְדָקָה וְלֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֹ, אֲבָל הַמּוֹכְסִים וְהַזּוֹנוֹת הֶאֱמִינוּ לוֹ. אַתֶּם לְעֻמַּת זֹאת רְאִיתֶם וְלֹא חֲזַרְתֶּם בָּכֶם אַחֲרֵי כֵן לְהַאֲמִין לוֹ."
כִּי יוֺחָנָן בָּא אֲלֵיכֶם בָּדֶרֶךְ צְדָקָה וְלֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֺ וְהַמּוֺכְסִים וְהַזֹּנוֺת הֶאֱמִינוּ לוֺ וְאַתֶּם רְאִיתֶם כָּל-זֹאת וְלֹא הֲשִׁיבֹתֶם אֶל-לִבְּכֶם לְהַאֲמִין לוֺ:
Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu. ([Lukáš 7:29-Lukáš 7:30])
η῟λθεν γὰρ ᾽Ιωάννης πρὸς ὑμα̑ς ε᾿ν ὁδω̑ δικαιοσύνης καὶ ου᾿κ ε᾿πιστεύσατε αυ᾿τω̑ οἱ δὲ τελω̑ναι καὶ αἱ πόρναι ε᾿πίστευσαν αυ᾿τω̑ ὑμει̑ς δὲ ι᾿δόντες ου᾿δὲ μετεμελήθητε υ῞στερον του̑ πιστευ̑σαι αυ᾿τω̑
אֵתָא גֵּיר לוָתכֻון יֻוחַנָן בֻּאורחָא דּכִאנֻותָא ולָא הַימֵנתֻּונָיהי מָכסֵא דֵּין וזָניָתָא הַימנֻוהי אַנתֻּון דֵּין אָף לָא כַּד חזַיתֻּון אֵתּתּוִיתֻּון בּחַרתָא דַּתהַימנֻון בֵּה׃ ס
"שִׁמְעוּ מָשָׁל אַחֵר: אִישׁ בַּעַל אֲחֻזָּה נָטַע כֶּרֶם. הוּא גִּדֵּר אוֹתוֹ מִסָּבִיב, חָצַב בּוֹ יֶקֶב וּבָנָה מִגְדָּל, וּלְאַחַר שֶׁהֶחְכִּיר אוֹתוֹ לְכוֹרְמִים נָסַע.
שִׁמְעוּ מָשָׁל אַחֵר אִישׁ הָיָה בַּעַל-בַּיִת אֲשֶׁר נָטַע כֶּרֶם וַיְעַזְּקֵהוּ מִסָּבִיב וְיֶקֶב חָצֵב בּוֺ וַיִּבֶן מִגְדָּל בְּתוֺכוֺ וְנָתַן אֹתוֺ לַנֹּטְרִים וְהָלַךְ מִחוּץ לָאָרֶץ:
Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval. ([Marek 12:1-Marek 12:12; Lukáš 20:9-Lukáš 20:19 Izajáš 5:1-Izajáš 5:2])
α῎λλην παραβολὴν α᾿κούσατε α῎νθρωπος η῟ν οι᾿κοδεσπότης ο῞στις ε᾿φύτευσεν α᾿μπελω̑να καὶ φραγμὸν αυ᾿τω̑ περιέθηκεν καὶ ω῎ρυξεν ε᾿ν αυ᾿τω̑ ληνὸν καὶ ω᾿κοδόμησεν πύργον καὶ ε᾿ξέδετο αυ᾿τὸν γεωργοι̑ς καὶ α᾿πεδήμησεν
שׁמַעו אחרִנָא מַתלָא גַּברָא חַד אִית הוָא מָרֵא בַּיתָּא וַנצַב כַּרמָא וַאחדּרֵה סיָגָא וַחפַר בֵּה מַעצַרתָּא וַבנָא בֵּה מַגדּלָא וַאוחדֵה לפַלָחֵא וַחזַק׃
בְּהַגִּיעַ עֵת הַבָּצִיר שָׁלַח אֶת עֲבָדָיו אֶל הַכּוֹרְמִים לְקַבֵּל אֶת הַפְּרִי שֶׁלּוֹ.
כְּבֹא עֵת הַבָּצִיר שָׁלַח אֶת-עֲבָדָיו אֶל-הַנֹּטְרִים לְהָבִיא אֶת-פִּרְיוֺ:
A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
Když se přiblížil čas vinobraní, poslal své služebníky k vinařům, aby převzali jeho díl úrody. ([Matouš 22:3])
ο῞τε δὲ η῎γγισεν ὁ καιρὸς τω̑ν καρπω̑ν α᾿πέστειλεν τοὺς δούλους αυ᾿του̑ πρὸς τοὺς γεωργοὺς λαβει̑ν τοὺς καρποὺς αυ᾿του̑
כַּד דֵּין מטָא זַבנָא דּפִארֵא שַׁדַּר לעַבדַּוהי לוָת פַּלָחֵא דַּנשַׁדּרֻון לֵה מֵן פִּארֵא דּכַרמֵה׃
תָּפְסוּ הַכּוֹרְמִים אֶת עֲבָדָיו, אֶת זֶה הִלְקוּ, אֶת זֶה הָרְגוּ וְאֶת זֶה סָקְלוּ.
וַיִּתְפְּשׂוּ הַנֹּטְרִים בַּעֲבָדָיו וַיַּכּוּ אֶת-אֶחָד מֵהֶם וְאֶת-אַחֵר הָרְגוּ וְאֶת-אַחֵר סִקֵּלוּ:
Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali. ([Židům 1:1-Židům 1:2 Matouš 22:6])
καὶ λαβόντες οἱ γεωργοὶ τοὺς δούλους αυ᾿του̑ ο῍ν μὲν ε῎δειραν ο῍ν δὲ α᾿πέκτειναν ο῍ν δὲ ε᾿λιθοβόλησαν
וֵאחַדו פַּלָחֵא לעַבדַּוהי וִאית דַּמחַאוֻהי וִאית דּרַגמֻוהי וִאית דּקַטלֻוהי׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח עֲבָדִים אֲחֵרִים, רַבִּים מִן הָרִאשׁוֹנִים, וְגַם לָהֶם עָשׂוּ כָּךְ.
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁלַח עֲבָדִים אֲחֵרִים רַבִּים מִן-הָרִאשֹׁנִים וְגַם-לָהֶם עָשׂוּ כֵן:
Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též.
Znovu poslal jiné služebníky, a to více než předtím, ale naložili s nimi právě tak.
πάλιν α᾿πέστειλεν α῎λλους δούλους πλείονας τω̑ν πρὼτων καὶ ε᾿ποίησαν αυ᾿τοι̑ς ὡσαύτως
ותֻוב שַׁדַּר אחרָנֵא עַבדֵּא דּסַגִּיאִין מֵן קַדמָיֵא והָכוָת עבַדו להֻון׃
לְבַסּוֹף שָׁלַח אֲלֵיהֶם אֶת בְּנוֹ בְּאָמְרוֹ, 'אֶת בְּנִי יְכַבְּדוּ'.
וְאַחֲרֵי-כֵן שָׁלַח אֲלֵיהֶם אֶת-בְּנוֺ כִּי אָמַר אֶת-בְּנִי יִירָאוּ:
Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého.
Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled!‘
υ῞στερον δὲ α᾿πέστειλεν πρὸς αυ᾿τοὺς τὸν υἱὸν αυ᾿του̑ λέγων ε᾿ντραπήσονται τὸν υἱόν μου
אחרָיַת דֵּין שַׁדַּר לוָתהֻון לַברֵה כַּד אָמַר כּבַר נֵבהתֻון מֵן בֵּרי׃
כְּשֶׁרָאוּ הַכּוֹרְמִים אֶת הַבֵּן אָמְרוּ אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ, 'זֶה הַיּוֹרֵשׁ, בּוֹאוּ נַהֲרֹג אוֹתוֹ וְנִקַּח לָנוּ אֶת נַחֲלָתוֹ'.
וְהַנֹּטְרִים כִּרְאוֺתָם אֶת-הַבֵּן וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הִנֵּה הַיּוֺרֵשׁ לְכוּ וְנַהַרְגֵהוּ וְנִירַשׁ לָנוּ אֶת-יְרֻשָּׁתוֺ:
Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a dědictví připadne nám!‘
οἱ δὲ γεωργοὶ ι᾿δόντες τὸν υἱὸν ει῏πον ε᾿ν ἑαυτοι̑ς ου῟τός ε᾿στιν ὁ κληρονόμος δευ̑τε α᾿ποκτείνωμεν αυ᾿τὸν καὶ σχω̑μεν τὴν κληρονομίαν αυ᾿του̑
פַּלָחֵא דֵּין כַּד חזַאוֻהי לַברָא אֵמַרו בַּינָתהֻון הָנַו יָרתָּא תַּו נֵקטלִיוהי ונֵאחֻוד יָרתֻּותֵה׃
הֵם תָּפְסוּ אוֹתוֹ, גֵּרְשׁוּהוּ אֶל מִחוּץ לַכֶּרֶם וַהֲרָגוּהוּ.
וַיִּתְפְּשׂוּ בּוֺ וַיַּשְׁלִיכֻהוּ אֶל-מִחוּץ לַכֶּרֶם וַיַּהַרְגֻהוּ:
I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili.
Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. ([Židům 13:12])
καὶ λαβόντες αυ᾿τὸν ε᾿ξέβαλον ε῎ξω του̑ α᾿μπελω̑νος καὶ α᾿πέκτειναν
וֵאחַדו אַפּקֻוהי לבַר־מֵן כַּרמָא וקַטלֻוהי׃
וּבְכֵן, כְּשֶׁיָּבוֹא בַּעַל הַכֶּרֶם מַה יַּעֲשֶׂה לַכּוֹרְמִים הָהֵם?"
וְעַתָּה כְּבֹא בַּעַל הַכָּרֶם מַה-יַּעֲשֶׂה לַנֹּטְרִים הָהֵם:
Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?“
ο῞ταν ου῏ν ε῎λθη ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος τί ποιήσει τοι̑ς γεωργοι̑ς ε᾿κείνοις
מָא דֵּאתָא הָכִיל מָרֵה דּכַרמָא מָנָא נֵעבֵּד לפַלָחֵא הָנֻון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "הַשְׁמֵד יַשְׁמִיד אֶת הָרְשָׁעִים הָהֵם, וְאֶת הַכֶּרֶם יַחְכִּיר לְכוֹרְמִים אֲחֵרִים אֲשֶׁר יָשִׁיבוּ לוֹ אֶת הַפְּרִי בְּעִתּוֹ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַשְׁמֵד יַשְׁמִיד אֶת-בְּנֵי הַבְּלִיַּעַל הָאֵלֶּה וְנָתַן כַּרְמוֺ לְנֹטְרִים אֲחֵרִים אֲשֶׁר יִתְּנוּ לוֺ אֶת-פִּרְיוֺ בְּעִתּוֺ:
Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
Řekli mu: „Zlé bez milosti zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.“
λέγουσιν αυ᾿τω̑ κακοὺς κακω̑ς α᾿πολέσει αυ᾿τούς καὶ τὸν α᾿μπελω̑να ε᾿κδὼσεται α῎λλοις γεωργοι̑ς οι῞τινες α᾿ποδὼσουσιν αυ᾿τω̑ τοὺς καρποὺς ε᾿ν τοι̑ς καιροι̑ς αυ᾿τω̑ν
אָמרִין לֵה דּבִישׁ בִּישׁ נַובֵּד אֵנֻון וכַרמָא נַוחֵד לַאחרָנֵא פַּלָחֵא אַילֵין דּיָהבִּין לֵה פִּארֵא בּזַבנהֻון׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם לֹא קְרָאתֶם בַּכְּתוּבִים, 'אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֹנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה; מֵאֵת יְהוָה הָיְתָה זֹּאת, הִיא נִפְלָאת בְּעֵינֵינוּ'?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֲלֹא קְרָאתֶם בַּכְּתוּבִים אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֺנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה מֵאֵת יְהוָֺה הָיְתָה זֹּאת הִיא נִפְלָאת בְּעֵינֵינוּ:
Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Ježíš jim řekl: „Což jste nikdy nečetli v Písmech: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin(f) to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘? (f) ř: Pán ([Žalmy 118:22-Žalmy 118:23; Skutky apoštolské 4:11; 1 Petrův 2:7])
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δέποτε α᾿νέγνωτε ε᾿ν ται̑ς γραφαι̑ς λίθον ο῍ν α᾿πεδοκίμασαν οἱ οι᾿κοδομου̑ντες ου῟τος ε᾿γενήθη ει᾿ς κεφαλὴν γωνίας παρὰ κυρίου ε᾿γένετο αυ῞τη καὶ ε῎στιν θαυμαστὴ ε᾿ν ο᾿φθαλμοι̑ς ἡμω̑ν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא מֵמתֻום קרַיתֻּון בַּכתָבָא דּכִאפָא דַּאסלִיו בַּנָיֵא הִי הוָת לרִשָׁא דּזָוִיתָא מֵן לוָת מָריָא הוָת הָדֵא וִאיתֵיה תֵּדמֻורתָּא בּעַינַין׃ ס
עַל כֵּן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם כִּי תִּלָּקַח מִכֶּם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְתִנָּתֵן לְגוֹי אֲשֶׁר יָפִיק אֶת פִּרְיָהּ.
עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי תוּסַר מַלְכוּת הָאֱלֹהִים מִכֶּם וְתִנָּתֵן לְגוֺי אֲשֶׁר יִתֵּן אֶת-פִּרְיָהּ:
Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.
διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν ο῞τι α᾿ρθήσεται α᾿φ῾ ὑμω̑ν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ καὶ δοθήσεται ε῎θνει ποιου̑ντι τοὺς καρποὺς αυ᾿τη̑ς
מֵטֻל הָנָא אָמַר אנָא לכֻון דּתֵשׁתּקֵל מֵנכֻון מַלכֻּותָא דַּאלָהָא ותֵתִיהֵב לעַמָא דּעָבֵד פִּארֵא׃
וְהַנּוֹפֵל עַל הָאֶבֶן הַזֹּאת יִשָּׁבֵר לִרְסִיסִים, וְכָל מִי שֶׁתִּפֹּל עָלָיו תִּכְתֹּשׁ אוֹתוֹ."
וְהַנֹּפֵל עַל-הָאֶבֶן הַזֹּאת יִתְפּוֺרָר וְכָל-מִי אֲשֶׁר תִּפֹּל עָלָיו תְּדַכְּאֶנּוּ לֶעָפָר:
A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
Kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí(g).“ (g) var: – Matouš 21:44 22. kapitola ([Daniel 2:34-Daniel 2:35 Daniel 2:44-Daniel 2:45])
καὶ ὁ πεσών ε᾿πὶ τὸν λίθον του̑τον συνθλασθήσεται ε᾿φ῾ ο῍ν δ῾ α῍ν πέση λικμήσει αυ᾿τόν
ומַן דּנֵפֵּל עַל כִּאפָא הָדֵא נֵתרעַע וכֻל מַן דּהִי תֵּפֵּל עלַוהי תֵּדרֵיוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים והַפְּרוּשִׁים אֶת מְשָׁלָיו הֵבִינוּ כִּי עֲלֵיהֶם הוּא מְדַבֵּר.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים בְּשָׁמְעָם אֶת-מְשָׁלָיו יָדְעוּ כִּי עֲלֵיהֶם דִּבֵּר:
A slyšavše přední kněží {biskupové} ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
Když slyšeli velekněží a farizeové tato podobenství, poznali, že mluví o nich.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι τὰς παραβολὰς αυ᾿του̑ ε῎γνωσαν ο῞τι περὶ αυ᾿τω̑ν λέγει
וכַד שׁמַעו רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא מַתלַוהי יִדַעו דַּעלַיהֻון אֵמַר׃
הֵם בִּקְשׁוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, אֲבָל חָשְׁשׁוּ מִפְּנֵי הֲמוֹנֵי הָעָם, שֶׁכֵּן אֵלֶּה חֲשָׁבוּהוּ לְנָבִיא.
וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ אַךְ יָרְאוּ מִפְּנֵי הֲמוֺן הָעָם כִּי חִשְּׁבוּ אֹתוֺ לְנָבִיא:
I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.
Hleděli se ho zmocnit, ale báli se zástupů, protože ty ho měly za proroka. ([Matouš 14:5 Matouš 21:26])
καὶ ζητου̑ντες αυ᾿τὸν κρατη̑σαι ε᾿φοβήθησαν τοὺς ο῎χλους ε᾿πεὶ ει᾿ς προφήτην αυ᾿τὸν ει῏χον
וַבעַו למֵאחדֵּה וַדחֵלו מֵן כֵּנשָׁא מֵטֻל דַּאיך דּלַנבִיָא אַחִידִין הוַו לֵה׃ ס
יֵשׁוּעַ הוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם בִּמְשָׁלִים וְאָמַר:
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ עוֺד וַיִָּּׂא לָהֶם מְשָׁלוֺ לֵאמֹר:
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: ([Lukáš 14:16-Lukáš 14:24])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς πάλιν ει῏πεν ε᾿ν παραβολαι̑ς αυ᾿τοι̑ς λέγων
וַענָא תֻּוב יֵשֻׁוע בּמַתלֵא וֵאמַר׃
"דּוֹמָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְמֶלֶךְ בָּשָׂר וָדָם שֶׁעָשָׂה חֲתֻנָּה לִבְנוֹ.
דָּמְתָה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְמֶלֶךְ אֲשֶׁר הֵכִין חֲתֻנָּה לִבְנוֺ:
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
„S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.
ὡμοιὼθη ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν α᾿νθρὼπω βασιλει̑ ο῞στις ε᾿ποίησεν γάμους τω̑ υἱω̑ αυ᾿του̑
אֵתּדַּמיַת מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לגַברָא מַלכָּא דַּעבַד מֵשׁתֻּותָא לַברֵה׃
שָׁלַח אֶת עֲבָדָיו לִקְרֹא אֶת הַמֻּזְמָנִים אֶל הַחֲתֻנָּה וְלֹא רָצוּ לָבוֹא.
וַיִּשְׁלַח אֶת-מְשָׁרְתָיו לִקְרֹא אֶת-הַקְּרֻאִים אֶל-הַמִּשְׁתֶּה וְלֹא אָבוּ לָבֹא:
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu, ale nechtěli přijíti.
Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. ([Matouš 21:34])
καὶ α᾿πέστειλεν τοὺς δούλους αυ᾿του̑ καλέσαι τοὺς κεκλημένους ει᾿ς τοὺς γάμους καὶ ου᾿κ η῎θελον ε᾿λθει̑ν
ושַׁדַּר לעַבדַּוהי דּנֵקרֻון לַמזַמנֵא למֵשׁתֻּותָא ולָא צבַו למֵאתָא׃
הוֹסִיף לִשְׁלֹחַ עֲבָדִים אֲחֵרִים שֶׁיֹּאמְרוּ לַמֻּזְמָנִים, 'הִנֵּה עָרַכְתִּי אֶת סְעוּדָתִי, הַשְּׁוָרִים וְהַבָּקָר הַמְפֻטָּם טְבוּחִים וְהַכֹּל מוּכָן. בּוֹאוּ לַחֲתֻנָּה'.
וַיֹּסֶף וַיִּשְׁלַח מְשָׁרְתִים אֲחֵרִים לֵאמֹר הַגִּידוּ לַקְּרֻאִים הִנֵּה הֲכִינוֺתִי הַכֵּרָה הַבָּקָר וְהַמְּרִיאִים טְבוּחִים וְהַכֹּל עָרוּךְ בֹּאוּ-נָא אֶל-מִשְׁתֵּה הַחֲתֻנָּה:
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd svůj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Poďtež na svadbu.
Poslal znovu jiné služebníky se slovy: ‚Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!‘
πάλιν α᾿πέστειλεν α῎λλους δούλους λέγων ει῎πατε τοι̑ς κεκλημένοις ι᾿δοὺ τὸ α῎ριστόν μου ἡτοίμακα οἱ ταυ̑ροί μου καὶ τὰ σιτιστὰ τεθυμένα καὶ πάντα ε῞τοιμα δευ̑τε ει᾿ς τοὺς γάμους
תֻּוב שַׁדַּר עַבדֵּא אחרָנֵא וֵאמַר אֵמַרו לַמזַמנֵא דּהָא שָׁרֻותי מטַיבָא ותַורַי וַמפַטמַי קטִילִין וכֻל מֵדֵּם מטַיַב תַּו למֵשׁתֻּותָא׃
אַךְ הֵם לֹא שָׂמוּ לֵב וְהָלְכוּ לָהֶם זֶה אֶל שָׂדֵהוּ וְזֶה אֶל מִסְחָרוֹ;
וְהֵם לֹא-שָׁתוּ לִבָּם גַּם-לָזֹאת וַיֵּלְכוּ לָהֶם אִישׁ אֶל-שָׂדֵהוּ וְאִישׁ אֶל-מִסְחָרוֺ:
Ale oni nedbavše, odešli, jiný do vsi své, a jiný po kupectví svém.
Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.
οἱ δὲ α᾿μελήσαντες α᾿πη̑λθον ο῍ς μὲν ει᾿ς τὸν ι῎διον α᾿γρόν ο῍ς δὲ ε᾿πὶ τὴν ε᾿μπορίαν αυ᾿του̑
הֵנֻון דֵּין בּסַו וֵאזַלו אִית דּלַקרִיתֵה וִאית דַּלתֵאגֻורתֵּה׃
וְהַנּוֹתָרִים תָּפְסוּ אֶת עֲבָדָיו, הִתְעַלְּלוּ בָּהֶם וַהֲרָגוּם.
וְהַנִּשְׁאָרִים מֵהֶם תָּפְשׂוּ בִמְשָׁרְתָיו וַיָּזִידוּ עֲלֵיהֶם וַיַּהַרְגוּם:
Jiní pak zjímavše služebníky jeho, a posměch jim učinivše, zmordovali.
Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je. ([Matouš 21:35])
οἱ δὲ λοιποὶ κρατήσαντες τοὺς δούλους αυ᾿του̑ υ῞βρισαν καὶ α᾿πέκτειναν
שַׁרכָּא דֵּין אֵחַדו לעַבדַּוהי וצַעַרו וקַטֵלו׃
הַמֶּלֶךְ נִתְמַלֵּא חֵמָה; שָׁלַח אֶת חַיָּלָיו וְהִשְׁמִיד אֶת הַמְרַצְּחִים הָהֵם וְשָׂרַף אֶת עִירָם בָּאֵשׁ.
וַיִּתְעַבֵּר הַמֶּלֶךְ וַיִּשְׁלַח אֶת-צְבָאָיו וַיַּשְׁמֵד אֶת-הַמְרַצְּחִים הָאֵלֶּה וְאֶת-עִירָם שָׁלַח בָּאֵשׁ:
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedlníky ty, a město jejich zapálil.
Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
ὁ δὲ βασιλεὺς ω᾿ργίσθη καὶ πέμψας τὰ στρατεύματα αυ᾿του̑ α᾿πὼλεσεν τοὺς φονει̑ς ε᾿κείνους καὶ τὴν πόλιν αυ᾿τω̑ν ε᾿νέπρησεν
כַּד שׁמַע דֵּין מַלכָּא רגֵז ושַׁדַּר חַילַוָתֵה אַובֵּד לקָטֻולֵא הָנֻון ולַמדִינתּהֻון אַוקֵד׃
אָז אָמַר אֶל עֲבָדָיו, 'הִנֵּה הַחֲתֻנָּה מוּכָנָה, אַךְ אֵלֶּה שֶׁהֻזְמְנוּ לֹא הָיוּ רְאוּיִים.
אָז אָמַר אֶל-מְשָׁרְתָיו מִשְׁתֵּה-הַחֲתֻנָּה עָרוּךְ וְהַקְּרֻאִים לֹא-נִמְצְאוּ כֵן:
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;
τότε λέγει τοι̑ς δούλοις αυ᾿του̑ ὁ μὲν γάμος ε῞τοιμός ε᾿στιν οἱ δὲ κεκλημένοι ου᾿κ η῟σαν α῎ξιοι
הָידֵּין אֵמַר לעַבדַּוהי מֵשׁתֻּותָא מטַיבָא והָנֻון דַּמזַמנִין הוַו לָא שָׁוֵין הוַו׃
לָכֵן לְכוּ אֶל פָּרָשׁוֹת הַדְּרָכִים וְכָל מִי שֶׁתִּמְצְאוּ קִרְאוּ אוֹתוֹ לַחֲתֻנָּה.'
לָכֵן לְכוּ-נָא אֶל-פֶּתַח עֵינַיִם בְּרֹאשׁ נְתִיבוֺת וְכָל-אִישׁ אֲשֶׁר תִּמְצְאוּ קִרְאוּ אֹתוֺ אֶל-הַמִּשְׁתֶּהּ:
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘
πορεύεσθε ου῏ν ε᾿πὶ τὰς διεξόδους τω̑ν ὁδω̑ν καὶ ο῞σους ε᾿ὰν ευ῞ρητε καλέσατε ει᾿ς τοὺς γάμους
זֵלו הָכִיל למַפּקָנֵא דֻּאורחָתָא וכֻל מַן דּמֵשׁכּחִין אנתֻּון קרַו למֵשׁתֻּותָא׃
יָצְאוּ הָעֲבָדִים הָהֵם אֶל הַדְּרָכִים וְאָסְפוּ אֶת כָּל מִי שֶׁמָּצְאוּ, גַּם רָעִים וְגַם טוֹבִים, וְנִתְמַלֵּא אוּלַם הַחֲתֻנָּה מְסֻבִּים.
וַיֵּצְאוּ הַמְשָׁרְתִים הָהֵם אֶל-הַנְּתִיבוֺת וַיַּאַסְפוּ מִכֹּל אֲשֶׁר מָצָאוּ גַּם-רָעִים וְגַם-טוֺבִים וַיִּמָּלֵא בֵית-הַחֲתֻנָּה אֶת-הַקְּרֻאִים:
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň(h) se naplnila stolovníky. (h) var: svatba ([Matouš 9:10])
καὶ ε᾿ξελθόντες οἱ δου̑λοι ε᾿κει̑νοι ει᾿ς τὰς ὁδοὺς συνήγαγον πάντας ου῍ς ευ῟ρον πονηρούς τε καὶ α᾿γαθούς καὶ ε᾿πλήσθη ὁ γάμος α᾿νακειμένων
וַנפַקו עַבדֵּא הָנֻון לֻאורחָתָא וכַנֵשׁו כֻּל דֵּאשׁכַּחו בִּישֵׁא וטָבֵא וֵאתמלִי בֵּית־מֵשׁתֻּותָא סמִיכֵא׃ ס
כְּשֶׁבָּא הַמֶּלֶךְ לִרְאוֹת אֶת הַמְסֻבִּים רָאָה שָׁם אִישׁ שֶׁאֵינֶנּוּ לָבוּשׁ בִּגְדֵי חֲתֻנָּה.
וַיְהִי כְּבוֺא הַמֶּלֶךְ לִרְאוֺת אֶת-הַבָּאִים וַיַּרְא אִישׁ מֵהֶם אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ מְלֻבָּשׁ לְבוּשׁ הַחֲתֻנָּה:
Tehdy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.
ει᾿σελθών δὲ ὁ βασιλεὺς θεάσασθαι τοὺς α᾿νακειμένους ει῏δεν ε᾿κει̑ α῎νθρωπον ου᾿κ ε᾿νδεδυμένον ε῎νδυμα γάμου
ועַל מַלכָּא דּנֵחזֵא סמִיכֵא וַחזָא תַּמָן גַּברָא דּלָא לבִישׁ לבֻושֵׁא דּמֵשׁתֻּותָא׃
אָמַר אֵלָיו, 'חָבֵר, אֵיךְ בָּאתָ לְכָאן בְּלִי בִּגְדֵי חֲתֻנָּה?' הַלָּה הֶחֱרִישׁ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו רֵעִי אֵיךְ בָּאתָ הֲלֹם בִּלְתִּי מְלֻבָּשׁ לְבוּשׁ הַחֲתֻנָּה וַיְהִי כְּמַחֲרִישׁ:
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
Řekl mu: ‚Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?‘ On se nezmohl ani na slovo.
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ἑται̑ρε πω̑ς ει᾿ση̑λθες ω῟δε μὴ ε῎χων ε῎νδυμα γάμου ὁ δὲ ε᾿φιμὼθη
וֵאמַר לֵה חַברי אַיכַּנָא עַלתּ לכָא כַּד נַחתֵּא דּמֵשׁתֻּותָא לַיתּ לָך הֻו דֵּין אֵשׁתַּתַּק׃
אָמַר הַמֶּלֶךְ לַמְשָׁרְתִים, 'קִשְׁרוּ אֶת יָדָיו וְרַגְלָיו וְהַשְׁלִיכוּהוּ אֶל הַחֹשֶׁךְ הַחִיצוֹן; שָׁם יִהְיוּ הַיְלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם'.
וַיְצַו הַמֶּלֶךְ אֶת-מְשָׁרְתָיו לֵאמֹר אִסְרוּ אֹתוֺ יָדָיו וְרַגְלָיו וּנְשָׂאתֶּם וְהַשְׁלִיכֻהוּ אֶל-מְקוֺם אֹפֶל וְצַלְמָוֶת שָׁם יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם:
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce nohy jeho i ruce, vezměte ho, a uvrztež jej do temností těch zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ ([Matouš 8:12 Matouš 13:42 Matouš 13:50 Matouš 24:51 Matouš 25:30])
τότε ὁ βασιλεὺς ει῏πεν τοι̑ς διακόνοις δήσαντες αυ᾿του̑ πόδας καὶ χει̑ρας ε᾿κβάλετε αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ σκότος τὸ ε᾿ξὼτερον ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων
הָידֵּין אֵמַר מַלכָּא לַמשַׁמשָׁנֵא אַסֻורו אִידַוהי ורֵגלַוהי וַאפּקֻוהי לחֵשֻׁוכָא בַּרָיָא תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא׃
הֵן רַבִּים הַקְּרוּאִים וּמְעַטִּים הַנִּבְחָרִים."
כִּי רַבִּים הֵם הַנִּקְרָאִים וְהַנִּבְחָרִים מְעַטִּים:
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“(i) (i) Nebo mnoho je povolaných, ale málo vyvolených.
πολλοὶ γάρ ει᾿σιν κλητοὶ ο᾿λίγοι δὲ ε᾿κλεκτοί
סַגִּיאיִן אֵנֻון גֵּיר קרַיָא וַזעֻורִין גּבַיָא׃ ס
הָלְכוּ הַפְּרוּשִׁים וְהִתְיָעֲצוּ לְהַכְשִׁיל אוֹתוֹ בִּדְבָרוֹ.
אָז הָלְכוּ הַפְּרוּשִׁים וַיִּוָּעֲצוּ יַחְדָּו אֵיךְ יְנַקְּשֻׁהוּ בִדְבָרָיו:
Tehdy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. ([Marek 12:13-Marek 12:17; Lukáš 20:20-Lukáš 20:26 Marek 3:6])
τότε πορευθέντες οἱ Φαρισαι̑οι συμβούλιον ε῎λαβον ο῞πως αυ᾿τὸν παγιδεύσωσιν ε᾿ν λόγω
הָידֵּין אֵזַלו פּרִישֵׁא נסַבו מֵלכָּא דַּאיכַּנָא נצֻודֻונָיהי בּמֵלתָא׃
שָׁלְחוּ אֵלָיו אֶת תַּלְמִידֵיהֶם יַחַד עִם חֲסִידֵי בֵּית הוֹרְדוֹס וְהַלָּלוּ אָמְרוּ: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה אִישׁ אֱמֶת וְאֶת דֶּרֶךְ אֱלֹהִים אַתָּה מוֹרֶה עַל־פִּי הָאֱמֶת. גַּם אֵינְךָ חוֹשֵׁשׁ מֵאִישׁ, כִּי אֵינְךָ נוֹשֵׂא פָּנִים לָאֲנָשִּׁים.
וַיִּשְׁלְחוּ אֵלָיו אֶת-תַּלְמִידֵיהֶם עִם-אַנְשֵׁי הוֺרְדוֺס לֵאמֹר רַבִּי יָדַעְנוּ כִּי-אִישׁ נֶאֱמָן אַתָּה וְאֶת-דֶּרֶךְ אֱלֹהִים תּוֺרֶה בְמֵישָׁרִים לֹא תָגוּר מִפְּנֵי-אִישׁ כִּי לֹא תִָּׂא פְּנֵי-גָבֶר:
I poslali k němu učedlníky své s Herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi, a cestě Boží v pravdě učíš, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: „Mistře(j), víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. (j) ř: Učiteli (tak i Matouš 22:24 Matouš 22:36)
καὶ α᾿ποστέλλουσιν αυ᾿τω̑ τοὺς μαθητὰς αυ᾿τω̑ν μετὰ τω̑ν ῾Ηρωδιανω̑ν λέγοντες διδάσκαλε οι῎δαμεν ο῞τι α᾿ληθὴς ει῏ καὶ τὴν ὁδὸν του̑ θεου̑ ε᾿ν α᾿ληθεία διδάσκεις καὶ ου᾿ μέλει σοι περὶ ου᾿δενός ου᾿ γὰρ βλέπεις ει᾿ς πρόσωπον α᾿νθρὼπων
ושַׁדַּרו לוָתֵה תַּלמִידַיהֻון עַם דּבֵית הֵרָודֵס וָאמרִין לֵה מַלפָנָא יָדעִינַן דּשַׁרִיר אַנתּ וֻאורחָא דַּאלָהָא בּקֻושׁתָּא מַלֵף אַנתּ ולָא שׁקִיל אַנתּ צֵפתָא דּאנָשׁ לָא גֵּיר נָסֵב אַנתּ בַּאפֵּא דּאנָשָׁא׃
עַל כֵּן אֱמֹר נָא לָנוּ, מַה דַּעְתְּךָ: הַאִם מֻתָּר לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אוֹ לֹא?"
לָכֵן הַגֶּד-לָנוּ מַה-יֶּהְגֶּה לִבֶּךׇ הֲנָכוֺן הוּא לָתֵת מַס לַקֵּיסַר אִם-אַיִן:
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“
ει᾿πὲ ου῏ν ἡμι̑ν τί σοι δοκει̑ ε῎ξεστιν δου̑ναι κη̑νσον Καίσαρι η῍ ου῎
אֵמַר לַן הָכִיל אַיכַּנָא מֵתחזֵא לָך שַׁלִיט למֵתַּל כּסֵף־רִשָׁא לקֵסַר אַו לָא׃
הִבְחִין יֵשׁוּעַ בְּרִשְׁעָתָם וְאָמַר: "לָמָּה אַתֶּם מְנַסִּים אוֹתִי? צְבוּעִים!
וְיֵשׁוּעַ יָדַע אֶת-מְזִמָּתָם וַיֹּאמַר חֲנֵפִים לָמָּה-זֶּה תְּנַסּוּנִי:
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: „Co mě pokoušíte, pokrytci?
γνοὺς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν πονηρίαν αυ᾿τω̑ν ει῏πεν τί με πειράζετε ὑποκριταί
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע בִּישֻׁותהֻון וֵאמַר מָנָא מנַסֵין אנתֻּון לִי נָסבַּי בַּאפֵּא׃
הַרְאוּ לִי אֶת מַטְבֵּעַ הַמַּס." הִגִּישׁוּ לוֹ דִּינָר.
הַרְאוּנִי אֶת-כֶּסֶף הַמָּס וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אֶת-הַכָּסֶף:
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Ukažte mi peníz daně!“ Podali mu denár.
ε᾿πιδείξατέ μοι τὸ νόμισμα του̑ κήνσου οἱ δὲ προσήνεγκαν αυ᾿τω̑ δηνάριον
חַוַאוֻני דִּינָרָא דַּכסֵף־רִשָׁא הֵנֻון דֵּין קַרֵבו לֵה דִּינָרָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "שֶׁל מִי הַדְּמוּת הַזֹּאת וְהַכְּתֹבֶת?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְמִי הַתְּמוּנָה וְהַכְּתֹבֶת הָהֵנָּה:
I řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis?
On jim řekl: „Čí je tento obraz a nápis?“
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τίνος ἡ ει᾿κών αυ῞τη καὶ ἡ ε᾿πιγραφή
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע דּמַנֻו צַלמָא הָנָא וַכתָבָא׃
הֵשִׁיבוּ: "שֶׁל הַקֵּיסָר." אָמַר לָהֶם: "אִם כֵּן, תְּנוּ לַקֵּיסָר אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר וְלֵאלֹהִים אֶת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לַקֵּיסָר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם עַל-כֵּן הָבוּ לַקֵּיסַר אֵת אֲשֶׁר לַקֵּיסַר וְלֵאלֹהִים אֵת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים:
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dávejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co Božího, Bohu.
Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ ([Římanům 13:7])
λέγουσιν αυ᾿τω̑ Καίσαρος τότε λέγει αυ᾿τοι̑ς α᾿πόδοτε ου῏ν τὰ Καίσαρος Καίσαρι καὶ τὰ του̑ θεου̑ τω̑ θεω̑
אָמרִין דּקֵסַר אֵמַר להֻון הַבו הָכִיל דּקֵסַר לקֵסַר ודַאלָהָא לַאלָהָא׃
כְּשָׁמְעָם זֹאת הִשְׁתּוֹמְמוּ, הִנִּיחוּ לוֹ וְהָלְכוּ.
וַיִּשְׁמְעוּ וַיִּשְׁתָּאוּ וַיַּעַזְבוּ אֹתוֺ וַיֵּלְכוּ לָהֶם:
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli.
καὶ α᾿κούσαντες ε᾿θαύμασαν καὶ α᾿φέντες αυ᾿τὸν α᾿πη̑λθαν
וכַד שׁמַעו אֵתּדַּמַרו ושַׁבקֻוהי וֵאזַלו סּ סּ׃
בְּאוֹתוֹ יוֹם נִגְּשׁוּ אֵלָיו צְדוֹקִים, הָאוֹמְרִים שֶׁאֵין תְּחִיַּת מֵתִים, וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ:
בַּיּוֺם הַהוּא נִגְּשׁוּ אֵלָיו צַדּוּקִים הָאֹמְרִים כִּי אֵין תְּקוּמָה לַמֵּתִים וַיִּשְׁאָלֻהוּ לֵאמֹר:
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
V ten den přišli za ním saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz: ([Marek 12:18-Marek 12:27; Lukáš 20:27-Lukáš 20:40 Skutky apoštolské 23:8])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα προση̑λθον αυ᾿τω̑ Σαδδουκαι̑οι λέγοντες μὴ ει῏ναι α᾿νάστασιν καὶ ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν
בּהַו יַומָא קרֵבו זַדֻּוקָיֵא וָאמרִין לֵה לַיתּ חַיַת־מִיתֵא ושַׁאלֻוהי׃
"רַבִּי, מֹשֶׁה אָמַר: 'אִישׁ אִם יָמוּת וּבָנִים אֵין לוֹ, יִקַּח אָחִיו אֶת אִשְׁתּוֹ וְיָקִים זֶרַע לְאָחִיו.'
רַבִּי הִנֵּה מֹשֶׁה אָמַר אִישׁ כִּי-יָמוּת וּבָנִים אֵין-לוֺ וְיִבֵּם אָחִיו אֶת-אִשְׁתּוֺ וְהֵקִים זֶרַע עַל-שֵׁם אָחִיו:
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho, a vzbudil símě bratru svému.
„Mistře, Mojžíš řekl: ‚Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ ([Deuteronomium 25:5])
λέγοντες διδάσκαλε Μωϋση̑ς ει῏πεν ε᾿άν τις α᾿ποθάνη μὴ ε῎χων τέκνα ε᾿πιγαμβρεύσει ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑ τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ καὶ α᾿ναστήσει σπέρμα τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑
וָאמרִין לֵה מַלפָנָא מֻושֵׁא אֵמַר לַן דֵּאן אנָשׁ נמֻות כַּד לַיתּ לֵה בּנַיָא נֵסַב אַחֻוהי אַנתּתֵה וַנקִים זַרעָא לַאחֻוהי׃
וּבְכֵן הָיוּ עִמָּנוּ שִׁבְעָה אַחִים. הָרִאשׁוֹן הִתְחַתֵּן וּמֵת, וְכֵיוָן שֶׁלֹֹּא הָיוּ לוֹ יְלָדִים הִשְׁאִיר אֶת אִשְׁתּוֹ לְאָחִיו.
וְאִתָּנוּ הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים הָרִאשׁוֺן לָקַח לוֺ אִשָּׁה וַיָּמָת וְזֶרַע לֹא הִשְׁאִיר אַחֲרָיו וַיַּעֲזֹב אֶת-אִשְׁתּוֺ לְאָחִיו:
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
U nás bylo sedm bratří. První po svatbě zemřel, a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratru.
η῟σαν δὲ παρ῾ ἡμι̑ν ἑπτὰ α᾿δελφοί καὶ ὁ πρω̑τος γήμας ε᾿τελεύτησεν καὶ μὴ ε῎χων σπέρμα α᾿φη̑κεν τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑
אִית הוַו דֵּין לוָתַן אַחֵא שַׁבעָא קַדמָיָא שׁקַל אַנתּתָא ומִית וַדלַיתּ הוָא לֵה בּנַיָא שַׁבקָה אַנתּתֵה לַאחֻוהי׃
כָּךְ גַּם הַשֵּׁנִי וְהַשְּׁלִישִׁי עַד הַשְּׁבִיעִי,
וּכְמוֺ-כֵן גַּם-הַשֵּׁנִי וְגַם-הַשְּׁלִישִׁי עַד הַשְּׁבִיעִי:
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Stejně i druhý, třetí a nakonec všech sedm.
ὁμοίως καὶ ὁ δεύτερος καὶ ὁ τρίτος ε῞ως τω̑ν ἑπτά
הָכוָת אָף הַו דַּתרֵין וָאף הַו דַּתלָתָא וַעדַמָא לשַׁבעָתַיהֻון׃
וְאַחֲרֵי כֻּלָּם מֵתָה הָאִשָּׁה.
וְאַחֲרֵי כֻלָּם מֵתָה הָאִשָּׁה:
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Naposledy ze všech zemřela ta žena.
υ῞στερον δὲ πάντων α᾿πέθανεν ἡ γυνή
בּחַרתָא דֵּין דּכֻלהֻון מִיתַת אָף אַנתּתָא׃
אִם כֵּן לְמִי מֵהַשִּׁבְעָה תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בִּתְחִיַּת הַמֵּתִים, שֶׁהֲרֵי הָיְתָה שַׁיֶּכֶת לְכֻלָּם?"
וְעַתָּה לְמִי מִן-הַשִּׁבְעָה תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בַתְּקוּמָה אַחֲרֵי אֲשֶׁר הָיְתָה אֵשֶׁת כֻּלָּם:
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Až bude vzkříšení, komu z těch sedmi bude patřit? Vždyť ji měli všichni!“
ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει ου῏ν τίνος τω̑ν ἑπτὰ ε῎σται γυνή πάντες γὰρ ε῎σχον αυ᾿τήν
בַּקיָמתָּא הָכִיל לַאינָא מֵן הָלֵין שַׁבעָא תֵּהוֵא אַנתּתָא כֻּלהֻון גֵּיר נַסבֻּוה׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אַתֶּם טוֹעִים מִשּׁוּם שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים אֶת הַכְּתוּבִים, אַף לֹא אֶת גְּבוּרַת הָאֱלֹהִים:
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שְׁגִיתֶם כִּי לֹא יְדַעְתֶּם אֶת-הַתּוֺרָה וְלֹא אֶת-גְּבוּרַת הָאֱלֹהִים:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce písem ani moci Boží.
Ježíš jim však odpověděl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πλανα̑σθε μὴ ει᾿δότες τὰς γραφὰς μηδὲ τὴν δύναμιν του̑ θεου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון טָעֵין אנתֻּון דּלָא יָדעִין אנתֻּון כּתָבֵא ולָא חַילֵה דַּאלָהָא׃
בַּתְּחִיָה אֵין הָאֲנָשִׁים מִתְחַתְּנִים, אֶלָּא שֶׁהֵם כְּמַלְאֲכֵי שָׁמַיִם.
כִּי בַּתְּקוּמָה לֹא יִבְעֲלוּ וְלֹא תִבָּעַלְנָה כִּי אִם-יִהְיוּ כְּמַלְאֲכֵי-אֵל בַּשָּׁמָיִם:
Však při vzkříšení nebudou se ani ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé(k). (k) var: Boží andělé z nebe
ε᾿ν γὰρ τη̑ α᾿ναστάσει ου῎τε γαμου̑σιν ου῎τε γαμίζονται α᾿λλ῾ ὡς α῎γγελοι ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ ει᾿σιν
בַּקיָמתָּא גֵּיר דּמִיתֵא לָא נָסבִּין נֵשֵׁא אָפלָא נֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא אֵלָא אַיך מַלַאכֵא דַּאלָהָא בַּשׁמַיָא אִיתַיהֻון׃
וַאֲשֶׁר לִתְחִיַּת הַמֵּתִים, הַאִם לֹא קְרָאתֶם מַה שֶּׁנֶּאֱמַר לָכֶם מִפִּי אֱלֹהִים,
וְעַל-דְּבַר תְּקוּמַת הַמֵּתִים הֲלֹא קְרָאתֶם אֵת אֲשֶׁר-נֶאֱמַר לָכֶם מִפִּי הָאֱלֹהִים לֵאמֹר:
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž dí:
A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil: ([Exodus 3:6])
περὶ δὲ τη̑ς α᾿ναστάσεως τω̑ν νεκρω̑ν ου᾿κ α᾿νέγνωτε τὸ ρ᾿ηθὲν ὑμι̑ν ὑπὸ του̑ θεου̑ λέγοντος
עַל קיָמתָּא דֵּין דּמִיתֵא לָא קרַיתֻּון מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר לכֻון מֵן אַלָהָא דֵּאמַר׃
'אָנֹכִי אֱלֹהֵי אַבְרָהָם, אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב'? אֵין הוּא אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם אֱלֹהֵי הַחַיִּים."
אָנֹכִי אֱלֹהֵי אַבְרָהָם וֵאלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב וַיהוָֺה אֵינֶנּוּ אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם-אֱלֹהֵי הַחַיִּים:
Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův? Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých.“
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ θεὸς ᾽Αβραὰμ καὶ ὁ θεὸς ᾽Ισαὰκ καὶ ὁ θεὸς ᾽Ιακὼβ ου᾿κ ε῎στιν ὁ θεὸς νεκρω̑ν α᾿λλὰ ζὼντων
דֵּאנָא אנָא אַלָהֵה דַּאברָהָם אַלָהֵה דִּאיסחָק אַלָהֵה דּיַעקֻוב וַאלָהָא לָא הוָא דּמִיתֵא אֵלָא דּחַיֵא׃
שָׁמְעוּ זֹאת הַהֲמוֹנִים וְהִשְׁתּוֹמְמוּ עַל תּוֹרָתוֹ.
וַיִּשְׁמְעוּ הֲמוֺן הָעָם וַיֹּאמְרוּ מַה-נִּפְלְאָה תּוֺרָתוֺ:
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Když to slyšely zástupy, žasly nad jeho učením. ([Matouš 7:28])
καὶ α᾿κούσαντες οἱ ο῎χλοι ε᾿ξεπλήσσοντο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑
וכַד שׁמַעו כֵּנשֵׁא מֵתּתַּמהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה׃ ס
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים כִּי הִשְׁתִּיק אֶת הַצְּדוֹקִים, נֶאֶסְפוּ יַחְדָּיו
וְהַפְּרוּשִׁים שָׁמְעוּ כִּי סָכַר פִּי הַצַּדּוּקִים וַיִּוָּעֲדוּ שָׁם יַחְדָּו:
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Když se farizeové doslechli, že umlčel saduceje, smluvili se ([Marek 12:28-Marek 12:34; Lukáš 10:25-Lukáš 10:28])
οἱ δὲ Φαρισαι̑οι α᾿κούσαντες ο῞τι ε᾿φίμωσεν τοὺς Σαδδουκαίους συνήχθησαν ε᾿πὶ τὸ αυ᾿τό
פּרִישֵׁא דֵּין כַּד שׁמַעו דּשַׁתֵּק לזַדֻּוקָיֵא אֵתכַּנַשׁו אַכחדָא׃
וְאֶחָד מִבַּעֲלֵי הַתּוֹרָה שֶׁבֵּינֵיהֶם שָׁאַל אוֹתוֹ כְּדֵי לְנַסּוֹתוֹ:
וְתַלְמִיד חָכָם אֶחָד מֵהֶם שָׁאַל אֹתוֺ וַיְנַסֵּהוּ לֵאמֹר:
I otázal se jeden z nich zákonník, pokoušeje ho, a řka:
a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel:
καὶ ε᾿πηρὼτησεν ει῟ς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν νομικὸς πειράζων αυ᾿τόν
ושַׁאלֵה חַד מֵנהֻון דּיָדַע נָמֻוסָא כַּד מנַסֵא לֵה׃
"רַבִּי, אֵיזוֹהִי הַמִּצְוָה הַגְּדוֹלָה שֶׁבַּתּוֹרָה?"
רַבִּי אֵי-זוּ הִיא הַמִּצְוָה הַגְּדוֺלָה בַּתּוֺרָה:
Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?
„Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“
διδάσκαλε ποία ε᾿ντολὴ μεγάλη ε᾿ν τω̑ νόμω
מַלפָנָא אַינָא פֻּוקדָּנָא רַב בּנָמֻוסָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "וְאָהַבְתָּ אֶת יְהוָה אֱלֹהֶיךָ בְּכָל־לְבָבְךָ וּבְכָל־נַפְשְׁךָ וּבְכָל מְאֹדֶךָ.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֵלָיו וְאָהַבְתָּ אֵת יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ בְּכָל-לְבָבְךׇ וּבְכָל-נַפְשְׁךׇ וּבְכָל-מַדָּעֶךׇ:
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
On mu řekl: „‚Miluj Hospodina(l), Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ (l) ř: Pána ([Deuteronomium 6:4-Deuteronomium 6:5])
ὁ δὲ ε῎φη αυ᾿τω̑ α᾿γαπήσεις κύριον τὸν θεόν σου ε᾿ν ο῞λη τη̑ καρδία σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ψυχη̑ σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ διανοία σου
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה דּתֵרחַם למָריָא אַלָהָך מֵן כֻּלֵה לֵבָּך ומֵן כֻּלָה נַפשָׁך ומֵן כֻּלֵה חַילָך ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָך׃
זֹאת הַמִּצְוָה הַגְּדוֹלָה וְהָרִאשׁוֹנָה.
זוּ הִיא הַמִּצְוָה הַגְּדֹלָה וְהָרִאשֹׁנָה:
To jest přední a veliké přikázaní.
To je největší a první přikázání.
αυ῞τη ε᾿στὶν ἡ μεγάλη καὶ πρὼτη ε᾿ντολή
הָנַו פֻּוקדָּנָא רַבָּא וקַדמָיָא׃
הַשְּׁנִיָּה דּוֹמָה לָהּ: וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ.
וְהַשְּׁנִיָּה דָּמְתָה לָּהּ וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךׇ כָּמוֺךׇ:
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ ([Leviticus 19:18; Římanům 13:9; Galatským 5:14; Jakubův 2:8])
δευτέρα δὲ ὁμοία αυ᾿τη̑ α᾿γαπήσεις τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν
ודַתרֵין דּדָמֵא לֵה דּתֵרחַם לקַרִיבָך אַיך נַפשָׁך׃
בִּשְׁתֵּי מִצְווֹת אֵלֶּה תְּלוּיָה כָּל הַתּוֹרָה וְהַנְּבִיאִים."
וְעַל-שְׁתֵּי הַמִּצְוֺת הָאֵלֶּה תְּלוּיִים כָּל-הַתּוֺרָה וְהַנְּבִיאִים:
Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.
Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ ([Matouš 7:12])
ε᾿ν ταύταις ται̑ς δυσὶν ε᾿ντολαι̑ς ο῞λος ὁ νόμος κρέμαται καὶ οἱ προφη̑ται
בּהָלֵין תּרֵין פֻּוקדָּנִין תַּליָא אֻורָיתָּא וַנבִיֵא׃ ס
כְּשֶׁנִּקְהֲלוּ הַפְּרוּשִׁים שָׁאַל אוֹתָם יֵשׁוּעַ:
וַיְהִי בְּהִתְאַסֵּף הַפְּרוּשִׁים שָׁאַל אֹתָם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר:
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Když se farizeové sešli, zeptal se jich Ježíš: ([Marek 12:35-Marek 12:37; Lukáš 20:41-Lukáš 20:44])
συνηγμένων δὲ τω̑ν Φαρισαίων ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς
כַּד כּנִישִׁין דֵּין פּרִישֵׁא שַׁאֵל אֵנֻון יֵשֻׁוע׃
"מַה דַּעְתְּכֶם עַל הַמָּשִׁיחַ? בֶּן מִי הוּא?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "בֶּן־דָּוִד."
מַה-תֹּאמְרוּן עַל-הַמָּשִׁיחַ בֶּן-מִי הוּא וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו בֶּן-דָּוִד:
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
„Co si myslíte o Mesiášovi(m)? Čí je syn?“ Odpověděli mu: „Davidův.“ (m) ř: Kristu
λέγων τί ὑμι̑ν δοκει̑ περὶ του̑ Χριστου̑ τίνος υἱός ε᾿στιν λέγουσιν αυ᾿τω̑ του̑ Δαυίδ
וֵאמַר מָנָא אָמרִין אנתֻּון עַל משִׁיחָא בַּר מַנֻו אָמרִין לֵה בַּר דַּוִיד׃
אָמַר לָהֶם: "אִם כֵּן כֵּיצַד, בְּהַשְׁרָאַת הָרוּחַ, קוֹרֵא לוֹ דָּוִד 'אָדוֹן' בְּאָמְרוֹ:
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם-כֵּן אֵפוֺא אֵיךְ קֹרֵא לוֺ דָּוִד בָּרוּחַ אָדוֺן בְּאָמְרוֺ:
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
Řekl jim: „Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví:
λέγει αυ᾿τοι̑ς πω̑ς ου῏ν Δαυὶδ ε᾿ν πνεύματι καλει̑ αυ᾿τὸν κύριον λέγων
אָמַר להֻון וַאיכַּנָא דַּוִיד בּרֻוח קָרֵא לֵה מָריָא אָמַר גֵּיר׃
'נְאֻם יְהוָה לַאדֹנִי: שֵׁב לִימִינִי עַד־אָשִׁית אֹיְבֶיךָ הֲדֹם לְרַגְלֶיךָ'?
נְאֻם יְהוָֺה לַאדֹנִי שֵׁב לִימִינִי עַד-אָשִׁית אֹיְבֶיךׇ הֲדֹם לְרַגְלֶיךׇ:
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
‚Řekl Hospodin(n) mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy(o).‘ (n) ř: Pán (o) var: za podnož tvých nohou 23. kapitola ([Žalmy 110:1; Skutky apoštolské 2:34-Skutky apoštolské 2:35; Židům 1:13])
ει῏πεν κύριος τω̑ κυρίω μου κάθου ε᾿κ δεξιω̑ν μου ε῞ως α῍ν θω̑ τοὺς ε᾿χθρούς σου ὑποκάτω τω̑ν ποδω̑ν σου
דֵּאמַר מָריָא למָרי תֵּב לָך מֵן יַמִיני עדַמָא דֵּאסִים בּעֵלדּבָבַיךְּ תּחֵית רֵגלַיךְּ׃
וּבְכֵן אִם דָּוִד קוֹרֵא לוֹ 'אָדוֹן' כֵּיצַד הוּא בְּנוֹ?"
וְאִם-דָּוִד קֹרֵא לוֺ אָדוֺן אֵיךְ הוּא בְנוֺ:
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem?“
ει᾿ ου῏ν Δαυὶδ καλει̑ αυ᾿τὸν κύριον πω̑ς υἱὸς αυ᾿του̑ ε᾿στιν
אֵן הָכִיל דַּוִיד קָרֵא לֵה מָריָא אַיכַּנָא בּרֵה הֻו׃ ס
אַף אֶחָד לֹא הָיָה יָכוֹל לַעֲנוֹת לוֹ דָּבָר, וּמֵאוֹתוֹ יוֹם גַּם לֹא הֵעֵז אִישׁ לְהוֹסִיף לִשְׁאֹל אוֹתוֹ.
וְלֹא-יָכֹל אִישׁ לְהַשִׁיב אֹתוֺ דָּבָר גַּם-לֹא הֵעֵז עוֺד אִישׁ לְהִתְוַכַּח אִתּוֺ בִּדְבָרִים מֵהַיּוֺם הַהוּא וָמָעְלָה:
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž směl kdo více od toho dne jeho se tázati.
A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat. ([Marek 12:34; Lukáš 20:40])
καὶ ου᾿δεὶς ε᾿δύνατο α᾿ποκριθη̑ναι αυ᾿τω̑ λόγον ου᾿δὲ ε᾿τόλμησέν τις α᾿π῾ ε᾿κείνης τη̑ς ἡμέρας ε᾿περωτη̑σαι αυ᾿τὸν ου᾿κέτι
ולָא אנָשׁ אֵשׁכַּח דּנֵתֵּל לֵה פֵּתגָמָא ולָא אנָשׁ אַמרַח תֻּוב מֵן הַו יַומָא לַמשַׁאָלֻותֵה׃ ס
אָז דִבֵּר יֵשׁוּעַ אֶל הֲמוֹן הָעָם וְאֶל תַּלְמִידָיו.
אָז יְדַבֵּר יֵשׁוּעַ אֶל-הֲמוֺן הָעָם וְאֶל-תַּלְמִידָיו לֵאמֹר:
Tehdy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým,
Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům: ([Marek 12:38-Marek 12:40; Lukáš 20:45-Lukáš 20:47])
τότε ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿λάλησεν τοι̑ς ο῎χλοις καὶ τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑
הָידֵּין יֵשֻׁוע מַלֵל עַם כֵּנשֵׁא ועַם תַּלמִידַוהי׃
אָמַר לָהֶם: "הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים יוֹשְׁבִים עַל כִּסֵּא מֹשֶׁה.
הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים יֹשְׁבִים עַל-כִּסֵּא מֹשֶׁה:
Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákonníci a farizeové.
„Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové.
λέγων ε᾿πὶ τη̑ς Μωϋσέως καθέδρας ε᾿κάθισαν οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι
וֵאמַר להֻון עַל כֻּורסיָא דּמֻושֵׁא יִתֵבו סָפרֵא וַפרִישֵׁא׃
לָכֵן כָּל אֲשֶׁר יֹאמְרוּ לָכֶם עֲשׂוּ וְשִׁמְרוּ, אַךְ כְּמַעֲשֵׂיהֶם אַל תַּעֲשׂוּ, כִּי אוֹמְרִים הֵם וְאֵינָם עוֹשִׂים.
לָכֵן כֹּל אֲשֶׁר-יֹאמְרוּ אֲלֵיכֶם לִשְׁמֹר תִּשְׁמְרוּ וַעֲשִׂיתֶם אַךְ כְּמַעֲשֵׂיהֶם אַל-תַּעֲשׂוּ כִּי הֵם אֹמְרִים וְאֵינָם עֹשִׂים:
Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podlé skutků jejich nečiňte; neboť praví, ale nečiní.
Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní.
πάντα ου῏ν ο῞σα ε᾿ὰν ει῎πωσιν ὑμι̑ν ποιήσατε καὶ τηρει̑τε κατὰ δὲ τὰ ε῎ργα αυ᾿τω̑ν μὴ ποιει̑τε λέγουσιν γὰρ καὶ ου᾿ ποιου̑σιν
כֻּל מֵדֵּם הָכִיל דּנִאמרֻון לכֻון דּתֵטרֻון טַרו וַעבֵדו אַיך עבָדַיהֻון דֵּין לָא תֵּעבּדֻון אָמרִין גֵּיר ולָא עָבדִּין׃ ס
הֵם קוֹשְׁרִים מַשָֹאוֹת כְּבֵדִים וּמַעֲמִיסִים אוֹתָם עַל שִׁכְמֵי הָאֲנָשִׁים, אַךְ אֵינָם רוֹצִים לְהָנִיעַ אוֹתָם אַף בְּאֶצְבָּעָם;
כִּי קֹשְׁרִים מַָּׂא קָשֶׁה כָּבֵד מִנְּשׁא וְעֹמְסִים עַל-שְׁכֶם אֲנָשִׁים וְאֵין אֶת-נַפְשָׁם לְהָנִיעַ אֹתוֺ גַּם-בְּאֶצְבָּעָם:
Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti.
Svazují těžká(p) břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. (p) var: + a neúnosná
δεσμεύουσιν δὲ φορτία βαρέα καὶ δυσβάστακτα καὶ ε᾿πιτιθέασιν ε᾿πὶ τοὺς ω῎μους τω̑ν α᾿νθρὼπων αυ᾿τοὶ δὲ τω̑ δακτύλω αυ᾿τω̑ν ου᾿ θέλουσιν κινη̑σαι αυ᾿τά
וָאסרִין מַובּלֵא יַקִירָתָא וסָימִין עַל כַּתפָּתָא דַּבנַי אנָשָׁא הֵנֻון דֵּין בּצֵבעהֻון לָא צָבֵין דּנֵקרבֻון להֵין׃ ס
וְעוֹשִׂים אֶת כָּל מַעֲשֵׂיהֶם כְּדֵי לְהֵרָאוֹת לִבְנֵי אָדָם, בְּהַרְחִיבָם אֶת תְּפִלֵּיהֶם וּבְהַאֲרִיכָם אֶת צִיצִיּוֹתֵיהֶם.
וְכָל-מַעֲשֵׂיהֶם יַעֲשׂוּן לְהֵרָאוֺת בָּם לְעֵינֵי בְנֵי-אָדָם יַרְחִיבוּ לָהֶם הַתְּפִלִּין וְהַצִּיצִית יַגְדִּילוּן:
Všecky pak své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své, a veliké dělají podolky plášťů svých,
Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli: rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně, ([Matouš 6:1; Exodus 13:9; Deuteronomium 6:8; Numeri 15:38-Numeri 15:39])
πάντα δὲ τὰ ε῎ργα αυ᾿τω̑ν ποιου̑σιν πρὸς τὸ θεαθη̑ναι τοι̑ς α᾿νθρὼποις πλατύνουσιν γὰρ τὰ φυλακτήρια αυ᾿τω̑ν καὶ μεγαλύνουσιν τὰ κράσπεδα
וכֻלהֻון עבָדַיהֻון עָבדִּין דּנֵתחזֻון לַבנַי אנָשָׁא מַפתֵּין גֵּיר תֵּפלַיהֻון ומַורכִין תֵּכלָתָא דּמַרטֻוטַיהֻון׃
אוֹהֲבִים הֵם אֶת מוֹשַׁב הָרֹאשׁ בַּסְּעוּדוֹת וְאֶת הַמּוֹשָׁבִים הָרִאשׁוֹנִים בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת
וְאֹהֲבִים הֵם אֶת-הַמְּקֹמוֺת הַנִּכְבָּדִים בְּבָתֵּי הַמִּשְׁתֶּה וְאֶת-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת:
A milují přední místa na večeřích, a přední stolice v shromážděních,
mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagógách, ([Lukáš 11:43 Lukáš 14:7])
φιλου̑σιν δὲ τὴν πρωτοκλισίαν ε᾿ν τοι̑ς δείπνοις καὶ τὰς πρωτοκαθεδρίας ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς
ורָחמִין רִשׁ סמָכֵא בַּחשָׁמיָתָא ורִשׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא׃
וּבִרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים וּלְהִקָּרֵא 'רַבִּי' עַל־יְדֵי אֲנָשִׁים.
שְׁאֵלַת שָׁלוֺם לָהֶם בַּשְּׁוָקִים וּלְהִקָּרֵא בְּשֵׁם רַבִּי בְּפִי הָאֲנָשִׁים:
A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři.
líbí se jim, když je lidé na ulicích zdraví a říkají jim ‚Mistře‘.
καὶ τοὺς α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς καὶ καλει̑σθαι ὑπὸ τω̑ν α᾿νθρὼπων ῥαββί
וַשׁלָמָא בּשֻׁוקֵא וַדנֵהוֻון מֵתקרֵין מֵן אנָשָׁא רַבִּי׃
אַךְ אַתֶּם אַל יִקָּרֵא לָכֶם 'רַבִּי', כִּי אֶחָד הוּא רַבְּכֶם וְאַתֶּם אַחִים כֻּלְּכֶם.
אָכֵן אַתֶּם אַל-יִקָּרֵא לְאִישׁ מִכֶּם רַבִּי כִּי רַב אֶחָד לָכֶם הַמָּשִׁיח וְאַתֶּם כֻּלְּכֶם אַחִים:
Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, Kristus, vy pak všickni bratří jste.
Vy však si nedávejte říkat ‚Mistře‘: jediný je váš Mistr(q)(r), vy všichni jste bratří. (q) ř: Učitel (r) var: + Kristus ([Jakubův 3:1])
ὑμει̑ς δὲ μὴ κληθη̑τε ῥαββί ει῟ς γάρ ε᾿στιν ὑμω̑ν ὁ διδάσκαλος πάντες δὲ ὑμει̑ς α᾿δελφοί ε᾿στε
אַנתֻּון דֵּין לָא תֵּתקרֻון רַבִּי חַד הֻו גֵּיר רַבּכֻון אַנתֻּון דֵּין כֻּלכֻון אַחֵא אַנתֻּון׃
וְאַל תִּקְרְאוּ 'אָב' לְאִישׁ מִכֶּם בָּאָרֶץ, כִּי אֶחָד הוּא אֲבִיכֶם שֶּׁבַּשָּׁמַיִם.
וְאַל-תֹּאמְרוּ לְאִישׁ בָּאָרֶץ אָבִי אַתָּה כִּי אָב אֶחָד לָכֶם הוּא אֲשֶׁר בַּשָּׁמָיִם:
A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.
A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚Otec‘: jediný je váš Otec, ten nebeský.
καὶ πατέρα μὴ καλέσητε ὑμω̑ν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ει῟ς γάρ ε᾿στιν ὑμω̑ν ὁ πατὴρ ὁ ου᾿ράνιος
וַאבָא לָא תֵּקרֻון לכֻון בַּארעָא חַד הֻו גֵּיר אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא׃
גַּם אַל תִּקָּרְאוּ 'מוֹרֵי תּוֹרָה', כִּי אֶחָד הוּא הַמּוֹרֶה שֶׁלָּכֶם - הַמָּשִׁיחַ.
וְאַל-יִקָּרֵא לְאִישׁ מִכֶּם מוֺרֶה דֶרֶךְ כִּי מוֺרֶה אֶחָד לָכֶם הַמָּשִׁיחַ:
Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš, Kristus.
Ani si nedávejte říkat ‚Učiteli‘(s): váš učitel je jeden, Kristus. (s) ‚Vůdce‘
μηδὲ κληθη̑τε καθηγηταί ο῞τι καθηγητὴς ὑμω̑ν ε᾿στιν ει῟ς ὁ Χριστός
ולָא תֵּתקרֻון מדַבּרָנֵא מֵטֻל דּחַד הֻו מדַבּרָנכֻון משִׁיחָא׃
הַגָּדוֹל בָּכֶם יִהְיֶה מְשָׁרֶתְכֶם.
וְהַגָּדוֺל בֵּינֵיכֶם יִהְיֶה לִמְשָׁרֵת לָכֶם:
Ale kdo z vás největší jest, buď služebníkem vaším.
Kdo je z vás největší, bude váš služebník. ([Matouš 20:26-Matouš 20:27; Marek 9:35; Lukáš 9:48 Lukáš 22:26])
ὁ δὲ μείζων ὑμω̑ν ε῎σται ὑμω̑ν διάκονος
הַו דֵּין דּרַבּ בּכֻון נֵהוֵא לכֻון משַׁמשָׁנָא׃ ס
הַמְרוֹמֵם אֶת עַצְמוֹ יֻשְׁפַּל וְהַמַּשְׁפִּיל אֶת עַצְמוֹ יְרוֹמָם.
וְהַמִּתְנֵַּׂא בְגַאֲוָתוֺ יִשָּׁפֵל וּשְׁפַל רוּחַ יִנָּשֵׂא:
Kdož by pak sám se povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.
Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. ([Jób 22:29; Přísloví 29:23; Ezechiel 21:31; Matouš 18:4; Lukáš 14:11 Lukáš 18:14])
ο῞στις δὲ ὑψὼσει ἑαυτὸν ταπεινωθήσεται καὶ ο῞στις ταπεινὼσει ἑαυτὸν ὑψωθήσεται
מַן גֵּיר דַּנרִים נַפשֵׁה נֵתמַכַּך ומַן דּנַמֵך נַפשֵׁה נֵתּתּרִים׃ ס
אוֹי לָכֶם סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים צְבוּעִים, כִּי סוֹגְרִים אַתֶּם אֶת מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם בִּפְנֵי בְּנֵי אָדָם; הֵן אַתֶּם אֵינְכֶם נִכְנָסִים לְתוֹכָהּ וְגַם לַבָּאִים אֵינְכֶם מַנִּיחִים לְהִכָּנֵס.
אַךְ-אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים כִּי תִסְגְּרוּ מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם מִפְּנֵי בְנֵי-הָאָדָם אַתֶּם לֹא תָבֹאוּ שָׁמָּה וְאֶת-הַבָּאִים לֹא תִתְּנוּ לָבֹא:
Ale běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, a těm, kteříž by vjíti chtěli, vcházeti nedopouštíte.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít(t). (t) var: + 14 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud. ([Lukáš 11:52])
ου᾿αὶ δὲ ὑμι̑ν γραμματει̑ς καὶ Φαρισαι̑οι ὑποκριταί ο῞τι κλείετε τὴν βασιλείαν τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων ὑμει̑ς γὰρ ου᾿κ ει᾿σέρχεσθε ου᾿δὲ τοὺς ει᾿σερχομένους α᾿φίετε ει᾿σελθει̑ν
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דָּאכלִין אנתֻּון בָּתֵּא דַּארמלָתָא בּעֵלתָא דּמַורכִין אנתֻּון צלַוָתכֻון מֵטֻל הָנָא תּקַבּלֻון דִּינָא יַתִּירָא׃ ס
[missing]
אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים כִּי תֹאכְלוּן אֶת-בָּתֵי הָאַלְמָנוֺת וּלְמַרְאֵה עַיִן תַּרְבּוּ תְפִילָּה וְלָכֵן גַם-קַו הַמִּשְׁפָּט יִנָּטֶה עֲלֵיכֶם פִּי-שְׁנָיִם:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete.
Matouš 23:14
[ουαι] δε [ουαι] υμιν γραμματεις και φαρισαιοι υποκριται οτι κατεσθιετε τας οικιας των χηρων και προφασει μακρα προσευχομενοι δια τουτο ληψεσθε περισσοτερον κριμα
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דַּאחִידִין אנתֻּון מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא קדָם בּנַי אנָשָׁא אַנתֻּון גֵּיר לָא עָאלִין אנתֻּון ולַאילֵין דּעָאלִין לָא שָׁבקִין אנתֻּון למֵעַל׃ ס
אוֹי לָכֶם סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים צְבוּעִים, כִּי סוֹבְבִים אַתֶּם בַּיָּם וּבַיַּבָּשָׁה כְּדֵי לְגַיֵּר אִישׁ אֶחָד, וְכַאֲשֶׁר יִתְגַּיֵּר אַתֶּם עוֹשִׂים אוֹתוֹ לְבֶן גֵּיהִנּוֹם כִּפְלַיִם מִכֶּם.
אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים כִּי תָּסֹבּוּ יָם וְיַבָּשָׁה לַעֲשׂוֺת גֵּר אֶחָד וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר נַעֲשָׂה כֵן תַּעֲשׂוּהוּ לְבֶן-גֵּיהִנֹּם כִּפְלַיִם יוֺתֵר מִכֶּם:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami.
ου᾿αὶ ὑμι̑ν γραμματει̑ς καὶ Φαρισαι̑οι ὑποκριταί ο῞τι περιάγετε τὴν θάλασσαν καὶ τὴν ξηρὰν ποιη̑σαι ε῞να προσήλυτον καὶ ο῞ταν γένηται ποιει̑τε αυ᾿τὸν υἱὸν γεέννης διπλότερον ὑμω̑ν
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דּמֵתכַּרכִּין אנתֻּון יַמָא ויַבשָׁא דּתֵעבּדֻון חַד גִּיֻורָא ומָא דַּהוָא עָבדִּין אנתֻּון לֵה בּרֵה דּגִהַנָא אַעפָא עלַיכֻּון׃ ס
אוֹי לָכֶם מוֹרֵי דֶרֶךְ עִוְרִים הָאוֹמְרִים: 'הַנִּשְׁבָּע בַּהֵיכָל אֵין בְּכָךְ כְּלוּם, אֲבָל הַנִּשְׁבָּע בִּזְהַב הַהֵיכָל חַיָּב'.
אוֺי לָכֶם מְנַהֲלִים עִוְרִים הָאֹמְרִים כִּי יִשָּׁבַע אִישׁ בַּהֵיכָל אֵין-דָּבָר וְכִי יִשָּׁבַע בִּזְהַב הַהֵיכָל שְׁבוּעָתוֺ עָלָיו:
Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinen jest.
Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: ‚Kdo by přísahal při chrámu, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, je vázán.‘ ([Matouš 15:14 Matouš 23:24; Lukáš 6:39 Matouš 5:33-Matouš 5:37])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν ὁδηγοὶ τυφλοὶ οἱ λέγοντες ο῍ς α῍ν ο᾿μόση ε᾿ν τω̑ ναω̑ ου᾿δέν ε᾿στιν ο῍ς δ῾ α῍ν ο᾿μόση ε᾿ν τω̑ χρυσω̑ του̑ ναου̑ ο᾿φείλει
וָי לכֻון נָגֻודֵא סמַיָא דָּאמרִין אנתֻּון דּמַן דּיָמֵא בּהַיכּלָא לָא הוָא מֵדֵּם מַן דֵּין דּיָמֵא בּדַהבָא דַּבהַיכּלָא חָאֵב׃
כְּסִילִים וְעִוְרִים! מַה גָּדוֹל יוֹתֵר, הַזָּהָב אוֹ הַהֵיכָל הַמְקַדֵּשׁ אֶת הַזָּהָב?
סְכָלִים וְעִוְרִים מָה הוּא הַגָּדוֺל הַזָּהָב אוֺ הַהֵיכָל הַמְקַדֵּשׁ אֶת-הַזָּהָב:
Blázni a slepci, což jest většího, zlato-li, či chrám, kterýž posvěcuje zlata?
Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje? ([Exodus 30:29])
μωροὶ καὶ τυφλοί τίς γὰρ μείζων ε᾿στίν ὁ χρυσὸς η῍ ὁ ναὸς ὁ ἁγιάσας τὸν χρυσόν
סַכלֵא וַסמַיָא מָנָא גֵּיר רַב דַּהבָא אַו הַיכּלָא דּהֻו מקַדֵּשׁ לֵה לדַהבָא׃
וְכֵן גַּם אוֹמְרִים אַתֶּם, 'הַנִּשְׁבָּע בַּמִּזְבֵּחַ אֵין בְּכָךְ כְּלוּם, אֲבָל הַנִּשְׁבָּע בַּקָּרְבָּן שֶׁעָלָיו - חַיָּב.'
וְכִי-יִשָּׁבַע אִישׁ בַּמִּזְבֵּחַ אֵין-דָּבָר וְכִי-יִשָּׁבַע בַּקָּרְבָּן אֲשֶׁר עַל-גַּבּוֺ שְׁבוּעָתוֺ עָלָיו:
A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest.
Nebo: ‚Kdo by přísahal při oltáři, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při oběti na něm, je vázán.‘
καί ο῍ς α῍ν ο᾿μόση ε᾿ν τω̑ θυσιαστηρίω ου᾿δέν ε᾿στιν ο῍ς δ῾ α῍ν ο᾿μόση ε᾿ν τω̑ δὼρω τω̑ ε᾿πάνω αυ᾿του̑ ο᾿φείλει
ומַן דּיָמֵא בּמַדבּחָא לָא הוָא מֵדֵּם מַן דֵּין דּיָמֵא בּקֻורבָּנָא דַּלעֵל מֵנֵה חָאֵב׃
עִוְרִים! מַה גָּדוֹל יוֹתֵר, הַקָּרְבָּן אוֹ הַמִּזְבֵּחַ הַמְקַדֵּשׁ אֶת הַקָּרְבָּן?
עִוְרִים מָה הוּא הַגָּדוֺל הַקָּרְבָּן אוֺ הַמִּזְבֵּחַ הַמְקַדֵּשׁ אֶת-הַקָּרְבָּן:
Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, či oltář, kterýž posvěcuje daru?
(u) Slepci, co je větší: oběť, nebo oltář, který tu oběť posvěcuje? (u) var: + Blázni a ([Exodus 29:37])
τυφλοί τί γὰρ μει̑ζον τὸ δω̑ρον η῍ τὸ θυσιαστήριον τὸ ἁγιάζον τὸ δω̑ρον
סַכלֵא וַעוִירֵא מָנָא רַב קֻורבָּנָא אַו מַדבּחָא דַּמקַדֵּשׁ לקֻורבָּנָא׃
לָכֵן הַנִּשְׁבָּע בַּמִּזְבֵּחַ נִשְׁבָּע בּוֹ וּבְכָל אֲשֶׁר עָלָיו,
לָכֵן הַנִּשְׁבָּע בַּמִּזְבֵּחַ נִשְׁבַּע בּוֺ וּבְכָל אֲשֶׁר עַל-גַּבּוֺ:
A protož kdožkoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest.
Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm a při všem, co na něm leží.
ὁ ου῏ν ο᾿μόσας ε᾿ν τω̑ θυσιαστηρίω ο᾿μνύει ε᾿ν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿ν πα̑σι τοι̑ς ε᾿πάνω αυ᾿του̑
מַן דּיָמֵא הָכִיל בּמַדבּחָא יָמֵא בֵּה וַבכֻל מָא דִּאית לעֵל מֵנֵה׃
וְהַנִּשְׁבָּע בַּהֵיכָל נִשְׁבָּע בּוֹ וּבַשּׁוֹכֵן בּוֹ,
וְהַנִּשְׁבָּע בַּהֵיכָל נִשְׁבַּע בּוֺ וּבַשֹּׁכֵן בּוֺ:
A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm.
A kdo přísahá při chrámu, přísahá při něm a při tom, kdo v něm přebývá. ([1 Královská 8:13; Žalmy 26:8])
καὶ ὁ ο᾿μόσας ε᾿ν τω̑ ναω̑ ο᾿μνύει ε᾿ν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿ν τω̑ κατοικου̑ντι αυ᾿τόν
ומַן דּיָמֵא בּהַיכּלָא יָמֵא בֵּה וַבמַן דּעָמַר בֵּה׃
וְהַנִּשְׁבָּע בַּשָּׁמַיִם נִשְׁבָּע בְּכִסֵּא אֱלֹהִים וּבַיּוֹשֵׁב עָלָיו.
וְהַנִּשְׁבָּע בַּשָּׁמָיִם נִשְׁבַּע בְּכִסֵּא אֱלֹהִים וּבַיֹּשֵׁב עָלָיו:
A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí.
Kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu Božím a při tom, který na něm sedí. ([Izajáš 66:1])
καὶ ὁ ο᾿μόσας ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ ο᾿μνύει ε᾿ν τω̑ θρόνω του̑ θεου̑ καὶ ε᾿ν τω̑ καθημένω ε᾿πάνω αυ᾿του̑
ומַן דּיָמֵא בַּשׁמַיָא יָמֵא בּכֻורסיֵה דַּאלָהָא וַבמַן דּיָתֵב לעֵל מֵנֵה׃ ס
אוֹי לָכֶם סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים צְבוּעִים, כִּי נוֹתְנִים אַתֶּם מַעַשְׂרוֹת מִמִּנְתָּה וְשֶׁבֶת וְכַמּוֹן, וּמַזְנִיחִים אֶת הַדְּבָרִים הַחֲשׁוּבִים יוֹתֵר שֶׁבַּתּוֹרָה - אֶת הַמִּשְׁפָּט, אֶת הַחֶסֶד וְאֶת הָאֱמוּנָה. צָרִיךְ הָיָה לַעֲשׂוֹת אֶת אֵלֶּה הָאַחֲרוֹנִים וְאֵין לַעֲזֹב אֶת הַדְּבָרִים הָאֲחֵרִים.
אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים כִּי תְעְַּׂרוּ אֶת-הַמִּנְתָּא וְאֶת-הַשֶּׁבֶת וְאֶת-הַכַּמֹּן וְתַעַזְבוּ אֶת-הַנִּכְבָּדוֺת בַּתּוֺרָה אֶת-הַמִּשְׁפָּט אֶת-הַחֶסֶד וְאֶת-הָאֱמוּנָה אֵלֶּה עֲלֵיכֶם לַעֲשׂוֺת וְאֶת-אֵלֶּה אַל-תַּעֲזֹבוּ:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v zákoně, soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost(v). Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat. (v) víru ([Lukáš 11:39-Lukáš 11:51 Leviticus 27:30; Micheáš 6:8])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν γραμματει̑ς καὶ Φαρισαι̑οι ὑποκριταί ο῞τι α᾿ποδεκατου̑τε τὸ ἡδύοσμον καὶ τὸ α῎νηθον καὶ τὸ κύμινον καὶ α᾿φήκατε τὰ βαρύτερα του̑ νόμου τὴν κρίσιν καὶ τὸ ε῎λεος καὶ τὴν πίστιν ταυ̑τα δὲ ε῎δει ποιη̑σαι κα᾿κει̑να μὴ α᾿φιέναι
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דַּמעַסרִין אנתֻּון נָנעָא וַשׁבֵתָּא וכַמֻונָא וַשׁבַקתֻּון יַקִירָתֵה דּנָמֻוסָא דִּינָא וַחנָנָא והַימָנֻותָא הָלֵין דֵּין וָלֵא הוָא דּתֵעבּדֻון והָלֵין לָא תֵּשׁבּקֻון׃ ס
מוֹרֵי דֶרֶךְ עִוְרִים הָעוֹצְרִים אֶת הַיַּתּוּשׁ בְּמִסְנֶנֶת וּבוֹלְעִים אֶת הַגָּמָל.
מְנַהֲלִים עִוְרִים הַמְסַנְּנִים אֶת-הַיַּתּוּשׁ וּבֹלְעִים אֶת-הַגָּמָל:
Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte.
Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!
ὁδηγοὶ τυφλοί οἱ διϋλίζοντες τὸν κὼνωπα τὴν δὲ κάμηλον καταπίνοντες
נָגֻודֵא סמַיָא דַּמצַללִין בָּקֵא ובָלעִין גַּמלֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים צְבוּעִים, כִּי מְטַהֲרִים אַתֶּם אֶת הַכּוֹס וְאֶת הַקְּעָרָה מִבַּחוּץ וְתוֹכָן מָלֵא גֶּזֶל וְתַאַוְתָנוּת.
אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים הַמְטַהֲרִים אֶת-הַכּוֺס וְאֶת-הַקְּעָרָה מִחוּץ וּמִבִּפְנִים מְלֵאוֺת הֵן עֹשֶׁק וְעַוְלָה:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a misy, a vnitř plné jsou loupeže a nestředmosti.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti. ([Marek 7:4])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν γραμματει̑ς καὶ Φαρισαι̑οι ὑποκριταί ο῞τι καθαρίζετε τὸ ε῎ξωθεν του̑ ποτηρίου καὶ τη̑ς παροψίδος ε῎σωθεν δὲ γέμουσιν ε᾿ξ ἁρπαγη̑ς καὶ α᾿κρασίας
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דַּמדַכֵּין אנתֻּון בַּרֵה דּכָסָא וַדזָבֻורָא לגַו דֵּין מלֵין חטֻופיָא ועַולָא׃
פָּרוּשׁ עִוֵּר, טַהֵר תְּחִלָּה אֶת תּוֹךְ הַכּוֹס כְּדֵי שֶׁתִּהְיֶה טְהוֹרָה גַּם מִבַּחוּץ.
פָּרוּשׁ עִוֵּר טַהֵר רִאשֹׁנָה אֶת-הַכּוֺס וְאֶת-הַקְּעָרָה מִבִּפְנִים וְאָז תִּטְהַרְנָה גַּם-מִחוּץ:
Farizei slepče, vyčisť prvé to, což vnitř jest v konvi a v mise, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.
Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek.
Φαρισαι̑ε τυφλέ καθάρισον πρω̑τον τὸ ε᾿ντὸς του̑ ποτηρίου ι῞να γένηται καὶ τὸ ε᾿κτὸς αυ᾿του̑ καθαρόν
פּרִישֵׁא עוִירֵא דַּכַּו לֻוקדַם גַּוֵה דּכָסָא וַדזָבֻורָא דַּהוָא אָף בַּרהֻון דּכֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים צְבוּעִים, כִּי דּוֹמִים אַתֶּם לִקְבָרִים מְסֻיָּדִים הַנִּרְאִים יָפִים מִבַּחוּץ וְאִלּוּ תּוֹכָם מָלֵא עַצְמוֹת מֵתִים וְכָל טֻמְאָה.
אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים הַדֹּמִים לִקְבָרִים מְלֻבָּנִים בִַּּׂיד הַנִּרְאִים יָפִים מִחוּץ וּמִבִּפְנִים מְלֵאִים הֵם עַצְמוֺת אָדָם וְכָל-טֻמְאָה:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž sic zdadí se zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. ([Numeri 19:16])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν γραμματει̑ς καὶ Φαρισαι̑οι ὑποκριταί ο῞τι παρομοιάζετε τάφοις κεκονιαμένοις οι῞τινες ε῎ξωθεν μὲν φαίνονται ὡραι̑οι ε῎σωθεν δὲ γέμουσιν ο᾿στέων νεκρω̑ν καὶ πάσης α᾿καθαρσίας
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דּדָמֵין אנתֻּון לקַברֵא מַכלשֵׁא דּמֵן לבַר מֵתחזֵין שַׁפִּירֵא מֵן לגַו דֵּין מלֵין גַּרמֵא דּמִיתֵא וכֻלָה טַנפֻותָא׃
כָּךְ גַּם אַתֶּם: מִבַּחוּץ אַתֶּם נִרְאִים צַדִּיקִים לְעֵינֵי הַבְּרִיוֹת, אֲבָל בִּפְנִים מְלֵאֵי צְבִיעוּת וְעָוֶל.
כֵּן נִרְאִים גַּם-אַתֶּם מִחוּץ כְּצַדִּיקִים לְעֵינֵי אֲנָשִׁים וּמִבִּפְנִים הִנְּכֶם מְלֵאִים חֹנֶף וָאָוֶן:
Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.
Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost. ([Lukáš 16:15])
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ε῎ξωθεν μὲν φαίνεσθε τοι̑ς α᾿νθρὼποις δίκαιοι ε῎σωθεν δέ ε᾿στε μεστοὶ ὑποκρίσεως καὶ α᾿νομίας
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מֵן לבַר מֵתחזֵין אנתֻּון לַבנַי אנָשָׁא אַיך זַדִּיקֵא ומֵן לגַו מלֵין אנתֻּון עַולָא ומַסַב בַּאפֵּא׃ ס
אוֹי לָכֶם סוֹפְרִים וּפְרוּשִׁים צְבוּעִים, כִּי בּוֹנִים אַתֶּם אֶת קִבְרֵי הַנְּבִיאִים וּמְיַפִּים אֶת מַצְּבוֹת הַצַּדִּיקִים.
אוֺי לָכֶם סוֺפְרִים וּפְרוּשִׁים חֲנֵפִים הַבֹּנִים אֶת-קִבְרֵי הַנְּבִיאִים וְאֶת-מַצְּבוֺת קְבֻרַת הַצַּדִּיקִים תְּפָאֵרוּן:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo vzděláváte hroby proroků, a ozdobujete hroby spravedlivých,
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky prorokům, zdobíte pomníky spravedlivých
ου᾿αὶ ὑμι̑ν γραμματει̑ς καὶ Φαρισαι̑οι ὑποκριταί ο῞τι οι᾿κοδομει̑τε τοὺς τάφους τω̑ν προφητω̑ν καὶ κοσμει̑τε τὰ μνημει̑α τω̑ν δικαίων
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דּבָנֵין אנתֻּון קַברֵא דַּנבִיֵא וַמצַבּתִין אנתֻּון בֵּית־קבֻורֵא דּזַדִּיקֵא׃
אוֹמְרִים אַתֶּם: 'אִלּוּ חָיִינוּ בִּימֵי אֲבוֹתֵינוּ לֹא הָיִינוּ שֻׁתָּפִים עִמָּהֶם לִשְׁפֹּךְ אֶת דַּם הַנְּבִיאִים.'
וְתֹאמְרוּן אִם-הָיִינוּ בִימֵי אֲבוֺתֵינוּ לֹא-הָיְתָה יָדֵנוּ עִמָּהֶם לִשְׁפֹּךְ דַּם-הַנְּבִיאִים:
A říkáte: kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků.
a říkáte: ‚Kdybychom my byli na místě svých otců, neměli bychom podíl na smrti(x) proroků.‘ (x) ř: krvi
καὶ λέγετε ει᾿ η῎μεθα ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις τω̑ν πατέρων ἡμω̑ν ου᾿κ α῍ν η῎μεθα αυ᾿τω̑ν κοινωνοὶ ε᾿ν τω̑ αι῞ματι τω̑ν προφητω̑ν
וָאמרִין אנתֻּון דֵּאלֻו הוַין בּיַומַי אַבָהַין לָא הָוֵין הוַין להֻון שַׁותָּפֵא בַּדמָא דַּנבִיֵא׃
כָּךְ אַתֶּם מְעִידִים עַל עַצְמְכֶם שֶׁבָּנִים אַתֶּם לְרוֹצְחֵי הַנְּבִיאִים.
עַל-כֵּן עֵדִים אַתֶּם בָּכֶם כִּי-בָנִים הִנְּכֶם לַאֲשֶׁר הָרְגוּ אֶת-הַנְּבִיאִים:
Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali.
Tak svědčíte sami proti sobě, že jste synové těch, kdo zabíjeli proroky. ([Skutky apoštolské 7:52])
ω῞στε μαρτυρει̑τε ἑαυτοι̑ς ο῞τι υἱοί ε᾿στε τω̑ν φονευσάντων τοὺς προφήτας
מָדֵין מַסהדִין אנתֻּון עַל נַפשׁכֻון דַּבנַיָא אַנתֻּון דּהָנֻון דּקַטֵלו לַנבִיֵא׃ ס
אַף אַתֶּם מַלְּאוּ אֶת סְאַת אֲבוֹתֵיכֶם!
וְגַם-אַתֶּם מַלְאוּ כַּיּוֺם אֶת-מִדַּת אֲבוֺתֵיכֶם:
I vy také naplňte míru otců svých.
Dovršte tedy činy svých otců!(y) (y) var: Vy dovršíte činy svých otců.
καὶ ὑμει̑ς πληρὼσατε τὸ μέτρον τω̑ν πατέρων ὑμω̑ν
וָאף אַנתֻּון מַלַו משֻׁוחתָא דַּאבָהַיכֻּון׃
נְחָשִׁים בְּנֵי צִפְעוֹנִים, אֵיךְ תִּמָּלְטוּ מִדִּין גֵּיהִנּוֹם?
נְחָשִׁים יִלְדֵי צִפְעֹנִים אֵיכָה תִנָּצְלוּ מִדִּין גֵּיהִנֹּם:
Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně?
Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu? ([Matouš 3:7 Matouš 12:34])
ο῎φεις γεννήματα ε᾿χιδνω̑ν πω̑ς φύγητε α᾿πὸ τη̑ς κρίσεως τη̑ς γεέννης
חוַוָתָא יַלדָּא דָּאכֵדנֵא אַיכַּנָא תֵּערקֻון מֵן דִּינָא דּגִהַנָא סּ סּ׃
לָכֵן הִנְנִי שׁוֹלֵחַ לָכֶם נְבִיאִים וַחֲכָמִים וְסוֹפְרִים וּמֵהֶם תַּהַרְגוּ וְתִצְלְבוּ וּמֵהֶם תַּלְקוּ בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת שֶׁלָּכֶם וְתִרְדְּפוּם מֵעִיר לְעִיר,
עַל-כֵּן הִנְנִי שֹׁלֵחַ אֲלֵיכֶם נְבִיאִים חֲכָמִים וְסוֺפְרִים וּמֵהֶם תַּהַרְגוּ וְתִצְלְבוּ וּמֵהֶם תְּיַסְּרוּ בְּבָתֵּי הַכְּנֵסֶת אֲשֶׁר לָכֶם וְתִרְדְּפוּם מֵעִיר לָעִיר:
Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách svých, a budete je honiti z města do města,
Hle, proto vám posílám proroky a učitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo(z), (z) ř: od města k městu
διὰ του̑το ι᾿δοὺ ε᾿γώ α᾿ποστέλλω πρὸς ὑμα̑ς προφήτας καὶ σοφοὺς καὶ γραμματει̑ς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿ποκτενει̑τε καὶ σταυρὼσετε καὶ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν μαστιγὼσετε ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς ὑμω̑ν καὶ διὼξετε α᾿πὸ πόλεως ει᾿ς πόλιν
מֵטֻל הָנָא הָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא לוָתכֻון נבִיֵא וחַכִּימֵא וסָפרֵא מֵנהֻון קָטלִין אנתֻּון וזָקפִּין אנתֻּון ומֵנהֻון מנַגּדִין אנתֻּון בַּכנֻושָׁתכֻון ותֵרדּפֻון אֵנֻון מֵן מדִינָא לַמדִינָא׃
לְמַעַן יָבוֹא עֲלֵיכֶם כָּל דָּם נָקִי שֶׁנִשְׁפַּךְ עַל הָאָרֶץ מִדַּם הֶבֶל הַצַּדִּיק עַד דַּם זְכַרְיָה בֶּן בֶּרֶכְיָה אֲשֶׁר רְצַחְתֶּם אוֹתוֹ בֵּין הַהֵיכָל לַמִזְבֵּחַ.
לְבַעֲבוּר יָבֹא עֲלֵיכֶם כָּל-דָּם נָקִי הַשָּׁפוּךְ עַל-הָאָרֶץ מִדַּם-הֶבֶל הַצַּדִּיק עַד-דַּם זְכַרְיָה בֶן-בֶּרֶכְיָה אֲשֶׁר הֲרַגְתֶּם אֹתוֺ בֵּין הַהֵיכָל וְלַמִּזְבֵּחַ:
Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.
aby na vás padla všechna spravedlivá krev prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Barachiášova, kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem. ([Genesis 4:8; 2 Paralipomenon 24:20-2 Paralipomenon 24:21; Zacharjáš 1:1])
ο῞πως ε῎λθη ε᾿φ῾ ὑμα̑ς πα̑ν αι῟μα δίκαιον ε᾿κχυννόμενον ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς α᾿πὸ του̑ αι῞ματος ῞Αβελ του̑ δικαίου ε῞ως του̑ αι῞ματος Ζαχαρίου υἱου̑ Βαραχίου ο῍ν ε᾿φονεύσατε μεταξὺ του̑ ναου̑ καὶ του̑ θυσιαστηρίου
אַיכַּנָא דּנִאתֵא עלַיכֻּון כֻּלֵה דּמָא דּזַדִּיקֵא דֵּאתֵאשֵׁד עַל אַרעָא מֵן דּמֵה דּהָבֵיל זַדִּיקָא וַעדַמָא לַדמֵה דַּזכַריָא בַּר בּרַכיָא הַו דַּקטַלתֻּון בַּינַי הַיכּלָא למַדבּחָא׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בּוֹא יָבוֹא כָּל זֶה עַל הַדּוֹר הַזֶּה."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי כָּל-אֵלֶּה יָבֹאוּ עַל-הַדּוֺר הַזֶּה:
Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto.
Amen, pravím vám, to vše padne na toto pokolení.
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν η῞ξει ταυ̑τα πάντα ε᾿πὶ τὴν γενεὰν ταύτην
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּנִאתיָן הָלֵין כֻּלהֵין עַל שַׁרבּתָא הָדֵא׃ ס
"יְרוּשָׁלַיִם, יְרוּשָׁלַיִם, הַהוֹרֶגֶת אֶת הַנְּבִיאִים וְסוֹקֶלֶת אֶת הַשְּׁלוּחִים אֵלֶיהָ, כַּמָה פְּעָמִים חָפַצְתִּי לְקַבֵּץ אֶת בָּנַיִךְ כְּתַרְנְגֹלֶת הַמְקַבֶּצֶת אֶת אֶפְרוֹחֶיהָ תַּחַת כְּנָפֶיהָ וְלֹא רְצִיתֶם.
יְרוּשָׁלַיִם יְרוּשָׁלַיִם הַהֹרֶגֶת אֶת-הַנְּבִיאִים וְהַסֹּקֶלֶת אֶת-הַשְּׁלוּחִים אֵלָיִךְ עַד-כַּמֶּה פְּעָמִים חָפַצְתִּי לְקַבֵּץ אֶת-בָּנַיִךְ כַּאֲשֶׁר תְּקַבֵּץ תַּרְנְגֹלֶת אֶת-אֶפְרֹחֶיהָ תַּחַת כְּנָפֶיהָ וְלֹא אֲבִיתֶם:
Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, kteříž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste.
Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! ([Lukáš 13:34-Lukáš 13:35 Deuteronomium 32:11])
᾽Ιερουσαλὴμ ᾽Ιερουσαλήμ ἡ α᾿ποκτείνουσα τοὺς προφήτας καὶ λιθοβολου̑σα τοὺς α᾿πεσταλμένους πρὸς αυ᾿τήν ποσάκις η᾿θέλησα ε᾿πισυναγαγει̑ν τὰ τέκνα σου ο῍ν τρόπον ο῎ρνις ε᾿πισυνάγει τὰ νοσσία αυ᾿τη̑ς ὑπὸ τὰς πτέρυγας καὶ ου᾿κ η᾿θελήσατε
אֻורִשׁלֵם אֻורִשׁלֵם קָטלַת נבִיֵא ורָגמַת לַאילֵין דַּשׁלִיחִין לוָתָה כּמָא זַבנִין צבִית דֵּאכַּנֵשׁ בּנַיכּי אַיך דּכָנשָׁא תַּרנָגֻולתָּא פַּרֻוגֵיה תּחֵית גֵּפֵיה ולָא צבַיתֻּון׃
הִנֵּה בֵּיתְכֶם יִנָּטֵשׁ לָכֶם,
הִנֵּה בֵיתְכֶם יִשָּׁאֵר לָכֶם חָרְבָּה:
Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý.
Hle, váš dům se vám ponechává pustý(a). (a) var: – pustý ([1 Královská 9:7-1 Královská 9:9; Jeremjáš 12:7 Jeremjáš 22:5])
ι᾿δοὺ α᾿φίεται ὑμι̑ν ὁ οι῏κος ὑμω̑ν ε῎ρημος
הָא מֵשׁתּבֵק לכֻון בַּיתּכֻון חַרבָּא׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: מֵעַתָּה לֹא תִּרְאוּנִי עַד אֲשֶׁר תֹּאמְרוּ 'בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָה!"
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תִרְאוּנִי עוֺד מִן-הַיּוֺם הַזֶּה עַד כִּי-תֹאמְרוּן בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה:
Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: ‚Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově(b).‘“ (b) ř: Páně 24. kapitola ([Žalmy 118:26; Matouš 21:9])
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ου᾿ μή με ι῎δητε α᾿π῾ α῎ρτι ε῞ως α῍ν ει῎πητε ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου
אָמַרנָא לכֻון גֵּיר דּלָא תֵּחזֻונָני מֵן הָשָׁא עדַמָא דּתִאמרֻון בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא׃ ס
בְּצֵאתוֹ מִבֵּית הַמִּקְדָשׁ לָלֶכֶת לְדַרְכּוֹ נִגְּשׁוּ תַּלְמִידָיו לְהַרְאוֹת לוֹ אֶת בִּנְיְנֵי הַמִּקְדָּשׁ.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ מִן-הַהֵיכָל וַיֵּלֶךְ לְדַרְכּוֺ וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו לְהַרְאֹתוֺ אֶת-בִּנְיְנֵי הַהֵיכָל:
A vyšed Ježíš, bral se z chrámu. I přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.
Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby. ([Marek 13:1-Marek 13:2; Lukáš 21:5-Lukáš 21:6])
καὶ ε᾿ξελθών ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ του̑ ἱερου̑ ε᾿πορεύετο καὶ προση̑λθον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε᾿πιδει̑ξαι αυ᾿τω̑ τὰς οι᾿κοδομὰς του̑ ἱερου̑
וַנפַק יֵשֻׁוע מֵן הַיכּלָא למִאזַל וַקרֵבו תַּלמִידַוהי מחַוֵין הוַו לֵה בֵּניָנֵה דּהַיכּלָא׃
הֵגִיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "רוֹאִים אַתֶּם אֶת כָּל אֵלֶּה? אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא תִּשָּׁאֵר פֹּה אֶבֶן עַל אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻּפַּל אַרְצָה."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲלֹא רְאִיתֶם כָּל-אֵלֶּה אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי כֻלָּם יֵהָרְסוּן וְלֹא-תִשָּׁאֵר אֶבֶן עַל-אָבֶן:
Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
On však jim řekl: „Vidíte toto všechno?(c) Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“ (c) Což to všechno nevidíte? ([Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿ βλέπετε ταυ̑τα πάντα α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿ μὴ α᾿φεθη̑ ω῟δε λίθος ε᾿πὶ λίθον ο῍ς ου᾿ καταλυθήσεται
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא הָא חָזֵין אנתֻּון הָלֵין כֻּלהֵין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּשׁתּבֵק הָרכָּא כִּאף עַל כִּאף דּלָא תֵּסתּתַר׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָשַׁב עַל הַר הַזֵּיתִים נִגְּשׁוּ אֵלָיו הַתַּלְמִידִים לְבַדָּם וְאָמְרוּ: "הַגֵּד נָא לָנוּ מָתַי יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה וּמַה הוּא אוֹת בּוֹאֲךָ וְקֵץ הָעוֹלָם?"
וּבְשִׁבְתּוֺ עַל-הַר הַזֵּיתִים וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו לְבַדָּם וַיֹּאמְרוּ הַגֶּד-נָא לָנוּ מָתַי תִּקְרֶאנָה אֵלֶּה וּמָה אוֺת בּוֺאֲךׇ וְקֵץ הָעוֺלָם:
A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a které znamení příchodu tvého a skonání světa?
Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“ ([Marek 13:3-Marek 13:8; Lukáš 21:7-Lukáš 21:11])
καθημένου δὲ αυ᾿του̑ ε᾿πὶ του̑ ο῎ρους τω̑ν ε᾿λαιω̑ν προση̑λθον αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ κατ῾ ι᾿δίαν λέγοντες ει᾿πὲ ἡμι̑ν πότε ταυ̑τα ε῎σται καὶ τί τὸ σημει̑ον τη̑ς ση̑ς παρουσίας καὶ συντελείας του̑ αι᾿ω̑νος
וכַד יִתֵב יֵשֻׁוע עַל טֻורָא דּזַיתֵּא קרֵבו תַּלמִידַוהי וָאמרִין בַּינַיהֻון ולֵה אֵמַר לַן אֵמַתי הָלֵין נֵהויָן ומָנָא הי אָתָא דּמֵאתִיתָך וַדשֻׁולָמֵה דּעָלמָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "הִזָּהֲרוּ שֶׁלֹּא יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς βλέπετε μή τις ὑμα̑ς πλανήση
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אֵזדַּהרו לָא אנָשׁ נַטעֵיכֻון׃
כִּי רַבִּים יָבוֹאוּ בִּשְׁמִי וְיֹאמְרוּ 'אֲנִי הַמָּשִׁיחַ' וְיַתְעוּ רַבִּים.
כִּי רַבִּים יָבֹאוּ בִשְׁמֵי לֵאמֹר אֲנִי הוּא הַמָּשִׁיחַ וְהִתְעוּ אֶת-רַבִּים:
Nebo mnozí přijdou pod jménem mým, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.
Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‚já jsem Mesiáš(d)‘ a svedou mnohé. (d) ř: Kristus ([Matouš 24:11 Matouš 24:24; 1 Janův 2:18])
πολλοὶ γὰρ ε᾿λεύσονται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου λέγοντες ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ Χριστός καὶ πολλοὺς πλανήσουσιν
סַגִּיֵאא גֵּיר נִאתֻון בּשֵׁמי ונִאמרֻון דֵּאנָא אנָא משִׁיחָא וסַגִּיֵאא נֵטעֻון׃
וְאַתֶּם עֲתִידִים לִשְׁמֹעַ מִלְחָמוֹת וּשְׁמוּעוֹת מִלְחָמָה. שִׂימוּ לֵב, אַל תִּבָּהֲלוּ; כִּי צָרִיךְ לִהְיוֹת הַדָּבָר הַזֶּה, וּבְכָל זֹאת עוֹד לֹא בָּא הַקֵּץ.
וְהָיָה כִּי-תִשְׁמְעוּ מִלְחָמָה אוֺ שְׁמֻעוֺת מִלְחָמָה רְאוּ אַל-תִּבָּהֵלוּ כִּי כָל-אֵלֶּה תִּקְרֶאנָה וְעוֺד לֹא הַקֵּץ:
Budete slýchati zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne i hned bude konec.
Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec.
μελλήσετε δὲ α᾿κούειν πολέμους καὶ α᾿κοὰς πολέμων ὁρα̑τε μὴ θροει̑σθε δει̑ γὰρ γενέσθαι α᾿λλ῾ ου῎πω ε᾿στὶν τὸ τέλος
עתִידִין אנתֻּון דֵּין למֵשׁמַע קִארסֵא ושֵׁמעָא דַּקרָבֵא חזַו לָא תֵּתּדַּודֻון וָלֵא גֵּיר דּכֻלהֵין נֵהויָן אֵלָא לָא עדַכִּיל שֻׁולָמָא׃
גּוֹי יָקוּם עַל גּוֹי וּמַמְלָכָה עַל מַמְלָכָה וְיִהְיוּ רָעָב וּרְעִידוֹת אֲדָמָה בִּמְקוֹמוֹת רַבִּים,
כִּי יָקוּם גּוֺי עַל-גּוֺי וּמַמְלָכָה עַל-מַמְלָכָה וְהָיָה רָעָב וְדֶבֶר וְרַעַשׁ בִּמְקוֺמוֺת רַבִּים:
Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou hladové a morové a země třesení po místech.
Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad(e) a zemětřesení na mnoha místech. (e) var: + mor ([Izajáš 19:2])
ε᾿γερθήσεται γὰρ ε῎θνος ε᾿πὶ ε῎θνος καὶ βασιλεία ε᾿πὶ βασιλείαν καὶ ε῎σονται λιμοὶ καὶ σεισμοὶ κατὰ τόπους
נקֻום גֵּיר עַמָא עַל עַמָא ומַלכֻּותָא עַל מַלכֻּותָא ונֵהוֻון כַּפנֵא ומַותָּנֵא וזַועֵא בּדֻוכָּא דֻּוכָּא׃
אַךְ כָּל אֵלֶּה רֵאשִׁית הַצָּרוֹת.
וְכָל-אֵלֶּה רַק רֵאשִׁית הַחֲבָלִים:
Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.
Ale to vše bude teprve začátek bolestí(f). (f) ř: porodních bolestí
πάντα δὲ ταυ̑τα α᾿ρχὴ ω᾿δίνων
הָלֵין דֵּין כֻּלהֵין רִשָׁא אֵנֵין דּחֵבלֵא׃ ס
אָז יִמְסְרוּ אֶתְכֶם לָרוֹדְפִים וְיַהַרְגוּ אֶתְכֶם וְתִהְיוּ שְׂנוּאִים עַל כָּל הַגּוֹיִים בִּגְלַל שְׁמִי.
אָז יָצִיקוּ לָכֶם מִסָּבִיב וְהָרְגוּ בָכֶם וּשְׂנוּאִים תִּהְיוּ לְכָל-הָעַמִּים בַּעֲבוּר שְׁמִי:
A tehdy vydadí vás v ssoužení, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. ([Matouš 10:17-Matouš 10:18 Matouš :22; Marek 13:13; Jan 15:18 Jan 16:2])
τότε παραδὼσουσιν ὑμα̑ς ει᾿ς θλι̑ψιν καὶ α᾿ποκτενου̑σιν ὑμα̑ς καὶ ε῎σεσθε μισούμενοι ὑπὸ πάντων τω̑ν ε᾿θνω̑ν διὰ τὸ ο῎νομά μου
הָידֵּין נַשׁלמֻונָכֻון לֻאולצָנֵא ונֵקטלֻונָכֻון ותֵהוֻון סנִיאיִן מֵן כֻּלהֻון עַממֵא מֵטֻל שֵׁמי׃
רַבִּים יִכָּשְׁלוּ בְּאוֹתָהּ עֵת וְיַסְגִּירוּ זֶה אֶת זֶה וְיִשְׂנְאוּ זֶה אֶת זֶה.
וְרַבִּים יִכָּשְׁלוּ אָז וְהִסְגִּירוּ אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ וְאִישׁ אֶת-אָחִיו יִשְׂנָאוּ:
A tehdyť se zhorší mnozí, a vespolek se budou zrazovati, a jedni druhých nenáviděti.
A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; ([Matouš 13:21 Matouš 26:31])
καὶ τότε σκανδαλισθήσονται πολλοὶ καὶ α᾿λλήλους παραδὼσουσιν καὶ μισήσουσιν α᾿λλήλους
הָידֵּין נֵתכַּשׁלֻון סַגִּיֵאא ונֵסנֻון חַד לחַד ונַשׁלמֻון חַד לחַד׃
נְבִיאֵי שֶׁקֶר יָקוּמוּ וְיַתְעוּ רַבִּים,
וְקָמוּ נְבִיאֵי שֶׁקֶר רַבִּים וְהִתְעוּ רַבִּים אַחֲרֵיהֶם:
A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.
povstanou lživí proroci a mnohé svedou, ([Matouš 24:5 Matouš 24:24; 2 Timoteovi 3:1 2 Timoteovi 3:5])
καὶ πολλοὶ ψευδοπροφη̑ται ε᾿γερθήσονται καὶ πλανήσουσιν πολλούς
וסַגִּיֵאא נבִיֵא דַּגָּלֵא נקֻומֻון ונַטעֻון לסַגִּיֵאא׃
וּמֵאַחַר שֶׁתִּרְבֶּה הַהֶפְקֵרוּת תִתְקָרֵר אַהֲבַת רַבִּים.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר יִרְבֶּה הַפָּשַׁע תָּפוּג אַהֲבַת רַבִּים:
A že rozmnožena bude nepravost, ustydne láska mnohých.
a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.
καὶ διὰ τὸ πληθυνθη̑ναι τὴν α᾿νομίαν ψυγήσεται ἡ α᾿γάπη τω̑ν πολλω̑ν
ומֵטֻל סַגִּיאֻות עַולָא נפֻוג חֻובָּא דּסַגִּיֵאא׃
אֲבָל הַמַּחֲזִיק מַעֲמָד עַד קֵץ הוּא יִוָּשַׁע.
אַךְ הַמְחַכֶּה עַד-הַקֵּץ הוּא יִוָּשֵׁעַ:
Ale kdož by setrval až do konce, ten spasen bude.
Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen(g). (g) zachráněn (tak i Matouš 24:22) ([Matouš 10:22; Marek 13:13; Lukáš 21:19])
ὁ δὲ ὑπομείνας ει᾿ς τέλος ου῟τος σωθήσεται
מַן דַּנסַיבַּר דֵּין עדַמָא לחַרתָא הֻו נִחֵא׃ ס
וּבְשׂוֹרָה זוֹ שֶׁל הַמַּלְכוּת תֻּכְרַז בְּכָל הָעוֹלָם לְעֵדוּת לְכָל הַגּוֹיִים וְאַחֲרֵי כֵן יָבוֹא הַקֵּץ."
וּבְשׂוֺרַת הַמַּלְכוּת הַזֹּאת תִּקָּרֵא בְכָל-הָאָרֶץ לְעֵדוּת לְכָל-הַגּוֺיִם וְאַחַר יָבֹא הַקֵּץ:
A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všechněm národům, a tehdáž přijde skonání.
A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. ([Matouš 28:19])
καὶ κηρυχθήσεται του̑το τὸ ευ᾿αγγέλιον τη̑ς βασιλείας ε᾿ν ο῞λη τη̑ οι᾿κουμένη ει᾿ς μαρτύριον πα̑σιν τοι̑ς ε῎θνεσιν καὶ τότε η῞ξει τὸ τέλος
ותֵתכּרֵז הָדֵא סבַרתָא דּמַלכֻּותָא בּכֻלֵה עָלמָא לסָהדֻּותָא דּכֻלהֻון עַממֵא והָידֵּין נִאתֵא שֻׁולָמָא׃ ס
"לָכֵן כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת הַשִּׁקּוּץ הַמְּשֹׁמֵם, כַּנֶּאֱמַר בְּפִי דָּנִיאֵל הַנָּבִיא, עוֹמֵד בְּמָקוֹם קָדוֹשׁ - עַל הַקּוֹרֵא לְהָבִין -
לָכֵן כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת-הַשִּׁקּוּץ הַמְשֹׁמֵם הָאָמוּר בְּיַד-דָּנִיֵּאל הַנָּבִיא עֹמֵד בִּמְקוֺם קֹדֶשׁ וְהַמַּשְׂכִּיל יָבִין:
Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj),
Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost‘, o níž je řeč u proroka Daniela, jak stojí na místě svatém – kdo čteš, rozuměj – ([Marek 13:14-Marek 13:23; Lukáš 21:20-Lukáš 21:24 Daniel 11:31])
ο῞ταν ου῏ν ι῎δητε τὸ βδέλυγμα τη̑ς ε᾿ρημὼσεως τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ Δανιὴλ του̑ προφήτου ἑστὸς ε᾿ν τόπω ἁγίω ὁ α᾿ναγινὼσκων νοείτω
מָא דֵּין דַּחזַיתֻּון אָתָא טַנפתָא דּחֻורבָּא דֵּאתֵאמַר בּדָנִיאיֵל נבִיָא דּקָימָא בּדֻוכּתָא קַדִּישׁתָּא הַו דּקָרֵא נֵסתַּכַּל׃
אֲזַי הַנִּמְצָאִים בִּיהוּדָה, שֶׁיָּנוּסוּ אֶל הֶהָרִים;
אָז אֵלֶּה אֲשֶׁר בִּיהוּדָה יָנוּסוּ אֶל-הֶהָרִים:
Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou na hory.
tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
τότε οἱ ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία φευγέτωσαν ει᾿ς τὰ ο῎ρη
הָידֵּין אַילֵין דּבִיהֻוד אֵנֻון נֵערקֻון לטֻורָא׃
מִי שֶׁעַל הַגַּג אַל יֵרֵד לָקַחַת חֲפָצִים מִבֵּיתוֹ,
וּמִי אֲשֶׁר עַל-הַגָּג לֹא יֵרֵד לָקַחַת דָּבָר מִבֵּיתוֺ:
A kdo na střeše, nesstupuj, aby něco vzal z domu svého.
kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal z domu; ([Lukáš 17:31])
ὁ ε᾿πὶ του̑ δὼματος μὴ καταβάτω α῏ραι τὰ ε᾿κ τη̑ς οι᾿κίας αυ᾿του̑
והַו דּבֵאגָּרָא הֻו לָא נֵחֻות למֵסַב דַּבבַיתֵּה׃
וּמִי שֶׁבַּשָֹדֶה אַל יַחֲזֹר לָקַחַת אֶת בִּגְדוֹ.
וּמִי אֲשֶׁר בַָּּׂדֶה לֹא יָשׁוּב לְבֵיתוֺ לָשֵׂאת אֶת-שִׂמְלָתוֺ:
A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.
a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.
καὶ ὁ ε᾿ν τω̑ α᾿γρω̑ μὴ ε᾿πιστρεψάτω ο᾿πίσω α῏ραι τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑
וַאינָא דַּבחַקלָא הֻו לָא נֵתהפֵך לבֵסתּרֵה למֵסַב לבָשֵׁה׃ ס
וְאוֹי לֶהָרוֹת וְלַמֵּינִיקוֹת בַּיָּמִים הָהֵם.
אַךְ-אוֺי לֶהָרוֺת וְלַמֵּינִיקוֺת בַּיָּמִים הָהֵמָּה:
Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech.
Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! ([Lukáš 23:29])
ου᾿αὶ δὲ ται̑ς ε᾿ν γαστρὶ ε᾿χούσαις καὶ ται̑ς θηλαζούσαις ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις
וָי דֵּין לבַטנָתָא ולַאילֵין דּמַינקָן בּהָנֻון יַומָתָא׃ ס
בְּרַם הִתְפַּלְּלוּ שֶׁלֹּא תִּהְיֶה מְנוּסַתְכֶם בַּחֹרֶף אַף לֹא בְּשַׁבָּת,
וְאַתֶּם הִתְפַּלְלוּ לְבִלְתִּי תִהְיֶה מְנוּסַתְכֶם בַּחֹרֶף וְלֹא בַּשַּׁבָּת:
Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě aneb v svátek.
Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.
προσεύχεσθε δὲ ι῞να μὴ γένηται ἡ φυγὴ ὑμω̑ν χειμω̑νος μηδὲ σαββάτω
צַלַו דֵּין דּלָא נֵהוֵא ערֻוקִיכֻון בּסַתוָא ולָא בּשַׁבּתָא׃
כִּי אָז תִּהְיֶה צָרָה גְּדוֹלָה אֲשֶׁר לֹא הָיְתָה כָּמוֹהָ מֵרֵאשִׁית הָעוֹלָם וְעַד עַתָּה, אַף לֹא תִּהְיֶה כָּמוֹהָ.
כִּי אָז תִּהְיֶה צָרָה גְדוֺלָה אֲשֶׁר כָּמוֺהָ לֹא-נִהְיְתָה מֵרֵאשִׁית יְמוֺת עוֺלָם וְעַד-הַיּוֺם הַזֶּה וְכָמוֺהָ לֹא-תֹסִף:
Nebo bude tehdáž ssoužení veliké, jakéhož nebylo od počátku světa až do té chvíle, aniž kdy potom bude.
Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. ([Daniel 12:1; Jóel 2:2])
ε῎σται γὰρ τότε θλι̑ψις μεγάλη οι῞α ου᾿ γέγονεν α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς κόσμου ε῞ως του̑ νυ̑ν ου᾿δ῾ ου᾿ μὴ γένηται
נֵהוֵא גֵּיר הָידֵּין אֻולצָנָא רַבָּא אַינָא דּלָא הוָא מֵן רִשִׁיתֵה דּעָלמָא וַעדַמָא להָשָׁא ולָא נֵהוֵא׃
וְאִלּוּלֵא קֻצְּרוּ הַיָּמִים הָהֵם לֹא הָיָה נִצָּל כָּל בָּשָׂר, אַךְ לְמַעַן הַבְּחִירִים יְקֻצְּרוּ הַיָּמִים הָהֵם.
וְלוּלֵא יִקְצְרוּ הַיָּמִים הָאֵלֶּה לֹא יִנָּצֵל כָּל-בָּשָׂר אַךְ לְמַעַן הַבְּחִירִים הַיָּמִים הָאֵלֶּה יִקְצָרוּ:
A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou ti dnové.
A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk(h); ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny. (h) ř: žádné tělo
καὶ ει᾿ μὴ ε᾿κολοβὼθησαν αἱ ἡμέραι ε᾿κει̑ναι ου᾿κ α῍ν ε᾿σὼθη πα̑σα σάρξ διὰ δὲ τοὺς ε᾿κλεκτοὺς κολοβωθήσονται αἱ ἡμέραι ε᾿κει̑ναι
וֵאלֻו לָא אֵתכַּרִיו יַומָתָא הָנֻון לָא חָיֵא הוָא כֻּל בּסַר מֵטֻל גּבַיָא דֵּין נֵתכַּרֻון יַומָתָא הָנֻון׃ ס
אִם יֹאמַר לָכֶם אִישׁ בָּעֵת הַהִיא, 'הִנֵּה פֹּה הַמָּשִׁיחַ' אוֹ 'הִנֵּהוּ שָׁם', אַל תַּאֲמִינוּ,
וְאָז אִם-יֹאמַר אֲלֵיכֶם אִישׁ הִנֵּה הַמָּשִׁיחַ פֹּה אוֺ הִנּוֺ-שָׁם אַל-תַּאֲמִינוּ:
Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, aneb tamto, nevěřte.
Tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš(i) nebo tam‘, nevěřte! (i) ř: Kristus ([Lukáš 17:23])
τότε ε᾿άν τις ὑμι̑ν ει῎πη ι᾿δοὺ ω῟δε ὁ Χριστός η῎ ω῟δε μὴ πιστεύσητε
הָידֵּין אֵן אנָשׁ נִאמַר לכֻון הָא הָרכָּא הֻו משִׁיחָא אַו הָרכָּא לָא תּהַימנֻון׃
כִּי יָקוּמוּ מְשִׁיחֵי שֶׁקֶר וּנְבִיאֵי שֶׁקֶר וְיִתְּנוּ אוֹתוֹת גְּדוֹלִים וּמוֹפְתִים כְּדֵי לְהַתְעוֹת, אִם אֶפְשָׁר, גַּם אֶת הַבְּחִירִים.
כִּי מְשִׁיחֵי-שֶׁקֶר וּנְבִיאֵי-כָזָב יָקוּמוּ וְנָתְנוּ אֹתוֺת וּמוֺפְתִים גְּדֹלִים לְנַסּוֺת אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדָם לְהַתְעוֺת גַּם-אֶת-הַבְּחִירִים:
Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak že by svedli, (by možné bylo), také i vyvolené.
Neboť vyvstanou lžimesiášové(j) a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. (j) ř: lžikristové ([Matouš 24:5 Matouš 24:11; Zjevení Janovo 13:13])
ε᾿γερθήσονται γὰρ ψευδόχριστοι καὶ ψευδοπροφη̑ται καὶ δὼσουσιν σημει̑α μεγάλα καὶ τέρατα ω῞στε πλανη̑σαι ει᾿ δυνατόν καὶ τοὺς ε᾿κλεκτούς
נקֻומֻון גֵּיר משִׁיחֵא דַּגָּלֵא וַנבִיֵא דּכַדָּבֻותָא ונֵתּלֻון אָתוָתָא רַורבָתָא אַיך דּנַטעֻון אֵן מֵשׁכּחָא אָף לַגבַיָא׃
הִנֵּה מֵרֹאשׁ אָמַרְתִּי לָכֶם.
רְאוּ כִּי מֵרֹאשׁ הִגַּדְתִּי לָכֶם:
Aj, předpověděl jsem vám.
Hle, řekl jsem vám to předem.
ι᾿δοὺ προείρηκα ὑμι̑ν
הָא קַדּמֵת אֵמרֵת לכֻון׃ ס
לָכֵן אִם יֹאמְרוּ לָכֶם 'הִנֵהוּ בַּמִּדְבָּר', אַל תֵּצְאוּ; 'הִנֵּהוּ בְּחַדְרֵי חֲדָרִים', אַל תַּאֲמִינוּ;
לָכֵן כִּי-יֹאמְרוּ לָכֶם הִנּוֺ בַמִּדְבָּר אַל-תֵּצֵאוּ הִנּוֺ בַחֲדָרִים אַל-תַּאֲמִינוּ:
Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.
Když vám řeknou: ‚Hle, je na poušti,‘ nevycházejte! ‚Hle, v tajných úkrytech,‘ nevěřte tomu! ([Lukáš 17:21 Lukáš 17:23-Lukáš 17:24])
ε᾿ὰν ου῏ν ει῎πωσιν ὑμι̑ν ι᾿δοὺ ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ε᾿στίν μὴ ε᾿ξέλθητε ι᾿δοὺ ε᾿ν τοι̑ς ταμείοις μὴ πιστεύσητε
אֵן הָכִיל נִאמרֻון לכֻון הָא בּחֻורבָּא הֻו לָא תֵּפּקֻון אַו דּהָא בּתַוָנָא הֻו לָא תּהַימנֻון׃
כִּי כַּבָּרָק הַיּוֹצֵא מִמִּזְרָח וּמֵאִיר עַד מַעֲרָב כֵּן יִהְיֶה בּוֹאוֹ שֶׁל בֶּן־הָאָדָם.
כִּי כַּבָּרָק יֵצֵא מִמִּזְרָח וְיֵרָאֶה עַד-אַחֲרִית יָם כֵּן תִּהְיֶה בִּיאַת פְּנֵי בֶן-הָאָדָם:
Nebo jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.
Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.
ω῞σπερ γὰρ ἡ α᾿στραπὴ ε᾿ξέρχεται α᾿πὸ α᾿νατολω̑ν καὶ φαίνεται ε῞ως δυσμω̑ν ου῞τως ε῎σται ἡ παρουσία του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
אַיכַּנָא גֵּיר דּבַרקָא נָפֵק מֵן מַדנחָא ומֵתחזֵא עדַמָא למַערבָא הָכַנָא תֵּהוֵא מֵאתִיתֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא׃ ס
בַּמָּקוֹם שֶׁהַגְּוִיָּה נִמְצֵאת, שָׁם יִקָּבְצוּ הַנְּשָׁרִים."
בַּאֲשֶׁר פְּגָרִים שָׁם יִקָּבְצוּ הַנְּשָׁרִים:
Nebo kdežkoli bude tělo, tuť se shromáždí i orlice.
Kde je mrtvola, slétnou se i supi. ([Lukáš 17:37])
ο῞που ε᾿ὰν η῏ τὸ πτω̑μα ε᾿κει̑ συναχθήσονται οἱ α᾿ετοί
אַיכָּא דֵּאן נֵהוֵא פַּגרָא תַּמָן נֵתכַּנשֻׁון נֵשׁרֵא׃ ס
"מִיָּד אַחֲרֵי צָרַת הַיָּמִים הָהֵם תֶּחְשַׁךְ הַשֶּׁמֶשׁ וְהַיָּרֵחַ לֹא יַגִּיהַּ אוֹרוֹ, הַכּוֹכָבִים יִפְּלוּ מִן הַשָּׁמַיִם וְכֹחוֹת הַשָּׁמַיִם יִזְדַּעְזְעוּ.
וְאַחֲרֵי צוֺק הָעִתִּים הָאֵלֶּה פִּתְאֹם תֶּחְשַׁךְ הַשֶּׁמֶשׁ וְהַיָּרֵחַ לֹא יַגִּיהַּ אוֺרוֺ הַכּוֺכָבִים יִפְּלוּ מִן-הַשָּׁמַיִם וּצְבָא הַמָּרוֺם יָזֻעוּ:
A hned po ssoužení těch dnů slunce se zatmí, a měsíc nedá světla svého, a hvězdy budou padati s nebe, a moci nebeské budou se pohybovati.
Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. ([Marek 13:24-Marek 13:27; Lukáš 21:25-Lukáš 21:28 Izajáš 13:10; Ezechiel 32:7; Jóel 2:10; Zjevení Janovo 6:12-Zjevení Janovo 6:13])
ευ᾿θέως δὲ μετὰ τὴν θλι̑ψιν τω̑ν ἡμερω̑ν ε᾿κείνων ὁ η῞λιος σκοτισθήσεται καὶ ἡ σελήνη ου᾿ δὼσει τὸ φέγγος αυ᾿τη̑ς καὶ οἱ α᾿στέρες πεσου̑νται α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ αἱ δυνάμεις τω̑ν ου᾿ρανω̑ν σαλευθήσονται
מֵחדָא דֵּין בָּתַר אֻולצָנָא דּיַומָתָא הָנֻון שֵׁמשָׁא נֵחשַׁך וסַהרָא לָא נחַוֵא נֻוהרֵה וכַוכּבֵא נֵפּלֻון מֵן שׁמַיָא וחַילֵא דַּשׁמַיָא נֵתּתּזִיעֻון׃
אָז יֵרָאֶה אוֹת בֶּן־הָאָדָם בַּשָּׁמַיִם וְאָז יִסְפְּדוּ כָּל מִשְׁפְּחוֹת הָאָרֶץ וְיִרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם בָּא עִם עַנְנֵי הַשָּׁמַיִם בִּגְבוּרָה וּבְכָבוֹד רַב.
אָז יֵרָאֶה אוֺת בֶּן-הָאָדָם בַּשָּׁמָיִם וְסָפְדוּ כָּל-מִשְׁפְּחוֺת הָאֲדָמָה וְרָאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם בָּא בְּעַנְנֵי הַשָּׁמַיִם בְּעֹז וּבְהָדָר גָּדוֺל:
Tehdážť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdyť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slávou velikou.
Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama(k) všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. (k) ř: bít se (v prsa) ([Zacharjáš 12:10 Zacharjáš 12:14; Daniel 7:13-Daniel 7:14])
καὶ τότε φανήσεται τὸ σημει̑ον του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ν ου᾿ρανω̑ καὶ τότε κόψονται πα̑σαι αἱ φυλαὶ τη̑ς γη̑ς καὶ ο῎ψονται τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ρχόμενον ε᾿πὶ τω̑ν νεφελω̑ν του̑ ου᾿ρανου̑ μετὰ δυνάμεως καὶ δόξης πολλη̑ς
והָידֵּין נֵתחזֵא נִישֵׁה דַּברֵה דּאנָשָׁא בַּשׁמַיָא והָידֵּין נַרקדָן כֻּלהֵין שַׁרבָּתָא דַּארעָא ונֵחזֻון לַברֵה דּאנָשָׁא דָּאתֵא עַל ענָנַי שׁמַיָא עַם חַילָא ושֻׁובחָא סַגִּיָאא׃
וְהוּא יִשְׁלַח אֶת מַלְאָכָיו בְּשׁוֹפָר גָּדוֹל וִיקַבְּצוּ אֶת בְּחִירָיו מֵאַרְבַּע הָרוּחוֹת, מִקְצוֹת הַשָּׁמַיִם עַד קְצוֹתָם.
וְהוּא יִשְׁלַח אֶת-מַלְאָכָיו בְּקוֺל שׁוֺפָר חָזָק וְקִבְּצוּ אֶת-בְּחִירָיו מֵאַרְבַּע הָרוּחוֺת מִקְצֵה הַשָּׁמַיִם עַד-קְצֵה הַשָּׁמָיִם:
Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, i shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, a od končin nebes až do končin jejich.
On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa(l), od jedněch konců nebe ke druhým. (l) ř: větrů ([Izajáš 27:13; 1 Korintským 15:52; 1 Tesalonickým 4:16; Deuteronomium 30:4; Zacharjáš 2:10])
καὶ α᾿ποστελει̑ τοὺς α᾿γγέλους αυ᾿του̑ μετὰ σάλπιγγος μεγάλης καὶ ε᾿πισυνάξουσιν τοὺς ε᾿κλεκτοὺς αυ᾿του̑ ε᾿κ τω̑ν τεσσάρων α᾿νέμων α᾿π῾ α῎κρων ου᾿ρανω̑ν ε῞ως τω̑ν α῎κρων αυ᾿τω̑ν
וַנשַׁדַּר מַלַאכַוהי עַם שִׁיפֻורָא רַבָּא וַנכַנשֻׁון לַגבַיָא דִּילֵה מֵן אַרבּעָת רֻוחֵא מֵן רִשׁהֻון דַּשׁמַיָא וַעדַמָא לרִשׁהֻון׃ ס
לִמְדוּ אֶת הַמָּשָׁל מִן הַתְּאֵנָה: כַּאֲשֶׁר עֲנָפֶיהָ מִתְרַכְּכִים וְהֶעָלִים צָצִים יוֹדְעִים אַתֶּם שֶׁהַקַּיִץ קָרוֹב.
קְחוּ לָכֶם מָשָׁל מִן-הַתְּאֵנָה אִם רָטוֺב עֲנָפָהּ וְעָלֶיהָ צָמָחוּ יֹדְעִים אַתֶּם כִּי קָרוֺב הַקָּיִץ:
Od stromu pak fíkového naučte se podobenství tomuto: Když již ratolest jeho odmladne, a lístí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.
Od fíkovníku si vezměte poučení(m): Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. (m) ř: podobenství ([Marek 13:28-Marek 13:32; Lukáš 21:29-Lukáš 21:33])
α᾿πὸ δὲ τη̑ς συκη̑ς μάθετε τὴν παραβολήν ο῞ταν η῎δη ὁ κλάδος αυ᾿τη̑ς γένηται ἁπαλὸς καὶ τὰ φύλλα ε᾿κφύη γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγὺς τὸ θέρος
מֵן תִּתָּא דֵּין יִלַפו פֵּלֵאתָא דּמֵחדָא דּסַוכֵּיה רָכָן ופָרעִין טַרפֵיה יָדעִין אנתֻּון דַּמטָא קַיטָא׃
כֵּן גַם אַתֶּם, כִּרְאוֹתְכֶם אֶת כָּל אֵלֶּה דְּעוּ כִּי קָרוֹב הוּא בַּפֶּתַח.
וְכֵן גַּם-כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ כָּל-אֵלֶּה יָדוֺעַ תֵּדְעוּ כִּי-קָרוֺב הוּא לַפָּתַח:
Takéž i vy, když byste uzřeli toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích.
Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ι῎δητε πάντα ταυ̑τα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγύς ε᾿στιν ε᾿πὶ θύραις
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּחזַיתֻּון הָלֵין כֻּלהֵין דַּעו דַּמטָת לָה לתַרעָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם שֶׁלֹּא יַעֲבֹר הַדּוֹר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יִהְיוּ כָּל אֵלֶּה.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא יַעֲבֹר הַדּוֺר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר-יָקוּמוּ כָּל-אֵלֶּה:
Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.
Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. ([Matouš 16:28])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ παρέλθη ἡ γενεὰ αυ῞τη ε῞ως α῍ν πάντα ταυ̑τα γένηται
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּעבַּר שַׁרבּתָא הָדֵא עדַמָא דּהָלֵין כֻּלהֵין נֵהויָן׃
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעַבְרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעַבְרוּ.
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעֲבֹרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעֲבֹרוּן:
Nebe a země pominou, ale slova má nikoli nepominou.
Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
ὁ ου᾿ρανὸς καὶ ἡ γη̑ παρελεύσεται οἱ δὲ λόγοι μου ου᾿ μὴ παρέλθωσιν
שׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון ומֵלַי לָא נֵעבּרָן׃ ס
אֲבָל אֶת הַיּוֹם הַהוּא וְהַשָּׁעָה אֵין אִישׁ יוֹדֵעַ, גַּם לֹא מַלְאֲכֵי הַשָּׁמַיִם וְגַם לֹא הַבֵּן, אֶלָּא הָאָב לְבַדּוֹ.
וְעַל-מוֺעֵד הַיּוֺם הַהוּא וְהַשָּׁעָה הַהִיא אֵין אִישׁ יֹדֵעַ וְלֹא מַלְאָךְ בַּשָּׁמַיִם בִּלְתִּי הָאָב לְבַדּוֺ:
O tom pak dni a hodině té žádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.
O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn(n); jenom Otec sám. (n) var: – ani Syn ([Skutky apoštolské 1:7])
περὶ δὲ τη̑ς ἡμέρας ε᾿κείνης καὶ ω῞ρας ου᾿δεὶς οι῏δεν ου᾿δὲ οἱ α῎γγελοι τω̑ν ου᾿ρανω̑ν ου᾿δὲ ὁ υἱός ει᾿ μὴ ὁ πατὴρ μόνος
עַל יַומָא דֵּין הַו ועַל שָׁעתָא הָי אנָשׁ לָא יָדַע אָפלָא מַלַאכֵא דַּשׁמַיָא אֵלָא אַבָא בַּלחֻוד׃ ס
כִּימֵי נֹחַ כֵּן יִהְיֶה בּוֹאוֹ שֶׁל בֶּן־הָאָדָם.
וְכִימֵי נֹחַ כֵּן בִּיאַת בֶּן-הָאָדָם:
Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.
Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noeho: ([Lukáš 17:26-Lukáš 17:35 Genesis 6:9-Genesis 6:7 Genesis :24; 2 Petrův 3:6])
ω῞σπερ γὰρ αἱ ἡμέραι του̑ Νω̑ε ου῞τως ε῎σται ἡ παρουσία του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
אַיכַּנָא דֵּין דּיַומַי נֻוח הָכַנָא תֵּהוֵא מֵאתִיתֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא׃
כְּמוֹ שֶׁבַּיָּמִים קֹדֶם לַמַּבּוּל הָיוּ אוֹכְלִים וְשׁוֹתִים וּמִתְחַתְּנִים עַד הַיּוֹם שֶׁנִּכְנַס נֹחַ לַתֵּבָה
כִּי כַּאֲשֶׁר לִפְנֵי יְמֵי הַמַּבּוּל אָכְלוּ וְשָׁתוּ בָּעֲלוּ נָשִׁים וְנָשִׁים נִבְעָלוּ עַד-הַיּוֺם אֲשֶׁר-בָּא נֹחַ אֶל-הַתֵּבָה:
Nebo jakož za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
ὡς γὰρ η῟σαν ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ε᾿κείναις ται̑ς πρὸ του̑ κατακλυσμου̑ τρὼγοντες καὶ πίνοντες γαμου̑ντες καὶ γαμίζοντες α῎χρι η῏ς ἡμέρας ει᾿ση̑λθεν Νω̑ε ει᾿ς τὴν κιβωτόν
אַיכַּנָא גֵּיר דִּאיתַיהֻון הוַו קדָם טַופָנָא אָכלִין ושָׁתֵין ונָסבִּין נֵשֵׁא ויָהבִּין לגַברֵא עדַמָא ליַומָא דּעַל נֻוח לכֵוֵילָא׃
וְלֹא יָדְעוּ עַד שֶׁבָּא הַמַּבּוּל וְסָחַף אֶת הַכֹּל, כָּךְ יִהְיֶה גַּם בּוֹאוֹ שֶׁל בֶּן־הָאָדָם.
וְהֵם לֹא יָדְעוּ עַד כִּי-בָא הַמַּבּוּל וַיִּמַח אֶת-כֻּלָּם כֵּן תִּהְיֶה בִּיאַת בֶּן-הָאָדָם:
A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky: takť bude i příští Syna člověka.
a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka.
καὶ ου᾿κ ε῎γνωσαν ε῞ως η῟λθεν ὁ κατακλυσμὸς καὶ η῟ρεν α῞παντας ου῞τως ε῎σται καὶ ἡ παρουσία του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
ולָא יִדַעו עדַמָא דֵּאתָא טַופָנָא וַשׁקַל לכֻלהֻון הָכַנָא תֵּהוֵא מֵאתִיתֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא׃ ס
אוֹתָהּ עֵת יִהְיוּ שְׁנַיִם בַּשָֹדֶה, אֶחָד יִלָּקַח וְאֶחָד יֵעָזֵב;
אָז יִהְיוּ שְׁנַיִם בַָּּׂדֶה אֶחָד יֵאָסֵף וְאֶחָד יֵעָזֵב:
Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.
Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.
τότε δύο ε῎σονται ε᾿ν τω̑ α᾿γρω̑ ει῟ς παραλαμβάνεται καὶ ει῟ς α᾿φίεται
הָידֵּין תּרֵין נֵהוֻון בַּקרִיתָא חַד נֵתּדּבַר וחַד נֵשׁתּבֵק׃
שְׁתַּיִם טוֹחֲנוֹת בָּרֵחַיִם - אַחַת תִּלָּקַח וְאַחַת תֵּעָזֵב.
שְׁתַּיִם טֹחֵנוֺת בָּרֵחָיִם אַחַת תֵּאָסֵף וְאַחַת תֵּעָזֵב:
Dvě budou mleti ve mlýně; jedna bude vzata, a druhá zanechána.
Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.
δύο α᾿λήθουσαι ε᾿ν τω̑ μύλω μία παραλαμβάνεται καὶ μία α᾿φίεται
ותַרתֵּין נֵהויָן טָחנָן בּרַחיָא חדָא מֵתּדַּברָא וַחדָא מֵשׁתַּבקָא׃
עַל כֵּן עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר, כִּי אֵינְכֶם יוֹדְעִים בְּאֵיזֶה יוֹם יָבוֹא אֲדוֹנְכֶם.
לָכֵן הִתְיַצְּבוּ עַל-מִשְׁמַרְתְּכֶם כִּי אֵינְכֶם יֹדְעִים שָׁעָה בּוֺא אֲדֹנֵיכֶם:
Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.
Bděte tedy, protože nevíte, v který den(o) váš Pán přijde. (o) var: v kterou hodinu ([Marek 13:35])
γρηγορει̑τε ου῏ν ο῞τι ου᾿κ οι῎δατε ποία ἡμέρα ὁ κύριος ὑμω̑ν ε῎ρχεται
אֵתּתּעִירו הָכִיל דּלָא יָדעִין אנתֻּון בַּאידָא שָׁעתָא אָתֵא מָרכֻון׃ ס
וְזֹאת דְּעוּ: אִלּוּ יָדַע בַּעַל הַבַּיִת בְּאֵיזוֹ אַשְׁמוּרָה יָבוֹא הַגַּנָּב, הָיָה שׁוֹקֵד וְלֹא מַנִּיח לוֹ לַחְדֹּר לְבֵיתוֹ.
רַק זֹאת שִׂימוּ עַל-לֵב כִּי לוּ-יָדַע בַּעַל הַבַּיִת אֶת-הָאַשְׁמוּרָה בָּהּ יָבוֺא הַגַּנָּב הָיָה עֹמֵד עַל-מִשְׁמַרְתּוֺ וְלֹא נָתַן לַחְתֹּר אֶת-בֵּיתוֺ:
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se(p) do domu. (p) ř: prokopat se 25. kapitola ([Lukáš 12:39; 1 Tesalonickým 5:2; 2 Petrův 3:10; Zjevení Janovo 3:3 Zjevení Janovo 16:15])
ε᾿κει̑νο δὲ γινὼσκετε ο῞τι ει᾿ η῎̑δει ὁ οι᾿κοδεσπότης ποία φυλακη̑ ὁ κλέπτης ε῎ρχεται ε᾿γρηγόρησεν α῍ν καὶ ου᾿κ α῍ν ει῎ασεν διορυχθη̑ναι τὴν οι᾿κίαν αυ᾿του̑
הָדֵא דֵּין דַּעו דֵּאלֻו יָדַע הוָא מָרֵא בַּיתָּא בַּאידָא מַטַרתָא אָתֵא גַּנָבָא מֵתּתּעִיר הוָא ולָא שָׁבֵק הוָא דּנֵתפּלֵשׁ בַּיתֵּה׃
לָכֵן הֱיוּ מוּכָנִים גַּם אַתֶּם, כִּי בְּשָׁעָה שֶׁלֹּא תַּעֲלֶה עַל דַּעְתְּכֶם יָבוֹא בֶּן־הָאָדָם."
לָכֵן גַּם-אַתֶּם הֱיוּ נְכֹנִים כִּי בֶן-הָאָדָם יָבוֺא בְשָׁעָה אֲשֶׁר לֹא תָשִׂמוּ עַל-לֵב:
Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.
Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. ([Matouš 25:13; Marek 13:33; Lukáš 12:40])
διὰ του̑το καὶ ὑμει̑ς γίνεσθε ε῞τοιμοι ο῞τι η῟ ου᾿ δοκει̑τε ω῞ρα ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε῎ρχεται
מֵטֻל הָנָא אָף אַנתֻּון הוַו מטַיבִין דַּבשָׁעתָא דּלָא סָברִין אנתֻּון נִאתֵא בּרֵה דּאנָשָׁא סּ סּ׃
"מִי הוּא אֵפוֹא הָעֶבֶד הַנֶּאֱמָן שֶׁהִפְקִידוֹ הָאָדוֹן עַל בְּנֵי בֵּיתוֹ לָתֵת לָהֶם אֶת אָכְלָם בְּעִתּוֹ?
וּמִי-אֵפוֺא הוּא עֶבֶד נֶאֱמָן וְנָבוֺן אֲשֶׁר אֲדֹנָיו הִפְקִידוֺ עַל-בְּנֵי בֵיתוֺ לָתֵת לָהֶם אָכְלָם בְּעִתּוֺ:
Kdož tedy jest ten služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?
Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas dával pokrm, který služebník je věrný a rozumný? ([Lukáš 12:41-Lukáš 12:48])
τίς α῎ρα ε᾿στὶν ὁ πιστὸς δου̑λος καὶ φρόνιμος ο῍ν κατέστησεν ὁ κύριος ε᾿πὶ τη̑ς οι᾿κετείας αυ᾿του̑ του̑ δου̑ναι αυ᾿τοι̑ς τὴν τροφὴν ε᾿ν καιρω̑
מַנֻו כַּי אִיתַוהי עַבדָּא מהַימנָא וחַכִּימָא דַּאקִימֵה מָרֵה עַל בּנַי בַּיתֵּה דּנֵתֵּל להֻון סַיבָּרתָּא בּזַבנָה׃
אַשְׁרֵי הָעֶבֶד שֶׁיָּבוֹא אֲדוֹנָיו וְיִמְצָא אוֹתוֹ עוֹשֶׂה כֵּן.
אַשְׁרֵי הָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר בְּבֹא אֲדֹנָיו יִמְצָאֶנּוּ כִּי כֵן עָשָׂה:
Blahoslavený služebník ten, kteréhož přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.
Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
μακάριος ὁ δου̑λος ε᾿κει̑νος ο῍ν ε᾿λθών ὁ κύριος αυ᾿του̑ εὑρήσει ου῞τως ποιου̑ντα
טֻובַוהי לעַבדָּא הַו דּנִאתֵא מָרֵה נֵשׁכּחִיוהי דּעָבֵד הָכַנָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הוּא יַפְקִיד אוֹתוֹ עַל כָּל אֲשֶׁר לוֹ.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי יַפְקִדֵהוּ עַל-כָּל-אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ:
Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. ([Matouš 25:21])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿πὶ πα̑σιν τοι̑ς ὑπάρχουσιν αυ᾿του̑ καταστήσει αυ᾿τόν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּנקִימִיוהי עַל כֻּל דִּאית לֵה׃
אֲבָל אִם הָעֶבֶד הָרָע יֹאמַר בְּלִבּוֹ 'אֲדוֹנִי מִתְמַהְמֵהַּ'
וְאִם עֶבֶד רָע יֹאמַר בְּלִבּוֺ בֹּשֵׁשׁ אֲדֹנִי לָבוֺא:
Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlívá pán můj přijíti,
Když si však špatný služebník řekne: ‚Můj pán nejde,‘
ε᾿ὰν δὲ ει῎πη ὁ κακὸς δου̑λος ε᾿κει̑νος ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑ χρονίζει μου ὁ κύριος
אֵן דֵּין נִאמַר עַבדָּא הַו בִּישָׁא בּלֵבֵּה דּמָרי מַוחַר למֵאתָא׃
וְיַתְחִיל לְהַכּוֹת אֶת חֲבֵרָיו הָעֲבָדִים וְיֹאכַל וְיִשְׁתֶּה עִם הַשִּׁכּוֹרִים,
וְהֵחֵל לְהַכּוֺת אֶת-אֶחָיו הָעֲבָדִים וְלֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֺת עִם-הַסֹּבְאִים:
I počal by bíti spoluslužebníky, jísti pak a píti s opilci:
a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci, ([Lukáš 21:34])
καὶ α῎ρξηται τύπτειν τοὺς συνδούλους αυ᾿του̑ ε᾿σθίη δὲ καὶ πίνη μετὰ τω̑ν μεθυόντων
וַנשַׁרֵא למֵמחָא כּנַוָתֵה ונֵהוֵא אָכֵל ושָׁתֵא עַם רַוָיֵא׃
בּוֹא יָבוֹא אֲדוֹנָיו שֶׁל הָעֶבֶד הַהוּא בְּיוֹם שֶׁאֵינוֹ מְצַפֶּה לוֹ וּבְשָׁעָה שֶׁאֵינוֹ יוֹדֵעַ,
בּוֺא יָבוֺא אֲדֹנֵי הָעֶבֶד הַזֶּה בְּיוֺם אֲשֶׁר לֹא יְצַפֶּה לּוֺ וּבְשָׁעָה אֲשֶׁר לֹא יֵדָע:
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.
tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší,
η῞ξει ὁ κύριος του̑ δούλου ε᾿κείνου ε᾿ν ἡμέρα η῟ ου᾿ προσδοκα̑ καὶ ε᾿ν ω῞ρα η῟ ου᾿ γινὼσκει
נִאתֵא מָרֵה דּעַבדָּא הַו בּיַומָא דּלָא סָבַר וַבשָׁעתָא דּלָא יָדַע׃
יְשַׁסֵּף אוֹתוֹ וְיָשִׂים חֶלְקוֹ עִם הַצְּבוּעִים; שָׁם יִהְיוּ הַיְלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם."
וְאָז יְשַׁסֵּף אֹתוֺ וְנָתַן אֶת-חֶלְקוֺ עִם-הַחֲנֵפִים שָׁם יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם:
I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů. ([Matouš 8:12 Matouš 13:42 Matouš 13:50 Matouš 22:13 Matouš 25:30])
καὶ διχοτομήσει αυ᾿τὸν καὶ τὸ μέρος αυ᾿του̑ μετὰ τω̑ν ὑποκριτω̑ν θήσει ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων
ונֵפלגִיוהי וַנסִים מנָתֵה עַם נָסבַּי בַּאפֵּא תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא׃ ס
אָז תִּדְמֶה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְעֶשֶׂר עֲלָמוֹת אֲשֶׁר לָקְחוּ אֶת מְנוֹרוֹתֵיהֶן וְיָצְאוּ לִקְרַאת הֶחָתָן.
אָז תִּדְמֶה מַלְכוּת הַשָּׁמַיִם לְעֶשֶׂר בְּתוּלוֺת אֲשֶׁר לָקְחוּ אֶת-נֵרֹתֵיהֶן וַתֵּצֶאנָה לִקְרַאת הֶחָתָן:
Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi.
Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček(q) vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi(r). (q) ř: panen (podobně i dále) (r) var: + a nevěstě
τότε ὁμοιωθήσεται ἡ βασιλεία τω̑ν ου᾿ρανω̑ν δέκα παρθένοις αι῞τινες λαβου̑σαι τὰς λαμπάδας ἑαυτω̑ν ε᾿ξη̑λθον ει᾿ς ὑπάντησιν του̑ νυμφίου
הָידֵּין תֵּדַּמֵא מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא לַעסַר בּתֻולָן הָנֵין דַּנסַב לַמפִּדַיהֵין וַנפַק לֻאורַע חַתנָא וכַלתָא׃
חָמֵשׁ מֵהֶן הָיוּ כְּסִילוֹת וְחָמֵשׁ הָיוּ נְבוֹנוֹת,
חָמֵשׁ מֵהֵן בְּנוֺת-כֶּסֶל וְחָמֵשׁ בְּנוֺת תְּבוּנָה:
Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.
πέντε δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν η῟σαν μωραὶ καὶ πέντε φρόνιμοι
חַמֵשׁ דֵּין מֵנהֵין חַכִּימָן הוַי וחַמֵשׁ סַכלָן׃
שֶׁכֵּן הַכְּסִילוֹת לָקְחוּ אֶת הַמְּנוֹרוֹת וְלֹא לָקְחוּ אִתָּן שֶׁמֶן,
וְהַכְּסִילוֺת לָקְחוּ אֶת-נֵרֹתֵיהֶן וְלֹא-לָקְחוּ עִמָּהֶן שָׁמֶן:
Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. ([Lukáš 12:35])
αἱ γὰρ μωραὶ λαβου̑σαι τὰς λαμπάδας αυ᾿τω̑ν ου᾿κ ε῎λαβον μεθ῾ ἑαυτω̑ν ε῎λαιον
והָנֵין סַכלָתָא נסַב לַמפִּדַיהֵין ולָא נסַב עַמהֵין מֵשׁחָא׃
אֲבָל הַנְּבוֹנוֹת לָקְחוּ שֶׁמֶן בִּכְלֵיהֶן יַחַד עִם מְנוֹרוֹתֵיהֶן.
וְהַנְּבוֺנוֺת לָקְחוּ שֶׁמֶן בִּכְלֵיהֶן עִם-הַנֵּרוֺת:
Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.
αἱ δὲ φρόνιμοι ε῎λαβον ε῎λαιον ε᾿ν τοι̑ς α᾿γγείοις μετὰ τω̑ν λαμπάδων ἑαυτω̑ν
הָנֵין דֵּין חַכִּימָתָא נסַב מֵשׁחָא בּמָאנֵא עַם לַמפִּדַיהֵין׃
כֵּיוָן שֶׁהִתְמַהְמַהּ הֶחָתָן נִמְנְמוּ כֻּלָּן וְנִרְדְּמוּ.
וְכַאֲשֶׁר אֵחַר הֶחָתָן לָבֹא נָמוּ יָשְׁנוּ כֻלָּן:
A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a zesnuly.
Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
χρονίζοντος δὲ του̑ νυμφίου ε᾿νύσταξαν πα̑σαι καὶ ε᾿κάθευδον
כַּד אַוחַר דֵּין חַתנָא נָם כֻּלהֵין וַדמֵך׃
בַּחֲצוֹת הַלַּיְלָה נִשְׁמְעָה קְרִיאָה, 'הִנֵּה הֶחָתָן, צְאֶינָה לִקְרָאתוֹ!'
וַיְהִי בַּחֲצִי הַלַּיְלָה וַתַּעֲבֹר הָרִנָּה הִנֵּה הֶחָתָן בָּא צְאֶינָה לִקְרָאתוֺ:
O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu.
Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘
μέσης δὲ νυκτὸς κραυγὴ γέγονεν ι᾿δοὺ ὁ νυμφίος ε᾿ξέρχεσθε ει᾿ς α᾿πάντησιν αυ᾿του̑
וַבפֵלגֵה דּלִליָא הוָת קעָתָא הָא חַתנָא אָתֵא פֻּוקו לֻאורעֵה׃
אָז הִתְעוֹרְרוּ הָעֲלָמוֹת הָהֵן וְהֵכִינוּ אֶת מְנוֹרוֹתֵיהֶן.
אָז הֵקִיצוּ כָּל-הַבְּתוּלוֺת הָאֵלֶּה וַתֵּיטַבְנָה אֶת-נֵרֹתֵיהֶן:
Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.
Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
τότε η᾿γέρθησαν πα̑σαι αἱ παρθένοι ε᾿κει̑ναι καὶ ε᾿κόσμησαν τὰς λαμπάδας ἑαυτω̑ν
הָידֵּין קָם כֻּלהֵין בּתֻולָתָא הָלֵין ותַקֵן לַמפִּדַיהֵין׃
אָמְרוּ הַכְּסִילוֹת לַנְּבוֹנוֹת, 'תֵּנָּה לָנוּ מִן הַשֶּׁמֶן שֶׁלָּכֶן, כִּי מְנוֹרוֹתֵינוּ דּוֹעֲכוֹת'.
וַתֹּאמַרְנָה הַכְּסִילוֺת אֶל-הַנְּבוֺנוֺת תְּנֶינָה לָנוּ מִשַּׁמְנְכֶן פֶּן-יִכְבּוּ נֵרֹתֵינוּ:
Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.
Tu řekly ty pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘
αἱ δὲ μωραὶ ται̑ς φρονίμοις ει῏παν δότε ἡμι̑ν ε᾿κ του̑ ε᾿λαίου ὑμω̑ν ο῞τι αἱ λαμπάδες ἡμω̑ν σβέννυνται
אָמרָן דֵּין הָנֵין סַכלָתָא לחַכִּימָתָא הַבֵין לַן מֵן מֵשׁחכֵין דּהָא דּעֵכו להֻון לַמפִּדַין׃
עָנוּ הַנְּבוֹנוֹת וְאָמְרוּ, 'שֶׁמָּא לֹא יַסְפִּיק לָנוּ וְלָכֶן. לֵכְנָה אֶל הַמּוֹכְרִים וּקְנֶינָה בִּשְׁבִילְכֶן'.
וְהַנְּבוֺנוֺת עָנוּ לֵאמֹר לֹא כֵן פֶּן-לֹא יִשְׂפֹּק לָנוּ וְלָכֶן לֵכְנָה אֶל-מֹכְרֵי שֶׁמֶן וּקְנֶינָה לָכֵן:
I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nenedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.
Ale rozumné odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!‘
α᾿πεκρίθησαν δὲ αἱ φρόνιμοι λέγουσαι μήποτε ου᾿ μὴ α᾿ρκέση ἡμι̑ν καὶ ὑμι̑ν πορεύεσθε μα̑λλον πρὸς τοὺς πωλου̑ντας καὶ α᾿γοράσατε ἑαυται̑ς
ענַי הָלֵין חַכִּימָתָא וָאמרָן למָא לָא נֵספַּק לַן וַלכֵין אֵלָא זֵלֵין לוָת אַילֵין דַּמזַבּנִין וַזבֵנֵין לכֵין׃
בְּשָׁעָה שֶׁהָלְכוּ לִקְנוֹת בָּא הֶחָתָן; הָעֲלָמוֹת הַמּוּכָנוֹת נִכְנְסוּ אִתּוֹ לַחֲתֻנָּה וְהַדֶּלֶת נִסְגְּרָה.
וַיְהִי בְּלֶכְתָּן לִקְנוֺת וְהִנֵּה הֶחָתָן בָּא וְאֵלֶּה אֲשֶׁר נָכֹנוּ בָּאוּ אִתּוֺ אֶל-חֲתֻנָּתוֺ וְהַדֶּלֶת נִסְגָּרָה:
A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.
Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. ([Zjevení Janovo 19:9])
α᾿περχομένων δὲ αυ᾿τω̑ν α᾿γοράσαι η῟λθεν ὁ νυμφίος καὶ αἱ ε῞τοιμοι ει᾿ση̑λθον μετ῾ αυ᾿του̑ ει᾿ς τοὺς γάμους καὶ ε᾿κλείσθη ἡ θύρα
וכַד אֵזַל למֵזבַּן אֵתָא חַתנָא וַאילֵין דַּמטַיבָן הוַי עַל עַמֵה לבֵית חלֻולָא וֵאתּתּחֵד תַּרעָא׃
לְאַחַר מִכֵּן בָּאוּ גַּם שְׁאָר הָעֲלָמוֹת וְאָמְרוּ, 'אֲדוֹנֵנוּ אֲדוֹנֵנוּ, פְּתַח לָנוּ'.
וְאַחֲרֵי-כֵן בָּאוּ יֶתֶר הַבְּתוּלוֺת וַתֹּאמַרְנָה אֲדֹנֵינוּ אֲדֹנֵינוּ פְּתַח-נָא לָנוּ:
Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ ([Matouš 7:22-Matouš 7:23; Lukáš 13:25])
υ῞στερον δὲ ε῎ρχονται καὶ αἱ λοιπαὶ παρθένοι λέγουσαι κύριε κύριε α῎νοιξον ἡμι̑ν
בּחַרתָא דֵּין אֵתַי אָף הָנֵין בּתֻולָתָא אחרָניָתָא וָאמרָן מָרַן מָרַן פּתַח לַן׃
אַךְ הוּא הֵשִׁיב, 'אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶן, אֵינֶנִּי מַכִּיר אֶתְכֶן'.
וְהוּא עָנָה וְאָמַר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶן כִּי לֹא יָדַעְתִּי אֶתְכֶן:
A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿κ οι῏δα ὑμα̑ς
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֵין אַמִין אָמַר אנָא לכֵין דּלָא יָדַע אנָא לכֵין׃
לָכֵן עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר, כִּי אֵינְכֶם יוֹדְעִים אֶת הַיּוֹם אַף לֹא אֶת הַשָּׁעָה."
עַל-כֵּן עִמְדוּ עַל-מִשְׁמַרְתְּכֶם כִּי אֵינְכֶם יֹדְעִים אֶת-הַיּוֺם וְאֶת-הַשָּׁעָה אֲשֶׁר יָבֹא בָהּ בֶּן-הָאָדָם:
Bdětež tedy; nevíte zajisté dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu(s). (s) var: + ve kterou Syn člověka přijde ([Matouš 24:42; Marek 13:33 Marek 13:35])
γρηγορει̑τε ου῏ν ο῞τι ου᾿κ οι῎δατε τὴν ἡμέραν ου᾿δὲ τὴν ω῞ραν
אֵתּתּעִירו הָכִיל דּלָא יָדעִין אנתֻּון ליַומָא הַו ולָא לשָׁעתָא׃ ס
"דּוֹמֶה הַדָּבָר לְאִישׁ הַיּוֹצֵא לְמַסָּע. קֹדֶם לָכֵן קָרָא לַעֲבָדָיו וְהִפְקִיד בְּיָדָם אֶת הוֹנוֹ;
כִּי כְּמוֺ-אִישׁ נֹסֵעַ אֶל-מִחוּץ לָאָרֶץ אֲשֶׁר קָרָא לַעֲבָדָיו וַיַּפְקֵד בְּיָדָם אֶת-הוֺנוֺ:
Nebo jako člověk vycházeje na cestu, povolal služebníků svých, a poručil jim statek svůj.
Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek; ([Lukáš 19:11-Lukáš 19:27 Marek 13:34])
ω῞σπερ γὰρ α῎νθρωπος α᾿ποδημω̑ν ε᾿κάλεσεν τοὺς ι᾿δίους δούλους καὶ παρέδωκεν αυ᾿τοι̑ς τὰ ὑπάρχοντα αυ᾿του̑
אַיך גַּברָא גֵּיר דַּחזַק קרָא לעַבדַּוהי וַאשׁלֵם להֻון קֵניָנֵה׃
לְאֶחָד נָתַן חָמֵשׁ כִּכְּרֵי כֶּסֶף, לְאַחֵר שְׁתַּיִם וּלְאַחֵר אַחַת, לְכָל אִישׁ לְפִי כִּשְׁרוֹנוֹ, וְנָסַע.
לְאֶחָד מֵהֶם נָתָן חָמֵשׁ כִּכָּרִים לְאַחֵר שְׁתַּיִם וּלְאַחֵר אֶחָת לְאִישׁ אִישׁ כְּפִי יְכֹלֶת יָדוֺ וַיְמַהֵר וַיִּסַּע לְדַרְכּוֺ:
I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podlé možnosti jeho, i odšel hned na cestu.
jednomu dal pět hřiven(t), druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. (t) ř: talentů (podobně i dále)
καὶ ω῟ μὲν ε῎δωκεν πέντε τάλαντα ω῟ δὲ δύο ω῟ δὲ ε῞ν ἑκάστω κατὰ τὴν ι᾿δίαν δύναμιν καὶ α᾿πεδήμησεν ευ᾿θέως
אִית דּיַהב לֵה חַמֵשׁ כַּכּרִין וִאית דּתַרתֵּין וִאית דַּחדָא אנָשׁ אנָשׁ אַיך חַילֵה וַחזַק מֵחדָא׃ ס
זֶה שֶׁקִּבֵּל חָמֵשׁ כִּכָּרִים הָלַךְ מִיָּד, סָחַר בָּהֶן וְהִרְוִיחַ חָמֵשׁ אֲחֵרוֹת.
וְזֶה אֲשֶׁר לָקַח חָמֵשׁ הַכִּכָּרִים הָלַךְ וַיִּסְחַר בָּהֶן וַיַּעַשׂ חָמֵשׁ כִּכָּרִים אֲחֵרוֺת:
Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
πορευθεὶς ὁ τὰ πέντε τάλαντα λαβών η᾿ργάσατο ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿κέρδησεν α῎λλα πέντε
אֵזַל דֵּין הַו דַּנסַב חַמֵשׁ כַּכּרִין אֵתּתַּגַּר בּהֵין וִיתַר חַמֵשׁ אחרָניָן׃
כְּמוֹ כֵן זֶה שֶׁקִּבֵּל שְׁתַּיִם הִרְוִיחַ שְׁתַּיִם אֲחֵרוֹת.
וְכֵן זֶה אֲשֶׁר לָקַח שְׁתָּיִם רָכַשׁ שְׁתַּיִם אֲחֵרוֺת:
Též i ten, kterýž dvě, získal i on jiné dvě.
Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.
ὡσαύτως ὁ τὰ δύο ε᾿κέρδησεν α῎λλα δύο
והָכוָת אָף הַו דּתַרתֵּין אֵתּתַּגַּר תַּרתֵּין אחרָניָן׃
אַךְ זֶה שֶׁקִּבֵּל אַחַת הָלַךְ וְחָפַר בָּאֲדָמָה וְהִטְמִין אֶת כֶּסֶף אֲדוֹנָיו.
וְזֶה אֲשֶׁר לָקַח אֶת-הַכִּכָּר הָאֵחַת אָזַל לוֺ וַיַּחְפֹּר בָּאֲדָמָה וַיִּטְמֹן אֶת-כֶּסֶף אֲדֹנָיו:
Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
ὁ δὲ τὸ ε῍ν λαβών α᾿πελθών ω῎ρυξεν γη̑ν καὶ ε῎κρυψεν τὸ α᾿ργύριον του̑ κυρίου αυ᾿του̑
הַו דֵּין דַּנסַב חדָא אֵזַל חפַר בַּארעָא וטַשִׁי כֵּספָּא דּמָרֵה׃ ס
אַחֲרֵי זְמַן רַב בָּא הָאָדוֹן שֶׁל הָעֲבָדִים הָהֵם וְעָרַךְ עִמָּהֶם חֶשְׁבּוֹן.
וְאַחֲרֵי יָמִים רַבִּים שָׁב אֲדוֺן הָעֲבָדִים הָאֵלֶּה מִדַּרְכּוֺ וַיְחַשֵּׁב עִמָּהֶם:
Po mnohém pak času přišel pán těch služebníků, i činil s nimi počet.
Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat. ([Matouš 18:23])
μετὰ δὲ πολὺν χρόνον ε῎ρχεται ὁ κύριος τω̑ν δούλων ε᾿κείνων καὶ συναίρει λόγον μετ῾ αυ᾿τω̑ν
בָּתַר דֵּין זַבנָא סַגִּיָאא אֵתָא מָרהֻון דּעַבדֵּא הָנֻון וַנסַב מֵנהֻון חֻושׁבָּנָא׃
כַּאֲשֶׁר נִגַּשׁ זֶה שֶׁקִּבֵּל חָמֵשׁ כִּכָּרִים הֵבִיא חָמֵשׁ כִּכָּרִים נוֹסָפוֹת וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, חָמֵשׁ כִּכָּרִים הִפְקַדְתָּ בְּיָדִי, הִנֵּה הִרְוַחְתִּי חָמֵשׁ כִּכָּרִים נוֹסָפוֹת'.
וַיִּגַּשׁ זֶה אֲשֶׁר לָקַח חָמֵשׁ הַכִּכָּרִים וַיָּבֵא חָמֵשׁ כִּכָּרִים אֲחֵרוֺת לֵאמֹר אֲדֹנִי חָמֵשׁ כִּכָּרִים נָתַתָּ בְּיָדִי וְהִנֵּה רָכַשְׁתִּי עוֺד חָמֵשׁ כִּכָּרִים אֲחֵרוֺת:
A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pět hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.‘
καὶ προσελθών ὁ τὰ πέντε τάλαντα λαβών προσήνεγκεν α῎λλα πέντε τάλαντα λέγων κύριε πέντε τάλαντά μοι παρέδωκας ι῎δε α῎λλα πέντε τάλαντα ε᾿κέρδησα
וַקרֵב הַו דַּנסַב הוָא חַמֵשׁ כַּכּרִין וקַרֵב חַמֵשׁ אחרָניָן וֵאמַר מָרי חַמֵשׁ כַּכּרִין יַהבתּ לִי הָא חַמֵשׁ אחרָניָן אֵתּתַּגּרֵת עלַיהֵין׃
הֵשִׁיב לוֹ אֲדוֹנָיו, 'יָפֶה, עֶבֶד טוֹב וְנֶאֱמָן! הָיִיתָ נֶאֱמָן בִּמְעַט, אַפְקִיד אוֹתְךָ עַל הַרְבֵּה. בּוֹא אֶל שִׂמְחַת אֲדוֹנְךָ'.
וַיַּעַן אֹתוֺ אֲדֹנָיו הֵיטַבְתָּ עֶבֶד טוֺב וְנֶאֱמָן נֶאֱמָן הָיִיתָ בִמְעַט וַאֲנִי אַפְקִידְךׇ עַל-הַרְבֵּה בֹּא אֶל-שִׂמְחַת אֲדֹנֶיךׇ:
I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘ ([Matouš 24:46-Matouš 24:47; Lukáš 16:10])
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ κύριος αυ᾿του̑ ευ῏ δου̑λε α᾿γαθὲ καὶ πιστέ ε᾿πὶ ο᾿λίγα η῟ς πιστός ε᾿πὶ πολλω̑ν σε καταστήσω ει῎σελθε ει᾿ς τὴν χαρὰν του̑ κυρίου σου
אָמַר לֵה מָרֵה אִיו עַבדָּא טָבָא וַמהַימנָא עַל קַלִיל מהַימַן הוַיתּ עַל סַגִּי אַקִימָך עֻול לחַדֻותֵה דּמָרָך׃
נִגַּשׁ גַּם זֶה שֶׁקִּבֵּל שְׁתֵּי כִּכָּרִים וְאָמַר, 'שְׁתֵּי כִּכָּרִים הִפְקַדְתָּ בְּיָדִי, הִנֵּה הִרְוַחְתִּי שְׁתֵּי כִּכָּרִים נוֹסָפוֹת'.
וְזֶה אֲשֶׁר לָקַח כִּכְּרַיִם נִגַּשׁ גַּם-הוּא וַיֹּאמַר אֲדֹנִי שְׁתֵּי כִכָּרִים נָתָתָּ לִּי וְהִנֵּה רָכַשְׁתִּי עֲלֵיהֶן עוֺד כִּכְּרָיִם:
Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě hřivně získal jsem jimi.
Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.‘
προσελθών δὲ καὶ ὁ τὰ δύο τάλαντα ει῏πεν κύριε δύο τάλαντά μοι παρέδωκας ι῎δε α῎λλα δύο τάλαντα ε᾿κέρδησα
וַקרֵב הַו דּתַרתֵּין כַּכּרַוהי וֵאמַר מָרי תַּרתֵּין כַּכּרִין יַהבתּ לִי הָא תַּרתֵּין אחרָניָן אֵתּתַּגּרֵת עלַיהֵין׃
הֵשִׁיב לוֹ אֲדוֹנָיו, 'יָפֶה, עֶבֶד טוֹב וְנֶאֱמָן! הָיִיתָ נֶאֱמֶן בִּמְעַט, אַפְקִיד אוֹתְךָ עַל הַרְבֵּה. בּוֹא אֶל שִׂמְחַת אֲדוֹנְךָ'.
וַיַּעַן אֹתוֺ אֲדֹנָיו הֵיטַבְתָּ עֶבֶד טוֺב וְנֶאֱמָן נֶאֱמָן הָיִיתָ בִמְעַט וַאֲנִי אַפְקִידְךׇ עַל-הַרְבֵּה בֹּא אֶל-שִׂמְחַת אֲדֹנֶיךׇ:
Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ κύριος αυ᾿του̑ ευ῏ δου̑λε α᾿γαθὲ καὶ πιστέ ε᾿πὶ ο᾿λίγα η῟ς πιστός ε᾿πὶ πολλω̑ν σε καταστήσω ει῎σελθε ει᾿ς τὴν χαρὰν του̑ κυρίου σου
אָמַר לֵה מָרֵה אִיו עַבדָּא טָבָא וַמהַימנָא עַל קַלִיל מהַימַן הוַיתּ עַל סַגִּי אַקִימָך עֻול לחַדֻותֵה דּמָרָך׃
נִגַּשׁ גַּם זֶה שֶׁקִּבֵּל כִּכָּר אַחַת וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, יָדַעְתִּי שֶׁאַתָּה אִישׁ קָשֶׁה, הַקּוֹצֵר בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא זָרַעְתָּ וְאוֹסֵף בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא פִּזַּרְתָּ,
וַיִּגַּשׁ גַּם-זֶה אֲשֶׁר לָקַח כִּכָּר אַחַת וַיֹּאמַר אֲדֹנִי יְדַעְתִּיךׇ כִּי-אִישׁ קָשֶׁה אָתָּה קֹצֵר בַּאֲשֶׁר לֹא זָרַעְתַּ וְכֹנֵס בַּאֲשֶׁר לֹא פִזָּרְתָּ:
Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a zbíraje, kde jsi nerozsypal.
Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
προσελθών δὲ καὶ ὁ τὸ ε῍ν τάλαντον ει᾿ληφώς ει῏πεν κύριε ε῎γνων σε ο῞τι σκληρὸς ει῏ α῎νθρωπος θερίζων ο῞που ου᾿κ ε῎σπειρας καὶ συνάγων ο῞θεν ου᾿ διεσκόρπισας
קרֵב דֵּין אָף הַו דַּנסַב חדָא כַּכּרָא וֵאמַר מָרי יָדַע הוִית לָך דּגַברָא אַנתּ קַשׁיָא וחָצֵד אַנתּ אַיכָּא דּלָא זרַעתּ וַמכַנֵשׁ אַנתּ מֵן אַיכָּא דּלָא בַּדַּרתּ׃
וּמֵאַחַר שֶׁפָּחַדְתִּי הָלַכְתִּי וְהִטְמַנְתִּי אֶת כִּכָּרְךָ בָּאֲדָמָה. הִנֵּהִי אֲשֶׁר לְךָ!'
וָאִירָא וָאֵלֵךְ וָאֶטְמֹן כִּכָּרְךׇ בָּאֲדָמָה וְעַתָּה הֵא-לְךׇ אֵת אֲשֶׁר-לָךְ:
I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.‘
καὶ φοβηθεὶς α᾿πελθών ε῎κρυψα τὸ τάλαντόν σου ε᾿ν τη̑ γη̑ ι῎δε ε῎χεις τὸ σόν
ודֵחלֵת וֵאזֵלת טַשִׁיתָה כַּכּרָך בַּארעָא הָא אִית לָך דִּילָך׃
הֵשִׁיב אֲדוֹנָיו וְאָמַר אֵלָיו, 'עֶבֶד רַע וְעָצֵל! יָדַעְתָּ שֶׁאֲנִי קוֹצֵר בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא זָרַעְתִּי וְאוֹסֵף בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא פִּזַּרְתִּי,
וַיַּעַן אֲדֹנָיו וַיֹּאמֶר אֵלָיו עֶבֶד רָע וְעָצֵל יָדַעְתָּ כִּי-קֹצֵר אֲנִי בַּאֲשֶׁר לֹא זָרַעְתִּי וְכֹנֵס אֲנִי בַּאֲשֶׁר לֹא פִזָּרְתִּי:
A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a zbírám, kdež jsem nerozsypal.
Jeho pán mu odpověděl: ‚Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ κύριος αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πονηρὲ δου̑λε καὶ ο᾿κνηρέ η῎̑δεις ο῞τι θερίζω ο῞που ου᾿κ ε῎σπειρα καὶ συνάγω ο῞θεν ου᾿ διεσκόρπισα
ענָא מָרֵה וֵאמַר לֵה עַבדָּא בִּישָׁא וַחבַנָנָא יָדַע הוַיתּ דּחָצֵד אנָא אַיכָּא דּלָא זֵרעֵת וַמכַנֵשׁ אנָא מֵן אַיכָּא דּלָא בַּדּרֵת׃
לָכֵן הָיִיתָ צָרִיךְ לְהַפְקִיד אֶת כַּסְפִּי אֵצֶל הַשֻּׁלְחָנִים וַאֲנִי בְּבוֹאִי הָיִיתִי מְקַבֵּל אֶת שֶׁלִּי עִם הָרִבִּית.
וְעַל-כֵּן הָיָה עָלֶיךׇ לָתֵת כַּסְפִּי לְמַחֲלִיפֵי-כָסֶף וַאֲנִי בְּבֹאִי הָיִיתִי מֹצֵא אֵת אֲשֶׁר-לִי בְּתַרְבִּית:
Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, byl bych vzal, což jest mého, s požitkem.
Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.
ε῎δει σε ου῏ν βαλει̑ν τὰ α᾿ργύριά μου τοι̑ς τραπεζίταις καὶ ε᾿λθών ε᾿γώ ε᾿κομισάμην α῍ν τὸ ε᾿μὸν σὺν τόκω
וָלֵא הוָא לָך דּתַרמֵא כֵּספּי עַל פָּתֻורָא וָאתֵא הוִית אֵנָא ותָבַע הוִית דִּילי עַם רֵבּיָתֵה׃
עַל כֵּן קְחוּ אֶת הַכִּכָּר וּתְנוּ לָאִישׁ אֲשֶׁר לוֹ עֶשֶׂר הַכִּכָּרִים;
לָכֵן קְחוּ אֶת-הַכִּכָּר מִיָּדוֺ וּתְנוּ לָזֶה אֲשֶׁר-לוֺ כִּכָּרִים עָשֶׂר:
Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
α῎ρατε ου῏ν α᾿π῾ αυ᾿του̑ τὸ τάλαντον καὶ δότε τω̑ ε῎χοντι τὰ δέκα τάλαντα
סַבו הָכִיל מֵנֵה כַּכּרָא וֻהבֻוה להַו דִּאית לֵה עסַר כַּכּרִין׃
כִּי כָּל מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ נָתוֹן יִנָּתֵן לוֹ וְשֶׁפַע יִהְיֶה לוֹ, אַךְ מִי שֶׁאֵין לוֹ גַּם מַה שֶּׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ.
כִּי מִי אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יִנָּתֵן-לוֺ וְיַעְדִּיף וּמִי אֲשֶׁר אֵין-לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֵת אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ:
(Nebo každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.)
Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. ([Matouš 13:12])
τω̑ γὰρ ε῎χοντι παντὶ δοθήσεται καὶ περισσευθήσεται του̑ δὲ μὴ ε῎χοντος καὶ ο῍ ε῎χει α᾿ρθήσεται α᾿π῾ αυ᾿του̑
למַן גֵּיר דִּאית לֵה נֵתִיהֵב לֵה ונֵתּתַּוסַף לֵה והַו דֵּין דּלַיתּ לֵה וָאף הַו דִּאית לֵה נֵשׁתּקֵל מֵנֵה׃
וְאֶת הָעֶבֶד הַבִּלְתִי מוֹעִיל הַשְׁלִיכוּ אֶל הַחֹשֶׁךְ הַחִיצוֹן; שָׁם יִהְיוּ הַיְלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם.'"
וְאֶת הָעֶבֶד הַזֶּה אֲשֶׁר לֹא יִצְלַח לַכֹּל הַשְׁלִיכוּ אֶל-אֹפֶל וְצַלְמָוֶת שָׁם יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם:
A toho neužitečného služebníka uvrzte do těch temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ ([Matouš 8:12 Matouš 13:42 Matouš 13:50 Matouš 22:13 Matouš 24:51])
καὶ τὸν α᾿χρει̑ον δου̑λον ε᾿κβάλετε ει᾿ς τὸ σκότος τὸ ε᾿ξὼτερον ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων
וַלעַבדָּא בַּטִילָא אַפּקֻוהי לחֵשֻׁוכָא בַּרָיָא תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא׃ ס
"כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בֶּן־הָאָדָם בִּכְבוֹדוֹ וְכָל הַמַּלְאָכִים אִתּוֹ, יֵשֵׁב עַל כִּסֵּא כְּבוֹדוֹ וְיֵאָסְפוּ לְפָנָיו כָּל הַגּוֹיִים.
וְהָיָה כִּי יָבוֺא בֶּן-הָאָדָם בִּגְדֻלָּתוֺ וְכָל-הַמַּלְאָכִים הַקְּדשִׁים עִמּוֺ אָז יֵשֵׁב עַל-כִּסֵּא כְבוֺדוֺ:
Když pak přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; ([Matouš 16:27 Matouš 19:28; Judův 1:14])
ο῞ταν δὲ ε῎λθη ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ν τη̑ δόξη αυ᾿του̑ καὶ πάντες οἱ α῎γγελοι μετ῾ αυ᾿του̑ τότε καθίσει ε᾿πὶ θρόνου δόξης αυ᾿του̑
מָא דָּאתֵא דֵּין בּרֵה דּאנָשָׁא בּשֻׁובחֵה וכֻלהֻון מַלַאכַוהי קַדִּישֵׁא עַמֵה הָידֵּין נֵתֵּב עַל תּרָנָוס דּשֻׁובחֵה׃
אָז יַפְרִידֵם זֶה מִזֶּה כְּרוֹעֶה הַמַּפְרִיד אֶת הַכְּבָשִׂים מִן הָעִזִּים
וְנִקְבְּצוּ לְפָנָיו כָּל-הַגּוֺיִם וְהִפְרִיד בֵּינֵיהֶם בֵּין אֶחָד לָאֶחָד כַּאֲשֶׁר יַפְרִיד הָרֹעֶה אֶת-הַכְּשָׂבִים מִבֵּין הָעִזִּים:
A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ([Ezechiel 34:17])
καὶ συναχθήσονται ε῎μπροσθεν αυ᾿του̑ πάντα τὰ ε῎θνη καὶ α᾿φορίσει αυ᾿τοὺς α᾿π῾ α᾿λλήλων ω῞σπερ ὁ ποιμὴν α᾿φορίζει τὰ πρόβατα α᾿πὸ τω̑ν ε᾿ρίφων
ונֵתכַּנשֻׁון קדָמַוהי כֻּלהֻון עַממֵא וַנפַרֵשׁ אֵנֻון חַד מֵן חַד אַיך רָעיָא דַּמפַרֵשׁ עֵרבֵּא מֵן גּדַיָא׃
וְיַצִּיב אֶת הַכְּבָשִׂים לִימִינוֹ וְאֶת הָעִזִּים לִשְׂמֹאלוֹ.
וְהֶעֱמִיד אֶת-הַכְּשָׂבִים לִימִינוֺ וְאֶת-הָעִזִּים לִשְׂמֹאלוֺ:
A postaví ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
ovce postaví po pravici a kozly po levici.
καὶ στήσει τὰ μὲν πρόβατα ε᾿κ δεξιω̑ν αυ᾿του̑ τὰ δὲ ε᾿ρίφια ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων
וַנקִים עֵרבֵּא מֵן יַמִינֵה וַגדַיָא מֵן סֵמָלֵה׃
יֹאמַר הַמֶּלֶךְ אֶל הַנִּצָּבִים לִימִינוֹ, 'בּוֹאוּ בְּרוּכֵי אָבִי וּרְשׁוּ אֶת הַמַּלְכוּת הַמּוּכָנָה לָכֶם מֵאָז הִוָּסֵד תֵּבֵל,
אָז יֹאמַר הַמֶּלֶךְ לַאֲשֶׁר מִימִינוֺ בֹּאוּ בְּרוּכֵי אָבִי וּרְשׁוּ אֶת-הַמַּלְכוּת אֲשֶׁר הִתְעַתְּדָה לָכֶם לְמִן-הִוָּסֵד עוֺלָם:
Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. ([Lukáš 12:32])
τότε ε᾿ρει̑ ὁ βασιλεὺς τοι̑ς ε᾿κ δεξιω̑ν αυ᾿του̑ δευ̑τε οἱ ευ᾿λογημένοι του̑ πατρός μου κληρονομήσατε τὴν ἡτοιμασμένην ὑμι̑ν βασιλείαν α᾿πὸ καταβολη̑ς κόσμου
הָידֵּין נִאמַר מַלכָּא להָנֻון דּמֵן יַמִינֵה תַּו בּרִיכַוהי דָּאבי יִרַתו מַלכֻּותָא דַּעתִידָא הוָת לכֻון מֵן תַּרמיָתֵה דּעָלמָא׃
כִּי רָעֵב הָיִיתִי וּנְתַתֶּם לִי לֶאֱכֹל, צָמֵא הָיִיתִי וְהִשְׁקֵיתֶם אוֹתִי, עוֹבֵר אֹרַח הָיִיתִי וַאֲסַפְתֶּם אוֹתִי,
כִּי רָעַבְתִּי וַתַּאֲכִילֻנִי צָמֵאתִי וַתַּשְׁקוּנִי אֹרֵחַ הָיִיתִי וַתַּאַסְפוּנִי:
Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne;
Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, ([Izajáš 58:7; Jakubův 1:27])
ε᾿πείνασα γὰρ καὶ ε᾿δὼκατέ μοι φαγει̑ν ε᾿δίψησα καὶ ε᾿ποτίσατέ με ξένος η῎μην καὶ συνηγάγετέ με
כֵּפנֵת גֵּיר ויַהבתֻּון לִי למֵאכַל וַצהִית וַאשׁקִיתֻּונָני אַכסנָיָא הוִית וכַנֵשׁתֻּונָני׃
עָרוֹם ־וְהִלְבַּשְׁתֶּם אוֹתִי, חוֹלֶה הָיִיתִי וּבִקַּרְתֶּם אוֹתִי, בְּמַאֲסָר הָיִיתִי וּבָאתֶם אֵלַי'.
עֵרֹם וַתְּכַסֻּנִי חָלִיתִי וַתְּבַקְּרֻנִי עָצוּר בַּכֶּלֶא הָיִיתִי וַתָּבֹאוּ אֵלָי:
Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
γυμνὸς καὶ περιεβάλετέ με η᾿σθένησα καὶ ε᾿πεσκέψασθέ με ε᾿ν φυλακη̑ η῎μην καὶ η῎λθατε πρός με
עַרטֵלָיָא הוִית וכַסִיתֻּונָני כּרִיה הוִית וַסעַרתֻּונָני ובֵית־אַסִירֵא הוִית וֵאתַיתֻּון לוָתי׃
יַעֲנוּ הַצַּדִּיקִים וְיֹאמְרוּ אֵלָיו, 'אֲדוֹנֵנוּ, מָתַי רָאִינוּ אוֹתְךָ רָעֵב וְהֶאֱכַלְנוּ אוֹתְךָ, אוֹ צָמֵא וְהִשְׁקֵינוּ אוֹתְךָ?
אָז יַעֲנוּ אֹתוֺ הַצַּדִּיקִים לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ מָתַי רְאִינוּךׇ רָעֵב וַנַּשְׂבִּיעֶךׇ אוֺ צָמֵא וַנַּשְׁקֶךׇ:
Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme, neb žíznivého, a dávaliť jsme píti?
Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
τότε α᾿ποκριθήσονται αυ᾿τω̑ οἱ δίκαιοι λέγοντες κύριε πότε σε ει῎δομεν πεινω̑ντα καὶ ε᾿θρέψαμεν η῍ διψω̑ντα καὶ ε᾿ποτίσαμεν
הָידֵּין נִאמרֻון לֵה הָנֻון זַדִּיקֵא מָרַן אֵמַתי חזַינָך דַּכפֵן אַנתּ ותַרסִינָך אַו דַּצהֵא אַנתּ וַאשׁקִינָך׃
מָתַי רְאִינוּךָ עוֹבֵר אֹרַח וְאָסַפְנוּ אוֹתְךָ, אוֹ עָרוֹם וְהִלְבַּשְׁנוּ אוֹתְךָ?
מָתַי רְאִינוּךׇ אֹרֵחַ וַנְּאַסְפֶךׇ אוֺ עֵרֹם וַנְּכַסֶּךׇ:
Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme, neb nahého, a přioděli jsme?
Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
πότε δέ σε ει῎δομεν ξένον καὶ συνηγάγομεν η῍ γυμνὸν καὶ περιεβάλομεν
וֵאמַתי חזַינָך דַּאכסנָיָא אַנתּ וכַנֵשׁנָך אַו דּעַרטֵלָי אַנתּ וכַסִינָך׃
וּמָתַי רָאִינוּ אוֹתְךָ חוֹלֶה אוֹ בְּמַאֲסָר וּבָאנוּ אֵלֶיךָ?'
וּמָתַי רְאִינוּךׇ חֹלֶה אוֺ עָצוּר בַּכֶּלֶא וַנָּבֹא אֵלֶיךׇ:
Aneb kdy jsme tě viděli nemocného neb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘
πότε δέ σε ει῎δομεν α᾿σθενου̑ντα η῍ ε᾿ν φυλακη̑ καὶ η῎λθομεν πρός σε
וֵאמַתי חזַינָך כּרִיהָא אַו בֵּית־אַסִירֵא וֵאתַין לוָתָך׃
יָשִׁיב הַמֶּלֶךְ וְיֹאמַר לָהֶם, 'אָמֵן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מַה שֶּׁעֲשִׂיתֶם לְאֶחָד מֵאַחַי הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה לִי עֲשִׂיתֶם'.
וְהַמֶּלֶךְ יַעֲנֶה אֹתָם לֵאמֹר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֵת אֲשֶׁר עֲשִׂיתֶם לְאֶחָד מֵאַחַי הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה לְנַפְשִׁי עֲשִׂיתֶם:
A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘ ([Přísloví 19:17; Matouš 18:5])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ βασιλεὺς ε᾿ρει̑ αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿φ῾ ο῞σον ε᾿ποιήσατε ἑνὶ τούτων τω̑ν α᾿δελφω̑ν μου τω̑ν ε᾿λαχίστων ε᾿μοὶ ε᾿ποιήσατε
וַענָא מַלכָּא וֵאמַר להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּכמָא דַּעבַדּתֻּון לחַד מֵן הָלֵין אַחַי זעֻורֵא לִי הֻו עבַדּתֻּון׃
אַחֲרֵי כֵן יֹאמַר אֶל הַנִּצָּבִים לִשְׂמֹאלוֹ, 'לְכוּ מִמֶּנִּי, אֲרוּרִים, אֶל אֵשׁ עוֹלָם הַמּוּכָנָה לַשָֹטָן וּלְמַלְאָכָיו,
אָז יֹאמַר גַּם-לַאֲשֶׁר מְִּׂמֹאלוֺ לְכוּ מֵעָלַי אֲרוּרִים אֶל-אֵשׁ עוֺלָם אֲשֶׁר הִתְעַתְּדָה לְשָׂטָן וּלְמַלְאָכָיו:
Potom i těm na levici dí: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! ([Marek 9:48; Judův 1:7])
τότε ε᾿ρει̑ καὶ τοι̑ς ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων πορεύεσθε α᾿π῾ ε᾿μου̑ οἱ κατηραμένοι ει᾿ς τὸ πυ̑ρ τὸ αι᾿ὼνιον τὸ ἡτοιμασμένον τω̑ διαβόλω καὶ τοι̑ς α᾿γγέλοις αυ᾿του̑
הָידֵּין נִאמַר אָף להָנֻון דּמֵן סֵמָלֵה זֵלו לכֻון מֵני לִיטֵא לנֻורָא דַּלעָלַם הָי דַּמטַיבָא לָאכֵלקַרצָא וַלמַלַאכַוהי׃
כִּי רָעֵב הָיִיתִי וְלֹא נְתַתֶּם לִי לֶאֱכֹל, צָמֵא הָיִיתִי וְלֹא הִשְׁקֵיתֶם אוֹתִי,
כִּי רָעַבְתִּי וְלֹא נְתַתֶּם לִי לֶאֱכֹל צָמֵאתִי וְלֹא נְתַתֶּם לִי לִשְׁתּוֺת:
Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
ε᾿πείνασα γὰρ καὶ ου᾿κ ε᾿δὼκατέ μοι φαγει̑ν ε᾿δίψησα καὶ ου᾿κ ε᾿ποτίσατέ με
כֵּפנֵת גֵּיר ולָא יַהבתֻּון לִי למֵאכַל וַצהִית ולָא אַשׁקִיתֻּונָני׃
עוֹבֵר אֹרַח הָיִיתִי וְלֹא אֲסַפְתֶּם אוֹתִי, עָרוֹם - וְלֹא הִלְבַּשְׁתֶּם אוֹתִי, חוֹלֶה וּבְמַאֲסָר - וְלֹא בִּקַּרְתֶּם אוֹתִי'.
אֹרֵחַ הָיִיתִי וְלֹא אֲסַפְתּוּנִי עֵרֹם וְלֹא כִסִּיתוּנִי חֹלֶה הָיִיתִי וְעָצוּר בַּכֶּלֶא וְלֹא בִקַּרְתּוּנִי:
Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne.
byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘
ξένος η῎μην καὶ ου᾿ συνηγάγετέ με γυμνὸς καὶ ου᾿ περιεβάλετέ με α᾿σθενὴς καὶ ε᾿ν φυλακη̑ καὶ ου᾿κ ε᾿πεσκέψασθέ με
וַאכסנָיָא הוִית ולָא כַּנֵשׁתֻּונָני ועַרטֵלָיָא הוִית ולָא כַּסִיתֻּונָני וַכרִיהָא הוִית ובֵית־אַסִירֵא הוִית ולָא סעַרתֻּונָני׃
יָשִׁיבוּ גַּם הֵם וְיֹאמְרוּ, 'אֲדוֹנֵנוּ, מָתַי רָאִינוּ אוֹתְךָ רָעֵב אוֹ צָמֵא אוֹ עוֹבֵר אֹרַח אוֹ עָרוֹם אוֹ חוֹלֶה אוֹ בְּמַאֲסָר וְלֹא שֵׁרַתְנוּ אוֹתְךָ?'
וְהֵם גַּם-הֵם יַעֲנוּ אֵלָיו לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ מָתַי רְאִינוּךׇ רָעֵב אוֺ צָמֵא אוֺ אֹרֵחַ אוֺ עָרֹם אוֺ חֹלֶה אוֺ עָצוּר בַּכֶּלֶא וְלֹא בָאנוּ לְעֶזְרֶךׇ:
Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, neb hostě, neb nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
τότε α᾿ποκριθήσονται καὶ αυ᾿τοὶ λέγοντες κύριε πότε σε ει῎δομεν πεινω̑ντα η῍ διψω̑ντα η῍ ξένον η῍ γυμνὸν η῍ α᾿σθενη̑ η῍ ε᾿ν φυλακη̑ καὶ ου᾿ διηκονήσαμέν σοι
הָידֵּין נֵענֻון אָף הֵנֻון ונִאמרֻון מָרַן אֵמַתי חזַינָך כַּפנָא אַו צַהיָא אַו אַכסנָיָא אַו עַרטֵלָיָא אַו כּרִיהָא אַו בֵּית־אַסִירֵא ולָא שַׁמֵשׁנָך׃
אָז יַעֲנֶה לָהֶם וְיֹאמַר, 'אָמֵן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מַה שֶּׁלֹּא עֲשִׂיתֶם לְאֶחָד מִן הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה גַּם לִי לֹא עֲשִׂיתֶם'.
וְהוּא יַעֲנֶה אֹתָם לֵאמֹר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֵת אֲשֶׁר לֹא עֲשִׂיתֶם לְאַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה לְנַפְשִׁי לֹא עֲשִׂיתֶם:
Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili.
On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘
τότε α᾿ποκριθήσεται αυ᾿τοι̑ς λέγων α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿φ῾ ο῞σον ου᾿κ ε᾿ποιήσατε ἑνὶ τούτων τω̑ν ε᾿λαχίστων ου᾿δὲ ε᾿μοὶ ε᾿ποιήσατε
הָידֵּין נֵענֵא ונִאמַר להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּכמָא דּלָא עבַדּתֻּון לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא אָף לָא לִי עבַדּתֻּון׃
וּבְכֵן אֵלֶּה יֵלְכוּ לְעֹנֶשׁ עוֹלָם וְהַצַּדִּיקִים לְחַיֵּי עוֹלָם."
וְכֵן יֵלְכוּ אֵלֶּה לְדִרְאוֺן עוֺלָם וְהַצַּדִּיקִים לְחַיֵּי עוֺלָם:
I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
A půjdou do věčných muk(u), ale spravedliví do věčného života.“ (u) ř: trestu 26. kapitola ([Daniel 12:2; Jan 5:29])
καὶ α᾿πελεύσονται ου῟τοι ει᾿ς κόλασιν αι᾿ὼνιον οἱ δὲ δίκαιοι ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον
ונִאזֻלון הָלֵין לתַשׁנִיקָא דַּלעָלַם וזַדִּיקֵא לחַיֵא דַּלעָלַם סס׃
לְאַחַר שֶׁדִּבֵּר יֵשׁוּעַ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמַר לְתַלְמִידָיו:
וַיְּהִיא כַּאֲשֶׁר כִּלָּה יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַֹיאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו:
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům: ([Marek 14:1-Marek 14:2; Lukáš 22:1-Lukáš 22:2; Jan 11:47-Jan 11:53 Matouš 7:28 Matouš 11:1 Matouš 13:53 Matouš 19:1])
καὶ ε᾿γένετο ο῞τε ε᾿τέλεσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς πάντας τοὺς λόγους τούτους ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑
וַהוָא דּכַד שַׁלֵם יֵשֻׁוע כֻּלהֵין מֵלֵא הָלֵין אֵמַר לתַלמִידַוהי׃
"אַתֶּם יוֹדְעִים כִּי בְּעוֹד יוֹמַיִם הַפֶּסַח בָּא וּבֶן־הָאָדָם יִמָּסֵר לְהִצָּלֵב."
הֲלֹא יְדַעְתֶּם כִּי אַחֲרֵי יוֺמַיִם יִהְיֶה הַפָּסַח וְאֵת בֶּן-הָאָדָם יַסְגִּירוּ לְהִצָּלֵב:
Víte, že po dvou dnech velikanoc bude, a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
„Víte, že za dva dny budou Velikonoce(v), a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.“ (v) ř: pascha ([Exodus 12:14; Matouš 20:18-Matouš 20:19 Matouš 27:26])
οι῎δατε ο῞τι μετὰ δύο ἡμέρας τὸ πάσχα γίνεται καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται ει᾿ς τὸ σταυρωθη̑ναι
יָדעִין אנתֻּון דּבָתַר תּרֵין יַומִין הָוֵא פֵּצחָא וַברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם דּנֵזדּקֵף׃ ס
בְּאוֹתָהּ עֵת נִקְהֲלוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִקְנֵי הָעָם אֶל חֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, קַיָּפָא שְׁמוֹ,
וַיִּקְּהֲלוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְזִקְנֵי הָעָם אֶל-חֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וּשְׁמוֺ קַיָּפָא:
Tehdy sešli se přední kněží {biskupové} a zákonníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze {biskupovu}, kterýž sloul Kaifáš.
Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
τότε συνήχθησαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι του̑ λαου̑ ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν του̑ α᾿ρχιερέως του̑ λεγομένου Καιάφα
הָידֵּין אֵתכַּנַשׁו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא דּעַמָא לדָרתֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא דּמֵתקרֵא קַיָפָא׃
וְהֶחְלִיטוּ לִתְפֹּס אֶת יֵשׁוּעַ בְּעָרְמָה וּלְהָמִית אוֹתוֹ,
וַיִּוָּעֲצוּ לִתְפֹּשׂ אֶת-יֵשׁוּעַ בְּעָרְמָה וְלַהֲמִיתוֺ:
A radili se spolu, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
a uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí.
καὶ συνεβουλεύσαντο ι῞να τὸν ᾽Ιησου̑ν δόλω κρατήσωσιν καὶ α᾿ποκτείνωσιν
וֵאתמַלַכו עַל יֵשֻׁוע דַּבנֵכלָא נֵאחדֻּונָיהי ונֵקטלֻונָיהי׃
אַךְ אָמְרוּ: "לֹא בֶּחָג, שֶׁמָּא תִּהְיֶה מְהוּמָה בָּעָם."
אַךְ אָמְרוּ לֹא בֶחָג פֶּן-תִּתְעֹרֵר מְהוּמָה בָּעָם:
Ale pravili: Ne v den sváteční, aby nebyl rozbroj v lidu.
Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil.“
ε῎λεγον δέ μὴ ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ ι῞να μὴ θόρυβος γένηται ε᾿ν τω̑ λαω̑
וָאמרִין הוַו לָא בּעַדעִדָא דּלָא נֵהוֵא שׁגֻושׁיָא בּעַמָא סּ סּ׃
כְּשֶׁהָיָה יֵשׁוּעַ בְּבֵית עַנְיָה בְּבֵיתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן הַמְצֹרָע,
וַיְהִי בִּהְיוֺת יֵשׁוּעַ בְּבֵית-עַנְיָה בְּבֵית שִׁמְעוֺן הַמְּצֹרָע:
Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného, ([Marek 14:3-Marek 14:9; Jan 12:1-Jan 12:8])
του̑ δὲ ᾽Ιησου̑ γενομένου ε᾿ν Βηθανία ε᾿ν οι᾿κία Σίμωνος του̑ λεπρου̑
וכַד הוָא יֵשֻׁוע בּבֵית־עַניָא בּבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון גַּרבָּא׃
נִגְּשָׁה אֵלָיו אִשָּׁה שֶׁהֶחֱזִיקָה פַּךְ שֶׁמֶן וּבוֹ בֹּשֶׂם יָקָר מְאֹד וְיָצְקָה אוֹתוֹ עַל רֹאשׁוֹ בִּהְיוֹתוֹ מֵסֵב לְיַד הַשֻּׁלְחָן.
וַתָּבֹא אֵלָיו אִשָּׁה וּבְיָדָהּ צְלֹחִית שֶׁמֶן יְקַר-עֵרֶךְ מְאֹד וַתִּצֹּק עַל-רֹאשׁוֺ בִּמְסִבּוֺ:
Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu. ([Lukáš 7:37])
προση̑λθεν αυ᾿τω̑ γυνὴ ε῎χουσα α᾿λάβαστρον μύρου βαρυτίμου καὶ κατέχεεν ε᾿πὶ τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿του̑ α᾿νακειμένου
קֵרבַּת לֵה אַנתּתָא דִּאית עלֵיה שָׁטִיפתָּא דּמֵשׁחָא דּבֵסמָא סַגִּי דּמַיָא וַאשׁפַּעתָה עַל רִשֵׁה דּיֵשֻׁוע כַּד סמִיך׃ ס
כִּרְאוֹתָם זֹאת כָּעֲסוּ הַתַּלְמִידִים וְאָמְרוּ: "לָמָּה הַבִּזְבּוּז הַזֶּה?
וַיִּרְאוּ הַתַּלְמִידִים וַיִּחַר לָהֶם לֵאמֹר עַל-מֶה נִבְלַע הַשֶּׁמֶן הַזֶּה:
A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
Když to viděli učedníci, hněvali se: „Nač taková ztráta?
ι᾿δόντες δὲ οἱ μαθηταὶ η᾿γανάκτησαν λέγοντες ει᾿ς τί ἡ α᾿πὼλεια αυ῞τη
חזַו דֵּין תַּלמִידַוהי וֵאתבֵּאשׁ להֻון וֵאמַרו למָנָא אַבדָּנָא הָנָא׃
הֲלֹא אֶפְשָׁר הָיָה לִמְכֹּר אֶת זֶה בִּמְחִיר רַב וְלָתֵת לָעֲנִיִּים."
הֲלֹא טוֺב הָיָה לְתִתּוֺ בְכֶסֶף רָב וְלַחֲלֹק מִכְרוֺ לָעֲנִיִּים:
Nebo mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!“
ε᾿δύνατο γὰρ του̑το πραθη̑ναι πολλου̑ καὶ δοθη̑ναι πτωχοι̑ς
מֵשׁכַּח הוָא גֵּיר דּנֵזדַּבַּן הָנָא בּסַגִּי ונֵתִיהֵב למֵסכִּנֵא׃ ס
כְּשֶׁהִבְחִין בָּזֶה יֵשׁוּעַ, אָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ תָּצִיקוּ לָאִשָּׁה? הֲרֵי מַעֲשֶׂה טוֹב עָשְׂתָה לִי.
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תַּלְאוּ אֶת-הָאִשָּׁה הֲלֹא טוֺב גְּמָלָתְנִי:
A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
Ježíš to zpozoroval a řekl jim: „Proč trápíte tu ženu? Vykonala na mně dobrý skutek.
γνοὺς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί κόπους παρέχετε τη̑ γυναικί ε῎ργον γὰρ καλὸν η᾿ργάσατο ει᾿ς ε᾿μέ
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע וֵאמַר להֻון מָנָא מַלֵאין אנתֻּון לָה לַאנתּתָא עבָדָא שַׁפִּירָא עֵבדַּת לוָתי׃
הָעֲנִיִּים אִתְּכֶם תָּמִיד, אֲבָל אֲנִי, לֹא תָּמִיד אֲנִי אִתְּכֶם.
כִּי אֶת-הָעֲנִיִּים תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד וְאוֺתִי לֹא תִמְצְאוּ תָּמִיד לִפְנֵיכֶם:
Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Vždyť chudé(x) máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. (x) potřebné ([Deuteronomium 15:11])
πάντοτε γὰρ τοὺς πτωχοὺς ε῎χετε μεθ῾ ἑαυτω̑ν ε᾿μὲ δὲ ου᾿ πάντοτε ε῎χετε
בּכֻלזבַן גֵּיר מֵסכִּנֵא אִית לכֻון עַמכֻון לִי דֵּין לָא בּכֻלזבַן אִית לכֻון׃
וְהִיא כְּשֶׁיָּצְקָה אֶת שֶׁמֶן הַבֹּשֶׂם הַזֶּה עַל גּוּפִי עָשְׂתָה זֹאת בִּשְׁבִיל קְבוּרָתִי.
כִּי בַּאֲשֶׁר יָצְקָה הַשֶּׁמֶן הַזֶּה עַל-גְּוִיָּתִי הֵכִינָה אֹתִי לִקְבֻרָתִי:
Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu. ([Jan 19:40])
βαλου̑σα γὰρ αυ῞τη τὸ μύρον του̑το ε᾿πὶ του̑ σὼματός μου πρὸς τὸ ε᾿νταφιάσαι με ε᾿ποίησεν
הָדֵא דֵּין דַּארמיַת בֵּסמָא הָנָא עַל גֻּושׁמי אַיך דַּלמֵקבּרַני עֵבדַּת׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בְּכָל מָקוֹם שֶׁתֻּכְרַז הַבְּשׂוֹרָה הַזֹּאת, בְּכָל הָעוֹלָם, יְסֻפַּר גַּם מַה שֶּׁעָשְׂתָה הִיא, וְזֶה לְזִכְרָהּ."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם בְּכָל-מָקוֺם אֲשֶׁר תִּשָּׁמַע הַבְּשׂוֺרָה הַזֹּאת בְּכָל-הָאָרֶץ יְסֻפַּר גַּם אֲשֶׁר עָשְׂתָה הִיא לָהּ לְזִכָּרוֺן:
Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila.“
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞που ε᾿ὰν κηρυχθη̑ τὸ ευ᾿αγγέλιον του̑το ε᾿ν ο῞λω τω̑ κόσμω λαληθήσεται καὶ ο῍ ε᾿ποίησεν αυ῞τη ει᾿ς μνημόσυνον αυ᾿τη̑ς
וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּאיכָּא דּתֵתכּרֵז סבַרתי הָדֵא בּכֻלֵה עָלמָא נֵתמַלַל אָף מֵדֵּם דּעֵבדַּת הָדֵא לדֻוכרָנָה׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן הָלַךְ אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת שְׁמוֹ, אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים
אָז קָם אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר וּשְׁמוֺ יְהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת וַיֵּלֶךְ אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים:
Tedy odšed k předním kněžím {biskupům} jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím ([Marek 14:10-Marek 14:11; Lukáš 22:3-Lukáš 22:6; Jan 13:27-Jan 13:30 Matouš 10:4])
τότε πορευθεὶς ει῟ς τω̑ν δὼδεκα ὁ λεγόμενος ᾽Ιούδας ᾽Ισκαριὼτης πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς
הָידֵּין אֵזַל חַד מֵן תּרֵעסַר דּמֵתקרֵא יִהֻודָא סכַריֻוטָא לוָת רַבַּי־כָּהנֵא׃
וְאָמַר: "מָה אַתֶּם רוֹצִים לָתֵת לִי וַאֲנִי אֶמְסֹר אוֹתוֹ לָכֶם?" נָתְנוּ לוֹ שְׁלוֹשִׁים שִׁקְלֵי כֶּסֶף,
וַיֹּאמֶר מַה-תֹּאמְרוּ לָתֶת-לִי כִּי אַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיֶדְכֶם וַיִּשְׁקְלוּ-לוֺ שְׁלֹשִׁים כָּסֶף:
Řekl: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni odvážili jemu třidceti stříbrných.
a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím(y).“ Oni mu určili třicet stříbrných. (y) vydám (podobně i dále) ([Jan 11:57; Exodus 21:32; Zacharjáš 11:12])
ει῏πεν τί θέλετέ μοι δου̑ναι κα᾿γώ ὑμι̑ν παραδὼσω αυ᾿τόν οἱ δὲ ε῎στησαν αυ᾿τω̑ τριάκοντα α᾿ργύρια
וֵאמַר להֻון מָנָא צָבֵין אנתֻּון למֵתַּל לִי וֵאנָא מַשׁלֵם אנָא לֵה לכֻון ס הֵנֻון דֵּין אַקִימו לֵה תּלָתִין דּכֵספָּא׃
וּמֵאוֹתָהּ עֵת חִפֵּשׂ הִזְדַּמְּנוּת לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ.
וּמִן-הָעֵת הַהִיא בִּקֶּשׁ-לוֺ תֹּאֲנָה לְהַסְגִּיר אֹתוֺ:
A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
καὶ α᾿πὸ τότε ε᾿ζήτει ευ᾿καιρίαν ι῞να αυ᾿τὸν παραδω̑
ומֵן הָידֵּין בָּעֵא הוָא לֵה פֵּלעָא דּנַשׁלמִיוהי סס׃
בָּרִאשׁוֹן לְחַג הַמַּצּוֹת נִגְּשׁוּ הַתַּלְמִידִים אֶל יֵשׁוּעַ וְשָׁאֲלוּ: "הֵיכָן אַתָּה רוֹצֶה שֶׁנָּכִין לְךָ לֶאֱכֹל אֶת הַפֶּסַח?"
וְלִפְנֵי הָרִאשׁוֺן לְחַג הַמַּצּוֺת בָּאוּ הַתַּלְמִידִים לִפְנֵי יֵשׁוּעַ לֵאמֹר אֵיפֹה תִרְצֶה כִּי-נָכִין לְךׇ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři(z)?“ (z) ř: pascha ([Marek 14:12-Marek 14:17; Lukáš 22:7-Lukáš 22:14 Jan 13:1])
τη̑ δὲ πρὼτη τω̑ν α᾿ζύμων προση̑λθον οἱ μαθηταὶ τω̑ ᾽Ιησου̑ λέγοντες που̑ θέλεις ἑτοιμάσωμέν σοι φαγει̑ν τὸ πάσχα
בּיַומָא דֵּין קַדמָיָא דּפַטִירֵא קרֵבו תַּלמִידֵא לוָת יֵשֻׁוע וֵאמַרו לֵה אַיכָּא צָבֵא אַנתּ דַּנטַיֵב לָך דּתֵלעַס פֵּצחָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "לְכוּ הָעִירָה, אֶל פְּלוֹנִי וְאִמְרוּ לוֹ, 'כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ, עִתִּי קְרוֹבָה. אֶצְלְךָ אֶעֱשֶׂה אֶת הַפֶּסַח עִם תַּלְמִידַי'."
וַיֹּאמֶר לְכוּ הָעִירָה לִפְלֹנִי אַלְמֹנִי וְהִגַּדְתֶּם לוֺ כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ הֵן עִתִּי בָאָה וְהִנְנִי לָחֹג אֶת-חַג הַפֶּסַח עִם-תַּלְמִידַי בְּבֵיתֶךׇ:
On pak řekl: Jděte do města k jednomu, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka(a).“ (a) ř: pascha (tak i Matouš 26:19)
ὁ δὲ ει῏πεν ὑπάγετε ει᾿ς τὴν πόλιν πρὸς τὸν δει̑να καὶ ει῎πατε αυ᾿τω̑ ὁ διδάσκαλος λέγει ὁ καιρός μου ε᾿γγύς ε᾿στιν πρὸς σὲ ποιω̑ τὸ πάσχα μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν μου
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון זֵלו לַמדִינתָּא לוָת פּלָן וֵאמַרו לֵה רַבַּן אָמַר זַבני מטָא לֵה לוָתָך עָבֵד אנָא פֵּצחָא עַם תַּלמִידַי׃
הַתַּלְמִידִים עָשׂוּ כְּמִצְוַת יֵשׁוּעַ וְהֵכִינוּ אֶת הַפֶּסַח.
וַיַּעֲשׂוּ הַתַּלְמִידִים כַּאֲשֶׁר צִוָּה אֹתָם יֵשׁוּעַ וַיָּכִינוּ אֶת-הַפָּסַח:
I učinili učedlníci tak, jakž jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. ([Exodus 12:14-Exodus 12:20])
καὶ ε᾿ποίησαν οἱ μαθηταὶ ὡς συνέταξεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ἡτοίμασαν τὸ πάσχα
ותַלמִידַוהי עבַדו אַיכַּנָא דַּפקַד להֻון יֵשֻׁוע וטַיֵבו פֵּצחָא׃
בָּעֶרֶב הֵסֵב עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר,
וַיְהִי בָּעָרֶב וַיֵּשֶׁב בִּמְסִבּוֺ עִם-שְׁנֵים עָשָׂר:
A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
ο᾿ψίας δὲ γενομένης α᾿νέκειτο μετὰ τω̑ν δὼδεκα
וכַד הוָא רַמשָׁא סמִיך הוָא עַם תּרֵעסַר תַּלמִידַוהי׃ ס
וְכַאֲשֶׁר אָכְלוּ אָמַר: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּירֵנִי."
וּבְעוֺד הֵם אֹכְלִים וַיֹּאמַר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּיר אֹתִי:
A když jedli, řekl: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“ ([Marek 14:18-Marek 14:21; Lukáš 22:21-Lukáš 22:23; Jan 13:21-Jan 13:26])
καὶ ε᾿σθιόντων αυ᾿τω̑ν ει῏πεν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει῟ς ε᾿ξ ὑμω̑ν παραδὼσει με
וכַד לָעסִין אֵמַר אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּחַד מֵנכֻון מַשׁלֵם לִי׃ ס
הֵם הִתְעַצְּבוּ מְאֹד וְהֵחֵלּוּ אִישׁ אִישׁ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ: "זֶה אֲנִי, אֲדוֹנִי?"
וַיִּתְעַצְּבוּ אֶל-לִבָּם עַד-מְאֹד וַיָּחֵלּוּ לֵאמֹר לוֺ הַאֲנִי הוּא אֲדֹנִי:
I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“
καὶ λυπούμενοι σφόδρα η῎ρξαντο λέγειν αυ᾿τω̑ ει῟ς ε῞καστος μήτι ε᾿γὼ ει᾿μι κύριε
וכֵריַת להֻון טָב ושַׁרִיו למִאמַר לֵה חַד חַד מֵנהֻון למָא אֵנָא מָרי׃ ס
הֵשִׁיב וְאָמַר: "הַטּוֹבֵל אִתִּי אֶת יָדוֹ בַּקְּעָרָה הוּא יַסְגִּירֵנִי.
וַיַּעַן וַיֹּאמַר הַטֹּבֵל אֶת-יָדוֺ עִמִּי בַּקְּעָרָה הוּא הַמַּסְגִיר אֹתִי:
On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčívá se mnou rukou v mise, ten mne zradí.
On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. ([Žalmy 41:10])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν ὁ ε᾿μβάψας μετ῾ ε᾿μου̑ τὴν χει̑ρα ε᾿ν τω̑ τρυβλίω ου῟τός με παραδὼσει
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר מַן דּצָבַע אִידֵה עַמי בּלַגּתָא הֻו נַשׁלמַני׃
בֶּן־הָאָדָם אָמְנָם הוֹלֵךְ כַּכָּתוּב עָלָיו, אַךְ אוֹי לָאִישׁ אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֶת בֶּן־הָאָדָם. הָאִישׁ הַהוּא, מוּטָב הָיָה לוֹ אִלּוּלֵא נוֹלַד."
הֵן בֶּן-הָאָדָם הֹלֵךְ כַּכָּתוּב עָלָיו אַךְ אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֵת בֶּן-הָאָדָם בְּיַד מְבַקְשֵׁי נַפְשׁוֺ טוֺב הָיָה לָאִישׁ הַהוּא אִם-לֹא יָצָא מֵרָחֶם:
Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ ([Lukáš 24:25; Skutky apoštolské 17:3; 1 Korintským 15:3])
ὁ μὲν υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὑπάγει καθώς γέγραπται περὶ αυ᾿του̑ ου᾿αὶ δὲ τω̑ α᾿νθρὼπω ε᾿κείνω δι῾ ου῟ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται καλὸν η῟ν αυ᾿τω̑ ει᾿ ου᾿κ ε᾿γεννήθη ὁ α῎νθρωπος ε᾿κει̑νος
וַברֵה דּאנָשָׁא אָזֵל אַיכַּנָא דַּכתִיב עלַוהי וָי לֵה דֵּין לגַברָא הַו דּבִאידֵה בּרֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם פַּקָח הוָא לֵה לגַברָא הַו אֵלֻו לָא אֵתִילֵד׃ ס
הֵגִיב יְהוּדָה שֶׁהָיָה עָתִיד לְהַסְגִּירוֹ - וְשָׁאַל: "זֶה אֲנִי, רַבִּי?" הֵשִׁיב לוֹ: "אַתָּה אָמַרְתָּ."
וִיהוּדָה הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ עָנָה וְאָמַר הַאֲנִי הוּא רַבִּי וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַתָּה אָמָרְתָּ:
Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ᾽Ιούδας ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν ει῏πεν μήτι ε᾿γὼ ει᾿μι ῥαββί λέγει αυ᾿τω̑ σὺ ει῏πας
ענָא יִהֻודָא מַשׁלמָנָא וֵאמַר דַּלמָא אֵנָא הֻו רַבִּי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַנתּ אֵמַרתּ׃ ס
כַּאֲשֶׁר אָכְלוּ לָקַח יֵשׁוּעַ לֶחֶם, בֵּרֵךְ וּבָצַע וְנָתַן לַתַּלְמִידִים בְּאָמְרוֹ: "קְחוּ וְאִכְלוּ, זֶה גּוּפִי."
וּבְאָכְלָם וַיִּקַּח יֵשׁוּעַ אֶת-הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֵּן לַתַּלְמִידִים וַיֹּאמַר קְחוּ אִכְלוּ זֶה הוּא בְּשָׂרִי:
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ ([Marek 14:22-Marek 14:25; Lukáš 22:15-Lukáš 22:20; 1 Korintským 11:23-1 Korintským 11:26 Jan 6:54-Jan 6:58; 1 Korintským 10:16-1 Korintským 10:17])
ε᾿σθιόντων δὲ αυ᾿τω̑ν λαβών ὁ ᾽Ιησου̑ς α῎ρτον καὶ ευ᾿λογήσας ε῎κλασεν καὶ δοὺς τοι̑ς μαθηται̑ς ει῏πεν λάβετε φάγετε του̑τό ε᾿στιν τὸ σω̑μά μου
כַּד דֵּין לָעסִין שׁקַל יֵשֻׁוע לַחמָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי וֵאמַר סַבו אַכֻולו הָנַו פַּגרי׃ ס
לָקַח אֶת הַכּוֹס, בֵּרֵךְ וְנָתַן לָהֶם בְּאָמְרוֹ: "שְׁתוּ מִמֶּנָּה כֻּלְּכֶם,
וַיִּקַּח אֶת-הַכּוֺס וַיְבָרֶךְ וַיִּתֵּן לָהֶם לֵאמֹר שְׁתוּ כֻלְּכֶם מִמֶּנָּה:
A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Píte z toho všickni.
Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni.
καὶ λαβών ποτήριον καὶ ευ᾿χαριστήσας ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς λέγων πίετε ε᾿ξ αυ᾿του̑ πάντες
וַשׁקַל כָּסָא וַאודִּי ויַהב להֻון וֵאמַר סַבו אֵשׁתַּו מֵנֵה כֻּלכֻון׃
הַנִּשְׁפָּךְ בְּעַד רַבִּים לִסְלִיחַת חֲטָאִים.
כִּי זֶה הוּא דָמִי דַּם-הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה הַשָּׁפוּךְ בְּעַד רַבִּים לִסְלִיחַת חַטֹּאתָם:
Nebo to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje(b) smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. (b) var: + novou ([Exodus 24:8; Jeremjáš 31:31; Zacharjáš 9:11; Židům 9:20])
του̑το γάρ ε᾿στιν τὸ αι῟μά μου τη̑ς διαθήκης τὸ περὶ πολλω̑ν ε᾿κχυννόμενον ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν
הָנַו דֵּמי דּדִיַתִקִא חַדתָא דַּחלָף סַגִּיֵאא מֵתֵאשֵׁד לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא׃ ס
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, מֵעַתָּה לֹא אֶשְׁתֶּה מִפְּרִי הַגֶּפֶן הַזֶּה עַד אוֹתוֹ הַיּוֹם אֲשֶׁר אֶשְׁתֵּהוּ חָדָשׁ עִמָּכֶם בְּמַלְכוּת אָבִי."
וַאֲנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי מֵעַתָּה לֹא אֶשְׁתֶּה עוֺד מִפְּרִי הַגֶּפֶן הַזֶּה עַד הַיּוֺם הַהוּא אֲשֶׁר חָדָשׁ אֶשְׁתֵּהוּ עִמָּכֶם בְּמַלְכוּת אָבִי:
Ale pravímť vám, žeť nebudu píti od této chvíle z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce svého.
Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“
λέγω δὲ ὑμι̑ν ου᾿ μὴ πίω α᾿π῾ α῎ρτι ε᾿κ τούτου του̑ γενήματος τη̑ς α᾿μπέλου ε῞ως τη̑ς ἡμέρας ε᾿κείνης ο῞ταν αυ᾿τὸ πίνω μεθ῾ ὑμω̑ν καινὸν ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ πατρός μου
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּלָא אֵשׁתֵּא מֵן הָשָׁא מֵן הָנָא יַלדָּא דַּגפֵתָּא עדַמָא ליַומָא דּבֵה אֵשׁתֵּיוהי עַמכֻון חַדתָא בּמַלכֻּותֵה דָּאבי׃ ס
לְאַחַר שֶׁשָּׁרוּ אֶת הַהַלֵּל יָצְאוּ אֶל הַר הַזֵּיתִים.
וַיִּקְרְאוּ אֶת-הַהַלֵּל וַיֵּצְאוּ אֶל-הַר הַזֵּיתִים:
A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. ([Marek 14:26-Marek 14:31; Lukáš 22:31-Lukáš 22:34; Jan 13:36-Jan 13:38 Žalmy 113:1-Žalmy 113:9 a další; Lukáš 22:39; Jan 18:1])
καὶ ὑμνήσαντες ε᾿ξη̑λθον ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν
ושַׁבַּחו וַנפַקו לטֻור זַיתֵּא׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אַתֶּם כֻּלְּכֶם תִּכָּשְׁלוּ בִּגְלָלִי הַלַּיְלָה, שֶׁהֲרֵי כָּתוּב, 'אַכֶּה אֶת־הָרֹעֶה וּתְפוּצֶין הַצֹּאן.'
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֵן כֻּלְּכֶם תִּכָּשְׁלוּ בִי בַּלַּיְלָה הַזֶּה כִּי כָּתוּב אַכֶּה אֶת-הָרֹעֶה וּתְפוּצֶיןָ הַצֹּאן:
Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘ ([Zacharjáš 13:7; Jan 16:32])
τότε λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πάντες ὑμει̑ς σκανδαλισθήσεσθε ε᾿ν ε᾿μοὶ ε᾿ν τη̑ νυκτὶ ταύτη γέγραπται γάρ πατάξω τὸν ποιμένα καὶ διασκορπισθήσονται τὰ πρόβατα τη̑ς ποίμνης
הָידֵּין אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע אַנתֻּון כֻּלכֻון תֵּתכַּשׁלֻון בִּי בּהָנָא לִליָא כּתִיב גֵּיר דֵּאמחֵא לרָעיָא ונֵתבַּדּרֻון עֵרבֵּא דּעָנֵה׃
אֲבָל אַחֲרֵי שֶׁאָקוּם אֵלֵךְ לִפְנֵיכֶם לַגָּלִיל."
וְאַחֲרֵי תְקוּמָתִי מִן-הַמֵּתִים אֵלֵךְ לִפְנֵיכֶם הַגָּלִילָה:
Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje.“ ([Matouš 28:7])
μετὰ δὲ τὸ ε᾿γερθη̑ναί με προάξω ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
מֵן בָּתַר דּקָאֵם אנָא דֵּין קָדֵם אנָא לכֻון לַגלִילָא׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ כֵּיפָא וְאָמַר: "אִם הַכֹּל יִכָּשְׁלוּ בִּגְלָלְךָ, אֲנִי לְעוֹלָם לֹא אֶכָּשֵׁל!"
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַף אִם-כֻּלָּם יִכָּשְׁלוּ בְךׇ אֲנִי לֹא אֶכָּשֵׁל לְעוֺלָם:
Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
Na to mu řekl Petr: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ Πέτρος ει῏πεν αυ᾿τω̑ ει᾿ πάντες σκανδαλισθήσονται ε᾿ν σοί ε᾿γώ ου᾿δέποτε σκανδαλισθήσομαι
ענָא כִּאפָא וֵאמַר לֵה אָפֵן כֻּלנָשׁ נֵתכּשֵׁל בָּך אֵנָא מתֻום לָא אֵתכּשֵׁל בָּך׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לְךָ כִּי בַּלַּיְלָה הַזֶּה, בְּטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגוֹל, שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ כִּי בַּלַּיְלָה הַזֶּה טֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
Řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τι ε᾿ν ταύτη τη̑ νυκτὶ πρὶν α᾿λέκτορα φωνη̑σαι τρὶς α᾿παρνήση με
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לָך דַּבהָנָא לִליָא קדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תּלָת זַבנִין תֵּכפֻּור בִּי׃
אָמַר כֵּיפָא: "גַּם אִם עָלַי לָמוּת אִתְּךָ לֹא אֶתְכַּחֵשׁ לְךָ!". וְכֵן אָמְרוּ כָּל הַתַּלְמִידִים.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶּטְרוֺס אַף אִם-יִהְיֶה עָלַי לָמוּת אִתְּךׇ כַּחַשׁ לֹא אֲכַחֶשׁ-בָּךְ וְכֵן דִּבְּרוּ גַּם כָּל-הַתַּלְמִידִים:
Dí jemu Petr: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoli nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
Petr prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Podobně mluvili všichni učedníci.
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Πέτρος κα῍ν δέη με σὺν σοὶ α᾿ποθανει̑ν ου᾿ μή σε α᾿παρνήσομαι ὁμοίως καὶ πάντες οἱ μαθηταὶ ει῏παν
אָמַר לֵה כִּאפָא אֵן נֵהוֵא לִי לַממָת עַמָך לָא אֵכפֻּור בָּך והָכוָת אָף כֻּלהֻון תַּלמִידֵא אֵמַרו סס׃
אַחֲרֵי כֵן בָּא אִתָּם יֵשׁוּעַ אֶל מָקוֹם הַנִּקְרָא גַּת שְׁמָנִים וְאָמַר אֶל הַתַּלְמִידִים: "שְׁבוּ לָכֶם פֹּה עַד שֶׁאֵלֵךְ לְשָׁם וְאֶתְפַּלֵּל."
וְאַחֲרֵי-כֵן בָּא יֵשׁוּעַ עִמָּהֶם אֶל-הַמָּקוֺם הַנִּקְרָא גַּת-שְׁמֵנָה וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו שְׁבוּ-לָכֶם פֹּה עַד-כִּי אֵלֵךְ וְהִתְפַּלַּלְתִּי שָׁמָּה:
Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil.“ ([Marek 14:32-Marek 14:42; Lukáš 22:40-Lukáš 22:46])
τότε ε῎ρχεται μετ῾ αυ᾿τω̑ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς χωρίον λεγόμενον Γεθσημανί καὶ λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς καθίσατε αυ᾿του̑ ε῞ως ου῟ α᾿πελθών ε᾿κει̑ προσεύξωμαι
הָידֵּין אֵתָא עַמהֻון יֵשֻׁוע לדֻוכּתָא דּמֵתקַריָא גֵּדּסִמַן וֵאמַר לתַלמִידַוהי תֵּבו הָרכָּא עַד אִזַל אֵצַלֵא׃
הוּא לָקַח אִתּוֹ אֶת כֵּיפָא וְאֶת שְׁנֵי בְּנֵי זַבְדַּי וְהֵחֵל מִתְמַלֵּא עֶצֶב וּמוּעָקָה.
וַיִּקַּח אִתּוֺ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-שְׁנֵי בְנֵי זַבְדִּי וַיָּחֶל לְהִתְיַפֵּחַ וּלְהִשּׁוֺמֵם:
A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. ([Matouš 17:1])
καὶ παραλαβών τὸν Πέτρον καὶ τοὺς δύο υἱοὺς Ζεβεδαίου η῎ρξατο λυπει̑σθαι καὶ α᾿δημονει̑ν
וַדבַר לכִאפָא ולַתרַיהֻון בּנַי זַבדַי ושַׁרִי למֵתכּמָרֻו וַלמֵתעָקֻו׃
אָמַר לָהֶם: "נַפְשִׁי מָרָה עָלַי עַד מָוֶת, הִשָּׁאֲרוּ פֹּה וֶהֱיוּ עֵרִים אִתִּי."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַפְשִׁי מָרָה-לִי מְאֹד עַד-מָוֶת עִמְדוּ בָזֶה וְשִׁקְדוּ עִמִּי:
Tedy dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto, a bděte se mnou.
Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“ ([Matouš 24:42; Žalmy 42:6])
τότε λέγει αυ᾿τοι̑ς περίλυπός ε᾿στιν ἡ ψυχή μου ε῞ως θανάτου μείνατε ω῟δε καὶ γρηγορει̑τε μετ῾ ε᾿μου̑
וֵאמַר להֻון כַּריָא הי לָה לנַפשׁי עדַמָא למַותָּא קַוַו לִי הָרכָּא וַשׁהַרו עַמי׃ ס
אָז הָלַךְ מְעַט הָלְאָה, נָפַל עַל פָּנָיו וְהִתְפַּלֵּל בְּאָמְרוֹ: "אָבִי, אִם אֶפְשָׁר הַדָּבָר, הַעֲבֵר נָא מִמֶּנִּי אֶת הַכּוֹס הַזֹּאת, אַךְ לֹא כִּרְצוֹנִי אֲנִי כִּי אִם כִּרְצוֹנְךָ אַתָּה."
וַיַּעֲבֹר הָלְאָה מְעַט-מִזְעָר וַיִּפֹּל עַל-פָּנָיו וַיִּתְפַּלֵּל וַיֹּאמַר אָבִי אִם-יִתָּכֵן הַדָּבָר תַּעֲבָר-נָא הַכּוֺס הַזֹּאת מֵעָלַי אַךְ לֹא כִרְצוֺנִי כִּי אִם-כַּאֲשֶׁר רָצִיתָ אָתָּה:
A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. A však ne jakž já chci, ale jakž ty.
Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“
καὶ προελθών μικρὸν ε῎πεσεν ε᾿πὶ πρόσωπον αυ᾿του̑ προσευχόμενος καὶ λέγων πάτερ μου ει᾿ δυνατόν ε᾿στιν παρελθάτω α᾿π῾ ε᾿μου̑ τὸ ποτήριον του̑το πλὴν ου᾿χ ὡς ε᾿γώ θέλω α᾿λλ῾ ὡς σύ
וַפרַק קַלִיל וַנפַל עַל אַפַּוהי וַמצַלֵא הוָא וָאמַר אָבי אֵן מֵשׁכּחָא נֵעבּרַני כָּסָא הָנָא בּרַם לָא אַיך דֵּאנָא צָבֵא אנָא אֵלָא אַיך דַּאנתּ׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן בָּא אֶל הַתַּלְמִידִים וּמְצָאָם יְשֵׁנִים. אָמַר אֶל כֵּיפָא: "וּבְכֵן לֹא יְכָלְתֶּם לְהִשָּׁאֵר עֵרִים אִתִּי שָׁעָה אַחַת?
וַיָּבֹא אֶל-הַתַּלְמִידִים וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים וַיֹּאמֶר אֶל-פֶּטְרוֺס הַאִם לֹא-הָיָה לְאֵל יֶדְכֶם לִשְׁקֹד עִמִּי שָׁעָה אֶחָת:
I přišel k učedlníkům a nalezl je, a oni spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?
καὶ ε῎ρχεται πρὸς τοὺς μαθητὰς καὶ εὑρίσκει αυ᾿τοὺς καθεύδοντας καὶ λέγει τω̑ Πέτρω ου῞τως ου᾿κ ι᾿σχύσατε μίαν ω῞ραν γρηγορη̑σαι μετ῾ ε᾿μου̑
וֵאתָא לוָת תַּלמִידַוהי וֵאשׁכַּח אֵנֻון כַּד דַּמכִּין וֵאמַר לכִאפָא הָכַנָא לָא אֵשׁכַּחתֻּון חדָא שָׁעָא דּתֵשׁהרֻון עַמי׃
הֱיוּ עֵרִים וְהִתְפַּלְּלוּ כְּדֵי שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן. אָמְנָם הָרוּחַ חֲפֵצָה, אֲבָל הַבָּשָׂר חָלָשׁ."
שִׁקְדוּ וְהִתְפַּלְּלוּ פֶּן-תָּבֹאוּ לְמַסָּה הֵן הָרוּחַ חֲפֵצָה אַךְ הַבָּשָׂר רָפֶה:
Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“
γρηγορει̑τε καὶ προσεύχεσθε ι῞να μὴ ει᾿σέλθητε ει᾿ς πειρασμόν τὸ μὲν πνευ̑μα πρόθυμον ἡ δὲ σὰρξ α᾿σθενής
אֵתּתּעִירו וצַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא רֻוחָא מטַיבָא פַּגרָא דֵּין כּרִיה׃ ס
הָלַךְ שֵׁנִית וְהִתְפַּלֵּל בְּאָמְרוֹ: "אָבִי, אִם אִי אֶפְשָׁר שֶׁהַכּוֹס תַּעֲבֹר מִבְּלִי שֶׁאֶשְׁתֶּה אוֹתָהּ, יְהִי נָא כִּרְצוֹנְךָ."
וַיּוֺסֶף וַיֵּלֶךְ-לוֺ שֵׁנִית וַיִּתְפַּלֵּל וַיֹּאמַר אָבִי אִם זֹאת לֹא תִתָּכֵן לַעֲבֹר בִּלְתִּי אִם-שָׁתִיתִי אוֺתָהּ יֵעָשֶׂה רְצוֺנֶךׇ:
Opět podruhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.“
πάλιν ε᾿κ δευτέρου α᾿πελθών προσηύξατο λέγων πάτερ μου ει᾿ ου᾿ δύναται του̑το παρελθει̑ν ε᾿ὰν μὴ αυ᾿τὸ πίω γενηθήτω τὸ θέλημά σου
תֻּוב אֵזַל דּתַרתֵּין זַבנִין צַלִי וֵאמַר אָבי אֵן לָא מֵשׁכַּח הָנָא כָּסָא דּנֵעבַּר אֵלָא אֵן אֵשׁתִּיתֵה נֵהוֵא צֵביָנָך׃ ס
הוּא חָזַר וְשׁוּב מָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים, כִּי עֵינֵיהֶם הָיוּ כְּבֵדוֹת.
וַיּוֺסֶף וַיָּשָׁב וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים עוֺד כִּי עֵינֵיהֶם הָיוּ כְּבֵדוֺת:
I přišed, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.
καὶ ε᾿λθών πάλιν ευ῟ρεν αυ᾿τοὺς καθεύδοντας η῟σαν γὰρ αυ᾿τω̑ν οἱ ο᾿φθαλμοὶ βεβαρημένοι
וֵאתָא תֻּוב אֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד דַּמכִּין עַינַיהֻון גֵּיר יַקִירָן הוַי׃
עוֹד פַּעַם עָזַב אוֹתָם וְהָלַךְ לְהִתְפַּלֵּל בַּשְּׁלִישִׁית בְּאָמְרוֹ שׁוּב אֶת אוֹתָן הַמִּלִּים.
וַיַּעֲזֹב אֹתָם וַיֵּלֶךְ עוֺד וַיִּתְפַּלֵּל שְׁלִישִׁית וַיְדַבֵּר כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה:
A nechav jich, opět odšel, a modlil se potřetí, touž řeč říkaje.
Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.
καὶ α᾿φεὶς αυ᾿τοὺς πάλιν α᾿πελθών προσηύξατο ε᾿κ τρίτου τὸν αυ᾿τὸν λόγον ει᾿πών πάλιν
וַשׁבַק אֵנֻון וֵאזַל תֻּוב צַלִי דַּתלָת זַבנִין ולָה למֵלתָא אֵמַר׃
אַחֲרֵי כֵן בָּא אֶל הַתַּלְמִידִים וְאָמַר לָהֶם: "עוֹדְכֶם יְשֵׁנִים וְנָחִים? הִנֵּה בָּאָה הַשָּׁעָה וּבֶן־הָאָדָם יִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים חוֹטְאִים.
אָז שָׁב אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ שֵׁנָה לְעֵינֵיכֶם וּמְנוּחָה הִנֵּה בָּאָה הַשָּׁעָה וּבֶן-הָאָדָם נִסְגַּר בִּידֵי חַטָּאִים:
Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Potom přišel k učedníkům a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte?(c) Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. (c) Teď už spěte a odpočívejte. ([Žalmy 78:61])
τότε ε῎ρχεται πρὸς τοὺς μαθητὰς καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς καθεύδετε τὸ λοιπὸν καὶ α᾿ναπαύεσθε ι᾿δοὺ η῎γγικεν ἡ ω῞ρα καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται ει᾿ς χει̑ρας ἁμαρτωλω̑ν
הָידֵּין אֵתָא לוָת תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון דּמַכו מֵכִּיל וֵאתּתּנִיחו הָא מטָת שָׁעתָא וַברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם בִּאידַיהֻון דּחַטָיֵא׃
קוּמוּ וְנֵלֵךְ. הִנֵּה מִתְקָרֵב הַמַּסְגִּיר אוֹתִי!"
קוּמוּ וְנֵלֵכָה הִנֵּה הַמַּסְגִּיר אֹתִי הֹלֵךְ וְקָרֵב:
Vstaňtež, poďme. Aj, přiblížil se ten, kterýž mne zrazuje.
Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
ε᾿γείρεσθε α῎γωμεν ι᾿δοὺ η῎γγικεν ὁ παραδιδούς με
קֻומו נִאזַל הָא מטָא הַו דּמַשׁלֵם לִי׃ ס
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה בָּא יְהוּדָה, אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, וְאִתּוֹ הָמוֹן רַב, מֵאֵת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִקְנֵי הָעָם, בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת.
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה יְהוּדָה אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר בָּא וְעִמּוֺ הָמוֺן-רַב בַּחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת מֵאֵת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִקְנֵי הָעָם:
A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a starších lidu.
Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi. ([Marek 14:43-Marek 14:52; Lukáš 22:47-Lukáš 22:53; Jan 18:2-Jan 18:12])
καὶ ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ι᾿δοὺ ᾽Ιούδας ει῟ς τω̑ν δὼδεκα η῟λθεν καὶ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎χλος πολὺς μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων α᾿πὸ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ πρεσβυτέρων του̑ λαου̑
ועַד הֻו ממַלֵל הָא יִהֻודָא מַשׁלמָנָא חַד מֵן תּרֵעסַרתָּא אֵתָא וכֵנשָׁא עַמֵה סַגִּיָאא עַם סַפסִרֵא וחֻוטרֵא מֵן לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא דּעַמָא׃ ס
הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הִקְדִּים לָתֵת סִימָן בְּאָמְרוֹ: "מִי שֶׁאֶתֵּן לוֹ נְשִׁיקָה זֶה הוּא; תִּפְסוּ אוֹתוֹ."
וְהַמַּסְגִּיר אֹתוֺ נָתַן לָהֶם אוֺת לֵאמֹר הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲנַשֶּׁק-לוֺ זֶה הוּא תִּפְשׂוּ אֹתוֺ:
Ten pak, kterýž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhokoli políbím, ten jest; držtež jej.
Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: „Koho políbím, ten to je; toho zatkněte.“
ὁ δὲ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς σημει̑ον λέγων ο῍ν α῍ν φιλήσω αυ᾿τός ε᾿στιν κρατήσατε αυ᾿τόν
ויַהב הוָא להֻון אָתָא יִהֻודָא מַשׁלמָנָא וֵאמַר להַו דּנָשֵׁק אנָא הֻויֻו לֵה אַחֻודו׃ ס
מִיָּד נִגַּשׁ אֶל יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "שָׁלוֹם, רַבִּי", וְנִשֵּׁק אוֹתוֹ.
וַיְמַהֵר וַיִּגַּשׁ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר הֲשָׁלוֺם לְךׇ רַבִּי וַיִּשָּׁקֵהוּ:
A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Mistře,“ a políbil ho.
καὶ ευ᾿θέως προσελθών τω̑ ᾽Ιησου̑ ει῏πεν χαι̑ρε ῥαββί καὶ κατεφίλησεν αυ᾿τόν
ומֵחדָא קרֵב לוָת יֵשֻׁוע וֵאמַר שׁלָם רַבִּי ונַשׁקֵה׃ ס
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "חָבֵר, לְשֵׁם מָה אַתָּה כָּאן?" אָז נִגְּשׁוּ אֶל יֵשׁוּעַ, אָחֲזוּ בּוֹ בִּידֵיהֶם וְעָצְרוּ אוֹתוֹ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ רֵעִי עַל-מֶה בָּאתָ וְהֵם נָפְלוּ עַל-יֵשׁוּעַ וַיִּשְׁלְחוּ בּוֺ אֶת-יְדֵיהֶם וַיִּתְפְּשֻׂהוּ:
Ale Ježíš řekl jemu: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili, a ruce vztáhli na Ježíše, a jali ho.
Ježíš mu odpověděl: „Příteli, konej svůj úkol!(d)“ Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho. (d) pro tohle jsi tu?
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ἑται̑ρε ε᾿φ῾ ο῍ πάρει τότε προσελθόντες ε᾿πέβαλον τὰς χει̑ρας ε᾿πὶ τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿κράτησαν αυ᾿τόν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה עַל הָי דֵּאתַיתּ חַברי ס הָידֵּין אֵתקַרַבו וַארמִיו אִידַיהֻון עַל יֵשֻׁוע וַאחדֻּוהי׃ ס
אֶחָד מֵהָאֲנָשִׁים שֶׁהָיוּ עִם יֵשׁוּעַ שָׁלַח יָדוֹ וְשָׁלַף אֶת חַרְבּוֹ, וּבְהַכּוֹתוֹ אֶת עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל קִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ.
וְהִנֵּה אֶחָד מֵאַנְשֵׁי יֵשׁוּעַ שָׁלַח אֶת-יָדוֺ וַיִּשְׁלֹף אֶת-חַרְבּוֺ וַיַּךְ אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֵּץ אֶת-אָזְנוֺ:
A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, uťal ucho jeho.
Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
καὶ ι᾿δοὺ ει῟ς τω̑ν μετὰ ᾽Ιησου̑ ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα α᾿πέσπασεν τὴν μάχαιραν αυ᾿του̑ καὶ πατάξας τὸν δου̑λον του̑ α᾿ρχιερέως α᾿φει̑λεν αυ᾿του̑ τὸ ω᾿τίον
והָא חַד מֵן הָנֻון דּעַם יֵשֻׁוע אַושֵׁט אִידֵה וַשׁמַט סַפסִרָא וַמחָיהי לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושַׁקלָה אֵדנֵה׃ ס
אָמַר אֵלָיו יֵשׁוּעַ: "הָשֵׁב אֶת חַרְבְּךָ אֶל מְקוֹמָהּ, כִּי כָּל הָאוֹחֲזִים בַּחֶרֶב, בַּחֶרֶב יֹאבְדוּ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הָשֵׁב חַרְבְּךׇ אֶל-מְקוֺמָהּ כִּי כָּל-תֹּפְשֵׂי חֶרֶב בַּחֶרֶב יֹאבֵידוּ:
Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
Ježíš mu řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. ([Genesis 9:6; Zjevení Janovo 13:10])
τότε λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿πόστρεψον τὴν μάχαιράν σου ει᾿ς τὸν τόπον αυ᾿τη̑ς πάντες γὰρ οἱ λαβόντες μάχαιραν ε᾿ν μαχαίρη α᾿πολου̑νται
הָידֵּין אֵמַר לֵה יֵשֻׁוע אַהפֵּך סַפסִרָא לדֻוכּתָה כֻּלהֻון גֵּיר הָנֻון דַּנסַבו סַיפֵא בּסַיפֵא נמֻותֻון׃
שֶׁמָּא חוֹשֵׁב אַתָּה שֶׁאֵינֶנִּי יָכוֹל לְבַקֵּשׁ מֵאָבִי וּמִיָּד יַמְצִיא לִי יוֹתֵר מִשְּׁנֵים־עָשָׂר לִגְיוֹנוֹת מַלְאָכִים?
אוֺ הֲתֹאמַר בְּלִבְּךׇ כִּי לֹא אוּכַל לִשְׁאֹל מֵאֵת אָבִי אֲשֶׁר יִשְׁלַח לִי גַּם-עַתָּה רַב מִשְּׁנֵים עָשָׂר גְּדוּדִים מַלְאָכִים:
Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů.
Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi(e) ihned víc než dvanáct legií andělů? (e) var: + sem
η῍ δοκει̑ς ο῞τι ου᾿ δύναμαι παρακαλέσαι τὸν πατέρα μου καὶ παραστήσει μοι α῎ρτι πλείω δὼδεκα λεγιω̑νας α᾿γγέλων
אַו סָבַר אַנתּ דּלָא מֵשׁכַּח אנָא דֵּאבעֵא מֵן אָבי וַנקִים לִי הָשָׁא יַתִּיר מֵן תַּרתַּעֵסרֵא לֵגיֻונִין דּמַלַאכֵא׃
אֲבָל כֵּיצַד יִתְקַיְּמוּ דִּבְרֵי הַכְּתוּבִים שֶׁכָּךְ צָרִיךְ לִהְיוֹת?"
אֲבָל אֵיךְ יִכֹּנוּ הַכְּתוּבִים כִּי כָל-אֵלֶּה תִּקְרֶאנָה:
Kterakž by se pak naplnila písma, svědčící, že tak musí býti?
Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?“
πω̑ς ου῏ν πληρωθω̑σιν αἱ γραφαὶ ο῞τι ου῞τως δει̑ γενέσθαι
אַיכַּנָא הָכִיל נֵתמַלֻון כּתָבֵא דּהָכַנָא וָלֵא דּנֵהוֵא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל הֶהָמוֹן: "כְּמוֹ עַל שׁוֹדֵד יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת לִתְפֹּס אוֹתִי. הֲרֵי יוֹם יוֹם יָשַׁבְתִּי בַּמִּקְדָּשׁ וְלִמַּדְתִּי וְלֹא שְׁלַחְתֶּם יָד לִתְפֹּס אוֹתִי.
בָּעֵת הַהִיא אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל-הֲמוֺן הָעָם הֲבַחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת בָּאתֶם לִתְפֹּשׂ אֹתִי כְּפָרִיץ וְיוֺם יוֺם יָשַׁבְתִּי לְהוֺרֹת לָכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלֹא שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד:
V tu hodinu řekl Ježíš zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
V té hodině řekl Ježíš zástupům: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. ([Lukáš 19:47; Jan 18:20])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς ο῎χλοις ὡς ε᾿πὶ ληστὴν ε᾿ξήλθατε μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων συλλαβει̑ν με καθ῾ ἡμέραν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ε᾿καθεζόμην διδάσκων καὶ ου᾿κ ε᾿κρατήσατέ με
בּהָי שָׁעתָא אֵמַר יֵשֻׁוע לכֵנשֵׁא אַיך דּעַל גַּיָסָא נפַקתֻּון בּסַפסִרֵא וַבחֻוטרֵא דּתֵאחדֻּונָני כֻּליֻום לוָתכֻון בּהַיכּלָא יָתֵב הוִית ומַלֵף ולָא אֵחַדּתֻּונָני׃ ס
אַךְ כָּל זֶה קָרָה לְמַעַן יִתְקַיְּמוּ כִּתְבֵי הַנְּבִיאִים." אָז עֲזָבוּהוּ כָּל תַּלְמִידָיו וּבָרְחוּ.
אֲבָל כָּל-זֹאת הָיְתָה לְמַלֹּאת אֶת-כִּתְבֵי הַנְּבִיאִים אָז עָזְבוּ אֹתוֺ תַלְמִידָו כֻּלָּם וַיָּנֻסוּ:
Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci.“ A tu ho všichni učedníci opustili a utekli. ([Zacharjáš 13:7; Matouš 26:31])
του̑το δὲ ο῞λον γέγονεν ι῞να πληρωθω̑σιν αἱ γραφαὶ τω̑ν προφητω̑ν τότε οἱ μαθηταὶ πάντες α᾿φέντες αυ᾿τὸν ε῎φυγον
הָדֵא דֵּין דַּהוָת דּנֵתמַלֻון כּתָבֵא דַּנבִיֵא ס הָידֵּין תַּלמִידֵא כֻּלהֻון שַׁבקֻוהי וַערַקו ׃ ס
הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר עָצְרוּ אֶת יֵשׁוּעַ הוֹלִיכוּהוּ אֶל קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְשָׁם נִקְהֲלוּ הַסּוֹפְרִים וְהַזְּקֵנִים.
וְתֹפְשֵׂי יֵשׁוּעַ הוֺלִיכוּ אֹתוֺ אֶל-קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל אֲשֶׁר בְּבֵיתוֺ נִקְהֲלוּ הַסּוֺפְרִים וְהַזְּקֵנִים:
A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}, kdež zákonníci a starší byli se sešli.
Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. ([Marek 14:53-Marek 14:65; Lukáš 22:54-Lukáš 22:55 Lukáš 22:63-Lukáš 22:71; Jan 18:13-Jan 18:24])
οἱ δὲ κρατήσαντες τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πήγαγον πρὸς Καιάφαν τὸν α᾿ρχιερέα ο῞που οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι συνήχθησαν
והָנֻון דַּאחדֻּוהי ליֵשֻׁוע אַובּלֻוהי לוָת קַיָפָא רַבּ־כָּהנֵא אַיכָּא דּסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא כּנִישִׁין הוַו׃ ס
כֵּיפָא הָלַךְ אַחֲרָיו בְּמֶרְחָק מָה וּכְשֶׁהִגִּיעַ לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל נִכְנַס פְּנִימָה וְיָשַׁב עִם הַמְשָׁרְתִים לִרְאוֹת מַה יִּהְיֶה הַסּוֹף.
וּפֶטְרוֺס הָלַךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֺק עַד-לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיָּבוֺא וַיֵּשֶׁב שָׁם עִם-הַמְשָׁרְתִים לִרְאוֺת אֵיךְ יִפֹּל דָּבָר:
Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze {biskupovy}. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl konec.
Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.
ὁ δὲ Πέτρος η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ α᾿πὸ μακρόθεν ε῞ως τη̑ς αυ᾿λη̑ς του̑ α᾿ρχιερέως καὶ ει᾿σελθών ε῎σω ε᾿κάθητο μετὰ τω̑ν ὑπηρετω̑ν ι᾿δει̑ν τὸ τέλος
שֵׁמעֻון דֵּין כִּאפָא אָזֵל הוָא בָּתרֵה מֵן רֻוחקָא עדַמָא לדָרתֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ועַל יִתֵב לגַו עַם דַּחשֵׁא דּנֵחזֵא חַרתָא סּ סּ׃
אָז חִפְּשׂוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְכָל הַסַּנְהֶדְרִין עֵדוּת שֶׁקֶר עַל יֵשׁוּעַ כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ,
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים וְכָל-הַסַּנְהֶדְרִין בִּקְשׁוּ עֵדוּת שֶׁקֶר עַל-יֵשׁוּעַ לַהֲמִיתוֺ וְלֹא מָצָאוּ:
Přední pak kněží {biskupové} a starší i všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
Velekněží(f) a celá rada(g) hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. (f) var: + starší (g) ř: synedrion
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς καὶ τὸ συνέδριον ο῞λον ε᾿ζήτουν ψευδομαρτυρίαν κατὰ του̑ ᾽Ιησου̑ ο῞πως αυ᾿τὸν θανατὼσωσιν
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וקַשִׁישֵׁא וַכנֻושׁתָּא כֻּלָה בָּעֵין הוַו עַל יֵשֻׁוע סָהדֵּא אַיך דַּנמִיתֻונָיהי׃
אַךְ לֹא מָצְאוּ, אַף שֶׁבָּאוּ לְשָׁם עֵדֵי שֶׁקֶר רַבִּים. אַחֲרֵי כֵן נִגְּשׁוּ שְׁנֵי עֵדֵי שֶׁקֶר וְאָמְרוּ,
וְאַף כִּי עֵדֵי-שֶׁקֶר רַבִּים בָּאוּ שָׁם לֹא מָצָאוּ וְאַחֲרֵי-כֵן נִגְּשׁוּ שְׁנָיִם עֵדֵי-שֶׁקֶר:
Ale nenalezli. Ani, když mnozí falešní svědkové předstupovali, nic nenalezli. Naposledy pak přišedše dva falešní svědkové,
Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva
καὶ ου᾿χ ευ῟ρον πολλω̑ν προσελθόντων ψευδομαρτύρων υ῞στερον δὲ προσελθόντες δύο
ולָא אֵשׁכַּחו וֵאתַו סַגִּיֵאא סָהדֵּא דּשֻׁוקרָא אחרָיַת דֵּין קרֵבו תּרֵין׃
"זֶה אָמַר, 'אֲנִי יָכוֹל לַהֲרֹס אֶת הֵיכַל הָאֱלֹהִים וּבִשְׁלוֹשָׁה יָמִים לִבְנוֹת אוֹתוֹ'."
וַיַּעֲנוּ כִּי זֶה אָמַר יָדִי רָב לִי לַהֲרֹס אֶת-הֵיכַל הָאֱלֹהִים וְלִבְנוֺתוֺ בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים:
Řekli: Tento pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží, a ve třech dnech jej ustavěti.
a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“ ([Jan 2:19; Skutky apoštolské 6:14])
ει῏παν ου῟τος ε῎φη δύναμαι καταλυ̑σαι τὸν ναὸν του̑ θεου̑ καὶ διὰ τριω̑ν ἡμερω̑ν οι᾿κοδομη̑σαι
וָאמרִין הָנָא אֵמַר דּמֵשׁכַּח אנָא דֵּאשׁרֵא הַיכּלָא דַּאלָהָא ולַתלָתָא יַומִין אֵבנֵיוהי׃
קָם הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אֵינְךָ מֵשִׁיב דָּבָר עַל מַה שֶּׁאֵלֶּה מְעִידִים נֶגְדְּךָ?"
וַיָּקָם הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֲלֹא תַעֲנֶה דָבָר מָשׂתגה-זֹּאת הֵעִידוּ בְךׇ אֵלֶּה:
A povstav nejvyšší kněz {biskup}, řekl jemu: Nic neodpovídáš, co tito proti tobě svědčí?
Tu velekněz vstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“
καὶ α᾿ναστὰς ὁ α᾿ρχιερεὺς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ου᾿δὲν α᾿ποκρίνη τί ου῟τοί σου καταμαρτυρου̑σιν
וקָם רַבּ־כָּהנֵא וֵאמַר לֵה לָא מֵדֵּם מפַנֵא אַנתּ פֵּתגָמָא מָנָא מַסהדִין עלַיךְּ הָלֵין׃
אוּלָם יֵשׁוּעַ שָׁתַק. אָמַר אֵלָיו הַכֹּהֵן הַגָדוֹל: "אֲנִי מַשְׁבִּיעַ אוֹתְךָ בֵּאלֹהִים חַיִּים שֶׁתֹּאמַר לָנוּ אִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הָאֱלֹהִים?"
וַיִּדֹּם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל הִנְנִי מַשְׁבִּיעֲךׇ בֵּאלֹהִים חַיִּים כִּי תַגִּיד לָנוּ אִם-אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים:
Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz {biskup}, řekl jemu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš(h), Syn Boží!“ (h) ř: Kristus (tak i Matouš 26:68) ([Izajáš 53:7])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε᾿σιὼπα καὶ ὁ α᾿ρχιερεὺς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε᾿ξορκίζω σε κατὰ του̑ θεου̑ του̑ ζω̑ντος ι῞να ἡμι̑ν ει῎πης ει᾿ σὺ ει῏ ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין שַׁתִּיק הוָא ס וַענָא רַבּ־כָּהנֵא וֵאמַר לֵה מַומֵא אנָא לָך בַּאלָהָא חַיָא דּתִאמַר לַן אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַתָּה אָמַרְתָּ, אַךְ אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מֵעַתָּה תִּרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם יוֹשֵׁב לִימִין הַגְּבוּרָה וּבָא עִם עַנְנֵי הַשָּׁמַיִם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אַתָּה אָמָרְתָּ אָכֵן אֲנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי מֵעַתָּה תִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם יֹשֵׁב לִימִין הַגְּבוּרָה וּבָא בְּעַנְנֵי הַשָּׁמָיִם:
Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží, a přicházejícího na oblacích nebeských.
Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího(i) a přicházet s oblaky nebeskými.“ (i) ř: Moci 27. kapitola ([Žalmy 110:1; Daniel 7:13])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς σὺ ει῏πας πλὴν λέγω ὑμι̑ν α᾿π῾ α῎ρτι ο῎ψεσθε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου καθήμενον ε᾿κ δεξιω̑ν τη̑ς δυνάμεως καὶ ε᾿ρχόμενον ε᾿πὶ τω̑ν νεφελω̑ν του̑ ου᾿ρανου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַנתּ אֵמַרתּ אָמַרנָא לכֻון דֵּין דּמֵן הָשָׁא תֵּחזֻונָיהי לַברֵה דּאנָשָׁא דּיָתֵב מֵן יַמִינָא דּחַילָא וָאתֵא עַל ענָנַי שׁמַיָא׃ ס
מִיָּד קָרַע הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל אֶת בְּגָדָיו וְאָמַר: "מְגַדֵּף הוּא. מַה לָּנוּ עוֹד צֹרֶךְ בְּעֵדִים? הִנֵּה כָּעֵת שְׁמַעְתֶּם אֶת הַגִּדּוּף.
אָז יִקְרַע הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל אֶת-בְּגָדָיו לֵאמֹר מְגַדֵּף הוּא מַה-לָּנוּ עוֺד וּלְעֵדִים הִנֵּה זֶה שְׁמַעְתֶּם גִּדּוּפוֺ מִפִּיו:
Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrhl roucho své, řka: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. ([Numeri 14:6])
τότε ὁ α᾿ρχιερεὺς διέρρηξεν τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ λέγων ε᾿βλασφήμησεν τί ε῎τι χρείαν ε῎χομεν μαρτύρων ι῎δε νυ̑ν η᾿κούσατε τὴν βλασφημίαν
הָידֵּין רַבּ־כָּהנֵא צַרִי מָאנַוהי וֵאמַר הָא גַּדֵּף מָנָא מֵכִּיל מֵתבּעֵין לַן סָהדֵּא הָא הָשָׁא שׁמַעתֻּון גֻּודָּפֵה׃
מַה דַּעְתְּכֶם?" הֵשִׁיבוּ: "בֶּן־מָוֶת הוּא."
אִמְרוּ מַה-דַּעְתְּכֶם וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ מִשְׁפַּט-מָוֶת לוֺ:
Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
Co o tom soudíte?“ Jejich výrok zněl: „Je hoden smrti.“ ([Leviticus 24:16])
τί ὑμι̑ν δοκει̑ οἱ δὲ α᾿ποκριθέντες ει῏παν ε῎νοχος θανάτου ε᾿στίν
מָנָא צָבֵין אנתֻּון ענַו וָאמרִין חַיָב הֻו מַותָּא׃ ס
אָז יָרְקוּ בְּפָנָיו וְהִכּוּהוּ בְּאֶגְרוֹף; גַּם סָטְרוּ לוֹ
אָז יָרְקוּ בְּפָנָיו וַיַּכֻּהוּ בְּאֶגְרֹף וְיֵשׁ מֵהֶם אֲשֶׁר מַחֲאוּ אֹתוֺ מַכַּת לֶחִי:
Tedy plili na tvář jeho, a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře ([Izajáš 50:6 Izajáš 53:5])
τότε ε᾿νέπτυσαν ει᾿ς τὸ πρόσωπον αυ᾿του̑ καὶ ε᾿κολάφισαν αυ᾿τόν οἱ δὲ ε᾿ράπισαν
הָידֵּין רַקו בַּאפַּוהי וַמקַפּחִין הוַו לֵה אחרָנֵא דֵּין מָחֵין הוַו לֵה׃
וְאָמְרוּ: "נַבֵּא לָנוּ, הַמָּשִׁיחַ, מִיהוּ הַמַּכֶּה אוֹתְךָ?"
וַיֹּאמְרוּ הִנָּבֵא לָנוּ מָשִׁיחַ מִי זֶה הַמַּכֶּה אֹתָךְ:
Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
a říkali: „Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!“
λέγοντες προφήτευσον ἡμι̑ν Χριστέ τίς ε᾿στιν ὁ παίσας σε
וָאמרִין אֵתנַבָּא לַן משִׁיחָא מַנֻו הַו דַּמחָך׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה יָשַׁב כֵּיפָא מִחוּץ לַבַּיִת, בֶּחָצֵר. נִגְּשָׁה אֵלָיו שִׁפְחָה אַחַת וְאָמְרָה: "גַּם אַתָּה הָיִיתָ עִם יֵשׁוּעַ הַגְּלִילִי."
וּפֶטְרוֺס יָשַׁב מִחוּץ בְּתוֺךְ הֶחָצֵר וַתִּגַּשׁ אֵלָיו שִׁפְחָה אַחַת לֵאמֹר גַּם-אַתָּה הָיִיתָ עִם-יֵשׁוּעַ הַגָּלִילִי:
Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: „I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!“ ([Marek 14:66-Marek 14:72; Lukáš 22:56-Lukáš 22:62; Jan 18:17-Jan 18:18 Jan 18:25-Jan 18:27])
ὁ δὲ Πέτρος ε᾿κάθητο ε῎ξω ε᾿ν τη̑ αυ᾿λη̑ καὶ προση̑λθεν αυ᾿τω̑ μία παιδίσκη λέγουσα καὶ σὺ η῟σθα μετὰ ᾽Ιησου̑ του̑ Γαλιλαίου
כִּאפָא דֵּין יָתֵב הוָא לבַר בּדָרתָּא וקֵרבַּת לוָתֵה אַמתָא חדָא וָאמרָא לֵה אָף אַנתּ עַם יֵשֻׁוע הוַיתּ נָצרָיָא׃
אַךְ הוּא הִכְחִישׁ בִּפְנֵי הַכֹּל בְּאָמְרוֹ: "אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ מָה אַתְּ אוֹמֶרֶת."
וַיְכַחֵשׁ לְעֵינֵי כֻלָּם לֵאמֹר לֹא יָדַעְתִּי מָה-אַתְּ אֹמָרֶת:
On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
Ale on přede všemi zapřel: „Nevím, co mluvíš.“
ὁ δὲ η᾿ρνήσατο ε῎μπροσθεν πάντων λέγων ου᾿κ οι῏δα τί λέγεις
הֻו דֵּין כּפַר קדָם כֻּלהֻון וֵאמַר לָא יָדַע אנָא מָנָא אָמרָא אַנתּי׃
כְּשֶׁיָּצָא אֶל מְבוֹא הֶחָצֵר רָאֲתָה אוֹתוֹ אַחֶרֶת וְאָמְרָה לַנִּמְצָאִים שָׁם: "זֶה הָיָה עִם יֵשׁוּעַ מִנָּצֶרֶת."
וַיֵּצֵא אֶל-הָאוּלָם וַתִּרְאֵהוּ שִׁפְחָה אַחֶרֶת וַתֹּאמֶר אֶל-הָעֹמְדִים שָׁם גַּם-זֶה הָיָה עִם-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי:
A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: „Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem.“
ε᾿ξελθόντα δὲ ει᾿ς τὸν πυλω̑να ει῏δεν αυ᾿τὸν α῎λλη καὶ λέγει τοι̑ς ε᾿κει̑ ου῟τος η῟ν μετὰ ᾽Ιησου̑ του̑ Ναζωραίου
וכַד נפַק לסֵפָּא חזָתֵה אחרִתָא וָאמרָא להֻון דּתַמָן הוָא אָף הָנָא עַם יֵשֻׁוע נָצרָיָא׃
שׁוּב הִכְחִישׁ בִּשְׁבוּעָה וְאָמַר: "אֵינֶנִי מַכִּיר אֶת הָאִישׁ."
וַיּוֺסֶף לְכַחֵשׁ וַיִּשָּׁבַע לֵאמֹר לֹא יָדַעְתִּי אֶת-הָאִישׁ:
I zapřel opět s přísahou: Neznám toho člověka.
On znovu zapřel s přísahou: „Neznám toho člověka.“
καὶ πάλιν η᾿ρνήσατο μετὰ ο῞ρκου ο῞τι ου᾿κ οι῏δα τὸν α῎νθρωπον
ותֻוב כּפַר בּמַומָתָא דּלָא יָדַע אנָא לֵה לגַברָא׃
לְאַחַר שָׁעָה קַלָּה נִגְּשׁוּ הָעוֹמְדִים שָׁם וְאָמְרוּ אֶל כֵּיפָא: "בֶּאֱמֶת גַּם אַתָּה מֵהֶם, כִּי הַמִּבְטָא שֶׁלְּךָ מְגַלֶּה אוֹתְךָ."
וְעוֺד מְעַט וַיִּגְּשׁוּ הָעֹמְדִים שָׁם וַיֹּאמְרוּ אֶל-פֶּטְרוֺס אוּלָם גַּם-אַתָּה אֶחָד מֵהֶם כִּי גַּם-בִּשְׂפָתְךׇ תִּתְנַכֵּר:
A po malé chvíli přistoupivše ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, nebo i řeč tvá známa tebe činí.
Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: „Jistě i ty jsi z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!“
μετὰ μικρὸν δὲ προσελθόντες οἱ ἑστω̑τες ει῏πον τω̑ Πέτρω α᾿ληθω̑ς καὶ σὺ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏ καὶ γὰρ ἡ λαλιά σου δη̑λόν σε ποιει̑
מֵן בָּתַר קַלִיל דֵּין קרֵבו הָנֻון דּקָימִין וֵאמַרו לכִאפָא שַׁרִירָאיִת אָף אַנתּ מֵנהֻון אַנתּ אָף מַמללָך גֵּיר מַודַּע לָך׃
אָז הֵחֵל לְקַלֵּל וּלְהִשָּׁבַע שֶׁאֵינֶנּוּ מַכִּיר אֶת הָאִישׁ וּמִיָּד קָרָא הַתַּרְנְגוֹל.
וַיָּחֶל לַעֲנוֺת בְּאָלָה וּבִשְׁבֻעָה לֵאמֹר לֹא יָדַעְתִּי אֶת-הָאִישׁ וּבְרֶגַע זֶה קָרָה הַתַּרְנְגֹל:
Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
Tu se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka.“ Vtom zakokrhal kohout;
τότε η῎ρξατο καταθεματίζειν καὶ ο᾿μνύειν ο῞τι ου᾿κ οι῏δα τὸν α῎νθρωπον καὶ ευ᾿θέως α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν
הָידֵּין שַׁרִי למַחרָמֻו וַלמִאמָא דּלָא יָדַענָא לֵה לגַברָא ס ובָה בּשָׁעתָא קרָא תַּרנָגלָא׃
נִזְכַּר כֵּיפָא בַּדָּבָר שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ - "בְּטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגוֹל, שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי", יָצָא הַחוּצָה וּבָכָה בְּכִי מַר.
וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס אֶת-דְּבַר יֵשׁוּעַ אֲשֶׁר אָמַר כִּי-טֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים וַיֵּצֵא הַחוּצָה וַיְמָרֵר בַּבֶּכִי:
I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.‘ Vyšel ven a hořce se rozplakal. ([Matouš 26:34])
καὶ ε᾿μνήσθη ὁ Πέτρος του̑ ρ᾿ήματος ᾽Ιησου̑ ει᾿ρηκότος ο῞τι πρὶν α᾿λέκτορα φωνη̑σαι τρὶς α᾿παρνήση με καὶ ε᾿ξελθών ε῎ξω ε῎κλαυσεν πικρω̑ς
וֵאתּדּכַר כִּאפָא מֵלתָא דּיֵשֻׁוע דֵּאמַר לֵה דַּקדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תּלָת זַבנִין תֵּכפֻּור בִּי וַנפַק לבַר בּכָא מַרִירָאיִת׃ ס
עִם בֹּקֶר נוֹעֲצוּ כָּל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִקְנֵי הָעָם עַל יֵשׁוּעַ כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ.
הַבֹּקֶר אוֺר וְכָל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְזִּקְנֵי הָעָם נוֺסְדוּ יַחַד עַל-יֵשׁוּעַ לַהֲמִיתוֺ:
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží {biskupové} a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. ([Marek 15:1; Lukáš 23:1; Jan 18:28])
πρωι̑ας δὲ γενομένης συμβούλιον ε῎λαβον πάντες οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι του̑ λαου̑ κατὰ του̑ ᾽Ιησου̑ ω῞στε θανατω̑σαι αυ᾿τόν
כַּד דֵּין הוָא צַפרָא מֵלכָּא נסַבו עַל יֵשֻׁוע ס כֻּלהֻון רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא דּעַמָא אַיך דַּנמִיתֻונָיהי׃
הֵם קָשְׁרוּ אוֹתוֹ, הוֹלִיכוּהוּ מִשָּׁם וּמְסָרוּהוּ לפִּילָטוֹס הַנָּצִיב.
וַיַּאַסְרוּ אֹתוֺ וַיּוֺלִיכֻהוּ וַיַּסְגִּירֻהוּ בִידֵי פּוֺנְטִיוֺס פִילָטוֺס הַפֶּחָה:
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři(j) Pilátovi. (j) var: + Pontiu
καὶ δήσαντες αυ᾿τὸν α᾿πήγαγον καὶ παρέδωκαν Πιλάτω τω̑ ἡγεμόνι
וַאסרֻוהי וַאובּלֻוהי וַאשׁלמֻוהי לפִּילַטָוס הִגמֻונָא׃ ס
יְהוּדָה שֶׁהִסְגִּירוֹ, כְּשֶׁרָאָה שֶׁהִרְשִׁיעוּ אוֹתוֹ, הִתְחָרֵט וְהֶחֱזִיר לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְלַזְּקֵנִים אֶת שְׁלוֹשִׁים שִׁקְלֵי הַכֶּסֶף בְּאָמְרוֹ:
וַיַּרְא יְהוּדָה הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ כִּי הִרְשִׁיעֻהוּ וַיִּנָּחֵם וַיָּשֶׁב אֶת-שְׁלֹשִׁים הַכֶּסֶף אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶל-הַזְּקֵנִים:
Tedy vida Jidáš zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím {biskupům} a starším,
Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším ([Skutky apoštolské 1:16-Skutky apoštolské 1:20 Matouš 26:14-Matouš 26:15])
τότε ι᾿δών ᾽Ιούδας ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν ο῞τι κατεκρίθη μεταμεληθεὶς ε῎στρεψεν τὰ τριάκοντα α᾿ργύρια τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν καὶ πρεσβυτέροις
הָידֵּין יִהֻודָא מַשׁלמָנָא כַּד חזָא דֵּאתחַיַב יֵשֻׁוע אֵתּתּוִי וֵאזַל אַהפֵּך הָלֵין תּלָתִין דּכֵספָּא לרַבַּי־כָּהנֵא וַלקַשִׁישֵׁא׃
"חָטָאתִי, כִּי דָּם נָקִי הִסְגַּרְתִּי." אַךְ הֵם אָמְרוּ: "מָה אִכְפַּת לָנוּ? זֶה עִנְיָנְךָ שֶׁלְּךָ!"
וַיֹּאמַר חָטָאתִי בַּאֲשֶׁר הִסְגַּרְתִּי דָם נָקִי וְהֵם אָמְרוּ מַה-לָּנוּ וְלָזֹאת רְאֵה אָתָּה:
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“ ([Matouš 27:24])
λέγων η῞μαρτον παραδοὺς αι῟μα α᾿θω̑ον οἱ δὲ ει῏παν τί πρὸς ἡμα̑ς σὺ ο῎ψη
וֵאמַר חטִית דַּאשׁלמֵת דּמָא זַכָּיָא הֵנֻון דֵּין אֵמַרו לֵה לַן מָא לַן אַנתּ יָדַע אַנתּ׃
הוּא הִשְׁלִיךְ אֶת הַכֶּסֶף לְתוֹךְ בֵּית אוֹצַר הַמִּקְדָּשׁ, הָלַךְ מִשָּׁם וְתָלָה אֶת עַצְמוֹ.
וַיַּשְׁלֵךְ אֶת-הַכֶּסֶף בַּהֵיכָל וַיֵּצֵא וַיֵּלֶךְ וַיֵּחָנַק:
A povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
καὶ ρ᾿ίψας τὰ α᾿ργύρια ει᾿ς τὸν ναὸν α᾿νεχὼρησεν καὶ α᾿πελθών α᾿πήγξατο
וַשׁדָיהי כֵּספָּא בּהַיכּלָא ושַׁנִי וֵאזַל חנַק נַפשֵׁה׃ ס
לָקְחוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֶת הַכֶּסֶף וְאָמְרוּ: "אָסוּר לְהַכְנִיס אֶת הַכֶּסֶף לְאוֹצַר הַמִּקְדָּשׁ, כִּי מְחִיר דָּמִים הוּא."
וַיִּקְחוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֶת-הַכֶּסֶף וַיֹּאמְרוּ לֹא-כַתּוֺרָה הוּא לְתִתּוֺ אֶל-הָאוֺצָר כִּי-שְׂכַר דָּמִים הוּא:
Přední kněží {biskupové} pak vzavše ty stříbrné, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“ ([Deuteronomium 23:19])
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς λαβόντες τὰ α᾿ργύρια ει῏παν ου᾿κ ε῎ξεστιν βαλει̑ν αυ᾿τὰ ει᾿ς τὸν κορβανα̑ν ε᾿πεὶ τιμὴ αι῞ματός ε᾿στιν
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין שַׁקלֻוהי לכֵספָּא וֵאמַרו לָא שַׁלִיט דּנַרמֵיוהי בֵּית קֻורבָּנָא מֵטֻל דּטִימַי דּמָא הֻו׃
הִתְיָעֲצוּ וְקָנוּ בּוֹ אֶת שְׂדֵה הַיּוֹצֵר לקְבוּרַת הַזָּרִים.
וַיִּוָּעֲצוּ וַיִּקְנוּ בַכֶּסֶף הַזֶּה אֶת-שְׂדֵה הַיּוֺצֵר לִקְבוּרַת גֵּרִים:
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
συμβούλιον δὲ λαβόντες η᾿γόρασαν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν τὸν α᾿γρὸν του̑ κεραμέως ει᾿ς ταφὴν τοι̑ς ξένοις
וַנסַבו מֵלכָּא וַזבַנו בֵּה אָגֻורסֵה דּפַחָרָא לבֵית־קבֻורָא דַּאכסנָיֵא׃
עַל כֵּן נִקְרָא הַשָֹדֶה הַהוּא "שְׂדֵה הַדָּם" עַד הַיּוֹם הַזֶּה.
עַל-כֵּן יִקָּרֵא לַָּׂדֶה הַהוּא שְׂדֵה דָמִים עַד הַיּוֺם הַזֶּה:
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes.
διὸ ε᾿κλήθη ὁ α᾿γρὸς ε᾿κει̑νος α᾿γρὸς αι῞ματος ε῞ως τη̑ς σήμερον
מֵטֻל הָנָא אֵתקרִי אָגֻורסָא הַו קרִיתָא דַּדמָא עדַמָא ליַומָנָא׃ ס
אָז נִתְקַיֵּם מַה שֶּׁנֶּאֱמַר בְּיַד יִרְמְיָהוּ הַנָּבִיא: "וַיִּקְחוּ שְׁלוֹשִׁים הַכֶּסֶף, אֶדֶר הַיְקָר אֲשֶׁר יָקַר מֵעַל בְּנֵי יִשְׂרָאֵל,
אָז הוּקַם הַדָּבָר אֲשֶׁר נֶאֱמַר בְּיַד-הַנָּבִיא לֵאמֹר וַיִּקְחוּ אֶת-שְׁלֹשִׁים הַכֶּסֶף אֶדֶר הַיְקָר אֲשֶׁר יָקַר מֵעַל-בְּנֵי יִשְׂרָאֵל:
A tehdy naplnilo se povědění proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka(k) Jeremiáše(l): ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; (k) var: – proroka (l) var: Zachariáše ([Zacharjáš 11:12-Zacharjáš 11:13; Exodus 21:32; Jeremjáš 32:6-Jeremjáš 32:9])
τότε ε᾿πληρὼθη τὸ ρ᾿ηθὲν διὰ ᾽Ιερεμίου του̑ προφήτου λέγοντος καὶ ε῎λαβον τὰ τριάκοντα α᾿ργύρια τὴν τιμὴν του̑ τετιμημένου ο῍ν ε᾿τιμήσαντο α᾿πὸ υἱω̑ν ᾽Ισραήλ
הָידֵּין אֵתמַלִי מֵדֵּם דֵּאתֵאמַר בּיַד נבִיָא דֵּאמַר דּנֵסבֵּת תּלָתִין דּכֵספָּא דּמַוהי דּיַקִירָא דּקַצו מֵן בּנַי אִיסרָיֵל׃
וַיִּתְּנוּ אוֹתָם בְּעַד שְׂדֵה הַיּוֹצֵר כַּאֲשֶׁר צִוָּנִי יהוה."
וַיִּתְּנוּם בְּעַד-שְׂדֵה הַיּוֺצֵר כַּאֲשֶׁר צִוָּה אֹתִי אֲדֹנָי:
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin(m).‘ (m) ř : Pán
καὶ ε῎δωκαν αυ᾿τὰ ει᾿ς τὸν α᾿γρὸν του̑ κεραμέως καθὰ συνέταξέν μοι κύριος
ויֵהבֵּת אֵנֻון לָאגֻורסֵה דּפַחָרָא אַיך דַּפקַד לִי מָריָא׃ ס
יֵשׁוּעַ עָמַד לִפְנֵי הַנָּצִיב. שָׁאַל אוֹתוֹ הַנָּצִיב: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?" הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אַתָּה אוֹמֵר",
וְיֵשׁוּעַ עֹמֵד לִפְנֵי הַפֶּחָה וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ הַפֶּחָה לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אַתָּה אָמָרְתָּ:
Ježíš pak stál před vládařem. I otázal se ho vládař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Ježíš pak řekl jemu: Ty pravíš.
A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ ([Marek 15:2-Marek 15:5; Lukáš 23:2-Lukáš 23:5; Jan 18:29-Jan 18:38])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε᾿στάθη ε῎μπροσθεν του̑ ἡγεμόνος καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τὸν ὁ ἡγεμών λέγων σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε῎φη σὺ λέγεις
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע קָם קדָם הִגמֻונָא ושַׁאלֵה הִגמֻונָא וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַנתּ אֵמַרתּ׃ ס
וְלֹא עָנָה דָּבָר כַּאֲשֶׁר הֶאֱשִׁימוּהוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים הֵבִיאוּ עָלָיו שִׂטְנָתָם וְלֹא עָנָה אֹתָם דָּבָר:
A když na něj přední kněží {biskupové} a starší žalovali, nic neodpověděl.
Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
καὶ ε᾿ν τω̑ κατηγορει̑σθαι αυ᾿τὸν ὑπὸ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ πρεσβυτέρων ου᾿δὲν α᾿πεκρίνατο
וכַד אָכלִין הוַו קַרצַוהי רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא מֵדֵּם פֵּתגָמָא הֻו לָא פַּנִי׃ ס
אָמַר אֵלָיו פִּילָטוֹס: "אֵינְךָ שׁוֹמֵעַ כַּמָּה הֵם מְעִידִים נֶגְדְּךָ?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס הֲלֹא שֹׁמֵעַ אַתָּה עַד-כַּמָּה הִכְבִּירוּ לַעֲנוֺת בָּךְ:
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“
τότε λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος ου᾿κ α᾿κούεις πόσα σου καταμαρτυρου̑σιν
הָידֵּין אֵמַר לֵה פִּילַטָוס לָא שָׁמַע אַנתּ כּמָא מַסהדִין עלַיךְּ׃ ס
אַךְ הוּא לֹא הֵשִׁיב לוֹ גַּם לֹא עַל טַעֲנָה אַחַת, לְתִמְהוֹנוֹ הָרַב שֶׁל הַנָּצִיב.
וְלֹא נָתַן לוֺ מַעֲנֶה אַף לֹא דָבָר אֶחָד עַד אֲשֶׁר-הָיָה לְפֶלֶא בְּעֵינֵי הַפֶּחָה:
Ale neodpověděl jemu ani k jednomu slovu, tak že se vládař velmi divil.
On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil. ([Izajáš 53:7; Lukáš 23:9; Matouš 26:62-Matouš 26:63])
καὶ ου᾿κ α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ πρὸς ου᾿δὲ ε῍ν ρ᾿η̑μα ω῞στε θαυμάζειν τὸν ἡγεμόνα λίαν
ולָא יַהב לֵה פֵּתגָמָא ולָא בַּחדָא מֵלָא ועַל הָדֵא אֵתּדַּמַר טָב׃ ס
בֶּחָג הָיָה הַנָּצִיב נוֹהֵג לְשַׁחְרֵר לָעָם אָסִיר אֶחָד עַל־פִּי בְּחִירָתָם.
וּבֶחַג הַזֶּה הַסְכֵּן הִסְכִּין הַפֶּחָה לְשַׁלַּח אֶחָד מֵהָאֲסִירִים אֲשֶׁר יִבְחֲרוּ בוֺ הָעָם לַחָפְשִׁי:
Měl pak obyčej vládař v svátek propouštěti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli. ([Marek 15:6-Marek 15:15; Lukáš 23:17-Lukáš 23:25; Jan 18:39-Jan 18:40 Jan 19:16])
κατὰ δὲ ἑορτὴν ει᾿ὼθει ὁ ἡγεμών α᾿πολύειν ε῞να τω̑ ο῎χλω δέσμιον ο῍ν η῎θελον
בּכֻל עִאדָא דֵּין מעָד הוָא הִגמֻונָא דּנֵשׁרֵא אַסִירָא חַד לעַמָא אַינָא דּהֵנֻון צָבֵין הוַו׃
אוֹתָהּ עֵת הָיָה לָהֶם אָסִיר מְפֻרְסָם, יֵשׁוּעַ בַּר־אַבָּא שְׁמוֹ.
וּבָעֵת הַהִיא הָיָה לָהֶם אִישׁ אָסִיר נוֺדַע לָעָם וּשְׁמוֺ בַּר-אַבָּא:
I měli v ten čas vězně znamenitého, kterýž sloul Barabáš.
Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem (n)Barabáš. (n) var: + Ježíš
ει῏χον δὲ τότε δέσμιον ε᾿πίσημον λεγόμενον ᾽Ιησου̑ν Βαραββα̑ν
אַסִיר הוָא להֻון דֵּין אַסִירָא יִדִיעָא דּמֵתקרֵא בַּר־אַבַּא׃
לָכֵן כַּאֲשֶׁר נִקְהֲלוּ שָׁאַל אוֹתָם פִּילָטוֹס: "אֶת מִי אַתֶּם רוֹצִים שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם, אֶת יֵשׁוּעַ בַּר־אַבָּא אוֹ אֶת יֵשׁוּעַ הַנִּקְרָא מָשִׁיחַ?"
וַיְהִי בְּהִקָּהֲלָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס בְּמִי תִבְחֲרוּ וַאֲשַׁלְּחֵהוּ לָכֶם בְּבַר-אַבָּא אוֺ בְיֵשׁוּעַ הַנִּקְרָא מָשִׁיחַ:
Protož když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?
Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit,(o) Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš(p)?“ (o) var: + Ježíše (p) ř: Kristus (tak i Matouš 27:22)
συνηγμένων ου῏ν αυ᾿τω̑ν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος τίνα θέλετε α᾿πολύσω ὑμι̑ν ᾽Ιησου̑ν τὸν Βαραββα̑ν η῍ ᾽Ιησου̑ν τὸν λεγόμενον Χριστόν
וכַד כּנִישִׁין אֵמַר להֻון פִּילַטָוס למַן צָבֵין אנתֻּון דֵּאשׁרֵא לכֻון לבַר־אַבַּא אַו ליֵשֻׁוע דּמֵתקרֵא משִׁיחָא׃ ס
כִּי יָדַע שֶׁמִּקִּנְאָה מָסְרוּ אוֹתוֹ.
כִּי יָדַע אֲשֶׁר מִקִּנְאָתָם בּוֺ הִסְגִּירֻהוּ:
Nebo věděl, že jej z závisti vydali.
Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
η῎̑δει γὰρ ο῞τι διὰ φθόνον παρέδωκαν αυ᾿τόν
יָדַע הוָא גֵּיר פִּילַטָוס דּמֵן חסָמָא אַשׁלמֻוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָשַׁב עַל כֵּס הַמִּשְׁפָּט שָׁלְחָה אֵלָיו אִשְׁתּוֹ לֵאמֹר: "אַל יִהְיֶה לְךָ דָּבָר עִם אוֹתוֹ צַדִּיק, כִּי רַבּוֹת סָבַלְתִּי הַיּוֹם בַּחֲלוֹם בִּגְלָלוֹ."
וְגַם-בְּשִׁבְתּוֺ בִּמְקוֺם הַמִּשְׁפָּט שָׁלְחָה לּוֺ אִשְׁתּוֺ לֵאמֹר אַל-תִּתְעָרַב בִּדְבַר הַצַּדִּיק הַזֶּה כִּי זֶה הַיּוֺם עֻנֵּיתִי בַחֲלוֺם עַד-מְאֹד עַל-אֹדוֺתָיו:
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“
καθημένου δὲ αυ᾿του̑ ε᾿πὶ του̑ βήματος α᾿πέστειλεν πρὸς αυ᾿τὸν ἡ γυνὴ αυ᾿του̑ λέγουσα μηδὲν σοὶ καὶ τω̑ δικαίω ε᾿κείνω πολλὰ γὰρ ε῎παθον σήμερον κατ῾ ο῎ναρ δι῾ αυ᾿τόν
כַּד יִתֵב דֵּין הִגמֻונָא עַל בִּים דִּילֵה שֵׁלחַת לֵה אַנתּתֵה וָאמרָא לֵה לָא לָך וַלהַו זַדִּיקָא סַגִּי גֵּיר חֵשֵׁת בּחֵלמי יַומָנָא מֵטֻלָתֵה׃ ס
וְאוּלָם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים שִׁכְנְעוּ אֶת הֲמוֹן הָעָם לְבַקֵּשׁ אֶת בַּר־אַבָּא וּלְהַכְחִיד אֶת יֵשׁוּעַ.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים הֵסִיתוּ אֶת-הֲמוֺן הָעָם לִשְׁאֹל לָהֶם אֵת בַּר-אַבָּא וּלְהַשְׁמִיד אֶת-יֵשׁוּעַ:
Ale přední kněží {biskupové} a starší navedli lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.
Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι ε῎πεισαν τοὺς ο῎χλους ι῞να αι᾿τήσωνται τὸν Βαραββα̑ν τὸν δὲ ᾽Ιησου̑ν α᾿πολέσωσιν
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וקַשִׁישֵׁא אַפִּיסו לכֵנשֵׁא דּנֵשֵׁאלֻון לבַר־אַבַּא ליֵשֻׁוע דֵּין דּנַובּדֻון׃ ס
פָּנָה אֲלֵיהֶם הַנָּצִיב וְשָׁאַל: "אֶת מִי מִשְּׁנֵיהֶם תִּרְצוּ שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם?" אָמְרוּ: "אֶת בַּר־אַבָּא."
וַיַּעַן הַפֶּחָה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶת-מִי מִן-הַשְּׁנַיִם תַּחְפְּצוּ וַאֲשַׁלְּחֵהוּ לָכֶם וַיֹּאמְרוּ אֵת בַּר-אַבָּא:
I odpověděv vládař, řekl jim: Kterého chcete z těch dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabáše.
Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ἡγεμών ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τίνα θέλετε α᾿πὸ τω̑ν δύο α᾿πολύσω ὑμι̑ν οἱ δὲ ει῏παν τὸν Βαραββα̑ν
וַענָא הִגמֻונָא וֵאמַר להֻון למַן צָבֵין אנתֻּון דֵּאשׁרֵא לכֻון מֵן תּרַיהֻון הֵנֻון דֵּין אֵמַרו לבַר־אַבַּא׃
שָׁאַל אוֹתָם פִּילָטוֹס: "אִם כֵּן, מָה אֶעֱשֶׂה לְיֵשׁוּעַ הַנִּקְרָא מָשִׁיחַ?" אָמְרוּ כֻּלָּם: "שֶׁיִּצָּלֵב!"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס וּמָה-אֶעֱשֶׂה לְיֵשׁוּעַ הַנִּקְרָא מָשִׁיחַ וַיֹּאמְרוּ כֻלָּם יִצָּלֵב:
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, kterýž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος τί ου῏ν ποιήσω ᾽Ιησου̑ν τὸν λεγόμενον Χριστόν λέγουσιν πάντες σταυρωθήτω
אָמַר להֻון פִּילַטָוס וַליֵשֻׁוע דּמֵתקרֵא משִׁיחָא מָנָא אֵעבֵּד לֵה אָמרִין כֻּלהֻון נֵזדּקֵף׃
שָׁאַל: "אֲבָל מָה רָעָה עָשָׂה?" אַךְ הֵם צָעֲקוּ בְּיֶתֶר שְׂאֵת: "שֶׁיִּצָּלֵב!"
וַיֹּאמֶר וְלָמָּה מֶה-רָעָה עָשָׂה וְהֵם הוֺסִיפוּ לִצְעֹק וְלֵאמֹר יִצָּלֵב:
Vládař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více křičeli, řkouce: Ukřižován buď.
Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“ ([Skutky apoštolské 3:13-Skutky apoštolské 3:14 Skutky apoštolské 13:27-Skutky apoštolské 13:28])
ὁ δὲ ε῎φη τί γὰρ κακὸν ε᾿ποίησεν οἱ δὲ περισσω̑ς ε῎κραζον λέγοντες σταυρωθήτω
אָמַר להֻון הִגמֻונָא מָנָא גֵּיר דּבִישׁ עבַד הֵנֻון דֵּין יַתִּירָאיִת קעַו וֵאמַרו נֵזדּקֵף׃ ס
כְּשֶׁרָאָה פִּילָטוֹס כִּי אֵינוֹ מוֹעִיל דָּבָר וּמַה גַּם שֶׁמִּתְרַגֶּשֶׁת מְהוּמָה, לָקַח מַיִם וְרָחַץ אֶת יָדָיו לִפְנֵי הֶהָמוֹן בְּאָמְרוֹ: "נָקִי אָנֹכִי מִדָּמוֹ שֶׁל זֶה. זֶהוּ עִנְיַנְכֶם!"
וַיַּרְא פִּילָטוֺס כִּי לֹא-יָכֹל לָהֶם אַךְ עוֺד תּוֺסִיף הַמְּהוּמָה וַיִּקַּח מַיִם וַיִּרְחַץ אֶת-יָדָיו לְעֵינֵי הָעָם וַיֹּאמַר נָקִי אָנֹכִי מִדַּם הַצַּדִּיק הַזֶּה רְאוּ אַתֶּם:
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka(q); je to vaše věc.“ (q) var: toho spravedlivého ([Deuteronomium 21:6-Deuteronomium 21:9; Žalmy 26:6])
ι᾿δών δὲ ὁ Πιλα̑τος ο῞τι ου᾿δὲν ω᾿φελει̑ α᾿λλὰ μα̑λλον θόρυβος γίνεται λαβών υ῞δωρ α᾿πενίψατο τὰς χει̑ρας α᾿πέναντι του̑ ο῎χλου λέγων α᾿θω̑ός ει᾿μι α᾿πὸ του̑ αι῞ματος τούτου ὑμει̑ς ο῎ψεσθε
פִּילַטָוס דֵּין כַּד חזָא דּמֵדֵּם לָא מַותַּר אֵלָא יַתִּירָאיִת רַובָּא הָוֵא שׁקַל מַיָא אַשִׁיג אִידַוהי לעִין כֵּנשָׁא וֵאמַר מחַסַי אנָא מֵן דּמֵה דּהָנָא זַדִּיקָא אַנתֻּון תֵּדּעֻון׃
עָנוּ וְאָמְרוּ כָּל הָעָם: "דָּמוֹ עָלֵינוּ וְעַל בָּנֵינוּ."
וַיַּעֲנוּ כָל-הָעָם לֵאמֹר דָּמוֺ עָלֵינוּ וְעַל-בָּנֵינוּ:
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky.
A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“ ([Jozue 2:19; Skutky apoštolské 5:28])
καὶ α᾿ποκριθεὶς πα̑ς ὁ λαὸς ει῏πεν τὸ αι῟μα αυ᾿του̑ ε᾿φ῾ ἡμα̑ς καὶ ε᾿πὶ τὰ τέκνα ἡμω̑ν
וַענַו כֻּלֵה עַמָא וֵאמַרו דּמֵה עלַין ועַל בּנַין׃ ס
אָז שִׁחְרֵר לָהֶם אֶת בַּר־אַבָּא, וְאֶת יֵשׁוּעַ הִלְקָה וּמָסַר לִצְלִיבָה.
אָז שִׁלַּח לָהֶם אֵת בַּר-אַבָּא וְאֵת יֵשׁוּעַ יִסַּר בַּשּׁוֺטִים וַיִּתְּנֵהוּ לְהִצָּלֵב:
Tedy propustil jim Barabáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal(r) ho, aby byl ukřižován. (r) var: + jim
τότε α᾿πέλυσεν αυ᾿τοι̑ς τὸν Βαραββα̑ν τὸν δὲ ᾽Ιησου̑ν φραγελλὼσας παρέδωκεν ι῞να σταυρωθη̑
הָידֵּין שׁרָא להֻון לבַר־אַבַּא ונַגֵּד בַּפרָגֵלֵא ליֵשֻׁוע וַאשׁלמֵה דּנֵזדּקֵף׃ ס
לָקְחוּ חַיָּלֵי הַנָּצִיב אֶת יֵשׁוּעַ לְבֵית הַמִּמְשָׁל וְהִקְהִילוּ אֵלָיו אֶת כָּל הַגְּדוּד.
וַיִּקְחוּ אַנְשֵׁי צְבָא הַפֶּחָה אֶת-יֵשׁוּעַ אֶל-חֲצַר הַמִּשְׁפָּט הוּא פְּרַטוֺרִין וַיַּזְעִיקוּ עָלָיו אֵת כָּל-הַגְּדוּד:
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do rathouzu, shromáždili k němu všecku rotu.
Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu. ([Marek 15:16-Marek 15:20; Jan 19:2-Jan 19:3])
τότε οἱ στρατιω̑ται του̑ ἡγεμόνος παραλαβόντες τὸν ᾽Ιησου̑ν ει᾿ς τὸ πραιτὼριον συνήγαγον ε᾿π῾ αυ᾿τὸν ο῞λην τὴν σπει̑ραν
הָידֵּין אֵסטרַטִיֻוטֵא דּהִגמֻונָא דַּברֻוהי ליֵשֻׁוע לַפּרֵטָורִין וַכנַשׁו עלַוהי לכֻלֵה אֵספִּיר׃
הִפְשִׁיטוּהוּ וְהֶעֱטוּ עָלָיו מְעִיל שָׁנִי,
וַיַּפְשִׁיטוּ אֹתוֺ וַיַּלְבִּישֻׁהוּ מְעִיל אַרְגָּמָן:
A svlékše jej, přioděli ho pláštěm brunátným.
Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
καὶ ε᾿κδύσαντες αυ᾿τὸν χλαμύδα κοκκίνην περιέθηκαν αυ᾿τω̑
וַאשׁלחֻוהי וַאלבּשֻׁוהי כלַמִיס דַּזחֻורִיתָא׃
וּלְאַחַר שֶׁשָׂרְגוּ עֲטֶרֶת קוֹצִים שָׂמוּ אוֹתָהּ עַל רֹאשׁוֹ, נָתְנוּ קָנֶה בְּיַד יְמִינוֹ וְכָרְעוּ לְפָנָיוּ כְּשֶׁהֵם מִתְלוֹצְצִים בּוֹ וְאוֹמְרִים: "שָׁלוֹם לְךָ, מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים!"
וַיְשָׂרְגוּ כֶּתֶר קוֺצִים וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁוֺ וְקָנֶה בִימִינוֺ וַיִּכְרְעוּ לְפָנָיו עַל-בִּרְכֵיהֶם וַיְהַתְּלוּ בוֺ לֵאמֹר יְחִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
upletli korunu(s) z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl(t), klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ (s) ř: věnec (t) ř: rákos (tak i Matouš 27:30)
καὶ πλέξαντες στέφανον ε᾿ξ α᾿κανθω̑ν ε᾿πέθηκαν ε᾿πὶ τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿του̑ καὶ κάλαμον ε᾿ν τη̑ δεξια̑ αυ᾿του̑ καὶ γονυπετήσαντες ε῎μπροσθεν αυ᾿του̑ ε᾿νέπαιξαν αυ᾿τω̑ λέγοντες χαι̑ρε βασιλευ̑ τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וַגדַלו כּלִילָא דּעַוזנָיֵא וסָמו בּרִשֵׁה וקַניָא בּיַמִינֵה וַברַכו עַל בֻּורכַּיהֻון קדָמַוהי וַמבַזחִין הוַו בֵּה וָאמרִין שׁלָם מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
הֵם יָרְקוּ בּוֹ, לָקְחוּ אֶת הַקָּנֶה וְהִכּוּהוּ עַל רֹאשׁוֹ.
וַיָּרֹקּוּ בְּפָנָיו וַיִּקְחוּ אֶת-הַקָּנֶה וַיַּכֻּהוּ עַל-רֹאשׁוֺ:
A plijíce na něho, brali tu třtinu a bili jej v hlavu.
Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. ([Izajáš 50:6])
καὶ ε᾿μπτύσαντες ει᾿ς αυ᾿τὸν ε῎λαβον τὸν κάλαμον καὶ ε῎τυπτον ει᾿ς τὴν κεφαλὴν αυ᾿του̑
ורַקו בּפַּרצֻופֵּה וַשׁקַלו קַניָא ומָחֵין הוַו לֵה עַל רִשֵׁה׃ ס
לְאַחַר שֶׁהִתְלוֹצְצוּ בּוֹ הֵסִירוּ מֵעָלָיו אֶת הַמְּעִיל, הִלְבִּישׁוּהוּ אֶת בְּגָדָיו וְהוֹבִילוּהוּ לְהִצָּלֵב.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הֵתֵלּוּ בוֺ הִפְשִׁיטוּ אֹתוֺ אֶת-הַמְּעִיל וַיַּלְבִּישֻׁהוּ אֶת-בְּגָדָיו וַיּוֺלִיכֻהוּ לִצְלֹב אֹתוֺ:
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování. ([Lukáš 23:11; Židům 13:12])
καὶ ο῞τε ε᾿νέπαιξαν αυ᾿τω̑ ε᾿ξέδυσαν αυ᾿τὸν τὴν χλαμύδα καὶ ε᾿νέδυσαν αυ᾿τὸν τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ α᾿πήγαγον αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ σταυρω̑σαι
וכַד בַּזַחו בֵּה אַשׁלחֻוהי כלַמִיס וַאלבּשֻׁוהי נַחתַּוהי וַאובּלֻוהי דּנֵזדּקֵף׃ ס
בְּצֵאתָם מָצְאוּ אִישׁ מֵאֶרֶץ קִירֶנְיָה, שִׁמְעוֹן שְׁמוֹ, וְהִכְרִיחוּ אוֹתוֹ לָשֵׂאת אֶת צְלָבוֹ.
וְכַאֲשֶׁר יָצְאוּ פָּגְעוּ בְּאִישׁ קוּרִינִי וּשְׁמוֺ שִׁמְעוֺן אֹתוֺ אִלְּצוּ לַהֲלֹךְ אִתָּם וְלָשֵׂאת לוֺ אֶת-צְלָבוֺ:
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž. ([Marek 15:21-Marek 15:32; Lukáš 23:26-Lukáš 23:43; Jan 19:17-Jan 19:27])
ε᾿ξερχόμενοι δὲ ευ῟ρον α῎νθρωπον Κυρηναι̑ον ο᾿νόματι Σίμωνα του̑τον η᾿γγάρευσαν ι῞να α῎ρη τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑
וכַד נָפקִין אֵשׁכַּחו גַּברָא קֻורִינָיָא דַּשׁמֵה שֵׁמעֻון להָנָא שַׁחַרו דּנֵשׁקֻול זקִיפֵה׃ ס
הֵם בָּאוּ אֶל מָקוֹם הַנִּקְרָא גָּלְגֹּתָּא, כְּלוֹמַר מְקוֹם הַגֻּלְגֹּלֶת,
וַיָּבֹאוּ אֶל-הַמָּקוֺם הַנִּקְרָא גָּלְגָּלְתָּא אֲשֶׁר יֵאָמֵר מְקוֺם הַגֻּלְגֹּלֶת:
I přišedše na místo, kteréž slove Golgota, to jest popravné místo,
Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘(u), (u) Holý vrch
καὶ ε᾿λθόντες ει᾿ς τόπον λεγόμενον Γολγοθα̑ ο῞ ε᾿στιν κρανίου τόπος λεγόμενος
וֵאתַו לדֻוכּתָא דּמֵתקַריָא גָּגֻולתָּא הָי דּמֵתפַּשׁקָא קַרקַפתָא׃ ס
וְנָתְנוּ לוֹ לִשְׁתּוֹת יַיִן מָהוּל בִּמְרוֹרַת צֶמַח הָרֹאשׁ. הוּא טָעַם, אַךְ לֹא רָצָה לִשְׁתּוֹת.
וַיִּתְּנוּ-לוֺ יַיִן מָהוּל בְּרֹאשׁ לִשְׁתּוֺת וַיִּטְעַם וְלֹא אָבָה לִשְׁתּוֺתוֺ:
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv, nechtěl píti.
dali mu napít vína(v) smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. (v) var: octa ([Žalmy 69:22])
ε῎δωκαν αυ᾿τω̑ πιει̑ν οι῏νον μετὰ χολη̑ς μεμιγμένον καὶ γευσάμενος ου᾿κ η᾿θέλησεν πιει̑ν
ויַהבו לֵה דּנֵשׁתֵּא חַלָא דַּחלִיט בַּמרָרתָּא וַטעֵם ולָא צבָא למֵשׁתָּא סּ סּ׃
אַחֲרֵי שֶׁצָּלְבוּ אוֹתוֹ חִלְּקוּ אֶת בְּגָדָיו בְּהַפִּילָם גּוֹרָל,
וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ שָׁם וַיְחַלְּקוּ אֶת-בְּגָדָיו וַיַּפִּילוּ עֲלֵיהֶם גּוֺרָל לְמַלּאֹת אֶת אֲשֶׁר-נֶאֱמַר בְּפִי הַנָּבִיא יְחַלְּקוּ בְגָדַי לָהֶם וְעַל-לְבוּשִׁי יַפִּילוּ גוֺרָל:
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce los, aby se naplnilo povědění proroka: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty(x); (x) var: + aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: ‚Rozdělili si mé šaty, losovali o můj oděv.‘ ([Žalmy 22:19])
σταυρὼσαντες δὲ αυ᾿τὸν διεμερίσαντο τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ βάλλοντες κλη̑ρον
וכַד זַקפֻּוהי פַּלֵגו נַחתַּוהי בּפֵסָא׃
וְיָשְׁבוּ לִשְׁמֹר עָלָיו שָׁם.
וַיֵּשְׁבוּ וַיִּשְׁמְרוּ אֹתוֺ שָׁמָּה:
A sedíce, ostříhali ho tu.
pak se tam posadili a střežili ho.
καὶ καθήμενοι ε᾿τήρουν αυ᾿τὸν ε᾿κει̑
ויָתבִּין הוַו ונָטרִין לֵה תַּמָן׃ ס
מֵעַל לְרֹאשׁוֹ שָׂמוּ אֶת כְּתַב אַשְׁמָתוֹ: "זֶה הוּא יֵשׁוּעַ מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וַיָּשִׂימוּ דְבַר אַשְׁמָתוֺ בִּכְתֹבֶת מֵעַל לְרֹאשׁוֺ זֶה הוּא יֵשׁוּעַ מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“
καὶ ε᾿πέθηκαν ε᾿πάνω τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿του̑ τὴν αι᾿τίαν αυ᾿του̑ γεγραμμένην ου῟τός ε᾿στιν ᾽Ιησου̑ς ὁ βασιλευ̑ς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וסָמו לעֵל מֵן רִשֵׁה עֵלתָא דּמַותֵּה בַּכתָבָא הָנַו יֵשֻׁוע מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה נִצְלְבוּ אִתּוֹ שְׁנֵי שׁוֹדְדִים, אֶחָד מִימִינוֹ וְאֶחָד מִשְֹמֹאלוֹ.
וְאַחֲרֵי-כֵן נִצְלְבוּ עִמּוֺ שְׁנֵי אַנְשֵׁי-חָמָס אֶחָד מִימִינוֺ וְאֶחָד מְִּׂמֹאלוֺ:
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. ([Jan 19:18; Izajáš 53:12])
τότε σταυρου̑νται σὺν αυ᾿τω̑ δύο λησταί ει῟ς ε᾿κ δεξιω̑ν καὶ ει῟ς ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων
וֵאזדּקֵפו עַמֵה תּרֵין לֵסטָיֵא חַד מֵן יַמִינֵה וחַד מֵן סֵמָלֵה׃ ס
וְהָעוֹבְרִים שָׁם גִּדְפוּ אוֹתוֹ, הֵנִיעוּ רֹאשָׁם
וְהָעֹבְרִים שָׁם גִּדְּפוּ אֹתוֺ וַיָּנִיעוּ אַחֲרָיו אֶת-רֹאשָׁם:
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali se jemu, ukřivujíce hlav svých.
Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou ([Žalmy 22:7-Žalmy 22:8 Žalmy 109:25; Pláč 2:15])
οἱ δὲ παραπορευόμενοι ε᾿βλασφήμουν αυ᾿τὸν κινου̑ντες τὰς κεφαλὰς αυ᾿τω̑ν
אַילֵין דֵּין דּעָברִין הוַו מגַדּפִין הוַו עלַוהי וַמנִידִין רִשַׁיהֻון׃
וְאָמְרוּ: "הַהוֹרֵס אֶת בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וּבוֹנֶה אוֹתוֹ בִּשְׁלוֹשָׁה יָמִים! הוֹשַׁע אֶת עַצְמְךָ, אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, וְרֵד מִן הַצְּלָב!"
וַיֹאמְרוּ אַתָּה הוּא הַהֹרֵס אֶת-הַהֵיכָל וְהַבּוֺנֶה אֹתוֺ בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים הוֺשִׁיעָה אֶת-נַפְשֶׁךׇ אִם בֶּן-אֱלֹהִים אַתָּה רְדָה מִן-הָעֵץ:
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sstupiž s kříže.
a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“ ([Matouš 26:61 Matouš 4:3])
καὶ λέγοντες ὁ καταλύων τὸν ναὸν καὶ ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις οι᾿κοδομω̑ν σω̑σον σεαυτόν ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ καὶ κατάβηθι α᾿πὸ του̑ σταυρου̑
וָאמרִין סָתַר הַיכּלָא ובָנֵא לֵה לַתלָתָא יַומִין פַּצָא נַפשָׁך אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא וחֻות מֵן זקִיפָא׃ ס
כָּךְ גַּם הִתְלוֹצְצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים עִם הַסּוֹפְרִים וְהַזְּקֵנִים בְּאָמְרָם:
וְכֵן גַּם-שָׂחֲקוּ עָלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים עִם-הַסּוֺפְרִים וְהַזְּקֵנִים לֵאמֹר:
Tak podobně i přední kněží {biskupové} posmívajíce se s zákonníky a staršími, pravili:
Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:
ὁμοίως καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ε᾿μπαίζοντες μετὰ τω̑ν γραμματέων καὶ πρεσβυτέρων ε῎λεγον
הָכוָת אָף רַבַּי־כָּהנֵא מבַזחִין הוַו עַם סָפרֵא וקַשִׁישֵׁא וַפרִישֵׁא׃
"אֲחֵרִים הוֹשִׁיעַ; אֶת עַצְמוֹ אֵינֶנּוּ יָכוֹל לְהוֹשִׁיעַ?! מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל הוּא! שֶׁיֵּרֵד עַכְשָׁו מִן הַצְּלָב וְנַאֲמִין בּוֹ!
אֶת-אֲחֵרִים הוֺשִׁיעַ וְאֶת-נַפְשׁוֺ לֹא יוּכַל לְהוֺשִׁיעַ אִם-מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל הוּא יֵרֶד-נָא עַתָּה מִן-הָעֵץ וְנַאֲמִין בּוֺ:
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Izraelský, nech ať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
„Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!
α῎λλους ε῎σωσεν ἑαυτὸν ου᾿ δύναται σω̑σαι βασιλεὺς ᾽Ισραήλ ε᾿στιν καταβάτω νυ̑ν α᾿πὸ του̑ σταυρου̑ καὶ πιστεύσομεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וָאמרִין לַאחרָנֵא אַחִי נַפשֵׁה לָא מֵשׁכַּח למַחָיֻו אֵן מַלכֵּה הֻו דִּאיסרָיֵל נֵחֻות הָשָׁא מֵן זקִיפָא וַנהַימֵן בֵּה׃
בָּטַח בֵּאלֹהִים, עַתָּה יְפַלְּטֵהוּ אִם חָפֵץ בּוֹ, כִּי אָמַר 'בֶּן אֱלֹהִים אֲנִי'."
בֹּטֵחַ בֵּאלֹהִים יַצִּילֵהוּ כִּי חָפֵץ בּוֺ כִּי הֲלֹא אָמַר בֶּן-הָאֱלֹהִים אָנִי:
Doufalť v Boha, nech ať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“ ([Žalmy 22:9; Jan 5:18 Jan 10:36 Jan 19:7])
πέποιθεν ε᾿πὶ τὸν θεόν ρ᾿υσάσθω νυ̑ν ει᾿ θέλει αυ᾿τόν ει῏πεν γὰρ ο῞τι θεου̑ ει᾿μι υἱός
תּכִיל עַל אַלָהָא נֵפרקִיוהי הָשָׁא אֵן צָבֵא בֵּה אָמַר גֵּיר דַּברֵה אנָא דַּאלָהָא׃ ס
כָּךְ חֵרְפוּהוּ גַּם הַשּׁוֹדְדִים שֶׁנִּצְלְבוּ אִתּוֹ.
וְגַם-אַנְשֵׁי-הֶחָמָס אֲשֶׁר נִצְלְבוּ עִמּוֺ חֵרְפֻהוּ כְּמוֺ-כֵן:
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
τὸ δ῾ αυ᾿τὸ καὶ οἱ λησταὶ οἱ συσταυρωθέντες σὺν αυ᾿τω̑ ω᾿νείδιζον αυ᾿τόν
הָכוָת אָף גַּיָסֵא הָנֻון דֵּאזדּקֵפו עַמֵה מחַסדִין הוַו לֵה׃ ס
מִשָּׁעָה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה בַּצָּהֳרַיִם הִשְׂתָּרֵר חֹשֶׁךְ עַל כָּל הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה שָׁלוֹשׁ,
וְחֹשֶׁךְ כִּסָּה אֶת-פְּנֵי כָל-הָאָרֶץ מִן-הַשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית עַד הַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית:
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší zemi až do hodiny deváté.
V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. ([Marek 15:33-Marek 15:39; Lukáš 23:44-Lukáš 23:48; Jan 19:28-Jan 19:30 Ámos 8:9])
α᾿πὸ δὲ ε῞κτης ω῞ρας σκότος ε᾿γένετο ε᾿πὶ πα̑σαν τὴν γη̑ν ε῞ως ω῞ρας ε᾿νάτης
מֵן שֵׁת שָׁעִין דֵּין הוָא חֵשֻׁוכָא עַל כֻּלָה אַרעָא עדַמָא לשָׁעֵא תּשַׁע׃
וּבְעֶרֶךְ בְּשָׁעָה שָׁלוֹשׁ צָעַק יֵשׁוּעַ בְּקוֹל גָּדוֹל: "אֵלִי, אֵלִי, לְמָה שְׁבַקְתָּנִי?" כְּלוֹמַר, "אֵלִי, אֵלִי, לָמָה עֲזַבְתָּנִי?"
וּבַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית צָעַק יֵשׁוּעַ בְּקוֺל גָּדוֺל לֵאמֹר אֱלָהִי אֱלָהִי לְמָה שְׁבַקְתָּנִי אֲשֶׁר יֵאָמֵר אֵלִי אֵלִי לָמָה עֲזַבְתָּנִי:
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ ([Žalmy 22:2])
περὶ δὲ τὴν ε᾿νάτην ω῞ραν α᾿νεβόησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς φωνη̑ μεγάλη λέγων ηλι ηλι λεμα σαβαχθανι του̑τ῾ ε῎στιν θεέ μου θεέ μου ἱνατί με ε᾿γκατέλιπες
ולַאפַּי תּשַׁע שָׁעִין קעָא יֵשֻׁוע בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אִיל אִיל למָנָא שׁבַקתָּני׃
כַּמָּה מִן הָעוֹמְדִים שָׁם שָׁמְעוּ זֹאת וְאָמְרוּ: "לְאֵלִיָּהוּ הוּא קוֹרֵא."
וּמִן-הָעֹמְדִים שָׁם כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ אָמְרוּ הוּא קֹרֵא אֶל-אֵלִיָּהוּ:
A někteří z těch, kteříž tu stáli, slyšíce, pravili: Eliáše volá tento.
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24])
τινὲς δὲ τω̑ν ε᾿κει̑ ἑστηκότων α᾿κούσαντες ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ηλίαν φωνει̑ ου῟τος
אנָשִׁין דֵּין מֵן הָנֻון דּקָימִין הוַו תַּמָן כַּד שׁמַעו אָמרִין הוַו הָנָא לִאלִיָא קרָא׃
מִיָּד רָץ אֶחָד מֵהֶם, לָקַח סְפוֹג וּמִלֵּא אוֹתוֹ חֹמֶץ, הִצְמִיד אוֹתוֹ אֶל קָנֶה וְהִגִּישׁ לוֹ לִשְׁתּוֹת.
וַיְמַהֵר אֶחָד מֵהֶם וַיָּרָץ וַיִּקַּח סְפוֺג אֲשֶׁר מִלְאוֺ חֹמֶץ וַיְשִׂימֵהוּ עַל-קָנֶה וַיַּשְׁקֵהוּ:
A hned jeden z nich běžev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vloživ na tresť, napájel ho.
Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč(y) a dával mu pít. (y) ř: rákos ([Žalmy 69:22])
καὶ ευ᾿θέως δραμών ει῟ς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν καὶ λαβών σπόγγον πλήσας τε ο῎ξους καὶ περιθεὶς καλάμω ε᾿πότιζεν αυ᾿τόν
ובָה בּשָׁעתָא רהֵט חַד מֵנהֻון וַשׁקַל אֵספֻוגָּא וַמלָה חַלָא וסָמָה בּקַניָא ומַשׁקֵא הוָא לֵה׃
אַךְ יֶתֶר הָאֲנָשִׁים אָמְרוּ: "הָבָה נִרְאֶה אִם יָבוֹא אֵלִיָּהוּ לְהַצִּיל אוֹתוֹ."
וְיֶתֶר הָאֲנָשִׁים אָמְרוּ הֶרֶף וְנִרְאֶה אִם-יָבֹא אֵלִיָּהוּ לְהוֺשִׁיעַ לוֺ:
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“
οἱ δὲ λοιποὶ ε῎λεγον α῎φες ι῎δωμεν ει᾿ ε῎ρχεται ᾽Ηλίας σὼσων αυ᾿τόν
שַׁרכָּא דֵּין אָמרִין הוַו שׁבֻוקו נֵחזֵא אֵן אָתֵא אִלִיָא למֵפרקֵה׃ ס
יֵשׁוּעַ צָעַק שׁוּב בְּקוֹל גָּדוֹל וְנָפַח אֶת רוּחוֹ.
וְיֵשׁוּעַ הֹסִיף וַיִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל וַיַּפְקֵד אֶת-רוּחוֺ:
Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši.
Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal(z). (z) ř: vypustil ducha
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς πάλιν κράξας φωνη̑ μεγάλη α᾿φη̑κεν τὸ πνευ̑μα
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע תֻּוב קעָא בּקָלָא רָמָא וַשׁבַק רֻוחֵה׃ ס
וְהִנֵּה נִקְרְעָה פָּרֹכֶת הַמִּקְדָּשׁ לִשְׁתַּיִם, מִלְמַעְלָה עַד לְמַטָּה; הָאָרֶץ רָעֲדָה, הַסְּלָעִים נִבְקְעוּ,
וְהִנֵּה פָּרֹכֶת הַהֵיכָל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם קְרָעִים מִלְמַעְלָה לְמָטָּה אֶרֶץ רָעֲשָׁה וְצוּרִים הִתְבַּקָּעוּ:
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla, a skálé se pukalo,
A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, ([Exodus 26:33; Židům 10:19-Židům 10:20])
καὶ ι᾿δοὺ τὸ καταπέτασμα του̑ ναου̑ ε᾿σχίσθη α᾿π῾ α῎νωθεν ε῞ως κάτω ει᾿ς δύο καὶ ἡ γη̑ ε᾿σείσθη καὶ αἱ πέτραι ε᾿σχίσθησαν
ומֵחדָא אַפַּי תַּרעָא דּהַיכּלָא אֵצטרִי לַתרֵין מֵן לעֵל עדַמָא לתַחתּ וַארעָא אֵתּתּזִיעַת וכִאפֵא אֵצטַרִי׃
הַקְּבָרִים נִפְתְּחוּ וְגוּפוֹת רַבּוֹת שֶׁל קְדוֹשִׁים יְשֵׁנֵי עָפָר נֵעוֹרוּ.
וּקְבָרִים נִפְתָּחוּ וַיָּקִיצוּ רַבִּים מֵעַצְמוֺת הַקְּדוֺשִׁים אֲשֶׁר בָּאָרֶץ יְשֵׁנִים הֵמָּה:
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala.
hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; ([Ezechiel 37:12])
καὶ τὰ μνημει̑α α᾿νεώχθησαν καὶ πολλὰ σὼματα τω̑ν κεκοιμημένων ἁγίων η᾿γέρθησαν
ובֵית־קבֻורֵא אֵתפַּתַּחו ופַגרֵא סַגִּיֵאא דּקַדִּישֵׁא דַּשׁכִיבִין הוַו קָמו׃
הֵם יָצְאוּ מִן הַקְּבָרִים אַחֲרֵי שֶׁהוּא קָם, נִכְנְסוּ לְעִיר הַקֹּדֶשׁ וְנִרְאוּ לְרַבִּים.
וַיֵּצְאוּ מִקִּבְרֵיהֶם אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ וַיָּבֹאוּ אֶל-עִיר הַקֹּדֶשׁ וַיֵּרָאוּ לָרַבִּים:
A vyšedše z hrobů po vzkříšení jeho, přišli do svatého města, a ukázali se mnohým.
vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
καὶ ε᾿ξελθόντες ε᾿κ τω̑ν μνημείων μετὰ τὴν ε῎γερσιν αυ᾿του̑ ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τὴν ἁγίαν πόλιν καὶ ε᾿νεφανίσθησαν πολλοι̑ς
וַנפַקו ובָתַר קיָמתֵּה עַלו לַמדִינתָּא קַדִּישׁתָּא וֵאתחזִיו לסַגִּיֵאא׃ ס
שַׂר הַמֵּאָה וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ, הַשּׁוֹמְרִים אֶת יֵשׁוּעַ, כִּרְאוֹתָם אֶת רְעִידַת הָאֲדָמָה וְאֶת כָּל הַנַּעֲשֶׂה, נִתְמַלְּאוּ פַּחַד רַב וְאָמְרוּ: "בֶּאֱמֶת בֶּן־אֱלֹהִים הָיָה זֶה!"
וְשַׂר-הַמֵּאָה וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֺ הַשֹּׁמְרִים אֶת-יֵשׁוּעַ בִּרְאוֺתָם אֶת-הָרַעַשׁ וְאֶת-כָּל-אֲשֶׁר קָרָה חָרְדוּ עַד-מְאֹד וַיֹּאמְרוּ אָכֵן זֶה הָיָה בֶּן-אֱלֹהִים:
Tedy centurio a ti, kteříž s ním ostříhali Ježíše, vidouce země třesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“ ([Matouš 3:17 Matouš 17:5])
ὁ δὲ ἑκατόνταρχος καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑ τηρου̑ντες τὸν ᾽Ιησου̑ν ι᾿δόντες τὸν σεισμὸν καὶ τὰ γενόμενα ε᾿φοβήθησαν σφόδρα λέγοντες α᾿ληθω̑ς θεου̑ υἱὸς η῟ν ου῟τος
קֵנטרֻונָא דֵּין וַדעַמֵה דּנָטרִין הוַו ליֵשֻׁוע כַּד חזַו זַועָא וַאילֵין דַּהוַי דּחֵלו טָב וֵאמַרו שַׁרִירָאיִת הָנָא בּרֵה הוָא דַּאלָהָא׃ ס
גַּם נָשִׁים רַבּוֹת שֶׁהָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ מִן הַגָּלִיל וְשֵׁרְתוּ אוֹתוֹ הָיוּ שָׁם וְהִתְבּוֹנְנוּ מֵרָחוֹק.
וְנָשִׁים רַבּוֺת אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ מִן-הַגָּלִיל לְשָׁרְתוֺ הָיוּ רֹאוֺת אֶת-הַנַּעֲשָׂה שָׁם מֵרָחוֺק:
Byly také tu ženy mnohé, z daleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly; ([Marek 15:40-Marek 15:41; Lukáš 23:49; Jan 19:25-Jan 19:27 Lukáš 8:2-Lukáš 8:3])
η῟σαν δὲ ε᾿κει̑ γυναι̑κες πολλαὶ α᾿πὸ μακρόθεν θεωρου̑σαι αι῞τινες η᾿κολούθησαν τω̑ ᾽Ιησου̑ α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας διακονου̑σαι αυ᾿τω̑
אִית הוַי דֵּין אָף תַּמָן נֵשֵׁא סַגִּיָאתָא דּחָזיָן הוַי מֵן רֻוחקָא הָנֵין דֵּאתַי הוַי בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע מֵן גּלִילָא וַמשַׁמשָׁן הוַי לֵה׃
בֵּינֵיהֶן הָיוּ מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית, מִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וְיוֹסֵף, וְאִמָּם שֶׁל בְּנֵי זַבְדַּי.
וּבֵינֵהֶן הָיְתָה מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם-יַעֲקֹב וְיוֺסֵי וְאֵם בְּנֵי זַבְדִּי:
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
ε᾿ν αι῟ς η῟ν Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ του̑ ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωσὴφ μήτηρ καὶ ἡ μήτηρ τω̑ν υἱω̑ν Ζεβεδαίου
דַּחדָא מֵנהֵין מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם אֵמֵה דּיַעקֻוב וַדיָוסִא וֵאמהֻון דַּבנַי זַבדַי׃ ס
לְעֵת עֶרֶב בָּא אִישׁ עָשִׁיר תּוֹשַׁב רָמָתַיִם, יוֹסֵף שְׁמוֹ, שֶׁגַּם הוּא נַעֲשָׂה לְתַלְמִיד שֶׁל יֵשׁוּעַ.
וַיְהִי בָעֶרֶב וַיָּבֹא אִישׁ עָשִׁיר מִן-הָרָמָתַיִם וּשְׁמוֺ יוֺסֵף וְגַם-הוּא הָיָה אֶחָד מִתַּלְמִידֵי יֵשׁוּעַ:
A když byl večer, přišel člověk bohatý z Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. ([Marek 15:42-Marek 15:47; Lukáš 23:50-Lukáš 23:56; Jan 19:38-Jan 19:42])
ο᾿ψίας δὲ γενομένης η῟λθεν α῎νθρωπος πλούσιος α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας του῎νομα ᾽Ιωσήφ ο῍ς καὶ αυ᾿τὸς ε᾿μαθητεύθη τω̑ ᾽Ιησου̑
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא אֵתָא גַּברָא עַתִּירָא מֵן רָמתָא דַּשׁמֵה יַוסֵף דָּאף הֻו אֵתּתַּלמַד הוָא ליֵשֻׁוע׃
הוּא בָּא אֶל פִּילָטוֹס וּבִקֵּשׁ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ. אָז צִוָּה פִּילָטוֹס לִמְסֹר אוֹתָהּ.
הוּא בָא אֶל-פִּילָטוֺס וַיִּשְׁאַל מִמֶּנּוּ אֶת-גּוּף יֵשׁוּעַ וַיְצַו פִּילָטוֺס כִּי-יִנָּתֵן לוֺ:
Ten předstoupil před Piláta, a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. ([Deuteronomium 21:22-Deuteronomium 21:23])
ου῟τος προσελθών τω̑ Πιλάτω ἡτήσατο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑ τότε ὁ Πιλα̑τος ε᾿κέλευσεν α᾿ποδοθη̑ναι
הָנָא קרֵב לוָת פִּילַטָוס וַשׁאֵל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע וַפקַד פִּילַטָוס דּנֵתִיהֵב לֵה פַּגרָא׃ ס
יוֹסֵף לָקַח אֶת הַגּוּפָה, עָטַף אוֹתָה בְּסָדִין נָקִי
וַיִּקַּח יוֺסֵף אֶת-הַגּוּף וַיַּעֲטֵהוּ בְּתַכְרִיךְ-בַּד טָהוֺר:
A vzav tělo Jozef, obvinul je v plátno čisté.
Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
καὶ λαβών τὸ σω̑μα ὁ ᾽Ιωσὴφ ε᾿νετύλιξεν αυ᾿τὸ ε᾿ν σινδόνι καθαρα̑
ושַׁקלֵה יַוסֵף לפַגרָא וכַרכֵה בַּחיָצָא דּכֵתָּנָא נַקדָּא׃
וְהִנִּיחַ אוֹתָהּ בְּקִבְרוֹ הֶחָדָשׁ שֶׁלּוֹ אֲשֶׁר חָצַב בַּסֶּלַע. לְאַחַר שֶׁגָּלַל אֶבֶן גְּדוֹלָה עַל פֶּתַח הַקֶּבֶר הָלַךְ לְדַרְכּוֹ.
וַיְשִׂימֵהוּ בְּקֶבֶר חָדָשׁ אֲשֶׁר חָצַּב-לוֺ בַּצּוּר וַיָּגֶל אֶבֶן גְּדוֺלָה עַל-פִּי הַקֶּבֶר וַיֵּלַךְ:
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel. ([Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4])
καὶ ε῎θηκεν αυ᾿τὸ ε᾿ν τω̑ καινω̑ αυ᾿του̑ μνημείω ο῍ ε᾿λατόμησεν ε᾿ν τη̑ πέτρα καὶ προσκυλίσας λίθον μέγαν τη̑ θύρα του̑ μνημείου α᾿πη̑λθεν
וסָמֵה בּבֵית־קבֻורָא חַדתָא דִּילֵה דַּנקִיר בּכִאפָא ועַגֵּלו כִּאפָא רַבּתָא אַרמִיו עַל תַּרעָא דּבֵית־קבֻורָא וֵאזַלו׃ ס
וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם הָאַחֶרֶת הָיוּ שָׁם, יוֹשְׁבוֹת מוּל הַקֶּבֶר.
וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם הָאַחֶרֶת הָיוּ יֹשְׁבוֺת שָׁם מִמּוּל הַקָּבֶר:
A byla tu Maria Magdaléna, a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ Μαριὰμ ἡ Μαγδαληνὴ καὶ ἡ α῎λλη Μαρία καθήμεναι α᾿πέναντι του̑ τάφου
אִית הוַי דֵּין תַּמָן מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם אחרִתָא דּיָתבָּן הוַי לקֻובלֵה דּקַברָא׃ ס
לְמָחֳרַת עֶרֶב הַשַּׁבָּת נִקְהֲלוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים אֶל פִּילָטוֹס.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת אַחֲרֵי עֶרֶב הַשַּׁבָּת וַיִּקָּהֲלוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים אֶל-פִּילָטוֺס:
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové ku Pilátovi,
Nazítří, v den po pátku(a), shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta (a) ř: po přípravě na svátek
τη̑ δὲ ε᾿παύριον η῞τις ε᾿στὶν μετὰ τὴν παρασκευήν συνήχθησαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι πρὸς Πιλα̑τον
ליַומָא דֵּין דַּמחָר דִּאיתַוהי בָּתַר ערֻובתָּא אֵתכַּנַשׁו רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא לוָת פִּילַטָוס׃
אָמְרוּ לוֹ: "אֲדוֹנֵנוּ, נִזְכַּרְנוּ כִּי בְּעֵת שֶׁהָיָה חַי אָמַר הַמַּתְעֶה הַהוּא, 'אַחֲרֵי שְׁלוֹשָׁה יָמִים קוֹם אָקוּם.'
וַיֹּאמְרוּ אֲדֹנֵינוּ זָכַרְנוּ כִּי בְּעוֺדֶנּוּ חַי אָמַר הַמַּתְעֶה הַהוּא מִקְצֵה שְׁלֹשֶׁת יַמִים אָקוּם:
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘ ([Matouš 12:40 Matouš 16:21 Matouš 17:23 Matouš 20:19])
λέγοντες κύριε ε᾿μνήσθημεν ο῞τι ε᾿κει̑νος ὁ πλάνος ει῏πεν ε῎τι ζω̑ν μετὰ τρει̑ς ἡμέρας ε᾿γείρομαι
וָאמרִין לֵה מָרַן אֵתּדּכַרן דּהַו מַטעיָנָא אֵמַר הוָא כַּד חַי דּמֵן בָּתַר תּלָתָא יַומִין קָאֵם אנָא׃
לָכֵן צַוֵּה נָא שֶׁיִּשָּׁמֵר הַקֶּבֶר עַד הַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי, שֶׁמָּא יָבוֹאוּ תַּלְמִידָיו וְיִגְנְבוּ אוֹתוֹ. לְאַחַר מִכֵּן יֹאמְרוּ לָעָם 'הוּא קָם מִן הַמֵּתִים', וְתִהְיֶה הַתַּרְמִית הָאַחֲרוֹנָה גְּרוּעָה מִן הָרִאשׁוֹנָה."
לָכֵן צַוֵּה-נָא לִנְצֹר אֶת-הַקֶּבֶר עַד-יוֺם הַשְּׁלִישִׁי פֶּן-יָבֹאוּ תַלְמִידָיו בַּלַיְלָה וּגְנָבֻהוּ וְאָמְרוּ אֶל-הָעָם הִנֵּה-קָם מִן-הַמֵּתִים וְרָעָה הַמִּרְמָה הָאַחֲרֹנָה מִן-הָרִאשֹׁנָה:
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci(b), neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“ (b) var: + v noci 28. kapitola
κέλευσον ου῏ν α᾿σφαλισθη̑ναι τὸν τάφον ε῞ως τη̑ς τρίτης ἡμέρας μήποτε ε᾿λθόντες οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ κλέψωσιν αυ᾿τὸν καὶ ει῎πωσιν τω̑ λαω̑ η᾿γέρθη α᾿πὸ τω̑ν νεκρω̑ν καὶ ε῎σται ἡ ε᾿σχάτη πλάνη χείρων τη̑ς πρὼτης
פּקֻוד הָכִיל מֵזדַּהרִין בּקַברָא עדַמָא לַתלָתָא יַומִין דַּלמָא נִאתֻון תַּלמִידַוהי נֵגנבֻונָיהי בּלִליָא ונִאמרֻון לעַמָא דּמֵן בֵּית־מִיתֵא קָם ותֵהוֵא טֻועיַי אחרָיתָּא בִּישָׁא מֵן קַדמָיתָּא׃
אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "הִנֵּה לָכֶם מִשְׁמָר, לְכוּ וְשִׁמְרוּ כְּמוֹ שֶׁאַתֶּם יוֹדְעִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס הֵא-לָכֶם אַנְשֵׁי מִשְׁמָר לְכוּ וְנִצְרוּ כַּאֲשֶׁר תֵּדָעוּן:
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“
ε῎φη αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος ε῎χετε κουστωδίαν ὑπάγετε α᾿σφαλίσασθε ὡς οι῎δατε
אָמַר להֻון פִּילַטָוס אִית לכֻון קֵסטֻונָרֵא זֵלו אֵזדַּהרו אַיכַּנָא דּיָדעִין אנתֻּון׃
הֵם הָלְכוּ וְהִבְטִיחוּ אֶת הַקֶּבֶר בְּכָךְ שֶׁשָֹמוּ חוֹתָם עַל הָאֶבֶן וְהִצִּיבוּ מִשְׁמָר.
וַיֵּלְכוּ וַיִּצְּרוּ אֶת-הַקֶּבֶר וַיַּחְתְּמוּ אֶת-הָאָבֶן וַיַּעֲמִידוּ עָלָיו אֶת-הַמִּשְׁמָר:
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
οἱ δὲ πορευθέντες η᾿σφαλίσαντο τὸν τάφον σφραγίσαντες τὸν λίθον μετὰ τη̑ς κουστωδίας
הֵנֻון דֵּין אֵזַלו אֵזדּהַרו בּקַברָא וַחתַמו כִּאפָא הָי עַם קֵסטֻונָרֵא׃ ס
אַחֲרֵי הַשַּׁבָּת, עִם עֲלוֹת הַשַּׁחַר שֶׁל יוֹם רִאשׁוֹן, בָּאוּ מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם הָאַחֶרֶת לִרְאוֹת אֶת הַקֶּבֶר.
וַיְהִי אַחַר הַשַּׁבָּת לִפְנוֺת-בֹּקֶר בְּאֶחָד-בַּשַּׁבָּת וַתָּבֹא מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם הָאַחֶרֶת לִרְאוֺת אֶת-הַקָּבֶר:
Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna, a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.
Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. ([Marek 16:1-Marek 16:8; Lukáš 24:1-Lukáš 24:12; Jan 20:1-Jan 20:10 Matouš 27:56])
ο᾿ψὲ δὲ σαββάτων τη̑ ε᾿πιφωσκούση ει᾿ς μίαν σαββάτων η῟λθεν Μαριὰμ ἡ Μαγδαληνὴ καὶ ἡ α῎λλη Μαρία θεωρη̑σαι τὸν τάφον
בּרַמשָׁא דֵּין בּשַׁבּתָא דּנָגַה חַד־בּשַׁבָּא אֵתָת מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם אחרִתָא דּנֵחזיָן קַברָא׃
לְפֶתַע הָיְתָה רְעִידַת אֲדָמָה חֲזָקָה, כִּי מַלְאַךְ יהוה יָרַד מִן הַשָּׁמַיִם, נִגַּשׁ וְגָלַל אֶת הָאֶבֶן מִן הַפֶּתַח וְיָשַׁב עָלֶיהָ.
וַיְהִי רַעַשׁ גָּדוֺל כִּי-מַלְאַךְ יְהוָֺה יָרַד מִן-הַשָּׁמַיִם וַיָּבֹא וַיָּגֶל אֶת-הָאֶבֶן מִן-הַפֶּתַח וַיֵּשֶׁב עָלֶיהָ:
A aj, země třesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří, a posadil se na něm.
A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. ([Matouš 27:51])
καὶ ι᾿δοὺ σεισμὸς ε᾿γένετο μέγας α῎γγελος γὰρ κυρίου καταβὰς ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ καὶ προσελθών α᾿πεκύλισεν τὸν λίθον καὶ ε᾿κάθητο ε᾿πάνω αυ᾿του̑
והָא זַועָא רַבָּא הוָא מַלַאכָא גֵּיר דּמָריָא נחֵת מֵן שׁמַיָא וַקרֵב עַגֵּל כִּאפָא מֵן תַּרעָא ויָתֵב הוָא עלֵיה׃
מַרְאֵהוּ הָיָה כְּבָרָק וּלְבוּשׁוֹ לָבָן כַּשֶּׁלֶג,
וּמַרְאֵהוּ כַּבָּרָק וּלְבוּשׁוֺ לָבָן כַּשָּׁלֶג:
A byl oblíčej jeho jako blesk, a roucho jeho bílé jako sníh.
Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. ([Matouš 17:2; Skutky apoštolské 1:10])
η῟ν δὲ ἡ ει᾿δέα αυ᾿του̑ ὡς α᾿στραπὴ καὶ τὸ ε῎νδυμα αυ᾿του̑ λευκὸν ὡς χιὼν
אִיתַוהי הוָא דֵּין חֵזוֵה אַיך בַּרקָא וַלבֻושֵׁה חֵוָר הוָא אַיך תַּלגָּא׃
וּמִפַּחְדּוֹ נִבְהֲלוּ הַשּׁוֹמְרִים וְהָיו כְּמֵתִים.
וּמֵאֵימָתוֺ אַנְשֵׁי הַמִּשְׁמָר נִבְהָלוּ וַיִּהְיוּ כַּמֵּתִים:
A pro strach jeho zděsili se strážní, a učiněni jsou jako mrtví.
Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví.
α᾿πὸ δὲ του̑ φόβου αυ᾿του̑ ε᾿σείσθησαν οἱ τηρου̑ντες καὶ ε᾿γενήθησαν ὡς νεκροί
ומֵן דֵּחלתֵה אֵתּתּזִיעו אַילֵין דּנָטרִין הוַו וַהוַו אַיך מִיתֵא׃ ס
אָמַר הַמַּלְאָךְ אֶל הַנָּשִׁים: "אַל תִּפְחַדְנָה אַתֶּן. אֲנִי יוֹדֵעַ כִּי אֶת יֵשׁוּעַ שֶׁנִּצְלַב אַתֶּן מְחַפְּשׂוֹת.
וַיַּעַן הַמַּלְאָךְ וַיֹּאמֶר אֶל-הַנָּשִׁים אַל-תִּירֶאןָ הֵן יָדַעְתִּי כִּי אֶת-יֵשׁוּעַ הַנִּצְלָב תְּבַקֵּשְׁנָה:
I odpověděv anděl, řekl ženám: Nebojte se vy, neboť vím, že Ježíše ukřižovaného hledáte.
Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován.
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ α῎γγελος ει῏πεν ται̑ς γυναιξίν μὴ φοβει̑σθε ὑμει̑ς οι῏δα γὰρ ο῞τι ᾽Ιησου̑ν τὸν ε᾿σταυρωμένον ζητει̑τε
ענָא דֵּין מַלַאכָא וֵאמַר לנֵשֵׁא אַנתֵּין לָא תֵּדחלָן יָדַע אנָא גֵּיר דַּליֵשֻׁוע דֵּאזדּקֵף בָּעיָן אנתֵּין׃
הוּא אֵינֶנּוּ כָּאן, שֶׁהֲרֵי קָם לִתְחִיָּה כְּפִי שֶׁאָמַר. בֹּאנָה וּרְאֶינָה אֶת הַמָּקוֹם שֶׁשָּׁכַב בּוֹ.
אֵינֶנּוּ פֹה כִּי הוּא קָם כַּאֲשֶׁר אָמָר בֹּאנָה וּרְאֶינָה אֶת-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׁכַב-שָׁם הָאָדוֺן:
Neníť ho tuto; nebo vstalť jest, jakož předpověděl. Poďte, vizte místo, kdež ležel Pán.
Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel(c). (c) var: + Pán ([Matouš 12:40 Matouš 16:21 Matouš 17:23 Matouš 20:19])
ου᾿κ ε῎στιν ω῟δε η᾿γέρθη γὰρ καθώς ει῏πεν δευ̑τε ι῎δετε τὸν τόπον ο῞που ε῎κειτο
לָא הוָא תּנָן קָם לֵה גֵּיר אַיכַּנָא דֵּאמַר תָּאיֵין חזָיֵין דֻּוכּתָא דּסִים הוָא בָּה מָרַן׃
לֵכְנָה מַהֵר וְהַגֵּדְנָה לְתַלְמִידָיו: 'הוּא קָם מִן הַמֵּתִים וְהִנֵּה הוּא הוֹלֵךְ לִפְנֵיכֶם לַגָּלִיל. שָׁם תִּרְאוּ אוֹתוֹ.' הִנֵּה אָמַרְתִּי לָכֵן."
וּמִהַרְתֶּן אֶל-תַּלְמִידָיו וַאֲמַרְתֶּן כִּי הוּא קָם מִן-הַמֵּתִים וְהִנֵּה הוּא הוֺלֵךְ לִפְנֵיכֶם הַגָּלִילָה וְשָׁם תִּרְאוּ אֹתוֺ הִנֵּה אָמַרְתִּי לָכֶן:
A rychle jdouce, povězte učedlníkům jeho, že vstal z mrtvých. A aj, předchází vás do Galilee, tam jej uzříte. Aj, pověděl jsem vám.
Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to.“ ([Matouš 26:32])
καὶ ταχὺ πορευθει̑σαι ει῎πατε τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ο῞τι η᾿γέρθη α᾿πὸ τω̑ν νεκρω̑ν καὶ ι᾿δοὺ προάγει ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ε᾿κει̑ αυ᾿τὸν ο῎ψεσθε ι᾿δοὺ ει῏πον ὑμι̑ν
וזֵלֵין בַּעגַל אֵמַרֵין לתַלמִידַוהי דּקָם מֵן בֵּית־מִיתֵא והָא קָדֵם לכֻון לַגלִילָא תַּמָן תֵּחזֻונָיהי הָא אֵמרֵת לכֵין׃ ס
הֵן עָזְבוּ מַהֵר אֶת הַקֶּבֶר בְּיִרְאָה וּבְשִׂמְחָה גְּדוֹלָה, וְרָצוּ לְהוֹדִיעַ לְתַלְמִידָיו.
וַתֵּצֶאנָה כְּרֶגַע מִן-הַקֶּבֶר בְּיִרְאָה וּבְשָׂשׂוֺן רָב וַתָּרֹצְנָה לְהַגִּיד לְתַלְמִידָיו:
I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly.
Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.
καὶ α᾿πελθου̑σαι ταχὺ α᾿πὸ του̑ μνημείου μετὰ φόβου καὶ χαρα̑ς μεγάλης ε῎δραμον α᾿παγγει̑λαι τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑
וֵאזַל עגַל מֵן קַברָא בּדֵחלתָא וַבחַדֻותָא רַבּתָא ורָהטָן דּנִאמרָן לתַלמִידַוהי׃ ס
פִּתְאוֹם פָּגַשׁ אוֹתָן יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "שָׁלוֹם לָכֶן." הֵן נִגְּשׁוּ אֵלָיו, אָחֲזוּ בְּרַגְלָיו וְהִשְׁתַּחֲווּ לוֹ.
הֵנָּה הֹלְכוֺת לְסַפֵּר אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֵּרָא אֲלֵיהֶן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר שָׁלוֺם וַתִּגַּשְׁנָה וַתֹּאחַזְנָה בְרַגְלָיו וַתִּשְׁתַּחֲוֶיןָ לוֺ:
Když pak šly zvěstovati učedlníkům jeho, aj, Ježíš potkal se s nimi, řka: Zdrávy buďte. A ony přistoupivše, chopily se noh jeho, a klaněly se jemu.
A hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. ([Jan 20:14-Jan 20:18])
καὶ ι᾿δοὺ ᾽Ιησου̑ς ὑπήντησεν αυ᾿ται̑ς λέγων χαίρετε αἱ δὲ προσελθου̑σαι ε᾿κράτησαν αυ᾿του̑ τοὺς πόδας καὶ προσεκύνησαν αυ᾿τω̑
והָא יֵשֻׁוע פּגַע בּהֵין וֵאמַר להֵין שׁלָם לכֵין הֵנֵין דֵּין קרֵב אֵחַד רֵגלַוהי וַסגֵדֵין לֵה׃ ס
אָמַר לָהֶן יֵשׁוּעַ: "אַל תִּפְחַדְנָה, לֵכְנָה וְהַגֵּדְנָה לְאַחַי שֶׁיֵּלְכוּ לַגָּלִיל וְשָׁם יִרְאוּנִי."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶן יֵשׁוּעַ אַל-תִּירֶאנָה לֵכְנָה הַגֵּדְנָה לְאַחַי כִּי יֵלְכוּ הַגָּלִילָה וְשָׁם יִרְאוּנִי:
Tedy dí jim Ježíš: Nebojtež se. Jděte, zvěstujte bratřím mým, ať jdou do Galilee, a tamť mne uzří.
Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí.“
τότε λέγει αυ᾿ται̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ φοβει̑σθε ὑπάγετε α᾿παγγείλατε τοι̑ς α᾿δελφοι̑ς μου ι῞να α᾿πέλθωσιν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν κα᾿κει̑ με ο῎ψονται
הָידֵּין אֵמַר להֵין יֵשֻׁוע לָא תֵּדחלָן אֵלָא זֵלֵין אֵמַרֵין לַאחַי דּנִאזֻלון לַגלִילָא ותַמָן נֵחזֻונָני׃ ס
בְּשָׁעָה שֶׁהָלְכוּ בָּאוּ הָעִירָה כַּמָּה מִן הַשּׁוֹמְרִים וְהוֹדִיעוּ לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֶת כָּל אֲשֶׁר קָרָה.
וַיְהִי בְּלֶכְתָּן וְהִנֵּה אֲנָשִׁים מֵאַנְשֵׁי הַמִּשְׁמָר בָּאוּ הָעִירָה וַיַּגִּידוּ לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֶת-כֹּל אֲשֶׁר קָרָה:
Když pak ony odešly, aj, někteří z stráže přišedše do města, oznámili předním kněžím {biskupům} všecko, co se stalo.
Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. ([Matouš 27:66])
πορευομένων δὲ αυ᾿τω̑ν ι᾿δού τινες τη̑ς κουστωδίας ε᾿λθόντες ει᾿ς τὴν πόλιν α᾿πήγγειλαν τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν α῞παντα τὰ γενόμενα
כַּד אֵזַלֵין דֵּין אֵתַו אנָשָׁא מֵן קֵסטֻונָרֵא הָנֻון לַמדִינתָּא וֵאמַרו לרַבַּי־כָּהנֵא כֻּל מֵדֵּם דַּהוָא׃
רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הִתְכַּנְּסוּ עִם הַזְּקֵנִים וּלְאַחַר הִתְיָעֲצוּת נָתְנוּ לַחַיָּלִים סְכוּם כֶּסֶף נִכָּר
וַיִּקָּהֲלוּ עִם-הַזְּקֵנִים וַיִּוָּעֲצוּ וַיִּתְּנוּ-כֶסֶף רָב אֶל-אַנְשֵׁי הַצָּבָא לֵאמֹר:
Kteřížto shromáždivše se s staršími, a uradivše se, mnoho peněz dali žoldnéřům,
Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze
καὶ συναχθέντες μετὰ τω̑ν πρεσβυτέρων συμβούλιόν τε λαβόντες α᾿ργύρια ἱκανὰ ε῎δωκαν τοι̑ς στρατιὼταις
וֵאתכַּנַשׁו עַם קַשִׁישֵׁא וַנסַבו מֵלכָּא ויַהבו כֵּספָּא לָא זעֻור לקֵסטֻונָרֵא׃
בְּאָמְרָם: "הַגִּידוּ כָּךְ: 'בָּאוּ תַּלְמִידָיו בַּלַּיְלָה וְגָנְבוּ אוֹתוֹ כַּאֲשֶׁר יָשַׁנּוּ'.
אִמְרוּ כִּי-בָאוּ תַלְמִידָיו לָיְלָה וַיִּגְנְבֻהוּ בְּעוֺד אֲנַחְנוּ יְשֵׁנִים:
Řkouce: pravte, že učedlníci jeho nočně přišedše, ukradli jej, když jsme my spali.
s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. ([Matouš 27:64])
λέγοντες ει῎πατε ο῞τι οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ νυκτὸς ε᾿λθόντες ε῎κλεψαν αυ᾿τὸν ἡμω̑ν κοιμωμένων
וָאמרִין להֻון אֵמַרו דּתַלמִידַוהי אֵתַו גַּנבֻּוהי בּלִליָא כַּד דַּמכִּין חנַן׃
וְאִם זֶה יִוָּדַע לַנָּצִיב, אֲנַחְנוּ נְשַׁכְנֵעַ אוֹתוֹ וְנִפְטֹר אֶתְכֶם מִדְּאָגָה."
וְכִי-יִשָּׁמַע הַדָּבָר לְאָזְנֵי הַפֶּחָה אֲנַחְנוּ נְדַבֵּר עַל-לִבּוֺ וְהָיִינוּ לְמָגֵן לָכֶם מִכָּל-רָע:
A uslyší-liť o tom hejtman, myť ho spokojíme, a vás bezpečny učiníme.
A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“
καὶ ε᾿ὰν α᾿κουσθη̑ του̑το ε᾿πὶ του̑ ἡγεμόνος ἡμει̑ς πείσομεν αυ᾿τὸν καὶ ὑμα̑ς α᾿μερίμνους ποιήσομεν
וֵאן אֵשׁתַּמעַת הָדֵא קדָם הִגמֻונָא חנַן מפִּיסִין חנַן לֵה וַלכֻון דּלָא צֵפתָא עָבדִּין חנַן׃
הֵם לָקְחוּ אֶת הַכֶּסֶף וְעָשׂוּ כְּמוֹ שֶׁהוֹרוּ לָהֶם. וְאָמְנָם שֵׁמַע הַדָּבָר הַזֶּה נָפוֹץ בְּקֶרֶב הָעָם עַד הַיּוֹם הַזֶּה.
וַיִּקְחוּ אֶת-הַכֶּסֶף וַיַּעֲשׂוּ כַּאֲשֶׁר שָׂמוּ בְּפִיהֶם וְהַשְּׁמוּעָה הַזֹּאת יָצְאָה בֵּין הַיְּהוּדִים עַד הַיּוֺם הַזֶּה:
A oni vzavše peníze, učinili, jakž naučeni byli. I rozhlášeno jest slovo to u Židů až do dnešního dne.
Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.
οἱ δὲ λαβόντες τὰ α᾿ργύρια ε᾿ποίησαν ὡς ε᾿διδάχθησαν καὶ διεφημίσθη ὁ λόγος ου῟τος παρὰ ᾽Ιουδαίοις μέχρι τη̑ς σήμερον ἡμέρας
הֵנֻון דֵּין כַּד נסַבו כֵּספָּא עבַדו אַיך דַּאלֵפו אֵנֻון ונֵפקַת מֵלתָא הָדֵא בֵּית יִהֻודָיֵא עדַמָא ליַומָנָא סס׃
בֵּינְתַיִם הָלְכוּ אַחַד־עָשָׂר הַתַּלְמִידִים לַגָּלִיל, אֶל הָהָראֲשֶׁר אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ.
וְאַחַד עָשָׂר הַתַּלְמִידִים הָלְכוּ הַגָּלִילָה אֶל-הָהָר הַהוּא אֲשֶׁר יָעַד לָהֶם יֵשׁוּעַ:
Jedenácte pak učedlníků šli do Galilee na horu, kdež jim byl uložil Ježíš.
Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš určil. ([Matouš 26:32])
οἱ δὲ ε῞νδεκα μαθηταὶ ε᾿πορεύθησαν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ει᾿ς τὸ ο῎ρος ου῟ ε᾿τάξατο αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς
תַּלמִידֵא דֵּין חדַעסַר אֵזַלו לַגלִילָא לטֻורָא אַיכָּא דּוַעֵד אֵנֻון יֵשֻׁוע׃
כְּשֶׁרָאוּ אוֹתוֹ הִשְׁתַּחֲווּ לוֹ, אֲבָל הָיוּ כַּמָּה שֶׁהַסָּפֵק קִנֵּן בְּלִבָּם.
וַיְהִי כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ וַיִּשְׁתַּחֲווּ-לוֺ וְיֵשׁ מֵהֶם פָּסְחוּ עַל-שְׁתֵּי סְעִפִּים:
A uzřevše ho, klaněli se jemu. Ale někteří pochybovali.
Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali. ([1 Korintským 15:5])
καὶ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν προσεκύνησαν οἱ δὲ ε᾿δίστασαν
וכַד חזַאוֻהי סגֵדו לֵה מֵנהֻון דֵּין אֵתפַּלַגו הוַו׃
נִגַּשׁ יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אִתָּם וְאָמַר: "נִתְּנָה לִי כָּל סַמְכוּת בַּשָּׁמַיִם וּבָאָרֶץ.
וַיִּגַּשׁ יֵשׁוּעַ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם לֵאמֹר נִתַּן-לִי כָּל-מִמְשָׁל בַּשָּׁמַיִם וּבָאָרֶץ:
A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.
Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. ([Daniel 7:14; Jan 3:35; Efezským 1:20-Efezským 1:22; Filipským 2:9-Filipským 2:10])
καὶ προσελθών ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿λάλησεν αυ᾿τοι̑ς λέγων ε᾿δόθη μοι πα̑σα ε᾿ξουσία ε᾿ν ου᾿ρανω̑ καὶ ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
וַקרֵב יֵשֻׁוע מַלֵל עַמהֻון וֵאמַר להֻון אֵתִיהֵב לִי כֻּל שֻׁולטָן בַּשׁמַיָא ובַארעָא וַאיכַּנָא דּשַׁדּרַני אָבי משַׁדַּר אנָא לכֻון׃ ס
עַל כֵּן לְכוּ וַעֲשׂוּ אֶת כָּל הַגּוֹיִים לְתַלְמִידִים, הַטְבִּילוּ אוֹתָם לְשֵׁם הָאָב וְהַבֵּן וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ
לְכוּ אֶל-כָּל-הָעַמִּים לְהוֺרֹתָם וְלַעֲשׂתָם לִי לְתַלְמִידִים וּלְטַבֵּל אֹתָם בְּשֵׁם הָאָב וְהַבֵּן וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého,
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého ([Marek 16:15-Marek 16:16; Lukáš 24:47-Lukáš 24:48; Skutky apoštolské 1:8 Skutky apoštolské 2:38])
πορευθέντες ου῏ν μαθητεύσατε πάντα τὰ ε῎θνη βαπτίζοντες αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὸ ο῎νομα του̑ πατρὸς καὶ του̑ υἱου̑ καὶ του̑ ἁγίου πνεύματος
זֵלו הָכִיל תַּלמֵדו כֻּלהֻון עַממֵא וַאעמֵדו אֵנֻון בּשֵׁם אַבָא וַברָא ורֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
וְלַמְּדוּ אוֹתָם לִשְׁמֹר אֶת כָּל מַה שֶּׁצִּוִּיתִי אֶתְכֶם. הִנֵּה אִתְּכֶם אֲנִי כָּל הַיָּמִים עַד קֵץ הָעוֹלָם."
וְלִמַּדְתֶּם אֹתָם לִשְׁמֹר אֶת-כָּל-אֲשֶׁר צִוִּיתִי אֶתְכֶם וְהִנֵּה אָנֹכִי אֶהְיֶה עִמָּכֶם עַד-אַחֲרִית הַשָּׁנִים לְעֵת קֵץ הָעוֺלָם אָמֵן:
Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen.
a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.(d)“ (d) var: + Amen. ([Genesis 26:24; Izajáš 41:10; Ageus 1:13; Matouš 18:20; Jan 14:23])
διδάσκοντες αυ᾿τοὺς τηρει̑ν πάντα ο῞σα ε᾿νετειλάμην ὑμι̑ν καὶ ι᾿δοὺ ε᾿γώ μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι πάσας τὰς ἡμέρας ε῞ως τη̑ς συντελείας του̑ αι᾿ω̑νος
וַאלֵפו אֵנֻון דּנֵטרֻון כֻּל מָא דּפַקֵדּתּכֻון והָא אֵנָא עַמכֻון אנָא כֻּלהֻון יַומָתָא עדַמָא לשֻׁולָמֵה דּעָלמָא אַמִין׃
תְּחִלַּת בְּשׂוֹרַת יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ בֶּן־אֱלֹהִים.
תְּחִלַּת הַבְּשׂוֺרָה לְיֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים:
Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího(a). (a) var: – Syna Božího
α᾿ρχὴ του̑ ευ᾿αγγελίου ᾽Ιησου̑ Χριστου̑ υἱου̑ θεου̑
רִשָׁא דֵּאוַנגֵּלִיָון דּיֵשֻׁוע משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא סס׃
כַּכָּתוּב בִּישַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךָ וּפִנָּה דַרְכֶּךָ.
כַּכָּתוּב בְּדִבְרֵי הַנְּבִיאִים הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךׇ וּפִנָּה-דַרְכְּךׇ לְפָנֶיךׇ:
Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
Je psáno u proroka Izaiáše(b): ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. (b) var: v prorocích ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Lukáš 3:3-Lukáš 3:6; Jan 1:19-Jan 1:23 Malachiáš 3:1])
καθώς γέγραπται ε᾿ν τω̑ ᾽Ησαι̑α τω̑ προφήτη ι᾿δοὺ α᾿ποστέλλω τὸν α῎γγελόν μου πρὸ προσὼπου σου ο῍ς κατασκευάσει τὴν ὁδόν σου
אַיך דַּכתִיב בֵּאשַׁעיָא נבִיָא הָא משַׁדַּר אנָא מַלַאכי קדָם פַּרצֻופָּך דּנַתקֵן אֻורחָך׃ ס
קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, יַשְּׁרוּ מְסִלּוֹתָיו."
קוֺל קוֺרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה יַשְּׁרוּ מְסִלּוֺתָיו:
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ ([Izajáš 40:3])
φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ἑτοιμάσατε τὴν ὁδὸν κυρίου ευ᾿θείας ποιει̑τε τὰς τρίβους αυ᾿του̑
קָלָא דּקָרֵא בּמַדבּרָא טַיֵבו אֻורחֵה דּמָריָא וַאשׁוַו שׁבִילַוהי׃ ס
יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל הוֹפִיעַ בַּמִּדְבָּר כְּשֶׁהוּא מַכְרִיז עַל טְבִילָה שֶׁל תְּשׁוּבָה לְשֵׁם סְלִיחַת חֲטָאִים.
וַיָּבֹא יוֺחָנָן לְטַבֵּל בַּמִּדְבָּר וְהוּא קָרָא אֶל-הָעָם לָשׁוּב מִדַּרְכָּם וּלְהִטָּבֵל לִסְלִיחַת עֲוֺנָם:
Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti(c) a kázal: „Čiňte pokání(d) a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ (c) var: když křtil Jan na poušti (d) Obraťte se (tak i Marek 1:15)
ε᾿γένετο ᾽Ιωάννης ὁ βαπτίζων ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω καὶ κηρύσσων βάπτισμα μετανοίας ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν
הוָא יֻוחַנָן בּמַדבּרָא מַעמֵד ומַכרֵז מַעמֻודִיתָא דַּתיָבֻותָא לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא׃ ס
יָצְאוּ אֵלָיו כָּל אֶרֶץ יְהוּדָה וְכָל אַנְשֵׁי יְרוּשָׁלַיִם וְהוּא הִטְבִּיל אוֹתָם בִּנְהַר הַיַּרְדֵּן בִּהְיוֹתָם מִתְוַדִּים עַל חֲטָאֵיהֶם.
וַיֵּצְאוּ אֵלָיו כָּל-אֶרֶץ יְהוּדָה וְכָל-ישְׁבֵי יְרוּשָׁלָיִם וַיִּטָּבְלוּ עַל-יָדוֺ בְּתוֺךְ הַיַּרְדֵּן בְּהִתְוַדֹּתָם אֶת-חַטֹּאתֵיהֶם:
I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.
καὶ ε᾿ξεπορεύετο πρὸς αυ᾿τὸν πα̑σα ἡ ᾽Ιουδαία χὼρα καὶ οἱ ῾Ιεροσολυμι̑ται πάντες καὶ ε᾿βαπτίζοντο ὑπ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ ᾽Ιορδάνη ποταμω̑ ε᾿ξομολογούμενοι τὰς ἁμαρτίας αυ᾿τω̑ν
ונָפקָא הוָת לוָתֵה כֻּלָה כָּור דִּיהֻוד וכֻלהֻון בּנַי אֻורִשׁלֵם ומַעמֵד הוָא להֻון בּיֻורדּנָן כַּד מַודֵּין בַּחטָהַיהֻון׃ ס
יוֹחָנָן הָיָה לָבוּשׁ שְׂעַר גְּמַלִּים וְחָגוּר חֲגוֹרַת עוֹר בְּמָתְנָיו, וּמַאֲכָלוֹ חֲגָבִים וּדְבַשׁ הַיַּעַר.
וְיוֺחָנָן לְבוּשׁוֺ שְׂעַר גְּמַלִּים וְאֵזוֺר עוֺר אָזוּר בְּמָתְנָיו וּמַאֲכָלוֺ חֲגָבִים וּדְבַשׁ מִיָּעַר:
Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. ([2 Královská 1:8; Zacharjáš 13:4])
καὶ η῟ν ὁ ᾽Ιωάννης ε᾿νδεδυμένος τρίχας καμήλου καὶ ζὼνην δερματίνην περὶ τὴν ο᾿σφὺν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿σθίων α᾿κρίδας καὶ μέλι α῎γριον
הֻו דֵּין יֻוחַנָן לבִישׁ הוָא לבֻושָׁא דּסַערָא דּגַמלֵא וַאסִיר הוָא עֵרַקתָא דּמֵשׁכָּא בּחַצַוהי ומֵאכֻולתֵּה אִיתֵיה הוָת קַמצֵא ודֵבשָׁא דּבַרָא׃ ס
הִכְרִיז יוֹחָנָן וְאָמַר: "הִנֵּה חָזָק מִמֶּנִּי בָּא אַחֲרַי, אֲשֶׁר אֵינֶנִּי רָאוּי לְהִתְכּוֹפֵף וּלְהַתִּיר אֶת שְׂרוֹךְ נְעָלָיו.
וַיִּקְרָא לֵאמֹר הִנֵּה חָסִין מִמֶּנִּי בָּא אַחֲרָי אֲשֶׁר קַל-עֶרֶךְ אֲנִי מִכְּרֹעַ לְפָנָיו לְהַתִּיר שְׂרוֺךְ נְעָלָיו:
A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. ([Matouš 3:11-Matouš 3:12; Lukáš 3:15-Lukáš 3:17; Jan 1:24-Jan 1:28; Skutky apoštolské 13:25])
καὶ ε᾿κήρυσσεν λέγων ε῎ρχεται ὁ ι᾿σχυρότερός μου ο᾿πίσω μου ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ἱκανὸς κύψας λυ̑σαι τὸν ἱμάντα τω̑ν ὑποδημάτων αυ᾿του̑
ומַכרֵז הוָא וָאמַר הָא אָתֵא בָּתַרי דּחַילתָן מֵני הַו דּלָא שָׁוֵא אנָא דֵּאגהַן אֵשׁרֵא עַרקֵא דַּמסָנַוהי׃
אֲנִי הִטְבַּלְתִּי אֶתְכֶם בְּמַיִם, אַךְ הוּא יַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ."
אֲנִי מְטַבֵּל אֶתְכֶם בַּמָּיִם אַךְ הוּא יְטַבֵּל אֶתְכֶם בְּרוּחַ-הַקֹּדֶשׁ:
Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“
ε᾿γώ ε᾿βάπτισα ὑμα̑ς υ῞δατι αυ᾿τὸς δὲ βαπτίσει ὑμα̑ς ε᾿ν πνεύματι ἁγίω
אֵנָא אַעמֵדּתּכֻון בּמַיָא הֻו דֵּין נַעמֵדכֻון בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא׃ ס
בַּיָּמִים הָהֵם בָּא יֵשׁוּעַ מִנָּצְרַת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל וְיוֹחָנָן הִטְבִּילוֹ בַּיַּרְדֵּן.
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ מִנְּצֶרֶת מִן-הַגָּלִיל וַיִּטָּבֵל עַל-יַד יוֺחָנָן בַּיַּרְדֵּן:
I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.
V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. ([Matouš 3:13-Matouš 3:17; Lukáš 3:21-Lukáš 3:22; Jan 1:32-Jan 1:34])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις η῟λθεν ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ Ναζαρὲτ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ε᾿βαπτίσθη ει᾿ς τὸν ᾽Ιορδάνην ὑπὸ ᾽Ιωάννου
וַהוָא בּיַומָתָא הָנֻון אֵתָא יֵשֻׁוע מֵן נָצרַת דַּגלִילָא וֵאתעמֵד בּיֻורדּנָן מֵן יֻוחַנָן׃ ס
בָּרֶגַע שֶׁעָלָה מִן הַמַּיִם רָאָה אֶת הַשָּׁמַיִם נִפְתָּחִים וְאֶת הָרוּחַ יוֹרֶדֶת עָלָיו בִּדְמוּת יוֹנָה.
וְהוּא אַךְ-עָלֹה עָלָה מִן-הַמָּיִם וַיַּרְא וְהִנֵּה נִפְתְּחוּ הַשָּׁמַיִם וְהָרוּחַ יָרְדָה עָלָיו בִּדְמוּת יוֺנָה:
A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.
Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená(e) a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. (e) ř: protržená
καὶ ευ᾿θὺς α᾿ναβαίνων ε᾿κ του̑ υ῞δατος ει῏δεν σχιζομένους τοὺς ου᾿ρανοὺς καὶ τὸ πνευ̑μα ὡς περιστερὰν καταβαι̑νον ει᾿ς αυ᾿τόν
ומֵחדָא דַּסלֵק מֵן מַיָא חזָא דֵּאסתּדֵקו שׁמַיָא ורֻוחָא אַיך יַונָא דּנֵחתַּת עלַוהי׃
יָצָא קוֹל מִן הַשָּׁמַיִם: "אַתָּה בְּנִי אֲהוּבִי, בְּךָ חָפַצְתִּי."
וַיְהִי קוֺל מִן-הַשָּׁמַיִם אַתָּה הוּא בְּנִי יְדִידִי בְּךׇ רָצְתָה נַפְשִׁי:
A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ ([Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Marek 9:7])
καὶ φωνὴ ε᾿γένετο ε᾿κ τω̑ν ου᾿ρανω̑ν σὺ ει῏ ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός ε᾿ν σοὶ ευ᾿δόκησα
וקָלָא הוָא מֵן שׁמַיָא אַנתּ הֻו בֵּרי חַבִּיבָא בָּך אֵצטבִית׃ ס
מִיָּד הוֹצִיאָה אוֹתוֹ הָרוּחַ אֶל הַמִּדְבָּר,
וְאַחֲרֵי-כֵן נְשָׂאוֺ הָרוּחַ וַיַּנִּחֵהוּ בַּמִּדְבָּר:
A i hned ho Duch vypudil na poušť.
A hned ho Duch vyvedl na poušť. ([Matouš 4:1-Matouš 4:11; Lukáš 4:1-Lukáš 4:13])
καὶ ευ᾿θὺς τὸ πνευ̑μα αυ᾿τὸν ε᾿κβάλλει ει᾿ς τὴν ε῎ρημον
ומֵחדָא אַפֵּקתֵּה רֻוחָא למַדבּרָא׃
וּבַמִּדְבָּר שָׁהָה אַרְבָּעִים יוֹם כְּשֶׁהַשָֹטָן מְנַסֶּה אוֹתוֹ. הוּא הָיָה שָׁם עִם הַחַיּוֹת, וְהַמַּלְאָכִים שֵׁרְתוּהוּ.
וַיְהִי בַמִּדְבָּר אַרְבָּעִים יוֺם עִם-חַיַּת הַָּׂדֶה וַיְנַסֵּהוּ הַשָּׁטָן וּמַלְאֲכֵי אֱלֹהִים שֵׁרְתֻהוּ:
I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel(f); byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali. (f) ř: zkoušel ([Izajáš 11:6-Izajáš 11:8; Ezechiel 34:25])
καὶ η῟ν ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω τεσσεράκοντα ἡμέρας πειραζόμενος ὑπὸ του̑ Σατανα̑ καὶ η῟ν μετὰ τω̑ν θηρίων καὶ οἱ α῎γγελοι διηκόνουν αυ᾿τω̑
וַהוָא תַּמָן בּמַדבּרָא יַומָתָא אַרבּעִין כַּד מֵתנַסֵא מֵן סָטָנָא וִאיתַוהי הוָא עַם חַיוָתָא וַמשַׁמשִׁין הוַו לֵה מַלַאכֵא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁהֻסְגַּר יוֹחָנָן בָּא יֵשׁוּעַ לַגָּלִיל וְהִכְרִיז אֶת בְּשׂוֹרַת הָאֱלֹהִים בְּאָמְרוֹ:
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הָסְגַּר יוֺחָנָן בָּא יֵשׁוּעַ הַגָּלִילָה וַיִּקְרָא אֶת-בְּשׂוֺרַת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,
Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: ([Matouš 4:12-Matouš 4:17; Lukáš 4:14-Lukáš 4:15 Marek 6:17-Marek 6:18])
μετὰ δὲ τὸ παραδοθη̑ναι τὸν ᾽Ιωάννην η῟λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν κηρύσσων τὸ ευ᾿αγγέλιον του̑ θεου̑
בָּתַר דֵּאשׁתּלֵם דֵּין יֻוחַנָן אֵתָא לֵה יֵשֻׁוע לַגלִילָא ומַכרֵז הוָא סבַרתָא דּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
"מָלְאָה הָעֵת וּקְרֵבָה מַלְכוּת אֱלֹהִים! שׁוּבוּ בִּתְשׁוּבָה וְהַאֲמִינוּ בַּבְּשׂוֹרָה!"
וַיֹּאמַר הִנֵּה מָלְאוּ הַיָּמִים וּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים קְרֹבָה לָבֹא שׁוּבוּ מִדַּרְכֵיכֶם וְהַאֲמִינוּ בַבְּשׂוֺרָה:
A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
„Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ ([Galatským 4:4; Efezským 1:10; Židům 1:1-Židům 1:2])
καὶ λέγων ο῞τι πεπλήρωται ὁ καιρὸς καὶ η῎γγικεν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ μετανοει̑τε καὶ πιστεύετε ε᾿ν τω̑ ευ᾿αγγελίω
וֵאמַר שׁלֵם לֵה זַבנָא וַמטָת מַלכֻּותָא דַּאלָהָא תֻּובו והַימֵנו בַּסבַרתָא׃
כַּאֲשֶׁר הָלַךְ עַל שְׂפַת יַם הַגָּלִיל רָאָה אֶת שִׁמְעוֹן וְאֶת אַנְדְּרֵי אֲחִי שִׁמְעוֹן פּוֹרְשִׂים רְשָׁתוֹת בַּיָּם, כִּי דַּיָּגִים הָיוּ.
וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ עַל-שְׂפַת יַם-הַגָּלִיל וַיַּרְא אֶת-שִׁמְעוֺן וְאֶת-אַנְדְּרַי אֲחִי שִׁמְעוֺן פֹּרְשִׂים מִכְמֹרֶת עַל-פְּנֵי הַיָּם כִּי דַיָּגִים הָיוּ:
A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli).
Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. ([Matouš 4:18-Matouš 4:22; Lukáš 5:1-Lukáš 5:11; Jan 1:40-Jan 1:42])
καὶ παράγων παρὰ τὴν θάλασσαν τη̑ς Γαλιλαίας ει῏δεν Σίμωνα καὶ ᾽Ανδρέαν τὸν α᾿δελφὸν Σίμωνος α᾿μφιβάλλοντας ε᾿ν τη̑ θαλάσση η῟σαν γὰρ ἁλιει̑ς
וכַד מהַלֵך חדָרַי יַמָא דַּגלִילָא חזָא לשֵׁמעֻון ולַאנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּרָמֵין מצִידָתָא בּיַמָא אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר צַיָדֵא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "לְכוּ אַחֲרַי וְאֶעֱשֶׂה אֶתְכֶם לְדַיָּגֵי אֲנָשִׁים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לְכוּ אַחֲרַי וְאֶעֱשֶׂה אֶתְכֶם לְדַיְּגֵי אָדָם:
I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς δευ̑τε ο᾿πίσω μου καὶ ποιήσω ὑμα̑ς γενέσθαι ἁλιει̑ς α᾿νθρὼπων
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע תַּו בָּתַרי וֵאעבֵּדכֻון צַיָדֵא דַּבנַי אנָשָׁא׃
מִיָּד עָזְבוּ אֶת הָרְשָׁתוֹת וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיַּעַזְבוּ אֶת-מִכְמֹרוֺתָם כְּרָגַע וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A hned opustivše síti své, šli za ním.
Ihned opustili sítě a šli za ním.
καὶ ευ᾿θὺς α᾿φέντες τὰ δίκτυα η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
ומֵחדָא שׁבַקו מצִידָתהֻון וֵאזַלו בָּתרֵה׃
הוּא הָלַךְ קְצָת הָלְאָה וְרָאָה אֶת יַעֲקֹב בֶּן־זַבְדַּי וְאֶת יוֹחָנָן אָחִיו וְהֵם בַּסִּירָה מְתַקְּנִים אֶת הָרְשָׁתוֹת.
וַיַּעֲבֹר מְעַט-מִזְעָר וַיַּרְא אֶת-יַעֲקֹב בֶּן-זַבְדִּי וְאֶת-יוֺחָנָן אָחִיו וְגַם-הֵם בָּאָנִיָּה מְתַקְּנִים מִכְמֹרוֺת:
A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.
O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
καὶ προβὰς ο᾿λίγον ει῏δεν ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ Ζεβεδαίου καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ καὶ αυ᾿τοὺς ε᾿ν τω̑ πλοίω καταρτίζοντας τὰ δίκτυα
וכַד עבַר קַלִיל חזָא ליַעקֻוב בַּר זַבדַי וַליֻוחַנָן אַחֻוהי וָאף להֻון בַּספִינתָּא דַּמתַקנִין מצִידָתהֻון׃
מִיָּד קָרָא לָהֶם. הֵם עָזְבוּ אֶת זַבְדַּי אֲבִיהֶם בַּסִּירָה עִם הַשְֹכִירִים וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיִּקְרָא אֲלֵיהֶם פִּתְאֹם וַיַּעַזְבוּ אֶת-זַבְדִּי אֲבִיהֶם בָּאָנִיָּה עִם-הַפֹּעֲלִים הְַּׂכִירִים וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿κάλεσεν αυ᾿τούς καὶ α᾿φέντες τὸν πατέρα αυ᾿τω̑ν Ζεβεδαι̑ον ε᾿ν τω̑ πλοίω μετὰ τω̑ν μισθωτω̑ν α᾿πη̑λθον ο᾿πίσω αυ᾿του̑
וַקרָא אֵנֻון ומֵחדָא שׁבַקו לזַבדַי אַבֻוהֻון בַּספִינתָּא עַם אַגִירֵא וֵאזַלו בָּתרֵה׃ ס
אַחֲרֵי בּוֹאָם אֶל כְּפַר נַחוּם מִהֵר לְהִכָּנֵס בְּשַׁבָּת לְבֵית הַכְּנֶסֶת וְלִמֵּד שָׁם.
וַיָּבֹאוּ אֶל-כְּפַר-נַחוּם וַיַּחַשׁ לָבֹא בְּיוֺם הַשַּׁבָּת אֶל-בֵּית-הַכְּנֶסֶת וַיְלַמֵּד שָׁמָּה:
I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.
Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil. ([Lukáš 4:31-Lukáš 4:37])
καὶ ει᾿σπορεύονται ει᾿ς Καφαρναούμ καὶ ευ᾿θὺς τοι̑ς σάββασιν ει᾿σελθών ει᾿ς τὴν συναγωγὴν ε᾿δίδασκεν
וכַד עַלו לַכפַרנַחֻום מֵחדָא מַלֵף הוָא בּשַׁבֵּא בַּכנֻושָׁתהֻון׃
הִשְׁתּוֹמְמוּ הָאֲנָשִׁים עַל הוֹרָאָתוֹ, כִּי הָיָה מְלַמֵּד אוֹתָם כְּבַעַל סַמְכוּת וְלֹא כַּסּוֹפְרִים.
וַיִּתְמְהוּ עַל-תּוֺרָתוֺ כִּי יָדַע לְלַמְּדָם כְּאִישׁ אֲשֶׁר שִׁלְטוֺן בְּיָדוֺ וְלֹא כַּסּוֺפְרִים:
I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.
I žasli nad jeho učením, neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci. ([Matouš 7:28-Matouš 7:29])
καὶ ε᾿ξεπλήσσοντο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑ η῟ν γὰρ διδάσκων αυ᾿τοὺς ὡς ε᾿ξουσίαν ε῎χων καὶ ου᾿χ ὡς οἱ γραμματει̑ς
ותַמִיהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה מַלֵף הוָא להֻון גֵּיר אַיך משַׁלטָא ולָא אַיך סָפרַיהֻון׃ ס
אוֹתָהּ עֵת נִמְצָא בְּבֵית הַכְּנֶסֶת אִישׁ וּבוֹ רוּחַ טְמֵאָה. צָעַק הָאִישׁ וְאָמַר:
וְשָׁם נִמְצָא אִישׁ בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת אֲשֶׁר דָּבַק בּוֺ רוּחַ טֻמְאָה וַיִּצְעַק לֵאמֹר:
I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,
V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:
καὶ ευ᾿θὺς η῟ν ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ αυ᾿τω̑ν α῎νθρωπος ε᾿ν πνεύματι α᾿καθάρτω καὶ α᾿νέκραξεν
וִאית הוָא בַּכנֻושׁתּהֻון גַּברָא דִּאית בֵּה רֻוחָא טַמַאתָא וַקעָא׃
"מַה לָּנוּ וּלְךָ יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת? בָּאתָ לְהַשְׁמִיד אוֹתָנוּ! אֲנִי יוֹדֵעַ מִי אַתָּה - קְדוֹשׁ הָאֱלֹהִים!"
הוֺי יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי מַה-לָּנוּ וָלָךְ הַאִם לְהַשְׁמִידֵנוּ בָאתָ הֲלֹא יְדַעְתִּיךׇ מִי אַתָּה קְדוֺשׁ הָאֱלֹהִים:
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
„Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.“ ([Marek 1:34 Marek 3:11-Marek 3:12])
λέγων τί ἡμι̑ν καὶ σοί ᾽Ιησου̑ Ναζαρηνέ η῟λθες α᾿πολέσαι ἡμα̑ς οι῏δά σε τίς ει῏ ὁ α῞γιος του̑ θεου̑
וֵאמַר מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע נָצרָיָא אֵתַיתּ למַובָּדֻותַן יָדַע אנָא לָך מַן אַנתּ קַדִּישֵׁה דַּאלָהָא׃
יֵשׁוּעַ גָּעַר בָּרוּחַ וְאָמַר: "שִׁתְקִי וּצְאִי מִמֶּנּוּ!"
וַיִּגְעַר-בּוֺ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר דֹּם וְצֵא מִמֶּנּוּ:
I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων φιμὼθητι καὶ ε῎ξελθε ε᾿ξ αυ᾿του̑
וַכאָא בֵּה יֵשֻׁוע וֵאמַר סכֻור פֻּומָך ופֻוק מֵנֵה׃
זִעְזְעָה הָרוּחַ הַטְּמֵאָה אֶת הָאִישׁ, צָעֲקָה בְּקוֹל גָּדוֹל וְיָצְאָה מִמֶּנּוּ.
וַיִּטְרֹף אֹתוֺ רוּחַ הַטֻּמְאָה וַיִּצְעַק צְעָקָה גְדֹלָה וְאַחֲרֵי-כֵן יָצָא מִמֶּנּוּ:
I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.
καὶ σπαράξαν αυ᾿τὸν τὸ πνευ̑μα τὸ α᾿κάθαρτον καὶ φωνη̑σαν φωνη̑ μεγάλη ε᾿ξη̑λθεν ε᾿ξ αυ᾿του̑
וַשׁדָתֵה רֻוחָא טַנפתָא וַקעָת בּקָלָא רָמָא ונֵפקַת מֵנֵה׃
הַכֹּל הִשְׁתּוֹמְמוּ וְשָׁאֲלוּ זֶה אֶת זֶה: "מַה זֶּה? מָה הַתּוֹרָה הַחֲדָשָׁה הַזֹּאת? גַּם עַל הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת הוּא מְצַוֶּה בְּסַמְכוּת וְהֵן נִשְׁמָעוֹת לוֹ!"
וַיִּשְׁתָּאוּ כֻלָּם וַיִּתְמְהוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו לֵאמֹר מַה-זֹּאת מַה-תּוֺרָה חֲדָשָׁה אִתּוֺ כִּי גַּם-אֶת-הָרוּחוֺת הַטְּמֵאוֺת הוּא מְצַוֶּה בֶּעֱזוּזוֺ וְהֵן שֹׁמְעוֺת בְּקֹלוֺ:
I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“
καὶ ε᾿θαμβήθησαν α῞παντες ω῞στε συζητει̑ν πρὸς ἑαυτοὺς λέγοντας τί ε᾿στιν του̑το διδαχὴ καινὴ κατ῾ ε᾿ξουσίαν καὶ τοι̑ς πνεύμασι τοι̑ς α᾿καθάρτοις ε᾿πιτάσσει καὶ ὑπακούουσιν αυ᾿τω̑
וֵאתּדַּמַרו כֻּלהֻון ובָעֵין הוַו חַד עַם חַד וָאמרִין דּמָנָא הי הָדֵא ומַנֻו יֻולפָּנָא הָנָא חַדתָא דַּבשֻׁולטָנָא וָאף לרֻוחֵא טַנפָתָא פָּקֵד ומֵשׁתַּמעָן לֵה׃
עַד מְהֵרָה יָצָא שִׁמְעוֹ בְּכָל אֵזוֹר הַגָּלִיל.
וְשָׁמְעוֺ יָצָא עַד-מְהֵרָה בְּכָל-הַכִּכָּר וּמִסָּבִיב לַגָּלִיל:
I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině. ([Matouš 4:24])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ἡ α᾿κοὴ αυ᾿του̑ ευ᾿θὺς πανταχου̑ ει᾿ς ο῞λην τὴν περίχωρον τη̑ς Γαλιλαίας
ומֵחדָא נפַק טֵבֵּה בּכֻלֵה אַתרָא דַּגלִילָא׃ ס
הֵם יָצְאוּ מִבֵּית הַכְּנֶסֶת וְנִכְנְסוּ מִיָּד לְבֵיתָם שֶׁל שִׁמְעוֹן וְאַנְדְּרֵי. גַּם יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן בָּאוּ אִתָּם.
וַיֵּצְאוּ מִבֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיָּבֹאוּ בֵּיתָה שִׁמְעוֺן וְאַנְדְּרַי וְעִמָּהֶם גַּם-יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן:
A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. ([Matouš 8:14-Matouš 8:17; Lukáš 4:38-Lukáš 4:41])
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿κ τη̑ς συναγωγη̑ς ε᾿ξελθόντες η῟λθον ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν Σίμωνος καὶ ᾽Ανδρέου μετὰ ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωάννου
וַנפַקו מֵן כּנֻושׁתָּא וֵאתַו לבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון ודַאנדּרֵאוָס עַם יַעקֻוב ויֻוחַנָן׃
הוֹאִיל וַחֲמוֹתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן שָׁכְבָה קוֹדַחַת מֵחֹם דִּבְּרוּ אֵלָיו בְּנוֹגֵעַ אֵלֶיהָ.
וְחֹתֶנֶת שִׁמְעוֺן שָׁכְבָה חוֺלַת-קַדָּחַת וּכְבֹאוֺ סִפְּרוּ לוֺ עַל-דְּבַר מַחֲלָתָהּ:
Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
ἡ δὲ πενθερὰ Σίμωνος κατέκειτο πυρέσσουσα καὶ ευ᾿θὺς λέγουσιν αυ᾿τω̑ περὶ αυ᾿τη̑ς
וַחמָתֵה דּשֵׁמעֻון רַמיָא הוָת בֵּאשָׁתָא וֵאמַרו לֵה עלֵיה׃
הוּא נִגַּשׁ, הֶחֱזִיק בְּיָדָהּ וְהֵקִים אוֹתָהּ. הַחֹם סָר מִמֶּנָּה וְהִיא שֵׁרְתָה אוֹתָם.
וַיִּגַּשׁ וַיַּחֲזֶק בְּיָדָהּ וַיְקִימֶהָ וְהַקַּדַּחַת רָפְתָה מִמֶּנָּה וַתָּקָם וַתְּשָׁרֵת אֹתָם:
A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
καὶ προσελθών η῎γειρεν αυ᾿τὴν κρατήσας τη̑ς χειρός καὶ α᾿φη̑κεν αυ᾿τὴν ὁ πυρετός καὶ διηκόνει αυ᾿τοι̑ς
וַקרֵב אַחדָּה בִּאידָה וַאקִימָה ומֵחדָא שׁבַקתָה אֵשָׁתָה וַמשַׁמשָׁא הוָת להֻון סס׃
בָּעֶרֶב, עִם שְׁקִיעַת הַשֶּׁמֶשׁ, הֵבִיאוּ אֵלָיו אֶת כָּל הַחוֹלִים וַאֲחוּזֵי הַשֵּׁדִים.
וַיְהִי בָּעֶרֶב אַחֲרֵי בוֺא הַשָּׁמֶשׁ וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אֵת כָּל-הַחוֺלִים וְאֵת אֲשֶׁר רוּחַ רָעָה מְבַעִתָּם:
Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
Když nastal večer a slunce zapadalo(g), přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. (g) var: zapadlo
ο᾿ψίας δὲ γενομένης ο῞τε ε῎δυ ὁ η῞λιος ε῎φερον πρὸς αυ᾿τὸν πάντας τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας καὶ τοὺς δαιμονιζομένους
בּרַמשָׁא דֵּין בּמַערָבַי שֵׁמשָׁא אַיתִּיו לוָתֵה כֻּלהֻון אַילֵין דּבִישָׁאיִת עבִידִין ודַיוָנֵא׃
כָּל הָעִיר נֶאֶסְפָה אֶל פֶּתַח הַבַּיִת
וְכָל-יוֺשְׁבֵי הָעִיר נֶאֶסְפוּ יַחְדָּו פֶּתַח הַבָּיִת:
A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.
Celé město se shromáždilo u dveří.
καὶ η῟ν ο῞λη ἡ πόλις ε᾿πισυνηγμένη πρὸς τὴν θύραν
וַמדִינתָּא כֻּלָה כּנִישָׁא הוָת עַל תַּרעָא׃
וְהוּא רִפֵּא רַבִּים שֶׁהָיוּ חוֹלִים בְּמַחֲלוֹת לְמִינֵיהֶן; גַּם שֵׁדִים רַבִּים גֵּרֵשׁ וְלֹא הִנִּיחַ לַשֵּׁדִים לְדַבֵּר מִפְּנֵי שֶׁהִכִּירוּהוּ.
וַיִּרְפָּא רַבִּים מֵהֶם אֲשֶׁר חָלוּ בְּתַחֲלֻאִים שׁוֺנִים וְרוּחוֺת רָעוֺת רַבּוֺת גֵּרֵשׁ וְלֹא-נָתַן לָרוּחוֺת הָרָעוֺת לְדַבֵּר דָּבָר כִּי יָדְעוּ מִי הוּא:
I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.
I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
καὶ ε᾿θεράπευσεν πολλοὺς κακω̑ς ε῎χοντας ποικίλαις νόσοις καὶ δαιμόνια πολλὰ ε᾿ξέβαλεν καὶ ου᾿κ η῎φιεν λαλει̑ν τὰ δαιμόνια ο῞τι η῎̑δεισαν αυ᾿τόν
וַאסִי לסַגִּיֵאא דּבִישָׁאיִת עבִידִין הוַו בּכֻורהָנֵא משַׁחלפֵא ודַיוֵא סַגִּיֵאא אַפֵּק ולָא שָׁבֵק הוָא להֻון לדַיוֵא דַּנמַללֻון מֵטֻל דּיָדעִין הוַו לֵה׃ ס
בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם, בְּעוֹד חֹשֶׁךְ, קָם וְיָצָא אֶל מָקוֹם שׁוֹמֵם וְהִתְפַּלֵּל שָׁם.
וַיַּשְׁכֵּם מִמָּחֳרָת טֶרֶם עָלָה הַשָּׁחַר וַיֵּצֵא וַיִּפְגַּע בְּמָקוֺם חָרֵב וַיִּתְפַּלֵּל שָׁמָּה:
A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.
Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil. ([Lukáš 4:42-Lukáš 4:44 Marek 6:46; Lukáš 5:16])
καὶ πρωι῭ ε῎ννυχα λίαν α᾿ναστὰς ε᾿ξη̑λθεν καὶ α᾿πη̑λθεν ει᾿ς ε῎ρημον τόπον κα᾿κει̑ προσηύχετο
וַבצַפרָא קַדֵּם קָם טָב וֵאזַל לַאתרָא חֻורבָּא ותַמָן מצַלֵא הוָא׃
שִׁמְעוֹן וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ יָצְאוּ בְּעִקְּבוֹתָיו
וְשִׁמְעוֺן וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֺ חָרְדוּ אַחֲרָיו:
I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
καὶ κατεδίωξεν αυ᾿τὸν Σίμων καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑
ובָעֵין הוַו לֵה שֵׁמעֻון וַדעַמֵה׃
וּמָצְאוּ אוֹתוֹ. אָמְרוּ לוֹ: "הַכֹּל מְחַפְּשִׂים אוֹתְךָ!"
וַיִּמְצָאֻהוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הִנֵּה כֻלָּם מְבַקְשִׁים פָּנֶיךׇ:
A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.
Když ho nalezli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“
καὶ ευ῟ρον αυ᾿τὸν καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ο῞τι πάντες ζητου̑σίν σε
וכַד אֵשׁכּחֻוהי אָמרִין לֵה כֻּלהֻון אנָשָׁא בָּעֵין לָך׃
אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ נֵלֵךְ אֶל הָעֲיָרוֹת הַקְּרוֹבוֹת וַאֲבַשֵֹר גַּם שָׁם, כִּי לְשֵׁם כָּךְ יָצָאתִי."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְנָסוּרָה מִזֶּה אֶל-עָרֵי הַפְּרָזוֺת הַקְּרֹבוֺת לָנוּ וְקָרָאתִי גַּם-שָׁמָּה כִּי עַל-כֵּן יָצָאתִי מִבֵּיתִי:
I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel.“
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς α῎γωμεν α᾿λλαχου̑ ει᾿ς τὰς ε᾿χομένας κωμοπόλεις ι῞να καὶ ε᾿κει̑ κηρύξω ει᾿ς του̑το γὰρ ε᾿ξη̑λθον
אָמַר להֻון הַלֵכו לקֻוריָא ולַמדִינָתָא דּקַרִיבָן דָּאף תַּמָן אַכרֵז להָדֵא גֵּיר אֵתִית׃
הָלַךְ וּבִשֵֹר בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת בְּכָל הַגָּלִיל וְגֵרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים.
וַיָּסַר אֶל-בָּתֵּי-הַכְּנֵסֶת בְּכָל-הַגָּלִיל וַיִּקְרָא שָׁם וַיְגָרֶשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.
A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy. ([Matouš 4:23])
καὶ η῟λθεν κηρύσσων ει᾿ς τὰς συναγωγὰς αυ᾿τω̑ν ει᾿ς ο῞λην τὴν Γαλιλαίαν καὶ τὰ δαιμόνια ε᾿κβάλλων
ומַכרֵז הוָא בּכֻלהֵין כּנֻושָׁתהֻון בּכֻלָה גּלִילָא ומַפֵּק שִׁאדֵא׃
בָּא אֵלָיו אִישׁ מְצֹרָע וְהִתְחַנֵּן לְפָנָיו. הוּא כָּרַע עַל בִּרְכָּיו וְאָמַר לוֹ: "אִם תִּרְצֶה תּוּכַל לְטַהֵר אוֹתִי."
וַיָּבֹא אֵלָיו אִישׁ מְצֹרָע וַיִּתְחַנֵּן וַיִּכְרַע לְפָנָיו וַיֹּאמַר אִם-חָפֵץ אַתָּה הֲלֹא תוּכַל לְטַהֲרֵנִי:
Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.
Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ ([Matouš 8:2-Matouš 8:4; Lukáš 5:12-Lukáš 5:16])
καὶ ε῎ρχεται πρὸς αυ᾿τὸν λεπρὸς παρακαλω̑ν αυ᾿τὸν καὶ γονυπετω̑ν καὶ λέγων αυ᾿τω̑ ο῞τι ε᾿ὰν θέλης δύνασαί με καθαρίσαι
וֵאתָא לוָתֵה גַּרבָּא וַנפַל עַל רֵגלַוהי ובָעֵא הוָא מֵנֵה וֵאמַר לֵה אֵן צָבֵא אַנתּ מֵשׁכַּח אַנתּ לַמדַכָּיֻותי׃
בְּרֹב רַחֲמָיו הוֹשִׁיט יֵשׁוּעַ אֶת יָדוֹ, נָגַע בּוֹ וְאָמַר אֵלָיו: "רוֹצֶה אֲנִי! הִטָּהֵר!"
וַיְרַחֵם עָלָיו יֵשׁוּעַ וַיּוֺשֶׁט אֶת-יָדוֺ וַיִּגַּע-בּוֺ וַיֹּאמַר חָפֵץ אֲנִי וּטְהָר:
Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
Ježíš se slitoval(h), vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ (h) var: rozhněval
καὶ σπλαγχνισθεὶς ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα αυ᾿του̑ η῞ψατο καὶ λέγει αυ᾿τω̑ θέλω καθαρίσθητι
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵתרַחַם עלַוהי וַפשַׁט אִידֵה קרֵב לֵה וֵאמַר צָבֵא אנָא אֵתּדַּכָּא׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע סָרָה מִמֶּנּוּ הַצָּרַעַת וְהוּא נִטְהַר.
עוֺד הַדָּבָר בְּפִיו וְהַצָּרַעַת סָרָה מִבְּשָׂרוֺ כְרֶגַע וַיִּטְהָר:
A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.
καὶ ευ᾿θὺς α᾿πη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑ ἡ λέπρα καὶ ε᾿καθαρίσθη
ובָה בּשָׁעתָא אֵזַל גַּרבֵה מֵנֵה וֵאתּדַּכִּי׃
יֵשׁוּעַ הִזְהִיר אוֹתוֹ וּמִהֵר לְשַׁלֵּחַ אוֹתוֹ.
וַיָּעַד-בּוֺ וַיְשַׁלְּחֵהוּ מֵעַל-פָּנָיו:
I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,
Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč
καὶ ε᾿μβριμησάμενος αυ᾿τω̑ ευ᾿θὺς ε᾿ξέβαλεν αυ᾿τόν
וַכאָא בֵּה וַאפּקֵה׃
אָמַר אֵלָיו: "רְאֵה, אַל תַּגִּיד דָּבָר לְאִישׁ. בְּרַם לֵךְ הֵרָאֵה אֶל הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב לְטָהֳרָתְךָ אֶת אֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם."
לֵאמֹר רְאֵה אַל-תַּגֵּד לְאִישׁ דָּבָר רַק-לֵךְ וְהֵרָאֵה לְעֵינֵי הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב אֶת-הַקָּרְבָּן עַל-טָהֳרָתְךׇ כַּאֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם:
A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.
a nařídil mu: „Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ ([Matouš 9:30; Leviticus 13:49 Leviticus 14:2-Leviticus 14:32])
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ο῞ρα μηδενὶ μηδὲν ει῎πης α᾿λλὰ υ῞παγε σεαυτὸν δει̑ξον τω̑ ἱερει̑ καὶ προσένεγκε περὶ του̑ καθαρισμου̑ σου α῍ προσέταξεν Μωϋση̑ς ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
וֵאמַר לֵה חזִי למָא לאנָשׁ אָמַר אַנתּ אֵלָא זֵל חַוָא נַפשָׁך לכָהנֵא וקַרֵב קֻורבָּנָא חלָף תַּדכִּיתָך אַיכַּנָא דּפַקֵד מֻושֵׁא לסָהדֻּותהֻון׃ ס
אַךְ הוּא יָצָא וְהִרְבָּה לְהַכְרִיז וּלְהָפִיץ בָּרַבִּים אֶת הַדָּבָר, עַד אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ לֹא הָיָה יָכוֹל עוֹד לָבוֹא אֶל עִיר בְּגָלוּי אֶלָּא הָיָה נִשְׂאָר מִחוּץ לָעִיר בִּמְקוֹמוֹת שׁוֹמְמִים; וּמִכָּל מָקוֹם בָּאוּ אֵלָיו.
