Galerie ke článku o Betlémské hvězdě (http://betlemskahvezda.klimes.us). Odkazy se otvírají do nového okna, většinou prohlížeč umožňuje je zvětšit na celou obrazovku, například v Ubuntu funguje F11.
Ukázka, jak konjunkce Jupiteru, Saturnu a Měsíce se může zastavit a celou noc ukazovat na jedno místo na obzoru.
K těmto čtyřem chodícím hvězdám (Jupiter, Saturn, Měsíc, Merkur) je třeba dodat Mars v opozici, který právě zapadl, a Venuši pod obzorem v polokvadratuře (45°)
Tyto zajímavé vztahy byly už mezi planetami na jarní rovnodennost -0006-03-23. Slunce dne 23.3.0007 př. n. l. zapadá (18:00), tak stojí 15° od Venuše i 15° od Saturnu. Mars v stojí v opozici vůči Saturnu (180°) a s ním je v konjunkci Jupiter a Merkur. Měsíc je v trigonu (60°) vůči Jupiteru. Na obrázku odstraněna je atmosféra, aby byly lépe vidět tyto vztahy, které jinak musíme dopočítat. Rovnodenností se už tenkrát zabývali, takže toto je mohlo trknout, podobně jako Keplera.
I pro Keplera byla tato trojnásobná konjunkce velmi pozoruhodná, proto vlastně také objevil, že musela být i roku 7 př.n.l. Navíc o rok později se objevila supernova.
Po jednotlivých dnech Kepler viděl, jak se přímo nad Jupiterem rozzářila nová hvězda.