וַיְהִי כְּצֵאתוֺ וַיָּחֶל לְהַגִּיד וּלְהַשְׁמִיעַ אֶת-הַדָּבָר בָּרַבִּים עַד אֲשֶׁר לֹא-יָכֹל עוֺד יֵשׁוּעַ לָבֹא בָעִיר בַּגָּלוּי כִּי אִם-הִתְגּוֺרֵר בַּחוּץ בְּצִיָּה וַעֲרָבָה וַיָּבֹאוּ אֵלָיו מִכָּל-עֵבֶר וּפִנָּה:
On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.
On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.
ὁ δὲ ε᾿ξελθών η῎ρξατο κηρύσσειν πολλὰ καὶ διαφημίζειν τὸν λόγον ω῞στε μηκέτι αυ᾿τὸν δύνασθαι φανερω̑ς ει᾿ς πόλιν ει᾿σελθει̑ν α᾿λλ῾ ε῎ξω ε᾿π῾ ε᾿ρήμοις τόποις η῟ν καὶ η῎ρχοντο πρὸς αυ᾿τὸν πάντοθεν
הֻו דֵּין כַּד נפַק שַׁרִי הוָא מַכרֵז סַגִּי וַאטבָּה למֵלתָא אַיכַּנָא דּלָא נֵשׁכַּח הוָא יֵשֻׁוע גַּליָאיִת דּנֵעֻול לַמדִינתָּא אֵלָא לבַר הוָא בַּאתרָא חֻורבָּא וָאתֵין הוַו לוָתֵה מֵן כֻּל דֻּוכָּא׃ ס
אַחֲרֵי יָמִים אֲחָדִים בָּא שֵׁנִית אֶל כְּפַר נַחוּם. כְּשֶׁנּוֹדַע כִּי הוּא בַּבַּיִת
וַיְהִי מִיָּמִים וַיָּשָׁב אֶל-כְּפַר-נַחוּם וְהַקּוֺל נִשְׁמַע לֵאמֹר הִנֵּה הוּא יֹשֵׁב בַּבָּיִת:
A opět všel do Kafarnaum po kolikas dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
καὶ ει᾿σελθών πάλιν ει᾿ς Καφαρναοὺμ δι῾ ἡμερω̑ν η᾿κούσθη ο῞τι ε᾿ν οι῎κω ε᾿στίν
ועַל תֻּוב יֵשֻׁוע לַכפַרנַחֻום ליַומָתָא וכַד שׁמַעו דַּבבַיתָּא הֻו׃
נֶאֶסְפוּ רַבִּים עַד אֲשֶׁר לֹא הָיָה עוֹד מָקוֹם גַּם לִפְנֵי פֶּתַח הַבַּיִת, וְהוּא דִּבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת דְּבָרוֹ.
וַיִּקָּהֲלוּ אֵלָיו רַבִּים מְהֵרָה עַד-אֲשֶׁר לֹא-נָשָׂא אֹתָם הַמָּקוֺם לַעֲמֹד יַחְדָּו אַף-לְנֹכַח הַפֶּתַח מִחוּץ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת-דְּבָרָיו:
A hned sešlo se jich množství, tak že již nemohli se směstknati ani přede dveřmi. I mluvil jim slovo.
Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim. ([Matouš 9:1-Matouš 9:8; Lukáš 5:17-Lukáš 5:26])
καὶ συνήχθησαν πολλοὶ ω῞στε μηκέτι χωρει̑ν μηδὲ τὰ πρὸς τὴν θύραν καὶ ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς τὸν λόγον
אֵתכַּנַשׁו סַגִּיֵאא אַיכַּנָא דּלָא אֵשׁכַּח אָחֵד אֵנֻון אָפלָא קדָם תַּרעָא וַממַלֵל הוָא עַמהֻון מֵלתָא׃ ס
אָז הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ מְשֻׁתָּק וְאַרְבָּעָה אֲנָשִׁים נוֹשְׂאִים אוֹתוֹ.
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו אֲנָשִׁים מְבִיאֵי אִישׁ נְכֵה עֲצָמוֺת וְאַרְבָּעָה נֹשְׂאִים אֹתוֺ:
Tedy přišli k němu, nesouce šlakem poraženého, kterýž ode čtyř nesen byl.
Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
καὶ ε῎ρχονται φέροντες πρὸς αυ᾿τὸν παραλυτικὸν αι᾿ρόμενον ὑπὸ τεσσάρων
וֵאתַו לוָתֵה וַאיתִּיו לֵה משַׁריָא כַּד שׁקִילִין לֵה בֵּית אַרבּעָא׃
בִּגְלַל הֶהָמוֹן לֹא יָכְלוּ לְהַכְנִיסוֹ אֵלָיו וְלָכֵן פֵּרְקוּ אֶת הַגַּג מֵעַל הַמָּקוֹם שֶׁהָיָה בּוֹ יֵשׁוּעַ, וְדֶרֶךְ הַפֶּתַח שֶׁעָשׂוּ הוֹרִידוּ אֶת הָאֲלוּנְקָה עִם הַמְשֻׁתָּק הַשּׁוֹכֵב עָלֶיהָ.
וְכַאֲשֶׁר לֹא יָכְלוּ לָגֶשֶׁת אֵלָיו מֵרֹב הָעָם הֵסִירוּ אֶת-הַגָּג מֵעַל-הַבַּיִת אֲשֶׁר הוּא יֹשֵׁב בּוֺ וַיּוֺרִידוּ דֶרֶךְ שָׁם אֶת-הַמִּשְׁכָּב אֲשֶׁר נְכֵה הָעֲצָמוֺת שָׁכַב עָלָיו:
A když k němu nemohli přistoupiti pro zástupy, loupali střechu, kdež byl, a probořivše ji, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili(i) otvor a spustili dolů nosítka(j), na kterých ochrnutý ležel. (i) vyhrabali (j) ř: houni
καὶ μὴ δυνάμενοι προσενέγκαι αυ᾿τω̑ διὰ τὸν ο῎χλον α᾿πεστέγασαν τὴν στέγην ο῞που η῟ν καὶ ε᾿ξορύξαντες χαλω̑σι τὸν κράβαττον ο῞που ὁ παραλυτικὸς κατέκειτο
וַדלָא אֵשׁכַּחו למֵתקַרָבֻו לוָתֵה מֵטֻל כֵּנשָׁא סלֵקו להֻון לֵאגָּרָא וַארִימו תַּטלִילָא דַּאתַר דִּאיתַוהי הוָא יֵשֻׁוע ושַׁבֻּוה עַרסָא דַּרמֵא הוָא בָּה משַׁריָא׃ ס
רָאָה יֵשׁוּעַ אֶת אֱמוּנָתָם וְאָמַר אֶל הַמְשֻׁתָּק: "בְּנִי, נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ."
כִּרְאוֺת יֵשׁוּעַ אֶת-אֱמוּנָתָם וַיֹּאמֶר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת בְּנִי נִסְלְחוּ-לְךׇ חָטֹּאתֶיךׇ:
A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ ([Lukáš 7:48])
καὶ ι᾿δών ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν πίστιν αυ᾿τω̑ν λέγει τω̑ παραλυτικω̑ τέκνον α᾿φίενταί σου αἱ ἁμαρτίαι
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע הַימָנֻותהֻון אֵמַר להַו משַׁריָא בֵּרי שׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ׃
אֲחָדִים מִן הַסּוֹפְרִים אֲשֶׁר יָשְׁבוּ שָׁם אָמְרוּ בְּלִבָּם:
וַאֲנָשִׁים מִן-הַסּוֺפְרִים יָשְׁבוּ שָׁם מְדַבְּרִים אֶל-לִבָּם לֵאמֹר:
A byli tu někteří z zákonníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
η῟σαν δέ τινες τω̑ν γραμματέων ε᾿κει̑ καθήμενοι καὶ διαλογιζόμενοι ε᾿ν ται̑ς καρδίαις αυ᾿τω̑ν
אִית הוַו דֵּין תַּמָן מֵן סָפרֵא וַפרִישֵׁא דּיָתבִּין ומֵתרַעֵין הוַו בּלֵבּהֻון׃
"מַדּוּעַ הוּא מְדַבֵּר כָּךְ? מְגַדֵּף הוּא. מִי יָכוֹל לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים זוּלָתִי הָאֱלֹהִים לְבַדּוֹ?"
לָמָּה מְדַבֵּר גִּדּוּפִים כָּאֵלֶּה מִי יוּכַל לִסְלֹחַ חֲטָאִים בִּלְתִּי הָאֱלֹהִים לְבַדּוֺ:
Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
„Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“ ([Izajáš 43:25])
τί ου῟τος ου῞τως λαλει̑ βλασφημει̑ τίς δύναται α᾿φιέναι ἁμαρτίας ει᾿ μὴ ει῟ς ὁ θεός
דּמָנָא הָנָא ממַלֵל גֻּודָּפָא מַנֻו מֵשׁכַּח למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע הִבְחִין יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֹ שֶׁכָּכָה חָשְׁבוּ בִּלְבָבָם. אָמַר לָהֶם: "לָמָּה אַתֶּם אוֹמְרִים אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בִּלְבַבְכֶם?
וְעַד-מְהֵרָה יָדַע יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֺ כִּי-כֵן חָשְׁבוּ בְלִבָּם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תֶהְגּוּ כָזֹאת בְּלִבְּכֶם:
I poznav Ježíš hned duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: „Jak to, že tak uvažujete? ([Jan 2:25])
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿πιγνοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ πνεύματι αυ᾿του̑ ο῞τι ου῞τως διαλογίζονται ε᾿ν ἑαυτοι̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς τί ταυ̑τα διαλογίζεσθε ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע בּרֻוחֵה דּהָלֵין מֵתרַעֵין בּנַפשׁהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מֵתרַעֵין אנתֻּון הָלֵין בּלֵבּכֻון׃
מַה קַּל יוֹתֵר: לְהַגִּיד לַמְשֻׁתָּק 'נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ', אוֹ לוֹמַר 'קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְהִתְהַלֵּךְ'?
כִּי מֶה נָקֵל אִם-לֵאמֹר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ אוֺ לֵאמֹר קוּם שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
Co jest snáze, říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň, vezmi lože své a choď?
Je snadnější říci ochrnutému: ‚Odpouštějí se ti hříchy,‘ anebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lože(k) a choď?‘ (k) ř: houni (pod. Marek 2:11 Marek 2:12)
τί ε᾿στιν ευ᾿κοπὼτερον ει᾿πει̑ν τω̑ παραλυτικω̑ α᾿φίενταί σου αἱ ἁμαρτίαι η῍ ει᾿πει̑ν ε῎γειρε καὶ α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ περιπάτει
אַידָא פּשִׁיקָא למִאמַר לַמשַׁריָא דַּשׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ אַו למִאמַר דּקֻום שׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּ כִּי לְבֶן־הָאָדָם הַסַּמְכוּת לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים עֲלֵי אֲדָמוֹת" - אָמַר לַמְשֻׁתָּק -
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּן כִּי יֵשׁ רִשְׁיוֺן לְבֶן-הָאָדָם בָּאָרֶץ לִסְלֹחַ חֲטָאִים אָז אָמַר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת:
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – řekne ochrnutému:
ι῞να δὲ ει᾿δη̑τε ο῞τι ε᾿ξουσίαν ε῎χει ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου α᾿φιέναι ἁμαρτίας ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς λέγει τω̑ παραλυτικω̑
דּתֵדּעֻון דֵּין דּשַׁלִיט הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא בַּארעָא למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵמַר לַמשַׁריָא׃
"אֵלֶיךָ אֲנִי אוֹמֵר: קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְלֵךְ לְבֵיתְךָ!"
הִנֵּה אֲנִי אֹמֵר לָךְ קוּם שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-בֵּיתֶךׇ:
Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
„Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
σοὶ λέγω ε῎γειρε α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ υ῞παγε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου
לָך אָמַר אנָא קֻום שׁקֻול עַרסָך וזֵל לבַיתָּך׃
הוּא קָם וּמִיָּד לָקַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְיָצָא לְעֵינֵי כֻּלָּם. הַכֹּל הִשְׁתּוֹמְמוּ וְשִׁבְּחוּ אֶת אֱלֹהִים בְּאָמְרָם: "מֵעוֹלָם לֹא רָאִינוּ כַּדָּבָר הַזֶּה!"
וַיְמַהֵר וַיָּקָם וַיִָּּׂא אֶת-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּצֵא לְעֵינֵי כֻלָּם וּפַלָּצוּת אָחֲזָה אֶת-כֻּלָּם וַיִּתְּנוּ כָבוֺד לֵאלֹהִים לֵאמֹר מֵעוֺלָם לֹא-רָאִינוּ כָּזֹאת:
I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, tak že se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“ ([Matouš 9:33])
καὶ η᾿γέρθη καὶ ευ᾿θὺς α῎ρας τὸν κράβαττον ε᾿ξη̑λθεν ε῎μπροσθεν πάντων ω῞στε ε᾿ξίστασθαι πάντας καὶ δοξάζειν τὸν θεὸν λέγοντας ο῞τι ου῞τως ου᾿δέποτε ει῎δομεν
וקָם בַּר־שָׁעתֵה וַשׁקַל עַרסֵה וַנפַק לעִין כֻּלהֻון אַיכַּנָא דּנֵתּדַּמרֻון כֻּלהֻון וַנשַׁבּחֻון לַאלָהָא כַּד אָמרִין דּלָא מֵמתֻום חזַין הָכַנָא סּ סּ׃
יֵשׁוּעַ יָצָא שׁוּב אֶל שְׂפַת הַיָּם. בָּא אֵלָיו כָּל הֶהָמוֹן וְהוּא לִמֵּד אוֹתָם.
וַיּוֺסֶף וַיֵּצֵא אֶל-שְׂפַת הַיָּם וְכָל-הָעָם בָּאוּ אֵלָיו וַיָּשֶׂם אֶת-תּוֺרָתוֺ לִפְנֵיהֶם:
I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil. ([Matouš 9:9-Matouš 9:13; Lukáš 5:27-Lukáš 5:32])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν πάλιν παρὰ τὴν θάλασσαν καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τόν καὶ ε᾿δίδασκεν αυ᾿τούς
וַנפַק תֻּוב לוָת יַמָא וכֻלֵה כֵּנשָׁא אָתֵין הוַו לוָתֵה ומַלֵף הוָא להֻון׃ ס
כַּאֲשֶׁר עָבַר בְּדַרְכּוֹ וְרָאָה אֶת לֵוִי בֶּן חַלְפַי יוֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס, אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ אַחֲרַי!" הוּא קָם וְהָלַךְ אַחֲרָיו.
כַּאֲשֶׁר עָבַר מִשָּׁם רָאָה אֶת-לֵוִי בֶּן-חַלְפַי יֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס וַיֹּאמֶר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו:
A pomíjeje, uzřel Léví Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Poď za mnou. A on vstav, šel za ním.
A když šel dál, viděl Leviho(l), syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. (l) var: Jakuba ([Marek 1:18 Marek 1:20])
καὶ παράγων ει῏δεν Λευὶν τὸν του̑ ῾Αλφαίου καθήμενον ε᾿πὶ τὸ τελὼνιον καὶ λέγει αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι καὶ α᾿ναστὰς η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑
וכַד עָבַר חזָא ללֵוִי בַּר חַלפַי דּיָתֵב בֵּית־מָכסֵא וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי וקָם אֵזַל בָּתרֵה׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הֵסֵב יֵשׁוּעַ בְּבֵיתוֹ וּמוֹכְסִים וְחוֹטְאִים רַבִּים הֵסֵבּוּ עִמּוֹ וְעִם תַּלְמִידָיו, כִּי רַבִּים הָיוּ וְהֵם הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ עַל-הַלֶּחֶם בְּבֵיתוֺ וַיֵּשְׁבוּ מוֺכְסִים וְחַטָּאִים רַבִּים עִם-יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו כִּי רַבִּים הָיוּ אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו:
I stalo se, když seděl Ježíš za stolem v domě jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; nebo mnoho jich bylo, a šlo za ním.
Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kdo ho následovali. ([Matouš 21:31])
καὶ γίνεται κατακει̑σθαι αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑ καὶ πολλοὶ τελω̑ναι καὶ ἁμαρτωλοὶ συνανέκειντο τω̑ ᾽Ιησου̑ καὶ τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ η῟σαν γὰρ πολλοὶ καὶ η᾿κολούθουν αυ᾿τω̑
וַהוָא דּכַד סמִיך בּבַיתֵּה סַגִּיֵאא מָכסֵא וחַטָיֵא סמִיכִין הוַו עַם יֵשֻׁוע ועַם תַּלמִידַוהי אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר סַגִּיֵאא וֵאתַו בָּתרֵה׃
רָאוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים שֶׁהוּא אוֹכֵל עִם הַחוֹטְאִים וְהַמּוֹכְסִים, אָמְרוּ אֶל תַּלְמִידָיו: "עִם הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים הוּא אוֹכֵל?"
וַיִּרְאוּ הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים כִּי הוּא אֹכֵל עִם-הַחַטָּאִים וְהַמּוֺכְסִים וַיֹּאמְרוּ אֶל-תַּלְמִידָיו מַדּוּעַ הוּא אֹכֵל וְשֹׁתֵה עִם-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים:
Zákonníci pak a farizeové viděvše, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což to, že s publikány a hříšníky jí a pije?
Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s celníky a hříšníky?“ ([Lukáš 15:1-Lukáš 15:2])
καὶ οἱ γραμματει̑ς τω̑ν Φαρισαίων ι᾿δόντες ο῞τι ε᾿σθίει μετὰ τω̑ν ἁμαρτωλω̑ν καὶ τελωνω̑ν ε῎λεγον τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ο῞τι μετὰ τω̑ν τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν ε᾿σθίει
וסָפרֵא וַפרִישֵׁא כַּד חזַאוֻהי דּלָעֵס עַם מָכסֵא ועַם חַטָיֵא אֵמַרו לתַלמִידַוהי מָנַו עַם מָכסֵא וחַטָיֵא אָכֵל ושָׁתֵא׃ ס
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "לֹא הַבְּרִיאִים צְרִיכִים לְרוֹפֵא, אֶלָּא הַחוֹלִים. לֹא בָּאתִי לִקְרֹא לַצַּדִּיקִים אֶלָּא לַחוֹטְאִים."
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַחֲזָקִים אֵין לָהֶם דָּבָר עִם-הָרֹפֵא כִּי אִם-הַחוֺלִים לֹא-בָאתִי לִקְרֹא לַצַּדִּיקִים לָבֹא אֵלַי כִּי אִם-לַחַטָּאִים לִתְשׁוּבָה:
To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat(m) spravedlivé, ale hříšníky(n).“ (m) povolat (n) var: + k pokání
καὶ α᾿κούσας ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν οἱ ι᾿σχύοντες ι᾿ατρου̑ α᾿λλ῾ οἱ κακω̑ς ε῎χοντες ου᾿κ η῟λθον καλέσαι δικαίους α᾿λλὰ ἁμαρτωλούς
כַּד שׁמַע דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון לָא סנִיקִין חלִימֵא עַל אָסיָא אֵלָא אַילֵין דּבִישׁ בִּישׁ עבִידִין לָא אֵתִית דֵּאקרֵא לזַדִּיקֵא אֵלָא לחַטָיֵא׃
תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן וְתַלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים צָמוּ. בָּאוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מַדּוּעַ תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן וְתַלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים צָמִים וְתַלְמִידֶיךָ אֵינָם צָמִים?"
וְתַלְמִידֵי יוֺחָנָן וְהַפְּרוּשִׁים אֲשֶׁר עִנּוּ בַצּוֺם נַפְשָׁם בָּאוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו עַל-מָה תַלְמִידֵי יוֺחָנָן וְהַפְּרוּשִׁים צָמִים וְתַלְמִידֶיךׇ לֹא יָצֻמוּ:
Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: „Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“ ([Matouš 9:14-Matouš 9:17; Lukáš 5:33-Lukáš 5:39])
καὶ η῟σαν οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου καὶ οἱ Φαρισαι̑οι νηστεύοντες καὶ ε῎ρχονται καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ διὰ τί οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου καὶ οἱ μαθηταὶ τω̑ν Φαρισαίων νηστεύουσιν οἱ δὲ σοὶ μαθηταὶ ου᾿ νηστεύουσιν
תַּלמִידַוהי דֵּין דּיֻוחַנָן וַפרִישֵׁא צָימִין הוַו וֵאתַו וָאמרִין לֵה למָנָא תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן ודַפרִישֵׁא צָימִין ותַלמִידַיךְּ דִּילָך לָא צָימִין׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם יְכוֹלִים בְּנֵי הַחֻפָּה לָצוּם בְּעוֹד הֶחָתָן אִתָּם? כָּל עוֹד הֶחָתָן עִמָּהֶם אֵין הֵם יְכוֹלִים לָצוּם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֲכִי יָצֻמוּ בְּנֵי הַחֲתֻנָּה בְּעוֺד הֶחָתָן עִמָּהֶם כָּל-עוֺד אֲשֶׁר הֶחָתָן בְּתוֺכָם לֹא יוּכְלוּ לָצוּם:
I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové ženichovi postiti se, když jest s nimi ženich? Dokudž mají s sebou ženicha, nemohouť se postiti.
Ježíš jim řekl: „Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. ([Jan 3:29])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ δύνανται οἱ υἱοὶ του̑ νυμφω̑νος ε᾿ν ω῟ ὁ νυμφίος μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν νηστεύειν ο῞σον χρόνον ε῎χουσιν τὸν νυμφίον μετ῾ αυ᾿τω̑ν ου᾿ δύνανται νηστεύειν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע למָא מֵשׁכּחִין בּנַוהי דַּגנֻונָא כּמָא דּחַתנָא עַמהֻון הֻו דַּנצֻומֻון לָא׃
אַךְ יוֹם יָבוֹא וְהֶחָתָן יִלָּקַח מֵהֶם, וּבַיּוֹם הַהוּא יָצוּמוּ.
הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֻקַּח מֵהֶם הֶחָתָן וְאָז יָצֻמוּ בַּיָּמִים הָהֵם:
Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v ten den, se budou postit. ([Jan 16:20])
ε᾿λεύσονται δὲ ἡμέραι ο῞ταν α᾿παρθη̑ α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὁ νυμφίος καὶ τότε νηστεύσουσιν ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα
נִאתֻון דֵּין יַומָתָא דּמָא דֵּאשׁתּקֵל מֵנהֻון חַתנָא הָידֵּין נצֻומֻון בּהַו יַומָא׃
אֵין אִישׁ תּוֹפֵר פִּסַּת בַּד חָדָשׁ עַל בֶּגֶד יָשָׁן: אִם יַעֲשֶׂה כֵּן, יִתָּלֵשׁ הַטְּלַאי מִן הַיָּשָׁן וְהַקֶּרַע יִהְיֶה גָּרוּעַ יוֹתֵר.
וְאֵין-תֹּפְרִים טְלָאָה חֲדָשָׁה עַל-שִׂמְלָה בָלָה פֶּן-הַטְּלָאָה הַחֲדָשָׁה בְּמִלֻּאָתָהּ תִּגְרַע מִן-הִַּׂמְלָה הַבָּלָה וְתוֺסִיף עַל-קְרָעֶיהָ:
Ano žádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého, i bývá větší díra.
Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
ου᾿δεὶς ε᾿πίβλημα ρ᾿άκους α᾿γνάφου ε᾿πιράπτει ε᾿πὶ ἱμάτιον παλαιόν ει᾿ δὲ μή αι῎ρει τὸ πλήρωμα α᾿π῾ αυ᾿του̑ τὸ καινὸν του̑ παλαιου̑ καὶ χει̑ρον σχίσμα γίνεται
לָא אנָשׁ רָמֵא אֻורקַעתָא חדַתָא וחָאֵט עַל מָאנָא בּלָיָא דּלָא נָסבָּא מַליֻותָה הָי חדַתָא מֵן בּלָיָא והָוֵא סֵדקָא יַתִּירָא׃
וְאֵין אִישׁ שָׂם יַיִן חָדָשׁ בְּנֹאדוֹת יְשָׁנִים: אִם יַעֲשֶׂה כֵּן, יִבְקַע הַיַּיִן אֶת הַנֹּאדוֹת וְיֹאבַד הַיַּיִן וְכֵן גַּם הַנֹּאדוֹת. הֵן יַיִן חָדָשׁ יוֹצְקִים לְנֹאדוֹת חֲדָשִׁים."
וְתִירוֺשׁ לֹא יֻתַּן בְּנֹאדוֺת בָּלִים פֶּן-יְבַקַּע הַתִּירוֺשׁ אֶת-הַנֹּאדוֺת וְנִשְׁפַּךְ הַיַּיִן וְהַנֹּאדוֺת יִכְלָיוּן אֲבָל תִּירוֺשׁ יֻתַּן בְּנֹאדוֺת חֲדָשִׁים:
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy, a víno i měchy přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!“
καὶ ου᾿δεὶς βάλλει οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς παλαιούς ει᾿ δὲ μή ρ᾿ήξει ὁ οι῏νος τοὺς α᾿σκούς καὶ ὁ οι῏νος α᾿πόλλυται καὶ οἱ α᾿σκοί α᾿λλὰ οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς καινούς
ולָא אנָשׁ רָמֵא חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא בּלָיָתָא דּלָא חַמרָא מצַרֵא לזֵקֵא וזֵקֵא אָבדָּן וחַמרָא מֵתֵאשֵׁד אֵלָא רָמֵין חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא חַדתָּתָא׃ ס
בְּשַׁבָּת עָבַר בִּשְׂדוֹת הַקָּמָה וְתַלְמִידָיו הֵחֵלּוּ לִקְטֹף שִׁבֳֳּלִים בַּדֶּרֶךְ.
וַיְהִי הַיּוֺם וַיֵּלֶךְ בִּשְׂדֵה קָמָה בַּשַּׁבָּת וְתַלְמִידָיו בַּעֲשׂוֺתָם דַּרְכָּם שָׁם הֵחֵלוּ לִקְטֹף מְלִילוֺת בְּיָדָם:
I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho, cestou jdouce, vymínati klasy.
Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů. ([Matouš 12:1-Matouš 12:8; Lukáš 6:1-Lukáš 6:5 Deuteronomium 23:26])
καὶ ε᾿γένετο αυ᾿τὸν ε᾿ν τοι̑ς σάββασιν παραπορεύεσθαι διὰ τω̑ν σπορίμων καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ η῎ρξαντο ὁδὸν ποιει̑ν τίλλοντες τοὺς στάχυας
וַהוָא דּכַד אָזֵל יֵשֻׁוע בּשַׁבּתָא בֵּית זַרעֵא תַּלמִידַוהי מהַלכִין הוַו ומָלגִּין שֵׁבּלֵא׃
אָמְרוּ לוֹ הַפְּרוּשִׁים: "רְאֵה, מַדּוּעַ הֵם עוֹשִׂים בְּשַׁבָּת דָּבָר שֶׁאָסוּר לַעֲשׂוֹתוֹ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַפְּרוּשִׁים רְאֵה מַדּוּעַ הֵם עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר-לֹא יֵעָשֶׂה בַשַּׁבָּת:
Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť dělají v sobotu, čehož nenáleží.
Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!“ ([Exodus 20:10])
καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ε῎λεγον αυ᾿τω̑ ι῎δε τί ποιου̑σιν τοι̑ς σάββασιν ο῍ ου᾿κ ε῎ξεστιν
וָאמרִין לֵה פּרִישֵׁא חזִי מָנָא עָבדִּין בּשַׁבּתָא מֵדֵּם דּלָא שַׁלִיט׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הַאִם מֵעוֹדְכֶם לֹא קְרָאתֶם מַה שֶּׁעָשָׂה דָּוִד בִּהְיוֹתוֹ בְּמַחְסוֹר וּבְרָעָב הוּא וַאֲנָשָׁיו?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲלֹא קְרָאתֶם אֶת-אֲשֶׁר עָשָׂה דָוִד בִּהְיוֺתוֺ בְחֶסֶר וּבְכָפָן הוּא וָאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ:
I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním? ([1 Samuelova 21:2-1 Samuelova 21:7; 2 Samuelova 8:17])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ου᾿δέποτε α᾿νέγνωτε τί ε᾿ποίησεν Δαυίδ ο῞τε χρείαν ε῎σχεν καὶ ε᾿πείνασεν αυ᾿τὸς καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא מֵמתֻום קרַיתֻּון מָנָא עבַד דַּוִיד כַּד אֵסתּנֵק וַכפֵן הֻו וַדעַמֵה׃
הֲרֵי נִכְנַס לְבֵית הָאֱלֹהִים בִּימֵי אֶבְיָתָר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְאָכַל אֶת לֶחֶם הַפָּנִים אֲשֶׁר אֵינוֹ מֻתָּר לַאֲכִילָה אֶלָּא לַכֹּהֲנִים, וְנָתַן גַּם לָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ."
אֲשֶׁר בָּא אֶל-בֵּית הָאֱלֹהִים בִּימֵי אֶבְיָתָר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיֹּאכַל אֶת-לֶחֶם הַפָּנִים וַיִּתֵּן גַּם-לַאֲנָשָׁיו אֲשֶׁר עַל-פִּי הַתּוֺרָה לֹא יֹאכַל בִּלְתִּי אִם-הַכֹּהֲנִים לְבַדָּם:
Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze {biskupa}, a jedl chleby posvátné, (jichž neslušelo jísti než samým kněžím), a dal i těm, kteříž s ním byli?
Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“ ([Leviticus 24:5-Leviticus 24:9])
πω̑ς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ θεου̑ ε᾿πὶ ᾽Αβιαθὰρ α᾿ρχιερέως καὶ τοὺς α῎ρτους τη̑ς προθέσεως ε῎φαγεν ου῍ς ου᾿κ ε῎ξεστιν φαγει̑ν ει᾿ μὴ τοὺς ἱερει̑ς καὶ ε῎δωκεν καὶ τοι̑ς σὺν αυ᾿τω̑ ου῏σιν
אַיכַּנָא עַל לבַיתֵּה דַּאלָהָא כַּד אַבִיתָר רַבּ כָּהנֵא ולַחמָא דּפָתֻורֵה דּמָריָא אֵכַל הַו דּלָא שַׁלִיט למֵאכַל אֵלָא אֵן לכָהנֵא ויַהב אָף לַאילֵין דּעַמֵה הוַו׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "הַשַּׁבָּת נֶעֶשְׂתָה לְמַעַן הָאָדָם וְלֹא הָאָדָם לְמַעַן הַשַּׁבָּת.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵן הַשַּׁבָּת הוּכַן בַּעֲבוּר הָאָדָם וְלֹא הָאָדָם בַּעֲבוּר הַשַּׁבָּת:
I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. ([Exodus 23:12; Deuteronomium 5:14])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς τὸ σάββατον διὰ τὸν α῎νθρωπον ε᾿γένετο καὶ ου᾿χ ὁ α῎νθρωπος διὰ τὸ σάββατον
וֵאמַר להֻון דּשַׁבּתָא מֵטֻל בַּרנָשָׁא אֵתבַּריַת ולָא הוָא בַּרנָשָׁא מֵטֻל שַׁבּתָא׃
לָכֵן בֶּן־הָאָדָם אָדוֹן גַּם לַשַּׁבָּת."
עַל-כֵּן בֶּן-הָאָדָם גַּם-אֲדוֺן הַשַּׁבָּת הוּא:
Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“
ω῞στε κύριός ε᾿στιν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου καὶ του̑ σαββάτου
מָרֵה הֻו הָכִיל וָאף דּשַׁבּתָא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
הוּא נִכְנַס שׁוּב לְבֵית הַכְּנֶסֶת. הָיָה שָׁם אִישׁ שֶׁיָּדוֹ יְבֵשָׁה,
וַיּוֺסֶף וַיָּבֹא אֶל-בֵּית-הַכְּנֵסֶת וְשָׁם-אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה:
I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou(o) rukou. (o) ř: uschlou (tak i Marek 3:3) ([Matouš 12:9-Matouš 12:14; Lukáš 6:6-Lukáš 6:11])
καὶ ει᾿ση̑λθεν πάλιν ει᾿ς τὴν συναγωγήν καὶ η῟ν ε᾿κει̑ α῎νθρωπος ε᾿ξηραμμένην ε῎χων τὴν χει̑ρα
ועַל תֻּוב יֵשֻׁוע לַכנֻושׁתָּא וִאית הוָא תַּמָן גַּברָא חַד דּיַבִּישָׁא אִידֵה׃
וְהֵם הִתְבּוֹנְנוּ בְּיֵשׁוּעַ לִרְאוֹת אִם יְרַפֵּא אוֹתוֹ בְּשַׁבָּת, כְּדֵי שֶׁיּוּכְלוּ לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ.
וְהֵם אָרְבוּ לוֺ אִם-יִרְפָּאֵהוּ בַּשַּׁבָּת לְמַעַן תִּמְצָא יָדָם לְשִׂטְנוֺ:
I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.
καὶ παρετήρουν αυ᾿τὸν ει᾿ τοι̑ς σάββασιν θεραπεύσει αυ᾿τόν ι῞να κατηγορήσωσιν αυ᾿του̑
ונָטרִין הוַו לֵה דֵּאן מַאסֵא לֵה בּשַׁבּתָא נקַטרגֻונָיהי׃
אָמַר אֶל הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֹ יְבֵשָׁה: "עֲמֹד בָּאֶמְצַע!"
וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה קוּם וַעֲמֹד בְּתוֺךְ הַקָּהָל:
I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Povstaň u prostřed.
On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“
καὶ λέγει τω̑ α᾿νθρὼπω τω̑ τὴν ξηρὰν χει̑ρα ε῎χοντι ε῎γειρε ει᾿ς τὸ μέσον
וֵאמַר להַו גַּברָא דּיַבִּישָׁא אִידֵה קֻום בַּמצַעתָא׃
פָּנָה אֲלֵיהֶם וְשָׁאַל: "הַאִם מֻתָּר לְהֵיטִיב בְּשַׁבָּת אוֹ לַעֲשׂוֹת רָעָה? לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֹ לַהֲרֹג?" אַךְ הֵם שָׁתְקוּ.
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם הֲכִי כַדָּת לְהֵיטִיב בַּשַּׁבָּת אוֺ לְהָרַע לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֺ לְשַׁחֲתָהּ וַיַּחֲרִישׁוּ:
I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.
Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit(p)?“ Ale oni mlčeli. (p) ř: duši spasit, či zabít ([Lukáš 14:3])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε῎ξεστιν τοι̑ς σάββασιν α᾿γαθὸν ποιη̑σαι η῍ κακοποιη̑σαι ψυχὴν σω̑σαι η῍ α᾿ποκτει̑ναι οἱ δὲ ε᾿σιὼπων
אֵמַר דֵּין אָף להֻון שַׁלִיט בּשַׁבּתָא למֵעבַּד דּטָב אַו דּבִישׁ נַפשָׁא למַחָיֻו אַו למַובָּדֻו הֵנֻון דֵּין שַׁתִּיקִין הוַו׃
הִבִּיט בָּהֶם כֹּה וָכֹה בְּזַעַם, בְּרֹב עֶצֶב עַל קְשִׁי לְבָבָם, וְאָמַר לָאִישׁ: "הוֹשֵׁט אֶת הַיָּד!" הוּא הוֹשִׁיט אוֹתָהּ וְיָדוֹ שָׁבָה לְאֵיתָנָהּ.
וַיַּשְׁקֵף אֲלֵיהֶם מִסָּבִיב בְּפָנִים זֹעֲפִים כִּי מַר-לוֺ מְאֹד מִקְּשִׁי לִבָּם וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִישׁ הַהוּא הוֺשֵׁט אֶת-יָדֶךׇ וַיֹּשֶׁט אֹתָהּ וַתָּשָׁב יָדוֺ לְאֵיתָנָהּ כָּאַחֶרֶת:
A když pohleděl na ně vůkol s hněvem, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ta ruka jeho zdravá jako druhá.
Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá. ([Izajáš 6:10])
καὶ περιβλεψάμενος αυ᾿τοὺς μετ῾ ο᾿ργη̑ς συλλυπούμενος ε᾿πὶ τη̑ πωρὼσει τη̑ς καρδίας αυ᾿τω̑ν λέγει τω̑ α᾿νθρὼπω ε῎κτεινον τὴν χει̑ρα καὶ ε᾿ξέτεινεν καὶ α᾿πεκατεστάθη ἡ χεὶρ αυ᾿του̑
וחָר בּהֻון בּחֵמתָּא כַּד כַּריָא לֵה עַל קַשׁיֻות לֵבּהֻון וֵאמַר להַו גַּברָא פּשֻׁוט אִידָך וַפשַׁט ותֵקנַת אִידֵה׃ ס
יָצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וּמִיָּד טִכְּסוּ עָלָיו עֵצָה עִם חֲסִידֵי בֵּית הוֹרְדוֹס - כֵּיצַד לְהַכְחִיד אוֹתוֹ.
וְהַפְּרוּשִׁים יָצְאוּ וַיָּחִישׁוּ לְהִוָּעֵץ עִם-אַנְשֵׁי הוֺרְדוֺס בַּמֶּה לְהַשְׁחִיתוֺ:
A vyšedše farizeové, hned s Herodiány drželi radu proti němu, kterak by ho zahubili.
Když farizeové vyšli, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí. ([Marek 12:13])
καὶ ε᾿ξελθόντες οἱ Φαρισαι̑οι ευ᾿θὺς μετὰ τω̑ν ῾Ηρωδιανω̑ν συμβούλιον ε᾿δίδουν κατ῾ αυ᾿του̑ ο῞πως αυ᾿τὸν α᾿πολέσωσιν
וַנפַקו פּרִישֵׁא בַּר־שָׁעתֵה עַם דּבֵית הֵרָודֵס ומֵלכָּא נסַבו עלַוהי אַיכַּנָא דּנַובּדֻונָיהי׃
יֵשׁוּעַ הָלַךְ מִשָּׁם עִם תַּלְמִידָיו אֶל שְׂפַת הַיָּם וְהָמוֹן רַב מִן הַגָּלִיל הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ וַיַּעֲבֹר מִשָּׁם עִם-תַּלְמִידָיו דֶּרֶךְ הַיָּם וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו מִן-הַגָּלִיל וּמִן-יְהוּדָה:
Ježíš pak odšel s učedlníky svými k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Ježíš se svými učedníky se uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska, ([Matouš 4:25; Lukáš 6:17-Lukáš 6:18])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ α᾿νεχὼρησεν πρὸς τὴν θάλασσαν καὶ πολὺ πλη̑θος α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας η᾿κολούθησεν καὶ α᾿πὸ τη̑ς ᾽Ιουδαίας
ויֵשֻׁוע עַם תַּלמִידַוהי אֵזַל לֵה לוָת יַמָא ועַמָא סַגִּיָאא מֵן גּלִילָא נַקפֵּה הוָא ומֵן יִהֻוד׃
גַּם מִיהוּדָה, מִירוּשָׁלַיִם, מֵאֱדוֹם, מֵעֵבֶר הַיַּרְדֵּן וּמִסְּבִיבוֹת צוֹר וְצִידוֹן בָּאוּ אֵלָיו הָמוֹן רַב, כִּי שָׁמְעוּ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה.
וּמִירוּשָׁלַיִם וּמֵאֱדוֺם וּמֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן וּמִסְּבִיבוֺת צֹר וְצִידוֺן קָהָל גָּדוֺל בָּאוּ אֵלָיו כִּי שָׁמְעוּ אֵת כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה:
I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí.
καὶ α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων καὶ α᾿πὸ τη̑ς ᾽Ιδουμαίας καὶ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου καὶ περὶ Τύρον καὶ Σιδω̑να πλη̑θος πολύ α᾿κούοντες ο῞σα ε᾿ποίει η῟λθον πρὸς αυ᾿τόν
ומֵן אֻורִשׁלֵם ומֵן אַדֻום ומֵן עֵברָא דּיֻורדּנָן ומֵן צֻור ומֵן צַידָּן כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא דַּשׁמַעו הוַו כֻּל דּעָבֵד אֵתַו לוָתֵה׃
הוּא אָמַר לְתַלְמִידָיו שֶׁיָּכִינוּ לוֹ סִירָה פֶּן יִלְחָצֵהוּ הֶהָמוֹן,
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו לְהָכֶן-לוֺ אֳנִיָּה קְטַנָּה מִפְּנֵי הֲמוֺן הָעָם לְבִלְתִּי יִדְחֲקוּן אֹתוֺ:
I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli pro zástup, aby ho netiskli.
Požádal učedníky, ať pro něho připraví loď, aby se zástup na něho netlačil. ([Marek 4:1; Lukáš 5:3; Matouš 13:2])
καὶ ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ι῞να πλοιάριον προσκαρτερη̑ αυ᾿τω̑ διὰ τὸν ο῎χλον ι῞να μὴ θλίβωσιν αυ᾿τόν
וֵאמַר לתַלמִידַוהי דַּנקַרבֻון לֵה ספִינתָּא מֵטֻל כֵּנשֵׁא דּלָא נֵחבּצֻונָיהי׃
כִּי רִפֵּא רַבִּים, וְלָכֵן נִדְחֲקוּ אֵלָיו כָּל הַחוֹלִים כְּדֵי לָגַעַת בּוֹ.
כִּי הֶעֱלָה אֲרֻכָה לָרַבִּים עַד-אֲשֶׁר הִתְמַלְּאוּ עָלָיו כָּל-הַמְנֻגָּעִים בִּרְצוֺתָם לִנְגֹּעַ בּוֺ:
Nebo mnohé uzdravoval, tak že naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli neduhy.
Mnohé totiž uzdravil, proto se ti, kdo trpěli chorobami, tlačili(q) k němu, aby se ho dotkli. (q) hrnuli ([Lukáš 6:19; Marek 6:56])
πολλοὺς γὰρ ε᾿θεράπευσεν ω῞στε ε᾿πιπίπτειν αυ᾿τω̑ ι῞να αυ᾿του̑ α῞ψωνται ο῞σοι ει῏χον μάστιγας
סַגִּיֵאא גֵּיר מַאסֵא הוָא עדַמָא דּנֵהוֻון נָפלִין עלַוהי מֵטֻל דּנֵתקַרבֻון לֵה׃
וְהָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת כִּרְאוֹתָן אוֹתוֹ נָפְלוּ לְפָנָיו וְצָעֲקוּ: "אַתָּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים!"
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר רוּחַ טֻמְאָה בָּם בִּרְאוֺתָם אֹתוֺ נָפְלוּ לְפָנָיו וַיִּצְעֲקוּ לֵאמֹר אַתָּה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים:
A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi ten Syn Boží.
A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“ ([Matouš 12:15-Matouš 12:16; Lukáš 4:41; Marek 1:34])
καὶ τὰ πνεύματα τὰ α᾿κάθαρτα ο῞ταν αυ᾿τὸν ε᾿θεὼρουν προσέπιπτον αυ᾿τω̑ καὶ ε῎κραζον λέγοντες ο῞τι σὺ ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑
וַאילֵין דִּאית הוַי להֻון מַחוָתָא דּרֻוחֵא טַנפָתָא מָא דַּחזַאוֻהי נָפלִין הוַו וקָעֵין וָאמרִין אַנתּ הֻו בּרֵה דַּאלָהָא׃
אַךְ הוּא גָּעַר בָּהֶן בְּחָזְקָה שֶׁלֹּא תְּגַלֶּינָה מִי הוּא.
וְהוּא גָעֹר גָּעַר בָּם לְבִלְתִּי יוֺדִיעוּ מִי הוּא:
Ale on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali.
καὶ πολλὰ ε᾿πετίμα αυ᾿τοι̑ς ι῞να μὴ αυ᾿τὸν φανερὸν ποιήσωσιν
וסַגִּי כָּאֵא הוָא בּהֻון דּלָא נֵגלֻונָיהי׃ ס
יֵשׁוּעַ עָלָה לָהָר וְקָרָא לָאֲנָשִׁים שֶׁרָצָה בָּהֶם. הֵם בָּאוּ אֵלָיו
וַיַּעַל אֶל-הָהָר וַיִּקְרָא אֶל-אֵלֶּה אֲשֶׁר חָפֵץ בָּם וַיָּבֹאוּ אֵלָיו:
I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu. ([Matouš 10:1-Matouš 10:4; Lukáš 6:12-Lukáš 6:16 Matouš 5:1])
καὶ α᾿ναβαίνει ει᾿ς τὸ ο῎ρος καὶ προσκαλει̑ται ου῍ς η῎θελεν αυ᾿τός καὶ α᾿πη̑λθον πρὸς αυ᾿τόν
וַסלֵק לטֻורָא וַקרָא לַאילֵין דַּצבָא וֵאתַו לוָתֵה׃
וְהוּא קָבַע שְׁנֵים־עָשָׂר אִישׁ שֶׁיִּהְיוּ אִתּוֹ, שֶׁיִּשְׁלַח אוֹתָם לְבַשֵֹר
וַיִּפְקֹד שְׁנֵים עָשָׂר אֲנָשִׁים לִהְיוֺת אֶצְלוֺ וְלִקְרֹא אֶת-בְּשׂוֺרָתוֺ בְּכֹל אֲשֶׁר יִשְׁלָחֵם:
I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, a aby je poslal kázati,
Ustanovil(r) jich dvanáct(s), aby byli s ním, aby je posílal kázat (r) ř: vytvořil (s) var: + které nazval také apoštoly
καὶ ε᾿ποίησεν δὼδεκα ου῍ς καὶ α᾿ποστόλους ω᾿νόμασεν ι῞να ω῏σιν μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ ι῞να α᾿ποστέλλη αυ᾿τοὺς κηρύσσειν
וַגבָא תּרֵעסַר דּנֵהוֻון עַמֵה ודַנשַׁדַּר אֵנֻון דּנַכרזֻון׃
וְשֶׁתִּהְיֶה לָהֶם סַמְכוּת לְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים.
וְכֹחַ נָתַן בְּיָדָם לִרְפֹּא אֶת-הַתַּחֲלֻאִים לְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת:
A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
a aby měli moc(t) vymítat zlé duchy. (t) var: + uzdravovat nemoci a
καὶ ε῎χειν ε᾿ξουσίαν ε᾿κβάλλειν τὰ δαιμόνια
וַדנֵהוֻון שַׁלִיטִין דּנַאסֻון כּרִיהֵא ונַפּקֻון דַּיוֵא׃ ס
הוּא מִנָּה אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר: שִׁמְעוֹן, אֲשֶׁר לוֹ הוּא נָתַן אֶת הַשֵּׁם כֵּיפָא;
וַיְכַנֶּה אֶת-שִׁמְעוֺן בְּשֵׁם פֶּטְרוֺס:
Šimona, jemuž dal jméno Petr,
Ustanovil těchto dvanáct: Petra – toto jméno dal Šimonovi – ([Matouš 16:18 Skutky apoštolské 1:13])
καὶ ε᾿ποίησεν τοὺς δὼδεκα καὶ ε᾿πέθηκεν ο῎νομα τω̑ Σίμωνι Πέτρον
ושַׁמִי לשֵׁמעֻון שׁמָא כִּאפָא׃
יַעֲקֹב בֶּן זַבְדַּי וְיוֹחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב, אֲשֶׁר לָהֶם נָתַן אֶת הַשֵּׁם בְּנֵי רֶגֶשׁ, שֶׁפֵּרוּשׁוֹ בְּנֵי רַעַם;
וְאֶת-יַעֲקֹב בֶּן-זַבְדִּי וְאֶת-יוֺחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב כִּנָּה בְּשֵׁם בְּנֵי-רָגֶשׁ אֲשֶׁר הוּא כְּשֵׁם בְּנֵי-רָעַם:
A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi),
Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jimž dal jméno Boanerges, což znamená ‚synové hromu‘,
καὶ ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ Ζεβεδαίου καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν του̑ ᾽Ιακὼβου καὶ ε᾿πέθηκεν αυ᾿τοι̑ς ο᾿νόματα Βοανηργές ο῞ ε᾿στιν υἱοὶ βροντη̑ς
וַליַעקֻוב בַּר זַבדַי וַליֻוחַנָן אַחֻוהי דּיַעקֻוב סָם להֻון שׁמָא בּנַי רגֵשׁי דִּאיתַוהי בּנַי רַעמָא׃
אַנְדְּרֵי, פִילִיפּוֹס, בַּר־תַּלְמַי, מַתַּי, תּיאמָא, יַעֲקֹב בֶּן חַלְפַי, תַּדַּי, שִׁמְעוֹן הַקַּנַּאי
וְאֶת-אַנְדְּרַי וְאֶת-פִּילִפּוּס וְאֶת-בַּר-תַּלְמַי וְאֶת-מַתִּתְיָהוּ וְאֶת-תּוֺמָא וְאֶת-יַעֲקֹב בֶּן-חַלְפַי וְאֶת-תַּדַּי וְאֶת-שִׁמְעוֺן הַכְּנַעֲנִי:
A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananitského,
Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského
καὶ ᾽Ανδρέαν καὶ Φίλιππον καὶ Βαρθολομαι̑ον καὶ Μαθθαι̑ον καὶ Θωμα̑ν καὶ ᾽Ιάκωβον τὸν του̑ ῾Αλφαίου καὶ Θαδδαι̑ον καὶ Σίμωνα τὸν Καναναι̑ον
וַאנדּרֵאוָס ופִילִיפָּוס ובַר־תֻּולמַי ומַתַּי ותָאומַא ויַעקֻוב בַּר חַלפַי ותַדַּי ושֵׁמעֻון קנָנָיָא׃
וִיהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת אֲשֶׁר גַּם הִסְגִּיר אוֹתוֹ.
וְאֶת-יְהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת הוּא הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ וַיָּבֹא הַבָּיְתָה:
A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
a Iškariotského Jidáše(u), který ho pak zradil(v). (u) ř: Judu (v) vydal ([Marek 14:10-Marek 14:11])
καὶ ᾽Ιούδαν ᾽Ισκαριὼθ ο῍ς καὶ παρέδωκεν αυ᾿τόν
וִיהֻודָא סכַריֻוטָא הַו דַּאשׁלמֵה ס וֵאתַו לבַיתָּא׃
הֵם בָּאוּ הַבַּיְתָה וְשׁוּב הִתְאַסֵּף הֲמוֹן עַם, עַד כִּי לֹא יָכְלוּ אֲפִלּוּ לֶאֱכֹל אֶת אֲרוּחָתָם.
וַהֲמוֺן הָעָם נִקְבְּצוּ שָׁם לָרֹב עַד כִּי-לֹא יָכְלוּ לֶאֱכָל-לָחֶם:
A opět sšel se zástup, tak že nemohli ani chleba pojísti.
Vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. ([Matouš 12:22-Matouš 12:30; Lukáš 11:14-Lukáš 11:23 Marek 6:31])
καὶ ε῎ρχεται ει᾿ς οι῏κον καὶ συνέρχεται πάλιν ὁ ο῎χλος ω῞στε μὴ δύνασθαι αυ᾿τοὺς μηδὲ α῎ρτον φαγει̑ν
וֵאתכַּנַשׁו כֵּנשֵׁא תֻּוב אַיכַּנָא דּלָא נֵשׁכּחֻון הוַו לַחמָא למֵאכַל׃
שָׁמְעוּ זֹאת קְרוֹבָיו וְיָצְאוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, כִּי אָמְרוּ: "יָצָא מִדַּעְתּוֹ!"
וְכַאֲשֶׁר שָׁמְעוּ בְנֵי מִשְׁפַּחְתּוֺ יָצְאוּ לְהַחֲזִיק בּוֺ כִּי אָמְרוּ סָר טַעְמוֺ:
A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali(x) totiž, že se pomátl. (x) říkalo se ([Jan 10:20])
καὶ α᾿κούσαντες οἱ παρ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ξη̑λθον κρατη̑σαι αυ᾿τόν ε῎λεγον γὰρ ο῞τι ε᾿ξέστη
וַשׁמַעו אחיָנַוהי וַנפַקו למֵאחדֵּה אָמרִין הוַו גֵּיר דּמֵן הַונֵה נפַק׃ ס
וְהַסּוֹפְרִים אֲשֶׁר יָרְדוּ מִירוּשָׁלַיִם אָמְרוּ: "בַּעַל־זְבוּל בּוֹ וּבְעֶזְרַת שַׂר הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים."
וְהַסּוֺפְרִים אֲשֶׁר יָרְדוּ מִירוּשָׁלַיִם אָמְרוּ כִּי בַּעַל-זְבוּב דָּבַק בּוֺ וְכִי עַל-יְדֵי שַׂר-הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Zákonníci pak, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má, a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: „Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“ ([Matouš 9:34])
καὶ οἱ γραμματει̑ς οἱ α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων καταβάντες ε῎λεγον ο῞τι Βεελζεβοὺλ ε῎χει καὶ ο῞τι ε᾿ν τω̑ α῎ρχοντι τω̑ν δαιμονίων ε᾿κβάλλει τὰ δαιμόνια
וסָפרֵא אַילֵין דּמֵן אֻורִשׁלֵם נחֵתו אָמרִין הוַו בּעֵלזבֻוב אִית בֵּה וַברִשָׁא דּדַיוֵא מַפֵּק דַּיוֵא׃ ס
קָרָא אוֹתָם אֵלָיו וְדִבֵּר אֲלֵיהֶם בִּמְשָׁלִים: "אֵיךְ יָכוֹל הַשָֹטָן לְגָרֵשׁ אֶת הַשָֹטָן?
וַיִּקְרָא אֲלֵיהֶם לָבֹא אֵלָיו וַיִּפְתַּח בְּמָשָׁל פִּיו לֵאמֹר אֵיךְ יוּכַל הַָּׂטָן לְגָרֵשׁ אֶת-הַָּׂטָן:
A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana?
καὶ προσκαλεσάμενος αυ᾿τοὺς ε᾿ν παραβολαι̑ς ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς πω̑ς δύναται Σατανα̑ς Σατανα̑ν ε᾿κβάλλειν
וַקרָא אֵנֻון יֵשֻׁוע וַבמַתלֵא אֵמַר להֻון אַיכַּנָא מֵשׁכַּח סָטָנָא לסָטָנָא למַפָּקֻו׃
אִם מַמְלָכָה מְפֻלֶּגֶת בְּתוֹךְ עַצְמָהּ, אוֹתָהּ מַמְלָכָה אֵינָהּ יְכוֹלָה לַעֲמֹד.
הֲלֹא מַמְלָכָה הַנִּפְלְגָה עַל-נַפְשָׁהּ הַמַּמְלָכָה הַהִיא לֹא תָקוּם:
A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.
καὶ ε᾿ὰν βασιλεία ε᾿φ῾ ἑαυτὴν μερισθη̑ ου᾿ δύναται σταθη̑ναι ἡ βασιλεία ε᾿κείνη
אֵן מַלכֻּותָא גֵּיר עַל נַפשָׁה תֵּתפַּלַג לָא מֵשׁכּחָא לַמקָם מַלכֻּותָא הָי׃
וּבַיִת אִם מְפֻלָּג הוּא בְּתוֹךְ עַצְמוֹ, לֹא יוּכַל לַעֲמֹד הַבַּיִת הַהוּא.
וּבַיִת הַנִּפְלָג עַל-נַפְשׁוֺ הַבַּיִת הַהוּא לֹא-יוּכַל לָקוּם:
A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.
καὶ ε᾿ὰν οι᾿κία ε᾿φ῾ ἑαυτὴν μερισθη̑ ου᾿ δυνήσεται ἡ οι᾿κία ε᾿κείνη σταθη̑ναι
וֵאן בַּיתָּא עַל נַפשֵׁה נֵתפַּלַג לָא מֵשׁכַּח בַּיתָּא הַו לַמקָם׃
וְאִם הַשָֹטָן הִתְקוֹמֵם נֶגֶד עַצְמוֹ וְהִתְפַּלֵּג, כִּי אָז אֵינוֹ יָכוֹל לַעֲמֹד וְהִגִּיעַ אֶל קִצּוֹ.
וְאִם-הַָּׂטָן קָם עַל-נַפְשׁוֺ כִּי נִפְלְגָה רוּחוֺ לֹא-יוּכַל קוּם כִּי בָא עַד-קִצּוֺ:
Tak jestliže povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec.
καὶ ει᾿ ὁ Σατανα̑ς α᾿νέστη ε᾿φ῾ ἑαυτὸν καὶ ε᾿μερίσθη ου᾿ δύναται στη̑ναι α᾿λλὰ τέλος ε῎χει
וֵאן הֻו דּסָטָנָא קָם עַל נַפשֵׁה וֵאתפַּלַג לָא מֵשׁכַּח לַמקָם אֵלָא חַרתֵה הִי׃
לֹא יוּכַל אִישׁ לְהִכָּנֵס לְבֵיתוֹ שֶׁל גִּבּוֹר וְלָבֹז אֶת כֵּלָיו אִם לֹא יִכְפֹּת תְּחִלָּה אֶת הַגִּבּוֹר; אַחַר כָּךְ יָבֹז אֶת בֵּיתוֹ.
לֹא יוּכַל אִישׁ לָבֹא בֵּית הַגִּבּוֺר וְלִשְׁלֹל אֶת-כֵּלָיו אִם-לֹא יֶאְסֹר אֶת-הַגִּבּוֺר רִאשֹׁנָה וְאַחַר יִשְׁלֹל אֵת אֲשֶׁר בְּבֵיתוֺ:
Žádný nemůže nádobí silného, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prvé silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci(y), jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům. (y) nádoby ([Izajáš 49:24-Izajáš 49:25])
α᾿λλ῾ ου᾿ δύναται ου᾿δεὶς ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν του̑ ι᾿σχυρου̑ ει᾿σελθών τὰ σκεύη αυ᾿του̑ διαρπάσαι ε᾿ὰν μὴ πρω̑τον τὸν ι᾿σχυρὸν δήση καὶ τότε τὴν οι᾿κίαν αυ᾿του̑ διαρπάσει
לָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנֵעֻול לבֵית חַסִינָא ונֵחטֻוף מָאנַוהי אֵלָא אֵן לֻוקדַם לחַסִינָא נֵאסֻור והָידֵּין בַּיתֵּה נֵבֻּוז׃ ס
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל הַחֲטָאִים יִסָּלְחוּ לִבְנֵי הָאָדָם, וְכֵן גַּם כָּל הַגִּדּוּפִים אֲשֶׁר יְגַדְּפוּ,
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הֵן יֵשׁ סְלִיחָה לִבְנֵי אָדָם עַל-כָּל-עֲוֺנוֺתָם וְגִדֻּפֹתָם אֶשֶׁר יְגַדֵּפוּן:
Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
Amen, pravím vám, že všecko bude lidem(z) odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání. (z) ř: synům lidským ([Matouš 12:31-Matouš 12:32; Lukáš 12:10])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πάντα α᾿φεθήσεται τοι̑ς υἱοι̑ς τω̑ν α᾿νθρὼπων τὰ ἁμαρτήματα καὶ αἱ βλασφημίαι ο῞σα ε᾿ὰν βλασφημήσωσιν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻלהֻון חטָהֵא וגֻודָּפֵא דַּנגַדּפֻון בּנַי אנָשָׁא נֵשׁתַּבקֻון להֻון׃
אַךְ הַמְגַדֵּף אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ אֵין לוֹ סְלִיחָה לְעוֹלָם כִּי אָשֵׁם הוּא בְּחֵטְא עוֹלָם",
אֶפֶס הַמְגַדֵּף אֶת-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לֹא תִהְיֶה-לּוֺ סְלִיחָה עֲדֵי-עַד כִּי יִנָּתֵן לַמִּשְׁפָּט בִּפְּלִלִים לְעוֺלְמֵי עוֺלָמִים:
Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“ ([1 Janův 5:16])
ο῍ς δ῾ α῍ν βλασφημήση ει᾿ς τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον ου᾿κ ε῎χει α῎φεσιν ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να α᾿λλὰ ε῎νοχός ε᾿στιν αι᾿ωνίου ἁμαρτήματος
מַן דֵּין דַּנגַדֵּף עַל רֻוחָא דּקֻודשָׁא לַיתּ לֵה שֻׁובקָנָא לעָלַם אֵלָא מחַיַב הֻו לדִינָא דַּלעָלַם׃
זֹאת מִפְּנֵי שֶׁאָמְרוּ "רוּחַ טְמֵאָה בּוֹ."
כִּי-הֵם אָמְרוּ רוּחַ טֻמְאָה דָבְקָה בּוֺ:
Nebo pravili: Ducha nečistého má.
To pravil, protože řekli: „Má nečistého ducha.“ ([1 Korintským 12:3])
ο῞τι ε῎λεγον πνευ̑μα α᾿κάθαρτον ε῎χει
מֵטֻל דָּאמרִין הוַו דּרֻוחָא טַנפתָא אִית בֵּה׃ ס
אִמּוֹ וְאֶחָיו בָּאוּ. הֵם עָמְדוּ בַּחוּץ וְשָׁלְחוּ לִקְרֹא לוֹ.
וַיָּבֹאוּ אִמּוֺ וְאֶחָיו וַיַּעַמְדוּ מִחוּץ וַיִּשְׁלְחוּ אֵלָיו לָצֵאת אֲלֵיהֶם:
Tehdy přišli bratří a matka jeho, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel. ([Matouš 12:46-Matouš 12:50; Lukáš 8:19-Lukáš 8:21 Marek 6:3])
καὶ ε῎ρχεται ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ καὶ ε῎ξω στήκοντες α᾿πέστειλαν πρὸς αυ᾿τὸν καλου̑ντες αυ᾿τόν
וֵאתַו אֵמֵה וַאחַוהי קָימִין לבַר ושַׁדַּרו דּנֵקרֻונָיהי להֻון׃
אוֹתָהּ שָׁעָה יָשְׁבוּ סְבִיבוֹ הֲמוֹן עַם וְהֵם אָמְרוּ לוֹ: "הִנֵּה אִמְּךָ וְאַחֶיךָ וְאַחְיוֹתֶיךָ בַּחוּץ. הֵם מְבַקְשִׁים אוֹתְךָ."
וְעַם-רָב אֲשֶׁר יָשְׁבוּ סָבִיב לוֺ אָמְרוּ אֵלָיו הִנֵּה אִמְּךׇ וְאַחֶיךׇ מִחוּץ מְבַקְשִׁים לִרְאוֺתֶךׇ:
A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
Kolem něho seděl zástup; řekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji bratři(a) jsou venku a hledají tě.“ (a) var: + i tvé sestry
καὶ ε᾿κάθητο περὶ αυ᾿τὸν ο῎χλος καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ ἡ μήτηρ σου καὶ οἱ α᾿δελφοί σου καὶ αἱ α᾿δελφαι σου ε῎ξω ζητου̑σίν σε
יָתֵב הוָא דֵּין חדָרַוהי כֵּנשָׁא וֵאמַרו לֵה הָא אֵמָך וַאחַיךְּ לבַר בָּעֵין לָך׃
עָנָה וְאָמַר לָהֶם: "מִי הֵם אִמִּי וְאַחַי?"
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי אִמִּי וּמִי אֶחָי:
Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“
καὶ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τοι̑ς λέγει τίς ε᾿στιν ἡ μήτηρ μου καὶ οἱ α᾿δελφοί μου
וַענָא וֵאמַר להֻון מַן הִי אֵמי ומַן אֵנֻון אַחַי׃
הוּא הִבִּיט כֹּה וָכֹה אֶל הַיּוֹשְׁבִים סְבִיבוֹ בַּמַּעְגָּל וְאָמַר: "הִנֵּה אִמִּי וְאַחַי!
וַיַּבֵּט כֹּה וָכֹה אֶל-הַיֹּשְׁבִים סָבִיב לוֺ וַיֹּאמַר הִנֵּה אִמִּי וְאֶחָי:
A obezřev učedlníky vůkol sebe sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři!
καὶ περιβλεψάμενος τοὺς περὶ αυ᾿τὸν κύκλω καθημένους λέγει ι῎δε ἡ μήτηρ μου καὶ οἱ α᾿δελφοί μου
וחָר בַּאילֵין דּיָתבִּין לוָתֵה וֵאמַר הָא אֵמי והָא אַחַי׃
כָּל הָעוֹשֶׂה אֶת רְצוֹן אֱלֹהִים הוּא אָחִי וַאֲחוֹתִי וְאִמִּי."
כִּי אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה רְצוֺן הָאֱלֹהִים הוּא אָחִי וַאֲחֹתִי וְאִמִּי:
Nebo kdož by koli činil vůli Boží, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka.
Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“
ο῍ς γὰρ α῍ν ποιήση τὸ θέλημα του̑ θεου̑ ου῟τος α᾿δελφός μου καὶ α᾿δελφὴ καὶ μήτηρ ε᾿στίν
מַן דּנֵעבֵּד גֵּיר צֵביָנֵה דַּאלָהָא הֻויֻו אָחי וחָתי וֵאמי סּ סּ׃
שׁוּב הֵחֵל לְלַמֵּד עַל שְׂפַת הַיָּם וְהָמוֹן רַב נֶאֶסְפוּ אֵלָיו. עַל כֵּן יָרַד וְיָשַׁב בְּסִירָה בַּיָּם וְכָל הֶהָמוֹן הָיוּ עַל הַחוֹף לְיַד הַיָּם.
וַיָּשָׁב וַיָּחֶל לְלַמֵּד עוֺד הַפַּעַם עַל-שְׂפַת הַיָּם וַהֲמוֺן עַם-רָב נִקְהֲלוּ אֵלָיו עַד אֲשֶׁר-יָרַד וַיֵּשֶׁב בָּאֳנִיָּה בְּתוֺךְ הַיָּם וְכָל-הָעָם עֹמְדִים עַל-הַחוֺף בַּיַּבָּשָׁה:
A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.
Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu. ([Matouš 13:1-Matouš 13:9; Lukáš 8:4-Lukáš 8:8 Marek 3:7-Marek 3:9])
καὶ πάλιν η῎ρξατο διδάσκειν παρὰ τὴν θάλασσαν καὶ συνάγεται πρὸς αυ᾿τὸν ο῎χλος πλει̑στος ω῞στε αυ᾿τὸν ει᾿ς πλοι̑ον ε᾿μβάντα καθη̑σθαι ε᾿ν τη̑ θαλάσση καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος πρὸς τὴν θάλασσαν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς η῟σαν
תֻּוב דֵּין שַׁרִי הוָא מַלֵף עַל־יַד יַמָא וֵאתכַּנַשׁו לוָתֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא אַיך דּנֵסַק נֵתֵּב לֵה בַּספִינתָּא בּיַמָא וכֻלֵה כֵּנשָׁא קָאֵם הוָא עַל אַרעָא עַל־יַד יַמָא׃
הוּא לִמֵּד אוֹתָם דְּבָרִים רַבִּים בִּמְשָׁלִים וּבְלַמְּדוֹ אוֹתָם אָמַר לָהֶם:
וַיְאַלְּפֵם דְּבָרִים רַבִּים בִּמְשָׁלָיו וַיַּטֵּף אֲלֵיהֶם לִקְחוֺ:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:
καὶ ε᾿δίδασκεν αυ᾿τοὺς ε᾿ν παραβολαι̑ς πολλά καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑
ומַלֵף הוָא להֻון בּמַתלֵא סַגִּי וָאמַר הוָא בּיֻולפָּנֵה׃
"שִׁמְעוּ! הִנֵּה יָצָא הַזּוֹרֵעַ לִזְרֹעַ.
הַאֲזִינוּ לְאִמְרֵי-פִי הִנֵּה הַזֹּרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ:
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
„Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.
α᾿κούετε ι᾿δοὺ ε᾿ξη̑λθεν ὁ σπείρων σπει̑ραι
שׁמַעו הָא נפַק זָרֻועָא למֵזרַע׃
כַּאֲשֶׁר זָרַע נָפְלוּ כַּמָּה זְרָעִים בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ וּבָאוּ צִפֳּרִים וְאָכְלוּ אוֹתָם.
וַיְהִי בְּזָרְעוֺ וַיְפַזֵּר מִן-הַזֶּרַע עַל-יַד הַדָּרֶךְ וַיָּבֹא עוֺף הַשָּׁמַיִם וַיֹאכְלֶנּוּ:
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.
Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ σπείρειν ο῍ μὲν ε῎πεσεν παρὰ τὴν ὁδόν καὶ η῟λθεν τὰ πετεινὰ καὶ κατέφαγεν αυ᾿τό
וכַד זרַע אִית דַּנפַל עַל־יַד אֻורחָא וֵאתָת פָּרַחתָא וֵאכַלתֵה׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אַדְמַת טְרָשִׁים, בְּמָקוֹם שֶׁלֹּא הָיְתָה לָהֶם הַרְבֵּה אֲדָמָה, וּמִהֲרוּ לִצְמֹחַ מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הָיְתָה לָהֶם אֲדָמָה עֲמֻקָּה.
וְיֵשׁ מִן-הַזֶּרַע אֲשֶׁר נָפַל עַל-אַדְמַת סֶלַע וְלֹא הָיָה שָׁם דֵּי עָפָר וַיְמַהֵר לִצְמֹחַ מִבְּלִי אֲשֶׁר הָיָה לוֺ עֹמֶק אֲדָמָה:
A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.
Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.
καὶ α῎λλο ε῎πεσεν ε᾿πὶ τὸ πετρω̑δες ο῞που ου᾿κ ει῏χεν γη̑ν πολλήν καὶ ευ᾿θὺς ε᾿ξανέτειλεν διὰ τὸ μὴ ε῎χειν βάθος γη̑ς
אחרִנָא דֵּין נפַל עַל שֻׁועָא אַיכָּא דּלַיתּ אַרעָא סַגִּי ובַר־שָׁעתֵה בּלַץ מֵטֻל דּלַיתּ הוָא עֻומקָא דַּארעָא׃
כְּשֶׁזָּרְחָה הַשֶּׁמֶשׁ נִצְרְבוּ וּבְאֵין שֹׁרֶשׁ הִתְיַבְּשׁוּ.
וַיְהִי כִּזְרֹחַ הַשֶּׁמֶשׁ וַיִּצָּרֵב וַיִּיבָשׁ כִּי לֹא הָיָה-לוֺ שֹׁרֶשׁ לְמָטָּה:
A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.
Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.
καὶ ο῞τε α᾿νέτειλεν ὁ η῞λιος ε᾿καυματίσθη καὶ διὰ τὸ μὴ ε῎χειν ρ᾿ίζαν ε᾿ξηράνθη
כַּד דּנַח דֵּין שֵׁמשָׁא חמָא ומֵטֻל דּלַיתּ הוָא לֵה עֵקָרָא יִבֵשׁ׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ בֵּין הַקּוֹצִים, אַךְ הַקּוֹצִים צָמְחוּ וְהֶחֱנִיקוּ אוֹתָם וְלֹא נָתְנוּ פְּרִי.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל אֶל-הַקֹּצִים וַיַּעֲלוּ הַקֹּצִים וַיְבַלְּעֻהוּ וְלֹא עָשָׂה תְּבוּאָה:
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.
καὶ α῎λλο ε῎πεσεν ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας καὶ α᾿νέβησαν αἱ α῎κανθαι καὶ συνέπνιξαν αυ᾿τό καὶ καρπὸν ου᾿κ ε῎δωκεν
וַאחרִנָא נפַל בֵּית כֻּובֵּא וַסלֵקו כֻּובֵּא וחַנקֻוהי ופִארֵא לָא יַהב׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אֲדָמָה טוֹבָה וְנָתְנוּ פְּרִי עוֹלֶה וְגָדֵל - זֶה פִּי שְׁלוֹשִׁים, זֶה פִּי שִׁשִּׁים וְזֶה פִּי מֵאָה."
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-חֶלְקָה טוֺבָה וַיּוֺצֵא פְּרִי תְבוּאָה הֹלֵךְ הָלוֺךְ וָרָב עַד אֲשֶׁר-עָשָׂה שְׁלֹשִׁים שְׁעָרִים וְשִׁשִּׁים שְׁעָרִים וּמֵאָה שְׁעָרִים:
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný.“
καὶ α῎λλα ε῎πεσεν ει᾿ς τὴν γη̑ν τὴν καλήν καὶ ε᾿δίδου καρπὸν α᾿ναβαίνοντα καὶ αυ᾿ξανόμενα καὶ ε῎φερεν ε῍ν τριάκοντα καὶ ε῍ν ἑξήκοντα καὶ ε῍ν ἑκατόν
אחרִנָא דֵּין נפַל עַל אַרעָא טָבתָא וַסלֵק וַרבָא ויַהב פִּארֵא אִית דַּתלָתִין וִאית דֵּשׁתִּין וִאית דַּמָאא׃
אָמַר לָהֶם: "מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ לִשְׁמֹעַ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
וַיֹּאמַר אֲלֵיהֶם מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
A řekl: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ ([Marek 4:23; Matouš 11:15 Matouš 13:43; Lukáš 14:35])
καὶ ε῎λεγεν ο῍ς ε῎χει ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
וֵאמַר הוָא מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
בִּהְיוֹתוֹ לְבַדּוֹ שְׁאָלוּהוּ הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר סְבִיבוֹ, יַחַד עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, עַל דְּבַר הַמְּשָׁלִים.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ לְבַדּוֺ וַיָּבֹאוּ אֵלֶּה אֲשֶׁר דָּבְקוּ בוֺ עִם-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיִּשְׁאָלֻהוּ עַל-דְּבַר מְשָׁלָיו:
Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním spolu s Dvanácti, co znamenají podobenství. ([Matouš 13:10-Matouš 13:17; Lukáš 8:9-Lukáš 8:10])
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο κατὰ μόνας η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν οἱ περὶ αυ᾿τὸν σὺν τοι̑ς δὼδεκα τὰς παραβολάς
כַּד הוַו דֵּין בַּלחֻודַיהֻון שַׁאלֻוהי הֵנֻון דּעַמֵה עַם תּרֵעסַרתֵּה מַתלָא הַו׃
אָמַר לָהֶם: "לָכֶם נִתַּן סוֹד מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, אַךְ לְאוֹתָם שֶׁבַּחוּץ הַכֹּל יִהְיֶה בִּמְשָׁלִים,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָכֶם נִתַּן לָדַעַת רָזֵי מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאֵלֶּה אֲשֶׁר מִבַּחוּץ רַק מְשָׁלִים יִשְׁמְעוּ בַּכֹּל:
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,
Řekl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou(b), (b) ř: děje se to všecko v podobenství
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὑμι̑ν τὸ μυστήριον δέδοται τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ ε᾿κείνοις δὲ τοι̑ς ε῎ξω ε᾿ν παραβολαι̑ς τὰ πάντα γίνεται
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע לכֻון יִהִיב למֵדַּע ארָזָא דּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא לבַרָיֵא דֵּין כֻּל מֵדֵּם בּמַתלֵא הָוֵא׃
לְמַעַן יִרְאוּ רָאֹה וְלֹא יֵדְעוּ וְשָׁמוֹעַ יִשְׁמְעוּ וְלֹא יָבִינוּ, פֶּן יָשׁוּבוּ וְיִסָּלַח לָהֶם."
לְמַעַן רָאוֺ יִרְאוּ וְלֹא יֵדְעוּ וְשָׁמוֺעַ יִשְׁמְעוּ וְלֹא יָבִינוּ פֶּן-יָשׁוּבוּ וְנִסְלַח לָהֶם:
Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
aby ‚hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.‘“ ([Izajáš 6:9-Izajáš 6:10; Jan 12:37-Jan 12:40; Skutky apoštolské 28:25-Skutky apoštolské 28:27])
ι῞να βλέποντες βλέπωσιν καὶ μὴ ι῎δωσιν καὶ α᾿κούοντες α᾿κούωσιν καὶ μὴ συνιω̑σιν μήποτε ε᾿πιστρέψωσιν καὶ α᾿φεθη̑ αυ᾿τοι̑ς
דּכַד חָזֵין נֵחזֻון ולָא נֵחזֻון וכַד שָׁמעִין נֵשׁמעֻון ולָא נֵסתַּכּלֻון דַּלמָא נֵתפּנֻון ונֵשׁתַּבקֻון להֻון חטָהַיהֻון׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אֵינְכֶם מְבִינִים אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה וְאֵיךְ תָּבִינוּ אֶת כָּל הַמְּשָׁלִים?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם-הַמָּשָׁל הַזֶּה לֹא הֲבִינוֺתֶם אֵיךְ תָּבִינוּ שְׁאָר הַמְּשָׁלִים:
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?
Řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním? ([Matouš 13:18-Matouš 13:23; Lukáš 8:11-Lukáš 8:15])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ου᾿κ οι῎δατε τὴν παραβολὴν ταύτην καὶ πω̑ς πάσας τὰς παραβολὰς γνὼσεσθε
וֵאמַר להֻון לָא יָדעִין אנתֻּון לֵה למַתלָא הָנָא וַאיכַּנָא כֻּלהֻון מַתלֵא תֵּדּעֻון׃ ס
הַזּוֹרֵעַ זוֹרֵעַ אֶת הַדָּבָר.
הַזֹּרֵעַ הֲלֹא הוּא הַזֹּרֵעַ אֶת-דְּבַר הַמַּלְכוּת:
Rozsevač ten slovo rozsívá.
Rozsévač rozsívá slovo.
ὁ σπείρων τὸν λόγον σπείρει
זָרֻועָא דַּזרַע מֵלתָא זרַע׃
וַאֲשֶׁר בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ, בַּמָּקוֹם שֶׁנִּזְרַע הַדָּבָר, אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר בְּשָׁמְעָם בָּא הַשָֹטָן מִיָּד וְלוֹקֵחַ אֶת הַדָּבָר שֶׁנִּזְרַע בָּהֶם.
וַאֲשֶׁר עַל-יַד הַדֶּרֶךְ הֵם אֵלֶּה אֲשֶׁר יְקַבְּלוּ אֶת-הַזֶּרַע בְּשָׁמְעָם אֶת-אֲשֶׁר נֶאֱמַר לָהֶם אַךְ הַָּׂטָן יָחִישׁ לָבוֺא וְנָשָׂא אֶת-הַזֶּרַע הַזָּרוּעַ בָּם:
Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a bere slovo do nich zaseté.
ου῟τοι δέ ει᾿σιν οἱ παρὰ τὴν ὁδὸν ο῞που σπείρεται ὁ λόγος καὶ ο῞ταν α᾿κούσωσιν ευ᾿θὺς ε῎ρχεται ὁ Σατανα̑ς καὶ αι῎ρει τὸν λόγον τὸν ε᾿σπαρμένον ει᾿ς αυ᾿τούς
הָלֵין דֵּין דּעַל־יַד אֻורחָא הָלֵין אֵנֻון דּמֵזדַּרעָא בּהֻון מֵלתָא ומָא דַּשׁמַעו מֵחדָא אָתֵא סָטָנָא ושָׁקֵל לָה למֵלתָא דַּזרִיעָא בּלֵבּהֻון׃
וְכֵן הַנִּזְרָעִים עַל אַדְמַת טְרָשִׁים אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר בְּשָׁמְעָם אֶת הַדָּבָר מְקַבְּלִים אוֹתוֹ מִיָּד בְּשִׂמְחָה,
וְכֵן הַזֶּרַע הַזָּרוּעַ עַל-חֶלְקַת סֶלַע הֵם אֵלֶּה אֲשֶׁר יְמַהֲרוּ לִשְׁמֹעַ אֶת-דְּבַר הַמַּלְכוּת בְּשִׂמְחָה:
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.
καὶ ου῟τοί ει᾿σιν οἱ ε᾿πὶ τὰ πετρὼδη σπειρόμενοι οι῍ ο῞ταν α᾿κούσωσιν τὸν λόγον ευ᾿θὺς μετὰ χαρα̑ς λαμβάνουσιν αυ᾿τόν
והָנֻון דּעַל שֻׁועָא אֵזדּרַעו הָלֵין אֵנֻון דּמָא דַּשׁמַעו מֵלתָא מֵחדָא בּחַדֻותָא מקַבּלִין לָה׃
אַךְ אֵין לָהֶם שֹׁרֶשׁ בְּקִרְבָּם וְרַק לְשָׁעָה יַחֲזִיקוּ מַעֲמָד; לְאַחַר מִכֵּן, בְּבוֹא צָרָה אוֹ רְדִיפָה בִּגְלַל הַדָּבָר, יִכָּשְׁלוּ מִיָּד.
אֶפֶס כִּי-אֵין לָהֶם שֹׁרֶשׁ בְּנַפְשָׁם וְרַק כִּמְעַט רֶגַע יַעֲמֹדוּ וְאַחֲרֵי-כֵן כִּי תִקְרֶה כָל-צָרָה וְרָדְפוּ אֹתָם עַל-דְּבַר אֱמוּנָתָם יִכָּשְׁלוּ כְּרָגַע:
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.
Nezakořenilo v nich však a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.
καὶ ου᾿κ ε῎χουσιν ρ᾿ίζαν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς α᾿λλὰ πρόσκαιροί ει᾿σιν ει῏τα γενομένης θλίψεως η῍ διωγμου̑ διὰ τὸν λόγον ευ᾿θὺς σκανδαλίζονται
ולַיתּ להֻון עֵקָרָא בּנַפשׁהֻון אֵלָא דּזַבנָא אֵנֻון ומָא דַּהוָא אֻולצָנָא אַו רדֻופיָא מֵטֻל מֵלתָא עגַל מֵתכַּשׁלִין׃
וְהָאֲחֵרִים הֵם הַנִּזְרָעִים בֵּין הַקּוֹצִים; אֵלֶּה הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֶת הַדָּבָר,
וְהַזֶּרַע הַזָּרוּעַ אֶל-הַקֹּצִים הֵם אֵלֶּה אֲשֶׁר יִשְׁמְעוּ דְּבַר-הַמַּלְכוּת:
Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,
U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,
καὶ α῎λλοι ει᾿σὶν οἱ ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας σπειρόμενοι ου῟τοί ει᾿σιν οἱ τὸν λόγον α᾿κούσαντες
והָנֻון דּבֵית כֻּובֵּא מֵזדַּרעִין הָלֵין אֵנֻון הָנֻון דַּשׁמַעו מֵלתָא׃
אֶלָּא שֶׁדַּאֲגוֹת הָעוֹלָם הַזֶּה וּמַדּוּחֵי הָעֹשֶׁר וְתַאֲווֹת לִשְׁאָר דְּבָרִים בָּאִים וּמַחֲנִיקִים אֶת הַדָּבָר וְלֹא יַעֲשֶׂה פְּרִי.
וְדַאֲגוֺת הָעוֺלָם הַזֶּה וְנִכְלֵי הָעשֶׁר וַחֲפָצִים אֲחֵרִים בָּאִים וּמְבַלְּעִים אֶת-הַדָּבָר וְלֹא יַעֲשֶׂה-צֶּמַח:
Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá.
ale časné starosti(c), vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody. (c) ř: starosti tohoto věku; var: starosti o živobytí
καὶ αἱ μέριμναι του̑ αι᾿ω̑νος καὶ ἡ α᾿πάτη του̑ πλούτου καὶ αἱ περὶ τὰ λοιπὰ ε᾿πιθυμίαι ει᾿σπορευόμεναι συμπνίγουσιν τὸν λόγον καὶ α῎καρπος γίνεται
ורֵניָא דּעָלמָא הָנָא וטֻועיַי דּעֻותרָא ושַׁרכָּא דַּרגִיגָתָא אחרָניָתָא עָאלָן חָנקָן לָה למֵלתָא וַדלָא פִּארֵא הָויָא׃
הַנִּזְרָעִים עַל הָאֲדָמָה הַטּוֹבָה הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֶת הַדָּבָר וּמְקַבְּלִים אוֹתוֹ וְעוֹשִׂים פְּרִי - זֶה פִּי שְׁלוֹשִׁים, זֶה פִּי שִׁשִּׁים וְזֶה פִּי מֵאָה."
וְהַזֶּרַע הַזָּרוּעַ בַּחֶלְקָה הַטּוֺבָה הֵם הַשֹּׁמְעִים אֶת-הַדָּבָר וְיִצְפְּנֻהוּ עַד אֲשֶׁר-יָנוּב תְּנוּבָה שְׁלֹשִׁים שְׁעָרִים וְשִׁשִּׁים שְׁעָרִים וּמֵאָה שְׁעָרִים:
Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
A pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou.“
καὶ ε᾿κει̑νοί ει᾿σιν οἱ ε᾿πὶ τὴν γη̑ν τὴν καλὴν σπαρέντες οι῞τινες α᾿κούουσιν τὸν λόγον καὶ παραδέχονται καὶ καρποφορου̑σιν ε῍ν τριάκοντα καὶ ε῍ν ἑξήκοντα καὶ ε῍ν ἑκατόν
והָנֻון דּבַארעָא טָבתָא אֵזדּרַעו הָלֵין אֵנֻון דּשָׁמעִין מֵלתָא וַמקַבּלִין ויָהבִּין פִּארֵא בַּתלָתִין ובַשׁתִּין ובַמָאא׃ ס
אָמַר לָהֶם: "הַאִם הַמְּנוֹרָה קַיֶּמֶת כְּדֵי שֶׁיָּשִׂימוּ אוֹתָהּ תַּחַת כְּלִי אוֹ תַּחַת הַמִּטָּה? הַאִם לֹא יַעֲמִידוּ אוֹתָהּ עַל כַּן?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲיוּבָא הַנֵּר לְשׂוּמוֺ תַּחַת הָאֵיפָה אוֺ תַּחַת הַמִּטָּה וְלֹא לְהַעֲלֹתוֺ אֶל-הַמְּנוֺרָה:
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
A řekl jim: „Přichází snad světlo(d), aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen? (d) ř: lampa ([Lukáš 8:16-Lukáš 8:18 Matouš 5:15; Lukáš 11:33])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς μήτι ε῎ρχεται ὁ λύχνος ι῞να ὑπὸ τὸν μόδιον τεθη̑ η῍ ὑπὸ τὴν κλίνην ου᾿χ ι῞να ε᾿πὶ τὴν λυχνίαν τεθη̑
וֵאמַר להֻון דַּלמָא אָתֵא שׁרָגָא דַּתחֵית סַאתָא נֵתּתּסִים אַו תּחֵית עַרסָא לָא הוָא דּעַל מנָרתָּא נֵתּתּסִים׃
כִּי אֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה, וְלֹא נִגְנַז דָּבָר אֶלָּא כְּדֵי שֶׁיֵּצֵא לָאוֹר.
כִּי אֵין-דָּבָר נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא-יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר-לֹא יֵצֵא לָאוֺר:
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.
Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo. ([Matouš 10:26; Lukáš 12:2])
ου᾿ γάρ ε᾿στιν κρυπτὸν ε᾿ὰν μὴ ι῞να φανερωθη̑ ου᾿δὲ ε᾿γένετο α᾿πόκρυφον α᾿λλ῾ ι῞να ε῎λθη ει᾿ς φανερόν
לַיתּ גֵּיר מֵדֵּם דַּטשֵׁא דּלָא נֵתגּלֵא ולָא הוָא בּטֻושׁיָא ולָא מֵתגּלֵא׃ ס
מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ לִשְׁמֹעַ, שֶׁיִּשְׁמַע."
מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Kdo má uši k slyšení, slyš!“
ει῎ τις ε῎χει ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
אֵן אנָשׁ אִית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
עוֹד אָמַר לָהֶם: "שִׂימוּ לִבְּכֶם אֶל מַה שֶּׁאַתֶּם שׁוֹמְעִים. בַּמִּדָּה שֶׁאַתֶּם מוֹדְדִים יִמָּדֵד לָכֶם וְגַם יִוָּסֵף לָכֶם,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שִׂימוּ לִבְּכֶם לַאֲשֶׁר אַתֶּם שֹׁמְעִים בַּמִּדָּה אֲשֶׁר אַתֶּם תָּמֹדּוּ בָּהּ יִמַּד לָכֶם גַּם-אַתֶּם וְעוֺד יֻתַּן לָכֶם נוֺסָפוֺת:
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám, a ještě přidá. ([Matouš 7:2; Lukáš 6:38])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς βλέπετε τί α᾿κούετε ε᾿ν ω῟ μέτρω μετρει̑τε μετρηθήσεται ὑμι̑ν καὶ προστεθήσεται ὑμι̑ν
וֵאמַר להֻון חזַו מָנָא שָׁמעִין אנתֻּון בּהָי כּיָלתָּא דַּמכִילִין אנתֻּון מֵתּתּכִיל לכֻון ומֵתּתַּוסַף לכֻון לַאילֵין דּשָׁמעִין׃
כִּי מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִנָּתֵן לוֹ, וּמִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ."
כִּי מִי אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יֻתַּן לוֺ עוֺד וּמִי אֲשֶׁר אֵין-לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ:
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“ ([Matouš 13:12 Matouš 25:29; Lukáš 19:26])
ο῍ς γὰρ ε῎χει δοθήσεται αυ᾿τω̑ καὶ ο῍ς ου᾿κ ε῎χει καὶ ο῍ ε῎χει α᾿ρθήσεται α᾿π῾ αυ᾿του̑
מַן דִּאית לֵה גֵּיר נֵתִיהֵב לֵה ומַן דּלַיתּ לֵה אָף הַו דִּאית לֵה נֵשׁתּקֵל מֵנֵה׃ ס
עוֹד אָמַר: "כָּךְ הִיא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, כְּאִישׁ הַזּוֹרֵעַ זֶרַע בָּאֲדָמָה;
וַיֹּאמֶר עוֺד נִמְשָׁלָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כָּאִישׁ הַשָּׁת זֶרַע בָּאָרֶץ:
I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.
Dále řekl: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk zaseje semeno do země;
καὶ ε῎λεγεν ου῞τως ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ὡς α῎νθρωπος βάλη τὸν σπόρον ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
וֵאמַר הוָא הָכַנָא הי מַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַיך אנָשׁ דּנַרמֵא זַרעָא בַּארעָא׃
וְיָשֵׁן הוּא וְקָם, לַיְלָה וָיוֹם, וְהַזֶּרַע נוֹבֵט וְגָדֵל וְהָאִישׁ אֵינֶנּוּ יוֹדֵעַ כֵּיצַד.
וְהָלַךְ-לוֺ לִישׁוֺן וְקָם לַיְלָה וָיוֺם וְהַזֶּרַע יִצְמַח וְיִגְדָּל אַךְ אֵיכָה נֶעֶשְׂתָה כָזֹאת הוּא לֹא יֵדָע:
A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.
ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.
καὶ καθεύδη καὶ ε᾿γείρηται νύκτα καὶ ἡμέραν καὶ ὁ σπόρος βλαστα̑ καὶ μηκύνηται ὡς ου᾿κ οι῏δεν αυ᾿τός
ונֵדמַך וַנקֻום בּלִליָא ובִאימָמָא וזַרעָא נֵרבֵּא ונִארַך כַּד הֻו לָא יָדַע׃
מֵאֵלֶיהָ מוֹצִיאָה הָאֲדָמָה פְּרִי: בָּרִאשׁוֹנָה אֶת הַקָּנֶה, אַחֲרָיו אֶת הַשִּׁבֹּלֶת וְאַחַר כָּךְ אֶת הַחִטָּה מְלוֹא הַשִּׁבֹּלֶת.
כִּי הָאָרֶץ תּוֺצִיא צִמְחָהּ מֵאֵלֶיהָ אֶת-הַקָּנֶה רִאשֹׁנָה אַחֲרֵי-כֵן אֶת-הַשִּׁבֹּלֶת וַאַחֲרֵי-כֵן אֶת-הַחִטָּה בַּשִּׁבֹּלֶת הַמְּלֵאָה:
Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.
αυ᾿τομάτη ἡ γη̑ καρποφορει̑ πρω̑τον χόρτον ει῏τα στάχυν ει῏τα πλήρης σι̑τον ε᾿ν τω̑ στάχυι
אַרעָא גֵּיר מַיתּיָא לֵה לפִארָא ולֻוקדַם הָוֵא עֵסבָּא ובָתרֵה שֵׁבּלָא אחרָיַת דֵּין חֵטתָא משַׁמלַיתָּא בּשֵׁבּלָא׃
וְכַאֲשֶׁר בָּשֵׁל הַפְּרִי יְמַהֵר הָאִישׁ לִשְׁלֹחַ מַגָּל, כִּי הִגִּיעַ הַקָּצִיר."
וְאָז יָחִישׁ יָנִיף מַגָּל עַל-תְּבוּאַת הַקָּמָה כִּי בָשַׁל קָצִיר:
A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.
A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň.“ ([Jóel 4:13; Zjevení Janovo 14:15])
ο῞ταν δὲ παραδοι̑ ὁ καρπός ευ᾿θὺς α᾿ποστέλλει τὸ δρέπανον ο῞τι παρέστηκεν ὁ θερισμός
מָא דַּשׁמֵן דֵּין פִּארָא מֵחדָא אָתיָא מַגּלָא דּמַטִי חצָדָא׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר: "אֵיךְ נְדַמֶּה אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים אוֹ בְּאֵיזֶה מָשָׁל נַמְשִׁיל אוֹתָהּ?
וַיּוֺסֶף וַיֹּאמַר מַה-דְּמוּת לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּמַה-מָּשָׁל נְשַׁוֶּה-לָּהּ:
I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?
Také řekl: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme? ([Matouš 13:31-Matouš 13:32; Lukáš 13:18-Lukáš 13:19])
καὶ ε῎λεγεν πω̑ς ὁμοιὼσωμεν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ η῍ ε᾿ν τίνι αυ᾿τὴν παραβολη̑ θω̑μεν
וֵאמַר למָנָא נדַמֵיה למַלכֻּותָא דַּאלָהָא ובַאינָא מַתלָא נַמתּלִיה׃
כְּגַרְגִּיר חַרְדָּל הִיא. כַּאֲשֶׁר זוֹרְעִים אוֹתוֹ בָּאֲדָמָה הוּא קָטָן מִכָּל הַזְּרָעִים עֲלֵי אֲדָמוֹת,
דִּמְיוֺנָהּ לְגַרְגַּר חַרְדָּל אֲשֶׁר הוּשַׁת בָּאָרֶץ וְהוּא קָטֹן מִכָּל-זֶרַע אֲשֶׁר עַל-פְּנֵי הָאֲדָמָה:
Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi;
ὡς κόκκω σινάπεως ο῍ς ο῞ταν σπαρη̑ ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς μικρότερον ο῍ν πάντων τω̑ν σπερμάτων τω̑ν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
אַיך פּרֵדּתָּא הי דּחַרדּלָא הָי דּמָא דֵּאזדַּרעַת בַּארעָא זעֻוריָא הי מֵן כֻּלהֻון זַרעֻונֵא דּעַל אַרעָא׃
אֲבָל לְאַחַר שֶׁנִּזְרַע הוּא צוֹמֵחַ וְנַעֲשֶׂה גָּדוֹל מִכָּל הַשִֹיחִים וּמוֹצִיא עֲנָפִים גְּדוֹלִים עַד אֲשֶׁר עוֹף הַשָּׁמַיִם יְכוֹלִים לִשְׁכֹּן בְּצִלּוֹ."
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר נִזְרַע יָצִיץ יִגְדַּל מִכָּל-יֶרֶק וַעֲנָפִים גְּדוֺלִים יוֺצִיא עַד-אֲשֶׁר עוֺף הַשָּׁמַיִם יְקַנְּנוּ בְצִלּוֺ:
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu.“ ([Ezechiel 17:23 Ezechiel 31:6; Daniel 4:9 Daniel 4:18])
καὶ ο῞ταν σπαρη̑ α᾿ναβαίνει καὶ γίνεται μει̑ζον πάντων τω̑ν λαχάνων καὶ ποιει̑ κλάδους μεγάλους ω῞στε δύνασθαι ὑπὸ τὴν σκιὰν αυ᾿του̑ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατασκηνου̑ν
ומָא דֵּאזדַּרעַת סָלקָא והָויָא רַבָּא מֵן כֻּלהֻון יַרקֻונֵא ועָבדָּא סַוכֵּא רַורבָתָא אַיך דּתֵשׁכַּח דַּבטֵלָלָה פָּרַחתָא תֵּשׁכַּן׃ ס
בִּמְשָׁלִים רַבִּים כָּאֵלֶּה דִבֵּר אֲלֵיהֶם אֶת הַדָּבָר, כְּכָל אֲשֶׁר יָכְלוּ לִשְׁמֹעַ,
וּבְמְשָׁלִים רַבִּים כָּאֵלֶּה הִטִּיף אֲלֵיהֶם מִלָּתוֺ כְּפִי-אֲשֶׁר יָכְלוּ שְׂאֵת:
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
V mnoha takových podobenstvích k nim mluvil, tak jak mohli rozumět(e). (e) ř: slyšet ([Matouš 13:34-Matouš 13:35; Jan 16:25])
καὶ τοιαύταις παραβολαι̑ς πολλαι̑ς ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς τὸν λόγον καθώς η᾿δύναντο α᾿κούειν
בּמַתלֵא דַּאיך הָלֵין ממַלֵל הוָא יֵשֻׁוע עַמהֻון מַתלֵא אַיך דּמֵשׁכּחִין הוַו למֵשׁמַע׃
וּבְלִי מָשָׁל לֹא דִּבֵּר אֲלֵיהֶם; אֲבָל בִּיחִידוּת הִסְבִּיר לְתַלְמִידָיו אֶת הַכֹּל.
וְלֹא דִבֶּר אֲלֵיהֶם דָּבָר בִּבְלִי מָשָׁל וּבְשִׁבְתּוֺ עִם-תַּלְמִידָיו לְבַדָּם בֵּאֵר לָהֶם אֶת-הַמְּשָׁלִים כֻּלָּם:
Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.
Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všecko vykládal.
χωρὶς δὲ παραβολη̑ς ου᾿κ ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς κατ῾ ι᾿δίαν δὲ τοι̑ς ι᾿δίοις μαθηται̑ς ε᾿πέλυεν πάντα
וַדלָא מַתלֵא לָא ממַלֵל הוָא עַמהֻון לתַלמִידַוהי דֵּין בַּינַוהי וַלהֻון מפַשֵׁק הוָא כֻּלמֵדֵּם׃ ס
בְּאוֹתוֹ הַיּוֹם, לְעֵת עֶרֶב, אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ נַעֲבֹר לַצַּד הַשֵּׁנִי.
בַּיּוֺם הַהוּא לְעֵת עֶרֶב אָמַר אֲלֵיהֶם נַעְבְּרָה-נָּא אֶל-עֵבֶר הַיָּם:
I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.
Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“ ([Matouš 8:23-Matouš 8:27; Lukáš 8:22-Lukáš 8:25])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ο᾿ψίας γενομένης διέλθωμεν ει᾿ς τὸ πέραν
וֵאמַר להֻון בּהַו יַומָא בּרַמשָׁא נֵעבַּר לַן לעֵברָא׃ ס
הֵם עָזְבוּ אֶת הֶהָמוֹן וְלָקְחוּ אֶת יֵשׁוּעַ בַּסִּירָה אֲשֶׁר יָשַׁב בָּהּ. גַּם סִירוֹת אֲחֵרוֹת הָיוּ אִתּוֹ.
וַיְשַׁלְּחוּ אֶת-הֲמוֺן הָעָם וַיַּעֲבִירוּ אֹתוֺ בָּאֳנִיָּה הַהִיא אֲשֶׁר יָשַׁב בָּהּ מֵאָז וָאֳנִיּוֺת אֲחֵרוֺת סָבִיב לוֺ:
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
Opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.
καὶ α᾿φέντες τὸν ο῎χλον παραλαμβάνουσιν αυ᾿τὸν ὡς η῟ν ε᾿ν τω̑ πλοίω καὶ α῎λλα πλοι̑α η῟ν μετ῾ αυ᾿του̑
וַשׁבַקו לכֵנשֵׁא ודַברֻוהי כַּד בַּספִינתָּא הֻו וַספִינֵא אחרָניָתָא אִית הוַי עַמהֻון׃
וְהִנֵּה הִתְחוֹלְלָה רוּחַ־סְעָרָה גְּדוֹלָה וְהַגַּלִּים שָׁטְפוּ אֶת הַסִּירָה עַד שֶׁנִּתְמַלְּאָה.
וַתָּקָם סוּפָה וּסְעָרָה גְדוֺלָה בַּיָּם וְהַגַּלִּים שָׁטְפוּ אֶל-הָאֳנִיָּה עַד-לְמַלְּאוֺתָהּ מָיִם:
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.
Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.
καὶ γίνεται λαι̑λαψ μεγάλη α᾿νέμου καὶ τὰ κύματα ε᾿πέβαλλεν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον ω῞στε η῎δη γεμίζεσθαι τὸ πλοι̑ον
וַהוָת עַלעָלָא רַבּתָא ורֻוחָא וגַללֵא נָפלִין הוַו בַּספִינתָּא וקַרִיבָא הוָת דּתֵתמלֵא׃
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה יֵשׁוּעַ יָשֵׁן עַל כַּר בְּיַרְכְּתֵי הַסִּירָה. הֵעִירוּ אוֹתוֹ וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, הַאִם לֹא אִכְפַּת לְךָ שֶׁאֲנַחְנוּ טוֹבְעִים?"
וְהוּא נִרְדָּם בְּיַרְכְּתֵי הָאֳנִיָּה וְהַכְּסָתוֺת מְרַאֲשֹׁתָיו וַיָּעִירוּ אֹתוֺ לֵאמֹר רַבֵּנוּ הֲכִי לֹא תָחוּשׁ לָנוּ כִּי אֹבְדִים אֲנָחְנוּ:
A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?
On však na zádi lodi na podušce spal. Učedníci ho probudí a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“
καὶ αυ᾿τὸς η῟ν ε᾿ν τη̑ πρύμνη ε᾿πὶ τὸ προσκεφάλαιον καθεύδων καὶ ε᾿γείρουσιν αυ᾿τὸν καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ου᾿ μέλει σοι ο῞τι α᾿πολλύμεθα
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע עַל בֵּסָדיָא דּמֵך הוָא בּחַרתָה דַּספִינתָּא וֵאתַו אַקִימֻוהי וָאמרִין לֵה רַבַּן לָא בּטִיל לָך דָּאבדִּין חנַן׃
הוּא הִתְעוֹרֵר, גָּעַר בָּרוּחַ וְאָמַר אֶל הַיָּם: "דֹּם! הֵרָגַע!" אָז פָּסְקָה הָרוּחַ וְנִשְׂתָּרְרָה דְּמָמָה עֲמֻקָּה.
וַיֵּעוֺר וַיִּגְעַר בָּרוּחַ וַיֹּאמֶר אֶל-הַיָּם דֹּם וְהֵרָגַע וַיִּשְׁתֹּק הָרוּחַ וַתְּהִי דְּמָמָה גְדוֺלָה:
I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni, utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. ([Žalmy 65:8 Žalmy 89:10 Žalmy 107:29])
καὶ διεγερθεὶς ε᾿πετίμησεν τω̑ α᾿νέμω καὶ ει῏πεν τη̑ θαλάσση σιὼπα πεφίμωσο καὶ ε᾿κόπασεν ὁ α῎νεμος καὶ ε᾿γένετο γαλήνη μεγάλη
וקָם וַכאָא בּרֻוחָא וֵאמַר ליַמָא שׁלִי זגִיר אַנתּ ושֵׁליַת רֻוחָא וַהוָא נַוחָא רַבָּא׃
אָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ אַתֶּם פּוֹחֲדִים כָּל כָּךְ? אֵיךְ זֶה שֶׁאֵין לָכֶם אֱמוּנָה?"
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ כֹּה תֶחֱרָדוּן הַעוֺד אֵין אֵמֻן בָּכֶם:
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?
Ježíš jim řekl: „Proč jste tak ustrašení? Ještě(f) nemáte víru?“ (f) var: Což
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί δειλοί ε᾿στε ου῎πω ε῎χετε πίστιν
וֵאמַר להֻון למָנָא דַּחֻולתָנִין אנתֻּון הָכַן וַלמָנָא לַיתּ בּכֻון הַימָנֻותָא׃
הֵם יָרְאוּ יִרְאָה גְּדוֹלָה וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אִם כֵּן מִי הוּא זֶה שֶׁגַּם הָרוּחַ וְהַיָּם נִשְׁמָעִים לוֹ?"
וְהֵם יָרְאוּ יִרְאָה גְדוֺלָה וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר גַּם-הָרוּחַ וְהַיָּם מַקְשִׁיבִים לְקוֺלוֺ:
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“
καὶ ε᾿φοβήθησαν φόβον μέγαν καὶ ε῎λεγον πρὸς α᾿λλήλους τίς α῎ρα ου῟τός ε᾿στιν ο῞τι καὶ ὁ α῎νεμος καὶ ἡ θάλασσα ὑπακούει αυ᾿τω̑
וַדחֵלו דֵּחלתָא רַבּתָא וָאמרִין הוַו חַד לחַד מַנֻו כַּי הָנָא דּרֻוחֵא ויַמָא מֵשׁתַּמעִין לֵה סס׃
הֵם בָּאוּ אֶל עֵבֶר הַיָּם, אֶל אֶרֶץ הַגֵּרָשִׁיִּים.
וַיָּבֹאוּ אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-מְקוֺם מוֺשַׁב הַגֵּרַזִיִּים:
Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. ([Matouš 8:28-Matouš 8:34; Lukáš 8:26-Lukáš 8:39])
καὶ η῟λθον ει᾿ς τὸ πέραν τη̑ς θαλάσσης ει᾿ς τὴν χὼραν τω̑ν Γερασηνω̑ν
וֵאתָא לעֵברָא דּיַמָא לַאתרָא דּגָדרָיֵא׃
אַךְ יָצָא מִן הַסִּירָה וְהִנֵּה בָּא לִקְרָאתוֹ אִישׁ מִבֵּין הַקְּבָרִים וְרוּחַ טְמֵאָה בּוֹ.
וְהוּא יָצָא מִן-הָאֳנִיָּה וְהִנֵּה-אִישׁ יוֺצֵא לִקְרָאתוֺ מִן-הַקְּבָרִים אֲשֶׁר-רוּחַ טֻמְאָה מְבַעִתּוֺ:
A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů(g) člověk posedlý nečistým duchem. (g) z pohřebních jeskyň (podobně dále)
καὶ ε᾿ξελθόντος αυ᾿του̑ ε᾿κ του̑ πλοίου ευ᾿θὺς ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ ε᾿κ τω̑ν μνημείων α῎νθρωπος ε᾿ν πνεύματι α᾿καθάρτω
וכַד נפַק מֵן ספִינתָּא פּגַע בֵּה מֵן בֵּית־קבֻורֵא גַּברָא דִּאית בֵּה רֻוחָא טַנפתָא׃
הוּא הָיָה גָּר בִּמְעָרוֹת הַקְּבָרִים וְאִישׁ לֹא יָכוֹל עוֹד לִכְבֹּל אוֹתוֹ, גַּם לֹא בַּאֲזִקִּים,
וּמוֺשָׁבוֺ הָיָה בֵּין הַקְּבָרִים וְלֹא יָכֹל עוֺד אִישׁ לֶאְסֹר אֹתוֺ וְאַף לֹא בְזִקִּים:
Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.
ο῍ς τὴν κατοίκησιν ει῏χεν ε᾿ν τοι̑ς μνήμασιν καὶ ου᾿δὲ ἁλύσει ου᾿κέτι ου᾿δεὶς ε᾿δύνατο αυ᾿τὸν δη̑σαι
ועָמַר הוָא בֵּית־קבֻורֵא וַבשִׁשׁלָתָא אנָשׁ לָא מֵשׁכַּח הוָא למֵאסרֵה׃
כִּי פְּעָמִים רַבּוֹת כָּבְלוּ אוֹתוֹ בִּכְבָלִים וּבַאֲזִקִּים וְהוּא נִתֵּק אֶת הָאֲזִקִּים וְקָרַע אֶת הַכְּבָלִים וְאִישׁ לֹא הָיָה יָכוֹל לְהַכְנִיעַ אוֹתוֹ.
כִּי-פְעָמִים רַבּוֺת נֶאְסַר בְּזִקִּים וּבְכַבְלֵי בַרְזֵל וַיְנַתֵּק אֶת-הַזִּקִּים וְאֶת-הַכְּבָלִים שִׁבֵּר וְלֹא הָיָה לְאֵל יַד-אִישׁ לְכָבְשׁוֺ:
Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.
διὰ τὸ αυ᾿τὸν πολλάκις πέδαις καὶ ἁλύσεσιν δεδέσθαι καὶ διεσπάσθαι ὑπ῾ αυ᾿του̑ τὰς ἁλύσεις καὶ τὰς πέδας συντετρι̑φθαι καὶ ου᾿δεὶς ι῎σχυεν αυ᾿τὸν δαμάσαι
מֵטֻל דּכֻל אֵמַתי דַּבסֻוטמֵא וַבשִׁשׁלָתָא מֵתֵאסַר הוָא שִׁשׁלָתָא מתַבַּר הוָא וסֻוטמֵא מפַסֵק הוָא ולָא אנָשׁ מֵשׁכַּח הוָא למֵכבּשֵׁה׃
תָּמִיד, יוֹמָם וָלַיְלָה, בַּקְּבָרוֹת וּבֶהָרִים הָיָה צוֹעֵק וּפוֹצֵעַ אֶת עַצְמוֹ בַּאֲבָנִים.
וְהָיָה צֹעֵק תָּמִיד לַיְלָה וְיוֺמָם בֵּין הַקְּבָרִים וְהֶהָרִים וְטֹרֵף בָּאֲבָנִים נַפְשׁוֺ:
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.
καὶ διὰ παντὸς νυκτὸς καὶ ἡμέρας ε᾿ν τοι̑ς μνήμασιν καὶ ε᾿ν τοι̑ς ο῎ρεσιν η῟ν κράζων καὶ κατακόπτων ἑαυτὸν λίθοις
וַבכֻל זבַן בּלִליָא ובִאימָמָא בּבֵית־קבֻורֵא וַבטֻורֵא אִיתַוהי הוָא וקָעֵא הוָא וַמצַלֵף נַפשֵׁה בּכִאפֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ מֵרָחוֹק, רָץ וְהִשְׁתַּחֲוָה לוֹ,
וַיְהִי כִּרְאֹתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ מֵרָחוֺק וַיָּרָץ וַיִּשְׁתַּחוּ לוֺ:
Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
Když spatřil zdálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem
καὶ ι᾿δών τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πὸ μακρόθεν ε῎δραμεν καὶ προσεκύνησεν αυ᾿τω̑
כַּד חזָא דֵּין ליֵשֻׁוע מֵן רֻוחקָא רהֵט סגֵד לֵה׃
וְצָעַק בְּקוֹל גָּדוֹל: "מַה לִּי וּלְךָ, יֵשׁוּעַ בֶּן אֵל עֶלְיוֹן? אֲנִי מַשְׁבִּיעַ אוֹתְךָ בֵּאלֹהִים, אַל תְּעַנֶּה אוֹתִי!"(
וַיִּצְעַק בְּקוֺל גָּדוֺל וַיֹּאמַר מַה-לִּי וָלָךְ יֵשׁוּעַ בֶּן-אֵל עֶלְיוֺן הִנְנִי מַשְׁבִּיעֲךׇ בֵאלֹהִים כִּי לֹא תְעַנֵּנִי:
A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
a hrozně křičel: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!“ ([Marek 1:24; Skutky apoštolské 16:17])
καὶ κράξας φωνη̑ μεγάλη λέγει τί ε᾿μοὶ καὶ σοί ᾽Ιησου̑ υἱὲ του̑ θεου̑ του̑ ὑψίστου ὁρκίζω σε τὸν θεόν μή με βασανίσης
וַקעָא בּקָלָא רָמָא וֵאמַר מָא לִי ולָך יֵשֻׁוע בּרֵה דַּאלָהָא מרַימָא מַומֵא אנָא לָך בַּאלָהָא דּלָא תּשַׁנקַני׃
כִּי יֵשׁוּעַ אָמַר וְאָמַר לוֹ, "צְאִי מִן הָאִישׁ, הָרוּחַ הַטְּמֵאָה!")
כִּי הוּא אָמַר אֵלָיו צֵא רוּחַ טֻמְאָה מִן-הָאִישׁ הַזֶּה:
(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“
ε῎λεγεν γὰρ αυ᾿τω̑ ε῎ξελθε τὸ πνευ̑μα τὸ α᾿κάθαρτον ε᾿κ του̑ α᾿νθρὼπου
אָמַר הוָא לֵה גֵּיר פֻּוק מֵן בַּרנָשָׁא רֻוחָא טַנפָא׃
שָׁאַל אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ: "מַה שִּׁמְךָ?" הֵשִׁיב לוֹ: "שְׁמִי לִגְיוֹן, כִּי רַבִּים אֲנַחְנוּ."
וַיִּשְׁאָלֵהוּ לֵאמֹר מַה-שְׁמֶךׇ וַיֹּאמַר מַחֲנַיִם שְׁמִי כִּי-רַבִּים אֲנָחְנוּ:
I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
A zeptal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ‚Legie‘, poněvadž je nás mnoho.“
καὶ ε᾿πηρὼτα αυ᾿τόν τί ο῎νομά σοι καὶ λέγει αυ᾿τω̑ λεγιών ο῎νομά μοι ο῞τι πολλοί ε᾿σμεν
ושַׁאלֵה אַיכַּנָא שׁמָך אָמַר לֵה לֵגיֻון שׁמַן מֵטֻל דּסַגִּיֵאא חנַן׃
הֵן הִפְצִירוּ בּוֹ מְאֹד שֶׁלֹּא יִשְׁלַח אוֹתָן אֶל מִחוּץ לָאֵזוֹר.
וַיִּפְצַר-בּוֺ מְאֹד לְבִלְתִּי שַׁלְּחָם אֶל-מִחוּץ לָאָרֶץ:
I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.
καὶ παρεκάλει αυ᾿τὸν πολλὰ ι῞να μὴ αυ᾿τὰ α᾿ποστείλη ε῎ξω τη̑ς χὼρας
ובָעֵא הוָא מֵנֵה סַגִּי דּלָא נשַׁדּרִיוהי לבַר־מֵן אַתרָא׃
עֵדֶר גָּדוֹל שֶׁל חֲזִירִים הָיָה רוֹעֶה שָׁם סָמוּךְ לָהָר,
וְעֵדֶר חֲזִירִים רַבִּים הָיָה רֹעֶה שָׁם מִצֵּלַע הָהָר:
Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů.
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ πρὸς τω̑ ο῎ρει α᾿γέλη χοίρων μεγάλη βοσκομένη
אִית הוָא דֵּין תַּמָן לוָת טֻורָא בַּקרָא רַבּתָא דַּחזִירֵא דּרָעיָא׃
וְהֵן בִּקְשׁוּ מִיֵּשׁוּעַ: "שְׁלַח אוֹתָנוּ אֶל הַחֲזִירִים וְנִכָּנֵס לְתוֹכָם."
וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ לֵאמֹר שַׁלְּחֵנוּ-נָא אֶל-הַחֲזִירִים וְנָבוֺאָה בָּהֶם:
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Ti zlí duchové ho prosili: „Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!“
καὶ παρεκάλεσαν αυ᾿τὸν λέγοντες πέμψον ἡμα̑ς ει᾿ς τοὺς χοίρους ι῞να ει᾿ς αυ᾿τοὺς ει᾿σέλθωμεν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה הָנֻון שִׁאדֵא וָאמרִין שַׁדַּריַן עַל הָנֻון חזִירֵא דַּבהֻון נֵעֻול׃
הוּא הִרְשָׁה לָהֶן. יָצְאוּ הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת וְנִכְנְסוּ בַּחֲזִירִים, וְהָעֵדֶר הִסְתָּעֵר מִמּוֹרַד הָהָר אֶל הַיָּם. כְּאַלְפַּיִם רֹאשׁ טָבְעוּ בַּיָּם.
וַיַּנַּח לָהֶם יֵשׁוּעַ וְהָרוּחוֺת הַטְּמֵאוֺת הָאֵלֶּה יָצְאוּ וַתָּבֹאנָה אֶל-תּוֺךְ הַחֲזִירִים וַיִּשְׁטֹף כָּל-הָעֵדֶר בַּמּוֺרָד אֶל-תּוֺךְ הַיָּם וְהֵם כֻּלָּם כְּאַלְפַּיִם טֻבְּעוּ בַּיָּם:
I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům), i ztonuli v moři.
On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce.
καὶ ε᾿πέτρεψεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿ξελθόντα τὰ πνεύματα τὰ α᾿κάθαρτα ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τοὺς χοίρους καὶ ω῞ρμησεν ἡ α᾿γέλη κατὰ του̑ κρημνου̑ ει᾿ς τὴν θάλασσαν ὡς δισχίλιοι καὶ ε᾿πνίγοντο ε᾿ν τη̑ θαλάσση
וַאפֵּס להֻון וַנפַק רֻוחֵא הָלֵין טַנפָתָא ועַל בַּחזִירֵא ורֵהטַת הָי בַּקרָא לַשׁקִיפָא ונֵפלַת בּיַמָא אַיך תּרֵין אַלפִין וֵאתחַנַקו בּמַיָא סּ סּ׃
בָּרְחוּ הָרוֹעִים וְסִפְּרוּ אֶת הַמַּעֲשֶׂה בָּעִיר וּבַכְּפָרִים, וַאֲנָשִׁים בָּאוּ לִרְאוֹת מַה שֶּׁקָּרָה.
וְרֹעֵי הַחֲזִירִים נָסוּ וַיַּגִּידוּ אֶת-הַדָּבָר בָּעִיר וּבַָּׂדֶה וַיֵּצְאוּ בְנֵי הַמָּקוֺם לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר נִהְיָתָה:
Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.
καὶ οἱ βόσκοντες αυ᾿τοὺς ε῎φυγον καὶ α᾿πήγγειλαν ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ ει᾿ς τοὺς α᾿γρούς καὶ η῟λθον ι᾿δει̑ν τί ε᾿στιν τὸ γεγονός
והָנֻון דּרָעֵין הוַו להֻון ערַקו וֵאמַרו בַּמדִינתָּא וָאף בּקֻוריָא וַנפַקו למֵחזָא מֵדֵּם דַּהוָא׃
הֵם בָּאוּ אֶל יֵשׁוּעַ וְרָאוּ אֶת אֲחוּז הַשֵּׁדִים אֲשֶׁר דָּבַק בּוֹ הַלִּגְיוֹן, וְהוּא יוֹשֵׁב לָבוּשׁ, שָׁפוּי בְּדַעְתּוֹ. פַּחַד נָפַל עֲלֵיהֶם.
וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּרְאוּ אֶת-הָאִישׁ בַּעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים בַּעַל מַחֲנָיִם וְהוּא יֹשֵׁב מְלֻבָּשׁ בְּגָדִים וְדַעְתּוֺ יְשָׁרָה וַיִּירָאוּ:
I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů(h), jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se. (h) ř: tu legii
καὶ ε῎ρχονται πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ θεωρου̑σιν τὸν δαιμονιζόμενον καθήμενον ἱματισμένον καὶ σωφρονου̑ντα τὸν ε᾿σχηκότα τὸν λεγιω̑να καὶ ε᾿φοβήθησαν
וֵאתַו לוָת יֵשֻׁוע וַחזַאוֻהי להַו דּשִׁאדַוהי כַּד לבִישׁ וַמנַכַּף ויָתֵב הַו דִּאית הוָא בֵּה לֵגיֻון וַדחֵלו׃
הָאֲנָשִׁים שֶׁרָאוּ אֶת הַמַּעֲשֶׂה סִפְּרוּ לָהֶם אֶת שֶׁקָּרָה לַאֲחוּז הַשֵּׁדִים, וְגַם אֶת עִנְיַן הַחֲזִירִים.
וְהָרֹאִים אֶת-הַמַּעֲשֶׂה בְּעֵינֵיהֶם סִפְּרוּ לָהֶם אֶת-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה לְבַעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים וּלְעֵדֶר הַחֲזִירִים:
A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
Ti, kteří to viděli, vyprávěli jim o tom posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.
καὶ διηγήσαντο αυ᾿τοι̑ς οἱ ι᾿δόντες πω̑ς ε᾿γένετο τω̑ δαιμονιζομένω καὶ περὶ τω̑ν χοίρων
וֵאשׁתַּעִיו להֻון הָנֻון דַּחזַו דַּאיכַּנָא הוָא להַו דּשִׁאדַוהי וָאף עַל הָנֻון חזִירֵא׃
אָז הֵחֵלּוּ מְבַקְשִׁים מִמֶּנּוּ שֶׁיֵּלֵךְ מֵאֱזוֹרָם.
וַיָּחֵלּוּ לִפְצַר-בּוֺ כִּי יַעֲבֹר מִגְּבוּלֵיהֶם:
Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Tu počali prosit Ježíše, aby odešel z těch končin.
καὶ η῎ρξαντο παρακαλει̑ν αυ᾿τὸν α᾿πελθει̑ν α᾿πὸ τω̑ν ὁρίων αυ᾿τω̑ν
ושַׁרִיו בָּעֵין מֵנֵה דּנִאזַל לֵה מֵן תּחֻומהֻון׃ ס
כְּשֶׁנִּכְנַס לַסִּירָה בִּקֵּשׁ מִמֶּנּוּ אֲחוּז הַשֵּׁדִים לְהִשָּׁאֵר אִתּוֹ,
וַיֵּרֶד אֶל-הָאֳנִיָּה וּבַעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים פָּגַע בּוֺ לְתִתּוֺ לִהְיוֺת אֶצְלוֺ:
A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl být s ním.
καὶ ε᾿μβαίνοντος αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸ πλοι̑ον παρεκάλει αυ᾿τὸν ὁ δαιμονισθεὶς ι῞να μετ῾ αυ᾿του̑ η῏
וכַד סלֵק לַספִינתָּא בָּעֵא הוָא מֵנֵה הַו דּשִׁאדַוהי דּעַמֵה נֵהוֵא׃
אַךְ יֵשׁוּעַ לֹא הִרְשָׁה לוֹ כִּי אִם אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ לְבֵיתְךָ אֶל מִשְׁפַּחְתְּךָ וְהַגֵּד לָהֶם מַה שֶּׁעָשָׂה לְךָ אֱלֹהִים בְּרַחֲמָיו עָלֶיךָ."
וְלֹא נְתָנוֺ יֵשׁוּעַ אַךְ אָמַר אֵלָיו שׁוּב לְבֵיתְךׇ וּלְמוֺלַדְתֶּךׇ וְהַגֵּד לָהֶם מֶה-עָשָׂה לְךׇ יְהוָֺה וּמָה-רַבּוּ רַחֲמָיו אֵלֶיךׇ:
Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“ ([Žalmy 126:2])
καὶ ου᾿κ α᾿φη̑κεν αυ᾿τόν α᾿λλὰ λέγει αυ᾿τω̑ υ῞παγε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου πρὸς τοὺς σούς καὶ α᾿πάγγειλον αυ᾿τοι̑ς ο῞σα ὁ κύριός σοι πεποίηκεν καὶ η᾿λέησέν σε
ולָא שַׁבקֵה אֵלָא אֵמַר לֵה זֵל לבַיתָּך לוָת אנָשַׁיךְּ וֵאשׁתַּעָא להֻון מֵדֵּם דַּעבַד לָך מָריָא ודֵאתרַחַם עלַיךְּ׃
הוּא הָלַךְ וְהֵחֵל לְהַכְרִיז בְּעֶשֶׂר הֶעָרִים אֶת אֲשֶׁר עָשָׂה לוֹ יֵשׁוּעַ, וְהַכֹּל תָּמְהוּ.
וַיֵּלֶךְ וַיָּחֶל לְהַשְׁמִיעַ בְּדֶכַּפּוֺלִיס אֵת אֲשֶׁר עָשָׂה לוֺ יֵשׁוּעַ וַיִּתְפַּלְּאוּ כֻלָּם:
I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
Ten člověk odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
καὶ α᾿πη̑λθεν καὶ η῎ρξατο κηρύσσειν ε᾿ν τη̑ Δεκαπόλει ο῞σα ε᾿ποίησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ πάντες ε᾿θαύμαζον
וֵאזַל ושַׁרִי מַכרֵז בּעֵסרַת־מדִינָתָא מֵדֵּם דַּעבַד לֵה יֵשֻׁוע וכֻלהֻון תַּמִיהִין הוַו׃ ס
יֵשׁוּעַ חָזַר בַּסִּירָה אֶל הַצַּד הַשֵּׁנִי וְהָמוֹן רַב נֶאֱסַף אֵלָיו בִּהְיוֹתוֹ עַל שְׂפַת הַיָּם.
וַיָּשָׁב יֵשׁוּעַ וַיַּעֲבֹר בָּאֳנִיָּה אֶל-עֵבֶר הַיָּם וְעַם-רָב נִקְבְּצוּ אֵלָיו וְהוּא עֹמֵד עַל-שְׂפַת הַיָּם:
A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, shromáždil se k němu velký zástup. ([Matouš 9:18-Matouš 9:26; Lukáš 8:40-Lukáš 8:56])
καὶ διαπεράσαντος του̑ ᾽Ιησου̑ ε᾿ν τω̑ πλοίω πάλιν ει᾿ς τὸ πέραν συνήχθη ο῎χλος πολὺς ε᾿π῾ αυ᾿τόν καὶ η῟ν παρὰ τὴν θάλασσαν
וכַד עבַר יֵשֻׁוע בַּספִינתָּא להַו עֵברָא תֻּוב אֵתכַּנַשׁו עלַוהי כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא כַּד אִיתַוהי עַל־יַד יַמָא׃
בָּא אֶחָד מֵרָאשֵׁי בֵּית הַכְּנֶסֶת, יָאִיר שְׁמוֹ, וּכְשֶׁרָאָה אֶת יֵשׁוּעַ נָפַל לְרַגְלָיו.
וְהִנֵּה אַחַד רָאשֵׁי בֵּית-הַכְּנֵסֶת בָּא אֵלָיו וּשְׁמוֺ יָאִיר וְכִרְאֹתוֺ אֹתוֺ נָפַל לְרַגְלָיו אָרְצָה:
A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám
καὶ ε῎ρχεται ει῟ς τω̑ν α᾿ρχισυναγὼγων ο᾿νόματι ᾽Ιάιρος καὶ ι᾿δών αυ᾿τὸν πίπτει πρὸς τοὺς πόδας αυ᾿του̑
וֵאתָא חַד דַּשׁמֵה יֻואָרָשׁ מֵן רַבַּי כּנֻושׁתָּא וכַד חזָיהי נפַל לוָת רֵגלַוהי׃
הִתְחַנֵּן אֵלָיו מְאֹד וְאָמַר: "בִּתִּי נוֹטָה לָמוּת. אָנָּא, בּוֹא וְשִׂים יָדֶיךָ עָלֶיהָ כְּדֵי שֶׁהִיא תִּתְרַפֵּא וְתִחְיֶה."
וַיִּתְחַנֵּן אֵלָיו מְאֹד לֵאמֹר בִּתִּי הַיַּלְדָּה הִגִּיעָה עַד-שַׁעֲרֵי מָוֶת הוֺאֶל-נָא וָבֹא שִׂים יָדֶיךׇ עָלֶיהָ וְשָׁבָה וּתְחִי מֵחָלְיָּה:
A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna(i) a žila!“ (i) spasena (tak i dále) ([Marek 7:32])
καὶ παρακαλει̑ αυ᾿τὸν πολλὰ λέγων ο῞τι τὸ θυγάτριόν μου ε᾿σχάτως ε῎χει ι῞να ε᾿λθών ε᾿πιθη̑ς τὰς χει̑ρας αυ᾿τη̑ ι῞να σωθη̑ καὶ ζήση
ובָעֵא הוָא מֵנֵה סַגִּי וָאמַר לֵה בּרַתי בִּישָׁאיִת עבִידָא תָּא סִים אִידָך עלֵיה ותֵתחלֵם ותִחֵא׃
יֵשׁוּעַ הָלַךְ אִתּוֹ, וְאַחֲרָיו הוֹלְכִים הָמוֹן רַב וְדוֹחֲקִים אוֹתוֹ.
וַיֵּלֶךְ אִתּוֺ וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו וַיִּדְחָקֻהוּ:
I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.
καὶ α᾿πη̑λθεν μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς καὶ συνέθλιβον αυ᾿τόν
וֵאזַל עַמֵה יֵשֻׁוע ודַבִּיק הוָא לֵה כֵּנשָׁא סַגִּיָאא וחָבצִין הוַו לֵה סס׃
וְאִשָּׁה זָבַת דָּם זֶה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה -
וְאִשָּׁה זָבָה הָיְתָה שָּׁם אֲשֶׁר יְמֵי זוֺבָהּ נִמְשְׁכוּ שְׁתֵּים עֶשְׂרֶה שָׁנָה:
(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení.
καὶ γυνὴ ου῏σα ε᾿ν ρ᾿ύσει αι῞ματος δὼδεκα ε῎τη
אַנתּתָא דֵּין חדָא דִּאיתֵיה הוָת בּמַרדִּיתָא דַּדמָא שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא׃
שֶׁסָּבְלָה רַבּוֹת בִּידֵי רוֹפְאִים רַבִּים וְהוֹצִיאָה אֶת כָּל רְכוּשָׁהּ, וְלֹא הוּטַב לָהּ אֶלָּא שֶׁעוֹד הוּרַע לָהּ -
וְהִיא נָשְׂאָה מַכְאוֺבִים רַבִּים מִידֵי רֹפְאִים שׁוֺנִים וְכֹל אֲשֶׁר-לָהּ פִּזְּרָה בִלְתִּי הוֺעִיל כִּי נִגְעָהּ הָלַךְ הָלוֺךְ וְקָשֶׁה:
A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.
καὶ πολλὰ παθου̑σα ὑπὸ πολλω̑ν ι᾿ατρω̑ν καὶ δαπανήσασα τὰ παρ῾ αυ᾿τη̑ς πάντα καὶ μηδὲν ω᾿φεληθει̑σα α᾿λλὰ μα̑λλον ει᾿ς τὸ χει̑ρον ε᾿λθου̑σα
אַידָא דּסַגִּי סֵבלַת מֵן אָסַוָתָא סַגִּיֵאא וַאפּקַת כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָה ומֵדֵּם לָא אֵתעַדּרַת אֵלָא אָף יַתִּירָאיִת אֵתַאלצַת׃
כְּשָׁמְעָהּ עַל־אוֹדוֹת יֵשׁוּעַ, בָּאָה מֵאָחוֹר בְּתוֹךְ הֶהָמוֹן וְנָגְעָה בְּבִגְדוֹ,
וַיְהִי כְּשָׁמְעָהּ אֶת-שֵׁמַע יֵשׁוּעַ וַתָּבֹא בְּקֶרֶב הֲמוֺן הָעָם מֵאַחֲרָיו וַתִּגַּע בִּכְנַף בִּגְדוֺ:
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. ([Marek 6:56 Marek 3:10])
α᾿κούσασα περὶ του̑ ᾽Ιησου̑ ε᾿λθου̑σα ε᾿ν τω̑ ο῎χλω ο῎πισθεν η῞ψατο του̑ ἱματίου αυ᾿του̑
כַּד שֵׁמעַת עַל יֵשֻׁוע אֵתָת בּחֵבצָא דּכֵנשָׁא מֵן בֵּסתּרֵה קֵרבַּת לַלבֻושֵׁה׃
כִּי אָמְרָה "אִם אֶגַּע אֲפִלּוּ בִּבְגָדָיו אֶתְרַפֵּא."
כִּי אָמְרָה בְלִבָּהּ אִם רַק-אֶגַּע בִּבְגָדָיו וְאִוָּשֵׁעָה:
Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
ε῎λεγεν γὰρ ο῞τι ε᾿ὰν α῞ψωμαι κα῍ν τω̑ν ἱματίων αυ᾿του̑ σωθήσομαι
אָמרָא הוָת גֵּיר דָּאפֵן לַלבֻושֵׁה קָרבָּא אנָא חָיָא אנָא׃
בּוֹ בָּרֶגַע הִתְיַבֵּשׁ מְקוֹר דָּמָהּ וְהִיא חָשָׁה בְּגוּפָהּ שֶׁנִּרְפְּאָה מִן הַמַּחֲלָה.
וַיִּיבַשׁ מְקוֺר דָּמֶיהָ פִּתְאֹם וַתַּכֵּר כִּי נִרְפָּא הַנֶּגַע בִּבְשָׂרָהּ:
A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿ξηράνθη ἡ πηγὴ του̑ αι῞ματος αυ᾿τη̑ς καὶ ε῎γνω τω̑ σὼματι ο῞τι ι῎αται α᾿πὸ τη̑ς μάστιγος
ומֵחדָא יֵבשַׁת מעִינָא דַּדמָה וַארגּשַׁת בּפַגרָה דֵּאתַאסיַת מֵן מחֻותָה׃
מִיָּד הִבְחִין יֵשׁוּעַ בְּתוֹכוֹ הוּא שֶׁיָּצְאָה מִמֶּנּוּ גְּבוּרָה. פָּנָה אֶל הֶהָמוֹן וְאָמַר: "מִי נָגַע בִּבְגָדַי?"
וְיֵשׁוּעַ יָדַע בְּנַפְשׁוֺ כְּרֶגַע כִּי גְבוּרָה יָצְאָה מִמֶּנּוּ וַיִּפֶן בְּתוֺךְ הָעָם וַיֹּאמַר מִי-נָגַע בִּבְגָדָי:
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“ ([Lukáš 5:17])
καὶ ευ᾿θὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿πιγνοὺς ε᾿ν ἑαυτω̑ τὴν ε᾿ξ αυ᾿του̑ δύναμιν ε᾿ξελθου̑σαν ε᾿πιστραφεὶς ε᾿ν τω̑ ο῎χλω ε῎λεγεν τίς μου η῞ψατο τω̑ν ἱματίων
יֵשֻׁוע דֵּין מֵחדָא יִדַע בּנַפשֵׁה דּחַילָא נפַק מֵנֵה וֵאתפּנִי לוָת כֵּנשָׁא וֵאמַר מַנֻו קרֵב למָאנַי׃
אָמְרוּ לוֹ תַּלְמִידָיו: "אַתָּה רוֹאֶה אֶת הֶהָמוֹן דּוֹחֵק אוֹתְךָ וְאַתָּה שׁוֹאֵל 'מִי נָגַע בִּי'?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו הִנְּךׇ רֹאֶה כִּי הָעָם יִדְחֲקוּן מִסָּבִיב וְאַתָּה תִּשְׁאַל מִי-נָגַע בִּבְגָדָי:
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ‚Kdo se mne to dotkl?‘“
καὶ ε῎λεγον αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ βλέπεις τὸν ο῎χλον συνθλίβοντά σε καὶ λέγεις τίς μου η῞ψατο
וָאמרִין לֵה תַּלמִידַוהי חָזֵא אַנתּ לכֵנשֵׁא דּחָבצִין לָך וָאמַר אַנתּ מַנֻו קרֵב לִי׃
הוּא הִבִּיט סְבִיבוֹ לִרְאוֹת מִי עָשָׂה זֹאת.
וַיַּבֵּט מִסָּבִיב לִרְאוֺת אֹתָהּ אֲשֶׁר עָשְׂתָה כָּזֹאת:
I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
On se však rozhlížel, aby našel tu, která to učinila.
καὶ περιεβλέπετο ι᾿δει̑ν τὴν του̑το ποιήσασαν
וחָאַר הוָא דּנֵחזֵא מַנֻו הָדֵא עבַד׃
פָּחֲדָה הָאִשָּׁה וְרָעֲדָה, כִּי יָדְעָה מַה שֶּׁקָּרָה לָהּ. הִיא נִגְּשָׁה וְנָפְלָה לְפָנָיו וְאָמְרָה לוֹ אֶת כָּל הָאֱמֶת.
וְהָאִשָּׁה יָרְאָה וְחָרְדָה כִּי יָדְעָה אֶת-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה לָּהּ וַתָּבֹא וַתִּפֹּל לְפָנָיו אַרְצָה וַתַּגֶּד-לוֺ הָאֱמֶת:
Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu.
ἡ δὲ γυνὴ φοβηθει̑σα καὶ τρέμουσα ει᾿δυι̑α ο῍ γέγονεν αυ᾿τη̑ η῟λθεν καὶ προσέπεσεν αυ᾿τω̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πα̑σαν τὴν α᾿λήθειαν
הָי דֵּין אַנתּתָא כַּד דַּחִילָא ורַתִּיתָא דּיֵדעַת מָא דַּהוָא לָה אֵתָת נֵפלַת קדָמַוהי וֵאמרַת לֵה כֻּלֵה שׁרָרָא׃
אָמַר לָהּ: "בִּתִּי, אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ. לְכִי לְשָׁלוֹם וְהֵרָפְאִי מִמַּחֲלָתֵךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ בִּתִּי אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ לְכִי לְשָׁלוֺם וְחָיְתָה נַפְשֵׁךְ מִתַּחֲלוּאָיְכִי:
On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“ ([Marek 10:52; 1 Samuelova 1:17; Lukáš 7:50])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ θυγάτηρ ἡ πίστις σου σέσωκέν σε υ῞παγε ει᾿ς ει᾿ρήνην καὶ ι῎σθι ὑγιὴς α᾿πὸ τη̑ς μάστιγός σου
הֻו דֵּין אֵמַר לָה בּרַתי הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי זֵלי בַּשׁלָמָא וַהוַיתּי חלִימָא מֵן מחֻותֵכי סס׃
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה בָּאוּ אֲנָשִׁים מִבֵּיתוֹ שֶׁל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת וְאָמְרוּ: "בִּתְּךָ מֵתָה, לָמָּה תַּטְרִיחַ עוֹד אֶת הָרַב?"
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר וְאַנְשֵׁי רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת בָּאוּ מִבֵּיתוֺ וַיֹּאמְרוּ מֵתָה בִתְּךׇ וְלָמָּה-זֶּה תַּלְאֶה עוֺד אֶת-הַרָבִּי:
A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra(j)?“ (j) ř: Učitele (tak i dále)
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ε῎ρχονται α᾿πὸ του̑ α᾿ρχισυναγὼγου λέγοντες ο῞τι ἡ θυγάτηρ σου α᾿πέθανεν τί ε῎τι σκύλλεις τὸν διδάσκαλον
ועַד הֻו ממַלֵל אֵתַו מֵן דּבֵית רַבּ כּנֻושׁתָּא וָאמרִין דּבַרתָך מִיתַת למָנָא מֵכִּיל מַעמֵל אַנתּ למַלפָנָא׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ אֶת מַה שֶּׁדִּבְּרוּ וְאָמַר לְרֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת: "אַל תִּפְחַַד; רַק הַאֲמֵן."
כִּשְׁמוֺעַ יֵשׁוּעַ אֶת-הַדָּבָר הָאָמוּר וַיֹּאמֶר אֶל-רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת אַל-תִּירָא אַךְ-הַאֲמֵן:
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl(k) představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“ (k) var: Když Ježíš zaslechl ta slova, řekl
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς παρακούσας τὸν λόγον λαλούμενον λέγει τω̑ α᾿ρχισυναγὼγω μὴ φοβου̑ μόνον πίστευε
יֵשֻׁוע דֵּין שׁמַע למֵלתָא דֵּאמַרו וֵאמַר להַו רַבּ כּנֻושׁתָּא לָא תֵּדחַל בַּלחֻוד הַימֵן׃
יֵשׁוּעַ לֹא הִנִּיחַ לְאִישׁ לְהִלָּווֹת אֵלָיו, חוּץ מִכֵּיפָא וְיַעֲקֹב וְיוֹחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב.
וְלֹא נָתַן לְאִישׁ לָלֶכֶת עִמּוֺ בִּלְתִּי לְפֶטְרוֺס וְיַעֲקֹב וְיוֺחָנָן אֲחִי יַעֲקֹב:
I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. ([Marek 9:2 Marek 14:33])
καὶ ου᾿κ α᾿φη̑κεν ου᾿δένα μετ῾ αυ᾿του̑ συνακολουθη̑σαι ει᾿ μὴ τὸν Πέτρον καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην τὸν α᾿δελφὸν ᾽Ιακὼβου
ולָא שׁבַק לאנָשׁ דּנִאזַל עַמֵה אֵלָא לשֵׁמעֻון כִּאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן אַחֻוהי דּיַעקֻוב׃
כַּאֲשֶׁר בָּאוּ אֶל בֵּיתוֹ שֶׁל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת, רָאָה הֲמֻלָּה וַאֲנָשִׁים בּוֹכִים וּמְיַלְּלִים הַרְבֵּה.
וַיָּבֹאוּ בֵּית-רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיַּרְא אֶת-מְהוּמַת הַבֹּכִים וְאֶת-הַמְיַלְלִים הָרַבִּים:
I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení.
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ α᾿ρχισυναγὼγου καὶ θεωρει̑ θόρυβον καὶ κλαίοντας καὶ α᾿λαλάζοντας πολλά
וֵאתַו לבַיתָּא דּהַו רַבּ כּנֻושׁתָּא וַחזָא דַּרהִיבִין ובָכֵין ומַיללִין׃
נִכְנַס וְאָמַר לָהֶם: "מָה אַתֶּם הוֹמִים וּבוֹכִים? הַיַּלְדָּה לֹא מֵתָה. הִיא רַק יְשֵׁנָה."
וַיָּבֹא וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-תֶּהֱמוּ וּמַה-תִּבְכּוּ הַיַּלְדָּה לֹא מֵתָה כִּי אִם-יְשֵׁנָה הִיא:
I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“ ([Jan 11:11])
καὶ ει᾿σελθών λέγει αυ᾿τοι̑ς τί θορυβει̑σθε καὶ κλαίετε τὸ παιδίον ου᾿κ α᾿πέθανεν α᾿λλὰ καθεύδει
ועַל וֵאמַר להֻון מָנָא רהִיבִין אנתֻּון ובָכֵין טלִיתָא לָא מִיתַת אֵלָא דַּמכָּא הי׃
הֵם צָחֲקוּ לוֹ, אַךְ הוּא הוֹצִיא אֶת כֻּלָּם, לָקַח אֶת אֲבִי הַיַּלְדָּה וְאֶת אִמָּהּ, עִם הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ, וְנִכְנַס לַמָּקוֹם שֶׁשָּׁכְבָה בּוֹ הַיַּלְדָּה.
וַיִּלְעֲגוּ לוֺ אַךְ הוּא הוֺצִיא אֶת-כֻּלָּם מִן-הַבָּיִת וַיִּקַּח אֶת-אֲבִי הַנַּעֲרָה וְאֶת-אִמָּה וְאֶת-אֲשֶׁר אִתּוֺ וַיָּבֹא הַחַדְרָה אֲשֶׁר הַנַּעֲרָה שָׁמָּה:
I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Oni se mu posmívali. Ale on všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vstoupil tam, kde dítě leželo.
καὶ κατεγέλων αυ᾿του̑ αυ᾿τὸς δὲ ε᾿κβαλών πάντας παραλαμβάνει τὸν πατέρα του̑ παιδίου καὶ τὴν μητέρα καὶ τοὺς μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ ει᾿σπορεύεται ο῞που η῟ν τὸ παιδίον
וגָחכִּין הוַו עלַוהי הֻו דֵּין אַפֵּק לכֻלהֻון וַדבַר לַאבֻוה דַּטלִיתָא ולֵאמָה וַלהָנֻון דּעַמֵה ועַל לַאיכָּא דּרַמיָא הוָת טלִיתָא׃
הוּא אָחַז בְּיָדָהּ שֶׁל הַיַּלְדָּה וְאָמַר אֵלֶיהָ: "טַלְיְתָא, קוּמִי!" שֶׁתַּרְגּוּמוֹ, "נַעֲרָה, קוּמִי - אֲנִי אוֹמֵר לָךְ."
וַיַּחֲזֵק בְּיַד הַנַּעֲרָה וַיֹּאמֶר טַלְיְתָא קוּמִי אֲשֶׁר יֵאָמַר נַעֲרָה קוּמִי:
A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím), vstaň.
Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum,“ což znamená: ‚Děvče, pravím ti, vstaň(l)!‘ (l) probuď se
καὶ κρατήσας τη̑ς χειρὸς του̑ παιδίου λέγει αυ᾿τη̑ ταλιθα κουμ ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον τὸ κοράσιον σοὶ λέγω ε῎γειρε
וֵאחַד בִּאידָה דַּטלִיתָא וֵאמַר לָה טלִיתָא קֻומי׃
מִיָּד קָמָה הַנַּעֲרָה וְהִתְהַלְּכָה; וְהִיא בַּת שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה. הֵם נִתְמַלְּאוּ תִּמָּהוֹן גָּדוֹל.
וַתָּקָם הַנַּעֲרָה פִּתְאֹם וַתִּהֲלַךְ וְהִיא בַּת-שְׁתֵּים עֶשְׂרֵה שָׁנָה וַיִּתְפַּלְּאוּ הַפְלֵא וָפֶלֶא:
A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.
καὶ ευ᾿θὺς α᾿νέστη τὸ κοράσιον καὶ περιεπάτει η῟ν γὰρ ε᾿τω̑ν δὼδεκα καὶ ε᾿ξέστησαν ευ᾿θὺς ε᾿κστάσει μεγάλη
ובַר־שָׁעתֵה קָמַת טלִיתָא וַמהַלכָא הוָת אִיתֵיה הוָת גֵּיר בַּרת שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא ומֵתּדַּמרִין הוַו דֻּומָרָא רַבָּא׃
אָז צִוָּה עֲלֵיהֶם בְּתֹקֶף שֶׁלֹּא יִוָּדַע הַדָּבָר לְאִישׁ וְאָמַר לָתֵת לָהּ לֶאֱכֹל.
וַיְצַו עֲלֵיהֶם וַיַּזְהִירֵם לְבִלְתִּי יִוָּדַע הַדָּבָר לְאִישׁ אָז אָמַר לָתֶת-לָהּ לֶאֱכֹל:
A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
Ježíš jim přísně nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.
καὶ διεστείλατο αυ᾿τοι̑ς πολλὰ ι῞να μηδεὶς γνοι̑ του̑το καὶ ει῏πεν δοθη̑ναι αυ᾿τη̑ φαγει̑ν
ופַקֵד אֵנֻון סַגִּי דּלָא אנָשׁ נֵדַּע הָדֵא וֵאמַר דּנֵתּלֻון לָה למֵלעַס׃ ס
אַחֲרֵי צֵאתוֹ מִשָּׁם הָלַךְ לְעִירוֹ וְתַלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיֵּצֵא מִשָּׁם וַיָּבֹא אֶל-אֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ וְתַלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו:
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním. ([Matouš 13:53-Matouš 13:58; Lukáš 4:16-Lukáš 4:30])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κει̑θεν καὶ ε῎ρχεται ει᾿ς τὴν πατρίδα αυ᾿του̑ καὶ α᾿κολουθου̑σιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
וַנפַק מֵן תַּמָן וֵאתָא לַמדִינתֵּה ודַבִּיקִין הוַו לֵה תַּלמִידַוהי׃
בְּיוֹם הַשַּׁבָּת הֵחֵל לְלַמֵּד בְּבֵית הַכְּנֶסֶת. תָּמְהוּ הַשּׁוֹמְעִים הָרַבִּים וְאָמְרוּ: "מִנַּיִן לוֹ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וּמַה הִיא הַחָכְמָה שֶׁנִּתְּנָה לוֹ וְהַגְּבוּרוֹת הָאֵלֶּה הַנַּעֲשׂוֹת בְּיָדוֹ?
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיָּחֶל לְלַמֵּד בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וְרַבִּים שָׁמְעוּ וַיִּתְמְהוּ לֵאמֹר מֵאַיִן לָזֶה כָּל-אֵלֶּה מַה-מְּנַת חָכְמָתוֺ וְאֵיךְ נִפְלָאוֺת כָּאֵלֶּה תַּעֲשֶׂינָה יָדָיו:
A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Když přišla sobota, počal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: „Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama! ([Marek 1:21; Jan 7:15])
καὶ γενομένου σαββάτου η῎ρξατο διδάσκειν ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ καὶ πολλοὶ α᾿κούοντες ε᾿ξεπλήσσοντο λέγοντες πόθεν τούτω ταυ̑τα καὶ τίς ἡ σοφία ἡ δοθει̑σα τούτω καὶ αἱ δυνάμεις τοιαυ̑ται διὰ τω̑ν χειρω̑ν αυ᾿του̑ γινόμεναι
וכַד הוָת שַׁבּתָא שַׁרִי למַלָפֻו בַּכנֻושׁתָּא וסַגִּיֵאא דַּשׁמַעו אֵתּדַּמַרו וָאמרִין הוַו אַימֵכָּא לֵה הָלֵין להָנָא וַאידָא הי חֵכמתָא דֵּאתיַהבַּת לֵה דּחַילֵא דַּאיך הָלֵין בִּאידַוהי נֵהוֻון׃
הֲלֹא זֶה הַנַּגָּר בֶּן מִרְיָם וַאֲחִי יַעֲקֹב וְיוֹסֵי וִיהוּדָה וְשִׁמְעוֹן, וַהֲרֵי אַחְיוֹתָיו פֹּה אִתָּנוּ!" הוּא הָיָה לָהֶם לְמִכְשׁוֹל.
הֲלֹא זֶה הוּא הֶחָרָשׁ בֶּן-מִרְיָם וַאֲחִי יַעֲקֹב וְיוֺסֵי וִיהוּדָה וְשִׁמְעוֺן וְגַם-אַחְיוֺתָו הֲלֹא כֻלָּן אִתָּנוּ פֹּה כִּי הוּא הָיָה לָהֶם לְאֶבֶן נֶגֶף:
Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ A byl jim kamenem úrazu. ([Jan 6:42])
ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ὁ τέκτων ὁ υἱὸς τη̑ς Μαρίας καὶ α᾿δελφὸς ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωση̑τος καὶ ᾽Ιούδα καὶ Σίμωνος καὶ ου᾿κ ει᾿σὶν αἱ α᾿δελφαὶ αυ᾿του̑ ω῟δε πρὸς ἡμα̑ς καὶ ε᾿σκανδαλίζοντο ε᾿ν αυ᾿τω̑
לָא הוָא הָנָא נַגָּרָא בּרָה דּמַריַם וַאחֻוהי דּיַעקֻוב וַדיָוסִא ודִיהֻודָא וַדשֵׁמעֻון ולָא הָא אַחוָתֵה תּנָן לוָתַן ומֵתכַּשׁלִין הוַו בֵּה׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֵין נָבִיא נִקְלֶה אֶלָּא בְּעִירוֹ, בֵּין קְרוֹבָיו וּבְבֵיתוֹ."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֵין נָבִיא בִּבְלִי כָבוֺד זוּלָתִי בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ בְּקֶרֶב מִשְׁפַּחְתּוֺ וּבְתוֺךְ בֵּיתוֺ:
I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
Tu jim Ježíš řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě.“ ([Jan 4:44])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ου᾿κ ε῎στιν προφήτης α῎τιμος ει᾿ μὴ ε᾿ν τη̑ πατρίδι αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ν τοι̑ς συγγενευ̑σιν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע לַיתּ נבִיָא דַּצעִיר אֵלָא אֵן בַּמדִינתֵּה ובֵית אחיָנַוהי וַבבַיתֵּה׃
וְלֹא הָיָה יָכוֹל לַעֲשׂוֹת שָׁם שׁוּם נֵס; רַק עַל חוֹלִים אֲחָדִים שָׂם אֶת יָדָיו וְרִפֵּא אוֹתָם.
וְלֹא יָכֹל לַעֲשׂוֺת נִפְלָאוֺת שָׁמָּה בִּלְעֲדֵי חוֺלִים אֲחָדִים אֲשֶׁר שָׂם יָדָיו עֲלֵיהֶם וַיִּרְפָּאֵם:
I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.
καὶ ου᾿κ ε᾿δύνατο ε᾿κει̑ ποιη̑σαι ου᾿δεμίαν δύναμιν ει᾿ μὴ ο᾿λίγοις α᾿ρρὼστοις ε᾿πιθεὶς τὰς χει̑ρας ε᾿θεράπευσεν
ולָא מֵשׁכַּח הוָא דּנֵעבֵּד תַּמָן אָף לָא חַד חַילָא אֵלָא אֵן דּעַל כּרִיהֵא קַלִיל סָם אִידֵה וַאסִי׃
תָּמֵהַּ הָיָה עַל חֹסֶר אֱמוּנָתָם.
וְשַׁמָּה הֶהֱזִיקַתְהוּ מִפְּנֵי חֹסֶר אֱמוּנָתָם וַיֵּלֶךְ וַיָּסָב לְלַמֵּד בַּכְּפָרִים:
I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil. ([Matouš 8:10])
καὶ ε᾿θαύμαζεν διὰ τὴν α᾿πιστίαν αυ᾿τω̑ν καὶ περιη̑γεν τὰς κὼμας κύκλω διδάσκων
ומֵתּדַּמַר הוָא בּחַסִירֻות הַימָנֻותהֻון ס ומֵתכּרֵך הוָא בּקֻוריָא כַּד מַלֵף סס׃
קָרָא לַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְהֵחֵל לִשְׁלֹחַ אוֹתָם שְׁנַיִם שְׁנַיִם וְנָתַן לָהֶם סַמְכוּת עַל הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת.
וַיִּקְרָא אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיָּחֶל לִשְׁלֹחַ אֹתָם שְׁנַיִם שְׁנָיִם וְכֹחַ נָתַן בְּיָדָם עַל-רוּחוֺת הַטֻּמְאָה:
A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Zavolal svých Dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy. ([Matouš 10:1 Matouš 10:5-Matouš 10:15; Lukáš 9:1-Lukáš 9:6])
καὶ προσκαλει̑ται τοὺς δὼδεκα καὶ η῎ρξατο αυ᾿τοὺς α᾿ποστέλλειν δύο δύο καὶ ε᾿δίδου αυ᾿τοι̑ς ε᾿ξουσίαν τω̑ν πνευμάτων τω̑ν α᾿καθάρτων
וַקרָא לַתרֵעסַרתֵּה ושַׁרִי דַּנשַׁדַּר אֵנֻון תּרֵין תּרֵין ויַהב להֻון שֻׁולטָנָא עַל רֻוחֵא טַנפָתָא דּנַפּקֻון׃
גַּם צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יִקְּחוּ מְאוּמָה לַדֶּרֶךְ מִלְּבַד מַקֵּל; לֹא לֶחֶם, לֹא תַּרְמִיל וְלֹא כֶּסֶף בַּחֲגוֹרָתָם;
וַיְצַו אֹתָם לְבִלְתִּי יִשְׂאוּ צֵדָה לְדַרְכָּם זוּלָתִי מַטֶּה לְבַדּוֺ וְלֹא לֶחֶם וְלֹא יַלְקוּט וְלֹא כֶסֶף בַּכִּיס:
A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku; ([Lukáš 10:4-Lukáš 10:11])
καὶ παρήγγειλεν αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδὲν αι῎ρωσιν ει᾿ς ὁδὸν ει᾿ μὴ ρ᾿άβδον μόνον μὴ α῎ρτον μὴ πήραν μὴ ει᾿ς τὴν ζὼνην χαλκόν
ופַקֵד אֵנֻון דּלָא נֵשׁקלֻון מֵדֵּם לֻאורחָא אֵלָא אֵן שַׁבטָא בַּלחֻוד לָא תַּרמָלָא ולָא לַחמָא ולָא נחָשָׁא בּכִיסַיהֻון׃
שֶׁיִּנְעֲלוּ סַנְדָּלִים וְלֹא יִלְבְּשׁוּ שְׁתֵּי כֻּתֳּנוֹת.
כִּי אִם-לְהַנְעִיל סַנְדָּל לְכַף רַגְלָם וַחֲלִיפוֺת בְּגָדִים בַּל-יִלְבָּשׁוּ:
Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.
α᾿λλὰ ὑποδεδεμένους σανδάλια καὶ μὴ ε᾿νδύσησθε δύο χιτω̑νας
אֵלָא נֵסֵאנֻון טֵלָרֵא ולָא נֵלבּשֻׁון תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן׃ ס
אָמַר לָהֶם: "בְּכָל מָקוֹם שֶׁתִּכָּנְסוּ לְבַיִת, שָׁם תֵּשְׁבוּ עַד צֵאתְכֶם מִשָּׁם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כִּי תָבֹאוּ לְאַחַד הַבָּתִּים בְּאַחַד הַמְּקוֺמוֺת שְׁבוּ בַבַּיִת הַהוּא עַד-אֲשֶׁר תַּעֲבֹרוּן:
A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
A řekl jim: „Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete.
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ο῞που ε᾿ὰν ει᾿σέλθητε ει᾿ς οι᾿κίαν ε᾿κει̑ μένετε ε῞ως α῍ν ε᾿ξέλθητε ε᾿κει̑θεν
וֵאמַר להֻון דּלַאינָא בַּיתָּא דּעָאלִין אנתֻּון תַּמָן הוַו עדַמָא דּנָפקִין אנתֻּון מֵן תַּמָן׃
וּבְכָל מָקוֹם אֲשֶׁר לֹא יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם וְלֹא יִשְׁמְעוּ לָכֶם, צְאוּ מִשָּׁם וְנַעֲרוּ אֶת הֶעָפָר אֲשֶׁר תַּחַת רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת לָהֶם."
וְכָל-אֲשֶׁר לֹא-יַאַסְפוּ אֶתְכֶם הַבַּיְתָה וְלֹא יִשְׁמְעוּ בְקֹלְכֶם צְאוּ מִשָּׁם וּנְעַרְתֶּם אֶת-הָאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת לָהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לִסְדֹם וְלַעֲמֹרָה יֵקַל בְּיוֺם הַדִּין מִן-הָעִיר הַהִיא:
A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“
καὶ ο῍ς α῍ν τόπος μὴ δέξηται ὑμα̑ς μηδὲ α᾿κούσωσιν ὑμω̑ν ε᾿κπορευόμενοι ε᾿κει̑θεν ε᾿κτινάξατε τὸν χου̑ν τὸν ὑποκάτω τω̑ν ποδω̑ν ὑμω̑ν ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
וכֻל מַן דּלָא נקַבּלֻונָכֻון ולָא נֵשׁמעֻונָכֻון מָא דּנָפקִין אנתֻּון מֵן תַּמָן פֵּצו חֵלָא דַּבתַחתָּיָא דּרֵגלַיכֻּון לסָהדֻּותהֻון וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּנֵהוֵא נִיח לַסדֻום וַלעָמֻורָא בּיַומָא דּדִינָא אַו לַמדִינתָּא הָי׃ ס
הֵם יָצְאוּ וְקָרְאוּ לַבְּרִיּוֹת לַחֲזֹר בִּתְשׁוּבָה,
וַיֵּצֵאוּ וַיִּקְרְאוּ אֶל-הָעָם לָשׁוּב:
Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
I vyšli a volali k pokání(m); (m) kázali, aby se lidé obrátili
καὶ ε᾿ξελθόντες ε᾿κήρυξαν ι῞να μετανοω̑σιν
וַנפַקו הוַו וַאכרֵזו דַּנתֻובֻון׃
גַּם גֵּרְשׁוּ שֵׁדִים רַבִּים וּמָשְׁחוּ בַּשֶּׁמֶן חוֹלִים רַבִּים וְרִפְּאוּ אוֹתָם.
וַיְגָרְשׁוּ רוּחוֺת רָעוֺת רַבּוֺת וְאֶת-חוֺלִים רַבִּים סָכוּ בְשֶׁמֶן וַיִּרְפְּאוּ אֹתָם:
A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je. ([Jakubův 5:14])
καὶ δαιμόνια πολλὰ ε᾿ξέβαλλον καὶ η῎λειφον ε᾿λαίω πολλοὺς α᾿ρρὼστους καὶ ε᾿θεράπευον
ושִׁאדֵא סַגִּיֵאא מַפּקִין הוַו ומָשׁחִין הוַו בּמֵשׁחָא כּרִיהֵא סַגִּיֵאא ומַאסֵין הוַו׃ ס
הַמֶּלֶךְ הוֹרְדוֹס שָׁמַע עַל כָּךְ, שֶׁכֵּן שְׁמוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ נוֹדַע בָּרַבִּים וְיֵשׁ שֶׁאָמְרוּ: "יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל קָם מִן הַמֵּתִים וְלָכֵן פּוֹעֲלוֹת בּוֹ הַגְּבוּרוֹת."
וַיִּשְׁמַע הַמֶּלֶךְ הוֺרְדוֺס עַל-יֵשׁוּעַ כִּי נוֺדַע הָיָה שְׁמוֺ בָּאָרֶץ וַיֹּאמֶר כִּי יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל קָם מִן-הַמֵּתִים עַל-כֵּן גָּבְרָה יָדוֺ לַעֲשׂוֺת נִפְלָאוֺת:
A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho), pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se(n): „Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly.“ (n) var: říkal ([Matouš 14:1-Matouš 14:12; Lukáš 9:7-Lukáš 9:9 Marek 8:28])
καὶ η῎κουσεν ὁ βασιλεὺς ῾Ηρώδης φανερὸν γὰρ ε᾿γένετο τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ καὶ ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ιωάννης ὁ βαπτίζων ε᾿γήγερται ε᾿κ νεκρω̑ν καὶ διὰ του̑το ε᾿νεργου̑σιν αἱ δυνάμεις ε᾿ν αυ᾿τω̑
וַשׁמַע הֵרָודֵס מַלכָּא עַל יֵשֻׁוע אֵתִידַע הוָא לֵה גֵּיר שׁמֵה וֵאמַר הוָא יֻוחַנָן מַעמדָנָא קָם מֵן בֵּית מִיתֵא מֵטֻל הָנָא חַילֵא מֵסתַּערִין בֵּה׃ ס
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "זֶה אֵלִיָּהוּ", וַאֲחֵרִים אָמְרוּ: "נָבִיא כְּאַחַד הַנְּבִיאִים."
וְיֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי-הוּא אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אָמְרוּ כִּי-הוּא נָבִיא אוֺ כְּאַחַד הַנְּבִיאִים:
Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
Jiní říkali: „Je to Eliáš!“ A zase jiní: „Je to prorok – jeden z proroků.“
α῎λλοι δὲ ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ηλίας ε᾿στίν α῎λλοι δὲ ε῎λεγον ο῞τι προφήτης ὡς ει῟ς τω̑ν προφητω̑ν
אחרָנֵא אָמרִין הוַו דִּאלִיָא הֻו וַאחרָנֵא דַּנבִיָא הֻו אַיך חַד מֵן נבִיֵא׃
כְּשֶׁשָּׁמַע הוֹרְדוֹס, אָמַר: "זֶהוּ יוֹחָנָן. הוּא אֲשֶׁר אֲנִי עָרַפְתִּי אֶת רֹאשׁוֹ קָם לִתְחִיָּה",
וְהוֺרְדוֺס שָׁמַע וַיֹּאמַר זֶה הוּא יוֺחָנָן אֲשֶׁר נָשָׂאתִי אֶת-רֹאשׁוֺ מֵעָלָיו הוּא קָם מִן-הַמֵּתִים:
To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
Když to Herodes uslyšel, řekl: „To vstal Jan, kterého jsem dal stít.“
α᾿κούσας δὲ ὁ ῾Ηρώδης ε῎λεγεν ο῍ν ε᾿γώ α᾿πεκεφάλισα ᾽Ιωάννην ου῟τος η᾿γέρθη
כַּד שׁמַע דֵּין הֵרָודֵס אֵמַר יֻוחַנָן הַו דֵּאנָא פֵּסקֵת רִשֵׁה הֻו קָם מֵן בֵּית מִיתֵא׃ ס
שֶׁהֲרֵי הוֹרְדוֹס עַצְמוֹ שָׁלַח לִתְפֹּס אֶת יוֹחָנָן וְכָלָא אוֹתוֹ בַּכֶּלֶא עַל־דְּבַר הוֹרוֹדְיָה, אֵשֶׁת פִילִיפּוֹס אָחִיו, אֲשֶׁר הוּא נָשָׂא לְאִשָּׁה;
הוּא הוֺרְדוֺס אֲשֶׁר שָׁלַח וַיִּתְפֹּשׂ בְּיוֺחָנָן וַיַּאַסְרֵהוּ וַיִּתְּנֵהוּ בְּבֵית הַסֹּהַר עַל-דְּבַר הוֺרוֺדְיָה אֵשֶׁת פִּילִפּוֺס אָחִיו אֲשֶׁר אֹתָהּ לָקַח לוֺ לְאִשָּׁה:
Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře, protože si vzal za ženu Herodiadu, manželku svého bratra Filipa, ([Lukáš 3:19-Lukáš 3:20])
αυ᾿τὸς γὰρ ὁ ῾Ηρώδης α᾿ποστείλας ε᾿κράτησεν τὸν ᾽Ιωάννην καὶ ε῎δησεν αυ᾿τὸν ε᾿ν φυλακη̑ διὰ ῾Ηρωδιάδα τὴν γυναι̑κα Φιλίππου του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑ ο῞τι αυ᾿τὴν ε᾿γάμησεν
הֻו גֵּיר הֵרָודֵס שַׁדַּר הוָא אַחדֵּה ליֻוחַנָן וַאסרֵה בֵּית־אַסִירֵא מֵטֻל הֵרָודִיַא אַנתַּת פִילִיפָּוס אַחֻוהי הָי דַּנסַב׃
כִּי יוֹחָנָן אָמַר לְהוֹרְדוֹס: "אֵשֶׁת אָחִיךָ אֵינָהּ מֻתֶּרֶת לְךָ."
כִּי יוֺחָנָן אָמַר אֶל-הוֺרְדוֺס לֹא כַתּוֺרָה לָקַחַת אֵשֶׁת אָחִיךׇ לְךׇ לְאִשָּׁה:
Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
a Jan mu vytýkal: „Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!“ ([Leviticus 18:16])
ε῎λεγεν γὰρ ὁ ᾽Ιωάννης τω̑ ῾Ηρώδη ο῞τι ου᾿κ ε῎ξεστίν σοι ε῎χειν τὴν γυναι̑κα του̑ α᾿δελφου̑ σου
אֵמַר הוָא גֵּיר יֻוחַנָן להֵרָודֵס דּלָא שַׁלִיט לָך דּתֵסַב אַנתַּת אַחֻוך׃
עַל כֵּן שָׂנְאָה אוֹתוֹ הוֹרוֹדְיָה וְרָצְתָה לַהֲרֹג אוֹתוֹ, אַךְ לֹא יָכְלָה
וַתִּשְׂטֹם אֹתוֺ הוֺרוֺדְיָה וַתְּבַקֵּשׁ לַהֲמִיתוֺ וְלֹא יָכְלָה לּוֺ:
Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.
ἡ δὲ ῾Ηρωδιὰς ε᾿νει̑χεν αυ᾿τω̑ καὶ η῎θελεν αυ᾿τὸν α᾿ποκτει̑ναι καὶ ου᾿κ η᾿δύνατο
הִי דֵּין הֵרָודִיַא לחִימָא הוָת לֵה וצָבֵין הוָת למֵקטלֵה ולָא מֵשׁכּחָא הוָת׃
מִשּׁוּם שֶׁהוֹרְדוֹס פָּחַד מִיּוֹחָנָן וְשָׁמַר עָלָיו בְּיָדְעוֹ שֶׁיּוֹחָנָן אִישׁ צַדִּיק וְקָדוֹשׁ; הוּא הָיָה שׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרָיו בְּרָצוֹן אַף כִּי בָּא בִּמְבוּכָה רַבָּה בְּשָׁמְעוֹ אוֹתָם.
כִּי הוֺרְדוֺס הָיָה יָרֵא אֶת-יוֺחָנָן בַּאֲשֶׁר יָדַע כִּי אִישׁ צַדִּיק וְקָדוֺשׁ הוּא וַיָּגֶן עָלָיו וְרַבּוֺת עָשָׂה לְפִי דְבָרוֺ אֲשֶׁר אִוָּה לִשְׁמֹעַ לוֺ:
Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal(o). (o) var: když ho slyšel, mnoho na něho dal a rád mu naslouchal
ὁ γὰρ ῾Ηρώδης ε᾿φοβει̑το τὸν ᾽Ιωάννην ει᾿δώς αυ᾿τὸν α῎νδρα δίκαιον καὶ α῞γιον καὶ συνετήρει αυ᾿τόν καὶ α᾿κούσας αυ᾿του̑ πολλὰ η᾿πόρει καὶ ἡδέως αυ᾿του̑ η῎κουεν
הֵרָודֵס גֵּיר דָּחֵל הוָא מֵן יֻוחַנָן עַל דּיָדַע הוָא דּגַברָא הו זַדִּיקָא וקַדִּישָׁא וַמנַטַר הוָא לֵה וסַגִּיָאתָא שָׁמַע הוָא לֵה ועָבֵד ובַסִימָאיִת שָׁמַע הוָא לֵה סּ סּ׃
שְׁעַת הַכֹּשֶׁר הִגִּיעָה כַּאֲשֶׁר בְּיוֹם הֻלַּדְתּוֹ עָרַךְ הוֹרְדוֹס מִשְׁתֶּה לִגְדוֹלָיו וּלְשָׂרֵי הָאֲלָפִים וּלְרָאשֵׁי הַגָּלִיל.
וַיְהִי הַיּוֺם הוּא יוֺם הֻלֶּדֶת אֶת-הוֺרְדוֺס וַיַּעַשׂ מִשְׁתֶּה לִגְדֹלָיו לְשָׂרֵי אֲלָפָיו וּלְרָאשֵׁי הַגָּלִיל:
Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje.
καὶ γενομένης ἡμέρας ευ᾿καίρου ο῞τε ῾Ηρώδης τοι̑ς γενεσίοις αυ᾿του̑ δει̑πνον ε᾿ποίησεν τοι̑ς μεγιστα̑σιν αυ᾿του̑ καὶ τοι̑ς χιλιάρχοις καὶ τοι̑ς πρὼτοις τη̑ς Γαλιλαίας
וַהוָא יַומָא יִדִיעָא כַּד הֵרָודֵס בּבֵית־יַלדֵּה חשָׁמִיתָא עבַד הוָא לרַורבָנַוהי וַלכִּילִיַרכֵא וַלרִשֵׁא דַּגלִילָא׃
אָז נִכְנְסָה בִּתָּהּ שֶׁל הוֹרוֹדְיָה וְרָקְדָה וּמָצְאָה חֵן בְּעֵינֵי הוֹרְדוֹס וְהַמְסֻבִּים אִתּוֹ. אָמַר הַמֶּלֶךְ אֶל הַנַּעֲרָה: "בַּקְּשִׁי מִמֶּנִּי מַה שֶּׁתִּרְצִי וְאֶתֵּן לָךְ."
וַתָּבֹא בַת-הוֺרוֺדְיָה וַתְּרַקֶּד-שָׁם בְּמָחוֺל וַתִּיטַב בְּעֵינֵי הוֺרְדוֺס וּבְעֵינֵי הַיּשְׁבִים בִּמְסִבּוֺ וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ אֶל-הַנַּעֲרָה שַׁאֲלִי מִמֶּנִּי וְאֶתֶּן-לָךְ כָּל-בַּקָּשָׁתֵךְ:
A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a já ti to dám.“
καὶ ει᾿σελθούσης τη̑ς θυγατρὸς αυ᾿του̑ ῾Ηρωδιάδος καὶ ο᾿ρχησαμένης η῎ρεσεν τω̑ ῾Ηρώδη καὶ τοι̑ς συνανακειμένοις ει῏πεν ὁ βασιλεὺς τω̑ κορασίω αι῎τησόν με ο῍ ε᾿ὰν θέλης καὶ δὼσω σοι
ועֵלַת בַּרתָה דּהֵרָודִיַא רַקדַת ושֵׁפרַת לֵה להֵרָודֵס ולַאילֵין דַּסמִיכִין עַמֵה וֵאמַר מַלכָּא לַטלִיתָא שַׁאלי מֵני מֵדֵּם דּצָביָא אַנתּי וֵאתֵּל לֵכי׃
הוּא גַּם נִשְׁבַּע לָהּ: "מַה שֶּׁתְּבַקְשִׁי מִמֶּנִּי אֶתֵּן לָךְ עַד חֲצִי הַמַּלְכוּת!"
וַיִּשָּׁבַע לָהּ לֵאמֹר כָּל-אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלִי מִמֶּנִּי גַּם עַד-חֲצִי הַמַּלְכוּת כֵּן אֶעֱשֶׂה לָּךְ:
I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Zavázal se jí přísahou: „Dám ti, co si budeš přát, až do polovice svého království.“ ([Ester 5:3 Ester 5:6 Ester 7:2])
καὶ ω῎μοσεν αυ᾿τη̑ πολλά ο῞ τι ε᾿άν με αι᾿τήσης δὼσω σοι ε῞ως ἡμίσους τη̑ς βασιλείας μου
וִימָא לָה דּמֵדֵּם דּתֵשֵׁאלִין אֵתֵּל לֵכי עדַמָא לפֵלגָּה דּמַלכֻּותי׃
יָצְאָה וְאָמְרָה לְאִמָּהּ: "מָה אֲבַקֵּשׁ?" הֵשִׁיבָה אִמָּהּ: "אֶת רֹאשׁ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל!"
וַתֵּצֵא וַתֹּאמֶר אֶל-אִמָּהּ מָה אֶשְׁאָל וַתַּעַן לֵאמֹר אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל:
Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Ona vyšla a zeptala se matky: „Oč mám požádat?“ Ta odpověděla: „O hlavu Jana Křtitele.“
καὶ ε᾿ξελθου̑σα ει῏πεν τη̑ μητρὶ αυ᾿τη̑ς τί αι᾿τήσωμαι ἡ δὲ ει῏πεν τὴν κεφαλὴν ᾽Ιωάννου του̑ βαπτίζοντος
הִי דֵּין נֵפקַת וָאמרָא לֵאמָה מָנָא אֵשֵׁאלִיוהי אָמרָא לָה רִשֵׁה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא׃
הִיא נִכְנְסָה מִיָּד אֶל הַמֶּלֶךְ וּבִקְשָׁה: "אֲנִי רוֹצָה שֶׁתִּתֵּן לִי עַכְשָׁו בִּקְעָרָה אֶת רֹאשׁ יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל!"
וַתְּמַהֵר וַתָּשָׁב אֶל-הַמֶּלֶךְ וַתֹּאמַר שְׁאֵלָתִי כִּי תִתֶּן-לִי כַּיּוֺם בַּסֵּפֶל אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל:
A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
Dcera spěchala dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“
καὶ ει᾿σελθου̑σα ευ᾿θὺς μετὰ σπουδη̑ς πρὸς τὸν βασιλέα ἡτήσατο λέγουσα θέλω ι῞να ε᾿ξαυτη̑ς δω̑ς μοι ε᾿πὶ πίνακι τὴν κεφαλὴν ᾽Ιωάννου του̑ βαπτιστου̑
ומֵחדָא עֵלַת בַּבטִילֻותָא לוָת מַלכָּא וָאמרָא לֵה צָביָא אנָא בּהָדֵא שָׁעתָא דּתֵתֵּל לִי עַל פִּינכָּא רִשֵׁה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא׃
הִתְעַצֵּב הַמֶּלֶךְ מְאֹד, אַךְ בִּגְלַל הַשְּׁבוּעָה וּבִגְלַל הַמְסֻבִּים לֹא רָצָה לְהָשִׁיב אֶת פָּנֶיהָ רֵיקָם.
וַיִּתְעַצֵּב הַמֶּלֶךְ עַד-מְאֹד אֶפֶס בַּעֲבוּר הַשְּׁבוּעָה וְהַיּשְׁבִים עִמּוֺ בִּמְסִבּוֺ לֹא אָבָה לְהָשִׁיב אֶת-פָּנֶיהָ:
Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.
καὶ περίλυπος γενόμενος ὁ βασιλεὺς διὰ τοὺς ο῞ρκους καὶ τοὺς α᾿νακειμένους ου᾿κ η᾿θέλησεν α᾿θετη̑σαι αυ᾿τήν
וכֵריַת לֵה סַגִּי למַלכָּא מֵטֻל דֵּין מַומָתָא ומֵטֻל סמִיכֵא לָא צבָא דּנֵגלזִיה׃
מִיָּד שָׁלַח הַמֶּלֶךְ אֶחָד מִן הַשּׁוֹמְרִים וְצִוָּה לְהָבִיא אֶת רֹאשׁוֹ. הָלַךְ הַשּׁוֹמֵר וְכָרַת אֶת רֹאשׁוֹ בַּכֶּלֶא.
וַיְמַהֵר הַמֶּלֶךְ וַיִּשְׁלַח אֶחָד מִן-הַטַּבָּחִים וַיְצַוֵּהוּ לְהָבִיא אֶת-רֹאשׁ יוֺחָנָן וַיֵּלֶךְ וַיִּכְרֹת אֶת-רֹאשׁוֺ בְּבֵית הַסֹּהַר:
Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
Proto poslal kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal Jana v žaláři
καὶ ευ᾿θὺς α᾿ποστείλας ὁ βασιλεὺς σπεκουλάτορα ε᾿πέταξεν ε᾿νέγκαι τὴν κεφαλὴν αυ᾿του̑ καὶ α᾿πελθών α᾿πεκεφάλισεν αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ φυλακη̑
אֵלָא מֵחדָא שַׁדַּר מַלכָּא אֵספֻּוקלַטרָא וַפקַד דּנַיתֵּא רִשֵׁה דּיֻוחַנָן וֵאזַל פַּסקֵה רִשֵׁה דּיֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃
לְאַחַר מִכֵּן הֵבִיא אֶת רֹאשׁוֹ בִּקְעָרָה וְנָתַן אוֹתוֹ לַנַּעֲרָה, וְהַנַּעֲרָה נָתְנָה אוֹתוֹ לְאִמָּהּ.
וַיְבִיאֵהוּ בַסֵּפֶל וַיִּתְּנֵהוּ לַנַּעֲרָה וְהַנַּעֲרָה נָתְנָה אֹתוֺ לְאִמָּהּ:
A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
καὶ η῎νεγκεν τὴν κεφαλὴν αυ᾿του̑ ε᾿πὶ πίνακι καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τὴν τω̑ κορασίω καὶ τὸ κοράσιον ε῎δωκεν αυ᾿τὴν τη̑ μητρὶ αυ᾿τη̑ς
וַאיתִּי בּפִינכָּא ויַהב לַטלִיתָא והִי טלִיתָא יֵהבַּת לֵאמָה׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ תַּלְמִידָיו, בָּאוּ וְלָקְחוּ אֶת גְּוִיָּתוֹ וְשָׂמוּ אוֹתָהּ בְּקֶבֶר.
וַיִּשְׁמְעוּ תַלְמִידָיו וַיָּבֹאוּ וַיִּשְׂאוּ אֶת-הֶחָלָל וַיִּקְבְּרֻהוּ בְּמוֺ-קָבֶר:
Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, odnesli jeho tělo a uložili je do hrobu.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ η῟λθον καὶ η῟ραν τὸ πτω̑μα αυ᾿του̑ καὶ ε῎θηκαν αυ᾿τὸ ε᾿ν μνημείω
וַשׁמַעו תַּלמִידַוהי וֵאתַו שׁקַלו שׁלַדֵּה וסָמו בּבֵית־קבֻורָא׃ ס
נֶאֶסְפוּ הַשְּׁלִיחִים אֶל יֵשׁוּעַ וְסִפְּרוּ לוֹ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשׂוּ וְכָל אֲשֶׁר לִמְּדוּ.
וַיִּקָּבְצוּ הַשְּׁלִיחִים אֶל-יֵשׁוּעַ וַיַּגִּידוּ לוֺ אֶת-כָּל-אֲשֶׁר עָשׂוּ וְאֵת אֲשֶׁר לִמֵּדוּ:
Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili. ([Matouš 14:13-Matouš 14:21; Lukáš 9:10-Lukáš 9:17; Jan 6:1-Jan 6:15 Lukáš 10:17])
καὶ συνάγονται οἱ α᾿πόστολοι πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ α᾿πήγγειλαν αυ᾿τω̑ πάντα ο῞σα ε᾿ποίησαν καὶ ο῞σα ε᾿δίδαξαν
וֵאתכַּנַשׁו שׁלִיחֵא לוָת יֵשֻׁוע וֵאמַרו לֵה כֻּל מָא דַּעבַדו וכֻל מָא דַּאלֵפו׃
אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ אַתֶּם לְבַדְּכֶם לְמָקוֹם שׁוֹמֵם וְנוּחוּ מְעַט", שֶׁכֵּן רַבִּים הָיוּ הַבָּאִים וְהַיּוֹצְאִים, עַד כְּדֵי כָּךְ שֶׁלֹּא הָיָה לָהֶם פְּנַאי לֶאֱכֹל.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְנֵלְכָה אֶל-מָקוֺם שָׁמֵם וְתַרְגִּיעוּ שָׁם מְעָט כִּי רַבּוּ הַבָּאִים וְהַשָּׁבִים עַד-אֲשֶׁר לֹא מָצְאוּ לָהֶם עֵת לֶאֱכָל-לָחֶם:
I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
Řekl jim: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. ([Marek 3:20])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς δευ̑τε ὑμει̑ς αυ᾿τοὶ κατ῾ ι᾿δίαν ει᾿ς ε῎ρημον τόπον καὶ α᾿ναπαύσασθε ο᾿λίγον η῟σαν γὰρ οἱ ε᾿ρχόμενοι καὶ οἱ ὑπάγοντες πολλοί καὶ ου᾿δὲ φαγει̑ν ευ᾿καίρουν
וֵאמַר להֻון תַּו לכֻון נִאזַל לדַברָא בַּלחֻודַין וֵאתּתּנִיחו קַלִיל אִית הוַו גֵּיר סַגִּיֵאא דָּאזִלין וָאתֵין ולַיתּ הוָא להֻון אַתרָא אָף לָא למֵאכַל׃ ס
הֵם הִפְלִיגוּ מִשָּׁם בַּסִּירָה אֶל מָקוֹם שׁוֹמֵם לְבַדָּם.
וַיֵּלְכוּ בָאֳנִיָּה לְבַדָּם אֶל-מָקוֺם שָׁמֵם:
I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami.
καὶ α᾿πη̑λθον ε᾿ν τω̑ πλοίω ει᾿ς ε῎ρημον τόπον κατ῾ ι᾿δίαν
וֵאזַלו לַאתרָא חֻורבָּא בַּספִינתָּא בַּלחֻודַיהֻון׃
רַבִּים רָאוּ אֶת יֵשׁוּעַ וְהַשְּׁלִיחִים יוֹצְאִים וְהִכִּירוּ אוֹתָם, וּמִכָּל הֶעָרִים רָצוּ לְשָׁם בָּרֶגֶל וְהִקְדִּימוּ אוֹתָם.
כִּרְאוֺת הֲמוֺן הָעָם אֹתָם הֹלְכִים הִכִּירוּ אֹתוֺ רַבִּים מֵהֶם וַיָּרוּצוּ דֶּרֶךְ הַיָּבָּשָׁה מִכָּל-הֶעָרִים וַיַּקְדִּימוּ לָבֹא אֵלָיו:
A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
Mnozí spatřili, jak odjíždějí, a poznali je(p); pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi. (p) var: a poznali, kam
καὶ ει῏δον αυ᾿τοὺς ὑπάγοντας καὶ ε᾿πέγνωσαν πολλοί καὶ πεζη̑ α᾿πὸ πασω̑ν τω̑ν πόλεων συνέδραμον ε᾿κει̑ καὶ προη̑λθον αυ᾿τούς
וַחזַו אֵנֻון סַגִּיֵאא כַּד אָזִלין וֵאשׁתַּודַּעו אֵנֻון וַביַבשָׁא רהֵטו מֵן כֻּלהֵין מדִינָתָא קדָמַוהי לתַמָן׃ ס
כְּשֶׁיָּצָא יֵשׁוּעַ וְרָאָה הָמוֹן רַב נִכְמְרוּ רַחֲמָיו עֲלֵיהֶם, כִּי הָיוּ כַּצֹּאן אֲשֶׁר אֵין לָהֶם רוֹעֶה. הוּא הֵחֵל לְלַמֵּד אוֹתָם דְּבָרִים רַבִּים.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ וַיַּרְא הֲמוֺן עַם-רָב וְרַחֲמָיו נִכְמְרוּ עֲלֵיהֶם כִּי הָיוּ כַּצֹּאן אֲשֶׁר אֵין-לָהֶם רֹעֶה וַיָּחֶל לְהוֺרֹתָם דְּבָרִים שׁוֺנִים:
Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem. ([Matouš 9:36; Numeri 27:17; Ezechiel 34:5])
καὶ ε᾿ξελθών ει῏δεν πολὺν ο῎χλον καὶ ε᾿σπλαγχνίσθη ε᾿π῾ αυ᾿τοὺς ο῞τι η῟σαν ὡς πρόβατα μὴ ε῎χοντα ποιμένα καὶ η῎ρξατο διδάσκειν αυ᾿τοὺς πολλά
וַנפַק יֵשֻׁוע חזָא כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא וֵאתרַחַם עלַיהֻון דּדָמֵין הוַו לעֵרבֵּא דּלַיתּ להֻון רָעיָא ושַׁרִי הוָא למַלָפֻו אֵנֻון סַגִּיָאתָא׃ ס
כְּשֶׁנָּטָה הַיּוֹם לַעֲרֹב נִגְּשׁוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וְאָמְרוּ: "הַמָּקוֹם שׁוֹמֵם וְהַשָּׁעָה כְּבָר מְאֻחֶרֶת.
וַיְהִי כִּי-פָנָה הַיּוֺם וַיָּבֹאוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ הַמָּקוֺם שָׁמֵם וְהַיּוֺם רַד מְאֹד:
A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Toto místo je pusté a je už pozdě. ([Marek 8:1-Marek 8:9])
καὶ η῎δη ω῞ρας πολλη̑ς γενομένης προσελθόντες αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε῎λεγον ο῞τι ε῎ρημός ε᾿στιν ὁ τόπος καὶ η῎δη ω῞ρα πολλή
וכַד הוָא עֵדָּנָא סַגִּיָאא קרֵבו לוָתֵה תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה דּהָנָא אַתרָא חֻורבָּא הו ועֵדָּנָא סַגִּי׃
שְׁלַח אוֹתָם שֶׁיֵּלְכוּ אֶל הָעֲיָרוֹת וְהַכְּפָרִים מִסָּבִיב וְיִקְנוּ לָהֶם לֶאֱכֹל."
שַׁלְּחֵם מֵעַל פָּנֶיךׇ וְיֵלְכוּ אֶל-הֶעָרִים וְחַצְרֵיהֶן מִסָּבִיב לִקְנוֺת לָהֶם לֶחֶם כִּי אֵין לָהֶם מַה-שֶׁיּאֹכֵלוּ:
Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic nakoupit něco k jídlu.“
α᾿πόλυσον αυ᾿τούς ι῞να α᾿πελθόντες ει᾿ς τοὺς κύκλω α᾿γροὺς καὶ κὼμας α᾿γοράσωσιν ἑαυτοι̑ς τί φάγωσιν
שׁרִי אֵנֻון דּנִאזֻלון לָאגֻורסֵא דַּחדָרַין וַלקֻוריָא ונֵזבּנֻון להֻון לַחמָא לַיתּ להֻון גֵּיר מֵדֵּם למֵאכַל׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל." שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "הַאִם נֵלֵךְ וְנִקְנֶה לֶחֶם בְּמָאתַיִם דִּינָר וְנִתֵּן לָהֶם לֶאֱכֹל?"
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וְכִי נֵלֵךְ לִקְנוֺת לָהֶם לֶחֶם בְּמָאתַיִם דִּינָר וּמָצָא לָהֶם:
On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Odpověděl jim: „Dejte vy jim jíst!“ Řekli mu: „Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?“ ([2 Královská 4:42-2 Královská 4:44])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς δότε αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς φαγει̑ν καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ α᾿πελθόντες α᾿γοράσωμεν δηναρίων διακοσίων α῎ρτους καὶ δὼσομεν αυ᾿τοι̑ς φαγει̑ν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון הַבו להֻון אַנתֻּון למֵלעַס אָמרִין לֵה נִאזַל נֵזבֵּן דּמַאתֵין דִּינָרִין לַחמָא ונֵתֵּל להֻון לָעסִין׃
אָמַר לָהֶם: "כַּמָּה כִּכְּרוֹת לֶחֶם יֵשׁ לָכֶם? לְכוּ וּרְאוּ." אַחֲרֵי שֶׁבֵּרְרוּ הֵשִׁיבוּ: "חָמֵשׁ, וּשְׁנֵי דָּגִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כַּמָּה כִּכְּרוֺת-לֶחֶם לָכֶם לְכוּ וּרְאוּ וַיִּרְאוּ וַיֹּאמְרוּ חֲמִשָּׁה לֶחֶם וְדָגִים שְׁנָיִם:
I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!“ Když to zjistili, řekli: „Pět, a dvě ryby.“
ὁ δὲ λέγει αυ᾿τοι̑ς πόσους α῎ρτους ε῎χετε ὑπάγετε ι῎δετε καὶ γνόντες λέγουσιν πέντε καὶ δύο ι᾿χθύας
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון זֵלו חזַו כּמָא לַחמִין אִית לכֻון הָרכָּא וכַד חזַו אָמרִין לֵה חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין׃
הוּא צִוָּה עֲלֵיהֶם לְהוֹשִׁיב אֶת כֻּלָּם חֲבוּרָה חֲבוּרָה עַל הַדֶּשֶׁא הַיָּרוֹק,
וַיְצַו אֹתָם כִּי ישִׁבוּם כֻּלָּם חֶבֶל חֶבֶל בִּנְאוֺת דֶּשֶׁא:
I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Přikázal jim, aby všecky rozsadili po skupinách na zelený trávník.
καὶ ε᾿πέταξεν αυ᾿τοι̑ς α᾿νακλι̑ναι πάντας συμπόσια συμπόσια ε᾿πὶ τω̑ χλωρω̑ χόρτω
וַפקַד להֻון דּנַסמכֻון לכֻלנָשׁ סמָכִין סמָכִין עַל עֵסבָּא׃
וְהֵם יָשְׁבוּ בִּקְבוּצוֹת שֶׁל מֵאָה וְשֶׁל חֲמִשִּׁים.
וַיֵּשְׁבוּ לָהֶם שׁוּרָה עַל-שׁוּרָה מֵאָה מֵאָה אִישׁ וַחֲמִשִּׁים חֲמִשִּׁים אִישׁ:
I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
Rozložili se tam oddíl za oddílem stokrát po padesáti.
καὶ α᾿νέπεσαν πρασιαὶ πρασιαὶ κατὰ ἑκατὸν καὶ κατὰ πεντήκοντα
וֵאסתּמֵכו סמָכִין סמָכִין דַּמָאא מָאא וַדחַמשִׁין חַמשִׁין׃
לָקַח אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וְאֶת שְׁנֵי הַדָּגִים וּלְאַחַר שֶׁנָּשָׂא עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וּבֵרַךְ, בָּצַע אֶת הַלֶּחֶם וְנָתַן לְתַלְמִידָיו לְהַגִּישׁ לָהֶם, וְגַם אֶת שְׁנֵי הַדָּגִים חִלֵּק לְכֻלָּם.
וַיִּקַּח אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם וְאֶת-שְׁנֵי הַדָּגִים וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיְבָרֶךְ וַיִּפְרֹס אֶת-הַלֶּחֶם וַיִּתֶּן לְתַלְמִידָיו לָשׂוּם לִפְנֵיהֶם וְאֶת-שְׁנֵי הַדָּגִים חִלַּק לְכֻלָּם:
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům, aby je lidu předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem. ([Marek 14:22; Lukáš 22:19 Lukáš 24:30-Lukáš 24:31])
καὶ λαβών τοὺς πέντε α῎ρτους καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ευ᾿λόγησεν καὶ κατέκλασεν τοὺς α῎ρτους καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ι῞να παρατιθω̑σιν αυ᾿τοι̑ς καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας ε᾿μέρισεν πα̑σιν
וַנסַב הָנֻון חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין וחָר בַּשׁמַיָא ובַרֵך וַקצָא לַחמָא ויַהב לתַלמִידַוהי דַּנסִימֻון להֻון והָנֻון תּרֵין נֻונִין פַּלֵגו לכֻלהֻון׃
הַכֹּל אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ,
וַיֹּאכְלוּ כֻלָּם וַיִּשְׂבָּעוּ:
I jedli všickni, a nasyceni jsou.
A jedli všichni a nasytili se; ([Žalmy 78:29])
καὶ ε῎φαγον πάντες καὶ ε᾿χορτάσθησαν
וֵאכַלו כֻּלהֻון וַסבַעו׃
וּמִמַּה שֶּׁנּוֹתַר אָסְפוּ שְׁנֵים־עָשָׂר סַלִּים מְלֵאִים, בִּכְלַל זֶה גַּם דָּגִים.
וַיִּשְׂאוּ שְׁנֵים עָשָׂר סַלִּים מְלֵאִים מִן-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים וּמִן-הַדָּגִים:
Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
a ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb.
καὶ η῟ραν κλάσματα δὼδεκα κοφίνων πληρὼματα καὶ α᾿πὸ τω̑ν ι᾿χθύων
וַשׁקַלו קצָיֵא תּרֵעסַר קֻופִינִין כַּד מלֵין ומֵן נֻונֵא׃
מִסְפַּר הָאוֹכְלִים הָיָה חֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אִישׁ.
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר לָחֲמוּ בַּלֶּחֶם הַהוּא הָיוּ כַּחֲמֶשֶׁת אַלְפֵי אִישׁ:
A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
Těch, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů.
καὶ η῟σαν οἱ φαγόντες τοὺς α῎ρτους πεντακισχίλιοι α῎νδρες
אִיתַיהֻון הוַו דֵּין דֵּאכַלו לַחמָא חַמשָׁא אַלפִין גַּברִין׃ ס
מִיָּד אַחֲרֵי כֵן הֵאִיץ בְּתַלְמִידָיו לְהִכָּנֵס לַסִּירָה וּלְהַפְלִיג אֶל הַצַּד הַשֵּׁנִי, לְבֵית צַיְדָא, בְּעוֹד שֶׁהוּא יְשַׁלֵּחַ אֶת הֶהָמוֹן.
אָז חָזַק דְּבָרוֺ עַל-תַּלְמִידָיו לָרֶדֶת בָּאֳנִיָּה וְלַעֲבֹר לְפָנָיו אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-בֵּית צָיְדָה בְּעוֺד הוּא יְשַׁלַּח אֶת-הָעָם:
A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
Hned nato přiměl Ježíš své učedníky, aby vstoupili na loď a jeli napřed na druhý břeh k Betsaidě, než on propustí zástup. ([Matouš 14:22-Matouš 14:33; Jan 6:16-Jan 6:21])
καὶ ευ᾿θὺς η᾿νάγκασεν τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ε᾿μβη̑ναι ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ προάγειν ει᾿ς τὸ πέραν πρὸς Βηθσαιδάν ε῞ως αυ᾿τὸς α᾿πολύει τὸν ο῎χλον
ומֵחדָא אֵלַץ לתַלמִידַוהי דּנֵסקֻון לַספִינתָּא ונִאזֻלון קדָמַוהי לעֵברָא לבֵית־צַיָדָּא עַד שָׁרֵא הֻו לכֵנשֵׁא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁנִּפְרַד מֵהֶם עָלָה לָהָר לְהִתְפַּלֵּל.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר פָּטַר אֹתָם עָלָה עַל-הָהָר לְהִתְפַּלֵּל:
A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil. ([Marek 1:35])
καὶ α᾿ποταξάμενος αυ᾿τοι̑ς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸ ο῎ρος προσεύξασθαι
וכַד שׁרָא אֵנֻון אֵזַל לטֻורָא לַמצַלָיֻו׃ ס
לְעֵת עֶרֶב הָיְתָה הַסִּירָה בְּאֶמְצַע הַיָּם וְהוּא לְבַדּוֹ עַל הַיַּבָּשָׁה.
וְהָאֳנִיָּה בָאָה בְּלֵב הַיָּם אַחֲרֵי בֹּא הָעָרֶב וַיִּוָּתֵר הוּא לְבַדּוֺ בַּיַּבָּשָׁה:
A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
A když nastal večer, byla loď daleko na moři a on jediný na zemi.
καὶ ο᾿ψίας γενομένης η῟ν τὸ πλοι̑ον ε᾿ν μέσω τη̑ς θαλάσσης καὶ αυ᾿τὸς μόνος ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא ספִינתָּא אִיתֵיה הוָת מֵצעַת יַמָא והֻו בַּלחֻודַוהי עַל אַרעָא׃
רָאָה אוֹתָם מִתְיַגְּעִים בַּחֲתִירָה, כִּי הָרוּחַ נָשְׁבָה נֶגְדָּם, וּבָא אֲלֵיהֶם בְּעֵרֶךְ בָּאַשְׁמֹרֶת הָרְבִיעִית שֶׁל הַלַּיְלָה כְּשֶׁהוּא הוֹלֵךְ עַל פְּנֵי הַיָּם וְכַוָּנָתוֹ לַעֲבֹר לְיָדָם.
וַיַּרְא אֶת-הַשָּׁטִים בָּאֳנִיָּה בְּצָרָה גְדוֺלָה כִּי הַסַּעַר הוֺלֵךְ וְסֹעֵר נֶגֶד פְּנֵיהֶם וַיָּבֹא אֲלֵיהֶם בְּעוֺד לַיְלָה לְעֵת הָאַשְׁמֹרֶת הָרְבִיעִית דֹּרֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם וַיּוֺאֶל לַעֲבֹר אֹתָם:
A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim). A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
Spatřil je zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním(q) kráčel po moři a chtěl jít dál kolem nich. (q) ř: v době čtvrté noční hlídky ([Žalmy 77:20; Jób 9:8])
καὶ ι᾿δών αυ᾿τοὺς βασανιζομένους ε᾿ν τω̑ ε᾿λαύνειν η῟ν γὰρ ὁ α῎νεμος ε᾿ναντίος αυ᾿τοι̑ς περὶ τετάρτην φυλακὴν τη̑ς νυκτὸς ε῎ρχεται πρὸς αυ᾿τοὺς περιπατω̑ν ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης καὶ η῎θελεν παρελθει̑ν αυ᾿τούς
וַחזָא אֵנֻון דּמֵשׁתַּנקִין כַּד רָדֵין רֻוחָא גֵּיר לֻוקבַלהֻון הוָת וַבמַטַרתָא רבִיעָיתָּא דּלִליָא אֵתָא לוָתהֻון יֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך עַל מַיָא וצָבֵא הוָא דּנֵעבַּר אֵנֻון׃
כְּשֶׁרָאוּהוּ הוֹלֵךְ עַל פְּנֵי הַיָּם חָשְׁבוּ שֶׁהוּא רוּחַ רְפָאִים וְהֵחֵלּוּ לִצְעֹק,
וְהֵם רָאוּ אֹתוֺ דֹּרֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם וַיַּחְשְׁבוּ כִּי חֲזוֺן-רוּחַ הוּא וַיִּצְעָקוּ:
Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
Když ho uviděli kráčet po moři, vykřikli v domnění, že je to přízrak;
οἱ δὲ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης περιπατου̑ντα ε῎δοξαν ο῞τι φάντασμά ε᾿στιν καὶ α᾿νέκραξαν
הָנֻון דֵּין חזַאוֻהי דַּמהַלֵך עַל מַיָא וַסבַרו להֻון דּחֵזוָא הו דַּגָּלָא וַקעַו׃
כִּי כֻּלָּם רָאוּ אוֹתוֹ וְנִבְהֲלוּ, אַךְ הוּא דִּבֵּר אִתָּם מִיָּד וְאָמַר לָהֶם: "חִזְקוּ, זֶה אֲנִי. אַל תִּפְְחֲדוּ!"
כִּי-כֻלָּם רָאוּ אֹתוֺ וְנִבְהָלוּ וַיְמַהֵר לְדַבֵּר עַל-לִבָּם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם חִזְקוּ אֲנִי הוּא אַל-תִּירָאוּ:
(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
všichni ho totiž viděli a vyděsili se. On však na ně hned promluvil: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“
πάντες γὰρ αυ᾿τὸν ει῏δον καὶ ε᾿ταράχθησαν ὁ δὲ ευ᾿θὺς ε᾿λάλησεν μετ῾ αυ᾿τω̑ν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς θαρσει̑τε ε᾿γὼ ει᾿μι μὴ φοβει̑σθε
כֻּלהֻון גֵּיר חזַאוֻהי וַדחֵלו ובַר־שָׁעתֵה מַלֵל עַמהֻון וֵאמַר להֻון אֵתלַבּבו אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃ ס
הוּא בָּא אֲלֵיהֶם לְתוֹךְ הַסִּירָה וְהָרוּחַ פָּסְקָה. הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עַד מְאֹד,
וַיֵּרֶד אֲלֵהֶם אֶל-תּוֺךְ הָאֳנִיָּה וְהָרוּחַ שָׁכָכָה וְהֵם כֵּן תָּמְהוּ בְּתִמְהוֺן לֵבָב יֶתֶר מְאֹד:
I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
Vstoupil k nim na loď a vítr se utišil. I byli celí ohromení úžasem. ([Marek 4:39])
καὶ α᾿νέβη πρὸς αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ ε᾿κόπασεν ὁ α῎νεμος καὶ λίαν ε᾿κ περισσου̑ ε᾿ν ἑαυτοι̑ς ε᾿ξίσταντο
וַסלֵק לוָתהֻון לַספִינתָּא ושֵׁליַת רֻוחָא וטָב מֵתּדַּמרִין הוַו ותַהִירִין בּנַפשׁהֻון׃
כִּי לֹא לָמְדוּ דָּבָר מֵעִנְיַן כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם בִּגְלַל קֵהוּת לְבָבָם.
כִּי גַּם-בִּדְבַר-כִּכְּרוֺת הַלֶּחֶם עַד-כֹּה לֹא הִשְׂכִּילוּ כִּי הָיוּ כִּבְדֵי-לֵב:
Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
Nepochopili totiž, jak to bylo s chleby, neboť jejich mysl nebyla vnímavá. ([Marek 8:17])
ου᾿ γὰρ συνη̑καν ε᾿πὶ τοι̑ς α῎ρτοις α᾿λλ῾ η῟ν αυ᾿τω̑ν ἡ καρδία πεπωρωμένη
לָא גֵּיר אֵסתַּכַּלו הוַו מֵן לַחמָא הַו מֵטֻל דּלֵבּהֻון מעַבַּי הוָא׃ ס
עָבְרוּ אֶת הַיָּם וְהִגִּיעוּ אֶל חוֹף גִּנּוֹסָר וְעָגְנוּ שָׁם.
וַיַּעַבְרוּ וַיָּבֹאוּ אַרְצָה גִנֵּיסַר וַיִּקְרְבוּ אֶל-הַחוֺף:
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu. ([Matouš 14:34-Matouš 14:36])
καὶ διαπεράσαντες ε᾿πὶ τὴν γη̑ν η῟λθον ει᾿ς Γεννησαρὲτ καὶ προσωρμίσθησαν
וכַד עבַרו עֵברָא אֵתַו לַארעָא דּגֵנֵסַר׃
בְּצֵאתָם מִן הַסִּירָה הִכִּירוּ אוֹתוֹ מִיָּד,
וְעוֺד הֵם עֹלִים מִן-הָאֳנִיָּה וְאַנְשֵׁי הַמָּקוֺם הִכִּירֻהוּ כְּרָגַע:
A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Jakmile vystoupili z lodi, hned lidé Ježíše poznali,
καὶ ε᾿ξελθόντων αυ᾿τω̑ν ε᾿κ του̑ πλοίου ευ᾿θὺς ε᾿πιγνόντες αυ᾿τὸν
וכַד נפַקו מֵן ספִינתָּא בַּר־שָׁעתֵה אֵסתַּכּלֻוהי אנָשַׁי אַתרָא׃
וּבְכָל הָאֵזוֹר הַהוּא רָצוּ וְהֵחֵלּוּ לְהָבִיא אֶת הַחוֹלִים עַל אֲלוּנְקוֹת לְכָל מָקוֹם שֶׁשָּׁמְעוּ כִּי הוּא שָׁם.
וַיָּרֻצוּ בְּכָל-הַכִּכָּר וַיָּחֵלּוּ לָשֵׂאת אֶת-הַחוֺלִים עַל-מִשְׁכָּבָם לַהֲבִיאָם אֶל-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ כִּי-הוּא שָׁם:
A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
zběhali celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné na každé místo, o kterém slyšeli, že tam právě je. ([Marek 1:32])
περιέδραμον ο῞λην τὴν χὼραν ε᾿κείνην καὶ η῎ρξαντο ε᾿πὶ τοι̑ς κραβάττοις τοὺς κακω̑ς ε῎χοντας περιφέρειν ο῞που η῎κουον ο῞τι ε᾿στίν
וַרהֵטו בּכֻלָה אַרעָא הָי ושַׁרִיו למַיתָּיֻו לַאילֵין דּבִישָׁאיִת עבִידִין כַּד שׁקִילִין להֻון בּעַרסָתָא לַאיכָּא דּשָׁמעִין הוַו דִּאיתַוהי׃
בְּכָל מָקוֹם שֶׁבָּא אֵלָיו, בַּכְּפָרִים אוֹ בֶּעָרִים אוֹ בָּעֲיָרוֹת, שָׂמוּ אֶת הַחוֹלִים בַּחוּצוֹת וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ שֶׁיַּנִּיחַ לָהֶם לִנְגֹּעַ וְלוּ רַק בִּכְנַף בִּגְדוֹ, וְכָל הַנּוֹגְעִים בּוֹ נִרְפְּאוּ.
וּבְכָל-מָקוֺם אֲשֶׁר בָּא שָׁמָּה בִּכְפָרִים אוֺ בְעָרִים וְחַצְרֵיהֶן שָׁם שָׂמוּ אֶת-הַחוֺלִים לְפָנָיו עַל-פְּנֵי חוּצוֺת וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ לְתִתָּם לָגַעַת בִּכְנַף בִּגְדוֺ וַיְהִי כֹּל אֲשֶׁר נָגַע-בּוֺ וָחָי:
A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
A kamkoli vcházel do vesnic, měst i dvorců, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout byť jen třásně jeho roucha. A kdo se ho dotkli, byli uzdraveni. ([Marek 3:10])
καὶ ο῞που α῍ν ει᾿σεπορεύετο ει᾿ς κὼμας η῍ ει᾿ς πόλεις η῍ ει᾿ς α᾿γροὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς ε᾿τίθεσαν τοὺς α᾿σθενου̑ντας καὶ παρεκάλουν αυ᾿τὸν ι῞να κα῍ν του̑ κρασπέδου του̑ ἱματίου αυ᾿του̑ α῞ψωνται καὶ ο῞σοι α῍ν η῞ψαντο αυ᾿του̑ ε᾿σώζοντο
וַאיכָּא דּעָאֵל הוָא לקֻוריָא ולַמדִינָתָא בּשֻׁוקֵא סָימִין הוַו כּרִיהֵא ובָעֵין הוַו מֵנֵה דָּאפֵן לכֵנפָא דַּלבֻושֵׁה נֵקרבֻון וכֻלהֻון אַילֵין דּקָרבִּין הוַו לֵה מֵתַאסֵין הוַו׃ ס
נִקְהֲלוּ אֵלָיו הַפְּרוּשִׁים וְכַמָּה מִן הַסּוֹפְרִים אֲשֶׁר בָּאוּ מִירוּשָׁלַיִם.
וַיִּקָּהֲלוּ אֵלָיו פְּרוּשִׁים וְסוֺפְרִים אֲחָדִים אֲשֶׁר בָּאוּ מִירוּשָׁלָיִם:
I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma. ([Matouš 15:1-Matouš 15:20])
καὶ συνάγονται πρὸς αυ᾿τὸν οἱ Φαρισαι̑οι καί τινες τω̑ν γραμματέων ε᾿λθόντες α᾿πὸ ῾Ιεροσολύμων
וַכנַשׁו לוָתֵה פּרִישֵׁא וסָפרֵא דֵּאתַו מֵן אֻורִשׁלֵם׃
כִּרְאוֹתָם שֶׁאֲחָדִים מִתַּלְמִידָיו אוֹכְלִים לֶחֶם בְּיָדַיִם טְמֵאוֹת (כְּלוֹמַר, בְּלֹא נְטִילַת יָדַיִם,
וַיִּרְאוּ אֵת אֲחָדִים מִתַּלְמִידָיו אֹכְלִים לֶחֶם בְּיָדַיִם טְמֵאוֺת כִּי לֹא רָחָצוּ וַיּוֺכִיחוּ אֹתָם:
A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma), jísti chleby, reptali o to.
Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. ([Lukáš 11:37-Lukáš 11:41])
καὶ ι᾿δόντες τινὰς τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ο῞τι κοιναι̑ς χερσίν του̑τ῾ ε῎στιν α᾿νίπτοις ε᾿σθίουσιν τοὺς α῎ρτους
וַחזַו אנָשִׁין מֵן תַּלמִידַוהי דָּאכלִין לַחמָא כַּד לָא משָׁגָן אִידַיהֻון וֵאתעַדַּלו׃
שֶׁכֵּן הַפְּרוּשִׁים וְכָל הַיְּהוּדִים מַחֲזִיקִים בְּמָסֹרֶת הַזְּקֵנִים וְאֵינָם אוֹכְלִים לְלֹא נְטִילַת יָדַיִם כַּהֲלָכָה,
כִּי הַפְּרוּשִׁים וְכָל-הַיְּהוּדִים לֹא יֹאכְלוּ לֶחֶם בִּלְתִּי אִם-יִרְחֲצוּ אֶת-יְדֵיהֶם עַד-הַפֶּרֶק כִּי אֶת-קַבָּלַת הַזְּקֵנִים יִשְׁמֹרוּ:
Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců(r) a nejedí, dokud si k zápěstí(s) neomyjí ruce. (r) ř: starších (tak i Marek 7:5) (s) var: pečlivě
οἱ γὰρ Φαρισαι̑οι καὶ πάντες οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿ὰν μὴ πυγμη̑ νίψωνται τὰς χει̑ρας ου᾿κ ε᾿σθίουσιν κρατου̑ντες τὴν παράδοσιν τω̑ν πρεσβυτέρων
כֻּלהֻון גֵּיר יִהֻודָיֵא וַפרִישֵׁא אֵן הֻו דַּבטִילָאיִת לָא משִׁיגִין אִידַיהֻון לָא לָעסִין מֵטֻל דַּאחִידִין מַשׁלמָנֻותָא דּקַשִׁישֵׁא׃
וּבְשׁוּבָם מִן הַשּׁוּק אֵינָם אוֹכְלִים לְלֹא רְחִיצָה. וְעוֹד דְּבָרִים רַבִּים קִבְּלוּ לִשְׁמֹר, כְּגוֹן טְבִילַת כּוֹסוֹת וְכַדִּים וּכְלֵי נְחֹשֶׁת)
וּבְבוֺאָם מִן-הַשּׁוּק לֹא יֹאכְלוּ בִּבְלִי רָחְצָה וְעוֺד רַבּוֺת קִבְּלוּ עֲלֵיהֶם לִשְׁמֹר כְּמוֺ טְבִילַת כֹּסוֺת וְכַדִּים וְכִיֹּרוֺת וּמִטּוֺת:
A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí(t). A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis(u).) (t) var: neponoří (u) var: + i lehátek ([Matouš 23:25])
καὶ α᾿π῾ α᾿γορα̑ς ε᾿ὰν μὴ βαπτίσωνται ου᾿κ ε᾿σθίουσιν καὶ α῎λλα πολλά ε᾿στιν α῍ παρέλαβον κρατει̑ν βαπτισμοὺς ποτηρίων καὶ ξεστω̑ν καὶ χαλκίων καὶ κλινω̑ν
ומֵן שֻׁוקָא אֵלָא עָמדִּין לָא לָעסִין וסַגִּיָאתָא אחרָניָתָא אִית אַילֵין דּקַבֵּלו דּנֵטרֻון מַעמֻודיָתָא דּכָסֵא וַדקֵסטֵא וַדמָאנַי נחָשָׁא וַדעַרסָתָא׃ ס
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֹפְרִים: "מַדּוּעַ אֵין תַּלְמִידֶיךָ נוֹהֲגִים לְפִי מָסֹרֶת הַזְּקֵנִים אֶלָּא אוֹכְלִים אֶת הַלֶּחֶם בְּיָדַיִם טְמֵאוֹת?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֺפְרִים לֵאמֹר מַדּוּעַ לֹא יִשְׁמְרוּ תַלְמִידֶיךׇ אֶת-מְסֹרַת הַזְּקֵנִים כִּי הֵם אֹכְלִים לֶחֶם בְּלִי נְטִילַת יָדָיִם:
Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“
καὶ ε᾿περωτω̑σιν αυ᾿τὸν οἱ Φαρισαι̑οι καὶ οἱ γραμματει̑ς διὰ τί ου᾿ περιπατου̑σιν οἱ μαθηταί σου κατὰ τὴν παράδοσιν τω̑ν πρεσβυτέρων α᾿λλὰ κοιναι̑ς χερσὶν ε᾿σθίουσιν τὸν α῎ρτον
ושַׁאלֻוהי סָפרֵא וַפרִישֵׁא למָנָא תַּלמִידַיךְּ לָא מהַלכִין אַיך מַשׁלמָנֻותָא דּקַשִׁישֵׁא אֵלָא כַּד לָא משָׁגָן אִידַיהֻון אָכלִין לַחמָא׃
אָמַר לָהֶם: "הֵיטֵב נִבָּא יְשַׁעְיָהוּ עֲלֵיכֶם הַצְּבוּעִים, כַּכָּתוּב: 'הָעָם הַזֶּה בִּשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי וְלִבּוֹ רִחַק מִמֶּנִּי
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם חַנְפֵי-לֵב הֵיטֵב נִבָּא עֲלֵיכֶם יְשַׁעְיָהוּ כַּכָּתוּב הָעָם הַזֶּה בִּשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי וְלִבּוֺ רִחַק מִמֶּנִּי:
On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; ([Izajáš 29:13])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς καλω̑ς ε᾿προφήτευσεν ᾽Ησαι̑ας περὶ ὑμω̑ν τω̑ν ὑποκριτω̑ν ὡς γέγραπται ο῞τι ου῟τος ὁ λαὸς τοι̑ς χείλεσίν με τιμα̑ ἡ δὲ καρδία αυ᾿τω̑ν πόρρω α᾿πέχει α᾿π῾ ε᾿μου̑
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון שַׁפִּיר אֵתנַבִּי עלַיכֻּון אֵשַׁעיָא נבִיָא נָסבַּי בַּאפֵּא אַיך דַּכתִיב דּעַמָא הָנָא בּסֵפוָתֵה הֻו מיַקַר לִי לֵבּהֻון דֵּין סַגִּי רַחִיק מֵני׃
וַתְּהִי יִרְאָתָם אֹתִי מִצְוַת אֲנָשִׁים מְלֻמָּדָה';
וְתֹהוּ יִרְאָתָם אֹתִי מִצְוֺת אֲנָשִׁים מְלַמְּדִים:
Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘
μάτην δὲ σέβονταί με διδάσκοντες διδασκαλίας ε᾿ντάλματα α᾿νθρὼπων
וַסרִיקָאיִת דָּחלִין לִי כַּד מַלפִין יֻולפָּנֵא דּפֻוקדָּנֵא דַּבנַי־אנָשָׁא׃
כִּי עוֹזְבִים אַתֶּם אֶת מִצְוַת אֱלֹהִים לְהַחֲזִיק בְּמָסֹרֶת בְּנֵי אָדָם."
כִּי מִצְוֺת אֱלֹהִים עֲזַבְתֶּם וַתִּשְׁמְרוּ מְסֹרַת אֲנָשִׁים טְבִילַת כַּדִּים וְכֹסוֺת וְכָאֵלֶּה רַבּוֺת אַתֶּם עֹשִׂים:
Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“
α᾿φέντες τὴν ε᾿ντολὴν του̑ θεου̑ κρατει̑τε τὴν παράδοσιν τω̑ν α᾿νθρὼπων
שׁבַקתֻּון גֵּיר פֻּוקדָּנָא דַּאלָהָא וַאחִידִין אנתֻּון מַשׁלמָנֻותָא דַּבנַי־אנָשָׁא מַעמֻודיָתָא דּכָסֵא וַדקֵסטֵא וסַגִּיָאתָא אַילֵין דַּלהָלֵין דָּמיָן׃
עוֹד אָמַר לָהֶם: "יָפֶה, בִּטַּלְתֶּם אֶת מִצְוַת אֱלֹהִים כְּדֵי לִשְׁמֹר אֶת הַמָּסֹרֶת שֶׁלָּכֶם!
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵיטַבְתֶּם לִמְאֹס בְּמִצְוֺת אֱלֹהִים לְמַעַן תִּנְצְרוּ אֶת-קַבָּלַתְכֶם:
I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali(v) svou tradici! (v) var: prosadili
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς καλω̑ς α᾿θετει̑τε τὴν ε᾿ντολὴν του̑ θεου̑ ι῞να τὴν παράδοσιν ὑμω̑ν στήσητε
אָמַר להֻון שַׁפִּיר טָלמִין אנתֻּון פֻּוקדָּנָא דַּאלָהָא דַּתקִימֻון מַשׁלמָנֻותכֻון׃
הֵן מֹשֶׁה אָמַר, 'כַּבֵּד אֶת אָבִיךָ וְאֶת אִמֶּךָ 'וּמְקַלֵּל אָבִיו וְאִמּוֹ מוֹת יוּמָת';
כִּי-מֹשֶׁה אָמַר כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ וּמְקַלֵּל אָבִיו וְאִמּוֺ מוֺת יוּמָת:
Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ ([Exodus 20:12 Exodus 21:17])
Μωϋση̑ς γὰρ ει῏πεν τίμα τὸν πατέρα σου καὶ τὴν μητέρα σου καί ὁ κακολογω̑ν πατέρα η῍ μητέρα θανάτω τελευτάτω
מֻושֵׁא גֵּיר אֵמַר דּיַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך ומַן דַּמצַחֵא לַאבָא ולֵאמָא מַותָּא נמֻות׃
וְאַתֶּם אוֹמְרִים, 'אִישׁ אִם יֹאמַר לְאָבִיו אוֹ לְאִמּוֹ: כָּל דָּבָר מִשֶּׁלִּי שֶׁאַתָּה יָכוֹל לֵהָנוֹת מִמֶּנּוּ - קָרְבָּן!'
וְאַתֶּם אֹמְרִים אִישׁ כִּי-יֹאמַר לְאָבִיו אוֺ לְאִמּוֺ קָרְבָּן כָּל-הַנָּאָה אֲשֶׁר תֶּהְנֶה מִמֶּנּוּ הֲרֵי זֶה נֶדֶר:
Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to), čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘
ὑμει̑ς δὲ λέγετε ε᾿ὰν ει῎πη α῎νθρωπος τω̑ πατρὶ η῍ τη̑ μητρί Κορβα̑ν ο῞ ε᾿στιν δω̑ρον ο῍ ε᾿ὰν ε᾿ξ ε᾿μου̑ ω᾿φεληθη̑ς
אַנתֻּון דֵּין אָמרִין אנתֻּון אֵן נִאמַר גַּברָא לַאבֻוהי אַו לֵאמֵה קֻורבָּני מֵדֵּם דּמֵני תִּאתַר׃
הֲרֵי שֶׁאֵינְכֶם מַנִּיחִים לוֹ עוֹד לַעֲשׂוֹת מְאוּמָה לְמַעַן אָבִיו אוֹ אִמּוֹ,
וְלֹא תִתְּנוּ לוֺ לַעֲשׂוֺת עוֺד מְאוּמָה לְאָבִיו וּלְאִמּוֺ:
A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;
ου᾿κέτι α᾿φίετε αυ᾿τὸν ου᾿δὲν ποιη̑σαι τω̑ πατρὶ η῍ τη̑ μητρί
ולָא שָׁבקִין אנתֻּון לֵה דּנֵעבֵּד מֵדֵּם לַאבֻוהי אַו לֵאמֵה׃
וּמְפִירִים אַתֶּם אֶת דְּבַר אֱלֹהִים עַל־יְדֵי הַמָּסֹרֶת שֶׁלָּכֶם אֲשֶׁר מְסַרְתֶּם. וּדְבָרִים רַבִּים דּוֹמִים לָזֶה אַתֶּם עוֹשִׂים."
וַתָּפֵרוּ אֶת-דְּבַר אֱלֹהִים מִפְּנֵי מְסֹרַתְכֶם אֲשֶׁר תִּמְסְרוּ אַתֶּם וְכֵן רַבּוֺת אַתֶּם עֹשִׂים:
Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“
α᾿κυρου̑ντες τὸν λόγον του̑ θεου̑ τη̑ παραδόσει ὑμω̑ν η῟ παρεδὼκατε καὶ παρόμοια τοιαυ̑τα πολλὰ ποιει̑τε
ומַסלֵין אנתֻּון מֵלתָא דַּאלָהָא מֵטֻל מַשׁלמָנֻותָא דַּאשׁלֵמתֻּון וַדדָמיָן להָלֵין סַגִּיָאתָא עָבדִּין אנתֻּון סס׃
הוּא קָרָא אֶת הֶהָמוֹן שֵׁנִית וְאָמַר לָהֶם: "הַקְשִׁיבוּ אֵלַי כֻּלְּכֶם וְהָבִינוּ.
וַיּוֺסֶף וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַאֲזִינוּ אֵלַי כֻּלְּכֶם וְהַשְׂכִּילוּ:
I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:
καὶ προσκαλεσάμενος πάλιν τὸν ο῎χλον ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς α᾿κούσατέ μου πάντες καὶ σύνετε
וַקרָא יֵשֻׁוע לכֵנשָׁא כֻּלֵה וֵאמַר להֻון שֻׁומעֻוני כֻּלכֻון וֵאסתַּכּלו׃
אֵין דָּבָר הַנִּמְצָא מִחוּץ לָאָדָם יָכוֹל לְטַמֵּא אוֹתוֹ בְּהִכָּנְסוֹ לְתוֹכוֹ, אֶלָּא הַדְּבָרִים הַיּוֹצְאִים מִתּוֹךְ הָאָדָם הֵם הַמְטַמְּאִים אֶת הָאָדָם."
אֵין דָּבָר אֲשֶׁר יָבֹא בְּקֶרֶב הָאָדָם מִחוּצָה-לּוֺ יוּכַל לְטַמֵּא אֹתוֺ כִּי אִם-זֶה אֲשֶׁר יֵצֵא מִמֶּנּוּ הוּא יְטַמֵּא אֶת-הָאָדָם:
Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje(x).“ (x) var: + 16 Kdo má uši k slyšení, slyš!
ου᾿δέν ε᾿στιν ε῎ξωθεν του̑ α᾿νθρὼπου ει᾿σπορευόμενον ει᾿ς αυ᾿τὸν ο῍ δύναται κοινω̑σαι αυ᾿τόν α᾿λλὰ τὰ ε᾿κ του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κπορευόμενά ε᾿στιν τὰ κοινου̑ντα τὸν α῎νθρωπον
לַיתּ מֵדֵּם דַּלבַר־מֵן בַּרנָשָׁא הֻו ועָאֵל לֵה דּמֵשׁכַּח מסַיֵב לֵה אֵלָא מֵדֵּם דּנָפֵק מֵנֵה הַו הֻו מסַיֵב לבַר אנָשָׁא׃
[missing]
מִי אֲשֶׁר-אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Kdo má uši k slyšení, slyš!
ει τις εχει ωτα ακουειν ακουετω
מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר בָּא הַבַּיְתָה מִן הֶהָמוֹן, שְׁאָלוּהוּ תַּלְמִידָיו עַל הַמָּשָׁל.
וְכַאֲשֶׁר שָׁב מִתּוֺךְ הָעָם הַבָּיְתָה וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו עַל-דְּבַר מְשָׁלוֺ:
A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství. ([Marek 4:10])
καὶ ο῞τε ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς οι῏κον α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ τὴν παραβολήν
כַּד דֵּין עַל יֵשֻׁוע לבַיתָּא מֵן כֵּנשָׁא שַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי עַל מַתלָא הַו׃
אָמַר לָהֶם: "גַּם אַתֶּם חַסְרֵי הֲבָנָה כָּל כָּךְ? הַאִם אֵינְכֶם מְבִינִים שֶׁכָּל הַנִּכְנָס לְתוֹךְ הָאָדָם מִן הַחוּץ אֵינוֹ יָכוֹל לְטַמֵּא אוֹתוֹ,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲכִי גַם-אַתֶּם עוֺד בִּבְלִי בִינָה הֲלֹא תַשְׂכִּילוּ כִּי כָּל-הַבָּא מִחוּץ אֶל-תּוֺךְ הָאָדָם לֹא יְטַמְּאֶנּוּ:
I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, ([Římanům 14:14 Římanům 14:17; Koloským 2:16 Koloským 2:20-Koloským 2:22])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ου῞τως καὶ ὑμει̑ς α᾿σύνετοί ε᾿στε ου᾿ νοει̑τε ο῞τι πα̑ν τὸ ε῎ξωθεν ει᾿σπορευόμενον ει᾿ς τὸν α῎νθρωπον ου᾿ δύναται αυ᾿τὸν κοινω̑σαι
אָמַר להֻון הָכַנָא אָף אַנתֻּון עַטלִין אנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון דּכֻל מֵדֵּם דּמֵן לבַר עָאֵל לבַר־אנָשָׁא לָא מֵשׁכַּח מסַיֵב לֵה׃
כִּי אֵינוֹ נִכְנָס אֶל לִבּוֹ אֶלָּא לְבִטְנוֹ וְיוֹצֵא אֶל הַמּוֹצָאוֹת?" - בְּכָךְ טִהֵר אֶת כָּל הַמַּאֲכָלִים.
כִּי לֹא-יָבֹא אֶל-לִבּוֺ כִּי אִם-אֶל-כְּרֵשׂוֺ וּמִשָּׁם יֵצֵא הַפַּרְשְׁדֹנָה אֲשֶׁר יְזַקֵּק כָּל-מָזוֺן:
Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté(y). (y) Tak se očišťují všechny pokrmy.
ο῞τι ου᾿κ ει᾿σπορεύεται αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν καρδίαν α᾿λλ῾ ει᾿ς τὴν κοιλίαν καὶ ει᾿ς τὸν α᾿φεδρω̑να ε᾿κπορεύεται καθαρίζων πάντα τὰ βρὼματα
דּלָא הוָא ללֵבֵּה עָאֵל אֵלָא לכַרסֵה ומֵשׁתּדֵא בּתַדכִּיתָא דַּמדַכּיָא כֻּלָה מֵאכֻולתָּא׃
הוֹסִיף וְאָמַר: "הַיּוֹצֵא מִן הָאָדָם - זֶה מְטַמֵּא אֶת הָאָדָם,
וַיֹּאמַר אָכֵן הַיֹּצֵא מִתּוֺךְ הָאָדָם הוּא יְטַמְּאֶנּוּ:
Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.
ε῎λεγεν δὲ ο῞τι τὸ ε᾿κ του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κπορευόμενον ε᾿κει̑νο κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
מֵדֵּם דֵּין דּנָפֵק מֵן בַּרנָשָׁא הַו הֻו מסַיֵב לבַר־אנָשָׁא׃
כִּי מִבִּפְנִים, מִלֵּב בְּנֵי הָאָדָם, יוֹצְאוֹת מַחֲשָׁבוֹת רָעוֹת, זְנוּנִים, גְּנֵבוֹת, רְצִיחוֹת,
כִּי מִתּוֺךְ הָאָדָם מִתּוֺךְ לִבּוֺ יֵצְאוּ יִצְרֵי מַחֲשָׁבוֺת רָעוֺת זְנוּנִים גְּנֵבָה וָרָצַח:
Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, ([Římanům 1:29-Římanům 1:31; Galatským 5:19-Galatským 5:21])
ε῎σωθεν γὰρ ε᾿κ τη̑ς καρδίας τω̑ν α᾿νθρὼπων οἱ διαλογισμοὶ οἱ κακοὶ ε᾿κπορεύονται πορνει̑αι κλοπαί φόνοι
מֵן לגַו גֵּיר מֵן לֵבָּא דַּבנַי־אנָשָׁא נָפקָן מַחשׁבָתָא בִּישָׁתָא גַּורָא זָניֻותָא גַּנָבֻותָא קֵטלָא׃
נִאוּפִים, חַמְדָנוּת, רִשְׁעָה, רְמִיָּה, זִמָּה, עַיִן רָעָה, גִּדּוּף, גַּאֲוָה, אֱוִילוּת.
נִאֻפִים אַהֲבַת בֶּצַע וָרֶשַׁע רְמִיָּה וְזִמָּה וְרָעַת-עַיִן גִּדּוּפִים גֵּאוּת וּנְבָלָה:
Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky(z), nadutost, opovážlivost. (z) rouhání
μοιχει̑αι πλεονεξίαι πονηρίαι δόλος α᾿σέλγεια ο᾿φθαλμὸς πονηρός βλασφημία ὑπερηφανία α᾿φροσύνη
עָלֻובֻותָא בִּישֻׁותָא נֵכלָא צַחנֻותָא עַינָא בִּישׁתָּא גֻּודָּפָא שַׁבהרָנֻותָא שָׁטיֻותָא׃
כָּל הָרָעוֹת הָאֵלֶּה יוֹצְאוֹת מִבִּפְנִים וּמְטַמְּאוֹת אֶת הָאָדָם."
כָּל-הָרָעוֺת הָאֵלֶּה מִתּוֺךְ הָאָדָם הֵן יֹצְאוֺת וּמְטַמְּאוֺת אֹתוֺ:
Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“
πάντα ταυ̑τα τὰ πονηρὰ ε῎σωθεν ε᾿κπορεύεται καὶ κοινοι̑ τὸν α῎νθρωπον
הָלֵין כֻּלהֵין בִּישָׁתָא מֵן לגַו הֻו נָפקָן וַמסַיבָן לֵה לבַרנָשָׁא׃ ס
הוּא קָם וְהָלַךְ מִשָּׁם אֶל אֵזוֹר צוֹר וְצִידוֹן. נִכְנַס לְבַיִת וְלֹא רָצָה שֶׁיִּוָּדַע לְאִישׁ, אַךְ לֹא הָיָה יָכוֹל לְהֵחָבֵא.
וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ מִשָּׁם אֶל-גְּבוּל צוֺר וְצִידוֺן וַיָּבֹא אֶל-אַחַד הַבָּתִּים וְלֹא אָבָה אֲשֶׁר יַכִּירֶנּוּ אִישׁ אַךְ לֹא יָכֹל לְהִסָּתֵר:
A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
Vstal a odešel odtud do končin týrských(a). Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit; (a) a sidónských ([Matouš 15:21-Matouš 15:28])
ε᾿κει̑θεν δὲ α᾿ναστὰς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὰ ο῞ρια Τύρου καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς οι᾿κίαν ου᾿δένα η῎θελεν γνω̑ναι καὶ ου᾿κ η᾿δυνήθη λαθει̑ν
מֵן תַּמָן קָם יֵשֻׁוע וֵאתָא לַתחֻומָא דּצֻור וַדצַידָּן ועַל לבַיתָּא חַד ולָא צָבֵא הוָא דּאנָשׁ נֵדַּע בֵּה ולָא אֵשׁכַּח דּנֵטשֵׁא׃
אִשָּׁה, שֶׁרוּחַ טְמֵאָה אָחֲזָה בְּבִתָּהּ הַקְּטַנָּה, שָׁמְעָה עָלָיו וּמִיָּד בָּאָה וְנָפְלָה לְרַגְלָיו,
כִּי אִשָּׁה אֲשֶׁר בִּתָּהּ הַיַּלְדָּה רוּחַ טֻמְאָה מְבַעִתָּהּ שָׁמְעָה עָלָיו וַתְּמַהֵר וַתָּבֹא וַתִּפֹּל לְרַגְלָיו:
Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;
α᾿λλ῾ ευ᾿θὺς α᾿κούσασα γυνὴ περὶ αυ᾿του̑ η῏ς ει῏χεν τὸ θυγάτριον αυ᾿τη̑ς πνευ̑μα α᾿κάθαρτον ε᾿λθου̑σα προσέπεσεν πρὸς τοὺς πόδας αυ᾿του̑
מֵחדָא גֵּיר שֵׁמעַת אַנתּתָא חדָא מֵטֻלָתֵה דִּאית הוָת לבַרתָה רֻוחָא טַנפתָא וֵאתָת נֵפלַת קדָם רֵגלַוהי׃
וְהָאִשָּׁה נָכְרִיָּה מִמּוֹצָא פֶנִיקִי סוּרִי. הִיא בִּקְשָׁה מִמֶּנּוּ לְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁד מִבִּתָּהּ.
וְהָאִשָּׁה יְוָנִית וּמוֺלַדְתָּהּ אֲרַם-צֹר וַתְּבַקְשֵׁהוּ לְהַרְחִיק אֶת-הָרוּחַ הָרָעָה מִקֶּרֶב בִּתָּהּ:
(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
a ta žena byla pohanka(b), rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery. (b) ř: Řekyně
ἡ δὲ γυνὴ η῟ν ῾Ελληνίς Συροφοινίκισσα τω̑ γένει καὶ η᾿ρὼτα αυ᾿τὸν ι῞να τὸ δαιμόνιον ε᾿κβάλη ε᾿κ τη̑ς θυγατρὸς αυ᾿τη̑ς
הִי דֵּין אַנתּתָא אִיתֵיה הוָת חַנפתָא מֵן פֻּונִיקִא דּסֻורִיַא ובָעיָא הוָת מֵנֵה דּנַפֵּק שִׁאדָא מֵן בַּרתָה׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "הַנִּיחִי קֹדֶם לַבָּנִים לִשְׂבֹּעַ, כִּי לֹא נָאֶה לָקַחַת אֶת לֶחֶם הַבָּנִים וּלְהַשְׁלִיךְ אוֹתוֹ לַכְּלָבִים."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ נָתוֺן לַבָּנִים לִשְׂבֹּעַ רִאשׁוֺנָה כִּי לֹא-נָכוֺן לָקַחַת אֶת-לֶחֶם הַבָּנִים וּלְהַשְׁלִיכוֺ לִפְנֵי הַכְּלָבִים:
Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům(c).“ (c) ř: štěňatům (pod. Marek 7:28)
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τη̑ α῎φες πρω̑τον χορτασθη̑ναι τὰ τέκνα ου᾿ γάρ ε᾿στιν καλὸν λαβει̑ν τὸν α῎ρτον τω̑ν τέκνων καὶ τοι̑ς κυναρίοις βαλει̑ν
וֵאמַר לָה יֵשֻׁוע שׁבֻוקי לֻוקדַם דּנֵסבּעֻון בּנַיָא לָא הוָת גֵּיר שַׁפִּירָא דּנֵסַב לַחמָא דַּבנַיָא ונַרמֵא לכַלבֵּא׃
הֵשִׁיבָה וְאָמְרָה אֵלָיו: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אֲבָל גַּם הַכְּלָבִים תַּחַת הַשֻּׁלְחָן אוֹכְלִים מִפֵּרוּרֵי הַלֶּחֶם שֶׁל הַבָּנִים!"
וַתַּעַן וַתֹּאמֶר אֵלָיו כֵּן אֲדֹנִי אֶפֶס גַּם-הַכְּלָבִים יֹאכְלוּ תַּחַת הַשֻּׁלְחָן מִפְּתוֺתֵי לֶחֶם הַבָּנִים:
A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“
ἡ δὲ α᾿πεκρίθη καὶ λέγει αυ᾿τω̑ κύριε καὶ τὰ κυνάρια ὑποκάτω τη̑ς τραπέζης ε᾿σθίουσιν α᾿πὸ τω̑ν ψιχίων τω̑ν παιδίων
הִי דֵּין ענָת וָאמרָא לֵה אִין מָרי אָף כַּלבֵּא מֵן תּחֵית פָּתֻורֵא אָכלִין פַּרתֻּותֵא דַּבנַיָא׃
אָמַר לָהּ: "בִּגְלַל דְּבָרֵךְ זֶה לְכִי לְדַרְכֵּךְ; יָצָא הַשֵּׁד מִבִּתֵּךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יַעַן כָּזֹאת דִּבַּרְתְּ לְכִי-לָךְ סָרָה הָרוּחַ הָרָעָה מִבִּתֵּךְ:
I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ διὰ του̑τον τὸν λόγον υ῞παγε ε᾿ξελήλυθεν ε᾿κ τη̑ς θυγατρός σου τὸ δαιμόνιον
אָמַר לָה יֵשֻׁוע זֵלי מֵטֻל הָדֵא מֵלתָא נפַק לֵה שִׁאדָא מֵן בַּרתֵכי׃
הִיא הָלְכָה לְבֵיתָהּ וּמָצְאָה אֶת הַיַּלְדָּה שׁוֹכֶבֶת בַּמִּטָּה וְהַשֵּׁד כְּבָר יָצָא מִמֶּנָּה.
וַתָּשָׁב אֶל-בֵּיתָהּ וַתִּמְצָא אֶת-בִּתָּהּ שֹׂכֶבֶת עַל-מִטָּתָהּ וְהָרוּחַ הָרָעָה סָרָה מֵעָלֶיהָ:
I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč. ([Matouš 8:13; Jan 4:51-Jan 4:53])
καὶ α᾿πελθου̑σα ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿τη̑ς ευ῟ρεν τὸ παιδίον βεβλημένον ε᾿πὶ τὴν κλίνην καὶ τὸ δαιμόνιον ε᾿ξεληλυθός
וֵאזַלת לבַיתָּה וֵאשׁכּחַת בַּרתָה כַּד רַמיָא בּעַרסָא ונַפִּיק מֵנָה שִׁאדָה׃ ס
יֵשׁוּעַ יָצָא מֵאֵזוֹר צוֹר וְחָזַר דֶּרֶךְ צִידוֹן אֶל יַַם הַגָּלִיל, דֶּרֶךְ אֵזוֹר עֶשֶׂר הֶעָרִים.
וַיִּפֶן וַיֵּצֵא מִגְּבוּל צוֺר דֶּרֶךְ צִידוֺן וַיָּבֹא עַד-יָם הַגָּלִיל בְּתוֺךְ גְּבוּל דֶּכַּפּוֺלִיס:
Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.
καὶ πάλιν ε᾿ξελθών ε᾿κ τω̑ν ὁρίων Τύρου η῟λθεν διὰ Σιδω̑νος ει᾿ς τὴν θάλασσαν τη̑ς Γαλιλαίας α᾿νὰ μέσον τω̑ν ὁρίων Δεκαπόλεως
תֻּוב נפַק יֵשֻׁוע מֵן תּחֻומָא דּצֻור וַדצַידָּן וֵאתָא ליַמָא דַּגלִילָא בַּתחֻומָא דּעֵסרַת־מדִינָתָא׃
הֵבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ חֵרֵשׁ וּמִתְקַשֶּׁה בְּדִבּוּר וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ שֶׁיָּשִׂים אֶת יָדוֹ עָלָיו.
וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ חֵרֵשׁ וְאִלֵּם וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לָשׂוּם אֶת-יָדוֺ עָלָיו:
I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. ([Marek 5:23])
καὶ φέρουσιν αυ᾿τω̑ κωφὸν καὶ μογιλάλον καὶ παρακαλου̑σιν αυ᾿τὸν ι῞να ε᾿πιθη̑ αυ᾿τω̑ τὴν χει̑ρα
וַאיתִּיו לֵה חַרשָׁא חַד פִּאקָא ובָעֵא הוַו מֵנֵה דַּנסִים עלַוהי אִידָא׃
לָקַח אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ אֶל מִחוּץ לֶהָמוֹן בִּיחִידוּת, שָׂם אֶת אֶצְבְּעוֹתָיו בְּאָזְנָיו וּלְאַחַר שֶׁיָּרַק נָגַע בִּלְשׁוֹנוֹ,
וַיִּקָּחֵהוּ מִקֶּרֶב הָעָם לְבַדּוֺ וַיָּשָׂם אֶת-אֶצְבְּעֹתָיו בְּאָזְנָיו וַיָּרָק וַיִּגַּע בִּלְשׁוֺנוֺ:
A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, ([Marek 8:23])
καὶ α᾿πολαβόμενος αυ᾿τὸν α᾿πὸ του̑ ο῎χλου κατ῾ ι᾿δίαν ε῎βαλεν τοὺς δακτύλους αυ᾿του̑ ει᾿ς τὰ ω῏τα αυ᾿του̑ καὶ πτύσας η῞ψατο τη̑ς γλὼσσης αυ᾿του̑
ונַגדֵּה מֵן כֵּנשָׁא בַּלחֻודַוהי וַארמִי צֵבעָתֵה בֵּאדנַוהי ורַק וַקרֵב ללֵשָׁנֵה׃
וּבְהַבִּיטוֹ הַשָּׁמַיְמָה נֶאֱנַח וְאָמַר אֵלָיו: "הִפָּתַח!"
וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיֵּאָנַח וַיֹּאמֶר לוֺ אִפַּתַּח אֲשֶׁר יֵאָמֵר הִתְפַּתֵּחַ:
A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘
καὶ α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ε᾿στέναξεν καὶ λέγει αυ᾿τω̑ εφφαθα ο῞ ε᾿στιν διανοίχθητι
וחָר בַּשׁמַיָא וֵאתּתַּנַח וֵאמַר לֵה אֵתפַּתּח׃
אָזְנָיו נִפְתְּחוּ וּמִיָּד הֻתַּר קֶשֶׁר לְשׁוֹנוֹ וְהוּא דִּבֵּר בְּבֵרוּר.
וַיִּפָּתְחוּ אָזְנָיו וּמוֺסְרֵי לְשׁוֺנוֺ נִתָּקוּ וַיְדַבֵּר בְּשָׂפָה בְרוּרָה:
A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.
καὶ ευ᾿θέως η᾿νοίγησαν αυ᾿του̑ αἱ α᾿κοαί καὶ ε᾿λύθη ὁ δεσμὸς τη̑ς γλὼσσης αυ᾿του̑ καὶ ε᾿λάλει ο᾿ρθω̑ς
ובָה בּשָׁעתָא אֵתפַּתַּח אֵדנַוהי וֵאשׁתַּרִי אֵסָרָא דּלֵשָׁנֵה ומַלֵל פּשִׁיקָאיִת׃
אָז צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יְסַפְּרוּ לְאִישׁ, אַךְ כְּכָל שֶׁצִּוָּה זֹאת עֲלֵיהֶם כֵּן הִרְבּוּ לְהַכְרִיז עַל כָּךְ.
וַיְצַו עֲלֵיהֶם לְבִלְתִּי יַגִּידוּ לְאִישׁ וְכַאֲשֶׁר יְצַוֶּה עֲלֵיהֶם כֵּן יוֺסִיפוּ לְהַשְׁמִיעַ אֶת-הַדָּבָר בָּרַבִּים:
I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali. ([Marek 1:44-Marek 1:45])
καὶ διεστείλατο αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδενὶ λέγωσιν ο῞σον δὲ αυ᾿τοι̑ς διεστέλλετο αυ᾿τοὶ μα̑λλον περισσότερον ε᾿κήρυσσον
וזַהַר אֵנֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון ס וַכמָא דּהֻו מזַהַר הוָא להֻון הֵנֻון יַתִּיר מַכרזִין הוַו׃
הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עַד מְאֹד וְאָמְרוּ: "הַכֹּל עָשָׂה יָפֶה! אֶת הַחֵרְשִׁים הוּא עוֹשֶׂה לְשׁוֹמְעִים וְאֶת הָאִלְּמִים לִמְדַבְּרִים!"
וַיִּתְמְהוּ עַד-מְאֹד לֵאמֹר כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה טוֺב מְאֹד כִּי עַל-פִּיו חֵרְשִׁים שֹׁמְעִים וְאִלְּמִים מְדַבְּרִים:
A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“ ([Matouš 15:31; Izajáš 35:5-Izajáš 35:6])
καὶ ὑπερπερισσω̑ς ε᾿ξεπλήσσοντο λέγοντες καλω̑ς πάντα πεποίηκεν καὶ τοὺς κωφοὺς ποιει̑ α᾿κούειν καὶ τοὺς α᾿λάλους λαλει̑ν
ויַתִּירָאיִת מֵתּדַּמרִין הוַו וָאמרִין דּכֻל מֵדֵּם שַׁפִּיר עָבֵד לחַרשֵׁא עָבֵד דּנֵשׁמעֻון וַדלָא ממַללִין דַּנמַללֻון׃ ס
בְּאַחַד הַיָּמִים שׁוּב נֶאֱסַף עַם רַב וְלֹא הָיָה לָהֶם מַה לֶּאֱכֹל. קָרָא יֵשׁוּעַ לְתַלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם:
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיִּתְאַסְּפוּ אֵלָיו עַם-רָב וְלֹא הָיָה לָהֶם כָּל-אֹכֶל לְמַלֵּא לְנַפְשָׁם וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם:
V těch dnech když velmi veliký zástup byl, a neměli, co by jedli, svolav
Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: ([Matouš 15:32-Matouš 15:39; Marek 6:32-Marek 6:44])
ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις πάλιν πολλου̑ ο῎χλου ο῎ντος καὶ μὴ ε᾿χόντων τί φάγωσιν προσκαλεσάμενος τοὺς μαθητὰς λέγει αυ᾿τοι̑ς
בּהָנֻון דֵּין יַומָתָא כַּד כֵּנשָׁא סַגִּיָאא אִית הוָא ולָא אִית הוָא מֵדֵּם דּנֵאכלֻון קרָא לתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון׃
"נִכְמְרוּ רַחֲמַי עַל הֶהָמוֹן, כִּי כְּבָר שְׁלוֹשָׁה יָמִים הֵם אִתִּי וְאֵין לָהֶם מַה לֶּאֱכֹל.
מָלֵאתִי רַחֲמִים עַל-הָעָם כִּי עָמְדוּ עִמָּדִי זֶה שְׁלֹשֶׁת יָמִים וְאֵין לָהֶם מַה-לֶּאֱכֹל:
Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli.
„Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.
σπλαγχνίζομαι ε᾿πὶ τὸν ο῎χλον ο῞τι η῎δη ἡμέραι τρει̑ς προσμένουσίν μοι καὶ ου᾿κ ε῎χουσιν τί φάγωσιν
מֵתרַחַם אנָא עַל כֵּנשָׁא הָנָא דּהָא תּלָתָא יַומִין קַוִיו לוָתי ולַיתּ להֻון מָנָא נֵאכלֻון׃
אִם אֶשְׁלַח אוֹתָם לְבָתֵּיהֶם רְעֵבִים, יִתְעַלְּפוּ בַּדֶּרֶךְ וְיֵשׁ מֵהֶם שֶׁבָּאוּ מֵרָחוֹק."
וְכִי אֲשַׁלְּחֵם רְעֵבִים לְבָתֵּיהֶם יִתְעַלְּפוּ בַּדָּרֶךְ וְיֵשׁ מֵהֶם אֲשֶׁר בָּאוּ מִמֶּרְחָק:
A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“
καὶ ε᾿ὰν α᾿πολύσω αυ᾿τοὺς νήστεις ει᾿ς οι῏κον αυ᾿τω̑ν ε᾿κλυθήσονται ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ καί τινες αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ μακρόθεν η῞κασιν
וֵאן הֻו דּשָׁרֵא אנָא להֻון כַּד צָימִין לבָתַּיהֻון עָיפִּין בֻּאורחָא אנָשָׁא גֵּיר מֵנהֻון מֵן רֻוחקָא אַתִּיאיִן׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ תַּלְמִידָיו: "מֵאַיִן יוּכַל אִישׁ לְהַשְׂבִּיעַ אוֹתָם בְּלֶחֶם פֹּה בַּמִּדְבָּר?"
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ תַלְמִידָיו מֵאַיִן תִַּּׂיג יַד-אִישׁ בַּמִּדְבָּר לְהַשְׂבִּיעַ אֶת-אֵלֶּה לָחֶם:
Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“ ([Žalmy 78:19])
καὶ α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ο῞τι πόθεν τούτους δυνήσεταί τις ω῟δε χορτάσαι α῎ρτων ε᾿π῾ ε᾿ρημίας
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי אַימֵכָּא מֵשׁכַּח אנָשׁ הָרכָּא בּחֻורבָּא דַּנסַבַּע לַחמָא להָלֵין כֻּלהֻון׃
שָׁאַל אוֹתָם: "כַּמָּה כִּכְּרוֹת לֶחֶם יֵשׁ לָכֶם?" עָנוּ לוֹ: "שֶׁבַע".
וַיִּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר כַּמָּה לָכֶם לֶחֶם וַיֹּאמְרוּ שִׁבְעָה:
I otázal se jich: Kolik máte chlebů? A oni řekli: Sedm.
Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“
καὶ η᾿ρὼτα αυ᾿τούς πόσους ε῎χετε α῎ρτους οἱ δὲ ει῏παν ἑπτά
ושַׁאֵל אֵנֻון הֻו כּמָא לַחמִין אִית לכֻון אָמרִין לֵה שַׁבעָא׃
הוּא צִוָּה אֶת הָעָם לָשֶׁבֶת עַל הָאָרֶץ; לָקַח אֶת שֶׁבַע כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וּלְאַחַר שֶׁבֵּרַךְ וּבָצַע, נָתַן לְתַלְמִידָיו לְהַגִּישׁ, וְהֵם הִגִּישׁוּ לָעָם.
וַיְצַו אֶת-הֲמוֺן הָעָם לָשֶׁבֶת עַל-הָאָרֶץ וַיִקַּח אֶת-שִׁבְעַת הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּפְרֹס וַיִּתֵּן אֶל-תַּלְמִידָיו לָשׂוּם לִפְנֵיהֶם וַיָּשִׂמוּ לִפְנֵי הֲמוֺן הָעָם:
I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav těch sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.
καὶ παραγγέλλει τω̑ ο῎χλω α᾿ναπεσει̑ν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς καὶ λαβών τοὺς ἑπτὰ α῎ρτους ευ᾿χαριστήσας ε῎κλασεν καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ι῞να παρατιθω̑σιν καὶ παρέθηκαν τω̑ ο῎χλω
וַפקַד לכֵנשֵׁא דּנֵסתַּמכֻּון עַל אַרעָא וַנסַב הָנֻון שַׁבעָא לַחמִין ובַרֵך וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי דַּנסִימֻון וסָמו לכֵנשֵׁא׃
גַּם כַּמָּה דָּגִים קְטַנִּים הָיוּ לָהֶם. בֵּרַךְ עֲלֵיהֶם וְאָמַר לְהַגִּישׁ גַּם אֶת אֵלֶּה.
וּמְעַט דָּגִים קְטַנִּים הָיוּ לָהֶם אֲשֶׁר בֵּרַךְ עֲלֵיהֶם וַיֹּאמֶר לָשׂוּם לִפְנֵיהֶם גַּם-אֶת-אֵלֶּה:
A měli rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali. ([Jan 21:9])
καὶ ει῏χον ι᾿χθύδια ο᾿λίγα καὶ ευ᾿λογήσας αυ᾿τὰ ει῏πεν καὶ ταυ̑τα παρατιθέναι
וִאית הוַו נֻונֵא קַלִיל וָאף עלַיהֻון בַּרֵך וֵאמַר דַּנסִימֻון אֵנֻון׃
הֵם אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ. אַחֲרֵי כֵן אָסְפוּ שִׁבְעָה סַלִּים מְלֵאִים מָנוֹת נוֹתָרוֹת.
וַיֹּאכְלוּ וַיִּשְׂבָּעוּ וַיִּשְׂאוּ אֶת-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים שִׁבְעָה סַלִּים:
I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.
καὶ ε῎φαγον καὶ ε᾿χορτάσθησαν καὶ η῟ραν περισσεύματα κλασμάτων ἑπτὰ σπυρίδας
וֵאכַלו וַסבַעו וַשׁקַלו תַּותָּרֵא דַּקצָיֵא שַׁבעָא אֵספּרִידִין׃
מִסְפַּר הָאוֹכְלִים הָיָה כְּאַרְבַּעַת אֲלָפִים. הוּא שִׁלַּח אוֹתָם
וְהֵם הָיוּ כְּאַרְבַּעַת אַלְפֵי-אִישׁ וְאַחֲרֵי-כֵן שִׁלַּח אֶת-הָעָם:
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I propustil je.
Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.
η῟σαν δὲ ὡς τετρακισχίλιοι καὶ α᾿πέλυσεν αυ᾿τούς
אִיתַיהֻון הוַו דֵּין אנָשָׁא דֵּאכַלו אַיך אַרבּעָא אַלפִין׃
וּמִיָּד נִכְנַס לַסִּירָה עִם תַּלְמִידָיו וְעָבַר אֶל אֵזוֹר דַּלְמָנוּתָא.
אָז יָרַד בָּאֳנִיָּה עִם-תַּלְמִידָיו וַיָּבֹא שְׂדֵה דַלְמָנוּתָא:
Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských(d). (d) var: magedských; melegadských; magdalských
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿μβὰς ει᾿ς τὸ πλοι̑ον μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ η῟λθεν ει᾿ς τὰ μέρη Δαλμανουθά
וַשׁרָא אֵנֻון וַסלֵק מֵחדָא לַספִינתָּא עַם תַּלמִידַוהי וֵאתָא לַאתרָא דּדַלמָנֻותָא׃ ס
יָצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וְהֵחֵלּוּ לְהִתְוַכֵּחַ אִתּוֹ, וּכְדֵי לְנַסּוֹת אוֹתוֹ בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ אוֹת מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיֵּצְאוּ הַפְּרוּשִׁים וַיָּחֵלּוּ לְהִתְוַכַּח אִתּוֺ וּלְבַעֲבוּר נַסּוֺתוֺ שָׁאֲלוּ לָתֵת לָהֶם אוֺת מִן-הַשָּׁמָיִם:
I vyšli farizeové, a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli. ([Matouš 12:38-Matouš 12:39 Matouš 16:1-Matouš 16:4 Lukáš 11:16; Jan 6:30])
καὶ ε᾿ξη̑λθον οἱ Φαρισαι̑οι καὶ η῎ρξαντο συζητει̑ν αυ᾿τω̑ ζητου̑ντες παρ῾ αυ᾿του̑ σημει̑ον α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ πειράζοντες αυ᾿τόν
וַנפַקו פּרִישֵׁא ושַׁרִיו למֵבעָא עַמֵה ושָׁאלִין הוַו לֵה אָתָא מֵן שׁמַיָא כַּד מנַסֵין לֵה׃ ס
נֶאֱנַח יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֹ וְאָמַר: לָמָּה הַדּוֹר הַזֶּה מְבַקֵּשׁ אוֹת? אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם יִנָּתֵן אוֹת לַדּוֹר הַזֶּה!
וַיֵּאָנַח בִּמְרִירוּת רוּחוֺ לֵאמֹר מַדּוּעַ יְבַקֵּשׁ הַדּוֺר הַזֶּה אוֺת אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אוֺת לֹא יִנָּתֵן לַדּוֺר הַזֶּה:
A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.“ ([Lukáš 11:29])
καὶ α᾿ναστενάξας τω̑ πνεύματι αυ᾿του̑ λέγει τί ἡ γενεὰ αυ῞τη ζητει̑ σημει̑ον α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ει᾿ δοθήσεται τη̑ γενεα̑ ταύτη σημει̑ον
וֵאתּתַּנַח בּרֻוחֵה וֵאמַר מָנָא בָּעיָא אָתָא שַׁרבּתָא הָדֵא אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּתִיהֵב לָה אָתָא לשַׁרבּתָא הָדֵא׃
עָזַב אוֹתָם, חָזַר לַסִּירָה וְהִפְלִיג לַצַּד הַשֵּׁנִי.
וַיַּעֲזֹב אֹתָם וַיָּשָׁב וַיַּעֲבֹר בָּאֳנִיָּה אֶל-עֵבֶר הַיָּם:
A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se dále.
Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
καὶ α᾿φεὶς αυ᾿τοὺς πάλιν ε᾿μβὰς α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸ πέραν
וַשׁבַק אֵנֻון וַסלֵק לַספִינתָּא וֵאזַלו להַו עֵברָא׃
הַתַּלְמִידִים שָׁכְחוּ לָקַחַת לֶחֶם וּבַסִּירָה הָיְתָה לָהֶם רַק כִּכַּר לֶחֶם אַחַת.
וְהֵם שָׁכְחוּ לָקַחַת אִתָּם צֵדָה לַדָּרֶךְ וְלֹא-נִמְצָא בָאֳנִיָּתָם בִּלְתִּי כִּכַּר-לֶחֶם אֶחָת:
I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb. ([Matouš 16:5-Matouš 16:12])
καὶ ε᾿πελάθοντο λαβει̑ν α῎ρτους καὶ ει᾿ μὴ ε῞να α῎ρτον ου᾿κ ει῏χον μεθ῾ ἑαυτω̑ν ε᾿ν τω̑ πλοίω
וַטעַו דּנֵסבֻון לַחמָא וֵאלָא חדָא גּרִיצתָּא לַיתּ הוָא עַמהֻון בַּספִינתָּא׃ ס
הִזְהִיר אוֹתָם בְּאָמְרוֹ: "שִׂימוּ לִבְּכֶם, הִשָּׁמְרוּ מִשְֹאוֹר הַפְּרוּשִׁים וּמִשְֹאוֹר הוֹרְדוֹס."
וְהוּא הִזְהִיר אֹתָם לֵאמֹר רְאוּ הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מֵחֻמְצַת הַפְּרוּשִׁים וּמְִּׂאֹר הוֺרְדוֺס:
Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Heródesova.
Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“ ([Lukáš 12:1])
καὶ διεστέλλετο αυ᾿τοι̑ς λέγων ὁρα̑τε βλέπετε α᾿πὸ τη̑ς ζύμης τω̑ν Φαρισαίων καὶ τη̑ς ζύμης ῾Ηρώδου
ופַקֵד אֵנֻון וֵאמַר להֻון חזַו אֵזדַּהרו מֵן חמִירָא דַּפרִישֵׁא ומֵן חמִירֵה דּהֵרָודֵס׃
הֵם דִּבְּרוּ זֶה עִם זֶה עַל כָּךְ שֶׁאֵין לָהֶם לֶחֶם.
וַיְהִי הֵם נְדוֺנִים אִישׁ אֶת-אָחִיו לֵאמֹר עַל כִּי-לֶחֶם אֵין אִתָּנוּ:
I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.
καὶ διελογίζοντο πρὸς α᾿λλήλους ο῞τι α῎ρτους ου᾿κ ε῎χουσιν
ומֵתחַשׁבִין הוַו חַד עַם חַד וָאמרִין דּלַחמָא לַיתּ לַן׃
הִבְחִין בָּזֶה וְאָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ אַתֶּם מְדַבְּרִים עַל כָּךְ שֶׁאֵין לָכֶם לֶחֶם? עֲדַיִן אֵינְכֶם מְבִינִים אַף לֹא תּוֹפְסִים? הַאִם קָהָה לְבַבְכֶם?
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה אַתֶּם נְדוֺנִים עַל כִּי-אֵין לָכֶם לָחֶם הֲכִי לֹא תָבִינוּ וְלֹא תַשְׂכִּילוּ וְלִבְּכֶם כָּבֵד עַד-כֹּה:
A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani nerozumíte? Ještě máte oslepené své srdce?
Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá(e)? (e) ř: srdce ztvrdlé ([Marek 6:52])
καὶ γνοὺς λέγει αυ᾿τοι̑ς τί διαλογίζεσθε ο῞τι α῎ρτους ου᾿κ ε῎χετε ου῎πω νοει̑τε ου᾿δὲ συνίετε πεπωρωμένην ε῎χετε τὴν καρδίαν ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע וֵאמַר להֻון מָנָא רָנֵין אנתֻּון דּלַחמָא לַיתּ לכֻון לָא עדַמָא להָשָׁא יָדעִין אנתֻּון ולָא מֵסתַּכּלִין אנתֻּון עדַכִּיל לֵבָּא קַשׁיָא אִית לכֻון׃
עֵינַיִם לָכֶם וְלֹא תִּרְאוּ וְאָזְנַיִם לָכֶם וְלֹא תִּשְׁמָעוּ? גַּם אֵינְכֶם זוֹכְרִים
עֵינַיִם לָכֶם וְלֹא תִרְאוּ וְאָזְנַיִם לָכֶם וְלֹא תַקְשִׁיבוּ וְלֹא תִזְכֹּרוּ:
Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se, ([Jeremjáš 5:21; Ezechiel 12:2])
ο᾿φθαλμοὺς ε῎χοντες ου᾿ βλέπετε καὶ ω῏τα ε῎χοντες ου᾿κ α᾿κούετε καὶ ου᾿ μνημονεύετε
ועַינֵא אִית לכֻון ולָא חָזֵין אנתֻּון וֵאדנֵא אִית לכֻון ולָא שָׁמעִין אנתֻּון ולָא עָהדִּין אנתֻּון׃
כַּאֲשֶׁר בָּצַעְתִִּי אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם לַחֲמֵשֶׁת הָאֲלָפִים, כַּמָּה סַלִּים מְלֵאֵי מָנוֹת נוֹתָרוֹת לְקַחְתֶּם?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "שְׁנֵים־עָשָׂר".
כַּאֲשֶׁר פָּרַסְתִּי אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם לַחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים כַּמָּה סַלִּים מְלֵאִים פְּתוֺתִים נְשָׂאתֶם מֵהֶם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שְׁנֵים-עָשָׂר:
Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? Kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“ ([Marek 6:35-Marek 6:44])
ο῞τε τοὺς πέντε α῎ρτους ε῎κλασα ει᾿ς τοὺς πεντακισχιλίους πόσους κοφίνους κλασμάτων πλήρεις η῎ρατε λέγουσιν αυ᾿τω̑ δὼδεκα
כַּד הָלֵין חַמשָׁא לַחמִין קצִית לחַמשָׁא אַלפִין כּמָא קֻופִינִין דַּקצָיֵא כַּד מלֵין שׁקַלתֻּון אָמרִין לֵה תּרֵעסַר׃
"וְהַשֶּׁבַע לְאַרְבַּעַת הָאֲלָפִים, כַּמָּה סַלִּים מְלֵאֵי מָנוֹת נוֹתָרוֹת לְקַחְתֶּם?" אָמְרוּ לוֹ: "שִׁבְעָה".
וּמִן-הַשֶּׁבַע לְאַרְבַּעַת הָאֲלָפִים כַּמָּה סַלִּים מְלֵאִים פְּתוֺתִים נְשָׂאתֶם מֵהֶם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שִׁבְעָה:
A když také sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
„A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ ([Marek 8:1-Marek 8:9])
ο῞τε τοὺς ἑπτὰ ει᾿ς τοὺς τετρακισχιλίους πόσων σπυρίδων πληρὼματα κλασμάτων η῎ρατε καὶ λέγουσιν αυ᾿τω̑ ἑπτά
אָמַר להֻון וכַד שַׁבעָא לַארבּעָא אַלפִין כּמָא אֵספּרִידִין דַּקצָיֵא כַּד מלֵין שׁקַלתֻּון אָמרִין שַׁבעָא׃
אָמַר לָהֶם: "עֲדַיִן אֵינְכֶם תּוֹפְסִים?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲכִי עוֺד לֹא תַשְׂכִּילוּ עַד-כֹּה:
I řekl jim: Kterakž nerozumíte?
Řekl jim: „Ještě nechápete?“
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ου῎πω συνίετε
אָמַר להֻון אַיכַּו לָא עדַמָא להָשָׁא מֵסתַּכּלִין אנתֻּון׃ ס
כַּאֲשֶׁר בָּאוּ לְבֵית צַיְדָא הֵבִיאוּ אֵלָיו עִוֵּר וּבִקְשׁוּ מִמֶּנּוּ לִנְגֹּעַ בָּעִוֵּר.
וַיָּבֹאוּ אֶל-בֵּית צָיְדָה וַיָּבִיאוּ אֵלָיו אִישׁ עִוֵּר וַיְבַקְשֻׁהוּ לְתִתּוֺ לָגַעַת בּוֺ:
I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl. ([Marek 7:32-Marek 7:33])
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς Βηθσαιδάν καὶ φέρουσιν αυ᾿τω̑ τυφλὸν καὶ παρακαλου̑σιν αυ᾿τὸν ι῞να αυ᾿του̑ α῞ψηται
וֵאתָא לבֵית־צַיָדָּא וַאיתִּיו לֵה סַמיָא ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּנֵקרֻוב לֵה׃
הֶחֱזִיק יֵשׁוּעַ אֶת הָעִוֵּר וְהוֹלִיכוֹ אֶל מִחוּץ לַכְּפָר. הוּא יָרַק בְּעֵינָיו וְשָׂם יָדָיו עָלָיו. שָׁאַל אוֹתוֹ: "הַאִם אַתָּה רוֹאֶה מַשֶּׁהוּ?"
וַיַּחֲזֵק בְּיַד הָעִוֵּר וַיּוֺצִיאֵהוּ אֶל-מִחוּץ לָעִיר וַיָּרָק בְּעֵינָיו וְאֶת-יָדָיו שָׂם עָלָיו וַיִּשְׁאָלֵהוּ אִם-הוּא רֹאֶה מְאוּמָה:
I ujav toho slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho, a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“ ([Jan 9:6])
καὶ ε᾿πιλαβόμενος τη̑ς χειρὸς του̑ τυφλου̑ ε᾿ξήνεγκεν αυ᾿τὸν ε῎ξω τη̑ς κὼμης καὶ πτύσας ει᾿ς τὰ ο῎μματα αυ᾿του̑ ε᾿πιθεὶς τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ ε᾿πηρὼτα αυ᾿τόν ει῎ τι βλέπεις
וֵאחַד בִּאידֵה דּסַמיָא וַאפּקֵה לבַר־מֵן קרִיתָא ורַק בּעַינַוהי וסָם אִידֵה ושַׁאלֵה דּמָנָא חָזֵא׃
הִבִּיט וְאָמַר: "אֲנִי רוֹאֶה אֲנָשִׁים; כְּמוֹ עֵצִים אֲנִי רוֹאֶה אוֹתָם מִתְהַלְּכִים."
וַיִָּּׂא אֶת-עֵינָיו וַיֹּאמַר אֲנִי רֹאֶה אֲנָשִׁים כִּי אֲנִי רֹאֶה אֹתָם הֹלְכִים כְּמוֺ-עֵצִים:
A on pohleděv zhůru, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí.“
καὶ α᾿ναβλέψας ε῎λεγεν βλέπω τοὺς α᾿νθρὼπους ο῞τι ὡς δένδρα ὁρω̑ περιπατου̑ντας
חָר וֵאמַר חָזֵא אנָא בּנַי־אנָשָׁא אַיך אִילָנֵא דַּמהַלכִין׃
שָׂם אֶת יָדָיו עַל עֵינָיו שֵׁנִית וְהָאִישׁ רָאָה הֵיטֵב; הוּא נִרְפָּא וְרָאָה אֶת הַכֹּל בְּאֹפֶן בָּרוּר.
וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו שֵׁנִית עַל-עֵינָיו וַיִּפְקַח אֹתָן אָז הִתְרַפֵּא וַיַּרְא כָּל-דָּבָר אֶל-נָכוֺן:
Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti zhůru. I uzdraven jest, tak že i zdaleka jasně viděl všecky.
Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.
ει῏τα πάλιν ε᾿πέθηκεν τὰς χει̑ρας ε᾿πὶ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ καὶ διέβλεψεν καὶ α᾿πεκατέστη καὶ ε᾿νέβλεπεν τηλαυγω̑ς α῞παντα
תֻּוב סָם אִידֵה עַל עַינַוהי וַתקֵן וחָזֵא הוָא כֻּל מֵדֵּם נַהִירָאיִת׃
שָׁלַח אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ לְבֵיתוֹ בְּאָמְרוֹ: "אַל תִּכָּנֵס לַכְּפָר."
וַיְשַׁלְּחֵהוּ אֶל-בֵּיתוֺ וַיֹּאמַר אַל-תָּבֹא בָּעִיר וְאַל לְהַגִּיד לְאִישׁ דָּבָר בָּעִיר:
I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka prav.
Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď(f)!“ (f) var: Jdi domů, ale nikomu ve vesnici o tom neříkej! (apod.)
καὶ α᾿πέστειλεν αυ᾿τὸν ει᾿ς οι῏κον αυ᾿του̑ λέγων μηδὲ ει᾿ς τὴν κὼμην ει᾿σέλθης
ושַׁדּרֵה לבַיתֵּה וֵאמַר אָף לָא לַקרִיתָא תֵּעֻול ולָא תִּאמַר לאנָשׁ בַּקרִיתָא סס׃
יֵשׁוּעַ יָצָא עִם תַּלְמִידָיו אֶל הַכְּפָרִים שֶׁבְּאֵזוֹר קֵיסַרְיָה פִילִיפִּי. בַּדֶּרֶךְ שָׁאַל אֶת תַּלְמִידָיו: "מָה אוֹמְרִים הָאֲנָשִׁים עָלַי, מִי אֲנִי?"
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ מִשָּׁם וַיֵּלֶךְ עִם-תַּלְמִידָיו אֶל-הַכְּפָרִים בְּקִיסְרִין אֲשֶׁר לְפִילִפּוֺס וַיְהִי בַּדֶּרֶךְ וַיִּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר מָה-אֹמְרִים הָאֲנָשִׁים עָלַי מִי-אָנִי:
Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“ ([Matouš 16:13-Matouš 16:16; Lukáš 9:18-Lukáš 9:20])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὰς κὼμας Καισαρείας τη̑ς Φιλίππου καὶ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ε᾿πηρὼτα τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ λέγων αυ᾿τοι̑ς τίνα με λέγουσιν οἱ α῎νθρωποι ει῏ναι
וַנפַק יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי לקֻוריָא דּקֵסַרִיַא דפִילִיפָּוס ס וַמשַׁאֵל הוָא לתַלמִידַוהי בֻּאורחָא וָאמַר להֻון מַנֻו אָמרִין עלַי אנָשָׁא דִּאיתַי׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ וְאָמְרוּ: "'יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל'; וְיֵשׁ אוֹמְרִים 'אֵלִיָּהוּ' וַאֲחֵרִים אוֹמְרִים, 'אַחַד הַנְּבִיאִים'."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וְיֵשׁ אֹמְרִים אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אֹמְרִים אֶחָד מִן-הַנְּבִיאִים:
Kteříž odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“ ([Marek 6:14-Marek 6:15])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ λέγοντες ο῞τι ᾽Ιωάννην τὸν βαπτιστήν καὶ α῎λλοι ᾽Ηλίαν α῎λλοι δὲ ο῞τι ει῟ς τω̑ν προφητω̑ν
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא וַאחרָנֵא דִּאלִיָא וַאחרָנֵא חַד מֵן נבִיֵא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "וְאַתֶּם, מָה אַתֶּם אוֹמְרִים - מִי אֲנִי?" הֵשִׁיב כֵּיפָא וְאָמַר לוֹ: "אַתָּה הַמָּשִׁיחַ."
וַיִּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר וְאַתֶּם מַה-תֹּאמְרוּ עָלַי מִי-אָנִי וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš(g).“ (g) ř: Kristus ([Jan 6:68])
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿πηρὼτα αυ᾿τούς ὑμει̑ς δὲ τίνα με λέγετε ει῏ναι α᾿ποκριθεὶς ὁ Πέτρος λέγει αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ Χριστός
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַנתֻּון דֵּין מַנֻו אָמרִין אנתֻּון עלַי דִּאיתַי ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא חַיָא׃ ס
הִזְהִיר אוֹתָם יֵשׁוּעַ שֶׁלֹּא יַגִּידוּ עָלָיו לְאִישׁ.
וַיְצַו עֲלֵיהֶם לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ עַל-אֹדוֺתָיו:
I přikázal jim s pohrůžkou, aby o něm žádnému nepravili.
I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali. ([Matouš 16:20-Matouš 16:23; Lukáš 9:21-Lukáš 9:22 Marek 9:9])
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδενὶ λέγωσιν περὶ αυ᾿του̑
וַכאָא בּהֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון עלַוהי׃
הוּא הֵחֵל לְלַמֵּד אוֹתָם שֶׁבֶּן־הָאָדָם צָרִיךְ לִסְבֹּל הַרְבֵּה, שֶׁהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים יִדְחוּהוּ, שֶׁיֵּהָרֵג וּלְאַחַר שְׁלוֹשָׁה יָמִים יָקוּם.
אָז הֵחֵל לְהוֺרֹתָם לֵאמֹר רַבִּים מַכְאֹבִים לְבֶן-הָאָדָם וְהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים יִמְאֲסוּ בוֺ וִימִיתֻהוּ וּמִקְצֵה שְׁלֹשֶׁת יָמִים יָקוּם:
I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží {biskupů} a zákonníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech(h) vstát. (h) třetího dne ([Marek 9:31 Marek 10:32-Marek 10:34])
καὶ η῎ρξατο διδάσκειν αυ᾿τοὺς ο῞τι δει̑ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου πολλὰ παθει̑ν καὶ α᾿ποδοκιμασθη̑ναι ὑπὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ τω̑ν γραμματέων καὶ α᾿ποκτανθη̑ναι καὶ μετὰ τρει̑ς ἡμέρας α᾿ναστη̑ναι
ושַׁרִי הוָא למַלָפֻו אֵנֻון דַּעתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵחַשׁ סַגִּי וַדנֵסתּלֵא מֵן קַשִׁישֵׁא ומֵן רַבַּי־כָּהנֵא ומֵן סָפרֵא ונֵתקטֵל ולַתלָתָא יַומִין נקֻום׃
אֶת הַדָּבָר הַזֶּה אָמַר בְּגָלוּי. לָקַח אוֹתוֹ כֵּיפָא הַצִּדָּה וְהֵחֵל לִגְעֹר בּוֹ.
וְאֶת-הַדָּבָר הַזֶּה הִגִּיד בַּאֵר הֵיטֵב וַיִּקַּח אֹתוֺ פֶּטְרוֺס וַיָּחֶל לְהוֺכִיחוֺ בִּדְבָרִים:
A zjevně to slovo mluvil. Protož chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
καὶ παρρησία τὸν λόγον ε᾿λάλει καὶ προσλαβόμενος ὁ Πέτρος αυ᾿τὸν η῎ρξατο ε᾿πιτιμα̑ν αυ᾿τω̑
ועִין בַּגלֵא מֵלתָא ממַלֵל הוָא ודַברֵה כִּאפָא ושַׁרִי למֵכָאא בֵּה׃
אַךְ יֵשׁוּעַ פָּנָה וְהִבִּיט בְּתַלְמִידָיו, גָּעַר בְּכֵיפָא וְאָמַר: "סוּר מִלְּפָנַי, שָׂטָן, כִּי אֵין לִבְּךָ לְדִבְרֵי אֱלֹהִים אֶלָּא לְדִבְרֵי בְּנֵי אָדָם."
אַךְ הוּא פָּנָה כֹּה וָכֹה וַיַּבֵּט אֶל-תַּלְמִידָיו וַיִּגְעַר בְּפֶטְרוֺס לֵאמֹר סוּר שָׁטָן מֵעַל-פָּנַי כִּי לֹא תַשְׂכִּיל אֶת-אֲשֶׁר לֵאלֹהִים כִּי אִם-אֶת-אֲשֶׁר לָאָדָם:
Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane(i); tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka(j)!“ (i) ř: Z cesty, satane, jdi za mne (j) nemáš na mysli věci Boží, nýbrž lidské! ([Matouš 4:10])
ὁ δὲ ε᾿πιστραφεὶς καὶ ι᾿δών τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ε᾿πετίμησεν Πέτρω καὶ λέγει υ῞παγε ο᾿πίσω μου Σατανα̑ ο῞τι ου᾿ φρονει̑ς τὰ του̑ θεου̑ α᾿λλὰ τὰ τω̑ν α᾿νθρὼπων
הֻו דֵּין אֵתפּנִי וחָר בּתַלמִידַוהי וַכאָא בּשֵׁמעֻון וֵאמַר זֵל לָך לבֵסתַּרי סָטָנָא דּלָא רָנֵא אַנתּ דַּאלָהָא אֵלָא דַּבנַי־אנָשָׁא סּ סּ׃
קָרָא אֵלָיו אֶת הֶהָמוֹן עִם תַּלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם: "מִי שֶׁרוֹצֶה לָבוֹא אַחֲרַי, שֶׁיִּתְכַּחֵשׁ לְעַצְמוֹ וְיִקַּח אֶת צְלָבוֹ וְיֵלֵךְ אַחֲרַי;
וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם וְאֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-הֶחָפֵץ לָלֶכֶת אַחֲרַי יַשְׁלִיךְ אֶת-נַפְשׁוֺ מִנֶּגֶד וְיִָּׂא אֶת-צְלָבוֺ וְיֵלֵךְ אַחֲרָי:
A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne.
Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. ([Matouš 16:24-Matouš 16:28; Lukáš 9:23-Lukáš 9:27 Matouš 10:38; Lukáš 14:27])
καὶ προσκαλεσάμενος τὸν ο῎χλον σὺν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ει῎ τις θέλει ο᾿πίσω μου α᾿κολουθει̑ν α᾿παρνησάσθω ἑαυτὸν καὶ α᾿ράτω τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑ καὶ α᾿κολουθείτω μοι
וַקרָא יֵשֻׁוע לכֵנשֵׁא עַם תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון מַן דּצָבֵא דּנִאתֵא בָּתַרי נֵכפֻּור בּנַפשֵׁה ונֵשׁקֻול זקִיפֵה ונִאתֵא בָּתַרי׃
כִּי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבֵּד אוֹתָהּ, אֲבָל הַמְאַבֵּד אֶת נַפְשׁוֹ לְמַעֲנִי וּלְמַעַן הַבְּשׂוֹרָה - יַצִּילֶנָּה.
כִּי מִי-הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וּמִי-אֲשֶׁר-יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי וּלְמַעַן הַבְּשׂוֺרָה יִמְצָאֶנָּה:
Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život(k), ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. (k) duši (pod. Marek 8:35b.Matouš 8:36 Matouš 8:37) ([Matouš 10:39; Lukáš 17:33; Jan 12:25])
ο῍ς γὰρ ε᾿ὰν θέλη τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ σω̑σαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέσει τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε῞νεκεν ε᾿μου̑ καὶ του̑ ευ᾿αγγελίου σὼσει αυ᾿τήν
כֻּל מַן דּצָבֵא גֵּיר דּנַחֵא נַפשֵׁה נַובּדִיה וכֻל דּנַובֵּד נַפשֵׁה מֵטֻלָתי ומֵטֻל סבַרתי נַחֵיה׃
מַה תּוֹעֶלֶת תִּצְמַח לְאָדָם אִם יַרְוִיחַ אֶת כָּל הָעוֹלָם וְיַפְסִיד אֶת נַפְשׁוֹ?
כִּי מַה-בֶּצַע לְאִישׁ אִם-יִקְנֶה-לּוֺ אֶת-כָּל-הָאָרֶץ וְנַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ:
Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
τί γὰρ ω᾿φελει̑ α῎νθρωπον κερδη̑σαι τὸν κόσμον ο῞λον καὶ ζημιωθη̑ναι τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑
מָנָא גֵּיר נֵתעַדַּר בַּרנָשָׁא אֵן עָלמָא כֻּלֵה נִאתַר ונַפשֵׁה נֵחסַר׃
שֶׁכֵּן מַה יִּתֵּן אָדָם כִּתְמוּרָה בְּעַד נַפְשׁוֹ?
אוֺ מַה-יִּתֶּן אִישׁ פִּדְיוֺן נַפְשׁוֺ:
Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? ([Žalmy 49:9])
τί γὰρ δοι̑ α῎νθρωπος α᾿ντάλλαγμα τη̑ς ψυχη̑ς αυ᾿του̑
אַו מָנָא נֵתֵּל בַּרנָשָׁא תַּחלֻופָא דּנַפשֵׁה׃
כִּי אִישׁ אֲשֶׁר אֲנִי וּדְבָרַי הָיִינוּ לוֹ לְחֶרְפָּה בַּדּוֹר הַנּוֹאֵף וְהַחוֹטֵא הַזֶּה, גַּם הוּא יִהְיֶה לְחֶרְפָּה לְבֶן־הָאָדָם כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בִּכְבוֹד אָבִיו עִם הַמַּלְאָכִים הַקְּדוֹשִׁים."
כִּי כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יֵבוֺשׁ מִמֶּנִּי וּמִדְּבָרַי בַּדּוֺר הַבֹּגֵד וְהַפּשֵׁעַ הַזֶּה אַף בֶּן-הָאָדָם יֵבוֺשׁ מִמֶּנּוּ גַּם-הוּא כַּאֲשֶׁר יָבֹא בִכְבוֺד אָבִיו עִם-מַלְאָכָיו הַקְּדוֺשִׁים:
Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém(l) a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“ (l) ř: cizoložném ([Matouš 10:33; Lukáš 12:9])
ο῍ς γὰρ ε᾿ὰν ε᾿παισχυνθη̑ με καὶ τοὺς ε᾿μοὺς λόγους ε᾿ν τη̑ γενεα̑ ταύτη τη̑ μοιχαλίδι καὶ ἁμαρτωλω̑ καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿παισχυνθήσεται αυ᾿τὸν ο῞ταν ε῎λθη ε᾿ν τη̑ δόξη του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ μετὰ τω̑ν α᾿γγέλων τω̑ν ἁγίων
כֻּל גֵּיר דּנֵבהַת בִּי וַבמֵלַי בּשַׁרבּתָא הָדֵא חַטָיתָּא וגַיָרתָא וָאף בּרֵה דּאנָשָׁא נֵבהַת בֵּה מָא דָּאתֵא בּשֻׁובחָא דַּאבֻוהי עַם מַלַאכַוהי קַדִּישֵׁא׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם שֶׁיֵּשׁ מִן הָעוֹמְדִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי יִרְאוּ אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בָּאָה בִּגְבוּרָה."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם יֵשׁ מִן-הַנִּצָּבִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא-יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי-יִרְאוּ צֵאת מַלְכוּת אֱלֹהִים בִּגְבוּרָה:
I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
Řekl jim také: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci.“ ([Marek 13:30; Jan 21:22-Jan 21:23])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει᾿σίν τινες ω῟δε τω̑ν ἑστηκότων οι῞τινες ου᾿ μὴ γεύσωνται θανάτου ε῞ως α῍ν ι῎δωσιν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ε᾿ληλυθυι̑αν ε᾿ν δυνάμει
וֵאמַר הוָא להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דִּאית אנָשָׁא דּקָימִין תּנָן דּלָא נֵטעמֻון מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֻון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא דֵּאתָת בּחַילָא סס׃
אַחֲרֵי שִׁשָּׁה יָמִים לָקַח אִתּוֹ יֵשׁוּעַ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן. הוּא הֶעֱלָה אוֹתָם לְהַר גָּבוֹהַּ לְבַדָּם וְהִשְׁתַּנָּה לְעֵינֵיהֶם;
וְאַחֲרֵי שֵׁשֶׁת יָמִים לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן אִתּוֺ וַיְבִיאֵם אֶל-הַר גָּבֹהַּ לְבַדָּם וַיִּשְׁתַּנֶּה לְעֵינֵיהֶם:
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima. ([Matouš 17:1-Matouš 17:9; Lukáš 9:28-Lukáš 9:36; 2 Petrův 1:17-2 Petrův 1:18 Marek 5:37 Marek 13:3])
καὶ μετὰ ἡμέρας ε῍ξ παραλαμβάνει ὁ ᾽Ιησου̑ς τὸν Πέτρον καὶ τὸν ᾽Ιάκωβον καὶ τὸν ᾽Ιωάννην καὶ α᾿ναφέρει αυ᾿τοὺς ει᾿ς ο῎ρος ὑψηλὸν κατ῾ ι᾿δίαν μόνους καὶ μετεμορφὼθη ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν
ובָתַר שׁתָּא יַומִין דּבַר יֵשֻׁוע לכִאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן וַאסֵק אֵנֻון לטֻורָא רָמָא בַּלחֻודַיהֻון וֵאתחַלַף לעִנַיהֻון׃
בְּגָדָיו הִבְרִיקוּ וְהִלְבִּינוּ עַד מְאֹד, עַד כְּדֵי כָּךְ אֵין כּוֹבֵס עֲלֵי אֲדָמוֹת יָכוֹל לְהַלְבִּין בְּגָדִים.
וּבְגָדָיו נוֺצְצוּ וְהִלְבִּינוּ אֵין כּוֺבֵס בָּאָרֶץ יוּכַל לְכַבֵּס בְּגָדִים לְבָנִים כְּמוֺהֶם:
A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit.
καὶ τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ ε᾿γένετο στίλβοντα λευκὰ λίαν οι῟α γναφεὺς ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ου᾿ δύναται ου῞τως λευκα̑ναι
ומַזהַר הוָא לבֻושֵׁה ומַחוַר טָב אַיך תַּלגָּא אַיכַּנָא דַּבנַי־אנָשָׁא למַחוָרֻו בַּארעָא לָא מֵשׁכּחִין׃
אָז נִרְאוּ אֲלֵיהֶם אֵלִיָּהוּ וּמֹשֶׁה וְהֵם מְדַבְּרִים עִם יֵשׁוּעַ.
וְהִנֵּה אֵלִיָּהוּ וּמשֶׁה נִרְאוּ אֲלֵיהֶם מִדַּבְּרִים עִם-יֵשׁוּעַ:
I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
Zjevil se jim Eliáš a Mojžíš a rozmlouvali s Ježíšem.
καὶ ω῎φθη αυ᾿τοι̑ς ᾽Ηλίας σὺν Μωϋσει̑ καὶ η῟σαν συλλαλου̑ντες τω̑ ᾽Ιησου̑
וֵאתחזִיו להֻון אִלִיָא ומֻושֵׁא כַּד ממַללִין עַם יֵשֻׁוע׃
הֵגִיב כֵּיפָא וְאָמַר אֶל יֵשׁוּעַ: "רַבִּי, טוֹב שֶׁאָנוּ כָּאן. נַעֲשֶׂה נָא שָׁלוֹשׁ סֻכּוֹת; לְךָ אַחַת, לְמֹשֶׁה אַחַת וּלְאֵלִיָּהוּ אַחַת."
וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ רַבִּי טוֺב לָנוּ לָשֶׁבֶת פֹּה נַעֲשֶׂה-נָּא שָׁלֹשׁ סֻכּוֺת אַחַת לְךׇ אַחַת לְמֹשֶׁה וְאַחַת לְאֵלִיָּהוּ:
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
Petr promluvil a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ Πέτρος λέγει τω̑ ᾽Ιησου̑ ῥαββί καλόν ε᾿στιν ἡμα̑ς ω῟δε ει῏ναι καὶ ποιήσωμεν τρει̑ς σκηνάς σοὶ μίαν καὶ Μωϋσει̑ μίαν καὶ ᾽Ηλία μίαν
וֵאמַר לֵה כִּאפָא רַבִּי שַׁפִּיר הֻו לַן דּהָרכָּא נֵהוֵא ונֵעבֵּד תּלָת מַטלִין לָך חדָא וַלמֻושֵׁא חדָא ולִאלִיָא חדָא׃
הוּא לֹא יָדַע מַה לּוֹמַר, שֶׁכֵּן הוּא וַחֲבֵרָיו פָּחֲדוּ מְאֹד.
כִּי הוּא לֹא-יָדַע מַה-לְּדַבֵּר כִּי נָפְלָה עֲלֵיהֶם אֵימָתָה וָפָחַד:
Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
Nevěděl, co by řekl; tak byli zděšeni.
ου᾿ γὰρ η῎̑δει τί α᾿ποκριθη̑ ε῎κφοβοι γὰρ ε᾿γένοντο
לָא דֵּין יָדַע הוָא מָנָא אָמַר אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר בּדֵחלתָא׃
וְהִנֵּה הוֹפִיעַ עָנָן וְסָכַךְ עֲלֵיהֶם. יָצָא קוֹל מִתּוֹךְ הֶעָנָן: "זֶה בְּנִי אֲהוּבִי; אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן!"
וְהִנֵּה עָנָן סָכַךְ עֲלֵיהֶם וְקוֺל יֹצֵא מִן-הֶעָנָן לֵאמֹר זֶה בְּנִי יְדִידִי אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן:
I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Tu přišel oblak, zastínil je a z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ ([Marek 1:11; Žalmy 2:7; Deuteronomium 18:15])
καὶ ε᾿γένετο νεφέλη ε᾿πισκιάζουσα αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿γένετο φωνὴ ε᾿κ τη̑ς νεφέλης ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός α᾿κούετε αυ᾿του̑
וַהוָת ענָנָא ומַטלָא הוָת עלַיהֻון וקָלָא מֵן ענָנָא דָּאמַר הָנַו בֵּרי חַבִּיבָא לֵה שׁמַעו׃
וּפִתְאוֹם, בְּהִסְתַּכְּלָם סָבִיב, לֹא רָאוּ עוֹד אִישׁ אִתָּם מִלְּבַד יֵשׁוּעַ.
וּפִתְאֹם הִבִּיטוּ מִסָּבִיב וְלֹא-רָאוּ עוֺד אִישׁ זוּלָתִי יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ אִתָּם:
A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
Když se pak rychle rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho jiného než Ježíše samotného.
καὶ ε᾿ξάπινα περιβλεψάμενοι ου᾿κέτι ου᾿δένα ει῏δον α᾿λλὰ τὸν ᾽Ιησου̑ν μόνον μεθ῾ ἑαυτω̑ν
ומֵן שֵׁליָא כַּד חָרו תַּלמִידֵא לאנָשׁ לָא חזַו אֵלָא ליֵשֻׁוע בַּלחֻודַוהי עַמהֻון׃
כְּשֶׁיָּרְדוּ מִן הָהָר צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יַגִּידוּ לְאִישׁ מַה שֶּׁרָאוּ עַד אֲשֶׁר יָקוּם בֶּן־הָאָדָם מִן הַמֵּתִים.
וַיְהִי בְּרִדְתָּם מִן-הָהָר וַיְצַו אֹתָם לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ אֶת-אֲשֶׁר רָאוּ עַד כִּי-יָקוּם בֶּן-הָאָדָם מִן-הַמֵּתִים:
A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
Když sestupovali z hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. ([Marek 8:30])
καὶ καταβαινόντων αυ᾿τω̑ν ε᾿κ του̑ ο῎ρους διεστείλατο αυ᾿τοι̑ς ι῞να μηδενὶ α῍ ει῏δον διηγήσωνται ει᾿ μὴ ο῞ταν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑
וכַד נָחתִּין מֵן טֻורָא מפַקֵד הוָא להֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון מֵדֵּם דַּחזַו אֵלָא אֵן מָא דּקָם בּרֵה דּאנָשָׁא מֵן מִיתֵא׃ ס
הֵם שָׂמוּ לִבָּם לַדָּבָר וְחָקְרוּ בֵּינָם לְבֵין עַצְמָם מַה פֵּרוּשׁ "לָקוּם מִן הַמֵּתִים."
וְהֵם שָׁמְרוּ אֶת-הַדָּבָר בְּלִבָּם וַיַּחְקְרוּ בֵינֵיהֶם מַה-הִיא הַתְּקוּמָה מִן-הַמֵּתִים:
I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
To slovo je zaujalo(m) a společně rozbírali, co to znamená vstát z mrtvých. (m) Ponechali si to pro sebe ([Matouš 17:10-Matouš 17:13; Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Žalmy 22:1-Žalmy 22:18; Izajáš 53:3])
καὶ τὸν λόγον ε᾿κράτησαν πρὸς ἑαυτοὺς συζητου̑ντες τί ε᾿στιν τὸ ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑ναι
וַאחדֻּוה למֵלתָא בּנַפשׁהֻון ובָעֵין הוַו דּמָנָא הי הָדֵא מֵלתָא דּמָא דּקָם מֵן בֵּית מִיתֵא׃ ס
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מַדּוּעַ אוֹמְרִים הַסּוֹפְרִים כִּי אֵלִיָּהוּ צָרִיךְ לָבוֹא תְּחִלָּה?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ לֵאמֹר לָמָּה-זֶּה יֹאמְרוּ הַסּוֺפְרִים כִּי אֵלִיָּהוּ בֹּא יָבֹא רִאשׁוֺנָה:
I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
A vyptávali se: „Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“
καὶ ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν λέγοντες ο῞τι λέγουσιν οἱ γραμματει̑ς ο῞τι ᾽Ηλίαν δει̑ ε᾿λθει̑ν πρω̑τον
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין מָנָא הָכִיל אָמרִין סָפרֵא דִּאלִיָא וָלֵא דּנִאתֵא לֻוקדַם׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "אֵלִיָּהוּ אָמְנָם יָבוֹא רִאשׁוֹנָה וְיָשִׁיב אֶת הַכֹּל; וְאֵיךְ כָּתוּב עַל בֶּן־הָאָדָם שֶׁיִסְבֹּל הַרְבֵּה וְיִמְאֲסוּ בּוֹ?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָכֵן אֵלִיָּהוּ יָבֹא רִאשׁוֺנָה וְהֵשִׁיב אֶת-הַכֹּל וּכְמוֺ שֶׁכָּתוּב עַל בֶּן-הָאָדָם כֵּן גַּם-הוּא נָכוֺן לִהְיוֺת מְעֻנֶּה וּמְדֻכָּא וְנִגְזָר מֵאֶרֶץ חַיִּים:
On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
Řekl jim: „Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko(n). Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení? (n) Že Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko?
ὁ δὲ ε῎φη αυ᾿τοι̑ς ᾽Ηλίας μὲν ε᾿λθών πρω̑τον α᾿ποκαθιστάνει πάντα καὶ πω̑ς γέγραπται ε᾿πὶ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ι῞να πολλὰ πάθη καὶ ε᾿ξουδενηθη̑
אָמַר להֻון אִלִיָא אָתֵא לֻוקדַם דּכֻלמֵדֵּם נַתקֵן וַאיכַּנָא כּתִיב עַל בּרֵה דּאנָשָׁא דּסַגִּי נֵחַשׁ ונֵסתּלֵא׃
בְּרַם אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם כִּי אָכֵן בָּא אֵלִיָּהוּ וְעָשׂוּ בּוֹ כִּרְצוֹנָם, כַּכָּתוּב עָלָיו."
אֶפֶס אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי גַּם-אֵלִיָּהוּ כְּבָר בָּא וַיַּעֲשׂוּ-בוֺ כִּרְצוֺנָם כַּכָּתוּב עָלָיו:
Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim líbilo, jak je to o něm psáno.“ ([Matouš 11:14])
α᾿λλὰ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι καὶ ᾽Ηλίας ε᾿λήλυθεν καὶ ε᾿ποίησαν αυ᾿τω̑ ο῞σα η῎θελον καθώς γέγραπται ε᾿π῾ αυ᾿τόν
אֵלָא אָמַר אנָא לכֻון דָּאף אִלִיָא אֵתָא וַעבַדו בֵּה כֻּל מָא דַּצבַו אַיכַּנָא דַּכתִיב עלַוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר הֵם בָּאוּ אֶל הַתַּלְמִידִים רָאוּ עַם רַב סָבִיב לָהֶם וְסוֹפְרִים מִתְוַכְּחִים אִתָּם.
וַיְהִי כְּבֹאָם אֶל-שְׁאָר הַתַּלְמִידִים וַיִּרְאוּ עַם-רָב סְבִיבוֺתָם וְסוֺפְרִים מִתְוַכְּחִים עִמָּהֶם:
Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli. ([Matouš 17:14-Matouš 17:21; Lukáš 9:37-Lukáš 9:43])
καὶ ε᾿λθόντες πρὸς τοὺς μαθητὰς ει῏δον ο῎χλον πολὺν περὶ αυ᾿τοὺς καὶ γραμματει̑ς συζητου̑ντας πρὸς αυ᾿τούς
וכַד אֵתָא לוָת תַּלמִידֵא חזָא לוָתהֻון כֵּנשָׁא סַגִּיָאא וסָפרֵא כַּד דָּרשִׁין עַמהֻון׃
כָּל הֶהָמוֹן, בָּרֶגַע שֶׁרָאוּ אוֹתוֹ, תָּמְהוּ מְאֹד וְרָצוּ אֵלָיו וּבֵרְכוּהוּ בְּבִרְכַּת שָׁלוֹם.
וְכָל-הָעָם כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ הִשְׁתָּאוּ תָּמָהוּ וַיָּרֻצוּ וַיִּשְׁאֲלוּ-לוֺ לְשָׁלוֺם:
A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho.
καὶ ευ᾿θὺς πα̑ς ὁ ο῎χλος ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿ξεθαμβήθησαν καὶ προστρέχοντες η᾿σπάζοντο αυ᾿τόν
ובַר־שָׁעתֵה כֻּלֵה כֵּנשָׁא חזַאוֻהי וַתוַהו וַרהֵטו שֵׁאלו בַּשׁלָמֵה׃
שָׁאַל אוֹתָם: "עַל מָה אַתֶּם מִתְוַכְּחִים אִתָּם?"
וְהוּא שָׁאַל אוֺתָם מָה-אַתֶּם מִתְוַכְּחִים עִמָּהֶם:
I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
Ježíš se jich otázal: „Oč se s nimi přete?“
καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τούς τί συζητει̑τε πρὸς αυ᾿τούς
וַמשַׁאֵל הוָא לסָפרֵא מָנָא דָּרשִׁין אנתֻּון עַמהֻון׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ אֶחָד מִן הֶהָמוֹן: "רַבִּי, הֵבֵאתִי אֵלֶיךָ אֶת בְּנִי אֲשֶׁר רוּחַ אִלֶּמֶת בְּקִרְבּוֹ.
וַיַּעַן אֹתוֺ אֶחָד מִן-הָעָם רַבִּי הֵבֵאתִי לְךׇ בָּזֶה אֶת-בְּנִי אֲשֶׁר-רוּחַ אִלֵּם מְבַעֲתוֺ:
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Mistře(o), přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit. (o) ř: Učiteli (tak i Marek 9:38)
καὶ α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ει῟ς ε᾿κ του̑ ο῎χλου διδάσκαλε η῎νεγκα τὸν υἱόν μου πρὸς σέ ε῎χοντα πνευ̑μα α῎λαλον
וַענָא חַד מֵן כֵּנשָׁא וֵאמַר מַלפָנָא אַיתִּית בֵּרי לוָתָך דִּאית לֵה רֻוחָא דּלָא ממַללָא׃
בְּכָל מָקוֹם הָרוּחַ אוֹחֶזֶת בּוֹ וּמַפִּילָה אוֹתוֹ, וְהוּא מַעֲלֶה קֶצֶף, חוֹרֵק שִׁנָּיו וְגוּפוֹ מִתְקַשֶּׁה. אָמַרְתִּי לְתַלְמִידֶיךָ שֶׁיְּגָרְשׁוּ אוֹתָהּ, אַךְ הֵם לֹא יָכְלוּ."
וּלְעֵת יַחֲזִיק בּוֺ יִטְרְפֶנּוּ יוֺרִיד רִירוֺ וְשִׁנָּיו יַחֲרֹק עַד-אֲשֶׁר יָבֵשׁ כֹּחוֺ וָאֹמַר אֶל-תַּלְמִידֶיךׇ לְגָרְשׁוֺ וְלֹא יָכֹלוּ:
Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne(p). Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to.“ (p) chřadne
καὶ ο῞που ε᾿ὰν αυ᾿τὸν καταλάβη ρ᾿ήσσει αυ᾿τόν καὶ α᾿φρίζει καὶ τρίζει τοὺς ο᾿δόντας καὶ ξηραίνεται καὶ ει῏πα τοι̑ς μαθηται̑ς σου ι῞να αυ᾿τὸ ε᾿κβάλωσιν καὶ ου᾿κ ι῎σχυσαν
וַאיכָּא דּמַדרכָא לֵה חָבטָא לֵה ומַרעֵת וַמחַרֵק שֵׁנַוהי ויָבֵשׁ וֵאמרֵת לתַלמִידַיךְּ דּנַפּקֻונָיהי ולָא אֵשׁכַּחו׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "הוֹי דּוֹר חֲסַר אֱמוּנָה, עַד מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם? עַד מָתַי אֶסְבֹּל אֶתְכֶם? הָבִיאוּ אוֹתוֹ אֵלַי."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הוֺי דּוֺר לֹא אֵמֻן בּוֺ עַד-מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם עַד-מָתַי אֶָּׂא אֶתְכֶם הֲבִיאֻהוּ אֵלַי הֵנָּה:
A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
Odpověděl jim: „Pokolení nevěřící(q), jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!“ (q) nevěrné
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τοι̑ς λέγει ω῏ γενεὰ α῎πιστος ε῞ως πότε πρὸς ὑμα̑ς ε῎σομαι ε῞ως πότε α᾿νέξομαι ὑμω̑ν φέρετε αυ᾿τὸν πρός με
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אֻון שַׁרבּתָא דּלָא מהַימנָא עדַמָא לֵאמַתי אֵהוֵא לוָתכֻון וַעדַמָא לֵאמַתי אֵסַיבַּרכֻון אַיתַּאוֻהי לוָתי׃
הֵבִיאוּ אוֹתוֹ אֵלָיו. רָאֲתָה הָרוּחַ אֶת יֵשׁוּעַ וּמִיָּד זִעְזְעָה אֶת הַיֶּלֶד. הוּא נָפַל אַרְצָה מִתְגּוֹלֵל וּמַעֲלֶה קֶצֶף.
וַיְבִיאֻהוּ לְפָנָיו וְכַאֲשֶׁר רָאָהוּ הָרוּחַ וַיַּחְתֹּף אֹתוֺ חָתֹף וְטָרֹף וַיִּפֹּל אַרְצָה וַיִּתְגֹּלֵל בְּרִירוֺ:
I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
καὶ η῎νεγκαν αυ᾿τὸν πρὸς αυ᾿τόν καὶ ι᾿δών αυ᾿τὸν τὸ πνευ̑μα ευ᾿θὺς συνεσπάραξεν αυ᾿τόν καὶ πεσών ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ε᾿κυλίετο α᾿φρίζων
וַאיתּיֻוהי לוָתֵה וכַד חזָתֵה רֻוחָא בַּר־שָׁעתֵה חבַטתֵה וַנפַל עַל אַרעָא ומֵתבַּעַק הוָא ומַרעֵת׃ ס
שָׁאַל יֵשׁוּעַ אֶת אָבִיו: "מִמָּתַי זֶה קוֹרֶה לוֹ?" הֵשִׁיב: "מִקַּטְנוּתוֹ,
וַיִּשְׁאַל אֶת-אָבִיו מֵאֵיזֶה יוֺם דָּבַק בּוֺ זֶה וַיֹּאמֶר מִימֵי נְעוּרָיו:
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
Ježíš se zeptal jeho otce: „Odkdy to má?“ Odpověděl: „Od dětství.
καὶ ε᾿πηρὼτησεν τὸν πατέρα αυ᾿του̑ πόσος χρόνος ε᾿στὶν ὡς του̑το γέγονεν αυ᾿τω̑ ὁ δὲ ει῏πεν ε᾿κ παιδιόθεν
ושַׁאֵל יֵשֻׁוע לַאבֻוהי דַּכמָא לֵה זַבנָא הָא מֵן דּהָכַנָא הֻו אָמַר לֵה הָא מֵן טַליֻותֵה׃
וּפְעָמִים רַבּוֹת גַּם הִפִּילָה אוֹתוֹ עַל אֵשׁ וּלְתוֹךְ מַיִם כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ. אֲבָל אִם אַתָּה יָכוֹל לַעֲשׂוֹת מַשֶּׁהוּ, רַחֵם עָלֵינוּ וַעֲזֹר לָנוּ."
וּפְעָמִים רַבּוֺת הִפִּילוֺ בָאֵשׁ וּבַמַּיִם לְהַאֲבִידוֺ אַךְ אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדְךׇ לַעֲשׂוֺת דָּבָר חוּסָה-נָּא עָלֵינוּ וְהוֺשִׁיעֵנוּ:
A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám.“
καὶ πολλάκις καὶ ει᾿ς πυ̑ρ αυ᾿τὸν ε῎βαλεν καὶ ει᾿ς υ῞δατα ι῞να α᾿πολέση αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ει῎ τι δύνη βοήθησον ἡμι̑ν σπλαγχνισθεὶς ε᾿φ῾ ἡμα̑ς
וזַבנִין סַגִּיָאן אַרמיַתֵה בּנֻורָא וַבמַיָא דּתַובּדִיוהי אֵלָא מֵדֵּם דּמֵשׁכַּח אַנתּ עַדַּרַיני וֵאתרַחַם עלַי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "'אִם אַתָּה יָכוֹל'?! הַכֹּל אֶפְשָׁרִי לַמַּאֲמִין!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדְךׇ לְהַאֲמִין אָתָּה לְמַאֲמִין כָּל-דָּבָר יֵעָשֶׂה:
A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ τὸ ει᾿ δύνη πάντα δυνατὰ τω̑ πιστεύοντι
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן מֵשׁכַּח אַנתּ דַּתהַימֵן כֻּל מֵדֵּם מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא למַן דַּמהַימֵן׃
מִיָּד צָעַק אֲבִי הַיֶּלֶד וְאָמַר: "אֲנִי מַאֲמִין, עֲזֹר נָא לִי בְּחֶסְרוֹן אֱמוּנָתִי!"
וַיִּצְעַק אֲבִי הַיֶּלֶד וַיֹּאמַר בִּדְמָעוֺת הִנְנִי מַאֲמִין אֲדֹנִי הוֺשִׁיעָה לַחֲסַר אֱמוּנָה כָּמֹנִי:
A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
Chlapcův otec rychle(r) vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře(s).“ (r) var: + v slzách (s) nevíře ([Lukáš 17:5])
ευ᾿θὺς κράξας ὁ πατὴρ του̑ παιδίου ε῎λεγεν πιστεύω βοήθει μου τη̑ α᾿πιστία
ובַר־שָׁעתֵה קעָא אַבֻוהי דּטַליָא כַּד בָּכֵא וָאמַר מהַימֵן אנָא מָרי עַדַּר לחַסִירֻות הַימָנֻותי׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ הֲמוֹן עַם רָצִים וּמִתְקַבְּצִים, גָּעַר בָּרוּחַ הַטְּמֵאָה וְאָמַר לָהּ: "רוּחַ אִלֶּמֶת וְחֵרֶשֶׁת, אֲנִי מְצַוֵּךְ, צְאִי מִמֶּנּוּ וְאַל תִּכָּנְסִי בּוֹ עוֹד!"
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ כִּי הֶהָמוֺן הֹלֵךְ הָלוֺךְ וָרָב וַיִּגְעַר בְּרוּחַ הַטֻּמְאָה לֵאמֹר אֲנִי מְצַוְּךׇ צֵא מִמֶּנּוּ רוּחַ אִלֵּם וְחֵרֵשׁ אַל-תּוֺסִף לָבוֺא-בוֺא עוֺד:
Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“
ι᾿δών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ε᾿πισυντρέχει ο῎χλος ε᾿πετίμησεν τω̑ πνεύματι τω̑ α᾿καθάρτω λέγων αυ᾿τω̑ τὸ α῎λαλον καὶ κωφὸν πνευ̑μα ε᾿γώ ε᾿πιτάσσω σοι ε῎ξελθε ε᾿ξ αυ᾿του̑ καὶ μηκέτι ει᾿σέλθης ει᾿ς αυ᾿τόν
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע דּרָהֵט עַמָא ומֵתכַּנַשׁ לוָתֵה כּאָא בּהָי רֻוחָא טַנפתָא וֵאמַר לָה רֻוחָא חַרֵשׁתָא דּלָא ממַללָא אֵנָא פָּקֵד אנָא לֵכי פֻּוקי מֵנֵה ותֻוב לָא תֵּעלִין לֵה׃
הִיא צָעֲקָה, זִעְזְעָה אוֹתוֹ מְאֹד וְיָצְאָה. הוּא הָיָה כְּמֵת וְרַבִּים אָמְרוּ שֶׁהוּא מֵת.
וַיִּצְעַק וַיִּטְרֹף אֶת-נַפְשׁוֺ בְּאַפּוֺ וַיֵּצֵא וְהַנַּעַר נִשְׁאַר כַּמֵּת וְרַבִּים אָמְרוּ כִּי-גָוָע:
Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.
καὶ κράξας καὶ πολλὰ σπαράξας ε᾿ξη̑λθεν καὶ ε᾿γένετο ὡσεὶ νεκρός ω῞στε τοὺς πολλοὺς λέγειν ο῞τι α᾿πέθανεν
וַקעָא שִׁאדָא הַו סַגִּי ושַׁחקֵה וַנפַק וַהוָא אַיך מִיתָא אַיך דּסַגִּיֵאא נִאמרֻון דּמִית לֵה׃
אָחַז יֵשׁוּעַ בְּיָדוֹ, הֵקִים אוֹתוֹ וְהוּא קָם.
וְיֵשׁוּעַ הֶחֱזִיק בְּיָדוֺ וַיְקִימֵהוּ וַיָּקֹם:
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς κρατήσας τη̑ς χειρὸς αυ᾿του̑ η῎γειρεν αυ᾿τόν καὶ α᾿νέστη
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אַחדֵּה בִּאידֵה וַאקִימֵה׃ ס
כְּשֶׁנִּכְנַס יֵשׁוּעַ הַבַּיְתָה שְׁאָלוּהוּ תַּלְמִידָיו בִּיחִידוּת: "מַדּוּעַ לֹא יָכֹלְנוּ אֲנַחְנוּ לְגָרֵשׁ אוֹתָהּ?"
וַיְהִי בְּבֹאוֺ הַבַּיְתָה וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו וְהֵם לְבַדָּם אִתּוֺ מַדּוּעַ לֹא מָצְאָה יָדֵנוּ אֲנַחְנוּ לְגָרְשׁוֺ:
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
καὶ ει᾿σελθόντος αυ᾿του̑ ει᾿ς οι῏κον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ κατ῾ ι᾿δίαν ε᾿πηρὼτων αυ᾿τόν ο῞τι ἡμει̑ς ου᾿κ η᾿δυνήθημεν ε᾿κβαλει̑ν αυ᾿τό
כַּד עַל דֵּין לבַיתָּא יֵשֻׁוע שַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי בַּלחֻודַיהֻון למָנָא חנַן לָא אֵשׁכַּחן למַפָּקֻותֵה׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הַמִּין הַזֶּה אֵינוֹ יָכוֹל לָצֵאת אֶלָּא בִּתְפִלָּה."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִין רוּחַ רָע כָּזֶה לֹא-יְגֹרָשׁ כִּי אִם-בִּתְפִלָּה וּבְצוֺם:
I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
Řekl jim: „Takový duch(t) nemůže vyjít jinak než modlitbou(u).“ (t) ř: rod (u) var: + a postem
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑το τὸ γένος ε᾿ν ου᾿δενὶ δύναται ε᾿ξελθει̑ν ει᾿ μὴ ε᾿ν προσευχη̑
אָמַר להֻון הָנָא גֵּנסָא בּמֵדֵּם לָא מֵשׁכַּח למֵפַּק אֵלָא בּצַומָא ובַצלֻותָא׃ ס
יָצְאוּ מִשָּׁם וְעָבְרוּ דֶּרֶךְ הַגָּלִיל. הוּא לֹא רָצָה שֶׁזֶּה יִוָּדַע לְאִישׁ,
וַיֵּצְאוּ מִשָּׁם וַיַּעַבְרוּ בַגָּלִיל וְלֹא אָבָה שָׁם לְהִוָּדַע לְאִישׁ:
A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo, ([Matouš 17:22-Matouš 17:23; Lukáš 9:43b–Lukáš 9:45])
κα᾿κει̑θεν ε᾿ξελθόντες παρεπορεύοντο διὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ου᾿κ η῎θελεν ι῞να τις γνοι̑
וכַד נפַק מֵן תַּמָן עָברִין הוַו בַּגלִילָא ולָא צָבֵא הוָא דּאנָשׁ נֵדַּע בֵּה׃
שֶׁכֵּן לִמֵּד אֶת תַּלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם: "בֶּן־הָאָדָם יִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים וְיַהַרְגוּהוּ, וּשְׁלוֹשָׁה יָמִים אַחֲרֵי שֶׁיַּהַרְגוּהוּ יָקוּם."
כִּי הִקְדִּישׁ עִתּוֺ לְלַמֵּד לְתַלְמִידָיו וְלָשִׂים לִפְנֵיהֶם אֵיךְ בֶּן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי אֲנָשִׁים אֲשֶׁר יְמִיתֻהוּ וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר יוּמַת יָקוּם בַּיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי וָחָי:
Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
neboť učil své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván(v) do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech(x) vstane.“ (v) má být vydán (x) var: třetího dne ([Marek 8:31 Marek 10:33-Marek 10:34])
ε᾿δίδασκεν γὰρ τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων καὶ α᾿ποκτενου̑σιν αυ᾿τόν καὶ α᾿ποκτανθεὶς μετὰ τρει̑ς ἡμέρας α᾿ναστήσεται
מַלֵף הוָא גֵּיר לתַלמִידַוהי וָאמַר להֻון דַּברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם בִּאידַי אנָשָׁא ונֵקטלֻונָיהי ומָא דֵּאתקטֵל בּיַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃
אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת הַדָּבָר וּפָחֲדוּ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת-דְּבָרוֺ וַיִּירְאוּ לִשְׁאֹל אֹתוֺ:
Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat.
οἱ δὲ η᾿γνόουν τὸ ρ᾿η̑μα καὶ ε᾿φοβου̑ντο αυ᾿τὸν ε᾿περωτη̑σαι
הֵנֻון דֵּין לָא יָדעִין הוַו לָה למֵלתָא ודָחלִין הוַו דַּנשַׁאלֻונָיהי׃ ס
הֵם בָּאוּ לִכְפַר נַחוּם, וּכְשֶׁהָיוּ בַּבַּיִת שָׁאַל אוֹתָם: "עַל מַה הִתְוַכַּחְתֶּם בַּדֶּרֶךְ?"
וַיָּבֹאוּ אֶל-כְּפַר-נַחוּם וַיְהִי בַבַּיִת וַיִּשְׁאַל אֹתָם מַה-דִּין וּדְבָרִים הָיוּ בֵינֵיכֶם בַּדָּרֶךְ:
I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: „O čem jste cestou uvažovali?“ ([Matouš 18:1-Matouš 18:5; Lukáš 9:46-Lukáš 9:48])
καὶ η῟λθον ει᾿ς Καφαρναούμ καὶ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία γενόμενος ε᾿πηρὼτα αυ᾿τούς τί ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ διελογίζεσθε
וֵאתַו לַכפַרנַחֻום וכַד עַלו לבַיתָּא משַׁאֵל הוָא להֻון דּמָנָא מֵתחַשׁבִין הוַיתֻּון בֻּאורחָא בַּינָתכֻון׃
שָׁתְקוּ וְלֹא עָנוּ, שֶׁכֵּן הִתְוַכְּחוּ בַּדֶּרֶךְ זֶה עִם זֶה - מִי הַגָּדוֹל שֶׁבָּהֶם.
וְלֹא עָנוּ דָבָר כִּי רָבוּ בֵינֵיהֶם בַּדֶּרֶךְ מִי הוּא הַגָּדוֺל בָּהֶם:
Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
Ale oni mlčeli, neboť cestou se mezi sebou dohadovali, kdo je největší. ([Lukáš 22:24])
οἱ δὲ ε᾿σιὼπων πρὸς α᾿λλήλους γὰρ διελέχθησαν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ τίς μείζων
הֵנֻון דֵּין שַׁתִּיקִין הוַו אֵתחרִיו הוַו גֵּיר בֻּאורחָא חַד עַם חַד דּמַנֻו רַב בּהֻון׃
יָשַׁב וְקָרָא לַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְאָמַר לָהֶם: "מִי שֶׁרוֹצֶה לִהְיוֹת רִאשׁוֹן יְהֵא אַחֲרוֹן לַכֹּל וּמְשָׁרֵת לַכֹּל."
וַיֵּשֶׁב וַיִּקְרָא אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-הֶחָפֵץ לִהְיוֺת רִאשׁוֺן עָלָיו לִהְיוֺת אַחֲרוֺן לְכֻלָּם וּמְשָׁרֵת לְכֻלָּם:
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech.“ ([Marek 10:43-Marek 10:44])
καὶ καθίσας ε᾿φὼνησεν τοὺς δὼδεκα καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ει῎ τις θέλει πρω̑τος ει῏ναι ε῎σται πάντων ε῎σχατος καὶ πάντων διάκονος
וִיתֵב יֵשֻׁוע וַקרָא לַתרֵעסַר וֵאמַר להֻון מַן דּצָבֵא דּנֵהוֵא קַדמָיָא נֵהוֵא אחרָיָא דּכֻל אנָשׁ וַמשַׁמשָׁנָא דּכֻל אנָשׁ׃
לָקַח יֶלֶד וְהֶעֱמִיד אוֹתוֹ בֵּינֵיהֶם, חִבֵּק אוֹתוֹ וְאָמַר לָהֶם:
וַיִּקַּח יֶלֶד וַיַּצִּיגֵהוּ בְתוֺכָם וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר חִבֶּק-לוֺ אָמַר אֲלֵיהֶם:
A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich, objal je a řekl jim: ([Marek 10:15-Marek 10:16])
καὶ λαβών παιδίον ε῎στησεν αυ᾿τὸ ε᾿ν μέσω αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿ναγκαλισάμενος αυ᾿τὸ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς
וַנסַב טַליָא חַד וַאקִימֵה בַּמצַעתָא ושַׁקלֵה עַל דּרָעַוהי וֵאמַר להֻון׃
"כָּל הַמְקַבֵּל יֶלֶד אֶחָד כָּזֶה בִּשְׁמִי, אוֹתִי הוּא מְקַבֵּל; וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי אֵינוֹ מְקַבֵּל אוֹתִי אֶלָּא אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי."
מִי-הוּא הַמְקַבֵּל בִּשְׁמִי אַחַד הַיְלָדִים כָּזֶה אֹתִי הוּא מְקַבֵּל וְהַמְקַבֵּל אֹתִי אֵינֶנּוּ מְקַבֵּל אֹתִי כִּי אִם-פְּנֵי שֹׁלְחִי:
Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
„Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
ο῍ς α῍ν ε῍ν τω̑ν τοιούτων παιδίων δέξηται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿μὲ δέχεται καὶ ο῍ς α῍ν ε᾿μὲ δέχηται ου᾿κ ε᾿μὲ δέχεται α᾿λλὰ τὸν α᾿ποστείλαντά με
כֻּל מַן דַּנקַבֵּל אַיך הָנָא טַליָא בּשֵׁמי לִי הֻו מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל לָא הוָא לִי מקַבֵּל אֵלָא למַן דּשַׁדּרַני׃ ס
אָמַר לוֹ יוֹחָנָן: "רַבִּי, רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ שֵׁדִים בְּשִׁמְךָ שֶׁאֵינֶנּוּ הוֹלֵךְ אַחֲרֵינוּ וּמָנַעְנוּ בַּעֲדוֹ, כִּי אֵינוֹ הוֹלֵךְ אַחֲרֵינוּ."
וַיֹּאמֶר יוֺחָנָן אֵלָיו רַבִּי רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת בְּשִׁמְךׇ וַנִּכְלָא אֹתוֺ מִפְּעֻלָּתוֺ אַחֲרֵי אֲשֶׁר לֹא-הָלַךְ אַחֲרֵינוּ:
I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil.“ ([Lukáš 9:49-Lukáš 9:50; Numeri 11:27-Numeri 11:29])
ε῎φη αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιωάννης διδάσκαλε ει῎δομέν τινα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ε᾿κβάλλοντα δαιμόνια καὶ ε᾿κωλύομεν αυ᾿τόν ο῞τι ου᾿κ η᾿κολούθει ἡμι̑ν
אָמַר לֵה יֻוחַנָן רַבִּי חזַין אנָשׁ דּמַפֵּק שִׁאדֵא בַּשׁמָך וַכלַינָיהי עַל דּלָא נקֵף לַן׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדוֹ, כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה גְּבוּרָה בִּשְׁמִי וּמִיָּד יוּכַל לְדַבֵּר עָלַי רָעוֹת;
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אַל-תִּכְלְאוּ אֹתוֺ כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר כֹּה עֹשֶׂה בִשְׁמִי נִפְלָאוֺת וְכֹה יָשׁוּב יְדַבֶּר-בִּי סָרָה:
Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν μὴ κωλύετε αυ᾿τόν ου᾿δεὶς γάρ ε᾿στιν ο῍ς ποιήσει δύναμιν ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου καὶ δυνήσεται ταχὺ κακολογη̑σαί με
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא תֵּכלֻונָיהי לַיתּ גֵּיר אנָשׁ דּעָבֵד חַילֵא בּשֵׁמי ומֵשׁכַּח עגַל אָמַר עלַי דּבִישׁ׃
כִּי מִי שֶׁאֵינוֹ נֶגְדֵּנוּ, אִתָּנוּ הוּא.
כִּי אִישׁ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לְצָרֵינוּ לָנוּ הוּא:
Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
Kdo není proti nám(y), je pro nás(z). (y) var: vám (z) var: vás
ο῍ς γὰρ ου᾿κ ε῎στιν καθ῾ ἡμω̑ν ὑπὲρ ἡμω̑ν ε᾿στιν
מַן דּלָא הוָא הָכִיל לֻוקבַלכֻון חלָפַיכֻּון הֻו׃ ס
כָּל הַמַּשְׁקֶה אֶתְכֶם כּוֹס מַיִם מִשּׁוּם הֱיוֹתְכֶם שֶׁל הַמָּשִׁיחַ, אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁלֹּא יֹאבַד שְׂכָרוֹ."
וְכָל-הַנֹּתֶן לָכֶם בִּשְׁמִי כּוֺס מַיִם לִשְׁתּוֺת עֵקֶב אֲשֶׁר תָּכֹסּוּ עַל-הַמָּשִׁיחַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא-יֹאבַד שְׂכָרוֺ:
Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu.“ ([Matouš 10:42])
ο῍ς γὰρ α῍ν ποτίση ὑμα̑ς ποτήριον υ῞δατος ε᾿ν ο᾿νόματι ο῞τι Χριστου̑ ε᾿στε α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ α᾿πολέση τὸν μισθὸν αυ᾿του̑
כֻּל דֵּין דּנַשׁקֵיכֻון כָּסָא דּמַיָא בַּלחֻוד בַּשׁמָא דּדַמשִׁיחָא אַנתֻּון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא נַובֵּד אַגרֵה׃ ס
"וְכָל הַמַּכְשִׁיל אֶחָד מִן הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה הַמַּאֲמִינִים, מוּטָב לוֹ שֶׁתֻּנַּח אֶבֶן רֵחַיִם עַל צַוָּארוֹ וְיֻשְׁלַךְ לַיָּם.
וְכָל-הַנֹּתֵן מִכְשֹׁל לִפְנֵי אַחַד הַקְּטַנִּים הַמַּאֲמִינִים בִּי טוֺב לוֺ כִּי יִתָּלֶה פֶּלַח-רֶכֶב עַל-צַוָּארוֺ וְהֻשְׁלָךְ בַּיָּם:
A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
„Kdo by svedl k hříchu(a) jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne(b) věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský(c) kámen a hodili ho do moře. (a) pohoršil (pod. Marek 9:43 Marek 9:45 Marek 9:47) (b) var: – ve mne (c) ř: osličí ([Matouš 18:6-Matouš 18:9 Lukáš 17:1-Lukáš 17:2])
καὶ ο῍ς α῍ν σκανδαλίση ε῞να τω̑ν μικρω̑ν τούτων τω̑ν πιστευόντων ει᾿ς ε᾿μέ καλόν ε᾿στιν αυ᾿τω̑ μα̑λλον ει᾿ περίκειται μύλος ο᾿νικὸς περὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ βέβληται ει᾿ς τὴν θάλασσαν
וכֻל מַן דּנַכשֵׁל לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא דַּמהַימנִין בִּי פַּקָח הוָא לֵה אֵלֻו רַמיָא הוָת רַחיָא דַּחמָרָא בּצַורֵה וַשׁדֵא בּיַמָא׃ ס
אִם יָדְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, קַצֵּץ אוֹתָהּ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לַחַיִּים גִּדֵּם מֵאֲשֶׁר לָבוֹא עִם שְׁתֵּי יָדַיִם לְגֵיהִנּוֹם, אֶל הָאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא תִּכְבֶּה.
וְאִם-יָדְךׇ לְמִכְשׁוֺל לְךׇ קַצֵּץ אֹתָה טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-הַחַיִּים קְטוּעַ-יָד מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי יָדַיִם וְלָבֹא אֶל-גֵּיהִנֹּם אֶל-הָאֵשׁ אֲשֶׁר עַד-עוֺלָם תּוּקָד:
A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný,
Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného(d). (d) var: + 44 kde červ jejich neumírá a oheň nehasne ([Matouš 5:29-Matouš 5:30])
καὶ ε᾿ὰν σκανδαλίζη σε ἡ χείρ σου α᾿πόκοψον αυ᾿τήν καλόν ε᾿στίν σε κυλλὸν ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν ζωὴν η῍ τὰς δύο χει̑ρας ε῎χοντα α᾿πελθει̑ν ει᾿ς τὴν γέενναν ει᾿ς τὸ πυ̑ρ τὸ α῎σβεστον
אֵן דֵּין מַכשׁלָא לָך אִידָך פּסֻוקֵיה פַּקָח הֻו לָך פּשִׁיגָא דּתֵעֻול לחַיֵא אַו כַּד אִית לָך תַּרתֵּין אִידִין תִּאזַל לגִהַנָא׃
[missing]
אֲשֶׁר-שָׁם תּוֺלַעְתָּם לֹא תָמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִכְבֶּה:
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Marek 9:44
οπου ο σκωληξ αυτων ου τελευτα και το πυρ ου σβεννυται
אַיכָּא דּתַולַעהֻון לָא מָיתָּא ונֻורהֻון לָא דָּעכָּא׃
וְאִם רַגְלְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, קַצֵּץ אוֹתָהּ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לַחַיִּים קִטֵּעַ מֵאֲשֶׁר לִִהְיוֹת מֻשְׁלָךְ לְגֵיהִנּוֹם עִם שְׁתֵּי רַגְלַיִם.
וְאִם-רַגְלְךׇ לְמִכְשׁוֺל לְךׇ קַצֵּץ אֹתָהּ טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-הַחַיִּים קְטוּעַ-רֶגֶל מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי רַגְלַיִם וְלָבֹא אֶל-גֵּיהִנֹּם אֶל-הָאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא תִכְבֶּה:
A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný,
A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla(e). (e) var: + 46 kde červ jejich neumírá a oheň nehasne
καὶ ε᾿ὰν ὁ πούς σου σκανδαλίζη σε α᾿πόκοψον αυ᾿τόν καλόν ε᾿στίν σε ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν ζωὴν χωλὸν η῍ τοὺς δύο πόδας ε῎χοντα βληθη̑ναι ει᾿ς τὴν γέενναν
וֵאן רֵגלָך מַכשׁלָא לָך פּסֻוקֵיה פַּקָח הֻו לָך דּתֵעֻול לחַיֵא חגִיסָא אַו כַּד אִית לָך תַּרתֵּין רֵגלִין תֵּפֵּל בּגִהַנָא׃
[missing]
אֲשֶׁר-שָׁם תּוֺלַעְתָּם לֹא תָמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִכְבֶּה:
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Marek 9:46
οπου ο σκωληξ αυτων ου τελευτα και το πυρ ου σβεννυται
אַיכָּא דּתַולַעהֻון לָא מָיתָּא ונֻורהֻון לָא דָּעכָּא׃ ס
אִם עֵינְךָ תַּכְשִׁיל אוֹתְךָ, עֲקֹר אוֹתָהּ. מוּטָב לְךָ לָבוֹא לְמַלְכוּת אֱלֹהִים עִם עַיִן אַחַת מֵאֲשֶׁר לִִהְיוֹת מֻשְׁלָךְ לְגֵיהִנּוֹם עִם שְׁתֵּי עֵינַיִם,
וְאִם-עֵינְךׇ תַּכְשִׁילְךׇ נַקֵּר אֹתָהּ טוֺב לְךׇ לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בְּעַיִן אַחַת מִהְיוֺת לְךׇ שְׁתֵּי עֵינַיִם וּלְהָשְׁלַךְ אֶל-גֵּיהִנֹּם:
Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,
καὶ ε᾿ὰν ὁ ο᾿φθαλμός σου σκανδαλίζη σε ε῎κβαλε αυ᾿τόν καλόν σέ ε᾿στιν μονόφθαλμον ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ η῍ δύο ο᾿φθαλμοὺς ε῎χοντα βληθη̑ναι ει᾿ς τὴν γέενναν
וֵאן עַינָך מַכשׁלָא לָך חצִיה פַּקָח הֻו לָך דּבַחדָא עַינָך תֵּעֻול למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא אַו כַּד אִית לָך תַּרתֵּין עַינִין תֵּפֵּל בּגִהַנָא דּנֻורָא׃
בְּמָקוֹם אֲשֶׁר תּוֹלַעְתָּם לֹא תָּמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִּכְבֶּה.
אֲשֶׁר-שָׁם תּוֺלַעְתָּם לֹא תָמוּת וְאִשָּׁם לֹא תִכְבֶּה:
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
kde ‚jejich červ neumírá a oheň nehasne‘. ([Izajáš 66:24])
ο῞που ὁ σκὼληξ αυ᾿τω̑ν ου᾿ τελευτα̑ καὶ τὸ πυ̑ρ ου᾿ σβέννυται
אַיכָּא דּתַולַעהֻון לָא מָיתָּא ונֻורהֻון לָא דָּעכָּא׃ ס
הֵן כָּל אֶחָד יֻמְלַח בָּאֵשׁ.
כִּי כָּל-אָדָם בָּאֵשׁ יִצָּרֵף כְּמוֺ כָל-קָרְבַּן בַּמֶּלַח יָמְלָח:
Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
Každý bude solen ohněm(f). (f) var: Každá oběť bude osolena solí ([Leviticus 2:13])
πα̑ς γὰρ πυρὶ ἁλισθήσεται
כֻּל גֵּיר בּנֻורָא נֵתמלַח וכֻל דֵּבחתָא בּמֵלחָא תֵּתמלַח׃ ס
הַמֶּלַח טוֹב הוּא, אַךְ אִם תֹּאבַד לוֹ מְלִיחוּתוֹ, כֵּיצַד תָּשִׁיבוּ לוֹ אֶת טַעֲמוֹ? יְהֵא מֶלַח בְּקִרְבְּכֶם וִהְיוּ בְּשָׁלוֹם זֶה עִם זֶה."
וְהַמֶּלַח טוֺב הוּא אַךְ אִם-יָפוּג טַעַם הַמֶּלַח בַּמֶּה תּוּכְלוּ לְתַקֵּן אֹתוֺ שִׁמְרוּ אֶת-הַמֶּלַח בְּתוֺכְכֶם וְאֶת-הַשָּׁלוֺם בֵּין אִישׁ וּבֵין אָחִיו:
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
Sůl je dobrá; ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji.“ ([Matouš 5:13; Leviticus 14:34-Leviticus 14:35; Římanům 12:18; Židům 12:14])
καλὸν τὸ α῞λας ε᾿ὰν δὲ τὸ α῞λας α῎ναλον γένηται ε᾿ν τίνι αυ᾿τὸ α᾿ρτύσετε ε῎χετε ε᾿ν ἑαυτοι̑ς α῞λα καὶ ει᾿ρηνεύετε ε᾿ν α᾿λλήλοις
שַׁפִּירָא הי מֵלחָא אֵן דֵּין מֵלחָא תֵּפכַּה בּמָנָא תֵּתמלַח תֵּהוֵא בּכֻון מֵלחָא וַבשַׁינָא הוַו חַד עַם חַד סס׃
הוּא קָם וְהָלַךְ מִשָּׁם אֶל אֵזוֹר יְהוּדָה וְאֶל עֵבֶר הַיַּרְדֵּן. שׁוּב נִקְבְּצוּ אֵלָיו הֲמוֹנִים וּכְמִנְהָגוֹ שׁוּב לִמֵּד אוֹתָם.
וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ מִשָּׁם אֶל-גְּבוּל יְהוּדָה וְאֶל-מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן וְהָמוֺן רָב הוֺסִיפוּ לְהִקָּבֵץ אֵלָיו וַיּוֺרֶה לָהֶם כְּפִי מִשְׁפָּטוֺ:
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem. ([Matouš 19:1-Matouš 19:12])
καὶ ε᾿κει̑θεν α᾿ναστὰς ε῎ρχεται ει᾿ς τὰ ο῞ρια τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου καὶ συμπορεύονται πάλιν ο῎χλοι πρὸς αυ᾿τόν καὶ ὡς ει᾿ὼθει πάλιν ε᾿δίδασκεν αυ᾿τούς
וקָם מֵן תַּמָן וֵאתָא לַתחֻומָא דִּיהֻוד לעֵברָא דּיֻורדּנָן וֵאזַלו לתַמָן לוָתֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא ומַלֵף הוָא להֻון תֻּוב אַיך דַּמעָד הוָא׃
נִגְּשׁוּ הַפְּרוּשִׁים לְנַסּוֹתוֹ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "הַאִם מֻתָּר לְאִישׁ לְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ?"
וַיִגְּשׁוּ אֵלָיו פְּרוּשִׁים לְנַסּוֺתוֺ וַיִּשְׁאָלֻהוּ אִם יֵשׁ בְּיַד אִישׁ לְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ:
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
καὶ προσελθόντες Φαρισαι̑οι ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν ει᾿ ε῎ξεστιν α᾿νδρὶ γυναι̑κα α᾿πολυ̑σαι πειράζοντες αυ᾿τόν
וַקרֵבו פּרִישֵׁא מנַסֵין לֵה וַמשַׁאלִין דֵּאן שַׁלִיט לגַברָא דּנֵשׁבֻּוק אַנתּתֵה׃
עָנָה וְאָמַר לָהֶם: "מַה צִּוָּה אֶתְכֶם מֹשֶׁה?"
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-צִוָּה אֶתְכֶם מֹשֶׁה:
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
Odpověděl jim: „Co vám ustanovil Mojžíš?“
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί ὑμι̑ν ε᾿νετείλατο Μωϋση̑ς
אָמַר להֻון מָנָא פַּקֵדכֻון מֻושֵׁא׃
הֵשִׁיבוּ: "מֹשֶׁה הִתִּיר לִכְתֹּב סֵפֶר כְּרִיתוּת וּלְגָרֵשׁ."
וַיֹּאמְרוּ מֹשֶׁה נָתַן לָנוּ לִכְתָּב-לָהּ סֵפֶר כְּרִיתֻת וּלְשַׁלְּחָהּ:
Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
Řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.“ ([Deuteronomium 24:1 Deuteronomium 24:3])
οἱ δὲ ει῏παν ε᾿πέτρεψεν Μωϋση̑ς βιβλίον α᾿ποστασίου γράψαι καὶ α᾿πολυ̑σαι
הֵנֻון דֵּין אָמרִין מֻושֵׁא אַפֵּס לַן דּנֵכתֻּוב כּתָבָא דּשֻׁובקָנָא ונֵשׁרֵא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בִּגְלַל קְשִׁי לְבַבְכֶם כָּתַב לָכֶם אֶת הַמִּצְוָה הַזֹּאת,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בַּעֲבוּר קְשִׁי לְבַבְכֶם כָּתַב לָכֶם אֶת-הַמִּצְוָה הַזֹּאת:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πρὸς τὴν σκληροκαρδίαν ὑμω̑ν ε῎γραψεν ὑμι̑ν τὴν ε᾿ντολὴν ταύτην
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לֻוקבַל קַשׁיֻות לֵבּכֻון כּתַב לכֻון פֻּוקדָּנָא הָנָא׃
אֲבָל מֵרֵאשִׁית הַבְּרִיאָה 'זָכָר וּנְקֵבָה בָּרָא אֹתָם.
אֲבָל בִּימֵי הַבְּרִיאָה מִקֶּדֶם זָכָר וּנְקֵבָה עָשָׂה אֹתָם:
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu; ([Genesis 1:27])
α᾿πὸ δὲ α᾿ρχη̑ς κτίσεως α῎ρσεν καὶ θη̑λυ ε᾿ποίησεν αυ᾿τούς
מֵן בּרִשִׁית דֵּין דֵּכרָא ונֵקבּתָא עבַד אֵנֻון אַלָהָא׃
עַל־כֵּן יַעֲזָב אִישׁ אֶת־אָבִיו וְאֶת־אִמּוֹ [וְדָבַק בְּאִשְׁתּוֹ]
עַל-כֵּן יַעֲזָב-אִישׁ אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְדָבַק בְּאִשְׁתּוֺ:
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce(g), (g) var: – a připojí se k své manželce ([Genesis 2:24; Efezským 5:31])
ε῞νεκεν τούτου καταλείψει α῎νθρωπος τὸν πατέρα αυ᾿του̑ καὶ τὴν μητέρα καὶ προσκολληθήσεται πρὸς τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑
מֵטֻל הָנָא נֵשׁבֻּוק גַּברָא לַאבֻוהי ולֵאמֵה ונֵקַף לַאנתּתֵה׃
וְהָיוּ שְׁנֵיהֶם לְבָשָׂר אֶחָד.' וּבְכֵן אֵינָם עוֹד שְׁנַיִם אֶלָּא בָּשָׂר אֶחָד.
וְהָיוּ שְׁנֵיהֶם לְבָשָׂר אֶחָד וְאִם-כֵּן אֵינָם עוֺד שְׁנַיִם כִּי אִם-בָּשָׂר אֶחָד:
I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
a budou ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden.
καὶ ε῎σονται οἱ δύο ει᾿ς σάρκα μίαν ω῞στε ου᾿κέτι ει᾿σὶν δύο α᾿λλὰ μία σάρξ
ונֵהוֻון תּרַיהֻון חַד בּסַר מֵכִּיל לָא הוַו תּרֵין אֵלָא חַד בּסַר׃
לְפִיכָךְ מַה שֶּׁחִבֵּר אֱלֹהִים אַל יַפְרִיד אָדָם."
לָכֵן אֵת אֲשֶׁר-חִבֵּר אֱלֹהִים אַל-יַפְרֵד אָדָם:
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
A proto, co Bůh spojil(h), člověk nerozlučuj!“ (h) ř: spojil jedním jhem
ο῍ ου῏ν ὁ θεὸς συνέζευξεν α῎νθρωπος μὴ χωριζέτω
מֵדֵּם דַּאלָהָא הָכִיל זַוֵג בַּרנָשָׁא לָא נפַרֵשׁ׃
כְּשֶׁהָיוּ בַּבַּיִת שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ גַּם הַתַּלְמִידִים עַל זֹאת.
וּבַבַּיִת שָׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו שֵׁנִית עַל-הַדָּבָר הַזֶּה:
A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
καὶ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν πάλιν οἱ μαθηταὶ περὶ τούτου ε᾿πηρὼτων αυ᾿τόν
ושַׁאלֻוהי תֻּוב תַּלמִידַוהי בּבַיתָּא עַל הָדֵא׃
אָמַר לָהֶם: "כָּל הַמְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ וְנוֹשֵׂא אַחֶרֶת נוֹאֵף הוּא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִישׁ כִּי-יְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ וְנָשָׂא לוֺ אַחֶרֶת נֹאֵף הוּא:
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
I řekl jim: „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství; ([Matouš 5:32; Lukáš 16:18; 1 Korintským 7:10-1 Korintským 7:11])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῍ς α῍ν α᾿πολύση τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ καὶ γαμήση α῎λλην μοιχα̑ται ε᾿π῾ αυ᾿τήν
וֵאמַר להֻון כֻּל מַן דּנֵשׁרֵא אַנתּתֵה ונֵסַב אחרִתָא גָּאַר׃
וְאִם הִיא תְּגָרֵשׁ אֶת בַּעֲלָהּ וְתִנָּשֵׂא לְאַחֵר נוֹאֶפֶת הִיא."
וְאִשָּׁה כִּי-תֵצֵא מִבֵּית בַּעְלָהּ וְהָיְתָה לְאִישׁ אַחֵר נֹאֶפֶת הִיא:
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství.“
καὶ ε᾿ὰν αυ᾿τὴ α᾿πολύσασα τὸν α῎νδρα αυ᾿τη̑ς γαμήση α῎λλον μοιχα̑ται
וֵאן אַנתּתָא תֵּשׁרֵא בַּעלָה ותֵהוֵא לַאחרִנָא גָּירָא׃ ס
הֵבִיאוּ אֵלָיו יְלָדִים כְּדֵי שֶׁיִּגַּע בָּהֶם, אַךְ הַתַּלְמִידִים גָּעֲרוּ בָּהֶם.
וַיָּבִיאוּ אֵלָיו יְלָדִים לְבַעֲבוּר יָשִׂים אֶת-יָדָיו עֲלֵיהֶם וְתַלְמִידָיו גָּעֲרוּ בִּמְבִיאֵיהֶם:
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali. ([Matouš 19:13-Matouš 19:15; Lukáš 18:15-Lukáš 18:17])
καὶ προσέφερον αυ᾿τω̑ παιδία ι῞να αυ᾿τω̑ν α῞ψηται οἱ δὲ μαθηταὶ ε᾿πετίμησαν αυ᾿τοι̑ς
וַמקַרבִין הוַו לֵה טלָיֵא דּנֵקרֻוב להֻון תַּלמִידַוהי דֵּין כָּאֵין הוַו בּהָלֵין דַּמקַרבִין להֻון׃
רָאָה יֵשׁוּעַ וְהִתְכַּעֵס. אָמַר לָהֶם: "הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבוֹא אֵלַי, אַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדָם, כִּי לְכָאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ וַיִּחַר-לוֺ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבֹא אֵלַי וְאַל-תִּכְלְאוּ אֹתָם כִּי מֵאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
ι᾿δών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς η᾿γανάκτησεν καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α῎φετε τὰ παιδία ε῎ρχεσθαι πρός με μὴ κωλύετε αυ᾿τά τω̑ν γὰρ τοιούτων ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין חזָא וֵאתבֵּאשׁ לֵה וֵאמַר להֻון שׁבֻוקו טלָיֵא אָתֵין לוָתי ולָא תֵּכלֻון אֵנֻון דּדַאילֵין גֵּיר דַּאיך הָלֵין אֵנֻון אִיתֵיה מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מִי שֶׁאֵינֶנּוּ מְקַבֵּל אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כְּיֶלֶד לֹא יִכָּנֵס לְתוֹכָהּ".
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מִי אֲשֶׁר-לֹא יְקַבֵּל אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כַּיֶּלֶד בֹּא לֹא-יָבֹא בָהּ:
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“ ([Matouš 18:3 Jan 3:3])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῍ς α῍ν μὴ δέξηται τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ὡς παιδίον ου᾿ μὴ ει᾿σέλθη ει᾿ς αυ᾿τήν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל דּלָא נקַבֵּל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַיך טַליָא לָא נֵעֻול לָה׃
הוּא חִבֵּק אוֹתָם וּבֵרְכָם בְּשִׂימוֹ אֶת יָדָיו עֲלֵיהֶם.
וַיְחַבְּקֵם בִּזְרֹעֹתָיו וְאֶת-יָדָיו שָׂם עֲלֵיהֶם וַיְבָרֲכֵם:
A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim. ([Marek 9:36])
καὶ ε᾿ναγκαλισάμενος αυ᾿τὰ κατευλόγει τιθεὶς τὰς χει̑ρας ε᾿π῾ αυ᾿τά
וַשׁקַל אֵנֻון עַל דּרָעַוהי וסָם אִידֵה עלַיהֻון ובַרֵך אֵנֻון׃ ס
בְּצֵאתוֹ לַדֶּרֶךְ רָץ אֵלָיו אִישׁ אֶחָד, כָּרַע לְפָנָיו וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "רַבִּי הַטּוֹב, מֶה עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֹלָם?"
וַיְהִי בְּצֵאתוֺ לְדַרְכּוֺ וַיָּרָץ אֵלָיו אִישׁ וַיִּכְרַע לְפָנָיו לֵאמֹר רַבִּי הַטּוֺב מַה-לִּי לַעֲשׂוֺת לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk a poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře(i) dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ (i) ř: Učiteli (tak i Marek 10:35) ([Matouš 19:16-Matouš 19:22; Lukáš 18:18-Lukáš 18:23])
καὶ ε᾿κπορευομένου αυ᾿του̑ ει᾿ς ὁδὸν προσδραμών ει῟ς καὶ γονυπετήσας αυ᾿τὸν ε᾿πηρὼτα αυ᾿τόν διδάσκαλε α᾿γαθέ τί ποιήσω ι῞να ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσω
וכַד רָדֵא בֻּאורחָא רהֵט חַד נפַל עַל בֻּורכַּוהי וַמשַׁאֵל הוָא לֵה וָאמַר מַלפָנָא טָבָא מָנָא אֵעבֵּד דִּאתַר חַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מַדּוּעַ אַתָּה קוֹרֵא לִי 'טוֹב'? אֵין טוֹב כִּי אִם אֶחָד וְהוּא הָאֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לָמָּה-זֶּה תִּקְרָא לִי טוֺב אֵין טוֺב כִּי אִם-אֶחָד הוּא הָאֱלֹהִים:
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ τί με λέγεις α᾿γαθόν ου᾿δεὶς α᾿γαθὸς ει᾿ μὴ ει῟ς ὁ θεός
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָנָא קָרֵא אַנתּ לִי טָבָא לַיתּ טָבָא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא׃
אֶת הַמִּצְווֹת אַתָּה יוֹדֵעַ: לֹא תִרְצַח, לֹא תִנְאַף, לֹא תִגְנֹב, לֹא תַעֲנֶה בְרֵעֲךָ עֵד שָׁקֶר, לֹא תַּעֲשֹׁק, כַּבֵּד אֶת־אָבִיךָ וְאֶת־אִמֶּךָ."
וְאַתָּה יָדַעְתָּ אֶת-הַמִּצְוֺת לֹא תִּרְצָח לֹא תִּנְאָף לֹא תִּגְנֹב לֹא-תַעֲנֶה עֵד שָׁקֶר לֹא תַעֲשֹׁק כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ:
Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět(j), cti svého otce i svou matku!“ (j) nezadržíš mzdu ([Exodus 20:12-Exodus 20:16; Deuteronomium 24:14])
τὰς ε᾿ντολὰς οι῏δας μὴ φονεύσης μὴ μοιχεύσης μὴ κλέψης μὴ ψευδομαρτυρήσης μὴ α᾿ποστερήσης τίμα τὸν πατέρα σου καὶ τὴν μητέρα
פֻּוקדָּנֵא יָדַע אַנתּ לָא תּגֻור לָא תֵּגנֻוב לָא תֵּקטֻול ולָא תֵּסהַד סָהדֻּותָא דַּגָּלתָא לָא תֵּטלֻום יַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך׃
הֵשִׁיב לוֹ: "רַבִּי, אֶת כָּל אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרַי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבִּי אֶת-כָּל-אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרָי:
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
On mu na to řekl: „Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí.“
ὁ δὲ ε῎φη αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ταυ̑τα πάντα ε᾿φυλαξάμην ε᾿κ νεότητός μου
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר לֵה מַלפָנָא הָלֵין כֻּלהֵין נֵטרֵת אֵנֵין מֵן טַליֻותי׃
הִבִּיט בּוֹ יֵשׁוּעַ וְרָחַשׁ לוֹ אַהֲבָה. אָמַר אֵלָיו: "דָּבָר אֶחָד חָסֵר לְךָ. לֵךְ מְכֹר מַה שֶּׁיֵשׁ לְךָ וְתֵן לָעֲנִיִּים, וְיִהְיֶה לְךָ אוֹצָר בַּשָּׁמַיִם; אַחַר כָּךְ בּוֹא וְלֵךְ אַחֲרַי."
וַיִּרְאֵהוּ יֵשׁוּעַ וַיֶּאֱהָבֵהוּ וַיֹּאמֶר אֵלָיו עוֺד אַחַת אַתָּה חָסֵר לֵךְ מְכֹר אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לְךׇ וְתֵן לַעֲנִיִּים וְהָיָה-לְךׇ אוֺצָר בַּשָּׁמָיִם וּבֹא שָׂא אֶת-הַצְּלָב וְלֵךְ אַחֲרָי:
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne(k)!“ (k) var: + a nes svůj kříž ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε᾿μβλέψας αυ᾿τω̑ η᾿γάπησεν αυ᾿τὸν καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε῞ν σε ὑστερει̑ υ῞παγε ο῞σα ε῎χεις πὼλησον καὶ δὸς τοι̑ς πτωχοι̑ς καὶ ε῞ξεις θησαυρὸν ε᾿ν ου᾿ρανω̑ καὶ δευ̑ρο α᾿κολούθει μοι
יֵשֻׁוע דֵּין חָר בֵּה וַאחבֵה וֵאמַר לֵה חדָא חַסִירָא לָך זֵל זַבֵּן כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָך והַב למֵסכִּנֵא ותֵהוֵא לָך סִימתָא בַּשׁמַיָא וסַב צלִיבָא ותָא בָּתַרי׃ ס
לְשֵׁמַע הַדָּבָר נָפְלוּ פָּנָיו וְהוּא הָלַךְ מִשָּׁם עָצוּב, שֶׁכֵּן הָיוּ לוֹ נְכָסִים רַבִּים.
וַיִּפְּלוּ פָנָיו עַל-הַדָּבָר הַזֶּה וַיִּתְעַצֵּב אֶל-לִבּוֺ וַיֵּלֶךְ-לוֺ כִּי-נְכָסִים רַבִּים הָיוּ לוֺ:
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
ὁ δὲ στυγνάσας ε᾿πὶ τω̑ λόγω α᾿πη̑λθεν λυπούμενος η῟ν γὰρ ε῎χων κτήματα πολλά
הֻו דֵּין אֵתכּמַר בּמֵלתָא הָדֵא וֵאזַל כַּד עַיִיקָא לֵה אִית הוָא לֵה גֵּיר נֵכסֵא סַגִּיֵאא׃
הִבִּיט יֵשׁוּעַ סָבִיב וְאָמַר לְתַלְמִידָיו: "בְּאֵיזֶה קֹשִׁי יִכָּנְסוּ הָעֲשִׁירִים לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים!"
וַיַּבֵּט יֵשׁוּעַ מִסָּבִיב וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו מַה-קָּשֶׁה לְבַעֲלֵי נְכָסִים לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ ([Matouš 19:23-Matouš 19:30; Lukáš 18:24-Lukáš 18:30])
καὶ περιβλεψάμενος ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ πω̑ς δυσκόλως οἱ τὰ χρήματα ε῎χοντες ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελεύσονται
חָר דֵּין יֵשֻׁוע בּתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון כּמָא עַטלָא לַאילֵין דִּאית להֻון נֵכסֵא דּנֵעלֻון למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
נִדְהֲמוּ הַתַּלְמִידִים בִּגְלַל דְּבָרָיו, אַךְ יֵשׁוּעַ הֵגִיב בְּאָמְרוֹ לָהֶם שֵׁנִית: "בָּנַי, כַּמָּה קָשֶׁה לַבּוֹטְחִים בָּעֹשֶׁר לְהִכָּנֵס לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים!"
וַיִּשְׁתּוֺמְמוּ תַלְמִידָיו עַל-דְּבָרָיו וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בָּנַי מַה-כָּבֵד לַבֹּטְחִים עַל-חֵילָם לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: „Dítky, jak těžké je vejít do království Božího(l) ! (l) var: + těm, kdo spoléhají na bohatství
οἱ δὲ μαθηταὶ ε᾿θαμβου̑ντο ε᾿πὶ τοι̑ς λόγοις αυ᾿του̑ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς πάλιν α᾿ποκριθεὶς λέγει αυ᾿τοι̑ς τέκνα πω̑ς δύσκολόν ε᾿στιν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελθει̑ν
תַּלמִידֵא דֵּין מֵתּדַּמרִין הוַו עַל מֵלַוהי וַענָא תֻּוב יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון בּנַי כּמָא עַטלָא לַאילֵין דַּתכִילִין עַל נֵכסַיהֻון דּנֵעלֻון למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
נָקֵל לְגָמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ נֶקֶב מַחַט מֵהִכָּנֵס עָשִׁיר אֶל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
נָקֵל לַגָּמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ חֻר הַמַּחַט מִבֹּא עָשִׁיר אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
ευ᾿κοπὼτερόν ε᾿στιν κάμηλον διὰ τη̑ς τρυμαλια̑ς τη̑ς ρ᾿αφίδος διελθει̑ν η῍ πλούσιον ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελθει̑ν
פּשִׁיק הֻו לגַמלָא דּנֵעֻול בַּחרֻורָא דַּמחַטָא אַו עַתִּירָא למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא למֵעַל׃
הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עַד מְאֹד וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "וּמִי יָכוֹל לְהִוָּשַׁע?"
וַיּוֺסִיפוּ לְהִשְׁתּוֺמֵם יֶתֶר מְאֹד וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו וּמִי אֵפוֺא יוּכַל לְהִוָּשֵׁעַ:
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
Ještě více se zhrozili a říkali si(m): „Kdo tedy může být spasen?“ (m) var: řekli mu
οἱ δὲ περισσω̑ς ε᾿ξεπλήσσοντο λέγοντες πρὸς ἑαυτούς καὶ τίς δύναται σωθη̑ναι
הֵנֻון דֵּין יַתִּירָאיִת מֵתּדַּמרִין הוַו וָאמרִין בַּינַיהֻון מַנֻו מֵשׁכַּח למֵחָא׃
הִבִּיט בָּהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מִבְּנֵי אָדָם נִבְצָר הַדָּבָר, אַךְ לֹא מֵאֱלֹהִים; כִּי הָאֱלֹהִים כֹּל יָכוֹל."
וַיַּבֶּט-בָּם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר מִבְּנֵי אָדָם יִפָּלֵא הַדָּבָר אַךְ לֹא מֵאֱלֹהִים כִּי מֵאֱלֹהִים לֹא יִפָּלֵא כָּל-דָּבָר:
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.“ ([Genesis 18:14; Jób 42:2; Zacharjáš 8:6])
ε᾿μβλέψας αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει παρὰ α᾿νθρὼποις α᾿δύνατον α᾿λλ῾ ου᾿ παρὰ θεω̑ πάντα γὰρ δυνατὰ παρὰ τω̑ θεω̑
חָר דֵּין בּהֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לוָת בּנַי־אנָשָׁא הָדֵא לָא מֵשׁכּחָא אֵלָא לוָת אַלָהָא כֻּל מֵדֵּם גֵּיר מֵשׁכּחָא לוָת אַלָהָא סס׃
הֵחֵל כֵּיפָא לוֹמַר לוֹ: "הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ הַכֹּל וְהָלַכְנוּ אַחֲרֶיךָ."
וַיָּחֶל פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת-כֹּל וַנֵּלֶךְ אַחֲרֶיךׇ:
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Tu se Petr ozval: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“ ([Marek 1:16-Marek 1:20])
η῎ρξατο λέγειν ὁ Πέτρος αυ᾿τω̑ ι᾿δοὺ ἡμει̑ς α᾿φήκαμεν πάντα καὶ η᾿κολουθήκαμέν σοι
ושַׁרִי כִּאפָא למִאמַר הָא חנַן שׁבַקן כֻּל מֵדֵּם וַנקֵפנָך׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֹ אַחִים אוֹ אֲחָיוֹת אוֹ אֵם אוֹ אָב אוֹ בָּנִים אוֹ שָׂדוֹת לְמַעֲנִי וּלְמַעַן הַבְּשׂוֹרָה,
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֵין אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֺ אַחִים אוֺ אֲחָיוֺת אוֺ אָב אוֺ אֵם אוֺ אֶת-אִשְׁתּוֺ אוֺ בָנִים אוֺ שָׂדוֺת לְמַעַן הַבְּשׂוֺרָה:
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce(n) nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, (n) var: + nebo manželku ([Matouš 10:37; Lukáš 14:26])
ε῎φη ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿δείς ε᾿στιν ο῍ς α᾿φη̑κεν οι᾿κίαν η῍ α᾿δελφοὺς η῍ α᾿δελφὰς η῍ μητέρα η῍ πατέρα η῍ τέκνα η῍ α᾿γροὺς ε῞νεκεν ε᾿μου̑ καὶ ε῞νεκεν του̑ ευ᾿αγγελίου
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ אנָשׁ דּשָׁבֵק בָּתֵּא אַו אַחֵא אַו אַחוָתָא אַו אַבָא אַו אֵמָא אַו אַנתּתָא אַו בּנַיָא אַו קֻוריָא מֵטֻלָתי ומֵטֻל סבַרתי׃
שֶׁלֹּא יְקַבֵּל כָּעֵת, בַּזְּמַן הַזֶּה, פִּי מֵאָה: בָּתִּים וְאַחִים וַאֲחָיוֹת וְאִמָּהוֹת וּבָנִים וְשָׂדוֹת, עִם רְדִיפוֹת, וּבָעוֹלָם הַבָּא - חַיֵּי עוֹלָם.
אֲשֶׁר לֹא יִמְצָא לְרַגְלֵי הָרְדִיפוֺת בָּעֵת הַזֹּאת מֵאָה שְׁעָרִים בָּתִּים וְאַחִים וַאֲחָיוֺת וְאִמּוֺת וּבָנִים וְשָׂדוֺת וְלֶעָתִיד לָבֹא חַיֵּי עוֺלָם:
Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sester a matek a dítek a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.
ε᾿ὰν μὴ λάβη ἑκατονταπλασίονα νυ̑ν ε᾿ν τω̑ καιρω̑ τούτω οι᾿κίας καὶ α᾿δελφοὺς καὶ α᾿δελφὰς καὶ μητέρας καὶ τέκνα καὶ α᾿γροὺς μετὰ διωγμω̑ν καὶ ε᾿ν τω̑ αι᾿ω̑νι τω̑ ε᾿ρχομένω ζωὴν αι᾿ὼνιον
ולָא נקַבֵּל חַד בַּמָאא הָשָׁא בּזַבנָא הָנָא בָּתֵּא וַאחֵא וַאחוָתָא וֵאמהָתָא וַבנַיָא וקֻוריָא עַם רדֻופיָא וַבעָלמָא דָּאתֵא חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
אֲבָל רִאשׁוֹנִים הַרְבֵּה יִהְיוּ אַחֲרוֹנִים וְאַחֲרוֹנִים הַרְבֵּה - רִאשׁוֹנִים."
וְרַבִּים הֵם הָרִאשֹׁנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ אַחֲרֹנִים וְהָאַחֲרֹנִים רִאשֹׁנִים:
Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
Mnozí první budou poslední a poslední první.“ ([Matouš 20:16; Lukáš 13:30])
πολλοὶ δὲ ε῎σονται πρω̑τοι ε῎σχατοι καὶ οἱ ε῎σχατοι πρω̑τοι
סַגִּיֵאא דֵּין קַדמָיֵא דּנֵהוֻון אחרָיֵא וַאחרָיֵא קַדמָיֵא סס׃
הֵם הָיוּ בַּדֶּרֶךְ, עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם, וְיֵשׁוּעַ הוֹלֵךְ לִפְנֵיהֶם. חֲרָדָה קִנְּנָה בְּלִבָּם וְהַהוֹלְכִים אַחֲרֵיהֶם פָּחֲדוּ. לָקַח שׁוּב אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְהֵחֵל לְהַגִּיד לָהֶם מַה שֶּׁעָתִיד לִקְרוֹת לוֹ:
וּבִהְיוֺתָם בַּדֶּרֶךְ לַעֲלוֺת יְרוּשָׁלַיְמָה וַיֵּלֶךְ יֵשׁוּעַ לִפְנֵיהֶם וְהֵם הָלְכוּ אַחֲרָיו בְּמָגוֺר וָפָחַד וַיִּקַּח אֵלָיו שֵׁנִית אֶת-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיָּחֶל לְהַגִּיד לָהֶם אֶת-אֲשֶׁר יִקְרֶה אֹתוֺ לֵאמֹר:
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat: ([Matouš 20:17-Matouš 20:19; Lukáš 18:31-Lukáš 18:34])
η῟σαν δὲ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ α᾿ναβαίνοντες ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ η῟ν προάγων αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿θαμβου̑ντο οἱ δὲ α᾿κολουθου̑ντες ε᾿φοβου̑ντο καὶ παραλαβών πάλιν τοὺς δὼδεκα η῎ρξατο αυ᾿τοι̑ς λέγειν τὰ μέλλοντα αυ᾿τω̑ συμβαίνειν
כַּד סָלקִין הוַו דֵּין בֻּאורחָא לֻאורִשׁלֵם הֻו יֵשֻׁוע קדִים הוָא להֻון ומֵתּתַּמהִין הוַו וָאזִלין הוַו בָּתרֵה כַּד דַּחִילִין ס וַדבַר לַתרֵעסַרתֵּה ושַׁרִי דּנִאמַר להֻון מֵדֵּם דַּעתִיד דּנֵהוֵא לֵה׃
"הִנֵּה אֲנַחְנוּ עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם וּבֶן־הָאָדָם יִמָּסֵר לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְלַסּוֹפְרִים. הֵם יֶחֶרְצוּ אֶת דִּינוֹ לַמָּוֶת וְיִמְסְרוּ אוֹתוֹ לַגּוֹיִם.
הִנֵּה אֲנַחְנוּ עֹלִים יְרוּשָׁלַיְמָה וּבֶן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְהִרְשִׁיעוּ אֹתוֺ לָמוּת וְנָתוֺן אֹתוֺ בִּידֵי הַגּוֺיִם:
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím {biskupům} a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
„Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, ([Marek 8:31 Marek 9:31])
ο῞τι ι᾿δοὺ α᾿ναβαίνομεν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδοθήσεται τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν καὶ τοι̑ς γραμματευ̑σιν καὶ κατακρινου̑σιν αυ᾿τὸν θανάτω καὶ παραδὼσουσιν αυ᾿τὸν τοι̑ς ε῎θνεσιν
דּהָא סָלקִין חנַן לֻאורִשׁלֵם וַברֵה דּאנָשָׁא מֵשׁתּלֵם לרַבַּי־כָּהנֵא וַלסָפרֵא וַנחַיבֻונָיהי למַותָּא ונַשׁלמֻונָיהי לעַממֵא׃
הַלָּלוּ יְהַתְּלוּ בּוֹ וְיִירְקוּ בּוֹ, יַלְקוּ אוֹתוֹ וְיַהַרְגוּהוּ, וְאַחֲרֵי שְׁלוֹשָׁה יָמִים יָקוּם."
וְהֵם יְהָתֵלּוּ בוֺ וְיָרְקוּ בְּפָנָיו וְיַכֻּהוּ בַּשֹּׁטִים וִימִיתֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם וְיֶחִי:
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech(o) vstane.“ (o) var: třetího dne
καὶ ε᾿μπαίξουσιν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿μπτύσουσιν αυ᾿τω̑ καὶ μαστιγὼσουσιν αυ᾿τὸν καὶ α᾿ποκτενου̑σιν καὶ μετὰ τρει̑ς ἡμέρας α᾿ναστήσεται
וַנבַזחֻון בֵּה וַננַגּדֻונָיהי ונֵרקֻון בַּאפַּוהי ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
נִגְּשׁוּ אֵלָיו יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן בְּנֵי זַבְדַּי וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, חֲפֵצִים אָנוּ שֶׁתַּעֲשֶׂה לְמַעֲנֵנוּ מַה שֶּׁנְּבַקֵּשׁ מִמְּךָ."
וַיִּגְּשׁוּ אֵלָיו יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן בְּנֵי-זַבְדִּי לֵאמֹר רַבֵּנוּ חֲפֵצִים אֲנַחְנוּ כִּי-תַעֲשֶׂה לָּנוּ אֵת אֲשֶׁר-נִשְׁאַל מִמֶּךׇ:
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme.“ ([Matouš 20:20-Matouš 20:28])
καὶ προσπορεύονται αυ᾿τω̑ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωάννης οἱ υἱοὶ Ζεβεδαίου λέγοντες αυ᾿τω̑ διδάσκαλε θέλομεν ι῞να ο῍ ε᾿ὰν αι᾿τήσωμέν σε ποιήσης ἡμι̑ν
וַקרֵבו לוָתֵה יַעקֻוב ויֻוחַנָן בּנַי זַבדַי וָאמרִין לֵה מַלפָנָא צָבֵין חנַן דּכֻל דּנֵשַׁאל תֵּעבֵּד לַן׃
שָׁאַל אוֹתָם: "מָה אַתֶּם רוֹצִים שֶׁאֶעֱשֶׂה לְמַעַנְכֶם?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-חֶפְצְכֶם כִּי-אֶעֱשֶׂה לָכֶם:
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
Řekl jim: „Co chcete, abych vám učinil?“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί θέλετέ με ποιήσω ὑμι̑ν
אָמַר להֻון מָנָא צָבֵין אנתֻּון אֵעבֵּד לכֻון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "תֵּן לָנוּ לָשֶׁבֶת אֶחָד לִימִינְךָ וְאֶחָד לִשְׂמֹאלְךָ בְּתִפְאֶרֶת כְּבוֹדְךָ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תְּנָה-לָּנוּ לָשֶׁבֶת אֶחָד לִימִינְךׇ וְאֶחָד לִשְׂמֹלְךׇ בִּכְבוֺדֶךׇ:
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
Odpověděli mu: „Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě.“ ([Matouš 19:28])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ δὸς ἡμι̑ν ι῞να ει῟ς σου ε᾿κ δεξιω̑ν καὶ ει῟ς ε᾿ξ α᾿ριστερω̑ν καθίσωμεν ε᾿ν τη̑ δόξη σου
אָמרִין לֵה הַב לַן דּחַד נֵתֵּב מֵן יַמִינָך וחַד מֵן סֵמָלָך בּשֻׁובחָך׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֵינְכֶם יוֹדְעִים מַה שֶּׁאַתֶּם מְבַקְשִׁים. הַאִם יְכוֹלִים אַתֶּם לִשְׁתּוֹת אֶת הַכּוֹס שֶׁאֲנִי שׁוֹתֶה אוֹ לְהִטָּבֵל בַּטְּבִילָה שֶׁאֲנִי נִטְבָּל?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לֹא יְדַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר תִּשְׁאָלוּן הֲתוּכְלוּ לִשְׁתּוֺת אֶת-הַכּוֺס אֲשֶׁר אֲנִי אֶשְׁתֶּה וּלְהִטָּבֵל בַּטְּבִילָה אֲשֶׁר אִטָּבֵל אָנִי:
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“ ([Izajáš 51:17; Marek 14:36; Lukáš 12:50])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿κ οι῎δατε τί αι᾿τει̑σθε δύνασθε πιει̑ν τὸ ποτήριον ο῍ ε᾿γώ πίνω η῍ τὸ βάπτισμα ο῍ ε᾿γώ βαπτίζομαι βαπτισθη̑ναι
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא יָדעִין אנתֻּון מָנָא שָׁאלִין אנתֻּון מֵשׁכּחִין אנתֻּון דּתֵשׁתֻּון כָּסָא דֵּאנָא שָׁתֵא אנָא ומַעמֻודִיתָא דֵּאנָא עָמֵד אנָא תֵּעמדֻון׃
אָמְרוּ לוֹ: "אֲנַחְנוּ יְכוֹלִים." הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶת הַכּוֹס שֶׁאֲנִי שׁוֹתֶה תִּשְׁתּוּ וּבַטְּבִילָה שֶׁאֲנִי נִטְבָּל תִּטָּבְלוּ,
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו נוּכָל וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֶת-הַכּוֺס אֲשֶׁר אֶשְׁתֶּה תִּשְׁתּוּ וּבַטְּבִילָה אֲשֶׁר אִטָּבֵל תִּטָּבֵלוּ:
A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
Odpověděli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni. ([Skutky apoštolské 12:2])
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ δυνάμεθα ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τὸ ποτήριον ο῍ ε᾿γώ πίνω πίεσθε καὶ τὸ βάπτισμα ο῍ ε᾿γώ βαπτίζομαι βαπτισθήσεσθε
אָמרִין לֵה מֵשׁכּחִינַן אָמַר להֻון יֵשֻׁוע כָּסָא דּשָׁתֵא אנָא תֵּשׁתֻּון ומַעמֻודִיתָא דּעָמֵד אנָא תֵּעמדֻון׃
אַךְ לָשֶׁבֶת לִימִינִי אוֹ לִשְׂמֹאלִי אֵין בְּיָדִי לָתֵת אֶלָּא לַאֲשֶׁר הוּכַן לָהֶם."
אֲבָל לָשֶׁבֶת לִימִינִי וְלִשְׂמֹאלִי אֵין בְּיָדִי לָתֵת כִּי אִם-יִנָּתֵן לַאֲשֶׁר נָכוֺן לָהֶם:
Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena.“
τὸ δὲ καθίσαι ε᾿κ δεξιω̑ν μου η῍ ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὸν δου̑ναι α᾿λλ῾ οι῟ς ἡτοίμασται
דּתֵתּבֻון דֵּין מֵן יַמִיני ומֵן סֵמָלי לָא הוָת דִּילי למֵתַּל אֵלָא לַאילֵין דַּמטַיבָא׃ ס
שָׁמְעוּ הָעֲשָׂרָה וְהֵחֵלּוּ לִכְעֹס עַל יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן.
וְהָעֲשָׂרָה בְּשָׁמְעָם זֹאת חָרָה אַפָּם בְּיַעֲקֹב וְיוֺחָנָן:
A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
καὶ α᾿κούσαντες οἱ δέκα η῎ρξαντο α᾿γανακτει̑ν περὶ ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιωάννου
וכַד שׁמַעו עֵסרָא שַׁרִיו רָטנִין עַל יַעקֻוב ויֻוחַנָן׃
קָרָא לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אַתֶּם יוֹדְעִים שֶׁאֵלֶּה הַנֶּחְשָׁבִים לְמוֹשְׁלִים בַּגּוֹיִם רוֹדִים בָּהֶם וְהַגְּדוֹלִים שֶׁבָּהֶם שׁוֹלְטִים בָּהֶם.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֵן יְדַעְתֶּם כִּי הַנִּבְחָרִים לִמְשֹׁל בַּגּוֺיִם מֹשְׁלִים בָּם כְּשָׂרִים בַּעֲבָדִים וּגְדוֺלֵיהֶם שֹׁלְטִים עֲלֵיהֶם:
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. ([Lukáš 22:25-Lukáš 22:26])
καὶ προσκαλεσάμενος αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς οι῎δατε ο῞τι οἱ δοκου̑ντες α῎ρχειν τω̑ν ε᾿θνω̑ν κατακυριεύουσιν αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ μεγάλοι αυ᾿τω̑ν κατεξουσιάζουσιν αυ᾿τω̑ν
וַקרָא אֵנֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון יָדעִין אנתֻּון דַּאילֵין דּמֵסתַּברִין רִשֵׁא דּעַממֵא מָרַיהֻון אֵנֻון ורַורבָנַיהֻון שַׁלִיטִין עלַיהֻון׃
אַל יְהִי כֵּן בֵּינֵיכֶם. אַדְּרַבָּא, הֶחָפֵץ לִהְיוֹת גָּדוֹל בָּכֶם יְהֵא מְשָׁרֵת שֶׁלָּכֶם,
וְלֹא יִהְיֶה כֵן בְּקִרְבְּכֶם כִּי אִם-מִי הֶחָפֵץ לִהְיוֺת גָּדוֺל בָּכֶם יִהְיֶה לָכֶם לִמְשָׁרֵת:
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; ([Marek 9:35])
ου᾿χ ου῞τως δέ ε᾿στιν ε᾿ν ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ο῍ς α῍ν θέλη μέγας γενέσθαι ε᾿ν ὑμι̑ν ε῎σται ὑμω̑ν διάκονος
לָא דֵּין הָכַנָא נֵהוֵא בַּינָתכֻון אֵלָא מַן דּצָבֵא בּכֻון דּנֵהוֵא רַבָּא נֵהוֵא לכֻון משַׁמשָׁנָא׃
וְהֶחָפֵץ לִהְיוֹת רִאשׁוֹן בֵּינֵיכֶם יְהֵא עֶבֶד לַכֹּל;
וּמִי מִכֶּם הֶחָפֵץ לִהְיוֺת לְרֹאשׁ יִהְיֶה עֶבֶד לַכֹּל:
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
καὶ ο῍ς α῍ν θέλη ε᾿ν ὑμι̑ν ει῏ναι πρω̑τος ε῎σται πάντων δου̑λος
וַאינָא מֵנכֻון דּצָבֵא דּנֵהוֵא קַדמָיָא נֵהוֵא עַבדָּא דּכֻלנָשׁ׃ ס
כִּי גַּם בֶּן־הָאָדָם לֹא בָּא כְּדֵי שֶׁיְּשָׁרְתוּהוּ אֶלָּא כְּדֵי לְשָׁרֵת וְלָתֵת אֶת נַפְשׁוֹ כֹּפֶר בְּעַד רַבִּים."
כִּי גַּם בֶּן-הָאָדָם לֹא בָא לְמַעַן יְשָׁרְתֻהוּ אֲחֵרִים כִּי אִם-לְשָׁרֵת וְלָתֵת אֶת-נַפְשׁוֺ כֹּפֶר בְּעַד-רַבִּים:
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil(p) a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (p) ř: aby se nechal obsluhovat, ale aby obsluhoval ([Jan 13:12-Jan 13:17; Izajáš 53:10-Izajáš 53:12; 1 Timoteovi 2:6])
καὶ γὰρ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ου᾿κ η῟λθεν διακονηθη̑ναι α᾿λλὰ διακονη̑σαι καὶ δου̑ναι τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ λύτρον α᾿ντὶ πολλω̑ν
אָף בּרֵה גֵּיר דּאנָשָׁא לָא אֵתָא דּנֵשׁתַּמַשׁ אֵלָא דַּנשַׁמֵשׁ וַדנֵתֵּל נַפשֵׁה פֻּורקָנָא חלָף סַגִּיֵאא׃ ס
הֵם בָּאוּ לִירִיחוֹ. כַּאֲשֶׁר יָצָא מִירִיחוֹ הוּא וְתַלְמִידָיו וַהֲמוֹן עַם רַב, יָשַׁב עַל־יַד הַדֶּרֶךְ עִוֵּר קַבְּצָן, בַּרְטִימַי בְּנוֹ שֶׁל טִימַי.
וַיָּבֹאוּ אֶל-יְרִיחוֺ וַיְהִי בְּצֵאתוֺ מִן-הָעִיר וְתַלְמִידָיו וַהֲמוֺן עַם-רָב אַחֲרָיו וְהִנֵּה בַּרְטִימַי בֶּן-טִימַי עִוֵּר מְבַקֵּשׁ נְדָבוֺת יֹשֵׁב עַל-יַד הַדָּרֶךְ:
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák. ([Matouš 20:29-Matouš 20:34; Lukáš 18:35-Lukáš 18:43])
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς ᾽Ιεριχὼ καὶ ε᾿κπορευομένου αυ᾿του̑ α᾿πὸ ᾽Ιεριχώ καὶ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ ο῎χλου ἱκανου̑ ὁ υἱὸς Τιμαίου Βαρτιμαι̑ος τυφλὸς προσαίτης ε᾿κάθητο παρὰ τὴν ὁδόν
וֵאתַו לִאירִיחֻו סּ סּ וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן אִירִיחֻו הֻו ותַלמִידַוהי וכֵנשָׁא סַגִּיָאא טִימַי בַּר־טִימַי סַמיָא יָתֵב הוָא עַל־יַד אֻורחָא וחָדַר׃
שָׁמַע בַּרְטִימַי כִּי יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת הוּא וְהֵחֵל לִצְעֹק: "בֶּן־דָּוִד, יֵשׁוּעַ, רַחֵם עָלַי!"
וּבְשָׁמְעוֺ כִּי יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי עֹבֵר שָׁם וַיָּחֶל לִצְעֹק וְלִקְרֹא רַחֶם-נָא עָלַי יֵשׁוּעַ בֶּן-דָּוִד:
A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ ([Matouš 9:27 Matouš 15:22])
καὶ α᾿κούσας ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ὁ Ναζαρηνός ε᾿στιν η῎ρξατο κράζειν καὶ λέγειν υἱὲ Δαυὶδ ᾽Ιησου̑ ε᾿λέησόν με
וַשׁמַע דּיֵשֻׁוע הֻו נָצרָיָא ושַׁרִי למֵקעָא וַלמִאמַר בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
אָז גָּעֲרוּ בּוֹ רַבִּים לְהַשְׁתִּיקוֹ, אַךְ הוּא הִרְבָּה עוֹד יוֹתֵר לִצְעֹק: "בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלַי!"
וַיִּגְעֲרוּ-בוֺ רַבִּים לְהַחְשׁוֺתוֺ וְהוּא קָרָא בְּיֶתֶר אֹמֶץ לֵאמֹר בֶּן-דָּוִד רַחֶם-נָא עָלָי:
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
καὶ ε᾿πετίμων αυ᾿τω̑ πολλοὶ ι῞να σιωπήση ὁ δὲ πολλω̑ μα̑λλον ε῎κραζεν υἱὲ Δαυίδ ε᾿λέησόν με
וכָאֵין הוַו בֵּה סַגִּיֵאא דּנֵשׁתֻּוק הֻו דֵּין יַתִּירָאיִת קָעֵא הוָא וָאמַר בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
נֶעֱצַר יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "קִרְאוּ לוֹ." קָרְאוּ לָעִוֵּר וְאָמְרוּ לוֹ: "הִתְעוֹדֵד, קוּם. הוּא קוֹרֵא לְךָ."
וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר קִרְאוּ-לוֺ וַיִּקְרְאוּ לָעִוֵּר וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו חֲזַק קוּם-לָךְ הִנֵּה הוּא קֹרְאֶךׇ:
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ I zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“
καὶ στὰς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν φωνήσατε αυ᾿τόν καὶ φωνου̑σιν τὸν τυφλὸν λέγοντες αυ᾿τω̑ θάρσει ε῎γειρε φωνει̑ σε
וקָם יֵשֻׁוע וַפקַד דּנֵקרֻונָיהי וַקרַאוֻהי לסַמיָא וָאמרִין לֵה אֵתלַבּב קֻום קָרֵא לָך׃
הִשְׁלִיךְ מֵעָלָיו אֶת מְעִילוֹ, קָם מִיָּד וּבָא אֶל יֵשׁוּעַ.
וַיַּשְׁלֵךְ אֶת-בִּגְדוֺ מֵעָלָיו וַיָּקָם וַיָּבֹא לִפְנֵי יֵשׁוּעַ:
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
ὁ δὲ α᾿ποβαλών τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑ α᾿ναπηδήσας η῟λθεν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν
הֻו דֵּין סַמיָא שׁדָא לבָשֵׁה וקָם אֵתָא לוָת יֵשֻׁוע׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מָה אַתָּה רוֹצֶה שֶׁאֶעֱשֶׂה לְךָ?" אָמַר לוֹ הָעִוֵּר: "רַבִִּי, שֶׁאֶרְאֶה!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו מַה-תְּבַקֵּשׁ מֶנִּי לַעֲשׂוֺת לָךְ וַיֹּאמֶר הָעִוֵּר רִבּוֺנִי לְהָשִׁיב לִי אוֺר עֵינָי:
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
Ježíš mu řekl: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ Slepý odpověděl: „Pane(q), ať vidím!“ (q) ř: Rabbuni (stupňovaná forma aramejského slova ‚Mistře‘)
καὶ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τί σοι θέλεις ποιήσω ὁ δὲ τυφλὸς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ραββουνι ι῞να α᾿ναβλέψω
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָנָא צָבֵא אַנתּ אֵעבֵּד לָך הֻו דֵּין סַמיָא אֵמַר לֵה רַבִּי דֵּאחזֵא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ, אֱמוּנָתְךָ הוֹשִׁיעָה אוֹתְךָ." בּוֹ בָּרֶגַע רָאָה וְהָלַךְ אַחֲרָיו בַּדֶּרֶךְ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ אֱמוּנָתְךׇ הוֺשִׁיעָה לָּךְ וְאוֺר עֵינָיו שָׁב אֵלָיו כְּרֶגַע וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו בַּדָּרֶךְ:
Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila(r).“ Hned prohlédl a šel tou cestou za ním. (r) spasila ([Marek 5:34])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ υ῞παγε ἡ πίστις σου σέσωκέν σε καὶ ευ᾿θὺς α᾿νέβλεψεν καὶ η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑
ויֵשֻׁוע אֵמַר לֵה חזִי הַימָנֻותָך אַחיַתָך ומֵחדָא אֵתחזִי לֵה וָאזֵל הוָא בֻּאורחָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרְבוּ לִירוּשָׁלַיִם אֶל בֵּית פַּגֵּי וּבֵית עַנְיָה שֶׁבְּהַר הַזֵּיתִים, שָׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיבוּ לָבֹא יְרוּשָׁלַיְמָה אֵצֶל בֵּית-פַּגֵּי וּבֵית-עַנְיָה בְּהַר הַזֵּיתִים וַיִּשְׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו:
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých.
Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků ([Matouš 21:1-Matouš 21:11; Lukáš 19:28-Lukáš 19:40; Jan 12:12-Jan 12:19 Zacharjáš 14:4])
καὶ ο῞τε ε᾿γγίζουσιν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ει᾿ς Βηθφαγὴ καὶ Βηθανίαν πρὸς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν α᾿ποστέλλει δύο τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
וכַד קרֵב לֻאורִשׁלֵם עַל־גֵּנב בֵּית־פָּגֵּא ובֵית־עַניָא לוָת טֻורָא דּזַיתֵּא שַׁדַּר תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
אָמַר לָהֶם: "לְכוּ אֶל הַכְּפָר אֲשֶׁר מִמּוּלְכֶם; בָּרֶגַע שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלָיו תִּמְצְאוּ עַיִר קָשׁוּר אֲשֶׁר לֹא יָשַׁב עָלָיו אָדָם מֵעוֹלָם. הַתִּירוּ אוֹתוֹ וַהֲבִיאוּהוּ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר מִנֶּגֶד וְהָיָה כְּבֹאֲכֶם שָׁמָּה תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם עַיִר אָסוּר אֲשֶׁר לֹא-רָכָב עָלָיו אִישׁ הַתִּירוּ אֹתוֺ וַהֲבִיאֻהוּ אֵלָי:
A řekl jim: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte.
a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! ([Genesis 49:11; 1 Samuelova 6:7])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὑπάγετε ει᾿ς τὴν κὼμην τὴν κατέναντι ὑμω̑ν καὶ ευ᾿θὺς ει᾿σπορευόμενοι ει᾿ς αυ᾿τὴν εὑρήσετε πω̑λον δεδεμένον ε᾿φ῾ ο῍ν ου᾿δεὶς ου῎πω α᾿νθρὼπων ε᾿κάθισεν λύσατε αυ᾿τὸν καὶ φέρετε
וֵאמַר להֻון זֵלו לַקרִיתָא הָי דַּלקֻובלַן ובַר־שָׁעתֵה דּעָאלִין אנתֻּון לָה מֵשׁכּחִין אנתֻּון עִילָא דַּאסִיר דּאנָשׁ מֵן בּנַינָשָׁא לָא רַכבֵּה שׁרַו אַיתַּאוֻהי׃
וְאִם מִישֶׁהוּ יֹאמַר לָכֶם 'לָמָּה אַתֶּם עוֹשִׂים זֹאת?' אִמְרוּ, 'הָאָדוֹן זָקוּק לוֹ וּמִיָּד יִשְׁלַח אוֹתוֹ הֵנָּה בַּחֲזָרָה.'"
וְכִי-יֹאמַר אֲלֵיכֶם אִישׁ לָמָּה תַעֲשׂוּ כָזֹאת וַאֲמַרְתֶּם אֹתוֺ יִעֵד הָאָדוֺן לְחֶפְצוֺ וְאָז יָחִישׁ לְשָׁלְחוֺ הֵנָּה:
A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je pošle sem.
A řekne-li vám někdo: ‚Co to děláte?‘, odpovězte: ‚Pán je potřebuje a hned je sem zas vrátí.‘“
καὶ ε᾿άν τις ὑμι̑ν ει῎πη τί ποιει̑τε του̑το ει῎πατε ὁ κύριος αυ᾿του̑ χρείαν ε῎χει καὶ ευ᾿θὺς αυ᾿τὸν α᾿ποστέλλει πάλιν ω῟δε
וֵאן אנָשׁ נִאמַר לכֻון מָנָא עָבדִּין אנתֻּון הָדֵא אֵמַרו לֵה דַּלמָרַן מֵתבּעֵא ומֵחדָא משַׁדַּר לֵה לכָא׃ ס
הֵם הָלְכוּ וּמָצְאוּ עַיִר קָשׁוּר אֶל שַׁעַר מִבַּחוּץ, בָּרְחוֹב.
וַיֵּלְכוּ וַיִּמְצְאוּ אֶת-הָעַיִר אָסוּר מִחוּץ לַשַּׁעַר עַל-פֶּתַח עֵינָיִם וַיַּתִּירוּ אֹתוֺ:
I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,
καὶ α᾿πη̑λθον καὶ ευ῟ρον πω̑λον δεδεμένον πρὸς θύραν ε῎ξω ε᾿πὶ του̑ α᾿μφόδου καὶ λύουσιν αυ᾿τόν
וֵאזַלו אֵשׁכַּחו עִילָא דַּאסִיר עַל תַּרעָא לבַר בּשֻׁוקָא וכַד שָׁרֵין לֵה׃
כַּמָּה מִן הָעוֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ לָהֶם: "מָה אַתֶּם עוֹשִׂים? לָמָּה אַתֶּם מַתִּירִים אֶת הָעַיִר?"
וַאֲנָשִׁים מִן-הָעֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ אֲלֵיהֶם לָמָּה תַעֲשׂוּ כָזֹאת כִּי תַתִּירוּ אֶת-הָעָיִר:
Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“
καί τινες τω̑ν ε᾿κει̑ ἑστηκότων ε῎λεγον αυ᾿τοι̑ς τί ποιει̑τε λύοντες τὸν πω̑λον
אנָשִׁין מֵן אַילֵין דּקָימִין אֵמַרו להֻון מָנָא עָבדִּין אנתֻּון דּשָׁרֵין אנתֻּון עִילָא׃
הֵשִׁיבוּ לָהֶם כְּפִי שֶׁאָמַר יֵשׁוּעַ וְהַלָּלוּ הִנִּיחוּ לָהֶם.
וַיַּעֲנוּ אֹתָם כַּאֲשֶׁר צִוָּה יֵשׁוּעַ וַיַּנִּיחוּ לָהֶם:
Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τοι̑ς καθώς ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ α᾿φη̑καν αυ᾿τούς
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו להֻון אַיך דּפַקֵד אֵנֻון יֵשֻׁוע וַשׁבַקו אֵנֻון׃
הֵבִיאוּ אֶת הָעַיִר אֶל יֵשׁוּעַ, שָׂמוּ עַל הָעַיִר אֶת בִּגְדֵיהֶם וְיֵשׁוּעַ יָשַׁב עָלָיו.
וַיָּבִיאוּ אֶת-הָעַיִר אֶל-יֵשׁוּעַ וַיָּשִׂימוּ עָלָיו אֶת-בִּגְדֵיהֶם וְהוּא יָשַׁב עֲלֵיהֶם:
Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
Oslátko přivedli k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil. ([Zacharjáš 9:9])
καὶ φέρουσιν τὸν πω̑λον πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿πιβάλλουσιν αυ᾿τω̑ τὰ ἱμάτια αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿κάθισεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וַאיתּיֻוהי לעִילָא לוָת יֵשֻׁוע וַארמִיו עלַוהי מָאנַיהֻון וַרכֵב עלַוהי יֵשֻׁוע׃ ס
רַבִּים פָּרְשׂוּ אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הַדֶּרֶךְ וַאֲחֵרִים פָּרְשׂוּ עֲנָפִים שֶׁכָּרְתוּ בַּשָֹדוֹת.
וְרַבִּים פָּרְשׂוּ אֶת-בִּגְדֵיהֶם עַל-פְּנֵי הַדָּרֶךְ וַאֲנָשִׁים אֲחֵרִים שָׁטְחוּ לְרַגְלָיו זְמֹרוֺת עֵצִים אֲשֶׁר כָּרְתוּ בַָּּׂדֶה:
Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.
καὶ πολλοὶ τὰ ἱμάτια αυ᾿τω̑ν ε῎στρωσαν ει᾿ς τὴν ὁδόν α῎λλοι δὲ στιβάδας κόψαντες ε᾿κ τω̑ν α᾿γρω̑ν
סַגִּיֵאא דֵּין משַׁוֵין הוַו נַחתַּיהֻון בֻּאורחָא וַאחרָנֵא פָּסקִין הוַו סַוכֵּא מֵן אִילָנֵא וַמשַׁוֵין בֻּאורחָא׃
וְהַהוֹלְכִים לְפָנָיו וְאַחֲרָיו קָרְאוּ: "הוֹשַׁע־נָא! בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה!
וְהַהֹלְכִים לְפָנָיו עִם-הַבָּאִים אַחֲרָיו עָנוּ וְקָרְאוּ הוֺשַׁע-נָא בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה:
A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Hosanna. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: „Hosanna! ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26; Matouš 21:15 Matouš 23:39])
καὶ οἱ προάγοντες καὶ οἱ α᾿κολουθου̑ντες ε῎κραζον ὡσαννά ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου
והָנֻון דַּקדָמַוהי והָנֻון דּבָתרֵה קָעֵין הוַו וָאמרִין אֻושַׁענָא בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא׃
תְּבֹרַךְ מַלְכוּת דָּוִד אָבִינוּ הַבָּאָה עָלֵינוּ! הוֹשַׁע־נָא בַּמְּרוֹמִים!"
בְּרוּכָה מַלְכוּת דָּוִד אָבִינוּ הַבָּאָה בְּשֵׁם יְהוָֺה הוֺשַׁע-נָא בִּשְׁמֵי מָרוֺם:
Požehnané království otce našeho Davida, kteréž přišlo ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově(s), požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!“ (s) ř: Páně ([Lukáš 1:32-Lukáš 1:33])
ευ᾿λογημένη ἡ ε᾿ρχομένη βασιλεία του̑ πατρὸς ἡμω̑ν Δαυίδ ὡσαννὰ ε᾿ν τοι̑ς ὑψίστοις
וַברִיכָא הי מַלכֻּותָא דָּאתיָא דַּאבֻון דַּוִיד אֻושַׁענָא בַּמרַומֵא׃ ס
הוּא נִכְנַס לִירוּשָׁלַיִם אֶל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וְהִתְבּוֹנֵן סָבִיב בַּכֹּל. כֵּיוָן שֶׁהַשָּׁעָה כְּבָר הָיְתָה מְאֻחֶרֶת יָצָא אֶל בֵּית עַנְיָה עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיִם אֶל-בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וַיַּרְא אֶת-כָּל-אֲשֶׁר שָׁם מִסָּבִיב וְלִפְנוֺת-עֶרֶב יָצָא אֶל-בֵּית-עַנְיָה עִם-שְׁנֵים הֶעָשָׂר:
I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betanie.
καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ περιβλεψάμενος πάντα ο᾿ψίας η῎δη ου῎σης τη̑ς ω῞ρας ε᾿ξη̑λθεν ει᾿ς Βηθανίαν μετὰ τω̑ν δὼδεκα
ועַל יֵשֻׁוע לֻאורִשׁלֵם להַיכּלָא וַחזָא כֻּלמֵדֵּם כַּד הוָא דֵּין עֵדָּנָא דּרַמשָׁא נפַק לבֵית־עַניָא עַם תּרֵעסַר׃
לְמָחֳרָת, אַחֲרֵי צֵאתָם מִבֵּית עַנְיָה, הָיָה רָעֵב.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת בְּצֵאתָם מִבֵּית-עַנְיָה וַיִּרְעָב:
A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad. ([Matouš 21:18-Matouš 21:19; Lukáš 13:6-Lukáš 13:9])
καὶ τη̑ ε᾿παύριον ε᾿ξελθόντων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ Βηθανίας ε᾿πείνασεν
וַליַומָא אחרִנָא כַּד נפַק מֵן בֵּית־עַניָא כּפֵן׃
הוּא רָאָה מֵרָחוֹק עֵץ תְּאֵנָה שֶׁיֵּשׁ בּוֹ עָלִים וְהִתְקָרֵב אֵלָיו - אוּלַי יִמְצָא בּוֹ מַשֶּׁהוּ. נִגַּשׁ אֶל הָעֵץ וְלֹא מָצָא מְאוּמָה מִלְּבַד עָלִים, כִּי טֶרֶם הִגִּיעָה עוֹנַת הַתְּאֵנִים.
וַיַּרְא תְּאֵנָה אַחַת מֵרָחוֺק אֲשֶׁר הוֺצִיאָה עָלִים וַיָּבֹא לִרְאוֺת אִם-יִמְצָא בָהּ פְּרִי-מַאֲכָל וַיִּקְרַב אֵלֶיהָ וְלֹא-מָצָא בָהּ זוּלָתִי עָלִים לְבַדָּם כִּי עֵת הַתְּאֵנִים עוֺד לֹא הִגִּיעָה:
A uzřev z daleka fík, an má lístí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě lístí; nebo nebyl čas fíků.
Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků.
καὶ ι᾿δών συκη̑ν α᾿πὸ μακρόθεν ε῎χουσαν φύλλα η῟λθεν ει᾿ α῎ρα τι εὑρήσει ε᾿ν αυ᾿τη̑ καὶ ε᾿λθών ε᾿π῾ αυ᾿τὴν ου᾿δὲν ευ῟ρεν ει᾿ μὴ φύλλα ὁ γὰρ καιρὸς ου᾿κ η῟ν σύκων
וַחזָא תִּתָּא חדָא מֵן רֻוחקָא דִּאית בָּה טַרפֵא וֵאתָא לוָתָה דֵּאן נֵשׁכַּח בָּה מֵדֵּם וכַד אֵתָא לָא אֵשׁכַּח בָּה אֵלָא אֵן טַרפֵא זַבנָא גֵּיר לָא הוָא הוָא דּתִאנֵא׃
הֵגִיב וְאָמַר אֶל הָעֵץ: "מֵעַתָּה אִישׁ לֹא יֹאכַל מִמְּךָ פְּרִי לְעוֹלָם!" וְתַלְמִידָיו שָׁמְעוּ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר לָהּ לֹא יֹאכַל עוֺד אִישׁ מִפִּרְיֵךְ מֵעַתָּה וְעַד-עוֺלָם וְתַלְמִידָיו שָׁמְעוּ אֶת-הַדָּבָר:
Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.
I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τη̑ μηκέτι ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να ε᾿κ σου̑ μηδεὶς καρπὸν φάγοι καὶ η῎κουον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
וֵאמַר לָה מֵכִּיל וַלעָלַם אנָשׁ מֵנֵכי פִּארֵא לָא נֵאכֻול וַשׁמַעו תַּלמִידַוהי וֵאתַו לֻאורִשׁלֵם סס׃
הֵם בָּאוּ לִירוּשָׁלַיִם. כְּשֶׁנִּכְנַס לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ הֵחֵל לְגָרֵשׁ אֶת הַמּוֹכְרִים וְהַקּוֹנִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, הָפַךְ אֶת שֻׁלְחֲנוֹת מַחֲלִיפֵי הַכְּסָפִים וְאֶת כִּסְאוֹת מוֹכְרֵי הַיּוֹנִים.
וַיָּבֹאוּ יְרוּשָׁלַיִם וַיֵּלֶךְ יֵשׁוּעַ אֶל-בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וַיָּחֶל לְגָרֵשׁ מִשָּׁם אֶת-הַמּוֺכְרִים וְאֶת-הַקּוֺנִים וְאֶת-שֻׁלְחֲנוֺת מַחֲלִיפֵי הַכֶּסֶף הָפַךְ וְאֶת-מוֺשְׁבוֺת מֹכְרֵי הַיּוֺנִים:
I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, kteříž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří(t), zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů; (t) ř: v chrámu (pod. v. 16) ([Matouš 21:12-Matouš 21:17; Lukáš 19:45-Lukáš 19:48; Jan 2:13-Jan 2:22])
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς τὸ ἱερὸν η῎ρξατο ε᾿κβάλλειν τοὺς πωλου̑ντας καὶ τοὺς α᾿γοράζοντας ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ τὰς τραπέζας τω̑ν κολλυβιστω̑ν καὶ τὰς καθέδρας τω̑ν πωλούντων τὰς περιστερὰς κατέστρεψεν
ועַל יֵשֻׁוע להַיכּלָא דַּאלָהָא ושַׁרִי דּנַפֵּק לַאילֵין דּזָבנִין וַמזַבּנִין בּהַיכּלָא וַהפַך פָּתֻורֵא דַּמעַרפָנֵא וכֻורסַוָתָא דּהָנֻון דַּמזַבּנִין יַונֵא׃
וְלֹא הִנִּיחַ לְאִישׁ לְהַעֲבִיר כְּלִי דֶּרֶךְ בֵּית הַמִּקְדָּשׁ.
וְלֹא נָתַן לְאִישׁ לְהַעֲבִיר כֵּלִים דֶּרֶךְ הַמִּקְדָּשׁ:
A nedopustil, aby kdo nádobu nesl skrze chrám.
nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.
καὶ ου᾿κ η῎φιεν ι῞να τις διενέγκη σκευ̑ος διὰ του̑ ἱερου̑
ולָא שָׁבֵק הוָא דּאנָשׁ נַעבַּר מָאנֵא בּגַו הַיכּלָא׃
לִמֵּד אוֹתָם וְאָמַר לָהֶם: "הֲלֹא כָּתוּב, 'בֵּיתִי בֵּית־תְּפִלָּה יִקָּרֵא לְכָל־הָעַמִּים', אַךְ אַתֶּם עֲשִׂיתֶם אוֹתוֹ לִמְעָרַת פָּרִצִים."
וַיּוֺרֶה לָהֶם לֵאמֹר הֲלֹא כָתוּב כִּי בֵיתִי בֵּית-תְּפִלָּה יִקָּרֵא לְכָל-הָעַמִּים וְאַתֶּם עֲשִׂיתֶם אֹתוֺ לִמְעָרַת פָּרִצִים:
I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
A učil je: „Což není psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů.“ ([Izajáš 56:7; Jeremjáš 7:11])
καὶ ε᾿δίδασκεν καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿ γέγραπται ο῞τι ὁ οι῏κός μου οι῏κος προσευχη̑ς κληθήσεται πα̑σιν τοι̑ς ε῎θνεσιν ὑμει̑ς δὲ πεποιήκατε αυ᾿τὸν σπήλαιον ληστω̑ν
ומַלֵף הוָא וָאמַר להֻון לָא כּתִיב דּבַיתּי בֵּית צלֻותָא נֵתקרֵא לכֻלהֻון עַממֵא אַנתֻּון דֵּין עבַדּתֻּונָיהי מעַרתָא דּלֵסטָיֵא׃ ס
שָׁמְעוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְחִפְּשׂוּ דֶּרֶךְ לְהַכְחִיד אוֹתוֹ, כִּי פָּחֲדוּ מִמֶּנּוּ, שֶׁכֵּן כָּל הֶהָמוֹן הִתְפַּעֵל מִתּוֹרָתוֹ.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים שָׁמְעוּ וַיִּתְנַכְּלוּ לְהַאֲבִידוֺ כִּי יָרְאוּ מִפָּנָיו אַחֲרֵי אֲשֶׁר כָּל-הָעָם הִתְפַּלְּאוּ עַל-תּוֺרָתוֺ:
Slyšeli pak to zákonníci i přední kněží {biskupové}, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, proto že všecken zástup divil se učení jeho.
Velekněží a zákoníci to uslyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením. ([Marek 3:6 Marek 12:12])
καὶ η῎κουσαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς καὶ ε᾿ζήτουν πω̑ς αυ᾿τὸν α᾿πολέσωσιν ε᾿φοβου̑ντο γὰρ αυ᾿τόν πα̑ς γὰρ ὁ ο῎χλος ε᾿ξεπλήσσετο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑
וַשׁמַעו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ובָעֵין הוַו דַּאיכַּנָא נַובּדֻונָיהי דָּחלִין הוַו גֵּיר מֵנֵה מֵטֻל דּכֻלֵה עַמָא תַּמִיהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה׃ ס
לְעֵת עֶרֶב יָצָא אֶל מִחוּץ לָעִיר.
וְיוֺם יוֺם כְּבֹא הָעָרֶב יָצָא אֶל-מִחוּץ לָעִיר:
A když byl večer, vyšel z města.
A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.
καὶ ο῞ταν ο᾿ψὲ ε᾿γένετο ε᾿ξεπορεύοντο ε῎ξω τη̑ς πόλεως
וכַד הוָא רַמשָׁא נפַקו לבַר־מֵן מדִינתָּא׃ ס
בַּבֹּקֶר עָבְרוּ וְרָאוּ אֶת עֵץ הַתְּאֵנָה יָבֵשׁ מִשָּׁרָשָׁיו.
וַיְהִי בַּבֹּקֶר וַיַּעַבְרוּ וַיִּרְאוּ אֶת-הַתְּאֵנָה כִּי יָבְשָׁה מֵעָנָף וְעַד-שֹׁרֶשׁ:
A jdouce ráno, uzřeli ten fík, an usechl z kořene.
Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů. ([Matouš 21:20-Matouš 21:22])
καὶ παραπορευόμενοι πρωι῭ ει῏δον τὴν συκη̑ν ε᾿ξηραμμένην ε᾿κ ρ᾿ιζω̑ν
וַבצַפרָא כַּד עָברִין חזַו תִּתָּא הָי כַּד יַבִּישָׁא מֵן עֵקָרָה׃
נִזְכַּר כֵּיפָא וְאָמַר אֵלָיו: "רַבִּי, רְאֵה, עֵץ הַתְּאֵנָה שֶׁקִּלַּלְתָּ יָבֵשׁ!"
וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבִּי הִנֵּה יָבְשָׁה הַתְּאֵנָה אֲשֶׁר אֵרָרְתָּ:
Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj, ten fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
Petr se rozpomenul a řekl: „Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“
καὶ α᾿ναμνησθεὶς ὁ Πέτρος λέγει αυ᾿τω̑ ῥαββί ι῎δε ἡ συκη̑ η῍ν κατηράσω ε᾿ξήρανται
וֵאתּדּכַר שֵׁמעֻון וֵאמַר לֵה רַבִּי הָא תִּתָּא הָי דּלָטתּ יֵבשַׁת׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "תְּהֵא נָא בָּכֶם אֱמוּנַת אֱלֹהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רְעוּ אֱמוּנָה בֵאלֹהִים:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha!
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ε῎χετε πίστιν θεου̑
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון תֵּהוֵא בּכֻון הַימָנֻותָא דַּאלָהָא׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל הָאוֹמֵר לָהָר הַזֶּה 'הֵעָקֵר וְהִזָּרֵק לְתוֹךְ הַיָּם' וְאֵינוֹ מְפַקְפֵּק בְּלִבּוֹ אֶלָּא מַאֲמִין שֶׁיִּתְקַיֵּם דְּבָרוֹ, כֵּן יִהְיֶה לוֹ.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יֹאמַר אֶל-הָהָר הַזֶּה הִנָּשֵׂא וְהִתְנַפֵּל אֶל-תּוֺךְ הַיָּם וְלֹא יִפָּלֵג בְּלִבּוֺ כִּי אִם-יַאֲמִין כִּי יְהִי כַּאֲשֶׁר אָמָר כֵּן יִהְיֶה-לּוֺ:
Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, staneť se jemu tak, což by koli řekl.
Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat(u), ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. (u) ř: pochybovat ve svém srdci ([Matouš 17:20; Lukáš 17:6])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ο῍ς α῍ν ει῎πη τω̑ ο῎ρει τούτω α῎ρθητι καὶ βλήθητι ει᾿ς τὴν θάλασσαν καὶ μὴ διακριθη̑ ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑ α᾿λλὰ πιστεύη ο῞τι ο῍ λαλει̑ γίνεται ε῎σται αυ᾿τω̑
אַמִין גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּנִאמַר לטֻורָא הָנָא דֵּאשׁתַּקל ופֵל בּיַמָא ולָא נֵתפַּלַג בּלֵבֵּה אֵלָא נהַימֵן דּהָוֵא הַו מֵדֵּם דָּאמַר נֵהוֵא לֵה מֵדֵּם דָּאמַר׃ ס
לָכֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מַה שֶּׁתְּבַקְשׁוּ בִּתְפִלָּה - הַאֲמִינוּ שֶׁקִּבַּלְתֶּם אוֹתוֹ, וְיִהְיֶה לָכֶם.
עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם עַל-כָּל-אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ וְתִתְפַּלָּלוּ בִּטְחוּ כִּי יֵעָשֶׂה לָכֶם וְכֵן יֵעָשׂ:
Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít. ([Jan 15:7; Jakubův 1:6-Jakubův 1:7])
διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν πάντα ο῞σα προσεύχεσθε καὶ αι᾿τει̑σθε πιστεύετε ο῞τι ε᾿λάβετε καὶ ε῎σται ὑμι̑ν
מֵטֻל הָנָא אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מֵדֵּם דַּמצַלֵין אנתֻּון ושָׁאלִין אנתֻּון הַימֵנו דּנָסבִּין אנתֻּון ונֵהוֵא לכֻון׃ ס
וְכַאֲשֶׁר אַתֶּם עוֹמְדִים בִּתְפִלָּה וְיֵשׁ לָכֶם דָבָר נֶגֶד מִישֶׁהוּ - סִלְחוּ, כְּדֵי שֶׁגַּם אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִסְלַח לָכֶם עַל חֲטָאֵיכֶם."
וְכִי-תַעַמְדוּ לְהִתְפַּלֵּל סִלְחוּ לְכָל-אִישׁ אֵת אֲשֶׁר חָטָא לָכֶם לְמַעַן גַּם-אֲבִיכֶם בַּשָּׁמַיִם יִסְלַח לָכֶם אֶת-חַטֹּאתֵיכֶם:
A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení(v).“ (v) var: + 26 Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení. ([Matouš 5:23-Matouš 5:24 Matouš 6:14-Matouš 6:15])
καὶ ο῞ταν στήκετε προσευχόμενοι α᾿φίετε ει῎ τι ε῎χετε κατά τινος ι῞να καὶ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν ὁ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς α᾿φη̑ ὑμι̑ν τὰ παραπτὼματα ὑμω̑ν
ומָא דּקָימִין אנתֻּון לַמצַלָיֻו שׁבֻוקו מֵדֵּם דִּאית לכֻון עַל אנָשׁ דָּאף אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא נֵשׁבֻּוק לכֻון סַכלוָתכֻון׃
[missing]
וְאִם-לֹא תִסְלְחוּ אַתֶּם גַּם-אֲבִיכֶם שֶׁבַּשָׁמַיִם לֹא-יִסְלַח לָכֶם אֶת-חַטֹּאתֵיכֶם:
Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
Marek 11:26
ει δε υμεις ουκ αφιετε ουδε ο πατηρ υμων ο εν τοις ουρανοις αφησει τα παραπτωματα υμων
אֵן דֵּין אַנתֻּון לָא שָׁבקִין אנתֻּון אָפלָא אַבֻוכֻון דּבַשׁמַיָא נֵשׁבֻּוק לכֻון סַכלוָתכֻון׃ ס
הֵם חָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם. כַּאֲשֶׁר הִתְהַלֵּךְ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ בָּאוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְהַזְּקֵנִים.
וַיָּשׁוּבוּ וַיָּבֹאוּ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיְהִי הוּא מִתְהַלֵּךְ בַּמִּקְדָּשׁ וַיָּבֹאוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְהַזְּקֵנִים:
I přišli zase do Jeruzaléma. A když on procházel se v chrámě, přistoupili k němu přední kněží {biskupové} a zákonníci a starší.
Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem(x), přišli k němu velekněží, zákoníci a starší (x) chrámovým nádvořím ([Matouš 21:23-Matouš 21:27; Lukáš 20:1-Lukáš 20:8])
καὶ ε῎ρχονται πάλιν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα καὶ ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ περιπατου̑ντος αυ᾿του̑ ε῎ρχονται πρὸς αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι
וֵאתַו תֻּוב לֻאורִשׁלֵם וכַד מהַלֵך הוָא בּהַיכּלָא אֵתַו לוָתֵה רַבַּי כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה; מִי נָתַן לְךָ אֶת הַסַּמְכוּת הַזֹּאת לַעֲשׂוֹת אוֹתָם?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אַתָּה עֹשֶׂה אֵלֶּה וּמִי-נָתַן לְךׇ הָרִשְׁיוֺן הַזֶּה לַעֲשׂוֺת אֵלֶּה:
I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo tobě dal tu takovou moc, abys tyto věci činil?
a řekli mu: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal tuto moc, abys to činil?“ ([Jan 2:18])
καὶ ε῎λεγον αυ᾿τω̑ ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιει̑ς η῍ τίς σοι ε῎δωκεν τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην ι῞να ταυ̑τα ποιη̑ς
וָאמרִין לֵה בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אַנתּ ומַנֻו יַהב לָך שֻׁולטָנָא הָנָא דּהָלֵין תֵּעבֵּד׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר אֶחָד וְהָשִׁיבוּ לִי, וְאֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת אֵלֶּה.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם אֶשְׁאַל מִכֶּם דָּבָר וּתְנוּ לִי מַעֲנֶה וְאָז אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
Ježíš jim řekl: „I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím!
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿περωτήσω ὑμα̑ς ε῞να λόγον καὶ α᾿ποκρίθητέ μοι καὶ ε᾿ρω̑ ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון אֵשַׁאֵלכֻון אָף אֵנָא מֵלתָא חדָא דּתִאמרֻון לִי וֵאנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃
טְבִילַת יוֹחָנָן הַאִם מִן הַשָּׁמַיִם הָיְתָה אוֹ מִבְּנֵי אָדָם? הָשִׁיבוּ לִי!"
הַגִּידוּ לִי טְבִילַת יוֺחָנָן מִפִּי-מִי הָיְתָה מִצְוָתָהּ מִן-הַשָּׁמַיִם אוֺ מִבְּנֵי-אָדָם תְּנוּ לִי מַעֲנֶה:
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí? Odpovězte mi!“ ([Marek 1:4])
τὸ βάπτισμα τὸ ᾽Ιωάννου ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ η῟ν η῍ ε᾿ξ α᾿νθρὼπων α᾿ποκρίθητέ μοι
מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן מֵן אַימֵכָּא הי מֵן שׁמַיָא אַו מֵן בּנַי־אנָשָׁא אֵמַרו לִי׃
אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אִם נֹאמַר 'מִן הַשָּׁמַיִם', יֹאמַר 'אִם כֵּן מַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֹ?'
וַיְהִי הֵם שֹׁקְלִים בְּדַעְתָּם לֵאמֹר אִם-נֹאמַר מִן-הַשָּׁמַיִם יֹאמַר וּמַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֺ:
I rozjímali sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť: Proč jste tedy neuvěřili jemu?
I dohadovali se mezi sebou: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘
καὶ διελογίζοντο πρὸς ἑαυτοὺς λέγοντες ε᾿ὰν ει῎πωμεν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρει̑ διὰ τί ου῏ν ου᾿κ ε᾿πιστεύσατε αυ᾿τω̑
וֵאתחַשַׁבו בּנַפשׁהֻון וֵאמַרו דֵּאן נִאמַר לֵה דּמֵן שׁמַיָא אָמַר לַן וַלמָנָא לָא הַימֵנתֻּונָיהי׃
אַךְ אִם נֹאמַר 'מִבְּנֵי אָדָם' ..." הֵם פָּחֲדוּ מִן הָעָם, כִּי הַכֹּל חָשְׁבוּ שֶׁיּוֹחָנָן אָכֵן נָבִיא.
וְאִם-נֹאמַר מִבְּנֵי אָדָם יְרֵאִים אֲנַחְנוּ אֶת-הָעָם כִּי-כֻלָּם חִשְּׁבוּ אֶת-יוֺחָנָן לְנָבִיא נֶאֱמָן:
Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že právě byl prorok.
Řekneme-li však ‚od lidí‘?“ – to se zas báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.
α᾿λλὰ ει῎πωμεν ε᾿ξ α᾿νθρὼπων ε᾿φοβου̑ντο τὸν ο῎χλον α῞παντες γὰρ ει῏χον τὸν ᾽Ιωάννην ο῎ντως ο῞τι προφήτης η῟ν
וַדנִאמַר מֵן בּנַי־אנָשָׁא דֵּחלתָא הי מֵן עַמָא כֻּלהֻון גֵּיר אַחִידִין הוַו לֵה ליֻוחַנָן דּשַׁרִירָאיִת נבִיָא הו׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לְיֵשׁוּעַ: "אֵין אָנוּ יוֹדְעִים." אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "גַּם אֲנִי לֹא אֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה."
וַיַּעֲנוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ לֹא יָדָעְנוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ גַּם-אֲנִי לֹא אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.
Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“
καὶ α᾿ποκριθέντες τω̑ ᾽Ιησου̑ λέγουσιν ου᾿κ οι῎δαμεν καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγει αυ᾿τοι̑ς ου᾿δὲ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
וַענַו וָאמרִין לֵה ליֵשֻׁוע לָא יָדעִינַן אָמַר להֻון אָף לָא אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃ ס
הוּא הֵחֵל לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם בִּמְשָׁלִים: "אִישׁ אֶחָד נָטַע כֶּרֶם. הוּא הֵקִים גָּדֵר סָבִיב, גַּם חָצַב יֶקֶב וּבָנָה מִגְדָּל, וּלְאַחַר שֶׁהֶחְכִּירוֹ לְכוֹרְמִים נָסַע.
וַיִּפְתַּח בְּמָשָׁל פִּיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִישׁ נָטַע כֶּרֶם וַיְעַזְּקֵהוּ מִסָּבִיב וְיֶקֶב חָצֵב בּוֺ וַיִּבֶן מִגְדָּל בְּתוֺכוֺ וְנָתַן אֹתוֺ לַנֹּטְרִים וְהָלַךְ בַּדֶּרֶךְ לְמֵרָחוֺק:
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a pronajal ji vinařům, i odšel na cestu.
Začal k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval. ([Matouš 21:33-Matouš 21:46; Lukáš 20:9-Lukáš 20:19 Izajáš 5:1-Izajáš 5:2])
καὶ η῎ρξατο αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν παραβολαι̑ς λαλει̑ν α᾿μπελω̑να α῎νθρωπος ε᾿φύτευσεν καὶ περιέθηκεν φραγμὸν καὶ ω῎ρυξεν ὑπολήνιον καὶ ω᾿κοδόμησεν πύργον καὶ ε᾿ξέδετο αυ᾿τὸν γεωργοι̑ς καὶ α᾿πεδήμησεν
ושַׁרִי דַּנמַלֵל עַמהֻון בּמַתלֵא גַּברָא חַד נצַב כַּרמָא וַאחדּרֵה סיָגָא וַחפַר בֵּה מַעצַרתָּא וַבנָא בֵּה מַגדּלָא וַאוחדֵה לפַלָחֵא וַחזַק׃
בְּבוֹא הָעֵת שָׁלַח עֶבֶד אֶל הַכּוֹרְמִים לְקַבֵּל מִידֵיהֶם מִפְּרִי הַכֶּרֶם.
וּלְעֵת הַבָּצִיר שָׁלַח אֶת-עַבְדּוֺ לָקַחַת מִידֵי הַנֹּטְרִים מִפְּרִי הַכָּרֶם:
A když toho čas byl, poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice.
καὶ α᾿πέστειλεν πρὸς τοὺς γεωργοὺς τω̑ καιρω̑ δου̑λον ι῞να παρὰ τω̑ν γεωργω̑ν λάβη α᾿πὸ τω̑ν καρπω̑ν του̑ α᾿μπελω̑νος
ושַׁדַּר לוָת פַּלָחֵא עַבדֵּה בּזַבנָא דּמֵן פִּארֵא דּכַרמָא נֵסַב׃
תָּפְסוּ אוֹתוֹ וְהִכּוּהוּ וְשָׁלְחוּ אוֹתוֹ רֵיקָם.
וַיִּתְפְּשׂוּ בוֺ וַיַּכֻּהוּ וַיְשַׁלְּחוּ אֹתוֺ רֵיקָם:
Oni pak javše jej, zmrskali ho, a odeslali prázdného.
Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou.
καὶ λαβόντες αυ᾿τὸν ε῎δειραν καὶ α᾿πέστειλαν κενόν
הֵנֻון דֵּין מחַאוֻהי ושַׁדּרֻוהי כַּד ספִיק׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח אֲלֵיהֶם עֶבֶד אַחֵר. פָּצְעוּ אוֹתוֹ בְּרֹאשׁוֹ וְהֵתֵלּוּ בּוֹ.
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁלַח אֲלֵיהֶם עֶבֶד אַחֵר וְאֹתוֺ סָקְלוּ בָאֲבָנִים וַיִּפְצְעוּ אֶת-רֹאשׁוֺ וַיְשַׁלְּחֻהוּ בְּחֶרְפָּה גְדוֺלָה:
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu, a odeslali zohaveného.
Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali(y) a tak zneuctili(z). (y) var: tomu kamením rozbili hlavu (z) var: poslali zpět zneuctěného ([Židům 1:1-Židům 1:2])
καὶ πάλιν α᾿πέστειλεν πρὸς αυ᾿τοὺς α῎λλον δου̑λον κα᾿κει̑νον ε᾿κεφαλίωσαν καὶ η᾿τίμασαν
ושַׁדַּר תֻּוב לוָתהֻון עַבדָּא אחרִנָא וָאף להַו רַגמֻוהי וצַלפֻוהי ושַׁדּרֻוהי בּצַערָא׃
שָׁלַח אַחֵר וְהָרְגוּ אוֹתוֹ; וְכֵן גַּם רַבִּים אֲחֵרִים, אֶת אֵלֶּה הִכּוּ וְאֶת אֵלֶּה הָרְגוּ.
וַיִּשְׁלַח אֲלֵיהֶם עוֺד אֶחָד וְאֹתוֺ הָרָגוּ וְכֵן אֲחֵרִים רַבִּים מֵהֶם אֲשֶׁר הִכּוּ וּמֵהֶם אֲשֶׁר הָרָגוּ:
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali, a jiné zmordovali.
Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných – jedny zbili, jiné zabili.
καὶ α῎λλον α᾿πέστειλεν κα᾿κει̑νον α᾿πέκτειναν καὶ πολλοὺς α῎λλους ου῍ς μὲν δέροντες ου῍ς δὲ α᾿ποκτέννοντες
ושַׁדַּר תֻּוב אחרִנָא אָף להַו קַטלֻוהי וַלסַגִּיֵאא עַבדֵּא אחרָנֵא שַׁדַּר ומֵנהֻון מחַו מֵנהֻון דֵּין קַטֵלו׃
נוֹתַר לוֹ אֶחָד - בְּנוֹ אֲהוּבוֹ. לְבַסּוֹף שָׁלַח אוֹתוֹ אֲלֵיהֶם, בְּאָמְרוֹ 'אֶת בְּנִי יְכַבְּדוּ',
וַיְהִי-לוֺ עוֺד בֵּן יָחִיד אֲשֶׁר אָהֵב וְאֹתוֺ שָׁלַח אֲלֵיהֶם אַחֲרֵי כֻלָּם כִּי אָמַר אֶת-בְּנִי יִירָאוּ:
Ještě pak maje jediného syna milého, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ustýdnouť se syna mého.
Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled.‘
ε῎τι ε῞να ει῏χεν υἱὸν α᾿γαπητόν α᾿πέστειλεν αυ᾿τὸν ε῎σχατον πρὸς αυ᾿τοὺς λέγων ο῞τι ε᾿ντραπήσονται τὸν υἱόν μου
חַרתָא דֵּין חַד בּרָא חַבִּיבָא אִית הוָא לֵה ושַׁדּרֵה לוָתהֻון אחרָיַת אֵמַר גֵּיר כּבַר נֵבהתֻון מֵן בֵּרי׃
אֶלָּא שֶׁהַכּוֹרְמִים הָהֵם אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה, 'הוּא הַיּוֹרֵשׁ; בּוֹאוּ נַהֲרֹג אוֹתוֹ וְתִהְיֶה לָנוּ הַיְרֻשָּׁה.'
וְהַנֹּטְרִים הָהֵם רָאוּ וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הִנֵּה הַיּוֺרֵשׁ לְכוּ וְנַהַרְגֵהוּ וְלָנוּ תִסֹּב הַנַּחֲלָה:
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a budeť naše dědictví.
Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: ‚To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví bude naše!‘
ε᾿κει̑νοι δὲ οἱ γεωργοὶ πρὸς ἑαυτοὺς ει῏παν ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ κληρονόμος δευ̑τε α᾿ποκτείνωμεν αυ᾿τόν καὶ ἡμω̑ν ε῎σται ἡ κληρονομία
הָנֻון דֵּין פַּלָחֵא אֵמַרו בּנַפשׁהֻון הָנַו יָרתָּא תַּו נֵקטלִיוהי ותֵהוֵא דִּילַן יָרתֻּותָא׃
לָקְחוּ אוֹתוֹ וַהֲרָגוּהוּ וְהִשְׁלִיכוּהוּ אֶל מִחוּץ לַכֶּרֶם.
וַיִּתְפְּשׂוּ-בוֺ וַיַּהַרְגֻהוּ וַיַּשְׁלִיכֻהוּ אֶל-מִחוּץ לַכֶּרֶם:
Tedy javše jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.
A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. ([Židům 13:12])
καὶ λαβόντες α᾿πέκτειναν αυ᾿τόν καὶ ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω του̑ α᾿μπελω̑νος
וַנסַבו קַטלֻוהי וַאפּקֻוהי לבַר־מֵן כַּרמָא׃
מַה יַּעֲשֶׂה בַּעַל הַכֶּרֶם? יָבוֹא וְיַשְׁמִיד אֶת הַכּוֹרְמִים וְיִתֵּן אֶת הַכֶּרֶם לַאֲחֵרִים.
וּמָה אֵפוֺא יַעֲשֶׂה בַּעַל הַכָּרֶם הוּא יָבֹא וְהֶאֱבִיד אֶת-עֹבְדֵי הָאֲדָמָה וְאֶת-כַּרְמוֺ יִתֵּן בִּידֵי אֲחֵרִים:
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným.
τί ου῏ν ποιήσει ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος ε᾿λεύσεται καὶ α᾿πολέσει τοὺς γεωργούς καὶ δὼσει τὸν α᾿μπελω̑να α῎λλοις
מָנָא הָכִיל נֵעבֵּד מָרֵא כַּרמָא נִאתֵא נַובֵּד להָנֻון פַּלָחֵא ונֵתּלִיוהי כַּרמָא לַאחרָנֵא׃
הַאִם לֹא קְרָאתֶם אֶת הַכָּתוּב הַזֶּה, 'אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֹנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה;
הֲלֹא קְרָאתֶם אֶת-הַכָּתוּב הַהוּא אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֺנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה:
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
Nečetli jste v Písmu slovo: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; ([Žalmy 118:22-Žalmy 118:23; Skutky apoštolské 4:11; 1 Petrův 2:7])
ου᾿δὲ τὴν γραφὴν ταύτην α᾿νέγνωτε λίθον ο῍ν α᾿πεδοκίμασαν οἱ οι᾿κοδομου̑ντες ου῟τος ε᾿γενήθη ει᾿ς κεφαλὴν γωνίας
וָאפלָא כּתָבָא הָנָא קרַיתֻּון דּכִאפָא דַּאסלִיו בַּנָיֵא הִי הוָת לרִשָׁא דּזָוִיתָא׃
מֵאֵת יהוה הָיְתָה זֹאת, הִיא נִפְלָאת בְּעֵינֵינוּ'?"
מֵאֵת יְהוָֺה הָיְתָה זֹאת הִיא נִפְלָאת בְּעֵינֵינוּ:
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Hospodin(a) to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘?“ (a) ř: Pán (pod. Marek 12:29 Marek 12:30 Marek 12:36)
παρὰ κυρίου ε᾿γένετο αυ῞τη καὶ ε῎στιν θαυμαστὴ ε᾿ν ο᾿φθαλμοι̑ς ἡμω̑ν
מֵן לוָת מָריָא הוָת הָדֵא וִאיתֵיה תֵּדמֻורתָּא בּעַינַין׃ ס
הֵם בִּקְשׁוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, כִּי יָדְעוּ שֶׁדִּבֵּר אֶת הַמָּשָׁל עֲלֵיהֶם, אֲבָל חָשְׁשׁוּ מִפְּנֵי הָעָם. עָזְבוּ אוֹתוֹ וְהָלְכוּ מִשָּׁם.
וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ אֶפֶס כִּי יָרְאוּ מִפְּנֵי הָעָם בַּאֲשֶׁר הֵבִינוּ כִּי עֲלֵיהֶם דִּבֶּר אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה וַיַּעַזְבוּ אֹתוֺ וַיֵּלְכוּ לָהֶם:
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli. ([Marek 11:18])
καὶ ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν κρατη̑σαι καὶ ε᾿φοβήθησαν τὸν ο῎χλον ε῎γνωσαν γὰρ ο῞τι πρὸς αυ᾿τοὺς τὴν παραβολὴν ει῏πεν καὶ α᾿φέντες αυ᾿τὸν α᾿πη̑λθον
ובָעֵין הוַו למֵאחדֵּה וַדחֵלו מֵן עַמָא יִדַעו גֵּיר דַּעלַיהֻון אֵמַר מַתלָא הָנָא ושַׁבקֻוהי וֵאזַלו סּ סּ׃
שָׁלְחוּ אֵלָיו מֵאַנְשֵׁי הַפְּרוּשִׁים וּמֵחֲסִידֵי בֵּית הוֹרְדוֹס לִלְכֹּד אוֹתוֹ בִּדְבָרוֹ.
וַיִּשְׁלְחוּ אֵלָיו אֲנָשִׁים מִן-הַפְּרוּשִׁים וּמֵאַנְשֵׁי הוֺרְדוֺס לְצֹדֵד אֹתוֺ בִּדְבָרָיו:
Potom poslali k němu některé z farizeů a Herodiánů, aby jej polapili v řeči.
Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo. ([Matouš 22:15-Matouš 22:22; Lukáš 20:20-Lukáš 20:26])
καὶ α᾿ποστέλλουσιν πρὸς αυ᾿τόν τινας τω̑ν Φαρισαίων καὶ τω̑ν ῾Ηρωδιανω̑ν ι῞να αυ᾿τὸν α᾿γρεύσωσιν λόγω
ושַׁדַּרו לוָתֵה אנָשָׁא מֵן סָפרֵא ומֵן דּבֵית הֵרָודֵס דַּנצֻודֻונָיהי בּמֵלתָא׃
בָּאוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה אִישׁ אֱמֶת וְאֵינְךָ חוֹשֵׁשׁ מֵאִישׁ, שֶׁכֵּן אֵינְךָ נוֹשֵׂא פָּנִים לַאֲנָשִׁים אֶלָּא מוֹרֶה אַתָּה אֶת דֶּרֶךְ הָאֱלֹהִים עַל־פִּי הָאֱמֶת. הַאִם מֻתָּר לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אוֹ לֹא? הַאִם עָלֵינוּ לָתֵת אוֹ לֹא לָתֵת?"
וַיָּבֹאוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ יָדַעְנוּ כִּי-אִישׁ נֶאֱמָן אַתָּה וְלֹא-תָגוּר מִפְּנֵי אִישׁ כִּי לֹא תִָּׂא פְּנֵי גֶבֶר וְאֶת-דֶּרֶךְ אֱלֹהִים תּוֺרֶה בְּמֵישָׁרִים הֲנָכוֺן הוּא לָתֵת מַס לַקֵּיסַר אִם-אַיִן הֲנִתֵּן אוֺ לֹא נִתֵּן:
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
Ti šli a řekli: „Mistře(b), víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?“ (b) ř: Učiteli (tak i Marek 12:19 Marek 12:32)
καὶ ε᾿λθόντες λέγουσιν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε οι῎δαμεν ο῞τι α᾿ληθὴς ει῏ καὶ ου᾿ μέλει σοι περὶ ου᾿δενός ου᾿ γὰρ βλέπεις ει᾿ς πρόσωπον α᾿νθρὼπων α᾿λλ῾ ε᾿π῾ α᾿ληθείας τὴν ὁδὸν του̑ θεου̑ διδάσκεις ε῎ξεστιν δου̑ναι κη̑νσον Καίσαρι η῍ ου῎ δω̑μεν η῍ μὴ δω̑μεν
הֵנֻון דֵּין אֵתַו ושַׁאלֻוהי מַלפָנָא יָדעִין חנַן דּשַׁרִיר אַנתּ ולָא שׁקִיל אַנתּ צֵפתָא לאנָשׁ לָא גֵּיר חָאַר אַנתּ בּפַּרצֻופֵּא דַּבנַי אנָשָׁא אֵלָא בַּשׁרָרָא אֻורחָא דַּאלָהָא מַלֵף אַנתּ שַׁלִיט למֵתַּל כּסֵף־רִשָׁא לקֵסַר אַו לָא נֵתֵּל אַו לָא נֵתֵּל׃
הוֹאִיל וְהִכִּיר אֶת צְבִיעוּתָם אָמַר לָהֶם: "לָמָּה אַתֶּם מְנַסִּים אוֹתִי? הָבִיאוּ לִי דִּינָר וְאֶרְאֶה."
וְהוּא בִּרְאֹתוֺ אֶת-חֲנֻפָתָם אָמַר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תְנַסּוּנִי הָבִיאוּ לִי דִּינַר אֶחָד וְאֶרְאֶה:
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
On však prohlédl jejich úskok(c) a řekl jim: „Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!“ (c) ř: pokrytectví
ὁ δὲ ει᾿δώς αυ᾿τω̑ν τὴν ὑπόκρισιν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί με πειράζετε φέρετέ μοι δηνάριον ι῞να ι῎δω
הֻו דֵּין יִדַע נֵכלהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מנַסֵין אנתֻּון לִי אַיתַּו לִי דִּינָרָא אֵחזֵא׃
הֵבִיאוּ לוֹ וְהוּא שָׁאַל אוֹתָם: "שֶׁל מִי הַדְּמוּת הַזֹּאת וְהַכְּתֹבֶת?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "שֶׁל הַקֵּיסָר."
וַיָּבִיאוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְמִי הַתְּמוּנָה וְהַכְּתֹבֶת הָהֵנָּה וַיֹּאמְרוּ לַקֵּיסָר:
A oni podali. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
Když mu jej podali, zeptal se jich: „Čí je tento obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“
οἱ δὲ η῎νεγκαν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τίνος ἡ ει᾿κών αυ῞τη καὶ ἡ ε᾿πιγραφή οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ Καίσαρος
וַאיתִּיו לֵה אָמַר להֻון דּמַנֻו צַלמָא הָנָא וַכתָבָא הֵנֻון דֵּין אֵמַרו דּקֵסַר׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר תְּנוּ לַקֵּיסָר וְאֶת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים - לֵאלֹהִים." הֵם הִשְׁתּוֹמְמוּ עָלָיו.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הָבוּ אֵפוֺא לַקֵּיסַר אֵת אֲשֶׁר לַקֵּיסַר וְלֵאלֹהִים אֵת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים וַיִּתְמְהוּ עָלָיו עַד-מְאֹד:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad tím podivili. ([Římanům 13:7])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τὰ Καίσαρος α᾿πόδοτε Καίσαρι καὶ τὰ του̑ θεου̑ τω̑ θεω̑ καὶ ε᾿ξεθαύμαζον ε᾿π῾ αυ᾿τω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע דּקֵסַר הַבו לקֵסַר ודַאלָהָא לַאלָהָא וַתמַהו הוַו בֵּה׃ ס
בָּאוּ אֵלָיו צְדוֹקִים, הָאוֹמְרִים שֶׁאֵין תְּחִיַּת מֵתִים, וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ:
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו צַדּוּקִים הָאֹמְרִים כִּי-אֵין תְּקוּמָה לַמֵּתִים וַיִּשְׁאָלֻהוּ לֵאמֹר:
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho: ([Matouš 22:23-Matouš 22:33; Lukáš 20:27-Lukáš 20:40])
καὶ ε῎ρχονται Σαδδουκαι̑οι πρὸς αυ᾿τόν οι῞τινες λέγουσιν α᾿νάστασιν μὴ ει῏ναι καὶ ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν λέγοντες
וֵאתַו זַדֻּוקָיֵא לוָתֵה הָנֻון דָּאמרִין דַּקיָמתָּא לַיתּ וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין׃
"רַבִּי, מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ שֶׁאִם יָמוּת אִישׁ וְהִנִּיחַ אִשָּׁה וְלֹא הִשְׁאִיר בָּנִים, יִקַּח אָחִיו אֶת אִשְׁתּוֹוְיָקִים זֶרַע לְאָחִיו.
רַבֵּנוּ הִנֵּה מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ כִּי יָמוּת אֶחָד מִשְּׁנֵי אַחִים וְעָזַב אִשָּׁה וּבֵן אֵין לוֺ יְבָמָהּ יָבֹא עָלֶיהָ וְהֵקִים זֶרַע עַל-שֵׁם אָחִיו:
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho, a vzbudil símě bratru svému.
„Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ ([Deuteronomium 25:5])
διδάσκαλε Μωϋση̑ς ε῎γραψεν ἡμι̑ν ο῞τι ε᾿άν τινος α᾿δελφὸς α᾿ποθάνη καὶ καταλίπη γυναι̑κα καὶ μὴ α᾿φη̑ τέκνον ι῞να λάβη ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑ τὴν γυναι̑κα καὶ ε᾿ξαναστήση σπέρμα τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑
מַלפָנָא מֻושֵׁא כּתַב לַן דֵּאן מָאֵת אַחֻוהי דּאנָשׁ ושָׁבֵק אַנתּתָא וַבנַיָא לָא שָׁבֵק נֵסַב אַחֻוהי אַנתּתֵה וַנקִים זַרעָא לַאחֻוהי׃
הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים. הָרִאשׁוֹן נָשָׂא אִשָּׁה וּמֵת וְלֹא הִשְׁאִיר צֶאֱצָאִים.
וְאִתָּנוּ הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים הָרִאשׁוֺן מֵהֶם לָקַח לוֺ אִשָּׁה וַיָּמָת וְלֹא-הִשְׁאִיר זֶרַע אַחֲרָיו:
I bylo sedm bratrů. A první pojav manželku, a umřev, nepozůstavil semene.
Bylo sedm bratří. Oženil se první a zemřel bez potomka.
ἑπτὰ α᾿δελφοὶ η῟σαν καὶ ὁ πρω̑τος ε῎λαβεν γυναι̑κα καὶ α᾿ποθνήσκων ου᾿κ α᾿φη̑κεν σπέρμα
שַׁבעָא אַחִין אִית הוַו קַדמָיָא נסַב אַנתּתָא ומִית ולָא שׁבַק זַרעָא׃
לָקַח אוֹתָהּ הַשֵּׁנִי וּמֵת וְלֹא הִשְׁאִיר צֶאֱצָאִים, וְכֵן גַּם הַשְּׁלִישִׁי.
וְהַשֵּׁנִי יִבֵּם אֹתָהּ וַיָּמָת גַּם-הוּא לֹא בָנִים וּכְמוֺ-כֵן הַשְּׁלִישִׁי:
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
Jeho manželku si vzal druhý, ale zemřel a také nezanechal potomka. A stejně třetí.
καὶ ὁ δεύτερος ε῎λαβεν αυ᾿τήν καὶ α᾿πέθανεν μὴ καταλιπών σπέρμα καὶ ὁ τρίτος ὡσαύτως
ודַתרֵין נַסבָּה ומִית כַּד אָף לָא הֻו שׁבַק זַרעָא ודַתלָתָא הָכוָת׃
כָּכָה כָּל הַשִּׁבְעָה לֹא הִשְׁאִירוּ צֶאֱצָאִים. אַחֲרֵי כֻּלָּם מֵתָה גַּם הָאִשָּׁה.
עַד אֲשֶׁר כָּל-הַשִּׁבְעָה בְּעָלוּהָ וַיָּמוּתוּ וְזֶרַע לֹא-הִשְׁאִירוּ אַחֲרֵיהֶם וְאַחֲרֵי כֻלָּם מֵתָה גַּם-הָאִשָּׁה:
A tak ji pojalo těch sedm, a nezůstavili semene. Nejposléze pak po všech umřela i ta žena.
A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Naposledy ze všech zemřela i ta žena.
καὶ οἱ ἑπτὰ ου᾿κ α᾿φη̑καν σπέρμα ε῎σχατον πάντων καὶ ἡ γυνὴ α᾿πέθανεν
ושַׁבעָתַיהֻון נַסבֻּוה ולָא שׁבַקו זַרעָא אחרָיַת כֻּלהֻון מִיתַת אָף הִי אַנתּתָא׃
בַּתְּחִיָּה, כַּאֲשֶׁר יָקוּמוּ, לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה, שֶׁהֲרֵי הָיְתָה אִשָּׁה לְכָל הַשִּׁבְעָה?"
וְעַתָּה לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בַתְּקוּמָה אַחֲרֵי אֲשֶׁר הָיְתָה אֵשֶׁת כָּל-הַשִּׁבְעָה:
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Nebo jich sedm mělo ji za manželku.
Komu z nich bude patřit, až při vzkříšení vstanou? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“
ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει ο῞ταν α᾿ναστω̑σιν τίνος αυ᾿τω̑ν ε῎σται γυνή οἱ γὰρ ἑπτὰ ε῎σχον αυ᾿τὴν γυναι̑κα
בַּקיָמתָּא הָכִיל דַּאינָא מֵנהֻון תֵּהוֵא אַנתּתָא שַׁבעָתַיהֻון גֵּיר נַסבֻּוה׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כְּלוּם אֵינְכֶם טוֹעִים מִשּׁוּם שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים אֶת הַכְּתוּבִים, אַף לֹא אֶת גְּבוּרַת אֱלֹהִים?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הוּא הַדָּבָר אֲשֶׁר שְׁגִיתֶם בּוֺ כִּי אֶת-הַתּוֺרָה לֹא יְדַעְתֶּם וְלֹא אֶת-נִפְלְאוֺת אֵל:
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte písem ani moci Boží?
Ježíš jim řekl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží!
ε῎φη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿ διὰ του̑το πλανα̑σθε μὴ ει᾿δότες τὰς γραφὰς μηδὲ τὴν δύναμιν του̑ θεου̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הוָא מֵטֻל הָדֵא טעֵין אנתֻּון דּלָא יָדעִין אנתֻּון כּתָבֵא ולָא חַילֵה דַּאלָהָא׃
כַּאֲשֶׁר הַמֵּתִים קָמִים אֵין הֵם מִתְחַתְּנִים, אֶלָּא שֶׁהֵם כְּמַלְאָכִים בַּשָּׁמַיִם.
כִּי בִתְקוּמָתָם מִן-הַמֵּתִים לֹא יִבְעֲלוּ וְלֹא תִבָּעַלְנָה כִּי אִם-יִהְיוּ כְּמַלְאֲכֵי הַשָּׁמָיִם:
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
Když lidé vstanou z mrtvých, nežení se ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
ο῞ταν γὰρ ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστω̑σιν ου῎τε γαμου̑σιν ου῎τε γαμίζονται α᾿λλ῾ ει᾿σὶν ὡς α῎γγελοι ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
מָא גֵּיר דּקָמו מֵן מִיתֵא לָא נָסבִּין נֵשֵׁא אָף לָא נֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא אֵלָא אִיתַיהֻון אַיך מַלַאכֵא דּבַשׁמַיָא׃
וַאֲשֶׁר לְכָךְ שֶׁהַמֵּתִים קָמִים, הַאִם לֹא קְרָאתֶם בְּסֵפֶר מֹשֶׁה, בְּמַעֲשֵׂה הַסְּנֶה, שֶׁהָאֱלֹהִים אָמַר לוֹ, 'אָנֹכִי אֱלֹהֵי אַבְרָהָם, אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב'?
וְעַל-דְּבַר הַמֵּתִים כִּי-יָקִיצוּ הֲלֹא קְרָאתֶם בְּסֵפֶר מֹשֶׁה כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר אֵלָיו הָאֱלֹהִים בַּסְּנֶה לֵאמֹר אָנֹכִי אֱלֹהֵי אַבְרָהָם וֵאלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב:
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knize Mojžíšově, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův?
A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? ([Exodus 3:2-Exodus 3:6])
περὶ δὲ τω̑ν νεκρω̑ν ο῞τι ε᾿γείρονται ου᾿κ α᾿νέγνωτε ε᾿ν τη̑ βίβλω Μωϋσέως ε᾿πὶ του̑ βάτου πω̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ θεὸς λέγων ε᾿γώ ὁ θεὸς ᾽Αβραὰμ καὶ ὁ θεὸς ᾽Ισαὰκ καὶ ὁ θεὸς ᾽Ιακὼβ
עַל מִיתֵא דֵּין דּקָימִין לָא קרַיתֻּון בַּכתָבָא דּמֻושֵׁא אַיכַּנָא מֵן סַניָא אֵמַר לֵה אַלָהָא אֵנָא אנָא אַלָהֵה דַּאברָהָם וַאלָהֵה דִּאיסחָק וַאלָהֵה דּיַעקֻוב׃
אֵין הוּא אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם אֱלֹהֵי הַחַיִּים. אַתֶּם טוֹעִים מְאֹד."
וְהוּא אֵינֶנּוּ אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם-אֱלֹהֵי הַחַיִּים שְׁגִיתֶם הַרְבֵּה מְאֹד:
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!“
ου᾿κ ε῎στιν θεὸς νεκρω̑ν α᾿λλὰ ζὼντων πολὺ πλανα̑σθε
ולָא הוָא אַלָהָא דּמִיתֵא אֵלָא דּחַיֵא אַנתֻּון הָכִיל סַגִּי טָעֵין אנתֻּון סס׃
אַחַד הַסּוֹפְרִים הִתְקָרֵב וְשָׁמַע אוֹתָם מִתְוַכְּחִים. כִּרְאוֹתוֹ שֶׁיֵּשׁוּעַ הֵשִׁיב לָהֶם הֵיטֵב, שָׁאַל אוֹתוֹ: "אֵיזוֹהִי הַמִּצְוָה הָרִאשׁוֹנָה מִכֹּל?"
וְאֶחָד מִן-הַסּוֺפְרִים בָּא וַיִּשְׁמַע אֹתָם נִדְבָּרִים יַחְדָּו וּבִרְאֹתוֺ כִּי הֵיטֵב עָנָה עַל-דִּבְרֵיהֶם וַיִּשְׁאָלֵהוּ מָה-רֵאשִׁית כָּל-הַמִּצְוֺת:
Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?
Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ ([Matouš 22:34-Matouš 22:40; Lukáš 10:25-Lukáš 10:28])
καὶ προσελθών ει῟ς τω̑ν γραμματέων α᾿κούσας αυ᾿τω̑ν συζητούντων ι᾿δών ο῞τι καλω̑ς α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τόν ποία ε᾿στὶν ε᾿ντολὴ πρὼτη πάντων
וַקרֵב חַד מֵן סָפרֵא וַשׁמַע אֵנֻון דּדָרשִׁין וַחזָא דּשַׁפִּיר אַתִיב להֻון פֵּתגָמָא ושַׁאלֵה אַינַו פֻּוקדָּנָא קַדמָיָא דּכֻלהֻון׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "הָרִאשׁוֹנָה הִיא 'שְׁמַע יִשְׂרָאֵל יהוה אֱלֹהֵינוּ יהוה אֶחָד,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הָרִאשֹׁנָה הֲלֹא הִיא שְׁמַע יִשְׂרָאֵל יְהוָֺה אֱלֹהֵינוּ יְהוָֺה אֶחָד:
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; ([Deuteronomium 6:4-Deuteronomium 6:5])
α᾿πεκρίθη ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι πρὼτη ε᾿στίν α῎κουε ᾽Ισραήλ κύριος ὁ θεὸς ἡμω̑ν κύριος ει῟ς ε᾿στιν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע קַדמָי מֵן כֻּלהֻון פֻּוקדָּנֵא שׁמַע אִיסרָיֵל מָריָא אַלָהַן מָריָא חַד הֻו׃
וְאָהַבְתָּ אֶת יהוה אֱלֹהֶיךָ בְּכָל לְבָבְךָ וּבְכָל־נַפְשְׁךָ וּבְכָל שִׂכְלְךָ וּבְכָל־מְאֹדֶךָ.'
וְאָהַבְתָּ אֵת יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ בְּכָל-לְבָבְךׇ וּבְכָל-נַפְשְׁךׇ וּבְכָל-מַדָּעֲךׇ וּבְכָל-מְאֹדֶךׇ זֹאת הִיא הַמִּצְוָה הָרִאשֹׁנָה:
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.
miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!‘
καὶ α᾿γαπήσεις κύριον τὸν θεόν σου ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς καρδίας σου καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς ψυχη̑ς σου καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς διανοίας σου καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς ι᾿σχύος σου
וַדתֵרחַם למָריָא אַלָהָך מֵן כֻּלֵה לֵבָּך ומֵן כֻּלָה נַפשָׁך ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָך ומֵן כֻּלֵה חַילָך הָנַו פֻּוקדָּנָא קַדמָיָא׃
וְהַשְּׁנִיָּה הִיא 'וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ.' אֵין מִצְוָה אַחֶרֶת גְּדוֹלָה מֵאֵלֶּה."
וְהַשְּׁנִיָּה הֲלֹא הִיא וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךׇ כָּמוֺךׇ וְאֵין מִצְוָה גְדוֺלָה מִשְׁתַּיִם אֵלֶּה:
Druhé pak podobné toto: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázaní jiného nad tato není.
Druhé je toto(d): ‚Miluj svého bližního jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není.“ (d) Druhé je podobné ([Leviticus 19:18; Římanům 13:9; Galatským 5:14; Jakubův 2:8])
δευτέρα αυ῞τη α᾿γαπήσεις τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν μείζων τούτων α῎λλη ε᾿ντολὴ ου᾿κ ε῎στιν
ודַתרֵין דּדָמֵא לֵה דּתַחֵב לקַרִיבָך אַיך נַפשָׁך פֻּוקדָּנָא אחרִנָא דּרַבּ מֵן הָלֵין לַיתּ׃ ס
אָמַר אֵלָיו הַסּוֹפֵר: "יָפֶה, רַבִּי; אֱמֶת אָמַרְתָּ שֶׁאֶחָד הוּא וְאֵין עוֹד מִלְּבַדּוֹ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַסּוֺפֵר אָמֵן רַבִּי אֱמֶת דִּבַּרְתָּ כִּי אֶחָד הוּא וְאֵין עוֺד מִלְּבַדּוֺ:
I řekl jemu ten zákonník: Mistře, dobře jsi v pravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
I řekl mu ten zákoník: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho; ([Deuteronomium 4:35])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ γραμματεύς καλω̑ς διδάσκαλε ε᾿π῾ α᾿ληθείας ει῏πες ο῞τι ει῟ς ε᾿στιν καὶ ου᾿κ ε῎στιν α῎λλος πλὴν αυ᾿του̑
אָמַר לֵה הַו סָפרָא שַׁפִּיר רַבִּי בַּשׁרָרָא אֵמַרתּ דּחַד הֻו ולַיתּ אחרִין לבַר־מֵנֵה׃
וְלֶאֱהֹב אוֹתוֹ 'בְּכָל לְבָבְךָ וּבְכָל בִּינָתְךָ וּבְכָל־מְאֹדֶךָ', וְלֶאֱהֹב 'לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ,' הֲרֵי זֶה גָּדוֹל מִכָּל עוֹלָה וָזֶבַח."
וּלְאַהֲבָה אֹתוֺ בְּכָל-לֵב וּבְכָל-מַדָּע וּבְכָל-מְאֹד וְלֶאֱהֹב אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ כְּנַפְשׁוֺ הִיא גְדֹלָה מִכָּל-עֹלָה וָזָבַח:
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého jest nade všecky zápaly a oběti.
a milovat jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc než přinášet Bohu oběti a dary(e).“ (e) ř: než všechny zápaly a oběti ([1 Samuelova 15:22; Ozeáš 6:6; Micheáš 6:6-Micheáš 6:8])
καὶ τὸ α᾿γαπα̑ν αυ᾿τὸν ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς καρδίας καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς συνέσεως καὶ ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς ι᾿σχύος καὶ τὸ α᾿γαπα̑ν τὸν πλησίον ὡς ἑαυτὸν περισσότερόν ε᾿στιν πάντων τω̑ν ὁλοκαυτωμάτων καὶ θυσιω̑ν
וַדנֵרחמִיוהי אנָשׁ מֵן כֻּלֵה לֵבָּא ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָא ומֵן כֻּלָה נַפשָׁא ומֵן כֻּלֵה חַילָא וַדנֵרחַם קַרִיבֵה אַיך נַפשֵׁה יַתִּירָא הי מֵן כֻּלהֻון יַקדֵּא ודֵבחֵא׃
רָאָה יֵשׁוּעַ כִּי הֵשִׁיב בְּחָכְמָה וְאָמַר לוֹ: "אֵינְךָ רָחוֹק מִמַּלְכוּת הָאֱלֹהִים." וְאִישׁ לֹא הֵעֵז עוֹד לִשְׁאֹל אוֹתוֹ שׁוּם דָּבָר.
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ כִּי-הִשְׂכִּיל לַעֲנוֺת אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנְּךׇ לֹא-רָחוֺק מִמַּלְכוּת אֱלֹהִים וְלֹא-הֵעֵז עוֺד אִישׁ לְהִתְוַכַּח עִמּוֺ בִּדְּבָרִים מֵהַיּוֺם הַהוּא וָמָעְלָה:
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více nesměl se ho tázati.
Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ Potom se ho již nikdo otázat neodvážil. ([Matouš 22:46; Lukáš 20:40])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ι᾿δών αυ᾿τὸν ο῞τι νουνεχω̑ς α᾿πεκρίθη ει῏πεν αυ᾿τω̑ ου᾿ μακρὰν ει῏ α᾿πὸ τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ καὶ ου᾿δεὶς ου᾿κέτι ε᾿τόλμα αυ᾿τὸν ε᾿περωτη̑σαι
יֵשֻׁוע דֵּין חזָיהי דּחַכִּימָאיִת מפַנֵא פֵּתגָמָא ענָא וֵאמַר לֵה לָא הוַיתּ רַחִיק מֵן מַלכֻּותָא דַּאלָהָא ס ולָא אנָשׁ תֻּוב אַמרַח דַּנשַׁאלִיוהי׃ ס
כְּשֶׁלִּמֵּד יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, אָמַר: "כֵּיצַד זֶה אוֹמְרִים הַסּוֹפְרִים שֶׁהַמָּשִׁיחַ הוּא בֶּן דָּוִד?
וַיְהִי בְּהוֺרֹת יֵשׁוּעַ בַּמִּקְדָּשׁ וַיַּעַן וַיֹּאמַר אֵיךְ יֹאמְרוּ הַסּוֺפְרִים כִּי הַמָּשִׁיחַ בֶּן-דָּוִד הוּא:
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákonníci, že Kristus jest syn Davidův?
Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: „Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš(f) je syn Davidův? (f) ř: Kristus ([Matouš 22:41-Matouš 22:46; Lukáš 20:41-Lukáš 20:44])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎λεγεν διδάσκων ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ πω̑ς λέγουσιν οἱ γραμματει̑ς ο῞τι ὁ Χριστὸς υἱὸς Δαυίδ ε᾿στιν
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא אַיכַּנָא אָמרִין סָפרֵא דַּמשִׁיחָא בּרֵה הֻו דּדַוִיד׃
הֲלֹא דָּוִד עַצְמוֹ אָמַר בְּהַשְׁרָאַת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ, 'נְאֻם יהוה לַאדֹנִי: שֵׁב לִימִינִי עַד־אָשִׁית אֹיְבֶיךָ הֲדֹם לְרַגְלֶיךָ.'
וְדָוִד הֲלֹא הוּא אָמַר בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ נְאֻם יְהוָֺה לַאדֹנִי שֵׁב לִימִינִי עַד-אָשִׁית אֹיְבֶיךׇ הֲדֹם לְרַגְלֶיךׇ:
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé za podnože noh tvých.
Sám David řekl v Duchu svatém: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni(g) po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy(h).‘ (g) var: Seď (h) var: za podnož tvých nohou ([Žalmy 110:1])
αυ᾿τὸς Δαυὶδ ει῏πεν ε᾿ν τω̑ πνεύματι τω̑ ἁγίω ει῏πεν κύριος τω̑ κυρίω μου κάθου ε᾿κ δεξιω̑ν μου ε῞ως α῍ν θω̑ τοὺς ε᾿χθρούς σου ὑποκάτω τω̑ν ποδω̑ν σου
הֻו גֵּיר דַּוִיד אֵמַר בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא דֵּאמַר מָריָא למָרי תֵּב לָך מֵן יַמִיני עדַמָא דֵּאסִים בּעֵלדּבָבַיךְּ כֻּובשָׁא תּחֵית רֵגלַיךְּ׃
דָּוִד עַצְמוֹ קוֹרֵא לוֹ 'אָדוֹן' וְאֵיךְ הוּא בְּנוֹ?"
וְאִם-דָּוִד קֹרֵא לוֺ אָדוֺן אֵיךְ הוּא בְּנוֺ וְרֹב הָעָם הִקְשִׁיבוּ לִדְבָרָיו בְּעֹנֶג-רָב:
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž tedy syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
Sám David nazývá Mesiáše Pánem, jak tedy může být jeho synem?“ Početný zástup rád mu naslouchal. ([Lukáš 19:48])
αυ᾿τὸς Δαυὶδ λέγει αυ᾿τὸν κύριον καὶ πόθεν αυ᾿του̑ ε᾿στιν υἱός καὶ ὁ πολὺς ο῎χλος η῎κουεν αυ᾿του̑ ἡδέως
הֻו הָכִיל דַּוִיד קָרֵא לֵה מָרי וַאיכַּנָא בּרֵה אִיתַוהי וכֻלֵה כֵּנשָׁא שָׁמַע הוָא לֵה בַּסִימָאיִת׃ ס
וּבְלַמְּדוֹ אוֹתָם אָמַר: "הִזָּהֲרוּ מִן הַסּוֹפְרִים הָאוֹהֲבִים לְהִתְהַלֵּךְ לְבוּשֵׁי גְּלִימוֹת וְאוֹהֲבִים בִּרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים
וַיּוֺסֶף לְלַמֵּד וַיֹּאמֶר הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִן-הַסּוֺפְרִים הַמִּתְעַנְּגִים עַל-לֶכְתָּם מְלֻבָּשִׁים מְעִיל וְעַל-שְׁאֵלַת שָׁלוֺם לָהֶם בַּשְּׁוָקִים:
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích,
Když učil, řekl: „Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích, ([Matouš 23:1-Matouš 23:14; Lukáš 20:45-Lukáš 20:47])
καὶ ε᾿ν τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑ ε῎λεγεν βλέπετε α᾿πὸ τω̑ν γραμματέων τω̑ν θελόντων ε᾿ν στολαι̑ς περιπατει̑ν καὶ α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς
וַביֻולפָּנֵה אָמַר הוָא להֻון אֵזדַּהרו מֵן סָפרֵא דּצָבֵין דּבֵאסטלֵא נהַלכֻון ורָחמִין שׁלָמָא בּשֻׁוקֵא׃
וּמוֹשָׁבִים רִאשׁוֹנִים בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּמְקוֹמוֹת נִכְבָּדִים בַּסְּעוּדוֹת;
עַל-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וְעַל-הַמְּקֹמוֺת הַנִּכְבָּדִים בְּבָתֵּי הַמִּשְׁתֶּה:
A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. ([Lukáš 11:43])
καὶ πρωτοκαθεδρίας ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ πρωτοκλισίας ε᾿ν τοι̑ς δείπνοις
ורִישׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא ורִישׁ סמָכֵא בַּחשָׁמיָתָא׃
הַבּוֹלְעִים אֶת בָּתֵּי הָאַלְמָנוֹת וּמַאֲרִיכִים לְהִתְפַּלֵּל לְמַרְאִית עַיִן. דִּינָם שֶׁל אֵלֶּה יִהְיֶה חָמוּר יוֹתֵר."
הָאֹכְלִים אֶת-בָּתֵּי אַלְמָנוֺת וּלְמַרְאֵה עַיִן יַרְבּוּ תְפִלָּה אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר יִנָּטֶה עֲלֵיהֶם קַו הַמִּשְׁפָּט פִּי שְׁנָיִם:
Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí(i). Ty postihne tím přísnější soud.“ (i) var: pod záminkou dlouhých modliteb
οἱ κατεσθίοντες τὰς οι᾿κίας τω̑ν χηρω̑ν καὶ προφάσει μακρὰ προσευχόμενοι ου῟τοι λήμψονται περισσότερον κρίμα
הָנֻון דָּאכלִין בָּתֵּא דַּארמלָתָא בּעֵלתָא דּמַורכִין צלַוָתהֻון הֵנֻון נקַבּלֻון דִּינָא יַתִּירָא׃ ס
הוּא יָשַׁב מוּל תֵּבַת הָאוֹצָר וְרָאָה אֶת הָעָם שָׂמִים מַטְבְּעוֹת בְּתֵבַת הָאוֹצָר וַעֲשִׁירִים רַבִּים שָׂמוּ הַרְבֵּה.
וְכַאֲשֶׁר יֵשׁוּעַ יָשַׁב לְנֹכַח אֲרוֺן הָאוֺצָר וַיַּרְא אֶת-הָעָם נֹתְנִים בּוֺ מָעוֺת וְרַבִּים עֲשִׁירִים נָתְנוּ הַרְבֵּה:
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho. ([Lukáš 21:1-Lukáš 21:4 2 Královská 12:10])
καὶ καθίσας κατέναντι του̑ γαζοφυλακίου ε᾿θεὼρει πω̑ς ὁ ο῎χλος βάλλει χαλκὸν ει᾿ς τὸ γαζοφυλάκιον καὶ πολλοὶ πλούσιοι ε῎βαλλον πολλά
וכַד יִתֵב יֵשֻׁוע לֻוקבַל בֵּית גַּזָא חָאַר הוָא אַיכַּנָא כֵּנשֵׁא רָמֵין עֻורפָנָא בֵּית־גַּזָא וסַגִּיֵאא עַתִּירֵא רָמֵין הוַו סַגִּי׃
בָּאָה אַלְמָנָה עֲנִיָּה וְשָׂמָה שְׁתֵּי פְּרוּטוֹת, שֶׁהֵן חֲצִי אִסָּר.
וְאִשָּׁה אַלְמָנָה עֲנִיָּה בָּאָה וַתָּשָׂם שָׁם שְׁתֵּי פְרוּטוֺת הֵן רֶבַע אִסָּר:
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze.
Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák(j). (j) ř: kodrantés (lat. quadrans)
καὶ ε᾿λθου̑σα μία χήρα πτωχὴ ε῎βαλεν λεπτὰ δύο ο῞ ε᾿στιν κοδράντης
וֵאתָת אַרמַלתָּא חדָא מֵסכִּנתָּא אַרמיַת תּרֵין מנִין דִּאיתַיהֻון שָׁמֻונֵא׃
קָרָא לְתַלְמִידָיו וְאָמַר לָהֶם: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת שָׂמָה יוֹתֵר מִכָּל אֵלֶּה שֶׁשָֹמוּ בְּתֵבַת הָאוֹצָר;
וַיִּקְרָא אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת הִרְבְּתָה לָתֵת מִכָּל-הַנֹּתְנִים פֹּה אֶל-אֲרוֺן הָאוֺצָר:
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.
καὶ προσκαλεσάμενος τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ἡ χήρα αυ῞τη ἡ πτωχὴ πλει̑ον πάντων ε῎βαλεν τω̑ν βαλλόντων ει᾿ς τὸ γαζοφυλάκιον
וַקרָא יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּהָדֵא אַרמַלתָּא מֵסכִּנתָּא יַתִּיר מֵן כֻּלהֻון אנָשָׁא דּרָמֵין אַרמיַת בֵּית־גַּזָא׃
כִּי הַכֹּל נָתְנוּ מִן הָעֹדֶף שֶׁלָּהֶם, אַךְ הִיא מִמַּחְסוֹרָהּ נָתְנָה אֶת כָּל אֲשֶׁר הָיָה לָהּ, אֶת כָּל מִחְיָתָהּ."
כִּי כֻלָּם נָתְנוּ מִמּוֺתָרָם וְהִיא מִמַּחְסֹרָהּ נָתְנָה אֶת-כָּל-אֲשֶׁר-לָהּ אֵת כָּל-מִחְיָתָהּ:
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“
πάντες γὰρ ε᾿κ του̑ περισσεύοντος αυ᾿τοι̑ς ε῎βαλον αυ῞τη δὲ ε᾿κ τη̑ς ὑστερήσεως αυ᾿τη̑ς πάντα ο῞σα ει῏χεν ε῎βαλεν ο῞λον τὸν βίον αυ᾿τη̑ς
כֻּלהֻון גֵּיר מֵן מֵדֵּם דּיַתִּיר להֻון אַרמִיו הָדֵא דֵּין מֵן חַסִירֻותָה כֻּל מֵדֵּם דִּאית הוָא לָה אַרמיַתֵה כֻּלֵה קֵניָנָה׃ ס
בְּצֵאתוֹ מִבֵּית הַמִּקְדָּשׁ אָמַר אֵלָיו אֶחָד מִתַּלְמִידָיו: "רַבִּי, רְאֵה אֵיזֶה אֲבָנִים וְאֵיזֶה בִּנְיָנִים!"
וַיֵּצֵא מִן-הַהֵיכָל וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶחָד מִתַּלְמִידָיו רַבִּי רְאֵה אֶת-הָאֲבָנִים וְאֶת-הַבִּנְיָנִים הָאֵלֶּה מַה-נֶּהְדָּרוּ:
A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké stavení!
A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď, Mistře(k), jaké to kameny a jaké stavby!“ (k) ř: Učiteli ([Matouš 24:1-Matouš 24:2; Lukáš 21:5-Lukáš 21:6])
καὶ ε᾿κπορευομένου αυ᾿του̑ ε᾿κ του̑ ἱερου̑ λέγει αυ᾿τω̑ ει῟ς τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ διδάσκαλε ι῎δε ποταποὶ λίθοι καὶ ποταπαὶ οι᾿κοδομαί
וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן הַיכּלָא אֵמַר לֵה חַד מֵן תַּלמִידַוהי מַלפָנָא הָא חזִי אַילֵין כִּאפֵא וַאילֵין בֵּניָנֵא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַתָּה רוֹאֶה אֶת הַבִּנְיָנִים הַגְּדוֹלִים הָאֵלֶּה? לֹא תִּשָּׁאֵר אֶבֶן עַל אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻּפַּל אַרְצָה."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הֲרָאִיתָ אֶת-הַבִּנְיָנִים הַנִּשְׂגָּבִים הָאֵלֶּה כֻּלָּם יֵהָרֵסוּ לֹא-תִשָּׁאֵר פֹּה אֶבֶן עַל-אָבֶן:
Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš tato tak veliká stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ ([Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ βλέπεις ταύτας τὰς μεγάλας οι᾿κοδομάς ου᾿ μὴ α᾿φεθη̑ ω῟δε λίθος ε᾿πὶ λίθον ο῍ς ου᾿ μὴ καταλυθη̑
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה חָזֵא אַנתּ הָלֵין בֵּניָנֵא רַורבֵא לָא מֵשׁתַּבקָא הָרכָּא כִּאף עַל כִּאף דּלָא מֵסתַּתרָא׃ ס
כְּשֶׁיָּשַׁב עַל הַר הַזֵּיתִים, מוּל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ, שְׁאָלוּהוּ כֵּיפָא וְיַעֲקֹב וְיוֹחָנָן וְאַנְדְּרֵי בִּהְיוֹתָם לְבַדָּם אִתּוֹ:
וּבְשִׁבְתּוֺ עַל-הַר הַזֵּיתִים לְנֹכַח הַהֵיכָל וַיִּשְׁאָלֻהוּ פֶטְרוֺס וְיַעֲקֹב וְיוֺחָנָן וְאַנְדְּרַי בִּהְיוֺתָם אִתּוֺ לְבַדָּם לֵאמֹר:
A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho soukromí Petr, Jakub a Jan a Ondřej:
Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej: ([Matouš 24:3-Matouš 24:8; Lukáš 21:7-Lukáš 21:11])
καὶ καθημένου αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν κατέναντι του̑ ἱερου̑ ε᾿πηρὼτα αυ᾿τὸν κατ῾ ι᾿δίαν Πέτρος καὶ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωάννης καὶ ᾽Ανδρέας
וכַד יִתֵב יֵשֻׁוע בּטֻורָא דּזַיתֵּא לֻוקבַל הַיכּלָא שַׁאלֻוהי כִּאפָא ויַעקֻוב ויֻוחַנָן וַאנדּרֵאוָס בַּלחֻודַיהֻון׃
"אֱמֹר נָא לָנוּ, מָתַי יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה וּמַהוּ הָאוֹת לִפְנֵי שֶׁכָּל זֶה יִתְגַּשֵּׁם?"
הַגֶּד-נָא לָנוּ מָתַי תִּקְרֶאנָה אֵלֶּה וּמַה-הוּא הָאוֺת לַמּוֺעֵד הַהוּא כִּי כָל-אֵלֶּה תִּכְלֶינָה:
Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?
„Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“
ει᾿πὸν ἡμι̑ν πότε ταυ̑τα ε῎σται καὶ τί τὸ σημει̑ον ο῞ταν μέλλη ταυ̑τα συντελει̑σθαι πάντα
אֵמַר לַן אֵמַתי הָלֵין נֵהויָן ומָנָא אָתָא מָא דּקַרִיבָן הָלֵין כֻּלהֵין למֵשׁתַּלָמֻו׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הִזָּהֲרוּ שֶׁלֹּא יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ.
וַיָּחֶל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם לֵאמֹר הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ:
Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς η῎ρξατο λέγειν αυ᾿τοι̑ς βλέπετε μή τις ὑμα̑ς πλανήση
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע שַׁרִי למִאמַר להֻון חזַו דַּלמָא אנָשׁ נַטעֵיכֻון׃
רַבִּים יָבוֹאוּ בִּשְׁמִי וְיֹאמְרוּ 'אֲנִי הוּא' וְיַתְעוּ רַבִּים.
כִּי רַבִּים יָבֹאוּ בִשְׁמִי וְאָמְרוּ כִּי אֲנִי הוּא וְהִתְעוּ אֶת-רַבִּים:
Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.
Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a svedou mnohé. ([Matouš 24:11])
πολλοὶ ε᾿λεύσονται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου λέγοντες ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι καὶ πολλοὺς πλανήσουσιν
סַגִּיֵאא גֵּיר נִאתֻון בּשֵׁמי ונִאמרֻון דֵּאנָא אנָא וַלסַגִּיֵאא נַטעֻון׃
וּבְשָׁמְעֲכֶם מִלְחָמוֹת וּשְׁמוּעוֹת מִלְחָמָה אַל תִּבָּהֲלוּ; זֶה מַה שֶּׁצָרִיךְ לִהְיוֹת, וּבְכָל זֹאת עוֹד לֹא בָּא הַקֵּץ.
וְכִי-תִשְׁמְעוּ קְרָבוֺת וּשְׁמֻעוֺת מִלְחָמָה אַל-תִּבָּהֵלוּ כָּל-אֵלֶּה תִּהְיֶינָה וְעוֺד לֹא-זֶה הַקֵּץ:
Když pak uslyšíte o boji a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne i hned konec.
Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec.
ο῞ταν δὲ α᾿κούσητε πολέμους καὶ α᾿κοὰς πολέμων μὴ θροει̑σθε δει̑ γενέσθαι α᾿λλ῾ ου῎πω τὸ τέλος
מָא דֵּין דַּשׁמַעתֻּון קרָבֵא וטֵבָּא דּקִארסֵא לָא תֵּדחלֻון עתִיד הֻו דּנֵהוֵא אֵלָא לָא עדַכִּיל חַרתָא׃
גּוֹי יָקוּם עַל גּוֹי וּמַמְלָכָה עַל מַמְלָכָה וְתִהְיֶינָה רְעִידוֹת אֲדָמָה בִּמְקוֹמוֹת רַבִּים וְיִהְיֶה רָעָב. אֵלֶּה רֵאשִׁית הַצָּרוֹת.
כִּי-יָקוּם גּוֺי עַל-גּוֺי וּמַמְלָכָה עַל-מַמְלָכָה וְרַעַשׁ עַל-רַעַשׁ יָבֹא וְרָעָב מְהוּמוֺת וְכָל-אֵלֶּה רַק רֵאשִׁית הַחֲבָלִים:
Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a budou země třesení po místech, a hladové i bouřky.
Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad(l). To bude teprve začátek bolestí(m). (l) var: + a nepokoje (m) ř: porodních bolestí ([Izajáš 19:2])
ε᾿γερθήσεται γὰρ ε῎θνος ε᾿π῾ ε῎θνος καὶ βασιλεία ε᾿πὶ βασιλείαν ε῎σονται σεισμοὶ κατὰ τόπους ε῎σονται λιμοί α᾿ρχὴ ω᾿δίνων ταυ̑τα
נקֻום גֵּיר עַמָא עַל עַמָא ומַלכֻּו עַל מַלכֻּו ונֵהוֻון זַועֵא בּדֻוכָּא דֻּוכָּא ונֵהוֻון כַּפנֵא וַשׁגֻושׁיֵא הָלֵין רִשָׁא אֵנֵין דּחֵבלֵא׃ ס
וְאַתֶּם הִזָּהֲרוּ; יִמְסְרוּ אֶתְכֶם לְסַנְהֶדְרִיּוֹת, יַכּוּ אֶתְכֶם בְּבָתֵּי כְּנֶסֶת, וְלִפְנֵי מוֹשְׁלִים וּמְלָכִים יַעֲמִידוּ אֶתְכֶם לְמַעֲנִי, לְעֵדוּת לָהֶם.
וְאַתֶּם הִשָּׁמְרוּ בְנַפְשׁוֺתֵיכֶם כִּי-יַסְגִּירוּ אֶתְכֶם בִּידֵי הַסַּנְהֶדְרִין וְתֻכּוּ בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וּבַעֲבוּרִי תַעַמְדוּ לִפְנֵי מֹשְׁלִים וּמְלָכִים לְעֵדוּת לָהֶם:
A toť počátkové bolestí. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vládaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.
Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům(n), budete biti v synagógách, budete stát před vládci a králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví. (n) ř: synedriím ([Matouš 10:17-Matouš 10:22; Lukáš 21:12-Lukáš 21:19])
βλέπετε δὲ ὑμει̑ς ἑαυτούς παραδὼσουσιν ὑμα̑ς ει᾿ς συνέδρια καὶ ει᾿ς συναγωγὰς δαρήσεσθε καὶ ε᾿πὶ ἡγεμόνων καὶ βασιλέων σταθήσεσθε ε῞νεκεν ε᾿μου̑ ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
חזַו דֵּין אַנתֻּון נַפשׁכֻון נַשׁלמֻונָכֻון גֵּיר לדַיָנֵא ובַכנֻושָׁתהֻון תֵּתנַגּדֻון וַקדָם מַלכֵּא והִגמֻונֵא תּקֻומֻון מֵטֻלָתי לסָהדֻּותהֻון׃ ס
אֲבָל תְּחִלָּה צָרִיךְ שֶׁהַבְּשׂוֹרָה תֻּכְרַז לְכָל הַגּוֹיִם.
וְהַבְּשׂוֺרָה תִקָּרֵא רִאשֹׁנָה בְּקֶרֶב כָּל-הַגּוֺיִם:
Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.
Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.
καὶ ει᾿ς πάντα τὰ ε῎θνη πρω̑τον δει̑ κηρυχθη̑ναι τὸ ευ᾿αγγέλιον
לֻוקדַם דֵּין עתִידָא דּתֵתכּרֵז סבַרתי בּכֻלהֻון עַממֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר יוֹלִיכוּ אֶתְכֶם כְּדֵי לְהַסְגִּירְכֶם, אַל תִּדְאֲגוּ לְמַה שֶּׁתְּדַבְּרוּ, כִּי מַה שֶּׁיִּנָּתֵן לָכֶם בְּאוֹתָהּ שָׁעָה אֶת זֶה דַּבְּרוּ; שֶׁכֵּן לֹא אַתֶּם תְּדַבְּרוּ אֶלָּא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ.
וְכִי-יוֺלִיכוּ אֶתְכֶם לְהַסְגִּירְכֶם בִּידֵי הַמִּשְׁפָּט אַל-תִּדְאֲגוּ וְאַל-תְּחַשְּׁבוּ בְּטֶרֶם בֹּא הַמּוֺעֵד מַה-תְּדַבֵּרוּ כִּי כַאֲשֶׁר יוּשַׂם בְּפִיכֶם בָּעֵת הַהִיא כֵּן תְּדַבְּרוּן כִּי לֹא אַתֶּם הַמְדַבְּרִים כִּי אִם-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
Když pak vás povedou, vyzrazujíce, nestarejte se předtím, co byste mluvili, aniž pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, kteříž mluvíte, ale Duch svatý.
Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. ([Lukáš 12:11-Lukáš 12:12])
καὶ ο῞ταν α῎γωσιν ὑμα̑ς παραδιδόντες μὴ προμεριμνα̑τε τί λαλήσητε α᾿λλ῾ ο῍ ε᾿ὰν δοθη̑ ὑμι̑ν ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα του̑το λαλει̑τε ου᾿ γάρ ε᾿στε ὑμει̑ς οἱ λαλου̑ντες α᾿λλὰ τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον
מָא דַּמקַרבִין לכֻון דֵּין דּנַשׁלמֻונָכֻון לָא תּקַדּמֻון תִּאצפֻּון מָנָא תּמַללֻון ולָא תֵּרנֻון אֵלָא מֵדֵּם דּמֵתִיהֵב לכֻון בּהָי שָׁעתָא הַו מַלֵלו לָא הוָא גֵּיר אַנתֻּון ממַללִין אֵלָא רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
אָז יַסְגִּיר אָח אֶת אָחִיו לַמָּוֶת וְאָב יַסְגִּיר אֶת בְּנוֹ. בָּנִים יָקוּמוּ עַל הוֹרֵיהֶם וְיָמִיתוּ אוֹתָם.
וְאָח יַסְגִּיר אֶת-אָחִיו לַמָּוֶת וְאָב אֶת-בְּנוֺ וְקָמוּ בָנִים עַל-אֲבוֺתָם וְהֵמִיתוּ אֹתָם:
Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.
Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. ([Micheáš 7:6])
καὶ παραδὼσει α᾿δελφὸς α᾿δελφὸν ει᾿ς θάνατον καὶ πατὴρ τέκνον καὶ ε᾿παναστήσονται τέκνα ε᾿πὶ γονει̑ς καὶ θανατὼσουσιν αυ᾿τούς
נַשׁלֵם דֵּין אַחָא לַאחֻוהי למַותָּא וַאבָא לַברֵה וַנקֻומֻון בּנַיָא עַל אַבָהַיהֻון וַנמִיתֻון אֵנֻון׃
וְתִהְיוּ שְׂנוּאִים לַכֹּל בִּגְלַל שְׁמִי, אַךְ הַמַּחֲזִיק מַעֲמָד עַד קֵץ הוּא יִוָּשַׁע."
וְאַתֶּם שְׂנוּאִים תִּהְיוּ לְכָל-אָדָם לְמַעַן שְׁמִי אַךְ הַמְחַכֶּה עַד-הַקֵּץ הוּא יִוָּשֵׁעַ:
A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen(o). (o) zachráněn (tak i Marek 13:20) ([Jan 15:19; Matouš 24:9 Matouš 24:13])
καὶ ε῎σεσθε μισούμενοι ὑπὸ πάντων διὰ τὸ ο῎νομά μου ὁ δὲ ὑπομείνας ει᾿ς τέλος ου῟τος σωθήσεται
ותֵהוֻון סנִיאיִן מֵן כֻּלנָשׁ מֵטֻל שֵׁמי מַן דֵּין דַּנסַיבַּר עדַמָא לחַרתָא הֻו נִחֵא סּ סּ׃
"וּכְשֶׁתִּרְאוּ אֶת הַשִּׁקּוּץ הַמְשׁוֹמֵם עוֹמֵד בְּמָקוֹם שֶׁאֵינוֹ מְקוֹמוֹ - עַל הַקּוֹרֵא לְהָבִין - אֲזַי הַנִּמְצָאִים בִּיהוּדָה, שֶׁיָּנוּסוּ אֶל הֶהָרִים;
וְכִי תִרְאוּ אֶת-הַשִּׁקּוּץ הַמְשֹׁמֵם הַנֶּאֱמָר בְּיַד-דָּנִיֵּאל הַנָּבִיא עֹמֵד בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר לֹא נָכוֺן לוֺ הַקֹּרֵא יָבִין אָז אֵלֶּה אֲשֶׁר בִּיהוּדָה יָנוּסוּ אֶל-הֶהָרִים:
Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj), tehdáž ti, kdož by v Židovstvu byli, ať utekou na hory.
Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost(p)‘ stát tam, kde být nemá – kdo čte, rozuměj – tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; (p) ř: ohavnost zpustošení ([Matouš 24:15-Matouš 24:28; Lukáš 21:20-Lukáš 21:24 Daniel 11:31])
ο῞ταν δὲ ι῎δητε τὸ βδέλυγμα τη̑ς ε᾿ρημὼσεως ἑστηκότα ο῞που ου᾿ δει̑ ὁ α᾿ναγινὼσκων νοείτω τότε οἱ ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία φευγέτωσαν ει᾿ς τὰ ο῎ρη
מָא דֵּין דַּחזַיתֻּון אָתָא טַנפתָא דּחֻורבָּא הָי דַּאמִירָא בּדָנִיאיֵל נבִיָא דּקָימָא אַיכָּא דּלָא וָלֵא הַו דּקָרֵא נֵסתַּכַּל הָידֵּין אַילֵין דּבִיהֻוד אֵנֻון נֵערקֻון לטֻורָא׃
מִי שֶׁעַל הַגַּג אַל יֵרֵד וְאַל יִכָּנֵס לָקַחַת דָּבָר מִבֵּיתוֹ;
וּמִי אֲשֶׁר עַל-הַגָּג לֹא יֵרֵד הַבָּיְתָה וְלֹא יָבֹא לָקַחַת מִתּוֺכוֺ מְאוּמָה:
A kdož by na střeše byl, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal; ([Lukáš 17:31])
ὁ δὲ ε᾿πὶ του̑ δὼματος μὴ καταβάτω μηδὲ ει᾿σελθάτω α῏ραί τι ε᾿κ τη̑ς οι᾿κίας αυ᾿του̑
ומַן דּבֵאגָּרָא הו לָא נֵחֻות ולָא נֵעֻול למֵשׁקַל מֵדֵּם מֵן בַּיתֵּה׃
וּמִי שֶׁבַּשָֹדֶה אַל יַחֲזֹר לָקַחַת אֶת בִּגְדוֹ.
וּמִי אֲשֶׁר בַָּּׂדֶה לֹא יָשׁוּב לְבֵיתוֺ לָקַחַת אֶת-שִׂמְלָתוֺ:
A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.
καὶ ὁ ει᾿ς τὸν α᾿γρὸν μὴ ε᾿πιστρεψάτω ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω α῏ραι τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑
ומַן דַּבחַקלָא הו לָא נֵתהפֵך לבֵסתּרֵה דּנֵשׁקֻול לבָשֵׁה׃ ס
וְאוֹי לֶהָרוֹת וְלַמֵּינִיקוֹת בַּיָּמִים הָהֵם!
אַךְ אוֺי לֶהָרוֺת וְלַמֵּינִיקוֺת בַּיָּמִים הָהֵמָּה:
Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! ([Lukáš 23:29])
ου᾿αὶ δὲ ται̑ς ε᾿ν γαστρὶ ε᾿χούσαις καὶ ται̑ς θηλαζούσαις ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις
וָי דֵּין לבַטנָתָא ולַאילֵין דּמַינקָן בּהָנֻון יַומָתָא׃ ס
הִתְפַּלְּלוּ שֶׁלֹּא יִהְיֶה זֶה בַּחֹרֶף,
וְאַתֶּם הִתְפַּלֵלוּ לְבִלְתִּי תִהְיֶה זֹאת בַּחֹרֶף:
Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
Modlete se, aby to nebylo v zimě.
προσεύχεσθε δὲ ι῞να μὴ γένηται χειμω̑νος
צַלַו דֵּין דּלָא נֵהוֵא ערֻוקִיכֻון בּסַתוָא׃
כִּי הַיָּמִים הָהֵם יִהְיוּ צָרָה אֲשֶׁר לֹא הָיְתָה כָּמוֹהָ מֵרֵאשִׁית הַבְּרִיאָה שֶׁבָּרָא אֱלֹהִים וְעַד עַתָּה; אַף לֹא תִּהְיֶה כָּמוֹהָ.
כִּי הַיָּמִים הָאֵלֶּה יְמֵי צָרָה הֵם אֲשֶׁר כָּמוֺהָ לֹא-הָיְתָה מֵרֵאשִׁית יְמֵי הַבְּרִיאָה אֲשֶׁר בָּרָא אֱלֹהִים עַד-הַיּוֺם הַזֶּה וְכָמוֺהָ לֹא-תֹסִף:
Neboť budou ti dnové ssoužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž bude.
S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška a nikdy nebude. ([Daniel 12:1; Jóel 2:2])
ε῎σονται γὰρ αἱ ἡμέραι ε᾿κει̑ναι θλι̑ψις οι῞α ου᾿ γέγονεν τοιαύτη α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς κτίσεως η῍ν ε῎κτισεν ὁ θεὸς ε῞ως του̑ νυ̑ν καὶ ου᾿ μὴ γένηται
נֵהוֵא גֵּיר בּיַומָתָא הָנֻון אֻולצָנָא דּלָא הוָא אַכוָתֵה מֵן רִישׁ בּרִיתָא דַּברָא אַלָהָא עדַמָא להָשָׁא ולָא נֵהוֵא׃
וְלוּלֵא קִצֵּר אֲדֹנָי אֶת הַיָּמִים לֹא הָיָה נִצָּל כָּל בָּשָׂר, אַךְ לְמַעַן הַבְּחִירִים אֲשֶׁר בָּחַר בָּהֶם קִצֵּר אֶת הַיָּמִים.
וְלוּלֵא יְקַצֵּר יְהוָֺה אֶת-הַיָּמִים הָאֵלֶּה לֹא-יִנָּצֵל כָּל-בָּשָׂר אַךְ לְמַעַן בְּחִירָיו אֲשֶׁר רָצָה בָם יְקַצֵּר אֶת-הַיָּמִים הָאֵלֶּה:
A byť nebyl ukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk(q). Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny. (q) ř: žádné tělo
καὶ ει᾿ μὴ ε᾿κολόβωσεν κύριος τὰς ἡμέρας ου᾿κ α῍ν ε᾿σὼθη πα̑σα σάρξ α᾿λλὰ διὰ τοὺς ε᾿κλεκτοὺς ου῍ς ε᾿ξελέξατο ε᾿κολόβωσεν τὰς ἡμέρας
וֵאלֻו לָא מָריָא דּכַרִי יַומָתָא הָנֻון לָא חָיֵא הוָא כֻּל בּסַר אֵלָא מֵטֻל גּבַיָא דַּגבָא כַּרִי יַומָתָא הָנֻון׃ ס
וְאָז אִם יֹאמַר לָכֶם אִישׁ, 'הִנֵּה פֹּה הַמָּשִׁיחַ, הִנֵּה שָׁם,' אַל תַּאֲמִינוּ לוֹ;
וְאָז אִם-יֹאמַר אֲלֵיכֶם אִישׁ הִנֵּה הַמָּשִׁיחַ פֹּה אוֺ הִנּוֺ שָׁם אַל-תַּאֲמִינוּ:
A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj, teď jest Kristus, aneb aj, tamto, nevěřte.
A tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš(r), hle tam,‘ nevěřte! (r) ř: Kristus ([Lukáš 17:23])
καὶ τότε ε᾿άν τις ὑμι̑ν ει῎πη ι῎δε ω῟δε ὁ Χριστός ι῎δε ε᾿κει̑ μὴ πιστεύετε
הָידֵּין אֵן אנָשׁ נִאמַר לכֻון דּהָא הָרכָּא הו משִׁיחָא והָא הָרתַּמָן לָא תּהַימנֻון׃
כִּי יָקוּמוּ מְשִׁיחֵי שֶׁקֶר וּנְבִיאֵי שֶׁקֶר וְיַעֲשׂוּ אוֹתוֹת וּמוֹפְתִים לְהַתְעוֹת, אִם אֶפְשָׁר, אֶת הַבְּחִירִים.
כִּי מְשִׁיחֵי שֶׁקֶר וּנְבִיאֵי כָזָב יָקוּמוּ וְנָתְנוּ אֹתוֺת וּמוֺפְתִים לְנַסּוֺת אִם יֶשׁ-לְאֵל יָדָם לְהַתְעוֺת גַּם-אֶת-הַבְּחִירִים:
Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
Vyvstanou lžimesiášové(s) a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné. (s) ř: lžikristové ([Zjevení Janovo 13:13; Marek 13:5-Marek 13:6])
ε᾿γερθήσονται γὰρ ψευδόχριστοι καὶ ψευδοπροφη̑ται καὶ δὼσουσιν σημει̑α καὶ τέρατα πρὸς τὸ α᾿ποπλανα̑ν ει᾿ δυνατόν τοὺς ε᾿κλεκτούς
נקֻומֻון גֵּיר משִׁיחֵא דּדַגָּלֻותָא וַנבִיֵא דּכַדָּבֻותָא ונֵתּלֻון אָתוָתָא ותֵדמרָתָא ונַטעֻון אֵן מֵשׁכּחָא אָף לַגבַיָא׃
וְאַתֶּם הִזָּהֲרוּ; אָמַרְתִּי לָכֶם אֶת הַכֹּל מֵרֹאשׁ."
וְאַתֶּם הִשָּׁמְרוּ בְנַפְשׁוֺתֵיכֶם רְאוּ כִּי מֵרֹאשׁ הִגַּדְתִּי לָכֶם אֶת-כֹּל:
Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.
ὑμει̑ς δὲ βλέπετε προείρηκα ὑμι̑ν πάντα
אַנתֻּון דֵּין אֵזדַּהרו הָא קַדּמֵת אֵמרֵת לכֻון כֻּל מֵדֵּם׃ ס
"בַּיָּמִים הָהֵם, אַחֲרֵי הַצָּרָה הַהִיא, תֶּחְשַׁךְ הַשֶּׁמֶשׁ וְהַיָּרֵחַ לֹא יַגִּיהַּ אוֹרוֹ,
אַךְ בַּיָּמִים הָהֵם כַּעֲבוֺר הַצָּרָה הַהִיא תֶּחְשַׁךְ הַשֶּׁמֶשׁ וְהַיָּרֵחַ לֹא-יַגִּיהַּ אוֺרוֺ:
V těch pak dnech, po ssoužení tom, slunce se zatmí, a měsíc nedá světla svého.
Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři, ([Matouš 24:29-Matouš 24:31; Lukáš 21:25-Lukáš 21:28 Izajáš 13:10; Jóel 2:10; Zjevení Janovo 6:12-Zjevení Janovo 6:13])
α᾿λλὰ ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις μετὰ τὴν θλι̑ψιν ε᾿κείνην ὁ η῞λιος σκοτισθήσεται καὶ ἡ σελήνη ου᾿ δὼσει τὸ φέγγος αυ᾿τη̑ς
בּהָנֻון דֵּין יַומָתָא בָּתַר אֻולצָנָא הַו שֵׁמשָׁא נֵחשַׁך וסַהרָא לָא נֵתֵּל נֻוהרֵה׃
הַכּוֹכָבִים יִפְּלוּ מִן הַשָּׁמַיִם וְכֹחוֹת הַשָּׁמַיִם יִזְדַּעְזְעוּ.
הַכּוֺכָבִים יִפְּלוּ מִן-הַשָּׁמָיִם וּצְבָא הַמָּרוֺם יָזֻעוּ:
A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.
καὶ οἱ α᾿στέρες ε῎σονται ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ πίπτοντες καὶ αἱ δυνάμεις αἱ ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς σαλευθήσονται
וכַוכּבֵא נֵפּלֻון מֵן שׁמַיָא וחַילַוָתָא דַּשׁמַיָא נֵתּתּזִיעֻון׃
אָז יִרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם בָּא בַּעֲנָנִים בִּגְבוּרָה רַבָּה וּבְכָבוֹד.
וְאָז יִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם בָּא בַעֲנָנִים בְּעֹז וּבְהָדָר גָּדוֺל:
A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slávou.
A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. ([Daniel 7:13-Daniel 7:14])
καὶ τότε ο῎ψονται τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ρχόμενον ε᾿ν νεφέλαις μετὰ δυνάμεως πολλη̑ς καὶ δόξης
והָידֵּין נֵחזֻונָיהי לַברֵה דּאנָשָׁא כַּד אָתֵא בַּענָנֵא עַם חַילָא רַבָּא ועַם שֻׁובחָא׃
וְאָז יִשְׁלַח אֶת הַמַּלְאָכִים וִיקַבֵּץ אֶת בְּחִירָיו מֵאַרְבַּע הָרוּחוֹת, מִקְּצֵה הָאָרֶץ עַד קְצֵה הַשָּׁמַיִם.
וְהוּא יִשְׁלַח אֶת-מַלְאָכָיו וִיקַבֵּץ אֶת-בְּחִירָיו מֵאַרְבַּע הָרוּחוֺת מִקְצֵה הָאָרֶץ עַד-קְצֵה הַשָּׁמָיִם:
I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa(t), od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe. (t) ř: větrů ([Deuteronomium 30:4; Zacharjáš 2:10])
καὶ τότε α᾿ποστελει̑ τοὺς α᾿γγέλους καὶ ε᾿πισυνάξει τοὺς ε᾿κλεκτοὺς αυ᾿του̑ ε᾿κ τω̑ν τεσσάρων α᾿νέμων α᾿π῾ α῎κρου γη̑ς ε῞ως α῎κρου ου᾿ρανου̑
הָידֵּין נשַׁדַּר מַלַאכַוהי וַנכַנֵשׁ לַגבַוהי מֵן אַרבּעָתַיהֵין רֻוחֵא מֵן רִשָׁה דַּארעָא וַעדַמָא לרִשָׁה דַּשׁמַיָא׃ ס
לִמְדוּ אֶת הַמָּשָׁל מִן הַתְּאֵנָה: כַּאֲשֶׁר עֲנָפֶיהָ מִתְרַכְּכִים וְהֶעָלִים צָצִים יוֹדְעִים אַתֶּם שֶׁהַקַּיִץ קָרוֹב.
וּקְחוּ לָכֶם מָשָׁל מִן-הַתְּאֵנָה אִם רָטוֺב עֲנָפָהּ וְעָלֶיהָ צָמָחוּ יֹדְעִים אַתֶּם כִּי קָרוֺב הַקָּיִץ:
Od fíku pak učte se podobenství tomuto: Když již ratolest jeho odmladne, a vypučí se lístí, znáte, že blízko jest léto.
Od fíkovníku si vezměte poučení(u): Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko. (u) ř: se naučte podobenství ([Matouš 24:32-Matouš 24:36; Lukáš 21:29-Lukáš 21:33])
α᾿πὸ δὲ τη̑ς συκη̑ς μάθετε τὴν παραβολήν ο῞ταν η῎δη ὁ κλάδος αυ᾿τη̑ς ἁπαλὸς γένηται καὶ ε᾿κφύη τὰ φύλλα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγὺς τὸ θέρος ε᾿στίν
מֵן תִּתָּא דֵּין יִלַפו פֵּלֵאתָא דּמָא דּרַך סַוכֵּיה וַפרַעו טַרפֵיה יָדעִין אנתֻּון דַּמטָא קַיטָא׃
כֵּן גַּם אַתֶּם, כְּשֶׁתִּרְאוּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִתְקַיְּמִים דְּעוּ כִּי קָרוֹב הוּא בַּפֶּתַח.
וְכֵן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ כִּי קָמוּ כָּל-אֵלֶּה יָדוֺעַ תֵּדְעוּ כִּי-קָרוֺב הוּא לַפָּתַח:
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích.
Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ι῎δητε ταυ̑τα γινόμενα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγύς ε᾿στιν ε᾿πὶ θύραις
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּחזַיתֻּון הָלֵין דּהָויָן דַּעו דּקַרִיבָא הי עַל תַּרעָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא יַעֲבֹר הַדּוֹר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יִהְיוּ כָּל אֵלֶּה.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא יַעֲבֹר הַדּוֺר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר-יָקוּמוּ כָּל-אֵלֶּה:
Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane. ([Marek 9:1])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ παρέλθη ἡ γενεὰ αυ῞τη μέχρις ου῟ ταυ̑τα πάντα γένηται
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּעבַּר שַׁרבּתָא הָדֵא עדַמָא דּהָלֵין כֻּלהֵין נֵהויָן׃
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעַבְרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעַבְרוּ.
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעֲבֹרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעֲבֹרוּן:
Nebe a země pominou, ale slova má nikoli nepominou.
Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
ὁ ου᾿ρανὸς καὶ ἡ γη̑ παρελεύσονται οἱ δὲ λόγοι μου ου᾿ μὴ παρελεύσονται
שׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון ומֵלַי לָא נֵעבּרָן׃ ס
אֲבָל אֶת הַיּוֹם הַהוּא אוֹ הַשָּׁעָה אֵין אִישׁ יוֹדֵעַ, גַּם לֹא הַמַּלְאָכִים בַּשָּׁמַיִם וְגַם לֹא הַבֵּן, אֶלָּא הָאָב.
וְעַל-מוֺעֵד הַיּוֺם הַהוּא וְהַשָּׁעָה הַהִיא אֵין אִישׁ יֹדֵעַ וְלֹא מַלְאָךְ בַּשָּׁמַיִם וְלֹא הַבֵּן בִּלְתִּי הָאָב:
Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, kteříž jsou v nebesích, ani Syn, jediné Otec.
O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. ([Skutky apoštolské 1:7])
περὶ δὲ τη̑ς ἡμέρας ε᾿κείνης η῍ τη̑ς ω῞ρας ου᾿δεὶς οι῏δεν ου᾿δὲ οἱ α῎γγελοι ε᾿ν ου᾿ρανω̑ ου᾿δὲ ὁ υἱός ει᾿ μὴ ὁ πατήρ
עַל דֵּין יַומָא הַו ועַל שָׁעתָא הָי אנָשׁ לָא יָדַע אָפלָא מַלַאכֵא דַּשׁמַיָא ולָא בּרָא אֵלָא אֵן אַבָא׃ ס
הִזָּהֲרוּ, הֱיוּ עֵרִים, כִּי אֵינְכֶם יוֹדְעִים מָתַי הָעֵת.
עַל-כֵּן שִׂימוּ לְבַבְכֶם שִׁקְדוּ וְהִתְפַּלֵּלוּ כִּי אֵינְכֶם יֹדְעִים מָתַי יָבֹא הַמּוֺעֵד הַזֶּה:
Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
Mějte se na pozoru, bděte(v), neboť nevíte, kdy ten čas přijde. (v) var: + a modlete se ([Matouš 24:42-Matouš 24:51; Lukáš 21:34-Lukáš 21:36 Lukáš 12:35-Lukáš 12:40 Matouš 25:13-Matouš 25:15; Lukáš 19:12-Lukáš 19:13])
βλέπετε α᾿γρυπνει̑τε ου᾿κ οι῎δατε γὰρ πότε ὁ καιρός ε᾿στιν
חזַו אֵתּתּעִירו וצַלַו לָא גֵּיר יָדעִין אנתֻּון אֵמַתי הֻו זַבנָא׃ ס
דּוֹמֶה הַדָּבָר לְאִישׁ הַיּוֹצֵא לְמַסָּע. כְּשֶׁעָזַב אֶת בֵּיתוֹ נָתַן סַמְכוּת לַעֲבָדָיו, לְכָל אֶחָד אֶת מְלַאכְתּוֹ, וְעַל הַשּׁוֹעֵר צִוָּה לַעֲמֹד עַל הַמִּשְׁמָר.
הֲלֹא הוּא כְּאִישׁ נֹסֵעַ אֶל-מִחוּץ לָאָרֶץ אֲשֶׁר עָזַב אֶת-בֵּיתוֺ וַיְחַלֵּק אֶת-הַמִּשְׂרָה לַעֲבָדָיו לְאִישׁ אִישׁ אֶת-מְלַאכְתּוֺ וְאֶת-הַשֹּׁעֵר צִוָּה לִשְׁקֹד עַל-הַשָּׁעַר:
Jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vládařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.
ὡς α῎νθρωπος α᾿πόδημος α᾿φεὶς τὴν οι᾿κίαν αυ᾿του̑ καὶ δοὺς τοι̑ς δούλοις αυ᾿του̑ τὴν ε᾿ξουσίαν ἑκάστω τὸ ε῎ργον αυ᾿του̑ καὶ τω̑ θυρωρω̑ ε᾿νετείλατο ι῞να γρηγορη̑
אַיך גַּברָא הו גֵּיר דַּחזַק וַשׁבַק בַּיתֵּה ויַהב שֻׁולטָנָא לעַבדַּוהי וַלאנָשׁ אנָשׁ עבָדֵה וַלתָרעָא פַּקֵד דּנֵהוֵא עִיר׃
לָכֵן עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר, כִּי אֵינְכֶם יוֹדְעִים מָתַי יָבוֹא בַּעַל הַבַּיִת, אִם בָּעֶרֶב אוֹ בַּחֲצוֹת הַלַּיְלָה, אִם בְּעֵת קְרִיאַת הַתַּרְנְגוֹל אוֹ בַּבֹּקֶר,
לָכֵן הִתְיַצְּבוּ עַל-מִשְׁמַרְתְּכֶם כִּי לֹא תֵדְעוּ מָתַי יָבֹא בַּעַל הַבָּיִת אִם-בָּעֶרֶב אוֺ-בַחֲצִי הַלַּיְלָה אִם-לְעֵת קְרֹא הַתַּרְנְגֹל אוֺ כְּאוֺר הַבֹּקֶר:
Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno.
Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;
γρηγορει̑τε ου῏ν ου᾿κ οι῎δατε γὰρ πότε ὁ κύριος τη̑ς οι᾿κίας ε῎ρχεται η῍ ο᾿ψὲ η῍ μεσονύκτιον η῍ α᾿λεκτοροφωνίας η῍ πρωι̑
אֵתּתּעִירו הָכִיל דּלָא יָדעִין אנתֻּון אֵמַתי אָתֵא מָרֵה דּבַיתָּא בּרַמשָׁא אַו בּפֵלגֵּה דּלִליָא אַו בּמַקרָא תַּרנָגלָא אַו בּצַפרָא׃
פֶּן יָבוֹא פִּתְאוֹם וְיִמְצָא אֶתְכֶם יְשֵׁנִים.
פֶּן-יָבֹא פִּתְאֹם וּמָצָא אֶתְכֶם יְשֵׁנִים:
Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.
μὴ ε᾿λθών ε᾿ξαίφνης ευ῞ρη ὑμα̑ς καθεύδοντας
דַּלמָא נִאתֵא מֵן שֵׁליָא ונֵשׁכַּחכֻון כַּד דַּמכִּין אנתֻּון׃
אֶת אֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם אוֹמֵר אֲנִי לַכֹּל: עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר!"
וְאֵת אֲשֶׁר אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הִנְנִי אֹמֵר לַכֹּל שְׁקֹדוּ:
A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.
Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“
ο῍ δὲ ὑμι̑ν λέγω πα̑σιν λέγω γρηγορει̑τε
מֵדֵּם דַּלכֻון דֵּין אָמַר אנָא לכֻלכֻון הֻו אָמַר אנָא הוַיתֻּון עִירִין׃ ס
נוֹתְרוּ יוֹמַיִם עַד חַג הַפֶּסַח וְהַמַּצּוֹת. רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים חִפְּשׂוּ דֶּרֶךְ לִתְפֹּס אוֹתוֹ בְּעָרְמָה כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ;
וַיְהִי יוֺמַיִם לִפְּנֵי הַפֶּסַח וְחַג-הַמַּצּוֺת וַיְבַקְשׁוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים לְתָפְשׂוֺ בְּעָרְמָה וְלַהֲמִיתוֺ:
Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
Bylo dva dny před Velikonocemi(x), svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho. (x) ř: pascha ([Matouš 26:1-Matouš 26:5; Lukáš 22:1-Lukáš 22:2; Jan 11:47-Jan 11:53 Exodus 12:8])
η῟ν δὲ τὸ πάσχα καὶ τὰ α῎ζυμα μετὰ δύο ἡμέρας καὶ ε᾿ζήτουν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς πω̑ς αυ᾿τὸν ε᾿ν δόλω κρατήσαντες α᾿ποκτείνωσιν
בָּתַר דֵּין תּרֵין יַומִין הָוֵא הוָא פֵּצחָא דּפַטִירֵא ובָעֵין הוַו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא אַיכַּנָא בּנֵכלָא נֵאחדֻון ונֵקטלֻונָיהי׃
כִּי אָמְרוּ, "לֹא בֶּחָג, פֶּן תִּהְיֶה מְהוּמָה בָּעָם."
אַךְ אָמְרוּ לֹא בֶחָג פֶּן-תִּתְעֹרֵר מְהוּמָה בָּעָם:
Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“ ([Marek 11:18])
ε῎λεγον γάρ μὴ ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ μήποτε ε῎σται θόρυβος του̑ λαου̑
וָאמרִין הוַו לָא בּעַדעִדָא דַּלמָא נֵהוֵא שׁגֻושׁיָא בּעַמָא סס׃
כַּאֲשֶׁר הָיָה בְּבֵית עַנְיָה, בְּבֵיתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן הַמְצֹרָע, הֵסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן. בָּאָה אִשָּׁה שֶׁהֶחֱזִיקָה פַּךְ וּבוֹ שֶׁמֶן נֵרְדְּ טָהוֹר וְיָקָר מְאֹד, שָׁבְרָה אֶת פִּי הַפַּךְ וְיָצְקָה אֶת הַנֵּרְדְּ עַל רֹאשׁוֹ.
וַיְהִי בְּשִׁבְתּוֺ בִּמְסִבָּה בְּבֵית שִׁמְעוֺן הַמְצֹרָע בְּבֵית-עַנְיָה וַתָּבֹא אִשָּׁה וּבְיָדָהּ צְלֹחִית שֶׁמֶן נֵרְדְּ זַךְ וִיקַר-עֶרֶךְ מְאֹד וַתְּשַׁבֵּר אֶת-הַצְּלֹחִית וַתִּצֹּק אֹתוֺ עַל-רֹאשׁוֺ:
A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši alabastrovou nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu. ([Matouš 26:6-Matouš 26:13; Jan 12:1-Jan 12:8 Lukáš 7:36-Lukáš 7:38])
καὶ ο῎ντος αυ᾿του̑ ε᾿ν Βηθανία ε᾿ν τη̑ οι᾿κία Σίμωνος του̑ λεπρου̑ κατακειμένου αυ᾿του̑ η῟λθεν γυνὴ ε῎χουσα α᾿λάβαστρον μύρου νάρδου πιστικη̑ς πολυτελου̑ς συντρίψασα τὴν α᾿λάβαστρον κατέχεεν αυ᾿του̑ τη̑ς κεφαλη̑ς
וכַד הֻו אִיתַוהי בּבֵית־עַניָא בּבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון גַּרבָּא כַּד סמִיך אֵתָת אַנתּתָא דִּאית עלֵיה שָׁטִיפתָּא דּבֵסמָא דּנַרדִּין רִשָׁיָא סַגִּי דּמַיָא וַפתַחתָה וַאשׁפַּעתָה עַל רִשֵׁה דּיֵשֻׁוע׃ ס
הָיוּ אֲחָדִים שֶׁכָּעֲסוּ וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "לָמָּה הַבִּזְבּוּז הַזֶּה שֶׁל הַשֶּׁמֶן?
וַיֵּרַע הַדָּבָר בְּעֵינֵי אֲנָשִׁים מִן-הַיֹּשְׁבִים שָׁם וַיֹּאמְרוּ בְנַפְשָׁם עַל-מָה נִבְלַע הַשֶּׁמֶן הַזֶּה:
I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje?
η῟σαν δέ τινες α᾿γανακτου̑ντες πρὸς ἑαυτούς ει᾿ς τί ἡ α᾿πὼλεια αυ῞τη του̑ μύρου γέγονεν
אִית הוַו דֵּין אנָשָׁא מֵן תַּלמִידֵא דֵּאתבֵּאשׁ להֻון בּנַפשׁהֻון וֵאמַרו דַּלמָנָא הוָא אַבדָּנָא דּהָנָא בֵּסמָא׃
הֲלֹא הָיָה אֶפְשָׁר לִמְכֹּר אֶת הַשֶּׁמֶן הַזֶּה בִּשְׁלֹשׁ מֵאוֹת דִּינָר וְיוֹתֵר וְלָתֵת לָעֲנִיִּים!" וְהֵם גָּעֲרוּ בָּהּ.
הֲלֹא טוֺב הָיָה לְתִתּוֺ בַכֶּסֶף כְּעֶרְכּוֺ יוֺתֵר מִשְּׁלֹשׁ מֵאוֺת דִּינָר וּלְחַלֵּק מִכְרוֺ לָעֲנִיִּים וַיִּלֹּנוּ עָלֶיהָ:
Nebo mohlo toto prodáno býti, dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I zpouzeli se na ni.
Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni.
η᾿δύνατο γὰρ του̑το τὸ μύρον πραθη̑ναι ε᾿πάνω δηναρίων τριακοσίων καὶ δοθη̑ναι τοι̑ς πτωχοι̑ς καὶ ε᾿νεβριμω̑ντο αυ᾿τη̑
מֵשׁכַּח הוָא גֵּיר למֵזדַּבָּנֻו יַתִּיר מֵן תּלָתמָאא דִּינָרִין וַלמֵתִיהָבֻו למֵסכִּנֵא ומֵזדַּעפִּין הוַו בֵּה׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הַנִּיחוּ לָהּ, מַדּוּעַ תָּצִיקוּ לָהּ? מַעֲשֶׂה טוֹב עָשְׂתָה לִי.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ הַנִּיחוּ לָהּ לָמָּה-זֶּה תַּלְאוּ אֹתָהּ הֲלֹא טוֺב גְּמָלָתְנִי:
Ale Ježíš řekl: Nechte jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť skutek učinila nade mnou.
Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý skutek. ([Marek 10:13-Marek 10:14])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α῎φετε αυ᾿τήν τί αυ᾿τη̑ κόπους παρέχετε καλὸν ε῎ργον η᾿ργάσατο ε᾿ν ε᾿μοί
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר שֻׁובקֻוה מָנָא מַהרִין אנתֻּון לָה עבָדָא שַׁפִּירָא עֵבדַּת לוָתי׃
הָעֲנִיִּים אִתְּכֶם תָּמִיד וּבְכָל עֵת שֶׁתִּרְצוּ תּוּכְלוּ לְהֵיטִיב עִמָּהֶם, אֲבָל אֲנִי, לֹא תָּמִיד אֲנִי אִתְּכֶם.
כִּי אֶת-הָעֲנִיִּים תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד וּבְכָל-עֵת אֲשֶׁר תִּרְצוּ תּוּכְלוּ לְהֵיטִיב לָהֶם וְאֹתִי לֹא-תִמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד:
Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždycky míti budete.
Vždyť chudé(y) máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. (y) potřebné ([Deuteronomium 15:11])
πάντοτε γὰρ τοὺς πτωχοὺς ε῎χετε μεθ῾ ἑαυτω̑ν καὶ ο῞ταν θέλητε δύνασθε αυ᾿τοι̑ς ευ῏ ποιη̑σαι ε᾿μὲ δὲ ου᾿ πάντοτε ε῎χετε
בּכֻלזבַן גֵּיר מֵסכִּנֵא אִית לכֻון עַמכֻון וֵאמַתי דּצָבֵין אנתֻּון מֵשׁכּחִין אנתֻּון דּתֵעבּדֻון להֻון דּשַׁפִּיר אֵנָא דֵּין לָא בּכֻלזבַן אִיתַי לוָתכֻון׃
מַה שֶּׁהָיָה בִּיכָלְתָּהּ עָשְׂתָה; הִיא הִקְדִּימָה לִמְשֹׁחַ אֶת גּוּפִי בִּשְׁבִיל הַקְּבוּרָה.
וְהִיא עָשְׂתָה כַּאֲשֶׁר מָצְאָה יָדָהּ כִּי הִקְדִּימָה וַתִּמְשַׁח אֶת-בְּשָׂרִי לִקְבוּרָה:
Ona což mohla, to učinila; předešlať, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
Ona učinila, co měla(z); už napřed pomazala mé tělo k pohřbu. (z) co mohla ([Jan 19:40])
ο῍ ε῎σχεν ε᾿ποίησεν προέλαβεν μυρίσαι τὸ σω̑μά μου ει᾿ς τὸν ε᾿νταφιασμόν
הַו דִּאית הוָא לָה להָדֵא עֵבדַּת וקַדּמַת אַיך דּלַקבֻורתָּא בַּסמַת גֻּושׁמי׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בְּכָל מָקוֹם שֶׁתֻּכְרַז הַבְּשׂוֹרָה, בְּכָל הָעוֹלָם, יְסֻפַּר גַּם מַה שֶּׁעָשְׂתָה הִיא, וְזֶה לְזִכְרָהּ."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם בְּכָל-מָקוֺם אֲשֶׁר תִּשָּׁמַע הַבְּשׂוֺרָה בְּכָל-הָאָרֶץ יְסֻפַּר גַּם-אֲשֶׁר עָשְׂתָה הִיא לָהּ לְזִכָּרוֺן:
Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, takéť i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“
α᾿μὴν δὲ λέγω ὑμι̑ν ο῞που ε᾿ὰν κηρυχθη̑ τὸ ευ᾿αγγέλιον ει᾿ς ο῞λον τὸν κόσμον καὶ ο῍ ε᾿ποίησεν αυ῞τη λαληθήσεται ει᾿ς μνημόσυνον αυ᾿τη̑ς
וַאמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל אַיכָּא דּתֵתכּרֵז סבַרתי הָדֵא בּכֻלֵה עָלמָא וָאף מֵדֵּם דּעֵבדַּת הָדֵא נֵתמַלַל לדֻוכרָנָה׃ ס
הָלַךְ יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת, אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים כְּדֵי לְהַסְגִּיר לָהֶם אֶת יֵשׁוּעַ.
וִיהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר הָלַךְ אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וַיֹּאמֶר לְהַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיָדָם:
Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím {biskupům}, aby jim ho zradil.
Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil(a). (a) vydal (pod. Marek 14:18 Marek 14:21 Marek 14:42 Marek 14:44) ([Matouš 26:14-Matouš 26:16; Lukáš 22:3-Lukáš 22:6; Jan 13:27-Jan 13:30 Marek 3:19])
καὶ ᾽Ιούδας ᾽Ισκαριώθ ὁ ει῟ς τω̑ν δὼδεκα α᾿πη̑λθεν πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς ι῞να αυ᾿τὸν παραδοι̑ αυ᾿τοι̑ς
יִהֻודָא דֵּין סכַריֻוטָא חַד מֵן תּרֵעסַר אֵזַל לוָת רַבַּי־כָּהנֵא אַיך דּנַשׁלמִיוהי להֻון ליֵשֻׁוע׃ ס
כְּשָׁמְעָם זֹאת שָׂמְחוּ וְהִבְטִיחוּ לָתֵת לוֹ כֶּסֶף, וְהוּא חִפֵּשׂ הִזְדַּמְּנוּת לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ.
וְהֵם כְּשָׁמְעָם כֵּן שָׂמְחוּ וַיַּבְטִיחוּ לָתֶת-לוֺ כָּסֶף וַיְבַקֵּשׁ תֹּאֲנָה לְהַסְגִּיר אֹתוֺ:
Oni pak uslyševše, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
οἱ δὲ α᾿κούσαντες ε᾿χάρησαν καὶ ε᾿πηγγείλαντο αυ᾿τω̑ α᾿ργύριον δου̑ναι καὶ ε᾿ζήτει πω̑ς αυ᾿τὸν ευ᾿καίρως παραδοι̑
הֵנֻון דֵּין כַּד שׁמַעו חדִיו וֵאשׁתַּודִּיו כֵּספָּא דּנֵתּלֻון לֵה ובָעֵא הוָא לֵה פֵּלעָא דּנַשׁלמִיוהי׃ ס
בָּרִאשׁוֹן לְחַג הַמַּצּוֹת, בַּיּוֹם שֶׁנָּהֲגוּ לִזְבֹּחַ אֶת קָרְבַּן הַפֶּסַח, שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ תַּלְמִידָיו: "לְאָן אַתָּה רוֹצֶה שֶׁנֵּלֵךְ וְנָכִין לְךָ לֶאֱכֹל אֶת הַפֶּסַח?"
וַיְהִי בָּרִאשׁוֺן לְחַג הַמַּצּוֺת לְמוֺעֵד זֶבַח הַפָּסַח וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו אֵיפֹה תִרְצֶה כִּי נֵלֵךְ לְהָכִין לְךׇ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ ([Matouš 26:17-Matouš 26:20; Lukáš 22:7-Lukáš 22:14 Jan 13:1])
καὶ τη̑ πρὼτη ἡμέρα τω̑ν α᾿ζύμων ο῞τε τὸ πάσχα ε῎θυον λέγουσιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ που̑ θέλεις α᾿πελθόντες ἑτοιμάσωμεν ι῞να φάγης τὸ πάσχα
וַביַומָא קַדמָיָא דּפַטִירֵא דּבֵה דָּבחִין יִהֻודָיֵא פֵּצחָא אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי אַיכָּא צָבֵא אַנתּ דּנִאזַל נטַיֵב לָך דּתֵאכֻול פֵּצחָא׃
הוּא שָׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו בְּאָמְרוֹ לָהֶם: "לְכוּ הָעִירָה וְיִפְגֹּשׁ אֶתְכֶם אִישׁ נוֹשֵׂא כַּד מַיִם. לְכוּ אַחֲרָיו,
וַיִּשְׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ הָעִירָה וּפָגַע בָּכֶם אִישׁ נֹשֵׂא כַד-מַיִם לְכוּ אַחֲרָיו:
I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
καὶ α᾿ποστέλλει δύο τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὑπάγετε ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ α᾿παντήσει ὑμι̑ν α῎νθρωπος κεράμιον υ῞δατος βαστάζων α᾿κολουθήσατε αυ᾿τω̑
ושַׁדַּר תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון זֵלו לַמדִינתָּא והָא פָּגַע בּכֻון גַּברָא דַּשׁקִיל מָאנָא דּמַיָא זֵלו בָּתרֵה׃
וּבַמָּקוֹם אֲשֶׁר יִכָּנֵס אֵלָיו אִמְרוּ לְבַעַל הַבַּיִת, 'כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ: אֵיפֹה חַדְרִי אֲשֶׁר אֹכַל בּוֹ אֶת הַפֶּסַח עִם תַּלְמִידַי?'
וּבַפֶּתַח אֲשֶׁר יָבֹא תֹּאמְרוּ שָׁם אֶל-בַּעַל הַבָּיִת כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ אַיֵּה חֲדַר הָאֹרְחִים לִי וּלְתַלְמִידַי לֶאֱכֹל שָׁם אֶת-הַפָּסַח:
A kamžkoli vejde, rcete hospodáři: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘
καὶ ο῞που ε᾿ὰν ει᾿σέλθη ει῎πατε τω̑ οι᾿κοδεσπότη ο῞τι ὁ διδάσκαλος λέγει που̑ ε᾿στιν τὸ κατάλυμά μου ο῞που τὸ πάσχα μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν μου φάγω
ולַאיכָּא דּעָאֵל אֵמַרו למָרֵא בַּיתָּא רַבַּן אָמַר אַיכַּו בֵּית־מַשׁריָא אַיכָּא דֵּאכֻול עַם תַּלמִידַי פֵּצחָא׃
אוֹתוֹ אִישׁ יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְּדוֹלָה מֻצַּעַת וּמְסֻדֶּרֶת; שָׁם תָּכִינוּ לָנוּ."
וְהוּא יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְדוֺלָה רְצוּפָה כְסָתוֺת וַעֲרוּכָה בַכֹּל וְשָׁם תָּכִינוּ לָנוּ:
A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!“
καὶ αυ᾿τὸς ὑμι̑ν δείξει α᾿νάγαιον μέγα ε᾿στρωμένον ε῞τοιμον καὶ ε᾿κει̑ ἑτοιμάσατε ἡμι̑ν
והָא מחַוֵא לכֻון עֵלִיתָא רַבּתָא דַּמשַׁויָא וַמטַיבָא תַּמָן תַּקֵנו לַן׃
יָצְאוּ תַּלְמִידָיו וּבָאוּ הָעִירָה. הֵם מָצְאוּ הַכֹּל כְּפִי שֶׁאָמַר לָהֶם וְהֵכִינוּ אֶת הַפֶּסַח.
וַיֵּצְאוּ הַתַּלְמִידִים וַיָּבֹאוּ הָעִירָה וַיִּמְצְאוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לָהֶם וַיָּכִינוּ אֶת-הַפָּסַח:
I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka. ([Exodus 12:14-Exodus 12:20])
καὶ ε᾿ξη̑λθον οἱ μαθηταὶ καὶ η῟λθον ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ ευ῟ρον καθώς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ἡτοίμασαν τὸ πάσχα
וַנפַקו תַּלמִידַוהי וֵאתַו לַמדִינתָּא וֵאשׁכַּחו אַיכַּנָא דֵּאמַר להֻון וטַיֵבו פֵּצחָא סס׃
בָּעֶרֶב בָּא יֵשׁוּעַ עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר,
וַיְהִי בָּעָרֶב וַיָּבֹא שָׁם עִם-שְׁנֵים הֶעָשָׂר:
Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
καὶ ο᾿ψίας γενομένης ε῎ρχεται μετὰ τω̑ν δὼδεκα
וכַד הוָא רַמשָׁא אֵתָא עַם תּרֵעסַרתֵּה׃ ס
וְכַאֲשֶׁר הֵסֵבּוּ וְאָכְלוּ אָמַר יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּירֵנִי - אֶחָד שֶׁאוֹכֵל אִתִּי."
וּבְעוֺד הֵם אֹכְלִים בִּמְסִבָּם וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֶחָד מִכֶּם הָאֹכֵל עִמָּדִי יַסְגִּירֵנִי:
A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
A když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“ ([Matouš 26:21-Matouš 26:25; Lukáš 22:21-Lukáš 22:23; Jan 13:21-Jan 13:26 Žalmy 41:10])
καὶ α᾿νακειμένων αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿σθιόντων ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει῟ς ε᾿ξ ὑμω̑ν παραδὼσει με ὁ ε᾿σθίων μετ῾ ε᾿μου̑
וכַד סמִיכִין ולָעסִין אֵמַר יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּחַד מֵנכֻון דָּאכֵל עַמי הֻו נַשׁלמַני׃ ס
הֵם הֵחֵלּוּ לְהִתְעַצֵּב וּשְׁאָלוּהוּ אִישׁ אִישׁ: "זֶה אֲנִי?"
וַיֵּצַר לָהֶם מְאֹד וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אִישׁ מֵהֶם אֵלָיו הַאֲנִי הוּא הֲלֹא:
A oni se počali rmoutiti, a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad ne já?“
η῎ρξαντο λυπει̑σθαι καὶ λέγειν αυ᾿τω̑ ει῟ς κατὰ ει῟ς μήτι ε᾿γὼ
הֵנֻון דֵּין שַׁרִיו מֵתּתּעִיקִין וָאמרִין לֵה חַד חַד למָא אֵנָא׃ ס
אָמַר לָהֶם: "אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, הַטּוֹבֵל אִתִּי בַּקְּעָרָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר הַטֹּבֵל אֶת-יָדוֺ עִמִּי בַּקְּעָרָה:
On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčívá se mnou v mise.
Řekl jim: „Jeden ze Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ει῟ς τω̑ν δὼδεκα ὁ ε᾿μβαπτόμενος μετ῾ ε᾿μου̑ ει᾿ς τὸ τρύβλιον
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חַד מֵן תּרֵעסַר דּצָבַע עַמי בּלַגּתָא׃
בֶּן־הָאָדָם אָמְנָם הוֹלֵךְ כַּכָּתוּב עָלָיו, אַךְ אוֹי לָאִישׁ אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֶת בֶּן־הָאָדָם. טוֹב הָיָה לוֹ אִלּוּלֵא נוֹלַד הָאִישׁ הַהוּא."
הֵן בֶּן-הָאָדָם הֹלֵךְ כַּכָּתוּב עָלָיו אַךְ אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֶת-בֶּן-הָאָדָם בְּיַד מְבַקְשֵׁי נַפְשׁוֺ טוֺב הָיָה לָאִישׁ הַהוּא אִם לֹא-יָצָא מֵרָחֶם:
Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“
ο῞τι ὁ μὲν υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὑπάγει καθώς γέγραπται περὶ αυ᾿του̑ ου᾿αὶ δὲ τω̑ α᾿νθρὼπω ε᾿κείνω δι῾ ου῟ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδοται καλὸν αυ᾿τω̑ ει᾿ ου᾿κ ε᾿γεννήθη ὁ α῎νθρωπος ε᾿κει̑νος
וַברֵה דּאנָשָׁא אָזֵל אַיכַּנָא דַּכתִיב עלַוהי וָי דֵּין לגַברָא הַו דּבִאידֵה מֵשׁתּלֵם בּרֵה דּאנָשָׁא פַּקָח הוָא לֵה לגַברָא הַו אֵלֻו לָא אֵתִילֵד׃ ס
כַּאֲשֶׁר אָכְלוּ לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת הַלֶּחֶם, בֵּרַַךְ וּבָצַע וְנָתַן לָהֶם בְּאָמְרוֹ: "קְחוּ, זֶה גּוּפִי."
וַיְהִי בְּאָכְלָם וַיִּקַּח יֵשׁוּעַ אֶת-הַלֶּחֶם וַיְבָרֵךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֵּן לָהֶם וַיֹּאמַר קְחוּ אִכְלוּ זֶה הוּא בְּשָׂרִי:
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“ ([Matouš 26:26-Matouš 26:29; Lukáš 22:15-Lukáš 22:20; 1 Korintským 11:23-1 Korintským 11:26 Jan 6:54-Jan 6:58; 1 Korintským 10:16-1 Korintským 10:17])
καὶ ε᾿σθιόντων αυ᾿τω̑ν λαβών α῎ρτον ευ᾿λογήσας ε῎κλασεν καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ει῏πεν λάβετε του̑τό ε᾿στιν τὸ σω̑μά μου
וכַד הֵנֻון לָעסִין נסַב יֵשֻׁוע לַחמָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב להֻון וֵאמַר להֻון סַבו הָנָא אִיתַוהי פַּגרי׃ ס
לָקַח אֶת הַכּוֹס, בֵּרַךְ וְנָתַן לָהֶם וְכֻלָּם שָׁתוּ מִמֶּנָּה.
וַיִּקַּח אֶת-הַכּוֺס וַיְבָרֵךְ וַיִּתֵּן לָהֶם וַיִּשְׁתּוּ כֻלָּם:
A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
καὶ λαβών ποτήριον ευ᾿χαριστήσας ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς καὶ ε῎πιον ε᾿ξ αυ᾿του̑ πάντες
וַנסַב כָּסָא וַאודִּי ובַרֵך ויַהב להֻון וֵאשׁתִּיו מֵנֵה כֻּלהֻון׃
אָמַר לָהֶם: "זֶה דָּמִי, דַּם הַבְּרִית הַנִּשְׁפָּךְ בְּעַד רַבִּים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם זֶה הוּא דָמִי דַּם-הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה הַשָּׁפוּךְ בְּעַד רַבִּים:
I řekl jim: To jest krev má smlouvy té nové, kteráž se za mnohé vylévá.
A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu(b) a prolévá se za mnohé. (b) var: novou smlouvu ([Exodus 24:8; Jeremjáš 31:31; Zacharjáš 9:11; Židům 9:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑τό ε᾿στιν τὸ αι῟μά μου τη̑ς διαθήκης τὸ ε᾿κχυννόμενον ὑπὲρ πολλω̑ν
וֵאמַר להֻון הָנַו דֵּמי דּדִיַתִקִא חדַתָא דַּחלָף סַגִּיֵאא מֵתֵאשֵׁד׃
אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא אֶשְׁתֶּה עוֹד מִפְּרִי הַגֶּפֶן עַד אוֹתוֹ הַיּוֹם אֲשֶׁר אֶשְׁתֵּהוּ חָדָשׁ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא אֶשְׁתֶּה עוֺד מִפְּרִי הַגָּפֶן עַד-הַיּוֺם הַהוּא אֲשֶׁר חָדָשׁ אֶשְׁתֵּהוּ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Amen pravím vám, žeť již více nikoli nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu pít nový kalich v Božím království.“
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿κέτι ου᾿ μὴ πίω ε᾿κ του̑ γενήματος τη̑ς α᾿μπέλου ε῞ως τη̑ς ἡμέρας ε᾿κείνης ο῞ταν αυ᾿τὸ πίνω καινὸν ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּתֻוב לָא אֵשׁתֵּא מֵן יַלדָּא דַּגפֵתָּא עדַמָא ליַומָא הַו דּבֵה אֵשׁתֵּיוהי חַדתָּאיִת בּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁשָּׁרוּ אֶת הַהַלֵּל יָצְאוּ אֶל הַר הַזֵּיתִים.
וַיִּקְרְאוּ אֶת-הַהַלֵּל וַיֵּצְאוּ אֶל-הַר הַזֵּיתִים:
A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu. ([Matouš 26:30-Matouš 26:35; Lukáš 22:31-Lukáš 22:34; Jan 13:36-Jan 13:38 Žalmy 113:1-Žalmy 113:9 a další; Jan 18:1])
καὶ ὑμνήσαντες ε᾿ξη̑λθον ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν
ושַׁבַּחו וַנפַקו לטֻור זַיתֵּא סּ סּ׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כֻּלְּכֶם תִּכָּשְׁלוּ, שֶׁהֲרֵי כָּתוּב, 'אַכֶּה אֶת־הָרֹעֶה וּתְפוּצֶין הַצֹּאן,'
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הֵן כֻלְּכֶם תִּכָּשְׁלוּ בִי בַּלַיְלָה הַזֶּה כִּי כָתוּב אַכֶּה אֶת-הָרֹעֶה וּתְפוּצֶיןָ הַצֹּאן:
Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.
Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘ ([Zacharjáš 13:7; Jan 16:32])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι πάντες σκανδαλισθήσεσθε ο῞τι γέγραπται πατάξω τὸν ποιμένα καὶ τὰ πρόβατα διασκορπισθήσονται
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע דּכֻלכֻון תֵּתכַּשׁלֻון בִּי בּהָנָא לִליָא כּתִיב גֵּיר דֵּאמחֵא לרָעיָא ונֵתבַּדּרֻון אֵמרַוהי׃
אֲבָל אַחֲרֵי שֶׁאָקוּם אֵלֵךְ לִפְנֵיכֶם לַגָּלִיל."
וְאַחֲרֵי תְקוּמָתִי מִן-הַמֵּתִים אֵלֵךְ לִפְנֵיכֶם הַגָּלִילָה:
Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“ ([Marek 16:7])
α᾿λλὰ μετὰ τὸ ε᾿γερθη̑ναί με προάξω ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
אֵלָא מָא דּקָמֵת קָדֵם אנָא לכֻון לַגלִילָא׃ ס
אָמַר לוֹ כֵּיפָא: "גַּם אִם הַכֹּל יִכָּשְׁלוּ, אֲנִי לֹא אֶכָּשֵׁל!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶּטְרוֺס אַף אִם-כֻּלָּם יִכָּשְׁלוּ בְךׇ אֲנִי לֹא אֶכָּשֵׁל:
Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“
ὁ δὲ Πέτρος ε῎φη αυ᾿τω̑ ει᾿ καὶ πάντες σκανδαλισθήσονται α᾿λλ῾ ου᾿κ ε᾿γὼ
אָמַר לֵה כִּאפָא אֵן כֻּלהֻון נֵתכַּשׁלֻון אֵלָא לָא אֵנָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לְךָ כִּי הַיּוֹם בְּעֶצֶם הַלַּיְלָה הַזֶּה, בְּטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגוֹל פַּעֲמַיִם, שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךׇ כִּי עַתָּה בַּלַּיְלָה הַזֶּה טֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל פַּעֲמַיִם תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
I řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prvé než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τι σὺ σήμερον ταύτη τη̑ νυκτὶ πρὶν η῍ δὶς α᾿λέκτορα φωνη̑σαι τρίς με α᾿παρνήση
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לָך דַּאנתּ יַומָנָא בּלִליָא הָנָא קדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תַּרתֵּין זַבנִין תּלָת תֵּכפֻּור בִּי׃ ס
אַךְ כֵּיפָא אָמַר בְּיֶתֶר תֹּקֶף: "אִם עָלַי לָמוּת אִתְּךָ, בְּשׁוּם פָּנִים לֹא אֶתְכַּחֵשׁ לְךָ!" וְכֵן אָמְרוּ כֻּלָּם.
וְהוּא הוֺסִיף לְדַבֵּר בְּיֶתֶר אֹמֶץ אַף אִם-יִהְיֶה עָלַי לָמוּת אִתְּךׇ כַּחֵשׁ לֹא-אֲכַחֵשׁ בָּךְ וְכֵן דִּבְּרוּ גַּם-כֻּלָּם:
On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoliť nezapřím tebe. A takž také i všickni mluvili.
On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.
ὁ δὲ ε᾿κπερισσω̑ς ε᾿λάλει ε᾿ὰν δέη με συναποθανει̑ν σοι ου᾿ μή σε α᾿παρνήσομαι ὡσαύτως δὲ καὶ πάντες ε῎λεγον
הֻו דֵּין יַתִּירָאיִת אָמַר הוָא דֵּאן נֵהוֵא לִי לַממָת עַמָך לָא אֵכפֻּור בָּך מָרי וַאכוָתֵה אָף כֻּלהֻון אֵמַרו׃ ס
הֵם בָּאוּ אֶל מָקוֹם הַנִּקְרָא גַּת שְׁמָנִים. אָמַר לְתַלְמִידָיו: "שְׁבוּ פֹּה עַד שֶׁאֶתְפַּלֵל."
וַיָּבֹאוּ אֶל-מְקוֺם גָּדֵר הַנִּקְרָא גַּת-שְׁמֵנָה וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו שְׁבוּ-לָכֶם פֹּה עַד כִּי אֶתְפַּלָּל:
I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, až se pomodlím.
Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“
καὶ ε῎ρχονται ει᾿ς χωρίον ου῟ τὸ ο῎νομα Γεθσημανί καὶ λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ καθίσατε ω῟δε ε῞ως προσεύξωμαι
וֵאתַו לדֻוכּתָא אַידָא דּמֵתקַריָא גֵּדּסִמַן וֵאמַר לתַלמִידַוהי תֵּבו הָרכָּא עַד מצַלֵא אנָא׃
לָקַח אִתּוֹ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן וְהֵחֵל מִתְמַלֵּא חֲרָדָה וּמוּעָקָה.
וַיִּקַּח אִתּוֺ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן וַיָּחֶל לְהִשְׁתּוֺחֵחַ וּלְהִשּׁוֺמֵם:
A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. ([Marek 5:37 Marek 9:2])
καὶ παραλαμβάνει τὸν Πέτρον καὶ τὸν ᾽Ιάκωβον καὶ τὸν ᾽Ιωάννην μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ η῎ρξατο ε᾿κθαμβει̑σθαι καὶ α᾿δημονει̑ν
וַדבַר עַמֵה לכִאפָא וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן ושַׁרִי למֵתכּמָרֻו וַלמֵתּתּעָקֻו׃
אָמַר לָהֶם: "נַפְשִׁי מָרָה לִי עַד מָוֶת. הִשָּׁאֲרוּ פֹּה וִהְיוּ עֵרִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַפְשִׁי מָרָה-לִי עַד מְאֹד עַד-מָוֶת עִמְדוּ-בָזֶה וּשְׁקֹדוּ:
I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ ([Matouš 26:36-Matouš 26:46; Lukáš 22:40-Lukáš 22:46 Žalmy 42:6])
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς περίλυπός ε᾿στιν ἡ ψυχή μου ε῞ως θανάτου μείνατε ω῟δε καὶ γρηγορει̑τε
וֵאמַר להֻון כַּריָא הי לָה לנַפשׁי עדַמָא למַותָּא קַוַו הָרכָּא וֵאתּתּעִירו׃ ס
הוּא הָלַךְ מְעַט הָלְאָה, נָפַל אַרְצָה וְהִתְפַּלֵּל שֶׁתַּעֲבֹר מִמֶּנּוּ הַשָּׁעָה, אִם אֶפְשָׁר.
וַיַּעֲבֹר הָלְאָה מְעַט מִזְעָר וַיִּפֹּל אַרְצָה וַיִּתְפַּלֵּל לְהַעֲבִיר מֵעָלָיו אֶת-הַשָּׁעָה אִם-יִתָּכֵן הַדָּבָר:
A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.
καὶ προελθών μικρὸν ε῎πιπτεν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς καὶ προσηύχετο ι῞να ει᾿ δυνατόν ε᾿στιν παρέλθη α᾿π῾ αυ᾿του̑ ἡ ω῞ρα
וַקרֵב קַלִיל וַנפַל עַל אַרעָא וַמצַלֵא הוָא דֵּאן מֵשׁכּחָא תֵּעבַּר מֵנֵה שָׁעתָא׃
"אַבָּא, אָבִי," אָמַר יֵשׁוּעַ, "אַתָּה כֹּל יָכוֹל, הַעֲבֵר נָא מִמֶּנִּי אֶת הַכּוֹס הַזֹּאת, אַךְ לֹא כִּרְצוֹנִי אֲנִי כִּי אִם כִּרְצוֹנְךָ אַתָּה."
וַיִּקְרָא אַבָּא אַבָּא הֵן כֹּל תּוּכָל הַעֲבֶר-נָא מֵעָלַי אֶת-הַכּוֺס הַזֹּאת אַךְ-לֹא כִרְצוֺנִי כִּי אִם-כַּאֲשֶׁר רָצִיתָ אָתָּה:
I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.
Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ ([Jan 12:27])
καὶ ε῎λεγεν αββα ὁ πατήρ πάντα δυνατά σοι παρένεγκε τὸ ποτήριον του̑το α᾿π῾ ε᾿μου̑ α᾿λλ῾ ου᾿ τί ε᾿γώ θέλω α᾿λλὰ τί σύ
וֵאמַר אַבָא אָבי כֻּל מֵדֵּם מֵשׁכַּח אַנתּ אַעבַּר מֵני כָּסָא הָנָא אֵלָא לָא צֵביָני דִּילי אֵלָא דִּילָך׃ ס
לְאַחַר מִכֵּן בָּא וּמָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים. אָמַר אֶל כֵּיפָא: "שִׁמְעוֹן, אַתָּה יָשֵׁן? הַאִם לֹא יָכֹלְתָּ לִהְיוֹת עֵר שָׁעָה אַחַת?
וַיָּבֹא וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים וַיִּפֶן אֶל-פֶּטְרוֺס וַיֹּאמַר שִׁמְעוֺן הֲכִי תִישָׁן הֲכִי-לֹא יָכֹלְתָּ לִשְׁקֹד שָׁעָה אֶחָת:
I přišel a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
καὶ ε῎ρχεται καὶ εὑρίσκει αυ᾿τοὺς καθεύδοντας καὶ λέγει τω̑ Πέτρω Σίμων καθεύδεις ου᾿κ ι῎σχυσας μίαν ω῞ραν γρηγορη̑σαι
וֵאתָא אֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד דַּמכִּין וֵאמַר לכִאפָא שֵׁמעֻון דּמֵכתּ לָך לָא אֵשׁכַּחתּ חדָא שָׁעָא למֵתּתּעָרֻו׃
הֱיוּ עֵרִים וְהִתְפַּלְּלוּ כְּדֵי שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן. אָמְנָם הָרוּחַ חֲפֵצָה, אֲבָל הַבָּשָׂר חַלָּשׁ.
שִׁקְדוּ וְהִתְפַּלְּלוּ פֶּן-תָּבֹאוּ לְמַסָּה הֵן הָרוּחַ חֲפֵצָה אַךְ הַבָּשָׂר רָפֶה:
Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ ([Marek 13:35])
γρηγορει̑τε καὶ προσεύχεσθε ι῞να μὴ ε῎λθητε ει᾿ς πειρασμόν τὸ μὲν πνευ̑μα πρόθυμον ἡ δὲ σὰρξ α᾿σθενής
אֵתּתּעִירו וצַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא רֻוחָא צָביָא וַמטַיבָא אֵלָא פַּגרָא כּרִיה׃ ס
שׁוּב הָלַךְ וְהִתְפַּלֵּל בְּאָמְרוֹ אוֹתָם דְּבָרִים.
וַיִּפֶן וַיֵּלֶךְ-לוֺ עוֺד וַיִּתְפַּלֵּל כַּדְּבָרִים הָרִאשֹׁנִים:
A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
καὶ πάλιν α᾿πελθών προσηύξατο τὸν αυ᾿τὸν λόγον ει᾿πὼν
וֵאזַל תֻּוב צַלִי והִי מֵלתָא אֵמַר׃
וְשׁוּב בָּא וּמָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים, כִּי עֵינֵיהֶם הָיוּ כְּבֵדוֹת, וְלֹא יָדְעוּ מַה לַּעֲנוֹת לוֹ.
וַיָּשָׁב וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים עוֺד כִּי הָיוּ עֵינֵיהֶם כְּבֵדוֺת וְלֹא יָדְעוּ מַה-לַּעֲנוֺת אֹתוֺ:
A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí, (nebo oči jejich byly obtíženy); aniž věděli, co by jemu odpověděli.
A když se vrátil, opět je zastihl spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
καὶ πάλιν ε᾿λθών ευ῟ρεν αυ᾿τοὺς καθεύδοντας η῟σαν γὰρ αυ᾿τω̑ν οἱ ο᾿φθαλμοὶ καταβαρυνόμενοι καὶ ου᾿κ η῎̑δεισαν τί α᾿ποκριθω̑σιν αυ᾿τω̑
וַהפַך אֵתָא תֻּוב אֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד דַּמכִּין מֵטֻל דּעַינַיהֻון יַקִירָן הוַי ולָא יָדעִין הוַו מָנָא נִאמרֻון לֵה׃
הוּא בָּא פַּעַם שְׁלִישִׁית וְאָמַר לָהֶם: "עוֹדְכֶם יְשֵׁנִים וְנָחִים? דַַּי! הִגִּיעָה הַשָּׁעָה, הִנֵּה בֶּן־הָאָדָם נִמְסָר לִידֵי אֲנָשִׁים חוֹטְאִים.
וַיָּבֹא פַּעַם שְׁלִישִׁית וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ שֵׁנָה לְעֵינֵיכֶם וּמְנוּחָה רַב-לָכֶם הִנֵּה בָּאָה הַשָּׁעָה וּבֶן-הָאָדָם נִסְגַּר בִּידֵי חַטָּאִים:
I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišlať ta hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte(c)? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. (c) Teď už spěte a odpočívejte ([Žalmy 78:61])
καὶ ε῎ρχεται τὸ τρίτον καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς καθεύδετε τὸ λοιπὸν καὶ α᾿ναπαύεσθε α᾿πέχει η῟λθεν ἡ ω῞ρα ι᾿δοὺ παραδίδοται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ει᾿ς τὰς χει̑ρας τω̑ν ἁμαρτωλω̑ν
וֵאתָא דַּתלָת זַבנִין וֵאמַר להֻון דּמַכו מֵכִּיל וֵאתּתּנִיחו מטָת חַרתָא וֵאתָת שָׁעתָא והָא מֵשׁתּלֵם בּרֵה דּאנָשָׁא בִּאידַיהֻון דּחַטָיֵא׃
קוּמוּ וְנֵלֵךְ. הִנֵּה הַמַּסְגִּיר אוֹתִי מִתְקָרֵב!"
קוּמוּ וְנֵלֵכָה הִנֵּה הַמַּסְגִּיר אֹתִי הֹלֵךְ וְקָרֵב:
Vstaňte, poďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
ε᾿γείρεσθε α῎γωμεν ι᾿δοὺ ὁ παραδιδούς με η῎γγικεν
קֻומו נִאזַל הָא קרֵב הַו דּמַשׁלֵם לִי׃ ס
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה בָּא יְהוּדָה, אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר, וְאִתּוֹ הָמוֹן, בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת, בָּאִים מִטַּעַם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְהַזְּקֵנִים.
עֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וִיהוּדָה אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר בָּא פִּתְאֹם וְעִמּוֺ הָמוֺן-רַב בַּחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת מֵאֵת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְהַזְּקֵנִים:
A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, kterýž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a od zákonníků a starších.
Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi. ([Matouš 26:47-Matouš 26:56; Lukáš 22:47-Lukáš 22:53; Jan 18:2-Jan 18:12])
καὶ ευ᾿θὺς ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος παραγίνεται ᾽Ιούδας ει῟ς τω̑ν δὼδεκα καὶ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎χλος μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων παρὰ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ τω̑ν γραμματέων καὶ τω̑ν πρεσβυτέρων
ועַד הֻו ממַלֵל אֵתָא יִהֻודָא סכַריֻוטָא חַד מֵן תּרֵעסַר ועַמָא סַגִּיָאא עַם סַפסִרֵא וחֻוטרֵא מֵן לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא׃ ס
הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הִקְדִּים לָתֵת לָהֶם סִימָן בְּאָמְרוֹ: "מִי שֶׁאֶתֵּן לוֹ נְשִׁיקָה זֶה הוּא; תִּפְסוּ אוֹתוֹ וְהוֹלִיכוּהוּ בְּלִוְיַת מִשְׁמָר."
וְהַמַּסְגִּיר אֹתוֺ נָתַן לָהֶם אוֺת לֵאמֹר הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲנַשֶּׁק-לוֺ זֶה הוּא תִּפְשׂוּ אֹתוֺ שִׂימוּ עָלָיו מִשְׁמָר וְהוֺלִיכֻהוּ:
Zrádce pak jeho byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest; jmětež ho, a veďte opatrně.
Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.“
δεδὼκει δὲ ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν σύσσημον αυ᾿τοι̑ς λέγων ο῍ν α῍ν φιλήσω αυ᾿τός ε᾿στιν κρατήσατε αυ᾿τὸν καὶ α᾿πάγετε α᾿σφαλω̑ς
ויַהב להֻון אָתָא מַשׁלמָנָא הַו דּמַשׁלֵם וֵאמַר הַו דּנָשֵׁק אנָא הֻויֻו אֻוחדֻּוהי זהִירָאיִת וַאובּלֻוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִגִּיעַ נִגַּשׁ אֵלָיו מִיָּד וְאָמַר: "רַבִּי", וְנָשַׁק לוֹ.
וַיָּבֹא וַיִּגַּשׁ אֵלָיו פִּתְאֹם וַיֹּאמֶר רַבִּי רַבִּי וַיִּשָּׁקֵהוּ:
A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: „Mistře!“ a políbil ho.
καὶ ε᾿λθών ευ᾿θὺς προσελθών αυ᾿τω̑ λέγει ῥαββί καὶ κατεφίλησεν αυ᾿τόν
ובַר־שָׁעתֵה קרֵב וֵאמַר לֵה רַבִּי רַבִּי ונַשׁקֵה׃
הֵם שָׁלְחוּ יְדֵיהֶם וְתָפְסוּ אוֹתוֹ.
וַיִּשְׁלְחוּ-בוֺ אֶת-יְדֵיהֶם וַיִּתְפְּשֻׂהוּ:
Tedy oni vztáhli naň ruce své, a jali jej.
Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
οἱ δὲ ε᾿πέβαλον τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿κράτησαν αυ᾿τόν
הֵנֻון דֵּין אַרמִיו עלַוהי אִידַיָא וַאחדֻּוהי׃ ס
אֲבָל אַחַד הָעוֹמְדִים שָׁם שָׁלַף חֶרֶב וּבְהַכּוֹתוֹ אֶת עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל קִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ.
וְאֶחָד מִן-הַנִּצָּבִים עִמּוֺ שָׁלַף אֶת-חַרְבּוֺ וַיַּךְ אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֵּץ אֶת-אָזְנוֺ:
Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal jemu ucho.
Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
ει῟ς δέ τις τω̑ν παρεστηκότων σπασάμενος τὴν μάχαιραν ε῎παισεν τὸν δου̑λον του̑ α᾿ρχιερέως καὶ α᾿φει̑λεν αυ᾿του̑ τὸ ω᾿τάριον
חַד דֵּין מֵן הָנֻון דּקָימִין שׁמַט סַיפָא וַמחָיהי לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושַׁקלָה אֵדנֵה׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כְּמוֹ עַל שׁוֹדֵד יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת לִתְפֹּס אוֹתִי.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲבַחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת בָּאתֶם לִתְפֹּשׂ אֹתִי כְּפָרִיץ:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
Ale Ježíš jim řekl: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὡς ε᾿πὶ ληστὴν ε᾿ξήλθατε μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων συλλαβει̑ν με
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע ענָא וֵאמַר להֻון אַיך דּעַל גַּיָסָא נפַקתֻּון בּסַיפֵא וַבחֻוטרֵא דּתֵאחדֻּונָני׃
יוֹם יוֹם הָיִיתִי אִתְּכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלִמַּדְתִּי וְלֹא תְּפַסְתֶּם אוֹתִי, אַךְ זֹאת כְּדֵי שֶׁיִּתְמַלְּאוּ הַכְּתוּבִים."
וְיוֺם יוֺם יָשַׁבְתִּי לְהוֺרֹת לָכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלֹא שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד אַךְ לְהָקִים אֶת-הַכְּתוּבִים עֲשִׂיתֶם כָּזֹאת:
Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale aby se naplnila písma.
Denně jsem učíval u vás v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!“ ([Jan 18:20])
καθ῾ ἡμέραν η῎μην πρὸς ὑμα̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ διδάσκων καὶ ου᾿κ ε᾿κρατήσατέ με α᾿λλ῾ ι῞να πληρωθω̑σιν αἱ γραφαί
כֻּליֻום לוָתכֻון הוִית כַּד מַלֵף אנָא בּהַיכּלָא ולָא אֵחַדּתֻּונָני אֵלָא דּנֵשׁלמֻון כּתָבֵא הוָת הָדֵא׃ ס
אָז עֲזָבוּהוּ כֻּלָּם וּבָרְחוּ.
וְהַתַּלְמִידִים עָזְבוּ אֹתוֺ כֻּלָּם וַיָּנֻסוּ:
Tedy opustivše jej, všickni utekli.
Všichni ho opustili a utekli.
καὶ α᾿φέντες αυ᾿τὸν ε῎φυγον πάντες
הָידֵּין שַׁבקֻוהי תַּלמִידַוהי וַערַקו׃ ס
בָּחוּר אֶחָד שֶׁהָיָה עָטוּף סָדִין לְכִסּוּי גּוּפוֹ נִתְלַוָּה אֵלָיו. תָּפְסוּ אוֹתוֹ,
וְנַעַר אֶחָד הָלַךְ אַחֲרָיו וְהוּא לָבוּשׁ כְּתֹנֶת-בַּד עַל-בְּשָׂרוֺ וַיֹּאחֲזֻהוּ:
Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.
καὶ νεανίσκος τις συνηκολούθει αυ᾿τω̑ περιβεβλημένος σινδόνα ε᾿πὶ γυμνου̑ καὶ κρατου̑σιν αυ᾿τόν
וַעלַימָא חַד אָתֵא הוָא בָּתרֵה וַעטִיף סֵדֻּונָא עַרטֵל וַאחדֻּוהי׃
אַךְ הוּא עָזַב אֶת הַסָּדִין בְּיָדָם וּבָרַח עָרוֹם.
וַיַּעֲזֹב אֶת-כֻּתָּנְתּוֺ בְּיָדָם וַיָּנָס עָרֹם:
On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
On jim však nechal plátno v rukou a utekl. ([Ámos 2:16])
ὁ δὲ καταλιπών τὴν σινδόνα γυμνὸς ε῎φυγεν
הֻו דֵּין שׁבַק סֵדֻּונָא וַערַק עַרטֵל׃ ס
הוֹלִיכוּ אֶת יֵשׁוּעַ אֶל הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְשָׁם נִקְהֲלוּ כָּל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים וְהַסּוֹפְרִים.
וַיּוֺלִיכוּ אֶת-יֵשׁוּעַ אֶל-הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיִּקָּהֲלוּ עָלָיו כָּל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַזְּקֵנִים וְהַסּוֺפְרִים:
I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi {biskupovi}, a sešli se k němu všickni přední kněží {biskupové} i starší i zákonníci.
Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci. ([Matouš 26:57-Matouš 26:68; Lukáš 22:54-Lukáš 22:55 Lukáš 22:63-Lukáš 22:71; Jan 18:13-Jan 18:24])
καὶ α᾿πήγαγον τὸν ᾽Ιησου̑ν πρὸς τὸν α᾿ρχιερέα καὶ συνέρχονται πάντες οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ πρεσβύτεροι καὶ οἱ γραμματει̑ς
וַאובּלֻוהי ליֵשֻׁוע לוָת קַיָפָא רַבּ כָּהנֵא וֵאתכַּנַשׁו לוָתֵה כֻּלהֻון רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא׃ ס
כֵּיפָא הָלַךְ אַחֲרָיו בְּמֶרְחַק מָה עַד לְתוֹךְ חֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, וְשָׁם יָשַׁב עִם הַמְשָׁרְתִים וְהִתְחַמֵּם לְיַד הָאֵשׁ.
וּפֶטְרוֺס הָלַךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֺק עַד-לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל פְּנִימָה וַיֵּשֶׁב שָׁם עִם-הַמְשָׁרְתִים וַיִּתְחַמֵּם נֶגֶד הָאוֺר:
Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze {biskupův}; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
καὶ ὁ Πέτρος α᾿πὸ μακρόθεν η᾿κολούθησεν αυ᾿τω̑ ε῞ως ε῎σω ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν του̑ α᾿ρχιερέως καὶ η῟ν συγκαθήμενος μετὰ τω̑ν ὑπηρετω̑ν καὶ θερμαινόμενος πρὸς τὸ φω̑ς
שֵׁמעֻון דֵּין מֵן רֻוחקָא אָתֵא הוָא בָּתרֵה עדַמָא לגַו דָּרתָּא דּרַבּ־כָּהנֵא ויָתֵב הוָא עַם משַׁמשָׁנֵא ושָׁחֵן לֻוקבַל נֻורָא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה חִפְּשׂוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְכָל הַסַּנְהֶדְרִין עֵדוּת נֶגֶד יֵשׁוּעַ כְּדֵי לְהָמִית אוֹתוֹ וְלֹא מָצְאוּ,
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְכָל-הַסַּנְהֶדְרִין בִּקְשׁוּ עֵדוּת עַל-יֵשׁוּעַ לַהֲמִיתוֺ וְלֹא מָצָאוּ:
Ale přední kněží {biskupové} i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, a však nenalezli.
Velekněží a celá rada(d) hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali. (d) ř: synedrion
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς καὶ ο῞λον τὸ συνέδριον ε᾿ζήτουν κατὰ του̑ ᾽Ιησου̑ μαρτυρίαν ει᾿ς τὸ θανατω̑σαι αυ᾿τόν καὶ ου᾿χ ηυ῞ρισκον
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וכֻלֵה כֵּנשׁהֻון בָּעֵין הוַו עַל יֵשֻׁוע סָהדֻּותָא דַּנמִיתֻונָיהי ולָא אֵשׁכַּחו׃
כִּי רַבִּים הֵעִידוּ עֵדוּת שֶׁקֶר נֶגְדּוֹ וְהָעֵדֻיּוֹת לֹא הָיוּ תּוֹאֲמוֹת.
כִּי עֵדוּת-שֶׁקֶר עָנוּ בוֺ רַבִּים אֶפֶס עֵדוּתָם לֹא נִמְצְאָה כֵּן:
Nebo ač mnozí křivé svědectví vydávali proti němu, však svědectví jejich nebyla jednostejná.
Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala. ([Deuteronomium 17:6])
πολλοὶ γὰρ ε᾿ψευδομαρτύρουν κατ῾ αυ᾿του̑ καὶ ι῎σαι αἱ μαρτυρίαι ου᾿κ η῟σαν
כַּד סַגִּיֵאא גֵּיר מַסהדִין הוַו עלַוהי לָא שַׁויָן הוַי סָהדּוָתהֻון׃
קָמוּ אֲחָדִים וְהֵעִידוּ נֶגְדּוֹ דְּבַר שֶׁקֶר בְּאָמְרָם:
וַיָּקוּמוּ אֲנָשִׁים וַיַּעֲנוּ עֵדוּת-שֶׁקֶר בְּפָנָיו לֵאמֹר:
Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:
καί τινες α᾿ναστάντες ε᾿ψευδομαρτύρουν κατ῾ αυ᾿του̑ λέγοντες
אנָשִׁין דֵּין קָמו עלַוהי סָהדֵּא דּשֻׁוקרָא וֵאמַרו׃
"אֲנַחְנוּ שָׁמַעְנוּ אוֹתוֹ אוֹמֵר 'אֲנִי אֶהֱרֹס אֶת הַהֵיכָל הַזֶּה שֶׁנַּעֲשָׂה בִּידֵי אָדָם וּבִשְׁלוֹשָׁה יָמִים אֶבְנֶה אַחֵר שֶׁאֵינֶנּוּ מַעֲשֵׂה יְדֵי אָדָם'."
שָׁמַעְנוּ אֹתוֺ אֹמֵר אֲנִי אֶהֱרֹס אֶת-הַהֵיכָל הַזֶּה מַעֲשֵׁה יָדָיִם וּבִשְׁלֹשֶׁת יָמִים אֶבְנֶה הֵיכָל אַחֵר אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ מַעֲשֶׂה יָדָיִם:
My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
„Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.“ ([Jan 2:19; Skutky apoštolské 6:14])
ο῞τι ἡμει̑ς η᾿κούσαμεν αυ᾿του̑ λέγοντος ο῞τι ε᾿γώ καταλύσω τὸν ναὸν του̑τον τὸν χειροποίητον καὶ διὰ τριω̑ν ἡμερω̑ν α῎λλον α᾿χειροποίητον οι᾿κοδομήσω
דַּחנַן שׁמַענָיהי דֵּאמַר דֵּאנָא שָׁרֵא אנָא הַיכּלָא הָנָא דַּעבִיד בִּאידַיָא ולַתלָתָא יַומִין בָּנֵא אנָא אחרִנָא דּלָא עבִיד בִּאידַיָא׃
וְגַם בַּזֹּאת לֹא תָּאֲמוּ דִּבְרֵי עֵדוּתָם.
אַךְ גַּם-בָּזֹאת דִּבְרֵי עֵדוּתָם יַחְדָּו לֹא נָכֹנוּ:
Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
Ale ani zde se jejich svědectví neshodovala.
καὶ ου᾿δὲ ου῞τως ι῎ση η῟ν ἡ μαρτυρία αυ᾿τω̑ν
וָאפלָא דֵּין הָכַנָא שַׁויָא הוָת סָהדֻּותהֻון׃
קָם הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, עָמַד בָּאֶמְצַע וְשָׁאַל אֶת יֵשׁוּעַ: "אֵינְךָ מֵשִׁיב דָּבָר עַל מַה שֶּׁאֵלֶּה מְעִידִים נֶגְדְּךָ?"
וַיָּקָם הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל בְּתוֺכָם וַיִּשְׁאַל אֶת-יֵשׁוּעַ לֵאמֹר הֲלֹא תַעֲנֶה דָבָר מַה-זֹּאת הֵעִידוּ בְךׇ אֵלֶּה:
Tedy povstav nejvyšší kněz {biskup} u prostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničeho, což tito na tebe svědčí?
Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“
καὶ α᾿ναστὰς ὁ α᾿ρχιερεὺς ει᾿ς μέσον ε᾿πηρὼτησεν τὸν ᾽Ιησου̑ν λέγων ου᾿κ α᾿ποκρίνη ου᾿δέν τί ου῟τοί σου καταμαρτυρου̑σιν
וקָם רַבּ־כָּהנֵא בַּמצַעתָא ושַׁאלֵה ליֵשֻׁוע וֵאמַר לָא מפַנֵא אַנתּ פֵּתגָמָא מָנָא מַסהדִין עלַיךְּ הָלֵין׃
אַךְ הוּא שָׁתַק וְלֹא הֵשִׁיב דָּבָר. הוֹסִיף הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "הַאִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הַמְבֹרָךְ?"
וַיִּדֹּם וְלֹא עָנָה מְאוּמָה וַיּוֺסֶף הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיִּשְׁאָלֵהוּ עוֺד לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הַמְבֹרָךְ:
Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz {biskup} otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, ten Syn toho Požehnaného?
On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: „Jsi ty Mesiáš(e), Syn Požehnaného?“ (e) ř: Kristus ([Izajáš 53:7])
ὁ δὲ ε᾿σιὼπα καὶ ου᾿κ α᾿πεκρίνατο ου᾿δέν πάλιν ὁ α᾿ρχιερεὺς ε᾿πηρὼτα αυ᾿τὸν καὶ λέγει αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ ευ᾿λογητου̑
הֻו דֵּין שַׁתִּיק הוָא ומֵדֵּם לָא ענָיהי ס ותֻוב שַׁאלֵה רַבּ־כָּהנֵא וֵאמַר אַנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּמבַרכָא׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הוּא. וְאַתֶּם תִּרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם יוֹשֵׁב לִימִין הַגְּבוּרָה וּבָא עִם עַנְנֵי הַשָּׁמַיִם."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא וְאַתֶּם תִּרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם יֹשֵׁב לִימִין הַגְּבוּרָה וּבָא בְּעַנְנֵי הַשָּׁמָיִם:
A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
Ježíš řekl: „Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího(f) a přicházet s oblaky nebeskými.“ (f) ř: Moci ([Žalmy 110:1; Daniel 7:13])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ε᾿γὼ ει᾿μι καὶ ο῎ψεσθε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κ δεξιω̑ν καθήμενον τη̑ς δυνάμεως καὶ ε᾿ρχόμενον μετὰ τω̑ν νεφελω̑ν του̑ ου᾿ρανου̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה אֵנָא אנָא ותֵחזֻון לַברֵה דּאנָשָׁא דּיָתֵב מֵן יַמִינָא דּחַילָא וָאתֵא עַל ענָנַי שׁמַיָא׃ ס
קָרַע הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל אֶת בְּגָדָיו וְאָמַר: "מַה לָּנוּ עוֹד צֹרֶךְ בְּעֵדִים?
וַיִּקְרַע הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל אֶת-בְּגָדָיו וַיֹּאמַר מַה-לָּנוּ עוֺד וְלָעֵדִים:
Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrh roucha svá, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Nač ještě potřebujeme svědky? ([Numeri 14:6])
ὁ δὲ α᾿ρχιερεὺς διαρρήξας τοὺς χιτω̑νας αυ᾿του̑ λέγει τί ε῎τι χρείαν ε῎χομεν μαρτύρων
רַבּ־כָּהנֵא דֵּין צרָא כֻּותִּינֵה וֵאמַר מָנָא מֵכִּיל מֵתבּעֵין לַן סָהדֵּא׃
שְׁמַעְתֶּם אֶת הַגִּדּוּף. מַה דַּעְתְּכֶם?" הַכֹּל הִרְשִׁיעוּ אוֹתוֹ וּפָסְקוּ שֶׁהוּא בֶּן מָוֶת.
הֲלֹא שְׁמַעְתֶּם גִּדּוּפוֺ אִמְרוּ מַה-דַּעְתְּכֶם וַיַּרְשִׁיעוּ אֹתוֺ כֻּלָּם כִּי-מִשְׁפָּט-מָוֶת לוֺ:
Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni potupili jej, že jest hoden smrti.
Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?“ Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti. ([Leviticus 24:16])
η᾿κούσατε τη̑ς βλασφημίας τί ὑμι̑ν φαίνεται οἱ δὲ πάντες κατέκριναν αυ᾿τὸν ε῎νοχον ει῏ναι θανάτου
הָא מֵן פֻּומֵה שׁמַעתֻּון גֻּודָּפָא מָנָא מֵתחזֵא לכֻון הֵנֻון דֵּין כֻּלהֻון דָּנו דּחַיָב הֻו מַותָּא׃ ס
אֲחָדִים הֵחֵלּוּ לִירֹק בּוֹ; גַּם כִּסּוּ אֶת פָּנָיו, הִכּוּהוּ בְּאֶגְרוֹף וְאָמְרוּ לוֹ: "הִתְנַבֵּא!" וְהַמְשָׁרְתִים קִדְּמוּ אוֹתוֹ בְּמַכּוֹת.
וַיָּחֵלּוּ אֲנָשִׁים מֵהֶם לָרֹק בּוֺ וַיְחַפּוּ אֶת-פָּנָיו וַיַּכֻּהוּ בָאֶגְרֹף וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הִנָּבֵא לָנוּ וְהַמְשָׁרְתִים קִדְּמוּ אֹתוֺ בְּמַכּוֺת לֶחִי:
I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a jej poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj. A služebníci kyji jej bili.
Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli do tváře.
καὶ η῎ρξαντό τινες ε᾿μπτύειν αυ᾿τω̑ καὶ περικαλύπτειν αυ᾿του̑ τὸ πρόσωπον καὶ κολαφίζειν αυ᾿τὸν καὶ λέγειν αυ᾿τω̑ προφήτευσον καὶ οἱ ὑπηρέται ρ᾿απίσμασιν αυ᾿τὸν ε῎λαβον
ושַׁרִיו אנָשִׁין רָקִין בּפַּרצֻופֵּה וַמחַפֵּין אַפַּוהי וַמקַפּחִין לֵה וָאמרִין אֵתנַבָּא ודַחשֵׁא מָחֵין הוַו לֵה עַל פַּכַּוהי׃ ס
כְּשֶׁהָיָה כֵּיפָא בֶּחָצֵר לְמַטָּה בָּאָה אַחַת מִשִּׁפְחוֹת הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל
וַיְהִי בִּהְיוֺת פֶּטְרוֺס בֶּחָצֵר מִתָּחַת וַתָּבֹא אַחַת הַשְּׁפָחוֺת מִבֵּית הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děvek nejvyššího kněze {biskupových}.
Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek, ([Matouš 26:69-Matouš 26:75; Lukáš 22:58-Lukáš 22:62; Jan 18:17-Jan 18:18 Jan 18:25-Jan 18:27])
καὶ ο῎ντος του̑ Πέτρου κάτω ε᾿ν τη̑ αυ᾿λη̑ ε῎ρχεται μία τω̑ν παιδισκω̑ν του̑ α᾿ρχιερέως
וכַד שֵׁמעֻון לתַחתּ בּדָרתָּא אֵתָת עלַימתָא חדָא דּרַבּ־כָּהנֵא׃
וְרָאֲתָה אֶת כֵּיפָא מִתְחַמֵּם. הִבִּיטָה בּוֹ וְאָמְרָה: "גַּם אַתָּה הָיִיתָ עִם יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת."
וַתֵּרֶא אֶת-פֶּטְרוֺס מִתְחַמֵּם וַתַּבֵּט בְּפָנָיו וַתֹּאמַר וְאַף-אַתָּה הָיִיתָ עִם-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי:
A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!“
καὶ ι᾿δου̑σα τὸν Πέτρον θερμαινόμενον ε᾿μβλέψασα αυ᾿τω̑ λέγει καὶ σὺ μετὰ του̑ Ναζαρηνου̑ η῟σθα του̑ ᾽Ιησου̑
חזָתֵה דּשָׁחֵן וחָרַת בֵּה וָאמרָא לֵה וָאף אַנתּ עַם יֵשֻׁוע הוַיתּ נָצרָיָא׃
אַךְ הוּא הִכְחִישׁ בְּאָמְרוֹ: "אֵינֶנִּי מֵבִין מָה אַתְּ אוֹמֶרֶת", וְיָצָא הַחוּצָה אֶל מְבוֹא הֶחָצֵר.
וַיְכַחֵשׁ לֵאמֹר לֹא אֵדַע וְלֹא אָבִין אֵת אֲשֶׁר תְּדַבֵּרִי וַיֵּצֵא הַחוּצָה אֶל-הָאוּלָם וַיִּקְרָא אָז הַתַּרְנְגֹל:
Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
On však zapřel: „O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora. Vtom zakokrhal kohout(g). (g) var: – Vtom zakokrhal kohout.
ὁ δὲ η᾿ρνήσατο λέγων ου῎τε οι῏δα ου῎τε ε᾿πίσταμαι σὺ τί λέγεις καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε῎ξω ει᾿ς τὸ προαύλιον καὶ α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν
הֻו דֵּין כּפַר וֵאמַר לָא יָדַע אנָא מָנָא אָמרָא אַנתּי וַנפַק לבַר לסֵפָּא וַקרָא תַּרנָגלָא׃
רָאֲתָה אוֹתוֹ הַשִּׁפְחָה וְאָמְרָה שֵׁנִית אֶל הָעוֹמְדִים שָׁם: "זֶה אֶחָד מֵהֶם."
וַתִּרְאֵהוּ הַשִּׁפְחָה עוֺד וַתּוֺסֶף וַתֹּאמֶר אֶל-הָעֹמְדִים שָׁם זֶה הוּא אֶחָד מֵהֶם:
Tedy děvka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kdo stáli poblíž: „Ten člověk je z nich!“
καὶ ἡ παιδίσκη ι᾿δου̑σα αυ᾿τὸν η῎ρξατο πάλιν λέγειν τοι̑ς παρεστω̑σιν ο῞τι ου῟τος ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν
וַחזָתֵה תֻּוב עלַימתָא הָי ושַׁריַת דּתִאמַר לַאילֵין דּקָימִין דָּאף הָנָא מֵנהֻון הֻו׃
שׁוּב הִכְחִישׁ. לְאַחַר שָׁעָה קַלָּה גַּם הָעוֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ לְכֵיפָא: "בֶּאֱמֶת אַתָּה מֵהֶם, כִּי גַּם אַתָּה גְּלִילִי."
וַיְכַחֵשׁ פַּעַם שֵׁנִית וְעוֺד מְעַט וְגַם-הָעֹמְדִים שָׁם אָמְרוּ אֶל-פֶּטְרוֺס אָכֵן הִנְּךׇ מֵהֶם כִּי גְלִילִי אַתָּה וּלְשׁוֺנְךׇ כִּלְשׁוֺנָם:
A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: „Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje(h)!“ (h) var: + i tvá řeč na to ukazuje
ὁ δὲ πάλιν η᾿ρνει̑το καὶ μετὰ μικρὸν πάλιν οἱ παρεστω̑τες ε῎λεγον τω̑ Πέτρω α᾿ληθω̑ς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏ καὶ γὰρ Γαλιλαι̑ος ει῏
הֻו דֵּין תֻּוב כּפַר ובָתַר קַלִיל תֻּוב הָנֻון דּקָימִין אֵמַרו לכִאפָא שַׁרִירָאיִת מֵנהֻון אַנתּ אָף גֵּיר גּלִילָיָא אַנתּ ומַמללָך דָּמֵא׃
הוּא הֵחֵל לְקַלֵּל וּלְהִשָּׁבַע. "אֵינֶנִּי מַכִּיר אֶת הָאִישׁ הַזֶּה שֶׁאַתֶּם מְדַבְּרִים עָלָיו", אָמַר,
וַיָּחֵל לַעֲנוֺת בְּאָלָה וּבִשְׁבֻעָה לֵאמֹר לֹא יָדַעְתִּי אֶת-הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲמַרְתֶּם:
On pak počal se proklínati a přisahati: Neznám člověka toho, o němž pravíte.
On se však začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o němž mluvíte.“
ὁ δὲ η῎ρξατο α᾿ναθεματίζειν καὶ ο᾿μνύναι ο῞τι ου᾿κ οι῏δα τὸν α῎νθρωπον του̑τον ο῍ν λέγετε
הֻו דֵּין שַׁרִי הוָא מַחרֵם ויָמֵא דּלָא יָדַע אנָא לגַברָא הָנָא דָּאמרִין אנתֻּון׃
וּמִיָּד קָרָא הַתַּרְנְגוֹל שֵׁנִית. נִזְכַּר כֵּיפָא בַּדָּבָר שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ "בְּטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגוֹל פַּעֲמַיִם, שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי" - וְהִתְיַפֵּחַ בִּבְכִי.
וַיִּקְרָא הַתַּרְנְגֹל שֵׁנִית וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבֶּר-לוֺ יֵשׁוּעַ כִּי טֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל פַּעֲמַיִם תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים וַיָּשֶׂם עַל-לִבּוֺ וַיֵּבְךְ:
A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prvé než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
Vtom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče. ([Marek 14:30])
καὶ ευ᾿θὺς ε᾿κ δευτέρου α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν καὶ α᾿νεμνήσθη ὁ Πέτρος τὸ ρ᾿η̑μα ὡς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι πρὶν α᾿λέκτορα φωνη̑σαι δὶς τρίς με α᾿παρνήση καὶ ε᾿πιβαλών ε῎κλαιεν
ובָה בּשָׁעתָא קרָא תַּרנָגלָא דּתַרתֵּין זַבנִין ס וֵאתּדּכַר שֵׁמעֻון מֵלתֵה דּיֵשֻׁוע דֵּאמַר הוָא לֵה דַּקדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תַּרתֵּין זַבנִין תּלָת תֵּכפֻּור בִּי ושַׁרִי דּנֵבכֵּא׃ ס
בַּבֹּקֶר מִהֲרוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לְקַיֵּם הִתְיָעֲצוּת עִם הַזְּקֵנִים וְהַסּוֹפְרִים וְכָל הַסַּנְהֶדְרִין. הֵם כָּבְלוּ אֶת יֵשׁוּעַ וְהוֹלִיכוּהוּ וּמְסָרוּהוּ לְפִּילָטוֹס.
וַיְהִי כַּעֲלוֺת הַשַּׁחַר וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים נוֺסְדוּ-יַחַד עִם-הַזְּקֵנִים וְהַסּוֺפְרִים וְכָל-הַסַּנְהֶדְרִין וַיַּאַסְרוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיּוֺלִיכֻהוּ וַיַּסְגִּירֻהוּ בִּידֵי פִילָטוֺס:
A hned ráno, uradivše se přední kněží {biskupové} s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
A hned zrána se poradili(i) velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi. (i) připravili usnesení ([Matouš 27:1-Matouš 27:2; Lukáš 23:1; Jan 18:28])
καὶ ευ᾿θὺς πρωι῭ συμβούλιον ποιήσαντες οἱ α᾿ρχιερει̑ς μετὰ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ γραμματέων καὶ ο῞λον τὸ συνέδριον δήσαντες τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πήνεγκαν καὶ παρέδωκαν Πιλάτω
ומֵחדָא בּצַפרָא עבַדו מֵלכָּא רַבַּי־כָּהנֵא עַם קַשִׁישֵׁא ועַם סָפרֵא ועַם כֻּלָה כּנֻושׁתָּא וֵאסַרו ליֵשֻׁוע וַאובּלֻוהי וַאשׁלמֻוהי לפִּילַטָוס׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פִּילָטוֹס: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?" הֵשִׁיב וְאָמַר אֵלָיו: "אַתָּה אוֹמֵר."
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ פִּילָטוֺס הַאַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַתָּה אָמָרְתָּ:
I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš?
Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ ([Matouš 27:11-Matouš 27:14; Lukáš 23:2-Lukáš 23:5 Jan 18:29-Jan 18:38])
καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τὸν ὁ Πιλα̑τος σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τω̑ λέγει σὺ λέγεις
ושַׁאלֵה פִּילַטָוס אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר לֵה אַנתּ אֵמַרתּ׃ ס
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הִשְׁמִיעוּ נֶגְדּוֹ הַאֲשָׁמוֹת רַבּוֹת.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הֵבִיאוּ עָלָיו שִׂטְנוֺת רַבּוֺת וְהוּא לֹא-נָתַן מַעֲנֶה אַף-לֹא דָבָר אֶחָד:
I žalovali na něj přední kněží {biskupové} mnoho. On pak nic neodpovídal.
Velekněží na něj mnoho žalovali.
καὶ κατηγόρουν αυ᾿του̑ οἱ α᾿ρχιερει̑ς πολλά
וָאכלִין הוַו קַרצַוהי רַבַּי־כָּהנֵא בּסַגִּיָאתָא׃
הוֹסִיף פִּילָטוֹס וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אֵינְךָ מֵשִׁיב דָּבָר; רְאֵה כַּמָּה הֵם מַאֲשִׁימִים אוֹתְךָ!"
וַיּוֺסֶף פִּילָטוֺס וַיִּשְׁאָלֵהוּ לֵאמֹר הַאִם לֹא תַעֲנֶה דָבָר רְאֵה כַּמָּה שִׂטְנוֺת הֵבִיאוּ עָלֶיךׇ:
Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
Tu se ho Pilát znovu otázal: „Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují!“
ὁ δὲ Πιλα̑τος πάλιν ε᾿πηρὼτα αυ᾿τὸν λέγων ου᾿κ α᾿ποκρίνη ου᾿δέν ι῎δε πόσα σου κατηγορου̑σιν
הֻו דֵּין פִּילַטָוס תֻּוב שַׁאלֵה וֵאמַר לֵה לָא מפַנֵא אַנתּ פֵּתגָמָא חזִי כּמָא מַסהדִין עלַיךְּ׃ ס
אוּלָם יֵשׁוּעַ לֹא הֵשִׁיב עוֹד דָּבָר, לְתִמְהוֹנוֹ שֶׁל פִּילָטוֹס.
וְיֵשׁוּעַ לֹא-נָתַן מַעֲנֶה אַף-לֹא דָבָר אֶחָד עַד אֲשֶׁר-הָיָה לְפֶלֶא בְּעֵינֵי פִילָטוֺס:
Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.
Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil. ([Izajáš 53:7; Lukáš 23:9; Marek 14:60-Marek 14:61])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κέτι ου᾿δὲν α᾿πεκρίθη ω῞στε θαυμάζειν τὸν Πιλα̑τον
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע מֵדֵּם פֵּתגָמָא לָא יַהב אַיכַּנָא דּנֵתּדַּמַר פִּילַטָוס׃ ס
בֶּחָג הָיָה מְשַׁחְרֵר לָהֶם אָסִיר אֶחָד עַל־פִּי בַּקָּשָׁתָם.
וּבֶחָג הַזֶּה הַסְכֵּן הִסְכִּין לְשַׁלַּח לָהֶם אֶחָד מֵהָאֲסִירִים חָפְשִׁי אֶת-הָאֶחָד אֲשֶׁר יְבַקֵּשׁוּן:
V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.
O svátcích jim propouštíval jednoho vězně, o kterého žádali. ([Matouš 27:15-Matouš 27:26; Lukáš 23:17-Lukáš 23:25; Jan 18:39-Jan 18:40 Jan 19:16])
κατὰ δὲ ἑορτὴν α᾿πέλυεν αυ᾿τοι̑ς ε῞να δέσμιον ο῍ν παρητου̑ντο
מעָד הוָא דֵּין בּכֻל עִאדָא למֵשׁרָא להֻון אַסִירָא חַד אַינָא דּשָׁאלִין׃
אִישׁ אֶחָד, בַּר־אַבָּא שְׁמוֹ, יָשַׁב אָז בַּכֶּלֶא עִם הַמּוֹרְדִים שֶׁבִּצְּעוּ מַעֲשֵׂה רֶצַח בְּעֵת הַמֶּרֶד.
וַיְהִי אִישׁ וּשְׁמוֺ בַּר-אַבָּא אָסוּר עִם-הַמֹּרְדִים אֲשֶׁר רָצְחוּ נֶפֶשׁ בְּיוֺם הַמֶּרֶד:
I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
Ve vězení byl mezi vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž jménem Barabáš. ([Skutky apoštolské 5:37 Skutky apoštolské 21:38])
η῟ν δὲ ὁ λεγόμενος Βαραββα̑ς μετὰ τω̑ν στασιαστω̑ν δεδεμένος οι῞τινες ε᾿ν τη̑ στάσει φόνον πεποιήκεισαν
וִאית הוָא חַד דּמֵתקרֵא בַּר־אַבַּא דַּאסִיר הוָא עַם עָבדַּי אֵסטַסִין הָנֻון דּקֵטלָא בֵּאסטַסִין עבַדו׃
בָּא הֶהָמוֹן וְהֵחֵל לְבַקֵּשׁ שֶׁיַּעֲשֶׂה לְמַעֲנָם כְּמִנְהָגוֹ.
וַיִּשָׂא הֶהָמוֺן אֶת-קוֺלוֺ וַיָּחֵלּוּ לִשְׁאֹל לַעֲשׂוֺת לָהֶם כַּאֲשֶׁר עָשָׂה לָהֶם כְּפַעַם בְּפָעַם:
A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
Zástup přišel Piláta požádat(j) o to, v čem jim obvykle vyhověl. (j) var: Zástup začal křičet a žádat Piláta
καὶ α᾿ναβὰς ὁ ο῎χλος η῎ρξατο αι᾿τει̑σθαι καθώς ε᾿ποίει αυ᾿τοι̑ς
וַקעַו עַמָא ושַׁרִיו למֵשַׁאל אַיך דַּמעָד הוָא עָבֵד להֻון׃
הֵשִׁיב לָהֶם פִּילָטוֹס: "הַאִם רוֹצִים אַתֶּם שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם אֶת מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וַיַּעַן אֹתָם פִּילָטוֺס וַיֹּאמַר הֲתַחְפְּצוּ כִּי-אֲשַׁלַּח לָכֶם אֶת-מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
Pilát jim nato řekl: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
ὁ δὲ Πιλα̑τος α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς λέγων θέλετε α᾿πολύσω ὑμι̑ν τὸν βασιλέα τω̑ν ᾽Ιουδαίων
הֻו דֵּין פִּילַטָוס ענָא וֵאמַר צָבֵין אנתֻּון אֵשׁרֵא לכֻון מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
כִּי יָדַע שֶׁמִּקִּנְאָה מָסְרוּ אוֹתוֹ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים.
כִּי הִכִּיר אֲשֶׁר מִקִּנְאָתָם בּוֺ הִסְגִּירֻהוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים:
(Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží {biskupové}.
Věděl totiž, že mu ho velekněží vydali ze zášti.
ε᾿γίνωσκεν γὰρ ο῞τι διὰ φθόνον παραδεδὼκεισαν αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς
יָדַע הוָא גֵּיר פִּילַטָוס דּמֵן חסָמָא אַשׁלמֻוהי רַבַּי־כָּהנֵא סּ סּ׃
אַךְ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הֵסִיתוּ אֶת הֶהָמוֹן לְהַעֲדִיף שֶׁיְּשַׁחְרֵר לָהֶם אֶת בַּר־אַבָּא.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הֵסִיתוּ אֶת-הֶהָמוֺן כִּי יְבַקְשֻׁהוּ לְשַׁלַּח לָהֶם רַק אֵת בַּר-אַבָּא:
Ale přední kněží {biskupové} ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.
Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše.
οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς α᾿νέσεισαν τὸν ο῎χλον ι῞να μα̑λλον τὸν Βαραββα̑ν α᾿πολύση αυ᾿τοι̑ς
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין יַתִּירָאיִת חַפֵּטו לכֵנשֵׁא דַּלבַר־אַבַא נֵשׁרֵא להֻון׃ ס
מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וַיּוֺסֶף פִּילָטוֺס וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶלֵיהֶם וּמַה אֶעֱשֶׂה לָזֶה אֲשֶׁר אַתֶּם קֹרִאיִם מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
Pilát se jich znovu zeptal: „Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?“
ὁ δὲ Πιλα̑τος πάλιν α᾿ποκριθεὶς ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς τί ου῏ν θέλετε ποιήσω ο῍ν λέγετε τὸν βασιλέα τω̑ν ᾽Ιουδαίων
הֻו דֵּין פִּילַטָוס אֵמַר להֻון מָנָא הָכִיל צָבֵין אנתֻּון אֵעבֵּד להָנָא דּקָרֵין אנתֻּון מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
"צְלֹב אוֹתוֹ!" צָעֲקוּ.
וַיּוֺסִיפוּ לִצְעֹק לֵאמֹר הַצְלֵב אֹתוֺ:
A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
Tu se znovu dali do křiku: „Ukřižuj ho!“
οἱ δὲ πάλιν ε῎κραξαν σταύρωσον αυ᾿τόν
הֵנֻון דֵּין תֻּוב קעַו זקֻופָיהי׃ ס
"אֲבָל מָה רָעָה עָשָׂה?" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס. אַךְ הֵם צָעֲקוּ בְּיֶתֶר שְׂאֵת: "צְלֹב אוֹתוֹ!"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס וְלָמָּה מֶה רָעָה עָשָׂה וְהֵם הוֺסִיפוּ לִצְעֹק עוֺד יֶתֶר הַרְבֵּה הַצְלֵב אֹתוֺ:
A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
Pilát jim řekl: „A čeho se vlastně dopustil?“ Oni však ještě víc křičeli: „Ukřižuj ho!“ ([Skutky apoštolské 3:13-Skutky apoštolské 3:14 Skutky apoštolské 13:27-Skutky apoštolské 13:28])
ὁ δὲ Πιλα̑τος ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς τί γὰρ ε᾿ποίησεν κακόν οἱ δὲ περισσω̑ς ε῎κραξαν σταύρωσον αυ᾿τόν
הֻו דֵּין פִּילַטָוס אֵמַר להֻון מָנָא גֵּיר דּבִישׁ עבַד והֵנֻון יַתִּירָאיִת קָעֵין הוַו זקֻופָיהי׃ ס
כֵּיוָן שֶׁרָצָה פִּילָטוֹס לְהַשְׂבִּיעַ אֶת רְצוֹן הֶהָמוֹן, שִׁחְרֵר לָהֶם אֶת בַּר־אַבָּא, וְאֶת יֵשׁוּעַ הִלְקָה וּמָסַר אוֹתוֹ לִצְלִיבָה.
וַיּוֺאֶל פִּילָטוֺס לַעֲשׂוֺת כִּרְצוֺן הֶהָמוֺן וַיְשַׁלַּח לָהֶם אֵת בַּר-אַבָּא וְאֵת יֵשׁוּעַ יִסַּר בַּשּׁוֺטִים וַיִּתְּנֵהוּ לְהִצָּלֵב:
Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
ὁ δὲ Πιλα̑τος βουλόμενος τω̑ ο῎χλω τὸ ἱκανὸν ποιη̑σαι α᾿πέλυσεν αυ᾿τοι̑ς τὸν Βαραββα̑ν καὶ παρέδωκεν τὸν ᾽Ιησου̑ν φραγελλὼσας ι῞να σταυρωθη̑
פִּילַטָוס דֵּין צבָא דּנֵעבֵּד צֵביָנָא לכֵנשֵׁא וַשׁרָא להֻון לבַר־אַבַּא וַאשׁלֵם להֻון ליֵשֻׁוע כַּד מנַגַּד דּנֵזדּקֵף׃ ס
הַחַיָּלִים הוֹלִיכוּ אוֹתוֹ לִפְנִים הֶחָצֵר שֶׁבְּבֵית הַמִּמְשָׁל וְקָרְאוּ לְכָל הַגְּדוּד.
וַיּוֺלִיכֻהוּ אַנְשֵׁי הַצָּבָא אֶל-הֶחָצֵר הַפְּנִימִית הוּא פְּרַטוֺרִין וַיַּזְעִיקוּ עָלָיו אֶת-כָּל-הַגְּדוּד:
Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.
Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu. ([Matouš 27:27-Matouš 27:31; Jan 19:2-Jan 19:3])
οἱ δὲ στρατιω̑ται α᾿πήγαγον αυ᾿τὸν ε῎σω τη̑ς αυ᾿λη̑ς ο῞ ε᾿στιν πραιτὼριον καὶ συγκαλου̑σιν ο῞λην τὴν σπει̑ραν
אֵסטרַטִיֻוטֵא דֵּין אַובּלֻוהי לגַו דָּרתָּא דִּאיתֵיה פּרֵטָורִיָן וַקרַו לכֻלָה אֵספִּיר׃
הֵם הִלְבִּישׁוּהוּ אַרְגָּמָן, שָׂמוּ עָלָיו עֲטֶרֶת שֶׁקָּלְעוּ מִקּוֹצִים
וַיַּלְבִּשֻׁהוּ מְעִיל אַרְגָּמָן וַיְשָׂרְגוּ כֶתֶר קוֺצִים וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁוֺ:
I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.
Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu
καὶ ε᾿νδιδύσκουσιν αυ᾿τὸν πορφύραν καὶ περιτιθέασιν αυ᾿τω̑ πλέξαντες α᾿κάνθινον στέφανον
וַאלבּשֻׁוהי אַרגָונֵא וַגדַלו סָמו לֵה כּלִילָא דּכֻובֵּא׃
וְהֵחֵלּוּ לְבָרֵךְ אוֹתוֹ: "שָׁלוֹם לְךָ, מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים!"
וַיָּחֵלּוּ לְפָקְדוֺ לֵאמֹר יְחִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.
a začali ho zdravit: „Buď zdráv, židovský králi!“
καὶ η῎ρξαντο α᾿σπάζεσθαι αυ᾿τόν χαι̑ρε βασιλευ̑ τω̑ν ᾽Ιουδαίων
ושַׁרִיו למֵשַׁאל בַּשׁלָמֵה שׁלָם מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
הִכּוּהוּ עַל רֹאשׁוֹ בְּקָנֶה וְיָרְקוּ בּוֹ; גַּם כָּרְעוּ עַל בִּרְכֵּיהֶם וְהִשְׁתַּחֲווּ לוֹ.
וְהִכּוּ אֹתוֺ בְקָנֶה עַל-רֹאשׁוֺ וְיָרְקוּ בְּפָנָיו וְעַל-בִּרְכֵּיהֶם כָרְעוּ וַיִּשְׁתַּחֲווּ לוֺ:
A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
Bili ho po hlavě holí(k), plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem. (k) ř: rákosem ([Izajáš 50:6])
καὶ ε῎τυπτον αυ᾿του̑ τὴν κεφαλὴν καλάμω καὶ ε᾿νέπτυον αυ᾿τω̑ καὶ τιθέντες τὰ γόνατα προσεκύνουν αυ᾿τω̑
ומָחֵין הוַו לֵה עַל רִשֵׁה בּקַניָא ורָקִין הוַו בַּאפַּוהי ובָרכִּין הוַו עַל בֻּורכַּיהֻון וסָגדִּין לֵה׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁהִתְלוֹצְצוּ בּוֹ הֵסִירוּ מֵעָלָיו אֶת הָאַרְגָמָן, הִלְבִּישׁוּהוּ אֶת בְּגָדָיו וְהוֹצִיאוּהוּ לִצְלִיבָה.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הֵתֵלּוּ בוֺ הִפְשִׁיטוּ אֹתוֺ אֶת-מְעִיל הָאַרְגָּמָן וַיַּלְבִּישֻׁהוּ אֶת-בְּגָדָיו וַיּוֺלִיכֻהוּ לִצְלֹב אֹתוֺ:
A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vedli ven, aby ho ukřižovali. ([Židům 13:12])
καὶ ο῞τε ε᾿νέπαιξαν αυ᾿τω̑ ε᾿ξέδυσαν αυ᾿τὸν τὴν πορφύραν καὶ ε᾿νέδυσαν αυ᾿τὸν τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ξάγουσιν αυ᾿τὸν ι῞να σταυρὼσωσιν αυ᾿τόν
וכַד בַּזַחו בֵּה אַשׁלחֻוהי אַרגָונֵא וַאלבּשֻׁוהי מָאנַוהי וַאפּקֻוהי דּנֵזקפֻונָיהי׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה עָבַר שָׁם שִׁמְעוֹן מִקִּירֶנְיָה, אֲבִיהֶם שֶׁל אֲלֶכְּסַנְדֶּר וְרוּפוּס, כַּאֲשֶׁר בָּא מִן הַשָֹדֶה. הֵם הִכְרִיחוּ אוֹתוֹ לָשֵׂאת אֶת צְלָבוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ
וְאִישׁ אֶחָד עָבַר שָׁם בְּבֹאוֺ מִן-הַָּׂדֶה הוּא שִׁמְעוֺן הַקּוּרִינִי אֲבִי אֲלֶכְסַנְדְּרוֺס וְרוּפוֺס אֹתוֺ אִלְּצוּ לַהֲלֹךְ אִתָּם וְלָשֵׂאת לוֺ אֶת-צְלָבוֺ:
I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova), aby nesl kříž jeho.
Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který šel z venkova, aby mu nesl kříž. ([Matouš 27:32-Matouš 27:44; Lukáš 23:26-Lukáš 23:43; Jan 19:17-Jan 19:27 Římanům 16:13])
καὶ α᾿γγαρεύουσιν παράγοντά τινα Σίμωνα Κυρηναι̑ον ε᾿ρχόμενον α᾿π῾ α᾿γρου̑ τὸν πατέρα ᾽Αλεξάνδρου καὶ Ρούφου ι῞να α῎ρη τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑
ושַׁחַרו חַד דּעָבַר הוָא שֵׁמעֻון קֻורִינָיָא דָּאתֵא הוָא מֵן קרִיתָא אַבֻוהי דַּאלֵכּסַנדּרָוס וַדרֻופָוס דּנֵשׁקֻול זקִיפֵה׃ ס
וְהוֹלִיכוּ אֶת יֵשׁוּעַ אֶל מְקוֹם גָּלְגֹּתָּא, שֶׁפֵּרוּשׁוֹ מְקוֹם הַגֻּלְגֹּלֶת.
וַיָּבִיאוּ אֹתוֺ אֶל-גָּלְגָּלְתָּא אֲשֶׁר יֵאָמֵר מְקוֺם הַגֻּלְגֹּלֶת:
I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by), popravné místo.
A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená ‚Lebka(l)‘. (l) Holý vrch
καὶ φέρουσιν αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸν Γολγοθα̑ν τόπον ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον κρανίου τόπος
וַאיתּיֻוהי לגָּגֻולתָּא דֻּוכּתָא דּמֵתפַּשׁקָא קַרקַפתָא׃ ס
נָתְנוּ לְיֵשׁוּעַ יַיִן מָהוּל בְּמֹר וְלֹא לָקַח אוֹתוֹ.
וַיִּתְּנוּ-לוֺ יַיִן מָהוּל בְּמֹר וְלֹא שָׁתָה:
I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.
Dávali mu víno okořeněné myrhou; on je však nepřijal. ([Přísloví 31:4-Přísloví 31:7])
καὶ ε᾿δίδουν αυ᾿τω̑ ε᾿σμυρνισμένον οι῏νον ο῍ς δὲ ου᾿κ ε῎λαβεν
ויַהבו לֵה למֵשׁתָּא חַמרָא דַּחלִיט בֵּה מֻורָא הֻו דֵּין לָא נסַב׃ ס
אָז צָלְבוּ אוֹתוֹ וְחִלְּקוּ אֶת בְּגָדָיו בְּהַפִּילָם עֲלֵיהֶם גּוֹרָל, לִקְבֹּעַ מַה יִּקַּח כָּל אֶחָד.
וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ וַיְחַלְּקוּ אֶת-בְּגָדָיו לָהֶם לְפִי הַגּוֺרָל אֲשֶׁר הִפִּילוּ עֲלֵיהֶם לָקַח אִישׁ אִישׁ חֶלְקוֺ:
A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme. ([Žalmy 22:19])
καὶ σταυρου̑σιν αυ᾿τὸν καὶ διαμερίζονται τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ βάλλοντες κλη̑ρον ε᾿π῾ αυ᾿τὰ τίς τί α῎ρη
וכַד זַקפֻּוהי פַּלֵגו מָאנַוהי וַארמִיו עלַיהֻון פֵּסָא מַנֻו מָנָא נֵסַב׃ ס
הַשָּׁעָה הָיְתָה תֵּשַׁע בַּבֹּקֶר כַּאֲשֶׁר צָלְבוּ אוֹתוֹ.
וְהָעֵת אֲשֶׁר צָלְבוּ אֹתוֺ הָיְתָה הַשָּׁעָה הַשְּׁלִישִׁית:
A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
Bylo devět hodin, když ho ukřižovali.
η῟ν δὲ ω῞ρα τρίτη καὶ ε᾿σταύρωσαν αυ᾿τόν
אִית הוָא דֵּין שָׁעֵא תּלָת כַּד זַקפֻּוהי׃ ס
מֵעָלָיו הָיָה קָבוּעַ כְּתַב אַשְׁמָתוֹ, "מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וּכְתֹבֶת דְּבַר-אַשְׁמָתוֺ שָׂמוּ מִלְמַעְלָה עַל-הָעֵץ לֵאמֹר מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.
Jeho provinění oznamoval nápis: „Král Židů.“
καὶ η῟ν ἡ ε᾿πιγραφὴ τη̑ς αι᾿τίας αυ᾿του̑ ε᾿πιγεγραμμένη ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וַכתִיבָא הוָת עֵלתָא דּמַותֵּה בַּכתָבָא הָנָא הו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
וְיַחַד אִתּוֹ צָלְבוּ שְׁנֵי שׁוֹדְדִים, אֶחָד מִימִינוֹ וְאֶחָד מִשְֹמֹאלוֹ. [
וְגַם-שְׁנֵי אַנְשֵׁי חָמָס נִצְלְבוּ עִמּוֺ אֶחָד מִימִינוֺ וְאֶחָד מְִּׂמֹאלוֺ:
Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.
S ním ukřižovali dva povstalce, jednoho po jeho pravici a druhého po levici(m). (m) var: + 28 Tak se naplnilo Písmo: ‚Byl započten mezi zločince.‘ ([Jan 19:18 k Marek 15:27: Izajáš 53:12])
καὶ σὺν αυ᾿τω̑ σταυρου̑σιν δύο ληστάς ε῞να ε᾿κ δεξιω̑ν καὶ ε῞να ε᾿ξ ευ᾿ωνύμων αυ᾿του̑
וַזקַפו עַמֵה תּרֵין לֵסטָיֵא חַד מֵן יַמִינֵה וחַד מֵן סֵמָלֵה׃
בָּזֶה הִתְקַיֵּם הַכָּתוּב "וְאֶת פּוֹשְׁעִים נִמְנָה."]
וַיִּמָּלֵא הַכָּתוּב הָאֹמֵר וְאֶת-פּשְׁעִים נִמְנָה:
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
Marek 15:28
και επληρωθη η γραφη η λεγουσα και μετα ανομων ελογισθη
וַשׁלֵם כּתָבָא דֵּאמַר דּעַם עַוָלֵא אֵתחשֵׁב׃ ס
וְהָעוֹבְרִים שָׁם גִּדְּפוּ אוֹתוֹ, הֵנִיעוּ רֹאשָׁם וְאָמְרוּ: "אֲהָהּ! הַהוֹרֵס אֶת בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וּבוֹנֶה אוֹתוֹ בִּשְׁלוֹשָׁה יָמִים,
וְהָעֹבְרִים שָׁם גִּדְּפוּ אֹתוֺ וַיָּנִיעוּ אַחֲרָיו אֶת-רֹאשָׁם לֵאמֹר הוֺי אַתָּה הַמַּחֲרִיב אֶת-הַהֵיכָל וְהַבּוֺנֶה אֹתוֺ בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים:
A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,
Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali: „Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, ([Žalmy 22:7-Žalmy 22:8 Žalmy 109:25; Pláč 2:15; Marek 14:58])
καὶ οἱ παραπορευόμενοι ε᾿βλασφήμουν αυ᾿τὸν κινου̑ντες τὰς κεφαλὰς αυ᾿τω̑ν καὶ λέγοντες ου᾿ὰ ὁ καταλύων τὸν ναὸν καὶ οι᾿κοδομω̑ν ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις
וָאף אַילֵין דֵּין דּעָברִין הוַו מגַדּפִין הוַו עלַוהי וַמנִידִין רִשַׁיהֻון וָאמרִין אֻון שָׁרֵא הַיכּלָא ובָנֵא לֵה לַתלָתָא יַומִין׃
הוֹשַׁע אֶת עַצְמְךָ וְרֵד מִן הַצְּלָב!"
הוֺשִׁיעָה לְנַפְשֶׁךׇ וּרְדָה מִן-הָעֵץ:
Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
zachraň(n) sám sebe a sestup z kříže!“ (n) spas
σω̑σον σεαυτὸν καταβὰς α᾿πὸ του̑ σταυρου̑
פַּצָא נַפשָׁך וחֻות מֵן זקִיפָא׃ ס
כָּךְ גַּם הִתְלוֹצְצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים בְּאָמְרָם זֶה אֶל זֶה: "אֲחֵרִים הוֹשִׁיעַ; אֶת עַצְמוֹ אֵינֶנּוּ יָכוֹל לְהוֹשִׁיעַ?!
וְכֵן גַּם-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים שָׂחֲקוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ לֵאמֹר הוּא הַמּוֺשִׁיעַ לַאֲחֵרִים וּלְנַפְשׁוֺ לֹא יוּכַל לְהוֺשִׁיעַ:
Též i přední kněží {biskupové} posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.
ὁμοίως καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ε᾿μπαίζοντες πρὸς α᾿λλήλους μετὰ τω̑ν γραμματέων ε῎λεγον α῎λλους ε῎σωσεν ἑαυτὸν ου᾿ δύναται σω̑σαι
והָכַנָא אָף רַבַּי־כָּהנֵא גָּחכִּין הוַו חַד עַם חַד וסָפרֵא וָאמרִין אחרָנֵא אַחִי נַפשֵׁה לָא מֵשׁכַּח למַחָיֻו׃
הַמָּשִׁיחַ מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל, שֶׁיֵּרֵד עַכְשָׁו מִן הַצְּלָב וְנִרְאֶה וְנַאֲמִין!" גַּם הַנִּצְלָבִים אִתּוֹ חֵרְפוּ אוֹתוֹ.
הַמָּשִׁיחַ מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל הוּא יֵרֶד עַתָּה מִן-הָעֵץ וְנִרְאֶה וְנַאֲמִין בּוֺ וְגַם-הַנִּצְלָבִים עִמּוֺ כְּמוֺ-כֵן חֵרְפֻהוּ:
Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.
Ať nyní sestoupí z kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!“ Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.
ὁ Χριστὸς ὁ βασιλεὺς ᾽Ισραὴλ καταβάτω νυ̑ν α᾿πὸ του̑ σταυρου̑ ι῞να ι῎δωμεν καὶ πιστεύσωμεν καὶ οἱ συνεσταυρωμένοι σὺν αυ᾿τω̑ ω᾿νείδιζον αυ᾿τόν
משִׁיחָא מַלכֵּה דִּאיסרָיֵל נֵחֻות הָשָׁא מֵן זקִיפָא דּנֵחזֵא וַנהַימֵן בֵּה ס וָאף הָנֻון דֵּין דַּזקִיפִין הוַו עַמֵה מחַסדִין הוַו לֵה׃ ס
בְּשָׁעָה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה בַּצָּהֳרַיִם הִשְׂתָּרֵר חֹשֶׁךְ עַל כָּל הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה שָׁלוֹשׁ,
וַיְהִי בַּשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית וְחֹשֶׁךְ כִּסָּה אֶת-פְּנֵי כָל-הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית:
A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin. ([Matouš 27:45-Matouš 27:54; Lukáš 23:44-Lukáš 23:48; Jan 19:28-Jan 19:30 Ámos 8:9])
καὶ γενομένης ω῞ρας ε῞κτης σκότος ε᾿γένετο ε᾿φ῾ ο῞λην τὴν γη̑ν ε῞ως ω῞ρας ε᾿νάτης
וכַד הוַי שֵׁת שָׁעִין הוָא חֵשֻׁוכָא עַל כֻּלָה אַרעָא עדַמָא לשָׁעֵא תּשַׁע׃
וּבְשָׁעָה שָׁלוֹשׁ צָעַק יֵשׁוּעַ בְּקוֹל גָּדוֹל: "אֱלָהִי, אֱלָהִי, לְמָה שְׁבַקְתָּנִי?" שֶׁתַּרְגּוּמוֹ "אֵלִי, אֵלִי, לָמָה עֲזַבְתָּנִי?"
וּבַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית צָעַק יֵשׁוּעַ בְּקוֺל גָּדוֺל אֱלָהִי אֱלָהִי לְמָה שְׁבַקְתָּנִי אֲשֶׁר יֵאָמֵר אֵלִי אֵלִי לָמָה עֲזַבְתָּנִי:
A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ ([Žalmy 22:2])
καὶ τη̑ ε᾿νάτη ω῞ρα ε᾿βόησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς φωνη̑ μεγάλη ελωι ελωι λεμα σαβαχθανι ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον ὁ θεός μου ὁ θεός μου ει᾿ς τί ε᾿γκατέλιπές με
ובַתשַׁע שָׁעִין קעָא יֵשֻׁוע בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אִיל אִיל למָנָא שׁבַקתָּני דִּאיתֵיה אַלָהי אַלָהי למָנָא שׁבַקתָּני׃ ס
כַּמָּה מִן הָעוֹמְדִים שָׁם שָׁמְעוּ זֹאת וְאָמְרוּ: "הִנֵּה לְאֵלִיָּהוּ הוּא קוֹרֵא."
וּמִן-הָעֹמֵדִים שָׁם כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ אָמְרוּ הִנֵּה הוּא קֹרֵא אֶל-אֵלִיָּהוּ:
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo: „Hle, volá Eliáše.“ ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24])
καί τινες τω̑ν παρεστηκότων α᾿κούσαντες ε῎λεγον ι῎δε ᾽Ηλίαν φωνει̑
ואנָשִׁין דַּשׁמַעו מֵן הָנֻון דּקָימִין אָמרִין הוַו לִאלִיָא קרָא׃
מִישֶׁהוּ רָץ וּמִלֵּא סְפוֹג בְּחֹמֶץ, הִצְמִיד אוֹתוֹ אֶל קָנֶה וְהִגִּישׁ לוֹ לִשְׁתּוֹת בְּאָמְרוֹ: "הָבָה נִרְאֶה אִם יָבוֹא אֵלִיָּהוּ לְהוֹרִיד אוֹתוֹ."
וַיָּרָץ אֶחָד מֵהֶם וַיִּקַּח סְפוֺג אֲשֶׁר מִלְאוֺ חֹמֶץ וַיְשִׂימֵהוּ עַל-קָנֶה וַיַּשְׁקֵהוּ וַיֹּאמֶר הֶרֶף וְנִרְאֶה אִם-יָבֹא אֵלִיָּהוּ לְהוֺרִיד אֹתוֺ:
A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut(o) a dával mu pít se slovy: „Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.“ (o) ř: rákos ([Žalmy 69:22])
δραμών δέ τις καὶ γεμίσας σπόγγον ο῎ξους περιθεὶς καλάμω ε᾿πότιζεν αυ᾿τόν λέγων α῎φετε ι῎δωμεν ει᾿ ε῎ρχεται ᾽Ηλίας καθελει̑ν αυ᾿τόν
רהֵט דֵּין חַד וַמלָא אֵספֻוגָּא חַלָא וֵאסַר בּקַניָא דּנַשׁקֵיוהי וֵאמַרו שׁבֻוקו נֵחזֵא אֵן אָתֵא אִלִיָא מַחֵת לֵה׃ ס
יֵשׁוּעַ צָעַק בְּקוֹל גָּדוֹל וְנָפַח אֶת רוּחוֹ.
וְיֵשׁוּעַ קָרָא בְּקוֺל גָּדוֺל וַיַּפְקֵד אֶת-רוּחוֺ:
Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal(p). (p) ř: vydechl (tak i Marek 15:39)
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿φεὶς φωνὴν μεγάλην ε᾿ξέπνευσεν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע קעָא בּקָלָא רָמָא וַשׁלֵם׃ ס
וּפָרֹכֶת הַמִּקְדָשׁ נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם, מִלְּמַעְלָה עַד לְמַטָּה.
וְהִנֵּה פָּרֹכֶת הַהֵיכָל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם קְרָעִים מִלְמַעְלָה לְמָטָּה:
A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. ([Exodus 26:33; Židům 10:19-Židům 10:20])
καὶ τὸ καταπέτασμα του̑ ναου̑ ε᾿σχίσθη ει᾿ς δύο α᾿π῾ α῎νωθεν ε῞ως κάτω
וַאפַּי תַּרעָא דּהַיכּלָא אֵצטרִי לַתרֵין מֵן לעֵל עדַמָא לתַחתּ׃ ס
כְּשֶׁרָאָה שַׂר הַמֵּאָה הָעוֹמֵד מוּלוֹ כִּי כָּךְ נָפַח אֶת רוּחוֹ, אָמַר: "בֶּאֱמֶת, הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה בֶּן־אֱלֹהִים!"
וְשַׂר-הַמֵּאָה הָעֹמֵד מִמֻּלוֺ בִרְאֹתוֺ כַּאֲשֶׁר צָעַק וְכַאֲשֶׁר גָּוַע וַיֹּאמַר אָכֵן הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה בֶּן-אֱלֹהִים:
Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“ ([Marek 1:11 Marek 3:11 Marek 5:7 Marek 9:7])
ι᾿δών δὲ ὁ κεντυρίων ὁ παρεστηκώς ε᾿ξ ε᾿ναντίας αυ᾿του̑ ο῞τι ου῞τως ε᾿ξέπνευσεν ει῏πεν α᾿ληθω̑ς ου῟τος ὁ α῎νθρωπος υἱὸς θεου̑ η῟ν
כַּד חזָא דֵּין קֵנטרֻונָא הַו דּקָאֵם הוָא לוָתֵה דּהָכַנָא קעָא וַשׁלֵם אֵמַר שַׁרִירָאיִת הָנָא גַּברָא בּרֵה הוָא דַּאלָהָא׃ ס
גַּם הָיוּ נָשִׁים שֶׁהִסְתַּכְּלוּ מֵרָחוֹק וּבֵינֵיהֶן מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית, מִרְיָם אִמּוֹ שֶׁל יַעֲקֹב הַצָּעִיר וְשֶׁל יוֹסֵי וּשְׁלוֹמִית,
וְגַם-נָשִׁים הָיוּ רֹאוֺת שָׁמָּה מֵרָחוֺק וּבֵינֵהֶן מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם-יַעֲקֹב הַקָּטֹן וְיוֺסֵי וּשְׁלֹמִית:
Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,
Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi i Marie z Magdaly, Marie, matka Jakuba mladšího a Josefa, a Salome, ([Matouš 27:55-Matouš 27:56; Lukáš 23:49; Jan 19:25-Jan 19:27])
η῟σαν δὲ καὶ γυναι̑κες α᾿πὸ μακρόθεν θεωρου̑σαι ε᾿ν αι῟ς καὶ Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ ᾽Ιακὼβου του̑ μικρου̑ καὶ ᾽Ιωση̑τος μήτηρ καὶ Σαλὼμη
אִית הוַי דֵּין אָף נֵשֵׁא מֵן רֻוחקָא דּחָזיָן הוַי מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם אֵמֵה דּיַעקֻוב זעֻורָא וַדיָוסִא ושָׁלֻום׃
אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו בִּהְיוֹתוֹ בַּגָּלִיל וְשֵׁרְתוּהוּ, וְרַבּוֹת אֲחֵרוֹת שֶׁעָלוּ אִתּוֹ לִירוּשָׁלַיִם.
הֲלֹא הֵנָּה אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו וַיְשָׁרְתֻהוּ בִּהְיוֺתוֺ בַגָּלִיל וְעוֺד אֲחֵרוֺת רַבּוֺת אֲשֶׁר-עָלוּ עִמּוֺ יְרוּשָׁלָיְמָה:
Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
které ho provázely a staraly se o něj, když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma. ([Lukáš 8:2-Lukáš 8:3])
αι῍ ο῞τε η῟ν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία η᾿κολούθουν αυ᾿τω̑ καὶ διηκόνουν αυ᾿τω̑ καὶ α῎λλαι πολλαὶ αἱ συναναβα̑σαι αυ᾿τω̑ ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
הָנֵין דּכַד הֻו בַּגלִילָא נַקִיפָן הוַי לֵה וַמשַׁמשָׁן לֵה וַאחרָניָתָא סַגִּיָאתָא דַּסלֵק הוַי עַמֵה לֻאורִשׁלֵם׃ ס
לְעֵת עֶרֶב - וּמֵאַחַר שֶׁהָיָה עֶרֶב שַׁבָּת -
וַיְהִי בָּעֶרֶב בְּיוֺם הַהֲכָנָה הַהוּא כִּי עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה:
A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou),
A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, předvečer soboty – ([Matouš 27:57-Matouš 27:61; Lukáš 23:50-Lukáš 23:56; Jan 19:38-Jan 19:42])
καὶ η῎δη ο᾿ψίας γενομένης ε᾿πεὶ η῟ν παρασκευή ο῞ ε᾿στιν προσάββατον
וכַד הוָא רַמשָׁא דַּערֻובתָּא דִּאיתֵיה קדָם שַׁבּתָא׃
בָּא יוֹסֵף אִישׁ רָמָתַיִם, חֲבֵר סַנְהֶדְרִין נִכְבָּד שֶׁהָיָה גַּם הוּא מְחַכֶּה לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים. הֵעֵז וּבָא אֶל פִּילָטוֹס וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ.
וַיָּבֹא יוֺסֵף מִן-הָרָמָתַיִם הוּא יוֺעֵץ נִכְכָּד וְגַם-הוּא חִכָּה לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וַיָּבֹא אֶל-פִּילָטוֺס בְּאֹמֶץ-לֵב וַיִּשְׁאַל מִמֶּנּוּ אֶת-גּוּף יֵשׁוּעַ:
Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.
přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží, dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
ε᾿λθών ᾽Ιωσὴφ ὁ α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας ευ᾿σχήμων βουλευτής ο῍ς καὶ αυ᾿τὸς η῟ν προσδεχόμενος τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ τολμήσας ει᾿ση̑λθεν πρὸς τὸν Πιλα̑τον καὶ ἡτήσατο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑
אֵתָא יַוסֵף הַו דּמֵן רָמתָא מיַקרָא בֻּולֵוטִא אַינָא דָּאף הֻו מסַכֵּא הוָא למַלכֻּותָא דַּאלָהָא וַאמרַח ועַל לוָת פִּילַטָוס וַשׁאֵל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃
פִּילָטוֹס הִתְפַּלֵּא שֶׁהוּא כְּבָר מֵת. קָרָא לְשַׂר הַמֵּאָה וְשָׁאַל אוֹתוֹ אִם יֵשׁוּעַ כְּבָר מֵת.
וַיִּשְׁתָּאֶה פִּילָטוֺס לֵאמֹר הַאִם הוּא כְּבָר מֵת וַיִּקְרָא אֶל שַׂר הַמֵּאָה וַיִּשְׁאָלֵהוּ אִם כְּבַר מֵת:
Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel; zavolal si setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.
ὁ δὲ Πιλα̑τος ε᾿θαύμασεν ει᾿ η῎δη τέθνηκεν καὶ προσκαλεσάμενος τὸν κεντυρίωνα ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τὸν ει᾿ πάλαι α᾿πέθανεν
פִּילַטָוס דֵּין תּמַה דֵּאן מֵן כַּדֻּו מִית וַקרָא לקֵנטרֻונָא ושַׁאלֵה דֵּאן מֵן קדָם עֵדָּנָא מִית׃
כְּשֶׁנִּתְבָּרֵר לוֹ הַדָּבָר מִפִּי שַׂר הַמֵּאָה, נָתַן לְיוֹסֵף אֶת הַגּוּפָה.
וְכַאֲשֶׁר שָׁמַע מִן-שַׂר הַמֵּאָה כִּי-כֵן הוּא וַיִּתֵּן אֶת-הַגּוּף אֶל-יוֺסֵף:
A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.
καὶ γνοὺς α᾿πὸ του̑ κεντυρίωνος ε᾿δωρήσατο τὸ πτω̑μα τω̑ ᾽Ιωσήφ
וכַד יִלֵף יַהב פַּגרֵה ליַוסֵף׃ ס
יוֹסֵף קָנָה סָדִין. הוּא הוֹרִיד אוֹתוֹ וְעָטַף אוֹתוֹ בַּסָּדִין, הִנִּיחוֹ בְּקֶבֶר חָצוּב בְּסֶלַע וְגָלַל אֶבֶן עַל פִּי הַקֶּבֶר.
וְהוּא לָקַח תַכְרִיךְ-בּוּץ וַיֹּרִידֵהוּ מִן-הָעֵץ וַיַּעֲטֵהוּ בַּתַּכְרִיךְ וַיְשִׂימֵהוּ בַּקֶּבֶר אֲשֶׁר חָצַב-לוֺ בַּצּוּר וַיָּגֶל אֶבֶן עַל-פִּי הַקָּבֶר:
I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
Ten koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu do hrobu přivalil kámen. ([Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4])
καὶ α᾿γοράσας σινδόνα καθελών αυ᾿τὸν ε᾿νείλησεν τη̑ σινδόνι καὶ ε῎θηκεν αυ᾿τὸν ε᾿ν μνημείω ο῍ η῟ν λελατομημένον ε᾿κ πέτρας καὶ προσεκύλισεν λίθον ε᾿πὶ τὴν θύραν του̑ μνημείου
וַזבַן יַוסֵף כֵּתָּנָא וַאחתֵה וכַרכֵה בֵּה וסָמֵה בּקַברָא דַּנקִיר הוָא בּשֻׁועָא ועַגֵּל כִּאפָא עַל תַּרעֵה דּקַברָא׃ ס
וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם יוֹסֵי רָאוּ הֵיכָן הִנִּיחַ אוֹתוֹ.
וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם יוֺסֵי רָאוּ אֶת-הַמָּקוֺם בַּאֲשֶׁר הוּשַׂם שָׁמָּה:
Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen.
ἡ δὲ Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ ᾽Ιωση̑τος ε᾿θεὼρουν που̑ τέθειται
מַריַם דֵּין מַגדּלָיתָּא ומַריַם הָי דּיֻוסִא חזַי אַיכָּא דֵּאתּתּסִים׃ ס
כְּשֶׁעָבַר יוֹם הַשַּׁבָּת, מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וּמִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וּשְׁלוֹמִית קָנוּ בְּשָׂמִים, כִּי הִתְכַּוְּנוּ לָבוֹא וְלִמְשֹׁחַ אוֹתוֹ.
וְכִמְעַט עָבַר הַשַּׁבָּת וּמִרְיָם הַמַּגְדַּלִית וּמִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וּשְׁלֹמִית קָנוּ סַמִּים לָבֹא וְלִמְשֹׁחַ אֹתוֺ:
A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.
Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. ([Matouš 28:1-Matouš 28:8; Lukáš 24:1-Lukáš 24:12; Jan 20:1-Jan 20:10])
καὶ διαγενομένου του̑ σαββάτου Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ Μαρία ἡ του̑ ᾽Ιακὼβου καὶ Σαλὼμη η᾿γόρασαν α᾿ρὼματα ι῞να ε᾿λθου̑σαι α᾿λείψωσιν αυ᾿τόν
וכַד עֵברַת שַׁבּתָא מַריַם מַגדּלָיתָּא ומַריַם דּיַעקֻוב ושָׁלֻום זבַן הֵרֻומֵא דּנִאתיָן נֵמשׁחָנָיהי סס׃
בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם, בָּאוּ אֶל הַקֶּבֶר עִם זְרִיחַת הַשֶּׁמֶשׁ.
וּבָאֶחָד בַּשַּׁבָּת בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם בָּאוּ אֶל-הַקָּבֶר עִם-עֲלוֺת הַשָּׁמֶשׁ:
Protož velmi ráno v první den po sobotě přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.
Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
καὶ λίαν πρωι῭ τη̑ μια̑ τω̑ν σαββάτων ε῎ρχονται ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον α᾿νατείλαντος του̑ ἡλίου
בּשַׁפרָא דֵּין בּחַד־בּשַׁבָּא אֵתַי לבֵית־קבֻורָא כַּד דּנַח שֵׁמשָׁא׃
אָמְרוּ זוֹ אֶל זוֹ: "מִי יָגֹל לָנוּ אֶת הָאֶבֶן מֵעַל פֶּתַח הַקֶּבֶר?"
וַתֹּאמַרְנָה אִשָּׁה אֶל-אֲחוֺתָהּ מִי יָגֶל-לָנוּ אֶת-הָאֶבֶן מֵעַל פִּי-הַקָּבֶר:
I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?
Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“
καὶ ε῎λεγον πρὸς ἑαυτάς τίς α᾿ποκυλίσει ἡμι̑ν τὸν λίθον ε᾿κ τη̑ς θύρας του̑ μνημείου
וָאמרָן הוַי בּנַפשׁהֵין מַן דֵּין עַגֵּל לַן כִּאפָא מֵן תַּרעָא דּבֵית־קבֻורָא׃
כַּאֲשֶׁר הִבִּיטוּ רָאוּ כִּי הָאֶבֶן כְּבָר נָגֹלָּה, וְהִיא גְּדוֹלָה מְאֹד.
וַתִָּּׂאנָה אֶת-עֵינֵיהֶן וַתִּרְאֶינָה כִּי הָאֶבֶן נָגֹלָּה כִּי גְדוֺלָה הָיְתָה מְאֹד:
(A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.
Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
καὶ α᾿ναβλέψασαι θεωρου̑σιν ο῞τι α᾿ποκεκύλισται ὁ λίθος η῟ν γὰρ μέγας σφόδρα
וחָר חזַי דַּמעַגּלָא הָי כִּאפָא רַבָּא הוָת גֵּיר טָב׃ ס
נִכְנְסוּ לְתוֹךְ הַקֶּבֶר וְרָאוּ בָּחוּר אֶחָד יוֹשֵׁב מִיָּמִין וְהוּא לָבוּשׁ גְּלִימָה לְבָנָה. הֵן נִדְהֲמוּ.
וַתָּבֹאנָה אֶל-תּוֺךְ הַקָּבֶר וַתִּרְאֶינָה נַעַר אֶחָד עֹטֶה מְעִיל לָבָן יֹשֵׁב מֵעֵבֶר הַיָּמִין וַתִּבָּהַלְנָה:
A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.
Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. ([Skutky apoštolské 1:10])
καὶ ει᾿σελθου̑σαι ει᾿ς τὸ μνημει̑ον ει῏δον νεανίσκον καθήμενον ε᾿ν τοι̑ς δεξιοι̑ς περιβεβλημένον στολὴν λευκήν καὶ ε᾿ξεθαμβήθησαν
ועַלֵין לבֵית־קבֻורָא וַחזַי עלַימָא דּיָתֵב מֵן יַמִינָא וַעטִיף אֵסטלָא חֵוָרתָּא וַתמַה׃
אָמַר לָהֶן: "אַל תִּבָּהַלְנָה. אֶת יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַתאֲשֶׁר נִצְלַב אַתֶּן מְחַפְּשׂוֹת? הוּא קָם לִתְחִיָּה וְאֵינֶנּוּ פֹּה עוֹד. הִנֵּה הַמָּקוֹם שֶׁהִנִּיחוּהוּ בּוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶן אַל-תִּבָּהַלְנָה הִנֵּה אַתֶּן מְבַקְשׁוֺת אֶת-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי אֲשֶׁר נִצְלָב הֲלֹא הוּא קָם וְאֵינֶנּוּ פֹה רְאֶינָה אֶת-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׂמוּהוּ שָׁמָּה:
On pak řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského, toho ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.
Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili.
ὁ δὲ λέγει αυ᾿ται̑ς μὴ ε᾿κθαμβει̑σθε ᾽Ιησου̑ν ζητει̑τε τὸν Ναζαρηνὸν τὸν ε᾿σταυρωμένον η᾿γέρθη ου᾿κ ε῎στιν ω῟δε ι῎δε ὁ τόπος ο῞που ε῎θηκαν αυ᾿τόν
הֻו דֵּין אֵמַר להֵין לָא תֵּדחלָן ליֵשֻׁוע נָצרָיָא בָּעיָן אנתֵּין הַו דֵּאזדּקֵף קָם לֵה לָא הוָא תּנָן הָא דֻּוכּתָא אַיכָּא דּסִים הוָא׃
וְעַתָּה לֵכְנָה וְהַגֵּדְנָה לְתַלְמִידָיו וּלְכֵיפָא, 'הוּא הוֹלֵךְ לִפְנֵיכֶם לַגָּלִיל. שָׁם תִּרְאוּ אוֹתוֹ כְּפִי שֶׁאָמַר לָכֶם.'"
אַךְ-לֵכְנָה וְהַגֵּדְנָה לְתַלְמִידָיו וּלְפֶטְרוֺס כִּי הוּא הוֺלֵךְ לִפְנֵיכֶם הַגָּלִילָה וְשָׁם תִּרְאוּ אֹתוֺ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לָכֶם:
Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakž pověděl vám.
Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: ‚Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘“ ([Marek 14:28])
α᾿λλὰ ὑπάγετε ει῎πατε τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ καὶ τω̑ Πέτρω ο῞τι προάγει ὑμα̑ς ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ε᾿κει̑ αυ᾿τὸν ο῎ψεσθε καθώς ει῏πεν ὑμι̑ν
אֵלָא זֵלֵין אֵמַרֵין לתַלמִידַוהי וַלכִאפָא דּהָא קָדֵם לכֻון לַגלִילָא תַּמָן תֵּחזֻונָיהי אַיכַּנָא דֵּאמַר לכֻון׃ ס
הֵן יָצְאוּ וּבָרְחוּ מִן הַקֶּבֶר, כִּי רְעָדָה וְתַדְהֵמָה אָחֲזוּ בָּהֶן, וְלֹא סִפְּרוּ דָּבָר לְאִישׁ מִפְּנֵי שֶׁפָּחֲדוּ.
וַתְּמַהֵרְנָה לָצֵאת מִן-הַקֶּבֶר וַתָּנוֺסְנָה כִּי חִיל וָפַחַד אֲחָזוּן וְלֹא-הִגִּידוּ לְאִישׁ דָּבָר כִּי יָרְאוּ מְאֹד:
A vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.
Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály(q). (q) Zde podle některých významných rukopisných památek Markovo evangelium končí. Verše 9–20 připojuje řada jiných rukopisů. Některé rukopisy mají za veršem 8. jiný závěr: Všecko, co jim bylo přikázáno, bez odkladu oznámily těm, kteří byli s Petrem. Potom Ježíš sám vyslal skrze ně od východu až na západ svatou a nepomíjející zvěst věčné spásy. ([Marek 5:42])
καὶ ε᾿ξελθου̑σαι ε῎φυγον α᾿πὸ του̑ μνημείου ει῏χεν γὰρ αυ᾿τὰς τρόμος καὶ ε῎κστασις καὶ ου᾿δενὶ ου᾿δὲν ει῏παν ε᾿φοβου̑ντο γάρ
וכַד שׁמַע ערַק וַנפַק מֵן קַברָא אַחִיד הוָא להֵין גֵּיר תֵּהרָא וַרתִיתָא וַלאנָשׁ מֵדֵּם לָא אֵמַרֵין דַּחִילָן הוַי גֵּיר סס׃
כַּאֲשֶׁר קָם בַּבֹּקֶר בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, נִרְאָה בָּרִאשׁוֹנָה לְמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית אֲשֶׁר מִמֶּנָּה גֵּרֵשׁ שִׁבְעָה שֵׁדִים.
וַיְהִי בָּאֶחָד בַּשַּׁבָּת בַּבֹּקֶר אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ וַיֵּרָא אֶל-מִרְיָם הַמַּגְּדָּלִית רִאשׁוֺנָה הִיא הָאִשָּׁה אֲשֶׁר הֶעֱבִיר מִמֶּנָּה שֶׁבַע רוּחוֺת רָעוֺת:
Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Marii Magdaléně, z níž byl vyvrhl sedm ďáblů.
Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů. ([Jan 20:1 Jan 20:11-Jan 20:18 Lukáš 8:2])
α᾿ναστὰς δὲ πρωι῭ πρὼτη σαββάτου ε᾿φάνη πρω̑τον Μαρία τη̑ Μαγδαληνη̑ παρ῾ η῏ς ε᾿κβεβλήκει ἑπτὰ δαιμόνια [[[πάντα δὲ τὰ παρηγγελμένα τοι̑ς περὶ τὸν Πέτρον συντόμως ε᾿ξήγγειλαν μετὰ δὲ ταυ̑τα καὶ αυ᾿τὸς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ α᾿νατολη̑ς καὶ α῎χρι δύσεως ε᾿ξαπέστειλεν δι῾ αυ᾿τω̑ν τὸ ἱερὸν καὶ α῎φθαρτον κήρυγμα τη̑ς αι᾿ωνίου σωτηρίας α᾿μήν]]]
בּשַׁפרָא דֵּין בּחַד בּשַׁבָּא קָם וֵאתחזִי לֻוקדַם למַריַם מַגדּלָיתָּא הָי דּשַׁבעָא שִׁאדִין אַפֵּק הוָא מֵנָה׃
הִיא הָלְכָה וְסִפְּרָה לָאֲנָשִׁים שֶׁהָיוּ אִתּוֹ לִפְנֵי כֵן וְהֵם מִתְאַבְּלִים וּבוֹכִים.
וְהִיא הָלְכָה וַתַּגֵּד לְאַנְשֵׁי בְרִיתוֺ אֲשֶׁר הָיוּ עִמּוֺ וְהֵם מִתְאַבְּלִים וּבֹכִים:
Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.
Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.
ε᾿κείνη πορευθει̑σα α᾿πήγγειλεν τοι̑ς μετ῾ αυ᾿του̑ γενομένοις πενθου̑σι καὶ κλαίουσιν
והִי אֵזַלת סַבּרַת להָנֻון דּעַמֵה הוַו דַּאבִילִין הוַו ובָכֵין׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ שֶׁהוּא חַי וְנִרְאָה אֵלֶיהָ לֹא הֶאֱמִינוּ.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר שָׁמְעוּ כִּי הוּא חָי וְכִי נִרְאָה אֵלֶיהָ לֹא הֶאֱמִינוּ לָהּ:
A oni slyšavše, že by živ byl, a vidín od ní, nevěřili.
Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili. ([Lukáš 24:11])
κα᾿κει̑νοι α᾿κούσαντες ο῞τι ζη̑ καὶ ε᾿θεάθη ὑπ῾ αυ᾿τη̑ς η᾿πίστησαν
והֵנֻון כַּד שׁמַעו דָּאמרָן דּחַי וֵאתחזִי להֵין לָא הַימֵנו אֵנֵין׃ ס
אַחֲרֵי כֵן נִרְאָה בִּדְמוּת אַחֶרֶת לִשְׁנַיִם מֵהֶם בְּעֵת שֶׁהָלְכוּ בְּדַרְכָּם לְאַחַד הַכְּפָרִים.
וְאַחֲרֵי-כֵן נִרְאָה בִּדְמוּת אַחֶרֶת אֶל-שְׁנַיִם מֵהֶם עַל-פְּנֵי הַָּׂדֶה כַּאֲשֶׁר הָלְכוּ לְדַרְכָּם:
Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.
Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov. ([Lukáš 24:13-Lukáš 24:35])
μετὰ δὲ ταυ̑τα δυσὶν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν περιπατου̑σιν ε᾿φανερὼθη ε᾿ν ἑτέρα μορφη̑ πορευομένοις ει᾿ς α᾿γρόν
בָּתַר הָלֵין אֵתחזִי לַתרֵין מֵנהֻון בַּדמֻותָא אחרִתָא כַּד מהַלכִין וָאזִלין לַקרִיתָא׃
הַלָּלוּ הָלְכוּ וְסִפְּרוּ לַאֲחֵרִים וְגַם לָהֶם לֹא הֶאֱמִינוּ.
וַיָּשׁוּבוּ וַיַּגִּידוּ לַאֲחֵרִים וְלֹא הֶאֱמִינוּ גַּם-בְּדִבְרֵיהֶם:
A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.
Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.
κα᾿κει̑νοι α᾿πελθόντες α᾿πήγγειλαν τοι̑ς λοιποι̑ς ου᾿δὲ ε᾿κείνοις ε᾿πίστευσαν
והֵנֻון אֵזַלו אֵמַרו לשַׁרכָּא אָף לָא להָנֻון הַימֵנו׃ ס
אַחַר כָּךְ נִרְאָה אֶל הָאַחַד־עָשָׂר בִּהְיוֹתָם מְסֻבִּים לֶאֱכֹל. הוּא גָּעַר בָּהֶם עַל חֹסֶר אֱמוּנָתָם וְקֵהוּת לְבָבָם, מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הֶאֱמִינוּ לְאֵלֶּה שֶׁרָאוּ אוֹתוֹ אַחֲרֵי קוּמוֹ לִתְחִיָּה.
וַיֵּרָא אַחֲרֵי-כֵן אֶל-אַחַד הֶעָשָׂר בְּשִׁבְתָּם עַל-הַשֻּׁלְחָן וַיּוֺכִיחֵם עַל-חֹסֶר אֱמוּנָתָם וְעַל-קְשִׁי לִבָּם כִּי לֹא-הֶאֱמִינוּ לְאֵלֶּה אֲשֶׁר רָאוּ אֹתוֺ אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ:
Potom sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.
Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného. ([Lukáš 24:36-Lukáš 24:43])
υ῞στερον δὲ α᾿νακειμένοις αυ᾿τοι̑ς τοι̑ς ε῞νδεκα ε᾿φανερὼθη καὶ ω᾿νείδισεν τὴν α᾿πιστίαν αυ᾿τω̑ν καὶ σκληροκαρδίαν ο῞τι τοι̑ς θεασαμένοις αυ᾿τὸν ε᾿γηγερμένον ου᾿κ ε᾿πίστευσαν
אחרָיַת דֵּין אֵתחזִי לַחדַעסַר כַּד סמִיכִין וחַסֵד לחַסִירֻות הַימָנֻותהֻון וַלקַשׁיֻות לֵבּהֻון דַּלהָנֻון דַּחזַאוֻהי דּקָם לָא הַימֵנו׃ ס
אָמַר לָהֶם: "לְכוּ אֶל כָּל הָעוֹלָם וְהַכְרִיזוּ אֶת הַבְּשׂוֹרָה לְכָל הַבְּרִיאָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ בְכָל-הָאָרֶץ וְקִרְאוּ אֶת-הַבְּשׂוֺרָה לְכָל-בָּשָׂר:
A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.
A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. ([Matouš 28:16-Matouš 28:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες ει᾿ς τὸν κόσμον α῞παντα κηρύξατε τὸ ευ᾿αγγέλιον πάση τη̑ κτίσει
וֵאמַר להֻון זֵלו לעָלמָא כֻּלֵה וַאכרֵזו סבַרתי בּכֻלָה בּרִיתָא׃
הַמַּאֲמִין וְנִטְבָּל יִוָּשַׁע, וּמִי שֶׁלֹּא יַאֲמִין יֶאְשַׁם.
מִי אֲשֶׁר יַאֲמִין וְיִטָּבֵל יִוָּשֵׁעַ וּמִי אֲשֶׁר לֹא-יַאֲמִין יֶאְשָׁם:
Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.
Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. ([Skutky apoštolské 2:38])
ὁ πιστεύσας καὶ βαπτισθεὶς σωθήσεται ὁ δὲ α᾿πιστήσας κατακριθήσεται
אַינָא דַּמהַימֵן ועָמֵד חָיֵא וַאינָא דּלָא מהַימֵן מֵתחַיַב׃
וְאֵלֶּה הָאוֹתוֹת אֲשֶׁר יִלָּווּ אֶל הַמַּאֲמִינִים: יְגָרְשׁוּ שֵׁדִים בִּשְׁמִי; בִּלְשׁוֹנוֹת חֲדָשׁוֹת יְדַבְּרוּ;
וְאֵלֶּה הָאֹתוֺת אֲשֶׁר יֵעָשׂוּ בִידֵי הַמַּאֲמִינִים רוּחוֺת רָעוֺת יַעֲבִירוּ בִשְׁמִי וּבִלְשֹׁנוֺת חֲדָשׁוֺת יְדַבֵּרוּן:
Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti,
Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; ([Skutky apoštolské 8:7 Skutky apoštolské 2:4 Skutky apoštolské 28:5; Lukáš 10:17-Lukáš 10:19])
σημει̑α δὲ τοι̑ς πιστεύσασιν ταυ̑τα παρακολουθήσει ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου δαιμόνια ε᾿κβαλου̑σιν γλὼσσαις λαλήσουσιν καιναι̑ς
אָתוָתָא דֵּין לַאילֵין דַּמהַימנִין הָלֵין נֵקפָן בּשֵׁמי שִׁאדֵא נַפּקֻון וַבלֵשָׁנֵא חַדתֵא נמַללֻון׃
יָרִימוּ נְחָשִׁים, וְאִם יִשְׁתּוּ רַעַל מֵמִית לֹא יִנָּזְקוּ; יְדֵיהֶם יָשִׂימוּ עַל חוֹלִים וְיִיטַב לָהֶם."
נְחָשִׁים כִּי-יִשְׂאוּ אוֺ כִי-יִשְׁתּוּ סַמִּים אֲשֶׁר מָוֶת בָּם לֹא יָרֵעוּ וְלֹא יַשְׁחִיתוּ לָהֶם וִידֵיהֶם יָשִׂימוּ עַל-חוֺלִים וְחָיוּ מֵחָלְיָם:
Hady bráti, a jestliže by co jedovatého pili, nikoliť jim neuškodí; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.
budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“
καὶ ε᾿ν ται̑ς χερσὶν ο῎φεις α᾿ρου̑σιν κα῍ν θανάσιμόν τι πίωσιν ου᾿ μὴ αυ᾿τοὺς βλάψη ε᾿πὶ α᾿ρρὼστους χει̑ρας ε᾿πιθήσουσιν καὶ καλω̑ς ε῞ξουσιν
וַחוַוָתָא נֵשׁקלֻון וֵאן סַמָא דּמַותָּא נֵשׁתֻּון לָא נַהַר אֵנֻון וִאידַיהֻון נסִימֻון עַל כּרִיהֵא ונֵתחַלמֻון׃ ס
לְאַחַר שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם נִשָֹא הָאָדוֹן הַשָּׁמַיְמָה וְיָשַׁב לִימִין אֱלֹהִים.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר כִּלָּה הָאָדוֺן יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם וַיַּעַל הַשָּׁמַיְמָה וַיֵּשֶׁב לִימִין הָאֱלֹהִים:
Když pak jim odmluvil Pán, zhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.
Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží. ([Lukáš 24:50-Lukáš 24:53; Skutky apoštolské 1:9-Skutky apoštolské 1:11 2 Královská 2:11; Žalmy 110:1; 1 Timoteovi 3:16])
ὁ μὲν ου῏ν κύριος ᾽Ιησου̑ς μετὰ τὸ λαλη̑σαι αυ᾿τοι̑ς α᾿νελήμφθη ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν καὶ ε᾿κάθισεν ε᾿κ δεξιω̑ν του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין מָרַן מֵן בָּתַר דּמַלֵל עַמהֻון לַשׁמַיָא סלֵק וִיתֵב מֵן יַמִינָא דַּאלָהָא׃
הֵם יָצְאוּ וְהִכְרִיזוּ אֶת הַבְּשׂוֹרָה בְּכָל מָקוֹם, וְהָאָדוֹן פָּעַל עִמָּהֶם וְאִשֵּׁר אֶת הַדָּבָר בָּאוֹתוֹת שֶׁנִּלְווּ אֲלֵיהֶם.]
וְהֵם יָצְאוּ וַיְבְַּׂרוּ אֶת-הַבְּשׂוֺרָה בְּכָל-מָקוֺם וְיַד-הָאָדוֺן הָיְתָה עִמָּם בִּמְלַאכְתָּם וַיָּקֶם אֶת-דְּבָרוֺ בְּאֹתוֺת אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בִּידֵיהֶם אָמֵן:
A oni vyšedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.
Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními. ([Skutky apoštolské 14:3])
ε᾿κει̑νοι δὲ ε᾿ξελθόντες ε᾿κήρυξαν πανταχου̑ του̑ κυρίου συνεργου̑ντος καὶ τὸν λόγον βεβαιου̑ντος διὰ τω̑ν ε᾿πακολουθούντων σημείων
הֵנֻון דֵּין נפַקו וַאכרֵזו בּכֻל דֻּוכָּא ומָרַן מעַדַּר הוָא להֻון ומַשַׁר מֵלַיהֻון בָּאתוָתָא דּעָבדִּין הוַו סּ סּ׃
רַבִּים שָׁלְחוּ יָדָם לְחַבֵּר אֶת סִפּוּר הַדְּבָרִים אֲשֶׁר הִתְקַיְּמוּ בְּקִרְבֵּנוּ,
הֵן יְדֵי רַבִּים כָּתְבוּ עַל-סֵפֶר אֶת-מַעַרְכֵי הַדְּבָרִים אֲשֶׁר כּוֺנְנוּ בְתוֺכֵנוּ אֶל-נָכוֺן:
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily,
ε᾿πειδήπερ πολλοὶ ε᾿πεχείρησαν α᾿νατάξασθαι διήγησιν περὶ τω̑ν πεπληροφορημένων ε᾿ν ἡμι̑ν πραγμάτων
מֵטֻל דּסַגִּיֵאא צבַו דּנַכתּבֻון תַּשׁעיָתָא דּסֻוערָנֵא אַילֵין דַּחנַן מפָּסִין חנַן בּהֻון׃
כְּפִי שֶׁמְּסָרוּם לָנוּ אֵלֶּה אֲשֶׁר מִתְּחִלָּה הָיוּ עֵדֵי רְאִיָּה וּמְשָׁרְתֵי דְּבַר יהוה.
כַּאֲשֶׁר מָסְרוּ לָנוּ אֵלֶּה אֲשֶׁר הָיוּ עֵדִים רֹאִים מֵרֹאשׁ וּמְשָׁרְתֵי דְּבַר-יְהוָֺה:
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, ([Jan 15:27; Skutky apoštolské 1:21; Židům 2:3; 1 Janův 1:1])
καθώς παρέδοσαν ἡμι̑ν οἱ α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς αυ᾿τόπται καὶ ὑπηρέται γενόμενοι του̑ λόγου
אַיך מֵדֵּם דַּאשׁלֵמו לַן הָנֻון דּמֵן קדִים הוַו חַזָיֵא וַמשַׁמשָׁנֵא דִּילָה דּמֵלתָא׃
לְפִיכָךְ, לְאַחַר שֶׁהִתְחַקֵּיתִי הֵיטֵב עַל כָּל הַדְּבָרִים מֵרֵאשִׁיתָם, חָשַׁבְתִּי גַּם אֲנִי לְנָכוֹן לְכָתְבָם לְךָ כְּסִדְרָם, תֵּאוֹפִילוֹס הַנִּכְבָּד,
וּבְכֵן גַּם-אֲנִי אֲשֶׁר בָּחַנְתִּי הֵיטֵב אֶת-הַדְּבָרִים הָהֵם מֵרֵאשִׁיתָם הֲכִינֹתִי אֶת-לִבִּי לְכָתְבָם אֵלֶיךׇ תְּאוֺפִילוֺס גִּבּוֺר הֶחָיִל דָּבָר דָּבֻר עַל-אָפְנָיו:
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, ([Skutky apoštolské 1:1])
ε῎δοξε κα᾿μοὶ παρηκολουθηκότι α῎νωθεν πα̑σιν α᾿κριβω̑ς καθεξη̑ς σοι γράψαι κράτιστε Θεόφιλε
אֵתחזִי אָף לִי מֵטֻל דּקַרִיב הוִית יַצִיפָאיִת לכֻלהֻון דּכֻל מֵדֵּם בּטֵכּסֵה אֵכתֻּוב לָך נַצִיחָא תֵּאָופִילֵא׃
לְמַעַן תִּוָּכַח בַּאֲמִתּוּת הַדְּבָרִים שֶׁלִּמְּדוּךָ.
לְבַעֲבוּר תֵּדַע כִּי תוֺרַת אֱמֶת לָמַדְתָּ מִפִּי מְלַמְּדֶיךׇ:
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován(a). (a) abys poznal pravou povahu událostí, o nichž ses dověděl
ι῞να ε᾿πιγνω̑ς περὶ ω῟ν κατηχήθης λόγων τὴν α᾿σφάλειαν
דּתֵדַּע שׁרָרָא דּמֵלֵא דֵּאתּתַּלמַדּתּ להֵין סס׃
בִּימֵי הוֹרְדוֹס מֶלֶךְ אֶרֶץ יְהוּדָה הָיָה כֹּהֵן מִמִּשְׁמֶרֶת אֲבִיָּה וּשְׁמוֹ זְכַרְיָה, וְלוֹ אִשָּׁה מִבְּנוֹת אַהֲרֹן וּשְׁמָהּ אֱלִישֶׁבַע.
אִישׁ כֹּהֵן הָיָה בִּימֵי הוֺרְדוֺס מֶלֶךְ יְהוּדָה וּשְׁמוֺ זְכַרְיָהוּ מִמִּשְׁמֶרֶת אֲבִיָּה וְלוֺ אִשָּׁה מִבְּנוֺת אַהֲרֹן אֱלִישֶׁבַע שְׁמָהּ:
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. ([Matouš 2:1; 1 Paralipomenon 24:10])
ε᾿γένετο ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ῾Ηρώδου βασιλέως τη̑ς ᾽Ιουδαίας ἱερεύς τις ο᾿νόματι Ζαχαρίας ε᾿ξ ε᾿φημερίας ᾽Αβιά καὶ γυνὴ αυ᾿τω̑ ε᾿κ τω̑ν θυγατέρων ᾽Ααρὼν καὶ τὸ ο῎νομα αυ᾿τη̑ς ᾽Ελισάβετ
הוָא בּיַומָתֵה דּהֵרָודֵס מַלכָּא דִּיהֻודָא כָּהנָא חַד דַּשׁמֵה הוָא זכַריָא מֵן תֵּשׁמֵשׁתָּא דּבֵית אַבִיַא וַאנתּתֵה מֵן בּנָתֵה דַּאהרֻון שׁמָה הוָא אֵלִישׁבַע׃
שְׁנֵיהֶם הָיוּ צַדִּיקִים לִפְנֵי אֱלֹהִים, הוֹלְכֵי תָּמִים בְּכָל מִצְווֹתָיו וְחֻקּוֹתָיו.
וּשְׁנֵיהֶם הָיוּ צַדִּיקִים לִפְנֵי הָאֱלֹהִים וְהֹלְכִים בִּדְרָכָיו בְּכָל-מִצְוֺתָיו וְחֻקֹּתָיו:
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových(b) příkazů a ustanovení. (b) ř: Páně (pod. Lukáš 1:9 Lukáš 1:65 Lukáš 1:68)
η῟σαν δὲ δίκαιοι α᾿μφότεροι ε᾿ναντίον του̑ θεου̑ πορευόμενοι ε᾿ν πάσαις ται̑ς ε᾿ντολαι̑ς καὶ δικαιὼμασιν του̑ κυρίου α῎μεμπτοι
תּרַיהֻון דֵּין זַדִּיקִין הוַו קדָם אַלָהָא וַמהַלכִין בּכֻלהֻון פֻּוקדָּנַוהי וַבכִאנֻותֵה דּמָריָא דּלָא עֵדלָי׃
וּבֵן לֹא הָיָה לָהֶם, כִּי אֱלִישֶׁבַע עֲקָרָה וּשְׁנֵיהֶם בָּאִים בַּיָּמִים.
וְלֹא-הָיָה לָהֶם וָלָד כִּי אֱלִישֶׁבַע עֲקָרָה וּשְׁנֵיהֶם בָּאוּ בַיָּמִים:
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.
καὶ ου᾿κ η῟ν αυ᾿τοι̑ς τέκνον καθότι η῟ν ἡ ᾽Ελισάβετ στει̑ρα καὶ α᾿μφότεροι προβεβηκότες ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις αυ᾿τω̑ν η῟σαν
בּרָא דֵּין לַיתּ הוָא להֻון מֵטֻל דֵּאלִישׁבַע עקַרתָא הוָת וַתרַיהֻון סַגִּיַאי בּיַומָתהֻון הוַו׃ ס
בְּאַחַד הַיָּמִים, כַּאֲשֶׁר כִּהֵן לִפְנֵי הָאֱלֹהִים בְּסֵדֶר מִשְׁמַרְתּוֹ
וַיְהִי הַיּוֺם בְּכַהֲנוֺ לִפְנֵי הָאֱלֹהִים בְּסֵדֶר מִשְׁמַרְתּוֺ:
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ ἱερατεύειν αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ τάξει τη̑ς ε᾿φημερίας αυ᾿του̑ ε῎ναντι του̑ θεου̑
הוָא הוָא דֵּין כַּד מכַהֵן הוָא בּטֵכּסָא דּתֵשׁמֵשׁתֵּה קדָם אַלָהָא׃
עַל־פִּי מִנְהַג הַכְּהֻנָּה, יָצָא גּוֹרָלוֹ לְהִכָּנֵס אֶל הֵיכַל יהוה לְהַקְטִיר קְטֹרֶת.
וַיָּבֹא אֶל-הֵיכַל יְהוָֺה לְהַקְטִיר קְטֹרֶת לְפִי-גוֺרָלוֺ כְּמִשְׁפַּט עֲבֹדַת הַכֹּהֲנִים:
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo. ([Exodus 30:7])
κατὰ τὸ ε῎θος τη̑ς ἱερατείας ε῎λαχε του̑ θυμια̑σαι ει᾿σελθών ει᾿ς τὸν ναὸν του̑ κυρίου
בַּעיָדָא דּכָהנֻותָא מטָיהי דַּנסִים בֵּסמֵא ועַל להַיכּלֵה דּמָריָא׃
וְכָל קְהַל הָעָם הָיָה מִתְפַּלֵל בַּחוּץ בִּשְׁעַת הַקְּטֹרֶת.
וְכָל-קְהַל הָעָם מִתְפַּלְּלִים אָז מִחוּץ בְּעֵת הַקְטֵר הַקְּטֹרֶת:
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.
καὶ πα̑ν τὸ πλη̑θος η῟ν του̑ λαου̑ προσευχόμενον ε῎ξω τη̑ ω῞ρα του̑ θυμιάματος
וכֻלֵה כֵּנשָׁא דּעַמָא מצַלֵא הוָא לבַר בּעֵדָּנָא דּבֵסמֵא׃
לְפֶתַע נִרְאָה אֵלָיו מַלְאַךְ יהוה נִצָּב לִימִין מִזְבַּח הַקְּטֹרֶת.
וַיֵּרָא אֵלָיו מַלְאַךְ יְהוָֺה עֹמֵד אֵצֶל מִזְבַּח הַקְּטֹרֶת לִימִינוֺ:
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. ([Lukáš 1:26 Lukáš 2:9 Lukáš 22:43 Lukáš 24:4; Skutky apoštolské 1:10])
ω῎φθη δὲ αυ᾿τω̑ α῎γγελος κυρίου ἑστώς ε᾿κ δεξιω̑ν του̑ θυσιαστηρίου του̑ θυμιάματος
וֵאתחזִי לֵה לַזכַריָא מַלַאכָא דּמָריָא דּקָאֵם מֵן יַמִינָא דּמַדבּחָא דּבֵסמֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ זֹאת נִבְהַל זְכַרְיָה וּפַחַד נָפַל עָלָיו.
וַיַּרְא זְכַרְיָהוּ וַיֶּחֱרָד וְאֵימָה נָפְלָה עָלָיו:
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.
καὶ ε᾿ταράχθη Ζαχαρίας ι᾿δὼν καὶ φόβος ε᾿πέπεσεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וֵאשׁתּגֵשׁ זכַריָא כַּד חזָיהי ודֵחלתָא נֵפלַת עלַוהי׃
אָמַר אֵלָיו הַמַּלְאָךְ, "אַל תִּירָא, זְכַרְיָה, כִּי נִשְׁמְעָה תְּפִלָּתְךָ. אֱלִישֶׁבַע אִשְׁתְּךָ תֵּלֵד לְךָ בֵּן וְאַתָּה תִּקְרָא שְׁמוֹ יוֹחָנָן.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַמַּלְאָךְ אַל-תִּירָא זְכַרְיָהוּ כִּי תְפִלָּתְךׇ עָלְתָה לְרָצוֺן וְאֱלִישֶׁבַע אִשְׁתְּךׇ תֵּלֵד לְךׇ בֵן וְקָרָאתָ שְׁמוֺ יוֺחָנָן:
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. ([Lukáš 1:30])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ α῎γγελος μὴ φοβου̑ Ζαχαρία διότι ει᾿σηκούσθη ἡ δέησίς σου καὶ ἡ γυνή σου ᾽Ελισάβετ γεννήσει υἱόν σοι καὶ καλέσεις τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιωάννην
וֵאמַר לֵה מַלַאכָא לָא תֵּדחַל זכַריָא מֵטֻל דֵּאשׁתַּמעַת צלֻותָך וַאנתּתָך אֵלִישׁבַע תִּאלַד לָך בּרָא ותֵקרֵא שׁמֵה יֻוחַנָן׃
שִׂמְחָה וָגִיל יִהְיוּ לְךָ וְרַבִּים יִשְׂמְחוּ בְּהִוָּלְדוֹ;
וְהָיָה-לְךׇ לְשִׂמְחָה וּלְשָׂשׂוֺן וְרַבִּים בְּהִוָּלְדוֺ יַעֲלֹזוּ:
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.
καὶ ε῎σται χαρά σοι καὶ α᾿γαλλίασις καὶ πολλοὶ ε᾿πὶ τη̑ γενέσει αυ᾿του̑ χαρήσονται
ותֵהוֵא לָך חַדֻותָא וַארוָזָא וסַגִּיֵאא נֵחדֻּון בּמַולָדֵה׃
כִּי גָּדוֹל יִהְיֶה לִפְנֵי יהוה, יַיִן וְשֵׁכָר לֹא יִשְׁתֶּה, וְיִמָּלֵא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ מֵרֶחֶם אִמּוֹ.
כִּי-יִגְדַּל לִפְנֵי יְהוָֺה וְיַיִן וְשֵׁכָר לֹא יִשְׁתֶּה וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ יִמָּלֵא בְּעוֺד הֱיוֺתוֺ בְּבֶטֶן אִמּוֺ:
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. ([Numeri 6:3; Soudců 13:4])
ε῎σται γὰρ μέγας ε᾿νὼπιον του̑ κυρίου καὶ οι῏νον καὶ σίκερα ου᾿ μὴ πίη καὶ πνεύματος ἁγίου πλησθήσεται ε῎τι ε᾿κ κοιλίας μητρὸς αυ᾿του̑
נֵהוֵא גֵּיר רַב קדָם מָריָא וחַמרָא ושַׁכרָא לָא נֵשׁתֵּא ורֻוחָא דּקֻודשָׁא נֵתמלֵא עַד הֻו בּכַרסָא דֵּאמֵה׃
רַבִּים מִבְּנֵי יִשְׂרָאֵל יָשִׁיב אֶל יהוה אֱלֹהֵיהֶם,
וְרַבִּים מִבְּנֵי יִשְׂרָאֵל יָשִׁיב אֶל-יְהוָֺה אֱלֹהֵיהֶם:
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;
καὶ πολλοὺς τω̑ν υἱω̑ν ᾽Ισραὴλ ε᾿πιστρέψει ε᾿πὶ κύριον τὸν θεὸν αυ᾿τω̑ν
וסַגִּיֵאא מֵן בּנַי אִיסרָיֵל נַפנֵא לוָת מָריָא אַלָההֻון׃
וְיֵלֵךְ לְפָנָיו בְּרוּחַ אֵלִיָּהוּ וּגְבוּרָתוֹ, לְהָשִׁיב לֵב אָבוֹת עַל בָּנִים, וְסוֹרְרִים אֶל תְּבוּנַת הַצַּדִּיקִים, לְהַכְשִׁיר עַם מוּכָן לַיהוה."
וְהָלַךְ לְפָנָיו בְּרוּחַ אֵלִיָּהוּ וּבִגְבוּרָתוֺ לְהָשִׁיב לֵב אָבוֺת עַל-בָּנִים וּלְפשְׁעִים רוּחַ דֵּעָה יְשָׁרָה וְהֶעֱמִיד לִפְנֵי יְהוָֺה עָם אֲשֶׁר לִבּוֺ נָכוֺן עִמּוֺ:
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“ ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Matouš 11:14 Matouš 17:11-Matouš 17:13])
καὶ αυ᾿τὸς προελεύσεται ε᾿νὼπιον αυ᾿του̑ ε᾿ν πνεύματι καὶ δυνάμει ᾽Ηλίου ε᾿πιστρέψαι καρδίας πατέρων ε᾿πὶ τέκνα καὶ α᾿πειθει̑ς ε᾿ν φρονήσει δικαίων ἑτοιμάσαι κυρίω λαὸν κατεσκευασμένον
והֻו נִאזַל קדָמַוהי בּרֻוחָא וַבחַילָא דִּאלִיָא נבִיָא דּנַפנֵא לֵבָּא דַּאבָהֵא עַל בּנַיָא ולַאילֵין דּלָא מֵתּטפִּיסִין לִידַעתָא דּכִאנֵא וַנטַיֵב למָריָא עַמָא גּמִירָא׃
אָמַר זְכַרְיָה אֶל הַמַּלְאָךְ, "לְפִי מָה אֵדַע זֹאת? הֲרֵי אֲנִי זָקֵן וְאִשְׁתִּי בָּאָה בַּיָּמִים."
וַיֹּאמֶר זְכַרְיָהוּ אֶל-הַמַּלְאָךְ בַּמָּה אֵדַע זֹאת הֵן אֲנִי זָקַנְתִּי וְאִשְׁתִּי בָּאָה בַיָּמִים:
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“ ([Genesis 18:11])
καὶ ει῏πεν Ζαχαρίας πρὸς τὸν α῎γγελον κατὰ τί γνὼσομαι του̑το ε᾿γώ γάρ ει᾿μι πρεσβύτης καὶ ἡ γυνή μου προβεβηκυι̑α ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις αυ᾿τη̑ς
וֵאמַר זכַריָא למַלַאכָא אַיכַּנָא אֵדַּע הָדֵא אֵנָא גֵּיר אִיתַי סָבָא וַאנתַּתי סַגִּיַאת בּיַומָתָה הִי׃
הֵשִׁיב לוֹ הַמַּלְאָךְ, "אֲנִי גַּבְרִיאֵל הַנִּצָּב לִפְנֵי אֱלֹהִים. נִשְׁלַחְתִּי לְדַבֵּר אֵלֶיךָ וּלְבַשֵֹר לְךָ זֹאת.
וַיַּעַן הַמַּלְאָךְ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אָנֹכִי גַבְרִיאֵל הָעֹמֵד לִפְנֵי הָאֱלֹהִים שֻׁלַּחְתִּי לְדַבֵּר אֵלֶיךׇ וּלְבֶַּׂרְךׇ כָּזֹאת:
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. ([Daniel 8:16 Daniel 9:21])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ α῎γγελος ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε᾿γὼ ει᾿μι Γαβριὴλ ὁ παρεστηκώς ε᾿νὼπιον του̑ θεου̑ καὶ α᾿πεστάλην λαλη̑σαι πρὸς σὲ καὶ ευ᾿αγγελίσασθαί σοι ταυ̑τα
וַענָא מַלַאכָא וֵאמַר לֵה אֵנָא אנָא גַּברִיאיֵל דּקָאֵם אנָא קדָם אַלָהָא וֵאשׁתַּלחֵת דֵּאמַלֵל עַמָך וֵאסַבּרָך הָלֵין׃
וְהִנֵּה תֵּאָלֵם וְלֹא תּוּכַל לְדַבֵּר עַד אֲשֶׁר יִקְרוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, עַל שֶׁלֹּא הֶאֱמַנְתָּ לִדְבָרַי אֲשֶׁר יִתְקַיְּמוּ בְּעִתָּם."
וְהִנֵּה אַתָּה תֵאָלֵם וְלֹא תוּכַל דַבֵּר עַד אֲשֶׁר יָקוּם הַדָּבָר הַזֶּה עֵקֶב אֲשֶׁר לֹא הֶאֱמַנְתָּ לִדְבָרַי אֲשֶׁר יָקוּמוּ בְּעִתָּם:
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“
καὶ ι᾿δοὺ ε῎ση σιωπω̑ν καὶ μὴ δυνάμενος λαλη̑σαι α῎χρι η῏ς ἡμέρας γένηται ταυ̑τα α᾿νθ῾ ω῟ν ου᾿κ ε᾿πίστευσας τοι̑ς λόγοις μου οι῞τινες πληρωθήσονται ει᾿ς τὸν καιρὸν αυ᾿τω̑ν
מֵכִּיל תֵּהוֵא שַׁתִּיק ולָא תֵּשׁכַּח לַממַלָלֻו עדַמָא ליַומָא דּהָלֵין נֵהויָן עַל דּלָא הַימֵנתּ למֵלַי הָלֵין דּמֵתמַליָן בּזַבנהֵין׃
הָעָם חִכָּה לִזְכַרְיָה וְתָמַהּ עַל שֶׁהִתְעַכֵּב בַּהֵיכָל.
וְהָעָם הוֺחִילוּ לִזְכַרְיָהוּ עַד-בּוֺשׁ וַיִּתְפַּלְאוּ כִּי הִתְמַהְמַהּ בַּהֵיכָל:
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.
καὶ η῟ν ὁ λαὸς προσδοκω̑ν τὸν Ζαχαρίαν καὶ ε᾿θαύμαζον ε᾿ν τω̑ χρονίζειν ε᾿ν τω̑ ναω̑ αυ᾿τόν
עַמָא דֵּין קָאֵם הוָא וַמסַכֵּא לַזכַריָא ותַמִיהִין הוַו עַל תַּוחָרתֵּה דַּבהַיכּלָא׃
וְהִנֵּה בְּצֵאתוֹ מִשָּׁם לֹא הָיָה יָכוֹל לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם, וְהֵם הֵבִינוּ שֶׁרָאָה מַרְאֶה בַּהֵיכָל; הוּא עַצְמוֹ הָיָה רוֹמֵז לָהֶם וְעוֹדֶנּוּ אִלֵּם.
וּבְצֵאתוֺ לֹא יָכֹל דַּבֵּר אֲלֵיהֶם וַיַּכִּירוּ כִּי-חִזָּיוֺן חָזָה בַּהֵיכָל וַיָּנַע לָהֶם בְּרֹאשׁוֺ כִּי הוּא אִלֵּם:
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.
ε᾿ξελθών δὲ ου᾿κ ε᾿δύνατο λαλη̑σαι αυ᾿τοι̑ς καὶ ε᾿πέγνωσαν ο῞τι ο᾿πτασίαν ἑὼρακεν ε᾿ν τω̑ ναω̑ καὶ αυ᾿τὸς η῟ν διανεύων αυ᾿τοι̑ς καὶ διέμενεν κωφός
כַּד נפַק דֵּין זכַריָא לָא מֵשׁכַּח הוָא דַּנמַלֵל עַמהֻון וֵאסתַּכַּלו דּחֵזוָא חזָא בּהַיכּלָא והֻו מֵרמַז רָמֵז הוָא להֻון וקַוִי כַּד חרֵשׁ׃
כְּתֹם יְמֵי שֵׁרוּתוֹ חָזַר לְבֵיתוֹ,
וְכַאֲשֶׁר מָלְאוּ יְמֵי עֲבֹדָתוֺ וַיֵּלֶךְ וַיָּשָׁב אֶל-בֵּיתוֺ:
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.
καὶ ε᾿γένετο ὡς ε᾿πλήσθησαν αἱ ἡμέραι τη̑ς λειτουργίας αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
וכַד אֵתמַלִיו יַומָתָא דּתֵשׁמֵשׁתֵּה אֵזַל לבַיתֵּה׃
וּלְאַחַר הַיָּמִים הָאֵלֶּה הָרְתָה אֱלִישֶׁבַע אִשְׁתּוֹ. בְּמֶשֶׁךְ חֲמִשָּׁה חֳדָשִׁים הִסְתַּתְּרָה, וְזֹאת אָמְרָה:
וַיְהִי אַחֲרֵי הַיָּמִים הָאֵלֶּה וַתַּהַר אֱלִישֶׁבַע אִשְׁתּוֺ וַתַּסְתֵּר חֲמִשָּׁה חֳדָשִׁים לֵאמֹר:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:
μετὰ δὲ ταύτας τὰς ἡμέρας συνέλαβεν ᾽Ελισάβετ ἡ γυνὴ αυ᾿του̑ καὶ περιέκρυβεν ἑαυτὴν μη̑νας πέντε λέγουσα
וַהוָא מֵן בָּתַר יַומָתָא הָנֻון בֵּטנַת אֵלִישׁבַע אַנתּתֵה וַמטַשׁיָא הוָת נַפשָׁה יַרחֵא חַמשָׁא וָאמרָא הוָת׃
"כָּךְ עָשָׂה לִי אֱלֹהִים כַּאֲשֶׁר רָאָה לְהָסִיר אֶת חֶרְפָּתִי בְּקֶרֶב בְּנֵי אָדָם."
כָּכָה עָשָׂה לִי יְהוָֺה בַּיָּמִים אֲשֶׁר פְּקָדַנִי וְאָסַף אֶת-חֶרְפָּתִי לְעֵינֵי בְנֵי-אָדָם:
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
“Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“ ([Genesis 30:23])
ο῞τι ου῞τως μοι πεποίηκεν κύριος ε᾿ν ἡμέραις αι῟ς ε᾿πει̑δεν α᾿φελει̑ν ο῎νειδός μου ε᾿ν α᾿νθρὼποις
דּהָלֵין עבַד לִי מָריָא בּיַומָתָא דּחָר בִּי למֵסַב חֵסדּי דּבֵית בּנַי־אנָשָׁא סס׃
בַּחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי נִשְׁלַח הַמַּלְאָךְ גַּבְרִיאֵל מֵאֵת הָאֱלֹהִים לְעִיר בַּגָּלִיל, אֲשֶׁר שְׁמָהּ נָצְרַת,
וּבַחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי שֻׁלַּח גַּבְרִיאֵל הַמַּלְאָךְ מִלִּפְנֵי אֱלֹהִים אֶל-עִיר בַּגָּלִיל וּשְׁמָהּ נְצָרֶת:
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
ε᾿ν δὲ τω̑ μηνὶ τω̑ ε῞κτω α᾿πεστάλη ὁ α῎γγελος Γαβριὴλ α᾿πὸ του̑ θεου̑ ει᾿ς πόλιν τη̑ς Γαλιλαίας η῟ ο῎νομα Ναζαρὲθ
בּיַרחָא דֵּין דֵּשׁתָּא אֵשׁתּלַח גַּברִיאיֵל מַלַאכָא מֵן לוָת אַלָהָא לַגלִילָא לַמדִינתָּא דַּשׁמָה נָצרַת׃
אֶל בְּתוּלָה מְאֹרֶסֶת לְאִישׁ מִבֵּית דָּוִד וּשְׁמוֹ יוֹסֵף, וְשֵׁם הַבְּתוּלָה מִרְיָם.
אֶל-עַלְמָה בְּתוּלָה מְאֹרָשָׂה לְאִישׁ וּשְׁמוֺ יוֺסֵף מִבֵּית דָּוִד וְהָעַלְמָה שְׁמָהּ מִרְיָם:
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu(c) Davidova; jméno té panny bylo Maria. (c) ř: domu (pod. Lukáš 1:33) ([Matouš 1:18])
πρὸς παρθένον ε᾿μνηστευμένην α᾿νδρὶ ω῟ ο῎νομα ᾽Ιωσὴφ ε᾿ξ οι῎κου Δαυίδ καὶ τὸ ο῎νομα τη̑ς παρθένου Μαριάμ
לוָת בּתֻולתָּא דַּמכִירָא לגַברָא דַּשׁמֵה יַוסֵף מֵן בַּיתֵּה דּדַוִיד וַשׁמָה לַבתֻולתָּא מַריַם׃
בְּהִכָּנְסוֹ לְחַדְרָהּ אָמַר הַמַּלְאָךְ, "שִׂמְחִי, בְּרוּכַת הַחֶסֶד. יהוה עִמָּךְ".
וַיָּבֹא הַמַּלְאָךְ אֵלֶיהָ הַבָּיְתָה וַיֹּאמֶר שָׁלוֺם לָךְ הַבַּת רֻחָמָה יְהוָֺה עִמָּךְ בְּרוּכָה אַתְּ בַּנָּשִׁים:
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou(d).“ (d) var: + požehnaná mezi ženami
καὶ ει᾿σελθών πρὸς αυ᾿τὴν ει῏πεν χαι̑ρε κεχαριτωμένη ὁ κύριος μετὰ σου̑
ועַל לוָתָה מַלַאכָא וֵאמַר לָה שׁלָם לֵכי מַליַת טַיבֻּותָא מָרַן עַמֵכי בּרִיכַת בּנֵשֵׁא׃
הִיא נִדְהֲמָה לְשֵׁמַע הַדָּבָר וְחָשְׁבָה בְּלִבָּהּ מַה טִּיבָהּ שֶׁל הַבְּרָכָה הַזֹּאת.
וְהִיא בִּרְאוֺתָה וַתִּתְחַלְחַל לִדְבָרוֺ וַתֹּאמֶר בְּלִבָּהּ מָה הַבְּרָכָה הַזֹּאת:
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
ἡ δὲ ε᾿πὶ τω̑ λόγω διεταράχθη καὶ διελογίζετο ποταπὸς ει῎η ὁ α᾿σπασμὸς ου῟τος
הִי דֵּין כַּד חזָת אֵתרַהבַּת בּמֵלתֵה ומֵתחַשׁבָא הוָת דּמָנָא הו שׁלָמָא הָנָא׃
אָמַר לָהּ הַמַּלְאָךְ, "אַל תִּפְחֲדִי, מִרְיָם, כִּי מָצָאת חֵן לִפְנֵי אֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ הַמַּלְאָךְ אַל-תִּירְאִי מִרְיָם כִּי-מָצָאת חֵן בְּעֵינֵי הָאֱלֹהִים:
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. ([Lukáš 1:13])
καὶ ει῏πεν ὁ α῎γγελος αυ᾿τη̑ μὴ φοβου̑ Μαριάμ ευ῟ρες γὰρ χάριν παρὰ τω̑ θεω̑
וֵאמַר לָה מַלַאכָא לָא תֵּדחלִין מַריַם אֵשׁכַּחתּי גֵּיר טַיבֻּותָא לוָת אַלָהָא׃
הִנֵּה תַּהֲרִי וְתֵלְדִי בֵּן, וְתִקְרְאִי שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ.
וְהִנָּךְ הָרָה וְיָלַדְתְּ בֵּן וְקָרָאת שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ:
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ([Genesis 16:11; Soudců 13:3; Izajáš 7:14; Matouš 1:21-Matouš 1:23])
καὶ ι᾿δοὺ συλλήμψη ε᾿ν γαστρὶ καὶ τέξη υἱόν καὶ καλέσεις τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιησου̑ν
הָא גֵּיר תּקַבּלִין בַּטנָא ותִאלדִּין בּרָא ותֵקרֵין שׁמֵה יֵשֻׁוע׃
הוּא גָּדוֹל יִהְיֶה וּבֶן־עֶלְיוֹן יִקָּרֵא, וַיהוה אֱלֹהִים יִתֵּן לוֹ אֶת כִּסֵּא דָּוִד אָבִיו;
וְהוּא גָּדוֺל יִהְיֶה וּבֶן-עֶלְיוֺן יִקָּרֵא וְנָתַן לוֺ יְהוָֺה אֱלֹהִים אֶת-כִּסֵּא דָּוִד אָבִיו:
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. ([Izajáš 9:6; Daniel 2:44 Daniel 7:14])
ου῟τος ε῎σται μέγας καὶ υἱὸς ὑψίστου κληθήσεται καὶ δὼσει αυ᾿τω̑ κύριος ὁ θεὸς τὸν θρόνον Δαυὶδ του̑ πατρὸς αυ᾿του̑
הָנָא נֵהוֵא רַב וַברֵה דּעֵלָיָא נֵתקרֵא ונֵתֵּל לֵה מָריָא אַלָהָא כֻּורסיֵה דּדַוִיד אַבֻוהי׃
וְיִמְלֹךְ עַל בֵּית יַעֲקֹב לְעוֹלָם וְאֵין קֵץ לְמַלְכוּתוֹ."
וּמָלַךְ עַל-בֵּית יַעֲקֹב לְעוֺלָם וָעֶד וּלְמַלְכוּתוֺ אֵין קֵץ:
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“
καὶ βασιλεύσει ε᾿πὶ τὸν οι῏κον ᾽Ιακώβ ει᾿ς τοὺς αι᾿ω̑νας καὶ τη̑ς βασιλείας αυ᾿του̑ ου᾿κ ε῎σται τέλος
ונַמלֵך עַל בַּיתֵּה דּיַעקֻוב לעָלַם וַלמַלכֻּותֵה סֻוף לָא נֵהוֵא׃
אָמְרָה מִרְיָם אֶל הַמַּלְאָךְ, "אֵיךְ יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה, הֲרֵי אֵינֶנִּי יוֹדַעַת אִישׁ?"
וַתֹּאמֶר מִרְיָם אֶל-הַמַּלְאָךְ אֵיכָה תִהְיֶה כָזֹאת וַאֲנִי אֵינֶנִּי יֹדַעַת אִישׁ:
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“
ει῏πεν δὲ Μαριὰμ πρὸς τὸν α῎γγελον πω̑ς ε῎σται του̑το ε᾿πεὶ α῎νδρα ου᾿ γινὼσκω
אָמרָא מַריַם למַלַאכָא אַיכַּנָא תֵּהוֵא הָדֵא דּגַברָא לָא חכִים לִי׃
הֵשִׁיב הַמַּלְאָךְ וְאָמַר: "רוּחַ הַקֹּדֶשׁ תָּבוֹא עָלַיִךְ וּגְבוּרַת עֶלְיוֹן תָּצֵל עָלַיִךְ. לָכֵן קָדוֹשׁ יִקָּרֵא הַיִּלוֹד, בֶּן־אֱלֹהִים.
וַיַּעַן הַמַּלְאָךְ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ רוּחַ הַקֹּדֶשׁ תָּבֹא עָלַיִךְ וְכֹחַ עֶלְיוֺן יָסֶךְ-לָךְ עַל-כֵּן גַּם-הַקָּדוֺשׁ הַיִּלוֺד יִקָּרֵא בֶּן-אֱלֹהִים:
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. ([Matouš 1:20])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ α῎γγελος ει῏πεν αυ᾿τη̑ πνευ̑μα α῞γιον ε᾿πελεύσεται ε᾿πὶ σέ καὶ δύναμις ὑψίστου ε᾿πισκιάσει σοι διὸ καὶ τὸ γεννὼμενον α῞γιον κληθήσεται υἱὸς θεου̑
ענָא מַלַאכָא וֵאמַר לָה רֻוחָא דּקֻודשָׁא תִּאתֵא וחַילֵה דּעֵלָיָא נַגֵּן עלַיכּי מֵטֻל הָנָא הַו דּמֵתִילֵד בֵּכי קַדִּישָׁא הֻו וַברֵה דַּאלָהָא נֵתקרֵא׃ ס
וְהִנֵּה אֱלִישֶׁבַע קְרוֹבָתֵךְ גַּם הִיא הָרְתָה בֵּן בְּזִקְנָתָהּ, וְזֹאת שֶׁקָּרְאוּ לָהּ עֲקָרָה הָרָה זֶה הַחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי,
וְהִנֵּה אֱלִישֶׁבַע מוֺדַעְתֵּךְ הַנִּקְרֵאת עֲקָרָה הָרָה גַּם-הִיא לָלַת בֵּן בְּזִקְנָתָהּ וְזֶה-לָּהּ הַחֹדֶשׁ הַשִּׁשִּׁי:
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. ([Lukáš 1:24])
καὶ ι᾿δοὺ ᾽Ελισάβετ ἡ συγγενίς σου καὶ αυ᾿τὴ συνείληφεν υἱὸν ε᾿ν γήρει αυ᾿τη̑ς καὶ ου῟τος μὴν ε῞κτος ε᾿στὶν αυ᾿τη̑ τη̑ καλουμένη στείρα
והָא אֵלִישׁבַע אַחיָנתֵּכי אָף הִי בַּטנָא בּרָא בּסַיבֻּותָה והָנָא יַרחָא דֵּשׁתָּא לָה להָי דּמֵתקַריָא עקַרתָא׃
כִּי לֹא יִפָּלֵא מֵאֱלֹהִים כָּל דָּבָר."
כִּי מֵאֱלֹהִים לֹא יִפָּלֵא כָּל-דָּבָר:
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ ([Genesis 18:14])
ο῞τι ου᾿κ α᾿δυνατήσει παρὰ του̑ θεου̑ πα̑ν ρ᾿η̑μα
מֵטֻל דּלָא עטֵל לַאלָהָא מֵדֵּם׃
אָמְרָה מִרְיָם, "הִנְנִי שִׁפְחַת אֲדֹנָי, יְהִי לִי כִּדְבָרֶךָ". וְהַמַּלְאָךְ הָלַךְ לוֹ.
וַתֹּאמֶר מִרְיָם הִנְנִי שִׁפְחַת יְהוָֺה יְהִי-לִי כִדְבָרֶךׇ וַיֵּלֶךְ הַמַּלְאָךְ מֵאִתָּהּ:
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.
ει῏πεν δὲ Μαριάμ ι᾿δοὺ ἡ δούλη κυρίου γένοιτό μοι κατὰ τὸ ρ᾿η̑μά σου καὶ α᾿πη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿τη̑ς ὁ α῎γγελος
אָמרָא מַריַם הָא אֵנָא אַמתֵה דּמָריָא נֵהוֵא לִי אַיך מֵלתָך וֵאזַל מַלַאכָא מֵן לוָתָה׃ ס
בַּיָּמִים הָהֵם קָמָה מִרְיָם וּמִהֲרָה לָלֶכֶת אֶל אֵזוֹר הָהָר, אֶל אַחַת מֵעָרֵי יְהוּדָה.
וַתָּקָם מִרְיָם בַּיָּמִים הָהֵם וַתַּחַשׁ לָלֶכֶת הָהָרָה אֶל-עִיר יְהוּדָה:
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
α᾿ναστα̑σα δὲ Μαριὰμ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ταύταις ε᾿πορεύθη ει᾿ς τὴν ο᾿ρεινὴν μετὰ σπουδη̑ς ει᾿ς πόλιν ᾽Ιούδα
קָמַת דֵּין מַריַם בּהֻון בּיַומָתָא הָנֻון וֵאזַלת בּטִילָאיִת לטֻורָא לַמדִינתָּא דִּיהֻוד׃
הִיא נִכְנְסָה לְבֵית זְכַרְיָה וּבֵרְכָה אֶת אֱלִישֶׁבַע.
וַתָּבֹא בֵּית זְכַרְיָה וַתִּפְקֹד אֶת-אֱלִישֶׁבַע לְשָׁלוֺם:
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.
καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον Ζαχαρίου καὶ η᾿σπάσατο τὴν ᾽Ελισάβετ
ועֵלַת לבַיתֵּה דַּזכַריָא ושֵׁאלַת שׁלָמָה דֵּאלִישׁבַע׃
וְהִנֵּה כַּאֲשֶׁר שָׁמְעָה אֱלִישֶׁבַע אֶת בִּרְכַּת מִרְיָם, רָקַד הַיֶּלֶד בְּבִטְנָהּ; אֱלִישֶׁבַע נִתְמַלְּאָה רוּחַ הַקֹּדֶשׁ
וַיְהִי כִּשְׁמֹעַ אֱלִישֶׁבַע פְּקוּדַת שָׁלוֺם מִפִּי מִרְיָם וַיִּרְקַד הַיֶּלֶד בְּקִרְבָּהּ וַתִּמָּלֵא אֱלִישֶׁבַע רוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým
καὶ ε᾿γένετο ὡς η῎κουσεν τὸν α᾿σπασμὸν τη̑ς Μαρίας ἡ ᾽Ελισάβετ ε᾿σκίρτησεν τὸ βρέφος ε᾿ν τη̑ κοιλία αυ᾿τη̑ς καὶ ε᾿πλήσθη πνεύματος ἁγίου ἡ ᾽Ελισάβετ
וַהוָא דּכַד שֵׁמעַת אֵלִישׁבַע שׁלָמָה דּמַריַם דָּץ עֻולָא בּכַרסָה וֵאתמַליַת אֵלִישׁבַע רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
וְקָרְאָה בְּקוֹל גָּדוֹל: "בְּרוּכָה אַתְּ בַּנָּשִׁים וּבָרוּךְ פְּרִי בִּטְנֵךְ.
וַתִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל וַתֹּאמַר בְּרוּכָה אַתְּ מִנָּשִׁים וּבָרוּךְ פְּרִי בִטְנֵךְ:
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. ([Lukáš 11:27])
καὶ α᾿νεφὼνησεν κραυγη̑ μεγάλη καὶ ει῏πεν ευ᾿λογημένη σὺ ε᾿ν γυναιξίν καὶ ευ᾿λογημένος ὁ καρπὸς τη̑ς κοιλίας σου
וַקעָת בּקָלָא רָמָא וֵאמרַת למַריַם מבַרַכתָּא אַנתּי בּנֵשֵׁא וַמבַרַך הֻו פִּארָא דַּבכַרסֵכי׃
וּמֵאַיִן לִי זֹאת, שֶׁאֵם אֲדוֹנִי בָּאָה אֵלַי?
וּמֵאַיִן בָּאַתְנִי כָזֹאת כִּי-אֵם אֲדֹנִי אֶלַי תָּבֹא:
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?
καὶ πόθεν μοι του̑το ι῞να ε῎λθη ἡ μήτηρ του̑ κυρίου μου πρὸς ε᾿μέ
אַימֵכָּא לִי הָדֵא דֵּאמֵה דּמָרי תִּאתֵא לוָתי׃
כִּי הִנֵּה, כַּאֲשֶׁר קוֹל בִּרְכָתֵךְ בָּא בְּאָזְנַי, רָקַד הַיֶּלֶד מִשִֹמְחָה בְּבִטְנִי.
כִּי כַּאֲשֶׁר שָׁמְעָה אָזְנִי קוֺל פְּקוּדַת שָׁלוֺם מִפִּיךְ רָקַד הַיֶּלֶד בְּקִרְבִּי מֵרֹב שִׂמְחָה:
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.
ι᾿δοὺ γὰρ ὡς ε᾿γένετο ἡ φωνὴ του̑ α᾿σπασμου̑ σου ει᾿ς τὰ ω῏τά μου ε᾿σκίρτησεν ε᾿ν α᾿γαλλιάσει τὸ βρέφος ε᾿ν τη̑ κοιλία μου
הָא גֵּיר כַּד נפַל קָלָא דַּשׁלָמֵכי בֵּאדנַי בּחַדֻותָא רַבּתָא דָּץ עֻולָא בּכַרסי׃
אַשְׁרֵי זוֹ שֶׁהֶאֱמִינָה כִּי יִתְקַיְּמוּ הַדְּבָרִים אֲשֶׁר נֶאֶמְרוּ לָהּ מֵאֵת אֱלֹהִים."
אַשְׁרֵךְ כִּי תַאֲמִינִי כִּי יָקוּם הַדָּבָר הָאָמוּר לָךְ מִפִּי-יְהוָֺה:
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ ([Lukáš 1:20])
καὶ μακαρία ἡ πιστεύσασα ο῞τι ε῎σται τελείωσις τοι̑ς λελαλημένοις αυ᾿τη̑ παρὰ κυρίου
וטֻובֵיה לַאידָא דּהַימנַת דּהָוֵא שֻׁולָמָא לַאילֵין דֵּאתמַלֵל עַמָה מֵן לוָת מָריָא׃ ס
אָז אָמְרָה מִרְיָם: "תְּרוֹמֵם נַפְשִׁי אֶת אֲדֹנָי
וַתַּעַן מִרְיָם וַתֹּאמַר תְּגַדֵּל נַפְשִׁי אֶת-יְהוָֺה:
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maria řekla: „Duše má velebí Pána ([1 Samuelova 2:1-1 Samuelova 2:10])
καὶ ει῏πεν Μαριάμ
וֵאמרַת מַריַם מַורבָא נַפשׁי למָריָא׃
וְתָגֵל רוּחִי בֵּאלֹהֵי יִשְׁעִי
וְתָגֵל רוּחִי בֵּאלֹהֵי יִשְׁעִי:
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
μεγαλύνει ἡ ψυχή μου τὸν κύριον καὶ η᾿γαλλίασεν τὸ πνευ̑μά μου ε᾿πὶ τω̑ θεω̑ τω̑ σωτη̑ρί μου
וחֵדיַת רֻוחי בַּאלָהָא מַחיָני׃
כִּי רָאָה בָּעֳנִי אֲמָתוֹ. הִנֵּה 'אַשְׁרֶיהָ' יֵאָמֵר לִי מֵעַתָּה וּלְדוֹר דּוֹרִים.
כִּי רָאָה בָעֳנִי שִׁפְחָתוֺ מֵהַיּוֺם הַזֶּה וָמַעְלָה יְאַשְּׁרוּנִי כָּל-הַדֹּרוֺת:
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení(e), (e) všechny národy
ο῞τι ε᾿πέβλεψεν ε᾿πὶ τὴν ταπείνωσιν τη̑ς δούλης αυ᾿του̑ ι᾿δοὺ γὰρ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν μακαριου̑σίν με πα̑σαι αἱ γενεαί
דּחָר בּמֻוכָכָא דַּאמתֵה הָא גֵּיר מֵן הָשָׁא טֻובָא נֵתּלָן לִי שַׁרבָּתָא כֻּלהֵין׃
כִּי גְּדוֹלוֹת עָשָׂה בִּי שַׁדַּי, קָדוֹשׁ שְׁמוֹ
גְּדֹלוֺת עָשָׂה עִמָּדִי אַדִּיר הוּא וְקָדוֺשׁ שְׁמוֺ:
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno ([Žalmy 111:9])
ο῞τι ε᾿ποίησέν μοι μεγάλα ὁ δυνατός καὶ α῞γιον τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑
דַּעבַד לוָתי רַורבָתָא הַו דּחַילתָן וקַדִּישׁ שׁמֵה׃
וְחֶסֶד יהוה מֵעוֹלָם וְעַד עוֹלָם עַל יְרֵאָיו.
וְחַסְדּוֺ עַל-יְרֵאָיו בְּכָל-דּוֺר וָדוֺר:
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. ([Žalmy 103:17])
καὶ τὸ ε῎λεος αυ᾿του̑ ει᾿ς γενεὰς καὶ γενεὰς τοι̑ς φοβουμένοις αυ᾿τόν
וַחנָנֵה לדָרֵא ושַׁרבָּתָא עַל אַילֵין דּדָחלִין לֵה׃
עָשָׂה חַיִל בִּזְרוֹעוֹ פִּזַּר גֵאִים, פְּרִי מַחְשְׁבוֹת לִבָּם.
בִּזְרֹעוֺ עָשָׂה נִפְלָאוֺת הֵפִיץ גֵּאִים בִּמְזִמַּת לִבָּם:
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; ([2 Samuelova 22:28])
ε᾿ποίησεν κράτος ε᾿ν βραχίονι αυ᾿του̑ διεσκόρπισεν ὑπερηφάνους διανοία καρδίας αυ᾿τω̑ν
עבַד זָכֻותָא בַּדרָעֵה ובַדַּר חתִירַי בּתַרעִיתָא דּלֵבּהֻון׃
שַׂלִּיטִים הוֹרִיד מֵעַל כִּסְאוֹתָם וּשְׁפָלִים שָׂם לְמָרוֹם.
שַׁלִּיטִים הָדַף מִכִּסְאוֺתָם וַיָּשֶׂם שְׁפָלִים לַמָּרוֺם:
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil, ([Jób 5:11 Jób 12:19])
καθει̑λεν δυνάστας α᾿πὸ θρόνων καὶ υ῞ψωσεν ταπεινούς
סַחֵף תַּקִיפֵא מֵן כֻּורסַוָתָא וַארִים מַכִּיכֵא׃
נַפְשׂוֹת רְעֵבִים מִלֵּא טוֹב וַעֲשִׁירִים שִׂלַּח רֵיקָם.
רְעֵבִים מִלֵּא טוֺב וַעֲשִׁירִים שָׁלַח רֵיקָם:
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. ([Žalmy 107:9])
πεινω̑ντας ε᾿νέπλησεν α᾿γαθω̑ν καὶ πλουτου̑ντας ε᾿ξαπέστειλεν κενούς
כַּפנֵא סַבַּע טָבָתָא ועַתִּירֵא שׁרָא ספִיקָאיִת׃
תָּמַךְ בְּיִשְׂרָאֵל עַבְדוֹ זָכַר יהוה רַחֲמָיו
הֶחֱזִיק בְּיִשְׂרָאֵל עַבְדּוֺ וַיִּזְכָּר-לוֺ אֶת-רַחֲמָיו:
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Ujal se svého služebníka(f) Izraele, pamětliv svého milosrdenství, (f) syna ([Žalmy 98:3; Izajáš 41:8])
α᾿ντελάβετο ᾽Ισραὴλ παιδὸς αυ᾿του̑ μνησθη̑ναι ε᾿λέους
עַדַּר לִאיסרָיֵל עַבדֵּה וֵאתּדּכַר חנָנֵה׃
כַּאֲשֶׁר דִבֵּר אֶל אֲבוֹתֵינוּ אֶל אַבְרָהָם וְאֶל זַרְעוֹ עַד עוֹלָם."
כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לַאֲבֹתֵינוּ לְאַבְרָהָם וּלְזַרְעוֺ עַד-עוֺלָם:
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky.
jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“ ([Genesis 17:7 Genesis 22:17; Micheáš 7:20])
καθώς ε᾿λάλησεν πρὸς τοὺς πατέρας ἡμω̑ν τω̑ ᾽Αβραὰμ καὶ τω̑ σπέρματι αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
אַיך דּמַלֵל עַם אַבָהַין עַם אַברָהָם ועַם זַרעֵה לעָלַם׃ ס
וּמִרְיָם נִשְׁאֲרָה אֵצֶל אֱלִישֶׁבַע כִּשְׁלוֹשָׁה חֳדָשִׁים וְאַחֲרֵי כֵּן חָזְרָה לְבֵיתָהּ.
וַתֵּשֶׁב עִמָּהּ מִרְיָם כִּשְׁלֹשֶׁת יְרָחִים וַתָּשָׁב אֶל-בֵּיתָהּ:
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
ε῎μεινεν δὲ Μαριὰμ σὺν αυ᾿τη̑ ὡς μη̑νας τρει̑ς καὶ ὑπέστρεψεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿τη̑ς
קַויַת דֵּין מַריַם לוָת אֵלִישׁבַע אַיך יַרחֵא תּלָתָא והֵפכַּת לבַיתָּה סּ סּ׃
עַתָּה מָלְאוּ יְמֵי אֱלִישֶׁבַע לָלֶדֶת וְהִיא יָלְדָה בֵּן.
וַיִּמְלְאוּ יְמֵי אֱלִישֶׁבַע לָלֶדֶת וַתֵּלֶד בֵּן:
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.
τη̑ δὲ ᾽Ελισάβετ ε᾿πλήσθη ὁ χρόνος του̑ τεκει̑ν αυ᾿τήν καὶ ε᾿γέννησεν υἱόν
אֵלִישׁבַע דֵּין הוָא הוָא לָה זַבנָא דּתִאלַד ויֵלדַּת בּרָא׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ שְׁכֵנֶיהָ וּקְרוֹבֶיהָ כִּי הִגְדִּיל אֱלֹהִים חַסְדּוֹ עִמָּהּ, שָׂמְחוּ אִתָּהּ.
וּשְׁכֵנֶיהָ וּקְרוֺבֶיהָ שָׁמְעוּ כִּי-הִגְדִּיל יְהוָֺה חַסְדּוֺ עָלֶיהָ וַיִּשְׂמְחוּ אִתָּהּ:
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
καὶ η῎κουσαν οἱ περίοικοι καὶ οἱ συγγενει̑ς αυ᾿τη̑ς ο῞τι ε᾿μεγάλυνεν κύριος τὸ ε῎λεος αυ᾿του̑ μετ῾ αυ᾿τη̑ς καὶ συνέχαιρον αυ᾿τη̑
וַשׁמַעו שׁבָבֵיה וַבנַי טֻוהמָה דַּאסגִּי אַלָהָא חנָנֵה לוָתָה וחָדֵין הוַו עַמָה׃ ס
בַּיוֹם הַשְּׁמִינִי בָּאוּ לָמוּל אֶת הַיֶּלֶד וְקָרְאוּ לוֹ זְכַרְיָה, כְּשֵׁם אָבִיו.
וַיְהִי בַּיּוֺם הַשְּׁמִינִי וַיָּבֹאוּ לָמוּל אֶת-הַיָּלֶד וַיִּקְרְאוּ לוֺ זְכַרְיָהוּ עַל-שֵׁם אָבִיו:
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. ([Leviticus 12:3])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τη̑ ἡμέρα τη̑ ο᾿γδόη η῟λθον περιτεμει̑ν τὸ παιδίον καὶ ε᾿κάλουν αυ᾿τὸ ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματι του̑ πατρὸς αυ᾿του̑ Ζαχαρίαν
וַהוָא ליַומָא דַּתמָניָא וֵאתַו למֵגזרֵה לטַליָא וקָרֵין הוַו לֵה בַּשׁמָא דַּאבֻוהי זכַריָא׃
אַךְ אִמּוֹ הֵגִיבָה וְאָמְרָה: "לֹא! יוֹחָנָן הוּא יִקָּרֵא."
וַתַּעַן אִמּוֺ וַתֹּאמַר לֹא-כֵן כִּי הוּא יוֺחַנָן יִקָּרֵא:
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“
καὶ α᾿ποκριθει̑σα ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ ει῏πεν ου᾿χί α᾿λλὰ κληθήσεται ᾽Ιωάννης
וַענָת אֵמֵה וָאמרָא להֻון לָא הָכַנָא אֵלָא נֵתקרֵא יֻוחַנָן׃
אָמְרוּ לָהּ: "אֵין אִישׁ בְּמִשְׁפַּחְתֵּךְ אֲשֶׁר נִקְרָא בַּשֵּׁם הַזֶּה",
וַיֹּאמְרוּ אֵלֶיהָ הֲלֹא אֵין-בְּמִשְׁפַּחְתֵּךְ אִישׁ נִקְרָא בַּשֵּׁם הַזֶּה:
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“
καὶ ει῏παν πρὸς αυ᾿τὴν ο῞τι ου᾿δείς ε᾿στιν ε᾿κ τη̑ς συγγενείας σου ο῍ς καλει̑ται τω̑ ο᾿νόματι τούτω
וֵאמַרו לָה דּלַיתּ אנָשׁ בּשַׁרבּתֵכי דּמֵתקרֵא בַּשׁמָא הָנָא׃
וְרָמְזוּ לְאָבִיו כְּדֵי לָדַּעַת אֵיזֶה שֵׁם יִרְצֶה כִּי יִקָּרֵא.
וַיִּתְּנוּ אוֺת לְאָבִיו לֵאמֹר מָה-עִם לְבָבוֺ מַה-יִּקְרָא-לוֺ:
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.
ε᾿νένευον δὲ τω̑ πατρὶ αυ᾿του̑ τὸ τί α῍ν θέλοι καλει̑σθαι αυ᾿τό
וַרמַזו לַאבֻוהי דַּאיכַּנָא צָבֵא דַּנשַׁמֵיוהי׃
זְכַרְיָה בִּקֵּשׁ לוּחַ וְכָתַב עָלָיו "יוֹחָנָן שְׁמוֹ". כֻּלָּם תָּמְהוּ.
וַיִּשְׁאַל לוּחַ וַיִּכְתֹּב עָלָיו לֵאמֹר יוֺחָנָן שְׁמוֺ וַיִּתְמְהוּ כֻלָּם:
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili. ([Lukáš 1:13])
καὶ αι᾿τήσας πινακίδιον ε῎γραψεν λέγων ᾽Ιωάννης ε᾿στὶν ο῎νομα αυ᾿του̑ καὶ ε᾿θαύμασαν πάντες
וַשׁאֵל פֵּנקִיתָא וַכתַב וֵאמַר יֻוחַנָן הֻו שׁמֵה וֵאתּדַּמַרו כֻּלנָשׁ׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע נִפְתַּח פִּיו וְהֻתְּרָה לְשׁוֹנוֹ, וְהוּא דִּבֵּר וּבֵרַַךְ אֶת אֱלֹהִים.
וּפִתְאֹם נִפְתַּח פִּיהוּ וּמִלָּתוֺ עַל-לְשֹׁנוֺ וַיְבָרֶךְ אֶת-הָאֱלֹהִים:
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.
α᾿νεώχθη δὲ τὸ στόμα αυ᾿του̑ παραχρη̑μα καὶ ἡ γλω̑σσα αυ᾿του̑ καὶ ε᾿λάλει ευ᾿λογω̑ν τὸν θεόν
ומֵחדָא אֵתפּתַח פֻּומֵה ולֵשָׁנֵה ומַלֵל ובַרֵך לַאלָהָא׃
יִרְאָה הָיְתָה עַל כָּל שְׁכֵנֵיהֶם, וְכָל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה סֻפְּרוּ בְּכָל חֶבֶל הָרֵי יְהוּדָה.
וַתִּפֹּל יִרְאָה עַל-כָּל-שְׁכֵנֵיהֶם מִסָּבִיב וְהַדְּבָרִים הָאֵלֶּה סֻפְּרוּ בְּכָל-הָרֵי יְהוּדָה:
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech.
καὶ ε᾿γένετο ε᾿πὶ πάντας φόβος τοὺς περιοικου̑ντας αυ᾿τούς καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ο᾿ρεινη̑ τη̑ς ᾽Ιουδαίας διελαλει̑το πάντα τὰ ρ᾿ήματα ταυ̑τα
וַהוָת דֵּחלתָא עַל כֻּלהֻון שׁבָבַיהֻון וַבכֻלֵה טֻורָא דִּיהֻוד הָלֵין מֵתמַללָן הוַי׃
כָּל הַשּׁוֹמְעִים שָׁמְרוּ זֹאת בְּלִבָּם וְאָמְרוּ "מָה אֵפוֹא יִהְיֶה הַיֶּלֶד הַזֶּה?" וְאָמְנָם יַד יהוה הָיְתָה עִמּוֹ.
וְכָל-הַשֹּׁמְעִים דִבְּרוּ עַל-לִבָּם לֵאמֹר מַה יִהְיֶה אֵפוֺא הַיֶּלֶד הַזֶּה וְיַד-יְהוָֺה הָיְתָה עָלָיו:
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním(g). (g) „Čím toto dítě bude, vždyť je s ním ruka Hospodinova!“ ([Lukáš 2:19 Lukáš 2:51; Skutky apoštolské 11:21])
καὶ ε῎θεντο πάντες οἱ α᾿κούσαντες ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿τω̑ν λέγοντες τί α῎ρα τὸ παιδίον του̑το ε῎σται καὶ γὰρ χεὶρ κυρίου η῟ν μετ῾ αυ᾿του̑
וכֻלהֻון דַּשׁמַעו מֵתחַשׁבִין הוַו בּלֵבּהֻון וָאמרִין מָנָא כַּי נֵהוֵא טַליָא הָנָא וִאידֵה דּמָריָא אִית הוָת עַמֵה׃ ס
אָז נִתְמַלֵּא זְכַרְיָה אָבִיו רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וְנִבָּא לֵאמֹר:
וַיִּמָלֵא זְכַרְיָהוּ אָבִיו רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וַיִּנָּבֵא לֵאמֹר:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky mluvil:
καὶ Ζαχαρίας ὁ πατὴρ αυ᾿του̑ ε᾿πλήσθη πνεύματος ἁγίου καὶ ε᾿προφήτευσεν λέγων
וֵאתמלִי זכַריָא אַבֻוהי רֻוחָא דּקֻודשָׁא וֵאתנַבִּי וֵאמַר׃
"בָּרוּךְ אֲדֹנָי אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל אֲשֶׁר פָּקַד אֶת עַמּוֹ וּפְדוּת שָׁלַח לוֹ
בָּרוּךְ יְהוָֺה אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל כִּי פָקַד וְשָׁלַח פְּדוּת לְעַמוֺ:
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
„Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid ([Žalmy 41:14 Žalmy 72:18 Žalmy 111:9])
ευ᾿λογητὸς κύριος ὁ θεὸς του̑ ᾽Ισραήλ ο῞τι ε᾿πεσκέψατο καὶ ε᾿ποίησεν λύτρωσιν τω̑ λαω̑ αυ᾿του̑
מבַרַך הֻו מָריָא אַלָהֵה דִּאיסרָיֵל דַּסעַר עַמֵה וַעבַד לֵה פֻּורקָנָא׃
וְהִצְמִיחַ לָנוּ קֶרֶן יְשׁוּעָה בְּבֵית דָּוִד עַבְדּוֹ
וַיָּרֶם לָנוּ קֶרֶן יְשׁוּעָה בְּבֵית-דָּוִד עַבְדּוֺ:
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
a vzbudil nám mocného spasitele(h) z rodu(i) Davida, svého služebníka, (h) ř: vyzdvihl nám roh spásy (i) ř: v domě ([Žalmy 18:3])
καὶ η῎γειρεν κέρας σωτηρίας ἡμι̑ν ε᾿ν οι῎κω Δαυὶδ παιδὸς αυ᾿του̑
וַאקִים לַן קַרנָא דּפֻורקָנָא בּבַיתֵּה דּדַוִיד עַבדֵּה׃
כִּדְבַר אֲדֹנָי מֵעוֹלָם בְּיָד נְבִיאָיו הַקְּדוֹשִׁים
כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר בְּפִי-נְבִיאָיו הַקְּדוֺשִׁים אֲשֶׁר מִקֶּדֶם:
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
καθώς ε᾿λάλησεν διὰ στόματος τω̑ν ἁγίων α᾿π῾ αι᾿ω̑νος προφητω̑ν αυ᾿του̑
אַיך דּמַלֵל בּפֻומָא דַּנבִיַוהי קַדִּישֵׁא דּמֵן עָלַם׃
לְהוֹשִׁיעֵנוּ מִיַּד אוֹיֵב וּמִיַּד כָּל שׂוֹנֵא
לְהוֺשִׁיעַ לָנוּ מִיַּד אֹיְבֵינוּ וּמִכַּף כָּל-שׂנְאֵינוּ:
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, ([Žalmy 106:10])
σωτηρίαν ε᾿ξ ε᾿χθρω̑ν ἡμω̑ν καὶ ε᾿κ χειρὸς πάντων τω̑ν μισούντων ἡμα̑ς
דּנֵפרקַן מֵן בּעֵלדּבָבַין ומֵן אִידָא דּכֻלהֻון סָנַאין׃
לַעֲשׂוֹת חֶסֶד עִם אֲבוֹתֵינוּ וְלִזְכֹּר לְעוֹלָם בְּרִיתוֹ
לִגְמָל-חֶסֶד עִם-אֲבוֺתֵינוּ וְלִזְכֹּר אֶת-בְּרִית קָדְשׁוֺ:
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, ([Genesis 17:7; Žalmy 106:45])
ποιη̑σαι ε῎λεος μετὰ τω̑ν πατέρων ἡμω̑ν καὶ μνησθη̑ναι διαθήκης ἁγίας αυ᾿του̑
וַעבַד חנָנֵה עַם אַבָהַין וֵעהַד לדִיַתִקַוהי קַדִּישָׁתָא׃
אֲשֶׁר נִשְׁבַּע לְאַבְרָהָם אָבִינוּ
אֶת-בְּרִית הַשְּׁבוּעָה אֲשֶׁר נִשְׁבַּע לְאַבְרָהָם אֲבִינוּ:
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá, ([Genesis 22:16; Žalmy 105:8-Žalmy 105:9])
ο῞ρκον ο῍ν ω῎μοσεν πρὸς ᾽Αβραὰμ τὸν πατέρα ἡμω̑ν του̑ δου̑ναι ἡμι̑ν
ומַומָתָא דִּימָא לַאברָהָם אַבֻון דּנֵתֵּל לַן׃
לְהַצִּילֵנוּ מִיַּד אוֹיֵב לְתִתֵּנוּ לְעָבְדוֹ בְּאֵין מוֹרָא
כִּי יַצִּילֵנוּ מִיַּד-צָר וְיִתְּנֵנוּ לְעָבְדוֺ בִּבְלִי-פָחָד:
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu ([Genesis 22:17])
α᾿φόβως ε᾿κ χειρὸς ε᾿χθρω̑ν ρ᾿υσθέντας λατρεύειν αυ᾿τω̑
דּנֵתפּרֵק מֵן אִידָא דַּבעֵלדּבָבַין וַדלָא דֵּחלָא נֵפלֻוח קדָמַוהי׃
בִּקְדֻשָּׁה וָצֶדֶק לְפָנָיו כָּל יָמֵינוּ.
וְנִתְהַלֵּךְ בְּקֹדֶשׁ וּבִצְדָקָה לְפָנָיו כָּל-יְמֵי חַיֵּינוּ:
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života. ([Titovi 2:12])
ε᾿ν ὁσιότητι καὶ δικαιοσύνη ε᾿νὼπιον αυ᾿του̑ πάσαις ται̑ς ἡμέραις ἡμω̑ν
כֻּלהֻון יַומָתַן בּכִאנֻותָא וַבזַדִּיקֻותָא׃
וּלְךָ, הַיֶּלֶד, נְבִיא אֵל עֶלְיוֹן יִקָּרֵא כִּי לְפָנָיו תֵּלֵךְ לְפַנּוֹת דֶרֶךְ יהוה
וְגַם-אַתָּה הַיֶּלֶד נְבִיא-עֶלְיוֺן תִּקָּרֵא כִּי לִפְנֵי יְהוָֺה תֵּלֵךְ וְאֶת-דְּרָכָיו תְּפַנֶּה:
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu ([Malachiáš 3:1])
καὶ σὺ δέ παιδίον προφήτης ὑψίστου κληθήση προπορεύση γὰρ ε᾿νὼπιον κυρίου ἑτοιμάσαι ὁδοὺς αυ᾿του̑
וַאנתּ טַליָא נבִיֵה דּעֵלָיָא תֵּתקרֵא תִּאזַל גֵּיר קדָם פַּרצֻופֵּה דּמָריָא דַּתטַיֵב אֻורחֵה׃
לְהוֹדִיעַ יְשׁוּעַת יהוה לְעַמּוֹ כִּי יִסְלַח לְחַטָּאתָם
וְנָתַתָּ דַּעַת יְשׁוּעָה לְעַמּוֺ הִיא הַסְּלִיחָה לְחַטֹּאתָם:
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, ([Malachiáš 3:23-Malachiáš 3:24; Jeremjáš 31:34])
του̑ δου̑ναι γνω̑σιν σωτηρίας τω̑ λαω̑ αυ᾿του̑ ε᾿ν α᾿φέσει ἁμαρτιω̑ν αυ᾿τω̑ν
דּנֵתֵּל מַדּעָא דּחַיֵא לעַמֵה בּשֻׁובקָנָא דַּחטָהַיהֻון׃
כְּרֹב רַחֲמָיו עִמָּנוּ וְדָרַךְ כּוֹכָב מִשָּׁמַיִם, פָּקֹד יִפְקְדֵנוּ
בִּזְרֹחַ לָנוּ אוֺר-בֹּקֶר מִמָּרוֺם מִמְּקוֺר רַחֲמֵי אֱלֹהֵינוּ:
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví(j) Vycházející z výsosti(k), (j) var: navštívil (k) ř: východ (vycházející slunce); nebo: výhonek z výsosti ([Malachiáš 3:20])
διὰ σπλάγχνα ε᾿λέους θεου̑ ἡμω̑ν ε᾿ν οι῟ς ε᾿πισκέψεται ἡμα̑ς α᾿νατολὴ ε᾿ξ υ῞ψους
בּרַחמֵא דַּחנָנָא דַּאלָהַן דַּבהֻון נֵסערַן דֵּנחָא מֵן רַומָא׃
לְהָאִיר לְיוֹשְׁבֵי חֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת וְלָשִׂים פְּעָמֵינוּ לְדֶרֶךְ שָׁלוֹם."
לְהָאִיר לְישְׁבֵי חֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת וּלְיַשֵּׁר אַשּׁוּרֵינוּ בְּמַעְגְּלֵי שָׁלוֺם:
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
aby se zjevil(l) těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“ (l) aby zazářil ([Izajáš 9:2; Matouš 4:16])
ε᾿πιφα̑ναι τοι̑ς ε᾿ν σκότει καὶ σκια̑ θανάτου καθημένοις του̑ κατευθυ̑ναι τοὺς πόδας ἡμω̑ν ει᾿ς ὁδὸν ει᾿ρήνης
למַנהָרֻו לַאילֵין דַּבחֵשֻׁוכָא וַבטֵלָלֵא דּמַותָּא יָתבִּין דּנֵתרֻוץ רֵגלַין בֻּאורחָא דַּשׁלָמָא׃ ס
וְהַיֶּלֶד גָּדַל וְהִתְחַזֵּק בְּרוּחַ בִּהְיוֹתוֹ בַּמִּדְבָּר עַד יוֹם הֵרָאוֹתוֹ אֶל יִשְׂרָאֵל.
וַיִּגְדַּל הַיֶּלֶד הוֺלֵךְ וְחָזֵק בָּרוּחַ וַיִּתְגּוֺרֵר בַּמִּדְבָּר עַד-יוֺם הֵרָאֹתוֺ אֶל-יִשְׁרָאֵל:
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael. ([Lukáš 2:40])
τὸ δὲ παιδίον ηυ῎ξανεν καὶ ε᾿κραταιου̑το πνεύματι καὶ η῟ν ε᾿ν ται̑ς ε᾿ρήμοις ε῞ως ἡμέρας α᾿ναδείξεως αυ᾿του̑ πρὸς τὸν ᾽Ισραήλ
טַליָא דֵּין רָבֵא הוָא ומֵתחַיַל בּרֻוחָא וַבחֻורבָּא אִיתַוהי הוָא עדַמָא ליַומָא דּתַחוִיתֵה דַּלוָת אִיסרָיֵל׃ ס
בַּיָּמִים הָהֵם יָצָא צַו מֵאֵת הַקֵּיסָר אוֹגוּסְטוֹס לַעֲרֹךְ רִשּׁוּם תּוֹשָׁבִים בְּכָל הָאֲרָצוֹת.
וִיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיֵּצֵא דְבַר מַלְכוּת מִלִּפְנֵי הַקֵּיסַר אוֺגוּסְטוֺס לִמְנוֺת כָּל-ישְׁבֵי הָאָרֶץ:
I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ε᾿κείναις ε᾿ξη̑λθεν δόγμα παρὰ Καίσαρος Αυ᾿γούστου α᾿πογράφεσθαι πα̑σαν τὴν οι᾿κουμένην
הוָא דֵּין בּיַומָתָא הָנֻון וַנפַק פֻּוקדָּנָא מֵן אַגֻוסטָוס קֵסַר דּנֵתכּתֵב כֻּלֵה עַמָא דֻּאוחדָנֵה׃
הַמִּפְקָד הַזֶּה, הָרִאשׁוֹן, נֶעֱרַךְ בִּהְיוֹת קִירֶנְיוֹס נְצִיב סוּרְיָה.
הוּא הַמִּפְקָד הָרִאשׁוֺן אֲשֶׁר נַעֲשָׂה בִּימֵי קוּרִינִיּוֺס פַּחַת אֲרָם:
(To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.
αυ῞τη α᾿πογραφὴ πρὼτη ε᾿γένετο ἡγεμονεύοντος τη̑ς Συρίας Κυρηνίου
הָדֵא מַכתּבָנֻותָא קַדמָיתָּא הוָת בּהִגמָנֻותָא דּקֻורִינָוס בּסֻורִיַא׃
הַכֹּל הָלְכוּ לְהִתְפַּקֵּד, אִישׁ אִישׁ לְעִירוֹ.
וַיֵּלְכוּ כֻלָּם לְהִמָּנוֺת אִישׁ אִישׁ לְעִירוֺ:
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
καὶ ε᾿πορεύοντο πάντες α᾿πογράφεσθαι ε῞καστος ει᾿ς τὴν ἑαυτου̑ πόλιν
וָאזֵל הוָא כֻּלנָשׁ דּנֵתכּתֵב בַּמדִינתֵּה׃
וְגַם יוֹסֵף, שֶׁהָיָה מִבֵּית דָּוִד וּמִמִּשְׁפַּחְתּוֹ, עָלָה מִן הַגָּלִיל אֶל יְהוּדָה, מֵהָעִיר נָצְרַת לְעִיר דָּוִד הַנִּקְרֵאת בֵּית לֶחֶם,
וַיַּעַל גַּם-יוֺסֵף מִן-הַגָּלִיל מֵעִיר נְצָרֶת אֶל-עִיר דָּוִד הִיא בֵּית-לָחֶם כִּי מִמִּשְׁפַּחַת בֵּית דָּוִד הוּא:
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy),
Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, ([Lukáš 1:26-Lukáš 1:27; 1 Samuelova 16:1 1 Samuelova 16:13])
α᾿νέβη δὲ καὶ ᾽Ιωσὴφ α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ε᾿κ πόλεως Ναζαρὲθ ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν ει᾿ς πόλιν Δαυὶδ η῞τις καλει̑ται Βηθλέεμ διὰ τὸ ει῏ναι αυ᾿τὸν ε᾿ξ οι῎κου καὶ πατρια̑ς Δαυίδ
סלֵק הוָא דֵּין אָף יַוסֵף מֵן נָצרַת מדִינתָּא דַּגלִילָא לִיהֻוד לַמדִינתֵּה דּדַוִיד דּמֵתקַריָא בֵּית־לחֵם מֵטֻל דִּאיתַוהי הוָא מֵן בַּיתֵּה ומֵן שַׁרבּתֵה דּדַוִיד׃
לְהִתְפַּקֵּד עִם מִרְיָם אֲרוּסָתוֹ וְהִיא הָרָה.
וַיָּבֹא עִם-מִרְיָם הַמְאֹרָשָׂה לוֺ לָבֹא עַל-הַפְּקוּדִים וְהִיא הָרָה:
Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena(m) a čekala dítě. (m) var: se svou zasnoubenou ženou ([Matouš 1:18])
α᾿πογράψασθαι σὺν Μαριὰμ τη̑ ε᾿μνηστευμένη αυ᾿τω̑ ου῎ση ε᾿γκύω
עַם מַריַם מכִירתֵּה כַּד בַּטנָא דּתַמָן נֵתכּתֵב׃ ס
כַּאֲשֶׁר הָיוּ שָׁם מָלְאוּ יָמֶיהָ לָלֶדֶת
וַיְהִי בִּהְיוֺתָם שָׁם וַיִּמְלְאוּ יָמֶיהָ לָלֶדֶת:
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τοὺς ε᾿κει̑ ε᾿πλήσθησαν αἱ ἡμέραι του̑ τεκει̑ν αυ᾿τήν
וַהוָא דּכַד תַּמָן אֵנֻון אֵתמַלִיו יַומָתָה דּתִאלַד׃
וְהִיא יָלְדָה אֶת בְּנָהּ הַבְּכוֹר. לְאַחַר שֶׁחִתְּלָה אוֹתוֹ הִשְׁכִּיבָה אוֹתוֹ בְּאֵבוּס, כִּי לֹא הָיָה לָהֶם מָקוֹם בַּמָּלוֹן.
וַתֵּלֶד אֶת-בְּנָהּ הַבְּכוֺר וַתְּחַתְּלֵהוּ בַחֲתוּלוֺת וַתָּשֶׂם אֹתוֺ בָּאֵבוּס כִּי לֹא-מָצְאוּ מָקוֺם לָהֶם בַּמָּלוֺן:
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. ([Matouš 1:25])
καὶ ε῎τεκεν τὸν υἱὸν αυ᾿τη̑ς τὸν πρωτότοκον καὶ ε᾿σπαργάνωσεν αυ᾿τὸν καὶ α᾿νέκλινεν αυ᾿τὸν ε᾿ν φάτνη διότι ου᾿κ η῟ν αυ᾿τοι̑ς τόπος ε᾿ν τω̑ καταλύματι
ויֵלדַּת בּרָה בֻּוכרָא וַכרַכתֵּה בּעַזרֻורֵא וַארמיַתֵה בֻּאוריָא מֵטֻל דּלַיתּ הוָא להֻון דֻּוכּתָא אַיכָּא דַּשׁרֵין הוַו׃ ס
בְּאוֹתוֹ חֶבֶל אֶרֶץ הָיוּ רוֹעִים שֶׁנָּהֲגוּ לָגוּר בַּשָֹדֶה וְלִשְׁמֹר עַל עֶדְרָם בְּאַשְׁמוּרוֹת הַלַּיְלָה.
וְרֹעִים הָיוּ לֵנִים בַָּּׂדֶה בָּאָרֶץ הַהִיא וְנֹטְרִים אֶת-עֶדְרֵיהֶם בְּאַשְׁמֻרוֺת הַלָּיְלָה:
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
καὶ ποιμένες η῟σαν ε᾿ν τη̑ χὼρα τη̑ αυ᾿τη̑ α᾿γραυλου̑ντες καὶ φυλάσσοντες φυλακὰς τη̑ς νυκτὸς ε᾿πὶ τὴν ποίμνην αυ᾿τω̑ν
רָעַוָתָא דֵּין אִית הוַו בֵּה בַּאתרָא דַּשׁרֵין הוַו תַּמָן ונָטרִין מַטַרתָא דּלִליָא עַל מַרעיָתהֻון׃
לְפֶתַע נִצַּב עֲלֵיהֶם מַלְאַךְ יהוה וּכְבוֹד יהוה נָגַהּ סְבִיבָם. הֵם נִבְהֲלוּ עַד מְאֹד,
וְהִנֵּה מַלְאַךְ יְהוָֺה נִצָּב עֲלֵיהֶם וּכְבוֺד יְהוָֺה זָרַח לָהֶם מִסָּבִיב וַיִּירְאוּ יִרְאָה גְדוֺלָה:
A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. ([Lukáš 24:4-Lukáš 24:5])
καὶ α῎γγελος κυρίου ε᾿πέστη αυ᾿τοι̑ς καὶ δόξα κυρίου περιέλαμψεν αυ᾿τούς καὶ ε᾿φοβήθησαν φόβον μέγαν
והָא מַלַאכָא דַּאלָהָא אֵתָא לוָתהֻון ותֵשׁבֻּוחתֵּה דּמָריָא אַנהרַת עלַיהֻון וַדחֵלו דֵּחלתָא רַבּתָא׃
אוּלָם הַמַּלְאָךְ אָמַר לָהֶם: "אַל תִּפְחֲדוּ, כִּי הִנְנִי מְבַשֵֹר לָכֶם שִׂמְחָה גְּדוֹלָה אֲשֶׁר תִּהְיֶה לְכָל הָעָם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַמַּלְאָךְ אַל-תִּירָאוּ מְבֵַּׂר טוֺב אֲנִי לָכֶם וְרַב שָׂשׂוֺן לְכָל-הָעָם:
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. ([Lukáš 1:30])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ α῎γγελος μὴ φοβει̑σθε ι᾿δοὺ γὰρ ευ᾿αγγελίζομαι ὑμι̑ν χαρὰν μεγάλην η῞τις ε῎σται παντὶ τω̑ λαω̑
וֵאמַר להֻון מַלַאכָא לָא תֵּדחלֻון הָא גֵּיר מסַבַּר אנָא לכֻון חַדֻותָא רַבּתָא דּתֵהוֵא לכֻלֵה עָלמָא׃
הַיּוֹם נוֹלַד לָכֶם מוֹשִׁיעַ בְּעִיר דָּוִד, הוּא הַמָּשִׁיחַ הָאָדוֹן.
כִּי מוֺשִׁיעַ יֻלַּד לָכֶם הַיּוֺם הֲלֹא הוּא הַמָּשִׁיחַ הָאָדוֺן בְּעִיר דָּוִד:
Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus(n) Pán, v městě Davidově. (n) Mesiáš ([Skutky apoštolské 2:36])
ο῞τι ε᾿τέχθη ὑμι̑ν σήμερον σωτὴρ ο῞ς ε᾿στιν Χριστὸς κύριος ε᾿ν πόλει Δαυίδ
אֵתִילֵד לכֻון גֵּיר יַומָנָא פָּרֻוקָא דִּאיתַוהי מָריָא משִׁיחָא בַּמדִינתֵּה דּדַוִיד׃
וְזֶה לָכֶם הָאוֹת: תִּמְצְאוּ תִּינוֹק מְחֻתָּל שׁוֹכֵב בְּאֵבוּס."
וְזֶה לָכֶם הָאוֺת כִּי תִמְצְאוּ יֶלֶד בַּחֲתוּלָתוֺ שֹׁכֵב בָּאֵבוּס:
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ ([Izajáš 7:14])
καὶ του̑το ὑμι̑ν τὸ σημει̑ον εὑρήσετε βρέφος ε᾿σπαργανωμένον καὶ κείμενον ε᾿ν φάτνη
והָדֵא לכֻון אָתָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון עֻולָא דַּכרִיך בּעַזרֻורֵא וסִים בֻּאוריָא׃
פִּתְאוֹם הָיוּ לְיַד הַמַּלְאָךְ הֲמוֹן צְבָא הַשָּׁמַיִם וְהֵמָּה מְהַלְלִים אֶת הָאֱלֹהִים וְאוֹמְרִים:
וּפִתְאֹם נִרְאוּ עִם-הַמַּלְאָךְ הֲמוֺן צְבָא הַשָּׁמָיִם מְזַמְּרִים לֵאלֹהִים וְאֹמְרִים:
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
καὶ ε᾿ξαίφνης ε᾿γένετο σὺν τω̑ α᾿γγέλω πλη̑θος στρατια̑ς ου᾿ρανίου αι᾿νούντων τὸν θεὸν καὶ λεγόντων
ומֵן שֵׁלי אֵתחזִיו עַם מַלַאכָא חַילַוָתָא סַגִּיֵאא דַּשׁמַיָא כַּד משַׁבּחִין לַאלָהָא וָאמרִין׃
"כָּבוֹד לֵאלֹהִים בַּמְּרוֹמִים, וּבָאָרֶץ שָׁלוֹם עַל בְּנֵי אָדָם אֲשֶׁר אוֹתָם רָצָה."
כָּבוֺד לֵאלֹהִים בַּמָּרוֺם שָׁלוֺם עֲלֵי-אָרֶץ וְלִבְנֵי אָדָם רָצוֺן:
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
“Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení(o).“ (o) var: na zemi pokoj, lidem Boží zalíbení ([Lukáš 19:38])
δόξα ε᾿ν ὑψίστοις θεω̑ καὶ ε᾿πὶ γη̑ς ει᾿ρήνη ε᾿ν α᾿νθρὼποις ευ᾿δοκίας
תֵּשׁבֻּוחתָּא לַאלָהָא בַּמרַומֵא ועַל אַרעָא שׁלָמָא וסַברָא טָבָא לַבנַי־אנָשָׁא׃ ס
לְאַחַר שֶׁעָלוּ הַמַּלְאָכִים מֵעֲלֵיהֶם הַשָּׁמַיְמָה, אָמְרוּ הָרוֹעִים אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ: "בּוֹאוּ נֵלֵךְ עַד בֵּית לֶחֶם וְנִרְאֶה אֶת הַדָּבָר הַזֶּה אֲשֶׁר קָרָה, מַה שֶּׁאֱלֹהִים הוֹדִיעַ לָנוּ."
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר עָלוּ מֵעֲלֵיהֶם הַמַּלְאָכִים הַשָּׁמָיְמָה וַיֹּאמְרוּ הָרֹעִים אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ נֵלְכָה-נָּא עַד בֵּית-לֶחֶם וְנִרְאֶה אֶת-הַדָּבָר הַנַּעֲשָׂה שָּׁם אֲשֶׁר הוֺדִיעַ לָנוּ יְהוָֺה:
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“
καὶ ε᾿γένετο ὡς α᾿πη̑λθον α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν οἱ α῎γγελοι οἱ ποιμένες ε᾿λάλουν πρὸς α᾿λλήλους διέλθωμεν δὴ ε῞ως Βηθλέεμ καὶ ι῎δωμεν τὸ ρ᾿η̑μα του̑το τὸ γεγονὸς ο῍ ὁ κύριος ε᾿γνὼρισεν ἡμι̑ν
וַהוָא דּכַד אֵזַלו מֵן לוָתהֻון מַלַאכֵא לַשׁמַיָא מַלֵלו רָעַוָתָא חַד עַם חַד וָאמרִין נֵרדֵּא עדַמָא לבֵית־לחֵם ונֵחזֵא למֵלתָא הָדֵא דַּהוָת אַיך דּמָריָא אַודַּע לַן׃
הֵם הָלְכוּ מַהֵר וּמָצְאוּ אֶת מִרְיָם וְיוֹסֵף וְאֶת הַתִּינוֹק הַשּׁוֹכֵב בָּאֵבוּס.
וַיָּחִישׁוּ וַיָּבֹאוּ וַיִּמְצְאוּ אֶת-מִרְיָם וְאֶת-יוֺסֵף וְהַיֶּלֶד שֹׁכֵב בָּאֵבוּס:
I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.
καὶ η῟λθαν σπεύσαντες καὶ α᾿νευ̑ραν τήν τε Μαριὰμ καὶ τὸν ᾽Ιωσὴφ καὶ τὸ βρέφος κείμενον ε᾿ν τη̑ φάτνη
וֵאתַו מסַרהבָאיִת וֵאשׁכַּחו למַריַם וַליַוסֵף וַלעֻולָא דּסִים בֻּאוריָא׃
כַּאֲשֶׁר רָאוּ אוֹתוֹ הִשְׁמִיעוּ אֶת הַדָּבָר שֶׁנֶּאֱמַר לָהֶם עַל־אוֹדוֹת הַיֶּלֶד הַזֶּה.
וַיִּרְאוּ וַיַּשְׁמִיעוּ אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר הֻגַּד לָהֶם עַל-הַיֶּלֶד הַזֶּה:
A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
Když je spatřili, pověděli(p), co jim bylo řečeno o tom dítěti. (p) var: rozhlásili
ι᾿δόντες δὲ ε᾿γνὼρισαν περὶ του̑ ρ᾿ήματος του̑ λαληθέντος αυ᾿τοι̑ς περὶ του̑ παιδίου τούτου
וכַד חזַו אַודַּעו למֵלתָא דֵּאתמַללַת עַמהֻון עלַוהי עַל טַליָא׃
כָּל הַשּׁוֹמְעִים תָּמְהוּ עַל הַדְּבָרִים שֶׁאָמְרוּ לָהֶם הָרוֹעִים,
וַיִּתְמְהוּ הַשֹּׁמְעִים עַל-הַדְּבָרִים אֲשֶׁר-הִגִּידוּ לָהֶם הָרֹעִים:
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. ([Lukáš 1:63 Lukáš 2:33 Lukáš 4:22 Lukáš 9:44])
καὶ πάντες οἱ α᾿κούσαντες ε᾿θαύμασαν περὶ τω̑ν λαληθέντων ὑπὸ τω̑ν ποιμένων πρὸς αυ᾿τούς
וכֻלהֻון דַּשׁמַעו אֵתּדַּמַרו עַל אַילֵין דֵּאתמַלֵל להֻון מֵן רָעַוָתָא׃
אַךְ מִרְיָם שָׁמְרָה אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וְשָׁקְלָה אוֹתָם בְּלִבָּהּ.
וּמִרְיָם שָׁמְרָה אֶת-כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַתֶּהְגֶּה בָּם בְּלִבָּהּ:
Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. ([Lukáš 1:66 Lukáš 2:51])
ἡ δὲ Μαριὰμ πάντα συνετήρει τὰ ρ᾿ήματα ταυ̑τα συμβάλλουσα ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿τη̑ς
מַריַם דֵּין נָטרָא הוָת כֻּלהֵין מֵלֵא הָלֵין וַמפַחמָא בּלֵבָּה׃
לְאַחַר מִכֵּן חָזְרוּ הָרוֹעִים כְּשֶׁהֵם מְהַלְלִים וּמְשַׁבְּחִים אֶת הָאֱלֹהִים עַל כָּל אֲשֶׁר שָׁמְעוּ וְרָאוּ כְּפִי שֶּׁנֶּאֱמַר לָהֶם.
וְהָרֹעִים שָׁבוּ וַיִּתְּנוּ כָבוֺד וָעֹז לֵאלֹהִים עַל-כֹּל אֲשֶׁר שָׁמְעוּ וְרָאוּ כְּפִי-אֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
καὶ ὑπέστρεψαν οἱ ποιμένες δοξάζοντες καὶ αι᾿νου̑ντες τὸν θεὸν ε᾿πὶ πα̑σιν οι῟ς η῎κουσαν καὶ ει῏δον καθώς ε᾿λαλήθη πρὸς αυ᾿τούς
וַהפַכו רָעַוָתָא הָנֻון כַּד משַׁבּחִין וַמהַללִין לַאלָהָא עַל כֻּל דַּחזַו וַשׁמַעו אַיכַּנָא דֵּאתמַלַל עַמהֻון׃ ס
כְּשֶׁמָּלְאוּ שְׁמוֹנָה יָמִים וְהִגִּיעַ הַזְּמַן לָמוּל אוֹתוֹ קָרְאוּ אֶת שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ, כַּשֵּׁם שֶׁקָּרָא לוֹ הַמַּלְאָךְ לִפְנֵי שֶׁהוֹרָה בַּבֶּטֶן.
וְכִמְלֹאת שְׁמֹנַת יָמִים לְהִמּוֺלוֺ וַיִּקָרֵא שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ כַּשֵּׁם אֲשֶׁר קָרָא-לוֺ הַמַּלְאָךְ טֶרֶם נוֺצַר בַּבָּטֶן:
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. ([Leviticus 12:3; Lukáš 1:31; Matouš 1:25])
καὶ ο῞τε ε᾿πλήσθησαν ἡμέραι ο᾿κτώ του̑ περιτεμει̑ν αυ᾿τόν καὶ ε᾿κλήθη τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ ᾽Ιησου̑ς τὸ κληθὲν ὑπὸ του̑ α᾿γγέλου πρὸ του̑ συλλημφθη̑ναι αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ κοιλία
וכַד מלַו תּמָניָא יַומִין דּנֵתגּזַר טַליָא אֵתקרִי שׁמֵה יֵשֻׁוע דֵּאתקרִי מֵן מַלַאכָא קדָם דּנֵתבּטֵן בּכַרסָא׃
כַּאֲשֶׁר מָלְאוּ יְמֵי טָהֳרָתָם לְפִי תּוֹרַת מֹשֶׁה, הֶעֱלוּהוּ לִירוּשָׁלַיִם לְהַצִּיגוֹ לִפְנֵי אֱלֹהִים
וְכַאֲשֶׁר מָלְאוּ לָהֶם יְמֵי טָהֳרָם לְפִי תּוֺרַת משֶׁה וַיַּעֲלוּ אֹתוֺ יְרוּשָׁלַיְמָה לְהַעֲמִידוֺ לִפְנֵי יְהוָֺה:
A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
Když uplynuly dny jejich(q) očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina(r) – (q) var: jeho (r) ř: Pána (pod. Lukáš 2:23) ([Leviticus 12:6])
καὶ ο῞τε ε᾿πλήσθησαν αἱ ἡμέραι του̑ καθαρισμου̑ αυ᾿τω̑ν κατὰ τὸν νόμον Μωϋσέως α᾿νήγαγον αυ᾿τὸν ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα παραστη̑σαι τω̑ κυρίω
וכַד אֵתמַלִיו יַומָתָא דּתַדכִּיתהֻון אַיך נָמֻוסָא דּמֻושֵׁא אַסקֻוהי לֻאורִשׁלֵם דַּנקִימֻונָיהי קדָם מָריָא׃
כַּכָּתוּב בְּתוֹרַת יהוה, שֶׁכָּל בְּכוֹר פֶּטֶר רֶחֶם קָדוֹשׁ לַיהוה יִקָּרֵא;
כַּכָּתוּב בְּתוֺרַת יְהוָֺה כָּל-זָכָר פֶּטֶר רֶחֶם קָדוֺשׁ יִקָּרֵא לַיהוָֺה:
(Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude),
jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – ([Exodus 13:2 Exodus 13:12])
καθώς γέγραπται ε᾿ν νόμω κυρίου ο῞τι πα̑ν α῎ρσεν διανοι̑γον μήτραν α῞γιον τω̑ κυρίω κληθήσεται
אַיך דַּכתִיב בּנָמֻוסָא דּמָריָא דּכֻל דֵּכרָא פָּתַח מַרבּעָא קַדִּישָׁא דּמָריָא נֵתקרֵא׃
וּלְהַקְרִיב קָרְבָּן כָּאָמוּר בְּתוֹרַת יהוה, שְׁתֵּי־תֹרִים אוֹ שְׁנֵי בְּנֵי יוֹנָה.
וּלְהַקְרִיב קָרְבָּן כְּמִצְוַת תּוֺרַת יְהוָֺה שְׁתֵּי-תֹרִים אוֺ שְׁנֵי בְּנֵי יוֺנָה:
A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. ([Leviticus 12:8])
καὶ του̑ δου̑ναι θυσίαν κατὰ τὸ ει᾿ρημένον ε᾿ν τω̑ νόμω κυρίου ζευ̑γος τρυγόνων η῍ δύο νοσσοὺς περιστερω̑ν
וַדנֵתּלֻון דֵּבחתָא אַיכַּנָא דַּאמִיר בּנָמֻוסָא דּמָריָא זַוגָּא דּשֻׁופנִינֵא אַו תּרֵין פַּרֻוגֵא דּיַונָא׃ ס
אִישׁ הָיָה בִּירוּשָׁלַיִם בְּאוֹתָהּ עֵת, שִׁמְעוֹן שְׁמוֹ; וְהָאִישׁ צַדִּיק וְחָסִיד וּמְחַכֶּה לְנֶחָמַת יִשְׂרָאֵל, וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ הָיְתָה עָלָיו.
וְהִנֵּה אִישׁ הָיָה בִּירוּשָׁלַיִם וּשְׁמוֺ שִׁמְעוֺן אִישׁ צַדִּיק וְחָסִיד וּמְחַכֶּה לְנֶחָמַת יִשְׁרָאֵל וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ נָחָה עָלָיו:
A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení(s) Izraele a Duch svatý byl s ním. (s) splnění naděje ([Izajáš 49:13])
καὶ ι᾿δοὺ α῎νθρωπος η῟ν ε᾿ν ᾽Ιερουσαλὴμ ω῟ ο῎νομα Συμεὼν καὶ ὁ α῎νθρωπος ου῟τος δίκαιος καὶ ευ᾿λαβής προσδεχόμενος παράκλησιν του̑ ᾽Ισραήλ καὶ πνευ̑μα η῟ν α῞γιον ε᾿π῾ αυ᾿τόν
גַּברָא דֵּין חַד אִית הוָא בֻּאורִשׁלֵם שׁמֵה הוָא שֵׁמעֻון וגַברָא הָנָא כִּאין הוָא וזַדִּיק וַמסַכֵּא הוָא לבֻויָאֵה דִּאיסרָיֵל ורֻוחָא דּקֻודשָׁא אִית הוָת עלַוהי׃
וּבְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ נִגְלָה לוֹ שֶׁלֹּא יִרְאֶה מָוֶת בְּטֶרֶם יִרְאֶה אֶת מְשִׁיחַ יהוה,
וְדָבָר נִגְלָה לּוֺ בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ כִּי לֹא יִרְאֶה-מָּוֶת עַד-אֲשֶׁר יִרְאֶה אֶת-מְשִׁיחַ יְהוָֺה:
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše(t). (t) ř: Krista Páně
καὶ η῟ν αυ᾿τω̑ κεχρηματισμένον ὑπὸ του̑ πνεύματος του̑ ἁγίου μὴ ι᾿δει̑ν θάνατον πρὶν η῍ α῍ν ι῎δη τὸν Χριστὸν κυρίου
וַאמִיר הוָא לֵה מֵן רֻוחָא דּקֻודשָׁא דּלָא נֵחזֵא מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֵא לַמשִׁיחֵה דּמָריָא׃
וּבְהַדְרָכַת הָרוּחַ הוּא נִכְנַס אֶל הַמִּקְדָּשׁ. כַּאֲשֶׁר הֵבִיאוּ הַהוֹרִים אֶת הַיֶּלֶד יֵשׁוּעַ, לַעֲשׂוֹת בּוֹ כַּנָּהוּג עַל־פִּי הַתּוֹרָה,
וַיָּבֹא בָרוּחַ אֶל-הַמִּקְדָּשׁ וְהָאָבוֺת הֵבִיאוּ אֶת-הַיֶּלֶד יֵשׁוּעַ לַעֲשׂוֺת לוֺ כְּפִי-מִשְׁפַּט הַתּוֺרָה:
Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,
καὶ η῟λθεν ε᾿ν τω̑ πνεύματι ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ ε᾿ν τω̑ ει᾿σαγαγει̑ν τοὺς γονει̑ς τὸ παιδίον ᾽Ιησου̑ν του̑ ποιη̑σαι αυ᾿τοὺς κατὰ τὸ ει᾿θισμένον του̑ νόμου περὶ αυ᾿του̑
הֻו הָנָא אֵתָא הוָא בּרֻוחָא להַיכּלָא וכַד מַעלִין לֵה אַבָהַוהי ליֵשֻׁוע טַליָא דּנֵעבּדֻון חלָפַוהי אַיכַּנָא דַּפקִיד בּנָמֻוסָא׃
לָקַח אוֹתוֹ בִּזְרוֹעוֹתָיו וּבֵרַךְ אֶת אֱלֹהִים וְאָמַר:
וַיִּקָחֵהוּ עַל-זְרֹעֹתָיו וַיְבָרֶךְ אֶת-הָאֱלֹהִים וַיֹּאמַר:
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿δέξατο αυ᾿τὸ ει᾿ς τὰς α᾿γκάλας καὶ ευ᾿λόγησεν τὸν θεὸν καὶ ει῏πεν
קַבּלֵה עַל דּרָעַוהי ובַרֵך לַאלָהָא וֵאמַר׃
"וְעַתָּה, אֲדֹנָי, פְּטֹר נָא אֶת עַבְדְּךָ בְּשָׁלוֹם, כַּאֲשֶׁר דִּבַּרְתָּ,
כִּדְבָרְךׇ יְהוָֺה הַיּוֺם תֶּאֱסֹף אֶת-עַבְדְּךׇ בְּשָׁלוֺם:
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane(u), podle svého slova, (u) ř: Panovníku
νυ̑ν α᾿πολύεις τὸν δου̑λόν σου δέσποτα κατὰ τὸ ρ᾿η̑μά σου ε᾿ν ει᾿ρήνη
מֵכִּיל שַׁרָא אַנתּ לֵה לעַבדָּך מָרי אַיך מֵלתָך בַּשׁלָמָא׃
כִּי רָאוּ עֵינַי אֶת יְשׁוּעָתְךָ
כִּי יְשׁוּעָתְךׇ רָאוּ עֵינָי:
Nebo viděly oči mé spasení tvé,
neboť mé oči viděly tvé spasení, ([Izajáš 52:10; Lukáš 3:6])
ο῞τι ει῏δον οἱ ο᾿φθαλμοί μου τὸ σωτήριόν σου
דּהָא חזַי עַינַי חנָנָך׃
אֲשֶׁר הֲכִינוֹתָ לְעֵינֵי כָּל הָעַמִּים:
אֲשֶׁר הֲכִינֹתָ לִפְנֵי כָּל-הָעַמִּים:
Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
které jsi připravil přede všemi národy –
ο῍ ἡτοίμασας κατὰ πρόσωπον πάντων τω̑ν λαω̑ν
הַו דּטַיֵבתּ בּפַּרצֻופָּא דּכֻלהֵין אֵמוָתָא׃
אוֹר לְהָאִיר לַגּוֹיִם וְתִפְאֶרֶת יִשְׂרָאֵל עַמֶּךָ."
אוֺר לְהָאִיר לַגּוֺיִם וּכְבוֺד יִשְׁרָאֵל עַמֶּךׇ:
Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
světlo, jež bude zjevením pohanům(v), slávu pro tvůj lid Izrael.“ (v) ř: národům ([Izajáš 42:6 Izajáš 49:6])
φω̑ς ει᾿ς α᾿ποκάλυψιν ε᾿θνω̑ν καὶ δόξαν λαου̑ σου ᾽Ισραήλ
נֻוהרָא לגֵליָנָא דּעַממֵא ושֻׁובחָא לעַמָך אִיסרָיֵל׃ ס
אָבִיו וְאִמּוֹ תָּמְהוּ עַל הַדְּבָרִים שֶׁנֶּאֶמְרוּ עָלָיו.
וַיִּתְמְהוּ יוֺסֵף וְאִמּוֺ עַל-הַדְּבָרִים הַנֶּאֱמָרִים עָלָיו:
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
Ježíšův otec(x) a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. (x) var: Josef ([Lukáš 1:63 Lukáš 2:18])
καὶ η῟ν ὁ πατὴρ αυ᾿του̑ καὶ ἡ μήτηρ θαυμάζοντες ε᾿πὶ τοι̑ς λαλουμένοις περὶ αυ᾿του̑
יַוסֵף דֵּין וֵאמֵה תַּמִיהִין הוַו עַל אַילֵין דּמֵתמַללָן הוַי עלַוהי׃
בֵּרְכָם שִׁמְעוֹן וְאָמַר אֶל מִרְיָם אִמּוֹ: "הִנֵּה זֶה נוֹסַד לְמִכְשׁוֹל וְלִתְקוּמָה לְרַבִּים בְּיִשְׂרָאֵל וּלְאוֹת אֲשֶׁר יִתְנַגְּדוּ לוֹ ־
וַיְבָרֶךְ אֹתָם שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר אֶל-מִרְיָם אִמּוֺ הַיֶּלֶד הַזֶּה נִצָּב לְמַפֶּלֶת רַבִּים בְּיִשְׂרָאֵל וְלִתְקוּמָתָם וּלְאוֺת מְדָנִים:
I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat(y) (y) které bude popíráno ([Izajáš 8:14; 1 Petrův 2:8])
καὶ ευ᾿λόγησεν αυ᾿τοὺς Συμεών καὶ ει῏πεν πρὸς Μαριὰμ τὴν μητέρα αυ᾿του̑ ι᾿δοὺ ου῟τος κει̑ται ει᾿ς πτω̑σιν καὶ α᾿νάστασιν πολλω̑ν ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ καὶ ει᾿ς σημει̑ον α᾿ντιλεγόμενον
ובַרֵך אֵנֻון שֵׁמעֻון וֵאמַר למַריַם אֵמֵה הָא הָנָא סִים למַפֻּולתָּא ולַקיָמָא דּסַגִּיֵאא בִּאיסרָיֵל ולָאתָא דּחֵריָנָא׃
וְגַם בְּלִבֵּךְ אַתְּ תַּעֲבֹר חֶרֶב - לְמַעַן תִּגָּלֶינָה מַחְשְׁבוֹת לֵב רַבִּים."
וּבְנַפְשֵׁךְ תַּעֲבֹר חֶרֶב חֹדֶרֶת לְהִתְגַּלּוֺת חִקְרֵי-לֵב רַבִּים:
(A tvou vlastní duši pronikne meč), aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“
καὶ σου̑ δὲ αυ᾿τη̑ς τὴν ψυχὴν διελεύσεται ρ᾿ομφαία ο῞πως α῍ν α᾿ποκαλυφθω̑σιν ε᾿κ πολλω̑ν καρδιω̑ν διαλογισμοί
וַבנַפשֵׁכי דֵּין דִּילֵכי תֵּעבַּר רֻומחָא אַיך דּנֵתגַּליָן מַחשׁבָתָא דּלֵבַּוָתָא דּסַגִּיֵאא סּ סּ׃
גַּם אִשָּׁה נְבִיאָה הָיְתָה שָׁם, חַנָּה בַּת פְּנוּאֵל מִשֵּׁבֶט אָשֵׁר, וְהִיא בָּאָה בַּיָּמִים. שֶׁבַע שָׁנִים חָיְתָה עִם בַּעֲלָהּ מֵעֵת בְּתוּלֶיהָ;
וְאִשָּׁה נְבִיאָה הָיְתָה שָּׁם חַנָּה בַּת-פְּנוּאֵל לְמַטֵּה אֲשֵׁר הִיא זְקֵנָה בָּאָה בַיָּמִים וְשֶׁבַע שָׁנִים יָשְׁבָה עִם-בַּעְלָהּ מִיּוֺם אֲשֶׁר לְקָחָהּ בִּבְתוּלֶיהָ:
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala(z), žila se svým mužem sedm let (z) ř: od svého panenství ([Skutky apoštolské 21:9])
καὶ η῟ν ῞Αννα προφη̑τις θυγάτηρ Φανουήλ ε᾿κ φυλη̑ς ᾽Ασήρ αυ῞τη προβεβηκυι̑α ε᾿ν ἡμέραις πολλαι̑ς ζήσασα μετὰ α᾿νδρὸς ε῎τη ἑπτὰ α᾿πὸ τη̑ς παρθενίας αυ᾿τη̑ς
וחַנָא דֵּין נבִיתָא בַּרתֵה דַּפנֻואיִל מֵן שַׁבטָא דָּאשִׁיר אָף הִי קַשִׁישַׁת בּיַומָתָה הוָת וַשׁבַע שׁנִין עַם בַּעלָה חיָת מֵן בּתֻולֻותָה׃
וְהִיא אַלְמָנָה בַּת שְׁמוֹנִים וְאַרְבַּע שָׁנִים וְלֹא עָזְבָה אֶת הַמִּקְדָּשׁ בְּעָבְדָהּ אֶת אֱלֹהִים בְּצוֹם וְתַחֲנוּנִים יוֹמָם וָלַיְלָה.
וְהָאַלְמָנָה הַזֹּאת כְּבַת אַרְבַּע וּשְׁמֹנִים שָׁנָה לֹא מָשָׁה מִבֵּית הָאֱלֹהִים בַּעֲבֹדָתָהּ לְפָנָיו בְּצוֺם וּבִתְפִלָּה לַיְלָה וָיוֺם:
A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami. ([1 Timoteovi 5:5])
καὶ αυ᾿τὴ χήρα ε῞ως ε᾿τω̑ν ο᾿γδοήκοντα τεσσάρων η῍ ου᾿κ α᾿φίστατο του̑ ἱερου̑ νηστείαις καὶ δεήσεσιν λατρεύουσα νύκτα καὶ ἡμέραν
וַהוָת אַרמַלתָּא אַיך שׁנִין תּמָנִאין וַארבַּע ולָא פָּרקָא הוָת מֵן הַיכּלָא וַבצַומָא ובַצלֻותָא פָּלחָא הוָת בִּאימָמָא וַבלִליָא׃
בְּאוֹתָהּ שָׁעָה בָּאָה וְהוֹדְתָה לֵאלֹהִים וְדִבְּרָה עַל הַיֶּלֶד בְּאָזְנֵי כָּל הַמְחַכִּים לַגְּאֻלָּה בִּירוּשָׁלַיִם.
וַתָּקָם בָּעֵת הַהִיא וַתְּבָרֶךְ אֶת-הָאֱלֹהִים וַתְּדַבֵּר עָלָיו אֶל-כָּל-אֲשֶׁר חִכָּה לִגְאֻלַּת יְרוּשָׁלָיִם:
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma(a). (a) var: v Jeruzalémě
καὶ αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα ε᾿πιστα̑σα α᾿νθωμολογει̑το τω̑ θεω̑ καὶ ε᾿λάλει περὶ αυ᾿του̑ πα̑σιν τοι̑ς προσδεχομένοις λύτρωσιν ᾽Ιερουσαλήμ
וָאף הִי קָמַת בָּה בּשָׁעתָא וַאודּיַת למָריָא וַממַללָא הוָת עלַוהי עַם כֻּלנָשׁ דַּמסַכֵּא הוָא לפֻורקָנָה דֻּאורִשׁלֵם׃
לְאַחַר שֶׁהִשְׁלִימוּ אֶת הַכֹּל עַל־פִּי תּוֹרַת יהוה, חָזְרוּ לַגָּלִיל, לְנָצְרַת עִירָם.
כְּכַלּוֺתָם לַעֲשׂוֺת כָּל-הַמִּצְוָה כְּפִי-תוֺרַת יְהוָֺה וַיָּשׁוּבוּ הַגָּלִילָה אֶל-נְצֶרֶת עִירָם:
Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. ([Matouš 2:23])
καὶ ὡς ε᾿τέλεσαν πάντα τὰ κατὰ τὸν νόμον κυρίου ε᾿πέστρεψαν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ει᾿ς πόλιν ἑαυτω̑ν Ναζαρέθ
וכַד שַׁלֵמו כֻּל מֵדֵּם אַיך דַּבנָמֻוסָא דּמָריָא הפַכו לַגלִילָא לנָצרַת מדִינתּהֻון׃
וְהַיֶּלֶד גָּדַל וְהִתְחַזֵּק, מָלֵא חָכְמָה, וְחֶסֶד אֱלֹהִים הָיָה עָלָיו.
וַיִּגְדַּל הַיֶּלֶד וַיֶּחֱזַק בָּרוּחַ וַיִמָּלֵא חָכְמָה גַּם-חֵן אֱלֹהִים הוּצַק עָלָיו:
Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Dítě rostlo v síle(b) a moudrosti a milost Boží byla s ním. (b) var: + ducha ([Soudců 13:24; 1 Samuelova 2:26; Lukáš 1:80])
τὸ δὲ παιδίον ηυ῎ξανεν καὶ ε᾿κραταιου̑το πληρούμενον σοφία καὶ χάρις θεου̑ η῟ν ε᾿π῾ αυ᾿τό
טַליָא דֵּין רָבֵא הוָא ומֵתחַיַל בּרֻוחָא ומֵתמַלֵא חֵכמתָא וטַיבֻּותָא דַּאלָהָא אִית הוָת עלַוהי׃
מִדֵּי שָׁנָה בְּשָׁנָה עָלוּ הוֹרָיו לִירוּשָׁלַיִם בְּחַג הַפֶּסַח.
וַיַעֲלוּ אֲבוֺתָיו יְרוּשָׁלַיְמָה מִדֵּי שָׁנָה בְשָׁנָה לָחֹג חַג-הַפָּסַח:
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. ([Deuteronomium 16:1-Deuteronomium 16:8])
καὶ ε᾿πορεύοντο οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ κατ῾ ε῎τος ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ τη̑ ἑορτη̑ του̑ πάσχα
ואנָשַׁוהי בּכֻל שׁנָא אָזִלין הוַו לֻאורִשׁלֵם בּעַדעִדָא דּפֵצחָא׃ ס
וּבִמְלֹאת לוֹ שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנִים עָלוּ לִירוּשָׁלַיִם כְּמִנְהַג הֶחָג.
וּבִהְיוֺתוֺ בֶּן-שְׁתֵּים עֶשְׁרֵה שָׁנָה וַיַּעֲלוּ עִמּוֺ כְּמִשְׁפַּט הֶחָג:
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο ε᾿τω̑ν δὼδεκα α᾿ναβαινόντων αυ᾿τω̑ν κατὰ τὸ ε῎θος τη̑ς ἑορτη̑ς
וכַד הוָא בַּר שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא סלֵקו אַיכַּנָא דַּמעָדִין הוַו לעַדעִדָא׃
כְּשֶׁמָּלְאוּ הַיָּמִים שָׁבוּ, אַךְ הַנַּעַר יֵשׁוּעַ נִשְׁאַר בִּירוּשָׁלַיִם וְהוֹרָיו לֹא יָדְעוּ.
וַיִּמָּלְאוּ הַיָּמִים וַיָּשׁוּבוּ לְדַרְכָּם וַיִּוָּתֵר הַנַּעַר יֵשׁוּעַ בִּירוּשָׁלַיִם וְיוֺסֵף וְאִמּוֺ לֹא יָדָעוּ:
A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
καὶ τελειωσάντων τὰς ἡμέρας ε᾿ν τω̑ ὑποστρέφειν αυ᾿τοὺς ὑπέμεινεν ᾽Ιησου̑ς ὁ παι̑ς ε᾿ν ᾽Ιερουσαλήμ καὶ ου᾿κ ε῎γνωσαν οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑
וכַד שׁלֵמו יַומָתָא הפַכו להֻון יֵשֻׁוע דֵּין טַליָא פָּשׁ לֵה בֻּאורִשׁלֵם ויַוסֵף וֵאמֵה לָא יִדַעו׃
הוֹאִיל וְחָשְׁבוּ שֶׁהוּא נִמְצָא בַּשַּׁיָּרָה הָלְכוּ כִּבְרַת דֶּרֶךְ יוֹם אֶחָד וְחִפְּשׂוּהוּ בֵּין הַקְּרוֹבִים וְהַמַּכָּרִים,
וּבְחָשְׁבָם כִּי עִם-חֶבֶל אֹרְחִים הָלַךְ וַיֵּלְכוּ כְּדֶרֶךְ-יוֺם וַיְבַקְשֻׁהוּ בֵּין קְרוֺבֵיהֶם וּמְיֻדָּעֵיהֶם:
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
νομίσαντες δὲ αυ᾿τὸν ει῏ναι ε᾿ν τη̑ συνοδία η῟λθον ἡμέρας ὁδὸν καὶ α᾿νεζήτουν αυ᾿τὸν ε᾿ν τοι̑ς συγγενευ̑σιν καὶ τοι̑ς γνωστοι̑ς
סָברִין הוַו גֵּיר דּעַם בּנַי לוִיתהֻון הֻו וכַד אֵתַו מַרדֵּא יַומָא חַד בּעַאוֻהי לוָת אנָשֻׁותהֻון וַלוָת מַן דּיָדַע להֻון׃
אַךְ כֵּיוָן שֶׁלֹּא מְצָאוּהוּ חָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם לְחַפֵּשׂ אוֹתוֹ.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר לֹא מָצְאוּ אֹתוֺ שָׁבוּ וַיְבַקְשֻׁהוּ בִּירוּשָׁלָיִם:
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
καὶ μὴ εὑρόντες ὑπέστρεψαν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ α᾿ναζητου̑ντες αυ᾿τόν
ולָא אֵשׁכּחֻוהי וַהפַכו להֻון תֻּוב לֻאורִשׁלֵם ובָעֵין הוַו לֵה׃
לְאַחַר שְׁלוֹשָׁה יָמִים מְצָאוּהוּ בַּמִּקְדָּשׁ וְהוּא יוֹשֵׁב בֵּין הַמּוֹרִים, שׁוֹמֵעַ אוֹתָם וְשׁוֹאֵל אוֹתָם;
וַיְהִי אַחֲרֵי שְׁלֹשֶׁת יָמִים וַיִּמְצְאוּ אֹתוֺ ישֵׁב בְּתוֺךְ הַמּוֺרִים בַּמִּקְדָּשׁ שֹׁמֵעַ אֶת-תּוֺרָתָם וְשֹׁאֵל אֹתָם שְׁאֵלוֺת:
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
καὶ ε᾿γένετο μετὰ ἡμέρας τρει̑ς ευ῟ρον αυ᾿τὸν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καθεζόμενον ε᾿ν μέσω τω̑ν διδασκάλων καὶ α᾿κούοντα αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿περωτω̑ντα αυ᾿τούς
ומֵן בָּתַר תּלָתָא יַומִין אֵשׁכּחֻוהי בּהַיכּלָא כַּד יָתֵב מֵצעַת מַלפָנֵא ושָׁמַע מֵנהֻון וַמשַׁאֵל להֻון׃
וְכָל שׁוֹמְעָיו הִתְפַּלְּאוּ עַל שִׂכְלוֹ וְעַל תְּשׁוּבוֹתָיו.
וְכָל-שֹׁמְעָיו תָּמָהוּ עַל-חָכְמָתוֺ וְעַל-תְּשׁוּבֹתָיו:
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
ε᾿ξίσταντο δὲ πάντες οἱ α᾿κούοντες αυ᾿του̑ ε᾿πὶ τη̑ συνέσει καὶ ται̑ς α᾿ποκρίσεσιν αυ᾿του̑
ותַמִיהִין הוַו כֻּלהֻון אַילֵין דּשָׁמעִין הוַו לֵה בּחֵכמתֵה וַבפֵתגָמַוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר רָאוּ אוֹתוֹ הוֹרָיו הִשְׁתּוֹמְמוּ. אָמְרָה לוֹ אִמּוֹ: "בְּנִי, לָמָּה עָשִׂיתָ לָנוּ כָּכָה? הִנֵּה אָבִיךָ וַאֲנִי חִפַּשְׂנוּ אוֹתְךָ בִּדְאָגָה רַבָּה."
וַיְהִי כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ וַיִּשְׁתָּאוּ וַתֹּאמֶר אֵלָיו אִמּוֺ מַה-זֹּאת עָשִׂיתָ לָּנוּ בְּנִי הֲלֹא בִּקַּשְׁנוּךׇ גַּם-אָבִיךׇ גַּם-אֲנִי בִּדְאָגָה גְדוֺלָה:
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ ([Marek 3:31-Marek 3:35])
καὶ ι᾿δόντες αυ᾿τὸν ε᾿ξεπλάγησαν καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τὸν ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ τέκνον τί ε᾿ποίησας ἡμι̑ν ου῞τως ι᾿δοὺ ὁ πατήρ σου κα᾿γώ ο᾿δυνὼμενοι ε᾿ζητου̑μέν σε
וכַד חזַאוֻהי תּמַהו וֵאמרַת לֵה אֵמֵה בֵּרי למָנָא עבַדּתּ לַן הָכַנָא דּהָא אַבֻוך וֵאנָא בּטֻורָפָא סַגִּיָאא בָּעֵין הוַין לָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "לָמָּה חִפַּשְׂתֶּם אוֹתִי? הַאִם לֹא יְדַעְתֶּם כִּי עָלַי לִהְיוֹת בַּאֲשֶׁר לְאָבִי?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ בִּקַּשְׁתֶּם אֹתִי הַאִם לֹא יְדַעְתֶּם כִּי עָלַי לִהְיוֺת בְּבֵית אָבִי:
I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τί ο῞τι ε᾿ζητει̑τέ με ου᾿κ η῎̑δειτε ο῞τι ε᾿ν τοι̑ς του̑ πατρός μου δει̑ ει῏ναί με
אָמַר להֻון מָנָא בָּעֵין הוַיתֻּון לִי לָא יָדעִין אנתֻּון דּבֵית אָבי וָלֵא לִי דֵּאהוֵא׃
אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת הַדָּבָר שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם.
וְלֹא הֵבִינוּ אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
Ale oni jeho slovu neporozuměli.
καὶ αυ᾿τοὶ ου᾿ συνη̑καν τὸ ρ᾿η̑μα ο῍ ε᾿λάλησεν αυ᾿τοι̑ς
הֵנֻון דֵּין לָא אֵשׁתַּודַּעו למֵלתָא דֵּאמַר להֻון׃
הוּא יָרַד אִתָּם וּבָא לְנָצְרַת וְהָיָה נִכְנָע לְמָרוּתָם. אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה שָׁמְרָה אִמּוֹ בְּלִבָּהּ.
וַיֵּרֶד אִתָּם וַיָּבֹא אֶל-נְצָרֶת וַיְהִי סָר אֶל-מִשְׁמַעְתָּם וְאִמּוֺ שָׁמְרָה אֵת כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בְּלִבָּהּ:
I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. ([Lukáš 1:66 Lukáš 2:19])
καὶ κατέβη μετ῾ αυ᾿τω̑ν καὶ η῟λθεν ει᾿ς Ναζαρέθ καὶ η῟ν ὑποτασσόμενος αυ᾿τοι̑ς καὶ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ διετήρει πάντα τὰ ρ᾿ήματα ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿τη̑ς
וַנחֵת עַמהֻון וֵאתָא לנָצרַת ומֵשׁתַּעבַּד הוָא להֻון אֵמֵה דֵּין נָטרָא הוָת כֻּלהֵין מֵלֵא בּלֵבָּה׃
וְיֵשׁוּעַ הוֹסִיף לִגְדֹּל בְּחָכְמָה וּבְקוֹמָה וּבְחֵן לִפְנֵי אֱלֹהִים וּבְנֵי אָדָם.
וְיֵשׁוּעַ הֹלֵךְ וְגָדֵל בְּחָכְמָה וּבְקוֺמָה וּבְחֵן עִם-אֱלֹהִים וְעִם-אֲנָשִׁים:
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
A Ježíš prospíval na duchu(c) i na těle a byl milý Bohu i lidem. (c) ř: moudrostí ([1 Samuelova 2:26; Přísloví 3:4; Lukáš 1:80 Lukáš 2:40])
καὶ ᾽Ιησου̑ς προέκοπτεν ε᾿ν τη̑ σοφία καὶ ἡλικία καὶ χάριτι παρὰ θεω̑ καὶ α᾿νθρὼποις
יֵשֻׁוע דֵּין רָבֵא הוָא בּקַומתֵה וַבחֵכמתֵה וַבטַיבֻּותָא לוָת אַלָהָא וַבנַינָשָׁא׃ ס
בִּשְׁנַת חֲמֵשׁ עֶשְׂרֵה לְשִׁלְטוֹן הַקֵּיסָר טִיבֶּרְיוֹס, פּוֹנְטְיוֹס פִּילָטוֹס הָיָה נְצִיב יְהוּדָה, הוֹרְדוֹס שַׂר רֹבַע עַל הַגָּלִיל, אָחִיו פִילִיפּוֹס שַׂר רֹבַע עַל מְדִינוֹת יְטוּר וְטַרְכוֹנָה, וְלִיסַנְיָס שַׂר רֹבַע עַל אַבִּילִין.
בִּשְׁנַת חֲמֵשׁ עֶשְׂרֵה לְמַלְכוּת טִבַרְיוֺס קֵיסָר בִּימֵי פוֺנְטִיּוֺס פִּילָטוֺס פַּחַת יְהוּדָה וְהוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ בַּגָּלִיל וּפִילִפּוֺס אָחִיו טֶטְרַרְךְ בְּפֶלֶךְ יְטוּר וּפֶלֶךְ טַרְכוֺנָה וְלוּסָנִיָּס טֶטְרַרְךְ בְּאָבֵל:
Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře, když Pontský Pilát spravoval Judstvo, a Heródes byl čtvrtákem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl čtvrtákem Iturejské a Trachonitidské krajiny, a Lyzaniáš čtvrtákem Abilinským,
V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně, ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Marek 1:2-Marek 1:6; Jan 1:19-Jan 1:23 Jeremjáš 1:1-Jeremjáš 1:2; Micheáš 1:1; Ageus 1:1])
ε᾿ν ε῎τει δὲ πεντεκαιδεκάτω τη̑ς ἡγεμονίας Τιβερίου Καίσαρος ἡγεμονεύοντος Ποντίου Πιλάτου τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ τετρααρχου̑ντος τη̑ς Γαλιλαίας ῾Ηρώδου Φιλίππου δὲ του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑ τετρααρχου̑ντος τη̑ς ᾽Ιτουραίας καὶ τραχωνίτιδος χὼρας καὶ Λυσανίου τη̑ς ᾽Αβιληνη̑ς τετρααρχου̑ντος
בַּשׁנַת חַמשַׁעֵסרֵא דֵּין דּמַלכֻּותֵה דּטִיבֵרִיָוס קֵסַר בּהִגמָנֻותָא דּפָּנטִיָוס פִּילַטָוס בִּיהֻוד כַּד רִשָׁא רבִיעָיָא הֵרָודֵס בַּגלִילָא ופִילִיפָּוס אַחֻוהי רִשָׁא רבִיעָיָא בִּאיטֻורִיַא ובַאתרָא דַּטרַכָונָא ולֻוסַנִיַא רִשָׁא רבִיעָיָא דַּאבִילִינֵא׃
אוֹתָהּ עֵת, בִּימֵי הַכֹּהֲנִים הַגְּדוֹלִים חָנָן וְקַיָּפָא, הָיָה דְּבַר אֱלֹהִים אֶל יוֹחָנָן בֶּן זְכַרְיָה בַּמִּדְבָּר.
וּבִהְיוֺת חָנָן וְקַיָּפָא הַכֹּהֲנִים הַגְּדוֺלִים הָיֹה הָיָה דְבַר אֱלֹהִים אֶל-יוֺחָנָן בֶּן-זְכַרְיָהוּ בַּמִּדְבָּר:
Za nejvyššího kněze {biskupa} Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně k Janovi synu Zachariášovu na poušti.
za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. ([Lukáš 1:80])
ε᾿πὶ α᾿ρχιερέως ῞Αννα καὶ Καιάφα ε᾿γένετο ρ᾿η̑μα θεου̑ ε᾿πὶ ᾽Ιωάννην τὸν Ζαχαρίου υἱὸν ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω
בּרַבֻּות כָּהנֻותָא דּחַנָן וַדקַיָפָא הוָת מֵלתָא דַּאלָהָא עַל יֻוחַנָן בַּר זכַריָא בּחֻורבָּא׃
הָלַךְ יוֹחָנָן בְּכָל כִּכַּר הַיַּרְדֵּן וְהִכְרִיז אֶת טְבִילַת הַתְּשׁוּבָה לִסְלִיחַת חֲטָאִים,
וַיָּבֹא אֶל-כָּל-כִּכַּר הַיַּרְדֵּן וַיִּקְרָא אֶל-הָעָם לָשׁוּב מִדַּרְכָּם וּלְהִטָּבֵל לִסְלִיחַת עֲוֺנָם:
I chodil po vší okolní krajině Jordánské, káže křest pokání na odpuštění hříchů,
I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání(d) a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů,“ (d) Obraťte se ([Skutky apoštolské 13:24 Skutky apoštolské 19:4])
καὶ η῟λθεν ει᾿ς πα̑σαν τὴν περίχωρον του̑ ᾽Ιορδάνου κηρύσσων βάπτισμα μετανοίας ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν
וֵאתָא בּכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַי יֻורדּנָן כַּד מַכרֵז מַעמֻודִיתָא דַּתיָבֻותָא לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא׃ ס
כַּכָּתוּב בְּסֵפֶר דִּבְרֵי יְשַַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, יַשְּׁרוּ מְסִלּוֹתָיו.
כַּכָּתוּב בְּסֵפֶר דִּבְרֵי יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא קוֺל קֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה יַשְּׁרוּ מְסִלּותָיו:
Jakož psáno jest v knize proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! ([Izajáš 40:3-Izajáš 40:5])
ὡς γέγραπται ε᾿ν βίβλω λόγων ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ἑτοιμάσατε τὴν ὁδὸν κυρίου ευ᾿θείας ποιει̑τε τὰς τρίβους αυ᾿του̑
אַיכַּנָא דַּכתִיב בַּכתָבָא דּמֵלֵא דֵּאשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר קָלָא דּקָרֵא בּחֻורבָּא טַיֵבו אֻורחֵה דּמָריָא וַתרֻוצו בַּפקַעתָא שׁבִילֵא לַאלָהַן׃
כָּל־גֶּיא יִנָּשֵׂא, וְכָל־הַר וְגִבְעָה יִשְׁפָּלוּ; וְהָיָה הֶעָקֹב לְמִישׁוֹר, וְהָרְכָסִים לְבִקְעָה;
כָּל-גֶּיא יִנָּשֵׂא וְכָל-הַר וְגִבְעָה יִשְׁפָּלוּ וְהָיָה הֶעָקֹב לְמִשׁוֺר וְהָרְכָסִים לְבִקְעָה:
Každé údolí bude vyplněno, a každá hora a pahrbek bude ponížen; i budou křivé věci spraveny, a ostré cesty budou hladké.
Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;
πα̑σα φάραγξ πληρωθήσεται καὶ πα̑ν ο῎ρος καὶ βουνὸς ταπεινωθήσεται καὶ ε῎σται τὰ σκολιὰ ει᾿ς ευ᾿θείαν καὶ αἱ τραχει̑αι ει᾿ς ὁδοὺς λείας
כֻּלהֻון נַחלֵא נֵתמלֻון וכֻלהֻון טֻורֵא ורָמָתָא נֵתמַכּכֻון ונֵהוֵא עַרמָא לשַׁפיָא וַאתרָא עַסקָא לַפקַעתָא׃
וְרָאוּ כָל־בָּשָׂר אֶת יְשׁוּעַת אֱלֹהֵינוּ."
וְרָאוּ כָּל-בָּשָׂר אֵת יְשׁוּעַת אֱלֹהֵינוּ:
A uzříť všeliké tělo spasení Boží.
a každý tvor(e) uzří spasení Boží.‘ (e) ř: veškeré tělo
καὶ ο῎ψεται πα̑σα σὰρξ τὸ σωτήριον του̑ θεου̑
ונֵחזֵא כֻּל בּסַר חַיֵא דַּאלָהָא׃ ס
אָז אָמַר אֶל הֲמוֹן הָעָם שֶׁיָּצְאוּ לְהִטָּבֵל אֶצְלוֹ: "יַלְדֵי צִפְעוֹנִים, מִי הוֹרָה אֶתְכֶם לְהִמָּלֵט מִן הֶחָרוֹן הַבָּא.
וַיֹּאמֶר אֶל-הֲמוֺן הָעָם אֲשֶׁר בָּאוּ אֵלָיו לְהִטָּבֵל יַלְדֵי צִפְעֹנִים מִי הוֺרָה אֶתְכֶם לְהִמָּלֵט עַל-נַפְשְׁכֶם מִפְּנֵי חֲרוֺן אַף הַבָּא:
Pravil pak zástupům vycházejícím, aby se křtili od něho: Plemeno ještěrčí, kdo vám ukázal, kterak byste utekli budoucího hněvu?
Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem? ([Matouš 3:7-Matouš 3:10 1 Tesalonickým 1:10])
ε῎λεγεν ου῏ν τοι̑ς ε᾿κπορευομένοις ο῎χλοις βαπτισθη̑ναι ὑπ῾ αυ᾿του̑ γεννήματα ε᾿χιδνω̑ν τίς ὑπέδειξεν ὑμι̑ν φυγει̑ν α᾿πὸ τη̑ς μελλούσης ο᾿ργη̑ς
וֵאמַר הוָא לכֵנשֵׁא אַילֵין דָּאתֵין הוַו לוָתֵה למֵעמַד יַלדָּא דָּאכֵדנֵא מַנֻו חַוִיכֻון למֵערַק מֵן רֻוגזָא דַּעתִיד׃
לָכֵן עֲשׂוּ פְּרִי רָאוּי לִתְשׁוּבָה וְאַל תֹּאמְרוּ בִּלְבַבְכֶם 'אַבְרָהָם הוּא אָבִינוּ', כִּי אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁמִּן הָאֲבָנִים הָאֵלֶּה יָכוֹל אֱלֹהִים לְהָקִים בָּנִים לְאַבְרָהָם.
לָכֵן עֲשׂוּ פְרִי-טוֺב לִתְשׁוּבָה וְאַל-תֶּהְגוּ בִלְבַבְכֶם לֵאמֹר אַבְרָהָם לָנוּ לְאָב כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּם מִן-אֲבָנִים אֵלֶּה תִַּּׂיג יַד-אֱלֹהִים לְהָקִים בָּנִים לְאַבְרָהָם:
Protož neste ovoce hodné pokání, a neříkejtež u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání(f), a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit(g) děti z tohoto kamení. (f) že jste se obrátili (g) ř: vzbudit ([Jan 8:39])
ποιήσατε ου῏ν καρποὺς α᾿ξίους τη̑ς μετανοίας καὶ μὴ α῎ρξησθε λέγειν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς πατέρα ε῎χομεν τὸν ᾽Αβραάμ λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι δύναται ὁ θεὸς ε᾿κ τω̑ν λίθων τούτων ε᾿γει̑ραι τέκνα τω̑ ᾽Αβραάμ
עבֵדו הָכִיל פִּארֵא דּשָׁוֵין לַתיָבֻותָא ולָא תּשַׁרֻון למִאמַר בּנַפשׁכֻון דַּאבָא אִית לַן אַברָהָם אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּמֵן הָלֵין כִּאפֵא מֵשׁכַּח אַלָהָא לַמקָמֻו בּנַיָא לַאברָהָם׃
וּכְבָר מֻנָּח הַגַּרְזֶן עַל שֹׁרֶשׁ הָעֵצִים. עַל כֵּן כָּל עֵץ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב, יִגָּדַע וְיֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הָאֵשׁ."
וְגַם-כְּבָר נָטוּי הַגַּרְזֶן עַל-שֹׁרֶשׁ הָעֵצִים וְלָכֵן כָּל-עֵץ אֲשֶׁר לֹא יַעֲשֶׂה פְרִי-טוֺב יִגָּדַע וְהָשְׁלַךְ בְּמוֺ-אֵשׁ:
A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Protož každý strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“ ([Lukáš 13:6-Lukáš 13:7])
η῎δη δὲ καὶ ἡ α᾿ξίνη πρὸς τὴν ρ᾿ίζαν τω̑ν δένδρων κει̑ται πα̑ν ου῏ν δένδρον μὴ ποιου̑ν καρπὸν καλὸν ε᾿κκόπτεται καὶ ει᾿ς πυ̑ρ βάλλεται
הָא דֵּין נָרגָא סִים עַל עֵקָרָא דִּאילָנֵא כֻּל אִילָנָא הָכִיל דּפִארֵא טָבֵא לָא עָבֵד מֵתפּסֵק וַבנֻורָא נָפֵל׃ ס
שָׁאֲלוּ הֲמוֹן הָעָם: "אִם כֵּן, מֶה עָלֵינוּ לַעֲשׂוֹת?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ הֲמוֺן הָעָם לֵאמֹר וּמַה לָנוּ לַעֲשׂוֺת:
I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme?
Zástupy se Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“
καὶ ε᾿πηρὼτων αυ᾿τὸν οἱ ο῎χλοι λέγοντες τί ου῏ν ποιήσωμεν
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה כֵּנשֵׁא וָאמרִין מָנָא הָכִיל נֵעבֵּד׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ שְׁתֵּי כֻּתֳּנוֹת יַחֲלֹק עִם מִי שֶׁאֵין לוֹ, וּמִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ מָזוֹן יַעֲשֶׂה כֵּן גַּם הוּא."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי אֲשֶׁר-לוֺ כֻּתֳּנוֺת שְׁתַּיִם יַחֲלֹק עִם-הָאִישׁ אֲשֶׁר אֵין-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר-לוֺ מָזוֺן יַעֲשֶׂה כְמוֺ-כֵן:
A odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň.
On jim odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“ ([Lukáš 18:22; Jakubův 2:15-Jakubův 2:16; 1 Janův 3:17])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ε῎χων δύο χιτω̑νας μεταδότω τω̑ μὴ ε῎χοντι καὶ ὁ ε῎χων βρὼματα ὁμοίως ποιείτω
ענָא וֵאמַר להֻון מַן דִּאית לֵה תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן נֵתֵּל למַן דּלַיתּ לֵה ומַן דִּאית לֵה סַיבָּרתָּא הָכַנָא נֵעבֵּד׃
גַּם מוֹכְסִים בָּאוּ לְהִטָּבֵל. שָׁאֲלוּ: "רַבִּי, מֶה עָלֵינוּ לַעֲשׂוֹת?"
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו גַּם-מוֺכְסִים לִטְבִילָתוֺ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ מַה-נַּעֲשֶׂה:
Přišli pak i celní křtíti se, i řekli jemu: Mistře, co budeme činiti?
Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře(h), co máme dělat?“ (h) ř: Učiteli (tak v L veskrze)
η῟λθον δὲ καὶ τελω̑ναι βαπτισθη̑ναι καὶ ει῏παν πρὸς αυ᾿τόν διδάσκαλε τί ποιήσωμεν
וֵאתַו אָף מָכסֵא למֵעמַד וָאמרִין לֵה מַלפָנָא מָנָא נֵעבֵּד׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "אַל תִּגְבּוּ יוֹתֵר מִמַּה שֶּׁנִּקְבַּע לָכֶם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֶתֶר עַל-מֶכֶס הַנָּקוּב לָכֶם אַל-תִּנְגֹּשׂוּ:
A on řekl jim: Nic více nevybírejte mimo to, což jest ustaveno.
On jim řekl: „Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“ ([Lukáš 19:8])
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μηδὲν πλέον παρὰ τὸ διατεταγμένον ὑμι̑ν πράσσετε
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא תֵּתבּעֻון מֵדֵּם יַתִּיר עַל מָא דַּפקִיד לכֻון למֵתבַּע׃
גַּם אַנְשֵׁי צָבָא שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "וַאֲנַחְנוּ, מַה נַּעֲשֶׂה?" אָמַר לָהֶם: "אַל תַּעַשְׁקוּ אִישׁ וְאַל תִּגְזְלוּ, וְהִסְתַּפְּקוּ בְּמַשְׂכֻּרְתְּכֶם."
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ גַּם-אַנְשֵׁי הַצָּבָא לֵאמֹר וַאֲנַחְנוּ מַה-נַּעֲשֶׂה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַל-תַּעַשְׁקוּ וְאַל-תּוֺנוּ אִישׁ וְדַי לָכֶם כִּי תִַּׂיגוּ שְׂכַרְכֶם:
I tázali se ho také i žoldnéři, řkouce: A my což činiti budeme? I řekl jim: Nad žádným se nepotřásejte, aniž podvodně čiňte, a dosti mějte na svých žoldích.
Tázali se ho i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
ε᾿πηρὼτων δὲ αυ᾿τὸν καὶ στρατευόμενοι λέγοντες τί ποιήσωμεν καὶ ἡμει̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς μηδένα διασείσητε μηδὲ συκοφαντήσητε καὶ α᾿ρκει̑σθε τοι̑ς ο᾿ψωνίοις ὑμω̑ν
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה פָּלחַי אֵסטרַטִיַא וָאמרִין מָנָא נֵעבֵּד אָף חנַן אָמַר להֻון לָא בּאנָשׁ תֵּתּטַגּרֻון וַלאנָשׁ לָא תֵּעשׁקֻון ונֵספּקָן לכֻון אָפסָוניָתכֻון סס׃
כֵּיוָן שֶׁהָעָם הָיָה שָׁרוּי בְּצִפִּיָּה וְהַכֹּל מְהַרְהֲרִים בְּלִבָּם עַל יוֹחָנָן שֶׁמָּא הוּא הַמָּשִׁיחַ,
וּבְעוֺד הָעָם הָיוּ מְחַכִּים וְכֻלָּם דֹּבְרִים בְּלִבָּם אִם לֹא יוֺחָנָן הוּא הַמָּשִׁיחַ:
A když pak lid očekával, a myslili všickni v srdcích svých o Janovi, nebyl-li by snad on Kristus,
Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš(i). (i) ř: Kristus ([Matouš 3:11-Matouš 3:12; Marek 1:7-Marek 1:8; Jan 1:24-Jan 1:28; Skutky apoštolské 13:25])
προσδοκω̑ντος δὲ του̑ λαου̑ καὶ διαλογιζομένων πάντων ε᾿ν ται̑ς καρδίαις αυ᾿τω̑ν περὶ του̑ ᾽Ιωάννου μήποτε αυ᾿τὸς ει῎η ὁ Χριστός
כַּד דֵּין מַסבַּר הוָא עַמָא עַל יֻוחַנָן וכֻלהֻון מֵתחַשׁבִין הוַו בּלֵבּהֻון דּדַלמָא הֻויֻו משִׁיחָא׃
פָּנָה יוֹחָנָן וְאָמַר אֶל כֻּלָּם: אֲנִי אָמְנָם מַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּמַיִם, אֲבָל בּוֹא יָבוֹא הֶחָזָק מִמֶּנִּי אֲשֶׁר אֵינֶנִּי רָאוּי לְהַתִּיר אֶת שְׂרוֹךְ נְעָלָיו. הוּא יַטְבִּיל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וּבְאֵשׁ.
וַיַּעַן יוֺחָנָן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֶן-אֲנִי מְטַבֵּל אֶתְכֶם בַּמָּיִם אַךְ בֹּא יָבֹא חָסֹן מִמֶּנִּי אֲשֶׁר קָטֹנְתִּי מֵהַתֵּר אֶת-שְׂרוֺךְ נְעָלָיו וְהוּא יְטַבֵּל אֶתְכֶם בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וּבָאֵשׁ:
Odpověděl Jan všechněm, řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Na to Jan všem řekl: „Já vás křtím vodou(j). Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. (j) var: + k pokání
α᾿πεκρίνατο λέγων πα̑σιν ὁ ᾽Ιωάννης ε᾿γώ μὲν υ῞δατι βαπτίζω ὑμα̑ς ε῎ρχεται δὲ ὁ ι᾿σχυρότερός μου ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ἱκανὸς λυ̑σαι τὸν ἱμάντα τω̑ν ὑποδημάτων αυ᾿του̑ αυ᾿τὸς ὑμα̑ς βαπτίσει ε᾿ν πνεύματι ἁγίω καὶ πυρί
ענָא יֻוחַנָן וֵאמַר להֻון אֵנָא הָא מַעמֵד אנָא לכֻון בּמַיָא אָתֵא דֵּין הַו דּחַילתָן מֵני הַו דּלָא שָׁוֵא אנָא דֵּאשׁרֵא עַרקֵא דַּמסָנַוהי הֻו נַעמֵדכֻון בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא וַבנֻורָא׃ ס
בְּיָדוֹ קִלְשׁוֹן הַמִּזְרֶה לְנַקּוֹת אֶת גָּרְנוֹ וְלֶאֱסֹף אֶת הַחִטָּה אֶל הָאָסָם שֶׁלּוֹ, אַךְ אֶת הַמּוֹץ יִשְׂרֹף בְּאֵשׁ בִּלְתִּי נִכְבֵּית."
אֲשֶׁר מִזְרֵהוּ בְיָדוֺ לִזְרוֺת וּלְהָבֵר אֶת-גָּרְנוֺ וְאָסַף אֶת-הַחִטִּים אֶל-תּוֺךְ אֲסָמָיו וְאֶת-הַמֹּץ יִשְׂרֹף בָּאֵשׁ אֲשֶׁר לֹא-תִכְבֶּה:
Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným.“
ου῟ τὸ πτύον ε᾿ν τη̑ χειρὶ αυ᾿του̑ διακαθα̑ραι τὴν α῞λωνα αυ᾿του̑ καὶ συναγαγει̑ν τὸν σι̑τον ει᾿ς τὴν α᾿ποθήκην αυ᾿του̑ τὸ δὲ α῎χυρον κατακαύσει πυρὶ α᾿σβέστω
הַו דַּאחִיד רַפשָׁא בִּאידֵה וַמדַכֵּא אֵדּרַוהי וחֵטֵא כָּנֵשׁ לַאוצרַוהי ותֵבנָא נַוקֵד בּנֻורָא דּלָא דָּעכָּא׃ ס
גַּם בִּדְבָרִים רַבִּים אֲחֵרִים הֵאִיץ בָּעָם בְּהַטִּיפוֹ לָהֶם אֶת הַבְּשׂוֹרָה.
כָּהֵנָּה וְכָהֵנָּה הִזְהִיר מְבֵַּׂר טוֺב הַזֶּה אֶת-הָעָם:
A tak mnohé i jiné věci, napomínaje, zvěstoval lidu.
A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
πολλὰ μὲν ου῏ν καὶ ε῞τερα παρακαλω̑ν ευ᾿ηγγελίζετο τὸν λαόν
אָף אחרָניָתָא דֵּין סַגִּיָאתָא מַלֵף הוָא וַמסַבַּר לעַמָא׃ ס
אֲבָל הוֹרְדוֹס שַׂר הָרֹבַע, אֲשֶׁר יוֹחָנָן הוֹכִיחוֹ עַל־דְּבַר אֵשֶׁת אָחִיו פִילִיפּוֹס וְעַל כָּל מַעֲשָׂיו הָרָעִים,
וְהוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ אֲשֶׁר הוּכַח עַל-דְּבַר הוֺרוֺדְיָה אֵשֶׁת אָחִיו וְעַל-כָּל-הָרָעוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה הוֺרְדוֺס:
Heródes pak čtvrták, když od něho byl trestán pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, i ze všech nešlechetností, kteréž činil Heródes,
Ale když káral vládce(k) Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra(l), a za všechno zlé, co činil, (k) ř: tetrarchu (l) var: + Filipa ([Matouš 14:3-Matouš 14:4; Marek 6:17-Marek 6:18 Leviticus 18:16])
ὁ δὲ ῾Ηρώδης ὁ τετραάρχης ε᾿λεγχόμενος ὑπ῾ αυ᾿του̑ περὶ ῾Ηρωδιάδος τη̑ς γυναικὸς του̑ α᾿δελφου̑ αυ᾿του̑ καὶ περὶ πάντων ω῟ν ε᾿ποίησεν πονηρω̑ν ὁ ῾Ηρώδης
הֵרָודֵס דֵּין טֵטרַרכַא מֵטֻל דּמֵתכּסֵס הוָא מֵן יֻוחַנָן עַל הֵרָודִיַא אַנתַּת פִילִיפָּוס אַחֻוהי ועַל כֻּלהֵין בִּישָׁתָא דּעָבֵד הוָא׃
הוֹסִיף עַל הַכֹּל גַּם אֶת זֹאת: הוּא כָּלָא אֶת יוֹחָנָן בְּבֵית סֹהַר.
הוֺסִיף עַל-כָּל-אֵלֶּה וַיַּסְגֵּר אֶת-יוֺחָנָן בְּבֵית הָאֲסוּרִים:
Přidal i toto nade všecko, že vsadil Jana do žaláře.
Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
προσέθηκεν καὶ του̑το ε᾿πὶ πα̑σιν καὶ κατέκλεισεν τὸν ᾽Ιωάννην ε᾿ν φυλακη̑
אַוסֵף אָף הָדֵא עַל כֻּלהֵין וחַבשֵׁה ליֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר נִטְבַּל כָּל הָעָם נִטְבַּל גַּם יֵשׁוּעַ; וּבְעוֹדוֹ מִתְפַּלֵּל נִפְתְּחוּ הַשָּׁמַיִם
וַיְהִי בְּהִטָּבֵל כָּל-הָעָם וַיִּטָּבֵל גַּם-יֵשׁוּעַ וְהַשָּׁמַיִם נִפְתְּחוּ בְּהִתְפַּלְּלוֺ:
I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe.
Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe ([Matouš 3:13-Matouš 3:17; Marek 1:9-Marek 1:11; Jan 1:32-Jan 1:34])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ βαπτισθη̑ναι α῞παντα τὸν λαὸν καὶ ᾽Ιησου̑ βαπτισθέντος καὶ προσευχομένου α᾿νεωχθη̑ναι τὸν ου᾿ρανὸν
הוָא דֵּין כַּד עמַד כֻּלֵה עַמָא וָאף יֵשֻׁוע עמַד וכַד מצַלֵא אֵתפּתַחו שׁמַיָא׃
וְרוּחַ הַקֹּדֶשׁ יָרְדָה עָלָיו בִּדְמוּת גַּשְׁמִית כְּיוֹנָה, וְקוֹל הָיָה מִן הַשָּׁמַיִם: "אַתָּה בְּנִי אֲהוּבִי, בְּךָ חָפַצְתִּי."
וַיֵּרֶד עָלָיו רוּחַ הַקֹּדֶשׁ בִּדְמוּת גּוּף יוֺנָה וְהִנֵּה קוֺל קֹרֵא מִן-הַשָּׁמַיִם אַתָּה הוּא בְּנִי יְדִידִי בְּךׇ רָצְתָה נַפְשִׁי:
A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi ten Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.
a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil(m).“ (m) var: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil ([Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Lukáš 9:35; 2 Petrův 1:17])
καὶ καταβη̑ναι τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον σωματικω̑ ει῎δει ὡς περιστερὰν ε᾿π῾ αυ᾿τόν καὶ φωνὴν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ γενέσθαι σὺ ει῏ ὁ υἱός μου ὁ α᾿γαπητός ε᾿ν σοὶ ευ᾿δόκησα
ונֵחתַּת רֻוחָא דּקֻודשָׁא עלַוהי בַּדמֻות גֻּושׁמָא דּיַונָא וקָלָא הוָא מֵן שׁמַיָא דָּאמַר אַנתּ הֻו בֵּרי חַבִּיבָא דּבָך אֵצטבִית׃ ס
כְּבֶן שְׁלוֹשִׁים שָׁנָה הָיָה יֵשׁוּעַ כַּאֲשֶׁר הֵחֵל בְּפָעֳלוֹ, וּלְפִי מַה שֶּׁנֶּחְשַׁב הָיָה בֶּן יוֹסֵף, בֶּן עֵלִי,
וְיֵשׁוּעַ הָיָה כְּבֶן-שְׁלֹשִׁים שָׁנָה בְּהַחִלּוֺ אֶת-עֲבֹדַתוֺ וַיַּחְשְׁבֻהוּ לְבֶן-יוֺסֵף בֶּן-עֵלִי:
Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl, syn Jozefův, kterýž byl syn Heli,
Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož předkové byli: Heli, ([Matouš 1:1-Matouš 1:17])
καὶ αυ᾿τὸς η῟ν ᾽Ιησου̑ς α᾿ρχόμενος ὡσεὶ ε᾿τω̑ν τριάκοντα ω῍ν υἱός ὡς ε᾿νομίζετο ᾽Ιωσὴφ του̑ ᾽Ηλὶ
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אִיתַוהי הוָא אַיך בַּר שׁנִין תּלָתִין ומֵסתּבַר הוָא בַּר יַוסֵף בַּר הֵלִי׃
בֶּן מַתָּת, בֶּן לֵוִי, בֶּן מַלְכִּי, בֶּן יַנַּי, בֶּן יוֹסֵף,
בֶּן-מַתָּת בֶּן-לֵוִי בֶּן-מַלְכִּי בֶּן-יַנַּי בֶּן-יוֺסֵף:
Kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, kterýž byl Melchův, kterýž byl Jannův, kterýž byl Jozefův,
Mathat, Levi, Melchi, Janai, Josef,
του̑ Μαθθὰτ του̑ Λευὶ του̑ Μελχὶ του̑ ᾽Ιανναὶ του̑ ᾽Ιωσὴφ
בַּר מַטתַת בַּר לֵוִי בַּר מֵלכִּי בַּר יַאנִי בַּר יַוסֵף׃
בֶּן מַתִּתְיָה, בֶּן אָמוֹץ, בֶּן נַחוּם, בֶּן חֶסְלִי, בֶּן נַגָּי,
בֶּן-מַתִּתְיָהוּ בֶּן-אָמוֺץ בֶּן-נַחוּם בֶּן-חֶסְלִי בֶּן-נַגָּי:
Kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Amosův, kterýž byl Naum, kterýž byl Esli, kterýž byl Nagge,
Matathias, Amos, Nahum, Esli, Nagai,
του̑ Ματταθίου του̑ ᾽Αμώς του̑ Ναοὺμ του̑ ῾Εσλὶ του̑ Ναγγαὶ
בַּר מַתּתַא בַּר עַמֻוץ בַּר נַחֻום בַּר חֵסלִי בַּר נַגִּי׃
בֶּן מַחַת, בֶּן מַתִּתְיָה, בֶּן שִׁמְעִי, בֶּן יוֹסֵף, בֶּן יוֹדָה,
בֶּן-מַחַת בֶּן-מַתִּתְיָהוּ בֶּן שִׁמְעִי בֶּן-יוֺסֵף בֶּן-יוֺדָה:
Kterýž byl Mahatův, kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Semei, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Judův,
Mahat, Matathias, Semei, Josech, Joda,
του̑ Μάαθ του̑ Ματταθίου του̑ Σεμει῭ν του̑ ᾽Ιωσὴχ του̑ ᾽Ιωδὰ
בַּר מָאַת בַּר מַטַת בַּר שַׁמעִי בַּר יַוסֵף בַּר יִהֻודָא׃
בֶּן יוֹחָנָן, בֶּן רֵישָׁא, בֶּן זְרֻבָּבֶל, בֶּן שְׁאַלְתִּיאֵל, בֶּן נֵרִי,
בֶּן-יוֺחָנָן בֶּן-רֵישָׁא בֶּן-זְרֻבָּבֶל בֶּן-שְׁאַלְתִּיאֵל בֶּן-נֵרִי:
Kterýž byl Johannův, kterýž byl Resův, kterýž byl Zorobábelův, kterýž byl Salatielův, kterýž byl Neriův,
Johanan, Resa, Zorobabel, Salatiel(n), Neri, (n) ve SZ: Šealtíel
του̑ ᾽Ιωανὰν του̑ Ρησὰ του̑ Ζοροβαβὲλ του̑ Σαλαθιὴλ του̑ Νηρὶ
בַּר יֻוחַנָן בַּר רָסָא בַּר זֻורבָּבֵל בַּר שֵׁלַתִאיל בַּר נִרִי׃
בֶּן מַלְכִּי, בֶּן אַדִּי, בֶּן קוֹסָם, בֶּן אֶלְמְדָן, בֶּן עֵר,
בֶּן-מַלְכִּי בֶּן-אַדִּי בֶּן-קוֺסָם בֶּן-אַלְמוֺדָם בֶּן-עֵר:
Kterýž byl Melchiův, kterýž byl Addiův, kterýž byl Kozamův, kterýž byl Elmódamův, kterýž byl Erův,
Melchi, Addi, Kosan, Elamadam, Er,
του̑ Μελχὶ του̑ ᾽Αδδὶ του̑ Κωσὰμ του̑ ᾽Ελμαδὰμ του̑ ῍Ηρ
בַּר מֵלכִּי בַּר אַדִּי בַּר קֻוסַם בַּר אֵלמֻודָד בַּר עִיר׃
בֶּן יֵשׁוּעַ, בֶּן אֱלִיעֶזֶר, בֶּן יוֹרִים, בֶּן מַתָּת, בֶּן לֵוִי,
בֶּן-יֵשׁוּעַ בֶּן-אֱלִיעֶזֶר בֶּן-יוֺרִים בֶּן-מַתָּת בֶּן-לֵוִי:
Kterýž byl Józův, kterýž byl Eliezerův, kterýž byl Jórimův, kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví,
Jesus, Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
του̑ ᾽Ιησου̑ του̑ ᾽Ελιέζερ του̑ ᾽Ιωρὶμ του̑ Μαθθὰτ του̑ Λευὶ
בַּר יֻוסִא בַּר אֵלִיעָזָר בַּר יֻורַם בַּר מַתִיתָא בַּר לֵוִי׃
בֶּן שִׁמְעוֹן, בֶּן יְהוּדָה, בֶּן יוֹסֵף, בֶּן יוֹנָם, בֶּן אֶלְיָקִים,
בֶּן-שִׁמְעוֺן בֶּן-יְהוּדָה בֶּן-יוֺסֵף בֶּן-יוֺנָם בֶּן-אֶלְיָקִים:
Kterýž byl Simeonův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Jónamův, kterýž byl Eliachimův,
Simeon, Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
του̑ Συμεών του̑ ᾽Ιούδα του̑ ᾽Ιωσὴφ του̑ ᾽Ιωνὰμ του̑ ᾽Ελιακὶμ
בַּר שֵׁמעֻון בַּר יִהֻודָא בַּר יַוסֵף בַּר יֻונָם בַּר אֵלִיַקִים׃
בֶּן מַלְאָה, בֶּן מַנָּא, בֶּן מַתַּתָּה, בֶּן נָתָן, בֶּן דָּוִד,
בֶּן-מַלְיָא בֶּן-מִינָא בֶּן-מַתַּתָּה בֶּן-נָתָן בֶּן-דָוִד:
Kterýž byl Meleův, kterýž byl Ménamův, kterýž byl Matatanův, kterýž byl Nátanův, kterýž byl Davidův,
Melea, Menna, Mattath, Natham(o), David, (o) var: Nátan ([Rút 4:17-Rút 4:22; 1 Paralipomenon 2:1-1 Paralipomenon 2:14])
του̑ Μελεὰ του̑ Μεννὰ του̑ Ματταθὰ του̑ Ναθὰμ του̑ Δαυὶδ
בַּר מַליָא בַּר מַאנִי בַּר מַטתָא בַּר נָתָן בַּר דַּוִיד׃
בֶּן יִשַׁי, בֶּן עוֹבֵד, בֶּן בֹּעַז, בֶּן שַׂלְמוֹן, בֶּן נַחְשׁוֹן,
בֶּן-יִשַׁי בֶּן-עוֺבֵד בֶּן-בֹּעַז בֶּן-שַׂלְמוֺן בֶּן-נַחְשׁוֺן:
Kterýž byl Jesse, kterýž byl Obédův, kterýž byl Bózův, kterýž byl Salmonův, kterýž byl Názonův,
Isaj(p), Obéd, Bóaz, Sala(q), Naason, (p) ve SZ: Jišaj (q) var: Salmón
του̑ ᾽Ιεσσαὶ του̑ ᾽Ιωβὴδ του̑ Βόος του̑ Σαλὰ του̑ Ναασσών
בַּר אִישַׁי בַּר עֻובִיד בַּר בָּעָז בַּר סַלמָון בַּר נַחשֻׁון׃
בֶּן עַמִינָדָב, בֶּן אַדְמִין, בֶּן אַרְנִי, בֶּן חֶצְרוֹן, בֶּן פֶּרֶץ, בֶּן יְהוּדָה,
בֶּן-עַמִּינָדָב בֶּן-אַרְנִי בֶּן-חֶצְרוֺן בֶּן-פֶּרֶץ בֶּן-יְהוּדָה:
Kterýž byl Aminadabův, kterýž byl Aramův, kterýž byl Ezromův, kterýž byl Fáresův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jákobův,
Amínadab, Admin(r), Arni(s), Chesróm, Fares, Juda, (r) var: Aram (s) var: – Arni
του̑ ᾽Αμιναδὰβ του̑ ᾽Αδμὶν του̑ ᾽Αρνὶ του̑ ῾Εσρώμ του̑ Φάρες του̑ ᾽Ιούδα
בַּר עַמִינָדָב בַּר אָרָם בַּר חֵצרֻון בַּר פַּרץ בַּר יִהֻודָא׃
בֶּן יַעֲקֹב, בֶּן יִצְחָק, בֶּן אַבְרָהָם, בֶּן תֶּרַח, בֶּן נָחוֹר,
בֶּן-יַעֲקֹב בֶּן-יִצְחָק בֶּן-אַבְרָהָם בֶּן-תֶּרַח בֶּן-נָחוֺר:
Kterýž byl Izákův, kterýž byl Abrahamův, kterýž byl Táre, kterýž byl Náchorův,
Jákob, Izák, Abraham, Tare(t), Náchor, (t) ve SZ: Terach ([1 Paralipomenon 1:24-1 Paralipomenon 1:27])
του̑ ᾽Ιακώβ του̑ ᾽Ισαὰκ του̑ ᾽Αβραὰμ του̑ Θάρα του̑ Ναχώρ
בַּר יַעקֻוב בַּר אִיסחָק בַּר אַברָהָם בַּר תַּרַח בַּר נָחֻור׃
בֶּן שְׂרוּג, בֶּן רְעוּ, בֶּן פֶּלֶג, בֶּן עֵבֶר, בֶּן שֶׁלַח,
בֶּן-שְׂרוּג בֶּן-רְעוּ בֶּן-פֶּלֶג בֶּן-עֵבֶר בֶּן-שָׁלַח:
Kterýž byl Sáruchův, kterýž byl Ragaův, kterýž byl Fálekův, kterýž byl Heberův, kterýž byl Sále,
Seruch(u), Ragau(v), Falek(x), Heber, Sala(y), (u) ve SZ: Serúg (v) ve SZ: Reú (x) ve SZ: Peleg (y) ve SZ: Šelach
του̑ Σεροὺχ του̑ Ραγαὺ του̑ Φάλεκ του̑ ῎Εβερ του̑ Σαλὰ
בַּר סָרֻוג בַּר אַרעֻו בַּר פָּלָג בַּר עָבָר בַּר שָׁלָח׃
בֶּן קֵינָן, בֶּן אַרְפַּכְשָׁד, בֶּן שֵׁם, בֶּן נֹחַ, בֶּן לֶמֶךְ,
בֶּן-קֵינָן בֶּין-אַרְפַּכְשַׁד בֶּן-שֵׁם בֶּן-נֹחַ בֶּן-לָמֶךְ:
Kterýž byl Kainanův, kterýž byl Arfaxadův, kterýž byl Semův, kterýž byl Noé, kterýž byl Lámechův,
Kainan, Arfaxad(z), Sem(a), Noe, Lámech, (z) ve SZ: Arpakšád (a) ve SZ: Šém ([1 Paralipomenon 1:1-1 Paralipomenon 1:4])
του̑ Καινὰμ του̑ ᾽Αρφαξὰδ του̑ Σὴμ του̑ Νω̑ε του̑ Λάμεχ
בַּר קַינַן בַּר אַרפַכשָׁר בַּר שִׁים בַּר נֻוח בַּר לַמֵך׃
בֶּן מְתוּשֶׁלַח, בֶּן חֲנוֹך, בֶּן יֶרֶד, בֶּן מַהֲלַלְאֵל, בֶּן קֵינָן,
בֶּן-מְתוּשֶׁלַח בֶּן-חֲנוֺךְ בֶּן-יֶרֶד בֶּן-מַהֲלַלְאֵל בֶּן-קֵינָן:
Kterýž byl Matuzalémův, kterýž byl Enochův, kterýž byl Járedův, kterýž byl Malalehelův, kterýž byl Kainanův.
Matusalem(b), Henoch, Jared(c), Maleleel(d), Kainan(e), (b) h: Metúšelach (c) ve SZ: Jered (d) ve SZ: Mahalalel (e) ve SZ: Kénan
του̑ Μαθουσαλὰ του̑ ῾Ενώχ του̑ ᾽Ιάρετ του̑ Μαλελεὴλ του̑ Καινὰμ
בַּר מַתֻושׁלַח בַּר חנֻוך בַּר יַרדּ בַּר מַהלָלָאיֵל בַּר קַינַן׃
בֶּן אֱנוֹשׁ, בֶּן שֵׁת, בֶּן אָדָם, בֶּן אֱלֹהִים.
בֶּן-אֱנוֺשׁ בֶּן-שֵׁת בֶּן-אָדָם בֶּן-אֱלֹהִים:
Kterýž byl Enosův, kterýž byl Setův, kterýž byl Adamův, kterýž byl Boží.
Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha.
του̑ ᾽Ενώς του̑ Σὴθ του̑ ᾽Αδὰμ του̑ θεου̑
בַּר אַנֻושׁ בַּר שִׁית בַּר אָדָם דּמֵן אַלָהָא סּ סּ׃
בִּהְיוֹתוֹ מָלֵא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ שָׁב יֵשׁוּעַ מִן הַיַּרְדֵּן, וְהָרוּחַ הוֹבִילָה אוֹתוֹ בַּמִּדְבָּר
וְיֵשׁוּעַ שָׁב מִן-הַיַּרְדֵּן מָלֵא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וַיּוֺבִילֵהוּ הָרוּחַ הַמִּדְבָּרָה:
Ježíš, pak, pln byv Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti ([Matouš 4:1-Matouš 4:11; Marek 1:12-Marek 1:13])
᾽Ιησου̑ς δὲ πλήρης πνεύματος ἁγίου ὑπέστρεψεν α᾿πὸ του̑ ᾽Ιορδάνου καὶ η῎γετο ε᾿ν τω̑ πνεύματι ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד מלֵא רֻוחָא דּקֻודשָׁא הפַך מֵן יֻורדּנָן וַדבַרתֵה רֻוחָא לחֻורבָּא׃
בְּמֶשֶׁךְ אַרְבָּעִים יוֹם כְּשֶׁהַשָֹטָן מְנַסֶּה אוֹתוֹ. בְּאוֹתָם יָמִים לֹא אָכַל מְאוּמָה, וְכַאֲשֶׁר הִגִּיעוּ לְקִצָּם הָיָה רָעֵב.
וְשָׁם נִסָּה אֹתוֺ הַָּׂטָן אַרְבָּעִים יוֺם וְלֹא-אָכַל מְאוּמָה עַד-תֹּם כָּל-הַיָּמִים הָהֵם וַיִּרְעָב:
A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. Ale když se skonali, potom zlačněl.
čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. ([Židům 2:18])
ἡμέρας τεσσεράκοντα πειραζόμενος ὑπὸ του̑ διαβόλου καὶ ου᾿κ ε῎φαγεν ου᾿δὲν ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ε᾿κείναις καὶ συντελεσθεισω̑ν αυ᾿τω̑ν ε᾿πείνασεν
יַומָתָא אַרבּעִין דּנֵתנַסֵא מֵן אָכֵלקַרצָא ס ולָא לעֵס מֵדֵּם בּהָנֻון יַומָתָא וכַד שַׁלֵם אֵנֻון לחַרתָא כּפֵן׃
אָמַר לוֹ הַשָֹטָן: "אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, צַוֵּה עַל הָאֶבֶן הַזֹּאת שֶׁתְּהֵא לְלֶחֶם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַָּׂטָן אִם בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה אֱמֹר-נָא אֶל-הָאֶבֶן הַזֹּאת וּתְהִי לְלָחֶם:
I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ διάβολος ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ ει᾿πὲ τω̑ λίθω τούτω ι῞να γένηται α῎ρτος
וֵאמַר לֵה אָכֵלקַרצָא אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא אֵמַר לכִאפָא הָדֵא דּתֵהוֵא לַחמָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "הֵן כָּתוּב, 'כִּי לֹא עַל־הַלֶּחֶם לְבַדּוֹ יִחְיֶה הָאָדָם'."
וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ הֵן כָּתוּב כִּי לֹא עַל-הַלֶּחֶם לְבַדּוֺ יִחְיֶה הָאָדָם כִּי עַל-כָּל-מוֺצָא פִּי-יְהוָֺה:
I odpověděl jemu Ježíš, řka: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem(f).“ (f) var: + ale každým slovem Božím ([Deuteronomium 8:3])
καὶ α᾿πεκρίθη πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς γέγραπται ο῞τι ου᾿κ ε᾿π῾ α῎ρτω μόνω ζήσεται ὁ α῎νθρωπος
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה כּתִיב הו דּלָא הוָא בּלַחמָא בַּלחֻוד חָיֵא בַּרנָשָׁא אֵלָא בּכֻל פֵּתגָם דַּאלָהָא׃ ס
הֶעֱלָה אוֹתוֹ הַשָֹטָן אֶל מָקוֹם גָּבוֹהַּ וְהֶרְאָה לוֹ בְּרֶגַע אֶחָד אֶת כָּל מַמְלְכוֹת תֵּבֵל.
וַיַּעֲלֵהוּ וַיַּרְאֵהוּ אֶת-כָּל-מַמְלְכוֺת הָאָרֶץ בְּרֶגַע אֶחָד:
I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
Pak ho ďábel vyvedl vzhůru(g), v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země (g) var: na vysokou horu
καὶ α᾿ναγαγών αυ᾿τὸν ε῎δειξεν αυ᾿τω̑ πάσας τὰς βασιλείας τη̑ς οι᾿κουμένης ε᾿ν στιγμη̑ χρόνου
וַאסקֵה סָטָנָא לטֻורָא רָמָא וחַויֵה כֻּלהֵין מַלכּוָתָא דַּארעָא בּעֵדָּנָא זעֻורָא׃
אָמַר לוֹ הַשָֹטָן: "לְךָ אֶתֵּן אֶת כָּל הַשִּׁלְטוֹן הַזֶּה וְגַם אֶת כְּבוֹד הַמַּמְלָכוֹת הָאֵלֶּה; כִּי לִי נִמְסַר הַשִּׁלְטוֹן, וַאֲנִי נוֹתֵן אוֹתוֹ לְכָל מִי שֶׁאֲנִי רוֹצֶה.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַשָּׁטָן לְךׇ אֶתֵּן אֶת-כָּל-הַמֶּמְשָׁלָה הַזֹּאת וְאֶת-כָּל-כְּבוֺדָהּ כִּי לִי נְתוּנָה וְלַאֲשֶׁר אֶחְפֹּץ אֶתְּנֶנָּה:
A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu; nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: ([Jan 14:30])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ διάβολος σοὶ δὼσω τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην α῞πασαν καὶ τὴν δόξαν αυ᾿τω̑ν ο῞τι ε᾿μοὶ παραδέδοται καὶ ω῟ ε᾿ὰν θέλω δίδωμι αυ᾿τήν
וֵאמַר לֵה אָכֵלקַרצָא לָך אֵתֵּל שֻׁולטָנָא הָנָא כֻּלֵה ושֻׁובחֵה דּלִי מַשׁלַם וַלמַן דֵּאצבֵּא יָהֵב אנָא לֵה׃
לָכֵן אִם תִּשְׁתַּחֲוֶה לְפָנַי, לְךָ יִהְיֶה הַכֹּל."
וְעַל-כֵּן אִם תִּשְׁתַּחֲוֶה לְפָנָי כָּל-הַכָּבוֺד הַזֶּה לְךׇ יִהְיֶה:
Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“
σὺ ου῏ν ε᾿ὰν προσκυνήσης ε᾿νὼπιον ε᾿μου̑ ε῎σται σου̑ πα̑σα
אֵן הָכִיל תֵּסגֻּוד קדָמַי דִּילָך נֵהוֵא כֻּלֵה׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "כָּתוּב, 'לַיהוה אֱלֹהֶיךָ תִּשְׁתַּחֲוֶה וְאֹתוֹ לְבַדּוֹ תַּעֲבֹד'."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו סוּר מִמֶּנִי הַָּׂטָן כִּי כָּתוּב לַיהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ תִּשְׁתַּחֲוֶה וְאֹתוֺ לְבַדּוֺ תַּעֲבֹד:
I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; nebo psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti, a jemu samému sloužiti.
Ježíš mu odpověděl: „(h) Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu(i), Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“ (h) var: + Jdi z cesty, za mne, satane (i) ř: Pánu (pod. Lukáš 4:12 Lukáš 4:18) ([Deuteronomium 6:13])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ γέγραπται κύριον τὸν θεόν σου προσκυνήσεις καὶ αυ᾿τω̑ μόνω λατρεύσεις
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה כּתִיב הו דַּלמָריָא אַלָהָך תֵּסגֻּוד ולֵה בַּלחֻודַוהי תֵּפלֻוח׃ ס
הֵבִיא אוֹתוֹ לִירוּשָׁלַיִם, הֶעֱמִידוֹ עַל פִּנַת גַּג בֵּית הַמִּקְדָּשׁ וְאָמַר לוֹ: "אִם בֶּן־הָאֱלֹהִים אַתָּה, הַשְׁלֵךְ עַצְמְךָ מִכָּאן לְמַטָּה,
וַיְבִיאֵהוּ יְרוּשָׁלַיְמָה וַיַּעֲמִדֵהוּ עַל-פִּנַּת גַּג בֵּית-הַמִּקְדָּשׁ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִם בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה הִתְנַפֵּל מִזֶּה אָרְצָה:
Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;
η῎γαγεν δὲ αυ᾿τὸν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ ε῎στησεν ε᾿πὶ τὸ πτερύγιον του̑ ἱερου̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ει᾿ υἱὸς ει῏ του̑ θεου̑ βάλε σεαυτὸν ε᾿ντευ̑θεν κάτω
וַאיתּיֵה לֻאורִשׁלֵם וַאקִימֵה עַל כֵּנפָא דּהַיכּלָא וֵאמַר לֵה אֵן בּרֵה אַנתּ דַּאלָהָא אַרמָא נַפשָׁך מֵכָּא לתַחתּ׃
שֶׁהֲרֵי כָּתוּב, כִּי מַלְאָכָיו יְצַוֶּה־לָּךְ לִשְׁמָרְךָ
כִּי כָתוּב כִּי מַלְאָכָיו יְצַוֶּה-לָּךְ לְשָׁמְרֶךׇ:
Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘ ([Žalmy 91:11-Žalmy 91:12])
γέγραπται γὰρ ο῞τι τοι̑ς α᾿γγέλοις αυ᾿του̑ ε᾿ντελει̑ται περὶ σου̑ του̑ διαφυλάξαι σε
כּתִיב גֵּיר דַּלמַלַאכַוהי נפַקֵד עלַיךְּ דַּננַטרֻונָך׃
עַל־כַּפַּיִם יִשָֹאוּנְךָ פֶּן־תִּגֹּף בָּאֶבֶן רַגְלֶךָ'."
עַל-כַּפַּיִם יִָּׂאוּנְךׇ פֶּן-תִּגֹּף בָּאֶבֶן רַגְלֶךׇ:
A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“
καὶ ο῞τι ε᾿πὶ χειρω̑ν α᾿ρου̑σίν σε μήποτε προσκόψης πρὸς λίθον τὸν πόδα σου
ועַל דּרָעַיהֻון נֵשׁקלֻונָך דּלָא תֵּתּקֵל רֵגלָך בּכִאפָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "הֲלֹא נֶאֱמַר 'לֹא תְּנַסֶּה אֶת־יהוה אֱלֹהֶיךָ'."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵן נֶאֱמַר לֹא תְנַסֶּה אֶת-יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ:
A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“ ([Deuteronomium 6:16])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ει῎ρηται ου᾿κ ε᾿κπειράσεις κύριον τὸν θεόν σου
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַמִיר הו דּלָא תּנַסֵא למָריָא אַלָהָך׃ ס
לְאַחַר שֶׁגָּמַר הַשָֹטָן אֶת כָּל נִסְיוֹנוֹתָיו סָר מֵעָלָיו עַד לְעֵת מוֹעֵד.
וְכַאֲשֶׁר כִּלָּה הַָּׂטָן אֶת-הַמַּסּוֺת וַיִּרֶף מִמֶּנּוּ עַד-עֵת:
A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. ([Lukáš 22:3])
καὶ συντελέσας πάντα πειρασμὸν ὁ διάβολος α᾿πέστη α᾿π῾ αυ᾿του̑ α῎χρι καιρου̑
וכַד שַׁלֵם אָכֵלקַרצָא כֻּלהֻון נֵסיֻונַוהי פּרַק מֵן לוָתֵה עַד זַבנָא סס׃
וְיֵשׁוּעַ חָזַר בִּגְבוּרַת הָרוּחַ אֶל הַגָּלִיל וְשִׁמְעוֹ יָצָא בְּכָל הָאֵזוֹר.
וַיָּשָׁב יֵשׁוּעַ בִּגְבוּרַת הָרוּחַ אֶל-הַגָּלִיל וְשָׁמְעוֺ יָצָא בְּכָל-הַכִּכָּר:
I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. ([Matouš 4:12-Matouš 4:17; Marek 1:14-Marek 1:15])
καὶ ὑπέστρεψεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τη̑ δυνάμει του̑ πνεύματος ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν καὶ φήμη ε᾿ξη̑λθεν καθ῾ ο῞λης τη̑ς περιχὼρου περὶ αυ᾿του̑
וַהפַך יֵשֻׁוע בּחַילָא דּרֻוחָא לַגלִילָא וַנפַק עלַוהי טֵבָּא בּכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַיהֻון׃
הוּא לִמֵּד בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וְהַכֹּל שִׁבְּחוּ אוֹתוֹ.
וְהוּא הוֺרָה לָהֶם בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וְכֻלָּם נָתְנוּ לוֺ כָּבוֺד:
A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿δίδασκεν ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς αυ᾿τω̑ν δοξαζόμενος ὑπὸ πάντων
והֻו מַלֵף הוָא בַּכנֻושָׁתהֻון ומֵשׁתַּבַּח הוָא מֵן כֻּל אנָשׁ׃ ס
הוּא בָּא אֶל הָעִיר נָצְרַת, הָעִיר אֲשֶׁר גֻּדַּל בָּהּ, וּבְיוֹם הַשַּׁבָּת הָלַךְ כְּמִנְהָגוֹ לְבֵית הַכְּנֶסֶת וְקָם לִקְרֹא.
וַיָּבֹא אֶל-נְצֶרֶת אֲשֶׁר הוּא גֻּדַּל שָׁם וַיֵּלֶךְ אֶל-בֵּית-הַכְּנֵסֶת בְּיוֺם הַשַּׁבָּת כְּמִשְׁפָּטוֺ וַיָּקָם לִקְרֹא:
I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. ([Matouš 13:53-Matouš 13:58; Marek 6:1-Marek 6:6])
καὶ η῟λθεν ει᾿ς Ναζαρά ου῟ η῟ν τεθραμμένος καὶ ει᾿ση̑λθεν κατὰ τὸ ει᾿ωθὸς αυ᾿τω̑ ε᾿ν τη̑ ἡμέρα τω̑ν σαββάτων ει᾿ς τὴν συναγωγήν καὶ α᾿νέστη α᾿ναγνω̑ναι
וֵאתָא לנָצרַת אַיכָּא דֵּאתרַבִּי ועַל אַיכַּנָא דַּמעָד הוָא לַכנֻושׁתָּא בּיַומָא דּשַׁבּתָא וקָם למֵקרָא׃
כַּאֲשֶׁר נָתְנוּ לוֹ אֶת מְגִלַּת סֵפֶר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא, פָּתַח אֶת הַמְּגִלָּה וּמָצָא אֶת הַמָּקוֹם שֶׁכָּתוּב בּוֹ:
וַיִּתְּנוּ לוֺ סֵפֶר יְשַׁעְיָה הַנָּבִיא וַיִּפְתַּח אֶת-הַסֵּפֶר וַיִּמְצָא אֶת-הַדָּבָר הַכָּתוּב שָׁמָּה:
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji(j) a nalezl místo, kde je psáno: (j) var: rozvinul (svitek)
καὶ ε᾿πεδόθη αυ᾿τω̑ βιβλίον του̑ προφήτου ᾽Ησαι̑ου καὶ α᾿ναπτύξας τὸ βιβλίον ευ῟ρεν τὸν τόπον ου῟ η῟ν γεγραμμένον
וֵאתִיהֵב לֵה סֵפרָא דֵּאשַׁעיָא נבִיָא וַפתַח יֵשֻׁוע סֵפרָא וֵאשׁכַּח דֻּוכּתָא אַיכָּא דַּכתִיב׃
"רוּחַ אֲדֹנָי עָלָי, יַעַן מָשַׁח אֹתִי לְבַשֵֹר עֲנָוִים. שְׁלָחַנִי לִקְרֹא לִשְׁבוּיִים דְּרוֹר, וּלְעִוְרִים פְּקַח־קוֹחַ; לְשַׁלֵּחַ רְצוּצִים חָפְשִׁים,
רוּחַ אֲדֹנָי יֱהוִֺה עָלָי יַעַן מָשַׁח יְהוָֺה אֹתִי לְבֵַּׂר עֲנָוִים שְׁלָחַנִי לַחֲבשׁ לְנִשְׁבְּרֵי-לֵב לִקְרֹא לִשְׁבוּיִם דְּרוֺר וּלְעִוְרִים פְּקַח-קוֺחַ לְשַׁלַּח רְצוּצִים חָפְשִׁים:
Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu,
‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst(k); poslal mne(l), abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, (k) zvěstoval evangelium (tak i Lukáš 4:43) (l) var: + abych uzdravil ty, kdo mají zraněné srdce, ([Izajáš 61:1-Izajáš 61:2])
πνευ̑μα κυρίου ε᾿π῾ ε᾿μέ ου῟ ει῞νεκεν ε῎χρισέν με ευ᾿αγγελίσασθαι πτωχοι̑ς α᾿πέσταλκέν με κηρύξαι αι᾿χμαλὼτοις α῎φεσιν καὶ τυφλοι̑ς α᾿νάβλεψιν α᾿ποστει̑λαι τεθραυσμένους ε᾿ν α᾿φέσει
רֻוחֵה דּמָריָא עלַי ומֵטֻל הָדֵא מַשׁחַני לַמסַבָּרֻו למֵסכִּנֵא ושַׁלחַני למַאסָיֻו לַתבִירַי לֵבָּא וַלמַכרָזֻו לַשׁבַיָא שֻׁובקָנָא ולַעוִירֵא חזָיָא ולַמשַׁרָרֻו לַתבִירֵא בּשֻׁובקָנָא׃
לִקְרֹא שְׁנַת רָצוֹן לַיהוה."
לִקְרֹא שְׁנַת-רָצוֺן לַיהוָֺה:
A zvěstovati léto Páně vzácné.
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy(m).‘ (m) ř: vítané léto Páně
κηρύξαι ε᾿νιαυτὸν κυρίου δεκτόν
וַלמַכרָזֻו שַׁנתָּא מקַבַּלתָּא למָריָא׃
לְאַחַר שֶׁגָּלַל אֶת הַמְּגִלָּה, הֶחֱזִירָהּ לַגַּבַּאי וְהִתְיַשֵּׁב. עֵינֵי כָּל הַנּוֹכְחִים הָיוּ נְשׂוּאוֹת אֵלָיו
וַיָּגֶל אֶת-הַסֵּפֶר וַיִּתְּנֵהוּ בִּידֵי הַמְשָׁרֵת וַיֵּשֵׁב וְעֵינֵי כָּל-אֲשֶׁר בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת נְשֻׂאוֺת אֵלָיו:
A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
καὶ πτύξας τὸ βιβλίον α᾿ποδοὺς τω̑ ὑπηρέτη ε᾿κάθισεν καὶ πάντων οἱ ο᾿φθαλμοὶ ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ η῟σαν α᾿τενίζοντες αυ᾿τω̑
וַכרַך סֵפרָא ויַהבֵּה לַמשַׁמשָׁנָא וֵאזַל יִתֵב כֻּלהֻון דֵּין דּבַכנֻושׁתָּא עַינַיהֻון חָירָן הוַי בֵּה׃
וְהוּא הֵחֵל לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם וְאָמַר: "הַיּוֹם נִתְמַלֵּא הַכָּתוּב הַזֶּה בְּאָזְנֵיכֶם."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הוּקַם הַכָּתוּב הַזֶּה הַיּוֺם בְּאָזְנֵיכֶם:
I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“
η῎ρξατο δὲ λέγειν πρὸς αυ᾿τοὺς ο῞τι σήμερον πεπλήρωται ἡ γραφὴ αυ῞τη ε᾿ν τοι̑ς ω᾿σὶν ὑμω̑ν
ושַׁרִי למִאמַר לוָתהֻון דּיַומָנָא אֵשׁתַּלַם כּתָבָא הָנָא בֵּאדנַיכֻּון׃
כֻּלָּם דִּבְּרוּ טוֹבוֹת עָלָיו וְהִתְפַּלְּאוּ עַל דִּבְרֵי הַחֵן שֶׁיָּצְאוּ מִפִּיו. אָמְרוּ: "הַאִם הוּא לֹא בֶּן יוֹסֵף?"
וְכֻלָּם נָשְׂאוּ לוֺ עֵדוּת כִּי נִפְלְאוּ בְעֵינֵיהֶם דִּבְרֵי-חֵן אֲשֶׁר יָצְאוּ מִפִּיו וַיֹּאמְרוּ הֲלֹא זֶה הוּא בֶן-יוֺסֵף:
A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti(n), vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“ (n) pěkným slovům ([Jan 6:42])
καὶ πάντες ε᾿μαρτύρουν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿θαύμαζον ε᾿πὶ τοι̑ς λόγοις τη̑ς χάριτος τοι̑ς ε᾿κπορευομένοις ε᾿κ του̑ στόματος αυ᾿του̑ καὶ ε῎λεγον ου᾿χὶ υἱός ε᾿στιν ᾽Ιωσὴφ ου῟τος
וסָהדִּין הוַו לֵה כֻּלהֻון ומֵתּדַּמרִין הוַו בּמֵלֵא דּטַיבֻּותָא דּנָפקָן הוַי מֵן פֻּומֵה וָאמרִין הוַו לָא הוָא הָנָא בַּר יַוסֵף סס׃
אָמַר לָהֶם: "אֵין סָפֵק שֶׁתֹּאמְרוּ לִי אֶת הַפִּתְגָּם הַזֶּה, 'רוֹפֵא, רַפֵּא אֶת עַצְמְךָ!' כָּל הַדְּבָרִים שֶׁשָּׁמַעְנוּ כִּי נַעֲשׂוּ בִּכְפַר נַחוּם עֲשֵׂה גַּם פֹּה, בְּעִירְךָ'."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָכֵן תֹּאמְרוּ לִי אֶת-הַמָּשָׁל הַהוּא רֹפֵא רְפָא אֶת-נַפְשֶׁךׇ וּכְכֹל אֲשֶׁר שָׁמַעְנוּ כִּי נַעֲשָׂה בִּכְפַר-נַחוּם עֲשֵׂה-כֵן גַּם-הֲלֹם בְּעִירֶךׇ:
I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň i zde v své vlasti.
On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“ ([Marek 1:21 Marek 2:1; Jan 2:12])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς πάντως ε᾿ρει̑τέ μοι τὴν παραβολὴν ταύτην ι᾿ατρέ θεράπευσον σεαυτόν ο῞σα η᾿κούσαμεν γενόμενα ει᾿ς τὴν Καφαρναοὺμ ποίησον καὶ ω῟δε ε᾿ν τη̑ πατρίδι σου
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע כּבַר תִּאמרֻון לִי מַתלָא הָנָא אָסיָא אַסָא נַפשָׁך וכֻל דַּשׁמַען דַּעבַדּתּ בַּכפַרנַחֻום עבֵד אָף הָרכָּא בַּמדִינתָּך׃
הוֹסִיף וְאָמַר: "אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין נָבִיא בְּעִירוֹ.
וַיֹּאמַר הֵן דְּבַר אֱמֶת אֲנִי מַגִּיד לָכֶם אֵין נָבִיא רָצוּי בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ:
I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. ([Jan 4:44])
ει῏πεν δέ α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δεὶς προφήτης δεκτός ε᾿στιν ε᾿ν τη̑ πατρίδι αυ᾿του̑
הו דֵּין אֵמַר אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ נבִיָא דּמֵתקַבַּל בַּמדִינתֵּה׃
וֶאֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: אַלְמָנוֹת רַבּוֹת הָיוּ בְּיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֵלִיָּהוּ, בְּעֵת שֶׁנֶּעֶצְרוּ הַשָּׁמַיִם שָׁלוֹשׁ שָׁנִים וְשִׁשָּׁה חֳדָשִׁים וְרָעָב גָדוֹל הָיָה בְּכָל הָאָרֶץ,
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אַלְמָנוֺת רַבּוֺת הָיוּ בְיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֵלִיָּהוּ בְּהֵעָצֵר הַשָּׁמַיִם שָׁלֹשׁ שָׁנִים וְשִׁשָּׁה חֳדָשִׁים וְרָעָב גָּדוֺל הָיָה בְכָל-הָאָרֶץ:
Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, když zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi,
Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. ([1 Královská 17:1 1 Královská 17:8-1 Královská 17:16 1 Královská 18:1; Jakubův 5:17-Jakubův 5:18])
ε᾿π῾ α᾿ληθείας δὲ λέγω ὑμι̑ν πολλαὶ χη̑ραι η῟σαν ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ᾽Ηλίου ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραήλ ο῞τε ε᾿κλείσθη ὁ ου᾿ρανὸς ε᾿πὶ ε῎τη τρία καὶ μη̑νας ε῞ξ ὡς ε᾿γένετο λιμὸς μέγας ε᾿πὶ πα̑σαν τὴν γη̑ν
שׁרָרָא גֵּיר אָמַר אנָא לכֻון דּסַגִּי אַרמלָתָא אִית הוַי בִּאיסרָיֵל בּיַומַי אִלִיָא נבִיָא כַּד אֵתּתּחֵדו שׁמַיָא שׁנִין תּלָת ויַרחֵא שׁתָּא וַהוָא כַּפנָא רַבָּא בּכֻלָה אַרעָא׃
אַךְ אֵלִיָּהוּ לֹא נִשְׁלַח אֶל אַחַת מֵהֶן כִּי אִם אֶל אִשָּׁה אַלְמָנָה בְּצָרְפַת שֶׁבְּחֶבֶל צִידוֹן.
וְלֹא שֻׁלַּח אֵלִיָּהוּ אֶל-אַחַת מֵהֶן בִּלְתִּי אֶל-אִשָּׁה אַלְמָנָה בְּצָרְפַת אֲשֶׁר לְצִידוֺן:
Však Eliáš k žádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské.
καὶ πρὸς ου᾿δεμίαν αυ᾿τω̑ν ε᾿πέμφθη ᾽Ηλίας ει᾿ μὴ ει᾿ς Σάρεπτα τη̑ς Σιδωνίας πρὸς γυναι̑κα χήραν
וַלוָת חדָא מֵנהֵין לָא אֵשׁתַּדַּר אִלִיָא אֵלָא לצַרפַּת דּצַידָּן לוָת אַנתּתָא אַרמַלתָּא׃
מְצֹרָעִים רַבִּים הָיוּ בְּיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֱלִישָׁע הַנָּבִיא וְלֹא טֹהַר אֶחָד מֵהֶם מִלְּבַד נַעֲמָן הָאֲרַמִּי."
וּמְצֹרָעִים רַבִּים הָיוּ בְיִשְׂרָאֵל בִּימֵי אֱלִישָׁע הַנָּבִיא וְלֹא נִרְפָּא אֶחָד מֵהֶם בִּלְתִּי אִם-נַעֲמָן הָאֲרַמִּי:
A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a však žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea(o), a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“ (o) ve SZ: Elíša ([2 Královská 5:1-2 Královská 5:14])
καὶ πολλοὶ λεπροὶ η῟σαν ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ ε᾿πὶ ᾽Ελισαίου του̑ προφήτου καὶ ου᾿δεὶς αυ᾿τω̑ν ε᾿καθαρίσθη ει᾿ μὴ Ναιμὰν ὁ Σύρος
וסַגִּיֵאא גַּרבֵּא אִית הוַו בֵּית אִיסרָיֵל בּיַומַי אֵלִישַׁע נבִיָא וחַד מֵנהֻון לָא אֵתּדַּכִּי אֵלָא אֵן נַעמָן אַרמָיָא׃
כָּל הַנּוֹכְחִים בְּבֵית הַכְּנֶסֶת נִתְמַלְּאוּ כַּעַס בְּשָׁמְעָם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וַיִּמָּלְאוּ כֻלָּם חֵמָה בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת בְּשָׁמְעָם אֶת-אֵלֶּה:
I naplněni byli všickni v škole hněvem, slyšíce to.
Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
καὶ ε᾿πλήσθησαν πάντες θυμου̑ ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ α᾿κούοντες ταυ̑τα
וכַד שׁמַעו הָלֵין הָנֻון דּבַכנֻושׁתָּא אֵתמלִיו חֵמתָּא כֻּלהֻון׃
הֵם קָמוּ וְהוֹצִיאוּ אוֹתוֹ אֶל מִחוּץ לָעִיר, וְהוֹבִילוּהוּ אֶל הָהָר אֲשֶׁר עִירָם בְּנוּיָה עָלָיו, כְּדֵי לְהַשְׁלִיכוֹ לְמַטָּה.
וַיָּקוּמוּ וַיּוֺצִיאֻהוּ אֶל-מִחוּץ לָעִיר וַיְבִיאֻהוּ אֶל-גַּב הָהָר אֲשֶׁר עִירָם בְּנוּיָה עָלָיו לְהַשְׁלִיכוֺ אֶל-מִתַּחַת לָהָר:
A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. ([Numeri 15:35; Skutky apoštolské 7:58])
καὶ α᾿ναστάντες ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω τη̑ς πόλεως καὶ η῎γαγον αυ᾿τὸν ε῞ως ο᾿φρύος του̑ ο῎ρους ε᾿φ῾ ου῟ ἡ πόλις ω᾿κοδόμητο αυ᾿τω̑ν ω῞στε κατακρημνίσαι αυ᾿τόν
וקָמו אַפּקֻוהי לבַר מֵן מדִינתָּא וַאיתּיֻוהי עדַמָא לַגבִינָא דּטֻורָא הַו דַּמדִינתּהֻון בַּניָא הוָת עלַוהי דּנֵשׁדֻּונָיהי מֵן שׁקִיפָא׃
אַךְ הוּא עָבַר בֵּינֵיהֶם וְהָלַךְ לוֹ.
אַךְ-הוּא עָבַר בְּתוֺכָם וַיֵּלֶךְ לְדַרְכּוֺ:
Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
On však prošel jejich středem a bral se dál. ([Jan 8:59 Jan 10:39])
αυ᾿τὸς δὲ διελθών διὰ μέσου αυ᾿τω̑ν ε᾿πορεύετο
הֻו דֵּין עבַר בַּינָתהֻון וֵאזַל׃ ס
הוּא יָרַד אֶל הָעִיר הַגְּלִילִית כְּפַר נַחוּם וְלִמְּדָם בַּשַּׁבָּתוֹת.
וַיֵּרֶד אֶל-כְּפַר-נַחוּם עִיר הַגָּלִיל וַיְלַמֵּד לָעָם מִדֵּי שַׁבָּת בְּשַׁבַּתּוֺ:
I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní.
Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu. ([Marek 1:21-Marek 1:28])
καὶ κατη̑λθεν ει᾿ς Καφαρναοὺμ πόλιν τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η῟ν διδάσκων αυ᾿τοὺς ε᾿ν τοι̑ς σάββασιν
וַנחֵת לַכפַרנַחֻום מדִינתָּא דַּגלִילָא ומַלֵף הוָא להֻון בּשַׁבֵּא׃
שׁוֹמְעָיו הִשְׁתּוֹמְמוּ עַל תּוֹרָתוֹ, כִּי בְּסַמְכוּת דִּבֵּר אֶת דְּבָרוֹ.
וַיִּתְמְהוּ עַל-תּוֺרָתוֺ כִּי כִּדְבַר שִׁלְטוֺן הָיָה דְבָרוֺ:
I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc. ([Matouš 7:28-Matouš 7:29])
καὶ ε᾿ξεπλήσσοντο ε᾿πὶ τη̑ διδαχη̑ αυ᾿του̑ ο῞τι ε᾿ν ε᾿ξουσία η῟ν ὁ λόγος αυ᾿του̑
ותַמִיהִין הוַו בּיֻולפָּנֵה דַּמשַׁלטָא הוָת מֵלתֵה סס׃
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה בְּבֵית הַכְּנֶסֶת אִישׁ וּבוֹ רוּחַ שֵׁד טָמֵא, וְהָאִישׁ צָעַק בְּקוֹל גָּדוֹל:
וְאִישׁ הָיָה בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וּבוֺ דָבַק רוּחַ טָמֵא וְנִתְעָב וַיִּקְרָא בְּקוֺל גָּדוֺל:
Byl pak v škole člověk, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem(p); ten vzkřikl velikým hlasem: (p) ř: duchem nečistého démona
καὶ ε᾿ν τη̑ συναγωγη̑ η῟ν α῎νθρωπος ε῎χων πνευ̑μα δαιμονίου α᾿καθάρτου καὶ α᾿νέκραξεν φωνη̑ μεγάλη
וִאית הוָא בַּכנֻושׁתָּא גַּברָא דִּאית הוָא בֵּה רֻוחָא דּשִׁאדָא טַנפָא וַזעַק בּקָלָא רָמָא׃
"אֲהָהּ, מַה לָּנוּ וּלְךָ, יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת? הַאִם בָּאתָ לְהַשְׁמִידֵנוּ? אֲנִי יוֹדֵעַ מִי אַתָּה - קְדוֹשׁ הָאֱלֹהִים!"
הֶרֶף מִמֶּנּוּ מַה-לָּנוּ וָלָךְ יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי הַאִם לְהַשְׁמִידֵנוּ בָּאתָ הֲלֹא יְדַעְתִּיךׇ מִי אַתָּה קְדוֺשׁ הָאֱלֹהִים:
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
“Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“ ([Lukáš 4:41 Lukáš 8:28])
ε῎α τί ἡμι̑ν καὶ σοί ᾽Ιησου̑ Ναζαρηνέ η῟λθες α᾿πολέσαι ἡμα̑ς οι῏δά σε τίς ει῏ ὁ α῞γιος του̑ θεου̑
וֵאמַר שׁבֻוקַיני מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע נָצרָיָא אֵתַיתּ למַובָּדֻותַן יָדַע אנָא לָך מַן אַנתּ קַדִּישֵׁה דַּאלָהָא׃
גָּעַר בּוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "שְׁתֹק וְצֵא מִמֶּנּוּ!" הַשֵּׁד הִפִּיל אוֹתוֹ אַרְצָה בֵּין הַנּוֹכְחִים וְיָצָא מִמֶּנּוּ מִבְּלִי לְהַזִּיק לוֹ.
וַיִּגְעַר-בּוֺ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר דּוֺם וְצֵא מִמֶּנּוּ וַיַּפִּילֵהוּ הָרוּחַ הָרָע בְּתוֺךְ הַקָּהָל וַיֵּצֵא מִמֶּנּוּ וְרָעָה לֹא עָשָׂה לוֺ:
I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.
καὶ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων φιμὼθητι καὶ ε῎ξελθε α᾿π῾ αυ᾿του̑ καὶ ρ᾿ίψαν αυ᾿τὸν τὸ δαιμόνιον ει᾿ς τὸ μέσον ε᾿ξη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑ μηδὲν βλάψαν αυ᾿τόν
וַכאָא בֵּה יֵשֻׁוע וֵאמַר סכֻור פֻּומָך ופֻוק מֵנֵה וַשׁדָיהי שִׁאדָא בַּמצַעתָא וַנפַק מֵנֵה כַּד לָא סרַח בֵּה מֵדֵּם׃
הַכֹּל נִדְהֲמוּ וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "מָה הַדָּבָר הַזֶּה? בְּסַמְכוּת וּבְכֹחַ הוּא מְצַוֶּה עַל הָרוּחוֹת הַטְּמֵאוֹת וְהֵן יוֹצְאוֹת!"
וּפַלָּצוּת אָחֲזָה כֻלָּם וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מָה הַדָּבָר הַזֶּה כִּי-בְשִׁלְטוֺן וּבִגְבוּרָה הוּא מְצַוֶּה אֶת-רוּחוֺת הַטֻּמְאָה וְהֵן יֹצְאוֺת מִבַּעְלֵיהֶן:
I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: „Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!“
καὶ ε᾿γένετο θάμβος ε᾿πὶ πάντας καὶ συνελάλουν πρὸς α᾿λλήλους λέγοντες τίς ὁ λόγος ου῟τος ο῞τι ε᾿ν ε᾿ξουσία καὶ δυνάμει ε᾿πιτάσσει τοι̑ς α᾿καθάρτοις πνεύμασιν καὶ ε᾿ξέρχονται
ותֵמהָא רַבָּא אֵחַד לכֻלנָשׁ וַממַללִין הוַו עַם חדָדֵא וָאמרִין מָנָא הי כַּי מֵלתָא הָדֵא דַּבשֻׁולטָנָא וַבחַילָא פָּקדָּא לרֻוחֵא טַנפָתָא ונָפקָן׃
הַשְּׁמוּעָה עָלָיו יָצְאָה בְּכָל הָאֵזוֹר מִסָּבִיב.
וַיֵּצֵא שָׁמְעוֺ בְּכָל-הַכִּכָּר לְכָל-קְצוֺתָיו:
I rozcházela se o něm pověst po všelikém místě té okolní krajiny.
A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny. ([Matouš 4:24])
καὶ ε᾿ξεπορεύετο η῟χος περὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς πάντα τόπον τη̑ς περιχὼρου
וַנפַק עלַוהי טֵבָּא בּכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַיהֻון׃ ס
אַחֲרֵי צֵאתוֹ מִבֵּית הַכְּנֶסֶת נִכְנַס לְבֵיתוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן. חוֹתֶנֶת שִׁמְעוֹן סָבְלָה מֵחֹם גָּבוֹהַּ וְהֵם בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ לְמַעֲנָהּ.
וַיָּקָם וַיֵּצֵא מִבֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיָּבֹא בֵּיתָה שִׁמְעוֺן וְחֹתֶנֶת שִׁמְעוֺן שֹׁכֶבֶת חוֺלַת קַדַּחַת אֲנוּשָׁה וַיִּפְגְּעוּ-בוֺ בַּעֲדָהּ:
Vstav pak ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni. ([Matouš 8:14-Matouš 8:17; Marek 1:29-Marek 1:34])
α᾿ναστὰς δὲ α᾿πὸ τη̑ς συναγωγη̑ς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν Σίμωνος πενθερὰ δὲ του̑ Σίμωνος η῟ν συνεχομένη πυρετω̑ μεγάλω καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τὸν περὶ αυ᾿τη̑ς
וכַד נפַק יֵשֻׁוע מֵן כּנֻושׁתָּא עַל לבַיתֵּה דּשֵׁמעֻון וַחמָתֵה דּשֵׁמעֻון אַלִיצָא הוָת בֵּאשָׁתָא רַבּתָא וַבעַו מֵנֵה מֵטֻלָתָה׃
הוּא נֶעֱמַד לְיָדָהּ, גָּעַר בַּחֹם וְהַחֹם הִרְפָּה מִמֶּנָּה. מִיָּד קָמָה וְשֵׁרְתָה אוֹתָם.
וַיִּתְיַצֵּב עָלֶיהָ וַיִּגְעַר בַּקַּדַּחַת וַתִּרֶף מִמֶּנָּה וּכְרֶגַע קָמָה וַתְּשָׁרֵת אֹתָם:
Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je.
καὶ ε᾿πιστὰς ε᾿πάνω αυ᾿τη̑ς ε᾿πετίμησεν τω̑ πυρετω̑ καὶ α᾿φη̑κεν αυ᾿τήν παραχρη̑μα δὲ α᾿ναστα̑σα διηκόνει αυ᾿τοι̑ς
וקָם לעֵל מֵנָה וַכאָא בֵּאשָׁתָה וַשׁבַקתָה ומֵחדָא קָמַת וַמשַׁמשָׁא הוָת להֻון׃ ס
עִם שְׁקִיעַת הַשֶּׁמֶשׁ, כָּל הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר הָיוּ לָהֶם חוֹלִים בְּמַחֲלוֹת לְמִינֵיהֶן הֵבִיאוּ אוֹתָם אֵלָיו. הוּא שָׂם אֶת יָדָיו עַל כָּל אֶחָד מֵהֶם וְרִפֵּא אוֹתָם.
וּכְבֹא הַשֶּׁמֶשׁ הֵבִיאוּ אֵלָיו כָּל-אֵלֶּה אֲשֶׁר אַנְשֵׁי מַכְאֹבוֺת לָהֶם וִידוּעֵי חֳלָיִים שׁוֺנִים וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו עַל-כָּל-אֶחָד מֵהֶם וַיִּרְפָּאֵם:
Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.
δύνοντος δὲ του̑ ἡλίου α῞παντες ο῞σοι ει῏χον α᾿σθενου̑ντας νόσοις ποικίλαις η῎γαγον αυ᾿τοὺς πρὸς αυ᾿τόν ὁ δὲ ἑνὶ ἑκάστω αυ᾿τω̑ν τὰς χει̑ρας ε᾿πιτιθεὶς ε᾿θεράπευεν αυ᾿τούς
מַערָבַי שֵׁמשָׁא דֵּין כֻּלהֻון אַילֵין דִּאית הוָא להֻון כּרִיהֵא דַּכרִיהִין בּכֻורהָנֵא משַׁחלפֵא אַיתִּיו אֵנֻון לוָתֵה הֻו דֵּין עַל חַד חַד מֵנהֻון אִידֵה סָאֵם הוָא ומַאסֵא הוָא להֻון׃
מֵרַבִּים יָצְאוּ שֵׁדִים כְּשֶׁהֵם קוֹרְאִים "אַתָּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים!" אַךְ הוּא גָּעַר בָּהֶם וְלֹא הִנִּיחַ לָהֶם לְדַבֵּר, כִּי יָדְעוּ שֶׁהוּא הַמָּשִׁיחַ.
וְגַם-רוּחוֺת רָעִים יָצְאוּ מֵרַבִּים קֹרְאִים וְאֹמְרִים אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים אַךְ הוּא גָעַר בָּם וְלֹא נְתָנָם לְדַבֵּר כִּי יָדְעוּ אֲשֶׁר הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš(q). (q) ř: Kristus
ε᾿ξήρχετο δὲ καὶ δαιμόνια α᾿πὸ πολλω̑ν κραυγάζοντα καὶ λέγοντα ο῞τι σὺ ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ καὶ ε᾿πιτιμω̑ν ου᾿κ ει῎α αυ᾿τὰ λαλει̑ν ο῞τι η῎̑δεισαν τὸν Χριστὸν αυ᾿τὸν ει῏ναι
ונָפקִין הוַו אָף שִׁאדֵא מֵן סַגִּיֵאא כַּד מַזעקִין וָאמרִין דַּאנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא וכָאֵא הוָא בּהֻון ולָא שָׁבֵק הוָא להֻון דּנִאמרֻון דּיָדעִין דּהֻויֻו משִׁיחָא׃ ס
עִם אוֹר הַבֹּקֶר יָצָא וְהָלַךְ לְמָקוֹם בּוֹדֵד וַהֲמוֹנֵי הָעָם חִפְּשׂוּ אוֹתוֹ. הֵם בָּאוּ אֵלָיו וְנִסּוּ לְעַכְּבוֹ כְּדֵי שֶׁלֹּא יֵלֵךְ מֵאִתָּם,
וְכַעֲלוֺת הַשַּׁחַר יָצָא וַיֵּלֶךְ אֶל-מָקוֺם חָרֵב וַהֲמוֺן הָעָם בִּקְשֻׁהוּ וַיָּבֹאוּ אֵלָיו וַיַּחֲזִיקוּ-בוֺ לְבִלְתִּי יַעֲבֹר מֵהֶם:
A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel. ([Marek 1:35-Marek 1:39 Lukáš 5:16])
γενομένης δὲ ἡμέρας ε᾿ξελθών ε᾿πορεύθη ει᾿ς ε῎ρημον τόπον καὶ οἱ ο῎χλοι ε᾿πεζήτουν αυ᾿τόν καὶ η῟λθον ε῞ως αυ᾿του̑ καὶ κατει̑χον αυ᾿τὸν του̑ μὴ πορεύεσθαι α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν
וַלצַפרֵה דּיַומָא נפַק אֵזַל לֵה לַאתרָא חֻורבָּא וכֵנשֵׁא בָּעֵין הוַו לֵה וֵאתַו עדַמָא לוָתֵה וַאחדֻּוהי דּלָא נִאזַל לֵה מֵן לוָתהֻון׃
אַךְ הוּא אָמַר לָהֶם: "גַּם לְעָרִים אֲחֵרוֹת עָלַי לְבַשֵֹר אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, כִּי לְכָךְ נִשְׁלַחְתִּי."
אַךְ הוּא אָמַר אֲלֵיהֶם הֵן עָלַי לְהַשְׁמִיעַ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים גַּם-בְּעָרִים אֲחֵרוֺת כִּי עַל-כֵּן שֻׁלָּחְתִּי:
On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
Řekl jim: „Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán.“
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τοὺς ο῞τι καὶ ται̑ς ἑτέραις πόλεσιν ευ᾿αγγελίσασθαί με δει̑ τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ο῞τι ε᾿πὶ του̑το α᾿πεστάλην
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון דָּאף לַמדִינָתָא אחרָניָתָא וָלֵא לִי לַמסַבָּרֻו מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא דּעַל הָדֵא הו אֵשׁתַּדּרֵת׃
וְהוּא הָיָה מְבַשֵֹר בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל.
וַיְהִי קוֺרֵא אֶת-בְּשׁרָתוֺ בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת אֲשֶׁר בַּגָּלִיל:
I kázal v školách Galilejských.
A kázal v judských(r) synagógách. (r) var: galilejských ([Lukáš 8:1])
καὶ η῟ν κηρύσσων ει᾿ς τὰς συναγωγὰς τη̑ς ᾽Ιουδαίας
והֻו מַכרֵז הוָא בַּכנֻושָׁתָא דַּגלִילָא סס׃
כַּאֲשֶׁר עָמַד לְיַד יָם כִּנֶּרֶת וְהֶהָמוֹן נִדְחַק אֵלָיו כְּדֵי לִשְׁמֹעַ אֶת דְּבַר אֱלֹהִים,
וַיְהִי בְּעָמְדוֺ עַל-יַד יַם-גִּנֵּיסָר וַהֲמוֺן הָעָם יִדְחֲקוּן אֹתוֺ וַיִּשְׁמְעוּ אֶת-דְּבַר הָאֱלֹהִים:
Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského.
Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského; ([Jan 21:1-Jan 21:11 Matouš 13:1-Matouš 13:2; Marek 3:9-Marek 3:10 Marek 4:1])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ τὸν ο῎χλον ε᾿πικει̑σθαι αυ᾿τω̑ καὶ α᾿κούειν τὸν λόγον του̑ θεου̑ καὶ αυ᾿τὸς η῟ν ἑστώς παρὰ τὴν λίμνην Γεννησαρέτ
הוָא דֵּין כַּד כּנַשׁ עלַוהי כֵּנשָׁא למֵשׁמַע מֵלתָא דַּאלָהָא והֻו קָאֵם הוָא עַל־יַד יַמתָא דּגֵנֵסַר׃
רָאָה שְׁתֵּי סִירוֹת עַל שְׂפַת הָאֲגָם; הַדַּיָּגִים שֶׁיָּצְאוּ מֵהֶן הָיוּ עֲסוּקִים בִּרְחִיצַת הָרְשָָׁתוֹת.
וַיַּרְא שְׁתֵּי אֳנִיּוֺת עֹמְדוֺת עַל-שְׂפַת הַיָּם וְהַדַּיָּגִים יָצְאוּ מֵהֶן לְכַבֵּס אֶת-הַמִּכְמֹרוֺת:
I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí.
tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě.
καὶ ει῏δεν δύο πλοι̑α ἑστω̑τα παρὰ τὴν λίμνην οἱ δὲ ἁλιει̑ς α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν α᾿ποβάντες ε῎πλυνον τὰ δίκτυα
חזָא ספִינֵא תַּרתֵּין דּקָימָן עַל־גֵּנב יַמתָא וצַיָדֵא דַּסלֵקו מֵנהֵין וַמשִׁיגִין מצִידָתהֻון׃
הוּא נִכְנַס אֶל אַחַת הַסִּירוֹת, אֶל זוֹ שֶׁל שִׁמְעוֹן, וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ לָשׁוּט מְעַט מִן הַחוֹף. אַחֲרֵי כֵן יָשַׁב וְלִמֵּד אֶת הָעָם מִתּוֹךְ הַסִּירָה.
וַיֵּרֶד אֶל-אַחַת מִן-הָאֳנִיּוֺת אֲשֶׁר לְשִׁמְעוֺן וַיְבַקְשֵׁהוּ לְהַעֲבִירוֺ מְעַט מִן-הַיַּבָּשָׁה וַיֵּשֶׁב וַיְלַמֵּד לַהֲמוֺן הָעָם מִתּוֺךְ הָאֳנִיָּה:
I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
ε᾿μβὰς δὲ ει᾿ς ε῍ν τω̑ν πλοίων ο῍ η῟ν Σίμωνος η᾿ρὼτησεν αυ᾿τὸν α᾿πὸ τη̑ς γη̑ς ε᾿παναγαγει̑ν ο᾿λίγον καθίσας δὲ ε᾿κ του̑ πλοίου ε᾿δίδασκεν τοὺς ο῎χλους
וַחדָא מֵנהֵין דּשֵׁמעֻון הוָת כִּאפָא וַסלֵק יֵשֻׁוע יִתֵב בָּה וֵאמַר דּנֵדבּרֻונָה קַלִיל מֵן יַבשָׁא למַיָא ויָתֵב הוָא ומַלֵף מֵן ספִינתָּא לכֵנשָׁא׃ ס
כְּשֶׁגָּמַר לְדַבֵּר אָמַר אֶל שִׁמְעוֹן: "שׁוּט אֶל הָעֹמֶק וְהָטִילוּ אֶת רִשְׁתּוֹתֵיכֶם לָדוּג."
וְכַהֲתִימוֺ לְלַמֵּד וַיֹּאמֶר אֶל-שִׁמְעוֺן נְהַג אֶל-פְּנֵי הַמְּצוּלָה וְהַשְׁלִיכוּ מִכְמֹרוֺתֵיכֶם לָצוּד שָׁמָּה:
A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení.
Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!“
ὡς δὲ ε᾿παύσατο λαλω̑ν ει῏πεν πρὸς τὸν Σίμωνα ε᾿πανάγαγε ει᾿ς τὸ βάθος καὶ χαλάσατε τὰ δίκτυα ὑμω̑ν ει᾿ς α῎γραν
וכַד שׁתֵק מֵן מַמללֵה אֵמַר לשֵׁמעֻון דּבַרו לעֻומקָא וַארמַו מצִידתּכֻון לצַידָּא׃ ס
הֵשִׁיב שִׁמְעוֹן: "אֲדוֹנִי, כָּל הַלַּיְלָה יָגַעְנוּ וְלֹא לָכַדְנוּ כְּלוּם, אַךְ עַל־פִּי דְּבָרְךָ אָטִיל אֶת הָרְשָׁתוֹת."
וַיַּעַן שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי יָגַעְנוּ כָּל-הַלַּיְלָה וְלֹא לָכַדְנוּ מְאוּמָה אַךְ עַל-דְּבָרְךׇ אַשְׁלִיךְ אֶת-הַמִּכְמֹרוֺת:
I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.
Šimon mu odpověděl: „Mistře(s), namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ (s) ř: Veliteli ([Lukáš 8:24 Lukáš 8:45 Lukáš 9:33 Lukáš 9:49; Lukáš 17:13])
καὶ α᾿ποκριθεὶς Σίμων ει῏πεν ε᾿πιστάτα δι῾ ο῞λης νυκτὸς κοπιάσαντες ου᾿δὲν ε᾿λάβομεν ε᾿πὶ δὲ τω̑ ρ᾿ήματί σου χαλάσω τὰ δίκτυα
ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר לֵה רַבִּי לִליָא כֻּלֵה לִאין ומֵדֵּם לָא אֵחַדן עַל מֵלתָך דֵּין רָמֵא אנָא מצִידתָּא סּ סּ׃
הֵם עָשׂוּ כֵּן וְלָכְדוּ דָּגִים רַבִּים מְאֹד, עַד שֶׁכִּמְעַט נִקְרְעוּ הָרְשָׁתוֹת.
וַיַּעֲשׂוּ-כֵן וַיִּלְכְּדוּ דָגִים רַבִּים מְאֹד עַד-אֲשֶׁר מִכְמֹרוֺתָם נִקְרָעוּ:
A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala sít jejich.
Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.
καὶ του̑το ποιήσαντες συνέκλεισαν πλη̑θος ι᾿χθύων πολύ διερρήσσετο δὲ τὰ δίκτυα αυ᾿τω̑ν
וכַד הָדֵא עבַדו חבַשׁו נֻונֵא סַגִּיֵאא דּטָב ומֵצטַריָא הוָת מצִידתּהֻון׃
אוֹתְתוּ אֶל חַבְרֵיהֶם אֲשֶׁר בַּסִּירָה הַשְּׁנִיָּה לָבוֹא לַעֲזֹר לָהֶם, וְהַלָּלוּ בָּאוּ. אָז מִלְּאוּ אֶת שְׁתֵּי הַסִּירוֹת עַד שֶׁהֵחֵלּוּ שׁוֹקְעוֹת.
וַיִּתְּנוּ אוֺת לְחַבְרֵיהֶם אֲשֶׁר בָּאֳנִיָּה הַשֵּׁנִית לָבֹא וְלַעֲזֹר לָהֶם וַיָּבֹאוּ וַיְמַלְאוּ אֶת-שְׁתֵּי הָאֳנִיּוֺת עַד-לִשְׁקֹעַ:
I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly.
Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.
καὶ κατένευσαν τοι̑ς μετόχοις ε᾿ν τω̑ ἑτέρω πλοίω του̑ ε᾿λθόντας συλλαβέσθαι αυ᾿τοι̑ς καὶ η῟λθον καὶ ε῎πλησαν α᾿μφότερα τὰ πλοι̑α ω῞στε βυθίζεσθαι αυ᾿τά
וַרמַזו לחַברַיהֻון דּבַספִינתָּא אחרִתָא דּנִאתֻון נעַדּרֻון אֵנֻון וכַד אֵתַו מלַו אֵנֵין ספִינֵא תַּרתַּיהֵין אַיך דּקַרִיבָן הוַי למֵטבַּע׃ ס
כִּרְאוֹתוֹ זֹאת כָּרַע שִׁמְעוֹן כֵּיפָא לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, לֵךְ נָא מִמֶּנִּי, כִּי אִישׁ חוֹטֵא אֲנִי";
וַיַּרְא שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיִּפֹּל לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אֲדֹנִי לֵךְ מֵעָלַי כִּי-אִישׁ חֵטְא אָנֹכִי:
To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“
ι᾿δών δὲ Σίμων Πέτρος προσέπεσεν τοι̑ς γόνασιν ᾽Ιησου̑ λέγων ε῎ξελθε α᾿π῾ ε᾿μου̑ ο῞τι α᾿νὴρ ἁμαρτωλός ει᾿μι κύριε
כַּד חזָא דֵּין שֵׁמעֻון כִּאפָא נפַל קדָם רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה בָּעֵא אנָא מֵנָך מָרי פּרֻוק לָך מֵני דּגַברָא אנָא חַטָיָא׃
שֶׁכֵּן תַּדְהֵמָה אָחֲזָה אוֹתוֹ וְאֶת כָּל אֲשֶׁר הָיוּ אִתּוֹ עַל צֵיד הַדָּגִים אֲשֶׁר צָדוּ;
כִּי חִיל אָחַז אֹתוֺ וְאֶת-כֹּל אֲשֶׁר אִתּוֺ עַל-צֵיד הַדָּגִים אֲשֶׁר צָדוּ:
Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb;
θάμβος γὰρ περιέσχεν αυ᾿τὸν καὶ πάντας τοὺς σὺν αυ᾿τω̑ ε᾿πὶ τη̑ α῎γρα τω̑ν ι᾿χθύων ω῟ν συνέλαβον
תֵּמהָא גֵּיר אַחדֵּה הוָא וַלכֻלהֻון דּעַמֵה עַל צַידָּא הַו דּנֻונֵא דּצָדו׃
וְכֵן גַּם אֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן בְּנֵי זַבְדַּי אֲשֶׁר הָיוּ שֻׁתָּפִים לְשִׁמְעוֹן. "אַל תִּירָא", אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל שִׁמְעוֹן, "מֵעַתָּה תָּדוּג בְּנֵי אָדָם."
וְכֵן גַּם-הִתְחַלְחֲלוּ יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן בְּנֵי זַבְדִּי חַבְרֵי שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-שִׁמְעוֺן אַל-תִּירָא כִּי מֵהַיּוֺם וָמַעְלָה תָּצוּד אֲנָשִׁים:
A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti.
stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“ ([Matouš 4:18-Matouš 4:22; Marek 1:16-Marek 1:20])
ὁμοίως δὲ καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην υἱοὺς Ζεβεδαίου οι῍ η῟σαν κοινωνοὶ τω̑ Σίμωνι καὶ ει῏πεν πρὸς τὸν Σίμωνα ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ φοβου̑ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν α᾿νθρὼπους ε῎ση ζωγρω̑ν
הָכוָת דֵּין אָף ליַעקֻוב וַליֻוחַנָן בּנַי זַבדַי דִּאיתַיהֻון הוַו שַׁותָּפֵא דּשֵׁמעֻון ס אֵמַר דֵּין יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון לָא תֵּדחַל מֵן הָשָׁא בּנַי־אנָשָׁא תֵּהוֵא צָאֵד לחַיֵא׃
לְאַחַר שֶׁהֵבִיאוּ אֶת הַסִּירוֹת אֶל הַיַּבָּשָׁה עָזְבוּ אֶת הַכֹּל וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וְהֵם הוֺלִיכוּ אֶת-הָאֳנִיּוֺת אֶל-הַיַּבָּשָׁה וַיַּעַזְבוּ אֶת-כֹּל וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו:
A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.
καὶ καταγαγόντες τὰ πλοι̑α ε᾿πὶ τὴν γη̑ν α᾿φέντες πάντα η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑
וקַרֵבו אֵנֵין ספִינֵא לַארעָא וַשׁבַקו כֻּל מֵדֵּם וֵאתַו בָּתרֵה׃ ס
בִּהְיוֹתוֹ בְּאַחַת הֶעָרִים בָּא אִישׁ נָגוּעַ כֻּלּוֹ בְּצָרַעַת. כַּאֲשֶׁר רָאָה אֶת יֵשׁוּעַ, נָפַל עַל פָּנָיו וְהִתְחַנֵּן אֵלָיו: "אֲדוֹנִי, אִם תִּרְצֶה תּוּכַל לְטַהֵר אוֹתִי."
וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ בְּאַחַת הֶעָרִים וְהִנֵּה-אִישׁ לִקְרָאתוֺ אֲשֶׁר בְּשָׂרוֺ מָלֵא צָרָעַת וּבִרְאוֺתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ נָפַל עַל-אַפָּיו וַיִּתְחַנֶּן-לוֺ לֵאמֹר אֲדֹנִי אִם-חָפֵץ אַתָּה הֲלֹא תוּכַל לְטַהֲרֵנִי:
I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
V jednom městě, kam Ježíš přišel, byl muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ ([Matouš 8:1-Matouš 8:4; Marek 1:40-Marek 1:45])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τὸν ε᾿ν μια̑ τω̑ν πόλεων καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ πλήρης λέπρας ι᾿δών δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν πεσών ε᾿πὶ πρόσωπον ε᾿δεήθη αυ᾿του̑ λέγων κύριε ε᾿ὰν θέλης δύνασαί με καθαρίσαι
וכַד הוָא יֵשֻׁוע בַּחדָא מֵן מדִינָתָא אֵתָא גַּברָא דַּמלֵא כֻּלֵה גַּרבָא חזָא ליֵשֻׁוע וַנפַל עַל אַפַּוהי ובָעֵא הוָא מֵנֵה וֵאמַר לֵה מָרי אֵן צָבֵא אַנתּ מֵשׁכַּח אַנתּ לַמדַכָּיֻותי׃
יֵשׁוּעַ הוֹשִׁיט אֶת יָדוֹ וּבְנָגְעוֹ בּוֹ אָמַר: "רוֹצֶה אֲנִי! הִטָּהֵר!" וּמִיָּד נֶעֶלְמָה הַצָּרַעַת.
וַיּוֺשֶׁט אֶת-יָדוֺ וַיִּגַּע-בּוֺ וַיֹּאמֶר חָפֵץ אֲנִי וּטְהָר וְהַצָּרַעַת סָרָה מִמֶּנּוּ כְּרָגַע:
I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ A hned se jeho malomocenství ztratilo.
καὶ ε᾿κτείνας τὴν χει̑ρα η῞ψατο αυ᾿του̑ λέγων θέλω καθαρίσθητι καὶ ευ᾿θέως ἡ λέπρα α᾿πη̑λθεν α᾿π῾ αυ᾿του̑
וַפשַׁט אִידֵה יֵשֻׁוע קרֵב לֵה וֵאמַר לֵה צָבֵא אנָא אֵתּדַּכָּא ובַר־שָׁעתֵה אֵזַל מֵנֵה גַּרבֵה וֵאתּדַּכִּי׃
"אַל תְּסַפֵּר לְאִישׁ", צִוָּה עָלָיו יֵשׁוּעַ, כִּי אִם לֵךְ הֵרָאֵה אֶל הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב קָרְבָּן עַל טָהֳרָתְךָ, כְּמוֹ שֶׁצִּוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם."
וַיְצַו עָלָיו לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ רַק לֵךְ וְהֵרָאֵה לְעֵינֵי הַכֹּהֵן וְהַקְרֵב אֶת-הַקָּרְבָּן עַל-טָהֳרָתְךׇ כַּאֲשֶׁר צִוָּה מֹשֶׁה לְעֵדוּת לָהֶם:
I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
Přikázal mu, aby nikomu nic neříkal: „Ale jdi,“ pravil, „ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ ([Leviticus 13:49 Leviticus 14:2-Leviticus 14:32])
καὶ αυ᾿τὸς παρήγγειλεν αυ᾿τω̑ μηδενὶ ει᾿πει̑ν α᾿λλὰ α᾿πελθών δει̑ξον σεαυτὸν τω̑ ἱερει̑ καὶ προσένεγκε περὶ του̑ καθαρισμου̑ σου καθώς προσέταξεν Μωϋση̑ς ει᾿ς μαρτύριον αυ᾿τοι̑ς
ופַקדֵה דַּלאנָשׁ לָא תִּאמַר אֵלָא זֵל חַוָא נַפשָׁך לכָהנֵא וקַרֵב חלָף תַּדכִּיתָך אַיכַּנָא דּפַקֵד מֻושֵׁא לסָהדֻּותהֻון׃ ס
אוּלָם הַשְּׁמוּעָה עַל־אוֹדוֹתָיו הָלְכָה וְהִתְפַּשְּׁטָה וַהֲמוֹנִים רַבִּים נִקְבְּצוּ לִשְׁמֹעַ וּלְהֵרָפֵא מִתַּחֲלוּאֵיהֶם,
וּבְכָל-זֹאת שָׁמְעוֺ יָצָא יָצוֺא וְגָדֵל וְעַם-רָב נִקְהֲלוּ לִשְׁמֹעַ דְּבָרוֺ וְלִמְצֹא מָזוֺר לְמַחֲלָתָם:
Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
Zvěst o něm se šířila stále víc a scházely se k němu celé zástupy, aby ho slyšely a byly uzdravovány ze svých nemocí.
διήρχετο δὲ μα̑λλον ὁ λόγος περὶ αυ᾿του̑ καὶ συνήρχοντο ο῎χλοι πολλοὶ α᾿κούειν καὶ θεραπεύεσθαι α᾿πὸ τω̑ν α᾿σθενειω̑ν αυ᾿τω̑ν
וַנפַק עלַוהי טֵבָּא יַתִּירָאיִת ומֵתכַּנַשׁ הוָא עַמָא סַגִּיָאא למֵשׁמַע מֵנֵה וַלמֵתַאסָיֻו מֵן כֻּורהָנַיהֻון׃ ס
אַךְ הוּא הָיָה פּוֹרֵשׁ אֶל מְקוֹמוֹת שׁוֹמְמִים וּמִתְפַּלֵּל.
אַךְ הוּא חָמַק עָבַר אֶל-הַמִּדְבָּר לְהִתְפַּלֵּל:
On pak odcházel na pouště, a modlil se.
On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil. ([Lukáš 6:12 Lukáš 9:28])
αυ᾿τὸς δὲ η῟ν ὑποχωρω̑ν ε᾿ν ται̑ς ε᾿ρήμοις καὶ προσευχόμενος
הֻו דֵּין משַׁנֵא הוָא לדַברָא וַמצַלֵא׃ ס
בְּאַחַד הַיָּמִים, כַּאֲשֶׁר לִמֵּד וּלְיָדוֹ יָשְׁבוּ פְּרוּשִׁים וּמוֹרֵי תּוֹרָה שֶׁבָּאוּ מִכָּל כְּפָרֵי הַגָּלִיל וּמִיהוּדָה וִירוּשָׁלַיִם, הָיְתָה בּוֹ גְּבוּרַת יהוה לְרַפֵּא.
וַיְהִי הַיּוֺם בְּהוֺרֹתוֺ אֶת-הָעָם וַיֵּשְׁבוּ לְפָנָיו פְּרוּשִׁים וּמוֺרֵי הַתּוֺרָה אֲשֶׁר בָּאוּ מִכָּל-כְּפָרֵי הַגָּלִיל מִיהוּדָה וּמִירוּשָׁלַיִם וּגְבוּרַת יְהוָֺה הִתְנֹסְסָה בוֺ לְרַפְּאוֺתָם:
I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich.
Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby(t) uzdravoval. (t) var: + je ([Matouš 9:1-Matouš 9:8; Marek 2:2-Marek 2:12 Lukáš 6:19])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν μια̑ τω̑ν ἡμερω̑ν καὶ αυ᾿τὸς η῟ν διδάσκων καὶ η῟σαν καθήμενοι Φαρισαι̑οι καὶ νομοδιδάσκαλοι οι῍ η῟σαν ε᾿ληλυθότες ε᾿κ πάσης κὼμης τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ᾽Ιουδαίας καὶ ᾽Ιερουσαλήμ καὶ δύναμις κυρίου η῟ν ει᾿ς τὸ ι᾿α̑σθαι αυ᾿τόν
וַהוָא בּחַד מֵן יַומָתָא כַּד מַלֵף הוָא יֵשֻׁוע יָתבִּין הוַו פּרִישֵׁא ומַלפַי נָמֻוסָא דֵּאתַו הוַו מֵן כֻּל קֻוריָא דַּגלִילָא ודִיהֻוד ודֻאורִשׁלֵם וחַילָא דּמָריָא אִיתַוהי הוָא למַאסָיֻותהֻון׃ ס
וְהִנֵּה אֲנָשִׁים נוֹשְׂאִים אִישׁ מְשֻׁתָּק עַל אֲלוּנְקָה וְהֵם מְנַסִּים לְהַכְנִיסוֹ לְתוֹךְ הַבַּיִת כְּדֵי לְהַנִּיחוֹ לְפָנָיו.
וְהִנֵּה אֲנָשִׁים נֹשְׂאִים אִישׁ נְכֵה עֲצָמוֺת בַּמִּטָּה וּמְבַקְשִׁים לַהֲבִיאוֺ לְפָנָיו הַבָּיְתָה:
A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
καὶ ι᾿δοὺ α῎νδρες φέροντες ε᾿πὶ κλίνης α῎νθρωπον ο῍ς η῟ν παραλελυμένος καὶ ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν ει᾿σενεγκει̑ν καὶ θει̑ναι αυ᾿τὸν ε᾿νὼπιον αυ᾿του̑
ואנָשָׁא אַיתִּיו בּעַרסָא גַּברָא חַד משַׁריָא ובָעֵין הוַו דּנַעלֻון נסִימֻונָיהי קדָמַוהי׃
אַךְ כֵּיוָן שֶׁלֹּא מָצְאוּ דֶּרֶךְ לְהַכְנִיסוֹ בִּגְלַל הֶהָמוֹן, עָלוּ עַל הַגַּג וְהוֹרִידוּהוּ עִם הָאֲלוּנְקָה דֶּרֶךְ הָרְעָפִים לְתוֹךְ הַבַּיִת, לִפְנֵי יֵשׁוּעַ.
וְלֹא-מָצְאוּ דֶרֶךְ לַהֲבִיאוֺ מֵרֹב הָעָם וַיַּעֲלוּ עַל-הַגָּג וַיּוֺרִידוּ אֹתוֺ עַל-מִטָּתוֺ דֶּרֶךְ הָאֲרֻבָּה בַּסִּפּוּן אֶל-תּוֺךְ הַבַּיִת לִפְנֵי יֵשׁוּעַ:
A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše.
Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
καὶ μὴ εὑρόντες ποίας ει᾿σενέγκωσιν αυ᾿τὸν διὰ τὸν ο῎χλον α᾿ναβάντες ε᾿πὶ τὸ δω̑μα διὰ τω̑ν κεράμων καθη̑καν αυ᾿τὸν σὺν τω̑ κλινιδίω ει᾿ς τὸ μέσον ε῎μπροσθεν του̑ ᾽Ιησου̑
וכַד לָא אֵשׁכַּחו דַּאיכַּנָא נַעלֻונָיהי מֵטֻל סֻוגָאא דּעַמָא סלֵקו להֻון לֵאגָּרָא ושַׁבֻּוהי עַם עַרסֵה מֵן תַּטלִילָא לַמצַעתָא קדָמַוהי דּיֵשֻׁוע׃ ס
כִּרְאוֹתוֹ אֶת אֱמוּנָתָם אָמַר אֵלָיו: "בֶּן אָדָם, נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ."
וּבִרְאוֺתוֺ אֶת-אֱמוּנָתָם וַיֹּאמֶר בֶּן-אָדָם נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ:
Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“ ([Lukáš 7:48])
καὶ ι᾿δών τὴν πίστιν αυ᾿τω̑ν ει῏πεν α῎νθρωπε α᾿φέωνταί σοι αἱ ἁμαρτίαι σου
כַּד חזָא דֵּין יֵשֻׁוע הַימָנֻותהֻון אֵמַר להַו משַׁריָא גַּברָא שׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ׃
הֵחֵלּוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לְהַרְהֵר וְאָמְרוּ: "מִי הוּא זֶה הַמְדַבֵּר דִּבְרֵי נְאָצָה? מִי יָכוֹל לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים זוּלָתִי אֱלֹהִים לְבַדּוֹ?"
וַיָּחֵלּוּ הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לַהְגּוֺת בְּלִבָּם לֵאמֹר מִי הוּא זֶה הַמְדַבֵּר גִּדּוּפִים מִי יוּכַל לִסְלֹחַ חֲטָאִים בִּלְתִּי הָאֱלֹהִים לְבַדּוֺ:
Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
Zákoníci a farizeové začali uvažovat: „Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy než sám Bůh?“ ([Izajáš 43:25])
καὶ η῎ρξαντο διαλογίζεσθαι οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι λέγοντες τίς ε᾿στιν ου῟τος ο῍ς λαλει̑ βλασφημίας τίς δύναται ἁμαρτίας α᾿φει̑ναι ει᾿ μὴ μόνος ὁ θεός
ושַׁרִיו סָפרֵא וַפרִישֵׁא מֵתחַשׁבִין וָאמרִין מַנֻו הָנָא דַּממַלֵל גֻּודָּפָא מַנֻו מֵשׁכַּח למֵשׁבַּק חטָהֵא אֵלָא אֵן אַלָהָא בַּלחֻוד׃
אוּלָם יֵשׁוּעַ יָדַע אֶת מַחְשְׁבוֹתֵיהֶם וְהֵשִׁיב לָהֶם: "מָה אַתֶּם מְהַרְהֲרִים בִּלְבַבְכֶם?
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ אֶת-הֶגְיוֺנָם וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תֶּהְגּוּ בְּלִבְּכֶם:
Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých?
Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: „Jak to, že tak uvažujete? ([Lukáš 6:8 Lukáš 9:47; Jan 2:25])
ε᾿πιγνοὺς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τοὺς διαλογισμοὺς αυ᾿τω̑ν α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τί διαλογίζεσθε ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע מַחשׁבָתהֻון וַענָא וֵאמַר להֻון מָנָא מֵתחַשׁבִין אנתֻּון בּלֵבּכֻון׃
מַה יּוֹתֵר קַל: לוֹמַר 'נִסְלְחוּ לְךָ חֲטָאֶיךָ', אוֹ לוֹמַר 'קוּם וְהִתְהַלֵּךְ'?
כִּי מַה-נָּקֵל אִם לֵאמֹר נִסְלְחוּ-לְךׇ חַטֹּאתֶיךׇ אוֺ לֵאמֹר קוּם וְהִתְהַלֵּךְ:
Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
Je snadnější říci ‚Jsou ti odpuštěny tvé hříchy,‘ nebo říci ‚Vstaň a choď‘?
τί ε᾿στιν ευ᾿κοπὼτερον ει᾿πει̑ν α᾿φέωνταί σοι αἱ ἁμαρτίαι σου η῍ ει᾿πει̑ν ε῎γειρε καὶ περιπάτει
אַידָא פּשִׁיקָא למִאמַר דַּשׁבִיקִין לָך חטָהַיךְּ אַו למִאמַר קֻום הַלֵך׃
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּ כִּי לְבֶן־הָאָדָם הַסַּמְכוּת עֲלֵי אֲדָמוֹת לִסְלֹחַ עַל חֲטָאִים, הֲרֵינִי אוֹמֵר לְךָ" - פָּנָה אֶל הַמְשֻׁתָּק - "קוּם, קַח אֶת הָאֲלוּנְקָה וְלֵךְ לְבֵיתְךָ!"
אַךְ לְמַעַן תֵּדְעוּן כִּי יֵשׁ רִשְׁיוֺן לְבֶן-הָאָדָם בָּאָרֶץ לִסְלֹחַ חֲטָאִים אָז אָמַר אֶל-נְכֵה הָעֲצָמוֺת הִנֵּה אֲנִי אֹמֵר לָךְ קוּם שָׂא אֶת-מִטָּתְךׇ וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-בֵּיתֶךׇ:
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.“
ι῞να δὲ ει᾿δη̑τε ο῞τι ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ξουσίαν ε῎χει ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς α᾿φιέναι ἁμαρτίας ει῏πεν τω̑ παραλελυμένω σοὶ λέγω ε῎γειρε καὶ α῎ρας τὸ κλινίδιόν σου πορεύου ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου
דּתֵדּעֻון דֵּין דּשַׁלִיט הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא בַּארעָא דּנֵשׁבֻּוק חטָהֵא אָמַר לַמשַׁריָא לָך אָמַר אנָא קֻום שׁקֻול עַרסָך וזֵל לבַיתָּך׃
הוּא קָם מִיָּד לְנֶגֶד עֵינֵיהֶם, הֵרִים אֶת הָאֲלוּנְקָה וְהָלַךְ לְבֵיתוֹ כְּשֶׁהוּא מְהַלֵּל אֶת אֱלֹהִים.
וַיְמַהֵר וַיָּקָם לִפְנֵיהֶם וַיִָּּׂא אֶת-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּלֶךְ אֶל-בֵּיתוֺ וְנָתוֺן כָּבוֺד לֵאלֹהִים:
A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
καὶ παραχρη̑μα α᾿ναστὰς ε᾿νὼπιον αυ᾿τω̑ν α῎ρας ε᾿φ῾ ο῍ κατέκειτο α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑ δοξάζων τὸν θεόν
ומֵחדָא קָם לעִנַיהֻון וַשׁקַל עַרסֵה וֵאזַל לבַיתֵּה כַּד משַׁבַּח לַאלָהָא׃ ס
תַּדְהֵמָה אָחֲזָה אֶת כֻּלָּם, וּבְלֵב מָלֵא יִרְאָה הִלְּלוּ אֶת אֱלֹהִים וְאָמְרוּ: "נִפְלָאוֹת רָאִינוּ הַיּוֹם!"
וּפַלָּצוּת אָחֲזָה אֶת-כֻּלָּם וַיִּתְּנוּ כָבוֺד לֵאלֹהִים וְלִבָּם מָלֵא יִרְאָה וַיֹּאמְרוּ הַיּוֺם רָאִינוּ נִפְלָאוֺת:
I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci.
Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: „Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání.“
καὶ ε῎κστασις ε῎λαβεν α῞παντας καὶ ε᾿δόξαζον τὸν θεόν καὶ ε᾿πλήσθησαν φόβου λέγοντες ο῞τι ει῎δομεν παράδοξα σήμερον
ותֵמהָא אֵחַד לכֻלנָשׁ וַמשַׁבּחִין הוַו לַאלָהָא וֵאתמלִיו דֵּחלתָא וָאמרִין דַּחזַין יַומָנָא תֵּדמרָתָא׃ ס
בְּצֵאתוֹ אַחֲרֵי כֵן רָאָה מוֹכֵס יוֹשֵׁב בְּבֵית הַמֶּכֶס וּשְׁמוֹ לֵוִי. "לֵךְ אַחֲרַי", אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ.
וַיְהִי אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיֵּצֵא וַיַּרְא מוֺכֵס אֶחָד יוֺשֵׁב בְּבֵית-הַמֶּכֶס וּשְׁמוֺ לֵוִי וַיֹּאמֶר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי:
A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou.
Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou.“ ([Matouš 9:9-Matouš 9:13; Marek 2:13-Marek 2:17 Lukáš 9:59 Lukáš 18:22])
καὶ μετὰ ταυ̑τα ε᾿ξη̑λθεν καὶ ε᾿θεάσατο τελὼνην ο᾿νόματι Λευὶν καθήμενον ε᾿πὶ τὸ τελὼνιον καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι
בָּתַר הָלֵין נפַק יֵשֻׁוע וַחזָא מָכסָא דַּשׁמֵה לֵוִי דּיָתֵב בֵּית־מָכסֵא וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי׃
הוּא קָם, עָזַב אֶת הַכֹּל וְהָלַךְ אַחֲרָיו.
וַיַּעֲזֹב אֶת-כֹּל וַיָּקָם וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו:
A opustiv všecko, vstav, šel za ním.
Levi nechal všeho, vstal a šel za ním. ([Lukáš 5:11])
καὶ καταλιπών πάντα α᾿ναστὰς η᾿κολούθει αυ᾿τω̑
וַשׁבַק כֻּל מֵדֵּם וקָם אֵזַל בָּתרֵה׃ ס
בְּבֵיתוֹ עָרַךְ לֵוִי מְסִבָּה גְּדוֹלָה, וְקָהָל רַב שֶׁל מוֹכְסִים וַאֲנָשִׁים אֲחֵרִים הָיוּ מְסֻבִּים עִמָּהֶם.
וַיַּעַשׂ-לוֺ לֵוִי מִשְׁתֶּה גָדוֺל בְּבֵיתוֺ וּמוֺכְסִים רַבִּים עִם-אֲנָשִׁים אֲחֵרִים יָשְׁבוּ אִתָּם אֶל-הַשֻּׁלְחָן:
I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali.
καὶ ε᾿ποίησεν δοχὴν μεγάλην Λευὶς αυ᾿τω̑ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία αυ᾿του̑ καὶ η῟ν ο῎χλος πολὺς τελωνω̑ν καὶ α῎λλων οι῍ η῟σαν μετ῾ αυ᾿τω̑ν κατακείμενοι
וַעבַד לֵה לֵוִי בּבַיתֵּה קֻובָּלָא רַבָּא וִאית הוָא כֵּנשָׁא סַגִּיָאא דּמָכסֵא ודַאחרָנֵא דַּסמִיכִין הוַו עַמהֻון׃
אַךְ הַפְּרוּשִׁים וְסוֹפְרֵיהֶם רָטְנוּ וְאָמְרוּ לְתַלְמִידָיו: "מַדּוּעַ אַתֶּם אוֹכְלִים וְשׁוֹתִים עִם הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים?"
וַיִּלּוֺנוּ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֺפְרִים אֲשֶׁר בָּהֶם עַל-תַּלְמִידָיו לֵאמֹר מַדּוּעַ אַתֶּם אֹכְלִים וְשֹׁתִים עִם-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים:
Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?“ ([Lukáš 15:1-Lukáš 15:2])
καὶ ε᾿γόγγυζον οἱ Φαρισαι̑οι καὶ οἱ γραμματει̑ς αυ᾿τω̑ν πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ λέγοντες διὰ τί μετὰ τω̑ν τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν ε᾿σθίετε καὶ πίνετε
ורָטנִין הוַו סָפרֵא וַפרִישֵׁא וָאמרִין לתַלמִידַוהי למָנָא עַם מָכסֵא וחַטָיֵא אָכלִין אנתֻּון ושָׁתֵין׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "לֹא הַבְּרִיאִים צְרִיכִים לְרוֹפֵא, אֶלָּא הַחוֹלִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַחֲזָקִים אֵין לָהֶם דָּבָר עִם-הָרֹפֵא כִּי אִם-הַחוֺלִים:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν οἱ ὑγιαίνοντες ι᾿ατρου̑ α᾿λλὰ οἱ κακω̑ς ε῎χοντες
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לָא מֵתבּעֵא אָסיָא לַחלִימֵא אֵלָא לַאילֵין דּבִישׁ בִּישׁ עבִידִין׃
לֹא בָּאתִי לִקְרֹא אֶת הַצַּדִּיקִים לִתְשׁוּבָה, כִּי אִם אֶת הַחוֹטְאִים."
לֹא בָאתִי לִקְרֹא צַדִּיקִים כִּי אִם-חַטָּאִים לִתְשׁוּבָה:
Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“
ου᾿κ ε᾿λήλυθα καλέσαι δικαίους α᾿λλὰ ἁμαρτωλοὺς ει᾿ς μετάνοιαν
לָא אֵתִית דֵּאקרֵא לזַדִּיקֵא אֵלָא לחַטָיֵא לַתיָבֻותָא׃
אָמְרוּ לוֹ: "תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן מַרְבִּים לָצוּם וּמְקַיְּמִים תְּפִלּוֹת, וְכֵן גַּם תַּלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים, אַךְ תַּלְמִידֶיךָ אוֹכְלִים וְשׁוֹתִים."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לָמָּה תַּלְמִידֵי יוֺחָנָן מַכְבִּירִים לָצוּם וּמַרְבִּים לְהִתְפַּלֵּל וְכֵן יַעֲשׂוּ גַּם-תַּלְמִידֵי הַפְּרוּשִׁים וְתַלְמִידֶיךׇ אֹכְלִים וְשֹׁתִים:
A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
Oni mu řekli: „Učedníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí(u).“ (u) var: Proč se učedníci Janovi... tvoji však jedí a pijí? ([Matouš 9:14-Matouš 9:17; Marek 2:18-Marek 2:22 Jan 3:25])
οἱ δὲ ει῏παν πρὸς αυ᾿τόν οἱ μαθηταὶ ᾽Ιωάννου νηστεύουσιν πυκνὰ καὶ δεήσεις ποιου̑νται ὁμοίως καὶ οἱ τω̑ν Φαρισαίων οἱ δὲ σοὶ ε᾿σθίουσιν καὶ πίνουσιν
הֵנֻון דֵּין אָמרִין לֵה למָנָא תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן צָימִין אַמִינָאיִת וַמצַלֵין אָף דַּפרִישֵׁא דִּילָך דֵּין אָכלִין ושָׁתֵין׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "וְכִי יְכוֹלִים אַתֶּם לְהָנִיעַ אֶת בְּנֵי הַחֻפָּה לָצוּם בְּעוֹד הֶחָתָן עִמָּהֶם?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֵיךְ תּוּכְלוּ לְאַלֵּץ אֶת-בְּנֵי הַחֲתֻנָּה לָצוּם בְּעוֺד הֶחָתָן עִמָּהֶם:
On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
Ježíš jim řekl: „Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi? ([Jan 3:29 Jan 16:20])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μὴ δύνασθε τοὺς υἱοὺς του̑ νυμφω̑νος ε᾿ν ω῟ ὁ νυμφίος μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿στιν ποιη̑σαι νηστευ̑σαι
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון לַבנַוהי דַּגנֻונָא כּמָא דּחַתנָא עַמהֻון דּתֵעבּדֻון דַּנצֻומֻון׃
הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְהֶחָתָן יִלָּקַח מֵהֶם; בַּיָּמִים הָהֵם יָצוּמוּ."
הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֻקַּח מֵהֶם הֶחָתָן וְאָז יָצֻמוּ בַּיָּמִים הָהֵם:
Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit.“ ([Lukáš 17:22])
ε᾿λεύσονται δὲ ἡμέραι καὶ ο῞ταν α᾿παρθη̑ α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὁ νυμφίος τότε νηστεύσουσιν ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις
נִאתֻון דֵּין יַומָתָא כַּד נֵתּתּרִים חַתנָא מֵנהֻון הָידֵּין נצֻומֻון בּהָנֻון יַומָתָא׃ ס
גַּם מָשָׁל סִפֵּר לָהֶם: "אֵין אִישׁ קוֹרֵעַ פִּסַּת בַּד מִבֶּגֶד חָדָשׁ וְתוֹפֵר אוֹתָהּ עַל בֶּגֶד יָשָׁן; אִם יַעֲשֶׂה כֵן, יִקְרַע אֶת הֶחָדָשׁ וְגַם פִּסַּת הַבַּד שֶׁנִּלְקְחָה מִן הֶחָדָשׁ לֹא תִּשְׁתַּלֵּב בַּיָּשָׁן.
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם גַּם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אֵין אִישׁ קֹרֵעַ בֶּגֶד חָדָשׁ לִתְפֹּר הַקְּרָעִים עַל-שִׂמְלָה בָלָה כִּי אִם-כֵּן הַבֶּגֶד הֶחָדָשׁ יִהְיֶה קָרֻעַ וְגַם-הַטְּלָאָה מִבֶּגֶד הֶחָדָשׁ לֹא תִשְׁוֶה לִַּׂמְלָה הַבָּלָה:
Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového.
Řekl jim i podobenství: „Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se záplata z nového nehodí.
ε῎λεγεν δὲ καὶ παραβολὴν πρὸς αυ᾿τοὺς ο῞τι ου᾿δεὶς ε᾿πίβλημα α᾿πὸ ἱματίου καινου̑ σχίσας ε᾿πιβάλλει ε᾿πὶ ἱμάτιον παλαιόν ει᾿ δὲ μή γε καὶ τὸ καινὸν σχίσει καὶ τω̑ παλαιω̑ ου᾿ συμφωνήσει τὸ ε᾿πίβλημα τὸ α᾿πὸ του̑ καινου̑
וֵאמַר להֻון מַתלָא דּלָא אנָשׁ קָאֵד אֻורקַעתָא מֵן מָאנָא חַדתָא ורָמֵא עַל מָאנָא בּלָיָא דּלָא לחַדתָא קָאֵד ולַבלָיָא לָא שָׁלמָא אֻורקַעתָא דּמֵן חַדתָא׃
וְאֵין אִישׁ שָׂם יַיִן חָדָשׁ בְּנֹאדוֹת יְשָׁנִים; אִם יַעֲשֶׂה כֵן, יִבְקַע הַיַּיִן הֶחָדָשׁ אֶת הַנֹּאדוֹת וְיִשָּׁפֵךְ, וְהַנֹּאדוֹת לֹא יִצְלְחוּ עוֹד.
וְתִירוֺשׁ לֹא יֻתַּן בְּנֹאדוֺת בָּלִים פֶּן-יְבַקַּע הַתִּירוֺשׁ אֶת-הַנֹּאדוֺת וְנִשְׁפַּךְ הַיַּיִן וְהַנֹּאדוֺת יִכְלָיוּן:
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy, samo vyteče a měchy přijdou nazmar.
καὶ ου᾿δεὶς βάλλει οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς παλαιούς ει᾿ δὲ μή γε ρ᾿ήξει ὁ οι῏νος ὁ νέος τοὺς α᾿σκούς καὶ αυ᾿τὸς ε᾿κχυθήσεται καὶ οἱ α᾿σκοὶ α᾿πολου̑νται
ולָא אנָשׁ רָמֵא חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא בּלָיָתָא וֵאן דֵּין לָא מבַזַע חַמרָא חַדתָא לזֵקֵא והֻו חַמרָא מֵתֵאשֵׁד וזֵקֵא אָבדָּן׃
כִּי יַיִן חָדָשׁ יֵשׁ לָצֶקֶת לְנֹאדוֹת חֲדָשִׁים וּשְׁנֵיהֶם יִשָּׁמְרוּ. וּמִי שֶׁשָתָה יַיִן יָשָׁן אֵינוֹ רוֹצֶה בֶּחָדָשׁ שֶׁכֵּן יֹאמַר 'הַיָּשָׁן טוֹב יוֹתֵר'."
אַךְ תִּירוֺשׁ יֻתַּן בְּנֹאדוֺת חֲדָשִׁים וּשְׁנֵיהֶם יַחְדָּו יִשָּׁמֵרוּ:
Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
Nové víno se musí dát do nových měchů.
α᾿λλὰ οι῏νον νέον ει᾿ς α᾿σκοὺς καινοὺς βλητέον
אֵלָא חַמרָא חַדתָא בּזֵקֵא חַדתָּתָא רָמֵין וַתרַיהֻון מֵתנַטרִין׃
[missing]
וְאֵין אִישׁ שֹׁתֶה יַיִן יָשָׁן אֲשֶׁר יָחוּשׁ יִתְאַוֶּה מִיַּד לַתִּירוֺשׁ כִּי יֹאמַר הֲלֹא הַיָּשָׁן טוֺב מִמֶּנוּ:
A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
Kdo se napije starého, nechce(v) nové; řekne: ‚Staré je lepší.‘„ (v) var: + hned
καὶ ου᾿δεὶς πιών παλαιὸν θέλει νέον λέγει γάρ ὁ παλαιὸς χρηστός ε᾿στιν
ולָא אנָשׁ שָׁתֵא חַמרָא עַתִּיקָא ומֵחדָא בָּעֵא חַדתָא אָמַר גֵּיר עַתִּיקָא בַּסִים׃ ס
בַּשַּׁבָּת הַשְּׁנִיָּה לִסְפִירַת הָעֹמֶר בְּעָבְרוֹ בִּשְׂדוֹת קָמָהקָטְפוּ תַּלְמִידָיו שִׁבֳּלִים וּלְאַחַר שֶׁמָּלְלוּ אוֹתָן בִּידֵיהֶם אָכְלוּ.
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת אַחֲרֵי תְנוּפַת הָעֹמֶר וַיֵּלֶךְ בִּשְׂדֵה קָמָה וְתַלְמִידָיו קָטְפוּ מְלִילוֺת וַיִּכְתְּשׁוּן בִּידֵיהֶם וַיֹּאכֵלוּ:
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli. ([Matouš 12:1-Matouš 12:8; Marek 2:23-Marek 2:28 Deuteronomium 23:26])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν σαββάτω διαπορεύεσθαι αυ᾿τὸν διὰ σπορίμων καὶ ε῎τιλλον οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ η῎σθιον τοὺς στάχυας ψὼχοντες ται̑ς χερσίν
הוָא דֵּין בּשַׁבּתָא כַּד מהַלֵך יֵשֻׁוע בֵּית זַרעֵא תַּלמִידַוהי מָלגִּין הוַו שֵׁבּלֵא ופָרכִּין בִּאידַיהֻון וָאכלִין׃
אָמְרוּ אֲחָדִים מִן הַפְּרוּשִׁים: "מַדוּעַ אַתֶּם עוֹשִׂים מַה שֶּׁאָסוּר בְּשַׁבָּת?"
וַיֹּאמְרוּ אֲנָשִׁים פְּרוּשִׁים מַדּוּעַ אַתֶּם עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר לֹא יֵעָשֶׂה בַּשַּׁבָּת:
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
Někteří z farizeů řekli: „Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí!“ ([Exodus 20:10])
τινὲς δὲ τω̑ν Φαρισαίων ει῏παν τί ποιει̑τε ο῍ ου᾿κ ε῎ξεστιν τοι̑ς σάββασιν
אנָשִׁין דֵּין מֵן פּרִישֵׁא אָמרִין להֻון מָנָא עָבדִּין אנתֻּון מֵדֵּם דּלָא שַׁלִיט למֵעבַּד בּשַׁבּתָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַאִם לֹא קְרָאתֶם מַה שֶּׁעָשָׂה דָוִד כַּאֲשֶׁר רָעַב הוּא וְהָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אִתּוֹ?
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר הֲלֹא קְרָאתֶם אֵת אֲשֶׁר עָשָׂה דָוִד כַּאֲשֶׁר רָעֵב הוּא וְאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním? ([1 Samuelova 21:2-1 Samuelova 21:7])
καὶ α᾿ποκριθεὶς πρὸς αυ᾿τοὺς ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δὲ του̑το α᾿νέγνωτε ο῍ ε᾿ποίησεν Δαυὶδ ο῞τε ε᾿πείνασεν αυ᾿τὸς καὶ οἱ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎ντες
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון ולָא הָדֵא קרַיתֻּון מֵדֵּם דַּעבַד דַּוִיד כַּד כּפֵן הֻו וַאילֵין דּעַמֵה׃
הֲרֵי נִכְנַס אֶל בֵּית הָאֱלֹהִים וְלָקַח אֶת לֶחֶם הַפָּנִים, שֶׁאֵינוֹ מֻתָּר לַאֲכִילָה אֶלָּא לַכֹּהֲנִים בִּלְבַד, אָכַל וְגַם נָתַן לַאֲנָשָׁיו."
כַּאֲשֶׁר בָּא אֶל-בֵּית הָאֱלֹהִים וַיִּקַּח אֶת-לֶחֶם הַפָּנִים וַיֹּאכַל וַיִּתֵּן גַּם-לָאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ אֲשֶׁר לֹא-כַתּוֺרָה לָהֶם לֶאֱכֹל בִּלְתִּי לַכֹּהֲנִים לְבַדָּם:
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží.“ ([Leviticus 24:5-Leviticus 24:9])
ὡς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ θεου̑ καὶ τοὺς α῎ρτους τη̑ς προθέσεως λαβών ε῎φαγεν καὶ ε῎δωκεν τοι̑ς μετ῾ αυ᾿του̑ ου῍ς ου᾿κ ε῎ξεστιν φαγει̑ν ει᾿ μὴ μόνους τοὺς ἱερει̑ς
דּעַל לבַיתֵּה דַּאלָהָא ולַחמָא דּפָתֻורֵה דּמָריָא נסַב אֵכַל ויַהב לַאילֵין דּעַמֵה הַו דּלָא שַׁלִיט הוָא למֵאכַל אֵלָא לכָהנֵא בַּלחֻוד׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "בֶּן־הָאָדָם הוּא אֲדוֹן הַשַּׁבָּת."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם עוֺד כִּי בֶּן-הָאָדָם אֲדוֺן הַשַּׁבָּת הוּא:
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad sobotou.“(x) (x) var: + Téhož dne uviděl, jak kdosi v sobotu pracuje. Řekl mu: „Člověče, víš-li, co činíš, jsi blahoslavený; nevíš-li, jsi prokletý a přestupník Zákona.“ ([Jan 5:10-Jan 5:11])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς κύριός ε᾿στιν του̑ σαββάτου ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
וֵאמַר להֻון דּמָרָה הֻו דּשַׁבּתָא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
בְּשַׁבָּת אַחֶרֶת נִכְנַס לְבֵית הַכְּנֶסֶת וְהֵחֵל לְלַמֵּד, וְשָׁם הָיָה אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֹ הַיְמָנִית יְבֵשָׁה.
וַיְהִי בְּיוֺם שַׁבָּת אַחֵר וַיָּבֹא וַיְלַמֵּד בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וְשָׁם אִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ הַיְמָנִית יָבֵשָׁה:
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá(y). (y) ř: suchá (pod. Lukáš 6:8) ([Matouš 12:9-Matouš 12:14; Marek 3:1-Marek 3:6])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν ἑτέρω σαββάτω ει᾿σελθει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὴν συναγωγὴν καὶ διδάσκειν καὶ η῟ν α῎νθρωπος ε᾿κει̑ καὶ ἡ χεὶρ αυ᾿του̑ ἡ δεξιὰ η῟ν ξηρά
הוָא דֵּין לשַׁבּתָא אחרִתָא עַל לַכנֻושׁתָּא ומַלֵף הוָא וִאית הוָא תַּמָן גַּברָא דִּאידֵה דּיַמִינָא יַבִּישָׁא הוָת׃
הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים הִתְבּוֹנְנוּ בּוֹ לִרְאוֹת אִם יְרַפֵּא בְּשַׁבָּת, כְּדֵי לִמְצֹא עִלָּה לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ.
וְהַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים אֹרְבִים לוֺ לִרְאוֺת אִם-יִרְפָּא בַשַּׁבָּת לְבַעֲבוּר יִמְצְאוּ עָלָיו שִׂטְנָה:
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
Zákoníci a farizeové si na Ježíše dávali pozor, uzdravuje-li v sobotu, aby měli proč ho obžalovat. ([Lukáš 13:10-Lukáš 13:16 Lukáš 14:1-Lukáš 14:6])
παρετηρου̑ντο δὲ αυ᾿τὸν οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ει᾿ ε᾿ν τω̑ σαββάτω θεραπεύει ι῞να ευ῞ρωσιν κατηγορει̑ν αυ᾿του̑
וסָפרֵא וַפרִישֵׁא נָטרִין הוַו לֵה דֵּאן הֻו דּמַאסֵא בּשַׁבּתָא דּנֵשׁכּחֻון נֵאכלֻון קַרצַוהי׃
אַךְ הוּא יָדַע אֶת הִרְהוּרֵי לִבָּם וְאָמַר אֶל הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֹ יְבֵשָׁה: "קוּם וַעֲמֹד בָּאֶמְצַע!" הַלָּה קָם וְעָמַד.
וַיַּרְא אֶת-מַחְשְׁבוֺתָם וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִישׁ אֲשֶׁר יָדוֺ יְבֵשָׁה קוּם וַעֲמוֺד בְּתוֺךְ הַקָּהָל וַיָּקָם וַיַּעֲמֹד:
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži s odumřelou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On se zvedl a postavil se tam. ([Lukáš 5:22 Lukáš 9:47])
αυ᾿τὸς δὲ η῎̑δει τοὺς διαλογισμοὺς αυ᾿τω̑ν ει῏πεν δὲ τω̑ α᾿νδρὶ τω̑ ξηρὰν ε῎χοντι τὴν χει̑ρα ε῎γειρε καὶ στη̑θι ει᾿ς τὸ μέσον καὶ α᾿ναστὰς ε῎στη
הֻו דֵּין יִדַע מַחשׁבָתהֻון וֵאמַר להַו גַּברָא דּיַבִּישָׁא אִידֵה קֻום תָּא לָך למֵצעַת כּנֻושׁתָּא וכַד אֵתָא וקָם׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר. הַאִם מֻתָּר לְהֵיטִיב בְּשַׁבָּת אוֹ לַעֲשׂוֹת רָעָה, לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֹ לְקַפְּחָהּ?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֶשְׁאֲלָה אֶתְכֶם שְׁאֵלָה הֲכִי כַדָּת לְהֵיטִיב בַּשַּׁבָּת אוֺ לְהָרַע לְהַצִּיל נֶפֶשׁ אוֺ לְשַׁחֲתָהּ:
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit(z), či zahubit?“ (z) spasit duši
ει῏πεν δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς πρὸς αυ᾿τούς ε᾿περωτω̑ ὑμα̑ς ει᾿ ε῎ξεστιν τω̑ σαββάτω α᾿γαθοποιη̑σαι η῍ κακοποιη̑σαι ψυχὴν σω̑σαι η῍ α᾿πολέσαι
אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵשַׁאֵלכֻון מָנָא שַׁלִיט בּשַׁבּתָא דּטָב למֵעבַּד אַו דּבִישׁ נַפשָׁא למַחָיֻו אַו למַובָּדֻו׃
הִבִּיט סָבִיב אֶל כֻּלָּם וְאָמַר לָאִישׁ: "הוֹשֵׁט אֶת יָדְךָ!" הוּא עָשָׂה כָּךְ וְיָדוֹ שָׁבָה לְאֵיתָנָהּ.
וַיַּשְׁקֵף אֲלֵיהֶם מִסָּבִיב וַיֹּאמֶר אֵלָיו הוֺשֵׁט אֶת-יָדְךׇ וַיַּעַשׂ כֵּן וַתָּשָׁב יָדוֺ לְאֵיתָנָהּ כָּאַחֶרֶת:
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
Rozhlédl se po všech a řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá.
καὶ περιβλεψάμενος πάντας αυ᾿τοὺς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε῎κτεινον τὴν χει̑ρά σου ὁ δὲ ε᾿ποίησεν καὶ α᾿πεκατεστάθη ἡ χεὶρ αυ᾿του̑
וחָר בּהֻון בּכֻלהֻון וֵאמַר לֵה פּשֻׁוט אִידָך וַפשַׁט ותֵקנַת אִידֵה אַיך חבַרתָּה׃ ס
אוּלָם הֵם נִתְמַלְּאוּ חֵמָה וְהִתְיָעֲצוּ בֵּינֵיהֶם מַה לַּעֲשׂוֹת לְיֵשׁוּעַ.
וַיִּמָּלְאוּ חֵמָה גְדוֺלָה וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מַה-לַּעֲשׂוֺת לְיֵשׁוּעַ:
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Tu se jich zmocnila zlost a radili se spolu, co by měli s Ježíšem udělat. ([Lukáš 19:47 Lukáš 20:19 Lukáš 22:2])
αυ᾿τοὶ δὲ ε᾿πλήσθησαν α᾿νοίας καὶ διελάλουν πρὸς α᾿λλήλους τί α῍ν ποιήσαιεν τω̑ ᾽Ιησου̑
הֵנֻון דֵּין אֵתמלִיו חסָמָא וַממַללִין הוַו חַד עַם חַד דּמָנָא נֵעבּדֻון לֵה ליֵשֻׁוע סּ סּ׃
בְּאוֹתָם יָמִים יָצָא אֶל הָהָר לְהִתְפַּלֵל. לַיְלָה שָׁלֵם הִתְמִיד בִּתְפִלָּה לֵאלֹהִים,
וַיְהִי בַּיָּמִים הָהֵם וַיֵּצֵא אֶל-הָהָר לְהִתְפַּלֵּל וַיַּאֲרֵךְ בִּתְפִלָּתוֺ לֵאלֹהִים כָּל-הַלָּיְלָה:
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu. ([Matouš 10:1-Matouš 10:4; Marek 3:13-Marek 3:19 Lukáš 5:16 Lukáš 9:18 Lukáš 9:28])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ταύταις ε᾿ξελθει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ ο῎ρος προσεύξασθαι καὶ η῟ν διανυκτερεύων ε᾿ν τη̑ προσευχη̑ του̑ θεου̑
הוָא דֵּין בּיַומָתָא הָנֻון נפַק יֵשֻׁוע לטֻורָא לַמצַלָיֻו ותַמָן אַגַּה הוָא בַּצלֻותֵה דַּאלָהָא׃
וְעִם אוֹר הַבֹּקֶר קָרָא אֵלָיו אֶת תַּלְמִידָיו וּבָחַר מֵהֶם שְׁנֵים־עָשָׂר בְּכַנּוֹתוֹ אוֹתָם שְׁלִיחִים:
וּכְאוֺר הַבֹּקֶר וַיִּקְרָא אֶל-תַּלְמִידָיו וַיִּבְחַר מֵהֶם שְׁנֵים-עָשָׂר אֲשֶׁר קָרָא אֹתָם בְּשֵׁם שְׁלִיחִים:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly: ([Marek 6:7; Lukáš 9:1; Jan 6:70])
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο ἡμέρα προσεφὼνησεν τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ καὶ ε᾿κλεξάμενος α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν δὼδεκα ου῍ς καὶ α᾿ποστόλους ω᾿νόμασεν
וכַד נֵגהַת קרָא לתַלמִידַוהי וַגבָא מֵנהֻון תּרֵעסַר הָנֻון דַּשׁלִיחֵא שַׁמִי אֵנֻון׃ ס
אֶת שִׁמְעוֹן, אֲשֶׁר גַּם קָרָא לוֹ כֵּיפָא, וְאֶת אַנְדְּרֵי אָחִיו, אֶת יַעֲקֹב וְאֶת יוֹחָנָן, אֶת פִילִיפּוֹס וְאֶת בַּר תַּלְמַי,
אֶת-שִׁמְעוֺן אֲשֶׁר קָרָא לוֺ בְּשֵׁם כֵּיפָא וְאֶת-אַנְדְּרַי אָחִיו אֶת-יַעֲקֹב וְאֶת-יוֺחָנָן אֶת-פִּילִפּוֺס וְאֶת-בַּר-תַּלְמָי:
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, ([Matouš 16:18 Skutky apoštolské 1:13])
Σίμωνα ο῍ν καὶ ω᾿νόμασεν Πέτρον καὶ ᾽Ανδρέαν τὸν α᾿δελφὸν αυ᾿του̑ καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ ᾽Ιωάννην καὶ Φίλιππον καὶ Βαρθολομαι̑ον
שֵׁמעֻון הַו דּשַׁמִי כִּאפָא וַאנדּרֵאוָס אַחֻוהי ויַעקֻוב ויֻוחַנָן ופִילִיפָּוס ובַר־תֻּולמַי׃
אֶת מַתַּי וְאֶת תֹּאמָא, אֶת יַעֲקֹב בֶּן חַלְפַי וְאֶת שִׁמְעוֹן הַמְּכֻנֶּה הַקַּנַּאי,
אֶת-מַתִּתְיָהוּ וְאֶת-תּוֺמָא אֶת-יַעֲקֹב בֶּן-חַלְפַּי וְאֶת-שִׁמְעוֺן אֲשֶׁר קָרָא לוֺ הַקַּנָּאִי:
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta(a), (a) Horlivec
καὶ Μαθθαι̑ον καὶ Θωμα̑ν καὶ ᾽Ιάκωβον ῾Αλφαίου καὶ Σίμωνα τὸν καλούμενον Ζηλωτὴν
ומַתַּי ותָאומַא ויַעקֻוב בַּר חַלפַי ושֵׁמעֻון דּמֵתקרֵא טַנָנָא׃
אֶת יְהוּדָה בֶּן יַעֲקֹב וְאֶת יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת אֲשֶׁר נִהְיָה לְמַסְגִּירוֹ.
אֶת-יְהוּדָה בֶּן-יַעֲקֹב וְאֶת-יְהוּדָה אִישׁ-קְרִיּוֺת הוּא הַמַּסְגִּיר אֹתוֺ:
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
Judu Jakubova a Jidáše(b) Iškariotského, který se pak stal zrádcem. (b) Judu
καὶ ᾽Ιούδαν ᾽Ιακὼβου καὶ ᾽Ιούδαν ᾽Ισκαριὼθ ο῍ς ε᾿γένετο προδότης
וִיהֻודָא בַּר יַעקֻוב וִיהֻודָא סכַריֻוטָא הַו דַּהוָא מַשׁלמָנָא׃ ס
הוּא יָרַד אִתָּם וְעָמַד בְּמִישׁוֹר בְּקֶרֶב קָהָל גָּדוֹל מִתַּלְמִידָיו וְעַם רַב מִכָּל יְהוּדָה וִירוּשָׁלַיִם וּמֵחוֹף צוֹר וְצִידוֹן, אֲשֶׁר בָּאוּ לִשְׁמֹעַ וּלְהֵרָפֵא מֵחָלְיֵיהֶם.
וַיֵּרֶד אִתָּם וַיַּעֲמֹד בַּמִּישׁוֺר בְּקֶרֶב קָהָל גָּדוֺל מִתַּלְמִידָיו וְקִבּוּץ עַם-רָב מִכָּל-יְהוּדָה וִירוּשָׁלַיִם וְחוֺף צוֺר וְצִידוֺן הַבָּאִים לִשְׁמֹעַ דְּבָרָיו וְלִמְצֹא מָזוֺר לְמַחֲלָתָם:
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského a sidónského; ([Matouš 4:25; Marek 3:7-Marek 3:8; Lukáš 5:17])
καὶ καταβὰς μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε῎στη ε᾿πὶ τόπου πεδινου̑ καὶ ο῎χλος πολὺς μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ πλη̑θος πολὺ του̑ λαου̑ α᾿πὸ πάσης τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ τη̑ς παραλίου Τύρου καὶ Σιδω̑νος
וַנחֵת עַמהֻון יֵשֻׁוע וקָם בַּפקַעתָא וכֵנשָׁא סַגִּיָאא דּתַלמִידַוהי וסֻוגָאא דּכֵנשָׁא דּעַמָא מֵן כֻּלָה יִהֻוד ומֵן אֻורִשׁלֵם ומֵן ספָר יַמָא דּצֻור וַדצַידָּן׃
וְהָאֲנָשִׁים שֶׁהָיוּ מְעֻנִּים עַל־יְדֵי רוּחוֹת טְמֵאוֹת נִרְפְּאוּ גַּם הֵם.
וְאֵלֶּה הַבָּאִים אֲשֶׁר הֶעֱבִיר מֵהֶם רוּחוֺת הַטֻּמְאָה הַמְבַעֲתוֺת אֹתָם:
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy. ([Marek 3:10-Marek 3:11 Marek 6:56; Matouš 14:36 Matouš 9:21])
οι῍ η῟λθον α᾿κου̑σαι αυ᾿του̑ καὶ ι᾿αθη̑ναι α᾿πὸ τω̑ν νόσων αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ ε᾿νοχλούμενοι α᾿πὸ πνευμάτων α᾿καθάρτων ε᾿θεραπεύοντο
דֵּאתַו דּנֵשׁמעֻון מֵלתֵה וַדנֵתַאסֻון מֵן כֻּורהָנַיהֻון וַאילֵין דּמֵתַאלצִין מֵן רֻוחֵא טַנפָתָא ומֵתַאסֵין הוַו׃
כָּל הֶהָמוֹן בִּקְשׁוּ לָגַעַת בּוֹ, כִּי גְּבוּרָה יָצְאָה מִמֶּנּוּ וְרִפְּאָה אֶת הַכֹּל.
וְהֶהָמוֺן כֻּלָּם מְבַקְשִׁים לָגַעַת בּוֺ כִּי גְבוּרָה יָצְאָה מֵאִתּוֺ לְהַעֲלוֺת אֲרֻכָה לְכֻלָּם:
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.
καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος ε᾿ζήτουν α῞πτεσθαι αυ᾿του̑ ο῞τι δύναμις παρ῾ αυ᾿του̑ ε᾿ξήρχετο καὶ ι᾿α̑το πάντας
וכֻלֵה כֵּנשָׁא בָּעֵין הוַו למֵתקַרָבֻו לֵה חַילָא גֵּיר נָפֵק הוָא מֵנֵה וַלכֻלהֻון מַאסֵא הוָא׃ ס
נָשָׂא אֶת עֵינָיו אֶל תַּלְמִידָיו וְאָמַר: "אַשְׁרֵיכֶם הָעֲנִיִּים, כִּי לָכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְהוּא נָשָׂא עֵינָיו אֶל-תַּלְמִידָיו וַיֹּאמַר אַשְׁרֵיכֶם הָעֲנִיִּים כִּי-לָכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: „Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží. ([Matouš 5:1-Matouš 5:12 Izajáš 61:1; Jakubův 2:5])
καὶ αυ᾿τὸς ε᾿πάρας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ ει᾿ς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ ε῎λεγεν μακάριοι οἱ πτωχοί ο῞τι ὑμετέρα ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וַארִים עַינַוהי עַל תַּלמִידַוהי וֵאמַר טֻובַיכֻּון מֵסכִּנֵא דּדִילכֻון הִי מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃ ס
אַשְׁרֵיכֶם הָרְעֵבִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּשְׂבָּעוּ. אַשְׁרֵיכֶם הַבּוֹכִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּשְׂחָקוּ.
אַשְׁרֵיכֶם הָרְעֵבִים כַּיּוֺם כִּי שָׂבֹעַ תִּשְׂבָּעוּן אַשְׁרֵיכֶם הַבֹּכִים כַּיּוֺם כִּי שָׂחֹק תִּשְׂחָקוּן:
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. ([Žalmy 126:5-Žalmy 126:6; Izajáš 61:3; Jeremjáš 31:25; Zjevení Janovo 7:16-Zjevení Janovo 7:17])
μακάριοι οἱ πεινω̑ντες νυ̑ν ο῞τι χορτασθήσεσθε μακάριοι οἱ κλαίοντες νυ̑ν ο῞τι γελάσετε
טֻובַיכֻּון אַילֵין דּכַפנִין הָשָׁא דּתֵסבּעֻון ס טֻובַיכֻּון לַדבָכֵין הָשָׁא דּתֵגחכֻון׃ ס
אַשְׁרֵיכֶם אִם בְּנֵי אָדָם יִשְׂנְאוּ אֶתְכֶם וִינַדּוּ וִיחָרְפוּ אֶתְכֶם וְיוֹצִיאוּ שֵׁם רַע עֲלֵיכֶם בִּגְלַל בֶּן־הָאָדָם.
אַשְׁרֵיכֶם אִם-אֲנָשִׁים יִשְׂנְאוּ יְנַדּוּ אוֺ יְגַדְּפוּ אֶתְכֶם וְאֶת-שִׁמְכֶם כְּשֵׁם רָע יִמְחוּ בַּעֲבוּר בֶּן-הָאָדָם:
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymažou vaše jméno jako proklaté(c) pro Syna člověka. (c) ř: zlé ([Jan 15:19 Jan 17:14; 1 Petrův 4:14])
μακάριοί ε᾿στε ο῞ταν μισήσωσιν ὑμα̑ς οἱ α῎νθρωποι καὶ ο῞ταν α᾿φορίσωσιν ὑμα̑ς καὶ ο᾿νειδίσωσιν καὶ ε᾿κβάλωσιν τὸ ο῎νομα ὑμω̑ν ὡς πονηρὸν ε῞νεκα του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
טֻובַיכֻּון מָא דּסָנֵין לכֻון בּנַינָשָׁא וַמפַרשִׁין לכֻון וַמחַסדִין לכֻון ומַפּקִין שֵׁמכֻון אַיך בִּישֵׁא חלָף בּרֵה דּאנָשָׁא׃
שִׂמְחוּ בַּיּוֹם הַהוּא וְרִקְדוּ, כִּי הִנֵּה שְׂכַרְכֶם רַב בַּשָּׁמַיִם; הֲרֵי כַּדָּבָר הַזֶּה עָשׂוּ אֲבוֹתֵיהֶם לַנְּבִיאִים.
שִׂמְחוּ וְגִילוּ בַּיּוֺם הַהוּא כִּי שְׂכַרְכֶם רַב בַּשָּׁמָיִם כִּי כֵן-עָשׂוּ אֲבוֺתֵיהֶם אֶל-הַנְּבִיאִים מִקֶּדֶם:
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Veselte se v ten den a jásejte(d) radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky. (d) ř: skákejte ([Lukáš 13:34; Skutky apoštolské 5:41 Skutky apoštolské 7:52; Židům 11:37-Židům 11:39; Jakubův 5:10])
χάρητε ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα καὶ σκιρτήσατε ι᾿δοὺ γὰρ ὁ μισθὸς ὑμω̑ν πολὺς ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ κατὰ τὰ αυ᾿τὰ γὰρ ε᾿ποίουν τοι̑ς προφήταις οἱ πατέρες αυ᾿τω̑ν
חדַו בּהַו יַומָא ודֻוצו דַּאגרכֻון סַגִּי בַּשׁמַיָא הָכַנָא גֵּיר עָבדִּין הוַו אַבָהָתהֻון לַנבִיֵא׃ ס
אַךְ אוֹי לָכֶם הָעֲשִׁירִים, כִּי כְּבָר קִבַּלְתֶּם אֶת נֶחָמַתְכֶם.
אַךְ-אוֺי לָכֶם עֲשִׁירִים כִּי-הִַּׂגְתֶּם תַּנְחוּמֹתֵיכֶם:
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
Ale běda vám bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo. ([Lukáš 16:25; Jakubův 5:1-Jakubův 5:3])
πλὴν ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς πλουσίοις ο῞τι α᾿πέχετε τὴν παράκλησιν ὑμω̑ν
בּרַם וָי לכֻון עַתִּירֵא דּקַבֵּלתֻּון בֻּויָאכֻון׃
אוֹי לָכֶם הַשְֹבֵעִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּרְעֲבוּ. אוֹי לָכֶם הַשּׂוֹחֲקִים כָּעֵת, כִּי אַתֶּם תִּתְאַבְּלוּ וְתִבְכּוּ.
אוֺי לָכֶם הְַּׂבֵעִים הַיּוֺם כִּי אַחֲרֵי-כֵן תִּרְעָבוּ אוֺי לָכֶם הַמְצַחֲקִים הַיּוֺם כִּי-נוֺעַדְתֶּם לְאֵבֶל וָבֶכִי:
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat. ([Jakubův 4:9])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν οἱ ε᾿μπεπλησμένοι νυ̑ν ο῞τι πεινάσετε ου᾿αί οἱ γελω̑ντες νυ̑ν ο῞τι πενθήσετε καὶ κλαύσετε
וָי לכֻון סַבעֵא דּתֵכפּנֻון וָי לכֻון לַדגָחכִין הָשָׁא דּתֵבכֻּון ותֵתַאבלֻון׃
אוֹי לָכֶם אִם כָּל הָאֲנָשִׁים מְשַׁבְּחִים אֶתְכֶם, כִּי כֵן עָשׂוּ אֲבוֹתֵיהֶם לִנְבִיאֵי הַשֶּׁקֶר."
אוֺי לָכֶם הַמְהֻלָּלִים בְּפִי כָּל-בְּנֵי-הָאָדָם כִּי כָּכָה עָשׂוּ אֲבוֺתֵיהֶם גַּם-לִנְבִיאֵי שָׁקֶר:
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům. ([Jakubův 4:4])
ου᾿αὶ ο῞ταν ὑμα̑ς καλω̑ς ει῎πωσιν πάντες οἱ α῎νθρωποι κατὰ τὰ αυ᾿τὰ γὰρ ε᾿ποίουν τοι̑ς ψευδοπροφήταις οἱ πατέρες αυ᾿τω̑ν
וָי לכֻון כַּד נֵהוֻון אָמרִין עלַיכֻּון בּנַי־אנָשָׁא דּשַׁפִּיר הָכַנָא גֵּיר עָבדִּין הוַו לַנבִיֵא דּדַגָּלֻותָא אַבָהָתהֻון׃ ס
"אֲבָל אֲלֵיכֶם, הַשּׁוֹמְעִים, אוֹמֵר אֲנִי: אֶהֱבוּ אֶת אוֹיְבֵיכֶם, הֵיטִיבוּ עִם שׂוֹנְאֵיכֶם.
אֲבָל אַתֶּם הַמַּקְשִׁיבִים לְקוֺלִי לָכֶם אֲנִי אֹמֵר אֶהֱבוּ אֶת-אֹיְבֵיכֶם הֵיטִיבוּ לְשׁנְאֵיכֶם:
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. ([Matouš 5:44; Exodus 23:4-Exodus 23:5; Přísloví 25:21-Přísloví 25:22; Římanům 12:20-Římanům 12:21])
α᾿λλὰ ὑμι̑ν λέγω τοι̑ς α᾿κούουσιν α᾿γαπα̑τε τοὺς ε᾿χθροὺς ὑμω̑ν καλω̑ς ποιει̑τε τοι̑ς μισου̑σιν ὑμα̑ς
לכֻון דֵּין אָמַר אנָא לַדשָׁמעִין אַחֵבו לַבעֵלדּבָבַיכֻּון וַעבֵדו דּשַׁפִּיר לַאילֵין דּסָנֵין לכֻון׃
בָּרְכוּ אֶת מְקַלְּלֵיכֶם וְהִתְפַּלְּלוּ בְּעַד הַפּוֹגְעִים בָּכֶם.
בָּרְכוּ אֶת-אֹרַרֵיכֶם וְהַעְתִּירוּ בְּעַד רֹדְפֵיכֶם:
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. ([Římanům 12:14])
ευ᾿λογει̑τε τοὺς καταρωμένους ὑμα̑ς προσεύχεσθε περὶ τω̑ν ε᾿πηρεαζόντων ὑμα̑ς
ובַרֵכו לַאילֵין דּלָיטִין לכֻון וצַלַו עַל אַילֵין דּדָברִין לכֻון בַּקטִירָא׃
הַמַּכֶּה אוֹתְךָ עַל הַלְּחִי, הַטֵּה לוֹ גַּם אֶת הַשְּׁנִיָּה. הַלּוֹקֵחַ אֶת מְעִילְךָ, אַל תִּמְנַע מִמֶּנּוּ גַם אֶת כֻּתָּנְתְּךָ.
הַמַּכְּךׇ עַל-לְחִי אַחַת הַטֵּה-לוֺ גַּם-הָאַחֶרֶת הַנֹּשֵׂא מְעִילְךׇ מֵעָלֶיךׇ לֹא-תִמְנַע מִמֶּנוּ גַּם-כֻּתָּנְתֶּךׇ:
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! ([Matouš 5:39-Matouš 5:42 Přísloví 24:29; Římanům 12:17; 1 Korintským 6:7; 1 Petrův 3:9])
τω̑ τύπτοντί σε ε᾿πὶ τὴν σιαγόνα πάρεχε καὶ τὴν α῎λλην καὶ α᾿πὸ του̑ αι῎ροντός σου τὸ ἱμάτιον καὶ τὸν χιτω̑να μὴ κωλύσης
ולַדמָחֵא לָך עַל פַּכָּך קַרֵב לֵה אחרִנָא ומֵן מַן דּשָׁקֵל מַרטֻוטָך לָא תֵּכלֵא אָף כֻּותִּינָך׃ ס
הֱיֵה נוֹתֵן לְכָל הַמְבַקֵּשׁ מִמְּךָ ; וְהַלּוֹקֵחַ אֶת אֲשֶׁר לְךָ, אַל תִּתְבַּע מִמֶּנּוּ.
תְּנָה לְכָל-שֹׁאֵל מִמְּךׇ וּמֵאֵת הַלּוֶֺה לֹא-תְבַקֵּשׁ:
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
παντὶ αι᾿του̑ντί σε δίδου καὶ α᾿πὸ του̑ αι῎ροντος τὰ σὰ μὴ α᾿παίτει
לכֻל דּשָׁאֵל לָך הַב לֵה ומֵן מַן דּשָׁקֵל דִּילָך לָא תֵּתבַּע׃ ס
מַה שֶּׁתִּרְצוּ שֶׁיַּעֲשׂוּ לָכֶם בְּנֵי אָדָם, כֵּן תַּעֲשׂוּ לָהֶם גַּם אַתֶּם.
וְכָל-אֲשֶׁר תַּחְפְּצוּ שֶׁיַּעֲשׂוּן לָכֶם אֲנָשִׁים כֵּן תַּעֲשׂוּן לָהֶם גַּם-אַתֶּם:
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. ([Matouš 7:12])
καὶ καθώς θέλετε ι῞να ποιω̑σιν ὑμι̑ν οἱ α῎νθρωποι ποιει̑τε αυ᾿τοι̑ς ὁμοίως
וַאיכַּנָא דּצָבֵין אנתֻּון דּנֵעבּדֻון לכֻון בּנַי־אנָשָׁא הָכוָת עבֵדו להֻון אָף אַנתֻּון׃ ס
וְאִם תֹּאהֲבוּ אֶת אוֹהֲבֵיכֶם, אֵיזוֹ זְכוּת תַּעֲמֹד לָכֶם? הֲלֹא גַּם הַחוֹטְאִים אוֹהֲבִים אֶת אוֹהֲבֵיהֶם.
אִם-תֶּאֱהָבוּן אֶת-אֹהֲבֵיכֶם מַה-צְּדָקָה לָכֶם הֲלֹא גַּם-הַחַטָּאִים אֶת אֹהֲבֵיהֶם יֶאֱהָבוּן:
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. ([Matouš 5:44-Matouš 5:48])
καὶ ει᾿ α᾿γαπα̑τε τοὺς α᾿γαπω̑ντας ὑμα̑ς ποία ὑμι̑ν χάρις ε᾿στίν καὶ γὰρ οἱ ἁμαρτωλοὶ τοὺς α᾿γαπω̑ντας αυ᾿τοὺς α᾿γαπω̑σιν
אֵן גֵּיר מַחבִין אנתֻּון לַאילֵין דּמַחבִין לכֻון אַידָא הי טַיבֻּותכֻון אָף גֵּיר חַטָיֵא לַאילֵין דּמַחבִין להֻון רָחמִין׃
אִם תֵּיטִיבוּ לַמֵּיטִיבִים עִמָּכֶם, אֵיזוֹ זְכוּת תַּעֲמֹד לָכֶם? הֲלֹא גַּם הַחוֹטְאִים עוֹשִׂים זֹאת.
וְכִי-תַעֲשׂוּ טוֺב לְמֵטִיבֵיכֶם מַה-צְּדָקָה לָכֶם הֲלֹא כְמוֺ-כֵן יַעֲשׂוּ גַּם-הַחַטָּאִים:
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.
καὶ γὰρ ε᾿ὰν α᾿γαθοποιη̑τε τοὺς α᾿γαθοποιου̑ντας ὑμα̑ς ποία ὑμι̑ν χάρις ε᾿στίν καὶ οἱ ἁμαρτωλοὶ τὸ αυ᾿τὸ ποιου̑σιν
וֵאן עָבדִּין אנתֻּון דּטָב לַאילֵין דּמַטֵאבִין לכֻון אַידָא הי טַיבֻּותכֻון אָף חַטָיֵא גֵּיר הָכַנָא עָבדִּין׃
וְאִם תַּלְווּ לַאֲנָשִׁים שֶׁאַתֶּם מְקַוִּים לְקַבֵּל מֵהֶם, אֵיזוֹ זְכוּת תַּעֲמֹד לָכֶם? גַּם הַחוֹטְאִים מַלְוִים לַחוֹטְאִים כְּדֵי שֶׁיֻּחְזַר לָהֶם הָעֵרֶךְ הַשָּׁוֶה.
וְאִם-תַּלְווּ אֶת-אֲנָשִׁים בְּתִקְוַתְכֶם כִּי יְשַׁלֵּמוּ לָכֶם מַה-צְּדָקָה לָכֶם גַּם-חַטָּאִים מַלְוִים חַטָּאִים כִּי גְמוּלָם יוּשַׁב לָהֶם:
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to čekat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. ([Lukáš 14:12-Lukáš 14:14; Leviticus 25:35-Leviticus 25:36])
καὶ ε᾿ὰν δανίσητε παρ῾ ω῟ν ε᾿λπίζετε λαβει̑ν ποία ὑμι̑ν χάρις ε᾿στίν καὶ ἁμαρτωλοὶ ἁμαρτωλοι̑ς δανίζουσιν ι῞να α᾿πολάβωσιν τὰ ι῎σα
וֵאן מַוזפִין אנתֻּון למַן דּסָברִין אנתֻּון דּתֵתפַּרעֻון מֵנֵה אַידָא הי טַיבֻּותכֻון אָף חַטָיֵא גֵּיר לחַטָיֵא מַוזפִין דּהָכוָת נֵתפַּרעֻון׃
אַדְּרַבָּא, אֶהֱבוּ אֶת אוֹיְבֵיכֶם וְהֵיטִיבוּ וְהַלְווּ מִבְּלִי לְצַפּוֹת לִגְמוּל, וְרַב יִהְיֶה שְׂכַרְכֶם וּבְנֵי עֶלְיוֹן תִּהְיוּ, כִּי טוֹב הוּא גַּם לִכְפוּיֵי טוֹבָה וְגַם לָרָעִים.
אַךְ אֶהֱבוּ אֶת-אֹיְבֵיכֶם הֵיטִיבוּ לָהֶם חִנָּם וְלֹא תְצַפּוּ לִגְמוּל אָז יִגְדַּל שְׂכַרְכֶם וִהְיִיתֶם בְּנֵי עֶלְיוֺן כִּי טוֺב הוּא לָרָעִים וְלַאֲשֶׁר טוֺבָה לֹא יַכִּירוּ:
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět(e). A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. (e) var: půjčujte a nad nikým se nevzdávejte naděje ([Efezským 5:1])
πλὴν α᾿γαπα̑τε τοὺς ε᾿χθροὺς ὑμω̑ν καὶ α᾿γαθοποιει̑τε καὶ δανίζετε μηδὲν α᾿πελπίζοντες καὶ ε῎σται ὁ μισθὸς ὑμω̑ν πολύς καὶ ε῎σεσθε υἱοὶ ὑψίστου ο῞τι αυ᾿τὸς χρηστός ε᾿στιν ε᾿πὶ τοὺς α᾿χαρίστους καὶ πονηρούς
בּרַם אַחֵבו לַבעֵלדּבָבַיכֻּון וַאטֵאבו להֻון וַאוזֵפו ולָא תֵּפסקֻון סַברָא דּאנָשׁ ונֵהוֵא סַגִּי אַגרכֻון ותֵהוֻון בּנַוהי דּרָמָא דּהֻו בַּסִים הֻו עַל בִּישֵׁא ועַל כָּפֻורֵא׃ ס
הֱיוּ רַחֲמָנִים כְּשֵׁם שֶׁאֲבִיכֶם רַחֲמָן הוּא."
הֱיוּ מְרַחֲמִים כִּי אֲבִיכֶם הוּא רַחוּם:
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
γίνεσθε οι᾿κτίρμονες καθώς καὶ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν οι᾿κτίρμων ε᾿στίν
הוַו הָכִיל מרַחמָנֵא אַיכַּנָא דָּאף אַבֻוכֻון מרַחמָנָא הו׃ ס
"אַל תִּשְׁפְּטוּ וְלֹא תִּשָּׁפְטוּ. אַל תַּרְשִׁיעוּ וְלֹא תֻּרְשְׁעוּ. סִלְחוּ וְיִסָּלַח לָכֶם.
לֹא תִשְׁפְּטוּ אֲחֵרִים וְלֹא תִשָּׁפְטוּ מִלִּפְנֵיהֶם לֹא תַאֲשִׁימוּ אֹתָם וְלֹא יַאֲשִׁימוּ אֶתְכֶם הַצְדִּיקוּם וְיַצְדִּיקוּ אֶתְכֶם:
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno. ([Matouš 7:1-Matouš 7:2; Jakubův 4:11])
καὶ μὴ κρίνετε καὶ ου᾿ μὴ κριθη̑τε καὶ μὴ καταδικάζετε καὶ ου᾿ μὴ καταδικασθη̑τε α᾿πολύετε καὶ α᾿πολυθήσεσθε
לָא תּדֻונֻון ולָא מֵתּתּדִינִין אנתֻּון לָא תּחַיבֻון ולָא מֵתחַיבִין אנתֻּון שׁרַו ותֵשׁתּרֻון׃
תְּנוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם; מִדָּה יָפָה, דְּחוּסָה, גְּדוּשָׁה וְשׁוֹפַעַת יִתְּנוּ בְּחֵיקְכֶם, כִּי בַּמִּדָּה שֶׁאַתֶּם מוֹדְדִים יִמָּדֵד לָכֶם."
תְּנוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם מִדָּה מְלֵאָה עַל-כָּל-גְּדוֺתֶיהָ יָשִׁיבוּ אֶל-חֵיקְכֶם אֲשֶׁר יָעִיקוּ תַחְתֶּיהָ וַאֲשֶׁר יָנִיעוּ אֹתָהּ כִּי בְסַאסְּאָה אֲשֶׁר תָּמֹדּוּ בָּהּ יִמַּד לָכֶם:
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“ ([Marek 4:24])
δίδοτε καὶ δοθήσεται ὑμι̑ν μέτρον καλὸν πεπιεσμένον σεσαλευμένον ὑπερεκχυννόμενον δὼσουσιν ει᾿ς τὸν κόλπον ὑμω̑ν ω῟ γὰρ μέτρω μετρει̑τε α᾿ντιμετρηθήσεται ὑμι̑ν
הַבו ומֵתִיהֵב לכֻון בַּכיָלתָּא טָבתָא וַרקִיעתָּא וַמשַׁפַּעתָּא נַרמֻון בּעֻובַּיכֻּון בּהָי גֵּיר כּיָלתָּא דַּמכִילִין אנתֻּון מֵתּתּכִיל לכֻון׃ ס
גַּם מָשָׁל סִפֵּר לָהֶם: "הֲיוּכַל עִוֵּר לְהַדְרִיךְ עִוֵּר? הֲלֹא שְׁנֵיהֶם יִפְּלוּ לְתוֹךְ בּוֹר.
וַיִָּּׂא מְשָׁלוֺ וַיֹּאמַר הֲיִנְהַג עִוֵּר אֶת-הָעִוֵּר הֲלֹא יִפְּלוּ שְׁנֵיהֶם אֶל-הַבּוֺר:
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Řekl jim také podobenství: „Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy? ([Matouš 15:14; Římanům 2:19])
ει῏πεν δὲ καὶ παραβολὴν αυ᾿τοι̑ς μήτι δύναται τυφλὸς τυφλὸν ὁδηγει̑ν ου᾿χὶ α᾿μφότεροι ει᾿ς βόθυνον ε᾿μπεσου̑νται
וֵאמַר הוָא להֻון מַתלָא למָא מֵשׁכַּח סַמיָא לסַמיָא לַמדַבָּרֻו לָא תּרַיהֻון בּגֻומָצָא נָפלִין׃ ס
תַּלְמִיד אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מִן הַמּוֹרֶה, אֲבָל כָּל מִי שֶׁהֻשְׁלַם לִמּוּדוֹ יִהְיֶה כְּמוֹרֵהוּ.
הַתַּלְמִיד לֹא יִגְדַּל מִרָבּוֺ וְאִם שָׁלֵם הוּא יְהִי כְרַבּוֺ:
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen(f), bude jako jeho učitel. (f) Každý však, kdo je vyučen ([Matouš 10:24-Matouš 10:25; Jan 13:16 Jan 15:20])
ου᾿κ ε῎στιν μαθητὴς ὑπὲρ τὸν διδάσκαλον κατηρτισμένος δὲ πα̑ς ε῎σται ὡς ὁ διδάσκαλος αυ᾿του̑
לַיתּ תַּלמִידָא דּיַתִּיר מֵן רַבֵּה כֻּלנָשׁ גֵּיר דַּגמִיר נֵהוֵא אַיך רַבֵּה׃ ס
מַדּוּעַ אַתָּה רוֹאֶה אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךָ וְאֵינְךָ שָׂם לֵב לַקּוֹרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ שֶׁלְּךָ?
לָמָּה תַבִּיט אֶל-שְׁבָבִים אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךׇ וְלֹא תָשֶׁת-לֵב אֶל-הַקּוֺרָה אֲשֶׁר בְּעֵינֶךׇ:
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ? ([Matouš 7:3-Matouš 7:5])
τί δὲ βλέπεις τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ του̑ α᾿δελφου̑ σου τὴν δὲ δοκὸν τὴν ε᾿ν τω̑ ι᾿δίω ο᾿φθαλμω̑ ου᾿ κατανοει̑ς
מָנָא דֵּין חָזֵא אַנתּ גֵּלָא דַּבעַינֵה דַּאחֻוך קָרִיתָּא דֵּין דַּבעַינָך לָא מֵתחַזיָא לָך׃
אֵיךְ תּוּכַל לוֹמַר לְאָחִיךָ: 'אָחִי, הַנַּח לִי לְהוֹצִיא אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ', כְּשֶׁאַתָּה בְּעַצְמְךָ אֵינְךָ רוֹאֶה אֶת הַקּוֹרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךָ? צָבוּעַ! רֵאשִׁית, טֹל קוֹרָה מֵעֵינְךָ; אַחַר כָּךְ תֵּיטִיב לִרְאוֹת אֶת הַקֵּיסָם אֲשֶׁר בְּעֵין אָחִיךָ וְתוּכַל לְהוֹצִיאוֹ."
וְאֵיךְ תֹּאמַר לְאָחִיךׇ הַנִּיחֵנִי אָחִי וְאָסִירָה שְׁבָבִים מֵעֵינֶךׇ וְלֹא תָשִׁית לֵב אֶל-הַקּוֺרָה אֲשֶׁר בְּעֵינְךׇ גַּם-אָתָּה הָסֵר חָנֵף רִאשׁוֺנָה אֶת-הַקּוֺרָה מֵעֵינֶךׇ וְאַחֲרֵי-כֵן תִּרְאֶה לְהָסִיר שְׁבָבִים מֵעֵין אָחִיךׇ:
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Jak můžeš říci svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku,‘ a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
πω̑ς δύνασαι λέγειν τω̑ α᾿δελφω̑ σου α᾿δελφέ α῎φες ε᾿κβάλω τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ σου αυ᾿τὸς τὴν ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ σου̑ δοκὸν ου᾿ βλέπων ὑποκριτά ε῎κβαλε πρω̑τον τὴν δοκὸν ε᾿κ του̑ ο᾿φθαλμου̑ σου̑ καὶ τότε διαβλέψεις τὸ κάρφος τὸ ε᾿ν τω̑ ο᾿φθαλμω̑ του̑ α᾿δελφου̑ σου ε᾿κβαλει̑ν
אַו אַיכַּנָא מֵשׁכַּח אַנתּ למִאמַר לַאחֻוך אָחי שׁבֻוק אַפֵּק גֵּלָא מֵן עַינָך דּהָא קָרִיתָּא דַּבעַינָך דִּילָך לָא מֵתחַזיָא לָך נָסֵב בַּאפֵּא אַפֵּק לֻוקדַם קָרִיתָּא מֵן עַינָך והָידֵּין נֵתחזֵא לָך למַפָּקֻו גֵּלָא מֵן עַינֵה דַּאחֻוך׃ ס
"עֵץ טוֹב אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי מֻשְׁחָת וְעֵץ מֻשְׁחָת אֵינֶנּוּ עוֹשֶׂה פְּרִי טוֹב.
אֵין עֵץ טוֺב אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה פְּרִי מָשְׁחָת וְאֵין עֵץ נִשְׁחָת אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה פְּרִי טוֺב:
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce. ([Matouš 7:16-Matouš 7:20 Matouš 12:33-Matouš 12:35; Jakubův 3:11-Jakubův 3:12])
ου᾿ γάρ ε᾿στιν δένδρον καλὸν ποιου̑ν καρπὸν σαπρόν ου᾿δὲ πάλιν δένδρον σαπρὸν ποιου̑ν καρπὸν καλόν
לָא אִית אִילָנָא טָבָא דּעָבֵד פִּארֵא בִּישֵׁא אָף לָא אִילָנָא בִּישָׁא דּעָבֵד פִּארֵא טָבֵא׃
כָּל עֵץ נִכָּר בְּפִרְיוֹ, שֶׁהֲרֵי לֹא מִן הַקּוֹצִים אוֹסְפִים תְּאֵנִים וְלֹא מִשִֹיחַ קוֹצָנִי בּוֹצְרִים עֲנָבִים.
כִּי כָל-עֵץ וָעֵץ בְּמוֺ-פִרְיוֺ יִתְנַכָּר תְּאֵנִים לֹא יֵאָסְפוּ מִצְּנִנִים וְלֹא עֲנָבִים מֵעַקְרַבִּים:
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.
ε῞καστον γὰρ δένδρον ε᾿κ του̑ ι᾿δίου καρπου̑ γινὼσκεται ου᾿ γὰρ ε᾿ξ α᾿κανθω̑ν συλλέγουσιν συ̑κα ου᾿δὲ ε᾿κ βάτου σταφυλὴν τρυγω̑σιν
כֻּל אִילָנָא גֵּיר מֵן פִּארַוהי הו מֵתִידַע לָא גֵּיר לָקטִין מֵן כֻּובֵּא תִּאנֵא אָף לָא מֵן סַניָא קָטפִּין עֵנבֵּא׃ ס
הָאִישׁ הַטּוֹב, מֵאוֹצַר לִבּוֹ הַטּוֹב מֵפִיק אֶת הַטּוֹב, וְהָאִישׁ הָרָע, מֵאוֹצַר לִבּוֹ הָרָע מֵפִיק אֶת הָרָע; כִּי מִתּוֹךְ הַשּׁוֹפֵעַ בַּלֵב מְדַבֵּר פִּיו."
אִישׁ טוֺב מֵאוֺצַר לִבּוֺ הַטּוֺב יוֺצִיא טוֺב וְאִישׁ רָע מֵאוֺצַר לִבּוֺ הָרָע יוֺצִיא רָע כִּי-מִמְּלֹא הַלֵּב יַבִּיעַ כָּל-פֶּה:
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.
ὁ α᾿γαθὸς α῎νθρωπος ε᾿κ του̑ α᾿γαθου̑ θησαυρου̑ τη̑ς καρδίας προφέρει τὸ α᾿γαθόν καὶ ὁ πονηρὸς ε᾿κ του̑ πονηρου̑ προφέρει τὸ πονηρόν ε᾿κ γὰρ περισσεύματος καρδίας λαλει̑ τὸ στόμα αυ᾿του̑
גַּברָא טָבָא מֵן סִימָתָא טָבָתָא דַּבלֵבֵּה מַפֵּק טָבָתָא וגַברָא בִּישָׁא מֵן סִימָתָא בִּישָׁתָא דַּבלֵבֵּה מַפֵּק בִּישָׁתָא מֵן תַּותָּרַי לֵבָּא גֵּיר ממַללָן סֵפוָתָא׃ ס
"וְלָמָּה אַתֶּם קוֹרְאִים לִי 'אֲדוֹנִי, אֲדוֹנִי', וְאֵינְכֶם עוֹשִׂים אֶת אֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר?
וּמַדּוּעַ אַתֶּם קֹרִאים לִי בְּשֵׁם אָדוֺן אָדוֺן וְלֹא תַעֲשׂוּן אֵת אֲשֶׁר-אֲנִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם:
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
Proč mne oslovujete ‚Pane, Pane‘, a nečiníte, co říkám? ([Matouš 7:21; Římanům 2:13; Jakubův 1:22; 1 Janův 2:17; Malachiáš 1:6])
τί δέ με καλει̑τε κύριε κύριε καὶ ου᾿ ποιει̑τε α῍ λέγω
מָנָא קָרֵין אנתֻּון לִי מָרי מָרי ומֵדֵּם דָּאמַר אנָא לָא עָבדִּין אנתֻּון׃ ס
כָּל הַבָּא אֵלַי וְשׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרַי וְעוֹשֶׂה אוֹתָם, אַגִּיד לָכֶם לְמִי הוּא דּוֹמֶה:
כָּל-הַבָּא אֵלַי וְשָׁמַע דְּבָרַי וְעָשָׂה אֹתָם הִנֵּה אַגִּיד לָכֶם לְמִי הוּא דוֺמֶה:
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je? ([Matouš 7:24-Matouš 7:27; Ezechiel 13:10-Ezechiel 13:12])
πα̑ς ὁ ε᾿ρχόμενος πρός με καὶ α᾿κούων μου τω̑ν λόγων καὶ ποιω̑ν αυ᾿τούς ὑποδείξω ὑμι̑ν τίνι ε᾿στὶν ο῞μοιος
כֻּל אנָשׁ דָּאתֵא לוָתי ושָׁמַע מֵלַי ועָבֵד להֵין אֵחַוֵיכֻון למָנָא דָּמֵא׃
דּוֹמֶה הוּא לְאִישׁ בּוֹנֶה בַּיִת, אֲשֶׁר הֶעֱמִיק לַחְפֹּר וְהִנִּיחַ אֶת יְסוֹדוֹ עַל הַסֶּלַע; כַּאֲשֶׁר בָּא שִׁטָּפוֹן הִכָּה הַזֶּרֶם בַּבַּיִת הַהוּא, אַךְ לֹא הָיָה יָכוֹל לְמוֹטְטוֹ מִשּׁוּם שֶׁנִּבְנָה הֵיטֵב.
הֲלֹא דוֺמֶה הוּא לְאִישׁ בֹּנֶה בַּיִת אֲשֶׁר הֶעֱמִיק לַחְפֹּר וַיִּתֵּן יְסוּדָתוֺ בְּסָלַע וּכְבֹא מָטָר סֹחֵף וְנַחַל פָּרַץ עַל-הַבַּיִת לֹא יָכֹל לְהָנִיעַ אֹתוֺ כִּי בְסֶלַע יְסוּדָתוֺ:
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.
ο῞μοιός ε᾿στιν α᾿νθρὼπω οι᾿κοδομου̑ντι οι᾿κίαν ο῍ς ε῎σκαψεν καὶ ε᾿βάθυνεν καὶ ε῎θηκεν θεμέλιον ε᾿πὶ τὴν πέτραν πλημμύρης δὲ γενομένης προσέρηξεν ὁ ποταμὸς τη̑ οι᾿κία ε᾿κείνη καὶ ου᾿κ ι῎σχυσεν σαλευ̑σαι αυ᾿τὴν διὰ τὸ καλω̑ς οι᾿κοδομη̑σθαι αυ᾿τήν
דָּמֵא לגַברָא דַּבנָא בַּיתָּא וַחפַר ועַמֵק וסָם שֵׁתֵאסֵא עַל שֻׁועָא כַּד הוָא דֵּין מֵלֵאָא אֵתּטַרִי מֵלֵאָא בּבַיתָּא הַו ולָא אֵשׁכַּח דַּנזִיעִיוהי סִימָא הוָת גֵּיר שֵׁתֵאסתֵּה עַל שֻׁועָא׃
אֲבָל הַשּׁוֹמֵעַ וְאֵינוֹ עוֹשֶׂה דּוֹמֶה לְאִישׁ אֲשֶׁר בָּנָה בַּיִת עַל הַקַּרְקַע בְּלִי יְסוֹד; כַּאֲשֶׁר הַזֶּרֶם נָגַח בּוֹ הִתְמוֹטֵט מִיָּד וְגָדוֹל הָיָה חֻרְבַּן הַבַּיִת הַהוּא."
אַךְ הַשֹּׁמֵעַ דְּבָרַי וְאֹתָם אֵינֶנּוּ עֹשֶׂה דּוֺמֶה הוּא לְאִישׁ בֹּנֶה בֵיתוֺ עַל-הֶעָפָר וְאֵין לוֺ יְסוֺד מִתָּחַת וּבַעֲבֹר עָלָיו שֶׁטֶף מַיִם נָפַל הַבַּיִת פִּתְאֹם וַיְהִי לְמַפֵּלָה גְדוֺלָה:
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká.“
ὁ δὲ α᾿κούσας καὶ μὴ ποιήσας ο῞μοιός ε᾿στιν α᾿νθρὼπω οι᾿κοδομήσαντι οι᾿κίαν ε᾿πὶ τὴν γη̑ν χωρὶς θεμελίου η῟ προσέρηξεν ὁ ποταμός καὶ ευ᾿θὺς συνέπεσεν καὶ ε᾿γένετο τὸ ρ᾿η̑γμα τη̑ς οι᾿κίας ε᾿κείνης μέγα
והַו דּשָׁמַע ולָא עָבֵד דָּמֵא לגַברָא דַּבנָא בַּיתֵּה עַל עַפרָא דּלָא שֵׁתֵאסתָּא וכַד אֵתּטַרִי בֵּה נַהרָא בַּר־שָׁעתֵה נפַל וַהוָת מַפֻּולתֵּה רַבָּא דּבַיתָּא הַו׃ ס
לְאַחַר שֶׁהִשְׁמִיעַ אֶת כָּל דְּבָרָיו אֵלֶּה בְּאָזְנֵי הָעָם, נִכְנַס אֶל כְּפַר נַחוּם.
כְּכַלֹּתוֺ לְדַבֵּר אֶת-דְּבָרָיו בְּאָזְנֵי הָעָם וַיָּבֹא אֶל-כְּפַר-נַחוּם:
A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
Když to všechno svým posluchačům(g) pověděl, odešel do Kafarnaum. (g) ř: uším lidu ([Matouš 8:5-Matouš 8:13; Jan 4:43-Jan 4:54])
ε᾿πειδὴ ε᾿πλήρωσεν πάντα τὰ ρ᾿ήματα αυ᾿του̑ ει᾿ς τὰς α᾿κοὰς του̑ λαου̑ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς Καφαρναούμ
וכַד שַׁלֵם מֵלֵא כֻּלהֵין למַשׁמַעתֵה דּעַמָא עַל יֵשֻׁוע לַכפַרנַחֻום׃
אוֹתָהּ עֵת הָיָה עַבְדּוֹ שֶׁל שַׂר מֵאָה אֶחָד חוֹלֶה וְנוֹטֶה לָמוּת, וְהָעֶבֶד הָיָה יָקָר לוֹ מְאֹד.
וְשָׁם עֶבֶד לְשַׂר-מֵאָה אֶחָד חָלָה לָמוּת וְהוּא יָקָר הָיָה בְּעֵינָיו עַד-מְאֹד:
Setníka pak nějakého služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
Tam měl jeden setník otroka, na němž mu velmi záleželo; ten byl na smrt nemocen.
ἑκατοντάρχου δέ τινος δου̑λος κακω̑ς ε῎χων η῎μελλεν τελευτα̑ν ο῍ς η῟ν αυ᾿τω̑ ε῎ντιμος
עַבדֵּה דֵּין דּקֵנטרֻונָא חַד עבִיד הוָא בִּישָׁאיִת אַינָא דּיַקִיר הוָא עלַוהי וקַרִיב הוָא לַממָת׃
כֵּיוָן שֶׁשָּׁמַע עַל־אוֹדוֹת יֵשׁוּעַ, שָׁלַח אֵלָיו אֲנָשִׁים מִזִּקְנֵי הַיְּהוּדִים וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ לָבוֹא לְהַצִּיל אֶת עַבְדּוֹ.
וּבְשָׁמְעוֺ אֶת-שֵׁמַע יֵשׁוּעַ וַיִּשְׁלַח אֵלָיו מִקְצוֺת זִקְנֵי הַיְּהוּדִים לְבַקְשׁוֺ לָבֹא וּלְרַפֵּא אֶת-עַבְדּוֺ:
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší Židovské, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil život jeho otroka.
α᾿κούσας δὲ περὶ του̑ ᾽Ιησου̑ α᾿πέστειλεν πρὸς αυ᾿τὸν πρεσβυτέρους τω̑ν ᾽Ιουδαίων ε᾿ρωτω̑ν αυ᾿τὸν ο῞πως ε᾿λθών διασὼση τὸν δου̑λον αυ᾿του̑
וַשׁמַע עַל יֵשֻׁוע ושַׁדַּר לוָתֵה קַשִׁישֵׁא דִּיהֻודָיֵא ובָעֵא הוָא מֵנֵה אַיך דּנִאתֵא נַחֵא לעַבדֵּה׃
בְּבוֹאָם אֶל יֵשׁוּעַ הִפְצִירוּ בּוֹ מְאֹד וְאָמְרוּ: "רָאוּי הוּא שֶׁתַּעֲשֶׂה לוֹ זֹאת,
וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לֵאמֹר כִּי יָאֳתָה לּוֺ לְמַלֵּא אֶת-בַּקָּשָׁתוֺ:
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys mu to učinil.
Ti přišli k Ježíšovi a snažně ho prosili: „Je hoden, abys mu to udělal;
οἱ δὲ παραγενόμενοι πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν παρεκάλουν αυ᾿τὸν σπουδαίως λέγοντες ο῞τι α῎ξιός ε᾿στιν ω῟ παρέξη του̑το
הֵנֻון דֵּין כַּד אֵתַו לוָת יֵשֻׁוע בָּעֵין הוַו מֵנֵה בּטִילָאיִת וָאמרִין שָׁוֵא הו דּתֵעבֵּד לֵה הָדֵא׃
מִשּׁוּם שֶׁהוּא אוֹהֵב אֶת עַמֵּנוּ וְהוּא בָּנָה לָנוּ אֶת בֵּית הַכְּנֶסֶת."
כִּי אֹהֵב הוּא לְעַמֵּנוּ וּבֵית-הַכְּנֵסֶת בָּנָה-לָנוּ:
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
neboť miluje náš národ, i synagógu nám vystavěl.“ ([Skutky apoštolské 10:2])
α᾿γαπα̑ γὰρ τὸ ε῎θνος ἡμω̑ν καὶ τὴν συναγωγὴν αυ᾿τὸς ω᾿κοδόμησεν ἡμι̑ν
רָחֵם גֵּיר לעַמַן וָאף בֵּית כּנֻושׁתָּא הֻו בּנָא לַן׃
יֵשׁוּעַ הָלַךְ אִתָּם, אַךְ כְּשֶׁהָיָה לֹא הַרְחֵק מִן הַבַּיִת שָׁלַח אֵלָיו שַׂר הַמֵּאָה אֶת יְדִידָיו לוֹמַר לוֹ, "אֲדוֹנִי, אַל תַּטְרִיחַ אֶת עַצְמְךָ, כִּי אֵינֶנִּי רָאוּי שֶׁתָּבוֹא בְּצֵל קוֹרָתִי.
וַיֶּלֶךְ אִתָּם יֵשׁוּעַ וְכַאֲשֶׁר הִקְרִיב אֶל-הַבַּיִת וְרֶוַח לֹא רָחוֺק בֵּינֵיהֶם וַיִּשְׁלַח לוֺ שַׂר-הַמֵּאָה רֵעִים לֵאמֹר אֲדֹנִי אַל-תַּלְאֶה אֶת-נַפְשְׁךׇ נְקַלֹּתִי מִזֹּאת כִּי אַתָּה תָבֹא בְּצֵל קֹרָתִי:
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu ten setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu setník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε᾿πορεύετο σὺν αυ᾿τοι̑ς η῎δη δὲ αυ᾿του̑ ου᾿ μακρὰν α᾿πέχοντος α᾿πὸ τη̑ς οι᾿κίας ε῎πεμψεν φίλους ὁ ἑκατοντάρχης λέγων αυ᾿τω̑ κύριε μὴ σκύλλου ου᾿ γὰρ ἱκανός ει᾿μι ι῞να ὑπὸ τὴν στέγην μου ει᾿σέλθης
יֵשֻׁוע דֵּין אָזֵל הוָא עַמהֻון כַּד דֵּין לָא סַגִּי רַחִיק מֵן בַּיתָּא שַׁדַּר לוָתֵה קֵנטרֻונָא רָחמַוהי וֵאמַר לֵה מָרי לָא תֵּעמַל לָא גֵּיר שָׁוֵא אנָא דּתֵעֻול תּחֵית מַטלַלי׃
מִשּׁוּם כָּךְ אַף לֹא חָשַׁבְתִּי עַצְמִי רָאוּי לָבוֹא אֵלֶיךָ. אֲבָל אֱמֹר נָא מִלָּה וְנַעֲרִי יִתְרַפֵּא.
וּבַעֲבוּר זֹאת לֹא נֶחְשְׁבָה נַפְשִׁי בְּעֵינַי לָבֹא לְפָנֶיךׇ אַךְ תְּנָה אֹמֶר וְנַעֲרִי יֶחִי:
A protož jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv.
διὸ ου᾿δὲ ε᾿μαυτὸν η᾿ξίωσα πρὸς σὲ ε᾿λθει̑ν α᾿λλὰ ει᾿πὲ λόγω καὶ ι᾿αθήτω ὁ παι̑ς μου
מֵטֻל הַו אֵנָא לָא שׁוִית דַּלוָתָך אִתֵא אֵלָא אֵמַר בּמֵלתָא ונֵתַאסֵא טַלִיי סּ סּ׃
הֲרֵי גַּם אֲנִי אִישׁ כָּפוּף לְמָרוּת וּכְפוּפִים לִי אַנְשֵׁי צָבָא, וְכַאֲשֶׁר אֲנִי אוֹמֵר לָזֶה, 'עֲשֵׂה זֹאת', הוּא עוֹשֶׂה."
כִּי גַּם-אָנֹכִי עֹמֵד תַּחַת יַד מֶמְשָׁלָה וְאַנְשֵׁי צָבָא תַּחַת יָדִי וְכִי אֹמַר לְאֶחָד מֵהֶם לֵךְ וְיֵלֵךְ וּלְאַחֵר בֹּא וְיָבֹא וּלְעַבְדִּי עֲשֵׂה-זֹאת וְיַעֲשֶׂה:
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“
καὶ γὰρ ε᾿γώ α῎νθρωπός ει᾿μι ὑπὸ ε᾿ξουσίαν τασσόμενος ε῎χων ὑπ῾ ε᾿μαυτὸν στρατιὼτας καὶ λέγω τούτω πορεύθητι καὶ πορεύεται καὶ α῎λλω ε῎ρχου καὶ ε῎ρχεται καὶ τω̑ δούλω μου ποίησον του̑το καὶ ποιει̑
אָף אֵנָא גֵּיר גַּברָא אנָא דַּמשַׁעבַּד אנָא תּחֵית שֻׁולטָנָא וִאית תּחֵית אִידַי אֵסטרַטִיֻוטֵא וָאמַר אנָא להָנָא דּזֵל וָאזֵל ולַאחרִנָא דּתָא וָאתֵא וַלעַבדּי עבֵד הָדֵא ועָבֵד׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע יֵשׁוּעַ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִתְפַּלֵּא עָלָיו. הוּא פָּנָה וְאָמַר אֶל הֶהָמוֹן הַהוֹלֵךְ אַחֲרָיו: "אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֲפִלּוּ בְּיִשְׂרָאֵל לֹא מָצָאתִי אֱמוּנָה כָּזֹאת."
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ אֶת-דְּבָרָיו וַיִּשְׁתָּאֶה וַיִּפֶן וַיֹּאמֶר אֶל-הָעָם הַהֹלֵךְ אַחֲרָיו הִנְנִי מַגִּיד לָכֶם אֱמוּנָה גְּדוֺלָה כָמוֺהָ גַּם-בְּיִשְׂרָאֵל לֹא-מָצָאתִי:
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se, řekl zástupu, kterýž za ním šel: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
Když to Ježíš uslyšel, podivil se, obrátil se k zástupu, který ho následoval, a řekl: „(h)Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli.“ (h) var: + Amen,
α᾿κούσας δὲ ταυ̑τα ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿θαύμασεν αυ᾿τόν καὶ στραφεὶς τω̑ α᾿κολουθου̑ντι αυ᾿τω̑ ο῎χλω ει῏πεν λέγω ὑμι̑ν ου᾿δὲ ε᾿ν τω̑ ᾽Ισραὴλ τοσαύτην πίστιν ευ῟ρον
כַּד שׁמַע דֵּין יֵשֻׁוע הָלֵין אֵתּדַּמַר בֵּה וֵאתפּנִי וֵאמַר לכֵנשָׁא דָּאתֵא בָּתרֵה אָמַר אנָא לכֻון דָּאף לָא בֵּית אִיסרָיֵל אֵשׁכּחֵת אַיך הָדֵא הַימָנֻותָא׃ ס
הַשְּׁלוּחִים שָׁבוּ אֶל הַבַּיִת וּמָצְאוּ אֶת הָעֶבֶד בָּרִיא.
וַיָּשׁוּבוּ הַשְּׁלוּחִים אֶל-הַבָּיִת וַיִּמְצְאוּ כִּי נִרְפָּא הָעֶבֶד הַחֹלֶה:
Vrátivše se pak domů ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
Když se poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho(i) otroka zdravého. (i) var: + nemocného
καὶ ὑποστρέψαντες ει᾿ς τὸν οι῏κον οἱ πεμφθέντες ευ῟ρον τὸν δου̑λον ὑγιαίνοντα
וַהפַכו הָנֻון דֵּאשׁתַּדַּרו לבַיתָּא וֵאשׁכַּחו לעַבדָּא הַו דַּכרִיה הוָא כַּד חלִים׃ ס
לְמָחֳרָת הָלַךְ אֶל עִיר אֲשֶׁר שְׁמָהּ נָעִים, וְאִתּוֹ הָלְכוּ תַּלְמִידָיו וְהָמוֹן רַב.
וַיְהִי מִמָּחָרָת וַיֵּלֶךְ אֶל-עִיר וּשְׁמָהּ נָעִין וְתַלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו וַהֲמוֺן עַם-רָב:
I stalo se potom, šel do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
Hned nato(j) odešel do města, které se nazývalo Naim. S ním šli(k) jeho učedníci a veliký zástup lidí. (j) var: Příštího dne (k) var: mnozí ([1 Královská 17:17-1 Královská 17:24])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ἑξη̑ς ε᾿πορεύθη ει᾿ς πόλιν καλουμένην Ναι̑ν καὶ συνεπορεύοντο αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ο῎χλος πολύς
וַהוָא ליַומָא דּבָתרֵה אָזֵל הוָא לַמדִינתָּא דַּשׁמָה נַאִין ותַלמִידַוהי עַמֵה וכֵנשָׁא סַגִּיָאא׃
הוּא הִתְקָרֵב אֶל שַׁעַר הָעִיר וְהִנֵּה מוֹצִיאִים מֵת אֲשֶׁר בֵּן יָחִיד הוּא לְאִמּוֹ הָאַלְמָנָה, וְקָהָל רַב מִן הָעִיר הוֹלֵךְ עִמָּהּ.
וְכַאֲשֶׁר קָרַב אֶל-שַׁעַר הָעִיר וְהִנֵּה אֲנָשִׁים מוֺצִיאִים מִשָּׁם אִישׁ מֵת בֵּן יָחִיד לְאִמּוֺ וְהִיא אִשָּׁה אַלְמָנָה וְרַבִּים מִן-הָעִיר עִמָּהּ:
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
Když se blížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Velký zástup z města ji doprovázel. ([Lukáš 8:42])
ὡς δὲ η῎γγισεν τη̑ πύλη τη̑ς πόλεως καὶ ι᾿δοὺ ε᾿ξεκομίζετο τεθνηκώς μονογενὴς υἱὸς τη̑ μητρὶ αυ᾿του̑ καὶ αυ᾿τὴ η῟ν χήρα καὶ ο῎χλος τη̑ς πόλεως ἱκανὸς η῟ν σὺν αυ᾿τη̑
וכַד קרֵב לתַרעָא דַּמדִינתָּא חזָא כַּד מלַוֵין מִיתָא דִּיחִידָיָא הוָא לֵאמֵה והִי אֵמֵה אַרמַלתָּא הוָת וכֵנשָׁא סַגִּיָאא דַּבנַי־מדִינתָּא עַמָה׃
כְּשֶׁרָאָה אוֹתָהּ הָאָדוֹן נִכְמְרוּ רַחֲמָיו עָלֶיהָ וְאָמַר: "אַל תִּבְכִּי."
וַיַּרְא אֹתָהּ הָאָדוֺן וְרַחֲמָיו נִכְמְרוּ אֵלֶיהָ וַיֹּאמֶר לָהּ אַל-תִּבְכִּי:
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jest k ní, a řekl jí: Neplačiž.
Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: „Neplač!“ ([Lukáš 8:52])
καὶ ι᾿δών αυ᾿τὴν ὁ κύριος ε᾿σπλαγχνίσθη ε᾿π῾ αυ᾿τη̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ μὴ κλαι̑ε
חזָה דֵּין יֵשֻׁוע וֵאתרַחַם עלֵיה וֵאמַר לָה לָא תֵּבכֵּין׃
הוּא נִגַּשׁ, נָגַע בַּמִּטָּה וְנוֹשְׂאֵי הַמִּטָּה נֶעֶמְדוּ. אָז אָמַר: "בָּחוּר, הֲרֵינִי אוֹמֵר לְךָ, קוּם!"
וַיִּגַּשׁ וַיִּגַּע בַּמִּשְׁכָּב וְנֹשְׂאָיו עָמָדוּ וַיֹּאמֶר הִנֵּה אֲנִי מְדַבֵּר אֵלֶיךׇ קוּם בָּחוּר:
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, vstaň!“ ([Lukáš 8:54])
καὶ προσελθών η῞ψατο τη̑ς σορου̑ οἱ δὲ βαστάζοντες ε῎στησαν καὶ ει῏πεν νεανίσκε σοὶ λέγω ε᾿γέρθητι
וֵאזַל קרֵב לעַרסָא והָנֻון דַּשׁקִילִין הוַו לֵה קָמו וָאמַר עלַימָא לָך אָמַר אנָא קֻום׃
הַמֵּת יָשַׁב וְהֵחֵל לְדַבֵּר, וְיֵשׁוּעַ נָתַן אוֹתוֹ לְאִמּוֹ.
וַיִּיקַץ הַמֵּת וַיֵּשֶׁב וַיָּחֶל לְדַבֵּר וְהוּא נְתָנוֺ אֶל-אִמּוֺ:
I posadil se ten mrtvý, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce.
καὶ α᾿νεκάθισεν ὁ νεκρὸς καὶ η῎ρξατο λαλει̑ν καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τὸν τη̑ μητρὶ αυ᾿του̑
וִיתֵב הַו מִיתָא ושַׁרִי לַממַלָלֻו ויַהבֵּה לֵאמֵה׃
הַכֹּל נִתְמַלְּאוּ יִרְאָה וְהִלְּלוּ אֶת אֱלֹהִים בְּאָמְרָם: "נָבִיא גָּדוֹל קָם בְּקִרְבֵּנוּ, אֱלֹהִים פָּקַד אֶת עַמּוֹ."
וְחִיל אָחַז אֶת-כֻּלָּם וַיְהַלְּלוּ אֶת-הָאֱלֹהִים וַיֹּאמְרוּ כִּי-נָבִיא גָדוֺל קָם בְּקִרְבֵּנוּ וְכִי-פָקַד אֱלֹהִים אֶת-עַמּוֺ:
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Prorok veliký povstal mezi námi, a Bůh navštívil lid svůj.
Všech se zmocnila bázeň, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a “Bůh navštívil svůj lid.“ ([Lukáš 1:69 Lukáš 19:44])
ε῎λαβεν δὲ φόβος πάντας καὶ ε᾿δόξαζον τὸν θεὸν λέγοντες ο῞τι προφήτης μέγας η᾿γέρθη ε᾿ν ἡμι̑ν καὶ ο῞τι ε᾿πεσκέψατο ὁ θεὸς τὸν λαὸν αυ᾿του̑
וֵאחדַּת דֵּחלתָא לאנָשָׁא כֻּלהֻון וַמשַׁבּחִין הוַו לַאלָהָא וָאמרִין דַּנבִיָא רַבָּא קָם בַּן וַסעַר אַלָהָא לעַמֵה׃
הַדָּבָר הַזֶּה עַל־אוֹדוֹתָיו הִתְפַּשֵּׁט בְּכָל יְהוּדָה וּבְכָל הָאֵזוֹר אֲשֶׁר מִסָּבִיב.
וּשְׁמוּעַת הַדָּבָר הַזֶּה יָצְאָה בְּכָל-יְהוּדָה וּבְכָל-הַכִּכָּר מִסָּבִיב:
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
A tato zvěst se o něm rozšířila po celém Judsku a po všem okolí.
καὶ ε᾿ξη̑λθεν ὁ λόγος ου῟τος ε᾿ν ο῞λη τη̑ ᾽Ιουδαία περὶ αυ᾿του̑ καὶ πάση τη̑ περιχὼρω
ונֵפקַת עלַוהי מֵלתָא הָדֵא בּכֻלָה יִהֻוד וַבכֻלֵה אַתרָא דַּחדָרַיהֻון׃ ס
תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן הוֹדִיעוּ לוֹ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וּלְיוֺחָנָן הִגִּידוּ תַלְמִידָיו אֶת-כָּל-אֵלֶּה:
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
O tom všem se dověděl Jan od svých učedníků. Zavolal si dva z nich ([Matouš 11:2-Matouš 11:19])
καὶ α᾿πήγγειλαν ᾽Ιωάννη οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ περὶ πάντων τούτων καὶ προσκαλεσάμενος δύο τινὰς τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ὁ ᾽Ιωάννης
וֵאשׁתַּעִיו ליֻוחַנָן תַּלמִידַוהי הָלֵין כֻּלהֵין׃
יוֹחָנָן קָרָא אֵלָיו שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו וְשָׁלַח אוֹתָם אֶל הָאָדוֹן לִשְׁאֹל: "הַאִם אַתָּה הוּא אֲשֶׁר נוֹעַד לָבוֹא, אוֹ נְחַכֶּה לְאַחֵר?"
וַיִּקְרָא אֵלָיו יוֺחָנָן שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו וַיִּשְׁלָחֵם אֶל-יֵשׁוּעַ לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא הַבָּא אוֺ אִם-נְחַכֶּה לְאַחֵר:
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
a poslal je k Ježíšovi(l) s otázkou: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ (l) var: k Pánu ([Malachiáš 3:1; Lukáš 3:16])
ε῎πεμψεν πρὸς τὸν κύριον λέγων σὺ ει῏ ὁ ε᾿ρχόμενος η῍ α῎λλον προσδοκω̑μεν
וַקרָא יֻוחַנָן לַתרֵין מֵן תַּלמִידַוהי ושַׁדַּר אֵנֻון לוָת יֵשֻׁוע וֵאמַר אַנתּ הֻו הַו דָּאתֵא אַו לַאחרִין הֻו מסַכֵּין חנַן׃
בְּבוֹאָם אֵלָיו אָמְרוּ הָאֲנָשִׁים: "יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל שָׁלַח אוֹתָנוּ אֵלֶיךָ לִשְׁאֹל הַאִם אַתָּה הוּא אֲשֶׁר נוֹעַד לָבוֹא, אוֹ נְחַכֶּה לְאַחֵר?"
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו הָאֲנָשִׁים וַיֹּאמְרוּ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל שְׁלָחָנוּ אֵלֶיךׇ לֵאמֹר הַאַתָּה הוּא הַבָּא אוֺ אִם-נְחַכֶּה לְאַחֵר:
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
Ti muži k němu přišli a řekli: „Poslal nás Jan Křtitel a ptá se: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
παραγενόμενοι δὲ πρὸς αυ᾿τὸν οἱ α῎νδρες ει῏παν ᾽Ιωάννης ὁ βαπτιστὴς α᾿πέστειλεν ἡμα̑ς πρὸς σὲ λέγων σὺ ει῏ ὁ ε᾿ρχόμενος η῍ α῎λλον προσδοκω̑μεν
וֵאתַו לוָת יֵשֻׁוע וָאמרִין לֵה יֻוחַנָן מַעמדָנָא שַׁדּרַן לוָתָך וָאמַר אַנתּ הֻו הַו דָּאתֵא אַו לַאחרִין הֻו מסַכֵּין חנַן׃
בְּאוֹתָהּ עֵת רִפֵּא רַבִּים מִמַּחֲלוֹת, מִנְּגָעִים וּמֵרוּחוֹת רָעוֹת, וּלְעִוְרִים רַבִּים הֶעֱנִיק מְאוֹר עֵינַיִם.
וּבָעֵת הַהִיא הֶעֱלָה אֲרֻכָה לְרַבִּים מֵחֳלָיִים וּנְגָעִים וּמֵרוּחוֺת רָעוֺת וּלְעִוְרִים רַבִּים הֵשִׁיב אוֺר עֵינֵהֶם:
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
A v tu hodinu uzdravil Ježíš mnoho lidí z nemocí, utrpení a z moci zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα ε᾿θεράπευσεν πολλοὺς α᾿πὸ νόσων καὶ μαστίγων καὶ πνευμάτων πονηρω̑ν καὶ τυφλοι̑ς πολλοι̑ς ε᾿χαρίσατο βλέπειν
בָּה דֵּין בּהָי שָׁעתָא סַגִּיֵאא אַסִי מֵן כֻּורהָנֵא ומֵן מַחוָתָא ומֵן רֻוחֵא בִּישָׁתָא וַלסַגִּיֵאא סמַיָא יַהב הוָא למֵחזָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "לְכוּ, וְהַגִּידוּ לְיוֹחָנָן אֶת אֲשֶׁר רְאִיתֶם וּשְׁמַעְתֶּם: עִוְרִים רוֹאִים, פִּסְחִים מְהַלְּכִים, מְצֹרָעִים מְטֹהָרִים, חֵרְשִׁים שׁוֹמְעִים, מֵתִים קָמִים, וַעֲנִיִּים מִתְבַּשְֹרִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהַגִּידוּ לְיוֺחָנָן אֵת אֲשֶׁר רְאִיתֶם וְאֵת אֲשֶׁר-שְׁמַעְתֶּם כִּי עִוְרִים רֹאִים פִּסְחִים הֹלְכִים מְצֹרָעִים נִרְפָּאִים חֵרְשִׁים שֹׁמְעִים מֵתִים קָמִים וַעֲנִיִּים מִתְבְַּּׂרִים יְשׁוּעָה:
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
Odpověděl jim: „Jděte a zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. ([Izajáš 29:18-Izajáš 29:19 Izajáš 35:5-Izajáš 35:6 Izajáš 61:1; Lukáš 4:18])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες α᾿παγγείλατε ᾽Ιωάννη α῍ ει῎δετε καὶ η᾿κούσατε τυφλοὶ α᾿ναβλέπουσιν χωλοὶ περιπατου̑σιν λεπροὶ καθαρίζονται καὶ κωφοὶ α᾿κούουσιν νεκροὶ ε᾿γείρονται πτωχοὶ ευ᾿αγγελίζονται
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון זֵלו אֵמַרו ליֻוחַנָן כֻּלמֵדֵּם דַּחזַיתֻּון וַשׁמַעתֻּון דַּסמַיָא חָזֵין וַחגִירֵא מהַלכִין וגַרבֵּא מֵתּדַּכֵּין וחַרשֵׁא שָׁמעִין ומִיתֵא קָימִין ומֵסכִּנֵא מֵסתַּבּרִין׃
וְאַשְׁרֵי מִי שֶׁלֹּא אֶהְיֶה לוֹ לְמִכְשׁוֹל."
וְאַשְׁרֵי הָאִישׁ אֲשֶׁר לֹא-יִכָּשֵׁל בִּי:
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“
καὶ μακάριός ε᾿στιν ο῍ς ε᾿ὰν μὴ σκανδαλισθη̑ ε᾿ν ε᾿μοί
וטֻובַוהי למַן דּלָא נֵתכּשֵׁל בִּי סס׃
לְאַחַר שֶׁהָלְכוּ שְׁלִיחֵי יוֹחָנָן הֵחֵל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֶל הֲמוֹן הָעָם עַל־אוֹדוֹת יוֹחָנָן: "מַה יְצָאתֶם לַמִּדְבָּר לִרְאוֹת? קָנֶה מִתְנוֹעֵעַ בָּרוּחַ?
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הָלְכוּ מַלְאֲכֵי יוֺחָנָן וַיָּחֶל לְדַבֵּר אֶל-הֲמוֺן-הָעָם עַל-יוֺחָנָן מַה-זֶּה יְצָאתֶם הַמִּדְבָּרָה לִרְאוֺת הַאִם קָנֶה אֲשֶׁר יִנּוֺעַ מִפְּנֵי-רוּחַ:
A když odešli poslové Janovi, počal praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš o něm mluvit k zástupům: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
α᾿πελθόντων δὲ τω̑ν α᾿γγέλων ᾽Ιωάννου η῎ρξατο λέγειν πρὸς τοὺς ο῎χλους περὶ ᾽Ιωάννου τί ε᾿ξήλθατε ει᾿ς τὴν ε῎ρημον θεάσασθαι κάλαμον ὑπὸ α᾿νέμου σαλευόμενον
כַּד דֵּין אֵזַלו תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן שַׁרִי למִאמַר לכֵנשֵׁא עַל יֻוחַנָן מָנָא נפַקתֻּון לחֻורבָּא למֵחזָא קַניָא דּמֵן רֻוחָא מֵתּתּזִיע׃
וּבְכֵן מַה יְצָאתֶם לִרְאוֹת? אִישׁ לָבוּשׁ בְּגָדִים מְעֻדָּנִים? הֲרֵי הַלּוֹבְשִׁים בְּגָדִים מְהֻדָּרִים וְחַיִּים בְּמוֹתָרוֹת, בְּאַרְמְנוֹת מְלָכִים הֵם נִמְצָאִים!
אַךְ מַה-זֶּה יְצָאתֶם לִרְאוֺת הַאִם אִישׁ לָבוּשׁ בִּגְדֵי חֲמֻדוֺת הִנֵּה לְבֻשֵׁי חֲמֻדוֺת וּמִתְעַדְּנִים בַּעֲדָנִים בְּחַצְרוֺת מְלָכִים הֵמָּה:
Aneb nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých(m) šatů? Ti, kdo mají skvělý šat a žijí v přepychu, jsou v královských palácích. (m) ř: měkkých
α᾿λλὰ τί ε᾿ξήλθατε ι᾿δει̑ν α῎νθρωπον ε᾿ν μαλακοι̑ς ἱματίοις η᾿μφιεσμένον ι᾿δοὺ οἱ ε᾿ν ἱματισμω̑ ε᾿νδόξω καὶ τρυφη̑ ὑπάρχοντες ε᾿ν τοι̑ς βασιλείοις ει᾿σίν
וֵאלָא מָנָא נפַקתֻּון למֵחזָא גַּברָא דּנַחתֵּא רַכִּיכֵא לבִישׁ הָא אַילֵין דּבַלבֻושֵׁא משַׁבּחֵא וַבפֻונָקֵא אִיתַיהֻון בֵּית מַלכֵּא אֵנֻון׃
מַה בְּכָל זֹאת יְצָאתֶם לִרְאוֹת? נָבִיא? כֵּן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אַף יוֹתֵר מִנָּבִיא.
אַךְ מַה-זֶּה יְצָאתֶם לִרְאוֺת הַאִם אִישׁ נָבִיא הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי גַּם-גָּדוֺל הוּא מִנָּבִיא:
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
Nebo co jste vyšli zhlédnout? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. ([Lukáš 1:76 Lukáš 20:6])
α᾿λλὰ τί ε᾿ξήλθατε ι᾿δει̑ν προφήτην ναί λέγω ὑμι̑ν καὶ περισσότερον προφήτου
וֵאלָא מָנָא נפַקתֻּון למֵחזָא נבִיָא אִין אָמַר אנָא לכֻון ויַתִּיר מֵן נבִיֵא׃
זֶה הוּא אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָיו, 'הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךָ וּפִנָּה דַּרְכְּךָ לְפָנֶיךָ'.
כִּי זֶה הוּא אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָיו הִנְנִי שֹׁלֵחַ מַלְאָכִי לְפָנֶיךׇ וּפִנָּה-דַרְכְּךׇ לְפָנֶיךׇ:
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘ ([Malachiáš 3:1; Marek 1:2])
ου῟τός ε᾿στιν περὶ ου῟ γέγραπται ι᾿δοὺ α᾿ποστέλλω τὸν α῎γγελόν μου πρὸ προσὼπου σου ο῍ς κατασκευάσει τὴν ὁδόν σου ε῎μπροσθέν σου
הָנַו דַּעלַוהי כּתִיב דּהָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא מַלַאכי קדָם פַּרצֻופָּך דּנַתקֵן אֻורחָא קדָמַיךְּ׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין אִישׁ בִּילוּדֵי אִשָּׁה גָּדוֹל מִיּוֹחָנָן, אַךְ הַקָּטֹן בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים גָּדוֹל מִמֶּנּוּ."
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא קָם בֵּין יִלּוֺדֵי אִשָּׁה גָּדוֺל מִיּוֺחָנָן וְהַקָּטֹן בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים יִגְדַּל מִמֶּנּוּ:
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší(n) než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on. (n) var: + prorok ([Lukáš 1:15])
λέγω ὑμι̑ν μείζων ε᾿ν γεννητοι̑ς γυναικω̑ν ᾽Ιωάννου ου᾿δείς ε᾿στιν ὁ δὲ μικρότερος ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑ μείζων αυ᾿του̑ ε᾿στιν
אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ נבִיָא בִּילִידַי נֵשֵׁא דּרַבּ מֵן יֻוחַנָן מַעמדָנָא זעֻורָא דֵּין בּמַלכֻּותָא דַּאלָהָא רַב הֻו מֵנֵה׃ ס
כָּל הָעָם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ, וְגַם הַמּוֹכְסִים, הִכִּירוּ בְּצִדְקַת אֱלֹהִים וְנִטְבְּלוּ בִּטְבִילַת יוֹחָנָן.
וְכָל-הָעָם וְהַמֹּכְסִים עִמָּהֶם כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ כָזֹאת נָתְנוּ לֵאלֹהִים צֶדֶק וַיִּטָּבְלוּ בִּטְבִילַת יוֺחָנָן:
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
A všechen lid, který ho slyšel, i celníci dali Bohu za pravdu tím, že přijali Janův křest. ([Lukáš 3:12])
καὶ πα̑ς ὁ λαὸς α᾿κούσας καὶ οἱ τελω̑ναι ε᾿δικαίωσαν τὸν θεόν βαπτισθέντες τὸ βάπτισμα ᾽Ιωάννου
וכֻלֵה עַמָא דַּשׁמַעו אָף מָכסֵא זַדֵּקו לַאלָהָא דַּעמַדו מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן׃
אוּלָם הַפְּרוּשִׁים וּבַעֲלֵי הַתּוֹרָה לֹא נִטְבְּלוּ אֶצְלוֹ וּבְכָךְ שָׂמוּ לְאַל אֶת תָּכְנִית הָאֱלֹהִים לְמַעֲנָם.
אַךְ-הַפְּרוּשִׁים וְחַכְמֵי הַתּוֺרָה נִאֲצוּ אֶת-עֲצַת אֱלֹהִים וְלֹא נִטְבְּלוּ בִּטְבִילָתוֺ:
Ale farizeové a zákonníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
Ale farizeové a zákoníci zavrhli úmysl, který Bůh s nimi měl, když se nedali pokřtít od Jana.
οἱ δὲ Φαρισαι̑οι καὶ οἱ νομικοὶ τὴν βουλὴν του̑ θεου̑ η᾿θέτησαν ει᾿ς ἑαυτούς μὴ βαπτισθέντες ὑπ῾ αυ᾿του̑
פּרִישֵׁא דֵּין וסָפרֵא טלַמו בּנַפשׁהֻון צֵביָנָא דַּאלָהָא דּלָא אֵתעמֵדו מֵנֵה׃ ס
"אִם כֵּן לְמִי אַשְׁוֶה אֶת אַנְשֵׁי הַדּוֹר הַזֶּה, וּלְמִי הֵם דּוֹמִים?
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן וְאֶל-מִי אֲדַמֶּה בְנֵי הַדּוֺר הַזֶּה וּלְמִי הֵם דֹּמִים:
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto, a čemu podobni jsou?
Čemu tedy připodobním lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?
τίνι ου῏ν ὁμοιὼσω τοὺς α᾿νθρὼπους τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ τίνι ει᾿σὶν ο῞μοιοι
למַן הָכִיל אֵדַמֵא לאנָשָׁא דּשַׁרבּתָא הָדֵא וַלמַן דָּמֵין׃
דּוֹמִים הֵם לִילָדִים הַיּוֹשְׁבִים בַּחֲצַר הַשּׁוּק וְקוֹרְאִים אֶל חַבְרֵיהֶם בְּקוֹל: 'חִלַּלְנוּ לָכֶם בַּחֲלִילִים וְלֹא רְקַדְתֶּם, קוֹנַנּוּ לָכֶם קִינָה וְלֹא בְּכִיתֶם'.
דֹּמִים הֵם לַיְלָדִים יֹשְׁבִים בִּשְׁוָקִים וְזֶה אֶל-זֶה קֹרְאִים וְאֹמְרִים מְזַמְּרִים הָיִינוּ לָכֶם וְלֹא רְקַדְתֶּם מְקוֺנְנִים וְלֹא סְפַדְתֶּם:
Podobni jsou dětem, kteříž na rynku sedí, a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
Jsou jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na sebe: ‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste neplakali.‘
ο῞μοιοί ει᾿σιν παιδίοις τοι̑ς ε᾿ν α᾿γορα̑ καθημένοις καὶ προσφωνου̑σιν α᾿λλήλοις α῍ λέγει ηυ᾿λήσαμεν ὑμι̑ν καὶ ου᾿κ ω᾿ρχήσασθε ε᾿θρηνήσαμεν καὶ ου᾿κ ε᾿κλαύσατε
דָּמֵין לַטלָיֵא דּיָתבִּין בּשֻׁוקָא וקָעֵין לחַברַיהֻון וָאמרִין זמַרן לכֻון ולָא רַקֵדתֻּון וֵאלַין לכֻון ולָא בּכַיתֻּון׃
כִּי בָּא יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל, לֶחֶם לֹא אָכַל וְיַיִן לֹא שָׁתָה, וְאַתֶּם אוֹמְרִים 'שֵׁד בּוֹ'.
כִּי בָא יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל לֹא אָכַל לֶחֶם וְלֹא-שָׁתָה יַיִן וַתֹּאמְרוּ כִּי שֵׁד בּוֺ:
Nebo přišel Jan Křtitel, ani chleba nejeda, ani nepije vína, a pravíte: Ďábelství má.
Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno – a říkáte: ‚Je posedlý.‘ ([Lukáš 1:15 Lukáš 5:33])
ε᾿λήλυθεν γὰρ ᾽Ιωάννης ὁ βαπτιστὴς μὴ ε᾿σθίων α῎ρτον μήτε πίνων οι῏νον καὶ λέγετε δαιμόνιον ε῎χει
אֵתָא גֵּיר יֻוחַנָן מַעמדָנָא לָא אָכֵל לַחמָא ולָא שָׁתֵא חַמרָא וָאמרִין אנתֻּון שִׁאדָא אִית בֵּה׃
בָּא בֶּן־הָאָדָם וְהוּא אוֹכֵל וְשׁוֹתֶה, וְאַתֶּם אוֹמְרִים 'הִנֵּה אִישׁ זוֹלֵל וְסוֹבֵא, יְדִיד הַמּוֹכְסִים וְהַחוֹטְאִים'.
וּבֶן-הָאָדָם בָּא אָכַל וְשָׁתָה וַתֹּאמְרוּ הִנֵּה אִישׁ זוֺלֵל וְסֹבֵא וְאֹהֵב לַמּוֺכְסִים וְלַחַטָּאִים:
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků.
Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkáte: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ ([Lukáš 5:29 Lukáš 15:2])
ε᾿λήλυθεν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿σθίων καὶ πίνων καὶ λέγετε ι᾿δοὺ α῎νθρωπος φάγος καὶ οι᾿νοπότης φίλος τελωνω̑ν καὶ ἁμαρτωλω̑ν
אֵתָא בּרֵה דּאנָשָׁא אָכֵל ושָׁתֵא וָאמרִין אנתֻּון הָא גַּברָא אָכֻּולָא ושָׁתֵא חַמרָא ורָחמָא דּמָכסֵא וַדחַטָיֵא׃
אָכֵן, צִדְקָתָהּ שֶׁל הַחָכְמָה הוּכְחָה בְּכָל בָּנֶיהָ."
אַךְ הַחָכְמָה תִּצְטַדֵּק בְּמַעֲשֵׂי בָנֶיהָ כֻּלָּם:
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
Ale moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí.“
καὶ ε᾿δικαιὼθη ἡ σοφία α᾿πὸ πάντων τω̑ν τέκνων αυ᾿τη̑ς
וֵאזדַּדּקַת חֵכמתָא מֵן כֻּלהֻון בּנֵיה׃ ס
אַחַד הַפְּרוּשִׁים בִּקֵּשׁ מִיֵּשׁוּעַ כִּי יִסְעַד אִתּוֹ. הוּא נִכְנַס לְבֵית הַפָּרוּשׁ וְהֵסֵב שָׁם.
וְאַחַד הַפְּרוּשִׁים קָרָא לוֺ לָבֹא לֶאֱכֹל אִתּוֺ לָחֶם וַיָּבֹא אֶל-בֵּית הַפָּרוּשׁ וַיֵּשֶׁב בִּמְסִבּוֺ:
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se(o) ke stolu. (o) ř: ulehl ([Lukáš 11:37 Lukáš 14:1])
η᾿ρὼτα δέ τις αυ᾿τὸν τω̑ν Φαρισαίων ι῞να φάγη μετ῾ αυ᾿του̑ καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ Φαρισαίου κατεκλίθη
אֵתָא דֵּין בּעָא מֵנֵה חַד מֵן פּרִישֵׁא דּנֵלעַס עַמֵה ועַל לבַיתֵּה דַּפרִישָׁא הַו וֵאסתּמֵך׃
וְהִנֵּה אִשָּׁה חוֹטֵאת מִן הָעִיר, שֶׁיָּדְעָה כִּי הוּא מֵסֵב בְּבֵית הַפָּרוּשׁ, הֵבִיאָה פַּךְ שֶׁמֶן בֹּשֶׂם.
וְהִנֵּה אִשָּׁה חֹטַאַת בָּעִיר וְכַאֲשֶׁר שָׁמְעָה כִּי-הוּא יֹשֵׁב בִּמְסִבָּה בְּבֵית הַפָּרוּשׁ וַתִּקַּח צְלֹחִית שֶׁמֶן הַמֹּר:
A aj, žena v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, ([Matouš 26:7; Marek 14:3; Jan 12:3])
καὶ ι᾿δοὺ γυνὴ η῞τις η῟ν ε᾿ν τη̑ πόλει ἁμαρτωλός καὶ ε᾿πιγνου̑σα ο῞τι κατάκειται ε᾿ν τη̑ οι᾿κία του̑ Φαρισαίου κομίσασα α᾿λάβαστρον μύρου
וַאנתּתָא חַטָיתָּא אִית הוָת בַּמדִינתָּא הָי וכַד יֵדעַת דַּבבַיתֵּה דַּפרִישָׁא הַו סמִיך נֵסבַּת שָׁטִיפתָּא דּבֵסמָא׃
הִיא הִתְקָרְבָה מֵאָחוֹר וְרָכְנָה לְרַגְלָיו כְּשֶׁהִיא בּוֹכָה, וּבְדִמְעוֹתֶיהָ הֵחֵלָּה לְהַרְטִיב אֶת רַגְלָיו. אַחֲרֵי כֵן נִגְּבָה אוֹתָן בְּשַׂעֲרוֹת רֹאשָׁהּ, נִשְּׁקָה אֶת רַגְלָיו וּמָשְׁחָה אוֹתָן בְּשֶׁמֶן בֹּשֶׂם.
וַתָּבֹא וַתַּעֲמֹד מֵאַחֲרָיו לְנֹכַח רַגְלָיו וַתֵּבְךְ וַתָּחֶל לִשְׁפֹּךְ דִּמְעוֺתֶיהָ עֲלֵי-רַגְלָיו וְלִמְחוֺת אֶת-הַדִּמְעָה מֵעֲלֵיהֶן בְּשַׂעֲרוֺת רֹאשָׁהּ וַתִּשַּׁק אֶת-רַגְלָיו וּמָשׁוֺחַ אוֺתָן בַּשָּׁמֶן:
A stojeci z zadu u noh jeho s pláčem, počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
καὶ στα̑σα ο᾿πίσω παρὰ τοὺς πόδας αυ᾿του̑ κλαίουσα τοι̑ς δάκρυσιν η῎ρξατο βρέχειν τοὺς πόδας αυ᾿του̑ καὶ ται̑ς θριξὶν τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿τη̑ς ε᾿ξέμασσεν καὶ κατεφίλει τοὺς πόδας αυ᾿του̑ καὶ η῎λειφεν τω̑ μύρω
וקָמַת בֵּסתּרֵה לוָת רֵגלַוהי ובָכיָא הוָת ושַׁריַת בּדֵמעֵיה מצַבּעָא רֵגלַוהי וַבסַערָא דּרִשָׁה משַׁוֵין להֵין וַמנַשׁקָא הוָת רֵגלַוהי ומָשׁחָא בֵּסמָא׃ ס
הַפָּרוּשׁ שֶׁהִזְמִינוֹ, כִּרְאוֹתוֹ אֶת הַנַּעֲשֶׂה, אָמַר בְּלִבּוֹ: "אִלּוּ הָיָה זֶה נָבִיא, הָיָה יוֹדֵעַ מִי הִיא וּמַה טִּיבָהּ שֶׁל הָאִשָּׁה הַנּוֹגַעַת בּוֹ - שֶׁהִיא אִשָּׁה חוֹטֵאת."
וְהַפָּרוּשׁ אֲשֶׁר קְרָאוֺ לֶאֱכֹל אִתּוֺ רָאָה וַיֹּאמֶר אֶל-לִבּוֺ לוּ הָיָה נָבִיא אָז יָדַע מִי-הִיא וּמָה-הִיא הַנֹּגַעַת בּוֺ כִּי אֵשֶׁת חֵטְא הִיא:
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě tak: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok(p), musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“ (p) var: ten Prorok
ι᾿δών δὲ ὁ Φαρισαι̑ος ὁ καλέσας αυ᾿τὸν ει῏πεν ε᾿ν ἑαυτω̑ λέγων ου῟τος ει᾿ η῟ν προφήτης ε᾿γίνωσκεν α῍ν τίς καὶ ποταπὴ ἡ γυνὴ η῞τις α῞πτεται αυ᾿του̑ ο῞τι ἁμαρτωλός ε᾿στιν
כַּד חזָא דֵּין פּרִישָׁא הַו דַּקרָיהי אֵתחַשַׁב בּנַפשֵׁה וֵאמַר הָנָא אֵלֻו נבִיָא הוָא יָדַע הוָא מַן הִי ומָא טֵבָּה דּחַטָיתָּא הי אַנתּתָא הָי דּקֵרבַּת לֵה׃
פָּנָה אֵלָיו יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "שִׁמְעוֹן, יֵשׁ לִי דָּבָר לוֹמַר לְךָ." אָמַר שִׁמְעוֹן: "דַּבֵּר, רַבִּי."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו שִׁמְעוֺן דָּבָר-לִי אֵלֶיךׇ וַיֹּאמֶר דַּבֵּר רַבִּי:
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
Ježíš mu na to řekl: „Šimone, chci ti něco povědět.“ On řekl: „Pověz, Mistře!“ –
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν Σίμων ε῎χω σοί τι ει᾿πει̑ν ὁ δέ διδάσκαλε ει᾿πέ φησίν
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה שֵׁמעֻון מֵדֵּם אִית לִי דִּאמַר לָך הֻו דֵּין אֵמַר לֵה אֵמַר רַבִּי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע׃
"לְנוֹשֶׁה מְסֻיָּם הָיוּ שְׁנֵי בַּעֲלֵי חוֹב. הָאֶחָד הָיָה חַיָּב לוֹ חֲמֵשׁ מֵאוֹת דִּינָרִים, וְהַשֵּׁנִי חֲמִשִּׁים דִּינָרִים.
וַיֹּאמֶר נֹשֶׁה אֶחָד הָיוּ-לוֺ שְׁנֵי בַעֲלֵי-חוֺב חוֺב הָאֶחָד חֲמֵשׁ מֵאוֺת כֶּסֶף וְחוֺב הַשֵּׁנִי חֲמִשִּׁים:
Dva dlužníky měl nějaký věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
“Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát.
δύο χρεοφειλέται η῟σαν δανιστη̑ τινι ὁ ει῟ς ω῎φειλεν δηνάρια πεντακόσια ὁ δὲ ε῞τερος πεντήκοντα
תּרֵין חַיָבֵא אִית הוַו לחַד מָרֵא חַובָּא חַד חַיָב הוָא דִּינָרֵא חַמֵשׁמָאא וַאחרִנָא דִּינָרֵא חַמשִׁין׃
כֵּיוָן שֶׁלֹּא הִשִֹיגָה יָדָם לְשַׁלֵּם וִתֵּר לִשְׁנֵיהֶם. וְעַכְשָׁו, אֱמֹר נָא, מִי מִשְּׁנֵיהֶם יֹאהַב אוֹתוֹ יוֹתֵר?"
וְיַעַן כִּי לֹא הִִּׂיגָה יָדָם לְשַׁלֶּם-לוֺ וַיַּשְׁמֵט מַשֵּׁה יָדוֺ מִשְּׁנֵיהֶם וְעַתָּה אֵיזֶה מִשְּׁנֵיהֶם יוֺסִיף לְאַהֲבָה אֹתוֺ:
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více bude jej milovati?
Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma(q). Který z nich ho bude mít raději?“ (q) var: + Řekni mi, ([Matouš 18:25])
μὴ ε᾿χόντων αυ᾿τω̑ν α᾿ποδου̑ναι α᾿μφοτέροις ε᾿χαρίσατο τίς ου῏ν αυ᾿τω̑ν πλει̑ον α᾿γαπήσει αυ᾿τόν
וַדלַיתּ הוָא להֻון למֵפרַע לַתרַיהֻון שׁבַק אַינָא הָכִיל מֵנהֻון יַתִּיר נַחבִיוהי׃
הֵשִׁיב שִׁמְעוֹן: "לְפִי דַּעְתִּי, זֶה שֶׁהַנּוֹשֶׁה וִתֵּר לוֹ יוֹתֵר." אָמַר יֵשׁוּעַ: "יָפֶה פָּסַקְתָּ."
וַיַּעַן שִׁמְעוֺן וַיֹּאמַר זֶה הוּא לְפִי מַחֲשַׁבְתִּי אֲשֶׁר שָׁמַט לוֺ הַרְבֵּה וַיֹּאמֶר אֵלָיו כֵּן חָרָצְתָּ:
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil!“
α᾿ποκριθεὶς Σίμων ει῏πεν ὑπολαμβάνω ο῞τι ω῟ τὸ πλει̑ον ε᾿χαρίσατο ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο᾿ρθω̑ς ε῎κρινας
ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר סָבַר אנָא דּהַו דֵּאשׁתּבֵק לֵה סַגִּי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע תּרִיצָאיִת דָּנתּ׃
וּבִפְנוֹתוֹ אֶל הָאִשָּׁה אָמַר אֶל שִׁמְעוֹן: "אַתָּה רוֹאֶה אֶת הָאִשָּׁה הַזֹּאת? אֲנִי נִכְנַסְתִּי לְבֵיתְךָ וּמַיִם בִּשְׁבִיל רַגְלַי לֹא נָתַתָּ, אַךְ הִיא בְּדִמְעוֹתֶיהָ הִרְטִיבָה אֶת רַגְלַי וּבְשַׂעֲרוֹתֶיהָ נִגְּבָה אוֹתָן.
וַיִּפֶן אֶל-הָאִשָּׁה וַיֹּאמֶר אֶל-שִׁמְעוֺן הֲרֹאֶה אַתָּה אֶת-הָאִשָּׁה הַזֹּאת הִנֵּה בָּאתִי לְבֵיתְךׇ וּמַיִם לֹא נָתַתָּ לְרַגְלָי וְהִיא דִּמְעוֺתֶיהָ שָׁפְכָה עַל-רַגְלַי וַתִּמַח אֶת-הַדִּמְעָה מֵעֲלֵיהֶן בְּשַׂעֲרוֺתֶיהָ:
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nedal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. ([Genesis 18:4])
καὶ στραφεὶς πρὸς τὴν γυναι̑κα τω̑ Σίμωνι ε῎φη βλέπεις ταύτην τὴν γυναι̑κα ει᾿ση̑λθόν σου ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν υ῞δωρ μοι ε᾿πὶ πόδας ου᾿κ ε῎δωκας αυ῞τη δὲ τοι̑ς δάκρυσιν ε῎βρεξέν μου τοὺς πόδας καὶ ται̑ς θριξὶν αυ᾿τη̑ς ε᾿ξέμαξεν
וֵאתפּנִי לוָת הָי אַנתּתָא וֵאמַר לשֵׁמעֻון חָזֵא אַנתּ אַנתּתָא הָדֵא לבַיתָּך עֵלֵת מַיָא לרֵגלַי לָא יַהבתּ הָדֵא דֵּין בּדֵמעֵיה רֵגלַי צַבעַת וַבסַערָה שַׁויַת אֵנֵין׃
אַתָּה נְשִׁיקָה לֹא נָתַתָּ לִי, אַךְ הִיא מֵאָז שֶׁנִּכְנַסְתִּי לֹא חָדְלָה לְנַשֵּׁק אֶת רַגְלַי.
מִנְּשִׁיקוֺת פִּיךׇ אַתָּה לֹא נְשַׁקְתָּנִי וְהִיא מֵאָז בָּאתִי לֹא חָדְלָה מִנַּשֵּׁק אֶת-רַגְלָי:
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
φίλημά μοι ου᾿κ ε῎δωκας αυ῞τη δὲ α᾿φ῾ η῏ς ει᾿ση̑λθον ου᾿ διέλιπεν καταφιλου̑σά μου τοὺς πόδας
אַנתּ לָא נשַׁקתָּני הָדֵא דֵּין הָא מֵן דּעֵלַת לָא שֵׁליַת רֵגלַי לַמנַשָׁקֻו׃
בְּשֶׁמֶן אֶת רֹאשִׁי לֹא מָשַׁחְתָּ, אַךְ הִיא בְּשֶׁמֶן בֹּשֶׂם מָשְׁחָה אֶת רַגְלַי.
אַתָּה לֹא מָשַׁחְתָּ בְּשֶׁמֶן רֹאשִׁי וְהִיא מָשְׁחָה רַגְלַי בְּשֶׁמֶן הַמֹּר:
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.
ε᾿λαίω τὴν κεφαλήν μου ου᾿κ η῎λειψας αυ῞τη δὲ μύρω η῎λειψεν τοὺς πόδας μου
אַנתּ מֵשׁחָא לרִשׁי לָא משַׁחתּ הָדֵא דֵּין בּמֵשׁחָא דּבֵסמָא רֵגלַי מֵשׁחַת׃
עַל כֵּן אוֹמֵר אֲנִי לְךָ: נִסְלְחוּ לָהּ חֲטָאֶיהָ הָרַבִּים, כִּי רַבָּה אַהֲבָתָהּ. אֲבָל מִי שֶׁנִּסְלַח לוֹ מְעַט אוֹהֵב מְעַט."
עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר אֵלֶיךׇ חַטֹּאתֶיהָ הָרַבּוֺת נִסְלְחוּ-לָהּ כִּי אַהֲבָתָהּ רַבָּה וּמִי אֲשֶׁר מְעַט מִזְעָר נִסְלַח-לוֺ אַהֲבָתוֺ מְעַט מִזְעָר:
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku(r). Komu se málo odpouští, málo miluje.“ (r) ř: milovala mnoho
ου῟ χάριν λέγω σοι α᾿φέωνται αἱ ἁμαρτίαι αυ᾿τη̑ς αἱ πολλαί ο῞τι η᾿γάπησεν πολύ ω῟ δὲ ο᾿λίγον α᾿φίεται ο᾿λίγον α᾿γαπα̑
חלָף הָדֵא אָמַר אנָא לָך דַּשׁבִיקִין לָה חטָהֵיה סַגִּיֵאא מֵטֻל דַּאחבַת סַגִּי הַו דֵּין דּקַלִיל מֵשׁתּבֵק לֵה קַלִיל מַחֵב׃ ס
וְאֵלֶיהָ אָמַר: "נִסְלְחוּ לָךְ חֲטָאַיִךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ נִסְלְחוּ-לָךְ חַטֹּאתָיִךְ:
I řekl jí: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ ([Lukáš 5:20-Lukáš 5:21])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τη̑ α᾿φέωνταί σου αἱ ἁμαρτίαι
וֵאמַר להָי אַנתּתָא שׁבִיקִין לֵכי חטָהַיכּי׃
הַמְסֻבִּים עִמּוֹ הֵחֵלּוּ לוֹמַר בְּלִבָּם: "מִי הוּא זֶה שֶׁגַּם סוֹלֵחַ עַל חֲטָאִים?"
וְהַיֹּשְׁבִים אִתּוֺ בִּמְסִבָּה הֵחֵלּוּ לְדַבֵּר עַל-לִבָּם מִי הוּא זֶה הֲגַם סֹלֵחַ לַעֲוֺנוֺת הוּא:
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“
καὶ η῎ρξαντο οἱ συνανακείμενοι λέγειν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς τίς ου῟τός ε᾿στιν ο῍ς καὶ ἁμαρτίας α᾿φίησιν
שַׁרִיו דֵּין הָנֻון דַּסמִיכִין אָמרִין בּנַפשׁהֻון מַנֻו הָנָא דָּאף חטָהֵא שָׁבֵק׃
הוֹסִיף וְאָמַר אֶל הָאִשָּׁה: "אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ, לְכִי לְשָׁלוֹם."
וַיֹּאמֶר אֶל-הָאִשָּׁה אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ לְכִי לְשָׁלוֺם:
I řekl ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“ ([Lukáš 8:48 Lukáš 17:19 Lukáš 18:42])
ει῏πεν δὲ πρὸς τὴν γυναι̑κα ἡ πίστις σου σέσωκέν σε πορεύου ει᾿ς ει᾿ρήνην
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר להָי אַנתּתָא הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי זֵלי בַּשׁלָמָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן עָבַר מֵעִיר לְעִיר וּמִכְּפָר לִכְפָר כְּשֶׁהוּא מַכְרִיז וּמְבַשֵֹר אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים. הַשְּׁנֵים־עָשָׂר הָיוּ אִתּוֹ
וַיְהִי אַחֲרֵי-כֵן וַיַּעֲבֹר בְּעָרִים וּבִכְפָרִים קוֺרֵא וּמַשְׁמִיעַ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְעִמּוֺ שְׁנֵים הֶעָשָׂר:
I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním.
Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků ([Lukáš 4:43-Lukáš 4:44])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ καθεξη̑ς καὶ αυ᾿τὸς διὼδευεν κατὰ πόλιν καὶ κὼμην κηρύσσων καὶ ευ᾿αγγελιζόμενος τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ καὶ οἱ δὼδεκα σὺν αυ᾿τω̑
וַהוָא מֵן בָּתַר הָלֵין מֵתכּרֵך הוָא יֵשֻׁוע בַּמדִינָתָא וַבקֻוריָא ומַכרֵז הוָא וַמסַבַּר מַלכֻּותָא דַּאלָהָא וַתרֵעסַרתֵּה עַמֵה׃
וְגַם כַּמָּה נָשִׁים שֶׁנִּרְפְּאוּ מֵרוּחוֹת רָעוֹת וּמֵחֳלָאִים: מִרְיָם הַנִּקְרֵאת מַגְדָּלִית, אֲשֶׁר שִׁבְעָה שֵׁדִים יָצְאוּ מִמֶּנָּה,
וְנָשִׁים אֲשֶׁר נִרְפְּאוּ מֵחֳלָיִים וּמֵרוּחוֺת רָעוֺת מִרְיָם הַנִּקְרֵאת מַגְדָּלִית אֲשֶׁר גֹּרְשׁוּ מִמֶּנָּה שֶׁבַע רוּחוֺת רָעוֺת:
I ženy některé, kteréž byl uzdravil od duchů zlých a od nemocí: Maria, kteráž slove Magdaléna, z níž bylo sedm ďáblů vyšlo,
a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů, ([Lukáš 23:49 Lukáš 23:55 Lukáš 24:10])
καὶ γυναι̑κές τινες αι῍ η῟σαν τεθεραπευμέναι α᾿πὸ πνευμάτων πονηρω̑ν καὶ α᾿σθενειω̑ν Μαρία ἡ καλουμένη Μαγδαληνή α᾿φ῾ η῏ς δαιμόνια ἑπτὰ ε᾿ξεληλύθει
ונֵשֵׁא הָלֵין דֵּאתַאסִי מֵן כֻּורהָנֵא ומֵן רֻוחֵא בִּישָׁתָא מַריַם דּמֵתקַריָא מַגדּלָיתָּא הָי דּשַׁבעָא שִׁאדִין נפַקו מֵנָה׃
וְיוֹחָנָה, אֵשֶׁת כּוּזָא מְנַהֵל מֶשֶׁק בֵּיתוֹ שֶׁל הוֹרְדוֹס, וְשׁוֹשַׁנָּה וְרַבּוֹת אֲחֵרוֹת אֲשֶׁר כִּלְכְּלוּ אוֹתוֹ מִנִּכְסֵיהֶן.
וְיוֺחָנָה אֵשֶׁת כּוּזָא סֹכֵן הוֺרְדוֺס וְשׁוֺשַׁנָּה וְרַבּוֺת אֲחֵרוֺת אֲשֶׁר כִּלְכְּלוּ אֹתוֺ מֵרְכוּשָׁן:
A Johanna manželka Chuzova, úředníka Heródesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně(s) ze svých prostředků staraly. (s) var: o něj
καὶ ᾽Ιωάννα γυνὴ Χουζα̑ ε᾿πιτρόπου ῾Ηρώδου καὶ Σουσάννα καὶ ε῞τεραι πολλαί αι῞τινες διηκόνουν αυ᾿τοι̑ς ε᾿κ τω̑ν ὑπαρχόντων αυ᾿ται̑ς
ויֻוחַן אַנתַּת כֻּוזַא רַבַּיתֵּה דּהֵרָודֵס ושֻׁושַׁן וַאחרָניָתָא סַגִּיָאתָא אַילֵין דַּמשַׁמשָׁן הוַי להֻון מֵן קֵניָנַיהֵין סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר הִתְאַסְּפוּ הֲמוֹנֵי אֲנָשִׁים שֶׁבָּאוּ אֵלָיו מִכָּל עִיר, דִּבֵּר בְּמָשָׁל:
וַיְהִי בְּהִקָּבֵץ אֵלָיו הֲמוֺן עַם-רָב אֲשֶׁר בָּאוּ מִכָּל-עִיר וָעִיר וַיִָּּׂא אֶת-מְשָׁלוֺ:
Když se pak scházel zástup mnohý, a z měst hrnuli se k němu, mluvil v podobenství:
Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství: ([Matouš 13:1-Matouš 13:9; Marek 4:1-Marek 4:9])
συνιόντος δὲ ο῎χλου πολλου̑ καὶ τω̑ν κατὰ πόλιν ε᾿πιπορευομένων πρὸς αυ᾿τὸν ει῏πεν διὰ παραβολη̑ς
וכַד כֵּנשָׁא סַגִּיָאא כּנַשׁ הוָא ומֵן כֻּל מדִינָן אָתֵין הוַו לוָתֵה אֵמַר בּמַתלֵא׃
"הַזּוֹרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ אֶת זַרְעוֹ; כַּאֲשֶׁר זָרַע נָפְלוּ כַּמָּה זְרָעִים בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ וְנִרְמְסוּ, וְעוֹף הַשָּׁמַיִם אָכַל אוֹתָם.
הַזֹּרֵעַ יָצָא לִזְרֹעַ וּבְזָרְעוֺ פִּזַּר מִן-הַזֶּרַע עַל-יַד הַדָּרֶךְ וַיְהִי לְמִרְמַס רֶגֶל וּלְמַאֲכָל לְעוֺף הַשָּׁמָיִם:
Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští zzobali je.
“Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali.
ε᾿ξη̑λθεν ὁ σπείρων του̑ σπει̑ραι τὸν σπόρον αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ν τω̑ σπείρειν αυ᾿τὸν ο῍ μὲν ε῎πεσεν παρὰ τὴν ὁδόν καὶ κατεπατήθη καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατέφαγεν αυ᾿τό
נפַק זָרֻועָא למֵזרַע זַרעֵה וכַד זרַע אִית דַּנפַל עַל־יַד אֻורחָא וֵאתּדִישׁ וֵאכַלתֵה פָּרַחתָא׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ עַל סֶלַע, אַךְ עִם צְמִיחָתָם הִתְיַבְּשׁוּ בִּגְלַל חֹסֶר לַחוּת.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-פְּנֵי הַסָּלַע וַיַּעַשׂ צֶמַח וַיִּיבַשׁ כִּי לֹא הָיָה-לוֺ לֵחַ:
A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, proto že nemělo vláhy.
Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.
καὶ ε῞τερον κατέπεσεν ε᾿πὶ τὴν πέτραν καὶ φυὲν ε᾿ξηράνθη διὰ τὸ μὴ ε῎χειν ι᾿κμάδα
וַאחרִנָא נפַל עַל שֻׁועָא ובַר־שָׁעתֵה יִעָא וַדלַיתּ הוָא לֵה תַּלִילֻותָא יִבֵשׁ׃
אֲחֵרִים נָפְלוּ בֵּין קוֹצִים, אַךְ הַקּוֹצִים שֶׁצָּמְחוּ יַחַד עִמָּם הֶחֱנִיקוּ אוֹתָם.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל אֶל-הַקּוֺצִים וַיַּעֲלוּ הַקּוֺצִים עִמּוֺ וַיְבַלְּעֻהוּ:
Jiné pak padlo mezi trní, a spoluzrostlé trní udusilo je.
Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je.
καὶ ε῞τερον ε῎πεσεν ε᾿ν μέσω τω̑ν α᾿κανθω̑ν καὶ συμφυει̑σαι αἱ α῎κανθαι α᾿πέπνιξαν αυ᾿τό
וַאחרִנָא נפַל בֵּית כֻּובֵּא וִיעַו עַמֵה כֻּובֵּא וחַנקֻוהי׃
וַאֲחֵרִים נָפְלוּ עַל אֲדָמָה טוֹבָה, צָמְחוּ וְעָשׂוּ פְּרִי פִּי מֵאָה." לְאַחַר שֶׁאָמַר זֹאת קָרָא: "מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
וְיֵשׁ אֲשֶׁר נָפַל עַל-חֶלְקָה טוֺבָה וַיַּעַל וַיַּעַשׂ פְּרִי תְבוּאָה מֵאָה שְׁעָרִים וּמִדֵּי דַבְּרוֺ כָּזֹאת קָרָה מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ To řekl a zvolal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“ ([Lukáš 14:35])
καὶ ε῞τερον ε῎πεσεν ει᾿ς τὴν γη̑ν τὴν α᾿γαθήν καὶ φυὲν ε᾿ποίησεν καρπὸν ἑκατονταπλασίονα ταυ̑τα λέγων ε᾿φὼνει ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
וַאחרִנָא נפַל בַּארעָא טָבתָא ושַׁפִּירתָּא וִיעָא וַעבַד פִּארֵא חַד בַּמָאא הָלֵין כַּד אָמַר קָעֵא הוָא דּמַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע סס׃
שְׁאָלוּהוּ תַּלְמִידָיו: "מַה פֵּשֶׁר הַמָּשָׁל הַזֶּה?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ תַּלְמִידָיו לֵאמֹר מָה הַמָּשָׁל הַזֶּה:
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat. ([Matouš 13:10-Matouš 13:17; Marek 4:10-Marek 4:12])
ε᾿πηρὼτων δὲ αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ τίς αυ῞τη ει῎η ἡ παραβολή
ושַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי דּמָנַו מַתלָא הָנָא׃
הֵשִׁיב: "לָכֶם נִתַּן לָדַעַת אֶת סוֹדוֹת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים, אֲבָל לַאֲחֵרִים - בִּמְשָׁלִים, לְמַעַן רָאֹה לֹא יִרְאוּ וּבְשָׁמְעָם לֹא יָבִינוּ.
וַיֹּאמַר לָכֶם נִתַּן לָדַעַת רָזֵי מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְלָאֲחֵרִים רַק-בִּמְשָׁלִים לְמַעַן בִּרְאוֺתָם לֹא יִרְאוּ וּבְשָׁמְעָם לֹא יָבִינוּ:
A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
On řekl: „Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali. ([Izajáš 6:9-Izajáš 6:10; Jeremjáš 5:21; Ezechiel 12:2])
ὁ δὲ ει῏πεν ὑμι̑ν δέδοται γνω̑ναι τὰ μυστήρια τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ τοι̑ς δὲ λοιποι̑ς ε᾿ν παραβολαι̑ς ι῞να βλέποντες μὴ βλέπωσιν καὶ α᾿κούοντες μὴ συνιω̑σιν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון לכֻון הֻו יִהִיב למֵדַּע ארָזָא דּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא להָנֻון דֵּין שַׁרכָּא בּפֵלָאתָא מֵתֵאמַר דּכַד חָזֵין לָא נֵחזֻון וכַד שָׁמעִין לָא נֵסתַּכּלֻון׃ ס
זֶהוּ פֵּשֶׁר הַמָּשָׁל: הַזֶּרַע הוּא דְּבַר אֱלֹהִים.
וְזֶה הוּא הַמָּשָׁל הַזֶּרַע הוּא דְּבַר הָאֱלֹהִים:
Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo. ([Matouš 13:18-Matouš 13:23; Marek 4:13-Marek 4:20 1 Petrův 1:23])
ε῎στιν δὲ αυ῞τη ἡ παραβολή ὁ σπόρος ε᾿στὶν ὁ λόγος του̑ θεου̑
הָנַו דֵּין מַתלָא זַרעָא אִיתַוהי מֵלתָא דַּאלָהָא׃
אֵלֶּה אֲשֶׁר בְּשׁוּלֵי הַדֶּרֶךְ הֵם הַשּׁוֹמְעִים. אַחַר כָּךְ בָּא הַשָֹטָן וְלוֹקֵחַ אֶת הַדָּבָר מִלִּבָּם, לִמְנֹעַ אוֹתָם מִלְּהַאֲמִין וּלְהִוָּשַׁע.
וַאֲשֶׁר עַל-יַד הַדֶּרֶךְ הֵם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ וְהַָּׂטָן בָּא וַיִּטְרֹף דְּבַר הָאֱלֹהִים מִלִּבָּם פֶּן-יַאֲמִינוּ וְיִוָּשֵׁעוּ:
A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
Podél cesty – to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
οἱ δὲ παρὰ τὴν ὁδόν ει᾿σιν οἱ α᾿κούσαντες ει῏τα ε῎ρχεται ὁ διάβολος καὶ αι῎ρει τὸν λόγον α᾿πὸ τη̑ς καρδίας αυ᾿τω̑ν ι῞να μὴ πιστεύσαντες σωθω̑σιν
הָנֻון דֵּין דּעַל־יַד אֻורחָא אִיתַיהֻון הָנֻון דּשָׁמעִין מֵלתָא וָאתֵא בּעֵלדּבָבָא שָׁקֵל מֵלתָא מֵן לֵבּהֻון דּלָא נהַימנֻון ונִחֻון׃
אֵלֶּה אֲשֶׁר עַל הַסֶּלַע הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֶת הַדָּבָר וּמְקַבְּלִים אוֹתוֹ בְּשִׂמְחָה, אַךְ שֹׁרֶשׁ אֵין לָהֶם; זְמַן־מָה יַאֲמִינוּ וּבְעֵת נִסָּיוֹן יִסּוֹגוּ.
וַאֲשֶׁר עַל-הַסֶּלַע הֵם הַשֹּׁמְעִים הַמְקַבְּלִים אֶת-הַדָּבָר בְּשִׂמְחָה אַךְ אֵין לָהֶם שֹׁרֶשׁ וְרַק לַמִּצְעָר יַאֲמִינוּ וּבְיוֺם מַסָּה יִסֹּגוּ אָחוֺר:
Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
Na skále – to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.
οἱ δὲ ε᾿πὶ τη̑ς πέτρας οι῍ ο῞ταν α᾿κούσωσιν μετὰ χαρα̑ς δέχονται τὸν λόγον καὶ ου῟τοι ρ᾿ίζαν ου᾿κ ε῎χουσιν οι῍ πρὸς καιρὸν πιστεύουσιν καὶ ε᾿ν καιρω̑ πειρασμου̑ α᾿φίστανται
הָלֵין דֵּין דּעַל שֻׁועָא הָלֵין אֵנֻון דּמָא דַּשׁמַעו בּחַדֻותָא מקַבּלִין לָה למֵלתָא ועֵקָרָא לַיתּ להֻון אֵלָא דּזַבנָא הי הַימָנֻותהֻון ובַזבַן נֵסיֻונָא מֵתכַּשׁלִין׃
הַנּוֹפְלִים בֵּין הַקּוֹצִים הֵם הַשּׁוֹמְעִים אֲשֶׁר בְּלֶכְתָּם נֶחֱנָקִים בִּדְאָגוֹת וּבְעֹשֶׁר וּבְתַעֲנוּגוֹת הַחַיִּים, וְאֵינָם עוֹשִׂים פְּרִי רָאוּי לַאֲכִילָה.
וְהַנֹּפֵל אֶל-הַקּוֺצִים הֵם הַשֹּׁמְעִים הַהֹלְכִים לְדַרְכָּם וְנִבְלָעִים בְּרֹב דְּאָגָה בְּעֹשֶׁר וּבְתַעֲנֻגוֺת בְּנֵי-אָדָם וְלֹא-יַעֲשׂוּ פֶּרִי:
Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyší, ale po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu. ([1 Timoteovi 6:9-1 Timoteovi 6:10])
τὸ δὲ ει᾿ς τὰς α᾿κάνθας πεσόν ου῟τοί ει᾿σιν οἱ α᾿κούσαντες καὶ ὑπὸ μεριμνω̑ν καὶ πλούτου καὶ ἡδονω̑ν του̑ βίου πορευόμενοι συμπνίγονται καὶ ου᾿ τελεσφορου̑σιν
הַו דֵּין דַּנפַל בֵּית כֻּובֵּא הָלֵין אֵנֻון אַילֵין דּשָׁמעִין מֵלתָא וַבצֵפתָא וַבעֻותרָא ובַרגִיגָתֵה דּעָלמָא מֵתחַנקִין ופִארֵא לָא יָהבִּין׃
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר בָּאֲדָמָה הַטּוֹבָה הֵם שׁוֹמְעֵי הַדָּבָר הַמַּחֲזִיקִים בּוֹ בְּלֵב יָשָׁר וְטוֹב וְעוֹשִׂים פְּרִי בְּסַבְלָנוּת."
וַאֲשֶׁר עַל-הַחֶלְקָה הַטּוֺבָה הֵם הַשֹּׁמְעִים אֶת-הַדָּבָר בְּלֵב טוֺב וּבְרוּחַ נָכוֺן וְתוֺחַלְתָּם אִתָּם עַד-אֲשֶׁר יַעֲשׂוּן פֶּרִי:
Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.
τὸ δὲ ε᾿ν τη̑ καλη̑ γη̑ ου῟τοί ει᾿σιν οι῞τινες ε᾿ν καρδία καλη̑ καὶ α᾿γαθη̑ α᾿κούσαντες τὸν λόγον κατέχουσιν καὶ καρποφορου̑σιν ε᾿ν ὑπομονη̑
הַו דֵּין דּבַארעָא טָבתָא הָלֵין אֵנֻון אַילֵין דַּבלֵבָּא שַׁפיָא וטָבָא שָׁמעִין מֵלתָא וָאחדִּין ויָהבִּין פִּארֵא בַּמסַיבּרָנֻותָא׃ ס
"אֵין אִישׁ מַדְלִיק מְנוֹרָה וּמְכַסֶּה אוֹתָה בִּכְלִי, אַף לֹא יָשִׂים אוֹתָהּ תַּחַת הַמִּטָּה, אֶלָּא עַל כַּן יָשִׂים אוֹתָהּ כְּדֵי שֶׁבָּאֵי הַבַּיִת יִרְאוּ אֶת הָאוֹר;
וְאֵין-אִישׁ מַדְלִיק נֵר לְכַסֹּתוֺ בְמִכְסֶה אוֺ לְתִתּוֺ מִתַּחַת לַמִּטָּה כִּי אִם-יִתְּנֵהוּ אֶל-הַמְּנוֺרָה וְכָל-הַבָּאִים יִרְאוּ בְּאוֺרוֺ:
Žádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Nikdo přece nerozsvítí světlo(t) a nepřikryje nádobou ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo. (t) ř: lampu ([Marek 4:21-Marek 4:25 Matouš 5:15; Lukáš 11:33])
ου᾿δεὶς δὲ λύχνον α῞ψας καλύπτει αυ᾿τὸν σκεύει η῍ ὑποκάτω κλίνης τίθησιν α᾿λλ῾ ε᾿πὶ λυχνίας τίθησιν ι῞να οἱ ει᾿σπορευόμενοι βλέπωσιν τὸ φω̑ς
לָא אנָשׁ מַנהַר שׁרָגָא וַמחַפֵּא לֵה בּמָאנָא אַו סָאֵם לֵה תּחֵית עַרסָא אֵלָא סָאֵם לֵה לעֵל מֵן מנָרתָּא דּכֻל דּעָאֵל נֵחזֵא נֻוהרֵה׃
כִּי אֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִוָּדַע וְיֵצֵא לָאוֹר.
כִּי אֵין-נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִוָּדַע וְלֹא יֵצֵא לָאוֺר:
Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.
Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo. ([Matouš 10:26; Lukáš 12:2])
ου᾿ γάρ ε᾿στιν κρυπτὸν ο῍ ου᾿ φανερὸν γενήσεται ου᾿δὲ α᾿πόκρυφον ο῍ ου᾿ μὴ γνωσθη̑ καὶ ει᾿ς φανερὸν ε῎λθη
לַיתּ גֵּיר מֵדֵּם דַּכסֵא דּלָא נֵתגּלֵא ולָא דַּמטַשַׁי דּלָא נֵתִידַע ונִאתֵא לגֵליָא׃
לָכֵן שִׂימוּ לִבְּכֶם בְּאֵיזֶה אֹפֶן אַתֶּם שׁוֹמְעִים, כִּי מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִנָּתֵן לוֹ; וּמִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁחָשַׁב שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ."
עַל-כֵּן שִׂימוּ לִבְּכֶם אֶל-אֲשֶׁר תִּשְׁמָעוּן כִּי מִי אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יֻתַּן לוֺ עוֺד וּמִי אֲשֶׁר אֵין-לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֶת-אֲשֶׁר יַחֲשֹׁב כִּי יֶשׁ-לוֺ:
Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má.“ ([Matouš 13:12 Matouš 25:29; Lukáš 19:26])
βλέπετε ου῏ν πω̑ς α᾿κούετε ο῍ς α῍ν γὰρ ε῎χη δοθήσεται αυ᾿τω̑ καὶ ο῍ς α῍ν μὴ ε῎χη καὶ ο῍ δοκει̑ ε῎χειν α᾿ρθήσεται α᾿π῾ αυ᾿του̑
חזַו אַיכַּנָא שׁמַעתֻּון מַן דִּאית לֵה גֵּיר נֵתִיהֵב לֵה ומַן דּלַיתּ לֵה אָף הַו דּסָבַר דִּאית לֵה נֵשׁתּקֵל מֵנֵה׃ ס
אָז בָּאוּ אֵלָיו אִמּוֹ וְאֶחָיו, וְלֹא יָכְלוּ לָגֶשֶׁת אֵלָיו בִּגְלַל הֶהָמוֹן.
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו אִמּוֺ וְאֶחָיו וְלֹא יָכְלוּ קְרֹב אֵלָיו מִפְּנֵי רֹב הָעָם:
Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
Přišla za ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup. ([Matouš 12:46-Matouš 12:50; Marek 3:31-Marek 3:35 Jan 2:12; Skutky apoštolské 1:14])
παρεγένετο δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ἡ μήτηρ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ καὶ ου᾿κ η᾿δύναντο συντυχει̑ν αυ᾿τω̑ διὰ τὸν ο῎χλον
אֵתַו דֵּין לוָתֵה אֵמֵה וַאחַוהי ולָא מֵשׁכּחִין הוַו דַּנמַללֻון עַמֵה מֵטֻל כֵּנשָׁא׃
הוֹדִיעוּ לוֹ: "אִמְּךָ וְאַחֶיךָ עוֹמְדִים בַּחוּץ וְהֵם חֲפֵצִים לִרְאוֹתְךָ",
וַיֻּגַּד-לוֺ לֵאמֹר אִמְּךׇ וְאַחֶיךׇ עֹמְדִים בַּחוּץ וּמְבַקְשִׁים לִרְאוֺתֶךׇ:
I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat.“
α᾿πηγγέλη δὲ αυ᾿τω̑ ἡ μήτηρ σου καὶ οἱ α᾿δελφοί σου ἑστήκασιν ε῎ξω ι᾿δει̑ν θέλοντές σε
וֵאמַרו לֵה אֵמָך וַאחַיךְּ קָימִין לבַר וצָבֵין למֵחזיָך׃
אַךְ הוּא הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "אֵלֶּה אִמִּי וְאַחַי - הַשּׁוֹמְעִים אֶת דְּבַר אֱלֹהִים וְעוֹשִׂים."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֵלֶּה הֵם אִמִּי וְאֶחָי הַשֹּׁמְעִים אֶת-דְּבַר הָאֱלֹהִים וְהָעֹשִׂים אֹתוֺ:
A on odpověděv, řekl jim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
On jim odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“ ([Jan 15:14])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μήτηρ μου καὶ α᾿δελφοί μου ου῟τοί ει᾿σιν οἱ τὸν λόγον του̑ θεου̑ α᾿κούοντες καὶ ποιου̑ντες
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון הָלֵין אֵנֻון אֵמי וַאחַי אַילֵין דּשָׁמעִין מֵלתָא דַּאלָהָא ועָבדִּין לָה סס׃
בְּאַחַד הַיָּמִים יָרַד לְסִירָה יַחַד עִם תַּלְמִידָיו. אָמַר לָהֶם: "בּוֹאוּ נַעֲבֹר לְצִדּוֹ הַשֵּׁנִי שֶׁל הָאֲגָם." אָז הִפְלִיגוּ מִשָּׁם.
וַיְהִי הַיּוֺם וַיֵּרֶד אֶל-כְּלִי שַׁיִט הוּא וְתַלְמִידָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַעְבְּרָה-נָּא אֶל-עֵבֶר הַיָּם וַיִּנְהֲגוּ אֶת-כְּלִי הַשָּׁיִט:
Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl jim: Přeplavme se přes jezero. I pustili se.
Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: „Přeplavme se na druhý břeh jezera.“ Když odrazili od břehu ([Matouš 8:23-Matouš 8:27; Marek 4:35-Marek 4:41])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν μια̑ τω̑ν ἡμερω̑ν καὶ αυ᾿τὸς ε᾿νέβη ει᾿ς πλοι̑ον καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς διέλθωμεν ει᾿ς τὸ πέραν τη̑ς λίμνης καὶ α᾿νήχθησαν
הוָא דֵּין בּחַד מֵן יַומָתָא סלֵק יֵשֻׁוע יִתֵב בַּספִינתָּא הֻו ותַלמִידַוהי וֵאמַר להֻון נֵעבַּר להַו עֵברָא דּיַמתָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר שָׁטוּ הוּא נִרְדַּם, וְהִנֵּה רוּחַ סְעָרָה יָרְדָה עַל הָאֲגָם וְהַסִּירָה נִתְמַלְּאָה מַיִם עַד כְּדֵי כָּךְ שֶׁהָיוּ בְּסַכָּנָה.
וְהוּא שָׁכַב וַיֵּרָדַם בְּעוֺד הֵם שָׁטִים וְרוּחַ סְעָרָה הִתְעוֺרְרָה בַּיָּם וַיִּשְׁטְפוּ עֲלֵיהֶם מַיִם כַּבִּירִים וַיַּגִּיעוּ עַד-שַׁעֲרֵי מָוֶת:
A když se plavili, usnul. Tedy přišel vítr bouřlivý na jezero, a lodí se naplňovala, tak že v nebezpečenství byli.
a plavili se, usnul. Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí.
πλεόντων δὲ αυ᾿τω̑ν α᾿φύπνωσεν καὶ κατέβη λαι̑λαψ α᾿νέμου ει᾿ς τὴν λίμνην καὶ συνεπληρου̑ντο καὶ ε᾿κινδύνευον
וכַד רָדֵין דּמֵך לֵה הֻו יֵשֻׁוע וַהוָת עַלעָלָא דּרֻוחָא בּיַמתָא וקַרִיבָא הוָת ספִינתָּא למֵטבַּע׃
הֵם נִגְּשׁוּ אֵלָיו וְהֵעִירוּהוּ בְּאָמְרָם, "אֲדוֹנֵנוּ, אֲדוֹנֵנוּ, אֲנַחְנוּ טוֹבְעִים!" הוּא הִתְעוֹרֵר וְגָעַר בָּרוּחַ וּבַגַּלִּים הַזּוֹעֲפִים. הַלָּלוּ שָׁכְכוּ וְנִשְׂתָּרְרָה דְּמָמָה.
וַיִּגְּשׁוּ וַיָּעִירוּ אֹתוֺ לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ אֲדֹנֵינוּ הֵן אֹבְדִים אֲנָחְנוּ וַיֵּעוֺר וַיִּגְעַר בָּרוּחַ וּבִשְׁאוֺן הַמַּיִם וַיִּשְׁתְּקוּ וְהַסְּעָרָה קָמָה לִדְמָמָה:
I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I spokojili se, a stalo se utišení.
Přistoupili a probudili ho se slovy: „Mistře, Mistře(u), zahyneme!“ On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho. (u) ř: Veliteli (tak i Lukáš 8:45) ([Žalmy 65:8 Žalmy 89:10 Žalmy 107:29; Lukáš 9:42 Lukáš 4:35 Lukáš 4:39])
προσελθόντες δὲ διήγειραν αυ᾿τὸν λέγοντες ε᾿πιστάτα ε᾿πιστάτα α᾿πολλύμεθα ὁ δὲ διεγερθεὶς ε᾿πετίμησεν τω̑ α᾿νέμω καὶ τω̑ κλύδωνι του̑ υ῞δατος καὶ ε᾿παύσαντο καὶ ε᾿γένετο γαλήνη
וַקרֵבו אַעִירֻוהי וָאמרִין לֵה רַבַּן רַבַּן אָבדִּינַן הֻו דֵּין קָם וַכאָא בּרֻוחֵא וַבמַחשֻׁולֵא דּיַמָא ונָחו וַהוָא שֵׁליָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "אֵיפֹה אֱמוּנַתְכֶם?" בִּהְיוֹתָם אֲחוּזֵי יִרְאָה וּפְלִיאָה אָמְרוּ זֶה לָזֶה: "וּבְכֵן מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר מְצַוֶּה עַל הָרוּחַ וְעַל הַמַּיִם וְהֵם נִשְׁמָעִים לוֹ!"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַיֶּה אֵפוֺא הִיא אֱמוּנַתְכֶם וְהֵם פָּחֲדוּ וְתָמְהוּ וְאָמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מִי הוּא זֶה אֲשֶׁר יְצַוֶּה גַּם-אֶת-הָרוּחַ וְגַם-אֶת-הַמַּיִם וְהֵם שֹׁמְעִים בְּקוֺלוֺ:
I řekl jim: Kdež jest víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že i větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
Řekl jim: „Kde je vaše víra?“ Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám, a poslouchají ho?“ ([Lukáš 5:21 Lukáš 7:49])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς που̑ ἡ πίστις ὑμω̑ν φοβηθέντες δὲ ε᾿θαύμασαν λέγοντες πρὸς α᾿λλήλους τίς α῎ρα ου῟τός ε᾿στιν ο῞τι καὶ τοι̑ς α᾿νέμοις ε᾿πιτάσσει καὶ τω̑ υ῞δατι καὶ ὑπακούουσιν αυ᾿τω̑
וֵאמַר להֻון אַיכָּא הי הַימָנֻותכֻון הֵנֻון דֵּין כַּד דַּחִילִין מֵתּדַּמרִין הוַו וָאמרִין חַד לחַד מַנֻו כַּי הָנָא דָּאף לרֻוחֵא פָּקֵד וַלמַחשֻׁולֵא וַליַמָא ומֵשׁתַּמעִין לֵה׃ ס
הֵם שָׁטוּ אֶל חֶבֶל אֶרֶץ הַגִּרְגָּשִׁיִּים אֲשֶׁר מִמּוּל הַגָּלִיל.
וַיָּבֹאוּ אֶרֶץ הַגַּדְרִיִּם אֲשֶׁר מִמּוּל הַגָּלִיל:
I přeplavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
Přeplavili se do krajiny gerasenské(v), která leží proti Galileji. (v) var: gergesenské, gadarenské ([Matouš 8:28-Matouš 8:34; Marek 5:1-Marek 5:20])
καὶ κατέπλευσαν ει᾿ς τὴν χὼραν τω̑ν Γερασηνω̑ν η῞τις ε᾿στὶν α᾿ντιπέρα τη̑ς Γαλιλαίας
וַרדַו וֵאתַו לַאתרָא דּגָדרָיֵא דִּאיתַוהי בּעֵברָא לֻוקבַל גּלִילָא׃
כַּאֲשֶׁר עָלָה לַיַּבָּשָׁה, פָּגַשׁ אוֹתוֹ אִישׁ מִן הָעִיר וְהָאִישׁ אֲחוּז שֵׁדִים; זְמַן רַב לֹא לָבַשׁ בְּגָדִים וְלֹא גָּר בְּבַיִת כִּי אִם בִּמְעָרוֹת הַקְּבָרִים.
וַיֵּצֵא אֶל-הַיַּבָּשָׁה וַיִּפְגְּשֵׁהוּ אִישׁ מִן-הָעִיר אֲשֶׁר רוּחוֺת רָעוֺת בּוֺ וְהוּא עָרֹם בְּלִי לְבוּשׁ מִיָּמִים רַבִּים וּבַבַּיִת לֹא שָׁכַן כִּי אִם-בִּקְבָרִים:
A když vystoupil na zemi, potkal jej muž nějaký z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domě nebýval, ale v hrobích.
Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
ε᾿ξελθόντι δὲ αυ᾿τω̑ ε᾿πὶ τὴν γη̑ν ὑπήντησεν α᾿νήρ τις ε᾿κ τη̑ς πόλεως ε῎χων δαιμόνια καὶ χρόνω ἱκανω̑ ου᾿κ ε᾿νεδύσατο ἱμάτιον καὶ ε᾿ν οι᾿κία ου᾿κ ε῎μενεν α᾿λλ῾ ε᾿ν τοι̑ς μνήμασιν
וכַד נפַק לַארעָא פּגַע בֵּה גַּברָא חַד מֵן מדִינתָּא דִּאית בֵּה דַּיוָא מֵן זַבנָא סַגִּיָאא ומָאנֵא לָא לָבֵשׁ הוָא וַבבַיתָּא לָא עָמַר הוָא אֵלָא בּבֵית־קבֻורֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ צָעַק וְנָפַל אַרְצָה לְפָנָיו וְקָרָא בְּקוֹל גָּדוֹל: "מַה לִּי וּלְךָ יֵשׁוּעַ, בֶּן אֵל עֶלְיוֹן? אֲנִי מִתְחַנֵּן אֵלֶיךָ, אַל תְּעַנֶּה אוֹתִי";
וְכִרְאוֺתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיִּפֹּל לְפָנָיו וַיִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל מַה-לִּי וָלָךְ יֵשׁוּעַ בֶּן-אֵל עֶלְיוֺן הִנְנִי מִתְחַנֵּן אַל-נָא תְּעַנֵּנִי:
Uzřev pak Ježíše a zkřikna, padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil.“ ([Lukáš 4:34; 1 Královská 17:18; Skutky apoštolské 16:17])
ι᾿δών δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿νακράξας προσέπεσεν αυ᾿τω̑ καὶ φωνη̑ μεγάλη ει῏πεν τί ε᾿μοὶ καὶ σοί ᾽Ιησου̑ υἱὲ του̑ θεου̑ του̑ ὑψίστου δέομαί σου μή με βασανίσης
כַּד חזָא דֵּין ליֵשֻׁוע קעָא וַנפַל קדָמַוהי וַבקָלָא רָמָא אֵמַר מָא לַן ולָך יֵשֻׁוע בּרֵה דַּאלָהָא מרַימָא בָּעֵא אנָא מֵנָך לָא תּשַׁנקַני׃
שֶׁכֵּן יֵשׁוּעַ צִוָּה עַל הָרוּחַ הַטְּמֵאָה לָצֵאת מִן הָאִישׁ. פְּעָמִים רַבּוֹת הִתְקִיפָה אוֹתוֹ, וְהָיוּ שׁוֹמְרִים אוֹתוֹ כָּבוּל בְּיָדָיו וּבְרַגְלָיו, אֶלָּא שֶׁהָיָה מְנַתֵּק אֶת הַכְּבָלִים וְנִדְחָף עַל־יְדֵי הַשֵּׁד אֶל מְקוֹמוֹת שׁוֹמְמִים.
כִּי הוּא צִוָּה אֶת-רוּחַ הַטֻּמְאָה לָצֵאת מִן-הָאִישׁ הַזֶּה אֲשֶׁר פְּעָמִים רַבּוֺת תָּפַשׂ בּוֺ וְהוּא אָסוּר בְּזִקִּים וְשָׁמוּר בְּכַבְלֵי בַרְזֶל וַיְנַתֵּק אֶת-מוֺסְרוֺתָיו וּבְכֹחַ הָרוּחַ הָרָע נִדַּח הַמִּדְבָּרָה:
Nebo přikazoval tomu duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, tak že býval ukován řetězy, a v poutech ostříhán, ale on polámaje okovy, býval od ďábelství puzen na poušť.
Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.
παρήγγειλεν γὰρ τω̑ πνεύματι τω̑ α᾿καθάρτω ε᾿ξελθει̑ν α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου πολλοι̑ς γὰρ χρόνοις συνηρπάκει αυ᾿τόν καὶ ε᾿δεσμεύετο ἁλύσεσιν καὶ πέδαις φυλασσόμενος καὶ διαρρήσσων τὰ δεσμὰ η᾿λαύνετο ὑπὸ του̑ δαιμονίου ει᾿ς τὰς ε᾿ρήμους
פָּקֵד הוָא לֵה גֵּיר יֵשֻׁוע לרֻוחָא טַנפָא למֵפַּק מֵן בַּרנָשָׁא סַגִּי הוָא גֵּיר זַבנָא מֵן דַּשׁבֵא הוָא לֵה ומֵתֵאסַר הוָא בּשִׁשׁלָתָא וַבכֵבלֵא מֵתנטַר הוָא וַמפַסֵק הוָא אַסֻורַוהי ומֵתּדּבַר הוָא מֵן שִׁאדָא לחֻורבָּא׃
שָׁאַל אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ: "מַה שִּׁמְךָ?" הֵשִׁיב הָאִישׁ: "שְׁמִי לִגְיוֹן", שֶׁכֵּן שֵׁדִים רַבִּים נִכְנְסוּ בּוֹ.
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ יֵשׁוּעַ לֵאמֹר מַה-שְּׁמֶךׇ וַיֹּאמֶר מַחֲנַיִם כִּי-שֵׁדִים רַבִּים שָׁכְנוּ בְּקִרְבּוֺ:
I otázal se ho Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Množství. Nebo bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
Ježíš se ho zeptal: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Legie,“ protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.
ε᾿πηρὼτησεν δὲ αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς τί σοι ο῎νομά ε᾿στιν ὁ δὲ ει῏πεν λεγιὼν ο῞τι ει᾿ση̑λθεν δαιμόνια πολλὰ ει᾿ς αυ᾿τόν
שַׁאלֵה דֵּין יֵשֻׁוע מַן שׁמָך אָמַר לֵה לֵגיֻון מֵטֻל דּדַיוֵא סַגִּיֵאא עַלִילִין הוַו בֵּה׃
הַשֵּׁדִים בִּקְשׁוּ מִיֵּשׁוּעַ שֶׁלֹּא יְצַוֶּה עֲלֵיהֶם לָרֶדֶת אֶל הַתְּהוֹם,
וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לְבִלְתִּי יְצַוֵּם לָרֶדֶת אֶל-הַתְּהוֺם:
Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval odtud odjíti do propasti.
A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti.
καὶ παρεκάλουν αυ᾿τὸν ι῞να μὴ ε᾿πιτάξη αυ᾿τοι̑ς ει᾿ς τὴν α῎βυσσον α᾿πελθει̑ν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּלָא נֵפקֻוד להֻון למִאזַל לַתהֻומָא׃
וְכֵיוָן שֶׁעֵדֶר גָּדוֹל שֶׁל חֲזִירִים הָיָה רוֹעֶה שָׁם בָּהָר, הִתְחַנְּנוּ אֶל יֵשׁוּעַ שֶׁיַּנִּיחַ לָהֶם לְהִכָּנֵס לְתוֹכָם. הוּא הִרְשָׁה לָהֶם.
וְעֵדֶר חֲזִירִים רַבִּים הָיָה רֹעֶה שָׁם בָּהָר וַיִּתְחַנְּנוּ-לוֺ לְתִתָּם לָבֹא אֶל-תּוֺכָם וַיַּנַּח לָהֶם:
Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ α᾿γέλη χοίρων ἱκανω̑ν βοσκομένη ε᾿ν τω̑ ο῎ρει καὶ παρεκάλεσαν αυ᾿τὸν ι῞να ε᾿πιτρέψη αυ᾿τοι̑ς ει᾿ς ε᾿κείνους ει᾿σελθει̑ν καὶ ε᾿πέτρεψεν αυ᾿τοι̑ς
אִית הוָא דֵּין תַּמָן בַּקרָא דַּחזִירֵא סַגִּיֵאא דּרָעיָא בּטֻורָא ובָעֵין הוַו מֵנֵה דּנַפֵּס להֻון דּבַחזִירֵא נֵעלֻון וַאפֵּס להֻון׃
לְאַחַר צֵאתָם מִן הָאִישׁ נִכְנְסוּ הַשֵּׁדִים בַּחֲזִירִים, וְהָעֵדֶר הִסְתָּעֵר מִמּוֹרַד הָהָר אֶל הַיָּם וְטָבַע.
וַיֵּצְאוּ הַשֵּׁדִים מִן-הָאִישׁ וַיָּבֹאוּ אֶל-תּוֺךְ הַחֲזִירִים וַיִּשְׁטֹף הָעֵדֶר בַּמּוֺרָד וַיִּטְבְּעוּ בְּתוֺךְ הַיָּם:
I vyšedše ďáblové z toho člověka, vešli do vepřů, i hnalo se to stádo prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkrém srázu do jezera a utopilo se.
ε᾿ξελθόντα δὲ τὰ δαιμόνια α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τοὺς χοίρους καὶ ω῞ρμησεν ἡ α᾿γέλη κατὰ του̑ κρημνου̑ ει᾿ς τὴν λίμνην καὶ α᾿πεπνίγη
וַנפַקו שִׁאדֵא מֵן גַּברָא ועַלו בַּחזִירֵא ותֵרצַת בַּקרָא הָי כֻּלָה לַשׁקִיפָא וַנפַלו בּיַמתָא וֵאתחַנַקו׃
כִּרְאוֹתָם אֶת הַנַּעֲשֶׂה בָּרְחוּ הָרוֹעִים וְסִפְּרוּ אֶת הַדָּבָר בָּעִיר וּבַכְּפָרִים.
וְהָרֹעִים בִּרְאוֺתָם אֵת אֲשֶׁר קָרָה וַיָּנוּסוּ וַיַּגִּידוּ אֶת-הַדָּבָר בָּעִיר וּבַָּׂדֶה:
A viděvše pastýři, co se stalo, utekli, a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic.
ι᾿δόντες δὲ οἱ βόσκοντες τὸ γεγονὸς ε῎φυγον καὶ α᾿πήγγειλαν ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ ει᾿ς τοὺς α᾿γρούς
כַּד חזַו דֵּין רָעַוָתָא מֵדֵּם דַּהוָא ערַקו וֵאשׁתַּעִיו בַּמדִינָתָא וַבקֻוריָא׃
הַתּוֹשָׁבִים יָצְאוּ לִרְאוֹת מַה קָּרָה. בְּבוֹאָם אֶל יֵשׁוּעַ מָצְאוּ אֶת הָאִישׁ שֶׁהַשֵּׁדִים יָצְאוּ מִתּוֹכוֹ, וְהוּא יוֹשֵׁב לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ לָבוּשׁ וְשָׁפוּי בְּדַעְתּוֹ. פַּחַד מִלֵּא אֶת לִבָּם.
וַיֵּצְאוּ בְנֵי הַמָּקוֺם לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּמְצְאוּ אֶת-הָאִישׁ אֲשֶׁר יָצְאוּ הַשֵּׁדִים מִמֶּנּוּ מְלֻבָּשׁ בְּגָדִים וְדַעְתּוֺ יְשָׁרָה וְיֹשֵׁב לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וַיִּירָאוּ:
I vyšli, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se.
ε᾿ξη̑λθον δὲ ι᾿δει̑ν τὸ γεγονὸς καὶ η῟λθον πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ευ῟ρον καθήμενον τὸν α῎νθρωπον α᾿φ῾ ου῟ τὰ δαιμόνια ε᾿ξη̑λθεν ἱματισμένον καὶ σωφρονου̑ντα παρὰ τοὺς πόδας του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε᾿φοβήθησαν
וַנפַקו אנָשָׁא דּנֵחזֻון מֵדֵּם דַּהוָא וֵאתַו לוָת יֵשֻׁוע וֵאשׁכּחֻוהי לגַברָא הַו דַּנפַקו שִׁאדַוהי כַּד לבִישׁ וַמנַכַּף ויָתֵב לוָת רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע וַדחֵלו׃
הָאֲנָשִׁים שֶׁרָאוּ אֶת הַמַּעֲשֶׂה סִפְּרוּ לָהֶם כֵּיצַד נִרְפָּא אֲחוּז הַשֵּׁדִים.
וְהָרֹאִים אֶת-הַמַּעֲשֶׂה בְּעֵינֵיהֶם סִפְּרוּ לָהֶם אֵיךְ נִרְפָּא בַּעַל מְעוֺן הַשֵּׁדִים:
A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest ten vyproštěn, kterýž ďábelství měl.
Ti, kteří viděli, jak byl ten posedlý vysvobozen(x), jim o tom pověděli. (x) spasen
α᾿πήγγειλαν δὲ αυ᾿τοι̑ς οἱ ι᾿δόντες πω̑ς ε᾿σὼθη ὁ δαιμονισθείς
וֵאשׁתַּעִיו להֻון אַילֵין דַּחזַו אַיכַּנָא אֵתַאסִי גַּברָא הַו דַּיוָנָא׃
וְכָל הֶהָמוֹן שֶׁבָּא מֵאֵזוֹר הַגִּרְגָּשִׁיִּים בִּקֵּשׁ מִיֵּשׁוּעַ שֶׁיֵּלֵךְ מֵאִתָּם, כִּי פַּחַד גָּדוֹל נָפַל עֲלֵיהֶם. לְפִיכָךְ יָרַד לְסִירָה וְחָזַר.
וְכָל-בְּנֵי הַמָּקוֺם מֵאֶרֶץ הַגַּדְרִיִּם וּמִסְּבִיבֹתֶיהָ בִּקְּשׁוּ מִמֶּנּוּ לָלֶכֶת מֵאִתָּם כִּי-זַלְעָפָה אֲחָזָתַם וַיֵּרֶד אֶל-כְּלִי שַׁיִט וַיָּשָׁב לְדַרְכּוֺ:
I prosilo ho všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
A všichni obyvatelé gerasenské krajiny prosili Ježíše, aby od nich odešel, poněvadž se jich zmocnila veliká bázeň. Vstoupil tedy na loď, aby se vrátil.
καὶ η᾿ρὼτησεν αυ᾿τὸν α῞παν τὸ πλη̑θος τη̑ς περιχὼρου τω̑ν Γερασηνω̑ν α᾿πελθει̑ν α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ο῞τι φόβω μεγάλω συνείχοντο αυ᾿τὸς δὲ ε᾿μβὰς ει᾿ς πλοι̑ον ὑπέστρεψεν
ובָעֵין הוַו מֵנֵה כֻּלֵה כֵּנשָׁא דּגָדרָיֵא דּנִאזַל לֵה מֵן לוָתהֻון מֵטֻל דּדֵחלתָא רַבּתָא אֵחדַּת אֵנֻון הֻו דֵּין יֵשֻׁוע סלֵק לַספִינתָּא וַהפַך מֵן לוָתהֻון׃ ס
אַךְ הָאִישׁ שֶׁיָּצְאוּ מִתּוֹכוֹ הַשֵּׁדִים בִּקֵּשׁ מִיֵּשׁוּעַ שֶׁיַּנִּיחַ לוֹ לְהִשָּׁאֵר אִתּוֹ,
וְהָאִישׁ אֲשֶׁר הַשֵּׁדִים יָצְאוּ מִמֶּנּוּ הִפְצִיר בּוֺ לְתִתּוֺ לִהְיוֺת אֶצְלוֺ אַךְ יֵשׁוּעַ שִׁלְּחוֺ לֵאמֹר:
Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu:
ε᾿δει̑το δὲ αυ᾿του̑ ὁ α᾿νὴρ α᾿φ῾ ου῟ ε᾿ξεληλύθει τὰ δαιμόνια ει῏ναι σὺν αυ᾿τω̑ α᾿πέλυσεν δὲ αυ᾿τὸν λέγων
הַו דֵּין גַּברָא דַּנפַקו מֵנֵה שִׁאדֵא בָּעֵא הוָא מֵנֵה דַּלוָתֵה נֵהוֵא וַשׁרָיהי יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה׃
אֶלָּא שֶׁיֵּשׁוּעַ שִׁלַּח אוֹתוֹ בְּאָמְרוֹ: "שׁוּב לְבֵיתְךָ וְסַפֵּר אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה לְךָ אֱלֹהִים." הוּא הָלַךְ וְהִשְׁמִיעַ בְּכָל הָעִיר אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה לוֹ יֵשׁוּעַ.
שׁוּב אֶל-בֵּיתְךְ וְסַפֵּר אֶת-הַגְּדֹלוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה-לְךׇ הָאֱלֹהִים וַיֵּלֶךְ וַיַּגֵּד בְּכָל-הָעִיר אֵת אֲשֶׁר עָשָׂה-לוֺ יֵשׁוּעַ:
Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
“Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.“ I odešel a zvěstoval po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš. ([Žalmy 126:2])
ὑπόστρεφε ει᾿ς τὸν οι῏κόν σου καὶ διηγου̑ ο῞σα σοι ε᾿ποίησεν ὁ θεός καὶ α᾿πη̑λθεν καθ῾ ο῞λην τὴν πόλιν κηρύσσων ο῞σα ε᾿ποίησεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς
הפֻוך לבַיתָּך וֵאשׁתַּעָא מֵדֵּם דַּעבַד לָך אַלָהָא וֵאזַל ומַכרֵז הוָא בּכֻלָה מדִינתָּא מֵדֵּם דַּעבַד לֵה יֵשֻׁוע׃ ס
כַּאֲשֶׁר חָזַר יֵשׁוּעַ קִבֵּל הָעָם אֶת פָּנָיו, שֶׁכֵּן הַכֹּל חִכּוּ לוֹ.
וּבְשׁוּב יֵשׁוּעַ וַיֵּצֵא הָעָם לְקַבֵּל פָּנָיו כִּי חִכּוּ לוֺ כֻּלָּם:
Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
Když se Ježíš vracel, zástup ho přivítal, protože na něj už všichni čekali. ([Matouš 9:18-Matouš 9:26; Marek 5:21-Marek 5:43])
ε᾿ν δὲ τω̑ ὑποστρέφειν τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πεδέξατο αυ᾿τὸν ὁ ο῎χλος η῟σαν γὰρ πάντες προσδοκω̑ντες αυ᾿τόν
כַּד הפַך דֵּין יֵשֻׁוע קַבּלֵה כֵּנשָׁא סַגִּיָאא כֻּלהֻון גֵּיר לֵה חָירִין הוַו׃
וְהִנֵּה בָּא אִישׁ, יָאִיר שְׁמוֹ, וְהוּא רֹאשׁ בֵּית כְּנֶסֶת. הוּא נָפַל לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וּבִקֵּשׁ מִמֶנּוּ שֶׁיָּבוֹא אֶל בֵּיתוֹ,
וְהִנֵּה אִישׁ בָּא וּשְׁמוֺ יָאִיר רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת וַיִּפֹּל לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וַיִּתְחַנֵּן לָבֹא אֶל-בֵּיתוֺ:
A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
Tu k němu přišel muž, který se jmenoval Jairos; byl to představený synagógy. Padl Ježíšovi k nohám a úpěnlivě ho prosil, aby přišel do jeho domu,
καὶ ι᾿δοὺ η῟λθεν α᾿νὴρ ω῟ ο῎νομα ᾽Ιάιρος καὶ ου῟τος α῎ρχων τη̑ς συναγωγη̑ς ὑπη̑ρχεν καὶ πεσών παρὰ τοὺς πόδας του̑ ᾽Ιησου̑ παρεκάλει αυ᾿τὸν ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
וגַברָא חַד דַּשׁמֵה יֻואָרָשׁ רִישׁ כּנֻושׁתָּא נפַל קדָם רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע ובָעֵא הוָא מֵנֵה דּנֵעֻול לבַיתֵּה׃
כִּי בַּת יְחִידָה הָיְתָה לוֹ, כְּבַת שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה, וְהִיא נָטְתָה לָמוּת. אָז הָלַךְ לְשָׁם כְּשֶׁהֲמוֹן הָעָם נִדְחָק סְבִיבוֹ.
כִּי בִּתּוֺ יְחִידָתוֺ כְּבַת שְׁתֵּים עֶשְׂרֶה שָׁנָה נָטְתָה לָמוּת וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ וַיִּדְחָקֻהוּ הֲמוֺן הָעָם:
Nebo měl dceru jedinou, asi ve dvanácti letech, a ta umírala. A když šel, tiskli jej zástupové.
protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když tam Ježíš šel, zástupy ho velmi tísnily. ([Lukáš 7:12])
ο῞τι θυγάτηρ μονογενὴς η῟ν αυ᾿τω̑ ὡς ε᾿τω̑ν δὼδεκα καὶ αυ᾿τὴ α᾿πέθνησκεν ε᾿ν δὲ τω̑ ὑπάγειν αυ᾿τὸν οἱ ο῎χλοι συνέπνιγον αυ᾿τόν
בַּרתָא גֵּיר יִחִידָיתָּא אִית הוָת לֵה אַיך בַּרת שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא וקַרִיבָא הוָת לַממָת וכַד אָזֵל עַמֵה הֻו יֵשֻׁוע כֵּנשָׁא סַגִּיָאא חָבֵץ הוָא לֵה׃ ס
וְאִשָּׁה זָבַת דָּם זֶה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁנָה - שֶׁהוֹצִיאָה אֶת כָּל מִחְיָתָהּ עַל רוֹפְאִים וְאִישׁ לֹא הִצְלִיחַ לְרַפְּאָהּ -
וְאִשָּׁה זָבַת-דָּם אֲשֶׁר יְמֵי זֹבָהּ נִמְשְׁכוּ שְׁתֵּים עֶשְׂרֵה שָׁנָה וְכָל-רְכוּשָׁהּ הוֺצִיאָה לָרֹפְאִים וְיַד אָדָם לֹא הִִּׂיגָה לְהָבִיא לָהּ מַרְפֵּא:
Tedy žena, kteráž nemoc svou trpěla od let dvanácti, a byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,
A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení(y) a nikdo ji nemohl uzdravit. (y) var: + a vynaložila na lékaře všechno, co měla ([Leviticus 15:25])
καὶ γυνὴ ου῏σα ε᾿ν ρ᾿ύσει αι῞ματος α᾿πὸ ε᾿τω̑ν δὼδεκα η῞τις ι᾿ατροι̑ς προσαναλὼσασα ο῞λον τὸν βίον ου᾿κ ι῎σχυσεν α᾿π῾ ου᾿δενὸς θεραπευθη̑ναι
אַנתּתָא דֵּין חדָא דַּתרִיע הוָא דּמָה שׁנִין תַּרתַּעֵסרֵא הָי דּבֵית אָסַוָתָא כֻּלֵה קֵניָנָה אַפּקַת ולָא אֵשׁכּחַת דּמֵן אנָשׁ תֵּתַאסֵא׃
הִתְקָרְבָה מֵאֲחוֹרָיו וְנָגְעָה בִּכְנַף בִּגְדוֹ. מִיָּד נֶעֱצַר זוֹב דָּמָהּ.
הָאִשָּׁה הַזֹּאת קָרְבָה אֵלָיו מֵאַחֲרָיו וַתִּגַּע בִּכְנַף בִּגְדוֺ וְזוֺב דָּמֶיהָ עָמַד כְּרָגַע:
Přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo. ([Lukáš 6:19; Numeri 15:38-Numeri 15:39])
προσελθου̑σα ο῎πισθεν η῞ψατο του̑ κρασπέδου του̑ ἱματίου αυ᾿του̑ καὶ παραχρη̑μα ε῎στη ἡ ρ᾿ύσις του̑ αι῞ματος αυ᾿τη̑ς
אֵתקַרבַת מֵן בֵּסתּרֵה וקֵרבַּת לכֵנפָא דּמָאנֵה ומֵחדָא קָמַת מַרדִּיתָא דַּדמָה׃
שָׁאַל יֵשׁוּעַ: "מִי זֶה שֶׁנָּגַע בִּי?" כֵּיוָן שֶׁהַכֹּל הִכְחִישׁוּ, אָמַר כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי, הֲמוֹן הָעָם דּוֹחֵק וְלוֹחֵץ אוֹתְךָ!"
וְיֵשׁוּעַ שָׁאַל לֵאמֹר מִי-זֶה נָגַע-בִּי וַיְכַחֲשׁוּ כֻּלָּם אַךְ פֶּטְרוֺס עָנָה וְאֵלֶּה אֲשֶׁר אִתּוֺ אֲדֹנִי הֲמוֺן הָעָם לֹחֲצִים וְדֹחֲקִים אֹתְךׇ מִסָּבִיב וְאַתָּה תֹאמַר מִי-זֶה נָגַע בִּי:
I řekl Ježíš: Kdo jest, ješto se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Ježíš řekl: „Kdo se mne to dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním(z): „Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!“ (z) var: – a ti, kteří byli s ním
καὶ ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τίς ὁ ἁψάμενός μου α᾿ρνουμένων δὲ πάντων ει῏πεν ὁ Πέτρος ε᾿πιστάτα οἱ ο῎χλοι συνέχουσίν σε καὶ α᾿ποθλίβουσιν
וֵאמַר יֵשֻׁוע מַנֻו קרֵב לִי וכַד כֻּלהֻון כָּפרִין אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא וַדעַמֵה רַבַּן כֵּנשֵׁא אָלצִין לָך וחָבצִין וָאמַר אַנתּ מַנֻו קרֵב לִי׃
אַךְ יֵשׁוּעַ אָמַר: "מִישֶׁהוּ נָגַע בִּי, כִּי הִבְחַנְתִּי שֶׁיָּצְאָה מִמֶּנִּי גְּבוּרָה."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ נָגַע בִּי אֶחָד כִּי יָדַעְתִּי בְנַפְשִׁי כִּי גְבוּרָה יָצְאָה מֵאִתִּי:
I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode mne vyšla.
Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla.“ ([Lukáš 5:17 Lukáš 6:19])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν η῞ψατό μού τις ε᾿γώ γὰρ ε῎γνων δύναμιν ε᾿ξεληλυθυι̑αν α᾿π῾ ε᾿μου̑
הֻו דֵּין אֵמַר אנָשׁ קרֵב לִי אֵנָא גֵּיר יֵדעֵת דּחַילָא נפַק מֵני׃
הָאִשָּׁה, כִּרְאוֹתָהּ שֶׁאֵין הִיא נִסְתֶּרֶת מִמֶּנּוּ, נִגְּשָׁה בִּרְעָדָה וְנָפְלָה לְפָנָיו, וּבְאָזְנֵי כָּל הָעָם סִפְּרָה מַדּוּעַ נָגְעָה בּוֹ, וְכִי נִרְפְּאָה מִיָּד.
וַתֵּרֶא הָאִשָּׁה כִּי לֹא-נִסְתְּרָה מִנֶּגֶד עֵינָיו וַתָּבֹא בְּחֶרְדָּתָהּ וַתִּפֹּל לְפָנָיו וַתַּגֵּד לִפְנֵי כָל-הָעָם עַל-מֶה נָגְעָה בּוֺ וְכִי נִרְפְּאָה לְפֶתַע פִּתְאֹם:
A viduci ta žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla jemu přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
ι᾿δου̑σα δὲ ἡ γυνὴ ο῞τι ου᾿κ ε῎λαθεν τρέμουσα η῟λθεν καὶ προσπεσου̑σα αυ᾿τω̑ δι῾ η῍ν αι᾿τίαν η῞ψατο αυ᾿του̑ α᾿πήγγειλεν ε᾿νὼπιον παντὸς του̑ λαου̑ καὶ ὡς ι᾿άθη παραχρη̑μα
הָי דֵּין אַנתּתָא כַּד חזָת דּלָא טעָתֵה אֵתָת כַּד רַתִּיתָא ונֵפלַת סֵגדַּת לֵה וֵאמרַת לעִין עַמָא כֻּלֵה מֵטֻל אַידָא עֵלתָא קֵרבַּת וַאיכַּנָא מֵחדָא אֵתַאסיַת׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אֱמוּנָתֵךְ הוֹשִׁיעָה אוֹתָךְ, בִּתִּי, לְכִי לְשָׁלוֹם."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ חִזְקִי בִּתִּי אֱמוּנָתֵךְ הוֺשִׁיעָה לָּךְ לְכִי לְשָׁלוֺם:
A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji.“ ([Lukáš 7:50 Lukáš 17:19 Lukáš 18:42; 1 Samuelova 1:17])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ θυγάτηρ ἡ πίστις σου σέσωκέν σε πορεύου ει᾿ς ει᾿ρήνην
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לָה אֵתלַבּבי בּרַתי הַימָנֻותֵכי אַחיַתֵכי זֵלי בַּשׁלָמָא סּ סּ׃
בְּשָׁעָה שֶׁדִּבֵּר בָּא אִישׁ מִבֵּיתוֹ שֶׁל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת וְאָמַר: "בִּתְּךָ מֵתָה, אַל תַּטְרִיחַ עוֹד אֶת הַמּוֹרֶה."
עֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְאִישׁ מֵאַנְשֵׁי רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת בָּא וַיֹּאמַר מֵתָה בִתְּךׇ וְאַל-תַּלְאֶה עוֺד אֶת-הָרַבִּי:
A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Umřela dcera tvá, nezaměstknávej Mistra.
Když ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagógy a řekl: „Tvá dcera je mrtva, už Mistra neobtěžuj.“
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ε῎ρχεταί τις παρὰ του̑ α᾿ρχισυναγὼγου λέγων ο῞τι τέθνηκεν ἡ θυγάτηρ σου μηκέτι σκύλλε τὸν διδάσκαλον
ועַד הֻו ממַלֵל אֵתָא אנָשׁ מֵן דּבֵית רַבּ כּנֻושׁתָּא וֵאמַר לֵה מִיתַת לָה בַּרתָך לָא תַּעמֵל למַלפָנָא׃
אַךְ יֵשׁוּעַ בְּשָׁמְעוֹ זֹאת אָמַר: "אַל תִּירָא, רַק הַאֲמֵן וְהִיא תֵּרָפֵא."
כִּשְׁמֹעַ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אַל-תִּירָא אַךְ-הַאֲמֵן וְלָהּ תִּהְיֶה תְּשׁוּעָה:
Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Neboj se, věř toliko, a zdrávať bude.
Ježíš to uslyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a bude zachráněna.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿κούσας α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ μὴ φοβου̑ μόνον πίστευσον καὶ σωθήσεται
יֵשֻׁוע דֵּין שׁמַע וֵאמַר לַאבֻוה דַּטלִיתָא לָא תֵּדחַל בַּלחֻוד הַימֵן וחָיָא׃
כַּאֲשֶׁר בָּא אֶל הַבַּיִת לֹא הִנִּיחַ לְאִישׁ לְהִכָּנֵּס אִתּוֹ, חוּץ מִכֵּיפָא, יוֹחָנָן, יַעֲקֹב, אֲבִי הַיַּלְדָּה וְאִמָּהּ.
וַיָּבֹא הַבַּיְתָה וְלֹא-נָתַן לְאִישׁ לָבֹא אִתּוֺ בִּלְתִּי לְפֶטְרוֺס וְיוֺחָנָן וְיַעֲקֹב וַאֲבִי הַיַּלְדָּה וְאִמָּהּ:
A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému, než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
Když přišel k domu, nedovolil, aby s ním někdo šel dovnitř, jen Petr, Jan a Jakub s otcem té dívky i s její matkou. ([Lukáš 9:28])
ε᾿λθών δὲ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν ου᾿κ α᾿φη̑κεν ει᾿σελθει̑ν τινα σὺν αυ᾿τω̑ ει᾿ μὴ Πέτρον καὶ ᾽Ιωάννην καὶ ᾽Ιάκωβον καὶ τὸν πατέρα τη̑ς παιδὸς καὶ τὴν μητέρα
אֵתָא דֵּין יֵשֻׁוע לבַיתָּא ולָא שׁבַק לאנָשׁ דּנֵעֻול עַמֵה אֵלָא לשֵׁמעֻון וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן ולַאבֻוה דַּטלִיתָא ולֵאמָה׃
הַכֹּל בָּכוּ וְקוֹנְנוּ עָלֶיהָ, אַךְ הוּא אָמַר: "אַל תִּבְכּוּ, הִיא לֹא מֵתָה. הִיא רַק יְשֵׁנָה."
וְכֻלָּם בֹּכִים וְסֹפְדִים לָהּ וְהוּא אָמַר אַל-תִּבְכּוּ כִּי הִיא לֹא מֵתָה כִּי אִם-יְשֵׁנָה:
Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spí.
Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“ ([Lukáš 7:13; Jan 11:11])
ε῎κλαιον δὲ πάντες καὶ ε᾿κόπτοντο αυ᾿τήν ὁ δὲ ει῏πεν μὴ κλαίετε ου᾿ γὰρ α᾿πέθανεν α᾿λλὰ καθεύδει
כֻּלהֻון דֵּין בָּכֵין הוַו ומַרקדִין עלֵיה יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לָא תֵּבכֻּון לָא גֵּיר מִיתַת אֵלָא דַּמכָּא הי׃
הֵם צָחֲקוּ לוֹ, כִּי יָדְעוּ שֶׁהִיא מֵתָה.
וַיִּלְעֲגוּ לוֺ כִּי הֵם יָדְעוּ כִּי-מֵתָה:
I posmívali se jemu, vědouce, že umřela.
Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.
καὶ κατεγέλων αυ᾿του̑ ει᾿δότες ο῞τι α᾿πέθανεν
וגָחכִּין הוַו עלַוהי דּיָדעִין דּמִיתַת לָה׃
אוּלָם הוּא אָחַז בְּיָדָהּ וְקָרָא: "יַלְדָּה, קוּמִי!"
וְהוּא הוֺצִיא אֶת-כֻּלָּם מִן הַבָּיִת וְהֶחֱזִיק בְּיָדָהּ וַיִּקְרָא לֵאמֹר קוּמִי לָךְ נַעֲרָה:
On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zvolal, řka: Děvečko, vstaň.
On však(a) ji vzal za ruku a zvolal: „Dcerko, vstaň!“ (a) var: + všechny vyhnal ven ([Lukáš 7:14])
αυ᾿τὸς δὲ κρατήσας τη̑ς χειρὸς αυ᾿τη̑ς ε᾿φὼνησεν λέγων ἡ παι̑ς ε῎γειρε
הֻו דֵּין אַפֵּק לכֻלנָשׁ לבַר וַאחדָּה בִּאידָה וַקרָה וֵאמַר טלִיתָא קֻומי׃
אָז שָׁבָה רוּחָהּ וְהִיא קָמָה מִיָּד. צִוָּה יֵשׁוּעַ: "תְּנוּ לָהּ לֶאֱכֹל!"
וַתָּשָׁב רוּחָהּ אֵלֶיהָ וַתָּקָם פִּתְאֹם וַיְצַו לָתֶת-לָהּ לֶאֱכֹל:
I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
Tu se jí život(b) vrátil a hned vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu. (b) ř: duch, dech
καὶ ε᾿πέστρεψεν τὸ πνευ̑μα αυ᾿τη̑ς καὶ α᾿νέστη παραχρη̑μα καὶ διέταξεν αυ᾿τη̑ δοθη̑ναι φαγει̑ν
והֵפכַּת רֻוחָה ומֵחדָא קָמַת וַפקַד דּנֵתּלֻון לָה למֵאכַל׃
הוֹרֶיהָ הִשְׁתּוֹמְמוּ, אַךְ הוּא צִוָּה עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יַגִּידוּ לְאִישׁ אֶת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה.
וַיִּתְפַּלְּאוּ אֲבוֺתֶיהָ עַד-מְאֹד וְהוּא צִוָּה עֲלֵיהֶם לְבִלְתִּי הַגֵּד לְאִישׁ אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה:
I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neříkali, co se stalo. ([Lukáš 5:14 Lukáš 9:21])
καὶ ε᾿ξέστησαν οἱ γονει̑ς αυ᾿τη̑ς ὁ δὲ παρήγγειλεν αυ᾿τοι̑ς μηδενὶ ει᾿πει̑ν τὸ γεγονός
וַתמַהו אַבָהֵיה הֻו דֵּין זַהַר אֵנֻון דַּלאנָשׁ לָא נִאמרֻון מָא דַּהוָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁכִּנֵּס אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְנָתַן לָהֶם כֹּחַ וְסַמְכוּת עַל כָּל הַשֵּׁדִים, וְגַם לְרַפֵּא מַחֲלוֹת,
וַיִּקְרָא אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיִּתֵּן לָהֶם גְּבוּרָה וּמֶמְשָׁלָה עַל-כָּל-רוּחוֺת רָעוֺת וְלִרְפֹּא כָּל-מַחֲלָה:
I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Ježíš svolal svých Dvanáct(c) a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. (c) var: + apoštolů ([Matouš 10:5-Matouš 10:15; Marek 6:7-Marek 6:13])
συγκαλεσάμενος δὲ τοὺς δὼδεκα ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς δύναμιν καὶ ε᾿ξουσίαν ε᾿πὶ πάντα τὰ δαιμόνια καὶ νόσους θεραπεύειν
וַקרָא יֵשֻׁוע לַתרֵעסַרתֵּה ויַהב להֻון חַילָא ושֻׁולטָנָא עַל כֻּלהֻון שִׁאדֵא וכֻורהָנֵא למַאסָיֻו׃
שָׁלַח אוֹתָם לְהַכְרִיז עַל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּלְרַפֵּא אֶת הַחוֹלִים.
וַיִּשְׁלָחֵם לִקְרֹא אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּלְהָקִים אֶת-הַחוֺלִים:
I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
καὶ α᾿πέστειλεν αυ᾿τοὺς κηρύσσειν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ καὶ ι᾿α̑σθαι τοὺς α᾿σθενει̑ς
ושַׁדַּר אֵנֻון למַכרָזֻו מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא וַלמַאסָיֻו כּרִיהֵא׃ ס
אָמַר לָהֶם: "אַל תִּקְחוּ מְאוּמָה לַדֶּרֶךְ, לֹא מַקֵּל וְלֹא תַּרְמִיל, לֹא לֶחֶם וְלֹא כֶּסֶף, וְלֹא שְׁתֵּי כֻּתֳּנוֹת לְאִישׁ.
וַיְצַו אֲלֵיהֶם לֵאמֹר לֹא תִקְחוּ מְאוּמָה לַדָּרֶךְ לֹא מַטֶּה וְלֹא יַלְקוּט וְלֹא לֶחֶם וְלֹא כֶסֶף וְלֹא חֲלִיפוֺת בְּגָדִים:
A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty. ([Lukáš 10:4-Lukáš 10:12])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς μηδὲν αι῎ρετε ει᾿ς τὴν ὁδόν μήτε ρ᾿άβδον μήτε πήραν μήτε α῎ρτον μήτε α᾿ργύριον μήτε α᾿νὰ δύο χιτω̑νας ε῎χειν
וֵאמַר להֻון מֵדֵּם לָא תֵּשׁקלֻון לֻאורחָא לָא שַׁבטָא ולָא תַּרמָלָא ולָא לַחמָא ולָא כֵּספָּא ולָא תַּרתֵּין כֻּותִּיניָן נֵהויָן לכֻון׃
כָּל בַּיִת שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלָיו, שָׁם תֵּשְׁבוּ וּמִשָּׁם תֵּצְאוּ לַדֶּרֶךְ.
וּבַבַּיִת אֲשֶׁר תָּבֹאוּ שָׁם תִּשְׁכְּנוּ וּמִשָּׁם תֵּצֵאוּ:
A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
καὶ ει᾿ς η῍ν α῍ν οι᾿κίαν ει᾿σέλθητε ε᾿κει̑ μένετε καὶ ε᾿κει̑θεν ε᾿ξέρχεσθε
ולַאינָא בַּיתָּא דּעָאלִין אנתֻּון לֵה תַּמָן הוַו ומֵן תַּמָן פֻּוקו׃
וְכָל אֲשֶׁר לֹא יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם, צְאוּ מִן הָעִיר הַהִיא וְנַעֲרוּ אֶת הָאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת נֶגְדָּם."
וְהָיָה אִם לֹא יַאַסְפוּ אֶתְכֶם הַבָּיְתָה צְאוּ מִן-הָעִיר הַהִיא וּנְעַרְתֶּם אֶת-הֶאָבָק מֵעַל רַגְלֵיכֶם לְעֵדוּת לָהֶם:
A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ ([Skutky apoštolské 13:51])
καὶ ο῞σοι α῍ν μὴ δέχωνται ὑμα̑ς ε᾿ξερχόμενοι α᾿πὸ τη̑ς πόλεως ε᾿κείνης τὸν κονιορτὸν α᾿πὸ τω̑ν ποδω̑ν ὑμω̑ν α᾿ποτινάσσετε ει᾿ς μαρτύριον ε᾿π῾ αυ᾿τούς
וַלמַן דּלָא מקַבּלִין לכֻון מָא דּנָפקִין אנתֻּון מֵן מדִינתָּא הָי אָף חֵלָא מֵן רֵגלַיכֻּון פֵּצו עלַיהֻון לסָהדֻּותָא׃ ס
הֵם יָצְאוּ וְעָבְרוּ בַּכְּפָרִים כְּשֶׁהֵם מְבַשְֹרִים אֶת הַבְּשׂוֹרָה וּמְרַפְּאִים בְּכָל מָקוֹם.
וַיֵּצְאוּ וַיַּעַבְרוּ בִכְפָרִים וּבְכָל-מָקוֺם קֹרִאים אֶת-הַבְּשׂוֺרָה וְרֹפְאִים אֶת-הַחוֺלִים:
I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.
ε᾿ξερχόμενοι δὲ διήρχοντο κατὰ τὰς κὼμας ευ᾿αγγελιζόμενοι καὶ θεραπεύοντες πανταχου̑
וַנפַקו שׁלִיחֵא ומֵתכַּרכִּין הוַו בּקֻוריָא ובַמדִינָתָא וַמסַבּרִין הוַו ומַאסֵין בּכֻל דֻּוךְּ׃ ס
הוֹרְדוֹס שַׂר הָרֹבַע שָׁמַע עַל כָּל מַה שֶּׁקָּרָה וְנִתְמַלֵּא מְבוּכָה, מִשּׁוּם שֶׁכַּמָּה אֲנָשִׁים אָמְרוּ: "יוֹחָנָן קָם מִבֵּין הַמֵּתִים."
וְהוֺרְדוֺס טֶטְרַרְךְ שָׁמַע אֶת-כָּל-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה וַתִּפָּעֶם רוּחוֺ כִּי-יֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ יוֺחָנָן קָם מִן-הַמֵּתִים:
Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Tetrarcha Herodes slyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslit, poněvadž někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých, ([Matouš 14:1-Matouš 14:12; Marek 6:14-Marek 6:29 Lukáš 9:19])
η῎κουσεν δὲ ῾Ηρώδης ὁ τετραάρχης τὰ γινόμενα πάντα καὶ διηπόρει διὰ τὸ λέγεσθαι ὑπό τινων ο῞τι ᾽Ιωάννης η᾿γέρθη ε᾿κ νεκρω̑ν
שׁמַע דֵּין הֵרָודֵס טֵטרַרכַא כֻּלהֵין דּהָויָן הוַי בִּאידֵה ומֵתּדַּמַר הוָא מֵטֻל דָּאמרִין הוַו אנָשִׁין דּיֻוחַנָן קָם מֵן בֵּית מִיתֵא׃
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "אֵלִיָּהוּ הוֹפִיעַ", וַאֲחֵרִים אָמְרוּ שֶׁאַחַד הַנְּבִיאִים הַקַּדְמוֹנִים קָם לִתְחִיָּה.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי נִגְלָה אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אָמְרוּ כִּי קָם נָבִיא אֶחָד מִן-הַנְּבִיאִים הַקַּדְמֹנִים:
A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní zase, že vstal jeden z dávných proroků.
ὑπό τινων δὲ ο῞τι ᾽Ηλίας ε᾿φάνη α῎λλων δὲ ο῞τι προφήτης τις τω̑ν α᾿ρχαίων α᾿νέστη
אחרָנֵא דֵּין אָמרִין הוַו דִּאלִיָא אֵתחזִי וַאחרָנֵא דַּנבִיָא מֵן נבִיֵא קַדמָיֵא קָם׃
אַךְ הוֹרְדוֹס אָמַר: "אֶת יוֹחָנָן הֲרֵי אֲנִי עָרַפְתִּי, וּמִי זֶה שֶׁאֲנִי שׁוֹמֵעַ עָלָיו כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה?" הוּא הִשְׁתַּדֵּל לִרְאוֹת אוֹתוֹ.
וַיֹּאמֶר הוֺרְדוֺס הֵן רֹאשׁ יוֺחָנָן נָשָׂאתִי מֵעָלָיו וּמִי-אֵפוֺא הוּא אֲשֶׁר אָנֹכִי שֹׁמֵעַ עָלָיו כָּזֹאת וַיְבַקֵּשׁ לִרְאוֺתוֺ:
I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Herodes řekl: „Jana jsem přece dal stít. Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?“ A přál si ho vidět. ([Lukáš 23:8])
ει῏πεν δὲ ῾Ηρώδης ᾽Ιωάννην ε᾿γώ α᾿πεκεφάλισα τίς δέ ε᾿στιν ου῟τος περὶ ου῟ α᾿κούω τοιαυ̑τα καὶ ε᾿ζήτει ι᾿δει̑ν αυ᾿τόν
וֵאמַר הֵרָודֵס רִשֵׁה דּיֻוחַנָן אֵנָא פֵּסקֵת מַנֻו דֵּין הָנָא דּהָלֵין שָׁמַע אנָא עלַוהי וצָבֵא הוָא דּנֵחזֵיוהי סס׃
כַּאֲשֶׁר חָזְרוּ הַשְּׁלִיחִים סִפְּרוּ לְיֵשׁוּעַ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשׂוּ. הוּא לָקַח אוֹתָם וְיָצָא אִתָּם לְבַד לְכִוּוּן עִיר הַנִּקְרֵאת בֵּית צַיְדָא.
וּבְשׁוּב הַשְּׁלִיחִים הִגִּידוּ לוֺ אֶת-כָּל-אֲשֶׁר עָשׂוּ וַיִּקָּחֵם וַיֵּלֶךְ עִמָּהֶם לְבַדָּם אֶל-עִיר הַנִּקְרֵאת בֵּית-צָיְדָה:
Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Když se apoštolové navrátili, vypravovali Ježíšovi, co všechno činili. Vzal je s sebou a odešli sami do města(d) Betsaidy. (d) var: na pusté místo u města ([Matouš 14:13-Matouš 14:21; Marek 6:30-Marek 6:44; Jan 6:1-Jan 6:15])
καὶ ὑποστρέψαντες οἱ α᾿πόστολοι διηγήσαντο αυ᾿τω̑ ο῞σα ε᾿ποίησαν καὶ παραλαβών αυ᾿τοὺς ὑπεχὼρησεν κατ῾ ι᾿δίαν ει᾿ς πόλιν καλουμένην Βηθσαιδά
וכַד הפַכו שׁלִיחֵא אֵשׁתַּעִיו ליֵשֻׁוע כֻּלמֵדֵּם דַּעבַדו וַדבַר אֵנֻון בַּלחֻודַיהֻון לַאתרָא חֻורבָּא דּבֵית־צַיָדָּא׃ ס
כְּשֶׁנּוֹדַע הַדָּבָר לַהֲמוֹן הָעָם הָלְכוּ אַחֲרָיו. הוּא קִבֵּל אוֹתָם, דִּבֵּר אֲלֵיהֶם עַל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְרִפֵּא אֶת הַזְּקוּקִים לְרִפּוּי.
וַהֲמוֺן הָעָם יָדְעוּ וַיֵּלְכוּ אַחֲרָיו וְהוּא קִבֵּל פְּנֵיהֶם וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם עַל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְרָפוֺא אֶת-הַדֹּרְשִׁים לְהֵרָפֵא:
Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
Když to zástupy zpozorovaly, šly za ním; on je přijal, mluvil jim o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
οἱ δὲ ο῎χλοι γνόντες η᾿κολούθησαν αυ᾿τω̑ καὶ α᾿ποδεξάμενος αυ᾿τοὺς ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς περὶ τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑ καὶ τοὺς χρείαν ε῎χοντας θεραπείας ι᾿α̑το
כֵּנשֵׁא דֵּין כַּד יִדַעו אֵזַלו בָּתרֵה וקַבֵּל אֵנֻון וַממַלֵל הוָא עַמהֻון עַל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא ולַאילֵין דַּסנִיקִין הוַו עַל אָסיֻותָא מַאסֵא הוָא׃ ס
הַיּוֹם נָטָה לַעֲרֹב וְהַשְּׁנֵים־עָשָׂר נִגְּשׁוּ וְאָמְרוּ אֵלָיו: "שְׁלַח נָא אֶת הָעָם וְיֵלְכוּ אֶל הַיִּשּׁוּבִים וְהַכְּפָרִים שֶׁמִּסָּבִיב כְּדֵי לָלוּן וּלְהַשִֹיג אֹכֶל, כִּי פֹּה נִמְצָאִים אָנוּ בְּמָקוֹם שׁוֹמֵם."
וְכַאֲשֶׁר רָפָה הַיּוֺם לַעֲרֹב וַיָּבֹאוּ שְׁנֵים הֶעָשָׂר וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שַׁלַּח אֶת-הֲמוֺן הָעָם וְיֵלְכוּ אֶל-הֶעָרִים וְחַצְרֵיהֶן מִסָּבִיב לִמְצֹא אֹכֶל וּמָקוֺם לָלוּן כִּי-פֹה בְמָקוֺם שָׁמֵם אֲנָחְנוּ:
Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Schylovalo se k večeru. Tu k němu přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě.“
ἡ δὲ ἡμέρα η῎ρξατο κλίνειν προσελθόντες δὲ οἱ δὼδεκα ει῏παν αυ᾿τω̑ α᾿πόλυσον τὸν ο῎χλον ι῞να πορευθέντες ει᾿ς τὰς κύκλω κὼμας καὶ α᾿γροὺς καταλύσωσιν καὶ ευ῞ρωσιν ε᾿πισιτισμόν ο῞τι ω῟δε ε᾿ν ε᾿ρήμω τόπω ε᾿σμέν
כַּד דֵּין שׁרִי יַומָא למֵצלָא קרֵבו תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה שׁרִי לכֵנשֵׁא דּנִאזֻלון לקֻוריָא דַּחדָרַין וַלכַפרֻונֵא דּנֵשׁרֻון בּהֻון ונֵשׁכּחֻון להֻון סַיבָּרתָּא מֵטֻל דּבַאתרָא חֻורבָּא אִיתַין׃
אָמַר לָהֶם: "תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל", אַךְ הֵם אָמְרוּ: "אֵין לָנוּ יוֹתֵר מֵחֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם וּשְׁנֵי דָגִים, אֶלָּא אִם כֵּן נֵלֵךְ אֲנַחְנוּ וְנִקְנֶה אֹכֶל לְכָל הָעָם הַזֶּה";
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם תְּנוּ לָהֶם אַתֶּם לֶאֱכֹל וַיֹּאמְרוּ לֹא נִמְצָא אִתָּנוּ בִּלְתִּי חֲמִשָּׁה לֶחֶם וְדָגִים שְׁנַיִם אוֺ הֲנֵלֵךְ לִקְנוֺת אֹכֶל לְכָל-הָעָם הַזֶּה:
I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
On jim řekl: „Dejte jim jíst vy!“ Řekli mu: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς δότε αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς φαγει̑ν οἱ δὲ ει῏παν ου᾿κ ει᾿σὶν ἡμι̑ν πλει̑ον η῍ α῎ρτοι πέντε καὶ ι᾿χθύες δύο ει᾿ μήτι πορευθέντες ἡμει̑ς α᾿γοράσωμεν ει᾿ς πάντα τὸν λαὸν του̑τον βρὼματα
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע הַבו להֻון אַנתֻּון למֵאכַל הֵנֻון דֵּין אָמרִין לַיתּ לַן יַתִּיר מֵן חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין אֵלָא אֵן אֵזַלנַן וַזבַנַן סַיבָּרתָּא להָנָא כֻּלֵה עַמָא׃
כִּי הָיוּ שָׁם כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אֲנָשִׁים. עָנָה וְאָמַר לְתַלְמִידָיו: "הוֹשִׁיבוּ אוֹתָם בִּקְבוּצוֹת, כַּחֲמִשִּׁים אִישׁ בְּכָל קְבוּצָה."
אֲשֶׁר הָיוּ כַּחֲמֵשֶׁת אַלְפֵי-אִישׁ וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו הוֺשִׁיבוּ אֹתָם שׁוּרוֺת שׁוּרוֺת כַּחֲמִשִּׁים אִישׁ בַּשּׁוּרָה:
Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Bylo tam asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Usaďte je ve skupinách asi po padesáti.“
η῟σαν γὰρ ὡσεὶ α῎νδρες πεντακισχίλιοι ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ κατακλίνατε αυ᾿τοὺς κλισίας ὡσεὶ α᾿νὰ πεντήκοντα
הָוֵין הוַו גֵּיר אַיך חַמשָׁא אַלפִין גַּברִין אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַסמֵכו אֵנֻון סמָכֵא חַמשִׁין אנָשִׁין בַּסמָכָא׃
כָּךְ עָשׂוּ וְהוֹשִׁיבוּ אֶת כֻּלָּם.
וַיַּעֲשׂוּ-כֵן וַיּוֺשִׁיבוּ אֶת-כֻּלָּם:
I učinili tak, a posadili se všickni.
Učinili to a rozsadili je všechny.
καὶ ε᾿ποίησαν ου῞τως καὶ κατέκλιναν α῞παντας
וַעבַדו הָכוָת תַּלמִידֵא וַאסמֵכו לכֻלהֻון׃
לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וְאֶת שְׁנֵי הַדָּגִים, וּלְאַחַר שֶׁנָּשָׂא עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וּבֵרַךְ עֲלֵיהֶם, בָּצַע אוֹתָם וּנְתָנָם לְתַלְמִידָיו לְהַגִּישׁ לָעָם.
וַיִּקַּח אֶת-חֲמֵשֶׁת הַלֶּחֶם וְאֶת-שְׁנֵי הַדָּגִים וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיְבָרֵךְ וַיִּפְרֹס וַיִּתֵּן לְתַלְמִידָיו לָשׂוּם לִפְנֵי הָעָם:
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu. ([Lukáš 22:19 Lukáš 24:30])
λαβών δὲ τοὺς πέντε α῎ρτους καὶ τοὺς δύο ι᾿χθύας α᾿ναβλέψας ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ευ᾿λόγησεν αυ᾿τοὺς καὶ κατέκλασεν καὶ ε᾿δίδου τοι̑ς μαθηται̑ς παραθει̑ναι τω̑ ο῎χλω
וַנסַב יֵשֻׁוע הָנֻון חַמשָׁא לַחמִין וַתרֵין נֻונִין וחָר בַּשׁמַיָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב לתַלמִידַוהי דַּנסִימֻון לכֵנשֵׁא׃
הַכֹּל אָכְלוּ וְשָׂבְעוּ, וּמִמַּה שֶּׁנּוֹתַר לָהֶם נֶאֶסְפוּ שְׁנֵים־עָשָׂר סַלִּים.
וַיֹּאכְלוּ כֻלָּם וַיִּשְׂבָּעוּ וַיִּשְׂאוּ שְׁנֵים עָשָׂר סַלִּים מִן-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים לָהֶם:
I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
A jedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů. ([2 Královská 4:44; Žalmy 78:29])
καὶ ε῎φαγον καὶ ε᾿χορτάσθησαν πάντες καὶ η῎ρθη τὸ περισσευ̑σαν αυ᾿τοι̑ς κλασμάτων κόφινοι δὼδεκα
וֵאכַלו כֻּלהֻון וַסבַעו וַשׁקַלו קצָיֵא מֵדֵּם דַּאותַּרו תּרֵעסַר קֻופִינִין סס׃
פַּעַם אַחַת כְּשֶׁהִתְפַּלֵּל בְּמָקוֹם בּוֹדֵד וְתַלְמִידָיו הָיוּ עִמּוֹ שָׁאַל אוֹתָם: "מָה אוֹמֵר עָלַי הָעָם, מִי אֲנִי?"
וַיְהִי בְּהִתְפַּלְּלוֺ לְבַדּוֺ וְתַלְמִידָיו בָּאוּ לְפָנָיו וַיּשְׁאַל אֹתָם לֵאמֹר מָה-אֹמְרִים עָלַי הֲמוֺן הָעָם מִי-אָנִי:
I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Když se o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mne zástupy pokládají?“ ([Matouš 16:13-Matouš 16:16; Marek 8:27-Marek 8:29])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τὸν προσευχόμενον κατὰ μόνας συνη̑σαν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταί καὶ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τοὺς λέγων τίνα με λέγουσιν οἱ ο῎χλοι ει῏ναι
וכַד מצַלֵא בַּלחֻודַוהי ותַלמִידַוהי עַמֵה שַׁאֵל אֵנֻון וֵאמַר מַנֻו אָמרִין עלַי כֵּנשֵׁא דִּאיתַי׃
הֵשִׁיבוּ: "יֵשׁ אוֹמְרִים, 'יוֹחָנָן הַמַּטְבִּיל', יֵשׁ אוֹמְרִים, 'אֵלִיָּהוּ', וַאֲחֵרִים אוֹמְרִים שֶׁאַחַד הַנְּבִיאִים הַקַּדְמוֹנִים קָם לִתְחִיָּה."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ יוֺחָנָן הַמְטַבֵּל וְיֵשׁ אֹמְרִים אֵלִיָּהוּ וַאֲחֵרִים אֹמְרִים נָבִיא אֶחָד קָם מִן-הַנְּבִיאִים הַקַּדְמֹנִים:
A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“ ([Lukáš 9:7-Lukáš 9:8])
οἱ δὲ α᾿ποκριθέντες ει῏παν ᾽Ιωάννην τὸν βαπτιστήν α῎λλοι δὲ ᾽Ηλίαν α῎λλοι δὲ ο῞τι προφήτης τις τω̑ν α᾿ρχαίων α᾿νέστη
ענַו וָאמרִין לֵה דּיֻוחַנָן מַעמדָנָא וַאחרָנֵא דִּאלִיָא אחרָנֵא דֵּין דַּנבִיָא חַד מֵן נבִיֵא קַדמָיֵא קָם׃
שָׁאַל יֵשׁוּעַ: "וְאַתֶּם מָה אוֹמְרִים, מִי אֲנִי?" "מְשִׁיחַ הָאֱלֹהִים", הֵשִׁיב כֵּיפָא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם וְאַתֶּם מַה תֹּאמְרוּ עָלַי מִי-אָנִי וַיַּעַן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר מְשִׁיחַ הָאֱלֹהִים:
I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Řekl jim: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Za Božího Mesiáše(e).“ (e) ř: Krista ([Jan 6:68-Jan 6:69])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς δὲ τίνα με λέγετε ει῏ναι Πέτρος δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν τὸν Χριστὸν του̑ θεου̑
אָמַר להֻון אַנתֻּון דֵּין מַנֻו אָמרִין אנתֻּון דִּאיתַי ענָא שֵׁמעֻון וֵאמַר משִׁיחֵה דַּאלָהָא׃ ס
אָז הִזְהִיר אוֹתָם בְּצַוּוֹתוֹ עֲלֵיהֶם שֶׁלֹּא יַגִּידוּ זֹאת לְאִישׁ;
אָז הֵעִיד בָּם וַיְצַוֵּם לְבִלְתִּי הַגֵּד הַדָּבָר לְאִישׁ:
A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a pravil jim: ([Matouš 16:20-Matouš 16:23; Marek 8:30-Marek 8:33 Lukáš 9:36])
ὁ δὲ ε᾿πιτιμήσας αυ᾿τοι̑ς παρήγγειλεν μηδενὶ λέγειν του̑το
הֻו דֵּין כּאָא בּהֻון וזַהַר אֵנֻון דּהָדֵא לאנָשׁ לָא נִאמרֻון׃
כְּמוֹ כֵן אָמַר: "צָרִיךְ שֶׁבֶּן־הָאָדָם יִסְבֹּל הַרְבֵּה, שֶׁהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים יִדְחוּהוּ, שֶׁיֵּהָרֵג וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם."
וַיֹּאמַר רַבִּים מַכְאֹבִים נָכֹנוּ לְבֶן-הָאָדָם וְהַזְּקֵנִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים יִמְאֲסוּ-בוֺ וִימִיתֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží {biskupů} i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
“Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen(f).“ (f) var: vstát ([Lukáš 9:31 Lukáš 9:44 Lukáš 13:33 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
ει᾿πών ο῞τι δει̑ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου πολλὰ παθει̑ν καὶ α᾿ποδοκιμασθη̑ναι α᾿πὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ α᾿ρχιερέων καὶ γραμματέων καὶ α᾿ποκτανθη̑ναι καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα ε᾿γερθη̑ναι
וֵאמַר להֻון דַּעתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּסַגִּיָאתָא נֵחַשׁ וַדנֵסתּלֵא מֵן קַשִׁישֵׁא ורַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
אָמַר אֶל הַכֹּל: "מִי שֶׁרוֹצֶה לָבוֹא אַחֲרַי, שֶׁיִּתְכַּחֵשׁ לְעַצְמוֹ וְיִשָֹא אֶת צְלָבוֹ יוֹם יוֹם וְיֵלֵךְ אַחֲרַי;
וַיֹּאמֶר אֶל-כֻּלָּם מִי הֶחָפֵץ לָלֶכֶת אַחֲרָי יַשְׁלִיךְ אֶת-נַפְשׁוֺ מִנֶּגֶד וְיִָּׂא אֶת-צְלָבוֺ יוֺם יוֺם וְיֵלֵךְ אַחֲרָי:
I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne(g) svůj kříž a následuj mne. (g) var: – každého dne ([Matouš 16:24-Matouš 16:28; Marek 8:34-Marek 8:9 Marek :1 Matouš 10:38; Lukáš 14:27])
ε῎λεγεν δὲ πρὸς πάντας ει῎ τις θέλει ο᾿πίσω μου ε῎ρχεσθαι α᾿ρνησάσθω ἑαυτὸν καὶ α᾿ράτω τὸν σταυρὸν αυ᾿του̑ καθ῾ ἡμέραν καὶ α᾿κολουθείτω μοι
וָאמַר הוָא קדָם כֻּלנָשׁ מַן דּצָבֵא דּנִאתֵא בָּתַרי נֵכפֻּור בּנַפשֵׁה ונֵשׁקֻול זקִיפֵה כֻּליֻום ונִאתֵא בָּתַרי׃
כִּי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבֵּד אוֹתָהּ. אֲבָל הַמְאַבֵּד אֶת נַפְשׁוֹ לְמַעֲנִי, יַצִּילֶנָּה.
כִּי מִי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי יִמְצָאֶנָּה:
Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život(h), ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. (h) duši ([Matouš 10:39; Lukáš 17:33; Jan 12:25])
ο῍ς γὰρ α῍ν θέλη τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ σω̑σαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέση τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε῞νεκεν ε᾿μου̑ ου῟τος σὼσει αυ᾿τήν
מַן גֵּיר דּצָבֵא דּנַפשֵׁה נַחֵא מַובֵּד לָה מַן דֵּין דּנַובֵּד נַפשֵׁה מֵטֻלָתי הָנָא מַחֵא לָה׃
מַה תּוֹעֶלֶת תִּצְמַח לְאָדָם אִם יַרְוִיחַ אֶת כָּל הָעוֹלָם וְהוּא עַצְמוֹ יֹאבַד אוֹ יִנָּזֵק?
כִּי מַה-בֶּצַע לְאִישׁ אִם יִקְנֶה-לּוֺ אֶת-כָּל-הָאָרֶץ וְאֶת-נַפְשׁוֺ יְאַבֵּד אוֺ יַשְׁחִיתֶנָּה:
Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
τί γὰρ ω᾿φελει̑ται α῎νθρωπος κερδήσας τὸν κόσμον ο῞λον ἑαυτὸν δὲ α᾿πολέσας η῍ ζημιωθείς
מָנָא גֵּיר נֵתעַדַּר בַּר אנָשָׁא דּנִאתַר עָלמָא כֻּלֵה נַפשֵׁה דֵּין נַובֵּד אַו נֵחסַר׃
כִּי הָאִישׁ אֲשֶׁר אֲנִי וּדְבָרַי הָיִינוּ לוֹ לְחֶרְפָּה, הוּא יִהְיֶה לְחֶרְפָּה לְבֶן־הָאָדָם כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בִּכְבוֹדוֹ וּבִכְבוֹד הָאָב וְהַמַּלְאָכִים הַקְּדוֹשִׁים.
כִּי כָל-אִישׁ אֲשֶׁר יֵבוֺשׁ מִמֶּנִּי וּמִדְּבָרָי אַף בֶּן-הָאָדָם יֵבוֺשׁ מִמֶּנּוּ כַּאֲשֶׁר יָבֹא בִכְבוֺדוֺ וּבִכְבוֺד אָבִיו וְהַמַּלְאָכִים הַקְּדוֺשִׁים:
Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů. ([Matouš 10:33; Lukáš 12:9; 2 Timoteovi 2:12])
ο῍ς γὰρ α῍ν ε᾿παισχυνθη̑ με καὶ τοὺς ε᾿μοὺς λόγους του̑τον ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿παισχυνθήσεται ο῞ταν ε῎λθη ε᾿ν τη̑ δόξη αυ᾿του̑ καὶ του̑ πατρὸς καὶ τω̑ν ἁγίων α᾿γγέλων
מַן דּנֵבהַת בִּי דֵּין וַבמֵלַי נֵבהַת בֵּה בּרֵה דּאנָשָׁא מָא דָּאתֵא בּשֻׁובחָא דַּאבֻוהי עַם מַלַאכַוהי קַדִּישֵׁא׃ ס
וּבֶאֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, יֵשׁ מִן הָעוֹמְדִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי יִרְאוּ אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וְאָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם יֵשׁ מִן-הַנִּצָּבִים פֹּה אֲשֶׁר לֹא-יִטְעֲמוּ מָוֶת עַד כִּי-יִרְאוּ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží.“ ([Matouš 10:23; Jan 21:22; 1 Tesalonickým 4:15])
λέγω δὲ ὑμι̑ν α᾿ληθω̑ς ει᾿σίν τινες τω̑ν αυ᾿του̑ ἑστηκότων οι῍ ου᾿ μὴ γεύσωνται θανάτου ε῞ως α῍ν ι῎δωσιν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
שׁרָרָא אָמַר אנָא לכֻון דִּאית אנָשָׁא דּקָימִין הָרכָּא דּלָא נֵטעמֻון מַותָּא עדַמָא דּנֵחזֻון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
כִּשְׁמוֹנָה יָמִים אַחֲרֵי שֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לָקַח אֶת כֵּיפָא וְאֶת יוֹחָנָן וְאֶת יַעֲקֹב וְעָלָה לָהָר לְהִתְפַּלֵּל.
וַיְהִי כִּשְׁמֹנַת יָמִים אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיִּקַּח אִתּוֺ אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יוֺחָנָן וְאֶת-יַעֲקֹב וַיַּעַל אֶל-הָהָר וַיִּתְפַּלֵּל:
I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. ([Matouš 17:1-Matouš 17:9; Marek 9:2-Marek 9:9; 2 Petrův 1:17-2 Petrův 1:18 Lukáš 8:51])
ε᾿γένετο δὲ μετὰ τοὺς λόγους τούτους ὡσεὶ ἡμέραι ο᾿κτώ καὶ παραλαβών Πέτρον καὶ ᾽Ιωάννην καὶ ᾽Ιάκωβον α᾿νέβη ει᾿ς τὸ ο῎ρος προσεύξασθαι
הוָא דֵּין בָּתַר מֵלֵא הָלֵין אַיך תּמָניָא יַומִין דּבַר יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון וַליַעקֻוב וַליֻוחַנָן וַסלֵק לטֻורָא לַמצַלָיֻו׃
בְּעוֹד הוּא מִתְפַּלֵּל הִשְׁתַּנָּה מַרְאֵה פָּנָיו, וּלְבוּשׁוֹ נַעֲשָׂה לָבָן מַבְהִיק.
וַיְשֻׁנֶּה מַרְאֵה פָנָיו בְּהִתְפַּלְּלוֺ וּלְבוּשׁוֺ נֶהְפַּךְ לְלָבָן וּבָהִיר עַד-מְאֹד:
A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ προσεύχεσθαι αυ᾿τὸν τὸ ει῏δος του̑ προσὼπου αυ᾿του̑ ε῞τερον καὶ ὁ ἱματισμὸς αυ᾿του̑ λευκὸς ε᾿ξαστράπτων
וכַד הֻו מצַלֵא אֵתחַלַף חֵזוָא דַּאפַּוהי ונַחתַּוהי חוַרו ומַברקִין הוַו׃
וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים מְשׂוֹחֲחִים אִתּוֹ, מֹשֶׁה וְאֵלִיָּהוּ
וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים דִּבְּרוּ אִתּוֺ מֹשֶׁה וְאֵלִיָּהוּ:
A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš;
καὶ ι᾿δοὺ α῎νδρες δύο συνελάλουν αυ᾿τω̑ οι῞τινες η῟σαν Μωϋση̑ς καὶ ᾽Ηλίας
והָא תּרֵין גַּברִין ממַללִין הוַו עַמֵה דִּאיתַיהֻון מֻושֵׁא וִאלִיָא׃
שֶׁהוֹפִיעוּ בַּהֲדַר כָּבוֹד וְדִבְּרוּ עַל הִסְתַּלְּקוּתוֹ אֲשֶׁר הָיָה עָתִיד לְהַגְשִׁים בִּירוּשָׁלַיִם.
אֲשֶׁר נִרְאוּ בִכְבוֺדָם וְנִדְבְּרוּ עַל-אֲשֶׁר עָלָיו לְהַשְׁלִים חֻקּוֺ בִּירוּשָׁלָיִם לִהְיוֺת נִגְזָר מֵאֶרֶץ חַיִּים:
Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě(i), kterou měl dokonat v Jeruzalémě. (i) ř: vyjití, odchodu (exodu) ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:44 Lukáš 13:33 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
οι῍ ο᾿φθέντες ε᾿ν δόξη ε῎λεγον τὴν ε῎ξοδον αυ᾿του̑ η῍ν η῎μελλεν πληρου̑ν ε᾿ν ᾽Ιερουσαλήμ
דֵּאתחזִיו בּתֵשׁבֻּוחתָּא אָמרִין הוַו דֵּין עַל מַפּקָנֵה דַּעתִיד הוָא דּנֵשׁתַּלַם בֻּאורִשׁלֵם׃
כֵּיפָא וַחֲבֵרָיו הָיוּ רְדוּמִים. הֵם הִתְעוֹרְרוּ וְאָז רָאוּ אֶת כְּבוֹדוֹ וְאֶת שְׁנֵי הָאֲנָשִׁים הָעוֹמְדִים לְיָדוֹ.
וְתַרְדֵּמָה נָפְלָה עַל-פֶּטְרוֺס וְעַל-אֲשֶׁר אִתּוֺ וְכַאֲשֶׁר הֵקִיצוּ רָאוּ אֶת-כְּבוֺדוֺ וְאֶת-שְׁנֵי הָאֲנָשִׁים הַנִּצָּבִים עָלָיו:
Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
ὁ δὲ Πέτρος καὶ οἱ σὺν αυ᾿τω̑ η῟σαν βεβαρημένοι υ῞πνω διαγρηγορήσαντες δὲ ει῏δον τὴν δόξαν αυ᾿του̑ καὶ τοὺς δύο α῎νδρας τοὺς συνεστω̑τας αυ᾿τω̑
וִיקַרו הוַו להֻון בּשֵׁנתָא שֵׁמעֻון והָנֻון דּעַמֵה וַלמַחסֵן אֵתּתּעִירו וַחזַו שֻׁובחֵה וַלהָנֻון תּרֵין אנָשִׁין דּקָימִין הוַו לוָתֵה סּ סּ׃
כְּשֶׁנִּפְרְדוּ מִמֶּנּוּ אָמַר כֵּיפָא אֶל יֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, טוֹב שֶׁאֲנַחְנוּ כָּאן. נַעֲשֶׂה נָא שָׁלֹשׁ סֻכּוֹת; לְךָ אַחַת, לְמֹשֶׁה אַחַת וּלְאֵלִיָּהוּ אַחַת", וְלֹא יָדַע מַה שֶּׁאָמַר.
וַיְהִי בַּעֲלוֺתָם מֵעָלָיו וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס אֶל-יֵשׁוּעַ אֲדֹנִי טוֺב לָנוּ לָשֶׁבֶת פֹּה נַעֲשֶׂה-נָּא שָׁלֹשׁ סֻכּוֺת אַחַת לְךׇ אַחַת לְמֹשֶׁה וְאַחַת לְאֵלִיָּהוּ כִּי לֹא יָדַע מַה-לְּדַבֵּר:
I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Vtom se ti muži od něho začali vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře(j), je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. (j) ř: Veliteli (tak i Lukáš 9:49)
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ διαχωρίζεσθαι αυ᾿τοὺς α᾿π῾ αυ᾿του̑ ει῏πεν ὁ Πέτρος πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿πιστάτα καλόν ε᾿στιν ἡμα̑ς ω῟δε ει῏ναι καὶ ποιήσωμεν σκηνὰς τρει̑ς μίαν σοὶ καὶ μίαν Μωϋσει̑ καὶ μίαν ᾽Ηλία μὴ ει᾿δώς ο῍ λέγει
וכַד שַׁרִיו למֵפרַשׁ מֵנֵה אֵמַר שֵׁמעֻון ליֵשֻׁוע רַבִּי שַׁפִּיר הֻו לַן דּהָרכָּא נֵהוֵא ונֵעבֵּד תּלָת מַטלִין לָך חדָא וַלמֻושֵׁא חדָא ולִאלִיָא חדָא ולָא יָדַע הוָא מָנָא אָמַר׃
בְּדַבְּרוֹ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הוֹפִיעַ עָנָן וְסָכַך עֲלֵיהֶם, וּפַחַד נָפַל עֲלֵיהֶם בִּהְיוֹתָם בְּתוֹךְ הֶעָנָן.
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר כָּזֹאת וְהִנֵּה עָנָן סָכַךְ עֲלֵיהֶם וַיָּבֹאוּ בְתוֺךְ הֶעָנָן וַיִּירָאוּ:
A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
ταυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ λέγοντος ε᾿γένετο νεφέλη καὶ ε᾿πεσκίαζεν αυ᾿τούς ε᾿φοβήθησαν δὲ ε᾿ν τω̑ ει᾿σελθει̑ν αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὴν νεφέλην
וכַד אָמַר הָלֵין הוָת ענָנָא וַאטלַת עלַיהֻון וַדחֵלו כַּד חזַו למֻושֵׁא ולִאלִיָא דּעַלו בַּענָנָא׃
יָצָא קוֹל מִתּוֹךְ הֶעָנָן לֵאמֹר: "זֶה בְּנִי בְּחִירִי, אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן!"
וְהִנֵּה קוֺל יֹצֵא מִתּוֺךְ הֶעָנָן לֵאמֹר זֶה-בְּנִי יְדִידִי אֵלָיו תִּשְׁמָעוּן:
I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
A z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj vyvolený(k) Syn, toho poslouchejte.“ (k) var: milovaný ([Lukáš 3:22; Žalmy 2:7; Izajáš 42:1; Deuteronomium 18:15])
καὶ φωνὴ ε᾿γένετο ε᾿κ τη̑ς νεφέλης λέγουσα ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱός μου ὁ ε᾿κλελεγμένος αυ᾿του̑ α᾿κούετε
וקָלָא הוָא מֵן ענָנָא דָּאמַר הָנַו בֵּרי חַבִּיבָא לֵה שׁמַעו׃
כַּאֲשֶׁר נִשְׁמַע הַקּוֹל נִמְצָא יֵשׁוּעַ לְבַדּוֹ. הֵם שָׁתְקוּ וּבְאוֹתָם יָמִים לֹא סִפְּרוּ לְאִישׁ מִכָּל מַה שֶּׁרָאוּ.
וּבְהִשָּׁמַע הַקּוֺל עָמַד יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ וְהֵם הֶחֱרִישׁוּ לֹא-הִגִּידוּ דָבָר לְאִישׁ בַּיָּמִים הָהֵם מִכֹּל אֲשֶׁר רָאוּ:
A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli. ([Lukáš 9:21])
καὶ ε᾿ν τω̑ γενέσθαι τὴν φωνὴν εὑρέθη ᾽Ιησου̑ς μόνος καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿σίγησαν καὶ ου᾿δενὶ α᾿πήγγειλαν ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις ου᾿δὲν ω῟ν ἑὼρακαν
וכַד הוָא קָלָא אֵשׁתּכַח יֵשֻׁוע בַּלחֻודַוהי והֵנֻון שׁתֵקו וַלאנָשׁ לָא אֵמַרו בּהָנֻון יַומָתָא מֵדֵּם דַּחזַו׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָרְדוּ מִן הָהָר בְּיוֹם הַמָּחֳרָת, בָּאוּ עַם רַב לִקְרָאתוֹ.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת בְּרִדְתָּם מִן-הָהָר וַיִּפְגְּשׁוּ אֹתוֺ רַבִּים מִן-הָעָם:
Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Když příštího dne sestoupili z hory, vyšel mu vstříc veliký zástup. ([Matouš 17:14-Matouš 17:21; Marek 9:14-Marek 9:29])
ε᾿γένετο δὲ τη̑ ἑξη̑ς ἡμέρα κατελθόντων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ του̑ ο῎ρους συνήντησεν αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς
וַהוָא ליַומָא דּבָתרֵה כַּד נָחתִּין מֵן טֻורָא פּגַע בּהֻון כֵּנשָׁא סַגִּיָאא׃ ס
"רַבִּי", צָעַק אִישׁ מִן הֶהָמוֹן, "אֲנִי מִתְחַנֵּן אֵלֶיךָ, הַבֵּט נָא אֶל בְּנִי, כִּי בֵּן יָחִיד הוּא לִי.
וְהִנֵּה אֶחָד מֵהֶם קָרָא לֵאמֹר אָנָּא רַבִּי הַבֶּט-נָא לִבְנִי כִּי בְּנִי יְחִידִי הוּא:
A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
A hle, jakýsi muž ze zástupu volal: „Mistře, prosím tě, ujmi se mého syna, vždyť je to mé jediné dítě;
καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ε᾿βόησεν λέγων διδάσκαλε δέομαί σου ε᾿πιβλέψαι ε᾿πὶ τὸν υἱόν μου ο῞τι μονογενής μοί ε᾿στιν
וגַברָא חַד מֵן כֵּנשָׁא הַו קעָא וֵאמַר מַלפָנָא בָּעֵא אנָא מֵנָך אֵתפַּני עלַי בֵּרי דִּיחִידָיָא הו לִי׃
רוּחַ אוֹחֶזֶת בּוֹ וְהוּא צוֹעֵק פִּתְאוֹם; הִיא מְזַעְזַעַת אוֹתוֹ עַד שֶׁהַקֶּצֶף יוֹרֵד מִפִּיו, מִתְעַלֶּלֶת בּוֹ וּבְקֹשִׁי מַרְפָּה מִמֶּנּוּ.
וְרוּחַ דָּבַק בּוֺ וְהוּא צֹעֵק פִּתְאֹם כִּי יִטְרְפֶנּוּ עַד-אֲשֶׁר יוֺרִיד רִירוֺ וְלֹא יִרֶף מִמֶּנּוּ עַד-אֲשֶׁר יְשִׁיבֶנּוּ עַד-דַּכָּא:
A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
hle, zachvacuje ho duch, takže znenadání vykřikuje, a lomcuje jím, až má pěnu kolem úst; jen stěží od něho odchází a tak ho moří.
καὶ ι᾿δοὺ πνευ̑μα λαμβάνει αυ᾿τόν καὶ ε᾿ξαίφνης κράζει καὶ σπαράσσει αυ᾿τὸν μετὰ α᾿φρου̑ καὶ μόγις α᾿ποχωρει̑ α᾿π῾ αυ᾿του̑ συντρι̑βον αυ᾿τόν
ורֻוחָא עָדיָא עלַוהי ומֵן שֵׁליָא קָעֵא וַמחַרֵק שֵׁנַוהי ומַרעֵת וַלמַחסֵן פָּרקָא מֵנֵה מָא דַּשׁחַקתֵה׃
בִּקַּשְׁתִּי מִתַּלְמִידֶיךָ לְגָרֵשׁ אוֹתָהּ וְלֹא יָכְלוּ."
וָאֶשְׁאַל מִתַּלְמִידֶיךׇ לְגָרְשׁוֺ וְלֹא יָכֹלוּ:
I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Prosil jsem už tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.“
καὶ ε᾿δεήθην τω̑ν μαθητω̑ν σου ι῞να ε᾿κβάλωσιν αυ᾿τό καὶ ου᾿κ η᾿δυνήθησαν
וַבעִית מֵן תַּלמִידַיךְּ דּנַפּקֻונָיהי ולָא אֵשׁכַּחו׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "הוֹי דּוֹר חֲסַר אֱמוּנָה וּמְעַוֵּת דֶּרֶךְ, עַד מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם וְאֶסְבֹּל אֶתְכֶם? הָבֵא אֶת בִּנְךָ הֵנָּה!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הוֺי דּוֺר לֹא-אֵמֻן בּוֺ דּוֺר תַּהְפֻּכֹת עַד-מָתַי אֶהְיֶה עִמָּכֶם עַד-מָתַי אֶָּׂא אֶתְכֶם הָבֵא אֶת-בִּנְךׇ הֵנָּה:
I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás? Přiveď sem svého syna!“ ([Deuteronomium 32:5 Deuteronomium 32:20])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ω῏ γενεὰ α῎πιστος καὶ διεστραμμένη ε῞ως πότε ε῎σομαι πρὸς ὑμα̑ς καὶ α᾿νέξομαι ὑμω̑ν προσάγαγε ω῟δε τὸν υἱόν σου
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר אֻון שַׁרבּתָא דּלָא מהַימנָא וַמעַקַלתָּא עדַמָא לֵאמַתי אֵהוֵא לוָתכֻון וֵאסַיבַּרכֻון קַרֵבָיהי לכָא לַברָך׃
בְּעוֹד הוּא מִתְקָרֵב אֶל יֵשׁוּעַ הִפִּילוֹ הַשֵּׁד וְזִעְזַע אֶת גּוּפוֹ. אַךְ יֵשׁוּעַ גָּעַר בָּרוּחַ הַטְּמֵאָה וְרִפֵּא אֶת הַיֶּלֶד. לְאַחַר מִכֵּן הֶחֱזִירוֹ לְאָבִיו,
וְהוּא טֶרֶם בָּא וַיַּרְעֵשׁ אֹתוֺ הָרוּחַ וַיִּטְרְפֵהוּ וְיֵשׁוּעַ גָּעַר בְּרוּחַ הַטֻּמְאָה וְאֶת-הַנַּעַר הֶחֱיָה מֵחָלְיוֺ וַיָּשֶׁב אֹתוֺ לְאָבִיו:
A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
Ještě než k němu přišel, démon ho povalil a zkroutil křečí. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci. ([Lukáš 4:35 Lukáš 4:39 Lukáš 8:24])
ε῎τι δὲ προσερχομένου αυ᾿του̑ ε῎ρρηξεν αυ᾿τὸν τὸ δαιμόνιον καὶ συνεσπάραξεν ε᾿πετίμησεν δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ πνεύματι τω̑ α᾿καθάρτω καὶ ι᾿άσατο τὸν παι̑δα καὶ α᾿πέδωκεν αυ᾿τὸν τω̑ πατρὶ αυ᾿του̑
וכַד מקַרֵב לֵה אַרמיֵה דַּיוָא הַו ומַעסֵה וַכאָא יֵשֻׁוע בּרֻוחָא הָי טַנפתָא וַאסיֵה לטַליָא ויַהבֵּה לַאבֻוהי׃ ס
וְהַכֹּל הִשְׁתּוֹמְמוּ עַל גְּדֻלַּת הָאֱלֹהִים.
וַיִּתְמְהוּ כֻלָּם עַל-גֹּדֶל עֹז הָאֱלֹהִים וּבְעוֺד הֵם מִתְפַּלְּאִים עַל-כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו:
I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Všichni žasli nad velikou Boží mocí. Když se všichni divili, co všechno učinil, řekl svým učedníkům: ([Matouš 17:22-Matouš 17:23; Marek 9:30-Marek 9:32])
ε᾿ξεπλήσσοντο δὲ πάντες ε᾿πὶ τη̑ μεγαλειότητι του̑ θεου̑ πάντων δὲ θαυμαζόντων ε᾿πὶ πα̑σιν οι῟ς ε᾿ποίει ει῏πεν πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑
וֵאתּדַּמַרו כֻּלהֻון בּרַבֻּותֵה דַּאלָהָא ס וכַד כֻּלנָשׁ מֵתּדַּמַר הוָא עַל כֻּל דּעָבֵד יֵשֻׁוע אֵמַר לתַלמִידַוהי׃
"הַטּוּ אָזְנֵיכֶם לַמִּלִּים הָאֵלֶּה: הִנֵּה עָתִיד בֶּן־הָאָדָם לְהִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים."
שִׂימוּ אַתֶּם אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בְּאָזְנֵיכֶם כִּי הִנֵּה בֶּן-הָאָדָם יִסָּגֵר בִּידֵי אֲנָשִׁים:
Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude(l) vydán do rukou lidí.“ (l) má být ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 13:33 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
θέσθε ὑμει̑ς ει᾿ς τὰ ω῏τα ὑμω̑ν τοὺς λόγους τούτους ὁ γὰρ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου μέλλει παραδίδοσθαι ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων
סִימו אַנתֻּון מֵלֵא הָלֵין בֵּאדנַיכֻּון בּרֵה גֵּיר דּאנָשָׁא עתִיד דּנֵשׁתּלֵם בִּאידַי בּנַי־אנָשָׁא׃
אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת אֲשֶׁר אָמַר, כִּי מַשְׁמָעוֹ הֻסְתַּר מֵהֶם שֶׁלֹּא יָבִינוּ - וְגַם פָּחֲדוּ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ עַל הַדָּבָר הַזֶּה.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת-דְּבָרוֺ כִּי סָתוּם הָיָה לָהֶם מֵהָבִין אֹתוֺ וְגַם-יָרְאוּ לִשְׁאֹל אֹתוֺ עַל-הַדָּבָר הַזֶּה:
Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstal skryt; proto nechápali, ale báli se ho na to slovo zeptat. ([Lukáš 18:34])
οἱ δὲ η᾿γνόουν τὸ ρ᾿η̑μα του̑το καὶ η῟ν παρακεκαλυμμένον α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ι῞να μὴ αι῎σθωνται αυ᾿τό καὶ ε᾿φοβου̑ντο ε᾿ρωτη̑σαι αυ᾿τὸν περὶ του̑ ρ᾿ήματος τούτου
הֵנֻון דֵּין לָא אֵשׁתַּודּעֻוה למֵלתָא הָדֵא מֵטֻל דַּמכַסיָא הוָת מֵנהֻון דּלָא נֵדּעֻונָה ודָחלִין הוַו דַּנשַׁאלֻונָיהי עלֵיה עַל מֵלתָא הָדֵא׃ ס
נֵעוֹרָה בָּהֶם הַשְּׁאֵלָה - מִי הַגָּדוֹל בָּהֶם.
אָז עָלָה עַל-לִבָּם לָדוֺן מִי הוּא הַגָּדוֺל בָּהֶם:
I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší. ([Matouš 18:1-Matouš 18:5; Marek 9:33-Marek 9:37 Lukáš 22:24])
ει᾿ση̑λθεν δὲ διαλογισμὸς ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς τὸ τίς α῍ν ει῎η μείζων αυ᾿τω̑ν
ועֵלַת בּהֻון מַחשַׁבתָּא דּמַנֻו כַּי רַב בּהֻון׃
יֵשׁוּעַ, שֶׁיָּדַע אֶת מַחֲשֶׁבֶת לִבָּם, לָקַח יֶלֶד, הֶעֱמִיד אוֹתוֹ לְיָדוֹ
וְיֵשׁוּעַ בִּרְאוֺתוֺ מַחְשְׁבוֺת לִבָּם וַיִּקַּח יֶלֶד וַיַּעֲמִדֵהוּ אֶצְלוֺ:
Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
Když Ježíš poznal, čím se v mysli obírají, vzal dítě, postavil je vedle sebe
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ει᾿δώς τὸν διαλογισμὸν τη̑ς καρδίας αυ᾿τω̑ν ε᾿πιλαβόμενος παιδίον ε῎στησεν αυ᾿τὸ παρ῾ ἑαυτω̑
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע מַחשַׁבתָּא דּלֵבּהֻון וַנסַב טַליָא וַאקִימֵה לוָתֵה׃
וְאָמַר לָהֶם: "כָּל הַמְקַבֵּל אֶת הַיֶּלֶד הַזֶּה בִּשְׁמִי, אוֹתִי הוּא מְקַבֵּל; וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי מְקַבֵּל אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי. הַקָּטֹן שֶׁבְּכֻלְּכֶם הוּא הַגָּדוֹל."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי הוּא הַמְקַבֵּל יֶלֶד כָּזֶה בִּשְׁמִי אֹתִי הוּא מְקַבֵּל וְהַמְקַבֵּל אֹתִי הוּא מְקַבֵּל פְּנֵי שֹׁלְחִי וְהַקָּטֹן בְּכֻלְּכֶם הוּא הַגָּדוֺל בָּכֶם:
A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký.“ ([Matouš 10:40-Matouš 10:42; Lukáš 10:16; Jan 13:20])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῍ς ε᾿ὰν δέξηται του̑το τὸ παιδίον ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿μὲ δέχεται καὶ ο῍ς α῍ν ε᾿μὲ δέξηται δέχεται τὸν α᾿ποστείλαντά με ὁ γὰρ μικρότερος ε᾿ν πα̑σιν ὑμι̑ν ὑπάρχων ου῟τός ε᾿στιν μέγας
וֵאמַר להֻון מַן דַּמקַבֵּל טַליָא אַיך הָנָא בּשֵׁמי לִי הֻו מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל מקַבֵּל למַן דּשַׁדּרַני אַינָא גֵּיר דַּזעֻור בּכֻלכֻון הָנָא נֵהוֵא רַב׃ ס
יוֹחָנָן פָּנָה אֵלָיו וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ שֵׁדִים בְּשִׁמְךָ וּמָנַעְנוּ בַּעֲדוֹ, כִּי אֵינֶנּוּ הוֹלֵךְ עִמָּנוּ."
וַיַּעַן יוֺחָנָן וַיֹּאמַר אֲדֹנִי רָאִינוּ אִישׁ מְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת בִּשְׁמֶךׇ וַנִּכְלָא אֹתוֺ מִפְּעֻלָּתוֺ אַחֲרֵי אֲשֶׁר לֹא-הָלַךְ עִמָּנוּ בְּלֶכְתֵּנוּ אַחֲרֶיךׇ:
I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Jan mu na to řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my.“ ([Marek 9:38-Marek 9:41; Numeri 11:27-Numeri 11:29])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ᾽Ιωάννης ει῏πεν ε᾿πιστάτα ει῎δομέν τινα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ε᾿κβάλλοντα δαιμόνια καὶ ε᾿κωλύομεν αυ᾿τὸν ο῞τι ου᾿κ α᾿κολουθει̑ μεθ῾ ἡμω̑ν
וַענָא יֻוחַנָן וֵאמַר רַבַּן חזַין אנָשׁ דּמַפֵּק דַּיוֵא בַּשׁמָך וַכלַינָיהי עַל דּלָא אֵתָא עַמַן בָּתרָך׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדוֹ, כִּי מִי שֶׁאֵינֶנּוּ נֶגְדְּכֶם, אִתְּכֶם הוּא."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אַל-תִּכְלְאוּ אֹתוֺ כִּי אִישׁ אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לְצָרֵינוּ לָנוּ הוּא:
I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás(m).“ (m) var: proti nám... pro nás; nebo: proti vám... pro nás
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς μὴ κωλύετε ο῍ς γὰρ ου᾿κ ε῎στιν καθ῾ ὑμω̑ν ὑπὲρ ὑμω̑ν ε᾿στιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא תֵּכלֻון מַן גֵּיר דּלָא הוָא לֻוקבַלכֻון חלָפַיכֻּון הֻו׃ ס
כַּאֲשֶׁר מָלְאוּ יָמָיו לְהִלָּקַח הַשָּׁמַיְמָה שָׂם פָּנָיו לָלֶכֶת לִירוּשָׁלַיִם
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר קָרְבוּ הַיָּמִים לְהִלָּקְחוֺ וַיָּשֶׂם אֶת-פָּנָיו בְּחָזְקָה לַעֲלוֺת יְרוּשָׁלָיְמָה:
I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal svou mysl k cestě do Jeruzaléma ([Marek 10:32; Lukáš 17:11])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ συμπληρου̑σθαι τὰς ἡμέρας τη̑ς α᾿ναλήμψεως αυ᾿του̑ καὶ αυ᾿τὸς τὸ πρόσωπον ε᾿στήρισεν του̑ πορεύεσθαι ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ
וַהוָא דּכַד מֵתמַלֵין יַומָתָא דּסֻולָקֵה אַתקֵן פַּרצֻופֵּה דּנִאזַל לֻאורִשׁלֵם׃
וְשָׁלַח שְׁלִיחִים לְפָנָיו. הֵם הָלְכוּ וּבָאוּ אֶל אֶחָד מִכְּפָרֵי הַשּׁוֹמְרוֹנִים לְהָכִין מַה שֶּׁנָּחוּץ בִּשְׁבִילוֹ,
וַיִּשְׁלַח מַלְאָכִים לְפָנָיו וַיֵּלְכוּ וַיָּבֹאוּ אֶל-אַחַד הַכְּפָרִים בְּשֹׁמְרוֺן לְהָכִין לוֺ מָלוֺן:
I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
a poslal před sebou posly. Vydali se na cestu a přišli do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.
καὶ α᾿πέστειλεν α᾿γγέλους πρὸ προσὼπου αυ᾿του̑ καὶ πορευθέντες ει᾿ση̑λθον ει᾿ς κὼμην Σαμαριτω̑ν ὡς ἑτοιμάσαι αυ᾿τω̑
ושַׁדַּר מַלַאכֵא קדָם פַּרצֻופֵּה וֵאזַלו עַלו לַקרִיתָא דּשָׁמרָיֵא אַיך דּנַתקנֻון לֵה׃
אַךְ לֹא קִבְּלוּהוּ מִשּׁוּם שֶׁפָּנָיו הָיוּ מוּעָדוֹת לִירוּשָׁלַיִם.
וְלֹא פָתְחוּ לוֺ דַלְתָּם בִּרְאוֺתָם כִּי פָנָיו מֻעָדוֺת יְרוּשָׁלָיְמָה:
Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
Ale tam jej nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k Jeruzalému. ([Jan 4:9])
καὶ ου᾿κ ε᾿δέξαντο αυ᾿τόν ο῞τι τὸ πρόσωπον αυ᾿του̑ η῟ν πορευόμενον ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ
ולָא קַבּלֻוהי מֵטֻל דּפַּרצֻופֵּה לֻאורִשׁלֵם סִים הוָא למִאזַל׃
כְּשֶׁרָאוּ זֹאת יַעֲקֹב וְיוֹחָנָן תַּלְמִידָיו, אָמְרוּ: "אֲדוֹנֵנוּ, רְצוֹנְךָ כִּי נְצַוֶּה שֶׁתֵּרֵד אֵשׁ מִן הַשָּׁמַיִם וְתֹאכַל אוֹתָם?"
וַיֵּרְאוּ יַעֲקֹב וְיוֺחָנָן תַּלְמִידָיו וַיֹּאמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הֶחָפֵץ אַתָּה כִּי-נֹאמַר וְתֵרֵד אֵשׁ מִן-הַשָּׁמַיִם וְתֹאכַל אֹתָם כַּאֲשֶׁר עָשָׂה אֵלִיָּהוּ:
A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš(n)?“ (n) var: – jako to učinil Eliáš ([2 Královská 1:9-2 Královská 1:16])
ι᾿δόντες δὲ οἱ μαθηταὶ ᾽Ιάκωβος καὶ ᾽Ιωάννης ει῏παν κύριε θέλεις ει῎πωμεν πυ̑ρ καταβη̑ναι α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ α᾿ναλω̑σαι αυ᾿τούς
וכַד חזַו יַעקֻוב ויֻוחַנָן תַּלמִידַוהי אָמרִין לֵה מָרַן צָבֵא אַנתּ דּנִאמַר ותֵחֻות נֻורָא מֵן שׁמַיָא וַתּסִיף אֵנֻון אַיך דָּאף אִלִיָא עבַד׃
אַךְ הוּא פָּנָה אֲלֵיהֶם וְגָעַר בָּהֶם [בְּאָמְרוֹ: "אֵינְכֶם יוֹדְעִים בְּנֵי אֵיזוֹ רוּחַ אַתֶּם!
וַיִּפֵן וַיִּגְעַר-בָּם אֵינְכֶם יוֺדְעִים מֵאַיִן מְקוֺר רוּחֲכֶם:
Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha.
στραφεὶς δὲ ε᾿πετίμησεν αυ᾿τοι̑ς
וֵאתפּנִי וַכאָא בּהֻון וֵאמַר לָא יָדעִין אנתֻּון דַּאידָא אַנתֻּון רֻוחָא׃
הֵם הָלְכוּ לִכְפָר אַחֵר.
כִּי לֹא בָא בֶּן-הָאָדָם לְהַשְׁמִיד נֶפֶשׁ כִּי אִם-לְהוֺשִׁיעַ לָהֶן וַיֵּלְכוּ אֶל-כְּפָר אַחֵר:
Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit(o).“ A šli do jiné vesnice. (o) var významných rukopisů: – „Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“
καὶ ε᾿πορεύθησαν ει᾿ς ἑτέραν κὼμην
בּרֵה גֵּיר דּאנָשָׁא לָא אֵתָא למַובָּדֻו נַפשָׁתָא אֵלָא למַחָיֻו וֵאזַלו להֻון לַקרִיתָא אחרִתָא׃ ס
בְּעֵת שֶׁהָלְכוּ בַּדֶּרֶךְ פָּנָה אֵלָיו מִישֶׁהוּ וְאָמַר: "אֲדוֹנִי, אֵלֵךְ אַחֲרֶיךָ לְכָל מָקוֹם שֶׁתֵּלֵךְ."
וּבְלֶכְתָּם בַּדֶּרֶךְ וַיֹאמֶר אֵלָיו אִישׁ אֵלְכָה אַחֲרֶיךׇ אֶל-אֲשֶׁר תֵּלֵךְ:
Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš(p).“ (p) var: + Pane ([Matouš 8:18-Matouš 8:22])
καὶ πορευομένων αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ει῏πέν τις πρὸς αυ᾿τόν α᾿κολουθήσω σοι ο῞που ε᾿ὰν α᾿πέρχη
וכַד אָזִלין בֻּאורחָא אֵמַר לֵה אנָשׁ אִתֵא בָּתרָך לַאתַר דָּאזֵל אַנתּ מָרי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לַשּׁוּעָלִים יֵשׁ מְאוּרוֹת וּלְעוֹף הַשָּׁמַיִם קִנִּים, אֲבָל בֶּן־הָאָדָם אֵין לוֹ מָקוֹם לְהַנִּיחַ אֶת רֹאשׁוֹ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַשּׁוּעָלִים חֹרִים לָהֶם וְצִפּוֺר שָׁמַיִם קֵן לָהּ וּבֶן-הָאָדָם אֵין-לוֺ מָקוֺם לְהָנִיחַ אֶת-רֹאשׁוֺ:
I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς αἱ α᾿λὼπεκες φωλεοὺς ε῎χουσιν καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατασκηνὼσεις ὁ δὲ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ου᾿κ ε῎χει που̑ τὴν κεφαλὴν κλίνη
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לתַעלֵא נֵקעֵא אִית להֻון וַלפָרַחתָא דַּשׁמַיָא מַטללָא לַברֵה דֵּין דּאנָשָׁא לַיתּ לֵה אַיכָּא דּנֵסמֻוך רִשֵׁה׃
וְאֶל אִישׁ אַחֵר אָמַר: "לֵךְ אַחֲרַי!" אַךְ הַלָּה הֵשִׁיב: "אֲדוֹנִי, תֵּן לִי תְּחִלָּה לָלֶכֶת לִקְבֹּר אֶת אָבִי."
וְאֶל-אִישׁ אַחֵר אָמַר לֵךְ אַחֲרָי וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָאִישׁ אֲדֹנִי תְּנָה-לִּי לָלֶכֶת וְלִקְבֹּר אֶת-אָבִי רִאשֹׁנָה:
I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Jinému řekl: „Následuj mne!“ On odpověděl: „Dovol mi, Pane(q), abych šel napřed pochovat svého otce.“ (q) var: – Pane
ει῏πεν δὲ πρὸς ε῞τερον α᾿κολούθει μοι ὁ δὲ ει῏πεν κύριε ε᾿πίτρεψόν μοι α᾿πελθόντι πρω̑τον θάψαι τὸν πατέρα μου
וֵאמַר לַאחרִנָא תָּא בָּתַרי הֻו דֵּין אֵמַר לֵה מָרי אַפֵּס לִי לֻוקדַם אִזַל אֵקבֻּור אָבי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "הַנַּח לַמֵּתִים לִקְבֹּר אֶת מֵתֵיהֶם וְאַתָּה לֵךְ הַכְרֵז אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַנַּח לַמֵּתִים לִקְבֹּר אֶת-מֵתֵיהֶם וְאַתָּה לֵךְ וְהַשְׁמַע מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בָּאָרֶץ:
I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Řekl mu: „Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží.“
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ α῎φες τοὺς νεκροὺς θάψαι τοὺς ἑαυτω̑ν νεκρούς σὺ δὲ α᾿πελθών διάγγελλε τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע שׁבֻוק מִיתֵא קָברִין מִיתַיהֻון וַאנתּ זֵל סַבַּר מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
אִישׁ שְׁלִישִׁי פָּנָה אֵלָיו וְאָמַר: "אֵלֵךְ אַחֲרֶיךָ, אֲדוֹנִי, אֲבָל קֹדֶם הַנִּיחָה לִי לְהִפָּרֵד מִבְּנֵי בֵּיתִי."
וְעוֺד אִישׁ אַחֵר אָמַר אֵלָיו אֵלְכָה אַחֲרֶיךׇ אֲדֹנִי אֶפֶס תְּנָה-לִּי רִאשֹׁנָה לְהִפָּרֵד מִבְּנֵי בֵיתִי בְּדִבְרֵי שָׁלוֺם:
I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
A jiný mu řekl: „Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.“ ([1 Královská 19:20])
ει῏πεν δὲ καὶ ε῞τερος α᾿κολουθήσω σοι κύριε πρω̑τον δὲ ε᾿πίτρεψόν μοι α᾿ποτάξασθαι τοι̑ς ει᾿ς τὸν οι῏κόν μου
אָמַר לֵה אחרִנָא אִתֵא בָּתרָך מָרי לֻוקדַם דֵּין אַפֵּס לִי אִזַל אֵשַׁלֵם לַבנַי בַּיתּי וִאתֵא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִי שֶׁשָֹם אֶת יָדוֹ עַל הַמַּחֲרֵשָׁה וּמַבִּיט אֲחוֹרַנִּית לֹא יִכְשַׁר לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ כָּל-אִישׁ הַָּׂם יָדוֺ עַל-מַחֲרֵשָׁתוֺ וּמַבִּיט אֲחֹרַנִּית אֵינֶנּוּ נָכוֺן לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Ježíš mu řekl: „Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.“
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δεὶς ε᾿πιβαλών τὴν χει̑ρα ε᾿π῾ α῎ροτρον καὶ βλέπων ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω ευ῎θετός ε᾿στιν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לָא אנָשׁ רָמֵא אִידֵה עַל חַרבָּא דּפַדָּנָא וחָאַר לבֵסתּרֵה וחָשַׁח למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִנָּה הָאָדוֹן עוֹד שִׁבְעִים וּשְׁנַיִם וְשָׁלַח אוֹתָם לְפָנָיו, שְׁנַיִם שְׁנַיִם, אֶל כָּל עִיר וּמָקוֹם אֲשֶׁר הִתְכַּוֵן לָבוֹא לְשָׁם.
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִבְדִּיל הָאָדוֺן עוֺד שִׁבְעִים אֲנָשִׁים וַיִּשְׁלָחֵם שְׁנַיִם שְׁנַיִם לְפָנָיו אֶל-כָּל-עִיר וּמָקוֺם אֲשֶׁר שָׂם פָּנָיו לָבֹא שָׁמָּה:
Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
Potom určil Pán ještě sedmdesát(r) jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít. (r) var: sedmdesát dva (tak i Lukáš 10:17) ([Lukáš 9:1-Lukáš 9:2])
μετὰ δὲ ταυ̑τα α᾿νέδειξεν ὁ κύριος ἑτέρους ἑβδομήκοντα δύο καὶ α᾿πέστειλεν αυ᾿τοὺς α᾿νὰ δύο δύο πρὸ προσὼπου αυ᾿του̑ ει᾿ς πα̑σαν πόλιν καὶ τόπον ου῟ η῎μελλεν αυ᾿τὸς ε῎ρχεσθαι
בָּתַר הָלֵין פּרַשׁ יֵשֻׁוע מֵן תַּלמִידַוהי אחרָנֵא שַׁבעִין ושַׁדַּר אֵנֻון תּרֵין תּרֵין קדָם פַּרצֻופֵּה לכֻל אַתַר וַמדִינָא דַּעתִיד הוָא למִאזַל׃ ס
"הַקָּצִיר רַב, אֶלָּא שֶׁהַפּוֹעֲלִים מְעַטִּים", אָמַר לָהֶם, "לָכֵן הִתְפַּלְּלוּ לַאֲדוֹן הַקָּצִיר שֶׁיִּשְׁלַח פּוֹעֲלִים אֶל קְצִירוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַקָּצִיר רַב וְהַפֹּעֲלִים מְעַטִּים עַל-כֵּן הַעְתִּירוּ אֶל-אֲדוֺן הַקָּצִיר לִשְׁלֹחַ פֹּעֲלִים לִקְצִירוֺ:
A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Řekl jim: „Žeň je mnohá, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. ([Matouš 9:37-Matouš 9:38; Jan 4:35])
ε῎λεγεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς ὁ μὲν θερισμὸς πολύς οἱ δὲ ε᾿ργάται ο᾿λίγοι δεήθητε ου῏ν του̑ κυρίου του̑ θερισμου̑ ο῞πως ε᾿ργάτας ε᾿κβάλη ει᾿ς τὸν θερισμὸν αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון חצָדָא סַגִּי ופָעלֵא זעֻורִין בּעַו הָכִיל מֵן מָרֵא חצָדָא דּנַפֵּק פָּעלֵא לַחצָדֵה׃ ס
לְכוּ! הִנְנִי שׁוֹלֵחַ אֶתְכֶם כִּכְבָשִׁים בֵּיןְ זְאֵבִים.
וְאַתֶּם לְכוּ-נָא הִנֵּה אָנֹכִי שֹׁלֵחַ אֶתְכֶם כָּצֹאן בְּקֶרֶב זְאֵבִים:
Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky. ([Lukáš 9:2-Lukáš 9:5])
ὑπάγετε ι᾿δοὺ α᾿ποστέλλω ὑμα̑ς ὡς α῎ρνας ε᾿ν μέσω λύκων
זֵלו הָא אֵנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון אַיך אֵמרֵא בַּינַי דִּאבֵא׃
אַל תִּקְחוּ עִמָּכֶם לֹא אַרְנָק וְלֹא תַּרְמִיל וְלֹא נַעֲלַיִם, וְאַל תִּשְׁאֲלוּ לִשְׁלוֹם אִישׁ בַּדֶּרֶךְ.
לֹא תִשְׂאוּ כִיס וְיַלְקוּט אוֺ נְעָלִים וְלֹא תִשְׁאֲלוּ לִשְׁלוֺם-אִישׁ בַּדָּרֶךְ:
Nenostež pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Neberte si měšec ani mošnu ani obuv. S nikým se na cestě nepozdravujte. ([2 Královská 4:29])
μὴ βαστάζετε βαλλάντιον μὴ πήραν μὴ ὑποδήματα καὶ μηδένα κατὰ τὴν ὁδὸν α᾿σπάσησθε
לָא תֵּשׁקלֻון לכֻון כִּיסֵא ולָא תַּרמָלֵא ולָא מסָנֵא ובַשׁלָמָא דּאנָשׁ בֻּאורחָא לָא תֵּשֵׁאלֻון׃ ס
לְכָל בַּיִת שֶׁתִּכָּנְסוּ אִמְרוּ תְּחִלָּה 'שָׁלוֹם לַבַּיִת הַזֶּה'.
וְאֶל-כָּל-בַּיִת אֲשֶׁר תָּבֹאוּ בוֺ אִמְרוּ בְּפֵתַח דִּבְרֵיכֶם שָׁלוֺם לַבַּיִת הַזֶּה:
A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprvé rcete: Pokoj tomuto domu.
Když vejdete do některého domu, řekněte nejprve: ‚Pokoj tomuto domu!‘
ει᾿ς η῍ν δ῾ α῍ν ει᾿σέλθητε οι᾿κίαν πρω̑τον λέγετε ει᾿ρήνη τω̑ οι῎κω τούτω
ולַאינָא בַּיתָּא דּעָאלִין אנתֻּון לֻוקדַם אֵמַרו שׁלָמָא לבַיתָּא הָנָא׃
וְאִם יִהְיֶה שָׁם אִישׁ שָׁלוֹם, הַ'שָּׁלוֹם' שֶׁלָּכֶם יִשְׁרֶה עָלָיו; אִם לֹא - אֲלֵיכֶם יָשׁוּב.
אִם אִישׁ שָׁלוֺם שֹׁכֵן שָׁם שְׁלֹמְכֶם יִשְׁכֹּן עָלָיו וְאִם-לֹא שְׁלֹמְכֶם אֲלֵיכֶם יָשׁוּב:
A bude-liť tu syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
A přijmou-li pozdrav pokoje(s), váš pokoj na nich spočine; ne-li, vrátí se opět k vám. (s) ř: bude-li tam muž pokoje
καὶ ε᾿ὰν ε᾿κει̑ η῏ υἱὸς ει᾿ρήνης ε᾿παναπαήσεται ε᾿π῾ αυ᾿τὸν ἡ ει᾿ρήνη ὑμω̑ν ει᾿ δὲ μή γε ε᾿φ῾ ὑμα̑ς α᾿νακάμψει
וֵאן אִית תַּמָן בַּר שׁלָמָא נֵתּתּנִיח עלַוהי שׁלָמכֻון אֵן דֵּין לָא עלַיכֻּון נֵהפֻּוך׃
בְּאוֹתוֹ הַבַּיִת הִשָּׁאֲרוּ, וְאִכְלוּ וּשְׁתוּ מִמַּה שֶּׁיֵּשׁ אֶצְלָם, כִּי רָאוּי הַפּוֹעֵל לִשְׂכָרוֹ. אַל תַּעַבְרוּ מִבַּיִת לְבַיִת.
וּבַבַּיִת הַהוּא תֵּשְׁבוּ וְתֹאכְלוּ וְתִשְׁתּוּ מֵאֲשֶׁר יִנָּתֵן לָכֶם כִּי נָכוֺן לַפֹּעֵל דֵּי שְׂכָרוֺ וְלֹא תֵצְאוּ מִבַּיִת לְבָיִת:
A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
V tom domě zůstaňte, jezte a pijte, co vám dají, neboť ‚hoden je dělník své mzdy(t)‘! Nepřecházejte z domu do domu. (t) dělník si zaslouží svou stravu ([Deuteronomium 24:15; 1 Korintským 9:14; 1 Timoteovi 5:18])
ε᾿ν αυ᾿τη̑ δὲ τη̑ οι᾿κία μένετε ε᾿σθίοντες καὶ πίνοντες τὰ παρ῾ αυ᾿τω̑ν α῎ξιος γὰρ ὁ ε᾿ργάτης του̑ μισθου̑ αυ᾿του̑ μὴ μεταβαίνετε ε᾿ξ οι᾿κίας ει᾿ς οι᾿κίαν
בֵּה דֵּין בּבַיתָּא הוַו כַּד לָעסִין אנתֻּון ושָׁתֵין מֵן דִּילהֻון שָׁוֵא הו גֵּיר פָּעלָא אַגרֵה ולָא תּשַׁנֻון מֵן בַּיתָּא לבַיתָּא׃
בְּכָל עִיר שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלֶיהָ וִיקַבְּלוּ אֶתְכֶם, אִכְלוּ אֶת אֲשֶׁר יַגִּישׁוּ לָכֶם,
וְאֶל-כָּל-עִיר אֲשֶׁר תָּבֹאוּ וְיֹשְׁבֶיהָ יַחֲזִיקוּ בָכֶם אִכְלוּ שָׁם מֵאֵת אֲשֶׁר יוּשַׂם לִפְנֵיכֶם:
Ale do kteréhožkoli města vešli byste, a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
A když přijdete do některého města a tam vás přijmou, jezte, co vám předloží;
καὶ ει᾿ς η῍ν α῍ν πόλιν ει᾿σέρχησθε καὶ δέχωνται ὑμα̑ς ε᾿σθίετε τὰ παρατιθέμενα ὑμι̑ν
ולַאידָא מדִינתָּא דּעָאלִין אנתֻּון וַמקַבּלִין לכֻון לעַסו מֵדֵּם דּמֵתּתּסִים לכֻון׃
רַפְּאוּ אֶת הַחוֹלִים אֲשֶׁר בָּהּ וְאִמְרוּ לָהֶם, 'קְרֵבָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים'.
וְאֶת-הַחוֺלִים אֲשֶׁר בְּתוֺכָהּ תִּרְפָּאוּן וְכֹה תֹאמְרוּן אֲלֵיהֶם הִנֵּה קָרְבָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: ‚Přiblížilo se k vám království Boží.‘
καὶ θεραπεύετε τοὺς ε᾿ν αυ᾿τη̑ α᾿σθενει̑ς καὶ λέγετε αυ᾿τοι̑ς η῎γγικεν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וַאסַו לַאילֵין דַּכרִיהִין בָּה וֵאמַרו להֻון קֵרבַּת עלַיכֻּון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
וּבְכָל עִיר שֶׁתִּכָּנְסוּ אֵלֶיהָ וְלֹא יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם, צְאוּ אֶל רְחוֹבוֹתֶיהָ וְאִמְרוּ,
וּבְכָל-עִיר אֲשֶׁר תָּבֹאוּ וְלֹא יַחֲזִיקוּ בָכֶם צְאוּ אֶל-רְחֹבֹתֶיהָ וֶאֱמֹרוּ:
A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:
ει᾿ς η῍ν δ῾ α῍ν πόλιν ει᾿σέλθητε καὶ μὴ δέχωνται ὑμα̑ς ε᾿ξελθόντες ει᾿ς τὰς πλατείας αυ᾿τη̑ς ει῎πατε
לַאידָא מדִינתָּא דֵּין דּעָאלִין אנתֻּון ולָא נקַבּלֻונָכֻון פֻּוקו לכֻון לשֻׁוקָא וֵאמַרו׃
'גַּם אֶת אֲבַק עִירְכֶם שֶׁנִּדְבַּק לְרַגְלֵינוּ אֲנַחְנוּ מְנַעֲרִים עֲלֵיכֶם; אַךְ דְּעוּ לָכֶם: קְרֵבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים'.
גַּם-עֲפַר עִירְכֶם הַמֻּדְבָּק בְּרַגְלֵינוּ נְנַעֵר אֲלֵיכֶם אַךְ דְּעוּ זֹאת כִּי קָרְבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
‚Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží.‘ ([Skutky apoštolské 13:51 Skutky apoštolské 18:6])
καὶ τὸν κονιορτὸν τὸν κολληθέντα ἡμι̑ν ε᾿κ τη̑ς πόλεως ὑμω̑ν ει᾿ς τοὺς πόδας α᾿πομασσόμεθα ὑμι̑ν πλὴν του̑το γινὼσκετε ο῞τι η῎γγικεν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
וָאף חֵלָא דַּדבֵק לַן בּרֵגלַין מֵן מדִינתּכֻון נָפצִין חנַן לכֻון בּרַם הָדֵא דַּעו דּקֵרבַּת לָה עלַיכֻּון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, קַל יוֹתֵר יִהְיֶה לִסְדוֹם בַּיּוֹם הַהוּא מֵאֲשֶׁר לְאוֹתָהּ עִיר.
אֲנִי הִנְנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי יֵקַל הַמִּשְׁפָּט לִסְדֹם בַּיּוֺם הַהוּא מִן-הָעִיר הַהִיא:
Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude než tomu městu.
Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji než tomu městu. ([Matouš 10:15 Matouš 11:24; Genesis 19:24-Genesis 19:28; Judův 1:7])
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι Σοδόμοις ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ε᾿κείνη α᾿νεκτότερον ε῎σται η῍ τη̑ πόλει ε᾿κείνη
אָמַר אנָא לכֻון דּלַסדֻום נֵהוֵא נִיח בּיַומָא הַו אַו לַמדִינתָּא הָי׃ ס
אוֹי לָךְ כּוֹרָזִין! אוֹי לָךְ בֵּית צַיְדָא! כִּי אִלּוּ נַעֲשׂוּ בְּצוֹר וְצִידוֹן הַפְּלָאוֹת שֶׁנַּעֲשׂוּ בְּתוֹכְכֶן, הֲרֵי מִכְּבָר הָיוּ חוֹזְרִים בִּתְשׁוּבָה וְיוֹשְׁבִים בְּשַׂק וָאֵפֶר.
אוֺי-לָךְ כּוֺרָזִין אוֺי-לָךְ בֵּית-צָיְדָה כִּי לוּ נַעֲשׂוּ בְּצוֺר וּבְצִידוֺן הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְתוֺכְכֶן כְּבָר שָׁבוּ וְהִתְפַּלְּשׁוּ בְּשַׂק וָאֵפֶר:
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli seděli v žíněném šatě, sypali se popelem a činili pokání. ([Matouš 11:20-Matouš 11:24 Izajáš 23:1 Izajáš 23:4; Ezechiel 27:2; Ámos 1:9])
ου᾿αί σοι Χοραζίν ου᾿αί σοι Βηθσαιδά ο῞τι ει᾿ ε᾿ν Τύρω καὶ Σιδω̑νι ε᾿γενήθησαν αἱ δυνάμεις αἱ γενόμεναι ε᾿ν ὑμι̑ν πάλαι α῍ν ε᾿ν σάκκω καὶ σποδω̑ καθήμενοι μετενόησαν
וָי לֵכי כָּורַזִין וָי לֵכי בֵּית־צַיָדָא דֵּאלֻו בּצֻור וַבצַידָּן הוַו חַילֵא דַּהוַו בּכֵין כּבַר דֵּין בּסַקֵא וַבקֵטמָא תָּבו׃
וּבְכָל זֹאת לְצוֹר וְצִידוֹן יֵקַל בַּדִּין מִכֶּם.
אַךְ לְצוֺר וּלְצִידוֺן יֵקַל יוֺם הַמִּשְׁפָּט מֵאֲשֶׁר לָכֶן:
A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám.
πλὴν Τύρω καὶ Σιδω̑νι α᾿νεκτότερον ε῎σται ε᾿ν τη̑ κρίσει η῍ ὑμι̑ν
בּרַם לצֻור וַלצַידָּן נֵהוֵא נִיח בּדִינָא אַו לכֵין׃
וְאַתְּ כְּפַר נַחוּם, הַאִם לַשָּׁמַיִם תַּעֲלִי? שְׁאוֹלָה תֵּרְדִי!
וְאַתּ כְּפַר-נַחוּם אֲשֶׁר רוֺמַמְתְּ עַד-הַשָּׁמָיִם אֶל-שְׁאוֺל תּוּרָדִי:
A ty Kafarnaum, kteréž jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti(u) klesneš(v)! (u) ř: podsvětí (v) var: budeš strženo ([Izajáš 14:13-Izajáš 14:15; Genesis 19:24-Genesis 19:28])
καὶ σύ Καφαρναούμ μὴ ε῞ως ου᾿ρανου̑ ὑψωθήση ε῞ως του̑ α̑δου καταβήση
וַאנתּי כּפַרנַחֻום הָי דַּעדַמָא לַשׁמַיָא אֵתּתּרִימתּי עדַמָא לַשׁיֻול תֵּתַּחתֵּין׃ ס
הַשּׁוֹמֵעַ אֲלֵיכֶם, אֵלַי הוּא שׁוֹמֵע. הַדּוֹחֶה אֶתְכֶם, אוֹתִי הוּא דּוֹחֶה. וְהַדּוֹחֶה אוֹתִי דּוֹחֶה אֶת אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי."
הַשֹּׁמֵעַ אֲלֵיכֶם אֵלַי הוּא שֹׁמֵעַ וְהַמֹּאֵס בָּכֶם בִּי הוּא מֹאֵס וְהַמֹּאֵס בִּי מֹאֵס הוּא בְּשֹׁלְחִי:
Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal.“ ([Matouš 10:40; Jan 13:20 Jan 5:23])
ὁ α᾿κούων ὑμω̑ν ε᾿μου̑ α᾿κούει καὶ ὁ α᾿θετω̑ν ὑμα̑ς ε᾿μὲ α᾿θετει̑ ὁ δὲ ε᾿μὲ α᾿θετω̑ν α᾿θετει̑ τὸν α᾿ποστείλαντά με
מַן דַּלכֻון שָׁמַע לִי שָׁמַע ומַן דַּלכֻון טָלֵם לִי הֻו טָלֵם ומַן דּלִי טָלֵם טָלֵם למַן דּשַׁלחַני סּ סּ׃
הַשִּׁבְעִים וּשְׁנַיִם חָזְרוּ בְּשִׂמְחָה וְאָמְרוּ: "אֲדוֹנֵנוּ, אֲפִלּוּ הַשֵּׁדִים נִכְנָעִים לָנוּ בְּשִׁמְךָ."
וַיָּשֻׁבוּ הַשִּׁבְעִים בְּשִׂמְחַת לִבָּם לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ בְּשִׁמְךׇ נִכְבְּשׁוּ גַּם-הַשֵּׁדִים תַּחַת יָדֵינוּ:
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
Těch sedmdesát se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu.“
ὑπέστρεψαν δὲ οἱ ἑβδομήκοντα δύο μετὰ χαρα̑ς λέγοντες κύριε καὶ τὰ δαιμόνια ὑποτάσσεται ἡμι̑ν ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου
וַהפַכו הָנֻון שַׁבעִין דּשַׁדַּר בּחַדֻותָא רַבּתָא וָאמרִין לֵה מָרַן אָף שִׁאדֵא מֵשׁתַּעבּדִין לַן בַּשׁמָך׃
אָמַר לָהֶם: "רָאִיתִי אֶת הַשָֹטָן נוֹפֵל כְּבָרָק מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רָאִיתִי אֶת-הַָּׂטָן נָפַל כְּבָרָק מִן-הַשָּׁמָיִם:
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
Řekl jim: „Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. ([Izajáš 14:12; Jan 12:31; Zjevení Janovo 12:9])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ε᾿θεὼρουν τὸν Σατανα̑ν ὡς α᾿στραπὴν ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ πεσόντα
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חָזֵא הוִית לֵה לסָטָנָא דַּנפַל אַיך בַּרקָא מֵן שׁמַיָא׃
הִנֵּה נָתַתִּי לָכֶם אֶת הַכֹּחַ לִרְמֹס נְחָשִׁים וְעַקְרַבִּים וְאֶת כָּל כֹּחַ הָאוֹיֵב, וּמְאוּמָה לֹא יִפְגַּע בָּכֶם.
וַאֲנִי הִנְנִי נֹתֵן מֶמְשָׁלָה בְּיֶדְכֶם לִרְמֹס נְחָשִׁים וְעַקְרַבִּים וְכָל-גְּבוּרַת אוֺיֵב וְאֵין נֹגֵעַ בָּכֶם לְרָעָה:
Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. ([Genesis 3:15; Žalmy 91:13; Marek 16:18])
ι᾿δοὺ δέδωκα ὑμι̑ν τὴν ε᾿ξουσίαν του̑ πατει̑ν ε᾿πάνω ο῎φεων καὶ σκορπίων καὶ ε᾿πὶ πα̑σαν τὴν δύναμιν του̑ ε᾿χθρου̑ καὶ ου᾿δὲν ὑμα̑ς ου᾿ μὴ α᾿δικήση
הָא יָהֵב אנָא לכֻון שֻׁולטָנָא דַּהוַיתֻּון דָּישִׁין חוַוָתָא ועֵקַרבֵא וכֻלֵה חַילֵה דַּבעֵלדּבָבָא ומֵדֵּם לָא נַהַרכֻון׃
וּבְכָל זֹאת אַל תִּשְׂמְחוּ עַל שֶׁהָרוּחוֹת נִכְנָעוֹת לָכֶם; שִׂמְחוּ עַל כָּךְ שֶׁשְּׁמוֹתֵיכֶם נִכְתְּבוּ בַּשָּׁמַיִם."
אַךְ אַל-תִּשְׂמְחוּ עַל כִּי-הָרוּחוֺת נִכְבָּשִׁים תַּחַת יֶדְכֶם כִּי אִם-שִׂמְחוּ עַל אֲשֶׁר-נִכְתְּבוּ שְׁמוֺתֵיכֶם בַּשָּׁמָיִם:
A však z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ ([Exodus 32:32; Filipským 4:3; Zjevení Janovo 3:5 Zjevení Janovo 20:12 Zjevení Janovo 21:27; Matouš 7:22])
πλὴν ε᾿ν τούτω μὴ χαίρετε ο῞τι τὰ πνεύματα ὑμι̑ν ὑποτάσσεται χαίρετε δὲ ο῞τι τὰ ο᾿νόματα ὑμω̑ν ε᾿γγέγραπται ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς
בּרַם בּהָדֵא לָא תֵּחדֻּון דּשִׁאדֵא מֵשׁתַּעבּדִין לכֻון אֵלָא חדַו דַּשׁמָהַיכֻּון אֵתכּתֵבו בַּשׁמַיָא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה נִתְמַלֵּא בְּשִׂמְחַת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ וְאָמַר: "מוֹדֶה אֲנִי לְךָ, אָבִי, אֲדוֹן הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ, כִּי הִסְתַּרְתָּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִן הַחֲכָמִים וְהַנְּבוֹנִים וְגִלִּיתָם לְעוֹלָלִים. כֵּן, אָבִי, שֶׁהֲרֵי כָּךְ הָיָה רָצוֹן מִלְּפָנֶיךָ.
בָּעֵת הַהִיא עָלַץ לֵב יֵשׁוּעַ בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ וַיֹּאמֶר אוֺדְךׇ אָבִי אֲדוֺן הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ כִּי הִסְתַּרְתָּ אֶת-אֵלֶּה מֵחֲכָמִים וּנְבֹנִים וְגִלִּיתָ אֹתָם לְעוֺלָלִים אָכֵן אָבִי כֵּן-רָצִיתָ אָתָּה:
V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je nemluvňátkům. Ovšem, Otče, nebo se tak líbilo před tebou.
V té hodině zajásal v Duchu svatém(x) a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými(y) a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. (x) var: v duchu (y) učenými ([Matouš 11:25-Matouš 11:27 1 Korintským 1:26-1 Korintským 1:29])
ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα η᾿γαλλιάσατο ε᾿ν τω̑ πνεύματι τω̑ ἁγίω καὶ ει῏πεν ε᾿ξομολογου̑μαί σοι πάτερ κύριε του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ τη̑ς γη̑ς ο῞τι α᾿πέκρυψας ταυ̑τα α᾿πὸ σοφω̑ν καὶ συνετω̑ν καὶ α᾿πεκάλυψας αυ᾿τὰ νηπίοις ναί ὁ πατήρ ο῞τι ου῞τως ευ᾿δοκία ε᾿γένετο ε῎μπροσθέν σου
בָּה בּשָׁעתָא רוַז יֵשֻׁוע בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא וֵאמַר מַודֵּא אנָא לָך אָבי מָרָא דַּשׁמַיָא ודַארעָא דּכַסִיתּ הָלֵין מֵן חַכִּימֵא וסַכֻּולתָנֵא וַגלַיתּ אֵנֵין ליַלֻודֵא אִין אָבי דּהָכַנָא הוָא צֵביָנָא קדָמַיךְּ׃ ס
הַכֹּל נִמְסַר לִי מֵאֵת אָבִי וְאֵין אִישׁ יוֹדֵעַ מִי הוּא הַבֵּן, זוּלָתִי הָאָב; אַף לֹא מִי הוּא הָאָב, זוּלָתִי הַבֵּן וְכָל מִי שֶׁהַבֵּן רוֹצֶה לְגַלּוֹת לוֹ."
הַכֹּל נִמְסַר בְּיָדִי מֵאֵת אָבִי וְאֵין אִישׁ יֹדֵעַ מִי הוּא הַבֵּן זוּלָתִי הָאָב וּמִי הוּא הָאָב אֵין אִישׁ יֹדֵעַ זוּלָתִי הַבֵּן וְהוּא אֲשֶׁר חָפֵץ בּוֺ הַבֵּן לְגַלּוֺתוֺ לוֺ:
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.“ ([Matouš 28:18; Jan 3:35 Jan 10:15])
πάντα μοι παρεδόθη ὑπὸ του̑ πατρός μου καὶ ου᾿δεὶς γινὼσκει τίς ε᾿στιν ὁ υἱὸς ει᾿ μὴ ὁ πατήρ καὶ τίς ε᾿στιν ὁ πατὴρ ει᾿ μὴ ὁ υἱὸς καὶ ω῟ ε᾿ὰν βούληται ὁ υἱὸς α᾿ποκαλύψαι
וֵאתפּנִי לוָת תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון כֻּל מֵדֵּם אֵשׁתּלֵם לִי מֵן אָבי ולָא אנָשׁ יָדַע מַנֻו בּרָא אֵלָא אֵן אַבָא ומַנֻו אַבָא אֵלָא אֵן בּרָא וַלמַן דֵּאן נֵצבֵּא בּרָא דּנֵגלֵא׃ ס
הוּא פָּנָה אֶל הַתַּלְמִידִים לְבַדָּם וְאָמַר: "אַשְׁרֵי הָעֵינַיִם הָרוֹאוֹת אֶת מַה שֶּׁאַתֶּם רוֹאִים.
וַיִּפֶן אֶל-תַּלְמִידָיו לְבַדָּם וַיֹּאמֶר אַשְׁרֵי הָעֵינַיִם הָרֹאוֺת אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים:
A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte. ([Matouš 13:16-Matouš 13:17; Židům 11:39-Židům 11:40; 1 Petrův 1:10-1 Petrův 1:12])
καὶ στραφεὶς πρὸς τοὺς μαθητὰς κατ῾ ι᾿δίαν ει῏πεν μακάριοι οἱ ο᾿φθαλμοὶ οἱ βλέποντες α῍ βλέπετε
וֵאתפּנִי לוָת תַּלמִידַוהי בַּלחֻודַיהֻון וֵאמַר טֻובַיהֵין לעַינֵא דּחָזיָן מֵדֵּם דַּאנתֻּון חָזֵין׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, נְבִיאִים וּמְלָכִים רַבִּים חָפְצוּ לִרְאוֹת אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים וְלֹא רָאוּ; וְלִשְׁמֹעַ אֶת אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹמְעִים וְלֹא שָׁמְעוּ."
כִּי אֲנִי מַגִּיד לָכֶם רַבִּים נְבִיאִים וּמְלָכִים נִכְסְפוּ לִרְאוֺת אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים וְלֹא רָאוּ וְלִשְׁמֹעַ אֵת אֲשֶׁר אַתֶּם שֹׁמְעִים וְלֹא שָׁמֵעוּ:
Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, ale neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, ale neslyšeli.
Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.“
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι πολλοὶ προφη̑ται καὶ βασιλει̑ς η᾿θέλησαν ι᾿δει̑ν α῍ ὑμει̑ς βλέπετε καὶ ου᾿κ ει῏δαν καὶ α᾿κου̑σαι α῍ α᾿κούετε καὶ ου᾿κ η῎κουσαν
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דַּנבִיֵא סַגִּיֵאא ומַלכֵּא צבַו דּנֵחזֻון מֵדֵּם דּחָזֵין אנתֻּון ולָא חזַו וַלמֵשׁמַע מֵדֵּם דַּאנתֻּון שָׁמעִין ולָא שׁמַעו׃ ס
אִישׁ אֶחָד, בַּעַל תּוֹרָה, קָם לִבְחֹן אוֹתוֹ וְאָמַר: "רַבִּי, מֶה עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֹלָם?"
וַיָּקָם תַּלְמִיד חָכָם אֶחָד לְנַסּוֺתוֺ וַיֹּאמַר רַבִּי מֶה עָלַי לַעֲשׂוֺת לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ ([Matouš 22:34-Matouš 22:40; Marek 12:28-Marek 12:34 Lukáš 18:18])
καὶ ι᾿δοὺ νομικός τις α᾿νέστη ε᾿κπειράζων αυ᾿τὸν λέγων διδάσκαλε τί ποιήσας ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσω
והָא סָפרָא חַד קָם דַּננַסֵיוהי וֵאמַר מַלפָנָא מָנָא אֵעבֵּד דִּארַת חַיֵא דַּלעָלַם׃
שָׁאַל יֵשׁוּעַ: "מַה כָּתוּב בַּתּוֹרָה? מָה אַתָּה קוֹרֵא?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו מַה-כַּתוּב בַּתּוֺרָה אֵיךְ קָרָאתָ בָּהּ:
A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν ε᾿ν τω̑ νόμω τί γέγραπται πω̑ς α᾿ναγινὼσκεις
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה בּנָמֻוסָא אַיכַּנָא כּתִיב אַיכַּנָא קָרֵא אַנתּ׃
הֵשִׁיב בַּעַל הַתּוֹרָה: "וְאָהַבְתָּ אֶת יהוה אֱלֹהֶיךָ בְּכָל־לְבָבְךָ וּבְכָל־נַפְשְׁךָ וּבְכָל־מְאֹדְךָ וּבְכָל שִׂכְלְךָ, וְאָהַבְתָּ לְרֵעֲךָ כָּמוֹךָ."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר וְאָהַבְתָּ אֵת יְהוָֺה אֱלֹהֶיךׇ בְּכָל-לְבָבְךׇ וּבְכָל-נַפְשְׁךׇ וּבְכָל-מְאֹדֶךׇ עוּבְכָל- מַדָּעֲכָא וּלְרֵעֲךׇ כָּמוֺךׇ:
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
On mu řekl: „‚Miluj Hospodina(z), Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘„ (z) ř: Pána ([Deuteronomium 6:4-Deuteronomium 6:5; Leviticus 19:18; Římanům 13:9; Galatským 5:14; Jakubův 2:8])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν α᾿γαπήσεις κύριον τὸν θεόν σου ε᾿ξ ο῞λης τη̑ς καρδίας σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ψυχη̑ σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ ι᾿σχύι σου καὶ ε᾿ν ο῞λη τη̑ διανοία σου καὶ τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν
ענָא וֵאמַר לֵה דּתֵרחַם למָריָא אַלָהָך מֵן כֻּלֵה לֵבָּך ומֵן כֻּלָה נַפשָׁך ומֵן כֻּלֵה חַילָך ומֵן כֻּלֵה רֵעיָנָך וַלקַרִיבָך אַיך נַפשָׁך׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "יָפֶה עָנִיתָ, עֲשֵׂה וַחֲיֵה בָּהֶם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו טוֺב עָנִיתָ עֲשֶׂה-כֵן וְתִחְיֶה:
I řekl mu: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“ ([Leviticus 18:5; Lukáš 18:20])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ο᾿ρθω̑ς α᾿πεκρίθης του̑το ποίει καὶ ζήση
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע תּרִיצָאיִת אֵמַרתּ הָדֵא עבֵד ותִחֵא׃
אֲבָל מֵאַחַר שֶׁרָצָה לְהַמְצִיא הֶצְדֵּק לְעַצְמוֹ, שָׁאַל אֶת יֵשׁוּעַ: "וּמִי הוּא רֵעִי?"
וַיּוֺאֶל לְהַצְדִּיק נַפְשׁוֺ וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ וּמִי הוּא רֵעִי:
On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“
ὁ δὲ θέλων δικαιω̑σαι ἑαυτὸν ει῏πεν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ τίς ε᾿στίν μου πλησίον
הֻו דֵּין כַּד צבָא לַמזַדָּקֻו נַפשֵׁה אֵמַר לֵה ומַנֻו קַרִיבי׃ ס
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אִישׁ אֶחָד יָרַד מִירוּשָׁלַיִם לִירִיחוֹ וְנָפַל בִּידֵי שׁוֹדְדִים. הַלָּלוּ הִפְשִׁיטוּ אוֹתוֹ וְהִכּוּהוּ, וְהָלְכוּ לָהֶם בְּעָזְבָם אוֹתוֹ מֻטָּל בֵּין מָוֶת לְחַיִּים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אִישׁ אֶחָד יָרַד מִירוּשָׁלַיִם לִירִיחוֺ וַיִּפֹּל בִּידֵי שֹׁדְדִים אֲשֶׁר הִפְשִׁיטֻהוּ הִכֻּהוּ וַיִּפְנוּ וַיַּעַזְבוּ אֹתוֺ וְכִמְעַט לֹא נוֺתְרָה-בוֺ נְשָׁמָה:
I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
ὑπολαβών ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν α῎νθρωπός τις κατέβαινεν α᾿πὸ ᾽Ιερουσαλὴμ ει᾿ς ᾽Ιεριχώ καὶ λησται̑ς περιέπεσεν οι῍ καὶ ε᾿κδύσαντες αυ᾿τὸν καὶ πληγὰς ε᾿πιθέντες α᾿πη̑λθον α᾿φέντες ἡμιθανη̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע גַּברָא חַד נָחֵת הוָא מֵן אֻורִשׁלֵם לִאירִיחֻו וַנפַלו עלַוהי לֵסטָיֵא ושַׁלחֻוהי וַמחַאוֻהי ושַׁבקֻוהי כַּד קַלִיל קַיָמָא בֵּה נַפשָׁא וֵאזַלו׃
וְהִנֵּה כֹּהֵן אֶחָד יָרַד בְּאוֹתָהּ הַדֶּרֶךְ, אַךְ כִּרְאוֹתוֹ אֶת הָאִישׁ, עָבַר לַצַּד הַשֵּׁנִי שֶׁל הַדֶּרֶךְ.
וַיִּקֶר לְאִישׁ כֹּהֵן מִקְרֵהוּ לָבֹא בַדֶּרֶךְ הַהוּא וַיִּרְאֵהוּ וַיֵּט מִפָּנָיו:
I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
κατὰ συγκυρίαν δὲ ἱερεύς τις κατέβαινεν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ε᾿κείνη καὶ ι᾿δών αυ᾿τὸν α᾿ντιπαρη̑λθεν
וַגדַשׁ כָּהנָא חַד נָחֵת הוָא בֻּאורחָא הָי וַחזָיהי וַעבַר׃
כֵּן גַּם אִישׁ לֵוִי, כַּאֲשֶׁר בָּא לַמָּקוֹם וְרָאָה אוֹתוֹ, עָבַר לַצַּד הַשֵּׁנִי שֶׁל הַדֶּרֶךְ.
וְגַם-אִישׁ לֵוִי נִקְרָה בַמָּקוֺם הַהוּא וַיִּגַּשׁ וַיִּרְאֵהוּ וַיַּעֲבֹר מֵעָלָיו:
Též i Levíta přišed až k tomu místu, a uzřev jej, pominul.
A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
ὁμοίως δὲ καὶ Λευίτης γενόμενος κατὰ τὸν τόπον ε᾿λθών καὶ ι᾿δών α᾿ντιπαρη̑λθεν
והָכַנָא אָף לֵוָיָא אֵתָא מטָא להָי דֻּוכּתָא וַחזָיהי וַעבַר׃
וְהִנֵּה שׁוֹמְרוֹנִי אֶחָד, שֶׁעָבַר בַּדֶּרֶךְ, הִגִּיעַ אֵלָיו, וּכְשֶׁרָאָה אוֹתוֹ נִתְמַלֵּא רַחֲמִים.
אַךְ אִישׁ שֹׁמְרוֺנִי בְּלֶכְתּוֺ לְמַסָּעָיו נִגַּשׁ אֵלָיו וַיִּרְאֵהוּ וַיִּכָּמְרוּ רַחֲמָיו:
Samaritán pak jeden, cestou se ubíraje, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; ([Lukáš 9:51-Lukáš 9:53; Jan 4:9])
Σαμαρίτης δέ τις ὁδεύων η῟λθεν κατ῾ αυ᾿τὸν καὶ ι᾿δών ε᾿σπλαγχνίσθη
אנָשׁ דֵּין שָׁמרָיָא כַּד רָדֵא הוָא אֵתָא אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא וַחזָיהי וֵאתרַחַם עלַוהי׃
נִגַּשׁ אֵלָיו, יָצַק שֶׁמֶן וְיַיִן עַל פְּצָעָיו וְחָבַשׁ אוֹתָם. אַחֲרֵי כֵן הוֹשִׁיבוֹ עַל בְּהֶמְתּוֹ וְהוֹבִיל אוֹתוֹ אֶל פֻּנְדָּק וְשָׁם דָּאַג לִצְרָכָיו.
וַיִּקְרַב וַיְחַבֵּשׁ אֶת-פְּצָעָיו וְשֶׁמֶן וְיַיִן יָצַק עָלָיו וַיַּרְכִּבֵהוּ עַל-בְּהֶמְתּוֺ וַיְבִאֵהוּ אֶל-הַמָּלוֺן וַיָּחָשׁ לוֺ לְכָל-מַחְסֹרָיו:
A přistoupiv, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
καὶ προσελθών κατέδησεν τὰ τραύματα αυ᾿του̑ ε᾿πιχέων ε῎λαιον καὶ οι῏νον ε᾿πιβιβάσας δὲ αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸ ι῎διον κτη̑νος η῎γαγεν αυ᾿τὸν ει᾿ς πανδοχει̑ον καὶ ε᾿πεμελήθη αυ᾿του̑
וֵאתקַרַב וַעצַב מַחוָתֵה וַנצַל עלַיהֵין חַמרָא ומֵשׁחָא וסָמֵה עַל חמָרֵה וַאיתּיֵה לפֻותּקָא וֵאתבּטֵל לֵה עלַוהי׃
לְמָחֳרָת הוֹצִיא שְׁנֵי דִּינָרִים, נְתָנָם לְבַעַל הַפֻּנְדָּק וְאָמַר: 'דְּאַג לוֹ אַתָּה; וְכָל מַה שֶּׁתּוֹסִיף אַחֲזִיר לְךָ בְּשׁוּבִי.'
וּלְמָחֳרָת בְּנָסְעוֺ הוֺצִיא שְׁנֵי דִינָרִים וַיִּתֵּן לְבַעַל הַמָּלוֺן וַיֹּאמַר חוּשָׁה לּוֺ לְכָל-מַחְסֹרָיו וְכִי תוֺסִיף לְהוֺצִיא עָלָיו אֲנִי בְּשׁוּבִי אֲשַׁלֵּמָה:
Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl jemu: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘
καὶ ε᾿πὶ τὴν αυ῎ριον ε᾿κβαλών ε῎δωκεν δύο δηνάρια τω̑ πανδοχει̑ καὶ ει῏πεν ε᾿πιμελήθητι αυ᾿του̑ καὶ ο῞ τι α῍ν προσδαπανήσης ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ ε᾿πανέρχεσθαί με α᾿ποδὼσω σοι
וַלצַפרֵה דּיַומָא אַפֵּק תּרֵין דִּינָרִין יַהב לפֻותּקָיָא וֵאמַר לֵה יִצַף דִּילֵה וֵאן מֵדֵּם יַתִּיר תַּפֵּק מָא דּהָפֵך אנָא יָהֵב אנָא לָך׃
וּבְכֵן מַה דַּעְתְּךָ, מִי מִן הַשְּׁלוֹשָׁה הָיָה רֵעַ לַנּוֹפֵל בִּידֵי הַשּׁוֹדְדִים?"
וְעַתָּה מַה-תֹּאמַר מִי מִשְּׁלֹשָׁה אֵלֶּה הָיָה רֵעַ לָאִישׁ אֲשֶׁר נָפַל בִּידֵי הַשֹּׁדְדִים:
Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
τίς τούτων τω̑ν τριω̑ν πλησίον δοκει̑ σοι γεγονέναι του̑ ε᾿μπεσόντος ει᾿ς τοὺς ληστάς
מַנֻו הָכִיל מֵן הָלֵין תּלָתָא מֵתחזֵא לָך דַּהוָא קַרִיבָא להַו דַּנפַל בִּאידַי גַּיָסֵא׃
הֵשִׁיב בַּעַל הַתּוֹרָה: "זֶה שֶׁעָשָׂה עִמּוֹ חֶסֶד." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ וַעֲשֵׂה כֵּן גַּם אַתָּה."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר זֶה הוּא אֲשֶׁר גָּמַל עִמּוֺ חָסֶד וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ וַעֲשֶׂה גַּם-אַתָּה כָּמֹהוּ:
A on řekl: Ten, kterýž prokázal milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“
ὁ δὲ ει῏πεν ὁ ποιήσας τὸ ε῎λεος μετ῾ αυ᾿του̑ ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πορεύου καὶ σὺ ποίει ὁμοίως
הֻו דֵּין אֵמַר הַו דֵּאתרַחַם עלַוהי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע זֵל אָף אַנתּ הָכַנָא הוַיתּ עָבֵד סס׃
בְּעֵת מַסָּעָם נִכְנַס לִכְפָר אֶחָד, וְאִשָּׁה אַחַת אֲשֶׁר שְׁמָהּ מַרְתָּא קִבְּלָה אוֹתוֹ אֶל בֵּיתָהּ.
וּבְנָסְעָם וַיָּבֹא אֶל-אַחַד הַכְּפָרִים וְשָׁם אִשָּׁה אַחַת וּשְׁמָהּ מַרְתָּא אֲשֶׁר אָסְפָה אֹתוֺ אֶל-בֵּיתָהּ:
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, ([Jan 11:1 Jan 11:5; Jan 12:2-Jan 12:3])
ε᾿ν δὲ τω̑ πορεύεσθαι αυ᾿τοὺς αυ᾿τὸς ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς κὼμην τινά γυνὴ δέ τις ο᾿νόματι Μάρθα ὑπεδέξατο αυ᾿τόν
וַהוָא דּכַד הֵנֻון רָדֵין בֻּאורחָא עַל לַקרִיתָא חדָא וַאנתּתָא דַּשׁמָה מָרתָּא קַבֵּלתֵה בּבַיתָּה׃
הָיְתָה לָהּ אָחוֹת, מִרְיָם שְׁמָהּ, שֶׁיָּשְׁבָה לְרַגְלֵי הָאָדוֹן וְשָׁמְעָה אֶת דְּבָרוֹ,
וְלָהּ אָחוֺת וּשְׁמָהּ מִרְיָם אֲשֶׁר יָשְׁבָה לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ לִשְׁמֹעַ אֶל-דְּבָרוֺ:
A ta měla sestru, jménem Marii, kteráž seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým(a) a poslouchala jeho slovo. (a) var: Páně
καὶ τη̑δε η῟ν α᾿δελφὴ καλουμένη Μαριάμ η῍ καὶ παρακαθεσθει̑σα πρὸς τοὺς πόδας του̑ κυρίου η῎κουεν τὸν λόγον αυ᾿του̑
וִאית הוָת לָה חָתָא דַּשׁמָה מַריַם וֵאתָת יֵתבַּת לָה לוָת רֵגלַוהי דּמָרַן ושָׁמעָא הוָת מֵלַוהי׃
וְאִלּוּ מַרְתָּא הָיְתָה טְרוּדָה בְּרֹב שֵׁרוּתָהּ. הִיא נִגְּשָׁה אֵלָיו וְאָמְרָה: "אֲדוֹנִי, הַאִם לֹא אִכְפַּת לְךָ שֶׁאֲחוֹתִי הִשְׁאִירָה אוֹתִי לְשָׁרֵת לְבַדִּי? אֱמֹר נָא לָהּ שֶׁתַּעֲזֹר לִי."
וּמָרְתָּא עָיְפָה נַפְשָׁהּ מֵרֹב עֲבֹדָתָהּ וַתִּגַּשׁ אֵלָיו וַתֹּאמֶר הֲלֹא תָחוּשׁ לִי אֲדֹנִי כִּי אֲחוֺתִי עֲזָבַתְנִי לְשָׁרֵת לְבַדִּי אֱמָר-נָא אֵלֶיהָ לַעֲזֹר עַל-יָדִי:
Ale Marta pečlivá byla při mnohé službě. Kteráž přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
ἡ δὲ Μάρθα περιεσπα̑το περὶ πολλὴν διακονίαν ε᾿πιστα̑σα δὲ ει῏πεν κύριε ου᾿ μέλει σοι ο῞τι ἡ α᾿δελφή μου μόνην με κατέλιπεν διακονει̑ν ει᾿πὲ ου῏ν αυ᾿τη̑ ι῞να μοι συναντιλάβηται
מָרתָּא דֵּין עַניָא הוָת בּתֵשׁמֵשׁתָּא סַגִּיאתָא וֵאתָת אָמרָא לֵה מָרי לָא בּטִיל לָך דּחָתי שׁבַקתַני בַּלחֻודַי לַמשַׁמָשֻׁו אֵמַר לָה מעַדּרָא לִי׃
הֵשִׁיב לָהּ הָאָדוֹן: "מַרְתָּא, מַרְתָּא, אַתְּ דּוֹאֶגֶת וּמִתְרַגֶּשֶׁת עַל דְּבָרִים רַבִּים,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ מַרְתָּא מַרְתָּא עֲיֵפָה וִיגֵעָה אַתְּ מֵעִנְיָנִים רַבִּים:
A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. ([Matouš 6:33-Matouš 6:34])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ει῏πεν αυ᾿τη̑ ὁ κύριος Μάρθα Μάρθα μεριμνα̑ς καὶ θορυβάζη περὶ πολλά
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לָה מָרתָּא מָרתָּא יָצפַּתּי וַרהִיבַתּי עַל סַגִּיָאתָא׃
וְרַק דָּבָר אֶחָד צָרִיךְ; וּמִרְיָם בָּחֲרָה בַּחֵלֶק הַטּוֹב אֲשֶׁר לֹא יִלָּקַח מִמֶּנָּה."
וְאֵין דָּבָר נָחוּץ בִּלְתִּי עִנְיָן אֶחָד וּמִרְיָם בָּחֲרָה בַּחֵלֶק הַטּוֺב אֲשֶׁר לֹא-יֻקַּח מִיָּדֶיהָ:
Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kteráž nebude odjata od ní.
Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“
ἑνὸς δέ ε᾿στιν χρεία Μαριὰμ γὰρ τὴν α᾿γαθὴν μερίδα ε᾿ξελέξατο η῞τις ου᾿κ α᾿φαιρεθήσεται αυ᾿τη̑ς
חדָא הי דֵּין דּמֵתבַּעיָא מַריַם דֵּין מנָתָא טָבתָא גּבָת לָה הָי דּלָא תֵּתנסֵב מֵנָה׃ ס
הוּא הָיָה בְּאֵיזֶה מָקוֹם וְהִתְפַּלֵּל. כְּשֶׁסִּיֵּם אָמַר לוֹ אֶחָד מִתַּלְמִידָיו: "אֲדוֹנִי, לַמְּדֵנוּ לְהִתְפַּלֵּל, כְּשֵׁם שֶׁגַּם יוֹחָנָן לִמֵּד אֶת תַּלְמִידָיו."
וַיְהִי כְּכַלֹּתוֺ אֶת-תְּפִלָּתוֺ בְּמָקוֺם אֶחָד וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶחָד מִתַּלְמִידָיו יְלַמְּדֵנוּ אֲדֹנֵינוּ לְהִתְפַּלֵּל כַּאֲשֶׁר הוֺרָה כֵן גַּם-יוֺחָנָן לְתַלְמִידָיו:
I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.“ ([Lukáš 5:16 Lukáš 6:12 Lukáš 9:18 Lukáš 9:28])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ει῏ναι αυ᾿τὸν ε᾿ν τόπω τινὶ προσευχόμενον ὡς ε᾿παύσατο ει῏πέν τις τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ πρὸς αυ᾿τόν κύριε δίδαξον ἡμα̑ς προσεύχεσθαι καθώς καὶ ᾽Ιωάννης ε᾿δίδαξεν τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑
וַהוָא דּכַד הֻו מצַלֵא בּדֻוכּתָא חדָא כַּד שַׁלֵם אֵמַר לֵה חַד מֵן תַּלמִידַוהי מָרַן אַלֵפַין לַמצַלָיֻו אַיכַּנָא דָּאף יֻוחַנָן אַלֵף לתַלמִידַוהי׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כַּאֲשֶׁר אַתֶּם מִתְפַּלְּלִים אִמְרוּ: אָבִינוּ, יִתְקַדֵּשׁ שִׁמְךָ, תָּבוֹא מַלְכוּתְךָ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כֹּה תֹאמְרוּן בִּתְפִלַּתְכֶם אָבִינוּ שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתְקַדַּשׁ שְׁמֶךׇ תָּבֹא מַלְכוּתֶךׇ יֵעָשֶׂה רְצוֺנְךׇ בָּאָרֶץ כַּאֲשֶׁר נַעֲשָׂה בַשָּׁמָיִם:
I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče(b), buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království(c). (b) var: + náš, jenž jsi v nebesích (c) var: + Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. ([Matouš 6:9-Matouš 6:13])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ο῞ταν προσεύχησθε λέγετε πάτερ ἁγιασθήτω τὸ ο῎νομά σου ε᾿λθέτω ἡ βασιλεία σου
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵמַתי דַּמצַלֵין אנתֻּון הָכַנָא הוַיתֻּון אָמרִין אַבֻון דּבַשׁמַיָא נֵתקַדַּשׁ שׁמָך תִּאתֵא מַלכֻּותָך נֵהוֵא צֵביָנָך אַיך דּבַשׁמַיָא אָף בַּארעָא׃
אֶת לֶחֶם חֻקֵּנוּ תֵּן לָנוּ יוֹם יוֹם;
תֶּן-לָנוּ לֶחֶם חֻקֵּנוּ יוֺם בְּיוֺמוֺ:
Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Náš denní chléb nám dávej každého dne.
τὸν α῎ρτον ἡμω̑ν τὸν ε᾿πιούσιον δίδου ἡμι̑ν τὸ καθ῾ ἡμέραν
הַב לַן לַחמָא דּסֻונקָנַן כֻּליֻום׃
וּסְלַח לָנוּ עַל חֲטָאֵינוּ, כִּי גַּם אֲנַחְנוּ סוֹלְחִים לְכָל הַחוֹטְאִים לָנוּ; וְאַל תְּבִיאֵנוּ לִידֵי נִסָּיוֹן."
וּסְלַח לָנוּ אֶת-אַשְׁמוֺתֵינוּ כִּי גַּם-אֲנַחְנוּ סֹלְחִים לְכָל-אֲשֶׁר אָשַׁם לָנוּ וְאַל-תְּבִיאֵנוּ לִידֵי נִסָּיוֺן כִּי אִם-הַצִּילֵנוּ מִן-הָרָע:
I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení(d)(e).“ (d) na pospas zkoušce (e) var: + ale vysvoboď nás od zlého ([Marek 11:25; Matouš 18:35])
καὶ α῎φες ἡμι̑ν τὰς ἁμαρτίας ἡμω̑ν καὶ γὰρ αυ᾿τοὶ α᾿φίομεν παντὶ ο᾿φείλοντι ἡμι̑ν καὶ μὴ ει᾿σενέγκης ἡμα̑ς ει᾿ς πειρασμόν
וַשׁבֻוק לַן חטָהַין אָף אֵנַחנַן גֵּיר שׁבַקן לכֻל דּחַיָבִין לַן ולָא תַּעלַן לנֵסיֻונָא אֵלָא פּרֻוקַין מֵן בִּישָׁא׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אִם אֶחָד מִכֶּם יֵלֵךְ אֶל יְדִידוֹ בַּחֲצוֹת הַלַּיְלָה וְיֹאמַר לוֹ, 'יְדִידִי, הַלְוֵה לִי שָׁלוֹשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-בָכֶם אֲשֶׁר לוֺ אֹהֵב וְהוּא בָא אֶל-בֵּיתוֺ בַּחֲצוֺת הַלַּיְלָה וְקֹרֵא אֵלָיו קוּמָה רֵעִי הַלְוֵנִי-נָא שָׁלֹשׁ כִּכְּרוֺת-לָחֶם:
I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, ([Lukáš 18:1-Lukáš 18:8])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τίς ε᾿ξ ὑμω̑ν ε῞ξει φίλον καὶ πορεύσεται πρὸς αυ᾿τὸν μεσονυκτίου καὶ ει῎πη αυ᾿τω̑ φίλε χρη̑σόν μοι τρει̑ς α῎ρτους
וֵאמַר להֻון מַנֻו מֵנכֻון דִּאית לֵה רָחמָא ונִאזַל לוָתֵה בּפֵלגֻּות לִליָא ונִאמַר לֵה רָחֵמי אַשֵׁאלַיני תּלָת גּרִיצָן׃
כִּי חֲבֵרִי הִגִּיעַ אֵלַי מִן הַדֶּרֶךְ וְאֵין לִי מַה לְּהַגִּישׁ לוֹ.'
כִּי-אֹהֲבֵי עֹבֵר אֹרַח בָּא אֶל-בֵּיתִי וְאֵין-לִי פַת-לֶחֶם לְתִתּוֺ לְפָנָיו:
Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.‘
ε᾿πειδὴ φίλος μου παρεγένετο ε᾿ξ ὁδου̑ πρός με καὶ ου᾿κ ε῎χω ο῍ παραθήσω αυ᾿τω̑
מֵטֻל דּרָחמָא אֵתָא לוָתי מֵן אֻורחָא ולַיתּ לִי מֵדֵּם דֵּאסִים לֵה׃
וְזֶה שֶׁבְּתוֹךְ הַבַּיִת יָשִׁיב וְיֹאמַר, 'אַל תַּטְרִיד אוֹתִי, הַדֶּלֶת כְּבָר נְעוּלָה וִילָדַי אִתִּי בַּמִּטָּה. אֵינֶנִּי יָכוֹל לָקוּם וְלָתֵת לְךָ' -
וְהַשֹּׁכֵן בַּבַּיִת עֹנֶה וְאֹמֵר אַל-תַּלְאֶה אֹתִי כִּי הַדֶּלֶת כְּבָר סֻגְּרָה וִילָדַי עִמִּי בְמִטָּתִי לֹא-אוּכַל לָקוּם לָתֶת לָךְ:
A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
On mu zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.‘
κα᾿κει̑νος ε῎σωθεν α᾿ποκριθεὶς ει῎πη μή μοι κόπους πάρεχε η῎δη ἡ θύρα κέκλεισται καὶ τὰ παιδία μου μετ῾ ε᾿μου̑ ει᾿ς τὴν κοίτην ει᾿σίν ου᾿ δύναμαι α᾿ναστὰς δου̑ναί σοι
והַו רָחמֵה מֵן לגַו נֵענֵא ונִאמַר לֵה לָא תַּהַרַיני דּהָא תַּרעָא אַחִיד הֻו וַבנַי עַמי בּעַרסָא לָא מֵשׁכַּח אנָא דֵּאקֻום וֵאתֵּל לָך׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, גַּם אִם לֹא יָקוּם לָתֵת לוֹ עַל הֱיוֹתוֹ יְדִידוֹ, יָקוּם בִּגְלַל הֶעַזָּתוֹ וְיִתֵּן לוֹ כְּכָל צָרְכּוֹ.
הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי הוּא יָקוּם וְיִתֶּן-לוֺ כְּכֹל אֲשֶׁר יֶחְסָר לֹא בַעֲבוּר כִּי אֹהֲבוֺ הוּא כִּי אִם-מֵאֲשֶׁר יִפְצַר-בּוֺ וְלֹא יַחֲשֹׁךְ:
Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje.
λέγω ὑμι̑ν ει᾿ καὶ ου᾿ δὼσει αυ᾿τω̑ α᾿ναστὰς διὰ τὸ ει῏ναι φίλον αυ᾿του̑ διά γε τὴν α᾿ναίδειαν αυ᾿του̑ ε᾿γερθεὶς δὼσει αυ᾿τω̑ ο῞σων χρήζει
אָמַר אנָא לכֻון דֵּאן מֵטֻל רָחמֻותָא לָא נֵתֵּל לֵה מֵטֻל חַצִיפֻותֵה נקֻום ונֵתֵּל לֵה כּמָא דּמֵתבּעֵא לֵה׃ ס
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, בַּקְּשׁוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם, חַפְּשׂוּ וְתִמְצְאוּ, דִּפְקוּ וְיִפָּתַח לָכֶם.
וְגַם-אֲנִי אֹמֵר לָכֶם שַׁאֲלוּ וְיִנָּתֵן לָכֶם דִּרְשׁוּ וְתִמְצָאוּ דִּפְקוּ וְיִפָּתַח לָכֶם:
I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. ([Matouš 7:7-Matouš 7:11 Marek 11:24; Jakubův 1:6-Jakubův 1:7])
κα᾿γώ ὑμι̑ν λέγω αι᾿τει̑τε καὶ δοθήσεται ὑμι̑ν ζητει̑τε καὶ εὑρήσετε κρούετε καὶ α᾿νοιγήσεται ὑμι̑ν
אָף אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון שַׁאלו ונֵתִיהֵב לכֻון בּעַו ותֵשׁכּחֻון קֻושׁו ונֵתפּתַח לכֻון׃
כִּי כָּל הַמְבַקֵּשׁ מְקַבֵּל, וְהַמְחַפֵּשׂ מוֹצֵא, וְהַמִּתְדַּפֵּק יִפָּתַח לוֹ.
כִּי כָּל-הַשֹּׁאֵל יִקַּח וְהַדֹּרֵשׁ יִמְצָא וְהַדֹּפֵק יִפָּתַח לוֺ:
Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
πα̑ς γὰρ ὁ αι᾿τω̑ν λαμβάνει καὶ ὁ ζητω̑ν εὑρίσκει καὶ τω̑ κρούοντι α᾿νοιγήσεται
כֻּל גֵּיר דּשָׁאֵל נָסֵב וַדבָעֵא מֵשׁכַּח וַדנָקֵשׁ מֵתפּתַח לֵה׃
וּמִי מִכֶּם הָאָב שֶׁבְּנוֹ יְבַקֵּשׁ מִמֶּנּוּ דָּג וְהוּא יִתֵּן לוֹ נָחָשׁ בִּמְקוֹם דָּג?
וּמִי אָב בָּכֶם אֲשֶׁר בְּנוֺ שָׁאַל מִמֶּנּוּ לֶחֶם וְהוּא יִתֶּן-לוֺ אָבֶן אִם-בִּקֵּשׁ דָּג וְתַחַת דָּג יִתֶּן-לוֺ נָחָשׁ:
Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu(f) hada, když ho prosí o rybu? (f) var: + kámen, když ho požádá o chléb? Nebo
τίνα δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν τὸν πατέρα αι᾿τήσει ὁ υἱὸς ι᾿χθύν καὶ α᾿ντὶ ι᾿χθύος ο῎φιν αυ᾿τω̑ ε᾿πιδὼσει
אַינָא גֵּיר מֵנכֻון אַבָא דּנֵשֵׁאלִיוהי בּרֵה לַחמָא למָא כִּאפָא מַושֵׁט לֵה וֵאן נֻונָא נֵשֵׁאלִיוהי למָא חלָף נֻונָא חֵויָא מַושֵׁט לֵה׃
אוֹ אִם יְבַקֵּשׁ בֵּיצָה יִתֵּן לוֹ עַקְרָב?
אוֺ בֵיצָה כִּי-יִשְׁאַל וְהוּא יִתֶּן-לוֺ עַקְרָב:
Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?
η῍ καὶ αι᾿τήσει ω᾿όν ε᾿πιδὼσει αυ᾿τω̑ σκορπίον
וֵאן בַּרתָא נֵשֵׁאלִיוהי למָא הֻו עֵקַרבָא מַושֵׁט לֵה׃
הֵן אַתֶּם הָרָעִים יוֹדְעִים לָתֵת מַתָּנוֹת טוֹבוֹת לִבְנֵיכֶם, כָּל שֶׁכֵּן הָאָב שֶׁבַּשָּׁמַיִם יִתֵּן אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לַמְבַקְשִׁים מִמֶּנּוּ!"
וְאַתֶּם כִּי רָעִים הִנְּכֶם אַתֶּם יֹדְעִים לָתֵת מַתָּנוֺת טֹבוֺת לִבְנֵיכֶם אַף-כִּי הָאָב מִן-הַשָּׁמַיִם יִתֵּן רוּחַ קָדְשׁוֺ לְדֹרְשָׁיו:
Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“ ([Jan 16:23-Jan 16:24; Jakubův 1:17; 1 Janův 5:14])
ει᾿ ου῏ν ὑμει̑ς πονηροὶ ὑπάρχοντες οι῎δατε δόματα α᾿γαθὰ διδόναι τοι̑ς τέκνοις ὑμω̑ν πόσω μα̑λλον ὁ πατὴρ ὁ ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ δὼσει πνευ̑μα α῞γιον τοι̑ς αι᾿του̑σιν αυ᾿τόν
וֵאן אַנתֻּון דּבִישֵׁא אִיתַיכֻּון יָדעִין אנתֻּון מַוהבָתָא טָבָתָא למֵתַּל לַבנַיכֻּון כּמָא יַתִּירָאיִת אַבֻוכֻון מֵן שׁמַיָא נֵתֵּל רֻוחָא דּקֻודשָׁא לַאילֵין דּשָׁאלִין לֵה סס׃
בְּאַחַד הַיָּמִים גֵּרֵשׁ שֵׁד שֶׁגָּרַם לְאִלְּמוּת. כַּאֲשֶׁר יָצָא הַשֵּׁד הֵחֵל הָאִלֵּם לְדַבֵּר וְהֶהָמוֹן הִשְׁתּוֹמֵם.
וַיְהִי הַיּוֺם וַיְגָרֵשׁ רוּחַ רָע מֵאִישׁ אִלֵּם וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר יָצָא הָרוּחַ הָרָע הֵחֵל הָאִלֵּם לְדַבֵּר וַיְהִי לְפֶלֶא בְּעֵינֵי הָעָם:
I vymítal ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
Jednou vyháněl Ježíš zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily. ([Matouš 12:22-Matouš 12:30; Marek 3:20-Marek 3:27 Matouš 9:32-Matouš 9:43])
καὶ η῟ν ε᾿κβάλλων δαιμόνιον καὶ αυ᾿τὸ η῟ν κωφόν ε᾿γένετο δὲ του̑ δαιμονίου ε᾿ξελθόντος ε᾿λάλησεν ὁ κωφός καὶ ε᾿θαύμασαν οἱ ο῎χλοι
וכַד מַפֵּק שִׁאדָא דִּאיתַוהי חַרשָׁא הוָא דּכַד נפַק הַו שִׁאדָא מַלֵל הַו חַרשָׁא וֵאתּדַּמַרו כֵּנשֵׁא׃ ס
אֶלָּא שֶׁכַּמָּה מֵהֶם אָמְרוּ: "בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל שַׂר הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים."
וְיֵשׁ מֵהֶם אָמְרוּ בְּבַעַל זְבוּב שַׂר-הַשֵּׁדִים הוּא מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
Někteří z nich však řekli: „Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů.“
τινὲς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏πον ε᾿ν Βεελζεβοὺλ τω̑ α῎ρχοντι τω̑ν δαιμονίων ε᾿κβάλλει τὰ δαιμόνια
אנָשָׁא דֵּין מֵנהֻון אֵמַרו בַּבעֵלזבֻוב רִשָׁא דּדַיוֵא מַפֵּק הָנָא דַּיוֵא׃
וַאֲחֵרִים שֶׁהִתְכַּוְּנוּ לְנַסּוֹתוֹ בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ אוֹת מִן הַשָּׁמַיִם.
וְיֵשׁ אֲשֶׁר רָצוּ לְנַסּוֺתוֺ וַיִּשְׁאֲלוּ מִמֶּנּוּ אוֺת מִן-הַשָּׁמָיִם:
A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
Jiní ho chtěli podrobit zkoušce; žádali od něho znamení z nebe.
ε῞τεροι δὲ πειράζοντες σημει̑ον ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ζήτουν παρ῾ αυ᾿του̑
אחרָנֵא דֵּין כַּד מנַסֵין לֵה אָתָא מֵן שׁמַיָא שָׁאלִין הוַו לֵה׃ ס
אַךְ הוּא יָדַע אֶת מַחְשְׁבוֹתֵיהֶם וְאָמַר לָהֶם: "כָּל מַמְלָכָה הַמְפֻלֶּגֶת בְּתוֹךְ עַצְמָהּ - תֵּחָרֵב, וּבַיִת עַל בַּיִת יִפֹּל בָּהּ.
וְהוּא יָדַע אֶת-מַחְשְׁבֹתָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כָּל-מַמְלָכָה הַנִּפְלְגָה עַל-נַפְשָׁהּ תֶּחֱרָב וּבָתֶּיהָ בְתוֺכָהּ בַּיִת עַל-בַּיִת יִפֹּלוּ:
Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.
αυ᾿τὸς δὲ ει᾿δώς αυ᾿τω̑ν τὰ διανοήματα ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πα̑σα βασιλεία ε᾿φ῾ ἑαυτὴν διαμερισθει̑σα ε᾿ρημου̑ται καὶ οι῏κος ε᾿πὶ οι῏κον πίπτει
יֵשֻׁוע דֵּין דּיָדַע הוָא מַחשׁבָתהֻון אֵמַר להֻון כֻּל מַלכֻּו דּתֵתפַּלַג עַל נַפשָׁה תֵּחרַב ובַיתָּא דּעַל קנֻומֵה מֵתפַּלַג נֵפֵּל׃
וְאִם גַּם הַשָֹטָן הִתְפַּלֵּג בְּתוֹךְ עַצְמוֹ, כֵּיצַד תַּעֲמֹד מַמְלַכְתּוֹ? שֶׁכֵּן אוֹמְרִים אַתֶּם כִּי בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים.
וְאִם גַּם-הַָּׂטָן נִפְלַג עַל-נַפְשׁוֺ אֵיךְ תָּקוּם מַלְכוּתוֺ כִּי אֲמַרְתֶּם בְּבַעַל-זְבוּב אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים:
Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.
ει᾿ δὲ καὶ ὁ Σατανα̑ς ε᾿φ῾ ἑαυτὸν διεμερίσθη πω̑ς σταθήσεται ἡ βασιλεία αυ᾿του̑ ο῞τι λέγετε ε᾿ν Βεελζεβοὺλ ε᾿κβάλλειν με τὰ δαιμόνια
וֵאן סָטָנָא עַל נַפשֵׁה אֵתפַּלַג אַיכַּנָא תּקֻום מַלכֻּותֵה דָּאמרִין אנתֻּון דּבַבעֵלזבֻוב מַפֵּק אנָא דַּיוֵא׃
אַךְ אִם אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת הַשֵּׁדִים בְּעֶזְרַת בַּעַל־זְבוּל, בְּעֶזְרַת מִי מְגָרְשִׁים אוֹתָם בְּנֵיכֶם? לָכֵן הֵם יִהְיוּ שׁוֹפְטֵיכֶם.
וְאִם-אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים בְּבַעַל-זְבוּב בְּנֵיכֶם בְּמִי יְגָרְשׁוּ אֹתָם עַל-כֵּן הֵם יִהְיוּ שֹׁפְטֵיכֶם:
Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci(g)? Proto budou oni vašimi soudci. (g) ř: synové
ει᾿ δὲ ε᾿γώ ε᾿ν Βεελζεβοὺλ ε᾿κβάλλω τὰ δαιμόνια οἱ υἱοὶ ὑμω̑ν ε᾿ν τίνι ε᾿κβάλλουσιν διὰ του̑το αυ᾿τοὶ ὑμω̑ν κριταὶ ε῎σονται
וֵאן אֵנָא בַּבעֵלזבֻוב מַפֵּק אנָא דַּיוֵא בּנַיכֻּון בּמָנָא מַפּקִין מֵטֻל הָנָא הֵנֻון נֵהוֻון לכֻון דַּיָנֵא׃
וְאִם בְּאֶצְבַּע אֱלֹהִים מְגָרֵשׁ אֲנִי אֶת הַשֵּׁדִים, כִּי אָז הִגִּיעָה אֲלֵיכֶם מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְאִם-בְּאֶצְבַּע אֱלֹהִים אֲנִי מְגָרֵשׁ אֶת-הַשֵּׁדִים מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בָּאָה אֲלֵיכֶם אֶל-נָכוֺן:
Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. ([Lukáš 17:21; Skutky apoštolské 10:38])
ει᾿ δὲ ε᾿ν δακτύλω θεου̑ ε᾿γώ ε᾿κβάλλω τὰ δαιμόνια α῎ρα ε῎φθασεν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
אֵן דֵּין בּצֵבעָא דַּאלָהָא מַפֵּק אנָא דַּיוֵא קֵרבַּת לָה עלַיכֻּון מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
כַּאֲשֶׁר הָאִישׁ הֶחָזָק הֶחָמוּשׁ הֵיטֵב שׁוֹמֵר אֶת בֵּיתוֹ שֶׁלּוֹ, הֲרֵי שָׁלוֹם לִרְכוּשׁוֹ.
בִּשְׁמֹר הַגִּבּוֺר אֶת-אַרְמוֺנוֺ וּכְלֵי נִשְׁקוֺ עָלָיו שָׁלוֺם יִהְיֶה לְכָל-קִנְיָנָיו:
Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác(h), jeho majetek je v bezpečí. (h) dvůr ([Izajáš 49:24-Izajáš 49:25])
ο῞ταν ὁ ι᾿σχυρὸς καθωπλισμένος φυλάσση τὴν ἑαυτου̑ αυ᾿λήν ε᾿ν ει᾿ρήνη ε᾿στὶν τὰ ὑπάρχοντα αυ᾿του̑
אֵמַתי דּחַסִינָא כַּד מזַיַן נֵטַר דָּרתֵּה בּשַׁינָא הו קֵניָנֵה׃
אַךְ כְּשֶׁתּוֹקֵף אוֹתוֹ אִישׁ חָזָק מִמֶּנּוּ וּמִתְגַּבֵּר עָלָיו, הוּא לוֹקֵח מִמֶּנּוּ אֶת נִשְׁקוֹ שֶׁבָּטַח בּוֹ וּמְחַלֵּק אֶת הַשָּׁלָל.
וְאִם-תַּקִּיף מִמֶּנּוּ יָבֹא עָלָיו וְיָכֹל לוֺ יִָּׂא מִמֶּנּוּ אֶת-נִשְׁקוֺ אֲשֶׁר בָּטַח-בּוֺ אַחַר יְחֻלַּק שְׁלָלוֺ:
Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
Napadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a kořist rozdělí.
ε᾿πὰν δὲ ι᾿σχυρότερος αυ᾿του̑ ε᾿πελθών νικήση αυ᾿τόν τὴν πανοπλίαν αυ᾿του̑ αι῎ρει ε᾿φ῾ η῟ ε᾿πεποίθει καὶ τὰ σκυ̑λα αυ᾿του̑ διαδίδωσιν
אֵן דֵּין נִאתֵא מַן דּחַסִין מֵנֵה נֵזכֵּיוהי כֻּלֵה זַינֵה שָׁקֵל הַו דַּתכִיל הוָא עלַוהי ובֵזתֵה מפַלֵג סּ סּ׃
מִי שֶׁאֵינֶנּוּ אִתִּי - נֶגְדִּי הוּא, וּמִי שֶׁאֵינֶנּוּ אוֹסֵף אִתִּי ־מְפַזֵּר."
מִי אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ לִי לְצָרַי הוּא וּמִי אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ מְאַסֵּף אִתִּי מְפַזֵּר הוּא:
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
ὁ μὴ ω῍ν μετ῾ ε᾿μου̑ κατ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν καὶ ὁ μὴ συνάγων μετ῾ ε᾿μου̑ σκορπίζει
מַן דּלָא הוָא עַמי לֻוקבַלי הֻו ומַן דּלָא כָּנֵשׁ עַמי מבַדָּרֻו מבַדַּר׃ ס
"הָרוּחַ הַטְּמֵאָה הַיּוֹצֵאת מִן הָאָדָם מְשׁוֹטֶטֶת בִּמְקוֹמוֹת צִיָּה וּמְבַקֶּשֶׁת לָהּ מָנוֹחַ, וּכְשֶׁאֵינָהּ מוֹצֵאת הִיא אוֹמֶרֶת, 'אָשׁוּבָה אֶל בֵּיתִי שֶׁיָּצָאתִי מִמֶּנּוּ'.
וְרוּחַ הַטֻּמְאָה בְּצֵאתָהּ מִן-הָאָדָם תְּשׁוֺטֵט בְּאֶרֶץ תַּלְאוּבֹת תְּבַקֵּשׁ וְלֹא-תִמְצָא מַרְגֵּעָה אָז תֹּאמַר אָשׁוּבָה אֶל-מִשְׁכָּנִי אֲשֶׁר יָצָאתִי מִשָּׁם:
Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých(i) místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ (i) ř: suchých ([Matouš 12:43-Matouš 12:45])
ο῞ταν τὸ α᾿κάθαρτον πνευ̑μα ε᾿ξέλθη α᾿πὸ του̑ α᾿νθρὼπου διέρχεται δι῾ α᾿νύδρων τόπων ζητου̑ν α᾿νάπαυσιν καὶ μὴ εὑρίσκον τότε λέγει ὑποστρέψω ει᾿ς τὸν οι῏κόν μου ο῞θεν ε᾿ξη̑λθον
רֻוחָא טַנפתָא מָא דּנֵפקַת מֵן בַּר אנָשָׁא אָזָלא מֵתכַּרכָּא בַּאתרַוָתָא דּמַיָא לַיתּ בּהֻון דּתֵבעֵא לָה ניָחָא ומָא דּלָא אֵשׁכּחַת אָמרָא אֵהפֻּוך לבַיתּי אַימֵכָּא דּנֵפקֵת׃
הִיא בָּאָה וּמוֹצֵאת אוֹתוֹ מְטֻאטָא וּמְהֻדָּר.
וּבְשׁוּבָהּ תִּמְצָאֶנּוּ מְנֻקֶּה וּמְפֹאָר:
A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.
καὶ ε᾿λθὸν εὑρίσκει σεσαρωμένον καὶ κεκοσμημένον
וֵאן אֵתָת אֵשׁכַּחתֵה דַּחמִים וַמצַבַּת׃
אָז הִיא הוֹלֶכֶת וְלוֹקַחַת אִתָּהּ שֶׁבַע רוּחוֹת אֲחֵרוֹת רָעוֹת מִמֶּנָּה וְכֻלָּן נִכְנָסוֹת לִשְׁכֹּן שָׁם. אָכֵן גְּרוּעָה אַחֲרִיתוֹ שֶׁל הָאִישׁ הַהוּא מֵרֵאשִׁיתוֹ."
אָז תֵּלֵךְ וְלָקְחָה לָּהּ שֶׁבַע רוּחוֺת אֲחֵרוֺת רָעוֺת מִמֶּנָּה וּבָאוּ וְשָׁכְנוּ שָׁם וְהָיְתָה אַחֲרִית הָאִישׁ הַהוּא רָעָה מֵרֵאשִׁיתוֺ:
Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky.“ ([2 Petrův 2:20; Jan 5:14])
τότε πορεύεται καὶ παραλαμβάνει ε῞τερα πνεύματα πονηρότερα ἑαυτου̑ ἑπτά καὶ ει᾿σελθόντα κατοικει̑ ε᾿κει̑ καὶ γίνεται τὰ ε῎σχατα του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿κείνου χείρονα τω̑ν πρὼτων
הָידֵּין אָזָלא דָּברָא שׁבַע רֻוחִין אחרָניָן דּבִישָׁן מֵנָה ועָאלָן ועָמרָן תַּמָן והָויָא חַרתֵה דּבַרנָשָׁא הַו בִּישָׁא מֵן קַדמָיתֵּה׃ ס
כַּאֲשֶׁר דִּבֵּר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה קָרְאָה אִשָּׁה אַחַת מִן הֶהָמוֹן וְאָמְרָה לוֹ: "אַשְׁרֵי הַבֶּטֶן אֲשֶׁר נָשְׂאָה אוֹתְךָ וְאַשְׁרֵי הַשָּׁדַיִם שֶׁיָּנַקְתָּ מֵהֶם!"
וַיְהִי כְּדַבְּרוֺ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַתִָּּׂא אִשָּׁה אַחַת מִתּוֺךְ הָעָם אֶת-קוֺלָהּ וַתֹּאמֶר אֵלָיו אַשְׁרֵי רֶחֶם הוֺרָתְךׇ וְהַשָּׁדַיִם אֲשֶׁר יָנָקְתָּ:
I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
Když toto mluvil, zvolala(j) jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ (j) ř: pozdvihla svůj hlas a řekla mu ([Lukáš 1:28 Lukáš 1:42])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ λέγειν αυ᾿τὸν ταυ̑τα ε᾿πάρασά τις φωνὴν γυνὴ ε᾿κ του̑ ο῎χλου ει῏πεν αυ᾿τω̑ μακαρία ἡ κοιλία ἡ βαστάσασά σε καὶ μαστοὶ ου῍ς ε᾿θήλασας
וכַד הָלֵין ממַלֵל הוָא אַרִימַת אַנתּתָא חדָא קָלָה מֵן כֵּנשָׁא וֵאמרַת לֵה טֻובֵיה לכַרסָא דַּטעֵנתָך ולַתּדַיָא דַּאינקֻוך׃
עַל כָּךְ הֵגִיב בְּאָמְרוֹ: "וְיוֹתֵר נָכוֹן, אַשְׁרֵי הַשּׁוֹמְעִים אֶת דְּבַר אֱלֹהִים וְשׁוֹמְרִים אוֹתוֹ."
וַיֹּאמַר אַף כִּי-אַשְׁרֵי הַשֹּׁמְעִים אֶת-דְּבַר הָאֱלֹהִים וְשֹׁמְרִים אֹתוֺ:
On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ ([Lukáš 8:21])
αυ᾿τὸς δὲ ει῏πεν μενου̑ν μακάριοι οἱ α᾿κούοντες τὸν λόγον του̑ θεου̑ καὶ φυλάσσοντες
אָמַר לָה הֻו טֻובַיהֻון לַאילֵין דַּשׁמַעו מֵלתֵה דַּאלָהָא ונָטרִין לָה׃ ס
בְּהִתְקַהֵל עַם רַב סְבִיבוֹ פָּתַח פִּיו וְאָמַר: "הַדּוֹר הַזֶּה דּוֹר רַע הוּא. אוֹת הוּא מְבַקֵּשׁ, אַךְ אוֹת לֹא יִנָּתֵן לוֹ מִלְּבַד אוֹת יוֹנָה הַנָּבִיא.
וּבְהִקָּבֵץ אֵלָיו עַם-רָב וַיָּחֶל לְדַבֵּר הַדּוֺר הַזֶּה דּוֺר רָע הוּא וּמְבַקֵּשׁ אוֺת וְאוֺת לֹא יִנָּתֵן-לוֺ זוּלָתִי אוֺת יוֺנָה הַנָּבִיא:
A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: „Toto pokolení je pokolení zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo(k). (k) var: proroka Jonáše ([Matouš 12:38-Matouš 12:42; Marek 8:11-Marek 8:12 Matouš 16:4; 1 Korintským 1:22])
τω̑ν δὲ ο῎χλων ε᾿παθροιζομένων η῎ρξατο λέγειν ἡ γενεὰ αυ῞τη γενεὰ πονηρά ε᾿στιν σημει̑ον ζητει̑ καὶ σημει̑ον ου᾿ δοθήσεται αυ᾿τη̑ ει᾿ μὴ τὸ σημει̑ον ᾽Ιωνα̑
וכַד מֵתכַּנשִׁין הוַו כֵּנשֵׁא שַׁרִי למִאמַר שַׁרבּתָא הָדֵא בִּישׁתָּא אָתָא בָּעיָא וָאתָא לָא תֵּתִיהֵב לָה אֵלָא אָתֵה דּיַונָן נבִיָא׃
וּכְמוֹ שֶׁיּוֹנָה הָיָה לְאוֹת לְאַנְשֵׁי נִינְוֵה כֵּן גַּם יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם לַדּוֹר הַזֶּה.
כִּי כַּאֲשֶׁר הָיָה יוֺנָה לְאוֺת לְאַנְשֵׁי נִינְוֵה כֵּן יִהְיֶה גַם-בֶּן-הָאָדָם לַדּוֺר הַזֶּה:
Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení. ([Jonáš 3:1-Jonáš 3:4])
καθώς γὰρ ε᾿γένετο ᾽Ιωνα̑ς τοι̑ς Νινευίταις σημει̑ον ου῞τως ε῎σται καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου τη̑ γενεα̑ ταύτη
אַיכַּנָא גֵּיר דַּהוָא יַונָן אָתָא לנִינוָיֵא הָכַנָא נֵהוֵא אָף בּרֵה דּאנָשָׁא לשַׁרבּתָא הָדֵא׃
מַלְכַּת תֵּימָן תָּקוּם בַּמִּשְׁפָּט עִם אַנְשֵׁי הַדּוֹר הַזֶּה וְתַרְשִׁיעַ אוֹתָם, שֶׁכֵּן הִיא בָּאָה מִקְּצֵה הָאָרֶץ לִשְׁמֹעַ אֶת חָכְמַת שְׁלֹמֹה; וְהִנֵּה גָּדוֹל מִשְּׁלֹמֹה כָּאן!
מַלְכַּת תֵּימָן תָּקוּם בַּמִּשְׁפָּט עִם-אַנְשֵׁי הַדּוֺר הַזֶּה וְתַרְשִׁיעַ אֹתָם כִּי בָאָה מִקְצוֺת הָאָרֶץ לִשְׁמֹעַ חָכְמַת שְׁלֹמֹה וְהִנֵּה יֶשְׁנוֺ בָזֶה גָּדוֺל מִשְּׁלֹמֹה:
Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a usvědčí(l) je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu – a hle, zde je více než Šalomoun. (l) ř: odsoudí (tak i Lukáš 11:32) ([1 Královská 10:1; Matouš 12:6])
βασίλισσα νότου ε᾿γερθήσεται ε᾿ν τη̑ κρίσει μετὰ τω̑ν α᾿νδρω̑ν τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ κατακρινει̑ αυ᾿τούς ο῞τι η῟λθεν ε᾿κ τω̑ν περάτων τη̑ς γη̑ς α᾿κου̑σαι τὴν σοφίαν Σολομω̑νος καὶ ι᾿δοὺ πλει̑ον Σολομω̑νος ω῟δε
מַלכּתָא דּתַימנָא תּקֻום בּדִינָא עַם אנָשָׁא דּשַׁרבּתָא הָדֵא וַתחַיֵב אֵנֻון דֵּאתָת מֵן עֵברֵיה דַּארעָא דּתֵשׁמַע חֵכמתֵה דַּשׁלֵימֻון והָא דּיַתִּיר מֵן שׁלֵימָון הָרכָּא׃
אַנְשֵׁי נִינְוֵה יָקוּמוּ בַּמִּשְׁפָּט עִם הַדּוֹר הַזֶּה וְיַרְשִׁיעוּהוּ, שֶׁכֵּן הֵם חָזְרוּ בִּתְשׁוּבָה בִּקְרִיאַת יוֹנָה; וְהִנֵּה גָּדוֹל מִיּוֹנָה כָּאן!"
אַנְשֵׁי נִינְוֵה יָקוּמוּ בַמִּשְׁפָּט עִם-הַדּוֺר הַזֶּה וְיַרְשִׁיעוּ אֹתוֺ כִּי שָׁבוּ בִּקְרִיאַת יוֺנָה וְהִנֵּה יֶשְׁנוֺ בָזֶה גָּדוֺל מִיּוֺנָה:
Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
Mužové ninivští povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášovu kázání – a hle, zde je více než Jonáš. ([Jonáš 3:8; Matouš 12:6])
α῎νδρες Νινευι̑ται α᾿ναστήσονται ε᾿ν τη̑ κρίσει μετὰ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης καὶ κατακρινου̑σιν αυ᾿τήν ο῞τι μετενόησαν ει᾿ς τὸ κήρυγμα ᾽Ιωνα̑ καὶ ι᾿δοὺ πλει̑ον ᾽Ιωνα̑ ω῟δε
גַּברֵא נִינוָיֵא נקֻומֻון בּדִינָא עַם שַׁרבּתָא הָדֵא וַנחַיבֻונָה דּתָבו בּכָרֻוזֻותֵה דּיַונָן והָא דּיַתִּיר מֵן יַונָן הָרכָּא׃ ס
"אֵין אִישׁ מַדְלִיק מְנוֹרָה וְשָׂם אוֹתָהּ בְּמָקוֹם נִסְתָּר אוֹ תַּחַת כַּד, אֶלָּא עַל כַּן יָשִׂים אוֹתָהּ כְּדֵי שֶׁבָּאֵי הַבַּיִת יִּרְאוּ אֶת הָאוֹר.
אֵין מַדְלִיק-נֵר וּמֵשִׂים אֹתוֺ בַמִּסְתָּר אוֺ-מִתַּחַת לָאֵיפָה כִּי אִם אֶל-הַמְּנוֺרָה לְבַעֲבוּר יִרְאוּ הַבָּאִים אֶת-אוֺרוֺ:
Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Nikdo nerozsvítí světlo(m), aby je postavil do kouta nebo pod nádobu, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli. (m) ř: lampu (pod. Lukáš 4:34a. Lukáš 4:36b) ([Matouš 5:15; Marek 4:21; Lukáš 8:16])
ου᾿δεὶς λύχνον α῞ψας ει᾿ς κρύπτην τίθησιν ου᾿δὲ ὑπὸ τὸν μόδιον α᾿λλ῾ ε᾿πὶ τὴν λυχνίαν ι῞να οἱ ει᾿σπορευόμενοι τὸ φω̑ς βλέπωσιν
לָא אנָשׁ מַנהַר שׁרָגָא וסָאֵם לֵה בּכֵסיָא אַו תּחֵית סַאתָא אֵלָא לעֵל מֵן מנָרתָּא דַּאילֵין דּעָאלִין נֵחזֻון נֻוהרֵה׃ ס
מְנוֹרַת הַגּוּף הִיא הָעַיִן. כַּאֲשֶׁר עֵינְךָ טוֹבָה, גַּם כָּל גּוּפְךָ מוּאָר. אַךְ בִּהְיוֹתָהּ רָעָה, גַּם גּוּפְךָ חָשׁוּךְ.
נֵר הַגּוּף הוּא הָעָיִן אִם-עֵינְךׇ תְמִימָה בְּכָל-חַדְרֵי בִטְנְךׇ יִהְיֶה אוֺר וְאִם-עֵינְךׇ רָעָב חֹשֶׁךְ בְּכָל-חַדְרֵי בִטְנֶךׇ:
Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté(n), i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné(o), i tvé tělo je ve tmě. (n) ř: jednoduché, upřímné (o) závistivé ([Matouš 6:22-Matouš 6:23 Matouš 20:15])
ὁ λύχνος του̑ σὼματός ε᾿στιν ὁ ο᾿φθαλμός σου ο῞ταν ὁ ο᾿φθαλμός σου ἁπλου̑ς η῏ καὶ ο῞λον τὸ σω̑μά σου φωτεινόν ε᾿στιν ε᾿πὰν δὲ πονηρὸς η῏ καὶ τὸ σω̑μά σου σκοτεινόν
שׁרָגֵה דּפַגרָך אִיתֵיה עַינָך אֵמַתי הָכִיל דּעַינָך פּשִׁיטָא אָף כֻּלֵה פַּגרָך נֵהוֵא נַהִיר אֵן דֵּין תֵּהוֵא בִּישָׁא וָאף פַּגרָך נֵהוֵא חֵשֻׁוך׃
עַל כֵּן הִזָּהֵר פֶּן יֶחְשַׁךְ הָאוֹר אֲשֶׁר בְּקִרְבְּךָ.
עַל-כֵּן הִשָּׁמֵר-לְךׇ לְבִלְתִּי יֶחְשַׁךְ הָאוֺר אֲשֶׁר בְּקִרְבֶּךׇ:
Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou.
σκόπει ου῏ν μὴ τὸ φω̑ς τὸ ε᾿ν σοὶ σκότος ε᾿στίν
אֵזדַּהר הָכִיל דַּלמָא נֻוהרָא דּבָך חֵשֻׁוכָא הו׃
לְפִיכָךְ אִם כָּל גּוּפְךָ אוֹר הוּא וְאֵין בּוֹ שׁוּם חֹשֶׁךְ, אֲזַי כֻּלּוֹ יָאִיר כְּמוֹ בְּהָאִיר לְךָ הַמְּנוֹרָה בְּזָהֳרָהּ."
אִם כָּל-גּוּפְךׇ מָלֵא אוֺר וְאֵין חֹשֶׁךְ בְּכָל-חֲדָרָיו אָז יַגִּיהַּ לְךׇ כְּלַפִּיד בָּהִיר בִּמְלֹא אוֺרוֺ:
Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
Má-li celé tvé tělo světlo a žádná jeho část není ve tmě, bude celé tak jasné, jako když tě osvítí světlo svou září.“
ει᾿ ου῏ν τὸ σω̑μά σου ο῞λον φωτεινόν μὴ ε῎χον μέρος τι σκοτεινόν ε῎σται φωτεινὸν ο῞λον ὡς ο῞ταν ὁ λύχνος τη̑ α᾿στραπη̑ φωτίζη σε
אֵן דֵּין פַּגרָך כֻּלֵה נַהִיר ולַיתּ בֵּה מנָתָא מֵדֵּם חֵשֻׁוכָא נֵהוֵא מַנהַר כֻּלֵה אַיך דַּשׁרָגָא בּדַלקֵה מַנהַר לָך סס׃
בְּשָׁעָה שֶׁדִּבֵּר בִּקֵּשׁ מִמֶּנּוּ פָּרוּשׁ אֶחָד כִּי יִסְעַד אִתּוֹ, וְאָמְנָם הוּא נִכְנַס וְהֵסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן.
עוֺדֶנּוּ מְדַבֵּר וּפָרוּשׁ אֶחָד קָרָא-לוֺ לֶאֱכֹל אִתּוֺ לָחֶם וַיָּבֹא וַיֵּשֶׁב אֶל-שֻׁלְחָנוֺ:
A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
Když domluvil, pozval ho k jídlu jeden farizeus. Ježíš k němu vešel a posadil se ke stolu. ([Lukáš 7:36 Lukáš 14:1])
ε᾿ν δὲ τω̑ λαλη̑σαι ε᾿ρωτα̑ αυ᾿τὸν Φαρισαι̑ος ο῞πως α᾿ριστήση παρ῾ αυ᾿τω̑ ει᾿σελθών δὲ α᾿νέπεσεν
כַּד דֵּין ממַלֵל בּעָא מֵנֵה פּרִישָׁא חַד דּנֵשׁתַּרֵא לוָתֵה ועַל אֵסתּמֵך׃
רָאָה זֹאת הַפָּרוּשׁ וְתָמַהּ עַל שֶׁלֹּא טָבַל לִפְנֵי הַסְּעוּדָה.
וַיַּרְא הַפָּרוּשׁ וַיִּתְמַהּ כִּי לֹא-רָחַץ אֶת-יָדָיו לִפְנֵי אָכְלוֺ:
Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
Farizeus se podivil, když viděl, že se před jídlem nejprve neomyl. ([Matouš 15:2; Marek 7:5])
ὁ δὲ Φαρισαι̑ος ι᾿δών ε᾿θαύμασεν ο῞τι ου᾿ πρω̑τον ε᾿βαπτίσθη πρὸ του̑ α᾿ρίστου
הַו דֵּין פּרִישָׁא כַּד חזָיהי אֵתּדַּמַר דּלָא לֻוקדַם עמַד מֵן קדָם שָׁרֻותֵה׃ ס
אָמַר אֵלָיו הָאָדוֹן: "הִנֵּה אַתֶּם הַפְּרוּשִׁים מְטַהֲרִים אֶת הַכּוֹס וְאֶת הַקְּעָרָה מִבַּחוּץ, אֶלָּא שֶׁתּוֹכְכֶם מָלֵא גֶּזֶל וְרֶשַׁע.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָאָדוֺן הִנֵּה אַתֶּם הַפְּרוּשִׁים תְּטַהֲרוּ אֶת-הַכּוֺס וְאֶת-הַקְּעָרָה מִחוּץ וְקִרְבְּכֶם מָלֵא עֹשֶׁק וָאָוֶן:
I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což vnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
Ale Pán mu řekl: „Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti. ([Matouš 23:23-Matouš 23:36 Marek 7:4])
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος πρὸς αυ᾿τόν νυ̑ν ὑμει̑ς οἱ Φαρισαι̑οι τὸ ε῎ξωθεν του̑ ποτηρίου καὶ του̑ πίνακος καθαρίζετε τὸ δὲ ε῎σωθεν ὑμω̑ν γέμει ἁρπαγη̑ς καὶ πονηρίας
אֵמַר לֵה דֵּין יֵשֻׁוע הָשָׁא אַנתֻּון פּרִישֵׁא בַּרֵה דּכָסָא וַדפִּינכָּא מדַכֵּין אנתֻּון לגַו מֵנכֻון דֵּין מלֵא חטֻופיָא ובִישׁתָּא׃
כְּסִילִים! הַיּוֹצֵר אֶת הַחוּץ הַאִם לֹא יָצַר גַּם אֶת הַפְּנִים?
כְּסִילִים הֲלֹא עֹשֵׂה הַחִיצוֺן הוּא עָשָׂה גַם אֶת-הַקֶּרֶב:
Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Pošetilci! Což ten, který stvořil zevnějšek, nestvořil také to, co je uvnitř?
α῎φρονες ου᾿χ ὁ ποιήσας τὸ ε῎ξωθεν καὶ τὸ ε῎σωθεν ε᾿ποίησεν
חַסִירַי רֵעיָנָא לָא הוָא מַן דַּעבַד דַּלבַר ודַלגַו הֻו עבַד׃
וְאַתֶּם, תְּנוּ לִצְדָקָה אֶת מַה שֶּׁבִּפְנִים וְאָז הַכֹּל טָהוֹר לָכֶם.
אֲבָל-תְּנוּ מֵאֲשֶׁר בְּקִרְבְּכֶם לָחֹן עֲנִיִּים וְהַכֹּל טָהוֺר יִהְיֶה לָכֶם:
Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Rozdejte chudým, co je v mísách, a hle, všechno vám bude čisté.
πλὴν τὰ ε᾿νόντα δότε ε᾿λεημοσύνην καὶ ι᾿δοὺ πάντα καθαρὰ ὑμι̑ν ε᾿στιν
בּרַם מֵדֵּם דִּאית הַבֻוהי בּזֵדקתָא והָא כֻּלמֵדֵּם דּכֵא הֻו לכֻון׃ ס
אוֹי לָכֶם הַפְּרוּשִׁים, כִּי נוֹתְנִים אַתֶּם מַעֲשֵׂר מִמִּנְתָּה וּפֵיגָם וּמִכָּל יֶרֶק, וּמַזְנִיחִים אֶת הַמִּשְׁפָּט וְאֶת אַהֲבַת אֱלֹהִים. אֶת אֵלֶּה הָיָה צָרִיךְ לַעֲשׂוֹת וְאַף אֶת הָאֲחֵרִים לֹא לְהַזְנִיחַ.
אַךְ אוֺי לָכֶם פְּרוּשִׁים כִּי תְעְַּׂרוּ אֶת-הַמִּנְתָּא וְאֶת-הַפֵּיגַם וְאֶת-כָּל-יֶרֶק הַָּׂדֶה וְתַעַזְבוּ אֶת-הַמִּשְׁפָּט וְאֶת-אַהֲבַת הָאֱלֹהִים אֵלֶּה עֲלֵיכֶם לַעֲשׂוֺת וְאֶת-אֵלֶּה אַל-תַּעֲזֹבוּ:
Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
Ale běda vám farizeům! Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin, ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh. Toto bylo třeba činit a to ostatní neopomíjet. ([Leviticus 27:30; Micheáš 6:8])
α᾿λλὰ ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς Φαρισαίοις ο῞τι α᾿ποδεκατου̑τε τὸ ἡδύοσμον καὶ τὸ πήγανον καὶ πα̑ν λάχανον καὶ παρέρχεσθε τὴν κρίσιν καὶ τὴν α᾿γάπην του̑ θεου̑ ταυ̑τα δὲ ε῎δει ποιη̑σαι κα᾿κει̑να μὴ παρει̑ναι
אֵלָא וָי לכֻון פּרִישֵׁא דַּמעַסרִין אנתֻּון נָנעָא ופִגַנָא וכֻל יֻורָק ועָברִין אנתֻּון עַל דִּינָא ועַל חֻובָּא דַּאלָהָא הָלֵין דֵּין וָלֵא הוָא דּתֵעבּדֻון והָלֵין לָא תֵּשׁבּקֻון׃ ס
אוֹי לָכֶם הַפְּרוּשִׁים, כִּי אוֹהֲבִים אַתֶּם אֶת מוֹשַׁב הַכָּבוֹד בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּבִרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים.
אוֺי לָכֶם פְּרוּשִׁים כִּי אֹהֲבִים אַתֶּם אֶת-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵּי-הַכְּנֵסֶת וּשְׁאֵלַת שְׁלֹמְכֶם בַּשְּׁוָקִים:
Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Běda vám farizeům! S oblibou sedáte na předních místech v synagógách a líbí se vám, když vás lidé na ulici zdraví. ([Matouš 23:6; Marek 12:38-Marek 12:39; Lukáš 14:7 Lukáš 20:46])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς Φαρισαίοις ο῞τι α᾿γαπα̑τε τὴν πρωτοκαθεδρίαν ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ τοὺς α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς
וָי לכֻון פּרִישֵׁא דּרָחמִין אנתֻּון רִישׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא וַשׁלָמָא בּשֻׁוקֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם, כִּי דּוֹמִים אַתֶּם לַקְּבָרִים שֶׁאֵינָם נִכָּרִים וּבְנֵי אָדָם מִתְהַלְּכִים עֲלֵיהֶם מִבְּלִי לָדַעַת זֹאת."
אוֺי לָכֶם הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים הַחֲנֵפִים כִּי כִּקְבָרִים כְּמוּסִים מֵעַיִן אַתֶּם וּבְנֵי אָדָם דֹּרְכִים עֲלֵיהֶם מִבְּלִי-דָעַת:
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
Běda vám! Jste jako zapomenuté(p) hroby, po nichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich.“ (p) ř: neznatelné ([Numeri 19:16])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿στὲ ὡς τὰ μνημει̑α τὰ α῎δηλα καὶ οἱ α῎νθρωποι οἱ περιπατου̑ντες ε᾿πάνω ου᾿κ οι῎δασιν
וָי לכֻון סָפרֵא וַפרִישֵׁא נָסבַּי בַּאפֵּא דִּאיתַיכֻּון אַיך קַברֵא דּלָא יִדִיעִין וַבנַי־אנָשָׁא מהַלכִין עלַיהֻון ולָא יָדעִין׃ ס
אֶחָד מִבַּעֲלֵי הַתּוֹרָה הֵגִיב וְאָמַר: "רַבִּי, בִּדְבָרֶיךָ אֵלֶּה אַתָּה פּוֹגֵעַ גַּם בָּנוּ."
וַיַּעַן אֶחָד מֵבַּעֲלֵי הַתּוֺרָה וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבֵּנוּ בִּדְבָרֶיךׇ אֵלֶּה חֵרַפְתָּ גַּם-אֹתָנוּ:
I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Nato mu jeden ze zákoníků odpověděl: „Mistře, když toto říkáš, urážíš také nás!“
α᾿ποκριθεὶς δέ τις τω̑ν νομικω̑ν λέγει αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ταυ̑τα λέγων καὶ ἡμα̑ς ὑβρίζεις
וַענָא חַד מֵן סָפרֵא וֵאמַר לֵה מַלפָנָא כַּד הָלֵין אָמַר אַנתּ אָף לַן מצַעַר אַנתּ׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אוֹי גַּם לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֹרָה, כִּי מַעֲמִיסִים אַתֶּם עַל בְּנֵי אָדָם מַשָֹאוֹת כְּבֵדִים מִנְּשׂוֹא, וְאַתֶּם בְּעַצְמְכֶם אֵינְכֶם נוֹגְעִים בַּמַּשָֹאוֹת גַּם בְּאַחַת מֵאֶצְבְּעוֹתֵיכֶם.
וַיֹּאמַר אוֺי לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֺרָה גַּם-אַתֶּם כִּי תַעַמְסוּ עַל-שְׁכֶם אֲנָשִׁים מַָּׂא כָּבֵד מִנְּשׁא וְאֵין אֶת-נַפְשְׁכֶם לְהָנִיעַ אֹתוֺ גַּם-בְּאַחַת מֵאֶצְבְּעוֺתֵיכֶם:
A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
On mu řekl: „I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, která nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani jediným prstem. ([Matouš 23:4])
ὁ δὲ ει῏πεν καὶ ὑμι̑ν τοι̑ς νομικοι̑ς ου᾿αί ο῞τι φορτίζετε τοὺς α᾿νθρὼπους φορτία δυσβάστακτα καὶ αυ᾿τοὶ ἑνὶ τω̑ν δακτύλων ὑμω̑ν ου᾿ προσψαύετε τοι̑ς φορτίοις
הֻו דֵּין אֵמַר אָף לכֻון סָפרֵא וָי דּמַטענִין אנתֻּון לַבנַי־אנָשָׁא מַובּלֵא יַקִירָתָא וַאנתֻּון בַּחדָא מֵן צֵבעָתכֻון לָא קָרבִּין אנתֻּון להֵין למַובּלֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם, כִּי בּוֹנִים אַתֶּם אֶת קִבְרוֹת הַנְּבִיאִים וַהֲרֵי אֲבוֹתֵיכֶם הֲרָגוּם.
אוֺי לָכֶם כִּי תִבְנוּ אֶת-קִבְרֵי הַנְּבִיאִים וַאֲבוֺתֵיכֶם הָרְגוּ אֹתָם:
Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové.
ου᾿αὶ ὑμι̑ν ο῞τι οι᾿κοδομει̑τε τὰ μνημει̑α τω̑ν προφητω̑ν οἱ δὲ πατέρες ὑμω̑ν α᾿πέκτειναν αυ᾿τούς
וָי לכֻון דּבָנֵין אנתֻּון קַברֵא דַּנבִיֵא דַּאבָהַיכֻּון קַטֵלו אֵנֻון׃
עַל כֵּן עֵדִים אַתֶּם הַמַּסְכִּימִים לְמַעֲשֵׂי אֲבוֹתֵיכֶם, שֶׁכֵּן הֵמָּה הָרְגוּ אוֹתָם וְאַתֶּם בּוֹנִים אֶת קִבְרֵיהֶם.
וּבְכֵן אַתֶּם מְעִידִים לְמַעֲשֵׂי אֲבוֺתֵיכֶם וְנֹטִים אַחֲרֵיהֶם כִּי הֵם הָרְגוּ אֹתָם וְאַתֶּם בּוֺנִים אֶת-קִבְרֵיהֶם:
A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců; oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. ([Skutky apoštolské 7:52])
α῎ρα μάρτυρές ε᾿στε καὶ συνευδοκει̑τε τοι̑ς ε῎ργοις τω̑ν πατέρων ὑμω̑ν ο῞τι αυ᾿τοὶ μὲν α᾿πέκτειναν αυ᾿τοὺς ὑμει̑ς δὲ οι᾿κοδομει̑τε
סָהדִּין אנתֻּון הָכִיל וצָבֵין אנתֻּון בַּעבָדֵא דַּאבָהַיכֻּון דּהֵנֻון קַטֵלו אֵנֻון וַאנתֻּון בָּנֵין אנתֻּון קַברַיהֻון׃ ס
מִשּׁוּם כָּךְ גַּם אָמְרָה חָכְמַת הָאֱלֹהִים: 'אֶשְׁלַח אֲלֵיהֶם נְבִיאִים וּשְׁלִיחִים וּמֵהֶם יַהַרְגוּ וְיִרְדְּפוּ',
בַּעֲבוּר זֹאת כֹּה אָמְרָה חָכְמַת הָאֱלֹהִים הִנְנִי שֹׁלֵחַ אֲלֵיהֶם נְבִיאִים וּשְׁלִיחִים וּמֵהֶם יַהַרְגוּ וּמֵהֶם יִרְדֹּפוּ:
Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Proto také Moudrost Boží pravila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat, ([Přísloví 8:1 Přísloví 9:3])
διὰ του̑το καὶ ἡ σοφία του̑ θεου̑ ει῏πεν α᾿ποστελω̑ ει᾿ς αυ᾿τοὺς προφήτας καὶ α᾿ποστόλους καὶ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿ποκτενου̑σιν καὶ διὼξουσιν
מֵטֻל הָנָא אָף חֵכמתָא דַּאלָהָא אֵמרַת דּהָא אֵנָא אֵשַׁדַּר להֻון נבִיֵא וַשׁלִיחֵא מֵנהֻון נֵרדּפֻון ונֵקטלֻון׃
לְמַעַן יִדָּרֵשׁ מִן הַדּוֹר הַזֶּה דַּם כָּל הַנְּבִיאִים אֲשֶׁר נִשְׁפַּךְ מֵאָז הִוָּסֵד תֵּבֵל,
לְמַעַן יִדָּרֵשׁ מִן-הַדּוֺר הַזֶּה דַּם כָּל-הַנְּבִיאִים הַשָּׁפוּךְ לְמִן-הִוָּסֵד הָאָרֶץ:
Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa,
ι῞να ε᾿κζητηθη̑ τὸ αι῟μα πάντων τω̑ν προφητω̑ν τὸ ε᾿κκεχυμένον α᾿πὸ καταβολη̑ς κόσμου α᾿πὸ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης
דּנֵתּתּבַע דּמָא דּכֻלהֻון נבִיֵא דֵּאתֵאשֵׁד מֵן דֵּאתבּרִי עָלמָא מֵן שַׁרבּתָא הָדֵא׃
מִדַּם הֶבֶל עַד דַּם זְכַרְיָהוּ אֲשֶׁר נֶהֱרַג בֵּין הַמִּזְבֵּחַ וְהַבַּיִת. כֵּן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם: דָּרוֹשׁ יִדָּרֵשׁ מִן הַדּוֹר הַזֶּה.
מִדַּם-הֶבֶל עַד-דַּם זְכַרְיָה אֲשֶׁר נֶהֱרַג בֵּין הַמִּזְבֵּחַ וְלַבָּיִת אָכֵן אֲנִי מַגִּיד לָכֶם כִּי דָרוֺשׁ יִדָּרֵשׁ מִן-הַדּוֺר הַזֶּה:
Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno jí bude od pokolení tohoto.
od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina. ([Genesis 4:8; 2 Paralipomenon 24:20-2 Paralipomenon 24:21])
α᾿πὸ αι῞ματος ῞Αβελ ε῞ως αι῞ματος Ζαχαρίου του̑ α᾿πολομένου μεταξὺ του̑ θυσιαστηρίου καὶ του̑ οι῎κου ναί λέγω ὑμι̑ν ε᾿κζητηθήσεται α᾿πὸ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης
מֵן דּמֵה דּהָבֵיל עדַמָא לַדמֵה דַּזכַריָא הַו דֵּאתקטֵל בַּינַי הַיכּלָא למַדבּחָא אִין אָמַר אנָא לכֻון דּמֵתּתּבַע מֵן שַׁרבּתָא הָדֵא׃ ס
אוֹי לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֹרָה! כִּי הֲסִירוֹתֶם אֶת מַפְתֵּחַ הַדַּעַת; אַתֶּם עַצְמְכֶם לֹא נִכְנַסְתֶּם וּמִן הַבָּאִים מְנַעְתֶּם מֵהִכָּנֵס."
אוֺי לָכֶם בַּעֲלֵי הַתּוֺרָה כִּי-לְקַחְתֶּם לָכֶם אֶת-מַפְתֵּחַ הַדָּעַת אַתֶּם לֹא תָבֹאוּ שָׁמָּה וְאֶת-הַבָּאִים מִבֹּא תִּכְלָאוּ:
Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Běda vám zákoníkům! Vzali jste(q) klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili.“ (q) var: skryli ([Matouš 23:13])
ου᾿αὶ ὑμι̑ν τοι̑ς νομικοι̑ς ο῞τι η῎ρατε τὴν κλει̑δα τη̑ς γνὼσεως αυ᾿τοὶ ου᾿κ ει᾿σήλθατε καὶ τοὺς ει᾿σερχομένους ε᾿κωλύσατε
וָי לכֻון סָפרֵא דַּשׁקַלתֻּון קלִידֵא דִּידַעתָא אַנתֻּון לָא עַלתֻּון ולַאילֵין דּעָאלִין כּלַיתֻּון׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָצָא מִשָּׁם הֵחֵלּוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לְהִתְיַחֵס אֵלָיו בְּעוֹיְנוּת עֲמֻקָּה וְלַחֲקֹר אוֹתוֹ בְּעִנְיָנִים רַבִּים,
וַיְהִי בְּצֵאתוֺ מִשָּׁם וַיָּחֵלּוּ הַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים לְהָצֶק-לוֺ וּלְהִתְגָּרוֺת בּוֺ עַד אֲשֶׁר-יְדַבֵּר קָשׁוֺת:
A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
Když odtud vyšel(r), začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat, (r) var: Když jim to říkal
κα᾿κει̑θεν ε᾿ξελθόντος αυ᾿του̑ η῎ρξαντο οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι δεινω̑ς ε᾿νέχειν καὶ α᾿ποστοματίζειν αυ᾿τὸν περὶ πλειόνων
וכַד הָלֵין אֵמַר הוָא להֻון שַׁרִיו סָפרֵא וַפרִישֵׁא מֵתבֵּאשׁ להֻון ומֵתחַמתִין וַמתַכּסִין מֵלַוהי׃
בְּצִפִּיָּה לְלָכְדוֹ בִּדְבַר פִּיו.
וַיֶּאֶרְבוּ לוֺ לָצוּד דָּבָר מִפִּיו לְמַעַן יִמְצְאוּ עָלָיו שִׂטְנָה:
Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo(s). (s) var: + a obžalovat jej ([Lukáš 20:20; Marek 12:13])
ε᾿νεδρεύοντες αυ᾿τὸν θηρευ̑σαί τι ε᾿κ του̑ στόματος αυ᾿του̑
ונָכלִין לֵה בּסַגִּיָאתָא כַּד בָּעֵין למֵאחַד מֵדֵּם מֵן פֻּומֵה דּנֵשׁכּחֻון נֵאכלֻון קַרצַוהי סס׃
בִּזְמַן שֶׁהִתְאַסְּפוּ רִבְבוֹת אֲנָשִׁים עַד כִּי דָּרְכוּ זֶה עַל רַגְלוֹ שֶׁל זֶה, הֵחֵל לְדַבֵּר אֶל תַּלְמִידָיו תְּחִלָּה: "הִזָּהֲרוּ מִשְֹאוֹר הַפְּרוּשִׁים, שֶׁהוּא הַצְּבִיעוּת.
וַיְהִי בֵּין-כֹּה וָכֹה וַהֲמוֺן הָעָם הִתְאַסְּפוּ לִרְבָבוֺת עַד אֲשֶׁר-דָּרְכוּ אִישׁ עַל-רֵעֵהוּ וְהוּא הֵחֵל לְדַבֵּר אֶל-תַּלְמִידָיו לֵאמֹר בְּרֵאשִׁית כֹּל הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מְִּׂאֹר הַפְּרוּשִׁים הֲלֹא הוּא הַחֲנֻפָּה:
A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.
Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy(t), že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím. (t) ř: v desetitisících ([Matouš 16:6; Marek 8:15])
ε᾿ν οι῟ς ε᾿πισυναχθεισω̑ν τω̑ν μυριάδων του̑ ο῎χλου ω῞στε καταπατει̑ν α᾿λλήλους η῎ρξατο λέγειν πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ πρω̑τον προσέχετε ἑαυτοι̑ς α᾿πὸ τη̑ς ζύμης η῞τις ε᾿στὶν ὑπόκρισις τω̑ν Φαρισαίων
וכַד אֵתכַּנַשׁו רֵבּוָתָא דּכֵנשֵׁא סַגִּיֵאא אַיכַּנָא דַּנדַישֻׁון חַד לחַד שַׁרִי יֵשֻׁוע למִאמַר לתַלמִידַוהי לֻוקדַם אֵזדַּהרו בּנַפשׁכֻון מֵן חמִירָא דַּפרִישֵׁא דִּאיתַוהי מַסַב בַּאפֵּא׃
אֵין דָּבָר מְכֻסֶּה שֶׁלֹּא יִגָּלֶה וְאֵין נִסְתָּר שֶׁלֹּא יִוָּדַע.
וְאֵין דָּבָר נִסְתָּר אֲשֶׁר לֹא יִגָּלֶה וְאֵין נֶעְלָם אֲשֶׁר לֹא יִוָּדֵעַ:
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. ([Matouš 10:26-Matouš 10:33 Marek 4:22; Lukáš 8:17; Efezským 5:13])
ου᾿δὲν δὲ συγκεκαλυμμένον ε᾿στὶν ο῍ ου᾿κ α᾿ποκαλυφθήσεται καὶ κρυπτὸν ο῍ ου᾿ γνωσθήσεται
לַיתּ דֵּין מֵדֵּם דַּכסֵא דּלָא נֵתגּלֵא ולָא דַּמטַשַׁי דּלָא נֵתִידַע׃
לְפִיכָךְ כָּל מַה שֶּׁאֲמַרְתֶּם בַּחֹשֶׁךְ יִשָּׁמַע בָּאוֹר, וּמַה שֶּׁלְּחַשְׁתֶּם בְּחַדְרֵי חֲדָרִים יֻכְרַז מֵעַל הַגַּגּוֹת.
לָכֵן אֶת-אֲשֶׁר דִּבַּרְתֶּם בַּחֹשֶׁךְ יִשָּׁמַע לְעֵין הַשָּׁמֶשׁ וְלַחַשׁ שִׂפְתוֺתֵיכֶם הִשְׁמַעְתֶּם לָאֹזֶן חֶדֶר בְּחֶדֶר יִקָּרֵא עַל-הַגַּגּוֺת:
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem(u) mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech. (u) ř: do ucha
α᾿νθ῾ ω῟ν ο῞σα ε᾿ν τη̑ σκοτία ει῎πατε ε᾿ν τω̑ φωτὶ α᾿κουσθήσεται καὶ ο῍ πρὸς τὸ ου῏ς ε᾿λαλήσατε ε᾿ν τοι̑ς ταμείοις κηρυχθήσεται ε᾿πὶ τω̑ν δωμάτων
כֻּל גֵּיר דַּבחֵשֻׁוכָא אֵמַרתֻּון בּנַהִירָא נֵשׁתּמַע ומֵדֵּם דַּבתַוָנֵא בֵּאדנֵא לַחֵשׁתֻּון עַל אֵגָּרֵא נֵתכּרֵז׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, יְדִידַי, אַל תִּפְחֲדוּ מִן הַהוֹרְגִים אֶת הַגּוּף שֶׁאַחֲרֵי כֵן לֹא נוֹתָר לָהֶם לַעֲשׂוֹת דָּבָר.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֹהֲבַי אַל-תִּירְאוּ מִפְּנֵי מְמִיתֵי הַגֵּו אֲשֶׁר אַחֲרֵי כֵן אֵין-לְאֵל יָדָם לְהָרַע לוֺ עוֺד:
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.
λέγω δὲ ὑμι̑ν τοι̑ς φίλοις μου μὴ φοβηθη̑τε α᾿πὸ τω̑ν α᾿ποκτεινόντων τὸ σω̑μα καὶ μετὰ ταυ̑τα μὴ ε᾿χόντων περισσότερόν τι ποιη̑σαι
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין לרָחמַי לָא תֵּדחלֻון מֵן אַילֵין דּקָטלִין פַּגרָא ומֵן בָּתַרכֵּן לַיתּ להֻון מֵדֵּם יַתִּיר למֵעבַּד׃
אֲבָל אַזְהִיר אֶתְכֶם מִפְּנֵי מִי לִירֹא: יִרְאוּ מִמִּי שֶׁסַּמְכוּת בְּיָדוֹ לַהֲרֹג וְאַחֲרֵי כֵן לְהַשְׁלִיךְ לְגֵיהִנּוֹם. כֵּן, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מִפָּנָיו יִרְאוּ.
אַךְ אֲנִי מְחַוֶּה לָכֶם אֶת-מִי תִירָאוּ יְראוּ אֹתוֺ אֲשֶׁר יָדָיו רַב לוֺ לְהַשְׁלִיךְ אֶת-הַמּוּמָת אֶל-גֵּיהִנֹּם אָכֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֹתוֺ תִּירָאוּן:
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se bojte.
Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte! ([Jakubův 4:12])
ὑποδείξω δὲ ὑμι̑ν τίνα φοβηθη̑τε φοβήθητε τὸν μετὰ τὸ α᾿ποκτει̑ναι ε῎χοντα ε᾿ξουσίαν ε᾿μβαλει̑ν ει᾿ς τὴν γέενναν ναί λέγω ὑμι̑ν του̑τον φοβήθητε
אֵחַוֵיכֻון דֵּין מֵן מַן תֵּדחלֻון מֵן הַו דּמֵן בָּתַר דּקָטֵל שַׁלִיט למַרמָיֻו בּגִהַנָא אִין אָמַר אנָא לכֻון דּמֵן הָנָא דּחַלו׃
הַאִם לֹא נִמְכָּרוֹת חָמֵשׁ צִפֳּרִים בִּשְׁנֵי אִסָּרִים? גַּם אַחַת מֵהֶן אֵינָהּ נִשְׁכַּחַת מִלִּפְנֵי אֱלֹהִים.
הֲלֹא תִמָּכַרְנָה חָמֵשׁ צִפֳּרִים בִּשְׁנֵי אִסָּרִים וְאֵין-אַחַת מֵהֶן נִשְׁכַּחַת לִפְנֵי אֱלֹהִים:
Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Což neprodávají pět vrabců za dva haléře(v)? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. (v) ř: assaria
ου᾿χὶ πέντε στρουθία πωλου̑νται α᾿σσαρίων δύο καὶ ε῍ν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ου᾿κ ε῎στιν ε᾿πιλελησμένον ε᾿νὼπιον του̑ θεου̑
לָא חַמֵשׁ צֵפּרִין מֵזדַּבּנָן בַּתרֵין אַסָרִין וַחדָא מֵנהֵין לָא טָעיָא קדָם אַלָהָא׃
וְאוּלָם אֲפִלּוּ שַׂעֲרוֹת רֹאשְׁכֶם נִמְנוּ כֻּלָּן. אַל תִּפְחֲדוּ; יְקָרִים אַתֶּם מִצִּפֳּרִים רַבּוֹת.
וְאַתֶּם גַּם-שַׂעֲרוֺת רֹאשְׁכֶם נִמְנוּ בְמִסְפָּר כֻּלָּן אַל-תִּירְאוּ עֶרְכְּכֶם רַב מִצִּפֳּרִים רַבּוֺת:
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.
Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců. ([Lukáš 12:24])
α᾿λλὰ καὶ αἱ τρίχες τη̑ς κεφαλη̑ς ὑμω̑ν πα̑σαι η᾿ρίθμηνται μὴ φοβει̑σθε πολλω̑ν στρουθίων διαφέρετε
דִּילכֻון דֵּין אָף מֵנֵא דּסַערָא דּרִשׁכֻון כֻּלהֵין מַניָן אֵנֵין לָא הָכִיל תֵּדחלֻון דּמֵן סֻוגָאא דּצֵפּרֵא מיַתּרִין אנתֻּון׃
וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל הַמּוֹדֶה בִּי לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם גַּם בֶּן־הָאָדָם יוֹדֶה בּוֹ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים.
וַאֲנִי הִנְנִי מַגִּיד לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יוֺדֶה בִי לִפְנֵי בְנֵי-אָדָם גַּם-כֵּן בֶּן-הָאָדָם יוֺדֶה בוֺ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי הָאֱלֹהִים:
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. ([Zjevení Janovo 3:5])
λέγω δὲ ὑμι̑ν πα̑ς ο῍ς α῍ν ὁμολογήση ε᾿ν ε᾿μοὶ ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿νθρὼπων καὶ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὁμολογήσει ε᾿ν αυ᾿τω̑ ε῎μπροσθεν τω̑ν α᾿γγέλων του̑ θεου̑
אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דּכֻל דּנַודֵּא בִּי קדָם בּנַינָשָׁא אָף בּרֵה דּאנָשָׁא נַודֵּא בֵּה קדָם מַלַאכַוהי דַּאלָהָא׃
וְהַמְכַחֵשׁ בִּי לִפְנֵי בְּנֵי אָדָם יְכֻחַשׁ בּוֹ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים.
וּמִי אֲשֶׁר יְכַחֶשׁ-בִּי לִפְנֵי בְנֵי אָדָם אַכֲחֶשׁ-בּוֺ לִפְנֵי מַלְאֲכֵי הָאֱלֹהִים גַּם-אֲנִי:
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly. ([Marek 8:38; Lukáš 9:26; 2 Timoteovi 2:12])
ὁ δὲ α᾿ρνησάμενός με ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿νθρὼπων α᾿παρνηθήσεται ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿γγέλων του̑ θεου̑
אַינָא דֵּין דּכָפַר בִּי קדָם בּנַינָשָׁא נֵתכּפַר בֵּה קדָם מַלַאכַוהי דַּאלָהָא׃
כָּל מִי שֶׁיֹּאמַר דָּבָר נֶגֶד בֶּן־הָאָדָם יִסָּלַח לוֹ, אַךְ הַמְנָאֵץ אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לֹא יִסָּלַח לוֹ.
כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יְדַבֵּר דָּבָר בְּבֶן-הָאָדָם יִסָּלַח לוֺ אַךְ הַמְגַדֵּף אֶת-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ לוֺ לֹא יִסָּלַח לוֺ:
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá Duchu svatému, odpuštěno nebude. ([Matouš 12:32; Marek 3:29; 1 Janův 5:16])
καὶ πα̑ς ο῍ς ε᾿ρει̑ λόγον ει᾿ς τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου α᾿φεθήσεται αυ᾿τω̑ τω̑ δὲ ει᾿ς τὸ α῞γιον πνευ̑μα βλασφημήσαντι ου᾿κ α᾿φεθήσεται
וכֻל דּנִאמַר מֵלתָא עַל בּרֵה דּאנָשָׁא נֵשׁתּבֵק לֵה מַן דּעַל רֻוחָא דֵּין דּקֻודשָׁא נגַדֵּף לָא נֵשׁתּבֵק לֵה׃ ס
וְכַאֲשֶׁר יָבִיאוּ אֶתְכֶם אֶל בָּתֵּי כְּנֶסֶת וְלִפְנֵי שַׁלִּיטִים וְרָשֻׁיּוֹת, אַל תִּדְאֲגוּ אֵיך וּמַה תָּשִׁיבוּ אוֹ מַה תֹּאמְרוּ;
וְכַאֲשֶׁר יָבִיאוּ אֶתְכֶם אֶל-בָּתֵּי-הַכְּנֵסֶת וְלִפְנֵי הָרָאשִׁים וְהַשַּׁלִיטִים אַל-תֶּחֶרְדוּ לֵאמֹר אֵיכָה נְדַבֵּר אוֺ מַה-נְּדַבֵּר:
Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy(x), nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit nebo co řeknete. (x) ř: moci ([Matouš 10:19-Matouš 10:20; Marek 13:11; Lukáš 21:14-Lukáš 21:15])
ο῞ταν δὲ ει᾿σφέρωσιν ὑμα̑ς ε᾿πὶ τὰς συναγωγὰς καὶ τὰς α᾿ρχὰς καὶ τὰς ε᾿ξουσίας μὴ μεριμνήσητε πω̑ς η῍ τί α᾿πολογήσησθε η῍ τί ει῎πητε
מָא דַּמקַרבִין לכֻון דֵּין לַכנֻושָׁתָא קדָם רִשֵׁא ושַׁלִיטָנֵא לָא תִּאצפֻּון אַיכַּנָא תֵּפּקֻון רֻוחָא אַו מָנָא תִּאמרֻון׃
כִּי רוּחַ הַקֹּדֶשׁ תּוֹרֶה לָכֶם בְּאוֹתָהּ שָׁעָה אֶת מַה שֶּׁצָּרִיךְ לוֹמַר."
כִּי-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ יְחַוֶּה לָכֶם בְּעֶצֶם הָעֵת הַהִיא אֵת אֲשֶׁר תְּדַבֵּרוּן:
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci.“
τὸ γὰρ α῞γιον πνευ̑μα διδάξει ὑμα̑ς ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα α῍ δει̑ ει᾿πει̑ν
רֻוחָא גֵּיר דּקֻודשָׁא נַלֵפכֻון בּהָי שָׁעתָא מֵדֵּם דּוָלֵא דּתִאמרֻון סס׃
מִישֶׁהוּ מִן הֶהָמוֹן אָמַר אֵלָיו: "רַבִּי, הַגֵּד נָא לְאָחִי שֶׁיַּחֲלֹק אִתִּי אֶת הַיְרֻשָּׁה."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֶחָד מִן-הָעָם רַבִּי צַו אֶת-אָחִי לְחַלֵּק אִתִּי אֶת-הַיְרֻשָּׁה:
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Někdo ze zástupu ho požádal: „Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“
ει῏πεν δέ τις ε᾿κ του̑ ο῎χλου αυ᾿τω̑ διδάσκαλε ει᾿πὲ τω̑ α᾿δελφω̑ μου μερίσασθαι μετ῾ ε᾿μου̑ τὴν κληρονομίαν
אֵמַר לֵה דֵּין אנָשׁ מֵן הַו כֵּנשָׁא מַלפָנָא אֵמַר לָאחי פָּלֵג עַמי יָרתֻּותָא׃
אַךְ הוּא הֵשִׁיב לוֹ: "בֶּן־אָדָם, מִי שָׂם אוֹתִי לְשׁוֹפֵט עֲלֵיכֶם אוֹ לִמְחַלֵּק?"
וַיַּעַן אֹתוֺ וַיֹּאמַר בֶּן-אָדָם מִי שָׂמַנִי לְשֹׂפֵט עֲלֵיכֶם אוֺ לִמְחַלֵּק:
A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad vámi?
Ježíš mu odpověděl: „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ ([Skutky apoštolské 7:27])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α῎νθρωπε τίς με κατέστησεν κριτὴν η῍ μεριστὴν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר לֵה גַּברָא מַנֻו אַקִימַני עלַיכֻּון דַּיָנָא וַמפַלגָנָא׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "שִׂימוּ לֵב וְהִזָּהֲרוּ מִכָּל חַמְדָנוּת, כִּי חַיֵּי הָאָדָם אֵינָם תְּלוּיִים בְּשֶׁפַע נְכָסָיו".
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רְאוּ וְהִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִכָּל-בֶּצַע מַעֲשַׁקּוֺת כִּי לֹא בְרֹב נְכָסִים חַיֵּי אָדָם:
I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
A řekl jim: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má(y).“ (y) neboť život člověka nespočívá v nadbytku toho, co má ([1 Timoteovi 6:9-1 Timoteovi 6:10])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς ὁρα̑τε καὶ φυλάσσεσθε α᾿πὸ πάσης πλεονεξίας ο῞τι ου᾿κ ε᾿ν τω̑ περισσεύειν τινὶ ἡ ζωὴ αυ᾿του̑ ε᾿στιν ε᾿κ τω̑ν ὑπαρχόντων αυ᾿τω̑
וֵאמַר לתַלמִידַוהי אֵזדַּהרו מֵן כֻּלָה יַענֻותָא מֵטֻל דּלָא הוָא בּיַתִּירֻותָא דּנֵכסֵא אִית חַיֵא סּ סּ׃
סִפֵּר לָהֶם מָשָׁל: "שָׂדֵהוּ שֶׁל אִישׁ עָשִׁיר אֶחָד הֵנִיב יְבוּל רַב.
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם מְשָׁלוֺ וַיֹּאמַר אִישׁ עָשִׁיר הָיָה אֲשֶׁר שָׂדֵהוּ עָשָׂה פְּרִי תְבוּאָה לְמַכְבִּיר:
Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Pak jim pověděl toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.
ει῏πεν δὲ παραβολὴν πρὸς αυ᾿τοὺς λέγων α᾿νθρὼπου τινὸς πλουσίου ευ᾿φόρησεν ἡ χὼρα
וֵאמַר מַתלָא לוָתהֻון גַּברָא חַד עַתִּירָא אַעלַת לֵה אַרעֵה עַללָתָא סַגִּיָאתָא׃
חָשַׁב הָאִישׁ בְּלִבּוֹ, 'מָה אֶעֱשֶׂה, אֵין לִי מָקוֹם לֶאֱסֹף אֶת יְבוּלִי.'
וְהוּא דִבֵּר עַל-לִבּוֺ מָה-אֶעֱשֶׂה כִּי אֵין-לִי מָקוֺם לְהָכִיל אֶת-תְּבוּאָתִי:
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych shromáždil úrody své.
Uvažoval o tom a říkal si: ‚Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?‘
καὶ διελογίζετο ε᾿ν ἑαυτω̑ λέγων τί ποιήσω ο῞τι ου᾿κ ε῎χω που̑ συνάξω τοὺς καρπούς μου
ומֵתחַשַׁב הוָא בּנַפשֵׁה וֵאמַר מָנָא אֵעבֵּד דּלַיתּ לִי אַיכָּא דֵּאחמֻול עַללָתי׃
אָמַר, 'זֹאת אֶעֱשֶׂה, אֶהֱרֹס אֶת אֲסָמַי וְאֶבְנֶה גְּדוֹלִים מֵהֶם, וּבָהֶם אֲכַנֵּס אֶת כָּל תְּבוּאָתִי וּרְכוּשִׁי.
וַיֹּאמַר זֶה אֲשֶׁר אֲנִי עֹשֶׂה אֶהֱרֹס אֶת-בָּתֵּי הַמִּסְכְּנוֺת וּגְדוֺלִים מֵהֶם אֶבְנֶה וְשָׁמָּה אֶאֱסֹף דְּגָנִי וְכָל-טוּבִי:
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Pak si řekl: ‚Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby
καὶ ει῏πεν του̑το ποιήσω καθελω̑ μου τὰς α᾿ποθήκας καὶ μείζονας οι᾿κοδομήσω καὶ συνάξω ε᾿κει̑ πάντα τὸν σι̑τον καὶ τὰ α᾿γαθά μου
וֵאמַר הָדֵא אֵעבֵּד אֵסתֻּור בֵּית קפָסַי וֵאבנֵא וַאורֵב אֵנֻון וֵאחמֻול תַּמָן כֻּלֵה עבֻורי וטָבָתי׃
וְאֹמַר לְנַפְשִׁי: נַפְשִׁי, יֵשׁ לָךְ הַרְבֵּה דְּבָרִים טוֹבִים שֶׁנֶּאֶגְרוּ לְשָׁנִים רַבּוֹת. הִנָּפְשִׁי, אִכְלִי, שְׁתִי וְשִׂמְחִי.'
וְכֹה אֹמַר לְנַפְשִׁי יֶשׁ-לָךְ נַפְשִׁי טוֺבָה הַרְבֵּה צְבוּרָה לְיָמִים רַבִּים הֵרָגְעִי אִכְלִי שְׁתִי וְגִילִי:
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.
a řeknu si(z): Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.‘ (z) ř: řeknu své duši
καὶ ε᾿ρω̑ τη̑ ψυχη̑ μου ψυχή ε῎χεις πολλὰ α᾿γαθὰ κείμενα ει᾿ς ε῎τη πολλά α᾿ναπαύου φάγε πίε ευ᾿φραίνου
וִאמַר לנַפשׁי נַפשׁי אִית לֵכי טָבָתָא סַגִּיָאתָא דּסִימָן לַשׁנַיָא סַגִּיָאתָא אֵתּתּנִיחי אַכֻולי אֵשׁתָּי אֵתבַּסמי׃
אֶלָּא שֶׁאֱלֹהִים אָמַר לוֹ: 'כְּסִיל! בְּעֶצֶם הַלַּיְלָה הַזֶּה יִדְרְשׁוּ מִמְּךָ אֶת נַפְשְׁךָ, וְהַדְּבָרִים שֶׁהֵכַנְתָּ לְמִי יִהְיוּ?'
אַךְ אֱלֹהִים אָמַר לוֺ סָכָל בַּלַּיְלָה הַזֶּה יִדְרְשׁוּ אֶת-נַפְשְׁךׇ מִמֶּךׇ וּלְמִי יִהְיֶה אֲשֶׁר הֲכִינוֺתָ:
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Ale Bůh mu řekl: ‚Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši(a), a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘ (a) život ([Jób 27:8])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ θεός α῎φρων ταύτη τη̑ νυκτὶ τὴν ψυχήν σου α᾿παιτου̑σιν α᾿πὸ σου̑ α῍ δὲ ἡτοίμασας τίνι ε῎σται
אָמַר לֵה דֵּין אַלָהָא חסִיר רֵעיָנָא בּהָנָא לִליָא נַפשָׁך תָּבעִין לָה מֵנָך והָלֵין דּטַיֵבתּ למַן נֵהויָן׃
כָּכָה הוּא מִי שֶׁאוֹצֵר בִּשְׁבִיל עַצְמוֹ וְאֵינוֹ מַעֲשִׁיר לְמַעַן אֱלֹהִים."
כֵּן הוּא הָאִישׁ אֲשֶׁר יֶאֱצַר לוֺ אֹצָרוֺת לְבַדּוֺ וְאֵין לוֺ עֹשֶׁר לֵאלֹהִים:
Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“ ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33-Lukáš 12:34])
ου῞τως ὁ θησαυρίζων ἑαυτω̑ καὶ μὴ ει᾿ς θεὸν πλουτω̑ν
הָכַנָא הו מַן דּסָאֵם לֵה סִימָתָא ובַאלָהָא לָא עַתִּיר׃ ס
אָמַר לְתַלְמִידָיו: "לָכֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם: אַל תִּדְאֲגוּ לְנַפְשְׁכֶם מַה תֹּאכְלוּ; וּלְגוּפְכֶם - מַה תִּלְבְּשׁוּ.
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו עַל-כֵּן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא תָחוּשׁוּ לְנַפְשְׁכֶם לֵאמֹר מַה-נֹּאכֵל אוֺ לִבְשַׂרְכֶם מַה-נִלְבָּשׁ:
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Svým učedníkům řekl: „Proto vám pravím: Nemějte starost o život(b), co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. (b) duši (pod. Lukáš 12:23) ([Matouš 6:25-Matouš 6:34])
ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητάς αυ᾿του̑ διὰ του̑το λέγω ὑμι̑ν μὴ μεριμνα̑τε τη̑ ψυχη̑ τί φάγητε μηδὲ τω̑ σὼματι τί ε᾿νδύσησθε
וֵאמַר לתַלמִידַוהי מֵטֻל הָנָא לכֻון אָמַר אנָא לָא תִּאצפֻּון לנַפשׁכֻון מָנָא תֵּאכלֻון ולָא לפַגרכֻון מָנָא תֵּלבּשֻׁון׃
הֲלֹא הַנֶּפֶשׁ חֲשׁוּבָה מִן הַמָּזוֹן, וְהַגּוּף חָשׁוּב מִן הַלְּבוּשׁ.
הֵן עֵרֶךְ הַנֶּפֶשׁ רַב מֵאֹכֶל וְעֵרֶךְ הַגּוּף מִלְּבוּשָׁיו:
Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.
Život je víc než pokrm a tělo než oděv.
ἡ γὰρ ψυχὴ πλει̑όν ε᾿στιν τη̑ς τροφη̑ς καὶ τὸ σω̑μα του̑ ε᾿νδύματος
נַפשָׁא גֵּיר יַתִּירָא מֵן סַיבָּרתָּא ופַגרָא מֵן לבֻושָׁא׃
הִתְבּוֹנְנוּ אֶל הָעוֹרְבִים: אֵינָם זוֹרְעִים וְאֵינָם קוֹצְרִים. גַּם אָסָם אוֹ מַחְסָן אֵין לָהֶם, וֵאלֹהִים מְכַלְכֵּל אוֹתָם. עַל אַחַת כַּמָּה וְכַמָּה חֲשׁוּבִים אַתֶּם מִן הַצִּפֳּרִים!
הִתְבּוֺנְנוּ אֶל-הָעֹרְבִים אֲשֶׁר לֹא יִזְרְעוּ וְלֹא יִקְצְרוּ וְאֵין לָהֶם מְגוּרָה אוֺ גֹרֶן וֵאלֹהִים נָתַן לָהֶם לַחְמָם וּמָה רַב עֶרְכְּכֶם מֵעוֺף כָּנָף:
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny {pivnice}, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! ([Lukáš 12:7])
κατανοήσατε τοὺς κόρακας ο῞τι ου᾿ σπείρουσιν ου᾿δὲ θερίζουσιν οι῟ς ου᾿κ ε῎στιν ταμει̑ον ου᾿δὲ α᾿ποθήκη καὶ ὁ θεὸς τρέφει αυ᾿τούς πόσω μα̑λλον ὑμει̑ς διαφέρετε τω̑ν πετεινω̑ν
אֵתבַּקַו בּנַעבֵא דּלָא זָרעִין ולָא חָצדִּין ולַיתּ להֻון תַּוָנֵא ובֵית קפָסֵא וַאלָהָא מתַרסֵא להֻון כּמָא הָכִיל אַנתֻּון יַתִּירִין אנתֻּון מֵן פָּרחָתָא׃
וּמִי מִכֶּם בְּדַאֲגָתוֹ יָכוֹל לְהוֹסִיף טֶפַח עַל שְׁנוֹת חַיָּיו?
וּמִי מִכֶּם יוּכַל לְהוֺסִיף עַל-קוֺמָתוֺ גֹּמֶד אֶחָד עֵקֶב דַּאֲגָתוֺ:
A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Kdo z vás může jen o píď(c) prodloužit svůj život(d), bude-li se znepokojovat? (c) ř: loket (d) svou postavu
τίς δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν μεριμνω̑ν δύναται ε᾿πὶ τὴν ἡλικίαν αυ᾿του̑ προσθει̑ναι πη̑χυν
אַינָא דֵּין מֵנכֻון כַּד יָצֵף מֵשׁכַּח למַוסָפֻו עַל קַומתֵה אַמתָא חדָא׃
וְכֵיוָן שֶׁאֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲשׂוֹת דְּבָרִים פְּעוּטִים, לָמָּה תִּדְאֲגוּ לִשְׁאָר הַדְּבָרִים?
וְעַל-כֵּן אִם דָּבָר קָטֹן לֹא תוּכְלוּ עֲשׂוֺת מַה-תּוֺעִילוּ בְדַאֲגַתְכֶם לְיֶתֶר הַדְּבָרִים:
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o jiné věci staráte?
Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?
ει᾿ ου῏ν ου᾿δὲ ε᾿λάχιστον δύνασθε τί περὶ τω̑ν λοιπω̑ν μεριμνα̑τε
אֵן דֵּין אָף לָא זעֻורתָּא מֵשׁכּחִין אנתֻּון מָנָא עַל שַׁרכָּא יָצפִּין אנתֻּון׃
הִתְבּוֹנְנוּ אֶל הַשּׁוֹשַׁנִּים, אֵיךְ הֵם גְּדֵלִים; אֵינָם טוֹוִים אַף אֵינָם אוֹרְגִים. אַךְ אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, גַּם שְׁלֹמֹה בְּכָל הֲדָרוֹ לֹא הָיָה לָבוּשׁ כְּאֶחָד מֵהֶם.
הַבִּיטוּ אֶל-הַשּׁוֺשַׁנִּים אֵיכָה יַעֲלוּ יָצִיצוּ וְלֹא יִיגְעוּן וְלֹא יִטְווּן וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּם שְׁלֹמֹה בְּכָל-הֲדָרוֺ לֹא-הָיָה לָבוּשׁ כְּאֶחָד מֵהֵנָּה:
Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. ([1 Královská 10:4-1 Královská 10:7])
κατανοήσατε τὰ κρίνα πω̑ς αυ᾿ξάνει ου᾿ κοπια̑ ου᾿δὲ νήθει λέγω δὲ ὑμι̑ν ου᾿δὲ Σολομών ε᾿ν πάση τη̑ δόξη αυ᾿του̑ περιεβάλετο ὡς ε῍ν τούτων
אֵתבַּקַו בּשֻׁושַׁנֵא אַיכַּנָא רָביָן דּלָא לָאיָן ולָא עָזלָן אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דָּאף לָא שׁלֵימָון בּכֻלֵה שֻׁובחֵה אֵתכַּסִי אַיך חדָא מֵן הָלֵין׃
וְאִם כָּכָה מַלְבִּישׁ אֱלֹהִים אֶת חֲצִיר הַשָֹדֶה, אֲשֶׁר הַיּוֹם יֶשְׁנוֹ וּמָחָר יֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הַתַּנּוּר, עַל אַחַת כַּמָּה וְכַמָּה אֶתְכֶם, קְטַנֵּי אֱמוּנָה!
וְאִם-כָּכָה יַעֲטֶה אֱלֹהִים אֶת-עֵשֶׂב הַָּׂדֶה אֲשֶׁר יָצִיץ הַיּוֺם וּלְמָחֳרָתוֺ יֻתַּן בַּתַּנּוּר אַף כִּי-אֶתְכֶם קְטַנֵּי אֱמֻנָה:
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!
ει᾿ δὲ ε᾿ν α᾿γρω̑ τὸν χόρτον ο῎ντα σήμερον καὶ αυ῎ριον ει᾿ς κλίβανον βαλλόμενον ὁ θεὸς ου῞τως α᾿μφιέζει πόσω μα̑λλον ὑμα̑ς ο᾿λιγόπιστοι
אֵן דֵּין לַעמִירָא דּיַומָנָא אִיתַוהי בּחַקלָא וַמחָר נָפֵל בּתַנֻורָא אַלָהָא הָכַנָא מַלבֵּשׁ כּמָא יַתִּיר לכֻון זעֻורַי הַימָנֻותָא׃
גַּם אַתֶּם, אַל תִּהְיוּ שׁוֹאֲלִים מַה תֹּאכְלוּ וּמַה תִּשְׁתּוּ, וְאַל תִּהְיוּ דּוֹאֲגִים.
וְגַם-אַתֶּם לֹא תְבַקְּשׁוּ מַה-תֹּאכְלוּ וּמַה-תִּשְׁתּוּ וְלִבְּכֶם לֹא יָנוּעַ הֵנָּה וָהֵנָּה:
I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte.
A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. ([1 Petrův 5:7])
καὶ ὑμει̑ς μὴ ζητει̑τε τί φάγητε καὶ τί πίητε καὶ μὴ μετεωρίζεσθε
וַאנתֻּון לָא תֵּבעֻון מָנָא תֵּאכלֻון ומָנָא תֵּשׁתֻּון ולָא נֵפהֵא רֵעיָנכֻון בּהָלֵין׃
כִּ אֻמּוֹת הָעוֹלָם מְבַקְשִׁים אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, וְאַתֶּם, אֲבִיכֶם יוֹדֵעַ שֶׁאַתֶּם צְרִיכִים לָהֶם.
כִּי כָּאֵלֶּה מְבַקְשִׁים גּוֺיֵי הָאֲרָצוֺת וַאֲבִיכֶם יֹדֵעַ כִּי-אֵלֶּה צָרְכֵיכֶם הֵמָּה:
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete.
Po tom všem se shánějí lidé(e) tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. (e) pohané
ταυ̑τα γὰρ πάντα τὰ ε῎θνη του̑ κόσμου ε᾿πιζητου̑σιν ὑμω̑ν δὲ ὁ πατὴρ οι῏δεν ο῞τι χρήζετε τούτων
הָלֵין גֵּיר כֻּלהֵין עַממֵא הו דּעָלמָא בָּעֵין אָף לכֻון דֵּין אַבֻוכֻון יָדַע דּמֵתבַּעיָן לכֻון הָלֵין׃
לָכֵן בַּקְּשׁוּ אֶת מַלְכוּתוֹ, וְכָל אֵלֶּה יִוָּסְפוּ לָכֶם.
אַךְ בַּקְּשׁוּ אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְהַחֲפָצִים הָהֵם יִנָּתְנוּ לָכֶם מַתָּנוֺת נוֺסָפוֺת:
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Vy však hledejte jeho(f) království a to ostatní vám bude přidáno. (f) var: Boží ([Marek 10:29-Marek 10:30])
πλὴν ζητει̑τε τὴν βασιλείαν αυ᾿του̑ καὶ ταυ̑τα προστεθήσεται ὑμι̑ν
בּרַם בּעַו מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא והָלֵין כֻּלהֵין מֵתּתַּוספָן לכֻון׃ ס
אַל תִּירָא עֵדֶר קָּטָן, כִּי לְרָצוֹן הָיָה מִלִּפְנֵי אֲבִיכֶם לָתֵת לָכֶם אֶת הַמַּלְכוּת.
אַל-תִּירָא עֵדֶר קָטֹן כִּי חֵפֶץ אֲבִיכֶם הוּא לָתֵת לָכֵם אֶת הַמַּלְכוּת:
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Neboj se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. ([Lukáš 22:29 Lukáš 6:20])
μὴ φοβου̑ τὸ μικρὸν ποίμνιον ο῞τι ευ᾿δόκησεν ὁ πατὴρ ὑμω̑ν δου̑ναι ὑμι̑ν τὴν βασιλείαν
לָא תֵּדחַל גּזָרָא זעֻורָא דַּצבָא אַבֻוכֻון דּנֵתֵּל לכֻון מַלכֻּותָא׃ ס
מִכְרוּ אֶת נִכְסֵיכֶם וּתְנוּ לִצְדָקָה. עֲשׂוּ לָכֶם אַרְנָקִים שֶׁאֵינָם מִתְבַּלִּים, אוֹצָר לֹא מִתְכַּלֶּה בַּשָּׁמַיִם - בַּמָּקוֹם שֶׁאֵין גַּנָּב מִתְקָרֵב לְשָׁם וְאֵין הָעָשׁ מַשְׁחִית;
מִכְרוּ אֶת אֲשֶׁר לָכֶם וּתְנוּ לָאֶבְיוֺנִים עֲשׂוּ לָכֶם צְרֹרוֺת אֲשֶׁר לֹא יִבֹּלוּ וְאוֺצָר בַּשָּׁמַיִם אֲשֶׁר לֹא יִגָּרַע מִמֶּנּוּ לְעוֺלָם גַּנָּב לֹא-יִגַּשׁ שָׁמָּה וְעָשׁ לֹא יֹאכְלֶנּוּ:
Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti nemůž, aniž mol kazí.
Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a kde mol neničí. ([Matouš 6:19-Matouš 6:21 Marek 10:21; Lukáš 18:22; 1 Timoteovi 6:17-1 Timoteovi 6:19; Jakubův 5:1-Jakubův 5:3])
πωλήσατε τὰ ὑπάρχοντα ὑμω̑ν καὶ δότε ε᾿λεημοσύνην ποιήσατε ἑαυτοι̑ς βαλλάντια μὴ παλαιούμενα θησαυρὸν α᾿νέκλειπτον ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς ο῞που κλέπτης ου᾿κ ε᾿γγίζει ου᾿δὲ σὴς διαφθείρει
זַבֵּנו קֵניָנכֻון והַבו זֵדקתָא עבֵדו לכֻון כִּיסֵא דּלָא בָּלֵין וסִימתָא דּלָא גָּיזָא בַּשׁמַיָא אַיכָּא דּגַנָבָא לָא קָרֵב וסָסָא לָא מחַבֵּל׃
כִּי בַּמָּקוֹם שֶׁמֻּנָּח אוֹצַרְכֶם, שָׁם יִהְיֶה גַּם לְבַבְכֶם."
כִּי בִּקְמוֺם אוֺצַרְכֶם שָׁם יְהִי גַּם-לְבַבְכֶם:
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.
ο῞που γάρ ε᾿στιν ὁ θησαυρὸς ὑμω̑ν ε᾿κει̑ καὶ ἡ καρδία ὑμω̑ν ε῎σται
אַיכָּא גֵּיר דִּאיתֵיה סִימַתכֻון תַּמָן נֵהוֵא אָף לֵבּכֻון׃ ס
"יִהְיוּ מָתְנֵיכֶם חֲגוּרִים וּמְנוֹרוֹתֵיכֶם דּוֹלְקוֹת.
הִתְיַצְּבוּ בְּמָתְנַיִם חֲגֻרִים וְנֵרוֺת דֹּלְקִים:
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Buďte připraveni(g) a vaše lampy ať hoří. (g) ř: Ať jsou vaše bedra přepásána ([Exodus 12:11; Matouš 25:1; Efezským 6:14; 1 Petrův 1:13])
ε῎στωσαν ὑμω̑ν αἱ ο᾿σφύες περιεζωσμέναι καὶ οἱ λύχνοι καιόμενοι
נֵהוֻון אַסִירִין חַצַיכֻּון ומַנהרִין שׁרָגַיכֻּון׃
וְאַתֶּם הֱיוּ דּוֹמִים לַאֲנָשִׁים הַמְחַכִּים לַאֲדוֹנָם בְּצִפִּיָּה לְבוֹאוֹ מִן הַחֲתֻנָּה, בְּאֹפֶן שֶׁבְּבוֹאוֹ וּבְדָפְקוֹ יִפְתְּחוּ לוֹ מִיָּד.
וֶהֱיוּ כַאֲנָשִׁים מְחַכִּים לְשׁוּב אֲדֹנֵיהֶם מִן-חֲתֻנָּתוֺ וְכַאֲשֶׁר יָבֹא וְיִדְפֹּק יִפְתְחוּ-לוֺ כְּרָגַע:
A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře. ([Marek 13:34-Marek 13:36])
καὶ ὑμει̑ς ο῞μοιοι α᾿νθρὼποις προσδεχομένοις τὸν κύριον ἑαυτω̑ν πότε α᾿ναλύση ε᾿κ τω̑ν γάμων ι῞να ε᾿λθόντος καὶ κρούσαντος ευ᾿θέως α᾿νοίξωσιν αυ᾿τω̑
וַהוַו דָּמֵין לאנָשָׁא דַּמסַכֵּין למָרהֻון דֵּאמַתי נֵפנֵא מֵן בֵּית מֵשׁתֻּותָא דּמָא דֵּאתָא וַנקַשׁ מֵחדָא נֵפתּחֻון לֵה׃
אַשְׁרֵי אוֹתָם הָעֲבָדִים אֲשֶׁר הָאָדוֹן בְּבוֹאוֹ יִמְצָאֵם עוֹמְדִים עַל הַמִּשְׁמָר. אָמֵן אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הוּא יֶאֱזֹר אֶת מָתְנָיו, יוֹשִׁיבֵם, וְיִגַּשׁ לְשָׁרֵת אוֹתָם.
אַשְׁרֵי הָעֲבָדִים הָהֵם אֲשֶׁר בְּשׁוּב אֲדֹנֵיהֶם יִמְצָאֵם שֹׁקְדִים עַל-מִשְׁמַרְתָּם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי הוּא יַחֲגֹר מָתְנָיו יוֺשִׁיבֵם אֶל-הַשֻּׁלְחָן וְיִקְרַב וִישָׁרֵת אֹתָם:
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat. ([Jan 13:4-Jan 13:5])
μακάριοι οἱ δου̑λοι ε᾿κει̑νοι ου῍ς ε᾿λθών ὁ κύριος εὑρήσει γρηγορου̑ντας α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι περιζὼσεται καὶ α᾿νακλινει̑ αυ᾿τοὺς καὶ παρελθών διακονήσει αυ᾿τοι̑ς
טֻובַיהֻון לעַבדֵּא הָנֻון אַילֵין דּנִאתֵא מָרהֻון ונֵשׁכַּח אֵנֻון כַּד עִירִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּנֵאסֻור חַצַוהי ונַסמֵך אֵנֻון ונֵעבַּר נשַׁמֵשׁ אֵנֻון׃
וְאִם יָבוֹא בָּאַשְׁמֹרֶת הַשְּׁנִיָּה אוֹ בָּאַשְׁמֹרֶת הַשְּׁלִישִׁית וְיִמְצָאֵם כָּךְ, אַשְׁרֵי הָעֲבָדִים הָהֵם.
אִם-בָּאַשְׁמֻרָה הַשֵּׁנִית יָבֹא אוֺ אִם-בַּשְּׁלִישִׁית וְכֵן יִמְצָאֵם אַשְׁרֵי הָעֲבָדִים הָהֵם:
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,
Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění(h) a zastihne je vzhůru, blaze jim. (h) ř: o druhé či třetí hlídce
κα῍ν ε᾿ν τη̑ δευτέρα κα῍ν ε᾿ν τη̑ τρίτη φυλακη̑ ε῎λθη καὶ ευ῞ρη ου῞τως μακάριοί ει᾿σιν ε᾿κει̑νοι
וֵאן בּמַטַרתָא דּתַרתֵּין אַו דַּתלָת נִאתֵא ונֵשׁכַּח הָכַנָא טֻובַיהֻון לעַבדֵּא הָנֻון׃ ס
זֹאת דְּעוּ: אִלּוּ יָדַע בַּעַל הַבַּיִת בְּאֵיזוֹ שָׁעָה יָבוֹא הַגַּנָּב, לֹא הָיָה מַנִּיחַ לַחֲדֹר אֶל בֵּיתוֹ.
וְזֹאת שִׂימוּ עַל-לֵב כִּי-לוּ יָדַע בַּעַל הַבַּיִת אֶת-הַשָּׁעָה בָּה יָבוֺא הַגַּנָּב הָיָה עֹמֵד עַל-מִשְׁמַרְתּוֺ וְלֹא-נָתַן לַחְתֹּר בְּבֵיתוֺ:
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. ([Matouš 24:43-Matouš 24:44; 1 Tesalonickým 5:2; 2 Petrův 3:10; Zjevení Janovo 3:3 Zjevení Janovo 16:15])
του̑το δὲ γινὼσκετε ο῞τι ει᾿ η῎̑δει ὁ οι᾿κοδεσπότης ποία ω῞ρα ὁ κλέπτης ε῎ρχεται ου᾿κ α῍ν α᾿φη̑κεν διορυχθη̑ναι τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
הָדֵא דֵּין דַּעו דֵּאלֻו יָדַע הוָא מָרֵא בַּיתָּא בַּאידָא מַטַרתָא אָתֵא גַּנָבָא מֵתּתּעִיר הוָא ולָא שָׁבֵק הוָא דּנֵתפּלֵשׁ בַּיתֵּה׃
גַּם אַתֶּם הֱיוּ מוּכָנִים, כִּי בְּשָׁעָה שֶׁלֹּא תַּעֲלֶה עַל דַּעְתְּכֶם יָבוֹא בֶּן־הָאָדָם."
לָכֵן גַּם-אַתֶּם הֱיוּ נְכֹנִים כִּי בֶּן-הָאָדָם יָבוֺא בְּשָׁעָה אֲשֶׁר לֹא תָשִׂימוּ עַל-לֵב:
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.“
καὶ ὑμει̑ς γίνεσθε ε῞τοιμοι ο῞τι η῟ ω῞ρα ου᾿ δοκει̑τε ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε῎ρχεται
אָף אַנתֻּון הָכִיל הוַו מטַיבֵא דַּבהָי שָׁעתָא דּלָא סָברִין אנתֻּון אָתֵא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
שָׁאַל כֵּיפָא: "אֲדוֹנֵנוּ, הֲרַק לָנוּ אַתָּה אוֹמֵר אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה אוֹ לַכֹּל?"
וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס הֲלָנוּ אֲדֹנֵינוּ נָשָׂאתָ אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אוֺ אִם-גַּם לְכֻלָּם:
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Petr mu řekl: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“ ([Matouš 24:45-Matouš 24:51])
ει῏πεν δὲ ὁ Πέτρος κύριε πρὸς ἡμα̑ς τὴν παραβολὴν ταύτην λέγεις η῍ καὶ πρὸς πάντας
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָרַן לוָתַן אָמַר אַנתּ לֵה למַתלָא הָנָא אַו אָף לוָת כֻּלנָשׁ׃ ס
הֵשִׁיב הָאָדוֹן: "מִי הוּא אֵפוֹא הַסּוֹכֵן הַנֶּאֱמָן וְהַנָּבוֹן אֲשֶׁר הָאָדוֹן יַפְקִידֵהוּ עַל מְשָׁרְתָיו לָתֵת לָהֶם אֶת אֲרוּחָתָם בַּזְּמַן?
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן וּמִי-הוּא אִישׁ נֶאֱמָן וְנָבוֺן אֲשֶׁר אֲדֹנָיו הִפְקִידוֺ עַל-בְּנֵי בֵיתוֺ לָתֵת לָהֵם אֶת-אָכְלָם בְּעִתּוֺ:
I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?
On(i) odpověděl: „Když pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný? (i) ř: Pán
καὶ ει῏πεν ὁ κύριος τίς α῎ρα ε᾿στὶν ὁ πιστὸς οι᾿κονόμος ὁ φρόνιμος ο῍ν καταστήσει ὁ κύριος ε᾿πὶ τη̑ς θεραπείας αυ᾿του̑ του̑ διδόναι ε᾿ν καιρω̑ τὸ σιτομέτριον
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מַנֻו כַּי אִית רַבַּיתָּא מהַימנָא וחַכִּימָא דַּנקִימִיוהי מָרֵה עַל תֵּשׁמֵשׁתֵּה דּנֵתֵּל פָּרסָא בּזַבנֵה׃
אַשְׁרֵי הָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר אֲדוֹנָיו יָבוֹא וְיִמְצָאֵהוּ עוֹשֶׂה כֵּן.
אַשְׁרֵי הָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר בְּבֹאוֺ יִמְצָאֶנּוּ אֲדֹנָיו כִּי כֵן עָשָׂה:
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
μακάριος ὁ δου̑λος ε᾿κει̑νος ο῍ν ε᾿λθών ὁ κύριος αυ᾿του̑ εὑρήσει ποιου̑ντα ου῞τως
טֻובַוהי להַו עַבדָּא דּנִאתֵא מָרֵה נֵשׁכּחִיוהי דּעָבֵד הָכַנָא׃
אֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, עַל כָּל נְכָסָיו יַפְקִיד אוֹתוֹ.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי יַפְקִדֵהוּ עַל-כָּל-אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ:
V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. ([Lukáš 19:17])
α᾿ληθω̑ς λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿πὶ πα̑σιν τοι̑ς ὑπάρχουσιν αυ᾿του̑ καταστήσει αυ᾿τόν
שַׁרִירָאיִת אָמַר אנָא לכֻון דַּנקִימִיוהי עַל כֻּלֵה קֵניָנֵה׃
אַךְ הָעֶבֶד הַהוּא אִם יֹאמַר בְּלִבּוֹ, 'מְאַחֵר אֲדוֹנִי לָבוֹא', וְיַתְחִיל לְהַכּוֹת אֶת הָעֲבָדִים וְהַשְּׁפָחוֹת וְלֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֹת וּלְהִשְׁתַּכֵּר,
וְאִם-הָעֶבֶד הַהוּא יֹאמַר בְּלִבּוֺ בֹּשֵׁשׁ אֲדֹנִי לָבֹא וְהֵחֵל לְהַכּוֺת אֶת-הָעֲבָדִים וְאֶת-הַשְּׁפָחוֺת וְלֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֺת וְלִשְׁכֹּר:
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:
Když si však onen služebník řekne: ‚Můj pán dlouho nejde‘ a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se, ([Lukáš 21:34])
ε᾿ὰν δὲ ει῎πη ὁ δου̑λος ε᾿κει̑νος ε᾿ν τη̑ καρδία αυ᾿του̑ χρονίζει ὁ κύριός μου ε῎ρχεσθαι καὶ α῎ρξηται τύπτειν τοὺς παι̑δας καὶ τὰς παιδίσκας ε᾿σθίειν τε καὶ πίνειν καὶ μεθύσκεσθαι
אֵן דֵּין נִאמַר עַבדָּא הַו בּלֵבֵּה דּמָרי מַוחַר למֵאתָא וַנשַׁרֵא למֵמחָא לעַבדֵּא ולַאמהָתָא דּמָרֵה וַנשַׁרֵא למֵלעַס וַלמֵשׁתָּא וַלמֵרוָא׃
בּוֹא יָבוֹא הָאָדוֹן שֶׁל אוֹתוֹ עֶבֶד בְּיוֹם שֶׁאֵינֶנּוּ מְצַפֶּה לוֹ וּבְשָׁעָה שֶׁאֵינוֹ יוֹדֵעַ, וִישַׁסֵּף אוֹתוֹ וְיָשִׂים חֶלְקוֹ עִם הַבִּלְתִּי־מַאֲמִינִים.
בֹּא יָבֹא אֲדֹנֵי הָעֶבֶד הַהוּא בְּיוֺם אֲשֶׁר לֹא-יְצַפֶּה לּוֺ וּבְשָׁעָה אֲשֶׁר לֹא-יֵדַע וִישַׁסֵּף אֹתוֺ וְאֶת-הַסּוֺרְרִים יִתֵּן חֶלְקוֺ:
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.
η῞ξει ὁ κύριος του̑ δούλου ε᾿κείνου ε᾿ν ἡμέρα η῟ ου᾿ προσδοκα̑ καὶ ε᾿ν ω῞ρα η῟ ου᾿ γινὼσκει καὶ διχοτομήσει αυ᾿τὸν καὶ τὸ μέρος αυ᾿του̑ μετὰ τω̑ν α᾿πίστων θήσει
נִאתֵא מָרֵה דּעַבדָּא הַו בּיַומָא דּלָא סָבַר וַבשָׁעתָא דּלָא יָדַע ונֵפלגִיוהי וַנסִים מנָתֵה עַם הָנֻון דּלָא מהַימנִין׃ ס
וְהָעֶבֶד הַהוּא אֲשֶׁר יָדַע אֶת רְצוֹן אֲדוֹנָיו וְלֹא הֵכִין וְלֹא עָשָׂה כִּרְצוֹנוֹ יֻכֶּה מַכּוֹת רַבּוֹת.
וְהָעֶבֶד הַיֹּדֵעַ מָה רְצוֺן אֲדֹנָיו וְלֹא יָחוּשׁ וְלֹא יַעֲשֶׂה כִרְצֹנוֺ יִוָּסֵר בְּמַכּוֺת קָשׁוֺת:
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov, a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.
Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle jeho vůle jednat, bude velmi bit. ([Jakubův 4:17])
ε᾿κει̑νος δὲ ὁ δου̑λος ὁ γνοὺς τὸ θέλημα του̑ κυρίου αυ᾿του̑ καὶ μὴ ἑτοιμάσας η῍ ποιήσας πρὸς τὸ θέλημα αυ᾿του̑ δαρήσεται πολλάς
עַבדָּא דֵּין אַינָא דּיָדַע צֵביָנָא דּמָרֵה ולָא טַיֵב לֵה אַיך צֵביָנֵה נֵבלַע סַגִּיָאתָא׃
אֲבָל זֶה שֶׁלֹּא יָדַע וְעָשָׂה דְּבָרִים שֶׁהוּא חַיָּב עֲלֵיהֶם מַכּוֹת, יֻכֶּה מְעַט. כָּל מִי שֶׁנִּתַּן לוֹ הַרְבֵּה, יִדָּרֵשׁ מִמֶּנּוּ הַרְבֵּה; וּמִי שֶׁהֻפְקַד בְּיָדוֹ הַרְבֵּה, יִדְרְשׁוּ מִמֶּנּוּ עוֹד יוֹתֵר."
וְהוּא אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ יֹדֵעַ וְעָשָׂה חֵטְא מִשְׁפַּט מַכּוֺת יִוָּסֵר בְּמַכּוֺת קַלּוֺת כִּי כָל-אִישׁ אֲשֶׁר נִתַּן-לוֺ הַרְבֵּה יִדָּרֵשׁ מִנֶּנּוּ הַרְבֵּה וְאִישׁ אֲשֶׁר הָפְקַד בְּיָדוֺ פִּקָּדוֺן רָב כֵּן יְבֻקַּשׁ מִיָּדוֺ בְּקַו יָתֵר:
Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.
ὁ δὲ μὴ γνούς ποιήσας δὲ α῎ξια πληγω̑ν δαρήσεται ο᾿λίγας παντὶ δὲ ω῟ ε᾿δόθη πολύ πολὺ ζητηθήσεται παρ῾ αυ᾿του̑ καὶ ω῟ παρέθεντο πολύ περισσότερον αι᾿τήσουσιν αυ᾿τόν
הַו דֵּין דּלָא יָדַע ועָבֵד מֵדֵּם דּשָׁוֵא למַחוָתָא נֵבלַע מַחוָתָא זעֻוריָתָא כֻּל גֵּיר דֵּאתִיהֵב לֵה סַגִּי סַגִּי נֵתּתּבַע מֵנֵה וַלהַו דַּאגעֵלו לֵה סַגִּי יַתִּירָאיִת נֵתבּעֻון בִּאידֵה סס׃
"אֵשׁ בָּאתִי לְשַׁלֵּחַ עַל פְּנֵי הָאָרֶץ וּמֶה חָפַצְתִּי שֶׁכְּבָר תִּבְעַר!
וַאֲנִי בָאתִי לְהַבְעִיר אֵשׁ בָּאָרֶץ וּמַה-חֶפְצִי עוֺד אִם כְּבָר בֹּעָרֶת:
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!
πυ̑ρ η῟λθον βαλει̑ν ε᾿πὶ τὴν γη̑ν καὶ τί θέλω ει᾿ η῎δη α᾿νήφθη
נֻורָא אֵתִית דַּארמֵא בַּארעָא וצָבֵא אנָא אֵלֻו מֵן כַּדֻּו חֵבַּת׃
אֶלָּא שֶׁעָלַי לְהִטָּבֵל טְבִילָה וּמַה כְּבֵדָה עָלַי הַמּוּעָקָה עַד אֲשֶׁר תֻּשְׁלַם!
וְגַם-טְבִילָה עָלַי לְהִטָּבֶל-בָּהּ וּמַה-צַּר לִי עַד כִּי-תִתֹּם:
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se nevykoná!
Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! ([Marek 10:38-Marek 10:39])
βάπτισμα δὲ ε῎χω βαπτισθη̑ναι καὶ πω̑ς συνέχομαι ε῞ως ο῞του τελεσθη̑
ומַעמֻודִיתָא אִית לִי דֵּאעמַד וסַגִּי אַלִיץ אנָא עדַמָא דּתֵשׁתַּמלֵא׃
הַסְבוּרִים אַתֶּם שֶׁבָּאתִי לָשִׂים שָׁלוֹם בָּאָרֶץ? לֹא, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֶלָּא מַחֲלֹקֶת.
הַאִם תַּחְשְׁבוּן כִּי בָאתִי לָתֵת שָׁלוֺם בָּאָרֶץ אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא-כֵן כִּי אִם-מַחֲלֹקֶת:
Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! ([Matouš 10:34-Matouš 10:36])
δοκει̑τε ο῞τι ει᾿ρήνην παρεγενόμην δου̑ναι ε᾿ν τη̑ γη̑ ου᾿χί λέγω ὑμι̑ν α᾿λλ῾ η῍ διαμερισμόν
סָברִין אנתֻּון דּשַׁינָא אֵתִית דַּארמֵא בַּארעָא אָמַר אנָא לכֻון דּלָא אֵלָא פָּלגֻּותָא׃
מֵעַתָּה חֲמִשָּׁה בְּבַיִת אֶחָד יִהְיוּ שְׁרוּיִים בְּמַחֲלֹקֶת, שְׁלוֹשָׁה נֶגֶד שְׁנַיִם וּשְׁנַיִם נֶגֶד שְׁלוֹשָׁה.
כִּי אִם-חֲמִשָּׁה יִהְיוּ בְּבַיִת אֶחָד יָקוּמוּ מֵעַתָּה שְׁלֹשָׁה עַל-שְׁנַיִם וּשְׁנַיִם עַל-שְׁלֹשָׁה:
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem;
ε῎σονται γὰρ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν πέντε ε᾿ν ἑνὶ οι῎κω διαμεμερισμένοι τρει̑ς ε᾿πὶ δυσὶν καὶ δύο ε᾿πὶ τρισίν
מֵן הָשָׁא גֵּיר נֵהוֻון חַמשָׁא בּבַיתָּא חַד דַּפלִיגִין תּלָתָא עַל תּרֵין וַתרֵין עַל תּלָתָא׃
הָאָב נֶגֶד הַבֵּן וְהַבֵּן נֶגֶד הָאָב; הָאֵם נֶגֶד הַבַּת וְהַבַּת נֶגֶד הָאֵם; הֶחָמוֹת נֶגֶד כַּלָּתָהּ וְהַכַּלָּה נֶגֶד חֲמוֹתָהּ."
אָב יָקוּם בִּבְנוֺ וּבֵן בְּאָבִיו אֵם בְּבִתָּהּ וּבַת בְּאִמָּהּ חָמוֺת בְּכַלַּתָהּ וְכַלָּה בַּחֲמֹתָהּ:
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ ([Micheáš 7:6])
διαμερισθήσονται πατὴρ ε᾿πὶ υἱω̑ καὶ υἱὸς ε᾿πὶ πατρί μήτηρ ε᾿πὶ τὴν θυγατέρα καὶ θυγάτηρ ε᾿πὶ τὴν μητέρα πενθερὰ ε᾿πὶ τὴν νύμφην αυ᾿τη̑ς καὶ νύμφη ε᾿πὶ τὴν πενθεράν
נֵתפּלֵג גֵּיר אַבָא עַל בּרֵה וַברָא עַל אַבֻוהי אֵמָא עַל בַּרתָה ובַרתָא עַל אֵמָה חמָתָא עַל כַּלתָה וכַלתָא עַל חמָתָה׃ ס
אָמַר גַּם אֶל הֶהָמוֹן: "כַּאֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים עָנָן עוֹלֶה מִמַּעֲרָב, מִיָּד אַתֶּם אוֹמְרִים 'גֶּשֶׁם בָּא'; וְאָכֵן הַגֶּשֶׁם בָּא.
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-הֲמוֺן הָעָם כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ עָנָן עֹלֶה מִמַּעֲרָב תָּחִישׁוּ לְהַגִּיד כִּי יָבֹא גֶשֶׁם וְכֵן יִהְיֶה:
Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Také zástupům řekl: „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ‚Přijde déšť‘ – a bývá tak; ([Matouš 16:2-Matouš 16:3])
ε῎λεγεν δὲ καὶ τοι̑ς ο῎χλοις ο῞ταν ι῎δητε τὴν νεφέλην α᾿νατέλλουσαν ε᾿πὶ δυσμω̑ν ευ᾿θέως λέγετε ο῞τι ο῎μβρος ε῎ρχεται καὶ γίνεται ου῞τως
וֵאמַר לכֵנשֵׁא מָא דַּחזַיתֻּון ענָנָא דּדָנחָא מֵן מַערבָא מֵחדָא אָמרִין אנתֻּון מֵטרָא אָתֵא והָוֵא הָכַנָא׃
וְכַאֲשֶׁר נוֹשֶׁבֶת רוּחַ דְּרוֹמִית אַתֶּם אוֹמְרִים 'יִהְיֶה חַם'; וְאָכֵן הַחֹם בָּא.
וְאִם-רוּחַ נֶגֶב נֹשֶׁבֶת תֹּאמְרוּ כִּי חֹם יָבֹא וְכֵן יִהְיֶה:
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
a vane-li jižní vítr, říkáte: ‚Bude vedro‘ – a bývá.
καὶ ο῞ταν νότον πνέοντα λέγετε ο῞τι καύσων ε῎σται καὶ γίνεται
ומָא דּנָשׁבָּא תַּימנָא אָמרִין אנתֻּון חֻומָא הָוֵא והָוֵא׃
צְבוּעִים! אֶת פְּנֵי הָאָרֶץ וּפְנֵי הַשָּׁמַיִם יוֹדְעִים אַתֶּם לְפָרֵשׁ, הֲכֵיצַד אֵינְכֶם יוֹדְעִים לְפָרֵשׁ אֶת הַזְּמַן הַזֶּה?"
הֵן יְדַעְתֶּם חֲנֵפִים לִבְחֹן אֶת-פְּנֵי הָאָרֶץ וְאֶת-פְּנֵי הַשָּׁמָיִם וְאֵיךְ לֹא יְדַעְתֶּם לִבְחֹן גַּם אֶת-הָעֵת הַזֹּאת:
Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nesoudíte?
Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas?
ὑποκριταί τὸ πρόσωπον τη̑ς γη̑ς καὶ του̑ ου᾿ρανου̑ οι῎δατε δοκιμάζειν τὸν καιρὸν δὲ του̑τον πω̑ς ου᾿κ οι῎δατε δοκιμάζειν
נָסבַּי בַּאפֵּא פַּרצֻופָּא דַּארעָא ודַשׁמַיָא יָדעִין אנתֻּון דּתֵפרשֻׁון זַבנָא דֵּין הָנָא אַיכַּנָא לָא פָּרשִׁין אנתֻּון׃ ס
"וּמַדּוּעַ אַתֶּם בְּעַצְמְכֶם אֵינְכֶם שׁוֹפְטִים נְכוֹנָה?
וְגַם מֵרוּחַ מִבִּנַתְכֶם לָמָּה לֹא תוֺצִיאוּ מִשְׁפָּט יָשָׁר:
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?
Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?
τί δὲ καὶ α᾿φ῾ ἑαυτω̑ν ου᾿ κρίνετε τὸ δίκαιον
למָנָא דֵּין מֵן נַפשׁכֻון לָא דָּינִין אנתֻּון קֻושׁתָּא׃
כַּאֲשֶׁר אַתָּה הוֹלֵךְ עִם אִישׁ רִיבְךָ אֶל הַשַּׁלִּיט, הִשְׁתַּדֵּל לְהַשְׁלִים עִמּוֹ בְּעוֹדְךָ בַּדֶּרֶךְ; שֶׁאִם לֹא כֵן יִסְחַב אוֹתְךָ אֶל הַשּׁוֹפֵט, וְהַשּׁוֹפֵט יִמְסֹר אוֹתְךָ לַשּׁוֹטֵר, וְהַשּׁוֹטֵר יַשְׁלִיךְ אוֹתְךָ לַכֶּלֶא.
כַּאֲשֶׁר תֵּלֵךְ עִם-אִישׁ רִיבְךׇ אֶל-הָרֹאשׁ הִתְאַמֵּץ לְהִנָּצֵל מִיָּדוֺ עוֺדְךׇ בַדָּרֶךְ פֶּן-יוֺבִילְךׇ לִפְנֵי הַשֹּׁפֵט וְהַשֹּׁפֵט יַסְגִּירְךׇ בְּיַד הַשּׁוֺטֵר וְהַשּׁוֺטֵר יִתֶּנְךׇ לְבֵית הַסֹּהַר:
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Když jdeš se svým protivníkem k soudu(j), učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal; jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení. (j) ř: vládci ([Matouš 5:25-Matouš 5:26 Matouš 18:34-Matouš 18:35])
ὡς γὰρ ὑπάγεις μετὰ του̑ α᾿ντιδίκου σου ε᾿π῾ α῎ρχοντα ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ δὸς ε᾿ργασίαν α᾿πηλλάχθαι α᾿π῾ αυ᾿του̑ μήποτε κατασύρη σε πρὸς τὸν κριτήν καὶ ὁ κριτής σε παραδὼσει τω̑ πράκτορι καὶ ὁ πράκτωρ σε βαλει̑ ει᾿ς φυλακήν
מָא גֵּיר דָּאזֵל אַנתּ עַם בּעֵלדִּינָך לוָת אַרכֻונָא עַד בֻּאורחָא אַנתּ הַב תֵּאגֻורתָּא ותֵתפַּרַק מֵנֵה דַּלמָא נַובּלָך לוָת דַּיָנָא ודַיָנָא נַשׁלמָך לגַבָּיָא וגַבָּיָא נַרמֵיך בֵּית־אַסִירֵא׃
אוֹמֵר אֲנִי לְךָ, לֹא תֵּצֵא מִשָּׁם עַד אֲשֶׁר תְּשַׁלֵּם אֶת הַפְּרוּטָה הָאַחֲרוֹנָה."
וַאֲנִי אֹמֵר לְךׇ כִּי לֹא תַעֲלֶה מִשָּׁם עַד אֲשֶׁר-תְּשַׁלֵּם אֶת-הַפְּרוּטָה הָאַחֲרֹנָה:
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.“
λέγω σοι ου᾿ μὴ ε᾿ξέλθης ε᾿κει̑θεν ε῞ως καὶ τὸ ε῎σχατον λεπτὸν α᾿ποδω̑ς
וָאמַר אנָא לָך דּלָא תֵּפֻּוק מֵן תַּמָן עדַמָא דּתֵתֵּל שָׁמֻונָא אחרָיָא סס׃
בְּאוֹתָהּ עֵת הָיוּ שָׁם אֲנָשִׁים שֶׁסִּפְּרוּ לוֹ עַל הַגְּלִילִיִּים אֲשֶׁר פִּילָטוֹס עֵרַב אֶת דָּמָם בְּזִבְחֵיהֶם.
בָּעֵת הַהִיא בָּאוּ אֲנָשִׁים וַיַּגִּידוּ לוֺ אֶת-דְּבַר הַגְּלִילִים אֲשֶׁר פִּילָטוֺס מָסַךְ דָּמָם עַל-זִבְחֵיהֶם:
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich.
Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.
παρη̑σαν δέ τινες ε᾿ν αυ᾿τω̑ τω̑ καιρω̑ α᾿παγγέλλοντες αυ᾿τω̑ περὶ τω̑ν Γαλιλαίων ω῟ν τὸ αι῟μα Πιλα̑τος ε῎μιξεν μετὰ τω̑ν θυσιω̑ν αυ᾿τω̑ν
בּהַו דֵּין זַבנָא אֵתַו אנָשִׁין אֵמַרו לֵה עַל גּלִילָיֵא הָנֻון דּפִילַטָוס חלַט דֵּמהֻון עַם דֵּבחַיהֻון׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַאִם מִפְּנֵי שֶׁהַגְּלִילִיִּים הָאֵלֶּה סָבְלוּ זֹאת סְבוּרִים אַתֶּם שֶׁהֵם הָיוּ חוֹטְאִים גְּדוֹלִים יוֹתֵר מִכָּל אַנְשֵׁי הַגָּלִיל?
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַאִם תַּחְשְׁבוּ כִּי-הַגְּלִילִים הָהֵם הָיוּ חַטָּאִים מִכָּל-יֹשְׁבֵי הַגָּלִיל אַחֲרֵי אֲשֶׁר-נָשְׂאוּ עֹנֶשׁ זֶה:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli?
On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? ([Jan 9:2])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς δοκει̑τε ο῞τι οἱ Γαλιλαι̑οι ου῟τοι ἁμαρτωλοὶ παρὰ πάντας τοὺς Γαλιλαίους ε᾿γένοντο ο῞τι ταυ̑τα πεπόνθασιν
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון סָברִין אנתֻּון דּהָלֵין גּלִילָיֵא חַטָיִין הוַו יַתִּיר מֵן כֻּלהֻון גּלִילָיֵא דּהָכַנָא הוָא אֵנֻון׃
לֹא! אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם. אַךְ אִם לֹא תַּחְזְרוּ בִּתְשׁוּבָה, כֻּלְכֶם תֹּאבְדוּ כְּמוֹתָם.
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא-כֵן וְאִם אַתֶּם לֹא תָשׁוּבוּ כֻּלְכֶם כְּמוֺ-כֵן תֹּאבֵדוּ:
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání(k), všichni podobně zahynete. (k) neobrátíte-li se (tak i Lukáš 13:5)
ου᾿χί λέγω ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ε᾿ὰν μὴ μετανοη̑τε πάντες ὁμοίως α᾿πολει̑σθε
לָא אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דָּאף כֻּלכֻון אֵלָא תּתֻובֻון הָכַנָא תִּאבדֻּון׃
אוֹ אוֹתָם הַשְּׁמוֹנָה־עָשָׂר אֲשֶׁר נָפַל עֲלֵיהֶם הַמִּגְדָּל בַּשִּׁלֹחַ וַהֲרָגָם, הַסְבוּרִים אַתֶּם שֶׁהֵם הָיוּ אֲשֵׁמִים יוֹתֵר מִכָּל הָאֲנָשִׁים הַגָּרִים בִּירוּשָׁלַיִם?
אוֺ שְׁמֹנָה עָשָׂר הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר נָפַל עֲלֵיהֶם הַמִּגְדָּל בִּשְׁלֹּחַ וָמֵתוּ הֲתַחְשְׁבוּ כִּי-אֲשֵׁמִים הָיוּ מִכָּל-ישְׁבֵי יְרוּשָׁלָיִם:
Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě?
Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? ([Lukáš 3:9])
η῍ ε᾿κει̑νοι οἱ δεκαοκτώ ε᾿φ῾ ου῍ς ε῎πεσεν ὁ πύργος ε᾿ν τω̑ Σιλωὰμ καὶ α᾿πέκτεινεν αυ᾿τούς δοκει̑τε ο῞τι αυ᾿τοὶ ο᾿φειλέται ε᾿γένοντο παρὰ πάντας τοὺς α᾿νθρὼπους τοὺς κατοικου̑ντας ᾽Ιερουσαλήμ
אַו הָנֻון תּמָנתַּעסַר דַּנפַל עלַיהֻון מַגדּלָא בּשִׁילֻוחָא וקַטֵל אֵנֻון סָברִין אנתֻּון דּחַטָיִין הוַו יַתִּיר מֵן כֻּלהֻון בּנַינָשָׁא דּעָמרִין בֻּאורִשׁלֵם׃
אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁלֹּא; אַךְ אִם לֹא תַּחְזְרוּ בִּתְשׁוּבָה, כֻּלְּכֶם תֹּאבְדוּ כְּמוֹתָם."
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא-כֵן וְאִם אַתֶּם לֹא תָשׁוּבוּ כֻּלְּכֶם כְּמוֺ-כֵן תֹּאבֵדוּ:
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“
ου᾿χί λέγω ὑμι̑ν α᾿λλ῾ ε᾿ὰν μὴ μετανοη̑τε πάντες ὡσαύτως α᾿πολει̑σθε
לָא אָמַר אנָא לכֻון דֵּין דֵּאלָא תּתֻובֻון כֻּלכֻון אַכוָתהֻון תִּאבדֻּון סס׃
סִפֵּר אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה: "לְאִישׁ אֶחָד הָיְתָה תְּאֵנָה נְטוּעָה בְּכַרְמוֹ; פַּעַם בָּא לְחַפֵּשׂ בָּהּ פְּרִי וְלֹא מָצָא.
וַיִּשָׂא מְשָׁלוֺ וַיֹּאמֶר אִישׁ אֶחָד הָיָה אֲשֶׁר-לוֺ תְאֵנָה נְטוּעָה בְכַרְמוֺ וַיָּבֹא לְבַקֵּשׁ אֶת-פִּרְיָהּ וְלֹא מָצָא:
Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
Potom jim pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. ([Matouš 21:19; Marek 11:13-Marek 11:14])
ε῎λεγεν δὲ ταύτην τὴν παραβολήν συκη̑ν ει῏χέν τις πεφυτευμένην ε᾿ν τω̑ α᾿μπελω̑νι αυ᾿του̑ καὶ η῟λθεν ζητω̑ν καρπὸν ε᾿ν αυ᾿τη̑ καὶ ου᾿χ ευ῟ρεν
וֵאמַר מַתלָא הָנָא תִּתָּא אִית הוָת לאנָשׁ דַּנצִיבָא בּכַרמֵה וֵאתָא בּעָא בָּה פִּארֵא ולָא אֵשׁכַּח׃
אָמַר אֶל הַכּוֹרֵם: 'הִנֵּה זֶה שָׁלוֹשׁ שָׁנִים אֲנִי בָּא לְחַפֵּשׂ פְּרִי בַּתְּאֵנָה הַזֹּאת וְלֹא מָצָאתִי. כְּרֹת אוֹתָהּ. לָמָּה לְהַנִּיחַ לָהּ גַּם לְדַלְדֵּל אֶת הַקַּרְקַע?'
וַיֹּאמֶר אֶל-הַכֹּרֵם הִנֵּה-זֶה שָׁלשׁ שָׁנִים בָּאתִי אֶל-הַתְּאֵנָה הַזֹּאת לְבַקֵּשׁ אֶת-פִּרְיָהּ וְלֹא מָצָאתִי כְּרֹת אֹתָהּ כִּי לָמָּה-זֶּה תַשְׁחִית אֶת-אַדְמָתִי:
I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí?
Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘
ει῏πεν δὲ πρὸς τὸν α᾿μπελουργόν ι᾿δοὺ τρία ε῎τη α᾿φ῾ ου῟ ε῎ρχομαι ζητω̑ν καρπὸν ε᾿ν τη̑ συκη̑ ταύτη καὶ ου᾿χ εὑρίσκω ε῎κκοψον ου῏ν αυ᾿τήν ἱνατί καὶ τὴν γη̑ν καταργει̑
וֵאמַר לפַלָחָא הָא תּלָת שׁנִין אָתֵא אנָא בָּעֵא אנָא פִּארֵא בּתִתָּא הָדֵא ולָא מֵשׁכַּח אנָא פּסֻוקֵיה למָנָא מבַטלָא אַרעָא׃
הֵשִׁיב לוֹ הַכּוֹרֵם: 'אֲדוֹנִי, הַשְׁאֵר נָא אוֹתָהּ עוֹד הַשָּׁנָה הַזֹּאת עַד שֶׁאֶעֱדֹר מִסָּבִיב וְאָשִׂים זֶבֶל;
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי הַנַּח לָהּ עוֺד הַשָּׁנָה הַזֹּאת עַד כִּי-אֶעְדֹּר וְאֶתֵּן דֹּמֶן מִסָּבִיב לָהּ:
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
On mu odpověděl: ‚Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. ([2 Petrův 3:9 2 Petrův 3:15])
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς λέγει αυ᾿τω̑ κύριε α῎φες αυ᾿τὴν καὶ του̑το τὸ ε῎τος ε῞ως ο῞του σκάψω περὶ αυ᾿τὴν καὶ βάλω κόπρια
אָמַר לֵה פַּלָחָא מָרי שׁבֻוקֵיה אָף הָדֵא שַׁנתָּא עַד אֵפלחִיה וֵאזַבּלִיה׃
אוּלַי תִּתֵּן פְּרִי בַּשָּׁנָה הַבָּאָה וְאִם לֹא, תִּכְרֹת אוֹתָהּ'."
אוּלַי תַּעֲשֶׂה פְרִי בַּשָּׁנָה הַבָּאָה וְאִם-אַיִן תִּכְרֹת אֹתָהּ:
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.‘„
κα῍ν μὲν ποιήση καρπὸν ει᾿ς τὸ μέλλον ει᾿ δὲ μή γε ε᾿κκόψεις αυ᾿τήν
וֵאן עֵבדַּת פִּארֵא וֵאלָא למַנחַי תֵּפסקִיה סּ סּ׃
בְּיוֹם הַשַּׁבָּת לִמֵּד בְּאֶחָד מִבָּתֵּי הַכְּנֶסֶת.
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיְלַמֵּד בְּאַחַד בָּתֵּי-הַכְּנֵסֶת:
Učil pak v jedné škole v sobotu.
V sobotu učil v jedné synagóze. ([Lukáš 6:6])
η῟ν δὲ διδάσκων ε᾿ν μια̑ τω̑ν συναγωγω̑ν ε᾿ν τοι̑ς σάββασιν
כַּד דֵּין מַלֵף יֵשֻׁוע בּשַׁבּתָא בַּחדָא מֵן כּנֻושָׁתָא׃
וְהִנֵּה הָיְתָה שָׁם אִשָּׁה נְגוּעָה בְּרוּחַ־חֳלִי זֶה שְׁמוֹנֶה־עֶשְׂרֵה שָׁנָה; כְּפוּפָה הָיְתָה וְלֹא יָכְלָה לִזְקֹף קוֹמָתָהּ.
וְשָׁם אִשָּׁה אֲשֶׁר כִּהֲתָה רוּחָהּ וַתֶּחֱלַשׁ זֶה שְׁמֹנֶה עֶשְׂרֶה שָׁנָה וְהִיא כְפוּפָה וְאֵין סוֺמֵךְ וְאֵין זֹקֵף לָהּ:
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti.
Byla tam žena, která byla stižena nemocí(l) už osmnáct let: byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit. (l) ř: měla ducha nemoci
καὶ ι᾿δοὺ γυνὴ πνευ̑μα ε῎χουσα α᾿σθενείας ε῎τη δεκαοκτὼ καὶ η῟ν συγκύπτουσα καὶ μὴ δυναμένη α᾿νακύψαι ει᾿ς τὸ παντελές
אִית הוָת תַּמָן אַנתּתָא דִּאית הוָת לָה רֻוחָא דּכֻורהָנָא שׁנִין תּמָנַעֵסרֵא וַכפִיפָא הוָת ולָא מֵשׁכּחָא הוָת דּתֵתפּשֵׁט לַגמָר׃
כִּרְאוֹתוֹ אוֹתָהּ קָרָא לָהּ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אִשָּׁה, שֻׁחְרַרְתְּ מֵחָלְיֵךְ!"
וַיַּרְא אֹתָהּ יֵשׁוּעַ וַיִּקְרָא וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ אִשָּׁה הִנֵּה חֻלַּצְתְּ מֵחָלְיֵךְ:
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: „Ženo, jsi zproštěna své nemoci“ a vložil na ni ruce;
ι᾿δών δὲ αυ᾿τὴν ὁ ᾽Ιησου̑ς προσεφὼνησεν καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ γύναι α᾿πολέλυσαι τη̑ς α᾿σθενείας σου
חזָה דֵּין יֵשֻׁוע וַקרָה וֵאמַר לָה אַנתּתָא שַׁריַתּי מֵן כֻּורהָנֵכי׃
הוּא סָמַךְ אֶת יָדָיו עָלֶיהָ וּמִיָּד זָקְפָה קוֹמָתָהּ וְשִׁבְּחָה אֶת הָאֱלֹהִים.
וַיָּשֶׂם אֶת-יָדָיו עָלֶיהָ וַתְּמַהֵר וַתַּעֲמֹד בִּמְלֹא קוֺמָתָה וַתִּתֵּן כָּבוֺד לֵאלֹהִים:
I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha.
ona se ihned vzpřímila a velebila Boha. ([Lukáš 6:10 Lukáš 14:4])
καὶ ε᾿πέθηκεν αυ᾿τη̑ τὰς χει̑ρας καὶ παραχρη̑μα α᾿νωρθὼθη καὶ ε᾿δόξαζεν τὸν θεόν
וסָם אִידֵה עלֵיה ומֵחדָא אֵתפַּשׁטַת ושַׁבּחַת לַאלָהָא׃
אֲבָל רֹאשׁ בֵּית הַכְּנֶסֶת נִתְמַלֵּא כַּעַס עַל שֶׁיֵּשׁוּעַ רִפֵּא בְּשַׁבָּת. הוּא פָּנָה אֶל הַקָּהָל וְאָמַר: "יֵשׁ שִׁשָּׁה יָמִים שֶׁמִּן הַדִּין לַעֲבֹד בָּהֶם. עַל כֵּן בּוֹאוּ וְהֵרָפְאוּ בַּיָּמִים הָאֵלֶּה וְלֹא בְּיוֹם הַשַּׁבָּת."
אַךְ רֹאשׁ בֵּית-הַכְּנֵסֶת חָרָה-לוֺ כִּי רִפָּא יֵשׁוּעַ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶל-הָעָם שֵׁשֶׁת יָמִים תֵּעָשֶׂה כָל-מְלָאכָה בָּאֵלֶּה בֹּאוּ וְהֵרָפְאוּ וְלֹא בְּיוֺם הַשַּׁבָּת:
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
Avšak představený synagógy, pobouřen tím, že Ježíš uzdravuje v sobotu, řekl zástupu: „Je šest dní, kdy se má pracovat; v těch tedy přicházejte, abyste byli uzdravováni, a ne v den sobotní.“ ([Lukáš 6:7; Jan 5:10])
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ α᾿ρχισυνάγωγος α᾿γανακτω̑ν ο῞τι τω̑ σαββάτω ε᾿θεράπευσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎λεγεν τω̑ ο῎χλω ο῞τι ε῍ξ ἡμέραι ει᾿σὶν ε᾿ν αι῟ς δει̑ ε᾿ργάζεσθαι ε᾿ν αυ᾿ται̑ς ου῏ν ε᾿ρχόμενοι θεραπεύεσθε καὶ μὴ τη̑ ἡμέρα του̑ σαββάτου
ענָא דֵּין רַבּ כּנֻושׁתָּא כַּד מֵתחַמַת עַל דַּאסִי בּשַׁבּתָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לכֵנשֵׁא שׁתָּא אֵנֻון יַומִין דַּבהֻון וָלֵא למֵפלַח בּהֻון הוַיתֻּון אָתֵין מֵתַאסֵין ולָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא׃ ס
אָמַר לוֹ הָאָדוֹן: "צְבוּעִים! הַאִם כָּל אֶחָד וְאֶחָד מִכֶּם אֵינֶנּוּ מַתִּיר בְּשַׁבָּת אֶת שׁוֹרוֹ אוֹ חֲמוֹרוֹ מִן הָאֵבוּס וּמוֹלִיךְ אוֹתוֹ לִשְׁתּוֹת מַיִם?
וַיַּעַן הָאָדוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו חֲנֵפִים הֲלֹא אִישׁ אִישׁ מִכֶּם יַתִּיר אֶת-שׁוֺרוֺ וְאֶת חֲמֹרוֺ מִן-הָאֵבוּס וְיוֺלִיכֶנּוּ לְהַשְׁקֹתוֺ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת:
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?
Na to Pán odpověděl: „Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet? ([Lukáš 14:5])
α᾿πεκρίθη δὲ αυ᾿τω̑ ὁ κύριος καὶ ει῏πεν ὑποκριταί ε῞καστος ὑμω̑ν τω̑ σαββάτω ου᾿ λύει τὸν βου̑ν αυ᾿του̑ η῍ τὸν ο῎νον α᾿πὸ τη̑ς φάτνης καὶ α᾿παγαγών ποτίζει
יֵשֻׁוע דֵּין ענָא וֵאמַר לֵה נָסֵב בַּאפֵּא חַד חַד מֵנכֻון בּשַׁבּתָא לָא שָׁרֵא תַּורֵה אַו חמָרֵה מֵן אֻוריָא וָאזֵל מַשׁקֵא׃
וְאִשָּׁה זֹאת, בַּת אַבְרָהָם, אֲשֶׁר הַשָֹטָן כָּבַל אוֹתָהּ בְּמֶשֶׁךְ שְׁמוֹנֶה־עֶשְׂרֵה שָׁנָה, הַאִם לֹא הָיָה צָרִיךְ לְהַתִּיר אוֹתָהּ מִן הַכֶּבֶל הַזֶּה בְּיוֹם הַשַּׁבָּת?"
וּבַת-אַבְרָהָם זֹאת אֲשֶׁר אָסַר אֹתָהּ הַָּׂטָן זֶה שְׁמֹנֶה עֶשְׂרֶה שָׁנָה לֹא תֻתַּר מֵאֲסוּרֶיהָ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת:
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?
A tato žena, dcera Abrahamova, kterou držel satan spoutanou po osmnáct let, neměla být vysvobozena z těchto pout v den sobotní?“ ([Lukáš 19:9])
ταύτην δὲ θυγατέρα ᾽Αβραὰμ ου῏σαν η῍ν ε῎δησεν ὁ Σατανα̑ς ι᾿δοὺ δέκα καὶ ο᾿κτώ ε῎τη ου᾿κ ε῎δει λυθη̑ναι α᾿πὸ του̑ δεσμου̑ τούτου τη̑ ἡμέρα του̑ σαββάτου
הָדֵא דֵּין דּבַרתֵה הִי דַּאברָהָם וַאסרָה אָכֵלקַרצָא הָא תּמָנַעֵסרֵא שׁנִין לָא וָלֵא הוָא דּתֵשׁתּרֵא מֵן הָנָא אַסֻוריָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא׃
כְּשֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִתְבַּיְּשׁוּ כָּל הַמִּתְנַגְּדִים לוֹ, וְכָל הַקָּהָל שָׂמַח עַל הַנִּפְלָאוֹת שֶׁעָשָׂה.
וּמִדֵּי דַבְּרוֺ כָזֹאת חָפְרוּ כָּל-מִתְקוֺמְמָיו וַיִּשְׂמַח כָּל-הָעָם עַל-כָּל-הַגְּדֹלוֺת אֲשֶׁר עָשְׂתָה יָדוֺ:
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad podivuhodnými činy, které Ježíš konal.
καὶ ταυ̑τα λέγοντος αυ᾿του̑ κατησχύνοντο πάντες οἱ α᾿ντικείμενοι αυ᾿τω̑ καὶ πα̑ς ὁ ο῎χλος ε῎χαιρεν ε᾿πὶ πα̑σιν τοι̑ς ε᾿νδόξοις τοι̑ς γινομένοις ὑπ῾ αυ᾿του̑
וכַד הָלֵין אָמַר הוָא בָּהתִּין הוַו כֻּלהֻון אַילֵין דּקָימִין הוַו לקֻובלֵה וכֻלֵה עַמָא חָדֵא הוָא בּכֻלהֵין תּמִיהָתָא דּהָויָן הוַי בִּאידֵה׃ ס
אָז אָמַר: "לְמַה דּוֹמָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאֶל מָה אֲדַמֶּה אוֹתָהּ?
וַיֹּאמֶר מַה-דְּמוּת לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וּמָה אַשְׁוֶה לָהּ:
I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám?
Řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnávám? ([Matouš 13:31-Matouš 13:32; Marek 4:30-Marek 4:32])
ε῎λεγεν ου῏ν τίνι ὁμοία ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ καὶ τίνι ὁμοιὼσω αυ᾿τήν
אֵמַר הוָא דֵּין יֵשֻׁוע למָנָא דָּמיָא מַלכֻּותָא דַּאלָהָא וַלמָנָא אֵדַּמִיה׃
דּוֹמָה הִיא לְגַרְגִּיר שֶׁל חַרְדָּל אֲשֶׁר לְקָחוֹ אִישׁ וְזָרַע אוֹתוֹ בְּגַנּוֹ. הַגַּרְגִּיר צָמַח וְהָיָה לְעֵץ וְעוֹפוֹת הַשָּׁמַיִם קִנְּנוּ בַּעֲנָפָיו."
דִּמְיוֺנָהּ כְּגַרְגַּר חַרְדָּל אֲשֶׁר לָקַח אִישׁ וַיִּתְּנֵהוּ בְגַנּוֺ וַיִּצְמַח וַיְהִי לְעֵץ גָּדוֺל עַד-אֲשֶׁר עוֺף הַשָּׁמַיִם קִנְּנוּ בַּעֲנָפָיו:
Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho(m) strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (m) var: + veliký ([Ezechiel 17:23 Ezechiel 31:6; Daniel 4:9 Daniel 4:18])
ὁμοία ε᾿στὶν κόκκω σινάπεως ο῍ν λαβών α῎νθρωπος ε῎βαλεν ει᾿ς κη̑πον ἑαυτου̑ καὶ ηυ῎ξησεν καὶ ε᾿γένετο ει᾿ς δένδρον καὶ τὰ πετεινὰ του̑ ου᾿ρανου̑ κατεσκήνωσεν ε᾿ν τοι̑ς κλάδοις αυ᾿του̑
דָּמיָא לַפרֵדּתָּא דּחַרדּלָא הָי דַּנסַב גַּברָא אַרמיָה בּגַנתֵה וַרבָת וַהוָת אִילָנָא רַבָּא ופָרַחתָא דַּשׁמַיָא אַקנַת בּסַוכֵּיה׃ ס
וְעוֹד אָמַר: "אֶל מָה אֲדַמֶּה אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים?
וַיּוֺסֶף וַיֹּאמַר מַה-דְּמוּת לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
A dále řekl: „K čemu přirovnám Boží království? ([Matouš 13:33; 1 Korintským 5:6; Galatským 5:9])
καὶ πάλιν ει῏πεν τίνι ὁμοιὼσω τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
תֻּוב אֵמַר יֵשֻׁוע למָנָא אֵדַּמִיה למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
דּוֹמָה הִיא לִשְׂאוֹר אֲשֶׁר לָקְחָה אִשָּׁה וְטָמְנָה אוֹתוֹ בְּעֶשְׂרִים קִילוֹגְרַם קֶמַח עַד שֶׁהֶחְמִיץ כֻּלּוֹ."
דִּמְיוֺנָהּ כִּשְׂאֹר אֲשֶׁר לָקְחָה אִשָּׁה וַתָּלָשׁ בִּשְׁלשׁ סְאִים קֶמַח עַד-אֲשֶׁר חָמְצָה כָּל-הָעֲרִיסָה:
Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
Je jako kvas, který žena vmísí(n) do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.“ (n) ř: skryje
ὁμοία ε᾿στὶν ζύμη η῍ν λαβου̑σα γυνὴ ε᾿νέκρυψεν ει᾿ς α᾿λεύρου σάτα τρία ε῞ως ου῟ ε᾿ζυμὼθη ο῞λον
דָּמיָא לַחמִירָא דּנֵסבַּת אַנתּתָא טֵמרַת בּקַמחָא דַּתלָת סָאִין עדַמָא דּכֻלֵה חמַע סס׃
הוּא עָבַר בְּעָרִים וּבִכְפָרִים וְלִמֵּד כְּשֶׁהוּא עוֹשֶׂה אֶת דַּרְכּוֹ לִירוּשָׁלַיִם.
וַיַעֲבֹר דֶּרֶךְ עָרִים וּכְפָרִים עָבוֺר וְלַמֵּד וְנָסוֺעַ יְרוּשָׁלָיְמָה:
I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma.
Ježíš procházel městy i vesnicemi, učil a přitom stále směřoval k Jeruzalému.
καὶ διεπορεύετο κατὰ πόλεις καὶ κὼμας διδάσκων καὶ πορείαν ποιούμενος ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
ורָדֵא הוָא בּקֻוריָא ובַמדִינָתָא כַּד מַלֵף וָאזֵל לֻאורִשׁלֵם׃ ס
וְהִנֵּה מִישֶׁהוּ שָׁאַל אוֹתוֹ: "אֲדוֹנִי, הַאִם מְעַטִּים הַנּוֹשָׁעִים?"
וַיִּשְׁאָלֵהוּ אִישׁ לֵאמֹר אֲדֹנִי הֲרַק מְתֵי מִסְפָּר יִוָּשֵׁעוּ:
I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim:
Kdosi mu řekl: „Pane, je opravdu málo těch, kteří budou spaseni(o)?“ On jim odpověděl: (o) zachráněni ([Lukáš 18:26 Matouš 7:13-Matouš 7:14])
ει῏πεν δέ τις αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ ο᾿λίγοι οἱ σωζόμενοι ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς
שַׁאלֵה דֵּין אנָשׁ דֵּאן זעֻורִין אֵנֻון אַילֵין דּחָאֵין׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם: "הִתְאַמְּצוּ לְהִכָּנֵס דֶּרֶךְ הַפֶּתַח הַצַּר כִּי רַבִּים, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, יִרְצוּ לְהִכָּנֵס וְלֹא יוּכְלוּ.
וַיֹּאמֵר אֲלֵיהֶם הִתְאַמְּצוּ לָבֹא בַּשַּׁעַר הַצָּר כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם רַבִּים יְבַקְשׁוּ וְלֹא יוּכְלוּ לָבֹא:
Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám), mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci.
“Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.
α᾿γωνίζεσθε ει᾿σελθει̑ν διὰ τη̑ς στενη̑ς θύρας ο῞τι πολλοί λέγω ὑμι̑ν ζητήσουσιν ει᾿σελθει̑ν καὶ ου᾿κ ι᾿σχύσουσιν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר להֻון אֵתכַּתּשׁו למֵעַל בּתַרעָא אַלִיצָא אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּסַגִּיֵאא נֵבעֻון למֵעַל ולָא נֵשׁכּחֻון׃
לְאַחַר שֶׁיָּקוּם בַּעַל הַבַּיִת וְיִסְגֹּר אֶת הַדֶּלֶת תַּתְחִילוּ לַעֲמֹד בַּחוּץ וְלִדְפֹּק עַל הַדֶּלֶת וְתֹאמְרוּ, 'אֲדוֹנֵנוּ, פְּתַח לָנוּ!' אַךְ הוּא יַעֲנֶה וְיֹאמַר לָכֶם, 'אֵינֶנִּי מַכִּיר אֶתְכֶם, מֵאַיִן אַתֶּם?'
בָּעֵת הַהִיא אֲשֶׁר יָקוּם אֲדֹנֵי הַבַּיִת וְסָגַר אֶת-הַדָּלֶת וְאַתֶּם תָּבֹאוּ וְתַעַמְדוּ מִחוּץ מִתְדַּפְּקִים עַל-הַדֶּלֶת לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ פְּתַח-לָנוּ וְהוּא יַעֲנֶה וְיֹאמַר לֹא יָדַעְתִּי אֶתְכֶם אֵי-מִזֶּה אַתֶּם:
Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
Jakmile už jednou hospodář vstane a zavře dveře a vy zůstanete venku, začnete tlouci na dveře a volat ‚Pane, otevři nám‘, tu on vám odpoví: ‚Neznám vás, odkud jste!‘ ([Matouš 7:21-Matouš 7:23 Matouš 25:10-Matouš 25:12])
α᾿φ῾ ου῟ α῍ν ε᾿γερθη̑ ὁ οι᾿κοδεσπότης καὶ α᾿ποκλείση τὴν θύραν καὶ α῎ρξησθε ε῎ξω ἑστάναι καὶ κρούειν τὴν θύραν λέγοντες κύριε α῎νοιξον ἡμι̑ν καὶ α᾿ποκριθεὶς ε᾿ρει̑ ὑμι̑ν ου᾿κ οι῏δα ὑμα̑ς πόθεν ε᾿στέ
מֵן שָׁעתָא דַּנקֻום מָרֵא בַּיתָּא ונֵאחֻוד תַּרעָא ותֵהוֻון קָימִין לבַר ונָקשִׁין בּתַרעָא וַתשַׁרֻון למִאמַר מָרַן מָרַן פּתַח לַן ונֵענֵא הֻו ונִאמַר אָמַר אנָא לכֻון דּלָא יָדַע אנָא לכֻון אַימֵכָּא אַנתֻּון׃
אָז תַּתְחִילוּ לוֹמַר, 'אָכַלְנוּ וְשָׁתִינוּ לְפָנֶיךָ וּבִרְחוֹבוֹתֵינוּ לִמַּדְתָּ!'
אָז תָּחֵלּוּ לֵאמֹר הֲלֹא אָכַלְנוּ וְשָׁתִינוּ לְפָנֶיךׇ וּבִרְחֹבֹתֵינוּ הוֺרֵיתָ לָּנוּ תּוֺרָה:
Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval.
Pak budete říkat: ‚Jedli jsme s tebou i pili a na našich ulicích jsi učil!‘
τότε α῎ρξεσθε λέγειν ε᾿φάγομεν ε᾿νὼπιόν σου καὶ ε᾿πίομεν καὶ ε᾿ν ται̑ς πλατείαις ἡμω̑ν ε᾿δίδαξας
וַתשַׁרֻון למִאמַר קדָמַיךְּ אֵכַלן וֵאשׁתִּין וַבשֻׁוקַין אַלֵפתּ׃
וְהוּא יֹאמַר לָכֶם, 'אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ מֵאַיִן אַתֶּם, סוּרוּ מִמֶּנִּי כָּל עוֹשֵׂי רֶשַׁע!'
וְהוּא יַעֲנֶה הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם לֹא יָדַעְתִּי אֵי-מִזֶּה אַתֶּם סוּרוּ מִמֶּנִּי כָּל-פֹּעֲלֵי אָוֶן:
I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
On však vám odpoví: ‚Neznám vás, odkud jste. Odstupte ode mne všichni, kdo se dopouštíte bezpráví.‘ ([Žalmy 6:9])
καὶ ε᾿ρει̑ λέγων ὑμι̑ν ου᾿κ οι῏δα ὑμα̑ς πόθεν ε᾿στέ α᾿πόστητε α᾿π῾ ε᾿μου̑ πάντες ε᾿ργάται α᾿δικίας
ונִאמַר לכֻון דּלָא יָדַע אנָא לכֻון אַימֵכָּא אַנתֻּון פּרֻוקו לכֻון מֵני פָּלחַי שֻׁוקרָא׃ ס
שָׁם יִהְיוּ הַיְּלָלָה וַחֲרוֹק הַשִּׁנַּיִם, כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת אַבְרָהָם וְיִצְחָק וְיַעֲקֹב וְאֶת כָּל הַנְּבִיאִים בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאַתֶּם מְגֹרָשִׁים הַחוּצָה.
וְאָז יִהְיֶה בְכִי וַחֲרֹק שִׁנָּיִם כִּי תִרְאוּ אַבְרָהָם וְיִצְחָק וְיַעֲקֹב וְכָל-הַנְּבִיאִים בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְאַתֶּם נִדָּחִים תִּהְיוּ מִחוּץ:
Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba i všechny proroky v Božím království, a vy budete vyvrženi ven. ([Matouš 8:11-Matouš 8:12 Matouš 22:13-Matouš 22:14])
ε᾿κει̑ ε῎σται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τω̑ν ο᾿δόντων ο῞ταν ο῎ψησθε ᾽Αβραὰμ καὶ ᾽Ισαὰκ καὶ ᾽Ιακώβ καὶ πάντας τοὺς προφήτας ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑ ὑμα̑ς δὲ ε᾿κβαλλομένους ε῎ξω
תַּמָן נֵהוֵא בֵּכיָא וחֻורָק שֵׁנֵא כַּד תֵּחזֻון לַאברָהָם ולִאיסחָק וַליַעקֻוב וַלכֻלהֻון נבִיֵא בּמַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַנתֻּון דֵּין תֵּהוֻון מַפּקִין לבַר׃
וְיָבוֹאוּ מִמִּזְרָח וּמִמַּעֲרָב, מִצָּפוֹן וּמִדָּרוֹם, וְיָסֵבּוּ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וּמִמִּזְרָח וּמִמַּעֲרָב וּמִצָּפוֺן וּמִיָּם יָבֹאוּ וְיֵשְׁבוּ עִמָּם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království. ([Žalmy 107:3])
καὶ η῞ξουσιν α᾿πὸ α᾿νατολω̑ν καὶ δυσμω̑ν καὶ α᾿πὸ βορρα̑ καὶ νότου καὶ α᾿νακλιθήσονται ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
ונִאתֻון מֵן מַדנחָא ומֵן מַערבָא ומֵן תַּימנָא ומֵן גַּרביָא ונֵסתַּמכֻּון בּמַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃ ס
וְהִנֵּה יֵשׁ אַחֲרוֹנִים שֶׁיִּהְיוּ רִאשׁוֹנִים וְרִאשׁוֹנִים שֶׁיִּהְיוּ אַחֲרוֹנִים."
וְהִנֵּה יֵשׁ אַחֲרֹנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ רִאשֹׁנִים וְרִאשֹׁנִים אֲשֶׁר יִהְיוּ אַחֲרֹנִים:
A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
Hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“ ([Matouš 19:30 Matouš 20:16; Marek 10:31])
καὶ ι᾿δοὺ ει᾿σὶν ε῎σχατοι οι῍ ε῎σονται πρω̑τοι καὶ ει᾿σὶν πρω̑τοι οι῍ ε῎σονται ε῎σχατοι
והָא אִית אחרָיֵא דּנֵהוֻון קַדמָיֵא וִאית קַדמָיֵא דּנֵהוֻון אחרָיֵא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה נִגְּשׁוּ כַּמָּה פְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ לוֹ: "צֵא וְלֵךְ מִכָּאן, כִּי הוֹרְדוֹס רוֹצֶה לְהָרְגְךָ."
בַּשָּׁעָה הַהִיא בָּאוּ מִקְצוֺת הַפְּרוּשִׁים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו צֵא וְלֵךְ מִזֶּה כִּי הוֺרְדוֺס מְבַקֵּשׁ לְהָרְגֶךׇ:
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati.
V tu chvíli přišli někteří farizeové a řekli mu: „Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít.“
ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα προση̑λθάν τινες Φαρισαι̑οι λέγοντες αυ᾿τω̑ ε῎ξελθε καὶ πορεύου ε᾿ντευ̑θεν ο῞τι ῾Ηρώδης θέλει σε α᾿ποκτει̑ναι
בֵּה בּהַו יַומָא קרֵבו אנָשָׁא מֵן פּרִישֵׁא וָאמרִין לֵה פֻּוק זֵל לָך מֵכָּא מֵטֻל דּהֵרָודֵס צָבֵא למֵקטלָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "לְכוּ וְאִמְרוּ לַשּׁוּעָל הַזֶּה: 'הִנְנִי מְגָרֵשׁ שֵׁדִים וּפוֹעֵל רְפוּאוֹת הַיּוֹם וּמָחָר, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי אַגִּיעַ עַד תַּכְלִית.'
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהַגִּידוּ לַשּׁוּעָל הַזֶּה הִנְנִי מְגָרֵשׁ רוּחוֺת רָעוֺת וְרֹפֵא חוֺלִים הַיּוֺם וּבְיוֺם מָחָר וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי אָבֹא עַד-קִצִּי:
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
On jim řekl: „Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu svého cíle(p). (p) dokonám ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 9:44 Lukáš 17:25; Lukáš 18:31-Lukáš 18:Lukáš 18:33])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες ει῎πατε τη̑ α᾿λὼπεκι ταύτη ι᾿δοὺ ε᾿κβάλλω δαιμόνια καὶ ι᾿άσεις α᾿ποτελω̑ σήμερον καὶ αυ῎ριον καὶ τη̑ τρίτη τελειου̑μαι
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע זֵלו אֵמַרו לתַעלָא הָנָא דּהָא מַפֵּק אנָא שִׁאדֵא וָאסוָתָא עָבֵד אנָא יַומָנָא וַמחָר וַליַומָא דַּתלָתָא מֵשׁתַּמלֵא אנָא׃
וְאוּלָם עָלַי לְהַמְשִׁיךְ וְלָלֶכֶת הַיּוֹם וּמָחָר וּבַיּוֹם שֶׁלְּאַחַר מִכֵּן, כִּי לֹא יִתָּכֵן שֶׁיִּסָּפֶה נָבִיא מִחוּץ לִירוּשָׁלַיִם.
אַךְ הָלוֺךְ אֵלֵךְ הַיּוֺם וּלְיוֺם מָחָר וּלְיוֺם הַבָּא אַחֲרָיו כִי כֵן לֹא-יֵעָשֶׂה כִּי נָבִיא יֹאבַד מִחוּץ לִירוּשָׁלָיִם:
Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma.
Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.“
πλὴν δει̑ με σήμερον καὶ αυ῎ριον καὶ τη̑ ε᾿χομένη πορεύεσθαι ο῞τι ου᾿κ ε᾿νδέχεται προφήτην α᾿πολέσθαι ε῎ξω ᾽Ιερουσαλήμ
בּרַם וָלֵא לִי דּיַומָנָא וַמחָר אֵסעֻור וַליַומָא אחרִנָא אִזַל מֵטֻל דּלָא מֵשׁכּחָא דַּנבִיָא נִאבַד לבַר מֵן אֻורִשׁלֵם׃ ס
יְרוּשָׁלַיִם, יְרוּשָׁלַיִם, הַהוֹרֶגֶת אֶת הַנְּבִיאִים וְסוֹקֶלֶת אֶת הַשְּׁלוּחִים אֵלֶיהָ, כַּמָּה פְּעָמִים חָפַצְתִּי לְקַבֵּץ אֶת בָּנַיִךְ כְּתַרְנְגֹלֶת הַמְקַבֶּצֶת אֶת אֶפְרוֹחֶיהָ תַּחַת כְּנָפֶיהָ וְלֹא רְצִיתֶם.
יְרוּשָׁלַיִם יְרוּשָׁלַיִם הַהֹרֶגֶת אֶת-הַנְּבִיאִים וְהַסֹּקֶלֶת אֶת-הַשְּׁלוּחִים אֵלָיִךְ עַד-כַּמֶּה פְעָמִים חָפַצְתִּי לְקַבֵּץ אֶת-בָּנַיִךְ כַּאֲשֶׁר תְּקַבֵּץ תַּרְנְגֹלֶת אֶת-אֶפְרֹחֶיהָ תַּחַת כְּנָפֶיהָ וְלֹא אֲבִיתֶם:
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste.
“Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! ([Matouš 23:37-Matouš 23:39 Deuteronomium 32:11])
᾽Ιερουσαλὴμ ᾽Ιερουσαλήμ ἡ α᾿ποκτείνουσα τοὺς προφήτας καὶ λιθοβολου̑σα τοὺς α᾿πεσταλμένους πρὸς αυ᾿τήν ποσάκις η᾿θέλησα ε᾿πισυνάξαι τὰ τέκνα σου ο῍ν τρόπον ο῎ρνις τὴν ἑαυτη̑ς νοσσιὰν ὑπὸ τὰς πτέρυγας καὶ ου᾿κ η᾿θελήσατε
אֻורִשׁלֵם אֻורִשׁלֵם קָטלַת נבִיֵא ורָגמַת לַאילֵין דַּשׁלִיחִין לוָתָה כּמָא זַבנִין צבִית לַמכַנָשֻׁו בּנַיכּי אַיך תַּרנָגֻולתָּא דּכָנשָׁא פַּרֻוגֵיה תּחֵית גֵּפֵיה ולָא צבַיתֻּון׃
הִנֵּה בֵּיתְכֶם יִנָּטֵשׁ לָכֶם, וַאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: רָאֹה לֹא תִּרְאוּנִי עַד כִּי תָּבוֹא הָעֵת שֶׁתֹּאמְרוּ 'בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה!'"
הִנֵּה בֵּיתְכֶם יִשָּׁאֵר לָכֵם חָרְבָּה וַאֲנִי אָמֵן אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא תִרְאֻנִי עוֺד עַד כִּי-תֹאמְרוּן בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה:
Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
Hle, ve svém domě zůstanete sami(q). Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově(r).“ (q) var: váš dům zůstane pustý (r) ř: Páně ([1 Královská 9:7-1 Královská 9:9; Jeremjáš 12:7 Jeremjáš 22:5; Žalmy 118:26])
ι᾿δοὺ α᾿φίεται ὑμι̑ν ὁ οι῏κος ὑμω̑ν λέγω δὲ ὑμι̑ν ου᾿ μὴ ι῎δητέ με ε῞ως η῞ξει ο῞τε ει῎πητε ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου
הָא מֵשׁתּבֵק לכֻון בַּיתּכֻון חַרבָּא אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּלָא תֵּחזֻונָני עדַמָא דּתִאמרֻון בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא סס׃
בְּשַׁבָּת אַחַת נִכְנַס לֶאֱכֹל לֶחֶם בְּבֵיתוֹ שֶׁל אֶחָד מֵרָאשֵׁי הַפְּרוּשִׁים, וְהֵם הִתְבּוֹנְנוּ בּוֹ בִּדְרִיכוּת.
וַיְהִי בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וַיָּבֹא אֶל-בֵּית אֶחָד מֵרָאשֵׁי הַפְּרוּשִׁים לֶאֱכֹל לָחֶם וְהֵם אָרְבוּ לוֺ:
I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Jednou v sobotu vešel Ježíš do domu jednoho z předních farizeů, aby jedl u jeho stolu(s); a oni si na něj dávali pozor. (s) ř: jedl chléb ([Lukáš 7:36 Lukáš 11:37])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ε᾿λθει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς οι῏κόν τινος τω̑ν α᾿ρχόντων τω̑ν Φαρισαίων σαββάτω φαγει̑ν α῎ρτον καὶ αυ᾿τοὶ η῟σαν παρατηρούμενοι αυ᾿τόν
וַהוָא דּכַד עַל לבַיתָּא דּחַד מֵן רִשֵׁא דַּפרִישֵׁא דּנֵאכֻול לַחמָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא והֵנֻון נָטרִין הוַו לֵה׃
וְהִנֵּה לְפָנָיו אִישׁ שֶׁגּוּפוֹ תָּפוּחַ מִמַּיִם.
וְהִנֵּה אִישׁ לְפָנָיו אֲשֶׁר בְּשָׂרוֺ צָבָה מָיִם:
A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním.
Tu se před ním objevil nějaký člověk stižený vodnatelností.
καὶ ι᾿δοὺ α῎νθρωπός τις η῟ν ὑδρωπικὸς ε῎μπροσθεν αυ᾿του̑
והָא גַּברָא חַד דַּכנִישׁ הוָא מַיָא אִית הוָא קדָמַוהי׃ ס
פָּנָה יֵשׁוּעַ לְבַעֲלֵי הַתּוֹרָה וְהַפְּרוּשִׁים וְשָׁאַל: "הֲמֻתָּר לְרַפֵּא בְּשַׁבָּת אוֹ לֹא?"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֶל-בַּעֲלֵי הַתּוֺרָה וְאֶל-הַפְּרוּשִׁים לֵאמֹר הֲכִי כַתּוֺרָה לְרַפֵּא בְּיוֺם הַשַּׁבָּת אִם-לֹא וַיַּחֲרִישׁוּ:
I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ ([Lukáš 6:9])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς τοὺς νομικοὺς καὶ Φαρισαίους λέγων ε῎ξεστιν τω̑ σαββάτω θεραπευ̑σαι η῍ ου῎
וַענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לסָפרֵא ולַפרִישֵׁא דֵּאן שַׁלִיט בּשַׁבּתָא למַאסָיֻו׃
אַךְ הַלָּלוּ שָׁתְקוּ. אָז הֶחֱזִיק בּוֹ, רִפֵּא אוֹתוֹ וְשִׁלַּח אוֹתוֹ.
וַיִּקַח וַיִּרְפָּא אֹתוֺ וַיְשַׁלְּחֵהוּ:
Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Oni však mlčeli. I dotkl se ho, uzdravil jej a propustil. ([Lukáš 6:10 Lukáš 13:13])
οἱ δὲ ἡσύχασαν καὶ ε᾿πιλαβόμενος ι᾿άσατο αυ᾿τὸν καὶ α᾿πέλυσεν
הֵנֻון דֵּין שׁתֵקו וַאחדֵּה הֻו וַאסיֵה וַשׁרָיהי׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "מִי מִכֶּם, שֶׁחֲמוֹרוֹ אוֹ שׁוֹרוֹ יִפֹּל לְתוֹךְ בְּאֵר, לֹא יְמַהֵר לְהַעֲלוֹתוֹ בְּיוֹם הַשַּׁבָּת?"
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-מִכֶּם אֲשֶׁר חֲמֹרוֺ אוֺ שׁוֺרוֺ נָפַל אֶל-הַבּוֺר בְּיוֺם הַשַּׁבָּת וְלֹא יָחִישׁ מַעֲשֵׂהוּ לְהַעֲלֹתוֺ:
A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
Jim pak řekl: „Spadne-li někomu z vás syn(t) nebo vůl do nádrže, nevytáhne ho hned i v den sobotní?“ (t) var: osel ([Lukáš 13:15])
καὶ πρὸς αυ᾿τοὺς ει῏πεν τίνος ὑμω̑ν υἱὸς η῍ βου̑ς ει᾿ς φρέαρ πεσει̑ται καὶ ου᾿κ ευ᾿θέως α᾿νασπάσει αυ᾿τὸν ε᾿ν ἡμέρα του̑ σαββάτου
וֵאמַר להֻון מַנֻו מֵנכֻון דּנֵפֵּל בּרֵה אַו תַּורֵה בּבִרָא בּיַומָא דּשַׁבּתָא ולָא מֵחדָא דָּלֵא מַסֵק לֵה׃ ס
עַל זֹאת לֹא יָכְלוּ לַעֲנוֹת.
וְלֹא יָכְלוּ לְהָשִׁיב דָּבָר עַל-זֹאת:
I nemohli jemu na to odpovědíti.
Na to mu nedovedli dát odpověď. ([Matouš 22:46])
καὶ ου᾿κ ι῎σχυσαν α᾿νταποκριθη̑ναι πρὸς ταυ̑τα
ולָא אֵשׁכַּחו למֵתַּל לֵה פֵּתגָמָא עַל הָדֵא׃
כִּרְאוֹתוֹ כֵּיצַד בּוֹחֲרִים לָהֶם הַמֻּזְמָנִים אֶת הַמְּקוֹמוֹת הַמְכֻבָּדִים, אָמַר לָהֶם מָשָׁל:
וְכִרְאוֺתוֺ אֶת-הַקְּרֻאִים אֲשֶׁר בָּחֲרוּ לָהֶם אֶת-רָאשֵׁי הַמּוֺשָׁבוֺת וַיִָּּׂא אֶת-מְשָׁלוֺ אֲלֵיהֶם וַיֹּאמַר:
Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali), řka jim:
Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství: ([Lukáš 11:43 Lukáš 20:46])
ε῎λεγεν δὲ πρὸς τοὺς κεκλημένους παραβολήν ε᾿πέχων πω̑ς τὰς πρωτοκλισίας ε᾿ξελέγοντο λέγων πρὸς αυ᾿τούς
וֵאמַר הוָא מַתלָא לוָת הָנֻון דַּמזַמנִין תַּמָן עַל דּחָזֵא הוָא להֻון דַּמגַבֵּין דֻּוכּיָתָא דּרִישׁ סמָכֵא׃
"כַּאֲשֶׁר מִישֶׂהוּ מַזְמִין אוֹתְךָ לַחֲתֻנָּה אַל תָּסֵב בַּמָּקוֹם הַמְכֻבָּד בְּיוֹתֵר, שֶׁמָּא הִזְמִין אִישׁ נִכְבָּד מִמְּךָ;
כִּי-יִקְרָא אֹתְךׇ אִישׁ אֶל-חֲתֻנָּתוֺ לֹא תֵשֵׁב עַל-מוֺשָׁב הָרֹאשׁ פֶּן-נִקְרָא שָׁם אִישׁ נִכְבָּד מִמֶּךׇ:
Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho.
“Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti: ([Přísloví 25:6-Přísloví 25:7])
ο῞ταν κληθη̑ς ὑπό τινος ει᾿ς γάμους μὴ κατακλιθη̑ς ει᾿ς τὴν πρωτοκλισίαν μήποτε ε᾿ντιμότερός σου η῏ κεκλημένος ὑπ῾ αυ᾿του̑
אֵמַתי דּמֵזדַמַן אַנתּ מֵן אנָשׁ לבֵית מֵשׁתֻּותָא לָא תִּאזַל תֵּסתּמֵך לָך בּרִישׁ סמָכָא דַּלמָא נֵהוֵא מזַמַן תַּמָן אנָשׁ דַּמיַקַר מֵנָך׃
וּמִי שֶׁהִזְמִין אוֹתְךָ וְאוֹתוֹ יָבוֹא וְיֹאמַר לְךָ 'תֵּן מָקוֹם לָאִישׁ הַזֶּה', וְאָז תֵּלֵךְ בְּבֹשֶׁת פָּנִים לִתְפֹּס אֶת הַמָּקוֹם הָאַחֲרוֹן.
וּבָא הָאִישׁ אֲשֶׁר קָרָא אֶת-שְׁנֵיכֶם וְאָמַר אֵלֶיךׇ הַנַּח מְקוֺמְךׇ לָאִישׁ הַזֶּה וְאָז תָּקוּם בְּבָשְׁתְּךׇ לָקַחַת אֶת-הַמּוֺשָׁב הַשָּׁפֵל:
A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
‚Uvolni mu své místo!‘ a ty pak musíš s hanbou dozadu.
καὶ ε᾿λθών ὁ σὲ καὶ αυ᾿τὸν καλέσας ε᾿ρει̑ σοι δὸς τούτω τόπον καὶ τότε α῎ρξη μετὰ αι᾿σχύνης τὸν ε῎σχατον τόπον κατέχειν
ונִאתֵא הַו מַן דּלָך ולֵה קרָא ונִאמַר לָך דּהַב דֻּוכּתָא להָנָא ותֵבהַת כַּד קָאֵם אַנתּ וָאחֵד אַנתּ דֻּוכּתָא אחרָיתָּא׃
אַדְּרַבָּא, כְּשֶׁאַתָּה מֻזְמָן לֵךְ וְהָסֵב בַּמָּקוֹם הָאַחֲרוֹן; וְכַאֲשֶׁר יָבוֹא זֶה שֶׁהִזְמִין אוֹתְךָ וְיֹאמַר לְךָ 'עֲלֵה יְדִידִי', יִהְיֶה לְךָ כָּבוֹד לְעֵינֵי כָּל הַמְסֻבִּים עִמְּךָ.
אַךְ אִם קָרוּא אַתָּה לֵךְ וְשֵׁב עַל-הַמּוֺשָׁב הַשָּׁפֵל וְהַקֹּרֵא אֹתְךׇ יָבֹא וְיֹאמַר אֵלֶיךׇ יְדִידִי עֲלֵה מִזֶּה מָעְלָה וְהָיָה-לְךׇ לְכָבוֺד לִפְנֵי כָּל-הַיֹּשְׁבִים בִּמְסִבָּה עִמָּךְ:
Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval, a řekne ti: ‚Příteli, pojď dopředu!‘ Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
α᾿λλ῾ ο῞ταν κληθη̑ς πορευθεὶς α᾿νάπεσε ει᾿ς τὸν ε῎σχατον τόπον ι῞να ο῞ταν ε῎λθη ὁ κεκληκὼς σε ε᾿ρει̑ σοι φίλε προσανάβηθι α᾿νὼτερον τότε ε῎σται σοι δόξα ε᾿νὼπιον πάντων τω̑ν συνανακειμένων σοι
אֵלָא מָא דֵּאזדַּמַנתּ זֵל אֵסתַּמךְּ לָך בּחַרתָא דּמָא דָּאתֵא הַו דַּקרָך נִאמַר לָך רָחֵמי אֵתעַלָא לעֵל וֵאסתַּמךְּ ותֵהוֵא לָך תֵּשׁבֻּוחתָּא קדָם כֻּלהֻון דַּסמִיכִין עַמָך׃
כִּי כָּל הַמְרוֹמֵם אֶת עַצְמוֹ יֻשְׁפַּל וְהַמַּשְׁפִּיל אֶת עַצְמוֹ יְרוֹמַם."
כִּי כָּל-הַמִּתְנֵַּׂא בְגַאֲוָתוֺ יִשָּׁפֵל וּשְׁפַל רוּחַ יִנָּשֵׂא:
Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen(u), a kdo se ponižuje(v), bude povýšen.“ (u) pokořen (v) pokořuje ([Lukáš 18:14; Matouš 23:12 Matouš 18:4; 1 Petrův 5:6])
ο῞τι πα̑ς ὁ ὑψω̑ν ἑαυτὸν ταπεινωθήσεται καὶ ὁ ταπεινω̑ν ἑαυτὸν ὑψωθήσεται
מֵטֻל דּכֻל דַּנרִים נַפשֵׁה נֵתמַכַּך וכֻל דּנַמֵך נַפשֵׁה נֵתּתּרִים׃ ס
וְגַם לָאִישׁ שֶׁהִזְמִין אוֹתוֹ אָמַר: "כַּאֲשֶׁר אַתָּה עוֹרֵךְ סְעוּדַת צָהֳרַיִם אוֹ סְעוּדַת עֶרֶב, אַל תִּקְרָא לִידִידֶיךָ, אַף לֹא לְאַחֶיךְ וּקְרוֹבֶיךָ וְלֹא לִשְׁכֵנֶיךָ הָעֲשִׁירִים, שֶׁמָּא יַזְמִינוּךָ גַּם הֵם וְזֶה יִהְיֶה גְּמוּלְךָ.
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-הָאִישׁ אֲשֶׁר קְרָאוֺ לְבֵיתוֺ כִּי-תַעֲשֶׂה מִשְׁתֶּה בַּצָּהֳרַיִם אוֺ בָעֶרֶב לֹא תִקְרָא לְאֹהֲבֶיךׇ לְאַחֶיךׇ וְלִקְרוֺבֶיךׇ אוֺ לִשְׁכֵנֶיךׇ הָעֲשִׁירִים כִּי גַם-הֵם יִקְרָאוּךׇ לְמִשְׁתֵּיהֶם וְהָיָה-לְךׇ תַּשְׁלוּם גְּמוּל:
Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
ε῎λεγεν δὲ καὶ τω̑ κεκληκότι αυ᾿τόν ο῞ταν ποιη̑ς α῎ριστον η῍ δει̑πνον μὴ φὼνει τοὺς φίλους σου μηδὲ τοὺς α᾿δελφούς σου μηδὲ τοὺς συγγενει̑ς σου μηδὲ γείτονας πλουσίους μήποτε καὶ αυ᾿τοὶ α᾿ντικαλέσωσίν σε καὶ γένηται α᾿νταπόδομά σοι
אֵמַר דֵּין אָף להַו דַּקרָיהי מָא דּעָבֵד אַנתּ שָׁרֻותָא אַו אַחשָׁמִיתָא לָא תֵּהוֵא קָרֵא רָחמַיךְּ אָפלָא אַחַיךְּ אַו אחיָנַיךְּ ולָא שׁבָבַיךְּ עַתִּירֵא דַּלמָא וָאף הֵנֻון נֵקרֻונָך ונֵהוֵא לָך פֻּורעָנָא הָנָא׃
כְּשֶׁאַתָּה עוֹרֵךְ מִשְׁתֶּה הַזְמֵן אֶת הָעֲנִיִּים, אֶת בַּעֲלֵי הַמּוּם, אֶת הַפִּסְחִים וְהָעִוְרִים.
אֲבָל כִּי-תַעֲשֶׂה מִשְׁתֶּה קְרָא לַעֲנִיִּים וְנִדְכָּאִים לַפִּסְחִים וְלַעִוְרִים:
Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
α᾿λλ῾ ο῞ταν δοχὴν ποιη̑ς κάλει πτωχούς α᾿ναπείρους χωλούς τυφλούς
אֵלָא מָא דּעָבֵד אַנתּ קֻובָּלָא קרִי למֵסכִּנֵא סגִיפֵא חגִיסֵא סמַיָא׃
וְאַשְׁרֶיךָ שֶׁאֵין לָהֶם לִגְמֹל לְךָ, כִּי בִּתְחִיַּת הַצַּדִּיקִים יְשֻׁלַּם לְךָ."
אָז אַשְׁרֶיךׇ כִּי אֵין-בְּיָדָם לְשַׁלֶּם-לָךְ וְשֻׁלֹּם יְשֻׁלַּם לְךׇ בְּיוֺם תְּקוּמַת הַצַּדִּיקִים:
A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“ ([Lukáš 6:32-Lukáš 6:35])
καὶ μακάριος ε῎ση ο῞τι ου᾿κ ε῎χουσιν α᾿νταποδου̑ναί σοι α᾿νταποδοθήσεται γάρ σοι ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει τω̑ν δικαίων
וטֻובַיךְּ דּלַיתּ להֻון דּנֵפרעֻונָך נֵהוֵא גֵּיר פֻּורעָנָך בַּקיָמָא דּזַדִּיקֵא סס׃
אֶחָד מִן הַמְסֻבִּים שֶׁשָּׁמַע אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶה אָמַר אֵלָיו: "אַשְׁרֵי הָאוֹכֵל לֶחֶם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וְאֶחָד מִן-הַיּשְׁבִים עִמּוֺ בִמְסִבָּה כְּשָׁמְעוֺ אֶת-אֵלֶּה עָנָה וְאָמַר אַשְׁרֵי הָאֹכֵל לֶחֶם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.
Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím.“ ([Lukáš 13:29; Zjevení Janovo 19:9])
α᾿κούσας δέ τις τω̑ν συνανακειμένων ταυ̑τα ει῏πεν αυ᾿τω̑ μακάριος ο῞στις φάγεται α῎ρτον ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
כַּד שׁמַע דֵּין חַד מֵן הָנֻון דַּסמִיכִין הָלֵין אֵמַר לֵה טֻובַוהי למַן דּנֵאכֻול לַחמָא בּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִישׁ אֶחָד עָרַךְ סְעוּדָה גְּדוֹלָה וְהִזְמִין אֲנָשִׁים רַבִּים.
וְהוּא אָמַר אֵלָיו אִישׁ אֶחָד עָשָׂה מִשְׁתֶּה גָדוֺל לִקְרֻאִים רַבִּים:
On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Ježíš mu řekl: „Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí. ([Matouš 22:1-Matouš 22:10])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α῎νθρωπός τις ε᾿ποίει δει̑πνον μέγα καὶ ε᾿κάλεσεν πολλούς
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע גַּברָא חַד עבַד אַחשָׁמִיתָא רַבּתָא וַקרָא לסַגִּיֵאא׃
סָמוּךְ לִשְׁעַת הַסְּעוּדָה שָׁלַח אֶת עַבְדּוֹ לוֹמַר לַמֻּזְמָנִים 'בּוֹאוּ, כִּי הַכֹּל כְּבָר מוּכָן.'
וַיִּשְׁלַח אֶת-עַבְדּוֺ לִפְנֵי הַמִּשְׁתֶּה אֶל-הַקְּרֻאִים לֵאמֹר בֹּאוּ נָא כִּי כָּל-דָּבָר מוּכָן:
I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko.
Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘
καὶ α᾿πέστειλεν τὸν δου̑λον αυ᾿του̑ τη̑ ω῞ρα του̑ δείπνου ει᾿πει̑ν τοι̑ς κεκλημένοις ε῎ρχεσθε ο῞τι η῎δη ε῞τοιμά ε᾿στιν
ושַׁדַּר עַבדֵּה בּעֵדָּנָא דַּאחשָׁמִיתָא דּנִאמַר לַאילֵין דַּקרֵין הָא כֻּלמֵדֵּם מטַיַב לכֻון תַּו׃
אַךְ כֻּלָּם הֵחֵלּוּ לְהִתְנַצֵּל פֶּה אֶחָד. הָרִאשׁוֹן אָמַר: 'קָנִיתִי שָׂדֶה וַאֲנִי חַיַב לָצֵאת לִרְאוֹתוֹ. אֲנִי מְבַקֵּשׁ מִמְּךָ, קַבֵּל אֶת הִתְנַצְּלוּתִי.'
וַיָּחֵלּוּ כֻּלָּם פֶּה אֶחָד לְהִשְׁתַּמֵּט הָרִאשׁוֺן אָמַר שָׂדֶה קָנִיתִי לִי וְלִי נָחוּץ לָלֶכֶת וְלִרְאוֺתוֺ אֱמָר-נָא לַאדֹנֶיךׇ כִּי יִסְלַח לִי לַדָּבָר הַזֶּה:
I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne.
A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.‘
καὶ η῎ρξαντο α᾿πὸ μια̑ς πάντες παραιτει̑σθαι ὁ πρω̑τος ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿γρὸν η᾿γόρασα καὶ ε῎χω α᾿νάγκην ε᾿ξελθών ι᾿δει̑ν αυ᾿τόν ε᾿ρωτω̑ σε ε῎χε με παρητημένον
ושַׁרִיו מֵן חַד כֻּלהֻון למֵשׁתָּאלֻו אָמַר לֵה קַדמָיָא קרִיתָא זֵבנֵת וַאלִיץ אנָא דֵּאפֻּוק אֵחזֵיה בָּעֵא אנָא מֵנָך שׁבֻוקַיני דּמֵשׁתֵּאל אנָא׃
אַחֵר אָמַר 'קָנִיתִי חֲמִשָּׁה צִמְדֵי שְׁוָרִים וַאֲנִי הוֹלֵךְ לִבְחֹן אוֹתָם. אֲנִי מְבַקֵּשׁ מִמְּךָ, קַבֵּל אֶת הִתְנַצְּלוּתִי.'
וְהַשֵּׁנִי אָמַר חֲמֵשֶׁת צִמְדֵי-בָקָר קָנִיתִי לִי וַאֲנִי הֹלֵךְ לְבַקְּרָם אֱמָר-נָא לַאדֹנֶיךׇ כִּי יִסְלַח לִי לַדָּבָר הַזֶּה:
A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!‘
καὶ ε῞τερος ει῏πεν ζεύγη βοω̑ν η᾿γόρασα πέντε καὶ πορεύομαι δοκιμάσαι αυ᾿τά ε᾿ρωτω̑ σε ε῎χε με παρητημένον
אחרִנָא אָמַר חַמשָׁא זַוגִּין תַּורֵא זֵבנֵת וָאזֵל אנָא דֵּאבקֵא אֵנֻון בָּעֵא אנָא מֵנָך שׁבֻוקַיני דּמֵשׁתֵּאל אנָא סּ סּ׃
וְאַחֵר אָמַר 'נָשָׂאתִי אִשָּׁה וְלָכֵן אֵינֶנִּי יָכוֹל לָבוֹא.'
וְהַשְּׁלִישִׁי אָמַר אִשָּׁה לָקַחְתִּי לִי וְלֹא אוּכַל לָבֹא:
A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘ ([Deuteronomium 24:5])
καὶ ε῞τερος ει῏πεν γυναι̑κα ε῎γημα καὶ διὰ του̑το ου᾿ δύναμαι ε᾿λθει̑ν
וַאחרִנָא אָמַר אַנתּתָא נֵסבֵּת ומֵטֻל הָדֵא לָא מֵשׁכַּח אנָא דִּאתֵא׃
כְּשֶׁחָזַר הָעֶבֶד וְסִפֵּר לַאֲדוֹנָיו אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, הִתְכַּעֵס בַּעַל הַבַּיִת וְאָמַר לְעַבְדּוֹ, 'צֵא מַהֵר אֶל רְחוֹבוֹת הָעִיר וְאֶל סִמְטְאוֹתֶיהָ וְהָבֵא הֵנָּה אֶת הָעֲנִיִּים, אֶת בַּעֲלֵי הַמּוּם, אֶת הָעִוְרִים וְהַפִּסְחִים.'
וַיָּשָׁב הָעֶבֶד וַיַּגֵּד לַאדֹנָיו אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיִּחַר אַפּוֺ וַיֹּאמֶר אֶל-הָעֶבֶד מַהֵר צֵא אֶל-רְחֹבוֺת הָעִיר וְאֶל-חוּצוֺתֶיהָ וְהָבֵא לִי הֵנָּה אֶת-הָעֲנִיִּים וְאֶת-הַנִּדְכָּאִים וְאֶת-הַעִוְרִים וְאֶת-הַפִּסְחִים:
I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: ‚Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
καὶ παραγενόμενος ὁ δου̑λος α᾿πήγγειλεν τω̑ κυρίω αυ᾿του̑ ταυ̑τα τότε ο᾿ργισθεὶς ὁ οι᾿κοδεσπότης ει῏πεν τω̑ δούλω αυ᾿του̑ ε῎ξελθε ταχέως ει᾿ς τὰς πλατείας καὶ ρ᾿ύμας τη̑ς πόλεως καὶ τοὺς πτωχοὺς καὶ α᾿ναπείρους καὶ τυφλοὺς καὶ χωλοὺς ει᾿σάγαγε ω῟δε
וֵאתָא הַו עַבדָּא וֵאמַר למָרֵה הָלֵין הָידֵּין רגֵז מָרֵא בַּיתָּא וֵאמַר לעַבדֵּה פֻּוק בַּעגַל לשֻׁוקֵא וַלבִריָתָא דַּמדִינתָּא וַאעֵל לכָא למֵסכִּנֵא וַלמַכֵאבֵא ולַמחַגּרֵא ולַעוִירֵא׃
אָמַר הָעֶבֶד, 'אֲדוֹנִי, מַה שֶּׁצִּוִּיתָ נַעֲשָׂה וַעֲדַיִן יֵשׁ מָקוֹם.'
וַיֹּאמֶר הָעֶבֶד כֵּן נִהְיָה אֲדֹנִי כַּאֲשֶׁר צִוִּיתָ אַךְ-עוֺד מָקוֺם רֵק בַּבָּיִת:
I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
A služebník řekl: ‚Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo.‘
καὶ ει῏πεν ὁ δου̑λος κύριε γέγονεν ο῍ ε᾿πέταξας καὶ ε῎τι τόπος ε᾿στίν
וֵאמַר עַבדָּא מָרי הוָא אַיך דַּפקַדּתּ ותֻוב אִית אַתרָא׃
אָמַר הָאָדוֹן אֶל הָעֶבֶד, 'צֵא אֶל הַדְּרָכִים וְאֶל הַמִּשְׁעוֹלִים וְאַלֵּץ אֲנָשִׁים לְהִכָּנֵס כְּדֵי שֶׁיִּמָּלֵא בֵּיתִי.'
וַיֹּמֶר הָאָדוֺן אֶל-הָעֶבֶד צֵא אֶל-הַדְּרָכִים וְאֶל-הַגְּדֵרוֺת וְהַחֲזֶק-בָּם לָבֹא לְמַעַן יִמָּלֵא בֵיתִי:
Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Pán řekl služebníku: ‚Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám(x) a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil. (x) Jdi k tulákům a vyvrženým
καὶ ει῏πεν ὁ κύριος πρὸς τὸν δου̑λον ε῎ξελθε ει᾿ς τὰς ὁδοὺς καὶ φραγμοὺς καὶ α᾿νάγκασον ει᾿σελθει̑ν ι῞να γεμισθη̑ μου ὁ οι῏κος
וֵאמַר מָרָא לעַבדֵּה פֻּוק לֻאורחָתָא וַלבֵית סיָגֵא וַאלֻוץ דּנֵעלֻון דּנֵתמלֵא בַּיתּי׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִישׁ מֵאוֹתָם הָאֲנָשִׁים שֶׁהֻזְמְנוּ לֹא יִטְעַם אֶת סְעוּדָתִי."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מִן-הָאֲנָשִׁים הַקְּרֻאִים הָהֵם לֹא יִטְעַם אִישׁ אֶת-הַמִּשְׁתֶּה:
Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.‘„
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δεὶς τω̑ν α᾿νδρω̑ν ε᾿κείνων τω̑ν κεκλημένων γεύσεταί μου του̑ δείπνου
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּחַד מֵן הָנֻון אנָשָׁא דַּקרֵין הוַו לָא נֵטעמֻון מֵן אַחשָׁמִיתי׃ ס
הֲמוֹן עַם רַב הָלְכוּ אִתּוֹ; פָּנָה אֲלֵיהֶם וְאָמַר:
וַיֵּלֶךְ אִתּוֺ הֲמוֺן עַם-רָב וַיִּפֶן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם:
Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim:
Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
συνεπορεύοντο δὲ αυ᾿τω̑ ο῎χλοι πολλοί καὶ στραφεὶς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς
וכַד אָזִלין הוַו עַמֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא אֵתפּנִי וֵאמַר להֻון׃
"מִי שֶׁבָּא אֵלַי וְאֵינֶנּוּ שׂוֹנֵא אֶת אָבִיו וְאֶת אִמּוֹ, אֶת אִשְׁתּוֹ וְאֶת בָּנָיו, אֶת אֶחָיו וְאֶת אַחְיוֹתָיו וְאַף אֶת נַפְשׁוֹ שֶׁלּוֹ, אֵינוֹ יָכוֹל לִהְיוֹת תַּלְמִידִי.
כִּי-יָבֹא אֵלַי אִישׁ וְלֹא יִשְׂנָא אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְאֶת-אִשְׁתּוֺ וְאֶת-בָּנָיו וְאֶת-אֶחָיו וְאֶת-אַחְיֹתָיו וְאַף גַּם-אֶת-נַפְשׁוֺ לֹא יוּכַל לִהְיוֺת תַּלְמִידִי:
Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci(y) svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe(z), nemůže být mým učedníkem. (y) ř: nemá v nenávisti (z) ř: své duše ([Matouš 10:37-Matouš 10:38 Deuteronomium 33:9; Lukáš 18:29-Lukáš 18:30])
ει῎ τις ε῎ρχεται πρός με καὶ ου᾿ μισει̑ τὸν πατέρα ἑαυτου̑ καὶ τὴν μητέρα καὶ τὴν γυναι̑κα καὶ τὰ τέκνα καὶ τοὺς α᾿δελφοὺς καὶ τὰς α᾿δελφάς ε῎τι τε καὶ τὴν ψυχὴν ἑαυτου̑ ου᾿ δύναται ει῏ναί μου μαθητής
מַן דָּאתֵא לוָתי ולָא סָנֵא לַאבֻוהי ולֵאמֵה ולַאחַוהי ולַאחוָתֵה ולַאנתּתֵה ולַבנַוהי וָאף לנַפשֵׁה תַּלמִידָא לָא מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא לִי׃
מִי שֶׁאֵינוֹ נוֹשֵׁא אֶת צְלָבוֹ וְאֵינוֹ בָּא אַחֲרַי אֵינֶנּוּ יָכוֹל לִהְיוֹת תַּלְמִידִי.
וּמִי אֲשֶׁר לֹא-יִקַּח אֶת-צְלָבוֺ וְיֵלֵךְ אַחֲרָי לֹא יוּכַל לִהְיוֺת תַּלְמִידִי:
A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. ([Matouš 16:24; Marek 8:34; Lukáš 9:23])
ο῞στις ου᾿ βαστάζει τὸν σταυρὸν ἑαυτου̑ καὶ ε῎ρχεται ο᾿πίσω μου ου᾿ δύναται ει῏ναί μου μαθητής
ומַן דּלָא שָׁקֵל צלִיבֵה וָאתֵא בָּתַרי תַּלמִידָא לָא מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא לִי׃ ס
מִי מִכֶּם, הֶחָפֵץ לִבְנוֹת מִגְדָּל, לֹא יֵשֵׁב תְּחִלָּה וִיחַשֵּׁב אֶת הַהוֹצָאוֹת, לְבָרֵר אִם יֵשׁ לְאֵל יָדוֹ לְהַשְׁלִים אוֹתוֹ?
כִּי מִי-מִכֶּם הֶחָפֵץ לִבְנוֺת מִגְדָּל וְלֹא יֵשֵׁב לְחַשֵּׁב רִאשֹׁנָה אֶת-הוֺצָאוֺתָיו אִם יָדָיו רַב לוֺ לְכַלֹּתוֺ:
Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal?
Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
τίς γὰρ ε᾿ξ ὑμω̑ν θέλων πύργον οι᾿κοδομη̑σαι ου᾿χὶ πρω̑τον καθίσας ψηφίζει τὴν δαπάνην ει᾿ ε῎χει ει᾿ς α᾿παρτισμόν
מַנֻו גֵּיר מֵנכֻון דּצָבֵא דּנֵבנֵא מַגדּלָא ולָא לֻוקדַם יָתֵב חָשֵׁב נֵפקָתֵה אֵן אִית לֵה לַמשַׁלָמֻותֵה׃
שֶׁהֲרֵי אִם אַחֲרֵי שֶׁהִנִּיחַ יְסוֹד לֹא יוּכַל לְסַיֵּם, כָּל רוֹאָיו יַתְחִילוּ לִלְעֹג לוֹ וְיֹאמְרוּ:
פֶּן-בְּיָסְדוֺ אֶת-הַיְסוֺד תִּקְצַר יָדוֺ לְהַשְׁלִימוֺ וְכָל-הָרֹאִים יִלְעֲגוּ-לוֺ לֵאמֹר:
Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu,
Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
ι῞να μήποτε θέντος αυ᾿του̑ θεμέλιον καὶ μὴ ι᾿σχύοντος ε᾿κτελέσαι πάντες οἱ θεωρου̑ντες α῎ρξωνται αυ᾿τω̑ ε᾿μπαίζειν
דּלָא כַּד נסִים שֵׁתֵאסתָּא ולָא נֵשׁכַּח לַמשַׁלָמֻו כֻּל דּחָזֵין נֵהוֻון מבַזחִין בֵּה׃
'הָאִישׁ הַזֶּה הִתְחִיל לִבְנוֹת וְלֹא הָיָה יָכוֹל לִגְמֹר!'
זֶה הוּא הָאִישׁ אֲשֶׁר הֵחֵל לִבְנוֺת וּלְכַלּוֺת אֵין-לְאֵל יָדוֺ:
Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘
λέγοντες ο῞τι ου῟τος ὁ α῎νθρωπος η῎ρξατο οι᾿κοδομει̑ν καὶ ου᾿κ ι῎σχυσεν ε᾿κτελέσαι
וָאמרִין דּהָנָא גַּברָא שַׁרִי למֵבנָא ולָא אֵשׁכַּח לַמשַׁלָמֻו׃
אוֹ אֵיזֶה מֶלֶךְ, הַיּוֹצֵא לַעֲרֹךְ מִלְחָמָה נֶגֶד מֶלֶךְ אַחֵר, לֹא יֵשֵׁב תְּחִלָּה וְיִשְׁקֹל אִם יֵשׁ בִּיכָלְתּוֹ לָצֵאת בַּעֲשֶׂרֶת אֲלָפִים לִקְרַאת הַבָּא עָלָיו בְּעֶשְׂרִים אֶלֶף?
אוֺ מִי-הוּא הַמֶּלֶךְ הַיֹּצֵא לְהִתְרָאוֺת פָּנִים בְּמִלְחַמְתּוֺ עִם-מֶלֶךְ אַחֵר וְלֹא-יֵשֵׁב לְהִתְיָעֵץ רִאשֹׁנָה אִם-יוּכַל לַעֲרֹךְ בַּעֲשֶׂרֶת אֲלָפִים לִקְרַאת הַבָּא עָלָיו בְּעֶשְׂרִים אָלֶף:
Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci?
η῍ τίς βασιλεὺς πορευόμενος ἑτέρω βασιλει̑ συμβαλει̑ν ει᾿ς πόλεμον ου᾿χὶ καθίσας πρω̑τον βουλεύσεται ει᾿ δυνατός ε᾿στιν ε᾿ν δέκα χιλιάσιν ὑπαντη̑σαι τω̑ μετὰ ει῎κοσι χιλιάδων ε᾿ρχομένω ε᾿π῾ αυ᾿τόν
אַו מַנֻו מַלכָּא דָּאזֵל לַקרָבָא למֵתכַּתָּשֻׁו עַם מַלכָּא חַברֵה ולָא לֻוקדַם מֵתרַעֵא דֵּאן מֵשׁכַּח בּעֵסרָא אַלפִין למֵארַע להַו דָּאתֵא עלַוהי בּעֵסרִין אַלפִין׃
אִם לֹא יוּכַל, יִשְׁלַח אֵלָיו מִשְׁלַחַת בְּעוֹדֶנּוּ רָחוֹק וְיִשְׁאַל לִתְנָאֵי שָׁלוֹם.
וְאִם-לֹא אָז יִשְׁלַח מַלְאָכִים עוֺדוֺ מֵרָחוֺק לְבַקֶּשׁ-לוֺ שָׁלוֺם:
Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji.
Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
ει᾿ δὲ μή γε ε῎τι αυ᾿του̑ πόρρω ο῎ντος πρεσβείαν α᾿ποστείλας ε᾿ρωτα̑ τὰ πρὸς ει᾿ρήνην
וֵאן דֵּין לָא עַד הֻו רַחִיק מֵנֵה משַׁדַּר אִיזגַּדֵּא ובָעֵא עַל שׁלָמָא׃
לְפִיכָךְ כָּל אִישׁ מִכֶּם שֶׁאֵינֶנּו מְוַתֵּר עַל כָּל רְכוּשׁוֹ אֵינוֹ יָכוֹל לִהְיוֹת תַּלְמִידִי.
וְכֵן כָּל-אִישׁ מִכֶּם אִם לֹא-יִבָּדֵל מִכֹּל אֲשֶׁר לוֺ לֹא-יוּכַל לִהְיוֺת תַּלְמִידִי:
Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem. ([Lukáš 9:62])
ου῞τως ου῏ν πα̑ς ε᾿ξ ὑμω̑ν ο῍ς ου᾿κ α᾿ποτάσσεται πα̑σιν τοι̑ς ἑαυτου̑ ὑπάρχουσιν ου᾿ δύναται ει῏ναί μου μαθητής
הָכַנָא כֻּלנָשׁ מֵנכֻון דּלָא שָׁבֵק כֻּלֵה קֵניָנֵה לָא מֵשׁכַּח דּנֵהוֵא לִי תַּלמִידָא׃ ס
הַמֶּלַח הוּא טוֹב; אַךְ אִם גַּם לַמֶּלַח תֹּאבַד מְלִיחוּתוֹ, כֵּיצַד תֻּחְזַר לוֹ?
הַמֶּלַח טוֺב הוּא אַךְ אִם גַּם-הַמֶּלַח יָפוּג טַעְמוֺ מִי יְתַקֵּן אֹתוֺ:
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti? ([Matouš 5:13; Marek 9:50])
καλὸν ου῏ν τὸ α῞λας ε᾿ὰν δὲ καὶ τὸ α῞λας μωρανθη̑ ε᾿ν τίνι α᾿ρτυθήσεται
שַׁפִּירָא הי מֵלחָא אֵן דֵּין אָף מֵלחָא תֵּפכַּה בּמָנָא תֵּתמלַח׃
אֵין הוּא מוֹעִיל לֹא לָאֲדָמָה וְלֹא לַדֹּמֶן; הַחוּצָה מַשְׁלִיכִים אוֹתוֹ. מִי שֶׁאָזְנַיִם לוֹ לִשְׁמֹעַ, שֶׁיִּשְׁמַע!"
תָּפֵל לֹא-יִצְלַח לֹא לַאֲדָמָה וְלֹא לְדֹמֶן כִּי אִם-חוּצָה יַשְׁלִיכוּ אֹתוֺ מִי אֲשֶׁר אָזְנַיִם לוֺ לִשְׁמֹעַ יִשְׁמָע:
Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.“
ου῎τε ει᾿ς γη̑ν ου῎τε ει᾿ς κοπρίαν ευ῎θετόν ε᾿στιν ε῎ξω βάλλουσιν αυ᾿τό ὁ ε῎χων ω῏τα α᾿κούειν α᾿κουέτω
לָא לַארעָא ולָא לזֵבלָא אָזָלא לבַר שָׁדֵין לָה ס מַן דִּאית לֵה אֵדנֵא דּנֵשׁמַע נֵשׁמַע׃ ס
כֵּיוָן שֶׁכָּל הַמּוֹכְסִים וְהָאֲנָשִׁים הַחַטָּאִים הִתְקָרְבוּ לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ,
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר בָּאוּ לְפָנָיו כָּל-הַמּוֺכְסִים וְהַחַטָּאִים לִשְׁמֹעַ אֹתוֺ:
Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. ([Lukáš 5:29-Lukáš 5:30 Lukáš 19:7])
η῟σαν δὲ αυ᾿τω̑ ε᾿γγίζοντες πάντες οἱ τελω̑ναι καὶ οἱ ἁμαρτωλοὶ α᾿κούειν αυ᾿του̑
מֵתקַרבִין הוַו דֵּין לוָתֵה מָכסֵא וחַטָיֵא דּנֵשׁמעֻונָיהי׃
הִתְלוֹנְנוּ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֹפְרִים לֵאמֹר: "הִנֵּה זֶה מְקַבֵּל אֶת הַחוֹטְאִים וְאוֹכֵל בְּחֶבְרָתָם."
וַיִּלֹּנוּ הַפְּרוּשִׁים וְהַסּוֺפְרִים לֵאמֹר הָאִישׁ הַלָּזֶה פְּנֵי חַטָּאִים הוּא נֹשֵׂא וְאֹכֵל עִמָּהֶם:
I reptali farizeové a zákonníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.
Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“
καὶ διεγόγγυζον οι῞ τε Φαρισαι̑οι καὶ οἱ γραμματει̑ς λέγοντες ο῞τι ου῟τος ἁμαρτωλοὺς προσδέχεται καὶ συνεσθίει αυ᾿τοι̑ς
וסָפרֵא וַפרִישֵׁא רָטנִין הוַו וָאמרִין הָנָא לחַטָיֵא מקַבֵּל וָאכֵל עַמהֻון׃ ס
הִשְׁמִיעַ לָהֶם אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה:
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה לֵאמֹר:
I pověděl jim podobenství toto, řka:
Pověděl jim toto podobenství: ([Matouš 18:12-Matouš 18:14])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τοὺς τὴν παραβολὴν ταύτην λέγων
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע מַתלָא הָנָא׃
"מִי מִכֶּם הָאִישׁ שֶׁיֵּשׁ לוֹ מֵאָה כְּבָשִׂים וּכְשֶׁאוֹבֵד לוֹ אֶחָד מֵהֶם לֹא יַעֲזֹב אֶת הַתִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה בַּמִּדְבָּר וְיֵלֵךְ אַחֲרֵי הָאוֹבֵד עַד שֶׁיִּמְצָאֵהוּ?
מִי אִישׁ מִכֶּם אֲשֶׁר-לוֺ מֵאָה צֹאן וְאָבְדָה לּוֺ כִּבְשָׂה אַחַת מֵהֶן וְהוּא לֹא יַעֲזֹב אֶת-הַתִּשְׁעִים וָתֵשַׁע בַּמִּדְבָּר לָלֶכֶת וּלְבַקֵּשׁ עַד כִּי-יִמְצָא אֶת-הָאֹבָדֶת:
Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
“Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? ([Ezechiel 34:11 Ezechiel 34:16])
τίς α῎νθρωπος ε᾿ξ ὑμω̑ν ε῎χων ἑκατὸν πρόβατα καὶ α᾿πολέσας ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ε῍ν ου᾿ καταλείπει τὰ ε᾿νενήκοντα ε᾿ννέα ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω καὶ πορεύεται ε᾿πὶ τὸ α᾿πολωλὸς ε῞ως ευ῞ρη αυ᾿τό
מַנֻו מֵנכֻון גַּברָא דִּאית לֵה מָאא עֵרבִּין וֵאן נִאבַד חַד מֵנהֻון לָא שָׁבֵק תֵּשׁעִין ותֵשׁעָא בּדַברָא וָאזֵל בָּעֵא להַו דֵּאבַד עדַמָא דּנֵשׁכּחִיוהי׃
וְכַאֲשֶׁר יִמְצָאֵהוּ יָשִׂים אוֹתוֹ עַל כְּתֵפָיו בְּשִׂמְחָה,
וְהָיָה כִּי יִמְצָאֶנָּה יָשִׂישׂ עָלֶיהָ יִָּׂאֶנָּה בַכָּתֵף:
A nalezna, vložil by na ramena svá s radostí.
Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,
καὶ εὑρών ε᾿πιτίθησιν ε᾿πὶ τοὺς ω῎μους αυ᾿του̑ χαίρων
ומָא דֵּאשׁכּחֵה חָדֵא ושָׁקֵל לֵה עַל כַּתפָּתֵה׃
וּכְשֶׁיָּבוֹא הַבַּיְתָה יִקְרָא לִידִידָיו וְלִשְׁכֵנָיו וְיֹאמַר, 'שִׂמְחוּ אִתִּי, כִּי מָצָאתִי אֶת הַכֶּבֶשׂ שֶׁלִּי שֶׁאָבַד.'
וְאֶל-בֵּיתוֺ יָבֹא וְיִקְרָא לְאֹהֲבָיו וְלִשְׁכֵנָיו לֵאמֹר שִׂישׂוּ אִתִּי כִּי מָצָאתִי אֶת-אֲבֵדָתִי אֶת-הַכִּבְשָׂה הַזֹּאת:
A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.‘
καὶ ε᾿λθών ει᾿ς τὸν οι῏κον συγκαλει̑ τοὺς φίλους καὶ τοὺς γείτονας λέγων αυ᾿τοι̑ς συγχάρητέ μοι ο῞τι ευ῟ρον τὸ πρόβατόν μου τὸ α᾿πολωλός
וָאתֵא לבַיתֵּה וקָרֵא לרָחמַוהי ולַשׁבָבַוהי וָאמַר להֻון חדַו עַמי דֵּאשׁכּחֵת עֵרבּי דַּאבִּיד הוָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּךְ תִּהְיֶה שִׂמְחָה בַּשָּׁמַיִם עַל חוֹטֵא אֶחָד שֶׁחוֹזֵר בִּתְשׁוּבָה, יוֹתֵר מֵאֲשֶׁר עַל תִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה צַדִּיקִים שֶׁאֵינָם צְרִיכִים לִתְשׁוּבָה."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּכָה תִּרֶב הִַּׂמְחָה בַּשָּׁמַיִם עַל-חֹטֶא אֶחָד הַשָּׁב מֵחֲטָאָיו מֵעַל-תִּשְׁעִים וְתִשְׁעָה אַנְשֵׁי צֶדֶק אֲשֶׁר אֵין לָהֶם דָּבָר לְהִנָּחֵם עָלָיו:
Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání(a), než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání(b) nepotřebují. (a) se obrátí (pod. Lukáš 15:10) (b) obrácení ([Lukáš 15:10 Lukáš 19:10 Jakubův 5:20])
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου῞τως χαρὰ ε᾿ν τω̑ ου᾿ρανω̑ ε῎σται ε᾿πὶ ἑνὶ ἁμαρτωλω̑ μετανοου̑ντι η῍ ε᾿πὶ ε᾿νενήκοντα ε᾿ννέα δικαίοις οι῞τινες ου᾿ χρείαν ε῎χουσιν μετανοίας
אָמַר אנָא לכֻון דּהָכַנָא תֵּהוֵא חַדֻותָא בַּשׁמַיָא עַל חַד חַטָיָא דּתָאֵב אַו עַל תֵּשׁעִין ותֵשׁעָא זַדִּיקִין דּלָא מֵתבַּעיָא להֻון תּיָבֻּותָא׃ ס
"אוֹ אֵיזוֹ אִשָּׁה, שֶׁיֵּשׁ לָה עֲשָׂרָה מַטְבְּעוֹת כֶּסֶף וְאָבַד לָהּ מַטְבֵּעַ אֶחָד, לֹא תַּדְלִיק מְנוֹרָה וּתְטַאטֵא אֶת הַבַּיִת וּתְחַפֵּשׂ הֵיטֵב עַד אֲשֶׁר תִּמְצָאֵהוּ?
אוֺ מִי הָאִשָּׁה אֲשֶׁר-לָהּ עֲשָׂרָה כֶסֶף וְאֶחָד מֵהֶם נָפַל וְנִסְתָּר מֵעֵינֶיהָ וְהִיא לֹא תַדְלִיק נֵר וּתְפַנֶּה אֶת-הַבַּיִת וּתְחַפֵּשׂ בְּחֵפֶשׂ מְחֻפָּשׂ עַד כִּי-תִמְצָאֶנּוּ:
Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí(c) a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? (c) ř: drachem (pod. Lukáš 15:9)
η῍ τίς γυνὴ δραχμὰς ε῎χουσα δέκα ε᾿ὰν α᾿πολέση δραχμὴν μίαν ου᾿χὶ α῞πτει λύχνον καὶ σαροι̑ τὴν οι᾿κίαν καὶ ζητει̑ ε᾿πιμελω̑ς ε῞ως ου῟ ευ῞ρη
אַו אַידָא הי אַנתּתָא דִּאית לָה עֵסרָא זֻוזִין ותַובֵּד חַד מֵנהֻון ולָא מַנהרָא שׁרָגָא וחָמָא בַּיתָּא ובָעיָא לֵה בּטִילָאיִת עדַמָא דּתֵשׁכּחִיוהי׃
וְכַאֲשֶׁר תִּמְצָא אוֹתוֹ תִּקְרָא לְחַבְרוֹתֶיהָ וּשְׁכֵנוֹתֶיהָ וְתֹאמַר, 'שִׂמְחוּ אִתִּי, כִּי מָצָאתִי אֶת הַמַּטְבֵּעַ שֶׁאָבַד לִי.'
וְהָיָה כִּי-תִמְצָא אֹתוֺ תִּקְרָא לְרֵעוֺתֶיהָ וְלִשְׁכֵנוֺתֶיהָ לֵאמֹר שְׂמַחְנָה בְּשִׂמְחָתִי כִּי מָצָאתִי אֶת-אֲבֵדָתִי אֶת הַכָּסֶף:
A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.‘
καὶ εὑρου̑σα συγκαλει̑ τὰς φίλας καὶ γείτονας λέγουσα συγχάρητέ μοι ο῞τι ευ῟ρον τὴν δραχμὴν η῍ν α᾿πὼλεσα
ומָא דֵּאשׁכַּחתֵה קָריָא לרָחמָתָה ולַשׁבָבָתָה וָאמרָא להֵין חדָיֵין עַמי דֵּאשׁכּחֵת זֻוזי דַּאבִּיד הוָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּךְ יֵשׁ שִׂמְחָה לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עַל חוֹטֵא אֶחָד שֶׁחוֹזֵר בִּתְשׁוּבָה."
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּכָה תִּהְיֶה שִׂמְחָה לִפְנֵי מַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עַל-חֹטֵא אֶחָד הַשָּׁב מֵחֲטָאָיו:
Takť, pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“ ([Lukáš 15:7])
ου῞τως λέγω ὑμι̑ν γίνεται χαρὰ ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿γγέλων του̑ θεου̑ ε᾿πὶ ἑνὶ ἁμαρτωλω̑ μετανοου̑ντι
אָמַר אנָא לכֻון דּהָכַנָא תֵּהוֵא חַדֻותָא קדָם מַלַאכַוהי דַּאלָהָא עַל חַד חַטָיָא דּתָאֵב׃ ס
וְעוֹד אָמַר: "לְאִישׁ אֶחָד הָיוּ שְׁנֵי בָּנִים.
וַיֹּסֶף וַיֹּאמַר אִישׁ אֶחָד הָיוּ לוֺ שְׁנֵי בָנִים:
Řekl také: Člověk jeden měl dva syny.
Řekl také: „Jeden člověk měl dva syny.
ει῏πεν δέ α῎νθρωπός τις ει῏χεν δύο υἱούς
וֵאמַר הוָא להֻון תֻּוב יֵשֻׁוע לגַברָא חַד אִית הוָא לֵה בּנַיָא תּרֵין׃
אָמַר הַצָּעִיר אֶל אָבִיו: 'אַבָּא, תֵּן לִי אֶת חֵלֶק הָרְכוּשׁ הַמַּגִּיעַ לִי.' וְאָמְנָם חִלֵּק לָהֶם אֲבִיהֶם אֶת הַנְּכָסִים.
וְהַקָּטֹן מֵהֶם אָמַר אֶל-אָבִיו תְּנָה-לִּי אָבִי חֵלֶק הַנַחֲלָה אֲשֶׁר יִפֹּל לְחֶבְלִי וַיְחַלֵּק לָהֶם אֶת-נְכָסָיו:
Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil své jmění. ([Deuteronomium 21:15-Deuteronomium 21:17])
καὶ ει῏πεν ὁ νεὼτερος αυ᾿τω̑ν τω̑ πατρί πάτερ δός μοι τὸ ε᾿πιβάλλον μέρος τη̑ς ου᾿σίας ὁ δὲ διει̑λεν αυ᾿τοι̑ς τὸν βίον
וֵאמַר לֵה בּרֵה זעֻורָא אָבי הַב לִי פָּלגֻּותָא דּמָטיָא לִי מֵן בַּיתָּך ופַלֵג להֻון קֵניָנֵה׃
לְאַחַר יָמִים לֹא רַבִּים אָסַף הַבֵּן הַצָּעִיר אֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ וְיָצָא אֶל אֶרֶץ רְחוֹקָה וְשָׁם בִּזְבֵּז אֶת רְכוּשׁוֹ בְּחַיֵּי הוֹלְלוּת.
וְאַחֲרֵי יָמִים אֲחָדִים אָסַף הַבֵּן הַקָּטֹן אֶת-כָּל-אֲשֶׁר לוֺ וַיִּסַּע אֶל-אֶרֶץ רְחוֺקָה וַיְהִי שָׁם לְזוֺלֵל עַד אֲשֶׁר פִּזַּר כָּל-כַּסְפּוֺ:
A po nemnohých dnech, shromáždiv všecko mladší ten syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, byv prostopášně živ.
Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. ([Přísloví 29:3])
καὶ μετ῾ ου᾿ πολλὰς ἡμέρας συναγαγών πάντα ὁ νεὼτερος υἱὸς α᾿πεδήμησεν ει᾿ς χὼραν μακράν καὶ ε᾿κει̑ διεσκόρπισεν τὴν ου᾿σίαν αυ᾿του̑ ζω̑ν α᾿σὼτως
ומֵן בָּתַר יַומָתָא קַלִיל כַּנֵשׁ הַו בּרֵה זעֻורָא כֻּל מֵדֵּם דַּמטָיהי וֵאזַל לַאתרָא רַחִיקָא ותַמָן בַּדַּר קֵניָנֵה כַּד חָיֵא פַּרָחָאיִת׃
אַחֲרֵי שֶׁבִּזְבֵּז אֶת הַכֹּל בָּא רָעָב חָזָק עַל אוֹתָהּ אֶרֶץ וְהוּא הֵחֵל לִסְבֹּל מַחְסוֹר.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר בִּלַּע כָּל-אֲשֶׁר הָיָה לוֺ בָּא רָעָב גָּדוֺל בָּאָרֶץ הַהִיא וְהוּא הֵחֵל לִהְיוֺת חֲסַר-לָחֶם:
A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
δαπανήσαντος δὲ αυ᾿του̑ πάντα ε᾿γένετο λιμὸς ι᾿σχυρὰ κατὰ τὴν χὼραν ε᾿κείνην καὶ αυ᾿τὸς η῎ρξατο ὑστερει̑σθαι
וכַד גַּמַר כֻּל מֵדֵּם דִּאית הוָא לֵה הוָא כַּפנָא רַבָּא בַּאתרָא הַו ושַׁרִי חָסַר לֵה׃
הָלַךְ לְהִסְתַּפֵּחַ אֶל אֶחָד מִתּוֹשָׁבֵי הָאָרֶץ הַהִיא וְהַלָּה שָׁלַח אוֹתוֹ לִרְעוֹת חֲזִירִים בִּשְׂדוֹתָיו.
וַיֵּלֶךְ וַיִּסְתַּפַּח בְּאֶחָד מִיּשְׁבֵי הָאָרֶץ הַהִיא וַיִּשְׁלָחֵהוּ הַָּׂדֶה לִרְעוֺת חֲזִירִים:
I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal na pole své, aby pásl vepře.
Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
καὶ πορευθεὶς ε᾿κολλήθη ἑνὶ τω̑ν πολιτω̑ν τη̑ς χὼρας ε᾿κείνης καὶ ε῎πεμψεν αυ᾿τὸν ει᾿ς τοὺς α᾿γροὺς αυ᾿του̑ βόσκειν χοίρους
וֵאזַל נקֵף לֵה לחַד מֵן בּנַי מדִינתָּא דַּאתרָא הַו והֻו שַׁדּרֵה לַקרִיתָא למֵרעָא חזִירֵא׃
שָׁם הִשְׁתּוֹקֵק לְמַלֵּא אֶת בִּטְנוֹ בַּחֲרוּבִים שֶׁאָכְלוּ הַחֲזִירִים, אֶלָּא שֶׁאִישׁ לֹא נָתַן לוֹ.
וַיִּתְאַו לְמַלֵּא אֶת-כְּרֵשׂוֺ חֲרוּבִין מֵאֲשֶׁר יֹאכְלוּן הַחֲזִירִים וּפֹרֵשׂ אֵין לוֺ:
I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, ale žádný nedával jemu.
A byl by si chtěl naplnit žaludek(d) slupkami(e), které žrali vepři, ale ani ty nedostával. (d) var: nasytit se (e) lusky tzv. svatojanského chleba
καὶ ε᾿πεθύμει χορτασθη̑ναι ε᾿κ τω̑ν κερατίων ω῟ν η῎σθιον οἱ χοι̑ροι καὶ ου᾿δεὶς ε᾿δίδου αυ᾿τω̑
ומֵתרַגרַג הוָא למֵמלָא כַּרסֵה מֵן חַרֻובֵא הָנֻון דָּאכלִין הוַו חזִירֵא ולָא אנָשׁ יָהֵב הוָא לֵה׃
כְּשֶׁעָשָׂה חֶשְׁבּוֹן נֶפֶשׁ אָמַר, 'כַּמָּה מְשָׁרְתִים שְׂכִירִים שֶׁל אָבִי יֵשׁ לָהֶם לֶחֶם בְּשֶׁפַע וַאֲנִי גּוֹוֵעַ כָּאן בָּרָעָב!
וַיָּשֶׁב אֶל-לִבּוֺ וַיֹּאמַר מָה-רַבּוּ הְַּׂכִירִים תַּחַת יַד אָבִי אֲשֶׁר לָהֶם לֶחֶם דַּי וְהוֺתֵר וְאָנֹכִי מֵת פֹּה בָּרָעָב:
Přišed pak sám k sobě, řekl: Jak mnozí nájemníci u otce mého hojnost mají chleba, a já hladem mru!
Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
ει᾿ς ἑαυτὸν δὲ ε᾿λθών ε῎φη πόσοι μίσθιοι του̑ πατρός μου περισσεύονται α῎ρτων ε᾿γώ δὲ λιμω̑ ω῟δε α᾿πόλλυμαι
וכַד אֵתָא לוָת נַפשֵׁה אֵמַר כּמָא הָשָׁא אַגִירֵא אִית בֵּית אָבי דּיַתִּיר להֻון לַחמָא וֵאנָא הָרכָּא לכַפני אָבֵד אנָא׃
אָקוּם וְאֵלֵךְ אֶל אָבִי וְאֹמַר לוֹ: אַבָּא, חָטָאתִי לַשָּׁמַיִם וּלְךָ.
אָקוּם אֵלֵךְ אֶל-אָבִי וְאֹמַר אֵלָיו אָבִי חָטָאתִי גַּם-לַשָּׁמַיִם גַּם-לְפָנֶיךׇ:
Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi(f) i vůči tobě. (f) proti Bohu (tak i Lukáš 15:21)
α᾿ναστὰς πορεύσομαι πρὸς τὸν πατέρα μου καὶ ε᾿ρω̑ αυ᾿τω̑ πάτερ η῞μαρτον ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν καὶ ε᾿νὼπιόν σου
אֵקֻום אִזַל לוָת אָבי וִאמַר לֵה אָבי חטִית בַּשׁמַיָא וַקדָמַיךְּ׃
אֵינֶנִּי רָאוּי עוֹד לְהִקָּרֵא בִּנְךָ. שִׂים אוֹתִי כְּאֶחָד מִשְֹכִירֶיךָ.'
קַלֹּתִי מֵהִקָּרֵא בִנְךׇ עוֺד שִׂימֵנִי-נָא כְּאַחַד הַשְׂכִירִים בְּבֵיתֶךׇ:
Aniž jsem hoden více slouti synem tvým. Učiň mne jako jednoho z nájemníků svých.
Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘
ου᾿κέτι ει᾿μὶ α῎ξιος κληθη̑ναι υἱός σου ποίησόν με ὡς ε῞να τω̑ν μισθίων σου
ולָא מֵכִּיל שָׁוֵא אנָא דַּברָך אֵתקרֵא עבֵדַיני אַיך חַד מֵן אַגִירַיךְּ׃
הוּא קָם וְהָלַךְ אֶל אָבִיו. בִּהְיוֹתוֹ עוֹד רָחוֹק רָאָהוּ אָבִיו וְנִכְמְרוּ רַחֲמָיו עָלָיו. הוּא רָץ אֵלָיו וְנָפַל עַל צַוָּארָיו וְנָשַׁק לוֹ.
וַיָּקָם וַיָּבֹא אֶל-אָבִיו וְעוֺדֶנּוּ מֵרָחוֺק רָאָה אֹתוֺ אָבִיו וַיִּכָּמְרוּ רַחֲמָיו אֵלָיו וַיָּרָץ וַיִּפֹּל עַל-צַוָּארָיו וְיִּשַּׁק לוֺ:
I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím byv hnut, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
καὶ α᾿ναστὰς η῟λθεν πρὸς τὸν πατέρα ἑαυτου̑ ε῎τι δὲ αυ᾿του̑ μακρὰν α᾿πέχοντος ει῏δεν αυ᾿τὸν ὁ πατὴρ αυ᾿του̑ καὶ ε᾿σπλαγχνίσθη καὶ δραμών ε᾿πέπεσεν ε᾿πὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ κατεφίλησεν αυ᾿τόν
וקָם אֵתָא לוָת אַבֻוהי ועַד הֻו רַחִיק חזָיהי אַבֻוהי וֵאתרַחַם עלַוהי וַרהֵט נפַל עַל צַורֵה ונַשׁקֵה׃
אָמַר לוֹ הַבֵּן, 'אַבָּא, חָטָאתִי לַשָּׁמַיִם וּלְךָ וְאֵינֶנִּי רָאוּי עוֹד לְהִקָּרֵא בִּנְךָ.'
וְהַבֵּן עָנָה וְאָמַר אָבִי חָטָאתִי גַּם-לַשָּׁמַיִם גַּם-לְפָנֶיךׇ קַלֹּתִי מֵהִקָּרֵא בִנְךׇ עוֺד:
I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým.
Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem(g).‘ (g) var: + Přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.
ει῏πεν δὲ ὁ υἱὸς αυ᾿τω̑ πάτερ η῞μαρτον ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν καὶ ε᾿νὼπιόν σου ου᾿κέτι ει᾿μὶ α῎ξιος κληθη̑ναι υἱός σου
וֵאמַר לֵה בּרֵה אָבי חטִית בַּשׁמַיָא וַקדָמַיךְּ ולָא שָׁוֵא אנָא דַּברָך אֵתקרֵא׃
אַךְ הָאָב אָמַר לַעֲבָדָיו, 'הָבִיאוּ מַהֵר אֶת הַגְּלִימָה הַנָּאָה בְּיוֹתֵר וְהַלְבִּישׁוּהוּ, שִׂימוּ טַבַּעַת עַל יָדוֹ וְנַעֲלַיִם לְרַגְלָיו,
וַיֹּאמֶר הָאָב אֶל-עֲבָדָיו מַהֲרוּ הָבִיאוּ וְהַלְבִּישֻׁהוּ אֶת-הַמְּעִיל הַטּוֺב וּתְנוּ טַבַּעַת עַל-יָדוֺ וּנְעָלִים לְרַגְלָיו:
I řekl otec služebníkům svým: Přineste to roucho první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. ([Genesis 41:42; Zacharjáš 3:4])
ει῏πεν δὲ ὁ πατὴρ πρὸς τοὺς δούλους αυ᾿του̑ ταχὺ ε᾿ξενέγκατε στολὴν τὴν πρὼτην καὶ ε᾿νδύσατε αυ᾿τόν καὶ δότε δακτύλιον ει᾿ς τὴν χει̑ρα αυ᾿του̑ καὶ ὑποδήματα ει᾿ς τοὺς πόδας
אֵמַר דֵּין אַבֻוהי לעַבדַּוהי אַפֵּקו אֵסטלָא רִשָׁיתָּא אַלבֵּשֻׁוהי וסִימו עֵזֵקתָא בִּאידֵה וַאסֵאנֻוהי מסָנֵא׃
הָבִיאוּ אֶת הָעֶגֶל הַמְפֻטָּם וְשַׁחֲטוּ אוֹתוֹ וְנֹאכַל וְנִשְׂמַח,
וְאֶת-עֵגֶל הַמַּרְבֵּק קְחוּ וּטְבָחוּ וְנֹאכַל וְנַעֲלֹזָה:
A přivedouce to tele tučné, zabíte, a hodujíce, buďme veseli.
Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
καὶ φέρετε τὸν μόσχον τὸν σιτευτόν θύσατε καὶ φαγόντες ευ᾿φρανθω̑μεν
וַאיתַּו קטֻולו תַּורָא דּפֵטמָא ונֵאכֻול ונֵתבַּסַם׃
כִּי בְּנִי זֶה הָיָה מֵת וְהִנֵּה חָזַר לַחַיִּים, אָבַד וְהִנֵּה נִמְצָא.' וְהֵם הֵחֵלּוּ לִשְׂמֹחַ.
כִּי זֶה-בְּנִי מֵת הָיָה וְהִנֵּה הוּא חָי אֹבֵד וְהוּא נִמְצָא אִתָּנוּ וַיָּקוּמוּ כֻלָּם לְהִתְעַלֵּס:
Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.
ο῞τι ου῟τος ὁ υἱός μου νεκρὸς η῟ν καὶ α᾿νέζησεν η῟ν α᾿πολωλώς καὶ εὑρέθη καὶ η῎ρξαντο ευ᾿φραίνεσθαι
דּהָנָא בֵּרי מִיתָא הוָא וַחיָא וַאבִּידָא הוָא וֵאשׁתּכַח ושַׁרִיו למֵתבַּסָמֻו׃
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה בְּנוֹ הַגָּדוֹל בַּשָֹדֶה. כְּשֶׁחָזַר וְהִתְקָרֵב הַבַּיְתָה שָׁמַע קוֹל נְגִינוֹת וְרִקּוּדִים.
וּבְנוֺ הַגָּדוֺל בָּא מִמְּלַאכְתּוֺ בַשָׂדֶה וַיִּקְרַב אֶל-הַבַּיִת וַיִּשְׁמַע קוֺל שִׁיר וּמָחוֺל:
Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
η῟ν δὲ ὁ υἱὸς αυ᾿του̑ ὁ πρεσβύτερος ε᾿ν α᾿γρω̑ καὶ ὡς ε᾿ρχόμενος η῎γγισεν τη̑ οι᾿κία η῎κουσεν συμφωνίας καὶ χορω̑ν
הַו דֵּין בּרֵה קַשִׁישָׁא בַּקרִיתָא הוָא וכַד אֵתָא וַקרֵב לוָת בַּיתָּא שׁמַע קָל זמָרָא דּסַגִּיֵאא׃
הוּא קָרָא לְאַחַד הַנְּעָרִים וְשָׁאַל לָדַעַת מָה הַדָּבָר.
וַיִּקְרָא אֶל-אַחַד הַנְּעָרִים וַיִּשְׁאַל מַה-זֹּאת:
I povolav jednoho z služebníků, otázal se, co by to bylo.
Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
καὶ προσκαλεσάμενος ε῞να τω̑ν παίδων ε᾿πυνθάνετο τί α῍ν ει῎η ταυ̑τα
וַקרָא לחַד מֵן טלָיֵא ושַׁאלֵה מָנַו הָנָא׃
הֵשִׁיב לוֹ הַנַּעַר, 'אָחִיךָ בָּא, וְאָבִיךָ שָׁחַט אֶת הָעֵגֶל הַמְפֻטָּם מִפְּנֵי שֶׁחָזַר אֵלָיו בָּרִיא וְשָׁלֵם.'
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֲלֹא אָחִיךׇ בָּא וַיִּזְבַּח לוֺ אָבִיךׇ אֶת-עֵגֶל הַמַּרְבֵּק אַחֲרֵי אֲשֶׁר שָׁב אֵלָיו בְּשָׁלוֺם:
A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
On mu odpověděl: ‚Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.‘
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῞τι ὁ α᾿δελφός σου η῞κει καὶ ε῎θυσεν ὁ πατήρ σου τὸν μόσχον τὸν σιτευτόν ο῞τι ὑγιαίνοντα αυ᾿τὸν α᾿πέλαβεν
אָמַר לֵה אַחֻוך אֵתָא וַקטַל אַבֻוך תַּורָא דּפֵטמָא דּכַד חלִים אַקבּלֵה׃
כָּעַס הַבֵּן הַגָּדוֹל וְלֹא רָצָה לְהִכָּנֵס. אָז יָצָא אָבִיו לְדַבֵּר עַל לִבּוֹ.
וַיִּחַר אַפּוֺ וְלֹא אָבָה לָבֹא הַבָּיְתָה וַיֵּצֵא אָבִיו וַיְדַבֵּר עַל-לִבּוֺ:
I rozhněval se, a nechtěl vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
ω᾿ργίσθη δὲ καὶ ου᾿κ η῎θελεν ει᾿σελθει̑ν ὁ δὲ πατὴρ αυ᾿του̑ ε᾿ξελθών παρεκάλει αυ᾿τόν
וַרגֵז ולָא צָבֵא הוָא למֵעַל וַנפַק אַבֻוהי בּעָא מֵנֵה׃
אָמַר הַבֵּן לְאָבִיו, 'הִנֵּה זֶה שָׁנִים רַבּוֹת אֲנִי עוֹבֵד אֶצְלְךָ וּמֵעוֹלָם לֹא עָבַרְתִּי עַל מִצְוָתְךָ, וְאַתָּה מֵעוֹלָם לֹא נָתַתָּ לִי גְּדִי כְּדֵי שֶׁאֶשְׂמַח עִם יְדִידַי.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֶל-אָבִיו הִנֵּה זֶה שָׁנִים רַבּוֺת עֲבַדְתִּיךׇ וּמֵעוֺדִי לֹא עָבַרְתִּי מִמִּצְוֺתֶיךׇ וְעוֺד לֹא-נָתַתָּ לִי גְדִי מִן-הַצֹּאן לֶאֱכֹל וּלְהִתְעַלֵּס עִם-רֵעָי:
A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázaní tvého nepřestoupil, a však nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s přátely svými vesel pobyl.
Ale on mu odpověděl: ‚Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν τω̑ πατρὶ αυ᾿του̑ ι᾿δοὺ τοσαυ̑τα ε῎τη δουλεύω σοι καὶ ου᾿δέποτε ε᾿ντολήν σου παρη̑λθον καὶ ε᾿μοὶ ου᾿δέποτε ε῎δωκας ε῎ριφον ι῞να μετὰ τω̑ν φίλων μου ευ᾿φρανθω̑
הֻו דֵּין אֵמַר לַאבֻוהי הָא כּמָא שׁנִין פָּלַח אנָא לָך עַבדֻּותָא ולָא מֵמתֻום עֵברֵת פֻּוקדָּנָך ומֵן מתֻום גַּדיָא לָא יַהבתּ לִי דֵּאתבַּסַם עַם רָחמַי׃
אֲבָל כְּשֶׁבָּא בִּנְךָ זֶה אֲשֶׁר בִּזְבֵּז אֶת רְכוּשְׁךָ עִם זוֹנוֹת, שָׁחַטְתָּ בִּשְׁבִילוֹ אֶת הָעֵגֶל הַמְפֻטָּם.'
וּכְבֹא בִנְךׇ זֶה רֹעֶה זֹנוֺת אֲשֶׁר הִשְׁחִית אֶת-נַחֲלָתֶךׇ זָבַחְתָּ לּוֺ אֶת-עֵגֶל הַמַּרְבֵּק:
Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu to tele tučné.
Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.‘
ο῞τε δὲ ὁ υἱός σου ου῟τος ὁ καταφαγὼν σου τὸν βίον μετὰ πορνω̑ν η῟λθεν ε῎θυσας αυ᾿τω̑ τὸν σιτευτὸν μόσχον
להָנָא דֵּין בּרָך כַּד פַּרַח קֵניָנָך עַם זָניָתָא וֵאתָא נכַסתּ לֵה תַּורָא דּפֵטמָא׃
אָמַר הָאָב, 'בְּנִי, אַתָּה תָּמִיד אִתִּי, וְכָל אֲשֶׁר לִי שֶׁלְּךָ הוּא.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו בְּנִי הֲלֹא תָמִיד אַתָּה עִמָּדִי וְכֹל אֲשֶׁר-לִי לְךׇ הוּא:
A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
On mu řekl: ‚Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ τέκνον σὺ πάντοτε μετ῾ ε᾿μου̑ ει῏ καὶ πάντα τὰ ε᾿μὰ σά ε᾿στιν
אָמַר לֵה אַבֻוהי בֵּרי אַנתּ בּכֻלזבַן עַמי אַנתּ וכֻלמֵדֵּם דִּילי דִּילָך הֻו׃
אֲבָל מִן הָרָאוּי לָשׂוֹּשׂ וְלִשְׂמֹחַ, כִּי אָחִיךָ זֶה הָיָה מֵת וְהִנֵּה חָזַר לַחַיִּים, אָבַד וְהִנֵּה נִמְצָא.'"
אֲבָל נָאוָה לָנוּ לִשְׂמֹחַ וּלְהִתְעַלֵּס כִּי זֶה-אָחִיךׇ מֵת הָיָה וְהִנֵּה הוּא חָי אֹבֵד וְהוּא נִמְצָא אִתָּנוּ:
Ale veseliti a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘„
ευ᾿φρανθη̑ναι δὲ καὶ χαρη̑ναι ε῎δει ο῞τι ὁ α᾿δελφός σου ου῟τος νεκρὸς η῟ν καὶ ε῎ζησεν καὶ α᾿πολωλώς καὶ εὑρέθη
למֵבסַם דֵּין וָלֵא הוָא לַן וַלמֵחדָּא דּהָנָא אַחֻוך מִיתָא הוָא וַחיָא וַאבִּידָא הוָא וֵאשׁתּכַח סּ סּ׃
הוֹסִיף וְאָמַר גַּם לְתַלְמִידָיו: "לְאִישׁ עָשִׁיר אֶחָד הָיָה סוֹכֵן בַּיִת, וְהִלְשִׁינוּ בְּאָזְנָיו עַל הַסּוֹכֵן שֶׁהוּא מְבַזְבֵּז אֶת נִכְסֵי הָאִישׁ.
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-תַּלְמִידָיו אִישׁ עָשִׁיר הָיָה וְלוֺ סֹכֵן עַל-בֵּיתוֺ אֲשֶׁר הֵבִיאוּ אֵלָיו דִּבָּתוֺ רָעָה לֵאמֹר כִּי הוֺנוֺ הוּא מְפַזֵּר:
Pravil pak i učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Svým učedníkům řekl: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem.
ε῎λεγεν δὲ καὶ πρὸς τοὺς μαθητάς α῎νθρωπός τις η῟ν πλούσιος ο῍ς ει῏χεν οι᾿κονόμον καὶ ου῟τος διεβλήθη αυ᾿τω̑ ὡς διασκορπίζων τὰ ὑπάρχοντα αυ᾿του̑
וֵאמַר מַתלָא לוָת תַּלמִידַוהי גַּברָא חַד אִית הוָא עַתִּירָא וִאית הוָא לֵה רַבַּיתָּא וֵאתֵאכֵלו לֵה קַרצַוהי דּקֵניָנֵה מפַרַח׃
קָרָא לוֹ וְאָמַר, 'מַה זֶּה שֶׁאֲנִי שׁוֹמֵעַ עָלֶיךָ? מְסֹר דִּין וְחֶשְׁבּוֹן עַל עֲסָקֶיךָ, כִּי לֹא תּוּכַל עוֹדלִהְיוֹת הַסּוֹכֵן שֶׁלִּי.'
וַיִּקְרָא אֵלָיו וַיֹּאמַר מַה-זֹּאת אָנֹכִי שֹׁמֵעַ עָלֶיךׇ הָבָה חֶשְׁבּוֺן פְּקֻדָּתֶךׇ כִּי לֹא תוּכַל עוֺד לְהִשָּׁאֵר סֹכֵן עַל-הַבָּיִת:
I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství svého, nebo již nebudeš moci déle vládnouti.
Zavolal ho a řekl mu: ‚Čeho ses to dopustil?(h) Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.‘ (h) Co to o tobě slyším?
καὶ φωνήσας αυ᾿τὸν ει῏πεν αυ᾿τω̑ τί του̑το α᾿κούω περὶ σου̑ α᾿πόδος τὸν λόγον τη̑ς οι᾿κονομίας σου ου᾿ γὰρ δύνη ε῎τι οι᾿κονομει̑ν
וַקרָיהי מָרֵה וֵאמַר לֵה מָנַו הָנָא דּשָׁמַע אנָא עלַיךְּ הַב לִי חֻושׁבָּנָא דּרַבַּת־בַּיתֻּותָך לָא גֵּיר מֵשׁכַּח אַנתּ מֵכִּיל רַבַּיתָּא דּתֵהוֵא לִי׃
אָמַר הַסּוֹכֵן בְּלִבּוֹ, 'מָה אֶעֱשֶׂה, שֶׁהֲרֵי אֲדוֹנִי לוֹקֵחַ מִמֶּנִּי אֶת מִשְׂרַת הַסּוֹכֵן? אֵין בִּי כֹּחַ לַחְפֹּר, וּלְקַבֵּץ נְדָבוֹת אֲנִי מִתְבַּיֵּשׁ.
וַיֹּאמֶר הַסֹּכֵן אֶל-לִבּוֺ מָה אֶעֱשֶׂה כִּי-לֹקֵחַ אֲדֹנִי אֶת-פְּקֻדָּתִי מִמֶּנִּי לַעֲבֹד אֶת-הָאֲדָמָה לֹא-תוּכַל וּלְבַקֵּשׁ לֶחֶם נְדָבוֺת חֶרְפָּה הִיא לִי:
I dí vládař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vládařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mne můj pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem(i), žebrat se stydím. (i) ř: Kopat nemohu
ει῏πεν δὲ ε᾿ν ἑαυτω̑ ὁ οι᾿κονόμος τί ποιήσω ο῞τι ὁ κύριός μου α᾿φαιρει̑ται τὴν οι᾿κονομίαν α᾿π῾ ε᾿μου̑ σκάπτειν ου᾿κ ι᾿σχύω ε᾿παιτει̑ν αι᾿σχύνομαι
אָמַר הַו רַבַּיתָּא בּנַפשֵׁה מָנָא אֵעבֵּד דּמָרי שָׁקֵל לָה מֵני רַבַּת־בַּיתֻּותָא דֵּאחפֻּור לָא מֵשׁכַּח אנָא וַלמֵחדַּר בָּהֵת אנָא׃
כֵּן, יוֹדֵעַ אֲנִי מַה לַּעֲשׂוֹת כְּדֵי שֶׁאֲנָשִׁים יְקַבְּלוּ אוֹתִי בְּבָתֵּיהֶם כַּאֲשֶׁר אֲפֻטַּר מִמִּשְׂרָתִי.'
יָדַעִתִּי אֵת אֲשֶׁר אֶעֱשֶׂה עַד גַּם-אַחֲרֵי אֲשֶׁר אֶחְדַּל מִהְיוֺת סֹכֵן יַאַסְפוּנִי אֶל-בָּתֵּיהֶם:
Vím, co učiním, aby, když budu zsazen z vládařství, přijali mne do svých domů.
Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!‘
ε῎γνων τί ποιήσω ι῞να ο῞ταν μετασταθω̑ ε᾿κ τη̑ς οι᾿κονομίας δέξωνταί με ει᾿ς τοὺς οι῎κους αυ᾿τω̑ν
יֵדעֵת מָנָא אֵעבֵּד דּמָא דּנֵפקֵת מֵן רַבַּת־בַּיתֻּותָא נקַבּלֻונָני בּבָתַּיהֻון׃
הוּא קָרָא אֵלָיו בָּזֶה אַחַר זֶה אֶת בַּעֲלֵי־הַחוֹב שֶׁל אֲדוֹנָיו. שָׁאַל אֶת הָרִאשׁוֹן, 'כַּמָּה אַתָּה חַיָּב לַאֲדוֹנִי?'
וַיִּקְרָא אֶל-אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר נָשָׁה בָּם אֲדֹנָיו וַיֹּאמֶר אֶל-הָרִאשׁוֺן מָה חוֺב עָלֶיךׇ לְשַׁלֵּם לַאדֹנִי:
I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘ On řekl: ‚Sto věder oleje.‘
καὶ προσκαλεσάμενος ε῞να ε῞καστον τω̑ν χρεοφειλετω̑ν του̑ κυρίου ἑαυτου̑ ε῎λεγεν τω̑ πρὼτω πόσον ο᾿φείλεις τω̑ κυρίω μου
וַקרָא חַד חַד מֵן חַיָבֵא דּמָרֵה וֵאמַר לקַדמָיָא כּמָא חַיָב אַנתּ למָרי׃
אָמַר הָאִישׁ, 'מֵאָה כַּדִּים שֶׁמֶן.' אָמַר לוֹ הַסּוֹכֵן, 'קַח אֶת הַשְּׁטָר שֶׁלְּךָ וּמַהֵר וּכְתֹב חֲמִשִּׁים.'
וַיֹּאמֶר מֵאָה בַּת שָׁמֶן וַיֹּאמֶר אֵלָיו מַהֵר קַח אֶת-שְׁטַר הַחוֺב שֵׁב וּכְתֹב חֲמִישִׁים:
A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.‘
ὁ δὲ ει῏πεν ἑκατὸν βάτους ε᾿λαίου ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ δέξαι σου τὰ γράμματα καὶ καθίσας ταχέως γράψον πεντήκοντα
אָמַר לֵה מָאא מַתריָן מֵשׁחָא אָמַר לֵה סַב כּתָבָך ותֵב בַּעגַל כּתֻוב חַמשִׁין מַתריָן׃
לְאַחַר מִכֵּן אָמַר לְאַחֵר, 'כַּמָּה אַתָּה חַיָּב?' הֵשִׁיב בַּעַל־הַחוֹב, 'מֵאָה שַׂקִּים חִטָּה.' אָמַר לוֹ הַסּוֹכֵן, 'קַח אֶת שְׁטָרְךָ וּכְתֹב שְׁמוֹנִים.'
וְאֶל-הַשֵּׁנִי אָמַר וְאַתָּה כַּמֶּה עָלֶיךׇ לְשַׁלֵּם וַיֹּאמֶר מֵאָה כֹּר חִטִּים וַיֹּאמֶר קַח אֶת-שְׁטַר הַחוֺב וּכְתֹב שְׁמֹנִים:
Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Pak řekl druhému: ‚A kolik jsi dlužen ty?‘ Odpověděl: ‚Sto měr obilí.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.‘
ε῎πειτα ἑτέρω ει῏πεν σὺ δὲ πόσον ο᾿φείλεις ὁ δὲ ει῏πεν ἑκατὸν κόρους σίτου λέγει αυ᾿τω̑ δέξαι σου τὰ γράμματα καὶ γράψον ο᾿γδοήκοντα
וֵאמַר לַאחרִנָא וַאנתּ מָנָא חַיָב אַנתּ למָרי אָמַר לֵה מָאא כֻּורִין חֵטֵא אָמַר לֵה קַבֵּל כּתָבָך ותֵב כּתֻוב תּמָנִאין כֻּורִין׃
שִׁבַּח בַּעַל הַבַּיִת אֶת הַסּוֹכֵן הָרַמַּאי עַל שֶׁפָּעַל בְּפִקְחוּת, שֶׁכֵּן בְּנֵי הָעוֹלָם הַזֶּה פִּקְחִים בְּדוֹרָם יוֹתֵר מִבְּנֵי הָאוֹר."
וַיְשַׁבַּח הָאָדוֺן אֶת-בֶּן-הָעַוְלָה אֶת-הַסֹּכֵן אֲשֶׁר שִׂכֵּל אֶת-מַעֲשֵׂהוּ כִּי בְנֵי הָעוֺלָם הַזֶּה מַשְׂכִּילִים הֵם מֵעַל בְּנֵי הָאוֺר בְּדֹרֹתָם:
I pochválil ten pán vládaře toho nepravého, že opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech.
Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa(j) jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla. (j) ř: věku ([Efezským 5:8; 1 Tesalonickým 5:5])
καὶ ε᾿πήνεσεν ὁ κύριος τὸν οι᾿κονόμον τη̑ς α᾿δικίας ο῞τι φρονίμως ε᾿ποίησεν ο῞τι οἱ υἱοὶ του̑ αι᾿ω̑νος τούτου φρονιμὼτεροι ὑπὲρ τοὺς υἱοὺς του̑ φωτὸς ει᾿ς τὴν γενεὰν τὴν ἑαυτω̑ν ει᾿σιν
ושַׁבַּח מָרַן לרַבַּיתָּא דּעַולָא דּחַכִּימָאיִת עבַד בּנַוהי גֵּיר דּעָלמָא הָנָא חַכִּימִין אֵנֻון מֵן בּנַוהי דּנֻוהרָא בּשַׁרבַּתהֻון הָדֵא׃
"וְאָנֹכִי אוֹמֵר לָכֶם, הַשִֹיגוּ לָכֶם יְדִידִים בְּמָמוֹן הַמִּרְמָה כְּדֵי שֶׁכַּאֲשֶׁר הוּא יִכְלֶה הֵם יְקַבְּלוּ אֶתְכֶם לְמִשְׁכְּנוֹת עוֹלָם.
וְאַף-אֲנִי אֹמֵר לָכֶם קְנוּ לָכֶם אֹהֲבִים בְּכֶסֶף מְקוֺר הָעַוְלָה וְכַאֲשֶׁר יָבֹא עַד-קִצּוֺ אָז יַאַסְפוּ אֶתְכֶם אֶל-מִשְׁכְּנוֺת עוֺלָם:
I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do oněch věčných stanů.
Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine(k), budete přijati do věčných příbytků. (k) var: až pominete ([Lukáš 12:33 Lukáš 18:22])
καὶ ε᾿γώ ὑμι̑ν λέγω ἑαυτοι̑ς ποιήσατε φίλους ε᾿κ του̑ μαμωνα̑ τη̑ς α᾿δικίας ι῞να ο῞ταν ε᾿κλίπη δέξωνται ὑμα̑ς ει᾿ς τὰς αι᾿ωνίους σκηνάς
וָאף אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון דַּעבֵדו לכֻון רָחמֵא מֵן מָמֻונָא הָנָא דּעַולָא דּמָא דַּגמַר נקַבּלֻונָכֻון בַּמטַלַיהֻון דַּלעָלַם׃
מִי שֶׁנֶּאֱמָן בִּמְעַט מִזְעָר נֶאֱמָן גַּם בְּהַרְבֵּה, וּמִי שֶׁאֵינֶנּוּ יָשָׁר בִּמְעַט מִזְעָר גַּם בְּהַרְבֵּה אֵינֶנּוּ יָשָׁר.
מִי אֲשֶׁר נֶאֱמָן בְּדָבָר קָטֹן נֶאֱמָן יִהְיֶה גַּם-בְּדָבָר גָּדוֺל וּמִי אֲשֶׁר יְעַוֵּל בְּדָבָר קָטֹן יְעַוֵּל גַּם-בְּדָבָר גָּדוֺל:
Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké. ([Matouš 25:21 Matouš 25:23; Lukáš 19:17])
ὁ πιστὸς ε᾿ν ε᾿λαχίστω καὶ ε᾿ν πολλω̑ πιστός ε᾿στιν καὶ ὁ ε᾿ν ε᾿λαχίστω α῎δικος καὶ ε᾿ν πολλω̑ α῎δικός ε᾿στιν
מַן דַּבקַלִיל מהַימַן אָף בּסַגִּי מהַימַן הֻו ומַן דַּבקַלִיל עַוָל אָף בּסַגִּי עַוָל הֻו׃
לָכֵן אִם בְּמָמוֹן הַמִּרְמָה לֹא הֱיִיתֶם נֶאֱמָנִים, מִי יַפְקִיד בְּיֶדְכֶם אֶת הָאֲמִתִּי?
וְעַל-כֵּן אִם לֹא-נֶאֱמָנִים הֱיִיתֶם בְּהוֺן מָשְׁחָת מִי יַפְקִיד אֶתְכֶם עַל-הוֺן אֱמֶת:
Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří?
Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek(l), kdo vám svěří to pravé bohatství? (l) ř: mamon (pod. Lukáš 16:13)
ει᾿ ου῏ν ε᾿ν τω̑ α᾿δίκω μαμωνα̑ πιστοὶ ου᾿κ ε᾿γένεσθε τὸ α᾿ληθινὸν τίς ὑμι̑ν πιστεύσει
אֵן הָכִיל בּמָמֻונָא דּעַולָא מהַימנֵא לָא הוַיתֻּון שׁרָרָא לכֻון מַנֻו מהַימֵן׃
וְאִם בְּמַה שֶּׁשַּׁיָּךְ לַזּוּלַת לֹא הֱיִיתֶם נֶאֱמָנִים, מִי יִתֵּן לָכֶם אֶת אֲשֶׁר שַׁיָּךְ לָכֶם?
וְאִם נֶאֱמָנִים לֹא הֱיִיתֶם בְּקִנְיָן עֹבֵר לַאֲחֵרִים קִנְיָן עֹמֵד לְנַפְשְׁכֶם מִי יִתֵּן לָכֶם:
A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří?
καὶ ει᾿ ε᾿ν τω̑ α᾿λλοτρίω πιστοὶ ου᾿κ ε᾿γένεσθε τὸ ὑμέτερον τίς ὑμι̑ν δὼσει
וֵאן בַּדלָא דִּילכֻון לָא אֵשׁתּכַחתֻּון מהַימנֵא דִּילכֻון מַנֻו נֵתֵּל לכֻון׃ ס
אֵין עֶבֶד יָכוֹל לַעֲבֹד שְׁנֵי אֲדוֹנִים, שֶׁכֵּן אוֹ יִשְׂנָא אֶחָד וְיֹאהַב אֶת הַשֵּׁנִי אוֹ יִהְיֶה מָסוּר לְאֶחָד וִיזַלְזֵל בַּשֵּׁנִי. אֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲבֹד גַּם אֶת הָאֱלֹהִים וְגַם אֶת הַמָּמוֹן."
עֶבֶד לֹא יוּכַל לַעֲבֹד אֲדֹנִים שְׁנָיִם כִּי אִם-יִשְׂנָא אֶת-הָאֶחָד וְאֶת-הָאַחֵר יֶאֱהַב אוֺ יִדְבַּק בָּאֶחָד וְהַשֵּׁנִי נִמְאָס בְּעֵינָיו לֹא תוּכְלוּ לַעֲבֹד אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶת-הַמָּמוֺן:
Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.“ ([Matouš 6:24])
ου᾿δεὶς οι᾿κέτης δύναται δυσὶ κυρίοις δουλεύειν η῍ γὰρ τὸν ε῞να μισήσει καὶ τὸν ε῞τερον α᾿γαπήσει η῍ ἑνὸς α᾿νθέξεται καὶ του̑ ἑτέρου καταφρονήσει ου᾿ δύνασθε θεω̑ δουλεύειν καὶ μαμωνα̑
לַיתּ עַבדָּא דּמֵשׁכַּח לַתרֵין מָרַוָן למֵפלַח אַו גֵּיר לחַד נֵסנֵא ולַאחרִנָא נֵרחַם אַו לחַד ניַקַר ולַאחרִנָא נשֻׁוט לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵפלַח לַאלָהָא וַלמָמֻונָא׃ ס
הַפְּרוּשִׁים שֶׁהָיוּ אוֹהֲבֵי כֶּסֶף שָׁמְעוּ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וְלָעֲגוּ לוֹ.
וַיִּשְׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים אֹהֲבֵי כֶסֶף אֶת-כָּל-אֵלֶּה וַיִּשְׂחֲקוּ עָלָיו:
Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Toto vše slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu.
η῎κουον δὲ ταυ̑τα πάντα οἱ Φαρισαι̑οι φιλάργυροι ὑπάρχοντες καὶ ε᾿ξεμυκτήριζον αυ᾿τόν
פּרִישֵׁא דֵּין כַּד שׁמַעו הָלֵין כֻּלהֵין מֵטֻל דּרָחמִין הוַו כֵּספָּא ממַיקִין הוַו בֵּה׃
אָמַר לָהֶם: "אַתֶּם - אַתֶּם הָעוֹשִׂים אֶת עַצְמְכֶם צַדִּיקִים לְעֵינֵי הָאֲנָשִׁים! אֲבָל אֱלֹהִים מַכִּיר אֶת לְבַבְכֶם. הֲרֵי מַה שֶּׁמְּרוֹמָם אֵצֶל בְּנֵי אָדָם תּוֹעֵבָה הוּא לִפְנֵי אֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַתֶּם הֵם אֲשֶׁר תַּצְדִּיקוּ נַפְשְׁכֶם לְעֵינֵי אֲנָשִׁים וֵאלֹהִים יֵדַע אֶת-לִבְּכֶם כִּי הַמִּתְנֵַּׂא לְעֵינֵי אֲנָשִׁים תּוֺעֵבָה הוּא בְּעֵינֵי אֱלֹהִים:
I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Řekl jim: „Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost. ([1 Samuelova 16:7; Přísloví 21:2; Matouš 23:28; 1 Korintským 1:27])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς ε᾿στε οἱ δικαιου̑ντες ἑαυτοὺς ε᾿νὼπιον τω̑ν α᾿νθρὼπων ὁ δὲ θεὸς γινὼσκει τὰς καρδίας ὑμω̑ν ο῞τι τὸ ε᾿ν α᾿νθρὼποις ὑψηλὸν βδέλυγμα ε᾿νὼπιον του̑ θεου̑
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר להֻון אַנתֻּון אֵנֻון דַּמזַדּקִין נַפשׁהֻון קדָם בּנַי־אנָשָׁא אַלָהָא דֵּין יָדַע לֵבַּוָתכֻון דּמֵדֵּם דּרָם בֵּית בּנַינָשָׁא קדָם אַלָהָא נדִיד הֻו׃ ס
עַד יְמֵי יוֹחָנָן - הַתּוֹרָה וְהַנְּבִיאִים; מֵאָז וְהָלְאָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים מִתְבַּשֶֹרֶת לַבְּרִיוֹת, וְכָל אֶחָד פּוֹרֵץ אֵלֶיהָ.
הַתּוֺרָה וְהַנְּבִיאִים עַד-יוֺחָנָן תְּקוּפָתָם וּמֵעֵת הַהִיא הֵחֵלָּה בְּשׂרַת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וְכָל-אִישׁ רָץ אַחֲרֶיהָ לִתְפָּשׂ-בָּה בְּחָזְקָה:
Zákon a proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží a každý si do něho vynucuje vstup. ([Matouš 11:12-Matouš 11:13])
ὁ νόμος καὶ οἱ προφη̑ται μέχρι ᾽Ιωάννου α᾿πὸ τότε ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ευ᾿αγγελίζεται καὶ πα̑ς ει᾿ς αυ᾿τὴν βιάζεται
נָמֻוסָא וַנבִיֵא עדַמָא ליֻוחַנָן מֵן הָידֵּין מַלכֻּותָא דַּאלָהָא מֵסתַּבּרָא וכֻל לָה חָבֵץ דּנֵעֻול׃
אֲבָל נָקֵל לַשָּׁמַיִם וְלָאָרֶץ לַחֲלֹף מֵאֲשֶׁר יִפֹּל תָּג אֶחָד מִן הַתּוֹרָה.
אַךְ נַקֵל יִהְיֶה לַשָּׁמַיִם אוֺ לָאָרֶץ לַחֲלֹף מֵאֲשֶׁר יִפֹּל קוֺץ אֶחָד מִן-הַתּוֺרָה:
Snázeť jest zajisté nebi i zemi pominouti, nežli v zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona. ([Matouš 5:18])
ευ᾿κοπὼτερον δέ ε᾿στιν τὸν ου᾿ρανὸν καὶ τὴν γη̑ν παρελθει̑ν η῍ του̑ νόμου μίαν κεραίαν πεσει̑ν
פּשִׁיק הֻו דֵּין דַּשׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון אַו אָתֻותָא חדָא מֵן נָמֻוסָא תֵּעבַּר׃ ס
כָּל הַמְגָרֵשׁ אֶת אִשְׁתּוֹ וְנוֹשֵׂא אַחֶרֶת נוֹאֵף הוּא. וְהַנּוֹשֵׂא אֶת הַמְגֹרֶשֶׁת מִבַּעֲלָהּ נוֹאֵף הוּא."
כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יְשַׁלַּח אֶת-אִשְׁתּוֺ וְיִקַּח לוֺ אַחֶרֶת נֹאֵף הוּא וְהַלֹּקֵחַ לוֺ אִשָּׁה גְּרוּשָׁה מֵאִישָׁהּ נֹאֵף הוּא:
Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž propustil, cizoloží. ([Matouš 5:32 Matouš 19:9; Marek 10:11-Marek 10:12; 1 Korintským 7:10-1 Korintským 7:11])
πα̑ς ὁ α᾿πολύων τὴν γυναι̑κα αυ᾿του̑ καὶ γαμω̑ν ἑτέραν μοιχεύει καὶ ὁ α᾿πολελυμένην α᾿πὸ α᾿νδρὸς γαμω̑ν μοιχεύει
כֻּל מַן דּשָׁרֵא אַנתּתֵה ונָסֵב אחרִתָא גָּאַר וכֻל מַן דּנָסֵב שׁבִיקתָּא גָּאַר׃ ס
"הָיֹה הָיָה אִישׁ עָשִׁיר שֶׁנָּהַג לִלְבֹּשׁ אַרְגָּמָן וָשֵׁשׁ וְיוֹם יוֹם הִתְעַנֵּג בְּמוֹתָרוֹת.
אִישׁ עָשִׁיר הָיָה אֲשֶׁר לָבַשׁ שֵׁשׁ וְאַרְגָּמָן וַיַּעֲלֹז בְּתַעֲנוּגִים יוֺם יוֺם:
Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně(m) se strojil a den co den skvěle hodoval. (m) ř: do purpuru a kmentu
α῎νθρωπος δέ τις η῟ν πλούσιος καὶ ε᾿νεδιδύσκετο πορφύραν καὶ βύσσον ευ᾿φραινόμενος καθ῾ ἡμέραν λαμπρω̑ς
גַּברָא דֵּין חַד עַתִּירָא אִית הוָא ולָבֵשׁ הוָא בֻּוצָא וַארגּוָנָא וכֻליֻום מֵתבַּסמִין הוָא גַּאיָאיִת׃
לְיַד שַׁעַר בֵּיתוֹ הֻשְׁכַּב אִישׁ עָנִי אֶחָד, אֶלְעָזָר שְׁמוֹ, שֶׁהָיָה מְלֵא פְּצָעִים
וְאִישׁ אֶבְיוֺן אֶלְעָזָר שְׁמוֺ שֹׁכֵב לְנֹכַח פֶּתַח בֵּיתוֺ מָלֵא שְׁחִין וַאֲבַעְבֻּעֹת:
A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý,
U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
πτωχὸς δέ τις ο᾿νόματι Λάζαρος ε᾿βέβλητο πρὸς τὸν πυλω̑να αυ᾿του̑ εἱλκωμένος
ומֵסכִּנָא חַד אִית הוָא דַּשׁמֵה לָעָזַר וַרמֵא הוָא לוָת תַּרעֵה דּהַו עַתִּירָא כַּד ממַחַי בּשֻׁוחנֵא׃
וְהִשְׁתּוֹקֵק לִשְׂבֹּעַ מִן הַפֵּרוּרִים הַנּוֹפְלִים מֵעַל שֻׁלְחַן הֶעָשִׁיר, וְהִנֵּה בָּאוּ הַכְּלָבִים וְלִקְּקוּ אֶת פְּצָעָיו.
וְהוּא מִתְאַוֶּה לְמַלֵּא רַעֲבוֺן נַפְשׁוֺ מֵהַפְּתֹתִים הַנֹּפְלִים מֵעַל שֻׁלְחַן הֶעָשִׁיר וּכְלָבִים בָּאִים וּמְלַקְּקִים זוֺב נְגָעָיו:
Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu(n) toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. (n) var: aspoň drobty, které padaly ([Marek 7:28])
καὶ ε᾿πιθυμω̑ν χορτασθη̑ναι α᾿πὸ τω̑ν πιπτόντων α᾿πὸ τη̑ς τραπέζης του̑ πλουσίου α᾿λλὰ καὶ οἱ κύνες ε᾿ρχόμενοι ε᾿πέλειχον τὰ ε῞λκη αυ᾿του̑
ומֵתיַאַב הוָא דּנֵמלֵא כַּרסֵה מֵן פַּרתֻּותֵא דּנָפלִין מֵן פָּתֻורֵה דּהַו עַתִּירָא אֵלָא אָף כַּלבֵּא אָתֵין הוַו מלַחכִין שֻׁוחנַוהי׃
הֶעָנִי מֵת וְהַמַּלְאָכִים נְשָׂאוּהוּ אֶל חֵיק אַבְרָהָם, וְגַם הֶעָשִׁיר מֵת וְנִקְבַּר.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר מֵת הָאֶבְיוֺן וַיִָּּׂאֻהוּ הַמַּלְאָכִים אֶל-חֵיק אַבְרָהָם וְגַם-הֶעָשִׁיר מֵת וַיִּקָּבֵר:
I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi(o); zemřel i ten boháč a byl pohřben. (o) ř: do klína Abrahamova
ε᾿γένετο δὲ α᾿ποθανει̑ν τὸν πτωχὸν καὶ α᾿πενεχθη̑ναι αυ᾿τὸν ὑπὸ τω̑ν α᾿γγέλων ει᾿ς τὸν κόλπον ᾽Αβραάμ α᾿πέθανεν δὲ καὶ ὁ πλούσιος καὶ ε᾿τάφη
הוָא דֵּין ומִית הַו מֵסכִּנָא וַאובּלֻוהי מַלַאכֵא לעֻובֵּה דַּאברָהָם אָף הַו דֵּין עַתִּירָא מִית וֵאתקבַר׃
בַּשְּׁאוֹל, כְּשֶׁהָיָה בְּיִסּוּרִים, נָשָׂא אֶת עֵינָיו וְרָאָה אֶת אַבְרָהָם מֵרָחוֹק וְאֶת אֶלְעָזָר בְּחֵיקוֹ.
וַיִָּּׂא אֶת-עֵינָיו מֵחֶבְלֵי שְׁאוֺל אֲשֶׁר סַבֻּהוּ וַיַּרְא אֶת-אַבְרָהָם מֵרָחוֺק וְאֶת-אֶלְעָזָר בְּחֵיקוֺ:
Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.
A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho(p) Lazara. (p) ř: v jeho klíně ([Jan 13:23])
καὶ ε᾿ν τω̑ α̑δη ε᾿πάρας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ ὑπάρχων ε᾿ν βασάνοις ὁρα̑ ᾽Αβραὰμ α᾿πὸ μακρόθεν καὶ Λάζαρον ε᾿ν τοι̑ς κόλποις αυ᾿του̑
וכַד מֵשׁתַּנַק בַּשׁיֻול אַרִים עַינַוהי מֵן רֻוחקָא וַחזָא לַאברָהָם וַללָעָזַר בּעֻובֵּה׃
קָרָא וְאָמַר, 'אָבִי אַבְרָהָם, רַחֵם עָלַי וּשְׁלַח נָא אֶת אֶלְעָזָר שֶׁיִּטְבֹּל אֶת קְצֵה אֶצְבָּעוֹ בְּמַיִם וִיקָרֵר אֶת לְשׁוֹנִי, כִּי סוֹבֵל אֲנִי בַּיְקוֹד הַזֶּה.'
וַיִּצְעַק וַיֹּאמֶר אָבִי אַבְרָהָם חָנֵּנִי-נָא וּשְׁלַח אֶת-אֶלְעָזָר לִטְבֹּל אֶת-קְצֵה אֶצְבָּעוֺ בַּמַּיִם לְהָקֵר אֶת-לְשׁוֺנִי כִּי בֹּעֵר אָנֹכִי עַל-הַמּוֺקֵד הַזֶּה:
I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘ ([Lukáš 3:17; Marek 9:48])
καὶ αυ᾿τὸς φωνήσας ει῏πεν πάτερ ᾽Αβραάμ ε᾿λέησόν με καὶ πέμψον Λάζαρον ι῞να βάψη τὸ α῎κρον του̑ δακτύλου αυ᾿του̑ υ῞δατος καὶ καταψύξη τὴν γλω̑σσάν μου ο῞τι ο᾿δυνω̑μαι ε᾿ν τη̑ φλογὶ ταύτη
וַקרָא בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אָבי אַברָהָם אֵתרַחַם עלַי ושַׁדַּר ללָעָזַר דּנֵצבֻּוע רִישׁ צֵבעֵה בּמַיָא וַנרַטֵב לִי לֵשָׁני דּהָא מֵשׁתַּנַק אנָא בּשַׁלהֵבִיתָא הָדֵא׃
הֵשִׁיב לוֹ אַבְרָהָם, 'בְּנִי, זְכֹר שֶׁאַתָּה קִבַּלְתָּ אֶת טוּבְךָ בְּחַיֶּיךָ וְאֶלְעָזָר קִבֵּל אֶת הָרָעוֹת. עַכְשָׁו הוּא מְנֻחָם כָּאן וְאַתָּה סוֹבֵל.
וַיֹּאמֶר אַבְרָהָם זְכָר-בְּנִי כִּי נִתַּן לְךׇ כָּל-טוּבְךׇ בְּחַיֶּיךׇ וְאֶלְעָזָר בָּאַתְהוּ כָּל-רָעָה וְעַתָּה הוּא מֹצֵא תַּנְחוּמִים וְאַתָּה בְּמָצוֺק:
I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš.
Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. ([Lukáš 6:24])
ει῏πεν δὲ ᾽Αβραάμ τέκνον μνήσθητι ο῞τι α᾿πέλαβες τὰ α᾿γαθά σου ε᾿ν τη̑ ζωη̑ σου καὶ Λάζαρος ὁμοίως τὰ κακά νυ̑ν δὲ ω῟δε παρακαλει̑ται σὺ δὲ ο᾿δυνα̑σαι
אָמַר לֵה אַברָהָם בֵּרי אֵתּדַּכר דּקַבֵּלתּ טָבָתָך בּחַיַיךְּ ולָעָזַר בִּישָׁתֵה והָשָׁא הָא מֵתּתּנִיח הָרכָּא וַאנתּ מֵשׁתַּנַק׃
נוֹסָף עַל כָּל זֶה, תְּהוֹם גְּדוֹלָה נִקְבְּעָה בֵּינֵינוּ לְבֵינֵיכֶם כְּדֵי שֶׁהַחֲפֵצִים בְּכָךְ לֹא יוּכְלוּ לַעֲבֹר מִפֹּה אֲלֵיכֶם, וּכְדֵי שֶׁלֹּא יַעַבְרוּ מִשָּׁם אֵלֵינוּ.'
וּבִלְּבַד כָּל-זֹאת גֵּיא עָמֹק מַבְדִּיל בֵּינֵינוּ וּבֵינֵיכֶם וְאֵין-לְאֵל יַד אִישׁ מִמֶּנּוּ לַעֲבֹר אֲלֵיכֶם וְאֵין אִישׁ מִכֶּם עֹבֵר אֵלֵינוּ:
A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti.
A nad to vše jest(q) mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘ (q) ř: je upevněna
καὶ ε᾿ν πα̑σι τούτοις μεταξὺ ἡμω̑ν καὶ ὑμω̑ν χάσμα μέγα ε᾿στήρικται ο῞πως οἱ θέλοντες διαβη̑ναι ε῎νθεν πρὸς ὑμα̑ς μὴ δύνωνται μηδὲ ε᾿κει̑θεν πρὸς ἡμα̑ς διαπερω̑σιν
ועַם הָלֵין כֻּלהֵין הַותָא רַבּתָא סִימָא בַּינַין וַלכֻון דַּאילֵין דּצָבֵין מֵכָּא דּנֵעבּרֻון לוָתכֻון לָא נֵשׁכּחֻון וָאפלָא דּמֵן תַּמָן נֵעבּרֻון לוָתַן׃
אָמַר הָאִישׁ, 'אִם כֵּן, אָבִי, אֲנִי מְבַקֵּשׁ מִמְּךָ לִשְׁלֹחַ אוֹתוֹ אֶל בֵּית אָבִי,
וַיֹּאמֶר אִם-כֵּן אָבִי הִנְנִי מְבַקֵּשׁ מִלְפָנֶיךׇ לִשְּׁלֹחַ אֹתוֺ אֶל-בֵּית אָבִי:
I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
ει῏πεν δέ ε᾿ρωτω̑ σε ου῏ν πάτερ ι῞να πέμψης αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸν οι῏κον του̑ πατρός μου
אָמַר לֵה מָדֵין בָּעֵא אנָא מֵנָך אָבי דַּתשַׁדּרִיוהי לבֵית אָבי׃
כִּי חֲמִשָּׁה אַחִים לִי; שֶׁיַּזְהִיר אוֹתָם פֶּן יָבוֹאוּ גַּם הֵם אֶל מְקוֹם הַיִּסּוּרִים הַזֶּה.'
כִּי יֶשׁ-לִי אַחִים חֲמִישָּׁה וְהוּא יָעִיד בָּם לְבִלְתִּי יָבֹאוּ גַם-הֵם אֶל-הַמָּקוֺם הָרָע הַזֶּה:
Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
ε῎χω γὰρ πέντε α᾿δελφούς ο῞πως διαμαρτύρηται αυ᾿τοι̑ς ι῞να μὴ καὶ αυ᾿τοὶ ε῎λθωσιν ει᾿ς τὸν τόπον του̑τον τη̑ς βασάνου
חַמשָׁא גֵּיר אַחִין אִית לִי נִאזַל נסַהֵד אֵנֻון דּלָא אָף הֵנֻון נִאתֻון לדֻוכּתָא הָדֵא דּתַשׁנִיקָא׃
הֵשִׁיב לוֹ אַבְרָהָם, 'יֵשׁ לָהֶם מֹשֶׁה וְהַנְּבִיאִים, שֶׁיִּשְׁמְעוּ בְּקוֹלָם.'
וַיֹּאמֶר אַבְרָהָם הֲלֹא יֵשׁ לָהֶם מֹשֶׁה וְהַנְּבִיאִים יִשְׁמְעוּ אֵיפֹא אֲלֵיהֶם:
I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají.
Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘ ([Lukáš 18:20; Jan 5:45-Jan 5:47; 2 Timoteovi 3:16; 2 Petrův 1:12])
λέγει δὲ ᾽Αβραάμ ε῎χουσι Μωϋσέα καὶ τοὺς προφήτας α᾿κουσάτωσαν αυ᾿τω̑ν
אָמַר לֵה אַברָהָם אִית להֻון מֻושֵׁא וַנבִיֵא נֵשׁמעֻון אֵנֻון׃
אָמַר הָאִישׁ, 'לֹא, אָבִי אַבְרָהָם; אִם יֵלֵךְ אֲלֵיהֶם אֶחָד מִן הַמֵּתִים, יַחְזְרוּ בִּתְשׁוּבָה.'
וַיֹּאמֶר לֹא-כֵן אָבִי אַבְרָהָם אַךְ אִם-אֶחָד מִן-הַמֵּתִים יָבֹא לְהָעִיד בָּם אָז יָשׁוּבוּ:
A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti.
On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání(r).‘ (r) obrátí se
ὁ δὲ ει῏πεν ου᾿χί πάτερ ᾽Αβραάμ α᾿λλ῾ ε᾿άν τις α᾿πὸ νεκρω̑ν πορευθη̑ πρὸς αυ᾿τοὺς μετανοήσουσιν
הֻו דֵּין אֵמַר לֵה לָא אָבי אַברָהָם אֵלָא אֵן אנָשׁ מֵן מִיתֵא נִאזַל לוָתהֻון תָּיבִּין׃
אָמַר לוֹ אַבְרָהָם, 'אִם אֵינָם שׁוֹמְעִים אֶל מֹשֶׁה וְאֶל הַנְּבִיאִים, לֹא יִשְׁתַּכְנְעוּ גַּם אִם יָקוּם אֶחָד מֵעִם הַמֵּתִים'."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִם לְמֹשֶׁה וְהַנְּבִיאִים אֵינָם שֹׁמְעִים לֹא יַאֲמִינוּ אַף אִם-יָקוּם אֶחָד מִן-הַמֵּתִים:
I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘„
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ει᾿ Μωϋσέως καὶ τω̑ν προφητω̑ν ου᾿κ α᾿κούουσιν ου᾿δ῾ ε᾿άν τις ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑ πεισθήσονται
אָמַר לֵה אַברָהָם אֵן למֻושֵׁא ולַנבִיֵא לָא שָׁמעִין אָף לָא אֵן אנָשׁ מֵן מִיתֵא נקֻום מהַימנִין לֵה׃ ס
בְּדַבְּרוֹ אֶל תַּלְמִידָיו אָמַר: "אִי אֶפְשָׁר שֶׁלֹּא יָבוֹאוּ הַמִּכְשׁוֹלִים, אֲבָל אוֹי לָאִישׁ אֲשֶׁר דַּרְכּוֹ יָבוֹאוּ.
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו אֵין שַׁלִּיט לִכְלוֺא אֶת-הַמּוֺקְשִׁים אֲשֶׁר לֹא יָבאוּ אַךְ אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר עַל-יָדוֺ יָבֹאוּ:
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení(s); běda však tomu, skrze koho přicházejí. (s) svádění k hříchu
ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητὰς αυ᾿του̑ α᾿νένδεκτόν ε᾿στιν του̑ τὰ σκάνδαλα μὴ ε᾿λθει̑ν πλὴν ου᾿αὶ δι῾ ου῟ ε῎ρχεται
וֵאמַר הוָא יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי לָא מֵשׁכּחָא דּלָא נִאתֻון מַכשֻׁולֵא וָי דֵּין להַו דּבִאידֵה נִאתֻון׃
מוּטָב לוֹ שֶׁתִּתָּלֶה אֶבֶן רֵחַיִם עַל צַוָּארוֹ וְיֻשְׁלַךְ לְתוֹךְ הַיָּם מֵאֲשֶׁר יַכְשִׁיל אֶחָד מֵהַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה.
טוֺב לוֺ כִּי-יִתָּלֶה פֶּלַח-רֶכֶב עַל-צַוָּארוֺ וְהֻשְׁלַךְ בַּיָּם מִתֵּת מוֺקֵשׁ לְאַחַד הַקְּטַנִּים הָאֵלֶּה:
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu(t) jednoho z těchto nepatrných. (t) pohoršil ([Matouš 18:6-Matouš 18:7; Marek 9:42])
λυσιτελει̑ αυ᾿τω̑ ει᾿ λίθος μυλικὸς περίκειται περὶ τὸν τράχηλον αυ᾿του̑ καὶ ε῎ρριπται ει᾿ς τὴν θάλασσαν η῍ ι῞να σκανδαλίση τω̑ν μικρω̑ν τούτων ε῞να
פַּקָח הוָא לֵה אֵלֻו רַחיָא דַּחמָרָא תַּליָא בּצַורֵה וַשׁדֵא בּיַמָא אַו דּנַכשֵׁל לחַד מֵן הָלֵין זעֻורֵא׃
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם. אִם יֶחֱטָא אָחִיךָ הוֹכֵחַ אוֹתוֹ, וְאִם יִתְחָרֵט סְלַח לוֹ.
וְאַתֶּם הִשָּׁמְרוּ לְנַפְשֹׁתֵיכֶם אִם-יֶחֱטָא לְךׇ אָחִיךׇ הוֺכֵחַ תּוֺכִיחַ אֹתוֺ וְאִם-יִנָּחֵם סְלַח-לוֺ:
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší(u), pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. (u) var: + proti tobě ([Matouš 18:15])
προσέχετε ἑαυτοι̑ς ε᾿ὰν ἁμάρτη ὁ α᾿δελφός σου ε᾿πιτίμησον αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿ὰν μετανοήση α῎φες αυ᾿τω̑
אֵזדַּהרו בּנַפשׁכֻון אֵן נֵחטֵא אַחֻוך כּאִי בֵּה וֵאן תָּאֵב שׁבֻוק לֵה׃
וְגַם אִם שֶׁבַע פְּעָמִים בְּיוֹם יֶחֱטָא לְךָ וְשֶׁבַע פְּעָמִים יִפְנֶה אֵלֶיךָ לֵאמֹר, 'אֲנִי מִתְחָרֵט' - סְלַח לוֹ."
וְאִם-שֶׁבַע פְּעָמִים בַּיּוֺם יֶחֱטָא לְךׇ לְךׇ וְשֶׁבַע פְּעָמִים יָשׁוּב אֵלֶיךׇ וְיֹּמַר נִחָמְתִּי וְסָלַחְתָּ לּוֺ:
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát(v) k tobě přijde s prosbou: ‚Je mi to líto,‘ odpustíš mu!“ (v) var: + za den ([Matouš 18:21-Matouš 18:22])
καὶ ε᾿ὰν ἑπτάκις τη̑ς ἡμέρας ἁμαρτήση ει᾿ς σὲ καὶ ἑπτάκις ε᾿πιστρέψη πρὸς σὲ λέγων μετανοω̑ α᾿φήσεις αυ᾿τω̑
וֵאן שׁבַע זַבנִין בּיַומָא נַסכֵּל בָּך וַשׁבַע זַבנִין בּיַומָא נֵתפּנֵא לוָתָך ונִאמַר דּתָאֵב אנָא שׁבֻוק לֵה׃ ס
אָמְרוּ הַשְּׁלִיחִים לָאָדוֹן: "הוֹסֵף לָנוּ אֱמוּנָה."
וַיֹּאמְרוּ הַשְּׁלִיחִים אֶל-הָאָדוֺן הוֺסֵף לָנוּ אֱמוּנָה:
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“ ([Matouš 17:19-Matouš 17:20 Matouš 21:21; Marek 11:22-Marek 11:23])
καὶ ει῏παν οἱ α᾿πόστολοι τω̑ κυρίω πρόσθες ἡμι̑ν πίστιν
וֵאמַרו שׁלִיחֵא למָרַן אַוסֵף לַן הַימָנֻותָא׃
הֵשִׁיב הָאָדוֹן: "לוּ הָיְתָה לָכֶם אֱמוּנָה כְּגַרְגִּיר הַחַרְדָּל וַאֲמַרְתֶּם אֶל הַשִּׁקְמָה הַזֹּאת 'הֵעָקְרִי וְהִנָּטְעִי בַּיָּם!' - הִיא הָיְתָה נִשְׁמַעַת לָכֶם."
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן אִם-יֵשׁ בָּכֶם אֱמוּנָה כְּגַרְגַּר חַרְדָּל וַאֲמַרְתֶּם אֶל-הַשִּׁקְמָה הַזֹּאת הֵעָקְרִי מִשָּׁרְשֵׁךְ וְהִנָּטְעִי בַיָּם וְהִיא תִשְׁמַע בְּקֹלְכֶם:
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος ει᾿ ε῎χετε πίστιν ὡς κόκκον σινάπεως ε᾿λέγετε α῍ν τη̑ συκαμίνω ταύτη ε᾿κριζὼθητι καὶ φυτεύθητι ε᾿ν τη̑ θαλάσση καὶ ὑπήκουσεν α῍ν ὑμι̑ν
אָמַר להֻון אֵן אִית הוָת לכֻון הַימָנֻותָא אַיך פּרֵדּתָּא דּחַרדּלָא אָמרִין הוַיתֻּון לתֻותָא הָנָא דֵּאתעַקר וֵאתנַצבּ בּיַמָא ומֵשׁתּמַע הוָא לכֻון׃ ס
"מִי מִכֶּם, שֶׁיֵּשׁ לוֹ עֶבֶד חוֹרֵשׁ אוֹ רוֹעֶה, יֹאמַר לָעֶבֶד לְאַחַר שׁוּבוֹ מִן הַשָֹדֶה, 'בּוֹא הֵנָּה מִיָּד וְהָסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן'?
וּמִי מִכֶּם אֲשֶׁר לוֺ עֶבֶד חֹרֵשׁ אוֺ רֹעֶה בַָּׂדֶה וּבְשׁוּבוֺ מִשָּׁם יֹאמַר אֵלָיו מַהֵר בֹּא וְשֵׁב אֶל-הַשֻּׁלְחָן:
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
“Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ‚Pojď si hned sednout ke stolu‘?
τίς δὲ ε᾿ξ ὑμω̑ν δου̑λον ε῎χων α᾿ροτριω̑ντα η῍ ποιμαίνοντα ο῍ς ει᾿σελθόντι ε᾿κ του̑ α᾿γρου̑ ε᾿ρει̑ αυ᾿τω̑ ευ᾿θέως παρελθών α᾿νάπεσε
מַנֻו דֵּין מֵנכֻון דִּאית לֵה עַבדָּא דּדָבַר פַּדָּנָא אַו דּרָעֵא עָנָא וֵאן נִאתֵא מֵן חַקלָא אָמַר לֵה מֵחדָא עבַר אֵסתַּמךְּ׃
הַאִם לֹא יֹאמַר לוֹ, 'הָכֵן לִי אֲרוּחַת עֶרֶב, חֲגֹר מָתְנֶיךָ וְשָׁרְתֵנִי עַד שֶׁאֶגְמֹר לֶאֱכֹל וְלִשְׁתּוֹת. אַחֲרֵי כֵן תֹּאכַל וְתִשְׁתֶּה אַתָּה'?
וְלֹא יֹאמַר אֵלָיו הָכֶן-לִי לֶחֶם הָעֶרֶב וַחֲגֹר מָתְנֶיךׇ לְשָׁרְתֵנִי עַד כִּי-אֹכַל וְאֶשְׁתֶּה וְאַחַר תֹּאכַל וְתִשְׁתֶּה גַּם-אָתָּה:
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi něco k jídlu a přistroj se(x) k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘? (x) ř: opaš se
α᾿λλ῾ ου᾿χὶ ε᾿ρει̑ αυ᾿τω̑ ἑτοίμασον τί δειπνήσω καὶ περιζωσάμενος διακόνει μοι ε῞ως φάγω καὶ πίω καὶ μετὰ ταυ̑τα φάγεσαι καὶ πίεσαι σύ
אֵלָא אָמַר לֵה טַיֵב לִי מֵדֵּם דַּאחשֵׁם וַאסֻור חַצַיךְּ שַׁמֵשַׁיני עדַמָא דֵּאלעַס וֵאשׁתֵּא ובָתַרכֵּן אָף אַנתּ תֵּלעַס ותֵשׁתֵּא׃
הַאִם יִהְיֶה אֲסִיר תּוֹדָה לָעֶבֶד עַל שֶׁעָשָׂה אֶת אֲשֶׁר צֻוָּה?
אוֺ הֲיִתֵּן תּוֺדָה לָעֶבֶד הַזֶּה בַּעֲבוּר כִּי עָשָׂה אֵת אֲשֶׁר צִוָּהוּ נִדְמֶה לִי שֶׁלֹּא:
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno?(y) (y) var: + Nemyslím.
μὴ ε῎χει χάριν τω̑ δούλω ο῞τι ε᾿ποίησεν τὰ διαταχθέντα
למָא טַיבֻּותֵה מקַבֵּל דּהַו עַבדָּא דַּעבַד מֵדֵּם דֵּאתפּקֵד לֵה לָא סָבַר אנָא׃
כֵּן גַּם אַתֶּם, לְאַחַר עֲשׂוֹתְכֶם אֶת כָּל שֶׁצֻּוֵּיתֶם, אִמְרוּ: 'עֲבָדִים אֲנַחְנוּ וְתוּ לֹא, עָשִׂינוּ מַה שֶּׁמֵּחוֹבָתֵנוּ לַעֲשׂוֹת'."
וְכֵן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר עֲשִׂיתֶם כָּל-אֲשֶׁר צֻוֵּיתֶם אִמְרוּ עֲבָדִים מִבְּלִי יִתְרוֺן אֲנָחְנוּ כִּי רָק אֶת-אֲשֶׁר עָלֵינוּ לַעֲשׂוֺת עָשִׂינוּ:
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom(z) služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.“ (z) ř: neužiteční
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ποιήσητε πάντα τὰ διαταχθέντα ὑμι̑ν λέγετε ο῞τι δου̑λοι α᾿χρει̑οί ε᾿σμεν ο῍ ω᾿φείλομεν ποιη̑σαι πεποιήκαμεν
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּעבַדּתֻּון כֻּלהֵין אַילֵין דַּפקִידָן לכֻון אֵמַרו דּעַבדֵּא חנַן בַּטִילֵא דּמֵדֵּם דּחַיָבִין הוַין למֵעבַּד עבַדן׃ ס
בְּלֶכְתּוֹ לִירוּשָׁלַיִם עָבַר בְּשׁוֹמְרוֹן וּבַגָּלִיל.
וַיְהִי בְּנָסְעוֺ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיַּעֲבֹר דֶּרֶךְ שֹׁמְרוֺן וְהַגָּלִיל:
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. ([Lukáš 9:51-Lukáš 9:52])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ πορεύεσθαι ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ αυ᾿τὸς διήρχετο διὰ μέσον Σαμαρείας καὶ Γαλιλαίας
וַהוָא דּכַד אָזֵל יֵשֻׁוע לֻאורִשׁלֵם עָבַר הוָא בֵּית שָׁמרָיֵא לַגלִילָא׃
כְּשֶׁנִּכְנַס לִכְפָר אֶחָד בָּאוּ לִקְרָאתוֹ עֲשָׂרָה אֲנָשִׁים מְצֹרָעִים. הֵם נֶעֶמְדוּ מֵרָחוֹק
וַיָּבֹא אֶל-כְּפָר אֶחָד וְשָׁם פָּגְעוּ בוֺ עֲשָׂרָה אֲנָשִׁים מְצֹרָעִים וַיַּעַמְדוּ מֵרָחוֺק:
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál ([Leviticus 13:46])
καὶ ει᾿σερχομένου αυ᾿του̑ ει῎ς τινα κὼμην α᾿πήντησαν αυ᾿τω̑ δέκα λεπροὶ α῎νδρες οι῍ ε῎στησαν πόρρωθεν
וכַד קַרִיב למֵעַל לַקרִיתָא חדָא אַרעֻוהי עֵסרָא אנָשִׁין גַּרבֵּא וקָמו מֵן רֻוחקָא׃
וְקָרְאוּ בְּקוֹל רָם: "יֵשׁוּעַ אֲדוֹנֵנוּ, רַחֵם נָא עָלֵינוּ!"
וַיִּשְׂאוּ אֶת-קוֺלָם וַיִּקְרְאוּ יֵשׁוּעַ רַבֵּנוּ חָנֵּנוּ:
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře(a), smiluj se nad námi!“ (a) ř: Veliteli ([Matouš 8:2; Marek 1:40; Lukáš 5:12])
καὶ αυ᾿τοὶ η῟ραν φωνὴν λέγοντες ᾽Ιησου̑ ε᾿πιστάτα ε᾿λέησον ἡμα̑ς
וַארִימו קָלהֻון וָאמרִין רַבַּן יֵשֻׁוע אֵתרַחַם עלַין׃
כִּרְאוֹתוֹ אוֹתָם אָמַר לָהֶם: "לְכוּ וְהֵרָאוּ אֶל הַכֹּהֲנִים." הֵם הָלְכוּ וּבִהְיוֹתָם בַּדֶּרֶךְ נִטְהֲרוּ.
וַיַּרְא וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לְכוּ וְהֵרָאוּ לְעֵינֵי הַכֹּהֲנִים וַיְהִי בְלֶכְתָּם וַיִּטְהָרוּ:
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím!“ A když tam šli, byli očištěni. ([Lukáš 5:14; Leviticus 14:2-Leviticus 14:3])
καὶ ι᾿δών ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πορευθέντες ε᾿πιδείξατε ἑαυτοὺς τοι̑ς ἱερευ̑σιν καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ὑπάγειν αυ᾿τοὺς ε᾿καθαρίσθησαν
וכַד חזָא אֵנֻון אֵמַר להֻון זֵלו חַוַו נַפשׁכֻון לכָהנֵא וכַד אָזִלין אֵתּדַּכִּיו׃
אֶחָד מֵהֶם, כַּאֲשֶׁר רָאָה כִּי נִרְפָּא, חָזַר כְּשֶׁהוּא מְהַלֵּל אֶת אֱלֹהִים בְּקוֹל גָּדוֹל,
וְאֶחָד מֵהֶם בִּרְאֹתוֺ כִּי נִרְפָּא מִצָּרַעְתּוֺ וַיָּשָׁב וַיְשַׁבַּח אֶת-הָאֱלֹהִים בְּקוֺל עָז:
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha;
ει῟ς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ι᾿δών ο῞τι ι᾿άθη ὑπέστρεψεν μετὰ φωνη̑ς μεγάλης δοξάζων τὸν θεόν
חַד דֵּין מֵנהֻון כַּד חזָא דֵּאתּדַּכִּי הפַך לֵה וַבקָלָא רָמָא משַׁבַּח הוָא לַאלָהָא׃
נָפַל עַל פָּנָיו לְרַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְהוֹדָה לוֹ. אוֹתוֹ הָאִישׁ הָיָה שׁוֹמְרוֹנִי.
וַיִּפֹּל לְרַגְלָיו עַל-אַפָּיו אַרְצָה וַיִּתֶּן-לוֺ תּוֺדָה וְהוּא אִישׁ שֹׁמְרוֺנִי:
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. ([Lukáš 9:51-Lukáš 9:53 Lukáš 10:33; Jan 4:9])
καὶ ε῎πεσεν ε᾿πὶ πρόσωπον παρὰ τοὺς πόδας αυ᾿του̑ ευ᾿χαριστω̑ν αυ᾿τω̑ καὶ αυ᾿τὸς η῟ν Σαμαρίτης
וַנפַל עַל אַפַּוהי קדָם רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע כַּד מַודֵּא לֵה והֻו הָנָא שָׁמרָיָא הוָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הֲלֹא טֹהֲרוּ הָעֲשָׂרָה, וְהֵיכָן הַתִּשְׁעָה?
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הֲלֹא עֲשָׂרָה נִרְפָּאוּ וְאַיֵּה הַתִּשְׁעָה:
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
Nato Ježíš řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ου᾿χὶ οἱ δέκα ε᾿καθαρίσθησαν οἱ δὲ ε᾿ννέα που̑
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר לָא הוָא עֵסרָא הָוֵין הָלֵין דֵּאתּדַּכִּיו אַיכָּא אֵנֻון תֵּשׁעָא׃
כְּלוּם לֹא נִמְצָא מִי שֶׁיָּשׁוּב לָתֵת כָּבוֹד לֵאלֹהִים זוּלָתִי בֶּן־נֵכָר זֶה?"
הֲכִי לֹא-נִמְצָא אֶחָד מֵהֶם שָׁב לָתֵת כָּבוֺד לֵאלֹהִים בִּלְתִּי הַנָּכְרִי הַזֶּה:
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“
ου᾿χ εὑρέθησαν ὑποστρέψαντες δου̑ναι δόξαν τω̑ θεω̑ ει᾿ μὴ ὁ α᾿λλογενὴς ου῟τος
למָא פּרַשׁו דּנִאתֻון נֵתּלֻון תֵּשׁבֻּוחתָּא לַאלָהָא אֵלָא הָנָא דּמֵן עַמָא הו נֻוכרָיָא׃
וְאֵלָיו אָמַר: "קוּם וְלֵךְ. אֱמוּנָתְךָ הוֹשִׁיעָה אוֹתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו קוּם וָלֵךְ אֱמוּנָתְךׇ הוֺשִׁיעָה לָּךְ:
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“ ([Lukáš 7:50 Lukáš 8:48 Lukáš 18:42])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿ναστὰς πορεύου ἡ πίστις σου σέσωκέν σε
וֵאמַר לֵה קֻום זֵל הַימָנֻותָך אַחיַתָך סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר שְׁאָלוּהוּ הַפְּרוּשִׁים מָתַי תָּבוֹא מַלְכוּת אֱלֹהִים הֵשִׁיב לָהֶם: "מַלְכוּת אֱלֹהִים אֵינֶנָּה בָּאָה בְּנִגְלוֹת.
וַיִּשְׁאָלֻהוּ הַפְּרוּשִׁים לֵאמֹר מָתַי תָּבֹא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים וַיַּעַן אֹתָם וַיֹּאמַר מַלְכוּת הָאֱלֹהִים לֹא תָבֹא לְעֵינֵי הַמַּבִּיט:
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat(b); (b) ř: nepřichází s pozorováním (znamení)
ε᾿περωτηθεὶς δὲ ὑπὸ τω̑ν Φαρισαίων πότε ε῎ρχεται ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς καὶ ει῏πεν ου᾿κ ε῎ρχεται ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ μετὰ παρατηρήσεως
וכַד שַׁאלֻוהי ליֵשֻׁוע מֵן פּרִישֵׁא אֵמַתי אָתיָא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא ענָא וֵאמַר להֻון לָא אָתיָא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא בַּנטֻורָתָא׃
אַף לֹא יֹאמְרוּ 'הִנֵּה פֹּה' אוֹ 'הִנֵּה שָׁם הִיא', כִּי הִנֵּה מַלְכוּת אֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם הִיא."
וְלֹא יֹאמְרוּ הִנֵּה-הִיא פֹה אוֺ הִנֵּה-הִיא שָׁם כִּי מַלְכוּת הָאֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם הִנֶּהָ:
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi(c)!“ (c) uprostřed vás
ου᾿δὲ ε᾿ρου̑σιν ι᾿δοὺ ω῟δε η῎ ε᾿κει̑ ι᾿δοὺ γὰρ ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ε᾿ντὸς ὑμω̑ν ε᾿στιν
ולָא אָמרִין הָא הָרכָּא הי והָא הָר תַּמָן הִי הָא גֵּיר מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא לגַו מֵנכֻון הִי׃ ס
אָמַר לְתַלְמִידָיו: "יָבוֹאוּ יָמִים וְתִשְׁתּוֹקְקוּ לִרְאוֹת יוֹם אֶחָד מִימוֹת בֶּן־הָאָדָם וְלֹא תִּרְאוּ.
וַיֹּמֶר אֶל-הַתַּלְמִידִים הִנֵּה יָמִים בָּאִים וּתְבַקְשׁוּ לִרְאוֺת יוֺם אֶחָד מִימֵי בֶן-הָאָדָם וְלֹא תִרְאוּ:
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte.
ει῏πεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητάς ε᾿λεύσονται ἡμέραι ο῞τε ε᾿πιθυμήσετε μίαν τω̑ν ἡμερω̑ν του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου ι᾿δει̑ν καὶ ου᾿κ ο῎ψεσθε
וֵאמַר לתַלמִידַוהי נִאתֻון יַומָתָא דּתֵתרַגרגֻון למֵחזָא חַד מֵן יַומָתָא דַּברֵה דּאנָשָׁא ולָא תֵּחזֻון׃
וְיֹאמְרוּ לָכֶם 'הִנֵּה שָׁם' אוֹ 'הִנֵּה פֹּה!' אַל תֵּלְכוּ וְאַל תָּרוּצוּ אַחֲרֵיהֶם.
וְכִי-יֹאמְרוּ אֲלֵיכֶם הִנֵּה-הוּא שָׁם אוֺ הִנֵּה-הוּא פֹה אַל-תֵּצְאוּ וְאַל-תֵלְכוּ אַחֲרֵיהֶם:
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
Řeknou vám: ‚Hle, tam je, hle, tu;‘ zůstaňte doma a nechoďte za nimi. ([Matouš 24:23; Marek 13:21; Lukáš 21:8 Lukáš 17:21])
καὶ ε᾿ρου̑σιν ὑμι̑ν ι᾿δοὺ ε᾿κει̑ η῎ ι᾿δοὺ ω῟δε μὴ α᾿πέλθητε μηδὲ διὼξητε
וֵאן נִאמרֻון לכֻון הָא הָרכָּא הו והָא הָר תַּמָן הֻו לָא תִּאזֻלון׃
כִּי כְּבָרָק הַמַּבְרִיק תַּחַת הַשָּׁמַיִם וּמֵאִיר עַד קְצֵה הַשָּׁמַיִם, כֵּן יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם בְּיוֹמוֹ.
כִּי כִּבְרֹק בָּרָק מִקְצֵה הֵשָּׁמַיִם מִזֶּה וְהֹלֵךְ וָאוֺר עַד-קְצֵה הַשָּׁמַיִם מִזֶּה כֵּן יֵרָאֶה בֶּן-הָאָדָם בְּיוֺמוֺ:
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni(d). (d) var: – ve svém dni ([Matouš 24:27])
ω῞σπερ γὰρ ἡ α᾿στραπὴ α᾿στράπτουσα ε᾿κ τη̑ς ὑπὸ τὸν ου᾿ρανὸν ει᾿ς τὴν ὑπ῾ ου᾿ρανὸν λάμπει ου῞τως ε῎σται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ν τη̑ ἡμέρα αυ᾿του̑
אַיכַּנָא גֵּיר דּבַרקָא בָּרֵק מֵן שׁמַיָא וכֻלֵה תּחֵית שׁמַיָא מַנהַר הָכַנָא נֵהוֵא בּרֵה דּאנָשָׁא בּיַומֵה׃
אַךְ תְּחִלָּה עָלָיו לִסְבֹּל רַבּוֹת וּלְהִדָּחוֹת עַל־יְדֵי הַדּוֹר הַזֶּה.
אַךְ בָּרִאשֹׁנָה עָלָיו לִהְיוֺת מְעֻנֶּה עַד-מְאֹד וְנִמְאָס עַל-פִּי בְנֵי הַדּוֺר הַזֶּה:
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 9:44; Lukáš 13:32-Lukáš 13:Lukáš 13:33; Lukáš 18:31-Lukáš 18:33])
πρω̑τον δὲ δει̑ αυ᾿τὸν πολλὰ παθει̑ν καὶ α᾿ποδοκιμασθη̑ναι α᾿πὸ τη̑ς γενεα̑ς ταύτης
לֻוקדַם דֵּין עתִיד הֻו דּנֵחַשׁ סַגִּיָאתָא ונֵסתּלֵא מֵן שַׁרבּתָא הָדֵא׃ ס
וּכְמוֹ שֶׁהָיָה בִּימֵי נֹחַ כֵּן יִהְיֶה גַּם בִּימֵי בֶּן־הָאָדָם:
וְכַאֲשֶׁר הָיָה בִּימֵי נֹחַ כֵּן יִהְיֶה גַּם-בִּימֵי בֶן-הָאָדָם:
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
Jako bylo za dnů Noe, tak bude i za dnů Syna člověka: ([Matouš 24:37-Matouš 24:39; Genesis 6:5-Genesis 6:12 Genesis 7:6-Genesis 7:23])
καὶ καθώς ε᾿γένετο ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις Νω̑ε ου῞τως ε῎σται καὶ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
וַאיכַּנָא דַּהוָא בּיַומָתֵה דּנֻוח הָכַנָא נֵהוֵא בּיַומָתֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא׃
אָכְלוּ, שָׁתוּ, הִתְחַתְּנוּ, עַד הַיּוֹם שֶׁנִּכְנַס נֹחַ לַתֵּבָה וּבָא הַמַּבּוּל וְהִשְׁמִיד אֶת הַכֹּל.
כִּי אָכְלוּ וְשָׁתוּ בָּעֳלוּ נָשִׁים וְנָשִׁים נִבְעָלוּ עַד-הַיּוֺם אֲשֶׁר-בָּא נֹחַ אֶל-הַתֵּבָה וַיָּבֹא הַמַּבּוּל וַיִּמַח אֶת-כֻּלָּם:
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.
η῎σθιον ε῎πινον ε᾿γάμουν ε᾿γαμίζοντο α῎χρι η῏ς ἡμέρας ει᾿ση̑λθεν Νω̑ε ει᾿ς τὴν κιβωτόν καὶ η῟λθεν ὁ κατακλυσμὸς καὶ α᾿πὼλεσεν πάντας
דָּאכלִין הוַו ושָׁתֵין ונָסבִּין נֵשֵׁא ויָהבִּין לגַברֵא עדַמָא ליַומָא דּעַל נֻוח לכֵוֵילָא וֵאתָא טַופָנָא וַאובֵּד לכֻל אנָשׁ׃ ס
וּכְמוֹ שֶׁהָיָה בִּימֵי לוֹט - אָכְלוּ וְשָׁתוּ, קָנוּ וּמָכְרוּ, נָטְעוּ וּבָנוּ,
וְכַאֲשֶׁר הָיָה גַּם-בִּימֵי לוֺט כִּי אָכְלוּ וְשָׁתוּ קָנוּ וּמָכְרוּ נָטְעוּ וּבָנוּ:
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli;
ὁμοίως καθώς ε᾿γένετο ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις Λὼτ η῎σθιον ε῎πινον η᾿γόραζον ε᾿πὼλουν ε᾿φύτευον ω᾿κοδόμουν
וַאיכַּנָא תֻּוב דַּהוָא בּיַומָתֵה דּלֻוט דָּאכלִין הוַו ושָׁתֵין וזָבנִין וַמזַבּנִין ונָצבִּין הוַו ובָנֵין׃
אַךְ בַּיּוֹם שֶׁיָּצָא לוֹט מִסְּדוֹם הֻמְטְרוּ אֵשׁ וְגָפְרִית מִן הַשָּׁמַיִם וְהִשְׁמִידוּ אֶת הַכֹּל -
וַיְהִי בַּיּוֺם אֲשֶׁר-יָצָא לוֺט מִסְּדֹם וַיַּמְטֵר אֲדֹנָי אֵשׁ וְגָפְרִית מִן-הַשָּׁמַיִם וַיְשַׁחֵת אֶת כֻּלָּם:
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. ([Genesis 18:20-Genesis 18:21 Genesis 19:1-Genesis 19:29])
η῟ δὲ ἡμέρα ε᾿ξη̑λθεν Λώτ α᾿πὸ Σοδόμων ε῎βρεξεν πυ̑ρ καὶ θει̑ον α᾿π῾ ου᾿ρανου̑ καὶ α᾿πὼλεσεν πάντας
בּיַומָא דֵּין דַּנפַק לֻוט מֵן סדֻום אַמטַר מָריָא נֻורָא וכֵברִיתָא מֵן שׁמַיָא וַאובֵּד לכֻלהֻון׃
כָּךְ יִהְיֶה בַּיּוֹם שֶׁיִּתְגַּלֶּה בֶּן־הָאָדָם.
כֵּן יִהְיֶה בַּיּוֺם אֲשֶׁר בֶּן-הָאָדָם יֵרָאֶה:
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka.
κατὰ τὰ αυ᾿τὰ ε῎σται η῟ ἡμέρα ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου α᾿ποκαλύπτεται
הָכַנָא נֵהוֵא בּיַומָא דּמֵתגּלֵא בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
מִי שֶׁיִּהְיֶה בַּיּוֹם הַהוּא עַל הַגַּג וַחֲפָצָיו בַּבַּיִת אַל יֵרֵד לָקַחַת אוֹתָם; כְּמוֹ כֵן מִי שֶׁבַּשָֹדֶה אַל יִפְנֶה לְאָחוֹר.
בַּיּוֺם הַהוּא מִי אֲשֶׁר יִהְיֶה עַל-הַגָּג וְכֵלָיו בַּבָּיִת לֹא יֵרֵד לָשֵׂאת אֹתָם וְגַם מִי-אֲשֶׁר בַּשָּׁדֶה לֹא יִפְנֶה לְהַבִּיט אַחֲרָיו:
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. ([Matouš 24:17-Matouš 24:18; Marek 13:15-Marek 13:16; Lukáš 21:21])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ο῍ς ε῎σται ε᾿πὶ του̑ δὼματος καὶ τὰ σκεύη αυ᾿του̑ ε᾿ν τη̑ οι᾿κία μὴ καταβάτω α῏ραι αυ᾿τά καὶ ὁ ε᾿ν α᾿γρω̑ ὁμοίως μὴ ε᾿πιστρεψάτω ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω
בּהַו יַומָא מַן דּבֵאגָּרָא הו ומָאנַוהי בּבַיתָּא לָא נֵחֻות דּנֵשׁקֻול אֵנֻון ומַן דַּבחַקלָא הו לָא נֵתהפֵך לבֵסתּרֵה׃
זִכְרוּ אֶת אֵשֶׁת לוֹט.
זִכְרוּ אֶת-אֵשֶׁת לוֺט:
Pomněte na Lotovu ženu.
Vzpomeňte na Lotovu ženu!
μνημονεύετε τη̑ς γυναικὸς Λὼτ
אֵתּדַּכרו לַאנתּתֵה דּלֻוט׃
הַמְבַקֵּשׁ לְהַצִּיל אֶת נַפְשׁוֹ יְאַבְּדֶנָּה, וּמִי שֶׁיְּאַבֵּד אוֹתָהּ יַצִּילֶנָּה.
מִי הֶחָפֵץ לְהַצִּיל אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֵת-לוֺ וּמִי אֲשֶׁר יַכְרִית אֶת-נַפְשׁוֺ לְמַעֲנִי יְחַיֶּה אֹתָהּ:
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Kdo by usiloval svůj život(e) zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej(f). (e) duši (f) ř: oživí ji ([Matouš 10:39; Jan 12:25; Matouš 16:25; Marek 8:35; Lukáš 9:24])
ο῍ς ε᾿ὰν ζητήση τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ περιποιήσασθαι α᾿πολέσει αυ᾿τήν ο῍ς δ῾ α῍ν α᾿πολέση ζωογονήσει αυ᾿τήν
מַן דּצָבֵא דּנַחֵא נַפשֵׁה נַובּדִיה ומַן דּנַובֵּד נַפשֵׁה נַחֵיה׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, בַּלַּיְלָה הַהוּא יִהְיוּ שְׁנַיִם בְּמִטָּה אַחַת; אֶחָד יִלָּקַח וְהַשֵּׁנִי יֵעָזֵב.
וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם בַּלַּיְלָה הַהוּא יִשְׁכְּבוּ שְׁנַיִם בְּמִטָּה אֶחַת אֶחָד יֵאָסֵף וְאֶחָד יֵעָזֵב:
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. ([Matouš 24:40-Matouš 24:41])
λέγω ὑμι̑ν ταύτη τη̑ νυκτὶ ε῎σονται δύο ε᾿πὶ κλίνης μια̑ς ὁ ει῟ς παραλημφθήσεται καὶ ὁ ε῞τερος α᾿φεθήσεται
אָמַר אנָא לכֻון דַּבהַו לִליָא תּרֵין נֵהוֻון בַּחדָא עַרסָא חַד נֵתּדּבַר וַאחרִנָא נֵשׁתּבֵק׃
שְׁתֵּי נָשִׁים תִּהְיֶינָה טוֹחֲנוֹת יַחְדָּיו; אַחַת תִּלָּקַח וְהַשְּׁנִיָּה תֵּעָזֵב."
שְׁתַּיִם טֹחֲנוֺת בָּרֵחָיִם אַחַת תֵּאָסֵף וְאַחַת תֵּעָזֵב:
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána(g).“ (g) var: + 36 Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.
ε῎σονται δύο α᾿λήθουσαι ε᾿πὶ τὸ αυ᾿τό ἡ μία παραλημφθήσεται ἡ δὲ ἑτέρα α᾿φεθήσεται
תַּרתֵּין נֵהויָן טָחנָן אַכחדָא חדָא תֵּתּדּבַר וַאחרִתָא תֵּשׁתּבֵק׃
[missing]
שְׁנַיִם יִהְיוּ בַָּּׂדֶה אֶחָד יֵאָסֵף וְאֶחָד יֵעָזֵב:
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.
[δυο εσονται εν τω αγρω ο εις παραληφθησεται και ο ετερος αφεθησεται]
תּרֵין נֵהוֻון בּחַקלָא חַד נֵתּדּבַר וַאחרִנָא נֵשׁתּבֵק׃ ס
הֵם הֵגִיבוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיפֹה, אֲדוֹנֵנוּ?" הֵשִׁיב לָהֶם: "הֵיכָן שֶׁהַגּוּף, שָׁם גַּם יִתְקַבְּצוּ הַנְּשָׁרִים."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ וְאַיֵּה תִקְרֶינָה כָאֵלֶּה וַיֹּאמֶר בַּאֲשֶׁר פְּגָרִים שָׁם יִקָּבְצוּ הַנְּשָׁרִים:
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
Když to slyšeli, otázali se ho: „Kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“ ([Matouš 24:28; Jób 39:30])
καὶ α᾿ποκριθέντες λέγουσιν αυ᾿τω̑ που̑ κύριε ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞που τὸ σω̑μα ε᾿κει̑ καὶ οἱ α᾿ετοὶ ε᾿πισυναχθήσονται
ענַו וָאמרִין לֵה לַאיכָּא מָרַן אָמַר להֻון אַיכָּא דּפַגרָא תַּמָן נֵתכַּנשֻׁון נֵשׁרֵא׃ ס
הוּא סִפֵּר לָהֶם מָשָׁל, לְהַרְאוֹת כִּי עֲלֵיהֶם לְהִתְפַּלֵּל תָּמִיד וְלֹא לִרְפּוֹת."
וַיּוֺסֶף שְׂאֵת מְשָׁלוֺ אֲלֵיהֶם לְחַלּוֺת פְּנֵי אֵל תָּמִיד וְלֹא יִתְּנוּ דֳמִי לוֺ:
Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat: ([Lukáš 11:5-Lukáš 11:8 Římanům 12:12; Koloským 4:2; 1 Tesalonickým 5:17])
ε῎λεγεν δὲ παραβολὴν αυ᾿τοι̑ς πρὸς τὸ δει̑ν πάντοτε προσεύχεσθαι αυ᾿τοὺς καὶ μὴ ε᾿γκακει̑ν
אֵמַר להֻון דֵּין אָף מַתלָא דַּבכֻל עֵדָּן נצַלֻון ולָא תֵּמַאן להֻון׃
שׁוֹפֵט הָיָה בְּעִיר אַחַת; אֶת אֱלֹהִים לֹא יָרֵא וּבְאָדָם לֹא הִתְחַשֵּׁב.
וַיֹּאמַר שֹׁפֵט אֶחָד הָיָה בָעִיר אֲשֶׁר לֹא יָרֵא אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶל-פְּנֵי אָדָם לֹא פָנָה:
Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál, a člověka nestyděl.
“V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal.
λέγων κριτής τις η῟ν ε῎ν τινι πόλει τὸν θεὸν μὴ φοβούμενος καὶ α῎νθρωπον μὴ ε᾿ντρεπόμενος
דַּיָנָא חַד אִית הוָא בַּמדִינתָּא חדָא דּמֵן אַלָהָא לָא דָּחֵל הוָא ומֵן בּנַינָשָׁא לָא מֵתכַּחַד הוָא׃
וּבְאוֹתָהּ עִיר הָיְתָה אַלְמָנָה שֶׁנָּהֲגָה לָבוֹא אֵלָיו וְלוֹמַר, 'שָׁפְטֵנִי נָא מֵאִישׁ רִיבִי.'
וְאַלְמָנָה הָיְתָה שָּׁם בָּעִיר וַתָּבֹא אֵלָיו לֵאמֹר שָׁפְטֵנִי-נָא מֵאִישׁ רִיבִי:
Byla pak vdova v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: ‚Zastaň se mne proti mému odpůrci.‘
χήρα δὲ η῟ν ε᾿ν τη̑ πόλει ε᾿κείνη καὶ η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τὸν λέγουσα ε᾿κδίκησόν με α᾿πὸ του̑ α᾿ντιδίκου μου
אַרמַלתָּא דֵּין חדָא אִית הוָת בַּמדִינתָּא הָי וָאתיָא הוָת לוָתֵה וָאמרָא תּבַעַיני מֵן בּעֵל־דִּיני׃
זְמַן מָה סֵרַב, אֲבָל אַחֲרֵי כֵן אָמַר בְּלִבּוֹ, 'אַף שֶׁאֵינֶנִּי יָרֵא אֶת אֱלֹהִים וּבְאָדָם אֵינֶנִּי מִתְחַשֵּׁב,
וְלֹא אָבָה לִשְׁמֹעַ בְּקוֺלָהּ יָמִים מִסְפָּר וְאַחֲרֵי-כֵן אָמַר בְּלִבּוֺ אַף כִּי אֵינֶנִּי יָרֵא אֶת-הָאֱלֹהִים וְאֶל-פְּנֵי אָדָם לֹא אֵפֶן:
On pak dlouho nechtěl. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, ani člověka nestydím,
Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám,
καὶ ου᾿κ η῎θελεν ε᾿πὶ χρόνον μετὰ δὲ ταυ̑τα ει῏πεν ε᾿ν ἑαυτω̑ ει᾿ καὶ τὸν θεὸν ου᾿ φοβου̑μαι ου᾿δὲ α῎νθρωπον ε᾿ντρέπομαι
ולָא צָבֵא הוָא זַבנָא סַגִּיָאא בָּתַרכֵּן דֵּין אֵמַר בּנַפשֵׁה אֵן מֵן אַלָהָא לָא דָּחֵל אנָא ומֵן בּנַינָשָׁא לָא מֵתכַּחַד אנָא׃
הֲרֵי מִפְּנֵי שֶׁהָאַלְמָנָה הַזֹּאת מְצִיקָה לִי אֶעֱשֶׂה אֶת מִשְׁפָּטָהּ, שֶׁאִם לֹא כֵן תָּבוֹא תָּמִיד וּתְיַגֵּעַ אוֹתִי'."
הִנְנִי לָרִיב רִיב הָאַלְמָנָה הַזֹּאת כִּי-תַלְאֶה אֹתִי וְתָבֹא לְהֲצִיקֵנִי בִדְבָרֶיהָ יוֺם יוֺם:
Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit, a nakonec mě umoří(h).‘„ (h) aby si na mne nakonec nedošla a něco mi neudělala
διά γε τὸ παρέχειν μοι κόπον τὴν χήραν ταύτην ε᾿κδικήσω αυ᾿τήν ι῞να μὴ ει᾿ς τέλος ε᾿ρχομένη ὑπωπιάζη με
אָפֵן מֵטֻל דּמַלֵאיָא לִי הָדֵא אַרמַלתָּא אֵתבּעִיה דּלָא בּכֻל עֵדָּן תֵּהוֵא אָתיָא מַהרָא לִי׃
הוֹסִיף הָאָדוֹן וְאָמַר: "שִׁמְעוּ מַה שֶּׁאוֹמֵר הַשּׁוֹפֵט הָרָשָׁע.
וְעַתָּה שִׁמְעוּ-נָא נְאֻם הָאָדוֺן אֵת אֲשֶׁר אֹמֵר הַשֹּׁפֵט הַבְּלִיָּעַל:
I dí Pán: Slyšte, co praví ten soudce nepravý.
A Pán řekl: „Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce!
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος α᾿κούσατε τί ὁ κριτὴς τη̑ς α᾿δικίας λέγει
וֵאמַר מָרַן שׁמַעו מָנָא אֵמַר דַּיָנָא דּעַולָא׃
וְהָאֱלֹהִים, הַאִם לֹא יַעֲשֶׂה אֶת מִשְׁפָּט בְּחִירָיו הַקּוֹרְאִים אֵלָיו יוֹמָם וָלַיְלָה? הַאִם יִתְמַהְמֵהַּ בְּעִנְיָנָם?
וֵאלֹהִים הַאִם לֹא יָרִיב רִיב בְּחִירָיו הַקֹּרִאים אֵלָיו יוֺמָם וָלָיְלָה וְרַחֲמָיו אֲלֵיהֶם יִתְאַפָּקוּ:
A což by pak Bůh nepomstil vyvolených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?(i) (i) zatímco jim trpělivě naslouchá. – nebo:... volají? A zdráhá se jim snad pomoci? ([Matouš 24:22])
ὁ δὲ θεὸς ου᾿ μὴ ποιήση τὴν ε᾿κδίκησιν τω̑ν ε᾿κλεκτω̑ν αυ᾿του̑ τω̑ν βοὼντων αυ᾿τω̑ ἡμέρας καὶ νυκτός καὶ μακροθυμει̑ ε᾿π῾ αυ᾿τοι̑ς
אַלָהָא דֵּין לָא יַתִּירָאיִת נֵעבֵּד תּבַעתָא לַגבַוהי דּקָרֵין לֵה בִּאימָמָא וַבלִליָא ומַגַּר רֻוחֵה עלַיהֻון׃
אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁיַּעֲשֶׂה אֶת מִשְׁפָּטָם מַהֵר. אַךְ כַּאֲשֶׁר יָבוֹא בֶּן־הָאָדָם, הֲיִמְצָא אֶת הָאֱמוּנָה עֲלֵי אֲדָמוֹת?"
הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-יָחִישׁ לָרִיב רִיבָם אַךְ בֶּן-הָאָדָם בְּבֹאוֺ הֲיִמְצָא אֱמוּנָה עֲלֵי-אָרֶץ:
Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ποιήσει τὴν ε᾿κδίκησιν αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τάχει πλὴν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿λθών α῏ρα εὑρήσει τὴν πίστιν ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς
אָמַר אנָא לכֻון דּנֵעבֵּד תּבַעתהֻון בַּעגַל בּרַם נִאתֵא בּרֵה דּאנָשָׁא ונֵשׁכַּח כַּי הַימָנֻותָא עַל אַרעָא׃ ס
וּלְכַמָּה אֲנָשִׁים, שֶׁבָּטְחוּ בְּעַצְמָם כִּי צַדִּיקִים הֵם וּבָזוּ לַאֲחֵרִים, סִפֵּר אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה:
וַיְמַשֵּׁל גַּם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אֶל-הַבֹּטְחִים בְּנַפְשָׁם כִּי צַדִּיקִים הֵם וַאֲחֵרִים בְּעֵינֵיהֶם כְּאֶפֶס נֶחֱשָׁבוּ:
I řekl také proti některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných za nic nevážíce, podobenství toto:
O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
ει῏πεν δὲ καὶ πρός τινας τοὺς πεποιθότας ε᾿φ῾ ἑαυτοι̑ς ο῞τι ει᾿σὶν δίκαιοι καὶ ε᾿ξουθενου̑ντας τοὺς λοιποὺς τὴν παραβολὴν ταύτην
וֵאמַר הוָא מַתלָא הָנָא לֻוקבַל אנָשָׁא אַילֵין דַּתכִילִין עַל נַפשׁהֻון דִּאיתַיהֻון זַדִּיקֵא ובָסֵין עַל כֻּלנָשׁ׃
"שְׁנֵי אֲנָשִׁים עָלוּ אֶל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ לְהִתְפַּלֵּל; אֶחָד פָּרוּשׁ וְהַשֵּׁנִי מוֹכֵס.
שְׁנֵי אֲנָשִׁים עָלוּ אֶל-הַהֵיכָל לְהִתְפַּלֵּל אֶחָד פָּרוּשׁ וְאֶחָד מוֺכֵס:
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus, a druhý publikán.
“Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.
α῎νθρωποι δύο α᾿νέβησαν ει᾿ς τὸ ἱερὸν προσεύξασθαι ὁ ει῟ς Φαρισαι̑ος καὶ ὁ ε῞τερος τελὼνης
תּרֵין גַּברִין סלֵקו להַיכּלָא לַמצַלָיֻו חַד פּרִישָׁא וַאחרִנָא מָכסָא׃
עָמַד הַפָּרוּשׁ לְבַדּוֹ וְהִתְפַּלֵּל, 'אֱלֹהִים, אֲנִי מוֹדֶה לְךָ שֶׁאֵינֶנִּי כִּשְׁאָר הָאֲנָשִׁים - גַּזְלָנִים, רְשָׁעִים, נוֹאֲפִים, וְאַף לֹא כַּמּוֹכֵס הַזֶּה.
וַיִּגַּשׁ הַפָּרוּשׁ וַיִּתְפַּלֵּל כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה אוֺדְךׇ אֱלֹהַי כִּי אֵינֶנִּי כִּשְׁאָר בְּנֵי אָדָם בַּעֲלֵי חָמָס בְּנֵי עַוְלָה וּמְנַאֲפִים וְאַף לֹא כַמּוֺכֵס הַזֶּה:
Farizeus stoje, takto se sám v sobě modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil(j): ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. (j) var: se postavil zvlášť a takto se modlil ([Římanům 1:28-Římanům 1:31; Efezským 5:3-Efezským 5:5; 1 Timoteovi 1:9 až 1 Timoteovi 1:10; 1 Petrův 4:3])
ὁ Φαρισαι̑ος σταθεὶς πρὸς ἑαυτὸν ταυ̑τα προσηύχετο ὁ θεός ευ᾿χαριστω̑ σοι ο῞τι ου᾿κ ει᾿μὶ ω῞σπερ οἱ λοιποὶ τω̑ν α᾿νθρὼπων α῞ρπαγες α῎δικοι μοιχοί η῍ καὶ ὡς ου῟τος ὁ τελὼνης
והַו פּרִישָׁא קָאֵם הוָא בַּינַוהי לנַפשֵׁה והָלֵין מצַלֵא הוָא אַלָהָא מַודֵּא אנָא לָך דּלָא הוִית אַיך שַׁרכָּא דּאנָשָׁא חָטֻופֵא ועָלֻובֵא וגַיָרֵא ולָא אַיך הָנָא מָכסָא׃
אֲנִי צָם פַּעֲמַיִם בַּשָּׁבוּעַ, אֲנִי נוֹתֵן מַעֲשֵׂר מִכָּל מַה שֶּׁאֲנִי מַרְוִיחַ.'
אָנֹכִי צָם יוֺמַיִם בַּשָּׁבוּעַ וּמְעֵַּׂר אֲנִי אֶת-כָּל-תְּבוּאֹתָי:
Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.‘ ([Lukáš 5:33 Lukáš 11:42])
νηστεύω δὶς του̑ σαββάτου α᾿ποδεκατω̑ πάντα ο῞σα κτω̑μαι
אֵלָא צָאֵם אנָא תּרֵין בּשַׁבּתָא וַמעַסַר אנָא כֻּל מֵדֵּם דּקָנֵא אנָא׃
וְאִלּוּ הַמּוֹכֵס, שֶׁעָמַד מֵרָחוֹק, אַף לֹא רָצָה לָשֵׂאת אֶת עֵינָיו לַשָּׁמַיִם, אֶלָּא טָפַח עַל לִבּוֹ וְאָמַר, 'אֱלֹהִים, רַחֵם נָא עָלַי, עַל אִישׁ חוֹטֵא.'
וְהַמּוֺכֵס עָמַד מֵרָחוֺק וְלֹא הֵעִיז לָשֵׂאת אֶת-עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיִּסְפֹּק עַל-לִבּוֺ וַיֹּאמַר רַחֶם-נָא אֱלֹהִים עַל-חֹטֵא כָּמֹנִי:
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘ ([Lukáš 23:48; Žalmy 51:1])
ὁ δὲ τελὼνης μακρόθεν ἑστώς ου᾿κ η῎θελεν ου᾿δὲ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ε᾿πα̑ραι ει᾿ς τὸν ου᾿ρανόν α᾿λλ῾ ε῎τυπτεν τὸ στη̑θος αυ᾿του̑ λέγων ὁ θεός ἱλάσθητί μοι τω̑ ἁμαρτωλω̑
הַו דֵּין מָכסָא קָאֵם הוָא מֵן רֻוחקָא ולָא צָבֵא הוָא אָף לָא עַינַוהי נרִים לַשׁמַיָא אֵלָא טָרֵף הוָא עַל חַדיֵה וָאמַר אַלָהָא חֻונַיני לחַטָיָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הָאִישׁ הַזֶּה יָרַד אֶל בֵּיתוֹ נִצְדָּק יוֹתֵר מֵהָאִישׁ הַהוּא; כִּי כָּל הַמְרוֹמֵם אֶת עַצְמוֹ יֻשְׁפַּל, וְהַמַּשְׁפִּיל אֶת עַצְמוֹ יְרוֹמַם."
הֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-נִצְדָּק שָׁב הָאִישׁ הַזֶּה לְבֵיתוֺ מִן-הָאִישׁ הַהוּא כִּי הַמִּתְנֵַּׂא בְגַאֲוָתוֺ יִשָּׁפֵל וּשְׁפַל רוּחַ יִנָּשֵׂא:
Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen(k), a kdo se ponižuje(l), bude povýšen.“ (k) pokořen (l) pokořuje ([Matouš 23:12 Matouš 18:4; Lukáš 14:11])
λέγω ὑμι̑ν κατέβη ου῟τος δεδικαιωμένος ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑ παρ῾ ε᾿κει̑νον ο῞τι πα̑ς ὁ ὑψω̑ν ἑαυτὸν ταπεινωθήσεται ὁ δὲ ταπεινω̑ν ἑαυτὸν ὑψωθήσεται
אָמַר אנָא לכֻון דַּנחֵת הָנָא מזַדַּק לבַיתֵּה יַתִּיר מֵן הַו פּרִישָׁא כֻּל אנָשׁ גֵּיר דַּנרִים נַפשֵׁה נֵתמַכַּך וכֻל דּנַמֵך נַפשֵׁה נֵתּתּרִים סס׃
הֵבִיאוּ אֵלָיו גַּם אֶת הַיְלָדִים הַקְּטַנִּים כְּדֵי שֶׁיִּגַּע בָּהֶם. כְּשֶׁרָאוּ זֹאת הַתַּלְמִידִים גָּעֲרוּ בָּהֶם.
וַיָּבִיאוּ אֵלָיו גַּם אֶת-הַיְלָדִים לְבַעֲבוּר יָשִׂים אֶת-יָדָיו עֲלֵיהֶם וַיִּרְאוּ הַתַּלְמִידִים וַיִּגְעֲרוּ-בָם:
Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
Přinášeli mu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. Když to učedníci viděli, zakazovali jim to. ([Matouš 19:13-Matouš 19:15; Marek 10:13-Marek 10:16])
προσέφερον δὲ αυ᾿τω̑ καὶ τὰ βρέφη ι῞να αυ᾿τω̑ν α῞πτηται ι᾿δόντες δὲ οἱ μαθηταὶ ε᾿πετίμων αυ᾿τοι̑ς
קַרֵבו הוַו לֵה דֵּין אָף יַלֻודֵא דּנֵקרֻוב להֻון וַחזַו אֵנֻון תַּלמִידַוהי וַכַאו בּהֻון׃
אוּלָם יֵשׁוּעַ קָרָא אֵלָיו אֶת הַיְלָדִים וְאָמַר: "הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבוֹא אֵלַי וְאַל תִּמְנְעוּ בַּעֲדָם, כִּי לְכָאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְיֵשׁוּעַ קָרָא אֹתָם אֵלָיו וַיֹּאמַר הַנִּיחוּ לַיְלָדִים לָבֹא אֵלַי וְאַל-תִּכְלְאוּ אֹתָם כִּי מֵאֵלֶּה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς προσεκαλέσατο αυ᾿τὰ λέγων α῎φετε τὰ παιδία ε῎ρχεσθαι πρός με καὶ μὴ κωλύετε αυ᾿τά τω̑ν γὰρ τοιούτων ε᾿στὶν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע קרָא אֵנֻון וֵאמַר להֻון שׁבֻוקו טלָיֵא אָתֵין לוָתי ולָא תֵּכלֻון אֵנֻון דּדַאילֵין גֵּיר דַּאיך הָלֵין אֵנֻון דִּילהֻון הִי מַלכֻּותָא דַּשׁמַיָא׃ ס
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מִי שֶׁאֵינֶנּוּ מְקַבֵּל אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כְּיֶלֶד לֹא יִכָּנֵס לְתוֹכָהּ."
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם מִי אֲשֶׁר-לֹא יְקַבֵּל אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים כַּיָּלֶד בֹּא לֹא-יָבֹא בָהּ:
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť nikoli do něho.
Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde.“ ([Matouš 18:3; Jan 3:3])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῍ς α῍ν μὴ δέξηται τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ὡς παιδίον ου᾿ μὴ ει᾿σέλθη ει᾿ς αυ᾿τήν
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּלָא נקַבֵּל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא אַיך טַליָא לָא נֵעֻול לָה סס׃
נִכְבָּד אֶחָד פָּנָה אֵלָיו וְשָׁאַל: "רַבִּי הַטּוֹב, מֶה עָלַי לַעֲשׂוֹת כְּדֵי לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֹלָם?"
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ אַחַד הַָּׂרִים לֵאמֹר רַבִּי הַטּוֺב מַה-לִי לַעֲשׂוֺת לָרֶשֶׁת חַיֵּי עוֺלָם:
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
Jeden z předních mužů se ho otázal: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ ([Matouš 19:16-Matouš 19:22; Marek 10:17-Marek 10:22 Lukáš 10:25])
καὶ ε᾿πηρὼτησέν τις αυ᾿τὸν α῎ρχων λέγων διδάσκαλε α᾿γαθέ τί ποιήσας ζωὴν αι᾿ὼνιον κληρονομήσω
ושַׁאלֵה חַד מֵן רִשָׁנֵא וֵאמַר לֵה מַלפָנָא טָבָא מָנָא אֵעבֵּד דִּארַת חַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מַדּוּעַ אַתָּה אוֹמֵר לִי 'טוֹב'? אֵין טוֹב כִּי אִם אֶחָד וְהוּא הָאֱלֹהִים.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לָמָּה-זֶּה תִּקְרָא לִי טוֺב אֵין טוֺב כִּי אִם-אֶחָד הוּא הָאֱלֹהִים:
I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh.
Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš ‚dobrý‘? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς τί με λέγεις α᾿γαθόν ου᾿δεὶς α᾿γαθὸς ει᾿ μὴ ει῟ς ὁ θεός
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מָנָא קָרֵא אַנתּ לִי טָבָא לַיתּ טָבָא אֵלָא אֵן חַד אַלָהָא׃
אֶת הַמִּצְווֹת אַתָּה יוֹדֵעַ: 'לֹא תִנְאַף, לֹא תִרְצַח, לֹא תִגְנֹב, לֹא תַעֲנֶה בְרֵעֲךָ עֵד שָׁקֶר, כַּבֵּד אֶת אָבִיךָ וְאֶת אִמֶּךָ'."
וְאַתָּה יָדַעְתָּ אֶת-הַמִּצְוֺת לֹא תִּנְאָף לֹא תִּרְצָח לֹא תִּגְנֹב לֹא-תַעֲנֶה עֵד שָׁקֶר כַּבֵּד אֶת-אָבִיךׇ וְאֶת-אִמֶּךׇ:
Umíš přikázaní: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku.“ ([Exodus 20:12-Exodus 20:16])
τὰς ε᾿ντολὰς οι῏δας μὴ μοιχεύσης μὴ φονεύσης μὴ κλέψης μὴ ψευδομαρτυρήσης τίμα τὸν πατέρα σου καὶ τὴν μητέρα
פֻּוקדָּנֵא יָדַע אַנתּ לָא תֵּקטֻול ולָא תּגֻור ולָא תֵּגנֻוב ולָא תֵּסהַד סָהדֻּותָא דּשֻׁוקרָא יַקַר לַאבֻוך ולֵאמָך׃
הֵשִׁיב הָאִישׁ: "אֶת כָּל אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרַי."
וַיֹּאמֶר אֶת-כָּל-אֵלֶּה שָׁמַרְתִּי מִנְּעוּרָי:
On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
On řekl: „To všechno jsem dodržoval od svého mládí.“
ὁ δὲ ει῏πεν ταυ̑τα πάντα ε᾿φύλαξα ε᾿κ νεότητος
אָמַר לֵה הָלֵין כֻּלהֵין נֵטרֵת אֵנֵין מֵן טַליֻותי׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "עוֹד דָּבָר אֶחָד חָסֵר לְךָ. מְכֹר אֶת כָּל אֲשֶׁר לְךָ וְחַלֵּק לָעֲנִיִּים, וְיִהְיֶה לְךָ אוֹצָר בַּשָּׁמַיִם; אַחַר כָּךְ בּוֹא וְלֵךְ אַחֲרַי."
וַיִּשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר עוֺד אַחַת אַתָּה חָסֵר לֵךְ מְכֹר אֶת-כֹּל אֲשֶׁר-לְךׇ וְתֵן לַעֲנִיִּים וְהָיָה-לְךׇ אוֺצָר בַּשָּׁמַיִם וּבֹא וְלֵךְ אַחֲרָי:
Ale slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno, co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“ ([Matouš 6:20; Lukáš 12:33; Skutky apoštolské 4:34-Skutky apoštolské 4:35])
α᾿κούσας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε῎τι ε῞ν σοι λείπει πάντα ο῞σα ε῎χεις πὼλησον καὶ διάδος πτωχοι̑ς καὶ ε῞ξεις θησαυρὸν ε᾿ν τοι̑ς ου᾿ρανοι̑ς καὶ δευ̑ρο α᾿κολούθει μοι
כַּד שׁמַע דֵּין הָלֵין יֵשֻׁוע אֵמַר לֵה חדָא חַסִירָא לָך זֵל זַבֵּן כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָך והַב למֵסכִּנֵא ותֵהוֵא לָך סִימתָא בַּשׁמַיָא ותָא בָּתַרי׃ ס
אַךְ כְּשָׁמְעוֹ זֹאת הִתְעַצֵּב עֶצֶב רַב, כִּי עָשִׁיר הָיָה עַד מְאֹד.
וַיְהִי כְּשָׁמְעוֺ אֶת-אֵלֶּה וַיִּתְעַצֵּב אֶל-לִבּוֺ כִּי עָשְׁרוֺ הָיָה רַב מְאֹד:
On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.
ὁ δὲ α᾿κούσας ταυ̑τα περίλυπος ε᾿γενήθη η῟ν γὰρ πλούσιος σφόδρα
הֻו דֵּין כַּד שׁמַע הָלֵין כֵּריַת לֵה עַתִּיר הוָא גֵּיר טָב׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ כִּי הִתְעַצֵּב, אָמַר: "בְּאֵיזֶה קֹשִׁי נִכְנָסִים בַּעֲלֵי נְכָסִים לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים!
וַיַּרְא אֹתוֺ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר מַה-קָּשֶׁה לְבַעֲלֵי עשֶׁר לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Když Ježíš viděl, jak se zarmoutil, řekl: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! ([Matouš 19:23-Matouš 19:30; Marek 10:23-Marek 10:31])
ι᾿δών δὲ αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς περίλυπον γενόμενον ει῏πεν πω̑ς δυσκόλως οἱ τὰ χρήματα ε῎χοντες ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σπορεύονται
וכַד חזָא יֵשֻׁוע דּכֵריַת לֵה אֵמַר אַיכַּנָא עַטלָא לַאילֵין דִּאית להֻון נֵכסֵא דּנֵעלֻון למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
נָקֵל לְגָמָל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ נֶקֶב מַחַט מֵהִכָּנֵס עָשִׁיר אֶל מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
נָקֵל לְחֶבֵל לַעֲבֹר דֶּרֶךְ חֻר הַמַּחַט מִבֹּא עָשִׁיר אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
ευ᾿κοπὼτερον γάρ ε᾿στιν κάμηλον διὰ τρήματος βελόνης ει᾿σελθει̑ν η῍ πλούσιον ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑ ει᾿σελθει̑ν
דּלִילָא הי לגַמלָא דּבַחרֻורָא דַּמחַטָא נֵעֻול אַו עַתִּירָא למַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
שָׁאֲלוּ הַשּׁוֹמְעִים: "וּמִי יָכוֹל לְהִוָּשַׁע?"
וַיֹּאמְרוּ הַשֹּׁמְעִים וּמִי אֵיפוֺא יוּכַל לְהִוָּשֵׁעַ:
Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
Ti, kdo to slyšeli, řekli: „Kdo tedy může být spasen?“
ει῏παν δὲ οἱ α᾿κούσαντες καὶ τίς δύναται σωθη̑ναι
אָמרִין לֵה אַילֵין דַּשׁמַעו ומַנֻו מֵשׁכַּח למֵחָא׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "מַה שֶּׁנִבְצָר מִבְּנֵי אָדָם הוּא בִּיכָלְתּוֹ שֶׁל אֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֲשֶׁר יִפָּלֵא מִבְּנֵי אָדָם לֹא יִפָּלֵא מֵאֱלֹהִים:
A on dí: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
Odpověděl: „Nemožné u lidí je u Boha možné.“ ([Genesis 18:14; Jób 42:2; Zacharjáš 8:6; Lukáš 1:37])
ὁ δὲ ει῏πεν τὰ α᾿δύνατα παρὰ α᾿νθρὼποις δυνατὰ παρὰ τω̑ θεω̑ ε᾿στιν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר אַילֵין דַּלוָת בּנַי־אנָשָׁא לָא מֵשׁכּחָן לוָת אַלָהָא מֵשׁכּחָן למֵהוָא׃
אָמַר כֵּיפָא: "הֵן אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת אֲשֶׁר לָנוּ וְהָלַכְנוּ אַחֲרֶיךָ."
וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס הִנֵּה אֲנַחְנוּ עָזַבְנוּ אֶת-בָּתֵּינוּ וַנֵּלֶךְ אַחֲרֶיךׇ:
I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Petr řekl: „Hle, my jsme opustili, co bylo naše, a šli jsme za tebou.“ ([Lukáš 5:11])
ει῏πεν δὲ ὁ Πέτρος ι᾿δοὺ ἡμει̑ς α᾿φέντες τὰ ι῎δια η᾿κολουθήσαμέν σοι
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא הָא חנַן שׁבַקן כֻּל מֵדֵּם וֵאתַין בָּתרָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אֵין אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֹ אִשָּׁה אוֹ אַחִים אוֹ הוֹרִים אוֹ יְלָדִים לְמַעַן מַלְכוּת הָאֱלֹהִים -
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֵין-אִישׁ אֲשֶׁר עָזַב בַּיִת אוֺ אִשָּׁה אוֺ אַחִים אוֺ אָבוֺת אוֺ בָנִים לְמַעַן מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, neb dítky, pro království Boží,
On jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δείς ε᾿στιν ο῍ς α᾿φη̑κεν οι᾿κίαν η῍ γυναι̑κα η῍ α᾿δελφοὺς η῍ γονει̑ς η῍ τέκνα ε῞νεκεν τη̑ς βασιλείας του̑ θεου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ אנָשׁ דּשָׁבֵק בָּתֵּא אַו אַבָהֵא אַו אַחֵא אַו אַנתּתָא אַו בּנַיָא מֵטֻל מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
שֶׁלֹּא יְקַבֵּל כֶּפֶל כִּפְלַיִם בַּזְּמַן הַזֶּה, וְחַיֵּי עוֹלָם בָּעוֹלָם הַבָּא."
אֲשֶׁר לֹא יִַּׂיג גְּמוּלוֺ פְּעָמִים הַרְבֵּה לָעֵת הַזֹּאת וְלֶעָתִיד לָבֹא חַיֵּי עוֺלָם:
Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku života věčného.
aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
ο῍ς ου᾿χὶ μὴ α᾿πολάβη πολλαπλασίονα ε᾿ν τω̑ καιρω̑ τούτω καὶ ε᾿ν τω̑ αι᾿ω̑νι τω̑ ε᾿ρχομένω ζωὴν αι᾿ὼνιον
ולָא נקַבֵּל בַּאעפֵא סַגִּיֵאא בּהָנָא זַבנָא וַבעָלמָא דָּאתֵא חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
הוּא לָקַח אִתּוֹ אֶת הַשְּׁנֵים־עָשָׂר וְאָמַר לָהֶם: "הִנֵּה אֲנַחְנוּ עוֹלִים לִירוּשָׁלַיִם וְכָל מַה שֶּׁנִּכְתַּב בִּידֵי הַנְּבִיאִים עַל בֶּן־הָאָדָם יִתְקַיֵּם;
וַיִּקַּח אֵלָיו אֶת שְׁנֵים-הֶעָשָׂר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה אֲנַחְנוּ עֹלִים יְרוּשָׁלָיְמָה וְכָל-הַדְּבָרִים הַכְּתוּבִים בִּידֵי הַנְּבִיאִים עַל בֶּן-הָאָדָם יָקוּמוּ עַד-תֻּמָּם:
Tedy pojav dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko Synu člověka to, což psáno jest skrze proroky.
Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků. ([Matouš 20:17-Matouš 20:19; Marek 10:32-Marek 10:34])
παραλαβών δὲ τοὺς δὼδεκα ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ι᾿δοὺ α᾿ναβαίνομεν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ καὶ τελεσθήσεται πάντα τὰ γεγραμμένα διὰ τω̑ν προφητω̑ν τω̑ υἱω̑ του̑ α᾿νθρὼπου
וַדבַר יֵשֻׁוע לַתרֵעסַרתֵּה וֵאמַר להֻון הָא סָלקִינַן לֻאורִשׁלֵם ומֵשׁתַּלמָן כֻּלהֵין דַּכתִיבָן בַּנבִיֵא עַל בּרֵה דּאנָשָׁא׃
הוּא יִמָּסֵר לַגּוֹיִם וְהֵם יְהַתְּלוּ בּוֹ, גַּם יִתְעַלְּלוּ בּוֹ וְיִרְקוּ עָלָיו,
כִּי יִסָּגֵר בִּידֵי הַגּוֺיִם וּבוֺ יְהָתֵלּוּ וְיִתְעַלְּלוּ וְיָרְקוּ בְּפָנָיו:
Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen, i uplván.
Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj, ([Lukáš 9:22 Lukáš 9:31 Lukáš 9:44; Lukáš 13:32-Lukáš 13:Lukáš 13:33; Lukáš 17:25])
παραδοθήσεται γὰρ τοι̑ς ε῎θνεσιν καὶ ε᾿μπαιχθήσεται καὶ ὑβρισθήσεται καὶ ε᾿μπτυσθήσεται
נֵשׁתּלֵם גֵּיר לעַממֵא וַנבַזחֻון בֵּה ונֵרקֻון בַּאפַּוהי׃
וּלְאַחַר שֶׁיַּלְקוּ אוֹתוֹ יַהַרְגוּהוּ, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם."
בַּשֹּׁטִים יְיַסְּרוּ אֹתוֺ אַחֲרֵי-כֵן יְמִיתֻהוּ וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
A ubičujíce, zamordují jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane.“
καὶ μαστιγὼσαντες α᾿ποκτενου̑σιν αυ᾿τόν καὶ τη̑ ἡμέρα τη̑ τρίτη α᾿ναστήσεται
וַננַגּדֻונָיהי וַנצַערֻונָיהי ונֵקטלֻונָיהי וַליַומָא דַּתלָתָא נקֻום׃ ס
אֲבָל הֵם לֹא הֵבִינוּ דָּבָר מִן הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה; הַמִּלִּים הָאֵלֶּה נִסְתְּרוּ מֵהֶם וְהֵם לֹא יָדְעוּ בַּמֶּה מְדֻבָּר.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ דָבָר מִכָּל-אֵלֶּה כִּי צָפוּן הָיָה הַדָּבָר מֵעֵינֵיהֶם וְלֹא יָדְעוּ אֵת אֲשֶׁר-דִבֶּר אֲלֵיהֶם:
Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal. ([Marek 9:32])
καὶ αυ᾿τοὶ ου᾿δὲν τούτων συνη̑καν καὶ η῟ν τὸ ρ᾿η̑μα του̑το κεκρυμμένον α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν καὶ ου᾿κ ε᾿γίνωσκον τὰ λεγόμενα
הֵנֻון דֵּין חדָא מֵן הָלֵין לָא אֵסתַּכַּלו אֵלָא מכַסיָא הוָת מֵנהֻון מֵלתָא הָדֵא ולָא יָדעִין הוַו הָלֵין דּמֵתמַללָן עַמהֻון סּ סּ׃
הוּא הִתְקָרֵב אֶל יְרִיחוֹ, וּבְאוֹתָהּ עֵת הָיָה אִישׁ עִוֵּר יוֹשֵׁב עַל־יַד הַדֶּרֶךְ וּמְבַקֵּשׁ נְדָבוֹת.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיב לָבֹא אֶל-יְרִיחוֺ וְהִנֵּה-אִישׁ עִוֵּר ישֵׁב עַל-הַדֶּרֶךְ וּמְבַקֵּשׁ נְדָבוֺת:
I stalo se, když se přibližovali k Jericho, slepý jeden seděl podlé cesty, žebře.
Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral. ([Matouš 20:29-Matouš 20:34; Marek 10:46-Marek 10:52])
ε᾿γένετο δὲ ε᾿ν τω̑ ε᾿γγίζειν αυ᾿τὸν ει᾿ς ᾽Ιεριχώ τυφλός τις ε᾿κάθητο παρὰ τὴν ὁδὸν ε᾿παιτω̑ν
וכַד קַרִיב לִאירִיחֻו סַמיָא חַד יָתֵב הוָא עַל־יַד אֻורחָא וחָדַר׃
כְּשֶׁשָּׁמַע הָעִוֵּר אֶת הָעָם עוֹבְרִים שָׁאַל לָדַעַת מָה הַדָּבָר.
וַיִּשְׁמַע קוֺל הֲמוֺן עֹבְרִים וַיִּשְׁאַל לֵאמֹר מַה-זֹּאת:
A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo.
Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.
α᾿κούσας δὲ ο῎χλου διαπορευομένου ε᾿πυνθάνετο τί ει῎η του̑το
וַשׁמַע קָל כֵּנשָׁא דּעָבַר וַמשַׁאֵל הוָא דּמַנֻו הָנָא׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת עוֹבֵר."
וַיַּגִּידוּ לוֺ כִּי-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי עֹבֵר:
I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský(m). (m) Nazorejský
α᾿πήγγειλαν δὲ αυ᾿τω̑ ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ὁ Ναζωραι̑ος παρέρχεται
אָמרִין לֵה יֵשֻׁוע נָצרָיָא עָבַר׃
אָז הֵחֵל לִצְעֹק: "יֵשׁוּעַ בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלַי!"
וַיִּצְעַק לֵאמֹר רַחֶם-נָא עָלַי יֵשׁוּע בֶּן-דָּוִד:
I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Tu zvolal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ ([Lukáš 17:13])
καὶ ε᾿βόησεν λέγων ᾽Ιησου̑ υἱὲ Δαυίδ ε᾿λέησόν με
וַקעָא וֵאמַר יֵשֻׁוע בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
הַהוֹלְכִים לְפָנָיו גָּעֲרוּ בּוֹ לְהַשְׁתִּיקוֹ, אַךְ הוּא הִרְבָּה עוֹד יוֹתֵר לִצְעֹק, "בֶּן־דָּוִד, רַחֵם עָלַי!"
וַיִּגְעֲרוּ-בוֺ הַהֹלְכִים לְפָנָיו לְהַחְשׁוֺתוֺ וְהוּא קָרָא עוֺד בְּיֶתֶר אֹמֶץ בֶּן-דָּוִד רַחֶם-נָא עָלָי:
A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
καὶ οἱ προάγοντες ε᾿πετίμων αυ᾿τω̑ ι῞να σιγήση αυ᾿τὸς δὲ πολλω̑ μα̑λλον ε῎κραζεν υἱὲ Δαυίδ ε᾿λέησόν με
וַאילֵין דָּאזִלין הוַו קדָמַוהי דּיֵשֻׁוע כָּאֵין הוַו בֵּה דּנֵשׁתֻּוק הֻו דֵּין יַתִּירָאיִת קָעֵא הוָא בּרֵה דּדַוִיד אֵתרַחַם עלַי׃
יֵשׁוּעַ נֶעֱצַר וְצִוָּה לַהֲבִיאוֹ אֵלָיו. כַּאֲשֶׁר הִתְקָרֵב שָׁאַל אוֹתוֹ:
וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיְצַו לַהֲבִיאוֺ אֵלָיו וְכַאֲשֶׁר הִקְרִיב לָבֹא וַיִּשְׁאָלֵהוּ:
Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.
σταθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κέλευσεν αυ᾿τὸν α᾿χθη̑ναι πρὸς αυ᾿τόν ε᾿γγίσαντος δὲ αυ᾿του̑ ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τόν
וקָם יֵשֻׁוע וַפקַד דּנַיתֻּונָיהי לוָתֵה וכַד קרֵב לוָתֵה שַׁאלֵה׃
"מָה אַתָּה רוֹצֶה שֶׁאֶעֱשֶׂה לְךָ?" הֵשִׁיב: "אֲדוֹנִי, שֶׁאֶרְאֶה".
מַה-תְּבַקֵּשׁ מִנִּי לַעֲשׂוֺת לָּךְ וַיֹּאמֶר אֲדֹנִי לְהָשִׁיב לִי אוֺר עֵינָי:
Řka: Co chceš, ať učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“
τί σοι θέλεις ποιήσω ὁ δὲ ει῏πεν κύριε ι῞να α᾿ναβλέψω
וֵאמַר לֵה מָנָא צָבֵא אַנתּ אֵעבֵּד לָך הֻו דֵּין אֵמַר מָרי דֵּאחזֵא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְאֵה! אֱמוּנָתְךָ הוֹשִׁיעָה אוֹתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אוֺר עֵינֶיךׇ שָׁב אֵלֶיךׇ אֱמוּנָתְךׇ הוֺשִׁיעָה לָּךְ:
A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila(n).“ (n) spasila ([Lukáš 7:50 Lukáš 8:48 Lukáš 17:19])
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿νάβλεψον ἡ πίστις σου σέσωκέν σε
ויֵשֻׁוע אֵמַר לֵה חזִי הַימָנֻותָך אַחיַתָך׃
מִיָּד רָאָה וְהָלַךְ אַחֲרָיו כְּשֶׁהוּא מְשַׁבֵּחַ אֶת אֱלֹהִים, וְכָל הָעָם כִּרְאוֹתָם זֹאת הוֹדוּ לֵאלֹהִים.
וּפִתְאֹם נִפְקְחוּ עֵינָיו וַיֵּלֶךְ אַחֲרָיו וְנָתוֺן כָּבוֺד לֵאלֹהִים וַיַּרְא כָּל-הָעָם וַיְבָרְכוּ אֶת-הָאֱלֹהִים:
A i hned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
καὶ παραχρη̑μα α᾿νέβλεψεν καὶ η᾿κολούθει αυ᾿τω̑ δοξάζων τὸν θεόν καὶ πα̑ς ὁ λαὸς ι᾿δών ε῎δωκεν αι῏νον τω̑ θεω̑
ובַר־שָׁעתֵה חזָא וָאתֵא הוָא בָּתרֵה וַמשַׁבַּח לַאלָהָא וכֻלֵה עַמָא דַּחזָא יַהב הוָא שֻׁובחָא לַאלָהָא׃ ס
הוּא נִכְנַס לִירִיחוֹ וְעָבַר בָּהּ.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר בָּא וְעָבַר דֶּרֶךְ יְרִיחוֺ:
A všed, bral se přes Jericho.
Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.
καὶ ει᾿σελθών διήρχετο τὴν ᾽Ιεριχὼ
וכַד עַל יֵשֻׁוע וַעבַר בִּאירִיחֻו׃
וְאִישׁ אֶחָד, זַכַּי שְׁמוֹ, שֶׁהָיָה מוֹכֵס רָאשִׁי וְאִישׁ עָשִׁיר,
וַיָּבֹא אִישׁ וּשְׁמוֺ זַכָּי רֹאשׁ הַמּוֺכְסִים וְהוּא אִישׁ עָשִׁיר:
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;
καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ ο᾿νόματι καλούμενος Ζακχαι̑ος καὶ αυ᾿τὸς η῟ν α᾿ρχιτελὼνης καὶ αυ᾿τὸς πλούσιος
גַּברָא חַד דַּשׁמֵה זַכַּי עַתִּירָא הוָא ורַב מָכסֵא׃
הִשְׁתַּדֵּל לִרְאוֹת מִי הוּא יֵשׁוּעַ וְלֹא יָכוֹל בִּגְלַל הֶהָמוֹן, שֶׁכֵּן הָיָה נְמוּךְ קוֹמָה.
וַיְבַקֵּשׁ לִרְאוֺת אֶת-יֵשׁוּעַ מַה-תָּאֳרוֺ וְלֹא יָכֹל מִפְּנֵי הָעָם כִּי-שְׁפַל קוֺמָה הָיָה:
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.
καὶ ε᾿ζήτει ι᾿δει̑ν τὸν ᾽Ιησου̑ν τίς ε᾿στιν καὶ ου᾿κ η᾿δύνατο α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ο῞τι τη̑ ἡλικία μικρὸς η῟ν
וצָבֵא הוָא דּנֵחזֵא ליֵשֻׁוע דּמַנֻו ולָא מֵשׁכַּח הוָא מֵן כֵּנשָׁא מֵטֻל דַּבקַומתֵה זעֻור הוָא זַכַּי׃
הוּא רָץ הָלְאָה לְפָנִים וְעָלָה עַל עֵץ שִׁקְמָה כְּדֵי לִרְאוֹת אוֹתוֹ, כִּי בְּאוֹתָהּ דֶּרֶךְ עָמַד יֵשׁוּעַ לַעֲבֹר.
וַיָּרָץ לְפָנָיו וַיַּעַל עַל-עֵץ שִׁקְמָה לִרְאֹתוֺ כִּי הוּא הַדֶּרֶךְ אֲשֶׁר יַעֲבָר-שָׁמָּה:
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.
καὶ προδραμών ει᾿ς τὸ ε῎μπροσθεν α᾿νέβη ε᾿πὶ συκομορέαν ι῞να ι῎δη αυ᾿τόν ο῞τι ε᾿κείνης η῎μελλεν διέρχεσθαι
וַרהֵט קַדּמֵה ליֵשֻׁוע וַסלֵק לֵה לתִתָּא פַּכִּיהתָּא דּנֵחזֵיוהי מֵטֻל דּהָכוָת עתִיד הוָא דּנֵעבַּר׃
כַּאֲשֶׁר הִגִּיעַ יֵשׁוּעַ לַמָּקוֹם, הִבִּיט לְמַעְלָה וְאָמַר לוֹ: "זַכַּי, רֵד מַהֵר, כִּי הַיּוֹם עָלַי לָשֶׁבֶת בְּבֵיתְךָ."
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ אֶל-הַמָּקוֺם הַהוּא וַיִָּּׂא אֶת-עֵינָיו וַיִּרְאֵהוּ וַיֹּאמֶר אֵלָיו זַכָּי מַהֲרָה רְדָה כִּי הִנְנִי לִשְׁכֹּן הַיּוֺם בְּבֵיתֶךׇ:
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“
καὶ ὡς η῟λθεν ε᾿πὶ τὸν τόπον α᾿ναβλέψας ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν Ζακχαι̑ε σπεύσας κατάβηθι σήμερον γὰρ ε᾿ν τω̑ οι῎κω σου δει̑ με μει̑ναι
וכַד אֵתָא להָי דֻּוכּתָא יֵשֻׁוע חזָיהי וֵאמַר לֵה אֵסתַּרהב חֻות זַכַּי יַומָנָא גֵּיר וָלֵא דַּבבַיתָּך אֵהוֵא׃
הוּא יָרַד מַהֵר וְקִבֵּל אוֹתוֹ לְבֵיתוֹ בְּשִׂמְחָה.
וַיְמַהֵר וַיֵּרַד וַיַּאַסְפֵהוּ אֶל-בֵּיתוֺ בְּשִׂמְחַת לִבּוֺ:
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
On rychle slezl a s radostí jej přijal.
καὶ σπεύσας κατέβη καὶ ὑπεδέξατο αυ᾿τὸν χαίρων
וֵאסתַּרהַב נחֵת וקַבּלֵה כַּד חָדֵא׃
כְּשֶׁרָאוּ זֹאת הִתְלוֹנְנוּ הַכֹּל וְאָמְרוּ: "אֵצֶל אִישׁ חוֹטֵא הוּא בָּא לְהִתְאַכְסֵן!"
וַיִּלֹּנוּ כָל-הָרֹאִים לֵאמֹר אֶל-בֵּית אִישׁ חֹטֵא נָטָה לָלוּן:
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ ([Lukáš 5:30 Lukáš 15:2])
καὶ ι᾿δόντες πάντες διεγόγγυζον λέγοντες ο῞τι παρὰ ἁμαρτωλω̑ α᾿νδρὶ ει᾿ση̑λθεν καταλυ̑σαι
כַּד חזַו דֵּין כֻּלהֻון רָטנִין הוַו וָאמרִין דַּלוָת גַּברָא חַטָיָא עַל שׁרָא׃
עָמַד זַכַּי וְאָמַר אֶל הָאָדוֹן: "אֲדוֹנִי, הֲרֵינִי נוֹתֵן אֶת מַחֲצִית נְכָסַי לָעֲנִיִּים, וְאִם עָשַׁקְתִּי אִישׁ אַחֲזִיר לוֹ אַרְבַּעְתַּיִם."
וַיַּעֲמֹד זַכָּי וַיֹּאמֶר אֶל-הָאָדוֺן רְאֵה אֲדֹנִי הִנְנִי נֹתֵן מַחֲצִית כַּסְפִּי לָעֲנִיִּים וְאִם-עָשַׁקְתִּי אִישׁ מְאוּמָה אָשִׁיב לוֺ אַרְבַּעְתָּיִם:
Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ ([Numeri 5:6-Numeri 5:7])
σταθεὶς δὲ Ζακχαι̑ος ει῏πεν πρὸς τὸν κύριον ι᾿δοὺ τὰ ἡμίσιά μου τω̑ν ὑπαρχόντων κύριε τοι̑ς πτωχοι̑ς δίδωμι καὶ ει῎ τινός τι ε᾿συκοφάντησα α᾿ποδίδωμι τετραπλου̑ν
קָם דֵּין זַכַּי וֵאמַר ליֵשֻׁוע הָא מָרי פֵּלגֻּות נֵכסַי יָהֵב אנָא למֵסכִּנֵא וַלכֻלנָשׁ מֵדֵּם דּגֵלזֵת חַד בַּארבּעָא פָּרַע אנָא׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "הַיּוֹם הָיְתָה תְּשׁוּעָה לַבַּיִת הַזֶּה, כִּי הָאִישׁ גַּם הוּא בֶּן־אַבְרָהָם.
וַיֹּאמֶר לוֺ יֵשׁוּעַ הַיּוֺם הָיְתָה תְשׁוּעָה לַבַּיִת הַזֶּה בַּאֲשֶׁר גַּם-הוּא בֶּן-אַבְרָהָם:
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. ([Lukáš 13:16])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι σήμερον σωτηρία τω̑ οι῎κω τούτω ε᾿γένετο καθότι καὶ αυ᾿τὸς υἱὸς ᾽Αβραάμ ε᾿στιν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע יַומָנָא הוַו חַיֵא לבַיתָּא הָנָא מֵטֻל דָּאף הָנָא בּרֵה הֻו דַּאברָהָם׃
הֵן בֶּן־הָאָדָם בָּא לְבַקֵּשׁ אֶת הָאוֹבֵד וּלְהוֹשִׁיעוֹ."
כִּי בֶן-הָאָדָם בָּא לְבַקֵּשׁ וּלְהוֺשִׁיעַ אֶת-הָאֹבֵד:
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil(o), co zahynulo(p).“ (o) zachránil (p) co je ztraceno ([Ezechiel 34:16; Lukáš 15:4 Lukáš 15:6 Lukáš 15:9])
η῟λθεν γὰρ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ζητη̑σαι καὶ σω̑σαι τὸ α᾿πολωλός
אֵתָא גֵּיר בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵבעֵא ונַחֵא הַו מֵדֵּם דַּאבִּיד הוָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁשָּׁמְעוּ אֶת זֹאת הוֹסִיף וְסִפֵּר מָשָׁל, מִשּׁוּם שֶׁהָיָה קָרוֹב לִירוּשָׁלַיִם וְהֵם חָשְׁבוּ כִּי מִיָּד תִּגָּלֶה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְכַאֲשֶׁר שָׁמְעוּ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיּוֺסֶף וַיְמַשֵּׁל לָהֶם מָשָׁל כִּי קָרוֺב הָיָה לִירוּשָׁלַיִם וְהֵם חָשְׁבוּ כִּי עַד-מְהֵרָה תִגָּלֶה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned. ([Matouš 25:14-Matouš 25:30])
α᾿κουόντων δὲ αυ᾿τω̑ν ταυ̑τα προσθεὶς ει῏πεν παραβολὴν διὰ τὸ ε᾿γγὺς ει῏ναι ᾽Ιερουσαλὴμ αυ᾿τὸν καὶ δοκει̑ν αυ᾿τοὺς ο῞τι παραχρη̑μα μέλλει ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ α᾿ναφαίνεσθαι
וכַד שָׁמעִין הוַו הָלֵין אַוסֵף למִאמַר מַתלָא מֵטֻל דּקַרִיב הוָא לֻאורִשׁלֵם וסָברִין הוַו דַּבהָי שָׁעתָא עתִידָא דּתֵתגּלֵא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
לְפִיכָךְ אָמַר: "אִישׁ אָצִיל אֶחָד הָלַךְ אֶל אֶרֶץ רְחוֹקָה לְקַבֵּל סַמְכוּת לִמְלוּכָה וְלָשׁוּב לְאַרְצוֹ.
וַיֹּאמַר אִישׁ נָדִיב הָלַךְ אֶל-אֶרֶץ רְחוֺקָה לָקַחַת-לוֺ מַמְלָכָה וְלָשׁוּב:
I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost(q). (q) ř: království ([Marek 13:34])
ει῏πεν ου῏ν α῎νθρωπός τις ευ᾿γενὴς ε᾿πορεύθη ει᾿ς χὼραν μακρὰν λαβει̑ν ἑαυτω̑ βασιλείαν καὶ ὑποστρέψαι
וֵאמַר גַּברָא חַד בַּר טֻוהמָא רַבָּא אֵזַל לַאתרָא רַחִיקָא דּנֵסַב לֵה מַלכֻּותָא ונֵהפֻּוך׃
קֹדֶם לָכֵן קָרָא לַעֲשֶׂרֶת עֲבָדָיו, נָתַן לָהֶם עֲשָׂרָה מָנִים וְאָמַר לָהֶם, 'סַחֲרוּ עַד בּוֹאִי.'
וַיִּקְרָא אֶל-עֲשָׂרָה מֵעֲבָדָיו וַיִּתֵּן לָהֶם עֲשֶׂרֶת מָנִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם סַחֲרוּ בָזֶה עַד בֹּאִי:
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven(r) a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘ (r) ř: min (peněžní hodnota – tak i dále)
καλέσας δὲ δέκα δούλους ἑαυτου̑ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς δέκα μνα̑ς καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς πραγματεύσασθε ε᾿ν ω῟ ε῎ρχομαι
וַקרָא עֵסרָא עַבדַּוהי ויַהב להֻון עֵסרָא מנִין וֵאמַר להֻון אֵתּתַּגּרו עַד אָתֵא אנָא׃ ס
אוּלָם בְּנֵי אַרְצוֹ שָׂנְאוּ אוֹתוֹ וְשָׁלְחוּ מִשְׁלַחַת אַחֲרָיו, לוֹמַר: 'אֵינֶנּוּ רוֹצִים שֶׁזֶּה יִמְלֹךְ עָלֵינוּ.'
וְאַנְשֵׁי עִירוֺ שָׂנְאוּ אֹתוֺ וַיִּשְׁלְחוּ אַחֲרָיו מַלְאָכִים לֵאמֹר אֵין אֶת-נַפְשֵׁנוּ כִּי זֶה יִמְלֹךְ עָלֵינוּ:
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘
οἱ δὲ πολι̑ται αυ᾿του̑ ε᾿μίσουν αυ᾿τόν καὶ α᾿πέστειλαν πρεσβείαν ο᾿πίσω αυ᾿του̑ λέγοντες ου᾿ θέλομεν του̑τον βασιλευ̑σαι ε᾿φ῾ ἡμα̑ς
בּנַי מדִינתֵּה דֵּין סָנֵין הוַו לֵה ושַׁדַּרו אִיזגַּדֵּא בָּתרֵה וָאמרִין לָא צָבֵין חנַן דּנַמלֵך עלַין הָנָא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁקִּבֵּל אֶת הַמְּלוּכָה חָזַר וְצִוָּה לִקְרֹא אֵלָיו אֶת הָעֲבָדִים אֲשֶׁר נָתַן לָהֶם אֶת הַכֶּסֶף, כְּדֵי לָדַעַת מַה הִרְוִיחַ כָּל אֶחָד בְּמִסְחָרוֹ.
וַיְהִי אַחֲרֵי שׁוּבוֺ וְהַמַּמְלָכָה נָכוֺנָה בְיָדוֺ וַיְצַו לִקְרֹא אֵלָיו אֶת-הָעֲבָדִים הָהֵם אֲשֶׁר נָתַן לָהֶם אֶת-הַכֶּסֶף לִרְאוֺת מֶה-עָשָׂה אִישׁ אִישׁ בְּמִסְחָרוֺ:
I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Když se však jako král vrátil(s), dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil. (s) ř: obdržel království
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ε᾿πανελθει̑ν αυ᾿τὸν λαβόντα τὴν βασιλείαν καὶ ει῏πεν φωνηθη̑ναι αυ᾿τω̑ τοὺς δούλους τούτους οι῟ς δεδὼκει τὸ α᾿ργύριον ι῞να γνοι̑ τί διεπραγματεύσαντο
וכַד נסַב מַלכֻּותָא וַהפַך אֵמַר דּנֵקרֻון לֵה הָנֻון עַבדַּוהי דּיַהב להֻון כֵּספָּא דּנֵדַּע מָנָא כֻּל חַד חַד מֵנהֻון אֵתּתַּגַּר׃
נִגַּשׁ הָרִאשׁוֹן וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, הַמָּנֶה שֶׁלְּךָ הִכְנִיס עֲשָׂרָה מָנִים.'
וַיָּבֹא הָרִאשׁוֺן וַיֹּאמַר אֲדֹנִי הַמָּנֶה נָתַתָּ לִּי הֶעֱלָה יִתְרוֺן עֲשֶׂרֶת מָנִים:
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘
παρεγένετο δὲ ὁ πρω̑τος λέγων κύριε ἡ μνα̑ σου δέκα προσηργάσατο μνα̑ς
וֵאתָא קַדמָיָא וֵאמַר מָרי מַניָך עֵסרָא מנִין אַותַּר׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לוֹ, 'יָפֶה, עֶבֶד טוֹב! הוֹאִיל וְהָיִיתָ נֶאֱמָן בִּמְעַט מִזְעָר, הֱיֵה שַׁלִּיט עַל עֶשֶׂר עָרִים.'
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵיטַבְתָּ עֶבֶד טוֺב בְּכֶסֶף מְעַט נֶאֱמָן הָיִיתָ הֱיֵה שַׁלִּיט מֵהַיּוֺם עַל-עֶשֶׂר עָרִים:
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘ ([Lukáš 16:10])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ευ῏γε α᾿γαθὲ δου̑λε ο῞τι ε᾿ν ε᾿λαχίστω πιστὸς ε᾿γένου ι῎σθι ε᾿ξουσίαν ε῎χων ε᾿πάνω δέκα πόλεων
אָמַר לֵה אִיו עַבדָּא טָבָא דַּבקַלִיל אֵשׁתּכַחתּ מהַימַן תֵּהוֵא שַׁלִיט עַל עֵסרָא כַּרכִין׃
בָּא הַשֵּׁנִי וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, הַמָּנֶה שֶׁלְּךָ עָשָׂה חֲמִשָּׁה מָנִים.'
וַיָּבֹא הַשֵּׁנִי וַיֹּאמַר אֲדֹנִי הַמָּנֶה נָתַתָּ לִּי הֶעֱלָה יִתְרוֺן חֲמֵשֶׁת מָנִים:
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘
καὶ η῟λθεν ὁ δεύτερος λέγων ἡ μνα̑ σου κύριε ε᾿ποίησεν πέντε μνα̑ς
וֵאתָא דַּתרֵין וֵאמַר מָרי מַניָך חַמשָׁא מנִין עבַד׃
הֵשִׁיב וְאָמַר גַּם לָזֶה, 'וְאַתָּה הֱיֵה עַל חָמֵשׁ עָרִים.'
וַיֹּאמֶר גַּם אֶל-זֶה וְאַתָּה הֱיֵה עַל-חָמֵשׁ עָרִים:
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘
ει῏πεν δὲ καὶ τούτω καὶ σὺ ε᾿πάνω γίνου πέντε πόλεων
אֵמַר אָף להָנָא אָף אַנתּ תֵּהוֵא שַׁלִיט עַל חַמשָׁא כַּרכִין׃
וְאַחֵר בָּא וְאָמַר, 'אֲדוֹנִי, הִנֵּה הַמָּנֶה שֶׁלְּךָ שֶׁהָיָה צָרוּר אֶצְלִי בְּמִטְפַּחַת,
וְאָחָד מֵהֶם בָּא וַיֹּאמַר הֵא-לְךׇ אֲדֹנִי הַמָּנֶה נָתַתָּ לִּי אֲשֶׁר צָרוּר הָיָה בְּמִטְפָּחַת:
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,
καὶ ὁ ε῞τερος η῟λθεν λέγων κύριε ι᾿δοὺ ἡ μνα̑ σου η῍ν ει῏χον α᾿ποκειμένην ε᾿ν σουδαρίω
וֵאתָא אחרִנָא וֵאמַר מָרי הָא מַניָך הַו דִּאית הוָא לוָתי כַּד סִים בּסֵדֻּונָא׃
שֶׁכֵּן פָּחַדְתִּי מִמְּךָ מִפְּנֵי שֶׁאִישׁ קָשֶׁה אַתָּה: לוֹקֵחַ אֶת אֲשֶׁר לֹא הִנַּחְתָּ וְקוֹצֵר אֶת אֲשֶׁר לֹא זָרַעְתָּ.'
כִּי יָרֵאתִי מִפָּנֶיךׇ אַחֲרֵי אֲשֶׁר אִישׁ קָשֶׁה אַתָּה נֹשֵׂא בַּאֲשֶׁר לֹא נָתַתָּ וְקוֺצֵר בַּאֲשֶׁר לֹא זָרָעְתָּ:
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal(t), a sklízíš, co jsi nezasel.‘ (t) ř: nepoložil (pod. Lukáš 19:22)
ε᾿φοβούμην γάρ σε ο῞τι α῎νθρωπος αυ᾿στηρὸς ει῏ αι῎ρεις ο῍ ου᾿κ ε῎θηκας καὶ θερίζεις ο῍ ου᾿κ ε῎σπειρας
דֵּחלֵת גֵּיר מֵנָך דּגַברָא אַנתּ קַשׁיָא ושָׁקֵל אַנתּ מֵדֵּם דּלָא סָמתּ וחָצֵד אַנתּ מֵדֵּם דּלָא זרַעתּ׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לוֹ, 'עַל־פִּי דְּבָרְךָ אֶשְׁפֹּט אוֹתְךָ, עֶבֶד רָשָׁע! אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אִישׁ קָשֶׁה אֲנִי, לוֹקֵחַ אֶת אֲשֶׁר לֹא הִנַּחְתִּי וְקוֹצֵר אֶת אֲשֶׁר לֹא זָרַעְתִּי.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו עַל-פִּיךׇ אִשָּׁפֵט אִתְּךׇ עֶבֶד רָע הֲלֹא יָדַעְתָּ כִּי-אִישׁ קָשֶׁה אָנֹכִי נֹשֵׂא בַּאֲשֶׁר לֹא נָתַתִּי וְקוֺצֵר בַּאֲשֶׁר לֹא זָרָעְתִּי:
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
λέγει αυ᾿τω̑ ε᾿κ του̑ στόματός σου κρίνω σε πονηρὲ δου̑λε η῎̑δεις ο῞τι ε᾿γώ α῎νθρωπος αυ᾿στηρός ει᾿μι αι῎ρων ο῍ ου᾿κ ε῎θηκα καὶ θερίζων ο῍ ου᾿κ ε῎σπειρα
אָמַר לֵה מֵן פֻּומָך אֵדֻּונָך עַבדָּא בִּישָׁא יָדַע הוַיתּ לִי דּגַברָא אנָא קַשׁיָא ושָׁקֵל אנָא מֵדֵּם דּלָא סָמֵת וחָצֵד אנָא מֵדֵּם דּלָא זֵרעֵת׃
מַדּוּעַ לֹא הִפְקַדְתָּ אֶת כַּסְפִּי אֵצֶל הַשֻּׁלְחָנִי, וַאֲנִי בְּבוֹאִי הָיִיתִי תּוֹבֵעַ אוֹתוֹ עִם הָרִבִּית?'
וְלָמָּה-זֶּה לֹא נָתַתָּ אֶת-כַּסְפִּי לִמְחַלְּפֵי כָסֶף וַאֲנִי בְּבֹאִי הִַּׂגְתִּי אֹתוֺ בְּתַרְבִּית:
I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Proč jsi aspoň mé peníze neuložil(u), a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘ (u) ř: nepoložil na stůl (peněžníků)
καὶ διὰ τί ου᾿κ ε῎δωκάς μου τὸ α᾿ργύριον ε᾿πὶ τράπεζαν κα᾿γώ ε᾿λθών σὺν τόκω α῍ν αυ᾿τὸ ε῎πραξα
למָנָא לָא יַהבתּ כֵּספּי עַל פָּתֻורָא וֵאנָא אָתֵא הוִית תָּבַע לֵה עַם רֵבּיָתֵה׃
וְלָעוֹמְדִים לְיָדוֹ אָמַר, 'קְחוּ מִמֶּנּוּ אֶת הַמָּנֶה וּתְנוּ לָזֶה אֲשֶׁר לוֹ עֲשָׂרָה מָנִים.'
וַיֹּאמֶר אֶל-הָעֹמְדִים עָלָיו קְחוּ מִיָּדוֺ אֶת-הַמָּנֶה וּתְנוּ לָזֶה אֲשֶׁר-לוֺ עֲשֶׂרֶת הַמָּנִים:
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘
καὶ τοι̑ς παρεστω̑σιν ει῏πεν α῎ρατε α᾿π῾ αυ᾿του̑ τὴν μνα̑ν καὶ δότε τω̑ τὰς δέκα μνα̑ς ε῎χοντι
וַלהָנֻון דּקָימִין קדָמַוהי אֵמַר סַבו מֵנֵה מַניָא והַבו להַו דִּאית לוָתֵה עֵסרָא מנִין׃ ס
הֵשִׁיבוּ לוֹ, 'אֲדוֹנֵנוּ, יֵשׁ לוֹ עֲשָׂרָה מָנִים!'
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ הֲלֹא הוּא יֶשׁ-לוֺ עֲשֶׂרֶת מָנִים:
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘
καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ κύριε ε῎χει δέκα μνα̑ς
אָמרִין לֵה מָרַן אִית לוָתֵה עֵסרָא מנִין׃ ס
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, כָּל מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ יִנָּתֵן לוֹ; וּמִי שֶׁאֵין לוֹ, גַּם מַה שֶּׁיֵּשׁ לוֹ יִלָּקַח מִמֶּנּוּ.
אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יֶשׁ-לוֺ יִנָּתֶן-לוֺ עוֺד וּמִי אֲשֶׁר אֵין לוֺ יֻקַּח מִמֶּנּוּ גַּם אֶת-אֲשֶׁר-בְּיָדוֺ:
Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. ([Lukáš 8:18])
λέγω ὑμι̑ν ο῞τι παντὶ τω̑ ε῎χοντι δοθήσεται α᾿πὸ δὲ του̑ μὴ ε῎χοντος καὶ ο῍ ε῎χει α᾿ρθήσεται
אָמַר להֻון אָמַר אנָא לכֻון דַּלכֻל מַן דִּאית לֵה נֵתִיהֵב לֵה ומֵן הַו דּלַיתּ לֵה אָף הַו דִּאית לֵה נֵתנסֵב מֵנֵה׃
אֲבָל אֶת אוֹיְבַי אֵלֶּה, אֲשֶׁר אֵינָם רוֹצִים כִּי אֶמְלֹךְ עֲלֵיהֶם, הָבִיאוּ אוֹתָם הֵנָּה וְהִרְגוּ אוֹתָם לְפָנַי."
אֲבָל אֹיְבַי אֵלֶּה אֲשֶׁר לֹא-אָבוּ כִּי אֶמְלֹךְ עֲלֵיהֶם הָבִיאוּ אֹתָם הֵנָּה וַהֲמִיתוּם לְפָנָי:
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„
πλὴν τοὺς ε᾿χθρούς μου τούτους τοὺς μὴ θελήσαντάς με βασιλευ̑σαι ε᾿π῾ αυ᾿τοὺς α᾿γάγετε ω῟δε καὶ κατασφάξατε αυ᾿τοὺς ε῎μπροσθέν μου
בּרַם להָנֻון בּעֵלדּבָבַי אַילֵין דּלָא צבַו דַּאמלֵך עלַיהֻון אַיתַּו אֵנֻון וקַטֵלו אֵנֻון קדָמַי׃ ס
לְאַחַר שֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ הָלְאָה בְּדַרְכּוֹ לַעֲלוֹת לִירוּשָׁלַיִם.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר דִּבֵּר אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ לִפְנֵיהֶם וַיַּעַל יְרוּשָׁלָיְמָה:
To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma. ([Matouš 21:1-Matouš 21:11; Marek 11:1-Marek 11:11; Jan 12:12-Jan 12:19])
καὶ ει᾿πών ταυ̑τα ε᾿πορεύετο ε῎μπροσθεν α᾿ναβαίνων ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
וכַד אֵמַר הָלֵין יֵשֻׁוע נפַק לַקדָמַוהי דּנִאזַל לֻאורִשׁלֵם׃
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרֵב אֶל בֵּית פַּגֵּי וּבֵית עַנְיָה, אֶל הָהָר הַנִּקְרָא הַר הַזֵּיתִים, שָׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו בְּאָמְרוֹ:
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיב לָבֹא אֵצֶל בֵּית פַּגֵּי וּבֵית-עַנְיָה בָּהָר הַנִּקְרָא הַר הַזֵּיתִים וַיִּשְׁלַח שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו לֵאמֹר:
I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků ([Zacharjáš 14:4])
καὶ ε᾿γένετο ὡς η῎γγισεν ει᾿ς Βηθφαγὴ καὶ Βηθανίαν πρὸς τὸ ο῎ρος τὸ καλούμενον ε᾿λαιω̑ν α᾿πέστειλεν δύο τω̑ν μαθητω̑ν
וכַד מַטִי לבֵית־פָּגֵּא ובֵית־עַניָא עַל־גֵּנב טֻורָא דּמֵתקרֵא דּבֵית זַיתֵּא שַׁדַּר תּרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
"לְכוּ אֶל הַכְּפָר אֲשֶׁר מִמּוּל; כְּשֶׁתִּכָּנְסוּ לְתוֹכוֹ תִּמְצְאוּ עַיִר קָשׁוּר אֲשֶׁר לֹא יָשַׁב עָלָיו אָדָם מֵעוֹלָם. הַתִּירוּ אוֹתוֹ וַהֲבִיאוּהוּ.
לְכוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר מִנֶּגֶד וְהָיָה כְּבֹאֲכֶם שָׁמָּה תִּמְצְאוּ עַיִר אָסוּר אֲשֶׁר לֹא-רָכַב עָלָיו אִישׁ הַתִּירוּ אֹתוֺ וַהֲבִיאֻהוּ:
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! ([Genesis 49:11; Zacharjáš 9:9; 1 Samuelova 6:7])
λέγων ὑπάγετε ει᾿ς τὴν κατέναντι κὼμην ε᾿ν η῟ ει᾿σπορευόμενοι εὑρήσετε πω̑λον δεδεμένον ε᾿φ῾ ο῍ν ου᾿δεὶς πὼποτε α᾿νθρὼπων ε᾿κάθισεν καὶ λύσαντες αυ᾿τὸν α᾿γάγετε
וֵאמַר להֻון זֵלו לַקרִיתָא הָי דַּלקֻובלַן וכַד עָאלִין אנתֻּון לָה הָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון עִילָא דַּאסִיר דּאנָשׁ מֵמתֻום לָא רכֵב עלַוהי שׁרַו אַיתַּאוֻהי׃
וְאִם מִישֶׁהוּ יִשְׁאַל אֶתְכֶם, 'לָמָּה אַתֶּם מַתִּירִים אוֹתוֹ?', כֹּה תֹּאמְרוּ לוֹ: 'מִפְּנֵי שֶׁהָאָדוֹן זָקוּק לוֹ'."
וְכִי-יִשְׁאַל אֶתְכֶם אִישׁ לָמָּה-זֶּה תַּתִּירוּ אֹתוֺ כֹּה תֹאמְרוּן אֹתוֺ יִעֵד הָאָדוֺן לְחֶפְצוֺ:
A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„
καὶ ε᾿άν τις ὑμα̑ς ε᾿ρωτα̑ διὰ τί λύετε ου῞τως ε᾿ρει̑τε ο῞τι ὁ κύριος αυ᾿του̑ χρείαν ε῎χει
וֵאן אנָשׁ משַׁאֵל לכֻון למָנָא שָׁרֵין אנתֻּון לֵה הָכַנָא אֵמַרו לֵה למָרַן מֵתבּעֵא׃ ס
הַשְּׁלוּחִים הָלְכוּ וּמָצְאוּ כְּפִי שֶׁאָמַר לָהֶם.
וַיֵּלְכוּ הַמַּלְאָכִים וַיִּמְצְאוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
α᾿πελθόντες δὲ οἱ α᾿πεσταλμένοι ευ῟ρον καθώς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς
וֵאזַלו הָנֻון דֵּאשׁתַּדַּרו וֵאשׁכַּחו אַיכַּנָא דֵּאמַר להֻון׃
כְּשֶׁהִתִּירוּ אֶת הָעַיִר שָׁאֲלוּ אוֹתָם בַּעֲלֵי הָעַיִר: "לָמָּה אַתֶּם מַתִּירִים אֶת הָעַיִר?"
וַיַּתִּירוּ אֶת-הָעָיִר וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בְּעָלָיו לָמָּה-זֶּה תַּתִּירוּ אֶת-הָעָיִר:
A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“
λυόντων δὲ αυ᾿τω̑ν τὸν πω̑λον ει῏παν οἱ κύριοι αυ᾿του̑ πρὸς αυ᾿τούς τί λύετε τὸν πω̑λον
וכַד שָׁרֵין לֵה לעִילָא אָמרִין להֻון מָרַוהי מָנָא שָׁרֵין אנתֻּון עִילָא הַו׃
הֵשִׁיבוּ: "מִפְּנֵי שֶׁהָאָדוֹן זָקוּק לוֹ."
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ יִעֵד הָאָדוֺן לְחֶפְצוֺ:
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“
οἱ δὲ ει῏παν ο῞τι ὁ κύριος αυ᾿του̑ χρείαν ε῎χει
וֵאמַרו להֻון דַּלמָרַן מֵתבּעֵא׃ ס
הֵם הֵבִיאוּ אוֹתוֹ אֶל יֵשׁוּעַ וּלְאַחַר שֶׁשָֹמוּ אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הָעַיִר הִרְכִּיבוּ עָלָיו אֶת יֵשׁוּעַ.
וַיָּבִיאוּ אֹתוֺ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיָּשִׂימוּ אֶת-בִּגְדֵהֶם עַל-הָעַיִר וַיַּרְכִּיבוּ עָלָיו אֶת-יֵשׁוּעַ:
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
καὶ η῎γαγον αυ᾿τὸν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿πιρίψαντες αυ᾿τω̑ν τὰ ἱμάτια ε᾿πὶ τὸν πω̑λον ε᾿πεβίβασαν τὸν ᾽Ιησου̑ν
וַאיתּיֻוהי לוָת יֵשֻׁוע וַארמִיו עַל עִילָא מָאנַיהֻון וַארכּבֻוהי ליֵשֻׁוע עלַוהי׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִמְשִׁיךְ בְּדַרְכּוֹ פָּרְשׂוּ אֲנָשִׁים אֶת בִּגְדֵיהֶם עַל הַדֶּרֶךְ.
וַיִּרְכַּב וַיֵּלַךְ וְהֵם פָּרְשׂוּ אֶת-בִּגְדֵיהֶם עַל-הַדָּרֶךְ:
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu. ([2 Královská 9:13])
πορευομένου δὲ αυ᾿του̑ ὑπεστρὼννυον τὰ ἱμάτια αυ᾿τω̑ν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑
כַּד דֵּין אָזֵל פָּרסִין הוַו מָאנַיהֻון בֻּאורחָא׃
הוּא הִתְקָרֵב אֶל מוֹרַד הַר הַזֵּיתִים וְכָל קְהַל הַתַּלְמִידִים הֵחֵל לְשַׁבֵּחַ אֶת אֱלֹהִים בְּשִׂמְחָה וּבְקוֹל גָּדוֹל עַל כָּל הַנִּפְלָאוֹת אֲשֶׁר רָאוּ, בְּאָמְרָם:
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר הִקְרִיב אֶל-מוֺרַד הַר הַזֵּיתִים וַיָּחֵלוּ כָּל-קְהַל תַּלְמִידָיו לְבָרֵךְ אֶת-הָאֱלֹהִים בְּחֶדְוָה וּבְקוֺל רִנָּה עַל כָּל-הַנִּפְלָאוֺת אֲשֶׁר רָאוּ לֵאמֹר:
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
ε᾿γγίζοντος δὲ αυ᾿του̑ η῎δη πρὸς τη̑ καταβάσει του̑ ο῎ρους τω̑ν ε᾿λαιω̑ν η῎ρξαντο α῞παν τὸ πλη̑θος τω̑ν μαθητω̑ν χαίροντες αι᾿νει̑ν τὸν θεὸν φωνη̑ μεγάλη περὶ πασω̑ν ω῟ν ει῏δον δυνάμεων
וכַד קרֵב למַחַתּתָא דּטֻורָא דּבֵית זַיתֵּא שַׁרִיו כֻּלֵה כֵּנשָׁא דּתַלמִידֵא חָדֵין וַמשַׁבּחִין לַאלָהָא בּקָלָא רָמָא עַל כֻּל חַילֵא דַּחזַו׃
"בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה! שָׁלוֹם בַּשָּׁמַיִם וְכָבוֹד בַּמְּרוֹמִים!"
בָּרוּךְ הַמֶּלֶךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה שָׁלוֺם בַּשָּׁמַיִם וְכָבוֺד בִּמְרֹמֵי-עָל:
Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Volali: „Požehnaný král, který přichází(v) ve jménu Hospodinově(x). Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ (v) var: Požehnaný, který přichází jako král (x) ř: Páně ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26; Lukáš 13:35 Lukáš 2:14])
λέγοντες ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ὁ βασιλεὺς ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου ε᾿ν ου᾿ρανω̑ ει᾿ρήνη καὶ δόξα ε᾿ν ὑψίστοις
וָאמרִין הוַו בּרִיך הֻו מַלכָּא דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא שׁלָמָא בַּשׁמַיָא ושֻׁובחָא בַּמרַומֵא׃ ס
כַּמָּה מִן הַפְּרוּשִׁים שֶׁהָיוּ בְּקֶרֶב הֶהָמוֹן אָמְרוּ אֵלָיו: "רַבִּי, גְּעַר בְּתַלְמִידֶיךָ."
וַאֲנָשִׁים מִן-הַפְּרוּשִׁים אֲשֶׁר בְּקֶרֶב הָעָם אָמְרוּ אֵלָיו רַבִּי גְּעַר בְּתַלְמִידֶיךׇ:
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
καί τινες τω̑ν Φαρισαίων α᾿πὸ του̑ ο῎χλου ει῏παν πρὸς αυ᾿τόν διδάσκαλε ε᾿πιτίμησον τοι̑ς μαθηται̑ς σου
אנָשָׁא דֵּין מֵן פּרִישֵׁא מֵן בַּינַי כֵּנשֵׁא אָמרִין לֵה רַבִּי כּאִי בּתַלמִידַיךְּ׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, אִם אֵלֶּה יִשְׁתְּקוּ, הָאֲבָנִים תִּזְעַקְנָה."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר הִנְנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-אֵלֶּה יֶחֱשׁוּ אֲבָנִים יִזְעָקוּ:
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ ([Abakuk 2:11; Lukáš 3:8])
καὶ α᾿ποκριθεὶς ει῏πεν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν ου῟τοι σιωπήσουσιν οἱ λίθοι κράξουσιν
אָמַר להֻון אָמַר אנָא לכֻון דֵּאן הָלֵין נֵשׁתּקֻון כִּאפֵא נֵקעיָן׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרֵב וְרָאָה אֶת הָעִיר, בָּכָה עָלֶיהָ וְאָמַר:
וַיִּקְרַב וַיַּרְא אֶת-הָעִיר וַיֵּבְךְ עָלֶיהָ לֵאמֹר:
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče ([Lukáš 13:34])
καὶ ὡς η῎γγισεν ι᾿δών τὴν πόλιν ε῎κλαυσεν ε᾿π῾ αυ᾿τήν
וכַד קרֵב וַחזָה לַמדִינתָּא בּכָא עלֵיה׃
"לוּ יָדַעַתְּ הַיּוֹם גַּם אַתְּ אֶת אֲשֶׁר אֱלֵי שָׁלוֹם! אֶלָּא שֶׁעַתָּה נִסְתָּר הוּא מֵעֵינַיִךְ.
לוּ יָדַעַתְּ גַּם-אַתְּ בְּיוֺמֵךְ זֶה מֵאַיִן יָבֹא שְׁלוֺמֵךְ אַךְ נִסְתָּר הוּא מִנֶּגֶד עֵינָיִךְ:
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
a řekl: „Kdybys poznalo v tento den(y) i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. (y) var: aspoň v tento svůj den ([Deuteronomium 32:29; Izajáš 6:9-Izajáš 6:10])
λέγων ο῞τι ει᾿ ε῎γνως ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ταύτη καὶ σὺ τὰ πρὸς ει᾿ρήνην νυ̑ν δὲ ε᾿κρύβη α᾿πὸ ο᾿φθαλμω̑ν σου
וֵאמַר אֵלֻו כַּי יָדַעתּי אַילֵין דִּאיתַיהֵין דַּשׁלָמֵכי אָפֵן בּהָנָא יַומֵכי הָשָׁא דֵּין אֵתכַּסִי להֵין מֵן עַינַיכּי׃
הִנֵּה יָמִים בָּאִים עָלַיִךְ וְאוֹיְבַיִךְ יָקִימוּ סוֹלְלָה סְבִיבַיִךְ, וְיַקִּיפוּךְ וְיָצוּרוּ עָלַיִךְ מִכָּל עֵבֶר.
כִּי הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְשָׁפְכוּ עָלַיִךְ אֹיְבִים סֹלְלָה מִסָּבִיב וְהִקִּיפוּךְ וְצָרוּ עָלַיִךְ מִכָּל-עֵבֶר:
Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. ([Izajáš 29:3; Jeremjáš 6:6 Ezechiel 4:2; Lukáš 21:20-Lukáš 21:22])
ο῞τι η῞ξουσιν ἡμέραι ε᾿πὶ σὲ καὶ παρεμβαλου̑σιν οἱ ε᾿χθροί σου χάρακά σοι καὶ περικυκλὼσουσίν σε καὶ συνέξουσίν σε πάντοθεν
נִאתֻון לֵכי דֵּין יַומָתָא דּנֵחדּרֻונֵכי בּעֵלדּבָבַיכּי ונֵאלצֻונֵכי מֵן כֻּל דֻּוכָּא׃
וִימַגְּרוּ אוֹתָךְ וְאֶת בָּנַיִךְ אֲשֶׁר בְּקִרְבֵּךְ, וְלֹא יַשְׁאִירוּ בָּךְ אֶבֶן עַל אֶבֶן עֵקֶב אֲשֶׁר לֹא יָדַעַתְּ אֶת מוֹעֵד פְּקֻדָּתֵךְ."
וְנִפְּצוּ אֹתָךְ וְאֶת-בָּנַיִךְ בְּקִרְבֵּךְ עַד-עָפָר וְלֹא-יַשְׁאִירוּ בָךְ אֶבֶן עַל-אָבֶן תַּחַת אֲשֶׁר לֹא יָדַעַתְּ עֵת פְּקֻדָּתֵךְ:
A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil(z).“ (z) ř: čas svého navštívení ([Žalmy 137:9; Lukáš 21:6])
καὶ ε᾿δαφιου̑σίν σε καὶ τὰ τέκνα σου ε᾿ν σοί καὶ ου᾿κ α᾿φήσουσιν λίθον ε᾿πὶ λίθον ε᾿ν σοί α᾿νθ῾ ω῟ν ου᾿κ ε῎γνως τὸν καιρὸν τη̑ς ε᾿πισκοπη̑ς σου
ונֵסחפֻונֵכי ולַבנַיכּי בּגַוֵכי ולָא נֵשׁבּקֻון בֵּכי כִּאף עַל כִּאף חלָף דּלָא יִדַעתּי זַבנָא דּסֻוערָנֵכי׃ ס
בְּהִכָּנְסוֹ אֶל בֵּית הַמִּקְדָּשׁ הֵחֵל לְגָרֵשׁ מִשָּׁם אֶת הַמּוֹכְרִים.
וַיָּבֹא אֶל-הַהֵיכָל וַיָּחֶל לְגָרֵשׁ מִקִּרְבּוֺ אֶת-הַמֹּכְרִים שָּׁם:
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, ([Matouš 21:12-Matouš 21:17; Marek 11:15-Marek 11:19; Jan 2:13-Jan 2:22])
καὶ ει᾿σελθών ει᾿ς τὸ ἱερὸν η῎ρξατο ε᾿κβάλλειν τοὺς πωλου̑ντας
וכַד עַל להַיכּלָא שַׁרִי למַפָּקֻו לַאילֵין דּזָבנִין בֵּה וַמזַבּנִין׃
אָמַר לָהֶם: "הֵן כָּתוּב, 'בֵּיתִי בֵּית־תְּפִלָּה יִהְיֶה', אַךְ אַתֶּם עֲשִׂיתֶם אוֹתוֹ מְעָרַת פָּרִצִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כָּתוּב כִּי בֵיתִי בֵּית-תְּפִילָּה הוּא וְאַתֶּם עֲשִׂיתֶם אֹתוֺ לִמְעָרַת פָּרִיצִים:
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ ([Izajáš 56:7; Jeremjáš 7:11])
λέγων αυ᾿τοι̑ς γέγραπται καὶ ε῎σται ὁ οι῏κός μου οι῏κος προσευχη̑ς ὑμει̑ς δὲ αυ᾿τὸν ε᾿ποιήσατε σπήλαιον ληστω̑ν
וֵאמַר להֻון כּתִיב דּבַיתּי בֵּית צלֻותָא אִיתַוהי אַנתֻּון דֵּין עבַדּתֻּונָיהי מעַרתָא דּלֵסטָיֵא׃ ס
יוֹם יוֹם הָיָה מְלַמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְגַם רָאשֵׁי הָעָם בִּקְשׁוּ לְהַכְחִיד אוֹתוֹ,
וַיְהִי מוֺרֶה יוֺם יוֺם בַּהֵיכָל אַךְ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וְשָׂרֵי הָעָם בִּקְשׁוּ לְהַשְׁמִידוֺ:
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží {biskupové} a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
καὶ η῟ν διδάσκων τὸ καθ῾ ἡμέραν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ οἱ δὲ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν α᾿πολέσαι καὶ οἱ πρω̑τοι του̑ λαου̑
והֻו מַלֵף הוָא כֻּל יֻום בּהַיכּלָא רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וסָפרֵא וקַשִׁישֵׁא דּעַמָא בָּעֵין הוַו למַובָּדֻותֵה׃
אַךְ לֹא מָצְאוּ מַה לַּעֲשׂוֹת, כִּי כָּל הָעָם נִצְמְדוּ אֵלָיו לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ.
וְלֹא מָצְאוּ מַה-לַּעֲשׂוֺת כִּי כָל-הָעָם דָּבְקוּ אַחֲרָיו לִשְׁמֹעַ אֹתוֺ:
Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. ([Lukáš 20:10 Lukáš 22:2])
καὶ ου᾿χ ευ῞ρισκον τὸ τί ποιήσωσιν ὁ λαὸς γὰρ α῞πας ε᾿ξεκρέματο αυ᾿του̑ α᾿κούων
ולָא מֵשׁכּחִין הוַו מָנָא נֵעבּדֻון לֵה כֻּלֵה גֵּיר עַמָא תּלֵא הוָא בֵּה למֵשׁמעֵה סּ סּ׃
בְּאַחַד הַיָּמִים, כְּשֶׁהָיָה מְלַמֵּד אֶת הָעָם בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וּמַטִּיף אֶת הַבְּשׂוֹרָה, נִגְּשׁוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים עִם הַזְּקֵנִים
וַיְהִי הַיּוֺם בִּהְיוֺתוֺ בַהֵיכָל לְהוֺרֹת לָעָם תּוֺרָה וּדְבַר הַבְּשׂרָה וַיִּגְשׁוּ אֵלָיו רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים עִם-הַזְּקֵנִים:
I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží {biskupové} a zákonníci s staršími.
Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími ([Matouš 21:23-Matouš 21:27; Marek 11:27-Marek 11:33])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν μια̑ τω̑ν ἡμερω̑ν διδάσκοντος αυ᾿του̑ τὸν λαὸν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ευ᾿αγγελιζομένου ε᾿πέστησαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς σὺν τοι̑ς πρεσβυτέροις
וַהוָא בּחַד מֵן יַומָתָא כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא לעַמָא וַמסַבַּר קָמו עלַוהי רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא עַם קַשִׁישֵׁא׃
וְאָמְרוּ לוֹ: "אֱמֹר נָא לָנוּ, בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אַתָּה עוֹשֶׂה דְּבָרִים אֵלֶּה, אוֹ מִיהוּ שֶׁנָּתַן לְךָ אֶת הַסַּמְכוּת הַזֹּאת?"
וַיְדַבְּרוּ אֵלָיו לֵאמֹר אֱמָר לָנוּ בְּאֵיזֶה-זֶה רִשְׁיוֺן אַתָּה עֹשֶׂה אֵלֶּה וּמִי הוּא אֲשֶׁר נָתַן לְךׇ אֶת-הָרִשְׁיוֺן הַזֶּה:
I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
a řekli: „Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tuto moc dal.“ ([Jan 2:18])
καὶ ει῏παν λέγοντες πρὸς αυ᾿τόν ει᾿πὸν ἡμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιει̑ς η῍ τίς ε᾿στιν ὁ δούς σοι τὴν ε᾿ξουσίαν ταύτην
וָאמרִין לֵה אֵמַר לַן בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אַנתּ ומַנֻו הַו דּיַהב לָך שֻׁולטָנָא הָנָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "גַּם אֲנִי אֶשְׁאַל אֶתְכֶם דָּבָר וְהָשִׁיבוּ לִי.
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶשְׁאַל מִכֶּם גַּם-אָנֹכִי דָבָר אִם תַּגִּידוּ לִי:
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi,
α᾿ποκριθεὶς δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ε᾿ρωτήσω ὑμα̑ς κα᾿γώ λόγον καὶ ει῎πατέ μοι
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אֵשַׁאֵלכֻון אָף אֵנָא מֵלתָא וֵאמַרו לִי׃
טְבִילַת יוֹחָנָן, הַאִם מִשָּׁמַיִם הָיְתָה אוֹ מִבְּנֵי אָדָם?"
טְבִילַת יוֺחָנָן מִפִּי-מִי הָיְתָה מִצְוָתָהּ מִן-הַשָּׁמַיִם אוֺ מִבְּנֵי-אָדָם:
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe, či od lidí?“ ([Lukáš 3:3])
τὸ βάπτισμα ᾽Ιωάννου ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ η῟ν η῍ ε᾿ξ α᾿νθρὼπων
מַעמֻודִיתֵה דּיֻוחַנָן מֵן שׁמַיָא הוָת אַו מֵן בּנַי־אנָשָׁא׃
הִתְיָעֲצוּ זֶה עִם זֶה בְּאָמְרָם: "אִם נֹאמַר 'מִן הַשָּׁמַיִם', יֹאמַר, 'מַדּוּעַ לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לוֹ?'
וַיְהִי הֵם שֹׁקְלִים בְּדַעְתָּם לֵאמֹר אִם-נֹאמַר מִן-הַשָּׁמַיִם יֹאמַר לָנוּ וּמַדּוּעַ לֹא הֱאֶמַנְתֶּם לוֺ:
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘ ([Lukáš 7:29-Lukáš 7:30])
οἱ δὲ συνελογίσαντο πρὸς ἑαυτοὺς λέγοντες ο῞τι ε᾿ὰν ει῎πωμεν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρει̑ διὰ τί ου᾿κ ε᾿πιστεύσατε αυ᾿τω̑
הֵנֻון דֵּין מֵתחַשׁבִין הוַו בּנַפשׁהֻון וָאמרִין דֵּאן נִאמַר מֵן שׁמַיָא אָמַר לַן ומֵטֻל מָנָא לָא הַימֵנתֻּונָיהי׃
וְאִם נֹאמַר 'מִבְּנֵי אָדָם', כָּל הָעָם יִסְקְלוּ אוֹתָנוּ, כִּי בְּטוּחִים הֵם שֶׁיּוֹחָנָן הָיָה נָבִיא."
וְאִם-נֹאמַר מִבְּנֵי אָדָם יִסְקְלֻנוּ כָל-הָעָם כִּי נָכוֺן הָיָה לָהֶם הַדָּבָר אֲשֶׁר יוֺחָנָן נָבִיא הָיָה:
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
Řekneme-li ‚od lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok.“
ε᾿ὰν δὲ ει῎πωμεν ε᾿ξ α᾿νθρὼπων ὁ λαὸς α῞πας καταλιθάσει ἡμα̑ς πεπεισμένος γάρ ε᾿στιν ᾽Ιωάννην προφήτην ει῏ναι
אֵן דֵּין נִאמַר מֵן בּנַי־אנָשָׁא רָגֵם לַן עַמָא כֻּלֵה מפָּסִין גֵּיר דּיֻוחַנָן נבִיָא הֻו׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ שֶׁאֵינָם יוֹדְעִים מֵאַיִן.
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ לֹא יָדַעְנוּ מִפִּי-מִי:
I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
A tak odpověděli, že nevědí, odkud.
καὶ α᾿πεκρίθησαν μὴ ει᾿δέναι πόθεν
וֵאמַרו לֵה דּלָא יָדעִינַן מֵן אַימֵכָּא הי׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "גַּם אֲנִי לֹא אֹמַר לָכֶם בְּאֵיזוֹ סַמְכוּת אֲנִי עוֹשֶׂה אֶת אֵלֶּה."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ גַּם-אֲנִי לֹא אַגִּיד לָכֶם בְּאֵיזֶה רִשְׁיוֺן אֲנִי עֹשֶׂה אֵלֶּה:
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“
καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ου᾿δὲ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν ε᾿ν ποία ε᾿ξουσία ταυ̑τα ποιω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע ולָא אֵנָא אָמַר אנָא לכֻון בַּאינָא שֻׁולטָנָא הָלֵין עָבֵד אנָא׃ ס
הוּא סִפֵּר לָעָם אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה: "אִישׁ אֶחָד נָטַע כֶּרֶם וְהֶחְכִּירוֹ לְכוֹרְמִים. לְאַחַר מִכֵּן נָסַע לִתְקוּפָה אֲרֻכָּה.
וַיָּחֶל לְדַבֵּר אֶל-הָעָם אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אִישׁ אֶחָד נָטַע כָּרָם וַיִּתֵּן אֶת-הַכֶּרֶם לַנֹּטְרִים וַיֵּלֶךְ חוּצָה לָאָרֶץ לְיָמִים רַבִּים:
I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval. ([Matouš 21:33-Matouš 21:46; Marek 12:1-Marek 12:12 Izajáš 5:1])
η῎ρξατο δὲ πρὸς τὸν λαὸν λέγειν τὴν παραβολὴν ταύτην α῎νθρωπός τις ε᾿φύτευσεν α᾿μπελω̑να καὶ ε᾿ξέδετο αυ᾿τὸν γεωργοι̑ς καὶ α᾿πεδήμησεν χρόνους ἱκανούς
ושַׁרִי דּנִאמַר לעַמָא מַתלָא הָנָא גַּברָא חַד נצַב כַּרמָא וַאוחדֵה לפַלָחֵא וַאבעֵד זַבנָא סַגִּיָאא׃
בְּבוֹא הָעֵת שָׁלַח עֶבֶד אֶל הַכּוֹרְמִים כְּדֵי שֶׁיִּתְּנוּ לוֹ מִפְּרִי הַכֶּרֶם, אֶלָּא שֶׁהַכּוֹרְמִים הִכּוּהוּ וְשִׁלְּחוּ אוֹתוֹ רֵיקָם.
וּלְעֵת הַבָּצִיר שָׁלַח אֶת-עַבְדּוֺ אֶל-הַנֹּטְרִים אֲשֶׁר יָבִיא לוֺ מִפְּרִי כַרְמוֺ וְהַנֹּטְרִים הִכֻּהוּ וַיְשַׁלְחֻהוּ רֵיקָם:
A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou. ([2 Paralipomenon 36:15-2 Paralipomenon 36:16])
καὶ καιρω̑ α᾿πέστειλεν πρὸς τοὺς γεωργοὺς δου̑λον ι῞να α᾿πὸ του̑ καρπου̑ του̑ α᾿μπελω̑νος δὼσουσιν αυ᾿τω̑ οἱ δὲ γεωργοὶ ε᾿ξαπέστειλαν αυ᾿τὸν δείραντες κενόν
וַבזַבנָא שַׁדַּר עַבדֵּה לוָת פַּלָחֵא דּנֵתּלֻון לֵה מֵן פִּארֵא דּכַרמָא פַּלָחֵא דֵּין מחַאוֻהי ושַׁדּרֻוהי כַּד סרִיק׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח עֶבֶד אַחֵר, אַךְ גַּם אוֹתוֹ הִכּוּ וּבִזּוּ וְשִׁלְּחוּהוּ רֵיקָם.
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁלַח עֶבֶד אַחֵר וְגַם-אֹתוֺ הִכּוּ גִּדְפוּ וְשִׁלְחוּ רֵיקָם:
I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili, zneuctili a poslali zpět s prázdnou.
καὶ προσέθετο ε῞τερον πέμψαι δου̑λον οἱ δὲ κα᾿κει̑νον δείραντες καὶ α᾿τιμάσαντες ε᾿ξαπέστειλαν κενόν
וַאוסֵף ושַׁדַּר לעַבדֵּה אחרִנָא הֵנֻון דֵּין אָף להַו מחַאוֻהי וצַערֻוהי ושַׁדּרֻוהי כַּד סרִיק׃
הוֹסִיף וְשָׁלַח שְׁלִישִׁי, וְאוּלָם גַּם אוֹתוֹ פָּצְעוּ וְהִשְׁלִיכוּהוּ הַחוּצָה.
וַיִּשְׁלַח אֲלֵיהֶם עוֺד עֶבֶד שְׁלִישִׁי וַיַּכֻּהוּ הַכֵּה וּפָצֹעַ וְהָדְפוּ אֹתוֺ לְמַדְחֵפוֺת:
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali.
καὶ προσέθετο τρίτον πέμψαι οἱ δὲ καὶ του̑τον τραυματίσαντες ε᾿ξέβαλον
וַאוסֵף ושַׁדַּר דַּתלָתָא הֵנֻון דֵּין וָאף להַו צַלפֻוהי וַאפּקֻוהי׃
אָמַר בַּעַל הַכֶּרֶם, 'מָה אֶעֱשֶׁה? אֶשְׁלַח אֶת בְּנִי אֲהוּבִי; אוּלַי אוֹתוֹ יְכַבְּדוּ'.
וַיֹּאמֶר אֲדוֺן הַכֶּרֶם מָה-אֶעֱשֶׂה אֶשְׁלַח אֶת-בְּנִי אֶת-יְדִידִי אוּלַי יִירְאוּ מִפָּנָיו:
Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
Tu řekl pán vinice: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.‘
ει῏πεν δὲ ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος τί ποιήσω πέμψω τὸν υἱόν μου τὸν α᾿γαπητόν ι῎σως του̑τον ε᾿ντραπήσονται
אָמַר מָרֵא כַּרמָא מָנָא אֵעבֵּד אֵשַׁדַּר בֵּרי חַבִּיבָא כּבַר נֵחזֻונָיהי ונֵתכַּחדֻון׃
כְּשֶׁרָאוּ אוֹתוֹ הַכּוֹרְמִים נוֹעֲצוּ יַחְדָּיו לֵאמֹר, 'זֶהוּ הַיּוֹרֵשׁ; בּוֹאוּ וְנַהֲרֹג אוֹתוֹ וְהַיְרֻשָּׁה תִּהְיֶה לָנוּ'.
כִּרְאוֺת אֹתוֺ הַנֹּטְרִים נוֺסְדוּ יַחַד לֵאמֹר הִנֵּה הַיּוֺרֵשׁ בָּא לְכוּ וְנַהַרְגֵהוּ וְלָנוּ תִסֹּב הַנַּחֲלָה:
Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho a dědictví bude naše.‘
ι᾿δόντες δὲ αυ᾿τὸν οἱ γεωργοὶ διελογίζοντο πρὸς α᾿λλήλους λέγοντες ου῟τός ε᾿στιν ὁ κληρονόμος α᾿ποκτείνωμεν αυ᾿τόν ι῞να ἡμω̑ν γένηται ἡ κληρονομία
כַּד חזַאוֻהי דֵּין פַּלָחֵא מֵתחַשׁבִין הוַו בּנַפשׁהֻון וָאמרִין הָנַו יָרתָּא תַּו נֵקטלִיוהי ותֵהוֵא יָרתֻּותָא דִּילַן׃
הֵם גֵּרְשׁוּהוּ אֶל מִחוּץ לַכֶּרֶם וַהֲרָגוּהוּ. וְעַתָּה מַה יַּעֲשֶׂה לָהֶם בַּעַל הַכֶּרֶם?
וַיֶּהְדְפוּ אֹתוֺ אֶל-מִחוּץ לַכֶּרֶם וַיַּהַרְגֻהוּ וּמָה אֵפוֺא יַעֲשֶׂה לָהֶם אֲדוֺן הַכָּרֶם:
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice? ([Židům 13:12])
καὶ ε᾿κβαλόντες αυ᾿τὸν ε῎ξω του̑ α᾿μπελω̑νος α᾿πέκτειναν τί ου῏ν ποιήσει αυ᾿τοι̑ς ὁ κύριος του̑ α᾿μπελω̑νος
וַאפּקֻוהי לבַר מֵן כַּרמָא וקַטלֻוהי מָנָא הָכִיל נֵעבֵּד להֻון מָרֵא כַּרמָא׃
יָבוֹא וְיַשְׁמִיד אֶת הַכּוֹרְמִים הָהֵם, וְאֶת הַכֶּרֶם יִתֵּן לַאֲחֵרִים." כְּשָׁמְעָם זֹאת אָמְרוּ: "חַס וְחָלִילָה!"
הוּא יָבֹא וְהֶאֱבִיד אֶת-הַנֹּטְרִים הָהֵם וְאֶת-כַּרְמוֺ יִתֵּן בִּידֵי אֲחֵרִים וַיִּשְׁמְעוּ וַיֹּאמְרוּ חָלִילָה לֹא תִהְיֶה כָּזֹאת:
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „To přece ne!“
ε᾿λεύσεται καὶ α᾿πολέσει τοὺς γεωργοὺς τούτους καὶ δὼσει τὸν α᾿μπελω̑να α῎λλοις α᾿κούσαντες δὲ ει῏παν μὴ γένοιτο
נִאתֵא ונַובֵּד לפַלָחֵא הָנֻון ונֵתֵּל כַּרמָא לַאחרָנֵא כַּד שׁמַעו דֵּין אֵמַרו לָא תֵּהוֵא הָדֵא׃
הוּא נָעַץ בָּהֶם מַבָּטוֹ וְאָמַר: "וּמַהוּ הַכָּתוּב הַזֶּה, 'אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֹנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה'?
וַיִּתֵּן עֵינָיו בָּם וַיֹּאמַר וּמַה דְּבַר הַכָּתוּב אֶבֶן מָאֲסוּ הַבּוֺנִים הָיְתָה לְרֹאשׁ פִּנָּה:
Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
On na ně pohleděl a řekl: „Co tedy znamená slovo Písma: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?‘ ([Žalmy 118:22-Žalmy 118:23; Skutky apoštolské 4:11; 1 Petrův 2:7])
ὁ δὲ ε᾿μβλέψας αυ᾿τοι̑ς ει῏πεν τί ου῏ν ε᾿στιν τὸ γεγραμμένον του̑το λίθον ο῍ν α᾿πεδοκίμασαν οἱ οι᾿κοδομου̑ντες ου῟τος ε᾿γενήθη ει᾿ς κεφαλὴν γωνίας
הֻו דֵּין חָר בּהֻון וֵאמַר ומָנָא הי הָי דַּכתִיבָא דּכִאפָא דַּאסלִיו בַּנָיֵא הִי הוָת לרִישׁ קַרנָא דּזָוִיתָא׃
כָּל הַנּוֹפֵל עַל אוֹתָהּ אֶבֶן יִשָּׁבֵר לִרְסִיסִים, וּמִי שֶׁהָאֶבֶן תִּפֹּל עָלָיו - תִּכְתֹּשׁ הִיא אוֹתוֹ."
כָּל-הַנֹּפֵל עַל-הָאֶבֶן הַזֹּאת יִתְפּוֺרָר וְכָל-מִי אֲשֶׁר תִּפֹּל עָלָיו תְּדַכְּאֶנּוּ לֶעָפָר:
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ ([Izajáš 8:14-Izajáš 8:15; Daniel 2:34-Daniel 2:35 Daniel 2:44-Daniel 2:45])
πα̑ς ὁ πεσών ε᾿π῾ ε᾿κει̑νον τὸν λίθον συνθλασθήσεται ε᾿φ῾ ο῍ν δ῾ α῍ν πέση λικμήσει αυ᾿τόν
וכֻל דּנֵפֵּל עַל הָי כִּאפָא נֵתרעַע וכֻל מַן דּהִי תֵּפֵּל עלַוהי תֵּדרֵיוהי׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה בִּקְשׁוּ הַסּוֹפְרִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לִשְׁלֹחַ אֶת יָדָם בּוֹ, כִּי הֵבִינוּ שֶׁעֲלֵיהֶם הִמְשִׁיל אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה, אֶלָּא שֶׁפָּחֲדוּ מִן הָעָם.
וַיְבַקְשׁוּ הַסּוֺפְרִים וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לִשְׁלֹחַ בּוֺ יַד בָּעֵת הַהִיא כִּי רָאוּ אֲשֶׁר עֲלֵיהֶם הוּא נֹשֵׂא אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה אֶפֶס כִּי יָרְאוּ מִפְּנֵי הָעָם:
I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. ([Lukáš 19:48 Lukáš 22:2])
καὶ ε᾿ζήτησαν οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ε᾿πιβαλει̑ν ε᾿π῾ αυ᾿τὸν τὰς χει̑ρας ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα καὶ ε᾿φοβήθησαν τὸν λαόν ε῎γνωσαν γὰρ ο῞τι πρὸς αυ᾿τοὺς ει῏πεν τὴν παραβολὴν ταύτην
בּעַו הוַו דֵּין רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא דּנַרמֻון עלַוהי אִידַיָא בּהָי שָׁעתָא וַדחֵלו מֵן עַמָא יִדַעו גֵּיר דַּעלַיהֻון אֵמַר מַתלָא הָנָא׃ ס
הֵם הִתְחַקּוּ אַחֲרָיו וְשָׁלְחוּ מְרַגְּלִים שֶׁהֶעֱמִידוּ פְּנֵי צַדִּיקִים כְּדֵי לְהֵאָחֵז בְּדָבָר מִדְּבָרָיו, בְּמַטָּרָה לִמְסֹר אוֹתוֹ לְסַמְכוּת הַנָּצִיב וּלְשִׁפּוּטוֹ.
וַיֶּאֶרְבוּ-לוֺ וַיִּשְׁלְחוּ מְרַגְלִים מִתְחַפְּשִׂים כְּאַנְשֵׁי-צֶדֶק לְצֹדֵד אֹתוֺ בִּדְבָרָיו וּלְהַסְגִּירוֺ לִידֵי הַמִּשְׁפָּט וִידֵי הַפֶּחָה:
Tedy střehnouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Nespustili ho však z očí.(a) Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně(b), aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu. (a) var: Odešli a (b) ř: že jsou spravedliví ([Matouš 22:15-Matouš 22:22; Marek 12:13-Marek 12:17 Lukáš 11:53-Lukáš 11:54])
καὶ παρατηρήσαντες α᾿πέστειλαν ε᾿γκαθέτους ὑποκρινομένους ἑαυτοὺς δικαίους ει῏ναι ι῞να ε᾿πιλάβωνται αυ᾿του̑ λόγου ω῞στε παραδου̑ναι αυ᾿τὸν τη̑ α᾿ρχη̑ καὶ τη̑ ε᾿ξουσία του̑ ἡγεμόνος
ושַׁדַּרו לוָתֵה גָּשֻׁושֵׁא דּמֵתּדַּמֵין בּזַדִּיקֵא דּנֵאחדֻּונָיהי בּמֵלתָא ונַשׁלמֻונָיהי לדַיָנָא וַלשֻׁולטָנֵה דּהִגמֻונָא׃
הַלָּלוּ פָּנוּ אֵלָיו בַּשְּׁאֵלָה: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה מְדַבֵּר וּמְלַמֵּד נְכוֹנָה וְאֵינְךָ נוֹשֵׂא פָּנִים אֶלָּא מוֹרֶה אֶת דֶּרֶךְ אֱלֹהִים עַל־פִּי הָאֱמֶת.
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ לֵאמֹר רַבֵּנוּ יָדַעְנוּ כִּי נָכוֺן תֶּהְגֶּה וּתְלַמֵּד לֹא-תִשָׂא פְנֵי-אִישׁ וְאֶת-דֶּרֶךְ הָאֱלֹהִים תּוֺרֶה בְּמֵישָׁרִים:
I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy.
καὶ ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν λέγοντες διδάσκαλε οι῎δαμεν ο῞τι ο᾿ρθω̑ς λέγεις καὶ διδάσκεις καὶ ου᾿ λαμβάνεις πρόσωπον α᾿λλ῾ ε᾿π῾ α᾿ληθείας τὴν ὁδὸν του̑ θεου̑ διδάσκεις
ושַׁאלֻוהי וָאמרִין לֵה מַלפָנָא יָדעִינַן דַּתרִיצָאיִת ממַלֵל אַנתּ ומַלֵף ולָא נָסֵב אַנתּ בַּאפֵּא אֵלָא בּקֻושׁתָּא אֻורחָא דַּאלָהָא מַלֵף אַנתּ׃
הַאִם מֻתָּר לָנוּ לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אוֹ לֹא?"
הֲנָכוֺן לָנוּ לָתֵת מַס לַקֵּיסָר אִם-אָיִן:
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“
ε῎ξεστιν ἡμα̑ς Καίσαρι φόρον δου̑ναι η῍ ου῎
שַׁלִיט לַן דּנֵתֵּל כּסֵף־רִשָׁא לקֵסַר אַו לָא׃
הוֹאִיל וְרָאָה אֶת עָרְמָתָם אָמַר לָהֶם:
וַיַּכֵּר אֶת-נִכְלֵיהֶם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-תְּנַסּוּנִי:
Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim:
κατανοήσας δὲ αυ᾿τω̑ν τὴν πανουργίαν ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς
הֻו דֵּין אֵסתַּכַּל חָרעֻותהֻון וֵאמַר מָנָא מנַסֵין אנתֻּון לִי׃
"הַרְאוּ לִי דִּינָר. שֶׁל מִי הַדְּמוּת וְהַכְּתֹבֶת אֲשֶׁר עָלָיו?" הֵשִׁיבוּ: "שֶׁל הַקֵּיסָר."
הַרְאוּ לִי דִּינַר אֶחָד לְמִי הַתְּמוּנָה וְהַכְּתֹבֶת הָהֵנָּה וַיֹּאמְרוּ לַקֵּיסָר:
Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“
δείξατέ μοι δηνάριον τίνος ε῎χει ει᾿κόνα καὶ ε᾿πιγραφήν οἱ δὲ ει῏παν Καίσαρος
חַוַאוֻני דִּינָרָא דּמַן אִית בֵּה צַלמָא וַכתִיבָתָא הֵנֻון דֵּין אֵמַרו דּקֵסַר׃
אָמַר לָהֶם: "אִם כֵּן, תְּנוּ לַקֵּיסָר אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר וְלֵאלֹהִים אֶת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם עַל-כֵּן הָבוּ לַקֵּיסַר אֶת אֲשֶׁר לַקֵּיסָר וְלֵאלֹהִים אֵת אֲשֶׁר לֵאלֹהִים:
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Řekl jim: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ ([Římanům 13:7])
ὁ δὲ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τοίνυν α᾿πόδοτε τὰ Καίσαρος Καίσαρι καὶ τὰ του̑ θεου̑ τω̑ θεω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע הַבו הָכִיל דּקֵסַר לקֵסַר ודַאלָהָא לַאלָהָא׃
הֵם לֹא יָכְלוּ לְהֵאָחֵז בְּדָבָר מִדְּבָרָיו בְּנוֹכְחוּת הָעָם, וּבִתְמִיהָתָם עַל תְּשׁוּבָתוֹ שָׁתְקוּ.
וְלֹא יָכְלוּ לְצֹדֵד אֹתוֺ בְּדַבְּרוֺ לִפְנֵי הָעָם וַיִּתְפַּלְּאוּ עַל-הַמַּעֲנֶה וַיַּחְרִישׁוּ:
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli.
καὶ ου᾿κ ι῎σχυσαν ε᾿πιλαβέσθαι αυ᾿του̑ ρ᾿ήματος ε᾿ναντίον του̑ λαου̑ καὶ θαυμάσαντες ε᾿πὶ τη̑ α᾿ποκρίσει αυ᾿του̑ ε᾿σίγησαν
ולָא אֵשׁכַּחו למֵאחַד מֵנֵה מֵלתָא קדָם עַמָא וֵאתּדַּמַרו עַל פֵּתגָמֵה וַשׁתֵקו׃ ס
נִגְּשׁוּ כַּמָּה מִן הַצְּדוֹקִים, הָאוֹמְרִים שֶׁאֵין תְּחִיַּת מֵתִים, וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ:
וַיִּגְּשׁוּ אֲנָשִׁים מִן-הַצַּדּוּקִים הָאֹמְרִים כִּי-אֵין תְּחִיַּת הַמֵּתִים וַיִּשְׁאָלֻהוּ לֵאמֹר:
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení), otázali se ho,
Přišli k němu někteří ze saduceů – ti popírají vzkříšení – a otázali se ho: ([Matouš 22:23-Matouš 22:33; Marek 12:18-Marek 12:27 Skutky apoštolské 23:8])
προσελθόντες δέ τινες τω̑ν Σαδδουκαίων οἱ α᾿ντιλέγοντες α᾿νάστασιν μὴ ει῏ναι ε᾿πηρὼτησαν αυ᾿τὸν
קרֵבו דֵּין אנָשִׁין מֵן זַדֻּוקָיֵא הָנֻון דָּאמרִין דַּקיָמתָּא לַיתּ ושַׁאלֻוהי׃
"רַבִּי, מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ שֶׁאִם יָמוּת אִישׁ שֶׁיֵּשׁ לוֹ אִשָּׁה וְאֵין לוֹ בָּנִים, יִקַּח אָחִיו אֶת אִשְׁתּוֹ וְיָקִים זֶרַע לְאָחִיו.
רַבֵּנוּ הִנֵּה מֹשֶׁה כָּתַב לָנוּ כִּי יָמוּת אֶחָד מִשְּׁנֵי אַחִים וְהוּא בַּעַל אִשָּׁה וּבֵין אֵין-לוֺ אֵשֶׁת הַמֵּת יְבָמָה יָבֹא עָלֶיהָ וְהֵקִים זֶרַע עַל-שֵׁם אָחִיו:
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
“Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li něčí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ ([Deuteronomium 25:5])
λέγοντες διδάσκαλε Μωϋση̑ς ε῎γραψεν ἡμι̑ν ε᾿άν τινος α᾿δελφὸς α᾿ποθάνη ε῎χων γυναι̑κα καὶ ου῟τος α῎τεκνος η῏ ι῞να λάβη ὁ α᾿δελφὸς αυ᾿του̑ τὴν γυναι̑κα καὶ ε᾿ξαναστήση σπέρμα τω̑ α᾿δελφω̑ αυ᾿του̑
וָאמרִין לֵה מַלפָנָא מֻושֵׁא כּתַב לַן דֵּאן אנָשׁ נמֻות אַחֻוהי דִּאית לֵה אַנתּתָא דּלָא בּנַיָא נֵסַב אַחֻוהי אַנתּתֵה וַנקִים זַרעָא לַאחֻוהי׃
וּבְכֵן הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים. הָרִאשׁוֹן נָשָׂא אִשָּׁה וּמֵת בְּלִי בָּנִים.
וְאִתָּנוּ הָיוּ שִׁבְעָה אַחִים הָרִאשׁוֺן לָקַח לוֺ אִשָּׁה וַיָּמָת וּבֵן אֵין-לוֺ:
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný.
ἑπτὰ ου῏ν α᾿δελφοὶ η῟σαν καὶ ὁ πρω̑τος λαβών γυναι̑κα α᾿πέθανεν α῎τεκνος
שַׁבעָא דֵּין אַחִין אִית הוַו קַדמָיָא נסַב אַנתּתָא ומִית דּלָא בּנַיָא׃
לָקַח אוֹתָהּ הַשֵּׁנִי
וְהַשֵּׁנִי יִבֵּם אֹתָהּ:
I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
Jeho manželku si vzal druhý,
καὶ ὁ δεύτερος
ונַסבָּה דַּתרֵין לַאנתּתֵה והָנָא מִית דּלָא בּנַיָא׃
וְאַחֲרֵי כֵן הַשְּׁלִישִׁי; וְכָךְ כָּל הַשִּׁבְעָה לֹא הִנִּיחוּ בָּנִים וּמֵתוּ.
וְכֵן גַּם-הַשְּׁלִישִׁי וְכֵן כָּל-הַשִּׁבְעָה וְכֻלָּם מֵתוּ לֹא-בָנִים:
Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali dětí a zemřeli.
καὶ ὁ τρίτος ε῎λαβεν αυ᾿τήν ὡσαύτως δὲ καὶ οἱ ἑπτὰ ου᾿ κατέλιπον τέκνα καὶ α᾿πέθανον
ודַתלָתָא תֻּוב נַסבָּה והָכוָת וָאף שַׁבעָתַיהֻון ומִיתו ולָא שׁבַקו בּנַיָא׃
לְבַסּוֹף מֵתָה גַּם הָאִשָּׁה.
וּבָאַחֲרוֺנָה מֵתָה גַּם-הָאִשָּׁה:
Nejposléze po všech umřela i ta žena.
Nakonec zemřela i ta žena.
υ῞στερον καὶ ἡ γυνὴ α᾿πέθανεν
ומִיתַת בּחַרתָא אָף אַנתּתָא׃
אִם כֵּן לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בִּתְחִיַּת הַמֵּתִים, שֶׁהֲרֵי הָיְתָה אִשָּׁה לְכָל הַשִּׁבְעָה?"
וְעַתָּה לְמִי מֵהֶם תִּהְיֶה לְאִשָּׁה בִּתְחִיַּת הַמֵּתִים אַחֲרֵי אֲשֶׁר הָיְתָה אֵשֶׁת כָּל-הַשִּׁבְעָה:
Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“
ἡ γυνὴ ου῏ν ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει τίνος αυ᾿τω̑ν γίνεται γυνή οἱ γὰρ ἑπτὰ ε῎σχον αυ᾿τὴν γυναι̑κα
בַּקיָמתָּא הָכִיל דַּאינָא מֵנהֻון תֵּהוֵא אַנתּתָא שַׁבעָתַיהֻון גֵּיר נַסבֻּוה׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בְּנֵי הָעוֹלָם הַזֶּה מִתְחַתְּנִים,
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם בְּנֵי הָעוֺלָם הַזֶּה אֲנָשִׁים יִבְעָלוּ וְנָשִׁים תִּבָּעַלְנָה:
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají.
Ježíš jim řekl: „Lidé přítomného věku se žení a vdávají.
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς οἱ υἱοὶ του̑ αι᾿ω̑νος τούτου γαμου̑σιν καὶ γαμίσκονται
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע בּנַוהי דּעָלמָא הָנָא נָסבִּין נֵשֵׁא ונֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא׃
אַךְ הַזַּכָּאִים לִנְחֹל אֶת הָעוֹלָם הַבָּא וְאֶת הַתְּחִיָּה מִן הַמֵּתִים אֵינָם מִתְחַתְּנִים,
אַךְ הָעֹמְדִים לָרֶשֶׁת אֶת-הָעוֺלָם הַבָּא וְלִחְיוֺת מִן-הַמֵּתִים לֹא יִבְעָלוּ וְלֹא תִבָּעַלְנָה:
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati.
Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají.
οἱ δὲ καταξιωθέντες του̑ αι᾿ω̑νος ε᾿κείνου τυχει̑ν καὶ τη̑ς α᾿ναστάσεως τη̑ς ε᾿κ νεκρω̑ν ου῎τε γαμου̑σιν ου῎τε γαμίζονται
הָנֻון דֵּין דַּלהַו עָלמָא שׁוַו ולַקיָמתָּא דּמֵן בֵּית מִיתֵא לָא נָסבִּין נֵשֵׁא וָאף לָא נֵשֵׁא הָויָן לגַברֵא׃
כִּי גַּם אֵינָם יְכוֹלִים לָמוּת עוֹד, שֶׁהֲרֵי שָׁוִים הֵם לְמַלְאָכִים וּבְנֵי אֱלֹהִים הֵם בִּהְיוֹתָם בְּנֵי הַתְּחִיָּה.
וְלֹא יוּכְלוּ לָמוּת עוֺד כִּי דוּמִים הֵם לְמַּלְאָכִים כִּי בִּהְיוֺתָם בְּנֵי הַתְּחִיָּה בְּנֵי אֱלֹהִים הֵמָּה:
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.
ου᾿δὲ γὰρ α᾿ποθανει̑ν ε῎τι δύνανται ι᾿σάγγελοι γάρ ει᾿σιν καὶ υἱοί ει᾿σιν θεου̑ τη̑ς α᾿ναστάσεως υἱοὶ ο῎ντες
אָפלָא גֵּיר תֻּוב לַממָת מֵשׁכּחִין אַיך מַלַאכֵא אֵנֻון גֵּיר וַבנַיָא אִיתַיהֻון דַּאלָהָא מֵטֻל דַּהוַו בּנַיָא דַּקיָמתָּא׃
וְשֶׁהַמֵּתִים קָמִים לִתְחִיָּה גַּם מֹשֶׁה רָמַז בְּפָרָשַׂת הַסְּנֶה שֶׁנֶּאֱמַר 'יהוה אֱלֹהֵי אַבְרָהָם, אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב.'
וְהַמֵּתִים כִּי יָקוּמוּ גַּם-לְמֹשֶׁה הֻגַּד מִתּוֺךְ הַסְּנֶה כַּאֲשֶׁר קָרָא יְהוָֺה אֱלֹהֵי אַבְרָהָם אֱלֹהֵי יִצְחָק וֵאלֹהֵי יַעֲקֹב:
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina(c) ‚Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘. (c) ř: Pána (pod. Lukáš 20:42) ([Exodus 3:2-Exodus 3:6])
ο῞τι δὲ ε᾿γείρονται οἱ νεκροὶ καὶ Μωϋση̑ς ε᾿μήνυσεν ε᾿πὶ τη̑ς βάτου ὡς λέγει κύριον τὸν θεὸν ᾽Αβραὰμ καὶ θεὸν ᾽Ισαὰκ καὶ θεὸν ᾽Ιακὼβ
דּקָימִין דֵּין מִיתֵא אָף מֻושֵׁא בַּדֵּק אַדכַּר גֵּיר בּסַניָא כַּד אָמַר מָריָא אַלָהֵה דַּאברָהָם וַאלָהֵה דִּאיסחָק וַאלָהֵה דּיַעקֻוב׃
וְהָאֱלֹהִים לֹא אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם אֱלֹהֵי הַחַיִּים, שֶׁהֲרֵי הַכֹּל חַיִּים לוֹ."
וְהָאֱלֹהִים אֵינֶנּוּ אֱלֹהֵי הַמֵּתִים כִּי אִם-אֱלֹהֵי הַחַיִּים כִּי כֻלָּם חַיִּים לְפָנָיו:
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním(d) jsou všichni živi.“ (d) ř: jemu
θεὸς δὲ ου᾿κ ε῎στιν νεκρω̑ν α᾿λλὰ ζὼντων πάντες γὰρ αυ᾿τω̑ ζω̑σιν
אַלָהָא דֵּין לָא הוָא דּמִיתֵא אֵלָא דּחַיֵא כֻּלהֻון גֵּיר חַיִין אֵנֻון לֵה׃ ס
כַּמָּה מִן הַסּוֹפְרִים אָמְרוּ בִּתְגוּבָה: "רַבִּי, יָפֶה דִּבַּרְתָּ!"
וַיַּעֲנוּ סוֺפְרִים אֲחָדִים וַיֹּאמְרוּ רַבִּי הֵיטֵב דִּבַּרְתָּ:
Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Někteří ze zákoníků na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl.“
α᾿ποκριθέντες δέ τινες τω̑ν γραμματέων ει῏παν διδάσκαλε καλω̑ς ει῏πας
וַענַו אנָשִׁין מֵן סָפרֵא וָאמרִין לֵה מַלפָנָא שַׁפִּיר אָמַר אַנתּ׃
וְלֹא הֵעֵזּוּ עוֹד לִשְׁאֹל אוֹתוֹ שׁוּם דָּבָר.
וְלֹא-הֵעֵז עוֺד אִישׁ מֵהֶם לִשְׁאֹל אֹתוֺ דָּבָר:
I nesměli se jeho na nic více tázati.
A už se neodvážili položit mu jinou otázku. ([Matouš 22:46; Marek 12:34])
ου᾿κέτι γὰρ ε᾿τόλμων ε᾿περωτα̑ν αυ᾿τὸν ου᾿δέν
ולָא תֻּוב אַמרַחו לַמשַׁאָלֻותֵה עַל מֵדֵּם׃ ס
שָׁאַל הוּא אוֹתָם: "כֵּיצַד זֶה אוֹמְרִים עַל הַמָּשִׁיחַ שֶׁבֶּן דָּוִד הוּא?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֵיךְ יֹאמְרוּ כִּי הַמָּשִׁיחַ בֶּן-דָּוִד הוּא:
Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
Řekl jim: „Jak mohou nazývat Mesiáše(e) synem Davidovým? (e) ř: Krista ([Matouš 22:41-Matouš 22:46; Marek 12:35-Marek 12:37])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς πω̑ς λέγουσιν τὸν Χριστὸν ει῏ναι Δαυὶδ υἱόν
וֵאמַר הוָא להֻון אַיכַּנָא אָמרִין סָפרֵא עַל משִׁיחָא דַּברֵה הֻו דּדַוִיד׃
הֵן דָּוִד עַצְמוֹ אוֹמֵר בְּסֵפֶר תְּהִלִּים, 'נְאֻם יהוה לַאדֹנִי, שֵׁב לִימִינִי
וְדָוִד הֲלֹא הוּא אֹמֵר בְּסֵפֶר תְּהִלִּים נְאֻם יְהוָֺה לַאדֹנִי שֵׁב לִימִינִי:
A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Vždyť sám David praví v Knize žalmů: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, ([Žalmy 110:1; Skutky apoštolské 2:34-Skutky apoštolské 2:35; Židům 1:13])
αυ᾿τὸς γὰρ Δαυὶδ λέγει ε᾿ν βίβλω ψαλμω̑ν ει῏πεν κύριος τω̑ κυρίω μου κάθου ε᾿κ δεξιω̑ν μου
והֻו דַּוִיד אֵמַר בַּכתָבָא דּמַזמֻורֵא דֵּאמַר מָריָא למָרי תֵּב לָך מֵן יַמִיני׃
עַד־אָשִׁית אוֹיְבֶיךָ הֲדֹם לְרַגְלֶיךָ'.
עַד-אָשִׁית אֹיְבֶיךׇ הֲדֹם לְרַגְלֶיךׇ:
Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘
ε῞ως α῍ν θω̑ τοὺς ε᾿χθρούς σου ὑποπόδιον τω̑ν ποδω̑ν σου
עדַמָא דֵּאסִים בּעֵלדּבָבַיךְּ תּחֵית רֵגלַיךְּ׃
הִנֵּה דָּוִד קוֹרֵא לוֹ 'אָדוֹן', וְאֵיךְ הוּא בְּנוֹ?"
וְאִם דָּוִד קֹרֵא לוֺ אָדוֺן אֵיךְ הוּא בְּנוֺ:
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?“
Δαυὶδ ου῏ν κύριον αυ᾿τὸν καλει̑ καὶ πω̑ς αυ᾿του̑ υἱός ε᾿στιν
אֵן הָכִיל דַּוִיד מָרי קָרֵא לֵה אַיכַּנָא בּרֵה הֻו סס׃
וּבְאָזְנֵי כָּל הָעָם אָמַר לְתַלְמִידָיו:
וַיֹּאמֶר אֶל-תַּלְמִידָיו בְּאָזְנֵי כָל-הָעָם:
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům: ([Matouš 23:1-Matouš 23:14; Marek 12:38-Marek 12:40])
α᾿κούοντος δὲ παντὸς του̑ λαου̑ ει῏πεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑
וכַד כֻּלֵה עַמָא שָׁמַע הוָא אֵמַר לתַלמִידַוהי׃
"הִזָּהֲרוּ מִן הַסּוֹפְרִים הָאוֹהֲבִים לְהִתְהַלֵּךְ לְבוּשֵׁי גְּלִימוֹת וְאוֹהֲבִים בִּרְכוֹת שָׁלוֹם בַּשְּׁוָקִים וּמוֹשָׁבִים רִאשׁוֹנִים בְּבָתֵּי הַכְּנֶסֶת וּמְקוֹמוֹת נִכְבָּדִים בַּסְּעוּדוֹת;
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם מִן-הַסּוֺפְרִים הַמִּתְעַנְּגִים עַל לֶכְתָּם מְלֻבָּשִׁים מְעִיל וְאֹהֲבִים אֶת-שְׁאֵלַת שָׁלוֺם לָהֶם בַּשְּׁוָקִים וְאֶת-הַמּוֺשָׁבוֺת הָרִאשֹׁנִים בְּבָתֵי-הַכְּנֵסֶת וְאֶת-הַמְּקֹמוֺת הַנִּכְבָּדִים בְּבָתֵּי הַמִּשְׁתֶּה:
Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
“Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. ([Lukáš 11:43 Lukáš 14:7])
προσέχετε α᾿πὸ τω̑ν γραμματέων τω̑ν θελόντων περιπατει̑ν ε᾿ν στολαι̑ς καὶ φιλούντων α᾿σπασμοὺς ε᾿ν ται̑ς α᾿γοραι̑ς καὶ πρωτοκαθεδρίας ε᾿ν ται̑ς συναγωγαι̑ς καὶ πρωτοκλισίας ε᾿ν τοι̑ς δείπνοις
אֵזדַּהרו מֵן סָפרֵא דּצָבֵין לַמהַלָכֻו בֵּאסטלֵא ורָחמִין שׁלָמָא בּשֻׁוקֵא ורִישׁ מַותּבֵא בַּכנֻושָׁתָא ורִישׁ סמָכֵא בַּאחשָׁמיָתָא׃
הַבּוֹלְעִים אֶת בָּתֵּי הָאַלְמָנוֹת וּמַאֲרִיכִים לְהִתְפַּלֵּל לְמַרְאִית עַיִן. דִּינָם שֶׁל אֵלֶּה יִהְיֶה חָמוּר יוֹתֵר."
הָאֹכְלִים אֶת-בָּתֵּי אַלְמָנוֺת וּלְמַרְאֶה-עַיִן יַרְבּוּ תְפִלָּה אֵלֶּה הֵם אֲשֶׁר יִנָּטֶה עֲלֵיהֶם קַו-הַמִּשְׁפָּט פִּי שְׁנָיִם:
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí(f). Ty postihne tím přísnější soud.“ (f) var: Vyjídají domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb
οι῍ κατεσθίουσιν τὰς οι᾿κίας τω̑ν χηρω̑ν καὶ προφάσει μακρὰ προσεύχονται ου῟τοι λήμψονται περισσότερον κρίμα
הָנֻון דָּאכלִין בָּתֵּא דַּארמלָתָא בּעֵלתָא דּמַורכִין צלַוָתהֻון הֵנֻון נקַבּלֻון דִּינָא יַתִּירָא׃ ס
הוּא הִתְבּוֹנֵן וְרָאָה אֶת הָעֲשִׁירִים שָׂמִים נִדְבוֹתֵיהֶם בְּתֵבַת הָאוֹצָר.
וַיִּשָׂא אֶת-עֵינָיו וַיַּרְא עֲשִׁירֵי-עָם נֹתְנִים מַתְּנַת יָדָם אֶל-אֲרוֺן הָאוֺצָר:
A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. ([Marek 12:41-Marek 12:44 2 Královská 12:10])
α᾿ναβλέψας δὲ ει῏δεν τοὺς βάλλοντας ει᾿ς τὸ γαζοφυλάκιον τὰ δω̑ρα αυ᾿τω̑ν πλουσίους
חָר דֵּין יֵשֻׁוע בּעַתִּירֵא אַילֵין דּרָמֵין הוַו בֵּית גַּזָא קֻורבָּנַיהֻון׃
כִּרְאוֹתוֹ אַלְמָנָה עֲנִיָּה שָׂמָה בּוֹ שְׁתֵּי פְּרוּטוֹת,
וְאִשָּׁה אַלְמָנָה עֲנִיָּה רָאָה נֹתֶנֶת בּוֺ שְׁתַּיִם פְּרוּטוֺת:
Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince,
ει῏δεν δέ τινα χήραν πενιχρὰν βάλλουσαν ε᾿κει̑ λεπτὰ δύο
וַחזָא אָף אַרמַלתָּא חדָא מֵסכִּנתָּא דַּארמיַת שָׁמֻונֵא תּרֵין׃
אָמַר: "אֱמֶת אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת נָתְנָה יוֹתֵר מִכֻּלָּם.
וַיֹּאמַר אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הָאַלְמָנָה הָעֲנִיָּה הַזֹּאת נָתְנָה יוֺתֵר מִכֻּלָּם:
I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.
καὶ ει῏πεν α᾿ληθω̑ς λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ἡ χήρα αυ῞τη ἡ πτωχὴ πλει̑ον πάντων ε῎βαλεν
וֵאמַר שׁרָרָא אָמַר אנָא לכֻון דּהָדֵא אַרמַלתָּא מֵסכִּנתָּא אַרמיַת יַתִּיר מֵן כֻּלנָשׁ׃
כִּי כָּל אֵלֶּה נָתְנוּ אֶת נִדְבוֹתֵיהֶם מִן הָעֹדֶף שֶׁלָּהֶם, אַךְ הִיא מִמַּחְסוֹרָהּ נָתְנָה אֶת כָּל אֲשֶׁר הָיָה לָהּ לְמִחְיָה."
כִּי כָל-אֵלֶּה נָתְנוּ לֵאלֹהִים מַתְּנַת יָדָם מִמּוֺתָרָם וְהִיא מִמַּחְסֹרָהּ נָתְנָה אֶת-כָּל-אֲשֶׁר לָהּ אֵת כָּל-מִחְיָתָהּ:
Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Neboť ti všichni dali dary(g) ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“ (g) var: + Bohu ([2 Korintským 8:12])
πάντες γὰρ ου῟τοι ε᾿κ του̑ περισσεύοντος αυ᾿τοι̑ς ε῎βαλον ει᾿ς τὰ δω̑ρα αυ῞τη δὲ ε᾿κ του̑ ὑστερήματος αυ᾿τη̑ς πάντα τὸν βίον ο῍ν ει῏χεν ε῎βαλεν
כֻּלהֻון גֵּיר הָלֵין מֵן מָא דּיַתִּיר הוָא להֻון אַרמִיו בֵּית קֻורבָּנָא דַּאלָהָא הָדֵא דֵּין מֵן חַסִירֻותָה כֻּל דּקַניָא הוָת אַרמיַתֵה סּ סּ׃
כֵּיוָן שֶׁכַּמָּה מֵהֶם דִּבְּרוּ עַל הַמִּקְדָּשׁ, שֶׁהוּא מְהֻדָּר בַּאֲבָנִים יָפוֹת וּבְמַתָּנוֹת, אָמַר:
אָז נִדְבְּרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ כִּי נֶאְדָּר הַהֵיכָל בַּאֲבָנִים יָפוֺת וּנְדָבוֺת יְקָרוֺת:
A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl: ([Matouš 24:1-Matouš 24:2; Marek 13:1-Marek 13:2])
καί τινων λεγόντων περὶ του̑ ἱερου̑ ο῞τι λίθοις καλοι̑ς καὶ α᾿ναθήμασιν κεκόσμηται ει῏πεν
וכַד אָמרִין הוַו אנָשִׁין עַל הַיכּלָא דַּבכִאפֵא שַׁפִּירָתָא וַבקֻורבָּנֵא מצַבַּת אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע׃
"הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֲשֶׁר אַתֶּם רוֹאִים, הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֹא תִּשָּׁאֵר אֶבֶן עַל אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻּפַּל אַרְצָה."
וַיֹּאמַר הֲרֹאִים אַתֶּם אֵלֶּה הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְלֹא תִשָּׁאֵר פֹּה אֶבֶן עַל-אֶבֶן אֲשֶׁר לֹא תֻתָּץ:
Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
“Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ ([Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
ταυ̑τα α῍ θεωρει̑τε ε᾿λεύσονται ἡμέραι ε᾿ν αι῟ς ου᾿κ α᾿φεθήσεται λίθος ε᾿πὶ λίθω ο῍ς ου᾿ καταλυθήσεται
הָלֵין דּחָזֵין אנתֻּון נִאתֻון יַומָתָא דַּבהֻון לָא תֵּשׁתּבֵק כִּאף עַל כִּאף דּלָא תֵּסתּתַר׃ ס
שְׁאָלוּהוּ: "רַבִּי, אִם כֵּן מָתַי יִהְיֶה הַדָּבָר הַזֶּה? וּמַהוּ הָאוֹת לִפְנֵי שֶׁזֶּה יִקְרֶה?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ לֵאמֹר רַבֵּנוּ מָתַי תִּקְרֶינָה אֵלֶּה וּמָה אוֺת לְעֵת בֹּאָן:
I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“ ([Matouš 24:3-Matouš 24:8; Marek 13:3-Marek 13:8])
ε᾿πηρὼτησαν δὲ αυ᾿τὸν λέγοντες διδάσκαλε πότε ου῏ν ταυ̑τα ε῎σται καὶ τί τὸ σημει̑ον ο῞ταν μέλλη ταυ̑τα γίνεσθαι
וַמשַׁאלִין הוַו לֵה וָאמרִין מַלפָנָא אֵמַתי הָלֵין נֵהויָן ומָנָא הי אָתָא מָא דּקַרִיבָן הָלֵין דּנֵהויָן׃
הֵשִׁיב וְאָמַר: "הִזָּהֲרוּ שֶׁלֹּא יַתְעוּ אֶתְכֶם, כִּי רַבִּים יָבוֹאוּ בִּשְׁמִי וְיֹאמְרוּ, 'אֲנִי הוּא!' וְ'הָעֵת קְרוֹבָה!' אַל תֵּלְכוּ אַחֲרֵיהֶם.
וַיֹּאמַר הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יַתְעֶה אֶתְכֶם אִישׁ כִּי רַבִּים יָבֹאוּ בִשְׁמִי לֵאמֹר אֲנִי הוּא וְקָרוֺב הַמּוֺעֵד לָבֹא אַל-תֵּלְכוּ אַחֲרֵיהֶם:
On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi. ([Lukáš 17:23; 1 Janův 2:18])
ὁ δὲ ει῏πεν βλέπετε μὴ πλανηθη̑τε πολλοὶ γὰρ ε᾿λεύσονται ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματί μου λέγοντες ε᾿γὼ ει᾿μι καί ὁ καιρὸς η῎γγικεν μὴ πορευθη̑τε ο᾿πίσω αυ᾿τω̑ν
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון חזַו למָא תֵּטעֻון סַגִּיֵאא גֵּיר נִאתֻון בּשֵׁמי ונִאמרֻון דֵּאנָא אנָא משִׁיחָא וזַבנָא קרֵב לָא דֵּין תִּאזֻלון בָּתַרהֻון׃
וּבְשָׁמְעֲכֶם מִלְחָמוֹת וּמְהוּמוֹת אַל תִּבָּהֲלוּ, כִּי אֵלֶּה צְרִיכִים לִהְיוֹת בָּרִאשׁוֹנָה, אַךְ לֹא מִיָּד יָבוֹא הַקֵּץ."
וְכִי-תִשְׁמְעוּ קְרָבוֺת וּפְרָצוֺת אַל-תֵּחַתּוּ כִּי אֵלֶּה תִּהְיֶינָה רִאשׁוֺנָה וְעוֺד לֹא הַקֵּץ:
Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“
ο῞ταν δὲ α᾿κούσητε πολέμους καὶ α᾿καταστασίας μὴ πτοηθη̑τε δει̑ γὰρ ταυ̑τα γενέσθαι πρω̑τον α᾿λλ῾ ου᾿κ ευ᾿θέως τὸ τέλος
ומָא דּשָׁמעִין אנתֻּון קרָבֵא וַשׁגֻושׁיֵא לָא תֵּדחלֻון עתִידָן אֵנֵין גֵּיר הָלֵין לֻוקדַם למֵהוָא אֵלָא לָא עדַכִּיל מטָת חַרתָא׃
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "גּוֹי יָקוּם עַל גּוֹי וּמַמְלָכָה עַל מַמְלָכָה,
וַיּוֺסֶף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם הִנֵּה גּוֺי יָקוּם עַל-גּוֺי וּמַמְלָכָה עַל-מַמְלָכָה:
Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, ([Izajáš 19:2])
τότε ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γερθήσεται ε῎θνος ε᾿π῾ ε῎θνος καὶ βασιλεία ε᾿πὶ βασιλείαν
נקֻום גֵּיר עַמָא עַל עַמָא ומַלכֻּו עַל מַלכֻּו׃
וְתִהְיֶינָה רְעִידוֹת אֲדָמָה גְּדוֹלוֹת וּבִמְקוֹמוֹת רַבִּים רָעָב וְדֶבֶר וְגַם מוֹרָאִים וְאוֹתוֹת גְּדוֹלִים מִן הַשָּׁמַיִם.
וְהָאָרֶץ תִּגְעַשׁ תִּרְעַשׁ מֵעֲבָרֶיהָ מִזֶּה וּמִזֶּה וְרָעָב יָבֹא וָדָבֶר וּמֹפְתִים גְּדוֺלִים וְנוֺרָאִים מִן-הַשָּׁמָיִם:
A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes.
σεισμοί τε μεγάλοι καὶ κατὰ τόπους λιμοὶ καὶ λοιμοὶ ε῎σονται φόβητρά τε καὶ α᾿π῾ ου᾿ρανου̑ σημει̑α μεγάλα ε῎σται
וזַועֵא רַורבֵא נֵהוֻון בּדֻוכָּא דֻּוכָּא וכַפנֵא ומַותָּנֵא ונֵהויָן דֵּחלָתָא וסֻורָדֵא וָאתוָתָא רַורבָתָא מֵן שׁמַיָא נֵתחַזיָן וסַתוֵא רַורבֵא נֵהוֻון׃ ס
אַךְ לִפְנֵי כָּל אֵלֶּה יִשְׁלְחוּ בָּכֶם אֶת יְדֵיהֶם וְיִרְדְּפוּ וְיִמְסְרוּ אֶתְכֶם לְבָתֵּי כְּנֶסֶת וּלְבָתֵּי כֶּלֶא, וְתוּבְאוּ לִפְנֵי מְלָכִים וּמוֹשְׁלִים לְמַעַן שְׁמִי.
וּבְטֶרֶם יָבֹאוּ כָל-אֵלֶּה יִשְׁלְחוּ בָכֶם מְנַדֵּיכֶם יָד וְרָדְפוּ אֶתְכֶם וְהִסְגִּירוּכֶם לְבָתֵּי הַכְּנֵסֶת וּלְבָתֵּי כְלָאִים וְהוֺבִילוּ אֶתְכֶם לִפְנֵי מְלָכִים וּמֹשְׁלִים לְמַעַן שְׁמִי:
Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. ([Matouš 10:17-Matouš 10:22; Marek 13:9-Marek 13:13 Jan 16:2])
πρὸ δὲ τούτων πάντων ε᾿πιβαλου̑σιν ε᾿φ῾ ὑμα̑ς τὰς χει̑ρας αυ᾿τω̑ν καὶ διὼξουσιν παραδιδόντες ει᾿ς τὰς συναγωγὰς καὶ φυλακάς α᾿παγομένους ε᾿πὶ βασιλει̑ς καὶ ἡγεμόνας ε῞νεκεν του̑ ο᾿νόματός μου
קדָם דֵּין הָלֵין כֻּלהֵין נַרמֻון עלַיכֻּון אִידַיָא ונֵרדּפֻונָכֻון ונַשׁלמֻונָכֻון לַכנֻושָׁתָא וַלבֵית־אַסִירֵא וַנקַרבֻונָכֻון קדָם מַלכֵּא והִגמֻונֵא מֵטֻל שֵׁמי׃
זֶה יְבִיאֲכֶם לְמַתַּן עֵדוּת.
וְזֹאת תִּהְיֶה לְעֵדוּת לָכֶם:
A toť se vám díti bude na svědectví.
To vám bude příležitostí k svědectví(h). (h) To vám bude svědectvím
α᾿ποβήσεται ὑμι̑ν ει᾿ς μαρτύριον
הָויָא לכֻון דֵּין לסָהדֻּותָא׃
וְעַתָּה שִׂימוּ לִבְּכֶם שֶׁלֹּא לְהָכִין מֵרֹאשׁ דְּבָרִים לַהֲגַנַּתְכֶם,
עַל-כֵּן שִׂימוּ עַל-לִבְּכֶם לְבִלְתִּי הָכֵן מֵרֹאשׁ מַה תָּשִׁיבוּ לְהַצְדִּיק נַפְשְׁכֶם:
Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit. ([Lukáš 12:11-Lukáš 12:12])
θέτε ου῏ν ε᾿ν ται̑ς καρδίαις ὑμω̑ν μὴ προμελετα̑ν α᾿πολογηθη̑ναι
סִימו דֵּין בּלֵבּכֻון דּלָא תֵּהוֻון מֵתיַלפִין למַפַּק רֻוחָא׃
כִּי אֲנִי אֶתֵּן לָכֶם פֶּה וְחָכְמָה אֲשֶׁר כָּל מִתְנַגְּדֵיכֶם לֹא יוּכְלוּ לַעֲמֹד נֶגְדָּהּ אוֹ לְסָתְרָהּ.
כִּי אָנֹכִי אֶתֵּן לָכֶם פֶּה וְחָכְמָה עַד אֲשֶׁר כָּל-מִתְקוֺמְמֵיכֶם לֹא יוּכְלוּ לַעֲמֹד לִפְנֵיכֶם וְלָשִׂים לְאַל מִלֵּיכֶם:
Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
Neboť já vám dám řeč(i) i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. (i) ř: ústa (i) ř: ústa ([Skutky apoštolské 6:10])
ε᾿γώ γὰρ δὼσω ὑμι̑ν στόμα καὶ σοφίαν η῟ ου᾿ δυνήσονται α᾿ντιστη̑ναι η῍ α᾿ντειπει̑ν α῞παντες οἱ α᾿ντικείμενοι ὑμι̑ν
אֵנָא גֵּיר אֵתֵּל לכֻון פֻּומָא וחֵכמתָא אַידָא דּלָא נֵשׁכּחֻון לַמקָם לקֻובלָה כֻּלהֻון בּעֵלדּבָבַיכֻּון׃
וְגַם תֻּסְגְּרוּ עַל־יְדֵי הוֹרִים וְאַחִים, קְרוֹבִים וַחֲבֵרִים, וְיָמִיתוּ מִכֶּם;
וְאַף אַתֶּם תִּמָּסְרוּ עַל-יְדֵי אָבוֺת וְאַחִים וּקְרוֺבִים וְרֵעִים וְגַם-יָמִיתוּ מִכֶּם:
Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. ([Lukáš 12:52-Lukáš 12:53])
παραδοθήσεσθε δὲ καὶ ὑπὸ γονέων καὶ α᾿δελφω̑ν καὶ συγγενω̑ν καὶ φίλων καὶ θανατὼσουσιν ε᾿ξ ὑμω̑ν
נַשׁלמֻונָכֻון דֵּין אַבָהַיכֻּון וַאחַיכֻּון וַאחיָנַיכֻּון ורָחמַיכֻּון וַנמִיתֻון מֵנכֻון׃
וְתִהְיוּ שְׂנוּאִים עַל הַכֹּל בִּגְלַל שְׁמִי,
וְאַתֶּם שְׂנוּאִים תִּהְיוּ לְכָל-אָדָם לְמַעַן שְׁמִי:
A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. ([Matouš 24:9; Jan 15:19])
καὶ ε῎σεσθε μισούμενοι ὑπὸ πάντων διὰ τὸ ο῎νομά μου
ותֵהוֻון סנִיאיִן מֵן כֻּל אנָשׁ מֵטֻל שֵׁמי׃
אַךְ שַׂעֲרָה מִשְֹעַר רֹאשְׁכֶם לֹא תֹּאבַד.
בְּכָל-זֹאת לֹא יִפֹּל מִַּׂעֲרַת רֹאשְׁכֶם אָרְצָה:
Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí. ([Lukáš 12:7])
καὶ θρὶξ ε᾿κ τη̑ς κεφαλη̑ς ὑμω̑ν ου᾿ μὴ α᾿πόληται
ומֵנתָא מֵן רִשׁכֻון לָא תִּאבַד׃
עִמְדוּ בְּתוֹחַלְתְּכֶם וְתִקְנוּ אֶת נַפְשׁוֹתֵיכֶם.
בְּהַאֲרִיךְ רוּחֲכֶם אֶת-נַפְשְׁכֶם תִּשְׁמֹרוּ:
V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
Když vytrváte(j), získáte(k) své životy(l). (j) svou stálostí (k) var: získejte (l) duše ([Matouš 24:13])
ε᾿ν τη̑ ὑπομονη̑ ὑμω̑ν κτήσασθε τὰς ψυχὰς ὑμω̑ν
בַּמסַיבּרָנֻותכֻון דֵּין תֵּקנֻון נַפשׁכֻון׃ ס
וְכַאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת יְרוּשָׁלַיִם מֻקֶּפֶת מַחֲנוֹת, דְּעוּ כִּי קָרֵב חֻרְבָּנָהּ.
וְכַאֲשֶׁר תִּרְאוּ אֶת-יְרוּשָׁלַיִם כִּי תַחֲנֶה עָלֶיהָ מַחֲנֶה מִסָּבִיב יָדֹעַ תֵּדְעוּ כִּי שִׁמְמֻתָהּ בָּאָה:
Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. ([Matouš 24:15-Matouš 24:28; Marek 13:14-Marek 13:23; Lukáš 19:43-Lukáš 19:44])
ο῞ταν δὲ ι῎δητε κυκλουμένην ὑπὸ στρατοπέδων ᾽Ιερουσαλήμ τότε γνω̑τε ο῞τι η῎γγικεν ἡ ε᾿ρήμωσις αυ᾿τη̑ς
מָא דֵּין דַּחזַיתֻּון לֻאורִשׁלֵם דַּחדִירִין לָה חַילָא הָידֵּין דַּעו דַּקרֵב לֵה חֻורבָּה׃
אֲזַי הַנִּמְצָאִים בִּיהוּדָה - שֶׁיָּנוּסוּ אֶל הֶהָרִים; הַנִּמְצָאִים בָּעִיר, שֶׁיֵּצְאוּ מִמֶּנָּה, וְאֵלֶּה אֲשֶׁר בַּשָֹדוֹת אַל יִכָּנְסוּ אֵלֶיהָ;
אָז אֵלֶּה אֲשֶׁר בִּיהוּדָה יָנוּסוּ אֶל-הֶהָרִים וַאֲשֶׁר בְּתוֺךְ הָעִיר יִבְרְחוּ מִמֶּנָה וְאֲשֶׁר בַָּּׂדֶה בַּל-יָבֹאוּ בָהּ:
Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě(m), ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, (m) ř: v jeho středu ([Lukáš 17:31])
τότε οἱ ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία φευγέτωσαν ει᾿ς τὰ ο῎ρη καὶ οἱ ε᾿ν μέσω αυ᾿τη̑ς ε᾿κχωρείτωσαν καὶ οἱ ε᾿ν ται̑ς χὼραις μὴ ει᾿σερχέσθωσαν ει᾿ς αυ᾿τήν
הָידֵּין אַילֵין דּבִיהֻוד אֵנֻון נֵערקֻון לטֻורָא וַאילֵין דַּבגַוָה אֵנֻון נֵערקֻון ודַבקֻוריָא לָא נֵעלֻון לָה׃
כִּי יְמֵי נָקָם הֵם לְמַלֵּא כָּל הַכָּתוּב.
כִּי-יְמֵי נְקָמָה הֵם לְמַלְּאֹת כָּל-דְבַר הַכָּתוּב:
Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. ([Deuteronomium 32:35; Jeremjáš 46:10; Ozeáš 9:7])
ο῞τι ἡμέραι ε᾿κδικήσεως αυ῟ταί ει᾿σιν του̑ πλησθη̑ναι πάντα τὰ γεγραμμένα
דּיַומָתָא אֵנֻון הָלֵין דַּתבַעתָא דּנֵשׁלַם כֻּל מָא דַּכתִיב׃ ס
אוֹי לֶהָרוֹת וְלַמֵּינִיקוֹת בַּיָּמִים הָהֵם, כִּי צָרָה גְּדוֹלָה תִּהְיֶה עַל הָאָרֶץ וְקֶצֶף עַל הָעָם הַזֶּה.
אוֺי לֶהָרוֺת וְלַמֵּינִיקוֺת בַּיָּמִים הָהֵמָּה כִּי צָרָה גְדוֺלָה תִּהְיֶה בָאָרֶץ וְקֶצֶף עַל-הָעָם הַזֶּה:
Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu. ([Lukáš 23:29; 1 Korintským 7:26])
ου᾿αὶ ται̑ς ε᾿ν γαστρὶ ε᾿χούσαις καὶ ται̑ς θηλαζούσαις ε᾿ν ε᾿κείναις ται̑ς ἡμέραις ε῎σται γὰρ α᾿νάγκη μεγάλη ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς καὶ ο᾿ργὴ τω̑ λαω̑ τούτω
וָי דֵּין לַאילֵין דּבַטנָן ולַאילֵין דּמַינקָן בּהָנֻון יַומָתָא נֵהוֵא גֵּיר אֻולצָנָא רַבָּא בַּארעָא ורֻוגזָא עַל עַמָא הָנָא׃
בְּחֶרֶב יִפְּלוּ וְיֻגְלוּ אֶל כָּל הַגּוֹיִם, וִירוּשָׁלַיִם תִּהְיֶה מִרְמָס לְגוֹיִם עַד אֲשֶׁר יִמָּלְאוּ עִתּוֹת הַגּוֹיִם."
וְנָפְלוּ לְפִי-חֶרֶב וְהָגְלוּ אֶל-כָּל-הָעַמִּים וִירוּשָׁלַיִם תִּהְיֶה לְמִרְמַס הַגּוֺיִם עַד אֲשֶׁר-תִּמָלֶאנָה עִתּוֺת הַגּוֺיִם:
I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí. ([Izajáš 63:18; Jeremjáš 21:7; Daniel 8:13])
καὶ πεσου̑νται στόματι μαχαίρης καὶ αι᾿χμαλωτισθήσονται ει᾿ς τὰ ε῎θνη πάντα καὶ ᾽Ιερουσαλὴμ ε῎σται πατουμένη ὑπὸ ε᾿θνω̑ν α῎χρι ου῟ πληρωθω̑σιν καιροὶ ε᾿θνω̑ν
ונֵפלֻון בּפֻומָא דּחַרבָּא ונֵשׁתּבֻון לכֻל אַתַר ואֻורִשׁלֵם תֵּהוֵא מֵתּדִישָׁא מֵן עַממֵא עדַמָא דּנֵשׁלמֻון זַבנֵא דּעַממֵא׃ ס
"וְיִהְיוּ אוֹתוֹת בַּשֶּׁמֶשׁ וּבַיָּרֵחַ וּבַכּוֹכָבִים, וְעַל הָאָרֶץ מְצוּקָה לַגּוֹיִם וּמְבוּכָה מִגַּעַשׁ הַיָּם וְגַלָּיו.
וּמוֺפְתִים יִנָּתְנוּ בַּשֶּׁמֶשׁ וְיָרֵחַ וְכוֺכָבִים וְהַגּוֺיִם יֵחַתּוּ בָאָרֶץ וּמְבוּכָה תָבֹא עֲלֵיהֶם מִשְּׁאוֺן הַיָּם וּמִשְׁבָּרָיו:
I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. ([Matouš 24:29-Matouš 24:31; Marek 13:24-Marek 13:27 Izajáš 13:10; Ezechiel 32:7; Jóel 2:10; Zjevení Janovo 6:12-Zjevení Janovo 6:13; Žalmy 46:2-Žalmy 46:3 Žalmy 65:7; Ageus 2:6; Sofonjáš 1:15])
καὶ ε῎σονται σημει̑α ε᾿ν ἡλίω καὶ σελήνη καὶ α῎στροις καὶ ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς συνοχὴ ε᾿θνω̑ν ε᾿ν α᾿πορία η῎χους θαλάσσης καὶ σάλου
ונֵהויָן אָתוָתָא בּשֵׁמשָׁא וַבסַהרָא וַבכַוכּבֵא ובַארעָא אֻולצָנָא דּעַממֵא ופֻושָׁך אִידַיָא מֵן תַּוהתָא דּקָלָא דּיַמָא׃
בְּנֵי אָדָם יִתְעַלְּפוּ מֵאֵימָה וּמִצִּפִּיָּה לַבָּאוֹת עַל הָעוֹלָם, כִּי כֹּחוֹת הַשָּׁמַיִם יִזְדַּעְזְעוּ.
וּבְנֵי-אָדָם נַפְשָׁם תִּתְעַטֵּף עֲלֵיהֶם מִפַּחַד וּמֵעֲתִידֹת לָבֹא בְּתֵבֵל אָרְצָה כִּי-מוֺסְדוֺת הַשָּׁמַיִם יִרְגָּזוּ:
Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.
α᾿ποψυχόντων α᾿νθρὼπων α᾿πὸ φόβου καὶ προσδοκίας τω̑ν ε᾿περχομένων τη̑ οι᾿κουμένη αἱ γὰρ δυνάμεις τω̑ν ου᾿ρανω̑ν σαλευθήσονται
וזַועָא דּמַפֵּק נַפשָׁתָא דַּבנַינָשָׁא מֵן דֵּחלתָא דּמֵדֵּם דַּעתִיד למֵאתָא עַל אַרעָא ונֵתּתּזִיעֻון חַילֵא דַּשׁמַיָא׃
אָז יִרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם בָּא בֶּעָנָן בִּגְבוּרָה וּבְכָבוֹד רַב.
וְאָז יִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם בָּא בֶּעָנָן בְּעֹז וּבְהָדָר גָּדוֺל:
A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. ([Daniel 7:13-Daniel 7:14; Zjevení Janovo 1:7])
καὶ τότε ο῎ψονται τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ε᾿ρχόμενον ε᾿ν νεφέλη μετὰ δυνάμεως καὶ δόξης πολλη̑ς
והָידֵּין נֵחזֻונָיהי לַברֵה דּאנָשָׁא דָּאתֵא בַּענָנֵא עַם חַילָא סַגִּיָאא ושֻׁובחָא רַבָּא׃ ס
כַּאֲשֶׁר יַתְחִילוּ לִקְרוֹת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הִתְעוֹדְדוּ וְהָרִימוּ רָאשֵׁיכֶם, כִּי קְרֵבָה גְּאֻלַּתְכֶם."
וּכְהָחֵל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לָקוּם תִּתְעוֺדְדוּ וְתָרִימוּ רֹאשׁ כִּי פְדוּת-נַפְשְׁכֶם קְרוֺבָה:
A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
α᾿ρχομένων δὲ τούτων γίνεσθαι α᾿νακύψατε καὶ ε᾿πάρατε τὰς κεφαλὰς ὑμω̑ν διότι ε᾿γγίζει ἡ α᾿πολύτρωσις ὑμω̑ν
מָא דֵּין דּשַׁרִי הָלֵין דּנֵהויָן אֵתלַבּבו וַארִימו רִשַׁיכֻּון מֵטֻל דַּקרֵב לֵה פֻּורקָנכֻון׃ ס
הוּא סִפֵּר לָהֶם מָשָׁל: "רְאוּ אֶת הַתְּאֵנָה וְאֶת כָּל הָעֵצִים.
וַיִָּּׂא אֲלֵיהֶם מְשָׁלוֺ הִתְבּוֺנְנוּ בִתְאֵנָה וּבְכָל-עֲצֵי הַָּׂדֶה:
I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: ([Matouš 24:32-Matouš 24:36; Marek 13:28-Marek 13:32])
καὶ ει῏πεν παραβολὴν αυ᾿τοι̑ς ι῎δετε τὴν συκη̑ν καὶ πάντα τὰ δένδρα
וֵאמַר הוָא להֻון מַתלָא חזַו לתִתָּא וַלכֻלהֻון אִילָנֵא׃
כְּשֶׁאַתֶּם רוֹאִים אוֹתָם מְלַבְלְבִים, יוֹדְעִים אַתֶּם בְּעַצְמְכֶם כִּי קָרוֹב הַקַּיִץ.
כַּאֲשֶׁר יוֺצִיאוּ פֶרַח תַּבִּיטוּ וְתָבִינוּ בְנַפְשְׁכֶם כִּי קָרוֺב הַקָּיִץ:
Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko.
ο῞ταν προβάλωσιν η῎δη βλέποντες α᾿φ῾ ἑαυτω̑ν γινὼσκετε ο῞τι η῎δη ε᾿γγὺς τὸ θέρος ε᾿στίν
דּמָא דּמַפרעִין מֵחדָא מֵנהֻון מֵסתַּכּלִין אנתֻּון דַּקרֵב לֵה קַיטָא׃
כֵּן גַּם כְּשֶׁתִּרְאוּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה מִתְקַיְּמִים, דְּעוּ כִּי קְרוֹבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וְכֵן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר תִּרְאוּ כִּי קָמוּ כָּל-אֵלֶּה יָדֹעַ תֵּדְעוּ כִּי קְרוֺבָה מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží.
ου῞τως καὶ ὑμει̑ς ο῞ταν ι῎δητε ταυ̑τα γινόμενα γινὼσκετε ο῞τι ε᾿γγύς ε᾿στιν ἡ βασιλεία του̑ θεου̑
הָכַנָא אָף אַנתֻּון מָא דַּחזַיתֻּון הָלֵין דּהָויָן דַּעו דּקַרִיבָא הי מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא יַעֲבֹר הַדּוֹר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יִהְיוּ כָּל אֵלֶּה.
אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא יַעֲבֹר הַדּוֺר הַזֶּה עַד אֲשֶׁר יָקוּמוּ כָּל-אֵלֶּה:
Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. ([Lukáš 9:27])
α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ παρέλθη ἡ γενεὰ αυ῞τη ε῞ως α῍ν πάντα γένηται
אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא תֵּעבַּר שַׁרבּתָא הָדֵא עדַמָא דּהָלֵין כֻּלהֵין נֵהויָן׃
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעַבְרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעַבְרוּ.
הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ יַעֲבֹרוּ וּדְבָרַי לֹא יַעֲבֹרוּן:
Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
ὁ ου᾿ρανὸς καὶ ἡ γη̑ παρελεύσονται οἱ δὲ λόγοι μου ου᾿ μὴ παρελεύσονται
שׁמַיָא וַארעָא נֵעבּרֻון ומֵלַי לָא נֵעבּרָן׃ ס
הִשָּׁמְרוּ לָכֶם שֶׁלֹּא יִכְבַּד לְבַבְכֶם בִּשְׁתִיָּה וּבְשִׁכָּרוֹן וּבְדַאֲגוֹת הַחַיִּים וְהַיּוֹם הַהוּא יָבוֹא עֲלֵיכֶם פִּתְאוֹם;
אַךְ הִשָּׁמְרוּ לָכֶם פֶּן-יִטְפַּשׁ לִבְּכֶם מֵרֹב מִשְׁתֶּה וְשִׁכָּרוֺן אוֺ מִדַּאֲגוֺת מַחֲסֹרֵי הַחַיִּים וּלְפֶתַע פִּתְאֹם יָבֹא עֲלֵיכֶם הַיּוֺם הַהוּא:
Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. ([Lukáš 12:45 Lukáš 17:27; 1 Tesalonickým 5:6-1 Tesalonickým 5:7])
προσέχετε δὲ ἑαυτοι̑ς μήποτε βαρηθω̑σιν ὑμω̑ν αἱ καρδίαι ε᾿ν κραιπάλη καὶ μέθη καὶ μερίμναις βιωτικαι̑ς καὶ ε᾿πιστη̑ ε᾿φ῾ ὑμα̑ς αι᾿φνίδιος ἡ ἡμέρα ε᾿κείνη
אֵזדַּהרו דֵּין בּנַפשׁכֻון דּלָא מתֻום נִאקרֻון לֵבַּוָתכֻון בָּאסֻוטֻותָא וַברַוָיֻותָא וַבצֵפתָא דּעָלמָא ומֵן שֵׁליָא נִאתֵא עלַיכֻּון יַומָא הַו׃
כִּי כְּמוֹ פַּח יָבוֹא עַל כָּל הַיּוֹשְׁבִים עַל פְּנֵי כָּל הָאָרֶץ.
כִּי כְּפַח יָקוּשׁ יִפֹּל עַל כָּל-ישְׁבֵי הָאָרֶץ:
Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. ([Izajáš 24:17])
ὡς παγὶς ε᾿πεισελεύσεται γὰρ ε᾿πὶ πάντας τοὺς καθημένους ε᾿πὶ πρόσωπον πάσης τη̑ς γη̑ς
אַיך צָפַחתָא גֵּיר נֵצפַּח עַל כֻּלהֻון אַילֵין דּיָתבִּין עַל אַפֵּיה דּכֻלָה אַרעָא׃
לָכֵן עִמְדוּ עַל הַמִּשְׁמָר בְּכָל עֵת וְהִתְפַּלְּלוּ שֶׁיִּהְיֶה בְּכֹחֲכֶם לְהִמָּלֵט מִכָּל הָעֲתִידוֹת הָאֵלֶּה וּלְהִתְיַצֵּב לִפְנֵי בֶּן־הָאָדָם."
עַל-כֵּן הִתְעוֺרְרוּ וְהַעְתִּירוּ תָמִיד לְהִנָּתֵן לָכֶם דֵּי-כֹחַ לְהִמָּלֵט מִכָּל-פֶּגַע הַבָּא וְלַעֲמֹד הָכֵן לִפְנֵי בֶן-הָאָדָם:
Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu(n) uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ (n) var: abyste byli uznáni za hodné ([Marek 13:33; Lukáš 12:40])
α᾿γρυπνει̑τε δὲ ε᾿ν παντὶ καιρω̑ δεόμενοι ι῞να κατισχύσητε ε᾿κφυγει̑ν ταυ̑τα πάντα τὰ μέλλοντα γίνεσθαι καὶ σταθη̑ναι ε῎μπροσθεν του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου
הוַו הָכִיל שָׁהרִין בּכֻלזבַן וַמצַלֵין דּתֵשׁוֻון למֵערַק מֵן הָלֵין דַּעתִידָן למֵהוָא וַתקֻומֻון קדָם בּרֵה דּאנָשָׁא סס׃
בִּשְׁעוֹת הַיּוֹם הָיָה מְלַמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וּבַלֵּילוֹת הָיָה יוֹצֵא לָלוּן בָּהָר הַנִּקְרָא הַר הַזֵּיתִים.
וַיְהִי יוֺם יוֺם מִשְׁפָּטוֺ לְלַמֵּד בַּהֵיכָל וּבַלַּיְלָה יָצָא לָלוּן בָּהָר הוּא הַר הַזֵּיתִים:
I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová. ([Jan 8:1-Jan 8:2 Lukáš 19:47 Lukáš 22:39])
η῟ν δὲ τὰς ἡμέρας ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ διδάσκων τὰς δὲ νύκτας ε᾿ξερχόμενος ηυ᾿λίζετο ει᾿ς τὸ ο῎ρος τὸ καλούμενον ε᾿λαιω̑ν
בִּאימָמָא דֵּין מַלֵף הוָא בּהַיכּלָא וַבלִליָא נָפֵק הוָא בָּאֵת בּטֻורָא דּמֵתקרֵא דּבֵית זַיתֵּא׃
וְכָל הָעָם הִשְׁכִּימוּ לָבוֹא אֵלָיו לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ.
וְכָל-הָעָם הִשְׁכִּימוּ בַבֹּקֶר וַיָּבֹאוּ אֵלָיו לְבֵית-הַמִּקְדָּשׁ לִשְׁמֹעַ אֹתוֺ:
A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.
καὶ πα̑ς ὁ λαὸς ω῎ρθριζεν πρὸς αυ᾿τὸν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ α᾿κούειν αυ᾿του̑
וכֻלֵה עַמָא מקַדּמִין הוַו לוָתֵה להַיכּלָא למֵשׁמַע מֵלתֵה׃ ס
פֶּסַח, חַג הַמַּצּוֹת, הִתְקָרֵב.
וַיִּקְרַב חַג הַמַּצּוֺת הוּא חַג הַפָּסַח:
Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
Blížil se svátek nekvašených chlebů, Velikonoce(o). (o) ř: nazývaný pascha ([Matouš 26:1-Matouš 26:5; Marek 14:1-Marek 14:2; Jan 11:47-Jan 11:53 Exodus 12:14])
η῎γγιζεν δὲ ἡ ἑορτὴ τω̑ν α᾿ζύμων ἡ λεγομένη πάσχα
קַרִיב הוָא דֵּין עַדעִדָא דּפַטִירֵא דּמֵתקרֵא פֵּצחָא׃
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים חִפְּשׂוּ דֶּרֶךְ לְהַכְחִיד אוֹתוֹ, כִּי חָשְׁשׁוּ מִפְּנֵי הָעָם.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים בִּקְשׁוּ בַּמָּה אֶת-נַפְשׁוֺ לְקַחְתָּהּ כִּי יָרְאוּ מִפְּנֵי הָעָם:
I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu. ([Lukáš 19:47-Lukáš 19:48 Lukáš 20:19])
καὶ ε᾿ζήτουν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς τὸ πω̑ς α᾿νέλωσιν αυ᾿τόν ε᾿φοβου̑ντο γὰρ τὸν λαόν
ובָעֵין הוַו רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא דַּאיכַּנָא נֵקטלֻונָיהי דָּחלִין הוַו גֵּיר מֵן עַמָא׃ ס
אָז נִכְנַס הַשָֹטָן בִּיהוּדָה הַנִּקְרָא אִישׁ קְרִיּוֹת, שֶׁנִּמְנָה עִם הַשְּׁנֵים־עָשָׂר.
וִיהוּדָה אֲשֶׁר כִּנּוּהוּ אִישׁ-קְרִיּוֺת אֶחָד מִמִּסְפַּר שְׁנֵים הֶעָשָׂר בָּא בוֺ הַָּׂטָן:
Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. ([Matouš 26:14-Matouš 26:16; Marek 14:10-Marek 14:11; Jan 13:27-Jan 13:30 Lukáš 6:16])
ει᾿ση̑λθεν δὲ Σατανα̑ς ει᾿ς ᾽Ιούδαν τὸν καλούμενον ᾽Ισκαριὼτην ο῎ντα ε᾿κ του̑ α᾿ριθμου̑ τω̑ν δὼδεκα
עַל הוָא דֵּין סָטָנָא בִּיהֻודָא דּמֵתקרֵא סכַריֻוטָא דִּאיתַוהי הוָא מֵן מֵניָנָא דַּתרֵעסַר׃
הָלַךְ יְהוּדָה וְדִבֵּר עִם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַקְּצִינִים לִקְבֹּעַ אֵיךְ יַסְגִּיר אוֹתוֹ בְּיָדָם.
וַיֵּלֶךְ וַיְדַבֵּר אֶת-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶת-רָאשֵׁי הַצָּבָא אֵיכָה יַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיָדָם:
A on odšed, mluvil s předními kněžími {biskupy}, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí(p). (p) vydá
καὶ α᾿πελθών συνελάλησεν τοι̑ς α᾿ρχιερευ̑σιν καὶ στρατηγοι̑ς τὸ πω̑ς αυ᾿τοι̑ς παραδω̑ αυ᾿τόν
וֵאזַל מַלֵל עַם רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ורַבַּי חַילֵא דּהַיכּלָא אַיך דּנַשׁלמִיוהי להֻון׃ ס
הֵם שָׂמְחוּ וְהִסְכִּימוּ לָתֵת לוֹ כֶּסֶף,
וַיִּשְׂמְחוּ יַיֵּאֹתוּ לָתֶת-לוֺ כָּסֶף:
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze.
καὶ ε᾿χάρησαν καὶ συνέθεντο αυ᾿τω̑ α᾿ργύριον δου̑ναι
וַחדִיו וַאקִימו דּנֵתּלֻון לֵה כֵּספָּא׃
וְהוּא הִסְכִּים לְכָךְ וְחִפֵּשׂ הִזְדַּמְּנוּת לְהַסְגִּירוֹ בְּיָדָם שֶׁלֹּא בִּפְנֵי הֶהָמוֹן.
וְהוּא הִבְטִיחָם לְמַלֵּא דְבָרוֺ וְתֹאֲנָה בִּקֶּשׁ-לוֺ לְהַסְגִּירוֺ בְיָדָם בְּסֵתֶר וְלֹא בֶהָמוֺן:
I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup.
καὶ ε᾿ξωμολόγησεν καὶ ε᾿ζήτει ευ᾿καιρίαν του̑ παραδου̑ναι αυ᾿τὸν α῎τερ ο῎χλου αυ᾿τοι̑ς
וֵאשׁתַּודִּי להֻון ובָעֵא הוָא פֵּלעָא דּנַשׁלמִיוהי להֻון בֵּלעָד מֵן כֵּנשָׁא סס׃
כְּשֶׁהִגִּיעַ הַיּוֹם שֶׁצָּרִיךְ לִזְבֹּחַ בּוֹ אֶת הַפֶּסַח,
וַיָּבֹא יוֺם חַג הַמַּצּוֺת הוּא יוֺם זֶבַח הַפָּסַח:
Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek. ([Matouš 26:17-Matouš 26:20; Marek 14:12-Marek 14:17 Jan 13:1])
η῟λθεν δὲ ἡ ἡμέρα τω̑ν α᾿ζύμων ε᾿ν η῟ ε῎δει θύεσθαι τὸ πάσχα
ומַטִי יַומָא דּפַטִירֵא דּבֵה אִית הוָא עיָדָא דּנֵתנכֵס פֵּצחָא׃
שָׁלַח יֵשׁוּעַ אֶת כֵּיפָא וְאֶת יוֹחָנָן בְּאָמְרוֹ: "לְכוּ וְהָכִינוּ לָנוּ אֶת הַפֶּסַח כְּדֵי שֶׁנֹּאכַל."
וַיִּשְׁלַח אֶת-פֶּטְרוֺס וְאֶת-יוֺחָנָן לֵאמֹר לְכוּ הָכִינוּ לָנוּ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim: „Jděte a připravte nám beránka, abychom slavili velikonoční večeři(q).“ (q) ř: abychom jedli
καὶ α᾿πέστειλεν Πέτρον καὶ ᾽Ιωάννην ει᾿πὼν πορευθέντες ἑτοιμάσατε ἡμι̑ν τὸ πάσχα ι῞να φάγωμεν
ושַׁדַּר יֵשֻׁוע לכִאפָא וַליֻוחַנָן וֵאמַר להֻון זֵלו טַיֵבו לַן פֵּצחָא דּנֵלעַס׃
אָמְרוּ: "אֵיפֹה אַתָּה רוֹצֶה שֶׁנָּכִין אוֹתוֹ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֵיפוֺא תִרְצֶה כִּי-נֵלֵךְ לְהָכִין:
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Oni mu řekli: „Kde chceš, abychom ji připravili?“
οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ που̑ θέλεις ἑτοιμάσωμεν
הֵנֻון דֵּין אֵמַרו לֵה אַיכָּא צָבֵא אַנתּ דַּנטַיֵב׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "הִנֵּה כַּאֲשֶׁר תִּכָּנְסוּ הָעִירָה יִפְגֹּשׁ אֶתְכֶם אִישׁ נוֹשֵׂא כַּד מַיִם. לְכוּ אַחֲרָיו אֶל הַבַּיִת שֶׁיִּכָּנֵס לְתוֹכוֹ
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה כְּבֹאֲכֶם הָעִירָה וּפָגַע בָּכֶם אִישׁ נֹשֵׂא כַּד מָיִם לְכוּ אַחֲרָיו אֶל-הַבַּיִת אֲשֶׁר יָבֹא שָׁמָּה:
On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Řekl jim: „Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde, a řekněte hospodáři:
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ι᾿δοὺ ει᾿σελθόντων ὑμω̑ν ει᾿ς τὴν πόλιν συναντήσει ὑμι̑ν α῎νθρωπος κεράμιον υ῞δατος βαστάζων α᾿κολουθήσατε αυ᾿τω̑ ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν ει᾿ς η῍ν ει᾿σπορεύεται
אָמַר להֻון הָא מָא דּעָאלִין אנתֻּון לַמדִינתָּא פָּגַע בּכֻון גַּברָא דַּשׁקִיל גּרָבָא דּמַיָא זֵלו בָּתרֵה׃
וְאִמְרוּ לְבַעַל הַבַּיִת: 'כֹּה אוֹמֵר לְךָ רַבֵּנוּ, הֵיכָן הַחֶדֶר אֲשֶׁר אֹכַל שָׁם אֶת הַפֶּסַח עִם תַּלְמִידַי?'
וַאֲמַרְתֶּם אֶל-בַּעַל הַבָּיִת כֹּה אָמַר רַבֵּנוּ אַיֵּה חֲדַר הָאֹרְחִים לִי וּלְתַלְמִידַי לֶאֱכֹל שָׁם אֶת-הַפָּסַח:
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
‚Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘
καὶ ε᾿ρει̑τε τω̑ οι᾿κοδεσπότη τη̑ς οι᾿κίας λέγει σοι ὁ διδάσκαλος που̑ ε᾿στιν τὸ κατάλυμα ο῞που τὸ πάσχα μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν μου φάγω
וַאיכָּא דּעָאֵל אֵמַרו למָרֵה דּבַיתָּא רַבַּן אָמַר אַינַו בֵּית מַשׁריָא אַיכָּא דֵּאכֻול פֵּצחָא עַם תַּלמִידַי׃
הוּא יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְּדוֹלָה מֻצַּעַת וּמְסֻדֶּרֶת; שָׁם תָּכִינוּ אֶת הַפֶּסַח."
וְהוּא יַרְאֶה לָכֶם עֲלִיָּה גְדוֺלָה רְצוּפָה כְסָתוֺת וְשָׁם תָּכִינוּ לָנוּ:
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
A on vám ukáže upravenou velkou horní místnost; tam připravte večeři.“
κα᾿κει̑νος ὑμι̑ν δείξει α᾿νάγαιον μέγα ε᾿στρωμένον ε᾿κει̑ ἑτοιμάσατε
והָא הֻו מחַוֵא לכֻון עֵלִיתָא חדָא רַבּתָא דַּמשַׁויָא תַּמָן טַיֵבו׃
הֵם הָלְכוּ וּמָצְאוּ הַכֹּל כְּפִי שֶׁאָמַר לָהֶם, וְהֵכִינוּ אֶת הַפֶּסַח.
וַיֵּלְכוּ וַיִּמְצְאוּ כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר לָהֶם וַיָּכִינוּ אֶת-הַפָּסַח:
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Odešli a nalezli všechno, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. ([Exodus 12:14-Exodus 12:20])
α᾿πελθόντες δὲ ευ῟ρον καθώς ει᾿ρήκει αυ᾿τοι̑ς καὶ ἡτοίμασαν τὸ πάσχα
וֵאזַלו אֵשׁכַּחו אַיך דֵּאמַר להֻון וטַיֵבו פֵּצחָא׃ ס
כַּאֲשֶׁר הִגִּיעָה הַשָּׁעָה הֵסֵב הוּא וְהַשְּׁלִיחִים עִמּוֹ.
וְכַאֲשֶׁר הִגִּיעַ הַמּוֺעֵד וַיֵּשֶׁב בִּמְסִבּוֺ הוּא וּשְׁנֵים-עָשָׂר הַשְּׁלִיחִים אִתּוֺ:
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním(r). (r) var: a dvanáct apoštolů s ním
καὶ ο῞τε ε᾿γένετο ἡ ω῞ρα α᾿νέπεσεν καὶ οἱ α᾿πόστολοι σὺν αυ᾿τω̑
וכַד הוָא עֵדָּנָא אֵתָא יֵשֻׁוע אֵסתּמֵך וַתרֵעסַר שׁלִיחֵא עַמֵה׃ ס
אָמַר לָהֶם: "נִכְסֹף נִכְסַפְתִּי לֶאֱכֹל אִתְּכֶם אֶת הַפֶּסַח הַזֶּה לִפְנֵי עֱנוּתִי;
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נִכְסֹף נִכְסַפְתִּי לֶאֱכֹל אֶת-הַפֶּסַח הַזֶּה עִמָּכֶם טֶרֶם תְעֻנֶּה נַפְשִׁי:
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
Řekl jim: „Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět. ([Matouš 26:26-Matouš 26:29; Marek 14:22-Marek 14:25; 1 Korintským 11:23-1 Korintským 11:26])
καὶ ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ε᾿πιθυμία ε᾿πεθύμησα του̑το τὸ πάσχα φαγει̑ν μεθ῾ ὑμω̑ν πρὸ του̑ με παθει̑ν
וֵאמַר להֻון רֵגּתָא רַגתַּני דּהָנָא פֵּצחָא אֵכֻול עַמכֻון קדָם דֵּאחַשׁ׃
כִּי אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, לֹא אֹכַל אוֹתוֹ עוֹד עַד כִּי יִתְקַיֵּם בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא אֹכַל מִמֶּנּוּ עַד מוֺעֵד הֵאָכְלוֺ בְּמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím.“ ([Lukáš 13:29 Lukáš 22:30; Izajáš 25:6; Sofonjáš 1:7])
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ φάγω αυ᾿τὸ ε῞ως ο῞του πληρωθη̑ ε᾿ν τη̑ βασιλεία του̑ θεου̑
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דּמֵכִּיל לָא אֵכלִיוהי עדַמָא דּנֵשׁלַם בּמַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃ ס
הוּא לָקַח אֶת הַכּוֹס, בֵּרַךְ, וְאָמַר: "קְחוּ אוֹתָהּ וְחַלְּקוּ בֵּינֵיכֶם;
וַיִּקַּח אֶת-הַכּוֺס וַיְבָרֶךְ וַיֹּאמַר קְחוּ זֹאת וְחִלְקוּהָ בֵינֵיכֶם:
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte a podávejte(s) mezi sebou. (s) ř: rozděluje
καὶ δεξάμενος ποτήριον ευ᾿χαριστήσας ει῏πεν λάβετε του̑το καὶ διαμερίσατε ει᾿ς ἑαυτούς
וַנסַב כָּסָא וַאודִּי וֵאמַר סַבו הָנָא ופַלֵגו בַּינָתכֻון׃
כִּי אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, מֵעַתָּה שָׁתֹה לֹא אֶשְׁתֶּה מִפְּרִי הַגֶּפֶן עַד אֲשֶׁר תָּבוֹא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי לֹא-אֶשְׁתֶּה עוֺד מִפְּרִי הַגָּפֶן עַד כִּי-תָבוֺא מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží.“
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ πίω α᾿πὸ του̑ νυ̑ν α᾿πὸ του̑ γενήματος τη̑ς α᾿μπέλου ε῞ως ου῟ ἡ βασιλεία του̑ θεου̑ ε῎λθη
אָמַר אנָא גֵּיר לכֻון דּלָא אֵשׁתֵּא מֵן יַלדָּא דַּגפֵתָּא עדַמָא דּתִאתֵא מַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
לָקַח אֶת הַלֶּחֶם, בֵּרַךְ וּבָצַע וְנָתַן לָהֶם בְּאָמְרוֹ: "זֶה גּוּפִי הַנִּתָּן בַּעַדְכֶם, זֹאת עֲשׂוּ לְזִכְרִי."
וַיִּקַח אֶת-הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֶּן לָהֶם לֵאמֹר זֶה הוּא בְּשָׂרִי הַנָּתוּן בַּעַדְכֶם עֲשׂוּ כֵן לְזִכָּרוֺן לִי:
A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ ([Jan 6:54-Jan 6:58; 1 Korintským 10:16-1 Korintským 10:17 Lukáš 24:30; Skutky apoštolské 27:35])
καὶ λαβών α῎ρτον ευ᾿χαριστήσας ε῎κλασεν καὶ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς λέγων του̑τό ε᾿στιν τὸ σω̑μά μου τὸ ὑπὲρ ὑμω̑ν διδόμενον του̑το ποιει̑τε ει᾿ς τὴν ε᾿μὴν α᾿νάμνησιν
וַנסַב לַחמָא וַאודִּי וַקצָא ויַהב להֻון וֵאמַר הָנַו פַּגרי דּעַל אַפַּיכֻּון מֵתִיהֵב הָדֵא הוַיתֻּון עָבדִּין לדֻוכרָני׃ ס
כֵּן גַּם אֶת הַכּוֹס אַחַר הַסְּעוּדָה, וְאָמַר: "הַכּוֹס הַזֹּאת הִיא הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה בְּדָמִי הַנִּשְׁפָּךְ בַּעַדְכֶם.
וְכֵן גַּם-אֶת-הַכּוֺס לָקַח אַחֲרֵי אָכְלָם וַיֹּאמַר הַכּוֺס הַזֹּאת הִיא הַבְּרִית הַחֲדָשָׁה בְּדָמִי הַשָּׁפוּךְ בַּעַדְכֶם:
Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“(t) (t) var některých významných rukopisů: – které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ 20 A právě tak... za vás prolévá.“ ([Exodus 24:8; Jeremjáš 31:31; Zacharjáš 9:11; Židům 9:20])
καὶ τὸ ποτήριον ὡσαύτως μετὰ τὸ δειπνη̑σαι λέγων του̑το τὸ ποτήριον ἡ καινὴ διαθήκη ε᾿ν τω̑ αι῞ματί μου τὸ ὑπὲρ ὑμω̑ν ε᾿κχυννόμενον
והָכוָת אָף עַל כָּסָא מֵן בָּתַר דַּאחשֵׁמו אֵמַר הָנָא כָּסָא דִּיַתִקִא חדַתָא בּדֵמי דַּחלָפַיכֻּון מֵתֵאשֵׁד׃ ס
אַךְ הִנֵּה יַד הַמַּסְגִּיר אוֹתִי אִתִּי עַל הַשֻּׁלְחָן.
אַך יַד-מַסְגִּירֵנִי הִנֵּה אִתִּי עַל-הַשֻּׁלְחָן:
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
“Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu(u). (u) ř: ruka mého zrádce se mnou na stole ([Matouš 26:21-Matouš 26:25; Marek 14:18-Marek 14:21; Jan 13:21-Jan 13:26 Žalmy 41:10])
πλὴν ι᾿δοὺ ἡ χεὶρ του̑ παραδιδόντος με μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿πὶ τη̑ς τραπέζης
בּרַם הָא אִידֵה דּמַשׁלמָני עַל פָּתֻורָא סס׃
בֶּן־הָאָדָם אָמְנָם הוֹלֵךְ כְּפִי שֶׁנִּגְזַר, אֲבָל אוֹי לְאוֹתוֹ אִישׁ שֶׁמַּסְגִּיר אוֹתוֹ."
הֵן בֶּן-הָאָדָם הֹלֵךְ כַּאֲשֶׁר נִגְזַר עָלָיו אֲבָל אוֺי לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר יַסְגִּיר אֹתוֺ בְּיַד מְבַקְשֵׁי נַפְשׁוֺ:
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje.“ ([Lukáš 13:33 Lukáš 22:42])
ο῞τι ὁ υἱὸς μὲν του̑ α᾿νθρὼπου κατὰ τὸ ὡρισμένον πορεύεται πλὴν ου᾿αὶ τω̑ α᾿νθρὼπω ε᾿κείνω δι῾ ου῟ παραδίδοται
וַברֵה דּאנָשָׁא אָזֵל אַיכַּנָא דֵּאתפּרֵשׁ בּרַם וָי להַו גַּברָא דּבִאידֵה מֵשׁתּלֵם׃ ס
הֵם הֵחֵלּוּ לְבָרֵר בֵּינֵיהֶם מִי מֵהֶם הוּא הָעוֹמֵד לַעֲשׂוֹת זֹאת.
וְהֵם הֵחֵלוּ לַחֲקֹר וְלִדְרֹשׁ בֵּינֵיהֶם מִי-הוּא זֶה אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה כָּזֹאת:
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní. ([Jan 13:22])
καὶ αυ᾿τοὶ η῎ρξαντο συζητει̑ν πρὸς ἑαυτοὺς τὸ τίς α῎ρα ει῎η ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ὁ του̑το μέλλων πράσσειν
ושַׁרִיו דַּנעַקבֻון בַּינָתהֻון דּמַנֻו כַּי מֵנהֻון הַו דּהָדֵא עתִיד למֵסעַר סּ סּ׃
גַּם מְרִיבָה הָיְתָה בֵּינֵיהֶם בַּשְּׁאֵלָה מִי מֵהֶם נֶחְשָׁב לַגָּדוֹל בְּיוֹתֵר.
וְגַם-דִּבְרֵי רִיבֹת הָיוּ בֵינֵיהֶם מִי נֶחְשָׁב הַגָּדוֺל בָּהֶם:
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší. ([Matouš 18:1-Matouš 18:3])
ε᾿γένετο δὲ καὶ φιλονεικία ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς τὸ τίς αυ᾿τω̑ν δοκει̑ ει῏ναι μείζων
הוָא דֵּין אָף חֵריָנָא בַּינָתהֻון דּמַן אִית בּהֻון דּרַבּ׃
אָמַר לָהֶם: "מַלְכֵי הַגּוֹיִם רוֹדִים בָּהֶם, וְהָאֲנָשִׁים הַשּׁוֹלְטִים עֲלֵיהֶם 'עוֹשֵׂי־חֶסֶד' נִקְרָאִים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַלְכֵי הַגּוֺיִם שֹׁלְטִים בָּם וְהַשַּׁלִּיט נִקְרָא רַב חָסֶד:
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Řekl jim: „Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci. ([Matouš 20:25-Matouš 20:28; Marek 10:42-Marek 10:45])
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς οἱ βασιλει̑ς τω̑ν ε᾿θνω̑ν κυριεύουσιν αυ᾿τω̑ν καὶ οἱ ε᾿ξουσιάζοντες αυ᾿τω̑ν ευ᾿εργέται καλου̑νται
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון מַלכַּיהֻון דּעַממֵא מָרַיהֻון אֵנֻון וַדשַׁלִיטִין עלַיהֻון עָבדַּי טָבָתָא מֵתקרֵין׃
אַךְ אַתֶּם לֹא כֵן; אַדְּרַבָּא, הַגָּדוֹל בָּכֶם שֶׁיְּהֵא כַּצָּעִיר, וְהַמַּנְהִיג כַּמְּשָׁרֵת.
וְאַתֶּם לֹא-כֵן אַךְ הַגָּדוֺל בָּכֶם יְהִי כַצָּעִיר וְהָאָדוֺן כִּמְשָׁרֵת:
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední(v), a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. (v) ř: nejmladší ([Matouš 23:11; Marek 9:35; Lukáš 9:48])
ὑμει̑ς δὲ ου᾿χ ου῞τως α᾿λλ῾ ὁ μείζων ε᾿ν ὑμι̑ν γινέσθω ὡς ὁ νεὼτερος καὶ ὁ ἡγούμενος ὡς ὁ διακονω̑ν
אַנתֻּון דֵּין לָא הָכַנָא אֵלָא אַינָא דּרַבּ בּכֻון נֵהוֵא אַיך זעֻורָא וַאינָא דּרִשָׁא הו אַיך משַׁמשָׁנָא׃
וּמִי הַגָּדוֹל, הַמֵּסֵב אֶל הַשֻּׁלְחָן אוֹ הַמְּשָׁרֵת? הֲלֹא הַמֵּסֵב! וַאֲנִי בְּתוֹכְכֶם כְּמוֹ הַמְּשָׁרֵת.
כִּי מִי הַגָּדוֺל הַיּשֵׁב לֶאֱכֹל אוֺ הָעֹמֵד לְשָׁרֵת הֲלֹא הַיּשֵׁב לָאֱכֹל וַאֲנִי בְתוֺכְכֶם כִּמְשָׁרֵת:
Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. ([Jan 13:4-Jan 13:16])
τίς γὰρ μείζων ὁ α᾿νακείμενος η῍ ὁ διακονω̑ν ου᾿χὶ ὁ α᾿νακείμενος ε᾿γώ δὲ ε᾿ν μέσω ὑμω̑ν ει᾿μι ὡς ὁ διακονω̑ν
מַנֻו גֵּיר רַב הַו דַּסמִיך אַו הַו דַּמשַׁמֵשׁ לָא הוָא הַו דַּסמִיך אֵנָא דֵּין אִיתַי בַּינָתכֻון אַיך הַו דַּמשַׁמֵשׁ׃ ס
אַתֶּם עֲמַדְתֶּם אִתִּי בְּנִסְיוֹנוֹתַי,
וְאַתֶּם הֵם אֲשֶׁר עֲמַדְתֶּם עִמָּדִי וְלֹא עֲזַבְתּוּנִי בַּמַּסּוֺת אֲשֶׁר עָבְרוּ עָלָי:
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. ([Matouš 19:28])
ὑμει̑ς δέ ε᾿στε οἱ διαμεμενηκότες μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿ν τοι̑ς πειρασμοι̑ς μου
אַנתֻּון אֵנֻון דֵּין דּכַתַּרתֻּון לוָתי בּנֵסיֻונַי׃
וַאֲנִי מַנְחִיל לָכֶם מַלְכוּת כְּמוֹ שֶׁהִנְחִילָנִי אָבִי,
וְגַם-אֲנִי מַנְחִיל אֶתְכֶם אֶת-הַמַּלְכוּת אֲשֶׁר הִנְחִילַנִי אָבִי:
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně, ([Lukáš 12:32])
κα᾿γώ διατίθεμαι ὑμι̑ν καθώς διέθετό μοι ὁ πατήρ μου βασιλείαν
וֵאנָא מֵשׁתַּודֵּא אנָא לכֻון אַיך דֵּאשׁתַּודִּי לִי אָבי מַלכֻּותָא׃
לְמַעַן תֹּאכְלוּ וְתִשְׁתּוּ עַל שֻׁלְחָנִי בְּמַלְכוּתִי וְתֵשְׁבוּ עַל כִּסְאוֹת לִשְׁפֹּט אֶת שְׁנֵים־עָשָׂר שִׁבְטֵי יִשְׂרָאֵל."
וּבְמַלְכוּתִי תֹּאכְלוּ וְתִשְׁתּוּ עַל שֻׁלְחָנִי וְתֵשְׁבוּ עַל-כִּסְאוֺת לִשְׁפֹּט אֶת-שְׁנֵים עָשָׂר שִׁבְטֵי יִשְׂרָאֵל:
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.“ ([Izajáš 25:6; Sofonjáš 1:7; 1 Korintským 6:3])
ι῞να ε῎σθητε καὶ πίνητε ε᾿πὶ τη̑ς τραπέζης μου ε᾿ν τη̑ βασιλεία μου καὶ καθήσεσθε ε᾿πὶ θρόνων τὰς δὼδεκα φυλὰς κρίνοντες του̑ ᾽Ισραήλ
דּתֵאכלֻון ותֵשׁתֻּון עַל פָּתֻורָא דּמַלכֻּותָא דִּילי ותֵתּבֻון עַל כֻּורסַוָתָא וַתּדֻונֻון תּרֵעסַר שַׁבטֵא דִּאיסרָיֵל׃ ס
"שִׁמְעוֹן, שִׁמְעוֹן, הִנֵּה דָּרַשׁ הַשָֹטָן לְטַלְטֵל אֶתְכֶם כְּחִטִּים בַּכְּבָרָה.
וַיֹּאמֶר הָאָדוֺן שִׁמְעוֺן שִׁמְעוֺן שָׁאֹל שְׁאָלְכֶם הַָּׂטָן לִזְרוֺתְכֶם כִּזְרוֺת הַחִטִּים:
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
(x)“Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. (x) var: + Pán řekl: ([Matouš 26:30-Matouš 26:35; Marek 14:26-Marek 14:31; Jan 13:36-Jan 13:38 Ámos 9:9; Lukáš 3:17])
Σίμων Σίμων ι᾿δοὺ ὁ Σατανα̑ς ε᾿ξητήσατο ὑμα̑ς του̑ σινιάσαι ὡς τὸν σι̑τον
וֵאמַר יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון שֵׁמעֻון הָא סָטָנָא שָׁאֵל דּנֵערֻובכֻון אַיך דַּלחֵטֵא׃
אֲבָל אֲנִי הִתְפַּלַּלְתִּי בַּעַדְךָ שֶׁלֹּא תִּכְלֶה אֱמוּנָתְךָ, וְאַתָּה לְאַחַר שֶׁתָּשׁוּב, חַזֵּק אֶת אַחֶיךָ."
וַאֲנִי הִתְחַנַּנְתִּי בַעַדְךׇ לִבְלִי תֶחְדַּל אֱמוּנָתֶךׇ וְגַם-אַתָּה כַּהֲשִׁיבְךׇ אֶל-לִבְּךׇ רְאֵה לְחַזֵּק אֶת-אַחֶיךׇ:
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.“ ([Jan 21:15-Jan 21:17; Římanům 8:32])
ε᾿γώ δὲ ε᾿δεήθην περὶ σου̑ ι῞να μὴ ε᾿κλίπη ἡ πίστις σου καὶ σύ ποτε ε᾿πιστρέψας στήρισον τοὺς α᾿δελφούς σου
וֵאנָא בּעִית עלַיךְּ דּלָא תֵּחסַר הַימָנֻותָך אָף אַנתּ בַּזבַן אֵתפַּני ושַׁרַר אַחַיךְּ׃ ס
אָמַר כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי! אִתְּךָ אֲנִי מוּכָן לָלֶכֶת גַּם לְבֵית הָאֲסוּרִים גַּם לַמָּוֶת."
וְהוּא עָנָה וְאָמָר אֲדֹנִי נָכוֺן אָנֹכִי לָלֶכֶת עִמְּךׇ גַּם-לְבֵית כֶּלֶא וְגַם-לְשַׁעֲרֵי מָוֶת:
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Řekl mu: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ κύριε μετὰ σου̑ ε῞τοιμός ει᾿μι καὶ ει᾿ς φυλακὴν καὶ ει᾿ς θάνατον πορεύεσθαι
שֵׁמעֻון דֵּין אֵמַר לֵה מָרי עַמָך מטַיַב אנָא וַלבֵית־אַסִירֵא וַלמַותָּא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, כֵּיפָא, תַּרְנְגוֹל לֹא יִקְרָא הַיּוֹם עַד אֲשֶׁר שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים תִּתְכַּחֵשׁ לִי כְּאִלּוּ שֶׁאֵינְךָ מַכִּיר אוֹתִי."
וַיֹּאמַר הִנְנִי אֹמֵר לְךׇ כֵּיפָא לֹא-יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל הַיּוֺם עַד אֲשֶׁר-תְּשַׁקֵּר שָׁלֹשׁ פְּעָמִים לֵאמֹר כִּי לֹא-יְדַעְתָּנִי:
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
Ježíš mu řekl: „Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout dnes neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš.“
ὁ δὲ ει῏πεν λέγω σοι Πέτρε ου᾿ φωνήσει σήμερον α᾿λέκτωρ ε῞ως τρίς με α᾿παρνήση ει᾿δέναι
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אָמַר אנָא לָך שֵׁמעֻון דּלָא נֵקרֵא תַּרנָגלָא יַומָנָא עדַמָא דַּתלָת זַבנִין תֵּכפֻּור דּלָא יָדַע אַנתּ לִי׃ ס
הוֹסִיף וְשָׁאַל אוֹתָם: "כַּאֲשֶׁר שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם בְּלִי אַרְנָק וְתַרְמִיל וְנַעֲלַיִם, הַאִם חֲסַרְתֶּם דָּבָר?" הֵשִׁיבוּ: "לֹא חָסַרְנוּ כְּלוּם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כַּאֲשֶׁר שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם בְּלִי-צְרוֺר בְּלִי-יַלְקוּט וּבְלִי-נְעָלִים הַחֲסַרְתֶּם דָּבָר וַיֹּאמְרוּ לֹא חָסַרְנוּ דָּבָר:
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Řekl jim: „Když jsem vás vyslal bez měšce, mošny a obuvi, měli jste v něčem nedostatek?“ Oni mu odpověděli: „Neměli.“ ([Lukáš 9:3 Lukáš 10:4])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τε α᾿πέστειλα ὑμα̑ς α῎τερ βαλλαντίου καὶ πήρας καὶ ὑποδημάτων μή τινος ὑστερήσατε οἱ δὲ ει῏παν ου᾿θενός
וֵאמַר להֻון כַּד שַׁדַּרתּכֻון דּלָא כִּיסֵא וַדלָא תַּרמָלֵא וַמסָנֵא למָא חסַר לכֻון מֵדֵּם אָמרִין לֵה ולָא מֵדֵּם׃
אָמַר לָהֶם: "אֲבָל כָּעֵת מִי שֶׁיֵּשׁ לוֹ אַרְנָק יִקַּח נָא אוֹתוֹ, וְכֵן גַּם אֶת הַתַּרְמִיל; וּמִי שֶׁאֵין לוֹ חֶרֶב, שֶׁיִּמְכֹּר אֶת בִּגְדּוֹ וְיִקְנֶה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶפֶס כַּיּוֺם מִי אֲשֶׁר-לוֺ צְרוֺר יִָּׂאֵהוּ עִמּוֺ וְכֵן יַלְקוּט וּמִי אֲשֶׁר לֹא-תִַּׂיג יָדוֺ יִמְכֹּר גַּם-אֶת-בִּגְדוֺ וְיִקְנֶה לּוֺ חָרֶב:
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
Řekl jim: „Nyní však, kdo má měšec, vezmi jej a stejně tak i mošnu; kdo nemá, prodej plášť a kup si meč. ([Matouš 10:34; Lukáš 21:21])
ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς α᾿λλὰ νυ̑ν ὁ ε῎χων βαλλάντιον α᾿ράτω ὁμοίως καὶ πήραν καὶ ὁ μὴ ε῎χων πωλησάτω τὸ ἱμάτιον αυ᾿του̑ καὶ α᾿γορασάτω μάχαιραν
אָמַר להֻון מֵן הָשָׁא מַן דִּאית לֵה כִּיסָא נֵסַב והָכַנָא אָף תַּרמָלָא ומַן דּלַיתּ לֵה סַיפָא נזַבֵּן נַחתֵּה ונֵזבֵּן לֵה סַיפָא׃
אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, צָרִיךְ שֶׁיִּמָּלֵא בִּי הַכָּתוּב הַזֶּה: 'וְאֶת־פּוֹשְׁעִים נִמְנָה.' וְאָמְנָם מַה שֶּׁמְּכֻוָּן אֵלַי הוֹלֵךְ וְנִשְׁלָם."
כִּי אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי יָקוּם אֲשֶׁר כָּתוּב עָלָי וְאֶת-פֹּשְׁעִים נִמְנָה כִּי כָל-הַכָּתוּב עָלַי יָקוּם עַד-תֻּמּוֺ:
Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: ‚Byl započten mezi zločince.‘ Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle(y).“ (y) co se mne týká, spěje ke konci ([Izajáš 53:12])
λέγω γὰρ ὑμι̑ν ο῞τι του̑το τὸ γεγραμμένον δει̑ τελεσθη̑ναι ε᾿ν ε᾿μοί τὸ καὶ μετὰ α᾿νόμων ε᾿λογίσθη καὶ γὰρ τὸ περὶ ε᾿μου̑ τέλος ε῎χει
אָמַר אנָא לכֻון גֵּיר דָּאף הָדֵא דַּכתִיבָא וָלֵא דּתֵתמַלֵא בִּי דּעַם עַוָלֵא אֵתמנֵא כֻּלהֵין גֵּיר דַּעלַי אֵשׁתַּלַם׃ ס
אָמְרוּ הַתַּלְמִידִים: "אֲדוֹנֵנוּ, הִנֵּה שְׁתֵּי חֲרָבוֹת פֹּה!" אָמַר לָהֶם: "דַי!"
וַיֹּאמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הִנֵּה-פֹה אִתָּנוּ חֲרָבוֺת שְׁתָּיִם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם רַב לָנוּ:
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Oni řekli: „Pane, tu jsou dva meče.“ Na to jim řekl: „To stačí.“
οἱ δὲ ει῏παν κύριε ι᾿δοὺ μάχαιραι ω῟δε δύο ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ἱκανόν ε᾿στιν
והֵנֻון אָמרִין לֵה מָרַן הָא הָרכָּא אִית תּרֵין סַיפִין אָמַר להֻון סָפקִין׃ ס
כַּאֲשֶׁר יָצָא הָלַךְ כְּמִנְהָגוֹ אֶל הַר הַזֵּיתִים וְגַם תַּלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו.
וַיֵּצֵא וַיֵּלֶךְ כְּדַרְכּוֺ מֵאָז אֶל-הַר הַזֵּיתִים וְגַם-תַּלְמִידָיו הָלְכוּ אַחֲרָיו:
A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali. ([Matouš 26:30; Marek 14:26; Jan 18:1])
καὶ ε᾿ξελθών ε᾿πορεύθη κατὰ τὸ ε῎θος ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν η᾿κολούθησαν δὲ αυ᾿τω̑ καὶ οἱ μαθηταί
וַנפַק וֵאזַל אַיך דַּמעָד הוָא לטֻורָא דּבֵית זַיתֵּא וֵאזַלו בָּתרֵה אָף תַּלמִידַוהי׃ ס
בְּהַגִּיעוֹ לַמָּקוֹם אָמַר לָהֶם: "הִתְפַּלְּלוּ שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן."
וַיִּפְגַּע בַּמָּקוֺם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִתְפַּלְּלוּ וְלֹא תָבֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֺן:
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Když došel na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ ([Matouš 26:26-Matouš 26:46; Marek 14:32-Marek 14:42 Lukáš 22:46])
γενόμενος δὲ ε᾿πὶ του̑ τόπου ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς προσεύχεσθε μὴ ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς πειρασμόν
וכַד מַטִי לדֻוכּתָא אֵמַר להֻון צַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא׃ ס
הוּא פָּרַשׁ מֵהֶם כְּמֶרְחָק שֶׁל זְרִיקַת אֶבֶן, כָּרַע עַל בִּרְכָּיו וְהִתְפַּלֵּל לֵאמֹר:
וְהוּא נִפְרַד מֵהֶם הַרְחֵק כִּקְלֹעַ אָבֶן וַיִּכְרַע וַיִּתְפַּלֵּל לֵאמֹר:
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se:
καὶ αυ᾿τὸς α᾿πεσπάσθη α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν ὡσεὶ λίθου βολήν καὶ θεὶς τὰ γόνατα προσηύχετο
והֻו פּרַק מֵנהֻון אַיך מַשׁדֵּא כִּאפָא וסָם בֻּורכַּוהי וַמצַלֵא הוָא׃
"אָבִי, אִם תִּרְצֶה, הַעֲבֵר נָא מֵעָלַי אֶת הַכּוֹס הַזֹּאת. אַךְ אַל יְהֵא כִּרְצוֹנִי כִּי אִם כִּרְצוֹנְךָ." [
אָבִי הַעֲבֵר-נָא מֵעָלַי אֶת-הַכּוֺס הַזֹּאת אִם כֵּן רָצִיתָ אָתָּה אַךְ לֹא כִרְצוֺנִי כִּי אִם-כִּרְצוֺנְךׇ יֶהִי:
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
“Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“ ([Jan 18:11 Jan 12:27; Izajáš 51:17])
λέγων πάτερ ει᾿ βούλει παρένεγκε του̑το τὸ ποτήριον α᾿π῾ ε᾿μου̑ πλὴν μὴ τὸ θέλημά μου α᾿λλὰ τὸ σὸν γινέσθω
וָאמַר אַבָא אֵן צָבֵא אַנתּ נֵעבּרַני כָּסָא הָנָא בּרַם לָא צֵביָני אֵלָא דִּילָך נֵהוֵא׃ ס
אָז נִרְאָה אֵלָיו מַלְאָךְ מִן הַשָּׁמַיִם וְחִזֵּק אוֹתוֹ.
וַיֵּרָא אֵלָיו מַלְאָךְ מִן-הַשָּׁמַיִם וַיְחַזְּקֵהוּ:
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly.
ω῎φθη δὲ αυ᾿τω̑ α῎γγελος α᾿π῾ ου᾿ρανου̑ ε᾿νισχύων αυ᾿τόν
וֵאתחזִי לֵה מַלַאכָא מֵן שׁמַיָא דַּמחַיֵל לֵה׃
וּכְבוֹא עָלָיו חֶבְלֵי מָוֶת הִתְפַּלֵּל בְּיֶתֶר חָזְקָה וְזֵעָתוֹ הָיְתָה כְּנִטְפֵי דָּם יוֹרְדִים עַל הָאָרֶץ.]
וְכַאֲשֶׁר אָפְפוּ אֹתוֺ חֶבְלֵי-מָוֶת הִתְפַּלֵּל בְּחָזְקָה וְנִטְפֵי זֵעָתוֺ כְּנִטְפֵי-דָם גְּדוֺלִים יָרְדוּ אָרְצָה:
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve(z). (z) var: – Lukáš 22:43 Lukáš 22:44
καὶ γενόμενος ε᾿ν α᾿γωνία ε᾿κτενέστερον προσηύχετο καὶ ε᾿γένετο ὁ ἱδρώς αυ᾿του̑ ὡσεὶ θρόμβοι αι῞ματος καταβαίνοντες ε᾿πὶ τὴν γη̑ν
וכַד הוָא בּדֵחלתָא תּכִיבָאיִת מצַלֵא הוָא וַהוָת דֻּועתֵּה אַיך שֵׁלתֵא דַּדמָא וַנפַל עַל אַרעָא׃ ס
לְאַחַר שֶׁקָּם מִן הַתְּפִלָּה נִגַּשׁ אֶל הַתַּלְמִידִים וּמָצָא אוֹתָם יְשֵׁנִים מִיָּגוֹן.
וַיָּקָם מִתְּפִלָּתוֺ וַיָּבֹא אֶל-תַּלְמִידָיו וַיִּמְצָאֵם יְשֵׁנִים מֵעִצָּבוֺן:
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli.
καὶ α᾿ναστὰς α᾿πὸ τη̑ς προσευχη̑ς ε᾿λθών πρὸς τοὺς μαθητὰς ευ῟ρεν κοιμωμένους αυ᾿τοὺς α᾿πὸ τη̑ς λύπης
וקָם מֵן צלֻותֵה וֵאתָא לוָת תַּלמִידַוהי וֵאשׁכַּח אֵנֻון כַּד דָּמכִּין מֵן עָקתָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "לָמָּה אַתֶּם יְשֵׁנִים? קוּמוּ וְהִתְפַּלְּלוּ כְּדֵי שֶׁלֹּא תָּבוֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֹן."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה תִּישְׁנוּ קוּמוּ וְהִתְפַּלְלוּ וְלֹא-תָבֹאוּ לִידֵי נִסָּיוֺן:
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Řekl jim: „Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.“
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί καθεύδετε α᾿ναστάντες προσεύχεσθε ι῞να μὴ ει᾿σέλθητε ει᾿ς πειρασμόν
וֵאמַר להֻון מָנָא דַּמכִּין אנתֻּון קֻומו צַלַו דּלָא תֵּעלֻון לנֵסיֻונָא׃ ס
עוֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה קְהַל אֲנָשִׁים, וְאֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר הַנִּקְרָא יְהוּדָה הוֹלֵךְ לִפְנֵיהֶם וּמִתְקָרֵב אֶל יֵשׁוּעַ לְנַשְּׁקוֹ.
עֹדֶנּוּ מְדַבֵּר וְהִנֵּה הֲמוֺן-עָם וְאֶחָד מִשְּׁנֵים-הֶעָשָׂר הַנִּקְרָא יְהוּדָה הֹלֵךְ בְּרֹאשָׁם וַיִּגַּשׁ אֶל-יֵשׁוּעַ לִנְשָׁק-לוֺ:
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Ještě ani nedomluvil a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. ([Matouš 26:47-Matouš 26:56; Marek 14:43-Marek 14:52; Jan 18:2-Jan 18:12])
ε῎τι αυ᾿του̑ λαλου̑ντος ι᾿δοὺ ο῎χλος καὶ ὁ λεγόμενος ᾽Ιούδας ει῟ς τω̑ν δὼδεκα προήρχετο αυ᾿τούς καὶ η῎γγισεν τω̑ ᾽Ιησου̑ φιλη̑σαι αυ᾿τόν
ועַד הֻו ממַלֵל הָא כֵּנשָׁא והַו דּמֵתקרֵא יִהֻודָא חַד מֵן תּרֵעסַר אָתֵא קדָמַיהֻון וַקרֵב לוָת יֵשֻׁוע ונַשׁקֵה הָדֵא גֵּיר אָתָא יַהב הוָא להֻון דַּאינָא דּנָשֵׁק אנָא הֻויֻו׃ ס
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "יְהוּדָה, בִּנְשִׁיקָה אַתָּה מוֹסֵר אֶת בֶּן־הָאָדָם?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ יְהוּדָה הֲתַסְגִּיר אֶת-בֶּן-הָאָדָם בִּנְשִׁיקָה:
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?“
᾽Ιησου̑ς δὲ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ᾽Ιούδα φιλήματι τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου παραδίδως
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע יִהֻודָא בּנֻושַׁקתָּא מַשׁלֵם אַנתּ לֵה לַברֵה דּאנָשָׁא׃ ס
הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר סְבִיבוֹ, כִּרְאוֹתָם מָה עוֹמֵד לִקְרוֹת, אָמְרוּ: "אֲדוֹנֵנוּ, הַאִם לְהַכּוֹת בְּחֶרֶב?"
וַאֲנָשָׁיו אֲשֶׁר אִתּוֺ בִּרְאוֺתָם אֵת אֲשֶׁר תִּקְרֶינָה אָמְרוּ אֲדֹנֵינוּ הֲנַכֶּה בֶחָרֶב:
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Když ti, kteří byli s Ježíšem, viděli, co nastává, řekli: „Pane, máme se bít mečem?“
ι᾿δόντες δὲ οἱ περὶ αυ᾿τὸν τὸ ε᾿σόμενον ει῏παν κύριε ει᾿ πατάξομεν ε᾿ν μαχαίρη
כַּד חזַו דֵּין אַילֵין דּעַמֵה מֵדֵּם דַּהוָא אָמרִין לֵה מָרַן נֵמחֵא אֵנֻון בּסַיפֵא׃
וְאֶחָד מֵהֶם הִכָּה וְקִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ הַיְמָנִית שֶׁל עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל.
וְאֶחָד מֵהֶם הִכָּה אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֶּץ-לוֺ אָזְנוֺ הַיְמָנִית:
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal ucho jeho pravé.
A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho.
καὶ ε᾿πάταξεν ει῟ς τις ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν του̑ α᾿ρχιερέως τὸν δου̑λον καὶ α᾿φει̑λεν τὸ ου῏ς αυ᾿του̑ τὸ δεξιόν
וַמחָא חַד מֵנהֻון לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ונַסבָּה אֵדנֵה דּיַמִינָא׃ ס
אַךְ יֵשׁוּעַ הֵשִׁיב: "הַרְפּוּ! עַד כָּאן!", נָגַע בְּאָזְנוֹ וְרִפֵּא אוֹתוֹ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר הַרְפּוּ אַל-תּוֺסִיפוּ וַיִּגַּע בְּאָזְנוֺ וַיִּרְפָּאֵהוּ:
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
Ježíš však řekl: „Přestaňte s tím!(a)“ Dotkl se jeho ucha a uzdravil (a) Nebraňte jim ani v tomto!
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν ε᾿α̑τε ε῞ως τούτου καὶ ἁψάμενος του̑ ω᾿τίου ι᾿άσατο αυ᾿τόν
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר כַּדֻּו עדַמָא להָדֵא וַקרֵב לֵאדנֵה דּהַו דַּבלַע וַאסיָה׃
פָּנָה יֵשׁוּעַ אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וּקְצִינֵי הַמִּקְדָּשׁ וְהַזְּקֵנִים אֲשֶׁר בָּאוּ עָלָיו, וְאָמַר: "כְּמוֹ עַל שׁוֹדֵד יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֹת וּבְמַקְלוֹת!
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְשָׂרֵי הַהֵיכָל וְהַזְּקֵנִים הַבָּאִים עָלָיו הַעַל פָּרִיץ יְצָאתֶם בַּחֲרָבוֺת וּבְמַטּוֺת:
I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím {biskupům} a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
Pak řekl Ježíš těm, kteří na něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: „Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi.
ει῏πεν δὲ ᾽Ιησου̑ς πρὸς τοὺς παραγενομένους ε᾿π῾ αυ᾿τὸν α᾿ρχιερει̑ς καὶ στρατηγοὺς του̑ ἱερου̑ καὶ πρεσβυτέρους ὡς ε᾿πὶ ληστὴν ε᾿ξήλθατε μετὰ μαχαιρω̑ν καὶ ξύλων
וֵאמַר יֵשֻׁוע להָנֻון דֵּאתַו עלַוהי רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא ורַבַּי חַילֵא דּהַיכּלָא אַיך דּעַל לֵסטָיָא נפַקתֻּון עלַי בּסַיפֵא וַבחֻוטרֵא דּתֵאחדֻּונָני׃
יוֹם יוֹם הָיִיתִי עִמָּכֶם בַּמִּקְדָּשׁ וְלֹא שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד, אֶלָּא שֶׁזֹּאת שְׁעַתְכֶם וּשְׁעַת שִׁלְטוֹן הַחֹשֶׁךְ."
יוֺם יוֺם הָיִיתִי עִמָּכֶם בַּהֵיכָל וְלֹא-שְׁלַחְתֶּם בִּי יָד אַךְ זֹאת הִיא עִתְּכֶם וּמֶמְשֶׁלֶת הַחֹשֶׁךְ:
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.“ ([Lukáš 19:47; Jan 18:20; Koloským 1:13])
καθ῾ ἡμέραν ο῎ντος μου μεθ῾ ὑμω̑ν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ου᾿κ ε᾿ξετείνατε τὰς χει̑ρας ε᾿π῾ ε᾿μέ α᾿λλ῾ αυ῞τη ε᾿στὶν ὑμω̑ν ἡ ω῞ρα καὶ ἡ ε᾿ξουσία του̑ σκότους
כֻּליֻום עַמכֻון הוִית בּהַיכּלָא ולָא אַושֵׁטתֻּון עלַי אִידַיָא אֵלָא הָדֵא הי שָׁעַתכֻון ושֻׁולטָנָא דּחֵשֻׁוכָא׃ ס
הֵם תָּפְסוּ אוֹתוֹ. הוֹלִיכוּהוּ וְהִכְנִיסוּ אוֹתוֹ לְבֵית הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְכֵיפָא הָלַךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֹק.
וַיַּחֲזִיקוּ-בוֺ וַיּוֺלִיכֻהוּ וַיְבִיאֻהוּ אֶל-בֵּית הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וּפֶטְרוּס הֹלֵךְ אַחֲרָיו מֵרָחוֺק:
I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze {biskupova}. Petr pak šel za ním zdaleka.
Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi. ([Matouš 26:57-Matouš 26:58; Marek 14:53-Marek 14:54; Jan 18:13-Jan 18:16])
συλλαβόντες δὲ αυ᾿τὸν η῎γαγον καὶ ει᾿σήγαγον ει᾿ς τὴν οι᾿κίαν του̑ α᾿ρχιερέως ὁ δὲ Πέτρος η᾿κολούθει μακρόθεν
וֵאחַדו אַיתּיֻוהי לבַיתֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושֵׁמעֻון אָתֵא הוָא בָּתרֵה מֵן רֻוחקָא׃
כַּאֲשֶׁר הִדְלִיקוּ אֵשׁ בְּמֶרְכַּז הֶחָצֵר וְיָשְׁבוּ יַחְדָיו, יָשַׁב גַּם כֵּיפָא בֵּינֵיהֶם.
וְכַאֲשֶׁר בִּעֲרוּ אֵשׁ בְּתוֺךְ הֶחָצֵר וּבְשִׁבְתָּם יַחְדָּו וַיֵּשֶׁב גַּם-פֶּטְרוֺס בְּתוֺכָם:
A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr.
περιαψάντων δὲ πυ̑ρ ε᾿ν μέσω τη̑ς αυ᾿λη̑ς καὶ συγκαθισάντων ε᾿κάθητο ὁ Πέτρος μέσος αυ᾿τω̑ν
אַוחֵדו דֵּין נֻורָא מֵצעַת דָּרתָּא ויָתבִּין הוַו חדָרֵיה ויָתֵב הוָא אָף הֻו שֵׁמעֻון בַּינָתהֻון׃ ס
רָאֲתָה אוֹתוֹ שִׁפְחָה אַחַת יוֹשֵׁב לְיַד הָאֵשׁ, הִתְבּוֹנְנָה בּוֹ וְאָמְרָה: "גַּם זֶה הָיָה אִתּוֹ."
וַתֵּרֶא אֹתוֺ שִׁפְחָה אַחַת יֹשֵׁב נֶגֶד הָאוֺר וַתֶּחֱזֶה-בּוֺ וַתֹּאמֶר גַּם-זֶה הָיָה עִמּוֺ:
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: „Tenhle byl také s ním!“ ([Matouš 26:69-Matouš 26:75; Marek 14:66-Marek 14:72; Jan 18:17-Jan 18:18 Jan 18:25-Jan 18:27])
ι᾿δου̑σα δὲ αυ᾿τὸν παιδίσκη τις καθήμενον πρὸς τὸ φω̑ς καὶ α᾿τενίσασα αυ᾿τω̑ ει῏πεν καὶ ου῟τος σὺν αυ᾿τω̑ η῟ν
וַחזָתֵה עלַימתָא חדָא דּיָתֵב לוָת נֻורָא וחָרַת בֵּה וָאמרָא אָף הָנָא עַמֵה הוָא׃
אַךְ הוּא הִתְכַּחֵשׁ וְאָמַר: "אִשָּׁה, אֵינֶנִּי מַכִּיר אוֹתוֹ."
וַיֵכַחֵשׁ-בּוֺ וַיֹּאמַר אִשָּׁה לֹא יָדַעְתִּי אֹתוֺ:
On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Ale on zapřel: „Vůbec ho neznám.“
ὁ δὲ η᾿ρνήσατο λέγων ου᾿κ οι῏δα αυ᾿τόν γύναι
הֻו דֵּין כּפַר וֵאמַר אַנתּתָא לָא יָדַע אנָא לֵה׃
שָׁעָה קַלָּה לְאַחַר מִכֵּן רָאָהוּ אִישׁ אַחֵר וְאָמַר: "גַּם אַתָּה מֵהֶם." אַךְ כֵּיפָא הֵשִׁיב: "בֶּן־אָדָם, אֵינֶנִּי מֵהֶם."
וְעוֺד-מְעַט וַיִּרְאֵהוּ אִישׁ אַחֵר וַיֹּאמַר גַּם-אַתָּה אֶחָד מֵהֶם וַיַּעַן פֶּטְרוֺס בֶּן-אָדָם לֹא מֵהֶם אָנֹכִי:
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Zakrátko jej spatřil někdo jiný a řekl: „Ty jsi také z nich.“ Petr odpověděl: „Nejsem!“
καὶ μετὰ βραχὺ ε῞τερος ι᾿δών αυ᾿τὸν ε῎φη καὶ σὺ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏ ὁ δὲ Πέτρος ε῎φη α῎νθρωπε ου᾿κ ει᾿μί
ובָתַר קַלִיל חזָיהי אחרִנָא וֵאמַר לֵה אָף אַנתּ מֵנהֻון אַנתּ כִּאפָא דֵּין אֵמַר לָא הוִית׃
כַּעֲבֹר שָׁעָה בְּעֵרֶךְ אָמַר אִישׁ אַחֵר בְּהֶחְלֵטִיּוּת: "בֶּאֱמֶת גַּם זֶה הָיָה אִתּוֹ, וַהֲרֵי גְּלִילִי הוּא."
וּכְשָׁעָה אַחַת אַחֲרֵי-כֵן עָנָה אִישׁ וְהוֺכִיחַ עָלָיו לֵאמֹר אָכֵן גַּם-זֶה הָיָה עִמּוֺ כִּי הוּא גְּלִילִי:
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: „I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!“
καὶ διαστάσης ὡσεὶ ω῞ρας μια̑ς α῎λλος τις διισχυρίζετο λέγων ε᾿π῾ α᾿ληθείας καὶ ου῟τος μετ῾ αυ᾿του̑ η῟ν καὶ γὰρ Γαλιλαι̑ός ε᾿στιν
ובָתַר שָׁעָא חדָא אחרִנָא מֵתחרֵא הוָא וָאמַר שַׁרִירָאיִת אָף הָנָא עַמֵה הוָא אָף גּלִילָיָא הו גֵּיר׃
הֵשִׁיב כֵּיפָא: "בֶּן־אָדָם, אֵינֶנִּי מֵבִין מַה שֶּׁאַתָּה אוֹמֵר." וּמִיָּד, בְּעוֹדוֹ מְדַבֵּר, קָרָא הַתַּרְנְגוֹל.
וַיֹּאמֶר פֶּטְרוֺס בֶּן-אָדָם אֵינֶנִּי יֹדֵעַ מָה אַתָּה מְדַבֵּר וְעוֺד דְּבָרוֺ בְּפִיו וּפִתְאֹם קָרָא הַתַּרְנְגֹל:
I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Petr řekl: „Vůbec nevím, o čem mluvíš!“ A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout.
ει῏πεν δὲ ὁ Πέτρος α῎νθρωπε ου᾿κ οι῏δα ο῍ λέγεις καὶ παραχρη̑μα ε῎τι λαλου̑ντος αυ᾿του̑ ε᾿φὼνησεν α᾿λέκτωρ
אָמַר כִּאפָא גַּברָא לָא יָדַע אנָא מָנָא אָמַר אַנתּ ומֵחדָא כַּד הֻו ממַלֵל קרָא תַּרנָגלָא׃
אָז פָּנָה הָאָדוֹן וְהִבִּיט אֶל כֵּיפָא. נִזְכַּר כֵּיפָא בַּדָּבָר שֶׁהָאָדוֹן אָמַר לוֹ ־"בְּטֶרֶם יִקְרָא הַיּוֹם הַתַּרְנְגוֹל תִּתְכַּחֵשׁ לִי שָׁלוֹשׁ פְּעָמִים"־,
וַיִּפֶן הָאָדוֺן וַיֶּחֱזֶה בִּפְנֵי פֶטְרוֺס וַיִּזְכֹּר פֶּטְרוֺס אֶת-דְּבַר הָאָדוֺן אֲשֶׁר דִּבֶּר לוֺ כִּי-בְטֶרֶם יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל הַיּוֺם תְּכַחֵשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: „Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát.“ ([Lukáš 22:34])
καὶ στραφεὶς ὁ κύριος ε᾿νέβλεψεν τω̑ Πέτρω καὶ ὑπεμνήσθη ὁ Πέτρος του̑ ρ᾿ήματος του̑ κυρίου ὡς ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῞τι πρὶν α᾿λέκτορα φωνη̑σαι σήμερον α᾿παρνήση με τρίς
וֵאתפּנִי יֵשֻׁוע וחָר בּכִאפָא וֵאתּדּכַר שֵׁמעֻון מֵלתֵה דּמָרַן דֵּאמַר הוָא לֵה דַּקדָם דּנֵקרֵא תַּרנָגלָא תֵּכפֻּור בִּי תּלָת זַבנִין׃
יָצָא הַחוּצָה וּמֵרֵר בְּבֶכִי.
וַיֵּצֵא הַחוּצָה וַיְמָרֵר בַּבֶּכִי:
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Vyšel ven a hořce se rozplakal.
καὶ ε᾿ξελθών ε῎ξω ε῎κλαυσεν πικρω̑ς
וַנפַק לבַר שֵׁמעֻון בּכָא מַרִירָאיִת׃ ס
וְהָאֲנָשִׁים שֶׁעָצְרוּ אֶת יֵשׁוּעַ הֵתֵלּוּ בּוֹ וְהִכּוּהוּ.
וְהָאֲנָשִׁים הַתֹּפְשִׂים אֶת-יֵשׁוּעַ הִכּוּ אֹתוֺ וְהִתְעַלְּלוּ-בוֺ:
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Muži, kteří Ježíše hlídali, posmívali se mu a bili ho; ([Matouš 26:67-Matouš 26:68; Marek 14:65 Izajáš 50:6 Izajáš 53:5])
καὶ οἱ α῎νδρες οἱ συνέχοντες αυ᾿τὸν ε᾿νέπαιζον αυ᾿τω̑ δέροντες
וגַברֵא דַּאחִידִין הוַו ליֵשֻׁוע מבַזחִין הוַו בֵּה וַמחַפֵּין הוַו לֵה׃
הֵם כִּסּוּ אֶת עֵינָיו וְאָמְרוּ: "הִנָּבֵא! מִי הוּא הַמַּכֶּה אוֹתְךָ?"
חָפוּ אֶת-פָּנָיו וְשָׁאֹל לוֺ לֵאמֹר הִנָּבֵא לָנוּ מִי הוּא הַמַּכֶּה אֹתָךְ:
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
zavázali mu oči(b) a ptali se ho: „Hádej, proroku, kdo tě uhodil.“ (b) var: + bili ho do tváře
καὶ περικαλύψαντες αυ᾿τὸν ε᾿πηρὼτων λέγοντες προφήτευσον τίς ε᾿στιν ὁ παίσας σε
ומָחֵין הוַו לֵה עַל אַפַּוהי וָאמרִין אֵתנַבָּא מַנֻו מחָך׃
וְעוֹד דִּבְרֵי גִּדּוּף רַבִּים הֵטִיחוּ כְּלַפָּיו.
וְעוֺד הוֺסִיפוּ דְבָרִים כָּאֵלֶּה לְנָאֵץ אֹתוֺ:
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
A ještě mnoha jinými slovy ho uráželi.
καὶ ε῞τερα πολλὰ βλασφημου̑ντες ε῎λεγον ει᾿ς αυ᾿τόν
וַאחרָניָתָא סַגִּיָאתָא מגַדּפִין הוַו וָאמרִין עלַוהי׃ ס
עִם אוֹר הַיּוֹם נִקְהֲלוּ זִקְנֵי הָעָם, הֵן כֹּהֲנִים גְּדוֹלִים וְהֵן סוֹפְרִים, וְהוֹלִיכוּהוּ אֶל הַסַּנְהֶדְרִין שֶׁלָּהֶם.
וּכְאוֺר הַבֹּקֶר נִקְהֲלוּ זִקְנֵי הָעָם רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וַיְבִיאֻהוּ לִפְנֵי הַסַּנְהֶדְרִין לֵאמֹר:
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží {biskupové} a zákonníci, a vedli ho do rady své,
Jakmile nastal den, shromáždili se starší lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu: ([Matouš 26:59-Matouš 26:66; Marek 14:55-Marek 14:64; Jan 18:19-Jan 18:24])
καὶ ὡς ε᾿γένετο ἡμέρα συνήχθη τὸ πρεσβυτέριον του̑ λαου̑ α᾿ρχιερει̑ς τε καὶ γραμματει̑ς καὶ α᾿πήγαγον αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ συνέδριον αυ᾿τω̑ν
וכַד נֵגהַת אֵתכַּנַשׁו קַשִׁישֵׁא ורַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא וַאסקֻוהי לבֵית־כּנֻושׁתּהֻון׃
אָמְרוּ לוֹ: "אִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ, אֱמֹר לָנוּ." הֵשִׁיב לָהֶם: "אִם אַגִּיד לָכֶם לֹא תַּאֲמִינוּ,
הַאִם אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ הַגֶּד-לָנוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם אַגִּיד לָכֶם לֹא תַאֲמִינוּ:
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
“Jsi-li Mesiáš(c), pověz nám to.“ Odpověděl jim: „I když vám to řeknu, neuvěříte. (c) ř: Kristus ([Jan 10:24 Jan 3:12 Jan 8:45])
λέγοντες ει᾿ σὺ ει῏ ὁ Χριστός ει᾿πὸν ἡμι̑ν ει῏πεν δὲ αυ᾿τοι̑ς ε᾿ὰν ὑμι̑ν ει῎πω ου᾿ μὴ πιστεύσητε
וָאמרִין לֵה אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא אֵמַר לַן אָמַר להֻון אֵן אִמַר לכֻון לָא תּהַימנֻונָני׃
וְאִם אֶשְׁאַל לֹא תַּעֲנוּ לִי וְלֹא תְּשַׁחְרְרוּ אוֹתִי.
וְגַם אִם-אֶשְׁאַל לֹא תַעֲנוּ וְלֹא תְשַׁלְּחוּנִי:
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
Položím-li otázku já vám, neodpovíte(d). (d) var: + mi ani mne nepropustíte
ε᾿ὰν δὲ ε᾿ρωτήσω ου᾿ μὴ α᾿ποκριθη̑τε
וֵאן אֵשַׁאֵלכֻון לָא מפַנֵין אנתֻּון לִי פֵּתגָמָא אַו שָׁרֵין אנתֻּון לִי׃
אֲבָל מֵעַתָּה יִהְיֶה בֶּן־הָאָדָם יוֹשֵׁב לִימִין גְּבוּרַת הָאֱלֹהִים."
הִנֵּה מֵעַתָּה עֹלֶה בֶן-הָאָדָם לָשֶׁבֶת לִימִין גְּבוּרַת הָאֱלֹהִים:
Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha(e).“ (e) ř: Moci Boží ([Žalmy 110:1; Skutky apoštolské 7:56])
α᾿πὸ του̑ νυ̑ν δὲ ε῎σται ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου καθήμενος ε᾿κ δεξιω̑ν τη̑ς δυνάμεως του̑ θεου̑
מֵן הָשָׁא נֵהוֵא בּרֵה דּאנָשָׁא יָתֵב מֵן יַמִינָא דּחַילָא דַּאלָהָא׃ ס
אָמְרוּ כֻּלָּם: "אִם כֵּן, אַתָּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים?" הֵשִׁיב לָהֶם: "אַתֶּם אוֹמְרִים כִּי אֲנִי הוּא."
וַיֹּאמְרוּ כֻלָּם הֲכִי-אַתָּה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַתֶּם אֹמְרִים כִּי-אֲנִי הוּא:
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
Tu řekli všichni: „Jsi tedy Syn Boží?“ On jim odpověděl: „Vy sami říkáte, že já jsem.“ ([Lukáš 23:3])
ει῏παν δὲ πάντες σὺ ου῏ν ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ ὁ δὲ πρὸς αυ᾿τοὺς ε῎φη ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι
אָמרִין דֵּין כֻּלהֻון אַנתּ הֻו הָכִיל בּרֵה דַּאלָהָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דֵּאנָא אנָא׃ ס
אָמְרוּ: "מַה לָּנוּ עוֹד צֹרֶךְ בְּעֵדוּת? הֲרֵי בְּעַצְמֵנוּ שָׁמַעְנוּ מִפִּיו."
וַיֹּאמְרוּ מַה-לָּנוּ וּלְעֵדוּת עוֺד הֲלֹא שָׁמַעְנוּ עֵדוּת פִּיהוּ:
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Oni řekli: „Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to slyšeli z jeho úst.“
οἱ δὲ ει῏παν τί ε῎τι ε῎χομεν μαρτυρίας χρείαν αυ᾿τοὶ γὰρ η᾿κούσαμεν α᾿πὸ του̑ στόματος αυ᾿του̑
אָמרִין מָנָא תֻּוב מֵתבּעֵין לַן סָהדֵּא חנַן גֵּיר שׁמַען מֵן פֻּומֵה׃ ס
כָּל הַנֶּאֱסָפִים קָמוּ וְהוֹלִיכוּהוּ אֶל פִּילָטוֹס.
וַיָּקוּמוּ כָל-הַקָּהָל שָׁם וַיֹּלִיכֻהוּ אֶל-פִּילָטוֺס:
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi. ([Matouš 27:1-Matouš 27:2; Marek 15:1; Jan 18:28])
καὶ α᾿ναστὰν α῞παν τὸ πλη̑θος αυ᾿τω̑ν η῎γαγον αυ᾿τὸν ε᾿πὶ τὸν Πιλα̑τον
וקָמו כֻּלֵה כֵּנשׁהֻון וַאיתּיֻוהי לוָת פִּילַטָוס׃ ס
שָׁם הֵחֵלּוּ לְהַאֲשִׁים אוֹתוֹ בְּאָמְרָם: "אֶת זֶה מָצָאנוּ מַדִּיחַ אֶת עַמֵּנוּ, אוֹסֵר לָתֵת מַס לַקֵּיסָר, וְאוֹמֵר עַל עַצְמוֹ שֶׁהוּא מָשִׁיחַ, כְּלוֹמַר מֶלֶךְ."
וַיָּחֵלּוּ לְשִׂטְנוֺ לֵאמֹר מָצָאנוּ אֶת-הָאִישׁ הַזֶה מְסַלֵּף אֶת-עַמֵּנוּ וּמַשְׁגֶּה אֹתָם מִתֵּת מַס לַקֵּיסַר בְּאָמְרוֺ כִּי הוּא הַמֶּלֶךְ הַמָּשִׁיחַ:
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše(f) krále.“ (f) ř: Krista (pod. Lukáš 23:35 Lukáš 23:39) ([Matouš 27:11-Matouš 27:14; Marek 15:2-Marek 15:5; Jan 18:29-Jan 18:38; Skutky apoštolské 17:7 Lukáš 20:25])
η῎ρξαντο δὲ κατηγορει̑ν αυ᾿του̑ λέγοντες του̑τον ευ῞ραμεν διαστρέφοντα τὸ ε῎θνος ἡμω̑ν καὶ κωλύοντα φόρους Καίσαρι διδόναι καὶ λέγοντα ἑαυτὸν Χριστὸν βασιλέα ει῏ναι
ושַׁרִיו אָכלִין קַרצַוהי וָאמרִין להָנָא אֵשׁכַּחן דּמַטעֵא עַמַן וכָלֵא דַּכסֵף־רִשָׁא לקֵסַר לָא נֵתֵּל וָאמַר עַל נַפשֵׁה דּמַלכָּא הו משִׁיחָא׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פִּילָטוֹס: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?" הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אַתָּה אוֹמֵר."
וַיִּשְׁאַל אֹתוֺ פִילָטוֺס לֵאמֹר הַאַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיַּעַן אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אַתָּה אָמָרְתָּ:
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ ([Lukáš 22:70])
ὁ δὲ Πιλα̑τος η᾿ρὼτησεν αυ᾿τὸν λέγων σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ὁ δὲ α᾿ποκριθεὶς αυ᾿τω̑ ε῎φη σὺ λέγεις
פִּילַטָוס דֵּין שַׁאלֵה וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא אָמַר לֵה אַנתּ אֵמַרתּ׃ ס
אָמַר פִּילָטוֹס אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶל הֲמוֹן הָעָם: "אֵינֶנִּי מוֹצֵא שׁוּם אַשְׁמָה בָּאִישׁ הַזֶּה."
וַיֹּאמֶר פִּילָטוֺס אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְאֶל-הֲמוֺן הָעָם אֲנִי לֹא מָצָאתִי עָוֺן בָּאִישׁ הַזֶּה:
I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“ ([Lukáš 23:14 Lukáš 23:22])
ὁ δὲ Πιλα̑τος ει῏πεν πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ τοὺς ο῎χλους ου᾿δὲν εὑρίσκω αι῎τιον ε᾿ν τω̑ α᾿νθρὼπω τούτω
וֵאמַר פִּילַטָוס לרַבַּי־כָּהנֵא וַלכֵנשָׁא אֵנָא מֵדֵּם עֵלתָא לָא מֵשׁכַּח אנָא עַל גַּברָא הָנָא׃
אַךְ הֵם טָעֲנוּ בְּיֶתֶר שְׂאֵת: "הוּא מֵסִית אֶת הָעָם בְּלַמְּדוֹ בְּכָל יְהוּדָה, הָחֵל מִן הַגָּלִיל וְעַד כָּאן."
אַךְ הֵם הוֺסִיפוּ בְּיֶתֶר עֹז לֵאמֹר כִּי מַדִּיחַ הוּא אֶת-הָעָם בְּתוֺרָתוֺ בְּכָל-יְהוּדָה הָחֵל בַּגָּלִיל וְעַד-הֵנָּה:
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“
οἱ δὲ ε᾿πίσχυον λέγοντες ο῞τι α᾿νασείει τὸν λαὸν διδάσκων καθ῾ ο῞λης τη̑ς ᾽Ιουδαίας καὶ α᾿ρξάμενος α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ε῞ως ω῟δε
הֵנֻון דֵּין מַזעקִין הוַו וָאמרִין דּשַׁגשֵׁה לעַמַן כַּד מַלֵף בּכֻלָה יִהֻוד ושַׁרִי מֵן גּלִילָא וַעדַמָא להָרכָּא סּ סּ׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע זֹאת פִּילָטוֹס חָקַר אִם הָאִישׁ גְּלִילִי.
וְכִשְׁמוֺעַ פִּילָטוֺס אֶת-שֵׁם הַגָּלִיל וַיִּשְׁאַל אִם-הָאִישׁ הוּא גְּלִילִי:
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje.
Πιλα̑τος δὲ α᾿κούσας ε᾿πηρὼτησεν ει᾿ ὁ α῎νθρωπος Γαλιλαι̑ός ε᾿στιν
פִּילַטָוס דֵּין כַּד שׁמַע שׁמָא דַּגלִילָא שַׁאֵל דֵּאן גַּברָא הֻו גּלִילָיָא׃
מִשֶּׁנּוֹכַח כִּי מִתְּחוּם שִׁלְטוֹנוֹ שֶׁל הוֹרְדוֹס הוּא, שָׁלַח אוֹתוֹ אֶל הוֹרְדוֹס, שֶׁהָיָה גַּם הוּא בִּירוּשָׁלַיִם בְּאוֹתָם יָמִים.
וְכַאֲשֶׁר יָדַע כִּי-לְמֶמְשֶׁלֶת הוֺרודוֺס יֵחָשֵׁב וַיִּשְׁלָחֵהוּ אֶל-הוֺרְדוֺס אֲשֶׁר גַּם-הוּא יָשַׁב בִּירוּשָׁלַיִם בַּיָּמִים הָהֵם:
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě. ([Lukáš 3:1])
καὶ ε᾿πιγνοὺς ο῞τι ε᾿κ τη̑ς ε᾿ξουσίας ῾Ηρώδου ε᾿στὶν α᾿νέπεμψεν αυ᾿τὸν πρὸς ῾Ηρώδην ο῎ντα καὶ αυ᾿τὸν ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις ε᾿ν ταύταις ται̑ς ἡμέραις
וכַד יִדַע דּמֵן תּחֵית שֻׁולטָנָא הֻו דּהֵרָודֵס שַׁדּרֵה לוָתֵה דּהֵרָודֵס מֵטֻל דּבֻאורִשׁלֵם הוָא בּהָנֻון יַומָתָא׃
הוֹרְדוֹס שָׂמַח מְאֹד כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ, שֶׁכֵּן מִיָּמִים רַבִּים הִשְׁתּוֹקֵק לִרְאוֹת אוֹתוֹ מִפְּנֵי שֶׁשָּׁמַע עַל אוֹדוֹתָיו וְקִוָּה לִרְאוֹת נֵס נַעֲשֶׂה עַל־יָדָיו.
וַיְהִי כִּרְאוֺת הוֺרְדוֺס אֶת-יֵשׁוּעַ וַיִשְׂמַח מְאֹד כִּי נִכְסַף לִרְאוֺתוֺ מִיָּמִים רַבִּים כַּאֲשֶׁר שָׁמַע אֶת-שָׁמְעוֺ וַיְקַו כִּי יַעֲשֶׂה אוֺת לְעֵינָיו:
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak. ([Lukáš 9:9])
ὁ δὲ ῾Ηρώδης ι᾿δών τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿χάρη λίαν η῟ν γὰρ ε᾿ξ ἱκανω̑ν χρόνων θέλων ι᾿δει̑ν αυ᾿τὸν διὰ τὸ α᾿κούειν περὶ αυ᾿του̑ καὶ η῎λπιζέν τι σημει̑ον ι᾿δει̑ν ὑπ῾ αυ᾿του̑ γινόμενον
הֵרָודֵס דֵּין כַּד חזָיהי ליֵשֻׁוע חדִי טָב צָבֵא הוָא גֵּיר למֵחזיֵה מֵן זַבנָא סַגִּיָאא מֵטֻל דּשָׁמַע הוָא עלַוהי סַגִּיָאתָא ומַסבַּר הוָא דּמֵדֵּם אָתָא נֵחזֵא מֵנֵה׃
הוּא שָׁאַל אוֹתוֹ עַל דְּבָרִים רַבִּים, אַךְ יֵשׁוּעַ לֹא הֵשִׁיב לוֹ דָּבָר.
וַיִּשְׁאָלֵהוּ שְׁאֵלוֺת שֹׁנוֺת אַךְ הוּא לֹא-עָנָהוּ דָּבָר:
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal. ([Izajáš 53:7])
ε᾿πηρὼτα δὲ αυ᾿τὸν ε᾿ν λόγοις ἱκανοι̑ς αυ᾿τὸς δὲ ου᾿δὲν α᾿πεκρίνατο αυ᾿τω̑
ומֵלֵא סַגִּיָאתָא משַׁאֵל הוָא לֵה יֵשֻׁוע דֵּין מֵדֵּם פֵּתגָמָא לָא אַתִיבֵה׃ ס
עָמְדוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֹפְרִים וְהֶאֱשִׁימוּהוּ נִמְרָצוֹת.
וַיָּקוּמוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַסּוֺפְרִים וַיֹּסִיפוּ לְשִׂטְנוֺ בְּכָל-מַאֲמַצֵּי כֹחָם:
Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali.
εἱστήκεισαν δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ γραμματει̑ς ευ᾿τόνως κατηγορου̑ντες αυ᾿του̑
קָימִין הוַו דֵּין רַבַּי־כָּהנֵא וסָפרֵא ועַזִיזָאיִת אָכלִין הוַו קַרצַוהי׃
הִתְחִילוּ הוֹרְדוֹס וְחַיָּלָיו לְבַזּוֹתוֹ וְהֵתֵלּוּ בּוֹ. הֵם הִלְבִּישׁוּהוּ גְּלִימָה מַבְהִיקָה וּשְׁלָחוּהוּ אֶל פִּילָטוֹס.
וַיִּבֶז אֹתוֺ הוֺרְדוֺס וְחֵיל צְבָאוֺ וַיַּלְבֵּשׁ אֹתוֺ מְעִיל אַרְגָּמָן לְהָתֶל-בּוֺ וַיִּשְׁלָחֵהוּ אֶל-פִּילָטוֺס:
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.
ε᾿ξουθενήσας δὲ αυ᾿τὸν καὶ ὁ ῾Ηρώδης σὺν τοι̑ς στρατεύμασιν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿μπαίξας περιβαλών ε᾿σθη̑τα λαμπρὰν α᾿νέπεμψεν αυ᾿τὸν τω̑ Πιλάτω
הֵרָודֵס דֵּין שָׁטֵה הֻו ופָלחַוהי וכַד מבַזַח אַלבּשֵׁה נַחתֵּא דַּזחֻורִיתָא ושַׁדּרֵה לוָת פִּילַטָוס׃
אוֹתוֹ יוֹם נַעֲשׂוּ פִּילָטוֹס וְהוֹרְדוֹס יְדִידִים זֶה לָזֶה, כִּי קֹדֶם לָכֵן שָׂרְרָה אֵיבָה בֵּינֵיהֶם.
בַּיּוֺם הַהוּא הִתְרַצּוּ הוֺרְדוֺס וּפִילָטוֺס אִישׁ אֶל-אָחִיו כִּי עַד-כֹּה הָיְתָה מַשְׂטֵמָה בֵּינֵיהֶם:
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství.
ε᾿γένοντο δὲ φίλοι ο῞ τε ῾Ηρώδης καὶ ὁ Πιλα̑τος ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ἡμέρα μετ῾ α᾿λλήλων προϋπη̑ρχον γὰρ ε᾿ν ε῎χθρα ο῎ντες πρὸς αυ᾿τούς
וַבהַו יַומָא הוַו רָחמֵא פִּילַטָוס והֵרָודֵס עַם חדָדֵא בּעֵלדּבָבֻותָא הוָת גֵּיר מֵן קדִים בַּינָתהֻון׃ ס
פִּילָטוֹס קָרָא אֵלָיו אֶת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַשָֹרִים וְהָעָם,
וַיִּקְרָא פִילָטוֺס אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַָּׂרִים וְהָעָם:
Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,
Pilát svolal velekněze, členy rady i lid
Πιλα̑τος δὲ συγκαλεσάμενος τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ τοὺς α῎ρχοντας καὶ τὸν λαὸν
קרָא דֵּין פִּילַטָוס לרַבַּי־כָּהנֵא ולַארכֻונֵא וַלעַמָא׃
וְאָמַר לָהֶם: "הֲבֵאתֶם אֵלַי אֶת הָאִישׁ הַזֶּה כְּמַדִּיחַ אֶת הָעָם, וְהִנֵּה אֲנִי חָקַרְתִּי אוֹתוֹ לְעֵינֵיכֶם וְלֹא מָצָאתִי בָּאִישׁ הַזֶּה כָּל אַשְׁמָה מִן הַדְּבָרִים שֶׁאַתֶּם מַאֲשִׁימִים אוֹתוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲבֵאתֶם אֵלַי אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה כִּמְסַלֵּף אֶת-הָעָם וְהִנֵּה חֲקַרְתִּיו לְעֵינֵיכֶם וְלֹא-מָצָאתִי בָאִישׁ הַזֶּה שֶׁמֶץ דָּבָר מִכֹּל אֲשֶׁר תַּרְשִׁיעוּ אֹתוֺ:
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete. ([Lukáš 23:4 Lukáš 23:22])
ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς προσηνέγκατέ μοι τὸν α῎νθρωπον του̑τον ὡς α᾿ποστρέφοντα τὸν λαόν καὶ ι᾿δοὺ ε᾿γώ ε᾿νὼπιον ὑμω̑ν α᾿νακρίνας ου᾿θὲν ευ῟ρον ε᾿ν τω̑ α᾿νθρὼπω τούτω αι῎τιον ω῟ν κατηγορει̑τε κατ῾ αυ᾿του̑
וֵאמַר להֻון קַרֵבתֻּון לִי גַּברָא הָנָא אַיך מַהפֵּך עַמכֻון והָא אֵנָא עַקֵבתֵּה לעִנַיכֻּון ועֵלתָא מֵדֵּם לָא אֵשׁכּחֵת בּגַברָא הָנָא מֵן כֻּל דּמַרשֵׁין אנתֻּון בֵּה׃
גַּם הוֹרְדוֹס לֹא מָצָא כְּלוּם, שֶׁהֲרֵי שָׁלַח אוֹתוֹ בַּחֲזָרָה אֵלֵינוּ. רְאוּ, הָאִישׁ אַף לֹא עָשָׂה דָּבָר אֶחָד הַמְחַיֵּב מָוֶת.
וְאַף לֹא הוֺרְדוֺס כִּי הוּא הֱשִׁיבוֺ אֵלֵינוּ מִבְּלִי מְצֹא בוֺ חֵטְא מִשְׁפַּט-מָוֶת:
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.
α᾿λλ῾ ου᾿δὲ ῾Ηρώδης α᾿νέπεμψεν γὰρ αυ᾿τὸν πρὸς ἡμα̑ς καὶ ι᾿δοὺ ου᾿δὲν α῎ξιον θανάτου ε᾿στὶν πεπραγμένον αυ᾿τω̑
אֵלָא אָפלָא הֵרָודֵס שַׁדַּרתֵּה גֵּיר לוָתֵה והָא לָא מֵדֵּם דּשָׁוֵא למַותָּא סעִיר לֵה׃
לָכֵן אַעֲנִישׁ אוֹתוֹ בְּמַלְקוֹת וַאֲשַׁחְרֵר אוֹתוֹ."
עַל-כֵּן יַסֹּר אֲיַסְּרֶנּוּ וְאַחֲרֵי כֵן אֲשַׁלַּח אֹתוֺ:
Protož potrestaje, propustím ho.
Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“(g) (g) var: + 17 Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. ([Jan 19:12])
παιδεύσας ου῏ν αυ᾿τὸν α᾿πολύσω
אֵרדֵּיוהי הָכִיל וֵאשׁבּקִיוהי׃ ס
[missing]
וְעָלָיו לְשַׁלַּח לָהֶם אֶחָד מֵהָאֲסִירִים חָפְשִׁי בִּימֵי הֶחָג:
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka.
αναγκην δε ειχεν απολυειν αυτοις κατα εορτην ενα
עיָדָא גֵּיר אִית הוָא דּנֵשׁרֵא להֻון חַד בּעַדעִדָא׃
אֶלָּא שֶׁכֻּלָּם יַחְדָּיו צָעֲקוּ: "קַח אוֹתוֹ וְשַׁחְרֵר לָנוּ אֶת בַּר־אַבָּא!" -
אַךְ הֵם קָרְאוּ יַחְדָּו לֵאמֹר אֱסֹף אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה וְשַׁלַּח לָנוּ אֶת-בַּר-אַבָּא:
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“ ([Matouš 27:15-Matouš 27:26; Marek 15:6-Marek 15:15; Jan 18:39-Jan 18:40 Jan 19:16])
α᾿νέκραγον δὲ παμπληθεὶ λέγοντες αι῏ρε του̑τον α᾿πόλυσον δὲ ἡμι̑ν τὸν Βαραββα̑ν
קעַו דֵּין כֻּלֵה כֵּנשָׁא וָאמרִין שׁקֻולָיהי להָנָא וַשׁרִי לַן לבַר־אַבַּא׃
אִישׁ שֶׁהֻשְׁלַךְ לְבֵית כֶּלֶא בִּגְלַל אֵיזֶה מֶרֶד שֶׁהָיָה בָּעִיר וּבִגְלַל רֶצַח.
הוּא אֲשֶׁר עָצוּר הָיָה בַּכֶּלֶא בַּעֲבוּר מֶרֶד אֲשֶׁר-נִמְצָא בָּעִיר וָרֶצַח:
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.
ο῞στις η῟ν διὰ στάσιν τινὰ γενομένην ε᾿ν τη̑ πόλει καὶ φόνον βληθεὶς ε᾿ν τη̑ φυλακη̑
הַו אַינָא דּמֵטֻל אֵסטַסִיס דַּהוָת בַּמדִינתָּא וקֵטלָא רמֵא הוָא בֵּית־אַסִירֵא׃ ס
פִּילָטוֹס הוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם, כִּי רָצָה לְשַׁחְרֵר אֶת יֵשׁוּעַ.
וַיּוֺסֶף פִּילָטוֺס וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם כִּי-חָפֵץ לְשַׁלַּח אֶת-יֵשׁוּעַ:
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.
πάλιν δὲ ὁ Πιλα̑τος προσεφὼνησεν αυ᾿τοι̑ς θέλων α᾿πολυ̑σαι τὸν ᾽Ιησου̑ν
תֻּוב דֵּין מַלֵל עַמהֻון פִּילַטָוס כַּד צָבֵא דּנֵשׁרֵא ליֵשֻׁוע׃
אַךְ הֵם צָעֲקוּ: "צְלֹב, צְלֹב אוֹתוֹ!"
וְהֵם צָעֲקוּ לֵאמֹר הַצְלֵב הַצְלֵב אֹתוֺ:
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“
οἱ δὲ ε᾿πεφὼνουν λέγοντες σταύρου σταύρου αυ᾿τόν
הֵנֻון דֵּין קָעֵין הוַו וָאמרִין זקֻופָיהי זקֻופָיהי׃ ס
אָמַר לָהֶם פַּעַם שְׁלִישִׁית: "אֲבָל מָה רָעָה עָשָׂה זֶה? לֹא מָצָאתִי בּוֹ כָּל אַשְׁמָה מְחַיֶּבֶת מָוֶת. עַל כֵּן אַעֲנִישׁ אוֹתוֹ בְּמַלְקוֹת וַאֲשַׁחְרֵר אוֹתוֹ."
וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם שְׁלִישִׁית וְלָמָּה מֶה רָעָה עָשָׂה זֶה לֹא-מָצָאתִי לוֺ מִשְׁפַּט-מָוֶת עַל-כֵּן אֲיַסְּרֶנּוּ וַאֲשַׁלְּחֶנּוּ:
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“ ([Lukáš 23:4 Lukáš 23:14])
ὁ δὲ τρίτον ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς τί γὰρ κακὸν ε᾿ποίησεν ου῟τος ου᾿δὲν αι῎τιον θανάτου ευ῟ρον ε᾿ν αυ᾿τω̑ παιδεύσας ου῏ν αυ᾿τὸν α᾿πολύσω
הֻו דֵּין דַּתלָת זַבנִין אֵמַר להֻון מָנָא גֵּיר דּבִישׁ עבַד הָנָא מֵדֵּם עֵלתָא דּשָׁויָא למַותָּא לָא אֵשׁכּחֵת בֵּה אֵרדֵּיוהי הָכִיל וֵאשׁבּקִיוהי׃
אַךְ הֵם הִגְבִּירוּ לַחֲצָם וּבְקוֹל גָּדוֹל דָּרְשׁוּ שֶׁיִּצָּלֵב. וְאָכֵן הִכְרִיעוּ קוֹלוֹתֵיהֶם אֶת הַכַּף.
אַךְ הֵם הֵרִימוּ קוֺלָם וַיִּשְׁאָלוּ וַיִּפְצְרוּ-בוֺ כִּי יִצָּלֵב וַיַּכְרַע קוֺלָם וְקוֺל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים:
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.
Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval. ([Skutky apoštolské 3:13-Skutky apoštolské 3:14 Skutky apoštolské 13:27-Skutky apoštolské 13:28])
οἱ δὲ ε᾿πέκειντο φωναι̑ς μεγάλαις αι᾿τούμενοι αυ᾿τὸν σταυρωθη̑ναι καὶ κατίσχυον αἱ φωναὶ αυ᾿τω̑ν
הֵנֻון דֵּין תָּכבִּין הוַו בּקָלָא רָמָא ושָׁאלִין הוַו לֵה דּנֵזקפֻונָיהי וַעשֵׁן הוָא קָלהֻון דִּילהֻון וַדרַבַּי־כָּהנֵא׃ ס
פִּילָטוֹס פָּסַק שֶׁתִּתְמַלֵּא דְּרִישָׁתָם
וּפִילָטוֺס הוֺצִיא מִשְׁפָּט כִּי תֵעָשֶׂה שֶׁאֱלָתָם:
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.
καὶ Πιλα̑τος ε᾿πέκρινεν γενέσθαι τὸ αι῎τημα αυ᾿τω̑ν
פִּילַטָוס דֵּין פּקַד דּתֵהוֵא שֵׁאלַתהֻון׃
וְשִׁחְרֵר אֶת הָאִישׁ אֲשֶׁר בִּקְשׁוּ, זֶה שֶׁהֻשְׁלַךְ לְבֵית כֶּלֶא בִּגְלַל מֶרֶד וָרֶצַח, וְאֶת יֵשׁוּעַ הִפְקִיד לִרְצוֹנָם.
וַיְשַׁלַּח לָהֶם אֶת-הֶעָצוּר בַּכֶּלֶא בַּעֲבוּר מֶרֶד וָרֶצַח אֶת-הָאִישׁ אֲשֶׁר שָׁאָלוּ וְאֶת-יֵשׁוּעַ נָתַן לִרְצוֺנָם:
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli.
α᾿πέλυσεν δὲ τὸν διὰ στάσιν καὶ φόνον βεβλημένον ει᾿ς φυλακὴν ο῍ν ἡτου̑ντο τὸν δὲ ᾽Ιησου̑ν παρέδωκεν τω̑ θελήματι αυ᾿τω̑ν
וַשׁרָא להֻון להַו דּמֵטֻל אֵסטַסִיס וקֵטלָא רמֵא הוָא בֵּית־אַסִירֵא הַו דַּשֵׁאלו ליֵשֻׁוע דֵּין אַשׁלֵם לצֵביָנהֻון׃ ס
כַּאֲשֶׁר הוֹלִיכוּהוּ מִשָּׁם עָצְרוּ אִישׁ אֶחָד שֶׁבָּא מִן הַשָֹדֶה, אֶת שִׁמְעוֹן מִקִּירֶנְיָה, וְשָׂמוּ עָלָיו אֶת הַצְּלָב כְּדֵי שֶׁיִּשָֹא אוֹתוֹ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ.
וַיּוֺלִיכֻהוּ מִשָּׁם וַיַּחֲזִיקוּ בְאִישׁ אֶחָד אֲשֶׁר בָּא מִן-הַָּׂדֶה וּשְׁמוֺ שִׁמְעוֺן אִישׁ-קוּרִינִי וַיָּשִׂימוּ עָלָיו אֶת-הַצְּלָב לָשֵׂאת אֹתוֺ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ:
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem. ([Matouš 27:32-Matouš 27:44; Marek 15:21-Marek 15:32; Jan 19:17-Jan 19:27])
καὶ ὡς α᾿πήγαγον αυ᾿τόν ε᾿πιλαβόμενοι Σίμωνά τινα Κυρηναι̑ον ε᾿ρχόμενον α᾿π῾ α᾿γρου̑ ε᾿πέθηκαν αυ᾿τω̑ τὸν σταυρὸν φέρειν ο῎πισθεν του̑ ᾽Ιησου̑
וכַד מַובּלִין לֵה אֵחַדו לשֵׁמעֻון קֻורִינָיָא דָּאתֵא מֵן קרִיתָא וסָמו עלַוהי זקִיפָא דּנֵטעַן בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע׃
אַחֲרָיו הָלְכוּ הָמוֹן רַב מִן הָעָם, וְגַם נָשִׁים שֶׁסָּפְדוּ וְקוֹנְנוּ עָלָיו.
וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו וַהֲמוֺן נָשִׁים נֹשְׂאוֺת עָלָיו מִסְפֵּד וְקִינָה:
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho.
η᾿κολούθει δὲ αυ᾿τω̑ πολὺ πλη̑θος του̑ λαου̑ καὶ γυναικω̑ν αι῍ ε᾿κόπτοντο καὶ ε᾿θρήνουν αυ᾿τόν
וָאתֵא הוָא בָּתרֵה סֻוגָאא דּעַמָא ונֵשֵׁא אַילֵין דּמַרקדָן הוַי וָאליָן עלַוהי׃
פָּנָה אֲלֵיהֶן יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "בְּנוֹת יְרוּשָׁלַיִם, אַל תִּבְכֶּינָה עָלַי, אֶלָּא עַל עַצְמְכֶן בְּכֶינָה וְעַל יַלְדֵיכֶן,
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶן וַיֹּאמַר בְּנוֺת יְרוּשָׁלַיִם אַל-תִּבְכֶּינָה לִּי כִּי אִם-בְּכֶינָה לָכֶן וְלִבְנֵיכֶן:
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;
στραφεὶς δὲ πρὸς αυ᾿τὰς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν θυγατέρες ᾽Ιερουσαλήμ μὴ κλαίετε ε᾿π῾ ε᾿μέ πλὴν ε᾿φ῾ ἑαυτὰς κλαίετε καὶ ε᾿πὶ τὰ τέκνα ὑμω̑ν
וֵאתפּנִי יֵשֻׁוע לוָתהֵין וֵאמַר בּנָת אֻורִשׁלֵם לָא תֵּבכּיָן עלַי בּרַם עַל נַפשׁכֵין בּכָיֵין ועַל בּנַיכֵּין׃
כִּי הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְיֹאמְרוּ, 'אַשְׁרֵי הָעֲקָרוֹת, אַשְׁרֵי כָּל בֶּטֶן שֶׁלֹּא יָלְדָה וְאַשְׁרֵי הַשָּׁדַיִם שֶׁלֹּא הֵינִיקוּ'.
כִּי הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְיֹאמְרוּ אַשְׁרֵי הָעֲקָרוֺת וְהַבֶּטֶן אֲשֶׁר לֹא יָלָדָה וְהַשָּׁדַיִם אֲשֶׁר לֹא הֵינִיקוּ:
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘ ([Lukáš 21:23])
ο῞τι ι᾿δοὺ ε῎ρχονται ἡμέραι ε᾿ν αι῟ς ε᾿ρου̑σιν μακάριαι αἱ στει̑ραι καὶ αἱ κοιλίαι αι῍ ου᾿κ ε᾿γέννησαν καὶ μαστοὶ οι῍ ου᾿κ ε῎θρεψαν
דּהָא אָתֵין יַומָתָא דַּבהֻון נִאמרֻון טֻובַיהֵין לעַקרָתָא וַלכַרסָתָא דּלָא יִלֵד ולַתּדַיָא דּלָא אַינֵקו׃
אָז יֹאמְרוּ אֶל הֶהָרִים, 'נִפְלוּ עָלֵינוּ', וְאֶל הַגְּבָעוֹת, 'כַּסּוּנוּ';
אָז יָחֵלּוּ לֵאמֹר לֶהָרִים נִפְלוּ עָלֵינוּ וְלַגְּבָעוֺת כַּסּוּנוּ:
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘ ([Ozeáš 10:8; Zjevení Janovo 6:16])
τότε α῎ρξονται λέγειν τοι̑ς ο῎ρεσιν πέσετε ε᾿φ῾ ἡμα̑ς καὶ τοι̑ς βουνοι̑ς καλύψατε ἡμα̑ς
הָידֵּין תּשַׁרֻון למִאמַר לטֻורֵא דּפֵלו עלַין וַלרָמָתָא דּכַסָיֵנָן׃
שֶׁהֲרֵי אִם כָּכָה עוֹשִׂים בָּעֵץ הַלַּח, מַה יִּקְרֶה לַיָּבֵשׁ?"
כִּי אִם-כָּכָה יַעֲשׂוּ בְּעֵץ לָח מַה-יֵּעָשֶׂה בְּעֵץ יָבֵשׁ:
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Neboť děje-li se(h) toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ (h) ř: dělají-li ([Ezechiel 20:47])
ο῞τι ει᾿ ε᾿ν τω̑ ὑγρω̑ ξύλω ταυ̑τα ποιου̑σιν ε᾿ν τω̑ ξηρω̑ τί γένηται
דֵּאן בּקַיסָא רַטִיבָא הָלֵין עָבדִּין בּיַבִּישָׁא מָנָא נֵהוֵא׃
גַּם שְׁנַיִם אֲחֵרִים, פּוֹשְׁעִים, הוּבְלוּ כְּדֵי שֶׁיּוּמְתוּ אִתּוֹ.
וְגַם-שְׁנַיִם אֲחֵרִים פֹּעֲלֵי אָוֶן הוּבָלוּ אִתּוֺ לַמָּוֶת:
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.
η῎γοντο δὲ καὶ ε῞τεροι κακου̑ργοι δύο σὺν αυ᾿τω̑ α᾿ναιρεθη̑ναι
וָאתֵין הוַו עַמֵה תּרֵין אחרָנִין עָבדַּי בִּישָׁתָא דּנֵתקַטלֻון׃ ס
כְּשֶׁבָּאוּ אֶל הַמָּקוֹם הַנִּקְרָא גָּלְגֹּתָּא צָלְבוּ אוֹתוֹ שָׁם עִם הַפּוֹשְׁעִים, אֶחָד מִימִינוֹ וְאֶחָד מִשְֹמֹאלוֹ.
וַיָּבֹאוּ אֶל-הַמָּקוֺם הַנִּקְרָא גֻּלְגָּלְתָּא וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ שָׁם וְאֶת-פֹּעֲלֵי הָאָוֶן אֶחָד לִימִינוֺ וְאֶחָד לִשְׂמֹאלוֺ:
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. ([Izajáš 53:12])
καὶ ο῞τε η῟λθον ε᾿πὶ τὸν τόπον τὸν καλούμενον κρανίον ε᾿κει̑ ε᾿σταύρωσαν αυ᾿τὸν καὶ τοὺς κακούργους ο῍ν μὲν ε᾿κ δεξιω̑ν ο῍ν δὲ ε᾿ξ α᾿ριστερω̑ν
וכַד אֵתַו לדֻוכּתָא חדָא דּמֵתקַריָא קַרקַפתָא זַקפֻּוהי תַּמָן וַלהָנֻון עָבדַּי בִּישָׁתָא חַד מֵן יַמִינֵה וחַד מֵן סֵמָלֵה׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "אָבִי, סְלַח לָהֶם, כִּי אֵינָם יוֹדְעִים מַה שֶּׁהֵם עוֹשִׂים." וְהֵם חִלְּקוּ אֶת בְּגָדָיו לְאַחַר שֶׁהִפִּילוּ גּוֹרָלוֹת.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אָבִי סְלַח לָהֶם כִּי אֵינָם יֹדְעִים מָה הֵמָּה עֹשִׂים וַיְחַלְּקוּ לָהֶם אֶת-בְּגָדָיו וַיַּפִּילוּ עֲלֵיהֶם גּוֺרָל:
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“(i) O jeho šaty se rozdělili losem. (i) var: – Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ ([Žalmy 22:19; Skutky apoštolské 7:60])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς ε῎λεγεν πάτερ α῎φες αυ᾿τοι̑ς ου᾿ γὰρ οι῎δασιν τί ποιου̑σιν διαμεριζόμενοι δὲ τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ ε῎βαλον κλήρους
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר הוָא אַבָא שׁבֻוק להֻון לָא גֵּיר יָדעִין מָנָא עָבדִּין ס ופַלֵגו נַחתַּוהי וַארמִיו עלַיהֻון פֵּסָא׃
אוֹתָה שָׁעָה עָמַד הָעָם וְהִתְבּוֹנֵן, וְהַמַּנְהִיגִים גַּם הֵם לָעֲגוּ לוֹ בְּאָמְרָם: "אֲחֵרִים הוּא הוֹשִׁיעַ; שֶׁיּוֹשִׁיעַ אֶת עַצְמוֹ אִם הוּא הַמָּשִׁיחַ בְּחִיר הָאֱלֹהִים!"
וְהָעָם עָמְדוּ הִבִּיטוּ בוֺ וְגַם-הַָּׂרִים לָעֲגוּ-לוֺ לֵאמֹר אֶת-אֲחֵרִים הוֺשִׁיעַ יוֺשַׁע-נָא אֶת-נַפְשׁוֺ אִם-הוּא הַמָּשִׁיחַ בְּחִיר הָאֱלֹהִים:
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“ ([Žalmy 22:7-Žalmy 22:8])
καὶ εἱστήκει ὁ λαὸς θεωρω̑ν ε᾿ξεμυκτήριζον δὲ καὶ οἱ α῎ρχοντες λέγοντες α῎λλους ε῎σωσεν σωσάτω ἑαυτόν ει᾿ ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστὸς του̑ θεου̑ ὁ ε᾿κλεκτός
קָאֵם הוָא דֵּין עַמָא וחָזֵא וַממַיקִין הוַו בֵּה אָף אַרכֻונֵא וָאמרִין לַאחרָנֵא אַחִי נַחֵא נַפשֵׁה אֵן הֻויֻו משִׁיחָא גַּביֵה דַּאלָהָא׃
גַם אַנְשֵׁי הַצָּבָא הֵתֵלּוּ בּוֹ. הֵם הִתְקָרְבוּ וְהִגִּישׁוּ לוֹ חֹמֶץ,
וְכֵן גַּם-אַנְשֵׁי הַצָּבָא שָׂחֲקוּ עָלָיו וַיָּבֹאוּ וַיַּגִּישׁוּ לוֺ חֹמֶץ:
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet ([Žalmy 69:21])
ε᾿νέπαιξαν δὲ αυ᾿τω̑ καὶ οἱ στρατιω̑ται προσερχόμενοι ο῎ξος προσφέροντες αυ᾿τω̑
וַמבַזחִין הוַו בֵּה אָף אֵסטרַטִיֻוטֵא כַּד קָרבִּין לוָתֵה וַמקַרבִין לֵה חַלָא׃
וְאָמְרוּ: "אִם אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים, הוֹשַׁע אֶת עַצְמְךָ!"
וַיֹּאמְרוּ אִם-אַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים הוֺשַׁע אֶת-נַפְשֶׁךׇ:
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“
καὶ λέγοντες ει᾿ σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων σω̑σον σεαυτόν
וָאמרִין לֵה אֵן אַנתּ הֻו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא אַחָא נַפשָׁך׃ ס
וְגַם כְּתֹבֶת הָיְתָה מֵעָלָיו: "זֶהוּ מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וַיָּשִׂימוּ כְתֹבֶת מִמַּעַל לוֺ בִּכְתָב יְוָנִי וְרוֺמִי וְעִבְרִי זֶה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
Nad ním byl nápis(j): „Toto je král Židů.“ (j) var: + písmem řeckým, latinským a hebrejským
η῟ν δὲ καὶ ε᾿πιγραφὴ ε᾿π῾ αυ᾿τω̑ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων ου῟τος
אִית הוָא דֵּין אָף כּתָבָא דַּכתִיב לעֵל מֵנֵה יַונָאיִת וַרֻהומָאיִת ועֵברָאיִת הָנַו מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
אַחַד הַפּוֹשְׁעִים הַמּוּקָעִים הֵטִיחַ כְּלַפָּיו: "הֲלֹא אַתָּה הַמָּשִׁיחַ! הַצֵּל אֶת עַצְמְךָ וְאוֹתָנוּ!"
וְאֶחָד מִפֹּעֲלֵי הָאָוֶן הַנִּתְלִים אֶצְלוֺ חֵרֵף אֹתוֺ לֵאמֹר הֲלֹא אַתָּה הַמָּשִׁיחַ הוֺשַׁע אֶת-נַפְשְׁךׇ וְאֶת-נַפְשֵׁנוּ:
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“
ει῟ς δὲ τω̑ν κρεμασθέντων κακούργων ε᾿βλασφήμει αυ᾿τὸν λέγων ου᾿χὶ σὺ ει῏ ὁ Χριστός σω̑σον σεαυτὸν καὶ ἡμα̑ς
חַד דֵּין מֵן הָנֻון עָבדַּי בִּישָׁתָא דַּצלִיבִין הוַו עַמֵה מגַדֵּף הוָא עלַוהי וָאמַר אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא פַּצָא נַפשָׁך ופַצָא אָף לַן׃
הֵשִׁיב הַשֵּׁנִי כְּשֶׁהוּא גּוֹעֵר בּוֹ: "אֵינְךָ יָרֵא מֵאֱלֹהִים? הֲרֵי אַתָּה נָתוּן בְּאוֹתוֹ גְּזַר דִּין!
וַיַּעַן הָאַחֵר וַיִּגְעַר-בּוֺ לֵאמֹר הַאִם לֹא תִירָא אֶת-הָאֱלֹהִים אַחֲרֵי אֲשֶׁר-הָעֹנֶשׁ הַזֶּה הוּשַׁת גַּם-עָלֶיךׇ:
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.
α᾿ποκριθεὶς δὲ ὁ ε῞τερος ε᾿πιτιμω̑ν αυ᾿τω̑ ε῎φη ου᾿δὲ φοβη̑ σὺ τὸν θεόν ο῞τι ε᾿ν τω̑ αυ᾿τω̑ κρίματι ει῏
וַכאָא בֵּה חַברֵה וֵאמַר לֵה אָף לָא מֵן אַלָהָא דָּחֵל אַנתּ דָּאף אַנתּ בֵּה אַנתּ בּדִינָא׃
אֲנַחְנוּ לְפִי הַצֶּדֶק, כִּי אָנוּ מְקַבְּלִים גְּמוּל רָאוּי עַל מַה שֶּׁעָשִׂינוּ, אֲבָל הָאִישׁ הַזֶּה לֹא עָשָׂה שׁוּם רַע."
אָכֵן עָלֵינוּ הוּשַׁת כַּמִּשְׁפָּט כִּי כְּמַעֲשֵׂה יָדֵינוּ הוּשַׁב לָנוּ אַךְ זֶה לֹא-עָשָׂה דָבָר רָע:
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“ ([Lukáš 23:4 Lukáš 23:14 Lukáš 23:22])
καὶ ἡμει̑ς μὲν δικαίως α῎ξια γὰρ ω῟ν ε᾿πράξαμεν α᾿πολαμβάνομεν ου῟τος δὲ ου᾿δὲν α῎τοπον ε῎πραξεν
וַחנַן כִּאנָאיִת אַיך דּשָׁוֵין הוַין גֵּיר וַאיך דַּעבַדן אֵתפּרַען הָנָא דֵּין מֵדֵּם דַּסנֵא לָא עבִיד לֵה׃
וְעוֹד אָמַר: "יֵשׁוּעַ, אָנָּא זְכֹר אוֹתִי כַּאֲשֶׁר תִּכָּנֵס לְמַלְכוּתְךָ."
וַיֹּאמַר אֶל-יֵשׁוּעַ זָכְרֵנִי-נָא אֲדֹנִי כַּאֲשֶׁר תָּבֹא בְּמַלְכוּתֶךׇ:
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“
καὶ ε῎λεγεν ᾽Ιησου̑ μνήσθητί μου ο῞ταν ε῎λθης ει᾿ς τὴν βασιλείαν σου
וֵאמַר ליֵשֻׁוע אֵתּדַּכרַיני מָרי מָא דָּאתֵא אַנתּ בּמַלכֻּותָך׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אָמֵן. אוֹמֵר אֲנִי לְךָ, הַיּוֹם תִּהְיֶה אַתָּה אִתִּי בְּגַן־עֵדֶן."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֵלָיו אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לְךׇ הַיּוֺם תִּהְיֶה עִמִּי בְּגַן-עֵדֶן:
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ ([Zjevení Janovo 2:7])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿μήν σοι λέγω σήμερον μετ῾ ε᾿μου̑ ε῎ση ε᾿ν τω̑ παραδείσω
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַמִין אָמַר אנָא לָך דּיַומָנָא עַמי תֵּהוֵא בּפַרדַּיסָא׃ ס
בְּעֵרֶךְ בְּשָׁעָה שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה בַּצָּהֳרַיִם הִשְׂתָּרֵר חֹשֶׁךְ עַל כָּל הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה שָׁלוֹשׁ.
וַיְהִי כְּשָׁעָה הַשִּׁשִּׁית וְחֹשֶׁךְ כִּסָּה אֶת-פְּנֵי כָל-הָאָרֶץ עַד הַשָּׁעָה הַתְּשִׁיעִית:
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce. ([Matouš 27:45-Matouš 27:54; Marek 15:33-Marek 15:39; Jan 19:28-Jan 19:30 Ámos 8:9])
καὶ η῟ν η῎δη ὡσεὶ ω῞ρα ε῞κτη καὶ σκότος ε᾿γένετο ε᾿φ῾ ο῞λην τὴν γη̑ν ε῞ως ω῞ρας ε᾿νάτης
אִית הוַי דֵּין אַיך שָׁעֵא שֵׁת וַהוָא חֵשֻׁוכָא עַל כֻּלָה אַרעָא עדַמָא לַתשַׁע שָׁעִין׃
הַשֶּׁמֶשׁ חָשְׁכָה וּפָרֹכֶת הַהֵיכָל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם.
הַשֶּׁמֶשׁ חָשָׁכָה וּפָרֹכֶת הַהֵיכַל נִקְרְעָה לִשְׁנַיִם קְרָעִים:
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
Chrámová opona se roztrhla vpůli. ([Exodus 26:33; Židům 10:19-Židům 10:20])
του̑ ἡλίου ε᾿κλιπόντος ε᾿σχίσθη δὲ τὸ καταπέτασμα του̑ ναου̑ μέσον
ושֵׁמשָׁא חשֵׁך וֵאצטרִי אַפַּי תַּרעָא דּהַיכּלָא מֵן מצַעתֵה׃ ס
וְיֵשׁוּעַ קָרָא בְּקוֹל גָּדוֹל: "אָבִי, בְּיָדְךָ אַפְקִיד רוּחִי", וְנָפַח אֶת רוּחוֹ.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ בְּקוֺל גָּדוֺל וַיֹּאמַר בְּיָדְךׇ אָבִי אַפְקִיד רוּחִי וּכְקָרְאוֺ כָזֹאת הוֺצִיא אֶת-נִשְׁמָתוֺ:
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal. ([Žalmy 31:6; Skutky apoštolské 7:59])
καὶ φωνήσας φωνη̑ μεγάλη ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν πάτερ ει᾿ς χει̑ράς σου παρατίθεμαι τὸ πνευ̑μά μου του̑το δὲ ει᾿πών ε᾿ξέπνευσεν
וַקעָא יֵשֻׁוע בּקָלָא רָמָא וֵאמַר אָבי בִּאידַיךְּ סָאֵם אנָא רֻוחי הָדֵא אֵמַר וַשׁלֵם׃ ס
כְּשֶׁרָאָה שַׂר הַמֵּאָה אֶת הַמִּתְרַחֵשׁ נָתַן כָּבוֹד לֵאלֹהִים בְּאָמְרוֹ: "בֶּאֱמֶת, הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה צַדִּיק!"
וְשַׂר-הַמֵּאָה רָאָה אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה וַיִּתֵּן כָּבוֺד לֵאלֹהִים לֵאמֹר אָכֵן צַדִּיק הָיָה הָאִישׁ הַזֶּה:
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“
ι᾿δών δὲ ὁ ἑκατοντάρχης τὸ γενόμενον ε᾿δόξαζεν τὸν θεὸν λέγων ο῎ντως ὁ α῎νθρωπος ου῟τος δίκαιος η῟ν
כַּד חזָא דֵּין קֵנטרֻונָא מֵדֵּם דַּהוָא שַׁבַּח לַאלָהָא וֵאמַר שַׁרִירָאיִת הָנָא גַּברָא זַדִּיקָא הוָא׃ ס
כָּל הֶהָמוֹן אֲשֶׁר נִקְהֲלוּ אֶל הַמַּרְאֶה הַזֶּה, כִּרְאוֹתָם אֶת הַמִתְרַחֵשׁ הִכּוּ עַל חֲזוֹתֵיהֶם. הֵם חָזְרוּ לְבָתֵּיהֶם,
וְכָל-הֲמוֺן הָעָם אֲשֶׁר נִקְהֲלוּ לַמַּרְאֶה הַזֶּה אַחֲרֵי אֲשֶׁר רָאוּ אֵת אֲשֶׁר נַעֲשָׂה סָפְקוּ עַל-לִבָּם וַיָּשׁוּבוּ:
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou. ([Lukáš 18:13])
καὶ πάντες οἱ συμπαραγενόμενοι ο῎χλοι ε᾿πὶ τὴν θεωρίαν ταύτην θεωρήσαντες τὰ γενόμενα τύπτοντες τὰ στήθη ὑπέστρεφον
וכֻלהֻון כֵּנשֵׁא אַילֵין דַּכנִישִׁין הוַו לַחזָתָא הָדֵא כַּד חזַו מֵדֵּם דַּהוָא הפַכו כַּד טָרפִּין עַל חַדִיהֻון׃
אַךְ כָּל מַכָּרָיו, גַּם הַנָּשִׁים אֲשֶׁר הָלְכוּ אִתּוֹ מִן הַגָּלִיל, עָמְדוּ מֵרָחוֹק וְרָאוּ אֶת הַנַּעֲשֶׂה.
וְכָל-מְיֻדָּעָיו עָמְדוּ מֵרָחוֺק וְהַנָּשִׁים אֲשֶׁר הָלְכוּ אַחֲרָיו מִן-הַגָּלִיל רָאוּ אֶת-אֵלֶּה:
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly. ([Žalmy 38:12 Žalmy 88:9 Lukáš 8:2-Lukáš 8:3; Matouš 27:55-Matouš 27:56; Marek 15:40-Marek 15:41; Jan 19:25-Jan 19:27])
εἱστήκεισαν δὲ πάντες οἱ γνωστοὶ αυ᾿τω̑ α᾿πὸ μακρόθεν καὶ γυναι̑κες αἱ συνακολουθου̑σαι αυ᾿τω̑ α᾿πὸ τη̑ς Γαλιλαίας ὁρω̑σαι ταυ̑τα
וקָימִין הוַו מֵן רֻוחקָא כֻּלהֻון יָדֻועַוהי דּיֵשֻׁוע ונֵשֵׁא אַילֵין דֵּאתַי הוַי עַמֵה מֵן גּלִילָא וחָזֵין הוַו הָלֵין׃ ס
וְאִישׁ אֶחָד, יוֹסֵף שְׁמוֹ, שֶׁהָיָה חֲבֵר הַסַּנְהֶדְרִין וְתוֹשַׁב הָעִיר הַיְּהוּדִית רָמָתַיִם, אִישׁ טוֹב וְצַדִּיק וּמְחַכֶּה לְמַלְכוּת אֱלֹהִים,
וַיְהִי אִישׁ אֶחָד וּשְׁמוֺ יוֺסֵף אִישׁ טוֺב וְצַדִּיק מִן-יֹעֲצֵי הַמְּדִינָה:
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý, ([Matouš 27:57-Matouš 27:61; Marek 15:42-Marek 15:47; Jan 19:38-Jan 19:42])
καὶ ι᾿δοὺ α᾿νὴρ ο᾿νόματι ᾽Ιωσὴφ βουλευτὴς ὑπάρχων καὶ α᾿νὴρ α᾿γαθὸς καὶ δίκαιος
גַּברָא דֵּין חַד דַּשׁמֵה יַוסֵף בֻּולֵוטִא מֵן רָמתָא מדִינתָּא דִּיהֻוד גַּברָא הוָא טָבָא וזַדִּיקָא׃
לֹא הִסְכִּים לְתָכְנִיתָם וּלְפָעֳלָם.
אֲשֶׁר לֹא נָטָה אַחֲרֵי עֲצָתָם וּמַעֲשֵׂיהֶם וְהוּא מִן-הָרָמָתַיִם עִיר-הַיְּהוּדִים וּמְחַכֶּה לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží. ([Lukáš 2:25 Lukáš 2:38])
ου῟τος ου᾿κ η῟ν συγκατατεθειμένος τη̑ βουλη̑ καὶ τη̑ πράξει αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας πόλεως τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῍ς προσεδέχετο τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
הָנָא לָא שָׁלֵם הוָא לצֵביָנהֻון וַלסֻוערָנהֻון וַמסַכֵּא הוָא למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃ ס
הוּא בָּא אֶל פִּילָטוֹס וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ.
הוּא בָא לִפְנֵי פִילָטוֺס וַיִּשְׁאַל מִמֶּנּוּ אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ:
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo;
ου῟τος προσελθών τω̑ Πιλάτω ἡτήσατο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑
הָנָא קרֵב לוָת פִּילַטָוס וַשׁאֵל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃
אַחֲרֵי שֶׁהוֹרִידָהּ עָטַף אוֹתָהּ בְּסָדִין וְהִנִּיחָהּ בְּקֶבֶר חָצוּב בְּסֶלַע, שֶׁעַד אָז לֹא הֻנַּח בּוֹ אִישׁ.
וַיֹּרֶד אֹתוֺ וַיַּעֲטֵהוּ בְּתַכְרִיךְ-בַּד וַיִשִׂימֵהוּ בְּקֶבֶר חָצוּב בְּצוּר אֲשֶׁר עוֺד לֹא נִקְבַּר-בּוֺ אָדָם:
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. ([Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4; Lukáš 19:30])
καὶ καθελών ε᾿νετύλιξεν αυ᾿τὸ σινδόνι καὶ ε῎θηκεν αυ᾿τὸν ε᾿ν μνήματι λαξευτω̑ ου῟ ου᾿κ η῟ν ου᾿δεὶς ου῎πω κείμενος
וַאחתֵה וכַרכֵה בַּחיָצָא דּכֵתָּנָא וסָמֵה בּבֵית קבֻורָא נקִירָא הַו דּלָא אנָשׁ עדַכִּיל אֵתּתּסִים הוָא בֵּה׃
אוֹתוֹ יוֹם הָיָה עֶרֶב שַׁבָּת וְהַשַּׁבָּת קָרְבָה.
וְיוֺם עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה וְהַשַּׁבַּת קָרַב וָבָא:
A byl den připravování, a sobota se začínala.
Byl pátek(k) a začínala sobota. (k) ř: den přípravy ([Deuteronomium 21:22-Deuteronomium 21:23])
καὶ ἡμέρα η῟ν παρασκευη̑ς καὶ σάββατον ε᾿πέφωσκεν
ויַומָא ערֻובתָּא הוָת ושַׁבּתָא נָגהָא הוָת׃ ס
הַנָּשִׁים שֶׁבָּאוּ עִם יֵשׁוּעַ מִן הַגָּלִיל הָלְכוּ אַחֲרֵי יוֹסֵף. הֵן רָאוּ אֶת הַקֶּבֶר וְרָאוּ כֵּיצַד הֻנְּחָה גּוּפָתוֹ.
וְהַנָּשִׁים אֲשֶׁר בָּאוּ עִמּוֺ מִן-הַגָּלִיל הָלְכוּ אַחֲרָיו וַתִּרְאֶינָה אֶת-הַקֶּבֶר כַּאֲשֶׁר הוּשַׂם-בּוֺ גּוּפַת יֵשׁוּעַ:
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. ([Lukáš 23:49 Lukáš 24:10])
κατακολουθήσασαι δὲ αἱ γυναι̑κες αι῞τινες η῟σαν συνεληλυθυι̑αι ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας αυ᾿τω̑ ε᾿θεάσαντο τὸ μνημει̑ον καὶ ὡς ε᾿τέθη τὸ σω̑μα αυ᾿του̑
קַרִיבָן הוַי דֵּין נֵשֵׁא הָלֵין דֵּאתַי עַמֵה מֵן גּלִילָא וַחזַיָיהי לקַברָא וַאיכַּנָא אֵתּתּסִים פַּגרֵה׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁחָזְרוּ הֵכִינוּ בְּשָׂמִים וּמִרְקָחוֹת וּבַשַּׁבָּת שָׁבְתוּ עַל־פִּי הַמִּצְוָה.
וְאַחֲרֵי-כֵן שָׁבוּ וְהֵכִינוּ בְּשָׂמִים וּזְנִים מְרֻקָּחִים וּבַשַׁבָּת שָׁבְתוּ כַּמִּצְוָה:
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid. ([Exodus 12:16 Exodus 20:10])
ὑποστρέψασαι δὲ ἡτοίμασαν α᾿ρὼματα καὶ μύρα καὶ τὸ μὲν σάββατον ἡσύχασαν κατὰ τὴν ε᾿ντολήν
וַהפַך טַיֵב הֵרֻומֵא ובֵסמֵא וַבשַׁבּתָא שׁלַי אַיך דַּפקִיד סּ סּ׃
בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, לִפְנֵי עֲלוֹת הַשַּׁחַר, נָשְׂאוּ אֶת הַבְּשָׂמִים אֲשֶׁר הֵכִינוּ וּבָאוּ אֶל הַקֶּבֶר.
וּבָאֶחָד בַּשַּׁבָּת טֶרֶם יִבָּקַע הַשַּׁחַר בָּאוּ אֶל-הַקָּבֶר וְהֵבִיאוּ אֶת-הַבְּשָׂמִים אֲשֶׁר הֵכִינוּ וְעִמָּהֶן עוֺד אֲחֵרוֺת:
Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily(l). (l) var: + a některé jiné s nimi ([Matouš 28:1-Matouš 28:8; Marek 16:1-Marek 16:8; Jan 20:1-Jan 20:10])
τη̑ δὲ μια̑ τω̑ν σαββάτων ο῎ρθρου βαθέως ε᾿πὶ τὸ μνη̑μα η῟λθον φέρουσαι α῍ ἡτοίμασαν α᾿ρὼματα
בּחַד בּשַׁבָּא דֵּין בּשַׁפרָא עַד חֵשֻׁוך אֵתַי לבֵית־קבֻורָא וַאיתִּי הֵרֻומֵא הָלֵין דּטַיֵב הוַי וִאית הוַי עַמהֵין נֵשֵׁא אחרָניָתָא׃
הֵן רָאוּ שֶׁהָאֶבֶן כְּבָר נָגֹלָּה מִן הַקֶּבֶר
וְהִנֵּה מָצְאוּ אֶת-הָאֶבֶן גְּלוּלָה מִן-הַקָּבֶר:
I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Nalezly však kámen od hrobu odvalený.
ευ῟ρον δὲ τὸν λίθον α᾿ποκεκυλισμένον α᾿πὸ του̑ μνημείου
וֵאשׁכַּח כִּאפָא דַּמעַגּלָא מֵן בֵּית קבֻורָא׃
וְנִכְנְסוּ לְתוֹכוֹ, אַךְ לֹא מָצְאוּ אֶת גּוּפַת הָאָדוֹן יֵשׁוּעַ.
וַתָּבֹאנָה אֶל-תּוֺכוֺ אַךְ אֶת-גּוּפַת הָאָדוֺן יֵשׁוּעַ לֹא מָצָאוּ:
A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.
ει᾿σελθου̑σαι δὲ ου᾿χ ευ῟ρον τὸ σω̑μα του̑ κυρίου ᾽Ιησου̑
ועַלֵין ולָא אֵשׁכּחָיהי לפַגרָא דּיֵשֻׁוע׃
עוֹדָן נְבוֹכוֹת עַל הַדָּבָר הַזֶּה וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים בִּבְגָדִים מַבְרִיקִים נִצְּבוּ עַל־יָדָן.
וְכַאֲשֶׁר נָבֹכוּ עַל-הַדָּבָר הַזֶּה וְהִנֵּה שְׁנֵי אֲנָשִׁים בִּבְרַק זֹהַר בִּגְדֵיהֶם נִצָּבִים עֲלֵיהֶן:
I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. ([Lukáš 2:9 Lukáš 9:32; Skutky apoštolské 1:10])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ α᾿πορει̑σθαι αυ᾿τὰς περὶ τούτου καὶ ι᾿δοὺ α῎νδρες δύο ε᾿πέστησαν αυ᾿ται̑ς ε᾿ν ε᾿σθη̑τι α᾿στραπτούση
וַהוָא דּכַד הֵנֵין תַּמִיהָן עַל הָדֵא הָא תּרֵין גַּברִין קָמו לעֵל מֵנהֵין ומַברֵק הוָא לבֻושׁהֻון׃
הֵן נִתְמַלְּאוּ פַּחַד וְהִרְכִּינוּ פְּנֵיהֶן אַרְצָה. "לָמָּה אַתֶּן מְחַפְּשׂוֹת אֶת הַחַי בֵּין הַמֵּתִים?" שָׁאֲלוּ הַשְּׁנַיִם.
וְיִרְאָה אָחֲזָה אֹתָן וּפְנֵיהֶן שַׁחוּ אָרְצָה וְהֵם אַמְרוּ אֲלֵיהֶן לָמָּה-זֶּה תְּבַקֵּשְׁנָה אֶת-הַחַי בֵּין הַמֵּתִים:
Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?
ε᾿μφόβων δὲ γενομένων αυ᾿τω̑ν καὶ κλινουσω̑ν τὰ πρόσωπα ει᾿ς τὴν γη̑ν ει῏παν πρὸς αυ᾿τάς τί ζητει̑τε τὸν ζω̑ντα μετὰ τω̑ν νεκρω̑ν
וַהוַי בּדֵחלתָא וַכפַי אַפַּיהֵין בַּארעָא ס וָאמרִין להֵין מָנָא בָּעיָן אנתֵּין חַיָא עַם מִיתֵא׃
"הוּא אֵינֶנּוּ פֹּה, הוּא קָם לִתְחִיָּה. זְכֹרְנָה מַה שֶּׁאָמַר לָכֶן עוֹד בִּהְיוֹתוֹ בַּגָּלִיל.
הוּא אֵינֶנּוּ פֹה כִּי קָם מִן-הַמֵּתִים זְכֹרְנָה אֵת אֲשֶׁר-דִּבֶּר אֲלֵיכֶן בְּעוֺד הֱיוֺתוֺ בַגָּלִיל לֵאמֹר:
Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Není zde, byl vzkříšen(m). Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, (m) var: – Není zde, byl vzkříšen. ([Lukáš 9:22 Lukáš 17:25 Lukáš 18:32-Lukáš 18:33])
ου᾿κ ε῎στιν ω῟δε α᾿λλὰ η᾿γέρθη μνήσθητε ὡς ε᾿λάλησεν ὑμι̑ν ε῎τι ω῍ν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία
לַיתַּוהי תּנָן קָם לֵה עֵהַדֵין דּמַלֵל עַמכֵין כַּד הֻו בַּגלִילָא׃
הוּא אָמַר כִּי 'בֶּן־הָאָדָם צָרִיךְ לְהִמָּסֵר לִידֵי אֲנָשִׁים חוֹטְאִים וּלְהִצָּלֵב, וּבַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי לָקוּם'."
כִּי נָכוֺן לְבֶן-הָאָדָם לְהִנָּתֵן בִּידֵי אֲנָשִׁים חַטָּאִים וּלְהִצָּלֵב וּבָיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי יָקוּם:
Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“
λέγων τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου ο῞τι δει̑ παραδοθη̑ναι ει᾿ς χει̑ρας α᾿νθρὼπων ἁμαρτωλω̑ν καὶ σταυρωθη̑ναι καὶ τη̑ τρίτη ἡμέρα α᾿ναστη̑ναι
וֵאמַר הוָא דַּעתִיד הֻו בּרֵה דּאנָשָׁא דּנֵשׁתּלֵם בִּאידַי אנָשָׁא חַטָיֵא ונֵצטלֵב ולַתלָתָא יַומִין נקֻום׃ ס
וְאָמְנָם הֵן נִזְכְּרוּ בִּדְבָרָיו.
אָז זָכְרוּ אֶת-דְּבָרָיו:
I rozpomenuly se na slova jeho.
Tu se rozpomenuly na jeho slova,
καὶ ε᾿μνήσθησαν τω̑ν ρ᾿ημάτων αυ᾿του̑
והֵנֵין אֵתּדּכַרֵין למֵלַוהי׃
לְאַחַר מִכֵּן חָזְרוּ מִן הַקֶּבֶר וְסִפְּרוּ אֶת כָּל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לָאַחַד־עָשָׂר וּלְכָל הַשְּׁאָר.
שָׁבוּ מִן-הַקֶּבֶר וַתַּגֵּדְנָה אֵת כָּל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה לְאַחַד הֶעָשָׂר וּלְכָל-זוּלָתָם:
A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
vrátily se od hrobu a oznámily všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.
καὶ ὑποστρέψασαι α᾿πὸ του̑ μνημείου α᾿πήγγειλαν ταυ̑τα πάντα τοι̑ς ε῞νδεκα καὶ πα̑σιν τοι̑ς λοιποι̑ς
וַהפַך מֵן קַברָא וֵאמַרֵין הָלֵין כֻּלהֵין לַחדַעסַר וַלשַׁרכָּא׃
הַנָּשִׁים שֶׁסִּפְּרוּ זֹאת לַשְּׁלִיחִים הָיוּ מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית, יוֹחָנָה, מִרְיָם אֵם יַעֲקֹב, וַאֲחֵרוֹת שֶׁהָיוּ אִתָּן,
וְאֵלֶּה הֵן אֲשֶׁר אָמְרוּ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֶל-הַשְּׁלִיחִים מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וְיוֺחָנָה וּמִרְיָם אֵם יַעֲקֹב וְעוֺד נָשִׁים אֲחֵרוֺת עִמָּהֶן:
Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které to pověděly apoštolům. ([Lukáš 8:2-Lukáš 8:3])
η῟σαν δὲ ἡ Μαγδαληνὴ Μαρία καὶ ᾽Ιωάννα καὶ Μαρία ἡ ᾽Ιακὼβου καὶ αἱ λοιπαὶ σὺν αυ᾿ται̑ς ε῎λεγον πρὸς τοὺς α᾿ποστόλους ταυ̑τα
אִיתַיהֵין הוַי דֵּין מַריַם מַגדּלָיתָּא ויֻוחַן ומַריַם אֵמֵה דּיַעקֻוב ושַׁרכָּא דּעַמהֵין הָלֵין דֵּאמַר הוַי לַשׁלִיחֵא׃
אֶלָּא שֶׁדִּבְרֵיהֶן נִרְאוּ בְּעֵינֵיהֶם כְּדִבְרֵי הֶבֶל וְלֹא הֶאֱמִינוּ לָהֶן.
אַךְ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָיוּ בְעֵינֵיהֶם כְּדִבְרֵי-תָפֵל וְלֹא הֶאֱמִינוּ לָהֶן:
Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim.
καὶ ε᾿φάνησαν ε᾿νὼπιον αυ᾿τω̑ν ὡσεὶ λη̑ρος τὰ ρ᾿ήματα ταυ̑τα καὶ η᾿πίστουν αυ᾿ται̑ς
וֵאתחזִי בּעַינַיהֻון מֵלֵא הָלֵין אַיך שָׁניָתָא ולָא הַימֵנו אֵנֵין׃ ס
אוּלָם כֵּיפָא קָם וְרָץ אֶל הַקֶּבֶר. כְּשֶׁהִתְכּוֹפֵף רָאָה אֶת הַתַּכְרִיכִים לְבַדָּם, וְחָזַר הַבַּיְתָה תָּמֵהַּ עַל מַה שֶּׁקָּרָה.
וַיָּקָם פֶּטְרוֺס וַיָּרָץ אֶל-הַקֶּבֶר וַיִּשַּׁח לִרְאוֺת אֶל-תּוֺכוֺ וְלֹא-רָאָה כִי אִם-הַתַּכְרִיכִים לְבַדָּם וַיָשָׁב לְבֵיתוֺ מִשְׁתָּאֶה עַל-אֲשֶׁר נַעֲשָׂה:
Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Petr se rozběhl k hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo(n). (n) var: – Lukáš 24:12
ὁ δὲ Πέτρος α᾿ναστὰς ε῎δραμεν ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον καὶ παρακύψας βλέπει τὰ ο᾿θόνια μόνα καὶ α᾿πη̑λθεν πρὸς ἑαυτὸν θαυμάζων τὸ γεγονός
שֵׁמעֻון דֵּין קָם וַרהֵט לקַברָא וַאדִיק חזָא כֵּתָּנֵא דּסִימִין בַּלחֻוד וֵאזַל כַּד מֵתּדַּמַר בּנַפשֵׁה עַל מֵדֵּם דַּהוָא׃ ס
אוֹתוֹ יוֹם הָיוּ שְׁנַיִם מֵהֶם הוֹלְכִים אֶל הַכְּפָר הַנִּקְרָא עַמָּאוּס, שֶׁמֶּרְחָקוֹ מִירוּשָׁלַיִם כְּאַחַד־עָשָׂר קִילוֹמֶטֶר,
בַּיּוֺם הַהוּא הָלְכוּ שְׁנַיִם מֵהֶם אֶל-הַכְּפָר הַנִּקְרָא עַמָּאוּס הַרְחֵק כְּשִׁישִּׁים מַעֲנוֺת צֶמֶד שָׂדֶה מִן-יְרוּשָׁלָיִם:
A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty(o), (o) ř: šedesát (var: sto šedesát) stadií
καὶ ι᾿δοὺ δύο ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ε᾿ν αυ᾿τη̑ τη̑ ἡμέρα η῟σαν πορευόμενοι ει᾿ς κὼμην α᾿πέχουσαν σταδίους ἑξήκοντα α᾿πὸ ᾽Ιερουσαλήμ η῟ ο῎νομα ᾽Εμμαου̑ς
והָא תּרֵין מֵנהֻון בֵּה בּיַומָא אָזִלין הוַו לַקרִיתָא דַּשׁמָה עֵמַאוֻס ופַרִיקָא מֵן אֻורִשׁלֵם אֵסטדַוָתָא שׁתִּין׃
וּמְשׂוֹחֲחִים בֵּינֵיהֶם עַל כָּל מַה שֶּׁקָּרָה.
וְהֵמָּה נִדְבְּרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ עַל כָּל-הַקֹרֹת הָאֵלֶּה:
A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.
καὶ αυ᾿τοὶ ὡμίλουν πρὸς α᾿λλήλους περὶ πάντων τω̑ν συμβεβηκότων τούτων
והֵנֻון ממַללִין הוַו חַד עַם חַד עַל הָלֵין כֻּלהֵין דַּגדַשׁ׃
וְהִנֵּה בְּשָׁעָה שֶׁשּׂוֹחֲחוּ וְהִתְוַכְּחוּ הִתְקָרֵב יֵשׁוּעַ עַצְמוֹ וְהָלַךְ עִמָּהֶם,
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר שָׁאֲלוּ וְחָקְרוּ בַּדָּבָר וַיִּגַּשׁ גַּם-יֵשׁוּעַ וַיֵּלֶךְ עִמָּהֶם:
I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi. ([Marek 16:12])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ὁμιλει̑ν αυ᾿τοὺς καὶ συζητει̑ν καὶ αυ᾿τὸς ᾽Ιησου̑ς ε᾿γγίσας συνεπορεύετο αυ᾿τοι̑ς
וכַד הֵנֻון ממַללִין ובָעֵין חַד עַם חַד אֵתָא הֻו יֵשֻׁוע ומַטִי אֵנֻון וַמהַלֵך הוָא עַמהֻון׃
אֶלָּא שֶׁעֵינֵיהֶם הָיוּ אֲחוּזוֹת וְלֹא הִכִּירוּהוּ.
וְהֵם לֹא הִכִּירֻהוּ כִּי טַחוּ עֵינֵיהֶם מֵרְאוֺת:
Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali. ([Jan 20:14 Jan 21:4])
οἱ δὲ ο᾿φθαλμοὶ αυ᾿τω̑ν ε᾿κρατου̑ντο του̑ μὴ ε᾿πιγνω̑ναι αυ᾿τόν
ועַינַיהֻון אַחִידָן הוַי דּלָא נֵסתַּכּלֻונָיהי׃
אָמַר לָהֶם: "מָה הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה שֶׁאַתֶּם מִתְדַּיְּנִים בָּהֶם בַּדֶּרֶךְ?" הַשְּׁנַיִם נֶעֶצְרוּ וְעֶצֶב נָסוּךְ עַל פְּנֵיהֶם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מָה הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֲשֶׁר אַתֶּם מְדַבְּרִים אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ פֹּה עֲלֵי-אֹרַח וַיַּעַמְדוּ וּפְנֵיהֶם זֹעֲפִים:
I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku(p). (p) var: rozmlouváte, plni zármutku?“ Oni zůstali stát.
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς τίνες οἱ λόγοι ου῟τοι ου῍ς α᾿ντιβάλλετε πρὸς α᾿λλήλους περιπατου̑ντες καὶ ε᾿στάθησαν σκυθρωποί
וֵאמַר להֻון מָנָא אֵנֵין מֵלֵא הָלֵין דַּממַללִין אנתֻּון חַד עַם חַד כַּד מהַלכִין אנתֻּון וַכמִירִין אנתֻּון׃
אֶחָד מֵהֶם, קְלִיוֹפָס שְׁמוֹ, הֵשִׁיב וְאָמַר אֵלָיו: "הַאִם אַתָּה רַק אוֹרֵחַ בִּירוּשָׁלַיִם וְאֵינְךָ יוֹדֵעַ מַה נַּעֲשָׂה בְּתוֹכָהּ בְּיָמִים אֵלֶּה?"
וְאֶחָד מֵהֶם וּשְׁמוֺ קְלֵיוֺפָס עָנָה וְאָמָר הַאַתָּה הוּא לְבַדְּךׇ אֹרֵחַ בִּירוּשָׁלַיִם מִבְּלִי-דַעַת אֶת-הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר נַעֲשׂוּ בְתוֺכָהּ בַּיָּמִים הָאֵלֶּה:
A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“
α᾿ποκριθεὶς δὲ ει῟ς ο᾿νόματι Κλεοπα̑ς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τόν σὺ μόνος παροικει̑ς ᾽Ιερουσαλὴμ καὶ ου᾿κ ε῎γνως τὰ γενόμενα ε᾿ν αυ᾿τη̑ ε᾿ν ται̑ς ἡμέραις ταύταις
ענָא חַד מֵנהֻון דַּשׁמֵה קלֵיָופַּא וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו כַּי בַּלחֻודַיךְּ נֻוכרָיָא מֵן אֻורִשׁלֵם דּלָא יָדַע אַנתּ מֵדֵּם דַּהוָא בָּה בּהָנֻון יַומָתָא׃
שָׁאַל אוֹתָם: "וּמָה הַדָּבָר?" אָמְרוּ לוֹ: "מַה שֶּׁקָּרָה לְיֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת שֶׁהָיָה אִישׁ נָבִיא, גִּבּוֹר בְּמַעַשׂ וּבְאֹמֶר לִפְנֵי אֱלֹהִים וְלִפְנֵי כָּל הָעָם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם וּמָה הֵמָּה הַמַּעֲשִׂים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו עַל-אֹדוֺת יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי אֲשֶׁר הָיָה נָבִיא גִּבּוֺר חַיִל לִפְנֵי הָאֱלֹהִים וְלִפְנֵי כָל-הָעָם גַּם-בְּמַעֲשָׂיו וְגַם-בִּדְבָרָיו:
Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, ([Lukáš 7:16 Lukáš 13:33])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ποι̑α οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ τὰ περὶ ᾽Ιησου̑ του̑ Ναζαρηνου̑ ο῍ς ε᾿γένετο α᾿νὴρ προφήτης δυνατὸς ε᾿ν ε῎ργω καὶ λόγω ε᾿ναντίον του̑ θεου̑ καὶ παντὸς του̑ λαου̑
אָמַר להֻון מָנָא אָמרִין לֵה עַל יֵשֻׁוע הַו דּמֵן נָצרַת גַּברָא דַּהוָא נבִיָא וחַילתָן הוָא בּמֵלתָא ובַעבָדֵא קדָם אַלָהָא וַקדָם כֻּולֵה עַמָא׃
כֹּהֲנֵינוּ הַגְּדוֹלִים וּמַנְהִיגֵינוּ הִסְגִּירוּהוּ לְמִשְׁפַּט מָוֶת וְצָלְבוּ אוֹתוֹ,
אֲשֶׁר הִסְגִּירֻהוּ רָאשֵׁי כֹהֲנֵינוּ וְשָׂרֵינוּ לְמִשְׁפַּט-מָוֶת וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ:
Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. ([Lukáš 23:1-Lukáš 23:2 Lukáš 23:23-Lukáš 23:25])
ο῞πως τε παρέδωκαν αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ α῎ρχοντες ἡμω̑ν ει᾿ς κρίμα θανάτου καὶ ε᾿σταύρωσαν αυ᾿τόν
וַאשׁלמֻוהי רַבַּי־כָּהנֵא וקַשִׁישֵׁא לדִינָא דּמַותָּא וזַקפֻּוהי׃
וַאֲנַחְנוּ קִוִּינוּ כִּי הוּא זֶה אֲשֶׁר עָתִיד לִגְאֹל אֶת יִשְׂרָאֵל. אֲבָל נוֹסָף עַל כָּל זֹאת, כָּעֵת הַיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי מֵאָז קָרוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וַאֲנַחְנוּ חִכִּינוּ כִּי-זֶה הוּא אֲשֶׁר יִפְדֶּה אֶת-יִשְׂרָאֵל וְהַיּוֺם הַזֶּה יוֺם שְׁלִישִׁי הוּא מֵעֵת נַעֲשׂוּ אֵלֶּה:
My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo. ([Lukáš 1:68 Lukáš 2:38])
ἡμει̑ς δὲ η᾿λπίζομεν ο῞τι αυ᾿τός ε᾿στιν ὁ μέλλων λυτρου̑σθαι τὸν ᾽Ισραήλ α᾿λλά γε καὶ σὺν πα̑σιν τούτοις τρίτην ταύτην ἡμέραν α῎γει α᾿φ῾ ου῟ ταυ̑τα ε᾿γένετο
חנַן דֵּין סָברִין הוַין דּהֻויֻו עתִיד הוָא דּנֵפרקִיוהי לִאיסרָיֵל והָא תּלָתָא יַומִין הָא מֵן דּהָלֵין כֻּלהֵין הוַי׃
וּמַה גַּם שֶׁכַּמָּה נָשִׁים מִקִּרְבֵּנוּ הִדְהִימוּ אוֹתָנוּ: בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם הָיוּ בַּקֶּבֶר
וְגַם-נָשִׁים מִקִּרְבֵּנוּ הִבְהִילוּ אֹתָנוּ כִּי-הִשְׁכִּימוּ לָבֹא אֶל-הַקֶּבֶר בַּבֹּקֶר:
Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu ([Lukáš 24:1-Lukáš 24:11])
α᾿λλὰ καὶ γυναι̑κές τινες ε᾿ξ ἡμω̑ν ε᾿ξέστησαν ἡμα̑ς γενόμεναι ο᾿ρθριναὶ ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον
אֵלָא אָף נֵשֵׁא מֵנַן אַתמהָן קַדֵּם הוַי גֵּיר לבֵית־קבֻורָא׃
וְלֹא מָצְאוּ אֶת גּוּפָתוֹ, וּבָאוּ וְסִפְּרוּ שֶׁאַף רָאוּ בְּחִזָּיוֹן מַלְאָכִים אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי הוּא חַי.
וְלֹא מַצְאוּ אֶת-גְּוִיָּתוֺ וַתָּבֹאנָה וַתֹּאמַרְנָה כִּי חָזוּ מַלְאָכִים בַּמַּחֲזֶה אֲשֶׁר אָמְרוּ כִּי-הוּא חָי:
A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.
καὶ μὴ εὑρου̑σαι τὸ σω̑μα αυ᾿του̑ η῟λθον λέγουσαι καὶ ο᾿πτασίαν α᾿γγέλων ἑωρακέναι οι῍ λέγουσιν αυ᾿τὸν ζη̑ν
וכַד לָא אֵשׁכַּח פַּגרֵה אֵתַי אָמרָן לַן דּמַלַאכֵא חזַין תַּמָן וָאמרִין עלַוהי דּחַי הֻו׃
אֲחָדִים מֵאִתָּנוּ הָלְכוּ אֶל הַקֶּבֶר וּמְצָאוּהוּ בְּדִיּוּק כְּפִי שֶׁהַנָּשִׁים סִפְּרוּ, אַךְ אוֹתוֹ לֹא רָאוּ."
וַאֲנָשִׁים מִשֶּׁלָּנוּ הָלְכוּ אֶל-הַקָּבֶר וַיִּמְצְאוּ כֵן כַּאֲשֶׁר הִגִּידוּ הַנָּשִׁים אַךְ אֹתוֺ לֹא רָאוּ:
I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“ ([Lukáš 24:12; Jan 20:3-Jan 20:8])
καὶ α᾿πη̑λθόν τινες τω̑ν σὺν ἡμι̑ν ε᾿πὶ τὸ μνημει̑ον καὶ ευ῟ρον ου῞τως καθώς καὶ αἱ γυναι̑κες ει῏πον αυ᾿τὸν δὲ ου᾿κ ει῏δον
וָאף אנָשָׁא מֵנַן אֵזַלו לבֵית קבֻורָא וֵאשׁכַּחו הָכַנָא אַיך מָא דֵּאמַר נֵשֵׁא לֵה דֵּין לָא חזַו׃
הֵשִׁיב וְאָמַר לָהֶם: "הוֹי חַסְרֵי דַעַת וְכִבְדֵי לֵב מֵהַאֲמִין בְּכָל אֲשֶׁר דִּבְּרוּ הַנְּבִיאִים!
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הוֺי חַסְרִי תְבוּנָה וּקְשֵׁי לֵב מֵהַאֲמִין בְּכָל-אֲשֶׁר-דִּבְּרוּ הָנְּבִיאִים:
Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! ([Lukáš 24:44-Lukáš 24:45])
καὶ αυ᾿τὸς ει῏πεν πρὸς αυ᾿τούς ω῏ α᾿νόητοι καὶ βραδει̑ς τη̑ καρδία του̑ πιστεύειν ε᾿πὶ πα̑σιν οι῟ς ε᾿λάλησαν οἱ προφη̑ται
הָידֵּין אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע אָו חַסִירַי רֵעיָנָא ויַקִירַי לֵבָּא לַמהַימָנֻו בּכֻלהֵין אַילֵין דּמַלֵלו נבִיֵא׃
הֲרֵי עַל הַמָּשִׁיחַ הָיָה לִסְבֹּל אֶת כָּל זֹאת וּלְהִכָּנֵס אֶל תִּפְאֶרֶת כְּבוֹדוֹ!"
הַאִם לֹא-נָכוֺן הָיָה לַמָּשִׁיחַ לָשֵׂאת אֶת-עָנְיוֺ וְלָבֹא אֶל-כְּבוֺדוֺ:
Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
Což neměl Mesiáš(q) to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“ (q) ř: Kristus
ου᾿χὶ ταυ̑τα ε῎δει παθει̑ν τὸν Χριστὸν καὶ ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν δόξαν αυ᾿του̑
לָא הוָא הָלֵין עתִיד הוָא דַּנסַיבַּר משִׁיחָא וַדנֵעֻול לתֵשׁבֻּוחתֵּה׃
הוּא הֵחֵל מִמֹּשֶׁה וּמִכָּל הַנְּבִיאִים וּבֵאֵר לָהֶם אֶת הַדְּבָרִים הַמְכֻוָּנִים אֵלָיו בְּכָל הַכְּתוּבִים.
וַיּוֺאֶל לְבָאֵר לָהֶם כָּל-הַכְּתוּבִים הָחֵל מִמּשֶׁה וְעַד כָּל-הַנְּבִיאִים אֲשֶׁר דִּבְּרוּ עָלָיו:
A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.
καὶ α᾿ρξάμενος α᾿πὸ Μωϋσέως καὶ α᾿πὸ πάντων τω̑ν προφητω̑ν διερμήνευσεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν πάσαις ται̑ς γραφαι̑ς τὰ περὶ ἑαυτου̑
ושַׁרִי הוָא מֵן מֻושֵׁא ומֵן כֻּלהֻון נבִיֵא וַמפַשֵׁק הוָא להֻון עַל נַפשֵׁה מֵן כֻּלהֻון כּתָבֵא׃
כַּאֲשֶׁר הִתְקָרְבוּ אֶל הַכְּפָר שֶׁהָיָה מְגַמַּת פְּנֵיהֶם הוּא הֶעֱמִיד פָּנִים כְּהוֹלֵךְ לוֹ לְדַרְכּוֹ.
וַיִּקְרְבוּ אֶל-הַכְּפָר אֲשֶׁר פְּנֵיהֶם הָיוּ מֻעֲדוֺת לָלֶכֶת שָׁמָּה וְהוּא נָטָה פָנָיו כְּהֹלֵךְ לוֺ מִזֶּה וָהָלְאָה:
I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.
καὶ η῎γγισαν ει᾿ς τὴν κὼμην ου῟ ε᾿πορεύοντο καὶ αυ᾿τὸς προσεποιήσατο πορρὼτερον πορεύεσθαι
וַקרֵבו הוַו לַקרִיתָא הָי דָּאזִלין הוַו לָה והֻו מַסבַּר הוָא להֻון דַּאיך דַּלדֻוכָּא רַחִיקָא אָזֵל הוָא׃
אַךְ הֵם הִפְצִירוּ בּוֹ בְּאָמְרָם: "הִשָּׁאֵר אִתָּנוּ, כִּי הָעֶרֶב קָרֵב וּכְבָר פָּנָה הַיּוֹם." לְפִיכָךְ נִכְנַס וְנִשְׁאַר אִתָּם.
וַיִּפְצְרוּ-בוֺ לֵאמֹר שֶׁב-נָא פֹּה אִתָּנוּ כִּי-הָעֶרֶב הִגִּיעַ וְכִי-פָנָה הַיּוֺם וַיָּבֹא הַבַּיְתָה לָשֶׁבֶת אִתָּם:
Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.
καὶ παρεβιάσαντο αυ᾿τὸν λέγοντες μει̑νον μεθ῾ ἡμω̑ν ο῞τι πρὸς ἑσπέραν ε᾿στὶν καὶ κέκλικεν η῎δη ἡ ἡμέρα καὶ ει᾿ση̑λθεν του̑ μει̑ναι σὺν αυ᾿τοι̑ς
וַאלצֻוהי וָאמרִין לֵה פֻּושׁ לוָתַן מֵטֻל דּיַומָא הָשָׁא רכֵן לֵה למֵחשַׁך ועַל דַּנקַוֵא לוָתהֻון׃
כַּאֲשֶׁר הֵסֵב עִמָּהֶם לָקַח אֶת הַלֶּחֶם, בֵּרֵךְ וּבָצַע אוֹתוֹ וְנָתַן לָהֶם.
וַיְהִי בְּשִׁיבְתּוֺ אִתָּם אֶל-הַשֻּׁלְחָן וַיִּקַּח אֶת-הַלָּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיִּבְצַע וַיִּתֵּן לָהֶם:
I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. ([Lukáš 9:16 Lukáš 22:19])
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ κατακλιθη̑ναι αυ᾿τὸν μετ῾ αυ᾿τω̑ν λαβών τὸν α῎ρτον ευ᾿λόγησεν καὶ κλάσας ε᾿πεδίδου αυ᾿τοι̑ς
וַהוָא דּכַד אֵסתּמֵך עַמהֻון נסַב לַחמָא ובַרֵך וַקצָא ויַהב להֻון׃
אָז נִפְקְחוּ עֵינֵיהֶם וְהִכִּירוּהוּ, וְהוּא נֶעְלַם מֵהֶם.
אָז נִפְקְחוּ עֵינֵיהֶם וַיַּכִּירוּ אֹתוֺ וְהוּא חָמַק עָבַר מִפְּנֵיהֶם:
I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.
αυ᾿τω̑ν δὲ διηνοίχθησαν οἱ ο᾿φθαλμοὶ καὶ ε᾿πέγνωσαν αυ᾿τόν καὶ αυ᾿τὸς α῎φαντος ε᾿γένετο α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν
ומֵחדָא אֵתפַּתַּח עַינַיהֻון וֵאשׁתַּודּעֻוהי והֻו אֵשׁתּקֵל לֵה מֵנהֻון׃
אָמְרוּ זֶה לָזֶה: "הֲרֵי לִבֵּנוּ הָיָה בּוֹעֵר בְּקִרְבֵּנוּ כְּשֶׁדִּבֵּר אֵלֵינוּ בַּדֶּרֶךְ וּפָתַר לָנוּ אֶת הַכְּתוּבִים!"
וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הַאִם לִבֵּנוּ לֹא הָיָה בֹעֵר בְּקִרְבֵּנוּ כְּדַבְּרוֺ אֵלֵינוּ בַּדָּרֶךְ וּכְבָאֲרוֺ לָנוּ אֶת-הַכְּתוּבִים:
I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“
καὶ ει῏παν πρὸς α᾿λλήλους ου᾿χὶ ἡ καρδία ἡμω̑ν καιομένη η῟ν ε᾿ν ἡμι̑ν ὡς ε᾿λάλει ἡμι̑ν ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ ὡς διήνοιγεν ἡμι̑ν τὰς γραφάς
וָאמרִין הוַו חַד לחַד לָא הוָא לֵבַּן יַקִיר הוָא בּגַוַן כַּד ממַלֵל עַמַן בֻּאורחָא וַמפַשֵׁק לַן כּתָבֵא׃
אוֹתָהּ שָׁעָה קָמוּ וְחָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם. הֵם מָצְאוּ אֶת הָאַחַד־עָשָׂר מְכֻנָּסִים עִם חַבְרֵיהֶם,
וַיָּקוּמוּ בָעֵת הַהִיא וַיָּשׁוּבוּ יְרוּשָׁלָיְמָה וַיִּמְצְאוּ אֶת-אַחַד הֶעָשָׂר וְאֶת-אֲשֶׁר אִתָּם נִקְהָלִים יַחְדָּו:
A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.
καὶ α᾿ναστάντες αυ᾿τη̑ τη̑ ω῞ρα ὑπέστρεψαν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλήμ καὶ ευ῟ρον η᾿θροισμένους τοὺς ε῞νδεκα καὶ τοὺς σὺν αυ᾿τοι̑ς
וקָמו בָּה בּשָׁעתָא וַהפַכו לֻאורִשׁלֵם וֵאשׁכַּחו לַחדַעסַר דַּכנִישִׁין ולַאילֵין דּעַמהֻון׃
וְהַכֹּל אוֹמְרִים כִּי הָאָדוֹן אָכֵן קָם וְנִרְאָה אֶל שִׁמְעוֹן.
וְאֹמְרִים כִּי קָם הָאָדוֺן אֶל-נָכוֺן וְכִי נִרְאָה אֶל-שִׁמְעוֺן:
Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“ ([1 Korintským 15:5])
λέγοντας ο῞τι ο῎ντως η᾿γέρθη ὁ κύριος καὶ ω῎φθη Σίμωνι
כַּד אָמרִין דּשַׁרִירָאיִת קָם מָרַן וֵאתחזִי לשֵׁמעֻון׃
הֵם סִפְּרוּ מַה שֶּׁקָּרָה בַּדֶּרֶךְ וְכִי הִכִּירוּהוּ כַּאֲשֶׁר בָּצַע אֶת הַלֶּחֶם.
וַיְסַפְּרוּ גַּם-הֵם אֵת אֲשֶׁר קָרָה לָהֶם בַּדָּרֶךְ וְכִי הִכִּירֻהוּ כַּאֲשֶׁר בָּצַע אֶת-הַלָּחֶם:
I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.
καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿ξηγου̑ντο τὰ ε᾿ν τη̑ ὁδω̑ καὶ ὡς ε᾿γνὼσθη αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν τη̑ κλάσει του̑ α῎ρτου
וָאף הֵנֻון אֵשׁתַּעִיו אַילֵין דַּהוַי בֻּאורחָא וַאיכַּנָא אֵתִידַע להֻון כַּד קצָא לַחמָא׃ ס
עוֹדָם מְדַבְּרִים כָּזֹאת וְהוּא עָמַד בְּתוֹכָם. אָמַר לָהֶם: "שָׁלוֹם לָכֶם",
עוֺד הֵם מְדַבְּרִים כָּאֵלֶּה וְהִנֵּה הוּא יֵשׁוּעַ עֹמֵד בְּתוֺכָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שָׁלוֺם עֲלֵכֶם:
A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich(r). (r) var: + a řekl jim: „Pokoj vám.“ ([Jan 20:19-Jan 20:20; Marek 16:14; Skutky apoštolské 10:40-Skutky apoštolské 10:41; 1 Korintským 15:5])
ταυ̑τα δὲ αυ᾿τω̑ν λαλούντων αυ᾿τὸς ε῎στη ε᾿ν μέσω αυ᾿τω̑ν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ει᾿ρήνη ὑμι̑ν
וכַד הָלֵין ממַללִין הוַו יֵשֻׁוע קָם בַּינָתהֻון וֵאמַר להֻון שׁלָמָא עַמכֻון אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃
אַךְ הֵם נִבְהֲלוּ וְנִתְמַלְּאוּ פַּחַד, וְחָשְׁבוּ כִּי רוּחַ הֵם רוֹאִים.
וְהֵמָּה חַתּוּ נִבְהָלוּ וַיַּחְשְׁבוּ כִי-רָאוּ רוּחַ:
Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. ([Matouš 14:26])
πτοηθέντες δὲ καὶ ε῎μφοβοι γενόμενοι ε᾿δόκουν πνευ̑μα θεωρει̑ν
והֵנֻון אֵתרהֵבו וַהוַו בּדֵחלתָא סָברִין הוַו גֵּיר דּרֻוחָא חָזֵין׃
אָמַר לָהֶם: "מַדּוּעַ נֶחֱרַדְתֶּם וּמַדּוּעַ עוֹלִים סְפֵקוֹת בִּלְבַבְכֶם?
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם לָמָּה-זֶּה מְפַחֲדִים אַתֶּם וְלָמָּה תַּעֲלֶינָה מַחֲשָׁבוֺת בִּלְבַבְכֶם:
I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς τί τεταραγμένοι ε᾿στέ καὶ διὰ τί διαλογισμοὶ α᾿ναβαίνουσιν ε᾿ν τη̑ καρδία ὑμω̑ν
וָאמַר להֻון יֵשֻׁוע מָנָא מֵתּזִיעִין אנתֻּון ומָנָא סָלקָן מַחשׁבָתָא עַל לֵבַּוָתכֻון׃
רְאוּ אֶת יָדַי וְאֶת רַגְלַי - שֶׁאֲנִי הוּא. מַשְּׁשׁוּנִי וּרְאוּ; הֲרֵי לְרוּחַ אֵין בָּשָׂר וַעֲצָמוֹת כְּמוֹ שֶׁאַתֶּם רוֹאִים בִּי."
רְאוּ אֶת-יָדַי וְאֶת-רַגְלַי כִּי אֲנִי אֲנִי הוּא מִשְׁשׁוּנִי וּרְאוּ כִּי רוּחַ אֵין לוֺ בָּשָׂר וַעֲצָמוֺת כַּאֲשֶׁר אַתֶּם רֹאִים בִּי:
Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ ([1 Janův 1:1])
ι῎δετε τὰς χει̑ράς μου καὶ τοὺς πόδας μου ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι αυ᾿τός ψηλαφήσατέ με καὶ ι῎δετε ο῞τι πνευ̑μα σάρκα καὶ ο᾿στέα ου᾿κ ε῎χει καθώς ε᾿μὲ θεωρει̑τε ε῎χοντα
חזַו אִידַי ורֵגלַי דֵּאנָא אנָא גֻּושֻׁונָני ודַעו דַּלרֻוחָא בֵּסרָא וגַרמֵא לַיתּ לָה אַיך דּחָזֵין אנתֻּון דִּאית לִי׃
וּבְאָמְרוֹ זֹאת הֶרְאָה לָהֶם אֶת יָדָיו וְאֶת רַגְלָיו.
וְאַחֲרֵי אָמְרוֺ כָזֹאת הֶרְאָה אֹתָם אֶת-יָדָיו וְאֶת-רַגְלָיו:
A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
To řekl a ukázal jim ruce a nohy(s). (s) var: – Lukáš 24:40
καὶ του̑το ει᾿πών ε῎δειξεν αυ᾿τοι̑ς τὰς χει̑ρας καὶ τοὺς πόδας
וכַד הָלֵין אֵמַר חַוִי אֵנֻון אִידַוהי ורֵגלַוהי׃
מֵאַחַר שֶׁעוֹד לֹא הֶאֱמִינוּ מֵרֹב שִׂמְחָה וְהָיוּ מְלֵאֵי פְּלִיאָה, אָמַר לָהֶם: "הַאִם יֵשׁ לָכֶם פֹּה אֵיזֶה אֹכֶל?"
וּבְעוֺד לֹא הֶאֱמִינוּ מִִּׂמְחָה וּמִתִּמְהוֺן לֵבָב וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲיֵשׁ-לָכֶם פֹּה אֹכֶל:
Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ ([Jan 21:5])
ε῎τι δὲ α᾿πιστούντων αυ᾿τω̑ν α᾿πὸ τη̑ς χαρα̑ς καὶ θαυμαζόντων ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε῎χετέ τι βρὼσιμον ε᾿νθάδε
וכַד עדַמָא להָשָׁא לָא מהַימנִין הוַו מֵן חַדוַתהֻון ומֵתּתַּמהִין הוַו אֵמַר להֻון אִית לכֻון תּנָן מֵדֵּם למֵאכַל׃
הֵם נָתְנוּ לוֹ חֲתִיכַת דָּג צָלוּי,
וַיִּתְּנוּ לוֺ מִקְצַת דָּג צִלִי-אֵשׁ וּמִנֹפֶת צוּפִים:
A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Podali mu kus pečené ryby(t). (t) var: + a plást medu
οἱ δὲ ε᾿πέδωκαν αυ᾿τω̑ ι᾿χθύος ο᾿πτου̑ μέρος
הֵנֻון דֵּין יַהבו לֵה מנָתָא מֵן נֻונָא דּטַויָא ומֵן כַּכָּרִיתָא דּדֵבשָׁא׃
וְהוּא לָקַח וְאָכַל לְעֵינֵיהֶם.
וַיִּקַּח וַיֹּאכַל לְעֵינֵיהֶם:
A vzav, pojedl před nimi,
Vzal si a pojedl před nimi.
καὶ λαβών ε᾿νὼπιον αυ᾿τω̑ν ε῎φαγεν
וַנסַב אֵכַל לעִנַיהֻון׃ ס
הוֹסִיף וְאָמַר לָהֶם: "אֵלֶּה דְּבָרַי אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֹד שֶׁהָיִיתִי עִמָּכֶם: צָרִיךְ שֶׁיִּתְקַיֵּם כָּל הַכָּתוּב עָלַי בְּתוֹרַת מֹשֶׁה וּבַנְּבִיאִים וּבַתְּהִלִּים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֵלֶּה דְּבָרַי אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֺד הָיִיתִי עִמָּכֶם כִּי הִמָּלֵא יִמָּלֵא כָל-הַכָּתוּב עָלַי בְּתוֺרַת משֶׁה וּבַנְּבִיאִים וּבְמִזְמוֺרֵי תְהִלִּים:
A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ ([Lukáš 24:26-Lukáš 24:27; Skutky apoštolské 13:29; 1 Korintským 15:4; Matouš 26:24; Marek 14:21 Marek 9:12; Lukáš 18:31])
ει῏πεν δὲ πρὸς αυ᾿τούς ου῟τοι οἱ λόγοι μου ου῍ς ε᾿λάλησα πρὸς ὑμα̑ς ε῎τι ω῍ν σὺν ὑμι̑ν ο῞τι δει̑ πληρωθη̑ναι πάντα τὰ γεγραμμένα ε᾿ν τω̑ νόμω Μωϋσέως καὶ τοι̑ς προφήταις καὶ ψαλμοι̑ς περὶ ε᾿μου̑
וֵאמַר להֻון הָלֵין אֵנֵין מֵלֵא דּמַללֵת עַמכֻון כַּד לוָתכֻון הוִית דּוָלֵא הו דּנֵשׁתַּלַם כֻּל מֵדֵּם דַּכתִיב בּנָמֻוסָא דּמֻושֵׁא ובַנבִיֵא וַבמַזמֻורֵא עלַי׃
אָז פָּתַח אֶת לְבָבָם לְהָבִין אֶת הַכְּתוּבִים
אָז פָּתַח אֶת-לְבָבָם לְהַשְׂכִּיל אֶת-הַכְּתוּבִים:
Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.
τότε διήνοιξεν αυ᾿τω̑ν τὸν νου̑ν του̑ συνιέναι τὰς γραφάς
הָידֵּין פּתַח רֵעיָנהֻון למֵסתַּכָּלֻו כּתָבֵא׃
וְאָמַר לָהֶם: "כָּךְ כָּתוּב, שֶׁהַמָּשִׁיחַ יִסְבֹּל וְיָקוּם מִן הַמֵּתִים בַּיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם כֵּן כָּתוּב עַל-עֻנּוֺת הַמָּשִׁיחַ וְעַל-תְּקוּמָתוֺ מִן-הַמֵּתִים בַּיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי:
A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude(u) trpět a třetího dne vstane z mrtvých; (u) var: musí
καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ο῞τι ου῞τως γέγραπται παθει̑ν τὸν Χριστὸν καὶ α᾿ναστη̑ναι ε᾿κ νεκρω̑ν τη̑ τρίτη ἡμέρα
וֵאמַר להֻון דּהָכַנָא כּתִיב והָכַנָא זָדֵק הוָא דּנֵחַשׁ משִׁיחָא ודַנקֻום מֵן בֵּית מִיתֵא לַתלָתָא יַומִין׃
וּבִשְׁמוֹ תֻּכְרַז תְּשׁוּבָה וּסְלִיחַת חֲטָאִים לְכָל הַגּוֹיִם הָחֵל מִירוּשָׁלַיִם.
וְכִי בִשְׁמוֺ יִקְרְאוּ הַקֹּרְאִים לִתְשׁוּבָה וְלִסְלִיחַת עָוֺן בְּכָל-הַגּוֺיִם הָחֵל מִן-יְרוּשָׁלָיִם:
A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na(v) odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. (v) var: a ([Matouš 28:18-Matouš 28:20; Marek 16:15; Jan 20:21-Jan 20:23; 1 Timoteovi 3:16])
καὶ κηρυχθη̑ναι ε᾿πὶ τω̑ ο᾿νόματι αυ᾿του̑ μετάνοιαν ει᾿ς α῎φεσιν ἁμαρτιω̑ν ει᾿ς πάντα τὰ ε῎θνη α᾿ρξάμενοι α᾿πὸ ᾽Ιερουσαλήμ
וַדנֵתכּרֵז בַּשׁמֵה תּיָבֻּותָא לשֻׁובקָנָא דַּחטָהֵא בּכֻלהֻון עַממֵא ושֻׁורָיָא נֵהוֵא מֵן אֻורִשׁלֵם׃
אַתֶּם עֵדִים לַדְּבָרִים הָאֵלֶּה.
וְאַתֶּם עֵדִים עַל-אֵלֶּה:
Vy pak jste svědkové toho.
Vy jste toho svědky. ([Skutky apoštolské 1:8])
ὑμει̑ς μάρτυρες τούτων
וַאנתֻּון אֵנֻון סָהדֵּא דּהָלֵין׃
הִנְנִי שׁוֹלֵחַ לָכֶם אֶת אֲשֶׁר הִבְטִיחַ אָבִי, וְאַתֶּם שְׁבוּ בָּעִיר עַד שֶׁתִּלְבְּשׁוּ עֹז מִמָּרוֹם."
הִנֵּה אָנֹכִי שֹׁלֵחַ אֵת אֲשֶׁר הִבְטִיחַ לָכֶם אָבִי וְאַתֶּם הוֺחִילוּ בָּעִיר יְרוּשָׁלַיִם עַד כִּי-תִלְבְּשׁוּ עֹז מִמָּרוֺם:
A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ ([Jan 14:26; Skutky apoštolské 1:4])
καὶ ι᾿δοὺ ε᾿γώ α᾿ποστέλλω τὴν ε᾿παγγελίαν του̑ πατρός μου ε᾿φ῾ ὑμα̑ς ὑμει̑ς δὲ καθίσατε ε᾿ν τη̑ πόλει ε῞ως ου῟ ε᾿νδύσησθε ε᾿ξ υ῞ψους δύναμιν
וֵאנָא אֵשַׁדַּר עלַיכֻּון מֻולכָּנָא דָּאבי אַנתֻּון דֵּין קַוַו בֻּאורִשׁלֵם מדִינתָּא עדַמָא דּתֵלבּשֻׁון חַילָא מֵן רַומָא׃ ס
הוּא הוֹצִיא אוֹתָם עַד בֵּית עַנְיָה, נָשָׂא אֶת יָדָיו וּבֵרְכָם.
וַיּוֺצִיאֵם אֶל-מִחוּץ לָעִיר עַד-בֵּית עַנְיָה וַיִָּּׂא אֶת-יָדָיו וַיְבָרְכֵם:
I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; ([Marek 16:19; Skutky apoštolské 1:9-Skutky apoštolské 1:11])
ε᾿ξήγαγεν δὲ αυ᾿τοὺς ε῎ξω ε῞ως πρὸς Βηθανίαν καὶ ε᾿πάρας τὰς χει̑ρας αυ᾿του̑ ευ᾿λόγησεν αυ᾿τούς
וַאפֵּק אֵנֻון עדַמָא לבֵית־עַניָא וַארִים אִידַוהי ובַרֵך אֵנֻון׃
בְּשָׁעָה שֶׁבֵּרֵךְ אוֹתָם נִפְרַד מֵהֶם וְנִשָֹא הַשָּׁמַיְמָה.
וַיְהִי בְּבָרְכוֺ אֹתָם וַיִּפָּרֵד מֵהֶם וַיִּנָּשֵׂא הַשָּׁמָיְמָה:
I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe(x). (x) var: – a byl nesen do nebe
καὶ ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ευ᾿λογει̑ν αυ᾿τὸν αυ᾿τοὺς διέστη α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν καὶ α᾿νεφέρετο ει᾿ς τὸν ου᾿ρανόν
וַהוָא דּכַד מבַרֵך להֻון אֵתפּרֵשׁ מֵנהֻון וַסלֵק לַשׁמַיָא׃ ס
הֵם הִשְׁתַּחֲווּ לוֹ וְחָזְרוּ לִירוּשָׁלַיִם בְּשִׂמְחָה גְּדוֹלָה,
וְהֵם הִשְׁתַּחֲווּ-לוֺ וַיָּשׁוּבוּ לִירוּשָׁלַיִם בְּשִׂמְחָה גְדוֺלָה:
A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Oni před ním padli na kolena(y); potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, (y) var: – před ním padli na kolena ([Skutky apoštolské 1:12-Skutky apoštolské 1:14])
καὶ αυ᾿τοὶ προσκυνήσαντες αυ᾿τὸν ὑπέστρεψαν ει᾿ς ᾽Ιερουσαλὴμ μετὰ χαρα̑ς μεγάλης
הֵנֻון דֵּין סגֵדו לֵה וַהפַכו לֻאורִשׁלֵם בּחַדֻותָא רַבּתָא׃
וְהִתְמִידוּ לִהְיוֹת בַּמִּקְדָּשׁ כְּשֶׁהֵם מְבָרְכִים אֶת הָאֱלֹהִים.
וַיִּהְיוּ בַהֵיכָל מְהַלֲלִים וּמְבָרְכִים אֶת-הָאֱלֹהִים תָּמִיד אָמֵן:
A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
byli stále v chrámě a chválili Boha.
καὶ η῟σαν διὰ παντὸς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ευ᾿λογου̑ντες τὸν θεόν
וַבכֻלזבַן אִיתַיהֻון הוַו בּהַיכּלָא כַּד משַׁבּחִין וַמבַרכִין לַאלָהָא אַמִין סּ סּ׃
בְּרֵאשִׁית הָיָה הַדָּבָר, וְהַדָּבָר הָיָה עִם הָאֱלֹהִים, וֵאלֹהִים הָיָה הַדָּבָר.
בְּרֵאשִׁית הָיָה הַדָּבָר וְהַדָּבָר הָיָה אֶת-הָאֱלֹהִים וְהוּא הַדָּבָר הָיָה אֱלֹהִים:
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. ([Genesis 1:1; 1 Janův 1:1-1 Janův 1:2])
ε᾿ν α᾿ρχη̑ η῟ν ὁ λόγος καὶ ὁ λόγος η῟ν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς η῟ν ὁ λόγος
בּרִשִׁית אִיתַוהי הוָא מֵלתָא והֻו מֵלתָא אִיתַוהי הוָא לוָת אַלָהָא וַאלָהָא אִיתַוהי הוָא הֻו מֵלתָא׃
הוּא הָיָה בְּרֵאשִׁית עִם הָאֱלֹהִים.
הוּא הָיָה מֵרֹאשׁ אֶת-הָאֱלֹהִים:
To bylo na počátku u Boha.
To bylo na počátku u Boha.
ου῟τος η῟ν ε᾿ν α᾿ρχη̑ πρὸς τὸν θεόν
הָנָא אִיתַוהי הוָא בּרִשִׁית לוָת אַלָהָא׃
הַכֹּל נִהְיָה עַל־יָדָיו, וּמִבַּלְעָדָיו לֹא נִהְיָה כָּל אֲשֶׁר נִהְיָה.
כָּל-הַמַּעֲשִׂים נִהְיוּ עַל-יָדוֺ וְאֵין דָּבָר אֲשֶׁר נַעֲשָׂה מִבַּלְעָדָיו:
Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. ([Žalmy 33:6; Koloským 1:16-Koloským 1:17; Židům 1:2])
πάντα δι῾ αυ᾿του̑ ε᾿γένετο καὶ χωρὶς αυ᾿του̑ ε᾿γένετο ου᾿δὲ ε῞ν ο῍ γέγονεν
כֻּל בִּאידֵה הוָא ובֵלעָדַוהי אָפלָא חדָא הוָת מֵדֵּם דַּהוָא׃
בּוֹ הָיוּ חַיִּים וְהַחַיִּים הָיוּ הָאוֹר לִבְנֵי הָאָדָם.
בּוֺ נִמְצָא חַיִּים וְהַחַיִּים הֵם אוֺר הָאָדָם:
V něm život byl, a život byl světlo lidí.
V něm byl život a život byl světlo lidí(a). (a) bez něho nepovstalo nic. Co vzniklo, v tom byl život, a život byl světlo lidí.
ε᾿ν αυ᾿τω̑ ζωὴ η῟ν καὶ ἡ ζωὴ η῟ν τὸ φω̑ς τω̑ν α᾿νθρὼπων
בֵּה חַיֵא הוָא וחַיֵא אִיתַיהֻון נֻוהרָא דַּבנַינָשָׁא׃
וְהָאוֹר מֵאִיר בַּחֹשֶׁךְ וְהַחֹשֶׁךְ לֹא הִשִֹיגוֹ.
וְהָאוֺר זֹרֵחַ בַּחֹשֶׁךְ וְהַחֹשֶׁךְ לֹא יְכִילֶנּוּ:
A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila(b). (b) nepřijala ([1 Janův 1:5])
καὶ τὸ φω̑ς ε᾿ν τη̑ σκοτία φαίνει καὶ ἡ σκοτία αυ᾿τὸ ου᾿ κατέλαβεν
והֻו נֻוהרָא בּחֵשֻׁוכָא מַנהַר וחֵשֻׁוכָא לָא אַדרכֵה׃ ס
אִישׁ הָיָה שָׁלוּחַ מֵאֵת אֱלֹהִים וּשְׁמוֹ יוֹחָנָן.
אִישׁ הָיָה בָאָרֶץ יוֺחָנָן שְׁמוֺ אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ אֱלֹהִים:
Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Marek 1:4-Marek 1:6; Lukáš 3:1-Lukáš 3:3])
ε᾿γένετο α῎νθρωπος α᾿πεσταλμένος παρὰ θεου̑ ο῎νομα αυ᾿τω̑ ᾽Ιωάννης
הוָא בַּרנָשָׁא דֵּאשׁתַּדַּר מֵן אַלָהָא שׁמֵה יֻוחַנָן׃
הוּא בָּא לְעֵדוּת, לְהָעִיד עַל הָאוֹר כְּדֵי שֶׁעַל־פִּיו יַאֲמִינוּ הַכֹּל.
הוּא בָא לְעֵדוּת לְהָעִיד עַל-הָאוֺר לְמַעַן יַאֲמִינוּ כֻלָּם עַל-יָדוֺ:
Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.
ου῟τος η῟λθεν ει᾿ς μαρτυρίαν ι῞να μαρτυρήση περὶ του̑ φωτός ι῞να πάντες πιστεύσωσιν δι῾ αυ᾿του̑
הָנָא אֵתָא לסָהדֻּותָא דּנֵסהַד עַל נֻוהרָא דּכֻלנָשׁ נהַימֵן בִּאידֵה׃
הוּא לֹא הָיָה הָאוֹר; הוּא בָּא לְהָעִיד עַל הָאוֹר.
וְלֹא הוּא הָיָה הָאוֺר כִּי אִם-בָּא לְהָעִיד עַל-הָאוֺר הַהוּא:
Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.
Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. ([Marek 1:7-Marek 1:8])
ου᾿κ η῟ν ε᾿κει̑νος τὸ φω̑ς α᾿λλ῾ ι῞να μαρτυρήση περὶ του̑ φωτός
לָא הֻו הוָא נֻוהרָא אֵלָא דּנֵסהַד עַל נֻוהרָא׃
הָאוֹר הָאֲמִתִּי, הַמֵּאִיר לְכָל אָדָם, בָּא אֶל הָעוֹלָם.
הוּא אוֺר אֱמֶת אֲשֶׁר בָּא לָעוֺלָם לְהָאִיר לְכָל-אָדָם:
Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa(c). (c) každého člověka, přicházejícího na svět ([Jan 8:12 Jan 9:5 Jan 12:46])
η῟ν τὸ φω̑ς τὸ α᾿ληθινόν ο῍ φωτίζει πάντα α῎νθρωπον ε᾿ρχόμενον ει᾿ς τὸν κόσμον
אִיתַוהי הוָא גֵּיר נֻוהרָא דַּשׁרָרָא דּמַנהַר לכֻלנָשׁ דָּאתֵא לעָלמָא׃
בָּעוֹלָם הָיָה וְעַל־יָדָיו נִהְיָה הָעוֹלָם, וְהָעוֹלָם לֹא הִכִּירוֹ.
הוּא הָיָה בָעוֺלָם וְהָעוֺלָם נִהְיָה עַל-יָדוֺ וְהָעוֺלָם אֹתוֺ לֹא יָדָע:
Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. ([Matouš 11:19])
ε᾿ν τω̑ κόσμω η῟ν καὶ ὁ κόσμος δι῾ αυ᾿του̑ ε᾿γένετο καὶ ὁ κόσμος αυ᾿τὸν ου᾿κ ε῎γνω
בּעָלמָא הוָא ועָלמָא בִּאידֵה הוָא ועָלמָא לָא יַדעֵה׃
הוּא בָּא אֶל שֶׁלּוֹ וְאֵלֶּה אֲשֶׁר לוֹ לֹא קִבְּלוּ אוֹתוֹ.
הוּא בָא אֶל-עַמּוֺ שֶׁלּוֺ וְעַמּוֺ שֶׁלּוֺ לֹא הֶחֱזִיקוּ-בוֺ:
Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.
Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
ει᾿ς τὰ ι῎δια η῟λθεν καὶ οἱ ι῎διοι αυ᾿τὸν ου᾿ παρέλαβον
לדִילֵה אֵתָא ודִילֵה לָא קַבּלֻוהי׃
אֲבָל לְאֵלֶּה אֲשֶׁר קִבְּלוּ אוֹתוֹ, הַמַּאֲמִינִים בִּשְׁמוֹ, נָתַן תֹּקֶף לִהְיוֹת בָּנִים לֵאלֹהִים.
וְאֵלֶּה אֲשֶׁר הֶחֱזִיקוּ-בוֺ נָתַן-כֹּחַ בְּיָדָם לִהְיוֺת בָּנִים לֵאלֹהִים הֲלֹא הֵם הַמַּאֲמִינִים בִּשְׁמוֺ:
Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. ([Galatským 3:26; 1 Janův 5:1])
ο῞σοι δὲ ε῎λαβον αυ᾿τόν ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ξουσίαν τέκνα θεου̑ γενέσθαι τοι̑ς πιστεύουσιν ει᾿ς τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑
אַילֵין דֵּין דּקַבּלֻוהי יַהב להֻון שֻׁולטָנָא דַּבנַיָא דַּאלָהָא נֵהוֻון לַאילֵין דַּמהַימנִין בַּשׁמֵה׃
לֹא מִדָּם וְלֹא מֵחֵפֶץ הַבָּשָׂר נוֹלְדוּ, אַף לֹא מֵחֵפֶץ גֶּבֶר, כִּי אִם מֵאֱלֹהִים.
אֲשֶׁר לֵדָתָם לֹא מִדָּם וְלֹא מִתַּאֲוַת בָּשָׂר וְלֹא מֵרוּחַ גָּבֶר כִּי אִם-מֵאֱלֹהִים:
Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců(d), nýbrž narodili se z Boha. (d) ř: nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže ([Matouš 16:17; Jan 3:5-Jan 3:6; 1 Petrův 1:23])
οι῍ ου᾿κ ε᾿ξ αἱμάτων ου᾿δὲ ε᾿κ θελήματος σαρκὸς ου᾿δὲ ε᾿κ θελήματος α᾿νδρὸς α᾿λλ῾ ε᾿κ θεου̑ ε᾿γεννήθησαν
אַילֵין דּלַו מֵן דּמָא ולָא מֵן צֵביָנָא דּבֵסרָא ולָא מֵן צֵביָנָא דּגַברָא אֵלָא מֵן אַלָהָא אֵתִילֵדו׃ ס
הַדָּבָר נִהְיָה בָּשָׂר וְשָׁכַן בְּתוֹכֵנוּ; וַאֲנַחְנוּ רָאִינוּ אֶת כְּבוֹדוֹ, כְּבוֹד בֵּן יָחִיד מִלִּפְנֵי אָבִיו, מָלֵא חֶסֶד וֶאֱמֶת.
וְהַדָּבָר לָבַשׁ בָּשָׂר וַיִּשְׁכֹּן בְּתוֺכֵנוּ וְאֶת-כְּבוֺדוֺ רָאִינוּ כִּכְבוֺד בֵּן יָחִיד לְאָבִיו מָלֵא חֶסֶד וֶאֱמֶת:
A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce), plné milosti a pravdy.
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. ([Matouš 1:16; Lukáš 2:7; Římanům 1:3; Galatským 4:4; 1 Janův 4:2-1 Janův 4:3; Lukáš 1:2 Lukáš 9:32])
καὶ ὁ λόγος σὰρξ ε᾿γένετο καὶ ε᾿σκήνωσεν ε᾿ν ἡμι̑ν καὶ ε᾿θεασάμεθα τὴν δόξαν αυ᾿του̑ δόξαν ὡς μονογενου̑ς παρὰ πατρός πλήρης χάριτος καὶ α᾿ληθείας
ומֵלתָא בֵּסרָא הוָא וַאגֵּן בַּן וַחזַין שֻׁובחֵה שֻׁובחָא אַיך דִּיחִידָיָא דּמֵן אַבָא דַּמלֵא טַיבֻּותָא וקֻושׁתָּא׃ ס
יוֹחָנָן הֵעִיד עָלָיו וְקָרָא בְּאָמְרוֹ: "זֶה הוּא שֶׁאָמַרְתִּי עָלָיו, 'הַבָּא אַחֲרַי הוּא כְּבָר לְפָנַי, כִּי קֹדֶם לִי הָיָה'."
וְיוֺחָנָן הֵעִיד עָלָיו וַיִּקְרָא לֵאמֹר זֶה הוּא אֲשֶׁר אָמַרְתִּי עָלָיו כִּי הוּא בָא אַחֲרַי וְהִנֵּה הוּא לְפָנָי כִּי רִאשׁוֺן-לִי הָיָה:
Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.
Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já.“ ([Marek 1:7; Koloským 1:17])
᾽Ιωάννης μαρτυρει̑ περὶ αυ᾿του̑ καὶ κέκραγεν λέγων ου῟τος η῟ν ο῍ν ει῏πον ὁ ο᾿πίσω μου ε᾿ρχόμενος ε῎μπροσθέν μου γέγονεν ο῞τι πρω̑τός μου η῟ν
יֻוחַנָן סהֵד עלַוהי וַקעָא וֵאמַר הָנַו הַו דֵּאמרֵת דּבָתַרי אָתֵא וַהוָא לֵה קדָמַי מֵטֻל דּקַדמָי הֻו מֵני׃ ס
הֵן מִמְּלוֹאוֹ כֻּלָּנוּ קִבַּלְנוּ, וְחֶסֶד עַל חֶסֶד;
כִּי מִמְּלֹאוֺ נָשָׂאנוּ כֻלָּנוּ חֶסֶד עַל-חָסֶד:
A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí(e). (e) milost za milost ([Koloským 1:19])
ο῞τι ε᾿κ του̑ πληρὼματος αυ᾿του̑ ἡμει̑ς πάντες ε᾿λάβομεν καὶ χάριν α᾿ντὶ χάριτος
ומֵן מַליֻותֵה חנַן כֻּלַן נסַבן וטַיבֻּותָא חלָף טַיבֻּותָא׃
כִּי הַתּוֹרָה נִתְּנָה עַל־יְדֵי מֹשֶׁה, וְהַחֶסֶד וְהָאֱמֶת בָּאוּ דֶּרֶךְ יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ.
כִּי הַתּוֺרָה נְתוּנָה בְּיַד-מֹשֶׁה וְחֶסֶד וֶאֱמֶת מִמְּקוֺר יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיח יָצָאוּ:
Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. ([Římanům 10:4])
ο῞τι ὁ νόμος διὰ Μωϋσέως ε᾿δόθη ἡ χάρις καὶ ἡ α᾿λήθεια διὰ ᾽Ιησου̑ Χριστου̑ ε᾿γένετο
מֵטֻל דּנָמֻוסָא בּיַד מֻושֵׁא אֵתִיהֵב שׁרָרָא דֵּין וטַיבֻּותָא בּיַד יֵשֻׁוע משִׁיחָא הוָא׃ ס
אֶת הָאֱלֹהִים לֹא רָאָה אִישׁ מֵעוֹלָם; הַבֵּן הַיָּחִיד, הַנִּמְצָא בְּחֵיק הָאָב, הוּא אֲשֶׁר הוֹדִיעוֹ.
אֵת הָאֱלֹהִים לֹא-רָאָה אָדָם מֵעוֺלָם וְהַבֵּן הַיָּחִיד בְּחֵיק הָאָב הוּא הִגִּיד תְּכוּנָתוֺ:
Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn(f), který je v náručí Otcově, nám o něm řekl. (f) var: jednorozený Bůh ([Exodus 33:20; Jan 6:46; Koloským 1:15; 1 Timoteovi 6:16; 1 Janův 4:12])
θεὸν ου᾿δεὶς ἑὼρακεν πὼποτε μονογενὴς θεὸς ὁ ω῍ν ει᾿ς τὸν κόλπον του̑ πατρὸς ε᾿κει̑νος ε᾿ξηγήσατο
אַלָהָא לָא חזָא אנָשׁ מֵמתֻום יִחִידָיָא אַלָהָא הַו דִּאיתַוהי בּעֻובָּא דַּאבֻוהי הֻו אֵשׁתַּעִי׃ ס
זֹאת עֵדוּתוֹ שֶׁל יוֹחָנָן כַּאֲשֶׁר רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים שָׁלְחוּ אֵלָיו כֹּהֲנִים וּלְוִיִּים מִירוּשָׁלַיִם לִשְׁאֹל אוֹתוֹ "מִי אַתָּה?".
וְזֹאת עֵדוּת יוֺחָנָן בִּשְׁלֹחַ הַיְּהוּדִים כֹּהֲנִים וּלְוִיִּם מִירוּשָׁלַיִם לִשְׁאֹל אֹתוֺ מִי הוּא:
A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ ([Matouš 3:1-Matouš 3:6; Marek 1:2-Marek 1:6; Lukáš 3:1-Lukáš 3:6])
καὶ αυ῞τη ε᾿στὶν ἡ μαρτυρία του̑ ᾽Ιωάννου ο῞τε α᾿πέστειλαν πρὸς αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿ξ ῾Ιεροσολύμων ἱερει̑ς καὶ Λευίτας ι῞να ε᾿ρωτήσωσιν αυ᾿τόν σὺ τίς ει῏
והָדֵא הִי סָהדֻּותֵה דּיֻוחַנָן כַּד שַׁדַּרו לוָתֵה יִהֻודָיֵא מֵן אֻורִשׁלֵם כָּהנֵא ולֵוָיֵא דַּנשַׁאלֻונָיהי אַנתּ מַן אַנתּ׃
הוּא לֹא כִּחֵשׁ אֶלָּא הוֹדָה וְאָמַר: "אֵינֶנִּי הַמָּשִׁיחַ."
וְהוּא הוֺדָה וְלֹא כִחֵד כִּי הִגִּיד לֵאמֹר אָנֹכִי אֵינֶנִּי הַמָּשִׁיחַ:
I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.
Nic nepopřel a otevřeně vyznal: „Já nejsem Mesiáš(g).“ (g) ř: Kristus (tak i Jan 1:25)
καὶ ὡμολόγησεν καὶ ου᾿κ η᾿ρνήσατο καὶ ὡμολόγησεν ο῞τι ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ὁ Χριστός
וַאודִּי ולָא כּפַר וַאודִּי דּלַו אֵנָא אנָא משִׁיחָא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אִם כֵּן, מִי אַתָּה? הַאִם אַתָּה אֵלִיָּהוּ?" הֵשִׁיב: "לֹא." "הַאִם אַתָּה הַנָּבִיא?" הֵשִׁיב לָהֶם: "לֹא."
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתוֺ מִי אֵפוֺא אָתָּה הַאַתָּה אֵלִיָּהוּ וַיֹּאמֶר אֵינֶנִּי אֵלִיָּהוּ הַאִם הַנָּבִיא אַתָּה וַיַּעַן לֹא:
I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.
Znovu se ho zeptali: „Jak to tedy je? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ ([Malachiáš 3:23; Deuteronomium 18:15])
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τόν τί ου῏ν σύ ᾽Ηλίας ει῏ καὶ λέγει ου᾿κ ει᾿μί ὁ προφήτης ει῏ σύ καὶ α᾿πεκρίθη ου῎
ושַׁאלֻוהי תֻּוב מָנָא הָכִיל אִלִיָא אַנתּ וֵאמַר לָא אִיתַי נבִיָא אַנתּ וֵאמַר לָא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אָז מִי אַתָּה? - כְּדֵי שֶׁנִּתֵּן תְּשׁוּבָה לְשׁוֹלְחֵינוּ. מָה אַתָּה אוֹמֵר עַל עַצְמְךָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וּמִי אֵפוֺא אָתָּה כִּי עָלֵינוּ לְהָשִׁיב דָּבָר אֶת-שֹׁלְחֵינוּ מָה-תֹּאמַר עַל-נַפְשֶׁךׇ:
I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?“
ει῏παν ου῏ν αυ᾿τω̑ τίς ει῏ ι῞να α᾿πόκρισιν δω̑μεν τοι̑ς πέμψασιν ἡμα̑ς τί λέγεις περὶ σεαυτου̑
וֵאמַרו לֵה ומַנֻו אַנתּ דּנֵתֵּל פֵּתגָמָא לַאילֵין דּשַׁדּרֻון מָנָא אָמַר אַנתּ עַל נַפשָׁך׃ ס
הֵשִׁיב וְאָמַר: "אֲנִי קוֹל קוֹרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יהוה, כְּמוֹ שֶׁאָמַר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא."
וַיֹּאמַר אָנֹכִי קוֺל קוֺרֵא בַּמִּדְבָּר פַּנּוּ דֶּרֶךְ יְהוָֺה כַּאֲשֶׁר דִּבֶּר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא:
Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Řekl: „Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně – jak řekl prorok Izaiáš.“ ([Izajáš 40:3])
ε῎φη ε᾿γώ φωνὴ βοω̑ντος ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ευ᾿θύνατε τὴν ὁδὸν κυρίου καθώς ει῏πεν ᾽Ησαι̑ας ὁ προφήτης
אֵמַר אֵנָא קָלָא דּקָרֵא בּמַדבּרָא דַּאשׁוַו אֻורחֵה דּמָריָא אַיכַּנָא דֵּאמַר אֵשַׁעיָא נבִיָא׃ ס
הַשְּׁלוּחִים הָיוּ מִן הַפְּרוּשִׁים
וְהַשְּׁלוּחִים הָאֵלֶּה הָיוּ מִן-הַפְּרוּשִׁים:
Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Ti vyslaní byli z řad farizeů. ([Matouš 3:11-Matouš 3:12; Marek 1:7-Marek 1:8; Lukáš 3:15-Lukáš 3:18; Skutky apoštolské 13:25])
καὶ α᾿πεσταλμένοι η῟σαν ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων
הָנֻון דֵּין דֵּאשׁתַּדַּרו מֵן פּרִישֵׁא הוַו׃
וְהֵם הוֹסִיפוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אִם כֵּן מַדּוּעַ אַתָּה מַטְבִּיל אִם אֵינְךָ הַמָּשִׁיחַ וְלֹא אֵלִיָּהוּ וְלֹא הַנָּבִיא?"
וַיִּשְׁאֲלוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אִם-אֵינְךׇ הַמָּשִׁיחַ וְלֹא אֵלִיָּהוּ וְלֹא הַנָּבִיא לָמָּה-זֶּה מְטַבֵּל הִנֶּךׇ:
I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?
Otázali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τὸν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ τί ου῏ν βαπτίζεις ει᾿ σὺ ου᾿κ ει῏ ὁ Χριστὸς ου᾿δὲ ᾽Ηλίας ου᾿δὲ ὁ προφήτης
ושַׁאלֻוהי וֵאמַרו לֵה מָנָא הָכִיל מַעמֵד אַנתּ אֵן אַנתּ לָא אִיתַיךְּ משִׁיחָא ולָא אִלִיָא ולָא נבִיָא׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם יוֹחָנָן וְאָמַר: "אֲנִי מַטְבִּיל בְּמַיִם, אֲבָל בֵּינֵיכֶם עוֹמֵד אֶחָד שֶׁאֵינְכֶם מַכִּירִים אוֹתוֹ.
וַיַּעַן אֹתָם יוֺחָנָן וַיֹּאמַר אָנֹכִי מְטַבֵּל בַּמָּיִם אַךְ אִישׁ עֹמֵד בְּתוֺכְכֶם אֲשֶׁר לֹא יְדַעְתֶּם אֹתוֺ:
Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte –
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιωάννης λέγων ε᾿γώ βαπτίζω ε᾿ν υ῞δατι μέσος ὑμω̑ν ε῞στηκεν ο῍ν ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε
ענָא יֻוחַנָן וֵאמַר להֻון אֵנָא מַעמֵד אנָא בּמַיָא בַּינָתכֻון דֵּין קָאֵם הַו דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון לֵה׃
הוּא הַבָּא אַחֲרַי וַאֲנִי אֵינֶנִּי רָאוּי לְהַתִּיר אֶת שְׂרוֹךְ נְעָלָיו."
זֶה הַבָּא אַחֲרָי אֲשֶׁר הָיָה לְפָנָי וַאֲנִי קַלֹּתִי מֵהַתֶּר-לוֺ שְׂרוֺךְ נְעָלָיו:
Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi.“
ὁ ο᾿πίσω μου ε᾿ρχόμενος ου῟ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿γώ α῎ξιος ι῞να λύσω αυ᾿του̑ τὸν ἱμάντα του̑ ὑποδήματος
הָנַו הַו דּבָתַרי אָתֵא וַהוָא לֵה קדָמַי הַו דֵּאנָא לָא שָׁוֵא אנָא דֵּאשׁרֵא עַרקֵא דַּמסָנַוהי׃ ס
כָּל זֶה קָרָה בְּבֵית עַנְיָה מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן, בַּמָּקוֹם שֶׁהָיָה יוֹחָנָן מַטְבִּיל.
זֹאת הָיְתָה בְּבֵית הָעֲרָבָה מֵעֵבֶר לַיַּרְדֵּן אֲשֶׁר יוֺחָנָן הָיָה מְטַבֵּל שָׁמָּה:
Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.
To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
ταυ̑τα ε᾿ν Βηθανία ε᾿γένετο πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου ο῞που η῟ν ὁ ᾽Ιωάννης βαπτίζων
הָלֵין בּבֵית־עַניָא הוַי בּעֵברָא דּיֻורדּנָן אַיכָּא דּמַעמֵד הוָא יֻוחַנָן׃ ס
לְמָחֳרָת רָאָה יוֹחָנָן אֶת יֵשׁוּעַ בָּא לִקְרָאתוֹ. אָמַר יוֹחָנָן: "הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים הַנּוֹשֵׂא חַטַּאת הָעוֹלָם.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיַּרְא אֶת-יֵשׁוּעַ בָּא אֵלָיו וַיֹּאמַר הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים הַנֹּשֵׂא אֶת-חַטַּאת הָעוֺלָם:
Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá(h) hřích světa. (h) nese ([Izajáš 53:6-Izajáš 53:7; Skutky apoštolské 8:32; 1 Korintským 5:7; 1 Petrův 1:19; Zjevení Janovo 5:12])
τη̑ ε᾿παύριον βλέπει τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿ρχόμενον πρὸς αυ᾿τόν καὶ λέγει ι῎δε ὁ α᾿μνὸς του̑ θεου̑ ὁ αι῎ρων τὴν ἁμαρτίαν του̑ κόσμου
וַליַומָא דּבָתרֵה חזָא יֻוחַנָן ליֵשֻׁוע דָּאתֵא לוָתֵה וֵאמַר הָא אֵמרֵה דַּאלָהָא הַו דּשָׁקֵל חטִיתֵה דּעָלמָא׃ ס
זֶה שֶׁאָמַרְתִּי עָלָיו, 'אַחֲרַי בָּא אִישׁ אֲשֶׁר הוּא כְּבָר לְפָנַי, כִּי קֹדֶם לִי הָיָה'.
וְהוּא אֲשֶׁר אָמַרְתִּי עָלָיו הִנֵּה אִישׁ בָּא אַחֲרַי וְהִנֵּה הוּא לְפָנָי כִּי רִאשׁוֺן-לִי הָיָה:
Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.
To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já.
ου῟τός ε᾿στιν ὑπὲρ ου῟ ε᾿γώ ει῏πον ο᾿πίσω μου ε῎ρχεται α᾿νὴρ ο῍ς ε῎μπροσθέν μου γέγονεν ο῞τι πρω̑τός μου η῟ν
הָנַו דֵּאנָא אֵמרֵת עלַוהי דּבָתַרי אָתֵא גַּברָא וַהוָא לֵה קדָמַי מֵטֻל דּקַדמָי הֻו מֵני׃
וַאֲנִי לֹא הִכַּרְתִּיו, אֲבָל לְמַעַן יִגָּלֶה לְיִשְׂרָאֵל בָּאתִי אֲנִי לְהַטְבִּיל בְּמַיִם."
וַאֲנִי לֹא יָדַעְתִּי אֹתוֺ אַךְ לְמַעַן יִגָּלֶה לְיִשְׂרָאֵל בָּאתִי אֲנִי לְטַבֵּל בַּמָּיִם:
A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael.“
κα᾿γώ ου᾿κ η῎̑δειν αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ι῞να φανερωθη̑ τω̑ ᾽Ισραὴλ διὰ του̑το η῟λθον ε᾿γώ ε᾿ν υ῞δατι βαπτίζων
וֵאנָא לָא יָדַע הוִית לֵה אֵלָא דּנֵתִידַע לִאיסרָיֵל מֵטֻל הָנָא אֵתִית אֵנָא דַּבמַיָא אַעמֵד׃ ס
הֵעִיד יוֹחָנָן וְאָמַר: "רָאִיתִי אֶת הָרוּחַ יוֹרֶדֶת מִשָּׁמַיִם כְּיוֹנָה וְנָחָה עָלָיו.
וַיָּעַד יוֺחָנָן לֵאמֹר רָאִיתִי אֶת-הָרוּחַ כְּיוֺנָה יֹרֶדֶת מִן-הַשָּׁמַיִם וַתָּנַח עָלָיו:
A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.
Jan vydal svědectví: „Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. ([Matouš 3:16-Matouš 3:17; Marek 1:10-Marek 1:11; Lukáš 3:22 Izajáš 11:2])
καὶ ε᾿μαρτύρησεν ᾽Ιωάννης λέγων ο῞τι τεθέαμαι τὸ πνευ̑μα καταβαι̑νον ὡς περιστερὰν ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ καὶ ε῎μεινεν ε᾿π῾ αυ᾿τόν
וַאסהֵד יֻוחַנָן וֵאמַר דַּחזִית לרֻוחָא דּנָחתָּא מֵן שׁמַיָא אַיך יַונָא וקַויַת עלַוהי׃
אֲנִי לֹא הִכַּרְתִּיו, אֶלָּא שֶׁהַשּׁוֹלֵחַ אוֹתִי לְהַטְבִּיל בְּמַיִם הוּא אָמַר אֵלַי, 'זֶה שֶׁתִּרְאֶה אֶת הָרוּחַ יוֹרֶדֶת וְנָחָה עָלָיו, הוּא הַמַּטְבִּיל בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ'.
וַאֲנִי לֹא יָדַעְתִּי אֹתוֺ אַךְ הַשֹּׁלֵחַ אֹתִי לְטַבֵּל בַּמַּיִם אָמַר אֵלָי אֶת-הַלָּז אֲשֶׁר תִּרְאֶה הָרוּחַ יֹרֶדֶת וְתָנוּחַ עָלָיו זֶה הוּא הַמְטַבֵּל בְּרוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘
κα᾿γώ ου᾿κ η῎̑δειν αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ὁ πέμψας με βαπτίζειν ε᾿ν υ῞δατι ε᾿κει̑νός μοι ει῏πεν ε᾿φ῾ ο῍ν α῍ν ι῎δης τὸ πνευ̑μα καταβαι̑νον καὶ μένον ε᾿π῾ αυ᾿τόν ου῟τός ε᾿στιν ὁ βαπτίζων ε᾿ν πνεύματι ἁγίω
וֵאנָא לָא יָדַע הוִית לֵה אֵלָא מַן דּשַׁדּרַני דַּאעמֵד בּמַיָא הֻו אֵמַר לִי דַּאינָא דּחָזֵא אַנתּ דּנָחתָּא רֻוחָא וַמקַויָא עלַוהי הָנַו מַעמֵד בּרֻוחָא דּקֻודשָׁא׃ ס
וַאֲנִי רָאִיתִי וְהֵעַדְתִּי שֶׁזֶּה הוּא בֶּן־הָאֱלֹהִים."
וַאֲנִי רָאִיתִי וָאָעִיד כִּי-זֶה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים:
A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn(i) Boží.“ (i) var: Vyvolený
κα᾿γώ ἑὼρακα καὶ μεμαρτύρηκα ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς του̑ θεου̑
וֵאנָא חזִית וַאסהדֵת דּהָנַו בּרֵה דַּאלָהָא׃ ס
לְמָחֳרָת שׁוּב עָמַד יוֹחָנָן וְאִתּוֹ שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיַּעֲמֹד יוֺחָנָן עוֺד עִם-שְׁנַיִם מִתַּלְמִידָיו:
Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků.
τη̑ ε᾿παύριον πάλιν εἱστήκει ὁ ᾽Ιωάννης καὶ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ δύο
וַליַומָא אחרִנָא קָאֵם הוָא יֻוחַנָן וַתרֵין מֵן תַּלמִידַוהי׃
כִּרְאוֹתוֹ אֶת יֵשׁוּעַ מִתְהַלֵּךְ אָמַר: "הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים!"
וַיַּרְא אֶת-יֵשׁוּעַ מִתְהַלֵּךְ וַיֹּאמַר הִנֵּה שֵׂה הָאֱלֹהִים:
A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: „Hle, beránek Boží.“
καὶ ε᾿μβλέψας τω̑ ᾽Ιησου̑ περιπατου̑ντι λέγει ι῎δε ὁ α᾿μνὸς του̑ θεου̑
וחָר בּיֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך וֵאמַר הָא אֵמרֵה דַּאלָהָא׃
שָׁמְעוּ שְׁנֵי תַּלְמִידָיו אֶת דְּבָרוֹ וְהָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ.
וַיִּשְׁמְעוּ שְׁנֵי תַלְמִידָיו אֶת-אֲשֶׁר דִּבֵּר וַיֵּלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ:
I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem.
καὶ η῎κουσαν οἱ δύο μαθηταὶ αυ᾿του̑ λαλου̑ντος καὶ η᾿κολούθησαν τω̑ ᾽Ιησου̑
וַשׁמַעו תּרַיהֻון תַּלמִידַוהי כַּד אֵמַר וֵאזַלו להֻון בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע׃
כַּאֲשֶׁר פָּנָה יֵשׁוּעַ וְרָאָה אוֹתָם הוֹלְכִים אַחֲרָיו, שָׁאַל אוֹתָם: "מָה אַתֶּם מְחַפְּשִׂים?" אָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, אֵיפֹה אַתָּה גָּר?"
וַיִּפֶן יֵשׁוּעַ וַיִּרְאֵם הֹלְכִים אַחֲרָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מַה-תְּבַקֵּשׁוּן וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבִּי אֲשֶׁר יֵאָמֵר מוֺרִי אַיֵּה מְקוֺם מוֺשָׁבֶךׇ:
I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim:
Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: „Co chcete?“ Řekli mu: „Rabbi (což přeloženo znamená: Mistře(j)), kde bydlíš?“ (j) Učiteli
στραφεὶς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ θεασάμενος αυ᾿τοὺς α᾿κολουθου̑ντας λέγει αυ᾿τοι̑ς τί ζητει̑τε οἱ δὲ ει῏παν αυ᾿τω̑ ῥαββί ο῍ λέγεται μεθερμηνευόμενον διδάσκαλε που̑ μένεις
וֵאתפּנִי יֵשֻׁוע וַחזָא אֵנֻון דָּאתֵין בָּתרֵה וֵאמַר להֻון מָנָא בָּעֵין אנתֻּון אָמרִין לֵה רַבַּן אַיכָּא הָוֵא אַנתּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "בּוֹאוּ וְתִרְאוּ." הָלְכוּ וְרָאוּ הֵיכָן הוּא גָּר וְשָׁהוּ אִתּוֹ בְּאוֹתוֹ יוֹם. הַשָּׁעָה הָיְתָה אַרְבַּע אַחֲרֵי הַצָּהֳרַיִם בְּעֶרֶךְ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם בֹּאוּ וּרְאוּ וַיָּבֹאוּ וַיִּרְאוּ אֶת-מְקוֺם מוֺשָׁבוֺ וַיֵּשְׁבוּ אִתּוֺ בַּיּוֺם הַהוּא וְהָעֵת הָיְתָה כַּשָּׁעָה הָעֲשִׂירִית:
Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře), kde bydlíš?
Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne(k). (k) ř: kolem desáté hodiny
λέγει αυ᾿τοι̑ς ε῎ρχεσθε καὶ ο῎ψεσθε η῟λθαν ου῏ν καὶ ει῏δαν που̑ μένει καὶ παρ῾ αυ᾿τω̑ ε῎μειναν τὴν ἡμέραν ε᾿κείνην ω῞ρα η῟ν ὡς δεκάτη
אָמַר להֻון תַּו ותֵחזֻון הֵנֻון דֵּין אֵתַו וַחזַו אַיכָּא דּהָוֵא וַלוָתֵה הוַו יַומָא הַו וִאית הוַי אַיך שָׁעֵא עסַר׃ ס
אַנְדְּרֵי, אָחִיו שֶׁל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא, הָיָה אֶחָד מִן הַשְּׁנַיִם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ מִפִּי יוֹחָנָן וְהָלְכוּ אַחֲרָיו.
וְאֶחָד מִן-הַשְּׁנַיִם אֲשֶׁר שָׁמְעוּ מֵאֵת יוֺחָנָן וְהָלְכוּ אַחֲרָיו הָיָה אַנְדְּרַי אֲחִי שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס:
Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.
Jeden z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. ([Matouš 4:18-Matouš 4:20; Marek 1:16-Marek 1:18])
η῟ν ᾽Ανδρέας ὁ α᾿δελφὸς Σίμωνος Πέτρου ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δύο τω̑ν α᾿κουσάντων παρὰ ᾽Ιωάννου καὶ α᾿κολουθησάντων αυ᾿τω̑
חַד דֵּין מֵן הָנֻון דַּשׁמַעו מֵן יֻוחַנָן וֵאזַלו בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע אִיתַוהי הוָא אַנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּשֵׁמעֻון׃
תְּחִלָּה מָצָא אֶת אָחִיו שִׁמְעוֹן וְאָמַר לוֹ: "מָצָאנוּ אֶת הַמָּשִׁיחַ."
הוּא מָצָא אֶת-אָחִיו אֶת-שִׁמְעוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו מָצָאנוּ אֶת-הַמָּשִׁיחַ אֲשֶׁר בִּלְשׁוֺן יָוָן כְּרִיסְטוֺס:
Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Vyhledal nejprve(l) svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu: Kristus).“ (l) var: první ([Jan 6:8 Jan 12:22; Daniel 9:25-Daniel 9:26])
εὑρίσκει ου῟τος πρω̑τον τὸν α᾿δελφὸν τὸν ι῎διον Σίμωνα καὶ λέγει αυ᾿τω̑ εὑρήκαμεν τὸν Μεσσίαν ο῞ ε᾿στιν μεθερμηνευόμενον Χριστός
הָנָא חזָא לֻוקדַם לשֵׁמעֻון אַחֻוהי וֵאמַר לֵה אֵשׁכַּחנָיהי לַמשִׁיחָא׃
הוּא הֵבִיא אוֹתוֹ אֶל יֵשׁוּעַ. הִבִּיט בּוֹ יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אַתָּה שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, אַתָּה תִּקָּרֵא כֵּיפָא" (שֶׁמַּשְׁמָעוֹ סֶלַע).
וַיְבִיאֵהוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּרְאֵהוּ יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר אַתָּה שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה לְךׇ יִקָּרֵא כֵיפָא וּבִלְשׁוֺן יָוָן פֶּטְרוֺס:
I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.
Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův(m); budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr(n)).“ (m) var: Jonášův (n) Skála ([Matouš 16:18; Marek 3:16; Matouš 10:2; Lukáš 6:14])
η῎γαγεν αυ᾿τὸν πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿μβλέψας αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν σὺ ει῏ Σίμων ὁ υἱὸς ᾽Ιωάννου σὺ κληθήση Κηφα̑ς ο῍ ἑρμηνεύεται Πέτρος
וַאיתּיֵה לוָת יֵשֻׁוע ס וחָר בֵּה יֵשֻׁוע וֵאמַר אַנתּ הֻו שֵׁמעֻון בּרֵה דּיַונָא אַנתּ תֵּתקרֵא כִּאפָא׃ ס
לְמָחֳרָת רָצָה יֵשׁוּעַ לָלֶכֶת לַגָּלִיל. הוּא מָצָא אֶת פִילִיפּוֹס וְאָמַר לוֹ: "לֵךְ אַחֲרַי!"
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיּוֺאֶל לָלֶכֶת הַגָּלִילָה וַיִּמְצָא אֶת-פִּילִפּוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ אַחֲרָי:
I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.
Druhého dne se Ježíš rozhodl vydat na cestu do Galileje. Vyhledal Filipa a řekl mu: „Následuj mě!“
τη̑ ε᾿παύριον η᾿θέλησεν ε᾿ξελθει̑ν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν καὶ εὑρίσκει Φίλιππον καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿κολούθει μοι
וַליַומָא אחרִנָא צבָא יֵשֻׁוע למֵפַּק לַגלִילָא וֵאשׁכַּח לפִילִיפָּוס וֵאמַר לֵה תָּא בָּתַרי׃
פִילִיפּוֹס הָיָה מִבֵּית צַיְדָא, מֵעִירָם שֶׁל אַנְדְּרֵי וְכֵיפָא.
וּפִילִפּוֺס הָיה מִבֵּית-צָיְדָה עִיר אַנְדְּרַי וּפֶטְרוֺס:
Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.
Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova; ([Jan 6:5-Jan 6:7 Jan 12:21-Jan 12:22; Jan 14:8-Jan 14:9])
η῟ν δὲ ὁ Φίλιππος α᾿πὸ Βηθσαιδά ε᾿κ τη̑ς πόλεως ᾽Ανδρέου καὶ Πέτρου
הֻו דֵּין פִילִיפָּוס אִיתַוהי הוָא מֵן בֵּית־צַיָדָא מֵן מדִינתֵּה דַּאנדּרֵאוָס וַדשֵׁמעֻון׃
פִילִיפּוֹס פָּגַשׁ אֶת נְתַנְאֵל וְאָמַר לוֹ: "מָצָאנוּ אֶת זֶה שֶׁכָּתַב עָלָיו מֹשֶׁה בַּתּוֹרָה, וְכֵן גַּם הַנְּבִיאִים, אֶת יֵשׁוּעַ בֶּן יוֹסֵף מִנָּצְרַת."
וַיִּמְצָא פִּילִפּוֺס אֶת-נְתַנְאֵל וַיֹּאמֶר אֵלָיו מָצָאנוּ אֹתוֺ אֲשֶׁר כָּתַב עָלָיו מֹשֶׁה בַּתּוֺרָה וְהַנְּבִיאִים אֶת-יֵשׁוּעַ בֶּן-יוֺסֵף מִנְּצָרֶת:
A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i Proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ ([Lukáš 24:27; Jan 21:2])
εὑρίσκει Φίλιππος τὸν Ναθαναὴλ καὶ λέγει αυ᾿τω̑ ο῍ν ε῎γραψεν Μωϋση̑ς ε᾿ν τω̑ νόμω καὶ οἱ προφη̑ται εὑρήκαμεν ᾽Ιησου̑ν υἱὸν του̑ ᾽Ιωσὴφ τὸν α᾿πὸ Ναζαρέτ
ופִילִיפָּוס אֵשׁכַּח לנַתַנַיִאיל וֵאמַר לֵה הַו דַּכתַב עלַוהי מֻושֵׁא בּנָמֻוסָא ובַנבִיֵא אֵשׁכַּחנָיהי דּיֵשֻׁוע הֻו בַּר יַוסֵף מֵן נָצרַת׃
אָמַר לוֹ נְתַנְאֵל: "מִנָּצְרַת יָכוֹל לָבוֹא מַשֶּׁהוּ טוֹב?" אָמַר לוֹ פִילִיפּוֹס: "בּוֹא וּרְאֵה."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו נְתַנְאֵל הֲכִי מִנְּצֶרֶת יָבֹא טוֺב וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילִפּוֺס בֹּא וּרְאֵה:
Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Natanael mu namítl: „Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ Filip mu odpoví: „Pojď a přesvědč se!“ ([Jan 7:41])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ Ναθαναήλ ε᾿κ Ναζαρὲτ δύναταί τι α᾿γαθὸν ει῏ναι λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Φίλιππος ε῎ρχου καὶ ι῎δε
אָמַר לֵה נַתַנַיִאיל מֵן נָצרַת מֵשׁכַּח מֵדֵּם דּטָב נֵהוֵא אָמַר לֵה פִילִיפָּוס תָּא ותֵחזֵא׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ אֶת נְתַנְאֵל בָּא לִקְרָאתוֹ, אָמַר עָלָיו: "הִנֵּה בֶּאֱמֶת בֶּן יִשְׂרָאֵל שֶׁאֵין בּוֹ מִרְמָה."
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ אֶת-נְתַנְאֵל בָּא לִקְרָאתוֺ וַיֹּאמֶר עָלָיו אוּלָם זֶה הוּא יִשְׂרְאֵלִי אֲשֶׁר אֵין-בּוֺ רְמִיָּה:
I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.
Ježíš spatřil Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, pravý Izraelec, v němž není lsti.“ ([Sofonjáš 3:13])
ει῏δεν ὁ ᾽Ιησου̑ς τὸν Ναθαναὴλ ε᾿ρχόμενον πρὸς αυ᾿τὸν καὶ λέγει περὶ αυ᾿του̑ ι῎δε α᾿ληθω̑ς ᾽Ισραηλίτης ε᾿ν ω῟ δόλος ου᾿κ ε῎στιν
וַחזָיהי יֵשֻׁוע לנַתַנַיִאיל כַּד אָתֵא לוָתֵה וֵאמַר עלַוהי הָא שַׁרִירָאיִת בַּר אִיסרָיֵל דּנֵכלָא לַיתּ בֵּה׃
שָׁאַל אוֹתוֹ נְתַנְאֵל: "מִנַּיִן אַתָּה מַכִּיר אוֹתִי?" עָנָה לוֹ יֵשׁוּעַ: "לִפְנֵי שֶׁקָּרָא לְךָ פִילִיפּוֹס, כַּאֲשֶׁר הָיִיתָ תַּחַת עֵץ הַתְּאֵנָה, רָאִיתִי אוֹתְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו נְתַנְאֵל מֵאַיִן יָדַעְתָּ אֹתִי וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו טֶרֶם קָרָא לְךׇ פִּילִפּוֺס בִּהְיוֺתְךׇ תַּחַת הַתְּאֵנָה רְאִיתִיךׇ:
Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Řekl mu Natanael: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Dříve než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem.“
λέγει αυ᾿τω̑ Ναθαναήλ πόθεν με γινὼσκεις α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πρὸ του̑ σε Φίλιππον φωνη̑σαι ο῎ντα ὑπὸ τὴν συκη̑ν ει῏δόν σε
אָמַר לֵה נַתַנַיִאיל מֵן אַימֵכָּא יָדַע אַנתּ לִי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע עַדלָא נֵקרֵיך פִילִיפָּוס כַּד תּחֵית תִּתָּא אַנתּ חזִיתָך׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ נְתַנְאֵל: "רַבִּי, אַתָּה בֶּן־הָאֱלֹהִים, אַתָּה מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל!"
וַיַּעַן אֹתוֺ נְתַנְאֵל רַבִּי אַתָּה הוּא בֶּן-הָאֱלֹהִים אַתָּה הוּא מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל:
Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
„Mistře,“ řekl mu Natanael, „ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“ ([Žalmy 2:7; Sofonjáš 3:15; Matouš 16:16; 2 Korintským 1:19])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ Ναθαναήλ ῥαββί σὺ ει῏ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ σὺ βασιλεὺς ει῏ του̑ ᾽Ισραήλ
ענָא נַתַנַיִאיל וֵאמַר לֵה רַבִּי אַנתּ הֻו בּרֵה דַּאלָהָא אַנתּ הֻו מַלכֵּה דִּאיסרָיֵל׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִפְּנֵי שֶׁאָמַרְתִּי לְךָ כִּי רְאִיתִיךָ תַּחַת עֵץ הַתְּאֵנָה הֶאֱמַנְתָּ? גְּדוֹלוֹת מֵאֵלֶּה תִּרְאֶה!"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו יַעַן אֲשֶׁר הֶאֱמַנְתָּ בִּי בַּעֲבוּר אָמְרִי לְךׇ תַּחַת הַתְּאֵנָה רְאִיתִיךׇ לָכֵן גְּדֹלוֺת מֵאֵלֶּה תִּרְאֶה:
Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.
Ježíš mu odpověděl: „Ty věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkem?‘ Uvidíš věci daleko větší.“
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῞τι ει῏πόν σοι ο῞τι ει῏δόν σε ὑποκάτω τη̑ς συκη̑ς πιστεύεις μείζω τούτων ο῎ψη
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע עַל דֵּאמרֵת לָך דַּחזִיתָך תּחֵית תִּתָּא מהַימֵן אַנתּ דּרַורבָן מֵן הָלֵין תֵּחזֵא׃
וְעוֹד אָמַר לוֹ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַתֶּם תִּרְאוּ אֶת הַשָּׁמַיִם פְּתוּחִים וּמַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עוֹלִים וְיוֹרְדִים עַל בֶּן־הָאָדָם."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי תִרְאוּ אֶת-הַשָּׁמַיִם פְּתוּחִים וּמַלְאֲכֵי אֱלֹהִים עֹלִים וְיֹרְדִים עַל בֶּן-הָאָדָם:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš.
A dodal: „Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“ ([Genesis 28:12; Marek 1:10])
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῎ψεσθε τὸν ου᾿ρανὸν α᾿νεωγότα καὶ τοὺς α᾿γγέλους του̑ θεου̑ α᾿ναβαίνοντας καὶ καταβαίνοντας ε᾿πὶ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
אָמַר לֵה אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמֵן הָשָׁא תֵּחזֻון שׁמַיָא דַּפתִיחִין ומַלַאכַוהי דַּאלָהָא כַּד סָלקִין ונָחתִּין לוָת בּרֵה דּאנָשָׁא סּ סּ׃
[missing]
I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
[missing]
בַּיּוֹם הַשְּׁלִישִׁי הָיְתָה חֲתֻנָּה בְּקָנָה אֲשֶׁר בַּגָּלִיל. אִמּוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ הָיְתָה שָׁם,
וּבַיּוֺם הַשְּׁלִישִׁי הָיְתָה חֲתֻנָּה בְּקָנָה אֲשֶׁר לַגָּלִיל וְאֵם יֵשׁוּעַ הָיְתָה שָּׁמָּה:
Třetího pak dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
καὶ τη̑ ἡμέρα τη̑ τρίτη γάμος ε᾿γένετο ε᾿ν Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η῟ν ἡ μήτηρ του̑ ᾽Ιησου̑ ε᾿κει̑
וַליַומָא דַּתלָתָא הוָת מֵשׁתֻּותָא בּקָטנֵא מדִינתָּא דַּגלִילָא וֵאמֵה דּיֵשֻׁוע תַּמָן הוָת׃
וְגַם יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו הֻזְמְנוּ לַחֲתֻנָּה.
וְגַם-יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו הָיוּ מִן-קְרוּאֵי הַחֲתֻנָּה:
A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na tu svadbu.
na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
ε᾿κλήθη δὲ καὶ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸν γάμον
וָאף הֻו יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי אֵתקרִיו לָה למֵשׁתֻּותָא׃
כְּשֶׁחָסַר לָהֶם יַיִן אָמְרָה אֵם יֵשׁוּעַ אֵלָיו: "אֵין לָהֶם יַיִן."
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר תַּם הַיָּיִן אָמְרָה אֵם יֵשׁוּעַ אֵלָיו הִנֵּה אֵין לָהֶם יָיִן:
Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova jemu: Vína nemají.
Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“
καὶ ὑστερήσαντος οι῎νου λέγει ἡ μήτηρ του̑ ᾽Ιησου̑ πρὸς αυ᾿τόν οι῏νον ου᾿κ ε῎χουσιν
וַחסַר הוָא חַמרָא וָאמרָא לֵה אֵמֵה ליֵשֻׁוע חַמרָא לַיתּ להֻון׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "מַה לִּי וָלָךְ, אִשָּׁה? עוֹד לֹא הִגִּיעָה שְׁעָתִי."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ מַה-לִּי וָלָךְ אִשָּׁה עוֺד לֹא-בָאָה עִתִּי:
Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš!(o) Ještě nepřišla má hodina.“ (o) ř: „Co to ode mne žádáš, ženo! ([Jan 7:6 Jan 7:30 Jan 8:20])
καὶ λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς τί ε᾿μοὶ καὶ σοί γύναι ου῎πω η῞κει ἡ ω῞ρα μου
אָמַר לָה יֵשֻׁוע מָא לִי ולֵכי אַנתּתָא לָא עדַכִּיל אֵתָת שָׁעַתי׃
אָמְרָה אִמּוֹ לַמְשָׁרְתִים: "כָּל מַה שֶּׁיֹּאמַר לָכֶם עֲשׂוּ."
וַתֹּאמֶר אִמּוֺ אֶל-הַמְשָׁרְתִים אֶת-אֲשֶׁר יֹאמַר לָכֶם תַּעֲשׂוּ:
Dí matka jeho služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ ([Genesis 41:55])
λέγει ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ τοι̑ς διακόνοις ο῞ τι α῍ν λέγη ὑμι̑ν ποιήσατε
אָמרָא אֵמֵה לַמשַׁמשָׁנֵא מֵדֵּם דָּאמַר לכֻון עבֵדו׃
שִׁשָּׁה כַּדֵּי אֶבֶן הָיוּ עֲרוּכִים שָׁם, כְּמִנְהַג הַיְּהוּדִים לְטָהֳרָתָם, וְכָל אֶחָד הֵכִיל כִּשְׁמוֹנִים עַד מֵאָה וְעֶשְׂרִים לִיטֶר.
וְשָׁם נִמְצְאוּ שֵׁשׁ כַּדֵּי-אֶבֶן עֲרֻכוֺת לְטַהֵר אֶת-אֲשֶׁר לֹא טָהוֺר בֵּין הַיְּהוּדִים כַּמִּשְׁפָּט שְׁתַּיִם אוֺ-שָׁלֹשׁ בַּתִּים תָּכִיל כָּל-כָּד:
I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podlé očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě neb tři míry.
Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra(p). (p) ř: míry (asi po 35 litrech) ([Marek 7:3-Marek 7:4])
η῟σαν δὲ ε᾿κει̑ λίθιναι ὑδρίαι ε῍ξ κατὰ τὸν καθαρισμὸν τω̑ν ᾽Ιουδαίων κείμεναι χωρου̑σαι α᾿νὰ μετρητὰς δύο η῍ τρει̑ς
אִית הוַי דֵּין תַּמָן אַגָנֵא דּכִאפָא שֵׁת דּסִימָן לתַדכִּיתָא דִּיהֻודָיֵא דָּאחדָּן תּרֵין תּרֵין רֵבעִין אַו תּלָתָא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַלְּאוּ אֶת הַכַּדִּים מַיִם", וְהֵם מִלְּאוּ אוֹתָם עַד לְמַעְלָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ מַלְאוּ אֶת-הַכַּדִּים מָיִם וַיְמַלְאוּן עַד-הַָּׂפָה:
Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς γεμίσατε τὰς ὑδρίας υ῞δατος καὶ ε᾿γέμισαν αυ᾿τὰς ε῞ως α῎νω
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע מלַו אֵנֵין מַיָא לַאגָנֵא וַמלַו אֵנֵין עדַמָא לעֵל׃
אָמַר לָהֶם: "שַׁאֲבוּ עַכְשָׁו וְהָבִיאוּ אֶל רֹאשׁ הַמְּסִבָּה." הֵם שָׁאֲבוּ וְהֵבִיאוּ אֵלָיו.
וַיֹּאמֶר שַׁאֲבוּ-נָא עַתָּה וְהָבִיאוּ אֶל-פְּקִיד הַמִּשְׁתֶּה וַיָּבִיאוּ:
I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.
καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς α᾿ντλήσατε νυ̑ν καὶ φέρετε τω̑ α᾿ρχιτρικλίνω οἱ δὲ η῎νεγκαν
אָמַר להֻון זלֻועו מֵכִּיל וַאיתַּו לרִישׁ סמָכָא וַאיתִּיו׃
טָעַם רֹאשׁ הַמְּסִבָּה אֶת הַמַּיִם שֶׁנֶּהֶפְכוּ לְיַיִן וְלֹא יָדַע מֵאַיִן הוּא, אֶלָּא שֶׁהַמְשָׁרְתִים אֲשֶׁר שָׁאֲבוּ אֶת הַמַּיִם יָדְעוּ. קָרָא רֹאשׁ הַמְּסִבָּה אֶת הֶחָתָן
וַיִּטְעַם פְּקִיד הַמִּשְׁתֶּה אֶת-הַמַּיִם אֲשֶׁר נֶהֶפְכוּ לְיַיִן מִבְּלִי דַעַת מֵאַיִן בָּא רַק הַמְשָׁרְתִים אֲשֶׁר-שָׁאֲבוּ אֶת-הַמַּיִם יָדָעוּ וַיִּקְרָא רַב בֵּית הַמִּשְׁתֶּה אֶל-הֶחָתָן:
A jakž okusil vrchní správce svadby té vody, vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu), povolal ženicha ten vrchní správce,
Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha
ὡς δὲ ε᾿γεύσατο ὁ α᾿ρχιτρίκλινος τὸ υ῞δωρ οι῏νον γεγενημένον καὶ ου᾿κ η῎̑δει πόθεν ε᾿στίν οἱ δὲ διάκονοι η῎̑δεισαν οἱ η᾿ντληκότες τὸ υ῞δωρ φωνει̑ τὸν νυμφίον ὁ α᾿ρχιτρίκλινος
וכַד טעֵם הַו רִישׁ סמָכָא מַיָא הָנֻון דַּהוַו חַמרָא ולָא יָדַע הוָא מֵן אַימֵכָּא הוָא משַׁמשָׁנֵא דֵּין יָדעִין הוַו דּהֵנֻון מלַו אֵנֻון למַיָא קרָא רִישׁ סמָכָא לחַתנָא׃
וְאָמַר לוֹ: "כָּל אָדָם מַגִּישׁ תְּחִלָּה אֶת הַיַּיִן הַטּוֹב וְכַאֲשֶׁר הָאֲנָשִׁים מְבֻסָּמִים יַגִּישׁ אֶת הַטּוֹב־פָּחוֹת, אֲבָל אַתָּה שָׁמַרְתָּ אֶת הַיַּיִן הַטּוֹב עַד עַכְשָׁו."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו כָּל-אִישׁ יָשִׂים יַיִן טוֺב רִאשׁוֺנָה וְאַחֲרֵי שָׁתוּ הַקְּרֻאִים לָרְוָיָה יָשִׂים יַיִן שְׁפַל-עֶרֶךְ לִפְנֵיהֶם וְאַתָּה צָפַנְתָּ אֶת-הַיַּיִן הַטּוֺב עַד-לָאַחֲרֹנָה:
A řekl mu: Každý člověk nejprvé dobré víno dává, a když by se hojně napili, tedy to, kteréž horší. Ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“
καὶ λέγει αυ᾿τω̑ πα̑ς α῎νθρωπος πρω̑τον τὸν καλὸν οι῏νον τίθησιν καὶ ο῞ταν μεθυσθω̑σιν τὸν ε᾿λάσσω σὺ τετήρηκας τὸν καλὸν οι῏νον ε῞ως α῎ρτι
וֵאמַר לֵה כֻּל אנָשׁ לֻוקדַם חַמרָא טָבָא מַיתֵּא ומָא דַּרוִיו הָידֵּין אַינָא דַּבצִיר אַנתּ דֵּין נטַרתָּיהי לחַמרָא טָבָא עדַמָא להָשָׁא׃
זֹאת תְּחִלַּת הָאוֹתוֹת שֶׁל יֵשׁוּעַ. הוּא עָשָׂה זֹאת בְּקָנָה שֶׁבַּגָּלִיל. אָז הֶרְאָה אֶת כְּבוֹדוֹ וְתַלְמִידָיו הֶאֱמִינוּ בּוֹ.
זֹאת רֵאשִׁית הָאֹתוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ בְּקָנָה אֲשֶׁר לַגָּלִיל וְשָׁם גִּלָּה כְבוֺדוֺ וַיַּאֲמִינוּ בוֺ תַּלְמִידָיו:
To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. ([Jan 4:54 Jan 20:30 Jan 1:14 Jan 11:20-Jan 11:22 Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 10:42; Jan 11:45])
ταύτην ε᾿ποίησεν α᾿ρχὴν τω̑ν σημείων ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ ε᾿φανέρωσεν τὴν δόξαν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
הָדֵא הי אָתָא קַדמָיתָּא דַּעבַד יֵשֻׁוע בּקָטנֵא דַּגלִילָא וַאודַּע שֻׁובחֵה והַימֵנו בֵּה תַּלמִידַוהי׃ ס
אַחֲרֵי כֵן יָרַד אֶל כְּפַר נַחוּם הוּא וְאִמּוֹ עִם אֶחָיו וְתַלְמִידָיו, וְשָׁם שָׁהוּ יָמִים לֹא רַבִּים.
וְאַחֲרֵי-כֵן יָרַד אֶל-כְּפַר נַחוּם הוּא וְאִמּוֺ וְאֶחָיו וְתַלְמִידָיו וַיֵּשְׁבוּ שָׁם יָמִים לֹא רַבִּים:
Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní. ([Matouš 4:13])
μετὰ του̑το κατέβη ει᾿ς Καφαρναοὺμ αυ᾿τὸς καὶ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ καὶ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ε᾿κει̑ ε῎μειναν ου᾿ πολλὰς ἡμέρας
בָּתַר הָדֵא נחֵת לַכפַרנַחֻום הֻו וֵאמֵה וַאחַוהי ותַלמִידַוהי ותַמָן הוַו קַלִיל יַומָתָא׃ ס
עִם הִתְקָרֵב הַפֶּסַח, חַג הַיְּהוּדִים, עָלָה יֵשׁוּעַ לִירוּשָׁלַיִם
וַיִּקְרַב חַג-הַפֶּסַח לַיְּהוּדִים וַיַּעַל יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיְמָה:
Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. ([Jan 6:4 Jan 11:55])
καὶ ε᾿γγὺς η῟ν τὸ πάσχα τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ α᾿νέβη ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ὁ ᾽Ιησου̑ς
וקַרִיב הוָא פֵּצחָא דִּיהֻודָיֵא וַסלֵק לֻאורִשׁלֵם יֵשֻׁוע׃
וּמָצָא בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ מוֹכְרֵי בָּקָר וְצֹאן וְיוֹנִים וּמַחֲלִיפֵי כְּסָפִים יוֹשְׁבִים שָׁם.
וַיִּמְצָא אֲנָשִׁים ישְׁבִים בַּהֵיכָל מֹכְרִים בָּקָר וָצֹאן וְיוֺנִים וּמְחַלְּפֵי כָסֶף:
A nalezl v chrámě prodavače volů a ovec i holubic, a penězoměnce sedící.
V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. ([Matouš 21:12-Matouš 21:13; Marek 11:15-Marek 11:17; Lukáš 19:45-Lukáš 19:46])
καὶ ευ῟ρεν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ τοὺς πωλου̑ντας βόας καὶ πρόβατα καὶ περιστερὰς καὶ τοὺς κερματιστὰς καθημένους
וֵאשׁכַּח בּהַיכּלָא להָלֵין דַּמזַבּנִין תַּורֵא ועֵרבֵּא ויַונֵא ולַמעַרפָנֵא דּיָתבִּין׃
הוּא הֵכִין שׁוֹט מֵחֲבָלִים וְגֵרֵשׁ אֶת כֻּלָּם מִבֵּית הַמִּקְדָּשׁ יַחַד עִם הַצֹּאן וְהַבָּקָר; כֵּן גַּם פִּזֵּר אֶת מַטְבְּעוֹת הַחַלְּפָנִים וְהָפַךְ אֶת הַשֻּׁלְחָנוֹת,
וַיִּקַּח חֲבָלִים וְיְשָׂרֵג אֹתָם לְמַלְקָה בְּיָדוֺ וַיְגָרֶשׁ אֶת-כֻּלָּם אֶל-מִחוּץ לַהֵיכָל גַּם אֶת-הַצֹּאן גַּם אֶת-הַבָּקָר וַיַּשְׁלֵךְ אֶת-כֶּסֶף הַמְחַלְּפִים אַרְצָה וְאֶת-שֻׁלְחֲנֹתֵיהֶם הָפָךְ:
A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel
καὶ ποιήσας φραγέλλιον ε᾿κ σχοινίων πάντας ε᾿ξέβαλεν ε᾿κ του̑ ἱερου̑ τά τε πρόβατα καὶ τοὺς βόας καὶ τω̑ν κολλυβιστω̑ν ε᾿ξέχεεν τὸ κέρμα καὶ τὰς τραπέζας α᾿νέτρεψεν
וַעבַד לֵה פּרָגֵלָא מֵן חַבלָא וַלכֻלהֻון אַפֵּק מֵן הַיכּלָא וַלעֵרבֵּא וַלתַורֵא ולַמעַרפָנֵא וֵאשַׁד עֻורפָנהֻון ופָתֻורַיהֻון הפַך׃
וּלְמוֹכְרֵי הַיּוֹנִים אָמַר: " קְחוּ אֶת אֵלֶּה מִכָּאן. אַל תַּעֲשׂוּ אֶת בֵּית אָבִי לְבֵית מִסְחָר."
וְאֶל-מֹכְרֵי הַיּוֺנִים אָמָר הוֺצִיאוּ אֶת-אֵלֶּה מִזֶּה וְלֹא תַעֲשׂוּ אֶת-בֵּית אָבִי לְבֵית מִקָּח וּמִמְכָּר:
A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odneste tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště(q)!“ (q) ř: dům obchodu ([Lukáš 2:49; Malachiáš 3:1])
καὶ τοι̑ς τὰς περιστερὰς πωλου̑σιν ει῏πεν α῎ρατε ταυ̑τα ε᾿ντευ̑θεν μὴ ποιει̑τε τὸν οι῏κον του̑ πατρός μου οι῏κον ε᾿μπορίου
וַלהָנֻון דַּמזַבּנִין יַונֵא אֵמַר שׁקֻולו הָלֵין מֵכָּא ולָא תֵּעבּדֻונֵה לבַיתֵּה דָּאבי בֵּית תֵּאגֻורתָּא׃ ס
אָז נִזְכְּרוּ תַּלְמִידָיו בַּכָּתוּב: "קִנְאַת בֵּיתְךָ אֲכָלָתְנִי."
אָז זָכְרוּ תַלְמִידָיו אֵת אֲשֶׁר-כָּתוּב קִנְאַת בֵּיתְךׇ אֲכָלָתְנִי:
I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ ([Žalmy 69:10])
ε᾿μνήσθησαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ο῞τι γεγραμμένον ε᾿στίν ὁ ζη̑λος του̑ οι῎κου σου καταφάγεταί με
וֵאתּדּכַרו תַּלמִידַוהי דַּכתִיב דַּטנָנֵה דּבַיתָּך אַכלַני׃ ס
הֵגִיבוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים וְאָמְרוּ אֵלָיו: "אֵיזֶה אוֹת אַתָּה מַרְאֶה לָנוּ בַּעֲשׂוֹתְךָ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה?"
וַיַּעֲנוּ הַיְּהוּדִים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מָה אוֺת הֶרְאֵיתָ לָּנוּ כִּי תַעֲשֶׂה כָּזֹאת:
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení nám ukážeš, že tyto věci činíš?
Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“ ([Matouš 21:23-Matouš 21:27; Marek 11:27-Marek 11:33; Lukáš 20:1-Lukáš 20:8])
α᾿πεκρίθησαν ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ τί σημει̑ον δεικνύεις ἡμι̑ν ο῞τι ταυ̑τα ποιει̑ς
ענַו דֵּין יִהֻודָיֵא וֵאמַרו לֵה מָנָא אָתָא מחַוֵא אַנתּ לַן דּהָלֵין עָבֵד אַנתּ׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "הִרְסוּ אֶת הַהֵיכָל הַזֶּה וּבִשְׁלוֹשָׁה יָמִים אָקִים אוֹתוֹ."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִרְסוּ אֶת-הַהֵיכָל הַזֶּה וַאֲנִי בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים אֲקִימֶנּוּ:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím(r).“ (r) ř: vzkřísím (pod. Jan 2:20) ([Matouš 26:61; Marek 14:58 Marek 15:29; Skutky apoštolské 6:14])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς λύσατε τὸν ναὸν του̑τον καὶ ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις ε᾿γερω̑ αυ᾿τόν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון סתֻורו הַיכּלָא הָנָא ולַתלָתָא יַומִין אֵנָא מקִים אנָא לֵה׃
הֵם אָמְרוּ: "אַרְבָּעִים וְשֵׁשׁ שָׁנִים נִבְנָה הַהֵיכָל הַזֶּה וְאַתָּה בִּשְׁלוֹשָׁה יָמִים תָּקִים אוֹתוֹ?"
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים אַרְבָּעִים שָׁנָה וְשֵׁשׁ שָׁנִים נִבְנָה הַהֵיכָל הַזֶּה וְאַתָּה תְקִימֶנּוּ בִּשְׁלֹשֶׁת יָמִים:
I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ ([Jan 3:3-Jan 3:4 Jan 4:14-Jan 4:15; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13])
ει῏παν ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι τεσσεράκοντα καὶ ε῍ξ ε῎τεσιν οι᾿κοδομήθη ὁ ναὸς ου῟τος καὶ σὺ ε᾿ν τρισὶν ἡμέραις ε᾿γερει̑ς αυ᾿τόν
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לַארבּעִין ושֵׁת שׁנִין אֵתבּנִי הַיכּלָא הָנָא וַאנתּ לַתלָתָא יַומִין מקִים אַנתּ לֵה׃
אַךְ הוּא דִּבֵּר עַל הֵיכַל גּוּפוֹ.
וְהוּא דִבֶּר דְּבָרוֺ עַל-הֵיכַל גְּוִיָּתוֺ:
Ale on mluvil o chrámu těla svého.
On však mluvil o chrámu svého těla. ([1 Korintským 6:19])
ε᾿κει̑νος δὲ ε῎λεγεν περὶ του̑ ναου̑ του̑ σὼματος αυ᾿του̑
הֻו דֵּין אֵמַר הוָא עַל הַיכּלָא דּפַגרֵה׃
לָכֵן, כַּאֲשֶׁר קָם מִן הַמֵּתִים, נִזְכְּרוּ תַּלְמִידָיו כִּי אָמַר לָהֶם אֶת זֹאת, וְהֶאֱמִינוּ בַּכָּתוּב וּבַדָּבָר שֶׁאָמַר יֵשׁוּעַ.
עַל-כֵּן אַחֲרֵי תְקוּמָתוֺ מִן-הַמֵּתִים זָכְרוּ תַלְמִידָיו כִּי-כֹה אָמָר לָהֶם וַיַּאֲמִינוּ בַכָּתוּב וּבִדְבַר יֵשׁוּעַ אֲשֶׁר דִּבֵּר:
A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. ([Lukáš 24:44-Lukáš 24:45; Jan 12:16])
ο῞τε ου῏ν η᾿γέρθη ε᾿κ νεκρω̑ν ε᾿μνήσθησαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ο῞τι του̑το ε῎λεγεν καὶ ε᾿πίστευσαν τη̑ γραφη̑ καὶ τω̑ λόγω ο῍ν ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς
כַּד קָם דֵּין מֵן בֵּית־מִיתֵא אֵתּדּכַרו תַּלמִידַוהי דּהָדֵא אֵמַר הוָא והַימֵנו לַכתָבֵא וַלמֵלתָא דֵּאמַר יֵשֻׁוע סס׃
כְּשֶׁהָיָה בִּירוּשָׁלַיִם בְּחַג הַפֶּסַח, הֶאֱמִינוּ רַבִּים בִּשְׁמוֹ כִּרְאוֹתָם אֶת הָאוֹתוֹת שֶׁעָשָׂה,
וַיְהִי בִּהְיוֺתוֺ בִירוּשָׁלַיִם בְּחַג-הַפֶּסַח וַיַּאֲמִינוּ רַבִּים בִּשְׁמוֺ כִּי רָאוּ אֶת-הָאֹתוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה לְעֵינֵיהֶם:
A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. ([Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 10:42 Jan 11:45 Jan 12:11])
ὡς δὲ η῟ν ε᾿ν τοι̑ς ῾Ιεροσολύμοις ε᾿ν τω̑ πάσχα ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς τὸ ο῎νομα αυ᾿του̑ θεωρου̑ντες αυ᾿του̑ τὰ σημει̑α α῍ ε᾿ποίει
כַּד אִיתַוהי הוָא דֵּין יֵשֻׁוע בֻּאורִשׁלֵם בּפֵצחָא בּעַדעִדָא סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה דַּחזַו אָתוָתָא דּעָבֵד׃
אֶלָּא שֶׁיֵּשׁוּעַ לֹא סָמַךְ עֲלֵיהֶם, שֶׁכֵּן הִכִּיר אֶת כֻּלָּם
וְיֵשׁוּעַ לֹא הֶאֱמִין לָהֶם יַעַן יָדַע אֶת-יֵצֶר כֻּלָּם:
Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, proto že on znal všecky.
Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;
αυ᾿τὸς δὲ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε᾿πίστευεν αυ᾿τὸν αυ᾿τοι̑ς διὰ τὸ αυ᾿τὸν γινὼσκειν πάντας
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לָא מהַימֵן הוָא להֻון נַפשֵׁה מֵטֻל דּהֻו יָדַע הוָא לכֻלנָשׁ׃
וְלֹא הָיָה צָרִיךְ כְּלָל שֶׁמִּישֶׁהוּ יָעִיד עַל הָאָדָם, כִּי יָדַע מַה שֶּׁבָּאָדָם.
וּבְיַעַן לֹא בִקֵּשׁ עֵדוּת אִישׁ בְּאִישׁ כִּי אֶת-מַחְשְׁבוֺת אָדָם הוּא הָיָה מֵבִין:
Aniž potřeboval, aby kdo svědectví vydával o člověku; nebo on věděl, co by bylo v člověku.
nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku. ([Matouš 12:25; Marek 2:8; Lukáš 6:8])
καὶ ο῞τι ου᾿ χρείαν ει῏χεν ι῞να τις μαρτυρήση περὶ του̑ α᾿νθρὼπου αυ᾿τὸς γὰρ ε᾿γίνωσκεν τί η῟ν ε᾿ν τω̑ α᾿νθρὼπω
ולָא סנִיק הוָא דּאנָשׁ נֵסהַד לֵה עַל כֻּל בַּרנָשׁ הֻו גֵּיר יָדַע הוָא מָנָא אִית בּבַרנָשָׁא סס׃
אַחַד הַפְּרוּשִׁים מִמַּנְהִיגֵי הַיְּהוּדִים, נַקְדִּימוֹן שְׁמוֹ,
וַיְהִי אִישׁ מִן-הַפְּרוּשִׁים וּשְׁמוֺ נַקְדִּימוֺן קְצִין הַיְּהוּדִים:
Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady(s). (s) přední muž mezi Židy ([Jan 7:50 Jan 19:39])
η῟ν δὲ α῎νθρωπος ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων Νικόδημος ο῎νομα αυ᾿τω̑ α῎ρχων τω̑ν ᾽Ιουδαίων
אִית הוָא דֵּין תַּמָן חַד גַּברָא מֵן פּרִישֵׁא נִיקָדִמָוס שׁמֵה הוָא אַרכֻונָא דִּיהֻודָיֵא׃
בָּא אֶל יֵשׁוּעַ בַּלַּיְלָה וְאָמַר אֵלָיו: "רַבִּי, אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים בָּאתָ לִהְיוֹת מוֹרֶה, שֶׁהֲרֵי אֵין אִישׁ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת אֶת הָאוֹתוֹת שֶׁאַתָּה עוֹשֶׂה אֶלָּא אִם כֵּן אֱלֹהִים אִתּוֹ."
הוּא בָא אֶל-יֵשׁוּעַ לַיְלָה וַיֹּאמֶר אֵלָיו רַבִּי יָדַעְנוּ כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים בָּאתָ לְמוֺרֶה לָנוּ כִּי אֵין לְאֵל יַד-אִישׁ לַעֲשׂוֺת אֶת-הָאֹתוֺת אֲשֶׁר אַתָּה עֹשֶׂה בִּלְתִּי אִם-אֱלֹהִים עִמּוֺ:
Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“ ([Matouš 22:16; Marek 12:13-Marek 12:14; Lukáš 20:20-Lukáš 20:21])
ου῟τος η῟λθεν πρὸς αυ᾿τὸν νυκτὸς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ῥαββί οι῎δαμεν ο῞τι α᾿πὸ θεου̑ ε᾿λήλυθας διδάσκαλος ου᾿δεὶς γὰρ δύναται ταυ̑τα τὰ σημει̑α ποιει̑ν α῍ σὺ ποιει̑ς ε᾿ὰν μὴ η῏ ὁ θεὸς μετ῾ αυ᾿του̑
הָנָא אֵתָא לוָת יֵשֻׁוע בּלִליָא וֵאמַר לֵה רַבִּי יָדעִינַן דּמֵן אַלָהָא אֵשׁתַּדַּרתּ מַלפָנָא לָא גֵּיר אנָשׁ מֵשׁכַּח הָלֵין אָתוָתָא למֵעבַּד דַּאנתּ עָבֵד אַנתּ אֵלָא מַן דַּאלָהָא עַמֵה׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר אֵלָיו: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, אִם לֹא יִוָּלֵד אָדָם מִלְמַעְלָה, לֹא יוּכַל לִרְאוֹת אֶת מַלְכוּת הָאֱלֹהִים."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ אִם-לֹא יִוָּלֵד אִישׁ מִמְּקוֺר עָל לֹא-יוּכַל לִרְאוֺת אֶת-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu(t), nemůže spatřit království Boží.“ (t) shůry (tak i Jan 3:7) ([Matouš 18:3; Marek 10:15; Lukáš 18:17 Jan 2:20-Jan 2:21 Jan 4:14-Jan 4:15; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ε᾿ὰν μή τις γεννηθη̑ α῎νωθεν ου᾿ δύναται ι᾿δει̑ν τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דֵּאן אנָשׁ לָא מֵתִילֵד מֵן דּרִישׁ לָא מֵשׁכַּח דּנֵחזֵא מַלכֻּותֵה דַּאלָהָא׃
שָׁאַל נַקְדִּימוֹן: "אֵיךְ יָכוֹל אָדָם לְהִוָּלֵד בִּהְיוֹתוֹ זָקֵן? הַאִם הוּא יָכוֹל לְהִכָּנֵס שֵׁנִית לְרֶחֶם אִמּוֹ וּלְהִוָּלֵד?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו נַקְדִּימוֺן אֵיכָה יוּכַל אִישׁ לְהִוָּלֵד וְהוּא זָקֵן הֲכִי יוּכַל לָשׁוּב לְרֶחֶם אִמּוֺ וּלְהִוָּלֵד שֵׁנִית:
Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“
λέγει πρὸς αυ᾿τὸν ὁ Νικόδημος πω̑ς δύναται α῎νθρωπος γεννηθη̑ναι γέρων ω῎ν μὴ δύναται ει᾿ς τὴν κοιλίαν τη̑ς μητρὸς αυ᾿του̑ δεύτερον ει᾿σελθει̑ν καὶ γεννηθη̑ναι
אָמַר לֵה נִיקָדִמָוס אַיכַּנָא מֵשׁכַּח דּנֵתִילֵד גַּברָא סָבָא דַּלמָא מֵשׁכַּח תֻּוב לכַרסָא דֵּאמֵה דּתַרתֵּין זַבנִין למֵעַל ונֵתִילֵד׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, אִם לֹא יִוָּלֵד אִישׁ מִן הַמַּיִם וְהָרוּחַ לֹא יוּכַל לְהִכָּנֵס לְמַלְכוּת הָאֱלֹהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ אִם-לֹא יִוָּלֵד אִישׁ מִן-הַמַּיִם וּמִן-הָרוּחַ לֹא-יוּכַל לָבֹא אֶל-מַלְכוּת הָאֱלֹהִים:
Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. ([Titovi 3:5; 1 Korintským 15:50])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ε᾿ὰν μή τις γεννηθη̑ ε᾿ξ υ῞δατος καὶ πνεύματος ου᾿ δύναται ει᾿σελθει̑ν ει᾿ς τὴν βασιλείαν του̑ θεου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דֵּאן אנָשׁ לָא מֵתִילֵד מֵן מַיָא ורֻוחָא לָא מֵשׁכַּח דּנֵעֻול למַלכֻּותָא דַּאלָהָא׃
הַנּוֹלָד מִן הַבָּשָׂר בָּשָׂר הוּא וְהַנּוֹלָד מִן הָרוּחַ רוּחַ הוּא.
הַנּוֺלָד מִן-הַבָּשָׂר בָּשָׂר הוּא וְהַנּוֺלָד מִן-הָרוּחַ רוּחַ הוּא:
Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. ([Římanům 8:5])
τὸ γεγεννημένον ε᾿κ τη̑ς σαρκὸς σάρξ ε᾿στιν καὶ τὸ γεγεννημένον ε᾿κ του̑ πνεύματος πνευ̑μά ε᾿στιν
מֵדֵּם דִּילִיד מֵן בֵּסרָא בֵּסרָא הֻו ומֵדֵּם דִּילִיד מֵן רֻוחָא רֻוחָא הֻו׃
אַל תִּתְמַהּ עַל שֶׁאוֹמֵר אֲנִי לְךָ כִּי עֲלֵיכֶם לְהִוָּלֵד מִלְמַעְלָה.
אַל-תִּתְמַהּ עַל-אֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָךְ כִּי נָכוֺן לָכֶם לְהִוָּלֵד מִמְּקוֺר עָל:
Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
μὴ θαυμάσης ο῞τι ει῏πόν σοι δει̑ ὑμα̑ς γεννηθη̑ναι α῎νωθεν
לָא תֵּתּדַּמַר דֵּאמרֵת לָך דּוָלֵא לכֻון למֵתִילָדֻו מֵן דּרִישׁ׃
הָרוּחַ נוֹשֶׁבֶת הֵיכָן שֶׁהִיא רוֹצָה וְאֶת קוֹלָהּ אַתָּה שׁוֹמֵעַ, אַךְ אֵינְךָ יוֹדֵעַ מֵאַיִן הִיא בָּאָה וּלְאָן הִיא הוֹלֶכֶת. כָּךְ כָּל מִי שֶׁנּוֹלָד מִן הָרוּחַ."
הָרוּחַ נֹשֶׁבֶת אֶל-אֲשֶׁר תַּחְפֹּץ וְאַתָּה שֹׁמֵעַ אֶת-קוֺלָהּ וְלֹא תֵדַע מֵאַיִן בָּאָה וְאָן הִיא הֹלֶכֶת כְּמוֺ כֵן כָּל-הַנּוֺלָד מִן-הָרוּחַ:
Vítr, kam chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
Vítr(u) vane, kam chce, jeho zvuk(v) slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil(x) z Ducha.“ (u) Duch (v) hlas (x) var: + z vody a ([Kazatel 11:5; Ezechiel 37:9-Ezechiel 37:10; 1 Janův 5:1])
τὸ πνευ̑μα ο῞που θέλει πνει̑ καὶ τὴν φωνὴν αυ᾿του̑ α᾿κούεις α᾿λλ῾ ου᾿κ οι῏δας πόθεν ε῎ρχεται καὶ που̑ ὑπάγει ου῞τως ε᾿στὶν πα̑ς ὁ γεγεννημένος ε᾿κ του̑ πνεύματος
רֻוחָא אַתַר דּצָביָא נָשׁבָּא וקָלָה שָׁמַע אַנתּ אֵלָא לָא יָדַע אַנתּ אַימֵכָּא אָתיָא ולַאיכָּא אָזָלא הָכַנָא אִיתַוהי כֻּלנָשׁ דִּילִיד מֵן רֻוחָא׃
הֵשִׁיב נַקְדִּימוֹן וְאָמַר לוֹ: "כֵּיצַד יִתָּכְנוּ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה?"
וַיַּעַן נַקְדִּימוֺן וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֵיכָה תִקְרֶינָה כָּאֵלֶּה:
Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
Nikodém se ho otázal: „Jak se to může stát?“
α᾿πεκρίθη Νικόδημος καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ πω̑ς δύναται ταυ̑τα γενέσθαι
ענָא נִיקָדִמָוס וֵאמַר לֵה אַיכַּנָא מֵשׁכּחָן הָלֵין למֵהוָא׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר אֵלָיו: "אַתָּה מוֹרֶה בְּיִשְׂרָאֵל וְאֵינְךָ יוֹדֵעַ אֶת זֹאת?
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הִנְּךׇ מוֺרֶה בְיִשְׂרָאֵל וְאֶת-אֵלֶּה לֹא יָדָעְתָּ:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Ježíš mu řekl: „Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ διδάσκαλος του̑ ᾽Ισραὴλ καὶ ταυ̑τα ου᾿ γινὼσκεις
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלפָנֵה דִּאיסרָיֵל והָלֵין לָא יָדַע אַנתּ׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, אֶת אֲשֶׁר אָנוּ יוֹדְעִים אֲנַחְנוּ מְדַבְּרִים וְאֶת אֲשֶׁר רָאִינוּ עַל זֶה אֲנַחְנוּ מְעִידִים, וְאֶת עֵדוּתֵנוּ אֵינְכֶם מְקַבְּלִים.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ כִּי אֵת אֲשֶׁר-יָדַעְנוּ נְדַבֵּר וְאֵת אֲשֶׁר-רָאִינוּ נָעִיד וְאַתֶּם לֹא תִשְׁמְעוּ לְעֵדוּתֵנוּ:
Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. ([Jan 3:32 Jan 8:26 Jan 8:38 Jan 12:49])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τι ο῍ οι῎δαμεν λαλου̑μεν καὶ ο῍ ἑωράκαμεν μαρτυρου̑μεν καὶ τὴν μαρτυρίαν ἡμω̑ν ου᾿ λαμβάνετε
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דּמֵדֵּם דּיָדעִין חנַן ממַללִין חנַן ומֵדֵּם דַּחזַין מַסהדִין אֵנַחנַן וסָהדֻּותַן לָא מקַבּלִין אנתֻּון׃
אִם בְּאָמְרִי לָכֶם דְּבָרִים מֵעִנְיְנֵי הָאָרֶץ אֵינְכֶם מַאֲמִינִים, אֵיךְ תַּאֲמִינוּ אִם אֹמַר לָכֶם דְּבָרִים מֵעִנְיְנֵי הַשָּׁמַיִם?
אִם בִּדְבָרִים שְׁפָלִים לֹא הֶאֱמַנְתֶּם לִי אֵיךְ תַּאֲמִינוּ לִי כִּי אַגִּיד רָאמוֺת:
Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? ([Lukáš 22:67])
ει᾿ τὰ ε᾿πίγεια ει῏πον ὑμι̑ν καὶ ου᾿ πιστεύετε πω̑ς ε᾿ὰν ει῎πω ὑμι̑ν τὰ ε᾿πουράνια πιστεύσετε
אֵן דּבַארעָא אֵמרֵת לכֻון ולָא מהַימנִין אנתֻּון אַיכַּנָא אֵן אִמַר לכֻון דּבַשׁמַיָא תּהַימנֻונָני׃
אִישׁ לֹא עָלָה הַשָּׁמַיְמָה מִלְּבַד זֶה שֶׁיָּרַד מִן הַשָּׁמַיִם - בֶּן־הָאָדָם.
וְאִישׁ לֹא-עָלָה לַמָּרוֺם בִּלְתִּי הוּא אֲשֶׁר-יָרַד מִמָּרוֺם הֲלֹא הוּא בֶּן-הָאָדָם אֲשֶׁר בַּשָּׁמָיִם:
A jistě žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka(y). (y) var: + který je v nebesích ([Přísloví 30:4; Římanům 10:6; Deuteronomium 30:12-Deuteronomium 30:13])
καὶ ου᾿δεὶς α᾿ναβέβηκεν ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ει᾿ μὴ ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβάς ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
ולָא אנָשׁ סלֵק לַשׁמַיָא אֵלָא הַו דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא בּרֵה דּאנָשָׁא הַו דִּאיתַוהי בַּשׁמַיָא׃
וּכְמוֹ שֶׁהִגְבִּיהַּ מֹשֶׁה אֶת הַנָּחָשׁ בַּמִּדְבָּר, כָּךְ צָרִיךְ שֶׁיּוּרַם בֶּן־הָאָדָם
וְכַאֲשֶׁר נִָּׂא משֶׁה בַּמִּדְבָּר אֶת-הַנָּחָשׁ עַל-הַנֵּס כֵּן יִנָּשֵׂא בֶּן-הָאָדָם:
A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, ([Numeri 21:9; Jan 8:28 Jan 12:34])
καὶ καθώς Μωϋση̑ς υ῞ψωσεν τὸν ο῎φιν ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω ου῞τως ὑψωθη̑ναι δει̑ τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
וַאיכַּנָא דַּארִים מֻושֵׁא חֵויָא בּמַדבּרָא הָכַנָא עתִיד למֵתּתּרָמֻו בּרֵה דּאנָשָׁא׃
לְמַעַן יִהְיוּ חַיֵּי עוֹלָם לְכָל הַמַּאֲמִין בּוֹ;
לְמַעַן אֲשֶׁר לֹא יֹאבַד כָּל-הַמַּאֲמִין בּוֺ כִּי אִם יִמְצָא בוֺ חַיֵּי עוֺלָם:
Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
aby každý, kdo v něho věří(z), měl život věčný. (z) var: + nezahynul, ale ([Jan 20:31 Jan 3:36 Jan 10:28 Jan 11:25-Jan 11:26; 1 Janův 5:11-1 Janův 5:13])
ι῞να πα̑ς ὁ πιστεύων ε᾿ν αυ᾿τω̑ ε῎χη ζωὴν αι᾿ὼνιον
דּכֻל אנָשׁ דַּמהַימֵן בֵּה לָא נִאבַד אֵלָא נֵהוֻון לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃
כִּי כֹּה אָהַב אֱלֹהִים אֶת הָעוֹלָם עַד כִּי נָתַן אֶת בְּנוֹ יְחִידוֹ לְמַעַן לֹא יֹאבַד כָּל הַמַּאֲמִין בּוֹ, אֶלָּא יִנְחַל חַיֵּי עוֹלָם.
כִּי-כֵן אֹהֵב אֱלֹהִים אֶת-הָעוֺלָם עַד-אֲשֶׁר נָתַן בַּעֲדוֺ אֶת-בְּנוֺ אֶת-יְחִידוֺ וְכָל-הַמַּאֲמִין בּוֺ לֹא-יֹאבַד כִּי בוֺ יִמְצָא חַיֵּי עוֺלָם:
Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného(a) Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (a) ř: jednorozeného ([Římanům 8:32; 1 Janův 4:9-1 Janův 4:10])
ου῞τως γὰρ η᾿γάπησεν ὁ θεὸς τὸν κόσμον ω῞στε τὸν υἱὸν τὸν μονογενη̑ ε῎δωκεν ι῞να πα̑ς ὁ πιστεύων ει᾿ς αυ᾿τὸν μὴ α᾿πόληται α᾿λλ῾ ε῎χη ζωὴν αι᾿ὼνιον
הָכַנָא גֵּיר אַחֵב אַלָהָא לעָלמָא אַיכַּנָא דּלַברֵה יִחִידָיָא נֵתֵּל דּכֻל מַן דַּמהַימֵן בֵּה לָא נִאבַד אֵלָא נֵהוֻון לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃
הֵן הָאֱלֹהִים לֹא שָׁלַח אֶת בְּנוֹ אֶל הָעוֹלָם לִשְׁפֹּט אֶת הָעוֹלָם, אֶלָּא כְּדֵי שֶׁיִּוָּשַׁע הָעוֹלָם עַל־יָדָיו.
כִּי לֹא-שָׁלַח אֱלֹהִים אֶת-בְּנוֺ אֶל-הָעוֺלָם לְהַרְשִׁיעוֺ בְּהִשָּׁפְטוֺ כִּי אִם-לְמַעַן יִוָּשַׁע בּוֺ הָעוֺלָם:
Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen(b). (b) zachráněn ([Jan 12:47])
ου᾿ γὰρ α᾿πέστειλεν ὁ θεὸς τὸν υἱὸν ει᾿ς τὸν κόσμον ι῞να κρίνη τὸν κόσμον α᾿λλ῾ ι῞να σωθη̑ ὁ κόσμος δι῾ αυ᾿του̑
לָא גֵּיר שַׁדַּר אַלָהָא לַברֵה לעָלמָא דַּנדֻונִיוהי לעָלמָא אֵלָא דּנִחֵא לעָלמָא בִּאידֵה׃
הַמַּאֲמִין בּוֹ אֵינֶנּוּ נִדּוֹן. מִי שֶׁאֵינֶנּוּ מַאֲמִין כְּבָר נִדּוֹן, מִפְּנֵי שֶׁלֹּא הֶאֱמִין בְּשֵׁם בֶּן־הָאֱלֹהִים הַיָּחִיד.
הַמַּאֲמִין בּוֺ לֹא יֶאְשַׁם וַאֲשֶׁר לֹא-יַאֲמִין בּוֺ אַשְׁמָתוֺ עָלָיו מִנִּי אָז כִּי לֹא-הֶאֱמִין בְּשֵׁם הַבֵּן הַיָּחִיד לֵאלֹהִים:
Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. ([Jan 5:24])
ὁ πιστεύων ει᾿ς αυ᾿τὸν ου᾿ κρίνεται ὁ δὲ μὴ πιστεύων η῎δη κέκριται ο῞τι μὴ πεπίστευκεν ει᾿ς τὸ ο῎νομα του̑ μονογενου̑ς υἱου̑ του̑ θεου̑
מַן דַּמהַימֵן בֵּה לָא מֵתּתּדִין ומַן דּלָא מהַימֵן מֵן כַּדֻּו דִּין הֻו דּלָא הַימֵן בַּשׁמֵה דִּיחִידָיָא בּרֵה דַּאלָהָא׃
וְזֶהוּ הַדִּין: הָאוֹר בָּא אֶל הָעוֹלָם וּבְנֵי הָאָדָם אָהֲבוּ אֶת הַחֹשֶׁךְ יוֹתֵר מִן הָאוֹר, כִּי רָעִים הָיוּ מַעֲשֵׂיהֶם.
וְזֶה הוּא הַמִּשְׁפָּט כִּי הָאוֺר בָּא אֶל-הָעוֺלָם וּבְנֵי הָאָדָם אָהֲבוּ אֶת-הַחשֶׁךְ מִן-הָאוֺר כִּי רָעִים מַעֲשֵׂיהֶם:
Totoť pak jest ten soud, že světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. ([Jan 1:5 Jan 1:9])
αυ῞τη δέ ε᾿στιν ἡ κρίσις ο῞τι τὸ φω̑ς ε᾿λήλυθεν ει᾿ς τὸν κόσμον καὶ η᾿γάπησαν οἱ α῎νθρωποι μα̑λλον τὸ σκότος η῍ τὸ φω̑ς η῟ν γὰρ αυ᾿τω̑ν πονηρὰ τὰ ε῎ργα
הָנַו דֵּין דִּינָא דּנֻוהרָא אֵתָא לעָלמָא וַאחֵבו בּנַינָשָׁא לחֵשֻׁוכָא יַתִּיר מֵן דַּלנֻוהרָא אִיתַיהֻון הוַו גֵּיר עבָדַיהֻון בִּישֵׁא׃
כָּל עוֹשֵׂה עַוְלָה שׂוֹנֵא אֶת הָאוֹר וְאֵינוֹ בָּא אֶל הָאוֹר פֶּן יוּכְחוּ מַעֲשָׂיו.
כִּי כָל-פֹּעֵל אָוֶן שׁנֵא הוּא אֶת-הָאוֺר וְלֹא יָבֹא אֶל-הָאוֺר לִבְלִי יִבָּחֲנוּ מַעֲשָׂיו:
Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. ([Efezským 5:11-Efezským 5:13])
πα̑ς γὰρ ὁ φαυ̑λα πράσσων μισει̑ τὸ φω̑ς καὶ ου᾿κ ε῎ρχεται πρὸς τὸ φω̑ς ι῞να μὴ ε᾿λεγχθη̑ τὰ ε῎ργα αυ᾿του̑
כֻּל גֵּיר דּסַניָתָא עָבֵד סָנֵא לנֻוהרָא ולָא אָתֵא לנֻוהרָא דּלָא נֵתכַּססֻון עבָדַוהי׃
אוּלָם עוֹשֵׂה הָאֱמֶת בָּא אֶל הָאוֹר לְמַעַן יִגָּלוּ מַעֲשָׂיו כִּי נַעֲשׂוּ בֵּאלֹהִים."
אֲבָל פֹּעֵל אֱמֶת יָבֹא אֶל-הָאוֺר לְמַעַן יִוָּדְעוּ מַעֲשָׂיו אֲשֶׁר עָשָׂה לִפְנֵי הָאֱלֹהִים:
Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
ὁ δὲ ποιω̑ν τὴν α᾿λήθειαν ε῎ρχεται πρὸς τὸ φω̑ς ι῞να φανερωθη̑ αυ᾿του̑ τὰ ε῎ργα ο῞τι ε᾿ν θεω̑ ε᾿στιν ει᾿ργασμένα
הַו דֵּין דּעָבֵד שׁרָרָא אָתֵא לוָת נֻוהרָא דּנֵתִידעֻון עבָדַוהי דּבַאלָהָא עבִידִין סּ סּ׃
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה בָּא יֵשׁוּעַ עִם תַּלְמִידָיו לְאֶרֶץ יְהוּדָה וְשָׁם שָׁהָה עִמָּהֶם וְהִטְבִּיל.
אַחַר הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו אֶל-אֶרֶץ יְהוּדָה וַיֵּשֶׁב עִמָּהֶם וַיְטַבֵּל שָׁם:
Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. ([Jan 4:2])
μετὰ ταυ̑τα η῟λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν γη̑ν καὶ ε᾿κει̑ διέτριβεν μετ῾ αυ᾿τω̑ν καὶ ε᾿βάπτιζεν
בָּתַר הָלֵין אֵתָא יֵשֻׁוע ותַלמִידַוהי לַארעָא דִּיהֻוד ותַמָן מֵתהַפַּך הוָא עַמהֻון ומַעמֵד׃ ס
גַּם יוֹחָנָן הָיָה מַטְבִּיל בְּעֵינוֹן עַל־יַד שָׁלֵם, שֶׁכֵּן מַיִם רַבִּים הָיוּ שָׁם וְהָאֲנָשִׁים בָּאוּ וְנִטְבְּלוּ;
וְגַם-יוֺחָנָן הָיָה מְטַבֵּל בָּעֵת הַהִיא בְּעֵנוֺן בֹּאֲכָה שָׁלֵם כִּי מַיִם רַבִּים נִמְצְאוּ שָׁם וְהַבָּאִים נִטְבָּלוּ:
A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli, a křtili se.
Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.
η῟ν δὲ καὶ ὁ ᾽Ιωάννης βαπτίζων ε᾿ν Αι᾿νών ε᾿γγὺς του̑ Σαλείμ ο῞τι υ῞δατα πολλὰ η῟ν ε᾿κει̑ καὶ παρεγίνοντο καὶ ε᾿βαπτίζοντο
אָף יֻוחַנָן דֵּין מַעמֵד הוָא בּעִין־יָון דּעַל־גֵּנב שָׁלִים מֵטֻל דּמַיָא אִית הוַו תַּמָן סַגִּיֵאא וָאתֵין הוַו ועָמדִּין׃
זֹאת עוֹד לִפְנֵי שֶׁהֻשְׁלַךְ יוֹחָנָןְ לַכֶּלֶא.
כִּי עוֺד לֹא-נִתַּן יוֺחָנָן אֶל-בֵּית הַכֶּלֶא:
Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
To bylo ještě před Janovým uvězněním. ([Matouš 14:3; Marek 6:17; Lukáš 3:20])
ου῎πω γὰρ η῟ν βεβλημένος ει᾿ς τὴν φυλακὴν ὁ ᾽Ιωάννης
לָא גֵּיר עדַכִּיל נפַל הוָא יֻוחַנָן בֵּית־אַסִירֵא׃ ס
וִכּוּחַ הֵחֵל בֵּין תַּלְמִידֵי יוֹחָנָן לְבֵין פָּרוּשׁ אֶחָד בְּנוֹגֵעַ לַטָּהֳרָה.
וַיְהִי-רִיב בֵּין תַּלְמִידֵי יוֺחָנָן וּבֵין אַחַד הַיְּהוּדִים עַל-דְּבַר הַטָּהֳרָה:
Tedy vznikla otázka mezi učedlníky Janovými a Židy o očišťování.
Mezi učedníky Janovými a Židy(c) došlo ke sporu o očišťování. (c) var: jedním Židem
ε᾿γένετο ου῏ν ζήτησις ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν ᾽Ιωάννου μετὰ ᾽Ιουδαίου περὶ καθαρισμου̑
הוָת הוָת דֵּין בּעָתָא לחַד מֵן תַּלמִידַוהי דּיֻוחַנָן עַם יִהֻודָיָא חַד עַל תַּדכִּיתָא׃
בָּאוּ אֶל יוֹחָנָן וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, הָאִישׁ אֲשֶׁר הָיָה אִתְּךָ בְּעֵבֶר הַיַּרְדֵּן וַאֲשֶׁר הֵעַדְתָּ עָלָיו, הִנֵּהוּ מַטְבִּיל וְהַכֹּל בָּאִים אֵלָיו."
וַיָּבֹאוּ אֶל-יוֺחָנָן וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ הָאִישׁ אֲשֶׁר הָיָה עִמְּךׇ בְּעֵבֶר הַיַּרְדֵּן אֲשֶׁר הַעִידֹתָ לּוֺ הִנֵּה הוּא מְטַבֵּל וְכֻלָּם בָּאִים אֵלָיו:
I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
Přišli k Janovi a řekli mu: „Mistře, ten, který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.“ ([Jan 1:35-Jan 1:37])
καὶ η῟λθον πρὸς τὸν ᾽Ιωάννην καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ῥαββί ο῍ς η῟ν μετὰ σου̑ πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου ω῟ σὺ μεμαρτύρηκας ι῎δε ου῟τος βαπτίζει καὶ πάντες ε῎ρχονται πρὸς αυ᾿τόν
וֵאתַו לוָת יֻוחַנָן וֵאמַרו לֵה רַבַּן הַו דּעַמָך הוָא בּעֵברָא דּיֻורדּנָן דַּאנתּ סהֵדתּ עלַוהי הָא אָף הֻו מַעמֵד וסַגִּיֵאא אָתֵין לוָתֵה׃ ס
הֵשִׁיב יוֹחָנָן וְאָמַר: "אֵין אִישׁ יָכוֹל לָקַחַת דָּבָר אֶלָּא אִם כֵּן נִתַּן לוֹ מִן הַשָּׁמַיִם.
וַיַּעַן יוֺחָנָן וַיֹּאמַר לֹא-יוּכַל אִישׁ לָקַחַת דָּבָר אִם לֹא נִתַּן-לוֺ מִמָּרוֺם:
Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničeho, leč by jemu dáno bylo s nebe.
Jan odpověděl: „Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. ([1 Korintským 4:7; Židům 5:5])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιωάννης καὶ ει῏πεν ου᾿ δύναται α῎νθρωπος λαμβάνειν ου᾿δὲ ε῍ν ε᾿ὰν μὴ η῏ δεδομένον αυ᾿τω̑ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑
ענָא יֻוחַנָן וֵאמַר להֻון לָא מֵשׁכַּח בַּרנָשָׁא למֵסַב מֵן צבֻות נַפשֵׁה מֵדֵּם אֵלָא אֵן אֵתִיהֵב לֵה מֵן שׁמַיָא׃
אַתֶּם עַצְמְכֶם עֵדִים לִי שֶׁאָמַרְתִּי, 'אֵינֶנִּי הַמָּשִׁיחַ, אֶלָּא שָׁלוּחַ אֲנִי לְפָנָיו'.
אַתֶּם עֵדַי אֲשֶׁר הִגַּדְתִּי כִּי לֹא-אָנֹכִי הַמָּשִׁיחַ כִּי אִם-שָׁלוּחַ לְפָנָיו:
Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
Vy sami jste(d) svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš(e), ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. (d) var: + mi (e) ř: Kristus ([Jan 1:20])
αυ᾿τοὶ ὑμει̑ς μοι μαρτυρει̑τε ο῞τι ει῏πον ο῞τι ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿γώ ὁ Χριστός α᾿λλ῾ ο῞τι α᾿πεσταλμένος ει᾿μὶ ε῎μπροσθεν ε᾿κείνου
אַנתֻּון סָהדִּין אנתֻּון לִי דֵּאמרֵת דֵּאנָא לָא הוִית משִׁיחָא אֵלָא שׁלִיחָא אנָא דַּקדָמַוהי׃
זֶה אֲשֶׁר לוֹ הַכַּלָּה הוּא הֶחָתָן, אֲבָל יְדִיד הֶחָתָן הָעוֹמֵד וְשׁוֹמֵעַ אוֹתוֹ שָׂמוֹחַ יִשְׂמַח לְקוֹל הֶחָתָן. זֹאת שִׂמְחָתִי וְכָעֵת הִיא שְׁלֵמָה.
מִי אֲשֶׁר-לוֺ הַכַּלָּה הוּא הֶחָתָן וְאֹהֵב הֶחָתָן בְּעָמְדוֺ וּכְשָׁמְעוֺ אֹתוֺ שׂוֺשׂ יָשִׂישׂ לְקוֺל הֶחָתָן עַל-כֵּן מָלְאָה שִׂמְחָתִי:
Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, kterýž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz(f), upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. (f) ř: naslouchá mu ([Matouš 9:15; Marek 2:19-Marek 2:20; Lukáš 5:34-Lukáš 5:35])
ὁ ε῎χων τὴν νύμφην νυμφίος ε᾿στίν ὁ δὲ φίλος του̑ νυμφίου ὁ ἑστηκώς καὶ α᾿κούων αυ᾿του̑ χαρα̑ χαίρει διὰ τὴν φωνὴν του̑ νυμφίου αυ῞τη ου῏ν ἡ χαρὰ ἡ ε᾿μὴ πεπλήρωται
מַן דִּאית לֵה כַּלתָא חַתנָא הֻו רָחמֵה דֵּין דּחַתנָא הַו דּקָאֵם וצָאֵת לֵה חַדֻותָא רַבּתָא חָדֵא מֵטֻל קָלֵה דּחַתנָא הָדֵא הָכִיל חַדֻותָא דִּילי הָא ממַליָא׃
מִן הַהֶכְרֵחַ שֶׁהוּא יֵלֵךְ וְיִגְדַּל וַאֲנִי אֶקְטַן.
הוּא יֵלֵךְ הָלוֺךְ וָרָב וַאֲנִי אֵלֵךְ הָלוֺךְ וְחָסוֺר:
Onť musí růsti, já pak menšiti se.
On musí růst, já však se menšit.
ε᾿κει̑νον δει̑ αυ᾿ξάνειν ε᾿μὲ δὲ ε᾿λαττου̑σθαι
להַו הֻו וָלֵא למֵרבָּא ולִי למֵבצַר׃
הַבָּא מִלְמַעְלָה הוּא מֵעַל הַכֹּל. זֶה שֶׁמִּן הָאָרֶץ מִן הָאָרֶץ הוּא וּמֵעִנְיְנֵי הָאָרֶץ יְדַבֵּר. הַבָּא מִן הַשָּׁמַיִם הוּא מֵעַל הַכֹּל.
הַבָּא מִמָּרוֺם רָם הוּא מִכָּל וְהַבָּא מֵאֶרֶץ מֵעָפָר הוּא וְעַל-עָפָר יְדַבֵּר הַבָּא מִשָּׁמַיִם רָם הוּא עַל-כֹּל:
Kdožť s hůry přišel, nade všeckyť jest; kdož jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ten, kterýž s nebe přišel, nade všecky jest.
Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všecky(g); (g) var: – je nade všecky ([Jan 8:23; 1 Janův 4:5])
ὁ α῎νωθεν ε᾿ρχόμενος ε᾿πάνω πάντων ε᾿στίν ὁ ω῍ν ε᾿κ τη̑ς γη̑ς ε᾿κ τη̑ς γη̑ς ε᾿στιν καὶ ε᾿κ τη̑ς γη̑ς λαλει̑ ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ ε᾿ρχόμενος ε᾿πάνω πάντων ε᾿στίν
הַו גֵּיר דּמֵן לעֵל אֵתָא לעֵל מֵן כֻּל הֻו והַו דּמֵן אַרעָא מֵן אַרעָא הֻו ומֵן אַרעָא ממַלֵל הַו דּמֵן שׁמַיָא אֵתָא לעֵל מֵן כֻּל הֻו׃
אֶת מַה שֶּׁרָאָה וְשָׁמַע הוּא מֵעִיד, וְאֵין מְקַבְּלִים אֶת עֵדוּתוֹ.
וְכַאֲשֶׁר רָאָה וְשָׁמַע כֵּן יִתֵּן עֵדוּתוֺ וּלְעֵדוּתוֺ אֵין שֹׁמֵעַ:
A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. ([Jan 1:11 Jan 3:11])
ο῍ ἑὼρακεν καὶ η῎κουσεν του̑το μαρτυρει̑ καὶ τὴν μαρτυρίαν αυ᾿του̑ ου᾿δεὶς λαμβάνει
ומֵדֵּם דַּחזָא וַשׁמַע מַסהֵד וסָהדֻּותֵה לָא אנָשׁ מקַבֵּל׃
הַמְקַבֵּל אֶת עֵדוּתוֹ חָתַם שֶׁהָאֱלֹהִים אֱמֶת,
וְהַשֹּׁמֵעַ לְעֵדוּתוֺ יַחְתֹּם בְּחוֺתַם יָדוֺ כִּי הָאֱלֹהִים אֱמֶת:
Kdož přijímá svědectví jeho, zpečetil to, že Bůh pravdomluvný jest.
Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý. ([1 Janův 5:10])
ὁ λαβών αυ᾿του̑ τὴν μαρτυρίαν ε᾿σφράγισεν ο῞τι ὁ θεὸς α᾿ληθής ε᾿στιν
הַו דֵּין דּקַבֵּל סָהדֻּותֵה חתַם דַּאלָהָא שַׁרִירָא הֻו׃
כִּי מִי שֶׁשְּׁלָחוֹ הָאֱלֹהִים מְדַבֵּר אֶת דִּבְרֵי אֱלֹהִים, וַהֲרֵי לֹא בְּמִדָּה הוּא נוֹתֵן אֶת הָרוּחַ.
כִּי הוּא אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ אֱלֹהִים דִּבְרֵי אֱלֹהִים הוּא מְדַבֵּר כִּי-לֹא בִמְשׂוּרה נָתַן אֶת-רוּחוֺ:
Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví, nebo jemu ne v míru dává Bůh Ducha.
Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti(h). (h) ř: bez odměřování ([Jan 1:32])
ο῍ν γὰρ α᾿πέστειλεν ὁ θεὸς τὰ ρ᾿ήματα του̑ θεου̑ λαλει̑ ου᾿ γὰρ ε᾿κ μέτρου δίδωσιν τὸ πνευ̑μα
אַינָא גֵּיר דַּאלָהָא שַׁדּרֵה מֵלֵא הו דַּאלָהָא ממַלֵל לָא הוָא גֵּיר בּכַילָא יַהב אַלָהָא רֻוחָא׃
הָאָב אוֹהֵב אֶת בְּנוֹ וְאֶת הַכֹּל נָתַן בְּיָדוֹ.
הָאָב אֹהֵב אֶת-הַבֵּן וְאֶת-כָּל נָתַן בְּיָדוֺ:
Otec miluje Syna, a všecko dal v ruku jeho.
Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. ([Matouš 11:27; Lukáš 10:22; Jan 5:20 Jan 13:3 Jan 17:2 Jan 17:23-Jan 17:24; Matouš 28:18; Židům 1:4])
ὁ πατὴρ α᾿γαπα̑ τὸν υἱόν καὶ πάντα δέδωκεν ε᾿ν τη̑ χειρὶ αυ᾿του̑
אַבָא מַחֵב לַברָא וכֻל מֵדֵּם יַהב בִּאידַוהי׃
הַמַּאֲמִין בַּבֵּן יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם, אַךְ הַמְסָרֵב לְהַאֲמִין בַּבֵּן לֹא יִרְאֶה חַיִּים, אֶלָּא חֲרוֹן אֱלֹהִים חָל עָלָיו."
מִי אֲשֶׁר יַאֲמִין בַּבֵּן יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וּמִי אֲשֶׁר לֹא יַאֲמִין בַּבֵּן לֹא יִרְאֶה חַיִּים כִּי אִם-חֲרוֺן אַף אֱלֹהִים עָלָיו יָחוּל:
Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.
Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ ([Jan 3:16; 1 Janův 5:12-1 Janův 5:13])
ὁ πιστεύων ει᾿ς τὸν υἱὸν ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον ὁ δὲ α᾿πειθω̑ν τω̑ υἱω̑ ου᾿κ ο῎ψεται ζωήν α᾿λλ῾ ἡ ο᾿ργὴ του̑ θεου̑ μένει ε᾿π῾ αυ᾿τόν
מַן דַּמהַימֵן בַּברָא אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם ומַן דּלָא מֵתּטפִּיס לַברָא לָא נֵחזֵא חַיֵא אֵלָא רֻוגזֵה דַּאלָהָא נקַוֵא עלַוהי סס׃
כְּשֶׁנּוֹדַע לָאָדוֹן כִּי שָׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים שֶׁיֵּשׁוּעַ מַרְבֶּה יוֹתֵר מִיּוֹחָנָן לַעֲשׂוֹת תַּלְמִידִים וּלְהַטְבִּילָם
וְכַאֲשֶׁר נוֺדַע לָאָדוֺן כִּי הַפְּרוּשִׁים שָׁמְעוּ לֵאמֹר יֵשׁוּעַ הֶעֱמִיד וְטִבֵּל תַּלְמִידִים רַבִּים מִיּוֺחָנָן:
A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
Když se Pán(i) dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on(j) získává a křtí více učedníků než Jan – (i) var: Ježíš (j) ř: Ježíš ([Jan 3:22 Jan 3:26])
ὡς ου῏ν ε῎γνω ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῎κουσαν οἱ Φαρισαι̑οι ο῞τι ᾽Ιησου̑ς πλείονας μαθητὰς ποιει̑ καὶ βαπτίζει η῍ ᾽Ιωάννης
יִדַע דֵּין יֵשֻׁוע דַּשׁמַעו פּרִישֵׁא דּתַלמִידֵא סַגִּיֵאא עבַד ומַעמֵד יַתִּיר מֵן יֻוחַנָן׃
־אִם כִּי יֵשׁוּעַ עַצְמוֹ לֹא הִטְבִּיל, אֶלָּא תַּלְמִידָיו ־
אַף כִּי-יֵשׁוּעַ לֹא טִבֵּל אֹתָם רַק תַּלְמִידָיו:
(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho),
ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci –
καίτοιγε ᾽Ιησου̑ς αυ᾿τὸς ου᾿κ ε᾿βάπτιζεν α᾿λλ῾ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
כַּד לָא הוָא הֻו יֵשֻׁוע מַעמֵד הוָא אֵלָא תַּלמִידַוהי׃
עָזַב אֶת יְהוּדָה וְיָצָא לָשׁוּב לַגָּלִיל.
וַיַּעֲזֹב אֶת-יְהוּדָה וַיָּשָׁב וַיִּסַּע הַגָּלִילָה:
Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
opustil Judsko a odešel opět(k) do Galileje. (k) var: – opět
α᾿φη̑κεν τὴν ᾽Ιουδαίαν καὶ α᾿πη̑λθεν πάλιν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
ושַׁבקָה לִיהֻוד וֵאזַל לֵה תֻּוב לַגלִילָא סס׃
כֵּיוָן שֶׁהָיָה צָרִיךְ לַעֲבֹר דֶּרֶךְ שׁוֹמְרוֹן,
וְהָיָה נָכוֺן לוֺ לַעֲבֹר דֶּרֶךְ שֹׁמְרוֺן:
Musil pak jíti skrze Samaří.
Musel však projít Samařskem. ([Lukáš 9:52 Lukáš 17:11])
ε῎δει δὲ αυ᾿τὸν διέρχεσθαι διὰ τη̑ς Σαμαρείας
מַעבּדָא הוָת לֵה דֵּין דּנִאתֵא נֵעבַּר עַל בֵּית שָׁמרָיֵא׃
הוּא בָּא לְעִיר בְּשׁוֹמְרוֹן, שְׁכֶם שְׁמָהּ, עַל־יַד חֶלְקַת הַשָֹדֶה שֶׁנָּתַן יַעֲקֹב לְיוֹסֵף בְּנוֹ,
וַיָּבֹא אֶל-עִיר בְּאֶרֶץ שֹׁמְרוֺן וּשְׁמָהּ סוּכַר מִמּוּל חֶלְקַת הַָּׂדֶה אֲשֶׁר-נָתַן יַעֲקֹב לִבְנוֺ לְיוֺסֵף:
I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; ([Jozue 24:32])
ε῎ρχεται ου῏ν ει᾿ς πόλιν τη̑ς Σαμαρείας λεγομένην Συχὰρ πλησίον του̑ χωρίου ο῍ ε῎δωκεν ᾽Ιακώβ τω̑ ᾽Ιωσὴφ τω̑ υἱω̑ αυ᾿του̑
וֵאתָא לַמדִינתָּא דּשָׁמרָיֵא דּמֵתקַריָא שָׁכַר עַל־גֵּנב קרִיתָא דּיַהב הוָא יַעקֻוב ליַוסֵף בּרֵה׃
וְשָׁם הָיְתָה בְּאֵר יַעֲקֹב. יֵשׁוּעַ, שֶׁהָיָה עָיֵף מִמַּסָּעוֹ, יָשַׁב לוֹ לְיַד הַבְּאֵר. הַשָּׁעָה הָיְתָה הַשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית בְּעֶרֶךְ.
וְשָׁם בְּאֵר יַעֲקֹב וְיֵשׁוּעַ עָיְפָה נַפְשׁוֺ בַדֶּרֶךְ וַיֵּשֶׁב-לוֺ עַל-הַבְּאֵר כְּשָׁעָה הַשִּׁשִּׁית:
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne(l). (l) ř: asi šestá hodina ([Jan 4:12])
η῟ν δὲ ε᾿κει̑ πηγὴ του̑ ᾽Ιακὼβ ὁ ου῏ν ᾽Ιησου̑ς κεκοπιακώς ε᾿κ τη̑ς ὁδοιπορίας ε᾿καθέζετο ου῞τως ε᾿πὶ τη̑ πηγη̑ ω῞ρα η῟ν ὡς ε῞κτη
וִאית הוָא תַּמָן מעִינָא דּמַיָא דּיַעקֻוב הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לאֵא הוָא מֵן עַמלָא דֻּאורחָא וִיתֵב הוָא לֵה עַל מעִינָא וִאית הוַי שֵׁת שָׁעִין׃
וְהִנֵּה בָּאָה אִשָּׁה מִשּׁוֹמְרוֹן לִשְׁאֹב מַיִם. אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "תְּנִי לִי לִשְׁתּוֹת",
וְהִנֵּה אִשָּׁה שֹׁמְרֹנִית בָּאָה לִשְׁאָב-מָיִם וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ תְּנִי-נָא לִי לִשְׁתּוֺת:
I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ –
ε῎ρχεται γυνὴ ε᾿κ τη̑ς Σαμαρείας α᾿ντλη̑σαι υ῞δωρ λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς δός μοι πει̑ν
וֵאתָת אַנתּתָא מֵן שָׁמרִין דּתֵמלֵא מַיָא וֵאמַר לָה יֵשֻׁוע הַב לִי מַיָא אֵשׁתֵּא׃
שֶׁכֵּן תַּלְמִידָיו הָלְכוּ הָעִירָה לִקְנוֹת אֹכֶל.
כִּי תַלְמִידָיו הָלְכוּ הָעִירָה לִשְׁבֹּר לָהֶם אֹכֶל:
Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. –
οἱ γὰρ μαθηταὶ αυ᾿του̑ α᾿πεληλύθεισαν ει᾿ς τὴν πόλιν ι῞να τροφὰς α᾿γοράσωσιν
תַּלמִידַוהי גֵּיר עַלו הוַו לַמדִינתָּא דּנֵזבּנֻון להֻון סַיבָּרתָּא׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה הַשּׁוֹמְרוֹנִית: "אֵיךְ אַתָּה, שֶׁיְּהוּדִי אַתָּה, מְבַקֵּשׁ מִמֶּנִּי לִשְׁתּוֹת וַאֲנִי אִשָּׁה שׁוֹמְרוֹנִית?" ־כִּי הַיְּהוּדִים אֵינָם מִתְעָרְבִים עִם שׁוֹמְרוֹנִים.
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה הַשֹּׁמְרֹנִית הֲלֹא יְהוּדִי אַתָּה וְאֵיךְ תִּשְׁאַל מִמֶּנִּי לִשְׁתּוֺת וַאֲנִי אִשָּׁה שֹׁמְרֹנִית כִּי-אֵין דָּבָר לַיְּהוּדִים עִם-הַשֹּׁמְרֹנִים:
I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají(m). (m) var: – Židé se totiž se Samařany nestýkají. ([2 Královská 17:24 2 Královská 17:41; Ezdráš 4:2-Ezdráš 4:3; Lukáš 9:53])
λέγει ου῏ν αυ᾿τω̑ ἡ γυνὴ ἡ Σαμαρι̑τις πω̑ς σὺ ᾽Ιουδαι̑ος ω῍ν παρ῾ ε᾿μου̑ πει̑ν αι᾿τει̑ς γυναικὸς Σαμαρίτιδος ου῎σης ου᾿ γὰρ συγχρω̑νται ᾽Ιουδαι̑οι Σαμαρίταις
אָמרָא לֵה הָי אַנתּתָא שָׁמרָיתָּא אַיכַּנָא אַנתּ יִהֻודָיָא אַנתּ ומֵני שָׁאֵל אַנתּ למֵשׁתָּא דִּאיתַי אַנתּתָא שָׁמרָיתָּא לָא גֵּיר מֵתחַשׁחִין יִהֻודָיֵא עַם שָׁמרָיֵא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהּ: "לוּ יָדַעַתְּ אֶת מַתְּנַת הָאֱלֹהִים וּמִי הוּא הָאוֹמֵר לָךְ 'תְּנִי לִי לִשְׁתּוֹת', הָיִית אַתְּ מְבַקֶּשֶׁת מִמֶּנּוּ וְהוּא הָיָה נוֹתֵן לָךְ מַיִם חַיִּים."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ לוּ יָדַעַתְּ אֶת-מַתַּת אֱלֹהִים וּמִי הָאֹמֵר לָךְ תְּנִי לִי לִשְׁתּוֺת אָז שָׁאַלְתְּ אַתְּ מִמֶּנּוּ וְנָתַן לָךְ מַיִם חַיִּים:
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ ([Jan 7:37-Jan 7:38])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ ει᾿ η῎̑δεις τὴν δωρεὰν του̑ θεου̑ καὶ τίς ε᾿στιν ὁ λέγων σοι δός μοι πει̑ν σὺ α῍ν η῎̑τησας αυ᾿τὸν καὶ ε῎δωκεν α῎ν σοι υ῞δωρ ζω̑ν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לָה אֵלֻו יָדעָא הוַיתּי מַוהַבתָּא דַּאלָהָא ומַנֻו הָנָא דֵּאמַר לֵכי הַב לִי אֵשׁתֵּא אַנתּי שָׁאלָא הוַיתּי לֵה ויָהֵב הוָא לֵכי מַיָא חַיֵא׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲדוֹנִי, אֲפִלּוּ דְּלִי אֵין לְךָ וְהַבְּאֵר עֲמֻקָּה, אִם כֵּן מֵאַיִן לְךָ מַיִם חַיִּים?
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה אֲדֹנִי הֵן אֵין-לְךׇ בַּמֶּה לִשְׁאֹב וְהַבְּאֵר עֲמֻקָּה וּמֵאַיִן לְךׇ אֵפוֺא מַיִם חַיִּים:
I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu?
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ γυνή κύριε ου῎τε α῎ντλημα ε῎χεις καὶ τὸ φρέαρ ε᾿στὶν βαθύ πόθεν ου῏ν ε῎χεις τὸ υ῞δωρ τὸ ζω̑ν
אָמרָא לֵה אַנתּתָא הָי מָרי לָא דַּולָא אִית לָך ובִרָא עַמִיקָא אַימֵכָּא לָך מַיָא חַיֵא׃
הַאִם גָּדוֹל אַתָּה מִיַּעֲקֹב אָבִינוּ שֶׁנָּתַן לָנוּ אֶת הַבְּאֵר וְשָׁתָה מִמֶּנָּה הוּא וּבָנָיו וּמִקְנֵהוּ?"
הֲגָדוֺל אַתָּה מִיַעֲקֹב אָבִינוּ אֲשֶׁר נָתַן-לָנוּ הַבְּאֵר הַזֹּאת אֲשֶׁר מִמֶּנָּה שָׁתָה הוּא וּבָנָיו וּבְעִירוֺ:
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ ([Jan 8:53])
μὴ σὺ μείζων ει῏ του̑ πατρὸς ἡμω̑ν ᾽Ιακὼβ ο῍ς ε῎δωκεν ἡμι̑ν τὸ φρέαρ καὶ αυ᾿τὸς ε᾿ξ αυ᾿του̑ ε῎πιεν καὶ οἱ υἱοὶ αυ᾿του̑ καὶ τὰ θρέμματα αυ᾿του̑
למָא אַנתּ רַב אַנתּ מֵן אַבֻון יַעקֻוב הַו דּהֻו יַהב לַן בִּרָא הָדֵא והֻו מֵנָה אֵשׁתִּי וַבנַוהי ועָנֵה׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהּ: "כָּל הַשּׁוֹתֶה מִן הַמַּיִם הָאֵלֶּה יִצְמָא שׁוּב,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ כָּל-הַשֹּׁתֶה מִן-הַמַּיִם הָאֵלֶּה יִצְמָא עוֺד:
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τη̑ πα̑ς ὁ πίνων ε᾿κ του̑ υ῞δατος τούτου διψήσει πάλιν
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לָה כֻּל דּנֵשׁתֵּא מֵן הָלֵין מַיָא תֻּוב נֵצהֵא׃
אֲבָל הַשּׁוֹתֶה מִן הַמַּיִם אֲשֶׁר אֲנִי אֶתֵּן לוֹ לֹא יִצְמָא לְעוֹלָם; הַמַּיִם שֶׁאֶתֵּן לוֹ יִהְיוּ בּוֹ לִמְקוֹר מַיִם נוֹבְעִים לְחַיֵּי עוֹלָם."
וְכָל-אֲשֶׁר יִשְׁתֶּה מִן-הַמַּיִם אֲשֶׁר אֲנִי נֹתֵן לוֺ לֹא יִצְמָא לְעוֺלָם כִּי הַמַּיִם אֲשֶׁר אֲנִי נֹתֵן יִהְיוּ בוֺ לִמְקוֺר מַיִם נֹבְעִים לְחַיֵּי עוֺלָם:
Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ ([Jan 2:20-Jan 2:21 Jan 3:3-Jan 3:4; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13 Jan 6:35 Jan 7:37; Zjevení Janovo 21:6 Zjevení Janovo 22:17])
ο῍ς δ῾ α῍ν πίη ε᾿κ του̑ υ῞δατος ου῟ ε᾿γώ δὼσω αυ᾿τω̑ ου᾿ μὴ διψήσει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να α᾿λλὰ τὸ υ῞δωρ ο῍ δὼσω αυ᾿τω̑ γενήσεται ε᾿ν αυ᾿τω̑ πηγὴ υ῞δατος ἁλλομένου ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον
כֻּל דֵּין דּנֵשׁתֵּא מֵן מַיָא דֵּאנָא אֵתֵּל לֵה לָא נֵצהֵא לעָלַם אֵלָא מַיָא הָנֻון דּיָהֵב אנָא לֵה נֵהוֻון בֵּה מעִינָא דּמַיָא דּנָבעִין לחַיֵא דַּלעָלַם׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲדוֹנִי, תֵּן לִי אֶת הַמַּיִם הָהֵם כְּדֵי שֶׁלֹּא אֶצְמָא וְלֹא אָבוֹא הֵנָּה לִשְׁאֹב."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה תְּנָה-לִּי אֲדֹנִי אֶת-הַמַּיִם הָהֵם וְלֹא-אֶצְמָא עוֺד וְלֹא אָבֹא הֵנָּה לִשְׁאֹב:
Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“
λέγει πρὸς αυ᾿τὸν ἡ γυνή κύριε δός μοι του̑το τὸ υ῞δωρ ι῞να μὴ διψω̑ μηδὲ διέρχωμαι ε᾿νθάδε α᾿ντλει̑ν
אָמרָא לֵה אַנתּתָא הָי מָרי הַב לִי מֵן הָלֵין מַיָא דּלָא תֻּוב אֵצהֵא ולָא הוִית אָתיָא דָּליָא מֵן הָרכָּא׃
אָמַר לָהּ: "לְכִי וְקִרְאִי לְבַעֲלֵךְ וּבוֹאִי לְכָאן."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ לְכִי קִרְאִי לְאִישֵׁךְ וּבֹאִי הֵנָּה:
Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“
λέγει αυ᾿τη̑ υ῞παγε φὼνησον τὸν α῎νδρα σου καὶ ε᾿λθὲ ε᾿νθάδε
אָמַר לָה יֵשֻׁוע זֵלי קרָי לבַעלֵכי ותָי להָרכָּא׃
הֵשִׁיבָה הָאִשָּׁה: "אֵין לִי בַּעַל." אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "צָדַקְתְּ בְּאָמְרֵךְ 'אֵין לִי בַּעַל',
וַתַּעַן הָאִשָּׁה וַתֹּאמֶר אֵלָיו אֵין-לִי אִישׁ וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ כֵּן דִּבַּרְתְּ כִּי אֵין-לָךְ אִישׁ:
Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.
α᾿πεκρίθη ἡ γυνὴ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ου᾿κ ε῎χω α῎νδρα λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καλω̑ς ει῏πας ο῞τι α῎νδρα ου᾿κ ε῎χω
אָמרָא לֵה לַיתּ לִי בַּעלָא אָמַר לָה יֵשֻׁוע שַׁפִּיר אֵמַרתּי דּלַיתּ לִי בַּעלָא׃
כִּי חֲמִשָּׁה בְּעָלִים הָיוּ לָךְ וְזֶה שֶׁיֵּשׁ לָךְ כָּעֵת אֵינֶנּוּ בַּעֲלֵךְ. בָּזֶה אֱמֶת דִּבַּרְתְּ."
חֲמִשָּׁה בְעָלִים הָיוּ לָךְ וְהוּא אֲשֶׁר עִמֵּךְ כַּיּוֺם אֵינֶנּוּ בַעְלֵךְ וּבָזֹאת אֱמֶת דִּבַּרְתְּ:
Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ ([2 Královská 17:28-2 Královská 17:31])
πέντε γὰρ α῎νδρας ε῎σχες καὶ νυ̑ν ο῍ν ε῎χεις ου᾿κ ε῎στιν σου α᾿νήρ του̑το α᾿ληθὲς ει῎ρηκας
חַמשָׁא גֵּיר בַּעלִין הוַו לֵכי והָנָא דִּאית לֵכי הָשָׁא לָא הוָא בַּעלֵכי הָדֵא שַׁרִירתָּא אֵמַרתּי׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲדוֹנִי, אֲנִי רוֹאָה שֶׁאַתָּה נָבִיא.
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה אֲדֹנִי רֹאָה אָנֹכִי כִּי נָבִיא אָתָּה:
Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. ([Matouš 21:46; Jan 9:17])
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ γυνή κύριε θεωρω̑ ο῞τι προφήτης ει῏ σύ
אָמרָא לֵה הָי אַנתּתָא מָרי חָזיָא אנָא דַּנבִיָא אַנתּ׃
אֲבוֹתֵינוּ הִשְׁתַּחֲווּ בָּהָר הַזֶּה, וְאַתֶּם אוֹמְרִים כִּי בִּירוּשָׁלַיִם הַמָּקוֹם שֶׁצָּרִיךְ לְהִשְׁתַּחֲווֹת שָׁם."
אֲבֹתֵינוּ הִשְׁתַּחֲווּ בָּהָר הַזֶּה וְאַתֶּם אֹמְרִים כִּי יְרוּשָׁלַיִם הַמָּקוֺם לְהִשְׁתַּחֲוֺת:
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“ ([Deuteronomium 11:29; 1 Královská 8:29])
οἱ πατέρες ἡμω̑ν ε᾿ν τω̑ ο῎ρει τούτω προσεκύνησαν καὶ ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις ε᾿στὶν ὁ τόπος ο῞που προσκυνει̑ν δει̑
אַבָהַין בּהָנָא טֻורָא סגֵדו וַאנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דּבֻאורִשׁלֵם הֻו אַתַר דּוָלֵא למֵסגַּד׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "הַאֲמִינִי לִי, אִשָּׁה, כִּי תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁלֹּא בָּהָר הַזֶּה וְלֹא בִּירוּשָׁלַיִם תִּשְׁתַּחֲווּ לָאָב.
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ הַאֲמִינִי לִי אִשָּׁה כִּי תָבֹא עֵת אֲשֶׁר לֹא-בָּהָר הַזֶּה וְלֹא בִירוּשָׁלַיִם תִּשְׁתַּחֲווּ לָאָב:
Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. ([Malachiáš 1:11; 1 Timoteovi 2:8])
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πίστευέ μοι γύναι ο῞τι ε῎ρχεται ω῞ρα ο῞τε ου῎τε ε᾿ν τω̑ ο῎ρει τούτω ου῎τε ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις προσκυνήσετε τω̑ πατρί
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אַנתּתָא הַימֵנִיני דָּאתיָא שָׁעתָא דּלָא בּהָנָא טֻורָא וָאף לָא בֻּאורִשׁלֵם תֵּסגּדֻון לַאבָא׃
אַתֶּם מִשְׁתַּחֲוִים לְמַה שֶּׁאֵינְכֶם מַכִּירִים, אֲנַחְנוּ מִשְׁתַּחֲוִים לְמַה שֶּׁאָנוּ מַכִּירִים, שֶׁהֲרֵי הַיְשׁוּעָה מֵאֵת הַיְּהוּדִים הִיא.
אַתֶּם מִשְׁתַּחֲוִים אֶל-אֲשֶׁר לֹא תֵדְעוּן וַאֲנַחְנוּ מִשְׁתַּחֲוִים אֶל-אֲשֶׁר נֵדָע כִּי הַיְשׁוּעָה בָאָה מִמְּקוֺר הַיְּהוּדִים:
Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. ([Matouš 10:5-Matouš 10:6; Římanům 9:5])
ὑμει̑ς προσκυνει̑τε ο῍ ου᾿κ οι῎δατε ἡμει̑ς προσκυνου̑μεν ο῍ οι῎δαμεν ο῞τι ἡ σωτηρία ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ε᾿στίν
אַנתֻּון סָגדִּין אנתֻּון למֵדֵּם דּלָא יָדעִין אנתֻּון חנַן דֵּין סָגדִּין חנַן למָא דּיָדעִין חנַן דּחַיֵא מֵן יִהֻודָיֵא אֵנֻון׃
אוּלָם תָּבוֹא שָׁעָה, וְעַתָּה הִיא, שֶׁעוֹבְדֵי הָאֵל הָאֲמִתִּיִּים יִשְׁתַּחֲווּ לָאָב בְּרוּחַ וּבֶאֱמֶת, כִּי עוֹבְדֵי אֵל כָּאֵלֶּה מְחַפֵּשׂ לוֹ הָאָב.
אַךְ תָּבֹא עֵת וְגַם-הִיא בָאָה וְהַמִּשְׁתַּחֲוִים הַנֶּאֶמָנִים יִשְׁתַּחֲווּ לָאָב בָּרוּחַ וּבָאֶמֶת כִּי בְּמִשְׁתַּחֲוִים כָּאֵלֶה חָפֵץ הָאָב:
Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. ([Jan 16:13])
α᾿λλὰ ε῎ρχεται ω῞ρα καὶ νυ̑ν ε᾿στιν ο῞τε οἱ α᾿ληθινοὶ προσκυνηταὶ προσκυνήσουσιν τω̑ πατρὶ ε᾿ν πνεύματι καὶ α᾿ληθεία καὶ γὰρ ὁ πατὴρ τοιούτους ζητει̑ τοὺς προσκυνου̑ντας αυ᾿τόν
אֵלָא אָתיָא שָׁעתָא והָשָׁא אִיתֵיה אֵמַתי דּסָגֻודֵא שַׁרִירֵא נֵסגּדֻון לַאבָא בּרֻוחָא ובַשׁרָרָא אָף אַבָא גֵּיר דַּאיך הָלֵין הֻו סָגֻודֵא בָּעֵא׃
הָאֱלֹהִים הוּא רוּחַ וְהָעוֹבְדִים אוֹתוֹ צְרִיכִים לְעָבְדוֹ בְּרוּחַ וּבֶאֱמֶת."
הָאֱלֹהִים הוּא רוּחַ וְהַמִּשְׁתַּחֲוִים לוֺ עֲלֵיהֶם לְהִשְׁתַּחֲוֺת בְּרוּחַ וּבֶאֱמֶת:
Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ ([2 Korintským 3:17])
πνευ̑μα ὁ θεός καὶ τοὺς προσκυνου̑ντας αυ᾿τὸν ε᾿ν πνεύματι καὶ α᾿ληθεία δει̑ προσκυνει̑ν
רֻוחָא הֻו גֵּיר אַלָהָא וַאילֵין דּסָגדִּין לֵה בּרֻוחָא ובַשׁרָרָא וָלֵא דּנֵסגּדֻון׃
אָמְרָה לוֹ הָאִשָּׁה: "אֲנִי יוֹדַעַת שֶׁיָּבוֹא מָשִׁיחַ. כְּשֶׁהוּא יָבוֹא, הוּא יַגִּיד לָנוּ אֶת הַכֹּל."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הָאִשָּׁה יָדַעְתִּי כִּי-יָבֹא מָשִׁיחַ עהַנִּקְרָא כְרִיסְטוֺסא וְכַאֲשֶׁר יָבֹא יַגִּיד לָנוּ אֶת-כֹּל:
Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
Žena mu řekla: „Vím(n), že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ (n) var: Víme
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ γυνή οι῏δα ο῞τι Μεσσίας ε῎ρχεται ὁ λεγόμενος Χριστός ο῞ταν ε῎λθη ε᾿κει̑νος α᾿ναγγελει̑ ἡμι̑ν α῞παντα
אָמרָא לֵה אַנתּתָא הָי יָדעָא אנָא דַּמשִׁיחָא אָתֵא ומָא דֵּאתָא הֻו מַלֵף לַן כֻּלמֵדֵּם׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הַמְדַבֵּר אֵלַיִךְ, אֲנִי הוּא."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא הַמְדַבֵּר אֵלָיִךְ:
Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“ ([Jan 9:37])
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ λαλω̑ν σοι
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא דַּממַלֵל אנָא עַמֵכי׃
בְּאוֹתוֹ רֶגַע בָּאוּ תַּלְמִידָיו וְתָמְהוּ עַל שֶׁהוּא מְדַבֵּר עִם אִשָּׁה, אַךְ אִישׁ לֹא אָמַר: "מָה אַתָּה מְבַקֵּשׁ?" אוֹ "לָמָּה אַתָּה מְדַבֵּר אִתָּהּ?"
עוֺד דְּבָרוֺ בְּפִיו וְתַלְמִידָיו בָּאוּ וַיִּתְמְהוּ עַל-דַּבְּרוֺ עִם-אִשָּׁה אַךְ אִישׁ לֹא אָמַר מַה-תְּבַקֵּשׁ אוֺ לָמָּה תְדַּבֵּר אֵלֶיהָ:
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo však neřekl ‚nač se ptáš?‘ nebo ‚proč s ní mluvíš?‘
καὶ ε᾿πὶ τούτω η῟λθαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ ε᾿θαύμαζον ο῞τι μετὰ γυναικὸς ε᾿λάλει ου᾿δεὶς μέντοι ει῏πεν τί ζητει̑ς η῎ τί λαλει̑ς μετ῾ αυ᾿τη̑ς
וכַד ממַלֵל אֵתַו תַּלמִידַוהי ומֵתּדַּמרִין הוַו דּעַם אַנתּתָא ממַלֵל לָא דֵּין אנָשׁ אֵמַר מָנָא בָּעֵא אַנתּ אַו מָנָא ממַלֵל אַנתּ עַמָה׃
עָזְבָה הָאִשָּׁה אֶת כַּדָּהּ, הָלְכָה הָעִירָה וְאָמְרָה לָאֲנָשִׁים:
וְהָאִשָּׁה עָזְבָה אֶת-כַּדָּהּ וַתֵּלֶךְ הָעִירָה וַתֹּאמֶר אֶל-הָעָם:
I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
α᾿φη̑κεν ου῏ν τὴν ὑδρίαν αυ᾿τη̑ς ἡ γυνὴ καὶ α᾿πη̑λθεν ει᾿ς τὴν πόλιν καὶ λέγει τοι̑ς α᾿νθρὼποις
ושֵׁבקַת קֻולתָה אַנתּתָא וֵאזַלת לַמדִינתָּא וָאמרָא לאנָשָׁא׃
"בּוֹאוּ וּרְאוּ אִישׁ שֶׁאָמַר לִי כָּל מַה שֶּׁעָשִׂיתִי; הַאִם לֹא זֶהוּ הַמָּשִׁיחַ?"
בֹּאוּ וּרְאוּ אִישׁ אֲשֶׁר הִגִּיד לִי כָּל-אֲשֶׁר עָשִׂיתִי הַאֵין זֶה הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš(o)?“ (o) ř: Kristus ([Matouš 12:33])
δευ̑τε ι῎δετε α῎νθρωπον ο῍ς ει῏πέν μοι πάντα ο῞σα ε᾿ποίησα μήτι ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστός
תַּו חזַו גַּברָא דֵּאמַר לִי כֻּל מֵדֵּם דּעֵבדֵּת למָא הֻויֻו משִׁיחָא׃
הֵם יָצְאוּ מֵהָעִיר וּבָאוּ אֵלָיו.
וַיֵּצְאוּ מִן-הָעִיר לָבֹא אֵלָיו:
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Vyšli tedy z města a šli k němu. ([Marek 2:13])
ε᾿ξη̑λθον ε᾿κ τη̑ς πόλεως καὶ η῎ρχοντο πρὸς αυ᾿τόν
וַנפַקו אנָשָׁא מֵן מדִינתָּא וָאתֵין הוַו לוָתֵה סּ סּ׃
בֵּינְתַיִם בִּקְשׁוּ מִמֶּנּוּ תַּלְמִידָיו שֶׁיֹּאכַל. אָמְרוּ: "רַבִּי, אֱכֹל."
וַיְהִי עַד-כֹּה וְעַד כֹּה וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו רַבִּי אֱכֹל:
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“
ε᾿ν τω̑ μεταξὺ η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ λέγοντες ῥαββί φάγε
ובַינָת הָלֵין בָּעֵין הוַו מֵנֵה תַּלמִידַוהי וָאמרִין לֵה רַבַּן לעַס׃
אָמַר לָהֶם: "יֵשׁ לִי אֹכֶל לֶאֱכֹל שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי יֶשׁ-לִי לֶאֱכֹל אֹכֶל אֲשֶׁר לֹא יְדַעְתֶּם:
A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γώ βρω̑σιν ε῎χω φαγει̑ν η῍ν ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε
הֻו דֵּין אֵמַר להֻון אִית לִי מֵאכֻולתָּא דֵּאכֻול אַידָא דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון׃
אָמְרוּ הַתַּלְמִידִים זֶה אֶל זֶה: "הַאִם מִישֶׁהוּ הֵבִיא לוֹ לֶאֱכֹל?"
וַיֹּאמְרוּ הַתַּלְמִידִים אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ הַאִם הֵבִיא לוֺ אִישׁ מַאֲכַל לְאָכְלָה:
Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“
ε῎λεγον ου῏ν οἱ μαθηταὶ πρὸς α᾿λλήλους μή τις η῎νεγκεν αυ᾿τω̑ φαγει̑ν
אָמרִין תַּלמִידֵא בַּינַיהֻון למָא אנָשׁ אַיתִּי לֵה מֵדֵּם למֵאכַל׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַאֲכָלִי הוּא לַעֲשׂוֹת אֶת רְצוֹן שׁוֹלְחִי וּלְהַשְׁלִים אֶת פָּעֳלוֹ.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ מַאֲכָלִי הוּא עֲשׂוֺת רְצוֺן שֹׁלְחִי וּלְכַלּוֺת אֶת-פָּעֳלוֺ:
Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo. ([Jan 5:30 Jan 6:38 Jan 17:4])
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿μὸν βρω̑μά ε᾿στιν ι῞να ποιήσω τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με καὶ τελειὼσω αυ᾿του̑ τὸ ε῎ργον
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע מֵאכֻולתּי דִּילי אִיתֵיה דֵּאעבֵּד צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני וֵאשַׁלמִיוהי לַעבָדֵה׃
הֲלֹא אַתֶּם אוֹמְרִים שֶׁעוֹד אַרְבָּעָה חֳדָשִׁים וְהַקָּצִיר בָּא. הִנֵּה, אוֹמֵר אֲנִי לָכֶם, שְׂאוּ עֵינֵיכֶם וּרְאוּ אֶת הַשָֹדוֹת, כִּי לְבָנִים הֵם וּבְשֵׁלִים לַקָּצִיר.
הֵן אַתֶּם אֹמְרִים עוֺד אַרְבָּעָה חֳדָשִׁים טֶרֶם יָבֹא הַקָּצִיר וַאֲנִי אֹמֵר לָכֶם שְׂאוּ אֶת-עֵינֵיכֶם וּרְאוּ אֶל-הַָּׂדוֺת אֲשֶׁר הִלְבִּינוּ לַקָּצִיר:
Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. ([Matouš 9:37; Lukáš 10:2])
ου᾿χ ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι ε῎τι τετράμηνός ε᾿στιν καὶ ὁ θερισμὸς ε῎ρχεται ι᾿δοὺ λέγω ὑμι̑ν ε᾿πάρατε τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ὑμω̑ν καὶ θεάσασθε τὰς χὼρας ο῞τι λευκαί ει᾿σιν πρὸς θερισμόν η῎δη
לָא אַנתֻּון אָמרִין דּבָתַר אַרבּעָא יַרחִין אָתֵא חצָדָא הָא אָמַר אנָא לכֻון דַּארִימו עַינַיכֻּון וַחזַו אַרעָתָא דַּחוַר ומַטִי לַחצָדָא מֵן כַּדֻּו׃
הַקּוֹצֵר מְקַבֵּל כְּבָר שָׂכָר וְאוֹסֵף פְּרִי לְחַיֵּי עוֹלָם, כְּדֵי שֶׁיִּשְׂמְחוּ יַחְדָּיו הַזּוֹרֵעַ וְהַקּוֹצֵר.
הַקּוֺצֵר יִמְצָא שְׂכָרוֺ וּתְבוּאָה יֶאֱסֹף לְחַיֵּי עוֺלָם וְהַזֹּרֵעַ וְהַקּוֺצֵר יִשְׂמְחוּ יַחְדָּו:
Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne.
Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec. ([1 Korintským 3:6-1 Korintským 3:8])
ὁ θερίζων μισθὸν λαμβάνει καὶ συνάγει καρπὸν ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον ι῞να ὁ σπείρων ὁμου̑ χαίρη καὶ ὁ θερίζων
וַאינָא דּחָצֵד אַגרָא נָסֵב וכָנֵשׁ פִּארֵא לחַיֵא דַּלעָלַם וזָרֻועָא וחָצֻודָא אַכחדָא נֵחדֻּון׃
בָּזֶה מִתְאַמֶּתֶת הָאִמְרָה - 'זֶה זוֹרֵעַ וְזֶה קוֹצֵר'.
לְמַלֹּאת דְּבַר הַמֹּשֵׁל אֶחָד זֹרֵעַ וְאַחֵר קֹצֵר:
Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne. ([Micheáš 6:15])
ε᾿ν γὰρ τούτω ὁ λόγος ε᾿στὶν α᾿ληθινὸς ο῞τι α῎λλος ε᾿στὶν ὁ σπείρων καὶ α῎λλος ὁ θερίζων
בּהָדֵא גֵּיר אִיתֵיה מֵלתָא דַּשׁרָרָא דַּאחרִין הֻו זָרַע וַאחרִין חָצֵד׃
אֲנִי שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם לִקְצֹר אֶת אֲשֶׁר לֹא עֲמַלְתֶּם בּוֹ; אֲחֵרִים עָמְלוּ וְאַתֶּם הִגַּעְתֶּם אֶל פְּרִי עֲמָלָם."
אָנֹכִי שָׁלַחְתִּי אֶתְכֶם לִקְצֹר בְּמָקוֺם לֹא עֲמַלְתֶּם שָׁם אֲחֵרִים עָמְלוּ וְאַתֶּם בַּאתֶם עַל-עֲמָלָם:
Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete.“
ε᾿γώ α᾿πέστειλα ὑμα̑ς θερίζειν ο῍ ου᾿χ ὑμει̑ς κεκοπιάκατε α῎λλοι κεκοπιάκασιν καὶ ὑμει̑ς ει᾿ς τὸν κόπον αυ᾿τω̑ν ει᾿σεληλύθατε
אֵנָא שַׁדַּרתּכֻון למֵחצַד מֵדֵּם דּלָא הוָא אַנתֻּון לאיִתֻּון בֵּה אחרָנֵא גֵּיר לאיִו וַאנתֻּון עַלתֻּון עַל עַמלהֻון דּהָנֻון׃ ס
שׁוֹמְרוֹנִים רַבִּים מִן הָעִיר הַהִיא הֶאֱמִינוּ בּוֹ עַל־סְמַךְ הַדָּבָר שֶׁהֵעִידָה הָאִשָּׁה, "הוּא אָמַר לִי כָּל מַה שֶּׁעָשִׂיתִי."
וְרַבִּים מִן-הַשֹּׁמְרֹנִים בָּעִיר הַהִיא הֶאֱמִינוּ בוֺ בַּעֲבוּר דְּבַר הָאִשָּׁה אֲשֶׁר הֵעִידָה לֵאמֹר הוּא הִגִּיד לִי אֶת-כָּל-אֲשֶׁר עָשִׂיתִי:
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“
ε᾿κ δὲ τη̑ς πόλεως ε᾿κείνης πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τὸν τω̑ν Σαμαριτω̑ν διὰ τὸν λόγον τη̑ς γυναικὸς μαρτυρούσης ο῞τι ει῏πέν μοι πάντα α῍ ε᾿ποίησα
מֵן הָי מדִינתָּא דֵּין סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה שָׁמרָיֵא מֵטֻל מֵלתָה דַּאנתּתָא הָי דּמַסהדָא הוָת דֵּאמַר לִי כֻּלמֵדֵּם דּעֵבדֵּת׃
כְּשֶׁבָּאוּ הַשּׁוֹמְרוֹנִים בִּקְּשׁוּ מִמֶּנּוּ לִשְׁהוֹת אִתָּם וְהוּא שָׁהָה שָׁם יוֹמַיִם.
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו הַשֹּׁמְרֹנִים וַיִּקְרְאוּ לוֺ לָשֶׁבֶת אִתָּם וַיֵּשֶׁב שָׁם יוֺמָיִם:
A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.
ὡς ου῏ν η῟λθον πρὸς αυ᾿τὸν οἱ Σαμαρι̑ται η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν μει̑ναι παρ῾ αυ᾿τοι̑ς καὶ ε῎μεινεν ε᾿κει̑ δύο ἡμέρας
וכַד אֵתַו לוָתֵה הָנֻון שָׁמרָיֵא בּעַו מֵנֵה דּנֵהוֵא לוָתהֻון וַהוָא לוָתהֻון תּרֵין יַומִין׃
רַבִּים יוֹתֵר הֶאֱמִינוּ בִּגְלַל דְּבָרוֹ,
וְעוֺד רַבִּים מֵהֵמָּה הֶאֱמִינוּ בוֺ בַּעֲבוּר דִּבְרֵי פִיהוּ:
A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.
καὶ πολλω̑ πλείους ε᾿πίστευσαν διὰ τὸν λόγον αυ᾿του̑
וסַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה מֵטֻל מֵלתֵה׃
וְאֶל הָאִשָּׁה אָמְרוּ: "לֹא עוֹד בִּגְלַל דְּבָרֵךְ אֲנַחְנוּ מַאֲמִינִים, כִּי בְּעַצְמֵנוּ שָׁמַעְנוּ וְיוֹדְעִים אָנוּ שֶׁזֶּהוּ בֶּאֱמֶת מוֹשִׁיעַ הָעוֹלָם."
וַיֹּאמְרוּ אֶל-הָאִשָּׁה עַתָּה אֲנַחְנוּ מַאֲמִינִים בּוֺ לֹא-בַעֲבוּר דְּבָרֵךְ כִּי גַּם-אֲנַחְנוּ שָׁמַעְנוּ וַנֵּדַע כִּי-אָמֵן זֶה הוּא הַמָּשִׁיחַ מוֺשִׁיעַ הָעוֺלָם:
A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“ ([Jób 42:5; 1 Janův 4:14])
τη̑ τε γυναικὶ ε῎λεγον ο῞τι ου᾿κέτι διὰ τὴν σὴν λαλιὰν πιστεύομεν αυ᾿τοὶ γὰρ α᾿κηκόαμεν καὶ οι῎δαμεν ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν α᾿ληθω̑ς ὁ σωτὴρ του̑ κόσμου
וָאמרִין הוַו לַאנתּתָא הָי דּמֵכִּיל לָא הוָא מֵטֻל מֵלתֵכי מהַימנִין חנַן בֵּה חנַן גֵּיר שׁמַען וִידַען דּהָנַו שַׁרִירָאיִת משִׁיחָא מַחיָנֵה דּעָלמָא׃ ס
לְאַחַר שְׁנֵי הַיָּמִים יָצָא מִשָּׁם אֶל הַגָּלִיל.
וַיְהִי אַחֲרֵי שְׁנַיִם יָמִים וַיִּסַּע לְמַסָּעָיו הַגָּלִילָה:
Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.
μετὰ δὲ τὰς δύο ἡμέρας ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κει̑θεν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
ובָתַר תּרֵין יַומִין נפַק יֵשֻׁוע מֵן תַּמָן וֵאזַל לַגלִילָא׃
אָמְנָם הוּא עַצְמוֹ הֵעִיד כִּי אֵין כָּבוֹד לְנָבִיא בְּעִירוֹ.
אַף כִּי הִגִּיד יֵשׁוּעַ כִּי אֵין-כָּבוֺד לְנָבִיא בְּאֶרֶץ מוֺלַדְתּוֺ:
Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnost ve své vlasti. ([Matouš 13:57; Marek 6:4; Lukáš 4:24])
αυ᾿τὸς γὰρ ᾽Ιησου̑ς ε᾿μαρτύρησεν ο῞τι προφήτης ε᾿ν τη̑ ι᾿δία πατρίδι τιμὴν ου᾿κ ε῎χει
הֻו גֵּיר יֵשֻׁוע סהֵד דַּנבִיָא בַּמדִינתֵּה לָא מֵתיַקַר׃ ס
בְּרַם כַּאֲשֶׁר בָּא לַגָּלִיל קִבְּלוּהוּ אַנְשֵׁי הַגָּלִיל, שֶׁכֵּן רָאוּ אֶת כָּל אֲשֶׁר עָשָׂה בִּירוּשָׁלַיִם בִּימֵי הֶחָג, כִּי גַּם הֵם עָלוּ לָחֹג אֶת הֶחָג.
וַיָּבֹא אֶל-הַגָּלִיל וַיַּחֲזִיקוּ-בוֺ הַגָּלִילִים כִּי רָאוּ אֵת כָּל-אֲשֶׁר עָשָׂה בִירוּשָׁלַיִם בִּימֵי הֶחָג כִּי גַּם-הֵם חָגְגוּ שָׁם אֶת-הַחַג הַהוּא:
A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili. ([Jan 2:23])
ο῞τε ου῏ν η῟λθεν ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν ε᾿δέξαντο αυ᾿τὸν οἱ Γαλιλαι̑οι πάντα ἑωρακότες ο῞σα ε᾿ποίησεν ε᾿ν ῾Ιεροσολύμοις ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ καὶ αυ᾿τοὶ γὰρ η῟λθον ει᾿ς τὴν ἑορτήν
כַּד דֵּין אֵתָא לַגלִילָא קַבּלֻוהי גּלִילָיֵא דַּחזַו אָתוָתָא כֻּל דַּעבַד בֻּאורִשׁלֵם בּעַדעִדָא אֵתַו הוַו גֵּיר וָאף הֵנֻון לעַדעִדָא׃
הוּא בָּא שׁוּב אֶל קָנָה שֶׁבַּגָּלִיל, אֲשֶׁר שָׁם הָפַךְ אֶת הַמַּיִם לְיַיִן. וְאֶחָד מֵאַנְשֵׁי הַמֶּלֶךְ, שֶׁבְּנוֹ הָיָה חוֹלֶה בִּכְפַר נַחוּם,
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ עוֺד הַפַּעַם אֶל-קָנָה בַּגָּלִיל אֲשֶׁר הָפַךְ שָׁם הַמַּיִם לְיָיִן וְאִישׁ הָיָה מֵעַבְדֵי הַמֶּלֶךְ וּבְנוֺ חֹלֶה בִּכְפַר-נַחוּם:
Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde předtím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen. ([Matouš 8:5-Matouš 8:13; Lukáš 7:1-Lukáš 7:10 Jan 2:1-Jan 2:11])
η῟λθεν ου῏ν πάλιν ει᾿ς τὴν Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας ο῞που ε᾿ποίησεν τὸ υ῞δωρ οι῏νον καὶ η῟ν τις βασιλικὸς ου῟ ὁ υἱὸς η᾿σθένει ε᾿ν Καφαρναούμ
אֵתָא דֵּין תֻּוב יֵשֻׁוע לקָטנֵא דַּגלִילָא אַיכָּא דַּעבַד מַיָא חַמרָא ס וִאית הוָא בַּכפַרנַחֻום עבֵד מַלכָּא חַד דַּברֵה כּרִיה הוָא׃
שָׁמַע כִּי יֵשׁוּעַ בָּא מִיהוּדָה לַגָּלִיל. הָלַךְ אֵלָיו וּבִקֵּשׁ מִמֶּנּוּ שֶׁיֵּרֵד וִירַפֵּא אֶת בְּנוֹ, כִּי נָטָה לָמוּת.
וְכַאֲשֶׁר שָׁמַע כִּי-בָא יֵשׁוּעַ מִיהוּדָה לַגָּלִיל וַיֵּלֶךְ אֵלָיו וַיִּפְצַר-בּוֺ לָרֶדֶת אִתּוֺ וְלִרְפֹּא אֶת-בְּנוֺ אֲשֶׁר נָטָה לָמוּת:
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který byl už blízek smrti.
ου῟τος α᾿κούσας ο῞τι ᾽Ιησου̑ς η῞κει ε᾿κ τη̑ς ᾽Ιουδαίας ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν α᾿πη̑λθεν πρὸς αυ᾿τὸν καὶ η᾿ρὼτα ι῞να καταβη̑ καὶ ι᾿άσηται αυ᾿του̑ τὸν υἱόν η῎μελλεν γὰρ α᾿ποθνήσκειν
הָנָא שׁמַע דֵּאתָא יֵשֻׁוע מֵן יִהֻוד לַגלִילָא וֵאזַל לוָתֵה ובָעֵא הוָא מֵנֵה דּנֵחֻות ונַאסֵא לַברֵה קַרִיב הוָא גֵּיר לַממָת׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם אֵינְכֶם רוֹאִים אוֹתוֹת וּמוֹפְתִים, בְּשׁוּם פָּנִים לֹא תַּאֲמִינוּ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם-לֹא תִרְאוּ אֹתוֺת וּמֹפְתִים לֹא תַאֲמִינוּ:
I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li znamení a zázraky, neuvěříte.“ ([Jan 2:18; 1 Korintským 1:22])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς πρὸς αυ᾿τόν ε᾿ὰν μὴ σημει̑α καὶ τέρατα ι῎δητε ου᾿ μὴ πιστεύσητε
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן אָתוָתָא ותֵדמרָתָא לָא תֵּחזֻון לָא תּהַימנֻון׃
אָמַר אֵלָיו הָאִישׁ: "אֲדוֹנִי, רֵד נָא בְּטֶרֶם יָמוּת בְּנִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָאִישׁ רְדָה-נָּא אֲדֹנִי בְּטֶרֶם יָמוּת בְּנִי:
Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“ ([Marek 5:23])
λέγει πρὸς αυ᾿τὸν ὁ βασιλικός κύριε κατάβηθι πρὶν α᾿ποθανει̑ν τὸ παιδίον μου
אָמַר לֵה הַו עבֵד מַלכָּא מָרי חֻות עַדלָא מָאֵת לֵה טַליָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֵךְ, בִּנְךָ חַי." הֶאֱמִין הָאִישׁ לַדָּבָר שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ וְהָלַךְ.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ לֵךְ לְדַרְכְּךׇ בִּנְךׇ חָי וְהָאִישׁ הֶאֱמִין בַּדָּבָר אֲשֶׁר-דִּבֶּר יֵשׁוּעַ וַיֵּלַךְ:
Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς πορεύου ὁ υἱός σου ζη̑ ε᾿πίστευσεν ὁ α῎νθρωπος τω̑ λόγω ο῍ν ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿πορεύετο
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע זֵל בּרָך חַי הֻו והַימֵן הַו גַּברָא בּמֵלתָא דֵּאמַר לֵה יֵשֻׁוע וֵאזַל׃
כַּאֲשֶׁר יָרַד בָּאוּ עֲבָדָיו לִקְרָאתוֹ וְאָמְרוּ לוֹ שֶׁבְּנוֹ חַי.
וַיְהִי בְּלֶכְתּוֺ וַיִּפְגְּעוּ-בוֺ עֲבָדָיו וַיַּגִּידוּ לוֺ לֵאמֹר בִּנְךׇ חָי:
Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: „Tvůj syn žije.“ ([Marek 7:29])
η῎δη δὲ αυ᾿του̑ καταβαίνοντος οἱ δου̑λοι αυ᾿του̑ ὑπήντησαν αυ᾿τω̑ λέγοντες ο῞τι ὁ παι̑ς αυ᾿του̑ ζη̑
כַּד דֵּין נחֵת הוָא אַרעֻוהי עַבדַּוהי וסַבּרֻוהי וָאמרִין לֵה בּרָך חיָא׃
שָׁאַל אוֹתָם בְּאֵיזוֹ שָׁעָה הוּטַב לוֹ, וְאָמְרוּ לוֹ: "אֶתְמוֹל בְּשָׁעָה אַחַת אַחֲרֵי הַצָּהֳרַיִם הִרְפָּה מִמֶּנּוּ הַחֹם."
וַיִּדְרֹשׁ מֵהֶם אֶת-הַשָּׁעָה אֲשֶׁר הֵחֵל לְהֵרָפֵא מֵחָלְיוֺ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֶתְמוֺל בַּשָּׁעָה הַשְּׁבִיעִית סָרָה מִמֶּנּוּ הַקַּדָּחַת:
Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: „Včera hodinu po poledni(p) mu přestala horečka.“ (p) ř: v sedmou hodinu
ε᾿πύθετο ου῏ν τὴν ω῞ραν παρ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿ν η῟ κομψότερον ε῎σχεν ει῏παν ου῏ν αυ᾿τω̑ ο῞τι ε᾿χθὲς ω῞ραν ἑβδόμην α᾿φη̑κεν αυ᾿τὸν ὁ πυρετός
ושַׁאֵל אֵנֻון בַּאינָא עֵדָּנָא אֵתחלֵם אָמרִין לֵה אֵתמָלי בַּשׁבַע שָׁעִין שׁבַקתֵה אֵשָׁתָא׃
אָז נוֹכַח הָאָב כִּי זֶה הָיָה בְּאוֹתָהּ שָׁעָה שֶׁאָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ 'בִּנְךָ חַי', וְהֶאֱמִין הוּא וְכָל בֵּיתוֹ.
וַיֵּדַע אָבִיו כִּי הָיָה בַּשָּׁעָה הַהִיא אֲשֶׁר הִגִּיד-לוֺ יֵשׁוּעַ בִּנְךׇ חָי וַיַּאֲמֵן הוּא וְכָל-בֵּיתוֺ:
Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. – ([Skutky apoštolské 11:14 Skutky apoštolské 16:14-Skutky apoštolské 16:15 Skutky apoštolské 16:31])
ε῎γνω ου῏ν ὁ πατὴρ ο῞τι ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ω῞ρα ε᾿ν η῟ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ὁ υἱός σου ζη̑ καὶ ε᾿πίστευσεν αυ᾿τὸς καὶ ἡ οι᾿κία αυ᾿του̑ ο῞λη
וִידַע אַבֻוהי דַּבהָי שָׁעתָא דּבָה אֵמַר לֵה יֵשֻׁוע דַּברָך חיָא והַימֵן הֻו ובַיתֵּה כֻּלֵה׃
זֹאת הַפַּעַם הַשְּׁנִיָּה שֶׁיֵּשׁוּעַ עָשָׂה אוֹת עִם בּוֹאוֹ מִיהוּדָה לַגָּלִיל.
זֶה הוּא הָאוֺת הַשֵּׁנִי אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ בַּגָּלִיל בְּשׁוּבוֺ מִיהוּדָה:
To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Toto druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska. ([Jan 2:11])
του̑το δὲ πάλιν δεύτερον σημει̑ον ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿λθών ε᾿κ τη̑ς ᾽Ιουδαίας ει᾿ς τὴν Γαλιλαίαν
הָדֵא תֻּוב אָתָא דּתַרתֵּין עבַד יֵשֻׁוע כַּד אֵתָא מֵן יִהֻוד לַגלִילָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הָיָה חַג לַיְּהוּדִים וְיֵשׁוּעַ עָלָה לִירוּשָׁלַיִם.
וְאַחֲרֵי-כֵן בָּא מוֺעֵד חַג הַיְּהוּדִים וַיַּעַל יֵשׁוּעַ יְרוּשָׁלָיְמָה:
Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.
μετὰ ταυ̑τα η῟ν ἑορτὴ τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ α᾿νέβη ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
בָּתַר הָלֵין הוָא עַדעִדָא דִּיהֻודָיֵא וַסלֵק יֵשֻׁוע לֻאורִשׁלֵם׃
בִּירוּשָׁלַיִם, עַל־יַד שַׁעַר הַצֹּאן הָיְתָה בְּרֵכָה, שֶׁנִּקְרְאָה בֵּית חַסְדָּא, וּסְבִיבָהּ חָמֵשׁ אַכְסַדְרָאוֹת בַּעֲלוֹת עַמּוּדִים.
וּבִירוּשָׁלַיִם בְּרֵכַת מַיִם עַל-יַד שַׁעַר הַצֹּאן אֲשֶׁר קָרְאוּ לָהּ בְּלָשׁוֺן עִבְרִית בֵּית-חַסְדָּא וְלָהּ חֲמִשָּׁה אֵלַמּוֺת:
Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník(q), hebrejsky zvaný Bethesda(r), a u něho pět sloupořadí. (q) var: V Jeruzalémě je ovčí rybník (r) var: Betzatha
ε῎στιν δὲ ε᾿ν τοι̑ς ῾Ιεροσολύμοις ε᾿πὶ τη̑ προβατικη̑ κολυμβήθρα ἡ ε᾿πιλεγομένη ῾Εβραιστὶ Βηθζαθά πέντε στοὰς ε῎χουσα
אִית הוָא דֵּין תַּמָן בֻּאורִשׁלֵם דֻּוכּתָא חדָא דּמַעמֻודִיתָא דּמֵתקַריָא עֵברָאיִת בֵּית־חֵסדָּא וִאית הוָא בָּה חַמשָׁא אֵסטוִין׃
בָּאַכְסַדְרָאוֹת הָאֵלֶּה שָׁכְבוּ הַרְבֵּה חוֹלִים וְעִוְרִים וּפִסְחִים וִיבֵשֵׁי אֵבָרִים.
וְשָׁם שָׁכְבוּ רַבִּים חוֺלִים עִוְרִים פִּסְחִים וִיבֵשֵׁי-כֹחַ וְהֵם מְיַחֲלִים שָׁם עַד אֲשֶׁר-יִגּוֺעוּ הַמָּיִם:
Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých(s). (s) var: + čekajících na pohyb vody. 4 Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, a trpěl kteroukoli nemocí.
ε᾿ν ταύταις κατέκειτο πλη̑θος τω̑ν α᾿σθενούντων τυφλω̑ν χωλω̑ν ξηρω̑ν
וַבהָלֵין רמֵין הוַו עַמָא סַגִּיָאא דַּכרִיהֵא וַסמַיָא וַחגִיסֵא ויַבִּישֵׁא וַמסַכֵּין הוַו לזֻועָא דּמַיָא׃
[missing]
כִּי לְעַד מִן-הָעִתִּים יֵרֵד מַלְאָךְ אֶל-הַבְּרֵכָה וְהִרְתִּיחַ אֶת-הַמָּיִם וְהָיָה הָרִאשׁוֺן הַיֹּרֵד שָׁם אַחֲרֵי אֲשֶׁר רֻתְּחוּ הַמָּיִם וְרָפָא לוֺ מִכָּל-מַחֲלָה אֲשֶׁר דָּבְקָה-בּוֺ:
Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
Jan 5:4
αγγελος γαρ κατα καιρον κατεβαινεν εν τη κολυμβηθρα και εταρασσεν το υδωρ ο ουν πρωτος εμβας μετα την ταραχην του υδατος υγιης εγινετο ω δηποτε κατειχετο νοσηματι
מַלַאכָא גֵּיר בַּזבַן זבַן נָחֵת הוָא לָה למַעמֻודִיתָא וַמזִיע הוָא להֻון למַיָא וַאינָא דּקַדמָיָא נָחֵת הוָא מֵן בָּתַר זַועָא דּמַיָא מֵתחלֵם הוָא כֻּל כִּאבָא אַינָא דִּאית הוָא לֵה׃ ס
הָיָה שָׁם אִישׁ אֶחָד וְהוּא בְּחָלְיוֹ שְׁלוֹשִׁים וּשְׁמוֹנֶה שָׁנִים.
וְאִישׁ הָיָה שָׁם אֲשֶׁר חָלָה אֶת-חָלְיוֺ שְׁמֹנֶה וּשְׁלֹשִׁים שָׁנָה:
I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.
η῟ν δέ τις α῎νθρωπος ε᾿κει̑ τριάκοντα καὶ ο᾿κτώ ε῎τη ε῎χων ε᾿ν τη̑ α᾿σθενεία αυ᾿του̑
אִית הוָא דֵּין תַּמָן גַּברָא חַד דַּתלָתִין וַתמָנֵא שׁנִין אִיתַוהי הוָא בּכֻורהָנָא׃
יֵשׁוּעַ רָאָה אוֹתוֹ שׁוֹכֵב וְיָדַע כִּי זְמַן רַב הוּא חוֹלֶה. שָׁאַל אוֹתוֹ: "אַתָּה רוֹצֶה לִהְיוֹת בָּרִיא?"
וַיַּרְא אֹתוֺ יֵשׁוּעַ שֹׁכֵב עַל-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּדַע כִּי שָׁכַב כֵּן יָמִים רַבִּים וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֶחָפֵץ אַתָּה לְהֵרָפֵא:
Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“ ([Marek 10:51])
του̑τον ι᾿δών ὁ ᾽Ιησου̑ς κατακείμενον καὶ γνοὺς ο῞τι πολὺν η῎δη χρόνον ε῎χει λέγει αυ᾿τω̑ θέλεις ὑγιὴς γενέσθαι
להָנָא חזָא יֵשֻׁוע דַּרמֵא וִידַע דּזַבנָא סַגִּיָאא אִית לֵה וֵאמַר לֵה צָבֵא אַנתּ דּתֵתחלֵם׃
הֵשִׁיב לוֹ הַחוֹלֶה: "אֲדוֹנִי, אֵין אִתִּי אִישׁ שֶׁיָּטִיל אוֹתִי לַבְּרֵכָה בְּעֵת תְּנוּעַת הַמַּיִם. עַד שֶׁאֲנִי בָּא, אַחֵר יוֹרֵד לְפָנַי."
וַיַּעַן אֹתוֺ הַחוֺלֶה אֲדֹנִי אֵין לִי אִישׁ אֲשֶׁר יוֺרִידֵנִי אֶל-הַבְּרֵכָה לְעֵת רִגְשַׁת הַמַּיִם וַאֲנִי טֶרֶם אֵרֵד וְיָרַד אַחֵר לְפָנָי:
Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.
Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ὁ α᾿σθενω̑ν κύριε α῎νθρωπον ου᾿κ ε῎χω ι῞να ο῞ταν ταραχθη̑ τὸ υ῞δωρ βάλη με ει᾿ς τὴν κολυμβήθραν ε᾿ν ω῟ δὲ ε῎ρχομαι ε᾿γώ α῎λλος πρὸ ε᾿μου̑ καταβαίνει
ענָא הַו כּרִיהָא וֵאמַר אִין מָרי לַיתּ לִי דֵּין אנָשׁ דּמָא דֵּאתּתּזִיעו מַיָא נַרמֵיני בּמַעמֻודִיתָא אֵלָא עַד אֵנָא אָתֵא אנָא אחרִין מֵן קדָמַי נָחֵת׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "קוּם, קַח אֶת מִשְׁכָּבְךָ וְהִתְהַלֵּךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ קוּם שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lože(t) a choď!“ (t) houni (pod. Jan 5:9 Jan 5:10 Jan 5:11) ([Marek 2:11])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎γειρε α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ περιπάτει
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע קֻום שׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
מִיָּד נִרְפָּא, לָקַח אֶת מִשְׁכָּבוֹ וְהִתְהַלֵּךְ. אוֹתוֹ יוֹם הָיָה יוֹם שַׁבָּת.
וּפִתְאֹם שָׁב הָאִישׁ לְאֵיתָנוֺ וַיִָּּׂא אֶת-מִשְׁכָּבוֺ וַיֵּלַךְ:
A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.
A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota. ([Marek 2:12])
καὶ ευ᾿θέως ε᾿γένετο ὑγιὴς ὁ α῎νθρωπος καὶ η῟ρεν τὸν κράβαττον αυ᾿του̑ καὶ περιεπάτει η῟ν δὲ σάββατον ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα
ובַר שָׁעתֵה אֵתחלֵם גַּברָא הַו וקָם שׁקַל עַרסֵה והַלֵך ס והֻו הַו יַומָא שַׁבּתָא הוָת׃
אָמְרוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים לָאִישׁ שֶׁנִּרְפָּא: "שַׁבָּת הַיּוֹם; אָסוּר לְךָ לָשֵׂאת אֶת מִשְׁכָּבְךָ."
וְהַיּוֺם הַהוּא הָיָה יוֺם הַשַּׁבָּת וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים אֶל-הָאִישׁ הַנִּרְפָּא הֲלֹא שַׁבָּת הַיּוֺם וְאֵין לְךׇ לָשֵׂאת אֶת-הַמִּשְׁכָּב:
Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.
Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“ ([Marek 3:4; Lukáš 13:14])
ε῎λεγον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι τω̑ τεθεραπευμένω σάββατόν ε᾿στιν καὶ ου᾿κ ε῎ξεστίν σοι α῏ραι τὸν κράβαττόν σου
וָאמרִין לֵה יִהֻודָיֵא להַו דֵּאתַאסִי שַׁבּתָא הי לָא שַׁלִיט לָך דּתֵשׁקֻול עַרסָך׃
הֵשִׁיב לָהֶם: "זֶה שֶׁרִפֵּא אוֹתִי, הוּא אָמַר לִי, 'קַח אֶת מִשְׁכָּבְךָ וְהִתְהַלֵּךְ'."
וַיַּעַן אֹתָם לֵאמֹר הָרֹפֵא אֹתִי הוּא אָמַר אֵלַי שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“ ([Jan 9:11])
ὁ δὲ α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ποιήσας με ὑγιη̑ ε᾿κει̑νός μοι ει῏πεν α῏ρον τὸν κράβαττόν σου καὶ περιπάτει
הֻו דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון הַו דּעַבדַּני חלִימָא הֻו אֵמַר לִי דַּשׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מִיהוּ הָאִישׁ שֶׁאָמַר לְךָ 'קַח וְהִתְהַלֵּךְ'?"
וַיִּשְׁאָלֻהוּ מִי הוּא הָאִישׁ אֲשֶׁר אָמַר אֵלֶיךׇ שָׂא אֶת-מִשְׁכָּבְךׇ וְהִתְהַלֵּךְ:
I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Zeptali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“
η᾿ρὼτησαν αυ᾿τόν τίς ε᾿στιν ὁ α῎νθρωπος ὁ ει᾿πὼν σοι α῏ρον καὶ περιπάτει
ושַׁאלֻוהי מַנֻו הָנָא גַּברָא דֵּאמַר לָך דַּשׁקֻול עַרסָך והַלֵך׃
אֶלָּא שֶׁהַנִּרְפָּא לֹא יָדַע מִיהוּ, כִּי יֵשׁוּעַ חָמַק בִּהְיוֹת הָמוֹן רַב בַּמָּקוֹם.
וְהַנִּרְפָּא לֹא יָדַע מִי הוּא כִּי יֵשׁוּעַ הָלַךְ-לוֺ בְּהִתְאַסֵּף עַם-רָב בַּמָּקוֺם הַהוּא:
Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl. ([Lukáš 4:30])
ὁ δὲ ι᾿αθεὶς ου᾿κ η῎̑δει τίς ε᾿στιν ὁ γὰρ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ξένευσεν ο῎χλου ο῎ντος ε᾿ν τω̑ τόπω
הַו דֵּין דֵּאתַאסִי לָא יָדַע הוָא מַנֻו יֵשֻׁוע גֵּיר אֵתגּנִי הוָא לֵה בּכֵנשָׁא סַגִּיָאא דִּאית הוָא בּדֻוכּתָא הָי׃
לְאַחַר מִכֵּן פָּגַשׁ אוֹתוֹ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְאָמַר לוֹ: "הִנֵּה נִרְפֵּאתָ. אַל תּוֹסִיף לַחֲטֹא פֶּן תְּאֻנֶּה לְךָ רָעָה גְּדוֹלָה מִזֹּאת."
אַחֲרֵי-כֵן מָצָא אֹתוֺ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ וַיֹּאמֶר אֵלָיו רְאֵה כִּי נִרְפֵּאתָ אַל-תּוֺסֶף לַחֲטֹא פֶּן-תְּאֻנֶּה אֵלֶיךׇ רָעָה גְּדוֺלָה מִזֹּאת:
Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.
Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“ ([Jan 9:35 Jan 8:11])
μετὰ ταυ̑τα εὑρίσκει αυ᾿τὸν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ι῎δε ὑγιὴς γέγονας μηκέτι ἁμάρτανε ι῞να μὴ χει̑ρόν σοί τι γένηται
בָּתַר זבַן אֵשׁכּחֵה יֵשֻׁוע בּהַיכּלָא וֵאמַר לֵה הָא חלִים אַנתּ תֻּוב לָא תֵּחטֵא דַּלמָא נֵהוֵא לָך מֵדֵּם דּבִישׁ מֵן קַדמָיָא׃
הָלַךְ הָאִישׁ וְסִפֵּר לְרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים כִּי יֵשׁוּעַ הוּא שֶׁרִפֵּא אוֹתוֹ.
וַיֵּלֶךְ הָאִישׁ וַיַּגֵּד לַיְּהוּדִים כִּי-יֵשׁוּעַ הוּא אֲשֶׁר רִפְּאוֺ:
Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.
α᾿πη̑λθεν ὁ α῎νθρωπος καὶ α᾿νήγγειλεν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν ὁ ποιήσας αυ᾿τὸν ὑγιη̑
וֵאזַל הַו גַּברָא וֵאמַר לִיהֻודָיֵא דּיֵשֻׁוע הֻו הַו דַּאחלמֵה׃
לָכֵן הֵם רָדְפוּ אֶת יֵשׁוּעַ, כִּי עָשָׂה זֹאת בְּשַׁבָּת.
וְעַל-כֵּן רָדְפוּ הַיְּהוּדִים אֶת-יֵשׁוּעַ וַיְבַקְשׁוּ הֲמִיתוֺ עֵקֶב אֲשֶׁר עָשָׂה זֹאת בַּשַּׁבָּת:
A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.
A proto Židé začali Ježíše pronásledovat(u), že takové věci dělal v sobotu. (u) var: + a usilovali ho zabít ([Marek 3:6])
καὶ διὰ του̑το ε᾿δίωκον οἱ ᾽Ιουδαι̑οι τὸν ᾽Ιησου̑ν ο῞τι ταυ̑τα ε᾿ποίει ε᾿ν σαββάτω
ומֵטֻל הָדֵא רָדפִּין הוַו יִהֻודָיֵא ליֵשֻׁוע ובָעֵין הוַו למֵקטלֵה דּהָלֵין עָבֵד הוָא בּשַׁבּתָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָבִי פּוֹעֵל עַד עַתָּה וְגַם אֲנִי פּוֹעֵל."
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ אָבִי פֹּעֵל פְּעֻלָּתוֺ עַד-עָתָּה וְגַם-אֲנִי פֹּעֵל הִנֵּנִי:
Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿πεκρίνατο αυ᾿τοι̑ς ὁ πατήρ μου ε῞ως α῎ρτι ε᾿ργάζεται κα᾿γώ ε᾿ργάζομαι
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון אָבי עדַמָא להָשָׁא עָבֵד אָף אֵנָא עָבֵד אנָא׃
מִשּׁוּם כָּךְ עוֹד יוֹתֵר הִשְׁתַּדְּלוּ לַהֲרֹג אוֹתוֹ, כִּי לֹא רַק שֶׁהֵפֵר אֶת הַשַּׁבָּת אֶלָּא גַּם אָמַר שֶׁהָאֱלֹהִים הוּא אָבִיו וְעָשָׂה עַצְמוֹ שָׁוֶה לֵאלֹהִים.
וּבַעֲבוּר זֹאת בִּקְשׁוּ הַיְּהוּדִים בְּחֵפֶץ יֶתֶר לְהָרְגוֺ כִּי לֹא רַק אֶת-יוֺם הַשַּׁבָּת חִלֵּל כִּי אִם גַּם-אָמַר עַל-אֱלֹהִים כִּי הוּא אָבִיו וְכִי הוּא דוֺמֶה לֵאלֹהִים:
Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň. ([Marek 14:61-Marek 14:64])
διὰ του̑το ου῏ν μα̑λλον ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι α᾿ποκτει̑ναι ο῞τι ου᾿ μόνον ε῎λυεν τὸ σάββατον α᾿λλὰ καὶ πατέρα ι῎διον ε῎λεγεν τὸν θεόν ι῎σον ἑαυτὸν ποιω̑ν τω̑ θεω̑
ומֵטֻל הָדֵא יַתִּירָאיִת בָּעֵין הוַו יִהֻודָיֵא למֵקטלֵה לָא בַּלחֻוד דּשָׁרֵא הוָא שַׁבּתָא אֵלָא אָף דּעַל אַלָהָא דַּאבֻוהי אִיתַוהי אָמַר הוָא ומַשׁוֵא הוָא נַפשֵׁה עַם אַלָהָא סּ סּ׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַבֵּן אֵינֶנּוּ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת דָּבָר מִלִּבּוֹ זוּלָתִי מַה שֶּׁהוּא רוֹאֶה אֶת הָאָב עוֹשֶׂה. כָּל מַה שֶּׁעוֹשֶׂה הָאָב ־זֹאת גַּם הַבֵּן עוֹשֶׂה כָּמוֹהוּ,
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַבֵּן לֹא-יוּכַל לַעֲשׂוֺת דָּבָר מִלִּבּוֺ בִּלְתִּי אֵת אֲשֶׁר-רֹאֶה מַה-פֹּעֵל הָאָב כִּי אֶת-אֲשֶׁר הוּא עֹשֶׂה עֹשֶׂה גַּם-הַבֵּן כָּמֹהוּ:
I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn. ([Jan 5:30 Jan 8:28])
α᾿πεκρίνατο ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿ δύναται ὁ υἱὸς ποιει̑ν α᾿φ῾ ἑαυτου̑ ου᾿δὲν ε᾿ὰν μή τι βλέπη τὸν πατέρα ποιου̑ντα α῍ γὰρ α῍ν ε᾿κει̑νος ποιη̑ ταυ̑τα καὶ ὁ υἱὸς ὁμοίως ποιει̑
ענָא דֵּין יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא מֵשׁכַּח בּרָא עָבֵד מֵדֵּם מֵן צבֻות נַפשֵׁה אֵלָא מֵדֵּם דּחָזֵא לַאבָא דּעָבֵד אַילֵין גֵּיר דַּאבָא עָבֵד הָלֵין אָף בּרָא אַכוָתֵה עָבֵד׃
כִּי הָאָב אוֹהֵב אֶת הַבֵּן וּמַרְאֶה לוֹ אֶת כָּל אֲשֶׁר הוּא עוֹשֶׂה. וּמַעֲשִׂים גְּדוֹלִים מֵאֵלֶּה יַרְאֶה לוֹ, עַד כִּי תִּתְפַּלְּאוּ;
כִּי הָאָב אֹהֵב אֶת-הַבֵּן וּמַרְאֶה אֹתוֺ אֶת-כֹּל אֲשֶׁר הוּא עֹשֶׂה וּגְדֹלוֺת מֵאֵלֶּה יַרְאֶנּוּ לִהְיוֺת לְפֶלֶא בְּעֵינֵיכֶם:
Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.
Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete. ([Jan 3:35 Jan 17:2 Jan 17:23-Jan 17:24])
ὁ γὰρ πατὴρ φιλει̑ τὸν υἱὸν καὶ πάντα δείκνυσιν αυ᾿τω̑ α῍ αυ᾿τὸς ποιει̑ καὶ μείζονα τούτων δείξει αυ᾿τω̑ ε῎ργα ι῞να ὑμει̑ς θαυμάζητε
אַבָא גֵּיר רָחֵם לַברֵה וכֻלמֵדֵּם דּעָבֵד מחַוֵא לֵה וַדיַתִּירִין מֵן הָלֵין עבָדֵא מחַוֵא לֵה דַּאנתֻּון תֵּתּדַּמרֻון׃
כִּי כְּשֵׁם שֶׁהָאָב מֵעִיר וּמְחַיֶּה אֶת הַמֵּתִים, כֵּן גַּם הַבֵּן מְחַיֶּה אֶת מִי שֶׁהוּא רוֹצֶה.
כִּי כַּאֲשֶׁר הָאָב מַעֲלֶה וּמְחַיֶּה אֶת-הַמֵּתִים כֵּן יְחַיֶּה גַּם-הַבֵּן אֶת-אֲשֶׁר חָפֵץ בּוֺ:
Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce. ([Římanům 4:17 Jan 11:25])
ω῞σπερ γὰρ ὁ πατὴρ ε᾿γείρει τοὺς νεκροὺς καὶ ζωοποιει̑ ου῞τως καὶ ὁ υἱὸς ου῍ς θέλει ζωοποιει̑
אַיכַּנָא גֵּיר דַּאבָא מקִים מִיתֵא ומַחֵא להֻון הָכַנָא אָף בּרָא לַאילֵין דּצָבֵא מַחֵא׃
הָאָב אֵינֶנּוּ שׁוֹפֵט אִישׁ, אֶלָּא נָתַן אֶת כָּל הַמִּשְׁפָּט בְּיַד הַבֵּן
וְהָאָב לֹא-יִשְׁפֹּט אִישׁ אַךְ כָּל-מִשְׁפָּטוֺ נָתַן בְּיַד הַבֵּן:
Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.
Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, ([Jan 5:27 Jan 9:39; Skutky apoštolské 10:42])
ου᾿δὲ γὰρ ὁ πατὴρ κρίνει ου᾿δένα α᾿λλὰ τὴν κρίσιν πα̑σαν δέδωκεν τω̑ υἱω̑
לָא הוָא גֵּיר אַבָא דָּאֵן לאנָשׁ אֵלָא כֻּלֵה דִּינָא יַהבֵּה לַברָא׃
כְּדֵי שֶׁהַכֹּל יְכַבְּדוּ אֶת הַבֵּן כְּמוֹ שֶׁמְּכַבְּדִים אֶת הָאָב. מִי שֶׁאֵינוֹ מְכַבֵּד אֶת הַבֵּן, אֵינוֹ מְכַבֵּד אֶת הָאָב אֲשֶׁר שָׁלַח אוֹתוֹ.
לְמַעַן יְכַבְּדוּ כֻלָּם אֶת-הַבֵּן כַּאֲשֶׁר יְכַבְּדוּ אֶת-הָאָב מִי אֲשֶׁר לֹא-יְכַבֵּד אֶת-הַבֵּן אֵינֶנּוּ מְכַבֵּד אֶת הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ:
Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. ([Filipským 2:10-Filipským 2:11; Lukáš 10:16])
ι῞να πάντες τιμω̑σι τὸν υἱὸν καθώς τιμω̑σι τὸν πατέρα ὁ μὴ τιμω̑ν τὸν υἱὸν ου᾿ τιμα̑ τὸν πατέρα τὸν πέμψαντα αυ᾿τόν
דּכֻלנָשׁ ניַקַר לַברָא אַיך דַּמיַקַר לַאבָא הַו דּלָא מיַקַר לַברָא לָא מיַקַר לַאבָא דּשַׁדּרֵה׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַשּׁוֹמֵע אֶת דְּבָרִי וּמַאֲמִין לְשׁוֹלְחִי יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם וְאֵינוֹ בָּא בְּמִשְׁפָּט כִּי אִם עָבַר מִמָּוֶת לְחַיִּים.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמַּקְשִׁיב לִדְבָרַי וּמַאֲמִין בְּשֹׁלְחִי יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וְלֹא יָבֹא לְהִשָּׁפֵט כִּי-עָבַר מִמָּוֶת לַחַיִּים:
Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. ([Jan 8:51 Jan 12:44 Jan 3:18; 1 Janův 3:14])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ὁ τὸν λόγον μου α᾿κούων καὶ πιστεύων τω̑ πέμψαντί με ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον καὶ ει᾿ς κρίσιν ου᾿κ ε῎ρχεται α᾿λλὰ μεταβέβηκεν ε᾿κ του̑ θανάτου ει᾿ς τὴν ζωήν
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּשָׁמַע מֵלַתי וַמהַימֵן למַן דּשַׁדּרַני אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם וַלדִינָא לָא אָתֵא אֵלָא שַׁנִי לֵה מֵן מַותָּא לחַיֵא׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, תָּבוֹא שָׁעָה, וְכָעֵת הִיא, שֶׁהַמֵּתִים יִשְׁמְעוּ אֶת קוֹל בֶּן־הָאֱלֹהִים וְהַשּׁוֹמְעִים יִחְיוּ,
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי-תָבֹא עֵת וְכִי גַם-בָּאָה וְהַמֵּתִים יִשְׁמְעוּ אֶת-קוֺל בֶּן-הָאֱלֹהִים וְהַשֹּׁמְעִים חָיֹה יִחְיוּ:
Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. ([Marek 9:1; Jan 5:28])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε῎ρχεται ω῞ρα καὶ νυ̑ν ε᾿στιν ο῞τε οἱ νεκροὶ α᾿κούσουσιν τη̑ς φωνη̑ς του̑ υἱου̑ του̑ θεου̑ καὶ οἱ α᾿κούσαντες ζήσουσιν
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דָּאתיָא שָׁעתָא אָף הָשָׁא אִיתֵיה אֵמַתי דּמִיתֵא נֵשׁמעֻון קָלֵה דַּברֵה דַּאלָהָא והָנֻון דּשָׁמעִין נִחֻון׃
כִּי כְּשֵׁם שֶׁלָּאָב יֵשׁ חַיִּים בְּעַצְמוֹ, כָּךְ גַּם נָתַן לַבֵּן שֶׁיִּהְיוּ לוֹ חַיִּים בְּעַצְמוֹ.
כִּי כַּאֲשֶׁר חַיֵּי הָאָב מִמְּקוֺר עַצְמוֺ כֵּן נִתַּן לַבֵּן לִהְיוֺת-לוֺ חַיָּיו מִמְּקוֺר עַצְמוֺ:
Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě. ([Jan 1:4])
ω῞σπερ γὰρ ὁ πατὴρ ε῎χει ζωὴν ε᾿ν ἑαυτω̑ ου῞τως καὶ τω̑ υἱω̑ ε῎δωκεν ζωὴν ε῎χειν ε᾿ν ἑαυτω̑
אַיכַּנָא גֵּיר דּלַאבָא אִית חַיֵא בַּקנֻומֵה הָכַנָא יַהב אָף לַברָא דּנֵהוֻון חַיֵא בַּקנֻומֵה׃
גַּם סַמְכוּת נָתַן לוֹ לַעֲשׂוֹת מִשְׁפָּט, כִּי בֶּן־הָאָדָם הוּא.
וְגַם-כֹּחַ נָתַן בְּיָדוֺ לַעֲשׂוֺת מִשְׁפָּט כִּי בֶן-הָאָדָם הוּא:
A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.
καὶ ε᾿ξουσίαν ε῎δωκεν αυ᾿τω̑ κρίσιν ποιει̑ν ο῞τι υἱὸς α᾿νθρὼπου ε᾿στίν
וַאשׁלטֵה דּנֵהוֵא עָבֵד אָף דִּינָא׃
אַל תִּתְמְהוּ עַל זֹאת, כִּי תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁכָּל שׁוֹכְנֵי קֶבֶר יִשְׁמְעוּ אֶת קוֹלוֹ,
עַל-זֹאת אַל-תִּתַּמְּהוּ תָמֹהַּ כִּי הִנֵּה יוֺם בָּא וְכָל-שֹׁכְנֵי קֶבֶר יִשְׁמְעוּ אֶת-קֹלוֺ וְיַעֲלוּ:
Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas
μὴ θαυμάζετε του̑το ο῞τι ε῎ρχεται ω῞ρα ε᾿ν η῟ πάντες οἱ ε᾿ν τοι̑ς μνημείοις α᾿κούσουσιν τη̑ς φωνη̑ς αυ᾿του̑
דַּברֵה הֻו דֵּין דּאנָשָׁא לָא תֵּתּדַּמרֻון בּהָדֵא דָּאתיָא שָׁעתָא אֵמַתי דּכֻלהֻון אַילֵין דַּבקַברֵא אֵנֻון נֵשׁמעֻון קָלֵה׃
וְיֵצְאוּ עוֹשֵׂי הַטּוֹב לִתְקוּמָה שֶׁל חַיִּים וְעוֹשֵׂי הָרָע לִתְקוּמָה שֶׁל מִשְׁפָּט."
הָעֹשִׂים טוֺב יַעַמְדוּ לַחַיִּים וְהָעֹשִׂים רָע יַעַמְדוּ לַמִּשְׁפָּט:
A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení. ([Daniel 12:2; Matouš 25:32])
καὶ ε᾿κπορεύσονται οἱ τὰ α᾿γαθὰ ποιήσαντες ει᾿ς α᾿νάστασιν ζωη̑ς οἱ δὲ τὰ φαυ̑λα πράξαντες ει᾿ς α᾿νάστασιν κρίσεως
ונֵפּקֻון אַילֵין דַּעבַדו טָבָתָא לַקיָמתָּא דּחַיֵא וַאילֵין דַּעבַדו בִּישָׁתָא לַקיָמתָּא דּדִינָא׃
"אֵין אֲנִי יָכוֹל לַעֲשׂוֹת דָּבָר מִלִּבִּי. לְפִי מַה שֶּׁאֲנִי שׁוֹמֵעַ אֲנִי שׁוֹפֵט. וּמִשְׁפָּטִי צוֹדֵק, מִפְּנֵי שֶׁאֵינֶנִּי מְבַקֵּשׁ אֶת רְצוֹנִי אֶלָּא אֶת רְצוֹן שׁוֹלְחִי.
לֹא אוּכַל לַעֲשׂוֺת דָּבָר מִלִּבִּי כַּאֲשֶׁר אֶשְׁמַע כֵּן אֶשְׁפֹּט וּמִשְׁפָּטִי מִשְׁפָּט-צֶדֶק כִּי לֹא רְצוֺנִי אֲנִי מְבַקֵּשׁ כִּי אִם-רְצוֺן הָאָב אֲשֶׁר שֹׁלְחִי:
Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.
Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje(v), tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“ (v) ř: jak slyším ([Jan 4:34 Jan 6:38 Jan 17:4])
ου᾿ δύναμαι ε᾿γώ ποιει̑ν α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ου᾿δέν καθώς α᾿κούω κρίνω καὶ ἡ κρίσις ἡ ε᾿μὴ δικαία ε᾿στίν ο῞τι ου᾿ ζητω̑ τὸ θέλημα τὸ ε᾿μὸν α᾿λλὰ τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με
לָא מֵשׁכַּח אנָא מֵדֵּם מֵן צבֻות נַפשׁי למֵעבַּד אֵלָא אַיכַּנָא דּשָׁמַע אנָא דָּאֵן אנָא ודִיני כִּאין הֻו לָא גֵּיר בָּעֵא אנָא צֵביָני אֵלָא צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני׃ ס
אִם אָנֹכִי מֵעִיד עַל עַצְמִי, עֵדוּתִי אֵינֶנָּה אֱמֶת.
אִם-אֲנִי לְבַדִּי מֵעִיד עָלָי לֹא נֶאֶמְנָה עֵדוּתִי:
Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
„Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé. ([Jan 8:13-Jan 8:14])
ε᾿ὰν ε᾿γώ μαρτυρω̑ περὶ ε᾿μαυτου̑ ἡ μαρτυρία μου ου᾿κ ε῎στιν α᾿ληθής
אֵן אֵנָא מַסהֵד אנָא עַל נַפשׁי סָהדֻּותי לָא הוָת שַׁרִירָא׃
יֵשׁ אַחֵר הַמֵּעִיד עָלַי, וְיוֹדֵעַ אֲנִי כִּי עֵדוּת אֱמֶת הוּא מֵעִיד עָלַי.
אַךְ יֵשׁ עֵד אַחֵר לִי וְיָדַעְתִּי כִּי עֵדוּתוֺ אֲשֶׁר-הוּא מֵעִיד עָלַי נֶאֱמָנָה:
Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Je však jiný, který o mně svědčí, a já vím(x), že svědectví, které o mně vydává, je pravé. (x) var: vy víte ([Jan 5:37 Jan 8:18; 1 Janův 5:9-1 Janův 5:10])
α῎λλος ε᾿στὶν ὁ μαρτυρω̑ν περὶ ε᾿μου̑ καὶ οι῏δα ο῞τι α᾿ληθής ε᾿στιν ἡ μαρτυρία η῍ν μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑
אחרִין הֻו הַו דּמַסהֵד עלַי ויָדַע אנָא דּשַׁרִירָא הי סָהדֻּותֵה דּמַסהֵד עלַי׃
אַתֶּם שְׁלַחְתֶּם אֶל יוֹחָנָן וְהוּא הֵעִיד עַל הָאֱמֶת,
אַתֶּם שְׁלַחְתֶּם אֶל-יוֺחָנָן וְהוּא הֵעִיד עֵדוּת אֱמֶת:
Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě. ([Jan 1:15 Jan 1:34])
ὑμει̑ς α᾿πεστάλκατε πρὸς ᾽Ιωάννην καὶ μεμαρτύρηκεν τη̑ α᾿ληθεία
אַנתֻּון שַׁדַּרתֻּון לוָת יֻוחַנָן וַאסהֵד עַל שׁרָרָא׃
אַךְ אֲנִי לֹא מֵאָדָם מְקַבֵּל אֶת הָעֵדוּת. אוּלָם אוֹמֵר אֲנִי אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה כְּדֵי שֶׁאַתֶּם תִּוָּשְׁעוּ.
וַאֲנִי לֹא מֵאָדָם אֶקַּח לִי עֵדוּת אַךְ הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבַּרְתִּי לְמַעַן אַתֶּם תִּוָּשֵׁעוּן:
Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
Já nepotřebuji svědectví od člověka – ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.
ε᾿γώ δὲ ου᾿ παρὰ α᾿νθρὼπου τὴν μαρτυρίαν λαμβάνω α᾿λλὰ ταυ̑τα λέγω ι῞να ὑμει̑ς σωθη̑τε
אֵנָא דֵּין לָא הוָא מֵן בַּרנָשָׁא נָסֵב אנָא סָהדֻּותָא אֵלָא הָלֵין אָמַר אנָא דַּאנתֻּון תִּחֻון׃
הוּא הָיָה הַנֵּר הַדּוֹלֵק וּמֵאִיר וְאַתֶּם חֲפַצְתֶּם לִשְׂמֹחַ לְשָׁעָה בְּאוֹרוֹ,
הוּא הָיָה לַפִּיד בֹּעֵר וּמֵאִיר וּבְאוֺרוֺ הוֺאַלְתֶּם לְהִתְעַלֵּם עַד-אַרְגִּיעָה:
Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.
Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.
ε᾿κει̑νος η῟ν ὁ λύχνος ὁ καιόμενος καὶ φαίνων ὑμει̑ς δὲ η᾿θελήσατε α᾿γαλλιαθη̑ναι πρὸς ω῞ραν ε᾿ν τω̑ φωτὶ αυ᾿του̑
הַו שׁרָגָא הוָא דּדָלֵק ומַנהַר וַאנתֻּון צבַיתֻּון דּתֵשׁתַּבהרֻון דּשָׁעתָא בּנֻוהרֵה׃
אַךְ אֲנִי יֵשׁ לִי עֵדוּת גְּדוֹלָה מֵעֵדוּת יוֹחָנָן, שֶׁכֵּן הַמַּעֲשִׂים שֶׁנָּתַן לִי הָאָב לְהַשְׁלִימָם - אוֹתָם הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר אֲנִי עוֹשֶׂה - מְעִידִים עָלַי שֶׁהָאָב שְׁלָחַנִי.
וְלִי עֵדוּת גְּדוֺלָה מֵעֵדוּת יוֺחָנָן כִּי הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר נָתַן-לִי אָבִי לְכַלּוֺתָם הַמַּעֲשִׂים הָאֵלֶּה אֲנִי עֹשֶׂה וְהֵם מְעִידִים עָלַי כִּי שְׁלָחַנִי הָאָב:
Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.
Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal. ([Jan 10:25 Jan 10:38 Jan 14:11])
ε᾿γώ δὲ ε῎χω τὴν μαρτυρίαν μείζω του̑ ᾽Ιωάννου τὰ γὰρ ε῎ργα α῍ δέδωκέν μοι ὁ πατὴρ ι῞να τελειὼσω αυ᾿τά αυ᾿τὰ τὰ ε῎ργα α῍ ποιω̑ μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑ ο῞τι ὁ πατήρ με α᾿πέσταλκεν
לִי דֵּין אִית לִי סָהדֻּותָא דּרַבָּא מֵן דּיֻוחַנָן עבָדֵא גֵּיר דּיַהב לִי אָבי דֵּאשַׁלֵם אֵנֻון הֵנֻון עבָדֵא דּעָבֵד אנָא סָהדִּין עלַי דַּאבָא שַׁלחַני׃
וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא הֵעִיד עָלַי. אֶת קוֹלוֹ מֵעוֹלָם לֹא שְׁמַעְתֶּם וְאֶת מַרְאֵהוּ לֹא רְאִיתֶם.
וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא הֵעִיד עָלָי וְאַתֶּם אֶת-קֹלוֺ לֹא-שְׁמַעְתֶּם מֵעוֺלָם וְאֶת-תָּאֳרוֺ לֹא רְאִיתֶם:
A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.
A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář
καὶ ὁ πέμψας με πατὴρ ε᾿κει̑νος μεμαρτύρηκεν περὶ ε᾿μου̑ ου῎τε φωνὴν αυ᾿του̑ πὼποτε α᾿κηκόατε ου῎τε ει῏δος αυ᾿του̑ ἑωράκατε
וַאבָא דּשַׁלחַני הֻו סָהֵד עלַי לָא קָלֵה מֵמתֻום שׁמַעתֻּון ולָא חֵזוֵה חזַיתֻּון׃
דְּבָרוֹ אֵינוֹ שׁוֹכֵן בָּכֶם, כִּי אֵין אַתֶּם מַאֲמִינִים לָזֶה אֲשֶׁר הָאָב שְׁלָחוֹ.
וְאֵין דְּבָרוֺ שֹׁכֵן בְּקִרְבְּכֶם כִּי אֹתוֺ אֲשֶׁר שָׁלַח לֹא תַאֲמִינוּ בוֺ:
A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.
a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal. ([1 Janův 2:24])
καὶ τὸν λόγον αυ᾿του̑ ου᾿κ ε῎χετε ε᾿ν ὑμι̑ν μένοντα ο῞τι ο῍ν α᾿πέστειλεν ε᾿κει̑νος τούτω ὑμει̑ς ου᾿ πιστεύετε
ומֵלתֵה לָא מקַויָא בּכֻון מֵטֻל דַּבהַו דּהֻו שַׁדַּר אַנתֻּון לָא מהַימנִין אנתֻּון׃
אַתֶּם חוֹקְרִים אֶת הַכְּתוּבִים, כִּי חוֹשְׁבִים אַתֶּם שֶׁיֵּשׁ לָכֶם חַיֵּי עוֹלָם בָּהֶם; וְהֵם הַמְּעִידִים עָלַי.
אַתֶּם דֹּרְשִׁים מֵעַל-כִּתְבֵי הַקֹּדֶשׁ כִּי בָּהֶם אַתֶּם אֹמְרִים חַיֵּי עוֺלָם לָכֶם וְהֵם הֵמָּה הַמְּעִידִים עָלָי:
Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně. ([Jan 5:46; Lukáš 24:44-Lukáš 24:45; 1 Petrův 1:10; 2 Petrův 1:19])
ε᾿ραυνα̑τε τὰς γραφάς ο῞τι ὑμει̑ς δοκει̑τε ε᾿ν αυ᾿ται̑ς ζωὴν αι᾿ὼνιον ε῎χειν καὶ ε᾿κει̑ναί ει᾿σιν αἱ μαρτυρου̑σαι περὶ ε᾿μου̑
בּצַו כּתָבֵא דַּבהֻון מַסבּרִין אנתֻּון דּחַיֵא דַּלעָלַם אִית לכֻון והֵנֻון סָהדִּין עלַי׃
וְאִלּוּ אַתֶּם אֵינְכֶם רוֹצִים לָבוֹא אֵלַי כְּדֵי שֶׁיִּהְיוּ לָכֶם חַיִּים.
וְלֹא אֲבִיתֶם לָבֹא אֵלָי לִהְיוֺת לָכֶם חַיִּים:
Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život. ([Jan 3:15 Jan 3:36 Jan 10:28 Jan 20:31; 1 Janův 5:11-1 Janův 5:13])
καὶ ου᾿ θέλετε ε᾿λθει̑ν πρός με ι῞να ζωὴν ε῎χητε
ולָא צָבֵין אנתֻּון דּתִאתֻון לוָתי דּחַיֵא דַּלעָלַם נֵהוֻון לכֻון׃
אֵין אֲנִי לוֹקֵחַ לִי כָּבוֹד מִבְּנֵי אָדָם.
כָּבוֺד לֹא-אֶקַּח מִבְּנֵי אָדָם:
Chvály od lidí nepřijímám.
Nečekám slávu od lidí. ([Jan 8:50])
δόξαν παρὰ α᾿νθρὼπων ου᾿ λαμβάνω
שֻׁובחָא מֵן בּנַי אנָשָׁא לָא נָסֵב אנָא׃
וְאוּלָם אֲנִי מַכִּיר אֶתְכֶם: אֵין לָכֶם אַהֲבַת אֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם.
וְאֶתְכֶם יָדַעְתִּי כִּי אֵין-אַהֲבַת אֱלֹהִים בְּקִרְבְּכֶם:
Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.
α᾿λλὰ ε῎γνωκα ὑμα̑ς ο῞τι τὴν α᾿γάπην του̑ θεου̑ ου᾿κ ε῎χετε ε᾿ν ἑαυτοι̑ς
אֵלָא יִדַעתּכֻון דּחֻובֵּה דַּאלָהָא לַיתּ בּכֻון׃
אֲנִי בָּאתִי בְּשֵׁם אָבִי וְלֹא קִבַּלְתֶּם אוֹתִי; אִם יָבוֹא אַחֵר בְּשֵׁם עַצְמוֹ־אוֹתוֹ תְּקַבְּלוּ.
אָנֹכִי הִנֵּה בָאתִי בְּשֵׁם אָבִי וְלֹא הֶחֱזַקְתֶּם בִּי וְאִם-יָבֹא אַחֵר בְּשֵׁם עַצְמוֺ בּוֺ תַּחֲזִיקוּן:
Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
Přišel jsem ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
ε᾿γώ ε᾿λήλυθα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι του̑ πατρός μου καὶ ου᾿ λαμβάνετέ με ε᾿ὰν α῎λλος ε῎λθη ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι τω̑ ι᾿δίω ε᾿κει̑νον λήμψεσθε
אֵנָא אֵתִית בַּשׁמֵה דָּאבי ולָא מקַבּלִין אנתֻּון לִי וֵאן אחרִין נִאתֵא בּשֵׁם נַפשֵׁה להַו תּקַבּלֻון׃
כֵּיצַד תּוּכְלוּ לְהַאֲמִין בְּשָׁעָה שֶׁאַתֶּם מְקַבְּלִים כָּבוֹד אִישׁ מֵרֵעֵהוּ וְאֶת הַכָּבוֹד מֵאֱלֹהִים הָאֶחָד אֵינְכֶם מְבַקְשִׁים?
אֵיךְ תּוּכְלוּ לְהַאֲמִין אַחֲרֵי אֲשֶׁר תִּרְדְּפוּ כָבוֺד אִישׁ מֵרֵעֵהוּ וְאֶת-הַכָּבוֺד הַבָּא מֵאֵת הָאֱלֹהִים הָאֶחָד לֹא תְבַקֵּשׁוּן:
Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte! ([Jan 12:43])
πω̑ς δύνασθε ὑμει̑ς πιστευ̑σαι δόξαν παρὰ α᾿λλήλων λαμβάνοντες καὶ τὴν δόξαν τὴν παρὰ του̑ μόνου θεου̑ ου᾿ ζητει̑τε
אַיכַּנָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון לַמהַימָנֻו דּשֻׁובחָא חַד מֵן חַד מקַבּלִין אנתֻּון ושֻׁובחָא דּמֵן חַד אַלָהָא לָא בָּעֵין אנתֻּון׃
אַל תַּחְשְׁבוּ שֶׁאֲנִי אֶטְעַן עֲלֵיכֶם לִפְנֵי אָבִי. מֹשֶׁה אֲשֶׁר שַׂמְתֶּם בּוֹ בִּטְחוֹנְכֶם הוּא הַטּוֹעֵן עֲלֵיכֶם.
אַל-תְּחַשְּׁבוּ כִּי אֲנִי אָבִיא שִׂטְנָה עֲלֵיכֶם לִפְנֵי הָאָב יֵשׁ אֶחָד מֵבִיא שִׂטְנָה עֲלֵיכֶם משֶׁה אֲשֶׁר בְּטַחְתֶּם בּוֺ:
Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději. ([Lukáš 16:29-Lukáš 16:31])
μὴ δοκει̑τε ο῞τι ε᾿γώ κατηγορήσω ὑμω̑ν πρὸς τὸν πατέρα ε῎στιν ὁ κατηγορω̑ν ὑμω̑ν Μωϋση̑ς ει᾿ς ο῍ν ὑμει̑ς η᾿λπίκατε
למָא סָברִין אנתֻּון דֵּאנָא אָכֵל אנָא קַרציַכֻּון קדָם אַבָא אִיתַוהי מַן דָּאכֵל קַרציַכֻּון מֻושֵׁא הַו דּבֵה סַבַּרתֻּון׃
אִלּוּ הֶאֱמַנְתֶּם לְמֹשֶׁה, הֱיִיתֶם מַאֲמִינִים לִי, כִּי עָלַי כָּתַב.
כִּי לוּ הֶאֱמַנְתֶּם בְּמשֶׁה הֶאֱמַנְתֶּם גַּם-בִּי כִּי עָלַי הוּא כָתָב:
Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.
Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.
ει᾿ γὰρ ε᾿πιστεύετε Μωϋσει̑ ε᾿πιστεύετε α῍ν ε᾿μοί περὶ γὰρ ε᾿μου̑ ε᾿κει̑νος ε῎γραψεν
אֵלֻו גֵּיר בּמֻושֵׁא הַימֵנתֻּון אָף בִּי מהַימנִין הוַיתֻּון מֻושֵׁא גֵּיר עלַי כּתַב׃
אֲבָל אִם לִכְתָבָיו אֵינְכֶם מַאֲמִינִים, אֵיךְ תַּאֲמִינוּ לִדְבָרַי?"
אַךְ אִם-בִּכְתָבָיו לֹא תַאֲמִינוּ אֵיךְ תַּאֲמִינוּ בִּדְבָרָי:
Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“
ει᾿ δὲ τοι̑ς ε᾿κείνου γράμμασιν ου᾿ πιστεύετε πω̑ς τοι̑ς ε᾿μοι̑ς ρ᾿ήμασιν πιστεύσετε
וֵאן לַכתָבַוהי דּהַו לָא מהַימנִין אנתֻּון אַיכַּנָא למֵלַי דִּילי תּהַימנֻון סס׃
אַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה עָבַר יֵשׁוּעַ לַצַּד הַשֵּׁנִי שֶׁל יָם כִּנֶּרֶת.
וַיְהִי אַחֲרֵי-כֵן וַיַּעֲבֹר יֵשׁוּעַ אֶל-עֵבֶר יַם-הַגָּלִיל הוּא יַם טִיבַרְיָה:
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera(y) v Galileji. (y) ř: moře ([Matouš 14:13-Matouš 14:21; Marek 6:32-Marek 6:44; Lukáš 9:10-Lukáš 9:17])
μετὰ ταυ̑τα α᾿πη̑λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς πέραν τη̑ς θαλάσσης τη̑ς Γαλιλαίας τη̑ς Τιβεριάδος
בָּתַר הָלֵין אֵזַל יֵשֻׁוע לעֵברָא דּיַמָא דַּגלִילָא דּטִבֵרִיָוס׃
הֲמוֹן עַם רַב בָּאוּ אַחֲרָיו, כִּי רָאוּ אֶת הַנִּסִּים שֶׁעָשָׂה בַּחוֹלִים.
וַהֲמוֺן עַם-רָב הָלְכוּ אַחֲרָיו כִּי רָאוּ אֶת-הָאֹתוֺת אֲשֶׁר עָשָׂה לְחוֺלִים:
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných. ([Jan 2:23 Jan 6:14])
η᾿κολούθει δὲ αυ᾿τω̑ ο῎χλος πολύς ο῞τι ε᾿θεὼρουν τὰ σημει̑α α῍ ε᾿ποίει ε᾿πὶ τω̑ν α᾿σθενούντων
וֵאזַלו בָּתרֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא מֵטֻל דּחָזֵין הוַו אָתוָתָא דּעָבֵד בַּכרִיהֵא׃
הוּא עָלָה עַל הָהָר וְיָשַׁב שָׁם עִם תַּלְמִידָיו.
וַיַּעַל יֵשׁוּעַ אֶל-הָהָר וַיֵּשֶׁב-שָׁם עִם-תַּלְמִידָיו:
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. ([Matouš 5:1; Lukáš 6:12])
α᾿νη̑λθεν δὲ ει᾿ς τὸ ο῎ρος ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿κει̑ ε᾿κάθητο μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
וַסלֵק יֵשֻׁוע לטֻורָא ותַמָן יָתֵב הוָא עַם תַּלמִידַוהי׃ ס
הָיָה זֶה סָמוּךְ לְפֶסַח, חַג הַיְּהוּדִים.
וּמוֺעֵד הַפֶּסַח חַג הַיְּהוּדִים קָרַב לָבוֺא:
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Byly blízko židovské svátky velikonoční(z). (z) ř: pascha ([Jan 2:13 Jan 11:55])
η῟ν δὲ ε᾿γγὺς τὸ πάσχα ἡ ἑορτὴ τω̑ν ᾽Ιουδαίων
קַרִיב הוָא דֵּין עַדעִדָא דּפֵצחָא דִּיהֻודָיֵא׃ ס
כְּשֶׁנָּשָׂא יֵשׁוּעַ אֶת עֵינָיו וְרָאָה עַם רַב בָּאִים אֵלָיו, אָמַר לְפִילִיפּוֹס: "אֵיפֹה נִקְנֶה לֶחֶם כְּדֵי שֶׁיֹּאכְלוּ אֵלֶּה?"
וַיִָּּׂא יֵשׁוּעַ אֶת-עֵינָיו וַיַּרְא הֲמוֺן עַם-רָב בָּא אֵלָיו וַיֹּאמֶר אֶל-פִּילִפּוֺס מֵאַיִן נִשְׁבֹּר לָהֶם לֶחֶם לֶאֱכֹל:
Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“ ([Jan 1:44-Jan 1:47 Jan 12:21-Jan 12:22; Jan 14:8-Jan 14:9])
ε᾿πάρας ου῏ν τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ θεασάμενος ο῞τι πολὺς ο῎χλος ε῎ρχεται πρὸς αυ᾿τὸν λέγει πρὸς Φίλιππον πόθεν α᾿γοράσωμεν α῎ρτους ι῞να φάγωσιν ου῟τοι
וַארִים עַינַוהי יֵשֻׁוע וַחזָא כֵּנשָׁא סַגִּיָאא דָּאתֵא לוָתֵה וֵאמַר לפִילִיפָּוס אַימֵכָּא נֵזבֵּן לַחמָא דּנֵאכלֻון הָלֵין׃
וְזֹאת אָמַר כְּשֶׁהוּא מְנַסֶּה אוֹתוֹ, שֶׁהֲרֵי יָדַע מַה הִתְכַּוֵּן לַעֲשׂוֹת.
וְהוּא דִּבֶּר כָּזֹאת לְנַסּוֺתוֺ כִּי הוּא יָדַע אֶת-אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה:
(Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.
του̑το δὲ ε῎λεγεν πειράζων αυ᾿τόν αυ᾿τὸς γὰρ η῎̑δει τί ε῎μελλεν ποιει̑ν
הָדֵא דֵּין אֵמַר כַּד מנַסֵא לֵה הֻו גֵּיר יָדַע הוָא מָנָא עתִיד למֵעבַּד׃
הֵשִׁיב לוֹ פִילִיפּוֹס: "כְּדֵי שֶׁכָּל אֶחָד יְקַבֵּל קְצָת לֹא יַסְפִּיקוּ לָהֶם כִּכְּרוֹת לֶחֶם בְּמָאתַיִם דִּינָר."
וַיַּעַן אֹתוֺ פִּילִפּוֺס מָאתַיִם דִּינַר לֶחֶם לֹא-יִשְׂפֹּק לָהֶם לֶאֱכֹל מִמֶּנּוּ אִישׁ אִישׁ פַּת קְטַנָּה:
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Filip mu odpověděl: „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ὁ Φίλιππος διακοσίων δηναρίων α῎ρτοι ου᾿κ α᾿ρκου̑σιν αυ᾿τοι̑ς ι῞να ε῞καστος βραχύ τι λάβη
אָמַר לֵה פִילִיפָּוס דּמַאתֵין דִּינָרִין לַחמָא לָא סָפֵק להֻון כַּד קַלִיל קַלִיל חַד חַד מֵנהֻון נֵסַב׃
אֶחָד מִתַּלְמִידָיו, וְהוּא אַנְדְּרֵי אָחִיו שֶׁל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא, אָמַר לוֹ:
וְאֶחָד מִתַּלְמִידָיו אַנְדְּרַי אֲחִי שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס אָמַר אֵלָיו לֵאמֹר:
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: ([Jan 1:41-Jan 1:42 Jan 12:22])
λέγει αυ᾿τω̑ ει῟ς ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ᾽Ανδρέας ὁ α᾿δελφὸς Σίμωνος Πέτρου
אָמַר לֵה חַד מֵן תַּלמִידַוהי אַנדּרֵאוָס אַחֻוהי דּשֵׁמעֻון כִּאפָא׃
"יֵשׁ פֹּה נַעַר וְלוֹ חָמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם שְׂעוֹרִים וּשְׁנֵי דָּגִים, אַךְ מָה אֵלֶּה בִּשְׁבִיל עַם רַב כָּזֶה?"
יֶשְׁנוֺ פֹּה נַעַר אֶחָד וְלוֺ חֲמִשָּׁה לֶחֶם שְׂעֹרִים וְדָגִים שְׁנָיִם אַךְ מָה אֵלֶּה לְעַם-רָב כָּזֶה:
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
„Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“ ([Jan 21:9])
ε῎στιν παιδάριον ω῟δε ο῍ς ε῎χει πέντε α῎ρτους κριθίνους καὶ δύο ο᾿ψάρια α᾿λλὰ ταυ̑τα τί ε᾿στιν ει᾿ς τοσούτους
אִית תּנָן טַליָא חַד דִּאית עלַוהי חַמֵשׁ גּרִיצָן דַּסעָרֵא וַתרֵין נֻונִין אֵלָא הָלֵין מָנָא אֵנֻון להָלֵין כֻּלהֻון׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הוֹשִׁיבוּ אֶת הָאֲנָשִׁים!" הַרְבֵּה עֵשֶׂב הָיָה בְּאוֹתוֹ מָקוֹם וְהָאֲנָשִׁים יָשְׁבוּ. מִסְפָּרָם הָיָה כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ הוֺשִׁיבוּ אֶת-הָאֲנָשִׁים וַיֵּשְׁבוּ כַּחֲמֵשֶׁת אֲלָפִים אִישׁ לְמִסְפָּרָם בִּנְאוֺת דֶּשֶׁא אֲשֶׁר נִמְצָא שָׁם לְמַכְבִּיר:
I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ποιήσατε τοὺς α᾿νθρὼπους α᾿ναπεσει̑ν η῟ν δὲ χόρτος πολὺς ε᾿ν τω̑ τόπω α᾿νέπεσαν ου῏ν οἱ α῎νδρες τὸν α᾿ριθμὸν ὡς πεντακισχίλιοι
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע עבֵדו אנָשָׁא כֻּלהֻון דּנֵסתַּמכֻּון עֵסבָּא דֵּין סַגִּי הוָא בָּה בּדֻוכּתָא הָי וֵאסתּמֵכו גַּברֵא בּמֵניָנָא חַמשָׁא אַלפִין׃
לָקַח יֵשׁוּעַ אֶת כִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם, בֵּרַךְ וְחִלֵּק לָהֶם כְּאַוַּת נַפְשָׁם, וְכֵן גַּם עָשָׂה בַּדָּגִים.
וַיִּקַּח יֵשׁוּעַ אֶת-כִּכְּרוֺת הַלֶּחֶם וַיְבָרֶךְ וַיְחַלֵּק לְתַלְמִידָיו וְהַתַּלְמִידִים לְכָל-הַיּשְׁבִים שָׁמָּה וְגַם מִן-הַדָּגִים נָתַן לָהֶם כְּאַוַּת נַפְשָׁם:
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel(a) sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. (a) var: + učedníkům a učedníci ([Marek 14:22; Lukáš 24:30; Jan 21:13])
ε῎λαβεν ου῏ν τοὺς α῎ρτους ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ευ᾿χαριστήσας διέδωκεν τοι̑ς α᾿νακειμένοις ὁμοίως καὶ ε᾿κ τω̑ν ο᾿ψαρίων ο῞σον η῎θελον
וַשׁקַל יֵשֻׁוע לַחמָא ובַרֵך ופַלֵג להָנֻון דַּסמִיכִין והָכַנָא אָף מֵן נֻונֵא כּמָא דַּצבַו׃
כַּאֲשֶׁר שָׂבְעוּ אָמַר לְתַלְמִידָיו: "אִסְפוּ אֶת מַה שֶּׁנּוֹתָר כְּדֵי שֶׁלֹּא יֹאבַד מְאוּמָה."
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר שָׂבְעוּ אָמַר אֶל-תַּלְמִידָיו אִסְפוּ אֶת-הַפְּתוֺתִים הַנּוֺתָרִים לִבְלִי יֹאבַד מְאוּמָה:
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“
ὡς δὲ ε᾿νεπλήσθησαν λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ συναγάγετε τὰ περισσεύσαντα κλάσματα ι῞να μή τι α᾿πόληται
וכַד סבַעו אֵמַר לתַלמִידַוהי כַּנֵשׁו קצָיֵא דִּיתַרו דּלָא נִאבַד מֵדֵּם׃
וְהֵם אָסְפוּ, וּמִלְּאוּ שְׁנֵים־עָשָׂר סַלִּים בִּשְׁיָרֵי חֲמֵשׁ כִּכְּרוֹת לֶחֶם הַשְֹעוֹרִים שֶׁהוֹתִירוּ הָאוֹכְלִים.
וַיַּאַסְפוּ וַיְמַלְאוּ שְׁנֵים-עָשָׂר סַלִּים פְּתוֺתִים אֲשֶׁר הוֺתִירוּ הָאֹכְלִים מִן-חֲמִשָּׁה לַחְמֵי הְַּׂעֹרִים:
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
συνήγαγον ου῏ν καὶ ε᾿γέμισαν δὼδεκα κοφίνους κλασμάτων ε᾿κ τω̑ν πέντε α῎ρτων τω̑ν κριθίνων α῍ ε᾿περίσσευσαν τοι̑ς βεβρωκόσιν
וכַנֵשׁו וַמלַו תּרֵעסַר קֻופִינִין קצָיֵא אַילֵין דִּיתַרו להָנֻון דֵּאכַלו מֵן חַמשָׁא לַחמִין דַּסעָרֵא׃ ס
רָאוּ הָאֲנָשִׁים אֶת הָאוֹת שֶׁעָשָׂה וְאָמְרוּ: "זֶהוּ בֶּאֱמֶת הַנָּבִיא שֶׁבָּא אֶל הָעוֹלָם."
וַיְהִי כִּרְאוֺת הָעָם אֶת-הָאוֺת הַזֶּה אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ אָמְנָה זֶה הוּא הַנָּבִיא הַבָּא לְתֵבֵל אָרְצָה:
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Když lidé viděli znamení, které(b) Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“ (b) var: která ([Deuteronomium 18:15; Skutky apoštolské 3:22 Skutky apoštolské 7:37])
οἱ ου῏ν α῎νθρωποι ι᾿δόντες ο῍ ε᾿ποίησεν σημει̑ον ε῎λεγον ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν α᾿ληθω̑ς ὁ προφήτης ὁ ε᾿ρχόμενος ει᾿ς τὸν κόσμον
הָנֻון דֵּין אנָשָׁא דַּחזַו אָתָא דַּעבַד יֵשֻׁוע אָמרִין הוַו שַׁרִירָאיִת הָנַו נבִיָא דָּאתֵא לעָלמָא׃
כְּשֶׁהִבְחִין יֵשׁוּעַ שֶׁהֵם עוֹמְדִים לָבוֹא וְלִתְפֹּס אוֹתוֹ כְּדֵי לְהַמְלִיכוֹ, יָצָא שׁוּב אֶל הָהָר הוּא לְבַדּוֹ.
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ כִּי-יָבֹאוּ וְתָפְשׂוּ-בוֺ לַעֲשׁתוֺ לְמֶלֶךְ עַל-כֵּן חָלַץ מֵהֶם עוֺד הַפַּעַם אֶל-הָהָר לְבַדּוֺ:
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám. ([Marek 8:30])
᾽Ιησου̑ς ου῏ν γνοὺς ο῞τι μέλλουσιν ε῎ρχεσθαι καὶ ἁρπάζειν αυ᾿τὸν ι῞να ποιήσωσιν βασιλέα α᾿νεχὼρησεν πάλιν ει᾿ς τὸ ο῎ρος αυ᾿τὸς μόνος
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע דַּעתִידִין דּנִאתֻון נֵחטפֻונָיהי ונֵעבּדֻונָיהי מַלכָּא ושַׁנִי לֵה לטֻורָא הֻו בַּלחֻודַוהי סּ סּ׃
לְעֵת עֶרֶב יָרְדוּ תַּלְמִידָיו אֶל הַיָּם
וַיְהִי לְעֵת עֶרֶב וַיֵּלְכוּ תַלְמִידָיו אֶל-הַיָּם וַיֵּרְדוּ בָאֳנִיָּה וַיַּעַבְרוּ אֶל-עֵבֶר הַיָּם אֶל-כְּפַר נַחוּם:
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, ([Matouš 14:22-Matouš 14:33; Marek 6:45-Marek 6:51])
ὡς δὲ ο᾿ψία ε᾿γένετο κατέβησαν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε᾿πὶ τὴν θάλασσαν
וכַד הוָא רַמשָׁא נחֵתו תַּלמִידַוהי ליַמָא׃
וְנִכְנְסוּ לְסִירָה כְּדֵי לַעֲבֹר אֶת הַיָּם אֶל כְּפַר נַחוּם. הַחֹשֶׁךְ כְּבָר יָרַד וְיֵשׁוּעַ עוֹד לֹא בָּא אֲלֵיהֶם.
וְהִנֵּה חשֶׁךְ בָּא וְיֵשׁוּעַ עוֺד לֹא-בָא אֲלֵיהֶם:
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo, a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.
καὶ ε᾿μβάντες ει᾿ς πλοι̑ον η῎ρχοντο πέραν τη̑ς θαλάσσης ει᾿ς Καφαρναούμ καὶ σκοτία η῎δη ε᾿γεγόνει καὶ ου῎πω ε᾿ληλύθει πρὸς αυ᾿τοὺς ὁ ᾽Ιησου̑ς
וִיתֵבו בַּספִינתָּא וָאתֵין הוַו לעֵברָא לַכפַרנַחֻום וחֵשׁכַּת הוָת לָה ולָא אַתִּי הוָא לוָתהֻון יֵשֻׁוע׃
אוֹתָהּ שָׁעָה נָשְׁבָה רוּחַ חֲזָקָה וְהַיָּם הֵחֵל לִסְעֹר.
וַיְהִי סַעַר גָּדוֺל עֹבֵר וְהַיָּם הֹלֵךְ וְסֹעֵר:
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.
η῞ τε θάλασσα α᾿νέμου μεγάλου πνέοντος διεγείρετο
יַמָא דֵּין אֵזדּקֵף הוָא עלַיהֻון מֵטֻל דּרֻוחָא רַבּתָא נֵשׁבַּת הוָת׃
לְאַחַר שֶׁחָתְרוּ כַּחֲמִשָּׁה קִילוֹמֶטְרִים, רָאוּ אֶת יֵשׁוּעַ הוֹלֵךְ עַל הַיָּם וּמִתְקָרֵב אֶל הַסִּירָה. פַּחַד נָפַל עֲלֵיהֶם,
וַיַּחְתְּרוּ כְּמֶרְחַק עֶשְׂרִים וְחָמֵשׁ אוֺ שְׁלשִׁים מַעֲנוֺת וַיִּרְאוּ אֶת-יֵשׁוּעַ הוֺלֵךְ עַל-פְּנֵי הַיָּם הָלוֺךְ וְקָרֵב אֶל-הָאֳנִיָּה וַיִּירָאוּ:
A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií(c), spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach. (c) asi 5–6 km ([Žalmy 77:20; Jób 9:8])
ε᾿ληλακότες ου῏ν ὡς σταδίους ει῎κοσι πέντε η῍ τριάκοντα θεωρου̑σιν τὸν ᾽Ιησου̑ν περιπατου̑ντα ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης καὶ ε᾿γγὺς του̑ πλοίου γινόμενον καὶ ε᾿φοβήθησαν
וַדבַרו אַיך אֵסטדַוָתָא עֵסרִין וחַמשָׁא אַו תּלָתִין וַחזַו ליֵשֻׁוע כַּד מהַלֵך עַל יַמתָא וכַד קרֵב לוָת ספִינתּהֻון דּחֵלו׃
אַךְ הוּא אָמַר לָהֶם: "אֲנִי הוּא, אַל תִּפְחֲדוּ."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי הוּא אַל-תִּירָאוּ:
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“ ([Lukáš 24:38])
ὁ δὲ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι μὴ φοβει̑σθε
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר להֻון אֵנָא אנָא לָא תֵּדחלֻון׃
אָז חָפְצוּ לְקַבֵּל אוֹתוֹ לַסִּירָה וּלְפֶתַע הָיְתָה הַסִּירָה בַּחוֹף אֲשֶׁר הִפְלִיגוּ אֵלָיו.
וַיּוֺאִילוּ לָקַחַת אֹתוֺ אֶל-הָאֳנִיָּה וְהִנֵּה פִּתְאֹם הִגִּיעָה הָאֳנִיָּה אֶל-הַיַּבָּשָׁה אֶל-מְחוֺז חֶפְצָם:
I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.
η῎θελον ου῏ν λαβει̑ν αυ᾿τὸν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ ευ᾿θέως ε᾿γένετο τὸ πλοι̑ον ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς ει᾿ς η῍ν ὑπη̑γον
וַצבַו הוַו דַּנקַבּלֻונָיהי בַּספִינתָּא ובָה בּשָׁעתָא ספִינתָּא הָי הוָת לוָת אַרעָא הָי דָּאזִלין הוַו לָה׃ ס
לְמָחֳרָת רָאָה הֶהָמוֹן אֲשֶׁר עָמַד מֵעֵבֶר לַיָּם כִּי קֹדֶם לָכֵן לֹא הָיְתָה שָׁם אֶלָּא סִירָה אַחַת, וְכִי יֵשׁוּעַ לֹא נִכְנַס לַסִּירָה עִם תַּלְמִידָיו אֶלָּא שֶׁתַּלְמִידָיו נָסְעוּ לְבַדָּם.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת וַיַּרְא הֲמוֺן הָעָם הָעֹמֵד מֵעֵבֶר לַיָּם כִּי מִבַּלְעֲדֵי הָאֳנִיָּה לֹא הָיְתָה שָּׁם אֳנִיָּה אַחֶרֶת כִּי אִם-אַחַת אֲשֶׁר יָרְדוּ-בַהּ תָּלְמִידָיו וְכִי לֹא-יָרַד יֵשׁוּעַ בָּהּ עִם-תַּלְמִידָיו כִּי אִם-תַּלְמִידָיו עָבְרוּ לְבַדָּם:
Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.
τη̑ ε᾿παύριον ὁ ο῎χλος ὁ ἑστηκώς πέραν τη̑ς θαλάσσης ει῏δον ο῞τι πλοιάριον α῎λλο ου᾿κ η῟ν ε᾿κει̑ ει᾿ μὴ ε῞ν καὶ ο῞τι ου᾿ συνειση̑λθεν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸ πλοι̑ον α᾿λλὰ μόνοι οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθον
וַליַומָא דּבָתרֵה הַו כֵּנשָׁא דּקָאֵם הוָא בּעֵברָא דּיַמָא חזַו דַּספִינתָּא אחרִתָא לַיתּ הוָא תַּמָן אֵלָא אֵן הָי דַּסלֵקו לָה תַּלמִידֵא וַדלָא עַל הוָא עַמהֻון יֵשֻׁוע עַם תַּלמִידַוהי לַספִינתָּא׃
סִירוֹת אֲחֵרוֹת בָּאוּ מִטְּבֶרְיָה אֶל קִרְבַת הַמָּקוֹם שֶׁאָכְלוּ שָׁם אֶת הַלֶּחֶם לְאַחַר שֶׁבֵּרֵךְ עָלָיו הָאָדוֹן.
רַק אֳנִיּוֺת אֲחֵרוֺת הִגִּיעוּ מִטִּיבַרְיָה מִקָּרוֺב לַמָּקוֺם אֲשֶׁר אָכְלוּ-שָׁם אֶת-הַלֶּחֶם כַּאֲשֶׁר בֵּרַךְ הָאָדוֺן:
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán),
Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky. ([Jan 6:1-Jan 6:15])
α῎λλα η῟λθεν πλοιάρια ε᾿κ Τιβεριάδος ε᾿γγὺς του̑ τόπου ο῞που ε῎φαγον τὸν α῎ρτον ευ᾿χαριστήσαντος του̑ κυρίου
אֵתַי הוַי דֵּין אֵלפֵא אחרָניָתָא מֵן טבֵרִיָוס עַל־גֵּנב דֻּוכּתָא הָי דֵּאכַלו בָּה לַחמָא כַּד בַּרֵך יֵשֻׁוע׃
כִּרְאוֹת הֲמוֹן הָעָם שֶׁיֵּשׁוּעַ אֵינֶנּוּ שָׁם וְגַם לֹא תַּלְמִידָיו, נִכְנְסוּ לַסִּירוֹת וּבָאוּ לִכְפַר נַחוּם לְחַפֵּשׂ אֶת יֵשׁוּעַ.
וְעַל-כֵּן בִּרְאוֺת הֲמוֺן הָעָם כִּי יֵשׁוּעַ אֵינֶנּוּ שָׁם וְאַף-לֹא תַלְמִידָיו וַיֵּרְדוּ גַם-הֵמָּה בָּאֳנִיּוֺת הָאֵלֶּה וַיָּבֹאוּ כְּפַר-נַחוּם לְבַקֵּשׁ אֶת-יֵשׁוּעַ:
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.
ο῞τε ου῏ν ει῏δεν ὁ ο῎χλος ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε῎στιν ε᾿κει̑ ου᾿δὲ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ε᾿νέβησαν αυ᾿τοὶ ει᾿ς τὰ πλοιάρια καὶ η῟λθον ει᾿ς Καφαρναοὺμ ζητου̑ντες τὸν ᾽Ιησου̑ν
וכַד חזָא הַו כֵּנשָׁא דּלָא הוָא תַּמָן יֵשֻׁוע אָפלָא תַּלמִידַוהי סלֵקו להָלֵין אֵלפֵא וֵאתַו לַכפַרנַחֻום ובָעֵין הוַו לֵה ליֵשֻׁוע׃
כַּאֲשֶׁר מָצְאוּ אוֹתוֹ מֵעֵבֶר לַיָּם, שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "רַבִּי, מָתַי בָּאתָ לְכָאן?"
וַיִּמְצָאֻהוּ מֵעֵבֶר לַיָּם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ מָתַי בָּאתָ הֵנָּה:
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“
καὶ εὑρόντες αυ᾿τὸν πέραν τη̑ς θαλάσσης ει῏πον αυ᾿τω̑ ῥαββί πότε ω῟δε γέγονας
וכַד אֵשׁכּחֻוהי בּעֵברָא דּיַמָא אָמרִין לֵה רַבַּן אֵמַתי אֵתַיתּ להָרכָּא׃
עָנָה לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַתֶּם מְחַפְּשִׂים אוֹתִי, לֹא מִשּׁוּם שֶׁרְאִיתֶם אוֹתוֹת, אֶלָּא מִשּׁוּם שֶׁאֲכַלְתֶּם מִכִּכְּרוֹת הַלֶּחֶם וּשְׂבַעְתֶּם.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הֵן לֹא בִקַּשְׁתֶּם אֹתִי יַעַן אֲשֶׁר רְאִיתֶם אֶת-אֹתוֺתַי כִּי אִם-יַעַן מִכִּכְּרוֺת הַלֶּחֶם אֲכַלְתֶּם וּשְׂבַעְתֶּם:
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ζητει̑τέ με ου᾿χ ο῞τι ει῎δετε σημει̑α α᾿λλ῾ ο῞τι ε᾿φάγετε ε᾿κ τω̑ν α῎ρτων καὶ ε᾿χορτάσθητε
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּבָעֵין אנתֻּון לִי לָא הוָא מֵטֻל דַּחזַיתֻּון אָתוָתָא אֵלָא דֵּאכַלתֻּון לַחמָא וַסבַעתֻּון׃
אַל תַּעַמְלוּ בְּעַד הָאֹכֶל הַכָּלֶה וְאוֹבֵד, אֶלָּא בְּעַד הָאֹכֶל הַקַּיָּם לְחַיֵּי עוֹלָם, אֲשֶׁר בֶּן־הָאָדָם יִתְּנֵהוּ לָכֶם, כִּי אוֹתוֹ חָתַם הָאֱלֹהִים הָאָב בְּחוֹתָמוֹ."
אַל-תַּעַמְלוּ בְּעַד אֹכֶל אֹבֵד כִּי אִם-בְּעַד לֶחֶם עֹמֵד לְחַיֵּי עוֺלָם אֲשֶׁר בֶּן-הָאָדָם יִתֵּן לָכֶם כִּי-עָלָיו חָתַם הָאֱלֹהִים הָאָב אֶת-חֹתָמוֺ:
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec.
Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“ ([Jan 4:14 Jan 6:35])
ε᾿ργάζεσθε μὴ τὴν βρω̑σιν τὴν α᾿πολλυμένην α᾿λλὰ τὴν βρω̑σιν τὴν μένουσαν ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον η῍ν ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου ὑμι̑ν δὼσει του̑τον γὰρ ὁ πατὴρ ε᾿σφράγισεν ὁ θεός
לָא תֵּפלחֻון מֵאכֻולתָּא דָּאבדָּא אֵלָא מֵאכֻולתָּא דַּמקַויָא לחַיֵא דַּלעָלַם אַידָא דַּברֵה דּאנָשָׁא נֵתֵּל לכֻון להָנָא גֵּיר אַבָא חתַם אַלָהָא׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מֶה עָלֵינוּ לַעֲשׂוֹת כְּדֵי שֶׁנִּפְעַל אֶת פָּעֳלֵי אֱלֹהִים?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מַה-נַּעֲשֶׂה אֲשֶׁר נִפְעַל פְּעֻלּוֺת אֱלֹהִים:
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“ ([Marek 10:17])
ει῏πον ου῏ν πρὸς αυ᾿τόν τί ποιω̑μεν ι῞να ε᾿ργαζὼμεθα τὰ ε῎ργα του̑ θεου̑
אָמרִין לֵה מָנָא נֵעבֵּד דּנֵפלֻוח עבָדֵא דַּאלָהָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "זֶהוּ פֹּעַל הָאֱלֹהִים ־שֶׁתַּאֲמִינוּ בָּזֶה אֲשֶׁר הוּא שָׁלַח."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם זֹאת פְּעֻלַּת אֱלֹהִים כִּי-תַאֲמִינוּ בָאִישׁ אֲשֶׁר שְׁלָחוֺ אֲלֵיכֶם:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“ ([Jan 5:24 Jan 12:44])
α᾿πεκρίθη ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑τό ε᾿στιν τὸ ε῎ργον του̑ θεου̑ ι῞να πιστεύητε ει᾿ς ο῍ν α᾿πέστειλεν ε᾿κει̑νος
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון הָנַו עבָדָא דַּאלָהָא דַּתהַימנֻון בּמַן דּהֻו שַׁדַּר׃ ס
אָמְרוּ לוֹ: "אִם כֵּן, מָה הָאוֹת שֶׁאַתָּה עוֹשֶׂה לְמַעַן נִרְאֶה וְנַאֲמִין בְּךָ? מָה אַתָּה פּוֹעֵל?
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וּמֶה-הָאוֺת אֲשֶׁר תַּעֲשֶׂה כִּי נִרְאֶה וְנַאֲמִין בָּךְ מַה-תִּפְעָל:
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš? ([Jan 2:18])
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ τί ου῏ν ποιει̑ς σὺ σημει̑ον ι῞να ι῎δωμεν καὶ πιστεύσωμέν σοι τί ε᾿ργάζη
אָמרִין לֵה מָנָא אָתָא עָבֵד אַנתּ דּנֵחזֵא וַנהַימֵן בָּך מָנָא סָעַר אַנתּ׃
אֲבוֹתֵינוּ אָכְלוּ אֶת הַמָּן בַּמִּדְבָּר, כְּמוֹ שֶׁכָּתוּב: 'לֶחֶם מִן הַשָּׁמַיִם נָתַן לָמוֹ לֶאֱכֹל'."
אֲבוֺתֵינוּ אָכְלוּ אֶת-הַמָּן בַּמִּדְבָּר כַּכָּתוּב לֶחֶם שָׁמַיִם נָתַן-לָמוֺ לֶאֱכֹל:
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“ ([Exodus 16:15; Nehemjáš 9:15; Žalmy 78:24])
οἱ πατέρες ἡμω̑ν τὸ μάννα ε῎φαγον ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω καθὼς ε᾿στιν γεγραμμένον α῎ρτον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ ε῎δωκεν αυ᾿τοι̑ς φαγει̑ν
אַבָהַין מַננָא אֵכַלו בּמַדבּרָא אַיכַּנָא דַּכתִיב דּלַחמָא מֵן שׁמַיָא יַהב להֻון למֵאכַל׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, לֹא מֹשֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת הַלֶּחֶם מִן הַשָּׁמַיִם אֶלָּא אָבִי נוֹתֵן לָכֶם אֶת הַלֶּחֶם הָאֲמִתִּי מִן הַשָּׁמַיִם,
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם משֶׁה לֹא נָתַן לָכֶם לֶחֶם שָׁמָיִם כִּי אִם-אָבִי נֹתֵן לָכֶם לֶחֶם אֱמֶת מִן-הַשָּׁמָיִם:
Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿ Μωϋση̑ς δέδωκεν ὑμι̑ν τὸν α῎ρτον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ α᾿λλ῾ ὁ πατήρ μου δίδωσιν ὑμι̑ν τὸν α῎ρτον ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ τὸν α᾿ληθινόν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלָא הוָא מֻושֵׁא יַהב לכֻון לַחמָא מֵן שׁמַיָא אֵלָא אָבי יָהֵב לכֻון לַחמָא דּקֻושׁתָּא מֵן שׁמַיָא׃
כִּי לֶחֶם הָאֱלֹהִים הוּא הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם וְנוֹתֵן חַיִּים לָעוֹלָם."
כִּי-לֶחֶם אֱלֹהִים הוּא הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם וְהַנּוֺתֵן חַיִּים לָעוֺלָם:
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
ὁ γὰρ α῎ρτος του̑ θεου̑ ε᾿στιν ὁ καταβαίνων ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ ζωὴν διδοὺς τω̑ κόσμω
לַחמֵה גֵּיר דַּאלָהָא אִיתַוהי הַו דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא ויָהֵב חַיֵא לעָלמָא׃
אָמְרוּ אֵלָיו: "אָדוֹן, תֵּן נָא לָנוּ תָּמִיד אֶת הַלֶּחֶם הַזֶּה."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֲדֹנֵינוּ תְּנָה-לָּנוּ אֶת-הַלֶּחֶם הַזֶּה תָּמִיד:
I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“ ([Lukáš 11:3])
ει῏πον ου῏ν πρὸς αυ᾿τόν κύριε πάντοτε δὸς ἡμι̑ν τὸν α῎ρτον του̑τον
אָמרִין לֵה מָרַן בּכֻלזבַן הַב לַן לַחמָא הָנָא׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים. כָּל הַבָּא אֵלַי לֹא יִרְעַב, וְהַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִצְמָא עוֹד.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָנֹכִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים כָּל-הַבָּא אֵלַי לֹא יִרְעָב וְכָל-הַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִצְמָא עוֺד לְעוֺלָם:
Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. ([Jan 6:48 Jan 6:51 Jan 6:58 Jan 4:14])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος τη̑ς ζωη̑ς ὁ ε᾿ρχόμενος πρός ε᾿μὲ ου᾿ μὴ πεινάση καὶ ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ου᾿ μὴ διψήσει πὼποτε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא לַחמָא דּחַיֵא ס מַן דָּאתֵא לוָתי לָא נֵכפַּן ומַן דַּמהַימֵן בִּי לָא נֵצהֵא לעָלַם׃
אֲבָל אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי רְאִיתֶם אוֹתִי וּבְכָל זֹאת אֵינְכֶם מַאֲמִינִים.
וָאֹמַר אֲלֵיכֶם אֲשֶׁר רְאִיתֶם אֹתִי וְלֹא הֶאֱמַנְתֶּם בִּי:
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě(d), a přece nevěříte. (d) var: – mě ([Jan 20:29])
α᾿λλ῾ ει῏πον ὑμι̑ν ο῞τι καὶ ἑωράκατέ με καὶ ου᾿ πιστεύετε
אֵלָא אֵמרֵת לכֻון דַּחזַיתֻּונָני ולָא מהַימנִין אנתֻּון׃
כָּל מִי שֶׁהָאָב נוֹתֵן אוֹתוֹ לִי יָבוֹא אֵלַי, וְאֶת הַבָּא אֵלַי לֹא אַשְׁלִיךְ הַחוּצָה,
כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר אֹתוֺ יִתֶּן-לִי הָאָב יָבֹא אֵלָי וְהַבָּא אֵלַי לֹא אֲגָרְשֶׁנּוּ מִפָּנָי:
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, ([Jan 17:24; Matouš 11:28])
πα̑ν ο῍ δίδωσίν μοι ὁ πατὴρ πρὸς ε᾿μὲ η῞ξει καὶ τὸν ε᾿ρχόμενον πρὸς ε᾿μὲ ου᾿ μὴ ε᾿κβάλω ε῎ξω
כֻּל דּיַהב לִי אָבי לוָתי נִאתֵא ומַן דַּלוָתי נִאתֵא לָא אַפּקֵה לבַר׃
כִּי יָרַדְתִּי מִן הַשָּׁמַיִם לֹא לַעֲשׂוֹת אֶת רְצוֹנִי שֶׁלִּי אֶלָּא אֶת רְצוֹן שׁוֹלְחִי.
כִּי יָרַדְתִּי מִן-הַשָּׁמַיִם לֹא לַעֲשׂוֺת רְצוֺנִי כִּי אִם-רְצוֺן הָאָב אֲשֶׁר שֹׁלְחִי:
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; ([Jan 4:34 Jan 5:30;])
ο῞τι καταβέβηκα α᾿πὸ του̑ ου᾿ρανου̑ ου᾿χ ι῞να ποιω̑ τὸ θέλημα τὸ ε᾿μὸν α᾿λλὰ τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με
דּנֵחתֵּת מֵן שׁמַיָא לָא הוָא דֵּאעבֵּד צֵביָני אֵלָא דֵּאעבֵּד צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני׃ ס
וְזֶה רְצוֹן שׁוֹלְחִי: שֶׁלֹּא יֹאבַד לִי אִישׁ מִכָּל אֲשֶׁר נָתַן לִי, אֶלָּא שֶׁאָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן.
וְזֶה רְצוֺן הָאָב אֲשֶׁר שֹׁלְחִי כִּי אֶת-אֲשֶׁר נָתַן לִי לֹא-יֹאבַד לִי אַף אֶחָד כִּי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. ([Jan 10:28 Jan 17:12 Jan 18:9 Jan 6:44 Jan 6:54 Jan 11:25])
του̑το δέ ε᾿στιν τὸ θέλημα του̑ πέμψαντός με ι῞να πα̑ν ο῍ δέδωκέν μοι μὴ α᾿πολέσω ε᾿ξ αυ᾿του̑ α᾿λλὰ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸ ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
הָנַו דֵּין צֵביָנֵה דּמַן דּשַׁדּרַני דּכֻל דּיַהב לִי לָא אַובֵּד מֵנֵה אֵלָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃
הֵן זֶהוּ רְצוֹן אָבִי: שֶׁכָּל הָרוֹאֶה אֶת הַבֵּן וּמַאֲמִין בּוֹ יִהְיוּ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם וַאֲנִי אָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן."
כִּי זֶה רְצוֺן אָבִי מִי אֲשֶׁר רֹאֶה אֶת-הַבֵּן וּמַאֲמִין בּוֺ יִהְיוּ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וַאֲנִי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“ ([Jan 3:15 Jan 3:36;])
του̑το γάρ ε᾿στιν τὸ θέλημα του̑ πατρός μου ι῞να πα̑ς ὁ θεωρω̑ν τὸν υἱὸν καὶ πιστεύων ει᾿ς αυ᾿τὸν ε῎χη ζωὴν αι᾿ὼνιον καὶ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸν ε᾿γώ ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
הָנַו גֵּיר צֵביָנֵה דָּאבי דּכֻל דּחָזֵא לַברָא וַמהַימֵן בֵּה נֵהוֻון לֵה חַיֵא דַּלעָלַם וֵאנָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃ ס
הָיוּ שֶׁרָטְנוּ עָלָיו מִשּׁוּם שֶׁאָמַר "אֲנִי הַלֶּחֶם הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם",
וַיִּלֹּנוּ עָלָיו הַיְּהוּדִים עַל כִּי-אָמַר אָנֹכִי הוּא לֶחֶם הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם:
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.‘ ([Jan 6:33 Jan 6:51 Jan 6:58])
ε᾿γόγγυζον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι ει῏πεν ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος ὁ καταβὰς ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑
יִהֻודָיֵא דֵּין רָטנִין הוַו עלַוהי דֵּאמַר דֵּאנָא אנָא לַחמָא דּנֵחתֵּת מֵן שׁמַיָא׃
וְאָמְרוּ: "הֲלֹא זֶהוּ יֵשׁוּעַ בֶּן יוֹסֵף אֲשֶׁר אֲנַחְנוּ מַכִּירִים אֶת אָבִיו וְאֶת אִמּוֹ! אֵיךְ כָּעֵת הוּא אוֹמֵר 'מִן הַשָּׁמַיִם יָרַדְתִּי'?"
וַיֹּאמְרוּ הֲלֹא זֶה הוּא יֵשׁוּעַ בֶּן-יוֺסֵף אֲשֶׁר יָדַעְנוּ אֶת-אָבִיו וְאֶת-אִמּוֺ וְאֵיךְ יֹאמַר הוּא מִן-הַשָּׁמַיִם יָרָדְתִּי:
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“ ([Marek 6:3])
καὶ ε῎λεγον ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ᾽Ιησου̑ς ὁ υἱὸς ᾽Ιωσήφ ου῟ ἡμει̑ς οι῎δαμεν τὸν πατέρα καὶ τὴν μητέρα πω̑ς νυ̑ν λέγει ο῞τι ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβέβηκα
וָאמרִין הוַו לָא הוָא הָנָא יֵשֻׁוע בּרֵה דּיַוסֵף הַו דַּחנַן יָדעִין לַאבֻוהי ולֵאמֵה וַאיכַּנָא אָמַר הָנָא דּמֵן שׁמַיָא נֵחתֵּת׃ ס
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אַל תִּרְטְנוּ בֵּינֵיכֶם.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַל-נָא תְהִי תְלוּנָה בֵּינֵיכֶם:
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou!
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς μὴ γογγύζετε μετ῾ α᾿λλήλων
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לָא תֵּרטנֻון חַד עַם חַד׃
אֵין אִישׁ יָכוֹל לָבוֹא אֵלַי אֶלָּא אִם כֵּן יִמְשֹׁךְ אוֹתוֹ הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי, וַאֲנִי אָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן.
לֹא-יוּכַל אִישׁ לָבֹא אֵלַי בִּלְתִּי אִם-יִמְשְׁכֵהוּ הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחָנִי וַאֲנִי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. ([Jan 6:65 Jan 6:39])
ου᾿δεὶς δύναται ε᾿λθει̑ν πρός με ε᾿ὰν μὴ ὁ πατὴρ ὁ πέμψας με ἑλκύση αυ᾿τόν κα᾿γώ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
לָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנִאתֵא לוָתי אֵלָא אֵן נַגדֵּה אַבָא דּשַׁדּרַני וֵאנָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃
הֵן כָּתוּב בַּנְּבִיאִים, 'וְכָל־בָּנַיִךְ לִמּוּדֵי יהוה'. כָּל הַשּׁוֹמֵעַ מִן הָאָב וְלוֹמֵד יָבוֹא אֵלַי.
הֲלֹא כָתוּב בַנְּבִיאִים וְכָל-בָּנַיִךְ לִמּוּדֵי יְהוָֺה כָּל-הַשֹּׁמֵעַ מִן-הָאָב וְלֹמֵד מִמֶּנּוּ יָבֹא אֵלָי:
Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. ([Izajáš 54:13; 1 Tesalonickým 4:9])
ε῎στιν γεγραμμένον ε᾿ν τοι̑ς προφήταις καὶ ε῎σονται πάντες διδακτοὶ θεου̑ πα̑ς ὁ α᾿κούσας παρὰ του̑ πατρὸς καὶ μαθών ε῎ρχεται πρὸς ε᾿μέ
כּתִיב גֵּיר בַּנבִיָא דּנֵהוֻון כֻּלהֻון מַלפֵא דַּאלָהָא כֻּל מַן דּשָׁמַע הָכִיל מֵן אַבָא ויָלֵף מֵנֵה אָתֵא לוָתי׃
לֹא שֶׁאֵיזֶה אִישׁ רָאָה אֶת הָאָב, כִּי אִם זֶה שֶׁהוּא מֵאֵת הָאֱלֹהִים־הוּא רָאָה אֶת הָאָב.
וְלֹא כִּי-רָאָה אָדָם אֶת-הָאָב כִּי רַק זֶה אֲשֶׁר מֵאֵת יְהוָֺה הוּא רָאָה אֶת-הָאָב:
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce. ([Jan 1:18; Exodus 33:20])
ου᾿χ ο῞τι τὸν πατέρα ἑὼρακέν τις ει᾿ μὴ ὁ ω῍ν παρὰ του̑ θεου̑ ου῟τος ἑὼρακεν τὸν πατέρα
לָא הוָא דּחָזֵא אנָשׁ לַאבָא אֵלָא מַן דּמֵן אַלָהָא אִיתַוהי הַו הֻו חָזֵא לַאבָא׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמַּאֲמִין יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-הַמַּאֲמִין בִּי יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם:
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
Amen, amen, pravím vám, kdo věří(e), má život věčný. (e) var: + ve mne ([Jan 3:15 Jan 3:16 Jan 3:36; 1 Janův 5:13])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ πιστεύων ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דַּמהַימֵן בִּי אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
אֲנִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים.
אֲנִי הוּא לֶחֶם הַחַיִּים:
Jáť jsem ten chléb života.
Já jsem chléb života. ([Jan 6:35])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος τη̑ς ζωη̑ς
אֵנָא אנָא לַחמָא דּחַיֵא׃
אֲבוֹתֵיכֶם אָכְלוּ אֶת הַמָּן בַּמִּדְבָּר וָמֵתוּ.
אֲבוֺתֵיכֶם אָכְלוּ אֶת-הַמָּן בַּמִּדְבָּר וַיָּמֻתוּ:
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. ([Jan 6:31 Jan 6:58; Numeri 14:32; 1 Korintským 10:5; Židům 3:17])
οἱ πατέρες ὑμω̑ν ε῎φαγον ε᾿ν τη̑ ε᾿ρήμω τὸ μάννα καὶ α᾿πέθανον
אַבָהַיכֻּון אֵכַלו מַננָא בּמַדבּרָא ומִיתו׃
זֶה הוּא הַלֶּחֶם הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם כְּדֵי שֶׁיֹּאכְלוּ מִמֶּנּוּ וְלֹא יָמוּתוּ.
וְזֶה הוּא הַלֶּחֶם הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם לְבַעֲבוּר יֹאכַל-אָדָם מִמֶּנּוּ וְלֹא יָמוּת:
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. ([Jan 6:33 Jan 6:58])
ου῟τός ε᾿στιν ὁ α῎ρτος ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβαίνων ι῞να τις ε᾿ξ αυ᾿του̑ φάγη καὶ μὴ α᾿ποθάνη
הָנַו דֵּין לַחמָא דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא דּנֵאכֻול אנָשׁ מֵנֵה ולָא נמֻות׃
אֲנִי הַלֶּחֶם הַחַי הַיּוֹרֵד מִן הַשָּׁמַיִם. אִם יֹאכַל אִישׁ מִן הַלֶּחֶם הַזֶּה יִחְיֶה לְעוֹלָם. וְהַלֶּחֶם אֲשֶׁר אֶתֵּן הֲרֵיהוּ בְּשָׂרִי בְּעַד חַיָּיו שֶׁל הָעוֹלָם."
אָנֹכִי לֶחֶם חַיִּים הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמַיִם אָדָם כִּי-יֹאכַל מִלֶּחֶם הַזֶּה וָחַי לְעוֺלָם וְהַלֶּחֶם אֲשֶׁר אֲנִי נֹתֵן בְּשָׂרִי הוּא אֲשֶׁר אֶתְּנֶנּוּ בְּעַד חַיֵּי הָעוֺלָם:
Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“ ([Jan 11:51; Lukáš 22:19; 1 Korintským 11:24; Římanům 5:8; Efezským 5:25; Titovi 2:14; Židům 2:9; 1 Petrův 3:18])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ α῎ρτος ὁ ζω̑ν ὁ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καταβάς ε᾿άν τις φάγη ε᾿κ τούτου του̑ α῎ρτου ζήσει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ ὁ α῎ρτος δὲ ο῍ν ε᾿γώ δὼσω ἡ σάρξ μού ε᾿στιν ὑπὲρ τη̑ς του̑ κόσμου ζωη̑ς
אֵנָא אנָא לַחמָא חַיָא דּמֵן שׁמַיָא נֵחתֵּת וֵאן אנָשׁ נֵאכֻול מֵן הָנָא לַחמָא נִחֵא לעָלַם ולַחמָא אַינָא דֵּאנָא אֵתֵּל פַּגרי הֻו דּעַל אַפַּי חַיַוהי דּעָלמָא יָהֵב אנָא׃ ס
הִתְוַכְּחוּ הַשּׁוֹמְעִים זֶה עִם זֶה וְאָמְרוּ: "אֵיךְ יָכוֹל זֶה לָתֵת לָנוּ אֶת בְּשָׂרוֹ לֶאֱכֹל?"
וַיֵּרָגְנוּ הַיְּהוּדִים בֵּינֵיהֶם לֵאמֹר אֵיכָה יוּכַל זֶה לָתֶת-לָנוּ אֶת-בְּשָׂרוֺ לֶאֱכֹל:
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“
ε᾿μάχοντο ου῏ν πρὸς α᾿λλήλους οἱ ᾽Ιουδαι̑οι λέγοντες πω̑ς δύναται ου῟τος ἡμι̑ν δου̑ναι τὴν σάρκα αυ᾿του̑ φαγει̑ν
נָצֵין הוַו דֵּין יִהֻודָיֵא חַד עַם חַד וָאמרִין אַיכַּנָא מֵשׁכַּח הָנָא פַּגרֵה דּנֵתֵּל לַן למֵאכַל׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אִם לֹא תֹּאכְלוּ אֶת בְּשַׂר בֶּן־הָאָדָם וְלֹא תִּשְׁתּוּ אֶת דָּמוֹ, אֵין לָכֶם חַיִּים בְּקִרְבְּכֶם.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם-לֹא תֹאכְלוּ מִבְּשַׂר בֶּן-הָאָדָם וּמִדָּמוֺ לֹא תִשְׁתּוּ לֹא יִהְיוּ לָכֶם חַיִּים בְּעַצְמוֺתֵיכֶם:
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. ([Marek 14:22 Marek 14:24])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν μὴ φάγητε τὴν σάρκα του̑ υἱου̑ του̑ α᾿νθρὼπου καὶ πίητε αυ᾿του̑ τὸ αι῟μα ου᾿κ ε῎χετε ζωὴν ε᾿ν ἑαυτοι̑ς
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דֵּאלָא תֵּאכלֻון פַּגרֵה דַּברֵה דּאנָשָׁא ותֵשׁתֻּון דּמֵה לַיתּ לכֻון חַיֵא בַּקנֻומכֻון׃
הָאוֹכֵל אֶת בְּשָׂרִי וְשׁוֹתֶה אֶת דָּמִי יֵשׁ לוֹ חַיֵּי עוֹלָם וַאֲנִי אָקִים אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן,
הָאֹכֵל מִבְּשָׂרִי וְהַשֹּׁתֶה מִדָּמִי יֶשׁ-לוֺ חַיֵּי עוֺלָם וַאֲנִי אֲקִימֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
ὁ τρὼγων μου τὴν σάρκα καὶ πίνων μου τὸ αι῟μα ε῎χει ζωὴν αι᾿ὼνιον κα᾿γώ α᾿ναστήσω αυ᾿τὸν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
מַן דָּאכֵל דֵּין מֵן פַּגרי ושָׁתֵא מֵן דֵּמי אִית לֵה חַיֵא דַּלעָלַם וֵאנָא אַקִימִיוהי בּיַומָא אחרָיָא׃ ס
כִּי בְּשָׂרִי הוּא מַאֲכָל אֲמִתִּי וְדָמִי הוּא מַשְׁקֶה אֲמִתִּי.
כִּי בְשָׂרִי הוּא אֹכֶל אֱמֶת וְדָמִי שִׁקּוּי אֱמֶת:
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.
ἡ γὰρ σάρξ μου α᾿ληθής ε᾿στιν βρω̑σις καὶ τὸ αι῟μά μου α᾿ληθής ε᾿στιν πόσις
פַּגרי גֵּיר שַׁרִירָאיִת אִיתַוהי מֵאכֻולתָּא ודֵמי שַׁרִירָאיִת אִיתַוהי מַשׁתּיָא׃
הָאוֹכֵל אֶת בְּשָׂרִי וְשׁוֹתֶה אֶת דָּמִי שׁוֹכֵן בִּי וַאֲנִי בּוֹ.
הָאֹכֵל אֶת-בְּשָׂרִי וְהַשֹּׁתֶה אֶת-דָּמִי הוּא יִשְׁכָּן-בִּי וַאֲנִי בוֺ:
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. ([Jan 15:5; 1 Janův 3:24])
ὁ τρὼγων μου τὴν σάρκα καὶ πίνων μου τὸ αι῟μα ε᾿ν ε᾿μοὶ μένει κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τω̑
מַן דָּאכֵל פַּגרי ושָׁתֵא דֵּמי בִּי מקַוֵא וֵאנָא בֵּה׃
כְּמוֹ שֶׁהָאָב הַחַי שָׁלַח אוֹתִי וַאֲנִי חַי בִּגְלַל הָאָב, גַּם הָאוֹכֵל אוֹתִי אַף הוּא יִחְיֶה בִּגְלָלִי.
כִּי כְּמוֺ הָאָב הַחַי שְׁלָחַנִי וְאָנֹכִי חַי בִּגְלָלוֺ כֵּן הָאֹכֵל אֹתִי גַּם-הוּא יִחְיֶה בִּגְלָלִי:
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.
καθώς α᾿πέστειλέν με ὁ ζω̑ν πατὴρ κα᾿γώ ζω̑ διὰ τὸν πατέρα καὶ ὁ τρὼγων με κα᾿κει̑νος ζήσει δι῾ ε᾿μέ
אַיכַּנָא דּשַׁדּרַני אַבָא חַיָא וֵאנָא חַי אנָא מֵטֻל אַבָא ומַן דּנֵאכלַני אָף הֻו נִחֵא מֵטֻלָתי׃
זֶהוּ הַלֶּחֶם אֲשֶׁר יָרַד מִן הַשָּׁמַיִם: לֹא כְּמוֹ שֶׁאָכְלוּ הָאָבוֹת וָמֵתוּ. הָאוֹכֵל אֶת הַלֶּחֶם הַזֶּה יִחְיֶה לְעוֹלָם."
זֶה הוּא הַלֶּחֶם הַיֹּרֵד מִן-הַשָּׁמָיִם לֹא כַמָּן אֲשֶׁר אָכְלוּ אֲבוֺתֵיכֶם וָמֵתוּ הָאֹכֵל מִן-הַלֶּחֶם הַזֶּה יִחְיֶה לְעוֺלָם:
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
To je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové(f), a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“ (f) var: + manu
ου῟τός ε᾿στιν ὁ α῎ρτος ὁ ε᾿ξ ου᾿ρανου̑ καταβάς ου᾿ καθώς ε῎φαγον οἱ πατέρες καὶ α᾿πέθανον ὁ τρὼγων του̑τον τὸν α῎ρτον ζήσει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
הָנַו לַחמָא דַּנחֵת מֵן שׁמַיָא לָא הוָא אַיך דֵּאכַלו אַבָהַיכֻּון מַננָא ומִיתו מַן דָּאכֵל הָנָא לַחמָא נִחֵא לעָלַם סס׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמַר בְּבֵית הַכְּנֶסֶת כַּאֲשֶׁר לִמֵּד בִּכְפַר נַחוּם.
כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבֶּר בְּלַמְּדוֺ בְּבֵית הַכְּנֵסֶת בִּכְפַר-נַחוּם:
Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.
ταυ̑τα ει῏πεν ε᾿ν συναγωγη̑ διδάσκων ε᾿ν Καφαρναούμ
הָלֵין אֵמַר בַּכנֻושׁתָּא כַּד מַלֵף בַּכפַרנַחֻום׃
רַבִּים מִתַּלְמִידָיו שֶׁשָּׁמְעוּ זֹאת אָמְרוּ: "קָשֶׁה הַדָּבָר הַזֶּה; מִי יָכוֹל לִשְׁמֹעַ אוֹתוֹ?"
וְרַבִּים מִתַּלְמִידָיו שָׁמְעוּ וַיֹּאמְרוּ קָשֶׁה הַדָּבָר הַזֶּה מִי יוּכַל לְשָׁמְעוֺ:
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“
πολλοὶ ου῏ν α᾿κούσαντες ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ει῏παν σκληρός ε᾿στιν ὁ λόγος ου῟τος τίς δύναται αυ᾿του̑ α᾿κούειν
וסַגִּיֵאא דַּשׁמַעו מֵן תַּלמִידַוהי אָמרִין קַשׁיָא הי מֵלתָא הָדֵא מַנֻו מֵשׁכַּח למֵשׁמעָה סּ סּ׃
יֵשׁוּעַ יָדַע בְּלִבּוֹ שֶׁתַּלְמִידָיו רוֹטְנִים עַל זֹאת וּלְפִיכָךְ אָמַר לָהֶם: "הַאִם זֶה מַכְשִׁיל אֶתְכֶם?
וְיֵשׁוּעַ יָדַע בְּנַפְשׁוֺ כִּי תַלְמִידָיו מַלִּינִים עַל-זֶה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲזֶה הָיָה לָכֶם לְמוֺקֵשׁ:
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: „Nad tím se urážíte?
ει᾿δώς δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν ἑαυτω̑ ο῞τι γογγύζουσιν περὶ τούτου οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς του̑το ὑμα̑ς σκανδαλίζει
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע בּנַפשֵׁה דּרָטנִין עַל הָדֵא תַּלמִידַוהי וֵאמַר להֻון הָדֵא מַכשׁלָא לכֻון׃
וּמָה אִם תִּרְאוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם עוֹלֶה אֶל אֲשֶׁר הָיָה שָׁם בָּרִאשׁוֹנָה?
וּמַה-יִּהְיֶה כִּי-תִרְאוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם עֹלֶה אֶל-אֲשֶׁר הָיָה-שָׁם לְפָנִים:
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? ([Skutky apoštolské 1:9-Skutky apoštolské 1:11; Jan 3:13])
ε᾿ὰν ου῏ν θεωρη̑τε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου α᾿ναβαίνοντα ο῞που η῟ν τὸ πρότερον
אֵן תֵּחזֻון הָכִיל לַברֵה דּאנָשָׁא דּסָלֵק לַאתַר דִּאיתַוהי הוָא מֵן קדִים׃ ס
הָרוּחַ הִיא הַמְחַיָּה; הַבָּשָׂר אֵינוֹ מוֹעִיל כְּלוּם. הַדְּבָרִים שֶׁדִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם רוּחַ הֵם וְחַיִּים.
הָרוּחַ הוּא הַמְחַיֶּה וְהַבָּשָׂר לֹא-יִצְלַח לַכֹּל הַדְּבָרִים אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם רוּחַ הֵם וְחַיִּים:
Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život. ([2 Korintským 3:6])
τὸ πνευ̑μά ε᾿στιν τὸ ζωοποιου̑ν ἡ σὰρξ ου᾿κ ω᾿φελει̑ ου᾿δέν τὰ ρ᾿ήματα α῍ ε᾿γώ λελάληκα ὑμι̑ν πνευ̑μά ε᾿στιν καὶ ζωή ε᾿στιν
רֻוחָא הי דּמַחיָא פַּגרָא לָא מַהנֵא מֵדֵּם מֵלֵא דֵּאנָא מַללֵת עַמכֻון רֻוחָא אֵנֵין וחַיֵא אֵנֵין׃ ס
אַךְ יֵשׁ אֲנָשִׁים מִכֶּם שֶׁאֵינָם מַאֲמִינִים"; שֶׁכֵּן יֵשׁוּעַ יָדַע מֵרֹאשׁ מִי הֵם שֶׁאֵינָם מַאֲמִינִים וּמִי יַסְגִּיר אוֹתוֹ.
אַךְ-יֵשׁ אֲנָשִׁים בָּכֶם אֲשֶׁר אֵין אֵמֻן בָּם כִי יֵשׁוּעַ יָדַע מֵרֹאשׁ מִי אֵלֶּה אֲשֶׁר לֹא יַאֲמִינוּ וּמִי הוּא אֲשֶׁר יַסְגִּירֵהוּ:
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. – ([Marek 14:18; Jan 13:11])
α᾿λλ῾ ει᾿σὶν ε᾿ξ ὑμω̑ν τινες οι῍ ου᾿ πιστεύουσιν η῎̑δει γὰρ ε᾿ξ α᾿ρχη̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς τίνες ει᾿σὶν οἱ μὴ πιστεύοντες καὶ τίς ε᾿στιν ὁ παραδὼσων αυ᾿τόν
אֵלָא אִית אנָשָׁא מֵנכֻון דּלָא מהַימנִין יָדַע הוָא גֵּיר יֵשֻׁוע מֵן קדִים מַן אֵנֻון אַילֵין דּלָא מהַימנִין ומַנֻו הַו דּמַשׁלֵם לֵה׃
הוֹסִיף וְאָמַר: "עַל־כֵּן אָמַרְתִּי לָכֶם שֶׁאֵין אִישׁ יָכוֹל לָבוֹא אֵלַי אֶלָּא אִם כֵּן נִתַּן לוֹ מֵאֵת הָאָב."
וַיֹּאמַר בַּעֲבוּר זֶה הִגַּדְתִּי לָכֶם כִּי לֹא-יוּכַל אִישׁ לָבֹא אֵלַי בִּלְתִּי אִם-נָתוּן-לוֺ מֵאֵת הָאָב:
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ ([Jan 6:44])
καὶ ε῎λεγεν διὰ του̑το ει῎ρηκα ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿δεὶς δύναται ε᾿λθει̑ν πρός με ε᾿ὰν μὴ η῏ δεδομένον αυ᾿τω̑ ε᾿κ του̑ πατρός
וֵאמַר הוָא להֻון מֵטֻל הָנָא אֵמרֵת לכֻון דּלָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּנִאתֵא לוָתי אֵלָא יִהִיב לֵה מֵן אָבי׃
בְּשֶׁל הַדָּבָר הַזֶּה נָסוֹגוּ רַבִּים מִתַּלְמִידָיו וְלֹא הוֹסִיפוּ לְהִתְהַלֵּך אִתּוֹ.
וּבַעֲבוּר הַדָּבָר הַזֶּה שָׁבוּ אָחוֺר רַבִּים מִתַּלְמִידָיו וְלֹא הָלְכוּ עוֺד עִמּוֺ:
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.
ε᾿κ τούτου πολλοὶ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθον ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω καὶ ου᾿κέτι μετ῾ αυ᾿του̑ περιεπάτουν
מֵטֻל הָדֵא מֵלתָא סַגִּיֵאא מֵן תַּלמִידַוהי אֵזַלו לבֵסתַּרהֻון ולָא מהַלכִין הוַו עַמֵה׃
אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל הַשְּׁנֵים־עָשָׂר: "שֶׁמָּא גַּם אַתֶּם רוֹצִים לָלֶכֶת?"
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-שְׁנֵים הֶעָשָׂר הֲיֵשׁ אֶת-לִבְּכֶם לָשׁוּב מֵאַחֲרַי גַּם-אַתֶּם:
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς δὼδεκα μὴ καὶ ὑμει̑ς θέλετε ὑπάγειν
וֵאמַר יֵשֻׁוע לַתרֵעסַרתֵּה למָא אָף אַנתֻּון צָבֵין אנתֻּון למִאזַל׃ ס
הֵשִׁיב לוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲדוֹנֵנוּ, אֶל מִי נֵלֵךְ? דִּבְרֵי חַיֵּי עוֹלָם עִמְּךָ.
וַיַּעַן אֹתוֺ שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס אֲדֹנִי אֶל-מִי נֵלֵךְ וְדִבְרֵי חַיֵּי עוֺלָם עִמָּךְ:
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš.
Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. ([Marek 8:29; Matouš 16:16])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ Σίμων Πέτρος κύριε πρὸς τίνα α᾿πελευσόμεθα ρ᾿ήματα ζωη̑ς αι᾿ωνίου ε῎χεις
ענָא שֵׁמעֻון כִּאפָא וֵאמַר מָרי לוָת מַן נִאזַל מֵלֵא דּחַיֵא דַּלעָלַם אִית לָך׃
וַאֲנַחְנוּ הֶאֱמַנּוּ וְיָדַעְנוּ שֶׁאַתָּה קְדוֹשׁ הָאֱלֹהִים."
וַאֲנַחְנוּ הֶאֱמַנּוּ וְגַם-יָדָעְנוּ כִּי אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-אֵל חָי:
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží(g).“ (g) var: Kristus, Syn Boha živého
καὶ ἡμει̑ς πεπιστεύκαμεν καὶ ε᾿γνὼκαμεν ο῞τι σὺ ει῏ ὁ α῞γιος του̑ θεου̑
וַחנַן הַימֵנן וִידַען דַּאנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא חַיָא׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הֲרֵי אֲנִי בָּחַרְתִּי אֶתְכֶם, הַשְׁנֵים־עָשָׂר, וְאֶחָד מִכֶּם שָׂטָן."
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֲלֹא שְׁנֵים עָשָׂר בָּחַרְתִּי בָכֶם וְאֶחָד מִכֶּם שָׂטָן הוּא:
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“ ([Marek 14:18])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε᾿γώ ὑμα̑ς τοὺς δὼδεκα ε᾿ξελεξάμην καὶ ε᾿ξ ὑμω̑ν ει῟ς διάβολός ε᾿στιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הוָא אֵנָא גּבִיתכֻון לַתרֵעסַר ומֵנכֻון חַד סָטָנָא הֻו׃
יֵשׁוּעַ דִּבֵּר עַל יְהוּדָה בֶּן שִׁמְעוֹן אִישׁ קְרִיּוֹת, כִּי הוּא הָיָה עָתִיד לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ וְהוּא אֶחָד מִן הַשְּׁנֵים־עָשָׂר.
וְזֹאת דִּבֶּר עַל-יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת כִּי זֶה נָכוֺן הָיָה לְהַסְגִּירוֺ וְהוּא אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר:
A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.
ε῎λεγεν δὲ τὸν ᾽Ιούδαν Σίμωνος ᾽Ισκαριὼτου ου῟τος γὰρ ε῎μελλεν παραδιδόναι αυ᾿τόν ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δὼδεκα
אֵמַר הוָא דֵּין עַל יִהֻודָא בַּר שֵׁמעֻון סכַריֻוטָא הֻו גֵּיר עתִיד הוָא דּנַשׁלמִיוהי חַד מֵן תּרֵעסַר׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הִתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ בַּגָּלִיל; הוּא לֹא רָצָה לְהִתְהַלֵּךְ בִּיהוּדָה מִפְּנֵי שֶׁרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים שָׁם בִּקְשׁוּ לְהָמִית אוֹתוֹ.
אַחֲרֵי-כֵן נָסַע יֵשׁוּעַ הֵנָּה וָהֵנָּה בַּגָּלִיל כִּי לֹא אָבָה לִנְסֹעַ בִּיהוּדָה אַחֲרֵי-אֲשֶׁר בִּקְשׁוּ הַיְּהוּדִים לְהָרְגוֺ:
Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.
Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život. ([Jan 5:18 Jan 11:54])
καὶ μετὰ ταυ̑τα περιεπάτει ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία ου᾿ γὰρ η῎θελεν ε᾿ν τη̑ ᾽Ιουδαία περιπατει̑ν ο῞τι ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι α᾿ποκτει̑ναι
בָּתַר הָלֵין מהַלֵך הוָא יֵשֻׁוע בַּגלִילָא לָא גֵּיר צָבֵא הוָא לַמהַלָכֻו בִּיהֻוד מֵטֻל דִּיהֻודָיֵא בָּעֵין הוַו למֵקטלֵה׃ ס
כֵּיוָן שֶׁסֻּכּוֹת, חַג הַיְּהוּדִים, הָיָה קָרוֹב,
וַיִּקְרַב חַג הַיְּהוּדִים חַג הַסֻּכּוֺת:
A byl blízko svátek Židovský, stánků.
Byly blízko židovské svátky stánků, ([Leviticus 23:34])
η῟ν δὲ ε᾿γγὺς ἡ ἑορτὴ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ἡ σκηνοπηγία
וקַרִיב הוָא עַדעִדָא דַּמטַלֵא דִּיהֻודָיֵא׃
אָמְרוּ לוֹ אֶחָיו: "צֵא מִכָּאן וְלֵךְ לִיהוּדָה כְּדֵי שֶׁיִּרְאוּ גַּם תַּלְמִידֶיךָ אֶת הַמַּעֲשִׂים שֶׁאַתָּה עוֹשֶׂה,
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֶחָיו עֲלֵה מִזֶּה וְלֶךְ-לְךׇ אֶל-אֶרֶץ יְהוּדָה לְמַעַן יִרְאוּ תַלְמִידֶיךׇ גַּם-שָׁם אֶת-הָעֲלִילֹת אֲשֶׁר-אַתָּה עֹשֶׂה:
Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.
ει῏πον ου῏ν πρὸς αυ᾿τὸν οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ μετάβηθι ε᾿ντευ̑θεν καὶ υ῞παγε ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν ι῞να καὶ οἱ μαθηταί σου θεωρήσουσιν σου̑ τὰ ε῎ργα α῍ ποιει̑ς
וֵאמַרו לֵה אַחַוהי ליֵשֻׁוע שַׁנָא לָך מֵכָּא וזֵל לִיהֻוד דּנֵחזֻון תַּלמִידַיךְּ עבָדֵא דּעָבֵד אַנתּ׃
כִּי אֵין אִישׁ עוֹשֶׂה דָּבָר בַּסֵּתֶר וְעִם זֹאת מְבַקֵּשׁ לִהְיוֹת יָדוּעַ בָּרַבִּים. אִם אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת הַמַּעֲשִׂים הָאֵלֶּה, גַּלֵּה עַצְמְךָ לָעוֹלָם";
כִּי אֵין-אִישׁ עֹשֶׂה דָבָר בַּסֵּתֶר וּמְבַקֵּשׁ הוּא לְהִוָּדַע נֶגֶד הַשָּׁמֶשׁ וְאִם כֵּן אַתָּה עֹשֶׂה קוּם הִוָּדַע בָּאָרֶץ:
Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.
Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“
ου᾿δεὶς γάρ τι ε᾿ν κρυπτω̑ ποιει̑ καὶ ζητει̑ αυ᾿τὸς ε᾿ν παρρησία ει῏ναι ει᾿ ταυ̑τα ποιει̑ς φανέρωσον σεαυτὸν τω̑ κόσμω
לַיתּ גֵּיר אנָשׁ דּעָבֵד מֵדֵּם בּטֻושׁיָא וצָבֵא הֻו דַּבגֵליָא נֵהוֵא אֵן הָלֵין עָבֵד אַנתּ חַוָא נַפשָׁך לעָלמָא׃
כִּי גַּם אֶחָיו לֹא הֶאֱמִינוּ בּוֹ.
כִּי-אֶחָיו גַּם-הֵם לֹא הֶאֱמִינוּ בוֺ:
Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili. ([Marek 3:21])
ου᾿δὲ γὰρ οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ ε᾿πίστευον ει᾿ς αυ᾿τόν
אָף לָא גֵּיר אַחַוהי הַימֵנו הוַו בֵּה בּיֵשֻׁוע׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "זְמַנִּי טֶרֶם הִגִּיעַ, אֲבָל זְמַנְכֶם תָּמִיד בַּנִּמְצָא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ עוֺד לֹא-בָאָה עִתִּי עַד-הֵנָּה וְעִתְּכֶם הִיא אִתְכֵם תָּמִיד:
I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas. ([Jan 2:4 Jan 7:30 Jan 8:20])
λέγει ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ὁ καιρὸς ὁ ε᾿μὸς ου῎πω πάρεστιν ὁ δὲ καιρὸς ὁ ὑμέτερος πάντοτέ ε᾿στιν ε῞τοιμος
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע זַבני דִּילי עדַמָא להָשָׁא לָא מטָא זַבנכֻון דֵּין דִּילכֻון בּכֻל עֵדָּן מטַיַב׃
הָעוֹלָם אֵינֶנּוּ יָכוֹל לִשְׂנֹא אֶתְכֶם, וְאִלּוּ אוֹתִי הוּא שׂוֹנֵא, כִּי אֲנִי מֵעִיד עָלָיו שֶׁרָעִים מַעֲשָׂיו.
הָעוֺלָם לֹא-תוּכַל לִשְׂנֹא אֶתְכֶם וְאֹתִי תִשְׂנָא עֵקֶב עֵדוּתִי בָהּ כִּי רָעִים מַעֲשֶׂיהָ:
Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků. ([Jan 15:18 Jan 3:19])
ου᾿ δύναται ὁ κόσμος μισει̑ν ὑμα̑ς ε᾿μὲ δὲ μισει̑ ο῞τι ε᾿γώ μαρτυρω̑ περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι τὰ ε῎ργα αυ᾿του̑ πονηρά ε᾿στιν
לָא מֵשׁכַּח עָלמָא למֵסנָכֻון לִי דֵּין סָנֵא מֵטֻל דֵּאנָא מַסהֵד אנָא עלַוהי דַּעבָדַוהי בִּישִׁין אֵנֻון׃
עֲלוּ אַתֶּם לֶחָג. אֲנִי אֵינֶנִּי עוֹלֶה לֶחָג הַנּוֹכְחִי, כִּי זְמַנִּי עוֹד לֹא נִשְׁלַם."
עֲלוּ אַתֶּם לְעֵת הֶחָג וַאֲנִי לֹא אֶעֱלֶה לְעֵת הֶחָג עַתָּה כִּי לֹא מָלְאָה עִתִּי עַד-כֹּה:
Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.
Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě(h) nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“ (h) var: – ještě
ὑμει̑ς α᾿νάβητε ει᾿ς τὴν ἑορτήν ε᾿γώ ου᾿κ α᾿ναβαίνω ει᾿ς τὴν ἑορτὴν ταύτην ο῞τι ὁ ε᾿μὸς καιρὸς ου῎πω πεπλήρωται
אַנתֻּון סַקו לעַדעִדָא הָנָא אֵנָא לָא סָלֵק אנָא הָשָׁא לעַדעִדָא הָנָא מֵטֻל דּזַבנָא דִּילי לָא עדַכִּיל שׁלֵם׃
אֶת זֹאת אָמַר לָהֶם וְנִשְׁאַר בַּגָּלִיל.
כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִבֵּר וַיִּתְמַהְמַהּ בַּגָּלִיל:
To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.
To jim řekl a zůstal v Galileji.
ταυ̑τα δὲ ει᾿πών αυ᾿τὸς ε῎μεινεν ε᾿ν τη̑ Γαλιλαία
הָלֵין אֵמַר ופָשׁ לֵה בַּגלִילָא׃
בְּרַם אַחֲרֵי שֶׁעָלוּ אֶחָיו לֶחָג עָלָה גַּם הוּא, לֹא בְּגָלוּי אֶלָּא כְּמוֹ בַּחֲשַׁאי.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר עָלוּ אֶחָיו לְעֵת הֶחָג עָלָה גַּם-הוּא לֹא בַגָּלוּי כִּי אִם-כְּמִסְתַּתֵּר:
A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.
ὡς δὲ α᾿νέβησαν οἱ α᾿δελφοὶ αυ᾿του̑ ει᾿ς τὴν ἑορτήν τότε καὶ αυ᾿τὸς α᾿νέβη ου᾿ φανερω̑ς α᾿λλὰ ὡς ε᾿ν κρυπτω̑
כַּד דֵּין סלֵקו אַחַוהי לעַדעִדָא הָידֵּין אָף הֻו סלֵק לָא בּגֵליָא אֵלָא אַיך דַּבטֻושׁיָא׃
לָכֵן חִפְּשׂוּהוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים בֶּחָג וְאָמְרוּ: "אֵיפֹה הוּא?"
וַיְבַקְשׁוּ אֹתוֺ הַיְּהוּדִים בֶּחָג וַיֹּאמְרוּ אַיֵּה אֵיפֹא הוּא:
Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“ ([Jan 11:56])
οἱ ου῏ν ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿ζήτουν αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑ καὶ ε῎λεγον που̑ ε᾿στιν ε᾿κει̑νος
יִהֻודָיֵא דֵּין בָּעֵין הוַו לֵה בּעַדעִדָא וָאמרִין הוַו אַיכַּו הַו׃
הִתְלַחֲשׁוּת רַבָּה הָיְתָה עַל־אוֹדוֹתָיו בְּקֶרֶב הֲמוֹן הָעָם. אֵלֶּה אָמְרוּ שֶׁהוּא טוֹב, וְאֵלֶּה אָמְרוּ: "לֹא; הוּא מַתְעֶה אֶת הָעָם."
וַיְהִי הָעָם נָדוֺן הַרְבֵּה אֵלֶּה אֹמְרִים כִּי-טוֺב הוּא וְאֵלֶּה אֹמְרִים לֹא כִּי-מַתְעֶה הוּא אֶת-הָעָם:
A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“ ([Marek 6:14-Marek 6:15 Marek 8:28])
καὶ γογγυσμὸς περὶ αυ᾿του̑ η῟ν πολὺς ε᾿ν τοι̑ς ο῎χλοις οἱ μὲν ε῎λεγον ο῞τι α᾿γαθός ε᾿στιν α῎λλοι δὲ ε῎λεγον ου῎ α᾿λλὰ πλανα̑ τὸν ο῎χλον
ורֵטנָא סַגִּיָאא מֵטֻלָתֵה אִית הוָא בּכֵנשָׁא אִית הוַו גֵּיר דָּאמרִין דּטָב הֻו וַאחרָנֵא אָמרִין הוַו לָא אֵלָא מַטעֵא לעַמָא׃
אַךְ אִישׁ לֹא דִּבֵּר עָלָיו בְּגָלוּי, וְזֹאת בְּשֶׁל הַפַּחַד מִפְּנֵי רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים.
אֶפֶס אֵין-אִישׁ מְדַבֵּר עָלָיו בַּגָּלוּי מִפְּנֵי יִרְאַת הַיְּהוּדִים:
Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně. ([Jan 9:22])
ου᾿δεὶς μέντοι παρρησία ε᾿λάλει περὶ αυ᾿του̑ διὰ τὸν φόβον τω̑ν ᾽Ιουδαίων
לָא דֵּין אנָשׁ גַּליָאיִת ממַלֵל הוָא עלַוהי מֵטֻל דֵּחלתָא דִּיהֻודָיֵא׃
בַּחֲצִי יְמֵי הֶחָג עָלָה יֵשׁוּעַ לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְלִמֵּד.
וַיְהִי בְּתוֺךְ יְמֵי הֶחָג וַיַּעַל יֵשׁוּעַ וַיְלַמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ:
Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.
η῎δη δὲ τη̑ς ἑορτη̑ς μεσούσης α᾿νέβη ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸ ἱερὸν καὶ ε᾿δίδασκεν
כַּד דֵּין פּלַגו יַומָתָא דּעַדעִדָא סלֵק יֵשֻׁוע להַיכּלָא ומַלֵף הוָא׃
תָּמְהוּ הַיְּהוּדִים וְאָמְרוּ: "הֵיאַךְ זֶה יוֹדֵעַ סֵפֶר בְּלִי שֶׁלָּמַד?"
וְהַיְּהוּדִים תָּמְהוּ לֵאמֹר מֵאַיִן יֹדֵעַ זֶה סֵפֶר וְהוּא לֹא לֻמָּד:
I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?
Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ ([Matouš 13:54; Lukáš 2:47])
ε᾿θαύμαζον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι λέγοντες πω̑ς ου῟τος γράμματα οι῏δεν μὴ μεμαθηκὼς
ומֵתּדַּמרִין הוַו יִהֻודָיֵא וָאמרִין אַיכַּנָא יָדַע הָנָא סֵפרָא כַּד לָא יִלֵף׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "תּוֹרָתִי אֵינָהּ שֶׁלִּי כִּי אִם שֶׁל שׁוֹלְחִי.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר לֹא תוֺרָתִי שֶׁלִּי אֲנִי מוֺרֶה כִּי אִם-תּוֺרַת שֹׁלְחִי:
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. ([Jan 12:49 Jan 14:10])
α᾿πεκρίθη ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν ἡ ε᾿μὴ διδαχὴ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὴ α᾿λλὰ του̑ πέμψαντός με
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר יֻולפָּני לָא הוָא דִּילי אֵלָא דּהַו דּשַׁדּרַני׃
הָרוֹצֶה לַעֲשׂוֹת אֶת רְצוֹנוֹ יֵדַע אִם תּוֹרָתִי מֵאֱלֹהִים הִיא אוֹ אִם מֵעַצְמִי אֲנִי מְדַבֵּר.
מִי הָאִישׁ הֶחָפֵץ לַעֲשׂוֺת רְצוֺנוֺ הוּא יֵדַע תּוֺרָתִי אִם-מֵאֵת אֱלֹהִים הִיא אוֺ מִלִּבִּי אֲנִי מוֺרֶה:
Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.
ε᾿άν τις θέλη τὸ θέλημα αυ᾿του̑ ποιει̑ν γνὼσεται περὶ τη̑ς διδαχη̑ς πότερον ε᾿κ του̑ θεου̑ ε᾿στιν η῍ ε᾿γώ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ λαλω̑
מַן דּצָבֵא דּנֵעבֵּד צֵביָנֵה מֵסתַּכַּל יֻולפָּני אֵן מֵן אַלָהָא הֻו אַו אֵנָא מֵן צבֻות נַפשׁי ממַלֵל אנָא׃
הַמְדַבֵּר מִתּוֹךְ עַצְמוֹ מְבַקֵּשׁ אֶת כְּבוֹד עַצְמוֹ, אֲבָל הַמְבַקֵּשׁ אֶת כְּבוֹד שׁוֹלְחוֹ נֶאֱמָן הוּא וְאֵין עַוְלָה בּוֹ.
הַמּוֺרֶה מִלִּבּוֺ אֶת-כְּבוֺדוֺ הוּא מְבַקֵּשׁ וְהַמְבַקֵּשׁ כְּבוֺד שֹׁלְחוֺ נֶאֱמָן הוּא וְלֹא עַוְלָתָה בּוֺ:
Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti. ([Jan 8:50])
ὁ α᾿φ῾ ἑαυτου̑ λαλω̑ν τὴν δόξαν τὴν ι᾿δίαν ζητει̑ ὁ δὲ ζητω̑ν τὴν δόξαν του̑ πέμψαντος αυ᾿τόν ου῟τος α᾿ληθής ε᾿στιν καὶ α᾿δικία ε᾿ν αυ᾿τω̑ ου᾿κ ε῎στιν
מַן דּמֵן צבֻות רֵעיָנֵה ממַלֵל שֻׁובחָא לנַפשֵׁה בָּעֵא הַו דֵּין דּשֻׁובחָא דּמַן דּשַׁדּרֵה בָּעֵא שַׁרִיר הֻו ועַולָא בּלֵבֵּה לָא אִית׃
הֲלֹא מֹשֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת הַתּוֹרָה וְאֵין אִישׁ מִכֶּם מְקַיֵּם אֶת הַתּוֹרָה. מַדּוּעַ אַתֶּם מְבַקְּשִׁים לַהֲרֹג אוֹתִי?"
הֲלֹא משֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת-הַתּוֺרָה וְאֵין-אִישׁ מִכֶּם שֹׁמֵר אֶת-הַתּוֺרָה מַדּוּעַ תְּבַקְשׁוּ לְהָרְגֵנִי:
Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?
Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“ ([Jan 5:18 Jan 7:1 Jan 7:51])
ου᾿ Μωϋση̑ς δέδωκεν ὑμι̑ν τὸν νόμον καὶ ου᾿δεὶς ε᾿ξ ὑμω̑ν ποιει̑ τὸν νόμον τί με ζητει̑τε α᾿ποκτει̑ναι
לָא הוָא מֻושֵׁא יַהב לכֻון נָמֻוסָא ולָא אנָשׁ מֵנכֻון נָטַר נָמֻוסָא׃
הֵשִׁיב הֶהָמוֹן: "שֵׁד בְּךָ, מִי מְבַקֵּשׁ לַהֲרֹג אוֹתְךָ?"
וַיַּעַן הָעָם וַיֹּאמַר רוּחַ רָעָה בָּךְ מִי אֵיפֹא מְבַקֵּשׁ לְהָרְגֶךׇ:
Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“ ([Jan 8:48 Jan 10:20])
α᾿πεκρίθη ὁ ο῎χλος δαιμόνιον ε῎χεις τίς σε ζητει̑ α᾿ποκτει̑ναι
מָנָא בָּעֵין אנתֻּון למֵקטלַני ענָא כֵּנשָׁא וָאמרִין דַּיוָא אִית לָך מַנֻו בָּעֵא למֵקטלָך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "מַעֲשֶׂה אֶחָד עָשִׂיתִי וְכֻלְּכֶם תְּמֵהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פְּעֻלָּה אַחַת פָּעַלְתִּי וְכֻלְּכֶם תִּתַּמָּהוּ:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil(i), a všichni se nad tím pozastavujete. (i) tj. v sobotu ([Jan 5:16])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε῍ν ε῎ργον ε᾿ποίησα καὶ πάντες θαυμάζετε
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון חַד עבָדָא עֵבדֵּת וכֻלכֻון מֵתּדַּמרִין אנתֻּון׃
מֹשֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת הַמִּילָה אֶלָּא שֶׁלֹּא מִמֹּשֶׁה הִיא כִּי אִם מִן הָאָבוֹת - וְגַם בְּשַׁבָּת אַתֶּם מְקַיְּמִים אֶת הַמִּילָה.
הֵן משֶׁה נָתַן לָכֶם אֶת-הַמּוּלֹת אַף כִּי-לֹא מִמּשֶׁה הִיא כִּי אִם מִן-הָאָבוֺת וְעַל-כֵּן בַּשַּׁבָּת תָּמוּלוּ בֶּן-זָכָר:
Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců), a v sobotu obřezujete člověka.
Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu. ([Leviticus 12:3; Genesis 17:10-Genesis 17:13])
διὰ του̑το Μωϋση̑ς δέδωκεν ὑμι̑ν τὴν περιτομήν ου᾿χ ο῞τι ε᾿κ του̑ Μωϋσέως ε᾿στὶν α᾿λλ῾ ε᾿κ τω̑ν πατέρων καὶ ε᾿ν σαββάτω περιτέμνετε α῎νθρωπον
מֵטֻל הָנָא מֻושֵׁא יַהב לכֻון גּזֻורתָּא לָא הוָא מֵטֻל דּמֵנֵה הי מֵן מֻושֵׁא אֵלָא דּמֵן אַבָהָתָא הי וַבשַׁבּתָא גָּזרִין אנתֻּון בַּרנָשָׁא׃
וּבְכֵן, אִם נִמּוֹל אָדָם בְּשַׁבָּת כְּדֵי שֶׁלֹּא תּוּפַר תּוֹרַת מֹשֶׁה, עָלַי כּוֹעֲסִים אַתֶּם מִפְּנֵי שֶׁרִפֵּאתִי כָּלִיל אִישׁ בְּשַׁבָּת?!
וְעַתָּה אִם-בַּשַּׁבָּת הִמּוֺל יִמּוֺל בֶּן-זָכָר לְבַעֲבוּר לֹא תוּפַר תּוֺרַת משֶׁה לָמָּה-זֶּה תִּתְעַבְּרוּ-בִי עַל כִּי-רִפֵּאתִי אִישׁ כֻּלּוֺ בַּשַּׁבָּת:
Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? ([Marek 3:4; Jan 5:16 Jan 9:16])
ει᾿ περιτομὴν λαμβάνει α῎νθρωπος ε᾿ν σαββάτω ι῞να μὴ λυθη̑ ὁ νόμος Μωϋσέως ε᾿μοὶ χολα̑τε ο῞τι ο῞λον α῎νθρωπον ὑγιη̑ ε᾿ποίησα ε᾿ν σαββάτω
אֵן בַּרנָשָׁא מֵתגּזַר בּיַומָא דּשַׁבּתָא מֵטֻל דּלָא נֵשׁתּרֵא נָמֻוסָא דּמֻושֵׁא עלַי רָטנִין אנתֻּון דּכֻלֵה בַּרנָשָׁא אַחלמֵת בּיַומָא דּשַׁבּתָא׃
אַל תִּשְׁפְּטוּ עַל־פִּי מַרְאֵה עֵינַיִם; מִשְׁפַּט צֶדֶק שִׁפְטוּ."
אַל-תִּשְׁפְּטוּ לָעֵינָיִם כִּי אִם-מִשְׁפַּט-צֶדֶק שְׁפֹטוּ:
Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ ([Izajáš 11:3; Jan 8:15])
μὴ κρίνετε κατ῾ ο῎ψιν α᾿λλὰ τὴν δικαίαν κρίσιν κρίνετε
לָא תֵּהוֻון דָּינִין בּמַסַב בַּאפֵּא אֵלָא דִּינָא כִּאנָא דֻּונו׃ ס
הֵגִיבוּ וְאָמְרוּ כַּמָּה אֲנָשִׁים מִיּוֹשְׁבֵי יְרוּשָׁלַיִם: "הֲלֹא זֶהוּ הָאִישׁ שֶׁרוֹצִים לַהֲרֹג אוֹתוֹ!
וַיֹּאמְרוּ אֲחָדִים מִיּשְׁבֵי יְרוּשָׁלָיִם הֲלֹא זֶה הוּא אֲשֶׁר הֵם מְבַקְשִׁים לַהֲמִיתוֺ:
Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?
Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?
ε῎λεγον ου῏ν τινες ε᾿κ τω̑ν ῾Ιεροσολυμιτω̑ν ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ο῍ν ζητου̑σιν α᾿ποκτει̑ναι
וָאמרִין הוַו אנָשָׁא מֵן אֻורִשׁלֵם לַו הָנַו הַו דּבָעֵין למֵקטַל׃
הִנֵּהוּ מְדַבֵּר בְּגָלוּי וְהֵם אֵינָם אוֹמְרִים לוֹ דָּבָר. הַאֻמְנָם הִכִּירוּ הַמַּנְהִיגִים שֶׁהוּא הַמָּשִׁיחַ?
וְהִנֵּה הוּא מְדַבֵּר בָּרַבִּים וְהֵם אֵינָם אֹמְרִים לוֺ דָבָר הַאַף אֻמְנָם הִכִּירוּ שָׂרֵינוּ כִּי-בֶּאֱמֶת הוּא הַמָּשִׁיחַ:
A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš(j)? (j) ř: Kristus (pod. Jan 7:27 Jan 7:31 Jan 7:41 Jan 7:42)
καὶ ι῎δε παρρησία λαλει̑ καὶ ου᾿δὲν αυ᾿τω̑ λέγουσιν μήποτε α᾿ληθω̑ς ε῎γνωσαν οἱ α῎ρχοντες ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστός
והָא גַּליָאיִת ממַלֵל ומֵדֵּם לָא אָמרִין לֵה דַּלמָא יִדַעו קַשִׁישַׁין דּהָנַו שַׁרִירָאיִת משִׁיחָא׃
אֶלָּא שֶׁיּוֹדְעִים אָנוּ מֵאַיִן הָאִישׁ הַזֶּה, אַךְ כְּשֶׁיָּבוֹא הַמָּשִׁיחַ לֹא יֵדַע אִישׁ מֵאַיִן הוּא."
אַךְ אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה יָדַעְנוּ מֵאַיִן הוּא אֲבָל הַמָּשִׁיחַ בְּבֹאוֺ לֹא-יֵדַע אָדָם מֵאַיִן בָּא:
Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“ ([Jan 1:47 Jan 6:42 Jan 7:41; Izajáš 53:8])
α᾿λλὰ του̑τον οι῎δαμεν πόθεν ε᾿στίν ὁ δὲ Χριστὸς ο῞ταν ε῎ρχηται ου᾿δεὶς γινὼσκει πόθεν ε᾿στίν
אֵלָא להָנָא יָדעִין חנַן מֵן אַימֵכָּא הֻו משִׁיחָא דֵּין אֵמַתי דָּאתֵא לָא אנָשׁ יָדַע מֵן אַימֵכָּא הֻו׃ ס
בְּלַמְּדוֹ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ הִכְרִיז יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אַתֶּם מַכִּירִים אוֹתִי וְגַם יוֹדְעִים מֵאַיִן אֲנִי. עִם זֹאת לֹא מִטַּעַם עַצְמִי בָּאתִי, אֶלָּא שֶׁשּׁוֹלְחִי הוּא אֱמֶת וְאוֹתוֹ אֵינְכֶם מַכִּירִים.
אָז יְלַמֵּד יֵשׁוּעַ בַּמִּקְדָּשׁ וַיִּקְרָא לֵאמֹר אָכֵן יְדַעְתֶּם אֹתִי גַּם-יְדַעְתֶּם מֵאַיִן אָנֹכִי אַךְ מִלִּבִּי לֹא-בָאתִי כִּי יֵשׁ נֶאֱמָן אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי וְאַתֶּם לֹא יְדַעְתֶּם אֹתוֺ:
I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.
ε῎κραξεν ου῏ν ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ διδάσκων ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ λέγων κα᾿μὲ οι῎δατε καὶ οι῎δατε πόθεν ει᾿μί καὶ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ου᾿κ ε᾿λήλυθα α᾿λλ῾ ε῎στιν α᾿ληθινὸς ὁ πέμψας με ο῍ν ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε
וַארִים יֵשֻׁוע קָלֵה כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא וֵאמַר ולִי יָדעִין אנתֻּון ומֵן אַימֵכָּא אנָא יָדעִין אנתֻּון ומֵן צבֻות נַפשׁי לָא אֵתִית אֵלָא שַׁרִיר הֻו מַן דּשַׁדּרַני הַו דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון לֵה׃
אֲנִי מַכִּיר אוֹתוֹ מִפְּנֵי שֶׁמֵּאִתּוֹ אֲנִי, וְהוּא שָׁלַח אוֹתִי."
וַאֲנִי יָדַעְתִּי אֹתוֺ כִּי מֵאִתּוֺ אָנֹכִי וְהוּא שְׁלָחָנִי:
Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“ ([Jan 8:55 Jan 17:25])
ε᾿γώ οι῏δα αυ᾿τόν ο῞τι παρ῾ αυ᾿του̑ ει᾿μι κα᾿κει̑νός με α᾿πέστειλεν
אֵנָא דֵּין יָדַע אנָא לֵה דּמֵן לוָתֵה אֵנָא והֻו שַׁדּרַני׃ ס
אָז בִּקְשׁוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, אַךְ אִישׁ לֹא שָׁלַח בּוֹ יָד, כִּי עוֹד לֹא הִגִּיעָה שְׁעָתוֹ.
וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ וְאִישׁ לֹא-שָׁלַח בּוֺ יָד כִּי עוֺד לֹא-בָאָה עִתּוֺ:
I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina. ([Jan 8:20])
ε᾿ζήτουν ου῏ν αυ᾿τὸν πιάσαι καὶ ου᾿δεὶς ε᾿πέβαλεν ε᾿π῾ αυ᾿τὸν τὴν χει̑ρα ο῞τι ου῎πω ε᾿ληλύθει ἡ ω῞ρα αυ᾿του̑
וַבעַו למֵאחדֵּה ולָא אנָשׁ אַרמִי עלַוהי אִידַיָא מֵטֻל דּלָא עדַכִּיל אֵתָת הוָת שָׁעתֵה׃ ס
רַבִּים מִן הָעָם הֶאֱמִינוּ בּוֹ וְאָמְרוּ: "כַּאֲשֶׁר יָבוֹא הַמָּשִׁיחַ, הַאִם יַעֲשֶׂה נִסִּים יוֹתֵר מֵאֲשֶׁר עָשָׂה זֶה?"
וְרַבִּים מִן-הָעָם הֶאֱמִינוּ-בוֺ וַיֹּאמְרוּ הֲכִי הַמָּשִׁיחַ בְּבֹאוֺ יַעֲשֶׂה אֹתוֺת רַבִּים מֵאֲשֶׁר הוּא עֹשֶׂה:
Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“ ([Jan 2:23 Jan 8:30 Jan 10:42 Jan 11:45 Jan 12:11])
ε᾿κ του̑ ο῎χλου δὲ πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν καὶ ε῎λεγον ὁ Χριστὸς ο῞ταν ε῎λθη μὴ πλείονα σημει̑α ποιήσει ω῟ν ου῟τος ε᾿ποίησεν
סַגִּיֵאא דֵּין מֵן כֵּנשָׁא הַימֵנו בֵּה וָאמרִין משִׁיחָא מָא דָּאתֵא למָא דּיַתִּירָן מֵן הָלֵין אָתוָתָא דּעָבֵד הָנָא עָבֵד׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים אֶת הָעָם מִתְלַחֲשִׁים עָלָיו כָּךְ, שָׁלְחוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים מְשָׁרְתִים לִתְפֹּס אוֹתוֹ.
וַיִּשְׁמְעוּ הַפְּרוּשִׁים כִּי הָעָם מִתְלַחֲשִׁים כָּזֹאת עַל-אֹדוֺתָיו וַיִּשְׁלְחוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים מְשָׁרְתִים לְתָפְשׂוֺ:
Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží {biskupové} služebníky, aby jej jali.
Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli. ([Marek 14:43])
η῎κουσαν οἱ Φαρισαι̑οι του̑ ο῎χλου γογγύζοντος περὶ αυ᾿του̑ ταυ̑τα καὶ α᾿πέστειλαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ὑπηρέτας ι῞να πιάσωσιν αυ᾿τόν
וַשׁמַעו פּרִישֵׁא לכֵנשֵׁא דַּממַללִין עלַוהי הָלֵין ושַׁדַּרו הֵנֻון ורַבַּי־כָּהנֵא דַּחשֵׁא דּנֵאחדֻּונָיהי׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "עוֹד זְמַן מְעַט אֲנִי אִתְּכֶם וְהוֹלֵךְ אֲנִי אֶל מִי שֶׁשְּׁלָחַנִי.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ עוֺד מְעַט מִזְעָר אֶהְיֶה עִמָּכֶם וְאֵלֵךְ לִי אֶל-שֹׁלְחִי:
Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.
Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal. ([Jan 8:21 Jan 13:33-Jan 13:36; Jan 16:5.Jan 16:16-Jan 16:Jan 16:17])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎τι χρόνον μικρὸν μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι καὶ ὑπάγω πρὸς τὸν πέμψαντά με
וֵאמַר יֵשֻׁוע קַלִיל תֻּוב זַבנָא עַמכֻון אֵנָא וָאזֵל אנָא לוָת מַן דּשַׁדּרַני׃
תְּחַפְּשׂוּנִי וְלֹא תִּמְצְאוּ; וּבַאֲשֶׁר אֲנִי אֶהְיֶה, לְשָׁם אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא."
תְּבַקְשֻׁנִי וְלֹא תִמְצָאֻנִי וּבַאֲשֶׁר אֶהְיֶה אֲנִי לֹא תוּכְלוּ אַתֶּם לָבֹא שָׁמָּה:
Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.
Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“
ζητήσετέ με καὶ ου᾿χ εὑρήσετέ με καὶ ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
ותֵבעֻונָני ולָא תֵּשׁכּחֻונָני וַאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא׃
אָמְרוּ הַשּׁוֹמְעִים אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ: "לְאָן הוּא מִתְעַתֵּד לָלֶכֶת שֶׁלֹּא נִמְצָא אוֹתוֹ? הַאִם יֵלֵךְ אֶל הַתְּפוּצוֹת שֶׁל הַיְּוָנִים וִילַמֵּד אֶת הַיְּוָנִים?
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים אִישׁ אֶל-אָחִיו אָנָה יֵלֵךְ זֶה כִּי לֹא נִמְצָא אֹתוֺ הֲיֵלֵךְ אֶל-הַנְּפוֺצִים בְּאֶרֶץ יָוָן וּלְלַמֵּד אֶת-הַיְּוָנִים:
I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Židé si říkali mezi sebou: „Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany(k) a tam učit? (k) ř: do řecké diaspory
ει῏πον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι πρὸς ἑαυτούς που̑ ου῟τος μέλλει πορεύεσθαι ο῞τι ἡμει̑ς ου᾿χ εὑρήσομεν αυ᾿τόν μὴ ει᾿ς τὴν διασπορὰν τω̑ν ῾Ελλήνων μέλλει πορεύεσθαι καὶ διδάσκειν τοὺς ῞Ελληνας
אָמרִין יִהֻודָיֵא בּנַפשׁהֻון לַאיכָּא עתִיד הָנָא למִאזַל דַּחנַן לָא מֵשׁכּחִין חנַן לֵה למָא כַּי לַאתרַוָתָא דּעַממֵא עתִיד דּנִאזַל ונַלֵף לחַנפֵא׃
מָה הַדָּבָר הַזֶּה שֶׁאָמַר, 'תְּחַפְּשׂוּנִי וְלֹא תִּמְצְאוּ; וּבַאֲשֶׁר אֲנִי אֶהְיֶה, לְשָׁם אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא'?"
מָה-הַדָּבָר הַזֶּה אֲשֶׁר אָמַר תְּבַקְשֻׁנִי וְלֹא תִמְצָאֻנִי וּבַאֲשֶׁר אֶהְיֶה אֲנִי לֹא תוּכְלוּ אַתֶּם לָבֹא שָׁמָּה:
Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Co znamenají slova, jež řekl: ‚Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít‘?“
τίς ε᾿στιν ὁ λόγος ου῟τος ο῍ν ει῏πεν ζητήσετέ με καὶ ου᾿χ εὑρήσετέ με καὶ ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
מָנָא הִי הָדֵא מֵלתָא דֵּאמַר דּתֵבעֻונָני ולָא תֵּשׁכּחֻונָני וַאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא סּ סּ׃
בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן, בַּיּוֹם הַגָּדוֹל שֶׁל הֶחָג, עָמַד יֵשׁוּעַ וְהִכְרִיז: "מִי שֶׁצָּמֵא יָבוֹא נָא אֵלַי וְיִשְׁתֶּה!
וַיְהִי בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן הַגָּדוֺל בֶּחָג וַיַּעֲמֹד יֵשׁוּעַ וַיִּקְרָא הוֺי כָּל-צָמֵא לְכוּ אֵלַי וּשְׁתוּ:
V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! ([Leviticus 23:36; Jan 4:10 Jan 4:14])
ε᾿ν δὲ τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα τη̑ μεγάλη τη̑ς ἑορτη̑ς εἱστήκει ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε῎κραξεν λέγων ε᾿άν τις διψα̑ ε᾿ρχέσθω πρός με καὶ πινέτω
בּיַומָא דֵּין רַבָּא דִּאיתַוהי אחרָיָא דּעַדעִדָא קָאֵם הוָא יֵשֻׁוע וקָעֵא וָאמַר אֵן אנָשׁ צהֵא נִאתֵא לוָתי ונֵשׁתֵּא׃
הַמַּאֲמִין בִּי כִּדְבַר הַכָּתוּב, נְהָרוֹת שֶׁל מַיִם חַיִּים יִזְרְמוּ מִקִּרְבּוֹ."
הַמַּאֲמִין בִּי כִּדְבַר הַכָּתוּב מִקִּרְבּוֺ יִזְּלוּ נַחֲלֵי מַיִם חַיִּים:
Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.
Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“ ([Izajáš 58:11])
ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μέ καθώς ει῏πεν ἡ γραφή ποταμοὶ ε᾿κ τη̑ς κοιλίας αυ᾿του̑ ρ᾿εύσουσιν υ῞δατος ζω̑ντος
כֻּל מַן דַּמהַימֵן בִּי אַיכַּנָא דֵּאמַרו כּתָבֵא נַהרַוָתָא דּמַיָא חַיֵא נֵרדֻּון מֵן כַּרסֵה׃
זֹאת אָמַר עַל הָרוּחַ שֶׁהָיוּ עֲתִידִים לְקַבֵּל הַמַּאֲמִינִים בּוֹ, שֶׁהֲרֵי עוֹד לֹא נִשְׁלְחָה רוּחַ הַקֹּדֶשׁ, כִּי יֵשׁוּעַ טֶרֶם נִתְפָּאֵר בַּכָּבוֹד.
כָּזֹאת דִּבֶּר עַל-הָרוּחַ אֲשֶׁר תָּנַח עַל-הַמַּאֲמִינִים בּוֺ כִּי עוֺד לֹא-נִשְׁפַּךְ רוּחַ הַקֹּדֶשׁ בְּטֶרֶם לֻקַּח יֵשׁוּעַ אַחַר כָבוֺד:
(A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)
To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch(l) nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. (l) var: + svatý ([Jan 14:16-Jan 14:17 Jan 17:5])
του̑το δὲ ει῏πεν περὶ του̑ πνεύματος ο῍ ε῎μελλον λαμβάνειν οἱ πιστεύσαντες ει᾿ς αυ᾿τόν ου῎πω γὰρ η῟ν πνευ̑μα ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ου᾿δέπω ε᾿δοξάσθη
הָדֵא דֵּין אֵמַר עַל רֻוחָא דַּעתִידִין הוַו לַמקַבָּלֻו אַילֵין דַּמהַימנִין בֵּה לָא גֵּיר עדַכִּיל אֵתיַהבַּת הוָת רֻוחָא מֵטֻל דּלָא עדַכִּיל אֵשׁתַּבַּח הוָא יֵשֻׁוע׃ ס
אֲנָשִׁים מֵהֲמוֹן הָעָם, שֶׁשָּׁמְעוּ אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, אָמְרוּ: "זֶהוּ בֶּאֱמֶת הַנָּבִיא."
וְיֵשׁ מִן-הָעָם כְּשָׁמְעָם אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמְרוּ אָכֵן זֶה הוּא הַנָּבִיא:
Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.
Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ ([Deuteronomium 18:15; Jan 6:14; Skutky apoštolské 3:22 Skutky apoštolské 7:37])
ε᾿κ του̑ ο῎χλου ου῏ν α᾿κούσαντες τω̑ν λόγων τούτων ε῎λεγον ου῟τός ε᾿στιν α᾿ληθω̑ς ὁ προφήτης
סַגִּיֵאא דֵּין מֵן כֵּנשֵׁא דַּשׁמַעו מֵלַוהי אָמרִין הוַו הָנַו שַׁרִירָאיִת נבִיָא׃
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "זֶהוּ הַמָּשִׁיחַ", וַאֲחֵרִים אָמְרוּ: "מָה - מֵהַגָּלִיל יָבוֹא הַמָּשִׁיחַ?
וְיֵשׁ אֲשֶׁר אָמְרוּ זֶה הוּא הַמָּשִׁיחַ וַאֲחֵרִים אָמְרוּ הֲמִן-הַגָּלִיל יָבֹא הַמָּשִׁיחַ:
Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?
Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje? ([Jan 4:29 Jan 1:47])
α῎λλοι ε῎λεγον ου῟τός ε᾿στιν ὁ Χριστός οἱ δὲ ε῎λεγον μὴ γὰρ ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας ὁ Χριστὸς ε῎ρχεται
אחרָנֵא אָמרִין הוַו הָנַו משִׁיחָא אחרָנֵא אָמרִין דַּלמָא מֵן גּלִילָא אָתֵא משִׁיחָא׃
הֲרֵי הַכָּתוּב אוֹמֵר שֶׁמִּזֶּרַע דָּוִד וּמִבֵּית לֶחֶם עִיר דָוִד יָבוֹא הַמָּשִׁיחַ."
הֲלֹא הַכָּתוּב אֹמֵר כִּי מִזֶּרַע דָּוִד מִבֵּית-לֶחֶם הָעִיר חָנָה דָוִד מִשָּׁם יֵצֵא הַמָּשִׁיחַ:
Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“ ([Žalmy 89:4-Žalmy 89:5; Micheáš 5:1; Marek 12:35])
ου᾿χ ἡ γραφὴ ει῏πεν ο῞τι ε᾿κ του̑ σπέρματος Δαυίδ καὶ α᾿πὸ Βηθλέεμ τη̑ς κὼμης ο῞που η῟ν Δαυίδ ε῎ρχεται ὁ Χριστὸς
לָא הוָא כּתָבָא אֵמַר דּמֵן זַרעֵה דּדַוִיד ומֵן בֵּית־לחֵם קרִיתָא דִּילֵה דּדַוִיד אָתֵא משִׁיחָא׃
מִשּׁוּם כָּךְ נָפְלָה מַחֲלֹקֶת בֵּין הֲמוֹן הָעָם עַל־אוֹדוֹתָיו.
וַיֵּחָלֵק הָעָם בְּהַצֹּתָם עָלָיו:
A tak různice v zástupu stala se pro něj.
A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce. ([Jan 9:16 Jan 10:19])
σχίσμα ου῏ν ε᾿γένετο ε᾿ν τω̑ ο῎χλω δι῾ αυ᾿τόν
וַהוָת הוָת פָּלגֻּותָא בּכֵנשֵׁא מֵטֻלָתֵה׃
כַּמָּה מֵהֶם רָצוּ לִתְפֹּס אוֹתוֹ, אַךְ אִישׁ לֹא שָׁלַח בּוֹ יָד.
וְיֵשׁ מֵהֶם אֲשֶׁר רָצוּ לְתָפְשׂוֺ וְאִישׁ לֹא-שָׁלַח בּוֺ יָדוֺ:
Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Někteří z nich ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku. ([Jan 7:30])
τινὲς δὲ η῎θελον ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν πιάσαι αυ᾿τόν α᾿λλ῾ ου᾿δεὶς ε᾿πέβαλεν ε᾿π῾ αυ᾿τὸν τὰς χει̑ρας
וִאית הוַו אנָשִׁין מֵנהֻון דּצָבֵין הוַו דּנֵאחדֻּונָיהי אֵלָא לָא אנָשׁ אַרמִי עלַוהי אִידַיָא׃ ס
אַחֲרֵי כֵן חָזְרוּ הַמְשָׁרְתִים אֶל רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים וְאֵלֶּה שָׁאֲלוּ אוֹתָם: "מַדּוּעַ לֹא הֲבֵאתֶם אוֹתוֹ?"
וַיָּשׁוּבוּ הַמְשָׁרְתִים אֶל-רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים וְהֵם אָמְרוּ אֲלֵיהֶם מַדּוּעַ לֹא-הֲבֵאתֶם אֹתוֺ:
Tedy přišli služebníci k předním kněžím {biskupům} a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?
Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům, a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“
η῟λθον ου῏ν οἱ ὑπηρέται πρὸς τοὺς α᾿ρχιερει̑ς καὶ Φαρισαίους καὶ ει῏πον αυ᾿τοι̑ς ε᾿κει̑νοι διὰ τί ου᾿κ η᾿γάγετε αυ᾿τόν
וֵאתַו דַּחשֵׁא הָנֻון לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא וֵאמַרו להֻון כָּהנֵא למָנָא לָא אַיתִּיתֻּונָיהי׃
הֵשִׁיבוּ הַמְשָׁרְתִים: "מֵעוֹלָם לֹא דִּבֵּר אִישׁ כְּמוֹ שֶׁמְּדַבֵּר הָאִישׁ הַזֶּה."
וַיַּעֲנוּ הַמְשָׁרְתִים לֵאמֹר מֵעוֺלָם לֹא-דִבֶּר אָדָם כָּמֹהוּ:
Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil(m)!“ (m) var: + jako tento člověk ([Matouš 7:29])
α᾿πεκρίθησαν οἱ ὑπηρέται ου᾿δέποτε ε᾿λάλησεν ου῞τως α῎νθρωπος
אָמרִין להֻון דַּחשֵׁא לָא מֵמתֻום הָכַנָא מַלֵל בַּרנָשָׁא אַיך דַּממַלֵל גַּברָא הָנָא׃
אָמְרוּ הַפְּרוּשִׁים: "הַאִם גַּם אַתֶּם הֻתְעֵיתֶם?
וַיֹּאמְרוּ אֲלֵיהֶם הַפְּרוּשִׁים הֲכִי נִדַּחְתֶּם גַּם-אַתֶּם:
I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se dali svést?
α᾿πεκρίθησαν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς οἱ Φαρισαι̑οι μὴ καὶ ὑμει̑ς πεπλάνησθε
אָמרִין להֻון פּרִישֵׁא למָא אָף אַנתֻּון טעַיתֻּון׃
כְּלוּם הֶאֱמִין בּוֹ מִישֶׁהוּ מֵהַמַּנְהִיגִים אוֹ מֵהַפְּרוּשִׁים?
הֲכִי הֶאֱמִין בּוֺ אַחַד הַָּׂרִים אוֺ אַחַד הַפְּרוּשִׁים:
Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?
Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?
μή τις ε᾿κ τω̑ν α᾿ρχόντων ε᾿πίστευσεν ει᾿ς αυ᾿τὸν η῍ ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων
למָא אנָשׁ מֵן רִשֵׁא אַו מֵן פּרִישֵׁא הַימֵנו בֵּה׃
אַךְ הֶהָמוֹן הַזֶּה, שֶׁאֵינָם יוֹדְעִים אֶת הַתּוֹרָה, אֲרוּרִים הֵם!"
לְבַד הֶהָמוֺן הַזֶּה אֲשֶׁר אֵינָם יֹדְעִים אֶת-הַתּוֺרָה אֲרוּרִים הֵמָּה:
Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.
Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“
α᾿λλὰ ὁ ο῎χλος ου῟τος ὁ μὴ γινὼσκων τὸν νόμον ε᾿πάρατοί ει᾿σιν
אֵלָא אֵן עַמָא הָנָא דּלָא יָדַע נָמֻוסָא לִיטִין אֵנֻון׃
אָמַר לָהֶם נַקְדִּימוֹן, אֲשֶׁר בָּא אֵלָיו קֹדֶם לָכֵן, וְהוּא אֶחָד מֵהֶם:
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם נַקְדִּימוֺן הוּא אֲשֶׁר-בָּא אֵלָיו לְפָנִים וְהוּא אֶחָד מִן-הַפְּרוּשִׁים:
I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:
Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel(n), jim řekl: (n) var: + a to v noci ([Jan 3:1-Jan 3:2])
λέγει Νικόδημος πρὸς αυ᾿τούς ὁ ε᾿λθών πρὸς αυ᾿τὸν τὸ πρότερον ει῟ς ω῍ν ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν
אָמַר להֻון נִיקָדִמָוס חַד מֵנהֻון הַו דֵּאתָא הוָא לוָת יֵשֻׁוע בּלִליָא׃
"הַאִם תִּשְׁפֹּט תּוֹרָתֵנוּ אֶת הָאָדָם בְּלֹא שֶׁתִּשְׁמַע אוֹתוֹ תְּחִלָּה וְתֵדַע מַה שֶּׁעָשָׂה?"
הֲכִי תִשְׁפֹּט תּוֺרָתֵנוּ אֶת-הָאָדָם בְּטֶרֶם יִשָּׁמַע מַה-בְּפִיו וּבְטֶרֶם יִוָּדַע מֶה-עָשָׂה:
Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?
„Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“ ([Deuteronomium 1:16])
μὴ ὁ νόμος ἡμω̑ν κρίνει τὸν α῎νθρωπον ε᾿ὰν μὴ α᾿κούση πρω̑τον παρ῾ αυ᾿του̑ καὶ γνω̑ τί ποιει̑
דַּלמָא נָמֻוסָא דִּילַן מחַיֵב לבַרנָשָׁא אֵלָא אֵן נֵשׁמַע מֵנֵה לֻוקדַם ונֵדַּע מָנָא עבַד׃
עָנוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "הַאִם גַּם אַתָּה מִן הַגָּלִיל? חֲקֹר וּרְאֵה שֶׁלֹּא יָקוּם נָבִיא מֵהַגָּלִיל."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲמִן-הַגָּלִיל גַּם-אַתָּה דְּרֹשׁ וַחֲקֹר כִּי לֹא-קָם נָבִיא מִן-הַגָּלִיל:
Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.
Řekli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!“ ([Jan 7:41])
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ μὴ καὶ σὺ ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας ει῏ ε᾿ραύνησον καὶ ι῎δε ο῞τι ε᾿κ τη̑ς Γαλιλαίας προφήτης ου᾿κ ε᾿γείρεται
ענַו וָאמרִין לֵה למָא אָף אַנתּ מֵן גּלִילָא אַנתּ בּצִי וַחזִי דַּנבִיָא מֵן גּלִילָא לָא קָאֵם סס׃
אַחֲרֵי כֵן הָלְכוּ אִישׁ אִישׁ לְבֵיתוֹ
[missing]
I šel jeden každý do domu svého.
(o) Všichni se vrátili do svých domovů. (o) Oddíl 7,53–8,11 nemají nejstarší řecké rukopisy. Je to však patrně zlomek starého podání, který bývá v pozdějších rukopisných památkách zařazován nejčastěji na toto místo, někdy na jiná místa Janova evangelia (za Jan 7:36 nebo Jan 21:24), jindy za Lukáš 21:38.
καὶ ε᾿πορεύθησαν ε῞καστος ει᾿ς τὸν οι῏κον αυ᾿του̑
אֵזַל הָכִיל כֻּלחַד לבַיתֵּה׃ ס
וְיֵשׁוּעַ הָלַךְ אֶל הַר הַזֵּיתִים.
וַיֵּלְכוּ אִישׁ אִישׁ לְבֵיתוֺ וְיֵשׁוּעַ הָלַךְ אֶל-הַר הַזֵּיתִים:
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Ježíš však odešel na Olivovou horu.
᾽Ιησου̑ς δὲ ε᾿πορεύθη ει᾿ς τὸ ο῎ρος τω̑ν ε᾿λαιω̑ν
יֵשֻׁוע דֵּין אֵזַל לטֻורָא דּזַיתֵּא׃
בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם חָזַר לְבֵית הַמִּקְדָּשׁ וְכָל הָעָם בָּאוּ אֵלָיו. הוּא יָשַׁב וְלִמֵּד אוֹתָם.
וַיְהִי בַּבֹּקֶר וַיָּבֹא עוֺד אֶל-הַהֵיכָל וְכָל-הָעָם בָּאוּ אֵלָיו וַיֵּשֶׁב וַיְלַמְּדֵם:
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je. ([Marek 14:49])
ο῎ρθρου δὲ πάλιν παρεγένετο ει᾿ς τὸ ἱερόν καὶ πα̑ς ὁ λαὸς η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τόν καὶ καθίσας ε᾿δίδασκεν αυ᾿τούς
בּצַפרָא דֵּין תֻּוב אֵתָא להַיכּלָא וכֻלֵה עַמָא אָתֵא הוָא לוָתֵה וכַד יָתֵב מַלֵף הוָא להֻון׃
אָז הֵבִיאוּ הַסּוֹפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים אִשָּׁה שֶׁנִּתְפְּסָה בְּנִאוּף, הֶעֱמִידוּ אוֹתָהּ בָּאֶמְצַע
וְהַסּוֺפְרִים וְהַפְּרוּשִׁים הֵבִיאוּ לְפָנָיו אִשָּׁה אֲשֶׁר נִתְפְּשָׂה בְּנַאֲפוּפֶיהָ וַיַּעֲמִדוּהָ בַּתָּוֶךְ:
I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed
α῎γουσιν δὲ οἱ γραμματει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι γυναι̑κα ε᾿πὶ μοιχεία κατειλημμένην καὶ στήσαντες αυ᾿τὴν ε᾿ν μέσω
אַיתִּיו דֵּין סָפרֵא וַפרִישֵׁא לַאנתּתָא דֵּאתּתַּחדַּת בּגַורָא וכַד אַקִימֻוה בַּמצַעתָא׃
וְאָמְרוּ לוֹ: "רַבִּי, הָאִשָּׁה הַזֹּאת נִתְפְּסָה בְּנִאוּף, בִּשְׁעַת מַעֲשֶׂה.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו רַבֵּנוּ הָאִשָּׁה הַזֹּאת נִתְפְּשָׂה בְּנַאֲפוּפֶיהָ כְּגַנָּב בַּמַּחְתָּרֶת:
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
λέγουσιν αυ᾿τω̑ διδάσκαλε αυ῞τη ἡ γυνὴ κατείληπται ε᾿π῾ αυ᾿τοφὼρω μοιχευομένη
אָמרִין לֵה מַלפָנָא הָדֵא אַנתּתָא אֵתּתַּחדַּת גַּליָאיִת בֵּה בּסֻוערָנָא דּגַורָא׃
מֹשֶׁה צִוָּנוּ בַּתּוֹרָה לִסְקֹל נָשִׁים כָּאֵלֶּה, וּמָה אַתָּה אוֹמֵר?"
וּבַתּוֺרָה צִוָּה-לָנוּ משֶׁה לִסְקֹל בָּאֲבָנִים אִשָּׁה כָזֹאת וּמַה-תֹּאמַר אָתָּה:
A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ ([Leviticus 20:10; Deuteronomium 22:22-Deuteronomium 22:24])
ε᾿ν δὲ τω̑ νόμω ἡμι̑ν Μωϋση̑ς ε᾿νετείλατο τὰς τοιαύτας λιθάζειν σὺ ου῏ν τί λέγεις
וַבנָמֻוסָא דֵּין דּמֻושֵׁא פַּקֵד דַּלדַאיך הָלֵין נֵרגֻּום אַנתּ הָכִיל מָנָא אָמַר אַנתּ׃
זֹאת אָמְרוּ כְּדֵי לְנַסּוֹת אוֹתוֹ, שֶׁיִּהְיֶה לָהֶם בְּמַה לְּהַאֲשִׁימוֹ. אוּלָם יֵשׁוּעַ הִתְכּוֹפֵף וּבְאֶצְבָּעוֹ כָּתַב עַל הָאָרֶץ.
וְכָזֹאת אָמְרוּ לְנַסּוֺתוֺ לִמְצֹא עָלָיו דָּבָר לְשִׂטְנוֺ וַיִּשְׁתּוֺחַח יֵשׁוּעַ וַיְתָו בְּאֶצְבָּעוֺ עַל-הָאָרֶץ:
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. ([Marek 8:11 Marek 10:2 Marek 12:15; Jeremjáš 17:13])
του̑το δὲ ε῎λεγον πειράζοντες αυ᾿τόν ι῞να ε῎χωσιν κατηγορει̑ν αυ᾿του̑ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς κάτω κύψας τω̑ δακτύλω κατέγραφεν ει᾿ς τὴν γη̑ν
הָדֵא אֵמַרו כַּד מנַסֵין לֵה אַיכַּנָא דּתֵהוֵא להֻון דַּנקַטרגֻונָיהי יֵשֻׁוע דֵּין כַּד לתַחתּ אֵתגּהֵן מַכתֵּב הוָא עַל אַרעָא׃
כְּשֶׁהוֹסִיפוּ לִשְׁאֹל אוֹתוֹ, זָקַף קוֹמָתוֹ וְאָמַר: "מִי מִכֶּם נָקִי מֵחֵטְא, שֶׁיְּהֵא הוּא רִאשׁוֹן לְהַשְׁלִיךְ עָלֶיהָ אֶבֶן!"
וְכַאֲשֶׁר הוֺסִיפוּ לִשְׁאֹל אֹתוֺ וַיָּקָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם מִי-בָכֶם נָקִי מֵעָוֺן יַדֶּה-בָּהּ אֶבֶן רִאשׁוֺנָה:
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ ([Deuteronomium 17:7])
ὡς δὲ ε᾿πέμενον ε᾿ρωτω̑ντες αυ᾿τόν α᾿νέκυψεν καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ α᾿ναμάρτητος ὑμω̑ν πρω̑τος ε᾿π῾ αυ᾿τὴν βαλέτω λίθον
כַּד דֵּין כַּתַּרו כַּד משַׁאלִין לֵה אֵתפּשֵׁט וֵאמַר להֻון אַינָא מֵנכֻון דִּאיתַוהי דּלָא חטָה קַדמָיָא נֵשׁדֵּא עלֵיה כִּאפָא׃
וְשׁוּב הִתְכּוֹפֵף וְכָתַב עַל הָאָרֶץ.
וַיִּשְׁתּוֺחַח שֵׁנִית וַיְתָו עוֺד עַל-הָאָרֶץ:
A opět schýliv se, psal na zemi.
A opět se sklonil a psal po zemi.
καὶ πάλιν κατακύψας ε῎γραφεν ει᾿ς τὴν γη̑ν
ותֻוב כַּד אֵתגּהֵן כָּתֵב הוָא עַל אַרעָא׃
כְּשָׁמְעָם זֹאת יָצְאוּ אֶחָד אֶחָד, הָחֵל מֵהַזְּקֵנִים. הוּא נוֹתַר לְבַדּוֹ וְהָאִשָּׁה עוֹדֶנָּה בִּמְקוֹמָהּ.
וְהֵם כְּשָׁמְעָם אֶת-זֹאת וַיַּךְ לִבָּם אֹתָם יָצְאוּ אִישׁ אִישׁ מִזָּקֵן וְעַד-צָעִיר וַיִּוָּתֵר יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ וְהָאִשָּׁה עֹמֶדֶת בַּתָּוֶךְ:
A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
Když to uslyšeli(p), vytráceli se jeden po druhém, starší(q) nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. (p) var: + zahanbeni ve svém svědomí (q) ř: presbyteři ([Římanům 2:1; Matouš 7:2])
οἱ δὲ α᾿κούσαντες ε᾿ξήρχοντο ει῟ς καθ῾ ει῟ς α᾿ρξάμενοι α᾿πὸ τω̑ν πρεσβυτέρων καὶ κατελείφθη μόνος καὶ ἡ γυνὴ ε᾿ν μέσω ου῏σα
הֵנֻון דֵּין כַּד שׁמַעו נָפקִין הוַו חַד חַד כַּד שַׁרִיו מֵן קַשִׁישֵׁא וֵאשׁתַּבקַת אַנתּתָא לחֻודֵיה כַּד אִיתֵיה בַּמצַעתָא׃
הִזְדַּקֵּף יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהּ: "אִשָּׁה, אֵיפֹה הֵם? הַאִם לֹא הִרְשִׁיעַ אוֹתָךְ אִישׁ?"
וַיָּקָם יֵשׁוּעַ וַיַּרְא כִּי אֵין אִישׁ בִּלְתִּי הָאִשָּׁה לְבַדָּה וַיֹּאמַר אִשָּׁה אַיֵּה הֵם ִּׂטְנַיִךְ הֲכִי לֹא הִרְשִׁיעֵךְ אִישׁ:
A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Ježíš se zvedl a(r) řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ (r) var: + a když viděl, že tam není nikdo jiný než ta žena,
α᾿νακύψας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ᾿τη̑ γύναι που̑ ει᾿σιν ου᾿δείς σε κατέκρινεν
כַּד דֵּין אֵתפּשֵׁט יֵשֻׁוע אֵמַר לָה לַאנתּתָא אַיכָּא אִיתַיהֻון לָא אנָשׁ חַיבֵכי׃
הֵשִׁיבָה וְאָמְרָה: "אַף לֹא אֶחָד, אֲדוֹנִי." אָמַר לָהּ: "גַּם אֲנִי אֵינֶנִּי מַרְשִׁיעַ אוֹתָךְ; לְכִי וְאַל תּוֹסִיפִי לַחֲטֹא עוֹד."]
וַתֹּאמֶר אֵין גַּם-אֶחָד אֲדֹנִי וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ גַּם-אֲנִי לֹא אַרְשִׁיעֵךְ לְכִי לְבֵיתֵךְ וְאַל-תֶּחֶטְאִי עוֺד:
Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ ([Jan 5:14])
ἡ δὲ ει῏πεν ου᾿δείς κύριε ει῏πεν δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿δὲ ε᾿γὼ σε κατακρίνω πορεύου καὶ α᾿πὸ του̑ νυ̑ν μηκέτι ἁμάρτανε
הָי דֵּין אֵמרַת ולָא אנָשׁ מָריָא אֵמַר דֵּין יֵשֻׁוע אָפלָא אֵנָא מחַיֵב אנָא לֵכי זֵלי ומֵן הָשָׁא תֻּוב לָא תֵּחטֵין׃ ס
יֵשׁוּעַ הוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיהֶם וְאָמַר: "אֲנִי אוֹר הָעוֹלָם. אִישׁ הַהוֹלֵךְ אַחֲרֵי לֹא יִתְהַלֵּךְ בַּחֹשֶׁךְ, אֶלָּא אוֹר הַחַיִּים יִהְיֶה לוֹ."
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם לֵאמֹר אָנֹכִי אוֺר הָעוֺלָם הַהֹלֵךְ אַחֲרַי לֹא יֵלֵךְ בַּחֹשֶׁךְ כִּי-לוֺ אוֺר הַחַיִּים:
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ ([Izajáš 49:6; Jan 1:9 Jan 9:5 Jan 12:46])
πάλιν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ε᾿λάλησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς λέγων ε᾿γὼ ει᾿μι τὸ φω̑ς του̑ κόσμου ὁ α᾿κολουθω̑ν ε᾿μοὶ ου᾿ μὴ περιπατήση ε᾿ν τη̑ σκοτία α᾿λλ῾ ε῞ξει τὸ φω̑ς τη̑ς ζωη̑ς
תֻּוב דֵּין מַלֵל עַמהֻון יֵשֻׁוע וֵאמַר אֵנָא אנָא נֻוהרֵה דּעָלמָא מַן דּבָתַרי אָתֵא לָא נהַלֵך בּחֵשֻׁוכָא אֵלָא נֵשׁכַּח לֵה נֻוהרָא דּחַיֵא׃
אָמְרוּ לוֹ הַפְּרוּשִׁים: "אַתָּה מֵעִיד עַל עַצְמְךָ; עֵדוּתְךָ אֵינֶנָּה נֶאֱמָנָה."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַפְּרוּשִׁים אַתָּה מֵעִיד עֵדוּת לְנַפְשֶׁךׇ עֵדוּתְךׇ לֹא נֶאֱמָנָה:
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Farizeové mu řekli: „Ty vydáváš svědectví sám sobě, proto tvé svědectví není pravé.“ ([Jan 5:31])
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ οἱ Φαρισαι̑οι σὺ περὶ σεαυτου̑ μαρτυρει̑ς ἡ μαρτυρία σου ου᾿κ ε῎στιν α᾿ληθής
אָמרִין לֵה פּרִישֵׁא אַנתּ עַל נַפשָׁך מַסהֵד אַנתּ סָהדֻּותָך לָא הוָת שַׁרִירָא׃ ס
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "גַּם אִם אֲנִי מֵעִיד עַל עַצְמִי עֵדוּתִי נֶאֱמָנָה, כִּי יוֹדֵעַ אֲנִי מֵאַיִן בָּאתִי וּלְאָן אֲנִי הוֹלֵךְ. אֲבָל אַתֶּם אֵינְכֶם יוֹדְעִים מֵאַיִן אֲנִי בָּא אוֹ לְאָן אֲנִי הוֹלֵךְ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַף אִם-אֲנִי מֵעִיד לְנַפְשִׁי עֵדוּתִי נֶאֱמָנָה כִּי-יָדַעְתִּי מֵאַיִן בָּאתִי וּלאָן אֲנִי הֹלֵךְ וְאַתֶּם אֵינְכֶם יֹדְעִים מֵאַיִן בָּאתִי וּלְאָן אֲנִי הֹלֵךְ:
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
Ježíš jim odpověděl: „I když vydávám svědectví sám sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu. ([Jan 13:3 Jan 16:28])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς κα῍ν ε᾿γώ μαρτυρω̑ περὶ ε᾿μαυτου̑ α᾿ληθής ε᾿στιν ἡ μαρτυρία μου ο῞τι οι῏δα πόθεν η῟λθον καὶ που̑ ὑπάγω ὑμει̑ς δὲ ου᾿κ οι῎δατε πόθεν ε῎ρχομαι η῍ που̑ ὑπάγω
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אָפֵן אֵנָא מַסהֵד אנָא עַל נַפשׁי שַׁרִירָא הי סָהדֻּותי מֵטֻל דּיָדַע אנָא מֵן אַימֵכָּא אֵתִית ולַאיכָּא אָזֵל אנָא אַנתֻּון דֵּין לָא יָדעִין אנתֻּון מֵן אַימֵכָּא אֵתִית ולָא לַאיכָּא אָזֵל אנָא׃
אַתֶּם שׁוֹפְטִים כְּדֶרֶךְ הַבָּשָׂר; אֲנִי אֵינֶנִּי שׁוֹפֵט אִישׁ.
אַתֶּם דָּנִים לְעֵינֵי בָשָׂר וַאֲנִי אֵינֶנִּי דָן אַף לֹא-לָאֶחָד:
Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
Vy soudíte podle zdání(s). Já nesoudím nikoho. (s) ř: podle těla ([1 Samuelova 16:7; Jan 7:24 Jan 12:47])
ὑμει̑ς κατὰ τὴν σάρκα κρίνετε ε᾿γώ ου᾿ κρίνω ου᾿δένα
אַנתֻּון פַּגרָנָאיִת דָּינִין אנתֻּון אֵנָא לאנָשׁ לָא דָּאֵן אנָא׃
וְגַם אִם אֲנִי שׁוֹפֵט, מִשְׁפָּטִי אֱמֶת, שֶׁכֵּן אֵינֶנִּי לְבַדִּי, אֶלָּא אֲנִי וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי.
וְאַף לוּ-דָן הָיִיתִי דִּינִי דִּין אֱמֶת כִּי אֵינֶנִּי לְבַדִּי כִּי אִם-אֲנִי וְהָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחָנִי:
A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten(t), který mě poslal. (t) var: Otec ([Jan 5:30])
καὶ ε᾿ὰν κρίνω δὲ ε᾿γὼ ἡ κρίσις ἡ ε᾿μὴ α᾿ληθινή ε᾿στιν ο῞τι μόνος ου᾿κ ει᾿μί α᾿λλ῾ ε᾿γώ καὶ ὁ πέμψας με πατήρ
וֵאן דָּאֵן אנָא דֵּין דִּיני שַׁרִיר הֻו מֵטֻל דּלָא הוִית בַּלחֻודַי אֵלָא אֵנָא וָאבי דּשַׁדּרַני׃
אַף בְּתוֹרַתְכֶם כָּתוּב שֶׁעֵדוּת שְׁנֵי אֲנָשִׁים מְהֵימָנָה הִיא.
וְגַם בְּתוֺרַתְכֶם כָּתוּב כִּי עַל-פִּי שְׁנַיִם עֵדִים יָקוּם דָּבָר:
A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé. ([Deuteronomium 17:6 Deuteronomium 19:15])
καὶ ε᾿ν τω̑ νόμω δὲ τω̑ ὑμετέρω γέγραπται ο῞τι δύο α᾿νθρὼπων ἡ μαρτυρία α᾿ληθής ε᾿στιν
וַבנָמֻוסכֻון דֵּין כּתִיב דּסָהדֻּותָא דַּתרֵין גַּברִין שַׁרִירָא הי׃
אֲנִי הוּא הַמֵּעִיד עַל עַצְמִי וְגַם הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי מֵעִיד עָלַי."
אֲנִי הוּא הַמֵעִיד עֵדוּת לְנַפְשִׁי וְאָבִי אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי גַּם-הוּא לִי לְעֵד:
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal.“ ([1 Janův 5:9])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ μαρτυρω̑ν περὶ ε᾿μαυτου̑ καὶ μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑ ὁ πέμψας με πατήρ
אֵנָא אנָא דּסָהֵד אנָא עַל נַפשׁי וָאבי דּשַׁדּרַני סָהֵד עלַי׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיפֹה אָבִיךָ?" הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "גַּם אוֹתִי גַּם אֶת אָבִי אֵינְכֶם מַכִּירִים. אִלּוּ הִכַּרְתֶּם אוֹתִי, גַּם אֶת אָבִי הֱיִיתֶם מַכִּירִים."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אָבִיךׇ אַיּוֺ וַיַּעַן יֵשׁוּעַ לֹא יְדַעְתֶּם גַּם-אֹתִי וְגַם-לֹא אֶת-אָבִי לוּ יְדַעְתֶּם אֹתִי אָז יְדַעְתֶּם גַּם אֶת-אָבִי:
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Zeptali se ho: „Kde je tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.“ ([Jan 16:3 Jan 14:7])
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ που̑ ε᾿στιν ὁ πατήρ σου α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ου῎τε ε᾿μὲ οι῎δατε ου῎τε τὸν πατέρα μου ει᾿ ε᾿μὲ η῎̑δειτε καὶ τὸν πατέρα μου α῍ν η῎̑δειτε
אָמרִין לֵה אַיכַּו אַבֻוך ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון ולָא לִי יָדעִין אנתֻּון ולָא לָאבי אֵלֻו לִי יָדעִין הוַיתֻּון אָף לָאבי יָדעִין הוַיתֻּון׃ ס
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבֵּר בְּלִשְׁכַּת הָאוֹצָר, כַּאֲשֶׁר לִמֵּד בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ, וְלֹא תָּפַס אוֹתוֹ אִישׁ מִפְּנֵי שֶׁטֶּרֶם הִגִּיעָה שְׁעָתוֹ.
כַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבֶּר יֵשׁוּעַ בְּבֵית הָאוֺצָר כַּאֲשֶׁר לִמַּד בַּהֵיכָל וְלֹא-תְפָשׂוֺ אִישׁ כִּי עוֺד לֹא-בָאָה עִתּוֺ:
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nezatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina. ([Marek 12:41; Jan 7:30])
ταυ̑τα τὰ ρ᾿ήματα ε᾿λάλησεν ε᾿ν τω̑ γαζοφυλακίω διδάσκων ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ καὶ ου᾿δεὶς ε᾿πίασεν αυ᾿τόν ο῞τι ου῎πω ε᾿ληλύθει ἡ ω῞ρα αυ᾿του̑
הָלֵין מֵלֵא מַלֵל בֵּית־גַּזָא כַּד מַלֵף בּהַיכּלָא ולָא אנָשׁ אַחדֵּה לָא גֵּיר עדַכִּיל אֵתָת הוָת שָׁעתֵה׃ ס
הוֹסִיף יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "אֲנִי הוֹלֵךְ וְאַתֶּם תְּחַפְּשׂוּ אוֹתִי, בְּרַם בְּחַטַּאתְכֶם תָּמוּתוּ. אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא."
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי אֵלֶךְ לִי וְאַתֶּם תְּבַקְשֻׁנִי וּבְחַטֹּאתֵיכֶם תָּמוּתוּ וְאֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ אַתֶּם לֹא-תוּכְלוּ לָבֹא שָׁמָּה:
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Opět jim řekl: „Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete.“ ([Jan 7:34 Jan 13:33 Jan 13:36])
ει῏πεν ου῏ν πάλιν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γώ ὑπάγω καὶ ζητήσετέ με καὶ ε᾿ν τη̑ ἁμαρτία ὑμω̑ν α᾿ποθανει̑σθε ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
אָמַר להֻון תֻּוב יֵשֻׁוע אֵנָא אָזֵל אנָא ותֵבעֻונָני וַתמֻותֻון בַּחטָהַיכֻּון וַאיכָּא דֵּאנָא אָזֵל אנָא אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא׃
הֵם אָמְרוּ: "הַאִם יַהֲרֹג אֶת עַצְמוֹ, שֶׁהֲרֵי הוּא אוֹמֵר 'אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא'?"
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים הַיְאַבֵּד נַפְשׁוֺ בְּיָדָיִם כִּי אֹמֵר אֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ אַתֶּם לֹא-תוּכְלוּ לָבֹא שָׁמָּה:
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Židé řekli: „Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?“
ε῎λεγον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι μήτι α᾿ποκτενει̑ ἑαυτόν ο῞τι λέγει ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν
אָמרִין יִהֻודָיֵא למָא כַּי נַפשֵׁה קָטֵל דָּאמַר דַּאיכָּא דֵּאנָא אָזֵל אנָא אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא׃
אָמַר לָהֶם: "אַתֶּם מִלְּמַטָּה; אֲנִי מִלְמַעְלָה. אַתֶּם מִן הָעוֹלָם הַזֶּה; אֲנִי אֵינֶנִּי מִן הָעוֹלָם הַזֶּה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אַתֶּם מִשֹּׁכְנֵי מַטָּה וַאֲנִי מִשֹּׁכְנֵי מָעְלָה אַתֶּם מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה וַאֲנִי אֵינֶנִּי מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה:
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
I řekl jim: „Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. ([Jan 3:31 Jan 17:14])
καὶ ε῎λεγεν αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς ε᾿κ τω̑ν κάτω ε᾿στέ ε᾿γώ ε᾿κ τω̑ν α῎νω ει᾿μί ὑμει̑ς ε᾿κ τούτου του̑ κόσμου ε᾿στέ ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου
וֵאמַר להֻון אַנתֻּון מֵן דַּלתַחתּ אַנתֻּון וֵאנָא מֵן דַּלעֵל אנָא אַנתֻּון מֵן הָנָא אַנתֻּון עָלמָא אֵנָא לָא הוִית מֵן הָנָא עָלמָא׃
לָכֵן אָמַרְתִּי לָכֶם שֶׁתָּמוּתוּ בַּחֲטָאֵיכֶם; שֶׁכֵּן אִם אֵינְכֶם מַאֲמִינִים כִּי אֲנִי הוּא, מוֹת תָּמוּתוּ בַּחֲטָאֵיכֶם."
לָכֵן אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי תָמוּתוּ בְחַטֹּאתֵיכֶם כִּי אִם-לֹא תַאֲמִינוּ-בִי כִּי-אֲנִי הוּא תָּמוּתוּ בְחַטֹּאתֵיכֶם:
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších.“ ([1 Korintským 15:17])
ει῏πον ου῏ν ὑμι̑ν ο῞τι α᾿ποθανει̑σθε ε᾿ν ται̑ς ἁμαρτίαις ὑμω̑ν ε᾿ὰν γὰρ μὴ πιστεύσητε ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι α᾿ποθανει̑σθε ε᾿ν ται̑ς ἁμαρτίαις ὑμω̑ν
אֵמרֵת לכֻון דַּתמֻותֻון בַּחטָהַיכֻּון אֵלָא גֵּיר תּהַימנֻון דֵּאנָא אנָא תּמֻותֻון בַּחטָהַיכֻּון׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "מִי אַתָּה?" הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַה שֶּׁאֲנִי מְדַבֵּר אֲלֵיכֶם גַּם מֵרֵאשִׁית.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וּמִי-זֶה אָתָּה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא כַּאֲשֶׁר אָמַרְתִּי אֲלֵיכֶם מֵרֹאשׁ:
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
Řekli mu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim odpověděl: „Co vám od začátku říkám(u). (u) „Proč s vámi vůbec mluvím?
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ σὺ τίς ει῏ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν α᾿ρχὴν ο῞ τι καὶ λαλω̑ ὑμι̑ν
אָמרִין יִהֻודָיֵא אַנתּ מַן אַנתּ אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אָפֵן דּשַׁרִית דֵּאמַלֵל עַמכֻון׃
רַבּוֹת יֵשׁ לִי לְדַבֵּר עֲלֵיכֶם וְלִשְׁפֹּט, אֲבָל שׁוֹלְחִי אֱמֶת וַאֲנִי אֶת אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מִמֶּנּוּ, זֹאת אֲנִי מְדַבֵּר אֶל הָעוֹלָם."
יֶשׁ-לִי רַבּוֺת לְדַבֵּר וְלִשְׁפֹּט עֲלֵיכֶם אָכֵן שֹׁלְחִי נֶאֱמָן הוּא וְאֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר אֶשְׁמַע מִמֶּנּוּ אֹתוֺ אֲדַבֵּר אֶל-הָעוֺלָם:
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho.“ ([Jan 7:28])
πολλὰ ε῎χω περὶ ὑμω̑ν λαλει̑ν καὶ κρίνειν α᾿λλ῾ ὁ πέμψας με α᾿ληθής ε᾿στιν κα᾿γώ α῍ η῎κουσα παρ῾ αυ᾿του̑ ταυ̑τα λαλω̑ ει᾿ς τὸν κόσμον
סַגִּי אִית לִי עלַיכֻּון למִאמַר ולַמדָן אֵלָא מַן דּשַׁדּרַני שַׁרִיר הֻו וֵאנָא אַילֵין דּשֵׁמעֵת מֵנֵה הָלֵין הֻו ממַלֵל אנָא בּעָלמָא׃
הֵם לֹא הֵבִינוּ שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם עַל הָאָב.
וְהֵם לֹא הֵבִינוּ זֹאת כִּי עַל-הָאָב דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
Nepoznali, že k nim mluví o Otci.
ου᾿κ ε῎γνωσαν ο῞τι τὸν πατέρα αυ᾿τοι̑ς ε῎λεγεν
ולָא יִדַעו דּעַל אַבָא אֵמַר להֻון סס׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כַּאֲשֶׁר תָּרִימוּ אֶת בֶּן־הָאָדָם אָז תֵּדְעוּ כִּי אֲנִי הוּא וְכִי אֵינֶנִּי עוֹשֶׂה דָּבָר מִתּוֹךְ עַצְמִי, אֶלָּא עַל־פִּי מַה שֶּׁלִּמְּדַנִי אָבִי - אֶת זֹאת אֲנִי מְדַבֵּר.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ כַּאֲשֶׁר תַּגְבִּיהוּ אֶת-בֶּן-הָאָדָם לְמַעְלָה אָז תַּכִּירוּ כִּי-אֲנִי הוּא וְלֹא עָשִׂיתִי מְאוּמָה מִלִּבִּי כִּי אִם-הַדָּבָר אֲשֶׁר הוֺרַנִי הָאָב אֹתוֺ אֲנִי מְדַבֵּר:
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
Ježíš jim řekl: „Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. ([Jan 3:14 Jan 12:34; Exodus 3:14; Izajáš 44:6; Marek 14:62])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞ταν ὑψὼσητε τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου τότε γνὼσεσθε ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι καὶ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ποιω̑ ου᾿δέν α᾿λλὰ καθώς ε᾿δίδαξέν με ὁ πατὴρ ταυ̑τα λαλω̑
אָמַר להֻון תֻּוב יֵשֻׁוע אֵמַתי דַּתרִימֻונֵה לַברֵה דּאנָשָׁא הָידֵּין תֵּדּעֻון דֵּאנָא אנָא ומֵדֵּם מֵן צבֻות נַפשׁי לָא עָבֵד אנָא אֵלָא אַיכַּנָא דַּאלפַני אָבי הָכוָת הֻו ממַלֵל אנָא׃
וְשׁוֹלְחִי הֲרֵיהוּ אִתִּי. הוּא לֹא עֲזָבַנִי לְבַדִּי, כִּי אֶת הַטּוֹב בְּעֵינָיו אֲנִי עוֹשֶׂה תָּמִיד."
וְשֹׁלְחִי עִמָּדִי הוּא לֹא זָנַח אֹתִי גַּלְמוּד כִּי אֶת-הַטּוֺב בְּעֵינָיו אֲנִי עֹשֶׂה תָּמִיד:
A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu.“ ([Jan 8:16 Jan 16:32])
καὶ ὁ πέμψας με μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν ου᾿κ α᾿φη̑κέν με μόνον ο῞τι ε᾿γώ τὰ α᾿ρεστὰ αυ᾿τω̑ ποιω̑ πάντοτε
ומַן דּשַׁדּרַני עַמי אִיתַוהי ולָא שַׁבקַני בַּלחֻודַי אָבי מֵטֻל דֵּאנָא מֵדֵּם דּשָׁפַר לֵה עָבֵד אנָא בּכֻלזבַן׃ ס
כְּשֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הֶאֱמִינוּ בּוֹ רַבִּים.
וַיְהִי כְּדַבְּרוֺ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיַּאֲמִינוּ-בוֺ רַבִּים:
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili. ([Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 10:42 Jan 11:45 Jan 12:11])
ταυ̑τα αυ᾿του̑ λαλου̑ντος πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν
כַּד הָלֵין ממַלֵל הוָא סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה׃
אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל הַפְּרוּשִׁים שֶׁהֶאֱמִינוּ לוֹ: "אִם תַּעַמְדוּ בִּדְבָרִי, תַּלְמִידַי אַתֶּם בֶּאֱמֶת;
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-הַיְּהוּדִים הַמַּאֲמִינִים בּוֺ אִם-תַּעַמְדוּ בִּדְבָרַי אָז תִּהְיוּ תַלְמִידַי בֶּאֱמֶת וּבְתָמִים:
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. ([Jan 15:7])
ε῎λεγεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς πρὸς τοὺς πεπιστευκότας αυ᾿τω̑ ᾽Ιουδαίους ε᾿ὰν ὑμει̑ς μείνητε ε᾿ν τω̑ λόγω τω̑ ε᾿μω̑ α᾿ληθω̑ς μαθηταί μού ε᾿στε
וֵאמַר יֵשֻׁוע להָנֻון יִהֻודָיֵא דּהַימֵנו בֵּה אֵן אַנתֻּון תּכַתּרֻון בּמֵלַתי שַׁרִירָאיִת תַּלמִידַי אַנתֻּון׃
וְתֵדְעוּ אֶת הָאֱמֶת וְהָאֱמֶת תְּשַׁחְרֵר אֶתְכֶם."
כִּי תַשְׂכִּילוּ אֶת-הָאֱמֶת וְהָאֱמֶת תַּעֲשֶׂה אֶתְכֶם חָפְשִׁים:
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ ([Jan 8:36])
καὶ γνὼσεσθε τὴν α᾿λήθειαν καὶ ἡ α᾿λήθεια ε᾿λευθερὼσει ὑμα̑ς
ותֵדּעֻון שׁרָרָא והֻו שׁרָרָא נחַרַרכֻון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "זֶרַע אַבְרָהָם אֲנַחְנוּ וּמֵעוֹלָם לֹא הָיִינוּ מְשֻׁעְבָּדִים לְאִישׁ. מַדּוּעַ אַתָּה אוֹמֵר 'בְּנֵי חוֹרִין תִּהְיוּ'?"
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הֵן זֶרַע אַבְרָהָם אֲנַחְנוּ וְלֹא-הָיִינוּ עֲבָדִים לְאָדָם מֵעוֺלָם וְאֵיךְ תֹּאמַר אַתָּה כִּי-חָפְשִׁים תִּהְיוּ:
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?“ ([Lukáš 3:8; Jan 8:39])
α᾿πεκρίθησαν πρὸς αυ᾿τόν σπέρμα ᾽Αβραάμ ε᾿σμεν καὶ ου᾿δενὶ δεδουλεύκαμεν πὼποτε πω̑ς σὺ λέγεις ο῞τι ε᾿λεύθεροι γενήσεσθε
אָמרִין לֵה זַרעֵה חנַן דַּאברָהָם ומֵן מתֻום עַבדֻּותָא לאנָשׁ לָא פּלִיחָא לַן אַיכַּנָא אָמַר אַנתּ דּתֵהוֻון בּנַי חִארֵא׃
עָנָה לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל עוֹשֵׂה חֵטְא עֶבֶד הוּא לַחֵטְא.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כָּל-אִישׁ אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה חֵטְא עֶבֶד לַחֵטְא הוּא:
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. ([Římanům 6:16; 2 Petrův 2:19])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι πα̑ς ὁ ποιω̑ν τὴν ἁμαρτίαν δου̑λός ε᾿στιν τη̑ς ἁμαρτίας
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַרנָא לכֻון דּכֻלמַן דּעָבֵד חטִיתָא עַבדָּה הֻו דַּחטִיתָא׃
וְאֵין הָעֶבֶד שׁוֹכֵן בַּבַּיִת לְעוֹלָם; הַבֵּן שׁוֹכֵן לְעוֹלָם.
וְהָעֶבֶד לֹא-יֵשֵׁב בַּבַּיִת עַד-עוֺלָם אַךְ הַבֵּן יֵשֵׁב שָׁם עַד-עוֺלָם:
A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky.
Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. ([Galatským 4:7; Židům 3:6])
ὁ δὲ δου̑λος ου᾿ μένει ε᾿ν τη̑ οι᾿κία ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να ὁ υἱὸς μένει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
ועַבדָּא לָא מקַוֵא לעָלַם בּבַיתָּא בּרָא דֵּין לעָלַם מקַוֵא׃
לָכֵן אִם הַבֵּן מְשַׁחְרֵר אֶתְכֶם, בֶּאֱמֶת בְּנֵי חוֹרִין תִּהְיוּ.
לָכֵן אִם-הַבֵּן יַעֲשֶׂה אֶתְכֶם חָפְשִׁים חָפְשִׁים תִּהְיוּ אֶל-נָכוֺן:
Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni. ([1 Korintským 7:23; Galatským 4:5])
ε᾿ὰν ου῏ν ὁ υἱὸς ὑμα̑ς ε᾿λευθερὼση ο῎ντως ε᾿λεύθεροι ε῎σεσθε
אֵן הֻו הָכִיל דַּברָא נחַרַרכֻון שַׁרִירָאיִת תֵּהוֻון בּנַי חִארֵא׃
אֲנִי יוֹדֵעַ שֶׁזֶּרַע אַבְרָהָם אַתֶּם. וְאוּלָם מְבַקְשִׁים אַתֶּם לַהֲרֹג אוֹתִי, כִּי אֵין לִדְבָרִי מָקוֹם בְּקִרְבְּכֶם.
יָדַעְתִּי כִּי-זֶרַע אַבְרָהָם אַתֶּם וּבְכָל-זֹאת תְּבַקְשׁוּ אֶת-נַפְשִׁי לְקַחְתָּהּ כִּי לִדְבָרַי אֵין מְסִלּוֺת בִּלְבַבְכֶם:
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa. ([Jan 5:18 Jan 7:19])
οι῏δα ο῞τι σπέρμα ᾽Αβραάμ ε᾿στε α᾿λλὰ ζητει̑τέ με α᾿ποκτει̑ναι ο῞τι ὁ λόγος ὁ ε᾿μὸς ου᾿ χωρει̑ ε᾿ν ὑμι̑ν
יָדַע אנָא דּזַרעֵה אַנתֻּון דַּאברָהָם אֵלָא בָּעֵין אנתֻּון למֵקטלַני מֵטֻל דַּלמֵלַתי לָא סָפקִין אנתֻּון׃
אֲנִי מְדַבֵּר אֶת אֲשֶׁר רָאִיתִי אֵצֶל הָאָב; אַתֶּם עוֹשִׂים מַה שֶּׁשְּׁמַעְתֶּם אֵצֶל אֲבִיכֶם."
אֲנִי מְדַבֵּר אֵת אֲשֶׁר רָאִיתִי אֵצֶל הָאָב וְאַתֶּם עֹשִׂים אֵת אֲשֶׁר שְׁמַעְתֶּם מֵאֵת אֲבִיכֶם:
Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
Já mluvím o tom, co jsem viděl u(v) Otce; a vy děláte, co jste slyšeli(x) od vašeho otce.“ (v) var: + svého (x) var: viděli ([Jan 3:11 Jan 3:32 Jan 8:26 Jan 12:49])
α῍ ε᾿γώ ἑὼρακα παρὰ τω̑ πατρὶ λαλω̑ καὶ ὑμει̑ς ου῏ν α῍ η᾿κούσατε παρὰ του̑ πατρὸς ποιει̑τε
אֵנָא מֵדֵּם דַּחזִית לוָת אָבי ממַלֵל אנָא וַאנתֻּון מֵדֵּם דַּחזַיתֻּון לוָת אַבֻוכֻון עָבדִּין אנתֻּון׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "אַבְרָהָם הוּא אָבִינוּ." אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אִם בְּנֵי אַבְרָהָם אַתֶּם, עֲשׂוּ כְּמַעֲשֵׂי אַבְרָהָם;
וַיַעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אָבִינוּ הוּא אַבְרָהָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לוּ הֱיִיתֶם בְּנֵי אַבְרָהָם כְּמַעֲשֵׂי אַבְרָהָם עֲשִׂיתֶם:
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on. ([Jan 8:33])
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ὁ πατὴρ ἡμω̑ν ᾽Αβραάμ ε᾿στιν λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ τέκνα του̑ ᾽Αβραάμ ε᾿στε τὰ ε῎ργα του̑ ᾽Αβραὰμ ε᾿ποιει̑τε
ענַו וָאמרִין לֵה אַבֻון דִּילַן אַברָהָם הֻו סּ סּ אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵלֻו בּנַוהי הוַיתֻּון דַּאברָהָם עבָדַוהי דַּאברָהָם עָבדִּין הוַיתֻּון׃
אֶלָּא שֶׁכָּעֵת אַתֶּם רוֹצִים לַהֲרֹג אוֹתִי, אִישׁ שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיכֶם אֶת הָאֱמֶת אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי אֵצֶל הָאָב. זֹאת לֹא עָשָׂה אַבְרָהָם.
וְאַתֶּם מְבַקְשִׁים אֶת-נַפְשִׁי לְקַחְתָּהּ בַּאֲשֶׁר אֱמֶת אַגִּיד לָכֶם אֵת אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מֵאֵת אֱלֹהִים כָּזֹאת לֹא עָשָׂה אַבְרָהָם:
Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
Já jsem vám mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.
νυ̑ν δὲ ζητει̑τέ με α᾿ποκτει̑ναι α῎νθρωπον ο῍ς τὴν α᾿λήθειαν ὑμι̑ν λελάληκα η῍ν η῎κουσα παρὰ του̑ θεου̑ του̑το ᾽Αβραὰμ ου᾿κ ε᾿ποίησεν
הָשָׁא דֵּין הָא בָּעֵין אנתֻּון למֵקטלַני לגַברָא דּשַׁרִירתָּא מַללֵת עַמכֻון אַידָא דּשֵׁמעֵת מֵן אַלָהָא הָדֵא אַברָהָם לָא עבַד׃
אַתֶּם עוֹשִׂים אֶת מַעֲשֵׂי אֲבִיכֶם." אָמְרוּ לוֹ: "לֹא יַלְדֵי זְנוּנִים אֲנַחְנוּ. יֵשׁ לָנוּ אָב אֶחָד - הָאֱלֹהִים."
כְּמַעֲשֵׂי אֲבִיכֶם אַתֶּם עֹשִׂים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לֹא יַלְדֵי זְנוּנִים אֲנָחְנוּ יֶשׁ-לָנוּ אָב אֶחָד אֱלֹהִים:
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
Vy konáte skutky svého otce.“ Řekli mu: „Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha.“ ([Jan 8:44; Deuteronomium 32:6])
ὑμει̑ς ποιει̑τε τὰ ε῎ργα του̑ πατρὸς ὑμω̑ν ει῏παν ου῏ν αυ᾿τω̑ ἡμει̑ς ε᾿κ πορνείας ου᾿ γεγεννήμεθα ε῞να πατέρα ε῎χομεν τὸν θεόν
אַנתֻּון דֵּין עָבדִּין אנתֻּון עבָדֵא דַּאבֻוכֻון אָמרִין לֵה חנַן מֵן זָניֻותָא לָא הוַין חַד אַבָא אִית לַן אַלָהָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אִלּוּ אֱלֹהִים הָיָה אֲבִיכֶם, הֱיִיתֶם אוֹהֲבִים אוֹתִי, שֶׁכֵּן אֲנִי מֵאֵת הָאֱלֹהִים יָצָאתִי וּבָאתִי. הֵן לֹא מֵעַצְמִי בָּאתִי; הוּא שְׁלָחַנִי.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אִם אֱלֹהִים אֲבִיכֶם תֶּאֱהָבוּנִי כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָאתִי וּמֵאִתּוֺ בָאתִי וְלֹא-מִלִּבִּי כִּי-הוּא שְׁלָחָנִי:
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. ([1 Janův 5:1; Jan 7:28 Jan 17:8])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ ὁ θεὸς πατὴρ ὑμω̑ν η῟ν η᾿γαπα̑τε α῍ν ε᾿μέ ε᾿γώ γὰρ ε᾿κ του̑ θεου̑ ε᾿ξη̑λθον καὶ η῞κω ου᾿δὲ γὰρ α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ε᾿λήλυθα α᾿λλ῾ ε᾿κει̑νός με α᾿πέστειλεν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵלֻו אַלָהָא הוָא אַבֻוכֻון מַחבִין הוַיתֻּון לִי אֵנָא גֵּיר מֵן אַלָהָא נֵפקֵת וֵאתִית ולָא הוָא מֵן צבֻות נַפשׁי אֵתִית אֵלָא הֻו שַׁדּרַני׃
מַדּוּעַ אֵינְכֶם מְבִינִים אֶת דִּבּוּרִי? מִפְּנֵי שֶׁאֵינְכֶם יְכוֹלִים לִשְׁמֹעַ אֶת דְּבָרִי.
מַדּוּעַ לֹא תָבִינוּ נִיב שְׂפָתָי אֵין זֶה כִּי אִם לֹא-תוּכְלוּן לְהַשְׂכִּיל אֶל-תּוֺרָתִי:
Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo. ([Jan 6:60])
διὰ τί τὴν λαλιὰν τὴν ε᾿μὴν ου᾿ γινὼσκετε ο῞τι ου᾿ δύνασθε α᾿κούειν τὸν λόγον τὸν ε᾿μόν
מֵטֻל מָנָא מֵלַתי לָא מֵשׁתַּודּעִין אנתֻּון עַל דּלָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון שָׁמעִין מֵלַתי׃
אַתֶּם מֵאֲבִיכֶם הַשָֹטָן וְאֶת מַאֲוַיֵּי אֲבִיכֶם חֲפֵצִים אַתֶּם לַעֲשׂוֹת. הוּא רוֹצֵחַ הָיָה מֵרֵאשִׁית וּבָאֱמֶת לֹא עָמַד, כִּי אֵין אֱמֶת בּוֹ. מִדֵּי דַּבְּרוֹ שֶׁקֶר, מִתּוֹךְ יֵשׁוּתוֹ שֶׁלּוֹ יְדַבֵּר, כִּי שַׁקְרָן הוּא וַאֲבִי הַשֶּׁקֶר.
אַתֶּם מֵאֵת אֲבִיכֶם הַָּׂטָן הִנְּכֶם וַתִּתְמַכְּרוּ לַעֲשׂוֺת כְּתַאֲוַת אֲבִיכֶם הוּא הָיָה רֹצֵחַ נְפָשׁוֺת מֵרֹאשׁ וּבְמוֺ-אֱמֶת לֹא עָמַד כִּי אֱמֶת אֵין-בּוֺ כַּאֲשֶׁר יְדַבֵּר כָּזָב מִלִּבּוֺ הוּא דֹבֵר כִּי-מְשַׁקֵּר הוּא וַאֲבִי כָל-מְשַׁקֵּר:
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. ([1 Janův 3:8; Genesis 3:4-Genesis 3:5])
ὑμει̑ς ε᾿κ του̑ πατρὸς του̑ διαβόλου ε᾿στὲ καὶ τὰς ε᾿πιθυμίας του̑ πατρὸς ὑμω̑ν θέλετε ποιει̑ν ε᾿κει̑νος α᾿νθρωποκτόνος η῟ν α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς καὶ ε᾿ν τη̑ α᾿ληθεία ου᾿κ ε῎στηκεν ο῞τι ου᾿κ ε῎στιν α᾿λήθεια ε᾿ν αυ᾿τω̑ ο῞ταν λαλη̑ τὸ ψευ̑δος ε᾿κ τω̑ν ι᾿δίων λαλει̑ ο῞τι ψεύστης ε᾿στὶν καὶ ὁ πατὴρ αυ᾿του̑
אַנתֻּון מֵן אַבָא אָכֵלקַרצָא אִיתַיכֻּון ורֵגּתֵה דַּאבֻוכֻון צָבֵין אנתֻּון למֵעבַּד הַו דּמֵן בּרִשִׁית קָטֵל אנָשָׁא הֻו ובַשׁרָרָא לָא קָאֵם מֵטֻל דַּשׁרָרָא לַיתּ בֵּה אֵמַתי דַּממַלֵל כַּדָּבֻותָא מֵן דִּילֵה הֻו ממַלֵל מֵטֻל דּדַגָּלָא הֻו אָף אַבֻוה׃
וַאֲנִי, כִּי אוֹמֵר אֲנִי אֶת הָאֱמֶת, אֵין אַתֶּם מַאֲמִינִים לִי.
וַאֲנִי כַּאֲשֶׁר אֱמֶת אֲנִי דֹבֵר לֹא תַאֲמִינוּ לִי:
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.
ε᾿γώ δὲ ο῞τι τὴν α᾿λήθειαν λέγω ου᾿ πιστεύετέ μοι
אֵנָא דֵּין דַּשׁרָרָא ממַלֵל אנָא לָא מהַימנִין אנתֻּון לִי׃
מִי מִכֶּם עַל עָווֹן יוֹכִיחֵנִי? וְאִם דּוֹבֵר אֱמֶת אֲנִי, לָמָּה אֵין אַתֶּם מַאֲמִינִים לִי?
מִי-מִכֶּם יַכְזִיבֵנִי עַל-שֶׁמֶץ דָּבָר וְאִם דֹּבֵר אֱמֶת אֲנִי מַדּוּעַ לֹא-תַאֲמִינוּ לִי:
Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte? ([1 Petrův 2:22; 1 Janův 3:5])
τίς ε᾿ξ ὑμω̑ν ε᾿λέγχει με περὶ ἁμαρτίας ει᾿ α᾿λήθειαν λέγω διὰ τί ὑμει̑ς ου᾿ πιστεύετέ μοι
מַנֻו מֵנכֻון מַכֵּס לִי עַל חטִיתָא וֵאן שׁרָרָא ממַלֵל אנָא אַנתֻּון למָנָא לָא מהַימנִין אנתֻּון לִי׃
זֶה אֲשֶׁר מֵאֵת הָאֱלֹהִים שׁוֹמֵעַ אֶת דִּבְרֵי אֱלֹהִים. אַתֶּם אֵינְכֶם שׁוֹמְעִים, כִּי אֵינְכֶם מֵאֵת הָאֱלֹהִים."
מִי אֲשֶׁר מֵאֵת אֱלֹהִים הוּא יִשְׁמַע דִּבְרֵי אֱלֹהִים וְאַתֶּם לֹא תִשְׁמָעוּנִי כִּי לֹא מֵאֵת אֱלֹהִים אַתֶּם:
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“ ([Jan 18:37; 1 Janův 4:6])
ὁ ω῍ν ε᾿κ του̑ θεου̑ τὰ ρ᾿ήματα του̑ θεου̑ α᾿κούει διὰ του̑το ὑμει̑ς ου᾿κ α᾿κούετε ο῞τι ε᾿κ του̑ θεου̑ ου᾿κ ε᾿στέ
מַן דּמֵן אַלָהָא אִיתַוהי מֵלֵא דַּאלָהָא שָׁמַע מֵטֻל הָנָא אַנתֻּון לָא שָׁמעִין אנתֻּון מֵטֻל דּלָא הוַיתֻּון מֵן אַלָהָא׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ אֵלָיו: "הַאִם לֹא צָדַקְנוּ בְּאָמְרֵנוּ שֶׁשּׁוֹמְרוֹנִי אַתָּה וְשֵׁד בְּךָ?"
וַיַּעֲנוּ הַיְּהוּדִים וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲלֹא הֵיטֵב דִּבַּרְנוּ כִּי שֹׁמְרוֺנִי אַתָּה וְרוּחַ רָעָה בָּךְ:
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Židé mu odpověděli: „Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?“ ([Jan 7:20 Jan 10:20; Marek 3:21 Marek 3:30])
α᾿πεκρίθησαν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ου᾿ καλω̑ς λέγομεν ἡμει̑ς ο῞τι Σαμαρίτης ει῏ σὺ καὶ δαιμόνιον ε῎χεις
ענַו יִהֻודָיֵא וָאמרִין לֵה לָא שַׁפִּיר אָמרִין אֵנַחנַן דּשָׁמרָיָא אַנתּ ודַיוָא אִית לָך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "אֲנִי אֵין בִּי שֵׁד, אֶלָּא שֶׁמְּכַבֵּד אֲנִי אֶת אָבִי וְאַתֶּם בָּזִים לִי.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ רוּחַ רָעָה אֵין-בִּי כִּי אִם-מְכַבֵּד אֲנִי אֶת-אָבִי וְאַתֶּם תִּבְזֻנִי:
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Ježíš odpověděl: „Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ε᾿γώ δαιμόνιον ου᾿κ ε῎χω α᾿λλὰ τιμω̑ τὸν πατέρα μου καὶ ὑμει̑ς α᾿τιμάζετέ με
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לִי דַּיוָא לָא אִית אֵלָא לָאבי מיַקַר אנָא וַאנתֻּון מצַערִין לִי׃
אֲנִי אֵינֶנִּי מְבַקֵּשׁ אֶת כְּבוֹדִי; יֵשׁ אֶחָד הַמְבַקֵּשׁ וְשׁוֹפֵט.
וַאֲנִי לֹא אֶת-כְּבוֺדִי אֲנִי מְבַקֵּשׁ יֵשׁ אֶחָד אֲשֶׁר הוּא מְבַקְשׁוֺ וְגַם-יִשְׁפֹּט:
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí. ([Jan 5:41])
ε᾿γώ δὲ ου᾿ ζητω̑ τὴν δόξαν μου ε῎στιν ὁ ζητω̑ν καὶ κρίνων
אֵנָא דֵּין לָא בָּעֵא אנָא שֻׁובחי אִית הֻו דּבָעֵא ודָאֵן׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת דְּבָרִי לֹא יִרְאֶה מָוֶת לְעוֹלָם."
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת-דְּבָרִי לֹא יִרְאֶה-מָּוֶת לְעוֺלָם:
Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“ ([Jan 5:24])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿άν τις τὸν ε᾿μὸν λόγον τηρήση θάνατον ου᾿ μὴ θεωρήση ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּמֵלַתי נָטַר מַותָּא לָא נֵחזֵא לעָלַם׃
אָמְרוּ לוֹ: "כָּעֵת נוֹכַחְנוּ לָדַעַת שֶׁיֵּשׁ בְּךָ שֵׁד. אַבְרָהָם מֵת, וְכֵן גַּם הַנְּבִיאִים, וְאַתָּה אוֹמֵר 'אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת דְּבָרִי לֹא יִטְעַם מָוֶת לְעוֹלָם'.
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַיְּהוּדִים עַתָּה יָדַעְנוּ כִּי-רוּחַ רָעָה בָּךְ גַּם-אַבְרָהָם מֵת גַּם-הַנְּבִיאִים וְאַתָּה אָמַרְתָּ אִם יִשְׁמֹר אִישׁ אֶת-דְּבָרִי לֹא יִטְעַם-מָוֶת לְעוֺלָם:
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.
Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky. ([Lukáš 21:37])
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι νυ̑ν ε᾿γνὼκαμεν ο῞τι δαιμόνιον ε῎χεις ᾽Αβραὰμ α᾿πέθανεν καὶ οἱ προφη̑ται καὶ σὺ λέγεις ε᾿άν τις τὸν λόγον μου τηρήση ου᾿ μὴ γεύσηται θανάτου ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא הָשָׁא יִדַען דּדַיוָא אִית לָך אַברָהָם מִית וַנבִיֵא וַאנתּ אָמַר אַנתּ דּמַן דּמֵלַתי נָטַר מַותָּא לָא נֵטעַם לעָלַם׃
הַאִם אַתָּה גָּדוֹל מֵאַבְרָהָם אָבִינוּ שֶׁמֵּת? גַּם הַנְּבִיאִים מֵתוּ. מָה אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת עַצְמְךָ?"
הֲגָדוֺל אַתָּה מֵאַבְרָהָם אָבִינוּ אֲשֶׁר מֵת וְהַנְּבִיאִים כִּי מֵתוּ מַה תַּעֲשֶׂה בְנַפְשֶׁךׇ:
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
Jsi snad větší než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“ ([Jan 4:12])
μὴ σὺ μείζων ει῏ του̑ πατρὸς ἡμω̑ν ᾽Αβραάμ ο῞στις α᾿πέθανεν καὶ οἱ προφη̑ται α᾿πέθανον τίνα σεαυτὸν ποιει̑ς
למָא אַנתּ רַב אַנתּ מֵן אַבֻון אַברָהָם דּמִית ומֵן נבִיֵא דּמִיתו מַנֻו עָבֵד אַנתּ נַפשָׁך׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "אִם אֲנִי נוֹתֵן כָּבוֹד לְעַצְמִי, כְּבוֹדִי אֵין בּוֹ כְּלוּם. אָבִי, אֲשֶׁר אַתֶּם אוֹמְרִים עָלָיו 'הוּא אֱלֹהֵינוּ', הוּא הַמְכַבֵּד אוֹתִי.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אִם-אֲנִי אֶתֵּן כָּבוֺד לְנַפְשִׁי כְּבוֺדִי כְאָיִן אַךְ אָבִי הוּא מְכַבְּדֵנִי אֲשֶׁר עָלָיו תֹּאמְרוּן כִּי הוּא אֱלֹהֵיכֶם:
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh. ([Jan 8:50 Jan 12:28 Jan 13:31-Jan 13:32])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ε᾿ὰν ε᾿γώ δοξάσω ε᾿μαυτόν ἡ δόξα μου ου᾿δέν ε᾿στιν ε῎στιν ὁ πατήρ μου ὁ δοξάζων με ο῍ν ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι θεὸς ἡμω̑ν ε᾿στιν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵן אֵנָא משַׁבַּח אנָא נַפשׁי שֻׁובחי לָא הוָא מֵדֵּם אִיתַוהי אָבי דַּמשַׁבַּח לִי הַו דָּאמרִין אנתֻּון דַּאלָהַן הֻו׃
וְאַתֶּם אֵינְכֶם מַכִּירִים אוֹתוֹ, אֲבָל אֲנִי מַכִּיר אוֹתוֹ. אִם אֹמַר שֶׁאֵינֶנִּי מַכִּיר אוֹתוֹ אֶהְיֶה שַׁקְרָן כְּמוֹכֶם. בְּרַם אֲנִי מַכִּיר אוֹתוֹ וְשׁוֹמֵר אֶת דְּבָרוֹ.
וְאַתֶּם לֹא יְדַעְתֶּם אֹתוֺ אַךְ אֲנִי יֹדֵעַ אֹתוֺ וְכִי-אֹמַר לֹא יְדַעְתִּיו אֶהְיֶה מְכַזֵּב כְּמוֺכֶם אָכֵן יְדַעְתִּיו וְאֶת-דְּבָרוֺ אֲנִי שֹׁמֵר:
Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám. ([Jan 7:28-Jan 7:29 Jan 17:25])
καὶ ου᾿κ ε᾿γνὼκατε αυ᾿τόν ε᾿γώ δὲ οι῏δα αυ᾿τόν κα῍ν ει῎πω ο῞τι ου᾿κ οι῏δα αυ᾿τόν ε῎σομαι ο῞μοιος ὑμι̑ν ψεύστης α᾿λλὰ οι῏δα αυ᾿τὸν καὶ τὸν λόγον αυ᾿του̑ τηρω̑
ולָא יִדַעתֻּונָיהי אֵנָא דֵּין יָדַע אנָא לֵה וֵאן אָמַר אנָא דּלָא יָדַע אנָא לֵה הָוֵא אנָא לִי כַּדָּבָא אַכוָתכֻון אֵלָא יָדַע אנָא לֵה ומֵלתֵה נָטַר אנָא׃
אַבְרָהָם אֲבִיכֶם שָׂשׂ לִרְאוֹת אֶת יוֹמִי, וְאָכֵן רָאָה וְשָׂמַח."
אַבְרָהָם אֲבִיכֶם הִתְעַלֵּס לִרְאוֺת אֶת-יוֺמִי וַיַּרְא וַיִּשְׂמַח:
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se.“ ([Matouš 13:17; Židům 11:13])
᾽Αβραὰμ ὁ πατὴρ ὑμω̑ν η᾿γαλλιάσατο ι῞να ι῎δη τὴν ἡμέραν τὴν ε᾿μήν καὶ ει῏δεν καὶ ε᾿χάρη
אַברָהָם אַבֻוכֻון מסַוַח הוָא דּנֵחזֵא יַומי וַחזָא וַחדִי׃
אָמְרוּ לוֹ: "עֲדַיִן אֵינְךָ בֶּן חֲמִשִּׁים שָׁנָה וְאֶת אַבְרָהָם רָאִיתָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַיְּהוּדִים אֵינְךׇ עוֺד בֶּן-חֲמִשִּׁים שָׁנָה וְאֶת-אַבְרָהָם רָאִיתָ:
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Židé mu řekli: „Ještě ti není padesát, a viděl jsi Abrahama(y)?“ (y) var: a Abraham tě viděl
ει῏πον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι πρὸς αυ᾿τόν πεντήκοντα ε῎τη ου῎πω ε῎χεις καὶ ᾽Αβραὰμ ἑὼρακας
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא עדַכִּיל בַּר חַמשִׁין שׁנִין לָא הוַיתּ ולַאברָהָם חזַיתּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, בְּטֶרֶם הֱיוֹת אַבְרָהָם, אֲנִי הוּא."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֲנִי הָיִיתִי עוֺד עַד לֹא-הָיָה אַבְרָהָם:
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“ ([Jan 1:1 Jan 17:5 Jan 17:24])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν πρὶν ᾽Αβραὰμ γενέσθαι ε᾿γώ ει᾿μί
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּעַדלָא נֵהוֵא אַברָהָם אֵנָא אִיתַי׃
מִשּׁוּם כָּךְ הֵרִימוּ אֲבָנִים לְהַשְׁלִיךְ עָלָיו, אֶלָּא שֶׁיֵּשׁוּעַ הִסְתַּתֵּר וְיָצָא מִבֵּית הַמִּקְדָּשׁ.
וַיִּשְׂאוּ אֲבָנִים לִרְגֹּם אֹתוֺ אַךְ יֵשׁוּעַ הִסְתַּתֵּר מֵעֵינֵיהֶם וַיֵּצֵא מִן-הַמִּקְדָּשׁ וַיַּעֲבֹר בְּתֹכָם וַיֵּלֶךְ הָלוֺךְ:
I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu. ([Jan 10:31; Lukáš 4:30])
η῟ραν ου῏ν λίθους ι῞να βάλωσιν ε᾿π῾ αυ᾿τόν ᾽Ιησου̑ς δὲ ε᾿κρύβη καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κ του̑ ἱερου̑
וַשׁקַלו כִּאפֵא דּנֵרגּמֻונָיהי ויֵשֻׁוע אֵתּטַשִׁי וַנפַק מֵן הַיכּלָא וַעבַר בַּינָתהֻון וֵאזַל סס׃
כַּאֲשֶׁר עָבַר בְּדַרְכּוֹ רָאָה אִישׁ עִוֵּר מִיּוֹם הִוָּלְדוֹ.
וַיְהִי בְּעָבְרוֺ וַיַּרְא אִישׁ אֲשֶׁר נוֺלַד עִוֵּר מֵרֶחֶם אִמּוֺ:
A pomíjeje, uzřel člověka slepého od narození.
Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý.
καὶ παράγων ει῏δεν α῎νθρωπον τυφλὸν ε᾿κ γενετη̑ς
וכַד עָבַר חזָא גַּברָא סַמיָא דּמֵן כּרֵס אֵמֵה׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ תַּלְמִידָיו: "רַבִּי, מִי חָטָא שֶׁהוּא נוֹלַד עִוֵּר? הוּא אוֹ הוֹרָיו?"
וַיִּשְׁאָלֻהוּ תַלְמִידָיו לֵאמֹר רַבֵּנוּ מִי חָטָא הָאִישׁ הַזֶּה אוֺ יֹלְדָיו כִּי נוֺלַד עִוֵּר:
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ ([Lukáš 13:2 Lukáš 13:4])
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τὸν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ λέγοντες ῥαββί τίς η῞μαρτεν ου῟τος η῍ οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ ι῞να τυφλὸς γεννηθη̑
ושַׁאלֻוהי תַּלמִידַוהי וָאמרִין רַבַּן מַנֻו חטָא הָנָא אַו אַבָהַוהי דּכַד סמֵא נֵתִילֵד׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "לֹא הוּא חָטָא וְלֹא הוֹרָיו; אֵין זֶה אֶלָּא כְּדֵי שֶׁיִּגָּלוּ בּוֹ פָּעֳלֵי אֱלֹהִים.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ לֹא הוּא חָטָא וְלֹא יֹלְדָיו אַךְ לְבַעֲבוּר יֵרָאוּ-בוֺ מַעַלְלֵי-אֵל:
Odpověděl Ježíš: Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. ([Jan 11:4])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ου῎τε ου῟τος η῞μαρτεν ου῎τε οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ α᾿λλ῾ ι῞να φανερωθη̑ τὰ ε῎ργα του̑ θεου̑ ε᾿ν αυ᾿τω̑
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הֻו חטָא ולָא אַבָהַוהי אֵלָא דּנֵתחזֻון בֵּה עבָדַוהי דַּאלָהָא׃
עָלֵינוּ לִפְעֹל אֶת פָּעֳלֵי שׁוֹלְחִי כָּל עוֹד יוֹם. יָבוֹא לַיְלָה וְאָז לֹא יוּכַל אִישׁ לִפְעֹל.
עָלַי לְעוֺלֵל עֲלִלוֺת שֹׁלְחִי בְּעוֺד יוֺם כִּי-יָבֹא לַיְלָה וְאָז לֹא-יוּכַל אִישׁ לַעֲשׂוֺת מְאוּמָה:
Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, když žádný nebude moci dělati.
Musíme(z) konat skutky toho, který mě(a) poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. (z) var: musím (a) var: nás ([Jan 5:17])
ἡμα̑ς δει̑ ε᾿ργάζεσθαι τὰ ε῎ργα του̑ πέμψαντός με ε῞ως ἡμέρα ε᾿στίν ε῎ρχεται νὺξ ο῞τε ου᾿δεὶς δύναται ε᾿ργάζεσθαι
לִי וָלֵא למֵעבַּד עבָדֵא דּמַן דּשַׁדּרַני עַד אִימָמָא הֻו אָתֵא לִליָא דּאנָשׁ לָא מֵשׁכַּח למֵפלַח׃
בְּעוֹדֶנִּי בָּעוֹלָם אֲנִי אוֹר הָעוֹלָם."
בְּעוֺד אֲנִי בָעוֺלָם אוֺר הָעוֺלָם הִנֵּנִי:
Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.
Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ ([Jan 1:9 Jan 8:12 Jan 12:46])
ο῞ταν ε᾿ν τω̑ κόσμω ω῏ φω̑ς ει᾿μι του̑ κόσμου
כּמָא דַּבעָלמָא אנָא נֻוהרֵה אנָא דּעָלמָא׃
אַחֲרֵי אָמְרוֹ זֹאת יָרַק עַל הָאֲדָמָה וְעָשָׂה טִיט מִן הָרוֹק; מָרַח אֶת הַטִּיט עַל עֵינֵי הָעִוֵּר
הַדָּבָר יָצָא מִפִּיו וַיָּרֶק רֹק בַּעֲפַר הָאֲדָמָה וַיִּגְבָּל-חֹמֶר וַיִּמְרַח עַל-עֵינָיו:
To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči ([Marek 8:23])
ταυ̑τα ει᾿πών ε῎πτυσεν χαμαὶ καὶ ε᾿ποίησεν πηλὸν ε᾿κ του̑ πτύσματος καὶ ε᾿πέχρισεν αυ᾿του̑ τὸν πηλὸν ε᾿πὶ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς
וכַד אֵמַר הָלֵין רַק עַל אַרעָא וַגבַל טִינָא מֵן רֻוקֵה וטָשׁ עַל עַינַוהי דּהַו סַמיָא׃
וְאָמַר אֵלָיו: "לֵךְ וּרְחַץ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלּוֹחַ" [שֶׁפֵּרוּשׁוֹ שָׁלוּחַ]. הָלַךְ וְרָחַץ, וּבָא כְּשֶׁהוּא רוֹאֶה.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו הָלֹךְ וְרָחַצְתָּ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלֹּחַ אֲשֶׁר יֵאָמֵר שָׁלוּחַ וַיֵּלֶךְ וַיִּרְחַץ וַיָּבֹא בְּעֵינַיִם פְּקֻחוֺת:
A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, což se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená ‚Poslaný‘.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl. ([2 Královská 5:10])
καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ υ῞παγε νίψαι ει᾿ς τὴν κολυμβήθραν του̑ Σιλωάμ ο῍ ἑρμηνεύεται α᾿πεσταλμένος α᾿πη̑λθεν ου῏ν καὶ ε᾿νίψατο καὶ η῟λθεν βλέπων
וֵאמַר לֵה זֵל אַשִׁיג בּמַעמֻודִיתָא דּשִׁילֻוחָא וֵאזַל אַשִׁיג וֵאתָא כַּד חָזֵא׃
אָמְרוּ הַשְּׁכֵנִים וְאוֹתָם הָאֲנָשִׁים שֶׁרָאוּהוּ קֹדֶם לָכֵן בִּהְיוֹתוֹ קַבְּצָן: "הֲלֹא זֶהוּ שֶׁיָּשַׁב וְקִבֵּץ נְדָבוֹת!"
וַיֹּאמְרוּ שְׁכֵנָיו הַיֹּדְעִים אֹתוֺ מֵאָז הֲלֹא-זֶה הוּא הַיֹּשֵׁב הַמְבַקֵּשׁ נְדָבוֺת:
Sousedé pak a ti, kteříž jej prvé vídali slepého, řekli: Není-liž toto ten, kterýž sedával a žebrával?
Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat(b), se ptali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“ (b) var: slepého ([Skutky apoštolské 3:10])
οἱ ου῏ν γείτονες καὶ οἱ θεωρου̑ντες αυ᾿τὸν τὸ πρότερον ο῞τι προσαίτης η῟ν ε῎λεγον ου᾿χ ου῟τός ε᾿στιν ὁ καθήμενος καὶ προσαιτω̑ν
שׁבָבַוהי דֵּין וַאילֵין דַּחזֵא הוָא להֻון מֵן קדִים דּחָדַר הוָא אָמרִין הוַו לָא הוָא הָנַו הַו דּיָתֵב הוָא וחָדַר׃
אֵלֶּה אָמְרוּ: "זֶה הוּא", וְאֵלֶּה אָמְרוּ: "לֹא, הוּא רַק דּוֹמֶה לוֹ." הוּא עַצְמוֹ אָמַר: "אֲנִי הוּא."
אֵלֶּה אָמְרוּ כִּי-זֶה הוּא וְאֵלֶּה לֹא-כֵן רַק דּוֺמֶה-לּוֺ וְהוּא אָמַר אֲנִי הוּא:
Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
Jedni říkali: „Je to on.“ Jiní pak: „Není, ale je mu podoben.“ On sám řekl: „Jsem to já.“
α῎λλοι ε῎λεγον ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν α῎λλοι ε῎λεγον ου᾿χί α᾿λλὰ ο῞μοιος αυ᾿τω̑ ε᾿στιν ε᾿κει̑νος ε῎λεγεν ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι
אִית דָּאמרִין הוַו דּהֻויֻו וִאית דָּאמרִין הוַו לָא אֵלָא מֵדמָא דָּמֵא לֵה הֻו דֵּין אָמַר הוָא דֵּאנָא אנָא׃
לְפִיכָךְ שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיךְ נִפְקְחוּ עֵינֶיךָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו אֵיכָה אֵיפוֺא נִפְקְחוּ עֵינֶיךׇ:
Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
I řekli mu: „Jak to, že se ti otevřely oči?“
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ πω̑ς ου῏ν η᾿νεώχθησάν σου οἱ ο᾿φθαλμοί
אָמרִין לֵה אַיכַּנָא אֵתפַּתַּח עַינַיךְּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם וְאָמַר: "אִישׁ אֲשֶׁר שְׁמוֹ יֵשׁוּעַ עָשָׂה טִיט, מָרַח עַל עֵינַי וְאָמַר לִי, 'לֵךָ וּרְחַץ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלּוֹח'. הָלַכְתִּי וּלְאַחַר שֶׁרָחַצְתִּי רָאִיתִי."
וַיַּעַן אִישׁ אֲשֶׁר שְׁמוֺ יֵשׁוּעַ גָּבַל חֹמֶר וַיִּמְרַח עַל-עֵינָי וְכֹה אָמַר אֵלַי הָלֹךְ וְרָחַצְתָּ בִּבְרֵכַת הַשִּׁלֹּחַ וָאֵלֵךְ וָאֶרְחַץ וְעֵינַי נִפְקָחוּ:
On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil, a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k(c) Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“ (c) var: + rybníku
α᾿πεκρίθη ε᾿κει̑νος ὁ α῎νθρωπος ὁ λεγόμενος ᾽Ιησου̑ς πηλὸν ε᾿ποίησεν καὶ ε᾿πέχρισέν μου τοὺς ο᾿φθαλμοὺς καὶ ει῏πέν μοι ο῞τι υ῞παγε ει᾿ς τὸν Σιλωὰμ καὶ νίψαι α᾿πελθών ου῏ν καὶ νιψάμενος α᾿νέβλεψα
ענָא וֵאמַר להֻון גַּברָא דַּשׁמֵה יֵשֻׁוע עבַד טִינָא וטָשׁ לִי עַל עַינַי וֵאמַר לִי זֵל אַשִׁיג בּמַיָא דּשִׁילֻוחָא וֵאזֵלת אַשִׁיגֵת וֵאתחזִי לִי׃
שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "אֵיפֹה הוּא?" הֵשִׁיב: "אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו וְאַיּוֺ וַיֹּאמֶר לֹא יָדָעְתִּי:
I řekli jemu: Kde jest ten? Řekl: Nevím.
Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Odpověděl: „To nevím.“
καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ που̑ ε᾿στιν ε᾿κει̑νος λέγει ου᾿κ οι῏δα
אָמרִין לֵה אַיכַּו אָמַר להֻון לָא יָדַע אנָא׃
הֵבִיאוּ אוֹתוֹ אֶל הַפְּרוּשִׁים, אֶת הָאִישׁ שֶׁהָיָה עִוֵּר קֹדֶם לָכֵן.
וַיָּבִיאוּ אֶת-הָעִוֵּר הָרֹאֶה הַזֶּה אֶל-הַפְּרוּשִׁים:
Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
Přivedou toho, který byl dříve slepý, k farizeům;
α῎γουσιν αυ᾿τὸν πρὸς τοὺς Φαρισαίους τόν ποτε τυφλόν
וַאיתּיֻוהי להַו דּמֵן קדִים סַמיָא הוָא לוָת פּרִישֵׁא׃
וְהַיּוֹם שֶׁעָשָׂה יֵשׁוּעַ אֶת הַטִּיט וּפָקַח אֶת עֵינָיו הָיָה יוֹם שַׁבָּת.
וְהַיּוֺם אֲשֶׁר לָשׁ יֵשׁוּעַ אֶת-הַטִּיחַ וְאֶת-עֵינָיו פָּקָח הָיָה יוֺם הַשַּׁבָּת:
Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.
toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla totiž sobota. ([Jan 5:9; Lukáš 13:14])
η῟ν δὲ σάββατον ε᾿ν η῟ ἡμέρα τὸν πηλὸν ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ α᾿νέωξεν αυ᾿του̑ τοὺς ο᾿φθαλμούς
אִיתֵיה הוָת דֵּין שַׁבּתָא כַּד עבַד טִינָא יֵשֻׁוע ופַתַּח לֵה עַינַוהי׃
שְׁאָלוּהוּ גַּם הַפְּרוּשִׁים אֵיךְ נִפְקְחוּ עֵינָיו. אָמַר לָהֶם: "טִיט מָרַח עַל עֵינַי וְרָחַצְתִּי, וַהֲרֵינִי רוֹאֶה."
וַיּוֺסִיפוּ גַם-הַפְּרוּשִׁים לִשְׁאֹל אֹתוֺ אֵיךְ נִתַּן לוֺ אוֺר עֵינָיו וַיַגֵּד לָהֶם כִּי שָׂם טִיחַ עַל-עֵינַי וָאֶרְחַץ וְהִנֵּה עֵינַי רֹאוֺת:
I otázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil na oči mé, a umyl jsem se, i vidím.
Proto se ho farizeové znovu dotazovali, jak nabyl zraku. A on jim řekl: „Položil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.“
πάλιν ου῏ν η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν καὶ οἱ Φαρισαι̑οι πω̑ς α᾿νέβλεψεν ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς πηλὸν ε᾿πέθηκέν μου ε᾿πὶ τοὺς ο᾿φθαλμούς καὶ ε᾿νιψάμην καὶ βλέπω
ותֻוב שַׁאלֻוהי פּרִישֵׁא אַיכַּנָא אֵתחזִי לָך הֻו דֵּין אֵמַר להֻון טִינָא סָם עַל עַינַי וַאשִׁיגֵת וֵאתחזִי לִי׃
אָמְרוּ כַּמָּה מִן הַפְּרוּשִׁים: "הָאִישׁ הַזֶּה אֵינֶנּוּ מֵאֵת אֱלֹהִים, כִּי אֵינוֹ שׁוֹמֵר אֶת הַשַּׁבָּת." אֲחֵרִים אָמְרוּ: "אֵיךְ יָכוֹל אִישׁ חוֹטֵא לַעֲשׂוֹת אוֹתוֹת כָּאֵלֶּה?" מַחֲלֹקֶת נָפְלָה בֵּינֵיהֶם.
וְיֵשׁ מִן-הַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ הָאִישׁ הַזֶּה אֵינֶנּוּ אִישׁ אֱלֹהִים כִּי אֵינֶנּוּ שֹׁמֵר אֶת-הַשַּׁבָּת וְיֵשׁ אָמְרוּ הֲיוּכַל אִישׁ חֹטֵא לַעֲשׂוֺת מוֺפְתִים כָּאֵלֶה וַיְהִי מָדוֺן בֵּינֵיהֶם:
Tedy někteří z farizeů řekli: Ten člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
Někteří z farizeů říkali: „Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu.“ Jiní naopak říkali: „Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?“ A došlo mezi nimi k roztržce. ([Jan 9:33 Jan 7:43 Jan 10:19])
ε῎λεγον ου῏ν ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων τινές ου᾿κ ε῎στιν ου῟τος παρὰ θεου̑ ὁ α῎νθρωπος ο῞τι τὸ σάββατον ου᾿ τηρει̑ α῎λλοι δὲ ε῎λεγον πω̑ς δύναται α῎νθρωπος ἁμαρτωλὸς τοιαυ̑τα σημει̑α ποιει̑ν καὶ σχίσμα η῟ν ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς
וָאמרִין הוַו אנָשָׁא מֵן פּרִישֵׁא הָנָא גַּברָא לָא הוָא מֵן אַלָהָא הֻו דּשַׁבּתָא לָא נָטַר אחרָנֵא דֵּין אָמרִין הוַו אַיכַּנָא מֵשׁכַּח גַּברָא חַטָיָא הָלֵין אָתוָתָא למֵעבַּד ופָלגֻּותָא אִית הוָת בַּינָתהֻון׃
עַל כֵּן הוֹסִיפוּ וְשָׁאֲלוּ אֶת הָאִישׁ שֶׁהָיָה עִוֵּר: "מָה אַתָּה אוֹמֵר עָלָיו עַל שֶׁפָּקַח אֶת עֵינֶיךָ?" הֵשִׁיב וְאָמַר: "נָבִיא הוּא."
וַיּוֺסִיפוּ וַיֹּאמְרוּ אֶל-הָעִוֵּר וּמַה-תֹּאמַר אַתָּה עָלָיו כִּי פָּקַח אֶת-עֵינֶיךׇ וַיֹּאמֶר כִּי נָבִיא הוּא:
Řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, poněvadž otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
Řekli tedy znovu tomu slepému: „Za koho ty jej pokládáš, když ti otevřel oči?“ On odpověděl: „Je to prorok.“ ([Jan 4:19])
λέγουσιν ου῏ν τω̑ τυφλω̑ πάλιν τί σὺ λέγεις περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι η᾿νέωξέν σου τοὺς ο᾿φθαλμούς ὁ δὲ ει῏πεν ο῞τι προφήτης ε᾿στίν
אָמרִין תֻּוב להַו סַמיָא אַנתּ מָנָא אָמַר אַנתּ עלַוהי דּפַתַּח לָך עַינַיךְּ אָמַר להֻון אֵנָא אָמַר אנָא דַּנבִיָא הֻו׃
בְּכָל זֹאת, רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים לֹא הֶאֱמִינוּ שֶׁהָיָה עִוֵּר וְנִפְקְחוּ עֵינָיו. לְבַסּוֹף קָרְאוּ לְהוֹרָיו שֶׁל הַנִּרְפָּא
וְלֹא-הֶאֱמִינוּ לוֺ הַיְּהוּדִים כִּי עִוֵּר הָיָה וְאוֺר עֵינָיו נִתַּן לוֺ עַד-אֲשֶׁר קָרְאוּ לְיֹלְדֵי הָעִוֵּר הָרֹאֶה:
I nevěřili Židé o něm, by slepý býval a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
Židé nevěřili, že byl slepý a že prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče
ου᾿κ ε᾿πίστευσαν ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι περὶ αυ᾿του̑ ο῞τι η῟ν τυφλὸς καὶ α᾿νέβλεψεν ε῞ως ο῞του ε᾿φὼνησαν τοὺς γονει̑ς αυ᾿του̑ του̑ α᾿ναβλέψαντος
לָא דֵּין הַימֵנו הוַו עלַוהי יִהֻודָיֵא דּסַמיָא הוָא וַחזָא עדַמָא דַּקרַו לַאבָהַוהי דּהַו דַּחזָא׃
וְשָׁאֲלוּ אוֹתָם: "הַאִם זֶהוּ בִּנְכֶם שֶׁאַתֶּם אוֹמְרִים כִּי נוֹלַד עִוֵּר? אִם כֵּן, אֵיךְ זֶה שֶׁהוּא רוֹאֶה עַכְשָׁו?"
וַיִּשְׁאֲלוּ אֹתָם לֵאמֹר הֲזֶה בִנְכֶם אֲשֶׁר אֲמַרְתֶּם כִּי נוֺלַד עִוֵּר וְאֵיךְ הוּא רֹאֶה עָתָּה:
A otázali se jich, řkouce: Jest-li tento syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
a nezeptali se jich: „Je to váš syn, o němž říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že nyní vidí?“
καὶ η᾿ρὼτησαν αυ᾿τοὺς λέγοντες ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς ὑμω̑ν ο῍ν ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι τυφλὸς ε᾿γεννήθη πω̑ς ου῏ν βλέπει α῎ρτι
ושַׁאֵלו אֵנֻון אֵן הָנַו בֵּרכֻון הַו דַּאנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דּכַד סמֵא אֵתִילֵד אַיכַּנָא הָשָׁא חָזֵא׃
הֵשִׁיבוּ הוֹרָיו וְאָמְרוּ: "אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים כִּי זֶה בְּנֵנוּ וְכִי נוֹלַד עִוֵּר,
וַיַּעֲנוּ אֹתָם יֹלְדָיו וַיֹּאמְרוּ יָדַעְנוּ בְּנֵנוּ הוּא זֶה וְגַם נוֺלַד עִוֵּר:
Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš, a že se slepý narodil.
Rodiče odpověděli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.
α᾿πεκρίθησαν ου῏ν οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ καὶ ει῏παν οι῎δαμεν ο῞τι ου῟τός ε᾿στιν ὁ υἱὸς ἡμω̑ν καὶ ο῞τι τυφλὸς ε᾿γεννήθη
ענַו דֵּין אַבָהַוהי וֵאמַרו יָדעִינַן דּהָנַו בּרַן וַדכַד סמֵא אֵתִילֵד׃
אֲבָל אֵינֶנּוּ יוֹדְעִים אֵיךְ זֶה שֶׁהוּא רוֹאֶה עַכְשָׁו אוֹ מִי פָּקַח אֶת עֵינָיו; אֵינֶנּוּ יוֹדְעִים. שַׁאֲלוּ נָא אוֹתוֹ! הוּא מְבֻגָּר וִידַבֵּר בְּעַד עַצְמוֹ."
אֲבָל לֹא יָדַעְנוּ אֵיךְ הוּא רֹאֶה עַתָּה וְלֹא יָדַעְנוּ מִי פָקַח אֶת-עֵינָיו הֲלֹא בָא בַיָּמִים הוּא שַׁאֲלוּ אֹתוֺ וְהוּא בְּפִיו יַגִּיד לָכֶם:
Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo otevřel oči jeho, myť nevíme. Máť léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
Jak to, že nyní vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, také nevíme. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe!“
πω̑ς δὲ νυ̑ν βλέπει ου᾿κ οι῎δαμεν η῍ τίς η῎νοιξεν αυ᾿του̑ τοὺς ο᾿φθαλμοὺς ἡμει̑ς ου᾿κ οι῎δαμεν αυ᾿τὸν ε᾿ρωτήσατε ἡλικίαν ε῎χει αυ᾿τὸς περὶ ἑαυτου̑ λαλήσει
אַיכַּנָא דֵּין הָשָׁא חָזֵא אַו מַנֻו פַּתַּח לֵה עַינַוהי לָא יָדעִינַן אָף הֻו עַל לֵה לַשׁנַוהי לֵה שַׁאֵלו הֻו חלָף נַפשֵׁה נמַלֵל׃
אֶת זֹאת אָמְרוּ הוֹרָיו מִשּׁוּם שֶׁפָּחֲדוּ מֵרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים, אֲשֶׁר כְּבָר הֶחֱלִיטוּ לְנַדּוֹת אֶת כָּל מִי שֶׁיּוֹדֶה כִּי הוּא הַמָּשִׁיחַ.
כָּזֹאת דִּבְּרוּ יֹלְדָיו מִיִּרְאָתָם אֶת-הַיְּהוּדִים אֲשֶׁר כְּבָר חָרְצוּ לְנַדּוֺת אֶת-כָּל-אֲשֶׁר יוֺדֶה כִּי הוּא הַמָּשִׁיחַ:
Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, aby, kdož by ho koli vyznal Kristem, vyobcován byl ze školy.
To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se již usnesli, aby ten, kdo Ježíše vyzná jako Mesiáše(d), byl vyloučen ze synagógy. (d) ř: Krista ([Jan 7:13 Jan 12:42])
ταυ̑τα ει῏παν οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ ο῞τι ε᾿φοβου̑ντο τοὺς ᾽Ιουδαίους η῎δη γὰρ συνετέθειντο οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ι῞να ε᾿άν τις αυ᾿τὸν ὁμολογήση Χριστόν α᾿ποσυνάγωγος γένηται
הָלֵין אֵמַרו אַבָהַוהי מֵטֻל דּדָחלִין הוַו מֵן יִהֻודָיֵא פּסַקו הוַו גֵּיר יִהֻודָיֵא דֵּאן אנָשׁ נַודֵּא בֵּה דַּמשִׁיחָא הֻו נַפּקֻונָיהי מֵן כּנֻושׁתָּא׃
לָכֵן אָמְרוּ הוֹרָיו: "הוּא מְבֻגָּר; שַׁאֲלוּ נָא אוֹתוֹ."
עַל-כֵּן אָמְרוּ יֹלְדָיו כִּי בָא בַשָּׁנִים הוּא שַׁאֲלוּ אֶת-פִּיהוּ:
Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
Proto řekli jeho rodiče: Je dospělý, zeptejte se ho!
διὰ του̑το οἱ γονει̑ς αυ᾿του̑ ει῏παν ο῞τι ἡλικίαν ε῎χει αυ᾿τὸν ε᾿περωτήσατε
מֵטֻל הָנָא אֵמַרו אַבָהַוהי דּעַל לֵה לַשׁנַוהי לֵה שַׁאֵלו סס׃
קָרְאוּ שֵׁנִית אֶת הָאִישׁ שֶׁהָיָה עִוֵּר וְאָמְרוּ: "תֵּן כָּבוֹד לֵאלֹהִים. אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁהָאִישׁ הַזֶּה אִישׁ חוֹטֵא הוּא."
אָז קָרְאוּ שֵׁנִית לָעִוֵּר הָרֹאֶה וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו שִׂים-נָא כָּבוֺד לֵאלֹהִים אֲנַחְנוּ יָדַעְנוּ כִּי-הָאִישׁ הַזֶּה חֹטֵא הוּא:
Tedy zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu!(e) My víme, že ten člověk je hříšník.“ (e) ř: Vzdej Bohu chválu! ([Jozue 7:19])
ε᾿φὼνησαν ου῏ν τὸν α῎νθρωπον ε᾿κ δευτέρου ο῍ς η῟ν τυφλὸς καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ δὸς δόξαν τω̑ θεω̑ ἡμει̑ς οι῎δαμεν ο῞τι ου῟τος ὁ α῎νθρωπος ἁμαρτωλός ε᾿στιν
וַקרַאוֻהי לגַברָא דּתַרתֵּין זַבנִין להַו דִּאיתַוהי הוָא סַמיָא וָאמרִין לֵה שַׁבַּח לַאלָהָא חנַן גֵּיר יָדעִינַן דּהָנָא גַּברָא חַטָיָא הֻו׃
הֵשִׁיב לָהֶם הַנִּרְפָּא: "אִם חוֹטֵא הוּא אֵינֶנִּי יוֹדֵעַ. דָּבָר אֶחָד אֲנִי יוֹדֵעַ: הָיִיתִי עִוֵּר וְעַכְשָׁו אֲנִי רוֹאֶה."
וַיַּעַן וַיֹּאמֶר אִם-חֹטֵא הוּא לֹא יָדָעְתִּי רַק אַחַת יָדַעְתִּי כִּי עִוֵּר הָיִיתִי וְעַתָּה הִנְנִי רֹאֶה:
I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, nyní vidím.
Odpověděl: „Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím.“
α᾿πεκρίθη ου῏ν ε᾿κει̑νος ει᾿ ἁμαρτωλός ε᾿στιν ου᾿κ οι῏δα ε῍ν οι῏δα ο῞τι τυφλὸς ω῍ν α῎ρτι βλέπω
ענָא הֻו וֵאמַר להֻון אֵן חַטָיָא הֻו לָא יָדַע אנָא חדָא דֵּין יָדַע אנָא דּסַמיָא הוִית והָשָׁא הָא חָזֵא אנָא׃
הוֹסִיפוּ וְשָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: " מֶה עָשָׂה לְךָ? אֵיךְ פָּקַח אֶת עֵינֶיךָ?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו מֶה-עָשָׂה לָךְ אֵיךְ פָּקַח אֶת-עֵינֶיךׇ:
I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
Řekli mu: „Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?“
ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ τί ε᾿ποίησέν σοι πω̑ς η῎νοιξέν σου τοὺς ο᾿φθαλμούς
אָמרִין לֵה תֻּוב מָנָא עבַד לָך אַיכַּנָא פַּתַּח לָך עַינַיךְּ׃
עָנָה לָהֶם: "כְּבָר אָמַרְתִּי לָכֶם וְלֹא שְׁמַעְתֶּם. לָמָּה תִּרְצוּ לִשְׁמֹעַ עוֹד פַּעַם? גַּם אַתֶּם רוֹצִים לִהְיוֹת תַּלְמִידָיו?"
וַיַּעַן אֹתָם הֲלֹא אָמַרְתִּי לָכֶם וְלֹא שְׁמַעְתֶּם וּמַה-לָּכֶם לִשְׁמֹעַ שֵׁנִית הֲגַם אַתֶּם חֲפֵצִים לִהְיוֺת תַּלְמִידָיו:
Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ει῏πον ὑμι̑ν η῎δη καὶ ου᾿κ η᾿κούσατε τί πάλιν θέλετε α᾿κούειν μὴ καὶ ὑμει̑ς θέλετε αυ᾿του̑ μαθηταὶ γενέσθαι
אָמַר להֻון אֵמרֵת לכֻון ולָא שׁמַעתֻּון מָנָא תֻּוב צָבֵין אנתֻּון למֵשׁמַע למָא אָף אַנתֻּון תַּלמִידֵא צָבֵין אנתֻּון למֵהוָא לֵה׃
חֵרְפוּ אוֹתוֹ וְאָמְרוּ: "אַתָּה תַּלְמִידוֹ! אֲנַחְנוּ תַּלְמִידָיו שֶׁל מֹשֶׁה!
וַיְגַדְּפוּ אֹתוֺ וַיֹּאמְרוּ אַתָּה הוּא תַלְמִידוֺ וַאֲנַחְנוּ תַּלְמִידֵי משֶׁה אֲנָחְנוּ:
I zlořečili jemu a řekli: Ty jsi učedlník jeho, ale my jsme Mojžíšovi učedlníci.
Osopili se na něho: „Ty jsi jeho učedník, ale my jsme učedníci Mojžíšovi.
καὶ ε᾿λοιδόρησαν αυ᾿τὸν καὶ ει῏πον σὺ μαθητὴς ει῏ ε᾿κείνου ἡμει̑ς δὲ του̑ Μωϋσέως ε᾿σμὲν μαθηταί
הֵנֻון דֵּין צַחיֻוהי וָאמרִין לֵה אַנתּ הֻו תַּלמִידֵה דּהַו חנַן גֵּיר תַּלמִידֵא חנַן דּמֻושֵׁא׃
אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאֱלֹהִים דִּבֵּר אֶל מֹשֶׁה, אֲבָל זֶה - אֵין אָנוּ יוֹדְעִים מֵאַיִן הוּא."
יָדַעְנוּ כִּי אֶל-משֶׁה דִּבֶּר אֱלֹהִים וְזֶה הָאִישׁ לֹא יָדַעְנוּ מֵאַיִן הוּא:
My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je.“ ([Jan 8:14])
ἡμει̑ς οι῎δαμεν ο῞τι Μωϋσει̑ λελάληκεν ὁ θεός του̑τον δὲ ου᾿κ οι῎δαμεν πόθεν ε᾿στίν
ויָדעִינַן דּעַם מֻושֵׁא אַלָהָא מַלֵל להָנָא דֵּין לָא יָדעִינַן מֵן אַימֵכָּא הֻו׃
הֵשִׁיב הָאִישׁ וְאָמַר לָהֶם: "אָכֵן הַפְלֵא וָפֶלֶא שֶׁאֵינְכֶם יוֹדְעִים מֵאַיִן הוּא, וַהֲרֵי הוּא פָּקַח אֶת עֵינַי!
וַיַּעַן הָאִישׁ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם דְּבַר פֶּלֶא הוּא אַתֶּם לֹא יְדַעְתֶּם מֵאַיִן הוּא וְהוּא אֶת-עֵינַי פָּקָח:
Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
Ten člověk jim odpověděl: „To je právě divné: Vy nevíte, odkud je – a otevřel mi oči!
α᾿πεκρίθη ὁ α῎νθρωπος καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ν τούτω γὰρ τὸ θαυμαστόν ε᾿στιν ο῞τι ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε πόθεν ε᾿στίν καὶ η῎νοιξέν μου τοὺς ο᾿φθαλμούς
ענָא הַו גַּברָא וֵאמַר להֻון בּהָדֵא הו הָכִיל למֵתּדַּמָרֻו דַּאנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון מֵן אַימֵכָּא הֻו ועַינַי דִּילי פַּתַּח׃
אֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁאֱלֹהִים אֵינוֹ שׁוֹמֵעַ לְחוֹטְאִים, אֲבָל לְאָדָם יְרֵא אֱלֹהִים וְעוֹשֵׂה רְצוֹנוֹ הוּא שׁוֹמֵעַ.
וַאֲנַחְנוּ יָדַעְנוּ כִּי חַטָּאִים לֹא-יִשְׁמַע אֱלֹהִים כִּי אִם-הַיָּרֵא אֶת-הָאֱלֹהִים וְהָעֹשֶׂה אֶת-רְצוֺנוֺ אֹתוֺ יִשְׁמָע:
Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a vůli jeho činil, tohoť slyší.
Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ho ctí a činí jeho vůli. ([Žalmy 34:16 Žalmy 66:18; Přísloví 15:29])
οι῎δαμεν ο῞τι ἁμαρτωλω̑ν ὁ θεὸς ου᾿κ α᾿κούει α᾿λλ῾ ε᾿άν τις θεοσεβὴς η῏ καὶ τὸ θέλημα αυ᾿του̑ ποιη̑ τούτου α᾿κούει
יָדעִין חנַן דֵּין דַּאלָהָא בּקָלָא דּחַטָיֵא לָא שָׁמַע אֵלָא למַן דּדָחֵל מֵנֵה ועָבֵד צֵביָנֵה להַו הֻו שָׁמַע׃
מֵעוֹלָם לֹא נִשְׁמַע שֶׁמִּישֶׁהוּ פָּקַח עֵינֵי עִוֵּר מִלֵּדָה.
מִי שָׁמַע מֵעוֺדוֺ כִּי-פָקַח אִישׁ אֶת-עֵינֵי הַנּוֺלָד עִוֵּר מֵרָחֶם:
Od věků není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého narozeného.
Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. ([Izajáš 35:5])
ε᾿κ του̑ αι᾿ω̑νος ου᾿κ η᾿κούσθη ο῞τι η᾿νέωξέν τις ο᾿φθαλμοὺς τυφλου̑ γεγεννημένου
מֵן עָלַם לָא אֵשׁתַּמעַת דּפַתַּח אנָשׁ עַינֵא דּסַמיָא דֵּאתִילֵד׃
לוּלֵא הָיָה הוּא מֵאֵת אֱלֹהִים, לֹא הָיָה יָכוֹל לַעֲשׂוֹת מְאוּמָה."
לוּלֵא הָיָה זֶה אִישׁ אֱלֹהִים לֹא-יָכֹל עֲשׂוֺת דָּבָר:
Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit.“ ([Jan 3:2])
ει᾿ μὴ η῟ν ου῟τος παρὰ θεου̑ ου᾿κ η᾿δύνατο ποιει̑ν ου᾿δέν
אֵלֻו לָא מֵן אַלָהָא הוָא הָנָא לָא מֵשׁכַּח הוָא הָדֵא למֵעבַּד׃
הֵשִׁיבוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "אַתָּה בִּכְלָל בַּחֵטְא נוֹלַדְתָּ וְאַתָּה מְלַמֵּד אוֹתָנוּ?!" וּדְחָפוּהוּ הַחוּצָה.
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֵן בְּעָוֺן חוֺלָלְתָּ וְאַתָּה תְלַמֵּד אֹתָנוּ וַיִּדְחֲפוּ אֹתוֺ מֵעַל-פְּנֵיהֶם:
Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty nás učíš? I vyhnali jej ven.
Odpověděli mu: „Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?“ A vyhnali ho. ([Jan 9:2])
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ε᾿ν ἁμαρτίαις σὺ ε᾿γεννήθης ο῞λος καὶ σὺ διδάσκεις ἡμα̑ς καὶ ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω
ענַו וָאמרִין לֵה אַנתּ כֻּלָך בַּחטָהֵא אֵתִילֵדּתּ וַאנתּ מַלֵף אַנתּ לַן וַאפּקֻוהי לבַר׃
יֵשׁוּעַ שָׁמַע כִּי דְּחָפוּהוּ הַחוּצָה, וּכְשֶׁפָּגַשׁ אוֹתוֹ שָׁאַל: "הַאִם אַתָּה מַאֲמִין בְּבֶן־הָאָדָם?"
וְיֵשׁוּעַ שָׁמַע כִּי דָחֲפוּ אֹתוֺ מֵעַל-פְּנֵיהֶם וַיִּפְגְּשֵׁהוּ וַיֹּאמַר הֲתַאֲמִין בְּבֶן-הָאֱלֹהִים:
Uslyšel pak Ježíš, že jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka(f)?“ (f) var: Syna Božího ([Matouš 9:28])
η῎κουσεν ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ε᾿ξέβαλον αυ᾿τὸν ε῎ξω καὶ εὑρών αυ᾿τὸν ει῏πεν σὺ πιστεύεις ει᾿ς τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου
וַשׁמַע יֵשֻׁוע דַּאפּקֻוהי לבַר וֵאשׁכּחֵה וֵאמַר לֵה אַנתּ מהַימֵן אַנתּ בַּברֵה דַּאלָהָא׃
הֵשִׁיב הָאִישׁ: "וּמִי הוּא, אֲדוֹנִי? - לְמַעַן אַאֲמִין בּוֹ."
וַיַּעַן וַיֹּאמַר וּמִי הוּא-זֶה אֲדֹנִי וְאַאֲמִין בּוֺ:
Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
Odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?“
α᾿πεκρίθη ε᾿κει̑νος καὶ ει῏πεν καὶ τίς ε᾿στιν κύριε ι῞να πιστεύσω ει᾿ς αυ᾿τόν
ענָא הַו דֵּאתַאסִי וֵאמַר מַנֻו מָרי דֵּאהַימֵן בֵּה׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "גַּם רָאִיתָ אוֹתוֹ וְגַם הַמְדַבֵּר אִתְּךָ זֶה הוּא!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הֲלֹא רָאִיתָ אֹתוֺ וְהִנֵּה הוּא הַמְדַבֵּר אֵלֶיךׇ זֶה הוּא:
I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
Ježíš mu řekl: „Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“ ([Jan 4:26])
ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ἑὼρακας αυ᾿τὸν καὶ ὁ λαλω̑ν μετὰ σου̑ ε᾿κει̑νός ε᾿στιν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע חזַיתָּיהי והַו דַּממַלֵל עַמָך הֻויֻו׃
עָנָה הָאִישׁ: "אֲנִי מַאֲמִין, אֲדוֹנִי", וְהִשְׁתַּחֲוָה לוֹ.
וַיֹּאמַר הִנְנִי מַאֲמִין אֲדֹנִי וַיִּשְׁתַּחוּ לוֺ:
A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
On na to řekl: „Věřím, Pane,“ a padl před ním na kolena(g). (g) vzdal mu božskou poctu
ὁ δὲ ε῎φη πιστεύω κύριε καὶ προσεκύνησεν αυ᾿τω̑
הֻו דֵּין אֵמַר מהַימֵן אנָא מָרי וַנפַל סגֵד לֵה׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: " אֲנִי בָּאתִי לָעוֹלָם הַזֶּה לְשֵׁם מִשְׁפָּט, כְּדֵי שֶׁהַלֹּא־רוֹאִים יִּרְאוּ, וְהָרוֹאִים יִהְיוּ לְעִוְרִים."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲנִי לָדִין בָּאתִי בָאָרֶץ לְמַעַן הַעִוְרִים יִהְיוּ רֹאִים וְהָרֹאִים יִהְיוּ עִוְרִים:
I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, kteříž vidí, aby slepí byli.
Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“ ([Jan 3:18 Jan 5:22 Jan 5:27 Jan 12:48; Skutky apoštolské 10:42; Izajáš 6:9; Marek 4:12 Marek 8:18])
καὶ ει῏πεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς κρίμα ε᾿γώ ει᾿ς τὸν κόσμον του̑τον η῟λθον ι῞να οἱ μὴ βλέποντες βλέπωσιν καὶ οἱ βλέποντες τυφλοὶ γένωνται
וֵאמַר יֵשֻׁוע לדִינֵה דּעָלמָא הָנָא אֵתִית דַּאילֵין דּלָא חָזֵין נֵחזֻון וַאילֵין דּחָזֵין נֵסמֻון׃
שָׁמְעוּ זֹאת כַּמָּה מִן הַפְּרוּשִׁים שֶׁהָיוּ אִתּוֹ. שָׁאֲלוּ אוֹתוֹ: "הַאִם גַּם אָנוּ עִוְרִים?"
וּמִן-הַפְּרוּשִׁים אֲשֶׁר הָיוּ עִמּוֺ וְשָׁמְעוּ אֶת-דְּבָרָיו אָמְרוּ הֲגַם אֲנַחְנוּ עִוְרִים:
I uslyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“
η῎κουσαν ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων ταυ̑τα οἱ μετ῾ αυ᾿του̑ ο῎ντες καὶ ει῏πον αυ᾿τω̑ μὴ καὶ ἡμει̑ς τυφλοί ε᾿σμεν
וַשׁמַעו מֵן פּרִישֵׁא אַילֵין דּעַמֵה הוַו הָלֵין וֵאמַרו לֵה למָא אָף חנַן סמַיָא חנַן׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אִלּוּ הֱיִיתֶם עִוְרִים לֹא הָיָה בָּכֶם חֵטְא. אֲבָל כָּעֵת, בְּאָמְרְכֶם 'אֲנַחְנוּ רוֹאִים', עוֹמֶדֶת חַטַּאתְכֶם."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ לוּ עִוְרִים הֱיִיתֶם לֹא-הָיָה בָכֶם עָוֺן אֲבָל אַתֶּם אֹמְרִים כִּי הִנְּכֶם רֹאִים לָכֵן נִמְצָא עָוֺן בָּכֶם:
Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.
Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu.“ ([Jan 15:22; Lukáš 12:47; Jakubův 4:17])
ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ τυφλοὶ η῟τε ου᾿κ α῍ν ει῎χετε ἁμαρτίαν νυ̑ν δὲ λέγετε ο῞τι βλέπομεν ἡ ἁμαρτία ὑμω̑ν μένει
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵלֻו סמַיָא הוַיתֻּון לַיתּ הוָת לכֻון חטִיתָא הָשָׁא דֵּין אָמרִין אנתֻּון דּחָזֵינַן מֵטֻל הָנָא חטִיתכֻון קַיָמָא הי סס׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, מִי שֶׁאֵינוֹ נִכְנָס אֶל מִכְלָא הַצֹּאן דֶּרֶךְ הַשַּׁעַר, אֶלָּא מְטַפֵּס בְּדֶרֶךְ אַחֶרֶת, גַּנָּב הוּא וְשׁוֹדֵד.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִישׁ אֲשֶׁר לֹא-יַבֹא דֶּרֶךְ הַשַּׁעַר אֶל-מִכְלְאוֺת הַצֹּאן כִּי אִם-יַעֲלֶה בְדֶרֶךְ אַחֵר גַּנָּב הוּא וְשֹׁדֵד:
Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ μὴ ει᾿σερχόμενος διὰ τη̑ς θύρας ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν τω̑ν προβάτων α᾿λλὰ α᾿ναβαίνων α᾿λλαχόθεν ε᾿κει̑νος κλέπτης ε᾿στὶν καὶ ληστής
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דּלָא עָאֵל מֵן תַּרעָא לַטיָרָא דּעָנָא אֵלָא סָלֵק מֵן דֻּוכָּא אחרָניָא הַו גַּנָבָא הֻו וגַיָסָא׃
הַנִּכְנָס דֶּרֶךְ הַשַּׁעַר הוּא רוֹעֵה הַצֹּאן.
וְאִישׁ הַבָּא דֶרֶךְ הַשַּׁעַר הוּא רֹעֵה הַצֹּאן:
Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
ὁ δὲ ει᾿σερχόμενος διὰ τη̑ς θύρας ποιμήν ε᾿στιν τω̑ν προβάτων
הַו דֵּין דּעָאֵל מֵן תַּרעָא רָעיָא הֻו דּעָנָא׃
לוֹ יִפְתַּח שׁוֹמֵר הַשַּׁעַר, וְהַצֹּאן שׁוֹמְעוֹת בְּקוֹלוֹ. הוּא קוֹרֵא לְצֹאנוֹ בְּשֵׁם וּמוֹצִיא אוֹתָן.
לוֺ יִפְתַּח הַשֹּׁעֵר וְהַצֹּאן תִּשְׁמַעְנָה בְקֹלוֺ וְהוּא בְּשֵׁמוֺת יִקְרָא אֶל-צֹאנוֺ וְיוֺצִיאֵן:
Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. ([Žalmy 95:7; Izajáš 43:1])
τούτω ὁ θυρωρὸς α᾿νοίγει καὶ τὰ πρόβατα τη̑ς φωνη̑ς αυ᾿του̑ α᾿κούει καὶ τὰ ι῎δια πρόβατα φωνει̑ κατ῾ ο῎νομα καὶ ε᾿ξάγει αυ᾿τά
וַלהָנָא נָטַר תַּרעָא פָּתַח לֵה תַּרעָא ועָנָא שָׁמעָא קָלֵה ועֵרבַּוהי קָרֵא בַּשׁמָהַיהֻון ומַפֵּק להֻון׃
לְאַחַר שֶׁהוֹצִיא אֶת כָּל אֲשֶׁר לוֹ הוּא הוֹלֵךְ לִפְנֵיהֶן וְהַצֹּאן הוֹלְכוֹת אַחֲרָיו, כִּי מַכִּירוֹת הֵן אֶת קוֹלוֹ.
בְּהוֺצִיאוֺ אֶת-כָּל-צֹאנוֺ יַעֲבֹר לִפְנֵיהֶן וְהָלְכוּ אַחֲרָיו הַצֹּאן כִּי יֹדְעוֺת אֶת-קֹלוֺ:
A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. ([Micheáš 2:13; Jan 10:27])
ο῞ταν τὰ ι῎δια πάντα ε᾿κβάλη ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν πορεύεται καὶ τὰ πρόβατα αυ᾿τω̑ α᾿κολουθει̑ ο῞τι οι῎δασιν τὴν φωνὴν αυ᾿του̑
ומָא דַּאפֵּק עָנֵה קדָמֵיה אָזֵל ועֵרבַּוהי דִּילֵה אָזִלין בָּתרֵה מֵטֻל דּיָדעִין קָלֵה׃
אַחֲרֵי זָר לֹא תֵּלַכְנָה כִּי אִם תִּבְרַחְנָה מִמֶּנּוּ, מִפְּנֵי שֶׁאֵינָן מַכִּירוֹת אֶת קוֹלָם שֶׁל זָרִים."
וְאַחֲרֵי זָר לֹא תֵלַכְנָה כִּי תָנוֺסְנָה מִפָּנָיו יַעַן קוֺל זָרִים לֹא יָדָעוּ:
Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
α᾿λλοτρίω δὲ ου᾿ μὴ α᾿κολουθήσουσιν α᾿λλὰ φεύξονται α᾿π῾ αυ᾿του̑ ο῞τι ου᾿κ οι῎δασιν τω̑ν α᾿λλοτρίων τὴν φωνήν
בָּתַר נֻוכרָיָא דֵּין לָא אָזָלא עָנָא אֵלָא עָרקָא מֵנֵה דּלָא יָדעָא קָלֵה דּנֻוכרָיָא׃
אֶת הַמָּשָׁל הַזֶּה אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ, אַךְ הֵם לֹא הֵבִינוּ אֶת פֵּשֶׁר הַדְּבָרִים שֶׁדִּבֵּר אֲלֵיהֶם.
אֶת-הַמָּשָׁל הַזֶּה נָשָׂא עֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ וְהֵם לֹא הֵבִינוּ מַה-זֶּה אֲשֶׁר דִּבֶּר אֲלֵיהֶם:
To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. ([Jan 12:16])
ταύτην τὴν παροιμίαν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑νοι δὲ ου᾿κ ε῎γνωσαν τίνα η῟ν α῍ ε᾿λάλει αυ᾿τοι̑ς
הָדֵא פֵּלֵאתָא אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע הֵנֻון דֵּין לָא יִדַעו מָנָא מַלֵל עַמהֻון׃
הוֹסִיף יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אֲנִי הוּא שַׁעַר הַצֹּאן.
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיְדַבֵּר אֲלֵיהֶם אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אָנֹכִי שַׁעַר הַצֹּאן:
Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce(h). (h) var: pastýř ovcí
ει῏πεν ου῏ν πάλιν ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ θύρα τω̑ν προβάτων
אָמַר להֻון דֵּין תֻּוב יֵשֻׁוע אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דֵּאנָא אנָא תַּרעֵה דּעָנָא׃
כָּל אֲשֶׁר בָּאוּ לְפָנַי גַּנָּבִים הֵם וְשׁוֹדְדִים, וְהַצֹּאן לֹא שָׁמְעוּ לָהֶם.
כֹּל אֲשֶׁר בָּאוּ לְפָנַי גַּנָּבִים הֵם וְשֹׁדְדִים וְלֹא-שָׁמְעוּ אֲלֵיהֶם הַצֹּאן:
Všickni, kolikž jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
Všichni, kdo přišli přede mnou(i), jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. (i) var: – přede mnou ([Jeremjáš 23:1-Jeremjáš 23:2; Ezechiel 34:2-Ezechiel 34:3])
πάντες ο῞σοι η῟λθον πρὸ ε᾿μου̑ κλέπται ει᾿σὶν καὶ λησταί α᾿λλ῾ ου᾿κ η῎κουσαν αυ᾿τω̑ν τὰ πρόβατα
וכֻלהֻון אַילֵין דֵּאתַו גַּנָבֵא אֵנֻון וגַיָסֵא אֵלָא לָא שֵׁמעַת אֵנֻון עָנָא׃
אֲנִי הַשַּׁעַר. אִישׁ אִם יִכָּנֵס דַּרְכִּי - יִוָּשַׁע; הוּא יִכָּנֵס וְיֵצֵא וְיִמְצָא מִרְעֶה.
אָנֹכִי הַשַּׁעַר אִישׁ כִּי-יָבֹא דֶרֶךְ בִּי יְוָּשֵׁעַ וּבָא וְיֵצֵא וּמָצָא מִרְעֶה:
Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn(j), bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. (j) spasen ([Jan 14:6])
ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ θύρα δι῾ ε᾿μου̑ ε᾿άν τις ει᾿σέλθη σωθήσεται καὶ ει᾿σελεύσεται καὶ ε᾿ξελεύσεται καὶ νομὴν εὑρήσει
אֵנָא אנָא תַּרעָא ובִי אֵן אנָשׁ נֵעֻול נִחֵא ונֵעֻול ונֵפֻּוק ורֵעיָא נֵשׁכַּח׃
אֵין הַגַּנָּב בָּא אֶלָּא לִגְנֹב וְלַהֲרֹג וּלְהַשְׁמִיד. אֲנִי בָּאתִי כְּדֵי שֶׁיִּהְיוּ לָהֶם חַיִּים וּבְשֶׁפַע שֶׁיִּהְיוּ לָהֶם.
הַגַּנָּב לֹא יָבֹא כִּי אִם-לִגְנֹב לִשְׁחֹט וּלְהַשְׁמִיד וַאֲנִי בָאתִי לְמַעַן יִמְצְאוּ חַיִּים וְחַיַּת נַפְשָׁם לָרְוָיָה:
Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. ([Jan 1:4 Jan 3:15 Jan 3:36 Jan 5:40 Jan 6:40 Jan 10:28 Jan 11:25; Jan 17:2 Jan 20:31])
ὁ κλέπτης ου᾿κ ε῎ρχεται ει᾿ μὴ ι῞να κλέψη καὶ θύση καὶ α᾿πολέση ε᾿γώ η῟λθον ι῞να ζωὴν ε῎χωσιν καὶ περισσὸν ε῎χωσιν
גַּנָבָא לָא אָתֵא אֵלָא דּנֵגנֻוב וַדנֵקטֻול וַדנַובֵּד אֵנָא אֵתִית דּחַיֵא נֵהוֻון להֻון ומֵדֵּם דּיַתִּיר נֵהוֵא להֻון׃
אֲנִי הָרוֹעֶה הַטּוֹב. הָרוֹעֶה הַטּוֹב נוֹתֵן אֶת נַפְשׁוֹ בְּעַד הַצֹּאן.
אֲנִי הוּא הָרֹעֶה הַטּוֺב הָרֹעֶה הַטּוֺב יִתֵּן אֶת-נַפְשׁוֺ בְּעַד הַצֹּאן:
Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. ([Žalmy 23:1; Izajáš 40:11; Ezechiel 34:15; Židům 13:20; 1 Petrův 2:25; Zjevení Janovo 7:17; Jan 15:13; 1 Janův 3:16])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ ποιμὴν ὁ καλός ὁ ποιμὴν ὁ καλὸς τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ τίθησιν ὑπὲρ τω̑ν προβάτων
אֵנָא אנָא רָעיָא טָבָא רָעיָא טָבָא נַפשֵׁה סָאֵם חלָף עָנֵה׃
הַשָֹכִיר, שֶׁאֵינֶנּוּ רוֹעֶה וְהַצֹּאן אֵינָן צֹאנוֹ, כִּרְאוֹתוֹ אֶת הַזְּאֵב בָּא, עוֹזֵב אֶת הַצֹּאן וּבוֹרֵחַ וְהַזְּאֵב חוֹטֵף וּמְפַזֵּר אוֹתָן,
וְהַָּׂכִיר אֲשֶׁר אֵינֶנּוּ רֹעֶה וְלֹא-לוֺ הַצֹּאן יִרְאֶה אֶת-הַזְּאֵב בָּא יַעֲזֹב אֶת-הַצֹּאן וְיָנוּס וְהַזְּאֵב יַחֲטֹף וְיָפִיץ אֶת-הַצֹּאן:
Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
ὁ μισθωτὸς καὶ ου᾿κ ω῍ν ποιμήν ου῟ ου᾿κ ε῎στιν τὰ πρόβατα ι῎δια θεωρει̑ τὸν λύκον ε᾿ρχόμενον καὶ α᾿φίησιν τὰ πρόβατα καὶ φεύγει καὶ ὁ λύκος ἁρπάζει αυ᾿τὰ καὶ σκορπίζει
אַגִירָא דֵּין דּלָא הוָא רָעיָא ולַו דִּילֵה אֵנֻון עֵרבֵּא מָא דַּחזָא דִּאבָא דָּאתֵא שָׁבֵק עָנָא ועָרֵק וָאתֵא דִּאבָא חָטֵף וַמבַדַּר לָה לעָנָא׃
שֶׁכֵּן הַבּוֹרֵחַ אֵינוֹ אֶלָּא שָׂכִיר וְאֵין הוּא דּוֹאֵג לַצֹּאן.
וְהַָּׂכִיר נָס כִּי שָׂכִיר הוּא וְלֹא יִדְאַג לַצֹּאן:
Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
ο῞τι μισθωτός ε᾿στιν καὶ ου᾿ μέλει αυ᾿τω̑ περὶ τω̑ν προβάτων
אַגִירָא דֵּין עָרֵק מֵטֻל דַּאגִירָא הֻו ולָא בּטִיל לֵה עַל עָנָא׃
אֲנִי הָרוֹעֶה הַטּוֹב. אֲנִי מַכִּיר אֶת שֶׁלִּי וְשֶׁלִּי מַכִּירִים אוֹתִי,
אֲנִי הוּא הָרֹעֶה הַטּוֺב יָדַעְתִּי אֵת אֲשֶׁר-לִי וְנוֺדַעְתִּי לַאֲשֶׁר לִי:
Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, ([Jan 10:27])
ε᾿γὼ ει᾿μι ὁ ποιμὴν ὁ καλός καὶ γινὼσκω τὰ ε᾿μὰ καὶ γινὼσκουσί με τὰ ε᾿μά
אֵנָא אנָא רָעיָא טָבָא ויָדַע אנָא לדִילי ומֵתִידַע אנָא מֵן דִּילי׃
כְּשֵׁם שֶׁהָאָב מַכִּיר אוֹתִי וַאֲנִי מַכִּיר אֶת הָאָב; וְאֶת נַפְשִׁי נוֹתֵן אֲנִי בְּעַד הַצֹּאן.
כַּאֲשֶׁר גַּם-הָאָב יֹדֵעַ אֹתִי וַאֲנִי יֹדֵעַ אֶת-הָאָב וְאֶת-נַפְשִׁי אֶתֵּן בְּעַד הַצֹּאן:
Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. ([Matouš 11:27; Jan 10:11])
καθώς γινὼσκει με ὁ πατὴρ κα᾿γώ γινὼσκω τὸν πατέρα καὶ τὴν ψυχήν μου τίθημι ὑπὲρ τω̑ν προβάτων
אַיכַּנָא דּיָדַע לִי אָבי וֵאנָא יָדַע אנָא לָאבי ונַפשׁי סָאֵם אנָא חלָף עָנָא׃
גַּם צֹאן אֲחֵרוֹת יֵשׁ לִי, אֲשֶׁר אֵינָן מִן הַמִּכְלָא הַזֶּה. עָלַי לְהַנְהִיג גַּם אוֹתָן. הֵן אֶת קוֹלִי תִּשְׁמַעְנָה וְיִהְיֶה עֵדֶר אֶחָד וְרוֹעֶה אֶחָד.
וְעוֺד צֹאן אֲחֵרוֺת יֶשׁ-לִי אֲשֶׁר אֵינָן מִן-הַמִּכְלָה הַזֹּאת וְעָלַי לִנְהַג גַּם-אֹתָן וְהֵנָּה בְּקוֺלִי תִשְׁמַעְנָה וְהָיָה עֵדֶר אֶחָד וְרֹעֶה אֶחָד:
A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. ([Izajáš 56:6-Izajáš 56:8; Jan 11:52])
καὶ α῎λλα πρόβατα ε῎χω α῍ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿κ τη̑ς αυ᾿λη̑ς ταύτης κα᾿κει̑να δει̑ με α᾿γαγει̑ν καὶ τη̑ς φωνη̑ς μου α᾿κούσουσιν καὶ γενήσονται μία ποίμνη ει῟ς ποιμήν
אִית לִי דֵּין אָף עֵרבֵּא אחרָנֵא אַילֵין דּלָא הוַו מֵן טיָרָא הָנָא וָאף להֻון וָלֵא לִי למַיתָּיֻו אֵנֻון ונֵשׁמעֻון קָלי ותֵהוֵא עָנָא כֻּלָה חדָא וחַד רָעיָא׃
מִשּׁוּם כָּךְ אוֹהֵב אוֹתִי הָאָב: מִשּׁוּם שֶׁאֲנִי נוֹתֵן אֶת נַפְשִׁי וְאֶקַּח אוֹתָהּ שׁוּב.
עַל-כֵּן יֶאֱהָבַנִי הָאָב כִּי אֶת-נַפְשִׁי אֶתֵּן וְאָשִׁיב וְאֶקָּחֶיהָ:
Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. ([Skutky apoštolské 2:24])
διὰ του̑τό με ὁ πατὴρ α᾿γαπα̑ ο῞τι ε᾿γώ τίθημι τὴν ψυχήν μου ι῞να πάλιν λάβω αυ᾿τήν
מֵטֻל הָנָא אָבי רָחֵם לִי דֵּאנָא סָאֵם אנָא נַפשׁי דּתֻוב אֵסבִיה׃
אִישׁ לֹא נָטַל אוֹתָהּ מִמֶּנִּי, אֶלָּא שֶׁאֲנִי נוֹתֵן אוֹתָהּ מֵעַצְמִי. יֵשׁ לִי סַמְכוּת לָתֵת אוֹתָהּ וְיֵשׁ לִי סַמְכוּת לָקַחַת אוֹתָהּ שׁוּב. אֶת הַמִּצְוָה הַזֹּאת קִבַּלְתִּי מֵאֵת אָבִי."
אִישׁ לֹא יִקַּח נַפְשִׁי מִמֶּנִּי כִי אִם-אֲנִי אֶתְּנֶנָּה יֶשׁ-לְאֵל יָדִי לְתִתָּהּ וְיֶשׁ-לְאֵל לַהֲשִׁיבָהּ אֵלָי זֹאת הַמִּצְוָה צֻוֵּיתִי מֵאֵת אָבִי:
Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
Nikdo mi ho nebere(k), ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“ (k) var: nevzal ([Marek 10:32; Jan 14:31 Jan 15:10])
ου᾿δεὶς αι῎ρει αυ᾿τὴν α᾿π῾ ε᾿μου̑ α᾿λλ῾ ε᾿γώ τίθημι αυ᾿τὴν α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ε᾿ξουσίαν ε῎χω θει̑ναι αυ᾿τήν καὶ ε᾿ξουσίαν ε῎χω πάλιν λαβει̑ν αυ᾿τήν ταύτην τὴν ε᾿ντολὴν ε῎λαβον παρὰ του̑ πατρός μου
לָא הוָא אנָשׁ שָׁקֵל לָה מֵני אֵלָא אֵנָא סָאֵם אנָא לָה מֵן צֵביָני שַׁלִיט אנָא גֵּיר דַּאסִימִיה ושַׁלִיט אנָא דּתֻוב אֵסבִיה דּהָנָא פֻּוקדָּנָא קַבּלֵת מֵן אָבי׃ ס
שׁוּב נָפְלָה מַחֲלֹקֶת בֵּין הַשּׁוֹמְעִים בִּגְלַל דְּבָרָיו אֵלֶּה.
וַיֵּחָלְקוּ הַיְּהוּדִים עוֺד הַפַּעַם עַל-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה:
Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce. ([Jan 7:43 Jan 9:16])
σχίσμα πάλιν ε᾿γένετο ε᾿ν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις διὰ τοὺς λόγους τούτους
וַהוָת תֻּוב פָּלגֻּותָא בַּינַי יִהֻודָיֵא מֵטֻל מֵלֵא הָלֵין׃
אָמְרוּ רַבִּים מֵהֶם: "שֵׁד בּוֹ; הוּא מְשֻׁגָּע. לָמָּה אַתֶּם מַקְשִׁיבִים אֵלָיו?"
רַבִּים מֵהֶם אָמְרוּ רוּחַ רָע בּוֺ וּמְשֻׁגָּע הוּא לָמָּה-זֶּה תִּשְׁמְעוּ אֵלָיו:
A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Mnozí z nich říkali: „Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?“ ([Marek 3:21 Marek 3:30; Jan 7:20 Jan 8:48])
ε῎λεγον δὲ πολλοὶ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν δαιμόνιον ε῎χει καὶ μαίνεται τί αυ᾿του̑ α᾿κούετε
וָאמרִין הוַו סַגִּיֵאא מֵנהֻון דּדַיוָא אִית לֵה ומֵשׁנָא שׁנָא מָנָא שָׁמעִין אנתֻּון לֵה׃
אֲחֵרִים אָמְרוּ: "אֵלֶּה אֵינָן מִלִּים שֶׁל אֲחוּז שֵׁד. הַאִם יָכוֹל שֵׁד לִפְקֹחַ עֵינֵי עִוְרִים?"
וַאֲחֵרִים אָמְרוּ אֵין הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבְרֵי בַעַל רוּחַ רָע הֲיֵשׁ עִם-רוּחַ רָע לִפְקֹחַ עֵינֵי עִוְרִים:
Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Jiní říkali: „Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?“ ([Marek 3:23])
α῎λλοι ε῎λεγον ταυ̑τα τὰ ρ᾿ήματα ου᾿κ ε῎στιν δαιμονιζομένου μὴ δαιμόνιον δύναται τυφλω̑ν ο᾿φθαλμοὺς α᾿νοι̑ξαι
אחרָנֵא דֵּין אָמרִין הוַו הָלֵין מֵלֵא לָא הוַי דּדַיוָנָא למָא דַּיוָא מֵשׁכַּח עַינֵא דּסַמיָא לַמפַתָּחֻו׃ ס
אוֹתָהּ עֵת חָגְגוּ בִּירוּשָׁלַיִם אֶת חַג הַחֲנֻכָּה. חֹרֶף הָיָה.
וַיְהִי בִּימֵי הַחֲנֻכָּה בִּימֵי הַחֹרֶף בִּירוּשָׁלָיִם:
Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
ε᾿γένετο τότε τὰ ε᾿γκαίνια ε᾿ν τοι̑ς ῾Ιεροσολύμοις χειμών η῟ν
הוָא דֵּין עִאדָא דּחֻודָתָא בֻּאורִשׁלֵם וסַתוָא הוָא׃
כַּאֲשֶׁר הִתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ בְּאוּלָם שְׁלֹמֹה,
וַיִּתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ בְּאוּלָם שְׁלֹמֹה:
I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. ([Skutky apoštolské 3:11 Skutky apoštolské 5:12])
καὶ περιεπάτει ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ε᾿ν τη̑ στοα̑ του̑ Σολομω̑νος
וַמהַלֵך הוָא יֵשֻׁוע בּהַיכּלָא בֵּאסטוָא דַּשׁלֵימֻון׃
הִקִּיפוּהוּ פְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ לוֹ: "עַד מָתַי תַּחֲזִיק אֶת נַפְשֵׁנוּ בְּמֶתַח? אִם אַתָּה הַמָּשִׁיחַ, אֱמֹר לָנוּ בְּבֵרוּר."
וַיָּסֹבּוּ אֹתוֺ הַיְהוּדִים וַיֹּאמְרוּ עַד-אָנָה תִמְשְׁכֵנוּ בְנַפְשֵׁנוּ אִם-אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ הַגֶּד-לָנוּ לְעֵין הַשָּׁמֶשׁ:
Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš(l), řekni nám to otevřeně!“ (l) ř: Kristus ([Lukáš 22:67])
ε᾿κύκλωσαν ου῏ν αυ᾿τὸν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ ε῎λεγον αυ᾿τω̑ ε῞ως πότε τὴν ψυχὴν ἡμω̑ν αι῎ρεις ει᾿ σὺ ει῏ ὁ Χριστός ει᾿πὲ ἡμι̑ν παρρησία
וחַדרֻוהי יִהֻודָיֵא וָאמרִין לֵה עדַמָא לֵאמַתי נָסֵב אַנתּ נַפשַׁן אֵן אַנתּ הֻו משִׁיחָא אֵמַר לַן גַּליָאיִת׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "אָמַרְתִּי לָכֶם וְאֵינְכֶם מַאֲמִינִים. הַמַּעֲשִׂים שֶׁאֲנִי עוֹשֶׂה בְּשֵׁם אָבִי - אֵלֶּה מְעִידִים עָלַי,
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֵן הִגַּדְתִּי לָכֶם וְלֹא הֶאֱמַנְתֶּם בִּי הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר-אֲנִי עֹשֶׂה בְּשֵׁם אָבִי הֵם לִי לְעֵדוּת:
Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví. ([Jan 5:36 Jan 10:38])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πον ὑμι̑ν καὶ ου᾿ πιστεύετε τὰ ε῎ργα α῍ ε᾿γώ ποιω̑ ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι του̑ πατρός μου ταυ̑τα μαρτυρει̑ περὶ ε᾿μου̑
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון אֵמרֵת לכֻון ולָא מהַימנִין אנתֻּון וַעבָדֵא דֵּאנָא עָבֵד אנָא בַּשׁמֵה דָּאבי הֵנֻון סָהדִּין עלַי׃
אַךְ אַתֶּם אֵינְכֶם מַאֲמִינִים מִשּׁוּם שֶׁאֵינְכֶם מִצֹּאנִי.
רַק אַתֶּם לֹא תַאֲמִינוּ כִּי לֹא מִצֹּאנִי אַתֶּם כַּאֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָכֶם:
Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí(m). (m) var: + jak jsem vám řekl ([Jan 8:47])
α᾿λλὰ ὑμει̑ς ου᾿ πιστεύετε ο῞τι ου᾿κ ε᾿στὲ ε᾿κ τω̑ν προβάτων τω̑ν ε᾿μω̑ν
אֵלָא אַנתֻּון לָא מהַימנִין אנתֻּון מֵטֻל דּלָא הוַיתֻּון מֵן עֵרבַּי אַיכַּנָא דֵּאמרֵת לכֻון׃
צֹאנִי שׁוֹמְעוֹת אֶת קוֹלִי וַאֲנִי מַכִּיר אוֹתָן; הֵן הוֹלְכוֹת אַחֲרַי
צֹאנִי שֹׁמְעוֺת אֶת-קֹלִי וַאֲנִי יֹדֵעַ אֹתָן וְהֵנָּה הֹלְכוֺת אַחֲרָי:
Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou ([Jan 10:4])
τὰ πρόβατα τὰ ε᾿μὰ τη̑ς φωνη̑ς μου α᾿κούουσιν κα᾿γώ γινὼσκω αυ᾿τά καὶ α᾿κολουθου̑σίν μοι
עֵרבֵּא דִּילי קָלי שָׁמעִין וֵאנָא יָדַע אנָא להֻון והֵנֻון אָתֵין בָּתַרי׃
וַאֲנִי נוֹתֵן לָהֶן חַיֵּי עוֹלָם; וְלֹא תֹּאבַדְנָה לְעוֹלָם, אַף לֹא יַחֲטֹף אוֹתָן אִישׁ מִיָּדִי.
וְחַיֵּי עוֺלָם אֶתֵּן לָהֶן לֹא תֹאבַדְנָה לָנֶצַח וְלֹא יַחֲטֹף אֹתָן אִישׁ מִיָּדִי:
A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. ([Jan 6:39 Jan 17:12 Jan 18:9])
κα᾿γώ δίδωμι αυ᾿τοι̑ς ζωὴν αι᾿ὼνιον καὶ ου᾿ μὴ α᾿πόλωνται ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ ου᾿χ ἁρπάσει τις αυ᾿τὰ ε᾿κ τη̑ς χειρός μου
וֵאנָא יָהֵב אנָא להֻון חַיֵא דַּלעָלַם ולָא נִאבדֻּון לעָלַם ולָא אנָשׁ נֵחטֻוף אֵנֻון מֵן אִידַי׃
אָבִי שֶׁנָּתַן אוֹתָן לִי גָּדוֹל מִכֹּל וְאֵין אִישׁ יָכוֹל לַחֲטֹף אוֹתָן מִיָּד הָאָב.
אָבִי אֲשֶׁר נְתָנָן לִי אַדִּיר הוּא מִכֹּל וְאֵין אִישׁ אֲשֶׁר-יוּכַל לַחֲטֹף אֶתְהֶן מִיַּד הָאָב:
Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky(n). (n) var: Co mně můj Otec dal, je větší než všecko ostatní; a nikdo nemůže nic vyrvat z Otcovy ruky.
ὁ πατήρ μου ο῍ δέδωκέν μοι πάντων μει̑ζόν ε᾿στιν καὶ ου᾿δεὶς δύναται ἁρπάζειν ε᾿κ τη̑ς χειρὸς του̑ πατρός
אָבי גֵּיר דּיַהב לִי מֵן כֻּל רַב הֻו ולָא אנָשׁ מֵשׁכַּח דּמֵן אִידֵה דָּאבי נֵחטֻוף׃
אֲנִי וְהָאָב אֶחָד אֲנַחְנוּ."
וַאֲנִי וְהָאָב אֶחָד:
Já a Otec jedno jsme.
Já a Otec jsme jedno.“ ([Jan 10:38 Jan 17:21])
ε᾿γώ καὶ ὁ πατὴρ ε῞ν ε᾿σμεν
אֵנָא וָאבי חַד חנַן׃
שׁוּב הֵרִימוּ אֲבָנִים כְּדֵי לִרְגֹּם אוֹתוֹ.
וַיּוֺסִיפוּ הַיְּהוּדִים וַיִּשְׂאוּ אֲבָנִים לְסָקְלוֺ:
Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali. ([Jan 8:59])
ε᾿βάστασαν πάλιν λίθους οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ι῞να λιθάσωσιν αυ᾿τόν
וַשׁקַלו תֻּוב יִהֻודָיֵא כִּאפֵא למֵרגּמֵה סּ סּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "מַעֲשִׂים טוֹבִים רַבִּים הֶרְאֵיתִי לָכֶם מֵאֵת הָאָב; עַל אֵיזֶה מַעֲשֶׂה מֵהֶם תִּרְגְּמוּנִי?"
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֵן מַעֲשִׂים רַבִּים טוֺבִים הֶרְאֵיתִי לָכֶם מֵאֵת הָאָב עַל-אֵי-זֶה מִן-הַמַּעֲשִׂים הָאֵלֶּה תִּסְקְלֻנִי:
Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πολλὰ ε῎ργα καλὰ ε῎δειξα ὑμι̑ν ε᾿κ του̑ πατρός διὰ ποι̑ον αυ᾿τω̑ν ε῎ργον ε᾿μὲ λιθάζετε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע סַגִּיֵאא עבָדֵא שַׁפִּירֵא מֵן לוָת אָבי חַוִיתכֻון מֵטֻל אַינָא עבָדָא מֵנהֻון רָגמִין אנתֻּון לִי׃
עָנוּ לוֹ: "לֹא עַל מַעֲשֶׂה טוֹב נִרְגֹּם אוֹתְךָ, אֶלָּא עַל חִלּוּל שֵׁם שָׁמַיִם וְעַל שֶׁבִּהְיוֹתְךָ אָדָם אַתָּה עוֹשֶׂה אֶת עַצְמְךָ אֱלֹהִים."
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הַיְּהוּדִים לֵאמֹר עַל-מַעֲשֶׂה טוֺב לֹא נִסְקְלֶךׇ כִּי אִם-עַל-חִלּוּל הַשֵּׁם בַּאֲשֶׁר כִּי אָדָם אַתָּה וְהִנְּךׇ אֹמֵר לְנַפְשְׁךׇ אֱלֹהִים אָתָּה:
Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“ ([Leviticus 24:16; Marek 14:64; Jan 5:18])
α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι περὶ καλου̑ ε῎ργου ου᾿ λιθάζομέν σε α᾿λλὰ περὶ βλασφημίας καὶ ο῞τι σὺ α῎νθρωπος ω῍ν ποιει̑ς σεαυτὸν θεόν
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לָא הוָא מֵטֻל עבָדֵא שַׁפִּירֵא רָגמִין חנַן לָך אֵלָא מֵטֻל דַּמגַדֵּף אַנתּ וכַד אִיתַיךְּ בַּר אנָשָׁא עָבֵד אַנתּ נַפשָׁך אַלָהָא׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "כְּלוּם לֹא כָּתוּב בְּתוֹרַתְכֶם, 'אֲנִי־אָמַרְתִּי אֱלֹהִים אַתֶּם'?
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֲלֹא כָתוּב בְּתוֺרַתְכֶם אֲנִי אָמַרְתִּי אֱלֹהִים אַתֶּם:
Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘ ([Žalmy 82:6])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ε῎στιν γεγραμμένον ε᾿ν τω̑ νόμω ὑμω̑ν ο῞τι ε᾿γώ ει῏πα θεοί ε᾿στε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא הוָא הָכַנָא כּתִיב בּנָמֻוסכֻון דֵּאנָא אֵמרֵת דַּאלָהֵא אַנתֻּון׃
אִם הוּא אָמַר 'אֱלֹהִים' לְאֵלֶּה אֲשֶׁר דְּבַר אֱלֹהִים הָיָה אֲלֵיהֶם - וְאֶת הַכָּתוּב אִי אֶפְשָׁר לְהָפֵר -
וְעַתָּה אִם-אֲנָשִׁים נִקְרְאוּ אֱלֹהִים אֲשֶׁר תּוֺרַת הָאֱלֹהִים אִתָּם וּדְבַר הַכָּתוּב אֵין לְהָשִׁיב:
Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit –
ει᾿ ε᾿κείνους ει῏πεν θεοὺς πρὸς ου῍ς ὁ λόγος του̑ θεου̑ ε᾿γένετο καὶ ου᾿ δύναται λυθη̑ναι ἡ γραφή
אֵן להָנֻון אֵמַר אַלָהֵא מֵטֻל דַּלוָתהֻון הוָת מֵלתָא דַּאלָהָא ולָא מֵשׁכַּח כּתָבָא דּנֵשׁתּרֵא׃
הַאִם תֹּאמְרוּ אַתֶּם לָזֶה אֲשֶׁר הָאָב קִדְּשׁוֹ וְשָׁלַח אוֹתוֹ אֶל הָעוֹלָם, 'מְגַדֵּף אַתָּה', מִשּׁוּם שֶׁאָמַרְתִּי 'בֶּן־אֱלֹהִים אֲנִי'?
אֵיךְ תֹּאמְרוּן עַל-זֶה אֲשֶׁר קִדְּשׁוֺ הָאָב וַיִּשְׁלָחֵהוּ בָאָרֶץ מְגַדֵּף אָתָּה יַעַן אָמַרְתִּי בֶּן-הָאֱלֹהִים אָנִי:
Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn? ([Jan 5:23 Jan 5:37 Jan 7:16 Jan 7:33; Jan 12:45; Jan 14:24])
ο῍ν ὁ πατὴρ ἡγίασεν καὶ α᾿πέστειλεν ει᾿ς τὸν κόσμον ὑμει̑ς λέγετε ο῞τι βλασφημει̑ς ο῞τι ει῏πον υἱὸς του̑ θεου̑ ει᾿μι
לַאינָא דַּאבָא קַדּשֵׁה ושַׁדּרֵה לעָלמָא אַנתֻּון אָמרִין אנתֻּון דַּמגַדֵּף אַנתּ עַל דֵּאמרֵת לכֻון דַּברֵה אנָא דַּאלָהָא׃
אִם אֵינֶנִּי עוֹשֶׂה אֶת מַעֲשֵׂי אָבִי, אַל תַּאֲמִינוּ לִי.
אִם-לֹא עָשִׂיתִי אֶת-מַעֲשֵׂי אָבִי לֹא תַאֲמִינוּ לִי:
Nečiním-liť skutků Otce svého nevěřte mi.
Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
ει᾿ ου᾿ ποιω̑ τὰ ε῎ργα του̑ πατρός μου μὴ πιστεύετέ μοι
אֵלָא עָבֵד אנָא עבָדֵא דָּאבי לָא תּהַימנֻונָני׃
אֲבָל אִם אֲנִי עוֹשֶׂה, אַף אִם אֵינְכֶם מַאֲמִינִים לִי, הַאֲמִינוּ לַמַּעֲשִׂים, לְמַעַן תַּכִּירוּ וְתֵדְעוּ שֶׁהָאָב בִּי וַאֲנִי בָּאָב."
וְאִם-עֲשִׂיתִים אַף כִּי לֹא-אֲבִיתֶם לְהַאֲמִין בִּי הַאֲמִינוּ בְּמַעֲשֵׂי יָדָי לְמַעַן תֵּדְעוּ וְתַאֲמִינוּ כִּי הָאָב בִּי וַאֲנִי בָּאָב:
Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že
Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ ([Jan 5:36 Jan 10:25 Jan 14:11])
ει᾿ δὲ ποιω̑ κα῍ν ε᾿μοὶ μὴ πιστεύητε τοι̑ς ε῎ργοις πιστεύετε ι῞να γνω̑τε καὶ γινὼσκητε ο῞τι ε᾿ν ε᾿μοὶ ὁ πατὴρ κα᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρί
אֵן דֵּין עָבֵד אנָא אָפֵן לִי לָא מהַימנִין אנתֻּון להֻון לַעבָדֵא הַימֵנו דּתֵדּעֻון וַתהַימנֻון דָּאבי בִּי וֵאנָא בָּאבי׃ ס
אָז נִסּוּ שׁוּב לִתְפֹּס אוֹתוֹ וְהוּא חָמַק מִיָּדָם.
וַיּוֺסִיפוּ וַיְבַקְשׁוּ לְתָפְשׂוֺ אַךְ הוּא נִמְלַט מִיָּדָם:
Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl. ([Jan 7:30 Jan 8:20])
ε᾿ζήτουν ου῏ν αυ᾿τὸν πάλιν πιάσαι καὶ ε᾿ξη̑λθεν ε᾿κ τη̑ς χειρὸς αυ᾿τω̑ν
וַבעַו הוַו תֻּוב דּנֵאחדֻּונָיהי וַנפַק לֵה מֵן בֵּית אִידַיהֻון׃
הוּא הָלַךְ וְשָׁב אֶל עֵבֶר הַיַּרְדֵּן, אֶל הַמָּקוֹם אֲשֶׁר שָׁם הִטְבִּיל יוֹחָנָן בָּרִאשׁוֹנָה, וְנִשְׁאַר שָׁם.
וַיֵּצֵא וַיָּשָׁב אֶל-עֵבֶר הַיַּרְדֵּן אֶל-הַמָּקוֺם אֲשֶׁר יוֺחָנָן הָיָה מְטַבֵּל שָׁם בַּתְּחִלָּה וַיֵּשֶׁב שָׁם:
I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval. ([Jan 1:28])
καὶ α᾿πη̑λθεν πάλιν πέραν του̑ ᾽Ιορδάνου ει᾿ς τὸν τόπον ο῞που η῟ν ᾽Ιωάννης τὸ πρω̑τον βαπτίζων καὶ ε῎μεινεν ε᾿κει̑
וֵאזַל לֵה לעֵברָא דּיֻורדּנָן לדֻוכּתָא אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא יֻוחַנָן מֵן קדִים כַּד מַעמֵד הוָא וַהוָא תַּמָן׃ ס
רַבִּים בָּאוּ אֵלָיו. "יוֹחָנָן לֹא עָשָׂה שׁוּם נֵס", אָמְרוּ, "אַךְ כָּל מַה שֶּׁאָמַר יוֹחָנָן עַל הָאִישׁ הַזֶּה הָיָה אֱמֶת."
וַיָּבֹאוּ אֵלָיו רַבִּים וַיֹּאמְרוּ הִנֵּה יוֺחָנָן לֹא-נָתַן מוֺפֵת אֲבָל כָּל-אֲשֶׁר דִּבֶּר עַל-הָאִישׁ הַזֶּה אֱמֶת הוּא:
I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Mnozí k němu přicházeli a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda.“ ([Jan 1:27 Jan 1:30 Jan 1:34])
καὶ πολλοὶ η῟λθον πρὸς αυ᾿τὸν καὶ ε῎λεγον ο῞τι ᾽Ιωάννης μὲν σημει̑ον ε᾿ποίησεν ου᾿δέν πάντα δὲ ο῞σα ει῏πεν ᾽Ιωάννης περὶ τούτου α᾿ληθη̑ η῟ν
וֵאתַו אנָשָׁא סַגִּיֵאא לוָתֵה וָאמרִין הוַו דּיֻוחַנָן אָף לָא חדָא אָתָא עבַד כֻּלמֵדֵּם דֵּין דֵּאמַר יֻוחַנָן עַל גַּברָא הָנָא שַׁרִיר הֻו׃
וְרַבִּים הֶאֱמִינוּ בּוֹ שָׁם.
וַיַּאֲמִינוּ-בוֺ רַבִּים בַּמָּקוֺם הַהוּא:
A mnozí tam uvěřili v něho.
A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo. ([Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 11:45 Jan 12:11])
καὶ πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τὸν ε᾿κει̑
וסַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה סס׃
מַעֲשֶׂה בְּחוֹלֶה אֶחָד, אֶלְעָזָר מִבֵּית עַנְיָה, מִן הַכְּפָר שֶׁגָּרוּ בּוֹ מִרְיָם וּמָרְתָא אֲחוֹתָהּ.
וַיְהִי אִישׁ חֹלֶה וּשְׁמוֺ אֶלְעָזָר מִבֵּית-עַנְיָה מְקוֺם מוֺשַׁב מִרְיָם וּמַרְתָא אֲחוֺתָהּ:
Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.
η῟ν δέ τις α᾿σθενω̑ν Λάζαρος α᾿πὸ Βηθανίας ε᾿κ τη̑ς κὼμης Μαρίας καὶ Μάρθας τη̑ς α᾿δελφη̑ς αυ᾿τη̑ς
אִית הוָא דֵּין חַד דַּכרִיה לָעָזַר מֵן בֵּית־עַניָא קרִיתָא אַחֻוה דּמַריַם וַדמָרתָּא׃ ס
מִרְיָם הִיא אֲשֶׁר מָשְׁחָה אֶת הָאָדוֹן בְּשֶׁמֶן בֹּשֶׂם וְנִגְּבָה אֶת רַגְלָיו בְּשַׂעֲרוֹתֶיהָ. אָחִיהָ אֶלְעָזָר הוּא שֶׁחָלָה.
הִיא מִרְיָם אֲשֶׁר מָשְׁחָה אֶת-הָאָדוֺן בְּשֶׁמֶן רֹקֵחַ וּבְשַׂעֲרֹתֶיהָ נִגְּבָה אֶת-רַגְלָיו וְאֶלְעָזָר הוּא אָחִיהָ אֲשֶׁר חָלָה:
A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen. ([Jan 12:3])
η῟ν δὲ Μαριὰμ ἡ α᾿λείψασα τὸν κύριον μύρω καὶ ε᾿κμάξασα τοὺς πόδας αυ᾿του̑ ται̑ς θριξὶν αυ᾿τη̑ς η῏ς ὁ α᾿δελφὸς Λάζαρος η᾿σθένει
מַריַם דֵּין הָדֵא אִיתֵיה הָי דּמֵשׁחַת בּבֵסמָא רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע ושַׁויַת בּסַערָה אַחֻוה הוָא דּהָדֵא לָעָזַר דַּכרִיה הוָא׃ ס
שָׁלְחוּ הָאֲחָיוֹת לְהַגִּיד לְיֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנֵנוּ, רְאֵה נָא, זֶה שֶׁאָהוּב עָלֶיךָ חוֹלֶה."
וַתִּשְׁלַחְנָה הָאֲחָיוֺת אֵלָיו לֵאמֹר אֲדֹנִי הִנֵּה זֶה אֲשֶׁר נַפְשְׁךׇ אֲהֵבַתְהוּ חֹלֶה הוּא:
Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“
α᾿πέστειλαν ου῏ν αἱ α᾿δελφαὶ πρὸς αυ᾿τὸν λέγουσαι κύριε ι῎δε ο῍ν φιλει̑ς α᾿σθενει̑
ושַׁדַּרֵין תַּרתַּיהֵין אַחוָתֵה לוָת יֵשֻׁוע וָאמרָן מָרַן הָא הַו דּרָחֵם אַנתּ כּרִיה׃
שָׁמַע יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַמַּחֲלָה הַזֹּאת אֵינֶנָּה לְמָוֶת, אֶלָּא לִכְבוֹד אֱלֹהִים, כְּדֵי שֶׁיְּכֻבַּד בָּהּ בֶּן־הָאֱלֹהִים."
וַיִשְׁמַע יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הַמַּחֲלָה הַזֹּאת לֹא לַמָּוֶת כִּי אִם-לִכְבוֺד הָאֱלֹהִים לְמַעַן יִכָּבֶד-בָּהּ בֶּן-הָאֱלֹהִים:
A uslyšav to Ježíš, řekl: nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“ ([Jan 9:3])
α᾿κούσας δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν αυ῞τη ἡ α᾿σθένεια ου᾿κ ε῎στιν πρὸς θάνατον α᾿λλ῾ ὑπὲρ τη̑ς δόξης του̑ θεου̑ ι῞να δοξασθη̑ ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ δι῾ αυ᾿τη̑ς
יֵשֻׁוע דֵּין אֵמַר הָנָא כֻּורהָנָא לָא הוָא דּמַותָּא אֵלָא חלָף תֵּשׁבֻּוחתָּא דַּאלָהָא דּנֵשׁתַּבַּח בּרֵה דַּאלָהָא מֵטֻלָתֵה׃
יֵשׁוּעַ אָהַב אֶת מָרְתָא וְאֶת אֲחוֹתָהּ וְאֶת אֶלְעָזָר.
וְיֵשׁוּעַ אָהַב אֶת-מַרְתָא וְאֶת-אֲחוֺתָהּ וְאֶת-אֶלְעָזָר:
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.
η᾿γάπα δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς τὴν Μάρθαν καὶ τὴν α᾿δελφὴν αυ᾿τη̑ς καὶ τὸν Λάζαρον
מַחֵב הוָא דֵּין הֻו יֵשֻׁוע למָרתָּא וַלמַריַם וַללָעָזַר׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע כִּי חָלָה, שָׁהָה עוֹד יוֹמַיִם בְּאוֹתוֹ מָקוֹם.
וַיְהִי בְּשָׁמְעוֺ כִּי חָלָה וַיִּתְמַהְמַהּ וַיֵּשֶׁב יוֺמַיִם בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר-הוּא שָׁם:
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.
ὡς ου῏ν η῎κουσεν ο῞τι α᾿σθενει̑ τότε μὲν ε῎μεινεν ε᾿ν ω῟ η῟ν τόπω δύο ἡμέρας
וכַד שׁמַע דַּכרִיה כַּתַּר בּדֻוכּתָא דִּאיתַוהי הוָא תּרֵין יַומִין׃
אַחֲרֵי כֵן אָמַר לְתַלְמִידָיו: "בּוֹאוּ נַחֲזֹר לְאֶרֶץ יְהוּדָה."
וְאַחֲרֵי-כֵן אָמַר לְתַלְמִידָיו לְכוּ וְנָשׁוּבָה אֶל-אֶרֶץ יְהוּדָה:
Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
Teprve potom řekl svým učedníkům: „Pojďme opět do Judska!“ ([Jan 10:40])
ε῎πειτα μετὰ του̑το λέγει τοι̑ς μαθηται̑ς α῎γωμεν ει᾿ς τὴν ᾽Ιουδαίαν πάλιν
ובָתַרכֵּן אֵמַר לתַלמִידַוהי תַּו נִאזַל תֻּוב לִיהֻוד׃
אָמְרוּ לוֹ הַתַּלְמִידִים: "רַבִּי, לֹא מִכְּבָר בִּקְשׁוּ לִרְגֹּם אוֹתְךָ וְאַתָּה חוֹזֵר לְשָׁם?"
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו תַּלְמִידָיו רַבֵּנוּ הֲלֹא זֶה עַתָּה בִּקְשׁוּ הַיְּהוּדִים לִסְקָלְךׇ וְאַתָּה עוֺד תָּשׁוּב שָׁמָּה:
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
Učedníci mu řekli: „Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé kamenovat, a zase tam chceš jít?“ ([Jan 10:31])
λέγουσιν αυ᾿τω̑ οἱ μαθηταί ῥαββί νυ̑ν ε᾿ζήτουν σε λιθάσαι οἱ ᾽Ιουδαι̑οι καὶ πάλιν ὑπάγεις ε᾿κει̑
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי רַבַּן הָשָׁא יִהֻודָיֵא בָּעֵין הוַו למֵרגּמָך ותֻוב אָזֵל אַנתּ לתַמָן׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "הֲרֵי שְׁתֵּים־עֶשְׂרֵה שָׁעוֹת לַיּוֹם. הַמִּתְהַלֵּךְ בַּיּוֹם אֵינֶנּוּ נִכְשָׁל, כִּי רוֹאֶה הוּא אֶת אוֹר הָעוֹלָם הַזֶּה.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הֲלֹא שְׁתֵּים-עֶשְׂרֵה שָׁעוֺת בַּיּוֺם אִישׁ הַהֹלֵךְ בַּיּוֺם לֹא יִכָּשֵׁל כִּי יִרְאֶה אוֺר הָעוֺלָם הַזֶּה:
Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa. ([Jan 9:5 Jan 12:35])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ου᾿χὶ δὼδεκα ω῟ραί ει᾿σιν τη̑ς ἡμέρας ε᾿άν τις περιπατη̑ ε᾿ν τη̑ ἡμέρα ου᾿ προσκόπτει ο῞τι τὸ φω̑ς του̑ κόσμου τούτου βλέπει
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע לָא תַּרתַּעֵסרֵא שָׁעִין אִית בּיַומָא וֵאן אנָשׁ מהַלֵך בִּאימָמָא לָא מֵתּתּקֵל מֵטֻל דּחָזֵא נֻוהרֵה דּעָלמָא הָנָא׃
אֲבָל הַמִּתְהַלֵּךְ בַּלַּיְלָה נִכְשָׁל, כִּי הָאוֹר אֵינֶנּוּ בּוֹ."
אֲבָל הַהֹלֵךְ בַּלַּיְלָה יִכָּשֵׁל כִּי הָאוֺר אֵינֶנּוּ-בוֺ:
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla.“
ε᾿ὰν δέ τις περιπατη̑ ε᾿ν τη̑ νυκτί προσκόπτει ο῞τι τὸ φω̑ς ου᾿κ ε῎στιν ε᾿ν αυ᾿τω̑
אֵן אנָשׁ דֵּין בּלִליָא נהַלֵך מֵתּתּקֵל מֵטֻל דּנַהִירָא לַיתּ בֵּה׃
אַחֲרֵי שֶׁאָמַר זֹאת הוֹסִיף: "אֶלְעָזָר יְדִידֵנוּ נִרְדַּם, אַךְ אֲנִי הוֹלֵךְ לְהָעִיר אוֹתוֹ."
וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת אָמַר אֲלֵיהֶם אֶלְעָזָר יְדִידֵנוּ יָשֵׁן וַאֲנִי הֹלֵךְ לְהָעִיר אֹתוֺ מִשְּׁנָתוֺ:
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
To pověděl a dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit.“ ([Marek 5:39])
ταυ̑τα ει῏πεν καὶ μετὰ του̑το λέγει αυ᾿τοι̑ς Λάζαρος ὁ φίλος ἡμω̑ν κεκοίμηται α᾿λλὰ πορεύομαι ι῞να ε᾿ξυπνίσω αυ᾿τόν
הָלֵין אֵמַר יֵשֻׁוע ובָתַרכֵּן אֵמַר להֻון לָעָזַר רָחמַן שׁכֵב אֵלָא אָזֵל אנָא דַּאעִירִיוהי׃
אָמְרוּ לוֹ הַתַּלְמִידִים: "אִם נִרְדַּם, אֲזַי יֵרָפֵא."
וַיַּעֲנוּ תַלְמִידָיו אֲדֹנִי אִם-יָשֵׁן הוּא שְׁנָתוֺ תַחֲלִימֵהוּ וָחָי:
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“
ει῏παν ου῏ν οἱ μαθηταὶ αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ κεκοίμηται σωθήσεται
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי מָרַן אֵן דּמֵך מֵתחלֵם׃
יֵשׁוּעַ דִּבֵּר עַל מוֹתוֹ, אֶלָּא שֶׁהֵם חָשְׁבוּ כִּי דִּבֵּר עַל תַּרְדֵּמַת הַשֵּׁנָה.
וְיֵשׁוּעַ דִּבֶּר כֵּן עַל-מוֺתוֺ וְהֵם חָשְׁבוּ כִּי עַל-מְנוּחָתוֺ בַּשֵּׁנָה הוּא מְדַבֵּר:
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. ([Matouš 16:12; Jan 2:20-Jan 2:21; Jan 3:3-Jan 3:4; Jan 4:10-Jan 4:11; Jan 6:51-Jan 6:52])
ει᾿ρήκει δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς περὶ του̑ θανάτου αυ᾿του̑ ε᾿κει̑νοι δὲ ε῎δοξαν ο῞τι περὶ τη̑ς κοιμήσεως του̑ υ῞πνου λέγει
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע אֵמַר עַל מַותֵּה והֵנֻון סבַרו דּעַל מַדמכָא הֻו דּשֵׁנתָא אֵמַר׃
אָז אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ בִּמְפֹרָשׁ: "אֶלְעָזָר מֵת.
אָז אָמַר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בְּשָׂפָה בְרוּרָה אֶלְעָזָר מֵת:
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Tehdy jim Ježíš řekl přímo: „Lazar umřel.
τότε ου῏ν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς παρρησία Λάζαρος α᾿πέθανεν
הָידֵּין אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע פּשִׁיקָאיִת לָעָזַר מִית לֵה׃
וַאֲשֶׁר לָכֶם, אֲנִי שָׂמֵחַ שֶׁלֹּא הָיִיתִי שָׁם - לְמַעַן תַּאֲמִינוּ. אַךְ בּוֹאוּ נֵלֵךְ אֵלָיו."
וַאֲנִי שָׂמֵחַ לְמַעַנְכֶם כִּי לֹא-הָיִיתִי שָׁמָּה לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ אַךְ נֵלְכָה-נָּא אֵלָיו:
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!“
καὶ χαίρω δι῾ ὑμα̑ς ι῞να πιστεύσητε ο῞τι ου᾿κ η῎μην ε᾿κει̑ α᾿λλὰ α῎γωμεν πρὸς αυ᾿τόν
וחָדֵא אנָא דּלָא הוִית תַּמָן מֵטֻלָתכֻון דַּתהַימנֻון אֵלָא הַלֵכו לתַמָן׃
תֹּאמָא, הַנִּקְרָא דִּידִימוֹס, אָמַר לַחֲבֵרָיו הַתַּלְמִידִים: "נֵלֵךְ נָא גַּם אֲנַחְנוּ כְּדֵי שֶׁנָּמוּת אִתּוֹ."
וַיֹּאמֶר תּוֺמָא הַנִּקְרָא דִידוּמוֺס אֶל-חֲבֵרָיו הַתַּלְמִידִים נֵלְכָה-נָּא גַּם-אֲנַחְנוּ וְנָמוּתָה עִמּוֺ:
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkum: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
Tomáš, jinak Didymos(o), řekl ostatním učedníkům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“ (o) Obě jména znamenají „Dvoje“ – první v aramejštin, druhé v řečtině.
ει῏πεν ου῏ν Θωμα̑ς ὁ λεγόμενος Δίδυμος τοι̑ς συμμαθηται̑ς α῎γωμεν καὶ ἡμει̑ς ι῞να α᾿ποθάνωμεν μετ῾ αυ᾿του̑
אָמַר תָּאומַא דּמֵתֵאמַר תָּאמָא לתַלמִידֵא חַברַוהי נִאזַל אָף חנַן נמֻות עַמֵה׃
כַּאֲשֶׁר בָּא יֵשׁוּעַ, מָצָא שֶׁכְּבָר אַרְבָּעָה יָמִים הוּא בַּקֶּבֶר.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ וַיִּמְצָא כִּי זֶה כְבָר אַרְבָּעָה יָמִים שֹׁכֵב בַּקָּבֶר:
Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.
ε᾿λθών ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ευ῟ρεν αυ᾿τὸν τέσσαρας η῎δη ἡμέρας ε῎χοντα ε᾿ν τω̑ μνημείω
וֵאתָא יֵשֻׁוע לבֵית־עַניָא וֵאשׁכַּח דַּארבּעָא לֵה יַומִין דִּאיתַוהי בּבֵית־קבֻורָא׃
בֵּית עַנְיָה הָיְתָה מְרֻחֶקֶת מִירוּשָׁלַיִם כִּשְׁלֹשָׁה קִילוֹמֶטְרִים,
וּבֵית-עַנְיָה קְרֹבָה לִירוּשָׁלָיִם כַּחֲמֵשׁ עֶשְׂרֵה מַעֲנוֺת צֶמֶד שָׂדֶה:
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty(p), (p) ř: patnáct stadií ([Matouš 21:17])
η῟ν δὲ ἡ Βηθανία ε᾿γγὺς τω̑ν ῾Ιεροσολύμων ὡς α᾿πὸ σταδίων δεκαπέντε
אִיתֵיה הוָת דֵּין בֵּית־עַניָא עַל־גֵּנב אֻורִשׁלֵם כַּד פַּרִיקָא מֵנָה אַיך אֵסטדַוָתָא חַמֵשׁתַּעסַר׃
וְרַבִּים בָּאוּ אֶל מָרְתָא וּמִרְיָם לְנַחֵם אוֹתָן עַל אֲחִיהֶן.
וִיהוּדִים רַבִּים בָּאוּ אֶל-מַרְתָא וּמִרְיָם לְנַחֲמָן עַל-אֲחִיהֶן:
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
a mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili v zármutku nad jejich bratrem.
πολλοὶ δὲ ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ε᾿ληλύθεισαν πρὸς τὴν Μάρθαν καὶ Μαριὰμ ι῞να παραμυθήσωνται αυ᾿τὰς περὶ του̑ α᾿δελφου̑
וסַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא אַתִּיאיִן הוַו לוָת מָרתָּא ומַריַם דּנֵמלֻון בּלֵבּהֵין מֵטֻל אַחֻוהֵין׃
כִּשְׁמֹעַ מָרְתָא שֶׁיֵּשׁוּעַ בָּא הָלְכָה לִקְרָאתוֹ, וְאִלּוּ מִרְיָם יָשְׁבָה בַּבַּיִת.
וַיְהִי כִּשְׁמֹעַ מַרְתָא כִּי יֵשׁוּעַ בָּא וַתֵּצֵא לִקְרָאתוֺ וּמִרְיָם יֹשֶׁבֶת בַּבָּיִת:
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.
ἡ ου῏ν Μάρθα ὡς η῎κουσεν ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε῎ρχεται ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ Μαριὰμ δὲ ε᾿ν τω̑ οι῎κω ε᾿καθέζετο
מָרתָּא דֵּין כַּד שֵׁמעַת דּיֵשֻׁוע אֵתָא נֵפקַת לֻאורעֵה מַריַם דֵּין בּבַיתָּא יָתבָּא הוָת׃
אָמְרָה מָרְתָא לְיֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, לוּ הָיִיתָ פֹּה, לֹא הָיָה אָחִי מֵת.
וַתֹּאמֶר מַרְתָא אֶל-יֵשׁוּעַ אֲדֹנִי לוּ הָיִיתָ פֹּה עִמָּנוּ וְלֹא-מֵת אָחִי:
I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel. ([Jan 11:32])
ει῏πεν ου῏ν ἡ Μάρθα πρὸς τὸν ᾽Ιησου̑ν κύριε ει᾿ η῟ς ω῟δε ου᾿κ α῍ν α᾿πέθανεν ὁ α᾿δελφός μου
וֵאמרַת מָרתָּא ליֵשֻׁוע מָרי אֵלֻו תּנָן הוַיתּ לָא מָאֵת הוָא אָחי׃
אֲבָל גַּם עַכְשָׁו יוֹדַעַת אֲנִי שֶׁכָּל מַה שֶּׁתְּבַקֵּשׁ מֵאֱלֹהִים, אֱלֹהִים יִתֵּן לְךָ."
וְגַם-עַתָּה יָדַעְתִּי כִּי כָל-אֲשֶׁר תִּשְׁאַל מֵאֵת הָאֱלֹהִים כֵּן יִתֵּן לְךׇ הָאֱלֹהִים:
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“
α᾿λλὰ καὶ νυ̑ν οι῏δα ο῞τι ο῞σα α῍ν αι᾿τήση τὸν θεὸν δὼσει σοι ὁ θεός
אֵלָא אָף הָשָׁא יָדעָא אנָא דַּכמָא דּתֵשַׁאל לַאלָהָא יָהֵב לָך׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אָחִיךְ יָקוּם."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ הֲלֹא יָקוּם אָחִיךְ:
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿ναστήσεται ὁ α᾿δελφός σου
אָמַר לָה יֵשֻׁוע קָאֵם אַחֻוכי׃
הֵשִׁיבָה לוֹ מָרְתָא: "אֲנִי יוֹדַעַת שֶׁהוּא יָקוּם בַּתְּחִיָּה בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו מַרְתָא יָדַעְתִּי כִּי יָקוּם בְּיוֺם הַתְּקוּמָה בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ ([Daniel 12:2])
λέγει αυ᾿τω̑ ἡ Μάρθα οι῏δα ο῞τι α᾿ναστήσεται ε᾿ν τη̑ α᾿ναστάσει ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
אָמרָא לֵה מָרתָּא יָדעָאנָא דּקָאֵם בּנֻוחָמָא בּיַומָא אחרָיָא׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הַתְּחִיָּה וְהַחַיִּים. הַמַּאֲמִין בִּי יִחְיֶה גַּם אִם יָמוּת.
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אֲנֹכִי הַתְּקוּמָה וְהַחַיִּים הַמַּאֲמִין בִּי אַף כִּי-הוּא מֵת יָקוּם וָחָי:
Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. ([Jan 3:15 Jan 3:36 Jan 20:31; 1 Janův 5:11-1 Janův 5:13])
ει῏πεν αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ α᾿νάστασις καὶ ἡ ζωή ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ κα῍ν α᾿ποθάνη ζήσεται
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא נֻוחָמָא וחַיֵא מַן דַּמהַימֵן בִּי אָפֵן נמֻות נִחֵא׃
וְכָל מִי שֶׁחַי וּמַאֲמִין בִּי לֹא יָמוּת לְעוֹלָם. הַאִם מַאֲמִינָה אַתְּ בָּזֶה?"
וְכָל-חַי אֲשֶׁר יַאֲמִין-בִּי לֹא יָמוּת לְעוֺלָם הֲתַאֲמִינִי זֹאת אָתְּ:
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“
καὶ πα̑ς ὁ ζω̑ν καὶ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ου᾿ μὴ α᾿ποθάνη ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να πιστεύεις του̑το
וכֻל דּחַי וַמהַימֵן בִּי לעָלַם לָא נמֻות מהַימנַתּי הָדֵא׃
אָמְרָה לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אֲנִי מַאֲמִינָה שֶׁאַתָּה הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הָאֱלֹהִים שֶׁבָּא אֶל הָעוֹלָם."
וַתֹּאמֶר אֵלָיו הֵן אֲדֹנִי הֵן אֲנֹכִי הֶאֱמַנְתִּי כִּי-אַתָּה הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים הַבָּא אֶל-הָעוֺלָם:
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Řekla mu: „Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš(q), Syn Boží, který má přijít na svět.“ (q) ř: Kristus ([Jan 6:69; Matouš 16:16; Jan 6:14])
λέγει αυ᾿τω̑ ναί κύριε ε᾿γώ πεπίστευκα ο῞τι σὺ ει῏ ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ ὁ ει᾿ς τὸν κόσμον ε᾿ρχόμενος
אָמרָא לֵה אִין מָרי אֵנָא מהַימנָא אנָא דַּאנתּ הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא דָּאתֵא לעָלמָא׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁאָמְרָה זֹאת הָלְכָה וְקָרְאָה לְמִרְיָם אֲחוֹתָהּ בַּסֵּתֶר. אָמְרָה לָהּ: "רַבֵּנוּ הִגִּיעַ, הוּא קוֹרֵא לָךְ."
וּבְדַבְּרָהּ כָּזֹאת הָלְכָה וְקָרְאָה לְמִרְיָם אֲחוֺתָהּ בַּסֵּתֶר לֵאמֹר הִנֵּה בָּא הָרַבִּי וְהוּא קֹרֵא לָךְ:
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: „Je tu Mistr a volá tě.“
καὶ του̑το ει᾿που̑σα α᾿πη̑λθεν καὶ ε᾿φὼνησεν Μαριὰμ τὴν α᾿δελφὴν αυ᾿τη̑ς λάθρα ει᾿που̑σα ὁ διδάσκαλος πάρεστιν καὶ φωνει̑ σε
וכַד אֵמרַת הָלֵין אֵזַלת קרָת למַריַם חָתָה כַּסיָאיִת וָאמרָא לָה רַבַּן אֵתָא וקָרֵא לֵכי׃
הִיא שָׁמְעָה, מִהֲרָה לָקוּם וּבָאָה אֵלָיו.
וַתִּשְׁמַע וַתָּקָם כְּרֶגַע וַתָּבֹא אֵלָיו:
Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.
ε᾿κείνη δὲ ὡς η῎κουσεν η᾿γέρθη ταχὺ καὶ η῎ρχετο πρὸς αυ᾿τόν
ומַריַם כַּד שֵׁמעַת קָמַת עגַל וָאתיָא הוָת לוָתֵה׃
יֵשׁוּעַ טֶרֶם נִכְנַס לַכְּפָר, כִּי הָיָה עוֹד בַּמָּקוֹם שֶׁפָּגְשָׁה אוֹתוֹ מָרְתָא.
וְיֵשׁוּעַ טֶרֶם יָבֹא אֶל-הַכְּפָר כִּי אִם-עוֺדֶנּוּ עֹמֵד בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר פָּגְשָׁה-בּוֺ מַרְתָא:
Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
Ježíš totiž dosud nedošel do vesnice, ale byl ještě na tom místě, kde se s ním Marta setkala.
ου῎πω δὲ ε᾿ληλύθει ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὴν κὼμην α᾿λλ῾ η῟ν ε῎τι ε᾿ν τω̑ τόπω ο῞που ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ ἡ Μάρθα
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לָא עדַכִּיל אֵתָא הוָא לַקרִיתָא אֵלָא בָּה הוָא בּהָי דֻּוכּתָא דֵּארַעתֵה מָרתָּא׃
אֵלֶּה שֶׁהָיוּ אֵצֶל מִרְיָם בַּבַּיִת וְנִחֲמוּ אוֹתָהּ, כְּשֶׁרָאוּ כִּי מִהֲרָה לָקוּם וְלָצֵאת, הָלְכוּ אַחֲרֶיהָ בְּחָשְׁבָם שֶׁהִיא הוֹלֶכֶת לַקֶּבֶר לִבְכּוֹת שָׁם.
וְהַיְּהוּדִים אֲשֶׁר-הָיוּ אִתָּהּ בַּבַּיִת לְנַחֲמָהּ בִּרְאוֺתָם כִּי-קָמָה מִרְיָם וְיָצְאָה פִתְאֹם הָלְכוּ אַחֲרֶיהָ בְּחָשְׁבָם כִּי-לִבְכּוֺת אֶל-הַקֶּבֶר הִיא הֹלָכֶת:
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.
οἱ ου῏ν ᾽Ιουδαι̑οι οἱ ο῎ντες μετ῾ αυ᾿τη̑ς ε᾿ν τη̑ οι᾿κία καὶ παραμυθούμενοι αυ᾿τήν ι᾿δόντες τὴν Μαριὰμ ο῞τι ταχέως α᾿νέστη καὶ ε᾿ξη̑λθεν η᾿κολούθησαν αυ᾿τη̑ δόξαντες ο῞τι ὑπάγει ει᾿ς τὸ μνημει̑ον ι῞να κλαύση ε᾿κει̑
אָף הָנֻון דֵּין יִהֻודָיֵא דִּאית הוַו עַמָה בּבַיתָּא דַּמבַיאיִן הוַו לָה דַּחזַו למַריַם דַּעגַל קָמַת נֵפקַת אֵזַלו להֻון בָּתרָה סבַרו גֵּיר דַּלקַברָא אָזָלא למֵבכָּא׃
בְּהַגִּיעָהּ אֶל הַמָּקוֹם שֶׁהָיָה בּוֹ יֵשׁוּעַ, נָפְלָה מִרְיָם לְרַגְלָיו וְאָמְרָה לוֹ: "אֲדוֹנִי, לוּ הָיִיתָ פֹּה, לֹא הָיָה אָחִי מֵת."
וּמִרְיָם בָּאָה אֶל-הָמָּקוֺם אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ עֹמֵד שָׁם וַתִּרְאֵהוּ וַתִּפֹּל לְרַגְלָיו וַתֹּאמֶר לוֺ אֲדֹנִי לוּ הָיִיתָ פֹּה עִמָּנוּ וְלֹא-מֵת אָחִי:
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.“ ([Jan 11:21])
ἡ ου῏ν Μαριὰμ ὡς η῟λθεν ο῞που η῟ν ᾽Ιησου̑ς ι᾿δου̑σα αυ᾿τὸν ε῎πεσεν αυ᾿του̑ πρὸς τοὺς πόδας λέγουσα αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ η῟ς ω῟δε ου᾿κ α῎ν μου α᾿πέθανεν ὁ α᾿δελφός
הִי דֵּין מַריַם כַּד אֵתָת אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא יֵשֻׁוע וַחזָתֵה נֵפלַת עַל רֵגלַוהי וָאמרָא לֵה אֵלֻו תּנָן הוַיתּ מָרי לָא מָאֵת הוָא אָחי׃
כִּרְאוֹתוֹ אוֹתָהּ בּוֹכִיָּה, וְהָאֲנָשִׁים שֶׁבָּאוּ אִתָּהּ בּוֹכִים גַּם הֵם, נִסְעֲרָה רוּחוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ וְהוּא וְהִזְדַּעְזַע.
כִּרְאוֺת יֵשׁוּעַ אֹתָהּ בֹּכִיָּה וְאֶת-הַיְּהוּדִים בֹּכִים עִמָּהּ וַיֵּמַר רוּחוֺ בְּקִרְבּוֺ וַיִּסָּעֵר לִבּוֺ:
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen ([Marek 1:43; Jan 11:38 Jan 13:21])
᾽Ιησου̑ς ου῏ν ὡς ει῏δεν αυ᾿τὴν κλαίουσαν καὶ τοὺς συνελθόντας αυ᾿τη̑ ᾽Ιουδαίους κλαίοντας ε᾿νεβριμήσατο τω̑ πνεύματι καὶ ε᾿τάραξεν ἑαυτόν
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד חזָה דּבָכיָא ולִיהֻודָיֵא הָנֻון דֵּאתַו עַמָה דּבָכֵין אֵתעַזַז בּרֻוחֵה וַאזִיע נַפשֵׁה׃
הוּא שָׁאַל: "אֵיפֹה הִנַּחְתֶּם אוֹתוֹ?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אָדוֹן, בּוֹא וּרְאֵה."
וַיֹּאמֶר אָן קְבַרְתֶּם אֹתוֺ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו בֹּא אֲדֹנֵינוּ וּרְאֵה:
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď se podívat!“
καὶ ει῏πεν που̑ τεθείκατε αυ᾿τόν λέγουσιν αυ᾿τω̑ κύριε ε῎ρχου καὶ ι῎δε
וֵאמַר אַיכָּא סָמתֻּונָיהי וָאמרִין לֵה מָרַן תָּא חזִי׃
בָּכָה יֵשׁוּעַ.
וַיֵּבְךְ יֵשׁוּעַ:
I zaplakal Ježíš.
Ježíšovi vstoupily do očí slzy. ([Lukáš 19:41])
ε᾿δάκρυσεν ὁ ᾽Ιησου̑ς
וָאתיָן הוַי דֵּמעַוהי דּיֵשֻׁוע׃
הֵגִיבוּ וְאָמְרוּ: "רְאוּ עַד כַּמָּה אָהַב אוֹתוֹ!"
וַיֹּאמְרוּ הַיְּהוּדִים רְאוּ מַה-נִּפְלָאָה לּוֺ אַהֲבָתוֺ:
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Židé říkali: „Hle, jak jej miloval!“
ε῎λεγον ου῏ν οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ι῎δε πω̑ς ε᾿φίλει αυ᾿τόν
וָאמרִין הוַו יִהֻודָיֵא חזַו כּמָא רָחֵם הוָא לֵה׃
אַךְ כַּמָּה מֵהֶם אָמְרוּ: "הַפּוֹקֵחַ עֵינֵי עִוֵּר הַאִם לֹא הָיָה יָכוֹל גַם לִמְנֹעַ אֶת מוֹתוֹ שֶׁל הָאִישׁ הַזֶּה?"
וְיֵשׁ מֵהֶם אָמְוּ הַהוּא אֲשֶׁר פָּקַח עֵינֵי הָעִוֵּר לֹא יָכֹל לַעֲצֹר גַּם אֶת-זֶה מִמָּוֶת:
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
Někteří z nich však řekli: „Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?“ ([Jan 9:6])
τινὲς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ει῏παν ου᾿κ ε᾿δύνατο ου῟τος ὁ α᾿νοίξας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς του̑ τυφλου̑ ποιη̑σαι ι῞να καὶ ου῟τος μὴ α᾿ποθάνη
אנָשִׁין דֵּין מֵנהֻון אֵמַרו לָא מֵשׁכַּח הוָא הָנָא דּפַתַּח עַינַוהי דּהַו סַמיָא נֵעבֵּד דָּאף הָנָא לָא נמֻות׃
וְאָז יֵשׁוּעַ, נַפְשׁוֹ שׂוּב סוֹעֶרֶת בְּקִרְבּוֹ, נִגַּשׁ אֶל מְעָרַת הַקֶּבֶר הַמְכֻסָּה אֶבֶן.
וְיֵשׁוּעַ בְּמַר נַפְשׁוֺ בָּא אֶל-הַקָּבֶר וְהוּא מְעָרָה וְאֶבֶן שׂוּמָה עַל-פִּיהָ:
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.
᾽Ιησου̑ς ου῏ν πάλιν ε᾿μβριμὼμενος ε᾿ν ἑαυτω̑ ε῎ρχεται ει᾿ς τὸ μνημει̑ον η῟ν δὲ σπήλαιον καὶ λίθος ε᾿πέκειτο ε᾿π῾ αυ᾿τω̑
יֵשֻׁוע דֵּין כַּד מֵתעַזַז בַּינַוהי ולֵה אֵתָא לבֵית־קבֻורָא והֻו בֵּית־קבֻורָא אִיתַוהי הוָא מעַרתָא וכִאפָא סִימָא הוָת עַל תַּרעֵה סּ סּ׃
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הָסִירוּ אֶת הָאֶבֶן!" אָמְרָה לוֹ מָרְתָא אֲחוֹתוֹ שֶׁל הַמֵּת: "אֲדוֹנִי, הֲרֵיהוּ כְּבָר מַעֲלֶה רֵיחַ, כִּי עָבְרוּ אַרְבָּעָה יָמִים."
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ גֹּלּוּ אֶת-הָאָבֶן וַתֹּאמֶר אֵלָיו מַרְתָא אֲחוֺת הַמֵּת אֲדֹנִי הִנֵּה הוּא נִבְאָשׁ כִּי-זֶה לוֺ יָמִים אַרְבָּעָה:
Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ Sestra zemřelého, Marta, mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“
λέγει ὁ ᾽Ιησου̑ς α῎ρατε τὸν λίθον λέγει αυ᾿τω̑ ἡ α᾿δελφὴ του̑ τετελευτηκότος Μάρθα κύριε η῎δη ο῎ζει τεταρται̑ος γάρ ε᾿στιν
וֵאמַר יֵשֻׁוע שׁקֻולו כִּאפָא הָדֵא אָמרָא לֵה מָרתָּא חָתֵה דּהַו מִיתָא מָרי מֵן כַּדֻּו סרִי לֵה אַרבּעָא לֵה גֵּיר יַומִין׃
הֵשִׁיב לָהּ יֵשׁוּעַ: "הֲלֹא אָמַרְתִּי לָךְ שֶׁאִם תַּאֲמִינִי תִּרְאִי אֶת כְּבוֹד הָאֱלֹהִים."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ הֲלֹא אָמַרְתִּי לָךְ אִם-תַּאֲמִינִי אָז תִּרְאִי אֶת-כְּבוֺד הָאֱלֹהִים:
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“ ([Jan 1:14 Jan 2:11 Jan 11:4 Jan 17:24])
λέγει αυ᾿τη̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ει῏πόν σοι ο῞τι ε᾿ὰν πιστεύσης ο῎ψη τὴν δόξαν του̑ θεου̑
אָמַר לָה יֵשֻׁוע לָא אֵמרֵת לֵכי דֵּאן תּהַימנִין תֵּחזֵין שֻׁובחֵה דַּאלָהָא׃
הֵם הֵסִירוּ אֶת הָאֶבֶן וְיֵשׁוּעַ נָשָׂא אֶת עֵינָיו לַמָּרוֹם וְאָמַר: "אָבִי, אוֹדְךָ כִּי שְׁמַעְתַּנִי.
וַיָּגֹלּוּ אֶת-הָאֶבֶן אֲשֶׁר הַמֵּת הוּשַׂם שָׁם וְיֵשׁוּעַ נָשָׂא אֶת-עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיֹּאמַר אוֺדְךׇ אָבִי כִּי עֲנִיתָנִי:
Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.
η῟ραν ου῏ν τὸν λίθον ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς η῟ρεν τοὺς ο᾿φθαλμοὺς α῎νω καὶ ει῏πεν πάτερ ευ᾿χαριστω̑ σοι ο῞τι η῎κουσάς μου
וַשׁקַלו כִּאפָא הָי והֻו יֵשֻׁוע אַרִים עַינַוהי לעֵל וֵאמַר אַבָא מַודֵּא אנָא לָך דַּשׁמַעתָּני׃
יָדַעְתִּי כִּי תָּמִיד שׁוֹמֵעַ אַתָּה אוֹתִי, וְרַק לְמַעַן הָעָם הָעוֹמֵד מִסָּבִיב אָמַרְתִּי זֹאת, שֶׁיַּאֲמִינוּ כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
וַאֲנִי יָדַעְתִּי כִּי מִדֵּי אֲדַבֵּר אַתָּה תַעֲנֶה אֶפֶס בַּעֲבוּר הָעָם הָעֹמֵד עָלַי דִּבַּרְתִּי כֵן לְבַעֲבוּר יַאֲמִינוּ כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“ ([Lukáš 10:38-Lukáš 10:39 Jan 12:30 Jan 17:8])
ε᾿γώ δὲ η῎̑δειν ο῞τι πάντοτέ μου α᾿κούεις α᾿λλὰ διὰ τὸν ο῎χλον τὸν περιεστω̑τα ει῏πον ι῞να πιστεύσωσιν ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
וֵאנָא יָדַע אנָא דַּבכֻלזבַן שָׁמַע אַנתּ לִי אֵלָא מֵטֻל כֵּנשָׁא הָנָא דּקָאֵם אָמַר אנָא הָלֵין דַּנהַימנֻון דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
לְאַחַר שֶׁאָמַר אֶת הַדָּבָר הַזֶּה, קָרָא בְּקוֹל גָּדוֹל: "אֶלְעָזָר, צֵא הַחוּצָה!"
כְּכַלֹּתוֺ לְדַבֵּר כֵּן וַיִּקְרָא בְקוֺל גָּדוֺל אֶלְעָזָר עוּרָה וָצֵאָה:
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“
καὶ ταυ̑τα ει᾿πών φωνη̑ μεγάλη ε᾿κραύγασεν Λάζαρε δευ̑ρο ε῎ξω
וכַד אֵמַר הָלֵין קעָא בּקָלָא רָמָא לָעָזַר תָּא לבַר׃
יָצָא הַמֵּת כְּשֶׁרַגְלָיו וְיָדָיו כְּרוּכוֹת בְּתַכְרִיכִים וּפָנָיו עֲטוּפוֹת בְּמִטְפַּחַת. אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הַתִּירוּ אוֹתוֹ וְהַנִּיחוּ לוֹ לָלֶכֶת."
וַיֵּצֵא הַמֵּת וְיָדָיו וְרַגְלָיו אֲסוּרוֺת בְּתַכְרִיכִין וּפָנָיו קְשׁוּרִים בְּמִטְפָּחַת וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֲלֵיהֶם הַתִּירֻהוּ וּתְנוּ לוֺ לָלָכֶת:
I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“
ε᾿ξη̑λθεν ὁ τεθνηκώς δεδεμένος τοὺς πόδας καὶ τὰς χει̑ρας κειρίαις καὶ ἡ ο῎ψις αυ᾿του̑ σουδαρίω περιεδέδετο λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς λύσατε αυ᾿τὸν καὶ α῎φετε αυ᾿τὸν ὑπάγειν
וַנפַק הַו מִיתָא כַּד אַסִירָן אִידַוהי ורֵגלַוהי בּפֵסקיָתָא וַאפַּוהי אַסִירָן בּסֻודָרָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע שׁרַאוֻהי וַשׁבֻוקו אָזֵל׃
רַבִּים מֵאֵלֶּה שֶׁבָּאוּ אֶל מִרְיָם הֶאֱמִינוּ בּוֹ כִּרְאוֹתָם אֶת אֲשֶׁר עָשָׂה.
וְרַבִּים מִן-הַיְּהוּדִים אֲשֶׁר בָּאוּ אֶל-מִרְיָם כִּרְאוֺתָם אֶת-אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ וַיַּאֲמִינוּ-בוֺ:
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho. ([Jan 2:23 Jan 7:31 Jan 8:30 Jan 10:42 Jan 12:11])
πολλοὶ ου῏ν ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων οἱ ε᾿λθόντες πρὸς τὴν Μαριὰμ καὶ θεασάμενοι α῍ ε᾿ποίησεν ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν
וסַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא דֵּאתַו לוָת מַריַם כַּד חזַו מֵדֵּם דַּעבַד יֵשֻׁוע הַימֵנו בֵּה׃
אַךְ מִקְצָתָם הָלְכוּ אֶל הַפְּרוּשִׁים וְסִפְּרוּ לָהֶם מַה שֶּׁעָשָׂה יֵשׁוּעַ.
וּמִקְצוֺתָם הָלְכוּ אֶל-הַפְּרוּשִׁים וַיַּגִּידוּ לָהֶם אֶת-אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ:
Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.
τινὲς δὲ ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿πη̑λθον πρὸς τοὺς Φαρισαίους καὶ ει῏παν αυ᾿τοι̑ς α῍ ε᾿ποίησεν ᾽Ιησου̑ς
ואנָשִׁין מֵנהֻון אֵזַלו לוָת פּרִישֵׁא וֵאמַרו להֻון מֵדֵּם דַּעבַד יֵשֻׁוע סס׃
כִּנְּסוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים אֶת הַסַּנְהֶדְרִין. אָמְרוּ: "מַה נַּעֲשֶׂה? הֲרֵי הָאִישׁ הַזֶּה עוֹשֶׂה אוֹתוֹת רַבִּים!
וַיַּקְהִילוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים אֶת-הַסַּנְהֶדְרִין וַיֹּאמְרוּ מַה-נַּעֲשֶׂה הֲלֹא הָאִישׁ הַזֶּה עֹשֶׂה מוֺפְתִים רַבִּים:
I sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: „Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení.
συνήγαγον ου῏ν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι συνέδριον καὶ ε῎λεγον τί ποιου̑μεν ο῞τι ου῟τος ὁ α῎νθρωπος πολλὰ ποιει̑ σημει̑α
וֵאתכַּנַשׁו רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא וָאמרִין הוַו מָנָא נֵעבֵּד דּהָנָא גַּברָא אָתוָתָא סַגִּיָאתָא עָבֵד׃
אִם נַנִּיחַ לוֹ כָּךְ, הַכֹּל יַאֲמִינוּ בּוֹ וְהָרוֹמָאִים יָבוֹאוּ וְיַחֲרִיבוּ אֶת מְקוֹמֵנוּ וְאֶת אֻמָּתֵנוּ."
וְאִם-נֶחְדַּל מִמֶּנּוּ כַּיּוֺם הֲלֹא כֻלָּם יַאֲמִינוּ-בוֺ וּבָאוּ הָרוֺמִיִּים וְלָקְחוּ אֶת-מְקוֺמֵנוּ וְאֶת-עַמֵּנוּ:
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a odejmou nám toto svaté místo i národ.“
ε᾿ὰν α᾿φω̑μεν αυ᾿τὸν ου῞τως πάντες πιστεύσουσιν ει᾿ς αυ᾿τόν καὶ ε᾿λεύσονται οἱ Ρωμαι̑οι καὶ α᾿ρου̑σιν ἡμω̑ν καὶ τὸν τόπον καὶ τὸ ε῎θνος
וֵאן שָׁבקִין חנַן לֵה הָכַנָא כֻּלהֻון אנָשָׁא מהַימנִין בֵּה וָאתֵין רֻהומָיֵא שָׁקלִין אַתרַן ועַמַן׃
קַיָּפָא, שֶׁהָיָה אֶחָד מֵהֶם וְהוּא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל בְּאוֹתָהּ שָׁנָה, אָמַר לָהֶם: "אֵין אַתֶּם יוֹדְעִים כְּלוּם,
וְאֶחָד מֵהֶם קַיָּפָא שְׁמוֺ אֲשֶׁר הָיָה כֹהֵן גָּדוֺל בַּשָּׁנָה הַהִיא אָמַר אֲלֵיהֶם אַתֶּם לֹא-תָבִינוּ דָבָר:
Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem {biskupem} byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: „Vy ničemu nerozumíte;
ει῟ς δέ τις ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν Καιάφας α᾿ρχιερεὺς ω῍ν του̑ ε᾿νιαυτου̑ ε᾿κείνου ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ὑμει̑ς ου᾿κ οι῎δατε ου᾿δέν
חַד דֵּין מֵנהֻון דַּשׁמֵה קַיָפָא רַבּ־כָּהנֵא הוָא דּהָי שַׁנתָּא וֵאמַר להֻון אַנתֻּון לָא יָדעִין אנתֻּון מֵדֵּם׃
אַף אֵינְכֶם מְבִינִים שֶׁכְּדַאי לָנוּ כִּי אִישׁ אֶחָד יָמוּת בְּעַד הָעָם וְלֹא תֹּאבַד כָּל הָאֻמָּה כֻּלָּהּ."
וְגַם לֹא-תְַּׂכִּילוּ כִּי טוֺב לָכֶם אֲשֶׁר יָמוּת אִישׁ אֶחָד בְּעַד הָעָם מֵאָבְדַן הָעָם כֻּלּוֺ:
Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
nechápete, že je pro vás(r) lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“ (r) var: nás
ου᾿δὲ λογίζεσθε ο῞τι συμφέρει ὑμι̑ν ι῞να ει῟ς α῎νθρωπος α᾿ποθάνη ὑπὲρ του̑ λαου̑ καὶ μὴ ο῞λον τὸ ε῎θνος α᾿πόληται
ולָא מֵתחַשׁבִין אנתֻּון דּפַקָח לַן דּחַד גַּברָא נמֻות חלָף עַמָא ולָא כֻּלֵה עַמָא נִאבַד׃ ס
לֹא מִלִּבּוֹ אָמַר זֹאת, אֶלָּא שֶׁבִּהְיוֹתוֹ כֹּהֵן גָּדוֹל בְּאוֹתָהּ שָׁנָה הִתְנַבֵּא כִּי יֵשׁוּעַ עָתִיד לָמוּת בְּעַד הָאֻמָּה;
וְלֹא מִלִּבּוֺ דִּבֶּר כָּזֹאת כִּי אִם-בִּהְיוֺתוֺ כֹּהֵן גָּדוֺל בַּשָּׁנָה הַהִיא נִבָּא בְפִיו כִּי-יֵשׁוּעַ יָמוּת בְּעַד הָעָם:
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem {biskupem} byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ, ([Římanům 5:6-Římanům 5:8; 1 Petrův 3:18])
του̑το δὲ α᾿φ῾ ἑαυτου̑ ου᾿κ ει῏πεν α᾿λλὰ α᾿ρχιερεὺς ω῍ν του̑ ε᾿νιαυτου̑ ε᾿κείνου ε᾿προφήτευσεν ο῞τι ε῎μελλεν ᾽Ιησου̑ς α᾿ποθνήσκειν ὑπὲρ του̑ ε῎θνους
הָדֵא דֵּין מֵן צבֻות נַפשֵׁה לָא אֵמַר אֵלָא מֵטֻל דּרַבּ־כָּהנֵא הוָא דּהָי שַׁנתָּא אֵתנַבִּי דַּעתִיד הוָא יֵשֻׁוע דַּנמֻות חלָף עַמָא׃
וְלֹא רַק בְּעַד הָאֻמָּה, אֶלָּא גַּם כְּדֵי שֶׁיְּקַבֵּץ לְאֶחָד אֶת נְפוּצוֹת בְּנֵי־הָאֱלֹהִים.
וְלֹא-לְבַד בְּעַד הָעָם כִּי אִם-גַּם-לְקַבֵּץ אֶת-בְּנֵי הָאֱלֹהִים הַנְּפֹצִים וְהָיוּ לַאֲחָדִים:
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno. ([1 Janův 2:2])
καὶ ου᾿χ ὑπὲρ του̑ ε῎θνους μόνον α᾿λλ῾ ι῞να καὶ τὰ τέκνα του̑ θεου̑ τὰ διεσκορπισμένα συναγάγη ει᾿ς ε῞ν
ולָא בַּלחֻוד חלָף עַמָא אֵלָא דָּאף בּנַיָא דַּאלָהָא דַּמבַדּרִין נכַנֵשׁ לַחדָא׃ ס
מֵאוֹתוֹ יוֹם גָּמְרוּ אֹמֶר לְהָמִית אוֹתוֹ.
וּמִן-הַיּוֺם הַהוּא נוֺעֲצוּ עָלָיו יַחְדָּו לַהֲמִיתוֺ:
Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí. ([Matouš 26:4; Marek 14:1; Lukáš 22:2])
α᾿π῾ ε᾿κείνης ου῏ν τη̑ς ἡμέρας ε᾿βουλεύσαντο ι῞να α᾿ποκτείνωσιν αυ᾿τόν
ומֵן הַו יַומָא אֵתחַשַׁבו הוַו דּנֵקטלֻונָיהי׃
לָכֵן לֹא הוֹסִיף יֵשׁוּעַ לְהִתְהַלֵּךְ בְּגָלוּי בִּיהוּדָה. הוּא הָלַךְ מִשָּׁם אֶל אֵזוֹר קָרוֹב לַמִּדְבָּר, לְעִיר הַנִּקְרֵאת אֶפְרַיִם, וְגָר שָׁם עִם תַּלְמִידָיו.
וְעַל-כֵּן לֹא-הִתְהַלֵּךְ יֵשׁוּעַ עוֺד בֵּין הַיְּהוּדִים בְּגָלוּי כִּי אִם-נָטָה מִשָּׁם עַד-הַכִּכָּר הַקְּרוֺבָה לַמִּדְבָּר אֶל-עִיר וּשְׁמָהּ אֶפְרָיִם וַיָּגָר-שָׁם עִם-תַּלְמִידָיו:
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Proto Ježíš už nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky. ([Jan 7:1])
ὁ ου῏ν ᾽Ιησου̑ς ου᾿κέτι παρρησία περιεπάτει ε᾿ν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις α᾿λλὰ α᾿πη̑λθεν ε᾿κει̑θεν ει᾿ς τὴν χὼραν ε᾿γγὺς τη̑ς ε᾿ρήμου ει᾿ς ᾽Εφραὶμ λεγομένην πόλιν κα᾿κει̑ ε῎μεινεν μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע לָא מהַלֵך הוָא גַּליָאיִת בֵּית יִהֻודָיֵא אֵלָא אֵזַל לֵה מֵן תַּמָן לַאתרָא דּקַרִיב לחֻורבָּא לכַרכָא דּמֵתקרֵא אַפרֵים ותַמָן מֵתהַפַּך הוָא עַם תַּלמִידַוהי׃ ס
יְמֵי הַפֶּסַח קָרְבוּ וְרַבִּים מִתּוֹשָׁבֵי הָאָרֶץ עָלוּ לִירוּשָׁלַיִם לִפְנֵי הַפֶּסַח כְּדֵי לְהִטָּהֵר.
וַיִּקְרַב חַג-הַפֶּסַח לַיְּהוּדִים וְרַבִּים מִן-הָאָרֶץ עָלוּ יְרוּשָׁלַיְמָה לִפְנֵי הַפֶּסַח לְהִתְקַדֵּשׁ שָׁמָּה:
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Bylo krátce před židovskými Velikonocemi(s) a mnozí z té krajiny(t) přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili. (s) svátky beránka (t) z venkova ([Jan 2:13 Jan 6:4; 2 Paralipomenon 30:17])
η῟ν δὲ ε᾿γγὺς τὸ πάσχα τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ α᾿νέβησαν πολλοὶ ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα ε᾿κ τη̑ς χὼρας πρὸ του̑ πάσχα ι῞να ἁγνίσωσιν ἑαυτούς
קַרִיב הוָא דֵּין פֵּצחָא דִּיהֻודָיֵא וַסלֵקו סַגִּיֵאא מֵן קֻוריָא לֻאורִשׁלֵם קדָם עַדעִדָא דַּנדַכֻּון נַפשׁהֻון׃
הֵם חִפְּשׂוּ אֶת יֵשׁוּעַ, וּבִהְיוֹתָם בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ שָׁאֲלוּ אִישׁ אֶת רֵעֵהוּ: "מַה דַּעְתְּךָ, הַאִם יָבוֹא לֶחָג אוֹ לֹא?"
וַיְבַקְשׁוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ הָעֹמְדִים בְּבֵית הַמִּקְדָּשׁ מַה-יֶּהְגֶּה לִבְּכֶם הַאִם לֹא-יָבֹא אֶל-הֶחָג:
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Přijde na svátky?“ ([Jan 7:11])
ε᾿ζήτουν ου῏ν τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε῎λεγον μετ῾ α᾿λλήλων ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ἑστηκότες τί δοκει̑ ὑμι̑ν ο῞τι ου᾿ μὴ ε῎λθη ει᾿ς τὴν ἑορτήν
ובָעֵין הוַו לֵה ליֵשֻׁוע וָאמרִין הוַו חַד לחַד בּהַיכּלָא מָנָא סָברִין אנתֻּון דּלָא אָתֵא לעַדעִדָא׃
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים גָּזְרוּ שֶׁאִם יֵדַע אִישׁ אֶת מְקוֹם הִמָּצְאוֹ יוֹדִיעַ עַל כָּךְ כְּדֵי שֶׁיִּתְפְּשׂוּהוּ.
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים נָתְנוּ פְקֻדָּה כִּי אִם-יֵדַע אִישׁ אֶת-מְקוֺמוֺ אַיּוֺ יָבֹא וְיַגִּיד לְמַעַן יִתְפְּשֻׂהוּ:
Vydali pak byli přední kněží {biskupové} a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.
δεδὼκεισαν δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ Φαρισαι̑οι ε᾿ντολὰς ι῞να ε᾿άν τις γνω̑ που̑ ε᾿στιν μηνύση ο῞πως πιάσωσιν αυ᾿τόν
רַבַּי־כָּהנֵא דֵּין וַפרִישֵׁא פּקַדו הוַו דֵּאן אנָשׁ נֵדַּע אַיכַּו נבַדֵּק להֻון אַיך דּנֵאחדֻּונָיהי סס׃
שִׁשָּׁה יָמִים לִפְנֵי הַפֶּסַח בָּא יֵשׁוּעַ לְבֵית עַנְיָה, מְקוֹם מְגוּרָיו שֶׁל אֶלְעָזָר אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ הֱקִימוֹ מִן הַמֵּתִים.
וְשֵׁשֶׁת יָמִים לִפְנֵי חַג-הַפֶּסַח בָּא יֵשׁוּעַ אֶל-בֵּית-עַנְיָה וְשָׁם אֶלְעָזָר הַמֵּת אֲשֶׁר הֶחֱיָה מִן-הַמֵּתִים:
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar(u), kterého vzkřísil z mrtvých. (u) var: + ten zemřelý ([Jan 11:44])
ὁ ου῏ν ᾽Ιησου̑ς πρὸ ε῍ξ ἡμερω̑ν του̑ πάσχα η῟λθεν ει᾿ς Βηθανίαν ο῞που η῟ν Λάζαρος ο῍ν η῎γειρεν ε᾿κ νεκρω̑ν ᾽Ιησου̑ς
יֵשֻׁוע דֵּין קדָם שׁתָּא יַומִין דּפֵצחָא אֵתָא לבֵית־עַניָא אַיכָּא דִּאיתַוהי הוָא לָעָזַר הַו דַּאקִים מֵן בֵּית־מִיתֵא הֻו יֵשֻׁוע׃ ס
עָרְכוּ לוֹ שָׁם סְעוּדָה וּמָרְתָא שֵׁרְתָה אוֹתָם, וְאִלּוּ אֶלְעָזָר הָיָה אֶחָד מִן הַמְסֻבִּים אִתּוֹ.
וַיַּעֲשׂוּ-לוֺ שָׁם מִשְׁתֶּה בָּעָרֶב וּמַרְתָא מְשָׁרַת אֹתוֺ וְאֶלְעָזָר הָיָה אֶחָד מִן-הַיֹּשְׁבִים אֶל-הַשֻּׁלְחָן:
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. ([Lukáš 10:40])
ε᾿ποίησαν ου῏ν αυ᾿τω̑ δει̑πνον ε᾿κει̑ καὶ ἡ Μάρθα διηκόνει ὁ δὲ Λάζαρος ει῟ς η῟ν ε᾿κ τω̑ν α᾿νακειμένων σὺν αυ᾿τω̑
וַעבַדו לֵה תַּמָן חשָׁמִיתָא ומָרתָּא משַׁמשָׁא הוָת ולָעָזַר חַד מֵן סמִיכֵא הוָא דּעַמֵה׃
אָז לָקְחָה מִרְיָם בֹּשֶׂם נֵרְדְּ זַךְ וְיָקָר, שְׁלֹשׁ מְאוֹת גְּרַם מִשְׁקָלוֹ, מָשְׁחָה אֶת רַגְלֵי יֵשׁוּעַ וְנִגְּבָה אוֹתָן בְּשַׂעֲרוֹתֶיהָ, וְהַבַּיִת נִתְמַלֵּא רֵיחַ הַבֹּשֶׂם.
וַתִּקַּח מִרְיָם מִרְקַחַת נֵרְדְּ זַךְ וִיקַר-עֵרֶךְ מְאֹד לִטְרָא אַחַת מִשְׁקָלָהּ וַתִּמְשַׁח אֶת-רַגְלֵי יֵשׁוּעַ וּבְשַׂעֲרֹתֶיהָ נִגְּבָה אֶת-רַגְלָיו וְהַבַּיִת מָלֵא רֵיחַ הַמִּרְקָחַת:
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. ([Matouš 26:7; Marek 14:3; Lukáš 7:37-Lukáš 7:38])
ἡ ου῏ν Μαριὰμ λαβου̑σα λίτραν μύρου νάρδου πιστικη̑ς πολυτίμου η῎λειψεν τοὺς πόδας του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε᾿ξέμαξεν ται̑ς θριξὶν αυ᾿τη̑ς τοὺς πόδας αυ᾿του̑ ἡ δὲ οι᾿κία ε᾿πληρὼθη ε᾿κ τη̑ς ο᾿σμη̑ς του̑ μύρου
מַריַם דֵּין שֵׁקלַת שָׁטִיפתָּא דּבֵסמָא דּנַרדִּין רִשָׁיָא סַגִּי דּמַיָא ומֵשׁחַת רֵגלַוהי דּיֵשֻׁוע ושַׁויַת בּסַערָה רֵגלַוהי וֵאתמלִי בַּיתָּא מֵן רִיחֵה דּבֵסמָא׃ ס
אָמַר יְהוּדָה אִישׁ קְרִיּוֹת, אֶחָד מִתַּלְמִידָיו שֶׁהָיָה עָתִיד לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ:
וְאֶחָד מִתַּלְמִידָיו הוּא יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת אֲשֶׁר אַחֲרֵי-כֵן הִסְגִּירוֺ אָמַר לֵאמֹר:
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Jidáš(v) Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: (v) var: + Šimonův ([Matouš 26:8-Matouš 26:9; Marek 14:4-Marek 14:5])
λέγει δὲ ᾽Ιούδας ὁ ᾽Ισκαριὼτης ει῟ς ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ὁ μέλλων αυ᾿τὸν παραδιδόναι
וֵאמַר יִהֻודָא סכַריֻוטָא חַד מֵן תַּלמִידַוהי הַו דַּעתִיד הוָא דּנַשׁלמִיוהי׃
"מַדּוּעַ לֹא נִמְכַּר הַבֹּשֶׂם בִּשְׁלֹשׁ מֵאוֹת דִּינָר וְנִתַּן לָעֲנִיִּים?"
עַל-מֶה לֹא-תִמָּכֵר הַמִּרְקַחַת הַזֹּאת בִּשְׁלֹשׁ מֵאוֺת דִּינָר לָתֵת לָעֲנִיִּים:
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
„Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“
διὰ τί του̑το τὸ μύρον ου᾿κ ε᾿πράθη τριακοσίων δηναρίων καὶ ε᾿δόθη πτωχοι̑ς
למָנָא לָא אֵזדַּבַּן מֵשׁחָא הָנָא בַּתלָת מָאא דִּינָרִין וֵאתִיהֵב למֵסכִּנֵא׃
אַךְ הוּא אָמַר זֹאת לֹא מִדַּאֲגָתוֹ לָעֲנִיִּים, אֶלָּא מִפְּנֵי שֶׁהָיָה גַּנָּב; הַקֻּפָּה הָיְתָה בְּיָדָיו וְהוּא הָיָה נוֹטֵל מִמַּה שֶּׁשָֹמוּ בָּהּ.
וְהוּא דִּבֶּר כָזֹאת לֹא מִדַּאֲגָתוֺ לָעֲנִיִּים רַק יַעַן כִּי-גַנָּב הָיָה וַאֲרוֺן אוֺצָרָם בְּיָדוֺ וְנָשָׂא מֵאֲשֶׁר נָתוּן בּוֺ:
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. ([Jan 13:29])
ει῏πεν δὲ του̑το ου᾿χ ο῞τι περὶ τω̑ν πτωχω̑ν ε῎μελεν αυ᾿τω̑ α᾿λλ῾ ο῞τι κλέπτης η῟ν καὶ τὸ γλωσσόκομον ε῎χων τὰ βαλλόμενα ε᾿βάσταζεν
הָדֵא דֵּין אֵמַר לָא הוָא מֵטֻל דּעַל מֵסכִּנֵא בּטִיל הוָא לֵה אֵלָא מֵטֻל דּגַנָבָא הוָא וַגלֻוסקמָא לוָתֵה הוָא ומֵדֵּם דּנָפֵל הוָא בֵּה הֻו טעִין הוָא׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ: "הַנַּח לָהּ; הִיא שָׁמְרָה זֹאת לְיוֹם קְבוּרָתִי.
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ הַנַּח-לָהּ לְיוֺם קְבֻרָתִי הֵכִינָה זֹאת:
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! ([Matouš 26:10-Matouš 26:12; Marek 14:6-Marek 14:8])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς α῎φες αυ᾿τήν ι῞να ει᾿ς τὴν ἡμέραν του̑ ε᾿νταφιασμου̑ μου τηρήση αυ᾿τό
אֵמַר דֵּין יֵשֻׁוע שׁבֻוקֵיה ליַומָא דַּקבֻורי נטַרתֵה׃
הֲרֵי הָעֲנִיִּים אִתְּכֶם תָּמִיד, אֲבָל אֲנִי לֹא תָּמִיד אֲנִי אִתְּכֶם."
כִּי אֶת-הָעֲנִיִּים תִּמְצְאוּ לִפְנֵיכֶם תָּמִיד וְאֹתִי לֹא תִמְצְאוּ תָּמִיד לִפְנֵיכֶם:
Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“ ([Deuteronomium 15:11])
τοὺς πτωχοὺς γὰρ πάντοτε ε῎χετε μεθ῾ ἑαυτω̑ν ε᾿μὲ δὲ ου᾿ πάντοτε ε῎χετε
בּכֻלזבַן גֵּיר מֵסכִּנֵא אִית לכֻון עַמכֻון לִי דֵּין לָא בּכֻלזבַן אִית לכֻון׃ ס
רַבִּים שָׁמְעוּ שֶׁהוּא שָׁם וּבָאוּ לֹא רַק בִּגְלַל יֵשׁוּעַ, אֶלָּא גַּם כְּדֵי לִרְאוֹת אֶת אֶלְעָזָר אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ הֱקִימוֹ מִן הַמֵּתִים.
וְרַבִּים מִן-הַיְּהוּדִים שָׁמְעוּ כִּי הוּא שָׁם וַיָּבֹאוּ לֹא-בַעֲבוּר יֵשׁוּעַ לְבַדּוֺ כִּי אִם-גַּם-לִרְאוֺת אֶת-אֶלְעָזָר אֲשֶׁר הֶחֱיָה מִן-הַמֵּתִים:
Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. ([Jan 11:44])
ε῎γνω ου῏ν ὁ ο῎χλος πολὺς ε᾿κ τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῞τι ε᾿κει̑ ε᾿στιν καὶ η῟λθον ου᾿ διὰ τὸν ᾽Ιησου̑ν μόνον α᾿λλ῾ ι῞να καὶ τὸν Λάζαρον ι῎δωσιν ο῍ν η῎γειρεν ε᾿κ νεκρω̑ν
וַשׁמַעו כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא דּתַמָן הֻו יֵשֻׁוע וֵאתַו לָא מֵטֻל יֵשֻׁוע בַּלחֻוד אֵלָא אָף דּנֵחזֻון ללָעָזַר הַו דַּאקִים מֵן בֵּית־מִיתֵא׃
נוֹעֲצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לַהֲרֹג גַּם אֶת אֶלְעָזָר,
וַיִּוָּעֲצוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים לַהֲרֹג גַּם אֶת-אֶלְעָזָר:
Radili se pak přední kněží {biskupové}, aby i Lazara zamordovali.
Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;
ε᾿βουλεύσαντο δὲ οἱ α᾿ρχιερει̑ς ι῞να καὶ τὸν Λάζαρον α᾿ποκτείνωσιν
וֵאתרַעִיו הוַו רַבַּי־כָּהנֵא דָּאף ללָעָזַר נֵקטלֻונָיהי׃
כִּי בִּגְלָלוֹ הָלְכוּ רַבִּים וְהֶאֱמִינוּ בְּיֵשׁוּעַ.
כִּי בִּגְלָלוֺ אָזְלוּ יְהוּדִים רַבִּים וַיַּאֲמִינוּ בְּיֵשׁוּעַ:
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše. ([Jan 11:45])
ο῞τι πολλοὶ δι῾ αυ᾿τὸν ὑπη̑γον τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ ε᾿πίστευον ει᾿ς τὸν ᾽Ιησου̑ν
מֵטֻל דּסַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא מֵטֻלָתֵה אָזִלין הוַו וַמהַימנִין בּיֵשֻׁוע סס׃
לְמָחֳרָת שָׁמְעוּ הֲמוֹנֵי הָעָם שֶׁבָּאוּ לֶחָג כִּי יֵשׁוּעַ עוֹמֵד לָבוֹא לִירוּשָׁלַיִם.
וַיְהִי מִמָּחֳרָת כִּשְׁמֹעַ רַבִּים מִן-הָעָם מִן-עוֺלֵי הָרֶגֶל כִּי יֵשׁוּעַ בָּא יְרוּשָׁלָיְמָה:
Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. ([Matouš 21:1-Matouš 21:9; Marek 11:1-Marek 11:10; Lukáš 19:28-Lukáš 19:40])
τη̑ ε᾿παύριον ὁ ο῎χλος πολὺς ὁ ε᾿λθών ει᾿ς τὴν ἑορτήν α᾿κούσαντες ο῞τι ε῎ρχεται ὁ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς ῾Ιεροσόλυμα
וַליַומָא אחרִנָא כֵּנשָׁא סַגִּיָאא אַינָא דָּאתֵא הוָא לעַדעִדָא כַּד שׁמַעו דּיֵשֻׁוע אָתֵא לֻאורִשׁלֵם׃
לָקְחוּ כַּפּוֹת תְּמָרִים וְיָצְאוּ לִקְרָאתוֹ כְּשֶׁהֵם קוֹרְאִים: "הוֹשַׁע נָא! בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יהוה! מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל!"
וַיִּקְחוּ כַפּוֺת תְּמָרִים בְּיָדָם וַיֵּצְאוּ לִקְרָאתוֺ וַיָּרִיעוּ הוֺשַׁע-נָא בָּרוּךְ הַבָּא בְּשֵׁם יְהוָֺה מֶלֶךְ יִשְׂרָאֵל:
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově(x), král izraelský.“ (x) ř: Pán (tak i Jan 12:38) ([Žalmy 118:25-Žalmy 118:26])
ε῎λαβον τὰ βαι̑α τω̑ν φοινίκων καὶ ε᾿ξη̑λθον ει᾿ς ὑπάντησιν αυ᾿τω̑ καὶ ε᾿κραύγαζον ὡσαννά ευ᾿λογημένος ὁ ε᾿ρχόμενος ε᾿ν ο᾿νόματι κυρίου καὶ ὁ βασιλεὺς του̑ ᾽Ισραήλ
שׁקַלו סַוכֵּא דּדֵקלֵא וַנפַקו לֻאורעֵה וקָעֵין הוַו וָאמרִין אֻושַׁענָא בּרִיך הֻו דָּאתֵא בַּשׁמֵה דּמָריָא מַלכָּא דִּאיסרָיֵל׃ ס
יֵשׁוּעַ מָצָא קֹדֶם לָכֵן עַיִר וְיָשַׁב עָלָיו, לְפִי הַכָּתוּב:
וַיִּמְצָא יֵשׁוּעַ עַיִר וַיִּרְכַּב עָלָיו כַּכָּתוּב:
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
εὑρών δὲ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο᾿νάριον ε᾿κάθισεν ε᾿π῾ αυ᾿τό καθὼς ε᾿στιν γεγραμμένον
אֵשׁכַּח דֵּין יֵשֻׁוע חמָרָא וִיתֵב עלַוהי אַיכַּנָא דַּכתִיב׃
"אַל תִּירְאִי בַּת־צִיּוֹן, הִנֵּה מַלְכֵּךְ יָבוֹא לָךְ רֹכֵב עַל־עַיִר בֶּן־אֲתוֹנוֹת."
אַל-תִּירְאִי בַּת-צִיּוֺן הִנֵּה מַלְכֵּךְ יָבוֺא לָךְ רֹכֵב עַל-עַיִר בֶּן-אֲתֹנוֺת:
Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
‚Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.‘ ([Zacharjáš 9:9])
μὴ φοβου̑ θυγάτηρ Σιὼν ι᾿δοὺ ὁ βασιλεύς σου ε῎ρχεται καθήμενος ε᾿πὶ πω̑λον ο῎νου
לָא תֵּדחלִין בַּרת צֵהיֻון הָא מַלכֵּכי אָתֵא לֵכי וַרכִיב עַל עִילָא בַּר אַתָנָא׃ ס
בַּתְּחִלָּה לֹא הֵבִינוּ תַּלְמִידָיו אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה, אֲבָל כְּשֶׁנִּתְפָּאֵר יֵשׁוּעַ בַּכָּבוֹד זָכְרוּ שֶׁכָּךְ הָיָה כָּתוּב עָלָיו וְשֶׁכָּךְ עָשׂוּ לוֹ.
וְכָל-זֹאת לֹא-הֵבִינוּ תַלְמִידָיו בַּתְּחִילָּה אַךְ כַּאֲשֶׁר לֻקַּח יֵשׁוּעַ אַחַר כָּבוֺד זָכְרוּ אָז כִּי-כֹה כָּתוּב עָלָיו וְכֹה גַם-עֲשׂוּ לוֺ:
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
Jeho učedníci tomu v té chvíli neporozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo. ([Jan 2:22 Jan 17:5; Lukáš 24:44-Lukáš 24:45])
ταυ̑τα ου᾿κ ε῎γνωσαν αυ᾿του̑ οἱ μαθηταὶ τὸ πρω̑τον α᾿λλ῾ ο῞τε ε᾿δοξάσθη ᾽Ιησου̑ς τότε ε᾿μνήσθησαν ο῞τι ταυ̑τα η῟ν ε᾿π῾ αυ᾿τω̑ γεγραμμένα καὶ ταυ̑τα ε᾿ποίησαν αυ᾿τω̑
הָלֵין דֵּין לָא יִדַעו תַּלמִידַוהי בּהַו זַבנָא אֵלָא כַּד אֵשׁתַּבַּח יֵשֻׁוע אֵתּדּכַרו תַּלמִידַוהי דּהָלֵין כּתִיבָן הוַי עלַוהי והָלֵין עבַדו לֵה׃
הָאֲנָשִׁים הָרַבִּים, שֶׁהָיוּ אִתּוֹ כַּאֲשֶׁר קָרָא לְאֶלְעָזָר מִן הַקֶּבֶר וֶהֱקִימוֹ מִן הַמֵּתִים, הֵעִידוּ עַל זֹאת.
וְהָעָם אֲשֶׁר הָיוּ אִתּוֺ הֵעִידוּ בְפִיהֶם כִּי קָרָא אֶת-אֶלְעָזָר מִן-קִבְרוֺ וַיְחַיֵּהוּ מִן-הַמֵּתִים:
Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
Zástup, který s ním byl, když vyvolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví. ([Jan 11:44])
ε᾿μαρτύρει ου῏ν ὁ ο῎χλος ὁ ω῍ν μετ῾ αυ᾿του̑ ο῞τε τὸν Λάζαρον ε᾿φὼνησεν ε᾿κ του̑ μνημείου καὶ η῎γειρεν αυ᾿τὸν ε᾿κ νεκρω̑ν
וסָהֵד הוָא כֵּנשָׁא הַו דּעַמֵה הוָא דַּקרָא ללָעָזַר מֵן קַברָא וַאקִימֵה מֵן בֵּית־מִיתֵא׃
לָכֵן גַּם יָצָא הֲמוֹן הָעָם לִקְרָאתוֹ, כִּי שָׁמְעוּ שֶׁהוּא עָשָׂה אֶת הַנֵּס הַזֶּה.
וְעַל-כֵּן יָצְאוּ הָעָם לִקְרָאתוֺ אַחֲרֵי שָׁמְעָם כִּי עָשָׂה אֶת-הָאוֺת הַזֶּה:
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.
διὰ του̑το καὶ ὑπήντησεν αυ᾿τω̑ ὁ ο῎χλος ο῞τι η῎κουσαν του̑το αυ᾿τὸν πεποιηκέναι τὸ σημει̑ον
ומֵטֻל הָדֵא נפַקו לקֻובלֵה כֵּנשֵׁא סַגִּיֵאא דַּשׁמַעו דָּאתָא הָדֵא עבַד׃
הֵגִיבוּ הַפְּרוּשִׁים וְאָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אַתֶּם רוֹאִים, אֵין מַה לַּעֲשׂוֹת. הִנֵּה הָעוֹלָם נוֹהֶה אַחֲרָיו."
וְהַפְּרוּשִׁים אָמְרוּ אִישׁ אֶל-אָחִיו הַרְאִיתֶם כִּי יְדֵיכֶם לֹא תַעֲשֶׂינָה תּוּשִׁיָּה וְאַחֲרָיו כָּל-אָדָם יִמְשֹׁךְ:
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“ ([Jan 11:48])
οἱ ου῏ν Φαρισαι̑οι ει῏παν πρὸς ἑαυτούς θεωρει̑τε ο῞τι ου᾿κ ω᾿φελει̑τε ου᾿δέν ι῎δε ὁ κόσμος ο᾿πίσω αυ᾿του̑ α᾿πη̑λθεν
פּרִישֵׁא דֵּין אָמרִין הוַו חַד לחַד חָזֵין אנתֻּון דּלָא מַותּרִין אנתֻּון מֵדֵּם דּהָא עָלמָא כֻּלֵה אֵזַל לֵה בָּתרֵה סס׃
בֵּין הָעוֹלִים לְהִשְׁתַּחֲווֹת בֶּחָג הָיוּ אֲנָשִׁים יְוָנִים.
וּבְתוֺךְ עוֺלֵי הָרֶגֶל לְהִשְׁתַּחֲוֺת נִמְצְאוּ גַּם-יְוָנִים:
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové. ([Jan 7:35; Skutky apoštolské 6:1])
η῟σαν δὲ ῞Ελληνές τινες ε᾿κ τω̑ν α᾿ναβαινόντων ι῞να προσκυνήσωσιν ε᾿ν τη̑ ἑορτη̑
אִית הוַו דֵּין אָף מֵן עַממֵא אנָשָׁא בּהֻון דַּסלֵקו למֵסגַּד בּעַדעִדָא׃
הַלָּלוּ נִגְּשׁוּ אֶל פִילִיפּוֹס אִישׁ בֵּית צַיְדָא שֶׁבַּגָּלִיל וּבַקָּשָׁה בְּפִיהֶם: "אָדוֹן, רוֹצִים אָנוּ לִרְאוֹת אֶת יֵשׁוּעַ."
וְהֵם בָּאוּ אֶל-פִּילִפּוֺס אִישׁ בֵּית-צַיְדָה מִן-הַגָּלִיל וַיְחַלּוּ אֶת-פָּנָיו לֵאמֹר אֲדֹנֵינוּ חֲפֵצִים אֲנַחְנוּ לִרְאוֺת אֶת-יֵשׁוּעַ:
Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“ ([Jan 1:44 Jan 6:5 Jan 14:8 Jan 6:36 Jan 20:29])
ου῟τοι ου῏ν προση̑λθον Φιλίππω τω̑ α᾿πὸ Βηθσαιδὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ η᾿ρὼτων αυ᾿τὸν λέγοντες κύριε θέλομεν τὸν ᾽Ιησου̑ν ι᾿δει̑ν
הָלֵין אֵתַו קרֵבו לוָת פִילִיפָּוס הַו דּמֵן בֵּית־צַיָדָא דַּגלִילָא ושַׁאלֻוהי וָאמרִין לֵה מָרי צָבֵין חנַן נֵחזֵא ליֵשֻׁוע׃
הָלַךְ פִילִיפּוֹס וְאָמַר לְאַנְדְּרֵי, וְאַנְדְּרֵי וּפִילִיפּוֹס הָלְכוּ וְאָמְרוּ לְיֵשׁוּעַ.
וַיָּבֹא פִילִפּוֺס וַיַּגֵּד לְאַנְדְּרָי וְאַנְדְּרַי וּפִילִיפּוֺס הִגִּידוּ הַדָּבָר לְיֵשׁוּעַ:
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi. ([Jan 1:41 Jan 6:8])
ε῎ρχεται ὁ Φίλιππος καὶ λέγει τω̑ ᾽Ανδρέα ε῎ρχεται ᾽Ανδρέας καὶ Φίλιππος καὶ λέγουσιν τω̑ ᾽Ιησου̑
וֵאתָא הֻו פִילִיפָּוס וֵאמַר לַאנדּרֵאוָס וַאנדּרֵאוָס ופִילִיפָּוס אֵמַרו ליֵשֻׁוע סּ סּ׃
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הִגִּיעָה הַשָּׁעָה שֶׁיְּפֹאַר בֶּן־הָאָדָם בַּכָּבוֹד.
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ לֵאמֹר הִנֵּה בָּא הַמּוֺעֵד וּבֶן-הָאָדָם נֶאְדָּר יִהְיֶה בִּכְבוֺדוֺ:
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Ježíš jim odpověděl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. ([Matouš 26:45; Marek 14:41; Jan 13:31-Jan 13:32 Jan 17:1])
ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿ποκρίνεται αυ᾿τοι̑ς λέγων ε᾿λήλυθεν ἡ ω῞ρα ι῞να δοξασθη̑ ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
יֵשֻׁוע דֵּין ענָא וֵאמַר להֻון אֵתָת שָׁעתָא דּנֵשׁתַּבַּח בּרֵה דּאנָשָׁא׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אִם לֹא יָמוּת גַּרְגִּיר הַחִטָּה הַנּוֹפֵל לְתוֹךְ הָאֲדָמָה, הוּא יִשָּׁאֵר לְבַדּוֹ. אֲבָל אִם יָמוּת, יַעֲשֶׂה פְּרִי הַרְבֵּה.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם גַּרְגַּר דָּגָן אִם לֹא-יִפֹּל וָמֵת בְּתוֺךְ הָאָרֶץ יִשָּׁאֵר לְבַדּוֺ וְאִם יָמוּת יוֺצִיא זֶרַע רָב:
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. ([1 Korintským 15:36])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ε᾿ὰν μὴ ὁ κόκκος του̑ σίτου πεσών ει᾿ς τὴν γη̑ν α᾿ποθάνη αυ᾿τὸς μόνος μένει ε᾿ὰν δὲ α᾿ποθάνη πολὺν καρπὸν φέρει
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דַּפרֵדּתָּא דּחֵטתָא אֵלָא נָפלָא ומָיתָּא בַּארעָא בַּלחֻודֵיה פָּישָׁא אֵן דֵּין מָיתָּא פִּארֵא סַגִּיֵאא מַיתּיָא׃ ס
הָאוֹהֵב אֶת נַפְשׁוֹ מְאַבֵּד אוֹתָהּ, וְהַשּׂוֹנֵא אֶת נַפְשׁוֹ בָּעוֹלָם הַזֶּה יִשְׁמְרֶנָּה לְחַיֵּי עוֹלָם.
הָאֹהֵב אֶת-נַפְשׁוֺ תִּכָּרֶת-לוֺ וְהַּׂנֵא אֶת-נַפְשׁוֺ בָּעוֺלָם הַזֶּה שְׁמֻרָה תִהְיֶה-לּוֺ לְחַיֵּי עַד:
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
Kdo miluje svůj život(y), ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. (y) duši (tak i násl. věta) ([Matouš 10:39 Matouš 16:25; Marek 8:35; Lukáš 9:24 Lukáš 17:33])
ὁ φιλω̑ν τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ α᾿πολλύει αυ᾿τήν καὶ ὁ μισω̑ν τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ κόσμω τούτω ει᾿ς ζωὴν αι᾿ὼνιον φυλάξει αυ᾿τήν
מַן דּרָחֵם נַפשֵׁה נַובּדִיה ומַן דּסָנֵא נַפשֵׁה בּעָלמָא הָנָא נֵטרִיה לחַיֵא דַּלעָלַם׃
אִם מִישֶׁהוּ מְשָׁרֵת אוֹתִי, שֶׁיֵּלֵךְ אַחֲרַי; הֵיכָן שֶׁאֶהְיֶה אֲנִי, שָׁם יִהְיֶה גַּם מְשָׁרְתִי. אִישׁ אִם יְשָׁרֵת אוֹתִי, הָאָב יְכַבֵּד אוֹתוֹ.
מִי-הֶחָפֵץ לְשָׁרְתֵנִי יֵלֵךְ בְּעִקְּבוֺתַי וּבַאֲשֶׁר אֶהְיֶה אֲנִי שָׁם יִהְיֶה גַם-מְשָׁרְתִי וְכִי אִישׁ יְשָׁרֵת אֹתִי אֹתוֺ יְכַבֵּד הָאָב:
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“ ([Marek 10:21; Jan 14:3 Jan 17:24])
ε᾿ὰν ε᾿μοί τις διακονη̑ ε᾿μοὶ α᾿κολουθείτω καὶ ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ ε᾿κει̑ καὶ ὁ διάκονος ὁ ε᾿μὸς ε῎σται ε᾿άν τις ε᾿μοὶ διακονη̑ τιμήσει αυ᾿τὸν ὁ πατήρ
אֵן לִי אנָשׁ משַׁמֵשׁ נִאתֵא בָּתַרי וַאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי תַּמָן נֵהוֵא אָף משַׁמשָׁני מַן דּלִי משַׁמֵשׁ ניַקרִיוהי אַבָא׃ ס
וְעַתָּה נִבְהֲלָה נַפְשִׁי, וַאֲנִי מָה אֹמַר: 'אָבִי, הַצִּילֵנִי מִן הַשָּׁעָה הַזֹּאת'? אַדְּרַבָּא, הֲרֵי לְשֵׁם כָּךְ בָּאתִי לַשָּׁעָה הַזֹּאת.
עַתָּה נִבְהֲלָה נַפְשִׁי וּמָה אֹמַר הַצִּילֵנִי אָבִי מִן-עֵת הַמּוֺעֵד הַזֶּה אַךְ עַל-כֵּן בָּאתִי לַמּוֺעֵד הַזֶּה:
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
„Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. ([Žalmy 6:4; Marek 14:34-Marek 14:35])
νυ̑ν ἡ ψυχή μου τετάρακται καὶ τί ει῎πω πάτερ σω̑σόν με ε᾿κ τη̑ς ω῞ρας ταύτης α᾿λλὰ διὰ του̑το η῟λθον ει᾿ς τὴν ω῞ραν ταύτην
הָשָׁא נַפשׁי הָא שׁגִישָׁא ומָנָא אִמַר אָבי פַּצָני מֵן הָדֵא שָׁעתָא אֵלָא מֵטֻל הָנָא אֵתִית להָדֵא שָׁעתָא׃
אָבִי, פָּאֵר אֶת שִׁמְךָ!" אָז יָצָא קוֹל מִן הַשָּׁמַיִם וְאָמַר: "כְּבָר פֵּאַרְתִּי וְשׁוּב אֲפָאֵר."
אָבִי גַּדֵּל כְּבוֺד שְׁמֶךׇ וְהִנֵּה קוֺל עֹנֶה מִשָּׁמַיִם גִּדַּלְתִּי כְבוֺדוֺ וְגַם-אֲגַדְּלֶנּוּ עוֺד:
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Otče, oslav své jméno(z)!“ Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“ (z) var: svého Syna ([Jan 12:23 Jan 13:31-Jan 13:32 Jan 17:1; Marek 1:11 Marek 9:7])
πάτερ δόξασόν σου τὸ ο῎νομα η῟λθεν ου῏ν φωνὴ ε᾿κ του̑ ου᾿ρανου̑ καὶ ε᾿δόξασα καὶ πάλιν δοξάσω
אַבָא שַׁבַּח שׁמָך ס וקָלָא אֵשׁתּמַע מֵן שׁמַיָא שַׁבּחֵת ותֻוב משַׁבַּח אנָא׃
אֲנָשִׁים מִן הֶהָמוֹן, שֶׁעָמְדוּ שָׁם וְשָׁמְעוּ, אָמְרוּ: "רַעַם הָיָה." אֲחֵרִים אָמְרוּ: "מַלְאָךְ דִּבֵּר אֵלָיו."
וְהָעָם הָעֹמְדִים שָׁם שָׁמְעוּ וְאָמְרוּ קוֺל רַעַם הוּא וְיֵשׁ מֵהֶם אָמְרוּ כִּי מַלְאָךְ דִּבֶּר אֵלָיו:
Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: „Anděl k němu promluvil.“ ([Jan 5:37])
ὁ ου῏ν ο῎χλος ὁ ἑστώς καὶ α᾿κούσας ε῎λεγεν βροντὴν γεγονέναι α῎λλοι ε῎λεγον α῎γγελος αυ᾿τω̑ λελάληκεν
וכֵנשָׁא דּקָאֵם הוָא שׁמַעו וָאמרִין רַעמָא הוָא אחרָנֵא דֵּין אָמרִין מַלַאכָא מַלֵל עַמֵה׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "לֹא לְמַעֲנִי הָיָה הַקּוֹל הַזֶּה, אֶלָּא לְמַעַנְכֶם.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר לֹא לְמַעֲנִי הָיָה הַקּוֺל הַזֶּה כִּי אִם-לְמַעַנְכֶם:
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Ježíš nato řekl: „Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. ([Jan 11:42])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν ου᾿ δι῾ ε᾿μὲ ἡ φωνὴ αυ῞τη γέγονεν α᾿λλὰ δι῾ ὑμα̑ς
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר להֻון לָא הוָא מֵטֻלָתי הוָא קָלָא הָנָא אֵלָא מֵטֻלָתכֻון׃
כָּעֵת הַמִּשְׁפָּט שֶׁל הָעוֹלָם הַזֶּה; כָּעֵת יֻשְׁלַךְ הַחוּצָה שַׂר הָעוֹלָם הַזֶּה.
עַתָּה נֶחֱרַץ מִשְׁפַּט הָעוֺלָם הַזֶּה וְשַׂר הָעוֺלָם הַזֶּה נִדְחַף לְמַדְחֵפוֺת:
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. ([Jan 3:18 Jan 5:22 Jan 5:27 Jan 9:39 Jan 12:48; Lukáš 10:18])
νυ̑ν κρίσις ε᾿στὶν του̑ κόσμου τούτου νυ̑ν ὁ α῎ρχων του̑ κόσμου τούτου ε᾿κβληθήσεται ε῎ξω
הָשָׁא דִּינֵה הֻו דּעָלמָא הָנָא הָשָׁא אַרכֻונָא דּעָלמָא הָנָא מֵשׁתּדֵא לבַר׃
וַאֲנִי בְּהִנָּשְׂאִי מִן הָאָרֶץ אֶמְשֹׁךְ אֶת הַכֹּל אֵלַי."
וַאֲנִי כַּאֲשֶׁר אֶנָּשֵׂא מֵעַל-הָאָרֶץ אֶמְשֹׁךְ כָּל-אָדָם אַחֲרָי:
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.“ ([Jan 3:14 Jan 8:28])
κα᾿γώ ε᾿ὰν ὑψωθω̑ ε᾿κ τη̑ς γη̑ς πάντας ἑλκύσω πρὸς ε᾿μαυτόν
וֵאנָא מָא דֵּאתּתּרִימֵת מֵן אַרעָא אֵגֵּד כֻּלנָשׁ לוָתי׃
זֹאת אָמַר בְּרָמְזוֹ עַל אֹפֶן הַמָּוֶת שֶׁהָיָה עָתִיד לָמוּת.
וְהַמִּלִּין הָאֵלֶּה הוֺצִיא כִּי יִרְזְמוּן בְּאֵיזֶה מָוֶת יָמוּת:
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít. ([Matouš 20:19 Matouš 26:2; Jan 18:32])
του̑το δὲ ε῎λεγεν σημαίνων ποίω θανάτω η῎μελλεν α᾿ποθνήσκειν
הָדֵא דֵּין אֵמַר דַּנחַוֵא בַּאינָא מַותָּא מָאֵת׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ הָאֲנָשִׁים: "אֲנַחְנוּ קִבַּלְנוּ מִן הַתּוֹרָה כִּי הַמָּשִׁיחַ יִשָּׁאֵר לְעוֹלָם, וְאֵיךְ זֶה אַתָּה אוֹמֵר שֶׁבֶּן־הָאָדָם צָרִיךְ לְהִנָּשֵׂא מִן הָאָרֶץ? מִי בֶּן־הָאָדָם הַזֶּה?"
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הָעָם שָׁמַעְנוּ מִפִּי הַתּוֺרָה כִּי הַמָּשִׁיחַ חַי הוּא לְעוֺלָם וְאֵיךְ תֹּאמַר אַתָּה כִּי נָשׂא יִנָּשֵׂא בֶּן-הָאָדָם מִי הוּא זֶה בֶּן-הָאָדָם:
Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš(a) má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?“ (a) ř: Kristus ([Žalmy 110:4; Izajáš 9:6; Ezechiel 37:25; Daniel 7:14])
α᾿πεκρίθη ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ ο῎χλος ἡμει̑ς η᾿κούσαμεν ε᾿κ του̑ νόμου ο῞τι ὁ Χριστὸς μένει ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να καὶ πω̑ς λέγεις σὺ ο῞τι δει̑ ὑψωθη̑ναι τὸν υἱὸν του̑ α᾿νθρὼπου τίς ε᾿στιν ου῟τος ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου
אָמרִין לֵה כֵּנשֵׁא חנַן שׁמַען מֵן נָמֻוסָא דַּמשִׁיחָא לעָלַם מקַוֵא אַיכַּנָא אָמַר אַנתּ דַּעתִיד הֻו דּנֵתּתּרִים בּרֵה דּאנָשָׁא מַנֻו הָנָא בּרֵה דּאנָשָׁא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "רַק עוֹד מְעַט־קָט הָאוֹר בְּקִרְבְּכֶם. הֱיוּ מִתְהַלְּכִים בְּעוֹד הָאוֹר מֵאִיר לָכֶם, פֶּן יַשִֹיגְכֶם הַחֹשֶׁךְ. הַמִּתְהַלֵּךְ בַּחֹשֶׁךְ אֵינוֹ יוֹדֵע אָנָה הוּא בָּא.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ עוֺד מְעַט מִזְעָר יָאִיר הָאוֺר לְעֵינֵיכֶם לְכוּ לְאוֺרוֺ בְּהִמָּצְאוֺ פֶּן-יְכַסֶּה אֶתְכֶם הַחֹשֶׁךְ וְהַהֹלֵךְ בַּחֹשֶׁךְ יֵלֵךְ אֶל-אֲשֶׁר לֹא יֵדָע:
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Ježíš jim řekl: „Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo(b), neustávejte v cestě(c), aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. (b) var: Podle toho, že máte světlo (c) ř: choďte (žijte) ([Jan 7:33 Jan 13:33 Jan 8:12 Jan 9:4 Jan 12:46 Jan 11:10; 1 Janův 2:11])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎τι μικρὸν χρόνον τὸ φω̑ς ε᾿ν ὑμι̑ν ε᾿στιν περιπατει̑τε ὡς τὸ φω̑ς ε῎χετε ι῞να μὴ σκοτία ὑμα̑ς καταλάβη καὶ ὁ περιπατω̑ν ε᾿ν τη̑ σκοτία ου᾿κ οι῏δεν που̑ ὑπάγει
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע קַלִיל אחרִין זַבנָא נֻוהרָא עַמכֻון הֻו הַלֵכו עַד אִית לכֻון נֻוהרָא דּלָא חֵשֻׁוכָא נַדרֵככֻון ומַן דַּמהַלֵך בּחֵשֻׁוכָא לָא יָדַע לַאיכָּא אָזֵל׃
בְּעוֹד הָאוֹר נִשְׁאָר עִמָּכֶם הַאֲמִינוּ בָּאוֹר, לְמַעַן תִּהְיוּ לִבְנֵי הָאוֹר."
הַאֲמִינוּ בָאוֺר כָּל-עוֺד הוּא זוֺרֵחַ עֲלֵיכֶם לְמַעַן תִּהְיוּ בְנֵי הָאוֺר וְאַחֲרֵי הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הָלַךְ יֵשׁוּעַ וַיִּסָּתֵר מִפְּנֵיהֶם:
Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Dokud máte světlo(d), věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“ Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi. (d) var: Protože máte světlo ([Efezským 5:8; Jan 10:39 Jan 11:54])
ὡς τὸ φω̑ς ε῎χετε πιστεύετε ει᾿ς τὸ φω̑ς ι῞να υἱοὶ φωτὸς γένησθε ταυ̑τα ε᾿λάλησεν ᾽Ιησου̑ς καὶ α᾿πελθών ε᾿κρύβη α᾿π῾ αυ᾿τω̑ν
עַד אִית לכֻון נֻוהרָא הַימֵנו בּנֻוהרָא דַּבנַוהי דּנֻוהרָא תֵּהוֻון הָלֵין מַלֵל יֵשֻׁוע וֵאזַל אֵתּטַשִׁי מֵנהֻון׃ ס
אַף כִּי עָשָׂה אוֹתוֹת רַבִּים לְנֶגֶד עֵינֵיהֶם, לֹא הֶאֱמִינוּ בּוֹ.
וְהֵם לֹא הֶאֱמִינוּ לוֺ אַף כִּי-עָשָׂה אֹתוֺת רַבִּים לִפְנֵיהֶם:
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;
τοσαυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ σημει̑α πεποιηκότος ε῎μπροσθεν αυ᾿τω̑ν ου᾿κ ε᾿πίστευον ει᾿ς αυ᾿τόν
וכַד הָלֵין כֻּלהֵין אָתוָתָא עבַד קדָמַיהֻון לָא הַימֵנו בֵּה׃
וְזֹאת לְקַיֵּם אֶת דְּבַר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא: "יהוה, מִי הֶאֱמִין לִשְׁמֻעָתֵנוּ וּזְרוֹעַ יהוה עַל־מִי נִגְלָתָה?"
לְמַלֹּאת דְּבַר יְשַׁעְיָהוּ הַנָּבִיא אֲשֶׁר אָמָר יְהוָֺה מִי הֶאֱמִין לִשְׁמֻעָתֵנוּ וּזְרוֺעַ יְהוָֺה עַל-מִי נִגְלָתָה:
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: ‚Hospodine(e), kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc(f) Hospodinova?‘ (e) ř : Pane (f) ř: rámě ([Izajáš 53:1; Římanům 10:16])
ι῞να ὁ λόγος ᾽Ησαι̑ου του̑ προφήτου πληρωθη̑ ο῍ν ει῏πεν κύριε τίς ε᾿πίστευσεν τη̑ α᾿κοη̑ ἡμω̑ν καὶ ὁ βραχίων κυρίου τίνι α᾿πεκαλύφθη
דּתֵתמַלֵא מֵלתָא דֵּאשַׁעיָא נבִיָא דֵּאמַר מָרי מַנֻו הַימֵן לשֵׁמעַן וַדרָעֵה דּמָריָא למַן אֵתגּלִי׃
לָכֵן לֹא יָכְלוּ לְהַאֲמִין, כִּי עוֹד אָמַר יְשַׁעְיָהוּ:
וְעַל-כֵּן לְהַאֲמִין לֹא יָכֹלוּ כִּי יְשַׁעְיָהוּ הוֺסִיף לֵאמֹר:
Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:
διὰ του̑το ου᾿κ η᾿δύναντο πιστεύειν ο῞τι πάλιν ει῏πεν ᾽Ησαι̑ας
מֵטֻל הָנָא לָא מֵשׁכּחִין הוַו דַּנהַימנֻון מֵטֻל דּתֻוב אֵמַר אֵשַׁעיָא׃
"הֵשַׁע עֵינֵיהֶם וְהִשְׁמִין לְבָבָם, פֶּן יִרְאוּ בְּעֵינֵיהֶם וּלְבָבָם יָבִין וְשָׁבוּ וְרָפָא לָהֶם."
הֵשַׁע עֵינֵיהֶם וְהִשְׁמִין אֶת-לְבָבָם פֶּן-יִרְאוּ בְעֵינֵיהֶם וּלְבָבָם יָבִין וְשָׁבוּ וְרִפֵּאתִי לָהֶם:
Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
‚Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.‘ ([Izajáš 6:10; Marek 4:12])
τετύφλωκεν αυ᾿τω̑ν τοὺς ο᾿φθαλμοὺς καὶ ε᾿πὼρωσεν αυ᾿τω̑ν τὴν καρδίαν ι῞να μὴ ι῎δωσιν τοι̑ς ο᾿φθαλμοι̑ς καὶ νοήσωσιν τη̑ καρδία καὶ στραφω̑σιν καὶ ι᾿άσομαι αυ᾿τούς
דּעַוַרו עַינַיהֻון וַאחשֵׁכו לֵבּהֻון דּלָא נֵחזֻון בּעַינַיהֻון ונֵסתַּכּלֻון בּלֵבּהֻון ונֵתפּנֻון וַאסֵא אֵנֻון׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אָמַר יְשַׁעְיָהוּ בִּרְאוֹתוֹ אֶת כְּבוֹדוֹ, וְעָלָיו דִּבֵּר.
הַדְּבָרִים הָאֵלֵּה דִּבֵּר יְשַׁעְיָהוּ בַּחֲזוֺתוֺ אֶת-כְּבוֺדוֺ וַיִּנָּבֵא עָלָיו:
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
Tak řekl Izaiáš, neboť(g) viděl jeho slávu a mluvil o něm. (g) var: když ([Jan 8:56])
ταυ̑τα ει῏πεν ᾽Ησαι̑ας ο῞τι ει῏δεν τὴν δόξαν αυ᾿του̑ καὶ ε᾿λάλησεν περὶ αυ᾿του̑
הָלֵין אֵמַר אֵשַׁעיָא כַּד חזָא שֻׁובחֵה ומַלֵל עלַוהי׃ ס
אַף־עַל־פִּי־כֵן הֶאֱמִינוּ בּוֹ גַּם רַבִּים מֵהַמַּנְהִיגִים, אַךְ לֹא הוֹדוּ בָּזֶה בִּגְלַל הַפְּרוּשִׁים, כְּדֵי שֶׁלֹּא יְנֻדּוּ מִן הַקָּהָל,
אוּלָם גַּם מִן-הַָּׂרִים הֶאֱמִינוּ-בוֺ רַבִּים אַךְ בַּעֲבוּר הַפְּרוּשִׁים לֹא הוֺדוּ בְפִיהֶם לְבִלְתִּי יְנֻדּוּ מִתּוֺךְ קְהָלָם:
A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
Přesto v něho uvěřili i mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. ([Jan 19:38 Jan 19:39 Jan 9:22])
ο῞μως μέντοι καὶ ε᾿κ τω̑ν α᾿ρχόντων πολλοὶ ε᾿πίστευσαν ει᾿ς αυ᾿τόν α᾿λλὰ διὰ τοὺς Φαρισαίους ου᾿χ ὡμολόγουν ι῞να μὴ α᾿ποσυνάγωγοι γένωνται
אָף מֵן רִשֵׁא דֵּין סַגִּיֵאא הַימֵנו בֵּה אֵלָא מֵטֻל פּרִישֵׁא לָא מַודֵּין הוַו דּלָא נֵהוֻון לבַר מֵן כּנֻושׁתָּא׃
שֶׁכֵּן אָהֲבוּ כְּבוֹד בְּנֵי אָדָם יוֹתֵר מִכְּבוֹד אֱלֹהִים.
כִּי כְּבוֺד אֲנָשִׁים יָקָר בְּעֵינֵיהֶם מִכְּבוֺד אֱלֹהִים:
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží. ([Jan 5:44 Jan 3:19; 1 Janův 2:15])
η᾿γάπησαν γὰρ τὴν δόξαν τω̑ν α᾿νθρὼπων μα̑λλον η῎περ τὴν δόξαν του̑ θεου̑
רחֵמו גֵּיר שֻׁובחָא דַּבנַינָשָׁא יַתִּיר מֵן שֻׁובחֵה דַּאלָהָא׃ ס
קָרָא יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "הַמַּאֲמִין בִּי, לֹא בִּי הוּא מַאֲמִין אֶלָּא בְּשׁוֹלְחִי.
וַיִּקְרָא יֵשׁוּעַ וַיֹּאמַר הַמַּאֲמִין בִּי לֹא-בִי הוּא מַאֲמִין כִּי אִם-בְּשֹׁלְחִי:
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
Ježíš hlasitě zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal. ([Matouš 10:40; Jan 13:20])
᾽Ιησου̑ς δὲ ε῎κραξεν καὶ ει῏πεν ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ου᾿ πιστεύει ει᾿ς ε᾿μὲ α᾿λλὰ ει᾿ς τὸν πέμψαντά με
יֵשֻׁוע דֵּין קעָא וֵאמַר מַן דַּמהַימֵן בִּי לָא הוָא בִּי מהַימֵן אֵלָא בּמַן דּשַׁדּרַני׃
הָרוֹאֶה אוֹתִי רוֹאֶה אֶת שׁוֹלְחִי.
וְהָרֹאֶה אֹתִי הוּא רֹאֶה אֶת-שֹׁלְחִי:
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal. ([Jan 14:9])
καὶ ὁ θεωρω̑ν ε᾿μὲ θεωρει̑ τὸν πέμψαντά με
ומַן דּלִי חָזֵא חזָא למַן דּשַׁדּרַני׃
אֲנִי אוֹר. אֶל הָעוֹלָם בָּאתִי כְּדֵי שֶׁכָּל הַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִשְׁכֹּן בַּחֹשֶׁךְ.
וַאֲנִי לְאוֺר בָּאתִי אֶל-הָעוֺלָם אֲשֶׁר כָּל-הַמַּאֲמִין בִּי לֹא יִשְׁכֹּן בַּחֲשֵׁכָה:
Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě. ([Jan 1:9 Jan 8:12 Jan 9:5])
ε᾿γώ φω̑ς ει᾿ς τὸν κόσμον ε᾿λήλυθα ι῞να πα̑ς ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ ε᾿ν τη̑ σκοτία μὴ μείνη
אֵנָא נֻוהרָא אֵתִית לעָלמָא דּכֻל מַן דַּמהַימֵן בִּי לָא נקַוֵא בּחֵשֻׁוכָא׃
אִישׁ הַשּׁוֹמֵעַ אֶת דְּבָרַי וְאֵינוֹ שׁוֹמֵר אוֹתָם, אֵינֶנִּי שׁוֹפֵט אוֹתוֹ; כִּי לֹא בָּאתִי לִשְׁפֹּט אֶת הָעוֹלָם, אֶלָּא לְהוֹשִׁיעַ אֶת הָעוֹלָם.
וְאִישׁ כִּי יִשְׁמַע אֶת-דְּבָרַי וְלֹא יִשְׁמְרֵם אֲנִי לֹא אֶשְׁפֹּט אֹתוֺ כִּי לֹא-לִשְׁפֹּט אֶת-הָעוֺלָם בָּאתִי כִּי אִם-לְהוֺשִׁיעַ אֶת-הָעוֺלָם:
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil. ([Jan 3:17 Jan 8:15])
καὶ ε᾿άν τίς μου α᾿κούση τω̑ν ρ᾿ημάτων καὶ μὴ φυλάξη ε᾿γώ ου᾿ κρίνω αυ᾿τόν ου᾿ γὰρ η῟λθον ι῞να κρίνω τὸν κόσμον α᾿λλ῾ ι῞να σὼσω τὸν κόσμον
ומַן דּשָׁמַע מֵלַי ולָא נָטַר להֵין אֵנָא לָא דָּאֵן אנָא לֵה לָא גֵּיר אֵתִית דֵּאדֻּון לעָלמָא אֵלָא דַּאחֵא לעָלמָא׃
מִי שֶׁדּוֹחֶה אוֹתִי וְאֵינוֹ מְקַבֵּל אֶת דְּבָרַי, יֵשׁ הַשּׁוֹפֵט אוֹתוֹ. הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי הוּא יִשְׁפֹּט אוֹתוֹ בַּיּוֹם הָאַחֲרוֹן,
וְכִי יִמְאַס בִּי אִישׁ וְלֹא יִקַּח אֲמָרַי יֵשׁ שֹׁפֵט אֲשֶׁר-יִשְׁפְּטֶנּוּ הַדָּבָר אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי הוּא יִשְׁפְּטֶנּוּ בַּיּוֺם הָאַחֲרוֺן:
Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den. ([Jan 15:22])
ὁ α᾿θετω̑ν ε᾿μὲ καὶ μὴ λαμβάνων τὰ ρ᾿ήματά μου ε῎χει τὸν κρίνοντα αυ᾿τόν ὁ λόγος ο῍ν ε᾿λάλησα ε᾿κει̑νος κρινει̑ αυ᾿τὸν ε᾿ν τη̑ ε᾿σχάτη ἡμέρα
מַן דּטָלֵם לִי ולָא מקַבֵּל מֵלַי אִית מַן דּדָאֵן לֵה מֵלתָא דּמַללֵת הִי דָּינָא לֵה בּיַומָא אחרָיָא׃
כִּי לֹא מֵעַצְמִי דִּבַּרְתִּי, אֶלָּא הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא צִוַּנִי מַה שֶּׁאֹמַר וּמַה שֶּׁאֲדַבֵּר.
כִּי אֲנִי לֹא מִלִּבִּי דִבַּרְתִּי כִי אִם-הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי הוּא צִוַּנִי אֶת-אֲשֶׁר אֹמַר וְאֶת-אֲשֶׁר אֲדַבֵּר:
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci. ([Jan 3:11 Jan 3:32 Jan 8:26 Jan 8:38])
ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ξ ε᾿μαυτου̑ ου᾿κ ε᾿λάλησα α᾿λλ῾ ὁ πέμψας με πατὴρ αυ᾿τός μοι ε᾿ντολὴν δέδωκεν τί ει῎πω καὶ τί λαλήσω
דֵּאנָא מֵן נַפשׁי לָא מַללֵת אֵלָא אַבָא דּשַׁדּרַני הֻו יַהב לִי פֻּוקדָּנָא מָנָא אִמַר ומָנָא אֵמַלֵל׃
וַאֲנִי יוֹדֵעַ שֶׁמִּצְוָתוֹ חַיֵּי עוֹלָם. לָכֵן אֶת אֲשֶׁר אֲנִי מְדַבֵּר, כְּפִי שֶׁאָמַר לִי הָאָב כָּךְ אֲנִי מְדַבֵּר."
וְיָדַעְתִּי כִּי חַיֵּי עוֺלָם מִצְוָתוֺ וְעַל-כֵּן אֶת-אֲשֶׁר אָמַר אֵלַי הָאָב לְדַבֵּר אֹתוֺ אֶשְׁמֹר לְדַבֵּר:
A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.
A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“ ([Jan 5:24 Jan 8:51])
καὶ οι῏δα ο῞τι ἡ ε᾿ντολὴ αυ᾿του̑ ζωὴ αι᾿ὼνιός ε᾿στιν α῍ ου῏ν ε᾿γώ λαλω̑ καθώς ει῎ρηκέν μοι ὁ πατήρ ου῞τως λαλω̑
ויָדַע אנָא דּפֻוקדָּנֵה חַיֵא אֵנֻון דַּלעָלַם אַילֵין הָכִיל דַּממַלֵל אנָא אַיכַּנָא דֵּאמַר לִי אָבי הָכַנָא ממַלֵל אנָא׃ ס
הָיָה זֶה לִפְנֵי חַג הַפֶּסַח: יֵשׁוּעַ יָדַע כִּי הִגִּיעָה שְׁעָתוֹ לְהִסְתַּלֵּק מִן הָעוֹלָם הַזֶּה אֶל הָאָב; וּבְאַהֲבָתוֹ אֶת הַשַּׁיָּכִים לוֹ בָּעוֹלָם, אָהַב אוֹתָם עַד תֹּם.
וַיְהִי לִפְנֵי חַג-הַפֶּסַח וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ כִּי בָא זְמָנּוֺ לַעֲלוֺת מִן-הָאָרֶץ אֶל-הָאָב וְאֶת-בְּחִירָיו אֲשֶׁר אָהֵב בָּאָרֶץ מֵאָז כֵּן אֲהֵבָם עַד-אַחֲרִית:
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce(h). (h) do krajnosti ([Jan 12:23 Jan 17:1 Jan 16:28])
πρὸ δὲ τη̑ς ἑορτη̑ς του̑ πάσχα ει᾿δώς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῟λθεν αυ᾿του̑ ἡ ω῞ρα ι῞να μεταβη̑ ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου πρὸς τὸν πατέρα α᾿γαπήσας τοὺς ι᾿δίους τοὺς ε᾿ν τω̑ κόσμω ει᾿ς τέλος η᾿γάπησεν αυ᾿τούς
קדָם דֵּין עִאדָא דּפֵצחָא יָדַע הוָא יֵשֻׁוע דַּמטָת שָׁעתָא דַּנשַׁנֵא מֵן הָנָא עָלמָא לוָת אַבֻוהי וַאחֵב לדִילֵה דַּבהָנָא עָלמָא וַעדַמָא לחַרתָא אַחֵב אֵנֻון׃ ס
לְעֵת סְעוּדַת עֶרֶב, הַשָֹטָן כְּבָר שָׂם בְּלֵב יְהוּדָה בֶּן שִׁמְעוֹן אִישׁ קְרִיּוֹת לְהַסְגִּיר אוֹתוֹ.
אַחֲרֵי סִיוּם סְעוּדַת הַמִּצְוָה וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר נָתַן הַָּׂטָן בְּלֵב יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת לְהַסְגִּיר אֹתוֺ:
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil),
Když byli u večeře(i) a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, (i) var: Když bylo po večeři ([Matouš 26:20; Marek 14:17-Marek 14:18; Lukáš 22:14 Lukáš 22:3; Jan 13:27])
καὶ δείπνου γινομένου του̑ διαβόλου η῎δη βεβληκότος ει᾿ς τὴν καρδίαν ι῞να παραδοι̑ αυ᾿τὸν ᾽Ιούδας Σίμωνος ᾽Ισκαριὼτου
וכַד הוָת חשָׁמִיתָא רמֵא הוָא לֵה לסָטָנָא בּלֵבֵּה דִּיהֻודָא בַּר שֵׁמעֻון סכַריֻוטָא דּנַשׁלמִיוהי׃ ס
יֵשׁוּעַ, שֶׁיָּדַע כִּי הָאָב נָתַן אֶת הַכֹּל בְּיָדָיו וְכִי מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָא וְאֶל אֱלֹהִים הוּא הוֹלֵךְ,
וַיֵּדַע יֵשׁוּעַ כִּי הָאָב נָתַן בְּיָדוֺ אֶת-כֹּל וְכִי הוּא מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָא וְאֶל-אֱלֹהִים יָשׁוּב:
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, ([Matouš 11:27; Lukáš 10:22; Jan 3:35])
ει᾿δώς ο῞τι πάντα ε῎δωκεν αυ᾿τω̑ ὁ πατὴρ ει᾿ς τὰς χει̑ρας καὶ ο῞τι α᾿πὸ θεου̑ ε᾿ξη̑λθεν καὶ πρὸς τὸν θεὸν ὑπάγει
הֻו דֵּין יֵשֻׁוע מֵטֻל דּיָדַע הוָא דּכֻל מֵדֵּם יַהב אַבָא בִּאידַוהי וַדמֵן אַלָהָא נפַק וַלוָת אַלָהָא אָזֵל׃
קָם מִן הַסְּעוּדָה וּפָשַׁט אֶת בְּגָדָיו, לָקַח מַגֶּבֶת וְחָגַר אֶת עַצְמוֹ;
וַיָּקָם מֵעַל הַשֻּׁלְחָן וַיִּפְשֹׁט אֶת-בְּגָדָיו וַיַּחְגֹּר מִטְפַּחַת עַל-מָתְנָיו:
Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.
odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; ([Lukáš 12:37])
ε᾿γείρεται ε᾿κ του̑ δείπνου καὶ τίθησιν τὰ ἱμάτια καὶ λαβών λέντιον διέζωσεν ἑαυτόν
קָם מֵן חשָׁמִיתָא וסָם נַחתַּוהי וַשׁקַל סֵדֻּונָא מחָא בּחַצַוהי׃
אַחַר כָּךְ יָצַק מַיִם בַּקְּעָרָה וְהֵחֵל לִרְחֹץ אֶת רַגְלֵי הַתַּלְמִידִים וּלְנַגְּבָן בַּמַּגֶּבֶת שֶׁהָיָה חָגוּר בָּהּ.
וְאַחַר יָצַק מַיִם בְּכִיּוֺר וַיָּחֶל לִרְחֹץ רַגְלֵי תַלְמִידָיו וְלִמְחוֺתָן בַּמִּטְפַּחַת אֲשֶׁר-הוּא חָגוּר בָּהּ:
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
ει῏τα βάλλει υ῞δωρ ει᾿ς τὸν νιπτη̑ρα καὶ η῎ρξατο νίπτειν τοὺς πόδας τω̑ν μαθητω̑ν καὶ ε᾿κμάσσειν τω̑ λεντίω ω῟ η῟ν διεζωσμένος
וַארמִי מַיָא בַּמשָׁגתָּא ושַׁרִי לַמשָׁגֻו רֵגלֵא דּתַלמִידַוהי וַמשַׁוֵא הוָא בּסֵדֻּונָא דַּמחֵא בּחַצַוהי׃
וּכְשֶׁקָּרַב אֶל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא, אָמַר לוֹ זֶה: "אֲדוֹנִי, אַתָּה תִּרְחַץ אֶת רַגְלַי?!"
וַיָּבֹא אֶל-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וְהוּא אָמַר אֵלָיו הַאַתָּה אֲדֹנִי תִּרְחַץ אֶת-רַגְלָי:
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“
ε῎ρχεται ου῏ν πρὸς Σίμωνα Πέτρον λέγει αυ᾿τω̑ κύριε σύ μου νίπτεις τοὺς πόδας
כַּד דֵּין אֵתָא לוָת שֵׁמעֻון כִּאפָא אָמַר לֵה שֵׁמעֻון אַנתּ מָרי רֵגלַי משִׁיג אַנתּ לִי׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ וְאָמַר אֵלָיו: "מַה שֶּׁאֲנִי עוֹשֶׂה אֵינְךָ יוֹדֵעַ כָּעֵת, אֲבָל אַחֲרֵי כֵן תָּבִין."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֵת אֲשֶׁר אֲנִי עֹשֶׂה בָזֶה לֹא-תֵדַע עַתָּה אַךְ אַחֲרֵי-כֵן תַּשְׂכִּיל:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“ ([Jan 12:16])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ο῍ ε᾿γώ ποιω̑ σὺ ου᾿κ οι῏δας α῎ρτι γνὼση δὲ μετὰ ταυ̑τα
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מֵדֵּם דּעָבֵד אנָא אַנתּ לָא יָדַע אַנתּ הָשָׁא בָּתַרכֵּן דֵּין תֵּדַּע׃
אָמַר לוֹ כֵּיפָא: "לְעוֹלָם לֹא תִּרְחַץ אֶת רַגְלַי!" הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם לֹא אֶרְחַץ אוֹתְךָ אֵין לְךָ חֵלֶק אִתִּי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶּטְרוֺס לֹא-תִרְחַץ רַגְלַי לְעוֺלָם וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אִם-לֹא אֶרְחָצְךׇ אֵין-לְךׇ חֵלֶק עִמָּדִי:
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ ([Efezským 5:26; Židům 10:23; 1 Janův 1:7])
λέγει αυ᾿τω̑ Πέτρος ου᾿ μὴ νίψης μου τοὺς πόδας ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς αυ᾿τω̑ ε᾿ὰν μὴ νίψω σε ου᾿κ ε῎χεις μέρος μετ῾ ε᾿μου̑
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא לעָלַם לָא משִׁיג אַנתּ לִי רֵגלַי אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן לָא משִׁיג אנָא לָך לַיתּ לָך עַמי מנָתָא׃
אָמַר לוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי, לֹא רַק אֶת רַגְלַי, אֶלָּא גַּם אֶת יָדַי וְאֶת רֹאשִׁי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס בִּי אֲדֹנִי לֹא לְבַד אֶת-רַגְלַי כִּי אִם-גַּם אֶת-יָדַי וְאֶת-רֹאשִׁי:
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“
λέγει αυ᾿τω̑ Σίμων Πέτρος κύριε μὴ τοὺς πόδας μου μόνον α᾿λλὰ καὶ τὰς χει̑ρας καὶ τὴν κεφαλήν
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָדֵין מָרי לָא בַּלחֻוד רֵגלַי תּשִׁיג לִי אֵלָא אָף אִידַי אָף רִשׁי׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִי שֶׁרָחוּץ טָהוֹר הוּא לַחֲלוּטִין וְאֵינוֹ זָקוּק אֶלָּא לִרְחִיצַת הָרַגְלַיִם. וְאַתֶּם טְהוֹרִים, אַךְ לֹא כֻּלְּכֶם";
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הַמְרֻחָץ אֵין-לוֺ לִרְחֹץ עוֺד זוּלָתִי אֶת-רַגְלָיו כִּי כֻלּוֺ טָהוֺר הוּא וְאַתֶּם הִנְּכֶם טְהוֺרִים אֲבָל לֹא כֻלְּכֶם:
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.
Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy(j) umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“ (j) var: – než nohy ([Jan 15:3; 1 Petrův 3:21])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ὁ λελουμένος ου᾿κ ε῎χει χρείαν ει᾿ μὴ τοὺς πόδας νίψασθαι α᾿λλ῾ ε῎στιν καθαρὸς ο῞λος καὶ ὑμει̑ς καθαροί ε᾿στε α᾿λλ῾ ου᾿χὶ πάντες
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע הַו דַּסחֵא לָא סנִיק אֵלָא רֵגלַוהי בַּלחֻוד נשִׁיג כֻּלֵה גֵּיר דּכֵא הו אָף אַנתֻּון כֻּלכֻון דּכַיָא אַנתֻּון אֵלָא לָא כֻּלכֻון׃
שֶׁהֲרֵי הִכִּיר אֶת מִי שֶׁיַּסְגִּיר אוֹתוֹ וְלָכֵן אָמַר: "לֹא כֻּלְּכֶם טְהוֹרִים."
כִּי יָדַע אֹתוֺ אֲשֶׁר יַסְגִּירֶנּוּ עַל-כֵּן אָמַר לֹא כֻלְּכֶם טְהוֺרִים:
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.
Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti. ([Jan 13:21])
η῎̑δει γὰρ τὸν παραδιδόντα αυ᾿τόν διὰ του̑το ει῏πεν ο῞τι ου᾿χὶ πάντες καθαροί ε᾿στε
יָדַע הוָא גֵּיר יֵשֻׁוע להַו דּמַשׁלֵם לֵה מֵטֻל הָנָא אֵמַר דּלָא הוָא כֻּלכֻון דּכַיָא אַנתֻּון׃
לְאַחַר שֶׁרָחַץ אֶת רַגְלֵיהֶם וְלָבַשׁ אֶת בְּגָדָיו, חָזַר וְהֵסֵב אִתָּם. אָמַר לָהֶם: "יוֹדְעִים אַתֶּם מֶה עָשִׂיתִי לָכֶם?
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר רָחַץ אֶת-רַגְלֵיהֶם וְלָבַשׁ אֶת-בְּגָדָיו שָׁב וַיֵּשֶׁב וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הַיְדַעְתֶּם מַה-זֹּאת עָשִׂיתִי לָכֶם:
Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?
ο῞τε ου῏ν ε῎νιψεν τοὺς πόδας αυ᾿τω̑ν καὶ ε῎λαβεν τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ α᾿νέπεσεν πάλιν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς γινὼσκετε τί πεποίηκα ὑμι̑ν
כַּד דֵּין אַשִׁיג רֵגלַיהֻון שׁקַל נַחתַּוהי וֵאסתּמֵך וֵאמַר להֻון יָדעִין אנתֻּון מָנָא עֵבדֵּת לכֻון׃
אַתֶּם קוֹרְאִים לִי רַבִּי וְאָדוֹן; יָפֶה אַתֶּם עוֹשִׂים, שֶׁכֵּן אֲנִי הוּא.
אַתֶּם קֹרִאים-לִי רַבִּי וְאָדוֺן וְהֵיטַבְתֶּם לִקְרֹא-לִי כֵן כִּי-אֲנִי הוּא:
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. ([Matouš 23:8-Matouš 23:10])
ὑμει̑ς φωνει̑τέ με ὁ διδάσκαλος καὶ ὁ κύριος καὶ καλω̑ς λέγετε ει᾿μὶ γάρ
אַנתֻּון קָרֵין אנתֻּון לִי רַבַּן ומָרַן ושַׁפִּיר אָמרִין אנתֻּון אִיתַי גֵּיר׃
לָכֵן אִם אֲנִי, הָאָדוֹן וְהַמּוֹרֶה, רָחַצְתִּי אֶת רַגְלֵיכֶם, גַּם אַתֶּם חַיָּבִים לִרְחֹץ זֶה אֶת רַגְלֵי זֶה,
וְעַל-כֵּן אִם-אֲנִי הָאָדוֺן וְהָרַבִּי רָחַצְתִּי אֶת-רַגְלֵיכֶם עֲלֵיכֶם גַּם-אַתֶּם לִרְחֹץ אִישׁ אִישׁ אֶת-רַגְלֵי אָחִיו:
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. ([Lukáš 22:27])
ει᾿ ου῏ν ε᾿γώ ε῎νιψα ὑμω̑ν τοὺς πόδας ὁ κύριος καὶ ὁ διδάσκαλος καὶ ὑμει̑ς ο᾿φείλετε α᾿λλήλων νίπτειν τοὺς πόδας
אֵן אֵנָא הָכִיל מָרכֻון ורַבּכֻון אַשִׁיגֵת לכֻון רֵגלַיכֻּון כּמָא אַנתֻּון חַיָבִין אנתֻּון דַּתשִׁיגֻון רֵגלֵא חַד דּחַד׃
כִּי מוֹפֵת נָתַתִּי לָכֶם כְּדֵי שֶׁתַּעֲשׂוּ גַּם אַתֶּם כְּמוֹ שֶׁעָשִׂיתִי לָכֶם.
כִּי אֲנִי הוּא מוֺפֶתְכֶם לְמַעַן תַּעֲשׂוּן גַּם-אַתֶּם כַּאֲשֶׁר עָשִׂיתִי לָכֶם אָנִי:
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.
Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. ([Filipským 2:5; 1 Petrův 2:21])
ὑπόδειγμα γὰρ ε῎δωκα ὑμι̑ν ι῞να καθώς ε᾿γώ ε᾿ποίησα ὑμι̑ν καὶ ὑμει̑ς ποιη̑τε
הָנָא גֵּיר טֻופסָא יֵהבֵּת לכֻון דַּאיכַּנָא דֵּאנָא עֵבדֵּת לכֻון אָף אַנתֻּון תֵּעבּדֻון סּ סּ׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, עֶבֶד אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מֵאֲדוֹנָיו וְשָׁלִיחַ אֵינֶנּוּ גָּדוֹל מִשּׁוֹלְחוֹ.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אֵין הָעֶבֶד גָּדוֺל מֵאֲדֹנָיו וְאֵין הַשָּׁלִיחַ רַב מִשֹּׁלְחוֺ:
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. ([Matouš 10:24; Lukáš 6:40; Jan 15:20])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ου᾿κ ε῎στιν δου̑λος μείζων του̑ κυρίου αυ᾿του̑ ου᾿δὲ α᾿πόστολος μείζων του̑ πέμψαντος αυ᾿τόν
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּלַיתּ עַבדָּא דּרַבּ מֵן מָרֵה ולָא שׁלִיחָא דּרַבּ מֵן מַן דּשַׁדּרֵה׃
אִם יוֹדְעִים אַתֶּם אֶת זֹאת, אַשְׁרֵיכֶם בַּעֲשׂוֹתְכֶם כֵּן.
וְאִם-יְדַעְתֶּם זֹאת אַשְׁרֵיכֶם אִם-כֵּן תַּעֲשׂוּן:
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte. ([Jakubův 1:22])
ει᾿ ταυ̑τα οι῎δατε μακάριοί ε᾿στε ε᾿ὰν ποιη̑τε αυ᾿τά
אֵן הָלֵין תֵּדּעֻון טֻובָנֵא אַנתֻּון אֵן תֵּעבּדֻון אֵנֵין׃
לֹא עַל כֻּלְּכֶם דִּבַּרְתִּי - אֲנִי יוֹדֵעַ מִי אֵלֶּה שֶׁבָּחַרְתִּי אוֹתָם - אַךְ לְמַעַן יִמָּלֵא הַכָּתוּב, 'אוֹכֵל לַחְמִי הִגְדִּיל עָלַי עָקֵב'.
וְלֹא עַל-כֻּלְּכֶם דִּבַּרְתִּי כֵן כִּי יָדַעְתִּי אֶת-אֲשֶׁר בָּחַרְתִּי-בָם אַךְ לְמַעַן יָקוּם הַכָּתוּב אוֺכֵל לַחְמִי הִגְדִּיל עָלַי עֲקֵב:
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ‚Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.‘ ([Žalmy 41:10])
ου᾿ περὶ πάντων ὑμω̑ν λέγω ε᾿γώ οι῏δα τίνας ε᾿ξελεξάμην α᾿λλ῾ ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑ ὁ τρὼγων μου τὸν α῎ρτον ε᾿πη̑ρεν ε᾿π῾ ε᾿μὲ τὴν πτέρναν αυ᾿του̑
לָא הוָא עַל כֻּלכֻון אָמַר אנָא יָדַע אנָא גֵּיר לַאילֵין דַּגבִית אֵלָא דַּכתָבָא נֵשׁלַם דּהַו דָּאכֵל עַמי לַחמָא אַרִים עלַי עֵקבֵה׃
מֵעַתָּה אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם בְּטֶרֶם יִקְרֶה הַדָּבָר, לְמַעַן תַּאֲמִינוּ כַּאֲשֶׁר יִקְרֶה כִּי אֲנִי הוּא.
מֵעַתָּה אֲנִי מַגִּיד לָכֶם דָּבָר טֶרֶם בֹּאוֺ לְמַעַן תַּאֲמִינוּ אַחֲרֵי בֹאוֺ כִּי אֲנִי הוּא:
Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to. ([Jan 14:29 Jan 16:4])
α᾿π῾ α῎ρτι λέγω ὑμι̑ν πρὸ του̑ γενέσθαι ι῞να πιστεύσητε ο῞ταν γένηται ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι
מֵן הָשָׁא אָמַר אנָא לכֻון מֵן קדָם דּנֵהוֵא דּמָא דַּהוָא תּהַימנֻון דֵּאנָא אנָא׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמְקַבֵּל אֶת מִי שֶׁאֶשְׁלַח מְקַבֵּל אוֹתִי, וְהַמְקַבֵּל אוֹתִי מְקַבֵּל אֶת שׁוֹלְחִי."
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמְקַבֵּל אֶת-מִי אֲשֶׁר אֶשְׁלַח פָּנַי הוּא מְקַבֵּל וְהַמְקַבֵּל פָּנַי הוּא מְקַבֵּל פְּנֵי שֹׁלְחִי:
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.“ ([Matouš 10:40; Marek 9:36; Lukáš 9:48 Lukáš 10:16;])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ λαμβάνων α῎ν τινα πέμψω ε᾿μὲ λαμβάνει ὁ δὲ ε᾿μὲ λαμβάνων λαμβάνει τὸν πέμψαντά με
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דַּמקַבֵּל למַן דַּמשַׁדַּר אנָא לִי מקַבֵּל ומַן דּלִי מקַבֵּל מקַבֵּל למַן דּשַׁדּרַני׃ ס
לְאַחַר שֶׁאָמַר זֹאת נִפְעַם יֵשׁוּעַ בְּרוּחוֹ וְהֵעִיד בְּאָמְרוֹ: "אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּירֵנִי."
וַיְהִי כְּדַבֵּר יֵשׁוּעַ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַתִּפָּעֶם רוּחוֺ בְקִרְבּוֺ וַיַּגֵּד לָהֶם לֵאמֹר אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֶחָד מִכֶּם יַסְגִּיר אֹתִי:
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: „Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.“ ([Matouš 26:21-Matouš 26:25; Marek 14:18-Marek 14:21; Lukáš 22:21-Lukáš 22:23])
ταυ̑τα ει᾿πών ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ταράχθη τω̑ πνεύματι καὶ ε᾿μαρτύρησεν καὶ ει῏πεν α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ει῟ς ε᾿ξ ὑμω̑ν παραδὼσει με
הָלֵין אֵמַר יֵשֻׁוע וֵאתעַזַז בּרֻוחֵה וַאסהֵד וֵאמַר אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּחַד מֵנכֻון נַשׁלמַני׃ ס
הִבִּיטוּ הַתַּלְמִידִים זֶה בָּזֶה, תּוֹהִים הָיוּ עַל מִי דִּבֵּר.
וַיִּתְרָאוּ הַתַּלְמִידִים פָּנִים בְּפָנִים כִּי לֹא יָדְעוּ עַל-מִי דִבֵּר:
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.
ε῎βλεπον ει᾿ς α᾿λλήλους οἱ μαθηταὶ α᾿πορούμενοι περὶ τίνος λέγει
חָרו דֵּין תַּלמִידֵא חַד בּחַד מֵטֻל דּלָא יָדעִין הוַו דּעַל מַנֻו אֵמַר׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה הָיָה אַחַד הַתַּלְמִידִים סָמוּךְ אֶל חֵיק יֵשׁוּעַ. אוֹתוֹ תַּלְמִיד הָיָה אָהוּב עַל יֵשׁוּעַ.
וְאֶחָד מִתַּלְמִידָיו אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ אֲהֵבוֺ נִשְׁעַן עַל-חֵיקוֺ:
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.
Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku(k). (k) ř: v Ježíšově náručí ([Jan 19:26 Jan 20:2 Jan 21:7 Jan 21:20])
η῟ν α᾿νακείμενος ει῟ς ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ε᾿ν τω̑ κόλπω του̑ ᾽Ιησου̑ ο῍ν η᾿γάπα ὁ ᾽Ιησου̑ς
אִית הוָא דֵּין מֵן תַּלמִידַוהי חַד דַּסמִיך הוָא בּעֻובֵּה הַו דּרָחֵם הוָא לֵה יֵשֻׁוע׃
רָמַז לוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא לִשְׁאֹל עַל מִי הוּא מְדַבֵּר.
וַיִּרְמָז-לוֺ שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֱמָר-נָא מִי-הוּא זֶה אֲשֶׁר דִּבֶּר עָלָיו:
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.
Na toho se Šimon obrátil a řekl: „Zeptej se, o kom to mluví!“
νεύει ου῏ν τούτω Σίμων Πέτρος πυθέσθαι τίς α῍ν ει῎η περὶ ου῟ λέγει
להָנָא רמַז שֵׁמעֻון כִּאפָא דַּנשַׁאלִיוהי דּמַנֻו הַו דֵּאמַר עלַוהי׃
נִשְׁעַן אוֹתוֹ תַּלְמִיד עַל לִבּוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אֲדוֹנִי, מִי הוּא?"
וַיִפֹּל עַל-צַוְּארֵי יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי מִי הוּא:
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kdo to je?“
α᾿ναπεσών ου῏ν ε᾿κει̑νος ου῞τως ε᾿πὶ τὸ στη̑θος του̑ ᾽Ιησου̑ λέγει αυ᾿τω̑ κύριε τίς ε᾿στιν
וַנפַל הַו תַּלמִידָא עַל חַדיֵה דּיֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מָרי מַנֻו הָנָא׃ ס
עָנָה יֵשׁוּעַ: "זֶה שֶׁבִּשְׁבִילוֹ אֶטְבֹּל אֶת הַפְּרוּסָה וְאֶתֵּן לוֹ". טָבַל אֶת הַפְּרוּסָה וְנָתַן אוֹתָהּ לִיהוּדָה בֶּן שִׁמְעוֹן אִישׁ קְרִיּוֹת.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ זֶה הוּא אֲשֶׁר אֶטְבָּל-לוֺ פְרוּסָה וּנְתַתִּיהָ לּוֺ וַיִּטְבֹּל אֶת-הַפְּרוּסָה וַיִּקָחֶהָ וַיִּתְּנֶהָ אֶל-יְהוּדָה בֶּן-שִׁמְעוֺן אִישׁ-קְרִיּוֺת:
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
Ježíš odpověděl: „Je to ten, pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji.“ Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu. ([Žalmy 41:10])
α᾿ποκρίνεται ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑νός ε᾿στιν ω῟ ε᾿γώ βάψω τὸ ψωμίον καὶ δὼσω αυ᾿τω̑ βάψας ου῏ν τὸ ψωμίον λαμβάνει καὶ δίδωσιν ᾽Ιούδα Σίμωνος ᾽Ισκαριὼτου
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר הַו הֻו דּצָבַע אנָא לַחמָא יָהֵב אנָא לֵה וַצבַע יֵשֻׁוע לַחמָא ויַהב לִיהֻודָא בַּר שֵׁמעֻון סכַריֻוטָא׃
לְאַחַר שֶׁנִּתְּנָה לוֹ הַפְּרוּסָה נִכְנַס בּוֹ הַשָֹטָן. אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֶת אֲשֶׁר תַּעֲשֶׂה עֲשֵׂה מַהֵר."
וְאַחֲרֵי אָכְלוֺ אֶת-הַפְּרוּסָה בָּא הַָּׂטָן אֶל-קִרְבּוֺ וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אֵת אֲשֶׁר-תַּעֲשֶׂה מַהֵר וַעֲשֵׂה:
A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: „Co chceš učinit, učiň hned!“ ([Lukáš 22:3; Jan 13:2 ])
καὶ μετὰ τὸ ψωμίον τότε ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς ε᾿κει̑νον ὁ Σατανα̑ς λέγει ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῍ ποιει̑ς ποίησον τάχιον
ובָתַר לַחמָא הָידֵּין אֵתעַלַל בֵּה סָטָנָא וֵאמַר לֵה יֵשֻׁוע מֵדֵּם דּעָבֵד אַנתּ עבֵד בַּעגַל׃
וְאִישׁ מִן הַמְסֻבִּים לֹא יָדַע לְשֵׁם מָה אָמַר לוֹ זֹאת.
וְלֹא-יָדַע אִישׁ מִן-הַיֹּשְׁבִים שָׁם בַּמְּסִיבָּה עַל-מֶה דִבֶּר אֵלָיו כָּזֹאת:
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.
του̑το δὲ ου᾿δεὶς ε῎γνω τω̑ν α᾿νακειμένων πρὸς τί ει῏πεν αυ᾿τω̑
הָדֵא דֵּין לָא אנָשׁ יִדַע מֵן הָנֻון סמִיכֵא דּעַל מָנָא אֵמַר לֵה׃
הוֹאִיל וְהַקֻּפָּה הָיְתָה אֵצֶל יְהוּדָה, חָשְׁבוּ אֲחָדִים שֶׁיֵּשׁוּעַ אָמַר לוֹ, "קְנֵה מַה שֶּׁנָּחוּץ לָנוּ לֶחָג", אוֹ שֶׁיִּתֵּן מַשֶּׁהוּ לָעֲנִיִּים.
כִּי יֵשׁ אֲשֶׁר חָשְׁבוּ בִּהְיוֺת צְרוֺר הַכֶּסֶף בְּיַד יְהוּדָה עַל-כֵּן אָמַר אֵלָיו יֵשׁוּעַ קְנֵה-נָא אֶת-אֲשֶׁר יֶחְסַר לָנוּ לֶחָג אוֺ תְּנָא דָבָר לַעֲנִיִּים:
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.
Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým. ([Jan 12:6 Jan 2:20-Jan 2:21; Jan 3:3-Jan 3:4; Jan 4:10-Jan 4:11; Jan 6:51-Jan 6:52; Jan 11:13])
τινὲς γὰρ ε᾿δόκουν ε᾿πεὶ τὸ γλωσσόκομον ει῏χεν ᾽Ιούδας ο῞τι λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿γόρασον ω῟ν χρείαν ε῎χομεν ει᾿ς τὴν ἑορτήν η῍ τοι̑ς πτωχοι̑ς ι῞να τι δω̑
אנָשִׁין גֵּיר סבַרו מֵטֻל דַּגלֻוסקמָא צֵאדַוהי הוָא דִּיהֻודָא דּמֵפקַד פּקַד לֵה דּנֵזבֵּן מֵדֵּם דּמֵתבּעֵא לעַדעִדָא אַו דּנֵתֵּל מֵדֵּם למֵסכִּנֵא׃
וְהוּא, אַחֲרֵי שֶׁלָּקַח אֶת הַפְּרוּסָה, יָצָא מִיָּד. הָיָה אָז לַיְלָה.
וְהוּא בְּקַחְתּוֺ אֶת-הַפְּרוּסָה אֶל-פִּיו יָצָא פִתְאֹם וַיְהִי לָיְלָה:
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.
Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc. ([Lukáš 22:53])
λαβών ου῏ν τὸ ψωμίον ε᾿κει̑νος ε᾿ξη̑λθεν ευ᾿θύς η῟ν δὲ νύξ
הֻו דֵּין יִהֻודָא נסַב לַחמָא בַּר שָׁעתֵה וַנפַק לֵה לבַר לִליָא הוָא דֵּין כַּד נפַק סס׃
עִם צֵאתוֹ אָמַר יֵשׁוּעַ: "עַתָּה נִתְפָּאֵר בֶּן־הָאָדָם בַּכָּבוֹד וְהָאֱלֹהִים נִתְפָּאֵר בּוֹ.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר יָצָא וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ עַתָּה נֶאְדָּר בֶּן-הָאָדָם בְּכָבוֺד וּבוֺ אֱלֹהִים בְּכָבוֺד נֶאְדָּר:
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm(l); (l) var: + a byl-li Bůh oslaven v něm, ([Jan 12:23 Jan 17:1])
ο῞τε ου῏ν ε᾿ξη̑λθεν λέγει ᾽Ιησου̑ς νυ̑ν ε᾿δοξάσθη ὁ υἱὸς του̑ α᾿νθρὼπου καὶ ὁ θεὸς ε᾿δοξάσθη ε᾿ν αυ᾿τω̑
וֵאמַר יֵשֻׁוע הָשָׁא אֵשׁתַּבַּח בּרֵה דּאנָשָׁא וַאלָהָא אֵשׁתַּבַּח בֵּה׃
אִם אֱלֹהִים נִתְפָּאֵר בּוֹ, אֱלֹהִים יְפָאֲרֵהוּ בּוֹ וּבִמְהֵרָה יְפָאֲרֵהוּ.
וֵאלֹהִים הוּא יַאְדִּיר אֹתוֺ בִּכְבוֺדוֺ וְגַם-יָחִישׁ לְהַאְדִּירוֺ:
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
ει᾿ ὁ θεὸς ε᾿δοξάσθη ε᾿ν αυ᾿τω̑ καὶ ὁ θεὸς δοξάσει αυ᾿τὸν ε᾿ν αυ᾿τω̑ καὶ ευ᾿θὺς δοξάσει αυ᾿τόν
וֵאן אַלָהָא אֵשׁתַּבַּח בֵּה וָאף אַלָהָא משַׁבַּח לֵה בֵּה ומֵחדָא משַׁבַּח לֵה׃
בָּנַי, אַךְ זְמַן מוּעָט אֶהְיֶה עִמָּכֶם. אַתֶּם תְּחַפְּשׂוּנִי, וּכְשֵׁם שֶׁכְּבָר אָמַרְתִּי, 'אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָבוֹא', כָּךְ אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם עַכְשָׁו.
בָּנַי הַיְקָרִים עוֺד-מְעַט מִזְעָר אֵשֵׁב עִמָּכֶם וְאַתֶּם תְּבַקְשׁוּנִי וְכַאֲשֶׁר אָמַרְתִּי אֶל-הַיְּהוּדִים כִּי אֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ לֹא תוּכְלוּ לָבֹא שָׁמָּה כֵּן אֲנִי אֹמֵר עַתָּה גַּם-אֲלֵיכֶם:
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.
Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete. ([Jan 7:33-Jan 7:34 Jan 8:21 Jan 13:36 Jan 16:5])
τεκνία ε῎τι μικρὸν μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι ζητήσετέ με καὶ καθώς ει῏πον τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ο῞τι ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω ὑμει̑ς ου᾿ δύνασθε ε᾿λθει̑ν καὶ ὑμι̑ν λέγω α῎ρτι
בּנַי קַלִיל אחרִין עַמכֻון אנָא ותֵבעֻונָני וַאיכַּנָא דֵּאמרֵת לִיהֻודָיֵא דּלַאיכָּא דֵּאנָא אָזֵל אנָא אַנתֻּון לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאתָא וָאף לכֻון אָמַר אנָא הָשָׁא׃
מִצְוָה חֲדָשָׁה אֲנִי נוֹתֵן לָכֶם: אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה; כְּמוֹ שֶׁאָהַבְתִּי אֶתְכֶם כָּךְ גַּם אַתֶּם אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה.
הִנֵּה מִצְוָה חֲדָשָׁה אֲנִי נֹתֵן לָכֶם לְאַהֲבָה אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ כַּאֲשֶׁר אָהַבְתִי אֶתְכֶם כֵּן גַּם-אַתֶּם אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ תֶּאֱהָבוּן:
Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.
Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. ([Jan 15:12 Jan 15:17; 1 Janův 2:7-1 Janův 2:10 1 Janův 3:23; 2 Janův 1:5])
ε᾿ντολὴν καινὴν δίδωμι ὑμι̑ν ι῞να α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους καθώς η᾿γάπησα ὑμα̑ς ι῞να καὶ ὑμει̑ς α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους
פֻּוקדָּנָא חַדתָא יָהֵב אנָא לכֻון דַּהוַיתֻּון מַחבִין חַד לחַד אַיכַּנָא דֵּאנָא אַחֵבתּכֻון אָף אַנתֻּון תַּחבֻון חַד לחַד׃
בָּזֹאת יֵדְעוּ הַכֹּל שֶׁתַּלְמִידַי אַתֶּם: אִם תִּהְיֶה אַהֲבָה בֵּינֵיכֶם."
בָּזֹאת יֵדְעוּ כֻלָּם כִּי תַּלְמִידַי אַתֶּם אִם אַהֲבַת רֵעִים תָּלִין בֵּינֵיכֶם:
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ ([Matouš 5:16 Matouš 15:8-Matouš 15:9])
ε᾿ν τούτω γνὼσονται πάντες ο῞τι ε᾿μοὶ μαθηταί ε᾿στε ε᾿ὰν α᾿γάπην ε῎χητε ε᾿ν α᾿λλήλοις
בּהָדֵא נֵדַּע כֻּל אנָשׁ דּתַלמִידַי אַנתֻּון אֵן חֻובָּא נֵהוֵא בּכֻון חַד לוָת חַד׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲדוֹנִי, לְאָן אַתָּה הוֹלֵך?" הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "אֶל אֲשֶׁר אֲנִי הוֹלֵךְ אֵינְךָ יָכוֹל לָלֶכֶת אַחֲרַי עַכְשָׁו, אֲבָל אַחֲרֵי כֵן תֵּלֵךְ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס אֲדֹנִי אָנָה אַתָּה הֹלֵךְ וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אֶל-אֲשֶׁר אֲנִי הֹלֵךְ לֹא-תוּכַל לָלֶכֶת אַחֲרַי כַּיּוֺם אַךְ הִנֵּה יָמִים בָּאִים וְהָלַכְתָּ אַחֲרָי:
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“ ([Jan 7:34-Jan 7:36 Jan 21:18])
λέγει αυ᾿τω̑ Σίμων Πέτρος κύριε που̑ ὑπάγεις α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ο῞που ὑπάγω ου᾿ δύνασαί μοι νυ̑ν α᾿κολουθη̑σαι α᾿κολουθήσεις δὲ υ῞στερον
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָרַן לַאיכָּא אָזֵל אַנתּ ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה לַאיכָּא דָּאזֵל אנָא לָא מֵשׁכַּח אַנתּ הָשָׁא דּתִאתֵא בָּתַרי לחַרתָא דֵּין תִּאתֵא׃
אָמַר לוֹ כֵּיפָא: "מַדּוּעַ לֹא אוּכַל לָלֶכֶת אַחֲרֶיךָ עַכְשָׁו? אֶת נַפְשִׁי אֶתֵּן בַּעַדְךָ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פֶטְרוֺס אֲדֹנִי עַל-מֶה לֹא-אוּכַל לָלֶכֶת אַחֲרֶיךׇ כַּיּוֺם הֲלֹא אֶת-נַפְשִׁי אֶתֵּן בַּעֲדֶךׇ:
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.
Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat? Svůj život za tebe položím.“ ([Matouš 26:33-Matouš 26:35; Marek 14:29-Marek 14:31; Lukáš 22:33-Lukáš 22:34])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Πέτρος κύριε διὰ τί ου᾿ δύναμαί σοι α᾿κολουθη̑σαι α῎ρτι τὴν ψυχήν μου ὑπὲρ σου̑ θήσω
אָמַר לֵה שֵׁמעֻון כִּאפָא מָרי למָנָא לָא מֵשׁכַּח אנָא דִּאתֵא בָּתרָך הָשָׁא נַפשׁי חלָפַיךְּ סָאֵם אנָא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: אֶת נַפְשְׁךָ תִּתֵּן בַּעֲדִי? אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, תַּרְנְגוֹל לֹא יִקְרָא עַד אֲשֶׁר תִּתְכַּחֵשׁ לִי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הֲתִתֵּן אֶת-נַפְשְׁךׇ בַּעֲדִי אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ לֹא יִקְרָא הַתַּרְנְגֹל עַד-אֲשֶׁר תְּכַחֶשׁ-בִּי שָׁלֹשׁ פְּעָמִים:
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
α᾿ποκρίνεται ᾽Ιησου̑ς τὴν ψυχήν σου ὑπὲρ ε᾿μου̑ θήσεις α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ου᾿ μὴ α᾿λέκτωρ φωνήση ε῞ως ου῟ α᾿ρνήση με τρίς
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע נַפשָׁך חלָפַי סָאֵם אַנתּ אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דּלָא נֵקרֵא תַּרנָגלָא עדַמָא דּתֵכפֻּור בִּי תּלָת זַבנִין׃ ס
אַל יִבָּהֵל לְבַבְכֶם. הַאֲמִינוּ בֵּאלֹהִים; הַאֲמִינוּ גַּם בִּי.
אַל-יֵחַת לִבְּכֶם הַאֲמִינוּ בֵאלֹהִים וּכְמוֺ-כֵן הַאֲמִינוּ בִּי:
Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
„Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. ([Jan 14:27])
μὴ ταρασσέσθω ὑμω̑ν ἡ καρδία πιστεύετε ει᾿ς τὸν θεόν καὶ ει᾿ς ε᾿μὲ πιστεύετε
לָא נֵתּדַּוַד לֵבּכֻון הַימֵנו בַּאלָהָא ובִי הַימֵנו׃
בְּבֵית אָבִי מְעוֹנוֹת רַבִּים. לוּלֵא כֵן, כְּלוּם הָיִיתִי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁאֲנִי הוֹלֵךְ לְהָכִין לָכֶם מָקוֹם?
מְעוֺנוֺת רַבּוֺת נִמְצָאוֺת בְּבֵית אָבִי כִּי לוּלֵא כֵן הָיִיתִי מַגִּיד לָכֶם וַאֲנִי הֹלֵךְ לְהָכִין לָכֶם מָקוֺם:
V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo(m). (m) Kdyby tomu tak nebylo, říkal bych vám, že vám jdu připravit místo?
ε᾿ν τη̑ οι᾿κία του̑ πατρός μου μοναὶ πολλαί ει᾿σιν ει᾿ δὲ μή ει῏πον α῍ν ὑμι̑ν ο῞τι πορεύομαι ἑτοιμάσαι τόπον ὑμι̑ν
סַגִּיאיִן אֵנֻון אַוָנֵא בֵּית אָבי וֵאלָא אָמַר הוִית לכֻון דָּאזֵל אנָא דֵּאטַיֵב לכֻון אַתרָא׃
וְאִם אֵלֵךְ וְאָכִין לָכֶם מָקוֹם, אָשׁוּב וְאֶקַח אֶתְכֶם אֵלַי לְמַעַן תִּהְיוּ גַּם אַתֶּם בַּאֲשֶׁר אֲנִי שָׁם.
וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר אֵלֵךְ וְאָכִין מָקוֺם לָכֶם שׁוֺב אָשׁוּב וְלָקַחְתִּי אֶתְכֶם אֵלָי לְמַעַן תִּהְיוּ עִמִּי שָׁם בַּאֲשֶׁר אֶהְיֶה:
Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. ([Jan 12:26 Jan 17:24])
καὶ ε᾿ὰν πορευθω̑ καὶ ἑτοιμάσω τόπον ὑμι̑ν πάλιν ε῎ρχομαι καὶ παραλήμψομαι ὑμα̑ς πρὸς ε᾿μαυτόν ι῞να ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ καὶ ὑμει̑ς η῟τε
וֵאן אִזַל אֵטַיֵב לכֻון אַתרָא תֻּוב אִתֵא וֵאדבַּרכֻון לוָתי דַּאיכָּא דֵּאנָא אִיתַי אָף אַנתֻּון תֵּהוֻון׃
וּלְאָן אֲנִי הוֹלֵךְ, יוֹדְעִים אַתֶּם אֶת הַדֶּרֶךְ."
וְאַתֶּם יְדַעְתֶּם אָנָא אֲנִי הֹלֵךְ וְגַם אֶת-הַדֶּרֶךְ יְדַעְתֶּם:
A kam já jdu, víte, i cestu víte.
A cestu, kam jdu, znáte.“
καὶ ο῞που ε᾿γώ ὑπάγω οι῎δατε τὴν ὁδόν
ולַאיכָּא דָּאזֵל אנָא יָדעִין אנתֻּון וֻאורחָא יָדעִין אנתֻּון׃
אָמַר לוֹ תֹּאמָא: "אֲדוֹנִי, אֵינֶנּוּ יוֹדְעִים לְאָן אַתָּה הוֹלֵךְ; אֵיךְ נֵדַע אֶת הַדֶּרֶךְ?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו תּוֺמָא אֲדֹנִי לֹא יָדַעְנוּ אָנָה אַתָּה הֹלֵךְ וְאֵיכָה נֵדַע אֶת-הַדָּרֶךְ:
Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“
λέγει αυ᾿τω̑ Θωμα̑ς κύριε ου᾿κ οι῎δαμεν που̑ ὑπάγεις πω̑ς δυνάμεθα τὴν ὁδὸν ει᾿δέναι
אָמַר לֵה תָּאומַא מָרַן לָא יָדעִינַן לַאיכָּא אָזֵל אַנתּ וַאיכַּנָא מֵשׁכּחִין חנַן אֻורחָא למֵדַּע׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי הַדֶּרֶךְ וְהָאֱמֶת וְהַחַיִּים. אֵין אִישׁ בָּא אֶל הָאָב אֶלָּא דַּרְכִּי.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אָנֹכִי הַדֶּרֶךְ וְהָאֱמֶת וְהַחַיִּים וְאִישׁ לֹא-יָבֹא אֶל-הָאָב בִּלְתִּי עַל-יָדִי:
Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. ([Jan 10:3; Židům 10:20])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ ὁδὸς καὶ ἡ α᾿λήθεια καὶ ἡ ζωή ου᾿δεὶς ε῎ρχεται πρὸς τὸν πατέρα ει᾿ μὴ δι῾ ε᾿μου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא אֻורחָא וַשׁרָרָא וחַיֵא לָא אנָשׁ אָתֵא לוָת אָבי אֵלָא אֵן בִּי׃
אִלּוּ הִכַּרְתֶּם אוֹתִי גַּם אֶת אָבִי הֱיִיתֶם מַכִּירִים. מֵעַתָּה אַתֶּם מַכִּירִים אוֹתוֹ אַף רְאִיתֶם אוֹתוֹ!"
לוּ אֹתִי יְדַעְתֶּם יְדַעְתֶּם גַּם אֶת-אָבִי וּמֵעַתָּה יְדַעְתֶּם אֹתוֺ וְגַם-רְאִיתֶם אֹתוֺ:
Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“ ([Jan 8:19])
ει᾿ ε᾿γνὼκατέ με καὶ τὸν πατέρα μου γνὼσεσθε καὶ α᾿π῾ α῎ρτι γινὼσκετε αυ᾿τὸν καὶ ἑωράκατε αυ᾿τόν
אֵלֻו לִי יָדעִין הוַיתֻּון אָף לָאבי יָדעִין הוַיתֻּון ומֵן הָשָׁא יָדעִין אנתֻּון לֵה וַחזַיתֻּונָיהי׃
אָמַר לוֹ פִילִיפּוֹס: "אֲדוֹנִי, הַרְאֵה לָנוּ אֶת הָאָב וְדַי לָנוּ."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִילִפּוֺס אֲדֹנִי הַרְאֵנוּ נָא אֶת-הָאָב וְרַב לָנוּ:
Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
λέγει αυ᾿τω̑ Φίλιππος κύριε δει̑ξον ἡμι̑ν τὸν πατέρα καὶ α᾿ρκει̑ ἡμι̑ν
אָמַר לֵה פִילִיפָּוס מָרַן חַוָן אַבָא וכַדֻּו לַן׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "יָמִים רַבִּים כָּל כָּךְ אֲנִי עִמָּכֶם וְאֵינְךָ מַכִּיר אוֹתִי, פִילִיפּוֹס? הָרוֹאֶה אוֹתִי רָאָה אֶת הָאָב, וּמַדּוּעַ אַתָּה אוֹמֵר 'הַרְאֵה לָנוּ אֶת הָאָב'?
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ הֲלֹא יָמִים רַבִּים הָיִיתִי עִמָּכֶם הֲטֶרֶם תֵּדַע אֹתִי פִּילִפּוֺס הָרֹאֶה אֹתִי רֹאֶה אֶת-הָאָב וְלָמָּה-זֶּה תֹאמַר הַרְאֵנוּ אֶת-הָאָב:
Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterakž ty pravíš: Ukaž nám Otce?
Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? ([Jan 12:45; Koloským 1:15; Židům 1:3])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς τοσούτω χρόνω μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿μι καὶ ου᾿κ ε῎γνωκάς με Φίλιππε ὁ ἑωρακώς ε᾿μὲ ἑὼρακεν τὸν πατέρα πω̑ς σὺ λέγεις δει̑ξον ἡμι̑ν τὸν πατέρα
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע הָנָא כֻּלֵה זַבנָא עַמכֻון אנָא ולָא יִדַעתָּני פִּילִיפֵּא מַן דּלִי חָזֵא חזָא לַאבָא וַאיכַּנָא אַנתּ אָמַר אַנתּ חַוָן אַבָא׃
הַאֵינְךָ מַאֲמִין שֶׁאֲנִי בָּאָב וְהָאָב בִּי? הַדְּבָרִים שֶׁאֲנִי אוֹמֵר לָכֶם אֵינֶנִּי אוֹמֵר אוֹתָם מֵעַצְמִי; הָאָב הַשּׁוֹכֵן בִּי, הוּא עוֹשֶׂה אֶת מַעֲשָׂיו.
הֲכִי לֹא תַאֲמִין כִּי אֲנִי בָאָב וְהָאָב בִּי הַדְּבָרִים אֲשֶׁר אֲנִי דֹבֵר אֲלֵיכֶם לֹא-מִלִּבִּי אֲנִי דֹבֵר כִּי הָאָב הַשֹּׁכֵן בִּי הוּא פֹעֵל בִּי פְּעֻלּוֺתָיו:
Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky(n). (n) var: činí sám ty skutky ([Jan 10:30 Jan 10:38 Jan 14:20 Jan 17:21 Jan 8:26 Jan 12:49; Jan 14:24; Jan 5:36])
ου᾿ πιστεύεις ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρὶ καὶ ὁ πατὴρ ε᾿ν ε᾿μοί ε᾿στιν τὰ ρ᾿ήματα α῍ ε᾿γώ λέγω ὑμι̑ν α᾿π῾ ε᾿μαυτου̑ ου᾿ λαλω̑ ὁ δὲ πατὴρ ε᾿ν ε᾿μοὶ μένων ποιει̑ τὰ ε῎ργα αυ᾿του̑
לָא מהַימֵן אַנתּ דֵּאנָא בָּאבי וָאבי בִּי מֵלֵא אַילֵין דֵּאנָא ממַלֵל אנָא מֵן נַפשׁי לָא ממַלֵל אנָא אָבי דֵּין דּבִי עָמַר הֻו עָבֵד עבָדֵא הָלֵין׃
הַאֲמִינוּ לִי שֶׁאֲנִי בָּאָב וְהָאָב בִּי. וְאִם לֹא, הַאֲמִינוּ בִּגְלַל הַמַּעֲשִׂים עַצְמָם.
הַאֲמִינוּ לִי כִּי-אֲנִי בָאָב וְהָאָב בִּי וְאִם-לֹא הַאֲמִינוּ לִי בִּגְלַל הַפְּעֻלּוֺת הָאֵלֶּה:
Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; aneb aspoň pro ty samy skutky věřte mi.
Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
πιστεύετέ μοι ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρὶ καὶ ὁ πατὴρ ε᾿ν ε᾿μοί ει᾿ δὲ μή διὰ τὰ ε῎ργα αυ᾿τὰ πιστεύετε
הַימֵנו דֵּאנָא בָּאבי וָאבי בִּי וֵאלָא אָפֵן מֵטֻל עבָדֵא הַימֵנו׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, הַמַּאֲמִין בִּי יַעֲשֶׂה גַּם הוּא אֶת הַמַּעֲשִׂים שֶׁאֲנִי עוֹשֶׂה; וּגְדוֹלִים מֵאֵלֶּה יַעֲשֶׂה, כִּי הוֹלֵךְ אֲנִי אֶל הָאָב.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם הַמַּאֲמִין בִּי אֶת-הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר אֲנִי עֹשֶׂה יַעֲשֶׂה גַם-הוּא וּגְדֹלוֺת מֵאֵלֶּה יַעֲשֶׂה כִּי אֶל-אָבִי אָנֹכִי הֹלֵךְ:
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.
Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. ([Jan 7:33 Jan 13:1; Jan 14:28])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ὁ πιστεύων ει᾿ς ε᾿μὲ τὰ ε῎ργα α῍ ε᾿γώ ποιω̑ κα᾿κει̑νος ποιήσει καὶ μείζονα τούτων ποιήσει ο῞τι ε᾿γώ πρὸς τὸν πατέρα πορεύομαι
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּמַן דַּמהַימֵן בִּי עבָדֵא אַילֵין דֵּאנָא עָבֵד אנָא אָף הֻו נֵעבֵּד וַדיַתִּירִין מֵן הָלֵין נֵעבֵּד דֵּאנָא לוָת אַבָא אָזֵל אנָא׃
וְכָל מַה שֶּׁתְּבַקְּשׁוּ בִּשְׁמִי אֶעֱשֶׂה, לְמַעַן יְכֻבַּד הָאָב בַּבֵּן.
וְכָל-אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ בִשְׁמִי אֹתוֺ אֶעֱשֶׂה לְבַעֲבוּר יִגְדַּל כְּבוֺד הָאָב בִּבְנוֺ:
A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. ([Jan 15:7 Jan 15:16 Jan 16:23; Jan 13:31-Jan 13:32; Jan 17:1])
καὶ ο῞ τι α῍ν αι᾿τήσητε ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου του̑το ποιήσω ι῞να δοξασθη̑ ὁ πατὴρ ε᾿ν τω̑ υἱω̑
ומֵדֵּם דּתֵשֵׁאלֻון בּשֵׁמי אֵעבֵּד לכֻון דּנֵשׁתַּבַּח אַבָא בַּברֵה׃
אִם תְּבַקְשׁוּ מִמֶּנִּי דָּבָר בִּשְׁמִי, אֲנִי אֶעֱשֶׂה."
כָּל-דָּבָר אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ בִשְׁמִי אֲנִי אֶעֱשֶׂנּוּ:
Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
Budete-li mne(o) o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. (o) var: – mne
ε᾿άν τι αι᾿τήσητέ με ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿γώ ποιήσω
וֵאן תֵּשֵׁאלֻונָני בּשֵׁמי אֵנָא עָבֵדנָא׃ ס
"אִם אַתֶּם אוֹהֲבִים אוֹתִי, הֲרֵי שֶׁתִּשְׁמְרוּ אֶת מִצְווֹתַי.
אִם-אֲהַבְתֶּם אֹתִי אֶת-מִצְֹתַי תִּשְׁמֹרוּ:
Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.
Milujete-li mne, budete zachovávat(p) má přikázání; (p) var: zachovávejte ([Jan 15:10; 1 Janův 5:3; 2 Janův 1:6])
ε᾿ὰν α᾿γαπα̑τέ με τὰς ε᾿ντολὰς τὰς ε᾿μὰς τηρήσετε
אֵן רָחמִין אנתֻּון לִי פֻּוקדָּנַי טַרו׃
וַאֲנִי אֲבַקֵּשׁ מֵהָאָב וְיִתֵּן לָכֶם מְנַחֵם אַחֵר שֶׁיִּהְיֶה עִמָּכֶם לְעוֹלָם:
וַאֲנִי אֲחַלֶּה פְנֵי הָאָב וְיִתֵּן לָכֶם מֵלִיץ אַחֵר אֲשֶׁר-יִשְׁכֹּן אִתְּכֶם עֲדֵי-עַד:
A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce(q), aby byl(r) s vámi na věky – (q) Utěšitele (r) var: zůstal ([Jan 14:26 Jan 15:26 Jan 16:7])
κα᾿γώ ε᾿ρωτήσω τὸν πατέρα καὶ α῎λλον παράκλητον δὼσει ὑμι̑ν ι῞να μεθ῾ ὑμω̑ν ει᾿ς τὸν αι᾿ω̑να η῏
וֵאנָא אֵבעֵא מֵן אָבי וַאחרִנָא פַּרַקלִטָא נֵתֵּל לכֻון דּנֵהוֵא עַמכֻון לעָלַם׃
אֶת רוּחַ הָאֱמֶת אֲשֶׁר הָעוֹלָם אֵינוֹ יָכוֹל לְקַבֵּל מִשּׁוּם שֶׁאֵינוֹ רוֹאֶה אוֹתָהּ, אַף אֵינוֹ מַכִּיר אוֹתָהּ. אַתֶּם מַכִּירִים אוֹתָהּ, כִּי הִיא שׁוֹכֶנֶת עִמָּכֶם וְתִהְיֶה בָּכֶם.
הֲלֹא הוּא רוּחַ הָאֱמֶת אֲשֶׁר הָעוֺלָם לֹא-יָכֹל לְקַבְּלוֺ בַּאֲשֶׁר לֹא יִרְאֶנּוּ וְלֹא יֵדָעֶנּוּ וְאַתֶּם יְדַעְתֶּם אֹתוֺ כִּי הוּא שֹׁכֵן אִתְּכֶם וְאַף-הָיֹה יִהְיֶה בְּתוֺכְכֶם:
Toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.
Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude(s). (s) var: je ([Jan 15:26 Jan 16:13 Jan 1:10])
τὸ πνευ̑μα τη̑ς α᾿ληθείας ο῍ ὁ κόσμος ου᾿ δύναται λαβει̑ν ο῞τι ου᾿ θεωρει̑ αυ᾿τὸ ου᾿δὲ γινὼσκει ὑμει̑ς γινὼσκετε αυ᾿τό ο῞τι παρ῾ ὑμι̑ν μένει καὶ ε᾿ν ὑμι̑ν ε῎σται
רֻוחָא דַּשׁרָרָא הַו דּעָלמָא לָא מֵשׁכַּח לַמקַבָּלֻותֵה מֵטֻל דּלָא חזָיהי ולָא יַדעֵה אַנתֻּון דֵּין יָדעִין אנתֻּון לֵה דַּלוָתכֻון עָמַר וַבכֻון הֻו׃
לֹא אֶעֱזֹב אֶתְכֶם יְתוֹמִים; אָבוֹא אֲלֵיכֶם.
וַאֲנִי לֹא אֶעֱזָבְכֶם יְתוֺמִים כִּי בֹא אָבֹא אֲלֵיכֶם:
Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. ([Jan 14:3 Jan 14:28])
ου᾿κ α᾿φήσω ὑμα̑ς ο᾿ρφανούς ε῎ρχομαι πρὸς ὑμα̑ς
לָא שָׁבֵק אנָא לכֻון יַתמֵא אָתֵא אנָא גֵּיר לוָתכֻון קַלִיל אחרִין׃
עוֹד מְעַט וְהָעוֹלָם לֹא יוֹסִיף לִרְאוֹתֵנִי, אֲבָל אַתֶּם תִּרְאוּנִי, שֶׁכֵּן אֲנִי חַי וְגַם אַתֶּם תִּחְיוּ.
עוֺד מְעַט מִזְעָר וְהָעוֺלָם לֹא יוֺסִיף לִרְאוֺת אֹתִי וְאַתֶּם תִּרְאֻנִי כִּי-אֲנִי חַי וְכֵן גַּם-אַתֶּם תִּחְיוּן:
Ještě maličko, a svět mne více neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, i vy živi budete.
Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. ([Jan 16:16 Jan 6:57])
ε῎τι μικρὸν καὶ ὁ κόσμος με ου᾿κέτι θεωρει̑ ὑμει̑ς δὲ θεωρει̑τέ με ο῞τι ε᾿γώ ζω̑ καὶ ὑμει̑ς ζήσετε
ועָלמָא לָא חָזֵא לִי אַנתֻּון דֵּין תֵּחזֻונָני דֵּאנָא חַי אָף אַנתֻּון תִּחֻון׃
בַּיּוֹם הַהוּא תֵּדְעוּ שֶׁאֲנִי בְּאָבִי וְאַתֶּם בִּי וַאֲנִי בָּכֶם.
בַּיּוֺם הַהוּא תֵּדְעוּ כִּי-אֲנִי בְאָבִי וְאַתֶּם בִּי וַאֲנִי בָכֶם:
V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. ([Jan 10:38 Jan 14:10 Jan 17:21-Jan 17:23])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα γνὼσεσθε ὑμει̑ς ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ν τω̑ πατρί μου καὶ ὑμει̑ς ε᾿ν ε᾿μοὶ κα᾿γώ ε᾿ν ὑμι̑ν
בּהַו יַומָא תֵּדּעֻון דֵּאנָא בָּאבי וַאנתֻּון בִּי אַנתֻּון וֵאנָא בּכֻון אנָא סּ סּ׃
הַמַּחֲזִיק בְּמִצְווֹתַי וְשׁוֹמֵר אוֹתָן הוּא הָאוֹהֵב אוֹתִי, וְהָאוֹהֵב אוֹתִי אָבִי יֹאהַב אוֹתוֹ; גַּם אֲנִי אֹהַב אוֹתוֹ וַאֲגַלֶּה לוֹ אֶת עַצְמִי."
מִי אֲשֶׁר מִצְוֺתַי אִתּוֺ וְשֹׁמֵר לַעֲשׂוֺתָן זֶה הוּא אֲשֶׁר יֶאֱהָבַנִי וְאֹהֲבִי אָהוּב לְאָבִי וַאֲנִי אֹהֲבֵהוּ וְאֵלָיו אֶתְוַדָּע:
Kdož by měl přikázaní má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.
Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ ([Jan 14:15 Jan 16:27])
ὁ ε῎χων τὰς ε᾿ντολάς μου καὶ τηρω̑ν αυ᾿τὰς ε᾿κει̑νός ε᾿στιν ὁ α᾿γαπω̑ν με ὁ δὲ α᾿γαπω̑ν με α᾿γαπηθήσεται ὑπὸ του̑ πατρός μου κα᾿γώ α᾿γαπήσω αυ᾿τὸν καὶ ε᾿μφανίσω αυ᾿τω̑ ε᾿μαυτόν
מַן דִּאית לוָתֵה פֻּוקדָּנַי ונָטַר להֻון הַו הֻו מַחֵב לִי הַו דֵּין דּרָחֵם לִי נֵתרחֵם מֵן אָבי וֵאנָא אֵרחמִיוהי וֵאחַוֵיוהי נַפשׁי׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ יְהוּדָה, לֹא אִישׁ קְרִיּוֹת: "אֲדוֹנִי, וְלָמָּה עָתִיד אַתָּה לְהִתְגַּלּוֹת לָנוּ וְלֹא לָעוֹלָם?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יְהוּדָה לֹא אִישׁ-קְרִיּוֺת וְאֵיכָה אֲדֹנִי תִּקְרֶינָה כָאֵלֶּה כִּי תָבֹא לְהִתְוַדַּע אֵלֵינוּ וְלֹא לָעוֺלָם:
Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
Řekl mu Juda(t), ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ (t) Jidáš ([Jan 7:4; Skutky apoštolské 10:41-Skutky apoštolské 10:42])
λέγει αυ᾿τω̑ ᾽Ιούδας ου᾿χ ὁ ᾽Ισκαριὼτης κύριε καὶ τί γέγονεν ο῞τι ἡμι̑ν μέλλεις ε᾿μφανίζειν σεαυτὸν καὶ ου᾿χὶ τω̑ κόσμω
אָמַר לֵה יִהֻודָא לָא הוָא סכַריֻוטָא מָרי מָנַו לַן עתִיד אַנתּ לַמחַוָיֻו נַפשָׁך ולָא הוָא לעָלמָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: 'מִי שֶׁאוֹהֵב אוֹתִי יִשְׁמֹר אֶת דְּבָרִי וְאָבִי יֹאהַב אוֹתוֹ; גַּם נָבוֹא אֵלָיו וְנִשְׁכֹּן אֶצְלוֹ.
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו אִישׁ כִּי יֶאֱהָבַנִי יִשְׁמֹר אֶת-דְּבָרַי וְאָבִי יֶאֱהַב אֹתוֺ וְאֵלָיו נָבֹא וְשָׁכַנּוּ אִתּוֺ:
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. ([Jan 14:15])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ε᾿άν τις α᾿γαπα̑ με τὸν λόγον μου τηρήσει καὶ ὁ πατήρ μου α᾿γαπήσει αυ᾿τόν καὶ πρὸς αυ᾿τὸν ε᾿λευσόμεθα καὶ μονὴν παρ῾ αυ᾿τω̑ ποιησόμεθα
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה מַן דּרָחֵם לִי מֵלַתי נָטַר וָאבי נֵרחמִיוהי וַלוָתֵה אָתֵין חנַן וַאוָנָא לוָתֵה עָבדִּין חנַן׃
מִי שֶׁאֵינוֹ אוֹהֵב אוֹתִי אֵינוֹ שׁוֹמֵר אֶת דְּבָרַי; וְהַדָּבָר אֲשֶׁר אַתֶּם שׁוֹמְעִים אֵינוֹ שֶׁלִּי כִּי אִם שֶׁל הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחַנִי.
וְאִישׁ אֲשֶׁר לֹא יֶאֱהָבַנִי הוּא לֹא יִשְׁמֹר אֶת-דְּבָרָי וְהַדְּבָרִים אֲשֶׁר שְׁמַעְתֶּם לֹא מִלִּבִּי יָצָאוּ כִּי אִם-מִפִּי הָאָב אֲשֶׁר שְׁלָחָנִי:
Kdožť nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. ([Jan 7:16 Jan 12:49])
ὁ μὴ α᾿γαπω̑ν με τοὺς λόγους μου ου᾿ τηρει̑ καὶ ὁ λόγος ο῍ν α᾿κούετε ου᾿κ ε῎στιν ε᾿μὸς α᾿λλὰ του̑ πέμψαντός με πατρός
הַו דֵּין דּלָא רָחֵם לִי מֵלַתי לָא נָטַר ומֵלתָא הָדֵא דּשָׁמעִין אנתֻּון לָא הוָת דִּילי אֵלָא דַּאבָא דּשַׁדּרַני׃
אֶת אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֹדִי עִמָּכֶם.
אֶת-אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בְּעוֺד שִׁבְתִּי עִמָּכֶם:
Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν παρ῾ ὑμι̑ν μένων
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון כַּד לוָתכֻון אִיתַי׃
אֲבָל הַמְנַחֵם, רוּחַ הַקֹּדֶשׁ שֶׁהָאָב יִשְׁלַח לָכֶם בִּשְׁמִי, הוּא יְלַמֵּד אֶתְכֶם הַכֹּל וְיַזְכִּיר לָכֶם כָּל מַה שֶּׁאֲנִי אָמַרְתִּי לָכֶם.
וְהַמֵּלִיץ הוּא רוּחַ הַקֹּדֶשׁ אֲשֶׁר-יִשְׁלָחֵהוּ הָאָב בִּשְׁמִי יְלַמֶּדְכֶם אֶת-כֹּל וְאָז תִּזְכְּרוּ כֹּל אֲשֶׁר-הִגַּדְתִּי לָכֶם:
Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
Ale Přímluvce(u), Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. (u) Utěšitel ([Jan 15:26 Jan 16:13])
ὁ δὲ παράκλητος τὸ πνευ̑μα τὸ α῞γιον ο῍ πέμψει ὁ πατὴρ ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου ε᾿κει̑νος ὑμα̑ς διδάξει πάντα καὶ ὑπομνήσει ὑμα̑ς πάντα α῍ ει῏πον ὑμι̑ν ε᾿γὼ
הַו דֵּין פַּרַקלִטָא רֻוחָא דּקֻודשָׁא הַו דַּמשַׁדַּר אָבי בּשֵׁמי הֻו נַלֵפכֻון כֻּלמֵדֵּם והֻו נַעהֵדכֻון כֻּל מָא דָּאמַר אנָא לכֻון׃
שָׁלוֹם אֲנִי מַשְׁאִיר לָכֶם, אֶת שְׁלוֹמִי אֲנִי נוֹתֵן לָכֶם; לֹא כְּדֶרֶךְ שֶׁהָעוֹלָם נוֹתֵן אֲנִי נוֹתֵן לָכֶם. אַל נָא יֵחַת לְבַבְכֶם וְאַל יִירָא.
וְעַתָּה שָׁלוֺם אֲנִי מַנִּיחַ לָכֶם אֶת-שְׁלוֺמִי אֲנִי נֹתֵן לָכֶם לֹא כַאַשֶׁר יִתֵּן הָעוֺלָם אֲנִי נֹתֵן לָכֶם אַל-יִרְגַּז לִבְּכֶם וְאַל-יֵחָת:
Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! ([Jan 16:33 Jan 14:1])
ει᾿ρήνην α᾿φίημι ὑμι̑ν ει᾿ρήνην τὴν ε᾿μὴν δίδωμι ὑμι̑ν ου᾿ καθώς ὁ κόσμος δίδωσιν ε᾿γώ δίδωμι ὑμι̑ν μὴ ταρασσέσθω ὑμω̑ν ἡ καρδία μηδὲ δειλιάτω
שׁלָמָא שָׁבֵק אנָא לכֻון שׁלָמָא דִּילי יָהֵב אנָא לכֻון לָא הוָא אַיכַּנָא דּיָהֵב עָלמָא אֵנָא יָהֵב אנָא לכֻון לָא נֵתּדַּוַד לֵבּכֻון ולָא נֵדחַל׃
שְׁמַעְתֶּם שֶׁאָמַרְתִּי לָכֶם 'אֲנִי הוֹלֵך וְאָבוֹא אֲלֵיכֶם'. אִם אַתֶּם אוֹהֲבִים אוֹתִי, אֲזַי תִּשְׂמְחוּ שֶׁאֲנִי הוֹלֵךְ אֶל הָאָב, כִּי הָאָב גָּדוֹל מִמֶּנִּי.
הֲלֹא שְׁמַעְתֶּם אֵת אֲשֶׁר-אָמַרְתִּי אֲלֵיכֶם כִּי אֵלֵךְ מִכֶּם וְעוֺד אֲשׁוּב אֲלֵיכֶם לוּ אֲהַבְתֶּם אֹתִי הֱיִיתֶם שְׂמֵחִים בְּאָמְרִי לָכֶם כִּי-הֹלֵךְ אֲנִי אֶל-הָאָב כִּי הָאָב גָּדוֺל מִמֶּנִּי:
Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší jest nežli já.
Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. ([Jan 14:3 Jan 16:16])
η᾿κούσατε ο῞τι ε᾿γώ ει῏πον ὑμι̑ν ὑπάγω καὶ ε῎ρχομαι πρὸς ὑμα̑ς ει᾿ η᾿γαπα̑τέ με ε᾿χάρητε α῎ν ο῞τι πορεύομαι πρὸς τὸν πατέρα ο῞τι ὁ πατὴρ μείζων μού ε᾿στιν
שׁמַעתֻּון דֵּאנָא אֵמרֵת לכֻון דָּאזֵל אנָא וָאתֵא אנָא לוָתכֻון אֵלֻו רָחמִין הוַיתֻּון לִי חָדֵין הוַיתֻּון דָּאזֵל אנָא לוָת אָבי דָּאבי רַב הֻו מֵני׃
כָּעֵת אָמַרְתִּי לָכֶם, בְּטֶרֶם יִתְרַחֵשׁ הַדָּבָר, כְּדֵי שֶׁתַּאֲמִינוּ כַּאֲשֶׁר הוּא יִתְרַחֵשׁ.
וְעַתָּה הִגַּדְתִּי לָכֶם הַדָּבָר טֶרֶם בֹּאוֺ לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ אַחֲרֵי בֹאוֺ:
A nyní pověděl jsem vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. ([Jan 13:19 Jan 16:4])
καὶ νυ̑ν ει῎ρηκα ὑμι̑ν πρὶν γενέσθαι ι῞να ο῞ταν γένηται πιστεύσητε
והָשָׁא הָא אֵמרֵת לכֻון עַדלָא נֵהוֵא דּמָא דַּהוָא תּהַימנֻון׃
לֹא אַרְבֶּה עוֹד לְדַבֵּר אִתְּכֶם, כִּי שַׂר הָעוֹלָם הַזֶּה הִנֵּה הוּא בָּא וּבִי אֵין לוֹ מְאוּמָה,
וַאֲנִי לֹא-אוּכַל עוֺד לְהַרְבּוֺת אֲמָרִים עִמָּכֶם מִפְּנֵי שַׂר-הָעוֺלָם אֲשֶׁר יָבֹא וְהוּא אֵין-לוֺ חֵלֶק בִּי כָּל-מְאוּמָה:
Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže(v). (v) Nade mnou nemá žádnou moc ([Lukáš 4:12; Jan 12:31 Jan 12:35])
ου᾿κέτι πολλὰ λαλήσω μεθ῾ ὑμω̑ν ε῎ρχεται γὰρ ὁ του̑ κόσμου α῎ρχων καὶ ε᾿ν ε᾿μοὶ ου᾿κ ε῎χει ου᾿δέν
מֵכִּיל לָא אֵמַלֵל עַמכֻון סַגִּיָאתָא אָתֵא גֵּיר אַרכֻונֵה דּעָלמָא ובִי לַיתּ לֵה מֵדֵּם׃
אֶלָּא שֶׁיֵּדַע הָעוֹלָם כִּי אוֹהֵב אֲנִי אֶת הָאָב וּכְפִי שֶׁצִּוַּנִי הָאָב כֵּן אֲנִי עוֹשֶׂה. קוּמוּ, נֵלֵךְ מִכָּאן."
רַק לְבַעֲבוּר יֵדַע הָעוֺלָם כִּי אֲנִי אֹהֵב אֶת-הָאָב וְעֹשֶׂה אֲנִי כְּכֹל אֲשֶׁר צִוַּנִי הָאָב לְכוּ וְנֵלְכָה מִזֶּה:
Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázal Otec, tak činím. Vstaňte, poďme odtud.
Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. – Vstaňte, pojďme odtud!“ ([Matouš 26:45-Matouš 26:46; Marek 14:41-Marek 14:42; Lukáš 22:42])
α᾿λλ῾ ι῞να γνω̑ ὁ κόσμος ο῞τι α᾿γαπω̑ τὸν πατέρα καὶ καθώς ε᾿νετείλατο μοι ὁ πατήρ ου῞τως ποιω̑ ε᾿γείρεσθε α῎γωμεν ε᾿ντευ̑θεν
אֵלָא דּנֵדַּע עָלמָא דּרָחֵם אנָא לָאבי וַאיכַּנָא דּפַקדַּני אָבי הָכוָת עָבֵד אנָא קֻומו נִאזַל מֵכָּא׃ ס
אֲנִי הַגֶּפֶן הָאֲמִתִּית וְאָבִי הַכּוֹרֵם.
אָנֹכִי הַגֶּפֶן גֶּפֶן אֱמֶת וְאָבִי הַכֹּרֵם:
Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest.
„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.
ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ α῎μπελος ἡ α᾿ληθινή καὶ ὁ πατήρ μου ὁ γεωργός ε᾿στιν
אֵנָא אנָא גּפֵתָּא דַּשׁרָרָא וָאבי הֻו פַּלָחָא׃
כָּל שָׂרִיג בִּי שֶׁאֵינוֹ עוֹשֶׂה פְּרִי, הוּא מֵסִיר אוֹתוֹ; וְכָל אֲשֶׁר עוֹשֶׂה פְּרִי, הוּא מְטַהֵר אוֹתוֹ כְּדֵי שֶׁיַּרְבֶּה פִּרְיוֹ.
כָּל-זְמוֺרָה מִמֶּנִּי אֲשֶׁר לֹא תַעֲשֶׂה עֲנָבִים יְכְרְתֶנָּה וַאֲשֶׁר תַּעֲשֶׂה עֲנָבִים יְקַיְמֶנָּה לְהַרְבּוֺת אֶת-פִּרְיָהּ:
Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.
Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. ([Matouš 3:10 Matouš 15:13; Římanům 11:17-Římanům 11:18])
πα̑ν κλη̑μα ε᾿ν ε᾿μοὶ μὴ φέρον καρπόν αι῎ρει αυ᾿τό καὶ πα̑ν τὸ καρπὸν φέρον καθαίρει αυ᾿τὸ ι῞να καρπὸν πλείονα φέρη
כֻּל שׁבִשׁתָּא דּבִי פִּארֵא לָא יָהבָּא שָׁקֵל לָה וַאידָא דּיָהבָּא פִּארֵא מדַכֵּא לָה דּפִארֵא סַגִּיֵאא תַּיתֵּא׃
אַתֶּם כְּבָר מְטֹהָרִים עַל־יְדֵי הַדָּבָר שֶׁדִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם.
וְאַתֶּם זַכִּים הִנְּכֶם כַּיּוֺם עַל-פִּי דְבָרַי אֲשֶׁר דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם:
Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.
Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. ([Jan 13:10; Římanům 10:17])
η῎δη ὑμει̑ς καθαροί ε᾿στε διὰ τὸν λόγον ο῍ν λελάληκα ὑμι̑ν
אַנתֻּון מֵן כַּדֻּו דּכֵין אנתֻּון מֵטֻל מֵלתָא דּמַללֵת עַמכֻון׃
עִמְדוּ בִּי וַאֲנִי בָּכֶם. כְּמוֹ שֶׁהַשָֹרִיג אֵינוֹ יָכוֹל לַעֲשׂוֹת פְּרִי מֵאֵלָיו אִם לֹא יַעֲמֹד בַּגֶּפֶן, כָּךְ גַּם אַתֶּם אִם לֹא תַּעַמְדוּ בִּי.
הֱיוּ דְבֵקִים בִּי וַאֲנִי בָכֶם כִּי כַּאֲשֶׁר הַזְּמֹרָה פְּרִי בַל-תַּעֲשֶׂה מֵאֵלֶיהָ אִם-לֹא דָבְקָה בַגָּפֶן כֵּן גַּם-אַתֶּם אִם-לֹא תִדְבְּקוּן בִּי:
Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.
Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. ([1 Janův 2:28])
μείνατε ε᾿ν ε᾿μοί κα᾿γώ ε᾿ν ὑμι̑ν καθώς τὸ κλη̑μα ου᾿ δύναται καρπὸν φέρειν α᾿φ῾ ἑαυτου̑ ε᾿ὰν μὴ μένη ε᾿ν τη̑ α᾿μπέλω ου῞τως ου᾿δὲ ὑμει̑ς ε᾿ὰν μὴ ε᾿ν ε᾿μοὶ μένητε
קַוַו בִּי וֵאנָא בּכֻון אַיכַּנָא דַּשׁבִשׁתָּא לָא מֵשׁכּחָא דּתֵתֵּל פִּארֵא מֵן נַפשָׁה אֵלָא מקַויָא בַּגפֵתָּא הָכַנָא אָף לָא אַנתֻּון אֵלָא תּקַוֻון בִּי׃
אֲנִי הַגֶּפֶן; אַתֶּם הַשָֹרִיגִים. הָעוֹמֵד בִּי וַאֲנִי בּוֹ עוֹשֶׂה פְּרִי לָרֹב, שֶׁכֵּן בִּלְעֲדַי אֵינְכֶם יְכוֹלִים לַעֲשׂוֹת דָּבָר.
אֲנֹכִי הַגֶּפֶן וְאַתֶּם הַזְּמֹרוֺת הַדָּבֵק בִּי וְאֲנִי בוֺ הוּא יְשַׁוֶּה רֹב פֶּרִי כִּי בִּלְעָדַי לֹא תוּכְלוּ עֲשׂוֺת מְאוּמָה:
Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. ([1 Janův 3:6])
ε᾿γὼ ει᾿μι ἡ α῎μπελος ὑμει̑ς τὰ κλήματα ὁ μένων ε᾿ν ε᾿μοὶ κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τω̑ ου῟τος φέρει καρπὸν πολύν ο῞τι χωρὶς ε᾿μου̑ ου᾿ δύνασθε ποιει̑ν ου᾿δέν
אֵנָא אנָא גּפֵתָּא וַאנתֻּון שׁבִשׁתֵּא מַן דַּמקַוֵא בִּי וֵאנָא בֵּה הָנָא מַיתֵּא פִּארֵא סַגִּיֵאא מֵטֻל דַּדלָא אֵנָא לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵעבַּד מֵדֵּם׃
מִי שֶׁאֵינוֹ עוֹמֵד בִּי מֻשְׁלָךְ הַחוּצָה, כְּשָׂרִיג, וּמִתְיַבֵּשׁ. לְאַחַר שֶׁמְּלַקְּטִים אוֹתָם מַשְׁלִיכִים אוֹתָם לָאֵשׁ וְשָׁם הֵם נִשְׂרָפִים.
מִי אֲשֶׁר לֹא יִדְבַּק בִי יַשְׁלִיכֻהוּ כְּנֵצֶר אֲשֶׁר יִיבָשׁ וּמְקֹשֵׁשׁ יְקֹשְׁשֶׁנּוּ וּנְתָנוֺ לָאֵשׁ וְהָיָה לְבָעֵר:
Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a budouť sebrány, a na oheň uvrženy, a shoříť.
Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. ([Matouš 3:10 Matouš 7:19])
ε᾿ὰν μή τις μένη ε᾿ν ε᾿μοί ε᾿βλήθη ε῎ξω ὡς τὸ κλη̑μα καὶ ε᾿ξηράνθη καὶ συνάγουσιν αυ᾿τὰ καὶ ει᾿ς τὸ πυ̑ρ βάλλουσιν καὶ καίεται
אֵלָא דֵּין אנָשׁ מקַוֵא בִּי מֵשׁתּדֵא לבַר אַיך שׁבִשׁתָּא דּיָבשָׁא ולָקטִין רָמֵין לָה בּנֻורָא דּתִאקַד׃ ס
אִם עוֹמְדִים אַתֶּם בִּי וּדְבָרַי עוֹמְדִים בָּכֶם, בַּקְּשׁוּ מַה שֶּׁתִּרְצוּ, וְיִהְיֶה לָכֶם.
אִם-בִּי אַתֶּם דְּבֵקִים וּדְבָרַי שְׁמֻרִים בָּכֶם תִּשְׁאֲלוּ וְיֵעָשֶׂה לָכֶם כְּכָל-מִשְׁאֲלוֺת לִבְּכֶם:
Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.
Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. ([1 Janův 2:14 1 Janův 2:24; Marek 11:24; Jan 14:13 Jan 15:16 Jan 16:23])
ε᾿ὰν μείνητε ε᾿ν ε᾿μοὶ καὶ τὰ ρ᾿ήματά μου ε᾿ν ὑμι̑ν μείνη ο῍ ε᾿ὰν θέλητε αι᾿τήσασθε καὶ γενήσεται ὑμι̑ν
אֵן דֵּין תּקַוֻון בִּי ומֵלַי נקַויָן בּכֻון כֻּל מָא דּתֵצבֻּון למֵשַׁאל נֵהוֵא לכֻון׃
בְּזֹאת יְפֹאַר אָבִי:שֶׁתַּעֲשׂוּ פְּרִי לָרֹב וְתִהְיוּ לִי לְתַלְמִידִים.
בְּזֹאת יִגְדַּל כְּבוֺד אָבִי כִּי-תַעֲשׂוּ רֹב פֶּרִי וִהְיִיתֶם לִי לְתַלְמִידִים:
V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a budete moji učedlníci.
Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky. ([1 Janův 3:24])
ε᾿ν τούτω ε᾿δοξάσθη ὁ πατήρ μου ι῞να καρπὸν πολὺν φέρητε καὶ γένησθε ε᾿μοὶ μαθηταί
בּהָדֵא מֵשׁתַּבַּח אַבָא דּפִארֵא סַגִּיֵאא תַּיתֻּון ותֵהוֻון תַּלמִידַי׃
כְּשֵׁם שֶׁהָאָב אוֹהֵב אוֹתִי כֵּן גַּם אֲנִי אוֹהֵב אֶתְכֶם. עִמְדוּ בְּאַהֲבָתִי.
כַּאֲשֶׁר אֲהַב אֹתִי הָאָב כֵּן אָהַבְתִּי אֶתְכֶם חֲסוּ בְאַהֲבָתִי תָּמִיד:
Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.
Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. ([1 Janův 4:16])
καθώς η᾿γάπησέν με ὁ πατήρ κα᾿γώ ὑμα̑ς η᾿γάπησα μείνατε ε᾿ν τη̑ α᾿γάπη τη̑ ε᾿μη̑
אַיכַּנָא דַּאחבַני אָבי אָף אֵנָא אַחֵבתּכֻון קַוַו בּרֵחמַתי דִּילי׃
אִם תִּשְׁמְרוּ אֶת מִצְווֹתַי תַּעַמְדוּ בְּאַהֲבָתִי, כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי שָׁמַרְתִּי אֶת מִצְווֹת אָבִי וַהֲרֵינִי עוֹמֵד בְּאַהֲבָתוֹ.
אִם אֶת-מִצְוֺתַי תִּשְׁמְרוּ תֶּחֱסוּ בְאַהֲבָתִי תָּמִיד כַּאֲשֶׁר גַּם-אֲנֹכִי מִצְוֺת אָבִי שָׁמַרְתִּי וְאֶחֱסֶה בְאַהֲבָתוֺ תָּמִיד:
Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.
Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. ([Jan 14:15; 1 Janův 5:2; 2 Janův 1:6])
ε᾿ὰν τὰς ε᾿ντολάς μου τηρήσητε μενει̑τε ε᾿ν τη̑ α᾿γάπη μου καθώς ε᾿γώ τὰς ε᾿ντολὰς του̑ πατρός μου τετήρηκα καὶ μένω αυ᾿του̑ ε᾿ν τη̑ α᾿γάπη
אֵן פֻּוקדָּנַי תֵּטרֻון תּקַוֻון בּחֻובָּא דִּילי אַיכַּנָא דֵּאנָא נֵטרֵת פֻּוקדָּנַוהי דָּאבי וַמקַוֵא אנָא בּחֻובֵּה׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם כְּדֵי שֶׁשִֹמְחָתִי תִּהְיֶה בְּקִרְבְּכֶם וְשִׁמְחַתְכֶם תִּהְיֶה שְׁלֵמָה.
אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם לְבַעֲבוּר תִּהְיֶה שִׂמְחָתִי עֲלֵיכֶם וְשִׂמְחַתְכֶם תִּמָּלֵא נַפְשֵׁכֶם:
Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná.
To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“ ([Jan 17:13 Jan 16:24;1 Janův 1:4])
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να ἡ χαρὰ ἡ ε᾿μὴ ε᾿ν ὑμι̑ν η῏ καὶ ἡ χαρὰ ὑμω̑ν πληρωθη̑
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון דּחַדוַתי תֵּהוֵא בּכֻון ותֵשׁתַּמלֵא חַדוַתכֻון׃
זֹאת מִצְוָתִי: אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה כְּמוֹ שֶׁאֲנִי אָהַבְתִּי אֶתְכֶם.
וְזֹאת הִיא מְצְוָתִי לְאַהֲבָה אִישׁ אֶת-אָחִיו כַּאֲשֶׁר אֲנֹכִי אָהַבְתִּי אֶתְכֶם:
Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.
„To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. ([Jan 13:34 Jan 15:17; 1 Janův 3:23; 2 Janův 1:5])
αυ῞τη ε᾿στὶν ἡ ε᾿ντολὴ ἡ ε᾿μή ι῞να α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους καθώς η᾿γάπησα ὑμα̑ς
הָנַו פֻּוקדָּני דּתַחבֻון חַד לחַד אַיכַּנָא דֵּאנָא אַחֵבתּכֻון׃
אֵין אַהֲבָה גְּדוֹלָה מֵאַהֲבָתוֹ שֶׁל הַנּוֹתֵן אֶת נַפְשׁוֹ בְּעַד יְדִידָיו.
אֵין לְאִישׁ אַהֲבָה רַבָּה מֵאֲשֶׁר אִם יִתֵּן אֶת-נַפְשׁוֺ בְּעַד יְדִידָיו:
Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. ([1 Janův 3:16])
μείζονα ταύτης α᾿γάπην ου᾿δεὶς ε῎χει ι῞να τις τὴν ψυχὴν αυ᾿του̑ θη̑ ὑπὲρ τω̑ν φίλων αυ᾿του̑
חֻובָּא דּרַבּ מֵן הָנָא לַיתּ דּאנָשׁ נַפשֵׁה נסִים חלָף רָחמַוהי׃
יְדִידַי אַתֶּם - אִם תַּעֲשׂוּ אֶת אֲשֶׁר אֲנִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם.
וְאַתֶּם יְדִידַי הִנְּכֶם רַק אִם-תַּעֲשׂוּ אֵת אֲשֶׁר-אֲנֹכִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם:
Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. ([Matouš 12:50])
ὑμει̑ς φίλοι μού ε᾿στε ε᾿ὰν ποιη̑τε α῍ ε᾿γώ ε᾿ντέλλομαι ὑμι̑ν
אַנתֻּון רָחמַי אַנתֻּון אֵן תֵּעבּדֻון כֻּל דַּמפַקֵד אנָא לכֻון׃
לֹא אוֹסִיף לִקְרֹא לָכֶם עֲבָדִים, כִּי הָעֶבֶד אֵינוֹ יוֹדֵעַ אֶת אֲשֶׁר יַעֲשֶׂה אֲדוֹנָיו. קָרָאתִי לָכֶם 'יְדִידִים', מִפְּנֵי שֶׁהוֹדַעְתִּי לָכֶם אֶת כָּל אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מֵאֵת אָבִי.
לֹא עוֺד עֲבָדִים אֶקְרָא לָכֶם כִּי הָעֶבֶד אֵינֶנּוּ יֹדֵעַ אֶת-אֲשֶׁר אֲדֹנָיו עֹשֶׂה אַךְ לָכֶם קָרָאתִי יְדִידַי כִּי הוֺדַעְתִּי אֶתְכֶם כֹּל אֲשֶׁר שָׁמַעְתִּי מִפִּי אָבִי:
Nebudu vás více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přátely, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.
Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
ου᾿κέτι λέγω ὑμα̑ς δούλους ο῞τι ὁ δου̑λος ου᾿κ οι῏δεν τί ποιει̑ αυ᾿του̑ ὁ κύριος ὑμα̑ς δὲ ει῎ρηκα φίλους ο῞τι πάντα α῍ η῎κουσα παρὰ του̑ πατρός μου ε᾿γνὼρισα ὑμι̑ν
לָא מֵכִּיל קָרֵא אנָא לכֻון עַבדֵּא מֵטֻל דּעַבדָּא לָא יָדַע מָנָא עָבֵד מָרֵה רָחמַי דֵּין קרִיתכֻון מֵטֻל דּכֻל דּשֵׁמעֵת מֵן אָבי אַודַּעתּכֻון׃
לֹא אַתֶּם בְּחַרְתֶּם בִּי, כִּי אִם אֲנִי בָּחַרְתִּי בָּכֶם וְהִפְקַדְתִּי אֶתְכֶם לָלֶכֶת וְלַעֲשׂוֹת פְּרִי, שֶׁפֶּרְיְכֶם יִתְקַיֵּם וְכָל אֲשֶׁר תְּבַקְשׁוּ מֵהָאָב בִּשְׁמִי הוּא יִתֵּן לָכֶם.
לֹא אַתֶּם בְּחַרְתֶּם בִּי רַק-אֲנִי בָּחַרְתִּי בָּכֶם וַאֲנִי מִנִּיתִי אֶתְכֶם לָלֶכֶת וְלַעֲשׂוֺת פֶּרִי וּפֶרְיְכֶם יַעֲמֹד לָעַד וְכָל-דָּבָר אֲשֶׁר תִּשְׁאֲלוּ מֵאֵת הָאָב בִּשְׁמִי אֹתוֺ יִתֵּן לָכֶם:
Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.
Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. ([Jan 6:70 Jan 13:18; Matouš 7:16; Jan 15:8 Jan 16:23])
ου᾿χ ὑμει̑ς με ε᾿ξελέξασθε α᾿λλ῾ ε᾿γώ ε᾿ξελεξάμην ὑμα̑ς καὶ ε῎θηκα ὑμα̑ς ι῞να ὑμει̑ς ὑπάγητε καὶ καρπὸν φέρητε καὶ ὁ καρπὸς ὑμω̑ν μένη ι῞να ο῞ τι α῍ν αι᾿τήσητε τὸν πατέρα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου δω̑ ὑμι̑ν
לָא הוָא אַנתֻּון גּבַיתֻּונָני אֵלָא אֵנָא הֻו גּבִיתכֻון וסָמתּכֻון דָּאף אַנתֻּון תִּאזֻלון תַּיתֻּון פִּארֵא ופִארַיכֻּון נקַוֻון דּכֻל דּתֵשֵׁאלֻון לָאבי בּשֵׁמי נֵתֵּל לכֻון׃ ס
אֶת זֹאת אֲנִי מְצַוֶּה עֲלֵיכֶם: אֶהֱבוּ זֶה אֶת זֶה."
וְזֹאת הִיא הַמִּצְוָה אֲשֶׁר אֲנִי מְצַוֶּה אֶתְכֶם כִּי אִישׁ אֶת-רֵעֵהוּ תֶּאֱהָבוּן:
Toto přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.
To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. ([Jan 15:12])
ταυ̑τα ε᾿ντέλλομαι ὑμι̑ν ι῞να α᾿γαπα̑τε α᾿λλήλους
הָלֵין מפַקֵד אנָא לכֻון דּתַחבֻון חַד לחַד׃
"אִם הָעוֹלָם שׂוֹנֵא אֶתְכֶם, דְּעוּ כִּי אוֹתִי שָׂנֵא רִאשׁוֹנָה.
אִם-הָעוֺלָם יִשְׂנָא אֶתְכֶם הֲלֹא יְדַעְתֶּם כִּי אֹתִי שָׂנֵא לִפְנֵיכֶם:
Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť mne prvé než vás v nenávisti měl.
Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. ([Matouš 10:22 Matouš 24:9; Marek 13:13; Lukáš 6:22; Jan 17:14; 1 Janův 3:13; Jan 7:7])
ει᾿ ὁ κόσμος ὑμα̑ς μισει̑ γινὼσκετε ο῞τι ε᾿μὲ πρω̑τον ὑμω̑ν μεμίσηκεν
וֵאן עָלמָא סָנֵא לכֻון דַּעו דַּקדָמַיכֻּון לִי סנָא׃
אִלּוּ הֱיִיתֶם מִן הָעוֹלָם, הָעוֹלָם הָיָה אוֹהֵב אֶת שֶׁלּוֹ. אֵינְכֶם מִן הָעוֹלָם, כִּי אֲנִי בָּחַרְתִּי אֶתְכֶם מִן הָעוֹלָם. מִשּׁוּם כָּךְ הָעוֹלָם שׂוֹנֵא אֶתְכֶם.
לוּ הֱיִיתֶם מִן-הָעוֺלָם הָעוֺלָם יֶאֱהַב אֵת אֲשֶׁר-לוֺ אַךְ יַעַן כִּי-אֵין אַתֶּם מִן-הָעוֺלָם וַאֲנִי בָחַרְתִּי בָכֶם מִן-הָעוֺלָם עַל-כֵּן יִשְׂנָא אֶתְכֶם הָעוֺלָם:
Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.
Kdybyste náleželi světu(x), svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. (x) ř: byli ze světa ([1 Janův 4:5])
ει᾿ ε᾿κ του̑ κόσμου η῟τε ὁ κόσμος α῍ν τὸ ι῎διον ε᾿φίλει ο῞τι δὲ ε᾿κ του̑ κόσμου ου᾿κ ε᾿στέ α᾿λλ῾ ε᾿γώ ε᾿ξελεξάμην ὑμα̑ς ε᾿κ του̑ κόσμου διὰ του̑το μισει̑ ὑμα̑ς ὁ κόσμος
וֵאלֻו מֵן עָלמָא הוַיתֻּון עָלמָא לדִילֵה רָחֵם הוָא אֵלָא לָא הוַיתֻּון מֵן עָלמָא אֵנָא גֵּיר גּבִיתכֻון מֵן עָלמָא מֵטֻל הָנָא סָנֵא לכֻון עָלמָא׃ ס
זִכְרוּ אֶת הַדָּבָר אֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָכֶם: 'עֶבֶד אֵינוֹ גָּדוֹל מֵאֲדוֹנָיו.' אִם אוֹתִי רָדְפוּ, גַּם אֶתְכֶם יִרְדְּפוּ; אִם אֶת דְּבָרִי שָׁמְרוּ, גַּם אֶת דְּבַרְכֶם יִשְׁמְרוּ.
זִכְרוּ אֶת-הַדָּבָר אֲשֶׁר אָמַרְתִּי לָכֶם הָעֶבֶד אֵינֶנּוּ גָדוֺל מֵאֲדֹנָיו אִם-רָדְפוּ אֹתִי גַּם-אֶתְכֶם יִרְדֹּפוּ אִם-שָׁמְרוּ אֶת-דְּבָרַי גַּם אֶת-דִּבְרֵיכֶם יִשְׁמֹרוּ:
Pamatujte na tu řeč, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.
Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat – jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají. ([Matouš 10:24; Lukáš 6:40; Jan 13:16])
μνημονεύετε του̑ λόγου ου῟ ε᾿γώ ει῏πον ὑμι̑ν ου᾿κ ε῎στιν δου̑λος μείζων του̑ κυρίου αυ᾿του̑ ει᾿ ε᾿μὲ ε᾿δίωξαν καὶ ὑμα̑ς διὼξουσιν ει᾿ τὸν λόγον μου ε᾿τήρησαν καὶ τὸν ὑμέτερον τηρήσουσιν
עֵהַדו מֵלתָא דֵּאנָא אֵמרֵת לכֻון דּלַיתּ עַבדָּא דּרַבּ מֵן מָרֵה אֵן לִי רדַפו אָף לכֻון נֵרדּפֻון וֵאן מֵלַתי נטַרו אָף דִּילכֻון נֵטרֻון׃ ס
וְאֶת כָּל הַדְבָרִים הָאֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם בַּעֲבוּר שְׁמִי, כִּי אֵין הֵם יוֹדְעִים אֶת שׁוֹלְחִי.
אֲבָל כָּל-אֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם בַּעֲבוּר שְׁמִי כִּי אֵינָם יֹדְעִים אֶת-שֹׁלְחִי:
Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, kterýž mne poslal.
Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho, který mě poslal. ([Jan 16:3])
α᾿λλὰ ταυ̑τα πάντα ποιήσουσιν ει᾿ς ὑμα̑ς διὰ τὸ ο῎νομά μου ο῞τι ου᾿κ οι῎δασιν τὸν πέμψαντά με
אֵלָא הָלֵין כֻּלהֵין נֵעבּדֻון בּכֻון מֵטֻל שֵׁמי דִּילי דּלָא יָדעִין למַן דּשַׁדּרַני׃ ס
לוּלֵא בָּאתִי וְדִבַּרְתִּי אֲלֵיהֶם לֹא הָיָה בָּהֶם חֵטְא, אֲבָל כָּעֵת אֵין לָהֶם תֵּרוּץ עַל חֶטְאָם.
לוּלֵי בָאתִי וְהִגַּדְתִּי לָהֶם לֹא הוּשַׁת עֲלֵיהֶם חֵטְא אֲבָל עַתָּה אֵין מַעֲנֶה בְּפִיהֶם עַל-חַטֹּאתָם:
Kdybych byl nepřišel, a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.
Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích. ([Jan 9:41])
ει᾿ μὴ η῟λθον καὶ ε᾿λάλησα αυ᾿τοι̑ς ἁμαρτίαν ου᾿κ ει῎χοσαν νυ̑ν δὲ πρόφασιν ου᾿κ ε῎χουσιν περὶ τη̑ς ἁμαρτίας αυ᾿τω̑ν
אֵלֻו אֵנָא לָא אֵתִית מַללֵת עַמהֻון לַיתּ הוָת להֻון חטִיתָא הָשָׁא דֵּין לַיתּ להֻון עֵלתָא עַל אַפַּי חטִיתהֻון׃ ס
הַשּׂוֹנֵא אוֹתִי שׂוֹנֵא גַּם אֶת אָבִי.
הַּׂנֵא אֹתִי הוּא שׂנֵא גַּם-אֶת-אָבִי:
Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.
Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. ([Lukáš 10:16; Jan 5:23; 1 Janův 2:23])
ὁ ε᾿μὲ μισω̑ν καὶ τὸν πατέρα μου μισει̑
מַן דּלִי סָנֵא וָאף לָאבי סָנֵא׃ ס
לוּלֵא עָשִׂיתִי בְּתוֹכָם אֶת הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר אִישׂ זוּלָתִי לֹא עָשָׂה, לֹא הָיָה בָּהֶם חֵטְא; אֶלָּא שֶׁעַתָּה הֵם רָאוּ וְגַם שָׂנְאוּ, גַּם אוֹתִי וְגַם אֶת אָבִי;
לוּלֵי עָשִׂיתִי לִפְנֵיהֶם הַמַּעֲשִׂים אֲשֶׁר לֹא עֲשָׂה אִישׁ אַחֵר לֹא-הוּשַׁת עֲלֵיהֶם חֵטְא אֲבָל עַתָּה רָאוּ אֶת-מַעֲשַׂי וַיִּשְׂנְאוּ גַם-אֹתִי וְגַם אֶת-אָבִי:
Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichž žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní i viděli, i nenáviděli i mne i Otce mého.
Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. ([Jan 14:11 Jan 5:36 Jan 9:41 Jan 10:25 Jan 10:38])
ει᾿ τὰ ε῎ργα μὴ ε᾿ποίησα ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς α῍ ου᾿δεὶς α῎λλος ε᾿ποίησεν ἁμαρτίαν ου᾿κ ει῎χοσαν νυ̑ν δὲ καὶ ἑωράκασιν καὶ μεμισήκασιν καὶ ε᾿μὲ καὶ τὸν πατέρα μου
וֵאלֻו עבָדֵא לָא עֵבדֵּת לעִנַיהֻון אַילֵין דּאנָשׁ אחרִין לָא עבַד לַיתּ הוָא להֻון חטִיתָא הָשָׁא דֵּין וַחזַו וַסנַו אָף לִי וָאף לָאבי׃
לְקַיֵּם אֶת הַכָּתוּב בְּתוֹרָתָם 'שִׂנְאַת חִנָּם שְׂנֵאוּנִי'.
אַךְ לְמַלֹּאת הַדָּבָר הַכָּתוּב בְּתוֺרָתָם וְשִׂינְאַת חִנָּם שְׂנֵאוּנִי:
Ale aby se naplnila řeč, kteráž v zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne darmo.
To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘ ([Žalmy 35:19 Žalmy 69:5])
α᾿λλ῾ ι῞να πληρωθη̑ ὁ λόγος ὁ ε᾿ν τω̑ νόμω αυ᾿τω̑ν γεγραμμένος ο῞τι ε᾿μίσησάν με δωρεάν
דּתֵתמַלֵא מֵלתָא דַּכתִיבָא בּנָמֻוסהֻון דַּסנַאוֻני מַגָּן׃ ס
בְּבוֹא הַמְנַחֵם אֲשֶׁר אֶשְׁלַח לָכֶם מֵאֵת הָאָב - רוּחַ הָאֱמֶת הַיּוֹצֵאת מֵאֵת הָאָב - הוּא יָעִיד עָלַי.
אַךְ כַּאֲשֶׁר יָבֹא הַמֵּלִיץ אֲשֶׁר אֶשְׁלָחֶנּוּ אֲלֵיכֶם מֵאֵת הָאָב הֲלֹא הוּא רוּחַ הָאֱמֶת הַיֹּצֵא מִמְּקוֺר הָאָב הוּא יָעֶד-לִי:
Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.
Až přijde Přímluvce(y), kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. (y) Utěšitel ([Jan 14:26 Jan 16:13])
ο῞ταν ε῎λθη ὁ παράκλητος ο῍ν ε᾿γώ πέμψω ὑμι̑ν παρὰ του̑ πατρός τὸ πνευ̑μα τη̑ς α᾿ληθείας ο῍ παρὰ του̑ πατρὸς ε᾿κπορεύεται ε᾿κει̑νος μαρτυρήσει περὶ ε᾿μου̑
מָא דֵּין דֵּאתָא פַּרַקלִטָא הַו דֵּאנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון מֵן לוָת אָבי רֻוחָא דַּשׁרָרָא הַו דּמֵן לוָת אָבי נָפֵק הֻו נַסהֵד עלַי׃
וְגַם אַתֶּם תָּעִידוּ, מִפְּנֵי שֶׁמִּתְּחִלָּה אַתֶּם אִתִּי.
וְגַם-אַתֶּם תָּעִידוּ לִי כִּי הֱיִיתֶם עִמָּדִי מֵרֹאשׁ:
Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.
Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku. ([Lukáš 24:48; Skutky apoštolské 1:8 Skutky apoštolské 1:21 Skutky apoštolské 1:22; 1 Janův 1:2])
καὶ ὑμει̑ς δὲ μαρτυρει̑τε ο῞τι α᾿π῾ α᾿ρχη̑ς μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στε
אָף אַנתֻּון סָהדִּין אנתֻּון דּמֵן שֻׁורָיָא עַמי אַנתֻּון׃
אֶת אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם כְּדֵי שֶׁלֹּא תִּכָּשְׁלוּ.
אֶת-אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם לְמַעַן לֹא תִכָּשֵׁלוּ:
Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést. ([Matouš 24:25; Lukáš 21:8])
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να μὴ σκανδαλισθη̑τε
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון דּלָא תֵּתכַּשׁלֻון׃ ס
הִנֵּה יְנַדּוּ אֶתְכֶם וְאַף תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁכָּל הַהוֹרֵג אֶתְכֶם יַחְשֹׁב זֹאת לַעֲבוֹדַת אֱלֹהִים.
הֵם יְנַדּוּ אֶתְכֶם מִתּוֺךְ הַקָּהָל וְאַף הִגִּיעַ הַזְּמָן אֲשֶׁר כָּל-הֹרֵג אֶתְכֶם יַחֲשֹׁב בְּלִבּוֺ כִּי קָרְבָּן הוּא מַקְרִיב לֵאלֹהִים:
Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. ([Jan 9:22; Skutky apoštolské 26:9-Skutky apoštolské 26:10])
α᾿ποσυναγὼγους ποιήσουσιν ὑμα̑ς α᾿λλ῾ ε῎ρχεται ω῞ρα ι῞να πα̑ς ὁ α᾿ποκτείνας ὑμα̑ς δόξη λατρείαν προσφέρειν τω̑ θεω̑
נַפּקֻונָכֻון גֵּיר מֵן כּנֻושָׁתהֻון ותִאתֵא שָׁעתָא דּכֻל דּנֵקטֻולכֻון נַסבַּר דּקֻורבָּנָא מקַרֵב לַאלָהָא׃
אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם כִּי אֵין הֵם יוֹדְעִים אֶת אָבִי, אַף לֹא אוֹתִי.
וְאֶת-אֵלֶּה יַעֲשׂוּ לָכֶם כִּי גַּם-אֶת-אָבִי וְגַם-אֹתִי לֹא יָדָעוּ:
A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
To s vámi(z) budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. (z) var: – s vámi ([Jan 15:21])
καὶ ταυ̑τα ποιήσουσιν ο῞τι ου᾿κ ε῎γνωσαν τὸν πατέρα ου᾿δὲ ε᾿μέ
והָלֵין נֵעבּדֻון מֵטֻל דּלָא יִדַעו ולָא לָאבי ולָא לִי סּ סּ׃
וַאֲנִי הִגַּדְתִּי לָכֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה כְּדֵי שֶׁבְּבוֹא הַשָּׁעָה תִּזְכְּרוּ, שֶׁאֲנִי אָמַרְתִּי לָכֶם. לֹא אָמַרְתִּי לָכֶם אוֹתָם בַּתְּחִלָּה מִשּׁוּם שֶׁהָיִיתִי עִמָּכֶם."
וָאַגִּיד לָכֶם אֶת-אֵלֶּה לְמַעַן תִּזְכְּרוּ אֹתָם בְּעִתָּם כִּי אֲנִי הַמְדַבֵּר אֲלֵיכֶם וְלֹא הִקְדַּמְתִּי לְהַגִּיד לָכֶם כָּל-זֶה מֵרֹאשׁ בַּעֲבוּר כִּי הָיִיתִי עִמָּכֶם:
Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku nemluvil, nebo jsem byl s vámi.
Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina(a). Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi. (a) jejich hodina ([Jan 13:19 Jan 14:29])
α᾿λλὰ ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να ο῞ταν ε῎λθη ἡ ω῞ρα αυ᾿τω̑ν μνημονεύητε αυ᾿τω̑ν ο῞τι ε᾿γώ ει῏πον ὑμι̑ν ταυ̑τα δὲ ὑμι̑ν ε᾿ξ α᾿ρχη̑ς ου᾿κ ει῏πον ο῞τι μεθ῾ ὑμω̑ν η῎μην
הָלֵין מַללֵת עַמכֻון דּמָא דֵּאתָא עֵדָּנהֵין תֵּעהדֻּון אֵנֵין דֵּאנָא אֵמרֵת לכֻון הָלֵין דֵּין מֵן קדִים לָא אֵמרֵת לכֻון דּעַמכֻון הוִית׃
"עַכְשָׁו הוֹלֵךְ אֲנִי אֶל שׁוֹלְחִי וְאִישׁ מִכֶּם אֵינוֹ שׁוֹאֵל אוֹתִי 'לְאָן אַתָּה הוֹלֵךְ?';
וְעַתָּה הִנְּנִי הֹלֵךְ אֶל-שֹׁלְחִי וְאֵין עוֺד אִישׁ מִכֶּם שֹׁאֵל אֹתִי אָנָה אַתָּה הֹלֵךְ:
Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš? ([Jan 7:33 Jan 13:36 Jan 14:5])
νυ̑ν δὲ ὑπάγω πρὸς τὸν πέμψαντά με καὶ ου᾿δεὶς ε᾿ξ ὑμω̑ν ε᾿ρωτα̑ με που̑ ὑπάγεις
הָשָׁא דֵּין אָזֵל אנָא לוָת מַן דּשַׁדּרַני ולָא אנָשׁ מֵנכֻון משַׁאֵל לִי לַאיכָּא אָזֵל אַנתּ׃
וּמִפְּנֵי שֶׁדִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה נִתְמַלֵּא לְבַבְכֶם עֶצֶב.
רַק לִבְּכֶם מָלֵא עֶצֶב בְּדַבְּרִי אֲלֵיכֶם הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה:
Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
Ale že jsem k vám tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce. ([Jan 16:22])
α᾿λλ῾ ο῞τι ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ἡ λύπη πεπλήρωκεν ὑμω̑ν τὴν καρδίαν
אֵמרֵת לכֻון גֵּיר הָלֵין וֵאתָת כַּריֻותָא וַמלָת לֵבַּוָתכֻון׃
אֲבָל אֲנִי, אֶת הָאֱמֶת אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם: מוּטָב לָכֶם שֶׁאֵלֵךְ. אִם לֹא אֵלֵךְ, הַמְנַחֵם לֹא יָבוֹא אֲלֵיכֶם; וְאִם אֵלֵךְ, אֶשְׁלַח אוֹתוֹ אֲלֵיכֶם.
אוּלָם אֱמֶת אַגִּיד לָכֶם כִּי טוֺב לָכֶם אֲשֶׁר אֵלֵךְ כִּי אִם-לֹא אֵלֵךְ לֹא-יָבֹא הַמֵּלִיץ אֲלֵיכֶם וְכִי-אֵלֵךְ אֶשְׁלָחֶנּוּ אֲלֵיכֶם:
Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce(b) k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. (b) Utěšitel ([Jan 14:16 Jan 15:26])
α᾿λλ῾ ε᾿γώ τὴν α᾿λήθειαν λέγω ὑμι̑ν συμφέρει ὑμι̑ν ι῞να ε᾿γώ α᾿πέλθω ε᾿ὰν γὰρ μὴ α᾿πέλθω ὁ παράκλητος ου᾿κ ε᾿λεύσεται πρὸς ὑμα̑ς ε᾿ὰν δὲ πορευθω̑ πέμψω αυ᾿τὸν πρὸς ὑμα̑ς
אֵלָא אֵנָא שׁרָרָא אָמַר אנָא לכֻון דּפַקָח לכֻון דֵּאנָא אִזַל אֵן גֵּיר אֵנָא לָא אָזֵל אנָא פַּרַקלִטָא לָא אָתֵא לוָתכֻון אֵן דֵּין אִזַל אֵשַׁדּרִיוהי לוָתכֻון׃
כַּאֲשֶׁר יָבוֹא יוֹכִיחַ אֶת הָעוֹלָם עַל חֵטְא וְעַל צֶדֶק וְעַל מִשְׁפָּט;
וְהוּא בְּבֹאוֺ יוֺכַח אֶת-הָעוֺלָם עַל-דְּבַר חֵטְא צְדָקָה וּמִשְׁפָּט:
A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:
καὶ ε᾿λθών ε᾿κει̑νος ε᾿λέγξει τὸν κόσμον περὶ ἁμαρτίας καὶ περὶ δικαιοσύνης καὶ περὶ κρίσεως
ומָא דֵּאתָא הֻו נַכּסִיוהי לעָלמָא עַל חטִיתָא ועַל זַדִּיקֻותָא ועַל דִּינָא׃
עַל חֵטְא, מִפְּנֵי שֶׁאֵינָם מַאֲמִינִים בִּי;
עַל-חֵטְא עַל-אֲשֶׁר לֹא הֶאֱמִינוּ בִי:
Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.
Hřích v tom, že ve mne nevěří; ([Jan 5:38 Jan 6:36 Jan 10:26 Jan 12:37])
περὶ ἁμαρτίας μέν ο῞τι ου᾿ πιστεύουσιν ει᾿ς ε᾿μέ
עַל חטִיתָא דּלָא מהַימנִין בִּי׃
עַל צֶדֶק, כִּי אֵלֵךְ אֶל אָבִי וְלֹא תּוֹסִיפוּ לִרְאוֹת אוֹתִי;
עַל-צְדָקָה עַל-כִּי הֹלֵךְ אֲנִי אֶל-אָבִי וְלֹא תִרְאֻנִי עוֺד:
A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.
spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; ([Jan 13:1 Jan 14:28 Jan 16:28 Jan 20:17])
περὶ δικαιοσύνης δέ ο῞τι πρὸς τὸν πατέρα ὑπάγω καὶ ου᾿κέτι θεωρει̑τέ με
עַל זַדִּיקֻותָא דֵּין דַּלוָת אָבי אָזֵל אנָא ולָא תֻּוב חָזֵין אנתֻּון לִי׃
עַל מִשְׁפָּט, כִּי נִשְׁפַּט שַׂר הָעוֹלָם הַזֶּה.
וְעַל-מִשְׁפָּט עַל-כִּי יַרְשִׁיעַ אֶת-שַׂר הָעוֺלָם הַזֶּה בְּהִשָּׁפְטוֺ:
Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. ([Jan 12:31 Jan 14:30])
περὶ δὲ κρίσεως ο῞τι ὁ α῎ρχων του̑ κόσμου τούτου κέκριται
עַל דִּינָא דֵּין דַּארכֻונָא דּעָלמָא הָנָא דִּין הֻו׃
עוֹד רַבּוֹת יֵשׁ לִי לְהַגִּיד לָכֶם, אֶלָּא שֶׁאַתֶּם אֵינְכֶם יְכוֹלִים לָשֵׂאת זֹאת עַכְשָׁו.
וְעוֺד לִי מִלִּין רַבּוֺת לְהוֺדִיעֲכֶם אַךְ לֹא-תוּכְלוּ שְׂאֵת אוֺתָן כַּיּוֺם:
Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. ([1 Korintským 3:1])
ε῎τι πολλὰ ε῎χω ὑμι̑ν λέγειν α᾿λλ῾ ου᾿ δύνασθε βαστάζειν α῎ρτι
תֻּוב סַגִּי אִית לִי למִאמַר לכֻון אֵלָא לָא מֵשׁכּחִין אנתֻּון למֵאחַד הָשָׁא׃
אֲבָל הוּא, אֲשֶׁר הוּא רוּחַ הָאֱמֶת, כְּשֶׁיָּבוֹא יַדְרִיךְ אֶתְכֶם אֶל כָּל הָאֱמֶת, כִּי לֹא יְדַבֵּר מֵעַצְמוֹ, אֶלָּא אֶת אֲשֶׁר הוּא שׁוֹמֵעַ יְדַבֵּר וְאֶת הַבָּאוֹת יוֹדִיעַ לָכֶם.
וְרוּחַ הָאֱמֶת בְּבֹאוֺ יַנְחֶה אֶתְכֶם אֶל-הָאֱמֶת כֻּלָּהּ כִּי לֹא מִלִּבּוֺ יְדַבֵּר כִּי אִם אֶת-אֲשֶׁר יִשְׁמַע יַשְׁמִיעַ וְיַגִּיד אֶת-הָאֹתִיּוֺת לְאָחוֺר:
Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. ([Jan 14:26; Zjevení Janovo 4:1])
ο῞ταν δὲ ε῎λθη ε᾿κει̑νος τὸ πνευ̑μα τη̑ς α᾿ληθείας ὁδηγήσει ὑμα̑ς ε᾿ν τη̑ α᾿ληθεία πάση ου᾿ γὰρ λαλήσει α᾿φ῾ ἑαυτου̑ α᾿λλ῾ ο῞σα α᾿κούσει λαλήσει καὶ τὰ ε᾿ρχόμενα α᾿ναγγελει̑ ὑμι̑ν
מָא דֵּאתָא דֵּין רֻוחָא דַּשׁרָרָא הֻו נדַבַּרכֻון בּכֻלֵה שׁרָרָא לָא גֵּיר נמַלֵל מֵן רֵעיָן נַפשֵׁה אֵלָא כֻּל דּנֵשׁמַע הַו נמַלֵל וַעתִידָתָא נַודַּעכֻון׃
הוּא יְכַבְּדֵנִי כִּי מִשֶּׁלִּי יִקַּח וְיוֹדִיעַ לָכֶם.
הוּא יְגַדֵּל כְּבוֺדִי כִּי יִקַּח מִשֶּׁלִּי וְהִגִּיד לָכֶם:
Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne(c). (c) ř: z mého ([Jan 8:54])
ε᾿κει̑νος ε᾿μὲ δοξάσει ο῞τι ε᾿κ του̑ ε᾿μου̑ λήμψεται καὶ α᾿ναγγελει̑ ὑμι̑ν
והֻו נשַׁבּחַני מֵטֻל דּמֵן דִּילי נֵסַב וַנחַוֵיכֻון׃
כָּל אֲשֶׁר לְאָבִי שַׁיָּךְ לִי, עַל כֵּן אָמַרְתִּי כִּי מִשֶּׁלִּי יִקַּח וְיוֹדִיעַ לָכֶם."
כֹּל אֲשֶׁר לְאָבִי לִי הוּא עַל-כֵּן אָמַרְתִּי מִשֶּׁלִּי יִקַּח וְהִגִּיד לָכֶם:
Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ([Jan 17:10])
πάντα ο῞σα ε῎χει ὁ πατὴρ ε᾿μά ε᾿στιν διὰ του̑το ει῏πον ο῞τι ε᾿κ του̑ ε᾿μου̑ λαμβάνει καὶ α᾿ναγγελει̑ ὑμι̑ν
כֻּל מֵדֵּם דִּאית לָאבי דִּילי הֻו מֵטֻל הָנָא אֵמרֵת לכֻון דּמֵן דִּילי נֵסַב וַנחַוֵיכֻון׃ ס
"עוֹד מְעַט וְלֹא תּוֹסִיפוּ לִרְאוֹתֵנִי וְעוֹד מְעַט וְשׁוּב תִּרְאוּנִי."
עוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְלֹא תִרְאֻנִי עוֺד וְעוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְתִרְאֻנִי כִּי אֲנִי הֹלֵךְ אֶל-אָבִי:
Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte(d).“ (d) var: + nebo odcházím k Otci ([Jan 14:19])
μικρὸν καὶ ου᾿κέτι θεωρει̑τέ με καὶ πάλιν μικρὸν καὶ ο῎ψεσθέ με
קַלִיל ולָא תֵּחזֻונָני ותֻוב קַלִיל ותֵחזֻונָני דָּאזֵל אנָא לוָת אַבָא׃
כַּמָּה מִתַּלְמִידָיו אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "מָה הַדָּבָר שֶׁהוּא אוֹמֵר לָנוּ, 'עוֹד מְעַט וְלֹא תִּרְאוּנִי וְעוֹד מְעַט וְשׁוּב תִּרְאוּנִי' וְגַם 'מִשּׁוּם שֶׁאֲנִי הוֹלֵךְ אֶל הָאָב'?
וְיֵשׁ מִתַּלְמִידָיו אֲשֶׁר נִדְבְּרוּ אָז אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ מַה-זֶּה אֲשֶׁר אָמַר אֵלֵינוּ עוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְלֹא תִרְאוּנִי וְעוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְתִרְאוּנִי וְכִי אֲנִי הֹלֵךְ אֶל-הָאָב:
I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamenají slova ‚zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte‘ a ‚odcházím k Otci‘?“
ει῏παν ου῏ν ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ πρὸς α᾿λλήλους τί ε᾿στιν του̑το ο῍ λέγει ἡμι̑ν μικρὸν καὶ ου᾿ θεωρει̑τέ με καὶ πάλιν μικρὸν καὶ ο῎ψεσθέ με καί ο῞τι ὑπάγω πρὸς τὸν πατέρα
וֵאמַרו הוַו תַּלמִידַוהי חַד לחַד מָנָא הי הָדֵא דֵּאמַר לַן דּקַלִיל ולָא תֵּחזֻונָני ותֻוב קַלִיל ותֵחזֻונָני ודָאזֵל אנָא לוָת אָבי׃
הֵם אָמרוּ: "מַהוּ הָ'עוֹד מְעַט' הַזֶּה שֶׁהוּא אוֹמֵר? אֵינֶנּוּ מְבִינִים מַה הוּא מְדַבֵּר!"
וַיֹּאמְרוּ מַה-זֶּה כִּמְעַט רֶגַע אֲשֶׁר אָמַר וַאֲנַחְנוּ לֹא נֵדַע מָה הוּא מְדַבֵּר:
Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
Říkali: „Co znamená ono: zanedlouho(e)? Nevíme, o čem mluví.“ (e) var: + o němž mluví
ε῎λεγον ου῏ν τί ε᾿στιν του̑το ο῍ λέγει τὸ μικρόν ου᾿κ οι῎δαμεν τί λαλει̑
וָאמרִין הוַו מָנָא הי הָדֵא קַלִיל דֵּאמַר לָא יָדעִינַן מָנָא ממַלֵל׃
יֵשׁוּעַ יָדַע שֶׁהֵם רוֹצִים לִשְׁאֹל אוֹתוֹ, וּלְפִיכָךְ אָמַר לָהֶם: "עַל עִנְיָן זֶה שׁוֹאֲלִים אַתֶּם אִישׁ אֶת רֵעֵהוּ, עַל שֶׁאָמַרְתִּי 'עוֹד מְעַט וְלֹא תּוֹסִיפוּ לִרְאוֹתֵנִי וְעוֹד מְעַט וְשׁוּב תִּרְאוּנִי'?
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ כִּי מְבַקְשִׁים הֵם לִשְׁאֹל אֶת-פִּהוּ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הֲתַחְקְרוּן זֶה אֶת-זֶה עַל כִּי-אָמַרְתִּי עוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְלֹא תִרְאֻנִי וְעוֺד כִּמְעַט רֶגַע וְתִרְאֻנִי:
I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?
ε῎γνω ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῎θελον αυ᾿τὸν ε᾿ρωτα̑ν καὶ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς περὶ τούτου ζητει̑τε μετ῾ α᾿λλήλων ο῞τι ει῏πον μικρὸν καὶ ου᾿ θεωρει̑τέ με καὶ πάλιν μικρὸν καὶ ο῎ψεσθέ με
יֵשֻׁוע דֵּין יִדַע דּבָעֵין הוַו לַמשַׁאָלֻותֵה וֵאמַר להֻון עַל הָדֵא בָּעֵין אנתֻּון עַם חדָדֵא דֵּאמרֵת לכֻון דּקַלִיל ולָא תֵּחזֻונָני ותֻוב קַלִיל ותֵחזֻונָני׃
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, אַתֶּם תִּבְכּוּ וּתְקוֹנְנוּ וְהָעוֹלָם יִשְׂמַח. אַתֶּם תֵּעָצְבוּ, אֲבָל עִצְבוֹנְכֶם יֵהָפֵךְ לְשָׂשׂוֹן.
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם כִּי אַתֶּם תִּבְכּוּ וְתֵילִילוּ וּבְנֵי הָעוֺלָם יָגִילוּ אַתֶּם תִּתְאַבְּלוּ אַךְ אֶבְלְכֶם יֵהָפֵךְ לְשָׂשׂוֺן:
Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. ([Marek 2:20])
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν ο῞τι κλαύσετε καὶ θρηνήσετε ὑμει̑ς ὁ δὲ κόσμος χαρήσεται ὑμει̑ς λυπηθήσεσθε α᾿λλ῾ ἡ λύπη ὑμω̑ν ει᾿ς χαρὰν γενήσεται
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּתֵבכֻּון אַנתֻּון ותֵאלֻון ועָלמָא נֵחדֵּא וַלכֻון תֵּכרֵא אֵלָא כַּריֻותכֻון לחַדֻותָא תֵּהוֵא׃
הָאִשָּׁה הַיּוֹלֶדֶת שְׁרוּיָה בְּעֶצֶב, כִּי הִגִּיעָה שְׁעָתָהּ. אֲבָל לְאַחַר שֶׁיָּלְדָה אֶת הַיֶּלֶד אֵין הִיא זוֹכֶרֶת עוֹד אֶת הַסֵּבֶל, בְּשֶׁל הַשִֹמְחָה כִּי נוֹלַד אָדָם לָעוֹלָם.
אִשָּׁה תָּחִיל בַּחֲבָלֶיהָ כִּי בָאָה עִתָּהּ וְאַחֲרֵי אֲשֶׁר הִמְלִיטָה אֶת-הַוָּלָד לֹא-תִזְכֹּר עוֺד חֶבְלָהּ מִִּׂמְחָתָהּ כִּי-אִישׁ נוֺלַד בָּעוֺלָם:
Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se narodil člověk na svět.
Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. ([Izajáš 13:8 Izajáš 21:3 Izajáš 26:17; Micheáš 4:9])
ἡ γυνὴ ο῞ταν τίκτη λύπην ε῎χει ο῞τι η῟λθεν ἡ ω῞ρα αυ᾿τη̑ς ο῞ταν δὲ γεννήση τὸ παιδίον ου᾿κέτι μνημονεύει τη̑ς θλίψεως διὰ τὴν χαρὰν ο῞τι ε᾿γεννήθη α῎νθρωπος ει᾿ς τὸν κόσμον
אַנתּתָא מָא דּיָלדָּא כָּריָא לָה דַּמטָא יַומָא דּמַולָדָה מָא דּיֵלדַּת דֵּין בּרָא לָא עָהדָּא אֻולצָנָה מֵטֻל חַדֻותָא דֵּאתִילֵד בַּרנָשָׁא בּעָלמָא׃
וּבְכֵן גַּם אַתֶּם עֲצוּבִים כָּעֵת, אַךְ שׁוּב אֶרְאֶה אֶתְכֶם וְיָגִיל לְבַבְכֶם, וְאִישׁ לֹא יִקַּח מִכֶּם אֶת שִׂמְחַתְכֶם.
וְגַם-אַתֶּם מְלֵאִים יָגוֺן כַּיּוֺם אַךְ עוֺד אָשׁוּב אֶרְאֶה אֶתְכֶם וְשָׂשׂ לִבְּכֶם וְשִׂמְחַתְכֶם לֹא-יִקַּח מִכֶּם גָּבֶר:
Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
I vy máte(f) nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. (f) var: budete mít ([Izajáš 66:14 Jan 20:20])
καὶ ὑμει̑ς ου῏ν νυ̑ν μὲν λύπην ε῎χετε πάλιν δὲ ο῎ψομαι ὑμα̑ς καὶ χαρήσεται ὑμω̑ν ἡ καρδία καὶ τὴν χαρὰν ὑμω̑ν ου᾿δεὶς αι῎ρει α᾿φ῾ ὑμω̑ν
אָף אַנתֻּון הָשָׁא כַּריָא לכֻון תֻּוב דֵּין אֵחזֵיכֻון ונֵחדֵּא לֵבּכֻון וחַדוַתכֻון לָא אנָשׁ נָסֵב מֵנכֻון׃
בַּיוֹם הַהוּא לֹא תִּשְׁאֲלוּנִי דָּבָר. אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לָכֶם, כָּל מַה שֶּׁתְּבַקְשׁוּ מֵאֵת הָאָב בִּשְׁמִי יִתֵּן לָכֶם.
וּבַיּוֺם הַהוּא לֹא תִשְׁאֲלוּ לִי כָּל-שְׁאֵלָה אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָכֶם אִם תְּבַקְשׁוּ דָבָר מֵאֵת הָאָב יִתֵּן לָכֶם בִּשְׁמִי:
A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to(g). (g) …prosit Otce, dá vám to v mém jménu ([Jan 15:16; 1 Janův 5:14-1 Janův 5:15])
καὶ ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ε᾿μὲ ου᾿κ ε᾿ρωτήσετε ου᾿δέν α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω ὑμι̑ν α῎ν τι αι᾿τήσητε τὸν πατέρα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου δὼσει ὑμι̑ν
וַבהַו יַומָא לִי לָא תֵּשֵׁאלֻון מֵדֵּם אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לכֻון דּכֻל מֵדֵּם דּתֵשֵׁאלֻון לָאבי בּשֵׁמי נֵתֵּל לכֻון׃
עַד כֹּה לֹא בִּקַּשְׁתֶּם דָּבָר בִּשְׁמִי; בַּקְּשׁוּ וּתְקַבְּלוּ לְמַעַן תִּמָּלֵא שִׂמְחַתְכֶם.
עַד-עַתָּה לֹא-בִקַּשְׁתֶּם דָּבָר בִּשְׁמִי בַּקְּשׁוּ וְתִקְחוּ וְנַפְשְׁכֶם תִּמָּלֵא שִׂמְחָה:
Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. ([Jan 15:11 Jan 17:13; 1 Janův 1:4])
ε῞ως α῎ρτι ου᾿κ ἡτήσατε ου᾿δὲν ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου αι᾿τει̑τε καὶ λήμψεσθε ι῞να ἡ χαρὰ ὑμω̑ν η῏ πεπληρωμένη
עדַמָא להָשָׁא לָא שֵׁאלתֻּון מֵדֵּם בּשֵׁמי שַׁאלו ותֵסבֻון דּתֵהוֵא חַדוַתכֻון משַׁמליָא׃ ס
אֶת אֵלֶּה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם בִּמְשָׁלִים. תָּבוֹא שָׁעָה שֶׁלֹּא אוֹסִיף לְדַבֵּר אֲלֵיכֶם בִּמְשָׁלִים, אֶלָּא בָּרוּר אֲדַבֵּר אֲלֵיכֶם עַל אָבִי.
אֶת-אֵלֶּה בִּמְשָׁלִים דִּבַּרְתִּי אֲלֵיכֶם אַךְ הִגִּיעַ הַמּוֺעֵד וְלֹא אֲדַבֵּר אֲלֵיכֶם עוֺד בִּמְשָׁלִים כִּי אִם-בְּמִלִּים בְּרֻרוֺת אַגֵּדְכֶם עַל-דְּבַר הָאָב:
Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu vám.
To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo. ([Matouš 13:34; Marek 4:33-Marek 4:34])
ταυ̑τα ε᾿ν παροιμίαις λελάληκα ὑμι̑ν ε῎ρχεται ω῞ρα ο῞τε ου᾿κέτι ε᾿ν παροιμίαις λαλήσω ὑμι̑ν α᾿λλὰ παρρησία περὶ του̑ πατρὸς α᾿παγγελω̑ ὑμι̑ν
הָלֵין בּפֵלָאתָא מַללֵת עַמכֻון אָתיָא דֵּין שָׁעתָא אֵמַתי דּלָא אֵמַלֵל עַמכֻון בּפֵלָאתָא אֵלָא עִין בַּגלֵא אֵבַדֵּק לכֻון עַל אַבָא׃
בַּיוֹם הַהוּא תְּבַקְשׁוּ בִּשְׁמִי וְאֵינֶנִּי אוֹמֵר לָכֶם שֶׁאֲנִי אַעְתִּיר לָאָב בַּעַדְכֶם,
בַּיּוֺם הַהוּא מִשְׁאֲלוֺתֵיכֶם בִּשְׁמִי תִּשְׁאָלוּ וְאֵינֶנִּי אֹמֵר לָכֶם כִּי אֲנִי אַעְתִּיר בַּעַדְכֶם אֶל-הָאָב:
V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; ([Jan 16:23 Jan 14:13-Jan 14:14 Jan 15:16])
ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ ἡμέρα ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί μου αι᾿τήσεσθε καὶ ου᾿ λέγω ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿γώ ε᾿ρωτήσω τὸν πατέρα περὶ ὑμω̑ν
בּהַו יַומָא דּתֵשֵׁאלֻון בּשֵׁמי ולָא אָמַר אנָא לכֻון דֵּאנָא אֵבעֵא מֵן אַבָא עלַיכֻּון׃
שֶׁכֵּן הָאָב עַצְמוֹ אוֹהֵב אֶתְכֶם מִפְּנֵי שֶׁאֲהַבְתֶּם אוֹתִי וְהֶאֱמַנְתֶּם כִּי אֲנִי מֵאֵת הָאֱלֹהִים יָצָאתִי.
כִּי-הָאָב גַּם-הוּא אֹהֵב אֶתְכֶם עֵקֶב אֲשֶׁר אֲהַבְתֶּם אֹתִי וַתַּאֲמִינוּ כִּי-מֵאֵת הָאָב יָצָאתִי:
Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha(h). (h) var: od Otce ([Jan 14:21 Jan 14:23])
αυ᾿τὸς γὰρ ὁ πατὴρ φιλει̑ ὑμα̑ς ο῞τι ὑμει̑ς ε᾿μὲ πεφιλήκατε καὶ πεπιστεύκατε ο῞τι ε᾿γώ παρὰ του̑ θεου̑ ε᾿ξη̑λθον
הֻו גֵּיר אַבָא רָחֵם לכֻון דַּאנתֻּון רחֵמתֻּונָני והַימֵנתֻּון דֵּאנָא מֵן לוָת אַלָהָא נֵפקֵת׃
יָצָאתִי מֵאֵת הָאָב וּבָאתִי אֶל הָעוֹלָם; שׁוּב, עוֹזֵב אֲנִי אֶת הָעוֹלָם וְהוֹלֵךְ אֶל הָאָב."
יָצָאתִי מֵאֵת הָאָב וּבָאתִי בָעוֺלָם וְעַתָּה אָשׁוּב אֶעֱזֹב אֶת-הָעוֺלָם וְאֵלֶךְ-לִי אֶל-הָאָב:
Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci.“ ([Jan 13:3])
ε᾿ξη̑λθον παρὰ του̑ πατρὸς καὶ ε᾿λήλυθα ει᾿ς τὸν κόσμον πάλιν α᾿φίημι τὸν κόσμον καὶ πορεύομαι πρὸς τὸν πατέρα
נֵפקֵת מֵן לוָת אַבָא וֵאתִית לעָלמָא ותֻוב שָׁבֵק אנָא לעָלמָא וָאזֵל אנָא לִי לוָת אַבָא׃
אָמְרוּ תַּלְמִידָיו: "הִנֵּה כָּעֵת אַתָּה מְדַבֵּר בְּרוּרוֹת וְאֵינְךָ אוֹמֵר שׁוּם מָשָׁל.
וַיֹּאמְרוּ תַלְמִידָיו הִנְּךׇ מְדַבֵּר עַתָּה בְּמִלִּים בְּרֻרוֺת וְלֹא תַבִּיע מָשָׁל:
Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
Jeho učedníci mu řekli: „Nyní mluvíš přímo a bez obrazů.
λέγουσιν οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ ι῎δε νυ̑ν ε᾿ν παρρησία λαλει̑ς καὶ παροιμίαν ου᾿δεμίαν λέγεις
אָמרִין לֵה תַּלמִידַוהי הָא הָשָׁא גַּליָאיִת ממַלֵל אַנתּ ופֵלֵאתָא ולָא חדָא אָמַר אַנתּ׃
כָּעֵת אָנוּ יוֹדְעִים שֶׁאַתָּה יוֹדֵעַ הַכֹּל וְאֵינְךָ צָרִיךְ שֶׁיִּשְׁאֲלוּ אוֹתְךָ. מִסִּבָּה זֹאת אֲנַחְנוּ מַאֲמִינִים שֶׁיָּצָאתָ מֵאֵת אֱלֹהִים."
עַתָּה יָדַעְנוּ כִּי-אַתָּה יֹדֵעַ כֹּל וְאֵין מַחְסֹר לְךׇ אֲשֶׁר יִשְׁאָלְךׇ אִישׁ בָּזֹאת נַאֲמִין כִּי מֵאֵת אֱלֹהִים יָצָאתָ:
Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“ ([Jan 2:24-Jan 2:25])
νυ̑ν οι῎δαμεν ο῞τι οι῏δας πάντα καὶ ου᾿ χρείαν ε῎χεις ι῞να τίς σε ε᾿ρωτα̑ ε᾿ν τούτω πιστεύομεν ο῞τι α᾿πὸ θεου̑ ε᾿ξη̑λθες
הָשָׁא יָדעִין חנַן דּכֻל מֵדֵּם יָדַע אַנתּ ולָא סנִיק אַנתּ דּאנָשׁ נשַׁאלָך בּהָדֵא מהַימנִין חנַן דּמֵן אַלָהָא נפַקתּ׃ ס
הֵשִׁיב לָהֶם יֵשׁוּעַ: "עַכְשָׁו אַתֶּם מַאֲמִינִים?!
וַיַּעַן אֹתָם יֵשׁוּעַ הֲכִי תַאֲמִינוּ עָתָּה:
Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?
Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? ([Zacharjáš 13:7; Matouš 26:31 Matouš 26:56; Marek 14:27 Marek 14:50])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τοι̑ς ᾽Ιησου̑ς α῎ρτι πιστεύετε
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע הַימֵנו׃
הִנֵּה תָּבוֹא שָׁעָה, וְהִיא כְּבָר בָּאָה, שֶׁתִּתְפַּזְּרוּ אִישׁ אִישׁ לִמְקוֹמוֹ וְאוֹתִי תַּעַזְבוּ לְבַדִּי, אֲבָל אֵינֶנִּי לְבַדִּי מִשּׁוּם שֶׁהָאָב אִתִּי.
הִנֵּה הַזְּמָן בָּא וּכְבָר הִגִּיעַ כִּי-תָפוּצוּ אִישׁ אִישׁ לִבֵיתוֺ וְאֹתִי תַעַזְבוּ לְבַדִּי אַךְ אֵינֶנִּי לְבַדִּי כִּי אָבִי עִמָּדִי:
Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.
ι᾿δοὺ ε῎ρχεται ω῞ρα καὶ ε᾿λήλυθεν ι῞να σκορπισθη̑τε ε῞καστος ει᾿ς τὰ ι῎δια κα᾿μὲ μόνον α᾿φη̑τε καὶ ου᾿κ ει᾿μὶ μόνος ο῞τι ὁ πατὴρ μετ῾ ε᾿μου̑ ε᾿στιν
דּהָא אָתיָא שָׁעתָא והָשָׁא אֵתָת דּתֵתבַּדּרֻון אנָשׁ לַאתרֵה ותֵשׁבּקֻונָני בַּלחֻודַי ולָא הוִית בַּלחֻודַי דַּאבָא עַמי הֻו׃
אָמַרְתִּי לָכֶם אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה כְּדֵי שֶׁבִּי יִהְיֶה לָכֶם שָׁלוֹם. בָּעוֹלָם - צָרָה לָכֶם, אַךְ הִתְעוֹדְדוּ: אֲנִי נִצַּחְתִּי אֶת הָעוֹלָם."
וַאֲנִי בַּדְּבָרִים הָאֵלֶּה בָּאתִי לְהַגִּיד לָכֶם כִּי בִי שָׁלוֺם יִהְיֶה-לָכֶם בָּעוֺלָם צָרָה תְּבוֺאַתְכֶם אַךְ-הִתְאַזְּרוּ עֹז אֲנִי נִצַּחְתִּי אֶת-הָעוֺלָם:
Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.
To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte(i) soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ (i) var: budete mít ([Jan 14:27; 2 Timoteovi 3:12; 1 Janův 5:4])
ταυ̑τα λελάληκα ὑμι̑ν ι῞να ε᾿ν ε᾿μοὶ ει᾿ρήνην ε῎χητε ε᾿ν τω̑ κόσμω θλι̑ψιν ε῎χετε α᾿λλὰ θαρσει̑τε ε᾿γώ νενίκηκα τὸν κόσμον
הָלֵין אֵמרֵת לכֻון דּבִי נֵהוֵא לכֻון שׁלָמָא בּעָלמָא הָוֵא לכֻון אֻולצָנָא אֵלָא אֵתלַבּבו אֵנָא זכִיתֵה לעָלמָא סס׃
זֹאת דִבֵּר יֵשׁוּעַ. לְאַחַר מִכֵּן נָשָׂא אֶת עֵינָיו הַשָּׁמַיְמָה וְאָמַר: "אָבִי, בָּאָה הַשָּׁעָה. פָּאֵר נָא אֶת בִּנְךָ בַּכָּבוֹד לְמַעַן יְפָאֵר הַבֵּן אוֹתְךָ;
אֶת-אֵלֶּה דִּבֶּר יֵשׁוּעַ וַיִָּּׂא עֵינָיו לַמָּרוֺם וַיֹּאמַר אֲבִי גַּדֵּל כְּבוֺד בִּנְךׇ כִּי בָא מוֺעֵד וּבִנְךׇ יְגַדֵּל כְּבוֺדֶךׇ:
To pověděv Ježíš, i pozdvihl oči svých k nebi a řekl: Otče, přišlať hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn(j) oslavil tebe, (j) var: + tvůj ([Matouš 26:45; Marek 14:41; Jan 12:23 Jan 13:1 Jan 13:31-Jan 13:32])
ταυ̑τα ε᾿λάλησεν ᾽Ιησου̑ς καὶ ε᾿πάρας τοὺς ο᾿φθαλμοὺς αυ᾿του̑ ει᾿ς τὸν ου᾿ρανὸν ει῏πεν πάτερ ε᾿λήλυθεν ἡ ω῞ρα δόξασόν σου τὸν υἱόν ι῞να ὁ υἱὸς δοξάση σέ
הָלֵין מַלֵל יֵשֻׁוע וַארִים עַינַוהי לַשׁמַיָא וֵאמַר אָבי אֵתָת שָׁעתָא שַׁבַּח בּרָך דַּברָך נשַׁבּחָך׃
לְמַעַן יִתֵּן חַיֵּי עוֹלָם לְכָל מִי שֶׁנָּתַתָּ לוֹ, כְּפִי הַסַּמְכוּת שֶׁנָּתַתָּ לוֹ עַל כָּל בָּשָׂר.
כַּאֲשֶׁר אַתָּה תַמְשִׁילֵהוּ בְּכָל-בָשָׂר לָתֵת חַיֵּי עוֺלָם לְכֹל אֲשֶׁר-נָתַתָּה לּוֺ:
Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, život věčný dal.
stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi(k), aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. (k) ř: veškerým tělem ([Matouš 28:18; Jan 8:54])
καθώς ε῎δωκας αυ᾿τω̑ ε᾿ξουσίαν πάσης σαρκός ι῞να πα̑ν ο῍ δέδωκας αυ᾿τω̑ δὼση αυ᾿τοι̑ς ζωὴν αι᾿ὼνιον
אַיכַּנָא דּיַהבתּ לֵה שֻׁולטָנָא עַל כֻּל בּסַר דּכֻל מָא דּיַהבתּ לֵה נֵתֵּל לֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃
וְאֵלֶּה הֵם חַיֵּי עוֹלָם: שֶׁיַכִּירוּ אוֹתְךָ, אֱלֹהֵי הָאֱמֶת לְבַדּוֹ, וְאֶת אֲשֶׁר שָׁלַחְתָּ - אֶת יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ.
וּמַה חַיֵּי עוֺלָם אֲשֶׁר יֵדְעוּ אֹתְךׇ כִּי אַתָּה לְבַדְּךׇ אֶל-אֱמֶת וְאֶת-יֵשׁוּעַ הַמָּשִׁיחַ אֲשֶׁר שָׁלָחְתָּ:
Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. ([1 Tesalonickým 1:9; 1 Janův 5:20])
αυ῞τη δέ ε᾿στιν ἡ αι᾿ὼνιος ζωή ι῞να γινὼσκωσιν σὲ τὸν μόνον α᾿ληθινὸν θεὸν καὶ ο῍ν α᾿πέστειλας ᾽Ιησου̑ν Χριστόν
הָלֵין אֵנֻון דֵּין חַיֵא דַּלעָלַם דּנֵדּעֻונָך דַּאנתּ אַנתּ אַלָהָא דַּשׁרָרָא בַּלחֻודַיךְּ ומַן דּשַׁדַּרתּ יֵשֻׁוע משִׁיחָא׃
אֲנִי פֵּאַרְתִּיךָ עֲלֵי אֲדָמוֹת, הִשְׁלַמְתִּי אֶת הַמַּעֲשֶׂה שֶׁנָּתַתָּ לִי לַעֲשׂוֹת.
אֶת-כְּבוֺדְךׇ גִּדַּלְתִּי בָאָרֶץ כִּלִּיתִי אֶת-הַמְּלָאכָה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי לַעֲשׂתָהּ:
Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil.
Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil. ([Jan 13:31 Jan 14:31])
ε᾿γὼ σε ε᾿δόξασα ε᾿πὶ τη̑ς γη̑ς τὸ ε῎ργον τελειὼσας ο῍ δέδωκάς μοι ι῞να ποιήσω
אֵנָא שַׁבַּחתָּך בַּארעָא עבָדָא הַו דּיַהבתּ לִי דֵּאעבֵּד שַׁלֵמתֵּה׃
כָּעֵת אַתָּה, אָבִי, פָּאֲרֵנִי לְיָדְךָ בַּכָּבוֹד שֶׁהָיָה לִי לְיָדְךָ בְּטֶרֶם הֱיוֹת הָעוֹלָם.
וְעַתָּה כַּבְּדֵנִי-נָא עִמְּךׇ אָבִי בַּכָּבוֺד אֲשֶׁר הָיָה-לִי עִמְּךׇ טֶרֶם נַעֲשׂוּ שָׁמַיִם וָאָרֶץ:
A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého touž slavou, kterouž jsem měl u tebe, prvé nežli svět byl.
A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět. ([Jan 13:32 Jan 1:1-Jan 1:2 Jan 17:24])
καὶ νυ̑ν δόξασόν με σύ πάτερ παρὰ σεαυτω̑ τη̑ δόξη η῟ ει῏χον πρὸ του̑ τὸν κόσμον ει῏ναι παρὰ σοί
והָשָׁא שַׁבַּחַיני אַנתּ אָבי לוָתָך בּהַו שֻׁובחָא דִּאית הוָא לִי לוָתָך מֵן־קדָם דּנֵהוֵא עָלמָא׃
גִּלִּיתִי אֶת שִׁמְךָ לָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי מִן הָעוֹלָם. שֶׁלְךָ הָיוּ וְלִי נְתַתָּם וְאֶת דְּבָרְךָ שָׁמְרוּ.
הוֺדַעְתִּי אֶת-שִׁמְךׇ לַאֲנָשִׁים אֲשֶׁר אֹתָם נָתַתָּה-לִּי מִן-הָעוֺלָם לְךׇ הָיוּ וְאַתָּה נְתַתָּם לִי וְהֵם אִמְרָתְךׇ יִנְצֹרוּ:
Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali.
Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali. ([Jan 17:26 Jan 18:9])
ε᾿φανέρωσά σου τὸ ο῎νομα τοι̑ς α᾿νθρὼποις ου῍ς ε῎δωκάς μοι ε᾿κ του̑ κόσμου σοὶ η῟σαν κα᾿μοὶ αυ᾿τοὺς ε῎δωκας καὶ τὸν λόγον σου τετήρηκαν
אַודּעֵת שׁמָך לַבנַי אנָשָׁא הָנֻון דּיַהבתּ לִי מֵן עָלמָא דִּילָך הוַו ולִי יַהבתּ אֵנֻון וַנטַרו מֵלתָך׃
כָּעֵת הֵם יוֹדְעִים שֶׁכָּל אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי מִמְּךָ הוּא,
יֹדְעִים הֵם כַּיּוֺם כִּי-כֻלָּם אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי מֵאִתְּךׇ הֵמָּה:
A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.
Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe; ([Jan 17:10])
νυ̑ν ε῎γνωκαν ο῞τι πάντα ο῞σα δέδωκάς μοι παρὰ σου̑ ει᾿σιν
הָשָׁא יֵדעֵת דּכֻל מָא דּיַהבתּ לִי מֵן לוָתָך הֻו׃
כִּי דְּבָרֶיךָ אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי נָתַתִּי לָהֶם וְהֵם קִבְּלוּ אוֹתָם, וְאָכֵן הִכִּירוּ שֶׁמִּמְּךָ יָצָאתִי וְהֶאֱמִינוּ שֶׁאַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
כִּי שַׂמְתִּי לִפְנֵיהֶם אֶת-הַדְּבָרִים אֲשֶׁר שַׂמְתָּ בְּפִי וְהֵם שָׁמְעוּ וַיַּכִּירוּ בֶאֱמֶת כִּי מֵאִתְּךׇ יָצָאתִי וַיַּאֲמִינוּ כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali právě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.
neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. Vpravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal. ([Jan 7:16 Jan 12:49 Jan 14:24 Jan 16:30])
ο῞τι τὰ ρ᾿ήματα α῍ ε῎δωκάς μοι δέδωκα αυ᾿τοι̑ς καὶ αυ᾿τοὶ ε῎λαβον καὶ ε῎γνωσαν α᾿ληθω̑ς ο῞τι παρὰ σου̑ ε᾿ξη̑λθον καὶ ε᾿πίστευσαν ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
דּמֵלֵא דּיַהבתּ לִי יֵהבֵּת להֻון והֵנֻון קַבֵּלו וִידַעו שַׁרִירָאיִת דּמֵן לוָתָך נֵפקֵת והַימֵנו דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
אֲנִי מַעְתִּיר בַּעֲדָם; אֵינֶנִּי מַעְתִּיר בְּעַד הָעוֹלָם, אֶלָּא בְּעַד אֵלֶּה שֶׁנָּתַתָּ לִי, כִּי שֶׁלְּךָ הֵם.
וַאֲנִי בַּעֲדָם מַפְגִּיעַ לֹא בְעַד הָעוֺלָם אֶפְגַּע בְּךׇ כִּי אִם-בְּעַד אֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי כִּי-לְךׇ הֵמָּה:
Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;
ε᾿γώ περὶ αυ᾿τω̑ν ε᾿ρωτω̑ ου᾿ περὶ του̑ κόσμου ε᾿ρωτω̑ α᾿λλὰ περὶ ω῟ν δέδωκάς μοι ο῞τι σοί ει᾿σιν
וֵאנָא עלַיהֻון בָּעֵא אנָא לָא הוָא עַל עָלמָא בָּעֵא אנָא אֵלָא עַל הָנֻון דּיַהבתּ לִי דּדִילָך אֵנֻון׃
כָּל אֲשֶׁר לִי שֶׁלְּךָ הוּא וְשֶׁלְּךָ שֶׁלִּי, וַאֲנִי נִתְפָּאַרְתִּי בָּהֶם.
וְכָל-שֶׁלִּי שֶׁלָּךְ וְשֶׁלָּךְ שֶׁלִּי אֲשֶׁר בָּם אֶתְפָּאָר:
A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a oslaven jsem v nich.
a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven. ([Jan 16:15])
καὶ τὰ ε᾿μὰ πάντα σά ε᾿στιν καὶ τὰ σὰ ε᾿μά καὶ δεδόξασμαι ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς
וכֻל מֵדֵּם דּדִילי הֻו דִּילָך הֻו ודִילָך דִּילי הֻו וַמשַׁבַּח אנָא בּהֻון׃
אֲנִי אֵינֶנִּי עוֹד בָּעוֹלָם; הֵם בָּעוֹלָם, וַאֲנִי בָּא אֵלֶיךָ. אָבִי הַקָּדוֹשׁ, שְׁמֹר אוֹתָם בְּשִׁמְךָ אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי, לְמַעַן יִהְיוּ אֶחָד כָּמוֹנוּ.
לֹא אֲגוּר עוֺד בָּאָרֶץ וְהֵם גָּרִים בָּאָרֶץ וַאֲנִי בָא אֵלֶיךׇ אָבִי קְדֹשִׁי שְׁמֹר בְּשִׁמְךׇ אֶת-אֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי לְמַעַן יִהְיוּ אֶחָד כָּמֹנוּ:
Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, aťby byli jedno jako my.
Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. ([Jan 16:28 Jan 20:31 Jan 10:30 Jan 17:21])
καὶ ου᾿κέτι ει᾿μὶ ε᾿ν τω̑ κόσμω καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿ν τω̑ κόσμω ει᾿σίν κα᾿γώ πρὸς σὲ ε῎ρχομαι πάτερ α῞γιε τήρησον αυ᾿τοὺς ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ω῟ δέδωκάς μοι ι῞να ω῏σιν ε῍ν καθώς ἡμει̑ς
מֵכִּיל לָא הוִית בּעָלמָא והָלֵין בּעָלמָא אֵנֻון וֵאנָא לוָתָך אָתֵא אנָא אַבָא קַדִּישָׁא טַר אֵנֻון בַּשׁמָך הַו דּיַהבתּ לִי דּנֵהוֻון חַד אַיכַּנָא דַּחנַן סּ סּ׃
כְּשֶׁהָיִיתִי עִמָּהֶם שָׁמַרְתִּי אוֹתָם בְּשִׁמְךָ אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי; שָׁמַרְתִּי וְלֹא אָבַד מֵהֶם אִישׁ זוּלָתִי בֶּן הָאֲבַדּוֹן, וְזֹאת לְקַיֵּם אֶת הַכָּתוּב.
בִּהְיוֺתִי עִמָּהֶם בָּעוֺלָם שָׁמַרְתִּי אֹתָם בִּשְׁמֶךׇ כֹּל אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי שָׁמַרְתִּי וְלֹא-אָבַד אֶחָד מֵהֶם זוּלָתִי בֶּן-הָאֲבַדּוֺן לְמַלֹּאת דְּבַר-הַכָּתוּב:
Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se písmo naplnilo.
Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které(l) jsi mi dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen(m), aby se naplnilo Písmo. (l) var: ty, které (m) ř : syna zavržení ([Jan 6:39 Jan 18:9 Jan 13:11; Žalmy 109:7])
ο῞τε η῎μην μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε᾿γώ ε᾿τήρουν αυ᾿τοὺς ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματί σου ω῟ δέδωκάς μοι καὶ ε᾿φύλαξα καὶ ου᾿δεὶς ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν α᾿πὼλετο ει᾿ μὴ ὁ υἱὸς τη̑ς α᾿πωλείας ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑
כַּד עַמהֻון הוִית בּעָלמָא אֵנָא נָטַר הוִית להֻון בַּשׁמָך לַאילֵין דּיַהבתּ לִי נֵטרֵת ואנָשׁ מֵנהֻון לָא אֵבַד אֵלָא בּרֵה דַּאבדָּנָא דּנֵתמַלֵא כּתָבָא׃
אֲבָל כָּעֵת אֲנִי בָּא אֵלֶיךָ וּדְבָרִים אֵלֶּה אֲנִי אוֹמֵר בָּעוֹלָם כְּדֵי שֶׁתֻּשְׁלַם שִׂמְחָתִי בְּקִרְבָּם.
וְעַתָּה הִנְנִי בָא אֵלֶיךׇ וְהַדְּבָרִים הָאֵלֶּה דִּבַּרְתִּי בָאָרֶץ לְמַלֹּאת נַפְשָׁם שִׂמְחָתִי:
Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti. ([Jan 15:11 Jan 16:24; 1 Janův 1:4])
νυ̑ν δὲ πρὸς σὲ ε῎ρχομαι καὶ ταυ̑τα λαλω̑ ε᾿ν τω̑ κόσμω ι῞να ε῎χωσιν τὴν χαρὰν τὴν ε᾿μὴν πεπληρωμένην ε᾿ν ἑαυτοι̑ς
הָשָׁא דֵּין לוָתָך אָתֵא אנָא והָלֵין ממַלֵל אנָא בּעָלמָא דּתֵהוֵא חַדוַתי משַׁמליָא בּהֻון׃
אֲנִי נָתַתִּי לָהֶם אֶת דְּבָרְךָ וְהָעוֹלָם שָׂנֵא אוֹתָם, כִּי אֵינָם מִן הָעוֹלָם, כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי אֵינֶנִּי מִן הָעוֹלָם.
אֲנִי נָתַתִּי לָהֶם דְּבָרְךׇ וְהָעוֺלָם שׂנֵא אֹתָם יַעַן כִּי לֹא מִן-הָעוֺלָם הֵם כַּאֲשֶׁר גַּם-אֲנִי לֹא מִן-הָעוֺלָם אָנִי:
Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako já nejsem z světa.
Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. ([Jan 15:19 Jan 8:23])
ε᾿γώ δέδωκα αυ᾿τοι̑ς τὸν λόγον σου καὶ ὁ κόσμος ε᾿μίσησεν αυ᾿τούς ο῞τι ου᾿κ ει᾿σὶν ε᾿κ του̑ κόσμου καθώς ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿κ του̑ κόσμου
אֵנָא יֵהבֵּת להֻון מֵלתָך ועָלמָא סנָא אֵנֻון דּלָא הוַו מֵן עָלמָא אַיכַּנָא דֵּאנָא לָא הוִית מֵן עָלמָא׃
אֵינֶנִּי מְבַקֵּשׁ שֶׁתִּקָּחֵם מִן הָעוֹלָם, אֶלָּא שֶׁתִּשְׁמְרֵם מִן הָרָע.
וַאֲנִי אֵינֶנִּי מַפְגִּיעַ בַּעֲדָם כִּי תִקָּחֵם מִן-הָעוֺלָם רַק כִּי אִם-תַּצִּילֵם מִן-הָרָע:
Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys je zachoval od toho zlého.
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. ([Matouš 6:13; 2 Tesalonickým 3:3; 1 Janův 5:18])
ου᾿κ ε᾿ρωτω̑ ι῞να α῎ρης αυ᾿τοὺς ε᾿κ του̑ κόσμου α᾿λλ῾ ι῞να τηρήσης αυ᾿τοὺς ε᾿κ του̑ πονηρου̑
לָא הוָא דּתֵשׁקֻול אֵנֻון מֵן עָלמָא בָּעֵא אנָא אֵלָא דּתֵטַר אֵנֻון מֵן בִּישָׁא׃
אֵין הֵם מִן הָעוֹלָם, כְּשֵׁם שֶׁאֲנִי אֵינֶנִּי מִן הָעוֹלָם.
לֹא מִן-הָעוֺלָם הֵם כַּאֲשֶׁר גַּם-אֲנִי לֹא מִן-הָעוֺלָם אָנִי:
Z světať nejsou, jako i já nejsem z světa.
Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. ([Jan 17:14])
ε᾿κ του̑ κόσμου ου᾿κ ει᾿σὶν καθώς ε᾿γώ ου᾿κ ει᾿μὶ ε᾿κ του̑ κόσμου
לָא הוַו גֵּיר מֵן עָלמָא אַיכַּנָא דֵּאנָא לָא הוִית מֵן עָלמָא׃
קַדֵּשׁ אוֹתָם בָּאֱמֶת: דְּבָרְךָ אֱמֶת.
קַדֵּשׁ אֹתָם בַּאֲמִתֶּךׇ דְּבָרְךׇ אֱמֶת:
Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.
Posvěť je(n) pravdou; tvoje slovo je pravda. (n) var: + svou
ἁγίασον αυ᾿τοὺς ε᾿ν τη̑ α᾿ληθεία ὁ λόγος ὁ σὸς α᾿λήθειά ε᾿στιν
אַבָא קַדֵּשׁ אֵנֻון בַּשׁרָרָך דּמֵלתָך דִּילָך שׁרָרָא הי׃
כְּמוֹ שֶׁשָּׁלַחְתָּ אוֹתִי אֶל הָעוֹלָם כֵּן גַּם אֲנִי שָׁלַחְתִּי אוֹתָם אֶל הָעוֹלָם;
כַּאֲשֶׁר אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי בָעוֺלָם כֵּן אֲנִי שְׁלַחְתִּים בָּעוֺלָם:
Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. ([Jan 20:21])
καθώς ε᾿μὲ α᾿πέστειλας ει᾿ς τὸν κόσμον κα᾿γώ α᾿πέστειλα αυ᾿τοὺς ει᾿ς τὸν κόσμον
אַיכַּנָא דּלִי שַׁדַּרתּ לעָלמָא אָף אֵנָא שַׁדּרֵת אֵנֻון לעָלמָא׃
וּלְמַעֲנָם אֲנִי מַקְדִּישׁ אֶת עַצְמִי, כְּדֵי שֶׁיִּהְיוּ גַּם הֵם מְקֻדָּשִׁים בָּאֱמֶת.
וּבַעֲדָם הִקְדַּשְׁתִּי אֶת-נַפְשִׁי וְכֵן גַּם-הֵם אֶת-נַפְשָׁם בֶּאֱמֶת יַקְדִּישׁוּ:
A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.
Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni. ([1 Korintským 1:30; Židům 13:12])
καὶ ὑπὲρ αυ᾿τω̑ν ε᾿γώ ἁγιάζω ε᾿μαυτόν ι῞να ω῏σιν καὶ αυ᾿τοὶ ἡγιασμένοι ε᾿ν α᾿ληθεία
ועַל אַפַּיהֻון אֵנָא מקַדֵּשׁ אנָא נַפשׁי דּנֵהוֻון אָף הֵנֻון מקַדּשִׁין בַּשׁרָרָא׃
לֹא רַק בַּעֲדָם אֲנִי מְבַקֵּשׁ, אֶלָּא גַּם בְּעַד הַמַּאֲמִינִים בִּי עַל־יְסוֹד דְּבָרָם.
אוּלָם לֹא בְּעַד-אֵלֶּה לְבַדָּם אֲנִי מַעְתִּיר לָךְ כִּי אִם-גַּם-בְּעַד אֵלֶּה אֲשֶׁר יַאֲמִינוּ בִי עַל-פִּי דְבָרָם:
Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; ([Jan 20:31])
ου᾿ περὶ τούτων δὲ ε᾿ρωτω̑ μόνον α᾿λλὰ καὶ περὶ τω̑ν πιστευόντων διὰ του̑ λόγου αυ᾿τω̑ν ει᾿ς ε᾿μέ
ולָא הוָא עַל אַפַּי הָלֵין בָּעֵא אנָא בַּלחֻוד אֵלָא אָף עַל אַפַּי אַילֵין דַּמהַימנִין בִּי בּמֵלַתהֻון׃
יִהְיוּ נָא כֻּלָּם אֶחָד; כְּמוֹ שֶׁאַתָּה, אָבִי, בִּי וַאֲנִי בְּךָ, שֶׁיִּהְיוּ גַּם הֵם בָּנוּ, כְּדֵי שֶׁיַּאֲמִין הָעוֹלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
לְמַעַן יִהְיוּ כֻלָּם לְאֶחָד כַּאֲשֶׁר אַתָּה אָבִי בִּי וַאֲנִי בָּךְ כֵּן יִהְיוּ גַם-הֵם בָּנוּ לְבַעֲבוּר יַאֲמִין הָעוֺלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli(o) v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. (o) var: + jedno ([Jan 17:11 Jan 5:36 Jan 6:29 Jan 11:42 Jan 17:8 Jan 17:23])
ι῞να πάντες ε῍ν ω῏σιν καθώς σύ πάτερ ε᾿ν ε᾿μοὶ κα᾿γώ ε᾿ν σοί ι῞να καὶ αυ᾿τοὶ ε᾿ν ἡμι̑ν ω῏σιν ι῞να ὁ κόσμος πιστεύη ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
דּכֻלהֻון נֵהוֻון חַד אַיכַּנָא דַּאנתּ אָבי בִּי וֵאנָא בָּך דָּאף הֵנֻון בַּן חַד נֵהוֻון דַּנהַימֵן עָלמָא דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
אֲנִי נָתַתִּי לָהֶם אֶת הַכָּבוֹד שֶׁנָּתַתָּ לִי, לְמַעַן יִהְיוּ אֶחָד כְּמוֹ שֶׁאֲנַחְנוּ אֶחָד.
וַאֲנִי נָתַתִּי לָהֶם אֶת-הַכָּבוֺד אֲשֶׁר נָתָתָּה לִּי לְבַעֲבוּר יִהְיוּ לְאֶחָד כַּאֲשֶׁר גַּם אֲנַחְנוּ אֶחָד:
A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.
Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno – ([Jan 2:11 Jan 17:11])
κα᾿γώ τὴν δόξαν η῍ν δέδωκάς μοι δέδωκα αυ᾿τοι̑ς ι῞να ω῏σιν ε῍ν καθώς ἡμει̑ς ε῞ν
וֵאנָא שֻׁובחָא דּיַהבתּ לִי יֵהבֵּת להֻון דּנֵהוֻון חַד אַיכַּנָא דַּחנַן חַד חנַן׃
אֲנִי בָּהֶם וְאַתָּה בִּי כְּדֵי שֶׁיֻּשְׁלְמוּ לִהְיוֹתָם אֶחָד, לְמַעַן יֵדַע הָעוֹלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי וְאָהַבְתָּ אוֹתָם כְּמוֹ שֶׁאָהַבְתָּ אוֹתִי.
אֲנִי בָּהֶם וְאַתָּה בִּי לְמַעַן יִהְיוּ תַּמִּים בְּאֶחָד וּלְמַעַן יֵדַע הָעוֺלָם כִּי אַתָּה שְׁלַחְתַּנִי וְכִי אָהַבְתָּ אֹתָם כַּאֲשֶׁר אֲהַבְתָּנִי:
Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs mne miloval.
já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne. ([Jan 17:21])
ε᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς καὶ σὺ ε᾿ν ε᾿μοί ι῞να ω῏σιν τετελειωμένοι ει᾿ς ε῞ν ι῞να γινὼσκη ὁ κόσμος ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας καὶ η᾿γάπησας αυ᾿τοὺς καθώς ε᾿μὲ η᾿γάπησας
אֵנָא בּהֻון וַאנתּ בִּי דּנֵהוֻון גּמִירִין לחַד וַדנֵדַּע עָלמָא דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני ודַאחֵבת אֵנֻון אַיכַּנָא דָּאף לִי אַחֵבתּ׃
אָבִי, אֵלֶּה שֶׁנְּתַתָּם לִי רְצוֹנִי שֶׁיִּהְיוּ גַּם הֵם אִתִּי בַּאֲשֶׁר אֲנִי, לְמַעַן יֶחֱזוּ בִּכְבוֹדִי אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי, כִּי אָהַבְתָּ אוֹתִי מִלִּפְנֵי הִוָּסֵד תֵּבֵל.
וַאֲנִי חָפַצְתִּי אָבִי כִּי אֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי יִהְיוּ עִמִּי גַּם-הֵם בַּאֲשֶׁר אֶהְיֶה לְמַעַן יִרְאוּ אֶת-כְּבוֺדִי אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי כִּי אָהַבְתָּ אֹתִי טֶרֶם הִוָּסֵד אָרֶץ:
Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.
Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa. ([Jan 12:26 Jan 14:3 Jan 17:5])
πάτερ ο῍ δέδωκάς μοι θέλω ι῞να ο῞που ει᾿μὶ ε᾿γώ κα᾿κει̑νοι ω῏σιν μετ῾ ε᾿μου̑ ι῞να θεωρω̑σιν τὴν δόξαν τὴν ε᾿μὴν η῍ν δέδωκάς μοι ο῞τι η᾿γάπησάς με πρὸ καταβολη̑ς κόσμου
אַבָא הָנֻון דּיַהבתּ לִי צָבֵא אנָא דַּאתַר דֵּאנָא אָף הֵנֻון נֵהוֻון עַמי דּנֵהוֻון חָזֵין שֻׁובחָא דִּילי הַו דּיַהבתּ לִי דַּאחֵבתָּני מֵן־קדָם תַּרמיָתֵה דּעָלמָא׃
אָבִי הַצַּדִּיק, הָעוֹלָם לֹא הִכִּירְךָ, אֲבָל אֲנִי הִכַּרְתִּיךָ, וְאֵלֶּה הִכִּירוּ שֶׁאַתָּה שְׁלַחְתַּנִי.
אָבִי הַצַּדִּיק הֵן הָעוֺלָם אֵינֶנּוּ יֹדֵעַ אֹתְךׇ וַאֲנִי יְדַעְתִּיךׇ וְאֵלֶּה יֹדְעִים כִּי אַתָּה שְׁלַחְתָּנִי:
Otče spravedlivý, tebeť svět nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal. ([Jan 1:10 Jan 8:55])
πάτερ δίκαιε καὶ ὁ κόσμος σε ου᾿κ ε῎γνω ε᾿γώ δέ σε ε῎γνων καὶ ου῟τοι ε῎γνωσαν ο῞τι σύ με α᾿πέστειλας
אָבי כִּאנָא ועָלמָא לָא יַדעָך אֵנָא דֵּין יִדַעתָּך והֵנֻון יִדַעו דַּאנתּ שַׁדַּרתָּני׃
הוֹדַעְתִּי לָהֶם אֶת שִׁמְךָ וְאוֹסִיף לְהוֹדִיעַ, כְּדֵי שֶׁתִּהְיֶה בָּהֶם הָאַהֲבָה אֲשֶׁר אֲהַבְתַּנִי וַאֲנִי אֶהְיֶה בָּהֶם."
הוֺדַעְתִּי לָהֶם אֶת-שִׁמְךׇ וְכֵן אוֺסִיף לְהוֺדִיעָם לְמַעַן תִּהְיֶה-בָּם הָאַהֲבָה אֲשֶׁר אֲהַבְתָּנִי וְגַם-אֲנִי אֶהְיֶה בְּתוֺכָם:
A známéť jsem jim učinil jméno tvé, a známo učiním, aby milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“ ([Jan 17:6; 1 Janův 4:16])
καὶ ε᾿γνὼρισα αυ᾿τοι̑ς τὸ ο῎νομά σου καὶ γνωρίσω ι῞να ἡ α᾿γάπη η῍ν η᾿γάπησάς με ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς η῏ κα᾿γώ ε᾿ν αυ᾿τοι̑ς
וַאודּעֵת אֵנֻון שׁמָך ומַודַּע אנָא דּחֻובָּא הַו דַּאחֵבתָּני נֵהוֵא בּהֻון וֵאנָא אֵהוֵא בּהֻון׃ ס
אַחֲרֵי שֶׁאָמַר אֶת הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יָצָא יֵשׁוּעַ עִם תַּלְמִידָיו אֶל מֵעֵבֶר לְנַחַל קִדְרוֹן וְנִכְנַס עִם תַּלְמִידָיו אֶל גַּן אֲשֶׁר הָיָה שָׁם.
וַיְכַל יֵשׁוּעַ לְדַבֵּר אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיֵּצֵא עִם-תַּלְמִידָיו אֶל-עֵבֶר לַנַּחַל קִדְרוֺן וַיָּבֹא לַגָּן אֲשֶׁר שָׁם הוּא וְתַלְמִידָיו:
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Po těch slovech šel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron(p), kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci. (p) ve SZ: Kidrón ([Matouš 26:36; Marek 14:32; Lukáš 22:39; 2 Samuelova 15:23])
ταυ̑τα ει᾿πών ᾽Ιησου̑ς ε᾿ξη̑λθεν σὺν τοι̑ς μαθηται̑ς αυ᾿του̑ πέραν του̑ χειμάρρου του̑ Κεδρών ο῞που η῟ν κη̑πος ει᾿ς ο῍ν ει᾿ση̑λθεν αυ᾿τὸς καὶ οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑
הָלֵין אֵמַר יֵשֻׁוע וַנפַק עַם תַּלמִידַוהי לעֵברָא דַּרגֵלתָּא דּקֵדרֻון אַתַר דִּאית הוָת גַּנתָא אַיכָּא דּעַל הֻו ותַלמִידַוהי׃ ס
גַּם יְהוּדָה הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הִכִּיר אֶת הַמָּקוֹם, שֶׁכֵּן פְּעָמִים רַבּוֹת נוֹעַד שָׁם יֵשׁוּעַ עִם תַּלְמִידָיו.
וִיהוּדָה הַמַּסְגִּיר יָדַע אֶת-הַמָּקוֺם הַהוּא כִּי יֵשׁוּעַ וְתַלְמִידָיו פְּעָמִים רַבּוֺת נוֺעֲדוּ שָׁם:
Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval. ([Matouš 26:47-Matouš 26:56; Marek 14:43-Marek 14:52; Lukáš 22:47-Lukáš 22:53 Lukáš 21:37 Lukáš 22:39])
η῎̑δει δὲ καὶ ᾽Ιούδας ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν τὸν τόπον ο῞τι πολλάκις συνήχθη ᾽Ιησου̑ς ε᾿κει̑ μετὰ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑
יָדַע הוָא דֵּין אָף יִהֻודָא מַשׁלמָנָא לדֻוכּתָא הָי מֵטֻל דּסַגִּי זַבנָא כָּנֵשׁ הוָא תַּמָן יֵשֻׁוע עַם תַּלמִידַוהי׃
לָקַח יְהוּדָה קְבוּצַת חַיָּלִים וְגַם מְשָׁרְתִים מֵאֵת רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים, וּבָא לְשָׁם בְּלַפִּידִים וּבִמְנוֹרוֹת וּבִכְלֵי נֶשֶׁק.
וַיִּקַּח יְהוּדָה אֶת-הַגְּדוּד וְאֶת-הַמְשָׁרְתִים אֲשֶׁר לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַפְּרוּשִׁים וַיָּבֹא שָׁם בְּנֵרוֺת וְלַפִּידִים וּכְלֵי-נָשֶׁק:
Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží {biskupů} a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi.
ὁ ου῏ν ᾽Ιούδας λαβών τὴν σπει̑ραν καὶ ε᾿κ τω̑ν α᾿ρχιερέων καὶ ε᾿κ τω̑ν Φαρισαίων ὑπηρέτας ε῎ρχεται ε᾿κει̑ μετὰ φανω̑ν καὶ λαμπάδων καὶ ο῞πλων
הֻו הָכִיל יִהֻודָא דּבַר אֵספִּיר ומֵן לוָת רַבַּי־כָּהנֵא וַפרִישֵׁא דּבַר דַּחשֵׁא וֵאתָא לתַמָן עַם נַפטִרֵא ולַמפִּידֵא וזַינָא׃ ס
יֵשׁוּעַ, שֶׁיָּדַע כָּל מַה שֶּׁיָּבוֹא עָלָיו, יָצָא וְאָמַר לָהֶם: "אֶת מִי אַתֶּם מְחַפְּשִׂים?"
וְיֵשׁוּעַ יָדַע אֵת כָּל-אֲשֶׁר יְבֹאֶנּוּ וַיֵּצֵא וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֶת-מִי תְבַקֵּשׁוּן:
Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte?
Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“
᾽Ιησου̑ς ου῏ν ει᾿δώς πάντα τὰ ε᾿ρχόμενα ε᾿π῾ αυ᾿τὸν ε᾿ξη̑λθεν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς τίνα ζητει̑τε
יֵשֻׁוע דֵּין דּיָדַע הוָא כֻּל מֵדֵּם דָּאתֵא עלַוהי נפַק וֵאמַר להֻון למַן בָּעֵין אנתֻּון׃
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אֶת יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת." אָמַר לָהֶם: "אֲנִי הוּא". גַּם יְהוּדָה הַמַּסְגִּיר אוֹתוֹ הָיָה שָׁם.
וַיַעֲנוּ אֹתוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ אֲנִי הוּא וִיהוּדָה הַמַּסְגִּיר עֹמֵד אֶצְלָם:
Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského(q).“ Řekl jim: „To jsem já(r).“ Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil. (q) ř: Nazorejského (r) var: + Ježíš
α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ν τὸν Ναζωραι̑ον λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι εἱστήκει δὲ καὶ ᾽Ιούδας ὁ παραδιδοὺς αυ᾿τὸν μετ῾ αυ᾿τω̑ν
אָמרִין לֵה ליֵשֻׁוע נָצרָיָא אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵנָא אנָא קָאֵם הוָא דֵּין אָף יִהֻודָא מַשׁלמָנָא עַמהֻון׃
כַּאֲשֶׁר אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ "אֲנִי הוּא", נָסוֹגוּ לְאָחוֹר וְנָפְלוּ אַרְצָה.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר אָמַר אֲלֵיהֶם ישׁוּעַ אֲנִי הוּא וַיִּסֹּגוּ אָחוֺר וַיִּפְּלוּ אָרְצָה:
A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
Jakmile jim řekl ‚to jsem já‘, couvli a padli na zem. ([Žalmy 129:5])
ὡς ου῏ν ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿γὼ ει᾿μι α᾿πη̑λθον ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω καὶ ε῎πεσαν χαμαί
וכַד אֵמַר להֻון יֵשֻׁוע דֵּאנָא אנָא אֵזַלו לבֵסתַּרהֻון וַנפַלו עַל אַרעָא׃
שׁוּב שָׁאַל אוֹתָם: "אֶת מִי אַתֶּם מְחַפְּשִׂים?" הֵשִׁיבוּ: "אֶת יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת".
וַיּוֺסֶף וַיִּשְׁאַל אֹתָם אֶת-מִי תְבַקֵּשׁוּ וַיֹּאמְרוּ אֶת-יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי:
I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
Opět se jich otázal: „Koho hledáte?“ A oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“
πάλιν ου῏ν ε᾿πηρὼτησεν αυ᾿τούς τίνα ζητει̑τε οἱ δὲ ει῏παν ᾽Ιησου̑ν τὸν Ναζωραι̑ον
תֻּוב שַׁאֵל אֵנֻון יֵשֻׁוע למַן בָּעֵין אנתֻּון הֵנֻון דֵּין אֵמַרו ליֵשֻׁוע נָצרָיָא׃
עָנָה יֵשׁוּעַ: "אָמַרְתִּי לָכֶם שֶׁאֲנִי הוּא. לָכֵן אִם אוֹתִי אַתֶּם מְחַפְּשִׂים, הַנִּיחוּ לְאֵלֶּה לָלֶכֶת" -
וַיַעַן יֵשׁוּעַ הֲלֹא אָמַרְתִּי לָכֶם כִּי אֲנִי הוּא עַל-כֵּן אִם-אֹתִי תְבַקְשׁוּ הַנִּיחוּ לָאֵלֶּה וְיֵלֵכוּ:
Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít.“
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ει῏πον ὑμι̑ν ο῞τι ε᾿γὼ ει᾿μι ει᾿ ου῏ν ε᾿μὲ ζητει̑τε α῎φετε τούτους ὑπάγειν
אָמַר להֻון יֵשֻׁוע אֵמרֵת לכֻון דֵּאנָא אנָא וֵאן לִי בָּעֵין אנתֻּון שׁבֻוקו להָלֵין אָזִלין׃
לְקַיֵּם אֶת הַדָּבָר שֶׁאָמַר, "מֵאֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּ לִי לֹא אָבַד לִי אִישׁ".
לְהָקִים הַדָּבָר אֲשֶׁר אָמָר מֵאֵלֶּה אֲשֶׁר נָתַתָּה לִּי לֹא-אָבַד לִי אַף-אֶחָד:
Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného.
Tak se mělo naplnit slovo, které řekl: ‚Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.‘ ([Jan 6:39 Jan 17:12])
ι῞να πληρωθη̑ ὁ λόγος ο῍ν ει῏πεν ο῞τι ου῍ς δέδωκάς μοι ου᾿κ α᾿πὼλεσα ε᾿ξ αυ᾿τω̑ν ου᾿δένα
דּתֵשׁלַם מֵלתָא דֵּאמַר דַּאילֵין דּיַהבתּ לִי לָא אַובּדֵת מֵנהֻון אָפלָא חַד׃ ס
אָז שָׁלַף שִׁמְעוֹן כֵּיפָא חֶרֶב שֶׁהָיְתָה אֶצְלוֹ, הִכָּה בְּעַבְדּוֹ שֶׁל הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְקִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ הַיְמָנִית. שֵׁם הָעֶבֶד הָיָה מֶלֶךְ.
וְחֶרֶב הָיְתָה בִּידֵי שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיִּשְׁלֹף אֹתָהּ וַיַּךְ אֶת-עֶבֶד הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְקַצֵּץ אֶת-אָזְנוֺ הַיְמָנִית וְשֵׁם הָעֶבֶד מַלְכוֺס:
Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus.
Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos.
Σίμων ου῏ν Πέτρος ε῎χων μάχαιραν ει῞λκυσεν αυ᾿τὴν καὶ ε῎παισεν τὸν του̑ α᾿ρχιερέως δου̑λον καὶ α᾿πέκοψεν αυ᾿του̑ τὸ ω᾿τάριον τὸ δεξιόν η῟ν δὲ ο῎νομα τω̑ δούλω Μάλχος
שֵׁמעֻון דֵּין כִּאפָא אִית הוָא עלַוהי סַפסִרָא ושַׁמטָה וַמחָיהי לעַבדֵּה דּרַבּ־כָּהנֵא ושַׁקלָה אֵדנֵה דּיַמִינָא שׁמֵה דֵּין דּעַבדָּא מָלֵך׃ ס
אָמַר יֵשׁוּעַ אֶל כֵּיפָא: "הָשֵׁב אֶת הַחֶרֶב אֶל נְדָנָהּ. הַאִם לֹא אֶשְׁתֶּה אֶת הַכּוֹס שֶׁנָּתַן לִי הָאָב?"
וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-פֶּטְרוֺס חָשֵׁב חַרְבְּךׇ אֶל-נְדָנָהּ הַאִם אֶת-כּוֺס אֲשֶׁר נָתַן-לִי אָבִי אֲנִי לֹא-אֶשְׁתֶּנָּה:
I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
Ježíš řekl Petrovi: „Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?“ ([Ezechiel 21:35; Matouš 20:22 Matouš 26:39; Marek 10:38 Marek 14:36; Lukáš 22:42])
ει῏πεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ Πέτρω βάλε τὴν μάχαιραν ει᾿ς τὴν θήκην τὸ ποτήριον ο῍ δέδωκέν μοι ὁ πατὴρ ου᾿ μὴ πίω αυ᾿τό
וֵאמַר יֵשֻׁוע לכִאפָא סִים סַפסִרָא בּחֵלתָה כָּסָא דּיַהב לִי אָבי לָא אֵשׁתֵּיוהי׃ ס
הַחַיָּלִים וּמְפַקְּדָם עִם הַמְשָׁרְתִים מִטַּעַם רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים אָחֲזוּ בְּיֵשׁוּעַ וְקָשְׁרוּ אוֹתוֹ.
וְהַגְּדוּד וְשַׂר הָאֶלֶף וּמְשָׁרְתֵי הַיְּהוּדִים תָּפְשׂוּ אָז אֶת-יֵשׁוּעַ וַיַּאַסְרֻהוּ:
Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Vojáci s důstojníkem a židovská stráž se zmocnili Ježíše a spoutali ho.
ἡ ου῏ν σπει̑ρα καὶ ὁ χιλίαρχος καὶ οἱ ὑπηρέται τω̑ν ᾽Ιουδαίων συνέλαβον τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε῎δησαν αυ᾿τὸν
הָידֵּין אֵספִּיר וכִּלִיַרכֵא ודַחשֵׁא דִּיהֻודָיֵא אַחדֻּוהי ליֵשֻׁוע וַאסרֻוהי׃
הֵם הוֹלִיכוּהוּ תְּחִלָּה אֶל חָנָן, שֶׁהָיָה חוֹתְנוֹ שֶׁל קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל בְּאוֹתָהּ שָׁנָה.
וַיֹּלִיכֻהוּ בָרִאשׁוֺנָה אֶל-חָנָן כִּי הוּא הָיָה חֹתֵן קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל בַּשָּׁנָה הַהִיא:
A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem {biskupem} toho léta.
Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem. ([Matouš 26:57; Marek 14:53; Lukáš 22:54])
καὶ η῎γαγον πρὸς ῞Ανναν πρω̑τον η῟ν γὰρ πενθερὸς του̑ Καιάφα ο῍ς η῟ν α᾿ρχιερεὺς του̑ ε᾿νιαυτου̑ ε᾿κείνου
וַאיתּיֻוהי לוָת חַנָן לֻוקדַם מֵטֻל דַּחמֻוהי הוָא דּקַיָפָא הַו דִּאיתַוהי הוָא רַבּ־כָּהנֵא דּשַׁנתָּא הָי׃
קַיָּפָא הוּא שֶׁיָּעַץ לְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְלַפְּרוּשִׁים כִּי מוּטָב שֶׁיָּמוּת אִישׁ אֶחָד בְּעַד הָעָם.
הוּא קַיָּפָא אֲשֶׁר בַּעֲצָתוֺ לַיְּהוּדִים הִגִּיד כִּי טוֺב אֲשֶׁר יֹאבַד אִישׁ-אֶחָד בְּעַד כָּל-הָעָם:
Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
Byl to ten Kaifáš, který poradil židům, že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid. ([Jan 11:49])
η῟ν δὲ Καιάφας ὁ συμβουλεύσας τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ο῞τι συμφέρει ε῞να α῎νθρωπον α᾿ποθανει̑ν ὑπὲρ του̑ λαου̑
אִיתַוהי הוָא דֵּין קַיָפָא הַו דַּמלַך לִיהֻודָיֵא דּפַקָח דּחַד גַּברָא נמֻות חלָף עַמָא׃ ס
שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְתַלְמִיד אַחֵר הָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ. אוֹתוֹ תַּלְמִיד הָיָה מֻכָּר לַכֹּהֵן הַגָּדוֹל וְהוּא נִכְנַס עִם יֵשׁוּעַ לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל,
וְשִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וְתַלְמִיד אַחֵר הָלְכוּ אַחֲרֵי יֵשׁוּעַ וְהַתַּלְמִיד הַהוּא נוֺדָע הָיָה לַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיָּבֹא עִם-יֵשׁוּעַ לַחֲצַר הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze {biskupovy}.
Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel s Ježíšem do nádvoří veleknězova domu.
η᾿κολούθει δὲ τω̑ ᾽Ιησου̑ Σίμων Πέτρος καὶ α῎λλος μαθητής ὁ δὲ μαθητὴς ε᾿κει̑νος η῟ν γνωστὸς τω̑ α᾿ρχιερει̑ καὶ συνειση̑λθεν τω̑ ᾽Ιησου̑ ει᾿ς τὴν αυ᾿λὴν του̑ α᾿ρχιερέως
שֵׁמעֻון דֵּין כִּאפָא וחַד מֵן תַּלמִידֵא אחרָנֵא אָתֵין הוַו בָּתרֵה דּיֵשֻׁוע להַו דֵּין תַּלמִידָא יָדַע הוָא לֵה רַבּ־כָּהנֵא ועַל עַם יֵשֻׁוע לדָרתָּא׃
אֲבָל כֵּיפָא עָמַד בַּחוּץ עַל־יַד הַשַּׁעַר. יָצָא הַתַּלְמִיד הָאַחֵר, הַמֻּכָּר לַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, דִבֵּר עִם הַשּׁוֹעֶרֶת וְהִכְנִיס אֶת כֵּיפָא.
וּפֶטְרוֺס עָמַד מִחוּץ לַשָּׁעַר וַיֵּצֵא הַתַּלְמִיד הָאַחֵר הַנּוֺדָע לַכֹּהֵן הַגָּדוֺל וַיְדַבֵּר אֶל-הַשֹּׁעֶרֶת וַיָּבֵא אֶת-פֶּטָרוֺס הַבָּיְתָה:
Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi {biskupovi}, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Petr zůstal venku před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř.
ὁ δὲ Πέτρος εἱστήκει πρὸς τη̑ θύρα ε῎ξω ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ μαθητὴς ὁ α῎λλος ὁ γνωστὸς του̑ α᾿ρχιερέως καὶ ει῏πεν τη̑ θυρωρω̑ καὶ ει᾿σήγαγεν τὸν Πέτρον
שֵׁמעֻון דֵּין קָאֵם הוָא לבַר לוָת תַּרעָא וַנפַק הַו תַּלמִידָא אחרִנָא דּיָדַע הוָא לֵה רַבּ־כָּהנֵא וֵאמַר לנָטרַת תַּרעָא וַאעלֵה לשֵׁמעֻון׃ ס
אָמְרָה הַמְשָׁרֶתֶת הַשּׁוֹעֶרֶת אֶל כֵּיפָא: "הֲרֵי גַּם אַתָּה מִתַּלְמִידֵי הָאִישׁ הַזֶּה!" הוּא הֵשִׁיב: "לֹא, אֵינֶנִּי".
וַתֹּאמֶר הָאָמָה הַשֹּׁעֶרֶת אֶל-פֶּטְרוֺס הֲלֹא גַם-אַתָּה מִתַּלְמִידֵי הָאִישׁ הַזֶּה וַיֹּאמֶר לֹא אָנִי:
Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
Tu řekla služka vrátná Petrovi: „Nepatříš i ty k učedníkům toho člověka?“ On řekl: „Nepatřím.“ ([Matouš 26:69; Marek 14:67; Lukáš 22:56])
λέγει ου῏ν τω̑ Πέτρω ἡ παιδίσκη ἡ θυρωρός μὴ καὶ σὺ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν ει῏ του̑ α᾿νθρὼπου τούτου λέγει ε᾿κει̑νος ου᾿κ ει᾿μί
אֵמרַת דֵּין עלַימתָא נָטרַת תַּרעָא לשֵׁמעֻון למָא אָף אַנתּ מֵן תַּלמִידַוהי אַנתּ דּהָנָא גַּברָא אָמַר לָה לָא׃ ס
אוֹתָהּ שָׁעָה עָמְדוּ הָעֲבָדִים וְהַמְשָׁרְתִים לְיַד הַמְּדוּרָה שֶׁהִדְלִיקוּ בִּגְלַל הַקּוֹר, וְהִתְחַמְּמוּ. גַּם כֵּיפָא עָמַד אִתָּם וְהִתְחַמֵּם.
וְשָׁם עָמְדוּ הָעֲבָדִים וְהַמְשָׁרְתִים וַיְבַעֲרוּ גֶחָלִים לְהִתְחַמֵּם מִפְּנֵי הַקֹּר וַיַּעֲמֹד גַּם-פֶּטְרוֺס עִמָּהֶם וַיִּתְחַמָּם:
Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se.
Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se. ([Matouš 26:58; Marek 14:54; Lukáš 22:55])
εἱστήκεισαν δὲ οἱ δου̑λοι καὶ οἱ ὑπηρέται α᾿νθρακιὰν πεποιηκότες ο῞τι ψυ̑χος η῟ν καὶ ε᾿θερμαίνοντο η῟ν δὲ καὶ ὁ Πέτρος μετ῾ αυ᾿τω̑ν ἑστώς καὶ θερμαινόμενος
וקָימִין הוַו עַבדֵּא ודַחשֵׁא וסָימִין הוַו נֻורָא דּנֵשׁחנֻון מֵטֻל דּקַרִישׁ הוָא קָאֵם הוָא דֵּין אָף שֵׁמעֻון עַמהֻון ושָׁחֵן׃
שָׁאַל הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל אֶת יֵשׁוּעַ עַל־אוֹדוֹת תַּלְמִידָיו וְתוֹרָתוֹ.
וַיִּשְׁאַל הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל אֶת-יֵשׁוּעַ עַל-תַּלְמִידָיו וְעַל-תּוֺרָתוֺ:
Tedy nejvyšší kněz {biskup} tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení.
ὁ ου῏ν α᾿ρχιερεὺς η᾿ρὼτησεν τὸν ᾽Ιησου̑ν περὶ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ καὶ περὶ τη̑ς διδαχη̑ς αυ᾿του̑
רַבּ־כָּהנֵא דֵּין שַׁאלֵה ליֵשֻׁוע עַל תַּלמִידַוהי ועַל יֻולפָּנֵה׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אֲנִי בְּגָלוּי דִּבַּרְתִּי אֶל הָעוֹלָם. תָּמִיד לִמַּדְתִּי בְּבֵית כְּנֶסֶת וּבְבֵית הַמִּקְדָּשׁ, בְּמָקוֹם שֶׁנִּקְהָלִים כָּל הַיְּהוּדִים, וְלֹא דִּבַּרְתִּי דָּבָר בַּסֵּתֶר.
וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אֲנֹכִי לְעֵין הַשֶּׁמֶשׁ דִּבַּרְתִּי אֶל-הָעוֺלָם וְתָמִיד לִמַּדְתִּי בְּבֵית-הַכְּנֵסֶת וּבְבֵית הַמִּקְדָּשׁ אֲשֶׁר שָׁם כָּל-הַיְּהוּדִים נִקְהָלִים וְלֹא-דִבַּרְתִּי דָבָר בַּסָּתֶר:
Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.
Ježíš mu řekl: „Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují všichni židé, a nic jsem neříkal tajně. ([Matouš 26:55; Marek 14:49; Lukáš 22:53; Izajáš 45:19])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ε᾿γώ παρρησία λελάληκα τω̑ κόσμω ε᾿γώ πάντοτε ε᾿δίδαξα ε᾿ν συναγωγη̑ καὶ ε᾿ν τω̑ ἱερω̑ ο῞που πάντες οἱ ᾽Ιουδαι̑οι συνέρχονται καὶ ε᾿ν κρυπτω̑ ε᾿λάλησα ου᾿δέν
וֵאמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵנָא עִין בַּגלֵא מַללֵת עַם עַמָא וַבכֻלזבַן אַלפֵת בַּכנֻושׁתָּא וַבהַיכּלָא אַיכָּא דּכֻלהֻון יִהֻודָיֵא מֵתכַּנשִׁין ומֵדֵּם בּטֻושׁיָא לָא מַללֵת׃
מַדּוּעַ אַתָּה שׁוֹאֵל אוֹתִי? שְׁאַל נָא אֶת הָאֲנָשִׁים שֶׁשָּׁמְעוּ, מַה דִּבַּרְתִּי אֲלֵיהֶם. הֵם יוֹדְעִים מַה שֶּׁאֲנִי אָמַרְתִּי."
וְלָמָּה-זֶּה תִּשְׁאָלֵנִי שְׁאַל-נָא אֶת-הָאֲנָשִׁים אֲשֶׁר שָׁמְעוּ דְבָרָי הִנָּם יֹדְעִים אֶת-אֲשֶׁר הוֺרֵיתִי:
Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Proč se mě ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem říkal. Ti přece vědí, co jsem řekl.“
τί με ε᾿ρωτα̑ς ε᾿ρὼτησον τοὺς α᾿κηκοότας τί ε᾿λάλησα αυ᾿τοι̑ς ι῎δε ου῟τοι οι῎δασιν α῍ ει῏πον ε᾿γὼ
מָנָא משַׁאֵל אַנתּ לִי שַׁאֵל להָנֻון דַּשׁמַעו מָנָא מַללֵת עַמהֻון הָא הֵנֻון יָדעִין כֻּל מֵדֵּם דֵּאמרֵת׃ ס
לְאַחַר שֶׁאָמַר זֹאת, סָטַר אַחַד הַמְשָׁרְתִים הָעוֹמְדִים שָׁם עַל לֶחְיוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ וְאָמַר: "כָּכָה אַתָּה עוֹנֶה לַכֹּהֵן הַגָּדוֹל?"
וַיְהִי כְּדַבְּרוֺ אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַיַּךְ אֶחָד הַמְשָׁרְתִים הָעֹמֵד שָׁם אֶת-יֵשׁוּעַ עַל-הַלְּחִי וַיֹּאמַר הֲכָזֹאת תַּעֲנֶה אֶת-הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi {biskupovi}?
Po těch slovech jeden ze strážců, který stál poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: „Tak se odpovídá veleknězi?“ ([Skutky apoštolské 23:2])
ταυ̑τα δὲ αυ᾿του̑ ει᾿πόντος ει῟ς παρεστηκώς τω̑ν ὑπηρετω̑ν ε῎δωκεν ρ᾿άπισμα τω̑ ᾽Ιησου̑ ει᾿πὼν ου῞τως α᾿ποκρίνη τω̑ α᾿ρχιερει̑
וכַד הָלֵין אֵמַר חַד מֵן דַּחשֵׁא דּקָאֵם הוָא מחָיהי עַל פַּכֵּה ליֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה הָכַנָא יָהֵב אַנתּ פֵּתגָמָא לרַבּ־כָּהנֵא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם דִּבַּרְתִּי רָעָה, הָעֵד עַל הָרָעָה. אַךְ אִם נְכוֹנָה, מַדּוּעַ תַּכֵּנִי?"
וַיַּעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אִם-רָעָה דִבַּרְתִּי עֲנֵה בִי אֶת-הָרָעָה וְאִם-נְכוֺנָה עַל-מֶה הִכִּיתָנִי:
Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
Ježíš mu odpověděl: „Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?“
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ει᾿ κακω̑ς ε᾿λάλησα μαρτύρησον περὶ του̑ κακου̑ ει᾿ δὲ καλω̑ς τί με δέρεις
ענָא יֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אֵן בִּישָׁאיִת מַללֵת אַסהֵד עַל בִּישׁתָּא וֵאן דֵּין שַׁפִּיר למָנָא מחַיתָּני סּ סּ׃
אָז שָׁלַח אוֹתוֹ חָנָן אָסוּר בַּאֲזִקִּים אֶל קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל.
וְחָנָן שָׁלַח אֹתוֺ אָסוּר אֶל-קַיָּפָא הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל:
I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}.
Annáš jej tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.
α᾿πέστειλεν ου῏ν αυ᾿τὸν ὁ ῞Αννας δεδεμένον πρὸς Καιάφαν τὸν α᾿ρχιερέα
חַנָן דֵּין שַׁדַּר ליֵשֻׁוע כַּד אַסִיר לוָת קַיָפָא רַבּ־כָּהנֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר שִׁמְעוֹן כֵּיפָא הָיָה עוֹמֵד וּמִתְחַמֵּם, אָמְרוּ לוֹ: "הֲלֹא גַּם אַתָּה מִתַּלְמִידָיו!" הִכְחִישׁ וְאָמַר: "לֹא, אֵינֶנִּי."
וְשִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס עֹמֵד וּמִתְחַמֵּם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הֲלֹא גַם-אַתָּה מִתַּלְמִידָיו וַיְכַחֵשׁ וַיֹּאמֶר לֹא אָנִי:
Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Šimon Petr stál ještě u ohně a ohříval se. Řekli mu: „Nejsi i ty z jeho učedníků?“ On to zapřel: „Nejsem.“ ([Matouš 26:69-Matouš 26:75; Marek 14:66-Marek 14:72; Lukáš 22:56-Lukáš 22:62 Jan 18:17])
η῟ν δὲ Σίμων Πέτρος ἑστώς καὶ θερμαινόμενος ει῏πον ου῏ν αυ᾿τω̑ μὴ καὶ σὺ ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ ει῏ η᾿ρνήσατο ε᾿κει̑νος καὶ ει῏πεν ου᾿κ ει᾿μί
ושֵׁמעֻון כִּאפָא קָאֵם הוָא ושָׁחֵן וָאמרִין לֵה למָא אָף אַנתּ חַד מֵן תַּלמִידַוהי אַנתּ והֻו כּפַר וֵאמַר לָא הוִית׃
אֶחָד מֵעַבְדֵי הַכֹּהֵן הַגָּדוֹל, קְרוֹב מִשְׁפָּחָה לְזֶה אֲשֶׁר כֵּיפָא קִצֵּץ אֶת אָזְנוֹ, אָמַר: "הֲרֵי רְאִיתִיךָ בַּגָּן אִתּוֹ!"
וְאֶחָד מֵעַבְדֵי הַכֹּהֵן הַגָּדוֺל מוֺדָע לָאִישׁ הַהוּא אֲשֶׁר קִצֵּץ פֶּטְרוֺס אֶת-אָזְנוֺ אָמַר אֵלָיו הֲלֹא אֲנִי רְאִיתִיךׇ עִמּוֺ בַּגָּן:
Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze {biskupových}, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho, řekl: „Což jsem tě s ním neviděl v zahradě?“ ([Jan 18:10])
λέγει ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δούλων του̑ α᾿ρχιερέως συγγενὴς ω῍ν ου῟ α᾿πέκοψεν Πέτρος τὸ ω᾿τίον ου᾿κ ε᾿γὼ σε ει῏δον ε᾿ν τω̑ κήπω μετ῾ αυ᾿του̑
אָמַר לֵה חַד מֵן עַבדֵּא דּרַבּ־כָּהנֵא אחיָנֵה דּהַו דַּפסַק הוָא שֵׁמעֻון אֵדנֵה לָא אֵנָא חזִיתָך עַמֵה בּגַנתָא׃
שׁוּב הִכְחִישׁ כֵּיפָא וּמִיָּד קָרָא הַתַּרְנְגוֹל.
וַיּוֺסֶף פֶּטְרוֺס וַיְכַחֵשׁ וּבְרֶגַע זֶה קָרָא הַתַּרְנְגֹל:
Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Petr opět zapřel; a vtom zakokrhal kohout. ([Jan 13:38])
πάλιν ου῏ν η᾿ρνήσατο Πέτρος καὶ ευ᾿θέως α᾿λέκτωρ ε᾿φὼνησεν
ותֻוב כּפַר שֵׁמעֻון ובָה בּשָׁעתָא קרָא תַּרנָגלָא סס׃
בַּבֹּקֶר הַשְׁכֵּם הוֹלִיכוּ אֶת יֵשׁוּעַ מִבֵּית קַיָּפָא אֶל בֵּית הַמִּמְשָׁל. הֵם לֹא נִכְנְסוּ לְבֵית הַמִּמְשָׁל, פֶּן יִטָּמְאוּ וְלֹא יוּכְלוּ לֶאֱכֹל אֶת הַפֶּסַח.
וַיּוֺלִיכוּ אֶת-יֵשׁוּעַ מִבֵּית קַיָּפָא אֶל-בֵּית הַמִּשְׁפָּט כַּעֲלוֺת הַבֹּקֶר וְהֶם לֹא בָאוּ לְתוֺךְ בֵּית הַמִּשְׁפָּט לְבִלְתִּי יִטַּמְּאוּ וְלֹא יוּכְלוּ לֶאֱכֹל אֶת-הַפָּסַח:
I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka.
Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka. ([Matouš 27:1-Matouš 27:2; Marek 15:1; Lukáš 23:1])
α῎γουσιν ου῏ν τὸν ᾽Ιησου̑ν α᾿πὸ του̑ Καιάφα ει᾿ς τὸ πραιτὼριον η῟ν δὲ πρωι̑ καὶ αυ᾿τοὶ ου᾿κ ει᾿ση̑λθον ει᾿ς τὸ πραιτὼριον ι῞να μὴ μιανθω̑σιν α᾿λλὰ φάγωσιν τὸ πάσχα
אַיתּיֻוהי דֵּין ליֵשֻׁוע מֵן לוָת קַיָפָא לַפּרֵטָורִין וִאיתַוהי הוָא צַפרָא והֵנֻון לָא עַלו לַפּרֵטָורִין דּלָא נֵתטַושֻׁון עַד אָכלִין פֵּצחָא׃
עַל כֵּן יָצָא פִּילָטוֹס אֲלֵיהֶם וְשָׁאַל: "בַּמֶּה אַתֶּם מַאֲשִׁימִים אֶת הָאִישׁ הַזֶּה?"
וַיֵּצֵא פִילָטוֺס אֲלֵיהֶם וַיֹּאמַר מַה-ִּׂיטְנָה תָבִיאוּ עַל-הָאִישׁ הַזֶּה:
Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Pilát vyšel k nim ven a řekl: „Jakou obžalobu vznášíte proti tomu člověku?“ ([Matouš 27:11-Matouš 27:14; Marek 15:2-Marek 15:5; Lukáš 23:2-Lukáš 23:5])
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ Πιλα̑τος ε῎ξω πρὸς αυ᾿τοὺς καὶ φησίν τίνα κατηγορίαν φέρετε κατὰ του̑ α᾿νθρὼπου τούτου
נפַק דֵּין פִּילַטָוס לבַר לוָתהֻון וֵאמַר להֻון מָנָא מֵאכַל־קַרצָא אִית לכֻון עַל גַּברָא הָנָא׃
עָנוּ וְאָמְרוּ לוֹ: "לוּלֵא הָיָה זֶה עוֹשֶׂה רָעָה, לֹא הָיִינוּ מוֹסְרִים אוֹתוֹ אֵלֶיךָ."
וַיַּעֲנוּ וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו לוּלֵא הָיָה זֶה פֹּעֵל-אָוֶן לֹא הִסְגַּרְנוּ אֹתוֺ בְּיָדֶיךׇ:
Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě.
Odpověděli: „Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali.“
α᾿πεκρίθησαν καὶ ει῏παν αυ᾿τω̑ ει᾿ μὴ η῟ν ου῟τος κακὸν ποιω̑ν ου᾿κ α῎ν σοι παρεδὼκαμεν αυ᾿τόν
ענַו וָאמרִין לֵה אֵלֻו לָא עָבֵד בִּישָׁתָא הוָא אָפלָא לָך מַשׁלמִין הוַין לֵה׃
אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "קְחוּ אוֹתוֹ אַתֶּם וְשִׁפְטוּהוּ עַל־פִּי תּוֹרַתְכֶם." אָמְרוּ לוֹ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים: "אֵין לָנוּ רְשׁוּת לְהָמִית אִישׁ." -
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס קְחוּ אֹתוֺ אַתֶּם וְשִׁיפְטֻהוּ עַל-פִּי תוֺרַתְכֶם וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו הַיְּהוּדִים אֵין-לָנוּ כֹחַ לְהָמִית נֶפֶשׁ אָדָם:
I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného.
Pilát jim řekl: „Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!“ Židé mu odpověděli: „Nám není dovoleno nikoho popravit.“
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος λάβετε αυ᾿τὸν ὑμει̑ς καὶ κατὰ τὸν νόμον ὑμω̑ν κρίνατε αυ᾿τόν ει῏πον αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ἡμι̑ν ου᾿κ ε῎ξεστιν α᾿ποκτει̑ναι ου᾿δένα
אָמַר להֻון פִּילַטָוס דֻּוברֻוהי אַנתֻּון ודֻונֻוהי אַיך נָמֻוסכֻון אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לָא שַׁלִיט לַן למֵקטַל לאנָשׁ׃
זֹאת לְמַעַן יִתְקַיֵּם הַדָּבָר שֶׁאָמַר יֵשׁוּעַ בְּרָמְזוֹ אֵיזֶה מָוֶת הָיָה עָתִיד לָמוּת.
לְמַלֹּאת דְּבַר יֵשׁוּעַ אֲשֶׁר הִגִּיד מַה-יִּהְיֶה מוֺתוֺ אֲשֶׁר יוּמָת:
Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít. ([Jan 3:14 Jan 12:32-Jan 12:33])
ι῞να ὁ λόγος του̑ ᾽Ιησου̑ πληρωθη̑ ο῍ν ει῏πεν σημαίνων ποίω θανάτω η῎μελλεν α᾿ποθνήσκειν
דּתֵשׁלַם מֵלתָא דֵּאמַר יֵשֻׁוע כַּד מַודַּע בַּאינָא מַותָּא עתִיד דַּנמֻות׃ ס
פִּילָטוֹס נִכְנַס בַּחֲזָרָה לְבֵית הַמִּמְשָׁל, קָרָא לְיֵשׁוּעַ וְשָׁאַל אוֹתוֹ: "אַתָּה מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וַיָּשָׁב פִּילָטוֺס אֶל-בֵּית הַמִּשְׁפָּט וַיִּקְרָא אֶל-יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֵלָיו הַאַתָּה הוּא מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský?
Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král židovský?“
ει᾿ση̑λθεν ου῏ν πάλιν ει᾿ς τὸ πραιτὼριον ὁ Πιλα̑τος καὶ ε᾿φὼνησεν τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ σὺ ει῏ ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
עַל דֵּין פִּילַטָוס לַפּרֵטָורִין וַקרָא ליֵשֻׁוע וֵאמַר לֵה אַנתּ הֻו מַלכּהֻון דִּיהֻודָיֵא׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "הַאִם מִלִּבְּךָ אַתָּה אוֹמֵר זֹאת אוֹ שֶׁאֲחֵרִים אָמְרוּ לְךָ עַל־אוֹדוֹתַי?"
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ הֲמִלִּבְּךׇ אַתָּה דֹבֵר כֵּן אוֺ כֵן הִגִּידוּ-לְךׇ עָלַי אֲחֵרִים:
Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς α᾿πὸ σεαυτου̑ σὺ του̑το λέγεις η῍ α῎λλοι ει῏πόν σοι περὶ ε᾿μου̑
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מֵן נַפשָׁך אֵמַרתּ הָדֵא אַו אחרָנֵא אֵמַרו לָך עלַי׃
עָנָה פִּילָטוֹס: "וְכִי יְהוּדִי אֲנִי? הֲרֵי עַמְּךָ וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים מָסְרוּ אוֹתְךָ אֵלַי. מֶה עָשִׂיתָ?"
וַיַּעַן פִּילָטוֺס הֲכִי יְהוּדִי אֲנֹכִי הֵן עַמְּךׇ וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים הִסְגִּירוּךׇ בְיָדִי מֶה עָשִׂתָה:
Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží {biskupové} dali mi tebe. Co jsi učinil?
Pilát odpověděl: „Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?“
α᾿πεκρίθη ὁ Πιλα̑τος μήτι ε᾿γώ ᾽Ιουδαι̑ός ει᾿μι τὸ ε῎θνος τὸ σὸν καὶ οἱ α᾿ρχιερει̑ς παρέδωκάν σε ε᾿μοί τί ε᾿ποίησας
אָמַר לֵה פִּילַטָוס למָא אֵנָא יִהֻודָיָא אנָא בּנַי עַמָך הֻו ורַבַּי־כָּהנֵא אַשׁלמֻוך לִי מָנָא עבַדּתּ׃
הֵשִׁיב יֵשׁוּעַ: "מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִן הָעוֹלָם הַזֶּה. אִלּוּ הָיְתָה מַלְכוּתִי מִן הָעוֹלָם הַזֶּה, הָיוּ מְשָׁרְתַי נִלְחָמִים שֶׁלֹּא אֶמָּסֵר לְרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים; אֶלָּא שֶׁכָּעֵת מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִפֹּה."
וַיַּעַן יֵשׁוּעַ מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה אִלּוּ מִן-הָעוֺלָם הַזֶּה הָיְתָה מַלְכוּתִי מְשָׁרְתַי יִלָּחֲמוּ לִי לְבִלְתִּי אֶנָּתֵן בִּידֵי הַיְּהוּדִים אַךְ עַתָּה מַלְכוּתִי אֵינֶנָּה מִפֹּה:
Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
Ježíš řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud.“ ([Matouš 26:53])
α᾿πεκρίθη ᾽Ιησου̑ς ἡ βασιλεία ἡ ε᾿μὴ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου ει᾿ ε᾿κ του̑ κόσμου τούτου η῟ν ἡ βασιλεία ἡ ε᾿μή οἱ ὑπηρέται οἱ ε᾿μοὶ η᾿γωνίζοντο α῎ν ι῞να μὴ παραδοθω̑ τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις νυ̑ν δὲ ἡ βασιλεία ἡ ε᾿μὴ ου᾿κ ε῎στιν ε᾿ντευ̑θεν
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע מַלכֻּותי דִּילי לָא הוָת מֵן הָנָא עָלמָא אֵלֻו מֵן עָלמָא הוָת הָנָא מַלכֻּותי מֵתכַּתּשִׁין הוַו משַׁמשָׁנַי דּלָא אֵשׁתּלֵם לִיהֻודָיֵא הָשָׁא דֵּין מַלכֻּותי דִּילי לָא הוָת מֵכָּא׃ ס
אָמַר לוֹ פִּילָטוֹס: "אִם כֵּן, אַתָּה מֶלֶךְ!" עָנָה יֵשׁוּעַ: "אַתָּה אוֹמֵר שֶׁאֲנִי מֶלֶךְ; לְכָךְ אֲנִי נוֹלַדְתִּי וּלְשֵׁם כָּךְ בָּאתִי לָעוֹלָם, כְּדֵי שֶׁאָעִיד עַל הָאֱמֶת. כָּל אֲשֶׁר הוּא מִן הָאֱמֶת שׁוֹמֵע לְקוֹלִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס אִם-כֵּן מֶלֶךְ אָתָּה וַיַּעַן יֵשׁוּעַ אַתָּה אָמַרְתָּ כִּי-מֶלֶךְ אָנִי לָזֹאת נוֺלַדְתִּי וְלָזֹאת בָּאתִי בָעוֺלָם לְהָעִיד עַל-הָאֱמֶת מִי אֲשֶׁר לָאֱמֶת יִשְׁמַע אֶת-קוֺלִי:
I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ ([Jan 8:14 Jan 8:47; 1 Timoteovi 6:13; 1 Janův 4:6])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος ου᾿κου̑ν βασιλεὺς ει῏ σύ α᾿πεκρίθη ὁ ᾽Ιησου̑ς σὺ λέγεις ο῞τι βασιλεύς ει᾿μι ε᾿γώ ει᾿ς του̑το γεγέννημαι καὶ ει᾿ς του̑το ε᾿λήλυθα ει᾿ς τὸν κόσμον ι῞να μαρτυρήσω τη̑ α᾿ληθεία πα̑ς ὁ ω῍ν ε᾿κ τη̑ς α᾿ληθείας α᾿κούει μου τη̑ς φωνη̑ς
אָמַר לֵה פִּילַטָוס מָדֵין מַלכָּא אַנתּ אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אַנתּ אֵמַרתּ דּמַלכָּא אנָא אֵנָא להָדֵא יִלִיד אנָא וַלהָדֵא אֵתִית לעָלמָא דַּאסהֵד עַל שׁרָרָא כֻּל מַן דִּאיתַוהי מֵן שׁרָרָא שָׁמַע קָלי׃
אָמַר לוֹ פִּילָטוֹס: "מַהִי אֱמֶת?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס מָה הִיא הָאֱמֶת וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת שָׁב אֶל-הַיְּהוּדִים וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אֲנִי לֹא-מָצָאתִי בוֺ עֲוֺן:
Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám. ([Jan 19:4; Izajáš 53:9])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος τί ε᾿στιν α᾿λήθεια καὶ του̑το ει᾿πών πάλιν ε᾿ξη̑λθεν πρὸς τοὺς ᾽Ιουδαίους καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ε᾿γώ ου᾿δεμίαν εὑρίσκω ε᾿ν αυ᾿τω̑ αι᾿τίαν
אָמַר לֵה פִּילַטָוס מָנַו שׁרָרָא וכַד אֵמַר הָדֵא נפַק לֵה תֻּוב לוָת יִהֻודָיֵא וֵאמַר להֻון אֵנָא אָפלָא חדָא עֵלתָא מֵשׁכַּח אנָא בֵּה׃
אֲבָל מִנְהָג הוּא אֶצְלְכֶם שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם אֶחָד בְּפֶסַח. רְצוֹנְכֶם שֶׁאֲשַׁחְרֵר לָכֶם אֶת מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים?"
וְהִנֵּה זֶה הַחֹק מֵאָז לְשַׁלַּח לָכֶם בַּפֶּסַח אֶחָד מֵהָאֲסִירִים לַחָפְשִׁי וְעַתָּה אִם-טוֺב בְּעֵינֵיכֶם אֲשַׁלַּח לָכֶם אֶת-מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského?
Je zvykem, že vám o Velikonocích propouštím na svobodu jednoho vězně. Chcete-li, propustím vám toho židovského krále.“ ([Matouš 27:15-Matouš 27:23; Marek 15:6-Marek 15:14; Lukáš 23:17-Lukáš 23:23])
ε῎στιν δὲ συνήθεια ὑμι̑ν ι῞να ε῞να α᾿πολύσω ὑμι̑ν ε᾿ν τω̑ πάσχα βούλεσθε ου῏ν α᾿πολύσω ὑμι̑ν τὸν βασιλέα τω̑ν ᾽Ιουδαίων
עיָדָא דֵּין אִית לכֻון דּחַד אֵשׁרֵא לכֻון בּפֵצחָא צָבֵין אנתֻּון הָכִיל אֵשׁרֵא לכֻון להָנָא מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
הֵשִׁיבוּ וְצָעֲקוּ: "לֹא אֶת זֶה אֶלָּא אֶת בַּר־אַבָּא!" וּבַר־אַבָּא הָיָה שׁוֹדֵד.
וַיּוֺסִיפוּ וַיִּצְעֲקוּ לֵאמֹר לֹא אֶת-זֶה כִּי אִם אֶת-בַּר-אַבָּא וּבַר-אַבָּא הָיָה שׁוֺדֵד:
I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
Na to se dali do křiku: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl vzbouřenec. ([Skutky apoštolské 3:14])
ε᾿κραύγασαν ου῏ν πάλιν λέγοντες μὴ του̑τον α᾿λλὰ τὸν Βαραββα̑ν η῟ν δὲ ὁ Βαραββα̑ς ληστής
וַקעַו כֻּלהֻון וָאמרִין לָא להָנָא אֵלָא לבַר־אַבַּא אִיתַוהי הוָא דֵּין הָנָא בַּר־אַבַּא גַּיָסָא סס׃
אָז לָקַח פִּילָטוֹס אֶת יֵשׁוּעַ וְהִלְקָה אוֹתוֹ.
אָז יִקַּח פִּילָטוֺס אֶת-יֵשׁוּעַ וַיְיַסֵּר אֹתוֺ בַּשּׁוֺטִים:
Tedy vzal Pilát Ježíše, a zbičoval.
Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat. ([Matouš 27:24-Matouš 27:31; Marek 15:15-Marek 15:20; Lukáš 23:24-Lukáš 23:25])
τότε ου῏ν ε῎λαβεν ὁ Πιλα̑τος τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿μαστίγωσεν
הָידֵּין פִּילַטָוס נַגּדֵה ליֵשֻׁוע׃
הַחַיָּלִים שָׂמוּ עַל רֹאשׁוֹ עֲטֶרֶת שֶׁקָּלְעוּ מִקּוֹצִים וְהִלְבִּישׁוּהוּ גְּלִימַת אַרְגָּמָן.
וְאַנְשֵׁי הַצָּבָא שָׂרְגוּ כֶתֶר קוֺצִים וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁוֺ וַיַּלְבִּישֻׁהוּ מְעִיל אַרְגָּמָן:
A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej.
Vojáci upletli z trní korunu(s), vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť. (s) ř : věnec
καὶ οἱ στρατιω̑ται πλέξαντες στέφανον ε᾿ξ α᾿κανθω̑ν ε᾿πέθηκαν αυ᾿του̑ τη̑ κεφαλη̑ καὶ ἱμάτιον πορφυρου̑ν περιέβαλον αυ᾿τόν
וֵאסטרַטִיֻוטֵא גּדַלו כּלִילָא מֵן כֻּובֵּא וסָמו לֵה בּרִשֵׁה וכַסיֻוהי נַחתֵּא דַּארגּוָנָא׃
נִגְּשׁוּ אֵלָיו וְאָמְרוּ: "שָׁלוֹם לְךָ מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים!" וְסָטְרוּ עַל פָּנָיו.
וַיִּגְשׁוּ אֵלָיו וַיִּקְרְאוּ יְחִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים וַיַּכֻּהוּ עַל-הַלֶּחִי:
A říkali: Zdráv buď, králi Židovský. A bili jej hůlkami.
Pak před něho předstupovali a říkali: „Buď pozdraven, králi židovský!“ Přitom ho bili do obličeje.
καὶ η῎ρχοντο πρὸς αυ᾿τὸν καὶ ε῎λεγον χαι̑ρε ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων καὶ ε᾿δίδοσαν αυ᾿τω̑ ρ᾿απίσματα
וָאמרִין הוַו שׁלָם לָך מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא ומָחֵין הוַו לֵה עַל פַּכַּוהי׃ ס
שׁוּב יָצָא פִּילָטוֹס וְאָמַר לָהֶם: "רְאוּ! אֲנִי מוֹצִיא אוֹתוֹ אֲלֵיכֶם לְמַעַן תֵּדְעוּ שֶׁאֵינֶנִּי מוֹצֵא בּוֹ שׁוּם אַשְׁמָה."
וַיָּשָׁב פִּילָטוֺס וַיֵּצֵא הַחוּצָה וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה אוֺצִיאֶנּוּ לִפְנֵיכֶם לְבַעֲבוּר תֵּדְעוּ כִּי לֹא-מָצָאתִי בוֺ עָוֺן:
I vyšel opět ven Pilát, a řekl jim: Aj, vyvedu jej vám ven, abyste poznali, žeť na něm žádné viny nenalézám.
Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ ([Jan 18:38 Jan 19:6; Skutky apoštolské 3:13])
καὶ ε᾿ξη̑λθεν πάλιν ε῎ξω ὁ Πιλα̑τος καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ι῎δε α῎γω ὑμι̑ν αυ᾿τὸν ε῎ξω ι῞να γνω̑τε ο῞τι ου᾿δεμίαν αι᾿τίαν εὑρίσκω ε᾿ν αυ᾿τω̑
וַנפַק פִּילַטָוס תֻּוב לבַר וֵאמַר להֻון הָא מַפֵּק אנָא לֵה לכֻון לבַר דּתֵדּעֻון דּלָא מֵשׁכַּח אנָא בָּתרֵה אָפלָא חדָא עֵלתָא׃
יָצָא יֵשׁוּעַ לָבוּשׁ גְּלִימַת הָאַרְגָּמָן וְעַל רֹאשׁוֹ עֲטֶרֶת הַקּוֹצִים. "הִנֵּה הָאִישׁ!" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס.
וַיֵּצֵא יֵשׁוּעַ הַחוּצָה נֹשֵׂא כֶתֶר הַקּוֺצִים וּמְעִיל הָאַרְגָּמָן עָלָיו וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס הִנֵּה הַגָּבֶר:
Tedy vyšel Ježíš ven, nesa tu korunu trnovou, a ten plášť šarlatový. I řekl jim Pilát: Aj člověk.
Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: „Hle, člověk(t)!“ (t) To je ten člověk
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε῎ξω φορω̑ν τὸν α᾿κάνθινον στέφανον καὶ τὸ πορφυρου̑ν ἱμάτιον καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ι᾿δοὺ ὁ α῎νθρωπος
וַנפַק יֵשֻׁוע לבַר כַּד אִית עלַוהי כּלִילָא דּכֻובֵּא ונַחתֵּא דַּארגּוָנָא וֵאמַר להֻון פִּילַטָוס הָא גַּברָא׃ ס
כְּשֶׁרָאוּ אוֹתוֹ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַמְשָׁרְתִים, הֵחֵלּוּ צוֹעֲקִים: "צְלֹב! צְלֹב!" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "קְחוּהוּ אַתֶּם וְצִלְבוּ אוֹתוֹ, כִּי אֲנִי אֵינֶנִּי מוֹצֵא בּוֹ אַשְׁמָה."
וְרָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים וְהַמְשַׁרְתִים כִּרְאוֺתָם אֹתוֺ צָעֲקוּ לֵאמֹר הַצְלֵב הַצְלֵב אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס קְחוּ אֹתוֺ אַתֶּם וְהַצְלִיבֻהוּ כִּי אֲנִי לֹא-מָצָאתִי בוֺ עָוֺן:
A jakž jej uzřeli přední kněží {biskupové} a služebníci, zkřikli, řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezměte vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám.
Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: „Ukřižovat, ukřižovat!“ Pilát jim řekl: „Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám.“ ([Jan 19:4])
ο῞τε ου῏ν ει῏δον αυ᾿τὸν οἱ α᾿ρχιερει̑ς καὶ οἱ ὑπηρέται ε᾿κραύγασαν λέγοντες σταύρωσον σταύρωσον λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος λάβετε αυ᾿τὸν ὑμει̑ς καὶ σταυρὼσατε ε᾿γώ γὰρ ου᾿χ εὑρίσκω ε᾿ν αυ᾿τω̑ αι᾿τίαν
כַּד דֵּין חזַאוֻהי רַבַּי־כָּהנֵא ודַחשֵׁא קעַו וָאמרִין צלֻובָיהי צלֻובָיהי ס אָמַר להֻון פִּילַטָוס דּבַרו אַנתֻּון וזֻוקפֻוהי אֵנָא גֵּיר לָא מֵשׁכַּח אנָא בֵּה עֵלתָא׃ ס
הֵשִׁיבוּ לוֹ: "תּוֹרָה יֵשׁ לָנוּ וְעַל־פִּי הַתּוֹרָה הוּא חַיָּב מִיתָה, כִּי עָשָׂה עַצְמוֹ בֶּן־אֱלֹהִים."
וַיַּעֲנוּ אֹתוֺ הַיְּהוּדִים הִנֵּה יֶשׁ-לָנוּ תּוֺרָה וּלְפִי תוֺרָתֵנוּ מִשְׁפָּט-מָוֶת לוֺ כִּי-מִתְאַמֵּר לֵאמֹר בֶּן-הָאֱלֹהִים הוּא:
Odpověděli jemu Židé: My zákon máme, a podlé zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil.
Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího.“ ([Leviticus 24:16])
α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ οἱ ᾽Ιουδαι̑οι ἡμει̑ς νόμον ε῎χομεν καὶ κατὰ τὸν νόμον ο᾿φείλει α᾿ποθανει̑ν ο῞τι υἱὸν θεου̑ ἑαυτὸν ε᾿ποίησεν
אָמרִין לֵה יִהֻודָיֵא לַן נָמֻוסָא אִית לַן וַאיך דַּבנָמֻוסַן חַיָב הֻו מַותָּא דַּעבַד נַפשֵׁה בּרֵה דַּאלָהָא׃
כְּשֶׁשָּׁמַע פִּילָטוֹס אֶת הַדָּבָר הַזֶּה גָּבַר פַּחְדּוֹ.
כִּשְׁמֹעַ פִּילָטוֺס אֶת-הַדָּבָר הַזֶּה וַיִּירָא יֶתֶר מְאֹד:
A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával.
Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl. ([Matouš 27:19])
ο῞τε ου῏ν η῎κουσεν ὁ Πιλα̑τος του̑τον τὸν λόγον μα̑λλον ε᾿φοβήθη
כַּד שׁמַע דֵּין פִּילַטָוס הָדֵא מֵלתָא יַתִּירָאיִת דּחֵל׃
הוּא נִכְנַס שׁוּב לְבֵית הַמִּמְשָׁל וְשָׁאַל אֶת יֵשׁוּעַ: "מֵאַיִן אַתָּה?" אַךְ יֵשׁוּעַ לֹא עָנָה לוֹ.
וַיָּשָׁב וַיָּבֹא אֶל-בֵּית הַמִּשְׁפָּט וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ אֵי מִזֶּה אָתָּה וְיֵשׁוּעַ לֹא-עָנָה אֹתוֺ מְאוּמָה:
I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi.
Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď. ([Izajáš 53:7])
καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸ πραιτὼριον πάλιν καὶ λέγει τω̑ ᾽Ιησου̑ πόθεν ει῏ σύ ὁ δὲ ᾽Ιησου̑ς α᾿πόκρισιν ου᾿κ ε῎δωκεν αυ᾿τω̑
ועַל תֻּוב לַפּרֵטָורִין וֵאמַר ליֵשֻׁוע אַימֵכָּא אַנתּ יֵשֻׁוע דֵּין פֵּתגָמָא לָא יַהב לֵה׃ ס
אָמַר לוֹ פִּילָטוֹס: "אֵלַי לֹא תְּדַבֵּר? הַאֵינְךָ יוֹדֵעַ שֶׁיֵּשׁ לִי סַמְכוּת לְשַׁחְרֵר אוֹתְךָ וְיֵשׁ לִי סַמְכוּת לִצְלֹב אוֹתְךָ?"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פִּילָטוֺס הַאֵלַי לֹא תְדַבֵּר הֲלֹא תֵדַע כִּי יָדִי רַב-לִי לְשַׁלֵּחֲךׇ וְרַב-לִי לִצְלָבֶךׇ:
Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě, a moc mám propustiti tebe?
Pilát mu řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?“
λέγει ου῏ν αυ᾿τω̑ ὁ Πιλα̑τος ε᾿μοὶ ου᾿ λαλει̑ς ου᾿κ οι῏δας ο῞τι ε᾿ξουσίαν ε῎χω α᾿πολυ̑σαί σε καὶ ε᾿ξουσίαν ε῎χω σταυρω̑σαί σε
אָמַר לֵה פִּילַטָוס עַמי לָא ממַלֵל אַנתּ לָא יָדַע אַנתּ דּשַׁלִיט אנָא דֵּאשׁרֵיך ושַׁלִיט אנָא דֵּאזקפָך׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "לֹא הָיְתָה לְךָ שׁוּם סַמְכוּת עָלַי לוּלֵא נִתַּן לְךָ מִלְמַעְלָה. לָכֵן גָּדוֹל יוֹתֵר עֲווֹנוֹ שֶׁל הַמּוֹסֵר אוֹתִי אֵלֶיךָ."
וַיַעַן אֹתוֺ יֵשׁוּעַ אֵין-לְךׇ כֹחַ עָלַי לוּלֵא נִתַּן-לְךׇ מֵעָל עַל-כֵּן עֲוֺן מַסְגִּירַי בְּיָדֶיךׇ גָּדוֺל מֵעֲוֺנֶךׇ:
Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož kdo mne tobě vydal, většíť hřích má.
Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.“ ([Jan 10:18])
α᾿πεκρίθη αυ᾿τω̑ ᾽Ιησου̑ς ου᾿κ ει῏χες ε᾿ξουσίαν κατ῾ ε᾿μου̑ ου᾿δεμίαν ει᾿ μὴ η῟ν δεδομένον σοι α῎νωθεν διὰ του̑το ὁ παραδούς μέ σοι μείζονα ἁμαρτίαν ε῎χει
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע לַיתּ הוָא לָך עלַי שֻׁולטָנָא אָף לָא חַד אֵלֻו לָא יִהִיב הוָא לָך מֵן לעֵל מֵטֻל הָנָא הַו מַן דַּאשׁלמַני לָך רַבָּא הי חטִיתֵה מֵן דִּילָך׃ ס
מֵרֶגַע זֶה נִסָּה פִּילָטוֹס לְשַׁחְרֵר אוֹתוֹ, אֶלָּא שֶׁהַנּוֹכְחִים צָעֲקוּ בְּאָמְרָם: "אִם תְּשַׁחְרֵר אֶת זֶה אֵינְךָ יְדִיד הַקֵּיסָר! כָּל הָעוֹשֶׂה עַצְמוֹ מֶלֶךְ מִתְקוֹמֵם נֶגֶד הַקֵּיסָר!"
וְעַל-זֹאת בִּקֵשׁ פִּילָטוֺס לְשַׁלְּחוֺ וְהַיְּהוּדִים צָעֲקוּ וְאָמְרוּ אִם-תְּשַׁלַּח אֶת-הָאִישׁ הַזֶּה אֵינְךׇ אֹהֵב אֶת-הַקֵּיסָר כִּי הַמִּתְקוֺמֵם לִהְיוֺת לְמֶלֶךְ הוּא מִתְקוֺמֵם עַל-הַקֵּיסָר:
Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho. Ale Židé volali, řkouce: Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; každý, kdož se králem činí, protiví se císaři.
Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: „Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři.“ ([Skutky apoštolské 17:7])
ε᾿κ τούτου ὁ Πιλα̑τος ε᾿ζήτει α᾿πολυ̑σαι αυ᾿τόν οἱ δὲ ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿κραύγασαν λέγοντες ε᾿ὰν του̑τον α᾿πολύσης ου᾿κ ει῏ φίλος του̑ Καίσαρος πα̑ς ὁ βασιλέα ἑαυτὸν ποιω̑ν α᾿ντιλέγει τω̑ Καίσαρι
ומֵטֻל הָדֵא צָבֵא הוָא פִּילַטָוס דּנֵשׁרֵיוהי יִהֻודָיֵא דֵּין קָעֵין הוַו דֵּאן להָנָא שָׁרֵא אַנתּ לָא הוַיתּ רָחמֵה דּקֵסַר כֻּל מַן גֵּיר דּנַפשֵׁה מַלכָּא עָבֵד סַקֻובלָא הֻו דּקֵסַר׃
כַּאֲשֶׁר שָׁמַע פִּילָטוֹס אֶת הַמִּלִּים הָאֵלֶּה, הוֹצִיא אֶת יֵשׁוּעַ וְיָשַׁב עַל כֵּס הַמִּשְׁפָּט בְּמָקוֹם מְרֻצָּף אֲבָנִים הַנִּקְרָא "גַּבְּתָא".
כִּשְׁמֹעַ פִּילְטוֺס אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה הוֺצִיא אֶת-יֵשׁוּעַ הַחוּצָה וַיֵּשֶׁב עַל-כִּסֵּא הַמִּשְׁפָּט בַּמָּקוֺם הַנִּקְרָא מַרְצֶפֶת אֲבָנִים וּבְעִבְרִית גַּבְּתָא:
Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata.
Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném ‚Na dláždění‘, hebrejsky Gabbatha.
ὁ ου῏ν Πιλα̑τος α᾿κούσας τω̑ν λόγων τούτων η῎γαγεν ε῎ξω τὸν ᾽Ιησου̑ν καὶ ε᾿κάθισεν ε᾿πὶ βήματος ει᾿ς τόπον λεγόμενον λιθόστρωτον ῾Εβραιστὶ δὲ Γαββαθα
כַּד שׁמַע דֵּין פִּילַטָוס הָדֵא מֵלתָא אַפּקֵה ליֵשֻׁוע לבַר וִיתֵב עַל בִּים בּדֻוכּתָא דּמֵתקַריָא רצִיפתָּא דּכִאפֵא עֵברָאיִת דֵּין מֵתַאמרָא גּפִיפתָּא׃
אוֹתוֹ יוֹם הָיָה עֶרֶב פֶּסַח וְהַשָּׁעָה הַשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית בְּעֶרֶךְ. אָמַר לְרָאשֵׁי הַיְּהוּדִים: "הִנֵּה מַלְכְּכֶם!"
וַיֹּאמַר אֵֶל-הַיְּהוּדִים בָּעֶרֶב הַפֶּסַח הַהוּא כַּשָּׁעָה הַשִּׁשִּׁית הִנֵּה מַלְכְּכֶם:
A bylo v pátek před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš.
Byl den přípravy před svátky velikonočními(u), kolem poledne. Pilát Židům řekl: „Hle, váš král!“ (u) ř: pascha
η῟ν δὲ παρασκευὴ του̑ πάσχα ω῞ρα η῟ν ὡς ε῞κτη καὶ λέγει τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ι῎δε ὁ βασιλεὺς ὑμω̑ν
וַערֻובתָּא הוָת דּפֵצחָא וִאית הוַי אַיך שָׁעֵא שֵׁת ס וֵאמַר לִיהֻודָיֵא הָא מַלכּכֻון׃
אַךְ הַלָּלוּ צָעֲקוּ: "קַח, קַח וּצְלֹב אוֹתוֹ!" אָמַר לָהֶם פִּילָטוֹס: "הַאֶצְלֹב אֶת מַלְכְּכֶם?" הֵשִׁיבוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים: "אֵין לָנוּ מֶלֶךְ זוּלָתִי הַקֵּיסָר!"
וַיִּצְעֲקוּ הַיְצֵא הַיְצֵא אֹתוֺ צְלֹב אֹתוֺ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּילָטוֺס הֲצָלֹב אֶצְלֹב אֶת-מַלְכְּכֶם וַיַּעֲנוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֵין-לָנוּ מֶלֶךְ כִּי אִם-הַקֵּיסָר:
Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi, ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží {biskupové}: Nemámeť krále, než císaře.
Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“ ([Skutky apoštolské 3:13 Skutky apoštolské 13:28])
ε᾿κραύγασαν ου῏ν ε᾿κει̑νοι α῏ρον α῏ρον σταύρωσον αυ᾿τόν λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ Πιλα̑τος τὸν βασιλέα ὑμω̑ν σταυρὼσω α᾿πεκρίθησαν οἱ α᾿ρχιερει̑ς ου᾿κ ε῎χομεν βασιλέα ει᾿ μὴ Καίσαρα
הֵנֻון דֵּין קָעֵין הוַו שׁקֻולָיהי שׁקֻולָיהי צלֻובָיהי צלֻובָיהי אָמַר להֻון פִּילַטָוס למַלכּכֻון אֵזקֻוף אָמרִין רַבַּי־כָּהנֵא לַיתּ לַן מַלכָּא אֵלָא אֵן קֵסַר׃ ס
אָז מָסַר אוֹתוֹ לָהֶם לִצְלִיבָה.
אָז נְתָנוֺ בְיָדָם לִצְלֹב אֹתוֺ וַיִּקְחוּ אֶת-יֵשׁוּעַ וַיּוֺלִיכֻהוּ:
Tehdy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli.
Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili(v). (v) var: + a vedli
τότε ου῏ν παρέδωκεν αυ᾿τὸν αυ᾿τοι̑ς ι῞να σταυρωθη̑ παρέλαβον ου῏ν τὸν ᾽Ιησου̑ν
הָידֵּין אַשׁלמֵה להֻון דּנֵזקפֻונָיהי ודַברֻוהי ליֵשֻׁוע וַאפּקֻוהי׃
וּכְשֶׁהוּא נוֹשֵׂא אֶת צְלָבוֹ יָצָא אֶל הַמָּקוֹם הַנִּקְרָא גָּלְגֹּתָּא, כְּלוֹמַר מְקוֹם הַגֻּלְגֹּלֶת.
וַיִַּּׂיאוּ אֹתוֺ אֶת-עֵץ צְלָבוֺ וַיְבִיאֻהוּ אֶל-הַמָּקוֺם הַנִּקְרָא מְקוֺם הַגֻּלְגֹּלֶת וּבְעִבְרִית גָּלְגָּלְתָּא:
A nesa kříž svůj, šel na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota.
Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. ([Matouš 27:32-Matouš 27:44; Marek 15:21-Marek 15:32; Lukáš 23:26-Lukáš 23:43])
καὶ βαστάζων ἑαυτω̑ τὸν σταυρὸν ε᾿ξη̑λθεν ει᾿ς τὸν λεγόμενον κρανίου τόπον ο῍ λέγεται ῾Εβραιστὶ Γολγοθα
כַּד שׁקִיל זקִיפֵה לדֻוכּתָא דּמֵתקַריָא קַרקַפתָא עֵברָאיִת דֵּין מֵתַאמרָא גָּגֻולתָּא׃
שָׁם צָלְבוּ אוֹתוֹ עִם שְׁנַיִם אֲחֵרִים, הָאֶחָד מִזֶּה וְהַשֵּׁנִי מִזֶּה וְיֵשׁוּעַ בֵּינֵיהֶם.
וַיִּצְלְבוּ אֹתוֺ שָׁם וּשְׁנֵי אֲנָשִׁים אֲחֵרִים עִמּוֺ מֵעֵבֶר מִזֶּה וּמִזֶּה וְיֵשׁוּעַ בֵּין שְׁנֵיהֶם:
Kdež ukřižovali ho, a s ním jiná dva s obou stran, a v prostředku Ježíše.
Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed.
ο῞που αυ᾿τὸν ε᾿σταύρωσαν καὶ μετ῾ αυ᾿του̑ α῎λλους δύο ε᾿ντευ̑θεν καὶ ε᾿ντευ̑θεν μέσον δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν
אַתַר דּזַקפֻּוהי ועַמֵה תּרֵין אחרָנִין חַד מֵכָּא וחַד מֵכָּא וַליֵשֻׁוע בַּמצַעתָא׃ ס
פִּילָטוֹס כָּתַב שֶׁלֶט וְקָבַע אוֹתוֹ עַל הַצְּלָב, וְזֶה לְשׁוֹן הַכָּתוּב: "יֵשׁוּעַ מִנַּצְּרַת, מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים."
וַיִּכְתֹּב פִּילָטוֺס כְּתֹבֶת עַל-לוּחַ וַיִשִׂימֵהוּ עַל-הַצְּלָב יֵשׁוּעַ הַנָּצְרִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, král Židovský.
Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský(x), král židovský. (x) ř: Nazorejský
ε῎γραψεν δὲ καὶ τίτλον ὁ Πιλα̑τος καὶ ε῎θηκεν ε᾿πὶ του̑ σταυρου̑ η῟ν δὲ γεγραμμένον ᾽Ιησου̑ς ὁ Ναζωραι̑ος ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וַכתַב אָף לֻוחָא פִּילַטָוס וסָם עַל זקִיפֵה כּתִיב הוָא דֵּין הָכַנָא הָנָא יֵשֻׁוע נָצרָיָא מַלכָּא דִּיהֻודָיֵא׃
אֶת הַכְּתֹבֶת הַזֹּאת קָרְאוּ יְהוּדִים רַבִּים, כִּי מְקוֹם צְלִיבָתוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ הָיָה קָרוֹב לָעִיר, וּכְתוּבָה הָיְתָה בְּעִבְרִית, בְּרוֹמִית וּבִיוָנִית.
וִיהוּדִים רַבִּים קָרְאוּ אֶת-הַכְּתֹבֶת כִּי הַמָּקוֺם אֲשֶׁר נִצְלַב-שָׁם יֵשׁוּעַ קָרוֺב לָעִיר וְהַכְּתֹבֶת כְּתוּבָה עִבְרִית רוֺמִית וִיוָנִית:
Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky a Latině.
Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky.
του̑τον ου῏ν τὸν τίτλον πολλοὶ α᾿νέγνωσαν τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῞τι ε᾿γγὺς η῟ν ὁ τόπος τη̑ς πόλεως ο῞που ε᾿σταυρὼθη ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ η῟ν γεγραμμένον ῾Εβραιστί Ρωμαιστί ῾Ελληνιστί
וַלהָנָא דַּפָּא סַגִּיֵאא מֵן יִהֻודָיֵא קרַאוֻהי מֵטֻל דּקַרִיבָא הוָת לַמדִינתָּא דֻּוכּתָא דֵּאזדּקֵף בָּה יֵשֻׁוע וַכתִיבָא הוָא עֵברָאיִת ויַונָאיִת וַרֻהומָאיִת׃
אָמְרוּ רָאשֵׁי הַכֹּהֲנִים אֶל פִּילָטוֹס: "אַל נָא תִּכְתֹּב 'מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים', אֶלָּא 'זֶה אָמַר: אֲנִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים'."
וַיֹּאמְרוּ רָאשֵׁי כֹהֲנֵי הַיְּהוּדִים אֶל-פִּילָטוֺס אַל-תִּכְתֹּב מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים רַק כִּי אָמַר אֲנִי מֶלֶךְ הַיְּהוּדִים:
Tedy přední kněží {biskupové} Židovští řekli Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že on řekl: Král Židovský jsem.
Židovští velekněží řekli Pilátovi: „Neměls psát ‚židovský král,‘ nýbrž ‚vydával se za židovského krále.‘“
ε῎λεγον ου῏ν τω̑ Πιλάτω οἱ α᾿ρχιερει̑ς τω̑ν ᾽Ιουδαίων μὴ γράφε ὁ βασιλεὺς τω̑ν ᾽Ιουδαίων α᾿λλ῾ ο῞τι ε᾿κει̑νος ει῏πεν βασιλεύς ει᾿μι τω̑ν ᾽Ιουδαίων
וֵאמַרו רַבַּי־כָּהנֵא לפִּילַטָוס לָא תֵּכתֻּוב דּמַלכָּא הֻו דִּיהֻודָיֵא אֵלָא דּהֻו אֵמַר דּמַלכָּא אֵנָא דִּיהֻודָיֵא׃
הֵשִׁיב פִּילָטוֹס: "מַה שֶּׁכָּתַבְתִּי כָּתַבְתִּי."
וַיַּעַן פִּילָטוֺס אֶת-אֲשֶׁר כָּתַבְתִּי כָּתַבְתִּי:
Odpověděl Pilát: Co jsem psal, psal jsem.
Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“
α᾿πεκρίθη ὁ Πιλα̑τος ο῍ γέγραφα γέγραφα
אָמַר פִּילַטָוס מֵדֵּם דּכֵתבֵּת כֵּתבֵּת סּ סּ׃
הַחַיָּלִים שֶׁצָּלְבוּ אֶת יֵשׁוּעַ לָקְחוּ אֶת בְּגָדָיו וְחִלְּקוּם לְאַרְבָּעָה חֲלָקִים, חֵלֶק אֶחָד לְכָל חַיָּל. הֵם לָקְחוּ גַּם אֶת הַכֻּתֹּנֶת, אֶלָּא שֶׁהִיא הָיְתָה לְלֹא תֶּפֶר, אֲרִיגָה רְצוּפָה מִלְמַעְלָה לְמַטָּה.
וַיְהִי כַּאֲשֶׁר צָלְבוּ אַנְשֵׁי הַצָּבָא אֶת-יֵשׁוּעַ וַיִּקְחוּ אֶת-בְּגָדָיו וַיְחַלְּקוּם אַרְבָּעָה רֹבַע לְאִישׁ אִישׁ וְגַם אֶת-כֻּתַּנְתּוֺ וְהַכְּתֹנֶת לֹא הָיְתָה תְּפוּרָה כִּי אִם-מַעֲשֶׂה אֹרֵג מִָּׂפָה עַד-הַָּׂפָה:
Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, (a učinili čtyři díly, každému rytíři díl), a sukni. Byla pak sukně nesšívaná, ale od vrchu všecka naskrze setkaná.
Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten šat byl beze švů, odshora vcelku utkaný.
οἱ ου῏ν στρατιω̑ται ο῞τε ε᾿σταύρωσαν τὸν ᾽Ιησου̑ν ε῎λαβον τὰ ἱμάτια αυ᾿του̑ καὶ ε᾿ποίησαν τέσσαρα μέρη ἑκάστω στρατιὼτη μέρος καὶ τὸν χιτω̑να η῟ν δὲ ὁ χιτών α῎ραφος ε᾿κ τω̑ν α῎νωθεν ὑφαντὸς δι῾ ο῞λου
אֵסטרַטִיֻוטֵא דֵּין כַּד זַקפֻּוהי ליֵשֻׁוע שׁקַלו נַחתַּוהי וַעבַדו לַארבַּע מנַוָן מנָתָא לחַד מֵן אֵסטרַטִיֻוטֵא כֻּותִּינֵה דֵּין אִיתֵיה הוָת דּלָא חִיטָא מֵן לעֵל זקִירתָּא כֻּלָה׃
אָמְרוּ זֶה אֶל זֶה: "אַל נָא נִקְרַע אוֹתָהּ, אֶלָּא נַפִּיל עָלֶיהָ גּוֹרָל לְמִי תִּהְיֶה." זֶה הָיָה כְּדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם הַכָּתוּב: "יְחַלְּקוּ בְּגָדַי לָהֶם וְעַל - לְבוּשִׁי יַפִּילוּ גּוֹרָל", וְאָמְנָם כָּךְ עָשׂוּ הַחַיָּלִים.
וַיֹּאמְרוּ אִישׁ אֶל-רֵעֵהוּ לֹא נִקְרְעָה אֹתָהּ אַךְ נַפִּילָה עָלֶיהָ גּוֺרָל לְמִי תִהְיֶה לְהָקִים דְּבַר הַכָּתוּב יְחַלְּקוּ בְגָדַי לָהֶם וְעַל-לְבוּשִׁי יַפִּילוּ גוֺרָל וַיַּעֲשׂוּ-כֵן אַנְשֵׁי הַצָּבָא:
I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. Tedy žoldnéři tak učinili.
Řekli si mezi sebou: „Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude!“ To proto, aby se naplnilo Písmo: ‚Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.‘ To tedy vojáci provedli. ([Žalmy 22:19])
ει῏παν ου῏ν πρὸς α᾿λλήλους μὴ σχίσωμεν αυ᾿τόν α᾿λλὰ λάχωμεν περὶ αυ᾿του̑ τίνος ε῎σται ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑ ἡ λέγουσα διεμερίσαντο τὰ ἱμάτιά μου ἑαυτοι̑ς καὶ ε᾿πὶ τὸν ἱματισμόν μου ε῎βαλον κλη̑ρον οἱ μὲν ου῏ν στρατιω̑ται ταυ̑τα ε᾿ποίησαν
וֵאמַרו חַד לחַד לָא נֵסדּקִיה אֵלָא נֵפֵּס עלֵיה מֵפַּס דּמַנֻו תֵּהוֵא ס וַשׁלֵם כּתָבָא דֵּאמַר דּפַלֵגו נַחתַּי בַּינָתהֻון ועַל לבֻושׁי אַרמִיו פֵּסָא הָלֵין עבַדו אֵסטרַטִיֻוטֵא׃ ס
עַל־יַד צְלַב יֵשׁוּעַ עָמְדוּ אִמּוֹ וַאֲחוֹת אִמּוֹ, מִרְיָם אֵשֶׁת קְלוֹפָה וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית.
וְעַל-יַד צְלַב יֵשׁוּעַ עָמְדוּ אִמּוֺ וַאֲחוֺת אִמּוֺ וּמִרְיָם אֵשֶׁת קְלוֺפָס וּמִרְיָם הַמַּגְדָּלִית:
Stály pak u kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria Kleofášova, a Maria Magdaléna.
U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. ([Matouš 27:55-Matouš 27:56; Marek 15:40-Marek 15:41; Lukáš 23:49])
εἱστήκεισαν δὲ παρὰ τω̑ σταυρω̑ του̑ ᾽Ιησου̑ ἡ μήτηρ αυ᾿του̑ καὶ ἡ α᾿δελφὴ τη̑ς μητρὸς αυ᾿του̑ Μαρία ἡ του̑ Κλωπα̑ καὶ Μαρία ἡ Μαγδαληνή
קָימָן הוַי דֵּין לוָת זקִיפֵה דּיֵשֻׁוע אֵמֵה וחָתָה דֵּאמֵה ומַריַם הָי דַּקלֵיָופָּא ומַריַם מַגדּלָיתָּא׃
כְּשֶׁרָאָה יֵשׁוּעַ אֶת אִמּוֹ וְאֶת הַתַּלְמִיד הָאָהוּב עָלָיו עוֹמֵד לְיָדָהּ, אָמַר לְאִמּוֹ: "אִשָּׁה, הִנֵּה בְּנֵךְ."
וַיַּרְא יֵשׁוּעַ אֶת-אִמּוֺ וְאֶת-תַּלְמִידוֺ אֲשֶׁר אָהַב עֹמְדִים אֶצְלוֺ וַיֹּאמֶר אֶל-אִמּוֺ אִשָּׁה רְאִי זֶה בְּנֵךְ:
Tedy Ježíš uzřev matku, a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl matce své: Ženo, aj, syn tvůj.
Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ ([Jan 13:23 Jan 20:2 Jan 21:7 Jan 21:20])
᾽Ιησου̑ς ου῏ν ι᾿δών τὴν μητέρα καὶ τὸν μαθητὴν παρεστω̑τα ο῍ν η᾿γάπα λέγει τη̑ μητρί γύναι ι῎δε ὁ υἱός σου
יֵשֻׁוע דֵּין חזָא לֵאמֵה וַלתַלמִידָא הַו דּרָחֵם הוָא דּקָאֵם וֵאמַר לֵאמֵה אַנתּתָא הָא בּרֵכי׃
לְאַחַר מִכֵּן אָמַר לַתַּלְמִיד: "הִנֵּה אִמְּךָ." מֵאוֹתָהּ שָׁעָה אָסַף אוֹתָהּ הַתַּלְמִיד לְבֵיתוֹ.
וְאַחַר אָמַר אֶל-תַּלְמִידוֺ רְאֵה זֹאת אִמֶּךׇ וַיַּאַסְפָהּ הַתַּלְמִיד אֶל-בֵּיתוֺ מֵהַיּוֺם הַהוּא וָמָעְלָה:
Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě.
Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.
ει῏τα λέγει τω̑ μαθητη̑ ι῎δε ἡ μήτηρ σου καὶ α᾿π῾ ε᾿κείνης τη̑ς ω῞ρας ε῎λαβεν ὁ μαθητὴς αυ᾿τὴν ει᾿ς τὰ ι῎δια
וֵאמַר לתַלמִידָא הַו הָא אֵמָך ומֵן הָי שָׁעתָא דַּברָה תַּלמִידָא הַו לוָתֵה סס׃
יֵשׁוּעַ יָדַע כִּי עַתָּה כְּבָר נִשְׁלַם הַכֹּל, וּכְדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם הַכָּתוּב אָמַר: "אֲנִי צָמֵא."
וְיֵשׁוּעַ בְּדַעְתּוֺ אַחֲרֵי-כֵן כִּי נִשְׁלַם כָּל-דָּבָר אַךְ לְמַלֹּאת אֶת-הַכָּתוּב אָמַר צָמֵאתִי:
Potom věda Ježíš, že již všecko dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním.
Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ ([Matouš 27:45-Matouš 27:54; Marek 15:33-Marek 15:39; Lukáš 23:44-Lukáš 23:48 Žalmy 22:16])
μετὰ του̑το ει᾿δώς ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι η῎δη πάντα τετέλεσται ι῞να τελειωθη̑ ἡ γραφή λέγει διψω̑
בָּתַר הָלֵין יִדַע יֵשֻׁוע דּכֻלמֵדֵּם אֵשׁתַּלַם וַדנֵתמַלֵא כּתָבָא אֵמַר צהֵא אנָא׃ ס
כְּלִי מָלֵא חֹמֶץ הָיָה מֻנָּח שָׁם. שָׂמוּ סְפוֹג רָווּי חֹמֶץ עַל אֵזוֹב, וְהִגִּישׁוּ אוֹתוֹ אֶל פִּיו.
וְשָׁם עָמַד כְּלִי מָלֵא חֹמֶץ וַיִּטְבְּלוּ סְפוֺג בַּחֹמֶץ וַיָּשִׂימוּ עַל-רֹאשׁ אֵזוֺב וַיַּגִיעוּהוּ אֶל-פִּיו:
Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnivše hubu octem, a obloživše yzopem, podali ústům jeho.
Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. ([Žalmy 69:22])
σκευ̑ος ε῎κειτο ο῎ξους μεστόν σπόγγον ου῏ν μεστὸν του̑ ο῎ξους ὑσσὼπω περιθέντες προσήνεγκαν αυ᾿του̑ τω̑ στόματι
ומָאנָא סִים הוָא דַּמלֵא חַלָא הֵנֻון דֵּין מלַו אֵספֻוגָּא מֵן חַלָא וסָמו עַל זֻופָּא וקַרֵבו לוָת פֻּומֵה׃
אַחֲרֵי שֶׁקִּבֵּל אֶת הַחֹמֶץ אָמַר יֵשׁוּעַ: "נִשְׁלַם", וּבְהַרְכִּינוֹ רֹאשׁוֹ מָסַר אֶת רוּחוֹ.
וַיִּטְעַם יֵשׁוּעַ מִן-הַחֹמֶץ וַיֹּאמֶר נִשְׁלָם וַיֵּט אֶת-רֹאשׁוֺ וַיַּפְקֵד אֶת-רוּחוֺ:
A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil.
Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal(y). (y) ř: odevzdal ducha
ο῞τε ου῏ν ε῎λαβεν τὸ ο῎ξος ὁ ᾽Ιησου̑ς ει῏πεν τετέλεσται καὶ κλίνας τὴν κεφαλὴν παρέδωκεν τὸ πνευ̑μα
כַּד דֵּין שׁקַל הַו חַלָא יֵשֻׁוע אֵמַר הָא משַׁלַם וַארכֵּן רִשֵׁה וַאשׁלֵם רֻוחֵה׃ ס
מִכֵּיוָן שֶׁאוֹתוֹ יוֹם הָיָה עֶרֶב שַׁבָּת, בִּקְשׁוּ רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים מִפִּילָטוֹס לְצַוּוֹת לִשְׁבֹּר אֶת שׁוֹקֵיהֶם שֶׁל הַנִּצְלָבִים וּלְהָסִיר אֶת הַגּוּפוֹת, כְּדֵי שֶׁלֹּא תִּשָּׁאַרְנָה עַל הַצְּלָב בְּשַׁבָּת, כִּי גָּדוֹל הָיָה אוֹתוֹ יוֹם שַׁבָּת.
וְהַיְּהוּדִים חָשׁוּ לְבִלְתִּי הַשְׁאֵר אֶת-הַפְּגָרִים עַל-הָעֵץ בְּיוֺם הַשַּׁבָּת כִּי-עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה וְהַשַּׁבָּת הַהוּא גָּדוֺל הוּא עַל-כֵּן שָׁאֲלוּ מִפִּלָטוֺס לְשַׁבֵּר אֶת-שׁוֺקֵיהֶם כִּי יָמוּתוּ וּלְהוֺרִידָם מִן-הָעֵץ:
Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní), prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich, a byli složeni.
Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži – na tu sobotu připadal totiž velký svátek – požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. ([Deuteronomium 21:22-Deuteronomium 21:23])
οἱ ου῏ν ᾽Ιουδαι̑οι ε᾿πεὶ παρασκευὴ η῟ν ι῞να μὴ μείνη ε᾿πὶ του̑ σταυρου̑ τὰ σὼματα ε᾿ν τω̑ σαββάτω η῟ν γὰρ μεγάλη ἡ ἡμέρα ε᾿κείνου του̑ σαββάτου η᾿ρὼτησαν τὸν Πιλα̑τον ι῞να κατεαγω̑σιν αυ᾿τω̑ν τὰ σκέλη καὶ α᾿ρθω̑σιν
יִהֻודָיֵא דֵּין מֵטֻל דַּערֻובתָּא הוָת אָמרִין לָא נבֻותֻון פַּגרֵא הָלֵין עַל זקִיפיַהֻון מֵטֻל דּשַׁבּתָא נָגהָא יַומָא הוָא גֵּיר רַבָּא יַומָא דּשַׁבּתָא הָי וַבעַו מֵן פִּילַטָוס דַּנתַבּרֻון שָׁקַיהֻון דּהָנֻון זקִיפֵא ונַחתֻון אֵנֻון׃
לְפִיכָךְ בָּאוּ הַחַיָּלִים וְשָׁבְרוּ אֶת הַשּׁוֹקַיִם שֶׁל הָרִאשׁוֹן וְגַם שֶׁל הַשֵּׁנִי שֶׁנִּצְלַב אִתּוֹ.
וַיָּבֹאוּ אַנְשֵׁי הַצָּבָא וַיְשַׁבְּרוּ אֶת-שׁוֺקֵי הָאֶחָד וְאֶת-שׁוֺקֵי הַשֵּׁנִי אֲשֶׁר נִצְלְבוּ עִמּוֺ:
I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním.
Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním.
η῟λθον ου῏ν οἱ στρατιω̑ται καὶ του̑ μὲν πρὼτου κατέαξαν τὰ σκέλη καὶ του̑ α῎λλου του̑ συσταυρωθέντος αυ᾿τω̑
וֵאתַו אֵסטרַטִיֻוטֵא ותַבַּרו שָׁקַוהי דּקַדמָיָא וַדהַו אחרִנָא דֵּאזדּקֵף עַמֵה׃
כְּשֶׁבָּאוּ אֶל יֵשׁוּעַ וְרָאוּ שֶׁהוּא כְּבָר מֵת, לֹא שָׁבְרוּ אֶת שׁוֹקָיו.
וַיָּבֹאוּ אֶל-יֵשׁוּעַ וַיִּרְאוּ כִּי-כְבָר מֵת וְלֹא שִׁבְּרוּ אֶת-שׁוֺקָיו:
Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho.
Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali,
ε᾿πὶ δὲ τὸν ᾽Ιησου̑ν ε᾿λθόντες ὡς ει῏δον η῎δη αυ᾿τὸν τεθνηκότα ου᾿ κατέαξαν αυ᾿του̑ τὰ σκέλη
וכַד אֵתַו לוָת יֵשֻׁוע חזַו דּמִית לֵה מֵן כַּדֻּו ולָא תַּבַּרו שָׁקַוהי׃
אוּלָם אַחַד הַחַיָּלִים דָּקַר אֶת צִדּוֹ בְּרֹמַח וּמִיָּד יָצְאוּ דָּם וּמַיִם.
אַךְ אֶחָד מֵאַנְשֵׁי הַצָּבָא דְּקָרוֺ בַחֲנִית בְּצִדּוֺ וַיֵּצֵא דָם וָמָיִם:
Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda.
ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. ([1 Janův 5:6])
α᾿λλ῾ ει῟ς τω̑ν στρατιωτω̑ν λόγχη αυ᾿του̑ τὴν πλευρὰν ε῎νυξεν καὶ ε᾿ξη̑λθεν ευ᾿θὺς αι῟μα καὶ υ῞δωρ
אֵלָא חַד מֵן אֵסטרַטִיֻוטֵא מחָיהי בּדַפנֵה בּלֻוכָּיתָּא ומֵחדָא נפַק דּמָא ומַיָא׃
זֶה שֶׁרָאָה הֵעִיד - וְעֵדוּתוֹ נֶאֱמָנָה וְהוּא יוֹדֵעַ שֶׁהוּא מְדַבֵּר אֱמֶת - לְמַעַן תַּאֲמִינוּ גַּם אַתֶּם.
וְהַמֵּעִיד עַל-זֶה רָאָה אֶת-הַדָּבָר וְעֵדוּתוֺ נֶאֱמָנָה וְהוּא יֹדֵעַ כִּי אֱמֶת יֶהְגֶּה חִכּוֺ לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ גַּם-אַתֶּם:
A ten, kterýž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho. Onť ví, že pravé věci praví, abyste vy věřili.
A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. ([Jan 21:24])
καὶ ὁ ἑωρακώς μεμαρτύρηκεν καὶ α᾿ληθινὴ αυ᾿του̑ ε᾿στιν ἡ μαρτυρία καὶ ε᾿κει̑νος οι῏δεν ο῞τι α᾿ληθη̑ λέγει ι῞να καὶ ὑμει̑ς πιστεύσητε
ומַן דַּחזָא אַסהֵד ושַׁרִירָא הי סָהדֻּותֵה והֻו יָדַע דַּשׁרָרָא אֵמַר דָּאף אַנתֻּון תּהַימנֻון׃
הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה אֵרְעוּ כְּדֵי שֶׁיִּתְקַיֵּם הַכָּתוּב: "וְעֶצֶם לֹא־תִּשְׁבְּרוּ בוֹ."
וְכָל-זֶה הָיָה לְקַיֵּם אֶת-הַכָּתוּב וְעֶצֶם לֹא-תִשְׁבְּרוּ בוֺ:
Stalo se pak to, aby se naplnilo to písmo: Kost jeho nebude zlámána.
Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Ani kost mu nebude zlomena.‘ ([Exodus 12:46; Numeri 9:12; Žalmy 34:21])
ε᾿γένετο γὰρ ταυ̑τα ι῞να ἡ γραφὴ πληρωθη̑ ο᾿στου̑ν ου᾿ συντριβήσεται αυ᾿του̑
הָלֵין גֵּיר הוַי דּנֵתמַלֵא כּתָבָא דֵּאמַר דּגַרמָא לָא נֵתּתּבַר בֵּה׃
וְעוֹד כָּתוּב אַחֵר אוֹמֵר: "וְהִבִּיטוּ אֵלָיו אֶת אֲשֶׁר־דָּקָרוּ."
וְעוֺד כָּתוּב לֵאמֹר וְהִבִּטוּ אֵלָיו אֵת אֲשֶׁר-דָּקָרוּ:
A opět jiné písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli.
A na jiném místě Písmo praví: ‚Uvidí, koho probodli.‘ ([Zacharjáš 12:10; Zjevení Janovo 1:7])
καὶ πάλιν ἑτέρα γραφὴ λέγει ο῎ψονται ει᾿ς ο῍ν ε᾿ξεκέντησαν
ותֻוב כּתָבָא אחרִנָא דֵּאמַר דַּנחֻורֻון בּמַן דַּדקַרו׃ ס
אַחֲרֵי כֵן בָּא יוֹסֵף אִישׁ רָמָתַיִם - שֶׁהָיָה תַּלְמִידוֹ שֶׁל יֵשׁוּעַ בַּסֵּתֶר, מִפַּחַד רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים - וּבִקֵּשׁ מִפִּילָטוֹס שֶׁיַּנִּיחַ לוֹ לָקַחַת אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ. פִּילָטוֹס הִרְשָׁה לוֹ וְהוּא הָלַךְ וְלָקַח אֶת גּוּפָתוֹ.
וַיְהִי אַחַר הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה יוֺסֵף מִן-הָרָמָתַיִם הוּא אֲשֶׁר הָיָה תַּלְמִיד יֵשׁוּעַ בַּסֵּתֶר מִיִּרְאָתוֺ אֶת-הַיְּהוּדִים וַיִּשְׁאַל מֵאֵת פִּילָטוֺס לָתֶת-לוֺ לָשֵׂאת אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ:
Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie, (kterýž byl učedlník Ježíšův, ale tajný, pro strach Židovský), aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil Pilát. A on přišed, sňal tělo Ježíšovo.
Potom požádal Piláta Josef z Arimatie – byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židů – aby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát k tomu dal souhlas, Josef šel a tělo sňal. ([Matouš 27:57-Matouš 27:61; Marek 15:42-Marek 15:47; Lukáš 23:50-Lukáš 23:56 Jan 9:22])
μετὰ δὲ ταυ̑τα η᾿ρὼτησεν τὸν Πιλα̑τον ᾽Ιωσὴφ ὁ α᾿πὸ ῾Αριμαθαίας ω῍ν μαθητὴς του̑ ᾽Ιησου̑ κεκρυμμένος δὲ διὰ τὸν φόβον τω̑ν ᾽Ιουδαίων ι῞να α῎ρη τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε᾿πέτρεψεν ὁ Πιλα̑τος η῟λθεν ου῏ν καὶ η῟ρεν τὸ σω̑μα αυ᾿του̑
בָּתַר הָלֵין יַוסֵף הַו דּמֵן רָמתָא בּעָא מֵן פִּילַטָוס מֵטֻל דּתַלמִידָא הוָא דּיֵשֻׁוע וַמטַשֵׁא הוָא מֵן דֵּחלתָא דִּיהֻודָיֵא דּנֵשׁקֻול פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע וַאפֵּס פִּילַטָוס וֵאתָא וַשׁקַל פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃ ס
בָּא גַּם נַקְדִּימוֹן, זֶה שֶׁבָּרִאשׁוֹנָה בָּא אֶל יֵשׁוּעַ בַּלַּיְלָה, וְהוּא נוֹשֵׂא תַּעֲרֹבֶת מוֹר וַאֲהָלוֹת, כִּשְׁלוֹשִׁים קִילוֹגְרַם.
וַיִתֶּן-לוֺ פִּילָטוֺס רִשְׁיוֺן וַיָּבֹא וַיִּשָׂא אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ וְנַקְדִּימוֺן אֲשֶׁר לְפָנִים בָּא אֶל-יֵשׁוּעַ בַּלַּיְלָה בָּא גַּם-הוּא וְהֵבִיא סַמִּים בְּלוּלִים מֹר-וַאֲהָלוֺת כְּמֵאָה לִיטָרִין:
Přišel pak i Nikodém, (kterýž byl prvé přišel k Ježíšovi v noci), nesa smíšení mirry a aloes okolo sta liber.
Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, a přinesl asi sto liber směsi myrhy a aloe. ([Jan 3:1-Jan 3:2 Jan 7:50-Jan 7:52])
η῟λθεν δὲ καὶ Νικόδημος ὁ ε᾿λθών πρὸς αυ᾿τὸν νυκτὸς τὸ πρω̑τον φέρων μίγμα σμύρνης καὶ α᾿λόης ὡς λίτρας ἑκατόν
וֵאתָא אָף נִיקָדִמָוס הַו דֵּאתָא הוָא מֵן קדִים לוָת יֵשֻׁוע בּלִליָא וַאיתִּי עַמֵה חֻונטתָא דּמֻורָא וַדעַלוַי אַיך מָאא לִיטרִין׃ ס
הֵם לָקְחוּ אֶת גּוּפַת יֵשׁוּעַ וְעָטְפוּ אוֹתָהּ בְּתַכְרִיכִים עִם הַבְּשָׂמִים כְּמִנְהַג הַקְּבוּרָה אֵצֶל הַיְּהוּדִים.
וַיִּקְחוּ אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ וַיַּעֲטוּהָ בְתַכְרִיכִים אֲשֶׁר מִלְאוּ בְשָׂמִים כְּדֶרֶךְ קְבוּרַת הַיְּהוּדִים:
Tedy vzali tělo Ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s těmi vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati.
Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.
ε῎λαβον ου῏ν τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑ καὶ ε῎δησαν αυ᾿τὸ ο᾿θονίοις μετὰ τω̑ν α᾿ρωμάτων καθώς ε῎θος ε᾿στὶν τοι̑ς ᾽Ιουδαίοις ε᾿νταφιάζειν
ושַׁקלֻוהי לפַגרֵה דּיֵשֻׁוע וכַרכֻוהי בּכֵתָּנֵא וַבבֵסמֵא אַיכַּנָא דִּאית עיָדָא לִיהֻודָיֵא דּנֵקבּרֻון׃
בַּמָּקוֹם שֶׁנִּצְלַב יֵשׁוּעַ הָיָה גַּן וּבַגַּן קֶבֶר חָדָשׁ שֶׁעוֹד לֹא הֻנַּח בּוֹ אִישׁ.
וּבַמָּקוֺם אֲשֶׁר נִצְלַב-שָׁם הָיָה גָן וּבוֺ קֶבֶר חָדָשׁ אֲשֶׁר עוֺד לֹא-נִקְבַּר בּוֺ אִישׁ:
A byla na tom místě, kdež ukřižován byl, zahrada, a v zahradě hrob nový, v němž ještě žádný nebyl pochován.
V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován.
η῟ν δὲ ε᾿ν τω̑ τόπω ο῞που ε᾿σταυρὼθη κη̑πος καὶ ε᾿ν τω̑ κήπω μνημει̑ον καινὸν ε᾿ν ω῟ ου᾿δέπω ου᾿δεὶς η῟ν τεθειμένος
אִית הוָת דֵּין בּהָי דֻּוכּתָא דֵּאזדּקֵף בָּה יֵשֻׁוע גַּנתָא ובָה בּגַנתָא בֵּית קבֻורָא חַדתָא דּאנָשׁ עדַכִּיל לָא אֵתּתּסִים הוָא בֵּה׃
שָׁם שָׂמוּ אֶת יֵשׁוּעַ, כִּי עֶרֶב שַׁבָּת הָיָה לַיְּהוּדִים וְהַקֶּבֶר קָרוֹב.
וּבִהְיוֺת הַיּוֺם עֶרֶב שַׁבָּת לַיְּהוּדִים וְהַקֶּבֶר קָרוֺב קָבְרוּ בוֺ אֶת-יֵשׁוּעַ:
Protož tu pro den připravování Židovský, že blízko byl ten hrob, položili Ježíše.
Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.
ε᾿κει̑ ου῏ν διὰ τὴν παρασκευὴν τω̑ν ᾽Ιουδαίων ο῞τι ε᾿γγὺς η῟ν τὸ μνημει̑ον ε῎θηκαν τὸν ᾽Ιησου̑ν
וסָמֻוהי תַּמָן ליֵשֻׁוע מֵטֻל דּשַׁבּתָא עָאלָא הוָת ומֵטֻל דּקַרִיב הוָא קַברָא׃ ס
בָּרִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, לִפְנוֹת בֹּקֶר בְּעוֹד חֹשֶׁךְ, בָּאָה מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית אֶל הַקֶּבֶר וְרָאֲתָה שֶׁהָאֶבֶן הוּסְרָה מִן הַקֶּבֶר.
וַיְהִי בָּאֶחָד בַּשַּׁבָּת וַתָּבֹא מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית לִפְנוֺת בֹּקֶר בַּחֲשֵׁכָה אֶל-הַקָּבֶר וַתֵּרֶא אֶת-הָאֶבֶן מְגוֺלָלָה מֵעַל-הַקָּבֶר:
Prvního pak dne po sobotě Maria Magdaléna šla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.
První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. ([Matouš 28:1-Matouš 28:2; Marek 16:1-Marek 16:4; Lukáš 24:1-Lukáš 24:3])
τη̑ δὲ μια̑ τω̑ν σαββάτων Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ ε῎ρχεται πρωι῭ σκοτίας ε῎τι ου῎σης ει᾿ς τὸ μνημει̑ον καὶ βλέπει τὸν λίθον η᾿ρμένον ε᾿κ του̑ μνημείου
בּחַד בּשַׁבָּא דֵּין אֵתָת מַריַם מַגדּלָיתָּא בּצַפרָא עַד חֵשֻׁוך לבֵית־קבֻורָא וַחזָת לכִאפָא דַּשׁקִילָא מֵן קַברָא׃
הִיא רָצָה וּבָאָה אֶל שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְאֶל הַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי, זֶה שֶׁהָיָה אָהוּב עַל יֵשׁוּעַ. אָמְרָה לָהֶם: "לָקְחוּ אֶת הָאָדוֹן מִן הַקֶּבֶר וְלֹא יָדוּעַ לָנוּ אֵיפֹה הִנִּיחוּ אוֹתוֹ."
וַתָּרָץ וַתָּבֹא אֶל-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוּס וְאֶל-הַתַּלְמִיד הָאַחֵר אֲשֶׁר אָהַב אֹתוֺ יֵשׁוּעַ וַתֹּאמֶר אֲלֵיהֶם הִנֵּה נָשְׂאוּ אֶת-אֲדֹנֵינוּ מִן-הַקֶּבֶר וַאֲנַחְנוּ לֹא נֵדַע אָנָה שָׂמוּ אֹתוֺ:
I běžela a přišla k Šimonovi Petrovi a k druhému učedlníkovi, tomu, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jej položili.
Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ ([Jan 13:23-Jan 13:24 Jan 21:7 Jan 21:20])
τρέχει ου῏ν καὶ ε῎ρχεται πρὸς Σίμωνα Πέτρον καὶ πρὸς τὸν α῎λλον μαθητὴν ο῍ν ε᾿φίλει ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς η῟ραν τὸν κύριον ε᾿κ του̑ μνημείου καὶ ου᾿κ οι῎δαμεν που̑ ε῎θηκαν αυ᾿τόν
ורֵהטַת אֵתָת לוָת שֵׁמעֻון כִּאפָא וַלוָת הַו תַּלמִידָא אחרִנָא דּרָחֵם הוָא יֵשֻׁוע וָאמרָא להֻון דּשַׁקלֻוהי למָרַן מֵן הַו בֵּית־קבֻורָא ולָא יָדעָא אנָא אַיכָּא סָמֻוהי׃
יָצְאוּ כֵּיפָא וְהַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי לָבוֹא אֶל הַקֶּבֶר.
וַיֵּצֵא פֶטְרוֺס וְהַתַּלְמִיד הָאַחֵר וַיֵּלְכוּ אֶל-הַקָּבֶר:
Tedy vyšel Petr i ten druhý učedlník, a šli k hrobu.
Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ὁ Πέτρος καὶ ὁ α῎λλος μαθητής καὶ η῎ρχοντο ει᾿ς τὸ μνημει̑ον
וַנפַק שֵׁמעֻון והַו תַּלמִידָא אחרִנָא וָאתֵין הוַו לבֵית־קבֻורָא׃
שְׁנֵיהֶם רָצוּ יַחְדָּיו, אֶלָּא שֶׁהַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי רָץ מַהֵר יוֹתֵר מִכֵּיפָא וְהִגִּיעַ רִאשׁוֹן לַקֶּבֶר.
וּשְׁנֵיהֶם רָצוּ יַחְדָּו וַיְמַהֵר הַתַּלְמִיד הָאַחֵר לָרוּץ וַיַּעֲבֹר אֶת-פֶּטְרוֺס וַיָּבֹא רִאשׁוֺן אֶל-הַקָּבֶר:
Běželi pak oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prvé k hrobu.
Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první.
ε῎τρεχον δὲ οἱ δύο ὁμου̑ καὶ ὁ α῎λλος μαθητὴς προέδραμεν τάχιον του̑ Πέτρου καὶ η῟λθεν πρω̑τος ει᾿ς τὸ μνημει̑ον
ורָהטִין הוַו תּרַיהֻון אַכחדָא הַו דֵּין תַּלמִידָא רהֵט קַדּמֵה לשֵׁמעֻון וֵאתָא קַדמָיָא לבֵית־קבֻורָא׃
הוּא הִתְכּוֹפֵף וְרָאָה אֶת הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים, אַךְ לֹא נִכְנַס פְּנִימָה.
וַיִּשַּׁח וַיַּשְׁקֵף אֶל-תּוֺכוֺ וַיַּרְא אֶת-הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים לְבַדָּם וְלֹא יָרַד פְּנִימָה:
A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.
Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.
καὶ παρακύψας βλέπει κείμενα τὰ ο᾿θόνια ου᾿ μέντοι ει᾿ση̑λθεν
וַאדִיק חזָא כֵּתָּנֵא כַּד סִימִין מֵעַל דֵּין לָא עַל׃ ס
אַחֲרָיו בָּא גַּם שִׁמְעוֹן כֵּיפָא. הוּא נִכְנַס אֶל הַקֶּבֶר וְרָאָה אֶת הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים,
וְגַם-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס בָּא אַחֲרָיו וַיֵּרֶד אֶל-הַקָּבֶר וַיַּרְא אֶת-הַתַּכְרִיכִים מֻנָּחִים לְבַדָּם:
Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,
Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,
ε῎ρχεται ου῏ν καὶ Σίμων Πέτρος α᾿κολουθω̑ν αυ᾿τω̑ καὶ ει᾿ση̑λθεν ει᾿ς τὸ μνημει̑ον καὶ θεωρει̑ τὰ ο᾿θόνια κείμενα
אֵתָא דֵּין שֵׁמעֻון בָּתרֵה ועַל לבֵית־קבֻורָא וַחזָא כֵּתָּנֵא כַּד סִימִין׃
וְהַמִּטְפַּחַת שֶׁהָיְתָה עַל רֹאשׁוֹ אֵינֶנָּה מֻנַּחַת עִם הַתַּכְרִיכִים, אֶלָּא מְקֻפֶּלֶת לְבַדָּהּ בְּמָקוֹם אֶחָד.
וְהַמִּטְפַּחַת אֲשֶׁר הָיְתָה עַל-רֹאשׁוֺ אֵינֶנָּה עִם-הַתַּכְרִיכִים כִּי אִם-צְנוּפָה לְבַדָּהּ בְּמָקוֺם אַחֵר:
A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.
ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.
καὶ τὸ σουδάριον ο῍ η῟ν ε᾿πὶ τη̑ς κεφαλη̑ς αυ᾿του̑ ου᾿ μετὰ τω̑ν ο᾿θονίων κείμενον α᾿λλὰ χωρὶς ε᾿ντετυλιγμένον ει᾿ς ε῞να τόπον
וסֻודָרָא הַו דַּחזִיק הוָא בּרִשֵׁה לָא עַם כֵּתָּנֵא אֵלָא כַּד כּרִיך וסִים לַסטַר בַּחדָא דֻּוכָּא׃
אָז נִכְנַס גַּם הַתַּלְמִיד הַשֵּׁנִי שֶׁבָּא רִאשׁוֹן אֶל הַקֶּבֶר. הוּא רָאָה וְהֶאֱמִין;
וַיֵּרֶד שָׁם גַּם-הַתַּלְמִיד הָאַחֵר אֲשֶׁר-בָּא רִאשׁוֺן אֶל-הַקֶּבֶר וַיַּרְא וַיַּאֲמֵן:
Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prvé přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil.
Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. ([Jan 21:7])
τότε ου῏ν ει᾿ση̑λθεν καὶ ὁ α῎λλος μαθητὴς ὁ ε᾿λθών πρω̑τος ει᾿ς τὸ μνημει̑ον καὶ ει῏δεν καὶ ε᾿πίστευσεν
הָידֵּין עַל אָף הַו תַּלמִידָא דֵּאתָא קַדמָיָא לבֵית־קבֻורָא וַחזָא והַימֵן׃
הֲרֵי עוֹד לֹא יָדְעוּ אֶת הַכָּתוּב שֶׁעָלָיו לָקוּם מִן הַמֵּתִים.
כִּי עַד-עַתָּה לֹא-הֵבִינוּ עוֺד אֶת-הַכְּתוּבִים כִּי נָכוֺן לוֺ לָקוּם מִן-הַמֵּתִים:
Nebo ještě neznali písma, že měl z mrtvých vstáti.
Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. ([Lukáš 24:26-Lukáš 24:27])
ου᾿δέπω γὰρ η῎̑δεισαν τὴν γραφὴν ο῞τι δει̑ αυ᾿τὸν ε᾿κ νεκρω̑ν α᾿ναστη̑ναι
לָא גֵּיר עדַכִּיל יָדעִין הוַו מֵן כּתָבֵא דַּעתִיד הוָא לַמקָם מֵן מִיתֵא׃
אַחֲרֵי כֵן חָזְרוּ הַתַּלְמִידִים לְבֵיתָם.
וַיָּשֻׁבוּ הַתַּלְמִידִים וַיֵּלְכוּ אֶל-בֵּיתָם:
I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prvé byli.
Oba učedníci se pak vrátili domů.
α᾿πη̑λθον ου῏ν πάλιν πρὸς αυ᾿τοὺς οἱ μαθηταί
וֵאזַלו הֵנֻון תַּלמִידֵא תֻּוב לדֻוכַּתהֻון׃ ס
וּמִרְיָם עָמְדָה בּוֹכִיָּה מִחוּץ לַקֶּבֶר. בְּשָׁעָה שֶׁבָּכְתָה הִתְכּוֹפְפָה אֶל תּוֹךְ הַקֶּבֶר
וּמִרְיָם עָמְדָה מִחוּץ לַקֶּבֶר וַתֵּבְ וַיְהִי בִּבְכּוֺתָהּ וַתִּשַּׁח וַתַּשְׁקֵף אֶל-תּוֺךְ הַקָּבֶר:
Ale Maria stála u hrobu vně, plačeci. A když plakala, naklonila se do hrobu.
Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu
Μαρία δὲ εἱστήκει πρὸς τω̑ μνημείω ε῎ξω κλαίουσα ὡς ου῏ν ε῎κλαιεν παρέκυψεν ει᾿ς τὸ μνημει̑ον
מַריַם דֵּין קָימָא הוָת לוָת קַברָא ובָכיָא וכַד בָּכיָא אַדִיקַת בּקַברָא׃
וְרָאֲתָה שְׁנֵי מַלְאָכִים עוֹטֵי לָבָן יוֹשְׁבִים בַּמָּקוֹם שֶׁקֹּדֶם לָכֵן נָחָה גּוּפַת יֵשׁוּעַ, אֶחָד לִמְרַאֲשׁוֹתָיו וְאֶחָד לְמַרְגְּלוֹתָיו.
וַתֵּרֶא שְׁנֵי מַלְאָכִים עֹטִים לְבָנִים וְישְׁבִים בַּמָּקוֺם אֲשֶׁר שָׂמוּ אֶת-גּוּפַת יֵשׁוּעַ אֶחָד מְרַאֲשֹׁתָיו וְאֶחָד מַרְגְּלֹתָיו:
A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy, a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.
a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. ([Marek 9:3; Skutky apoštolské 1:10])
καὶ θεωρει̑ δύο α᾿γγέλους ε᾿ν λευκοι̑ς καθεζομένους ε῞να πρὸς τη̑ κεφαλη̑ καὶ ε῞να πρὸς τοι̑ς ποσίν ο῞που ε῎κειτο τὸ σω̑μα του̑ ᾽Ιησου̑
וַחזָת תּרֵין מַלַאכֵא בּחֵוָרֵא דּיָתבִּין חַד מֵן אֵסָדַוהי וחַד מֵן רֵגלַוהי אַיכָּא דּסִים הוָא פַּגרֵה דּיֵשֻׁוע׃
אָמְרוּ לָהּ: "אִשָּׁה, לָמָּה אַתְּ בּוֹכָה?" הֵשִׁיבָה לָהֶם: "לָקְחוּ אֶת אֲדוֹנִי וְאֵינֶנִּי יוֹדַעַת אֵיפֹה שָׂמוּ אוֹתוֹ."
וַיֹּאמְרוּ אֵלֶיהָ אִשָּׁה לָמֶה תִבְכִּי אֲלֵיהֶם כִּי נָשְׂאוּ אֶת-אֲדֹנִי מִזֶּה וְלֹא אֵדַע אָנָה שָׂמֻהוּ:
Kteříž řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.
Otázali se Marie: „Proč pláčeš?(z)“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ (z) ř: Ženo, pro pláčeš? ([Jan 20:2])
καὶ λέγουσιν αυ᾿τη̑ ε᾿κει̑νοι γύναι τί κλαίεις λέγει αυ᾿τοι̑ς ο῞τι η῟ραν τὸν κύριόν μου καὶ ου᾿κ οι῏δα που̑ ε῎θηκαν αυ᾿τόν
וָאמרִין לָה אַנתּתָא מָנָא בָּכיָא אַנתּי אָמרָא להֻון דּשַׁקלֻוהי למָרי ולָא יָדעָא אנָא אַיכָּא סָמֻוהי׃
אַחֲרֵי שֶׁאָמְרָה זֹאת פָּנְתָה לְאָחוֹר וְרָאֲתָה אֶת יֵשׁוּעַ עוֹמֵד, אַךְ לֹא יָדְעָה כִּי הוּא יֵשׁוּעַ.
עוֺד הִיא מְדַבֶּרֶת כָּזֹאת וַתֵּפֶן מֵאַחֲרֶיהָ וַתֵּרֶא אֶת-יֵשׁוּעַ עֹמֵד וְלֹא יָדְעָה כִּי הוּא יֵשׁוּעַ:
To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.
Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. ([Matouš 28:9-Matouš 28:10; Marek 16:9-Marek 16:11; Lukáš 24:10-Lukáš 24:11])
ταυ̑τα ει᾿που̑σα ε᾿στράφη ει᾿ς τὰ ο᾿πίσω καὶ θεωρει̑ τὸν ᾽Ιησου̑ν ἑστω̑τα καὶ ου᾿κ η῎̑δει ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν
הָדֵא אֵמרַת וֵאתפַּניַת לבֵסתּרָה וַחזָת ליֵשֻׁוע דּקָאֵם ולָא יָדעָא הוָת דּיֵשֻׁוע הֻו׃
שָׁאַל אוֹתָהּ יֵשׁוּעַ: "אִשָּׁה, לָמָּה אַתְּ בּוֹכָה? אֶת מִי אַתְּ מְחַפֶּשֶׂת?" הוֹאִיל וְחָשְׁבָה שֶׁהוּא שׁוֹמֵר הַגַּן אָמְרָה לוֹ: "אָדוֹן, אִם אַתָּה הֶעֱבַרְתָּ אוֹתוֹ, אֱמֹר נָא לִי אֵיפֹה שַׂמְתָּ אוֹתוֹ וַאֲנִי אֶקַּח אוֹתוֹ."
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אִשָּׁה לָמֶה תִבְכִּי אֶת-מִי תְבַקֵּשִׁי וְהִיא חָשְׁבָה כִּי-נֹטֵר הַגָּן הוּא וַתֹּאֶר אֵלָיו אֲדֹנִי אִם-אַתָּה נָשָׂאתָ אֹתוֺ מִזֶּה הַגִּידָה-נָא לִי אֵיפֹא שַׂמְתָּ אֹתוֺ וַאֲנִי אֵלֵךְ וְאֶָּׂאֶנּוּ:
Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu? Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.
Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš?(a) Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ (a) ř: Ženo, pro pláčeš?
λέγει αυ᾿τη̑ ᾽Ιησου̑ς γύναι τί κλαίεις τίνα ζητει̑ς ε᾿κείνη δοκου̑σα ο῞τι ὁ κηπουρός ε᾿στιν λέγει αυ᾿τω̑ κύριε ει᾿ σὺ ε᾿βάστασας αυ᾿τόν ει᾿πέ μοι που̑ ε῎θηκας αυ᾿τόν κα᾿γώ αυ᾿τὸν α᾿ρω̑
אָמַר לָה יֵשֻׁוע אַנתּתָא מָנָא בָּכיָא אַנתּי וַלמַן בָּעיָא אַנתּי הִי דֵּין סֵברַת דּגַנָנָא הֻו וָאמרָא לֵה מָרי אֵן אַנתּ שׁקַלתָּיהי אֵמַר לִי אַיכָּא סָמתָּיהי אִזַל אֵשׁקלִיוהי׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "מִרְיָם!" אָז פָּנְתָה וְאָמְרָה לוֹ: "רַבִּי!"
וַיֹּאמֶר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ מִרְיָם וַתֵּפֶן וַתֹּאמֶר אֵלָיו עִבְרִית רַבּוּנִי אֲשֶׁר יֵאָמֵר רַבִּי:
Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, což se vykládá: Mistře.
Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.
λέγει αυ᾿τη̑ ᾽Ιησου̑ς Μαριάμ στραφει̑σα ε᾿κείνη λέγει αυ᾿τω̑ ῾Εβραιστί ραββουνι ο῍ λέγεται διδάσκαλε
אָמַר לָה יֵשֻׁוע מַריַם וֵאתפַּניַת וָאמרָא לֵה עֵברָאיִת רַבֻּולִי דּמֵתֵאמַר מַלפָנָא׃
אָמַר לָהּ יֵשׁוּעַ: "אַל תִּגְּעִי בִּי, כִּי עֲדַיִן לֹא עָלִיתִי אֶל הָאָב, אוּלָם לְכִי אֶל אַחַי וְהַגִּידִי לָהֶם: 'אֲנִי עוֹלֶה אֶל אָבִי וַאֲבִיכֶם, אֶל אֱלֹהַי וֵאלֹהֵיכֶם'."
וַיֹּאמֵר אֵלֶיהָ יֵשׁוּעַ אַל-תִּגְּעִי בִי כִּי עוֺד לֹא עָלִיתִי אֶל-הָאָב אַךְ לְכִי אֶל-אַחַי וְאִמְרִי אֲלֵיהֶם הִנְנִי עֹלֶה אֶל-אָבִי וַאֲבִיכֶם אֶל-אֱלֹהַי וֵאלֹהֵיכֶם:
Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; nebo jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.
Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ ([Jan 7:33])
λέγει αυ᾿τη̑ ᾽Ιησου̑ς μή μου α῞πτου ου῎πω γὰρ α᾿ναβέβηκα πρὸς τὸν πατέρα πορεύου δὲ πρὸς τοὺς α᾿δελφούς μου καὶ ει᾿πὲ αυ᾿τοι̑ς α᾿ναβαίνω πρὸς τὸν πατέρα μου καὶ πατέρα ὑμω̑ν καὶ θεόν μου καὶ θεὸν ὑμω̑ν
אָמַר לָה יֵשֻׁוע לָא תֵּתקַרבִין לִי לָא גֵּיר עדַכִּיל סֵלקֵת לוָת אָבי זֵלי דֵּין לוָת אַחַי וֵאמַרי להֻון סָלֵק אנָא לוָת אָבי וַאבֻוכֻון וַאלָהי וַאלָהכֻון׃ ס
הָלְכָה מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וְהוֹדִיעָה לַתַּלְמִידִים כִּי רָאֲתָה אֶת הָאֲדוֹן וְכִי אָמַר לָהּ אֶת הַדְּבָרִים הַלָּלוּ.
וַתָּבֹא מִרְיָם הַמַּגְדָּלִית וַתַּגֵּד לַתַּלְמִידִים כִּי-רָאֲתָה אֶת-הָאָדוֺן וְכִי כָּזֹאת דִּבֶּר אֵלֶיהָ:
Přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána, a že jí to pověděl.
Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
ε῎ρχεται Μαριὰμ ἡ Μαγδαληνὴ α᾿γγέλλουσα τοι̑ς μαθηται̑ς ο῞τι ἑὼρακα τὸν κύριον καὶ ταυ̑τα ει῏πεν αυ᾿τη̑
הָידֵּין אֵתָת מַריַם מַגדּלָיתָּא וסַבּרַת לתַלמִידֵא דַּחזָת למָרַן וַדהָלֵין אֵמַר לָה סּ סּ׃
לְעֵת עֶרֶב, בְּאוֹתוֹ יוֹם רִאשׁוֹן בַּשָּׁבוּעַ, כַּאֲשֶׁר דַּלְתוֹת הַמָּקוֹם שֶׁנֶּאֶסְפוּ בּוֹ הַתַּלְמִידִים הָיוּ סְגוּרוֹת מִפַּחַד רָאשֵׁי הַיְּהוּדִים, בָּא יֵשׁוּעַ וְעָמַד בֵּינֵיהֶם. אָמַר לָהֶם: "שָׁלוֹם לָכֶם."
וַיְהִי בָּעֶרֶב בַּשַּׁבָּת הַהוּא כַּאֲשֶׁר נִסְגְּרוּ דַלְתוֺת הַבַּיִת אֲשֶׁר נִקְבְּצוּ שָׁם הַתַּלְמִידִים מִיִּרְאָתָם אֶת-הַיְּהוּדִים וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ וַיַּעֲמֹד בְּתוֺכָם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שָׁלוֺם עֲלֵיכֶם:
Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“ ([Lukáš 24:36-Lukáš 24:43])
ου῎σης ου῏ν ο᾿ψίας τη̑ ἡμέρα ε᾿κείνη τη̑ μια̑ σαββάτων καὶ τω̑ν θυρω̑ν κεκλεισμένων ο῞που η῟σαν οἱ μαθηταὶ διὰ τὸν φόβον τω̑ν ᾽Ιουδαίων η῟λθεν ὁ ᾽Ιησου̑ς καὶ ε῎στη ει᾿ς τὸ μέσον καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς ει᾿ρήνη ὑμι̑ν
כַּד הוָא דֵּין רַמשָׁא דּיַומָא הַו דּחַד בּשַׁבָּא ותַרעֵא אַחִידִין הוַו דַּאיכָּא דִּאיתַיהֻון הוַו תַּלמִידֵא מֵטֻל דֵּחלתָא דִּיהֻודָיֵא אֵתָא יֵשֻׁוע קָם בַּינָתהֻון וֵאמַר להֻון שׁלָמָא עַמכֻון׃
לְאַחַר מִכֵּן הֶרְאָה לָהֶם אֶת יָדָיו וְאֶת צִדּוֹ, וְהַתַּלְמִידִים נִתְמַלְּאוּ שִׂמְחָה כִּרְאוֹתָם אֶת הָאָדוֹן.
וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת הֶרְאָם אֶת-יָדָיו וְאֶת-צִדּוֺ וַיִּשְׂמְחוּ הַתַּלְמִידִים בִּרְאוֺתָם אֶת-הָאָדוֺן:
A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.
Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.
καὶ του̑το ει᾿πών ε῎δειξεν τὰς χει̑ρας καὶ τὴν πλευρὰν αυ᾿τοι̑ς ε᾿χάρησαν ου῏ν οἱ μαθηταὶ ι᾿δόντες τὸν κύριον
הָדֵא אֵמַר וחַוִי אֵנֻון אִידַוהי וסֵטרֵה וַחדִיו תַּלמִידֵא דַּחזַו למָרַן׃
הוֹסִיף יֵשׁוּעַ וְאָמַר לָהֶם: "שָׁלוֹם לָכֶם. כְּשֵׁם שֶׁהָאָב שָׁלַח אוֹתִי, כֵּן גַּם אֲנִי שׁוֹלֵחַ אֶתְכֶם."
וַיּוֺסֶף יֵשׁוּעַ וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שָׁלוֺם לָכֶם כַּאֲשֶׁר שָׁלַח אֹתִי הָאָב כֵּן הִנְנִי שֹׁלֵחַ אֶתְכֶם:
Tedy řekl jim Ježíš opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.
Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ ([Jan 17:18])
ει῏πεν ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς πάλιν ει᾿ρήνη ὑμι̑ν καθώς α᾿πέσταλκέν με ὁ πατήρ κα᾿γώ πέμπω ὑμα̑ς
אֵמַר להֻון דֵּין תֻּוב יֵשֻׁוע שׁלָמָא עַמכֻון אַיכַּנָא דּשַׁדּרַני אָבי אָף אֵנָא משַׁדַּר אנָא לכֻון׃ ס
אַחֲרֵי אָמְרוֹ זֹאת נָפַח עֲלֵיהֶם וְאָמַר לָהֶם: "קַבְּלוּ אֶת רוּחַ הַקֹּדֶשׁ.
וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת וַיִּפַּח בָּהֶם וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם קְחוּ לָכֶם אֶת-רוּחַ הַקֹּדֶשׁ:
A to pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.
Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. ([Skutky apoštolské 1:8])
καὶ του̑το ει᾿πών ε᾿νεφύσησεν καὶ λέγει αυ᾿τοι̑ς λάβετε πνευ̑μα α῞γιον
וכַד אֵמַר הָלֵין נפַח בּהֻון וֵאמַר להֻון קַבֵּלו רֻוחָא דּקֻודשָׁא׃
כָּל מִי שֶׁתִּסְלְחוּ לוֹ עַל חֲטָאָיו, הֵם יִסָּלְחוּ לוֹ; לְכָל מִי שֶׁתִּזְקְפוּ אוֹתָם, יִזָּקְפוּ לוֹ."
אִישׁ אִישׁ אֲשֶׁר תִּסְלְחוּ לוֺ אֶת-חֲטָאָיו וְנִסְלַח לוֺ וְאִם תְּשִׁיתוּם עָלָיו עָלָיו יִהְיוּ:
Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; kterýmžkoli zadrželi byste, zadržániť jsou.
Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou(b).“ (b) ř: komu zadržíte hříchy, tomu jsou zadrženy ([Matouš 16:19 Matouš 18:18])
α῎ν τινων α᾿φη̑τε τὰς ἁμαρτίας α᾿φέωνται αυ᾿τοι̑ς α῎ν τινων κρατη̑τε κεκράτηνται
אֵן תֵּשׁבּקֻון חטָהֵא לאנָשׁ נֵשׁתַּבקֻון לֵה וֵאן תֵּאחדֻּון דּאנָשׁ אַחִידִין׃ ס
תֹּאמָא, אֶחָד מֵהַשְּׁנֵים־עָשָׂר הַנִּקְרָא דִּידִימוֹס, לֹא הָיָה אִתָּם כַּאֲשֶׁר בָּא יֵשׁוּעַ.
וְתוֺמָא הַנִּקְרָא דִידוּמוֺס אֶחָד מִשְּׁנֵים הֶעָשָׂר לֹא-הָיָה עִמָּהֶם בְּבֹא יֵשׁוּעַ:
Tomáš pak jeden ze dvanácti, kterýž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.
Tomáš, jinak Didymos(c), jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. (c) Dvojče (stejně jako Jan 11:16) ([Jan 11:16])
Θωμα̑ς δὲ ει῟ς ε᾿κ τω̑ν δὼδεκα ὁ λεγόμενος Δίδυμος ου᾿κ η῟ν μετ῾ αυ᾿τω̑ν ο῞τε η῟λθεν ᾽Ιησου̑ς
תָּאומַא דֵּין חַד מֵן תּרֵעסַרתָּא הַו דּמֵתֵאמַר תָּאמָא לָא הוָא תַּמָן הוָא עַמהֻון כַּד אֵתָא יֵשֻׁוע׃
אָמְרוּ לוֹ יֶתֶר הַתַּלְמִידִים: "רָאִינוּ אֶת הָאָדוֹן." הֵשִׁיב לָהֶם: "אִם לֹא אֶרְאֶה אֶת סִימַן הַמַּסְמְרִים בְּיָדָיו וְלֹא אָשִׂים אֶת אֶצְבָּעִי בַּמָּקוֹם שֶׁהָיוּ הַמַּסְמְרִים וְלֹא אָשִׂים אֶת יָדִי בְּצִדּוֹ, לֹא אַאֲמִין."
וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו יֶתֶר הַתַּלְמִידִים רָאִינוּ אֶת-הָאָדוֺן וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם אִם-לֹּא אֶרְאֶה אֶת-מַדְקְרוֺת הַמַּסְמְרִים בְּיָדָיו וְלֹא אֶתְקַע אֶת-אֶצְבָּעִי בְּנִקְבֵי הַמַּסְמְרִים הָאֵלֶּה ובְיָדִי לֹא אֶגַּע בְּצִדּוֺ לֹא אַאֲמִינָה:
I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. Ale on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.
Ostatní učedníci mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ ([Jan 19:18 Jan 19:34])
ε῎λεγον ου῏ν αυ᾿τω̑ οἱ α῎λλοι μαθηταί ἑωράκαμεν τὸν κύριον ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς ε᾿ὰν μὴ ι῎δω ε᾿ν ται̑ς χερσὶν αυ᾿του̑ τὸν τύπον τω̑ν η῞λων καὶ βάλω τὸν δάκτυλόν μου ει᾿ς τὸν τύπον τω̑ν η῞λων καὶ βάλω μου τὴν χει̑ρα ει᾿ς τὴν πλευρὰν αυ᾿του̑ ου᾿ μὴ πιστεύσω
וָאמרִין לֵה תַּלמִידֵא חזַין למָרַן הֻו דֵּין אֵמַר להֻון אֵלָא חָזֵא אנָא בִּאידַוהי דֻּוכּיָתָא דּצֵצֵא ורָמֵא אנָא בּהֵין צֵבעָתי ומַושֵׁט אנָא אִידי בּדַפנֵה לָא מהַימֵן אנָא׃ ס
אַחֲרֵי שְׁמוֹנָה יָמִים שׁוּב הָיוּ הַתַּלְמִידִים בַּבַּיִת וְתֹאמָא אִתָּם. כַּאֲשֶׁר הָיוּ הַדְּלָתוֹת סְגוּרוֹת בָּא יֵשׁוּעַ, עָמַד בֵּינֵיהֶם וְאָמַר: "שָׁלוֹם לָכֶם."
וּמִקְצֵה שְׁמֹנַת יָמִים נִקְהֲלוּ הַתַּלְמִידִים בַּבַּיִת פְּנִימָה עוֺד הַפַּעַם וְתוֺמָא עִמָּהֶם וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ כַּאֲשֶׁר סֻגְּרוּ הַדְּלָתוֺת וַיַּעֲמֹד בְּתוֺכָם וַיֹּאמֶר שָׁלוֺם עֲלֵיכֶם:
A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dvéře byly zavříny, i stál u prostřed a řekl: Pokoj vám.
Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“ ([Jan 20:19])
καὶ μεθ῾ ἡμέρας ο᾿κτώ πάλιν η῟σαν ε῎σω οἱ μαθηταὶ αυ᾿του̑ καὶ Θωμα̑ς μετ῾ αυ᾿τω̑ν ε῎ρχεται ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ν θυρω̑ν κεκλεισμένων καὶ ε῎στη ει᾿ς τὸ μέσον καὶ ει῏πεν ει᾿ρήνη ὑμι̑ν
ובָתַר תּמָניָא יַומִין תֻּוב לגַו הוַו תַּלמִידֵא ותָאומַא עַמהֻון וֵאתָא יֵשֻׁוע כַּד אַחִידִין תַּרעֵא קָם בַּמצַעתָא וֵאמַר להֻון שׁלָמָא עַמכֻון׃
אָז אָמַר לְתֹאמָא: "הָבֵא אֶת אֶצְבָּעֲךָ הֵנָּה וּרְאֵה אֶת יָדַי; הוֹשֵׁט אֶת יָדְךָ וְשִׂים אוֹתָהּ בְּצִדִּי, וְאַל תְּהֵא חֲסַר אֱמוּנָה, אֶלָּא מַאֲמִין."
וְאַחַר אָמַר אֶל-תּוֺמָא הוֺשֵׁט אֶת-אֶצְבָּעֲךׇ הֵנָּה וּרְאֵה אֶת-יָדַי וְהוֺשֵׁט אֶת-יָדְךׇ וּמֻשֵּׁנִי בְצִדִּי וְאַל-תְּהִי חֲסַר אֱמוּנָה כִּי אִם-הַאֲמֵן תַּאֲמִין:
Potom řekl Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věrný.
Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ ([Jan 20:25])
ει῏τα λέγει τω̑ Θωμα̑ φέρε τὸν δάκτυλόν σου ω῟δε καὶ ι῎δε τὰς χει̑ράς μου καὶ φέρε τὴν χει̑ρά σου καὶ βάλε ει᾿ς τὴν πλευράν μου καὶ μὴ γίνου α῎πιστος α᾿λλὰ πιστός
וֵאמַר לתָאומַא אַיתָּא צֵבעָך להָרכָּא וַחזִי אִידַי וַאיתָּא אִידָך וַאושֵׁט בּגַבּי ולָא תֵּהוֵא לָא מהַימנָא אֵלָא מהַימנָא׃ ס
הֵשִׁיב תֹּאמָא וְאָמַר לוֹ: "אֲדוֹנִי וֵאלֹהַי!"
וַיַּעַן תּוֺמָא וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי וֵאלֹהָי:
I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj!
Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“
α᾿πεκρίθη Θωμα̑ς καὶ ει῏πεν αυ᾿τω̑ ὁ κύριός μου καὶ ὁ θεός μου
וַענָא תָּאומַא וֵאמַר לֵה מָרי וַאלָהי׃
אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "מִפְּנֵי שֶׁרָאִיתָ אוֹתִי הֶאֱמַנְתָּ. אַשְׁרֵי אֵלֶּה שֶׁאֵינָם רוֹאִים וְעִם זֹאת מַאֲמִינִים."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ יַעַן אֲשֶׁר רְאִיתַנִי הֱאֶמַנְתָּ תּוֺמָא אַשְׁרֵי אֵלֶּה הַמַּאֲמִינִים וְרָאוֺ לֹא רָאוּ:
Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.
Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ ([1 Petrův 1:8])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ἑὼρακάς με πεπίστευκας μακάριοι οἱ μὴ ι᾿δόντες καὶ πιστεύσαντες
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע הָשָׁא דַּחזַיתָּני הַימֵנתּ טֻובַיהֻון לַאילֵין דּלָא חזַאוֻני והַימֵנו סס׃
גַּם אוֹתוֹת רַבִּים אֲחֵרִים עָשָׂה יֵשׁוּעַ לְעֵינֵי תַּלְמִידָיו, אֲשֶׁר לֹא נִכְתְּבוּ בַּסֵּפֶר הַזֶּה.
וְגַם-מוֺפְתִים אֲחֵרִים רַבִּים עָשָׂה יֵשׁוּעַ לְעֵינֵי תַלְמִידָיו אֲשֶׁר לֹא-נִכְתְּבוּ בַּסֵּפֶר הַזֶּה:
Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před oblíčejem učedlníků svých, kteříž nejsou zapsáni v knize této.
Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. ([Jan 21:24-Jan 21:25])
πολλὰ μὲν ου῏ν καὶ α῎λλα σημει̑α ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿νὼπιον τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ α῍ ου᾿κ ε῎στιν γεγραμμένα ε᾿ν τω̑ βιβλίω τούτω
סַגִּיָאתָא דֵּין אָתוָתָא אחרָניָתָא עבַד יֵשֻׁוע קדָם תַּלמִידַוהי אַילֵין דּלָא כּתִיבָן בַּכתָבָא הָנָא׃
אֲבָל אֵלֶּה נִכְתְּבוּ כְּדֵי שֶׁתַּאֲמִינוּ כִּי יֵשׁוּעַ הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן־הָאֱלֹהִים, וּכְדֵי שֶׁבְּהַאֲמִינְכֶם יִהְיוּ לָכֶם חַיִּים בִּשְׁמוֹ.
אַךְ-אֵלֶּה נִכְתְּבוּ לְבַעֲבוּר תַּאֲמִינוּ כִּי יֵשׁוּעַ הוּא הַמָּשִׁיחַ בֶּן-הָאֱלֹהִים וּלְבַעֲבוּר יִהְיוּ לָכֶם חַיִּים עֵקֶב אֱמוּנַתְכֶם בִּשְׁמוֺ:
Ale tito zapsáni jsou, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život měli ve jménu jeho.
Tato však zapsána jsou, abyste věřili(d), že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. (d) var: uvěřili ([Jan 11:27 Jan 3:15; 1 Janův 5:13])
ταυ̑τα δὲ γέγραπται ι῞να πιστεύσητε ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν ὁ Χριστὸς ὁ υἱὸς του̑ θεου̑ καὶ ι῞να πιστεύοντες ζωὴν ε῎χητε ε᾿ν τω̑ ο᾿νόματι αυ᾿του̑
אָף הָלֵין דֵּין דַּכתִיבָן דַּתהַימנֻון דּיֵשֻׁוע הֻו משִׁיחָא בּרֵה דַּאלָהָא ומָא דּהַימֵנתֻּון נֵהוֻון לכֻון בַּשׁמֵה חַיֵא דַּלעָלַם׃ ס
אַחֲרֵי כֵן הוֹסִיף יֵשׁוּעַ לְהֵרָאוֹת אֶל תַּלְמִידָיו לְיַד יָם טְבֶרְיָה. הוּא הוֹפִיעַ בְּדֶרֶךְ זֹאת:
וַיְהִי אַחֲרֵי-כֵן וַיּוֺסֵף יֵשׁוּעַ לְהֵרָאוֺת אֶל-תַּלְמִידָיו עַל-יַם טְבַרְיָה וְכֹה נִרְאָה אֲלֵיהֶם:
Potom zjevil se opět Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. Zjevil se pak takto:
Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského. ([Jan 6:1; Matouš 26:32])
μετὰ ταυ̑τα ε᾿φανέρωσεν ἑαυτὸν πάλιν ὁ ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς μαθηται̑ς ε᾿πὶ τη̑ς θαλάσσης τη̑ς Τιβεριάδος ε᾿φανέρωσεν δὲ ου῞τως
בָּתַר הָלֵין חַוִי תֻּוב נַפשֵׁה יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי עַל יַמָא דּטִיבֵרִיָוס חַוִי דֵּין הָכַנָא׃
שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וְתֹאמָא הַנִּקְרָא דִּידִימוֹס הָיוּ יַחַד עִם נְתַנְאֵל מִקָּנָה שֶׁבַּגָּלִיל וְעִם בְּנֵי זַבְדַּי וּשְׁנַיִם אֲחֵרִים מִתַּלְמִידָיו.
כַּאֲשֶׁר יָשְׁבוּ יַחְדָּו שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וְתוֺמָא הַנִּקְרָא דִידוּמוֺס וּנְתַנְאֵל מִקָּנָה אֲשֶׁר בַּגָּלִיל וּבְנֵי זַבְדִּי וּשְׁנַיִם אֲחֵרִים מִתַּלְמִידָיו:
Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, kterýž sloul Didymus, a Natanael, kterýž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva.
Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků.
η῟σαν ὁμου̑ Σίμων Πέτρος καὶ Θωμα̑ς ὁ λεγόμενος Δίδυμος καὶ Ναθαναὴλ ὁ α᾿πὸ Κανὰ τη̑ς Γαλιλαίας καὶ οἱ του̑ Ζεβεδαίου καὶ α῎λλοι ε᾿κ τω̑ν μαθητω̑ν αυ᾿του̑ δύο
אִיתַיהֻון הוַו אַכחדָא שֵׁמעֻון כִּאפָא ותָאומַא דּמֵתֵאמַר תָּאמָא ונַתַנַיאיִל הַו דּמֵן קָטנֵא דַּגלִילָא וַבנַי זַבדַי וַתרֵין אחרָנִין מֵן תַּלמִידֵא׃
אָמַר לָהֶם שִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "אֲנִי הוֹלֵךְ לָדוּג." אָמְרוּ לוֹ: "גַּם אֲנַחְנוּ בָּאִים אִתְּךָ." הָלְכוּ וְנִכְנְסוּ לַסִּירָה וְלֹא לָכְדוּ מְאוּמָה בְּאוֹתוֹ לַיְלָה.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס הִנְנִי הֹלֵךְ לָדִיג וַיֹּאמְרוּ אֵלָיו עִמָּךְ נֵלֵךְ גַּם-אֲנָחְנוּ וַיֵּצְאוּ מִיָּד וַיֵּרְדוּ אֶל-הָאֳנִיָּה וְלֹא לָכְדוּ מְאוּמָה בַּלַּיְלָה הוּא:
Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.
Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili. ([Lukáš 5:4-Lukáš 5:11])
λέγει αυ᾿τοι̑ς Σίμων Πέτρος ὑπάγω ἁλιεύειν λέγουσιν αυ᾿τω̑ ε᾿ρχόμεθα καὶ ἡμει̑ς σὺν σοί ε᾿ξη̑λθον καὶ ε᾿νέβησαν ει᾿ς τὸ πλοι̑ον καὶ ε᾿ν ε᾿κείνη τη̑ νυκτὶ ε᾿πίασαν ου᾿δέν
אָמַר להֻון שֵׁמעֻון כִּאפָא אָזֵל אנָא אֵצֻוד נֻונֵא אָמרִין לֵה אָף חנַן אָתֵינַן עַמָך וַנפַקו וַסלֵקו לַספִינתָּא וַבהַו לִליָא מֵדֵּם לָא צָדו׃
עִם בֹּקֶר עָמַד יֵשׁוּעַ עַל הַחוֹף, אַךְ הַתַּלְמִידִים לֹא הִכִּירוּ שֶׁזֶּה יֵשׁוּעַ.
הַבֹּקֶר אוֺר וְהִנֵּה יֵשׁוּעַ עֹמֵד עַל-שְׂפַת הַיָּם וְהַתַּלְמִידִים לֹא יָדְעוּ כִּי יֵשׁוּעַ הוּא:
A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl.
Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.
πρωι̑ας δὲ η῎δη γενομένης ε῎στη ᾽Ιησου̑ς ει᾿ς τὸν αι᾿γιαλόν ου᾿ μέντοι η῎̑δεισαν οἱ μαθηταὶ ο῞τι ᾽Ιησου̑ς ε᾿στιν
כַּד דֵּין הוָא צַפרָא קָם יֵשֻׁוע עַל יַד יַמָא ולָא ידַעו תַּלמִידֵא דּיֵשֻׁוע הֻו׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בָּנַי, אֵין לָכֶם דָּגִים?" הֵשִׁיבוּ לוֹ: "אֵין."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בָּנַי הֲיֵשׁ-לָכֶם דָּבָר לֶאֱכֹל וַיַּעֲנוּ וַיֹּמְרוּ אָיִן:
Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme.
Ježíš jim řekl: „Děti, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“
λέγει ου῏ν αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς παιδία μή τι προσφάγιον ε῎χετε α᾿πεκρίθησαν αυ᾿τω̑ ου῎
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע טלָיֵא למָא אִית לכֻון מֵדֵּם למֵלעַס אָמרִין לֵה לָא׃
אָמַר לָהֶם: "הַשְׁלִיכוּ אֶת הָרֶשֶׁת בְּצִדָּהּ הַיְמָנִי שֶׁל הַסִּירָה וְתִמְצְאוּ." הֵם הִשְׁלִיכוּ וְלֹא יָכְלוּ עוֹד לִמְשֹׁךְ אוֹתָהּ מֵרֹב דָּגִים.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם פִּרְשׂוּ אֶת-הַמִּכְמֹרֶת מִימִין לָאֳנִיָּה וּמְצָאתֶם וַיִפְרְשׂוּ וְלֹא-יָכְלוּ עוֺד לְמָשְׁכָהּ מֵרֹב דָּגִים:
On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli, a hned nemohli ji táhnouti pro množství ryb.
Řekl jim: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.
ὁ δὲ ει῏πεν αυ᾿τοι̑ς βάλετε ει᾿ς τὰ δεξιὰ μέρη του̑ πλοίου τὸ δίκτυον καὶ εὑρήσετε ε῎βαλον ου῏ν καὶ ου᾿κέτι αυ᾿τὸ ἑλκύσαι ι῎σχυον α᾿πὸ του̑ πλήθους τω̑ν ι᾿χθύων
אָמַר להֻון אַרמַו מצִידתּכֻון מֵן גַּבָּא דּיַמִינָא דַּספִינתָּא ומֵשׁכּחִין אנתֻּון וַארמִיו ולָא אֵשׁכַּחו למֵגּדָה לַמצִידתָּא מֵן סֻוגָאא דּנֻונֵא דֵּאחדַּת׃ ס
הֵגִיב הַתַּלְמִיד הָאָהוּב עַל יֵשׁוּעַ וְאָמַר לְכֵיפָא: "זֶה הָאָדוֹן!" כַּאֲשֶׁר שָׁמַע שִׁמְעוֹן כֵּיפָא שֶׁזֶּה הָאָדוֹן, לָבַשׁ אֶת בִּגְדוֹ הַחִיצוֹן, כִּי גֵּווֹ הָיָה חָשׂוּף, וְהֵטִיל עַצְמוֹ לַיָּם.
וְהַתַּלְמִיד הַהוּא אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ אֲהֵבוֺ אָמַר אֶל-פֶּטְרוֺס הָאָדוֺן הוּא וְכִשְׁמֹעַ שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס כִּי הוּא הָאָדוֺן וַיַּעַט אֶת-מְעִילוֺ כִּי עֵרֹם הָיָה וַיִּתְנַפֵּל אֶל-הַיָּם:
I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah), a pustil se do moře.
Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou. ([Jan 20:4-Jan 20:8; Matouš 14:29])
λέγει ου῏ν ὁ μαθητὴς ε᾿κει̑νος ο῍ν η᾿γάπα ὁ ᾽Ιησου̑ς τω̑ Πέτρω ὁ κύριός ε᾿στιν Σίμων ου῏ν Πέτρος α᾿κούσας ο῞τι ὁ κύριός ε᾿στιν τὸν ε᾿πενδύτην διεζὼσατο η῟ν γὰρ γυμνός καὶ ε῎βαλεν ἑαυτὸν ει᾿ς τὴν θάλασσαν
וֵאמַר תַּלמִידָא הַו דּרָחֵם הוָא לֵה יֵשֻׁוע לכִאפָא הָנָא מָרַן הֻו שֵׁמעֻון דֵּין כַּד שׁמַע דּמָרַן הֻו נסַב כֻּותִּינֵה מחָא בּחַצַוהי מֵטֻל דּעַרטֵלָיָא הוָא וַשׁדָא נַפשֵׁה בּיַמָא דּנִאתֵא לוָת יֵשֻׁוע׃
אַךְ יֶתֶר הַתַּלְמִידִים בָּאוּ בַּסִּירָה הַקְּטַנָּה כְּשֶׁהֵם גּוֹרְרִים אֶת הָרֶשֶׁת עִם הַדָּגִים, כִּי לֹא הָיוּ רְחוֹקִים מִן הַחוֹף אֶלָּא כְּמֵאָה מֶטֶר.
וְיֶתֶר הַתַּלְמִידִים בָּאוּ בָאֳנִיָּתָם כִּי לֹא הִרְחִיקוּ מִן-הַיַּבָּשָׁה כִּי אִם-כְּמָאתַיִם אַמָּה וַיִּמְשְׁכוּ אֶת-הַמִכְמֹרֶת עִם-הַדָּגִים:
Jiní také učedlníci na lodí připlavili se (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket), táhnouce tu sít s rybami.
Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket(e) – a táhli za sebou síť s rybami. (e) kolem 100 m
οἱ δὲ α῎λλοι μαθηταὶ τω̑ πλοιαρίω η῟λθον ου᾿ γὰρ η῟σαν μακρὰν α᾿πὸ τη̑ς γη̑ς α᾿λλὰ ὡς α᾿πὸ πηχω̑ν διακοσίων σύροντες τὸ δίκτυον τω̑ν ι᾿χθύων
אחרָנֵא דֵּין תַּלמִידֵא בַּספִינתָּא אֵתַו לָא גֵּיר רַחִיקִין הוַו סַגִּי מֵן אַרעָא אֵלָא אַיך מַאתֵין אַמִין ונָגדִּין הוַו לָה לַמצִידתָּא הָי דּנֻונֵא׃ ס
כַּאֲשֶׁר עָלוּ לַחוֹף רָאוּ גֶּחָלִים עֲרוּכוֹת וְדָגִים מֻנָּחִים עֲלֵיהֶן, וְלֶחֶם.
וַיֵּצְאוּ אֶל-הַיַּבָּשָׁה וַיִּרְאוּ גַּחֲלֵי-אֵשׁ עֲרוּכִים שָׁם וְדָג עֲלֵיהֶם וְכִכַּר לָחֶם:
A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb.
Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.
ὡς ου῏ν α᾿πέβησαν ει᾿ς τὴν γη̑ν βλέπουσιν α᾿νθρακιὰν κειμένην καὶ ο᾿ψάριον ε᾿πικείμενον καὶ α῎ρτον
כַּד דֵּין סלֵקו לַארעָא חזַו גֻּומרֵא כַּד סִימָן ונֻונָא כַּד סִים עלַיהֵין ולַחמָא׃
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "הָבִיאוּ מִן הַדָּגִים אֲשֶׁר לְכַדְתֶּם כָּעֵת."
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ הָבִיאוּ הֲלֹם מִן-הַדָּגִים אֲשֶׁר לְכַדְתֶּם עָתָּה:
Řekl jim Ježíš: Přineste ryb, kterýchž jste nalapali nyní.
Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿νέγκατε α᾿πὸ τω̑ν ο᾿ψαρίων ω῟ν ε᾿πιάσατε νυ̑ν
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע אַיתַּו מֵן הָנֻון נֻונֵא דּצָדתֻּון הָשָׁא׃
עָלָה שִׁמְעוֹן כֵּיפָא וּמָשַׁךְ אֶת הָרֶשֶׁת אֶל הַחוֹף וְהִיא מְלֵאָה דָּגִים גְּדוֹלִים, מֵאָה וַחֲמִשִּׁים וּשְׁלוֹשָׁה, וְאַף שֶׁהָיוּ רַבִּים כָּל כָּךְ לֹא נִקְרְעָה הָרֶשֶׁת.
וַיַּעַל שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס וַיִּמְשֹׁךְ אֶת-הַמִּכְמֹרֶת אֶל-הַיַּבָּשָׁה וְהִיא מְלֵאָה דָגִים גְּדוֺלִים מֵאָה וַחֲמִישִׁים וּשְׁלשָׁה וּבְכָל-זֹאת לֹא נִקְרְעָה הַמִּכְמֹרֶת מֵרֹב הַדָּגִים:
Vstoupil pak Šimon Petr, a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se sít.
Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla.
α᾿νέβη ου῏ν Σίμων Πέτρος καὶ ει῞λκυσεν τὸ δίκτυον ει᾿ς τὴν γη̑ν μεστὸν ι᾿χθύων μεγάλων ἑκατὸν πεντήκοντα τριω̑ν καὶ τοσούτων ο῎ντων ου᾿κ ε᾿σχίσθη τὸ δίκτυον
וַסלֵק שֵׁמעֻון כִּאפָא ונַגדָּה לַמצִידתָּא לַארעָא כַּד מַליָא נֻונֵא רַורבֵא מָאא וחַמשִׁין וַתלָתָא וַבהָנָא כֻּלֵה יֻוקרָא לָא אֵצטַריַת מצִידתָּא הָי׃ ס
אָמַר לָהֶם יֵשׁוּעַ: "בּוֹאוּ, אִכְלוּ!" אַף אֶחָד מֵהַתַּלְמִידִים לֹא הֵעֵז לִשְׁאֹל אוֹתוֹ "מִי אַתָּה?", כִּי יָדְעוּ שֶׁהוּא הָאָדוֹן.
וַיֹּאמֶר אֲלֵיהֶם יֵשׁוּעַ בֹּאוּ אִכְלוּ אֲרֻחַת הַבֹּקֶר וְאֵין גַּם-אֶחָד בַּתַּלְמִידִים אֲשֶׁר מְלָאוֺ לִבּוֺ לִשְׁאֹל מִי אָתָּה כִּי יָדְעוּ אֲשֶׁר הוּא הָאָדוֺן:
Řekl jim Ježíš: Poďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků nesměl se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest.
Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. ([Lukáš 24:30-Lukáš 24:31])
λέγει αυ᾿τοι̑ς ὁ ᾽Ιησου̑ς δευ̑τε α᾿ριστήσατε ου᾿δεὶς δὲ ε᾿τόλμα τω̑ν μαθητω̑ν ε᾿ξετάσαι αυ᾿τόν σὺ τίς ει῏ ει᾿δότες ο῞τι ὁ κύριός ε᾿στιν
וֵאמַר להֻון יֵשֻׁוע תַּו אֵשׁתַּרַו אנָשׁ דֵּין מֵן תַּלמִידֵא לָא מַמרַח הוָא דַּנשַׁאלִיוהי דּמַנֻו דּיָדעִין הוַו דּמָרַן הֻו׃
נִגַּשׁ יֵשׁוּעַ, לָקַח אֶת הַלֶּחֶם וְנָתַן לָהֶם וְכֵן גַּם אֶת הַדָּגִים.
וַיָּבֹא יֵשׁוּעַ וַיִּקַּח אֶת-הַלֶּחֶם וַיִּתֵּן לָהֶם וְגַם אֶת-הַדָּגָה:
I přišel Ježíš, a vzal ten chléb, a dával jim, i rybu též.
Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu. ([Marek 6:41 Marek 8:6-Marek 8:7])
ε῎ρχεται ᾽Ιησου̑ς καὶ λαμβάνει τὸν α῎ρτον καὶ δίδωσιν αυ᾿τοι̑ς καὶ τὸ ο᾿ψάριον ὁμοίως
קרֵב דֵּין יֵשֻׁוע וַשׁקַל לַחמָא ונֻונֵא ויַהב להֻון׃ ס
זֹאת הָיְתָה הַפַּעַם הַשְּׁלִישִׁית שֶׁיֵּשׁוּעַ הִתְגַּלָּה לַתַּלְמִידִים אַחֲרֵי קוּמוֹ מִן הַמֵּתִים.
וְזֹאת הַפַּעַם הַשְּׁלִישִׁית אֲשֶׁר-נִרְאָה יֵשׁוּעַ אֶל-תַּלְמִידָיו אַחֲרֵי קוּמוֺ מִן-הַמֵּתִים:
To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých.
To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.
του̑το η῎δη τρίτον ε᾿φανερὼθη ᾽Ιησου̑ς τοι̑ς μαθηται̑ς ε᾿γερθεὶς ε᾿κ νεκρω̑ν
הָדֵא דַּתלָת זַבנִין אֵתחזִי יֵשֻׁוע לתַלמִידַוהי כַּד קָם מֵן בֵּית־מִיתֵא סס׃
לְאַחַר שֶׁאָכְלוּ אָמַר יֵשׁוּעַ לְשִׁמְעוֹן כֵּיפָא: "שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי יוֹתֵר מֵאֵלֶּה?" הֵשִׁיב לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁאֲנִי אוֹהֵב אוֹתְךָ." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְעֵה אֶת טְלָאַי."
וַיְהִי אַחֲרֵי אֲרֻחָתָם וַיֹּאמֶר יֵשׁוּעַ אֶל-שִׁמְעוֺן פֶּטְרוֺס שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי יֶתֶר מֵאֵלֶּה וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵן אֲדֹנִי אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אֲהַבְתִּיךׇ וַיֹּאמֶר אֵלָיו נַהֵל אֶת-עָלוֺתָי:
A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone Jonášův, miluješ-li mne více než tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.
Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův(f), miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“ (f) var: Jonášův (tak i Jan 21:16 Jan 21:17) ([Marek 14:29])
ο῞τε ου῏ν η᾿ρίστησαν λέγει τω̑ Σίμωνι Πέτρω ὁ ᾽Ιησου̑ς Σίμων ᾽Ιωάννου α᾿γαπα̑ς με πλέον τούτων λέγει αυ᾿τω̑ ναί κύριε σὺ οι῏δας ο῞τι φιλω̑ σε λέγει αυ᾿τω̑ βόσκε τὰ α᾿ρνία μου
כַּד דֵּין אֵשׁתַּרִיו אֵמַר יֵשֻׁוע לשֵׁמעֻון כִּאפָא שֵׁמעֻון בַּר יָונַא רָחֵם אַנתּ לִי יַתִּיר מֵן הָלֵין אָמַר לֵה אִין מָרי אַנתּ יָדַע אַנתּ דּרָחֵם אנָא לָך אָמַר לֵה רעִי לִי אֵמרַי׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פַּעַם שְׁנִיָּה: "שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי?" הֵשִׁיב לוֹ: "כֵּן, אֲדוֹנִי, אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁאֲנִי אוֹהֵב אוֹתְךָ." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "נְהַג אֶת צֹאנִי."
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פַּעַם שֵׁנִית שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי וַיֹּאמֶר אֵלָיו הֵן אֲדֹנִי אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אֲהַבְתִּיךׇ וַיֹּאמֶר אֵלָיו נְחֵה אֶת-צֹאנִי:
Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.
Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ ([Skutky apoštolské 20:28; 1 Petrův 5:2])
λέγει αυ᾿τω̑ πάλιν δεύτερον Σίμων ᾽Ιωάννου α᾿γαπα̑ς με λέγει αυ᾿τω̑ ναί κύριε σὺ οι῏δας ο῞τι φιλω̑ σε λέγει αυ᾿τω̑ ποίμαινε τὰ πρόβατά μου
אָמַר לֵה תֻּוב דּתַרתֵּין זַבנִין שֵׁמעֻון בַּר יָונַא רָחֵם אַנתּ לִי אָמַר לֵה אִין מָרי אַנתּ יָדַע אַנתּ דּרָחֵם אנָא לָך אָמַר לֵה יֵשֻׁוע רעִי לִי עֵרבַּי׃ ס
שָׁאַל אוֹתוֹ פַּעַם שְׁלִישִׁית: "שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחָנָן, הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי?" הִתְעַצֵּב כֵּיפָא עַל שֶׁשָּׁאַל אוֹתוֹ בַּשְּׁלִישִׁית "הַאִם אַתָּה אוֹהֵב אוֹתִי?" וְאָמַר אֵלָיו: "אֲדוֹנִי, הַכֹּל אַתָּה יוֹדֵעַ; אַתָּה יוֹדֵעַ שֶׁאֲנִי אוֹהֵב אוֹתְךָ." אָמַר לוֹ יֵשׁוּעַ: "רְעֵה אֶת צֹאנִי.
וַיֹּאמֶר אֵלָיו פַּעַם שְׁלִישִׁית שִׁמְעוֺן בַּר-יוֺנָה הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי וַיִּתְעַצֵּב פֶּטְרוֺס אֶל-לִבּוֺ כִּי אָמַר אֵלָיו פַּעַם שְׁלִישִׁית הַאֹהֵב אַתָּה אֹתִי וַיֹּאמֶר אֵלָיו אֲדֹנִי אַתָּה אֶל-כֹּל יָדַעְתָּ אַתָּה יָדַעְתָּ כִּי אֲהַבְתִּיךׇ וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ רְעֵה אֶת-צֹאנִי:
Řekl jemu potřetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr, protože jemu řekl potřetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.
Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce! ([Lukáš 22:31-Lukáš 22:32])
λέγει αυ᾿τω̑ τὸ τρίτον Σίμων ᾽Ιωάννου φιλει̑ς με ε᾿λυπήθη ὁ Πέτρος ο῞τι ει῏πεν αυ᾿τω̑ τὸ τρίτον φιλει̑ς με καὶ λέγει αυ᾿τω̑ κύριε πάντα σὺ οι῏δας σὺ γινὼσκεις ο῞τι φιλω̑ σε λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς βόσκε τὰ πρόβατά μου
אָמַר לֵה דַּתלָת זַבנִין שֵׁמעֻון בַּר יָונַא רָחֵם אַנתּ לִי וכֵריַת לֵה לכִאפָא דֵּאמַר לֵה דַּתלָת זַבנִין דּרָחֵם אַנתּ לִי וֵאמַר לֵה מָרי כֻּל מֵדֵּם אַנתּ חָכֵם אַנתּ אַנתּ יָדַע אַנתּ דּרָחֵם אנָא לָך אָמַר לֵה יֵשֻׁוע רעִי לִי נקַוָתי׃ ס
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אוֹמֵר לְךָ, כְּשֶׁהָיִיתָ יוֹתֵר צָעִיר חָגַרְתָּ אֶת עַצְמְךָ וְהָלַכְתָּ לְאָן שֶׁרָצִיתָ, אֲבָל כַּאֲשֶׁר תִּזְקַן תִּפְרֹשׂ אֶת יָדֶיךָ וְאַחֵר יַחְגָּרְךָ וְיוֹבִיל אוֹתְךָ אֶל אֲשֶׁר אֵינְךָ רוֹצֶה."
אָמֵן אָמֵן אֲנִי אֹמֵר לָךְ בְּעוֺד נַעַר הָיִיתָ בְּיָדְךׇ חָגַרְתָּ אֶת-מָתְנֶיךׇ וַתֵּלֶךְ אֶל-אֲשֶׁר חָפַצְתָּ וְכִי תִזְקַן תִּפְרֹשׂ כַּפֶּיךׇ וְאַחֵר יַחְגָּרְךׇ וּנְשָׂאֲךׇ אֶל-אֲשֶׁר לֹא תַחְפֹּץ:
Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se, a chodíval jsi, kams chtěl: ale když se sstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž bys ty nechtěl.
Amen, amen, pravím tobě: Když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“
α᾿μὴν α᾿μὴν λέγω σοι ο῞τε η῟ς νεὼτερος ε᾿ζὼννυες σεαυτὸν καὶ περιεπάτεις ο῞που η῎θελες ο῞ταν δὲ γηράσης ε᾿κτενει̑ς τὰς χει̑ράς σου καὶ α῎λλος σε ζὼσει καὶ οι῎σει ο῞που ου᾿ θέλεις
אַמִין אַמִין אָמַר אנָא לָך דּכַד טלֵא הוַיתּ אַנתּ לנַפשָׁך אָסַר הוַיתּ חַצַיךְּ וַמהַלֵך הוַיתּ לַאיכָּא דּצָבֵא אַנתּ מָא דֵּין דַּסֵאבתּ תֵּפשֻׁוט אִידַיךְּ וַאחרִין נֵאסֻור לָך חַצַיךְּ ונַובּלָך לַאיכָּא דּלָא צָבֵא אַנתּ׃
זֹאת אָמַר בְּרָמְזוֹ עַל אֹפֶן הַמָּוֶת שֶׁיְּכַבֵּד בּוֹ אֶת הָאֱלֹהִים. לְאַחַר אָמְרוֹ זֹאת אָמַר אֵלָיו: "לֵךְ אַחֲרַי!"
וְאוּלָם כָּזֹאת הוּא דִבֵּר בְּרָמְזוֺ לוֺ בְּאֵיזֶה מָוֶת הוּא יָמוּת אֲשֶׁר יִגְדַּל בּוֺ כְּבוֺד אֱלֹהִים וְאַחֲרֵי דַבְּרוֺ כָזֹאת אָמַר אֵלָיו לֵךְ אַחֲרָי:
To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Poď za mnou.
To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!“ ([2 Petrův 1:14])
του̑το δὲ ει῏πεν σημαίνων ποίω θανάτω δοξάσει τὸν θεόν καὶ του̑το ει᾿πών λέγει αυ᾿τω̑ α᾿κολούθει μοι
הָדֵא דֵּין אֵמַר דַּנחַוֵא בַּאינָא מַותָּא עתִיד דַּנשַׁבַּח לַאלָהָא וכַד אֵמַר הָלֵין אֵמַר לֵה תָּא בָּתַרי׃ ס
כֵּיפָא פָּנָה וְרָאָה אֶת הַתַּלְמִיד הָאָהוּב עַל יֵשׁוּעַ הוֹלֵךְ אַחֲרֵיהֶם - זֶה שֶׁגַּם נִשְׁעַן עַל לִבּוֹ בְּעֵת הַסְּעוּדָה וְשָׁאַל "אֲדוֹנִי, מִי הוּא הַמַּסְגִּיר אוֹתְךָ?".
וַיִּפֶן פֶּטְרוֺס וַיַּרְא אֶת-הַתַּלְמִיד אֲשֶׁר יֵשׁוּעַ אֲהֵבוֺ הֹלֵךְ אַחֲרֵיהֶם וְהוּא אֲשֶׁר נָפַל עַל-צַוָּארוֺ בְּמִשְׁתֵּה הָעֶרֶב וְאָמַר אֲדֹנִי מִי הוּא-זֶה אֲשֶׁר יַסְגִּירֶךׇ:
I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?
Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?“ ([Jan 13:25])
ε᾿πιστραφεὶς ὁ Πέτρος βλέπει τὸν μαθητὴν ο῍ν η᾿γάπα ὁ ᾽Ιησου̑ς α᾿κολουθου̑ντα ο῍ς καὶ α᾿νέπεσεν ε᾿ν τω̑ δείπνω ε᾿πὶ τὸ στη̑θος αυ᾿του̑ καὶ ει῏πεν κύριε τίς ε᾿στιν ὁ παραδιδούς σε
וֵאתפּנִי שֵׁמעֻון כִּאפָא וַחזָא לתַלמִידָא הַו דּרָחֵם הוָא יֵשֻׁוע דָּאתֵא בָּתרֵה הַו דַּנפַל הוָא בַּחשָׁמִיתָא עַל חַדיֵה דּיֵשֻׁוע וֵאמַר מָרי מַנֻו מַשׁלֵם לָך׃
כְּשֶׁרָאָה אוֹתוֹ כֵּיפָא, אָמַר אֶל יֵשׁוּעַ: "אֲדוֹנִי, וְהוּא מָה?"
וַיְהִי בִּרְאוֺת אֹתוֺ פֶּטְרוֺס וַיֹּאמֶר אֶל-יֵשׁוּעַ אֲדֹנִי וְזֶה מָה אַחֲרִיתוֺ:
Toho viděv Petr, dí Ježíšovi: Pane, co pak tento?
Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s ním?“
του̑τον ου῏ν ι᾿δών ὁ Πέτρος λέγει τω̑ ᾽Ιησου̑ κύριε ου῟τος δὲ τί
להָנָא כַּד חזָא כִּאפָא אֵמַר ליֵשֻׁוע מָרי והָנָא מָנָא׃
הֵשִׁיב לוֹ יֵשׁוּעַ: "אִם רְצוֹנִי שֶׁהוּא יִשָּׁאֵר עַד בּוֹאִי, מָה אִכְפַּת לְךָ? אַתָּה לֵךְ אַחֲרַי!"
וַיֹּאמֶר אֵלָיו יֵשׁוּעַ אִם-חָפַצְתִּי כִּי יִשָּׁאֵר עַד-אֲשֶׁר אָבֹא אַךְ מַה-לָּךְ לֵךְ אַחֲרָי:
Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty poď za mnou.
Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. Ty mne následuj!“ ([Marek 9:1])
λέγει αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ε᾿ὰν αυ᾿τὸν θέλω μένειν ε῞ως ε῎ρχομαι τί πρὸς σέ σύ μοι α᾿κολούθει
אָמַר לֵה יֵשֻׁוע אֵן צָבֵא אנָא דַּנקַוֵא הָנָא עדַמָא דָּאתֵא אנָא לָך מָא לָך אַנתּ תָּא בָּתַרי׃
לָכֵן נִתְפַּרְסֵם הַדָּבָר הַזֶּה בְּקֶרֶב הָאַחִים שֶׁהַתַּלְמִיד הַהוּא לֹא יָמוּת. אוּלָם יֵשׁוּעַ לֹא אָמַר לוֹ שֶׁאֵינוֹ עָתִיד לָמוּת, אֶלָּא "אִם רְצוֹנִי שֶׁהוּא יִשָּׁאֵר עַד בּוֹאִי, מָה אִכְפַּת לְךָ?"
עַל-כֵּן יָצָא הַדָּבָר הַזֶּה בֵּין הָאַחִים כִּי הַתַּלְמִיד הַהוּא לֹא יָמוּת וְיֵשׁוּעַ לֹא אָמַר-לוֺ כִּי לֹא-יָמוּת רַק אָמַר אִם-חָפַצְתִּי כִּי-יִשָּׁאֵר עַד-אֲשֶׁר אָבֹא אַךְ מַה-לָּךְ:
I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. Ale neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?
Mezi bratřími se to slovo rozšířilo a říkalo se, že onen učedník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemře, nýbrž: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.“
ε᾿ξη̑λθεν ου῏ν ου῟τος ὁ λόγος ει᾿ς τοὺς α᾿δελφοὺς ο῞τι ὁ μαθητὴς ε᾿κει̑νος ου᾿κ α᾿ποθνήσκει ου᾿κ ει῏πεν δὲ αυ᾿τω̑ ὁ ᾽Ιησου̑ς ο῞τι ου᾿κ α᾿ποθνήσκει α᾿λλ῾ ε᾿ὰν αυ᾿τὸν θέλω μένειν ε῞ως ε῎ρχομαι τί πρὸς σέ
ונֵפקַת הָדֵא מֵלתָא בֵּית אַחֵא דּהַו תַּלמִידָא לָא מָאֵת יֵשֻׁוע דֵּין לָא הוָא דּלָא מָאֵת אֵמַר אֵלָא דֵּאן צָבֵא אנָא דַּנקַוֵא הָנָא עדַמָא דָּאתֵא אנָא לָך מָא לָך׃
זֶהוּ הַתַּלְמִיד אֲשֶׁר מֵעִיד עַל הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה וַאֲשֶׁר כָּתַב אוֹתָם, וַאֲנַחְנוּ יוֹדְעִים שֶׁעֵדוּתוֹ אֱמֶת.
זֶה הוּא הַתַּלְמִיד הַנֹּתֵן אֶת-עֵדוּתוֺ לָאֵלֶּה וְהוּא אֲשֶׁר כָּתַב כָּל-אֵלֶּה וְיָדַעְנוּ כִּי עֵדוּתוֺ נֶאֱמָנָה:
Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho.
To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a my víme, že jeho svědectví je pravdivé. ([Jan 19:35])
ου῟τός ε᾿στιν ὁ μαθητὴς ὁ μαρτυρω̑ν περὶ τούτων καὶ ὁ γράψας ταυ̑τα καὶ οι῎δαμεν ο῞τι α᾿ληθὴς αυ᾿του̑ ἡ μαρτυρία ε᾿στίν
הָנַו תַּלמִידָא דַּאסהֵד עַל הָלֵין כֻּלהֵין וָאף כּתַב אֵנֵין ויָדעִין חנַן דּשַׁרִירָא הי סָהדֻּותֵה׃ ס
יֵשׁ עוֹד מַעֲשִׂים רַבִּים אֲחֵרִים שֶׁעָשָׂה יֵשׁוּעַ, וְאִלּוּ נִכְתְּבוּ בִּמְפֹרָט חוֹשְׁבַנִי שֶׁהָעוֹלָם עַצְמוֹ לֹא הָיָה יָכוֹל לְהָכִיל אֶת הַסְּפָרִים הַנִּכְתָּבִים.
וְעוֺד יֵשׁ מַעֲשִׂים רַבִּים אֲחֵרִים אֲשֶׁר עָשָׂה יֵשׁוּעַ אַךְ אִם-יִכָּתְבוּ כֻלָּם אֶחָד אַחַר אֶחָד יַחֲשֹׁב לְבָבִי כִּי לֹא תָכִיל כָּל-הָעוֺלָם אֶת-הַסְּפָרִים אֲשֶׁר יִכָּתֵבוּן אָמֵן:
Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.
Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané. ([Jan 20:30])
ε῎στιν δὲ καὶ α῎λλα πολλὰ α῍ ε᾿ποίησεν ὁ ᾽Ιησου̑ς α῞τινα ε᾿ὰν γράφηται καθ῾ ε῞ν ου᾿δ῾ αυ᾿τὸν οι῏μαι τὸν κόσμον χωρη̑σαι τὰ γραφόμενα βιβλία
אִית דֵּין אָף אחרָניָתָא סַגִּיָאתָא דַּעבַד יֵשֻׁוע אַילֵין דֵּאלֻו חדָא חדָא מֵתכַּתבָּן הוַי אָף לָא הֻו עָלמָא אַיך דּסָבַר אנָא סָפֵק הוָא לַכתָבֵא דּמֵתכַּתבִּין הוַו׃ ס